Dotovaný zadvatel

předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky. Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu před zahájením zadávacího řízení. Stanovení předpokládané hodnoty zakázky je rozhodující pro stanovení správného režimu, ve kterém bude zakázka zadávána. Zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro zakázky na stavební práce zahájené v roce 2013 byl finanční limit pro zakázky malého rozsahu stanoven ve výši 3 000 000 Kč bez DPH. Při dodržení zásad stanovených v § 6 ZVZ mohl zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu postupovat při výběru dodavatele podle svých vnitřních předpisů a dotačních podmínek.

Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel stanovených v § 13 a násl. ZVZ. Pokud byla tato předpokládaná hodnota stanovena řádně, není porušením zákona o veřejných zakázkách, pokud následně cenou plnění v uzavřené smlouvě překročena.

Problematiku změn smlouvy upravuje ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ. Právní úprava těchto ustanovení vychází z interpretace základních zásad postupu zadavatele provedené správními i soudními přezkumy z oblasti veřejných zakázek. Zákonná úprava pro změnu smluv se tedy vztahuje i veřejné zakázky malého rozsahu. Nejsou nám známy bližší okolnosti, za kterých došlo k navýšení ceny plnění, a tudíž nelze na základě Vámi poskytnutých informací určit, zda provedená změna smlouvy je tzv. změnou podstatnou a tedy provedenou v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

Avšak upozorňujeme, že pokud důvodem k uzavření dodatku byly dodatečné stavební práce, vyvstává zde otázka, zda byl správně stanoven předmět veřejné zakázky a následně i předpokládaná hodnota zakázky. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně o veřejných zakázkách. Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících plnění, která hodlá pořídit v průběhu účetního období. Předmět plnění prvotně zadané zakázky i předmět plnění dodatečně zadaných prací tak měl být výchozí pro stanovení předpokládané hodnoty zakázky. Zakázka měla být zadávána postupem odpovídajícím součtu předpokládaných hodnot obou těchto částí. Pouze v případě, že by se jednalo o objektivně nepředvídané dodatečné práce, mohly by být tyto stavební práce považovány za samostatnou zakázku.

Obdobně jako při stanovení předpokládané hodnoty tak i při určení, zda je zadavatel, zadavatelem dotovaným je nezbytné brát v úvahu celou jednu zakázku. Pokud spolu plnění souvisí – v úvahu se berou zejména hlediska místní, urbanistická, funkční, časová a technologická – nelze účelově vyčlenit část plnění s odůvodněním, že tato část nebude hrazena z veřejných prostředků, a proto se nejedná o veřejnou zakázku. Pokud míra financování této celé jedné zakázky je hrazena z více než z 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč, jedná se o dotovaného zadavatele a při výběru dodavatele a uzavírání smlouvy musí postupovat podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro zadavatele veřejného.