K dotazu ohledně existence povinnosti postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) při zřízení práva stavby na pozemcích města, Vám sdělujeme následující:

Dle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Rovněž dle § 2 ZZVZ se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.

Pro posouzení, zda se jedná o zadání veřejné zakázky či nikoliv a zda je tedy potřeba postupovat v souladu se ZZVZ, je výše uvedené ustanovení § 2 ZZVZ stěžejní. I v případě zřízení práva stavby je nutné prozkoumat, zda nedochází k naplnění pojmových znaků, které jsou obsaženy v definici „zadání veřejné zakázky“.

To, že se jedná o institut občanského práva přitom není rozhodující, neboť ZZVZ je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a vždy, když se bude jednat o „zadání veřejné zakázky“, tak je potřeba úpravu vyplývající ze ZZVZ dodržet. U práva stavby obecně je tedy potřeba zamyslet se nad tím, zda se nejedná o veřejnou zakázku na stavební práce podle § 14 odst. 3 ZZVZ, případně koncesi na stavební práce podle § 174 odst. 2 ZZVZ. Rozdíl mezi veřejnou zakázkou na stavební práce a koncesí na stavební práce spočívá v přenosu provozního rizika spojeného s užíváním stavby.

ad1) V případě, že: částka za realizaci stavby byla stanovena pevnou částkou, nebyla by tedy závislá na výši zisku stavebníka (oprávněného z práva stavby) tj. odměna, či úplata by nespočívala v právu stavebníka poskytovat vlastní službu, ale byla by garantována zadavatelem, přičemž odpovědnost a rizika by zůstávala na zadavateli, je nutno postupovat postupem pro zadávání veřejných zakázek.

ad2) V opačném případě, kdy: zadavatel umožní stavebníkovi brát užitky z provedené stavby a na stavebníka by bylo přeneseno provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, bude nutno postupovat postupem pro zadávání koncesí.

V dotazu nejsou sděleny bližší podrobnosti ohledně smluvních podmínek, v rámci kterých bude právo stavby zřízeno. Zmiňován je pouze závazek města, že si bude objednávat hodiny pro ZŠ a pro veřejnost. I tento závazek lze považovat za úplatu ze strany zadavatele, neboť úplata nemusí být pouze v peněžité, ale může být rovněž v nepeněžité formě. Z provozování hodin pro ZŠ a veřejnost budou pak dodavateli plynout užitky.

Vzhledem k tomu, že po uplynutí sjednané doby přejde stavba do vlastnictví města, je potřeba na tuto skutečnost pohlížet tak, že zadavatel prostřednictvím uvedeného smluvního vztahu ve výsledku získá uvedenou stavbu, což je dalším znakem veřejné zakázky.

Záleží tedy především na tom, na čí straně bude provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, tato skutečnost rozhodne o tom, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo koncesi na stavební práce.