ČÁST DRUHÁ – Zadávací řízení (§21 – §85)

Úvodem odpovědi je nutné uvést, že položený dotaz dne 22. 10. 2020 se vztahuje k již neplatnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), který byl od 1. 10. 2016 nahrazen novým zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Dle § 76 odst. 1 ZVZ nabídky posuzovala hodnotící komise, a to z hlediska splnění požadavků ZVZ a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. Nabídky, které tyto požadavky nesplňovaly, musely být ze zadávacího řízení vyřazeny. V případě nejasností mohla hodnotící komise dle § 76 odst. 3 ZVZ požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Pokud hodnotící komise shledala nějaké nejasnosti v nabídce, bylo vhodné vyzvat uchazeče k vysvětlení. Tento postup byl ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. : 62 Af 50/2010-104 doporučován, neboť v něm bylo vyjádřeno, že hodnotící komise může vyřadit nabídku pouze v případě, že má postaveno najisto, že nabídka nemůže postoupit do fáze hodnocení. V případě pochybností je hodnotící komise povinna tyto své pochybnosti odstranit prostřednictvím postupu podle § 76 odst. 3 ZVZ. Z Vámi poskytnutých údajů ovšem nelze relevantně posoudit, zda v uvedeném případě bylo ze strany zadavatele postupováno v souladu s ZVZ.

Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňují takto velkorysou aplikaci, která byla i záměrem zákonodárce. Pokud nabídka jako zadavateli vyhovuje, má právě tento možnost požádat o doplnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu její části) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídky dále posuzována a hodnocena. Ve Vašem dotaze popisujete typický příklad chyby dodavatele, která byla dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) nenapravitelná a nová právní úprava obsažená v § 46 ZZVZ byla mj. i reakcí na tuto skutečnost. Zároveň byl do § 46 ZZVZ i odst. 3, který znemožňuje spekulativní postup dodavatelů.

V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby.

S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a), b) ZVZ musí zahraniční dodavatel prokázat nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.

V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby.

Kdo je v případě jednotlivých druhů právnických osob statutárním orgánem, stanoví OBZ (ve vztahu k obchodním společnostem a družstvu) nebo jiné zvláštní právní předpisy (např. zákon o státním podniku, zákon o evropské společnosti apod.). Tam, kde je připuštěno, aby statutárním orgánem právnické osoby, resp. jejím členem, byla právnická osoba (§ 76 odst. 3 OBZ), vztahuje se povinnost k prokázání trestní bezúhonnosti na statutární orgán nebo všechny členy statutárního orgánu této právnické osoby.

S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a), b) ZVZ musí zahraniční dodavatel prokázat nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.

ZVZ v ustanovení § 82 odst. 2 uvádí, že pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Přičemž platí, že zde stanovená lhůta je lhůtou pořádkovou a neznamená tedy, že uplyne-li tato lhůta, smlouva na veřejnou zakázku již nesmí být uzavřena. Pokud obě smluvní strany projevují dostatečnou součinnost k uzavření, avšak z objektivních či jiných akceptovatelných důvodů není možné smlouvu uzavřít v této lhůtě, může být smlouva uzavřena i po uplynutí této lhůty.

Ve svém dotaze uvádíte 30 denní lhůtu, která ovšem nevyplývá ze ZVZ. Domníváme se i s ohledem na další informace uvedené v dotaze, že se jedná o lhůtu stanovenou poskytovatelem dotace. V takovém případě je třeba otázku přípustnosti uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku i po uplynutí této lhůty konzultovat s poskytovatelem dotace.

Domníváme se však, že za podmínek, kdy poskytovatel dotace podmínil uzavření smlouvy vydáním Registrace akce a současně uložil příjemci uzavřít smlouvu do 30 dní od oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, by měl poskytovatel zajistit, že stihne Registraci akce v této lhůtě vydat. Nečinnost na straně poskytovatele dotace či jeho pochybení by nemělo jít k tíži příjemce dotace, pakliže ten dostál všem svým povinnostem.

V případě, že požadujete prokázání profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), musí dodavatel nebo osoba, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost dodavatel zabezpečuje prokázat splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ.
Prokázání základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ se však nevztahuje na osoby uvedené v ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ, skrze které požadujete prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu.
S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 ZVZ a technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 ZVZ jsou rozdílné části kvalifikace a nelze rozšiřovat výklad ustanovení § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ a vztahovat tak prokázání tohoto základního kvalifikačního předpokladu i na osoby uvedené v ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) dává hodnotící komisi možnost dle § 76 odst. 3 ZVZ v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V případě, že toto hodnotící komise učinila a uchazeč podal vysvětlení, které nebylo pro hodnotící komisi dostatečné, mohla požádat o vysvětlení znovu.
Ve Vašem případě však hodnotící komise shledala vysvětlení uchazeče za dostačující, jeho nabídku nevyřadila a při hodnocení nabídek byla tato nabídka vybrána jako vítězná. V této fázi již nemůže hodnotící komise požadovat od vítězného uchazeče následné vysvětlení jeho nabídky, neboť z jejího jednání při posouzení nabídek vyplývá, že původní vysvětlení shledala jako dostatečné, a pokud uchazeč uvedl ve svém vysvětlení, že jeho stroj požadované parametry splňuje, je to na jeho zodpovědnost.
ZVZ však dává zadavateli možnost nápravy v případě jeho nezákonného postupu s odkazem na § 111 odst. 6 ZVZ, a to tzv. autoremedurou. Dle tohoto ustanovení, v případě, zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil ZVZ, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.
V daném případě by opatřením k nápravě bylo provedení nového posouzení nabídek novou hodnotící komisí nebo samotným zadavatelem postupem dle § 79 odst. 5 ZVZ a všech následujících fází zadávacího řízení. Nová hodnotící komise, případně zadavatel by mohla při tomto posouzení požádat o vysvětlení nabídky onoho uchazeče a požadovat např. předložení Vámi navrhovaných podkladů od výrobce či dodavatele stroje potvrzující pravdivost jeho tvrzení. Další možností je požádat o zhlédnutí stroje a ověřit si pravdivost údajů osobně.
Závěrem upozorňujeme, že zadavatel je v případě postupu dle § 111 odst. 6 ZVZ povinen informovat o opatření k nápravě všechny uchazeče či zájemce, aby nebyla porušena zásada rovného zacházení dle § 6 odst. 1 ZVZ. Všichni uchazeči či zájemci musí mít v zadávacím řízení vždy rovné možnosti.

Ve smyslu § 17 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se dodavatelem rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel.

Obecně vzato je nezbytné na každou právnickou osobu nahlížet jako na jeden subjekt – jednoho dodavatele, a to bez ohledu na skutečnost, zda jediným společníkem ve společnosti s ručením omezeným je tatáž osoba, která je jediným akcionářem v akciové společnosti.

Pro rozlišení, zda dodavatel je toliko jednou osobou (bez ohledu na propojení vlastnické struktury) nebo dvěma různými subjekty, je nutné vycházet z identifikace dané právnické osoby (v tomto konkrétním případě i ze samotné právní formy obou subjektů). V případě obchodních korporací se zpravidla jedná o identifikační číslo osoby – obchodní korporace. Mají-li proto ve Vašem případě uchazeči odlišná identifikační čísla, poté se jedná o dva subjekty – dodavatele a není v rozporu se ZVZ, pokud tito dva dodavatelé podají do zadávacího řízení každý svou nabídku a není nutné je z důvodu propojenosti vlastnické struktury v jedné osobě ze zadávacího řízení vyřazovat, potažmo vylučovat.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v ustanovení § 71 odst. 7 a 9 ZVZ uvádí, že pokud komise pro otevírání obálek po provedení kontroly nabídek zjistí, že některá z nabídek není zpracována v požadovaném jazyce či není přiložený návrh smlouvy podepsán oprávněnou osobou, takovou nabídku vyřadí a zadavatel bezodkladně tohoto uchazeče vyloučí. Tento postup se vztahuje i na případ, že na návrhu smlouvy podpis osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče zcela chybí. Nepodepsaný návrh smlouvy není návrhem smlouvy a taková nabídka musí být vyřazena.

Z výše uvedeného vyplývá, že je zadavatel povinen vyřadit nabídku a následně vyloučit takového uchazeče, který

•           předložil nabídku v jiném než požadovaném jazyce, nebo

•           předložil návrh smlouvy podepsaný osobou, která není oprávněná jednat jménem či za uchazeče, nebo

•           předložil nepodepsaný návrh smlouvy.

K Vašemu dotazu uvádíme, že co se podpisu návrhu smlouvy týče, je pro rozhodnutí zadavatele o vyřazení nabídky a následném vyloučení uchazeče podstatné, zda je podepsán samotný návrh smlouvy osobou oprávněnou jednat jménem nebo za uchazeče, či nikoliv. Vzhledem ke skutečnosti, že podpis návrhu smlouvy uchazeče lze považovat za projev vůle uchazeče vyjadřující úmysl realizovat plnění veřejné zakázky, je podpis návrhu smlouvy naprosto dostačujícím, neboť návrh smlouvy včetně všech příloh je brán jako jeden samostatný dokument.

S ohledem na shora uvedené shrnujeme, že pokud je podepsán návrh obchodních a smluvních podmínek oprávněnou osobou, avšak na příloze č. 1 – Položkový rozpočet podpis chybí, není to důvod pro vyřazení nabídky a následné vyloučení uchazeče, neboť podpisem návrhu smlouvy uchazeč dal jasně najevo svou vůli vyjadřující úmysl realizovat plnění veřejné zakázky.

Cena uváděná v případě referenčních dodávek je cena, která byla za dodávky dodavateli uhrazena v souvislosti se splněním povinností ze smlouvy a s tím souvisejícím převodem práva nakládat s dodávkou jako vlastník. Proto je nutné referenci posoudit k datu splnění zakázky – konkrétní prokázání  záleží na konkrétní smluvní konstrukci a podmínkách, jak a čím bylo splnění zakázky mezi dodavatelem a zadavatelem dohodnuto ve smlouvě.

V ustanovení § 29 odst. (2) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že v jednacím řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“) podávají zájemci písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Pokud jsou podány ve lhůtě pro podání žádostí o účast v JŘSU žádosti a předloženy doklady prokazující splnění kvalifikace zájemce, provede zadavatel, popřípadě zvláštní komise, posouzení kvalifikace. ZVZ nestanoví lhůtu, ve které má být toto posouzení provedeno, nicméně zadavatel by tak měl učinit, v zájmu právní jistoty zájemců, podle svých možností a schopností bezodkladně. Po posouzení kvalifikace dodavatelů zadavatel vylučuje ty zájemce, kteří nesplnili kvalifikaci. Zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, vyzve zadavatel k podání nabídek a to bezodkladně po posouzení kvalifikace.

K Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel nemusí čekat, až uplyne lhůta pro podání námitek u zájemce, který byl vyloučen z důvodu neprokázání splnění kvalifikace. Zadavatel může vyzvat zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky ve stejný okamžik, kdy zasílá oznámení o vyloučení zájemce, který neprokázal splnění kvalifikace.

Jak správně uvádíte, bylo po technické novele zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v　ustanovení § 78 odst. 4, větě čtvrté ZVZ stanoveno, že dílčím hodnotícím kritériem mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění.

Toto dílčí hodnotící kritérium se použije především u některých služeb, a to takových, v nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku realizovat. Půjde zejména o služby konzultantů, architektů, projektantů nebo specializované řemeslné činnosti, např. restaurátorské.

Možnost hodnotit kvalitu týmu má přispět k posílení kvality výstupů služeb, neboť je-li obvyklým předmětem hodnocení služeb pouze nabídková cena, může v některých případech veřejných zakázek na služby pomíjet takové hodnocení kvalitativní stránku plnění a může být v konečném důsledku nehospodárné.

Do　rámce tohoto hodnotícího kritéria lze tedy zahrnout například hodnocení:

poměru (počtu) seniorních členů k　celkovému počtu členů týmu, kdy se za seniorního člena považuje člen s　praxí v　dané oblasti v　délce 5 a více let
počtu nebo „kvality“ referencí případů právního poradenství v　oblasti veřejných zakázek zaměřených na … v　hodnotě …
počtu administrovaných veřejných zakázek v　oblasti IT v　hodnotě …
počtu případů zastupování před ÚHOS, správními soudy v　posledních 3 letech zaměřených na problematiku …
počtu zrestaurovaných sochařských děl, obrazů, nástěnných maleb v　hodnotě …
poměru (počtu) členů týmu s　VŠ, SŠ vzděláním v　oboru … k　celkovému počtu členů týmu
poměru (počtu) členů týmu s　jazykovou zkouškou na úrovni … k　celkovému počtu členů týmu
počtu publikací v　odborném periodiku, příspěvků na odborných konferencích v　posledních 5 letech na téma …
počtu získaných ocenění v　architektonických soutěžích

Doufáme, že Vám tento shora uvedený výčet přinesl alespoň rámcovou představu o tom, co lze pod tato dílčí kritéria zahrnout, případně jak je podle tohoto ustanovení ZVZ koncipovat.

Na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Zadavatel má tedy možnost postupovat dvěma způsoby. Pokud si zvolí postupovat dle ZVZ, musí se řídit jeho pravidly po celou dobu zadávacího řízení. Druhou možností je, že si zadavatel stanoví svá interní pravidla či směrnice, na základě kterých bude následně zadávání prováděno.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel stanovil základní hodnotící kritérium, kterým byla nejnižší nabídková cena. V zadávací dokumentaci ani v návrhu kupní smlouvy zadavatel neuvedl, že výběr nejvhodnější nabídky bude zároveň podmíněn výsledkem zkoušek technických podmínek stroje komisí.

Na základě Vámi poskytnutých informací se jeví, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení změnil hodnotící kritéria a v tomto jednání lze spatřovat porušení shora uvedených zásad § 6 ZVZ. Pokud totiž zadavatel k tomuto kroku přistoupil, aby měl jistotu, že daný stroj bude splňovat jeho požadavky, bylo v jeho zájmu specifikovat parametry daného stroje již v zadávací dokumentaci. Pokud si v návrhu kupní smlouvy, kterou jste podepsali a spolu s nabídkou zadavateli podali, zadavatel tedy nevyhradil právo provést předvedení stroje a dle těchto výsledků vybrat nejvhodnější nabídku, dalo by se jeho jednání považovat za porušení zásad § 6 ZVZ. To uvádíme zejména v souvislosti s povinností zadavatele postupovat transparentně a nediskriminačně.

V tomto případě doporučujeme důkladně prostudovat zadávací dokumentaci, zda je v ní možnost převedení stroje obsažena a řídit se dle ní. Pokud by se jednalo o pouhé ověření zadavatele, že s daným strojem budete schopni veřejnou zakázku plnit, není toto v rozporu s § 6 ZVZ. Pokud by však toto jednání zadavatele směřovalo ke změně hodnotícího kritéria, mohlo by být jeho jednání považováno v rozporu se ZVZ. V případě prohlídky Vám doporučujeme, abyste si ohlídali, za jakým účelem je prováděna a zkontrolovali zápis z této prohlídky, aby z něj bylo patrné, že Váš stroj je nebo není schopen plnit veřejnou zakázku.

S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že ačkoliv zadavatel VZMR není povinen zadávat dle ZVZ, je jeho povinností dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ. Z Vašeho dotazu se jeví, že zadavatel změnil v průběhu zadávacího řízení hodnotící kritérium a tímto jednáním lze spatřovat porušení shora uvedených zásad. Pokud by však prohlídka byla provedena pouze za účelem ověření parametrů stroje, není toto v rozporu se ZVZ.

Na VZMR dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Zadavatel si tak může zvolit postup dle ZVZ, nebo podle svých interních pravidel.
V případě, že by se zadavatel ve Vámi uváděném případě rozhodl postupovat dle ZVZ a v zadávacích podmínkách by nestanovil, že část veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, nic nebrání tomu, aby dodavatel plnil 100 % veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele. Pokud si ovšem zadavatel nezvolil postup dle ZVZ a Vámi uváděnou VZMR zadal mimo režim ZVZ dle svých interních pravidel, je pouze na jeho uvážení, jaké podmínky pro plnění veřejné zakázky si stanoví.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) rozlišuje pojem „zájemce“ (§ 17 písm. n) ZVZ) a „dotčený zájemce“, resp. „dotčený uchazeč“ (§ 81 odst. 3 ZVZ). V případě doručování oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je ustanovení § 81 odst. 3 ZVZ o dotčeném zájemci speciální ve vztahu k pojmu zájemce dle § 17 písm. n) ZVZ. Z tohoto tedy vyplývá, že pokud ve Vašem případě v rámci ZPŘ podal nabídku pouze jeden z pěti oslovených zájemců, nejsou zbylí čtyři zájemci dotčenými zájemci ve smyslu § 81 odst. 3 ZVZ, a proto jim jako zadavatel nejste povinni zaslat rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
Nad rámec bychom rádi upozornili na ustanovení § 81 odst. 4 ZVZ vztahující se ke ZPŘ. Dle tohoto ustanovení pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve ZPŘ uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.

Dle ustanovení § 49 ods. 3 ZVZ, a to v případě dodatečných informací, včetně přesného znění požadavku, zadavatel povinen současně odeslat všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.
Zadavatel je také povinen zajistit, aby odpovědi na všechny dodavateli doručené požadavky na dodatečné informace byly odeslány všem dodavatelům současně, a to včetně přesného znění jednotlivých požadavků; vždy však bez identifikačních údajů žadatelů. Subjekty, jimž musí být dodatečné informace doručeny, jsou ti dodavatelé, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, jakož i dodavatelé, kteří o poskytnutí zadávací dokumentace pouze požádali, aniž by si ji vyzvedli (jde tedy o všechny zadavateli známé dodavatele).
Ve většině případů bude zadavatel uveřejňovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele. Je však třeba upozornit na skutečnost, že z § 9 odst. 3 vyhlášky 133/2012 vyplývá, že dodatečné informace uveřejněné na profilu zadavatele musí být podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že uveřejníte celý dotaz včetně odpovědi, avšak bez identifikačních údajů jednotlivých uchazečů.

Výpis z obchodního rejstříku (či z jiné obdobné evidence) a čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. j) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se mají dle ustanovení § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ vztahovat k subdodavateli, tedy tomu subjektu práva, který je smluvní stranou subdodavatelské smlouvy.

 Zadavatel není oprávněn požadovat předložení těchto dokladů ve vztahu k dalším osobám, jmenovitě nelze je požadovat k osobě zeměměřiče, a to ani tehdy, pokud je „odpovědným zástupcem nebo jinou osobou odpovídající za činnost dodavatele“ dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ (dále jen „odpovědný zástupce“).

Co se týče druhého dotazu, čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ učiní (podepíše) dodavatel, neboť splnění základního kvalifikačního předpokladu nelze dle § 51 odst. 4 ZVZ prokazovat prostřednictvím subdodavatele.

 Dodavatel čestně prohlásí, že veřejnou zakázku bude realizovat prostřednictvím odpovědného zástupce, kterého v čestném prohlášení jednoznačně identifikuje. Dodavatel zároveň čestně prohlásí, že odpovědný zástupce nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán ani mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů.

Povinnost veřejného zadavatele učinit některý z úkonů v zadávacím řízení písemně se podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) vztahuje obecně na případy z kategorie těch úkonů zadavatele v zadávacím řízení, u nichž je podle Zákona vyžadována písemná forma výhradně a nevýlučně; nebo se pro účely naplnění Zákonem stanovených závazných postupů zadavatele stává co do formy nezbytnou; popřípadě slouží pro účely evidence všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu či Evropské komisi.
Přestože dotčené ustanovení § 75 odst. 1 Zákona písemnou formu komunikace přímo nevyžaduje, lze zároveň obtížně předpokládat proveditelnost tohoto zákonem stanoveného úkonu veřejného zadavatele skrze některý z jiných obvyklých způsobů sdělení skutečnosti ostatním členům hodnotící komise.
Písemná forma právního úkonu proto obecně:

předpokládá vznik projevené vůle naplnit obsah povinností veřejného zadavatele;
slouží k prokazatelnému doložení snahy nebo samotného splnění zákonem stanovené povinnosti;
zakládá existenci uskutečněného jednání se zpětně doložitelnými prvky, včetně zachycení obsahu právního úkonu tak i určení osob ve vztahu k zpětnému prokázání naplnění některých zákonem stanovených skutečností;
takto učiněný právní úkon je charakterizován určitou měrou závaznosti při jednání ve vztahu k třetím osobám a veřejnému zadavateli.

Obdobné platí zároveň ve vztahu k právnímu jednání učiněnému prostřednictvím elektronických nebo jiných technických prostředků. Pokud tedy zadavatel některý z úkonů v zadávacím řízení učiní elektronicky, jedná se pouze o variantní způsob zachycení právního úkonu veřejného zadavatele v zadávacím řízení. Podle § 562 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má obecně za to, že písemná forma učiněná elektronickými nebo odlišnými technickými prostředky, jejichž prostřednictvím je zároveň umožněno zachycení obsahu písemného dokumentu a určení dotčených osob, zachovává význam právního jednání.
Zadavatel disponující písemnou pozvánkou pro jednotlivé členy komise, odeslanou elektronickými nebo jinými prostředky společně se zaručeným elektronickým podpisem, svým takto veskrze formalizovaným postupem předejde možným komplikacím, ve snaze dostát některému ze závazných postupů v režimu Zákona, a to například v případě výkonu kontroly orgánů státní správy podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) ve znění pozdějších předpisů. Lze proto jen doporučit, aby pozvání členů hodnotící komise bylo v zájmu veřejného zadavatele provedeno písemně.
Pokud se hodnotící komise v den předpokládaného konání nestane usnášeníschopnou, přestože by se tak stalo z důvodu nepřítomnosti některého z jejích řádně pozvaných členů, zůstane na odpovědnosti zadavatele prokázat, že všichni členové hodnotící komise byli svoláni v zákonem stanovené lhůtě a řádně. Popřípadě může být posuzován postup zadavatele, zda svolání členů komise bylo učiněno v souladu se jmenovacími listinami členů komise, včetně jejich náhradníků a podle interních pokynů zadavatele. Na vrub veřejného zadavatele rovněž připadnou s tím související způsoby prokazování naplnění některého ze závazných úkonu učiněných v zadávacím řízení, které v rámci jiné než písemné formy komunikace, mohou následně působit v  napjatém časovém harmonogramu veřejné zakázky značné komplikace.

Obec je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a přestože jsou veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle § 12 odst. 3 ZVZ zadávány na základě obecné výjimky z působnosti ZVZ ve smyslu § 18 odst. 5, je veřejný zadavatel povinen vždy dodržet základní zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace v souladu s § 6 ZVZ. Zpravidla tak zásady zadávání VZMR, zohledňující závazným způsobem obecně platné principy ZVZ, upravující vnitřní stanovy veřejného zadavatele, popřípadě k tomu určené směrnice obce o vnitřních mechanismech zadávaní VZMR.

Ministerstvo pro místní rozvoj z pozice gestora ZVZ poskytuje výkladová stanoviska spojená pouze s problematikou procesu zadávání veřejných zakázek, případně je oprávněno se vyjádřit k možnému porušení některého z principů při zadávání veřejných zakázek. Neboť však dotaz neodkazuje na dokument, který by stanovil výši finančního limitu a s tím související povinnost veřejného zadavatele postupovat dle pravidel pro zadávání VZMR na úrovni obce, není tak zároveň možné vyloučit rozpor se zásadami podle § 6 ZVZ, ani případný střet zájmů při schvalování „objednávek“ na realizaci těchto úplatných dodávek či služeb obci. Vzhledem k nejasnostem spojeným s pravidly zadávání VZMR na úrovni obce, nelze vyloučit střet zájmů členů zastupitelstva při hlasování ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem výše uvedeného tvrzení je zásada, že žádnému z členů statutárních zástupců obce nebo města, popřípadě samotnému starostovi obce, by neměl vzniknout subjektivní zájem nebo prospěch na schválení a následné realizaci veřejné zakázky.

Obecně proto lze pro účely zodpovězení dotazu vycházet z mnohých jiných a běžně dostupných metodických pokynů, zpracovaných v souladu se ZVZ, na něž se příslušná ustanovení ZVZ výslovně odvolávají; popřípadě skrze která se v obecné rovině řídí zadávání VZMR. Mezi jinými také ze Směrnice Rady Královéhradeckého kraje (dále jen „Směrnice RK“).

Přestože Směrnice RK upravuje pravidla postupu při zadávání veřejných zakázek pouze ve vztahu k veřejnému zadavateli, jímž je dle čl. 1 odst. 1 výhradně Královéhradecký kraj, avšak stanovuje je v souladu se všemi povinnosti zadavatele a za účelem dodržení obecně platných principů podle § 6 ZVZ, není nám znám žádný důvod, pro který by se Směrnicí RK stanovené obecné principy neměly vztahovat zároveň na povinnosti při vypisování VZMR na úrovni obce. Splnění obecných zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace zohledňuje například čl. 9 odst. 4 písm. b) Směrnice RK, který mezi povinnosti veřejného zadavatele uvádí učinění prokazatelné výzvy k podání nabídek (zde emailovou formou) alespoň u 3 dodavatelů; resp. transparentní, nediskriminační a prokazatelné oslovení širšího počtu uchazečů.

Zvýšení transparentnosti celého procesu zadávání VZMR rovněž nepřispívá situace, kdy není možné zpřístupnění obsahu dokumentace nebo vyvěšení výzvy, například prostřednictvím informační desky obce nebo skrze jiné informační prostředky; popř. prostřednictvím některého z k tomu určených elektronických nástrojů, zajišťujícího evidenci elektronického obsahu a dokumentů. Podobný požadavek o elektronické evidenci tak například Směrnice RK zohledňuje v rámci hned několika na sebe navazujících ustanovení, čímž rovněž přispívá ke zprůhlednění celého procesu zadávání veřejných zakázek.

Ustanovení § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) skutečně uvádí pouze taxativní výčet požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Veřejní zadavatelé jsou tedy při stanovení požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů omezeni jen na takové, které jsou ve zmíněném ustanovení uvedené.  Nutno zdůraznit, že od 1. dubna 2012 v souvislosti s novelou ZVZ  zák. č. 55/2012 Sb., již nesmí veřejní zadavatelé požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení certifikátu ISO.
Neznamená to ovšem, že by zadavatel nemohl požadovat od dodavatele kvalitní dodávku obvykle certifikátem zaručenou. Ve Vašem případě tedy dodávku systému na ochranu firemního informačního kapitálu (ISO 27001).
Totéž platí také pro §45 ZVZ. Při formulaci technických podmínek je zadavatel povinen dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek, a to zejména zásadu zákazu diskriminace (§6). Nevhodná formulace technických podmínek totiž může způsobit zvýhodnění některého z dodavatelů, aniž by to bylo ve fázi přípravy zadávacích podmínek zřejmé. Důsledky takové formulace se mohou projevit až v pozdější fázi zadávacího řízení, kdy může být formulace technických podmínek důvodem k napadení zadávacího řízení. Bezdůvodně přísné nastavení technických podmínek zadavatelem by totiž mohlo neoprávněně znevýhodnit určité dodavatele, přičemž předmět dané veřejné zakázky by mohli plnit i tito dodavatelé, kteří jsou ze zadávacího řízení z důvodu nadbytečných technických podmínek zadavatele vyloučeni.
Není tedy možné požadovat certifikát ISO, ale je možné požadovat kvalitu zmíněným certifikátem zaručenou. Poukazujeme proto také na možnost zadavatele vymezit předmět plnění odkazem na technické normy podle § 46 ZVZ. Zadavatel může od dodavatele požadovat, aby plnění bylo realizováno podle konkrétní technické normy, která může být identická s požadavky certifikace ISO.

Dle § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) má zadavatel povinnost uveřejnit alespoň textovou část zadávací dokumentace na svém profilu zadavatele. Netextové části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, je pak povinen odeslat na žádost dodavateli, přičemž je oprávněn vyhradit si v zadávacích podmínkách právo na úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím těchto částí.

Je nutno podotknout, že ZVZ neupravuje situaci, kdy by zadavatel poskytoval části zadávací dokumentace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, nad rámec zákonných povinností rovněž v listinné podobě.

Rozhodující pro posouzení postupu zadavatele ve Vámi uvedené situaci je tedy určení, zda zadavatel naplnil veškeré zákonné požadavky a zajistil dodržení základních zásad dle § 6 ZVZ, tedy zásady rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace. Jelikož uvádíte, že celá zadávací dokumentace, a to včetně netextové části, byla uveřejněna na profilu zadavatele, došlo bezpochyby ke splnění zákonné povinnosti zadavatele.

Tím, že zadavatel nabídl uchazečům určitou „nadstandardní“ službu nad rámec zákonných povinností nedochází k porušení ZVZ, a to ani tehdy, pokud za tuto službu požaduje úplatu, která však nesmí přesáhnout obvyklé náklady odpovídající nákladům na reprodukci, balné a poštovné.

Je nutno uvést, že na základě Vámi uvedených informací se postup zadavatele jeví být určitým vstřícným krokem směrem k uchazečům, přičemž tím nijak není narušena rovnost uchazečů, jelikož zadavatel své zákonné povinnosti splnil uveřejněním kompletní zadávací dokumentace na svém profilu zadavatele.

Je nutno zdůraznit, že tímto postupem zadavatel nijak nebrání či neomezuje uchazeče v tom, aby si zadávací dokumentaci stáhli z jeho profilu zadavatele a vytiskli si ji na vlastní náklady.

Lze tedy shrnout, že přestože ZVZ neupravuje postup pro poskytování zadávací dokumentace, jež byla kompletně uveřejněná na profilu zadavatele, uchazečům v listinné podobě, a s tím spojenou úhradu vynaložených nákladů, lze analogicky použít na tuto situaci ustanovení § 48 odst. 7 ZVZ a vyhradit si v zadávací dokumentaci výši plateb za její poskytnutí, pokud této možnosti některý z uchazečů využije.

Dobrý den, přechodné ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) jednoznačně uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek zadávacího řízení. Jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, je rozhodným toto jednací řízení bez uveřejnění, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána veřejná zakázka, která má být tímto zadávacím řízením měněna.
Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno poté, co nabyla novela zákona č. 40/2015 Sb. účinnosti, tedy od 6. 3. 2015. Pro zadávací řízení zahájené po tomto datu rovněž platí ustanovení o možnosti využít zadávací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v případě, že nastaly okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Rozhodnou skutečností není vznik předmětné potřeby, nýbrž okamžik zahájení zadávacího řízení.
V tomto případě již tedy lze uplatnit limit 30%, neboť se jedná o nové zadávací řízení, nicméně limit 30% je nutno uplatnit v souhrnu, a konkrétně k veškerým vícepracím. Pokud již bylo JŘBÚ k původní zakázce realizováno v předchozím roce, je nutno dodržet pravidlo sčítání.

Dobrý den,
zákon 137/2006 Sb. uvádí taxativní výčet možností, které může veřejný zadavatel požadovat za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Zákon dále uvádí, že veřejný zadavatel není oprávněn požadovat po dodavatelích prokázání technických kvalifikačních předpokladů způsobem odlišným od znění Zákona.
Zadavatel může dle § 56 ZVZ požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění.
Obsahem osvědčení ve smyslu § 56 odst. 2 ZVZ musí být skutečnosti, které jsou relevantní ve vztahu k plnění veřejné zakázky. Osvědčení ve smyslu § 56 odst. 2 bodu 1 ZVZ potvrzuje pravdivost údajů uvedených uchazečem v seznamu významných služeb a musí z něj nade všechnu pochybnost vyplývat, že osvědčovaná referenční služba splňovala zadavatelem minimální požadovanou úroveň.
Pokud jde o technické podmínky zadavatel má povinnost je stanovit a vymezit tak charakteristiky a požadavky na dodávky nebo služby objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem podle § 45, odst. 1 ZVZ.
Jak již bylo řečeno, smyslem samotného osvědčení vydaného veřejným zadavatelem pak je prokázat zadavateli, že uchazeč zadavatelem požadované technické kvalifikační požadavky skutečně splňuje, případně, že je splňuje subdodavatel, jehož prostřednictvím uchazeč splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje. Domníváme se tedy, že rozhodnutí zadavatele, aby osvědčení vydané veřejným zadavatelem k prokázání technické kvalifikace (§ 56, odst. 1 a ZVZ) obsahovalo i prohlášení o kvalitě realizovaných dodávek, technické údaje o dodaných přístrojích a aby osvědčení bylo na úplně stejný předmět plnění nebo s lepšími parametry než požaduje Zadavatel, je skutečně nadbytečné.

Dobrý den,
problematika a podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBÚ“) jsou řešeny v příslušných ustanoveních zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a to konkrétně v ustanovení § 23.
Přechodné ustanovení § 158 odst. 1 ZVZ  pak jednoznačně uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek zadávacího řízení. Jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím JŘBÚ, je rozhodným toto JŘBÚ, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána veřejná zakázka, která má být tímto zadávacím řízením měněna.
Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v JŘBÚ, které bylo zahájeno poté, co nabyla novela zákona č. 40/2015 Sb. účinnosti, tedy od 6. 3. 2015. Pro zadávací řízení zahájené po tomto datu rovněž platí ustanovení o možnosti využít JŘBÚ dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v případě, že nastaly okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Rozhodnou skutečností není vznik předmětné potřeby, nýbrž okamžik zahájení zadávacího řízení.
V tomto případě již tedy lze uplatnit limit 30%, neboť se jedná o nové zadávací řízení, nicméně limit 30% je nutno uplatnit v souhrnu, a konkrétně k veškerým vícepracím. Pokud již bylo JŘBÚ k původní zakázce realizováno v předchozím roce, je nutno dodržet pravidlo sčítání.

Novela zákona o veřejných zakázkách č. 40/2015 Sb., účinná od 6. 3. 2015, zrušila ustanovení zákona č. 137/206 Sb., o veřejných  zakázkách,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále jen „ZVZ“),  kterým bylo zadavateli uloženo zrušit zadávací řízení v případě, že obdržel ve lhůtě pro podání nabídky pouze jednu nabídku.
V situaci, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, je na jeho uvážení, zda se v daném případě jedná o nabídku, která mu plně vyhovuje a je, při základních principech hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti  ( princip 3E – economy, effectiveness, efficiency ) tak jak je stanovují například zákony o finanční kontrole, o rozpočtových pravidlech a o majetku státu, akceptovatelná nebo nikoliv.
Pokud bude podaná nabídka splňovat zadávací podmínky zadavatele a výše uvedená kritéria mu umožňují uplatnit ekonomicky racionální volbu nabídky s ohledem na předmět veřejné zakázky, pak zadavatel může s uchazečem uzavřít smlouvu ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 ZVZ nebo v opačném případě zadávací řízení zrušit podle § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ.

Otázka zní, zda v souvislosti s účinností zák. č. 40/2015 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů od 6.3.2015, lze aplikovat u podlimitní veřejné zakázky na stavební práce (dále jen „VZ“) zadávané v otevřeném řízení, která je v současné  době realizována na základě smlouvy o dílo, § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ, podle kterého celkový rozsah dodatečných stavebních prací nesmí v případě veřejného zadavatele překročit 30% ceny původní VZ.

Dobrý den,
jak správně předpokládáte, lze využít ustanovení § 59 odstavec 4 a požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace.
V případě, že využijete zmíněného ustanovení, musí být dodrženo rovněž ustanovení § 57 odst. 2 – doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů (mohou být mladší a dokonce vyhotovené po podání nabídky).
Dále je třeba říci, že pomocí internetových aplikací vytištěné výpisy z obchodního či živnostenského rejstříku (které nejsou elektronicky podepsané k tomu zmocněným orgánem) plní pouze informativní funkci a nemohou být považovány za doklady neboli dokumenty, ve kterých je autoritativním způsobem potvrzeno, že skutečnosti v nich uvedené odpovídají skutečnosti. Takovéto výpisy tudíž k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele skutečně využít nelze.
Zájemci či uchazeči o VZ lze vysvětlit, že výpisy z OR na justice.cz sice je možné vygenerovat v elektronické podobě ve formátu, který vyhovuje ZVZ, nicméně tato možnost platí pouze pro nabídky podané elektronicky.
Dodavatel může tento dokument použít k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů rovněž za podmínky, že jej nechá opatřit ověřovací doložkou o autorizované konverzi dokumentu z elektronické do listinné podoby podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
K poslední otázce lze konstatovat, že výpis může být nejen vyhotoven po uplynutí lhůty, ale dodavatel se dokonce může stát kvalifikovaným (být zapsán do OR) až po této době.  Rozhodnou skutečností (§ 59 odst. 4 poslední věta) je, že je kvalifikovaný.
Resumé: V případě, že dodavatel předložil doklad prokazující jeho kvalifikaci v nesprávné formě, je zadavatel oprávněn vyzvat ho k předložení dalšího dokladu prokazujícího splnění kvalifikace. Je vhodné, aby zadavatel dodavatele ve výzvě poučil o formálních náležitostech dokladu. Další předložený doklad musí splňovat náležitosti stanovené v § 57 odst. 2, ale zároveň může být využito i ustanovení § 59 odst. 4, podle kterého rozhodné skutečnosti můžou nastat i po lhůtách stanovených v § 52.

Novela zák.č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů provedená zák.č.55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), účinná od 1.4.2012 přinesla do ZVZ zásadní průlom v tom, že významně zjednodušuje průběh jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) ve specifických případech [§ 23 odst. (5) písm. c) a § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ].

V přechodném ustanovení § 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek nového zadávacího řízení, jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, je rozhodným toto jednací řízení bez uveřejnění, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána původní veřejná zakázka. Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno poté, co nabyl zákon č. 40/20158 Sb. účinnosti, tedy počínaje dnem 6. 3. 2015.

Základ pro výpočet 30% limitu představuje cena uvedená ve smlouvě. S opakovanými dodatečnými pracemi se tedy finanční limit, ve kterém je možné dodatečné práce zadat, nenavyšuje.

Dobrý den,
novelou č. 341/2013 (dále jen Novela) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), která nabyla účinnosti od 1. 1. 2014, došlo ke změně ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ. Novela tak umožňuje, aby (bude-li kvalifikace prokazována v souladu s ustanovením § 59 ZVZ dodatečně) mohly skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Novelizace tohoto ustanovení byla reakcí na komplikace, jež v praxi nastávaly v případě dodatečného prokazování kvalifikace, a to především ve vztahu k Vámi zmiňovanému výpisu z evidence Rejstříku trestů, jež nelze získat zpětně k určitému datu. Toto je uvedeno též v důvodové zprávě k této Novele.
Do účinnosti Novely však ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ stanovovalo: „Veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě podle § 52.“ Dodavatel tak v případě, kdy doložil zadavateli výpis z evidence Rejstříku trestů vystavený po uplynutí lhůty pro podání nabídek, neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 ZVZ a nastal tak důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Tento závěr také viz v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S545/2013/VZ-24356/2013/521/VSt ze dne 13.12.2013.
S ohledem na shora uvedené je tedy v případě dodatečného prokazování kvalifikace nutno přihlížet ke skutečnosti, kdy bylo zadávací řízení zahájeno. Na zadávací řízení se totiž vždy vztahuje právní úprava platná a účinná v době zahájení zadávacího řízení. Pokud bylo tedy zadávací řízení zahájeno před Novelou, nesplní dodavatel prokázání základních kvalifikačních předpokladů předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů vystaveného po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Pokud však bylo zadávací řízení zahájeno po 31. 12. 2013, musí zadavatel takovýto výpis z evidence Rejstříku trestů akceptovat a nelze dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení pro nesplnění základních kvalifikačních předpokladů.

Dobrý den,
ve Vámi popsaném případě bychom v první řadě doporučili zkontrolovat přiměřenost a vhodnost nastavení zadávacích podmínek za účelem zjištění, z jakého důvodu nebyly v předchozích dvou otevřených zadávacích řízeních podány žádné způsobilé nabídky. Zda nemohlo být důvodem nezájmu či nesplnění zadávacích podmínek nevhodné nastavení zadávacích podmínek, zda zadavatel nebyl ve svých požadavcích příliš (neodůvodněně) přísný. Služby, jejichž předmětem je pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, nelze považovat za nestandardní a jsou zajisté nabízeny mnoha subjekty. Je tedy v zájmu zadavatele zjistit, co je důvodem neúspěchu či nezájmu dodavatelů v zadávacím řízení. Pro možnost využití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je třeba splnit zde uvedené požadavky, kterými jsou nezbytná potřeba zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a zároveň z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ je primárně určeno pro jiné situace (např. plnění, jejichž nezbytná potřeba byla vyvolána přírodní katastrofou), než kterou popisujete ve svém dotazu. Od 6. 3. 2015 je účinný zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách, který zrušil povinnost rušit zadávací řízení v případě, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. Zrušení této povinnosti se vztahuje na všechna zadávací řízení, která byla zahájena po účinnosti tohoto zákona. Pokud tedy v současné době opětovně zahájí zadavatel jakékoliv zadávací řízení v souladu se ZVZ, může zadat veřejnou zakázku i v případě, že obdrží v zadávacím řízení pouze jednu nabídku, která splňuje požadavky stanovení v zadávacích podmínkách a ZVZ.

Dobrý den,
veřejný zadavatel je vždy povinen dodržovat zákonné zásady dle § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a jednou z nich je zásada transparentnosti, povinnost dodržovat zákonné zásady se dle § 18 odst. 5 ZVZ vztahuje i na výběr dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud byly v jednání veřejného zadavatele prvky, jež vzbuzují pochybnosti o pravých důvodech jeho jednání, pak zadavatel nedostál zákonné povinnosti postupovat transparentně.
Jestliže zadavatel jednal s rozporu s požadavkem ZVZ netransparentně, mohl naplnit skutkovou podstatu některého z trestných činů. Popisované netransparentní jednání by mohlo naplňovat zejména skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele nebo trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Doporučujeme proto zvážit, zda se neobrátit na orgány činné v trestním řízení, aby prověřily, zda jednání zástupce zadavatele nemohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu.
Ve vztahu k pravomoci krajského úřadu si dovolujeme poukázat na zákon č. 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Přezkoumávání hospodaření je dle citovaného zákona pro obec povinné a jeho součástí je dle § 2 odst. 2 písm. c) citovaného zákona rovněž zadávání a uskutečňování veřejných zakázek. Obec si zvolí, zda přezkoumání provede krajský úřad, nebo zda uzavře smlouvu o poskytnutí auditorské činnosti a informuje o jejím uzavření krajský úřad. Doporučujeme Vám proto obrátit se znovu písemnou formou na krajský úřad a požádat, aby předmětná veřejná zakázka byla pečlivě přezkoumána krajským úřadem, popřípadě aby krajský úřad o Vašem podání písemně informoval auditora, s nímž obec uzavřela smlouvu.

Dobrý den,
v případech, kdy Zadavatel nemůže přesně určit termín ukončení realizace veřejné zakázky vzhledem k předem neznámým podmínkám realizace veřejné zakázky, které závisí na závazném rozhodnutí třetí osoby, doporučujeme termíny v zadávací dokumentaci a ve smlouvě vždy formulovat jako lhůtu, jež se počítá od data závazného rozhodnutí, případně od data podpisu smlouvy.
Pokud s ohledem na technologický postup při zhotovování díla nelze realizovat veřejnou zakázku v zimních měsících, měly by zadávací podmínky stanovit i pravidla, jak bude určeno datum zahájení prací, získá-li zadavatel všechna potřebná oprávnění a přísliby v nevhodnou roční dobu.
Důležité je, aby zadávací podmínky již od počátku stanovovaly pro zadavatele závazná pravidla, na jejichž základě bude upřesněn harmonogram realizace díla, aby tato pravidla byla s ohledem na skutečnosti známé v době zahájení zadávacího řízení co nejkonkrétnější a aby přiznávala zadavateli oprávnění ovlivnit harmonogram pouze v nezbytně nutném rozsahu.
Tím se zabrání situaci, že by se musel podepisovat dodatek smlouvy měnící harmonogram realizace díla, který by mohl být nedovolenou podstatnou změnou smlouvy ve smyslu § 82 odst. 7 písm. b), zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), neboť by se mohlo jednat o změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů.

Dobrý den,
Dotaz č. 1:
Pokud má zadavatel pochybnost o tom, zda osoba, která podepsala návrh smlouvy, je osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče, může se zadavatel na dodavatele obrátit s žádostí o vysvětlení, a to ve smyslu § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Pouze samotná pochybnost zadavatele o tom, zda nabídka či jiná listina v nabídce je podepsána osobou k tomu oprávněnou, nemůže být důvodem k vyloučení dodavatele z další účasti v zadávacím řízení. Důvodem k vyloučení může být pouze to, že nabídka je skutečně podepsána osobou, které není taková pravomoc dána, ať již ze zákona či samotným dodavatelem. Toto uvádíme s odkazem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) č.j. VZ/S145/05-152/4300/05-AB ze dne 30.9.2005 potvrzeném rozhodnutím předsedy ÚOHS č.j. 2R 86/05-Šp ze dne 20.2.2006 a dále s odkazem na výkladové stanovisko ÚOHS „Jednání zadavatele“.
Dotaz č. 2:
S odkazem na § 71 odst. 7 písm. b) ZVZ hodnotící komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Současně je v § 71 odst. 10 ZVZ stanoveno, že pokud nabídka nevyhoví požadavkům podle § 71 odst. 8 ZVZ, komise nabídku vyřadí. Ve fázi otevírání obálek komise pouze hodnotí, zda je návrh smlouvy podepsán, nezkoumá však, zda se jedná o osobu oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Toto s odkazem na § 76 odst. 1 ZVZ hodnotící komise zkoumá ve fázi posouzení nabídek. V případě, že hodnotící komise zjistí, že nabídka nesplňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, musí zadavatel takovou nabídku vyřadit.

Dobrý den,
prokazování základní kvalifikace podle § 53 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je kogentním ustanovením per analogiam k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podlimitní veřejné zakázky prostřednictvím čestného prohlášení podle § 62 odst. 2 ZVZ. Čestné prohlášení u podlimitní zakázky je s ohledem na zjednodušení a snížení administrační náročnosti realizováno v „mírnějším“ režimu, avšak zároveň nezastupitelným úkonem učiněným výhradně prostřednictvím osoby oprávněné jednat jménem uchazeče. Rozhodné otázce Vašeho dotazu na určení osoby oprávněné jednat jménem uchazeče je věnována následující citace z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pod č.j.:ÚOHS-S476/2012/VZ-23022/2012/513/KSt ze dne 5. prosince 2012.

„Čestné prohlášení podle § 53 odst. 3 zákona je úkonem, který může učinit pouze uchazeč/zájemce. V daném případě navrhovatel jako právnická osoba musí tento úkon učinit sám za sebe, tedy jeho statutární orgán, neboť podle pravidel jednání jménem právnické osoby upravených v příslušných ustanoveních obchodního a občanského zákoníku jedná jménem právnické osoby její statutární orgán. V žádném případě nemůže uchazeč tento úkon učinit zmocněncem na základě plné moci.“

Přestože v souvislosti s přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim lze prokázat výpisem z Rejstříku trestů právnické osoby například skutečnost o uložení zákazu plnění veřejných zakázek, tak způsob prokázání základního kvalifikačního předpokladu v souladu s § 53 odst. 3 písm. a) ZVZ zachová povinnost, že předpoklad bezúhonnosti či beztrestnosti musí splňovat jak právnická osoba, tak tuto podmínku musí splňovat rovněž i statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu samostatně, a to bez ohledu na skutečnost, zda jedná navenek samostatně.

Osoba oprávněná jednat jménem uchazeče na základě čestného prohlášení prokazuje, že podmínka bezúhonnosti byla přezkoumána ve vztahu ke každému členu statutárního orgánu samostatně, a to bez ohledu na skutečnost, zda je osoba oprávněna jednat navenek samostatně. Pokud tedy statutární orgán akciové společnosti tvoří 5 statutárních členů, podepsané čestné prohlášení se vztahuje k prokazovaným skutečnostem u každého samostatně.

Dobrý den,
ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) dává zadavateli možnost posoudit zkušenosti a odbornost dodavatelů v rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to prostřednictvím požadavku předložit seznam předešlých realizací obdobných zakázek v období posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací. Tato osvědčení musí obsahovat údaje požadované § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ. Seznam požadovaných údajů nemůže zadavatel rozšířit.

Dobrý den, v případě, že nabídku podává tuzemská právnická osoba a některý z členů jejího statutárního orgánu má bydliště v jiném státě, prokazuje takový člen statutárního orgánu splnění kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, tj. trestní bezúhonnost, pouze ve vztahu k ČR. Tento kvalifikační předpoklad je splněn předložením výpisu z rejstříku trestů vydávaném českými orgány. Jinak řečeno pokud je uchazeč českou právnickou osobou a členem jejího statutárního organu je osoba s domicilem mimo ČR, zadavatel není oprávněn požadovat prokázání beztrestnosti tohoto člena statutárního organu výpisem z rejstříku trestů (nebo obdobného dokladu) ze státu jejího domicilu.

Dobrý den,
zadavatel musí podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanovit v zadávací dokumentaci požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny. Tyto požadavky se mohou týkat i její maximální výše.
Podle § 76 ZVZ posoudí hodnotící komise nabídky z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Podotýkáme, že zadávacími podmínkami jsou v souladu s § 17 písm. l) ZVZ veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Uchazeč, jehož nabídka je z důvodu nesplnění takových požadavků zadavatele vyřazena, musí být bezodkladně vyloučen z účasti v zadávacím řízení.
Technická specifikace, na kterou odkazujete ve svém dotazu a která je přílohou a tedy i nedílnou součástí zadávací dokumentace, je zcela jistě dokumentem vymezujícím požadavky vztahující se k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel, považuje-li to za nezbytné, může v zadávacích podmínkách stanovit nejen maximální přípustnou cenu celkového plnění, ale i maximální přípustnou cenu
jednotlivých položek tvořících předmět plnění. Takováto podmínka však musí být v zadávací dokumentaci stanovena dostatečně jasně, aby uchazeč neměl pochybnosti, jakým způsobem má nabídkovou cenu zpracovat.
Z hlediska posouzení Vaší situace bude tedy rozhodné, jakým způsobem zadavatel formuloval požadavek na zpracování nabídkové ceny. Jinak řečeno, pokud by zadávací dokumentace obsahovala jednoznačně a srozumitelně vyjádřený požadavek nejen na limitaci maximální celkové ceny, ale i na limitaci maximálních cen jednotlivých položek, byl by postup zadavatele směřující k vyloučení uchazeče, který překročil maximální přípustnou cenu byť i jen u jedné z položek (aniž by překročil maximální přípustnou celkovou cenu plnění veřejné zakázky), zcela v souladu se ZVZ, a to z důvodu nesplnění zadávacích podmínek podle § 76 ZVZ.

Pokud zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím předložení seznamu stavebních prací dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je dodavatel povinen předložit seznam relevantních stavebních prací, které realizoval v posledních 5 letech, přičemž při stanovování doby realizace se za relevantní považuje termín dokončení stavby.

Není tedy rozhodné, kdy došlo k proplacení příslušné částky za realizaci stavby, ale kdy byla stavba dokončena. Co se rozumí dokončením stavby, by mělo vyplývat ze smlouvy uzavřené mezi objednatelem a poskytovatelem. Lze tedy uzavřít, že Vámi aplikovaný výklad nebyl správný, jelikož se z poskytnutých údajů jeví, že dodavatel prokázal kvalifikaci v souladu se ZVZ.

K Vašemu druhému dotazu sdělujeme, že pokud někteří z uchazečů nesprávně vypočítali nabídkovou cenu, nelze v souladu se ZVZ postupovat jinak, než tyto uchazeče vyloučit. Změna nabídkové ceny je nepřípustná a nedodržení povinností stanovených v zadávací dokumentaci rovněž.

V této souvislosti dále uvádíme, že požadavek zadavatele na připočítání 10% rezervy k nabídkové ceně nepovažujeme za vhodný. Zadavatel nesmí uměle navyšovat nabídkovou cenu, aniž by bylo zcela jasně stanoveno, jakým způsobem a na co by byly tyto dodatečné finanční prostředky v budoucnu využity. Takový postup popírá zásadu transparentnosti, kterou je zadavatel povinen se v zadávacím řízení řídit. ZVZ umožňuje v souvislosti s veřejnými zakázkami na stavební práce zadávat dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ. Nelze ovšem zde uvedená pravidla obcházet tím, že zadavatel bude vyžadovat započítání určité procentuálně vyjádřené částky k nabídkové ceně, která by měla v budoucnu sloužit k realizaci dodatečných prací mimo režim ZVZ. Přestože zadavatel požadoval připočtení 10% rezervy k nabídkové ceně vypočítané v souladu s požadavky na sestavení nabídkové ceny uvedenými v zadávacích podmínkách, nesmí tuto rezervu pro dodatečné stavební práce, které nejsou uvedeny v rozsahu prací s výkazem výměr, použít, bez toho aniž by proběhlo řádné zadávací řízení – v případě víceprací tedy jednací řízení bez uveřejnění.

V souvislosti se započítáváním finančních rezerv do nabídkové ceny na veřejnou zakázku vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následující stanovisko:

https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/vykladove_stanovisko_rezerva.doc    

Dobrý den,
Dotaz č. 1:
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v § 98 odst. 4 vychází z toho, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze ZVZ jinak.
S ohledem na výše uvedené tedy platí, že se na postup při zadávání každé jednotlivé části veřejné zakázky pohlíží jako na samostatné zadávací řízení, a proto musejí být evidovány nabídky ke každé části zvlášť.
Dotaz č. 2:
Z ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ nevyplývá, že obálka musí obsahovat označení, k jaké části veřejné zakázky se vztahuje. V případě, že nebude obálka obsahovat označení, ke které části veřejné zakázky se vztahuje, bude zadavatel otevírat obálky dle data a času jejich doručení, jak byly označeny v souladu s § 69 odst. 6 ZVZ.
Zadavatel bude tedy otevírat obálky s nabídkami a konstatovat, které části se nabídka týká, jaká je její nabídková cena a zda vyhověla kontrole úplnosti. V protokolu o otevírání obálek bude pak soupis všech podaných nabídek s identifikací částí veřejné zakázky, které se týkají.
Dotaz č. 3:
Proces otevírání obálek je koncipován jako veřejný úkon zadavatele v zadávacím řízení, a proto mají právo se jej účastnit všichni uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek.
S ohledem na shora uvedené se otevírání obálek tedy mohou účastnit všichni dodavatelé, kteří podali nabídku na některou z částí veřejné zakázky.
Dotaz č. 4:
Dle § 71 odst. 4 ZVZ musí být otevírání obálek zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek.  Neznamená to však, že musejí být všechny obálky otevřeny ve stejný okamžik. Proto není v rozporu se ZVZ, pokud se obálky otevírají postupně.
Dotaz č. 5:
ZVZ nezakazuje možnost zadavateli stanovit pro každou část veřejné zakázky rozdílnou lhůtu pro podání nabídky. Doporučujeme Vám však, abyste v případě zadávaní veřejné zakázky na části stanovovali v zadávací dokumentaci, aby dodavatelé označovali obálky s nabídkami, ke které části veřejné zakázky se jejich nabídka vztahuje.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) stanovuje v § 12 finanční limity, dle kterého rozdělujeme veřejné zakázky na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel na počátku zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky postupem dle § 13 ZVZ. Podle této hodnoty pak použije postup stanovený ZVZ pro daný druh zadávacího řízení.
Jak ve Vašem dotazu uvádíte, zadavatel se v daném případě rozhodl postupovat v režimu podlimitní veřejné zakázky, ačkoliv hodnotou se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. ZVZ však dává zadavateli možnost postupovat dle přísnějších pravidel, a to s odkazem na § 26 odst. 5: „Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.“ Z tohoto tedy vyplývá, že se zadavatel může rozhodnout zadat veřejnou zakázku malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Zadavatel však v celém procesu zadání takové veřejné zakázky musí povinně postupovat podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky po celou dobu zadávacího řízení.
Pro shora uvedené řešení, které je v souladu se ZVZ se zadavatel mohl rozhodnout např. z důvodu, aby se vyhnul nezákonnému dělení předmětu veřejné zakázky dle § 13 odst. 3 ZVZ, kdy by mohly vyvstat pochybnosti, zda zadáním dané veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu se nechtěl vyhnout zadávání dle pravidel v ZVZ. Zadavatel tak chtěl postupovat co nejtransparentněji v souladu s ustanovením § 6 ZVZ.

Dobrý den,
v § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je stanoveno, že je-li veřejné zakázka rozdělená na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak. Podmínkou takového postupu je, že rozdělení připouští povaha předmětu veřejné zakázky, a také, že zadavatel při určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečte předpokládané hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky. Přestože se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku, fakticky se každá její část chová jako samostatná veřejná zakázka.

Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel může prodloužit lhůtu pro podání nabídek jen u jedné části veřejné zakázky, přičemž postupuje dle § 40 odst. 3 ZVZ,  aniž by změnil lhůty u zbylých částí.  Doporučujeme, aby předmětná lhůta pro podání nabídek byla prodloužena o celou její původní délku.

Dobrý den,
ustanovení § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ) opravňuje veřejného zadavatele požadovat po dodavateli (i opakovaně) písemné objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů prokazující splnění kvalifikace. Zadavateli tedy není dána povinnost vyzvat uchazeče k předložení dalších dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud se zadavatel rozhodne tohoto ustanovení využít, pak je nutné, aby přistupoval ke všem uchazečům stejně a k objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, nevyzval pouze některé z uchazečů, neboť by se takovýmto postupem dopustil porušení zásady rovného zacházení s uchazeči (viz § 6 ZVZ).

K Vašemu dotazu uvádíme, že s přihlédnutím k § 52 ZVZ, který explicitně stanoví dobu prokazování splnění kvalifikace, může na základě výzvy zadavatele dodavatel písemně objasnit již předložené informace či doklady stejně tak jako dodatečně předložit další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, které nebyly součástí nabídky.

V souvislosti s danou problematikou lze odkázat na rozhodnutí ÚOHS, např. č.j.: ÚOHS – S360/2013/VZ-20979/2013/511/MON ze dne 29. října 2013.

Dobrý den,
dle § 68 odst. 3 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), musí být součástí nabídky rovněž prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
V popisovaném případě je ale možné, že uchazeči přesto uzavřeli nedovolenou dohodu dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ustanovení o omezení nebo kontrole odbytu). Bylo by však nutné vyřešit otázku, zda lze pojmově naplnit skutkovou podstatu nedovoleného jednání, pokud se jednání dopustili soutěžitelé (obchodní společnosti) ovládané stejnou fyzickou osobou – jednatelem. K posouzení otázky, zda byl spáchán správní delikt, je jako orgán dohledu příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Z hlediska dalšího postupu zadavatele je ovšem rozhodující, že pokud Uchazeči odmítli uzavřít smlouvu nebo neposkytli zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 4 ZVZ, může Zadavatel dle § 84 odst. 2 písm. c) ZVZ bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit. Jestliže Uchazeči navzájem koordinovali společný postup vůči zadavateli, byly zároveň naplněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ.

Protisoutěžní jednání Uchazečů atakuje samotný cíl zákona o veřejných zakázkách, jímž je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Protože poté, co prvý a druhý uchazeč v pořadí odmítli uzavřít smlouvu, by zadavatel zřejmě uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku za méně výhodných podmínek, než kdyby zadávací řízení bývalo proběhlo standardně, doporučujeme Zadavateli, aby využil svého oprávnění zrušit zadávací řízení.

Dobrý den, obecná výjimka z působnosti zákona podle § 18 odst. 5) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uvádí, že zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Zákon o veřejných zakázkách blíže nestanoví trvání lhůty pro podání nabídek u VZMR. Nezbytným předpokladem pro zodpovězení Vašeho dotazu je proto konkrétní dokument, například interní metodický pokyn upravující samostatně pravidla a povinnosti zadavatele pro VZMR, z kterého bude zároveň možné dovodit závazný postup při výpočtu lhůt pro podání nabídek v délce trvání 10-ti kalendářních dní.

Rozhodným aspektem pro vypracování stanoviska tak zůstává obecná úprava počítání času podle § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která závazně stanoví, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Obdobným je ustanovení § 39 odst. 6 ZVZ, upravující počátek běhu lhůt u zakázek zadávaných v režimu zákona.

Problematikou počítání lhůt se zabývá také rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pod č.j. ÚOHS-S207/2011/VZ-16332/2011/520/Ema, které se vztahuje rovněž ke stanovení lhůty pro podání nabídek, avšak v režimu zákona. Zadavatel v posuzovaném případě pochybil, neboť výzvu odeslal dne 4. 12. 2009, a lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 15 dnů, stanovil pouze do 19. 12. 2009 do 12 hod. Zadavatel neumožnil doručit nabídku až do 24 hodin 15. dne, čímž neposkytl dodavateli k podání nabídky celou 15-ti denní lhůtu a zapříčinil vznik správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

S ohledem na skutečnost, že nám nejsou známa pravidla podle kterých zadavatel postupoval, důrazně bychom zadavateli doporučili přistoupit, z důvodu obezřetnosti, k zachování možnosti uchazečům doručit nabídky do půlnoci posledního dne lhůty, tzn. nechat uplynout lhůtu minimálně až do půlnoci 10. dne běhu lhůty.

Dobrý den,
pokud Uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady nebo jejich část prostřednictvím subdodavatele a předkládá kvalifikační doklady subdodavatele, pak je dle ustanovení § 51 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vždy povinen veřejnému zadavateli předložit:
- smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky,
- doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ subdodavatelem, tedy výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm subdodavatel zapsán či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní subdodavatel zapsán, a
- čestné prohlášení o splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) ZVZ subdodavatelem (v zadávacích podmínkách může být v důsledku posunu číslování označen jako písm. i/). Předmětem čestného prohlášení je, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek; splnění této podmínky ve vztahu k osobám, jejichž prostřednictvím se má subdodavatel podílet na plnění veřejné zakázky (např. odpovědného zástupce), se nezkoumá.

Pokud veřejný zadavatel požaduje v souladu s § 54 písm. d) ZVZ prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů, je zároveň povinen požadovat prokázání základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ (dále jen „disciplinární bezúhonnost“), tedy skutečnosti, že dodavatel nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů. Pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento požadavek i na tyto osoby.
Je nutno zdůraznit, že ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ neumožňuje, aby dodavatel prokázal disciplinární bezúhonnost prostřednictvím subdodavatele.
Jako formu prokázání disciplinární bezúhonnosti stanovuje § 53 odst. 3 písm. d) ZVZ předložení čestného prohlášení. ZVZ neurčuje osobu, která čestné prohlášení vyhotoví, avšak ze zákazu prokázat disciplinární bezúhonnost prostřednictvím subdodavatele lze dovodit, že by čestné prohlášení měl učinit dodavatel. Případný požadavek, aby čestné prohlášení učinil rovněž odpovědný zástupce uchazeče, by naopak neměl oporu v ZVZ.
To znamená, že dodavatel prokáže splnění disciplinární bezúhonnosti předložením jediného čestného prohlášení, které sám vyhotoví a jehož součástí bude i prohlášení o disciplinární bezúhonnosti odpovědného zástupce dodavatele.

Dobrý den, pro rozhodnutí, jak má zadavatel v předmětném zadávacím řízení postupovat dále, je klíčová otázka, zda zadávací podmínky (výkaz výměr) byly v průběhu zadávacího řízení změněny v souladu s požadavky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „ZVZ“), či nikoliv. Pokud byly zadávací podmínky změněny v souladu se ZVZ, zadavatel (hodnotící komise) posoudí předložené nabídky, pokud by však podmínky ZVZ pro změnu zadávacích podmínek nebyly naplněny, nezbývá zadavateli, než zrušit zadávací řízení.
1. Předpoklady ZVZ pro změnu zadávacích podmínek
Předpokladem pro řádnou změnu zadávacích podmínek je nejen řádné uveřejnění dodatečných informací postupem dle § 49 ZVZ, ale také prodloužení lhůty v souladu s požadavky dle § 40 odst. 3 ZVZ.
Je třeba doplnit, že část odborné veřejnosti (srovn. například rozsudek krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2007, sp. zn. 62 Ca 28/2006) podmiňuje zákonnost změny zadávacích podmínek v průběhu zadávacího řízení také požadavkem, aby změna nebyla označena jako dodatečné informace, neboť dodatečné informace mají prý být využívány pouze za účelem doplnění informací dodavatelům v rámci neměnných zadávacích podmínek. S tímto požadavkem se nicméně MMR jako odborný gestor ZVZ neztotožňuje, neboť jej považuje za příliš formalistický, nicméně nelze vyloučit opačný právní názor u auditních orgánů.
2. Postup při posouzení nabídek
Pokud byly zadávací podmínky v průběhu zadávacího řízení změněny v souladu se ZVZ, provede hodnotící komise posouzení nabídek. V případě nejasností může hodnotící komise postupem dle § 76 odst. 3 ZVZ požádat o písemné vysvětlení nabídky; uchazeč však v rámci povinného vysvětlení nabídky není (s výjimkou povinné součásti nabídky) oprávněn podanou nabídku měnit.
Při výkladu tohoto pravidla je třeba zohlednit judikaturu, která s ohledem na účel ZVZ, kterým je zajistit hospodárné vynakládání veřejných prostředků, dovozuje jednak povinnost hodnotící komise o písemné vysvětlení požádat, jednak vykládá „vysvětlení nabídky“ v podstatně širším smyslu, než by odpovídalo jazykovému výkladu.
Zejména z dikce rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 74/2012 ze dne 28. 8. 2014 a potvrzujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 202/2014 ze dne 14. 1. 2015 vyplývá, že jako vysvětlení (a nikoli jako nedovolenou změnu nabídky) lze akceptovat i chybně uvedenou výši nabídkové ceny, pokud ji uchazeč vyčíslil v důsledku špatného pochopení zadávacích podmínek, zároveň však je nepochybné, jak „svojí nabídku konkrétně myslel“, neboť zadavatel ji může přepočítat tak, aby byla porovnatelná s ostatními nabídkami. (Například ve sporném případě uchazeč uvedl nabídkovou cenu za jeden kalendářní rok, ač ji měl uvést za čtyři kalendářní roky.)
Lze tedy doporučit, aby hodnotící komise, má-li za to, že absolutně není žádná pochybnost o přesné výši nabídkové ceny uchazeče v případě použití aktuálního výkazu výměr, vyzvala uchazeče k vysvětlení nabídky. Pokud uchazeč potvrdí skutečnou výši nabídkové ceny dle předchozího předpokladu hodnotící komise, pak se na věc pohlíží jako na vysvětlení nabídky a pochybení uchazeče není důvodem pro vyřazení nabídky. Naopak v případě jakékoliv pochybnosti, jak „uchazeč svojí nabídku konkrétně myslel“, je nutno nabídku uchazeče vyřadit.

Dobrý den,
druhy zadávacích řízení, u nichž lze použít elektronickou aukci uvádí ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Dle citovaného § 96 odst. 1 ZVZ je zadavatel oprávněn použít u jednacího řízení s uveřejněním (dále též „JŘSU“) elektronickou aukci, pouze pokud jsou naplněny podmínky pro použití JŘSU dle §22 odst. 1 ZVZ; tedy pokud „v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky“ a zadavatel zároveň „podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení“.
Pokud je zadavatel oprávněn použít JŘSU na základě jiného zákonného důvodu dle § 22 ZVZ, elektronickou aukci použít nelze.
Pro úplnost si dovolujeme upozornit, že nezbytným předpokladem pro využití elektronické aukce podle § 96 odst. 3 ZVZ je vždy uveřejnění této skutečnosti v oznámení o zahájení JŘSÚ podle § 26 odst. 2 ZVZ.

Dobrý den,
smyslem ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dál jen „ZVZ“) týkajících se složení hodnotící komise je, aby členové hodnotící komise měli vždy odpovídající odbornost k posouzení a hodnocení podané nabídky.
Zadavatel zodpovídá za složení a činnost hodnotící komise, současně je rozhodnutím hodnotící komise vázán. Proto je v zájmu zadavatele, aby vybral takové složení hodnotící komise, které bude rozhodovat odborně a plně souladu se ZVZ.
Ve spojení ustanovení § 75 odst. 3 ZVZ „Hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků.“ s ustanovením § 74 odst. 3 ZVZ může nastat situace, kdy komise bude usnášeníschopná, ačkoliv se jednání nezúčastní žádný člen s příslušnou odborností k předmětu veřejné zakázky. V tomto případě mohou nastat dvě situace:
A) předmět veřejné zakázky odůvodňuje přítomnost členů s příslušnou odborností k předmětu veřejné zakázky
V případě, že předmět veřejné zakázky sice odůvodňuje přítomnost členů s příslušnou odborností na jednání hodnotící komise, avšak zadavatel připustí, že se jednání hodnotící komise nezúčastní žádný z těchto odborníků, není tím porušeno žádné ustanovení ZVZ, avšak toto jednání jde proti smyslu právní úpravy ZVZ.
B) předmět veřejné zakázky neodůvodňuje přítomnost členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky na jednání hodnotící komise.
Pokud se jednání hodnotící komise nezúčastní žádný člen s příslušnou odborností a předmět veřejné zakázky ani neodůvodňuje přítomnost takovýchto členů, není takovéto jednání v rozporu se smyslem právní úpravy ZVZ.
V případě, kdy hodnotící komise plní funkci komise pro otevírání obálek, se jeví jako nadbytečné trvat na účasti členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Dobrý den, jednací řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“) dle ustanovení § 29 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je rozděleno do dvou fází. V první fázi oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku s tím, že oznámení JŘSU je výzvou k podání žádostí o účast v JŘSU a k prokázání splnění kvalifikace.  V druhé fázi jsou k podání nabídek vyzváni jen ti ze zájemců, kteří prokázali kvalifikaci.

S ohledem na Váš dotaz sdělujeme, že pokud zadavatel v první fázi úspěšně posoudí kvalifikaci zájemce „A“, vyzve jej v druhé fázi spolu s ostatními kvalifikovanými zájemci k předložení nabídky. Zájemce se v druhé fázi JŘSU nemůže sdružit  s jinou osobou (společností „XY“), protože tato osoba v první fázi JŘSU neprokázala kvalifikaci a podáním nabídky těmito osobami ve sdružení by došlo ke změně osoby zájemce. V případě, že by zájemce „A“ podal nabídku ve sdružení s jinou osobou (společností „XY“) musela by být takováto nabídka vyřazena, protože by nebyla podána zadavatelem vyzvanou osobou.

Pokud má však zájemce „A“ za to, že předmět zakázky nemůže splnit, případně, že ve spolupráci se spol. XY by jej splnil lépe, může tuto společnost využít jako subdodavatele, v takovém případě postupuje v souladu se ZVZ.Pokud se rozhodne využít společnosti „XY“ jakožto subdodavatele, neboť z dikce ZVZ vyplývá, že dle ustanovení § 17 písm. i) se subdodavatelem rozumí osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Pokud dodavatel prostřednictvím subdodavatele „pouze“ plní část veřejné zakázky (nejedná se tedy o subdodavatele, jehož prostřednictvím je nejen plněna část veřejné zakázky ale i prokazována část kvalifikace – kvalifikaci splnil dodavatel sám), zadavatel se o existenci subdodávky nemusí z nabídky vůbec dovědět, ledaže by si v souladu s ustanovením § 44 odst. (6) ZVZ v zadávací dokumentaci předem vyhradil, že dodavatel v nabídce uvede identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel je rovněž povinen v souladu s § 147a ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky do 90 dnů od splnění smlouvy, případně do 31. března následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje jeden rok. Skutečnost, zda je dodavatel výhradním zástupcem daného subdodavatele či subdodavatel dodává více subjektům na trhu, nemá vliv na výše uvedené skutečnosti.

Dobrý den, pokud má zadavatel pochybnosti o splnění kvalifikace dodavatele, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) mu dává možnost takového dodavatele vyzvat k objasnění, či doplnění dokladů, kterými kvalifikaci prokazoval. Ve výzvě k doplnění kvalifikace by měl zadavatel uvést, v čem spatřuje nedostatky v prokázání kvalifikace a požadovat po dodavateli splnění kvalifikačních požadavků tak, aby z přiložených dokladů jednoznačně vyplývalo, že dodavatel splňuje požadovanou kvalifikaci v rozsahu a způsobem stanoveným v zadávacích podmínkách. Pokud ze zaslaných dokladů jednoznačně nevyplývá prokázání těch kvalifikačních předpokladů, které zadavatel požadoval, může zadavatel vyzvat dodavatele k objasnění, případně doplnění zaslaných dokladů. Dále uvádíme, že z ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ lze dovodit, že zadavatel není oprávněn v případě výzvy k doplnění kvalifikace požadovat po dodavateli smlouvu s třetí osobou, pokud je možné získat osvědčení, ze kterého bude jednoznačně vyplývat splnění požadavků na kvalifikaci dodavatele. Dále se tážete, zda je možné kontaktovat osobu, která předložené osvědčení vystavila. ZVZ v této souvislosti neomezuje iniciativu zadavatele při kontrole pravdivosti doložených informací.

Dobrý den,
ustanovení § 17 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „ZVZ“) definuje pojem subdodavatel jako „osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva“. Ve vztahu k Vašemu příkladu rozlišuje ZVZ následující situace:
a) subdodavatel, jehož prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky a současně prokazována část kvalifikace;
Ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ stanoví, že „Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.“
Pokud dodavatel A je v tomtéž zadávacím řízení zároveň subdodavatelem dodavatele B, přičemž tento dodavatel B prokazuje prostřednictvím tohoto subdodavatele svoji kvalifikaci k plnění veřejné zakázky, je zadavatel na základě § 69 odst. 3 ZVZ povinen nabídku dodavatele A vyřadit a bezodkladně jej vyloučit ze zadávacího řízení.
b) subdodavatel, jehož prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky, aniž by dodavatel jeho prostřednictvím prokazoval svoji kvalifikaci.
V případě, že dodavatel A je v tomtéž zadávacím řízení zároveň subdodavatelem dodavatele B, přičemž dodavatel B neprokazuje prostřednictvím tohoto subdodavatele svoji kvalifikaci k plnění veřejné zakázky, neexistuje při respektování požadavku § 69 odst. 2 ZVZ a dalších ustanovení ZVZ právní důvod pro vyloučení dodavatele A. Nad rámec Vašeho dotazu upozorňujeme, že v rámci tohoto jednání nesmí být omezována hospodářská soutěž (zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů).

Dobrý den,
v případě, že má zahraniční dodavatel, který je právnickou osobou, zájem účastnit se zadávacího řízení zadávaného dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je povinen prokázat splnění určité části základních kvalifikačních předpokladů nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.
V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby. Prokazuje-li kvalifikaci zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto bodu splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky (§ 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ). Bezúhonnost není prokazována v zemi původu těchto osob, ale pouze v zemi sídla nebo místa podnikání společnosti.
S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že v případě prokazování kvalifikace týkající se bezúhonnosti zahraniční právnické osoby je třeba vzít v úvahu místo jejího sídla. Ve Vámi popisovaném případě (společnost se sídlem na Slovensku) budou muset být předloženy výpisy z evidence Rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu podle českého právního řádu a též všech členů statutárního orgánu podle slovenského právního řádu. S ohledem na skutečnost, že se zadávacího řízení zúčastní zahraniční právnická osoba prostřednictvím české organizační složky, předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů i vedoucí organizační složky, a to současně s obdobným dokladem ze země sídla společnosti.
S odkazem na Váš druhý dotaz, zda lze uznat výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vydaný na pobočku v České republice a nikoliv na zahraniční právnickou osobu Vám sdělujeme s odkazem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S53/2009/VZ-3866/2009/530/SWa ze dne 3.4.2009, že výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů znějící na organizační složku zahraniční právnické osoby nahrazuje prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů a zapsaných profesních kvalifikačních předpokladů i ve vztahu k zahraniční právnické osobě.

Dobrý den, k Vašemu prvnímu dotazu sdělujeme, že v současné době neexistuje jednotné místo, na kterém by bylo možné získat jeden doklad k prokázání základní kvalifikace dodavatele dle § 53 odst. 3 ZVZ.
V návaznosti na Váš dotaz současně sdělujeme, že v souladu s § 127 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je možné prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 a 2 ZVZ či profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a) až d) ZVZ prostřednictvím výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Podmínky, za kterých může být dodavatel zapsán do tohoto seznamu, jsou uvedeny v § 129 ZVZ. V případě dodavatele, který má v úmyslu účastnit se většího množství zadávacích řízení, představuje tato možnost významné zjednodušení.
K Vašemu druhému dotazu uvádíme, že výpis z rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek lze obdržet prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a lze o něj požádat přímo Odbor elektronizace veřejných zakázek a koncesí. Současně sdělujeme, že informace o subjektech vedených v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek lze nalézt na adrese: http://www.isvz.cz/ISVZ/VZ/VestnikZakazPlneniVZ.aspx    .

Dobrý den,
dle ustanovení § 56 odst. (1) písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“), je zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky oprávněn požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech. Dodavatelé tak musí v nabídce / žádosti o účast přiložit seznam realizovaných významných dodávek s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou tohoto seznamu musí být osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli či osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel přiloží v nabídce seznam realizovaných významných dodávek s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Zadavatel nesmí žádným způsobem v zadávacích podmínkách omezit realizaci významných dodávek pouze na určité území. Toto omezení by ve svém důsledku znamenalo porušení zásad transparentnosti, rovného zacházení a diskriminace uvedených v ustanovení § 6 ZVZ.

Pro úplnost uvádíme, že ustanovení § 56 ZVZ obsahuje taxativní výčet technických kvalifikačních předpokladů, zadavatel tak nemůže využít jiných požadavků na technické kvalifikační předpoklady kromě těch, které stanoví ZVZ. Novela č. 55/2012 Sb., která vstoupila v účinnost dne 1. dubna 2012, dále upřesňuje, že zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže.

Dobrý den,
v souladu s ustanovením § 84 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 71 odst. 6 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může zadavatel pokračovat v zadávacím řízení (neboli není povinen zadávací řízení zrušit) i v případě, že obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku nebo pokud po posouzení nabídek zbyde k hodnocení pouze jedna nabídka, avšak pouze za splnění (všech) následujících podmínek:

zadavatel zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ,
v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek.

Pokud byť jen jedna z výše uvedených tří podmínek splněna není, tak zadavatel musí zadávací řízení zrušit na základě ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Z dotazu není jasné, zda byly v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení rovněž označeny změny zadávacích podmínek, a proto není možné odpovědět na dotaz konkrétním způsobem.
Nad rámec dotazu uvádíme, že pokud se zadavatel rozhodne, že i při splnění všech v předchozí větě uváděných podmínek zadávací řízení zruší, pak je k tomu oprávněn na základě ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ, a to až do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Dobrý den,
veřejné zakázky malého rozsahu jsou vyňaty z povinnosti postupu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) s výjimkou dodržení zásad uvedených v § 6 ZVZ. Z výše uvedeného tedy platí, že zadavatelé nejsou povinni dodržet povinnosti uvedené v ZVZ, mohou se jimi ovšem inspirovat při zpracovávání interních směrnic, které stanovují postupy pro výběr dodavatele na veřejnou zakázku vyňatou z působnosti ZVZ. Zadavatelé nejsou povinni disponovat výše zmíněnými směrnicemi, je ovšem nezbytné pro dodržení zásady transparentnosti předem stanovit pravidla, dle jakých bude zadavatel při výběru dodavatele postupovat. Pro řadu zadavatelů je tak praktičtější přijmout vnitřní směrnici upravující postup zadavatele, než upravovat jednotlivá výběrová řízení individuálně. Pakliže tedy zadavatel nemá povinnost (ať již plynoucí ze směrnice, ze zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce či např. z pravidel poskytovatele dotace) vydat rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, rozhodnutí o vyloučení uchazeče ani o zrušení veřejné zakázky, nemusí jej vydávat. Musí ovšem zajistit naplnění zásad transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace. Přestože e- tržiště nedisponují funkcionalitou, která by zajistila vygenerování výše uvedených dokumentů, není vyloučeno, aby zadavatel tyto dokumenty vložil do příloh např. dokumentu .doc(x), .pdf či jiných.

Dobrý den,
Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) nemá k dispozici metodický pokyn v souvislosti s transpozicí Směrnice. Pokud bude přijat evropský metodický pokyn, bude tento zveřejněn a zpřístupněn na stránkách MMR.
Ačkoliv tedy v současné době není zpracován metodický pokyn k předmětné Směrnici, nic nebrání tomu, aby zadavatel v zadávacím řízení vydal vlastní metodický pokyn vztahující se k hodnotícímu kritériu ekonomické výhodnosti nabídky. Směrnice v čl. 67 odst. 2 obsahuje demonstrativní výčet kritérií, která může zadavatel použít pro stanovení oné ekonomické výhodnosti nabídky. Tento metodický pokyn však musí být v souladu se zněním Směrnice, zejména se zmiňovaným čl. 67 a dále čl. 68 Směrnice.

Dobrý den,
dle ustanovení § 54 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) prokazuje dodavatel splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením

a) výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Výpis z obchodního rejstříku vydávají na žádost rejstříkové soudy nebo kontaktní místa veřejné správy tzv. Czech POINT, tento výpis nesmí být starší 90 dnů.

b) dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Výpis z živnostenského rejstříku je na požádání vystavován živnostenskými úřady (na základě § 60 odst. (4) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů) nebo jej taktéž na žádost vydávají na kontaktních místech veřejné správy (tzv. Czech POINT). Výpis z živnostenského rejstříku není časově nijak omezen, pokud tedy od doby vydání výpisu z živnostenského rejstříku nedošlo ke změnám v příslušném živnostenském oprávnění dodavatele, může dodavatel využít výpis z živnostenského rejstříku, který mu byl vydán živnostenským úřadem při vzniku živnostenského oprávnění. V opačném případě si musí dodavatel zažádat o aktuální výpis z živnostenského rejstříku.

c)dokladu vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů,

d) dokladu osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů

e) dokladu prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

Nestanoví-li ZVZ jinak, předkládá dodavatel dle ustanovení § 57 odst. (1) ZVZ kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Požaduje-li však zadavatel, před uzavřením smlouvy, předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle ustanovení § 82, povinen je předložit. V případě prokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 54 písm. a) a b) ZVZ taktéž postačí, když dodavatel předloží v souladu s ustanovením § 57 odst. (1) ZVZ kopie dokladů, nicméně z internetových aplikací vytištěné výpisy z obchodního či živnostenského rejstříku (které nejsou elektronicky podepsané k tomu zmocněným orgánem) plní pouze informativní funkci a nemohou být považovány za doklady neboli dokumenty, ve kterých je autoritativním způsobem potvrzeno, že skutečnosti v nich uvedené odpovídají skutečnosti. Takovéto výpisy tudíž k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele využít nelze. Pokud je tedy nabídka podávána v listinné podobě, může dodavatel tento dokument použít k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů pouze za podmínky, že ho nechá opatřit ověřovací doložkou o autorizované konverzi dokumentu z elektronické do listinné podoby podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Tuto službu poskytují na žádost kontaktní místa veřejné správy (tzv. Czech POINT), případně i advokáti či notáři.

V rámci prokazování profesních kvalifikačních předpokladů v nabídce stačí kopie takovéhoto dokladu, před podpisem smlouvy je pak nutno na vyžádání zadavatele předložit jeho originál či ověřenou kopii. Pro úplnost uvádíme, že pouze v případě, kdy si dodavatel vytiskne z některé internetové aplikace obchodního rejstříku soudem elektronicky podepsaný výpis z obchodního rejstříku, který je tam takto uložen jakožto PDF soubor (např. na www.justice.cz    ), je možné ho využít k prokázání profesního kvalifikačního předpokladu v případě, že nabídka je podávána v elektronické podobě.

S ohledem na výše uvedené a k Vašemu dotazu uvádíme, že čestným prohlášením lze prokázat splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů (dále jen „kvalifikační předpoklady“) dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení. Ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje v první fázi (fáze podání nabídky) předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. Součástí čestného prohlášení ke kvalifikaci nejsou žádné další dokumenty. V druhé fázi (fáze před podpisem smlouvy) je dle ustanovení § 62 odst. (3) ZVZ uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Z formulace použité v tomto ustanovení (originály nebo úředně ověřené kopie dokladů) vyplývá, že se již nejedná o jeden dokument (čestné prohlášení), kterým uchazeč prokázal splnění kvalifikačních předpokladů, ale o soubor dokumentů. Smyslem tohoto ustanovení je ověřit správnosti údajů obsažených v čestném prohlášení a to ještě před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem. Ustanovení § 62 odst. 2 se v tomto případě nepoužije.

Pokud se ovšem nejedná o zjednodušené podlimitní řízení, předkládá dodavatel dle ustanovení § 57 odst. (1) ZVZ kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace a originály nebo úředně ověřené kopie těchto dokladů před podpisem smlouvy. V tomto případě pak ve fázi podání nabídky nelze nahradit kopie dokladů čestným prohlášením. Nepředložení kopie dokladů je důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení dle ustanovení § 76 odst. (1) ZVZ.

Dobrý den,
pokud zadavatel splnil podmínky pro uplatnění výjimky z nutnosti postupu dle ZVZ, není povinen splnit povinnost uvedenou v § 85 ZVZ, tedy uveřejnit písemnou zprávu zadavatele. Pokud zadavatel zvolil pro zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, je povinen písemnou zprávu zadavatele uveřejnit. Z Vámi uvedených informací však vyplývá, že zadavatel využil výjimky z působnosti ZVZ, konkrétně dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ. V tomto případě není třeba písemnou zprávu zadavatele uveřejnit.

Dobrý den,
postup pro zahájení zadávacího řízení upravuje § 26 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). Zadávací řízení je podle tohoto odstavce možné zahájit pouze odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení. Oznámením o zahájení zadávacího řízení zákonodárce předpokládá formulář ve smyslu nařízení 1564/2005/ES, tj. formuláře sloužící k uveřejňování v informačním systému. Výzvou se zahajuje jednací řízení bez uveřejnění, zjednodušené podlimitní řízení či řízení na základě rámcové smlouvy, přičemž se jedná o písemný projev vůle zadavatele vyjadřující úmysl zahájit a realizovat jedno z uvedených zadávacích řízení směřující jednomu či více vyzývaným dodavatelům (v závislosti na druhu zadávacího řízení).
ZVZ tedy shora uvedeným způsobem taxativně vymezuje způsoby zahájení zadávacích řízení, což znamená, že jiný způsob zahájení zadávacího řízení není přípustný a zadavatel, který by jiný způsob použil, porušuje ZVZ. Smyslem Vámi zmiňovaného způsobu zahájení zadávacích řízení na základě oznámení dle § 26 odst. 2 ZVZ je, že veřejný zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu. Hlavním znakem těchto druhů řízení vyjmenovaných v § 26 odst. 2 ZVZ je právě neomezený počet dodavatelů.
Dále chceme upozornit na § 6 ZVZ, kdy je zadavatel povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. S ohledem na tuto skutečnost by Vámi navrhované jednání bylo v rozporu s těmito zásadami. S odkazem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12.9.2014 by jednání, kdy byste vyzvali neomezený počet dodavatelů a zároveň přímo vyzvali určité dodavatele, znamenalo zvýhodnění pro tyto dodavatele, neboť ti by se o zahájení daného zadávacího řízení dozvěděli, aniž by museli cokoliv vyhledávat. Tímto jednáním by docházelo k omezování účasti v zadávacím řízení, a tím pádem k porušení zásady zákazu diskriminace a rovného zacházení u těch potenciálních zájemců o veřejnou zakázku, kteří by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé zadavatelem vyzvaní, avšak o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku se nedozvěděli.
Vámi zmiňované zjednodušené podlimitní řízení se spolu s jednacím řízením bez uveřejnění a řízením na základě rámcové smlouvy zahajuje dle § 26 odst. 3 ZVZ výzvou o zahájení zadávacího řízení. Zákonným znakem těchto druhů zadávacích řízení je, že veřejný zadavatel vyzývá omezený počet zájemců a pro použití těchto druhů zadávacích řízení zákon určuje přesná pravidla.
S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že není možné vytrhávat z kontextu ZVZ pravidla pro zadávání veřejných zakázek různých druhů a vždy je nutné postupovat v souladu se zákonnými ustanoveními ZVZ.

Dobrý den,
dle ustanovení § 54 zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) prokazuje dodavatel splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením:

výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Výpis z obchodního rejstříku vydávají na žádost rejstříkové soudy nebo kontaktní místa veřejné správy tzv. Czech POINT, tento výpis nesmí být starší 90 dnů.
dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Výpis z živnostenského rejstříku je na požádání vystavován živnostenskými úřady (na základě § 60 odst. (4) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů) nebo jej taktéž na žádost vydávají na kontaktních místech veřejné správy (tzv. Czech POINT). Výpis z živnostenského rejstříku není časově nijak omezen, pokud tedy od doby vydání výpisu z živnostenského rejstříku nedošlo ke změnám v příslušném živnostenském oprávnění dodavatele, může dodavatel využít výpis z živnostenského rejstříku, který mu byl vydán živnostenským úřadem při vzniku živnostenského oprávnění. V opačném případě si musí dodavatel zažádat o aktuální výpis z živnostenského rejstříku.
dokladu vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů,
dokladu osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů
dokladu prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

S ohledem na výše uvedenému k Vašemu dotazu sdělujeme, že cílem tohoto kvalifikačního předpokladu je zajistit, že dodavatel veřejné zakázky je hospodářským subjektem, který je řádně veden v příslušných evidencích. Fyzické osoby prokazují splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Právnické osoby prokazují splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Dle Vámi poskytnutých informací obsahovala nabídka vítězného uchazeče, s kterým zadavatel uzavřel smlouvu, pouze Výpis z obchodního rejstříku, kde je ovšem živnost vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky uvedená. Tímto dodavatel dle ustanovení § 54 ZVZ prokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů a zadavatel tak mohl s takovýmto dodavatelem smlouvu uzavřít.

Dobrý den,
zadavatel je v souladu s ustanovením § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, zjednodušeného podlimitního řízení nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeč poskytl jistotu k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení. Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele, nebo formou bankovní záruky nebo formou pojištění záruky. Má-li být jistota poskytnuta formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je uchazeč povinen podle § 67 odst. (5) ZVZ zajistit její platnost po celou dobu zadávací lhůty podle § 43 ZVZ.

V případě sdružení dodavatelů je možné, aby jistota byla poskytnuta formou bankovní záruky znějící na jméno pouze jednoho člena sdružení. Zadavatel může vyřadit nabídku, a následně vyloučit uchazeče, pouze v situacích předpokládaných ZVZ. Pokud zájemce poskytl bankovní záruku dle požadavků zadavatele, byť znějící na jméno pouze jednoho člena sdružení, nejedná se o důvod, na jehož základě by mohl být zájemce vyřazen ze soutěžního dialogu.

Dobrý den,
splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) prokáže dodavatel, který předloží
a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán a
b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci.
S odkazem na § 57 odst. 1 ZVZ stačí k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. a) a b) ZVZ, když dodavatel předloží kopie dokladů (tedy kopie výpisů z příslušných rejstříků). Pokud máte kopii z ověřené kopie originálu, lze ji k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů použít. Požaduje-li pak zadavatel před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má smlouva být uzavřena, povinen je předložit.
Zde bych ráda odkázala také na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) č.j. 3871/03-151-IS ze dne 2.9.2003, citované v rozhodnutí ÚOHS č.j. S599-R/03-757/140/VŠ ze dne 20.11.2003, kdy lze v případě, že před podpisem smlouvy bude zadavatel požadovat doložení originálu nebo ověřené kopie shora uvedených dokladů, lze předložit úředně ověřenou kopii úředně ověřené kopie originálu dokladu.
Dále bych chtěla upozornit, že dle § 57 odst. 2 ZVZ nesmí být výpis z OR starší 90 dnů.
S odkazem na shora uvedené tedy v rámci prokazování profesních kvalifikačních předpokladů v nabídce stačí kopie shora uvedených dokladů, před podpisem smlouvy je pak nutno na vyžádání zadavatele předložit jeho originál či ověřenou kopii.

Dobrý den,
zadávací dokumentace k veřejné zakázce musí dle § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) obsahovat mimo jiné obchodní podmínky, včetně platebních podmínek. V těchto obchodních podmínkách může tedy veřejný zadavatel stanovit sankce za nedodržení podmínek stanovených veřejným zadavatelem. Otázku výše stanovené sankce a její odůvodnění upravuje vyhláška č. 232/2012, o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen Vyhláška). Ve Vašem případě, kdy se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, nemáte povinnost dle § 4 odst. 3 Vyhlášky odůvodnit výši stanovené smluvní pokuty a bankovní záruky. Tato povinnost plyne pouze pro veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na služby, a to dle § 4 odst. 1 Vyhlášky.
Dále bychom chtěli ovšem upozornit na návrh prováděcí vyhlášky k ZVZ, kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. V § 23 odst. 2 této prováděcí vyhlášky byla navržena maximální výše smluvní pokuty za prodlení se splněním termínu dokončení díla ve výši 0,5 % denně z ceny díla za každý započatý den prodlení.
Ve Vašem případě bychom chtěli upozornit na velmi vysoko stanovenou smluvní pokutu i bankovní záruku. Takto přísné obchodní podmínky by mohly mít za následek, že dodavatelé nepodají nabídky, nebo podají nabídky takoví dodavatelé, u kterých bude hrozit, že dodržení termínu splnění smlouvy půjde na úkor kvality zhotovení předmětu veřejné zakázky. Dále bychom chtěli upozornit na možnost, kdy by mohly být ze strany dodavatele (stěžovatele) podány námitky dle § 110 odst. 3 ZVZ na diskriminační podmínky v zadávací dokumentaci, a to pro nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu či bankovní záruku, kdy takto stanovená sankční opatření by mohla mít vliv na okruh dodavatelů.
Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Soud může smluvní pokutu v rámci moderačního práva snížit, a to s ohledem na zjevnou nepřiměřenost výše sankce. Soud v rámci tohoto rozhodování vždy přihlíží k okolnostem, hodnotě a významu zajišťované povinnosti. V souvislosti s tímto odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6.11.2009.

Dobrý den,
pro posouzení Vámi uváděného případu je nutné vycházet z ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), které opravňuje veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZVZ, avšak s povinností dodržení zásad uvedených v § 6 ZVZ tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jinými slovy, je zcela na zadavateli, jakým postupem, při dodržení výše uvedených zásad, vybere dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel ale také může při výběru dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu postupovat analogicky dle ZVZ.
Ustanovení § 69 ZVZ požaduje, aby dodavatel podal toliko jednu nabídku. Je tedy obvyklé, že je nabídka podávána v jedné obálce, není však vyloučeno, aby nabídka byla podána i ve vícero obálkách (s různými daty odeslání), které budou označeny v souladu s § 69 odst. 5 ZVZ a zadávacími podmínkami tj., aby bylo zajištěno, že všechny části nabídky budou otevřeny až v průběhu otevírání obálek s nabídkami a za předpokladu, že obsah nabídky dodavatele nebude vnitřně rozporný – bude zřejmé, jakými právy a povinnostmi chce být dodavatel v okamžiku konce lhůty pro podání nabídek vázán.
Obecně lze uvést to, že nejvhodnějším postupem pro doplnění nabídky dodavatele v průběhu lhůty pro podání nabídek by bylo takou neúplnou nabídku vyměnit za nabídku úplnou. Jelikož tento postup vyžaduje fyzickou přítomnost zástupce dodavatele u zadavatele, což by řadě dodavatelům přineslo zvýšené náklady, lze neúplnou nabídku doplnit o další dokumenty také za podmínek výše uvedených. Stejně tak lze postupovat i při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

Dobrý den,
vycházíme z toho, že Váš dotaz směřuje k požadavku jistoty dle § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Smyslem požadování jistoty dle § 67 ZVZ je zajistit, aby uchazeči plnili své povinnosti vyplývající ze ZVZ v průběhu trvání zadávacího řízení. ZVZ rovněž vymezuje v jakých zadávacích řízeních je zadavatel oprávněn požadovat jistotu. Z ustanovení § 67 ZVZ vyplývá, že ZVZ neumožňuje Zadavateli požadovat jistotu dle § 67 v rámci výzvy k podání nabídky na základě rámcové smlouvy. Zadavatel musí dodržet podmínky vymezené v rámcové smlouvě a v souladu s § 92 odst. 5 ZVZ se nesmí v žádném případě při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy dopustit podstatné změny v podmínkách stanovených v předmětné rámcové smlouvě.

Dobrý den,
vyhláška č. 203/2012 Sb., provádějící ustanovení § 44 odst. 4 zákona č. 137/2016 Sb., o veřejných zakázkách a stanovící podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ukládá v § 6 povinný obsah položky soupisu prací. Za podmínky dodržení tam uvedených náležitostí soupisu prací, není na překážku uvést pro jednotlivé položky soupisu prací také jejich maximální přípustnou cenovou hodnotu vyplývající z cenové soustavy, jejíž překročení by vedlo k vyřazení nabídky ze zadávacího řízení. Je však nezbytné zvážit, zda uvedení limitní hodnoty nepovede spíše k tomu, že dodavatelé budou tyto položky ve velké míře oceňovat právě částkou, která by se co nejvíce blížila stanovenému limitu bez ohledu na skutečné náklady.
Alternativou může být stanovení maximální přípustné celkové nabídkové ceny se stejnými následky jejího překročení tj. vyřazení ze zadávacího řízení.

Dobrý den,
z ustanovení § 71 odst. (3) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vyplývá, že když tak veřejný zadavatel stanoví, funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami plní zároveň funkci hodnotící komise. Veřejný zadavatel může dále dle ustanovení § 59 odst. (3) ZVZ stanovit, že kvalifikaci v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení může posoudit hodnotící komise. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud tak veřejný zadavatel stanoví, může hodnotící komise otevírat obálky s nabídkami, v případě otevřeného a zjednodušeného podlimitního řízení posuzovat prokázání splnění kvalifikace a také posoudit a hodnotit nabídky.

K Vašemu dotazu uvádíme, že pokud tak veřejný zadavatel stanoví, funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami plní zároveň funkci hodnotící komise. Plní-li tedy hodnotící komise i funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami je prvním jednáním hodnotící komise již otevírání obálek s nabídkami. Veřejný zadavatel podle ustanovení § 75 odst. (1) ZVZ svolává první jednání komise, na které musí být každý člen komise zadavatelem pozván nejméně pět pracovních dnů předem. Na tomto prvním jednání, před samotným aktem otevírání obálek s nabídkami, volí komise ze svých členů předsedu a místopředsedu a zároveň vzhledem k tomu, že jsou členové komise povinni dle ustanovení § 71 odst. (2) ZVZ zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi, potvrdí podpisem čestné prohlášení o zachování mlčenlivosti.

Co se týče protokolárních povinností, s přihlédnutím k ustanovení § 73 ZVZ je výstupem z otevírání obálek s nabídkami protokol o otevírání obálek a výstupem z jednání komise je dle ustanovení § 75 odst. (5) ZVZ protokol o jednání. Nicméně je možné a v souladu se ZVZ, aby jak protokol z otevírání obálek tak i protokol o jednání byly součástí jednoho dokumentu, ovšem pouze za předpokladu, že v tomto jednom dokumentu budou veškeré náležitosti jak protokolu z otevírání obálek tak i protokolu o jednání.

Nad rámec uvádíme, že v případě, kdy hodnotící komise plní funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami postačí dle ustanovení § 71 odst. (1) ZVZ, aby komise měla minimálně tři členy ustanovené veřejným zadavatelem. Další jednání komise (posouzení prokázání splnění kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídky) se dle ustanovení § 74 odst. (3) ZVZ odehrává za přítomnosti alespoň pěti členů s tím, že za každého člena komise jmenuje veřejný zadavatel jeho náhradníka a dále, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Členem komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu je zřejmé, že zadavatel požadoval po uchazečích, aby prokázali splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením živnostenského oprávnění. K tomu uvádíme, že zadavatel je povinen požadovat předložení předmětného živnostenského oprávnění pouze v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky. Je tak v prvé řadě otázkou, zda je zadavatel oprávněn požadovat živnostenské oprávnění “výroba strojů a zařízení”, když může být zcela dostačující, aby uchazeč disponoval živnostenským oprávněním opravňujícím k běžné dodávce těchto strojů.

Vyjdeme-li však ze situace, že požadavek zadavatele na předmětné živnostenské oprávnění “výroba strojů a zařízení” je z objektivního důvodu oprávněný, přičemž sám uchazeč takovým živnostenským oprávněním nedisponuje, je uchazeč oprávněn prokázat splnění této části kvalifikace za splnění podmínek uvedených § 51 odst. 4 ZVZ prostřednictvím subdodavatele.

Ke shora uvedenému je třeba říci, že ve vztahu k ZVZ není zadavatel oprávněn posuzovat, zda uchazeč, který disponuje živnostenským oprávněním “výroba strojů a zařízení”, skutečně vyrábí stroje a zařízení spadající do této kategorie sám. Zadavatel pouze posuzuje, zda je předložené živnostenského oprávnění v souladu s požadavkem na prokázání splnění kvalifikace, který je uvedený v zadávací dokumentaci. Pokud tomu tak je,  musí zadavatel považovat požadovaný profesní kvalifikační předpoklad za prokázaný.

V této věci je však třeba upozornit, že dodavatel je povinen na základě ustanovení § 147a odst. 4 ZVZ předložit seznam subdodavatelů (i subdodavatelů, kterými nebylo prokazováno samotné splnění kvalifikace), ve kterém uvede subdodavatele, jímž za plnění subdodávek uhradil více než 10 %  nebo v případě významné veřejné zakázky 5 % z celkové ceny veřejné zakázky nebo z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok. Zadavatel je povinen seznam dle § 147a odst. 6 ZVZ uveřejnit.

Dobrý den,

k Vašemu dotazu ve věci rozporu nabídkové ceny uvádíme následující.

Z informacím poskytnutých ve Vašem dotazu považujeme za nesporné, že nabídka uchazeče obsahovala na několika místech různou nabídkovou cenu (v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy byla uvedena cena shodná, ale v položkovém rozpočtu byla uvedena cena odlišná od ceny uvedené v krycím listu a v návrhu smlouvy a to o 14 Kč). Pro posouzení správnosti postupu zadavatele předmětné zakázky je stěžejní posoudit, zda výše uvedená skutečnost, tedy rozdílná výše nabídkové ceny v jednotlivých částech nabídky, je důvodem pro vyřazení takové nabídky, protože jde o nenapravitelný nedostatek nabídky, nebo zda jde o nejasnost, která se dá objasnit postupem dle ustanovení § 76 odst. (3) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a jejíž odstranění se nedá považovat za zákonnou možnost zadavatele, nýbrž za jeho povinnost. Povinnost zadavatele, tedy postupovat dle ustanovení § 76 odst. (3) ZVZ, vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010 – viz následující pasáž: „v případě opravy jasné chyby není důvodu na pokus o její opravu, nedochází-li k faktické změně nabídky, rezignovat“.

Na výše uvedenou povinnost navazuje i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ze dne 19. 7. 2013 (č. j. ÚOHS-S356/2013/VZ-13648/2013/51¬4/JNv). ÚOHS vznikla pochybnost, zdali postup zadavatele nebyl zatížen přílišným formalismem na úkor smyslu a účelu zákona. „V daném případě se jeví důvod pro vyřazení nabídky s nejnižší nabídkovou cenou pro součet položek výkazu výměr o 59 Kč nižší než je nabídková cena uvedená v ostatních částech nabídky, bez možnosti využití institutu vysvětlení nabídky podle § 76 odst. (3) ZVZ jako příliš formalistický. Pochybení navrhovatele se rovněž nikterak neodrazí v realizaci předmětu plnění a rovněž by nedošlo k faktické změně jeho nabídky, či návrhu smlouvy.“

Dle výše uvedeného k Vašemu dotazu sdělujeme, že zadavatel je s přihlédnutím k § 6 ZVZ povinen postupovat dle ustanovení § 76 odst. (3) ZVZ, tedy požádat uchazeče o vysvětlení.

K Vašemu dotazu ve věci rozporu harmonogramu uvádíme následující.

Pokud po posouzení nabídek dle ustanovení § 76 odst. (1) ZVZ hodnotící komise zjistí, že v nabídce uchazeč sice předložil časový harmonogram požadovaný zadávací dokumentací, nicméně plnění v harmonogramu uvedeného v nabídce uchazeče je v rozporu s plněním harmonogramu uvedeným v zadávací dokumentaci a ve smlouvě, může hodnotící komise dle ustanovení § 76 odst. (3) ZVZ uchazeče požádat, aby ve stanovené lhůtě písemně vysvětlil nabídku. V žádosti o písemné vysvětlení nabídky hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit.

K bezodkladnému vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení dle ustanovení § 76 odst. (6) věta první ZVZ by zadavatel přistoupil až v případě, kdy by uchazeč v podaném vysvětlení nabídky uvedl, že trvá na harmonogramu plnění uvedeného v nabídce, tj. do 30. března 2015 (v tomto případě by se jednalo o porušení zadávacích podmínek)  nebo pokud by uchazeč ve stanovené lhůtě nepodal písemné vysvětlení nabídky. Zadavatel je dle ustanovení § 76 odst. (6) ZVZ povinen uchazeči bezodkladně písemně oznámit jeho vyloučení, včetně důvodu vyloučení

Dobrý den,

podle ustanovení § 82 odst. (1) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Pokud nebyly námitky ve stanovené době podány, uzavře zadavatel podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tato lhůta je pro zadavatele pouze pořádková. Souvisí především s ustanovením § 82 odst. (4) ZVZ, který stanoví povinnost vybraného uchazeče poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v této lhůtě (podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ). Pokud totiž vybraný uchazeč odmítne smlouvu se zadavatelem uzavřít nebo neposkytne řádnou součinnost k tomu, aby mohla být smlouva v této lhůtě uzavřena, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí.

I kdyby však důvody pro pozdější uzavření smlouvy vyvstaly na straně zadavatele, nejsou s nedodržením lhůty podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ spojovány žádné sankce pro zadavatele.

Dobrý den,
na základě ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“), je zadavatel oprávněn zahájit JŘBU, jestliže je veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Podmínky pro použití ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ musí být zadavatel schopen objektivně a nezpochybnitelným způsobem prokázat kumulativním splněním dvou podmínek. V první řadě se jedná o „krajně naléhavý případ“, tedy o situaci, kterou zadavatel nezpůsobil svým jednáním a ani ji nemohl předvídat – jde o situaci nestandardní, která je z objektivní povahy nezávislá na vůli zadavatele. Protože zadavatel tuto událost nezpůsobil, nemohl předvídat a ani ji nemohl zadat v jiném zadávacím řízení, považujeme za takové události např. o přírodní či ekologické katastrofy. Druhá podmínka poukazuje na nutnost, kdy zadavatel musí být schopen objektivně prokázat, že veřejnou zakázku není možné z „časových důvodů“ zadat v jiném druhu zadávacího řízení vzhledem k nutnosti reagovat „ihned“. Tato podmínka je považována za splněnou v případě přírodních katastrof či havárií, kde může dojít k ohrožení životů nebo zdraví. Aby zadavatel mohl zadat veřejnou zakázku ve smyslu ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ musí být současně splněna podmínka krajně naléhavého případu i podmínka časová.

Po posouzení Vámi uvedených informací se jeví jako možný způsob řešení nastalé situace právě použitím JŘBU dle § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ na danou část, ovšem s ohledem na základní zásady zadávacího řízení obsažené v ustanovení § 6 odst. (1) ZVZ a obecný zákaz extenzivního použití výjimečných zákonných ustanovení, mezi které patří i ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ, lze v rámci tohoto zadávacího řízení, dle našeho názoru, zadat pouze veřejnou zakázku, jejíž potřeba je krajně naléhavá a pouze na dobu, po kterou tato potřeba trvá.

Podle ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ je tedy možné zadat veřejnou zakázku, případně část veřejné zakázky v JŘBU. Musí jít ovšem o takovou veřejnou zakázku, nebo její část, jejíž potřeba je krajně naléhavá a zadavatel se bez jejího plnění neobejde a zároveň pouze na období, ve kterém tato potřeba trvá – období, než bude předmět této zakázky zadán v nějakém standardním zadávacím řízení, pro jehož použití není třeba žádné zákonné výjimky. Zároveň Vám doporučujeme neprodlené zahájení standardního zadávacího řízení, v opačném případě by mohl být postup zadavatele považován za obcházení ZVZ.

Nebude-li zadavatel schopen výše uvedené skutečnosti nezpochybnitelným způsobem prokázat, pak nebude možné JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ použít a zadavatel bude povinen použít jiný druh zadávacího řízení.

Dobrý den,
k první části Vašeho dotazu sdělujeme, že stanovit výši požadované pojistky musí zadavatel s přihlédnutím ke specifikům předmětu plnění veřejné zakázky a k možné způsobené škodě tak, aby výše sjednaného pojištění byla dostatečná pro případ uplatnění odpovědnosti za škodu předmětného dodavatele vůči třetím osobám. Zadavatel rovněž musí dbát na to, aby požadavek na sjednání pojištění odpovědnosti za škodu nebyl diskriminační. Za diskriminační lze naopak považovat požadavek na připojení pojistné smlouvy již do nabídky uchazeče. Tento požadavek nemá oporu v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a představuje dle našeho mínění značnou a neodůvodněnou zátěž pro dodavatele. Pokud zadavatel požaduje, aby byl vybraný uchazeč pojištěn proti způsobení škody třetí osobě, lze tento požadavek včlenit mezi obchodní podmínky smlouvy a vyžadovat předložení uzavřené pojistné smlouvy před okamžikem uzavření smlouvy (např. 2 dny nebo bezprostředně před podpisem smlouvy) nebo v jiném stanoveném termínu po uzavření smlouvy pouze po vybraném uchazeči. Součástí předmětné obchodní podmínky by měl být uveden rovněž požadavek na délku trvání daného pojištění.

Dobrý den,
pokud byla veřejná zakázka zrušena podle ustanovení § 84 odst. (1) písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“) z důvodu obdržení pouze jedné nabídky, může zadavatel při opětovném zadávání veřejné zakázky identifikovat v Oznámení o zahájení „nového“ zadávacího řízení předchozí zadávací řízení a zároveň v něm označit změny  zadávacích podmínek, které provedl. Takovéto splnění náležitostí stanovených v ustanovení § 71 odst. (6) písm. c) ZVZ bude mít za následek, že v případě opětovného obdržení pouze jedné obálky s nabídkou, se na zadavatele nebude vztahovat povinnost takovouto obálku neotevřít a zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu, že údaje podle ustanovení § 71 odst. (6) písm. c) bod 2. a 3. musí být uvedeny v oznámení o zahájení zadávací řízení, je tato výjimka uplatnitelná pouze v zadávacích řízeních zahajovaných odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění dle ustanovení § 26 odst. (2) ZVZ.

V souvislosti s výše uvedeným nedoporučujeme zadávat veřejnou zakázku dvakrát ve zjednodušeném podlimitním řízení. V případě, kdyby v opakovaném zjednodušeném podlimitním řízení byla opět doručena pouze jedna nabídka, nemohl by tuto zadavatel otevřít, protože by nebyly splněny podmínky ustanovení § 71 odst. (6) písm. c) ZVZ.

Dobrý den,

v případě, že zadavatel využil svého oprávnění uvedeného v ustanovení § 44 odst. 6 ZVZ a v zadávací dokumentaci si vyhradil požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, je nezbytné, aby tuto výhradu specifikoval ve vztahu ke konkrétní věcně vymezené části plnění předmětu veřejné zakázky (nikoliv tedy obecným procentem). Vymezení může zadavatel učinit buď pozitivně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky musí plnit výlučně uchazeč s tím, že zbývající části mohou být zajištěny prostřednictvím plnění subdodavatelů uchazeče), nebo negativně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí plnit subdodavatelé, ale uchazeč).

Dobrý den,

zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky jednoznačně a přesně, pokud se jejich znění neshoduje s některým z platných ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je uchazeč oprávněn proti těmto zadávacím podmínkám podat námitky v souladu s § 110 odst. 3 ZVZ.

Neuvede-li zadavatel v zadávacích podmínkách všechny podrobnosti nezbytné pro zpracování nabídky, je dodavatel v takovém případě oprávněn požadovat písemně dodatečné informace. To platí pouze v případě, že svým podáním poptává informace nezbytné pro zpracování nabídky, současně může za účelem lepšího vysvětlení dotazu zmínit i práci projektanta.

Pokud podání žádosti domněle zpochybňuje soulad zadávacích podmínek se ZVZ nebo naopak směřuje ke stanovení nákladů na předmět plnění veřejné zakázky dodavatelem, neukládá zákon zadavateli povinnost sdělovat způsob ani popis postupu stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Výše uvedené zároveň není povinnou součástí zadávací dokumentace a zadavatel je v takovém případě oprávněn odpověď neposkytnout.

Neposkytnutí dodatečných informací je odůvodněno sdělením, že předmětem dotazu není žádost o poskytnutí nezbytných informací pro podání nabídky. V případě, že dodatečné informace neodstraní pochyby dodavatele o jasně stanovené specifikaci poptávaného předmětu plnění, možností dodavatele je konat ve smyslu výše uvedeného postupu, a to způsobem přes podání námitek proti zadávacím podmínkám.

Dobrý den,
v úvodu odpovědi na Váš dotaz je třeba nejprve vymezit rozdíly mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou předloženou uchazečem v rámci nabídky.
Předpokládanou hodnotou se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku bez DPH, kterou zadavatel stanoví na základě údajů o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, a to za předpokladu, že takové údaje má k dispozici. Pokud takovou možnost nemá, stanoví předpokládanou hodnotu na základě průzkumu trhu, případně jiným vhodným způsobem. Odhad předpokládané hodnoty veřejné zakázky by měl co nejvíce odpovídat ceně plnění veřejné zakázky, za kterou je možné příslušné plnění v daném čase pořídit na relevantním trhu. Zadavatelem stanovená výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky (nikoliv tedy výše nabídkové ceny) je pak určující pro volbu jednotlivých typů zadávacích řízení, kdy (zjednodušeně řečeno) platí, že čím je vyšší předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tím přísnější je i procedura spojená s jejím zadáním.
Co se týká nabídkové ceny, ZVZ nestanoví zadavateli povinnost určit cenový „strop“ ve vztahu k nabídkové ceně. Nabídková cena je kromě jiného odvislá od situace na relevantním trhu a může být tedy ve skutečnosti vyšší, nebo naopak nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky. V této souvislosti je však důležité zmínit, že zadavatel má, a to zejména z důvodu hospodárnosti, možnost v zadávací dokumentaci stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu.
Z Vašeho dotazu není patrné, zda zadavatel v zadávací dokumentaci maximální přípustnou výši nabídkové ceny stanovil či nikoliv. V případě, že tak učinil a nabídková cena uchazeče překročila maximální stanovenou hodnotu, musí zadavatel dle § 76 odst. 1 ZVZ takovou nabídku vyřadit pro nesplnění podmínek zadávací dokumentace. Uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Pakliže po posouzení nabídek zbyde k hodnocení pouze jedna nabídka, postupuje zadavatel dle § 84, odst. 1 písm. e) ZVZ a zadávací řízení bez zbytečného odkladu zruší.
Naopak, pokud zadavatel maximální přípustnou hodnotu nabídkové ceny nestanovil, skutečnost, že výše nabídkové ceny uvedené v nabídce převyšuje stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, mu nebrání, aby v souladu se ZVZ přistoupil k dalším úkonům v rámci zadávacího řízení.
Ve Vámi popisovaném případě, kdy zadavatel obdržel nabídku s nabídkovou cenou převyšující předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, mohou, jak výše podrobně uvedeno, nastat obě výše uvedené situace, a to v závislosti na tom, zda zadavatel stanovil či nestanovil finanční „strop“ ve vztahu k nabídkové ceně. Pokud jej stanovil, nabídka bude vyřazena, uchazeč vyloučen a jestliže k hodnocení zbyde pouze jedna nabídka, bude zrušeno zadávací řízení, naopak pokud zadavatel „strop“ nestanovil, bude moci v souladu se ZVZ přistoupit k posuzování a hodnocení nabídek.

Dobrý den,

ustanovení § 69 odst. 5 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje varianty, které dodavatel může využít k podání nabídky, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje. Právo dodavatele podat nabídku v listinné podobě může být zadavatelem omezeno jen na základě ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) ZVZ, tj. pokud zadavatel sám stanoví požadavek na podání nabídky pouze prostřednictvím elektronického nástroje.
Z povahy věci vyplývá, že zadavatel může omezit právo dodavatele podat nabídku v listinné podobě pouze za předpokladu, že sám disponuje vhodným elektronickým nástrojem, který zadavateli umožní přijímat elektronicky podané nabídky a který je současně způsobilý zaručit autentičnost zaslané nabídky.
Pokud tedy zadavatel takovým elektronickým nástrojem disponuje, nemá žádný zákonný důvod pro stanovení omezujícího požadavku, kterým by uchazeči znemožnil podat nabídku elektronickými prostředky. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jestliže byla nabídka podána v elektronické podobě, nelze uchazeče vylučovat z účasti na zadávacím řízení a je povinností zadavatele takovou nabídku přijmout.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neupravuje postup pro výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu, pouze stanoví povinnost dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ a po ukončení zadávacího řízení splnit uveřejňovací povinnost dle § 147a ZVZ. Zadavatel tedy musí postupovat tak, aby jednal nediskriminačně a transparentně a aby zajistil rovný přístup ke všem dodavatelům na relevantním trhu. Jaké konkrétní činnosti v rámci výběrového řízení vykoná, jsou dány rozhodnutím zadavatele, avšak musí být dodrženy výše uvedené zásady. Pokud by se jednalo o veřejnou zakázku, která je spolufinancovaná z jiných zdrojů, než ze zdrojů zadavatele, je zadavatel povinen rovněž postupovat dle pravidel stanovených poskytovatelem dotace. MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení také doporučující podklady pro postup zadavatele při výběru dodavatele na realizaci veřejné zakázky, tento metodický materiál posíláme v příloze.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve svém ustanovení § 83 ukládá veřejnému zadavateli povinnost do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Ve Vámi popsaném případě však zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části a smlouvy na jednotlivé části bude uzavírat s vítěznými uchazeči se značným časovým rozestupem. V takovém případě lze za správný postup považovat ten, při kterém zadavatel splní svou uveřejňovací povinnost dle ustanovení § 83 ZVZ v patnáctidenní lhůtě po uzavření smlouvy na první část (případně části) s tím, že do předmětného oznámení uvede částku za již zadanou část (případně souhrnnou částku za již zadané části) veřejné zakázky. Poté, co uzavře smlouvu na další část, či zbývající části veřejné zakázky, uveřejní opět v předmětné patnáctidenní lhůtě opravný formulář k oznámení o zadání zakázky, ve kterém navýší hodnotu veřejné zakázky o zbývající části veřejné zakázky.
Tento postup je uveřejněn v metodickém pokynu k vyplňování formuláře oznámení o zadání zakázky (str. 9), který je uveřejněn zde: http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs-CZ/Form    .

Dobrý den,
náležitosti soupisu prací s výkazem výměrem specifikuje vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Konkrétně v § 7 této vyhlášky je uvedeno, že výkazem výměr se rozumí vymezení množství stavebních prací, konstrukcí, dodávek nebo služeb s uvedením postupu výpočtu celkového množství položek soupisu prací. Pro správné vymezení předmětu a rozsahu stavebních prací a výkazu výměr je nezbytné splnit požadavky uvedené ve výše uvedené vyhlášce. Předmětná vyhláška neupravuje způsob tvorby nabídkové ceny, nýbrž pouze způsob, jakým by mělo být přehledně vymezeno množství stavebních prací, konstrukcí, dodávek či služeb a stanoven postup výpočtu celkového množství položek soupisu prací. Způsob zpracování nabídkové ceny musí být dle § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ součástí zadávací dokumentace. ZVZ ani předmětná vyhláška tedy neukládají zadavateli povinnost uvést způsob výpočtu nabídkové ceny do soupisu prací s výkazem výměr, způsob zpracování nabídkové ceny však musí být součástí zadávací dokumentace, jejíž součástí je i soupis prací s výkazem výměr.

Dobrý den,
podmínkou pro to, aby se dodavatelé mohli účastnit zadávacího řízení, je podání nabídky, která obsahuje závazný návrh smlouvy na veřejnou zakázku podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele a další dokumenty požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci či stanovené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a to ve lhůtě stanovené zadavatelem. Pokud komise pro otevírání obálek zjistí, že nabídka uchazeče neobsahuje originál návrhu smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, je povinna takovou nabídku v souladu s § 71 odst. 10 ZVZ vyřadit a zadavatel poté bezodkladně uchazeče vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Kopie podepsaného návrhu smlouvy nesplňuje zákonem stanovenou podmínku a není tedy pro účely zadávacího řízení dostačující.

Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanoví v § 54 písm. a), že splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán.
Cílem tohoto kvalifikačního předpokladu je zajistit, že dodavatel veřejné zakázky je hospodářským subjektem, který je řádně veden v příslušných evidencích. Většina dodavatelů veřejných zakázek je evidována v obchodním rejstříku. Jako příklad jiné obdobné evidence lze uvést evidenci zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, či školský rejstřík podle zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Například zákon č. 304/2013 Sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, řadí mezi veřejné rejstříky i spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností.
Výpisem z živnostenského rejstříku podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se pro účely zadávání veřejných zakázek prokazuje oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky. Jedná se o profesní kvalifikační předpoklad podle § 54 písm. b) ZVZ. Cíle těchto profesních kvalifikačních předpokladů jsou rozdílné.
Evidence v živnostenském rejstříku se omezuje na zaznamenávání vydaných živnostenský oprávnění a doprovodných údajů. Oproti tomu veřejné rejstříky mají za cíl evidovat údaje o hospodářských subjektech, zejména právnických osob, jsou regulovány evropským právem a mají stanovené požadavky na formální a materiální publicitu.
Je třeba poukázat rovněž na skutečnost, že doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění je uveden v samostatném odstavci, a to v § 54 písm. b) ZVZ. Vycházeje ze systematického výkladu a s ohledem na vztah obecného a speciálního lze usuzovat, že tedy došlo k vyčlenění živnostenského rejstříku z pojmu „jiná obdobná evidence“ ve smyslu § 54 písm. a) ZVZ.
S přihlédnutím k systematickému a teleologickému výkladu se tudíž domníváme, že nelze zjednodušeně dovozovat, že by dodavatel (případně subdodavatel, je-li jeho prostřednictvím prokazována kvalifikace) měl vždy za situace, kdy není zapsán obchodním rejstříku, povinnost předložit k prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ výpis z živnostenského oprávnění. V úvahu přichází i evidence v jiných rejstřících, u kterých lze shledat větší obdobnost s obchodním rejstříkem.

Dobrý den,
podle § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Podání vysvětlení nejasností nabídky však zásadně nelze využít na straně uchazeče k doplňování chybějících částí nabídky nebo k jejím změnám. Vysvětlení zásadně neslouží k nápravě věcných chyb a nedostatků nabídky uchazeče.
V dotazovaném případě je třeba posoudit konkrétní okolnosti, za jakých došlo nebo mohlo dojít ke znemožnění prohlídky obsahové části návodu k dodávanému zboží uloženého na přiloženém CD nosiči.
Z hlediska aplikace § 76 ZVZ je na hodnotící komisi posoudit, zda uchazeč při předložení CD nosiče nepostupoval nevhodným způsobem (či jinak pochybil) a znemožnil tak zadavateli zpřístupnit soubor s návodem k dodávanému zboží. V případě zjištění, že uchazeč prokazatelně předložil CD nosič s přiloženým návodem v takovém stavu, který neumožňuje jeho otevření (je na zadavateli, aby prokázal příčinnou souvislosti mezi vznikem pochybení a jeho následkem, tj. znemožněním zpřístupnění souboru s návodem na CD nosiči), je nutné nabídku podle § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a uchazeče na základě § 76 odst. 6 ZVZ bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Za těchto okolností je postup dle § 76 odst. 3 ZVZ vyloučen, jelikož není zásadně možné doplňovat chybějící části nabídky.
V případě, že nelze jednoznačně prokázat příčinnou souvislost mezi pochybením uchazeče v podobě nevhodně zvoleného postupu při předložení CD nosiče a nemožností otevřít soubor s návodem na CD nosiči,  může zadavatel požádat uchazeče o vysvětlení nejasností nabídky podle
§ 76 odst. 3. ZVZ (např. uchazeč může předložit relevantní informace technického charakteru přímo či nepřímo související s nemožností otevření přiloženého souboru ze strany zadavatele – např. nezpůsobilé hardwarové či softwarové vybavení zadavatele). Za situace, kdy se zadavatel z blíže nezjištěných důvodů nebude moci seznámit s návodem, který měl být obsahem původního CD nosiče, a uvedeného efektu nebude dosaženo ani na základě uchazečem poskytnutých informací technického charakteru v rámci vysvětlení nejasností nabídky, může zadavatel podle § 76 odst. 3 ZVZ požádat uchazeče o předložení náhradního CD nosiče s návodem.
Pokud by výsledkem postupu dle § 76 odst. 3 ZVZ, jak již bylo výše uvedeno, měla být změna či doplnění nabídky, musel by zadavatel přistoupit podle § 76 odst. 1 ZVZ k vyřazení nabídky a uchazeče na základě § 76 odst. 6 ZVZ bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

Dobrý den,

Dobrý den,
odbornou způsobilost pro účely zápisu do SKD dokládá:

advokátní kancelář  (právnická osoba)
Potvrzením, že je advokátní kancelář zapsána v České advokátní  komoře (  § 54 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)
Osvědčením nebo Výpisem ze seznamu advokátů vydaným Českou advokátní komorou pro  všechny členy statutárního orgánu, nebo osoby, jejímž prostřednictvím  je prokazována odborná způsobilost ( § 54 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Dále je u těchto osob třeba doložit jejich čestná prohlášení, ve kterých vyslovily souhlas s tím, že v SKD budou uvedeny.
Advokát ( fyzická osoba)
Osvědčením nebo Výpisem ze seznamu advokátů vydaným Českou advokátní komorou

Dobrý den,
podle odstavce 5) § 49 ZVZ je sice zadavatel oprávněn, za předpokladu, že „je to pro plnění veřejné zakázky či zpracování nabídky nezbytné“, umožnit všem dodavatelům, kteří mají zájem na podání nabídky, prohlídku místa plnění v době jím určené v zadávacích podmínkách, ale z citované formulace „umožnit“ v žádném případě nevyplývá pro uchazeče nějaká povinnost, se prohlídky zúčastnit.
Pokud se máme vyjádřit k možnosti zadavatele zařadit z vlastní vůle do zadávacích podmínek „povinnost uchazeče zúčastnit se prohlídky místa plnění ve stanovené době“, pak upozorňujeme na skutečnost, že pro takový postup nedává ZVZ v žádném svém ustanovení zadavateli zákonnou oporu.
Je sice pravda, že § 44 ZVZ umožňuje zadavateli uplatnit v zadávací dokumentaci tzv. „ jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky“ (písmeno j odstavce 3 § 44), ovšem je třeba respektovat, že se jedná o „jiné požadavky na samotné plnění VZ“. „Prohlídka místa plnění“ toto vymezení citované zákonné možnosti zadavatele nenaplňuje.

Dobrý den,
Z vašeho dotazu není zřejmé, kdy byla vámi uvedená veřejná zakázka vyhlášena. Pokud to bylo po
1. 1. tohoto roku, jednalo se vzhledem k vámi uvedené předpokládané hodnotě zakázky skutečně
o veřejnou zakázku malého rozsahu. To znamená, že zadavatel při zadávání této zakázky byl povinen dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, závazně stanovené v odstavci 1) § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Ostatní ustanovení tohoto zákona zadavatele zakázky malého rozsahu nezavazují.
Počínaje datem 1. 1. 2014 byl limit pro zakázky malého rozsahu u stavebních prací navrácen zpět na částku 6 milionů Kč. To znamená, že ani předpokládaná hodnota vysoutěžené zakázky zvýšená
o hodnotu víceprací v rozsahu 200 tisíc Kč bez DPH, by stanovený limit nepřekročila. Ovšem i za těchto okolností platí, že postup zadavatele při zadávání takovéto veřejné zakázky musí být transparentní a nediskriminační. Je otázka, zda bude tento požadavek ZVZ splněn, jestliže po ukončení výběrového řízení a podpisu smlouvy o dílo s vybraným uchazečem dojde k podstatné změně smlouvy, což zvýšení ceny o 200 000,- Kč bezesporu je.
Z tohoto důvodu se nedomníváme, že lze bez dalšího s vybraným dodavatelem stavebních prací, bez výběrového řízení na výše uvedené vícepráce, podepsat dodatek na jejich provedení.
Jiná věc je podpis zmíněného dodatku na základě nového výběrového řízení, ve kterém by byl původní dodavatel vybrán v souladu se zásadami uvedenými v odst. 1) § 6 ZVZ.

Dobrý den,
v případě čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku dle § 50 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ a „Prohlášení“) je třeba striktně oddělit formální možnost prokázat čestné prohlášení prostřednictvím subdodavatele a faktickou možnost uchazeče vytvořit si prostřednictvím subdodavatelů podmínky, aby Prohlášení mohl sám pravdivě učinit.
Z hlediska formálního je třeba poukázat na ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ, které stanovuje úplný výčet kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění lze prokázat prostřednictvím subdodavatele. Splnění jiných kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele prokazovat nelze. Protože kvalifikační předpoklad Prohlášení není uveden ve výčtu dle § 51 odst. 4 ZVZ, jeho splnění nelze formálně prokazovat prostřednictvím subdodavatele, tedy nabídka uchazeče nemůže obsahovat Prohlášení podepsané subdodavatelem.
Závěrem je třeba říci, i proč zákonodárce nepřipouští, aby Prohlášení bylo podepsáno subdodavatelem. Jedná se o odraz závazkového práva v ZVZ. Jestliže zadavatel uzavírá smlouvu na veřejnou zakázku s uchazečem a na plnění této smlouvy je oprávněn žalovat u soudu právě uchazeče, postrádalo by čestné prohlášení třetí osoby smysl.

Dobrý den,
tážete se na uveřejňovací povinnost veřejného zadavatele dle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v případě, že tento zadá také (stavební) vícepráce dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“).
Ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) stanoví podmínky použití JŘBU u víceprací, které mají být zadány původnímu dodavateli (viz § 23 odst. 7 písm. a) bod 1 ZVZ). Přímo se tedy nabízí, že výstupem JŘBU bude dodatek k původní smlouvě (to je běžná praxe), není ale v žádném případě zapovězeno, aby smluvní formát byl jiný (lze si představit například inominátní smlouvu o změně smlouvy atd.). Vždy se ale jedná o nové zadávací řízení a novou veřejnou zakázku, u níž uzavřený dodatel je smlouvou ve smyslu § 7 ZVZ.
Dle § 147a ZVZ má veřejný zadavatel uveřejnit na svém profilu zadavatele mimo jiné „smlouvu na veřejnou zakázku, včetně jejích změn a dodatků.“
Je nutné, aby postup zadavatele byl transparentní (je to jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 odst. 1 ZVZ). Z informací poskytnutých na profilu zadavatele u původní veřejné zakázky, musí být tedy patrné a dohledatelné, že k původní smlouvě byl uzavřen dodatek a tento musí být uveřejněn.
Zdůrazňujeme ale, že postup zadavatele musí být transparentní.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 SB., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ“) ve svém § 49 odst. 2 uvádí, že zadavatel odešle dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2, nejpozději do 3 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1.
Ve svém dotaze uvádíte, že zadavatel nedodržel lhůtu uvedenou v ZVZ a uveřejnil dodatečné informace nikoli za 4 dny, nýbrž za 6 dní. Lze připustit, že některé dodatečné informace vyžadují časově náročnější přípravu a tudíž je možné poskytnout je v termínu delším, než je stanoven zákonem. V takovém případě je však zadavatel v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 ZVZ povinen přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek a tuto skutečnost oznámit všem dodavatelům dle § 49 odst. 3 ZVZ.

Dobrý den,
obrátila jste se na nás s žádostí o posouzení, zda popsaný postup zadavatele podléhá ustanovením zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) anebo ustanovením zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále jen „KZ“). Koncesní smlouva ve smyslu KZ spočívá v oprávnění koncesionáře k braní užitků z poskytování služeb či realizace konkrétního díla. Existuje i možnost části plnění poskytnutého zadavatelem v penězích. V praxi se nejčastěji jedná o případy, kdy koncesionář přímo vybírá poplatky od koncových uživatelů, kdy dochází k přenosu určitých ekonomických rizik spojených s jejich výběrem, nicméně platby od třetích osob nemusí být vždy znakem koncesní smlouvy. Pokud tedy v předmětném vztahu dojde k naplnění podmínek, kdy veřejný subjekt – veřejný zadavatel, fakticky opravňuje koncesionáře k tomu, aby místo něj poskytoval veřejnou službu (§ 16 odst. 1 KZ), za dodržení podmínek spočívajících v oprávnění soukromého subjektu k braní užitků vyplývajících z poskytování dané služby, či z využívání provedeného díla, jež jsou formou protiplnění poskytnutého zadavatelem (§ 16 odst. 1 KZ), přičemž na provozovatele jsou přenesena rizika spojená s vlastním provozem či poskytování konkrétní služby (§ 16 odst. 2 KZ), obvykle za současného naplnění podmínky spočívající v přenosu rizika spojeného s vybíráním uživatelských poplatků koncesionářem, jsou naplněny znaky koncesní smlouvy ve smyslu KZ a je nutno realizovat koncesní řízení. Z Vámi uvedených informací však tato skutečnost nevyplývá, nýbrž se domníváme, že veřejnou službu bude i nadále poskytovat veřejný zadavatel. Předmětem vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem bude nejspíš oprava, renovace a zajištění funkčnosti veřejného osvětlení dodavatelem, přičemž protiplněním za tyto služby bude Vámi uvedené měsíční nájemné poskytované zadavatelem. V takovém případě by se zřejmě jednalo o veřejnou zakázku dle § 7 ZVZ. Vzhledem k množství poskytnutých informací není možné sdělit, zda má být v daném případě postupováno dle KZ nebo dle ZVZ.

Dobrý den,
zákonnost vašeho postupu se posuzuje podle ustanovení § 18 odst. 5) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“), o obecných výjimkách z působnosti zákona. Přesnou hodnotu veřejné zakázky bez daně z přidané hodnoty, spolu s vymezením jejího předmětu podle § 7 odst. 2 Zákona, nám však v dotazu nesdělujete. Veřejnou zakázkou malého rozsahu (dále jen „VZMR“) se proto obecně rozumí veřejná zakázka dle § 12 odst. 3 Zákona, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne zákonem stanovených finančních limitů. Uveřejnění předpokládané ceny s DPH nemělo v popisovaném případě za následek dosažení stanoveného finančního limitu, a pokud zadavatel postupoval v souladu s ust. § 6 odst. 1 Zákona, neporušil svým jednáním zákonné povinnosti vztahující se obecně k VZMR. Zadavatel proto není povinen postupovat a zadávat podle tohoto Zákona veřejné zakázky malého rozsahu, příslušné ustanovení zákona upravuje pouze postup zadavatele ve vztahu k zásadám transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Povinností příjemce dotace je dostát závazným metodickým pokynům poskytovatele dotace způsobem, který je v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a není v rozporu se zákazem diskriminace. V případě, kdy příjemce dotace přikročí k odstranění nesrovnalostí nebo k nápravě chyb v oznámení o zahájení výběrového řízení, resp. ve výzvě nebo v zadávací dokumentaci, popř. se rozhodne zrušit zadávací řízení, je s ohledem na výše uvedené ustanovení Zákona povinen tuto informaci sdělit všem uchazečům a zájemcům, resp. uveřejnit tyto změny způsobem shodným a za využití stejného postupu, který byl využit k uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení.

Dobrý den,
zadavatel by měl nejprve zvážit, zda je vůbec dle § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“) povinen zajistit pro danou akci autorský dozor.
Povinnost zadavatele zajistit autorský dozor vzniká dle § 152 odst. 4 SZ pouze, pokud jsou splněny tři kumulativní podmínky:
1. Výsledkem stavební akce musí být stavba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 SZ, podle kterého se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
2. Stavba musí být financována z veřejných prostředků. Pro výklad pojmu veřejné prostředky lze použít definici pojmu veřejné zdroje dle ustanovení § 17 písm. u) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
3. Stavba musí být realizována na základě projektové dokumentace zpracované osobou, která je autorizovaná dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „autorizační zákon“).
Teprve v případě, kdy je veřejný zadavatel povinen zadat službu autorského dozoru, je třeba zodpovědět otázku, zda je povinen službu zadat autorovi projektové dokumentace, či libovolné osobě autorizované dle zvláštního předpisu.
I když je institut autorského dozoru uváděn ve SZ i v autorizačním zákoně, není ani v jednom z nich definován. Nicméně se jedná o institut veřejného práva, jehož obsahem je činnost autorizované osoby, za účelem odborné kontroly provádění stavebních prací, která má zajistit soulad prováděné stavby s projektovou dokumentací v průběhu výstavby tak, aby v důsledku odchylné realizace stavby od projektu nebyl ohrožen majetek, zdraví a životy osob.
S ohledem na účel autorského dozoru, může být požadavek na jeho zajištění dle § 152 odst. 4 SZ zajištěn nejenom prostřednictvím autora projektu, ale prostřednictvím jakékoli osoby, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona.
Jinou otázkou však je, zda oprávnění vykonávat autorský dozor je či není osobnostním autorským právem ve smyslu § 11 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“). Protože nejsme metodickými gestory AZ, nepřísluší nám podat výklad této otázky. Pro účely tohoto stanoviska však vycházejme z toho, že by se o osobnostní autorské právo jednalo.
Doporučujeme i zadavateli, aby z důvodu opatrnosti vycházel z toho, že příslušná osobnostní práva vzniknout mohou a přizpůsobil tomu dikci smlouvy, jež uzavírá s projektantem. Smlouva by měla obsahovat výslovné oprávnění zadavatele zadat autorský dozor třetí osobě.
Tazatel uvádí, že ve smlouvě uzavřené s projektantem upravil autorská práva projektanta k projektové dokumentaci následovně: „Uhrazením dohodnuté částky za dílo přecházejí veškerá autorská práva za dílo od zhotovitele projektové dokumentace na objednatele projektové dokumentace“.
U takto uzavřené smlouvy se jeví otázka, zda projektant svolil k provedení autorského dozoru třetí osobou, jako sporná. Snad je možné dovodit jeho souhlas s ohledem na účel smlouvy, kterým bylo pořízení projektové dokumentace právě proto, aby projekt mohl být realizován, což v případech stanovených dle § 152 odst. 4 SZ není možné bez autorského dozoru.
Lze tedy shrnout, že autorský dozor lze zadat jakékoli osobě, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona, ledaže by tomu bránila osobnostní práva autorská.
Pokud lze zadat autorský dozor jakékoli osobě, je zadavatel oprávněn tuto činnost vymezit jako samostatný předmět veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku na základě nového zadávacího či výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
Rozdílnost předmětů veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace a veřejné zakázky na autorský dozor lze dovodit zejména z hlediska místního, neboť autorský dozor lze provádět pouze v místě stavby; rozdíl může nastat i z hlediska časového, zejména pokud v době zhotovování projektové dokumentace nelze (typicky z důvodu absence veřejnoprávních povolení) vymezit čas, kdy bude prováděn autorský dozor. V důsledku těchto rozdílů je skupina dodavatelů, jež mají faktickou kapacitu (časové možnosti) veřejnou zakázku plnit, rozdílná.
To by ovšem neplatilo, pokud by autorský dozor musel být zadán původnímu projektantovi. Zde by byl zadavatel povinen sečíst hodnotu smluvní odměny veřejných zakázek na zpracování projektu a na autorský dozor. Pokud by v součtu byla překročena částka 2 mil. Kč bez DPH, byla by realizace veřejné zakázky právně nemožná, ledaže by autor projektové dokumentace dal souhlas dodatečně. Každopádně zadavatel by nebyl oprávněn použít jednání řízení bez uveřejnění z důvodu existence výhradních práv (důvod dle § 23 odst. 4 písm. a/ ZVZ), neboť stav exkluzivity autora projektové dokumentace by vznikl v důsledku předchozího nevhodného postupu zadavatele.

Dobrý den,

podle § 68 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), obsahuje nabídka uchazeče o veřejnou zakázku návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Splnění této povinnosti se kontroluje podle § 71 odst. 8 ZVZ při otevírání obálek.
Jak uvádíte ve svém dotazu, uchazečem byla akciová společnost. Akciové společnosti jsou právnickými osobami. Podle § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může podle § 164 odst. 2 OZ právnickou osobu zastoupit člen jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Lze předpokládat, že ve společenské smlouvě vyjádřený způsob jednání za společnost byl promítnut do obchodního rejstříku, ze kterého jste způsob jednání za společnost zjistili. Přestože je v tomto veřejném rejstříku uvedeno, že za společnost jednají vždy dva členové představenstva společně, může jeden ze členů zastoupit společnost samostatně, pokud k tomu byl zmocněn. Aby byl takovýto postup přípustný, musí se zmocnění vztahovat k určitému právnímu jednání. Udělení zmocnění pro konkrétní zakázku, lze považovat za splňující tento požadavek zákona.
K Vašemu dotazu jak dále postupovat doporučujeme, aby zadavatel posoudil zejména obsah plné moci a usoudil, zda byl v popsané situaci oprávněn za společnost jednat jeden člen statutárního orgánu samostatně podle § 164 odst. 2 OZ. V případě přetrvávající nejistoty ohledně oprávněnosti podepisovat za uchazeče doporučujeme zadavateli, aby postupoval podle § 76 odst. 3 ZVZ, tedy požádal uchazeče o písemné vysvětlení nabídky.
Prostřednictvím Info-fora je podáván výklad ZVZ. Jelikož se Váš dotaz týká problematiky zastoupení na základě plné moci, které je upravené v OZ, doporučujeme obracet se s žádostí o výkladové stanovisko na gestora OZ, kterým je Ministerstvo spravedlnosti.

Dobrý den,
v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku před jejím uzavřením nelze oproti znění jejího závazného návrhu v zadávacích podmínkách zásadně činit žádné změny s výjimkou změn ryze technického charakteru.
Přípustnost uzavření dodatku smlouvy na veřejnou zakázku se posoudí dle ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“), podle kterého nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem.
Jako podstatnou změnu práv a povinností definuje § 82 odst. 7 ZVZ mimo jiné takovou změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů nebo která by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Pokud by zadavatel uzavřel dodatek smlouvy na veřejnou zakázku, kterým by se stanovovaly pozdější lhůty pro dokončení díla, než které byly určeny v zadávací dokumentaci, lze předpokládat, že by v důsledku této změny došlo k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří by bývali podali nabídku, pokud by byla nově stanovovaná lhůta uvedena již v zadávací dokumentaci, přičemž tento postup zadavatele může podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Došlo by tím zřejmě i k narušení ekonomické rovnováhy mezi dodavatelem a zadavatelem dle návrhu smlouvy na veřejnou zakázku v nabídce uchazeče, kdy se na jedné straně dodavatel zavázal k provedení díla k určitému datu a zadavatel se zavázal k peněžitému plnění za provedené dílo. Se změnou původních lhůt by zadavatel ztratil oprávnění požadovat zhotovení díla k původně nabídnuté lhůtě plnění včetně oprávnění uspokojit se nároky ze zajištění tohoto závazku, aniž by za to od dodavatele získal jakoukoli protihodnotu.
Lze tedy shrnout, že změnu lhůty plnění na dobu pozdější je třeba ve většině případů posoudit jako podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu, tuto nelze provést ani před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku ani formou jejího dodatku.

Dobrý den,

jestliže zadavatel zahájil zadávací řízení poté, co zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem, ve kterém obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek mu zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka a v opakovaném zadávacím řízení zadavatel postupoval podle § 71 odst. 6 písm. c) zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pak není povinen druhé zadávací řízení zrušit (dle § 84 odst. 1 písm. e/ ZVZ), i když opět obdržel pouze jednu nabídku či mu pouze jedna nabídka zbyla k hodnocení.

Dovolíme si ještě upozornit na možné pochybení zadavatele při postupu dle § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ.
Zadavatel je při opakování zadávacího řízení povinen zvolit druh zadávacího řízení, který je zahájen odesláním oznámení o zadávacím řízení. Oznámením o zahájení zadávacího řízení se dle § 26 odst. 2 písm. b) ZVZ rozumí odeslání vyhlášení veřejné zakázky na standardizovaném formuláři do Věstníku veřejných zakázek a případně ve stejnopisu do Úředního věstníku EU.

Tazatelem citovaný § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ se v tomto v případě nepoužije, zejména protože je postup zadavatele podrobně upraven v ustanovení § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ.

Dobrý den,
i když zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), výslovně nezmiňuje, že v seznamu významných služeb má být uveden vedle rozsahu a doby poskytnutí i údaj o jejich řádném a včasném provedení, doporučujeme, aby zadavatel v rámci vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu stanovil podmínku, že každá z významných služeb byla poskytnuta řádně a včas.
Způsob, kterým dodavatel prokazuje splnění minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu seznam významných služeb, je v zadávacích podmínkách třeba stanovit, avšak minimální úroveň bude vždy prokazována v rámci seznamu významných služeb. Osvědčení od objednatele významných služeb naopak slouží pouze jako doklad o tom, že významná služba byla realizována, tedy v jeho rámci nelze požadovat uvedení všech podrobností nezbytných pro posouzení, zda je naplněna minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu.

Dobrý den,
zadavatel může využít ustanovení § 23 odst. 11 ZVZ, jsou-li splněny následující podmínky.
1) v předchozím užším řízení, soutěžním dialogu nebo zjednodušeném podlimitním řízení byly podány pouze neúplné nabídky podle § 22 odst. 1 věty druhé ZVZ, nebo nepřijatelné nabídky podle § 22 odst. 1 věty třetí ZVZ,
2)  zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky
3) zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezprostředně po zrušení předchozího zadávacího řízení
4) v předchozím užším řízení, soutěžním dialogu nebo zjednodušeném podlimitním řízení byli uchazeči, kteří splňují kvalifikaci a současně v předchozím zadávacím řízení  ve lhůtě pro podání nabídek podali nabídky, jež splnili požadavky podle § 69 odst. 5 ZVZ.
Shora uvedené podmínky musí být splněny kumulativně. Nejsou-li shora uvedené podmínky splněny, nelze použít jednací řízení bez uveřejnění.

Z ustanovení § 23 odst. 11 ZVZ dále plyne: Jednací řízení bez uveřejnění je zahájeno písemnou výzvou k jednání. Tuto výzvu je zadavatel povinen odeslat všem dodavatelům, kteří

splňují kvalifikaci
v předchozím zadávacím řízení  ve lhůtě pro podání nabídek podali nabídky, jež splnili požadavky podle § 69 odst. 5 ZVZ.

Protože Tito zadavatelé v době předchozího užšího řízení, soutěžního dialogu nebo zjednodušeného podlimitního řízení splňovali kvalifikaci, přičemž z textu zákona vyplývá, že jednací řízení bez uveřejnění na základě § 23 odst. 11 lze využít bezprostředně po zrušení uvedených předchozích řízení a za obdobných podmínek, lze dojít k závěru, že ačkoliv se jedná o dva druhy zadávacích řízení, půjde v širším slova smyslu o jeden kontraktační proces. Zadavatel má tedy za to, že oslovení dodavatelé splňují kvalifikaci dále, a proto nemusí výzva k jednání v jednacím řízení na základě  § 51 odst. 3 ZVZ obsahovat požadavky na prokázání splnění kvalifikace.
Zadavatel tedy může zahájit jednací řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 odst. 11 ZVZ, má-li vzhledem k předchozímu zadávacímu řízení za to, že alespoň dva uchazeči splňují obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b).

Právě z důvodu, že v druhém zadávacím řízení zadavatel nepožaduje prokázání splnění kvalifikace, může dodavatel nabýt dojmu, že nemusí zadavateli sdělovat změnu kvalifikace na základě § 58 ZVZ.
Lze však konstatovat, že dodavatel, který již nesplňuje kvalifikaci a byl vyzván k jednání, má povinnost učinit takové kroky, aby kontraktační proces pokračoval bez omylu na straně zadavatele. Dle obecných pravidel platných pro uzavírání smluv by totiž jedna ze stran (zadavatel) pokračovala ve smluvním procesu v omylu, že všichni dodavatelé splňují kvalifikaci, což by následně mohlo mít dopad na učiněné právní jednání.
Jsme přesvědčení, že dodavatel může podmínku (myšleno prokázání splnění kvalifikace) ujednanou se zadavatelem v průběhu kontraktačního procesu změnit, je však povinen tuto změnu zadavateli oznámit. Pokud zadavatel zhodnotí, že změna provedená dodavatelem nepokrývá předchozí sjednanou podmínku, nabídku dodavatele vyřadí ze zadávacího řízení.

Závěrem ještě uvádíme, že pokud by si byl zadavatel vědom, že pouze jeden uchazeč splňuje obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), lze z jazykového výkladu dovodit, že zadavatel nemůže postupovat na základě jednacího řízení bez uveřejnění, protože zadavatel je povinen odeslat výzvu pouze tomuto konkrétnímu uchazeči, přičemž následně zadávací řízení zruší z důvodu podání jediné nabídky na základě ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ.
Jiným dodavatelům zadavatel výzvu odeslat nemůže.

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že mezi soutěžním dialogem a jednacím řízením bez uveřejnění uběhly dva roky, proto se lze důvodně domnívat, že podmínku č. 3 nelze považovat za splněnou. K uvedenému lze doplnit, že dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, může zadavateli podat zdůvodněné námitky, viz § 110 a násl. ZVZ.

Dobrý den,
ve svém dotazu se tážete, zda můžete v případě dynamického nákupního systému uzavřít smlouvu s dodavatelem i za předpokladu, že vám zůstala v hodnocení pouze jedna nabídka, která splnila požadavky dané zadávacími podmínkami a nemusíte zadávací řízení zrušit v souladu s ust. § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“).
Pokud zadavatel v zadávacím řízení obdrží pouze jednu nabídku, nebo mu jedna nabídka zůstane po fázi posouzení nabídek v zadávacím řízení, musí zadávací řízení zrušit bez zbytečného odkladu v souladu s ust. § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Z uvedeného ustanovení však ZVZ explicitně připouští výjimky, které udává v ust. § 71 odst. 6 písm. a) až c), jsou jimi případy, pokud zadavatel:

a) postupuje podle ust. § 22 odst. 3 a 4 nebo ust. § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ (jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění)

b) zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, nebo

c) postupoval tak, že

1. zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e),
2. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
3. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek,
tedy případy, v nichž by zrušení zadávacího řízení neodpovídalo charakteru zakázky, případně použitému druhu zadávacího řízení.
Pokud tedy zadáváte předmětnou veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému, tato výjimka se na vás vztahuje a uzavření smlouvy s jediným zbylým dodavatelem je v souladu se ZVZ. Pro úplnost dodáváme, že hodnocení se v tomto případě neprovádí s ohledem na ust. § 79 odst. 6 ZVZ.

Dobrý den,
na základě uvedených informací předpokládáme, že se jedná o několik veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení dle ust. § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“).
ZVZ přímo nedefinuje stejný okruh zájemců, nicméně každé ustanovení ZVZ musí být vykládáno s ohledem na základní zásady ZVZ uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení, které mají zajistit odpovídající soutěžní prostřední při zadávacím řízení. Jedním za hlavních účelů těchto je zabránit tomu, aby z hospodářské soutěže (zadávacího řízení) byli vyloučeni ti zájemci, kteří jsou reálně schopni předmět plnění veřejné zakázky splnit a veřejným zadavatelem nejsou vyzýváni k podání nabídky pouze např. z důvodu, že veřejný zadavatel má zkušenosti s jím preferovaným okruhem dodavatelů.
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že situace, kdy budou vyzývání neustále stejní zájemci s tím, že vždy změněn pouze jeden nebo dva vyzvaní a ostatní dodavatelé budou vyzíváni opakovaně, není v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a takovým způsobem by zadavatel jednoznačně postupovat neměl.
Pokud zadavatel, jak uvádíte „nemá povědomí“ o tolika zájemcích, tak mu nic nebrání v tom aby, tyto zakázky zadal v otevřeném ne užším řízení podle § 21 odst. 1 písm. a) nebo b) ZVZ, kdy žádné zájemce přímo neoslovuje.
S ohledem na Váš dotaz, ve kterém uvádíte, že se jedná o situaci, kdy by bylo v krátké době za sebou či dokonce najednou vyhlášeno více zadávacích řízení na rekonstrukci různých ulic ve městě, které mají samostatné projektové dokumentace a na jednotlivé realizace jsou žádosti o dotace z různých dotačních titulů, je třeba, aby zadavatel dodržel zákaz dělení veřejných zakázek.
Při posuzování předmětu veřejné zakázky, resp. otázky, zda jde o jednu veřejnou zakázku nebo několik samostatných není rozhodné, zda jsou jednotlivá dílčí plnění (v tomto případě rekonstrukce různých ulic) financována z jiných dotačních titulů nebo zda mají samostatné projektové dokumentace, ale vždy musí být předmět veřejné zakázky, případně veřejných zakázek posouzen s hlediska věcné (funkční), místní a časové souvislost. Upozorňujeme Vás proto rovněž na ust. § 13 odst. 3 ZVZ, které stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ust. § 12 ZVZ.

Dobrý den,
ve svém dotazu se tážete, zda období realizace významné dodávky uvedené v ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“), textem ZVZ označené jako „v posledních 3 letech“, je myšleno 3 roky zpětně počítáno od posledního dne lhůty pro podání námitek (patrně však myslíte nabídek), nebo to lze chápat tak, že se jedná o zakázku realizovanou v posledních 3 kalendářních letech.
ZVZ ani evropské zadávací směrnice nestanoví, zda se ve vztahu k časovému omezení má jednat o významné dodávky, které byly realizovány v posledních třech kalendářních letech, ve třech letech obecně či ve třech účetních obdobích. Vzhledem ke skutečnosti, že ZVZ neupravuje počítání času, vztahují se na počítání dob v zadávacím řízení obecná pravidla počítání času vyplývající ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).
Počítání lhůt upravují ust. §§ 605 a násl. NOZ. Dle ust. § 605 odst. 2 NOZ, konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. (výjimkou je stav, kdy takový den v posledním měsíci není, pak dle NOZ připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce).

Je-li proto dodavatel povinen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ seznamem významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech, je rozhodným dnem určujícím konec 3leté doby, v níž měla být dodavatelem realizována příslušná dodávka, poslední den lhůty pro podání nabídek.

Jak vyplývá z výše uvedeného, jedná se o 3 roky od posledního dne lhůty pro podání nabídek.

Dobrý den,
pokud komise pro otevírání obálek, přestože tak učinit měla, nabídku podle § 71 odst. 10 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nevyřadila a dotyčného uchazeče nevyloučila, musí tak poté, aby došlo k napravení chyby učiněné v předchozí fázi zadávacího řízení, učinit hodnotící komise. Hodnotící komise tuto nabídku vyřadí po jejím posouzení na základě § 76 odst. 1 ZVZ, neboť tato nabídka nesplňuje požadavky zákona, a zadavatel následně uchazeče podle § 76 odst. 6 ZVZ vyloučí.

Dobrý den,
při stanovení požadovaného finančního rozsahu významné služby (zde výše smluvní úplaty, kterou dodavatel obdržel za poskytnutí významné služby) zadavatel vždy zohlední předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

V rámci minimální úrovně prokázání technického předpokladu seznam významných služeb je ale dále vhodné vymezit i stavbu, k níž byla v rámci významné služby projektová dokumentace zhotovena. Zadavatel by přitom měl klást důraz na požadované charakteristiky stavby, jež byly klíčové pro získání know-how přípravy projektové dokumentace, které přesahuje obecné profesní schopnosti požadované pro příslušnou osobu dle zvláštního prováděcího předpisu.

Nelze vyloučit, že takovou charakteristikou může být v konkrétním případě i minimální hodnota stavby, avšak nejedná se o pravidlo. Pokud zadavatel zamýšlí vymezit v rámci minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu i tuto podmínku, je třeba, aby byl požadavek schopen náležitě odůvodnit ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uvádí v § 82 odst. 7 ZVZ, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou změnu smlouvy se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel by rád změnil předmět plnění, a to jak v části svítidla, tak v délce stožáru. Obáváme se, že takové změny lze označit za podstatné změny smlouvy, které mohly v případě použití v původním zadávacím řízení umožnit účast jiných dodavatelů a ovlivnit výběr nevhodnější nabídky. Z tohoto důvodu se domníváme, že výše navrhované změny plnění, nejsou v souladu se ZVZ. Další dotaz se týká změny dodavatele svítidel. Pokud došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s určitým dodavatelem, a ten však není schopen plnit to, k čemu se zavázal, není možné, aby zadavatel uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem bez toho, aniž by byl tento nový dodavatel vybrán na základě zadávacího řízení dle ZVZ. Z Vámi uvedených informací se domníváme, že zadavatel zadal veřejnou zakázku na základě nevyhovujících podkladů a tedy plnění, ke kterému se vítězný dodavatel zavázal, je nevyhovující pro potřeby zadavatele a zároveň vítězný uchazeč není schopen plnit to, k čemu se zavázal. V takové situaci je pravděpodobně nejvhodnějším řešením vypovědět smlouvu mezi vítězným uchazečem a zadavatelem a zahájit nové zadávací řízení za podmínek, které reflektují skutečné potřeby zadavatele.

Dobrý den,
zadavatel může zadat dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“)v případě, že splní podmínky uvedené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). V takovém případě je procesní postup v daném zadávacím řízení značně zjednodušen. Postup podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ vychází z předpokladu, že JŘBU předcházelo zadávací řízení, na jehož základě uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku. To znamená, že vybraný uchazeč již absolvoval celý zadávací proces a splnil veškeré zákonné požadavky příslušného zadávacího řízení podle ZVZ. Jelikož jedna z podmínek použití JŘBU podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ ukládá povinnost zadat dodatečné stavební práce právě tomuto dodavateli, není potřeba celý zadávací proces znovu opakovat. Není tedy nutné požadovat po dodavateli prokázání kvalifikace, což vyplývá z § 51 odst. 3 věta druhá ZVZ, která uvádí, že v ostatních případech JRBU (kam spadá i předmětný § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ)je veřejný zadavatel prokázání splnění kvalifikace vyzvaného zájemce oprávněn požadovat (nikoli povinen). Aby byl zadavatel oprávněn zadat dodatečné stavební práce v JŘBU, je nezbytné současně splnit následující podmínky: • v průběhu plnění původní smlouvy vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností potřeba realizovat dodatečné stavební práce nezbytné pro dokončení původně sjednané veřejné zakázky, • dodatečné stavební práce nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, • dodatečné stavební práce budou zadány dodavateli, který realizoval původní stavební práce, • dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací, • dodatečné stavební práce nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, jelikož by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo takové oddělení je sice možné, ale dodatečné stavební práce jsou nezbytně nutné pro dokončení předmětu veřejné zakázky, • v případě veřejného zadavatele pak celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20 % reálné ceny původní veřejné zakázky. Pokud jsou splněny všechny výše uvedené podmínky lze pro zadání dodatečných stavebních prací využít JŘBU podle § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ, které nevyžaduje pořízení písemné výzvy k jednání podle § 34 odst. 1 a 2 ZVZ. Neprobíhá tedy klasický formální průběh JŘBU a celý proces je tak značně zjednodušen. Je ale nutné dodržet to, co požaduje ZVZ – zadavatel musí, vedle dodatku ke smlouvě s dodavatelem, pořídit písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně jejich ceny. Co se rozumí písemným soupisem a jaká je jeho struktura a obsah, upravuje vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezené předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Odůvodněním nezbytnosti se pak rozumí zdůvodnění nutnosti postupovat dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, potažmo § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ. Zároveň přetrvává povinnost zadavatele uveřejnit výsledek zadávacího řízení podle ustanovení § 83 ZVZ, zadávací řízení, na jehož základě budou zadány dodatečné stavební práce, je samostatným zadávacím řízením a na takové se předmětná uveřejňovací povinnost vztahuje. Zadavatel je rovněž povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele dle § 85 ZVZ, kterou je povinen uveřejnit na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Postup podle § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ nelze použít v případě porušení minimálně jedné z výše uvedených podmínek podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. Pokud by nebyla splněna některá z podmínek § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, není možné využít JŘBU a zadavateli vzniká povinnost zadat stavební práce jako samostatnou veřejnou zakázku.

Dobrý den,
podle § 82 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
Pokud nebyly námitky ve stanovené době podány, uzavře zadavatel podle § 82 odst. 2 ZVZ smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tato lhůta je pro zadavatele pouze pořádková. Souvisí především s § 82 odst. 4 ZVZ, který stanoví povinnost vybraného uchazeče poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v této lhůtě (podle § 82 odst. 2 ZVZ). Pokud totiž vybraný uchazeč odmítne smlouvu se zadavatelem uzavřít nebo neposkytne řádnou součinnost, aby mohla být smlouva v této lhůtě uzavřena, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí.
I kdyby však důvody pro pozdější uzavření smlouvy vyvstaly na straně zadavatele, nejsou s nedodržením lhůty podle § 82 odst. 2 ZVZ spojovány žádné sankce pro zadavatele.

Dobrý den,
ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ zadavateli umožňuje požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací.

Pokud by však, jak ve svém dotazu píšete, zadavatel stanovil, že osoby, u kterých má být doloženo osvědčení o vzdělání podle § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ, by se musely podílet alespoň na jedné referenční zakázce, kterou uchazeč dokládá podle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ, pak by se jednalo o porušení zásady zákazu diskriminace, kterou musí zadavatel při postupu podle ZVZ dodržovat na základě § 6 odst. 1 ZVZ. Stanovením takovéhoto požadavku by totiž docházelo k diskriminaci uchazečů, kteří by mohli prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ prostřednictvím osob, které získali svou odbornou kvalifikaci u jiných osob než u uchazeče.

Dobrý den,
protože se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), není dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel povinen použít zadávací řízení, tedy formalizovaný a podrobně upravený postup podle ZVZ. Zadavatel je pouze povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ. (Tedy odhlížíme od případu, kdy zadavatel zahájí dobrovolně zadávací řízení dle § 26 odst. 5 ZVZ a vznikne mu tak povinnost i nadále postupovat dle ustanovení ZVZ platných pro příslušné zadávací řízení).
Protože je použití úpravy prokazování kvalifikace dle § 50 ZVZ a následujících ZVZ omezeno na zadávací řízení, nepoužijí se tato zákonná ustanovení na postup při výběru dodavatele VZMR.
Přesto lze doporučit, aby zadavatel při výběru dodavatele VZMR stanovil přiměřený rozsah kvalifikačních předpokladů a způsob jejich prokázání. Je přitom na zadavateli, zda bude po dodavatelích požadovat prokázání splnění kvalifikace již ve lhůtě pro podání nabídek, nebo se omezí pouze na vybraného dodavatele a vyzve ho k prokázání kvalifikace až před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku.
Zda má dodavatel předložit kopie nebo originály dokladů, doporučujeme řešit v analogii s ustanoveními § 57 odst. 1 ZVZ a § 62 odst. 3 ZVZ. S ohledem na dikci § 57 odst. 1 ZVZ, nelze doporučit, aby zadavatel požadoval předložení originálů dokumentů dodavateli již v nabídkách, a to zejména s ohledem na skutečnost, že pro dodavatele znamená takový požadavek jisté náklady.
Pokud tedy zadavatel považuje za účelné předložit originály dokladů prokazujících kvalifikaci, měl by takový požadavek omezit pouze na vybraného uchazeče.

Dobrý den,
nabídka doručená zadavateli, která nebyla označena žádnými údaji, z nichž by bylo patrné, že se jedná o nabídku do zadávacího řízení, nebyla řádně podána. Dodavatel totiž nesplnil zákonnou povinnost označit řádně uzavřenou obálku s nabídkou názvem veřejné zakázky, kterou mu ukládá ustanovení § 69 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Pokud podatelna zadavatele takovou nabídku otevřela, nelze vzniklou situaci řešit k tíži zadavatele. Naopak dodavatel porušením zákonné povinnosti řádně označit obálku s nabídkou znemožnil zadavateli provést její otevření formalizovaným postupem dle § 71 ZVZ (dále jen „řádně otevřít“).
Protože ZVZ neupravuje, jak naložit s nabídkou, jež nebyla označena žádnými údaji nasvědčujícími, že by se jednalo o nabídku, je třeba aplikovat analogicky úpravu ZVZ pro podobný případ. Tou je ustanovení § 71 odst. 5 ZVZ upravující, jak má naložit zadavatel s nabídkou podanou po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel proto bezodkladně vyrozumí dodavatele, že jeho nabídka nebyla řádně podána a tedy se na ni pohlíží tak, jako by ji nepodal. Zároveň je zadavatel povinen tuto obálku neoznačenou názvem veřejné zakázky archivovat.
Pro úplnost dodáváme, že jiná situace by nastala v případě, kdy dodavatel by na obálku uvedl neúplné informace (např. zkratku veřejné zakázky), avšak z informací by bylo zřejmé, že se jedná o nabídku na konkrétní veřejnou zakázku. Takovou nabídku by zadavatel byl povinen řádně otevřít, jak bylo potvrzeno i judikátem sp. zn. 31 Ca 172/2005 Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2006, dle kterého nezakládá uvedení zkratky veřejné zakázky na obálku důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení.

Dobrý den,
ve svém dotaze se tážete, zda je možné upravit smlouvu na veřejnou zakázku, konkrétně upravit (navýšit) nabídkovou cenu. V dotaze neuvádíte, zda již k podpisu smlouvy došlo či nikoliv, níže uvedené závěry jsou ovšem pro oba případy stejné. Pokud není ve smlouvě upravena možnost upravit cenu ve vztahu k inflaci či z jiného jasně uvedeného důvodu, jsou strany oprávněny změnit smlouvy pouze ze zákonných důvodů. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 82 odst. 2 uvádí, že smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popř. upraveným dle § 32 ZVZ. Dle § 82 odst. 7 ZVZ zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývající ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů či mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, či by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. Změna ceny uvedené ve smlouvě je z pohledu ZVZ považována za podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, která by mohla umožnit účast i jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení či by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. S ohledem na výše uvedené je dodavatelem navrhovaná změna smlouvy v rozporu se zákonem, tudíž platí, že dodavatel nejenže nemá na úpravu ceny nárok, ale zadavatel takovou změnu smlouvy nesmí umožnit a to ani před podpisem smlouvy.

Dobrý den,

k Vašemu dotazu sdělujeme, že důvodem existence ustanovení § 84 odst. 7 ZVZ, které ukládá zadavateli povinnost oznámit zrušení celé nebo části veřejné zakázky ve Věstníku veřejné zakázek, je snaha zákonodárce předejít netransparentním postupům některých zadavatelů.
Povinnost byla uzákoněna od 1. července 2006; tedy s účinností stávajícího ZVZ. Do té doby totiž docházelo opakovaně k rušení veřejných zakázek, pokud v zadávacím řízení měla být vybrána nabídka zadavatelem nepreferovaného dodavatele. A nebylo možné předpokládat, že by zadavatelé postupovali jinak v případě tehdy nově zaváděného zjednodušeného podlimitního řízení.
Neodeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění je správním deliktem nesplnění zákonné povinnosti uveřejnění dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ, za jehož spáchání lze dle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč.

Dobrý den,
dotaz lze rozdělit na problematiku vymezení předmětu veřejné zakázky a na otázku postupu zadavatele, pokud zamýšlí pořídit předmět, který je individuálně určen.
Obecné vymezení předmětu veřejné zakázky
Předmět veřejné zakázky je v zadávací dokumentaci třeba obecně specifikovat v souladu s požadavkem § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), tedy v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Z tohoto požadavku dovozuje aplikační praxe povinnost zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech zaručujících vzájemnou porovnatelnost nabídek. Zadavatel rovněž v souladu s § 44 odst. 11 ZVZ dbá obecného zákazu vymezení předmětu veřejné zakázky odkazem na označení, která jsou příznačná pro určitého dodavatele.
Pokud je předmětem veřejné zakázky pořízení stroje, lze předpokládat, že vymezení předmětu veřejné zakázky by nebylo dostatečně určité a zřejmé, pokud by zadavatel postupoval jen podle § 44 ZVZ. Zadavatel proto zároveň vymezí technické podmínky předmětu veřejné zakázky v souladu s postupem dle ustanovení § 45 a § 46 ZVZ.
Stanovení technických podmínek nesmí žádným dodavatelům zaručovat konkurenční výhodu nebo vytvářet neodůvodněné překážky hospodářské soutěže pro jiné dodavatele. Tak například zadavatel není oprávněn použít technickou normu, kterou by vydával pouze jeden ze způsobilých dodavatelů a ostatní by tak nemohli prokázat její splnění.
Pokud zadavatel zamýšlí pořídit použitý stroj, měl by tomu náležitě přizpůsobit technické podmínky. Zadavatel by měl kupříkladu zvážit, zda v rámci technických podmínek neakceptovat i starší normy či jiné charakteristiky, které již nelze dle platných a účinných veřejnoprávních předpisů použít na nové stroje použít, neboť na ně jsou kladeny již přísnější požadavky.
Aby byla zaručena vzájemná porovnatelnost nabídek, zadavatel vymezí míru opotřebení stroje; ať již nejvyšší přípustnou mírou opotřebení, nebo požadavkem na minimální zbývající životnost. Zadavatel při tomto vymezení vychází z charakteristiky, která je pro měření míry opotřebení obdobných strojů v daných obchodních kruzích běžná, může se jednat například o strojové hodiny. Z hlediska efektivnosti vynakládání veřejných prostředků by zadavatel měl též dbát na to, aby poptávaný stroj nebyl na konci své životnosti.
Individuálně určený předmět veřejné zakázky
V případě, že zadavatel zamýšlí pořídit individuálně určený stroj splňující požadavky předmětu veřejné zakázky, který vymezil výše naznačeným postupem, je oprávněn použít jednací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 5 písm. e) ZVZ, pokud jsou kumulativně splněny následující podmínky:

jedná se o podlimitní veřejnou zakázku,
jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena,
tato podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu.

Zadavatel však musí být schopen splnění zákonných podmínek prokázat; jejich naplnění by tedy měl předem pečlivě uvážit a jednací řízení bez uveřejnění nepoužít, pokud si se splněním všech zákonných podmínek není jistý.

Dobrý den,
podle § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky.  V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit.
Nejasnosti v nabídce však musí vyplývat z kontextu celé nabídky, v dotazovaném případě by se muselo jednat např. o situaci, kdy uchazeč na různých místech v nabídce uvádí jiná zařízení, přičemž na základě uchazečem podaného vysvětlení by se zjistilo, že na jednom místě uchazeč zapomněl uvést v názvu zařízení jeden znak. Na základě podaného vysvětlení by bylo vyjasněné, jaké zařízení nabídka uchazeče obsahuje, přičemž by nedošlo ke změně nabídky, pouze by byla odstraněna nejasnost.
Pokud však má v dotazovaném případě hodnotící komise podezření, že uchazeč omylem uvedl do nabídky jiný než zamýšlený typ zařízení tím, že opomněl na konec tohoto názvu připsat jeden znak, tak v takovémto případě není možno postupovat podle § 76 odst. 3 ZVZ, neboť předpokládaným vysvětlením nabídky by došlo k její změně, což je nepřípustné.
K takovémuto výkladu dospěl při svém rozhodování i ÚOHS např. v rozhodnutí ze dne 6. 9. 2012, čj. ÚOHS-S119/2012/VZ-16801/2012    /52­1/SMo    , potvrzeného rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne 3. 6. 2013, č. j. ÚOHS-R270/2012/VZ-10201/2013/31­0/PMa    : Podání vysvětlení nejasností nabídky zásadně nemůže být využito na straně uchazeče k doplňování chybějících částí nabídky nebo k jejím změnám. Institut vysvětlení nejasností nabídky tedy není určen k nápravě věcných chyb a nedostatků nabídky uchazeče.
V dotazovaném případě (pokud se nejedná o výše popsanou nejasnost) je tedy nutné nabídku podle § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a uchazeče na základě § 76 odst. 6 bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

Dobrý den,
ve svém dotaze uvádíte, že zadavatel v zadávacích podmínkách neomezil možnost dodavatele prokázat splnění požadované kvalifikace subdodavatelem. V souladu s § 51 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je dodavatel oprávněn, pokud není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem dle § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ v plném rozsahu, prokázat splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel tedy dle Vámi uvedených informací využil možnost prokázat libovolnou (v mezích ZVZ) část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele tak, jak mu to umožňovala zadávací dokumentace. Pokud dodavatele prokáže splnění části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, je v souladu s § 51 odst. 4 ZVZ povinen předložit veřejnému zadavateli a) doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a b) smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věci či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d). V dotaze uvádíte, že základní a profesní kvalifikační předpoklady splnil sám uchazeč, v případě technických kvalifikačních předpokladů byla část splněna pouze subdodavatelem (seznam významných služeb) a část jak uchazečem, tak subdodavatelem (seznam osob, jež se budou podílet na plnění zakázky a prokázání jejich vzdělání a odborné praxe). Poměr, v jakém byly do plnění veřejné zakázky zapojeny osoby subdodavatele, odpovídal poměru, v jakém bylo prokázáno splnění kvalifikace subdodavatelem. Pokud byly splněny podmínky uvedené v § 51 odst. 4 a) i b) ZVZ, neshledáváme ve Vámi popsaném případě rozpor se ZVZ.

Dobrý den,
v ustanovení § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr. Ve svém dotaze uvádíte, že nabídková cena uvedená ve smlouvě a cena uvedená ve výkazu výměr se shodují, avšak jsou odlišné od ceny uvedené v krycím listu nabídky. Jelikož při otevírání obálek byla zveřejněna nabídková cena z krycího listu nabídky, která ovšem neodpovídá ceně uvedené ve smlouvě ani ve výkazu výměr, domníváme se, že se jedná o nezhojitelnou chybu. Ve svém stanovisku vycházíme z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „ÚOHS“) S729/2012/VZ-6199/2013/513/PPo a S3/2013/VZ-10139/2013/513/JWe, ve kterých Úřad posuzuje přípustnost vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu uvedení rozdílných cen na různých místech nabídky, přičemž byla při otevírání obálek přečtena cena, která nebyla „tou správnou“ nabídkovou cenou. Ve druhém uvedeném rozhodnutí Úřadu je v bodě 68 uvedeno, že „vzhledem k tomu, že uvedená nabídková cena byla přečtena veřejně při otevírání obálek a chyba nebyla na straně zadavatele (jak potvrzuje i navrhovatel – viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí), vedly by všechny další kroky zadavatele směřující k následné změně tohoto údaje formou žádosti o vysvětlení nabídky podle ust. § 76 odst. 6 zákona k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení veřejné zakázky a tedy k porušení ust. § 6 zákona.“ Dále je v bodě 73 předmětného rozhodnutí uvedeno následující: Úřad dále konstatuje, že umožnění změny nabídkové ceny odůvodněné písařskou chybou za situace, kdy je tato cena jediným hodnotícím kritériem, by mohlo vést k porušení zásady transparentnosti uvedené v ust. § 6 zákona, neboť takový postup by mohl znejistit ostatní uchazeče, kteří byli přítomni při otevírání obálek a byli tam zadavatelem seznámeni s nabídkovými cenami ostatních uchazečů.“ S ohledem na výše uvedené se domníváme, že za nastalé situace, kdy došlo k uveřejnění „špatné“ nabídkové ceny, nelze vysvětlit rozdílnost nabídkových cen, aniž by nedošlo k porušení zásady transparentnosti. Zadavatel by tedy měl nabídku předmětného uchazeče vyřadit a uchazeče vyloučit ze zadávacího řízení.

Dobrý den,
účelem prokazování technických kvalifikačních předpokladů seznamem významných dodávek podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ je prokázat, že dodavatel disponuje pro plnění veřejné zakázky potřebnou technickou způsobilostí, resp. má k dispozici potřebné materiální a personální zázemí. Prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů má veřejnému zadavateli zajistit, že vybraný dodavatel disponuje potřebnou technickou kapacitou k plnění veřejné zakázky.
Prokazovat tak splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ prostřednictvím reference právního předchůdce dodavatele není možné, aniž by bylo prokázáno, že dodavatel – právnická osoba (dále jen „PO“) coby právní nástupce fyzické osoby (dále jen „FO“), která provedla referenční významnou dodávku, skutečně disponuje s veškerými prostředky svého právního předchůdce, které k plnění významné dodávky využíval.
Přechod z FO na PO může být uskutečněn následujícími způsoby: buď vkladem FO do nově založené s.r.o. nebo založením nové společnosti a následným prodejem podniku FO. U těchto způsobů přechodu z FO na PO se dá předpokládat, že právní nástupce bude disponovat veškerou technickou kapacitou svého právního předchůdce. Poslední variantou je současné podnikání obou (FO i PO – s.r.o.) a postupný převod majetku. U této varianty není jasné, zda technická kapacita potřebná k plnění veřejné zakázky byla již převedena.
Pokud tedy podnikající FO, která realizovala referenční významnou dodávku, uskutečnila přechod na PO (dodavatele), kde je jediným společníkem (tím spíše, pokud je tato FO zároveň i statutárním orgánem nově vzniklé PO), měl by zadavatel vyzvat dodavatele podle § 59 odst. 4 ZVZ k objasnění předložených informací či dokladů nebo k předložení dalších informací či dokladů prokazujících, že PO (dodavatel) vzniknul přechodem z podnikající FO (která provedla referenční dodávku) a současně, že tímto přechodem vzniklá PO (dodavatel) disponuje potřebnou technickou kapacitou k plnění veřejné zakázky, kterou disponoval její právní předchůdce – podnikající FO, a že tudíž dodavatel splňuje technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ.

Dobrý den,
ve svém dotaze uvádíte, že v zadávacím řízení podal nabídku dodavatel – akciová společnost, jejíž jeden z akcionářů byl zároveň subdodavatelem jiného dodavatele podávajícího nabídku v daném zadávacím řízení. Tento subdodavatel (akcionář) zároveň prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů druhého dodavatele. Vy se tážete, zda není v tomto případě porušen ZVZ, konkrétně v § 69 odst. 2 ZVZ. Ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ uvádí, že „dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci“. Za dodavatele je dle § 17 písm. a) ZVZ je považována fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Akcionář akciové společnosti je odlišnou osobou (ať již právnickou nebo fyzickou) od akciové společnosti, jedná se tedy o dva různé dodavatele. Je tudíž možné, aby se o jednu zakázku ucházeli jak akciová společnost, tak také akcionáři teto společnosti jako odlišní dodavatelé. Tím spíše není vyloučeno, aby akcionář akciové společnosti, která se účastní zadávacího řízení, vystupoval jako subdodavatel jiného dodavatele, který se účastní stejného zadávacího řízení. Majetkové propojení 2 odlišných subjektů nemůže automaticky vést k vyloučení některého z nich z účasti v zadávacím řízení.

Dobrý den,

Dobrý den,

vzhledem ke skutečnosti, že ZVZ neupravuje počítání času, vztahují se na počítání dob v zadávacím řízení obecná pravidla počítání času vyplývající ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) .

Dle § 605 odst. (2) OZ, účinného od 1.1.2014, konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Je-li proto dodavatel povinen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ seznamem významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech, je rozhodným dnem určujícím konec 3leté doby, v níž měla být dodavatelem realizována příslušná dodávka, poslední den lhůty pro podání nabídek.

S ohledem na shora uvedené je proto doba, za níž je dodavatel povinen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů, dobou 3 let (36 měsíců) předcházejících dni určenému zadavatelem jako poslední den lhůty pro podání nabídek.

Ve vztahu k Vámi uvedenému příkladu musí být referenční dodávka dodavatelem realizována ve lhůtě 3 let předcházejících poslednímu dni lhůty pro podání nabídek, tj. ve lhůtě 3 let před 28.4. 2014, tedy od 28.4.2011 do 28.4.2014.

Dobrý den,

Dobrý den,
k Vašemu prvnímu dotazu ohledně uveřejňování v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) uvádíme následující:
Podle § 26 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a 147 ZVZ. U JŘBU se však zadávací řízení zahajuje odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Z toho plyne, že u JŘBU není povinnost uveřejnit zahájení zadávacího řízení. Podle § 34 ZVZ zadavatel JŘBU pouze oznamuje zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení.
Podle § 48 odst. 5 ZVZ zadavatel JŘBU poskytne zadávací dokumentaci jako přílohu výzvy k podání nabídek a uvede ve výzvě k podání nabídek informaci o uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele, pokud zadávací dokumentaci takto uveřejnil. To znamená, že uveřejnění zadávací dokumentace v JŘBU na profilu zadavatele je možné, nikoliv však povinné. Pokud se zadavatel rozhodne zadávací dokumentaci na profilu uveřejnit, musí tuto informaci uvést ve výzvě k podání nabídek.
Zadavatel JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ musí u nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění veřejné zakázky podle § 156 ZVZ, a to do 3 pracovních dnů od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení (výjimka z této povinnosti podle § 156 odst. 6 písm. c) se vztahuje k jiným JŘBU (nikoliv těm podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ).
Veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek podle § 83 ZVZ. Podrobnosti uveřejňování vyhlášení pro účely ZVZ stanoví vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely ZVZ a náležitostech profilu zadavatele.
Ke každé veřejné zakázce bez ohledu na druh zadávacího řízení je dále potřeba uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení (§ 85 ZVZ).
Smlouva, výše skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů se uveřejňují na profilu zadavatele podle § 147a ZVZ.
Co se týká povinnosti veřejného zadavatele uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky podle § 86 ZVZ, i v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) má veřejný zadavatel tuto povinnost. Výjimka z této povinnosti podle § 86 odst. 3 písm. c) se vztahuje k jiným JŘBU (nikoliv těm podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ).
K Vašemu druhému dotazu uvádíme:
Pokud byla veřejná zakázka uveřejněna formou předběžného oznámení již dříve a došlo k podstatné změně podmínek (např. byl změněn druh zadávacího řízení nebo druh veřejné zakázky), pak je Ministerstvem pro místní rozvoj jakožto správcem Informačního systému o veřejných zakázkách doporučeno uveřejnit nové (nikoliv opravit již existující) předběžné oznámení veřejné zakázky. V takovém případě je povinností zadavatele dodržet lhůtu podle § 86 odst. 1 ZVZ (zahajovat zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání tohoto nového předběžného oznámení). Původní předběžné oznámení se přitom neruší.
Podrobněji k odpovědi na Váš dotaz viz Metodika k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, která je k nalezení zde:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/4a1e1b15-d439-4103-922b-fc2ef35038cb/Metodicky-postup_profil-20131231_V6-_2_.pdf :
Výňatek z Metodiky: „V případě, že veřejný zadavatel mění informace v již uveřejněném Oznámení předběžných informací prostřednictvím odeslání opravného formuláře k uveřejnění, počátek běhu lhůty 1 měsíce je vztažen k datu uveřejnění původního (řádného) Oznámení předběžných informací. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu podmínek (např. úpravu předpokládané hodnoty VZ tak, že původní podlimitní VZ by byla zahajována jako nadlimitní) nebo od uveřejnění původního předběžného oznámení uplynula lhůta v řádu několika měsíců, je doporučeno uveřejnit nový (řádný) formulář oznámení předběžných informací a lhůtu 30 dnů počítat od odeslání tohoto nového formuláře. Vzhledem k tomu, že uveřejněním formuláře Oznámení předběžných informací nevzniká zadavateli povinnost zahájit zadávací řízení, lze uveřejnit opakovaně řádný formulář k zahajovanému zadávacímu řízení. V takovém případě je však třeba následně uveřejňované formuláře (např. Oznámení o zakázce) provázat v rámci životního cyklu veřejné zakázky s relevantním Oznámením předběžných informací.“

Dobrý den,

Dobrý den,

podle § 84 odst. (1) písm. a) ZVZ je zadavatel povinen bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud nebyly podány ve stanovené lhůtě žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast.
Spojení “bez zbytečného odkladu” znamená povinnost zrušit zadávací řízení co nejrychleji od okamžiku, kdy se zadavatel dozvěděl o skutečnosti zakládající povinnost zrušit zadávací řízení, tj. nejrychleji vzhledem k technickým možnostem. V praxi by se tato lhůta měla pohybovat maximálně v rámci dnů.

Podle § 23 odst. (1) písm. a) ZVZ může zadavatel zadávat veřejnou zakázku v JŘBU, bylo-li kromě jiných zadávacích řízení, ZPŘ zrušeno proto, že v něm nebyly podány žádné nabídky.

Ustanovení § 71 odst. (6) ZVZ připouští možnost podání pouze jedné nabídky, aniž by zadavatel musel zrušit zadávací řízení, a to

a) postupuje-li zadavatel podle § 22 odst. (3) a (4) nebo § 23 odst. (4) až (8) a (10);

b) zadává-li zadavatel veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému nebo;

c) postupoval-li zadavatel tak, že
zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. (1) písm.e) ZVZ,
v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek.

Možnost postupovat podle § 71 odst. (6) písm. c) ZVZ předpokládá kumulativní splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených, vztahuje se pouze na ta zadávací řízení, která se zahajují odesláním do Věstníku veřejných zakázek, což ZPŘ není, neboť to se zahajuje odesláním písemné výzvy k podání nabídek.

Vzhledem k tomu, že nejsou naplněny podmínky § 71 odst. (6) písm. a) až c) ZVZ není možné, aby zadavatel vyzval k jednání v JŘBU pouze jediného zájemce, neboť pak by musel JŘBU zrušit podle § 84 odst. (1) písm. e) ZVZ.

Vyzvat k jednání v JŘBU pouze jediného zájemce lze jen v případě, postupuje-li zadavatel podle § 23 odst. (4) až (8) a (10) ZVZ, o což, jak uvádíte, se v daném případě nejedná.

Hodláte-li k zadávání veřejné zakázky využít JŘBU za předpokladu, že podstatně nezměníte zadávací podmínky a zahájíte JŘBU bezodkladně po zrušení ZPŘ (§ 23 odst. (1) písm. a), odst. (2) ZVZ), doporučuji vyzvat více zájemců k jednání v JŘBU, aby nedošlo k situaci, kdy bude podána pouze jedna nabídka či k hodnocení zbyde jedna nabídka.

Dobrý den,
v našich dřívějších stanoviscích připouštíme, aby nejvhodnější nabídka byla vybrána prostřednictvím losu, pokud při základním hodnotícím kritériu nejnižší nabídkové ceny došlo ke shodě cenových nabídek uchazečů. Takovýto postup ve svých stanoviscích nepodmiňujeme tím, že by si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil oprávnění takto postupovat.

Pokud byl výběr proveden prostřednictvím mechanických, elektronicko-mechanických, elektronických nebo obdobných zařízení a za účasti notáře, který osvědčuje jeho průběh, považujeme takovýto postup za vyhovující nárokům kladeným zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) na transparentnost a zákaz diskriminace. Dále považujeme za nezbytné, aby zadavatel v dostatečném předstihu vyrozuměl uchazeče, kterých se náhodný výběr týká, o místu a čase konání losování. Při losování by zadavatel měl umožnit přítomnost uchazečů a připustit, aby zkontrolovali zařízení a prostředky sloužící k losování.

Podle § 81 odst. 1 ZVZ zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka byla podle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny vyhodnocena jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Pokud nejnižší nabídkovou cenu obsahují dvě nabídky, umožní transparentní losování zadavateli vybrat nevhodnější nabídku.

Umožňuje-li elektronické tržiště Tendermarket transparentní losování pro případ shody nejnižších nabídkových cen, neshledáváme v takovémto postupu porušení ZVZ.

Upozorňujeme, že takovýto postup nebyl dosud podroben dohledu nad dodržováním ZVZ, který vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a výše uvedené je tedy pouze názorem gestora ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádí v § 75 odst. 1, že každý člen hodnotící komise musí být na její první jednání pozván nejméně 5 pracovních dnů předem, bližší specifikace pozvání členů na první jednání hodnotící komise není v ZVZ uvedena. ZVZ rovněž nestanovuje formu, jakou má být člen hodnotící komise pozván. Předmětné ustanovení se však vykládá tak, že zadavatel odešle pozvánky členům hodnotící komise nejpozději 5 pracovních dnů předem, případně je v dané lhůtě pozve ústně či telefonicky. Elektronická forma odeslání pozvánky na jednání hodnotící komise je v praxi zcela běžná. Pokud zadavatel zvolí písemnou formu pozvání členů hodnotící komise (ať již listinnou či elektronickou), je vhodné si ověřit obdržení pozvánky také ústně (telefonicky). Členové hodnotící komise mohou svým podpisem stvrdit včasnost a řádnost pozvání na jednání hodnotící komise v protokolu o jednání hodnotící komise.

Dobrý den,
podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.
Dovolujeme si vznést pochyby, zda nabídka vybraného uchazeče splnila požadavky zadavatele, když si uchazeč upravil vzorce v soupisu prací oproti zadávacím podmínkám a zda je vůbec možné nabídku v podrobnostech soupisu prací posoudit. Takováto nejasnost měla být minimálně vyjasněna prostřednictvím vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 4 ZVZ a v úvahu přichází také vyřazení nabídky z důvodů nesplnění požadavků.
Dále již jen obecně k Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel musí podle § 82 odst. 2 ZVZ uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Smlouva tedy nemusí s návrhem smlouvy absolutně korespondovat, ale musí vyhovovat požadavku na soulad. Obecně se za souladné považují změny formálního a okrajového charakteru např. doplnění kontraktních údajů, kontaktní osoby, opravy zjevných chyb a přepisů.
Při posuzování, kde leží hranice mezi změnami, které jsou v souladu s návrhem smlouvy a které již nikoli, doporučujeme vycházet z ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ. Zde jsou vymezeny tzv. podstatné změny smlouvy, které jsou nepřípustné. Provedení jiných změn, které nejsou považovány za podstatné, zakázáno není. Není důvod usuzovat, že změny, které mohou být učiněny ve smlouvě, nemohou být učiněny již v jejím návrhu.
Na základě výše uvedeného doporučujeme vyvarovat se změn, které by
• rozšířily předmět veřejné zakázky
• za použití v zadávacím řízení umožnily účast jiných dodavatelů,
• za použití v zadávacím řízení mohly ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
• měnily ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

Dobrý den,
úvodem si dovolujeme pro úplnost poznamenat, že znění ustanovení § 49 odst. 1 ZVZ se před 1. 4. 2012, tj. před nabytím účinnosti novely ZVZ č. 55/2012 Sb., lišilo od znění § 49 odst. 1 ZVZ, které je účinné a platné nyní. Zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky (dále jen „VZ“) podle znění ZVZ, které je účinné v době zahájení zadávacího řízení.
Podle aktuálně účinného znění § 49 odst. 1 ZVZ
„je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2, nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.“
Subsidiárním pramenem k ZVZ byl před 1. 1. 2014 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), který ve svém ustanovení § 122 OZ zakotvuje počítání lhůt, a to tak, že lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Vzhledem k tomu, že nesplnění této lhůty má pro dodavatele negativní následek, je jako konec lhůty pro podání žádosti dle § 49 odst. 1 ZVZ považována půlnoc posledního dne.
Od 1. 1. 2014 je v této věci subsidiárním pramenem k ZVZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který problematiku počítání času upravuje v § 605 a násl. NOZ. Relevantní znění § 605 NOZ je obdobné k § 122 OZ, konkrétně NOZ stanoví, že „Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.“
Ve Vašem konkrétním případě je za poslední den, kdy dodavatel musel doručit písemnou žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, považováno úterý 14. 1. 2014 do 24.00 hod.
Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

Dobrý den,

Dobrý den,
podle § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) hodnotící komise nepřihlíží ke zjevným početním chybám zjištěným v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu. V dotazovaném případě se však nejedná o početní chybu. Jedná se o chybějící část nabídky, konkrétně položkový rozpočet u jednoho ze stavebních objektů.
Podle § 76 odst. 3 ZVZ a za podmínek v něm uvedených může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Zadavateli je tedy dán prostor pro vyjasnění nejasností vyplývajících z nabídky. Nicméně v dotaze popsané pochybení uchazeče nelze ani takovýmto vysvětlením zhojit, neboť v rámci vysvětlení nabídky nelze nabídku doplňovat.
Podle § 76 odst. 1 ZVZ v případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace (povinně) obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr. Pokud jeden položkový rozpočet s výkazy výměr chybí, musí být nabídka podle § 76 odst. 1 ZVZ vyřazena jakožto nesplňující zákonné požadavky. Uchazeč pak musí být podle § 76 odst. 6 ZVZ bezodkladně vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

Dobrý den,

nejprve se pokusím shrnout o co ve vašem dotazu jde.

Zhotovitel pro objednatele provádí stavební práce na základě předchozího zadávacího řízení;
v průběhu provádění stavebních prací vyvstane potřeba provedení dalších stavebních prací, přičemž nedojde k přerušení provádění původních stavebních prací zhotovitelem;
objednatel (zadavatel) zná předmět dodatečných stavebních prací, nikoliv jejich rozsah, který bude vědět až budou dodatečné stavební práce hotové;
dodatečné stavební práce chce objednatel (zadavatel) zadat v JŘBU podle § 34 odst. (5) písm.b) ZVZ a tvrdí, že jsou splněny podmínky podle § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ;
objednatel (zadavatel) chce pořídit písemný soupis s odůvodněním nezbytnosti dodatečných stavebních prací;
objednatel (zadavatel) se chce se zhotovitelem dohodnout na položkovém rozpočtu, a to na stejné položky a jednotkové ceny, které byly uvedeny v oceněném soupisu prací, který byl součástí nabídky v předchozím zadávacím řízení na stavební práce;
nebudou-li položky stavebních prací v položkovém rozpočtu zhotovitele, objednatel (zadavatel) je ocení podle jednotkových cen z cenové soustavy ÚRS Praha platné v době vzniku změny a vynásobí koeficientem;
uvedený postup schválí i objednatel (zadavatel) jako výsledek JŘBU s nějakou předpokládanou hodnotou;
zadavatel uzavře na dodatečné stavební práce Dodatek ke smlouvě, kde nebude a)vyčíslená absolutní cena, b) položkový rozpočet vymezující předmět plnění a způsob stanovení ceny;
po ukončení dodatečných stavebních prací zadavatel doplní položkový rozpočet, výkaz výměr a ceny podle předem nastaveného způsobu. Uvedené dokumenty zadavatel přiloží k Dodatku ke smlouvě a na základě doplněných dokumentů provede fakturaci.
Na základě provedeného shrnutí uvádím ve shodě s našimi předchozími stanovisky, že

zadavatel musí před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 13 ZVZ;
zadavatel musí posoudit před zahájením jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”), zda jsou současně splněny podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací podle § 34, odst. (5) písm.b) v JŘBU;
v případě veřejného zadavatele nesmí celkový rozsah dodatečných stavebních prací překročit 20% ceny původní veřejné zakázky,
zadavatel je povinen pořídit soupis prací, v němž uvede podrobný popis všech stavebních prací, dodávek či služeb nezbytných k realizaci dodatečných stavebních prací, musí je odůvodnit včetně jejich ceny
zadavatel musí vymezit v soupisu dodatečných stavebních prací i požadavky, které vyplývají z konkrétních podmínek realizace dodatečných stavebních prací a nejsou obsahem popisu jednotlivých položek
Z výše uvedeného je patrné, že Vámi navrhovaný způsob postupu při zadávání dodatečných stavebních prací není v souladu s postupem stanoveným ZVZ při zadávání dodatečných stavebních prací.

Dobrý den,

v souladu s našimi předchozími stanovisky k dané problematice uvádíme, že vzhledem k těžké předvídatelnosti přesného objemu stavebních prací zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) s možností dodatečných stavebních prací počítá a popisuje postup zadavatele při zadávání dodatečných stavebních prací zhotoviteli stavby, a to v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”).

JŘBU je možné použít při zadávání dodatečných stavebních prací jen při současném splnění podmínek uvedených v § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ. Ustanovení § 34 odst. (5) písm. b) ZVZ novelizované zák. č. 55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů umožňuje zadavateli postupovat neformálně a reagovat tak pružně na vzniklou potřebu dodatečných stavebních prací.

Zadavatel již není povinen vyhotovit a odeslat písemnou výzvu k jednání v JŘBU podle § 34 odst. (1), (2) ZVZ, nevyhotovuje protokoly z jednání, nevyzývá zhotovitele stavby k podání nabídky, tudíž jí zhotovitel stavby ani nepodává, nepořizují se tedy protokoly z otevírání obálky s nabídkou ani o posouzení nabídky, zadavatel nevypracovává rozhodnutí ani oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

Zadavatel však vyhotovuje písemnou zprávu podle § 85 ZVZ a veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění (§83 odst. (1) ZVZ).

Zadavatel je povinen, při zadávání dodatečných stavebních prací zhotoviteli stavby, pořídit pouze písemný soupis a odůvodnění dodatečných stavebních prací včetně ceny.

Dobrý den,
v případě, že uchazeč ve zjednodušeném podlimitním řízení namísto čestného prohlášení předloží dokumenty prokazující splnění jednotlivých kvalifikačních předpokladů, zadavatel musí předložení těchto dokumentů akceptovat (vzhledem k tomu, že předmětem čestného prohlášení má být prokázání určitých skutečností, tak je možné považovat za prokázání těchto skutečností rovnocenným způsobem i předložení patřičných dokumentů, které tyto skutečnosti prokazují). Rozhodně tak zadavatel nemůže dotyčného uchazeče vyloučit jen proto, že předložil přímo samotné doklady prokazující splnění kvalifikace. V takovém případě však bude zadavatel muset zkoumat kvalitu předložených dokumentů vč. zvažování případného postupu podle § 59 odst. 4 ZVZ už při posuzování kvalifikace. Jinak totiž zadavatel při posuzování nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zkoumá pouze přítomnost čestných prohlášení, zatímco dokumenty prokazující splnění kvalifikace v originále nebo úředně ověřené kopii předložené uchazečem, se kterým má být uzavřena smlouva, posuzuje až před podpisem smlouvy.
Pokud zadavatel nechce postupovat u této konkrétní nabídky rozdílným (a rovněž složitějším) způsobem než u ostatních nabídek, je možné, aby si v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ vyžádal předložení zákonem požadovaného čestného prohlášení. Avšak v případě, že by uchazeč čestné prohlášení na základě výzvy nepředložil, musel by zadavatel posuzovat již dodané doklady prokazující splnění kvalifikace a nikoliv vylučovat uchazeče kvůli nedodání čestného prohlášení.

Dobrý den,
v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) již není po 1.1.2014 možné platně uzavřít smlouvu o sdružení ve smyslu § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“) a podat tudíž na jejím základě společnou nabídku na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 51 odst. 5 a 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

Smlouva o sdružení ve smyslu úpravy ObčZ byla s účinností NOZ „nahrazena“ smlouvou, jíž vzniká společnost, přičemž taková společnost se stejně jako sdružení vzniklé na základě smlouvy o sdružení dle ObčZ do veřejného rejstříku nezapisuje.

V této souvislosti si Vás nicméně dovolujeme upozornit na skutečnost, že společnost vzniklou na základě smlouvy dle § 2716 a násl. NOZ nelze chápat ve smyslu obchodní společnosti, kterážto jako taková byla upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“). Obchodní společnost ve smyslu ObchZ je nyní obchodní korporací, jejíž právní poměry jsou upraveny jak NOZ, tak zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

S ohledem na výše uvedené lze proto konstatovat, že pro účely podání společné nabídky ve smyslu § 51 odst. 5 a 6 ZVZ po 1.1.2014 je vhodné, aby dodavatelé mezi sebou uzavřeli smlouvu, kterou vznikne společnost ve smyslu § 2716 a násl. NOZ. Vzhledem k uvedenému by proto neměly být pro účely vzájemné spolupráce mezi dodavateli uzavírány „nepojmenované“ smlouvy o spolupráci, ale smlouvy o společnosti ve smyslu NOZ, v nichž bude jasně specifikován účel, za kterým budou tyto společnosti vznikat.

Nad rámec uvedeného dále upozorňujeme, že ačkoliv pro formu spolupráce mezi dodavateli na základě smlouvy o vzniku společnosti není NOZ vyžadována písemná forma, ZVZ jakožto speciální právní předpis písemnou formu vyžaduje.

Dobrý den,
dle předložených informací vycházíme z toho, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce.
Do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky (dle § 9 odst. 2 ZVZ). A naopak nelze zahrnout dodávky, které k provedení stavebních prací nezbytné nejsou. Takové dodávky tvoří samostatný předmět veřejné zakázky a zadavatel neporuší ZVZ, pokud je zadá odděleně od veřejné zakázky na stavební práce; naopak je takto povinen postupovat.
Jinými slovy je nutné zvážit, zda předmětné dodávky přímo souvisí s předmětem veřejné zakázky, či je možné, aby veřejnou zakázku na stavební práce realizovat, aniž by byly některé z plánovaných dodávek pořízeny.
Indicií pro nezbytnost pořízení dodávek v rámci veřejné zakázky na stavební práce je i otázka, zda předmětné dodávky jsou běžně (zadavateli i soukromými investory) pořizovány samostatně, či zda by naopak bylo zcela neobvyklé takové dodávky poptávat samostatně.
Další indicií může je popis jednotlivých stavebních činností dle přílohy č. 3 ZVZ. Protože příloha č. 3 ZVZ obsahuje stavební činnost třídy 45.33 Instalatérské práce, jejímž obsahem je montáž vodovodního a sanitárního zařízení, lze toto zařízení zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Naopak nábytek by zásadně v rámci veřejné zakázky na stavební práce pořizován být neměl, výjimku však tvoří činnosti uvedené ve stavebních pracích třídy 45.42 Truhlářské kompletační práce, kam patří zejména montáž vestavěných kuchyní a zařízení obchodů, pokud se ovšem nejedná o vlastní výrobu dodavatele.

K Vašemu druhému dotazu, který se týká podávání nabídek pouze v listinné podobě, Vám sdělujeme:
Způsob podání nabídek upravuje ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ, dle kterého nabídky podávají dodavatelé písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje.
Žádné ustanovení ZVZ sice výslovně neopravňuje zadavatele stanovit požadavek na podání nabídky pouze v listinné podobě. Ale důvodem, na základě kterého je zadavatel oprávněn v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na podání nabídek pouze v listinné podobě, je objektivní skutečnost, že nedisponuje elektronickým nástrojem, jehož prostřednictvím by mohl přijímat nabídky podané elektronickými prostředky.
Pokud zadavatel naopak elektronickým nástrojem disponuje, nemá žádný zákonný důvod pro stanovení omezující požadavku, jímž by vyloučil možnost podat nabídku elektronickými prostředky.

Dobrý den,
veřejný zadavatel je podle § 51 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li ZVZ jinak. Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

Zde si dovolujeme upozornit na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.: S241/2007-00298/2007/550-MN ze dne 18. 10. 2007, dle kterého ve vztahu k § 54 ZVZ zadavatel není povinen určovat, jaká oprávnění k podnikání mají uchazeči předložit. Povinností uchazeče je předložit taková oprávnění k podnikání, která pokryjí celý rozsah veřejné zakázky.
Projektová činnost ve výstavbě je vázanou živností podle přílohy č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Projektová činnost ve výstavbě je vybranou činností, kterou mohou vykovávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. V ustanovení § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je blíže vymezeno, co se rozumí projektovou činností ve výstavbě. Zpracování dokumentace skutečného provedení stavby (podle § 125 stavebního zákona) není uvedeno ve výčtu činností považovaných za projektovou činnost ve výstavbě.

Závěrem shrnujeme, že pokud je předmětem zakázky kromě samotného zhotovení stavby i zhotovení dokumentace skutečného provedení stavby, avšak ne projektová činnost ve výstavbě vymezená v § 158 stavebního zákona, není zadavatel oprávněn požadovat v rámci profesní ch kvalifikačních předpokladů předložení živnostenského oprávnění s předmětem podnikání projektová činnost ve výstavbě, protože rozsah požadované kvalifikace by nebyl omezen pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

Dobrý den,
posouzení splnění kvalifikačních předpokladů provádí zadavatel nebo jím stanovená komise. V ustanovení § 53 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), jsou vymezeny doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů. Výpisem z evidence Rejstříků trestů se prokazuje splnění požadavků na trestní bezúhonnost dodavatele upravenou v § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

Pokud zadavatel při posuzování kvalifikace zjistí, že požadované doklady v nabídce chybí, může požadovat po dodavateli, aby předložil další informace či doklady, které prokazují splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Podle znění ZVZ účinného do 31. 12. 2013 musí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě podle § 52 ZVZ. Za rozhodnou skutečnost je v tomto ustanovení považována bezúhonnost právnické osoby.

Podle ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů, v případě otevřeného řízení, ke dni podání nabídky. Zákon o veřejných zakázkách omezuje stáří dokladů pouze z jedné strany. Je přípustné, aby doklady předložené na základě výzvy k doplnění kvalifikace byly vydány i po uplynutí lhůty podání nabídky. Na rozdíl od jiných dokladů prokazujících kvalifikaci, není výpis z evidence Rejstříku trestů vydáván s údaji osvědčujícími odsouzení k určitému datu v minulosti. Je tomu tak z důvodu, že dojde-li k zahlazení odsouzení, hledí se na odsouzeného jako by nebyl odsouzen, a odsouzení se následně neuvádí ve výpisu z evidence Rejstříku trestů. I přes tuto skutečnost osvědčuje výpis z Rejstříku trestů právnických osob skutečnosti, které nastaly v minulosti, a proto lze připustit, aby i později vydaný výpis, byl použit jako doklad k prokázání kvalifikace. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se touto problematikou zabýval ve svém rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S141/2013/VZ-13236/2013/514/PJa ze dne 15. 7. 2013. a dospěl k závěru, že v současné době, kdy ještě neuplynula minimální lhůta pro zahlazení účinků odsouzení právnické osoby, lze prokázání základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. a), resp. b) zákona prokázat i výpisem z rejstříku trestů právnických osob, který byl pořízen k pozdějšímu dni, než byl den konce lhůty pro podání nabídek podle § 52 odst. 1 zákona, neboť v současnosti (a minimálně do 1. 1. 2017) nemůže dojít k odstranění záznamu o odsouzení jakékoliv právnické osoby z rejstříku trestů, což znamená, že nemá-li v současnosti … (dodavatel) záznam v rejstříku trestů, neměl jej ani ve lhůtě pro podání nabídek a požadovaný kvalifikační předpoklad tak splnil.

V posuzování kvalifikace dodavatele lze sledovat sklony k opouštění formalistický nároků a příklon k materiálnímu přístupu, který umožní výběr dodavatele, který schopen splnit závazky plynoucí z předmětu veřejné zakázky. Tyto tendence mimo jiné vyústily k přijetí novelizace ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ účinné ode dne 1. 1. 2014. Nadále již platí, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat, v případě písemného objasnění předložených informací a dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace, i po lhůtě podle § 52 ZVZ.

Závěrem shrnujeme, že z účasti v zadávacím řízení nelze vyloučit uchazeče z důvodu, že v rámci doplnění kvalifikace předložil výpis z Rejstříku trestů právnických osob, který byl pořízen po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Dobrý den,
dodatečné stavební práce mohou být zadány v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Jak uvádíte ve svém dotazu, nebude zakázka zadána stejnému dodavateli jako původní zakázka, takže jedna z podmínek pro využití tohoto druhu zadávacího řízení nebude splněna.

Dodatečné stavení práce jsou novou zakázkou. Tato zakázka ale souvisí se zakázkou původní. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ. Při stanovení předpokládané hodnoty zakázky na dodatečné stavební práce je tudíž nezbytné brát v úvahu i hodnotu původní zakázky na stavební práce. Pokud předpokládaná hodnota zakázky na dodatečné práce, dána součtem hodnoty zakázky původní a předpokládané hodnoty zakázky dodatečné, bude dosahovat či přesahovat finanční limit stanovený v § 12 odst. 3 ZVZ, nebude se jednat o zakázku malého rozsahu. U takovéto zakázky nebude možné využít výjimku z povinnosti zadávat zakázku v zadávacím řízení podle ZVZ, která je upravena v ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ.

Zakázku na dodatečné stavební práce je zadavatel povinen realizovat standardním postupem dle ZVZ v zadávacím řízení, které odpovídá součtu hodnoty původní zakázky a předpokládané dodatečných prací.

Dobrý den,
v ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je upravena povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení v případě, že obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Trvá-li zadavatelův zájem o zadání zakázky, může zahájit nové zadávací řízení. Pokud nově zahájené zadávací řízení navazuje na přecházející zadávací řízení zrušené z důvodu obdržení pouze jedné nabídky, v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení je identifikováno předchozí zadávací řízení a zároveň jsou v něm označeny provedené změny zadávacích podmínek, dojde ke splnění náležitostí stanovených v § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ. Tato skutečnost bude mít za následek, že v případě opětovného obdržení pouze jedné obálky s nabídkou, se na toto zadávací řízení nebude vztahovat povinnost takovouto obálku neotevřít a zároveň se na toto zadávací řízení nebude vztahovat povinnost zadávací řízení zrušit. Na případy uvedené v § 71 odst. 6 písm. a) až c) ZVZ se nevztahuje povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení bez zbytečného odkladu (viz § 84 odst. 1 písm. e) věta druhá ZVZ).

Lze tedy shrnout, že splnění podmínek uvedených v § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ má za následek, že zadavatel nebude mít povinnost zadávací řízení zrušit v případě, že opětovně obdrží pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyde pouze jedna nabídka k hodnocení. Stále však bude oprávněn (nikoli povinen) zadávací řízení zrušit podle ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ.

Na dodatečný dotaz tazatele zasláno:

V § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ je stanoveno následující:
zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka; to neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 6 písm. a) až c) ZVZ.

Pokud jsou v opakovaném zadávacím řízení splněny náležitosti § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ, tedy
zadavatel postupoval tak, že
1. zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e),
2. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
3. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek
a po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, není zákonem o veřejných zakázkách ani žádným jiným právním předpisem uložena povinnost zrušit zadávací řízení.

Povinnost zrušit zadávací řízení, pokud zadavateli po posouzení nabídek zbyla pouze jedna nabídka k hodnocení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, nelze aplikovat na opakované zadávací řízení, ve kterém došlo ke splnění náležitostí podle § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ. Je tomu tak z důvodu ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ za středníkem, dle kterého povinnost zrušit zadávací řízení bez zbytečného odkladu, pokud po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 6 písm. a) až c) ZVZ.

Dobrý den,
jak správně uvádíte, zadavatel je oprávněn v souladu s ustanovením § 57 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) požadovat před uzavřením smlouvy předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace a uchazeč je povinen v rámci poskytování součinnosti dle § 82 odst. 4 ZVZ tyto doklady předložit. U podlimitních veřejných zakázek platí zjednodušený postup pro prokázání základních kvalifikačních předpokladů, tedy předložením čestného prohlášení v písemné formě. Z obsahu takového čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem. Zadavatel je však oprávněn v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění (všech, nebo pouze části) základních kvalifikačních předpokladů příslušnými doklady. Pokud tak neučiní, je oprávněn požadovat originály či ověřené kopie příslušných dokladů až před podpisem smlouvy v souladu s § 57 odst. 1 ZVZ.

Dobrý den,
v ustanovení § 55 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) bylo až do novelizace provedené zákonem č. 55/2012 Sb. připuštěno, aby veřejný zadavatel k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele požadoval předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. V oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení musel být stanoven rozsah požadovaných informací a dokladů, uveden způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a vymezena jejich minimální úroveň odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

Ve svém dotazu uvádíte, že zadavatel požadoval předložení pojistné smlouvy, z níž bude patrná výše pojistné částky dosahující minimálně částky 15 milionů Kč. pro jednu pojistnou událost. Požadavkem zadavatele bylo, aby pojistná smlouva byla účinná po celou dobu realizace zakázky. Předpokládaná doba realizace byla stanovena do 30. 9. 2011. Uchazeč předložil pojistnou smlouvu, která byla účinná pouze do 31. 5. 2011.

Prokázání splnění kvalifikace dodavatele posuzuje zadavatel nebo jím ustanovená komise. Prokázání splnění kvalifikace se posuzuje z hlediska splnění požadavků stanovených v souladu se ZVZ.

V ustanovení § 55 odst. 4 ZVZ, ve znění účinném před 1. 4. 2012, bylo stanoveno, že pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným v souladu se ZVZ, je oprávněn prokázat je i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne. K prokazování splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele jinými doklady než zadavatelem stanovenými, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, čj. 8 Afs 21/2009 – 243, ve kterém byla dokonce odmítnuta rovnocennost pojistné smlouvy a čestného prohlášení uchazeče spolu s příslibem pojistitele, že v případě úspěchu uchazeče s ním pojistnou smlouvu uzavře.

Lze tedy shrnout, že na rozdíl od v dnešní době účinné právní úpravy, kdy je pro dostačující předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče splnit veřejnou zakázku, nebylo dle tehdejšího znění ZVZ čestné prohlášení, které obsahovalo závazek uchazeče uzavřít pojistnou smlouvu v případě úspěchu ve veřejné zakázce, rovnocenným dokladem se samotnou pojistnou smlouvou, kterou požadoval zadavatel předložit k prokázání kvalifikačních předpokladů.

Dobrý den,
pro zodpovězení otázky je klíčový výklad slovesa „předložit“ v rámci systematiky ZVZ. Z tohoto výkladu ZVZ přitom vyplývá, že předložené doklady zadavatel archivuje, protože o této povinnosti není pochyb u prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 3 ZVZ nebo u prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 ZVZ a ZVZ v těchto ustanoveních rovněž používá sloveso „předložit“.

Povinnost uchovávat předložené doklady je zadavateli stanovena dle § 155 ZVZ, který ukládá zadavateli povinnost uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 ZVZ po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Dokumentací o veřejné zakázce se dle § 17 písm. v) ZVZ rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

Protože do této definice spadají i originály či úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění kvalifikace předkládané zadavateli dle § 62 odst. 3 ZVZ, jedná se o nedílnou součást dokumentace o veřejné zakázce a zadavatel je povinen tyto doklady archivovat.

Dobrý den,
ustanovení § 50 odst. 1 ZVZ vymezuje čtyři typy kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění prokazují dodavatelé jednak na základě taxativně stanovených předpokladů (základní, resp. profesní kvalifikační předpoklady), které deklarují, že dodavatel řádně vyvíjí svou činnost a jeho existence není bezprostředně ohrožena, a dále také na základě zadavatelem zvolených a ZVZ povolených předpokladů (čestného prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a technických kvalifikačních předpokladů), jež mají prokazovat, zda je ten který dodavatel schopen splnit konkrétní předmět veřejné zakázky.
Oprávnění zadavatele požadovat, že uchazeč „nesmí mít jakýkoliv dluh vůči zadavateli“ v ZVZ uvedeno není. Zadavatel je sice dle ZVZ oprávněn požadovat předložení obecného čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti, avšak nesmí požadovat, aby se toto prohlášení vázalo ke konkrétním skutečnostem, tím méně je zadavatel po dodavateli oprávněn požadovat, aby například dokládal prohlášení o bezdlužnosti účetními doklady.
Pro úplnost uvádíme, že přestože bylo před účinností novely ZVZ provedené zákonem č. 55/2012 Sb. v ustanovení § 55 odst. 2 ZVZ uvedeno, že zadavatel může k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů požadovat i předložení jiných dokladů, jimiž uchazeč prokáže ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady, tak rozhodovací praxe (rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže č. j. S683/2012/VZ-4155/2013/523/Opi potvrzené rozkladovým rozhodnutím č. j. R76/2013/VZ-23309/2013/310/PMa) dovodila nepřípustnost požadavku i dle dřívější úpravy ZVZ.
Důvodem byla skutečnost, že se prohlášení o bezdlužnosti vůči zadavateli žádným způsobem nevztahuje k předmětu veřejné zakázky a ani nemá žádnou vypovídající hodnotu o ekonomické schopnosti dodavatele plnit předmět veřejné zakázky.
S ohledem na Výše uvedené skutečnosti není dle našeho názoru zmíněný požadavek zadavatele možné dle ZVZ vyžadovat. Takto stanovený požadavek zadavatele by mohl omezit účast v soutěži o veřejnou zakázku, přičemž někteří uchazeči by se neucházeli o účast v zadávacím řízení nebo by byli ze soutěže vyloučeni. V této souvislosti by v předmětném případě mohl být takový požadavek zadavatele označen příslušným kontrolním orgánem jako diskriminační, tedy v nesouladu s požadavky § 6 odst. 1 ZVZ.

Dobrý den,

zákonem č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách a některé další zákony byl změněn § 59 odst. (4) ZVZ v tom smyslu, že dovětek “…s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec” byl z textu vypuštěn.
Citované ustanovení ZVZ uvádí výslovně veřejného zadavatele, ale může jej využít rovněž sektorový zadavatel, a to s odkazem na § 64 odst. (7) ZVZ, v němž je uvedeno, že ustanovení § 58 až § 60 platí pro sektorového zadavatele obdobně.

Zadavateli dává § 59 odst. (4) ZVZ možnost v rámci posouzení prokázání splnění kvalifikace požádat i opakovaně uchazeče o objasnění kvalifikace. Zadavateli tedy není dána povinnost vyzvat uchazeče k předložení dalších dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud se zadavatel rozhodne tohoto ustanovení využít, pak je nutné, aby přistupoval ke všem uchazečům stejně a k objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, nevyzval pouze některé z uchazečů, neboť by se takovýmto postupem dopustil porušení zásady rovného zacházení s uchazeči. Jedná se o konkretizaci šířeji vykládané zásady zákazu diskriminace a lze obecně říci, že zadavatel na základě této zásady musí v průběhu zadávacího řízení postupovat způsobem, kdy žádného z uchazečů přímo či nepřímo neznevýhodňuje oproti jiným uchazečům v obdobném postavení ( §6 ZVZ).

Obdobným postavením uchazeče se rozumí stav, kdy není ze strany uchazeče splnění určitého kvalifikačního předpokladu prokázáno způsobem požadovaným zadavatelem v zadávacích podmínkách. V tomto smyslu není rozhodující jakým způsobem, z jakého důvodu či v jaké míře splnění kvalifikačního předpokladu uchazeč neprokázal. Ze strany zadavatele není možné přistupovat k vzájemnému porovnávání a posuzování míry neprokázání splnění kvalifikace ze strany uchazečů a z tohoto porovnání poté u konkrétního uchazeče činit závěry o možnosti či nemožnosti požadovat další doklady k prokázání splnění kvalifikace.

Aplikaci § 59 odst. (4) ZVZ lze všem zadavatelům doporučit, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v mnoha případech by se jinak zadavatel připravil o možnost získat jinak výhodnou nabídku. Uchazeč tak může na základě výzvy zadavatele dodatečně předložit zadavateli i takové doklady, které nebyly součástí nabídky, které mohou být datovány po konci lhůty pro podání nabídky. Z dodatečně předložených dokladů však musí plynout, že skutečnosti, které jsou těmito doklady osvědčovány, nastaly ve lhůtě podle § 52 ZVZ.

K objasnění či doplnění informací či dokladů k prokázání kvalifikace musí zadavatel uchazečům stanovit přiměřenou lhůtu. Pojem přiměřená lhůta není nikde v ZVZ definován. Jeho výklad je třeba provést v souvislosti s dotčenou žádostí zadavatele o chybějící dokumenty, prokazující splnění kvalifikace, tedy s ohledem na časové možnosti jak dotazovaného uchazeče, provozovatele poštovních služeb, tak s ohledem na charakter dnů, ve kterých má dotazovaný uchazeč plnit. Ve stanovené lhůtě by se tedy měly zohlednit dny pracovního klidu (svátek,víkend), doba doručení písemné žádosti (jak dlouho bude trvat provozovateli poštovních služeb doručení uchazeči a následně zpětná reakce k zadavateli) a ve vztahu k žádosti zaslané prostřednictvím elektronických prostředků čas, ve kterém byl e-mail s žádostí zaslán (doba, kdy se pracovní doba většiny uchazečů chýlí ke konci).

S ohledem na výše uvedené, doporučuji ve Vašem případě vyzvat uchazeče k předložení osvědčení či smlouvy a dokladu o uskutečnění plnění dodavatele, není-li možné osvědčení získat z důvodů uvedených v ZVZ i čestného prohlášení uchazeče o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.

V souvislosti s danou problematikou odkazuji na rozhodnutí ÚOHS, např. č.j.: ÚOHS-S481/2012/VZ-2808/2013/522/MSc ze 13.2.2013 a č.j.: ÚOHS-S485/2010/VZ-4342/2011/520/JHl z 8.4.2011.

Dobrý den,
institut dodatečných informací (§ 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; „ZVZ“) slouží k vyjasnění či osvětlení pro náležité pochopení určité informace obsažené v zadávacích podmínkách, ať již je potřeba na straně dodavatelů způsobena jejich nepochopením či pochybnostmi o výkladu zadávacích podmínek, nebo je způsobena např. ne zcela jasnou formulací zadávacích podmínek, kterou je možné odstranit poskytnutím dodatečných informací. Tímto postupem však nemůže být zadávací dokumentace měněna, ale mohou být vysvětlovány pouze nejasnosti, které by z jejího obsahu mohly vyplývat (rozsudek NSS ČR č. j. 1 Afs 8/2011 – 117 ze dne 30. 3. 2011).
Z uvedeného je tedy patrné, že prostřednictvím dodatečných informací nelze napravit vady, jimiž zadávací dokumentace trpí. Pokud jde o vady, u kterých není zřejmé, jak by se mohly v průběhu zadávacího řízení projevit, je nutno takové opravit, přičemž zadavatel musí přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek (§ 40 odst. 3 ZVZ). V případě změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.
Upozorňujeme, že ZVZ stanoví objektivní odpovědnost zadavatele (odpovědnost bez ohledu na existenci zavinění) za zadávací dokumentaci (§ 44 odst. 1 ZVZ), přičemž nedostatky v zadávací dokumentaci nemohou jít k tíži dodavatelů. Zadavatel se také nemůže zbavit odpovědnosti za nedostatky zadávací dokumentace odkazem na to, že vadu v zadávací dokumentaci způsobil projektant (např. rozhodnutí ÚOHS č. j. S154/2010 ze dne 10. 12. 2010).

Dobrý den,

k Vašemu dotazu ve věci uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku uvádíme následující: Při zpracování odpovědi jsme vycházeli z následujících skutečností. Zadavatel rozhodl o výběru nejvýhodnější nabídky a uvedl pořadí jednotlivých uchazečů na základě výsledků hodnocení nabídek. Po obdržení oznámení o výběru nejvýhodnější nabídky začala plynout lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky, která dle poskytnutých údajů marně uplynula. Zadavatel vyzval uchazeče, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, k poskytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy. Vybraný uchazeč však požadovanou součinnost neposkytl, a tudíž se zadavatel v souladu s ustanovením § 82 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) rozhodl využít možnosti uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. V dotazu uvádíte, že zadavatel oznámil svůj záměr uzavřít smlouvu s uchazečem na druhém místě, přestože tuto povinnost mu zákon neukládá. Proti tomuto úkonu zadavatele podal námitky uchazeč, který se umístil na prvním místě. Zadavatel vyhodnotil námitky jako oprávněné a chce jim vyhovět. Po uplynutí lhůty pro podání námitek proti výběru nejvýhodnější nabídky, může zadavatel uzavřít bez dalšího smlouvu s vítězným uchazečem. Pokud se tak nestane a zadavatel se obrátí v souladu se zákonem na druhého uchazeče v pořadí, nemusí tento krok zbývajícím uchazečům oznamovat. Lze připustit, že některý z uchazečů, který se cítí být tímto (či jakýmkoliv jiným) úkonem dotčen, může podat námitku. Pokud však zadavatel již vybral nejvýhodnější nabídku a uplynula lhůta pro podání námitky v souladu s § 82 odst. 1 ZVZ, může uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem. Pokud nedojde k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, je zadavatel oprávněn uzavřít smlouvu s uchazečem umístěným na druhém místě. Zde již však zákon nepředpokládá nutnost zadavatele vyčkat, zda některý z uchazečů podá či nepodá námitky, a tudíž ze zákona pro zadavatele vyplývá oprávnění uzavřít smlouvu s uchazečem umístěným na druhém místě v přiměřené lhůtě. ZVZ nedefinuje, co znamená poskytnutí řádné součinnosti, ani kdo má být iniciátorem jednání vedoucích k uzavření smlouvy. Úřad se však v souvislosti s tímto vyjádřil následovně: „Přestože zákon jednoznačně nestanoví, která ze smluvních stran, zda zadavatel nebo vybraný uchazeč, je povinna vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy, Úřad … zastává názor, že břemeno odpovědnosti učinit první krok a vyzvat druhou stranu k podpisu smlouvy leží na zadavateli, čemuž nota bene svědčí i skutečnost, že právě pouze zadavatel zná přesný okamžik uplynutí lhůty pro podání námitek a tedy počátek běhu lhůty pro uzavření smlouvy. Zadavatel je tedy podle názoru Úřadu povinen připravit konečné znění smlouvy a předložit je vybranému uchazeči k podpisu, přičemž mu nic nebrání vést ještě před uplynutím lhůty pro podání námitek s vybraným uchazečem jednání směřující k vyhotovení konečného znění smlouvy tak, aby k podpisu mohlo dojít v zákonem stanovených následujících 15 dnech. Výše uvedené povinnosti zadavatele na jedné straně pak odpovídá povinnost vybraného uchazeče podle § 82 odst. 4 zákona poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy, což znamená, že vybraný uchazeč musí být připraven ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona akceptovat smlouvu v souladu se zadávacími podmínkami a svojí nabídkou. Z dikce zákona vyplývá, že minimální rozsah součinnosti vybraného uchazeče spočívá v podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky.“ Rozhodnutí ÚOHS Č. j.: ÚOHS-S259/2013/VZ23631/2013/514/AŠu ze dne 3. prosince 2013) Dle § 82 odst. 2 uzavře zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu do patnácti dnů od konce lhůty pro podání námitek, pokud námitky nebyly podány. Nesplnění této lhůty není porušením ZVZ (proto se obecně označuje jako „lhůta pořádková“), pouze dává možnost zadavateli pro případ, že vybraný uchazeč neposkytne součinnost, oslovit dalšího v pořadí. Dle § 82 odst. 4 vyzve zadavatel dalšího v pořadí tehdy, když oslovený uchazeč (i) odmítne uzavřít smlouvu (aktivní jednání) – tehdy je zcela jasné, odkdy může zadavatel dále jednat, (ii) neposkytne potřebnou součinnost tak, aby smlouva byla uzavřena ve lhůtě 15 dnů (pasivní jednání). Pokud je vyzvaný uchazeč připraven uzavřít smlouvu a smlouva není ve lhůtě uzavřena vinou dlouhé schvalovací procedury u zadavatele, jistě nelze takový stav nazvat neposkytnutím součinnosti. Naopak stav, kdy uchazeč oznámí zadavateli, že smlouvu uzavřít hodlá, avšak bez relevantního důvodu dále nekomunikuje, tedy nepokračuje v „poskytování součinnosti směřujícímu k uzavření smlouvy“, je jistě možné vyzvat dalšího v pořadí. Lze konstatovat, že pokud oslovený uchazeč ve lhůtě 15 dnů od oslovení neposkytl součinnost, promlčelo se jeho právo na uzavření smlouvy, které mu plynulo z titulu jeho nejvýhodnější nabídky. Zadavatel však s ním uzavřít smlouvu může. Pokud zadavatel vyzve druhého uchazeče v pořadí, plyne druhému uchazeči právo na uzavření smlouvy ze strany zadavatele. Pokud zadavatel smlouvu neuzavře proto, že se rozhodne pro prvého osloveného, pak však nese (soukromoprávní) odpovědnost vůči druhému, který má nárok na uzavření smlouvy oproti prvnímu. Tato odpovědnost se může projevit i žalobou na náhradu škody druhého uchazeče proti zadavateli. Dále se ptáte, zda je možné, aby jiní uchazeči podali námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyhovění námitkám prvního uchazeče. Jestliže ZVZ umožňuje uchazeči podat námitku proti jakémukoliv úkonu zadavatele (§ 110 odst. 2 ZVZ), lze připustit, že je možné podat námitku i proti tomuto úkonu. Lhůta 15 dnů pro podání námitek se však vztahuje na možného stěžovatele a jeho právo podat námitky, není nutné, aby zadavatel vyčkával s podpisem smlouvy.

Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) upravuje postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Zadáváním se v souladu s § 17 písm. m) ZVZ rozumí závazný postup zadavatele dle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Pokud po uzavření smlouvy s uchazečem, jehož nabídka byla dle postupu uvedeného v ZVZ vyhodnocena jako nejvýhodnější, došlo k odstoupení od smlouvy, není možné uplatňovat postup, který se vztahuje k jednání zadavatele před uzavřením smlouvy. Ve Vámi uvedeném případě je tedy třeba vybrat nového dodavatele ve zcela novém zadávacím řízení.

Dobrý den,
veřejný zadavatel je povinen alespoň jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení odeslat předběžné oznámení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek k uveřejnění. Smyslem této povinnosti je včasné uvědomění potenciálních dodavatelů o tom, že veřejný zadavatel v určitém časovém horizontu plánuje zadat nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku na určitý předmět plnění. Potenciální dodavatelé tak mají delší časový prostor pro seznámení se s úmyslem veřejného zadavatele zadat veřejnou zakázku určitého druhu a pro přípravu na danou veřejnou zakázku. Uložení této povinnosti vede ke zvýšení transparentnosti zadávacího řízení jako celku.
Předběžné oznámení veřejného zadavatele musí obsahovat odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a to alespoň v rozsahu vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. Na základě uveřejnění předběžného oznámení nelze dovozovat povinnost zadavatele zahájit zadávací řízení této oznámené veřejné zakázky.
Ve svém dotazu popisujete, že po uveřejnění předběžného oznámení došlo k úpravě projektové dokumentace, která vyústila ve snížení předpokládané hodnoty. Obecně je přípustné, aby údaje uvedené v předběžném oznámení doznaly pozdějších změn. Avšak pokud k nim dojde, musí být následně uvedeny v odůvodnění veřejné zakázky podle § 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nedosáhne-li změna v předmětu zakázky provedená po uveřejnění předběžného oznámení takového rozsahu, že by se změnil okruh potenciálních dodavatelů, nemusí být uveřejňováno nové předběžné oznámení. Avšak u rozsáhlých změn s vlivem na okruh potenciálních dodavatelů, by nedošlo k naplnění cíle právní úpravy uveřejňování předběžných oznámení a v neuveřejnění nového předběžného oznámení by mohlo být spatřováno obcházení zákona.
U zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení není povinnost uveřejnit předběžné oznámení (§ 86 odst. 3 písm. a) ZVZ) ani odůvodnění veřejné zakázky (§ 156 odst. 6 písm. a) ZVZ) uložena vůbec. Lze tedy shrnout, že bude-li tato zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, nedojde k porušení povinnosti uveřejnit předběžné oznámení veřejného zadavatele.

Dobrý den,
z Vámi položeného dotazu lze dovodit, že jste zadávali veřejnou zakázku na stavební práce v režimu zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ ZVZ“). K prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle §56 odst. (3) písm. a) ZVZ jste požadovali, aby uchazeč v nabídce předložil seznam stavebních prací provedených uchazečem za posledních pět let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, přičemž osvědčení muselo zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně. Vycházíme z předpokladu, že jste požadovali doklady a informace bezprostředně související s předmětem dané veřejné zakázky a že minimální úroveň požadavků vyžadovaná ke splnění technických kvalifikačních předpokladů odpovídala druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky.
Postup zadavatele v jakékoliv fázi zadávacího řízení je ovládán zásadami obsaženými v § 6 ZVZ, tedy zásadami transparentnosti, rovného zacházení s uchazeči a zákazu jejich diskriminace.
ZVZ v § 59 odst. (4) umožňuje zadavateli požadovat po uchazeči, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Tuto povinnost je uchazeč povinen splnit v přiměřené lhůtě stanovené zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě podle § 52 ZVZ.
V dotazu uvádíte, že jeden z uchazečů předložil „referenční zakázku“ starší 5 let a tím neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů a hodnotící komise má v úmyslu ho ihned „vyřadit“, zatímco ostatní uchazeče budete vyzývat k předložení chybějících dokladů podle § 59 odst. (4) ZVZ.
Aplikace či neaplikace § 59 odst. (4) ZVZ ze strany zadavatele musí dopadat na všechny zúčastněné uchazeče stejně. Pokud zadavatel u určitého uchazeče, jehož doklady prokazující splnění technických kvalifikačních předpokladů vykazují vady, které je možné zhojit postupem podle § 59 odst. (4) ZVZ, této možnosti využije a požádá uchazeče o vysvětlení či doplnění dokladů, musí stejným způsobem postupovat ve vztahu ke všem ostatním uchazečům v obdobném postavení bez rozdílu. Stejně tak, pokud u určitého uchazeče tohoto institutu nevyužije, nemůže jej aplikovat ani u ostatních uchazečů. Takovýmto postupem je zajištěno dodržení zásady rovného zacházení se všemi uchazeči. Obdobným postavením uchazeče se rozumí stav, kdy ze strany uchazeče není splnění určitého kvalifikačního předpokladu prokázáno způsobem požadovaným zadavatelem v zadávacích podmínkách. Není rozhodující jakým způsobem, z jakého důvodu či v jaké míře uchazeč splnění kvalifikačního předpokladu neprokázal. V této souvislosti odkazuji na rozhodnutí ÚOHS č.j.ÚOHS-S481/2012/VZ-2808/2013/522/MSc ze dne 13.2.2013,č.j. ÚOHS-S434/2012/VZ-20216/2012/513/PPO ze dne 26.10.2012.
Usoudil-li zadavatel, že uchazeč technické kvalifikační předpoklady vymezené v zadávací dokumentaci nesplňuje, měl by ho přesto vyzvat k doplnění (jak to ostatně u jiných uchazečů hodlá učinit) a teprve po doplnění technických kvalifikačních předpokladů a posouzení tohoto doplnění může uchazeče, který „neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů“ z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Pokud by zadavatel postupoval rozdílně u uchazeče „neprokazujícího splnění technických kvalifikačních předpokladů“ než u ostatních uchazečů, porušil by zásadu rovného zacházení obsaženou v § 6 ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“) neupravuje situaci, při které dojde ke shodě nabídkových cen v nabídkách různých uchazečů. Zadavatel má vždy povinnost postupovat v souladu se zásadami stanovenými v § 6 ZVZ, tedy zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Za optimální řešení považujeme vybrat nejvhodnější nabídku na základě náhodného losu mezi nabídkami uchazečů, kteří splnili požadavky zadavatele v rozsahu kvalifikace a jejichž nabídková cena byla cenou nejnižší. Výběr by měl být proveden prostřednictvím mechanických, elektronicko-mechanických, elektronických nebo obdobných zařízení a za účasti notáře, který osvědčuje jeho průběh. Uchazeči, kterých se náhodný výběr týká, mají právo být při losování přítomni. O termínu konání je zadavatel vyrozumí v dostatečném předstihu. Zadavatel by zároveň měl zájemcům umožnit zkontrolovat před zahájením náhodného výběru zařízení a prostředky k němu sloužící.
Zadávací podmínku, podle které bude při shodě nabídkových cen zvolena nejvhodnější nabídkou ta z nabídek, která byla podána dříve, nepovažujeme za vhodnou. Přestože plynutí času lze považovat za objektivní a transparentní, shledáváme ho v rozporu se smyslem lhůty pro podání nabídek. Tato lhůta musí být určena s ohledem na předmět veřejné zakázky a poskytovat dodavateli dostatečně dlouhou lhůtu pro řádné zpracování nabídek. Je obvyklé, že nabídky bývají podány v posledních dnech lhůty. Vámi navrhovaná zadávací podmínka je tedy v rozporu se základními zásadami postupu zadavatele.

Dobrý den,
k dotazu ke splnění kvalifikačních předpokladů před podpisem smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující.
1) Požaduje-li zadavatel před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, povinen je předložit. Úřední ověření kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace může být ze dne, který nastal až po uplynutí lhůty pro podání nabídky.
Pokud zakázku zadáváte ve zjednodušeném podlimitním řízení, tak uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ. I v tomto případě může úřední ověření kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace být ze dne, který nastal po uplynutí lhůty pro podání nabídky.
Obecně lze říci, že ustanovení § 52 ZVZ, ve kterém je pro různé druhy zadávacích řízení stanoveno, do kdy je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace, se neuplatní, protože v této fázi zadávacího řízení se již nejedná o prokazování kvalifikace, ale o poskytnutí součinnosti s uzavřením smlouvy.
2) Základní kvalifikační předpoklady splňuje, mimo jiných požadavků, dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele. Tuto skutečnost dodavatel prokazuje předložením potvrzení příslušného orgánu či instituce. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému podle ustanovení § 22d zákona č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z vyjádření Ústředí České správy sociálního zabezpečení, se kterou jsme tuto problematiku konzultovali, vyplývá, že příslušná okresní správa sociálního zabezpečení na žádost vydává o potvrzení stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému a to i v případě, že žadatel není registrován jako plátce. Vydání tohoto potvrzení bývá pozdrženo v případě zjištění, že žadatel evidován jako plátce není, přestože by podle právních předpisů evidován měl být a to až do doby ukončení procesu registrace. Doporučujeme Vám, abyste trvali na písemném vyjádření příslušného orgánu či instituce, ze kterého bude vyplývat, že dodavateli nedoplatek nevznikl a nespokojit se s čestným prohlášením dodavatele o této skutečnosti.
Pokud bude uchazeč schopen tuto skutečnost doložit, nevyvstává zde důvod pro jeho vyřazení. Avšak nesplní-li uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, svou povinnost, na základě požadavku zadavatele před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, jedná se o neposkytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy. Zadavatel může v takovém případě postupovat podle ustanovení § 84 odst. 4 ZVZ a uzavřít smlouvu s dalším v pořadí.

Dobrý den,
podle § 54 písm. b) ZVZ prokáže dodavatel splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladu prokazujícím příslušné živnostenské oprávnění či licenci.
V přechodných ustanoveních novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. (čl. II odst. 2), je stanoveno, že dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována. Právo provozovat živnost se prokazuje dosavadním průkazem živnostenského oprávnění až do doby vydání prvního výpisu podnikateli. Výpis vydá živnostenský úřad na žádost nebo na základě oznámení změny.
Dá se tedy doporučit, aby zadavatel v případě, že dodavatel prokazuje profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 písm. b) ZVZ živnostenským listem, zkontroloval údaje v něm uvedené s údaji uvedenými v živnostenském rejstříku. Pokud živnostenské oprávnění neodpovídá živnostenskému rejstříku, tak zadavatel může dle § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat dodavatele k doložení výpisu z živnostenského rejstříku. Při případném předložení výpisu z živnostenského rejstříku na základě výzvy zadavatele podle § 59 odst. 4 ZVZ zadavatel musí ještě posoudit, zda dodavatel splnil požadavek podle § 52 ZVZ, který se týká doby prokazování splnění kvalifikace (tedy zda např. v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení dodavatel splňoval kvalifikaci již k poslednímu dni pro podání nabídek).
Pokud však živnostenský list odpovídá údajům z živnostenského rejstříku, tak může zadavatel předpokládat, že dodavatel nežádal o vydání výpisu z živnostenského rejstříku a považovat živnostenský list za prokazující v tomto bodu profesní kvalifikační předpoklady (viz. výše uvedená přechodná ustanovení novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb.).

Dobrý den,
na veřejné zakázky malého rozsahu dopadá výjimka uvedená v § 18 odst. 5 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ či Zákon), dle které není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu dle ZVZ; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ. Pokud však zadavatel pro realizaci svého záměru získal dotaci, je povinen postupovat dle pravidel poskytovatele dotace, pakliže tyto nejsou v rozporu se ZVZ. Obecně platí, že pokud není zadavateli zákonem uložena povinnost postupovat dle ZVZ, avšak pravidla poskytovatele dotace v určitých případech vyžadují postup dle vybraných ustanovení ZVZ, je takový zadavatel povinen řídit se pravidly poskytovatele dotace.
Ustanovení § 26 odst. 5 ZVZ obsahuje možnost a zároveň povinnost zadavatele postupovat dle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky za předpokladu, že zahájí veřejnou zakázku malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky je třeba rozumět postup stanovený ZVZ v případě zadávání podlimitních veřejných zakázek, tedy včetně veškerých formálních náležitostí a povinností zadavatele, tedy i odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení. Platí tedy, že pokud zadavatel nezahájí zadávací řízení dle ZVZ, tedy neodešle oznámení o zahájení zadávacího řízení případně výzvu o zahájení zadávacího řízení, nejsou splněny podmínky uvedené v § 26 odst. 5 ZVZ a zadavatel není povinen dále postupovat při zadávání veřejné zakázky dle ZVZ.
Na závěr je třeba uvést, že Ministerstvu pro místní rozvoj nepřísluší zasahovat do znění podmínek pro poskytování dotací jiných úřadů v České republice z pohledu veřejných zakázek, případně závazně hodnotit správnost vybraných formulací.

Dobrý den,
dle ustanovení § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze ZVZ jinak. S ohledem na výše uvedené tedy platí, že se na postup při zadávání každé jednotlivé části pohlíží jako na samostatné zadávací řízení. Pokud tedy zadavatel neobdržel pro jednu část veřejné zakázky žádnou nabídku a zákon mu ukládá povinnost v případě neobdržení žádné, příp. jedné nabídky, veřejnou zakázku zrušit, zruší tuto část veřejné zakázky a zadá ji znovu postupem stanoveným v zákoně jako samostatnou veřejnou zakázku. Zadavatel vyhlásí novou výzvu pro předkládání nabídek k části veřejné zakázky nikoli v rámci původní veřejné zakázky, nýbrž jako nové zadávací řízení na samostatnou veřejnou zakázku.

Dobrý den,
zjednodušené podlimitní řízení lze použít podle § 25 ZVZ pro zadání
podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby, nebo
podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 mil. Kč bez DPH.
K posouzení, zda je možné využít zjednodušené podlimitní řízení, je tudíž nutné určit, zda se v případě zadávané veřejné zakázky jedná o podlimitní veřejnou zakázku. K tomu slouží ustanovení § 12 odst. 2 ZVZ, kterého se týká v dotaze zmiňovaná novelizace ZVZ.
Novela ZVZ (zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů), účinná od 1. 1. 2014, upravuje finanční limity předpokládané hodnoty pro určení podlimitní veřejné zakázky následovně: Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 ZVZ.
Ve vztahu k finančnímu limitu podle § 12 odst. 1 ZVZ (určujícímu od které výše předpokládané hodnoty se již jedná o nadlimitní veřejnou zakázku), zákon odkazuje na prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NV č. 77/2008 Sb.“).
I tento finanční limit stanovený v NV č. 77/2008 Sb. by měl být s účinností od 1. 1. 2014 změněn na základě nařízení Evropské komise, které by mělo být podle našich informací v nebližší době přijato.

Dobrý den,
podle § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může veřejný zadavatel požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace.
V situaci, kterou jste popsala, je samozřejmě možné tohoto ustanovení využít a uchazeče, který nedodal určitý doklad prokazující splnění kvalifikace (v tomto případě samostatné čestné prohlášení o splnění technických kvalifikačních předpokladů, ze kterého musí vyplývat, že tuto kvalifikaci dodavatel splňoval již k poslednímu dni lhůty pro podání nabídek), vyzvat k jeho předložení. Z hlediska nutnosti dodržet zásadu rovného zacházení je potřeba v případě, pokud by v nabídkách ostatních uchazečů rovněž chyběl např. nějaký jiný doklad prokazující splnění kvalifikace, vyzvat i tyto ostatní uchazeče k předložení chybějících dokladů prokazujících splnění kvalifikace.

Dobrý den,
problematika předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále také jen „VZ“) je upravena zejména v ustanoveních § 12 až 16 ZVZ. Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní VZ, podlimitní VZ a VZ malého rozsahu, jak stanoví § 7 odst. 3 ZVZ. Tato problematika je dále podrobněji rozvedena v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 1. 10. 2013). Metodika není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

K Vašim konkrétním dotazům je možné uvést, že předpokládaná hodnota VZ představuje předpokládanou (odhadovanou) výši peněžitého závazku a jako takovou ji lze považovat za informativní. Celková nabídková cena může být fakticky vyšší, nebo naopak nižší než předpokládaná hodnota VZ.
ZVZ nestanoví zadavateli žádná omezení, pokud jde o možnost takzvaně „zastropovat“ nabídkovou cenu, to znamená možnost stanovit v zadávacích podmínkách /obchodní podmínky/, že nabídková cena uchazečů o VZ nesmí překročit určitou částku. Zadavatelé tuto možnost „zastropování“ využívají především s cílem dosáhnout hospodárnosti.

Určí-li zadavatel předpokládanou hodnotu VZ, jak stanoví pravidla uvedená v § 13 až § 16 ZVZ, a zároveň nestanoví maximální výši celkové nabídkové ceny za plnění (podle ZVZ není povinen „strop“ stanovit), neznamená to, že předpokládaná hodnota VZ je limitem, který uchazeč nesmí ve své nabídce překročit. Nabídková cena je kromě jiného odvislá od situace na relevantním trhu.
Nabídková cena nemá žádnou přímou návaznost na předpokládanou hodnotu VZ, nicméně obě se váží na předmět VZ a rozdíl, který uvádíte (2 000 000 Kč bez DPH a 4 999 999 Kč bez DPH), považujeme přinejmenším za podivný.

Dobrý den,
pokud již existuje smlouva, která byla v době svého vzniku uzavřena v souladu s právním řádem ČR, tak je možné z této smlouvy vycházet a po dobu platnosti této smlouvy není nutné veřejnou zakázku nově zadávat. Tudíž až po ukončení tohoto smluvního vztahu nastane potřeba veřejnou zakázku nově zadat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
V takovém případě by pak bylo nutno udělat průzkum trhu a hodnověrným a doložitelným způsobem ověřit, zda se ohledně předmětné dodávky energií na trhu skutečně nachází pouze jediný dodavatel, schopný po technické stránce plnění zajistit. Vzhledem k ustanovení § 6 odst. 2 ZVZ je potřeba vzít v úvahu i situaci na trhu v členských státech Evropské unie a dalších zemích, se kterými má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

ZVZ umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku, která může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, v jednacím řízení bez uveřejnění (§ 23 odst. 4 písm. a) ZVZ). Jednací řízení bez uveřejnění je upravené v § 34 ZVZ.

Nad rámec dotazu je možné zmínit, že ZVZ umožňuje zadat v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž veřejné zakázky na dodávky, jejichž předmětem je pořízení energií na některé z komoditních burz, což může být případ např. zemního plynu nebo elektrické energie (§ 23 odst. 5 písm. c) ZVZ). Platí totiž, že zadavatel není povinen prokazovat, že zboží pořízené na komoditní burze bylo pořízeno za výhodných podmínek (tato výhodnost by sama o sobě měla být zajištěna právě nákupem na takové burze), postačí samotný fakt, že došlo k pořízení na komoditní burze. Podle § 34 odst. 5 písm. a) ZVZ se u takto zadávaných zakázek nevyžaduje písemná výzva podle § 34 odst. 1 ZVZ.

Dobrý den,
podle § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), se veřejnou zakázkou malého rozsahu (dále jen „VZMR“) rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. V dotazovaném případě se tedy jedná o VZMR, kterou není zadavatel v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ povinen zadávat podle ZVZ (musí pouze dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace).
Zadavatel VZMR tak sice nemá přímo stanovenou povinnost sdělovat uchazečům výsledek výběrového řízení (jakou mají zadavatelé postupující podle ZVZ), nicméně vzhledem k povinnosti zadavatele VZMR řídit se zásadou transparentnosti, by měl alespoň na vyžádání výsledek výběrového řízení uchazečům sdělit. Ze stejného důvodu by měl zadavatel po ukončení výběrového řízení uchazečům na vyžádání umožnit nahlédnout do protokolu hodnotící komise, byla-li hodnotící komise ustanovena.
Zadavatel VZMR musí splnit dále povinnost uloženou mu § 147a ZVZ, a to uveřejnit smlouvu uzavřenou na VZMR včetně všech jejích změn a dodatků, pokud cena přesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Toto uveřejnění musí provést do 15 dnů od uzavření smlouvy. Zadavatel uveřejní smlouvu na svém profilu zadavatele v souladu s § 147a odst. 8 ZVZ a vyhláškou č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Seznam platných profilů zadavatelů naleznete zde: http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Searching/ShowPublicPublisherProfiles?statusId=0&test=False&size=20&page=9

Dobrý den,
k Vašim dotazům, které se týkají veřejných zakázek rozdělených na více částí, sdělujeme následující:
K 1. dotazu:
Důvodem pro neotevírání obálky s jedinou nabídkou podle § 71 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je následná povinnost zrušit zadávací řízení (až na v § 71 odst. 7 ZVZ uvedené výjimky). Pokud je veřejná zakázka rozdělena na více částí v souladu s § 98 ZVZ, přičemž dodavatelé podávají nabídky na všechny části veřejné zakázky v jedné obálce spolu s doklady k prokázání kvalifikace, tak je potřeba otevřít všechny obálky, které obsahují nabídky k těm částem veřejné zakázky, kde bylo podáno více nabídek (aby nedocházelo k diskriminaci některého dodavatele). Zadavatel obálky otevře a je-li to možné, oddělí jednotlivé nabídky. Nabídku, která byla ohledně některé části veřejné zakázky podaná jako jediná, uloží do samostatné obálky, kterou následně zalepí a bude archivovat v souladu s § 155 ZVZ, přičemž ohledně této části veřejné zakázky musí zadavatel postupovat v souladu s § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ a zadávací řízení bez odkladu zrušit. Pokud jsou však nabídky např. sešité dohromady a tudíž je nelze od sebe oddělit, tak musí být zajištěno, že bude zachována absolutní důvěrnost této jediné nabídky. Celý postup musí být řádně zaprotokolován, aby byla dodržena zásada transparentnosti.
K 2. dotazu:
V § 98 odst. 4 ZVZ je stanoveno, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení na každou jednotlivou část. U každé části veřejné zakázky je tedy potřeba vyzvat nejméně 5 zájemců (dodavatelů) k podání nabídky a k prokázání kvalifikace. Není vyloučené vyzvat k oběma částem veřejné zakázky stejné zájemce, pokud se jedná o obdobný předmět plnění. Nicméně, s ohledem na § 38 odst. 3 ZVZ, který stanoví, že veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi, lze doporučit, aby v případě, že existuje širší okruh dodavatelů, které je možno oslovit, byli u jednotlivých částí veřejné zakázky vyzýváni jiní zájemci.

Dobrý den,
jak správně uvádíte, k provozování živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ či „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ není nutná autorizace dle zákona č. 360/1992 Sb., postačí středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání získané na škole zaměřené na stavebnictví, a k tomu určitou minimální praxi v oboru.
Vezmeme-li ale v potaz, že dle § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále také „stavební zákon“) mohou vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu dle zákona č. 360/1992 Sb., pak by pouhé doložení dokladu opravňujícího k podnikání v nabídce uchazeče nijak nedokládalo požadovanou autorizaci (viz výše) neb způsob naplnění podmínky k udělení živnosti se v dokladu opravňující k podnikání neuvádí. Je tedy nanejvýš vhodné a důležité, aby zadavatel měl možnost zkontrolovat jak oprávnění k podnikání tak i odbornou způsobilost uchazeče.
Co se týče § 56 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. c) ZVZ tak zákonodárce v tomto případě již neměl na mysli doklad dle § 54 písm. d) ZVZ, ale doklad typu maturitního vysvědčení či vysokoškolského diplomu nebo jakýkoliv jiný doklad potvrzující vzdělanostní a profesní způsobilost.
Platí tedy, pokud je zvláštním právním předpisem stanovena pro výkon určité činnosti, jenž je pro plnění veřejné zakázky nezbytná, zvláštní odborná způsobilost (např. zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo zákonem č. 200/1994 o zeměměřičství popřípadě jiným právním předpisem, na jehož základě je udělován doklad osvědčující odbornou způsobilost) je zadavatel povinen si tento doklad dle § 54 písm. d) ZVZ vyžádat.

Dobrý den,
v ustanovení § 51 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je stanoveno, že pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele (za splnění podmínek určených v tomto ustanovení).
ZVZ dodavatele ve vztahu k výše uvedenému prokazování kvalifikace subdodavatelem limituje pouze v tom ohledu, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci (§ 69 odst. 2 ZVZ). Situace, na kterou se dotazujete, tedy, že několik dodavatelů u veřejné zakázky prokazuje kvalifikaci stejným subdodavatelem, je možná a neodporuje zákonu.

Dobrý den,

pro situaci, kterou popisujete ve Vašem dotazu, jsou stěžejní ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

Prokazování těchto kvalifikačních předpokladů upravují výše uvedená ustanovení ZVZ shodným způsobem, z tohoto důvodu uvádíme pouze zvýrazněná ustanovení § 53 odst. 1 písm. a):

a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, kdy podává nabídku česká právnická osoba, vztahuje se takovouto osobu pouze první zvýrazněná věta (jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu), skutečnost, že jeden z členů statutárního orgánu má bydliště v Itálii, je pro splnění tohoto kvalifikačního předpokladu irelevantní i tento člen statutárního orgánu prokazuje svou „beztrestnost“ „pouze“ ve vztahu k České republice. Beztrestnost ve vztahu k území Itálie by tato osoba prokazovala pouze v případě, že by podávala nabídku jako fyzická osoba, případně byla statutárním orgánem právnické osoby se sídlem v Itálii.

Závěrem jen uvádíme, že základní kvalifikační předpoklady dle § 53 odst. 2 ZVZ prokazuje dodavatel pouze v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle § 10a ZVZ.

Dobrý den,
v souladu s § 127 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ve lhůtě pro prokázání kvalifikace, nahrazuje tento výpis prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a 2 ZVZ a dále splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. a) až d) ZVZ v rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky.

Jelikož však dále dle § 127 odst. 4 ZVZ je zadavatel povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazující splnění kvalifikace pouze za podmínky, že výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebude k poslednímu dni, ke kterému má být splnění kvalifikace prokázáno, starší než 3 měsíce, je nezbytné, aby i na výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů bylo čitelné datum jeho vydání. V opačném případě výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů neprokazuje splnění kvalifikace v daném rozsahu v souladu se ZVZ a uchazeč tak může být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.

Dobrý den,
dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen podle ZVZ zadávat veřejné zakázky malého rozsahu; je však povinen dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dodržel-li proto ve Vámi nastíněném případě zadavatel shora uvedené zásady a nezahájil-li zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky ve smyslu § 26 odst. 5 ZVZ, není povinen veřejnou zakázku malého rozsahu rušit a celé zadávací řízení znovu opakovat z důvodu, že zadavatel – organizace neoslovil potřebný počet zájemců. Důvodem ke zrušení a opakování celého zadávacího řízení rovněž není skutečnost, že svou nabídku podali pouze dva uchazeči.

Nicméně co se dále této otázky (neoslovení potřebného počtu zájemců) týká, lze nad rámec shora uvedeného uvést, že je-li vnitřním předpisem zadavatele stanovena povinnost, že zadavatel musí v případě veřejných zakázek malého rozsahu oslovit minimální počet zájemců, je zadavatel povinen tento vnitřní předpis bez výjimky dodržet. Máte-li proto pochybnost, že neoslovením potřebného počtu zájemců byl porušen vnitřní předpis zadavatele, doporučujeme Vám obrátit se na orgány dozorující činnost zadavatele, v jejichž kompetenci je kontrola postupů zadavatele.

Dobrý den,
postupem podle § 98 ZVZ je možné docílit rozdělení jedné veřejné zakázky (dále jen „VZ“) na několik částí. Podmínkou takového postupu je, že rozdělení připouští povaha předmětu VZ, a také, že zadavatel při určení předpokládané hodnoty VZ sečte předpokládané hodnoty jednotlivých částí VZ. Přestože se tedy jedná o jednu VZ, každá její část chová jako samostatná VZ. V takovém případě zadavatel uzavírá na každou část VZ samostatnou rámcovou smlouvu. V souhrnu platí, že je-li VZ rozdělená na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak (viz § 98 odst. 4 ZVZ).

Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě Vámi poskytnutých informací a jedná se o nezávazný právní výklad. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

Dobrý den,

jelikož Vámi realizovaná veřejná zakázka na stavební práce nedosahuje finančního limitu 3 000 000 Kč bez DPH a spadá tak podle § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu, vztahuje se na Vás generální výjimka dle § 18 odst. 5 ZVZ. Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat veřejnou zakázku podle ZVZ a realizovat tak zadávací řízení, je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, to znamená zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dobrý den,
doklady, které byly vydány příslušným finančním úřadem a příslušným orgánem či institucí a opatřeny zaručeným elektronickým podpisem, a uchazeči zaslány prostřednictvím datové schránky, který je potažmo zaslal do datové schránky zadavatele, mají stejnou váhu jako originály nebo úředně ověřené kopie. Prokázání základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) tak bylo ve Vašem případě zcela v souladu se ZVZ.

Na základě Vámi poskytnutých informací se tak domníváme, že zadavatel pochybil, jelikož daného uchazeče ze zadávacího řízení vyloučil z výše uvedeného důvodu neoprávněně. Upozorňujeme však, že neznáme veškeré podrobnosti související s daným zadávacím řízením a vycházíme tak pouze z Vámi poskytnutých podkladů.

Dobrý den,

v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), uzavírá zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce. Striktně vzato by měl Zadavatel předvídat možné změny skutečností rozhodných pro stanovení smluvních podmínek a pro provedení plnění ze smlouvy tak, aby zadávací podmínky případné změny umožňovaly, a přitom aby nedošlo k porušení základních zásad zadávání (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Je však zřejmé, že mohou nastat skutečnosti, které předvídat nelze, nebo se na ně lze připravit jen velmi obtížně a vzniklou situaci je třeba řešit ad hoc.
Zadavatel by se však měl snažit takovým situacím předcházet např. tím, že určí termín plnění veřejné zakázky v závislosti na okamžiku podpisu smlouvy. Tento postup je možný, pokud se ovšem nejedná o tzv. fixní smlouvy. Pakliže plnění musí proběhnout v určitém období či okamžiku, je třeba na tuto skutečnost v zadávacích podmínkách upozornit, případně nastavit mechanismus, na základě kterého je možné termín realizace v budoucnu přizpůsobit potřebám zadavatele.
Smlouvu, kterou dodavatel předložil v nabídce, lze měnit, avšak postup zadavatele by měl být odůvodněn objektivní potřebou změny a nemělo by se jednat o změnu podstatnou. Argumentačně lze vyjít z § 82 odst. 7 ZVZ, který upravuje možnost změny již uzavřené smlouvy. Lze konstatovat, že jestliže podle § 82 odst. 7 ZVZ a za podmínek v něm stanovených lze měnit již uzavřenou smlouvu, tím spíše lze za těchto podmínek upravit návrh smlouvy předložený v nabídce. Jestliže se totiž jedná o změnu, která není podstatná ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ, pak lze konstatovat, že takto upravená smlouva bude v souladu s nabídkou ve smyslu § 82 odst. 2 ZVZ.
Změny, které by posouvaly termín zahájení prací, lze odůvodnit např. skutečností, že kvůli zahájení řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není možné zahájit v termínu, který byl předpokládán v návrhu smlouvy. Tyto změny by měly být dány okolnostmi, které zadavatel sám o sobě nemůže ovlivnit (pokud prodlení spočívá v komplikovaném schvalovacím procesu na straně zadavatele, má s ním být počítáno). Vždy je však nezbytné posuzovat situaci dle konkrétních okolností případu.
Závěrem uvádíme, že pokud došlo k nepředvídané situaci, kterou nemohl dodavatel ani zadavatel ovlivnit, a pokud je možné prokázat, že změna doby plnění by neměla zásadní dopad na výběr nejvhodnější nabídky, není nutné takovou změnu smlouvy neumožnit.

Dobrý den,
jak správně uvádíte, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 74 uvádí, že hodnotící komise musí mít vždy alespoň 5 členů (výjimka uvedená v § 74 odst. 5 ZVZ). Pokud je tedy ustavena hodnotící komise, musí mít vždy nejméně 5 členů, pokud však zadavatel považuje za vhodné, může rozhodnout o jmenování více členů hodnotící komise. Ustanovení § 75 ZVZ upravuje již samotné jednání hodnotící komise, především její usnášeníschopnost, která je vymezena v odst. 3. Hodnotící komise může jednat nebo se usnášet, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků, chápáno z celkového počtu jmenovaných členů dané hodnotící komise. Obecně nejnižším možným požadovaným počtem členů/ náhradníků v hodnotící komisi, která může v souladu se ZVZ jednat a usnášet se, jsou 4. U veřejných zakázek zadávaných dle § 2 odst. 2 písm. a) a b) ZVZ, u kterých přesáhne výše předpokládaná hodnoty 200 mil. Kč bez DPH, je zákonem stanoven nejnižší možný počet členů hodnotící komise na 7. U těchto veřejných zakázek pak hodnotící komise může jednat a usnášet se, pokud je přítomno alespoň 5 členů. Při zjišťování, kolik členů / náhradníků musí být na jednání hodnotící komise přítomno, je vždy třeba vycházet z celkového počtu členů konkrétní hodnotící komise.

Dobrý den,
váš dotaz se týká povinnosti zadavatele uveřejnit v průběhu zadávacího řízení jeho jednotlivé úkony a povinnosti zadavatele oznámit je dodavatelům, respektive jejich vzájemné zastupitelnosti. V následujícím textu proto provedeme rozbor povinnosti zadavatele uveřejnit některé jeho úkony na profilu zadavatele a oznámit tyto jeho úkony známým dodavatelům a identifikaci úkonů, u nichž je možné oznámení uchazeči nahradit uveřejněním na profilu zadavatele.
Pro vyloučení pochybností doplňujeme, že uvedenou problematiku posuzujeme pouze v souvislosti s úkony, které jste uvedla ve Vašem dotazu (uvedené úkony zadavatele nejsou jedinými úkony, u nichž má zadavatel uveřejňovací nebo oznamovací povinnost).
A. DODATEČNÉ INFORMACE
V souvislosti s poskytováním dodatečných informací dle § 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) má zadavatel povinnost
i. uveřejnit dodatečné informace (včetně přesného znění žádosti, jsou-li dodatečné informace odpovědí na položený dotaz) stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci, tedy na profilu zadavatele a zároveň
ii. odeslat dodatečné informace včetně dodavatelům, „kteří požádali o poskytnutí nebo kterým byla poskytnuta zadávací dokumentace,“ případně kvalifikační dokumentace (v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním).
Dále dle § 48 ZVZ (odst. 1) „Zadavatel … uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace …“ (odst. 2) „Části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli …“
Výkladem ZVZ lze dospět k tomu, že ani dodatečné informace zadavatel známým (např. v elektronickém nástroji registrovaným) dodavatelům odesílat nemusí, a to s níže uvedenými výhradami.
Zadávací dokumentace musí být po účinnosti novely, zákona č. 55/2012 Sb. zadavatelem uveřejněna na jeho profilu zadavatele (to platí pro textovou část zadávací dokumentace). Do té doby, tj. do účinnosti novely 55/2012, byla možnost „poskytnout“ zadávací dokumentaci „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ pouze alternativou, ne povinností zadavatele. Dle aktuálního znění ZVZ tedy již zadavatel již není povinen uchazečům zadávací ani předávat, ani na jejich žádost odesílat, místo toho ji uveřejňuje na profilu zadavatele.
Ustanovení § 49 odst. 3 ZVZ sice stanoví povinnost zadavatele dodatečné informace uchazečům jak uveřejnit stejným způsobem jako zadávací dokumentaci, tak odeslat známých dodavatelům, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta nebo kteří o její poskytnutí požádali, jedná se ale spíše o nedůslednost zákonodárce při novelizaci. Pokud totiž zadavatel nemá povinnost odeslat dodavatelům zadávací dokumentaci, jen stěží lze dovodit jeho povinnost odesílat dodatečné informace.
Na jednu stranu by doslovným výkladem šlo dovodit následující. Má-li dle § 49 odst. 3 ZVZ zadavatel povinnost odeslat dodatečné informace dodavatelům, „kteří o poskytnutí zadávací dokumentace požádali“ nebo „kterým byla poskytnuta“, pak má povinnost dodatečné informace odeslat registrovaným dodavatelům, neboť jejich registrace je de facto „žádostí o poskytnutí zadávací dokumentace“ a samotné uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je „poskytnutím zadávací dokumentace.“
Na druhou stranu by takový výklad rozhodně nekonvenoval s účelem zákonného zakotvení
– institutu profilu zadavatele vůbec a
– povinnosti zadavatelů jeho prostřednictvím komunikovat s dodavateli,
kterým je mimo jiné zjednodušení administrace veřejných zakázek.
Máme proto za to, že postačí, když zadavatel dodatečné informace uveřejní na profilu zadavatele.
Výše uvedené závěry se ale mohou uplatnit jen ve spojitosti s tou částí zadávací dokumentace, kterou zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele a kterou tak není povinen odesílat dodavatelům.
Dle § 48 odst. 1 ZVZ ale zadavatel není povinen na profilu zadavatele uveřejnit celou zadávací dokumentaci, ale toliko její textovou část. Dle § 48 odst. 2 ZVZ „části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli…“ Pokud je tedy zadavatel povinen některé části zadávací dokumentace dodavatelům odeslat nebo předat, zůstává jeho povinnost odeslat dodatečné informace dodavatelům, kteří o poskytnutí těchto částí zadávací dokumentace požádali, zachována vedle povinnosti uveřejnit je stejným způsobem jako zadávací dokumentaci, tedy na profilu zadavatele. Ani to ale neznamená, že by měl zadavatel v takovém případě (vedle uveřejnění na profilu zadavatele) odesílat dodatečné informace všem známým (registrovaným) dodavatelům, tuto povinnost má pouze vůči těm dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí neuveřejněných částí zadávací dokumentace. Upozorňujeme, že tyto závěry se budou lišit podle funkcionality profilu zadavatele jako elektronického nástroje. Pokud registrace znamená automatickou žádost o zaslání nezveřejněných částí zadávací dokumentace, pak by mělo platit, že zadavatel má vedle povinnosti uveřejnit dodatečné informace na profilu zadavatele povinnost odeslat dodatečné informace všem zaregistrovaným uchazečům.
B. VYLOUČENÍ UCHAZEČE A OZNÁMENÍ O VÝBĚRU NEJVHODNĚJŠÍ NABÍDKY
V jednotlivých fázích zadávacího řízení má zadavatel povinnost vyloučit uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Jedná se o vyloučení
– dle § 71 odst. 11 ZVZ ve fázi otevírání obálek, pokud nabídka uchazeče nevyhoví požadavkům zadavatele dle § 71 odst. 9 ZVZ,
– dle § 60 odst. 1 ZVZ ve fázi posuzování kvalifikace pro nesplnění kvalifikace v požadovaném rozsahu,
– dle § 76 odst. 6 ZVZ ve fázi posouzení nabídek pro nesplnění zákonných požadavků nebo požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách,
– dle § 77 odst. 6 v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou.
Ve všech těchto případech je zadavatel povinen uchazeči bezodkladně jeho vyloučení oznámit, a to včetně uvedení důvodů vyloučení.
Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky dle § 81 odst. 3 ZVZ zašle do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům (tedy těch, kteří nebyli pravomocně vyloučeni z účasti v zadávacím řízení).
V některých z výše uvedených případech má zadavatel dle výslovného znění ZVZ možnost nahradit odeslání oznámení uchazečům uveřejněním oznámení na profilu zadavatele:
– Oznámení o vyloučení uchazeče pro nesplnění kvalifikace může dle § 60 odst. 2 ZVZ zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
– Oznámení o vyloučení uchazeče ve fázi posouzení nabídek může dle § 76 odst. 6 ZVZ zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
– Oznámení o vyloučení uchazeče může dle § 77 odst. 6 v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou (s výslovným odkazem na § 76 odst. 6 ZVZ) zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
– Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky může dle § 81 odst. 4 ZVZ zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
Ve všech těchto případech se oznámení považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. Uvedené „úlevy“ pro zadavatele se vždy mohou uplatnit jen ve zjednodušeném podlimitním řízení a vždy jen v případě, že si to zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil.
Zadavatel ale uveřejněním na profilu zadavatele nemůže nahradit oznámení o vyloučení uchazeče ve fázi otevírání obálek, které je povinen odeslat vyloučenému uchazeči.

Dobrý den,
podle § 62 odst. 3 Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uchazeč, se kterým má být v rámci zjednodušeného podlimitního řízení uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.
Ve zjednodušeném podlimitním řízení (které zadavatel může použít pro zadávání podlimitních zakázek uvedených v § 25 ZVZ) zadavatel nemá možnost volit mezi dvěma způsoby prokazování splnění základních kvalifikačních předpokladů (čestné prohlášení nebo předložení patřičných dokladů požadovaných § 53 ZVZ) jako je tomu v případě zadávání podlimitní veřejné zakázky v jiném než zjednodušeném podlimitním řízení (§ 62 odst. 2 ZVZ).
Ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění základních kvalifikačních předpokladů prokazuje pouze předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje (§ 62 odst. 3 ZVZ). Úprava zjednodušeného podlimitního řízení tak odpovídá snaze dát zadavateli možnost zadat podlimitní veřejnou zakázku v celkově zjednodušeném druhu zadávacího řízení, který usnadňuje postup i dodavatelům.
Před uzavřením smlouvy však už je (v rámci zjednodušeného podlimitního řízení) stanovena zákonná povinnost vybraného uchazeče předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů požadovaných v § 53 ZVZ, prokazujících splnění kvalifikace. Splnění této povinnosti vybraným uchazečem slouží k ověření správnosti údajů obsažených v čestném prohlášení ještě před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem.

Dobrý den,
jedná-li se v dotčeném případě o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, ukládá zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění, (dále jen „ZVZ“ nebo také „zákon“) veřejnému a sektorovému zadavateli uveřejnit formulář oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh ve Věstníku veřejných zakázek (na národní úrovni) a také v Úředním věstníku Evropské unie (TED).
Ustanovení § 84 odst. 7 ZVZ neshledáváme v rozporu s ustanovením § 146 téhož zákona. Zatímco účelem § 84 odst. 7 první části souvětí ZVZ je stanovení lhůty pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, účelem § 146 odst. 1 ZVZ je určení (ze zákona) povinných „uveřejňovacích míst“ v členění na veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty.
Právě s ohledem na rozdílný účel citovaných odstavců ustanovení jsou také podřazeny odděleně ve dvou různých částech zákona, a sice v části druhé „Zadávací řízení“ hlavě VIII „Ukončení zadávacího řízení“ týkající se „Zrušení zadávacího řízení“ a v části sedmé „Společná ustanovení“ týkající se „Uveřejňování“.

Úřad pro úřední tisky EU ( dále „Úřad“) požaduje v případě nadlimitních veřejných zakázek, u kterých byl uveřejněn formulář Oznámení o zakázce (popř. Oznámení o zakázce – veřejné služby) v TED, zaslání informace o způsobu ukončení zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564, nestanoví standardní formulář pro zrušení zadávacího řízení či soutěže o návrh, je oznámení o neukončeném (zrušeném) zadávacím řízení odesíláno k uveřejnění v TED prostřednictvím formuláře „ Oznámení dodatečných informací, informací o nedokončeném řízení nebo oprav“, jehož podobu stanoví Úřad. Zadavatel je povinen odeslat k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek formulář „Zrušení zadávacího řízení/ soutěže o návrh“ a označit v objednávce požadavek na odeslání do TED, na jehož základě je provozovatel Věstníku veřejných zakázek povinen zajistit odeslání do TED.

Dovolujeme si doplnit, že výše zmíněné zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti jsou podrobně popsány také v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012) na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích, do které můžete nahlédnout na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

Nad rámec dotazu si s cílem poskytnout Vám komplexnější odpověď dovolujeme upozornit také na povinnosti, které zadavateli ukládá § 147 odst. 6 ZVZ.

Dobrý den,
ukázkový vzdělávací kurz není možné podřadit pod žádný ze zákonem jmenovaných požadavků, prostřednictvím kterých může být prokázána technická kvalifikace (viz. § 56 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ)). V rámci veřejných zakázek na dodávky je možné po uchazečích v rámci prokazování technických kvalifikačních předpokladů požadovat vzorky, to se však vztahuje výlučně na veřejné zakázky na dodávky, nikoli tedy na veřejné zakázky na služby. Ukázkový vzdělávací kurz je možno zvolit jako jedno z dílčích hodnotících kritérií a tudíž na něj nahlížet jako na předmět hodnocení. V tomto případě však zdůrazňujeme nutnost řádného vymezení tohoto dílčího hodnotícího kritéria, aby bylo jednoznačné, co a jakým způsobem bude hodnoceno. Zároveň připomínáme ustanovení § 78 odst. 4 ZVZ, dle kterého zadavatel, který zvolí hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.

Dobrý den,
na základě ustanovení § 148 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je možné nabídky a ostatní písemnosti, to znamená veškeré písemnosti podle ZVZ, předložit vždy v českém jazyce, popřípadě v jazyce stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách. Jestliže tedy zadavatel na základě Vámi poskytnutých informací stanovil, že nabídky mají být zpracovány v českém jazyce a zároveň nestanovil v zadávacích podmínkách, že je možné předložit nabídky nebo jejich části v jiném jazyce, jsou uchazeči (zájemci) povinni předložit nabídky v jazyce českém. Pokud hodnotící komise v rámci kontroly nabídek dle § 71 odst. 9 ZVZ zjistí, že nabídka není zpracována v požadovaném jazyce, tedy nabídka nevyhoví požadavkům dle ustanovení § 71 odst. 9 ZVZ, nabídku vyřadí. Pokud by zadavatel stanovením v zadávacích podmínkách umožnil uchazečům předkládat nabídky v jiném jím stanoveném jazyce, potom by uchazeči měli možnost vybrat si, v jakém jazyce předloží nabídku či její část, tj. zda ji předloží v jazyce českém nebo v jazyce jiném, stanoveném zadavatelem. Závěrem uvádíme, že doklady k prokázání kvalifikace mohou být předkládány ve slovenském jazyce.

Dobrý den,
doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů dodavatele a doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ, nesmí být ke dni podání žádosti starší 90 dnů, od data ke kterému doklad danou skutečnost prokazuje. V souvislosti s Vaší otázkou, je rozhodné datum pro stanovení bezdlužnosti 30. 8. 2013 to znamená, že platnost vystaveného dokladu uplyne 29. 11. 2013.

Dobrý den,
v rámci svých požadavků na technickou kvalifikaci může zadavatel požadovat prokázání realizace
– referenčních dodávek (u veřejné zakázky na dodávky),
– referenčních služeb (u veřejné zakázky na služby) nebo
– referenčních stavebních prací (u veřejné zakázky na stavební práce).
Ve svém dotazu výslovně odkazujete na § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), který reguluje požadavky zadavatele na realizaci referenčních služeb, nikoliv stavebních prací. Ze zbytku dotazu ale plyne, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce. Přitom právě u regulace požadavků zadavatele na reference je mezi veřejnými zakázkami na služby a veřejnými zakázkami na stavební práce rozdíl. Náš rozbor možnosti prokázat referenci nedokončeným projektem proto bude vztažen k (a) referenčním službám i (b) referenčním zakázkám na stavební práce.
a) Referenční služby
Dle § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ je zadavatel oprávněn požadovat, aby uchazeč předložil „seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech … s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být osvědčení“ (veřejného nebo soukromého) zadavatele referenční služby, případně za splnění zákonných podmínek místo něj smlouvu se soukromým zadavatelem.
Citované ustanovení nestanoví, že by se v případě referenčních služeb muselo jednat pouze o služby poskytnuté v rámci již dokončeného (stavebního) projektu. Zásadní je, aby z předloženého seznamu služeb a osvědčení zadavatele (za splnění podmínek dle ZVZ případně smlouvy se soukromým zadavatelem) vyplývalo, že dodavatel v posledních 3 letech poskytoval referenční služby v rozsahu dle požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách.
Podmínka, že referenční služba musela být realizována v rámci již dokončeného (stavebního) projektu neplyne ani ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen „Směrnice“). Dle odst. 39 úvodních ustanovení Směrnice by ověřování vhodnosti uchazečů a jejich výběr měl být prováděn za transparentních podmínek, přičemž za tímto účelem by měla být stanovena nediskriminační kritéria a prostředky k prokázání splnění zadavatelem nastavených kritérií.
Máme proto za to, že dodavatel je oprávněn prokázat splnění své kvalifikace dle § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ i prostřednictvím probíhající (nedokončené) zakázky. Prokázání splnění kvalifikace v rámci doposud probíhající zakázky, v níž dodavatel službu poskytnul, je však možné pouze za předpokladu, že:
• již realizovaný rozsah poskytnutých služeb odpovídá objemu požadovanému zadavatelem v zadávacích podmínkách;
• tento již realizovaný rozsah referenční služby byl realizován ve lhůtě dle ZVZ nebo dle zadávacích podmínek;
• dodavatel prokáže splnění daného předpokladu doklady stanovenými v ZVZ a zadávacích podmínkách.
b) Referenční stavební práce
Dle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ je zadavatel oprávněn požadovat, aby uchazeč předložil „seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně“.
Závěry ohledně prokazování referenčních zakázek na stavební práce je podobný jako u referenčních zakázek na služby s tím, že ZVZ u stavebních referencí navíc výslovně zdůrazňuje jejich řádné a včasné provedení.
Máme za to, že ZVZ či Směrnice ani u veřejných zakázek na stavební práce nestanoví, že by se v případě referenčních stavebních prací muselo jednat pouze o stavební práce poskytnuté v rámci již dokončeného (stavebního) projektu. Mělo by platit, že dodavatel je oprávněn prokázat splnění své kvalifikace dle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ i prostřednictvím probíhající (nedokončené) zakázky. Prokázání splnění kvalifikace v rámci doposud probíhající zakázky, v níž dodavatel stavební práce poskytnul, je však možné pouze za předpokladu, že:
• již realizovaný rozsah poskytnutých referenčních stavebních prací odpovídá objemu požadovanému zadavatelem v zadávacích podmínkách;
• tento již realizovaný rozsah poskytnutých referenčních stavebních prací byl realizován ve lhůtě dle ZVZ nebo dle zadávacích podmínek;
• dodavatel prokáže, že stavební práce byly poskytnuty řádně;
• dodavatel prokáže splnění daného předpokladu doklady stanovenými v ZVZ a zadávacích podmínkách.
c) Shrnutí
Jak plyne z výše uvedeného, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku na služby a požaduje referenci o realizaci zakázky na služby (například projektové), může dodavatel využít i služby poskytnuté v rámci ještě nedokončeného stavebního projektu, pokud splňují požadavky ZVZ a zadavatele dle zadávacích podmínek (zjednodušeně řečeno se takové reference týkají poskytnutých služeb, ne stavebních prací).

Dobrý den,
dle § 71 odst. 9 Zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), komise otevírá obálky a kontroluje, zda a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a b) je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Již v této fázi, např. právě u kontroly podpisu oprávněnou osobou či při následném sdělování informací o nabídkové ceně uchazečům, je možné (avšak nikoliv nutné) odhalit podání dvou různých nabídek jedním uchazečem.
Pokud nedojde k vyřazení nabídek a vyloučení uchazeče již při otevírání obálek, pak je dán prostor učinit tak při posuzování nabídek. V rámci posuzování nabídek je pak už nutné postupovat dle § 76 odst. 1 ZVZ a obě nabídky vyřadit v souvislosti s porušením § 69 odst. 1 ZVZ a uchazeče vyloučit dle § 76 odst. 6 ZVZ.
Pouze v případě, že by při posuzování nabídek bylo zjištěno, že nabídky jsou zcela identické, tak by bylo možné tuto informaci uvést do protokolu a nabídky sloučit pod jedním číslem, neboť § 69 odst. 1 ZVZ lze při použití systematického výkladu právní normy vykládat tak, že ačkoliv lze podat pouze jednu nabídku, tak v případě podání dvou identických nabídek lze takovýto postup uchazeče označit nikoliv jako podání více nabídek, nýbrž jako „podání jedné nabídky dvakrát“. ZVZ neupravuje, jak v takovémto případě postupovat, ale lze předpokládat, že postup, při kterém budou dodrženy zásady obsažené v § 6 ZVZ, tedy zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, by měl být v pořádku.

Dobrý den,
vzhledem k tomu, že původní veřejná zakázka byla soutěžena ve zjednodušeném podlimitním řízení, předpokládáme, že dotaz se týká veřejného (nikoliv tedy sektorového) zadavatele.
Veřejný zadavatel může dle § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadat vícepráce (slovy ZVZ dodatečné stavební práce) původnímu dodavateli, i když tyto nebyly předvídány v původních zadávacích podmínkách, pokud
– jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností;
– jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací;
– nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky (oddělení by způsobilo závažnou újmu zadavateli), nebo je technické či ekonomické oddělení sice možné, ale vícepráce jsou zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky; a
– celkový rozsah víceprací nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky.
Posouzení naplnění těchto podmínek, které musí být kumulatnivní, je věcí a i odpovědností zadavatele. Upozorňujeme, že pojem „objektivně nepředvídané okolnosti“, které zapříčinily potřebu víceprací, je v relevantní judikatuře vykládán restriktivně, když se musí jednat o takové okolnosti, které zadavatel nejenže nepředvídal, ale předvídat ani nemohl. Objektivními jsou pak tyto okolnosti v případě, že nevznikly pouze na volní úvaze zadavatele.
Platí, že finanční limit 20% hodnoty původní veřejné zakázky musí být dodržen vzhledem ke všem vícepracím jako celku. V tomto ohledu je hodnota původní veřejné zakázky (dle znění dotazu se jednalo o 8 milionů Kč) s ohledem na celkovou hodnotu víceprací významná.
Nutné je dále zhodnotit, zda postupem zadavatele nedochází k protizákonnému dělení předmětu veřejné zakázky na vícepráce ve smyslu § 12 odst. 3 ZVZ. V tomto ohledu je hodnota původní veřejné zakázky bez významu.
Jako nesouladný se zákonem bude pravděpodobně zhodnocen takový postup zadavatele, kdy se tento dozví, že vnikla potřeba víceprací, z nich vícepráce odpovídající 20 % hodnoty původní veřejné zakázky zadá původnímu dodavateli dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ a zbylé vícepráce zadá samostatně, přičemž se vyhne aplikaci přísnějších pravidel ZVZ nebo aplikaci ZVZ vůbec.
Přijatelný by naopak byl postup, kdy zadavatel další vícepráce, jejichž potřeba vznikla, které v celkovém souhrnu překročí 20 % hodnoty původní veřejné zakázky a které dosahují finančních limitů dle ZVZ, zadá v některém z druhů zadávacího řízení v souladu se ZVZ, například v otevřeném řízení.

Dobrý den,
zadavatel veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti může dle § 54 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), požadovat, aby dodavatelé prokázali schopnost a oprávnění nakládat s utajovanými informacemi. Dodavatelé tento profesní kvalifikační předpoklad prokazují předložením dokladu vydaného na základě zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 412/2005“). Takový doklad prokazuje, že dodavatel je schopen zabezpečit ochranu utajované informace příslušným druhem zajištění odpovídajícím požadavkům zadavatele na opatření, která zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách.
Doklad dle § 54 písm. e) ZVZ lze tedy získat postupem dle zákona 412/2005. Konkrétní podmínky získání požadovaného dokladu závisí na tom, jaký doklad zadavatel v zadávacích podmínkách fakticky požaduje. Požadavky na získání dokladu dle § 54 písm. e) ZVZ se mohou lišit například v závislosti na tom, jakým stupněm utajení dle § 4 zákona 412/2005 je utajovaná informace, která má být dodavateli zpřístupněna, klasifikována nebo jaká bude forma přístupu k utajované informaci dle § 20 zákona 412/2005.
Zároveň dle § 52 odst. 4 ZVZ platí, že veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit, že lhůta pro prokázání splnění kvalifikace dle § 54 písm. e) ZVZ pro dodavatele, kteří příslušným dokladem ještě nedisponují, neuplyne už ve lhůtě pro podání nabídek (ve zjednodušeném podlimitním řízení) nebo ve lhůtě pro podání žádostí o účast (v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu). Vždy ale platí, že doklad o splnění kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. e) ZVZ musí být předložen nejpozději před uzavřením smlouvy.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) možnost dodavatelů podat společnou nabídku aprobuje ve svém § 69 odst. 4. Mimo jiné ji ale dle § 51 odst. 6 ZVZ podmiňuje povinností sdružení podat současně s doklady k prokázání splnění kvalifikace smlouvu, „ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky“.
Předložil-li dodavatel rámcovou smlouvu o sdružení, ve které solidární odpovědnost členů sdružení stanovena není, místo toho dle ní veškeré finanční nároky související s neplněním smlouvy na realizaci veřejné zakázky ponese vedoucí účastník sdružení a ostatní účastníci sdružení jsou zavázáni toliko dohodnout zásady pro činnost sdružení do 14 dnů od doručení výzvy k uzavření smlouvy, nepředložil smlouvu tak, jak ji požaduje § 51 odst. 6 ZVZ.
ZVZ nedává dodavatelům (uchazečům) žádnou možnost volby, jak bude odpovědnost členů sdružení při podání společné nabídky nastavena. Dle dikce ZVZ musí jít o solidární odpovědnost všech členů sdružení, tj. všichni musí být ve vztahu k zadavateli odpovědní společně a nerozdílně. Na tom nic nemění ani skutečnost, že například jediný zavázaný člen sdružení je vedoucím nebo nejdůležitějším členem.
Požadavek na solidární odpovědnost členů sdružení může „zmírnit“ jen speciální (oborový) zákon nebo sám zadavatel v zadávacích podmínkách. Nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak, musí sdružení (na které se ZVZ dívá jako na jednoho dodavatele) předložit smlouvu, ze které nepochybně plyne solidární odpovědnost každého jednoho člena sdružení za realizaci veřejné zakázky.
Tážete se, zda je možné takového uchazeče vyloučit rovnou nebo jej má hodnotící komise vyzývat k vysvětlení /doplnění.
Ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ sice dává hodnotící komisi možnost (nikoliv povinnost) požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, to ale jen takové vysvětlení, které vysvětlí případnou nejasnost, není ale přípustné, aby touto cestou byla nabídka doplňována nebo opravována. Takový postup by totiž mohl být shledán jako diskriminační. Cestou „vysvětlení nabídky“ podle § 76 odst. 3 ZVZ tedy uchazeč nepředloženou smlouvu o solidárním ručení „doložit“ fakticky nemůže.
Problematika vylučování uchazečů před samotným hodnocením nabídek je obecně poměrně složitá a tudíž na otázku možnosti požadovat doplnění nabídky lze nazírat dvěma způsoby.
Zaprvé platí, že výzva k doplnění nabídky je možná jen ve vztahu k dokladům dle § 68 odst. 3 ZVZ (zjednodušeně (a) seznam statutárních orgánů nebo jejich členů, (b) seznam vlastníků akcií, (c) prohlášení o neuzavření zakázané dohody dle zákona o ochraně hospodářské soutěže). Smlouva se zakotvením solidární odpovědnosti členů sdružení tedy mezi dokumenty, jejichž doplnění ZVZ výslovně ve svém § 76 odst. 3 umožňuje, nepatří. Prvním (přísným) výkladem by tedy šlo dovodit, že ve vzniklé situaci je na místě, aby hodnotící komise nabídku uchazeče vyřadila a zadavatel jej vyloučil z další účasti v zadávacím řízení.
Na druhou stranu ale platí, že povinnost sdružení předložit smlouvu zakotvující solidární ručení členů sdružení je zakotvena v § 51 odst. 6 ZVZ, tedy ve spojitosti s prokazováním kvalifikace dodavateli. Ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ pak stanoví možnost (nikoliv povinnost) veřejného zadavatele po dodavateli požadovat, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Druhý (méně přísný) výklad tedy svědčí dodavateli, kterého může zadavatel vyzvat k doložení dokladů. Tento postup by však mohl být posuzován kontrolními orgány jako nesprávný s ohledem na absenci výslovné zákonné úpravy (tedy i když je v podstatě „prosoutěžní“, je méně bezpečný).
Považujte výše uvedené údaje jako obecné a čistě informativní. Nemůžeme v rámci této odpovědi (ani by to s ohledem na omezené množství informací nebylo možné) radit zadavateli, jaký přístup má zvolit, ani nemůžeme předvídat případné rozhodnutí pravomocného orgánu.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) ve svém ustanovení § 74 uvádí, že členem hodnotící komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele a zároveň tato osoba nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatá, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jí nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči nesmí spojovat osobní ani pracovní či obdobný poměr. Dále také platí, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, že alespoň jedna třetina členů hodnotící komise musí mít příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Další požadavky na členy hodnotící komise ZVZ neklade. Pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené požadavky na členy hodnotící komise, není dán důvod pro to, aby primátor města či vedoucí odboru nemohl být jmenován jako člen komise. Není důvod předpokládat, že primátor z titulu své funkce stejně tak vedoucí odboru, který plní úlohu zadavatele, nesplňuje výše uvedené požadavky více než jiní zaměstnanci městského úřadu.

Dobrý den,
v souladu s ustanovením § 51 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) platí, že nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa jeho podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Dále platí, že doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
Ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) ZVZ v souvislosti se splněním základních kvalifikačních předpokladů dodavatelem uvádí následující:
„Jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu…; tento kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání nebo bydliště.“
S ohledem na výše uvedené lze učinit závěr, že člen statutárního orgánu dodavatele, který je osobou s cizí státní příslušností a bydlištěm v jiné zemi, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů vydaný v zemi jeho bydliště (pokud se tento doklad v dané zemi vydává, v opačném případě předloží čestné prohlášení) a k tomuto připojí úředně ověřený překlad do českého jazyka a zároveň je povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů vydaný v České republice.

Dobrý den,
zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ. Uchazeči jsou pak povinni postupovat v souladu s pravidly, která stanoví sám zadavatel, případně poskytovatel dotace. Není však vyloučeno, že zadavatel zvolí postup analogický k postupu uvedenému v ZVZ.
V zákonném režimu je veřejný zadavatel povinen v souladu s ustanovením § 127 ZVZ přijmout ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace předložený výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „ SKD“) za předpokladu, že tento nahrazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 nebo 2 ZVZ a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 a) až d) ZVZ. Zadavatelé nemusí kontrolovat správnost údajů, které jsou ve výpisu obsaženy, musí pouze kontrolovat, zda ode dne vydání výpisu neuplynuly více než 3 měsíce. SKD je nástrojem pro usnadnění procesu prokazování splnění kvalifikace v zadávacím řízení.
Vzhledem ke skutečnosti, že veřejné zakázky malého rozsahu mohou být zadávány v mírnějším režimu, než jaký stanoví ZVZ, resp. není důvod je zadávat v režimu přísnějším, než je režim zákona o veřejných zakázkách, nepovažujeme za důvodné a hospodárné neumožnit uchazečům o veřejnou zakázku malého rozsahu prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím výpisu z SKD.
ZVZ neupravuje otázku jednání dodavatelů, resp. možnost, případně rozsah možného zastoupení. Tato problematika je upravena v právních normách občanského a obchodního práva. Obecně lze však mít za to, že třetí osoba může činit právní úkony jménem dodavatele či v jeho zastoupení v takovém rozsahu, v jakém byla dodavatelem zmocněna.

Dobrý den,

dle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) je zadavatel povinen odeslat dodatečné informace současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, přičemž poskytnutím zadávací dokumentace se dle § 48 odst. 1 ZVZ rozumí i její uveřejnění na profilu zadavatele.
Přestože z § 49 odst. 3 ZVZ plyne pro zadavatele povinnost odeslat dodatečné informace pouze těm dodavatelům, kteří požádali o zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, ale zadavateli jsou známi i další dodavatelé (např. ti, kteří si zadávací dokumentaci stáhli z profilu zadavatele nebo se na zadávací dokumentaci dotazovali), zastáváme stanovisko, že je zadavatel v souladu se zásadou rovnosti povinen dodatečné informace odeslat i těmto dodavatelům.
V této souvislosti dodáváme, že vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, nestanoví povinnost identifikovat přihlášené dodavatele na profil zadavatele. Bude-li ale zadavatel disponovat takovým elektronickým nástrojem, který je výše uvedeného schopen, je zadavatel povinen dodatečné informace odeslat i těmto dodavatelům.

Dobrý den,

v případě prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele podle § 51 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jde stále o prokazování kvalifikace, přičemž ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ se vztahuje na pravost a stáří dokladů k prokázání kvalifikace, lhostejno, zda jde o doklady, které předkládá dodavatel či subdodavatel. To znamená, že pro dodavatele i subdodavatele platí stejné zákonné ustanovení, výpis z obchodního rejstříku nesmí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky v případě otevřeného řízení, zjednodušeného podlimitního řízení a jednacího řízení bez uveřejnění.

Dobrý den,

dle § 74 odst. 3 ZVZ musí mít hodnotící komise alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít alespoň jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že členové hodnotící komise musí mít v odůvodněných případech takovou odbornost, aby dokázali posoudit a hodnotit podané nabídky.

Povinnost veřejného zadavatele jmenovat náhradníky členů hodnotící komise upravuje § 74 odst. 4 ZVZ, ze kterého vyplývá, že veřejný zadavatel jmenuje za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka.

Role náhradníka dle § 74 odst. 4 ZVZ ve spojení s § 75 odst. 2 ZVZ spočívá v tom, aby zastoupil (řádného) člena hodnotící komise. ZVZ předpokládá, že ne vždy je možné, aby se dostavili všichni řádní členové, nebo může řádný člen pozbýt svého členství podle § 74 odst. 8 ZVZ. V takovýchto případech nahrazuje člena hodnotící komise právě jeho náhradník.
V případě Vašeho dotazu na správnost Vašeho postupu při stanovení složení hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek, lze tedy shrnout, že zadavatel je odpovědný za dodržování ZVZ. Odpovídá tedy za složení a činnost hodnotící komise a je vázán § 74 odst. 3 ZVZ, z něhož explicitně vyplývá, že pokud to je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít minimálně jedna třetina členů komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Hlavní účel § 74 odst. 4 ZVZ je pak třeba spatřovat právě v návaznosti na výše zmíněné ustanovaní § 74 odst. 3 ZVZ, tedy v tom, aby člena hodnotící komise s příslušnou odborností zastupoval právě jeho náhradník, jež touto odborností disponuje také.

Účast náhradníka na jednání hodnotící komise upravují § 75 odst. 2 a § 74 odst. 8 ZVZ, ze kterých vyplývá, že jediným zákonným důvodem účasti náhradníka člena na jednání hodnotící komise je právě nahrazení konkrétního člena hodnotící komise, za jehož náhradníka je jmenován. Pokud tedy nastane situace, že se jednání hodnotící komise účastní jak její člen tak jeho náhradník, je takový stav v rozporu s výše uvedenými ustanoveními ZVZ.

Dobrý den,

v případě Vašeho dotazu, jak postupovat, když uchazeč nedoloží Vámi požadované čestné prohlášení a namísto toho předloží doklady, ze kterých nevyplývá nebo dokonce je zřejmé, že uchazeč nesplňuje Vámi požadované kvalifikační předpoklady, který se vztahuje k aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), Vám sdělujeme:
Kvalifikace dodavatele se v případě zjednodušeného podlimitního řízení prokazuje čestným prohlášením, z jehož obsahu bude zřejmé, že uchazeč splňuje všechny kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem. Jestliže uchazeč, namísto čestného prohlášení předloží přímo dokumenty prokazující splnění jednotlivých kvalifikačních předpokladů, lze i tuto situaci považovat za souladnou se zákonem, neboť uvedené dokumenty jsou rovnocenné požadovanému čestnému prohlášení. Takové doklady bude zadavatel posuzovat na základě jejich obsahu.
V případě, že uchazeč zašle doklady, z jejichž obsahu nebude patrné, že dané kvalifikační předpoklady uchazeč splňuje, může zadavatel na základě § 59 odst. 4 ZVZ po uchazeči požadovat, aby ve stanovené lhůtě chybějící čestné prohlášení podle § 62 odst. 3 ZVZ zaslal. S ohledem na Vámi uvedené informace považujeme za vhodné, aby v případě zmíněné žádosti o dodatečné zaslání čestného prohlášení dle ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ zadavatel uvedl, že doklady, které uchazeč zaslal, nesplňují zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady a zároveň ho upozornil na skutečnost, že pokud v zadávacím řízení uspěje (jeho nabídka bude vyhodnocena jako nejvhodnější), je povinen na základě § 82 odst. 4 ZVZ předložit zadavateli veškeré originály nebo úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů, z nichž musí vyplývat splnění kvalifikačních předpokladů. V opačném případě, při neposkytnutí řádné součinnosti k uzavření smlouvy vybraným uchazečem dle § 82 odst. 4 ZVZ, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí.

Závěrem ještě doplňujeme, že danou problematikou, která se týká prokazování kvalifikace čestným prohlášením, se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Stanovisko ÚOHS v této věci je uveřejněno na webových stránkách ÚOHS (http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html )

Vážený pane inženýre,

dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu. Je však bez výjimky povinen při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ a ani jiné ustanovení ZVZ v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu použití institutu mimořádné nízké nabídkové ceny ve smyslu § 77 ZVZ nebrání a ani jej nevylučuje a proto je zadavatel oprávněn jej aplikovat.

Možnosti, jak při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu může zadavatel aplikovat ustanovení § 77 ZVZ, jsou následující:

• v zadávacích podmínkách zadavatel jasně stanoví analogický postup dle § 77 ZVZ;

• ustanovení § 77 ZVZ bude bez jakýchkoliv změn a úprav přímo promítnuto do zadávacích podmínek;

• v souladu s § 26 odst. 5, věta druhá, ZVZ bude zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupovat postupem platným pro zadávání podlimitních veřejných zakázek. V takovém případě však zadavatele upozorňujeme, že je povinen splnit veškeré povinnosti, které mu ZVZ pro zadávání podlimitních veřejných zakázek ukládá, a to i přesto, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu.

Co se dále konkrétně týká Vámi navržené formulace ohledně postupu zadavatele v případě obdržení nabídky s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, jehož znění neodpovídá textu § 77 ZVZ, není vhodné a nedoporučujeme jej v zadávacích podmínkách použít, a to právě z důvodu, že neodpovídá dikci ZVZ.

Jako nejvhodnější a správné řešení Vaší situace se proto jeví, stanovíte-li v zadávacích podmínkách pro případ obdržení nabídky s mimořádné nízkou nabídkovou cenou, že zadavatel bude v takové situaci postupovat analogicky dle § 77 ZVZ. Tím tak bude naplněn Váš požadavek, bude se jednat o postup zcela v souladu se zásadami dle § 6 ZVZ a zároveň se i vyvarujete vzniku případných komplikací, které by z Vámi navrženého odstavce mohly v budoucnosti vyplynout.

Nad rámec shora uvedeného si Vás dovolujeme upozornit, že otázku, zda je nabídková cena uchazeče mimořádně nízkou nabídkovou cenou, je nutné posuzovat ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a nikoliv k její předpokládané hodnotě. Jelikož s ohledem na dobu, která uplyne mezi stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky a koncem lhůty pro podání nabídek, není vyloučeno, že na daném trhu dojde ke změnám cenových hladin.

V neposlední řadě podotýkáme, že je-li Vaše veřejná zakázka malého rozsahu mimo jiné i financována z dotací, jste povinni, a to nad rámec shora uvedeného, postupovat a řídit se pravidly poskytovatele dotace.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) stanoví
povinnost podepsat protokol o otevírání obálek všemi přítomnými členy komise (§ 73 odst. 3 ZVZ)
v případě, že posouzení kvalifikace provedla zvláštní komise nebo hodnotící komise, povinnost podepsat protokol o posouzení kvalifikace všemi přítomnými členy komise (§ 59 odst. 7 ZVZ)
povinnost podepsat zprávu o posouzení a hodnocení nabídek (§ 80 odst. 2 ZVZ).
Z uvedeného je zřejmé, že předmětné protokoly musí být členy příslušné komise podepsány. Samotné vygenerování protokolu prostřednictvím webového rozhraní elektronického tržiště je pouze pomůckou a zmíněnou povinnost podepsat protokoly nenahrazuje.
K povinnosti podepsat oznámení o zadání veřejné zakázky (ve smyslu ZVZ oznámení o výsledku zadávacího řízení) dodáváme, že povinnost podepsat předmětné oznámení vyplývá z § 4 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Zadavatel může oznámení doručit provozovateli Věstníku veřejných zakázek jak v listinné, tak elektronické formě. V případě elektronické formy zadavatel opatří oznámení zaručeným elektronickým podpisem.

Dobrý den,
ustanovení § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se vztahuje pouze na situaci, kdy nebyly podány námitky ve stanovené zákonné lhůtě. Pokud tedy námitky ve stanovené lhůtě podány nebyly, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Toto ustanovení, byť obsahuje slovo „uzavře“, má pořádkový charakter a je třeba mu rozumět tak, že dodavatel poskytne řádnou součinnost k uzavření smlouvy. Pokud námitky podány byly, je postup zadavatele při přezkoumávání námitek a následném uzavření smlouvy upraven v ustanovení § 111 ZVZ. Pokud byly předmětné námitky podány včas a zadavatel se jimi v souladu se zákonem zabýval, avšak těmto námitkám v souladu s § 111 odst. 1 ZVZ nevyhověl, nesmí zadavatel uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) dle § 114 odst. 4 ZVZ, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek. Ze zákona tedy nelze dovodit, že zadavatel má povinnost uzavřít smlouvu do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání návrhu na Úřad, je však možné tuto lhůtu použít jako podpůrnou. Nýbrž platí, že nepodá-li stěžovatel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů u Úřadu, stanoví zákon zadavateli povinnost neuzavřít smlouvu do uplynutí lhůty pro toto podání a zároveň nesmí být smlouva uzavřena ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek.

Dobrý den,
ustanovení § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) uvádí taxativní výčet požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Veřejní zadavatelé jsou tedy při stanovování požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů omezeni jen na takové, které jsou uvedené v ustanovení § 56 ZVZ.
Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 4. 2012 nemohou veřejní zadavatelé k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadovat po uchazečích předložení jakéhokoliv certifikátu ISO.
Je-li však požadavek na předložení certifikátu ISO odůvodněn předmětem veřejné zakázky, může zadavatel v zadávací dokumentaci vymezit tento požadavek jako technickou podmínku. Tato podmínka však nesmí být stanovena tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly neodůvodněnou konkurenční výhodu nebo neodůvodněně vytvářely překážky hospodářské soutěže.

Dobrý den,

1. K otázce vrácení originálu bankovní záruky

Dle § 67 odst. 1, věta poslední, zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je jistotou ve smyslu ZVZ složení peněžní částky na účet zadavatele, bankovní záruka nebo pojištění záruky.

Má-li být, a to v souladu s § 67 odst. 5 ZVZ, v zadávacím řízení poskytnuta jistota formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je uchazeč povinen zajistit její platnost po celou dobu zadávací lhůty, přičemž zadavatel je povinen uchovávat kopii záruční listiny a originál záruční listiny vrátit uchazeči ve lhůtě podle § 67 odst. 2 ZVZ.

Je-li proto zadávací řízení zrušeno například jako ve Vašem případě právě proto, že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, je zadavatel dle § 67 odst. 2 písm. d) ZVZ povinen jistotu uchazeče uvolnit / vrátit originál bankovní záruky, a to do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení.

2. K otázce vrácení originálu bankovní záruky v případě, že zadavatel obdržel toliko jednu nabídku

Co se však konkrétně týká Vašeho dotazu, je při jeho zodpovězení nezbytné vzít rovněž v úvahu dále i / reflektovat:

• ustanovení § 71 odst. 7 ZVZ, podle kterého, obdrží-li zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek pouze jedinou nabídku, taková obálka se neotevírá a zadavatel je povinen bezodkladně o této skutečnosti vyrozumět uchazeče; a

• ustanovení § 155 odst. 1 ZVZ, podle něhož je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamech učiněných elektronicky po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; jakož i

• standardizovaný postup peněžních ústavů, které vyžadují vrácení originálu bankovní záruky po uplynutí doby, na kterou byla vystavena.

S ohledem na shora uvedené je proto v případě, že již bylo předmětné zadávací řízení zrušeno a od okamžiku zrušení tohoto zadávacího řízení bylo zadavatelem ve smyslu § 67 odst. 2 písm. d) ZVZ odesláno oznámení o zrušení zadávacího řízení, pak je možné, aby zadavatel obálku s jedinou nabídkou otevřel a dodavateli originál bankovní záruky vrátil.

Vzhledem ke skutečnosti, že se však jedná o zcela nestandardní a výjimečnou situaci, doporučujeme zadavateli, aby o postupu otevření obálky pořídil protokol a prostou kopii originálu bankovní záruky, která má být dodavateli vrácena. Tyto dokumenty pak zadavatel učiní součástí dokumentace k veřejné zakázce, a to z důvodu případných budoucích kontrol ze strany orgánů státní správy či jiných.

3. Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k otázce vrácení originálu bankovní záruky

Závěrem si dovolujeme doplnit, že výše uvedené je i v souladu s postojem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který ve svém stanovisku k § 67 ZVZ mimo jiné uvádí následující:

„Bude-li se v praxi jednat o tyto případy, kdy zadavatel již nemá možnost nebo nehodlá uplatnit práva z poskytnuté bankovní záruky a originál bankovní záruky slouží pouze pro účely archivace, nejeví se z hlediska praktického účelné vyžadovat důslednou aplikaci ust. § 155 zákona ve vztahu k originálu záruční listiny. Z uvedeného důvodu lze konstatovat, že by při případném přezkoumání úkonů zadavatele Úřad v konkrétním případě připustil, pokud by zadavatel vrátil originál záruční listiny v případech, kdy jsou uchazeči zavázáni k vrácení záruční listiny peněžnímu ústavu. V této souvislosti je však nutno poznamenat, že z hlediska přezkoumatelnosti je nezbytné ponechat v dokumentaci o veřejné zakázce kopii (příp. úředně ověřenou kopii) záruční listiny.“

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se otázkou střetu zájmů ve smyslu Vámi uvedeného případu nezabývá. ZVZ nebrání žádnému uchazeči v účasti na veřejné zakázce s výjimkou ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ, které obsahuje zákaz plnění veřejných zakázek těch uchazečům, kteří spáchají správní delikt dle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ.
Je třeba ale podotknout, že základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku.
Skutečnost, že se jedna osoba podílela na zpracování zadávací dokumentace a ta samá osoba se následně účastní související veřejné zakázky, nemusí být automaticky vykládána jako rozpor se ZVZ. Důležité je, aby byla na relevantním trhu zajištěna hospodářská soutěž. Je nezbytné trvat na tom, aby zadavatel uveřejnil informace o veřejné zakázce v souladu se zákonem a umožnil tak účast ve veřejné zakázce i dalším subjektům na trhu. Aby bylo možné konstatovat, že zadavatelovým postupem byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily i jiným možným subjektům účastnit se zadávacího řízení. Díky těmto krokům lze eliminovat možnou tezi o informační výhodě osob propojených se zadavatelem.

Dobrý den,
zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že zadavatel bude hodnotit nabídkovou cenu včetně DPH, je tímto vázán a jako vítěznou nabídku tedy vybere tu, která obsahuje nejnižší nabídkovou cenu včetně DPH. Připomínáme, že se zadavatel může vždy libovolně rozhodnout, zda bude hodnotit ceny bez DPH či včetně DPH, je však třeba, aby skutečnost, zda budou hodnoceny ceny bez DPH či včetně DPH, byla uchazečům známa předem, resp. v době přípravy jejich nabídek a konstrukce nabídkových cen. Jak již bylo výše uvedeno, veřejný zadavatel není v případě veřejných zakázek malého rozsahu povinen postupovat dle ustanovení ZVZ, avšak může zde uvedená ustanovení podpůrně využít. Pokud má zadavatel z jakéhokoliv důvodu pochybnosti o správnosti průběhu výběrového řízení, je oprávněn toto řízení zrušit a zahájit nové výběrové řízení. K části dotazu týkající se předpokládané hodnoty uvádíme, že zákonnou definicí předpokládané hodnoty veřejné zakázky se pro účely ZVZ rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky tedy nepředstavuje maximální možnou nabídkovou cenu. Zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci uvést maximální možnou nabídkovou cenu, kterou bude pro dané plnění akceptovat. Tento údaj však není obligatorní součástí zadávací dokumentace, na rozdíl od předpokládané hodnoty, jejíž výše však nemusí vždy odpovídat hodnotě obdržených nabídkových cen (může být tedy výrazně vyšší případně nižší). Předpokládanou hodnotou se vždy rozumí peněžitá částka bez DPH.

Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci stáří dokladů prokazujících kvalifikaci uvádíme následující: Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci prokazování kvalifikace v rámci zjednodušeného podlimitního řízení není možno vztahovat na způsob prokazování kvalifikace u nadlimitních veřejných zakázek. Postup pro prokazování kvalifikace a stáří dokumentů je přesně stanoven v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). Doba prokazování kvalifikace je uvedena v § 52 ZVZ. Dodavatel je tedy povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek, pro podání žádosti o účast či ve lhůtě stanovené veřejným zadavatelem ve výzvě k jednání v případě jednacího řízení bez uveřejnění a to nejpozději do uzavření smlouvy. ZVZ v § 57 odst. 1 opravňuje zadavatele požadovat po uchazeči, se kterým má být uzavřena smlouva dle § 82 ZVZ, před uzavřením smlouvy předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace a ten je povinen je předložit. Dále ZVZ ve svém ustanovení § 59 odst. 4 umožňuje veřejnému zadavateli požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, avšak skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě dle § 52 ZVZ. I toto ustanovení tedy nepřipouští možnost předložit zadavateli doklady prokazující splnění kvalifikace, které nedokládají prokazované skutečnosti ve lhůtě dle § 52 ZVZ. Obecně lze tedy uvést, že u nadlimitních veřejných zakázek zákon požaduje prokázání kvalifikačních předpokladů ve lhůtách uvedených v § 52 ZVZ (do nabídky jsou vkládány prosté kopie dokladů), avšak před podpisem smlouvy může zadavatel požadovat předložení originálů či úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž tyto doklady stejně jako výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky (viz. § 57 odst. 2 ZVZ).

Dobrý den,

v souladu s ustanovením § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje předložením čestného prohlášení. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva dle § 82 ZVZ , je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž pro stáří těchto dokladů je možno aplikovat obecné ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ, dle kterého nesmí být tyto doklady spolu s výpisem z obchodního rejstříku starší 90 dnů. Dodavatel tedy může zadavateli předložit doklady vztahující se i k době po uplynutí lhůty pro podání nabídky.
Pokud bude nabídka podávána v elektronické podobě, je možné, aby byl dodavatelem předložen elektronický výpis z obchodního rejstříku opatřený elektronickým podpisem ve formě datové zprávy. Pokud je však nabídka podávána v tištěné podobě, je jedinou přípustnou formou dokladu dle § 54 písm. a) ZVZ autoritativně potvrzený výpis. Pokud by byl elektronický výpis vytištěn, není možné jej považovat za doklad prokazující splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a) ZVZ, jelikož zde nelze prokázat přítomnost elektronického podpisu a jedná se tedy o výpis, který má pouze informativní povahu.

Dobrý den,

ustanovení § 71 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách je zapotřebí vykládat striktně, termínem „ihned“ se rozumí povinnost zadavatele učinit taková opatření, která zaručí přímou časovou návaznost mezi uplynutím lhůty pro podání nabídek a zahájením otevírání obálek s nabídkami. V praxi to znamená, že pokud je uplynutí lhůty pro podání nabídek určeno např. ve 14 hod, zadavatel/hodnotící komise zahájí otevírání obálek v ten samý den ve 14 hod. Smyslem úpravy je eliminace prostoru pro manipulaci s podanými nabídkami, což právě bezprostřední kontinuita obou dějů zajišťuje. Zadavatel je povinen učinit taková opatření, aby naplnil požadavek zákona.

Dobrý den,
za podmínky, že písemná výzva podle § 38 ZVZ, resp. zadávací dokumentace, zahrnovala požadavek veřejného zadavatele na předložení časového harmonogramu prací v nabídce a uchazeč jej v nabídce nepředložil, je veřejný zadavatel povinen podle § 76 odst. 1 ZVZ po provedení posouzení nabídek nabídku takového uchazeče vyřadit. Následně uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení (§ 76 odst. 6 věta první ZVZ).
Hodnotící komise může podle § 76 odst. 3 ZVZ v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. ZVZ ovšem nepřipouští možnost doplnění nabídky o doklady, které uchazeč (zájemce) nepředložil v nabídce.

Dobrý den,

pravděpodobnost, že nastane situace, kdy obdržíte stejnou nabídkovou cenu od všech uchazečů je velice malá, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“) tuto situaci výslovně neupravuje. Zadavatel však musí postupovat v souladu se zásadami stanovenými v § 6 ZVZ.

Pokud zadavatel obdrží dvě nebo více nabídek se stejnou cenou, má zadavatel v podstatě pouze jednu možnost, jak takovou situaci řešit, vítězného uchazeče prostřednictvím může vybrat pomocí náhodného výběru. Výběr by měl být proveden co nejtransparentnějším způsobem, uchazeči, kterých se takový výběr týká, by měli mít se tohoto výběru zúčastnit, případně může být takový výběr proveden ještě za účasti notáře. Zadavatel by zároveň měl zájemcům umožnit zkontrolovat před zahájením náhodného výběru zařízení a prostředky k němu sloužící.

Závěrem si dovolujeme sdělit, že zásadně nedoporučujeme jako způsob řešení nastalé situace umožnit uchazečům úpravu nabídkové ceny, takový postup by částečně odpovídal jednacímu řízení, přičemž jednací řízení může zadavatel použít pouze v případech taxativně uvedených v § 22 resp. 23 ZVZ a i v případě, že by dle těchto zákonných ustanovení bylo možné předmětnou veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení, není možné v průběhu zadávacího řízení měnit jeho druh.

Dobrý den,
ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) bod 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) stanoví, že dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky.
Spojka „nebo“ zde má tedy vylučovací charakter, kdy buď platí první část věty, nebo druhá. Buď jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby neoddělitelné od původní veřejné zakázky, nebo mohou být oddělitelné, avšak jsou nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky.
V případě Vámi uváděných dílčích geodetických prací se tedy jeví, že pokud budou kumulativně splněny všechny podmínky pro zadání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, pak by tyto práce bylo možné zadat v jednacím řízení bez uveřejnění dle tohoto ustanovení, a to i v případě, že mohou být technicky či ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky.

Dobrý den,
ustanovení § 76 odst. 3 ákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) uvádí, že hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, případně o doplnění dokladů dle § 68 odst. 3 ZVZ. Zákon tedy opravňuje hodnotící komisi pouze k tomu, aby si vyžádala vysvětlení nabídky, nikoli však k tomu, aby dodavateli nařídila, jakým způsobem tak má učinit. Hodnotící komise ve své žádosti o vysvětlení musí podrobně popsat, v čem spatřuje nejasnosti nabídky (případně které doklady má zadavatel předložit; myšleno doklady dle § 68 odst. 3 ZVZ), aby nedošlo k situaci, že odpověď uchazeče nejasnost neozřejmí, a to vzhledem k nevhodně zvolené formulaci v žádosti hodnotící komise. Skutečnost, že zadavatel odmítá akceptovat vysvětlení nejasností pomocí relevantních dokladů objektivně objasňujících případný rozpor a trvá na jiném konkrétním dokladu, je v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Dále lze na chování zadavatele pohlížet jako na nehospodárné, s ohledem na skutečnost, že bezdůvodným znepříjemňováním účasti dodavatele v soutěži se může zadavatel připravit o nejvýhodnější nabídku. Prohlášení výrobce vozidla lze považovat za adekvátní prokázání dotazované specifikace, pakliže nelze dané skutečnosti prokázat technickým průkazem či jiným schvalovacím dokumentem.

Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci podpisu elektronické nabídky uvádíme následující: Postup, při kterém je elektronická nabídka opatřena elektronickým podpisem osoby, která je k tomuto úkonu oprávněna zadavatelem, přičemž se jedná o osobu, která není oprávněna jednat jménem či za uchazeče ve smyslu podepisování smluv a dalších úkonů, které zadavatele přímo zavazují, a zároveň tato nabídka obsahuje dokumenty, které jsou podepsány osobou oprávněnou jednat jménem či za zadavatele (v ideálním případě opatřeny elektronickým podpisem, nicméně i vlastnoruční podpis je v tomto případě dostačující), není v rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Je však třeba splnit několik podmínek. První podmínkou je existence smluvního vztahu mezi dodavatelem a administrátorem, případně jinou třetí osobou, která je oprávněna v potřebném rozsahu jednat jménem či za dodavatele v souvislosti s podáním nabídky. Tato osoba musí zároveň disponovat ověřeným elektronickým podpisem. Druhý požadavek spočívá v tom, že administrátor (či jiná osoba, která má zmocnění k podání nabídky jménem dodavatele a která tuto nabídku v souladu se zákonem v elektronické podobě podala) musí disponovat originály dokumentů, které jsou součástí předmětné nabídky a tyto dokumenty jsou vlastnoručně podepsány dodavatelem, a to pro případ, že by tento dodavatel chtěl v budoucnu zpochybnit podanou nabídku. Závěrem tedy uvádíme, že pokud je nabídka podávána nikoli přímo dodavatelem, nýbrž osobou zmocněnou k podání nabídky jménem dodavatele, je ideální variantou takový postup, kdy jsou dokumenty obsažené v elektronicky podané nabídce opatřeny elektronickým podpisem dodavatele. Pakliže dodavatel nedisponuje elektronickým podpisem nebo z jiného důvodu nemohou být veškeré dokumenty opatřeny jeho elektronickým podpisem, je třeba trvat na tom, aby osoba podávající nabídku jménem dodavatele disponovala podepsanými originály všech v nabídce obsažených dokumentů.

Dobrý den,

poskytování zadávací dokumentace upravuje § 48 ZVZ. Dle § 48 odst. 1 ZVZ je zadavatel povinen alespoň textovou část zadávací dokumentace uveřejnit na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

Poskytování netextových částí zadávací dokumentace je upraveno § 48 odst. 2 ZVZ, netextové části zadávací dokumentace, které zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli v otevřeném řízení nejpozději do 3 pracovních dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele.

Z výše uvedených ustanovení ZVZ vyplývá, že zadavatel nemá povinnost zaslat uchazeči zadávací dokumentaci na jeho žádost, pokud byla tato zveřejněna na profilu zadavatele, považujeme však za vhodné, aby zadavatel uchazeče, který o zadávací dokumentaci požádal, informoval o jejím umístění.

Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádí v § 78 odst. 1 dvě možná základní hodnotící kritéria, která mohou být při zadávání veřejné zakázky v režimu ZVZ zvolena. Jsou jimi ekonomická výhodnost nabídky a nejnižší nabídková cena. V souladu se zákonem tedy není možné stanovit jiné hodnotící kritérium, než jedno z výše uvedených. Způsob zadávání veřejné zakázky, který popisujete ve svém dotazu, tedy že zadavatel určí fixní cenu a hodnotí dodavatele na základě množství dodaného zboží (vybraným dodavatelem bude ten, který nabídne největší množství poptávaného zboží), ZVZ umožňuje. S ohledem na možnosti výběru hlavních hodnotících kritérií, která ZVZ nabízí a jejich charakteristiku, se jako jediná možnost jeví výběr ekonomické výhodnosti nabídky jako hlavního hodnotícího kritéria. Dovolujeme si upozornit na ustanovení § 78 odst. 4 ZVZ, které v souvislosti s výběrem ekonomické výhodnosti nabídky zakládá povinnost zadavatele stanovit dílčí hodnotící kritéria. Není tedy možné, jak uvádíte ve Vašem dotazu, stanovit pouze jedno dílčí hodnotící kritérium. Zadavatel by měl vedle dílčího hodnotícího kritéria množství stanovit minimálně jedno další hodnotící kritérium. Přestože výše popsaný způsob zadání veřejné zakázky není obvyklý, ZVZ tento postup umožňuje. Je však v souvislosti se zvýšeným rizikem možného zneužití tohoto postupu nezbytné dbát na hospodárnost a efektivnost využívání svěřených veřejných prostředků v souladu se zákonem o finanční kontrole. Zadavatel by měl pořizovat pouze takové plnění, které ke své činnosti opravdu potřebuje. Zadavatel by měl tedy specifikovat své potřeby a na základě těchto stanovit přesné množství zboží, které bude poptávat. Pokud je odůvodněným zájmem zadavatele získat co největší možné plnění za danou fixní cenu, je možné v zadávací dokumentaci tento postup připustit. Využití uvedeného postupu by tedy mělo být vždy obezřetné a uvážené. Odůvodněným příkladem zboží, které by výše popsaným způsobem mohlo být pořízeno, je např. nákup technické soli (u které je zřejmé, že se dříve nebo později spotřebuje, nezkazí se a kapacity na její skladování jsou značné, a u které je navíc těžko odhadnutelná její roční spotřeba a v případě dlouhé zimy, sněhových kalamit a silných mrazů může hrozit nemožnost pořídit požadované množství v potřebném čase, tudíž by případný nedostatek tohoto materiálu mohl způsobit nemalé problémy značné části obyvatel), nákup sazenic v případě zadavatele Lesů ČR, národních parků atd., či pořizování stále potřebného materiálu v případě nemocnic (např. obvazového, léky, apod.). Jedná se tedy o takové případy, u kterých je účelné a hospodárné získat co největší množství požadovaného zboží a naopak nehrozí získání takového množství, které zadavatel nebude moci účelně využít. Závěrem uvádíme, že zadavatel má možnost zafixovat horní hranici nabídkových cen na libovolnou částku, aby zamezil podání nabídek, na které nebude mít volné finanční kapacity. To znamená, že stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zároveň uvede maximální akceptovatelnou částku, kterou je schopen za nabízené plnění uhradit.

Dobrý den, z hlediska zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je požadavek na předložení vzorku v rámci zjednodušeného podlimitního řízení (v rámci prokazování technické kvalifikace) možný. Dodavatel v čestném prohlášení uvede, že kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje a před podpisem smlouvy bude vzorek zadavateli skutečně předložen. Povinnost uvedená v § 62 odst. 3 ZVZ se tedy vztahuje také na vzorky, které dokládají dodavatelovu kvalifikaci, přestože doslovné znění zákonného ustanovení uvádí povinnost předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace.

Dobrý den,

zahraniční právnická osoba může podnikat na území České republiky podle § 21 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů prostřednictvím organizační složky nebo prostřednictvím svého podniku na území České republiky. Pokud zahraniční právnická osoba podniká na území České republiky prostřednictvím organizační složky, tak to fakticky znamená, že se nejedná o nový (jiný) subjekt odlišný od této zahraniční právnické osoby, na kterou se pro účely právní subjektivity nahlíží jako na jeden celek, ale pouze o organizační složku zahraniční právnické osoby. Za dodavatele se proto považuje zahraniční právnická osoba, nikoli její organizační složka, která není právnickou osobou, ale součástí této zahraniční právnické osoby. S ohledem na skutečnost, že organizační složka nemá právní subjektivitu, vstupuje do závazkových vztahů v rámci veřejných zakázek nikoliv organizační složka, ale zahraniční právnická osoba.

Z výše uvedeného vyplývá (pokud jde skutečně o organizační složky a nikoliv o samostatné „dceřiné„ společnosti), že do seznamu významných služeb můžete uvést i služby poskytnuté jinou organizační složkou zahraniční právnické osoby vzhledem k tomu, že smluvní stranou (tedy dodavatelem) je vždy zahraniční právnická osoba a organizační složky pouze zastupují zahraniční právnickou osobu při podnikání v jednotlivých státech, přičemž smluvní stranou zůstává i nadále zahraniční právnická společnost.

Dobrý den,
ustanovení § 56 odst. 1 až odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uvádí taxativní výčet možností rozdělených dle druhu předmětu veřejné zakázky, které může veřejný zadavatel požadovat za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Veřejný zadavatel tedy není oprávněn požadovat po dodavatelích prokázání technických kvalifikačních předpokladů způsobem odlišným od znění ZVZ.
V případě, že není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným veřejným zadavatelem, může dodavatel prokázat svou technickou kvalifikaci i jinými doklady, než které byly veřejným zadavatelem požadovány, a to v souladu s § 56 odst. 6 ZVZ. Tato možnost se vztahuje na všechny druhy veřejných zakázek. Musí se však jednat o případ, kdy dodavatel objektivně není schopen splnění technických kvalifikačních předpokladů prokázat způsobem stanoveným ze strany veřejného zadavatele, přičemž taková neschopnost by měla být dodavatelem dostatečně doložena a odůvodněna. Dodavatel dále musí být schopen doložit splnění technických předpokladů prostřednictvím jiných dokumentů, které jsou rovnocenné dokumentům požadovaným veřejným zadavatelem. Zadavatel má zároveň právo takové dokumenty z objektivních důvodů odmítnout.
Osvědčení podle § 56 odst. 3, písm. a) prokazující řádné plnění nejvýznamnějších ze seznamu stavebních prací není možné nahradit čestným prohlášením dodavatele, nicméně je možné takové osvědčení nahradit rovnocennými doklady, které pak musí bezpodmínečně zahrnovat cenu, dobu, místo provádění stavebních prací a údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.
Takovým rovnocenným dokladem může být chápán doklad o uskutečnění plnění, kterým je vyjádřen souhlas objednatele s tím, že plnění bylo řádně poskytnuto. Vzhledem ke skutečnosti, že doklad o uskutečnění plnění nemusí obsahovat informaci o ceně veřejné zakázky, je třeba pro prokázání řádného plnění nejvýznamnějších ze seznamu stavebních prací doložit ještě smlouvu uzavřenou se zadavatelem.
Při zachování výše uvedených skutečností lze dospět k závěru, že Dodavatel je oprávněn v odůvodněných případech nahradit doložení osvědčení podle § 56 odst. 3 předložením smlouvy a dokladem o uskutečnění plnění, pokud z nich budou přímo odvoditelné skutečnosti, které by jinak vyplývaly z osvědčení.

Dobrý den,
je zásadně nepřípustné, aby dodavatel prokazoval splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 ZVZ – například předložení výpisu z obchodního rejstříku – pomocí výpisu pořízeného prostřednictvím sítě internet, neboť takový výpis má pouze informativní charakter a není dokumentem, který by autoritativně potvrzoval skutečnosti v něm uvedené. To však od 1. 4. 2012 neplatí pro elektronicky podepsaný výpis z obchodního rejstříku ve formě datové zprávy – musí být však zachována elektronická forma, jelikož vytištěním výpis degraduje (nelze prokázat přítomnost elektronického podpisu) na dokument informativní povahy a nelze jej tedy ve smyslu § 54 písm. a) ZVZ předložit k prokázání kvalifikace. Vždy je tedy třeba předložit autoritativně potvrzený výpis nebo jeho fotokopii. Pokud se však takový výpis nevydává, lze povinnost stanovenou ustanovením § 54 ZVZ splnit i předložením jiného autoritativně potvrzeného dokladu.
Evidencemi ve smyslu § 54 písm. a) ZVZ se rozumí veřejné seznamy, v kterých jsou vedeny stanovené údaje zejména o osobách, které jsou podnikatel, ale i takové veřejné seznamy, v kterých jsou vedeny právnické osoby, které podnikateli nejsou (například v dotazu zmiňované právnické osoby, které jsou středisky volného času). Evidencí podle § 54 písm. a) ZVZ je obchodní rejstřík, tak jiné obdobné evidence. Za jinou obdobnou evidenci lze považovat například evidenci zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, nebo například také živnostenský rejstřík podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „zákon o živnostenském podnikání“), ale i školský rejstřík podle zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“).
Střediska volného času (SVČ) jsou školskými zařízeními ve smyslu § 111 odst. 1 školského zákona. Školské zařízení je zákonem definováno jako činnost, která je prováděna školskou právnickou osobou nebo příspěvkovou organizací podle zvláštního právního předpisu (§ 8 odst. 1 školského zákona). Podmínkou výkonu činnosti školského zařízení je zápis do školského rejstříku (§ 7 odst. 6 školského zákona). Zadavatel by tak měl po školských právnických osobách požadovat v souladu s § 54 písm. a) ZVZ výpis ze školského rejstříku. Po příspěvkové organizaci, která vykonává činnosti jako školského zařízení, by měl však zadavatel předmětný výpis požadovat pouze tehdy, pokud veřejná zakázka souvisí s činnostmi školského zařízení. Po příspěvkové organizaci však zadavatel vždy požaduje výpis z obchodního rejstříku.
Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou právnickou osobou – obvykle půjde o občanské sdružení nebo odborovou organizaci ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „zákon o sdružování“). Taková právnická osoba vzniká registrací u Ministerstva vnitra. Seznam občanských sdružení, který vede Ministerstvo vnitra, však není veřejným seznamem a Ministerstvo vnitra nevydává z tohoto seznamu výpisy. Zadavatel tak nemůže požadovat výpis ze seznamu občanských sdružení a povinnost stanovenou v § 54 písm. a) dodavatel splní předložením kopie stanov občanského sdružení s vyznačeným dnem registrace, případně návrhem na registraci občanského sdružení, pokud tento návrh nebyl Ministerstvem vnitra odmítnut a zároveň uplynula lhůta podle § 8 odst. 5 zákona o sdružování.
Dokladem prokazujícím oprávnění k podnikání podle § 54 písm. b) ZVZ se rozumí takový doklad, kterým se osvědčuje právo podnikatele vykonávat určitou činnost jako podnikání ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Je tedy třeba rozlišovat mezi výpisem z veřejné evidence podle § 54 písm. a) a dokladem prokazujícím oprávnění k podnikání podle § 54 písm. b) ZVZ.
Upozorňujeme, že při výkladu povinnosti předložit doklad prokazující živnostenské oprávnění podle § 54 písm. b) ZVZ je za splnění předmětné povinnosti nutné považovat kromě předložení živnostenského listu i výpis z živnostenského rejstříku, případně do vydání výpisu stejnopis ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu nebo pravomocné rozhodnutím o udělení koncese (§ 10 odst. 3 zákona o živnostenském podnikání). Novelou zákona o živnostenském podnikání účinnou ke dni 1. 1. 2008 bylo totiž vydávání živnostenských listů zrušeno. Upozorňujeme však, že výpis nesmí být pouze informativní (z internetu), ale musí být autoritativně ověřený.

Dobrý den,
zadávací dokumentace se uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; dále jen „ZVZ“) a proto je volně stažitelná z profilu zadavatele. Zadavatel tak není povinen vést evidenci dodavatelů, kteří si zadávací dokumentaci stáhli z profilu zadavatele. Stáhnutí z profilu zadavatele není poskytnutím podle § 48 odst. 2 ZVZ. K evidenci dodavatelů není žádný důvod, protože např. dodatečné informace uveřejňuje způsoben, kterým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace.

Dobrý den,
k Vašemu dotazu, ve kterém se ptáte, jestli zadavatel musí podané námitky zohlednit při zahájení nového zadávacího řízení se shodným předmětem plnění, si dovolujeme předložit následující vyjádření.
Ve Vámi popisovaném případě byly zadavateli podány prvně námitky podle § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tedy námitky proti zadávacím podmínkám. Na jejich základě zadavatel zrušil zadávací řízení. Proti tomuto rozhodnutí se ostatní uchazeči mohou bránit námitkami podle § 110 odst. 2 ZVZ, které budou směřovat proti zákonnosti zrušení zadávacího řízení. Jediné, čeho se mohou uchazeči námitkami domáhat, je zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Námitkami podle § 110 odst. 2 ZVZ nelze zpětně nahrazovat námitky proti zadávacím podmínkám, jednak proto, že lhůta pro jejich uplatnění již uběhla, jednak proto, že zadavatel by neměl jinou možnost, jak vyhovět těmto námitkám, než zrušit zadávací řízení, což už učinil.
Při zahájení nového zadávacího řízení by měl zadavatel brát ohled na skutečnosti, které byly příčinou zrušení předchozího zadávacího řízení; věcně může přihlédnout k obsahu námitek uchazečů, není však povinen se jimi řídit.

Dobrý den, ustanovení § 17 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) obsahuje definici, která jako subdodavatele považuje takovou osobu, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci nebo práva. ZVZ obecně rozlišuje subdodavatele na ty, jejichž prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky, a ty, jejichž prostřednictvím je nejen plněna část veřejné zakázky ale i prokazována část kvalifikace. Pokud dodavatel prokazuje veřejnému zadavateli splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, je povinen předložit zadavateli subdodavatelskou smlouvu dle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ. Pokud dodavatel prostřednictvím subdodavatele „pouze“ plní část veřejné zakázky, zadavatel se o existenci subdodávky nemusí z nabídky vůbec dovědět, ledaže by si v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ v zadávací dokumentaci předem vyhradil, že dodavatel v nabídce uvede identifikační údaje každého subdodavatele. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nepožaduje po dodavateli uvést identifikační údaje každého subdodavatele již v nabídce, dovídá se o subdodavatelích až při zhotovování písemné zprávy zadavatele dle § 85 ZVZ, jejíž součástí je informace o tom, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel je rovněž povinen v souladu s § 147a ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky do 60 dnů od splnění smlouvy, případně do 28. února následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje jeden rok. Závěrem tedy shrnujeme, že předmětná společnost, od které budete pořizovat potřebný materiál, je v každém případě Vašim subdodavatelem. Zda-li tohoto subdodavatele budete identifikovat již v nabídce či až později, záleží na požadavcích zadavatele, které vymezil v zadávací dokumentaci.

Dobrý den, k Vašemu dotazu o formě, v jaké mají být poskytnuty informace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele dle § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující: V souladu s ustanovením § 48 odst. 2 ZVZ musí zadavatel ve stanovené lhůtě předat či odeslat dodavatelům ty části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele dle § 48 odst. 1 ZVZ (tedy netextové části zadávací dokumentace). Zákon nespecifikuje formu, ve které má být netextová část dokumentace dodavatelům předána či odeslána, je tedy možné zvolit elektronickou, listinnou či jinou alternativní podobu, která je běžně používaná a nebude pro dodavatele představovat neúměrné dodatečné náklady či jiné komplikace (např. pořízení speciálního software apod.). Obecně platí, že je nutné předat zadávací dokumentaci takovým způsobem, aby dodavateli neztížila podání nabídky. Zadavatel má tedy možnost poskytnout dodavatelům projektovou dokumentaci i jiným způsobem, než v listinné podobě. Pokud tak učiní, doporučujeme, aby zadavatel způsob poskytnutí dokumentace uvedl v zadávacích podmínkách (např. projektová dokumentace pro provádění stavby bude uchazečům předána na CD či projektová dokumentace pro provádění stavby je k dispozici na profilu zadavatele pod odkazem…, apod.). V případě, že je to technicky možné, doporučujeme zadavateli uveřejnit i netextovou část zadávací dokumentace na profilu zadavatele, čímž bude, při dodržení postupu dle ZVZ a vyhlášky č. 133/2012 Sb., zajištěno, že dokumentace bude dodavatelům poskytnuta řádně a včas. Jsme si vědomi, že např. u uvedené projektové dokumentace to však často technicky možné není, proto je možné postupovat výše uvedeným způsobem, tedy zvolit odpovídající alternativu.

Dobrý den,
jak vyplývá z § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že
1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,
2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a
3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky.
Všechny tyto podmínky musejí být kumulativně splněny.
K Vaší úvaze, že dodatečné stavební práce v hodnotě 350 tis. Kč jsou veřejnou zakázkou malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 ZVZ a bylo by možné aplikovat výjimku z působnosti ZVZ uvedenou v
§ 18 odst. 5 ZVZ sdělujeme, že tímto způsobem na dodatečné stavební práce nahlížet nelze. Dodatečné stavební práce jsou už ze svého charakteru věcně, cenově a časově navázané na původní veřejnou zakázku a proto pokud budou splněny podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ, jde o nejsnazší způsob, jak tyto dodatečné stavební práce zadat. Už z jejich charakteru jsou zadávány právě tomu dodavateli, který provádí předmětné stavební práce či služby, k nimž se dodatečné stavební práce či služby vztahují. Pokud by tyto podmínky splněny nebyly (např. cena dodatečných stavebních prací by překročila 20 % ceny původní veřejné zakázky), pak by zadavatel musel postupovat standardním postupem dle ZVZ, a to ve stejném režimu, v jakém probíhalo původní zadávací řízení, bez ohledu na cenu těchto dodatečných stavebních prací.

Dobrý den, k Vašemu dotazu o možnosti zvolit reference či sankce jako dílčí hodnotící kritérium uvádíme následující: V souladu s ustanovením § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je možné požadovat po dodavateli seznam dodávek, služeb či stavebních prací a příslušné osvědčení o této skutečnosti od příjemce realizovaného plnění. Nejedná se však o dílčí hodnotící kritérium, nýbrž o technickýé kvalifikační požadavekky na osobu dodavatele. Dle ustanovení § 50 odst. 5 ZVZ nemůže být kvalifikace dodavatele předmětem hodnocení. Sankce není možné zvolit jako dílčí hodnotící kritérium. Zákon č. 55/2012 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2012 novelizován zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinesl zákaz použití některých dílčích hodnoticích kritérií, a to konkrétně smluvních podmínek, jejichž účelem je zajištění povinnosti dodavatele (např. smluvní pokuty, úroky z prodlení), a platebních podmínek (délka splatnosti faktur). Tyto (zajišťovací) instituty není dovoleno hodnotit, protože jejich vztah k předmětu plnění není přímý, ale využívá se až v případě, že není plněno řádně a včas. Zadavatel je povinen stanovit zajišťovací instituty v obchodních podmínkách tak, aby mu poskytovaly dostatečnou ochranu a jistotu při realizaci smluvního vztahu a zaručovaly mu případnou úhradu nákladů a způsobené škody.

Dobrý den,

zákonný požadavek stanovený v § 48 odst. 1 ZVZ tzn. uveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, musí být v dotčeném případě sektorovým zadavatelem naplněn vždy (vazba na § 29 odst. 4 ZVZ).

Následně zadavatel může poskytnout zadávací dokumentaci jako přílohu výzvy k podání nabídek dle § 29 odst. 4 ZVZ písm. a), nebo ve výzvě k podání nabídek uvede informaci, že zadávací dokumentace je uveřejněna na profilu zadavatele (zadavatel zadávací dokumentaci může uveřejnit podle § 48 odst. 1 ZVZ v plném rozsahu).

Kvalifikační dokumentaci dle § 48 odst. 6 ZVZ zadavatel uveřejní na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, pokud zadavatel v JŘSU nestanovil požadavky k prokázání kvalifikace v zadávací dokumentaci.

Dobrý den, k Vašemu dotazu o povinnosti vyhotovit písemnou zprávu zadavatele i v případě veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy Vám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující: Ustanovení § 85 odst. 1 ZVZ stanoví, že zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. Ustanovení § 11 odst. 2 ZVZ pak upřesňuje, že pojmem veřejná zakázka se rozumí i rámcová smlouva dle § 11 odst. 1 ZVZ. Rámcovou smlouvou se rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství. Písemnou zprávu o veřejné zakázce dle § 85 ZVZ je zadavatel povinen vyhotovit až po skončení zadávacího řízení, jehož předmětem bylo uzavření celé rámcové smlouvy s jedním či více uchazeči. Zadavatel tedy není povinen vyhotovovat písemnou zprávu o veřejné zakázce po každé dílčí veřejné zakázce zadávané na základě rámcové smlouvy. Výše uvedené je rovněž v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, dle které je zadavatel povinen vyhotovit písemnou zprávu o každé rámcové smlouvě, nikoli o dílčí části veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy (čl. 43).

Dobrý den,
fázi zadávacího řízení otevírání obálek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 71. Dle § 71 odst. 9 ZVZ zadavatel v této fázi kontroluje, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a zda obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Dle § 71 odst. 10 ZVZ po provedení kontroly každé nabídky podle § 71 odst. 9 sdělí komise přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle § 71 odst. 9; komise přítomným uchazečům sdělí rovněž informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. O otevírání obálek pak komise sepisuje protokol.
Je-li proces otevírání obálek zahájen, pak jej zadavatel musí i dokončit, jelikož do protokolu o otevírání obálek uvádí komise u každé nabídky údaje dle § 71 odst. 10 ZVZ. V daném případě, kdy zadavatel obdržel pouze dvě nabídky a u první zjistil vadu, která způsobí vyřazení nabídky, provede i otevření druhé nabídky a její posouzení, tedy zda splňuje požadavky dle § 71 odst. 9 ZVZ. Zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči.
Zadávací řízení pak je zadavatel povinen zrušit dle § 84 odst. 1 písm. e), jelikož po vyřazení první nabídky by po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze druhá nabídka, případně dle § 84 odst. 1 písm. b), pokud by ani druhá z nabídek nevyhověla požadavkům dle § 71 odst. 9 ZVZ.

Dobrý den,
smyslem zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadání veřejné zakázky tomu uchazeči, který zadavateli nabídne „nejefektivnější řešení“. Právě prostřednictvím ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, které se týká povinnosti zadavatele zrušit zadávací řízení v zákonem stanovených případech, je zadavatel motivován k nediskriminačnímu nastavení zadávacích podmínek a k použití veškerých zákonných prostředků k tomu, aby o zadávanou zakázku soutěžilo, pokud možno co největší množství dodavatelů, tedy aby reálně docházelo k faktické soutěži o veřejnou zakázku.

V této souvislosti Vás upozorňujeme, že dle ZVZ i v rámci jednacího řízení bez uveřejnění je zadavatel oprávněn otevřít obálku s jedinou nabídkou uchazeče výhradně v případech předvídaných v § 71 odst. 7 ZVZ, tj. v případě použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ. Není-li uvedená podmínka splněna a zadavatel v zadávacím řízení obdrží pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbude k hodnocení pouze jedna nabídka, je zadavatel povinen jednací řízení bez uveřejnění bez zbytečného odkladu zrušit.

Rozhodne-li se proto jako zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění v souladu s postupem predikovaným v § 23 odst. 1 ZVZ, jste povinni oznámit svůj úmysl zadat veřejnou otázku alespoň dvěma (doporučujeme však spíše více) zájemcům, a to tak, abyste mohli reálně předpokládat, že získáte právě dvě nabídky, které bude možné hodnotit, a že budete schopni splnit požadavek ZVZ ohledně faktické soutěže o veřejnou zakázku.

Závěrem si dovoluji doplnit, že výše uvedený výklad ohledně zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je zcela v souladu s § 34 ZVZ, kdy oznámení úmyslu zadavatele zadat veřejnou zakázku (jedinému) zájemci se vztahuje na speciální případy předvídané § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ.

Dobrý den,

podle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen uveřejnit dodatečné informace včetně přesného znění žádosti (výjimkou je postup podle § 49 odst. 4 ZVZ) stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci. Jelikož je zadavatel podle § 48 odst. 1 ZVZ povinen uveřejnit alespoň textovou část zadávací na svém profilu zadavatele, vyplývá z výše uvedeného, že dodatečné informace budou taktéž uveřejněny na profilu zadavatele, kde budou dostupné všem potenciálním uchazečům. Zde však upozorňujeme na skutečnost, že z § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., vyplývá, že dodatečné informace uveřejněné na profilu zadavatele musí být podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.

Zadavatel je tedy povinen zajistit, aby odpovědi na všechny doručené požadavky na dodatečné informace byly poskytnuty všem dodavatelům současně, a to včetně přesného znění jednotlivých požadavků (vždy však bez identifikačních údajů žadatelů). Subjekty, jimž musí být dodatečné informace poskytnuty, jsou ti dodavatelé, kteří mají přístup k zadávací dokumentaci. Jelikož je ve Vašem případě zadávací dokumentace neomezeně dostupná na profilu zadavatele, je nezbytné na profilu zadavatele uveřejnit i veškeré dodatečné informace včetně přesného znění jednotlivých požadavků.

Dobrý den,

ustanovení § 56 odst. 2 ZVZ vymezuje, jak dodavatel prokazuje, že realizoval referenční zakázky. Osvědčení o významné službě vystaví objednatel, kterému byly dodavatelem v minulosti poskytnuty odpovídající služby, žádná jiná osoba, vyjma objednatele poskytnutých služeb, nemůže předmětné osvědčení vystavit. Smyslem ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ je, aby dodavatel objektivně doložil, že je schopen plnit veřejnou zakázku. Zadavatel je povinen připojit k seznamu významných služeb pouze dokumenty taxativně vyjmenované v předmětném ustanovení. Z obsahu tohoto ustanovení je zřejmé, že osoba, které byly poskytovány dokládané služby, musí být odlišná od osoby dodavatele.

Dobrý den,
K Vašemu dotazu ve věci nastavení technických kvalifikačních předpokladů uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění do 14. 9. 2010 (dále jen ZVZ) následující:
Ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ uvádí následující:
K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.
Ustanovení § 56 odst. 7 pak konkretizuje požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace:
Ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení
a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,
b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a
c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
Požadavek na alespoň 3 dokončené veřejné zakázky obdobného charakteru je zcela oprávněný (zákon umožňuje zadavateli požadovat seznam stavebních prací…), stejně tak jako požadavek na období, ve kterém byly obdobné veřejné zakázky zadavatelem uskutečněny (5 let výslovně uvádí zákon). Větou „Za zakázku obdobného charakteru je považována zakázka, jejímž předmětem je výstavba nebo rekonstrukce objektů pozem. stavitelství, které realizoval uchazeč jako generální dodavatel v posledních 5 letech.“ zadavatel specifikuje to, co považuje za veřejnou zakázku obdobného charakteru, tak jak mu to ukládá § 56 odst. 7 písm. c).
Ve znění účinném v době, kdy probíhalo předmětné zadávací řízení, nestanoval ZVZ finanční limity, které byli zadavatelé oprávněni požadovat pro prokázání technické způsobilosti dodavatelů, kteří se účastnili zadávacího řízení. Je tedy třeba zkoumat, zda byly požadavky zadavatele na výši prokazovaného realizovaného plnění přiměřené hodnotě veřejné zakázky, o kterou se dodavatel ucházel či nikoliv.
Ve vztahu k zákonným ustanovením a údajům, které jste nám poskytla ve Vašem dotazu, neshledáváme důvod, pro který by mělo být takovéto zadání považováno za „připravované na jednu firmu“.

Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci označení návrhu smlouvy uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující:
Součástí nabídky je v souladu s § 68 ZVZ i návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Zadavatel má možnost přiložit návrh smlouvy do zadávací dokumentace s tím, že dodavatelé tento návrh pouze podepíší, nebo může nechat podobu návrhu smlouvy na dodavatelích. Pokud obsahem zadávací dokumentace byla smlouva (návrh smlouvy) a zadavatel nepožadoval zpracování návrhu smlouvy samostatně dodavatelem, nýbrž požadoval přijetí návrhu smlouvy v podobě, která byla součástí zadávací dokumentace, byl dodavatel povinen tuto smlouvu podepsat. V souvislosti s dotazem je třeba poukázat na významný rozdíl mezi smlouvou a návrhem smlouvy v režimu občanského zákoníku (pravděpodobně onou „klasickou smlouvou“, kterou uvádíte) a v režimu ZVZ. Uzavírání smluv v režimu ZVZ se řídí speciálním postupem, ve kterém je povinnou součástí nabídky smlouva (resp. její návrh), která je však návrhem ze zákona, tzn. nemusí být jako návrh označena. Pro uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem není jako v režimu občanského zákoníku potřeba tento návrh pouze podepsat druhou stranou, nýbrž je v souladu s § 82 ZVZ potřeba učinit více úkonů. Poté, co zadavatel vybere nejvhodnější nabídku, běží zákonná lhůta pro podání námitek dle § 110 odst. 4 ZVZ, po jejímž marném uplynutí uzavře zadavatel smlouvu s vybraným dodavatelem v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy. Dodavatel však může odmítnout smlouvu uzavřít, případně pokud neposkytne potřebou součinnost, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Závěrem tedy shrnujeme, že návrh smlouvy v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku nemusí být výslovně označen jako návrh smlouvy.

Dobrý den,

Dle § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), v rámci posouzení nabídek hodnotící komise přezkoumá obsahový i formální soulad nabídky se ZVZ a se zadávacími podmínkami. Jestliže hodnotící komise shledá rozpor s požadavky, které jsou v zadávacích podmínkách je povinna takovou nabídku vyřadit a tato nabídka nebude dále posuzována ani hodnocena. Proti vyřazení nabídky se dodavatel může bránit podáním námitek a následně i podáním návrhu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na přezkoumání úkonů zadavatele. Pokud tedy zadavatel vyřadí nabídku z důvodu, že tato je v rozporu se zadávacími podmínkami, musí tyto důvody obstát při případném přezkumu před ÚOHS, zadavatel musí disponovat takovými informacemi nebo doklady o rozporu nabídky se zadávacími podmínkami, které bude moci poskytnout ÚOHS v případě přezkumu zadávacího řízení tímto orgánem. Pokud zadavatel zjistí, že čestné prohlášení obsažené v nabídce uchazeče není pravdivé a nabídka je díky tomu v rozporu se zadávacími podmínkami, postupuje podle výše uvedeného zákonného ustanovení, zadavatel však musí být schopen prokázat, že uchazeč nesplnil zadávací podmínky.

V případě, že jste vyzvali uchazeče k vysvětlení jeho nabídky, budete postupovat na základě § 76 odst. 3 ZVZ. Ten ustanovuje, že hodnotící komise pokud shledá v nabídce některého uchazeče nejasnost je oprávněna požádat příslušného uchazeče o písemné vysvětlení jeho nabídky. V žádosti o písemné vysvětlení, by měla komise přesně specifikovat, v čem daná nejasnost spočívá a lhůtu k podání vysvětlení, která nesmí být kratší než 3 pracovní dny ode dne doručení žádosti. V případě, že nabídka jak popisujete, nesplnila Vámi stanovené zadávací podmínky a dodavatel nedodal vysvětlení k Vámi zaslanému požadavku, komise takového uchazeče vyřadí z dalšího posuzování a hodnocení nabídek.

Dobrý den,

k Vašemu dotazu, který se váže k aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, tj. ve znění zákona č. 55/2012 Sb., (dále jen „ZVZ“), Vám sdělujeme následující:

Uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější ve zjednodušeném podlimitním řízení, je povinen zadavateli poskytnut řádnou součinnost k uzavření smlouvy v souladu s § 82 odst. 4 ZVZ a předložit tak potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu nejpozději při uzavření smlouvy. Tyto dokumenty jsou dle § 62 odstavec 3 v podobě originálů nebo úředně ověřených kopií.

Pokud vítězný uchazeč není schopen takové doklady předložit, je zadavatel oprávněn vyzvat uchazeče, jehož nabídka se umístila jako druhá v pořadí za vítěznou nabídkou, k uzavření smlouvy. Ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ předpokládá, jako podmínku uzavření smlouvy s uchazečem předložení originálů, nebo ověřených kopií dokladů k prokázání kvalifikace, pokud vybraný uchazeč tyto doklady nepředloží, nemůže s ním být uzavřena smlouva. Neposkytne-li řádnou součinnost k uzavření smlouvy ani druhý uchazeč, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí.

Dobrý den,
ustanovení § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vymezuje náležitosti a požadavky na zadávací dokumentaci k veřejné zakázce. Vedle povinných položek je v § 44 odst. 3 písm. j) ZVZ zadavateli umožněno mít na uchazeče i jiné požadavky na plnění veřejné zakázky. Pokud si tedy zadavatel v zadávacích podmínkách určí, že uchazeč musí předložit čestné prohlášení, ze kterého vyplývá, že vůči dotyčnému žádný veřejný zadavatel ve stanoveném období neuplatnil finanční postih vyplývající z nedodržení závazků pocházejících ze smlouvy uzavřené v zadávacím řízení, je potřeba takový požadavek zhodnotit z pohledu zásad stanovených v § 6 ZVZ.

Zásada transparentnosti není ze strany zadavatele porušena, jelikož zadavatel svůj požadavek jasně vymezí v zadávací dokumentaci a tato skutečnost je dopředu známa. Zadavatel také všem uchazečům bez výjimky oznámí svůj úmysl si takovou podmínku stanovit a v souladu se zásadou rovného zacházení tuto informaci uchazečům poskytne. Nicméně za diskriminační lze považovat skutečnost, že zadavatel z účasti v zadávacím řízení vyloučí uchazeče, který např. na základě nepředvídatelné skutečnosti nedodržel sjednané termíny a byl nucen zaplatit smluvní pokutu. Tento fakt ještě nečinní z daného uchazeče osobu neschopnou řádně a včas splnit jinou veřejnou zakázku. Povinností zadavatele je, aby s veřejnými prostředky nakládal hospodárně, účelně a efektivně (stanoveno zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů), proto je žádoucí, aby byla smlouva uzavřena pouze s dodavatelem, který zajistí její bezproblémové plnění. Vyloučení uchazečů, kteří v minulosti zaplatili smluvní pokutu, popřípadě uhradili náhradu škody, však nelze považovat za oprávněný požadavek zadavatele, jelikož ho lze v tomto ohledu považovat za diskriminační.

Dle našeho názoru lze navíc takový požadavek označit jako požadavek na kvalifikaci dodavatele, jejíž obsah je taxativně vymezen ustanoveními § 53, § 54 a § 56 ZVZ a čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku. Požadavky zadavatele, které jsou nad rámec uvedeného, jsou neoprávněné. I z tohoto důvodu nelze výše uvedené čestné prohlášení po uchazečích požadovat.

Dobrý den,
pro účely zachování zásad transparentnosti a nediskriminace dle § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) ve fázi posouzení a hodnocení nabídek je nezbytné, aby členové komise nebyli podjatí, a to ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a zároveň ve vztahu k uchazečům. Pro tyto účely jsou povinni podepsat na prvním jednání, kterého se účastní, prohlášení o své nepodjatosti. Prohlášení o nepodjatosti obsahuje zejména prohlášení člena komise o tom, že se nepodílel na zpracování žádné z nabídek podaných v zadávacím řízení, dále že nemá osobní zájem na zadání veřejné zakázky a neexistuje žádný poměr (zejména pracovní, osobní nebo jiný obdobný) mezi členem komise a některým z uchazečů. Tato povinnost se v souladu s § 74 odst. 4 ZVZ vztahuje i na náhradníka za člena hodnoticí komise.

V případě, že člen hodnotící komise splňuje výše uvedené, je možné, aby prohlášení o své nepodjatosti podepsal. Ve Vašem případě dáváme ke zvážení, zda skutečnost, že nabídku v zadávacím řízení podal i uchazeč, u kterého na řadové pozici působí manželka člena hodnotící komise, znamená, že je tento člen podjatý. Pokud zadavatel o nepodjatosti člena hodnotící komise pochybuje, doporučujeme, aby se jednání hodnotící komise místo tohoto člena účastnil jeho náhradník, případně, aby zadavatel místo tohoto člena jmenoval do hodnoticí komise jinou osobu, a to i přes to, že člen komise prohlášení o své nepodjatosti již podepsal.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v § 74 odst. 3 (dále jen „ZVZ“) stanoví, že hodnotící komise musí mít nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Předmětem veřejné zakázky je třeba rozumět faktické plnění, které má být poskytnuto na základě uzavřené smlouvy. Je povinností zadavatele sestavit hodnotící komisi tak, aby byla schopna posoudit a vyhodnotit nabídky.
Hodnotící komise se ustavuje nejen pro hodnocení nabídek, ale i pro předchozí fázi – posouzení. Zadavatel je tedy povinen složit hodnoticí komisi tak, aby byl zajištěn řádný postup pro obě fáze (nejen pro hodnocení, ale i pro posouzení).
Členové hodnotící komise musí mít vždy takovou odbornost, aby dokázali posoudit a hodnotit podané nabídky. Z toho plyne, že zadavatel musí stanovit odbornost hodnotící komise přiměřeně složitosti předmětu veřejné zakázky a případně okolnostem veřejné zakázky.
Zadavatel je odpovědný za dodržování ZVZ. Odpovídá tedy i za složení a důsledky činnosti hodnotící komise. Vzhledem k tomu, že je hodnocením nabídek provedeným hodnotící komisí vázán, je v jeho zájmu ustavit hodnotící komisi tak, aby bylo toto hodnocení provedeno řádně.

Dobrý den,

způsob podání nabídek upravuje ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ, dle, kterého nabídky podávají písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje.

Ustanovení § 44 odstavec 3 písmene i) ZVZ dále umožňuje, aby zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na podání nabídek pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje.

Žádné ustanovení ZVZ neumožňuje zadavateli, aby mohl stanovit požadavek na podání nabídky pouze v listinné podobě. Jediným důvodem, na základě kterého, by mohl zadavatel v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na podání nabídek pouze v listinné podobě, by byla objektivní skutečnost, že by zadavatel nedisponoval elektronickým nástrojem, na základě kterého by mohl přijímat nabídky podané elektronickými prostředky.

Pokud zadavatel elektronickým nástrojem disponuje, nemá žádný zákonný důvod pro stanovení omezující požadavku, jímž by vyloučil možnost podat nabídku elektronickými prostředky.

Dobrý den,

profesní kvalifikační předpoklady, které jsou vymezeny v §54 ZVZ slouží pro prokázání schopnosti plnit zakázku ze strany dodavatele. Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat prokázání splnění pouze takové kvalifikace, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, přičemž se vždy musí jednat o požadavky přiměřené předmětu a rozsahu veřejné zakázky. O diskriminační požadavky by se jednalo v případě, že by kvalifikační požadavky zadavatele byly stanoveny nepřiměřeně ve vztahu k předmětu a rozsahu veřejné zakázky. To platí i pro doklady, které zadavatel požaduje předložit jako důkaz o kvalifikaci dodavatele dle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ. Veřejný zadavatel je povinen postupovat v rámci zadávacího řízení dle §6 odstavec 1 ZVZ, tj. jednat transparentně, nediskriminačně a dodržovat zásadu rovného zacházení. Vzhledem k tomu, že neznáme Vámi popsanou problematiku podrobněji, není možné posoudit, zda jste profesní kvalifikační předpoklady stanovili správně. Pokud nemá dojít k diskriminačnímu jednání z Vaší strany, tzn. ze strany zadavatele, je nutné posoudit jaká profesní kvalifikace (autorizace) je pro plnění této VZ nezbytná, aby tyto předpoklady nebyly stanoveny neúměrně vysoko ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V případě, kdy jsou kvalifikační předpoklady neúměrné k předmětu VZ a pokud mohou být stanoveny i jiné, jedná se o diskriminační jednání.

V případě druhého dotazu, který se týká zakázky malého rozsahu a jediné nabídky, splňující požadavky zadavatele, Vám sdělujeme následující:

Na základě obecné výjimky z působnosti zákona není podle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 (dále jen „ZVZ“), zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle ZVZ. Výjimka podle výše zmíněného § 18 odst. 5 ZVZ představuje pouze možnost postupovat mimo režim ZVZ. Veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ (to jest zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace).

V dotčeném případě, kdy se jedná o zakázku malého rozsahu, zadavatel nemá povinnost zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Povinnost zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ se na něj rovněž nevztahuje, pokud zadavatel postupoval podle § 26 odst. 5 věty druhé ZVZ, tj. zahájil zadávání VZMR postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Výjimka je pouze v případě, kdy vnitřní předpis organizace postupuje v přísnějším režimu, než který stanovuje zákon.

Dobrý den,

z odstavce 5) § 59 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ) ve znění zákona číslo 55/2012 Sb., vyplývá, že součástí „protokolu o posouzení kvalifikace“ musí být „seznam dokladů, kterými uchazeči prokazovali technické kvalifikační předpoklady“. ZVZ v tomto ustanovení neukládá veřejnému zadavateli povinnost přiložit k „protokolu“ soubor uvedených dokladů. Na druhé straně přiložení takového souboru dokladů, například čestných prohlášení, ZVZ nezakazuje. Není však důvod rozšiřovat výše uvedený protokol o jiné přílohy, než ty, které ZVZ závazně požaduje.

Dobrý den,

k Vašemu dotazu lze uvést, že pokud jsou v případě předmětné akciové společnosti splněny podmínky dle ust. § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ, a to, že společnost je 100% vlastněna ze strany měst a obcí a zároveň společnost vykonává podstatnou část své činnosti v jejich prospěch, lze aplikovat výjimku ze ZVZ – in-house. Zároveň lze konstatovat, že pokud jsou v případě předmětné společnosti splněny podmínky pro tzv. výjimku in-house, budou splněny i podmínky pro naplnění definice veřejného zadavatele, a to z důvodů následujících:

Pro naplnění podmínek definice veřejného zadavatele ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) ZVZ je nutno taxativního splnění dvou základních podmínek, a to:

1) jiná PO musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou či obchodní povahu, a
2) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Musí se tedy jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v oblasti vodohospodářství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nutno jak již shora řečeno v tom kterém případě nezbytné posouzení ad hoc.

Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá.

Ve vztahu k druhé podmínce lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele.Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí.

Tedy v případě zadávání veřejných zakázek souvisejících s odpadovým hospodářstvím mezi městy a obcemi a jimi vlastněnou akciovou společností lze aplikovat výjimku ze ZVZ, v druhém případě, a to kdy samotná akciová společnost příkladmo poptává služby apod. (tedy případy kdy se jedná o veřejnou zakázku) je však samozřejmě nutno postupovat v intencích ustanovení platných pro veřejného zadavatele.

Dobrý den,
změnu smlouvy, která byla uzavřena na základě zadávacího řízení, upravuje ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Podle tohoto ustanovení nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, přičemž za podstatnou se považuje taková změna, která by:
a) rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) a § 23 odst. 7 ZVZ,
b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Naplnění kterékoliv z výše uvedených skutečností způsobí nepřípustnost změny smlouvy.
Při posouzení konkrétní situace je třeba vycházet z předpokladu, že zadavatel provedl zadávací řízení na základě skutečností, které mu byly v době zahájení známy. Pokud se v průběhu realizace veřejné zakázky na základě uzavřené smlouvy objevily nové skutečnosti, které nemohl zadavatel předvídat a také zahrnout do zadávacích podmínek, je zřejmé, že nebylo jiné východisko, než upravit původní znění smlouvy dodatkem ke smlouvě.
Pokud tedy zadavatel prokáže, že změna místa plnění veřejné zakázky nerozšířila předmět veřejné zakázky, neovlivnila účast uchazečů na veřejné zakázce, neovlivnila výběr nejvhodnější nabídky nebo neměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy, je taková změna ve smyslu ZVZ přípustná.

Dobrý den,
k Vašemu dotazu na výklad ustanovení § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) Vám sdělujeme následující:
Ustanovení § 59 odst. 4 poslední věty ZVZ je třeba vykládat tak, že veškeré skutečnosti, kterými dodavatel prokazuje splnění kvalifikace, musí nastat ve lhůtě podle § 52 ZVZ (v tomto případě ve lhůtě pro podání nabídek), i když prokázány mohou být i později. Tzn., že dodavatel může na základě výzvy zadavatele podle § 59 odst. 4 ZVZ dodatečně doložit dokumenty prokazující splnění kvalifikace, které mohou být datovány po konci lhůty podle § 52 ZVZ (po konci lhůty pro podání nabídek), ovšem z takto předložených dokladů musí plynout, že skutečnosti, které jsou těmito doklady osvědčovány, nastaly ve lhůtě podle § 52 ZVZ. Potvrzení z finančního úřadu je možné získat i zpětně k požadovanému datu. Požadavky ZVZ na prokázání kvalifikace ve lhůtě dle § 52 ZVZ nelze zmírnit.
Pokud zadavatel vyžaduje potvrzení o bezdlužnosti z finančního úřadu a uchazeč ve své nabídce předloží pouze čestné prohlášení o této skutečnosti, jedná se o nesplnění podmínky kvalifikace a zadavatel takového uchazeče může v souladu s ustanovením § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat k doplnění požadovaných informací, k čemuž stanoví dodavateli dodatečnou lhůtu. V opačném případě zadavatel takového dodavatele vyloučí z výběrového řízení.
V zadavatelem stanovené dodatečné lhůtě má dodavatel oprávnění předložit zadavatelem požadované informace (dokumenty), pakliže nechce být vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Skutečnosti, které příslušný dokument potvrzuje, však musí nastat již ve lhůtě pro podání nabídek.
Pokud by zadavatel nevyzval dodavatele k doplnění požadované kvalifikace, mohl by se připravit o nejvýhodnější nabídku. Proto doporučujeme, aby zadavatel takové dodavatele vyzýval k doplnění chybějících dokumentů. Vyloučení dodavatele bez poskytnutí možnosti doplnit chybějící údaje, by mohlo být považováno za jednání v rozporu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, tedy označeno za nehospodárné.

Dobrý den, na Váš dotaz týkající se možnosti změny ceny před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující: dle ustanovení § 82 odst. 2 věta druhá ZVZ má zadavatel povinnost uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným dle § 32 ZVZ (ustanovení § 32 ZVZ se vztahuje k jednacímu řízení s uveřejněním; domníváme se, že zadavatel nepostupuje tímto zadávacím řízením, proto se na něj nevztahuje možnost úprav nabídky v souladu s § 32 ZVZ). Změny měnových kurzů patří k běžným ekonomickým rizikům, a proto by s nimi měli dodavatelé počítat již při přípravě své nabídky. Vzhledem k uvedenému by pak měli vhodným způsobem ošetřit tyto nepředvídatelné a nevyhnutelné skutečnosti již v nabídce, kterou předkládají zadavateli (např. kurzová doložka). V souvislosti se změnou DPH je rozhodné znění smlouvy a především skutečnost, zdali je smlouva uzavřena v částce obsahující DPH či bez DPH. Pokud je ve smlouvě uvedena částka včetně DPH, případně stanovena konkrétní procentní sazba DPH, je možné smlouvu upravit právě o příslušnou procentní změnu sazby DPH. Pokud je uvedená cena bez DPH, dodavatel k této ceně přičte aktuální sazbu DPH. Ustanovení § 82 odst. 2 věta druhá ZVZ uvádí, že „smlouva je uzavřena v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče…“. S ohledem na toto zákonné ustanovení je možné v případě změny DPH cenu o příslušnou daňovou sazbu upravit, není však možné upravovat celkovou cenu o kurzové změny.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky, která bude obcí realizována, je 500.000,- Kč (pravděpodobně bez DPH) a tudíž se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na služby ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

Dle § 18 odst. 5 ZVZ nemusí zadavatel zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu. Je však povinen dodržet zásady ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Vaše obec jako zadavatel proto nemusí při zadání veřejné zakázky malého rozsahu na poskytnutí úvěru postupovat dle ZVZ, avšak zásady ZVZ je povinna dodržet bezvýhradně.

Ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, jež se týká bezodkladné povinnosti zadavatele zrušit zadávací řízení, v jehož rámci by obec případně obdržela toliko jedinou nabídku, se s ohledem na shora uvedené na Váš případ rovněž nevztahuje a jako zadavatel nejste povinni zrušit zadávací řízení, obdržíte-li pouze jedinou nabídku.

Dobrý den,

zákon č. 55/2012 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2012 novelizován zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinesl zákaz použití některých dílčích hodnoticích kritérií, a to konkrétně smluvních podmínek, jejichž účelem je zajištění povinnosti dodavatele (např. smluvní pokuty, úroky z prodlení), a platebních podmínek (délka splatnosti faktur). Záruka jako hodnoticí kritérium nadále zůstává umožněna, zadavatel však vždy musí zvážit účelnost jejího hodnocení. Je rovněž vhodné stanovit minimální a maximální délku záruky, jinak se zadavatel vystavuje riziku, že v nabídce dodavatel nabídne až absurdně dlouhou délku záruky (i delší než životnost požadovaného plnění) a zadavatel bude muset tuto nabídku vyhodnotit jako nejlepší v daném kritériu, protože nabídce s nepřiměřeně dlouhou délkou záruky nelze přidělit nula bodů, i kdyby si to zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci (toto platí obdobně pro všechna hodnoticí kritéria, u kterých je pro zadavatele nejvýhodnější nabídka s co možná nejvyšší hodnotou a jdou k tíži dodavatele; k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 75/2009).

Dobrý den,
definice opčního práva je zakotvena v ustanovení § 99 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“). Dle uvedeného ustanovení se opčním právem rozumí právo zadavatele na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení.
Dle ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ lze využít opčního práva pouze v rámci zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen jako „JŘBU“), přičemž předmětné ustanovení nedovoluje zadat v rámci JŘBU veřejnou zakázku na dodávky.

Ze shora uvedeného ustanovení je dále zřejmé, že v případě, kdy zadavatel hodlá zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby, je třeba vycházet z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které upravuje JŘBU pro nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i pro nové služby.

Předmětné ustanovení nelze vykládat rozšiřujícím způsobem, neboť v něm je explicitně vyjádřeno, kteří zadavatelé (zda veřejní, dotovaní či sektoroví) mohou zadat veřejné zakázky na služby. Z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ je tak zřejmé, že veřejnému zadavateli, příp. dotovanému zadavateli, je umožněno zadat veřejnou zakázku jak na nové stavební práce, tak na nové služby.

Vyjma podmínek stanovených v ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které musí být splněny kumulativně, je využití opčního práva omezeno ve spojitosti s cenou opčního práva. Ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) a b) ZVZ upravují limity při využití opčního práva. V souvislosti s limity při využití opčního práva upozorňujeme, že je třeba rozlišovat mezi výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky a cenou, která má být za předmět veřejné zakázky uhrazena. Při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva musí zadavatel respektovat jak ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) ZVZ, tedy cena bez daně, kterou by byl povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky, nesmí o víc než 30% převyšovat předpokládanou hodnotu opčního práva vymezeného v zadávací dokumentaci a zároveň musí být respektováno také písmeno b) téhož ustanovení zákona, tedy, že cena plnění odpovídající opčnímu právu nesmí činit více než 30% ceny původní veřejné zakázky. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva nepostačí zkoumat pouze podmínky uvedené v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky, ale je nutné také přihlížet ke konkrétním okolnostem, tedy například za jakou cenu byla původní veřejná zakázka vysoutěžena

K Vašemu dotazu dále sdělujeme, že zadavatel je povinen na základě ustanovení § 99 odst. 5 ZVZ stanovit dobu využití opčního práva a vymezit předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Při stanovení doby využití opčního práva vychází zadavatel z ustanovení § 23 odst. 7 bod 5 ZVZ, tedy JŘBU musí být zahájeno nejpozději do tří let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. Co se stanovení předmětu plnění veřejné zakázky týká, je zadavatel oprávněn využít opčního práva jen pro plnění shodné nebo obdobné s původní veřejnou zakázkou. Upozorňujeme, že zadavatel zadá na základě využití opčního práva jen tu část předmětu plnění veřejné zakázky, kterou v zadávací dokumentaci k tomu označil.

Dobrý den,
dle § 56 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky požadovat doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

V souladu s § 56 odst. 4 ZVZ je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 1 až 3 ZVZ. Spočívá – li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek, tedy jako ve Vašem případě veřejné zakázce na dodávku oken a zároveň na stavební práce, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 1 až 3 ZVZ v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v rámci prokazování technické kvalifikace můžete požadovat mj. i doklad vymezený § 56 odst. 1 písm. f) ZVZ.

Pro úplnost dodáváme, že zadavatel může zvážit stanovení požadavku na předložení výše uvedeného dokladu nikoli v rámci požadavků na technickou kvalifikaci, ale v rámci obchodních podmínek, například tak, že předmětný certifikát předloží až vítězný dodavatel předtím než zahájí plnění veřejné zakázky. Bude-li zadavatel požadovat předložení tohoto certifikátu v rámci prokazování splnění kvalifikace hrozí například, že někteří z uchazečů nebudou schopni předložit certifikát ve lhůtě pro podání nabídek (nutnost vyžádat certifikát od výrobce), čímž nesplní zadávací podmínky, přestože výrobky takový certifikát mají.

Dobrý den,
z dotazu není patrno, zda-li zadavatel stanovil, jestli bude hodnotit nabídky s DPH nebo bez DPH. Za předpokladu, že zadavatel neuvedl, zda bude hodnotit veřejné zakázky dle ceny včetně DPH nebo bez DPH, jedná se o jeho pochybení, které znemožňuje hodnocení nabídek. Takové poptávkové řízení by mělo být zrušeno. Z výzvy či zadávací dokumentace proto musí být vždy zřejmé, co bude zadavatel hodnotit. Za předpokladu, že by bylo stanoveno, že zadavatel bude hodnotit jen ceny bez DPH, přestože požadoval po dodavatelích uvést ceny včetně ale i bez DPH, musel by uchazeče, který podal nabídku pouze s uvedením ceny včetně DPH, vyřadit. V souvislosti s výše uvedeným je rovněž nutno zdůraznit, že zadavatel musí vždy porovnávat porovnatelné nabídky. V případě, že by někteří dodavatelé uvedli ceny jen včetně DPH a jiní pouze bez DPH, nebylo by možné takové nabídky vzájemně porovnávat.

Dobrý den,
z Hlavy VIII („Ukončení zadávacího řízení“), § 82 a § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) vyplývá, že existují dva způsoby ukončení zadávacího řízení. Prvním ze způsobů je uzavření smlouvy s uchazečem (§ 82 ZVZ), druhým je zrušení zadávacího řízení (§ 84 ZVZ). Pouhé uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (§ 110 odst. 4 ZVZ) nemůže znamenat konec zadávacího řízení. Zadávací řízení je totiž právním rámcem pro postup zadavatelem, který směřuje k získání určitého plnění (za úplatu). Právním důvodem tohoto plnění je uzavřená smlouva s vybraným uchazečem (srov. § 7 odst. 1 ZVZ). Kdyby zadávací řízení skončilo uplynutím lhůty pro podání námitek, nemohlo by dojít k naplnění podstaty zadávacího řízení.

Dobrý den,
podle § 51 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách může dodavatel, pakliže není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem v plném rozsahu, splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem (§ 44 odst. 6 ZVZ). Zadavatel by měl tuto výhradu specifikovat ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele (§ 44 odst. 6 in fine). Výhrada omezení plnění části veřejné zakázky však musí být důvodná a přiměřená vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Musí být tedy v souladu se zásadami podle § 6 odst. 1 ZVZ. I pro tento případ platí, že diskriminovat dodavatele, kteří mají sídlo v jiném státě Evropské unie nebo dodavatele z jiné země, která uzavřela s Českou republikou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce, je zakázáno (§ 6 odst. 2 ZVZ). Pokud chce zadavatel zmíněné výhrady využít, musí tento svůj úmysl uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení (§ 44 odst. 6 ZVZ).
V případě prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele podle § 51 odst. 4 ZVZ, dodavatel podle písm. b) předkládá zadavateli smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal kvalifikaci. Smyslem tohoto pravidla je mj. zajistit, aby ta část plnění, ke které prokázal dodavatele kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele, byla fakticky plněna právě subdodavatelem – tedy tím, kdo prokazovanou způsobilostí reálně disponuje. Zadavatel je také informován o tom, který konkrétní subjekt bude předmětné plnění fakticky zajišťovat.
Dodavatel tak nemůže splnit kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele v situaci, když si zadavatel předem vyhradil, že tu část veřejné zakázky, ke které by chtěl dodavatel prokázat splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, není možné plnit subdodavatelem.

Dobrý den,
je-li to odůvodněno předmětem zakázky, může zadavatel v zadávací dokumentaci vymezit technické podmínky, tedy charakteristiku a požadavky, které vyjadřují účel použití zadavatelem požadovaného plnění (§ 44 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 45 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; dále jen „ZVZ“). Technické podmínky však nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly neodůvodněnou konkurenční výhodu nebo neodůvodněně vytvářely překážky hospodářské soutěže (§ 45 odst. 3 ZVZ). Zadavatel je povinen podmínky vymezit dostatečně přesně a stanovení těchto podmínek musí být přiměřené a zdůvodnitelné předmětem veřejné zakázky. Samotné vymezení technických podmínek pak lze provést buď odkazem na určitý (konkrétně vymezený) soubor technických norem nebo technických dokumentů (§ 46 odst. 1 a odst. 2 ZVZ), stanovením požadavků na výkon nebo funkci (§ 46 odst. 4 ZVZ), nebo kombinací zmíněných způsobů (§ 46 odst. 5 ZVZ). Zadavatel však musí požadavky vymezit vždy přesně a jasně, přičemž je povinen akceptovat i jiná vyhovující řešení dle srovnatelných norem, případně nesmí odmítnout nabídku, pokud dodavatel prokáže, že nabízené dodávky rovnocenným způsobem splňují požadavky vymezené technickými podmínkami (§ 46 odst. 3, odst. 6 ZVZ).
Zadavatel také může v zadávacích podmínkách uvést zvláštní podmínky na plnění veřejné zakázky. Jde zejména o požadavky týkající se např. oblasti zaměstnanosti (§ 44 odst. 10 ZVZ). Zadavatel může v odůvodněných případech uplatnit další zvláštní podmínky jako např. v oblasti sociální (www.socialni-zaclenovani.cz ).
V § 56 1 písm. f) ZVZ dále stanoví, že veřejný zadavatel může po dodavatelích k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadovat doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušnou odbornou autoritou. Můžete tedy také stanovit povinnost předložení takového dokladu. Musíte však zároveň respektovat běžnou praxi v daném odvětví (tedy požadovat prokázat shodu s ohledem pouze na taková pravidla a požadavky, která přímo souvisí s účelem a povahou daného výrobku) a případná specifika (zvláštní požadavky) musíte řádně odůvodnit ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.
Zároveň Vás upozorňujeme, že možnost vyžádat si vzorky od dodavatele je omezena lhůtou pro prokázání kvalifikace (§ 56 odst. 7 ZVZ).
Náklady spojené s nabídkou jdou na vrub uchazeče, měly by být přiměřené objemu veřejné zakázky.

Dobrý den,

dle § 69 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) může dodavatel v zadávacím řízení podat pouze jednu nabídku. Dodavatelem se dle § 17 písm. a) ZVZ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Ve svém dotaze uvádíte, že nabídky byly podány fyzickou osobou – podnikatelem a společností s ručením omezeným, v níž je ta samá osoba jednatelem a společníkem. Dodavatelé ve smyslu § 17 písm. a) ZVZ jsou pak identifikováni na základě identifikačních údajů, které jsou uvedeny v § 17 písm. d) ZVZ, dle kterého jde o obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firmu nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu.

Z uvedeného tedy vyplývá, že v dané situaci nedochází k podání dvou nabídek jedním dodavatelem, ale k podání nabídek dvěma různými právními subjekty s různými identifikačními údaji. Jelikož ZVZ personální propojení dodavatelů účastnících se zadávacího řízení nijak nezakazuje, je z pohledu § 69 odst. 1 ZVZ tato situace v pořádku, neboť jeden každý dodavatel podal jednu nabídku.

Nelze však vyloučit, že by se mohlo jednat o jednání v rozporu se zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, avšak tento rozpor by bylo možné spatřovat až na základě případného konkrétního jednání obou dodavatelů, resp. osoby, jejímž prostřednictvím jsou oba dodavatelé propojeni, které by mohlo narušovat hospodářskou soutěž.

Dobrý den,

při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda se jedná o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku je tak potřeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost stavebních prací a zároveň vědomí zadavatele, jaké stavební práce bude v průběhu sledovaného období realizovat.

Ve Vámi uvedeném případě je zřejmá časová (jedná se o jedno účetní období), místní (jedno město, byť na různých místech) i věcná (podobné, ne-li stejné předměty plnění) příslušnost. Zadavatel si je rovněž vědom realizace stavebních úprav několika objektů.

Není ovšem striktně vyloučeno, že by zadání veřejné zakázky na úpravy budov mateřských školek mohlo být realizováno v rámci dvou samostatných zadávacích řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že z Vašeho dotazu nevyplývají podrobnější informace, doporučujeme zvážit, zda Vámi plánované stavební úpravy mateřských školek mají natolik stejný charakter, že by bylo vhodné zadat veřejnou zakázku na stavební práce v rámci jediného zadávacího řízení.

Podle § 13 odst. 3 ZVZ však platí, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak účelově dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.

Z hlediska opatrnosti proto doporučujeme v případě, ve kterém je předmět zakázek natolik obdobný, že pokud by byly veřejné zakázky zadány zvlášť, hrozilo by v budoucnu riziko nařčení z nedovoleného dělení předmětu veřejné zakázky, použít takové zadávací řízení, které odpovídá součtu výše investic, které má zadavatel pro veřejnou zakázku již fakticky vyčleněny a zároveň které budou zadavatelem v průběhu příslušného účetního období na veřejnou zakázku případně dodatečně schváleny. Finanční limity pro veřejné zakázky jsou uvedeny v § 12 ZVZ a v nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění).

V případě pochybností o tom, zda se jedná o jeden předmět veřejné zakázky či nikoli, je rovněž možné rozdělit veřejnou zakázku na části a v zadávání postupovat v souladu s ustanoveními § 98 ZVZ.

Dobrý den,

podle § 22 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) „zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky (…)“. Neúplnou nabídkou je taková nabídka, která nebyla zpracována v požadovaném jazyku, nebo jde o návrh smlouvy, který nebyl podepsán osobou oprávněnou. Nepřijatelnou nabídkou je pak taková nabídka, která musela být vyřazena při posuzování kvalifikace, při posouzení nabídek nebo nebyla mezi nabídky zařazena proto, že došla ke konci lhůty pro podání nabídek.

V případě, kdy zadavateli po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, je povinen zadávací řízení v souladu s § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ zrušit.

Dle Vašeho sdělení jste provedli posouzení kvalifikace a posouzení nabídek, přičemž jste vyloučili všechny nabídky kromě jediné. Zbyla Vám tak nabídka, které nebyla neúplná ani nepřijatelná. Není tedy možné podle shora uvedeného zadat zakázku v jednacím řízení s uveřejněním. Naopak je nutné postupovat podle § 84 odst. 1 písm. e) a zadávací řízení zrušit.

Dobrý den,

zadavatel je povinen zvolit jedno ze základních hodnotících kritérií (nejnižší nabídková cena nebo ekonomická výhodnost nabídky) a případně stanovit dílčí hodnotící kritéria. Zadavatel stanoví takové hodnotící kritérium, které bude přiměřené předmětu a účelu veřejné zakázky. Měl by dbát na povahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel by měl také předvídat dopad, který mohou způsobit jím zvolená hodnotící kritéria. Možnost, že dva či více uchazečů nabídnou stejný rozhodný hodnotící údaj, nelze vyloučit, avšak zadavatel může pravděpodobnost vzniku takovéto situace eliminovat buď jeho modifikací nebo přidáním dalšího subkritéria. Zadavatel je totiž ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) odpovědný za správnost a úplnost zadávacích podmínek.

Provedení losování by mělo být nejzazší možnou variantou. Shora uvedené plyne pro zadavatele, který je současně orgánem veřejné správy, také ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále jen „ZFK“). Tento zadavatel by měl prostřednictvím vedoucího orgánu veřejné správy v souladu s § 25 odst. 1 písm. b) ZFK zavést takový vnitřní řídící a kontrolní systém, který je schopen včas zjišťovat, vyhodnocovat a ošetřovat rizika, tedy i rizika související s procesy zadávání veřejných zakázek.
V případě, kdy už však k situaci, na kterou se tážete, došlo, doporučujeme zadávací řízení nezrušit a uchazeče vybrat losem. Pokud se zadavatel chová standardně, pravděpodobnost vzniku této situace je naprosto zanedbatelná a proto řešení této otázky lze považovat toliko v akademické rovině. Z tohoto důvodu tato otázka není ani řešena zákonem, protože za obvyklých okolností praxe tento problém nezná (nepředpokládá se tedy záměrné jednání dodavatelů ve shodě, ani umělé zvyšování pravděpodobnosti vzniku této skutečnosti ze strany zadavatele – např. kdyby jediným hodnotícím kritériem byla hodinová sazba pracovníka v případě, kdy je obvyklá hodinová sazba běžně známým údajem).

Dobrý den,

zadávací dokumentaci, která podle § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) představuje soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, lze rozdělit na textovou (např. obchodní podmínky, způsob hodnocení nabídek, apod.) a netextovou část (výkresy, apod.).

Dle § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „ZPŘ“) povinen uveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace, a to ode dne uveřejnění výzvy k podání nabídek minimálně do konce lhůty pro podání nabídek. Části zadávací dokumentace, tedy netextové části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, je zadavatel v ZPŘ povinen v souladu s § 48 odst. 2 ZVZ předat či odeslat dodavatelům do 2 pracovních dnů ode dne doručení jejich písemné žádosti.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že textová část zadávací dokumentace musí být vždy zpracována v elektronické podobě tak, aby mohla být uveřejněna na profilu zadavatele. Netextové části pak mohou mít elektronickou, listinou, či jinou alternativní podobu.

ZVZ nestanovuje zadavateli povinnost poskytnout dodavatelům projektovou dokumentaci pro provádění stavby (dále jen „dokumentace“), která je netextovou částí zadávací dokumentace, v listinné podobě. Zadavatel má tedy možnost poskytnout dodavatelům dokumentaci i jiným způsobem. Pokud tak učiní, doporučujeme, aby zadavatel způsob poskytnutí dokumentace uvedl v zadávacích podmínkách (např. projektová dokumentace pro provádění stavby bude uchazečům předána na CD či projektová dokumentace pro provádění stavby je k dispozici na profilu zadavatele pod odkazem…, apod.). V případě, že je to možné, doporučujeme zadavateli uveřejnit i netextovou čast zadávací dokumentaci na profilu zadavatele, čímž bude, při dodržení postupu dle ZVZ a vyhlášky č. 135/2012 Sb., zajištěno, že dokumentace bude dodavatelům poskytnuta řádně a včas.

Dobrý den,

pro posouzení a hodnocení nabídek ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi postupem podle § 74 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”). Tato hodnotící komise posoudí v souladu s § 76 ZVZ nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku dle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. V souladu s § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky či o doplnění dokladů dle § 68 odst. 3 ZVZ. Upozorňujeme však na skutečnost, že v této fázi nesmí doplněním a vysvětlením nabídky dojít k její změně. Tudíž, co se týče zcela chybějících dokumentů vyžadovaných zadavatelem, lze zažádat pouze o dokumenty dle § 68 odst. 3 ZVZ, ostatní dokumenty nelze takto zpětně doložit. Zároveň upozorňujeme, že zadavatel není oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nesplní formální požadavky zadavatele, které nemají vztah k předmětu plnění veřejné zakázky (např. prohlášení o počtu stran, apod.).
K objasnění nabídky či doplnění dokumentů může tedy zadavatel uchazeče vyzvat dle § 76 odst. 3 ZVZ, a to ve fázi posuzování a hodnocení nabídek.

Dobrý den,
jelikož na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), není zadavatel povinen postupovat podle ZVZ (s výjimkou dodržování zásad dle § 6 ZVZ) a nevztahuje se tak na něj ani povinnosti plynoucí z vyhlášky č. 230/2012 Sb. Zadavatel tedy nemusí pořizovat příslušnou dokumentaci, kterou je v souladu s § 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb., projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Příslušnou dokumentací v souladu s požadavky vyhlášky č. 230/2012 Sb., může být, zejména u menších zakázek, i jiná technická dokumentace zpracovaná v podrobnosti prováděcí dokumentace, tedy umožňující položkový soupis.
Lze však doporučit, aby z důvodu korektního postupu odpovídala podrobnost příslušné dokumentace požadavkům vyhlášky č. 230/2012 Sb., na projekt i na položkový soupis prací.

Dobrý den,

dle ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) prokazuje dodavatel splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.

Obsahem tohoto čestného prohlášení může být buď jednoduchá deklarace toho, že dodavatel splňuje všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady nebo dodavatel podrobně uvede, které kvalifikační předpoklady tímto čestným prohlášením prokazuje. Je tedy na dodavateli do jakých podrobností čestné prohlášení zpracuje. Dodáváme, že z obsahu čestného prohlášení nemusí vyplývat, jestli kvalifikační předpoklady dodavatel splňuje sám nebo pomocí subdodavatele.

Čestné prohlášení ve zjednodušeném podlimitním řízení pokrývá také dokumenty, které se týkají subdodavatele, a proto již není třeba v nabídce předkládat smlouvu se subdodavatelem, čestné prohlášení o tom, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ani výpis z obchodního rejstříku subdodavatele.

Teprve před uzavřením smlouvy je vybraný dodavatel povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace v rozsahu ustanovení § 50 a následujících ZVZ, a to včetně dokladů vztahujících se na subdodavatele dle ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy vy smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.

Dobrý den,

obsahem čestného prohlášení, jímž dodavatel dle ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů, může být buď jednoduchá deklarace toho, že dodavatel splňuje všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady nebo podrobný soupis kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění se tímto čestným prohlášením prokazuje s tím, že dodavatel nemusí uvádět, zda kvalifikační předpoklady splňuje sám či prostřednictvím subdodavatele. Je tedy na dodavateli do jakých podrobností čestné prohlášení zpracuje.

Čestné prohlášení ve zjednodušeném podlimitním řízení pokrývá také dokumenty, které se týkají subdodavatele, a proto již není třeba v nabídce předkládat smlouvu se subdodavatelem, čestné prohlášení o tom, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ani výpis z obchodního rejstříku subdodavatele.

Teprve před uzavřením smlouvy je vybraný dodavatel povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace v rozsahu ustanovení § 50 a následujících ZVZ, a to včetně dokladů vztahujících se na subdodavatele dle ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy vy smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.

Dobrý den,
v rámci zjednodušeného podlimitního řízení zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) výslovně neupravuje postup zadavatele v případě, kdy základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena a právě dva uchazeči předloží zadavateli svou nabídku se stejnou nabídkovou cenou, která je zároveň cenou nejnižší.

Zadavateli proto ve shora uvedeném případě doporučujeme postupovat analogicky dle § 61 odst. 4 ZVZ. Zadavatel by měl zvolit nejvhodnější nabídku na základě náhodného losu mezi nabídkami uchazečů, kteří splnili požadavky zadavatele v rozsahu kvalifikace a jejichž nabídková cena byla cenou nejnižší. Upozorňujeme, že i v této situaci je zadavatel povinen dodržet zásady stanovené ZVZ, a to zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Losování doporučujeme zadavateli provést prostřednictvím mechanických, elektronicko-mechanických, elektronických nebo obdobných zařízení, a to jak za účasti uchazečů, tak notáře, který osvědčí průběh celého losování. Rovněž by bylo vhodné, aby notářem vyhotovený zápis o průběhu losování byl součástí dokumentace o veřejné zakázce.

Dobrý den,

1. Ke kódům CPV

Rádi bychom Vás upozornili, že kódy CPV především slouží ke klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací v rámci veřejné zakázky a pro definování předmětu samotné veřejné zakázky nejsou určujícím faktorem. Co bude či nebude předmětem veřejné zakázky, závisí plně na rozhodnutí zadavatele.

Hodláte-li jako zadavatel zadat veřejnou zakázku, jejímž předmětem bude úprava budovy školy, školky a dále bytových domů, nemusí se nutně jednat o jediný předmět veřejné zakázky, tj. o jednu veřejnou zakázku, ačkoliv zamýšlené stavební práce budou mít stejný CPV kód. Provedení výše uvedených úprav je možno realizovat například i v rámci dvou na sobě nezávislých veřejných zakázek.

Rozhoduje-li se proto zadavatel, zda dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadá veřejnou zakázku v rámci jednoho nebo dvou zadávacích řízení, je při svém rozhodování povinen přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým a časovým, jež se veřejné zakázky týkají, a dále rovněž ke skutečnosti, zda je předmět veřejné zakázky způsobilý tvořit jeden funkční celek.

V návaznosti na Váš dotaz a shora uvedené to znamená, že zadání veřejné zakázky na úpravy budov školy a školky a zároveň bytových domů by mohlo být realizováno v rámci dvou samostatných zadávacích řízeních. Vzhledem ke skutečnosti, že z Vašeho dotazu nevyplývají podrobnější informace, doporučujeme zvážit, zda Vámi plánované úpravy budovy školy, školky a bytových domů mají skutečně natolik stejný charakter (CPV kód není určující), že bude nezbytné zadat tyto stavební práce v rámci jediného zadávacího řízení.

2. K volbě druhu zadávacího řízení

Volba druhu zadávacího řízení se také mimojiné řídí výší předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. Zadavatel je dle § 13 odst. 2 ZVZ povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Zároveň je zadavatel povinen při určení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečíst veškeré předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období.

Pokud je předmět všech zakázek, tedy i těch, na něž dosud nejsou schváleny finanční prostředky natolik obdobný, že kdyby byly zadávány zvlášť, hrozilo by v budoucnosti riziko konstatování nedovoleného dělení předmětu veřejné zakázky (zadal-li by je zadavatel jako podlimitní veřejnou zakázku, resp. veřejnou zakázku malého rozsahu), přičemž v celkovém součtu by odpovídaly nadlimitní veřejné zakázce, z hlediska opatrnosti doporučujeme použít zadávací řízení, které odpovídá součtu výše investic, které (i) má zadavatel pro veřejnou zakázku již fakticky vyčleněny a (ii) které budou zadavatelem v průběhu příslušného účetního období na veřejnou zakázku případně dodatečně schváleny.

Nepřekročí-li konečná výše předpokládané hodnoty, jež je určena na veřejnou zakázku, 10.000.000,- Kč bez DPH, bude zadavatel oprávněn použít zjednodušené podlimitní řízení. Přesáhne-li však konečná částka celé veřejné zakázky 10.000.000,- Kč bez DPH, bude zadavatel povinen zvolit jiný druh zadávacího řízení, kterým může být právě otevřené řízení.

3. K opčnímu právu

Z Vašeho dotazu nevyplývají informace o způsobu užití možných dodatečných finančních prostředků. Pokud by byly použity za stejným účelem jako v současné době schválené finanční prostředky, tedy na další úpravu školy, školky či bytových domů, bylo by možné využít institutu opčního práva. Opční právo si zadavatel může v zadávacích podmínkách vyhradit tehdy, panuje-li určitá úroveň nejistoty o celém objemu finančních prostředků pro veřejnou zakázku.

Vyhradí-li si zadavatel v zadávacích podmínkách opční právo dle § 99 ZVZ, je oprávněn poptávat další dodávky, služby či stavební práce, jejichž zadání si vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení. Opční právo je zadavatel oprávněn využít pouze ve vztahu k dodavateli, kterému již zadal původní veřejnou zakázku.

Budou-li proto (i) v průběhu roku zadavatelem schváleny další investice na probíhající či již proběhlou úpravu budovy školy, školky a bytových domů a (ii) zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhradí opční právo, může následně vítěznému dodavateli, který již realizoval stavební práce předešlé, zadat realizaci dalších stavebních prací. V případě, že investice schváleny nebudou, není zadavatel povinen vítěznému dodavateli zadat veřejnou zakázku v rozsahu vyhrazeném opčním právem.

Dále bychom Vás rádi upozornili, že zadavatel je povinen již při zahájení zadávacího řízení předběžně stanovit dobu využití opčního práva. I v tomto případě platí, že pro stanovení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky je celková hodnota veřejné zakázky, a to včetně neschválených investic, které budou předmětem opčního práva.

Podrobnější informace související s opčním právem jsou uvedeny v § 99 ZVZ a v Metodice VZ uveřejněné na webových stránkách www.portal-vz.cz v sekci Metodiky/stanoviska.

4. K zadání veřejné zakázky

Pokud by dodatečně schválené finanční prostředky byly využity na jiné stavební práce, resp. na stavební práce na jiných objektech, doporučujeme zadavateli zadat veřejnou zakázku v režimu, který odpovídá součtu všech spolu souvisejících stavebních prací.

Dále si Vás dovolujeme upozornit, že již nyní je možné vyhlásit veřejnou zakázku, jejíž předmět bude pokrývat i stavební práce, na které dosud nebyly schváleny prostředky s tím, že zadavatel tuto skutečnost uvede v zadávací dokumentaci.

Dobrý den,
zadavatel je oprávněn a nikoliv povinen dle § 56 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky požadovat splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů.

ZVZ zadavateli neukládá povinnost stanovit technické kvalifikační předpoklady v kvalifikační nebo zadávací dokumentace a není proto vyloučeno, aby zadavatel technické kvalifikační předpoklady nestanovil.

Dobrý den,
podle § 44 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahovat mj. příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 230/2012 Sb., zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky.
Příslušnou dokumentací je v souladu s § 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb., projektová dokumentace pro provádění stavby. Doporučení MMR, uveřejněné na internetových stránkách www.mmr.cz , doplňuje, že se tím myslí projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Příslušnou dokumentací v souladu s požadavky vyhlášky č. 230/2012 Sb., může být, zejména u menších zakázek, i jiná technická dokumentace zpracovaná v podrobnosti prováděcí dokumentace, tedy umožňující položkový soupis.
Projektová dokumentace v podrobnosti pro provedení stavby tedy musí být součástí zadávací dokumentace.

Dobrý den,
zadavatel není povinen požadovat po dodavatelích splnění kvalifikace, a to v souladu s § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), kterým je stanoveno, že zadavatel nemusí zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle tohoto zákona. Avšak v případě, kdy je veřejná zakázka financována prostřednictvím dotace, má dotující subjekt právo stanovit ve smlouvě požadavek na splnění konkrétních kvalifikačních kritérií.
Dovolujeme si zároveň upozornit, že požadavek na podání cenové nabídky nemusí být vůbec součástí výběrového ani zadávacího řízení, jedná se například o případ, kdy jsou cenové nabídky požadovány za účelem průzkumu trhu. Kvalifikaci či její část může zadavatel požadovat jako součást své poptávky.
V případě veřejného vyhlášení požadavku na podání cenové nabídky podle § 281 – § 288 zákona
č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), činí zadavatel výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy v rámci obchodní veřejné soutěže. Prokázání určité kvalifikace může být součástí podmínek soutěže. Při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu pak zadavatel může postupovat analogicky jako u otevřeného řízení.
Dále si dovolujeme upozornit na povinnost zadavatele zadávajícího veřejnou zakázku malého rozsahu vyplývající z § 147a ZVZ, týkající se uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.
Při hodnocení nabídek a v průběhu celého zadávacího řízení musí být respektovány zásady uvedené
v § 6 ZVZ, především zásada rovného zacházení, ale i zásada transparentnosti a zákazu diskriminace.

Dobrý den,
v případě neúplných, nejednoznačných či nesrozumitelných nabídek má zadavatel možnost vyzvat dodavatele k doplnění nebo vysvětlení nabídek a to v souladu s § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). K objasnění nebo předložení dalších informací či dokladů je dodavatelům poskytnuta přiměřená lhůta.
Ve Vámi popisovaném případě neprokázal splnění kvalifikace ani jeden z uchazečů. Pokud by tedy zadavatel nevyzval uchazeče k doplnění kvalifikace, musel by všechny uchazeče vyloučit a zadávací řízení zrušit. Jestliže zadavatel dá uchazeči možnost kvalifikaci doplnit, pak může uchazeč doplnit části, které by kvalifikaci byly splňovaly – např. doplnit další referenční zakázky či aktualizovat seznam členů realizačního týmu. Je také třeba poukázat na ust. § 58, které počítá s možnou změnou v kvalifikaci v průběhu zadávacího řízení. Jestliže dojde v průběhu zadávacího řízení ke skutečnosti zapříčiňující nemožnost zapojení navrhovaného člena v rámci veřejné zakázky (smrt, skončení pracovního poměru apod.), je povinností uchazeče v předepsané lhůtě kvalifikaci doplnit. V tomto případě pak není výzva ze strany zadavatele potřebná.
Aby byl dodavatel považován za kvalifikovaného ke splnění veřejné zakázky, je třeba, aby skutečnosti, které do své nabídky doplnil, nastaly ve lhůtě pro podání nabídek. Nově doplněné referenční zakázky musí být k datu podání nabídky uznatelné, což znamená, že musí splňovat požadavek realizace v posledních 3 letech včetně dalších požadavků zadavatele. V případě doplnění nabídky o nové členy realizačního týmu, je povinností dodavatele prokázat, že tyto osoby byly v době podání nabídky kmenovými zaměstnanci společnosti, nebo musí doložit subdodavatelskou smlouvu s externími zaměstnanci, ze které bude zřejmé, že již v době podání nabídky existoval závazek subdodavatele plnit určitou část veřejné zakázky.
Neposkytne-li dodavatel potřebné informace a doklady, a původní nabídka dodavatele podmínky zadávací dokumentace nesplnila, pak je veřejný zadavatel povinen takového dodavatele z důvodu nesplnění kvalifikace vyloučit.

Dobrý den,

v případě, že dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele.

V rámci zjednodušeného podlimitního řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.

Pouze uchazeč, jehož nabídka byla zadavatelem vybrána jako nejvhodnější a s nímž má být uzavřena smlouva, je povinen před uzavřením smlouvy předložit zadavateli doklady prokazující splnění kvalifikace v originále nebo úředně ověřené kopii.

V souladu s výkladovým stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) není v rámci součinnosti k uzavření smlouvy vyloučeno, aby zadavatel vyzval vybraného uchazeče k doložení či doplnění dokladů o kvalifikaci, pokud vybraný uchazeč nedoložil všechny zákonem požadované doklady, či jsou tyto nejasné.

Na základě předmětného stanoviska ÚOHS je stáří dokladů předložených vítězným uchazečem v rámci součinnosti posuzováno v souladu s § 57 odst. 2 ZVZ, podle kterého doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky. Není proto vyloučeno, aby uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, předložil zadavateli doklady, tj. ve Vašem případě smlouvu uzavřenou mezi vybraným uchazečem a jeho subdodavatelem, které (která) se budou vztahovat i k době po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Uvedený postup nebude v rozporu se ZVZ.

Dobrý den,

V souladu s § 149 odst. 4 ZVZ podává-li dodavatel nabídku, musí být datová zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Zadavatel je oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky.

Dle § 68 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se za nabídku považuje taková nabídka,

(i) v níž jsou uvedeny identifikační údaje uchazeče, která
(ii) obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, jakož i
(iii) další dokumenty požadované ZVZ nebo zadavatelem.

Je-li proto nabídka podávána dodavatelem elektronicky, přičemž je zároveň jako celek podepsána uznávaným elektronickým podpisem nebo je podána prostřednictvím datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem, případně prostřednictvím datové zprávy, která je označena elektronickou značkou, jedná se o nabídku podanou ve smyslu § 149 odst. 4 ZVZ, která dle § 71 odst. 10 ZVZ ve spojení s § 71 odst. 9 ZVZ splňuje požadavek na podepsání návrhu smlouvy osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

Dobrý den,

vzdělávací program pro osoby se zvláštní způsobilostí se v současné době připravuje a zahájen by měl být na začátku druhého pololetí roku 2013.
Přesné informace týkající se zahájení programu včetně konkrétních termínů školení budou uveřejněny na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Dobrý den, dle § 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) je zadavatel oprávněn v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Identifikačními údaji se přitom ve smyslu ustanovení § 17 písm. d) ZVZ rozumí obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u právnické osoby, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u fyzické osoby. Pokud však dodavatel prokazuje pomocí subdodavatele splnění určitých částí kvalifikace, pak je dle § 51 odst. 4 ZVZ povinen předložit doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) ZVZ a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ subdodavatelem a smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) ZVZ. Vítězný uchazeč je pak povinen v souladu s ustanovením § 147a odst. 4 ZVZ předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, ve kterém uvede subdodavatele, jímž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 % z celkové ceny veřejné zakázky, nebo z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok. Lze tedy shrnout, že povinnost uvést v nabídce subdodavatele se vždy vztahuje pouze na situaci, kdy pomocí subdodavatele dodavatel prokazuje některý z kvalifikačních předpokladů. Ostatní subdodavatele, pomocí nichž bude dodavatel plnit předmět veřejné zakázky, je pak dodavatel povinen uvést v nabídce pouze tehdy, pokud to zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně vyžaduje. Závěrem pak upozorňujeme, že dle ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

Dobrý den, postup k problematice jediné nabídky je v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) stanoven pro fázi otevírání obálek (§ 71), hodnocení nabídek (§ 79) a zrušení zadávacího řízení (§ 84). Ve vztahu k informacím poskytnutým v dotazu lze uvést následující. Obdrží-li zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálka se neotevírá (viz § 71 odst. 7 ZVZ). O této skutečnosti zadavatel bezodkladně vyrozumí uchazeče. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 22 odst. 3 a 4 ZVZ (jednací řízení s uveřejněním), § 23 odst. 4 až 8 a 10 (jednací řízení bez uveřejnění) nebo zadává veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) na základě rámcové smlouvy. Pokud byla doručena pouze jedna nabídka, nebo bylo doručeno více nabídek, avšak všechny nabídky kromě jediné byly postupně vyřazeny, musí zadavatel s odkazem na ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, což neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 7 větě druhé, to jest postupuje-li zadavatel podle § 22 odst. 3 a 4 ZVZ (jednací řízení s uveřejněním), § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ (jednací řízení bez uveřejnění) nebo zadává-li VZ na základě rámcové smlouvy. Není-li možné vybrat z většího množství nabídek, znamená to, že soutěž nemůže proběhnout a nemůže být vybrána nejvhodnější nabídka. Pro nově zahajované zadávací řízení je možné doporučit například po zvážení snížení požadavků na kvalifikaci a podpořit tak hospodářskou soutěž mezi uchazeči o VZ. Zruší-li zadavatel zadávací řízení, je povinen podle § 84 odst. 7 ZVZ odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy (viz). Zároveň zadavatel odešle písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Předmětná problematika je také rozvedena v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012). Metodika je uspořádána do systematických bloků. Není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/Metodiky, stanoviska.

Dobrý den, podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce kromě náležitostí uvedených v ustanovení § 44 odst. 3 ZVZ také obsahovat příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 230/2012 Sb., která nabude účinnosti dne 1. září 2012 a která za příslušnou dokumentaci v ustanovení § 1 odst. 1 rozumí dokumentaci určující stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a která umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen „soupis prací“) včetně výkazu výměr. V ustanovení § 1 odst. 3 dále stanoví, že příslušnou dokumentací je pro všechny stavby projektová dokumentace pro provádění stavby. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby vymezuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Z výše uvedeného vyplývá, že součástí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ musí být vždy projektová dokumentace pro provádění stavby, jejíž rozsah a obsah je vymezen ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. nebo ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., nikoliv projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení.

Dobrý den, podle § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je při stanovování dílčích hodnotících kritérií nejpodstatnější, aby byly respektovány základní zásady transparentnosti a nediskriminace, aby kritéria odpovídala charakteru a složitosti veřejné zakázky a současně umožňovala zadavateli nabídky vyhodnotit. Stanovení délky záruky jako dílčího hodnotícího kritéria není v rozporu se ZVZ. Podle § 78 odst. 4 ZVZ nemohou být dílčím hodnotícím kritériem platební podmínky či smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele. Délka záruky do těchto podmínek nespadá, jelikož ale neuspokojivým způsobem vyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny, je toto dílčí kritérium, s ohledem na nedostatečný vypovídací charakter, k hodnocení nabídek nevhodné. Doporučujeme Vám proto stanovit jiná dílčí hodnotící kritéria, jejichž prostřednictvím budete schopni mezi sebou jednotlivé nabídky objektivně porovnat.

Dobrý den, dle ustanovení § 57 odst. 1 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) předkládá dodavatel kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Dodavatel, se kterým bude uzavřena smlouva podle ustanovení § 82 ZVZ, je povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie pouze na základě žádosti zadavatele. Předložení uvedených dokladů je umožněno i v podobě elektronické. Předkládá-li dodavatel doklady prokazující kvalifikaci v podobě elektronické, je povinen na základě ustanovení § 149 odst. 4 ZVZ opatřit datovou zprávu elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu či elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu. V našem vyjádření považujeme za nezbytné zmínit, že doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů ( a tedy i čestné prohlášení dle ustanovení § 53 ZVZ) a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být v případě dynamického nákupního systému starší 90 dnů ke dni odeslání či předání předběžné nabídky.

Dobrý den, v případech, kdy nabídka neobsahuje doklady uvedené v ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ , příp. předmětné doklady vyvolávají určité nejasnosti, může zadavatel k doložení těchto dokladů, příp. k vysvětlení nejasností, uchazeče vyzvat (na základě ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ) nebo jej ze zadávacího řízení vyloučit (na základě ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ). Je však povinností zadavatele dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, konkrétně zásadu rovného zacházení. Zadavateli tedy ZVZ neumožňuje některé z uchazečů vyloučit a jiné vyzvat k doplnění. Vzhledem k okolnostem, že by zadavatel za použití ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ mohl vyloučit nejvýhodnější nabídku, důrazně doporučujeme dožádání dokladů uvedených v ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ. Dovolujeme si upozornit, že vyloučení nejvýhodnější nabídky bez předchozí výzvy učiněné na základě ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ by mohlo být považováno za jednání v rozporu se zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, tedy označeno za nehospodárné.

Dobrý den, 1. K první části dotazu s odkazem na poskytnuté informace sdělujeme, že jestliže uchazeč o veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) v dotčeném případě do čestného prohlášení podle § 53 odst. 3 písm. c) ZVZ neuvedl své prohlášení, že splňuje relevantní (v prohlášení přesně specifikované) kvalifikační předpoklady, potom takový uchazeč o VZ neprokázal dostatečně splnění základních kvalifikačních předpokladů, jak požaduje citované ustanovení ZVZ. Z čestného prohlášení musí být jednoznačně zřejmé, co uchazeč prohlašuje, tj. zda příslušné základní kvalifikační předpoklady splňuje, či nikoli. Z tohoto pohledu se tedy s odkazem na Vámi popsanou situaci jeví, že uchazeč o VZ neprokázal splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v ZVZ. Pro úplnost doplňujeme, že ZVZ dává veřejnému zadavateli možnost požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Bližší zákonem stanovené podmínky k této možnosti naleznete v ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ. 2. Z ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ, které tvoří speciální právní úpravu pro zjednodušené podlimitní řízení (dále jen „ZPŘ“), vyplývá, že zájemce o VZ (dále jen „uchazeč o VZ“) v ZPŘ předkládá spolu s nabídkou jen čestné prohlášení (kopie je dostatečná), jehož obsahem je jednoduchá deklarace toho, že uchazeč o VZ splňuje všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. Ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ neurčuje, jaké kvalifikační předpoklady má uchazeč o VZ prokázat, je věcí zadavatele, jaké kvalifikační předpoklady bude kromě povinně stanovených zákonem (ZVZ) požadovat. Zadavatel pořídí protokol, do kterého uvede, zda nabídka uchazeče o VZ obsahuje předmětné čestné prohlášení, resp. zda všichni uchazeči toto čestné prohlášení předložili či nikoli. Po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je v ZPŘ uchazeč o VZ, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, tzn. vybraný uchazeč, povinen poskytnout součinnost a předložit zadavateli před uzavřením smlouvy všechny doklady dle požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace podle § 50 ZVZ, tj. vybraný uchazeč teprve v této fázi předkládá všechny doklady ke kompletnímu prokázání splnění kvalifikace. To tedy znamená, že vybraný uchazeč v ZPŘ až nyní prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů, jak stanoví § 53 odst. 3 ZVZ, splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů, jak stanoví § 54 a § 56 ZVZ. Na základě požadavku ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) ZVZ předkládá dále čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit VZ. Čestná prohlášení podle § 53 odst. 3 ZVZ předkládá dodavatel v originálním vyhotovení. To platí rovněž pro ZPŘ ve vztahu k ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ. Návazně je o posouzení kvalifikace veřejný zadavatel povinen pořídit protokol dle požadavků § 59 odst. 5 ZVZ. Doklady, které uchazeč o VZ předkládá zadavateli podle § 62 odst. 3 ZVZ, budou vystaveny k datu odpovídajícímu době, kdy podával nabídku. Oproti předchozí právní úpravě nyní podle § 59 odst. 4 ZVZ (striktně) musejí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě pro podání nabídek. Dovolujeme si upozornit, že požadavky ZVZ v těchto případech nelze zmírnit a nedostatečné prokázání splnění kvalifikace nelze dodatečně zhojit. Dále § 52 odst. 1 ZVZ stanoví, že v ZPŘ je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Je skutečně nutné, aby vybraný uchazeč předložil zadavateli před uzavřením smlouvy doklady prokazující splnění kvalifikace, tuto povinnost přímo ukládá § 62 odst. 3 ZVZ. Nesplní-li vybraný uchazeč povinnosti jemu uložené v § 62 odst. 3 ZVZ, považuje se takové jednání za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy. Zadavatel může takového vybraného uchazeče podle § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat, aby písemně objasnil nebo předložil další doklady prokazující splnění kvalifikace. Pokud tak zadavatel neučiní, může k podpisu smlouvy na VZ vyzvat uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí. Lze tedy shrnout, že uchazeč o VZ v ZPŘ nejdříve předloží s nabídkou čestné prohlášení a poté před uzavřením smlouvy prokáže předložením dokladů podle § 62 odst. 3 ZVZ, že skutečnosti uvedené v jeho čestném prohlášení jsou pravdivé. Zadavatel sepíše protokol o tom, že nabídka uchazeče o VZ obsahuje (popř. neobsahuje) čestné prohlášení o tom, že uchazeč o VZ splňuje zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. K další části Vašeho dotazu sdělujeme s odkazem na § 57 ZVZ, který upravuje pravost a stáří dokladů, že v případě ZPŘ nesmějí být doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku starší 90 dnů ke dni podání nabídky (odst. 2 § 57 ZVZ).

Dobrý den, ustanovení § 54 písm. b) ZVZ nebylo prostřednictvím zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012, kterým se mění ZVZ a který nabyl účinnosti dne 1. dubna 2012, novelizováno. To znamená, že požadavky ZVZ se oproti stavu před 1. 4. 2012 nezměnily. K Vašemu dotazu sdělujeme, že pravost a stáří dokladů prokazujících splnění kvalifikace stanoví § 57 ZVZ. Do 14. 9. 2010 stanovoval ZVZ povinnost předložit doklady prokazující splnění kvalifikace v originále či v úředně ověřené kopii. Od 15. 9. 2010 (včetně nyní účinné právní úpravy ZVZ) není v nesouladu se ZVZ, jestliže dodavatel předkládá toliko (neověřené) kopie takových dokladů. Stane-li se, že je v nabídce přiložen originál, taková skutečnost sama o sobě neznamená, že dodavatel neprokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle ZVZ nebo že nabídka byla předložena v rozporu se ZVZ. ZVZ pak dále dává zadavateli možnost požádat uchazeče, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ (tj. vybraný uchazeč), o předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, a to před uzavřením smlouvy na VZ. V případě zjednodušeného podlimitního řízení se dle § 62 odst. 3 ZVZ nesplnění této povinnosti ze strany vybraného uchazeče považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.

Dobrý den,ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, tj. ve znění zákona č. 55/2012 Sb. (dále jen „ZVZ“), stanoví, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky (dále jen „VZ“) je dodavatel, který předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit VZ. V ustanovení § 51 odst. 5 ZVZ, které vymezuje povinnosti dodavatelů pro případy, kdy má být předmět VZ plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat takoví dodavatelé společnou nabídku, není výslovně uvedeno, jakým způsobem mají tito dodavatelé prokazovat ekonomickou a finanční způsobilost splnit VZ. V tomto případě je třeba vzít v úvahu postavení dodavatelů, které vychází z ustanovení § 69 odst. 4 ZVZ: „Společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče.“ Považují-li se tedy podle ZVZ dodavatelé podávající společnou nabídku za jednoho uchazeče, není nutné předkládat předmětné čestné prohlášení každého jednotlivého dodavatele, ale postačí, když toto prohlášení předloží jeden z dodavatelů, kteří podávají společnou nabídku. Tím bude deklarováno, že je uchazeč o VZ, tedy dodavatelé podávající společnou nabídku, způsobilý po ekonomické a finanční stránce splnit VZ.

Dobrý den, dle § 38 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) uveřejní veřejný zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení písemnou výzvu na svém profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Tuto písemnou výzvu tedy neuveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek. V případě použití zjednodušeného podlimitního řízení uveřejňuje veřejný zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek pouze oznámení o zřízení profilu zadavatele a oznámení o zadání zakázky na konci zadávacího řízení. Veškeré ostatní uveřejňování provádí veřejný zadavatel na svém profilu zadavatele, jež je definován v § 17 písm. x) ZVZ a podrobné požadavky stanoví prováděcí vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.

Dobrý den, dle § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) se splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. Toto ustanovení se tedy týká všech kvalifikačních předpokladů, tedy základních, profesních i technických. Je namístě upozornit, že dle věty druhé tohoto ustanovení je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Tyto doklady však musejí být platné již k datu podání nabídky, jelikož v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ musejí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě pro podání nabídek.

Dobrý den, část ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon“), kterou citujete, představuje speciální úpravu pro zjednodušené podlimitní řízení. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zájemce o veřejnou zakázku (dále jen „uchazeč o VZ“), se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, tj. vítěz zadávacího řízení, je povinen poskytnout součinnost a předložit zadavateli před uzavřením smlouvy všechny doklady dle požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace podle § 50 ZVZ, tj. uchazeč o VZ předkládá všechny doklady ke kompletnímu prokázání splnění kvalifikace. Ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ neurčuje, jaké kvalifikační předpoklady má uchazeč o VZ prokázat, je věcí zadavatele, jaké kvalifikační předpoklady bude kromě povinně stanovených zákonem požadovat. O posouzení kvalifikace je veřejný zadavatel povinen pořídit protokol dle požadavků § 59 odst. 5 ZVZ. Doklady, které bude uchazeč o VZ, předkládat zadavateli podle § 62 odst. 3 ZVZ, budou vystaveny k datu odpovídajícímu době, kdy podával nabídku. Oproti předchozí právní úpravě nyní podle § 59 odst. 4 ZVZ (striktně) musejí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě pro podání nabídek. Dovolujeme si upozornit, že požadavky ZVZ v těchto případech nelze zmírnit a nedostatečné prokázání splnění kvalifikace nelze dodatečně zhojit. Dále § 52 odst. 1 ZVZ stanoví, že ve zjednodušeném podlimitním řízení je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Z uvedeného tedy vyplývá, že uchazeč o VZ ve zjednodušeném podlimitním řízení nejdříve předloží s nabídkou čestné prohlášení a poté před uzavřením smlouvy prokáže předložením dokladů podle § 62 odst. 3 ZVZ, že skutečnosti uvedené v jeho čestném prohlášení jsou pravdivé. Zadavatel sepíše protokol o tom, že nabídka uchazeče o VZ obsahuje (popř. neobsahuje) čestné prohlášení o tom, že uchazeč o VZ splňuje zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. Návazně odkazujeme na § 57 ZVZ, který upravuje pravost a stáří dokladů. Ve vztahu k položené otázce dále sdělujeme, že je skutečně nutné, aby vítěz zadávacího řízení předložil zadavateli při součinnosti k uzavírání smlouvy doklady prokazující splnění kvalifikace, tuto povinnost přímo ukládá § 62 odst. 3 ZVZ. Nesplní-li uchazeč o VZ povinnosti jemu uložené v § 62 odst. 3 ZVZ, považuje se takové jednání za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy. Zadavatel může takového uchazeče o VZ podle § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat, aby písemně objasnil nebo předložil další doklady prokazující splnění kvalifikace. Pokud tak zadavatel neučiní, může k podpisu smlouvy na VZ vyzvat uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí za vítězným uchazečem. Ustanovení § 59 odst. 3 ZVZ dává navíc v případě zjednodušeného podlimitního řízení veřejnému zadavateli možnost (nikoli povinnost) stanovit, že kvalifikaci může posoudit hodnotící komise. Doklady předložené zadavateli podle § 62 odst. 3 ZVZ jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce, kterou je zadavatel povinen archivovat v souladu s požadavky § 155 ZVZ, nestanoví-li zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jinak. Tuto dokumentaci o VZ nově vymezuje ZVZ v ustanovení § 17 písm. w).

Dobrý den, před nabytím účinnosti zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 (dále jen „novela ZVZ“), kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), tj. před 1. dubnem 2012, mohl veřejný zadavatel podle § 55 odst. 1 písm. a) ZVZ k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele požadovat předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. Pokud hodlá zadavatel nyní po nabytí účinnosti novely ZVZ požadovat předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě (myšleno dodavatelem ve smyslu ZVZ v platném znění), lze uplatnit požadavek na samotné předložení pojistné smlouvy vůči dodavateli v rámci obchodních podmínek před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky. Předpokladem pro takový požadavek je situace, kdy je tato obchodní podmínka, resp. návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, přílohou (a tedy součástí) zadávací dokumentace ve smyslu § 44 odst. 1 ZVZ v platném znění. Současně doporučujeme zadavatelům, aby takovou obchodní podmínku určili způsobem, který zajistí příslušné pojištění po celou dobu plnění veřejné zakázky, tedy od podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. V praxi to pak znamená, že dodavatel je poté zavázán předložit zadavateli uzavřenou pojistnou smlouvu před podpisem, v den podpisu nebo také i po podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky, a to v závislosti na tom, jak je daná obchodní podmínka ve smlouvě (v zadávací dokumentaci) stanovena. Zadavatel může tuto podmínku uplatnit nejdříve po výběru nejvýhodnější nabídky, zpravidla při podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Pro úplnost si dovolujeme uvést, že rozsah odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele je předmětem prováděcího právního předpisu k § 156 ZVZ v platném znění. Obdobně je předmětem jiného prováděcího právního předpisu k § 46d odst. 1 ZVZ v platném znění stanovení obchodních podmínek pro veřejné zakázky na stavební práce. Nabytí účinnosti shora zmíněných prováděcích právních předpisů k ZVZ v platném znění lze očekávat v měsíci červenci t. r.

Dobrý den, zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2012 Sb., o veřejných zakázkách zavádí od 1. 4. 2012 institut osoby se zvláštní způsobilostí, kterou bude zaměstnanec veřejného zadavatele, který byl proškolen v rámci vzdělávacího programu MMR ČR. Pro účely zadávacích řízení nadlimitních veřejných zakázek musí veřejní zadavatelé disponovat těmito proškolenými pracovníky až k 1. 1. 2014, kdy nabude předmětné ustanovení účinnosti. Vzdělávací program MMR ČR však nebyl zahájen ihned s účinností transparentní novely, jelikož je vázán na prováděcí předpisy, které souvisí s přijetím novely č. 55/2012 Sb. a momentálně jsou ve fázi přípravy. Proto lze předpokládat, že ke spuštění vzdělávacího programu dojde nejdříve v závěru tohoto roku. V případě právních institutů osoby se zvláštní způsobilostí a osoby s odbornou způsobilostí zákon nevylučuje, aby obě tyto funkce zastávala jedna osoba a proto bude možné, za splnění všech zákonných podmínek pro získání těchto statusů, být zároveň osobou se zvláštní způsobilostí i osobou s odbornou způsobilostí. Do seznamu hodnotitelů bude moci dle novely být zapsána osoba, která prokáže svou odbornou praxi v trvání alespoň 5 let a splní všeobecné podmínky pro provozování živnosti podle zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Z uvedeného tedy vyplývá, že se skutečně bude moci přihlásit jakákoliv fyzická osoba, která splní zákonem stanovené požadavky pro zapsání do seznamu hodnotitelů. Seznam hodnotitelů bude veden Ministerstvem pro místní rozvoj a bude součástí veřejně přístupného informačního systému. Podrobnosti k vedení seznamu hodnotitelů, a tedy i k zápisu do něj, budou stanoveny prováděcím předpisem, který je stejně jako v předchozím případě ve fázi přípravy. Stejně jako v předchozím případě nabývá toto ustanovení účinnosti k 1. 1. 2014.

Dobrý den, k Vašemu dotazu, zda § 51 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) si odporuje s § 51 odst. 4 písm. b) poslední věta ZVZ sdělujeme následující. § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ dodavateli ukládá povinnost předložit veřejnému zadavateli, čestné prohlášení o tom, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek podle § 53 odst. 1 písm. j) a výpis z obchodního rejstříku nebo z jiné obdobné evidence, pokud je v něm subdodavatel zapsán podle § 54 písm. a). Poslední věta v § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ pro dodavatele znamená: když při prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele předloží doklady podle § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ, má stále podle § 54 písm. a) ZVZ povinnost při prokazování splnění vlastních profesních kvalifikačních předpokladů předložit, také svůj výpis z obchodního rejstříku nebo z jiné obdobné evidence, pokud je v nich zapsán. Jinými slovy, dodavatelova povinnost předložit zadavateli doklady podle § 54 písm. a), aby prokázal splnění profesního kvalifikačního předpokladu je nezastupitelná. Tato povinnost má za cíl poskytnout zadavateli možnost ověřit si, zda konkrétní subjekt, který se účastní na nabídce buď jako samostatný dodavatel nebo jako sdružení dodavatelů podle § 2 odst. 9 ZVZ anebo se na ní podílí jako subdodavatel, prostřednictvím něhož dodavatel plní některou část kvalifikace, opravdu existuje.

Dobrý den, Máte-li v dotčeném případě s odkazem na Vámi formulovanou otázku na mysli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě (myšleno dodavatelem ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění; dále jen „ZVZ“), doporučujeme zadavateli, pokud hodlá požadovat předložení takovéto pojistné smlouvy, uplatnit tento požadavek na samotné předložení pojistné smlouvy vůči dodavateli v rámci obchodních podmínek před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky. Předpokladem pro takový požadavek je situace, kdy je tato obchodní podmínka, resp. návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, přílohou (a tedy součástí) zadávací dokumentace ve smyslu § 44 odst. 1 ZVZ. Současně doporučujeme zadavatelům, aby takovou obchodní podmínku určili způsobem, který zajistí příslušné pojištění po celou dobu plnění veřejné zakázky, tedy od podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. V praxi to pak znamená, že dodavatel je poté zavázán předložit zadavateli uzavřenou pojistnou smlouvu před podpisem, v den podpisu nebo také i po podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky, a to v závislosti na tom, jak je daná obchodní podmínka ve smlouvě (v zadávací dokumentaci) stanovena. Zadavatel může tuto podmínku uplatnit nejdříve po výběru nejvýhodnější nabídky, zpravidla při podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Pro úplnost si dovolujeme uvést, že rozsah odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele je předmětem prováděcího právního předpisu k § 156 ZVZ. Obdobně je předmětem jiného prováděcího právního předpisu k § 46d odst. 1 ZVZ stanovení obchodních podmínek pro veřejné zakázky na stavební práce. Vzhledem k tomu, že v průběhu připomínkového řízení k prováděcím vyhláškám k novele ZVZ bylo doručeno velké množství připomínek a je nutné tyto připomínky zapracovat do znění vyhlášek, lze nabytí účinnosti shora zmíněných prováděcích právních předpisů k ZVZ očekávat v měsíci květnu t. r.

Dobrý den, Seznam hodnotitelů v ustanovení § 74a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) se přímo vztahuje k novelizovanému § 74 odst. 6 ZVZ, který se týká posuzování významných veřejných zakázek, jehož účinnost byla článkem III zákona č. 55/2012 Sb. odložena na 1. 1. 2014. Jestliže se tedy ustanovení § 74a ZVZ o seznamu hodnotitelů uplatní jen v případě posuzování významných veřejných zakázek podle novelizovaného § 74 odst. 6 ZVZ, ale do 1. 1. 2014 neúčinného, Ministerstvo pro místní rozvoj seznam hodnotitelů v současné době neuveřejní, protože prováděcí předpis, který upraví podrobnosti k vedení seznamu hodnotitelů je teprve ve stádiu přípravy. K druhé části otázky poznamenávám, že ve sbírce zákonů 20. 4. 2012 vyšla vyhláška č. 133/2012 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Přestože vyhláška nabude účinnosti až 1. 6. 2012 nebrání nic tomu při uveřejňování postupovat právě podle ní.

Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) stanoví v § 62 odst. 2 možnost prokázání základních kvalifikačních předpokladů u podlimitních veřejných zakázek pouze předložením čestného prohlášení. Dává však veřejnému zadavateli možnost v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů. Proto pokud veřejný zadavatel požaduje prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů uvedených v § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů, je dodavatel povinen, jde-li o právnickou osobu, splnění tohoto kvalifikačního bodu prokázat předložením příslušného dokladu, tedy výpisem z evidence rejstříku trestů právnických osob.

Dobrý den, Vámi citované ustanovení § 51 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) stanoví podmínky pro plnění kvalifikace při plnění předmětu veřejné zakázky více dodavateli současně, čili při podání společné nabídky. Jak je v daném ustanovení uvedeno, splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 50 písm. a) ZVZ, čili předložení výpisu z obchodního rejstříku nebo z jiné obdobné evidence, je každý z dodavatelů při podání společné nabídky povinen prokázat samostatně v plném rozsahu. Zbývající část kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ jsou pak v případě podání společné nabídky povinni dodavatelé splnit současně, což znamená, že každý z nich může splnit pouze některý z požadovaných kvalifikačních předpokladů, ve výsledku však musí být beze zbytku splněny veškeré kvalifikační požadavky zadavatele. Jde tedy o formu sčítání kvalifikace, kdy při analogickém použití Vámi nastíněného případu je v situaci, kdy zadavatel požaduje doložení 5 referencí možné, aby tento požadavek byl splněn součtem doložených referencí dodavatelů podávajících společnou nabídku, čili například aby jeden dodavatel doložil 2 reference a druhý 3 reference. Všechny však musejí splňovat požadavky stanovené zadavatelem. Není tedy možné, aby například místo jedné reference na zakázku za 100 mil. Kč doložili dodavatelé 3 reference na zakázky za 70 mil. Kč a odvolávali se na charakter sčítání kvalifikací. Vždy je nutné brát v potaz charakter, funkci a smysl příslušného kvalifikačního předpokladu.

Dobrý den, S účinností novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) č. 55/2012 k 1.4.2012 byl zrušen § 55 ZVZ, který se týkal ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů. Nyní již tuto kvalifikaci dodavatel prokazuje pouze předložením čestného prohlášení o způsobilosti splnit veřejnou zakázku. Zadavatel tedy již nesmí požadovat informace o tom, jaký má dodavatel obrat. V případě technických kvalifikačních předpokladů je veřejný zadavatel povinen své požadavky stanovit v souladu s možnostmi, které mu dává § 56 ZVZ a přitom tyto požadavky musejí být přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. U technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na dodávky a služby ZVZ nestanoví žádné finanční limity, které by mohl zadavatel požadovat, avšak u technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na stavební práce stanoví ZVZ v § 56 odst. 5 písm. c) omezení, že požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesmí překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Veřejný zadavatel nesmí při stanovování požadavků na technickou kvalifikaci porušit základní zásady zadávacího řízení podle § 6 odst. 1 ZVZ, zejména zásadu zákazu diskriminace či transparentnosti zadávacího řízení. Za pochybení ze strany veřejného zadavatele pak lze považovat situaci, pokud by nastavení technických kvalifikačních předpokladů, které by, ač bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, byly co do požadované úrovně technické způsobilosti zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky.

Dobrý den, profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 písm. b) ZVZ zadavatel prokazuje příslušným živnostenským oprávněním či licencí. Pod pojmem živnostenské oprávnění či licence je třeba spatřovat živnostenský list, resp. výpis z živnostenského rejstříku ověřený autoritativně. Výpis z živnostenského rejstříku pořízený na Internetu má pouze informativní charakter. Z uvedeného plyne, že výpis z živnostenského rejstříku pořízený z Internetu je z pohledu § 54 ZVZ dokladem nedostatečným. Uchazeč je v souladu s § 57 povinen doložit kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Na kopie výpisu z živnostenského rejstříku se nevztahuje požadavek uvedený v odst. 2 tohoto ust., tj. mohou být k poslednímu dni, kdekterému má být kvalifikace prokázána, starší 90 dnů.

Dobrý den, kvalifikační předpoklady podle § 53 odst. 1 písm. k) ZVZ je uchazeč povinen prokázat čestným prohlášením. Pokud nemá statutární orgány nebo členy statutárního orgánu, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele, učiní o tom čestné prohlášení. Pokud uchazeč nemá formu akciové společnosti, kvalifikaci uvedenou v § 53 odst. písm. l) není povinen prokazovat.

Dobrý den, pro účely hodnocení je vždy rozhodující, jaká kritéria stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci. Dle § 79 odst. 2 ZVZ pokud zadavatel nestanoví jinak, rozhoduje při hodnocení pro plátce daně z přidané hodnoty cena bez daně z přidané hodnoty, pro neplátce cena s daní z přidané hodnoty. Toto ustanovení hovoří o DPH z pohledu zadavatele, tj. pokud zadavatel neplátce DPH nestanoví jinak, je pro něj při hodnocení VZ rozhodující cena s daní z přidané hodnoty. Pokud tedy zadavatel v ZD nestanovil jinak, lépe řečeno z Vašeho dotazu neplyne, že by zadavatel určil, jestli bude hodnotit cenu bez DPH nebo s DPH (přestože v zadávací dokumentaci požadoval uvést jak cenu s DPH tak bez DPH), bude předmětem hodnocení cena s DPH bez ohledu na skutečnost, jestli dodavatel je nebo není plátce DPH. Tj. pokud určitý dodavatel není plátcem DPH, jeho nabídka bude hodnocena spolu s nabídkami zahrnujícími DPH. Postup zadavatele byl ve Vámi řešeném případě v pořádku.

Dobrý den, v zadávací dokumentaci je zadavatel oprávněn si stanovit, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je nepřekročitelná a je horní hranicí, kterou je zadavatel vzhledem k finančním prostředkům ochoten akceptovat. Zadavatel si může také vhodným způsobem stanovit v návrhu smlouvy, který připojí k zadávací dokumentaci, smluvní podmínky, zejména sankce, kterými bude dodavatele motivovat k řádnému a včasnému splnění předmětu smlouvy.Toto ujednání nicméně nemůže určitě zcela vyloučit, že v průběhu stavby se neobjeví nepředvídatelné důvody, pro které bude nutné tzv. vícepráce zadat. Vyhlášení zadávacího řízení na zakázku na “vícepráce” je však na zadavateli, zadavatel nemá povinnost tuto veřejnou zakázku vyhlásit. Veřejnou zakázku na vícepráce je vždy nutné zadat jako novou zakázku a to buď za splnění zákonných podmínek v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 ZVZ nebo v ostatních případech v jakémkoliv standardním zadávacím řízení s ohledem na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Podle § 69 odst. 5 se nabídky se podávají písemně. Uchazeč podává nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 6. Nabídky podané elektronickými prostředky musí být podány v souladu s požadavky stanovenými v § 149. Podle odst. 6 tohoto ustanovení zadavatel eviduje podané nabídky s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. Pro účely stanovení pořadových čísel podaných nabídek přiřazuje zadavatel podaným nabídkám evidenční čísla v samostatných číselných řadách pro nabídky podané v listinné podobě a nabídky podané elektronickými prostředky. Pořadová čísla všech podaných nabídek stanoví zadavatel tak, že číselná řada nabídek podaných elektronickými prostředky se předřadí číselné řadě nabídek podaných v listinné podobě. Z uvedeného vyplývá, že uchazeč má právo podávat nabídky oběma způsoby, jelikož ZVZ nestanoví povinné zadávání veřejných zakázek pouze elektronickou formou. Pouze v případě, že zadavatel nedisponuje elektronickým nástrojem, který by splňoval podmínky stanovené zákonem a vyhláškou 9/2011 Sb., může omezit způsob podávání nabídek pouze na písemnou formu.

Pokud jsou splněny níže uvedené podmínky, je zadavatel oprávněn postupovat formou jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ: V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že 1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, 2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a 3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky. V opačném případě je zadavatel povinen postupovat standardním způsobem, tj. zadat novou veřejnou zakázku některým ze standardních druhů zadávacího řízení.

ZVZ v platném znění tuto situaci neřeší. V § 69 odst. 2 ZVZ je stanoveno, že dodavatel, který podal nabídku, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. V odst. 3 téhož ustanovení pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí. Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Dle odst. 4 společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo více dodavatelů společně podle § 51 odst. 6 ZVZ. Pokud však v zadávacím řízení podají nabídku dva odlišné subjekty, byť personálně a majetkově propojené, jedná se z pohledu ZVZ o nabídku dvou dodavatelů, nikoliv jednoho. V těchto případech nemá zadavatel zákonný důvod pro vyloučení uvedených dodavatelů.

Dobrý den, podle § 58 odst. 1 ZVZ dojde-li do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky k jakékoliv změně v kvalifikaci dodavatele, která by jinak znamenala nesplnění kvalifikace podle § 60, je dodavatel povinen nejpozději do 7 dnů tuto skutečnost veřejnému zadavateli písemně oznámit a současně předložit potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu. Povinnost podle odstavce 1 se vztahuje obdobně na uchazeče, se kterým je v souladu s rozhodnutím veřejného zadavatele podle § 81 možné uzavřít smlouvu, a to až do doby uzavření smlouvy. V takovém případě musí uchazeč, s nímž veřejný zadavatel uzavírá smlouvu, předložit potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu nejpozději při uzavření smlouvy. V rozhodnutí ÚOHS R4,7/2011/KO-7213/2011/310/EKu se uvádí: „Z ustanovení zákona vyplývá, že dodavatel není povinen zadavateli oznámit každou změnu v kvalifikaci, která nastala v průběhu zadávacího řízení. Povinnost oznámení změn v kvalifikaci se vztahuje na takové změny, které mají přímý vliv na splnění či nesplnění kvalifikace, a nikoli formální změny, tj. např. změna bydliště člena statutárního orgánu, která nemá vliv na existenci záznamů v Rejstříku trestů. Současně je nutno dodat, že povinnost prokázat, že i přes učiněnou změnu v kvalifikaci dodavatel kvalifikaci splňuje, je zcela zodpovědností příslušného dodavatele.“ Z uvedeného rozhodnutí dle našeho názoru vyplývá, že změna sídla společnosti je změnou formální, která nemá vliv na zápis dodavatele do obchodního rejstříku a nemá tedy přímý vliv na splnění nebo nesplnění kvalifikace. Dodavatel tedy není ze zákona povinen zadavatele informovat o této změně. Z praktického hlediska však doporučujeme tuto změnu oznámit s ohledem na snadnější komunikaci v zadávacím řízení.

Dobrý den, dle § 38 odst. 3 ZVZ je povinnost podle odstavce 2 (zveřejnění výzvy po celo dobu trvání lhůty pro podání nabídek) splněna, pokud veřejný zadavatel uveřejní písemnou výzvu na svém profilu zadavatele, který byl uveřejněn v informačním systému podle § 157. Podrobnější podmínky týkající se způsobu oznámení o profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. Zveřejnění výzvy na profilu zadavatele je povinné. Tj. zadavatel musí nejdříve zveřejnit profil zadavatel v informačním systému, což znamená postupovat podle vyhlášky 339/2010 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách . V příloze 3 této vyhlášky je vzor „formulář pro oznámení profilu zadavatele“, který je třeba doručit provozovateli informačního systému v listinné podobě, faxem, datovou zprávu nebo elektronickými prostředky. Zveřejnění výzvy v ISVZ není nutné, zákon tuto povinnost neukládá.

Dobrý den, zadavatel (objednatel) není povinen po ukončení zakázky vystavit osvědčení o řádném plnění, neexistuje zákonná povinnost. ZVZ však připouští osvědčení nahradit rovnocenným dokladem – viz§ 56 odst. 8 -pokud uchazeč není z objektivních důvodů schopen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným veřejným zadavatelem. Zadavatel je povinen doklad akceptovat, pokud nemá objektivní důvod tak neučinit. Musí se tedy jednat o rovnocenné, věrohodné a zastupitelné doklady.

Dobrý den, podle dikce ust. § 56 odst. 3 ZVZ musí osvědčení obsahovat výslovně údaj o tom, že práce byly provedeny řádně a odborně. Tomu výkladu odpovídá i např. rozhodnutí ÚOHS S164/2011/VZ-8287/2011/520/JHl. Pod pojmem řádně a odborně lze rozumět práce, které byly provedeny v sjednaném termínu a ve sjednané kvalitě, tj. přikláníme se k výkladu, že minimálně tento popis musí být obsažen v osvědčení, pokud zde není výslovně uvedeno „řádně a odborně“.

Dobrý den, podle § 49 ZVZ dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle odstavce 1, odešle zadavatel současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti, též způsobem, jakým poskytl přístup k zadávací nebo kvalifikační dokumentaci, který umožňuje dálkový přístup. Z uvedeného vyplývá, že pokud zadavatel ví (inf. vyplývá z registrace), že konkrétnímu uchazeči byla poskytnuta zadávací dokumentace, je povinen mu dodatečné informace zaslat přímo na adresu (kontakt), který uvedl, popř. ho informovat, kde tyto dodatečné informace nalezne.

Dobrý den, od data účinnosti zákona 258/2011 Sb. (novela zákona 137/2006 Sb.), tj. od 12. 9. 2011 platí následující: Dodavatel, který se hodlá ucházet o veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, má možnost prokázat splnění základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách výpisem ze SKD, pokud tuto skutečnost uvede v žádosti o zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo již zapsaný dodavatel požádá o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Ostatní dodavatelé nejsou povinni žádat o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Novelou dochází k úpravě profesních kvalifikačních předpokladů (§ 54 písm. e) zákona o veřejných zakázkách). Zadavatel je oprávněn v rámci profesních kvalifikačních předpokladů u veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti po uchazeči požadovat prokázání schopnosti zacházet s utajovanými informacemi příslušným dokladem vydaným na základě zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 127 odst. 1 písm. b) splnění tohoto profesního kvalifikačního předpokladu není prokazováno výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a proto profesní kvalifikační předpoklady dle § 54 písm. e) zákona o veřejných zakázkách nejsou zapisovány do SKD. Aktualizovaný Metodický postup pro dodavatele při řízeních ve věcech seznamu kvalifikovaných dodavatelů a vzory žádosti o zápis či změnu v SKD jsou k dispozici na Portále o veřejných zakázkách a koncesích www.portal-vz.cz v sekci Informační systém o VZ – Seznam kvalifikovaných dodavatelů.

Dobrý den, samotné omezení velikosti subdodávky v ZVZ upraveno není. Osoba subdodavatele je definována v § 17 písm. i) ZVZ, podle kterého je subdodavatel osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky (§ 331 Obchodního zákoníku, dle kterého plní-li dlužník svůj závazek pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by závazek plnil sám, nestanoví-li tento zákon jinak) nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Dle § 44 odst. 6 zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel je oprávněn uvést v zadávací dokumentaci výhradu, že určitá část plnění naopak nesmí být provedena subdodavatelem a musí být zajištěna přímo hlavním dodavatelem (resp. jeho kvalifikovaným personálem). Zadavatel by měl tuto výhradu specifikovat zpravidla ve vztahu ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky (nikoliv tedy obecným procentem); může tak učinit buď pozitivně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky musí plnit výlučně uchazeč s tím, že zbývající části mohou být zajištěny prostřednictvím plnění subdodavatelů uchazeče), nebo negativně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí plnit subdodavatelé, ale uchazeč). Není však vyloučeno, aby zadavatel omezil subdodávky i procentuálně. Požadavek na omezení rozsahu subdodávek má svůj význam zejména v případě veřejných zakázek na služby, kdy existuje zcela legitimní zájem zadavatele na tom, aby poptávané služby byly poskytovány na odborné úrovni přímo uchazečem, s nímž zadavatel uzavírá smlouvu a který za kvalitu a řádné splnění dané veřejné zakázky primárně odpovídá (může se jednat např. o překladatelské či tlumočnické služby, kdy hlavní dodavatel díky svému realizačnímu týmu zajišťuje vysokou úroveň poskytovaných služeb, zatímco v případě subdodávek na dílčí části plnění by mohla být kvalita narušena). Tuto výhradu je zadavatel povinen uvést již v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. K výše uvedenému je možné dále uvést, že na rozdíl od specifických veřejných zakázek na služby, kdy je kvalita plnění převážně závislá na osobnostních a odborných předpokladech osob podílejících se na plnění veřejné zakázky, není vhodné omezovat subdodávky v případech komplexních veřejných zakázek, kdy je hlavní dodavatel v pozici integrátora (koordinátora) dodávek, služeb či stavebních prací a jediným smluvním partnerem zadavatele a nositelem veškerých záruk. V takovém případě je v zájmu zadavatele nelimitovat takového uchazeče při sestavování nabídky tak, aby měl dodavatel možnost zvolit pro zadavatele co možná nejvhodnější řešení.

Vážený pane Prokeši, postup uchazeče, který jste popsal, považujeme za správný. Pro hodnocení nabídek je důležité, jestli návrh smlouvy, který uchazeč předložil ve své nabídce obsahově odpovídá požadavku zadavatele, bez ohledu na jeho formální označení.

Dobrý den, podmínky pro subdodavatele, kterými zadavatel neprokazuje kvalifikaci jsou stanoveny v § 44 odst 4 ZVZ: „Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. „

Ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ umožňuje obecně prokázat chybějící část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele (s výjimkou základních kvalifikačních předpokladů a výpisu z obchodního rejstříku). Tato možnost je v souladu s evropskými zadávacími směrnicemi a vyplývá rovněž z judikatury Evropského soudního dvora. Toto ustanovení zároveň nestanoví žádné omezující limity pro využití této možnosti s výjimkou povinnosti předložení zmíněné smlouvy, která bude obsahovat závazek v tom směru, že subdodavatel se zaváže poskytovat dodavateli předmětné plnění či mu poskytne určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace. Rovněž evropské zadávací směrnice, z nichž ZVZ vychází a s nimiž musí být v souladu, kladou důraz na skutečnost, že dodavatel musí mít zdroje, které prokázal prostřednictvím subdodavatele, skutečně k dispozici. Z toho je možné dovodit, že subdodavatel by měl v případě uvedeném v dotazu plnit celou část zakázky, ke které prokázal splnění kvalifikace. Ve Vašem případě se jedná o “skládání” kvalifikace. Při posuzování je třeba vycházet ze skutečnosti, jestli zadavatel získá jistotu, že zadavatel bude schopen plnit veřejnou zakázku. Pokud uchazeč doložil, že na plnění referenčních staveb měl 33,33 % podíl subdodavatel, ovšem zadávací dokumentace stanoví, aby subdodávky činily max. 25 %, nelze učinit jednoznačný závěr. V daném případě je třeba nejdříve zjistit, jestli se max. výše 25 % podílu vztahuje k celé zakázce nebo jen k určitému druhu prací a tyto údaje porovnat s referenčními doklady. Zákon požaduje obecně, aby dodavatel předložil smlouvu se subdodavatelem, ze které bude plynout, že subdodavatel se zavazuje plnit subdodavatelsky minimálně v rozsahu, v jakém se podílel na prokazování kvalifikace, tj. ve Vašem případě by měl stačit závazek ve výši 33, 33 %. Otázkou však zůstává, jestli zadavatel získá takto jistotu, že zadavatel je schopen splnit veřejnou zakázku ze 75 % sám, pokud by tuto skutečnost referenčními zakázkami fakticky neprokázal, tj.pokud by se potvrdilo, že plnil jen z 66,66 %. Přikláníme se k názoru, že takto prokázaná kvalifikace by byla nedostatečná. Závěrem však upozorňujeme na skutečnost, že k předmětné otázce dosud neexistuje relevantní rozhodovací praxe ÚOHS.

Při prokazování kvalifikace zahraničním dodavatelem je nutné vycházet z ustanovení § 51 odst. 7 ZVZ, který říká, že: „Nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává, je zahraniční dodavatel povinen prokázat splnění takové části kvalifikace čestným prohlášením. Není-li povinnost, jejíž splnění má být v rámci kvalifikace prokázáno, v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele stanovena, učiní o této skutečnosti čestné prohlášení. Doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak; to platí i v případě, prokazuje-li splnění kvalifikace doklady v jiném než českém jazyce dodavatel se sídlem, místem podnikání nebo místem trvalého pobytu na území České republiky. Povinnost připojit k dokladům úředně ověřený překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce.“ Dále je třeba vycházet z ustanovení § 53, kdy pro veřejné zakázky (kromě zakázek z oblasti obrany nebo bezpečnosti) platí cituji : „1) Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, c) který v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu40), d) vůči jehož majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující41) nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů, e) který není v likvidaci, f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby, j) který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, k) který předloží seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele a l) který, má-li formu akciové společnosti, předloží aktuální seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %. (3) Dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavce 1 předložením a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b)], b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)], c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)], d) čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g), i) až l)].“

Dobrý den, zadavatel je v souladu s § 80 odst. 3 ZVZ povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. Osoba, která za uchazeče jedná při tomto úkonu, je povinna prokázat skutečnost, že je zástupcem uchazeče, tj. plná moc nebo zmocnění vyplývající z vnitřních předpisů může být zadavatelem vyžadováno. Podle § 152 ZVZ je zadavatel povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích či dokladech poskytnutých dodavatelem, pokud byly při jejich poskytnutí označeny za důvěrné.Při jakémkoliv nakládání s informacemi či doklady dodavatele je zadavatel vždy povinen respektovat práva dodavatele. Z těchto důvodů je nutné, aby zadavatel neumožnil nahlédnout do zprávy komukoliv.

Dobrý den, pokud hodnotící komise shledá nejasnosti v uchazečově nabídce, je oprávněna požádat o vysvětlení podle § 76 odst. 3 ZVZ. Hodnotící komise vyzve uchazeče k objasnění nejasností v nabídce ve lhůtě, kterou k tomu stanoví; lhůta nesmí být kratší než tři pracovní dny. Pokud uchazeč objasnění neposkytne ve stanovené lhůtě, komise je povinna takového uchazeče vyřadit z dalšího posouzení a hodnocení nabídek. Pokud je vysvětlení nedostatečné, může komise postupovat dále budˇ tak, že přizve uchazeče na své další jednání k ústnímu vysvětlení nebo nabídku vyřadí z důvodu rozporu se zadávacími podmínkami (§ 76 odst. 4 ZVZ).

Dobrý den, dle rozhodovací praxe orgánu dohledu, např. rozhodnutí ÚOHS č. j.S149/2008/VZ-13309/2008/540/PV, zadavatel není oprávněn v rámci kvalifikačních předpokladů požadovat čestné prohlášení o tom, že „uchazeč není dlužníkem vůči zadavateli nebo vůči subjektům ovládaným zadavatelem“ . Tento požadavek by mohl být shledán diskriminačním.

Dobrý den, překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, pokud nejde o překročení limitu veřejné zakázky v tom směru, že zakázka zahájená v méně přísném režimu např. v ZPŘ, měla být vypsána v režimu nadlimitní zakázky, není v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Pokud zadavatel v tomto případě disponuje potřebnými finančními prostředky, lze v zadávacím řízení pokračovat. S uchazeči není možné zahájit jednání o snížení ceny, jednalo by se o podstatnou změnu smlouvy, což zákon o veřejných zakázkách nepřipouští. Problémům s překročením předpokládané hodnoty lze do budoucna předejít vhodnou formulací zadávacích podmínek, např. vymezením předpokládané hodnoty jako nepřekročitelné; potom by zadavatel měl možnost uchazeče s vyšší nabídkovou cenou vyloučit. Pokud uchazeč nemá k dispozici finanční prostředky na realizaci výrazně dražší zakázky, je dle našeho názoru možné využít ustanovení § 84 odst. 2 písm e) ZVZ a toto zadávací řízení zrušit. Následující zadávací řízení musí být zahájeno standardně, není důvod pro využití jednacího řízení bez uveřejnění.

Dobrý den, podávání společných nabídek je upraveno v § 69 odst. 4 ZVZ ve spojení s § 51 odst. 6 ZVZ. Podle uvedených ustanovení se společnou nabídkou rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče. Tito dodavatelé jsou povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky, pokud zvláštní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak. Odstoupení některého dodavatele z realizace není vzhledem k výše uvedenému důvodem pro vypsání nového zadávacího řízení. Odpovědnost mezi dodavateli je v tomto případě solidární. Nahrazení tohoto dodavatele je vnitřní záležitostí mezi těmito dodavateli.

Dobrý den, ustanovení § 53 odst. 1 písm l) ZVZ v platném znění, požaduje, aby uchazeč, který má formu akciové společnosti, předložil aktuální seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %. Pokud má uchazeč jinou právní formu, tento doklad nepředkládá a jeho nedoložení nemůže být tudíž důvodem pro vyřazení jeho nabídky ze zadávacího řízení. za odbor veřejného investování, MMR, Mgr. Michaela Mrzenová

Dobrý den, podle § 59 ZVZ zadavatel při posouzení kvalifikace postupuje tak, že zvolí některou z následujících variant: 1. posoudí kvalifikaci sám, tj. učiní tak přímo zadavatel (např. starosta obce) nebo 2. může ustanovit zvláštní komisi podle pravidel stanovených v § 75 odst. 6 ZVZ, tj. členové komise pro posouzení kvalifikace jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v hodnotící komisi. To platí obdobně i pro jiné osoby, které byly na jednání přizvány veřejným zadavatelem nebo komisí pro posouzení kvalifikace. Komise musí mít alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Členem komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele. Současně se jmenováním členů komise jmenuje veřejný zadavatel za každého člena komise jeho náhradníka. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na člena komise platí obdobně pro jeho náhradníka. V případě otevřeného řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení může zadavatel kromě výše uvedených možností ještě využít varianty, kdy kvalifikaci posoudí hodnotící komise, pokud si to zadavatel stanoví. Zadavatel může tedy externího odborníka zvolit do komise nebo přizvat na jednání komise. V úvahu přichází i zastoupení zadavatele na základě ustanovení § 151 ZVZ. Posouzení kvalifikace, pokud touto činností nepověří zadavatel zvláštní nebo hodnotící komisi, lze na základě zmocnění svěřit externí poradenské firmě. Tato firma musí splňovat požadavek nepodjatosti, nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení a nemůže např. rozhodnout o vyloučení dodavatele z účasti v řízení. Současně platí, že odpovědnost za činnost osoby pověřené nese zadavatel.

Dobrý den, v souladu s § 83 odst. 1 platného znění ZVZ je zadavatel povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení pokud zadavatel v případě dynamického nákupního systému a v případě smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy neodešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění postupem podle odst 1, je povinen jej odeslat souhrnně za předcházející čtvrtletí; souhrn oznámení je zadavatel povinen odeslat do 30 dnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Uvedené ustanovení se vztahuje na všechny rámcové smlouvy bez ohledu na počet dodavatelů. Povinnost zveřejňovat informace o smlouvách uzavřených na základě rámcových smluv bylo změněno a upřesněno novelou ZVZ č. 179/2010 Sb. Jak je uvedeno v důvodové zprávě k zrušenému ustanovení § 85 odst. 4 ZVZ, toto ustanovení stanovovalo veřejným zadavatelům povinnost zpracovávat a předávat provozovateli Informačního systému písemnou zprávu podle § 85 odst. 2 zákona o každé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy. Požadovaný obsah této zprávy však neodpovídal charakteru veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy, navíc tato povinnost není vyžadována evropskými zadávacími směrnicemi. Místo zrušené povinnosti se zadavatelům stanovuje povinnost předávat provozovateli Informačního systému o veřejných zakázkách čtvrtletní souhrnné zprávy pro statistické účely (obdobným způsobem jako u dynamického nákupního systému). Změna v ustanovení § 83 odst. 2 zdůrazňuje, že zadavatel se rozhodne, zda bude v dynamickém nákupním systému odesílat každé oznámení o výsledku jednotlivě, nebo souhrnně za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Dobrý den, zákon o veřejných zakázkách č. 137//2006 Sb., v platném znění, umožňuje zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) v případě, kdy je veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. V otmot řízení lze vyzvat pouze jednoho uchazeče, jedná se v podstatě o obchodní jednání, kdy mohou být i změněny původní podmínky plnění veřejné zakázky, které byly uvedeny ve výzvě či v zadávací dokumentaci (více viz § 34 ZVZ).

Dobrý den, podle § 69 odst. 4 ZVZ se společnou nabídkou rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 ZVZ více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče. Z uvedeného vyplývá, že zvýhodnění plynoucí ze zaměstnávání osob se zdravot. postižením se posuzuje za oba subjekty v souhrnu, jakoby se jednalo o jeden subjekt.

Dobrý den, v uvedené problematice se lze opřít o rozhodnutí ÚOHS S275/2007/VZ-21451/2007/520-ABZ, ve kterém se mimo jiné uvádí: “Ustanovení § 38 odst. 4 písm. a) ZVZ uvádí, že písemná výzva ve zjednodušeném podlimitním řízení má obsahovat alespoň identifikační údaje veřejného zadavatele. Zákon dále vymezuje pojem identifikační údaje v ustanovení § 17 písm. d), ve kterém se uvádí, že identifikačními údaji se rozumí obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu. Zadavatel ve výzvě ve zjednodušeném podlimitním řízení uvedl, že město Břeclav se sídlem nám. T. G. Masaryka 3, 690 81 Břeclav, vyzývá dodavatele k prokázání kvalifikace a k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku. V případě označení zadavatele uvedl zadavatel údaje, které mají rozlišovací schopnost tj. uvedl označení jednotky územní samosprávy a sídla. Zadavatel však neuvedl identifikační číslo, jak stanoví zákon. Označení jednotky územní samosprávy s uvedením sídla však není způsobilé záměny jednajícího subjektu s jiným subjektem a z toho důvodu nemohly vzniknout pochybnosti, kdo je konkrétním zadavatelem. Neuvedení identifikačního čísla zadavatele tak nemohlo znemožnit dodavatelům podání nabídek. Zadavatel tedy porušil ustanovení § 38 odst. 4 písm. a) zákona v návaznosti na ustanovení § 17 písm. d) téhož zákona, když ve výzvě ve zjednodušeném podlimitním řízení ze dne … neuvedl své identifikační číslo, avšak tento postup podstatně neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. ” S ohledem na výše uvedené rozhodnutí se přikláníme k názoru, že chybné IČ zadavatele uvedené v dokumentu jako je výzva, nebo uveřejněný formulář, který se týká předmětné zakázky (tj. oficiální dokumenty, kterými zadavatel zahajuje zadávací řízení), může za určitých okolností vést k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Jedná se zejména o případy, kdy může dojít k záměně subjektů; v tomto případě by uvedená chyba mohla být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Pokud však v předmětném zadávacím řízení nebyly nabídky uchazečů ještě otevřeny, může zadavatel tzv. autoremedurou opravit chybu ve výzvě nebo uveřejněném formuláři a stanovit novou lhůtu k podání nabídek.

Dobrý den, dle našeho názoru je třeba na fotodokumentaci nahlížet stejným způsobem jako na slovní popis výrobku, který musí splňovat podmínky § 45 a § 46 ZVZ. Fotodokumentace může, dle našeho názoru, pouze doprovodit (ilustrovat) slovní popis dodávky, služby nebo stavební práce. Smyslem uvedených ustanovení je nebránit hospodářské soutěži diskriminací některých případných uchazečů o veřejnou zakázku.

Dobrý den, jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ, kdy zadavatel vyzve jediného možného dodavatele, je ve své podstatě obchodním jednáním. Postup zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění je uveden v § 34 ZVZ. ZVZ umožňuje v tomto případě zadavateli pouze využít jeho oprávnění a požadovat prokázání splnění kvalifikace; zadavatel nemá povinnost prokázání kvalifikace vyžadovat. Pokud se zadavatel rozhodne prokázání kvalifikace požadovat, je prokázání kvalifikace předpokladem uzavření smlouvy. Podle § 71 odst. 1 ZVZ veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, není povinen ustanovit komisi pro otevírání obálek a veškerá práva a povinnosti související s otvíráním obálek plní zadavatel. Zadavatel je také v souladu s odst. 3 téhož ustanovení oprávněn stanovit, že funkci komise pro otvírání obálek plní hodnotící komise. Vzhledem k druhu řízení, je vhodné některou z možností využít a postup při jednání s jedním uchazečem tímto způsobem urychlit a zjednodušit. Z Vámi poskytnutých informací vyplývá, že zadavatel nevyužil výše uvedeného zjednodušeného postupu a jmenoval jak komisi pro otevírání obálek, tak komisi pro hodnocení nabídek. Komise pro otevírání obálek je povinna zkontrolovat nabídku, zda je zpracována v požadovaném jazyku, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a nabídka obsahuje všechny součásti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích podmínkách. Ustálený výklad ustanovení § 71 odst. 8 ZVZ je takový, že jde pouze o formální kontrolu. Tato komise má právo vyřadit pouze nabídky, které jsou zjevně neúplné, např. nejsou zpracovány v požadovaném jazyku nebo chybí podepsaná smlouva. Čestné prohlášení uchazeč předložil, nabídka je z pohledu komise pro otevírání obálek úplná. Posouzení splnění kvalifikace je v kompetenci komise pro posouzení a hodnocení nabídek. Pokud jde o upřesnění kvalifikace, postup je uveden v § 59 odst. 4 ZVZ. V případě chybějícího podpisu na čestném prohlášení je teprve hodnotící komise oprávněna vyzvat uchazeče k doplnění podepsaného čestného prohlášení. V souladu s § 79 odst. 6 ZVZ komise neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit jen nabídku jednoho uchazeče. Komise pouze posoudí, zda nabídka obsahuje všechny náležitosti stanovené ve výzvě a zákonem o veřejných zakázkách. V souladu s § 34 odst. 4 ZVZ může zadavatel v rámci jednání dohodnout s vyzvaným zájemcem i jiné podmínky plnění VZ, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání nebo v zadávací dokumentaci.

Dobrý den, v souladu s § 84 odst. 8 ZVZ je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. V § 17 odst. 1 písm. n) ZVZ je definován okruh osob, které se považují za “zájemce” ve smyslu ZVZ. Zájemcem je dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky v ZPŘ, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení. Z uvedeného vyplývá, že okruh zájemců je užší, kritériem není žádost o zaslání zadávací dokumentace.

Ustanovení § 48 ZVZ v platném znění stanoví různé varianty poskytování ZD. Obecně však platí, že způsob poskytování ZD určuje zadavatel, tj. uchazeč je povinen akceptovat způsob, který zadavatel určil, tzn. neomezeným dálkovým přístupem, jako příloha k výzvě, předání osobní či zaslání ZD v listinné nebo elektronické podobě. Současně však platí, že způsob a podmínky poskytnutí musí být v souladu se ZVZ také s ohledem na příslušný druh zadávacího řízení. V souladu s § 48 odst. 5 ZVZ v platném znění si zadavatel může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů související s poskytnutím ZD, která musí korespondovat s výší obvyklých nákladů; toto ustanovení se vztahuje k poskytování ZD v listinné podobě (kopírování, balné, poštovné).

Dobrý den, v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ je stanoveno, že zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže veřejná zakázka může být splněna mimo jiné z důvodu ochrany výhradních práv pouze určitým dodavatelem. Mezi tato práva se řadí práva k průmyslovému vzoru. Z uvedeného vyplývá, že samotná skutečnost, že konkrétní subjekt je vlastníkem průmyslového vzoru, není dostatečná. Pokud jsou splněny podmínky pro použití JŘBÚ podle uvedeného ustanovení, zadavatel zahájí jednání s jedním konkrétním subjektem. V těchto případech je použití konkrétních požadavků a odkazů odůvodněno předmětem veřejné zakázky a druhem zadávacího řízení. V případě veřejné zakázky pro ozbrojené složky také zadavatel může případně využít obecné výjimky z použití ZVZ, pokud jsou splněny podmínky dané v ust. § 18 ZVZ.

Dobrý den, § 57 ZVZ, který upravuje pravost a stáří dokladů, se vztahuje na všechny doklady, kterými se prokazuje kvalifikace v zadávacím řízení. Uvedené ustanovení samozřejmě nevylučuje předložení originálů těchto dokladů.

Dobrý den, obecně prokazování kvalifikace zahraničním dodavatelem upravuje § 51 odst. 7 ZVZ. Podle tohoto ustanovení by měl zahraniční dodavatel prokázat kvalifikaci v rozsahu požadovaném ZVZ a zadavatelem. Způsob prokázání se odvozuje z právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště. Dodavatel je povinen tyto doklady předložit v původním jazyce s úředně ověřeným překladem, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak. Pro ověření, zda předložené doklady jsou skutečně doklady, kterými se podle právního řádu příslušného státu USA prokazuje uvedená kvalifikace nebo jestli postačí čestné prohlášení, v případě, že se v tomto státě příslušný doklad nevydává, doporučujeme se obrátit ne velvyslanectví USA, popř. Americkou obchodní komoru. Bezdlužnost, tj. prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f), g) a h), ve vztahu k České republice prokazuje zahraniční dodavatel: -potvrzením příslušného finančního úřadu, ohledně skutečnosti, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky – v souladu se z. č. 531/1990 Sb., zákon o územních finančních orgánech, § 3, potvrzení vydává Finanční úřad pro Prahu 1, -potvrzením příslušného orgánu o neexistenci nedoplatků na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – v souladu se z. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, toto potvrzení vydává Pražská správa sociálního zabezpečení, územní pracoviště pro Prahu 8 na základě žádosti s odůvodněním, -čestným prohlášením o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění.

Dobrý den, vzhledem k tomu, že se jedná o otázku položenou v rámci Info-fora, lze poskytnout pouze obecnou odpověď. Pokud jde o vícepráce nebo méněpráce, lze tyto změny oproti původním zadávacím podmínkám realizovat, ale pouze za podmínky respektování platné právní úpravy. 1. Pro zadání víceprací musí být splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 ZVZ. Méněpráce a vícepráce nelze pro tyto účely vzájemně započítat. 2. Dodavatel je oprávněn na objednateli požadovat pouze úhradu za práce, které prokazatelně zhotovil nebo provedl. V opačném případě by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení, popř. jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Skutečnost, že předmětná činnost byla požadována v zadávacích podmínkách a naceněna v dodavatelově nabídce není rozhodující.

Dobrý den, hodnotící komise by v případě početní chyby, která má vliv na výši nabídkové ceny měla postupovat tak, že písemně vyzve uchazeče k vysvětlení nabídky v souladu s § 76 odst. 3 ZVZ stejně jako v případě jiných nejasností v doručené nabídce, popř. také poté přizve dotčeného uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení nabídky (§76 odst. 4 ZVZ) . Výši nabídkové ceny však uchazeč nesmí změnit. Výjimkou by však byly zjevné početní chyby v nabídce, které by neměly vliv na nabídkovou cenu. Komise k těmto chybám nepřihlíží. Více viz metodika k veřejným zakázkám na www.portal-vz.cz

Dobrý den, zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb., v platném znění, tuto provázanost akcionářů ve vzahu k podávání nabídek v tomtéž zadávacím řízení neřeší. Není zde důvod pro vyloučení těchto uchazečů z uvedených důvodů.

Dobrý den, Pokud rozsah sankcí nebyl v zadávacích podmínkách (přesněji v návrhu smlouvy nebo obchodních podmínkách) upraven vůbec, může se zadavatel s vítězným uchazečem dohodnout na určitých smluvních sankcích, ale není povinen přistoupit na návrh, který by byl v rozporu s dobrými mravy nebo zásadami poctivého obchodního styku. V žádném případě však není povinen akceptovat jednostranný návrh byť uchazeče, jehož nabídka byla shledána v ostatních, zákonem stanovených (§ 76 odst. 1 ZVZ), parametrech jako nejvýhodnější. Hodnotící komise může v tomto případě využít svého práva podle § 76 odst. 3 ZVZ a požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V této fázi je prostor pro vyjasnění “rozporu” se zadávacími podmínkami ohledně smluvních sankcí. Zadavatel také může uvažovat o vyřazení nabídky jako nepřijatelné podle § 22 odst. 1 písm. d) – rozpor s právními předpisy (obchodním zákoníkem, občanským zákoníkem), pokud by byly splněny podmínky. Ohledně finální podoby ujednání o sankcích, pokud nebyly součástí zadávacích podmínek, může zadavatel s vybraných uchazečem jednat také poté, kdy jeho nabídku oficiálně vyhodnotil jako nejvýhodnější (proti oznámení o výběru vítězného uchazeče nebyly podány námitky). Pokud by vítězný uchazeč neposkytl součinnost, je zadavatel oprávněn začít jednat s uchazečem, jehož nabídka byla hodnocena jako druhá nejvýhodnější a tímto způsobem případně dál (§ 83 ZVZ).

Dobrý den, dle důvodové zprávy k novele ZVZ č. 179/2010 Sb., z původního znění ustanovení § 80 odst. 1 nebylo zcela jednoznačně zřejmé, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií. Podle nové právní úpravy zakotvené v novele ZVZ z.č.179/2010 Sb., zpráva musí jednoznačně obsahovat hodnoty všech hodnotících kritérií, podrobný popis, jak a proč byly nabídky ve všech hodnotících kritériích hodnoceny. Nové znění je v kontextu stávajícího znění více návodné, tuto povinnost měl zadavatel i za stavu před novelou, nicméně její legislativní zakotvení nebylo dostatečně určité. Vámi nastíněný postup je dostačující.

Dobrý den, v souladu s § 80 odst. 3 ZVZ s přihlédnutím k textu důvodové zprávy je zadavatel povinen umožnit nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení a hodnocení. Zpráva se vztahuje k činnosti komise pro hodnocení nabídek jako k celku, tj. uchazeč, jehož nabídka byla vyřazena v této fázi, má právo do zprávy nahlédnout včetně opisu, kopie nebo výpisu. Současně do 5 pracovních dnů po učiněném rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky odešle zadavatel také vyloučenému uchazeči oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nemusí obsahovat podrobný popis a odůvodnění hodnocení nabídek, které jsou obsaženy ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Proti oznámení má i tento uchazeč právo podat námitky. Jiný by byl postup v případě uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena komisí pro otvírání obálek a nebyla předmětem posouzení a hodnocení prováděného hodnotící komisí podle § 76 ZVZ. Takový uchazeče by byl pouze oprávněn podle § 73 odst. 4 ZVZ nahlédnout do protokolu o otevírání obálek a pořídit si z něj výpis nebo jeho opis. Je-li nabídka uchazeče komisí vyřazena, je zadavatel povinen bezodkladně vyloučit (rozhodnout o vyloučení) uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení (rozhodnutí o vyloučení) uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Proti vyloučení ze zadávacího řízení má uchazeč právo podat námitky.

Dobrý den, dle novely zákona o veřejných zakázkách č. 179/2010 Sb. (účinná od 15.9.2010) platí , v souladu s § 53 odst. 1 z. č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách, nestanoví-li tento zákon jinak, předkládá dodavatel kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Požaduje-li zadavatel před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82, povinen je předložit. Vámi zmíněnou nabídku nelze z tohoto důvodu vyřadit.

Dobrý den, zadavatel po uzavření smlouvy s vítězným uchazečem vychází z podmínek smluvního vztahu uvedených ve smlouvě. Dodavatel není oprávněn na objednateli požadovat cenu vyšší, než je stanovena ve smlouvě, pokud smluvní podmínky nestanoví, že cenu může být za určitých okolností navýšena a zboží svými parametry odpovídalo vymezenému předmětu veřejné zakázky. Objednatel může, dle našeho názoru, uplatnit na základě této smlouvy na dodavateli nárok na vrácení částky, která přesahuje cenu stanovenou ve smlouvě z důvodu, že byl uveden v omyl.

Dobrý den, ano, zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci (přesněji v obchodních podmínkách) stanovit maximální možnou akceptovatelnou výši nabídkové ceny jako cenu nepřekročitelnou. Překročení takto stanovené nabídkové ceny je v tomto případě důvodem pro vyloučení uchazeče pro nesplnění zadávacích podmínek. Tento způsob stanovení nabídkové ceny je praktický a umožňuje zadavateli transparentně vymezit objem finančních protředků, které má k dispozici pro realizaci předmětu veřejné zakázky.

Dobrý den, profil zadavatele v souladu s § 17 odst. 1 písm. g) ZVZ je konkrétní adresa elektronického nástroje v síti Internet. Z uvedeného vyplývá, že se musí jednat o elektronický nástroj. Při posouzení, zda elektronická úřední deska splňuje požadavky na elektronický nástroj, je třeba postupovat podle § 149 odst. 8 a 9 ZVZ. V § 149 odst. 9 ZVZ je stanoveno, že zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění lze vždy prokázat certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě zvláštního právního předpisu (Vydání certifikátu shody není podmínkou pro používání elektronického nástroje ve smyslu ZVZ). Tímto předpisem je vyhláška č. 9/2011 Sb. (dále “vyhláška o elektronických nástrojích”). Požadavky na prokazování shody elektronického nástroje pro účely vydání certifikátu shody uvedené v této vyhlášce lze analogicky využít pro posouzení, zda elektronický nástroj splňuje požadavky zákona. V souladu s vyhláškou o elektronických nástrojích o elektronických úkonech a veškerých dalších činnostech elektronického nástroje musí zadavatel vést evidenci (bližší podmínky v § 6 vyhl. o elektr. nástrojích). Součástí této evidence musí být:záznam o určení úkonu, čas provedení úkonu, identifikátor osoby, která úkon provedla, záznam o případném chybovém výsledku včetně záznamu o systémovém stavu elektronického nástroje s uvedením časové informace (§ 7 vyhl. o elektr. nástrojích).Tyto údaje musí být chráněny proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení. Pokud jde o poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací prostřednictvím profilu, stanoví vyhláška o elektronických nástrojích podrobnější požadavky a to v § 4 odst. 2, kde je stanoveno: Poskytuje-li zadavatel zadávací dokumentaci neomezeným dálkovým přístupem na svém profilu nebo i na jiných internetových stránkách bez předchozí žádosti, zajistí, aby a) každý se mohl ujistit o identitě zadavatele i o identitě provozovatele internetových stránek formou certifikátu veřejného klíče vydaného k profilu zadavatele nebo k adrese internetových stránek, prostřednictvím kterých zadavatel poskytuje zadávací dokumentaci, b) zadávací dokumentace byla chráněna proti neoprávněné změně a c) zadávací dokumentace byla ve stanovené lhůtě přístupná na profilu zadavatele nebo na jiných internetových stránkách nepřetržitě. (3) Poskytuje-li zadavatel zadávací dokumentaci na základě písemné žádosti dodavatele, zajistí, aby a) zadávací dokumentace byla poskytnuta jen na základě platně doručené žádosti osoby, jejíž elektronický podpis byl úspěšně ověřen, b) zadávací dokumentace byla opatřena elektronickým podpisem oprávněné osoby zadavatele nebo elektronickou značkou zadavatele, pokud bude zadávací dokumentace poskytnuta formou odeslání na požadovanou elektronickou adresu dodavatele, a c) byly splněny požadavky podle odstavce 2, pokud bude zadávací dokumentace poskytnuta formou individuálního zpřístupnění zadávací dokumentace prostřednictvím profilu zadavatele nebo jiných internetových stránek. (4) Na poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám se použijí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

Podle obchodního zákoníku nemá organizační složka zahraniční právnické osoby založené podle českého právního řádu samostatnou subjektivitu, tj. kvalifikační předpoklad podle § 53 odst. 1 písm. l) prokazuje zahraniční právnická osoba jako taková. Seznam akcionářů s podílem vyšším než 10 % předloží formou česného prohlášení podle pravidel stanovených v § 51 odst. 7 ZVZ (postačí ve slovenském jazyce).

Bezdlužnost, tj. prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f), g) a h), ve vztahu k České republice prokazuje zahraniční dodavatel: -potvrzením příslušného finančního úřadu, ohledně skutečnosti, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky – v souladu se z. č. 531/1990 Sb., zákon o územních finančních orgánech, § 3, potvrzení vydává Finanční úřad pro Prahu 1, -potvrzením příslušného orgánu o neexistenci nedoplatků na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – v souladu se z. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, toto potvrzení vydává Pražská správa sociálního zabezpečení, územní pracoviště pro Prahu 8 na základě žádosti s odůvodněním, -čestným prohlášením o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění.

Dobrý den, pokud zadavatel neumožní dodavatelům neomezený přímý přístup k zadávací dokumentaci (jejíž součástí technická dokumentace nepochybně je), např. prostřednictvím odkazu na webové stránky, kde je dokumentace umístěna, poskytne zadávací dokumentaci v listinné nebo elektronické podobě na žádost. Způsob poskytnutí je na uvážení zadavatele. Poskytováním v elektronické podobě se však myslí poskytování prostřednictvím elektronických nástrojů, které zabezpečí ochranu elektronicky předávaných dat před nežádoucí změnou, identifikaci zadavatele, čas převzetí dokumentace, identifikaci osoby, která o dokumentaci požádala atd. Zákonný rámec elektronické komunikace je stanoven v § 149 ZVZ, podrobněji k těmto požadavkům viz vyhláška 9 /2011 Sb. Z výše uvedeného plyne, že předání technické dokumentace na CD požadavky na elektronické poskytování ZD nesplňuje, nicméně tento způsob nelze vyloučit jako doplňkovou formu, např. k poskytnutí ZD v listinné podobě. Pro úplnost uvádíme pravidla, která platí pro poskytování ZD podle ZVZ : V § 48 ZVZ je stanoveno: Neposkytne-li zadavatel v otevřeném řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení přístup k zadávací dokumentaci způsobem, který umožňuje dálkový přístup, předá zadávací dokumentaci v listinné podobě dodavateli na jeho žádost bezodkladně. Na žádost dodavatele odešle zadavatel dodavateli zadávací dokumentaci v elektronické podobě v otevřeném řízení nejpozději do 6 dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele. (2) Nabídku může podat rovněž dodavatel, který nepožádal zadavatele o poskytnutí zadávací dokumentace nebo který si zadávací dokumentaci nevyzvedl. (3) Zadavatel v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a v jednacím řízení bez uveřejnění a veřejný zadavatel v soutěžním dialogu a) poskytne zadávací dokumentaci jako přílohu výzvy k podání nabídek, b) uvede ve výzvě k podání nabídek odkaz na místo přístupu k zadávací dokumentaci, pokud je dálkově přístupná, c) předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli do 6 dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele o její poskytnutí, byla-li žádost doručena nejpozději 8 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, nebo d) uvede adresu, kde je možno požádat o poskytnutí zadávací dokumentace, pokud je k dispozici u jiné osoby než zadavatele; v takovém případě předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli tato jiná osoba do 6 dnů ode dne doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí, byla-li žádost doručena nejpozději 8 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. (4) V případě, že zadavatel v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním a veřejný zadavatel v soutěžním dialogu nezveřejnil kvalifikační dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup ke kvalifikační dokumentaci, předá či odešle kvalifikační dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli bezodkladně, nejpozději do 6 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele. Písemná žádost dodavatele o poskytnutí kvalifikační dokumentace musí být zadavateli doručena nejpozději 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast. (5) Zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci zadávací dokumentace, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím zadávací dokumentace. Zadavatel však nesmí požadovat úhradu těchto nákladů přesahující obvyklé náklady. Bližší vysvětlení naleznete též v metodice k veřejným zakázkám přístupné na www.portal-vz.cz.

Dobrý den, v přechodných ustanoveních novely ZVZ č. 179/2010 Sb., je stanoveno, že zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Splnění kvalifikačního předpokladu uvedeného v § 53 odst. 1 písm. m) ZVZ, který byl zmíněnou novelou do ZVZ vtělen, nebude ve Vámi zmíněném zadávacím řízení požadováno ani posuzováno.

Účelem soutěže o návrh není vybrat cenově nejvýhodnější nabídku, ale nejefektivnější návrh z pohledu předmětu soutěže. V následném JŘBU může být ve zcela odůvodněném případě zadáno dopracování návrhu (např. u staveb je možno soutěžit vizualizaci stavby s tím, že v následném JŘBU bude vítězi zadáno zpracování projektové dokumentace – ne však již realizování stavby). V případě komunikační strategie doporučujeme v soutěži o návrh vysoutěžit návrh, o jeho případném dopracování (např. na základě následných připomínek a přání zadavatele) v JŘBU lze uvažovat. Realizaci návrhu však doporučujeme soutěžit v otevřeném řízení. Pro úplnost uvádíme, že výčet případů, kdy je možné v JŘBU zadat vlastní realizaci návrhu není nikde vymezen. Realizovat komunikační strategii podle JŘBU pouze z toho důvodu, že navazuje na soutěž o návrh, nedoporučujeme, protože k tomu neshledáváme žádné objektivní důvody.

Dobrý den, z Vámi uvedených informací není zcela zřejmé, zda uchazeč A a D podali společnou nabídku nebo se jedná o vzájemné subdodavatelské vztahy. K posouzení situace je třeba prověřit, zda tito uchazeči splnili požadavky na doložení kvalifikace podle § 51 odst. 5 ZVZ a předložili smlouvu o solidární odpovědnosti podle odst. 6, které jsou třeba v případě podání společné nabídky. Pokud by bylo zjištěno, že A a D podali společnou nabídku a D další svoji samostatnou nabídku, zadavatel je povinen A i D vyloučit (porušení § 69 odst. 3 ZVZ). Zadavatel by byl také také povinen vyloučit uchazeče v případě, že některý z dodavatelů, který podal nabídku v zadávacím řízení, by byl současně subdodavatelem jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci (§ 69 odst. 2 ZVZ). Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou uvedeny v § 84 ZVZ. Zadavatel není oprávněn zrušit ZPŘ pouze z důvodu, že nepodalo nabídku všech 5 oslovených zájemců, které zadavatel vyzval k podání nabídky a prokázání kvalifikace.

Dobrý den, podle § 55 odst. 1 ZVZ může veřejný zadavatel k prokázání splnění ekonomických a kvalifikačních předpokladů požadovat předložení jednoho či více dokladů uvedených pod písm. a), b) a c). V § 55 odst. 1 písm. a) se hovoří pouze o pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. Doložení pojistné smlouvy na stavebně montážní pojištění není, dle našeho názoru, možné požadovat na základě tohoto ustanovení, pokud pojistná rizika uvedená ve stavebně montážním pojištění přesahují nebo neodpovídají vymezení stanovenému v odst. 1 písm. a). Pojistnou smlouvu na stavebně montážní pojištění může zadavatel požadovat,dle našeho názoru, na základě § 55 odst. 2, jelikož se jedná o jiné další ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dodavatele.

Dobrý den, v souladu s § 69 odst. 6 ZVZ zadavatel eviduje podané nabídky s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. Pro účely stanovení pořadových čísel podaných nabídek přiřazuje zadavatel podaným nabídkám evidenční čísla v samostatných číselných řadách pro nabídky podané v listinné podobě a nabídky podané elektronickými prostředky. Pořadová čísla všech podaných nabídek stanoví zadavatel tak, že číselná řada nabídek podaných elektronickými prostředky se předřadí číselné řadě nabídek podaných v listinné podobě. Zákon výslovně neužívá pojem seznam, nicméně ze smyslu výše uvedeného zákonného textu vyplývá, že zákonodárce měl v podstatě na mysli vytvoření seznamu. Kromě údajů stanovených v § 69 odst. 2 ZVZ je zadavatel v souladu s § 148 odst. 3 ZVZ povinen u každé nabídky evidované v seznamu uvést identifikační údaje uchazeče.

Dobrý den, smyslem § 49 odst. 5 ZVZ je i u zjednodušeného podlimitního řízení zajistit všem (nejen vyzvaným) zájemcům rovný přístup k informacím o podmínkách zadávání veřejné zakázky (tedy i prohlídku místa plnění). Dále v návaznosti na připuštění podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení i bez předchozí výzvy (§ 38 odst.6), se rozšiřuje povinnost umožnit prohlídku místa plnění i ve vztahu k nevyzvaným uchazečům ve zjednodušeném podlimitním řízení, což je zajištěno povinností stanovenou v poslední větě odst. § 49 odst. 5. Forma oznámení není zákonem stanovena. Pokud zadavatel zveřejnil na profilu zadavatele kromě výzvy i zadávací dokumentaci, ve které jsou uvedeny potřebné informace k prohlídce místa plnění, splnil povinnost stanovenou zákonem.

Dobrý den, zadávací dokumentace musí v souladu s § 44 obsahovat určité náležitosti. Jednak náležitosti společné pro všechny druhy veřejných zakázek (§ 44 odst. 3 ZVZ) a dále pro veřejné zakázky na stavební práce je stanovena zadavateli povinnost (§ 44 odst. 4 písm. a) ) poskytnout v rámci ZD příslušnou dokumentaci podle zvláštního právní předpisu (stavební zákon a provádění právní předpisy k tomuto zákonu ) nebo jinou technickou dokumentaci zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky. Pokud ve Vašem případě byla zpracována i projektová dokumentace pro provádění stavby a údaje v ní uvedené jsou nezbytné pro zpracování nabídky, doporučujeme poskytnout kromě projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení i tuto.

Dobrý den, veřejná zakázky na dodávky nebo služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 2 000 000,- Kč bez DPH je zakázkou malého rozsahu a podle § 18 odst. 3 veřejný zadavatel nemusí tuto zakázku zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je pouze povinen dodržet zásady uvedené v § 6 – zásada diskriminace, rovného zacházení a transparentnosti. Požadavek na seznam významných zakázek v celkové sumě 400 000, -Kč za 3 roky není v rozporu se zásadou diskriminace, tento požadavek je přiměřený. Obecně požadavek na prokázání technické kvalifikace musí odpovídat druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky (§ 56 dost. 7 ZVZ). Při stanovení minimální úrovně tohoto kvalifikačního předpokladu je třeba vzít také v úvahu, zda se jedná o jednorázové plnění, zda je předmět plnění veřejné zakázky rozložen do delšího časového úseku nebo se jedná o opakující se plnění.

Zákon 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách, v platném znění (dále “ZVZ”) v § 38 odst. 2 stanoví, že písemnou výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejní zadavatel vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. V § 38 odst. 3 ZVZ se pak dále stanoví, že povinnost podle odstavce 2 je splněna, pokud veřejný zadavatel uveřejní písemnou výzvu na svém profilu zadavatele, který byl uveřejněn v informačním systému podle § 157. Podrobnosti týkající se způsobu oznámení o profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, která nabyla platnosti 3. 12. 2010; účinnosti nabude 15.12.2010. Jak je uvedeno v důvodové zprávě k novele ZVZ 179/2010 Sb., další uveřejnění výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení zákon i nadále nevylučuje. Uveřejnění v ISVZUS však nenahrazuje uveřejnění písemné výzvy na profilu zadavatele.

Právní úpravu zadávání víceprací formou jednacího řízení bez uveřejnění upravuje zákon o veřejných zakázkách v platném znění v § 23 odst. 7 písm. a) a b). Zadavatel může zadat veřejnou zakázku na stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže jde o: 1) dodatečné stavební práce , které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací , a to za předpokladu současného naplnění následujících podmínek · dodatečné stavební práce budou zadány témuž dodavateli, který realizoval původní veřejnou zakázku, · dodatečné stavební práce nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a · v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky; nebo 2 ) nové stavební práce spočívající v obdobných stavebních pracích jako v původní veřejné zakázce a odpovídajících původní veřejné zakázce, a to za předpokladu současného naplnění následujících podmínek · nové stavební práce budou zadány témuž dodavateli, · původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení, a v případě sektorového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním, · v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění, · předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a · jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. V případě možnosti sub 1 se jedná převážně o nepředvídatelné vícepráce (vyvolané v důsledku objektivních okolností), v případě možnosti sub 2 se jedná o využití opčního práva, které si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách k původní veřejné zakázce. Bez vyhrazeného opčního práva v předcházejícím zadávacím řízení není možné dle tohoto ustanovení postupovat. Pro případ, který popisujete by bylo, dle našeho názoru, vhodné uvážit vypsání další nové veřejné zakázky s opčním právem, která by pokrývala co nejdelší časový úsek tak, aby se předešlo ztrátám plynoucím z postupu, který popisujete. Současně je zřejmé, že zde došlo k chybě v přípravě veřejné zakázky, za kterou je odpovědný zadavatel.

Prokazování kvalifikace subdodavatelem je upraveno v § 51 a v § 69 ZVZ. V souladu s § 51 odst. 4, pokud jde o prokazování splnění kvalifikace veřejným zadavatelem cituji: “Pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a b) smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d). Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace podle § 54 písm. a).” K Vašemu dotazu ohledně předložení dokladů podle § 51 odst. 4 písm. a) sdělujeme následující: S přihlédnutím ke způsobu prokazování základních kvalifikačních předpokladů, který je upraven v § 53 odst. 2 písm. d) ZVZ, dodavatel doloží čestné prohlášení (pokud to odpovídá skutečnosti), že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění. Rejstřík je veřejně přístupný na stránkách www.portal-vz.cz. Rejstřík k dnešnímu dni neobsahuje žádné záznamy. Prokazování profesních kvalifikačních předpokladů je upraveno v § 54 ZVZ. Pokud subdodavatel není zapsán v obchodním rejstříku (§ 54 a)) ani nedisponuje (zákon mu to neukládá) oprávněním k podnikání nebo licencí dle § 54 odst. b), ale jedná se o výkon profese, jejíž provozování je podmíněnou členstvím v profesní komoře nebo jiné organizaci a udělením dokladu osvědčujícím odbornou způsobilost, je-li to nutné pro plnění veřejné zakázky podle zvláštních předpisů (např. zákon 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů), předkládá subdodavatel příslušné doklady zmíněné v § 54 odst. c) a d). Jedná se zejména o autorizované osoby podle zákona 360/1992 Sb., advokáty, patentové zástupce, auditory atd., tj. tzv. svobodná povolání. Jestliže máte v konkrétním případě pochybnosti, doporučujeme učinit dotaz na zadavatele v rámci dodatečných dotazů k zadávacím podmínkám dle § 49 ZVZ.

Problematika mimořádně nízké nabídkové ceny byla již řešena v odpovědi nad dotaz ze dne 20.11.2006 22:02:06, na který Vás tímto odkazujem. Přesněji k Vašamu dotazu. Obecně institut mimořádně nízké nabídkové ceny je upraven v § 77 ZVZ. V odst.. 1 je stanoveno, že nabídková komise posoudí výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstaté. Uchazeč je povinen zdůvodnění doručit v zákonem stanovené lhůtě. Výzva k odůdovnění musí být transparentní a jasně vymezovat, jaká část cenové nabídky (je-li nabídková cena členěna na položky) je z pohledu komise mikořádněn nízká. Důvody uvedené v § 77 odst. 2 ZVZ jsou pouze demonstrativní (příkladné), nejedná se tedy o uzavřený okruh důvodů; vždy však musí jít o důvody objektivní. Pokud uchazeč řádně odůvodní nabídku tím, že podrobně zdůvodní výši ceny jednotlivých položek a doloží, že za tyto ceny realizovat již jiné obdobné zakázky, domníváme se, že by to mohlo být možné. Pokud jde o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak hodnocení toho, zda je cena ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (nikoliv v porovnání s ostatními nabídkami dalších uchazečů) mimořádně nízká, náleží hodnotící komisi. Je pak zcela v kompetenci hodnotící komise posoudit, zda nabídka některého z uchazečů je mimořádně nízká či nikoliv a není samo o sobě porušením zákona, jestliže hodnotící komise k takovému názoru nedospěje. Názory vyjádřené v Info – foru však v žádném případě nenahrazují případné rozhodnutí orgánu dohledu nebo rozhodnutí soudu v této věci, pokud by bylo učiněno.

Zákaz použití příznačných opatření v zadávacích podmínkách Dle ustanovení § 44 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů zásadně nelze v zadávacích podmínkách (včetně dokumentace dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů) uvádět označení příznačná pro určitou právnickou nebo fyzickou osobu. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Příznačná označení jsou v ustanovení § 44 odst. 9 definována jako „požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu“. Některé pojmy jsou blíže definovány ve zvláštních předpisech, například: ـ patenty v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ـ užitné vzory v zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů nebo ـ průmyslové vzory v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů , ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách obecně zakazuje použít jakékoli označení nebo způsob popisu, který je příznačný pro určitou osobu. Zadavatel proto poruší ustanovení § 44 odst. 9 i v případě, kdy sice v projektové dokumentaci výslovně neuvede označení konkrétního výrobku, ale z „detailního“ popisu vyplyne, o který výrobek se jedná. Důkazní břemeno V případě sporu o to, zda jsou zadávací podmínky souladné s požadavkem dle § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách, by byl správnost svého postupu povinen prokázat zadavatel (nikoli dodavatel nebo orgán dohledu), neboť za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle ustanovení § 44 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zadavatel. Proto lze doporučit, aby zadavatel dříve než použije v zadávacích podmínkách příznačné označení z důvodu, že popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách není dostatečně přesný a srozumitelný, měl připravené písemné odůvodnění správnosti svého postupu. Je třeba i předem počítat s námitkami dodavatelů, že byli diskriminováni, neboť požadavek, aby jimi nabízené plnění bylo „kvalitativně a technicky obdobné“, je vágní. Pokud zadávací podmínky nebo jejich část zhotovuje osoba odlišná od zadavatele, je proto vhodné, aby zadavatel ve smlouvě definoval její odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek; a to včetně: ـ povinnosti písemně odůvodnit a zodpovídat tak zadavateli za potencionálně sporné části zadávacích podmínek i ـ sankčních mechanismů pro případ, kdy by předmětná část zadávacích podmínek byla v rozporu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek.

Statutárním orgánem o.p.s. je správní rada, která má 3-15 členů. V souladu s § 53 odst. 1 písm. k) předloží seznam členů statutárního orgánu, tedy členů správní rady.

Dobrý den, platná právní úprava zákona o veřejných zakázkách pouze zakazuje dodavateli, který podal nabídku v zadávacím řízení, aby byl současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci (viz § 69 odst. 2 ZVZ). Předmětné ustanovení ve znění před účinností z. č. 179/2010 Sb., navazovalo na ustanovení § 69 odst. 1 ZVZ zakotvující zásadu, že dodavatel může podat pouze jednu nabídku, a jeho účelem mělo být eliminovat možnost, že by určitý dodavatel multiplikoval svou účast v zadávacím řízení tím, že by byl zároveň subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Dané ustanovení však vyvolávalo v aplikační praxi značné problémy v řadě směrů. Identifikace toho, kdo je subdodavatelem kterého dodavatele, již v průběhu zadávacího řízení je u všech subjektů, tj. zadavatele, dodavatele i subdodavatele možné jen v případě, že uchazeč prokazuje prostřednictvím subdodavatele kvalifikaci. Zadavatel dále může získat představu o identitě subdodavatelů uchazeče rovněž i tehdy, pokud si to vyhradí v zadávacích podmínkách. V tomto případě však již skutečnost, že je subdodavatelem určitého uchazeče, nemusí být známa tomuto subdodavateli, který rovněž podá nabídku (typicky zejména u veřejných zakázek na dodávky). S ohledem na výše uvedené důvody tedy nová právní úprava stanoví pouze zákaz účasti dodavatele, který je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci.

V obecné rovině lze odkázat na výkladové stanovisko ÚOHS k zadávání víceprací, které naleznete na www.compet.cz.

Obecně lze říci, že jednací řízení bez uveřejnění je nejméně transparentním řízením podle zákona o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”), které lze použít jen v případě specializované veřejné zakázky, kdy plnění může ze zákonem stanovených důvodů v daném čase poskytnout pouze určitý dodavatel nebo omezený počet dodavatelů veřejné zakázky. O aplikaci příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který současně za volbu správného způsobu zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná ze strany orgánu dohledu. Veřejnou zakázku je možné zadat podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem, v tomto případě pokud je důvodem ochrana výhradních práv autora projektové dokumentace. Výklad zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) není v kompetenci odboru veřejného investování. Více informací je také možné nalézt na internetových stránkách České komory architektů.

Z dikce § 84 ZVZ vyplývá, že zadávací řízení je zrušeno okamžikem rozhodnutí zadavatele. Oznámení o zrušení zadávacího řízení v ISVZ a oznámení této skutečnosti všem známým zájemcům či uchazečům jsou povinnosti, které na toto rozhodnutí navazují, avšak nepodmiňují jeho platnost. Ustanovení § 110 odst. 1 ZVZ neomezuje úkony zadavatele, proti kterým mohou být námitky podány. Námitky je tedy možné podat i proti zrušení zadávacího řízení, pokud se dodavatel domnívá, že tímto zrušením byl porušen zákon (samozřejmě při splnění všech dalších zákonem stanovených podmínek). Tyto námitky spadají do režimu § 110 odst. 3 ZVZ, lze je tedy podat ve lhůtě 15 dnů od okamžiku, kdy se dodavatel dozví o domnělém porušení zákona. V tomto režimu ZVZ nestanoví lhůtu, ve které by zadavateli zakazoval činit určité úkony, pouze zakazuje uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení do doby rozhodnutí o těchto námitkách. Tyto zákazy však nejsou v daném případě relevantní, neboť zadávací řízení již zrušeno bylo a podání námitek nemá na platnost tohoto rozhodnutí žádný vliv. ZVZ žádnou speciální úpravu pro podávání námitek proti zrušení zadávacího řízení neobsahuje. Z další části otázky není zcela zřejmé, před provedením jakého úkonu by měl zadavatel čekat 15 dní. Předpokládáme však, že je myšleno zahájení nového zadávacího řízení se stejným předmětem. ZVZ zahájení nového zadávacího řízení před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a po jejich podání nezakazuje (ustanovení § 84 odst. 6 ZVZ se vztahuje pouze na situace, kdy zadávací řízení dosud zrušeno nebylo). Zadavatel by však měl s ohledem na možnost případného přezkumného řízení, kterým by mu mohlo být uloženo zrušení nezákonného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zvážit, zda je tento postup vhodný (mohl by se dostat do situace, že by pak probíhala dvě identická zadávací řízení).

Vhodný druh zadávacího řízení určuje zadavatel na základě výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž předpokládaná hodnota se stanoví vždy již před zahájením zadávacího řízení a po celou dobu zadávacího řízení zůstává neměnná. Je pravděpodobné, že výsledná vysoutěžená cena veřejné zakázky se bude od přepdokládané hodnoty lišit a je dokonce možné, že překročí limit pro “vyšší kategorii” veřejných zakázek. tato skutečnost sama o sobě není v rozporu se ZVZ a nabídky, které takto přesahují předpokládanou hodnotu není třeba ze zadávacího řízení vyřazovat. Upozorňujeme však, že výše uvedené platí za předpokladu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena správně (tj. v souladu s § 13 a následujícími ZVZ) a nedošlo např. k jejímu účelovému snížení či nepovolenému rozdělení předmětu veřejné zakázky. Pokud by předpokládaná hodnota byla stanovena v rozporu se zákonem a v důsledku to ho by byl stanoven nesprávný druh řízení, šlo by zřejmě o důvod pro zrušení řízení na základě autoremedury dle § 111 odst. 6 ZVZ.

Podle § 98 odst. 4 ZVZ platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li se ZVZ jinak. Fakticky je tedy každá část veřejné zakázky zadávána jako samostatná zakázka, přičemž všechny části jsou spojeny pouze společným oznámením zadávacího řízení a společnou (celkovou) předpokládanou hodnotou. Pokud je v předmětném zadávacím řízení připuštěno, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí veřejné zakázky, je rovněž přípustné, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí nejen sám, ale případně na určitou část i ve sdružení s jiným dodavatelem. Účelem ustanovení § 69 ZVZ je zabránit tomu, aby jeden subjekt získával výhodu v zadávacím řízení tím, že v jedné soutěži bude zastoupen v různých obměnách vícekrát s různými variantami nabídek. V daném případě však jsou jednotlivé části samostatné, každá z nich vede k uzavření jiné smlouvy, a tedy tyto podané nabídky si vzájemně nekonkurují. Podané nabídky proto není možné podle ZVZ vyřadit.

Situace, ve které v zadávacím řízení zůstane ve fázi hodnocení pouze jedna nabídka (ať už proto, že byla podána pouze jedna nabídka, nebo proto, že ostatní nabídky byly vyřazeny), není automatickým důvodem ke zrušení zadávacího řízení. V tomto případě ovšem logicky nemůže hodnotící komise provádět hodnocení, protože nemá nabídku s čím srovnat (jak ostatně výslovně uvádí § 79 odst. 6 ZVZ). Zadavatel však zároveň není povinen nabídku zcela automaticky akceptovat, avšak musí provést ekonomickou úvahu, zda je nabídka dostatečně výhodná či nikoliv. Pokud má zadavatel za to, že nabídka není ekonomicky dostatečně výhodná, může zadávací řízení zrušit s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ lze vzhledem k nejasné formulaci použít pouze na případy, kdy je podána jediná nabídka, avšak nikoliv na případy, kdy tato situace nastane v důsledku vyřazení ostatních podaných nabídek). Toto zrušení však nedává zadavateli právo zahájit nové zadávací řízení jako jakékoliv nestandardní řízení (např. jednací řízení s uveřejním nebo jednací řízení bez uveřejnění). Pro úplnost dodáváme, že předložení prohlášení o vázanosti nabídkou podle § 68 odst. 2 ZVZ není kvalifikačním požadavkem, nýbrž obsahovým požadavkem na nabídku. Jeho nepředložení však je důvodem k vyřazení nabídky, který není za stávající právní úpravy možné zhojit.

ZVZ nestanoví žádnou závaznou formu tohoto prohlášení, závazný je pouze jeho obsah, z nějž musí být zřejmé, že uchazeč je vázán obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty. Formální požadavky na zpracování prohlášení o vázanosti může stanovit zadavatel v zadávací dokumentaci (např. požadavek na umístění prohlášení na krycím listě), dle našeho názoru však pro nesplnění takových formálních požadavků nelze uchazeče vyloučit (za předpokladu, že obsahově je prohlášení v souladu s § 68 odst. 2 ZVZ).

Ne, požadavek na předložení seznamu referenčních zakázek je jedním z technických kvalifikačních předpokladů a jako takový nemůže být použit pro vlastní hodnocení nabídek, což je výslovně uvedeno v § 50 odst. 4 ZVZ. Použití referencí (či jiného kvalifikačního předpokladu) jako hodnotícího kritéria by bylo možné připustit pouze v případě veřejných zakázek malého rozsahu, u nichž zadavatel nemusí postupovat v režimu zákona.

Ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ stanoví, že zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé. Při jeho výkladu je však třeba vzít v úvahu ustanovení § 110 odst. 4 ZVZ, které upravuje postup podávání námitek mimo jiné proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a stanoví lhůtu 15 dnů po doručení rozhodnutí zadavatele, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu ani zrušit zadávací řízení. To znamená, že vyloučení dodavatele nastává v podstatě až tehdy, pokud zadavatel v dané lhůtě neobdržel námitky, a zadavatel tedy musí počkat 15 dnů, než o zrušení zadávacího řízení rozhodne. ZVZ dává možnost dodavatelům podat námitky za stanovených podmínek v podstatě proti jakýmkoliv úkonům zadavatele včetně rozhodnutí o vyloučení z důvodu neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů. Dodavatelé toto právo mají bez ohledu na to, že v konkrétním případě se může zdát, že neexistuje žádný důvod pro podání námitek. Obecně však nelze nikdy vyloučit případ, že posouzení kvalifikace nebylo zadavatelem provedeno správně apod.

Ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ stanoví, že zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé. Při jeho výkladu je však třeba vzít v úvahu ustanovení § 110 odst. 4 ZVZ, které upravuje postup podávání námitek mimo jiné proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a stanoví lhůtu 15 dnů po doručení rozhodnutí zadavatele, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu ani zrušit zadávací řízení. To znamená, že vyloučení dodavatele nastává v podstatě až tehdy, pokud zadavatel v dané lhůtě neobdržel námitky, a zadavatel tedy musí počkat 15 dnů, než o zrušení zadávacího řízení rozhodne. ZVZ dává možnost dodavatelům podat námitky za stanovených podmínek v podstatě proti jakýmkoliv úkonům zadavatele včetně rozhodnutí o vyloučení z důvodu neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů. Dodavatelé toto právo mají bez ohledu na to, že v konkrétním případě se může zdát, že neexistuje žádný důvod pro podání námitek. Obecně však nelze nikdy vyloučit případ, že posouzení kvalifikace nebylo zadavatelem provedeno správně apod.

Uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení zahajuje zadavatel v souladu s § 26 odst. 1 ZVZ zadávací řízení. Volbou druhu formuláře, který je použit, přitom zadavatel rozhoduje o tom, v jakém režimu bude zadávací řízení prováděno (tedy zejména podle pravidle platných pro veřejného nebo sektorového zadavatele). Přestože se označení druhu formuláře může zdát být podružnou otázkou, zejména vzhledem k tomu, že jak formulář oznámení otevřeného řízení veřejným zadavatelem, tak oznámení otevřeného řízení sektorovým zadavatelem obsahují obdobné údaje, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že tímto formulářem se zadávací řízení dostává do zcela jiného právního režimu z hlediska mnoha ustanovení ZVZ. Ustanovení § 147 odst. 8 ZVZ sice umožňuje zadavateli, aby provedl v uveřejněném vyhlášení úpravy, tímto postupem však nelze napravit volbu špatného formuláře a zadávací řízení je třeba zrušit a zahájit znovu (obdobně by nebylo možné změnit například omylem zahájenou soutěž o návrh na otevřené řízení).

ZVZ tuto otázku výslovně neřeší a standardně musí smlouva a poskytnuté plnění odpovídat nabídce vybraného uchazeče. Pokud bude novější typ zboží dodán za naprosto identických podmínek, jako bylo uvedeno v nabídce (zejména cena, ale i další podmínky plnění), bez jakýchkoliv změn či úprav, je zřejmě možné takový postup výjimečně připustit (rovněž s ohledem na § 45 a 46 ZVZ, zejména § 46 odst. 6 a 7 ZVZ které stanoví, že zadavatel je povinen přijmout (byť se zde hovoří o nabídce) plnění, které rovnocenným způsobem splňuje požadavky stanovené v zadávacích podmínkách). Je však na zodpovědnosti zadavatele, aby v případě kontroly prokázal, že přijaté plnění je pro něj skutečně výhodnější, a že nedošlo k diskriminačnímu zvýhodnění vybraného uchazeče.

Podle § 45 odst. 3 ZVZ nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel proto může požadovat nejrůznější technické parametry tehdy, pokud pro tento požadavek je objektivní důvod. Zadavatel má bezpochyby právo rozhodnout o tom, jaké plnění a v jaké kvalitě bude požadovat (tj. například o jakou třídu automobilu se má jednat, jaká má být výbava, jaké mají být jízdní vlastnosti apod.). Naopak, v rozporu se ZVZ by takové požadavky byly tehdy, pokud by jejich účelem bylo obejití zákazu požadovat konkrétní značku automobilu (např. stanovením požadavku na naprosto přesný rozvor kol, který odpovídá pouze určité, zadavatelem preferované značce vozu). Použití těchto technických parametrů jako hodnotících kritérií je poněkud problematické, avšak není vyloučeno. Zadavatel by musel specifikovat, jak bude nabídnuté parametry hodnotit. Není totiž zcela zřejmé, jak například rozvor kol či typ karoserie ovlivňuje kvalitu nabídnutého automobilu, respektive, jakou hodnotu má dodavatel nabídnout, aby jeho nabídka byla hodnocena co nejlépe. Vhodnější by proto bylo používat spíše výkonností parametry automobilu (výkon, spotřeba, zrychlení apod.).

Ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ dává dodavateli možnost prokázat chybějící kvalifikaci (s výjimkou základních kvalifikačních předpokladů a výpisu z obchodního rejstříku) prostřednictvím subdodavatele, přičemž v ZVZ tato možnost není dále omezena. Její rozsah však není zcela jednoznačný a bude zřejmě přesně vymezen až na základě rozhodovací praxe ÚOHS. Z požadavků na obsah smlouvy se subdodavatelem lze však dovodit, že se musí jednat o reálné prokázání, tj. dodavatel musí mít možnost skutečně se zdroji subdodavatele disponovat. Prokazování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele je poněkud problematické. V daném případě totiž není zcela jasné, co vlastně subdodavatel místo dodavatele prokazuje, respektive, co mu poskytuje k dispozici. Tato úvaha by naznačovala, že prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu prostřednictvím subdodavatele spíše není možné. Vzhledem k neexistenci zákonného omezení však je nutno až do vydání „precedenčního“ rozhodnutí ÚOHS, doporučit zadavatelům, aby takovýto způsob prokázání kvalifikace akceptovali. Pro úplnost dodáváme, že požadavek na kladný hospodářský výsledek není příliš vhodným kritériem, neboť i ekonomicky zdravá společnost může mít záporný hospodářský výsledek (např. proto, že je zatížena splácením úvěrů, které byly použity na její rozvoj) a naopak.

Úprava prokazování splnění kvalifikace v novém ZVZ je (na rozdíl od předchozí právní úpravy a v souladu s evropskými zadávacími směrnicemi a příslušnými rozsudky ESD) mnohem flexibilnější. Nový ZVZ tak umožnil mimo jiné tzv. „sčítání“, tj. způsob prokazování kvalifikace, při kterém více uchazečů podávajících společnou nabídku prokáže jednotlivé kvalifikační předpoklady tak, že je splní společně. Nová právní úprava však přináší rovněž některé otázky, ke kterým dosud neexistuje relevantní rozhodovací praxe ÚOHS. Prokázání oprávnění k podnikání nečiní žádné problémy a je tedy možné, aby každý ze členů sdružení předložil např. jeden z požadovaných živnostenských listů. Složitější je otázka prokazování referencí nebo obratu. Zatímco doslovný výklad ZVZ by nasvědčoval spíše tomu, že postup, který uvádíte ve svém příkladu, je možné použít, je podle našeho názoru nutné přihlédnout i ke smyslu prokazování kvalifikace. Je proto třeba si položit otázku, zda dva subjekty s jednou referencí jsou rovnocenné jednomu subjektu se dvěma referencemi či zda dva subjekty s menším obratem jsou stejně stabilní jako jeden subjekt s obratem dvojnásobným. Odborné názory v tomto směru se liší. Obecně je možno říci, že problematické jsou z tohoto hlediska veškeré ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady, zatímco technické kvalifikační předpoklady (včetně referencí) zdaleka takové problémy nezpůsobují. Položený dotaz bohužel nelze uspokojivě vyřešit výkladem zákona a pochybnosti s konečnou platností odstraní až případná budoucí novelizace. Do doby vydání „precedentního“ rozhodnutí ÚOHS nelze než zadavatelům doporučit, aby z opatrnosti vycházeli spíše z doslovného výkladu ZVZ a tyto způsoby prokázání kvalifikace uznávali, a naopak dodavatelům, aby při zvažování těchto možností byli spíše obezřetní.

Podle ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ nesmí být doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů starší 90 kalendářních dní k poslednímu dni lhůty pro prokázání kvalifikace. Z dikce zákona proto vyplývá, že rozhodujícím je datum vystavení dokladu, nikoliv datum, ke kterému byla určitá skutečnost aktualizována apod. a které je uvedeno v dokladu. Zadavatel tedy podle našeho názoru uchazeče vyloučil ze zadávacího řízení v rozporu se ZVZ. Pokud měl zadavatel pochybnosti o prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu, mohl rovněž vyzvat dodavatele k poskytnutí dodatečných informací nebo dokladů v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ.

Zahraniční dodavatel prokazuje splnění některých základních kvalifikačních předpokladů (mj. kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. f)) jak ve vztahu k zemi svého sídla, tak ve vztahu k ČR. Pokud jde o způsob prokazování tohoto kvalifikačního předpokladu, dle našich informací vydává potvrzení o daňových nedoplatcích pro zahraniční osoby Finanční úřad pro Prahu 1.

Ustanovení § 77 odst. 1 ZVZ hovoří o tom, že hodnotící komise si musí vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou podstatné pro výši nabídkové ceny. S ohledem na smysl tohoto ustanovení (jímž je zajištění toho, aby uchazeči ve svých nabídkách nenabízeli dumpingové ceny, za něž následně nebudou schopni veřejnou zakázku realizovat)) je třeba citované ustanovení vykládat tak v tom směru, že hodnotící komise je oprávněna vyžadovat vedle vysvětlení celkové ceny i vysvětlení jejích jednotlivých složek, pokud je možné je považovat za mimořádně nízké (a případně nabídku následně vyřadit). Tyto dílčí položky jsou právě těmi prvky nabídky, které jsou rozhodující pro výši nabídkové ceny. Zkreslení nabídkové ceny v dílčích položkách by vedlo k tomu, že uchazeč sice zdánlivě nabídne „normální“ cenu, její podrobný rozpočet však neodpovídá realitě. V této souvislosti pro úplnost dodáváme, že podstatou veřejné zakázky je poskytnutí plnění (dodávky, služby, stavební práce) za ekvivalentní protiplnění (zpravidla peníze). Z této definice pak vyplývá to, že uchazeč není oprávněn nabízet zadavateli části plnění zdarma nebo za cenu, která je podstatně nižší než cena tržní či obvyklá pokud není zdůvodněna objektivními příčinami podle § 77 odst. 2 ZVZ.

Možnost vyloučení nabídky proto, že nabídková cena výrazně převyšuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přestože předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena správně, ZVZ neobsahuje. Jestliže nabídka vyhoví všem požadavkům zadávací dokumentace a zákona, je zadavatel povinen ji hodnotit. Zadavatel je však oprávněn stanovit si již v zadávací dokumentaci limit pro nabídkovou cenu a určit tak maximální částku, kterou jsou uchazeči oprávněni nabídnout. V takovém případě pak překročení stanoveného limitu znamená nedodržení zadávacích podmínkek a příslušná nabídka musí být v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřazena. Pro úplnost uvádíme, že situace, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí, že na realizaci veřejné zakázky nebude mít dostatek finančních prostředků (např. nezíská dotaci, se kterou počítal) zřejmě opravňuje zadavatele ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ.

Ustanovení § 82 ZVZ stanoví, že zadavatel uzavře smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dní po uplynutí lhůty pro podání námitek. S nedodržením této lhůty však zákon nespojuje žádné následky ani sankce; zejména z jejího nedodržení nevyplývá nemožnost smlouvu následně uzavřít. Naopak, rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky vzniká zadavateli kontraktační povinnost, tj. zadavatel je povinen smlouvu uzavřít (vybraný uchazeč by se této povinnosti mohl domáhat i soudně, případně požadovat náhradu škody). Zadavatel rovněž nemůže zadávací řízení zrušit, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v § 84 ZVZ (i v případě, že by se jednalo o zjednodušené podlimitní řízení, musí zadavatel zrušení objektivně zdůvodnit). Nemožnost dodržení termínu zahájení prací takovým důvodem není (ani důvodem podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ), a to zvláště proto, že ji zadavatel zřejmě sám zavinil. Zadavatel má v takovém případě, jak uvádíte, možnost posunout termín dokončení prací tak, aby odpovídal stanovené lhůtě. Standardně by ovšem zadavatel měl postupovat tak, aby k podobným situacím nedocházelo.

Ustanovení § 67 ZVZ výslovně neřeší, zda může uchazeč požadovat vrácení originálu listiny bankovní záruky nebo zda má zadavatel povinnost ji uvolnit (např. po vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení). Vzhledem k tomu, že ZVZ výslovně hovoří pouze o vracení peněžní jistoty, a s ohledem na § 155 ZVZ, který stanoví zadavateli povinnost archivovat dokumentaci o veřejné zakázce, jejíž součásti je mimo jiné i úplné znění originálů všech nabídek, lze dovodit, že takový postup není možný. Bankovní záruku tedy zadavatel nevrací, a to ani na případnou žádost uchazeče.

Ad 1) Jedním ze zásadních požadavků zadávacího řízení podle ZVZ je dostatečně přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, které umožní uchazečům zpracovat porovnatelné nabídky. Bez tohoto předpokladu by totiž nebyl zadavatel schopen provést objektivní porovnání podaných nabídek a výběr nejvýhodnější z nich. Zadavatel proto musí vždy provést vhodným způsobem kvalifikovaný odhad předpokládané hodnoty. Zadavatel totiž bude muset následně v zadávací dokumentaci stanovit způsob výpočtu nabídkové ceny, který bude vycházet přinejmenším z určitého výpočtového modelu (např. cena za hodinu práce a předpokládaný počet hodin). Vzhledem k tomu, že v některých případech může být výše uvedený postup problematický umožňuje zákon využití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu uvedeného v § 23 odst. 3 písm. a) ZVZ; tedy pokud lze s ohledem na povahu předmětu plnění nebo rizika s ním spojená důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou vzájemně nesrovnatelné. Zde je pak cílem jednání upravit nabídky tak, aby se staly vzájemně porovnatelnými a aby zadavatel mohl provést v rámci jejich hodnocení objektivní porovnání. Upozorňujeme však, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí ESD je třeba důvody pro použití jednacích řízení vykládat restriktivně. Za zdůvodnění jeho použití pak nese odpovědnost výhradně zadavatel. Pokud se bude jednat o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby je rovněž možné využít k jejich zadání jednacího řízení s uveřejněním, a to podle § 23 odst. 3 písm. b) ZVZ. To stejné platí i pro všechny služby uvedené v příloze č. 2 k ZVZ (neprioritní služby) – viz § 23 odst. 5 ZVZ. Vzhledem k tomu, že z dotazu není zřejmé, o jaké služby se jedná, není možné poskytnout konkrétnější informace. ad 2) V návaznosti na odpověď uvedenou ad 1) lze uvést, že takový postup podle ZVZ možný není. V zadávacím řízení je vždy nutno stanovit přinejmenším určité jednotkové ceny, podle kterých bude fakturována cena za poskytnuté plnění, a to dle skutečného plnění.

Podle § 44 odst. 1 poslední věty ZVZ odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (a tedy i za soulad projektové dokumentace se soupisem stavebních prací, dodávek a služeb) vždy zadavatel. Zadavatel se nemůže této odpovědnosti žádným způsobem zprostit a jakákoliv ustanovení nebo požadavky na prohlášení ze strany uchazeče v zadávacích podmínkách v tomto smyslu jsou v rozporu se ZVZ. Tato úprava je založena principu, že zadavatel je vždy osobou, která musí zcela přesně definovat předmět veřejné zakázky tak, aby bylo jasné, jaké plnění je poptáváno a aby bylo možné zpracovat porovnatelné nabídky. Proto je jakékoliv přenášení odpovědnosti v tomto smyslu na uchazeče nepřípustné.

Ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bodu 2 ZVZ skutečně neuvádí mezi druhy zadávacího řízení, které umožňují využití opčního práva, zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ) a proto v návaznosti na ZPŘ nelze opční právo využít. Pokud zadavatel potřebuje opční právo využít, musí zvolit jiný druh zadávacího řízení. Důvod pro tuto úpravu není věcný, ale má svůj původ v procesu přípravy zákona. ZPŘ totiž bylo do zákona vloženo až ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a pozměňovací návrh příslušným způsobem neupravil ustanovení týkající se opčního práva v § 23.

Zadávací řízení podle evropských zadávacích směrnic a tedy i ZVZ jsou (s výjimkou jednacích řízení) založena na principu, že není přípustné vyjednávání o smlouvě předložené uchazečem v nabídce. Smlouva na plnění veřejné zakázky by tak měla být v zásadě uzavřena v souladu s návrhem obsaženým v nabídce vítězného uchazeče. Vyloučeny jsou samozřejmě, jak uvádíte, jakékoliv úpravy parametrů, které byly předmětem hodnotících kritérií. Vyloučeny jsou ovšem i jakékoliv jiné podstatné změny. Za podstatnou změnu lze přitom považovat jakoukoliv změnu původních zadávacích podmínek, která by bývala mohla ovlivnit okruh zájemců či uchazečů o veřejnou zakázku a výsledek zadávacího řízení. Připustit lze pouze nepodstatné změny nebo úpravy (zejména úpravy identifikačních údajů nebo evidenčních čísel smlouvy nebo opravy zjevných chyb apod.). Vámi uváděnou situaci, kdy je třeba změnit projekt s ohledem na požadavky stavebního povolení, lze bez znalosti dalších podrobností řešit jen velmi těžko. V určitých případech by bylo zřejmě možné využít jednacího řízení bez uveřejnění, avšak každou situaci je třeba posoudit individuálně. Nelze vyloučit ani to, že řešení, které by bylo zcela v souladu se ZVZ, není možné. Z těchto důvodů proto doporučujeme, aby bylo zadávací řízení zahájeno až tehdy, pokud zadavatel získá stavební povolení. Zadávání veřejné zakázky na stavební práce (pokud se nebude jednat o veřejnou zakázku, jejíž součástí bude jak projekt, tak provedení stavby) bez stavebního povolení by rovněž bylo možné považovat za porušení § 44 odst. 1 ZVZ, neboť zadavatel v danou chvíli ještě nemusí být schopen vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

Pojem „bezodkladně“ patří k neurčitým právním pojmům, které právní řád používá v situacích, kdy s ohledem na okolnosti nelze zcela jednoznačně vyjádřit lhůtu přesným časovým údajem nebo kdy by to nebylo vhodné. Při výkladu tohoto pojmu je proto v konkrétní situaci třeba přihlédnout například k tomu, kdo úkon činí, čeho se týká a dalším okolnostem situace. Účelem ustanovení § 71 odst. 10 ZVZ je, aby se dotčený uchazeč dozvěděl o tom, že byl ze zadávacího řízení vyloučen, v době, kdy je to s ohledem na okolnosti nejdříve možné (aby mohl případně včas uplatnit opravné prostředky). Pokud tedy funkci zadavatele vykonává rada města, je v pořádku, pokud bude uchazeč vyloučen na jejím následujícím zasedání. Pokud by však rada bez vážného důvodu odročila rozhodnutí například až na další zasedání, nebylo by takové vyloučení za bezodkladné možné považovat. Co se týče vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, tuto pravomoc má ze zákona pouze zadavatel. Hodnotící komise, stejně jako v daném případě komise pro otevírání obálek je pouze poradním orgánem zadavatele a nemůže činit úkony za zadavatele. Účelem ustanovení § 74 odst. 1 věty poslední ZVZ rozhodně není zmocnit hodnotící komisi k zastupování zadavatele. Hodnotící komise jako poradní orgán zadavatele nemá vlastní právní subjektivitu, avšak ZVZ ji dává různá oprávnění vůči uchazečům (např. požadovat zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny). V minulosti vznikaly pochybnosti o tom, zda tyto úkony, ke kterým hodnotící komisi zákon výslovně zmocňuje, činí jménem zadavatele nebo sama za sebe, proto nový ZVZ tuto otázku výslovně upravil.

Podle § 44 odst. 6 ZVZ může zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelsky. Tato část může být přitom vymezena buď procentuelně (což může způsobovat určité problémy) anebo z hlediska jednotlivých činností (což je vhodnější). ZVZ však zároveň stanoví, že možnost plnění prostřednictvím subdodavatele nesmí být vyloučena zcela. Zadavatel však může tento požadavek fakticky uplatnit pouze tehdy, pokud zároveň požaduje v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ, aby uchazeč specifikoval části veřejné zakázky, které hodlá plnit prostřednictvím subdodavatele, případně, pokud uchazeč subdodavatele využívá v souladu s § 51 odst. 4 ZVZ k prokázání splnění části kvalifikace. Vhodné samozřejmě je, aby si zadavatel tento požadavek ošetřil i smluvně v obchodních podmínkách, aby nemohl být tento zákaz obejit následně. Pokud zadavatel subdodávky omezí, je tento požadavek pro uchazeče závazný a jeho nerespektování by vedlo k tomu, že by nabídka byla vyloučena ve fázi posuzování nabídek kvůli nesplnění zadávacích podmínek. Pro úplnost dodáváme, že pokud zadavatel subdodávky pro určitou část plnění vyloučí, znamená to rovněž, že uchazeč nemůže využít subdodavatele ani k prokázání splnění kvalifikace týkající se vyloučené části.

Podle § 68 odst. 2 ZVZ je prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty, povinnou součástí nabídky. Nabídka, která toto prohlášení neobsahuje, proto musí být ze zadávacího řízení vyřazena. Zadavatel nemůže tento nedostatek prominout. Pokud tedy zadavatel nevyloučil ze zadávacího řízení nabídky uchazečů, kteří v nabídkách prohlášení podle § 68 odst. 2 ZVZ nedoložili, dopustil se porušení ZVZ, které mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jestliže zadavatel dosud neuzavřel smlouvu, lze doporučit provedení autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ (tedy přijetí nápravných opatření z vlastního podnětu) spočívající v tom, že zadavatel dodatečně vyřadí tyto nabídky ze zadávacího řízení a provede nové hodnocení zbylých nabídek. Lze předpokládat, že obdobný postup by nařídil v rámci nápravného opatření i ÚOHS, pokud by nebyla ještě uzavřena smlouva. Celé zadávací řízení by muselo být zrušeno pouze tehdy, pokud by nešlo nápravy dosáhnout méně závažným nápravným opatřením.

Vzhledem k tomu, že účelem info-fora není řešení konkrétních problémů v zadávacích řízeních (což vzhledem ke kusým informacím není ani možné), poskytujeme k této problematice pouze obecný výklad, který musíte sami aplikovat na konkrétní případy. Vznesené otázky se týká ustanovení § 45 odst. 3, které stranoví, že technické specifikace nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tedy zakazuje, aby zadavatel záměrně stanovil technické požadavky na plnění tak, aby tím diskriminoval určité dodavatele na úkor jiných. Nelze ho však vykládat v tom smyslu, že by zadavatel byl zbaven volby technického řešení. Je primárně na zadavateli a jeho odpovědnosti, jaké plnění hodlá pořídit, aby zajistil určitou veřejnou potřebu. Právo veřejných zakázek tento rozhodovací proces nereguluje. Zadavatel je však následně povinen dodržet při pořizování požadovaného plnění ZVZ. Vždy ovšem bude záležet na posouzení konkrétního případu, zda je či není daný požadavek oprávněný nebo zda není v rozporu s citovaným ustanovením § 45 odst. 3 ZVZ (případně § 44 odst. 9 ZVZ, pokud by dané řešení mohlo být považováno za příznačné pro určitého dodavatele). Zvolit jedno z možných technických řešení zejména v případě, kdy taková volba určitým způsobem omezuje okruh možných dodavatelů, by měl zadavatel pouze tehdy, pokud jsou k tomu dány určité závažné důvody (pokud by např. v uváděném případě hrazení bez kotvících prvků nezaručovalo dostatečnou ochranu hustě obydlené oblasti). Zadavatel by v takovém případě měl vždy zdůvodnit, proč volí pouze jedno z možných řešení. Pokud zadavatel v daném zadávacím řízení výslovně nepřipustil varianty, jsou takové požadavky pro uchazeče závazné. V případě odchýlení se by pak nabídka musela být v souladu se ZVZ vyloučena pro nesplnění zadávacích podmínek. Závěrem uvádíme, že pokud dodavatel pokládá zadávací podmínky za nezákonné, je v souladu se ZVZ oprávněn napadnout je námitkami (§ 110 ZVZ) a případně podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (§ 112 a násl. ZVZ), a to již před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

Předpokladem zadání dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb původnímu dodavateli v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ je (mimo dalších podmínek) skutečnost, že: – potřeba tohoto dodatečného plnění vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a – toto dodatečné plnění je nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo poskytnutí původních služeb. V daném případě je otázkou, jestli tyto podmínky jsou skutečně splněny, pokud potřeba dodatečného rozšíření vznikla, jak uvádíte, po odevzdání projektové dokumentace a zaplacení faktury, tedy po dokončení zakázky. Spíše se zdá, že se jedná o nové požadavky zadavatele, které není podle tohoto ustanovení možné zadat původnímu dodavateli. Posouzení konkrétní situace však přísluší Vám jako zadavateli. V případě, že by všechny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ byly splněny s výjimkou rozsahu, tj. pokud by celkový rozsah těchto dodatečných plnění překročil 20 % ceny původní veřejné zakázky, není možné jednací řízení bez uveřejnění použít. Pokud je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, není využití opčního práva možné. Ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ totiž odkazuje z hlediska zadání části odpovídající opčnímu právu na jednací řízení bez uveřejnění, pro něž jsou však stanoveny podmínky použití v § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vyhrazené opční právo proto nelze v jednacím řízení bez uveřejnění v takovém případě zadat. Dodatečné rozšíření je proto třeba zadat standardním postupem. Je přitom třeba posoudit, zda se jedná skutečně o samostatné plnění odpovídající samostatné veřejné zakázce – pak by bylo možné tuto část zadat postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu (ovšem v soutěži, nikoliv přímo stejnému dodavateli). Pokud by se spíše jednalo o část původní zakázky, doporučujeme ji zadat jako časově oddělenou část podlimitní veřejné zakázky, tj. postupem podle celkové předpokládané hodnoty původní i nové části, přestože hodnota samotné části by odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. Jde totiž o to, aby se zadavatel nedopustil nezákonného rozdělování veřejné zakázky tím, že bude postupně rozšiřovat původní plnění formou veřejných zakázek malého rozsahu, přičemž celkové plnění by (pokud by bylo zadáváno společně) bylo považováno za jednu veřejnou zakázku.

Ustanovení § 38 ZVZ, které upravuje postup v zjednodušeném podlimitním řízení (ZPŘ), stanoví zadavateli povinnost vyzvat k podání nabídky nejméně 5 zájemců. Ze ZVZ však nevyplývá, že by zadavatel byl povinen zrušit ZPŘ, pokud na výzvu reaguje či kvalifikaci splní nebo podá vyhovující nabídky méně než 5 zájemců. Zadavatel tedy může v řízení pokračovat. Pro úplnost dodáváme, že zadavatel samozřejmě nesmí tohoto principu zneužívat k tomu, že bude záměrně vyzývat k podání nabídky zájemce, o nichž je mu známo, že nesplňují požadovanou kvalifikaci nebo nabídku pravděpodobně nepodají. Takový postup by byl v rozporu se ZVZ. Dále upozorňujeme na skutečnost, že podle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS není nesplnění formálních požadavků zadavatele na zpracování nabídky důvodem k jejímu vyřazení ze zadávacího řízení, neboť tyto požadavky je třeba považovat pouze za doporučující. Tato rozhodnutí sice byla vydána za účinnosti zákona č. 40/2004 Sb., jsou však podle našeho názoru aplikovatelná i pro nový ZVZ.

Situace, kdy v zadávacím řízení zůstane pouze jedna nabídka, je specifickým případem, kdy není možné provést hodnocení nabídek (tj. srovnání nabídek mezi sebou). Zadavatel proto v takovém případě provede pouze posouzení nabídek a s ohledem na § 79 odst. 6 ZVZ hodnocení nabídek neprovádí. Zadavatel však musí provést místo hodnocení nabídek ekonomickou úvahu, zda je nabídka dostatečně ekonomicky výhodná či nikoliv. Pokud má zadavatel za to, že nabídka uchazeče ekonomicky výhodná není, může s odkazem na § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ zrušit zadávací řízení.

Podle § 56 odst. 7 ZVZ je veřejný zadavatel povinen ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud tedy zadavatel nestanoví minimální úroveň těchto referenčních zakázek, dopouští se tím porušení citovaného ustanovení ZVZ. V takovém případě není oprávněn vylučovat jakéhokoliv uchazeče s odkazem na nedostatečný rozsah referenční veřejné zakázky. Tento kvalifikační předpoklad by v takovém případě naopak splnil každý dodavatel, který by doložil seznam a osvědčení o jakýchkoliv významných službách, bez ohledu na jejich rozsah.

Podle ustanovení § 44 odst. 9 ZVZ nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Za standardní situace proto není možné požadovat ku příkladu automobil konkrétní značky. Výjimkou může být situace, kdy je například z technických důvodů nezbytné koupit výrobek určité značky (např. originální náhradní díl ke kopírce). Zadavatel tedy musí požadovaný výrobek specifikovat pomocí technických požadavků, nikoliv pomocí konkrétních označení. Výjimkou je situace (kterou musí zadavatel řádně zdůvodnit), kdy popis předmětu plnění pouze pomocí technických charakteristik by nebyl dostatečně přesný a srozumitelný. V takovém případě však musí zadavatel připustit podání nabídek i na jiná, kvalitativně a technicky obdobná řešení.

Podle § 86 odst. 1 ZVZ je veřejný zadavatel povinen uveřejnit formou předběžného oznámení pouze nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Pokud tedy veřejný zadavatel nehodlá využít možnosti zkrácení lhůty pro podání nabídek podle § 40 odst. 1 ZVZ, není (na rozdíl od předchozí právní úpravy) povinen předběžné oznámení uveřejňovat.

Podle § 86 odst. 1 ZVZ je veřejný zadavatel povinen uveřejnit formou předběžného oznámení pouze nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Pokud tedy veřejný zadavatel nehodlá využít možnosti zkrácení lhůty pro podání nabídek podle § 40 odst. 1 ZVZ, není (na rozdíl od předchozí právní úpravy) povinen předběžné oznámení uveřejňovat.

Interpretace ustanovení § 48 odst. 2 poslední věty ZVZ nepochybně činí obtíže. Její platné znění je výsledkem pozměňovacího návrhu v Senátu Parlamentu ČR. Původní vládní návrh naopak výslovně říkal (v souladu s dosavadní rozhodovací praxí ÚOHS), že nabídku může podat i uchazeč, který si zadávací dokumentaci nevyzvedl. Lze se důvodně domnívat, že cílem pozměňovacího návrhu bylo tuto možnost omezit, a to (vzhledem k nové možnosti poskytování zadávací dokumentace) s výjimkou případů, kdy byla zadávací dokumentace uveřejněna na internetu. Výsledné znění však takový zákaz výslovně neobsahuje a bylo by možné ho dovodit pouze z opaku (a contrario). Domníváme se však, že omezení tak významného práva dodavatele, jako je podání nabídky, nelze dovozovat tímto způsobem. ZVZ navíc zadavatele neopravňuje v žádném ustanovení k vyloučení nabídky podané uchazečem, který si zadávací dokumentaci nevyzvedl (tj. ani v rámci otevírání obálek ani v rámci posuzování nabídek). Podle našeho názoru tedy může nabídku podat i uchazeč, který si zadávací dokumentaci nevyzvedl, a to i tehdy, nebyla-li umístěna na veřejně přístupném elektronickém nástroji. Relevantní rozhodovací praxe ÚOHS k této otázce však dosud neexistuje.

Rozšíření předmětu veřejné zakázky je v souladu s ustálenou teorií veřejných zakázek i rozhodovací praxí ÚOHS třeba považovat za samostatnou veřejnou zakázku. Proto i plnění, které má být zadáno na základě opčního práva, je novou veřejnou zakázkou. Jako takové proto musí být zadáno v souladu s právní úpravou účinnou v okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., a to bez ohledu na skutečnost, že opční právo bylo vyhrazeno v zadávacím řízení podle předchozí právní úpravy. Možnost zadat plnění (nové stavební práce nebo služby) na základě opčního práva je upravena v § 23 odst. 7 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. Proto je třeba v daném případě posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené v tomto ustanovení. Ty jsou ovšem až na drobné formulační rozdíly shodné s podmínkami uvedenými v § 27 odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb. Podmínka zadání původní veřejné zakázky v otevřeném nebo užším řízení je splněna i tehdy, pokud byla původní veřejná zakázka zadána v otevřeném nebo užším řízení podle zákona č. 40/2004 Sb.

ad 1) Účelem zákazu uvedeného v § 38 odst. 3 ZVZ je zabránit tomu, aby zadavatel zvýhodňoval určité dodavatele tím, že je bude opakovaně vyzývat k podání nabídek u veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění. Oslovení stejného nebo z větší části stejného okruhu dodavatelů by přitom bylo možné pouze tehdy, pokud by to bylo odůvodněno určitými zvláštními okolnostmi, například skutečností, že se jedná o specializované plnění, které poskytuje na trhu jen několik dodavatelů. V případě zrušení zadávacího řízení by se obecně mohlo jednat o zvláštní okolnosti, o kterých hovoří § 38 odst. 3 ZVZ, které by mohly odůvodňovat vyzvání stejného okruhu dodavatelů. Pokud by například všechny nabídky byly v předchozím řízení vyloučeny, zadavatel by mohl dát vyzvaným dodavatelům “druhou šanci” (zde by ovšem bylo vhodné vyzvat i ty dodavatele, kteří nebyli vyzváni, avšak podali nabídku). Pro konkrétnější závěr by však bylo třeba znát důvod zrušení předchozího zadávacího řízení. (V této souvislosti pro úplnost upozorňujeme, že existence zákonné výhrady zrušit zjednodušené podlimitní řízení nezbavuje zadavatele toto zrušení řádně zdůvodnit, přičemž se musí jednat o objektivní důvod, který je v souladu se základními zásadami zákona). Ve Vámi uváděném případě však vzbuzuje určité pochybnosti skutečnost, že zadavatel již nehodlá oslovit jednoho z původně oslovených dodavatelů, avšak výběr doplňuje o další dva dodavatele. Bez bližších podrobností není možné se k této situaci konkrétněji vyjádřit (řešení konkrétních situací ostatně není účelem tohoto fora), avšak naznačená situace vzbuzuje určité pochybnosti z hlediska dodržení zásady rovného zacházení. ad 2) ZVZ tuto otázku výslovně neupravuje, nicméně lze vycházet ze smyslu institutu poskytování zadávací dokumentace, jímž je poskytnutí dostatečně podrobných informací dodavatelům k tomu, aby mohli zpracovat porovnatelné nabídky. Proto již dodavatelé těmito informacemi disponují, není třeba jim pouze formalisticky tyto dokumenty poskytovat znovu (zvláště pokud by za ně museli platit). Doporučujeme však použít například takový postup, že zadavatel ve výzvě uvede, že projektová dokumentace se shoduje s projektovou dokumentací poskytnutou v předchozím, nezdařeném zadávacím řízení, avšak že ji v případě zájmu dodavatelům na žádost znovu poskytne. ad 3) Pokud nelze na předmětu veřejné zakázky nic měnit, je samozřejmě možné (a nutné) ji zadat se stejným předmětem plnění. Zadavateli nic nebrání v tom, aby se pokusil veřejnou zakázku zadat opakovaně, pokud předchozí zadávací řízení neskončila úspěšně. ad 4) Zkušenosti s obdobným typem dodávky jsou jedním z technických kvalifikačních předpokladů (viz § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ). Použití kvalifikačních kritérií jako hodnotících kritérií je přísně zakázáno. ZVZ tento zákaz výslovně obsahuje v § 50 odst. 4. ZVZ je založen na striktním oddělení posouzení osoby dodavatele a nabízeného plnění. Zkušenost s obdobnou dodávkou je přitom charakteristikou vztahující se k osobě dodavatele, která nevypovídá nic o nabízeném plnění.

Podle § 44 odst. 1 poslední věty ZVZ odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (a tedy i souladu projektové dokumentace se soupisem stavebních prací, dodávek a služeb) vždy zadavatel. Zadavatel se nemůže této odpovědnosti žádným způsobem zprostit a jakákoliv ustanovení nebo požadavky na prohlášení ze strany uchazeče v zadávacích podmínkách v tomto smyslu jsou v rozporu se ZVZ. Tato úprava je založena principu, že zadavatel je vždy osobou, která musí zcela přesně definovat předmět veřejné zakázky tak, aby bylo jasné, jaké plnění je poptáváno a aby bylo možné zpracovat porovnatelné nabídky. Proto je jakékoliv přenášení odpovědnosti v tomto smyslu na uchazeče nepřípustné.

Dodatečné stavební práce (tj. rozšíření předmětu veřejné zakázky) představují v souladu s ustálenou právní teorií veřejných zakázek i rozhodovací praxí ÚOHS novou veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat v novém zadávacím řízení způsobem odpovídajícím předpokládané hodnotě této veřejné zakázky. Pokud tedy dodatečné stavební práce nedosahují 6 mil. Kč bez DPH, je třeba jejich zadání provést postupem platným pro veřejné zakázky malého rozsahu, tj. za dodržení základních zásad zákona – transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Standardně by tedy bylo nutné přinejmenším vyzvat 3 dodavatele k podání nabídky. Přímé zadání zhotoviteli původní veřejné zakázky je možné pouze tehdy, jsou-li analogicky splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. V takovém případě může zadavatel vyzvat původního dodavatele přímo k uzavření dodatku smlouvy. Upozorňujeme Vás však na skutečnost, že při posuzování podmínky rozsahu maximálně 20 % ceny původní veřejné zakázky je třeba sečíst všechny již uzavřené dodatky k předmětné smlouvě (tj. jednotlivé dodatky se z tohoto hlediska neposuzují samostatně). Závěrem si Vás dále dovolujeme upozornit na skutečnost, že účelem tohoto fóra není (v souladu s jeho pravidly) řešení konkrétních problémů zadavatelů v zadávacích řízeních. Odpověď je třeba proto považovat za obecný výklad, za jehož správnou aplikaci na konkrétní podmínky nese odpovědnost výlučně zadavatel.

Dodatečné stavební práce (vícepráce) představují rozšíření předmětu veřejné zakázky a tudíž v souladu s ustálenou právní teorií veřejných zakázek i rozhodovací praxí ÚOHS novou veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat v novém zadávacím řízení způsobem odpovídajícím předpokládané hodnotě této veřejné zakázky. Ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ umožňuje (jako výjimku) přímé zadání tzv. víceprací zhotoviteli původní veřejné zakázky, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Jednou z podmínek je i skutečnost, že provedení víceprací bude zadáno témuž dodavateli. Tato podmínka vychází ze smyslu této úpravy, jejímž cílem je umožnit zadání dodatečných prací původnímu zhotoviteli, neboť realizace víceprací jiným dodavatelem by zřejmě byla neracionální či neekonomická. Pokud však zadavatel nehodlá zadat provedení víceprací původnímu dodavateli, nemůže jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ použít.

Podle ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ je dodavatel povinen předložit zadavateli smlouvu se subdodavatelem, z níž bude vyplývat závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky či poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky. Z této dikce vyplývá, že se tedy musí jednat o platně uzavřenou smlouvu odpovídající části kvalifikace, která je prokazována prostřednictvím subdodavatele, byť např. s odloženou účinností k okamžiku, kdy (pokud vůbec) bude nabídka dodavatele vybrána jako nejvhodnější. Vzhledem k různým kvalifikačním předpokladům, které je možné tímto způsobem prokazovat pomocí subdodavatele, není možné vytvořit jednotný vzor takové smlouvy. Podle povahy kvalifikačního požadavku se může jednat například o smlouvu o dílo, nájemní smlouvu či nepojmenovanou smlouvu. Tato smlouva musí ve všech případech obsahovat všechny náležitosti požadované občanským nebo obchodním zákoníkem k tomu, aby byla uzavřena platně. Pouhé opsání textace citovaného ustanovení ZVZ do listiny nebude proto zpravidla dostačující.

Ustanovení § 69 odst. 3 stanoví: “Pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo podá nabídku a současně je subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem samostatně či společně s jinými dodavateli vyřadí.”. Přestože se zřejmě při výkladu tohoto ustanovení nabízí obě dvě možnosti, z textu citovaného ustanovení spíše vyplývá, že by zadavatel měl vyloučit pouze uchazeče, který zákaz uvedený v § 69 odst. 3 ZVZ porušil. Slovní spojení “společně s jinými dodavateli” se totiž vztahuje pouze na podání společné nabídky ve smyslu § 69 odst. 4 ve spojení s § 51 odst. 6 ZVZ, nikoliv na případ, kdy je subjekt uveden v nabídce určitého uchazeče jako subdodavatel. Opačný výklad je založen na interpretaci, která určitým způsobem jde nad rámec zákonného textu. Nelze samozřejmě vyloučit, že by ÚOHS rozhodl v konkrétním případě opačně, ovšem až do vydání takového rozhodnutí doporučujeme zadavatelům řídit se spíše výkladem doslovným a vylučovat pouze subjekt, který porušil zákaz uvedený v § 69 odst. 3 ZVZ tím, že podal nabídku, ačkoliv byl zároveň uveden v jiné nabídce jako subdodavatel.

ZVZ postup uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) neupravuje, pouze stanoví, že veřejný zadavatel je povinen postupovat v souladu s principy transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Z pohledu dodržení těchto principů je proto třeba rovněž posoudit vznesené otázky. Rozhodující ovšem je, jaká pravidla (samozřejmě v souladu s výše citovanými základními zásadami) zadavatel ve výzvě (poptávkovém listu) pro řízení stanovil. Opakované vyzvání stejných dodavatelů v případě, kdy se zadávací řízení nezdařilo, není podle našeho názoru s uvedenými základními zásadami v rozporu (na rozdíl od situace, kdy zadavatel opakovaně vyzývá stejné dodavatele v rámci různých veřejných zakázek). Tuto situaci lze přirovnat k možnostem upraveným v § 22 odst. 1 a 2 ZVZ, které zadavateli umožňují řešit některé situace, kdy se zadávací řízení nezdařilo z důvodu nedostatků v nabídkách. Prominutí nesplnění některých požadavků v nabídkách uchazečů je z několika důvodů poměrně problematické. Prvním důvodem je, že zadavatel by měl dodržet v průběhu zadávacího řízení předem stanovená pravidla. Druhým problémem je faktický dopad nesplnění těchto požadavků. Jde tedy o to, že zadavatel stanoví určité požadavky proto, že mají vzhledem k poptávanému plnění význam. Pokud bychom připustili promíjení, mohla by nastat situace, že uchazeč nebude například disponovat požadovanou kvalifikací nebo dokonce, že nabídky nebudou rovnocenné z hlediska nabízeného plnění a tudíž budou nesrovnatelné. Prominutí nesplnění některých požadavků by mohlo být rovněž diskriminační vůči těm dodavatelům, kteří tyto požadavky nesplňovali a proto nabídku nepodali. Jako vhodnější řešení se u VZMR jeví doplnění nabídek, tj. postup, kdy by zadavatel vyzval uchazeče k odstranění vad nabídek a vyloučil pouze ty, kteří by nabídky nedoplnili ani v dodatečné lhůtě. Tuto možnost by si ovšem zadavatel měl předem vyhradit ve výzvě k podání nabídky.

ZVZ výslovně nezakazuje, aby zadavatel zahrnul do soupisu stavebních prací, dodávek a služeb rovněž určitou procentuální rezervu na případné vícepráce, např. z důvodu přidělení i této částky v rámci dotace. Tato možnost je však poněkud problematická z hlediska splnění jiné, významné povinnosti zadavatele, kterou je povinnost vymezit přesně předmět veřejné zakázky. V daném případě totiž zadavatel v podstatě předem počítá s vícepracemi, tj. připouští, že v daném případě předmět veřejné zakázky není zcela přesně vymezen. Takový postup není v souladu s principy, na kterých je založeno zadávací řízení podle ZVZ. Pro všechny případy upozorňujeme na skutečnost, že tímto způsobem nelze obcházet ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. Rezervu by tedy bylo možné použít pouze na financování víceprací, které splňují podmínky uvedené v citovaném ustanovení, a tyto prostředky by bylo třeba započítat do celkového rozsahu 20 % víceprací podle § 23 odst. 7 písm. a) bodu 3 ZVZ. Nelze tedy tímto způsobem obcházet limitaci rozsahu připuštěných víceprací.

ad 1) Ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ stanoví, že doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů nesmí být starší než 90 dnů. Podle § 53 odst. 2 písm. a) ZVZ se splnění trestní bezúhonnosti podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ prokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů, případně obdobným dokladem ze zahraničí podle sídla společnosti. Dokladem, ke kterému se vztahuje lhůta platnosti je proto nepochybně výpis z francouzského “rejstříku trestů”, nikoliv jeho překlad. Rozhodujícím datem pro běh 90 denní lhůty proto bylo 26.10.2006. ad 2) Ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ stanoví, že veřejný zadavatel může požadovat písemné objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších dodatečných informací či dokladů, pokud bylo splnění příslušné části kvalifikace prokázáno alespoň částečně. Přesné vymezení situací, kdy lze ještě kvalifikační předpoklad považovat za prokázaný, není zákonem stanoveno a je tedy pouze předmětem výkladu. K tomuto ustanovení prozatím rovněž neexistuje příslušná rozhodovací praxe ÚOHS. Vzhledem ke smyslu prokazování kvalifikace (jímž je ověření určitých charakteristik dodavatele, nikoliv formální stránka věci) lze doporučit spíše extenzivnější výklad a doplňování kvalifikace připustit v co největší možné míře. Podle našeho názoru však předložení dokladu, který je starší než požadovaná lhůta, neprokazuje kvalifikační předpoklad ani částečně. Takový doklad pouze vypovídá o tom, že daný požadavek byl splněn v minulosti, avšak nevypovídá vůbec nic o aktuálním stavu. Domníváme se proto, že v takovém případě nelze podle § 59 odst. 4 ZVZ postupovat.

Pravidla pro určení předmětu jedné veřejné zakázky (agregaci plnění) ZVZ neobsahuje. Stanoví pouze určité negativní vymezení spočívající v tom, že zakazuje zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky na více plnění tak, aby tím došlo k jejich zadání podle méně přísných pravidel (tedy jako podlimitních veřejných zakázek místo nadlimitních veřejných zakázek nebo jako veřejných zakázek malého rozsahu místo podlimitních veřejných zakázek). Při stanovení předmětu veřejné zakázky je třeba kromě výše uvedeného zákazu vyjít z právní teorie veřejných zakázek a rozhodovací praxe ÚOHS. Zadavatel přitom musí zohlednit zejména věcné, ale i časové a místní souvislosti požadovaného plnění. Významnou roli hraje ovšem i subjektivní stránka, tj. úmysl zadavatele, s jakým požadované plnění hodlá pořídit. Účelem tohoto fóra není odpovídat na konkrétní situace vzniklé v zadávacím řízení. Odpověď je proto třeba považovat za obecné stanovisko, za jehož správnou aplikaci v konkrétním případě odpovídá sám zadavatel. V uváděném případě je cílem zadavatele vybavit budovu najednou novým nábytkem; tedy subjektivní stránka zde spočívá právě v onom vybavení budovy. Z toho lze usuzovat, že toto plnění je třeba považovat za jednu veřejnou zakázku. K opačnému závěru bychom mohli dojít pouze v případě, že by poptávaná plnění byla natolik specifická, že by mezi nimi nebyla dostatečná věcná souvislost. Rozdělení plnění na více veřejných zakázek ovšem neospravedlňuje pouhý fakt, že poptávané plnění není schopen poskytnout jeden dodavatel. V takovém případě je možné zadat veřejnou zakázku s rozdělením na části.

Ustanovení § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách umožňuje, aby dodavatel, který není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace, prokázal splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele. Z citovaného ustanovení ale také vyplývá, že dodavatel nemůže tímto způsobem prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů a ani splnění profesní kvalifikace podle § 54 písm. a), tj. kvalifikace spočívající v předložení výpisu z obchodního rejstříku. Splnění těchto kvalifikačních předpokladů prokazuje tedy dodavatel vždy sám, splnění ostatních pak může prokázat prostřednictvím subdodavatele. Zákon přitom výslovně nestanoví, že by subdodavatel musel sám rovněž prokazovat splnění základních kvalifikačních předpokladů. Lze tedy dovodit, že subdodavatel splnění základních kvalifikačních předpokladů neprokazuje a že postačí prokázání těchto kvalifikačních předpokladů u dodavatele, a to i s ohledem na to, že odpovědnost za řádnou realizaci zakázky nese výlučně dodavatel. Výše uvedené platí obecně, tedy i pro zjednodušené podlimitní řízení.

ZVZ obecně stanoví veřejnému zadavateli povinnost vyžadovat od dodavatelů prokázání jejich kvalifikace. Výjimkou v tomto směru je však jednací řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”), u kterého není prokázání kvalifikace povinné. Naopak, § 51 odst. 3 ZVZ rozlišuje případy, kdy je prokazování kvalifikace v JŘBU dokonce zcela vyloučeno, a případy, kdy požadavek na prokázání kvalifikace záleží na úvaze zadavatele. Realizace víceprací (podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ) je druhým případem; záleží tedy čistě na úvaze zadavatele, zda bude prokázání kvalifikace požadovat. Důvodem pro (dodatečné) prokázání kvalifikace v tomto případě může být například specifická povaha plnění, které je předmětem víceprací. Ustanovení § 47 nerozlišuje povinnost zatřídění předmětu veřejné zakázky podle společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) ve vztahu k jednotlivým druhům zadávacího řízení. I když má toto zatřídění v JŘBU menší význam, než například v otevřeném řízení, bude využito minimálně při uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, které je povinné i v případě JŘBU.

Při stanovení požadavku na prokázání technických kvalifikačních předpokladů je zadavatel podle § 56 odst. 7 ZVZ povinen: – vymezit rozsah požadovaných informací a dokladů, – stanovit způsob prokázání kvalifikačního požadavku a – vymezit minimální úroveň kvalifikačního požadavku odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Podle § 50 odst. 3 ZVZ je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Obecně je tedy přípustné, aby zadavatel požadoval předložení referencí, které se týkají rekonstrukcí kulturních památek. Vymezit minimální úroveň kvalifikačního požadavku je zadavatel ze zákona povinen (jinak by jeho prokazování nemělo smysl) s tím, že neprokázání požadované úrovně je důvodem k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání splnění požadované kvalifikace. Zadavatel však musí vždy pečlivě zvážit, zda jsou jeho požadavky přiměřené předmětu veřejné zakázky (např. zda je požadavek na doložení konkrétních referencí odůvodněn tím, že zadavatel pro plnění veřejné zakázky potřebuje zvláštní znalosti a zkušenosti, které nemohl získat při plnění jiných zakázek). Dále musí stanovit minimální požadavky tak, aby požadavky na počet nebo finanční objem dokládaných zakázek nebyl diskriminační (zadavatel by tak například neměl stanovit požadavky, které splňuje jen jeden dodavatel na trhu, pokud to není řádně zdůvodnitelné zvláštní povahou předmětu veřejné zakázky). Toto posouzení však musí provést vždy na základě detailní znalosti konkrétní situace sám zadavatel, který musí být rovněž připraven své požadavky v případě potřeby obhájit.

Způsob prokazování základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ v případě dodavatele, který je právnickou osobou, stanoví ZVZ přímo v těchto ustanoveních. Jelikož v českém právním řádu neexistuje trestní odpovědnost právnických osob, považuje ZVZ za beztrestnou takovou právnickou osobu, jejíž statutární orgán nebo žádný z členů statutárního orgánu nebyl pravomocně odsouzen pro vyjmenované trestné činy (v případě organizační složky zahraniční právnické osoby rovněž její vedoucí). Prokazování beztrestnosti je však zákonem omezeno výhradně na tyto osoby. Vzhledem k tomu, že pokurista nemá postavení statutárního orgánu (jde o zvláštní druh generální plné moci), není třeba beztrestnost prokuristy dokládat. Totéž platí i o osobě, která za dodavatele jedná na základě plné moci.

V tomto případě by se uplatnilo ustanovení § 74 odst. 1 poslední věty ZVZ, které stanoví, že činí-li hodnotící komise úkony ve vztahu k dodavatelům, platí, že je činí jménem zadavatele. Žádost by tedy měla být adresována jménem zadavatele, je však lhostejné, zda ji podepíše zadavatel nebo předseda či místopředseda hodnotící komise. Ohledně povahy tohoto požadavku si Vás však dovolujeme upozornit na skutečnost, že předložení vzorku má jednoznačně charakter technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 1 písm. e) ZVZ. Požadavek na jeho předložení až ve fázi posouzení či hodnocení nabídek je proto přinejmenším problematický a mohl by být v rozporu se zákazem směšování fáze kvalifikace dodavatelů a fáze hodnocení nabídek. Zadavatel navíc nemá v zákoně oporu pro to, aby vyloučil ze zadávacího řízení nebo přeskočil uchazeče, jehož nabídka se jinak umístila na prvním místě, z důvodu předložení nevyhovujícího vzorku.

Obecný právní pojem “bez zbytečného odkladu” nemusí vždy znamenat ihned. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ a § 110 odst. 4 ZVZ je třeba vykládat ve vzájemných souvislostech, není zrušení zadávacího řízení možné před tím, než uplyne lhůta pro podání námitek tomu z uchazečů, kterému bylo rozhodnutí doručeno jako poslednímu. Proto dobu, po kterou zadavatel zadávací řízení zrušit nesmí, není možné považovat za “zbytečný” odklad. Zbytečným odkladem by byla až situace, kdy by zadavatel po uplynutí lhůt pro podání námitek bez důvodu se zrušením řízení dále otálel. Pro úplnost je třeba uvést, že uvedená lhůta má v tomto případě pouze pořádkový charakter a s jejím nedodržením nejsou spojeny žádné sankce. Větší význam má tato povinnost u případů uvedených v § 84 odst. 2, neboť tam zadavatel může zadávací řízení zrušit pouze v dané fázi a, pokud tak neučiní, musí v řízení pokračovat.

Obecný právní pojem “bez zbytečného odkladu” nemusí vždy znamenat ihned. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ a § 110 odst. 4 ZVZ je třeba vykládat ve vzájemných souvislostech, není zrušení zadávacího řízení možné před tím, než uplyne lhůta pro podání námitek tomu z uchazečů, kterému bylo rozhodnutí doručeno jako poslednímu. Proto dobu, po kterou zadavatel zadávací řízení zrušit nesmí, není možné považovat za “zbytečný” odklad. Zbytečným odkladem by byla až situace, kdy by zadavatel po uplynutí lhůt pro podání námitek bez důvodu se zrušením řízení dále otálel. Pro úplnost je třeba uvést, že uvedená lhůta má v tomto případě pouze pořádkový charakter a s jejím nedodržením nejsou spojeny žádné sankce. Větší význam má tato povinnost u případů uvedených v § 84 odst. 2, neboť tam zadavatel může zadávací řízení zrušit pouze v dané fázi a, pokud tak neučiní, musí v řízení pokračovat.

Ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ nestanoví žádné podmínky týkající se ceny, za kterou budou dodatečné dodávky pořízeny. Nabídková cena a další podmínky dodatečné dodávky budou výsledkem jednacího řízení mezi zadavatelem a původním dodavatelem, přičemž není vyloučeno, že nová nabídková cena bude vyšší, než cena, za kterou byly pořízeny původní dodávky. V takovém případě je na posouzení zadavatele, zda s ohledem na princip hospodárného vynakládání finančních prostředků smlouvu uzavře či nikoliv.

Ustanovení § 67 odst. 1 ZVZ stanoví, že “Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen “peněžní jistota”) nebo formou bankovní záruky.”. Na rozdíl od zákona č. 40/2004 Sb. již ZVZ neuvádí, že formu poskytnutí jistoty stanoví zadavatel. Zadavatel tak nově stanoví pouze výši jistoty. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o tom, jakou formou bude jistota poskytnuta, přísluší uchazeči, přičemž uchazeč má na výběr z poskytnutí jistoty formou složení peněžní jistoty nebo formou bankovní záruky.

ZVZ nestanoví pro tuto výhradu žádné formální požadavky. Její praktické provedení je proto na uvážení zadavatele. Metodický pokyn pro vyplnění formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení (viz http://www.isvzus.cz) doporučuje, aby zadavatel tuto skutečnost uvedl v bodě III.2.1) “Profesní kvalifikační předpoklady dodavatelů, včetně požadavků týkajících se registrace v profesních nebo jiných rejstřících”.

V uvedeném případě je možné uvažovat o zrušení zadávacího řízení na základě ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Zadavatel nemůže být nucen uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, pokud na její plnění nemá dostatek rozpočtových prostředků nebo pokud je nabídnutá cena oproti obvyklé ceně nepřiměřeně vysoká. Nepostačuje však pouhé překročení stanovené předpokládané hodnoty. Musí se jednat o výrazné překročení stanovené předpokládané hodnoty nebo rozpočtových možností zadavatele. Při použití tohoto důvodu je vždy na zadavateli, aby zrušení zadávacího řízení řádně odůvodnil.

Ustanovení § 84 odst. 4 ZVZ stanoví, že zadavatel je oprávněn až do doby uzavření smlouvy zrušit jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ) nebo řízení na základě rámcové smlouvy. Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že zadavatel má právo řízení zrušit, aniž by si toto právo předem musel vyhradit. ZVZ však nehovoří o tom, že je to možné “bez udání důvodu”; důvody jsou v těchto případech pouze širší, než je uvedeno v § 84 odst. 1 až 3 ZVZ. I pro tyto případy však platí povinnost podle § 84 odst. 8, tj. povinnost uvést důvod zrušení. Ustanovení § 84 odst. 4 ZVZ obsahuje z povahy věci dvě odlišné situace. Jednací řízení bez uveřejnění a zadávání na základě rámcové smlouvy jsou specifické situace, které mohou skončit nezdarem (jednání proto, že se strany nedohodly, zadání na základě rámcové smlouvy proto, že zadavatel nepovažuje nabídnuté podmínky u dílčí zakázky za výhodné). Naproti tomu u ZPŘ se jedná pouze o obdobu výhrady podle zákona č. 40/2004 Sb, kterou není nutné uvádět v oznámení. Zadavatel není v tomto případě při odůvodňování zrušení vázan výčtem uvedeným v § 84 odst. 1 až 3 ZVZ.

ad 1) Ano. Slovenská právnická osoba, podnikající v ČR prostřednictvím organizační složky je považována za zahraničního dodavatele, tudíž prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů jednak ve vztahu k ČR a jednak ve vztahu k zemi svého sídla (SR). ad 2) Oprávnění k podnikání podle § 54 písm. b) zákona o veřejných zakázkách prokazují zahraniční dodavatelé, kteří hodlají do SKD zapsat svou organizační složku, pouze ve vztahu k této organizační složce, a to doložením např. živnostenských listů. Výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence (§ 54 písm. a) zákona) však zahtraniční dodavatelé dodávají jak za svou organizační složku, tak za zahraniční společnost samotnou – výpis zahraniční společnosti slouží k ověření identifikačních údajů a informací o statutárním orgánu dodavatele. ad 3) Bezúhonnost dle § 53 odst. 1 písm a) a b) zákona dokládají právnické osoby výpisem z rejstříku trestů svého statutárního orgánu, případně všech jeho členů, a to ve vztahu k ČR a k zemi sídla právnické osoby. Zahraniční právnické osoby, podnikající v ČR protřednictvím organizační složky, prokazují rovněž bezúhonnost vedoucího této organizační složky. Ve Vašem případě tedy musí být předloženy výpisy z rejstříku trestů z ČR i SR za všechny členy statutárního orgánu a za vedoucího organizační složky, a to bez ohledu na jejich státní občanství či místo pobytu. I příslušník třetího státu (Belgie) dokládá pouze výpis z ČR a SR. ad 4) U dalších osob, jež se zapisují do SKD jako osoby oprávněné jednat za dodavatele, ale nejsou členy statutárního orgánu, se prokázání bezúhonnosti nevyžaduje. ad 5) Ne, MMR jako provozovatel SKD překlad ze slovenského jazyka nepožaduje. Rovněž z § 16 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, plyne oprávnění účastníků řízení jednat a předkládat písemnosti ve slovenském jazyce.

Součástí kontroly úplnosti při otevírání obálek podle § 71 odst. 8 je pouze kontrola požadovaného jazyka, existence příslušných podpisů a obsahu zákonem nebo zadavatelem požadovaných součástí. V otevřeném řízení, resp. ve zjednodušeném podlimitním řízení bude tedy komise pro otevírání obálek rovněž kontrolovat, zda součástí nabídky jsou dokumenty prokazující kvalifikaci. V této fázi by však nemělo docházet k posuzování kvalifikace podle § 59 zákona. Bude to teprve fáze posuzování, v níž dojde ke zkoumání, zda předložené doklady o kvalifikaci odpovídají zákonným požadavkům a požadavkům zadavatele. V této fázi může zadavatel podle § 59 odst. 4 požadovat po dodavateli objasnění předložených informací, nebo předložení dalších. Předložení výpisu z obchodního rejstříku, který je starší 90 dnů, může typicky patřit ke skutečnostem, které může zadavatel chtít vysvětlit/doložit. Naopak pokud by např. zadavatel požadoval splnění technických kvalifikačních předpokladů a nabídka by příslušné doklady neobsahovala, dalo by se s ohledem na § 58 odst. 4 a § 71 odst. 8 konstatovat, že taková nabídka je neúplná, a bylo by tedy možno ji vyřadit již ve fázi otevírání obálek. Posuzování kvalifikace podle § 58 provádí zadavatel, zvláštní komise, nebo hodnoticí komise. Pokud tedy byla vedle hodnoticí komise jmenována i komise pro otevírání obálek, není zkoumání jednotlivých kvalifikačních dokumentů (tj. posuzování kvalifikace) činností, která by náležela této komisi. Posuzování kvalifikace rovněž není činností, která by probíhala za účasti jiných osob, než zadavatele, resp. příslušné komise. Z uvedeného vyplývá, že pokud nejsou předloženy požadované dokumenty, je možno nabídku označit za neúplnou ve fázi otevírání obálek. Detailní prozkoumávání kvalifikačních dokumentů je však již posuzováním kvalifikace podle § 59, což je činnost, která navazuje v další fázi řízení a nepřísluší již komisi pro otevírání obálek. Z hlediska procesní ekonomie může samozřejmě zadavatel uvažovat o tom, že otevírání obálek i posuzování kvalifikace bude provádět jediná komise. Pak by posuzování kvalifikace mohlo na fázi otevírání obálek přímo navázat.

ZVZ (ani evropské zadávací směrnice) nestanoví, zda se má jednat o roky běžné, roky kalendářní nebo účetní období. Z povahy uvedeného kvalifikačního předpokladu vyplývá, že jeho účelem je prokázat schopnost a zkušenosti dodavatele s určitým typem dodávek v určitém předcházejícím časovém období (starší zkušenosti nemusí již být z mnoha důvodů aktuální). Proto by bylo nelogické vylučovat významné dodávky uskutečněné v právě běžícím roce. Tam, kde se má jednat o kalendářní rok nebo účetní období, je tato skutečnost navíc výslovně uvedena v textu zákona. Závěrem tedy je, že v ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ jsou myšleny významné dodávky za předchozí 3 běžné roky, tj. předchozích 36 měsíců.

Předpokládáme, že dotaz směřuje spíše k § 69 ZVZ. ad 1) Ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ výslovně stanoví, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Cílem tohoto ustanovení je zabránit narušení hospodářské soutěže tím, že jednotliví uchazeči budou vůči sobě zároveň v subdodavatelských vztazích. Pokud bude tento zákaz porušen, zadavatel je v souladu s § 69 odst. 3 ZVZ povinen oba takové dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení. Jestliže je při plnění veřejné zakázky nezbytná součinnost jiného z potencionálních dodavatelů, nabízí se otázka, zda by nebylo vhodnější podání společné nabídky (viz § 69 odst. 4 ZVZ). ad 2) Otázku subdodavatelských vztahů po zadání veřejné zakázky, tj. po uzavření smlouvy ZVZ neupravuje. Pokud tedy zadavatel použití subdodávek v zadávacím řízení nevyloučil (viz § 44 odst. 6 ZVZ) a neupravil tuto otázku smluvně, vybranému uchazeči nic nebrání, aby jako svého subdodavatele využil některého z neúspěšných uchazečů.

ZVZ v § 77 odst. 1 stanoví, že nabídkové ceny budou posouzeny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Tento formulační posun oproti zákonu č. 40/2004 Sb. by měl přispět k objektivnějšímu posouzení případné mimořádně nízké nabídkové ceny, než tomu bylo ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, a to z několika důvodů. Prvním důvodem je skutečnost, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky neodpovídá ve všech případech částce, která bude nabídnuta jako nabídková cena. Je tomu tak např. v případech, kdy je uplatňován určitý modelový výpočet (např. výše plnění za 4 roky), v případě započtení opčního práva nebo v případě rámcových smluv. Druhým důvodem je skutečnost, že posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky umožňuje zohlednit odlišnou výši přípustné odchylky v závislosti na předmětu veřejné zakázky (zatímco např. u stavebních prací je přípustná odchylka zřejmě jen poměrně málo procent, u některých jiných plnění (např. některých služeb) lze připustit cenové odchylky výrazně větší). Zákon nepracuje při stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny s nabídkovými cenami ostatních uchazečů. Přestože tyto mohou být rovněž určitým vodítkem, musí být nabídková cena posuzována objektivně bez ohledu na ostatní nabídky.

ZVZ v otázce odborné způsobilosti členů hodnotící komise neuvádí bližší podrobnosti. Vzhledem k velké rozmanitosti předmětů veřejných zakázek to ani není možné. Je proto vždy na zadavateli, aby posoudil: 1. zda je odborná způsobilost členů hodnotící komise vzhledem k předmětu veřejné zakázky nezbytná a 2. jaké vzdělání nebo praxe je odpovídající předmětu veřejné zakázky. ad 1) Rozhodujícím kritériem je, zda lze předpokládat, že odborná způsobilost členů komise bude třeba ve fázi posouzení a/nebo hodnocení nabídek. Zejména v případě jednodušších dodávek (např. kancelářské potřeby) a služeb (např. úklidové služby) tato odborná způsobilost třeba nebude. Odborná způsobilost členů komise bude mít rovněž menší využití v případě veřejných zakázek zadávaných na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny, případně na základě číselně vyjádřitelných kritérií. Ovšem i v těchto případech mohou být odborně způsobilé osoby třeba ke správnému posouzení nabídek. ad 2) Zadavatel musí sám zvážit, jaké vzdělání a/nebo praxe, případně další odborná způsobilost (např. autorizace) je vzhledem k předmětu veřejné zakázky třeba. Přestože ZVZ přesné požadavky nestanoví, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vhodné složení hodnotící komise bude mít zásadní vliv na kvalitu posouzení a hodnocení nabídek.

Použití jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) v návaznosti na nezdařené předchozí zadávací řízení je v souladu s § 23 odst. 1 ZVZ možné pouze v případě, že v předchozím řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné žádosti o účast. Tato možnost vychází z předpokladu, že o realizaci veřejné zakázky nemá nikdo zájem, neboť na řádně uveřejněné oznámení nikdo nereagoval. Proto je tato možnost omezena jen na otevřené řízení, užší řízení a jednací řízení s uveřejněním. Na roveň výše uvedeným situacím je pak postaven případ, kdy byly podány pouze nabídky nevhodné (viz § 22 odst. 1 písm. a) ZVZ), tj. nabídky, které tak zásadním způsobem nesplňují požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, že jsou pro zadavatele naprosto nevyužitelné. Vzhledem k tomu, že zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ) v sobě kombinuje adresnou výzvu konkrétním subjektům s pouze omezeným uveřejněním vhodným způsobem, nelze s jistotou tvrdit, že o realizaci veřejné zakázky nemá žádný dodavatel zájem. Proto není použití JŘBU v návaznosti na ZPŘ umožněno. (Obdobně není umožněno v návaznosti na soutěžní dialog vzhledem ke specifičnosti tohoto postupu (zadavatel mimo jiné nemá dostatečně specifikován předmět veřejné zakázky). Pokud nemá v tomto případě žádný subjekt zájem, musí zadavatel buď znovu zahájit soutěžní dialog nebo se pokusit zadat zakázku jiným, standardním postupem). Jediným možným postupem je tedy zrušení zadávacího řízení a jeho nové zadání standardním postupem. Pro úplnost upozorňujeme na to, že skutečnost, že nabídka je nepřijatelná, neopravňuje zadavatele v žádném případě k použití JŘBU, ale pouze k použití jednacího řízení s uveřejněním. Ani tato možnost však není z důvodů popsaných výše v ZPŘ umožněna.

V otázce je zřejmě myšleno jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU). Podmínky použití JŘBU jsou stanoveny v § 23 ZVZ. Podmínka použití JŘBU z důvodu ochrany výhradních práv je specifikována v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ. Obecně je možno uvést, že podmínky tohoto ustanovení jsou splněny tehdy, když pouze určitý dodavatel může požadované plnění poskytnout proto, že má k předmětu veřejné zakázky autorská práva nebo jiná práva duševního vlastnictví (např. je držitelem patentu) a plnění veřejné zakázky by to těchto práv zasahovalo. Podmínkou ovšem je, že zadavatel požaduje konkrétní předmět veřejné zakázky oprávněně (nesmí se tedy jednat např. jen o jedno z více dostupných řešení, které splňují požadavky zadavatele). Zadavatel rovněž nesmí sám vytvořit podmínky pro použití tohoto ustanovení; uvedená situace musí existovat objektivně. Jako příklad lze uvést situaci, kdy zadavatel pořídí v otevřeném řízení na základě neomezené soutěže určitý informační systém. Pokud následně vyvstane potřeba určitých drobných úprav nebo údržby systému, kterými by se zasahovalo do zdrojového kódu (a tedy do autorských práv tvůrce), má zadavatel právo zadat takovou zakázku v JŘBU držiteli autorských práv. Pokud by se však jednalo o zásadní úpravu tohoto systému (tzn., že by v podstatě vznikal informační systém nový), musí již zadavatel umožnit podání nabídek i ostatním dodavatelům a JŘBU použít nemůže.

Do seznamu kvlaifikovaných dodavatelů (SKD) se mohou zapisovat i zahraniční dodavatelé bez ohledu na to, zda mají v ČR organizační složku). O zápise do SKD se rozhoduje ve správním řízení, přičemž dle s § 16 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jsou účastníci správního řízení oprávněni jednat a předkládat dokumenty i ve slovenském jazyce. Doklady vydané slovenskými orgány proto není třeba překládat. Pro úplnost dodáváme, že zahraniční dodavatelé prokazují při zápisu do SKD splnění základních kvalifikačních předpokladů (§ 53 zákona o veřejných zakázkách) jak jak ve vztahu k zemi sídla, tak ve vztahu k ČR, a to i v případě, že nemají v ČR zřízenou organizační složku.

Zákon tuto otázku výslovně neřeší. V souladu s ustáleným výkladem je však třeba na jednotlivé dodatečné dodávky pohlížet jako na samostatné veřejné zakázky. U každé z nich pak bude třeba samostatně posoudit, zda jsou splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ, přičemž tyto podmínky je třeba (jako všechny odchylky od standardních postupů) vykládat restriktivně (zužujícím způsobem). Pokud budou tyto podmínky splněny, nic nebrání tomu, aby na základě citovaného ustanovení bylo zadáno více dodatečných dodávek v JŘBU.

Požadavky na prokázání splnění kvalifikace u podlimitních veřejných zakázek jsou stanoveny v § 62 ZVZ. Prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních požadavků není u podlimitních veřejných zakázek povinné, avšak požaduje-li zadavatel jejich prokázání, platí pro ně obdobně (tj. ve stejném rozsahu) pravidla pro nadlimitní veřejné zakázky. Na rozdíl od předchozí právní úpravy tedy nový zákon neumožňuje u ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů jejich prokázání čestným prohlášením. Vyloučení uchazeče v uvedeném případě z důvodu nepředložení požadovaných dokladů bylo tedy v souladu se ZVZ.

Požadavek na předložení prohlášení o tom, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty (§ 68 odst. 2 ZVZ), je zákonným požadavkem na obsah nabídky. Nabídky, které nesplňují zákonné požadavky, musí být v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ ze zadávacího řízení ve fázi posuzování nabídek vyřazeny. Tento nedostatek není možné žádným způsobem zhojit. V souladu s § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise vyzvat uchazeče k vysvětlení nabídky. Toto vysvětlení však nesmí podanou nabídku žádným způsobem měnit nebo doplňovat. Není tak možné ani dodatečné doložení tohoto prohlášení.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví ZVZ povinnost uveřejnit protokol o otevírání obálek obvyklým způsobem. Pokud se koná otevírání obálek s nabídkami podanými v listinné podobě podle § 71 ZVZ, je zadavatel v souladu s § 73 odst. 3 větou třetí ZVZ povinen umožnit uchazečům na jejich žádost nahlédnout do tohoto protokolu. Pouze v případě, kdy se v souladu s § 72 odst. 4 ZVZ veřejné otevírání obálek nekoná (rozhodne-li tak zadavatel, pokud jsou podány nabídky pouze v elektronické podobě), je zadavatel povinen uchazečům tento protokol bezodkladně zpřístupnit (např. zaslat e-mailem). V žádném případě se tedy protokol o otevírání obálek nemusí uveřejňovat.

Předpokládáme, že dotaz směřuje k zahájení zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění. Pokud zadavatel zadávací řízení v souladu se ZVZ zruší, může bez dalšího zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem plnění. Zákon v tomto směru žádné povinnosti ani omezení neukládá, neboť nové řízení je zcela nezávislým řízením. Zrušení předchozího řízení proto také samo o sobě zadavatele neopravňuje k použití žádných výjimečných postupů ani zkracování lhůt. Pro úplnost dodáváme, že zadavatel není podle § 84 odst. 6 ZVZ oprávněn zahájit zadávací řízení s obdobným předmětem plnění před zrušením původního zadávacího řízení. Tímto ustanovením brání ZVZ obcházení zákazu zrušit zadávací řízení v případě podání námitek nebo návrhu na přezkumné řízení před ÚOHS.

Důvody, které opravňují zadavatele zrušit zadávací řízení, jsou upraveny v § 84 ZVZ. Toto ustanovení mimo jiné ukládá v odstavci 8 zadavateli povinnost doručit oznámení o zrušení zadávacího řízení s uvedením důvodu všem známým zájemcům či uchazečům. Pokud zadavatel řízení zruší v rozporu s ustanovením § 84, mají uchazeči nebo zájemci možnost podat proti tomuto rozhodnutí námitky v souladu s § 110 a následně případně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s § 113 a násl. ZVZ.

Na základě ustanovení § 71 odst. 9 ZVZ je komise pro otevírání obálek povinna sdělit přítomným uchazečům pouze identifikační údaje uchazečů a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle § 71 odst. 8, tj. zda je nabídka úplná. Na rozdíl od úpravy v zákoně č. 40/2004 Sb. a zákoně č. 199/1994 Sb. však zákon nezakazuje sdělit uchazečům jiné údaje z nabídky. Proto lze mít zato, že nabídkové ceny je možno přečíst, aniž by to znamenalo porušení zákona.

Výčet technických kvalifikačních požadavků je, jak správně uvádite, taxativní. Požadavek na doložení seznamu významných zakázek (“referencí”) podle § 56 odst. 1 (resp. 2 nebo 3) písm. a) ZVZ je třeba interpretovat tak, že zadavatel je povinen respektovat zde uvedené časové rozpětí. Zadavatel tedy nemůže vyžadovat ani předložení referencí za dobu kratší, ani naopak tuto délku prodlužovat. Rozdíl v délce období mezi dodávkami a službami na jedné straně a stavebními pracemi na straně druhé je dán obecně delší dobou realizace stavebních zakázek, zatímco reference za poskytování dodávek nebo služeb z doby starší než 3 roky by naopak mohly být již neaktuální. Pro úplnost dodáváme, že zadavatel není oprávněn ani určovat, jak mají být reference ve stanoveném období rozděleny (tedy např. jedna reference za každý z požadovaných roků). Dodavatel může tedy přeložit např. všechny reference z posledního roku nebo naopak reference z celého sledovaného období.

V souladu s § 23 odst. 1 písm. b) ZVZ může být jednací řízení bez uveřejnění mj. použito, pokud v předchozím otevřeném řízení byly podány pouze nevhodné nabídky. Jednací řízení bez uveřejnění je možné použít, pokud budou současně splněny 3 podmínky (viz § 23 odst. 2): 1. nabídka byla nevhodná ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) ZVZ; 2. zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky a 3. zadavatel zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího, nezdařeného zadávacího řízení. ad 1) Nevhodnou nabídkou je nabídka, která nesplňuje požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky. Musí se přitom jednat o tak zásadní nesoulad, že nabídka by byla pro zadavatele v podstatě nevyužitelná, tj. lze na ni pohlížet, jakoby vůbec nebyla podána. V žádném případě se nejedná o nabídky, které se pouze dílčím způsobem odchylují od stanovených smluvních nebo technických požadavků. Bude se tedy jednat o poměrně výjimečný případ. Pro úplnost dodáváme, že v případě ostatních nedostatků nabídek je zadavatel oprávněn použít jednací řízení s uveřejněním. ad 2) Podstatnou změnou zadávacích podmínek je každá změna v kvalifikačních požadavcích, smluvních podmínkách nebo předmětu veřejné zakázky, která by mohla mít za následek změnu v okruhu potencionálních dodavatelů veřejné zakázky (např. v důsledku zmírnění kvalifikačních požadavků by byl kvalifikován větší počet subjektů nebo v důsledku zmírnění některých přísných technických požadavků by byl zakázku schopen plnit větší počet dodavatelů). ad 3) Přesná lhůta pro zahájení navazujícího jednacího řízení bez uveřejnění není stanovena. Z dikce zákona však plyne, že zadavatel je povinen zahájit toto řízení v podstatě okamžitě po zrušení řízení předchozího s tím, že prodleva může být způsobena pouze nezbytnými úkony (např. příprava výzvy k jednání, nezbytná úprava zadávací dokumentace nebo rozhodovací proces v rámci zadavatele vedoucí k zahájení jednacího řízení).

Každé rozšíření předmětu plnění je novou veřejnou zakázkou (bez ohledu na formu jakou je provedeno (nová smlouva či dodatek k původní smlouvě)), kterou je třeba zadat v souladu s příslušným postupem stanoveným ZVZ. Žádné rozšiřování původní zakázky bez nového výběrového řízení není možné. Pokud otázka směřuje k tomu, zda je možné nové plnění (rozšíření) zadat uchazeči, s nímž byla uzavřena smlouva na původní plnění, uvádíme, že to je možné pouze za přesně stanovených podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. V úvahu přichází následující důvody: – § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ (dodatečné dodávky z důvodu “technické neslučitelnosti”); – § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ (tzv. vícepráce); – § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ (opční právo). Upozorňujeme, že ve všech uvedených případech musí být splněny podmínky stanovené v příslušných ustanoveních, přičemž tyto podmínky není přípustné vykládat extenzivně. V ostatních případech je třeba postupovat standardním způsobem např. formou otevřeného nebo užšího řízení, případně přiměřeným způsobem v případě veřejných zakázek malého rozsahu.

Výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) může dodavatel prokázat splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů; výpis proto nahrazuje doklady, uvedené v § 53 odst. 2 a v § 54 zákona o veřejných zakázkách. Ve vztahu k profesním kvalifikačním předpokladům však výpis nahrazuje doklady jen v tom rozsahu, v jakém pokrývá požadavky zadavatele na splnění profesních kvalifikačních předpokladů (tedy zda např. živnostenské oprávnění uvedené ve výpisu z SKD je shodné s živnostenským oprávněním, které musí být doloženo ke konkrétní veřejné zakázce). Zadavatel je však v souladu s § 127 odst. 4 zákona oprávněn si vedle výpisu z SKD vyžádat předložení dokladů, jimiž se prokazují kvalifikační předpoklady uvedené v § 53 odst. 1 písm. f) až h) (jedná se o potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že dodavatel nemá nedoplatky v evidenci daní, potvrzení příslušného orgánu o tom, že dodavatel nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, čestné prohlášení dodavatele o tom, že nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a čestné prohlášení dodavatele o tom, že nemá nedoplatky na spotřební dani). Pokud si tedy zadavatel předložení těchto dokladů vyhradí v zadávací dokumentaci, je dodavatel povinen je předložit i přesto, že dokládá splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů výpisem z SKD. Výpis z SKD nesmí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší než 3 měsíce. Ve výběrovém řízení lze použít originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z SKD

Ustanovení § 151 odst. 1 věty druhé ZVZ je třeba vykládat tak, že osoba, která v řízení zastupuje zadavatele, se nesmí příslušného řízení zároveň účastnit jako dodavatel. Osoba zastupující zadavatele se zadávacího řízení účastní na straně zadavatele, což je třeba připustit. Jedná se o smluvní zastoupení, kdy zástupce v řízení jedná za zadavatele, tj. úkony zástupce budou přičitatelné přímo zadavateli. Opačným výkladem bychom se totiž dostali k absurdnímu závěru, že zadávacího řízení se nesmí účastnit ani sám zadavatel. Proto je možné, aby zástupce byl členem hodnotící komise. Tento výklad podporuje i § 74 odst. 4 věta první ZVZ, která stanoví, že členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele (ať už např. pověřený zaměstnanec nebo zástupce na základě smlouvy).

Ustanovení § 151 odst. 1 věty druhé ZVZ je třeba vykládat tak, že osoba, která v řízení zastupuje zadavatele, se nesmí příslušného řízení zároveň účastnit jako dodavatel. Osoba zastupující zadavatele se zadávacího řízení účastní na straně zadavatele, což je třeba připustit. Jedná se o smluvní zastoupení, kdy zástupce v řízení jedná za zadavatele, tj. úkony zástupce budou přičitatelné přímo zadavateli. Opačným výkladem bychom se totiž dostali k absurdnímu závěru, že zadávacího řízení se nesmí účastnit ani sám zadavatel. Proto je možné, aby zástupce byl členem hodnotící komise. Tento výklad podporuje i § 74 odst. 4 věta první ZVZ, která stanoví, že členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele (ať už např. pověřený zaměstnanec nebo zástupce na základě smlouvy).

Nikoli. Konstrukce soutěže o návrh nepočítá s prokazováním kvalifikačních předpokladů v té podobě, v jaké se kvalifikační předpoklady uplatňují v zadávacích řízeních. Část čtvrtá zákona (soutěž o návrh) odkazuje na určitou možnost požadavků na „odbornou kvalifikaci“ (§ 106 odst. 3), tyto požadavky se však přímo nekryjí s kvalifikačními předpoklady stanovené v části druhé hlavě páté zákona. Je však potřeba upozornit na to, že počítá-li zadavatel s tím, že na soutěž o návrh bude navazovat zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, § 51 odst. 3 zákona výslovně stanoví, že splnění kvalifikačních předpokladů zadavatel nevyžaduje v jednacím řízení bez uveřejnění navazujícím na soutěž o návrh. Má-li tedy zadavatel určité odůvodněné požadavky na kvalifikaci potenciálního dodavatele (např. požadavky na profesní kvalifikaci, které se nebudou krýt s „odbornou kvalifikací“ podle § 106 odst. 3), musí tyto kvalifikační předpoklady specifikovat již v podmínkách soutěže o návrh.

Tuto výhradu, stejně jako další informace, pro které formulář neobsahuje konkrétní položku, je možné uvést v oddíle VI Doplňující údaje, bodě VI.2 Další informace.

Úvodní věta § 53 odst. ZVZ stanoví, že “základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel …”. Rovněž úvodní věta § 53 odst. 2 ZVZ stanoví, že “dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů …”. Z dikce obou ustanovení plyne, že základní kvalifikační předpoklady se vztahují na dodavatele, který je prokazuje, a to bez ohledu na skutečnost, že v některých případech zákon ztotožňuje kvalifikaci právnické osoby (jako umělé entity) s určitou charakteristikou vztahující se k určité fyzické osobě. Obdobné platí v případě, kdy dodavatel-fyzická osoba využívá při podnikatelské činnosti odpovědného zástupce. Proto je možné, aby čestné prohlášení v případě § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ podepsala osoba oprávněná jednat za dodavatele. Pokud by však toto prohlášení podepsal sám odpovědný zástupce, je takové prohlášení rovněž dostačující. Vztah mezi dodavatelem a odpovědným zástupcem tedy nemá povahu subdodavatelského vztahu. Jedná se o fikci zákona, která charakteristiky určité fyzické osoby ztotožňuje s charakteristikami dodavatele (obdobně jako u trestní bezúhonnosti). ZVZ navíc prokazování základních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele neumožňuje. Uzavírání smlouvy podle § 51 odst. 4 ZVZ tedy není nutné.

Zjednodušené podlimitní řízení je ze své podstaty řízení otevřené, kdokoli se o řízení dozví, může podat nabídku. Zadavatel je odpovědný za zajištění odpovídající otevřenosti tohoto řízení. Pro poskytování zadávací dokumentace dodavatelům stanoví zákon v § 48 přísné lhůty, odstavce 1 a 2 se přitom výslovně vztahují na poskytování zadávací dokumentace v otevřeném a zjednodušeném podlimitním řízení. S potřebou zaslat zadávací dokumentaci ve zjednodušeném podlimitním řízení neomezenému počtu dodavatelů musí zadavatel počítat již od počátku přípravy zadávacího řízení. Neposkytne-li zadavatel zadávací dokumentaci všem dodavatelům, kteří o ni požádají, dopustí se tím závažného porušení jednoho ze základních zadávacích principů – rovného zacházení s dodavateli.

Nikoli. Konstrukce soutěže o návrh nepočítá s prokazováním kvalifikačních předpokladů v té podobě, v jaké se kvalifikační předpoklady uplatňují v zadávacích řízeních. Část čtvrtá zákona (soutěž o návrh) odkazuje na určitou možnost požadavků na „odbornou kvalifikaci“ (§ 106 odst. 3), tyto požadavky se však přímo nekryjí s kvalifikačními předpoklady stanovené v části druhé hlavě páté zákona. Je však potřeba upozornit na to, že počítá-li zadavatel s tím, že na soutěž o návrh bude navazovat zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, § 51 odst. 3 zákona výslovně stanoví, že splnění kvalifikačních předpokladů zadavatel nevyžaduje v jednacím řízení bez uveřejnění navazujícím na soutěž o návrh. Má-li tedy zadavatel určité odůvodněné požadavky na kvalifikaci potenciálního dodavatele (např. požadavky na profesní kvalifikaci, které se nebudou krýt s „odbornou kvalifikací“ podle § 106 odst. 3), musí tyto kvalifikační předpoklady specifikovat již v podmínkách soutěže o návrh.

Prokazování základních kvalifikačních předpokladů je založeno na prokázání souladu s katalogem skutečností, vyjmenovaných v rámci § 53 odst. 1. Řadí se k nim i písm. f) stanovící požadavek na bezdlužnost ve vztahu k placení daní. V případě prokazování základních kvalifikačních předpokladů prokazuje řádné placení daní každý dodavatel. Ustanovení § 50 odst. 3, resp. § 63 odst. 4, stanovící požadavky na souvislost požadavků zadavatele na prokázání kvalifikace s vlastním požadovaným předmětem veřejné zakázky, je nutno aplikovat na profesní, ekonomické a finanční a technické kvalifikační požadavky. Tj. požadavky jako doklad o odborné způsobilost, požadavek na určitou výši obratu dodavatele nebo požadavek na seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, musí být vždy stanoveny ve vztahu k požadovanému plnění (ať již jde o požadavek na odbornou způsobilost dodavatele k takovému plnění, nebo o míru naplnění jednotlivých požadavků na ekonomickou/finanční nebo technickou kvalifikaci). Pokud jde o základní kvalifikační předpoklady, tato vazba možná není. Proto jde-li o prokázání bezdlužnosti dodavatele, je z tohoto hlediska vždy podstatná rovněž informace o bezdlužnosti tohoto dodavatele ve vztahu ke spotřební dani, jakkoli určitá dodávka předmětem spotřební daně být nemusí.

Nikoli. Zadavatel má možnost využívat elektronické nástroje v řízení, nikoli však povinnost. Především je na odpovědnosti zadavatele, aby stanovil požadavky na jím používané elektronické nástroje tak, aby odpovídaly zákonným požadavkům – pokud nic takového neučiní, nelze předpokládat, že elektronická nabídka uchazeče bude takové požadavky splňovat, uchazeči nemají podle zákona povinnost zajistit soulad jimi použitých elektronických nástrojů se zákonem. § 148 odst. 2 stanoví obecnou možnost používat pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem elektronické prostředky, příslušné požadavky jsou pak definovány v § 149. Pozornost je nutno věnovat především § 149 odst. 2, který stanoví náležitosti elektronických nástrojů, které jsou k elektronické komunikaci používány, mj. musí být atestovány (atest nezajišťuje dodavatel, ale zadavatel), § 149 odst. 3 pak ukládá zadavatelům povinnost v případě použití elektronických nástrojů poskytnout dodavatelům potřebné technické informace, bude-li chtít využívat elektronických nástrojů. Bez splnění těchto základních předpokladů nelze předpokládat, že elektronická komunikace bude prováděna v souladu se zákonem. Ustanovení § 69 odst. 5 týkající se požadavků na podávání nabídek na ustanovení § 149 výslovně odkazuje. Pokud tedy zadavatel hodlá používat v zadávacím řízení elektronické prostředky a nástroje, musí splnit přísné zákonné požadavky, přitom tyto požadavky může splnit jedině zadavatel, nikoli dodavatel. Dodavatelé si na zadavatelích nemohou používání elektronických prostředků/nástrojů podle zákona vynutit.

Nikoli. Zadavatel má možnost využívat elektronické nástroje v řízení, nikoli však povinnost. Především je na odpovědnosti zadavatele, aby stanovil požadavky na jím používané elektronické nástroje tak, aby odpovídaly zákonným požadavkům – pokud nic takového neučiní, nelze předpokládat, že elektronická nabídka uchazeče bude takové požadavky splňovat, uchazeči nemají podle zákona povinnost zajistit soulad jimi použitých elektronických nástrojů se zákonem. § 148 odst. 2 stanoví obecnou možnost používat pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem elektronické prostředky, příslušné požadavky jsou pak definovány v § 149. Pozornost je nutno věnovat především § 149 odst. 2, který stanoví náležitosti elektronických nástrojů, které jsou k elektronické komunikaci používány, mj. musí být atestovány (atest nezajišťuje dodavatel, ale zadavatel), § 149 odst. 3 pak ukládá zadavatelům povinnost v případě použití elektronických nástrojů poskytnout dodavatelům potřebné technické informace, bude-li chtít využívat elektronických nástrojů. Bez splnění těchto základních předpokladů nelze předpokládat, že elektronická komunikace bude prováděna v souladu se zákonem. Ustanovení § 69 odst. 5 týkající se požadavků na podávání nabídek na ustanovení § 149 výslovně odkazuje. Pokud tedy zadavatel hodlá používat v zadávacím řízení elektronické prostředky a nástroje, musí splnit přísné zákonné požadavky, přitom tyto požadavky může splnit jedině zadavatel, nikoli dodavatel. Dodavatelé si na zadavatelích nemohou používání elektronických prostředků/nástrojů podle zákona vynutit.

Situaci, kdy vybraný uchazeč neposkytne zadavateli potřebnou součinnost k tomu, aby mohla být smlouva včas uzavřena, upravuje § 82 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zadavatel má v takovém případě právo (nikoli povinnost) uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Ustanovení § 84 odst. 2 písm. c) zákona však v takovém případě zadavateli rovněž umožňuje zadávací řízení zrušit, přičemž pokud zadavatel této možnosti využije, je samozřejmě oprávněn zahájit nové zadávací řízení. Pokud jde o podlimitní veřejnou zakázku (v případě stavebních přácí o veřejnou zakázku, jejíž hodnota nepřesáhne 20 mil. Kč bez DPH), je v souladu s § 25 zákona možné využít zjednodušeného podlimitního řízení. Pro upřesnění dodáváme, že uvedený postup není možné využít, pokud důvodem průtahů v uzavírání smlouvy není odmítnutí nebo neposkytnutí součinnosti ze strany vítězného uchazeče (jde tedy např. o prodlevu způsobenou podanými námitkami či průtahy na straně zadavatele).

Podle § 44 odst. 2 zákona může zadávací dokumentace obsahovat podrobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že prvotní jsou údaje uveřejněné v oznámení. Pokud jsou však v obou dokumentech uváděny stejné údaje, nesmí mezi nimi být rozpor. V daném případě proto doporučujeme postupovat podle § 49 odst. 1 a požádat zadavatele o vysvětlení rozporů formou žádosti o dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Pozn.: Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona lze požadovat seznam významných dodávek maximálně za poslední 3 roky.

Ano. Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví nový zákon o veřejných zakázkách ani jeho prováděcí předpisy závaznou metodu hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti. Je ponecháno na zadavateli, zda použije obdobu bodové metody, která byla dříve zakotvena v § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb., nebo zda zvolí jinou vhodnou metodu hodnocení nabídek. Zvolená metoda však musí, kromě respektování základních zásad podle § 6 zákona, zohledňovat jednotlivá předem stanovená dílčí hodnoticí kritéria a jejich váhy. Upozorňujeme však na skutečnost, že metodu hodnocení nabídek nevolí hodnotící komise, ale musí ji předem stanovit zadavatel v zadávací dokumentaci (viz § 44 odst. 3 písm. f) zákona).

Splnění profesních kvalifikačních předpokladů se prokazuje předložením dokladů, uvedených v § 54 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence dokládá dodavatel, pokud je v takové evidenci zapsán, doklad o oprávnění k podnikání (např. živnostenský list) se dokládá v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky. Doklad o členství v profesní komoře a o další odborné způsobilosti se dokládají pouze v případě, kdy je členství v profesné organizaci či příslušná odborná způsobilost podle zvláštních právních předpisů nutná ke splnění předmětu veřejné zakázky.

Povinné obsahové náležitosti nabídky jsou stanoveny v § 68 odst. 2 zákona. Podle tohoto ustanovení musí nabídka obsahovat: – identifikační údaje uchazeče; – návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče; – prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty; – případně další dokumenty požadované zákonem či zadavatelem. V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení mohou být součástí nabídky rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace. Podle § 69 odst. 5 musí být nabídka podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky a zpáteční adresou. Formální náležitosti na nabídky stanoveny nejsou. Podle § 44 odst. 3 písm. e) může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci rovněž (formální) požadavky na zpracování nabídky. V souladu s rozhodovací praxí orgánu dohledu je však třeba tyto požadavky považovat jen za doporučení, jehož nedodržení nemůže být důvodem pro vyloučení uchazeče. Smyslem zadávacího řízení je totiž výběr nejvhodnější nabídky a nikoliv dodržování formálních požadavků na vypracování nabídky. V opačném případě by totiž zadavatel mohl vyloučit z formálních důvodů nabídku, která jinak nabízí nejvýhodnější podmínky plnění.

Veškeré doklady, jimiž dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů (tj. výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu a potvrzení správy sociálního zabezpečení) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) (výpis z obchodního rejstříku či jiné evidence), nesmí být k poslednímu dni, kdy je možno podat nabídku, starší 90 kalendářních dnů (viz § 57 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách). U ostatních dokumentů, jimiž se prokazuje splnění profesních kvalifikačních předpokladů (doklad prokazující oprávnění k podnikání, osvědčení o členství v profesní komoře, doklad o odborné způsobilosti apod.) zákon podobné omezení nestanoví. Např. živnostenský list je tedy platný po celou dobu, kdy trvá živnostenské oprávnění. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že zákon neumožňuje požadovat k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů výpis z živnostenského rejstříku.

Účelem ustanovení o uveřejňování je, aby se potencionální dodavatelé mohli dozvědět všechny potřebné informace, které jsou nezbytné k rozhodnutí o jejich účasti v zadávacím řízení. Požadavky týkající se prokazování kvalifikace proto musí zadavatel uvést primárně v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Pokud prostor ve formuláři nepostačuje, může zadavatel použít kvalifikační nebo zadávací dokumentaci. Z principu transparentnosti zadávacího řízení však plyne, že zadavatel musí v takovém případě na kvalifikační nebo zadávací dokumentaci odkázat a uvést způsoby přístupu k ní. Pokud by tedy zadavatel tuto informaci neuvedl, nemohl by k takovým požadavkům při posuzování kvalifikace přihlížet. Z důvodu snadného přístupu ke kvalifikační dokumentaci se upřednostňuje její uveřejnění na internetu. Zákon však pro všechny případy stanoví i možnost jiného vhodného zpřístupnění. V takovém případě však musí zadavatel toto umístění v oznámení specifikovat. Zákon neupravuje speciálně poskytování zadávací dokumentace, pokud v ní zadavatel blíže specifikuje požadavky na kvalifikaci. Přestože by základní informace týkající se kvalifikace měly být zřejmé již z oznámení, zřejmě nelze vyloučit situace, kdy by dodavatel až ze zadávací dokumentace zjistil, že kvalifikaci není schopen splnit. Pokud zadavatel požaduje za poskytnutí zadávací dokumentace úhradu nákladů, měl by podle našeho názoru dodavateli na žádost zdarma sdělit, jaké požadavky na kvalifikaci zadávací dokumentace obsahuje.

Podle § 50 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách splní kvalifikaci dodavatel, který prokáže splnění mj. základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 zákona. Povinnost prokázat splnění všech základních kvalifikačních předpokladů uvedených v § 53 odst. 1 a způsob jejich prokazování vyplývá přímo ze zákona, je stejný pro všechny veřejné zakázky a zadavatel nemůže rozsah základních kvalifikačních kritérií žádným způsobem omezovat ani blíže specifikovat (viz znění § 53, které neumožňuje žádné odchylky či výběr z uvedených kvalifikačních předpokladů, narozdíl od předpokladů profesních, ekonomických a finančních a technických). V případě, že dodavatel neprokáže splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu (tedy neprokáže-li mj. splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu požadovaném zákonem), je zadavatel povinen jej z účasti v zadávacím řízení vyloučit (§ 60 odst. 1 zákona). Zadavatel je povinen uvést požadavek na splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 zákona v bodě III.2.1 Oznámení o zakázce (viz Metodický pokyn pro vyplnění formuláře na adrese www.isvzus.cz).

Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví nový zákon o veřejných zakázkách ani jeho prováděcí předpisy závaznou metodu hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti. Je ponecháno na zadavateli, zda použije bodovou metodu, která byla dříve zakotvena v § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb., nebo zda zvolí jinou metodu hodnocení nabídek. V každém případě je však zadavatel (resp. hodnoticí komise) při hodnocení nabídek povinen vycházet z jednotlivých předem stanovených dílčích hodnoticích kritérií a z váhy, kterou jim přidělil (případně za podmínek ust. § 78 odst. 7 z pořadí hodnoticích kritérií, sestaveného sestupně podle jejich významu). Způsob hodnocení nabídek je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci (viz § 44 odst. 3 písm. f) zákona).

Zákon ani evropská úprava přesný způsob nestanoví. Pro zachování jednotné praxe doporučujeme, aby tyto informace (v českém jazyce) spolu s příslušným odůvodněním byly odesílány Ministerstvu pro místní rozvoj, které je bude předávat Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro vnitřní trh. Adresa pro doručení je: ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor veřejných investic Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1. Z předávané informace by mělo jednoznačně vyplynout, že se jedná o informace podle § 77 odst. 5 zákona, určené k předání Evropské komisi (nejlépe již označením na obálce).

Podle ustanovení § 71 odst. 9 zákona sděluje komise při otevírání obálek přítomným uchazečům pouze identifikační údaje uchazeče (viz § 17 písm. d) zákona) a informace o tom, zda nabídka vyhověla kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona. Žádné další informace není komise uchazečům oprávněna sdělovat. Podle nového zákona se tak uchazečům již nesděluje ani výše nabídkových cen.

Účelem ustanovení zákona, která upravují poskytování zadávací dokumentace, je to, aby každý dodavatel, který má zájem o účast v zadávacím řízení, mohl získat včas dostatečné informace, které mu umožní zpracování nabídky (ve zjednodušeném podlimitním řízení se jedná zejména o ty dodavatele, kteří nebyli zadavatelem vyzváni, avšak kteří mají rovněž právo podat nabídku). Omezení poskytování zadávací dokumentace na osobní vyzvednutí v sídle zadavatele by znevýhodňovalo dodavatele, kteří mají sídlo ve větší vzdálenosti od sídla zadavatele, zejména dodavatele zahraniční. V této souvislosti upozorňujeme, že zadavatel nesmí diskriminovat zahraniční dodavatele ani v případě podlimitních veřejných zakázek. Zadavatel je tedy povinen vždy připustit oba způsoby poskytování zadávací dokumentace. V případě poskytování zadávací dokumentace zasláním má v souladu s § 48 odst. 4 zákona právo požadovat rovněž úhradu nákladů na balné a poštovné. Případným technickým obtížím spojeným s poskytováním zadávací dokumentace zasláním lze předejít zpřístupněním zadávací dokumentace na internetových stránkách zadavatele (samozřejmě, je-li to technicky možné).

Jak správně uvádíte, lhůty pro doručení žádostí o účast nebo podání nabídek se počítají ode dne následujícího po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek k uveřejnění (§ 39 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb.). Provozovatel IS VZ US je přitom povinen uveřejnit oznámení v informačním systému do 12 dní (5 dní, pokud je oznámení odesláno elektronickými prostředky) ode dne jeho odeslání. Proto bude běžně docházet k tomu, že doba mezi faktickým uveřejněním oznámení a uplynutím zadavatelem stanovené lhůty bude o několik dní kratší, než kolik činí celá doba této lhůty. Toto pojetí vychází z koncepce evropských zadávacích směrnic a ze způsobu uveřejňování v Úředním věstníku Evropské unie, kde se s určitou prodlevou mezi počátkem běhu lhůty a uveřejněním rovněž počítá. V praxi předpokládáme, že u převážné většiny oznámení provozovatel IS VZ US nevyčerpá celou 12ti denní (5ti denní) lhůtu a oznámení budou obvykle uveřejňována bezodkladně po jejich doručení.

Možnost odmítnout zájemce, který podal nabídku na základě výzvy, uveřejněné zadavatelem podle § 38 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., není v zákoně nikde uvedena. Jedním ze základních principů, na nichž je zákon postaven, je soutěž, pomocí níž má zadavatel získat co nejlepší plnění (“value for money”). Veškeré situace, ve kterých je možno tuto soutěž omezit, nebo dokonce vyloučit, zákon výslovně vyjmenovává. Pokud tedy taková možnost v zákoně zmíněna není, nelze ji ani z jiných zákonných ustanovení dovodit. Zájemce, kteří nebyli přímo vyzváni (tedy podali nabídku na základě uveřejněné výzvy), nelze tedy v žádném případě odmítnout. Nutnost umožnit účast v zadávacím řízení i těm zájemcům, kteří nebyli přímo vyzváni, vyplývá i ze samotné formulace ustanovení § 38 odst. 2. Ten stanoví povinnost uveřejnit celou výzvu, tj. soubor informací shodný s tím, který je adresně zasílán nejméně pěti zájemcům podle § 38 odst. 1 zákona, nikoli pouze omezenou informaci o tom, že bylo vyzváno nejméně pět určitých zájemců. Smyslem tohoto uveřejnění je právě to, aby kterýkoli další (nevyzvaný) zájemce obdržel stejné informace jako zájemce vyzvaný a mohl tak zvážit, zda má zájem zúčastnit se zadávacího řízení.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) připouští doplnění nabídky pouze ve dvou případech. Prvním je ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ, kde v rámci posouzení kvalifikace může veřejný zadavatel požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace nebo doklady, případně předložil další informace nebo doklady, prokazující splnění jeho kvalifikace. Druhým je pak případ ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ, kdy si při posouzení nabídek může hodnotící komise v případě nejasností vyžádat písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může v tomto případě rovněž požádat uchazeče o doplnění podkladů v rozsahu, který je uveden v § 68 odst. 3 ZVZ. Ten se však omezuje pouze na 3 doklady, které musí být součástí nabídky a to seznam statutárních orgánů nebo jejich členů, kteří byli v pracovněprávním, funkčním nebo obdobném poměru u zadavatele v posledních 3 letech. Dále na seznam vlastníků akcií (s jmenovitou hodnotou přesahující 10 % základního kapitálu) má-li dodavatel formu akciové společnosti a konečně na prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a ani neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu.
Vzhledem ke skutečnosti, že seznam subdodavatelů, nepatří ani mezi doklady posuzované hodnotící komisí v rámci posouzení kvalifikace a nelze jej podřadit ani pod ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ, je možné dovodit, že seznam subdodavatelů nelze do nabídky uchazeče doplnit a zadavatel tak bude povinen nabídku daného uchazeče vyřadit a uchazeče vyloučit.

Dobrý den,