02 Úno
Dynamický nákupní systém
Prosím o výklad § 69 ve vztahu k veřejné zakázce zadávané zavedením dynamického nákupního systému. Je skutečně nutné odmítnout zařazení do DNS v případě, že samostatnou předběžnou nabídku podá např. výrobce a jeho distributor?
Odpověď na uvedenou otázku má obecnou platnost, týká se tedy jakýchkoliv zadávacích řízení, nejen zavádění DNS.
ZVZ v § 69 odst. 3 zakazuje, aby jeden subjekt byl zároveň uchazečem a subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž zadávacím řízení.
Stěžejní otázkou při aplikaci tohoto ustanovení je vymezení pojmu subdodavatele. Tato otázka vyvstává zejména v případě veřejných zakázek na dodávky, kdy uchazeč často není výrobcem dodávaného zboží. Mohou tak nastat situace, kdy se zadávacího řízení bude účastnit jak výrobce, tak uchazeči, kteří zboží od výrobce nakoupili. Při posouzení této otázky je třeba vzít v úvahu definici subdodavatele uvedenou v § 17 písm. i) zákona, která zahrnuje jak osoby, pomocí kterých má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, tak osoby, které poskytují zadavateli určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky. Spojení “… poskytují […] k plnění veřejné zakázky” je podle našeho názoru třeba vykládat tak, že se musí jednat o aktivní, adresné a vědomé poskytnutí subdodávky v souvislosti s konkrétní veřejnou zakázkou. Subdodavatelem tedy není například subjekt, který poskytuje uchazeči určité věci obecněji (např. na základě dlouhodobého pronájmu), ani subjekt, od kterého uchazeč nakoupil určité zboží, aniž by tomuto subjektu bylo známo, že zboží bude použito pro účely plnění určité veřejné zakázky. V tomto směru klade toto ustanovení zvýšené požadavky i na uchazeče, který musí správně posoudit, zda určitý vztah lze považovat za subdodávku ve smyslu zákona či nikoliv.
Upozorňujeme však na skutečnost, že k dané otázce prozatím v ČR neexistuje relevantní rozhodovací praxe.
ZVZ v § 69 odst. 3 zakazuje, aby jeden subjekt byl zároveň uchazečem a subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž zadávacím řízení.
Stěžejní otázkou při aplikaci tohoto ustanovení je vymezení pojmu subdodavatele. Tato otázka vyvstává zejména v případě veřejných zakázek na dodávky, kdy uchazeč často není výrobcem dodávaného zboží. Mohou tak nastat situace, kdy se zadávacího řízení bude účastnit jak výrobce, tak uchazeči, kteří zboží od výrobce nakoupili. Při posouzení této otázky je třeba vzít v úvahu definici subdodavatele uvedenou v § 17 písm. i) zákona, která zahrnuje jak osoby, pomocí kterých má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, tak osoby, které poskytují zadavateli určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky. Spojení “… poskytují […] k plnění veřejné zakázky” je podle našeho názoru třeba vykládat tak, že se musí jednat o aktivní, adresné a vědomé poskytnutí subdodávky v souvislosti s konkrétní veřejnou zakázkou. Subdodavatelem tedy není například subjekt, který poskytuje uchazeči určité věci obecněji (např. na základě dlouhodobého pronájmu), ani subjekt, od kterého uchazeč nakoupil určité zboží, aniž by tomuto subjektu bylo známo, že zboží bude použito pro účely plnění určité veřejné zakázky. V tomto směru klade toto ustanovení zvýšené požadavky i na uchazeče, který musí správně posoudit, zda určitý vztah lze považovat za subdodávku ve smyslu zákona či nikoliv.
Upozorňujeme však na skutečnost, že k dané otázce prozatím v ČR neexistuje relevantní rozhodovací praxe.