Dobrý den,

zákonem č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách a některé další zákony byl změněn § 59 odst. (4) ZVZ v tom smyslu, že dovětek “…s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec” byl z textu vypuštěn.
Citované ustanovení ZVZ uvádí výslovně veřejného zadavatele, ale může jej využít rovněž sektorový zadavatel, a to s odkazem na § 64 odst. (7) ZVZ, v němž je uvedeno, že ustanovení § 58 až § 60 platí pro sektorového zadavatele obdobně.

Zadavateli dává § 59 odst. (4) ZVZ možnost v rámci posouzení prokázání splnění kvalifikace požádat i opakovaně uchazeče o objasnění kvalifikace. Zadavateli tedy není dána povinnost vyzvat uchazeče k předložení dalších dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud se zadavatel rozhodne tohoto ustanovení využít, pak je nutné, aby přistupoval ke všem uchazečům stejně a k objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, nevyzval pouze některé z uchazečů, neboť by se takovýmto postupem dopustil porušení zásady rovného zacházení s uchazeči. Jedná se o konkretizaci šířeji vykládané zásady zákazu diskriminace a lze obecně říci, že zadavatel na základě této zásady musí v průběhu zadávacího řízení postupovat způsobem, kdy žádného z uchazečů přímo či nepřímo neznevýhodňuje oproti jiným uchazečům v obdobném postavení ( §6 ZVZ).

Obdobným postavením uchazeče se rozumí stav, kdy není ze strany uchazeče splnění určitého kvalifikačního předpokladu prokázáno způsobem požadovaným zadavatelem v zadávacích podmínkách. V tomto smyslu není rozhodující jakým způsobem, z jakého důvodu či v jaké míře splnění kvalifikačního předpokladu uchazeč neprokázal. Ze strany zadavatele není možné přistupovat k vzájemnému porovnávání a posuzování míry neprokázání splnění kvalifikace ze strany uchazečů a z tohoto porovnání poté u konkrétního uchazeče činit závěry o možnosti či nemožnosti požadovat další doklady k prokázání splnění kvalifikace.

Aplikaci § 59 odst. (4) ZVZ lze všem zadavatelům doporučit, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v mnoha případech by se jinak zadavatel připravil o možnost získat jinak výhodnou nabídku. Uchazeč tak může na základě výzvy zadavatele dodatečně předložit zadavateli i takové doklady, které nebyly součástí nabídky, které mohou být datovány po konci lhůty pro podání nabídky. Z dodatečně předložených dokladů však musí plynout, že skutečnosti, které jsou těmito doklady osvědčovány, nastaly ve lhůtě podle § 52 ZVZ.

K objasnění či doplnění informací či dokladů k prokázání kvalifikace musí zadavatel uchazečům stanovit přiměřenou lhůtu. Pojem přiměřená lhůta není nikde v ZVZ definován. Jeho výklad je třeba provést v souvislosti s dotčenou žádostí zadavatele o chybějící dokumenty, prokazující splnění kvalifikace, tedy s ohledem na časové možnosti jak dotazovaného uchazeče, provozovatele poštovních služeb, tak s ohledem na charakter dnů, ve kterých má dotazovaný uchazeč plnit. Ve stanovené lhůtě by se tedy měly zohlednit dny pracovního klidu (svátek,víkend), doba doručení písemné žádosti (jak dlouho bude trvat provozovateli poštovních služeb doručení uchazeči a následně zpětná reakce k zadavateli) a ve vztahu k žádosti zaslané prostřednictvím elektronických prostředků čas, ve kterém byl e-mail s žádostí zaslán (doba, kdy se pracovní doba většiny uchazečů chýlí ke konci).

S ohledem na výše uvedené, doporučuji ve Vašem případě vyzvat uchazeče k předložení osvědčení či smlouvy a dokladu o uskutečnění plnění dodavatele, není-li možné osvědčení získat z důvodů uvedených v ZVZ i čestného prohlášení uchazeče o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.

V souvislosti s danou problematikou odkazuji na rozhodnutí ÚOHS, např. č.j.: ÚOHS-S481/2012/VZ-2808/2013/522/MSc ze 13.2.2013 a č.j.: ÚOHS-S485/2010/VZ-4342/2011/520/JHl z 8.4.2011.