06 Říj
Diskriminační podmínky ZŘ
Dobrý den,
naše firma se chce ucházet o zakázku rekonstrukce kotelny. Se zakázkami stejného rozsahu máme mnoho zkušeností, za 20 let máme dostatek referenčních staveb ale na tuto konkrétní zakázku nedosáhneme vzhledem k podle nás diskriminačním požadavkům zadavatele. Jde o to, že zadavatel udal předpokládanou hodnotu zakázky na 707 000 kč bez DPH ale pro splnění kvalifikačních předpokladů požaduje za posledních 5 let 3 zakázky s minimálním plněním 1 350 000 Kč bez DPH a navíc dokázat minimálně 2 zakázky plněné za provozu budovy bez odstávky od energii. Těmito požadavky ale vyřadil 99,9% firem, reálná hodnota této zakázky je max 350 000 Kč bez DPH takže i předpokládaná cena je účelově nadhodnocená. Asi
proto aby zadavatel mohl zadat zakázku i na základě jedné nabídky. Jak se můžeme proti tomuto postupu bránit a kde ? Má zadavatel právo požadovat takové nepřiměřené požadavky v násobcích reálné hodnoty zakázky ? Děkuji za odpověď Švrček
naše firma se chce ucházet o zakázku rekonstrukce kotelny. Se zakázkami stejného rozsahu máme mnoho zkušeností, za 20 let máme dostatek referenčních staveb ale na tuto konkrétní zakázku nedosáhneme vzhledem k podle nás diskriminačním požadavkům zadavatele. Jde o to, že zadavatel udal předpokládanou hodnotu zakázky na 707 000 kč bez DPH ale pro splnění kvalifikačních předpokladů požaduje za posledních 5 let 3 zakázky s minimálním plněním 1 350 000 Kč bez DPH a navíc dokázat minimálně 2 zakázky plněné za provozu budovy bez odstávky od energii. Těmito požadavky ale vyřadil 99,9% firem, reálná hodnota této zakázky je max 350 000 Kč bez DPH takže i předpokládaná cena je účelově nadhodnocená. Asi
proto aby zadavatel mohl zadat zakázku i na základě jedné nabídky. Jak se můžeme proti tomuto postupu bránit a kde ? Má zadavatel právo požadovat takové nepřiměřené požadavky v násobcích reálné hodnoty zakázky ? Děkuji za odpověď Švrček
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) umožňuje veřejné zakázky malého rozsahu (dále také „VZMR“) dle § 18 odst. 5 ZVZ za současného dodržení zásad dle § 6 ZVZ, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, zadávat mimo režim ZVZ. ZVZ mimo výše uvedený § 6 ZVZ a § 147a odst. 2 písm. c) ZVZ stanovící povinnost uveřejnit smlouvu s vítězným dodavatelem na profilu zadavatele v případě, že cena veřejné zakázky přesáhne 500 tis. Kč bez DPH, neobsahuje procesní úpravu zadávání VZMR. Záleží tedy vždy na zadavateli, jakým způsobem bude v konkrétní VZMR postupovat. Výjimkou jsou spolufinancované veřejné zakázky, kdy kromě výše uvedených povinností musí zadavatel taktéž dodržovat závazné postupy poskytovatele dotace.
Obecně lze uvést, že zadavatelem stanovené kvalifikační požadavky nesmí omezit hospodářskou soutěž a musí odpovídat objemu a složitosti předmětu veřejné zakázky, to platí jak pro nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky, tak i pro VZMR. I tak není vyloučeno, aby zadavatel v případě nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky stanovil souhrnnou hodnotu referenčních zakázek v násobcích předpokládané hodnoty. V takovém případě je nutno tento požadavek dle § 3 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky náležitě odůvodnit.
S ohledem na to, že zadavatel v případě zadávání VZMR může postupovat mimo režim ZVZ (ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele upravená v části 5. ZVZ se týká toliko nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek tj. zadávaných v režimu ZVZ), přichází v úvahu v případě podezření na nesprávnost postupu obrátit se písemně přímo na zadavatele se sdělením, v čem je spatřováno porušení zásad dle § 6 ZVZ, přičemž zadavatel by se měl právě za účelem dodržení těchto zásad s tímto sdělením nějak vypořádat. Lze se také obrátit na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.
Obecně lze uvést, že zadavatelem stanovené kvalifikační požadavky nesmí omezit hospodářskou soutěž a musí odpovídat objemu a složitosti předmětu veřejné zakázky, to platí jak pro nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky, tak i pro VZMR. I tak není vyloučeno, aby zadavatel v případě nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky stanovil souhrnnou hodnotu referenčních zakázek v násobcích předpokládané hodnoty. V takovém případě je nutno tento požadavek dle § 3 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky náležitě odůvodnit.
S ohledem na to, že zadavatel v případě zadávání VZMR může postupovat mimo režim ZVZ (ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele upravená v části 5. ZVZ se týká toliko nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek tj. zadávaných v režimu ZVZ), přichází v úvahu v případě podezření na nesprávnost postupu obrátit se písemně přímo na zadavatele se sdělením, v čem je spatřováno porušení zásad dle § 6 ZVZ, přičemž zadavatel by se měl právě za účelem dodržení těchto zásad s tímto sdělením nějak vypořádat. Lze se také obrátit na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.