21 Úno

Hodnocení při stejném pořadí nabídek a stejných nabídkových cenách

Dobrý den, zajímal by mne váš názor na postup v případě, že zadavatel obdržel dvě či více nabídek, které po hodnocení získaly zcela stejné bodové hodnocení. V případě hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. Komise by mohla jako nejvýhodnější vybrat tu z nabídek, která měla z dotčených nabídek se stejným pořadím, nejnižší cenu (kritérium s nejvyšší vahou), ale jak postupovat v případě, že by např. dvě nabídky obsahovaly i totožnou nabídkovou cenu? Je dle Vašeho mínění možné použít mezi těmito dvěma nabídkami losování? Nebo je nutné zrušení řízení? Děkuji

Dobrý den,

zadavatel je povinen zvolit jedno ze základních hodnotících kritérií (nejnižší nabídková cena nebo ekonomická výhodnost nabídky) a případně stanovit dílčí hodnotící kritéria. Zadavatel stanoví takové hodnotící kritérium, které bude přiměřené předmětu a účelu veřejné zakázky. Měl by dbát na povahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel by měl také předvídat dopad, který mohou způsobit jím zvolená hodnotící kritéria. Možnost, že dva či více uchazečů nabídnou stejný rozhodný hodnotící údaj, nelze vyloučit, avšak zadavatel může pravděpodobnost vzniku takovéto situace eliminovat buď jeho modifikací nebo přidáním dalšího subkritéria. Zadavatel je totiž ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) odpovědný za správnost a úplnost zadávacích podmínek.

Provedení losování by mělo být nejzazší možnou variantou. Shora uvedené plyne pro zadavatele, který je současně orgánem veřejné správy, také ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále jen „ZFK“). Tento zadavatel by měl prostřednictvím vedoucího orgánu veřejné správy v souladu s § 25 odst. 1 písm. b) ZFK zavést takový vnitřní řídící a kontrolní systém, který je schopen včas zjišťovat, vyhodnocovat a ošetřovat rizika, tedy i rizika související s procesy zadávání veřejných zakázek.
V případě, kdy už však k situaci, na kterou se tážete, došlo, doporučujeme zadávací řízení nezrušit a uchazeče vybrat losem. Pokud se zadavatel chová standardně, pravděpodobnost vzniku této situace je naprosto zanedbatelná a proto řešení této otázky lze považovat toliko v akademické rovině. Z tohoto důvodu tato otázka není ani řešena zákonem, protože za obvyklých okolností praxe tento problém nezná (nepředpokládá se tedy záměrné jednání dodavatelů ve shodě, ani umělé zvyšování pravděpodobnosti vzniku této skutečnosti ze strany zadavatele – např. kdyby jediným hodnotícím kritériem byla hodinová sazba pracovníka v případě, kdy je obvyklá hodinová sazba běžně známým údajem).