Nezařazené otázky a odpovědi starý zákon

Jak uvádíte, ve Vašem případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou je dle ustanovení § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“)veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez DPH (s účinností od 1. 1. 2014 dojde ke sjednocení limitu pro veřejné zakázky malého ve výši 1 000 000 Kč, blíže viz komentář k § 12 Zákona). Veřejný zadavatel není povinen veřejné zakázky malého rozsahu zadávat v režimu ZVZ, vždy však musí při výběru dodavatele dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Citované ustanovení zakotvuje do ZVZ totiž obecné zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit při všech postupech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Význam komentovaného ustanovení podtrhuje fakt, že tyto zásady se uplatní rovněž v případech, kdy zadavatel povinnost postupovat v režimu zákona vůbec nemá, typicky při již zmíněném zadávání zakázky malého rozsahu ve smyslu § 18 odst. 5 zákona.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dodržíte základní zásady dle ustanovení § 6 ZVZ, nemusíte veřejnou zakázku zadávat v režimu ZVZ, a to konkrétně zahájit zadávací řízení dle ZVZ, nicméně je nutno při výběru dodavatele předmětné veřejné zakázky dodržet základní premisy vyplývající z těchto zásad.

Ve vztahu k aplikaci platných právních předpisů o veřejném zadávání, je nutno konstatovat, že vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromým subjektem bude podléhat povinnosti zahájení zadávacího řízení, a to dle zák. č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) nebo dle zák. č. 139/2006 Sb., zákona o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále jen „koncesní zákon“). Záleží na nastavení konkrétního předmětu smluvního vztahu, neboť jeho předmětem bude kromě pronájmu (pachtu) nemovitého majetku, jež je ve vlastnictví veřejného zadavatele i jeho následná rekonstrukce. Při rozlišení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku, či koncesní smlouvu, je nutno vycházet z následujících skutečností:

V případě veřejné zakázky ve smyslu ZVZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a dodavatelem, kde platba může být poskytována přímo zadavatelem či třetími subjekty, nicméně je stanovena zpravidla pevnou částkou, zjednodušeně řečeno výše platby je zadavatelem garantována.

V případě koncesní smlouvy ve smyslu KZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a koncesionářem, kde koncesionář má oprávnění k provozování služby či využívání stavebního díla, jež je předmětem smlouvy, s tím, že jako protiplnění má právo k braní užitků z jeho využívání – například vybírání plateb od třetích osob přímo koncesionářem, přičemž koncesionář přebírá odpovědnost a rizika spojená s takovým provozem.

V konečném důsledku to tedy obecně znamená, že pokud budou splněny podmínky pro veřejnou zakázku, bude se jednat o veřejnou zakázku, pokud budou splněny podmínky pro koncesní smlouvu, bude se jednat o koncesní smlouvu. Pokud potřebujete přesnější posouzení, popište, prosím, konkrétní nastavení Vámi zmíněného smluvního vztahu.

Na následujícím odkaze lze najít členění komodit dle CPV kódů: http://www.isvz.cz/ISVZ/Ciselniky/Strom.aspx?typ=1    . Na záložce procházení se můžete lépe orientovat dle předmětu plnění.

Klasifikace komodit dle CPV kódů je určena především proto, aby ve formulářích, prostřednictvím kterých se uveřejňují oznámení a informace ve věstníku veřejných zakázek, bylo možné jednotně vymezit předmět veřejných zakázek. Klasifikace dle CPV kódů však není rozhodná pro posouzení předmětu veřejné zakázky.

Zadavatel by měl vždy vymezit předmět veřejné zakázky s ohledem na věcnou, místní, časovou a funkční závislost. U Vámi uváděného příkladu učebních pomůcek bude zřejmě největší obtíže činit vymezení věcné souvislosti. Zadavatel by měl při posuzování věcné souvislosti vycházet z vlastních zkušeností a znalostí předmětného trhu. Při vymezování předmětu se zadavatel musí vyvarovat účelového dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem je snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ a současně však nesmí slučovat nesourodá plnění, v důsledku čeho by mohlo docházet k omezování hospodářské soutěže.

Zde lze doporučit zadavateli, aby provedl průzkum trhu a zjistil, zda všechny požadované pomůcky je zpravidla možné získat od jednoho dodavatele, či zda dodavatelé běžně dodávají pouze některé z požadovaných plnění. Pokud se jedná o zcela běžný nábytek, lze mít obecně za to, že lavice, židle a skříně pro žáky a skříně pro učitele mohou být, resp. by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. S tímto plněním by však již neměla být jako jedna veřejná zakázka poptávána výpočetní technika (Vámi označená jako učební pomůcky). Na tomto místě je třeba poukázat na to, že výše uvedené nemusí platit, pokud poptávané plnění vykazuje nějaké specifické znaky. Zadavatel v takovém případě může využít možnosti rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 98 ZVZ.

Pokud skutečně dochází k tomu, že určitý dodavatel opakovaně v nabídce slibuje dodání zboží určité kvality a se zadavatelem uzavře smlouvu, ve které je předmětné zboží specifikováno v požadované kvalitě, při samotné realizaci však dodavatel dodá výrobek kvalitativně horší, resp. takový výrobek, který neodpovídá specifikaci uvedené ve smlouvě, lze na takové jednání dodavatele nahlížet jako na porušení smlouvy. Poté, co zadavatel takové porušení smlouvy zjistí, měl by vůči dodavateli uplatňovat sankční opatření, dle úpravy v uzavřené smlouvě. V případě postupu při porušení smluvní povinnosti se zadavatel řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k jehož výkladu je příslušné Ministerstvo spravedlnosti. Ve svém dotaze uvádíte, že se zpravidla jedná o veřejné zakázky, jejichž hodnota nepřevýší 1 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na výši plnění předpokládáme, že jsou tyto veřejné zakázky zadávány postupem platným pro veřejné zakázky malého rozsahu, tedy postupem, který zajistí dodržení zásad uvedených v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a případně postupem stanoveným vnitřními předpisy zadavatele. Při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen postupovat dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace. Pokud se tedy skutečně jedná o veřejné zakázky, na které nedopadá povinnost realizace zadávacího řízení dle ZVZ, není rovněž dána ani působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci kontroly a přezkumu. Zadavatel by se měl v první řadě snažit domoci se svých práv způsobem a v rozsahu, který umožňuje občanský zákoník a smluvní ujednání mezi zadavatelem a dodavatelem. Pokud se zadavatel svých práv nedomůže, může (resp. měl by) se obrátit na soud. Pokud existuje podezření, že tento dodavatel svým jednáním naplňuje znaky trestného činu, může se kdokoliv obrátit na orgány činné v trestním řízení, které jeho počínání prošetří. Rovněž pokud by zadavatel neuplatňoval vůči dodavateli sankční opatření vyplývající ze smlouvy nebo z občanského zákoníku, a de facto by se spokojil s poskytnutým plněním, může kdokoliv podat podnět na finanční úřad.

Zákonná úprava vztahující se k uveřejňování vyhlášení na profilu zadavatel je obsažena v § 146 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a dále ve vyhlášce č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen Vyhláška).

Povinnosti zadavatele při změně profilu zadavatele upravuje konkrétně § 8 odst. 2 a 3 Vyhlášky. Dle § 8 odst. 2 Vyhlášky je zadavatel povinen při změně profilu zajistit nepřetržitou přístupnost všech dokumentů a informací, které byly uveřejněny na původním profilu zadavatele. Vyhláška v § 8 odst. 3 pak stanovuje, že zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele. Výjimkou jsou případy, kdy zadavatel využívá elektronické tržiště veřejné správy rovněž jako svůj profil zadavatele.

S ohledem na shora uvedené tedy nemůžete mít více profilů zadavatele na probíhající veřejné zakázky. Možnost, kdy byste na novém profilu uvedli odkaz na archivní profil, je možné připustit pouze v odůvodněných případech a za předpokladu, že na archivním profilu jsou uveřejněny pouze ukončené zakázky, ke kterým již nebudou připojovány žádné informace ani dokumenty.

V souvislosti se změnou profilu zadavatele bychom chtěli odkázat na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele při změně profilu zadavatele vysvětlení pro lepší orientaci v souvislosti s uveřejňováním vyhlášení a náležitostech profilu zadavatele: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicke-pokyny

Jak ovšem ve Vašem dotazu uvádíte, máte několik probíhajících zadávacích řízení a v takovém případě nelze měnit profil zadavatele. Bylo by totiž nutné měnit odkazy na jeho nový profil ve všech dokumentech od zahájení zadávacího řízení, což by ve skutečnosti vedlo k nutnosti dané zadávací řízení zrušit a zahájit nové.

Dobrý den,
dovolujeme si Vám zaslat odkaz na metodiku, ve které najdete řadu užitečných informací týkajících se veřejných zakázek. Najdete ji na této adrese:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a816-6f33057648b7/Metodika_uprava2014-(5)-(obnoveny).pdf [PDF, 2.3MB]
K Vašemu dotazu týkajícího se VZ v případě havárie je třeba uvést, že zadavatel si musí být před uveřejněním zadávací dokumentace vědom toho, zda je schopen definovat předmět veřejné zakázky. Vzhledem k povaze havárie, která není předvídatelná, upozorňujeme, že by mohlo být naplněno ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ (tedy, zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajně naléhavého případu, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení). Limit finančních prostředků v tomto případě není zákonem určen.

Dobrý den,

dle ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) nesmí dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, být současně v tomtéž zadávacím řízení subdodavatelem, kterým jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci.
Lze tedy dovodit, že subdodavateli nic nebrání v tom, aby poskytnul kvalifikaci dle § 51 odst. 4 ZVZ vícero dodavatelům, kteří podali nabídku v tomtéž zadávacím řízení. Rozhodne-li se však tento subdodavatel kromě toho podat i vlastní nabídku, tj. bude v rámci stejného zadávacího řízení na veřejnou zakázku současně vystupovat jako dodavatel a subdodavatel poskytující kvalifikaci, je zadavatel dle § 69 odst. 3 ZVZ povinen takovou nabídku dodavatele vyřadit a následně se zadávacího řízení dodavatele také vyloučit. Nabídky dodavatelů, jimž poskytoval kvalifikaci, nebudou nijak dotčeny.

Dle ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, je však povinen dodržet zákonné zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v § 6.

Kvůli naplnění zásady transparentnosti musí být dostatečně přesně stanoveny požadavky a charakteristiky kladené na předmět plnění zakázky, tak, aby Uchazečům umožnily zpracovat nabídky, které budou mezi sebou vzájemně porovnatelné a Zadavatel měl tak možnost vybrat z nich nabídku nejvýhodnější. Zadavatel musí sám zvážit charakter předmětu plnění a to, do jaké míry ve vztahu k němu bude mít místo dodání předmětu plnění vliv na porovnatelnost nabídky. Dalo by se očekávat, že např. u dodání písemného materiálu elektronickou formou do datové schránky Zadavatele toto nebude mít významný vliv na výši nabídkové ceny a Zadavatel si tak bude moci vybírat mezi porovnatelnými nabídkami. Na druhé straně, nutnost fyzického dodání objemného materiálu do vzdáleného místa přejímky bude mít téměř jistě vliv na cenu nabídky, pokud Uchazeči předpokládali a do nabídky zakalkulovali jiné místo dodání než je místo Zadavatelem nyní požadované.

Lze se tedy domnívat, že v druhém případě by se mohlo jednat o pochybení a jelikož zakázka, jak sami uvádíte, je financována z dotací EU, doporučovali bychom Vám konzultovat možnost nápravy s příslušným poskytovatelem dotace, který v metodice pro příjemce dotací (Pravidlech pro výběr dodavatelů) stanovuje pravidla postupu při výběrových řízení.

Dobrý den,
klíčové je, zda jsou naplněny definiční znaky veřejné zakázky dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZVZ“), tedy zda:

se jedná o smluvní vztah
mezi zadavatelem, tedy subjektem uvedeným v § 2 ZVZ, a
dodavatelem poskytujícím dodávky, služby či provedení stavebních prací, a
dodavatel poskytuje zadavateli plnění za úplatu.
Pro naplnění podmínky úplatnosti přitom není rozhodné, z jaké položky rozpočtu nebo z jakého fondu zadavatel uhradí úplatu za realizaci veřejné zakázky. Dle judikatury (např. rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 62 Ca 25/2009-159 ze dne 2. 2. 2011) může být podmínka úplatnosti naplněna, i když peněžité plnění neposkytuje přímo zadavatel; například pokud dodavateli uzavřením smlouvy se zadavatelem vzniká nárok na platbu od soukromých osob.
Smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem má být nákup stravovacích poukázek oproti nároku dodavatele na platby zčásti od zadavatele a zčásti od jeho zaměstnanců, proto splňuje prvek úplatnosti dle § 7 ZVZ a zadavatel je povinen splnit povinnosti, které mu ZVZ ukládá pro zadání veřejné zakázky.

Dobrý den,
zadavatel si může v zadávací dokumentaci s odkazem na § 44 odst. 6 věta druhá zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, přičemž tento požadavek je zadavatel povinen uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.
V případě, že tedy zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučil plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 44 odst. 6 ZVZ, může vybraný dodavatel předmět plnění takové veřejné zakázky plnit zcela nebo z části prostřednictvím subdodavatele.
Ohledně Vašeho dalšího dotazu týkajícího se podjatosti členů hodnotící komise řeší tuto otázku ustanovení § 74 odst. 7 ZVZ. Zde je uvedeno, že členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatí, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný poměr. ZVZ tak neřeší otázku podjatosti člena hodnotící komise ve vztahu k subdodavateli, ale pouze k uchazečům zadávacího řízení a případné posouzení daného skutkového stavu by bylo v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, popřípadě soudu.
Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu vyplývá, že smlouva uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem je uzavřena na dobu neurčitou s tím, že v únoru končí fixační období cen, na jejichž základě byla smlouva uzavřena.

Pokud je tedy smlouva uzavřená na dobu neurčitou, dle ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. ZVZ tak jinými slovy přímo stanoví, že není možná podstatná změna práv a povinností, z čehož vyplývá, že nepodstatné změny učinit lze. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Rozšířením předmětu veřejné zakázky je myšleno rozšíření předmětu původní veřejné zakázky zadané v minulosti. Toto ustanovení má zabránit tomu, aby zadavatelé neoprávněně navyšovali množství služeb, dodávek či stavebních prací nad rámec původní veřejné zakázky. S ohlédnutím na Vámi popsaný případ lze konstatovat, že předmětem smlouvy, která má být měněna, jsou slevy ze všech jednotlivých jednotkových cen. Předpokládáme tedy, že předmět veřejné zakázky jakož i jeho obsah nebude plánovanou změnou smlouvy dotčen, čímž nedojde k podstatné změně smlouvy dle ustanovení § 82 odst. 7 písm. a) ZVZ.
Při použití změny v původním zadávacím řízení by byla umožněna účast jiných dodavatelů – v souvislosti s Vaším dotazem lze konstatovat, že ani ustanovení § 82 odst. 7 písm. b) ZVZ nelze považovat za podstatnou změnu smlouvy.
Další změna považována dle ustanovení § 82 odst. 7 písm. c) ZVZ za změnu podstatnou je taková, která by za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jedná se především o změny smlouvy v souvislosti s parametry hodnotících kritérií. S odkazem na předmětný dotaz nepředpokládáme, že jde o změnu podstatnou a tedy nepřípustnou.
A konečně dle ustanovení § 82 odst. 7 písm. d) ZVZ je za podstatnou změnu považovaná i taková změna, která by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče, nicméně jelikož dodavatelem nabízené slevy ze všech jednotlivých jednotkových cen budou představovat změnu ekonomické rovnováhy smlouvy ve prospěch zadavatele, nejedná se v předmětném případě o změnu podstatnou.

Na základě výše uvedeného uvádíme, že pokud není možné plánovanou změnu smlouvy označit jako podstatnou v souladu s výše uvedeným ustanovením ZVZ, je možné změnu smlouvy připustit.

V případě, že by smlouva byla ukončena k datu, kdy zároveň končí fixační období cen, doporučujeme, aby zadavatel zahájil v odpovídajícím druhu dle ustanovení § 21 odst. (1) ZVZ nové zadávací řízení, neboť se domníváme, že by teoreticky mohla nastat situace, kdy by jiní dodavatelé mohli nabídnout stejné či ještě nižší jednotlivé jednotkové ceny než ty, které po slevě nabídl současný dodavatel.

Dobrý den,
na zahájené zadávací řízení se vztahuje zákonná právní úprava účinná v době zahájení zadávacího řízení.
S odkazem na § 26 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním
a) oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo
b) výzvy o zahájení zadávacího řízení.
Předběžným oznámením o zahájení zadávacího řízení tedy není zadávací řízení zahájeno a není ani novelou dotčena jeho platnost.
Dle Vašeho sdělení bude ve Vašem případě zadávací řízení zahájeno v době, kdy odešlete oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (§ 26 odst. 1 písm. a) ZVZ) a bude se tedy řídit zákonnou právní úpravou účinnou v té době.

Dobrý den,
vyloučení uchazeče ze zjednodušeného podlimitního řízení může být provedeno pouze v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení je zejména nesplnění kvalifikačních předpokladů. Vedení exekučního řízení může mít dle našeho názoru vliv na ekonomickou a finanční situaci dodavatele. Možnost požadovat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady je však zákonem redukována na požadavek předložit čestné prohlášení o své ekonomické a kvalifikační způsobilosti splnit veřejnou zakázku (§ 50 odst. 1 písm. c) ZVZ).
Vycházíme z toho, že Vámi zmiňovaný záznam o probíhajícím exekučním řízení na jednoho z jednatelů je záznam v obchodním rejstříku podle § 65 písm. h) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V tom případě by se jednalo o postižení podílu některého společníka ve společnosti na základě rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí nebo na základě exekučního příkazu.
Nejsou nám známy bližší skutečnosti o zadávané veřejné zakázce ani o situaci zmiňovaného uchazeče, přesto si dovolujeme usuzovat, že na základě uvedení „záznamu o probíhajícím exekučním řízení na jednoho z jednatelů ve výpise“ nevyvstávají důvody pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. Jak uvádíte, exekuce směřuje jen proti jednomu z jednatelů dodavatele a samotné provedení exekuce bude mít pravděpodobně za následek změnu v osobě společníka. Takovéto skutečnosti nemívají za následek, že společnost není schopna realizovat veřejné zakázky.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), upravuje zejména postupy zadavatelů vedoucí k uspokojení jejich poptávek. Zadávání veřejných zakázek se uskutečňuje v různých druzích zadávacího řízení (§ 26 ZVZ). Jedním z rozlišovacích znaků mezi těmito zadávacími řízeními je způsob oslovení potenciálních dodavatelů.
Například v otevřeném řízení, které je považováno za nejtransparentnější, oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku a vyzývá je k podání jejich nabídek a prokázání jejich kvalifikace (§ 27 ZVZ). V otevřeném řízení je stanovena povinnost oslovit všechny dodavatele. Zadavatel tak činí prostřednictvím uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
V užším řízení (§ 28) a v jednacím řízení s uveřejněním (§ 29 ZVZ) se taktéž oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku. Následný postup je však rozdělen do dvou fází. V první fázi se vyzývají všichni dodavatelé k podání žádostí o účast a k prokázání kvalifikace. V další fázi jsou k podání nabídek vyzváni jen ti ze zájemců, kteří prokázali kvalifikaci. Výjimečně je připuštěno omezování počtu zájemců na základě objektivních kritérií (§ 61 a § 66 ZVZ).
Jednací řízení bez uveřejnění je zadávacím řízením, ve kterém nedochází k oslovení neomezeného počtu potenciálních dodavatelů, naopak z důvodů existence zvláštních okolností (§ 23 ZVZ) se vyzývá k jednání pouze omezený počet dodavatelů či dokonce jen jeden dodavatel (§ 34 ZVZ).
V soutěžním dialogu se vybízí k podání žádosti o účast neomezený počet dodavatelů. Avšak k účasti v samotném dialogu jsou vyzváni pouze ti zájemci, kteří prokázali zadavateli svou kvalifikaci.
Postupovat ve zjednodušeném podlimitním řízení je přípustné pouze za splnění podmínek stanovených v § 25 ZVZ. V tomto zadávacím řízení vyzývá zadavatel 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi (§ 38 ZVZ).
Na národní úrovni se dokumenty uveřejňují ve Věstníku veřejných zakázek (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ ) a na nadnárodní v Úředním věstníku Evropské unie (http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do ). Některé dokumenty (např. zadávací dokumentaci) uveřejňují zadavatelé na svých profilech, jejich seznam můžete nalézt na http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/co/Searching/ShowPublicPublisherProfiles .
Závěrem shrnujeme, že při zadávání veřejných zakázek je rozsah oslovovaných dodavatelů regulován právními předpisy. Jedná se o poměrně komplikovanou úpravu, která v sobě zahrnuje jak uložení povinnosti oslovit prostřednictvím uveřejnění všechny dodavatele, tak i oprávnění oslovit jen jednoho dodavatele napřímo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se v rámci výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek zabývá i touto problematikou (sbírka jeho rozhodnutí je dostupná na http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html ).

Dobrý den,
vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), není zadavatel povinen postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“ nebo „ZVZ“), avšak je povinen dodržet zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
V případě, že zadavatel zadává veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště, je současně povinen dodržovat „Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit“ (dále jen „Pravidla“), která jsou v platném znění stanovena v příloze usnesení vlády č. 222 ze dne 28. března 2012 a jsou účinná od 1. 7. 2012. Zadavatel může při zadávání veřejných zakázek rovněž postupovat dle svých vnitřních pravidel, přičemž platí, že v případě vzájemného nesouladu mají vždy přednost Pravidla. Pokud tedy zadavatel zadává VZMR prostřednictvím e-tržiště, měl by při absenci svých vnitřních pravidel zadávání vycházet z výše uvedených Pravidel a jeho povinností je dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ.
V článku VI. 3 odst. 2. Pravidel „Zahájení zadávacího řízení a zadávací podmínky“ jsou pro zadávání VZMR stanoveny povinné minimální požadavky na obsah výzvy k podání nabídky v přímém zadání, v řízení uzavřená výzva a v řízení otevřená výzva. V rámci těchto minimálních požadavků Pravidla stanoví, že výzva k podání nabídky musí obsahovat rovněž „hodnotící kritéria a způsob hodnocení“. Jelikož se jedná o VZMR, kdy zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ, je na zadavateli, jaká hodnotící kritéria si stanoví. Je nutné tedy posoudit, jaká kritéria pro hodnocení nabídky jste si v zadávací dokumentaci stanovili a podle nich postupovat v zadávacím řízení, aby byla splněna zásada transparentnosti.
Vzhledem k tomu, že postup, který předchází uzavření smlouvy na VZMR, není ZVZ výslovně upraven a neprobíhá tedy v zadávacím řízení, je při zadávání VZMR zadavatel vázán shora uvedenými Pravidly a vlastními vnitřními pravidly. Obecně se má tedy za to, že zadavatel není při zadávání VZMR, až na výše uvedené, ZVZ nijak omezen. S odkazem na článek VI.8 odst. 9 Pravidel může zadavatel zadávací řízení zrušit kdykoliv, a to nejpozději do doby uzavření smlouvy, vždy však musí uvést odůvodnění. V případě, že zadavatel zruší zadávací řízení, uveřejní tuto skutečnost včetně odůvodnění v e-tržišti. S odkazem na shora uvedené na Vás povinnost dle § 84 ZVZ nedopadá a v případě, že Vám zbyla pouze jedna nabídka, nemusíte zadávací řízení rušit.
Jak již bylo tedy výše zmíněno, není zadavatel povinen u VZMR postupovat dle ZVZ, může však podle něj postupovat dobrovolně. S ohledem na tuto skutečnost může hodnotící komise (pokud byla ustanovena) dle § 76 odst. 4 po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení jeho nabídky. Toto uvádím s odkazem na Váš dotaz ohledně možnosti jednat s uchazečem, který má nejnižší nabídkovou cenu o opravě jeho nabídky. Chtěla bych však upozornit na povinnost postupovat v souladu s § 6 ZVZ. Pokud by došlo k dohodě s daným uchazečem, považuje se za přípustnou změna podané nabídky, která nebude podstatná, nebudou tedy prováděny změny, které by měly vliv na pořadí uchazečů, nebo by takovou změnou byl uchazeč ekonomicky zvýhodňován. V tomto odkazuji na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení podklady pro lepší orientaci v postupu zadávání VZMR:
http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska

Dobrý den,
pokud jde o veřejnou zakázku z hlediska jejího předmětu v případě smíšeného plnění, a to stavebních prací a dodávek včetně montáže je rozhodující, zda jsou dodávky nezbytné k provedení stavebních prací (pak se stanou veřejnou zakázkou na stavební práce) nebo zda jsou stavební práce ve vztahu k dodávkám pouze vedlejším plněním, které není základním účelem veřejné zakázky, ale jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (pak jsou veřejnou zakázkou na dodávky). V případě kombinace veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění jsou stavební práce a dodávky je rozhodující tzv. pravidlo účelu.

Dle ustanovení § 8 odst. (2) zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejnou zakázkou na dodávky i taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Toto ustanovení dopadá právě na situaci, kdy účelem veřejné zakázky je instalace venkovních chladících agregátů, ale současně je potřeba ještě plnění dalších činností, které jsou nezbytné pro uvedení dodávaného plnění do provozu – činnosti související s instalací zařízení a přizpůsobení nového systému chlazení budovy. Aby tedy mohl být nový systém chlazení budovy uveden do provozu, je třeba provést nezbytné stavební a montážní práce, které jsou v tomto případě jednoznačně vedlejším plněním, tzn. hlavním účelem předmětné veřejné zakázky je dodávka nového systému chlazení budovy schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, nikoliv nezbytné stavební a montážní práce.

Oproti tomu je veřejnou zakázkou na stavební práce taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3. Popis jednotlivých stavebních činností dle přílohy č. 3 ZVZ obsahuje stavební činnost třídy 45.33 Instalatérské práce, jejímž obsahem je montáž v budovách a jiných stavbách vytápěcího, ventilačního, chladícího nebo klimatizačního zařízení a vedení. Tuto činnost lze zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Z ustanovení § 9 odst. (2) ZVZ vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky. Základním účelem ve smyslu § 9 ZVZ je, zdali stavební práce jsou hlavním plněním veřejné zakázky a dodávka nového systému chlazení budovy by byla pouze nezbytná k provedení předmětu veřejné zakázky.

K Vašemu dotazu uvádíme, že při posouzení se postupovalo s ohledem na tzv. pravidlo účelu. Na základě výše uvedeného je třeba na veřejnou zakázku, jejímž účelem je instalace venkovních chladících agregátů a kde je současně potřeba plnění dalších činností, které jsou nezbytné pro uvedení dodávaného plnění do provozu, pohlížet jako na veřejnou zakázku na dodávku neboť hlavním účelem předmětné veřejné zakázky je dodávka nového systému chlazení budovy schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, nikoliv nezbytné stavební a montážní práce.

Dobrý den,
z ustanovení zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ vyplývá, že ustanovil-li zadavatel hodnotící komisi, je jejími závěry vázán. Výjimku představuje situace uvedená v § 79 odst. 5 ZVZ, kdy zadavatel zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený ZVZ, v takovém případě rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám.
Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel nemůže neakceptovat závěry hodnotící komise v jiném případě než v případě porušení postupu stanoveného ZVZ. Proto pokud rada města nerozhodla o výběru nejvhodnější nabídky v souladu se závěry hodnotící komise z jiného důvodu než z důvodu porušení ZVZ ze strany hodnotící komise a zároveň platí, že rada města je oprávněna jednat jménem zadavatele, nepostupovala zřejmě v souladu s ustanovením ZVZ. Pokud důvodem pro nerozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo porušení postupu stanoveného ZVZ, musí zadavatel rozhodnout o novém posouzení a hodnocení nabídek.
Pro zrušení zadávacího řízení musí být naplněn jeden z důvodů uvedených v § 84 ZVZ.
Dále je třeba sdělit, že ZVZ nestanoví, které z povinností zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky plní starosta, které zastupitelstvo či rada obce a které případně jiné její orgány. Kompetence jednotlivých orgánů obce stanoví příslušné právní předpisy upravující pravomoci a odpovědnost jednotlivých orgánů územně samosprávného celku – obce. Jedná se jednak o právní předpisy vydávané pod patronací ministerstva vnitra, jako například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), nebo zákony upravující povinnosti spojené s hospodařením s veřejnými prostředky, jako je například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, pokud se vztahuje na hospodaření obcí. Garantem tohoto zákona je Ministerstvo financí ČR.
U podlimitní veřejné zakázky je osobou oprávněnou k výběru nejvhodnější nabídky dle § 81 ZVZ zadavatel. Kdo jedná jako zadavatel ve Vaší obci, by mělo vyplývat ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, případně z vnitřních předpisů obce. Pokud by byl oprávněn o výběru nejvhodnější nabídky rozhodnout starosta, měl by tak učinit v souladu se závěry hodnotící komise, pokud je o výběru nejvhodnější nabídky oprávněna rada města, měla by tak učinit ona, avšak v souladu se závěry hodnotící komise.

Dobrý den,
ve svém dotaze naznačujete zájem využít výjimku v postupu při zadávání veřejných zakázek uvedenou v § 18 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), známou jako tzv. in-house. Ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ uvádí následující: Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby. Z výše uvedeného vyplývá, že pro využití výjimky z působnosti ZVZ je nezbytné splnění dvou podmínek, přičemž první z nich je skutečnost, že osoba, které má zadavatel v úmyslu zadat veřejnou zakázku vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto zadavatele. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda technické služby poskytují své služby z podstatné části (podstatnou částí se rozumí 80 %) městu či zda vykonávají svou činnost také pro jiné subjekty. Pokud by byla splněna podmínka výkonu podstatné činnosti ve prospěch daného veřejného zadavatele a zároveň by veřejný zadavatel disponoval výlučnými majetkovými právy, mohl by využít výjimky in-house uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ.

Dobrý den,
přestože některá e-tržiště umožňují služby obdobné tzv. doručenkám (kdy na e-mail obdržíte zprávu o tom, že si adresát zasílanou zprávu přečetl), nefungují e-tržiště obdobně jako datové schránky, u kterých je možné bez pochyby určit okamžik doručení zasílané zprávy. Při stanovení okamžiku doručení zprávy zasílané prostřednictvím e-tržiště je tedy nezbytné vycházet z obecných pravidel stanovených soukromoprávními předpisy. V souladu s ustanovením § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) platí, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Občanský zákoník obsahuje ustanovení týkající se tzv. domněnky doby dojití, ta však platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb, což zjevně není případ doručování prostřednictvím e-tržiště. Ke stanovení doby doručení u elektronických prostředků se však opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rámci svých rozhodnutí (např. rozhodnutí 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009), ve kterých za okamžik doručení právního úkonu nepřítomné osobě považuje okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu postačí, že adresát právního úkonu nabyl faktickou možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. V souvislosti s Vaším dotazem bychom s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR považovali za okamžik doručení okamžik, který bezprostředně následuje po odeslání zprávy prostřednictvím e-tržiště. Počátek běhu lhůt by tedy připadl na den (resp. pracovní den) následující po dni odeslání, resp. doručení zprávy dodavateli prostřednictvím e-tržiště.

Dobrý den,

tážete se na správný postup zadavatele v rámci výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu. V rámci výběrových řízení na veřejné zakázky malého rozsahu není stanovena povinnost zadavatele postupovat dle ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), s výjimkou zásad uvedených v § 6 ZVZ.
Ptáte se, jak hodnotit nabídkové ceny jednotlivých dodavatelů, z nichž někteří jsou plátci DPH, jiní neplátci DPH. V první řadě je třeba uvést, že zadavatel musí hodnotit nabídkové ceny v souladu se zadávací dokumentací. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že hodnotícím kritériem předmětné veřejné zakázky malého rozsahu je výše nabídkové ceny, dá se předpokládat, že stanovil, zda bude rozhodná výše nabídkové ceny bez DPH nebo včetně DPH. Pokud tedy např. zadavatel stanovil, že rozhodnou je výše nabídkové ceny včetně DPH, je nezbytné hodnotit pouze nabídkové ceny včetně DPH.
Pokud však zadavatel tuto informaci neuvedl a pouze sdělil, že hodnotícím kritériem je výše nabídkové ceny bez dalšího, jedná se o nejasné stanovení podmínek výběrového řízení a existuje riziko porušení zásady transparentnosti výběrového řízení.
Aby byla zajištěna zásada rovného přístupu, musí zadavatel vzájemně porovnávat nabídkové ceny uvedené buď jako ceny bez DPH nebo jako ceny včetně DPH.
Ustanovení § 79 odst. 2 ZVZ uvádí, že nestanoví-li zadavatel jinak, rozhoduje při hodnocení pro plátce DPH cena bez DPH a pro neplátce DPH cena včetně DPH. Přestože předmětná veřejná zakázka není zadávána v režimu ZVZ, doporučujeme zadavateli použit výše uvedené pravidlo analogicky. Jelikož je tedy zadavatelem obec, která je neplátcem DPH, měla by být pro účely hodnocení rozhodná cena včetně DPH, není-li stanoveno jinak.

Dobrý den,
podle § 76 odst. (1) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků, požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. (1) ZVZ.

Požaduje-li zadavatel v zadávacích podmínkách ocenění všech položek položkového rozpočtu v souladu s projektovou dokumentací pro provádění stavby (vyhl. č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr), tedy i rozpočtové rezervy a vedlejších rozpočtových nákladů a uchazeči uvedou v nabídce u této položky hodnotu 0 Kč, přičemž z nabídky uchazečů vyplývá jednoznačný závazek předmět veřejné zakázky splnit, doporučujeme hodnotící komisi zadavatele požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky postupem podle § 76 odst. (3) ZVZ, v němž by se uchazeč měl vyjádřit k hodnotě 0 Kč u položek rozpočtová rezerva a vedlejší rozpočtové náklady v položkovém rozpočtu a zdůvodnit tento způsob jejich ocenění ve stanovené lhůtě.

Hodnotící komise posoudí uvedené položky položkového rozpočtu s hodnotou 0 Kč na základě písemného vysvětlení uchazeče a neshledá-li vysvětlení uchazeče u uvedených položek položkového rozpočtu za odůvodněné objektivními příčinami, nabídku podle § 76 odst. (1), (6) ve spojení s § 6 odst. (1) ZVZ vyřadí ze zadávacího řízení, neboť ji posoudí jako nepřijatelnou podle § 22 odst.(1) písm. b) ZVZ. Teprve poté by měla hodnotící komise při dodržení všech ustanovení ZVZ přistoupit k hodnocení nabídek.
V této souvislosti odkazujeme na názor vyslovený v rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.: R040/2007/02-07002/2007/310-Šp ze dne 6.4.2007, v němž uvádí “…není vyloučeno, že některý z uchazečů může zadavateli reálně nabídnout cenu některé položky rozpočtu za podstatně nižší cenu, než obsahují ostatní nabídky uchazečů, a to např. z důvodu, že sídlo společnosti je v blízkosti místa předmětu veřejné zakázky, z důvodu, že uchazeč poblíž místa plnění VZ provádí jiné stavební práce a přebytečnou zeminu upotřebí na jiné stavbě, o využití přebytečné zeminy se dohodne s jiným subjektem, který ji dále využije apod. Nelze tedy automaticky vyloučit možnost, že některá položka položkového rozpočtu je nižší (příp. má nulovou hodnotu), než v případě ostatních uchazečů.“

Dobrý den,

Ve Vašem případě záleží na skutečnosti, zda na straně zadavatele stojí Vaše společnost, která zadává pro školy veřejnou zakázku na dodávky tabletů a následně podepisuje smlouvu s dodavatelem nebo zda je Vaše společnost pouze příjemcem dotace, přičemž na straně zadavatele stojí každá škola zvlášť a každá škola zvlášť zároveň uzavírá smlouvu s vlastním dodavatelem.

V prvním případě je nezbytné dodržet následující:
Podle § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla či na ně ZVZ, s výjimkou § 6 ZVZ, vůbec nedopadá.
Ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ dále ukládá zadavateli povinnost sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek, které hodlá v průběhu účetního období pořídit. Obdobnost dodávek je nutné posuzovat vždy s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podmínkou použití tohoto ustanovení je tedy vzájemná souvislost dodávek a zároveň vědomí zadavatele, že bude takové dodávky v průběhu účetního období pořizovat.
Jelikož ve Vámi popsaném případě existuje zcela zřejmá vzájemná souvislost mezi jednotlivými veřejnými zakázkami, a to i v případě, že by jednotlivé školy měly odlišné požadavky na technické parametry pořizované techniky, a zároveň i záměr zadavatele dané veřejné zakázky v důsledku přiznání dotace realizovat. S ohledem na výše uvedené doporučujeme v prvním případě předpokládané hodnoty všech pořizovaných tabletů sečíst a zadat prostřednictvím příjemce dotace společně jako nadlimitní (vycházíme z informace v dotaze) veřejnou zakázku podle relevantních ustanovení ZVZ.
K druhé možnosti uvádíme toto:

Pokud by zadavatelem byly jednotlivé školy, lze na základě poskytnutých informací konstatovat, že jednotlivé veřejné zakázky na dodávky tabletů nedosahují finančního limitu 2 000 000 Kč bez DPH a spadají tak podle § 12 odst. 3 ZVZ do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu. Na daný případ se proto vztahuje generální výjimka dle § 18 odst. 5 ZVZ a zadavatel proto není povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu dle ZVZ, musí však dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ.

V tomto případě je možné, aby si každá škola pořídila tablety sama, tedy realizovala veřejnou zakázku malého rozsahu.

Dobrý den,
při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, na jejichž zadávání se nevztahuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), je nicméně zadavatel vždy povinen zajistit dodržení zásad uvedených v ustanovení § 6 ZVZ, tedy dodržení zásady rovného zacházení, zásady transparentnosti a zásady zákazu diskriminace. Aby byly dodrženy výše uvedené zásady, je vždy nutné, aby zadavatel postupoval vždy tak, jak bylo stanoveno v zadávacích podmínkách.
Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, že kritériem pro hodnocení nabídek bude nabídková cena bez DPH. Hodnotící kritérium stanovené zadavatelem je vždy rozhodující a tento zákonný předpoklad je vymezen i v ustanovení § 79 odst. 2 ZVZ.
Pokud tedy v zadávací dokumentaci zadavatel výslovně stanovil, že předmětem hodnocení nabídek bude cena bez DPH, je třeba při hodnocení vycházet z nabídkové ceny bez DPH. V daném případě není rozhodující, zda dodavatel je či není plátce DPH, ale jednoznačně stanovená podmínka zadavatele, že nabídkové ceny uchazečů budou hodnoceny dle ceny bez DPH. V opačném případě by zadavatel v rozporu se zásadami uvedenými v § 6 ZVZ přistoupil k hodnocení neporovnatelných nabídek, přičemž tento postup by mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
Jelikož se v dotazovaném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nabízí se zadavateli v zásadě dvě možnosti, jak v daném případě postupovat. Jednou z možností je uchazeče, neplátce DPH, vyloučit z důvodu nesplnění podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci s tím, že uvedený postup nebude v rozporu se zákonem, resp. zásadami uvedených v § 6 ZVZ.
Druhou možností je tohoto uchazeče vyzvat k vysvětlení nabídkové ceny, tj. zda nabídkovou cenu včetně DPH uvedl omylem nebo zda tak učinil z důvodu svého postavení jako neplátce DPH. V každém případě platí, že je nepřípustná jakákoliv změna nabídky, tedy i nabídkové ceny. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o plátce DPH, lze se oprávněně domnívat, že nabídková cena bez i včetně DPH by zůstala nedotčena, jelikož DPH státu neodvádí. Výše uvedeným postupem nedojde ke změně nabídkových cen jednotlivých uchazečů, přičemž zadavatel tak získá porovnatelné nabídky a může přistoupit k hodnocení nabídkových cen bez DPH.
Postup naznačený v předchozím odstavci lze doporučit, neboť zadavatel uvedeným způsobem podpoří soutěžní princip a současně naplní i zásady 3E.

Dobrý den,
cesí se rozumí postoupení pohledávky smlouvou, kterou uzavře věřitel (postupitel) s postupníkem. Postupník se pak stává nový věřitelem závazku. Za globální cesi se označuje postoupení souboru třeba i budoucích pohledávek. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučují (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“). Postoupení pohledávky nepodléhá souhlasu dlužníka.
Pohledávkou je právo věřitele vůči dlužníku na určité plnění. U smluv na veřejnou zakázku je obvyklé, že pohledávka dodavatele vůči zadavateli spočívá v právu na zaplacení ceny za plnění, které mu bylo dodavatelem poskytnuto. Při postoupení práva na zaplacení sjednané ceny na subdodavatele je z pohledu zadávání veřejných zakázek nezbytné dohlédnout na to, aby nedošlo k tzv. podstatné změně.
Podle § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by:
a) rozšířila předmět veřejné zakázky,
b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
V ZVZ není blíže stanoveno, že by podstatnou změnu smlouvy nesměl provést dodavatel. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že zákaz umožnit podstatnou změnu práv se vztahuje pouze na zadavatele. Vzhledem k tomu, že postoupení pohledávky lze provést i bez souhlasu dlužníka, je obvyklé, že zadavatelé v zadávacích podmínkách postoupení pohledávek zakazují. Pro posouzení, zda není provedené postoupení pohledávky v rozporu se ZVZ, bude nezbytné zkoumat nejen samotnou rámcovou smlouvu, ale i zadávací podmínky či průběh samotného zadávacího řízení.
Ve svém dotazu uvádíte, že postoupená pohledávka vyplývá z rámcové smlouvy. Rámcovou smlouvou se pro účely ZVZ rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství (§ 11 ZVZ). Z rámcových smluv ve smyslu ZVZ nevznikají žádné pohledávky. Podstatou tohoto institutu je, že zadavatel v zadávacím řízení uzavře rámcovou smlouvu. Na jejím základě pak může zadávat (§ 92 ZVZ) jednotlivé veřejné zakázky s plněním, které je svým charakterem obdobné a opakující se, aniž by se provádělo další zadávací řízení.
Upozorňujeme, že pokud by měla změnu závazku spočívat ve změně uchazeče, se kterým je uzavřena rámcová smlouva, na osobu, která byla původně subdodavatel, jednalo by se o nepřípustnou změnu. Postoupením pohledávky nemůže dojít k změně v osobě uchazeče, se kterým je rámcová smlouva uzavřena.
Závěrem shrnujeme, že jedná-li se o postoupení práva na zaplacení ceny za poskytnuté plnění ze smluv na veřejné zakázky, které budou zadávané na základě rámcové smlouvy a takováto změna nebude v rozporu s rámcovou smlouvou, zadávacími podmínkami či jinak představovat podstatnou změnu ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ, neshledáváme důvodu, aby byla tato změna považována za provedenou v rozporu se ZVZ. Budou-li dodrženy požadavky stanovené v § 1887 OZ, může se jednat i o pohledávky, které teprve vzniknou.

Dobrý den,
dodavatel je dle § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) oprávněn podat písemné námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Námitky musí dodavatel doručit zadavateli písemně, nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
Dodavatel v námitkách dle § 110 odst. 7 ZVZ uvede, kdo námitky podává (identifikační údaje dodavatele); proti kterému úkonu zadavatele námitky směřují (námitky proti zadávacím podmínkám dle § 110 odst. 3 ZVZ); v čem je spatřováno porušení zákona a uvede újmu, která dodavateli hrozí. V případě námitek proti zadávacím podmínkám dodavatel zpravidla jako hrozící újmu uvádí, že je mu v důsledku požadavku zadávacích podmínek, který je v rozporu se ZVZ, znemožněno zúčastnit se zadávacího řízení.
Pokud se dodavatel domnívá, že jsou zadávací podmínky „šity na míru konkrétního dodavatele“, může se jednat zejména o tyto případy:
stanovení technických podmínek v rozporu s požadavky dle § 45 odst. 3 a 4 a § 46 ZVZ; tedy technické podmínky buď zaručují neoprávněnou konkurenční výhodu, vytváří neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, nebo zadavatel odkazuje v daném případě neoprávněně na normy, jež nemají evropský či nadnárodní základ,
zadavatel použije v rozporu s § 44 odst. 11 ZVZ při vymezení předmětu veřejné zakázky označení příznačné pro určitého dodavatele,
zadavatel v rámci kvalifikačních předpokladů požaduje v rozporu s § 50 odst. 2 ZVZ prokázání skutečností, jež nesouvisí bezprostředně s předmětem veřejné zakázky, nebo v rozporu a s § 50 odst. 4 ZVZ stanoví kvalifikační předpoklady, které vedou k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.
Dále může dodavatel dovodit nesoulad zadávacích podmínek se ZVZ z důvodu porušení obecného požadavku zákazu skryté diskriminace dle ustanovení § 6 odst. 1 ZVZ. Zde se jedná o případy požadavků kdekoli v rámci zadávacích podmínek, které navenek působí korektně a nestranně, avšak na základě argumentů z oboru plnění veřejné zakázky lze prokázat, že jejich účelem je znemožnit účast v zadávacím řízení určitému uchazeči, ač by tento jinak byl způsobilý splnit řádně předmět veřejné zakázky. Je třeba doplnit, že zákaz skrytě diskriminačních požadavků potvrdil i Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008.
Pro úplnost bychom chtěli upozornit i na institut dodatečných informací. Dodavatel je oprávněn požadovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZVZ (podlimitní veřejné zakázky), nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.
Někteří dodavatelé nejprve podávají žádost o dodatečné informace, aby se vyhnuli nutnosti podat námitky. Oprávnění dodavatele podat námitky proti zadávacím podmínkám dle § 110 odst. 3 ZVZ není podáním žádosti o dodatečné informace dotčeno.

Dobrý den,
v souladu s ust. § 43 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) jsou uchazeči svými nabídkami vázáni po dobu zadávací lhůty.
V souladu s ust. § 43 odst. 3 začíná zadávací lhůta běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací lhůta se však, dle druhé věty třetího odstavce uvedeného ustanovení, prodlužuje uchazečům, s nimiž může zadavatel v souladu se ZVZ uzavřít smlouvu, až do doby uzavření smlouvy podle ust. § 82 odst. 4 nebo do zrušení zadávacího řízení, což se, jak uvádíte ve svém dotazu, vztahuje i na případ zmíněného uchazeče.
Uchazeči mohou svými nabídkami řádně podanými do zadávacího řízení disponovat do začátku běhu zadávací lhůty. Z uvedeného vyplývá, že v této době mohou vzít své nabídky i zpět. Následně okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek, začíná běžet zadávací lhůta, a uchazeči již s podanými nabídkami disponovat nemohou.
Uchazečem předložené vzorky jsou součástí podané nabídky a zadavatel je povinen v souladu s ust. § 56 odst. 8 ZVZ tyto vzorky na základě písemné žádosti uchazeče po uzavření smlouvy nebo po zrušení zadávacího řízení bezodkladně vrátit nebo uhradit jejich hodnotu.
Jsou –li podány námitky nebo je-li podán návrh na přezkoumání úkonu zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zadávací lhůta neběží v souladu s ust. § 43 odst. 4 a 5 ZVZ. V případě podání návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo v případě, že Úřad zahájí řízení z moci úřední, běh zadávací lhůty pokračuje až dnem následujícím po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu. Konec zadávací lhůty se tak úměrně posouvá o dobu, kdy zadávací lhůta neběží, toto bude zřejmě příznačné i pro Vámi popsanou situaci.

Dobrý den,
v souladu s ust. § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“), nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Postup proti uvedenému ustanovení by ve Vašem případě znamenal nepřípustnou změnu smluvních podmínek. ZVZ taxativně uvádí výčet podstatných změn v tomtéž ustanovení. ZVZ za podstatnou považuje takovou změnu, která by
rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) a § 23 odst. 7 ZVZ,
za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Vzhledem k informacím uvedeným v textu Vašeho dotazu předpokládáme, že prodloužením doby realizace stavby nedojde k nepřípustné změně definované ve výše citovaném ustanovení pod písmeny a), b) a c), protože ke změně předmětu veřejné zakázky zjevně nedochází, vítězný dodavatel, jak uvádíte, by se i za předpokladu, že by nabídl dobu realizace stavby o délce, která by vyhovovala finančním možnostem zadavatele, umístil při hodnocení nabídek stále na prvním místě a konečně i proto, že nedochází ke změně zadávacích podmínek, daných zadavatelem, pokud vyjdeme z předpokladu, že konečný termín po posunutí doby realizace stavby by stále nepřekročil mezní termín – červen příštího roku – uvedený v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky.
Zda nastíněná změna mění ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče, nemůžeme z informací ve Vašem dotazu objektivně určit, nicméně pokud tomu tak není, nejedná se, s ohledem na výše uvedené, v konečném důsledku o nepřípustnou změnu smluvních podmínek dle ZVZ a zadavatel tak může dodatek ke smlouvě o dílo uzavřít.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu je patrné, že zadávaná veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na stavební práce dle ust. § 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“). Protože ale z Vašeho dotazu nelze jednoznačně určit, jaká dokumentace je přílohou zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce, odpovíme pouze v obecné rovině.
Povinné náležitosti zadávací dokumentace stanoví ust. § 44 odst. 3 ZVZ. U veřejných zakázek na stavební práce musí v souladu s ust. § 44 odst. 4 ZVZ, krom obecně povinných náležitostí uvedených v § 44 odst. 3 ZVZ, zadávací dokumentace obsahovat i příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky a zároveň soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
Výjimkou z výše uvedeného ustanovení § 44 odst. 4 ZVZ jsou veřejné zakázky na stavební práce podle ust. § 9 odst. 1 písm. b) nebo c), jejichž součástí je projektová činnost – příslušnou výjimku blíže stanoví ust. § 44 odst. 5 ZVZ.
Pro účely naší odpovědi na Váš dotaz předpokládáme, že Váš dotaz směřuje k výkladu ust. § 44 odst. 4 ZVZ. Příslušným prováděcím předpisem pro zpracování zadávací dokumentace dle náležitostí uvedených v ust. 44 odst. 4 ZVZ je vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
Výše uvedená vyhláška neřeší problematiku komplexně, ale používá odkazů na již existující a v praxi používané prováděcí právní předpisy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jedním z těchto prováděcích předpisů je i vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění, která stanoví náležitosti projektové dokumentace pro provádění staveb.
Lze říci, že pokud je jednou z příloh zadávací dokumentace, k Vámi uvedené veřejné zakázce, projektová dokumentace, která splňuje obsahové náležitosti „Projektové dokumentace pro provádění staveb“ uvedené ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, bez ohledu na název přílohy stanovený zadavatelem, jsou zadávací podmínky předmětné zakázky v tomto ohledu v souladu se ZVZ. Pokud tomu tak není, platí opak, tudíž zadavatel nenastavil zadávací podmínky v souladu se ZVZ.

Dobrý den,
rámcovou smlouvou se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.
V ZVZ není uložena povinnost vypovědět předcházející rámcovou smlouvu či vyčkat do skončení předcházejícího právního vztahu a až následně zahájit nové zadávací řízení (nepřípustným je pouze zahájení zadávacího řízení před zrušením zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění). Nevylučujeme však, že takováto povinnost může vyplývat ze samotné rámcové smlouvy, vnitřních předpisů zadavatele či z jiných právních předpisů.
Jako prevenci Vámi popsané situace, doporučujeme, v novém zadávacím řízení zvážit možnost nastavení platebních podmínek tak, aby mohl zadavatel platit přímo subdodavateli. Takovéto smluvním ujednání nepovažujeme za rozporné se ZVZ.

Dobrý den,
ustanovení § 110 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), které váže začátek běhu lhůty na okamžik doručení (v dikci NOZ „dojití“) oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, neřeší případy, kdy dodavatel zmaří doručení zásilky.
Je proto třeba použít ustanovení obecného předpisu, kterým je § 570 odst. 1 NOZ, část věty za středníkem, které určuje, že: „zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo“.
Okamžikem, kdy uchazeč vědomě zmařil doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, je okamžik, kdy odmítl převzít zásilku od pověřeného zaměstnance provozovatele poštovních služeb, nebo jiného dopravce zásilky, a není-li takového okamžiku, tak den, kdy byla zásilka dle dodacích podmínek provozovatele poštovních služeb, či jiného dopravce zásilky odeslána zpět.
Než zadavatel dojde k závěru, že uchazeč vědomě zmařil doručení oznámení, je třeba ověřit, zda uchazeč na obálce nabídky uvedl své sídlo jako adresu, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 5 ZVZ a zda nebylo sídlo dodavatele v mezidobí změněno. Možnou změnu sídla dodavatele lze ověřit v obchodním rejstříku. Konečně je třeba také ověřit, nemá-li dodavatel datovou schránku.
V případě, že zadavatel výše uvedeným postupem zjistí nové kontaktní údaje, je třeba, pokusí se nejprve doručit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky na nově zjištěnou adresu, nebo do datové schránky uchazeče.
Teprve pokud zadavatel nezjistí žádné nové kontaktní údaje nebo se nepodaří doručit písemnost ani jejich prostřednictvím, lze vycházet z toho, že zadavatel vědomě zmařil doručení oznámení a lhůta pro podání námitek dle § 110 odst. 4 ZVZ začala plynout.
Pro úplnost dodáváme, že domněnku doby dojití dle § 573 NOZ zřejmě nelze v tomto případě použít, neboť ta se uplatní jen tam, kde nelze zjistit dobu doručení, tj. kdyby byla zásilka doručována obyčejnou poštou.

Dobrý den,
pokud zadavatel použil v položce soupisu prací položku s nulovou výměrou, ačkoliv je to neobvyklé, mohl se uchazeč rozumně domnívat, že má tuto položku nacenit. Údaj o položce s nulovou výměrou tak lze klasifikovat jako ne zcela jednoznačný a protože dle § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů „za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel“, nelze nejednoznačnost zadávacích podmínek vykládat k tíži uchazeče; není tedy možné z důvodu nacenění předmětné položky uchazeče vyloučit.
K tomuto závěru vede podpůrně i § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanovuje, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V tomto případě použil sporný výraz v zadávacích podmínkách veřejné zakázky zadavatel, na jejichž základě uchazeč teprve následně podal nabídku.
Pro úplnost uvádíme, že předpokladem pro to, aby zadavatel pokračoval v posouzení a hodnocení nabídek, je, aby sporná položka neměla vliv na pořadí nabídkových cen a její dopady do celkové ekonomické výhodnosti smlouvy na veřejnou zakázku byly zanedbatelné. Pokud je podmínka splněna, lze veřejnou zakázku zadat, pokud podmínka splněna není, je nutné zrušit zadávací řízení.

Dobrý den,
na Vaši otázku není možné bez podrobné znalosti předmětné zakázky jednoznačně odpovědět. Ve svém dotazu vůbec neuvádíte, o jakou zakázku se jednalo, není tudíž zřejmé, zda se jednalo o zakázku na dodávky, služby či stavební práce, ani v jaké hodnotě se zakázka, alespoň řádově, pohybovala.

Pro posouzení zákonnosti postupu pana starosty je nutné posoudit, zda má být zadávaná zakázka zadávána s ohledem na její předpokládanou hodnotu procesními postupy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) a zda případně může být taková zakázka zadána v jednacím řízení bez uveřejnění:
Hodnota realizované zakázky         
Veřejný zadavatel není povinen v souladu s ust. § 18 odst. 5 ZVZ zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, za předpokladu, že dodrží ust. § 6 ZVZ (dodržení zásad transparentnosti, rovnosti a zákazu diskriminace).
Pokud tedy Vámi zmíněná zakázka nedosahovala hodnoty pro podlimitní veřejnou zakázku dle ust. § 12 odst. 1, resp. odst. 2 ZVZ (2.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby a 6.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce), jedná se o zakázku malého rozsahu a zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ (vyjma ust. § 6 ZVZ). V takovém případě by zadavatel tedy ZVZ neporušil.
Zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění
Za předpokladu, že Vámi uvedená veřejná zakázka dosahuje, resp. přesahuje výše uvedené finanční limity (2.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby a 6.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce), může být taková veřejná zakázka v zákonem stanovených případech zadána v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) v souladu s ust. § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ. JŘBU dle tohoto zákonného ustanovení je zadavatel oprávněn využít za kumulativního splnění níže uvedených předpokladů:
-musí se jednat o krajně naléhavý případ;
-tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil;
-zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat;
-z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení

Předpokladem použití JŘBU dle tohoto ustanovení ZVZ je tedy existence krajně naléhavého případu. Krajně naléhavým případem je pak třeba rozumět situace, které vykazují značný stupeň intenzity, přičemž se bude jednat zejména o případy, kdy dochází k ohrožení lidského života, dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody, což mohlo odpovídat situaci, kterou ve Vašem dotazu popisujete.

Dobrý den,
předpokládáme, že uveřejněním veřejné zakázky na stavební práce, máte na mysli zahájení zadávacího řízení podle § 26 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Nejedná-li se o veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí je projektová činnost (§ 9 odst. 1 písm. b) nebo c) ZVZ), musí být součástí zadávací dokumentace i příslušná dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) zpracovaná do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky. Podle § 1 odst. 3 této vyhlášky je pro všechny stavby příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby.
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, stanoví rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby.                 Dokladová část dokumentace pro provádění stavby (část E) obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. V rámci této části má dokumentace obsahovat vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů (E.1) a projekt zpracovaný báňským projektantem (E.2).
Žádná z výše uvedených vyhlášek nestanoví, že by v části E příslušné dokumentace/dokumentace pro provádění staveb muselo být vloženo stavební povolení. Pokud bude tato dokumentace zpracována do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, bude naplněn smysl ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ.
Upozorňujeme však, že stavební úřad podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví ve stavebním povolení podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Vzhledem k tomu, že stavební povolení může stanovit podmínky pro provádění stavby, zadavatel se, zahájením zadávacího řízení před právní mocí relevantního stavebního povolení, vystavuje riziku, že zadávací podmínky bude nezbytné změnit. Provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně (podle povahy provedené úpravy) prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek.
Závěrem shrnujeme, že v okamžiku zahájení zadávacího řízení nemusí být součástí zadávacích podmínek stavební povolení.

Dobrý den,
zákonné opatření senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb.) obsahuje v čl. II bod 1 přechodné ustanovení následujícího znění: „Zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.“
Z výše uváděného přechodného ustanovení lze dovodit, že vzhledem k tomu, že v dotazovaném případě došlo k zahájení zadávacího řízení v r. 2013, tak celé toto zadávací řízení (vč. posouzení kvalifikace) se bude až do jeho ukončení řídit zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb.

Dobrý den,
veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) nemusí zadavatel v souladu s § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadávat podle ZVZ, musí však dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Centrální zadavatel, definovaný v § 3 ZVZ, provádí centralizované zadávání (viz definice zadávání podle § 17 písm. m) ZVZ: závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení). Pokud zadavatel nezadává podle ZVZ (v případě VZMR), tak není centrálním zadavatelem postupujícím podle ZVZ, avšak v zásadě jedná obdobně jako centrální zadavatel, neboli jedná jakožto zadavatel -zprostředkovatel, který pořizuje dodávky jakožto VZMR i pro své podřízené organizace (rovněž zadavatele VZMR).
V případě, že budete pořizovat dodávky ve formě VZMR mimo režim ZVZ prostřednictvím elektronického tržiště i pro své příspěvkové organizace, tak bude rovněž jako při centrálním zadávání potřeba mít s Vašimi příspěvkovými organizacemi uzavřenou smlouvu, kde budou vymezena práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s takovýmto pořizováním dodávek.
V elektronickém tržišti je možno i ohledně VZMR vystupovat jakožto „zadavatelský útvar“, který je s ohledem na vnitřní předpisy zadavatele pověřen jednat jménem jemu podřízených zadavatelských útvarů (zadavatelů).

Dobrý den,
v první řadě je třeba stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na opravu vozidel Vašeho zdravotnického zařízení. Je zřejmé, že potřeba oprav vozidel je nahodilá a nelze přesně předpokládat množství oprav v delším časovém úseku, zadavatel však může na základě údajů z minulosti odhadnout potřeby pro nadcházející období (např. rok) a na základě těchto údajů stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Pokud předpokládaná hodnota zjištěná dle § 13 ZVZ nedosahuje limitů pro podlimitní veřejné zakázky (v případě veřejných zakázek na služby je to 2 000 000 Kč bez DPH) a jedná se tedy o veřejnou zakázku malého rozsahu, nemusí zadavatel postupovat dle ZVZ, je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6 odst. 1 ZVZ. Pokud se dle výše předpokládané hodnoty jedná o veřejnou zakázku podlimitní nebo nadlimitní, vybere si zadavatel jeden z druhů zadávacího řízení uvedených v § 21 ZVZ. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené ZVZ. Ve svém dotaze vycházíte z předpokladu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosáhne limitů stanovených pro podlimitní veřejné zakázky a budete tedy zadávat veřejnou zakázku v režimu veřejných zakázek malého rozsahu. Uvádíte, že předmět veřejné zakázky je uveden v seznamu komodit, u kterých je povinnost tento předmět pořizovat prostřednictvím elektronického tržiště. Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na e-tržišti se zadavatel řídí Pravidly systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit (    http://portal-vz.cz/getmedia/6a30b41a-b382-488b-8944-63e4d3e9668b/Priloha-k-UV-981_uplne-zneni.pdf [PDF, 469.97KB]). S ohledem na výši předpokládané hodnoty zvolíte jeden ze zde uvedených způsobů zadání veřejné zakázky. S ohledem na předmět veřejné zakázky se domníváme, že nejvhodnějším způsobem pro zajištění nahodilých oprav automobilů je výběr jednoho dodavatele, který bude v požadované době (např. v délce jednoho roku) zajišťovat služby vždy na základě objednávek učiněných zadavatelem dle jeho aktuálních potřeb. Jelikož není dopředu zřejmé, v jaké hodnotě budou služby dodavatelem poskytnuty, a tudíž není možné stanovit nabídkovou cenu, nabízí se možnost hodnotit nabídky dodavatelů dle jednotkových cen jednotlivých služeb. K Vašemu druhému dotazu, ve kterém uvádíte, že v zadávacím řízení na výběr dodavatele zajišťujícího pravidelné prohlídky vozů (STK a Emise) nebyly podány žádné způsobilé nabídky, uvádíme následující. Uvádíte, že v zadávacím řízení byly podány nabídky, avšak žádná z nich nesplňovala řádně všechny požadavky zadavatele. Domníváme se, že dojezdová vzdálenost v délce 40 km není nesplnitelný požadavek, proto je možné, že zadávací podmínky obsahovaly jiné požadavky, které bránily v účasti některým dodavatelům. Zkuste proto zvážit přehodnocení zadávacích podmínek a požadovat po dodavatelích pouze to, co je skutečně relevantní a potřebné pro řádné plnění předmětné veřejné zakázky. Ve vztahu k Vašemu třetímu dotazu uvádíme, že záleží na tom, jestli se vystavená faktura váže k veřejné zakázce na služby nebo veřejné zakázce na dodávky. Pokud jste v uvedeném případě zadali veřejnou zakázku mimo zadávací řízení i mimo elektronické tržiště, tedy dodavatel veřejné zakázky byl vybrán napřímo tak, že se s porouchaným autem zajelo do konkrétního servisu a tam bylo auto opraveno a byly dodány náhradní díly (předpokládáme, že se jedná o VZMR), tak není pro účely ZVZ důležité, jak se jednotlivé položky faktury rozdělí. Rozhodnutí o tom, zda se jedná o veřejnou zakázku na služby nebo na dodávky (případně na stavební práce), musí zadavatel učinit vždy před zahájením zadávacího (v případě veřejných zakázek malého rozsahu výběrového) řízení.

Dobrý den,
příspěvková organizace jakožto veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je povinna při zadávání veřejných zakázek na dodávky (nákup potravin) postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Zadavatel musí nejprve stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky podle pravidel stanovených v § 13 a 14 ZVZ. Předpokládanou hodnotou je zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
Zadavatel je podle ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ povinen sečíst při stanovení předpokládané hodnoty obdobné a spolu související dodávky, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. To však neplatí pro dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Zadavatel však musí vždy dodržet zásady stanovené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
V dotazovaném případě nákupu potravin se jedná o dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Z povahy potřeb, které jsou těmito dodávkami uspokojovány, rovněž vyplývá, že zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. V dotazovaném případě jsou tedy naplněny podmínky pro použití výjimky z povinnosti sčítat při stanovení předpokládané hodnoty obdobné a spolu související dodávky, které zadavatel hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období.

Tento závěr je v souladu s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.:  S40/2010/VZ-6872/2010/540/KKo ze dne 21. října 2010 ve kterém bylo dovozeno, že smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění. Uvedená výjimka se týká zejména pořizování pohonných hmot, potravin, apod., kdy zadavatel pořizované plnění v průběhu účetního období postupně spotřebuje a následně pořídí plnění nové. Jde tedy o opakované pořizování téhož plnění v průběhu jednoho účetního období.
Pokud předpokládaná hodnota u jednotlivých objednávek na dodávky potravin nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH, jedná se o veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Zadavatel není v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ povinen zadávat VZMR podle ZVZ (tudíž není ani povinen uzavírat s dodavateli rámcové smlouvy podle ZVZ). Zadavatel VZMR  je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dobrý den,
k Vámi uvedené situaci je možné s ohledem na rozsah poskytnutých údajů uvést pouze obecné informace a poukázat na možná úskalí, která mohou v obdobných situacích vznikat. Obecně lze uvést, že zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) neobsahuje explicitní zákaz účasti v zadávacím řízení jakémukoliv dodavateli. Svoji nabídku na veřejnou zakázku tedy může podat jakýkoliv uchazeč, s výjimkou uchazečů, kterým byl na základě ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ uložen zákaz plnění veřejných zakázek. ZVZ se rovněž nezabývá otázkou možného střetu zájmů s výjimkou ustanovení § 46d odst. 2, ve kterém je uvedeno, že zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená. To však neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel. Ve svém dotaze uvádíte, že jedna osoba je zároveň zpracovatelem projektové dokumentace, jež tvořila hlavní podkladovou část zadávací dokumentace, subdodavatelem některého z uchazečů o veřejnou zakázku a rovněž tato osoba vykonává autorský dozor stavby. Základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku. S ohledem na skutečnost, že daný projektový inženýr zpracovával projektovou dokumentaci, která je významným podkladem pro zpracování zadávací dokumentace, a zároveň se tato osoba bude účastnit soutěže o veřejnou zakázku prostřednictvím jiného dodavatele, hrozí riziko určité informační a časové výhody oproti jiným dodavatelům. Je zřejmé, že projektový inženýr, který připravil předmětnou projektovou dokumentaci, disponuje větším množství informací než ostatní projektoví inženýři či jiné osoby, jež se mohou ucházet o předmětnou veřejnou zakázku. Z pohledu ZVZ je však podstatné, aby tato osoba nedisponovala větším množstvím relevantních informací, které by mohly zvýhodnit uchazeče, jehož je tento projektový inženýr subdodavatelem, při přípravě nabídky. Aby bylo možné konstatovat, že postupem zadavatele byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily i jiným možným subjektům účastnit se zadávacího řízení. Tímto prokázáním lze eliminovat možnou tezi o informační a časové výhodě předmětného projektového inženýra. Především je velmi důležité, aby byla na relevantním trhu zajištěna hospodářská soutěž, tedy aby nebyla předmětná veřejná zakázka připravena na míru zpracovateli předmětné zadávací (projektové) dokumentace. Dle definice autorského dozoru uveřejněné na internetových stránkách České komory autorizovaných inženýrů a techniků je autorský dozor činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděná obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s projektovou dokumentací. V souvislosti se skutečností, že předmětný projektový inženýr vykonává rovněž autorský dozor stavby, neshledáváme žádný rozpor se ZVZ.

Dobrý den,
podle § 81 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může veřejný zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na profilu zadavatele, avšak pouze v případě, že si to vyhradil v zadávacích podmínkách. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. Ve všech ostatních případech je potřeba odeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni (další podrobnosti viz § 81 odst. 3 ZVZ). Pravidla komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem jsou vymezena v § 148 ZVZ. Vždy je potřeba uchovávat doklady o doručení patřičných písemností dodavatelům.
Co se týče dotazů dodavatelů, neboli žádostí o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, tyto řeší § 49 ZVZ. Podle § 49 odst. 3 odešle zadavatel dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku na dodatečné informace, všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel dále vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci (tedy podle § 48 ZVZ na profilu zadavatele).

Dobrý den,
rozdělit veřejnou zakázku na části je zadavatel oprávněn pouze v případě, dovoluje-li to povaha předmětu veřejné zakázky, a v případě, že takové dělení veřejných zakázek není v rozporu se zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”).

Podle § 13 odst.(4) ZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, je-li tato rozdělena na části, rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

Stanovení předpokládané hodnoty součtem všech částí veřejné zakázky je podstatné především z hlediska určení, zda se v daném případě jedná o veřejnou zakázku nadlimitní, podlimitní či malého rozsahu. Zařazení veřejné zakázky do kategorie dle výše předpokládané hodnoty má vliv na následný postup zadavatele v zadávacím řízení.

Je-li zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení zákona na každou jednotlivou část veřejné zakázky, nevyplývá-li ze ZVZ něco jiného. Ustanovením § 13 odst.(4) ZVZ není dotčen § 98 odst. (4) ZVZ.

ZVZ předpokládá postup, podle něhož musí být veřejná zakázka zadávána v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech částí původní veřejné zakázky. Není tedy možné původní část veřejné zakázky zadávat v režimu odpovídajícím předpokládané hodnotě dané části veřejné zakázky.

Výjimka z výše uvedeného postupu by byla možná, pokud by již v původním zadávacím řízení byly splněny podmínky § 98 odst. (5) ZVZ, tedy

1) je-li možné předmět veřejné zakázky rozdělit na jednotlivé části a;

2) podmínky pro postup stanovený pro podlimitní veřejné zakázky byly splněny již v původním zadávacím řízení ( i když zadavatel této možnosti v původním zadávacím řízení nevyužil)a;

3) předpokládaná hodnota příslušné části veřejné zakázky v případě dodávek a služeb je nižší než částka odpovídající 80 000 EUR a v případě stavebních prací je nižší než 1 000 000 EUR (pro přepočet se použije §3 nař. vlády 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, vymezení zboží pořizovaného ČR-Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu) a;

4) předpokládaná hodnota takto zadávané části veřejné zakázky nepřesáhne 20% předpokládané hodnoty předmětu celé veřejné zakázky.

Možnost rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části, které jsou následně zadávány postupem platným pro podlimitní veřejné zakázky umožňuje sektorovému zadavateli na základě aplikace výjimky podle § 19 odst. (1) ZVZ postupovat mimo režim ZVZ.

Bylo-li předchozí zadávací řízení ve vztahu k části veřejné zakázky zadávané v souladu s § 98 ZVZ s obdobným předmětem plnění zrušeno podle § 84 ZVZ, neuveřejňuje zadavatel před zahájením nového zadávacího řízení předběžné oznámení (§ 86 odst. (3) písm. d) ZVZ).

Dobrý den,
v souladu s § 60 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) vyloučí veřejný zadavatel z účasti v zadávacím řízení dodavatele, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58 ZVZ. Způsob, kterým tak zadavatel učiní je popsán v § 60 odst. 2 ZVZ. Veřejný zadavatel bezodkladně písemně oznámí dodavateli své rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení s uvedením důvodu. Pouze pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele, ale to pouze v případě zjednodušeného podlimitního řízení. Za splnění výše uvedených podmínek se má rozhodnutí o vyloučení za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. Pokud platí, že předmětné zadávací řízení bylo zjednodušené podlimitní řízení a zároveň si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil možnost oznámit rozhodnutí o vyloučení uchazeče prostřednictvím uveřejnění na profilu zadavatele, měl by plně stačit doklad o tom, že k uveřejnění rozhodnutí o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení na profilu zadavatele došlo. V souladu s vyhláškou č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele by měl být každý profil zadavatel opatřen záznamovým souborem, který mimo jiné slouží k doložení skutečností, zda, kdy a kým došlo k vložení nějakého souboru či jeho změně. V opačném případě, tedy pokud není splněna některá z výše uvedených podmínek pro uveřejnění rozhodnutí o vyloučení uchazeče na profilu zadavatele, je zadavatel povinen toto své rozhodnutí dodavateli oznámit písemně, což musí být schopen prokazatelně doložit. Disponovat dokladem o doručení rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení je třeba zejména proto, aby bylo jasné, kdy (případně zda) uběhla lhůta pro podání námitek a tudíž kdy může zadavatel platně uzavřít smlouvu.

Dobrý den,

z Vašeho dotazu vyplývá, že jste zadávali v prosinci 2013 podlimitní veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 1 030 000,- Kč bez DPH v zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen “ZPŘ”) podle § 38 ZVZ. ZPŘ jste byli nuceni zrušit podle § 84 odst. (1) písm. e) ZVZ, neboť vám byla doručena pouze jedna nabídka. V návaznosti na výše uvedené uvažujete o novém řízení se stejným předmětem veřejné zakázky za splnění podmínek § 71 odst.(6) písm. c) ZVZ ve spojení s § 84 odst. (1)písm. e) ZVZ, kdy zadavatel není povinen nové zadávací řízení zrušit, bude-li podána jedna nabídka či k hodnocení zůstane jedna nabídka.

Uvedenou změnu přinesla novela ZVZ provedená zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. ze dne 10.10.2013, které nabylo účinnosti v části se shora uvedeným obsahem 1.1.2014.

Možnost postupovat vámi navrženým způsobem se vztahuje pouze na ta řízení, která se zahajují odesláním do Věstníku veřejných zakázek, jak lze dovodit z § 71 odst. (6) ZVZ, který předpokládá kumulativní splnění následujících podmínek, a to

zrušení předchozího zadávacího řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst.(1) písm. e) ZVZ,
identifikaci předchozího zadávacího řízení v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení,
označení všech změn zadávacích podmínek v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení. Podmínky nového zadávacího řízení nesmějí být změněny tak, aby zúžily okruh potencionálních dodavatelů, např. vyššími požadavky na kvalifikační předpoklady, na předmět veřejné zakázky, změnily obchodní a platební podmínky ve prospěch zadavatele. Pro uvedení změn doporučujeme zadavatelům využít oddíly, které jsou v oznámení obsaženy již nyní, bod VI.-Další informace.

Vzhledem k tomu, že od 1.1.,2014 platí i nové finanční limity pro účely ZVZ, stanovené nař.vlády č. 456/2013 Sb., půjde ve vašem případě, nezvýšíte-li předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 12 odst. (3) ZVZ, která se podle § 18 odst. (5) ZVZ nezadává podle ZVZ. Doporučuji vám postupovat podle vašeho interního předpisu, který upravuje zadávání veřejných zakázek mimo režim zákona.

Dobrý den,

v dané věci jste postupovali správně když jste, podle § 71 odst. (7) věty první ZVZ, po uplynutí lhůty pro podání nabídek neotevřeli obálku s nabídku, vzhledem k tomu, že Vám byla doručena pouze jedna nabídka.
Z uvedeného postupu lze dovodit, že jste zakázku nezadávali v JŘSU (§22 odst. (3) ZVZ) ani jste nebyli v postavení sektorového zadavatele (§22 odst. (4) ZVZ), nezadávali jste zakázku v JŘBU (§23 odst. (4) až (8) a (10) ZVZ) ani na základě rámcové smlouvy. V uvedených případech nemá zadavatel povinnost podle § 71 odst. (7) věty druhé ZVZ zadávací řízení zrušit, pokud mu bude doručena pouze jedna nabídka.

ZVZ v § 67 odst. (5) věta druhá stanovuje zadavateli povinnost uchovat kopii záruční listiny pro účely archivace (§155 ZVZ) a originál záruční listiny vrátit uchazeči ve lhůtě stanovené v § 67 odst. (2) písm. d) ZVZ, tedy do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že ZVZ Vámi popsanou situaci neupravuje, doporučuji v zájmu zachování zásady transparentnosti zadávacího řízení (§6 ZVZ) zároveň s oznámením o zrušení zadávacího řízení vyzvat uchazeče, aby se dostavil k zadavateli k převzetí originálu záruční listiny do 5 pracovních dnů od odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení. V této souvislosti doporučuji, v zájmu zachování zásady transparentnosti zadávacího řízení, sepsat v přítomnosti osoby oprávněné jednat za uchazeče (pověření k převzetí originálu záruční listiny, což neplatí pro statutární orgán) a osoby oprávněné jednat za zadavatele protokol o otevření obálky s nabídkou uchazeče a převzetí originálu záruční listiny osobou oprávněnou jednat za uchazeče.
Pokud bude originál záruční listiny pevně spojený s nabídkou, doporučuji ho opatrně vyjmout a nahradit fotokopií záruční listiny, nebude-li fotokopie záruční listiny součástí nabídky, a tento děj zaznamenat v protokolu s ohledem na dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení.

Dobrý den,
veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje limitů pro podlimitní veřejné zakázky, nejsou zadávány dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), je však třeba dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, kterými jsou zákaz diskriminace, rovné zacházení a transparentnost. Pokud dodatečné zvýšení celkové ceny nebude vyhodnoceno jako obcházení zákona, a bude tedy platit, že zadavatel modifikuje předmět smlouvy z objektivních důvodů, resp. svou současnou potřebu nemohl předpokládat před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku a částkou představující předmětná 3 % účelově nesnížil předpokládanou hodnotu pod hranici podlimitních veřejných zakázek, lze připustit, aby zadavatel za splnění další podmínek rozšířil původní smlouvu se stávajícím dodavatelem. Je však třeba postupovat s ohledem na aktuální situaci na trhu nikoli vycházet z podmínek platných v době, kdy byla uzavírána smlouva na veřejnou zakázku. Zadavatel musí zjišťovat, jaké řešení současné situace je pro něj nejefektivnější. Zda-li je vybraný dodavatel schopen i dnes zajistit nejvýhodnější podmínky pro požadavky zadavatele, nebo jestli nejsou na trhu dodavatelé, kteří jsou schopni poskytnout požadované plnění za výhodnějších podmínek. Zadavatel se však nemůže řídit pouze nabízenými cenami za požadované plnění, nýbrž je třeba zohledňovat veškeré náklady spojené s vybranou alternativou. Pokud se nabídka stávajícího dodavatele jeví jako nejvýhodnější, je možné připustit uzavření dodatku a tedy rozšíření předmětu plnění, případně uzavření zcela nové smlouvy s vybraným dodavatelem.

Dobrý den,
dne 1. 1. 2014 nabyla účinnosti část tzv. technické novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Jelikož došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny a jednalo se o věc, která nesnese odkladu a vyžadovala by jinak přijetí zákona, byla tato novelizace provedena zákonným opatřením Senátu přijatým podle čl. 33 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“). Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nabylo platnosti dne 30. 10. 2013 vyhlášením ve Sbírce zákonů. Nově zvolená Poslanecká sněmovna na své první schůzi dne 27. 11. 2013 schválila toto zákonné opatření, a tudíž v souladu s ustanovením čl. 33 odst. 5 Ústavy nepozbylo platnosti. Část tohoto zákonného opatření nabyla účinnosti dne 1. 1. 2014 a část nabyde účinnosti až 1. 1. 2015.
Lze tedy shrnout, že legislativní proces tzv. technické novely byl již dokončen. Znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinné k dnešnímu dni je dostupné např. na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Legislativa-a-Judikatura/Legislativa/Narodni-legislativa-aktualni-a-uplne-zneni-z-(1)/ZVZ).

Dobrý den,

1.
Postup mimo ZVZ
Na základě obecné výjimky z působnosti zákona není podle § 18 odst. 5 ZVZ zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle ZVZ; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ (tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace). Zmíněná výjimka představuje možnost nepostupovat podle ZVZ, nikoliv povinnost.
Jestliže zadavatel aplikoval výše uvedenou výjimku dle § 18 odst. 5 ZVZ a tedy nezadával veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) podle postupů stanovených v ZVZ, je povinen dodržet pouze zásady stanovené v § 6 odst. 1 ZVZ.
Obecně je možné uvést, že při zadávání VZ musí zadavatel umožnit hospodářskou soutěž (nesmí docházet k jejímu omezování), to platí rovněž pro VZMR. Veřejný zadavatel je v širším kontextu povinen naplnit požadavky § 6 odst. 1 ZVZ v přímé spojitosti k dalším právním předpisům, kterými jsou zejména:
– zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
– zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a
– zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
jež stanoví obci (zadavateli) kromě jiného především povinnosti směřující k zajištění efektivního vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů.

Lze tedy shrnout, že veřejný zadavatel je v případě VZMR povinen prokázat, že vybral nejvhodnější nabídku a současně dodržel zásady stanovené v § 6 ZVZ a požadavky dalších souvisejících právních předpisů. ZVZ nestanoví postup pro zadání VZMR.

Požadavek na zmíněný roční obrat ve výši 100 000 000 Kč je možné považovat v případě zadávání VZMR, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje v případě pořizování dodávek nebo služeb 1 000 000 Kč bez DPH a v případě pořizování stavebních prací 3 000 000 Kč bez DPH, za nepřiměřený a jeví se, že vykazuje diskriminační charakter. Předpokládaná hodnota dotčené VZ stanovená zadavatelem nám není známa, dovozujeme však, že zadavatelem požadovaný roční obrat představuje několikanásobek předpokládané hodnoty VZ. Rovněž nám není známo, co je předmětem dotčené VZ. Z hlediska posouzení oprávněnosti stanovení minimálního obratu ve vztahu k realizaci VZ je rozhodná souvislost požadovaného obratu s předmětem VZ, zejména s jejím charakterem.
Stanovený ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad musí odpovídat objemu a složitosti předmětu VZ a nemůže být bezdůvodně diskriminační, tzn. že by měl vést k eliminaci dodavatelů, kteří nejsou dostatečně stabilní a nemají dostatečné zázemí pro realizaci VZ, nicméně na druhou stranu tento kvalifikační předpoklad nemůže zamezit v účasti dodavatelům, jejichž stabilita je dostatečná a mohli by předmět VZ spolehlivě a kvalitně plnit.

Shrnujeme, že Vámi zmíněné zadávací podmínky se v části týkající se naznačených požadavků na kvalifikaci jeví jako diskriminační.

ZVZ nestanoví postup pro vyřizování námitek při zadávání VZMR, neukládá v této věci zadavateli VZMR žádné povinnosti. Avšak se zohledněním povinnosti zadavatele dodržet při zadávání VZMR zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ je vhodné, aby se zadavatel ve vztahu k obdržené námitce přesvědčil o tom, zda jsou čestná prohlášení vybraného uchazeče pravdivá (hodnověrná), přičemž vybraný uchazeč by měl poskytnout řádnou součinnost. Poté může zadavatel rozhodnout o dalším postupu:

a) zda neuzavřít smlouvu s vybraným uchazečem a zahájit uzavírání smlouvy s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí, nebo
b) zrušit výběrové řízení (např. z toho důvodu, že vybraný uchazeč neposkytl zadavateli řádnou součinnost k uzavření smlouvy, nebo z toho důvodu, že v průběhu výběrového řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby ve výběrovém řízení pokračoval) a zahájit nové zadávání VZMR.

Tíhu rozhodnutí o tom, zda námitce bude vyhověno či nikoli, vč. uvedení důvodu, nese plně zadavatel VZ. O rozhodnutí o námitce doporučujeme bezodkladně informovat písemně všechny uchazeče o VZ (zásada transparentnosti).

Nad rámec dotazu doplňujeme, že skutečnost, že zadavatel nemusí postupovat podle ZVZ, nezbavuje zadavatele zodpovědnosti postupovat podle pravidel stanovených poskytovatelem dotace, a to za předpokladu, že je VZMR spolufinancována z dotace (nejčastěji z fondů EU). Dále je žádoucí zohlednit při zadávání VZMR požadavky vnitřního předpisu organizace (zadavatele), který může stanovit přísnější postup, než jaký stanoví ZVZ. V takovém případě doporučujeme postupovat podle takového vnitřního předpisu zadavatele.

Problematika VZMR je také rozvedena v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 1. 10. 2013), konkrétně v části VIII. nazvané „metodika veřejných zakázek malého rozsahu“. Dovolujeme si odkázat se zejména na str. 315 v dokumentu ve formátu .docx, od které jsou shrnuty „obecné způsoby zadání – právní rámec“ a „postup mimo ZVZ“. Metodika není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

2.
Dobrovolný postup podle ZVZ
Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání VZMR postupem platným pro podlimitní (příp. nadlimitní) veřejné zakázky, pak postupuje s odkazem na § 26 odst. 5 ZVZ po celou dobu zadávání podle ustanovení ZVZ platných pro podlimitní (příp. nadlimitní) veřejné zakázky.
Na takovouto VZ se již nepohlíží jako na VZMR, přestože její předpokládaná hodnota neodpovídá podlimitní nebo nadlimitní VZ, ale jako na VZ podle kategorie, ve které se jí rozhodl zadavatel zadat.
V takovém případě je zadavatel povinen postupovat při přezkoumání námitek podle ustanovení § 111 ZVZ, na které tímto přímo odkazujeme.

Dovolujeme si také upozornit, že „zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel“ (viz § 111 odst. 6 ZVZ).

Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu, tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

Dobrý den,
v rámci fáze posouzení nabídek (§ 76 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; dále jen „ZVZ“) hodnotící komise ustavená zadavatelem ověřuje, zda nabídka podaná uchazečem splňuje zákonné požadavky a požadavky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách (§ 76 odst. 1 ZVZ). Součástí zadávacích podmínek je také specifikace, jakým způsobem má být zpracována nabídková cena (§ 17 písm. l) ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ). Hodnotící komise vyřadí nabídku uchazeče, která zmíněné požadavky nesplňuje (§ 76 odst. 1 ZVZ), přičemž zadavatel vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena (§ 76 odst. 6 ZVZ).
V průběhu posuzování nabídky může nastat situace, kdy komise nebude schopna vyložit obsah některé části nabídky (nebude vědět „jak to uchazeč myslel“). Taková nejasnost může být důsledkem chyby v nabídce uchazeče. Podle Krajského soudu v Brně, „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky, jednoduše řečeno, dopustil chyby, tedy o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit a tím ji odstranit – využít k tomu postupu nabízeného mu v § 76 odst. 3 ZVZ, byť tam uvedený postup je postupem pro zadavatele obecně pouze fakultativním.“ (rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011).
Odstraněním nejasností způsobených chybami (např. na základě institutu objasnění nabídky dle § 76 odst. 3 ZVZ) nesmí dojít ke změně nabídky (§ 82 odst. 2 věta druhá ZVZ: „Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32.“).
Při posouzení, zda by úpravou nabídky na základě podaného vysvětlení došlo ke změně nabídky, je nutné v prvé řadě vyjít z textu nabídky. Institut objasnění nabídky je však nástrojem výkladu, který zohledňuje i vůli uchazeče. Je tak třeba mít na zřeteli, že vůle musí být z textu seznatelná – musí být možné ji z textu vysledovat. Jinými slovy – vůle uchazeče nesmí být s rozporu s textem nabídky. Nelze připustit, aby prostřednictvím objasnění nebo vysvětlení nabídky uchazeč změnil původní nabídku (je nutné zkoumat, co chtěl uchazeč původně, nikoliv co chce – např. v důsledku zjištění neodstranitelné chyby – teď).
Ve Vámi uvedeném případě výkladem údajů v nabídce (rozpočet x celková rekapitulace) nelze dospět k jednoznačnému závěru (nelze na základě údajů uvedených v nabídce a jejich nedostatečné logické provázanosti dovodit, zda je rozhodná cena v rámci rozpočtu nebo celkové rekapitulace). Vůle uchazeče tak není seznatelná.
Na základě Vámi podaných informací se tedy lze domnívat, že zadavatel postupoval správně, když Vaši nabídku vyřadil ze zadávacího řízení. Pokud by totiž nedošlo k vyřazení nabídky a zadavatel by zohlednil údaje Vámi poskytnuté na základě § 76 odst. 3 ZVZ, došlo by ke změně nabídky, která není podle ZVZ přípustná.

Dobrý den,
smlouva na veřejnou zakázku uzavřená na základě zadávacího řízení zahájeného po 1. 1. 2014 se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník). Bylo-li zadávací řízení zahájeno do 31. 12. 2013, řídí se smlouva na veřejnou zakázku dřívějšími právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. Zadavatel, pokud se tak rozhodne, by měl nicméně takto učinit již na začátku zadávacího řízení, jinak by se mohlo jednat o podstatnou změnu obchodních podmínek veřejné zakázky.
Vzhledem ke skutečnosti, že popis změn, které do zákonné úpravy smluvních vztahů přináší nový občanský zákoník, nelze shrnout do krátkého stanoviska, dovolujeme si Vás odkázat na informační portál Ministerstva spravedlnosti, kde lze vznášet dotazy k výkladu nového občanského zákoníku: http://obcanskyzakonik.justice.cz/

Dobrý den,

podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je veřejný zadavatel povinen uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení. Součástí předběžného oznámení musí být odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přičemž podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.
Výjimky z povinnosti uveřejnit předběžné oznámení veřejné zakázky podle § 86 odst. 1 a 2 ZVZ (dále jen „povinnost uveřejnit předběžné oznámení“) jsou uvedeny v § 86 odst. 3 ZVZ a vztahují se:
a) na veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení,
b) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 a 2 ZVZ,
c) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) nebo § 23 odst. 11 ZVZ a
d) na případy, kdy zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ .
Technická novela ZVZ (zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb.) s účinností od 1. 1. 2014 rozšiřuje v § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ případy, kdy veřejný zadavatel není povinen uveřejňovat předběžné oznámení. Nově nemá veřejný zadavatel tuto povinnost u opakovaného zadávacího řízení, pokud se předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem rušilo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v § 84 ZVZ a nikoliv tedy už jen z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, a to že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka.
V dotazovaném případě (kdy původní zadávací řízení bylo zrušeno z důvodu, že ve stanovené lhůtě nebyla podána žádná nabídka, tedy z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. a) ZVZ) tedy záleží na tom, kdy bude zahajováno opakované zadávací řízení. Do 31. 12. 2013 v dotazovaném případě trvá povinnost uveřejnit předběžné oznámení, od 1. 1. 2014 již tato povinnost odpadá s odkazem na výše popsanou novelizaci ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v ustanovení § 69 upravuje postup pro podání nabídek, včetně náležitostí nabídek. V ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ je uveden požadavek na podání nabídky v podobě řádně uzavřené obálky s názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na níž je možné zaslat oznámení dle § 71 odst. 6 nebo 7 ZVZ. Přestože zadavatel požadoval nad rámec zákonných požadavků uvést na obálku také název části veřejné zakázky, domníváme se, že nedodržení tohoto požadavku ze strany dodavatele, lze označit za formální pochybení. Pokud předmětný uchazeč doručil nabídky včas a všechny nabídky se týkaly jedné veřejné zakázky, tedy různých částí jedné veřejné zakázky, přičemž tyto nabídky byly doručeny v jedné obálce, domníváme se, že skutečnost, že neoznačil obálku názvem části veřejné zakázky, nepředstavuje důvod pro vyloučení takového dodavatele.

Dobrý den,
podle § 155 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení. Dokumentací se dle § 17 písm. w) ZVZ rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv. Zadavatel je tedy povinen v souladu se zákonem archivovat všechny nabídky.
Zadavatel, který obdržel ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, tuto obálku neotevírá a archivuje ji v neotevřeném stavu.
Zadavatel musí s nabídkou nakládat v souladu se zákonem a nemůže Vám ji tudíž vrátit.

Dobrý den,
definice pojmu subdodavatel je pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je uvedena v § 17 písm. i) v následujícím znění: Subdodavatelem se rozumí osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. ZVZ obecně rozlišuje subdodavatele na ty, jejichž prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky, a ty, jejichž prostřednictvím je nejen plněna část veřejné zakázky ale i prokazována část kvalifikace. Pokud dodavatel prokazuje veřejnému zadavateli splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, je povinen předložit zadavateli subdodavatelskou smlouvu dle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ. Pokud dodavatel prostřednictvím subdodavatele „pouze“ plní část veřejné zakázky, zadavatel se o existenci subdodávky nemusí z nabídky vůbec dovědět, ledaže by si v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ v zadávací dokumentaci předem vyhradil, že dodavatel v nabídce uvede identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel je rovněž povinen v souladu s § 147a ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky do 90 dnů od splnění smlouvy, případně do 31. března následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje jeden rok. Skutečnost, zda je dodavatel výhradním zástupcem daného subdodavatele či subdodavatel dodává více subjektům na trhu, nemá vliv na výše uvedené skutečnosti. Závěrem tedy shrnujeme, že předmětná společnost, od které budete pořizovat potřebný materiál, je v každém případě Vašim subdodavatelem. Zdali tohoto subdodavatele budete identifikovat již v nabídce či až později, záleží na požadavcích zadavatele, které vymezil v zadávací dokumentaci.

Dobrý den,
posoudili jsme Vámi položenou otázku, zda navýšení kontokorentu (nikoliv jeho čerpání) lze považovat za veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a zda je tedy nutné postupovat v některém z druhů zadávacích řízení dle ZVZ. Kontokorent je bankovní službou, jejíž parametry se liší v závislosti na smlouvě mezi bankovní institucí a klientem. Vzhledem k tomu, že konkrétními informacemi o stávající nebo plánované dohodě mezi bankou a zadavatelem jako klientem banky nedisponujeme, bude (a může být) proveden jen obecný rozbor této problematiky.
Na prvním místě je zásadní, zda navýšení kontokorentního limitu je novým zadáním veřejné zakázky, kdy zadavatel (jako klient) musí při výběru dodavatele (banky) postupovat procesním postupem dle ZVZ.
Dle § 7 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou „zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí … služeb …“ Pokud je tedy navýšení kontokorentního úvěru jakkoliv zpoplatněno, jedná se o veřejnou zakázku. Veřejný zadavatel je ovšem povinen postupovat v některém druhu zadávacího řízení dle § 21 ZVZ pouze v případě, že hodnota plnění dosahuje alespoň hodnoty podlimitní veřejné zakázky, tedy 2 milionů korun českých.
Tedy pro určení, zda má veřejný zadavatel povinnost při výběru dodavatele (bankovní instituce) postupovat v některém druhu zadávacího řízení dle § 21 ZVZ, je zásadní stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
Dle § 15 odst. 2 písm. b) ZVZ jsou základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na bankovní a finanční služby „poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami …“ Do základu pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na kontokorentní služby (navýšení kontokorentu) se nepřičítá ani (navýšená) suma kontokorentního limitu, ani předpokládaná výše případně čerpaného kontokorentního úvěru. Tyto nejsou ve své podstatě službou (tím méně pak dodávkou nebo stavební prací) a i kdyby byl kontokorent čerpán, byla by úhrada ve směru zadavatel –> banka vrácením úvěru, ne úhradou za plnění.
Z finančních toků ve spojitosti s navýšením kontokorentního úvěru má prvek úplatnosti pouze placení poplatků, provizí, úroků a jakýchkoliv dalších odměn souvisejících s kontokorentními službami a jen tyto položky se tak do předpokládané hodnoty započítávají. Pokud tyto ve svém úhrnu dosáhnou alespoň hodnoty 2 miliony Kč, je zadavatel povinen postupovat procesním postupem dle ZVZ.
V každém případě (tedy i nenabude-li cena navýšení kontokorentu ani podlimitní hodnoty) bude navíc zadavatel povinen posoudit, zda se nejedná o tzv. podstatnou změnu smlouvy ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ, kterou zadavatel nesmí umožnit bez dalšího. Podstatnou změnou se přitom rozumí taková změna, která by

rozšířila předmět veřejné zakázky,
za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

Některé z definičních znaků podstatné změny smlouvy uvedených výše by mohly být v případě navýšení kontokorentu naplněny, nemusí tomu tak ovšem být. Protože nemáme žádné bližší informace o původní a plánované smlouvě, uvedeme níže představitelné (ne nutné) scénáře, kdy navýšení kontokorentu bude podstatnou změnou smlouvy.
Ke znaku ad a)
Poplatky za vedení kontokorentu po jeho navýšení budou v souhrnu vyšší než dle původní smlouvy. V takovém případě je předmět veřejné zakázky oproti její původní podobě rozšířen. Pro vyloučení pochybností uvádíme, že samotné navýšení kontokorentu bez současného navýšení souvisejících plateb ve směru zadavatel –> banka není rozšíření předmětu veřejné zakázky.
Ke znaku ad b)
Podmínky poskytnutí navýšeného kontokorentu jsou odlišné do té míry, že při jejich stanovení již v původním zadávacím řízení by atrahovaly jiné dodavatele (jiný nebo širší okruh) a vítězný poskytovatel původního kontokorentu i jen hypoteticky mohl být jiný.
Ad c)
Výše poskytnutého kontokorentu byla posuzována v rámci požadavků na splnění kvalifikace nebo hodnocena v rámci hodnotících kritérií původní veřejné zakázky.
Bude-li navýšení kontokorentu podstatnou změnou smlouvy, bude povinen postupovat procesním postupem dle ZVZ.
Vzhledem k omezenému množství informací, kterými disponujeme, berte závěry výše uvedené spíše jako vodítko pro výběr zákonného režimu, ne jako závazné pokyny.

Dobrý den,
k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí (§ 56 odst. 2 písm. a Zákona č. 137/2006  Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Pravidla počítání času subsidiárně k ZVZ stanovuje § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů: „Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž se lhůta počítá.“  Rozhodným dnem určujícím konec v § 56 odst. 2 písm. a ZVZ stanovené tříleté doby je dle systematického výkladu ZVZ poslední den lhůty pro podání nabídek. Začátek této doby je tudíž potřeba určit jako s tímto dnem pojmenováním nebo číslem se shodující den před třemi roky.
Nabídka byla dle Vašich informací podána 7. 8. 2013. Lhůta pro podání nabídek musela být tím pádem tohoto nebo pozdějšího data. Na základě výše uvedeného lze dovodit, že do vymezeného časového období v tomto konkrétním případě nemůže spadat doba před 7. 8. 2010.
Hodnotící komise nepovažovala Vámi dodaný seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem za splňující stanovené požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů (seznam obsahoval služby z období nespadajícího do zákonem a zadavatelem vymezeného časového období). Dle výše podaných vysvětlení byl tento postup hodnotící komise v souladu se ZVZ.

Dobrý den, seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, který je přílohou č. 1 usnesení vlády ze dne 15. června 2011 č. 451 je k dnešnímu dni platný. Aktuální znění je možné získat na Portálu VZ na adrese:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/a4fefc10-e89a-4ee6-bc25-02d0e189e419/Priloha-c-1-k-UV-c-451_2011 [PDF, 256.63KB].

Dobrý den,

Dobrý den,
zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ či „zákon“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud by se jednalo o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona, bylo by možné shledat v postupu zadavatele několik závažných pochybení. Jelikož však uvádíte, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, je třeba uvést, že postup zadavatele, při kterém nespecifikoval, jakým způsobem bude hodnotit dílčí hodnotící kritéria, je možné označit za netransparentní nikoli však za diskriminační. Zde je na místě opět připomenout, že zadavatel je vždy povinen dodržet zásadu transparentnosti, ať již se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu či mimo režim ZVZ. Zásada transparentnosti se promítá především do postupů zadavatele v zadávacím řízení, které mají zajistit dostatečnou kontrolovatelnost, přehlednost a čitelnost jednotlivých kroků v rámci zadávacího řízení, případně předcházení možnému vzniku pochyb o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Výklad zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie i Krajského soudu v Brně se shoduje v tom, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Přestože v případě veřejných zakázek malého rozsahu nelze hovořit o zadávacím řízení, je třeba výše uvedené závěry vztáhnout také na veřejné zakázky malého rozsahu. Z tohoto důvodu je nezbytné trvat na tom, že zadavatel, který dostatečně nestanovil, co přesně bude hodnotit, případně co bude považovat za výhodné, nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti. Důvodem je především nejasné zadání, které způsobuje obtížnou přezkoumatelnost všech postupů zadavatele souvisejících s výběrem nejvýhodnější nabídky a vytváří prostor pro subjektivní hodnocení. S ohledem na skutečnost, že v uvedeném případě šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu, není možné Vámi uvedenou situaci hodnotit z pohledu správnosti postupu v souladu se ZVZ (s výjimkou uvedených zásad). Veřejný zadavatel je povinen dodržet ustanovení § 6 ZVZ, v případě, že se na něj vztahují ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, musí dále jednat hospodárně, efektivně a účelně a dodržovat vnitřní směrnici pro zadávání veřejných zakázek, pakliže taková existuje. Závěrem uvádíme, že ZVZ nepřipouští, aby reference byly předmětem hodnocení (je možné je požadovat v rámci technických kvalifikačních požadavků dodavatele) a z tohoto důvodu nedoporučujeme volbu referencí jako dílčího hodnotícího kritéria ani v případě veřejných zakázek malého rozsahu.

Dobrý den,
pro možnost reagovat na veškeré poptávky zadávané prostřednictvím elektronických tržišť veřejné správy musí být dodavatel zaregistrovaný na všech pěti elektronických tržištích. Aby však při kontrole nově vypsaných veřejných zakázek nemusel vždy navštěvovat všechna e-tržiště, poskytuje aktuální přehled veškerých veřejných zakázek (nejen z e-tržišť) Informační systém o veřejných zakázkách: https://www.isvz.cz/ISVZ/VZ/Filter.aspx . V současné době má Ministerstvo pro místní rozvoj ČR uzavřenu koncesní smlouvu na provoz elektronických tržišť veřejné správy s provozovateli Česká pošta, Český trh, Tendersystems, Syntaxit a VORTAL Connecting Business CZ, kteří provozují následující e-tržiště: • Centrum veřejných zakázek, • Český trh – elektronické tržiště, • Tendermarket, • Gemin.cz, • VortalGOV. Pro všechny provozovatele byla stanovena stejná kritéria a uvedeny stejné požadavky na to, co mají systémy e-tržiště nabízet, jaké základní služby mají obsahovat a jaké funkcionality splňovat, nikoliv však na jaké platformě má e-tržiště fungovat. Platformy, na kterých jsou systémy jednotlivých e-tržišť realizovány tudíž nejsou totožné. Vámi zmiňovaný PROe.biz není elektronickým tržištěm veřejné správy, ale jiným elektronickým nástrojem. E-tržiště nejsou vzájemně propojena. V každém e-tržišti vidíte jen na něm vypsané zakázky. Zadavatelé registrovaní na jednom e-tržišti mohou oslovovat jen dodavatele registrované v daném e-tržišti. Pakliže chce mít dodavatel možnost účastnit se všech veřejných zakázek realizovaných prostřednictvím e- tržišť, musí být na všech těchto e-tržištích registrován. Zadavatel může vyzvat dodavatele k podání nabídky, případně uveřejnit výzvu k podání nabídky pouze na tom e-tržišti, na kterém je registrován a nabídky mohou podávat pouze ti dodavatelé, kteří jsou registrováni na totožném e-tržišti jako vyzývající zadavatel. Zadavatelé mohou pro zadávání veřejných zakázek využívat jedno (doporučujeme) či více e-tržišť dle svého výběru, kde se zaregistrují. MMR pro usnadnění výběru vydalo Metodický pokyn výběru provozovatele E-tržiště Zadavatelem ve vztahu k Základním a Aditivním službám. Veškeré informace k systému elektronických tržišť naleznete na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích pod následujícím odkazem: http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronicke-vzdelavani/NIPEZ-El-trziste-verejne-spravy.

Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci umožnění realizace části veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele uvádíme následující: Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci umožnil realizaci veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele a to bez jakéhokoliv omezení, není důvod neumožnit vybranému dodavateli realizovat veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele, a to ani přesto, že prohlásil, že veřejnou zakázku bude realizovat samostatně, tedy bez využití subdodavatelů. To však pouze za předpokladu, že nedojde ke změně ceny, předmětu ani k dalším podstatným změnám práv a povinností uvedených v § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě je možné uzavřít s dodavatelem dohodu o plnění prostřednictvím subdodavatele. Pokud dojde k situaci, že se dodavatel dodatečně dohodne se zadavatelem na možnosti realizace veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele, doporučujeme zadavateli, aby požadoval doklad o tom, že je předmětný subdodavatel dostatečně kvalifikovaný pro plnění dané části veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že vybraný uchazeč, který se umístil na prvním místě, neposkytl součinnost k uzavření smlouvy, a tudíž byl vyzván uchazeč umístěný na druhém místě, si dovolíme poukázat na riziko spojené s možným nezákonným jednáním spočívajícím ve vzájemné dohodě uchazečů s cílem obohatit se na veřejné zakázce. Pokud by totiž subdodavatelem druhého uchazeče byl první uchazeč, který by fakticky poskytl plnění, přičemž o rozdíl nabídkových cen by se uchazeči podělili, mohlo by se jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu pletichy při zadání veřejné zakázky podle § 257 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. Není vyloučen ani přezkum Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z titulu nekalosoutěžního jednání. Mohlo by se jednat o bid rigging, neboli o zakázanou dohodu o ovlivňování nabídek mezi uchazeči o veřejnou zakázku. Dohody typu bid rigging představují jednu z nejzávaznějších forem porušení hospodářské soutěže, definovanou v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

Dobrý den,

Pouhá skutečnost, že jedna fyzická osoba je statutárním orgánem dvou uchazečů (právnických osob), nezakládá důvod k vyloučení nabídek těchto uchazečů. Nejedná se totiž o jednoho uchazeče, ale o dva rozdílné subjekty práva. Tuto situaci tedy nelze podřadit pod ustanovení zakazující jednomu dodavateli podat více jak jednu nabídku dle § 69 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Dobrý den, zadavatel je povinen vždy postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Dle § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle ZVZ. Je však povinen dodržet zásady dle § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podal-li proto v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu svou nabídku i uchazeč, jenž nebyl zadavatelem osloven, je zadavatel povinen jeho nabídku přijmout. Nepřijmutí nabídky neosloveného uchazeče by znamenalo porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dobrý den,

v současné chvíli je připravováno metodické výkladové stanovisko k některým ustanovením vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „vyhláška“), společně se vzorovým soupisem prací, jejichž finální podoba bude uveřejněna na webových stránkách provozovaných MMR ČR (www.portal-vz.cz).

Soupis prací stanoví v přímé návaznosti na projektovou dokumentaci pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb podrobný popis všech stavebních prací, dodávek či služeb, které jsou nezbytné k úplné realizaci předmětu veřejné zakázky a popis dalších prací, dodávek a služeb nezbytných k plnění požadavku zadavatele.
Záleží na rozhodnutí zpracovatele soupisu, zda popíše položku individuálně či zda v soupisu použije položku z některé cenové soustavy (např. CS RTS či URS).

Výkazem výměr vyhláška rozumí popis postupu výpočtu celkového množství stavebních prací, dodávek nebo služeb, případně s uvedením odkazu na výkresovou nebo textovou část dokumentace tak, aby byla umožněna kontrola postupu výpočtu, a tím i celkové výměry položky. Výkaz výměr není povinným údajem každé položky soupisu, i když ze znění § 6 vyhlášky lze na povinnost usuzovat, nebylo záměrem vyhlášky měnit stávající praxi.

Nezbytnost uvedení výkazu výměr, tedy postupu výpočtu celkového množství u položky soupisu, je v praxi vždy ponecháno na úvaze zpracovatele soupisu.
U položek se stejnou výměrou se výkaz výměr neopakuje a je uveden odkazem. Zároveň se obvykle výkaz výměr neuvádí u položek s celkovým množstvím, u kterých není potřeba dokumentovat výpočet matematickým postupem.
Pokud je výkaz výměr z praktických nebo jiných důvodů zpracován samostatně a není tedy součástí soupisu prací, je nezbytné u položky soupisu uvést odkaz na místo v zadávací dokumentaci, kde je příslušný výkaz výměr uveden.

Při zpracování soupisu prací v návaznosti na výpočty výměr a výpisy prvků zpracované CAD produkty pro projektování, je nutné, aby zpracovatel příslušné dokumentace předal zpracovateli soupisu stavebních prací, dodávek a služeb dokumentaci výpočtu v listinné, případně i elektronické podobě. Výkaz výměr u položky soupisu se v takovém případě může odkazovat na příslušné místo přiloženého postupu výpočtu v zadávací dokumentaci.

Ustanovení § 12 vyhlášky stanoví podmínky pro elektronickou podobu soupisu tak, aby byl umožněn transfer dat a zpracování pomocí různých SW produktů. Vyhláška dále stanoví, že všechny dílčí soupisy k jedné zakázce musí být v jednotném formátu.
Formát xml je vyhláškou považován za základní elektronickou podobu soupisu. Tento formát je obecně určen k transferům dat a je tedy vhodným formátem pro přenos soupisů prací mezi jednotlivými SW produkty a je současně vhodný k distribuci od zadavatelů k dodavatelům a naopak.

Obsah údajů a struktura formátu je aktualizovanou verzí dokumentu již dříve dohodnutého hlavními producenty rozpočtových SW produktů, pro zajištění nezávislosti všech účastníků řízení na jednom SW produktu.
Obsah formátu odpovídá podmínkám této vyhlášky a jeho úplná dokumentace je neomezeně dostupná na internetových stránkách (http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Legislativa-a-Judikatura/Legislativa/Narodni-legislativa-aktualni-a-uplne-zneni-z-(1)/ZVZ).
Na této adrese je dále možné stáhnout speciální SW modul, který umožní prohlížení soupisu v xml formátu, jeho kontrolu, doplnění nabídkové ceny, případně upřesnění popisu položky a vytvoření nabídky.
Tento modul je určen pro dodavatele, který nemá žádný SW produkt pro zpracování nabídky.

Formát xls je elektronickou podobou ve smyslu § 14 vyhlášky. Otevřeným formátem je tento formát z toho důvodu, že lze oprávněně předpokládat, že každý dodavatel jej má k disposici a může jej pro tento účel použít.
Zadavatel by měl ve svých obchodních podmínkách (smlouvě se zpracovatelem soupisu) dohodnout i formát, ve kterém mu bude soupis stavebních prací, dodávek a služeb předán a není v rozporu s vyhláškou, bude-li zadavatel požadovat formáty oba.

Vážená paní Tetourová,

veřejná zakázka je dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zakázka realizovaná na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle ZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

Vzhledem k tomu, že dle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů vede exekuci ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný, tj. ve Vašem případě ČR – MV, přičemž tímto úkonem mezi exekutorem a oprávněným nedochází k uzavření smlouvy a ani se nejedná jak ze strany oprávněného, tak ze strany samotného exekutora o úplatné poskytnutí služeb, není ČR – MV zadavatelem ve smyslu ZVZ a tudíž není povinna postupovat při označení exekutora dle ZVZ.

Dobrý den,
dle § 147a odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uveřejní veřejný zadavatel na svém profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů (např. obsah nabídek jednotlivých uchazečů, apod.). Podmínky uveřejňování výše uvedených náležitostí vymezují ustanovení § 147a ZVZ.

Odkaz na profil zadavatele lze dohledat ve Věstníku veřejných zakázek (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ ), na webových stránkách zadavatele či prostřednictvím vyhledávače na internetu.

Dobrý den,

1. K povaze příspěvkové organizace

V souladu s § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdější předpisů, je příspěvkovou organizací organizace, která má ve své působnosti činnosti, jež jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatelem takové příspěvkové organizace je vždy výhradně územně samosprávný celek, kterým je i kraj.

Zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je územně samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územně samosprávný celek.

2. K postoupení pohledávky kraje jeho příspěvkové organizaci

Hodlá-li kraj zřídit příspěvkovou organizaci za účelem správy strategické průmyslové zóny, kterou jako zadavatel sám v současné době spravuje, je možné postoupit jeho závazky zadavatele na jím nově zřízenou příspěvkovou organizaci.

Postoupit smluvní pozici zadavatele lze v tomto případě proto, že touto změnou de facto nedojde k podstatné změně již uzavřené smlouvy, která je dle § 82 odst. 7 ZVZ zakázána. I po postoupení pohledávky kraje jako zadavatele na jím zřízenou příspěvkovou organizaci bude činnost příspěvkové organizace nadále řízena krajem jako jejím zřizovatelem.

Faktické postoupení pozice zadavatele ze smlouvy je možné pouze a výhradně za předpokladu postoupení pohledávky mezi „původním“ a „novým“ zadavatelem podle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s postoupením pohledávky ze smlouvy na plnění veřejné zakázky zadavateli doporučujeme vyžádat si od dodavatele (jakožto věřitele) písemný souhlas s postoupením smlouvy z kraje na příspěvkovou organizaci, který bude součástí dodatku ke smlouvě na plnění veřejné zakázky.

3. K samotné změně postupované smlouvy

Změna smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku je možná výhradně v těch částech, které se budou týkat vymezení nového zadavatele. Podmínky a jakákoliv jiná ujednání ve smlouvě měnit možné není. Jak již bylo výše uvedeno zadavatel v souladu s § 82 odst. 7 ZVZ nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem.

4. K uveřejňovací povinnosti zadavatele

Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele informace uvedené v § 147a ZVZ. S ohledem na změnu v osobě zadavatele je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele – kraje skutečnost, že došlo ke změně v osobě zadavatele a další informace stanovené ZVZ je nadále povinen uveřejňovat na profilu nového zadavatele, tj. na profilu příspěvkové organizace.

Zadavateli – příspěvkové organizaci doporučujeme a považujeme za vhodné spolu s dodatkem ke smlouvě uveřejnit na profilu zadavatele – příspěvkové organizace i samotnou smlouvu uzavřenou s vítězným uchazečem.

Za účelem zachování kontinuity informací dále zadavateli – kraji doporučujeme uveřejnit na jeho profilu zadavatele informace v souladu s § 147a ZVZ, a to vzhledem k tomu, že kraj je zřizovatelem příspěvkové organizace a byl i původním účastníkem smlouvy samotné.

Dobrý den,
dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu, neboli takové veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v § 12 odst. 3 ZVZ. Jde tedy o veřejnou zakázku na dodávky či služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000,- Kč bez DPH, nebo veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 3 000 000,- Kč bez DPH.  Přitom je však zadavatel povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ. Závěrem upozorňujeme, že výjimka dle § 18 odst. 5 ZVZ se však nevztahuje na povinnost zadavatele uveřejnit uzavřenou smlouvu na profilu zadavatele. Dle § 147a odst. 2 ZVZ se tato povinnost nevztahuje pouze na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, u nichž cena nepřesáhne 500 000,- Kč bez DPH.

Dobrý den,

Na webových stránkách www.portal-vz.cz v sekci Elektronické zadávání VZ – Seznam certifikovaných nástrojů naleznete kompletní seznam společností, které splnily požadavky na elektronický nástroj ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a které jsou držiteli certifikovaného elektronického nástroje, vydaného certifikační autoritou.

Provozovatel webových stránek www.profilzadavatele.cz není dle výše uvedeného seznamu držitelem certifikovaného elektronického nástroje, což však neznamená, že zřízení profilu zadavatele na webových stránkách www.profilzadavatele.cz nesplňuje požadavky ZVZ a dalších právních předpisů.

Doporučujeme proto preventivně vznést dotaz přímo na poskytovatele webových stránek www.profilzadavatele.cz , zda jeho prostřednictvím je skutečně možné splnit uveřejňovací povinnost zadavatele na profilu zadavatele dle ZVZ.

Dobrý den, Váš požadavek spadá do tzv. technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. b) ZVZ, kde je stanoveno, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel může požadovat, aby soudní znalec byl v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném vztahu k dodavateli, ovšem konkrétní podobu tohoto vztahu nemůže omezit, např. pouze na zaměstnanecký vztah nebo pouze na vztah subdodavatelský.

Dobrý den, statistické výstupy, které se týkají veřejných zakázek naleznete na www.portal-vz.cz. http://www.portal-vz.cz/Information-System-on-Public-Contracts/Statistical-Outputs-on-Public-Contracts/Souhrnny-statisticky-prehled-verejnych-zakazek Zprávy o plnění Národního plánu na: http://www.portal-vz.cz/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Zpravy-o-plneni-Narodniho-planu—Zprava-o-plneni-

Z Vašeho dotazu není patrné, zda dynamický nákupní systém i rámcová smlouva byly ( budou) v zadány v režimu nadlimitní veřejné zakázky. Pokud obojí je zadáno v režimu nadlimitní veřejné zakázky, tak podle mého názoru je možno připustit koexistenci DNS i rámcové smlouvy na pořízení stejných či podobných komodit. Pokud by předpokládaná hodnota VZ na zavedení DNS a předpokládaná hodnota VZ na rámcovou smlouvu byla stanovena tak, že jednotlivě by byly zadávány v jiném režimu ( např. podlimitním), než by odpovídalo součtu obou předpokládaných hodnot, zadavatel by porušil ustanovení odst. 3 § 13 zákona č. 137/2006 Sb., ov veřejných zakázkách.

Neoznámením výsledku zjednodušeného podlimitního řízení se zadavatel dopustí správního deliktu dle § 120 ( odst. 1, písm. d) zákona č. 137/2006 Sb.

1. ne 2. pokud jsou zapsáni jako fyz. osoby a jako takové podnikají a současně jsou i členové statutárního orgánu s.r.o., mohou být zapsáni jako dva různí dodavatelé 3. s.r.o. se zapisují jako právnická osoba 4. musí se prokázat všechny základní kvalifikační předpoklady podle §53, odst. 1 ZVZ a to způsobem uvedeným v odst. 2

Může, ale musí postupovat v souladu s legislativou členských zemí EU (např. prokazování kvalifikace)

Dle zakázek evidovaných v ISVZ – tj. zakázky zadávané v souladu se zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ministerstva – v roce 2008 zadala veřejné zakázky v celkové hodnotě 36 030 072 Kč; Regionální či místní orgán/ územní samosprávný celek- v roce 2008 zakázky v hodnotě 4 429 525 Kč

a) tak, aby co nepřesněji odpovídal zamýšlenému předmětu veřejné zakázky b) ne

Dle metodiky zadávání VZ po dle zákona 137/2006 Sb. o VZ dostupné na Portálu VZ a koncesí je jedním z definičních znaků rámcové smlouvy její dočasnost. Tzn., že rámcová smlouva musí být vždy uzavřena na dobu určitou – doba trvání rámcové smlouvy nesmí přesáhnout 4 roky (ve zvláště odůvodněných případech však může být doba trvání i delší).

Kód CPV 33600000-6 – Léčivé přípravky a zdravotní prostředky

IT vybavení komodity ústřední orgány státní správy (ÚOSS) nakupuji na elektronických tržištích státní správy v souladu s usnesením vlády České republiky č.683/2002 ze dne 25.6.2002 o povinném nákupu vybraných komodit přes elektronická tržiště, viz. zmíněné usnesení vlády V rámci ÚOSS jsou to zpravidla odbory hospodářské správy, popř. odbor informatiky apod. Běžná kritéria podle § 78 ZVZ tj. ekonomická výhodnost nabídky resp. nejnižší nabídková cena; ÚOSS povinna dbát na i na ustanovení související legislativy, zejména zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole

Na předložené vzorky se nevztahuje povinnost jejich archivace podle § 155, a veřejný zadavatel je povinen vrátit je zpět dodavateli, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak. Předmětem archivace naopak budou například protokoly pořízené v rámci případného testování vzorku.

Dodatky smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem na základě zadávacího řízení jsou jinými slovy změnami této smlouvy. Odpovědností zadavatele je v rámci povinnosti dodržet základní zásady stanovené § 6 ZVZ, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, postupovat tak, aby tyto zásady nebyly dodatečnými změnami porušeny. Změny za žádných okolností nesmí způsobit situaci, která by ovlivnila podobu nabídek předložených uchazeči v případě, že by byly známy již v době zpracovávání nabídek. Podmínky řešení potřeby tzv. nepředvídatelných víceprací (stavebních prací či služeb), zadávaných témuž dodavateli, s nímž již má zadavatel uzavřenou smlouvu, stanoví ustanovení odst. 7) písmena a) § 23 ZVZ.

Zadavatel může použít jednacího řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené § 23 odst. 4) písmeno b). Tj. tehdy, pokud se dostane bez vlastního přičinění do takového stavu, kdy je třeba veřejnou zakázku zadat urychleně, zejména z důvodu akutní potřeby předcházení vzniku škod či zabránění vzniku dalších škod na majetku či zdraví a současně není pro zadání takové veřejné zakázky dostatečný čas pro použití jiného druhu zadávacího řízení. ZVZ vyžaduje pro možnost postupu zadavatele podle tohoto ustanovení splnění všech těchto požadavků: existence krajně naléhavého případu, jednání zadavatele nebylo příčinou vzniku krajně naléhavého případu (stavu), tj. zadavatel se nesmí na vzniku konkrétní situace podílet, a to ať už svým jednáním nebo svým opomenutím, krajně naléhavý případ nemohl zadavatel předvídat, z časových důvodů není možné použít jiný druh zadávacího řízení. Není rozhodné, zda se v konkrétním případě jedná o veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.

Zadavatel má povinnost již v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést přesnou dobu trvání (účinnosti) rámcové smlouvy. Uzavření takové smlouvy na dobu neurčitou je vyloučeno. V případě sektorových zadavatelů není horní hranice trvání rámcové smlouvy omezena.

Zahraniční dodavatel zásadně předkládá doklady v původním (originálním) jazyce s úředně ověřeným překladem do českého jazyka, pokud z některé mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného. Např. pro příslušné doklady o vzdělání vystavené ve Slovenské republice platí pravidla stanovená Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2001 Sb.m.s.), a to bez ohledu na to, zda se jedná o listinnou či elektronickou formu dokladu. Podávání nabídek v zadávacím řízení je upraveno zákonem č. 137/2006 Sb. Nejedná se o správní řízení.

Pro účely stanovení, zda se v konkrétním případě bude jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku nebo veřejnou zakázku malého rozsahu, je třeba vycházet z předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§ 13 a násl.). Stanovení této skutečnosti je důležité z hlediska dalšího postupu zadavatele podle ZVZ. Za nadlimitní veřejnou zakázku se považuje veřejná zakázka, jejíž předpokládané hodnota dosahuje nejméně finančního limitu. Každý zadavatel je tedy povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku, která pro zadavatele vyplývá z plnění veřejné zakázky. Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období (§ 13 odst. 8 ZVZ).

Formulace „neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci“ vyjadřuje požadavek ZVZ, aby přístup k této dokumentaci nebyl selektivní. Požadavek aby nebyly narušeny principy stanovené § 6 ZVZ, tj. zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace. Přístup k zadávací dokumentaci by měl být dodavateli umožněn bez neodůvodněných překážek. Za takovou překážku ovšem není považována nutnost dodavatele před přístupem k zadávací dokumentaci vyplnit základní identifikační údaje. Zadavatel by měl mít přehled o počtu potenciálních dodavatelů, a to i pro případ budoucích možných změn v uveřejněném vyhlášení, tedy i možných změn zadávací dokumentace – dodavatel se vyplněním takových identifikačních údajů stane ve vlastním zájmu zadavateli známým (§ 147 odst. 8 ZVZ). Podmínky pro použití elektronických prostředků a elektronických nástrojů upravuje § 149 ZVZ. Další podrobnosti § 4 vyhlášky č. 329/2006 Sb.

Z dotazu lze dovodit, že má jít o dodávku stravy, kterou bude jedna organizace na základě písemné smlouvy odebírat za úplatu od druhé organizace. Jedná se tedy o veřejnou zakázku definovanou § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Odběratel stravy je tedy v postavení veřejného zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. c) ZVZ a je povinen postupovat podle tohoto zákona. Případné úvahy využít možnost výjimky, kterou dává § 18 písmeno j) ZVZ je nutno odmítnout z toho důvodu, že nejsou splněny podmínky, za kterých je postup podle citovaného ustanovení přípustný. Školní jídelna nevykonává převážnou část své činnosti ve prospěch příspěvkové organizace, která dostala do správy Domov pro seniory. Stejně tak není naplněna ani druhá podmínka. Příspěvková organizace spravující Domov pro seniory není zřizovatelem příspěvkové organizace provozující školní jídelnu.

V tomto případě se domníváme, že by se za splnění určitých předpokladů jednalo o koncesi, neboť zde jednak dochází k přenosu rizik z veřejného zadavatele na dodavatele (koncesionáře), a úplata za tuto činnost není poskytována veřejným zadavatelem, ale dodavatel ( koncesionář) získává právo na platby za poskytované plnění předmětu koncese od třetích osob, tedy má právo k braní užitků od uživatelů služby, jsou zde tedy naplněny dvě základní podmínky existence koncese, kterými se tato odlišuje od klasické veřejné zakázky. Rozhodujícím v tomto případě je však skutečnost, zda předmět činnosti veřejného zadavatele – konkrétně vydávání měsíčníku je veřejným zájmem, tedy je nutno posoudit, zda z hlediska obsahové náplně měsíčníku se jedná o všeobecnou informovanost, jež je možno za takový zájem považovat, či se jedná pouze o určitou zájmovou oblast směřující pro pouze omezenou skupinu adresátů. Lze tedy konstatovat, že pokud se jedná o činnost zadavatele ve veřejném zájmu, a jsou zde naplněny podmínky, kdy dodavatel (koncesionář) má právo braní užitků od koncových uživatelů a dále nese podstatnou část rizik spojených s braním užitků, bylo by lze aplikovat v tomto případě koncesní zákon, tedy zadavatel by měl vybrat koncesionáře v koncesním řízení, a to pokud předpokládaný příjem koncesionáře činí alespoň 20.mil. Kč, bez DPH, lze však doporučit postup v koncesním řízení i když je tento příjem nižší.

Čestné prohlášení činí dodavatel, tedy v případě právnické osoby ty osoby, které jednají jejím jménem (nebo za tuto právnickou osobu), a to v souladu se způsobem jednání a podepisování za právnickou osobu. Není nutné, aby čestné prohlášení činily ty osoby, na které se požadavek vztahuje.

Ze skutečnosti, že smlouva není uzavřena rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, ale teprve postupem a ve lhůtách stanovených v § 82 ZVZ, je třeba dovodit, že zákon dává smluvním stranám jistý prostor pro kontraktační jednání. Takové řešení je nezbytné zejména v situaci, kdy návrh smlouvy není zpracován ve formě způsobilé k podpisu. Proto bývá často nutné vypracovat konečný text smlouvy. Toto řešení ovšem přináší nebezpečí, že se obě strany nedohodnou na konečném textu smlouvy nebo, že se dohodnou na obsahu smlouvy, který se odlišuje od zadávacích podmínek či od podstatných částí nabídky, čímž dojde k faktickému zmaření účelu zadávacího řízení. Zákon výslovně požaduje, aby zadavatel s uchazečem uzavřel smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Samostatnou otázkou je rozsah vázanosti smluvních stran obsahem nabídky. Prakticky použitelný je výklad, který připouští částečnou modifikaci textu smlouvy oproti textu návrhu smlouvy v nabídce, ale pouze v částech, které nebyly předmětem hodnocení a které nebyly určeny ZVZ či požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách. Nerespektování tohoto omezení by mohlo vést k neplatnosti smlouvy podle § 39 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem.

Jestliže se zadavatel a dodavatel (vybraný uchazeč) dohodli na ukončení smlouvy uzavřené v rámci zadání veřejné zakázky, pak právní vztah upravený touto smlouvou končí a své další potřeby musí veřejný zadavatel řešit opět v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Tzn. zadáním nové veřejné zakázky. Uzavřením nové smlouvy bez zadávacího řízení by došlo k zásadnímu porušení ZVZ.

Problematiku uveřejňování veřejných zakázek upravuje § 147 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ) a prováděcí vyhláška k ZVZ č. 330/2006 Sb. Podle § 147 odst. 8) ZVZ je zadavatel oprávněn provádět opravy v obsahu uveřejněných vyhlášeních (formulářích). Opravy se provádějí formou uveřejnění opravného vyhlášení. Zadavatel je povinen provedení úpravy oznámit všem známým dodavatelům či zájemcům (např. v otevřeném řízení všem dodavatelům, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci) do 5 dnů s uvedením konkrétního důvodu provedení opravy. Podrobnosti postupu zadavatele stanoví § 7 vyhl. č. 330/2006 Sb.

Podle § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ) je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele. Zadávací dokumentace musí obsahovat, mimo jiné, obchodní podmínky /§ 44 odst. 3a)/, a tzv. jiné požadavky /§ 44 odst. 3g) ZVZ/. Podle § 76 odst. 1) hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Co se týče obchodních podmínek způsob jejich stanovení ZVZ ponechává na uvážení zadavatele. Z rozhodovací praxe ÚOHS lze uvést případ z r. 2007, kdy návrh smlouvy obsažený v nabídce navrhovatele byl v rozporu se zadávacími podmínkami (návrhem smlouvy v zadávací dokumentaci). Nesplňoval požadavky zadavatele nebo obsahoval ustanovení v neprospěch zadavatele. ÚOHS k uvedeným změnám návrhu smlouvy provedeným uchazečem konstatoval, že uchazeč byl povinen akceptovat znění smlouvy, které bylo navrženo v zadávací dokumentaci. Zadavatel je povinen stanovit obchodní, platební či jiné zadávací podmínky stejně pro všechny uchazeče. Zadavatel tedy určuje podmínky, za kterých se bude dílo realizovat, je ze zákona povinen tyto podmínky zveřejnit a v průběhu zadávacího řízení je neměnit. Nelze připustit změnu ustanovení návrhu smlouvy, protože pak by hodnotící komise porovnávala vzájemně neporovnatelné nabídky. Pokud by totiž i ostatní uchazeči měli možnost stanovené podmínky měnit, pak by se tato skutečnost mohla projevit i v nabídkové ceně. ZVZ změnu zadávacích podmínek ze strany uchazeče nepřipouští. Důvodem vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení však nemohou být jakékoliv provedené změny smluvních podmínek, ale pouze ty, které změnily věcnou stránku zadávacích podmínek. Uchazeč není povinen znění smluvních podmínek doslova opsat, je však povinen dodržet věcnou stránku jednotlivých ustanovení.

U podlimitní veřejné zakázky je zadavatel podle § 62 odst. 1. zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (ZVZ) povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Odstavec 2. § 62 ZVZ umožňuje dodavateli u podlimitní veřejné zakázky prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů čestným prohlášením. Splnění ostatních kvalifikačních předpokladů, tj. profesních, popřípadě i ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, prokazuje dodavatel v případě podlimitní veřejné zakázky vždy tím způsobem, kterým veřejný zadavatel požadoval v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. V tomto ohledu se uplatní obecná právní úprava platná pro prokazování splnění kvalifikace (tedy jako pro nadlimitní veřejné zakázky). Tzn., že splnění profesních kvalifikačních předpokladů se prokazuje vždy příslušným dokladem. Nesplnění kvalifikace upravuje § 60 ZVZ. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

Zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí. Vždy je však povinen dodržet pravidla stanovená zákonem č. 136/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), která upravují problematiku rozdělení předmětu veřejné zakázky, zadávání částí veřejných zakázek nebo naopak povinnost sečtení předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb. Podle § 13 odst. 3) nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 ZVZ. S tím souvisí vymezení, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Rozhodující je posouzení, zda v konkrétním případě lze konstatovat souvislost věcnou, geografickou, časovou a případně zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Přitom musí zadavatel zvážit také předvídatelnost pořizovaných dodávek, služeb nebo stavebních prací. Ustanovení odst. 8) § 13 ZVZ sleduje stejný cíl, tj. zabránit obcházení stanovených finančních limitů, i z druhé strany. Ukládá zadavateli povinnost při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo služby sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období (jednoho roku). V odstavcích 3) a 8) § 13 ZVZ jde tedy o předmět nebo předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Jinak je tomu v § 98 a v odstavci 4) § 13 ZVZ, kde se mluví také o rozdělení, ale tentokrát ne o rozdělení předmětu nebo předpokládané hodnoty, ale o rozdělení samotné veřejné zakázky na dílčí části. Připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky může zadavatel veřejnou zakázku (v tomto případě tedy ne její předmět) rozdělit na (dílčí) části. Jde stále ovšem o jednu veřejnou zakázku a může jít (ale nemusí, při dodržení zákazu dle § 13 odst. 3) i o jedno zadávací řízení. (Vyjma případů dle odst. 5 § 98 ZVZ) Je tedy nutné odlišovat rozdělení veřejné zakázky na části od rozdělení předmětu veřejné zakázky. Zatímco při rozdělení předmětu veřejné zakázky dle odst. 3) § 13 ZVZ jde o to, že z jedné veřejné zakázky se v důsledku rozdělení stává dvě i více veřejných zakázek, při rozdělení veřejné zakázky na dílčí části jde i nadále o jednu veřejnou zakázku (jedno zadávací řízení), jejíž jednotlivé části mohou mít odlišný právní režim a ve výsledku (jednoho) zadávacího řízení mohou být na různé části uzavřeny smlouvy s různými dodavateli. Vždy s tím, jehož nabídka byla v té které části vyhodnocena jako nejvhodnější. V případě, že je veřejná zakázka rozdělena na (dílčí) části, je zadavatel povinen při stanovení její předpokládané hodnoty sečíst předpokládané výše všech (dílčích) částí veřejné zakázky. Zadavatel je povinen určit, zda se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na (dílčí) části nebo více samostatných veřejných zakázek. V případě sporných (hraničních) případů je vhodnější sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek a zadat veřejnou zakázku přísnějšími postupy dle ZVZ. Například tedy zadat (jednu) veřejnou zakázku jako nadlimitní než zadat dvě veřejné zakázky jako podlimitní. Zpracování projektové dokumentace je služba.

§ 53 odst. 1 a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje mimo jiné ustanovení, že základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel – právnická osoba – jestliže podmínky stanovené příslušnými ustanoveními ZVZ splňuje statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu.

Rozhodující je skutečnost o jaký rozpor se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách jde. Pokud je v obchodních podmínkách zadávací dokumentace uvedeno, že za úplnost a správnost projektové dokumentace odpovídá někdo jiný než zadavatel, pak jde o ustanovení, které je v rozporu s textem ZVZ, který v § 44 odst. 1) stanoví, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. V takovém případě je uvedené ustanovení zadávací dokumentace neplatné a platí zákon. Obdobně je tomu v případě, že by podobné ustanovení bylo sjednáno ve smlouvě uzavřené s vybraným uchazečem v rámci zadání veřejné zakázky.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách nezná žádnou výjimku, která by veřejnému zadavateli umožňovala vyzývat v některých případech nižší počet zájemců, než je zákonný limit, například z toho důvodu, že je na trhu nedostatek zájemců, kteří by byli objektivně schopni plnění veřejné zakázky poskytnout. V takovém případě je veřejný zadavatel povinen použít pro zadání veřejné zakázky jiný druh zadávacího řízení. Vedle odeslání výzvy k podání nabídek nejméně 5 zájemcům má veřejný zadavatel povinnost navíc tuto výzvu uveřejnit vhodným způsobem od data odeslání výzvy po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek.

Poskytování dokumentace dodavatelům upravuje § 48 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je na zadavateli, zda bude poskytovat zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě. Závazný způsob předání stanoví ZVZ jen v § 44 odst. 4b., který stanoví, že zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí obsahovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě. Informace o serveruMinisterstvo pro místní rozvoj © 2003 – 2006 Všechna práva vyhrazena. | Mapa stránek | RSS Prohlášení o přístupnosti | Seznam klávesových zkratek | Kontakt | Programming QCM s.r.o..

Nejdůležitější pravidlo ZVZ, které je pro zadavatele závazné při úplatném zajišťování veřejných potřeb, je povinnost dodržet zásady uvedené v § 6. Tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Změna textu smlouvy již uzavřené s vybraným uchazečem nebo uzavření smlouvy s odlišnými podmínkami oproti podmínkám uvedeným v zadávací dokumentaci zadávacího řízení může porušení vyjmenovaných zásad způsobit. Z tohoto pohledu je proto nutno požadavky na změnu smlouvy hodnotit. Zásadně nelze připustit takové změny textu smlouvy, které by v případě, že by o nich ostatní uchazeči věděli v době přípravy jejich nabídek, ovlivnily jimi nabídnuté podmínky a tím i celkový výsledek výběru uchazeče.

Jednou z výkladových zásad ZVZ, analogicky odvozenou z obdobné zásady výkladu směrnic ES, je zásada nevykládat ustanovení ZVZ v případě nejasností extensivním (rozšiřujícím) způsobem. Přistupovat k aplikaci s přiměřenou opatrností. Pro vymezení kategorie dodávek nezbytných k provedení díla, je rozhodný způsob zakomponování té které dodávky do díla jako celku. Jde o to posoudit, zda je konkrétní komponent integrován do díla trvale, přičemž jeho případnou demontáží by dílo přestalo plnit svou funkci. Například odstraněním nábytku z místnosti klientů v dotazu uvedeného zařízení, může vzniknout prázdná místnost užívaná jako sklad. Po jejím následném vybavení knihovnou a křesílky může být stejná místnost používána třeba jako čítárna. Ani v jednom z těchto náhodně uvedených příkladů nevyplývá, že by celá budova léčebny přestala plnit svoji funkci. Dodávka nábytku v tomto případě tedy uvedené znaky kategorie dodávek nezbytných k provedení díla nesplňuje.

Pro zakázky malého rozsahu platí výjimka z působnosti zákona formulovaná v § 18 odst. 3) ZVZ. I v těchto případech je však veřejný zadavatel povinen dodržet jednoznačně nejdůležitější pravidlo ZVZ, a to povinnost dodržet zásady uvedené v § 6. Tj.zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Změna textu smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem oproti textu návrhu smlouvy uvedeného ve výzvě k předložení nabídek může skutečně porušení prakticky všech vyjmenovaných zásad způsobit. Z tohoto pohledu je proto nutné případné požadavky na změnu smlouvy hodnotit. Zásadně nelze připustit takové změny textu smlouvy, které by v případě, že by o nich ostatní uchazeči věděli v době přípravy jejich nabídek ovlivnily jimi nabídnuté podmínky a tím i celkový výsledek výběru uchazeče.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách neobsahuje ustanovení, které by zadavatele opravňovalo vyloučit uchazeče, který podal na výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení nabídku, která překračuje příslušný limit stanovený v ZVZ. Na druhé straně, pokud zadavatel správně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a jsou splněny podmínky pro použití zjednodušeného podlimitního řízení, dá se předpokládat, že vzhledem k povinnosti stanovit základní hodnotící kritéria ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena (§ 78 ZVZ) neměla by být nabídka překračující limit úspěšná. Problém může zadavateli nastat, pokud odhad předpokládané ceny nebyl učiněn kvalifikovaně, reálně a v souladu s pravidly uvedenými v ZVZ. V krajním případě lze zvažovat, zda zadavatel neporušil ZVZ v důsledku vadně stanovené předpokládané hodnoty. O zásadní vady stanovení předpokládané hodnoty půjde zejména tehdy, kdy vadné stanovení předpokládané hodnoty vyústilo v postup zadavatele dle mírnějšího režimu ZVZ, než který měl být aplikován. Proto platí nepsaná zásada, v pochybnostech vždy zvolit přísnější postup dle ZVZ. Jinak problémům s obdržením nabídky překračující limit stanovený v ZVZ v podlimitním zadávacím řízení (tj. i ve zjednodušeném podlimitním řízení) lze jednoduše vyřešit stanovením požadavku maximální ceny (tzv. jiné požadavky zadavatele na plnění VZ podle odst. 3) g, § 44), jinak řečeno výslovného požadavku, aby nabídková cena nebyla vyšší než zadavatelem stanovená cena.

Podle odst. 3) § 45 ZVZ nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Následující odst. 4 odkazuje při formulaci technických podmínek na § 46 odst. 1, 2, 4 a 5. Jednou z forem konkrétního zobrazení obecné zásady zákazu diskriminace určitých dodavatelů či způsobů řešení veřejné zakázky jsou ustanovení ZVZ, která od zadavatele požadují natolik obecný popis předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazoval na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů. K této zásadě existuje ustálená výkladová praxe orgánů dohledu. Dle ustáleného výkladu, je zadavatel povinen stanovit předmět plnění veřejné zakázky pomocí obecných specifikací, jako například technické specifikace výkon a jeho parametry, funkce atd. Co se týče technických řešení, nesmí dojít k omezení práv těch dodavatelů, kteří ve svých nabídkách nabídnou technická řešení se srovnatelnými parametry.

Zadavatel má možnost se při zadávání veřejné zakázky nechat zastoupit jinou osobou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou osobu nebo právnickou osobu. Zadavatel se nesmí dát zastoupit osobou, jejíž postavení by v konkrétní veřejné zakázce mohlo způsobit konflikt zájmů. Zákon nestanoví formální požadavky z hlediska náležitosti právního úkonu, kterým zadavatel určuje svého zástupce. V tomto případě zadavatel vychází z občanského a obchodního zákoníku a zastoupení může realizovat například na základě plné moci, pověření, mandátní smlouvy, příkazní smlouvy atp. ZVZ výslovně stanoví, že zástupce musí splňovat požadavky na nepodjatost podle § 74 odst. 7 ZVZ. Zastupující osoba tedy nesmí být podjatá jak ve vztahu k veřejné zakázce, tak ve vztahu k uchazečům (zájemcům). Nesmí se podílet na zpracování nabídky, nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení (kromě své úlohy zástupce zadavatele), nesmí ji spojovat například osobní, pracovní či jiný vztah s uchazeči (zájemci).

Otázka termínů zahájení a dokončení jednotlivých prací, tvořících předmět veřejné zakázky na stavební práce, je součástí ujednání zadavatele a vybraného uchazeče ve smlouvě uzavřené na základě zadávacího řízení veřejné zakázky. Pokud nemají být porušeny zásady stanovené v § 6 ZVZ, tj. zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, musí uzavřená smlouva s vybraným uchazečem odpovídat podmínkám, které zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci veřejné zakázky a návrhu smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Tzn., že zadavatel musí požadavek na termíny zahájení a ukončení prací uvést jako podmínky nejlépe již v rámci úkonů, kterými zahajuje příslušné zadávací řízení a případně tyto své požadavky ještě upřesnit v zadávací dokumentaci. Připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, lze postupovat i podle § 98 ZVZ. Pokud zadavateli byla přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že tuto dotaci neobdrží, má zadavatel právo veřejnou zakázku podle odst. 2 písm. d) a e) § 84 ZVZ zrušit.

Za kvalifikaci ve smyslu hlavy páté, části druhé ZVZ je třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem požadovanou veřejnou zakázku. Kvalifikaci pro plnění určité VZ splňuje dodavatel, který prokáže splnění kvalifikačních předpokladů v rozsahu stanoveném veřejným zadavatelem. Přičemž veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem VZ. Podle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, patří jak pracovní poměr tak i právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, mezi tzv. základní pracovněprávními vztahy. (Nejedná se zde o subdodavatele.) ZVZ otázku druhu uzavřeného pracovněprávního vztahu v souvislosti s prokazováním profesní kvalifikace neřeší.

Pravidla pro poskytování informací upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon upravuje i podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 19 umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.

Přestože má zadavatel právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí, nemůže postupovat libovolně. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách mu v § 13 odst. 8 ukládá povinnost zahrnout do jedné veřejné zakázky obdobné dodávky nebo služby, které spolu souvisí a které se mají uskutečnit v jednom účetním období. Přesněji řečeno toto ustanovení ukládá povinnost sečíst předpokládané hodnoty uvedených dodávek nebo služeb. (Toto neplatí u VZ na stavební práce) Stejný účel, i když z opačné strany, sleduje tzv. pravidlo zákazu účelového rozdělení předmětu VZ, formulované v ustanovení § 13 v odst. 3. Zadavatel nesmí přistoupit k rozdělení předmětu veřejné zakázky pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12. Při posouzení, zda se jedná o jednu či více VZ, je třeba přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým, časovým a případně rovněž ke skutečnosti, že předmět plnění VZ tvoří jeden funkční celek.

Dodavatel je povinen prokázat splnění profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. d) pouze tehdy, je-li jeho prokázání nezbytné pro plnění veřejné zakázky podle zvláštních právních předpisů. Veřejný zadavatel má v takovém případě povinnost prokázání splnění tohoto profesního kvalifikačního předpokladu požadovat. Co se týče způsobu prokazování, dodavatel má díky ustanovení § 51 odst. 4) ZVZ možnost prokazovat splnění určité části kvalifikace zde v rozsahu vymezeném § 50 odst. 1 písm. b) až d), prostřednictvím subdodavatele. Tedy i v dotazu konkrétně uvedených profesních kvalifikačních předpokladů ( § 54, ZVZ). Toto oprávnění dává dodavateli zákon a zadavatel je povinen toto oprávnění dodavatele respektovat. A to bez ohledu na svůj případný požadavek například ve výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. Dodavatel je povinen doložit zadavateli, že uzavřel příslušnou smlouvu se subdodavatelem. Jedním z možných způsobů prokazování, které nabízí ZVZ je předložení certifikátu (§ 139 ZVZ) vydaného v souladu s podmínkami ZVZ, který v rozsahu v něm uvedených údajů nahrazuje prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů. Jedním z povinných údajů certifikátu je podle § 139 písm. k) ZVZ seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů. Pravidla používání systému certifikovaných dodavatelů zpracovává správce systému a schvaluje MMR ČR. Otázku, zda je možné do certifikátu uvést i takové autorizované osoby, které nejsou kmenovými zaměstnanci dodavatele, ale spolupracují s ním na smluvním základě, je nutno konzultovat s příslušným správcem systému certifikovaných dodavatelů. Záleží na tom, zda tuto možnost připouští pravidla konkrétního systému. Zákon umožňuje správci tento postup zahrnout do pravidel.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách pojem “právně závazný příslib” neobsahuje. To ovšem neznamená, že zadavatel je oprávněn postupovat libovolně a v různých fázích procesu zadávání není příslušnými ustanoveními zákona vázán. Mimo jiné i z definice pojmu zadávání, formulované v § 17 písm. m (“zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy”) vyplývá, že pokud nenastanou okolnosti uvedené v § 84 odst. 1 – 5 nemůže zadávací řízení svévolně zrušit.

Samotným smyslem jak předchozího zákona č. 40/2004 Sb., tak i v současné době platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je řádně hospodařit s veřejnými prostředky. Tj. mj. uzavřít závaznou smlouvu s co nejvýhodnějšími podmínkami pro veřejného zadavatele, při zachování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dodavatelé – uchazeči spolu za těchto podmínek soutěží prostřednictvím dobrovolně podaných nabídek zpracovaných v souladu s vyhlášenými závaznými kritérii stanovenými zadavatelem pro všechny uchazeče stejně. Uchazeč, který podal nejlepší nabídku, ke které se svým podpisem na stanovenou dobu sám podle zákona zavázal, získává dobrovolnou možnost uzavřít se zadavatelem smlouvu. Podmínky této smlouvy mu byly známy již v momentě, kdy do soutěže o veřejnou zakázku vstupoval. Vyvstává zde tedy otázka, proč by měl veřejný zadavatel proti smyslu zákona, cíle celého procesu veřejných zakázek, v rozporu se závaznými zásadami směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18ES, a v neposlední řadě v rozporu s povinností řádně hospodařit s veřejnými prostředky na výsledku této soutěže něco měnit? Dost možná na úkor ostatních uchazečů, jejichž nabídky by proti zvýšené ceně vybraného uchazeče uspěly, ale určitě v neprospěch veřejného zadavatele.

Podle § 13 odst. 3 zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12. (Nutno odlišovat rozdělení předmětu VZ od rozdělení veřejné zakázky podle § 98 ZVZ) Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým, časovým a případně ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Přitom musí zadavatel také zvážit předvídatelnost pořizovaných dodávek, služeb nebo stavebních prací. Rozdělení předmětu veřejné zakázky je tedy možné, musí být však vždy zachováno pravidlo zákazu účelového rozdělení předmětu veřejné zakázky s úmyslem snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity. Určitou povolenou výjimku z uvedeného pravidla zákazu (účelového) rozdělení předmětu veřejné zakázky upravuje § 98 odst. 5 ZVZ. Pokud zadavatel rozdělí předmět nadlimitní VZ tak, že i po tomto rozdělení bude zadávat dvě či více nadlimitních VZ, je tento postup přístupný. Odstavec 3 § 13 zakazuje pouze úmyslné nebo účelové dělení předmětu VZ.

Námitky může podle § 110 zákona o veřejných zakázkách podat kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky, a kterému v důsledku domnělého porušení ZVZ úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. O veřejné zakázce malého rozsahu v tomto smyslu ZVZ nemluví. Navíc podle § 18 odst. 3 není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle ZVZ, s výjimkou dodržování povinností stanovených § 6 zákona. Tzn., bez ohledu na skutečnost, jestli zadavatel v ZD citované prohlášení uvedl nebo neuvedl, institut námitek u veřejných zakázek malého rozsahu uplatnit nelze.

Společným znakem základních kvalifikačních předpokladů uvedených v § 53 odst. 1, písmeno i) je skutečnost, že dodavatel musí prokázat jejich splnění pouze tehdy, pokud je současně veřejným zadavatelem požadováno prokázání splnění odborné způsobilosti jako části profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. d). Prokazuje se čestným prohlášením dodavatele.

Možnost vyloučení nabídky proto, že nabídková cena výrazně převyšuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přestože předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena správně, ZVZ neobsahuje. Jestliže nabídka vyhoví všem požadavkům zadávací dokumentace a zákona, je zadavatel povinen ji hodnotit. Zadavatel je však oprávněn stanovit si již v zadávací dokumentaci limit pro nabídkovou cenu a určit tak maximální částku, kterou jsou uchazeči oprávněni nabídnout. V takovém případě pak překročení stanoveného limitu znamená nedodržení zadávacích podmínkek a příslušná nabídka musí být v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřazena. Pro úplnost uvádíme, že situace, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí, že na realizaci veřejné zakázky nebude mít dostatek finančních prostředků (např. nezíská dotaci, se kterou počítal) zřejmě opravňuje zadavatele ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Při použití tohoto důvodu je vždy na zadavateli, aby zrušení zadávacího řízení řádně odůvodnil.

Uplatní-li zadavatel své právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace, je oprávněn do výše těchto nákladů započíst pouze oprávněné náklady. Tj. pouze náklady na reprodukci konkrétního pare ZD, ve výši, jež je v místě obvyklá, na poštovné nebo balné. Musí být odlišeny případy, kdy ZD je poskytována osobním převzetím a kdy jejím zasláním. Je nepřípustné aby zadavatel od dodavatelů požadoval úhradu části nákladů spojených se samotným zhotovením ZD, případně aby požadoval úhradu nákladů na pořízení zařízení, jež tuto reprodukci umožní. Kromě toho je třeba upozornit, že zadavatel je oprávněn tyto náklady požadovat pouze tehdy, jestliže jejich výši uvedl v zadávacích podmínkách.

Zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky (požadované plnění) podle vlastního rozhodnutí. Je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené § 12 ZVZ. Při posuzování, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým, časovým a případně rovněž ke skutečnosti, že předmět plnění VZ tvoří jeden funkční celek. Podle § 13, odst. 8 je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (tj. i rámcové smlouvy) sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Pro veřejné zakázky na stavební práce není pravidlo sčítání předpokládaných hodnot zákonem stanoveno.

Podle § 11 zákona o veřejných zakázkách se rámcovou smlouvou rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce, zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy. ZVZ neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo uzavřít rámcovou smlouvu v případě, že předpokládaná hodnota rámcové smlouvy nepřesáhne 2 mil. Kč. Jestliže veřejný zadavatel využije možnost zadat tuto rámcovou smlouvu mimo režim ZVZ doporučujeme v zájmu předcházení případných pochybností o dodržení § 26 odst. 5) ZVZ nepoužívat v souvislosti s touto činností termín “zadávací řízení”. Vhodnější je zvolit jiný, vyhovující termín, neuvedený v § 21 ZVZ.

Doporučujeme popsaný záměr na rekonstrukci nemovitosti v majetku obce projednat se specializovaným právníkem. Po vyjasnění otázek vlastnictví rekonstruované nemovitosti, v případě vlastnictví nemovitosti obcí, lze řešit její využití na základě zákona č. 139/2006 Sb., koncesního zákona.

V případě, že jde o nově vzniklou společnost, nový právní subjekt, je v případě, že chce být jako dodavatel zapsán do seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen postupovat podle § 129 zákona o veřejných zakázkách. Tj. zejména podat žádost o zápis do SKD, prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních předpokladů příslušnými doklady a uhradit správní poplatek. U dokladů v cizím jazyce je třeba předložit jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. Stejně tak žádost musí být podána vždy v českém jazyce.

Podle § 157 zákona o veřejných zakázkách je informační systém informačním systémem veřejné správy. Zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách, vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů a seznamu systémů certifikovaných dodavatelů. Zabezpečuje statistické výstupy o veřejných zakázkách.

Podle § 13, odst. 8 je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. V případě, že odpadnou důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení v souladu s § 84 odst. 2 d). Zrušit zadávací řízení může zadavatel i v situaci, kdy v průběhu zadávacího řízení se vyskytnou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které na něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (§ 84 odst. 2 písm. e)

Ustanovení § 84 odst. 2 písmena d) a e) obsahují zvláštní možnost zadavatele zrušit zadávací řízení v situacích, v nichž se zadavatel ocitne zpravidla v důsledku působení některé vnější, nepředvídatelné události. Například právě tehdy, pokud mu byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží. Oprávněnost postupu zadavatele podle odst. 2 písm. d) nebo e) bude vždy třeba zkoumat a posuzovat podle konkrétních okolností, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení.

Co se týče subdodavatelů § 44 odst. 6) ZVZ dává zadavateli právo v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v ZD vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Současně ovšem platí, že zadavatel nesmí vyloučit možnost plnit VZ prostřednictvím subdodavatele zcela. Samotný fakt, že subdodavatelem uchazeče je dceřiná společnost zadavatele, ZVZ konkrétně neřeší, tzn. nezakazuje. V praxi by ovšem mohl vzniknout problém v případě porušení zásad stanovených v § 6 ZVZ v souvislosti s hodnocením nabídek uchazečů. Zejména složení hodnotící komise doporučujeme pečlivě zvážit z hlediska možné podjatosti (§ 74 odst. 7).

Samotná skutečnost, že u podlimitní veřejné zakázky by jako nejvhodnější byla vybrána nabídka, kterou podal zpracovatel projektové dokumentace použité v zadávací dokumentaci této veřejné zakázky by v rozporu se žádným ustanovením zákona o veřejných zakázkách nebyla. Samozřejmě je jistě dobré, když si zadavatel uvědomí skutečnost, že během procesu zajišťování projektové dokumentace došlo jistě k řadě pracovních kontaktů s jejím zpracovatelem, k předání některých podkladů a informací, které by případně mohly zvýhodnit tohoto dodavatele v následující veřejné zakázce. Tzn. doporučujeme pečlivě dbát na dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 zákona o veřejných zakázkách. Podle tohoto ustanovení zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. I v případě rozdělení VZ na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí VZ. Tyto části zadavatel zadá na základě jednoho zadávacího řízení, které se zahajuje odesláním jediného oznámení (popř. výzvy) o zahájení zadávacího řízení. Rozdělení veřejné zakázky na části je zadavatel povinen uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, včetně vymezení předmětu jednotlivých částí. Dále je zadavatel povinen uvést, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku jen na jednu část, na všechny či jen některé části veřejné zakázky. Zadávání jednotlivých částí VZ je třeba posuzovat zcela odděleně, jako kdyby se jednalo o samostatná zadávací řízení. Kromě společného zahájení probíhá zadávání každé jednotlivé části VZ v zásadě samostatně. Včetně například posuzování splnění kvalifikace pro každou část VZ. Hodnotící komise ovšem může být společná. Na jednotlivé části se uzavírají samostatné smlouvy. Jednotlivé části veřejné zakázky tak mohou být zadány rozdílným uchazečům. Postup podle odst. 5) § 98 ZVZ nelze ve Vašem případě použít, protože nejde o nadlimitní VZ. Zjednodušené podlimitní řízení může veřejný zadavatel použít i pro zadání podlimitní veřejné zakázky na stavební práce do 20 mil. Kč bez DPH. Podmínky a postup stanovený § 38 musí být dodržen v tomto případě i pro každou jednotlivou část VZ.

ZVZ uvádí v § 78 odst. 4) v případě základního hodnotícího kritéria “ekonomická výhodnost nabídky” vedle nabídkové ceny pouze demonstrativní výčet dalších dílčích hodnotících kritérií, a to kvalitu, technickou úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůtu nebo lhůtu pro dokončení. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění VZ. Hodnotícími kritérii tedy nemohou být údaje vztahující se k uchazečům o veřejnou zakázku (tedy k osobě uchazeče), neboť tyto parametry jsou zadavatelem přezkoumávány v rámci posuzování splnění kvalifikačních předpokladů. Při tomto hodnocení se posuzuje pouze zda uchazeč kvalifikační předpoklady splnil nebo nesplnil. Při stanovení dílčích hodnotících kritérií je nejpodstatnější, aby respektovala základní zásady transparentnosti a nediskriminace, odpovídala charakteru a složitosti VZ a současně umožňovala zadavateli nabídky vyhodnotit. Proto je povinností zadavatele, aby poskytl v zadávacích podmínkách jednoznačnou informaci o způsobu hodnocení (porovnávání) nabídek. O posouzení a hodnocení nabídek zpracovává hodnotící komise písemnou zprávu, s uvedením náležitého odůvodnění. Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům na jejich žádost do zprávy nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo opis.

§ 86 zákona o veřejných zakázkách neřeší otázku, kdy nejpozději musí veřejný zadavatel na svém profilu uveřejnit předběžné oznámení, po té co odeslal oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na svém profilu zadavatele k uveřejnění dle § 146 a § 147 ZVZ. Datum odeslání formuláře k uveřejnění musí být na jeho profilu uvedeno. Má právo využít předběžné oznámení s možnými účinky následného zkrácení lhůty pro podání nabídek u jakéhokoliv druhu nadlimitní veřejné zakázky, a to bez ohledu na to, zda se jedná o jednu nebo více nadlimitních veřejných zakázek, a bez ohledu na to, kdy bude předběžné oznámení uveřejněno. Vždy však je nutné rovněž dodržet podmínky a zákonnou lhůtu stanovenou § 40 odst. 1. Veřejný zadavatel nemůže zkrátit lhůtu pro podání nabídek u VZ, kterou zadává v JŘBU.

Při úvahách o uzavírání jakýchkoliv dodatků smlouvy uzavřené s dodavatelem vybraným na základě veřejné zakázky je třeba mít na paměti, že uchazeči při zpracovávání svých nabídek vycházejí z údajů stanovených v zadávacích podmínkách. Těmto podmínkám odpovídají jejich nabídky. Samozřejmě lze předpokládat, že se změnou podmínek, například právě v případě rozšíření předmětu VZ, se obvykle mění i jejich nabídky. Dodatečnou změnou smlouvy uzavřené na základě VZ by tudíž prakticky docházelo ke zkreslování výsledku VZ. To neznamená, že nelze nijak navázat na smlouvu uzavřenou na základě VZ. Podle § 23 ZVZ se tak může stát, za předpokladu dodržení postupu jednacího řízení bez uveřejnění a splnění stanovených podmínek použití tohoto druhu zadávacího řízení. Ve vztahu k situaci popsané v dotazu je ovšem nutné upozornit, že JŘBU zřejmě nebude možné použít vzhledem k podmínce nezbytnosti dodatečných služeb pro poskytnutí původních služeb. (odst. 7 písm. a). V případě posuzování možnosti postupovat podle písmena b) stejného odstavce pravděpodobně nebude splněna podmínka opčního práva výslovně uvedeného v zadávacích podmínkách původní VZ.

O podaných nabídkách jedná s uchazeči zadavatel (zpravidla osoba pověřená na základě interních předpisů). Zadavatel však může jednáním o nabídkách pověřit i hodnotící komisi, některé její členy či jakoukoliv jinou osobu („schopného vyjednavače“). Pro osoby jednající za zadavatele platí pravidla o nepodjatosti vůči jednotlivým uchazečům a veřejné zakázce a povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se tyto osoby dozvěděly v průběhu jednání o nabídkách. Zadavatel může jednat o nabídkách se všemi uchazeči současně či odděleně.

Podle zákona o veřejných zakázkách je povinen postupovat každý zadavatel veřejné zakázky, který naplňuje znaky uvedené v § 2 ZVZ. Vzhledem k existenci příslušných směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES platí v podstatě totožné povinnosti pro zadavatele veřejných zakázek v celé EU. Přičemž teritoriální působnost ZVZ je v ČR pro zadavatele veřejných zakázek rozhodující. Základním cílem uvedených směrnic a tedy i zákona o veřejných zakázkách, je umožnit zadavatelům veřejných zakázek na celém území EU hospodárně, účelně a efektivně nakládat se svěřenými finančními prostředky. A to maximálně transparentním způsobem. Současně závazně definuje podmínky rovného zacházení, tj. výrazně omezuje možnosti dříve často obvyklé diskriminace, pro dodavatele z členských států v celém ekonomickém prostoru EU. Různé varianty postupů, které zákon umožňuje, dávají prostor i pro pružné fungování zadavatelů veřejných zakázek. Na druhé straně řadu postupů, které jsou obsahem tohoto zákona, obdobným způsobem ve velkém rozsahu využívá ve svých aktivitách i soukromý sektor.

V případě, že jde o havárii kanalizace, a předmětem veřejné zakázky je oprava poškozené části, je vhodné ověřit, zda byly naplněny podmínky dané zákonem o veřejných zakázkách v odstavci 4b), § 23 ZVZ. Toto ustanovení upravuje podmínky použití tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. Musí jít o krajně naléhavý případ, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Přičemž naléhavost musí dosahovat značné intenzity, tj. je ohrožen lidský život nebo hrozí škoda značného rozsahu. Zadavatel se nesmí na vzniku krizové situace podílet, a to ani opomenutím. Nemožnost předvídat vznik krizové situace musí být objektivní. Současně je třeba prokázat, že z časových důvodů není možné použít jiný druh zadávacího řízení. Situace, kdy po započetí práce je dodavatelem zjištěno, že rozsah potřebných prací je větší, než uvedl zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky řeší odst. 7a) § 23 ZVZ. Všechny podmínky jsou kumulativní, je tedy nezbytné, aby byly splněny ve všech bodech. Pokud bylo podle tohoto ustanovení postupováno opakovaně, pak ani součet cen všech zadaných víceprací nesmí přesáhnout hranici 20% ceny sjednané v původní smlouvě.

Při určování, které dodávky a služby v rámci jedné akce spadají pod pojem veřejná zakázka na stavební práce je nutné vycházet z textu § 9 odst. 2 ZVZ, který říká, že veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce 1 rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem. V případě služeb lze z tohoto pohledu vymezit dvě kategorie. Jednak služby přímo podřaditelné pod definici veřejné zakázky na stavební práce dle § 9 odst. 1 (projektová a inženýrská činnost) a dále jiné služby nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky dle odst. 2. Může jít i o služby, které jsou nezbytné k tomu, aby dílo mohlo po dokončení plnit účel požadovaný zadavatelem. Pokud jde o dodávky je rozhodný způsob zakomponování do díla jako celku. Zda je například konkrétní komponent integrován do díla trvale, přičemž jeho demontáží by dílo přestalo plnit zamýšlenou funkci.

Ve Vašem případě je jistě výhodné využít možnosti uzavření rámcové smlouvy buď s jedním nebo s více uchazeči. Výsledkem zadávacího řízení je uzavření vždy jen jedné rámcové smlouvy, jejímiž účastníky jsou zadavatel a jeden či více jednotlivých uchazečů, jejichž nabídky byly zadavatelem v zadávacím řízení vybrány jako nejvhodnější. Podle § 13, odst. 8 je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (tj. i rámcové smlouvy) sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Určitou výjimkou je možnost rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu (§ 98 ZVZ). Rozdělení veřejné zakázky na části je zadavatel povinen uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, včetně vymezení předmětu jednotlivých částí. Dále je zadavatel povinen uvést, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku jen na jednu část, na všechny či jen některé části veřejné zakázky. Jednotlivé části veřejné zakázky tak mohou být zadány rozdílným uchazečům. Zadavatel nesmí při rozdělení veřejné zakázky účelově rozdělit předmět veřejné zakázky. I pro předpokládané hodnoty jednotlivých částí platí povinnost je sčítat podle § 13 odst. ZVZ.

Nákup phm. letenek, potravin a léků je typickým příkladem dodávek, kdy zadavatel má možnost využít výjimku uvedenou v poslední větě § 13 odst. 8. V tomto případě opakované a obdobné dodávky (nikoliv služby) není možné považovat za jedinou veřejnou zakázku podle věty prvé odst. 8, ale za samostatné veřejné zakázky. Předpokládané hodnoty se v tomto případě nemusí sčítat. I zde je však zadavatel povinen dodržovat zásady podle § 6 ZVZ. Předpokládá se, že bude vybírat aktuálně nejvýhodnější nabídky dodavatelů.

Ustanovení odstavce d) § 54 ZVZ obsahuje podmínku, vyjádřenou slovy “…je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů”. Jestliže situace uvedená v této podmínce v konkrétním případě nenastala, evidentně není důvod, aby dodavatel takovýto doklad předkládal. Vzhledem k odstavci 3) § 50 ZVZ zadavatel není ani oprávněn nadbytečný doklad požadovat.

Otázku oborové zdravotní pojišťovny jako veřejného zadavatele řeší § 2 odst. 1) a 2) ZVZ, který stanoví, že zadavatelem veřejné zakázky je, mimo jiné, také jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Potřebné informace pro zapsání firmy do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů lze nejlépe získat přímo na “Portálu o veřejných zakázkách a koncesích” MMR ČR. Postupným rozkliknutím nabídek označených jako “Informační systém o veřejných zakázkách”, “Seznam kvalifikovaných dodavatelů”, a “Metodický postup pro SKD a šablony dokumentů” získáte podrobný návod jak postupovat.