27 Kvě
Dodatek ke smlouvě o dílo nebo nepodstatná změna smlouvy
Dobrý den, jako veřejný zadavatel jsme v posledních několika měsících zahájili výběrové řízení na stavební práce. Z důvodu vysvětlení nejasností objevených v nabídkách uchazečů při posouzení nabídek došlo k prodloužení celého výběrového řízení, např. o 1 měsíc. Původní stanovené termíny (termín předání a převzetí staveniště, termín zahájení stavebních prací) uvedené v závazném návrhu smlouvy o dílo, který byl součástí zadávací dokumentace jako její příloha, tak neodpovídají skutečnosti a potřebujeme je prodloužit. 1) Postupujeme správně, když k původní smlouvě o dílo (vycházející ze závazného návrhu) uzavřeme dodatek s novými termíny? 2) V případě, že bychom termíny opravili v původní smlouvě o dílo, nedojde k podstatné změně smlouvy, a tudíž zadávacích podmínek?
Dobrý den,
v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku před jejím uzavřením nelze oproti znění jejího závazného návrhu v zadávacích podmínkách zásadně činit žádné změny s výjimkou změn ryze technického charakteru.
Přípustnost uzavření dodatku smlouvy na veřejnou zakázku se posoudí dle ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“), podle kterého nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem.
Jako podstatnou změnu práv a povinností definuje § 82 odst. 7 ZVZ mimo jiné takovou změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů nebo která by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Pokud by zadavatel uzavřel dodatek smlouvy na veřejnou zakázku, kterým by se stanovovaly pozdější lhůty pro dokončení díla, než které byly určeny v zadávací dokumentaci, lze předpokládat, že by v důsledku této změny došlo k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří by bývali podali nabídku, pokud by byla nově stanovovaná lhůta uvedena již v zadávací dokumentaci, přičemž tento postup zadavatele může podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Došlo by tím zřejmě i k narušení ekonomické rovnováhy mezi dodavatelem a zadavatelem dle návrhu smlouvy na veřejnou zakázku v nabídce uchazeče, kdy se na jedné straně dodavatel zavázal k provedení díla k určitému datu a zadavatel se zavázal k peněžitému plnění za provedené dílo. Se změnou původních lhůt by zadavatel ztratil oprávnění požadovat zhotovení díla k původně nabídnuté lhůtě plnění včetně oprávnění uspokojit se nároky ze zajištění tohoto závazku, aniž by za to od dodavatele získal jakoukoli protihodnotu.
Lze tedy shrnout, že změnu lhůty plnění na dobu pozdější je třeba ve většině případů posoudit jako podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu, tuto nelze provést ani před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku ani formou jejího dodatku.
v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku před jejím uzavřením nelze oproti znění jejího závazného návrhu v zadávacích podmínkách zásadně činit žádné změny s výjimkou změn ryze technického charakteru.
Přípustnost uzavření dodatku smlouvy na veřejnou zakázku se posoudí dle ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“), podle kterého nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem.
Jako podstatnou změnu práv a povinností definuje § 82 odst. 7 ZVZ mimo jiné takovou změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů nebo která by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Pokud by zadavatel uzavřel dodatek smlouvy na veřejnou zakázku, kterým by se stanovovaly pozdější lhůty pro dokončení díla, než které byly určeny v zadávací dokumentaci, lze předpokládat, že by v důsledku této změny došlo k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří by bývali podali nabídku, pokud by byla nově stanovovaná lhůta uvedena již v zadávací dokumentaci, přičemž tento postup zadavatele může podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Došlo by tím zřejmě i k narušení ekonomické rovnováhy mezi dodavatelem a zadavatelem dle návrhu smlouvy na veřejnou zakázku v nabídce uchazeče, kdy se na jedné straně dodavatel zavázal k provedení díla k určitému datu a zadavatel se zavázal k peněžitému plnění za provedené dílo. Se změnou původních lhůt by zadavatel ztratil oprávnění požadovat zhotovení díla k původně nabídnuté lhůtě plnění včetně oprávnění uspokojit se nároky ze zajištění tohoto závazku, aniž by za to od dodavatele získal jakoukoli protihodnotu.
Lze tedy shrnout, že změnu lhůty plnění na dobu pozdější je třeba ve většině případů posoudit jako podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu, tuto nelze provést ani před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku ani formou jejího dodatku.