ČÁST DVANÁCTÁ Systém certifikovaných dodavatelů (§ 233 – § 240)

Splnění kteréhokoliv druhu kvalifikace požadované zadavatelem v zadávacím řízení lze prokázat v rozsahu osvědčujícím dodavatele pouze pro určitá kvalifikační kritéria, pro něž byl platný certifikát ze schváleného systému certifikovaných dodavatelů vydán.
Zadavatel ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nezpochybňuje údaje předložené na základě certifikátu, dodavatel je tedy kvalifikovaným právě takovým způsobem a v rozsahu uvedeném v předloženém certifikátu. Pokud nedojde k obnově platnosti postupem pro opakovanou certifikaci, je uloženo zadavateli takový certifikát odmítnout, neboť se dle § 239 ZZVZ stanoví k povinným náležitostem certifikátu také datum vydání a platnost certifikátu, která činí (maximálně 1 rok ode dne jeho vydání). Pro účely prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení lze připustit pouze platné certifikáty, jako dodržení jedné z podmínek ve výčtu dle § 239 odst. 1 písm. k) ZZVZ.
Předloží-li tedy dodavatel ke dni podání nabídky certifikát, který nesplňuje podstatné náležitosti takového certifikátu, ačkoliv takovou změnou nejsou údaje ani informace v něm obsažené dotčeny, je zadavatel povinen přímo ze zákona předložený certifikát odmítnout a považovat podmínku účasti v zadávacím řízení za nesplněnou.

Podle § 45 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) může dodavatel splnit povinnost předložit doklad (typicky to bude v rámci prokazování kvalifikace) „odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup.“ Poznámka pod čarou 20) přímo odkazuje na zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o ISVS“).
Podle našeho názoru SCD nemůže být automaticky považován za informační systém veřejné správy, neboť neodpovídá jeho definici podle § 2 písm. b) zákona o ISVS. Podle tohoto ustanovení je informačním systémem veřejné správy „funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy.“
SCD je sice schválený Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), jeho prostřednictvím ale není vykonávána veřejná správa. Při schvalování SCD MMR nekontroluje, jestli SCD splňuje podmínky informačních systémů veřejné správy.
Zdůrazňujeme, že určení, zda jakýkoliv informační systém je informačním systémem veřejné správy, není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ale Ministerstva vnitra. Odkazujeme také na dokument „Komentář k zákonu č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
Co je a co není informační systém veřejné správy“ dostupný na internetových stránkách Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx
Při posouzení vašeho dotazu jsme vycházeli také z dikce § 234 odst. 2 ZZVZ, podle jehož věty první nemůže zadavatel „bez zvláštních důvodů zpochybnit údaje uvedené v certifikátu.“ Z toho výkladem a contrario plyne, že pokud k tomu má zadavatel „zvláštní důvody“, může údaje v certifikátu zpochybnit. Jen stěží by bylo možné zpochybňovat údaje evidované v informačním systému veřejné správy podle zákona o ISVS.