Cese pohledávky za zadavatelem z rámcové smlouvy

cesí se rozumí postoupení pohledávky smlouvou, kterou uzavře věřitel (postupitel) s postupníkem. Postupník se pak stává nový věřitelem závazku. Za globální cesi se označuje postoupení souboru třeba i budoucích pohledávek. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučují (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“). Postoupení pohledávky nepodléhá souhlasu dlužníka.

Pohledávkou je právo věřitele vůči dlužníku na určité plnění. U smluv na veřejnou zakázku je obvyklé, že pohledávka dodavatele vůči zadavateli spočívá v právu na zaplacení ceny za plnění, které mu bylo dodavatelem poskytnuto. Při postoupení práva na zaplacení sjednané ceny na subdodavatele je z pohledu zadávání veřejných zakázek nezbytné dohlédnout na to, aby nedošlo k tzv. podstatné změně.

Podle § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by:
a) rozšířila předmět veřejné zakázky,
b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

V ZVZ není blíže stanoveno, že by podstatnou změnu smlouvy nesměl provést dodavatel. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že zákaz umožnit podstatnou změnu práv se vztahuje pouze na zadavatele. Vzhledem k tomu, že postoupení pohledávky lze provést i bez souhlasu dlužníka, je obvyklé, že zadavatelé v zadávacích podmínkách postoupení pohledávek zakazují. Pro posouzení, zda není provedené postoupení pohledávky v rozporu se ZVZ, bude nezbytné zkoumat nejen samotnou rámcovou smlouvu, ale i zadávací podmínky či průběh samotného zadávacího řízení.

Ve svém dotazu uvádíte, že postoupená pohledávka vyplývá z rámcové smlouvy. Rámcovou smlouvou se pro účely ZVZ rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství (§ 11 ZVZ). Z rámcových smluv ve smyslu ZVZ nevznikají žádné pohledávky. Podstatou tohoto institutu je, že zadavatel v zadávacím řízení uzavře rámcovou smlouvu. Na jejím základě pak může zadávat (§ 92 ZVZ) jednotlivé veřejné zakázky s plněním, které je svým charakterem obdobné a opakující se, aniž by se provádělo další zadávací řízení.

Upozorňujeme, že pokud by měla změnu závazku spočívat ve změně uchazeče, se kterým je uzavřena rámcová smlouva, na osobu, která byla původně subdodavatel, jednalo by se o nepřípustnou změnu. Postoupením pohledávky nemůže dojít k změně v osobě uchazeče, se kterým je rámcová smlouva uzavřena.

Závěrem shrnujeme, že jedná-li se o postoupení práva na zaplacení ceny za poskytnuté plnění ze smluv na veřejné zakázky, které budou zadávané na základě rámcové smlouvy a takováto změna nebude v rozporu s rámcovou smlouvou, zadávacími podmínkami či jinak představovat podstatnou změnu ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ, neshledáváme důvodu, aby byla tato změna považována za provedenou v rozporu se ZVZ. Budou-li dodrženy požadavky stanovené v § 1887 OZ, může se jednat i o pohledávky, které teprve vzniknou.