Elektronické zadávání

Nikoli. Zadavatel má možnost využívat elektronické nástroje v řízení, nikoli však povinnost. Především je na odpovědnosti zadavatele, aby stanovil požadavky na jím používané elektronické nástroje tak, aby odpovídaly zákonným požadavkům – pokud nic takového neučiní, nelze předpokládat, že elektronická nabídka uchazeče bude takové požadavky splňovat, uchazeči nemají podle zákona povinnost zajistit soulad jimi použitých elektronických nástrojů se zákonem.

§ 148 odst. 2 stanoví obecnou možnost používat pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem elektronické prostředky, příslušné požadavky jsou pak definovány v § 149. Pozornost je nutno věnovat především § 149 odst. 2, který stanoví náležitosti elektronických nástrojů, které jsou k elektronické komunikaci používány, mj. musí být atestovány (atest nezajišťuje dodavatel, ale zadavatel), § 149 odst. 3 pak ukládá zadavatelům povinnost v případě použití elektronických nástrojů poskytnout dodavatelům potřebné technické informace, bude-li chtít využívat elektronických nástrojů. Bez splnění těchto základních předpokladů nelze předpokládat, že elektronická komunikace bude prováděna v souladu se zákonem. Ustanovení § 69 odst. 5 týkající se požadavků na podávání nabídek na ustanovení § 149 výslovně odkazuje.

Pokud tedy zadavatel hodlá používat v zadávacím řízení elektronické prostředky a nástroje, musí splnit přísné zákonné požadavky, přitom tyto požadavky může splnit jedině zadavatel, nikoli dodavatel. Dodavatelé si na zadavatelích nemohou používání elektronických prostředků/nástrojů podle zákona vynutit.