ČÁST SEDMÁ – Společná ustanovení (§146 – §157)

Zadavatel je povinen řídit se při zadávání veřejných zakázek ZVZ. Vztah založený smlouvou uzavřenou na základě tohoto zadávacího řízení mezi zadavatelem a dodavatelem se však již řídí předpisy soukromého práva, konkrétně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Na základě Vámi uvedených informací došlo z Vaší strany k započtení pohledávky vzniklé porušením povinnosti dodavatele, jež mu plynula ze smlouvy. Pokud jste si tuto možnost ve smlouvě upravili, nemá tato skutečnost vliv na povinnosti kladené ZVZ ohledně uveřejnění skutečně uhrazené ceny. Smluvní pokuta je sankce, jež je uplatňována v souvislosti se soukromoprávní úpravou, tj. OZ.
Dle ustanovení § 147a odst. 1 ZVZ  je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.
S ohledem na shora uvedené bude tedy skutečně uhrazená cena ta, jež je uvedena ve smlouvě, a která nebyla pokrácena o smluvní pokutu.

Dotazem uvedené ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) odkazující na povinnost veřejného zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle odst. 1 písm. b) § 147a ZVZ považujeme vzhledem k povaze dotazu za zavádějící a jeho věcnou souvislost dovozujeme k povinnosti zadavatele uveřejnit seznam subdodavatelů dodavatele na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 147a odstavce 1 písm. c) ZVZ. Navazující ustanovení ZVZ tak podle § 147a odst. 5 ukládá povinnost dodavatele předat veřejnému zadavateli seznam všech vlastníků akcií, jejichž souhrnná hodnota přesahuje 10% základního kapitálu subdodavatelské organizace.
Právní subjektivitu organizační složky zahraniční právnické osoby, společně s určením způsobilosti k právním úkonům, posuzoval již Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 7. 4. 2011 pod sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 konstatoval, že ve všech záležitostech, týkajících se organizační složky zahraniční osoby, je nositelem práv a povinností vždy ta zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, má proto ve všech případech pouze zahraniční, ať už fyzická nebo právnická osoba a nikoli její organizační složka.
Odštěpný závod (dále jen „OZ“) podle § 503 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), zapsán do obchodního rejstříku ve smyslu pobočky neboli organizační složky zahraniční právnické osoby, není nadán autentickou právní subjektivitou a tedy ani způsobilostí vzhledem k samostatnosti úkonů dodavatele v zadávacím řízení. Oprávnění zahraniční osoby podnikající na určitém území prostřednictvím „odštěpné“ organizační složky, tak vzniká pouze ve jménu té zahraniční osoby, jež je zároveň zřizujícím subjektem. Povinnost dodavatele předat zadavateli seznam všech subdodavatelů společně s předloženým seznamem vlastníků akcií podle § 147a odst. 5 ZVZ se vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby ve smyslu § 17 písm. i) ZVZ, přestože by se mělo jednat o zahraniční subjekty, se sídlem podnikání mimo území České republiky.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) upravuje z hlediska podávání námitek v zadávacím řízení celý tento proces a těmito pravidly jsou zadavatel i stěžovatel povinni se řídit po celou dobu zadávacího řízení. S ohledem na Váš dotaz bychom rádi z pozice gestora ZVZ objasnili, jak mají účastníci zadávacího řízení v dané situaci postupovat.
Dle § 110 odst. 2 ZVZ lze podat námitky proti všem úkonům zadavatele. ZVZ vyžaduje pro tento úkon písemnou formu, a to s odkazem na ustanovení § 110 odst. 7 tohoto zákona. Způsoby, kterými lze doručit tyto písemnosti upravuje ustanovení § 148 odst. 2 ZVZ, kdy jedním ze způsobů je prostřednictvím datové schránky.
Jak uvádíte ve Vašem dotazu, nebyly námitky podané prostřednictvím datové schránky stěžovatelem podepsány uznávaným elektronickým podpisem s odkazem na § 149 odst. 4 ZVZ. Zde bychom však rádi odkázali na „Stanovisko k aplikaci č. zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, na oblasti reglementované zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“ č. j. MV-34959-2/LG-2009 ze dne 5.6.2009, které vypracovalo Ministerstvo vnitra (dále jen „stanovisko MV“). Ve stanovisku MV je v článku 11. „K atestování informačního systému datových schránek“ uvedeno, že z obsahu pojmů elektronické prostředky a elektronické nástroje, jak jsou definovány v § 149 odst. 1 a 2 zákona, jednoznačně plyne, že datové schránky, respektive informační systém datových schránek nelze subsumovat ani pod jeden z těchto pojmů. Není ani sítí či službou elektronických komunikací, neboť ke komunikaci mezi dvěma datovými schránkami dochází uvnitř informačního systému datových schránek, nikoliv tedy po síti elektronických komunikací. Není ani programovým vybavením (software), protože datová schránka je kombinací programového vybavení a technického vybavení (hardware). Navíc, byť je spojena se sítí elektronických komunikací, ta slouží pouze k jejímu ovládání a úkony jsou činěny pouze mezi schránkami, nikoliv prostřednictvím sítě elektronických komunikací. Z uvedeného důvodu se povinnost atestace podle § 149 zákona na datové schránky, respektive informační systém datových schránek nevztahuje. Ve snaze eliminovat pochybnosti ohledně vztahu datových schránek a elektronických prostředků a elektronických nástrojů Ministerstvo vnitra navíc iniciovalo modifikaci § 148 odst. 2 zákona v podobě doplnění datových schránek mezi způsoby komunikace.
Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že systém datových schránek nelze podřadit pod elektronické prostředky či elektronické nástroje. V případě doručování prostřednictvím datových schránek tedy nelze aplikovat oprávnění zadavatele podle § 149 odst. 4 věty poslední zákona, neboť to se vztahuje pouze na datové zprávy zasílané elektronickými prostředky.
V případě, že tedy námitky podané prostřednictvím datové schránky obsahovaly všechny náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 ZVZ, nebyl zadavatel oprávněn tyto námitky odmítnout. Tento závěr plyne také z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S710/2013/VZ-20179/2014/512/JLí ze dne 24. září 2014, které se problematikou podáním námitek prostřednictvím datové schránky zabývá.

Dobrý den,
dodavatel je v seznamu subdodavatelů podle § 147a odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen uvést všechny subdodavatele, tedy všechny fyzické a právnické osoby naplňující znaky zákonné definice subdodavatele podle § 17 písm. i) ZVZ.

Dodavatel je proto v seznamu subdodavatelů povinen uvést všechny fyzické a právnické osoby podle § 17 písm. i) ZVZ, bez ohledu na to, zda:
a) jde o zahraniční subjekt se sídlem podnikání mimo území České republiky;
b) byl přímo obeznámen s realizací předmětné veřejné zakázky.

Zahraniční obchodní společnost dodávající většinu plnění veřejné zakázky, ať už se jedná o určité věci k užívání nebo nabytí práva k užívání licencí počítačových programů, výše uvedenou definici dle § 17 písm. i) ZVZ naplňuje, a z tohoto důvodu (přestože není subjektem domácím) ji dodavatel uvede v seznamu subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky podle § 147a odst. 1 písm. c) ZVZ.

Dobrý den,

Dobrý den,
zadávání veřejné zakázky dělené na části se řídí postupem podle ust. § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), který uvádí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

Protože ustanovení Zákona, která upravují povinnost zadavatele uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele, nespecifikují zvláštní způsob uveřejňování dokumentů a informací v případě veřejné zakázky rozdělené na části, uplatní se i zde pravidlo, podle kterého je zadavatel povinen uveřejňovat informace a dokumenty za každou část veřejné zakázky, jako by se jednalo o samostatné zadávací řízení.

Tím však není vyloučeno, aby profil zadavatele podporoval nad rámec povinných funkcionalit i funkcionalitu umožňující označit rozdělení veřejné zakázky na části, přičemž uveřejňovací povinnosti budou splněny v rámci jednotlivých částí.

Pokud jde o dotaz na rozdíl mezi „rozdělením veřejné zakázky na části“ a „dílčím plněním veřejné zakázky“,  Zákon právní institut (termín) „dílčí plnění veřejné zakázky“ nezná. S ohledem na ustálenou terminologii používanou v praxi však lze rozdíl mezi oběma pojmy vnímat tak, že zatímco v případě rozdělení veřejné zakázky na části zadavatel svou potřebu, kterou hodlá realizovat formou veřejné zakázky, rozdělí a každou část předmětu veřejné zakázky soutěží samostatně, tak v případě dílčího plnění se jedná o případy, kdy je jedna veřejná zakázka, která byla vysoutěžena jako celek, realizována pouze částečně (jde např. o dodávky předem určeného objemu určitého zboží po částech v několika termínech).

Dobrý den,
oprava písařské chyby  v „Odůvodnění  veřejné zakázky“, v bodě Odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 232/2012 Sb. nezakládá povinnost prodloužit lhůtu dle § 40 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), neboť ustanovení § 40 odst. 3 ZVZ se týká jen změn v zadávacích podmínkách.
Z definice zadávacích podmínek dle § 17 písm. l) ZVZ vyplývá, že jejich součástí jsou pouze dokumenty, jejichž obsahem jsou požadavky zadavatele.
Dokument „Odůvodnění  veřejné zakázky“ však žádné požadavky zadavatele neobsahuje (jeho účelem je toliko zvýšení transparentnosti zadávacího řízení), a proto se o změnu zadávacích podmínek nejedná.

Dobrý den,
ustanovení § 147a odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ukládá veřejnému zadavateli kumulativně dvě povinnosti.
Veřejný zadavatel jednak uveřejní výši skutečně uhrazené ceny za plnění celé veřejné zakázky, a to nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy.
Dále veřejný zadavatel v případě smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Tímto pravidlem zákonodárce rozšiřuje povinnosti zadavatele při uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny, a proto jej nelze vykládat jako důvod, proč by měla být zmírněna obecná zákonná povinnost zadavatele, uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy.
Pokud tedy došlo v dubnu 2014 ke splnění smlouvy na veřejnou zakázku, jejíž doba plnění přesahovala 1 rok, pak uveřejní veřejný zadavatel výši skutečně uhrazené ceny nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy. Zadavatel rovněž uveřejní v téže lhůtě výši ceny, která byla uhrazena v posledním roce plnění smlouvy.

Dobrý den,

Dobrý den,
veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) je jiná právnická osoba (pozn. jiná než Česká republika, státní příspěvková organizace a územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek viz § 2 odst. 2 písm. a) až c) ZVZ), pokud
1.byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
Povinnost uveřejnit smlouvu, výši skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů podle § 147a ZVZ dopadá na všechny kategorie veřejných dodavatelů, výše uvedenou povinnost má tedy i veřejný zadavatel uvedený v § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ.
Výjimky z povinnosti veřejného zadavatele podle § 147a odst. 1 ZVZ jsou uvedeny v § 147a odst. 2, 3 a 7 ZVZ, avšak tyto se týkají určitých přesně vymezených okruhů veřejných zakázek, nikoliv kategorií zadavatelů.

Dobrý den,

Dobrý den,

Dobrý den,
podle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném
a účinném znění, uveřejní veřejný zadavatel výši skutečně uhrazené (celkové) ceny za plnění veřejné zakázky na profilu nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. Přičemž „splněním smlouvy“ je zpravidla okamžik, kdy jsou všechny závazky vzájemně vyrovnány a závazek ze smlouvy již neexistuje. Nejčastěji je takovým okamžikem uhrazení poslední faktury po předchozím převzetí plnění ze smlouvy. Z tohoto plyne, že ke splnění Vaší smlouvy s dodavatelem energie dojde až zaplacením faktury vystavené po vyúčtování předchozích, již zaplacených záloh za předmětné účetní období.
Výši této skutečně uhrazené ceny jste jako veřejný zadavatel povinni uveřejnit nejpozději do 90 dnů od zaplacení poslední faktury – splnění smlouvy.
Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu, jejíž doba plnění přesahuje
1 rok, a dodavatel energie Vám jak uvádíte, nezaslal do konce března poslední fakturu, jste jako veřejný zadavatel povinni uveřejnit nejpozději do 31. března i cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky (zaplacené zálohy) v předchozím kalendářním roce.

Dobrý den,

úvodem k Vašim dále uvedeným dotazům konstatuji v obecné rovině, ve shodě s našimi předchozími stanovisky, že centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel, který bude pověřen k realizaci centralizovaného zadávání ostatními zadavateli (bez ohledu na kategorii).

Centralizované zadávání upravuje § 3 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”).

Předpokladem pro centralizované zadávání je
pluralita subjektů, pověřujících centrálního zadavatele k centralizovanému zadávání,
uzavření písemné smlouvy o centralizovaném zadávání mezi centrálním zadavatelem a zadavateli, jež mají v úmyslu využít jeho služeb. V této smlouvě musí být vedle přesné specifikace plnění, jež má být formou centralizovaného zadávání poptáváno, stanovena jednotlivá práva a povinnosti smluvních stran (zejména druh centralizovaného zadávání, mechanismus odběru plnění jednotlivými zadavateli, kompenzace nákladů vlastního zadávacího řízení). Tato smlouva musí být uzavřena před zahájením centralizovaného zadávání. Uzavřením písemné smlouvy vzniká centrálnímu zadavateli ve vztahu k dotčeným zadavatelům oprávnění provádět centralizované zadávání.
Centralizované zadávání lze realizovat ve dvou druzích

centrální zadavatel svým jménem a na svůj účet pro jiné zadavatele provádí zadávací řízení, pořizuje dodávky či služby, které následně prodává jednotlivým zadavatelům bez navýšení ceny. S vybraným uchazečem uzavírá smlouvu přímo centrální zadavatel. Centrální zadavatel následně na základě jiné smlouvy “přeprodává” dodávky či služby jiným zadavatelům, a to na základě jejich požadavku a obsahu smlouvy o centralizovaném zadávání.

Tento druh centralizovaného zadávání nelze použít pro veřejné zakázky na stavební práce. V rámci tohoto druhu centralizovaného zadávání může centrální zadavatel pořizovat dodávky či služby i pro sebe (§3 odst. (1) písm. a) ZVZ);

centrální zadavatel provádí zadávací řízení, tedy pořizuje dodávky, služby či stavební práce, výhradně jménem a na účet zadavatelů, kteří provedením zadávacího řízení centrálního zadavatele smluvně pověřili. Smlouvu s vybraným uchazečem uzavírají sami zadavatelé, kteří pověřili centrálního zadavatele pouze provedením zadávacího řízení.

Není vyloučeno, aby u tohoto druhu centralizovaného zadávání sám centrální zadavatel jako jeden ze zadavatelů, vedle těch, kteří jej pověřili centralizovaným zadáváním, nabýval plnění na základě zadání předmětné veřejné zakázky (§3 odst. (1) písm. b) ZVZ).

1)
Jak zveřejňovat skutečně uhrazené ceny elektrické energie/plynu u centralizovaného nákupu?

Z výše uvedeného konstatování v souvislosti s druhy centralizovaného zadávání vyplývá, že
pokud centrální zadavatel provádí zadávací řízení, tedy pořizuje dodávky či služby svým jménem a na svůj účet a uzavírá smlouvu s vybraným uchazečem a teprve poté “přeprodává” dodávky či služby na základě jiné smlouvy bez navýšení ceny “jiným zadavatelům” v souladu s obsahem smlouvy o centralizovaném zadávání, plní všechny povinnosti spojené se zadávacím řízením, tedy i povinnosti podle § 147a ZVZ centrální zadavatel.

V tomto případě uveřejňuje výši skutečně uhrazené ceny za dodávky elektrické energie/plynu centrální zadavatel (§3 odst.(1) písm. a) ZVZ);

pokud centrální zadavatel provádí zadávací řízení, tedy pořizuje dodávky, služby či stavební práce jménem a na účet “jiných zadavatelů”, uzavírají smlouvu na dodávky, služby či stavební práce s vybraným uchazečem “jiní zadavatelé”.

V tomto případě uveřejňuje výši skutečně uhrazené ceny za dodávky elektrické energie/plynu každý “jiný zadavatel” (§3 odst. (1) písm. b) ZVZ).

2)
Stačí zveřejnit fakturovanou jednotkovou cenu silové elektřiny nebo se musí uveřejnit celá hodnota faktury?

V § 147a odst. (1) písm. b) ve spojení s odst. (3) ZVZ hovoří o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, v našem případě tedy musí zadavatel ( centrální nebo každý ze zadavatelů, a to podle ujednání ve smlouvě o centralizovaném zadávání) uveřejnit na profilu zadavatele skutečnou cenu za dodávku elektrické energie, nikoliv jednotkovou cenu silové elektřiny/ plynu.

3)
Stačí zveřejnit cenu centrálního zadavatele s tím, že je stejná pro všechny zadavatele, které zastupoval?

Odpověď na tuto otázku souvisí s tím, v jakém druhu centralizovaného zadávání bude veřejná zakázka zadávána a jaké množství elektrické energie/plynu bude skutečně uhrazeno. Pokud půjde o zadávací řízení, v němž zadává centrální zadavatel dodávky vlastním jménem a na vlastní účet, uveřejňuje centrální zadavatel skutečně uhrazenou cenu za plnění veřejné zakázky (§147a odst. (1) písm. b) ve spojení s odst. (3) ZVZ).
V případě, že bude centrální zadavatel zadávací řízení realizovat jménem a na účet ” jiných zadavatelů”, uveřejňuje každý ze zadavatelů skutečně uhrazenou cenu dodávky elektrické energie/plynu na základě smlouvy uzavřené každým ze zadavatelů s vybraným uchazečem.

4)
Pokud by se uhrazená cena musela zveřejnit za každého zadavatele, platí to i pro “malé zadavatele”, u kterých je uhrazená cena v řádech tisíci korun?

Bude-li zadávací řízení provádět centrální zadavatel jménem a na účet “jiných zadavatelů” (§3 odst. (1) písm. b) ZVZ), pak z § 147 a odst. (3) písm. a) ZVZ vyplývá, že se povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud tedy skutečně uhrazená cena za dodávky elektrické energie/plynu je nižší než finanční limit stanovený ZVZ ve spojení s nařízením vlády, kterým se stanoví finanční limity pro účely ZVZ, skutečně uhrazená cena za dodávky elektrické energie/plynu se neuveřejňuje.

5)
Jak dodržet povinnost zveřejňovat uhrazenou cenu za kalendářní rok, když vyúčtování není shodné s kalendářním rokem?

ZVZ v § 147a odst. (3) upravuje situaci jak postupovat při uveřejňování skutečně uhrazené ceny u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok. ZVZ v tomto ustanovení uvádí, že zadavatel nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku uveřejní cenu uhrazenou, v našem případě za dodávky elektrické energie/plynu, v předchozím kalendářním roce.

6)
Jak dodržet povinnost zveřejnit uhrazenou cenu do 31.3. následujícího kalendářního roku, když vyúčtování přijde např. v červenci?
I tuto situaci upravuje ZVZ v § 147a odst. (3) větě druhé. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku skutečnou cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Ve Vámi uváděném příkladu, bude-li cena skutečně uhrazena v červenci, uveřejní ji zadavatel nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku.

Dobrý den,
ve vztahu k výjimce z povinnosti uveřejňovat na profilu zadavatele smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH (výjimka podle § 147a odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), se cena smlouvy na dobu neurčitou určí analogicky tak, jako se určuje předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky či služby se smlouvou na dobu neurčitou – podle § 14 odst. 1 a § 15 odst. 1 ZVZ (tedy dle celkového peněžního závazku zadavatele za 48 měsíců).
Pokud Váš dotaz směřuje k samotnému uveřejňování ceny na profilu zadavatele, tak podle přílohy č. 5 písm. i) vyhlášky č. 133/2012 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, se ke každému vybranému uchazeči uvádí (mimo jiné) i následující informace:
– celková cena dle smlouvy bez DPH – uvádí veřejný zadavatel, pokud byla smlouva uzavřena
– celková cena dle smlouvy s DPH – uvádí veřejný zadavatel, pokud byla smlouva uzavřena
– skutečně uhrazená cena bez DPH v jednotlivých letech plnění – uvádí veřejný zadavatel, pokud došlo k realizaci veřejné zakázky
– skutečně uhrazená cena s DPH v jednotlivých letech plnění – uvádí veřejný zadavatel, pokud došlo k realizaci veřejné zakázky
Celková cena dle smlouvy na dobu neurčitou se určí rovněž analogicky tak, jako se určuje předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky či služby se smlouvou na dobu neurčitou.
Údaje o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce (§ 147a odst. 3 ZVZ).

Dobrý den,

Dobrý den,
ustanovení § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) klade veřejným zadavatelům povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Tyto požadavky se vztahují vždy k jedné veřejné zakázce. Pakliže v souvislosti s veřejnou zakázkou na stavební práce vznikne potřeba dodatečných prací a v důsledku toho bude zadána nová veřejná zakázka, byť související, je třeba splnit uveřejnovací povinnosti uvedené v § 147a ZVZ jak pro původní veřejnou zakázku, tak pro novou veřejnou zakázku. V rámci skutečně uhrazené ceny za veřejnou zakázku na stavební práce uveřejní zadavatel smlouvu, na základě které bylo plněno, výši skutečně uhrazené ceny, která byla uhrazena za plnění na základě předmětné smlouvy a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, kteří se podíleli na plnění na základě předmětné smlouvy. V rámci plnění uveřejňovacích povinností souvisejících se zadáním veřejné zakázky na dodatečné stavební práce zadavatel uveřejní zákonem požadované informace související s touto veřejnou zakázkou. Dovolujeme si upozornit, že v případě zadávání veřejné zakázky na stavební práce – dodatečných stavebních prací je zadavatel dále v souladu s ustanovením § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ povinen pořídit písemný soupis dodatečných stavebních prací včetně odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací a jejich ceny. K Vašemu dotazu ve věci uveřejnění skutečně uhrazené ceny sdělujeme, že zadavatel uveřejní cenu, kterou skutečně uhradil, ať již je zadavatel plátcem DPH či neplátcem, vždy bude cena, kterou uhradí za plnění veřejné zakázky, obsahovat DPH. Zadavatel tedy bude při výpočtu 10 % ze skutečně uhrazené ceny veřejné zakázky vycházet z částky včetně DPH.

Dobrý den,
podrobnosti rozsahu odůvodnění veřejné zakázky dle § 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů jsou stanoveny ve vyhlášce č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.
Její znění je možné nalézt na tomto odkazu:     http://portal-vz.cz/getmedia/b3572a61-614a-4558-86e2-d540f6c712d1/vyhlasky-230_231_232_2012 [PDF, 2.12MB].

Dobrý den,
zadávání veřejných zakázek malého rozsahu nepodléhá postupům uvedených v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dle jen ZVZ), je však třeba respektovat některá ustanovení ZVZ týkající se např. uveřejňovacích povinností. V souladu s ustanovením § 147a ZVZ musí zadavatel vždy uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejich změn a dodatků, ledaže se jedná o smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH a smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písem. d) ZVZ. Ze zákona tedy plyne, že stěžejní pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele je skutečnost, jaká částka je obsažena ve smlouvě. Pokud tedy cena obsažená ve smlouvě na veřejnou zakázku převyšovala 500 000 Kč bez DPH, je nezbytné tuto smlouvu uveřejnit. Pokud veřejnou zakázku zadávají dva zadavatelé dle ZVZ, uveřejní smlouvu každý na svém profilu zadavatele. V této souvislosti je rozhodné nikoli to, kolik každý ze zadavatelů uhradí, nýbrž to, kolik činí celková cena uvedená ve smlouvě, kterou je vázán zadavatel.

Dobrý den, veřejný zadavatel je dle § 147a odst. 1 ZVZ povinen uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. V § 147a odst. 2 ZVZ je vymezeno v kterých případech se povinnosti uvedené v § 147 odst. 1 ZVZ na zadavatele nevztahují. S ohledem na Váš dotaz Vám sdělujeme, že pokud částka uvedená ve smlouvě za veřejnou zakázku za dobu 10 let u zakázky malého rozsahu nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH, povinnosti uvedené v § 147a odstavce 1 písm. a) se na Vás jako zadavatele nevztahují. V tomto případě je totiž rozhodující, že smlouva je uzavřena minimálně na dobu 10 let.

Dobrý den,
v souladu s § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je možné podat námitky proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení do 30 dnů od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Zadavatel tedy uveřejní oznámení o dobrovolné průhlednosti Ex Ante ještě před zahájením zadávacího řízení. Ve zmíněné třicetidenní lhůtě mohou být podány námitky proti zvolenému postupu zadavatele (tedy postupu mimo režim ZVZ, případně zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění), po uplynutí předmětné lhůty může zadavatel zahájit zadávací řízení, případně uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem a zároveň mu od tohoto okamžiku nemůže být uložen zákaz plnění smlouvy dle § 118 odst. 2 písm. a) ZVZ.

Dobrý den,
veřejný zadavatel je povinen dle ustanovení § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ)uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku v hodnotě 500 000 Kč bez DPH a více včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku postihu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) z důvodu spáchání správního deliktu. Správního deliktu se dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ zadavatel dopustí, pokud nesplní povinnosti uveřejnění stanovené ZVZ, nebo nedodrží způsob uveřejnění dle ZVZ. Za tento správní delikt se dle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ uloží pokuta do 20 000 000 Kč. Ve Vámi popsaném postupu došlo k pochybení, ale vzhledem k tomu, že k uveřejnění (byť zpožděnému) nakonec došlo, domníváme se, že pokud by Úřad k uložení sankce skutečně přistoupil, výše pokuty by s ohledem na nápravu vlastního pochybení nemusela být příliš velká.

Dobrý den,
dne 10. 10. 2013 byla Senátem Parlamentu ČR formou zákonného opatření Senátu schválena tzv. technická novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), která by měla vstoupit v účinnost dne 1. 1. 2014, a která, mimo jiné, ruší institut osoby se zvláštní způsobilostí. Senát tímto zrušil § 17 písm. v) ZVZ definující osobu se zvláštní způsobilostí, § 44 odst. 12 ZVZ zakládající povinnost osoby se zvláštní způsobilostí vyjádřit se k zadávacím podmínkám nadlimitní veřejné zakázky, a výrazně změnil § 74 odst. 5 ZVZ stanovící povinné členství osoby se zvláštní způsobilostí v hodnotící komisi u nadlimitních veřejných zakázek.
V souvislosti se zrušením institutu osoby se zvláštní způsobilostí se také zrušil § 151a ZVZ tj. vzdělávací program, v rámci kterého měly být tyto osoby školeny.
V případě, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR předmětné zákonné opatření Senátu na své první schůzi schválí, nabude novela ZVZ 1. 1. 2014 účinnosti, a vzdělávací program pro osoby se zvláštní způsobilostí tak nebude potřeba.

Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci podmiňování zpřístupnění informací na profilu zadavatele povinnou registrací uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující:
V ustanovení § 17 písm. x) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a v § 93 odst. 6 zákona je vyžadováno zajištění neomezeného a přímého dálkového přístupu. Neomezený a přímý dálkový přístup znamená, že prostřednictvím sítě internet si může kdokoliv a kdykoliv prohlédnout a případně stáhnout příslušnou informaci či dokument. V současné době je tento požadavek realizován zadavateli dvěma způsoby. U prvního způsobu je neomezený a přímý dálkový přístup zajišťován tak, že prostřednictvím sítě internet si může kdokoliv prohlédnout a případně stáhnout příslušnou informaci či dokument bez nutnosti jakékoliv identifikace osoby, která si chce informaci či dokument prohlédnout nebo stáhnout. Druhý způsob zajištění neomezeného a přímého dálkového přístupu spočívá v tom, že prostřednictvím sítě internet si může kdokoliv prohlédnout a případně stáhnout příslušnou informaci či dokument po vyplnění požadovaných údajů do registračního formuláře. Z pohledu MMR je jednoznačně preferován přístup k dokumentům bez jakékoliv registrace, neboť pro případné uchazeče je to komfortnější (tento způsob bude rovněž aplikován při realizaci Národního elektronického nástroje, jehož tvorbu v současné době zajišťuje MMR). Požadavek registrace při stahování zadávací dokumentace není v rozporu se zákonem, nesmí však jakýmkoliv způsobem omezovat okruh osob, které mají zájem seznámit se s dokumenty uveřejněnými na profilu zadavatele. Proto jakékoliv vyžadování údajů (např. povinné IČO) nebo ověřování platnosti údajů (např. oproti ARES) není přípustné.

Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci omezení možnosti žádat dodatečné informace pouze v listinné podobě uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující: Ustanovení § 49 ZVZ opravňuje dodavatele požadovat písemně po zadavateli poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám, a to způsobem, který je obvyklý. Zákon výslovně určuje písemnou formu pro žádost o dodatečné informace, přičemž jako písemnou formu je nutné považovat nejen listinnou, nýbrž i elektronickou. Zákon neopravňuje zadavatele k omezení podoby žádosti o poskytnutí dodatečné informace. Zadavatel je tedy povinen odeslat dodavateli dodatečnou informaci bez ohledu na to, jestli byla žádost doručena v listinné nebo elektronické podobě.

Dobrý den, k Vašemu dotazu o povinnosti uveřejňovat přílohy ke smlouvám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) sdělujeme následující: Ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ obsahuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Zadavatel má povinnost zveřejnit celou smlouvu, včetně všech jejich příloh, neboť přílohy jsou nedílnou součástí smlouvy. Zadavatel však není povinen uveřejňovat informace, které jsou předmětem obchodního tajemství. K tomuto však dodáváme, že aby informace dodavatelem označené za obchodní tajemství, byly skutečně obchodním tajemstvím, musí kumulativně naplňovat pojmové znaky obchodního tajemství, které jsou vymezeny obchodním zákoníkem. § 17 Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. Obecně nelze považovat položkový rozpočet (cenové kalkulace) za předmět, který by byl chráněn obchodním tajemstvím. Je však možné připustit, že existují údaje v položkovém rozpočtu, které pojmové znaky obchodního tajemství mohou naplňovat, případně je v určitém konkrétním případě možno celý položkový rozpočet považovat za obchodní tajemství. Tyto skutečnosti však musí vždy prokázat dodavatel. V souvislosti s touto záležitostí uvádíme rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2022/2000, ve kterém připustil, že skutečností obchodní povahy je možno chápat mimo jiné i cenové kalkulace. Tento názor sdílí rovněž autoři komentáře k obchodnímu zákoníku (Plíva, Štenglová, Tomsa a kol., C. H. Beck 2001), když uvádí, že mezi skutečnosti, které lze považovat za obchodní tajemství, patří i např. obchodní plány, obchodní kalkulace apod. Tuto citaci si vypůjčil také ÚOHS v rámci odůvodnění svého rozhodnutí (Č. j.: ÚOHS-R20/2012/VZ-8011/2012/310/JRa), ve kterém mimo jiné rovněž uvádí následující: Pokud bych přistoupil na to, že nabídky uchazečů je nutné zpřístupnit, včetně částí, ve kterých jsou informace spadající do obchodního tajemství, pak by se dle mého názoru jednalo o natolik limitující skutečnost, která by mohla omezovat jakékoliv zadávání veřejných zakázek z důvodu obav, že konkurenční společnost může získat neodůvodněnou výhodu či prospěch. Nabídku jako takovou je třeba chránit, nabídka nepodléhá povinnostem uveřejnění na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o ochraně osobních údajů. Jeví se jako praktické, aby zadavatel specifikoval v zadávacích podmínkách, které části nabídky budou součástí smlouvy, a tudíž budou uveřejněny. Účelem tohoto omezení je jednak chránit citlivé údaje dodavatele, které by neměly být vyzrazeny, ale také neuveřejňovat údaje, které nesouvisí s plněním, přičemž jsou však součástí nabídky pouze pro účely splnění podmínek zadávacího řízení, např. potvrzení o bezdlužnosti. Obecně lze tedy uvést, že pokud smlouva obsahuje údaje, které mají být považovány za obchodního tajemství, zadavatel tyto pro účely uveřejnění začerní. Ministerstvo pro místní rozvoj však není kompetentní k posouzení, zdali je možno považovat konkrétní položkový rozpočet za obchodní tajemství, či zda je projektová dokumentace předmětem ochrany autorského práva či nikoliv. Tyto záležitosti je třeba posuzovat vždy individuálně s ohledem na zákonná ustanovení a splnění pojmových znaků předmětných institutů. Obecně však platí, že je-li položkový rozpočet a projektová dokumentace přílohou smlouvy, či na ně předmětná smlouva odkazuje, je třeba tyto přílohy v souladu s ustanovením § 147a ZVZ řádně uveřejnit.

Dobrý den,
k Vašemu dotazu o povinnosti uveřejňování skutečně uhrazené ceny Vám sdělujeme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) následující.
Zákonná povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění veřejné zakázky je vázána na rozhodný okamžik splnění smlouvy, nikoli na okamžik uzavření smlouvy. S ohledem na znění § 147a odst. 3 ZVZ je tedy třeba v případě smluv uzavřených na dobu delší než 1 rok uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za uplynulý rok do 31. 3. následujícího roku. Tato povinnost vznikla dnem účinnosti poslední novely ZVZ (tedy 1. 4. 2012). Zadavateli tedy vznikla povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění na základě předmětné smlouvy za rok 2012 a to nejpozději ke dni 31. 3. 2013.
Výše skutečně uhrazené ceny dílčího plnění za uplynulý rok není v souvislosti s povinností uveřejnit tuto výši v souladu s § 147a ZVZ podstatná. Povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu se vztahuje na hodnotu veřejné zakázky jako celku.  Pokud byla tedy zadána podlimitní či nadlimitní veřejná zakázka, která zároveň nesplňuje podmínky uplatnění výjimky dle § 147a odst. 3 písm. b)                                                                                                                                                                                                       ZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit skutečně uhrazenou cenu veřejné zakázky, v případě dlouhodobých smluv skutečně uhrazenou cenu dílčího plnění za uplynulý kalendářní rok. Pro posouzení, zda se na zadavatele vztahuje povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu v souladu s § 147a ZVZ, je rozhodné, zda byla veřejná zakázka soutěžena jako veřejná zakázka malého rozsahu, ne jestli je hodnocena jako veřejná zakázka malého rozsahu dle v současné době účinné právní úpravy.
V případě, že by se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, na kterou se nevztahuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu v souladu s § 147a ZVZ, z důvodu transparentnosti doporučujeme výši skutečného plnění uveřejnit.
Dále upozorňujeme, že jestliže máte uzavřenu smlouvu na dobu neurčitou, tuto smlouvu lze měnit pouze při dodržení ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ.
K Vašemu poslednímu dotazu sdělujeme následující:
V souladu s § 147a odst. 3 věta třetí ZVZ platí, že povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny a plnění veřejné zakázky se nevztahuje pouze veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) ZVZ.
Z výše uvedeného vyplývá, že i v případě, kdy dodavatelem v rámci veřejné zakázky je společnost vlastněná zadavatelem a zároveň nejsou splněny předpoklady dle § 147a odst. 3 ZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny.

Dobrý den,

v souladu s § 2 odst. 9 ZVZ uzavře sdružení zadavatelů před zahájením zadávacího řízení písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků. Vámi popsané sdružení zadavatelů je považováno za jednoho zadavatele, z tohoto důvodu je nutné si v již zmíněné smlouvě stanovit, kdo má na starosti uveřejnění příslušných dokumentů, a na kterém profilu zadavatele budou zveřejněny. S ohledem na výše uvedené, zejména s ohledem na ustanovení § 2 odst. 9 ZVZ, Vám sdělujeme, že povinnost uveřejnit informace a dokumenty podle § 147 a 147a ZVZ má ten zadavatel, který na základě písemné smlouvy, uzavřené dle ustanovení § 2 odst. 9 ZVZ, jedná za ostatní sdružené zadavatele.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je postaven na principu veřejné publicity výsledků řízení realizovaných podle tohoto zákona. Ustanovení §147a ZVZ ukládá zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Důležitá je zde především obsahová stránka smlouvy. Osobní údaje podléhající ochraně podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, budou ve smlouvě začerněny. Přítomnost podpisů v uveřejňované smlouvě není striktně požadována, lze je nahradit např. označením osoby, která smlouvy podepsala s dodatkem „v. r.“.

Dobrý den,

subdodavatelem ve smyslu § 17 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Subdodavatelem je tedy osoba, která „jako druhá v pořadí“ jménem vítězného dodavatele poskytuje zadavateli plnění veřejné zakázky.

Jak jste již ve svém dotazu uvedl, je vítězný dodavatel dle § 147a odst. 1 písm. c) ZVZ povinen uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů vítězného dodavatele veřejné zakázky, tj. seznam osob, které vítěznému dodavateli poskytli plnění související s realizací veřejné zakázky a kterým dodavatel za toto plnění uhradil více jak 10 % (nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 %) z celkové ceny veřejné zakázky (viz § 147a odst. 4 ZVZ). Tento seznam již nezahrnuje dodavatele subdodavatelů.

Účastníte-li se proto veřejné zakázky na dodání kancelářského nábytku, je Vaším subdodavatelem nábytkářská společnost, od které nábytek koupíte. Účastníte-li se však veřejné zakázky a koupíte zboží od společnosti, která je předtím zakoupila od výrobce nábytku, je Vaším subdodavatelem pouze společnost od níž si zboží zakoupíte. Výrobce nábytku je dodavatelem Vašeho subdodavatele a není subdodavatelem ve smyslu § 17 písm. i) ZVZ. Vítězný dodavatel není povinen ve smyslu § 147a ZVZ uveřejňovat seznam osob, od nichž subdodavatelé pořídili své zboží.

Dobrý den,
povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků byla do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) doplněna zákonem č. 55/2012, kterým se mění ZVZ (dále jen „Novela“). Novela nabyla účinnosti dne 1.4.2012.

Od účinnosti Novely je povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele spojena s okamžikem jejího uzavření. V případě, že okamžik uzavření smlouvy nebo dodatku nastane až po nabytí účinnosti Novely, je zadavatel povinen tuto smlouvu nebo dodatek, a to včetně veškerých jejich změn, uveřejnit v souladu s § 147a ZVZ na profilu zadavatele. Okamžik zahájení zadávacího řízení nemá na uveřejňovací povinnost zadavatele žádný vliv.

V návaznosti na shora uvedené se povinnost zadavatele dle § 147a ZVZ vztahuje i na uveřejnění dodatku uzavřeného po 1.4.2012. Za účelem zachování smyslu předmětné povinnosti zadavatele je vhodné a doporučujeme uveřejnit navíc spolu s dodatkem i smlouvu, a to i přesto, že byla uzavřena ještě před účinností Novely.

Dobrý den,

v souladu s § 147a odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen uveřejnit, a to nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky.

ZVZ zadavateli neurčuje formu, jakou má být oznámení o výši skutečně uhrazené ceny uveřejněno. Zadavatel je proto oprávněn výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky uveřejnit například formou sdělení, ve kterém bude specifikována veřejná zakázka, ke které se sdělení zadavatele vztahuje (včetně předmětu jejího plnění) a dále údaje o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky.

Shora uvedené sdělení je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele.

Dobrý den, podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Zadavatel je povinen uveřejnit kompletní znění smlouvy vyjma obchodního tajemství dodavatele. Jelikož ale položkový rozpočet nesplňuje znaky obchodního tajemství (Obchodní zákoník § 17), doporučujeme zadavateli uveřejnit celé znění smlouvy včetně všech jejích příloh, tedy včetně položkového rozpočtu.

Dobrý den, v případě použití zjednodušeného podlimitní řízení je zadavatel povinen ve Věstníku veřejných zakázek uveřejnit oznámení či zrušení profilu zadavatele podle ustanovení § 17 písm. x) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 83 odst. 1 ZVZ a oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 7 ZVZ. Dále lze dobrovolně uveřejnit i jiná vyhlášení, u nichž ZVZ vyhlašovací povinnost nestanoví. Podle ustanovení § 146 odst. 2 ZVZ tak lze dobrovolně uveřejnit oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Pro jednotlivá vyhlášení je zadavatel povinen použít formuláře, které jsou dostupné na adrese: http://www.isvzus.cz/cs/Form. V konkrétním případě se pro oznámení profilu použije formulář č. 52, pro zrušení profilu formulář č. 53, pro oznámení výsledku zadávacího řízení formulář č. 3, pro oznámení zrušení zadávacího řízení formulář č. 51 a pro oznámení o záměru uzavřít smlouvu formulář č. 15. V souvislosti s novelou ZVZ provedenou zákonem č. 55/2012 Sb. vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj novou metodiku k zadávání veřejných zakázek. Metodika není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na adrese: http://www.portal-vz.cz/Metodiky—stanoviska.

Zákon o veřejných zakázkách připouští v § 148 odst. 2 doručení písemností i jiným způsobem, což může být i prostřednictvím e-mailu. Zadavatel je povinen prokázat v případě potřeby jednoznačně datum odeslání Výzvy. Pokud je schopen toto prokázat i v případě e-mailu, může jej použít. Doporučujeme ( v případě, že jsou výzvy odesílány osobám, které mají všechny zřízenou datovou schránku) odeslat výzvu prostřednictvím datové schránky, kde zadavatel může doložit jednoznačně, kdy byla výzva odeslána a má zároveň i informaci, kdy byla dodána, resp. doručena uchazeči.

Návrh vyhlášky zohlednující nařízení 842/2011 prošel meziresortním připomínkovým řízením a bude v nejbližších dnech projednáván Legislativní radou vlády.

Dobrý den, zadávací dokumentace včetně příloh tvoří jeden celek. Poskytováním zadávací dokumentace (nebo její části) v elektronické podobě se myslí poskytování prostřednictvím elektronických nástrojů, které zabezpečí ochranu elektronicky předávaných dat před nežádoucí změnou, identifikaci zadavatele, čas převzetí dokumentace, identifikaci osoby, která o dokumentaci požádala atd. Zákonný rámec elektronické komunikace je stanoven v § 149 ZVZ, podrobněji k těmto požadavkům viz vyhláška 9 /2011 Sb. Z výše uvedeného plyne, že předání technické dokumentace na CD požadavky na elektronické poskytování ZD nesplňuje, nicméně tento způsob nelze vyloučit jako doplňkovou formu k poskytnutí ZD v listinné podobě. Zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci zadávací dokumentace, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím zadávací dokumentace. Zadavatel však nesmí požadovat úhradu těchto nákladů přesahující obvyklé náklady. Zadavatel je povinen i v případě ZPŘ postupovat vůči všem dodavatelům stejně (nediskriminačně), individuálně pouze ve smyslu respektování žádosti konkrétního dodavatele o zaslání ZD v elektronické podobě (nikoliv však na CD) pokud si dodavatel tento způsob výslovně vymíní ve své žádosti. Pouze tehdy, pokud dodavatel nepožaduje předání ZD v listinné podobě může se zadavatel vyhnout problémům se zabezpečením vícetisků. Pokud zadavatel skutečně není schopen zabezpečit poskytnutí ZD podle zákonem stanovených pravidel, může prodloužit lhůtu k podání nabídek (autoremedura podle 111 odst. 6 ZVZ). O tomto kroku je povinen informovat všechny uchazeče a zájemce a tuto informaci zveřejnit na profilu zadavatele (§ 38 ZVZ).

Dobrý den, z Vašeho dotazu jsme vyrozuměli, že máte zřejmě na mysli zastoupení zadavatele v řízení podle § 151. V odst. 1 tohoto ustanovení se říká, že tato osoba se nesmí účastnit příslušného zadávacího řízení. Zmíněná osoba musí splňovat požadavek nepodjatosti podle § 74 odst. 7 ZVZ, což znamená, že se nesmí podílet na zpracování žádné z nabídek, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky konkrétnímu dodavateli a s dodavateli ji nesmí pojit osobní, pracovní, obchodní či jiný obdobný vztah. Jak plyne ze shora uvedeného, není rozhodné, o jaké zadávací řízení se jednalo nebo jaká byla hodnotící kriteria pro výběr nejvhodnější nabídky. Účast zástupce zadavatele je už od počátku v rozporu s principem nepodjatosti, který konkretizuje obecné zásady zadávací řízení, zejména princip rovného zacházení a zákazu diskriminace. Postup orgánu dohledu můžeme pouze předvídat, toto stanovisko nenahrazuje rozhodnutí nebo stanovisko orgánu dohledu. Dle našeho názoru by se mohlo jednat o porušení § 114 odst. 1 ZVZ, kdy zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou podala osoba, kterou pověřil zastoupením v řízení, kterého se tato osoba zúčastnila se svojí nabídkou. Jedná se o úkon, který vylučuje nebo může vyloučit zásady podle § 6, v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele. Pokud se jedná o tento případ, další postup ÚOHS by mohl být takový, že orgán dohledu uloží nápravné opatření (pokud ještě nebyl uzavřena smlouva) formou zrušení jednotlivého úkonu zadavatele, tj. zde rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Dobrý den, dodavateli není zákonem o veřejných zakázkách stanovena povinnost archivovat dokumenty o veřejných zakázkách, ale zákon číslo 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, ukládá příjemcům peněz z veřejných rozpočtů povinnost spolupůsobit při výkonu finanční kontroly prováděné v souvislosti s úhradou zboží nebo služeb z veřejných výdajů (§ 2 písm. e). V § 13, který pojednává o veřejnosprávní kontrole na místě se uvádí, že: (1) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí částí třetí zákona o státní kontrole,(kontrolní řád) nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle části třetí zákona o státní kontrole (zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 148/1998 Sb.) pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly. (3) Zjistí-li kontrolní orgán u kontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce 1. (4) Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace. Např. lhůty pro uchování účetních dokladů stanoví zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, v § 31, archivační lhůty z. č. 499/2004 Sb., zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých předpisů.

Dobrý den, zveřejnění celého obsahu nabídek není v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, kromě ustanovení, která by mohla být v rozporu se zásadou ochrany důvěrných informací podle § 152. Zadavatel je dle tohoto ustanovení povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích či dokladech poskytnutých dodavatelem, pokud byly při jejich poskytnutí označeny za důvěrné; tím není dotčena ochrana údajů podle jiných právních předpisů zejména OBZ (ochrana obchodního tajemství) či zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Povinnost mlčenlivosti zadavatele však není neomezená. Zadavatel je oprávněn, bez nutnosti vyžádat si souhlas dodavatele, který konkrétní informace poskytl, použít jakékoliv tyto informace: • pro postup podle zákona, je-li to nezbytné (např. pro účely hodnocení nabídek, pokud zadavatel přizve k hodnocení nezávislé odborníky, dodrží-li povinnost zavázat tyto osoby k mlčenlivosti v obdobném rozsahu) • pokud jejich použití vyplývá z účelu zákona (např. v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) • vyhradil-li si právo jejich použití v zadávací dokumentaci (i v tomto případě však je zadavatel povinen dodržet ustanovení zvláštních právních předpisů o ochraně určitých informací; například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti). Zadavatel je oprávněn požadovat ve výzvě předložení nabídky na CD, ovšem v případě nesplnění tohoto požadavku není možné uchazeče z tohoto důvodu vyloučit. Jedná se o však zadávací podmínku formálního charakteru, tudíž vyloučení uchazeče pro její nesplnění by dle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS mohlo neodůvodněně omezit hospodářskou soutěž.

Dynamický nákupní systém je zvláštním řízením, které probíhá elektronickou formou. Jeho hlavním účelem je podstatné ulehčení zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného (standardizovaného) a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému se rozpadá do dvou základních fází – v prvé fázi se dynamický nákupní systém zavádí, a to formou otevřeného řízení, ve druhé fázi pak dochází v zavedeném dynamickém nákupním systému k zadávání jednotlivých veřejných zakázek dle pravidel tohoto systému. Pokud při zadávání jednotlivé dílčí veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému zadavatel obdrží předběžnou nabídku po uplynutí lhůty pro podání předběžných nabídek uvedené ve zjednodušeném oznámení, tato předběžná nabídka bude řádně posouzena a dodavatel do dynamického nákupního systému případně zařazen (avšak až pro účely následujících veřejných zakázek zadávaných v rámci systému). Jak vyplývá z výše uvedeného, dodavatel, který dosud nebyl zařazen do DNS nemůže podat konkrétní nabídku bez toho, aby předem podal tzv. předběžnou nabídku a prokázal kvalifikaci podle požadavků zadavatele. Pokud nabídka Vámi zmíněného dodavatele obsahově splňuje požadavky zadavatele na zařazení do DNS, zadavatel tuto nabídku posoudí v souladu s § 94 a případně dodavatele zařadí do DNS, ale až pro účely následujících VZ v rámci tohoto systému.

Obecně platí, že při elektronickém zadávání veřejných zakázek musí být použity elektronické nástroje, které odpovídají požadavkům zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a prováděcích předpisů – především vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. Novela zákona o veřejných zakázkách účinná od 15.9.2010 dala zadavateli možnost zvolit způsob, jakým prokáže shodu elektronického nástroje – jedním ze způsobů je certifikát shody, který bude vydáván certifikačními orgány. Na základě vydané vyhlášky č. 9/2011 Sb. byl zahájen proces akreditace certifikačních orgánů. Jakmile budě dokončena akreditace certifikačních orgánů – jejich seznam bude uveřejněn jednak na stránkách Českého institutu pro akreditaci a na Portále o veřejných zakázkách a koncesích. V případě potřeby má zadavatel možnost prokázat shodu elektronického nástroje i jiným způsobem – např. znaleckým posudkem.

Dobrý den, stávající certifikáty shody, které udělovalo Ministerstvo vnitra podle vyhlášky 326/2006 Sb., vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje, jsou v souladu s novelou zákona o veřejných zakázkách č. 417/2010 Sb. platné do 30.6.2011. Nová vyhláška o elektronických nástrojích k provedení § 149 odst. 8 a 9 platného znění zákona o veřejných zakázkách je v současné době v Legislativní radě vlády, tj. dosud nenabyla platnosti. Nová podoba navrhované vyhlášky však nestanoví povinné atesty elektronických nástrojů. Splnění požadavků na prokázání shody elektronického nástroje se zákonem a prováděcími předpisy lze prokázat i jinak, např. znaleckým posudkem. Ze míněných důvodů zatím neexistuje žádný subjekt akreditovaný k vydání certifikátu.

§ 149 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen “ZVZ”), stanoví, že splnění požadavků na elektronické nástroje lze vždy prokázat certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě zvláštního právní předpisu, kterým je zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že prováděcí právní předpis (vyhláška) o elektronických nástrojích, která bude prováděcím právním předpisem zmíněným v § 149 odst. 8 a 9 ZVZ, je v současné době projednávána v Legislativní radě vlády, zatím neexistuje cetifikační orgán, který by byl k této činnosti akreditován. V odůvodnění k návrhu vyhlášky se stanoví, že certifikát shody budou vydávat certifikační orgány, kterým bude k posuzování shody udělena akreditace Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. K Vašemu druhému dotazu: Jiným způsobem prokázání shody může být znalecký posudek . Součástí navrhované vyhlášky je příloha, kterou jsou specifikovány požadavky pro prokazování shody elektronických nástrojů s požadavky zákona o veřejných zakázkách. Tato příloha bude sloužit nejen jako podklad pro vytvoření certifikačních schémat při vydávání certifikátu shody, ale může být zadavatelem využita v případě, že zadavatel ve smyslu § 149 odst. 9 ZVZ prokazuje skutečnost, že elektronický nástroj splňuje požadavky stanovené zákonem a prováděcími právními předpisy jinak, než prostřednictvím certifikátu shody.

Dobrý den, § 148 odst. 3 ZVZ stanoví povinnost vést evidenci veškerých úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu či Evropské komisi. Jedná se o všechny úkony v rámci toho kterého řízení mezi uvedenými subjekty, přesný výčet by byl vzhledem k různým druhům zejména zadávacích řízení, popř. řízení vedených s Úřadem pro hospodářskou soutěž nebo vůči Evropské komisi, značně rozsáhlý. Forma evidence není stanovena, vhodný způsob provádění je tedy na uvážení povinného subjektu, který musí pouze zajistit, aby písemná evidence obsahovala všechny údaje požadované ZVZ. Podrobněji viz Metodika k Zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném od 15.9.2010, která je k dipozici na www.portal-vz.cz.

Ustanovení § 67 ZVZ výslovně neřeší, zda může uchazeč požadovat vrácení originálu listiny bankovní záruky nebo zda má zadavatel povinnost ji uvolnit (např. po vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení). Vzhledem k tomu, že ZVZ výslovně hovoří pouze o vracení peněžní jistoty, a s ohledem na § 155 ZVZ, který stanoví zadavateli povinnost archivovat dokumentaci o veřejné zakázce, jejíž součásti je mimo jiné i úplné znění originálů všech nabídek, lze dovodit, že takový postup není možný. Bankovní záruku tedy zadavatel nevrací, a to ani na případnou žádost uchazeče.

Podle § 149 odst. 2 ZVZ je možné použít elektronické nástroje v zadávacím řízení pouze tehdy, jsou-li atestovány. Podle první věty téhož ustanovení jsou elektronickým nástrojem jakákoliv technická zařízení nebo programová vybavení, která jsou spojená se sítí nebo službou elektronických komunikací a prostřednictvím této sítě nebo služby umožňují provádění úkonů podle ZVZ v elektronické podobě. Elektronickým nástrojem podle tohoto ustanovení jsou tedy i internetové stránky, na kterých zadavatel uveřejňuje informace o veřejných zakázkách nebo které zadavatel používá k poskytování zadávací dokumentace. Elektronickým nástrojem podle ZVZ je i software, který umožňuje zasílání určitých informací v zadávacích řízeních e-mailem. Tyto elektronické nástroje tedy podléhají povinnosti atestace podle § 149 odst. 2 ZVZ a prováděcí vyhlášky č. 326/2006 Sb. V daném případě se jedná o tzv. malý elektronický nástroj podle § 3 odst. 3 vyhlášky, který neumožňuje příjem nabídek, respektive žádostí o účast. Poplatek za atestaci činí v těchto případech 100 Kč. Bližší podrobnosti týkající se atestace lze nalézt v citované vyhlášce (viz např. http://www.portal-vz.cz/uploads/legislativa/Sbirka_zakonu_100_vyhlasky_k_ZVZ.pdf). Orgánem, který je pověřen prováděním atestace je na základě zákona č. 110/2007 Sb., kterým bylo zrušeno Ministerstvo informatiky a kterým byl rovněž byl novelizován v tomto směru ZVZ, s účinností od 1. června 2007 Ministerstvo vnitra, na které je třeba se v této záležitosti obrátit.

Na základě obecné výjimky v § 18 odst. 3 ZVZ nejsou zadavatelé povinni zadávat veřejné zakázky malého rozsahu v zadávacích řízeních podle ZVZ (veřejní zadavatelé jsou povinni dodržet pouze základní zásady stanovené v § 6 ZVZ). Na veřejné zakázky malého rozsahu se tak na základě uvedené výjimky vztahují pouze některá obecná ustanovení z části první ZVZ (např. stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky). Elektronické nástroje, které jsou používány pouze k vybírání dodavatelů na plnění veřejných zakázek malého rozsahu, proto nepodléhají povinnosti atestace podle § 149 ZVZ.

V souladu s § 146 odst. 1 písm. a) a b) se v informačním systému uveřejňují jak nadlimitní, tak podlimitní veřejné zakázky; nadlimitní veřejné zakázky se kromě toho navíc uveřejňují i v Úředním věstníku EU. V případě nadlimitních zakázek na služby uvedené v příloze č. 2 k zákonu se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení (soutěže o návrh). V Úředním věstníku EU se tedy uveřejňují, jak správně uvádíte, oznámení o zahájení zadávacího řízení u všech nadlimitních veřejných zakázkách na dodávky a stavební práce, ale pouze u nadlimitních veřejných zakázek na služby dle přílohy č. 1. Oznámení o výsledku zadávacího řízení se naproti tomu uveřejňuje v Úředním věstníku EU u veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby dle obou příloh. Pro úplnost dodáváme, že uveřejnění vyhlášení v Úředním věstníku může zadavatel zajistit buď přímo, odesláním vyhlášení Úřadu pro úřední tisky, nebo prostřednictvím provozovatele informačního systému. Ve druhém případě tedy zadavatel odešle vyhlášení pouze provozovateli informačního systému, přičemž v objednávce zaškrtne požadavek na odeslání formuláře do Úředního věstníku EU.

Zákon v § 148 odst. 4 stanoví, že v případě telefonické žádosti o účast je dodavatel povinen potvrdit tuto žádost písemně a tuto písemnou žádost musí odeslat nejpozději v den uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast. Doručovací doba tedy bude záviset na tom, jakým způsobem dodavatel hodlá písemnou žádost poslat. Zadavatel by se tedy měl již při podání telefonické žádosti informovat o tom, jakým způsobem hodlá dodavatel doručit písemnou žádost. I při odeslání běžnou poštou (což by mohl být nejspíše nejpomalejší způsob přepravy) lze alespoň rámcově odhadnout předpokládanou dobu poštovní přepravy, ať již se jedná o doručování tuzemské nebo ze zahraničí. Na základě těchto odhadů by měl zadavatel určit, jak dlouho bude očekávat písemnou žádost o účast. V případě sporu je na dodavateli, aby prokázal, kdy písemnou žádost odeslal.

Zákon pro vedení písemné evidence podle § 148 odst. 3 nepředepisuje žádné formální požadavky. Vhodný způsob provádění je tedy na uvážení zadavatele, který musí pouze zajsitit, aby písemná evidence obsahovala všechny údaje požadované v druhé větě citovaného ustanovení, tj. pořadové číslo úkonu, jeho označení, datum a identifikační údaje dodavatele (nejednalo-li se o úkon vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Evropské komisi).

Smyslem § 151 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách je stanovit, že i v případě, kdy se zadavatel nechá při výkonu svých práv a povinností v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh zastoupit jinou osobou, leží odpovědnost za dodržování zákona plně na něm. Ustanovení § 3 zákona upravuje speciální případ, kdy jeden subjekt (centrální zadavatel), kterým může být pouze veřejný zadavatel, provádí centralizované zadávání pro jiné zadavatele nebo na jejich účet. V tomto případě, narozdíl od ostatních případů zastoupení v zadávacím řízení platí, že odpovědnost za dodržování zákona nese centrální zadavatel.

Účast veřejnosti při otevírání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním (stejně jako v užším řízení a soutěžním dialogu) zákon nepředpokládá. Zákonem není totiž předpokládána ani samostatná fáze odpovídající otevírání obálek s nabídkami. Smyslem současného otevírání obláek s nabídkami je totiž zajistit stejné zacházení s nabídkami všech uchazečů, aby např. zadavatel nezvýhodnil jednoho uchazeče tím, že jeho nabídku bude moci studovat delší dobu než nabídku jinou. V případě žádosti o účast v řízení zvýhodnění zájemců nehrozí. Zadavatel proto ani nemusí čekat s otevíráním žádostí na konec lhůty pro jejich podávání. V této souvislosti upozorňujeme na ustanovení § 148 odst. 4, podle kterého je žádost možné učinit i telefonicky, pokud bude stanoveným způsobem ve stanovené době zájemcem potvrzena.