ČÁST TŘETÍ – Zvláštní postupy v zadávacím řízení (§86 – §101)

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, byl zrušen.
Nahradil ho zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávacích osoby zdravotně postižené je upraveno zejména v ustanovení § 38 tohoto zákona a to následujícím způsobem:
(1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
(2) Skutečnost, že v rámci dodavatele je na chráněných pracovních místech zaměstnáno alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1, musí být uvedena v nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky; rozhodným je průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí předcházející zahájení zadávacího řízení.
(3) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně.

Elektronická aukce dle § 96 a 97 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ) není samostatným zadávacím řízením (ty jsou specifikovány v § 21 odst. 1 ZVZ), nýbrž specifickým institutem k běžnému zadávacímu postupu určenou pouze k hodnocení nabídek. Předpokladem postupu dle výše uvedeného je tak dle § 97 odst. 1 ZVZ nutno provést posouzení a hodnocení (předběžné) nabídek, o čemž je pak zadavatel povinen pořídit zprávu dle § 80 ZVZ. Zadavatel je tedy dle § 76 odst. 1 ZVZ povinen posoudit nabídky z hlediska splnění požadavků ZVZ, požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci, a to, zda nabídka není dle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ v rozporu s platnými právními předpisy. Nabídky, které tyto požadavky nesplní, musí být vyřazeny a následně uchazeč dle § 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučeny.
Pokud jste tedy obdrželi nabídku na veřejnou zakázku s nabídkovou cenou vyšší, než je v zadávací dokumentaci stanovena jako maximálně přípustná, nelze z důvodu nepřijatelnosti postupovat jinak, než takovou nabídku v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a následně uchazeče dle 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučit.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ. Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ) do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ) ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru. Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

Podle našeho názoru není možné si v zadávacích podmínkách vymínit minitendr na několik činností zároveň. Domníváme se, že je nutné soutěžit každou část minitendru zvlášť a ke každé části oslovit všechny dodavatele, kteří jsou schopni podle rámcové smlouvy zadání splnit. V opačném případě totiž může dojít ke snížení počtu dodavatelů, kteří by se na danou veřejnou zakázku mohli přihlásit a logicky i k porušení zásady rovného zacházení (obecně – povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého řízení stejným způsobem) podle §6 odst. 1. zákona 137/2006 Sb.

Dobrý den,
zadavatel je na základě zákonné výjimky dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, aniž by použil formalizovaný postup – zadávací řízení, jehož druhy jsou vyjmenovány v § 21 ZVZ. Pokud se veřejný zadavatel rozhodne uplatnit výjimku pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, není povinen uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ, neboť jeho uveřejnění je podmínkou pouze pro zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 21 ZVZ.
Veřejný zadavatel je však oprávněn pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu zvolit dle § 26 odst. 5 ZVZ dobrovolně přísnější postup, tedy zahájit zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení podle ustanovení ZVZ platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Pokud však zadávací řízení takto zahájí, je nadále bez ohledu na skutečnost, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje hodnoty 2 mil. Kč, povinen postupovat podle ustanovení platných ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zvoleném druhu zadávacího řízení.
Předtím než veřejný zadavatel zahájí dobrovolně jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ je povinen uveřejnit předběžné oznámení, neboť:

v důsledku dobrovolného zahájení zadávacího řízení vznikne povinnost postupovat dle ustanovení ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, včetně případné povinnosti splnit podmínku uveřejnění předběžného oznámení, a ta je pro
jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ stanovena, neboť nelze použít žádnou z výjimek dle § 86 odst. 3 ZVZ.

Dobrý den,
pokud jsou naplněny podmínky § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“) zadavatel musí bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení.
Vytváření dokumentace o veřejné zakázce, vč. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je nezbytnou součástí procesu administrace dané veřejné zakázky a rozhodně se nejedná o zbytečnou práci. V Rozhodnutí ÚOHS č.j. S038/2007-04513/2008/510-IF se úřad vyjadřuje o zprávě o posouzení a hodnocení nabídek následovně: „Tento dokument slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je zpráva o posouzení a hodnocení stěžejním dokumentem při přezkumném procesu.„
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud Vám po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka jste povinni na základě § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ zrušit zadávací řízení a v souladu s § 80 odst. 1) ZVZ pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek.

Dobrý den,

podstatou Vašeho dotazu je, zda můžete jako zadavatel odebrat větší množství zboží, než je předpokládáno v rámcové smlouvě, když rámcová smlouva na nadlimitní veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) byla uzavřena na základě otevřeného řízení, jsou v ní uvedeny počty zboží, které má být odebráno, jednotková cena a výše předpokládané hodnoty VZ, do které může zadavatel zboží odebrat.
Rámcovou smlouvu upravuje §11 ve spojení s §§ 89 až 92 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Podle § 13 odst. (7) ZVZ je u rámcových smluv předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech dílčích veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy.
ZVZ neobsahuje výslovný zákaz překročení ceny plnění na základě rámcové smlouvy oproti původní předpokládané hodnotě, a to ani při dodržení stejných podmínek, které jsou uvedeny v rámcové smlouvě.
Ve Vašem případě je rámcová smlouva naplněna odebráním množství (počtu) zboží, uvedeného v rámcové smlouvě, a vyčerpáním předpokládané hodnoty VZ při nabídkové jednotkové ceně zboží, což vyplývá z rámcové smlouvy, jak uvádíte, a nesporně i z obchodních podmínek.
Pokud zadavatel požaduje další dodávky nad množství (počet) zboží obsažené v rámcové smlouvě, doporučujeme zadavateli toto „další“ zboží zadávat v novém zadávacím řízení.

Uvedený výklad není závazný, má pouze doporučující charakter. Pokud by zadavatel i přes vyčerpaný finanční limit dál realizoval dílčí veřejné zakázky na základě dané rámcové smlouvy, je nutné upozornit, že v případě kontroly zadavatele týkající se zadávání veřejných zakázek nebo jeho hospodaření s majetkem, může kontrolní orgán dospět k závěru, že zadavatel měl při vyčerpání předpokládané hodnoty VZ dodání „dalšího“ zboží realizovat na základě nového zadávacího řízení.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) upravuje postup pro stanovení přepokládané hodnoty veřejné zakázky ve svém § 13. V souladu s § 13 ZVZ se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Dle § 13 odst. 7 ZVZ platí, že v případě rámcových smluv a DNS je předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či DNS. Pokud tedy zadavatel dospěl k závěru, že po dobu trvání DNS bude pořízeno zboží v hodnotě převyšující 300 000 000 Kč bez DPH, je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky tato zadavatelem zjištěná částka. ZVZ dále v § 16a uvádí, že veřejnou zakázkou, jejíž předpokládaná hodnota převyšuje 300 000 000 Kč bez DPH, se rozumí významná veřejná zakázka, pakliže je zadavatelem některý ze subjektů uvedených v § 16a odst. 1 ZVZ. Domníváme se, že předmětem Vašeho dotazu, je obava z nutnosti postupu dle § 74 odst. 6 ZVZ v případě, že zadavatel bude v rámci DNS zadávat významnou veřejnou zakázku. V této souvislosti lze uvést, že § 93 odst. 2 skutečně uvádí, že při zavedení DNS a zařazení dodavatelů do DNS postupuje zadavatel v souladu s pravidly otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v DNS a tudíž pro něj platí i ustanovení týkající se hodnotící komise. Je však třeba upozornit na ustanovení § 74 odst. 2 ZVZ, které uvádí, že povinnost veřejného zadavatele ustanovit hodnotící komisi podle § 74 odst. 1 se nepoužije při zadávání veřejných zakázek v DNS podle § 95. V takovém případě provede hodnocení prostřednictvím automatické metody hodnocení zadavatel. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že s ohledem na předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky se zřejmě skutečně bude jednat o významnou veřejnou zakázku, avšak v souvislosti s výjimkou uvedenou v § 74 odst. 2 ZVZ není zadavatel povinen ustanovit hodnotící komisi dle § 74 odst. 1 ZVZ, nýbrž provede hodnocení sám. Pro zařazení uchazeče do DNS postupuje zadavatel v souladu s § 94 ZVZ.

Dobrý den,
podle § 92 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), lze postupovat, je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny. Pro posouzení, zda lze posupovat podle tohoto ustanovení v případě, že zadavatel nepoptává všechny položky současně, je nezbytné zabývat se tím, zda byla tato skutečnost náležitě uvedena v rámcové smlouvě.
• Podstatná změna
Při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě (§ 92 odst. 5 ZVZ). Na základě analogie s ustanovením § 82 odst. 7 ZVZ se domníváme, že takovouto podstatnou změnou je i skutečnost, že za použití v původním zadávacím řízení mohla takováto změna ovlivnit pořadí uchazečů.
Poměrně striktní požadavek na konkrétní vymezení veškerých podmínek plnění v rámcové smlouvě a zákaz odchýlit se od nich může mít za následek, že zadavatel nebude moci postupy podle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ zadávat jen některé položky.
• Soulad s podmínkami plnění
Nicméně ve svém dotazu uvádíte, že všechny položky nebudou zadávány současně. To naznačuje, že bude následovat i zadání plnění na zbývající položky. Bude-li tento postup odpovídat vymezení podmínek plnění v rámcové smlouvě, je možné zadávat jednotlivé zakázky postupně.
Veřejný zadavatel pak postupuje při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak, že písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy vždy toho uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí. Teprve odmítne-li tento uchazeč návrh předložit, vyzve veřejný zadavatel uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil další v pořadí. Obdobným způsobem postupuje veřejný zadavatel až do doby, kdy bude uzavřena smlouva nebo kdy návrh odmítne předložit i uchazeč, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil poslední v pořadí.
• Hospodárnost
Zajištění hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky, je jedním z cílů ZVZ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 20/2008 – 152). Ustanovení ZVZ by tak měla být vykládána s ohledem na tento cíl. Pokud nastavené podmínky již nesměřují k naplnění tohoto cíle, doporučujeme provést novou soutěž.
Závěrem shrnujeme, že možnost postupovat při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ se odvíjí od způsobu nastavení podmínek v rámcové smlouvě a charakteru jednotlivých veřejných zakázek.

Dobrý den,

Ministerstvo pro místní rozvoj na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz ) uveřejnilo stanovisko expertní skupiny MMR k ZVZ (dále jen „stanovisko“) nazvané „Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek u zadavatele, který má samostatné provozní jednotky“ (cesta: Metodiky / stanoviska – Stanoviska – Stanoviska expertní skupiny MMR k ZVZ).

Zde předkládáme znění zmíněného stanoviska:
„Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky.
Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity; nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev či samosprávných úřadů. Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky (veřejné zakázky týkající se těchto oblastí hospodaření by měly být posuzovány jako věcně nesouvisející), zatímco jiné zůstávají v kompetenci „centrální části“ zadavatele (předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadávaných centrálně se musí sčítat, i kdyby předměty zakázek využívaly různé části zadavatele). V každém případě se musí jednat o dlouhodobý systém hospodaření, nelze zohlednit jednorázové pověření k zadání zakázky či jiné účelové obcházení povinnosti sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty obdobná plnění zadavatele (viz ustanovení § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách).“

Vzhledem k výše uvedenému je zadavatel dle ustanovení § 13 odst. (8) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) pro stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu příslušného účetního období. To ale neplatí pro dodávky a služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky a služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Při posouzení, zda zadavatel dělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se taktéž dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.

Pokud Vaše fakulta pořizuje literaturu, která je obsahově velmi rozmanitá, je zřejmé, že její dodání není možné zajistit jedním dodavatelem. V tomto případě nelze hovořit o účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ, jelikož každý titul je svým způsobem unikátním zbožím a jednotlivé dodávky spolu nesouvisí. Vaše poptávka se navíc odvíjí od aktuální nabídky na trhu, přičemž jednotkovou a kompletní cenu za pořízení všech knih nelze dopředu předvídat. Nákup jednotlivých titulů je z pohledu ZVZ považován za zcela samostatnou zakázku, předpokládané hodnoty jednotlivých knih proto není potřeba v souladu s ustanovením § 13 odst. (8) ZVZ sčítat. Zadavatel je oprávněn pořizovat jednotlivé tituly samostatně přímo od vydavatele, s ohledem na obvyklé ceny knih, pravděpodobně jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo režim ZVZ (povinnost zadavatele dodržet zásady dle ustanovení § 6 odst. (1) ZVZ), nikoliv v rámci jednacího řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 odst. (4) písm. a) ZVZ.

Dobrý den,
pokud jste dotovaným zadavatelem, pak máte povinnost postupovat při výběru dodavatele v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Stojíte teď před důležitým úkolem stanovit předmět veřejné zakázky. Musíte se vyvarovat jak tzv. dělení zakázky tak tzv. sčítání zakázek.
Úvodem upozorňujeme, že rozřazení plánovaných výdajů do rozpočtových položek pro účely poskytnutí dotace nemusí odpovídat rozdělení veřejných zakázek podle druhu (dodávky, služby, stavební práce).
Níže uvádíme několik variant řešení:
1. Pokud by stavební práce spočívaly pouze v umístění, montáži či uvedení výrobních zařízení do provozu a nebyly by základním účelem veřejné zakázky (byly by pouze nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávku výrobních zařízení), jednalo by se v souhrnu o veřejnou zakázku na dodávky (§ 8 ZVZ). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky by pak odpovídala součtu plánovaných výdajů. Došlo by tak překročení finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky (§ 12 ZVZ a nařízení vlády č. 77/2008 Sb.) a postup ve zjednodušeném podlimitní řízení by nebyl přípustný.
2. Může se však ukázat, že výstup z provedených stavební prací bude schopen plnit samostatnou funkci a tak nebude důvodu zahrnovat jej do jedné veřejné zakázky s dodávkami výrobních zařízení. V takovém případě by veřejná zakázka na dodávky byla podlimitní a bylo by možné posupovat ve zjednodušeném podlimitním řízení a veřejná zakázka na stavební práce by byla malého rozsahu. Při výběru dodavatele na veřejné zakázky malého rozsahu nemusí být, kromě povinnosti dodržet základní zásady, postupováno podle ZVZ. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o jeden projekt, se obáváme, že bude možné shledat blízkou funkční souvislost těchto plnění a tato varianta se ukáže nepřípustnou.
3. S ohledem na rozsah nákladů na pořízení výrobních strojů, se zdá být nejméně správným, aby byla celá veřejná zakázka vyhodnocena jako veřejná zakázka na stavební práce a zadávána v podlimitním zadávacím řízení.
Závěrem shrnujeme, že stanovení tohoto předmětu veřejné zakázky není možné bez bližší znalosti relevantních skutečností. K Vašemu dotazu, zda mohou být výstupem z jednoho zadávacího řízení dvě smlouvy, uvádíme již jen v obecné rovině, že takový postup je možný a děje se tak zpravidla při zadávání veřejných zakázek rozdělených na části (§ 98 ZVZ).

Dobrý den,
v § 92 odst. 2 písm. b) ZVZ je uvedeno, že tento způsob výběru může být zadavatelem použit pouze ve zvlášť odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění rámcové smlouvy, zejména je-li plnění zcela či částečně stanoveno na základě zvláštního právního předpisu. Přičemž veřejný zadavatel je povinen v návrhu rámcové smlouvy podle § 89 odst. 4 uvést jeden ze způsobů výběru uchazeče pro plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy uvedený v písmenu a) nebo b).
Jak jste se již zřejmě dočetla v komentáři ke zmíněnému odstavci ZVZ, princip rotace může veřejný zadavatel použít například u rámcové smlouvy na poskytnutí služeb soudního znalce na základě zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Obecně řečeno princip rotace veřejný zadavatel použije na základě povinnosti respektovat právně relevantně projevenou „vůli oprávněné vyšší autority“. (Směrnice EU, platný a účinný právní předpis atd.)
V souvislosti s touto skutečností platí, že veřejný zadavatel má povinnost uvést, který z uvedených způsobů výběru uchazečů (princip kaskády či princip rotace) bude pro zadávání veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy používat, a to již v návrhu rámcové smlouvy podle § 89 odst. 4 ZVZ. Tato povinnost je zejména projevem transparentnosti zadávacího řízení a konkretizuje zásady uvedené v § 6 odst. 1 Zákona. Slouží však dále k tomu, aby uchazeči již ve fázi uzavírání rámcové smlouvy věděli, který způsob výběru bude veřejný zadavatel používat pro zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.
Důvodem proč kromě zvláště odůvodněných případů, s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky, nemůže veřejný zadavatel mimo případy výslovně uvedené v ZVZ, vyzvat k předložení návrhu na uzavření smlouvy jiného uchazeče než toho, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí, je vedle povinnosti zadavatele dodržovat zásady stanovené v § 6 ZVZ, hlavně jeho povinnost řádně hospodařit s veřejnými prostředky, které mu byly svěřeny.
Nedodržením postupu stanoveného ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu ve smyslu § 120 uvedeného zákona.

Dobrý den,

v případě, že se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby účastní dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. Takový uchazeč musí být zvýhodněn také v případě, jsou-li nabídky hodnoceny prostřednictvím elektronické aukce a toto jeho zvýhodnění musí být respektováno a musí být zřejmé po celou dobu průběhu elektronické aukce. Pořadí nabídek dodavatelů, které je výsledkem elektronické aukce tak již musí být konečné, a nelze dodavatele, který splnil podmínky ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”)zvýhodňovat až následně po ukončení elektronické aukce, čímž by došlo k porušení zásad ustanovení § 6 ZVZ. Pokud zadáváte veřejnou zakázku prostřednictvím některého z e-tržišť, nenastává v této situaci problém, neboť e-tržiště umožňují již během elektronické aukce zohlednit skutečnost, že mezi uchazeči o zakázku jsou také uchazeči, kteří mají být zvýhodnění na základě ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ. Pokud elektronická aukce neprobíhá na e-tržišti, ale je prováděna prostřednictvím jiného elektronického nástroje, musí být vždy zajištěno, aby zvýhodnění dle § 101 bylo při hodnocení respektováno, a tomu přizpůsobit el. nástroj.

Dobrý den,
je-li veřejná zakázka rozdělena na části, tak podle § 13 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. Ve svém dotazu uvádíte, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky dosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky.
Zadavatel je oprávněn zadat části nadlimitní veřejné zakázky postupem stanoveným pro podlimitní veřejné zakázky pouze za předpokladu, že předpokládaná hodnota příslušné části v případě dodávek a služeb je nižší než částka odpovídající 2 027 000 Kč a v případě stavebních prací nižší než částka odpovídající 25 338 000 Kč, a dále za předpokladu, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí nepřesáhne 20 % předpokládané hodnoty předmětu celé veřejné zakázky (§ 98 odst. 5 ZVZ a nařízení vlády č. 77/2008 Sb.).
Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, musí se každá část veřejné zakázky zadat postupem stanoveným pro nadlimitní veřejné zakázky. Není připuštěno, aby při uzavírání smlouvy k některé z částí rozdělené nadlimitní veřejné zakázky byla využita výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu (§ 18 odst. 5 ZVZ).
Vzhledem k tomu, že v souhrnu se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, musí zadavatel požadovat prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů jako u nadlimitní veřejné zakázky (§ 53 odst. 3 ZVZ) a v případě, že je oprávněn zadat část nadlimitní veřejné zakázky postupem stanoveným pro podlimitní zakázky, může pro tuto část požadovat prokázání splnění kvalifikačních předpokladů dodavatele podle § 62 ZVZ.
Zadavatel rozdělení veřejné zakázky na části uvede v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, kde kromě vymezení předmětu jednotlivých částí veřejné zakázky stanoví i další požadavky související s rozdělením veřejné zakázky na části. Takovýmto požadavkem může být, zda se v případě podání nabídky na více částí rozdělené veřejné zakázky prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů jednotlivě pro každou část nebo stačí prokázání kvalifikace jedenkrát s relevancí na obě části.
Jelikož se v souhrnu jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, musí i lhůty pro podání nabídek být stanoveny v délce odpovídající nadlimitním veřejným zakázkám (§ 39 odst. 3 písm. a) ZVZ).
Pouze pro část, kterou lze zadat postupem stanoveným pro podlimitní veřejnou zakázku může být lhůta kratší (§ 39 odst. 3 písm. b) ZVZ).

Dobrý den,
ve svém dotazu uvádíte, že předmětem Vámi plánované veřejné zakázky je vytvoření, úprava a zhotovení reprezentativní publikace při příležitosti 700. výročí založení města. Pro rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části, jak bylo výše uvedeno, se použije ust. § 13 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), které stanoví, že pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.
Můžete tedy postupovat dvojím způsobem, buď jednu veřejnou zakázku rozdělíte na tři části a dáte možnost uchazečům podat nabídku na 1- 3 části předmětné veřejné zakázky, nebo můžete jednotlivé zakázky skutečně od sebe formálně oddělit a vysoutěžit je samostatně. V obou nastíněných případech však musíte vždy zadat tyto zakázky v režimu, který je roven součtu předpokládaných hodnot všech částí, resp. samostatných zakázek. Upozorňujeme, že v případě autorské činnosti je žádoucí pro zadavatele správně specifikovat autorská práva do smluvních podmínek.
Jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU) ve smyslu ust. § 21 odst. 1 písm. d) ZVZ, je možné využít pouze v taxativních případech stanovených v ust. § 23 ZVZ. Užití tohoto druhu zadávacího řízení s sebou nese určitá specifika, pokud zadavatel využije jednacího řízení bez uveřejnění, musí nejen naplnit zákonné důvody pro jeho užití, ale zároveň musí i svoje rozhodnutí užít JŘBU transparentně odůvodnit v souladu se ZVZ.
V případě, kdy by měla celá veřejná zakázka, nebo jedna její část (předpokládáme, že máte na mysli badatelskou činnost, resp. sepsání textů) být zadána v jednacím řízení bez uveřejnění místnímu regionálnímu spolku, protože se jeho členové historií města zabývají desítky let, jak uvádíte, nejsou zákonné důvody pro využití JŘBU naplněny, nicméně není tím nikterak vyloučena účast tohoto regionálního spolku jako uchazeče veřejné zakázky.

Dobrý den,
má-li být pro účely hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny dodavatele snížena o 15 % v souladu s § 101 odst. 4 a 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je dodavatel povinen prokázat, že ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení zaměstnával více než 25 zaměstnanců, z nichž bylo více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, přičemž zvýhodnění dodavatele je možné pouze v rámci podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo na služby zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení.

Dokladem, kterým dodavatel prokazuje, že zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž bylo více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je dle § 101 odst. 5 ZVZ právě potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce.

Jelikož ZVZ striktně stanovuje, že takovým dokladem musí být potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce, není možné tento doklad nahradit jiným alternativním než právě tímto.

V této souvislosti dále doplňujeme, že čtyřmi předchozími kalendářními čtvrtletími přede dnem zahájení zadávacího řízení jsou právě čtyři kalendářní čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení, tj. je-li zadávací řízení na veřejnou zakázku zahájeno například 5.4.2014, je dodavatel pro účely zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 ZVZ povinen předložit zadavateli potvrzení vztahující se k prvnímu čtvrtletí roku 2014 a dále ke druhému, třetímu a čtvrtému čtvrtletí roku 2013.

A dále, bylo-li zadávací řízení zahájeno například 16.6.2014, je dodavatel pro účely zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 ZVZ povinen předložit zadavateli potvrzení vztahující se opět k prvnímu čtvrtletí roku 2014 a dále ke druhému, třetímu a čtvrtému čtvrtletí roku 2013.

Uvádíte-li proto ve svém dotazu, že potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce je Úřadem práce vydáváno až v měsíci následujícím po konci daného čtvrtletí, nejeví se s ohledem na shora uvedené, a to i s ohledem také na fakt, že lhůta pro podání nabídek nemůže být v této souvislosti kratší než 15 dní, že by pro účely zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 ZVZ nebylo možné získat potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce včas.

Dobrý den,
veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitů stanovených v ust. § 12 odst. 3 ZVZ. Veřejnou zakázku splňující výše uvedenou podmínku není veřejný zadavatel povinen zadávat podle ZVZ v souladu s ust. § 18 ZVZ, za předpokladu, že dodrží zásady uvedené v ust. § 6 ZVZ.
I když se na takovou veřejnou zakázku ustanovení ZVZ neaplikují, zadavatel si může vyhradit v zadávacích podmínkách, že bude v souladu s ust. § 101 postupovat. Pokud zadavatel této možnosti nevyužije, nemůže zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením aplikovat následně v pozdějších fázích výběrového řízení malého rozsahu (po vyhlášení / rozeslání výzvy k podání nabídky), protože by porušil právě základní zásady uvedené v ust. § 6 odst. 1 ZVZ.

Dobrý den,

zadavatel je při zahájení zadávacího řízení povinen v souladu s § 99 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) předběžně stanovit dobu využití opčního práva a vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Takový „odhad“ zadavatele nemusí být zcela přesný, což plyne ze skutečnosti, že zadavatel opčního práva využívá v případě, kdy o eventuálním budoucím plnění nemá jasnou a přesnou představu. Přesto by měl zadavatel stanovení doby využití opčního práva věnovat náležitou péči a zohlednit, že je při stanovení doby využití opčního práva v případě zadávání veřejné zakázky na služby či stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění vázán § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZVZ, tedy je jeho povinností zahájit řízení nejpozději do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.

Tato povinnost vyplývá přímo z § 99 odst. 2 ZVZ, jelikož veřejná zakázka zadávaná na základě opčního práva splňuje podmínky využití JŘBU dle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, a je proto nezbytné zahájit řízení v souladu s § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZVZ.

Dobrý den,

§ 99 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) umožňuje zadavateli zadat na základě využití opčního práva veřejnou zakázku na dodávky, která navazuje na rámcovou smlouvu uzavřenou s jedním dodavatelem. Podmínkou ovšem je, že zadavatel si musí právo na poskytnutí dalších dodávek vyhradit již v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky, tedy ve chvíli, kdy vybírá účastníka rámcové smlouvy. Z tohoto důvodu tedy v případě plnění na základě opčního práva nedochází k rozšíření předmětu (to by bylo v rozporu se ZVZ), jelikož s ním již bylo počítáno v zadávací dokumentaci k původní veřejné zakázce.
Při stanovování rozsahu plnění na základě opčního práva je nezbytné, aby:
1. cena bez DPH, kterou by byl zadavatel povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky nebo jeho části při využití opčního práva, přesahovala předpokládanou hodnotu stanovenou v zadávacích podmínkách plnění odpovídající opčnímu právu či jeho části maximálně o 30 % její hodnoty, a zároveň
2. cena plnění odpovídající opčnímu právu bez DPH nepřesáhla 30 % skutečně uhrazené ceny původní veřejné zakázky.

Pokud zadavatel splní veškeré výše uvedené podmínky, je oprávněn zadat veřejnou zakázku na dodávky na základě opčního práva, která navazuje na rámcovou smlouvu uzavřenou s jedním dodavatelem, podle § 92 odst. 1 ZVZ.

K Vašemu konkrétnímu příkladu uvádíme, že obecně není rozšíření předmětu veřejné zakázky možné, jelikož již při zahajování původního zadávacího řízení je zadavatel povinen vymezit základní předmět veřejné zakázky týkající se opčního práva. Pokud ovšem zadavatel vymezil, že předmětem opčního práva budou dodávky jiných obdobných typů cartrige a tonerů, je takový požadavek v případě splnění všech uvedených podmínek z hlediska ZVZ přípustný.

Dobrý den,
z pohledu aplikační logiky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (Zákon), jsou rozlišována dvě různá odůvodnění, mezi něž řadíme odůvodnění účelnosti veřejné zakázky (dle § 86 odst. 2 Zákona) a odůvodnění veřejné zakázky (dle § 156 Zákona).

Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení veřejného zadavatele, podle § 86 odst. 2 Zákona, uveřejní veřejný zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek jako součást předběžného oznámení.

Odůvodnění veřejné zakázky zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele podle § 156 odst. 1 ZVZ do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení. Součástí odůvodnění veřejné zakázky jsou již dříve uveřejněné informace v odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení, které zadavatel doplní o změněné údaje oproti dříve uveřejněným skutečnostem.

Pravidla o podrobnostech a rozsahu zadavatelem zpracovaného odůvodnění účelnosti veřejné zakázky nebo odůvodnění veřejné zakázky, stanovuje Zákon v souladu s prováděcím předpisem, kterým je vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.

Dobrý den,
postup zavedení dynamického nákupního systému veřejným zadavatelem probíhá v souladu s pravidly otevřeného řízení, jak je stanoveno v § 93 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (Zákon), a to až do okamžiku zadání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému.

Součástí obecné úpravy zadávání veřejné zakázky v otevřeném řízení je i ustanovení § 86 odst. 1 Zákona, které stanovuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit oznámení pro účely předběžného oznámení pro nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky.

Z tohoto důvodu je veřejný zadavatel oprávněn zahájit otevřené řízení, v němž zavede dynamický nákupní systém, nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení.

Dobrý den,
aplikace zvýhodnění dodavatelů dle ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a dle ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ je navzájem nezávislá.
Zadavatel postupuje dle § 101 odst. 1 ZVZ, pokud stanoví, že se zadávacího řízení může zúčastnit pouze dodavatel, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců dodavatele. Naopak zvýhodnit dodavatele dle ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ je zadavatel povinen vždy, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Obě zákonná ustanovení mohou tak být v jednom zadávacím řízení použita kumulativně.
I pokud se zadavatel rozhodl postupovat v otevřeném řízení na podlimitní veřejnou zakázku dle § 101 odst. 1 ZVZ, stále trvá jeho povinnost zvýhodnit při hodnocení nabídky uchazečů, u kterých je tak povinen dle § 101 odst. 4 ZVZ učinit.
Při hodnocení tedy budou postupem dle § 101 odst. 4 ZVZ zvýhodněni ti dodavatelé, kteří zaměstnávají více jak 25 zaměstnanců, z nichž je více jak 50% zaměstnanců osobami se zdravotním postižením oproti těm, kteří sice také zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, avšak celkový počet jejich zaměstnanců je nižší než 25.

Dobrý den,
ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) upravuje povinnost zadavatele uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky.

V § 86 odst. 3 ZVZ jsou zároveň dále definovány případy, kdy zadavatel není povinen toto předběžné oznámení uveřejnit. V návaznosti na Vaši otázku není zadavatel dle § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ povinen uveřejnit oznámení o zakázce v případě, kdy zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 ZVZ, tj. tedy i v případě dle 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, kdy zadavatel zadávací řízení zrušil z důvodů hodných zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro něž nebylo na zadavateli možné požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

V této souvislosti nicméně rovněž upozorňujeme, že termín předchozí zadávací řízení uvedený v § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ je nutné chápat ve smyslu stejné zadávací řízení, v jehož rámci měla být předmětná veřejná zakázka zadána. Není možné využít předběžné oznámení pro veřejnou zakázku, která byla zadavatelem zadávána nejprve v užším řízení, jež bylo zrušeno a následně pro další zadávací řízení, kterým bude například otevřené řízení. Takový postup zadavatele by byl v rozporu se ZVZ.

Dobrý den,
podle § 2 odst. 5 ZVZ postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. Tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 7 ZVZ, které stanoví, že vykonává-li dotovaný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4 ZVZ, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení ZVZ v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

Dotovaný zadavatel je tedy (až na výše uvedené výjimky) povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle ustanovení zákona, jež dopadají na veřejného zadavatele. Podle § 17 písm. m) ZVZ je „zadávání“ vymezeno jako závazný postup zadavatele v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

Vzhledem k tomu, že povinnost veřejného zadavatele uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázku v souladu s § 86 odst. 1 ZVZ minimálně 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení, časově nespadá do procesu zadávání definovaného v § 17 písm. m) ZVZ, nýbrž předchází samotnému zahájení tohoto procesu, tak na dotovaného zadavatele nedopadá.

Nad rámec dotazu upozorňujeme, že i společnost s ručením omezeným (tvořená společníky, kteří jsou fyzickými osobami) je právnickou osobou, která při splnění podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, je veřejným zadavatelem.
Veřejným zadavatelem je podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ jiná právnická osoba (pozn. jiná než ta podle § 2 odst. 2 písm. a) až c) ZVZ), pokud tato jiná právnická osoba
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Dobrý den,
dotovaný zadavatel je povinen podle § 2 odst. (5), věta první zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) při zadávání veřejné zakázky postupovat podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele.

Ve smyslu § 17 písm. m) věta před středníkem ZVZ se rozumí zadáváním závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

Povinnost dotovaného zadavatele řídit se ustanoveními ZVZ platnými pro veřejného zadavatele se vztahuje k postupu v rámci zadávacího řízení.

Předběžné oznámení předchází zadávacímu řízení ( § 86 odst. (1), věta druhá ZVZ). Uveřejnění předběžného oznámení není úkonem v zadávacím řízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že dotovaný zadavatel není povinen uveřejňovat předběžné oznámení.

Dobrý den,

Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda se jedná o předběžné oznámení, nebo o dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu, které zadavatel může dobrovolně uveřejnit prostřednictvím formuláře s názvem oznámení o dobrovolné průhlednosti ex ante (dále jen „ex ante“) dle § 146 odst. 2 ZVZ v případě, že není povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Vzhledem k tomu, že formuláři ex ante zadavatel vyplňuje až v situaci, kdy zná nabídkovou cenu vybraného uchazeče, předpokládáme, že se Váš dotaz týká předběžného oznámení.

V případě, že zadavatel chce změnit informace v již uveřejněném předběžném oznámení, neboť se zvýšila předpokládaná hodnota veřejné zakázky (dále jen „VZ“) o několik milionů, je nutné zhodnotit, zda se jedná o podstatnou nebo nepodstatnou změnu zadávacích podmínek.
O podstatnou změnu se bude jednat vždy, pokud v důsledku zvýšení předpokládané hodnoty vznikne zadavateli povinnost použít přísnější procesní postup dle ZVZ; například pokud namísto postupu pro zadání podlimitní veřejné zakázky bude třeba použít postup pro veřejnou zakázku nadlimitní.

Pokud by se jednalo o podstatnou změnu zadávacích podmínek, doporučujeme uveřejnit nový (řádný) formulář oznámení předběžných informací, zákonná lhůta 1 měsíc se bude počítat od odeslání tohoto nového formuláře.

Pro úplnost si závěrem dovolujeme doplnit, že zadavatel nemá povinnost do předběžného oznámení uvádět předpokládanou hodnotu VZ a pokud této možnosti využije, může předejít případným komplikacím, které mohou vyvstat v souvislosti se změnou výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
Bližší informace k této problematice naleznete v metodice MMR dostupné na níže uvedeném odkaze:
http://www.portal-vz.cz/getmedia/4a1e1b15-d439-4103-922b-fc2ef35038cb/Metodicky-postup_profil-20131231_V6-_2_.pdf

Dobrý den,

v případě, že se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby účastní uchazeč zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto uchazeče snížena o 15 %, přičemž ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ tím není dotčeno. Aby uchazeč mohl využít uvedené zvýhodnění, je nezbytné, aby prokázal ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí skutečnost, že zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením podle § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Skutečnosti musí být prokázány v nabídce, a to předložením potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Je nepřípustné, aby uchazeč tyto skutečnosti prokazoval prostřednictvím subdodavatelů. S ohledem na předmět plnění veřejné zakázky, respektive pokud existuje předpoklad, že se zadávacího řízení mohou zúčastnit i uchazeči zaměstnávající osoby se zdravotním postižením, doporučujeme zadavateli (není to však jeho povinností, neboť daná věc vyplývá přímo ze ZVZ) uvést do zadávací dokumentace např. následující:

V případě účasti uchazeče, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením podle § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, bude pro účely hodnocení nabídková cena tohoto uchazeče snížena o 15 %.
Uchazeč je povinen předložit potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce, kterým prokáže zaměstnávání výše uvedených osob. Potvrzení musí být součástí nabídky uchazeče.
Výše uvedené skutečnosti musí prokázat uchazeč o veřejnou zakázku, nikoli třetí osoba (subdodavatel).

Všichni účastníci řízení jsou předem seznámeni se skutečností, že pokud se řízení zúčastní uchazeč zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením podle § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, bude takový uchazeč oproti ostatním při hodnocení automaticky zvýhodněn snížením nabídkové ceny o 15 % (vyplývá přímo z ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ).

Jak je již uvedeno výše, skutečnosti dle § 101 odst. 4 ZVZ není možné prokazovat prostřednictvím subdodavatele. Zároveň také platí, že v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ zadavatel nesmí, a to ani v případě zvýhodněného dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením, zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. I zvýhodněný dodavatel je oprávněn k plnění předmětu veřejné zakázky využít subdodavatele. V souladu se zásadami ZVZ však není možné, aby nabídka zvýhodněného dodavatele byla vybrána jako nejvhodnější a současně byla plněna v celém rozsahu prostřednictvím subdodavatele.

Zadavatel je povinen uveřejnit náležitosti stanovené ZVZ. Podle § 85 ZVZ je zadavatel povinen uveřejnit do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele písemnou zprávu, která mj. obsahuje identifikační údaje vybraného uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna subdodavatelem. Podle § 147a odst. 1 ZVZ je zároveň povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Z relevantních ustanovení ZVZ nevyplývá zadavateli povinnost, respektive oprávnění, poskytnout na požádání k nahlédnutí kompletní vítěznou nabídku.

Řádné plnění veřejné zakázky vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vítězným uchazečem. Vítězem zadávacího řízení se může stát pouze uchazeč, který požadovaným způsobem prokáže kvalifikaci a předloží zadavateli nabídku, která je v souladu se zadávacími podmínkami a která bude, na základě hodnotících kritérií, vyhodnocena jako nejvhodnější.

Vítězný uchazeč, respektive dodavatel, je na základě podepsané smlouvy povinen řádně a včas plnit své závazky v požadované kvalitě a objemu, stanovené v zadávacích podmínkách. Kontrola plnění povinností vyplývajících ze smlouvy dopadá na zadavatele.

V případě, že v průběhu konkrétního zadávacího řízení vznikne pochybnost o zákonnosti postupu zadavatele, je dodavatel oprávněn proti jednotlivým úkonům zadavatele podat námitky, v případě jejich odmítnutí je pak dodavatel oprávněn podat dle § 114 odst. 1 ZVZ návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je možné podat i po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku, nicméně pouze proti skutečnostem vymezeným v § 114 odst. 2 ZVZ. Dále je pak jakákoli osoba oprávněna podat podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či na příslušný finanční úřad. V případě, že vznikne podezření, že byl v souvislosti s veřejnou zakázkou spáchán trestní čin, může být taktéž celá věc na základě podnětu řešena orgány činnými v trestním řízení.

Dobrý den,
dle ustanovení § 89 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Musí se tedy jednat o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět připouští rozdělení na části. Zadavatel pak bude oprávněn uzavřít na každou část veřejné zakázky samostatnou smlouvu, a tudíž mu bude umožněno podmínit začátek realizace druhé či další části tomu, zda a kdy získá potřebné finanční prostředky. Zadavatel může zahájit zadávací řízení buď jedním oznámením či výzvou o zahájení zadávacího řízení pro všechny části veřejné zakázky nebo mohou být jednotlivé části zakázek zahájeny vlastními oznámeními či výzvami. Pokud ve Vámi uvedené situaci bude možné rozdělit veřejnou zakázku na části, dovolujeme si připomenout, že pro stanovení předpokládané hodnoty je rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. Pokud tedy bude součet všech částí dosahovat hodnoty odpovídající podlimitní veřejné zakázce, je zadavatel povinen všechny části veřejné zakázky zadávat jako podlimitní veřejné zakázky, byť by hodnoty jednotlivých částí odpovídali veřejným zakázkám malého rozsahu. Zadavatel se v souladu s § 13 odst. 3 ZVZ musí vyvarovat neodůvodněného dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem by bylo snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem pro přísnější režim zadávání veřejných zakázek. Pro stanovení předpokládané hodnoty je třeba vycházet z předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž předmět je třeba vymezit s ohledem na místní, věcné, urbanistické, funkční a časové souvislosti s případnými dalšími záměry zadavatele. Zásadní je tedy správné vymezení předmětu jedné veřejné zakázky a stanovení předpokládané hodnoty postupem uvedeném v § 13 odst. 2 ZVZ. Alternativou, kterou ZVZ umožňuje pro Vámi popsanou situaci, je zadání veřejné zakázky jako celku s tím, že jednotlivá, samostatně realizovatelná plnění budou postupně poskytována podle finančních možností zadavatele např. v průběhu několika let. Smlouva by měla řešit jak výzvy k plnění jednotlivých etap a jejich předání, tak i podmínky možného předčasného ukončení projektu z důvodu nedostatku finančních prostředků (např. nedopadnou předpokládané žádosti o dotace).

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 86 stanoví, že veřejný zadavatel je povinen uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázku. Cílem ustanovení § 86 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je včasné uvědomění potenciálních dodavatelů o tom, že zadavatel v určitém časovém horizontu plánuje zadat veřejnou zakázku na určitý, kódem CPV specifikovaný, předmět plnění. Z obsahového hlediska by mělo předběžné oznámení co nejvíce odpovídat následnému zadávacímu řízení a jeho podmínkám tak, aby nebyla narušena jednota mezi obsahem předběžného oznámení a oznámení o zahájení zadávacího řízení. Nedílnou součástí předběžného oznámení je také odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Vzhledem k účelu, jaký má předběžné oznámení plnit, je třeba trvat na tom, že ke každé podlimitní a nadlimitní veřejné zakázce (s výjimkou těch, které jsou uvedeny v § 86 odst. 3 ZVZ) je třeba uveřejnit předběžné oznámení. Platí tedy, že předběžné oznámení se vztahuje vždy k jedné veřejné zakázce, bez ohledu na to, zda budou ve určitém časovém horizontu realizovány další obdobné veřejné zakázky či nikoliv. V souvislosti s Vaším dotazem si dovolujeme upozornit na možné riziko související s dělením předmětu veřejné zakázky. Dle § 13 odst. 3 ZVZ zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ.

Dobrý den,
v souladu s § 97 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je před zahájením elektronické aukce hodnotící komise (a v případě, kdy hodnotící komise není ustanovena v souladu s § 74 odst. 9 ZVZ, pak zadavatel) povinna provést posouzení a hodnocení nabídek a pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 ZVZ (dále jen „předběžné hodnocení“). V rámci předmětného předběžného posouzení nabídek je hodnotící komise, potažmo zadavatel, povinna posoudit nabídky i z hlediska toho, zda neobsahují mimořádné nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

S ohledem na shora uvedené je proto v případě elektronické aukce nezbytné posoudit nabídky z hlediska toho, zda neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky již ve fázi předběžného hodnocení.

Má-li tedy hodnotící komise podezření, že nabídková cena je mimořádně nízkou nabídkovou cenou, musí si hodnotící komise ve fázi předběžného hodnocení vyžádat od uchazeče zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Pouze v případě, kdy uchazeč písemně neodůvodní nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě nebo posoudí-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být nabídka takového uchazeče, a to dle § 77 odst. 6 ZVZ, ze zadávacího řízení vyřazena.

Nad rámec výše uvedeného doplňujeme, že pokud by posuzování nabídek z hlediska mimořádné nízké nabídkové ceny probíhalo až po skončení elektronické aukce, ve své podstatě by vylučovalo použití institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, vzhledem k čemuž musí být posouzení nabídky uchazeče z hlediska toho, zda neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky provedeno již ve fázi předběžného hodnocení.

Dobrý den,
ustanovení § 58 odst. 1 ZVZ stanoví, že pokud do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky přestane dodavatel splňovat kvalifikaci, je dodavatel povinen nejpozději do 7 pracovních dnů tuto skutečnost veřejnému zadavateli písemně oznámit.
Samotné zahájení insolvenčního řízení není důvodem pro pozbytí základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. d) ZVZ, neboť dodavatel v rámci základních kvalifikačních předpokladů prokazuje mimo jiné neexistenci probíhajícího insolvenčního řízení vůči svému majetku, avšak pouze takového insolvenčního řízení, ve kterém
bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo
insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo
nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující.
Pokud tedy zahájené insolvenční řízení nedospělo do některého z § 53 odst. 1 písm. d) ZVZ uváděných stádií, tak dodavatel, vůči jehož majetku bylo insolvenční řízení zahájeno, i nadále splňuje v tomto ohledu kvalifikaci a oznamovací povinnost stanovená § 58 odst. 1 ZVZ se ho tudíž netýká.

Dobrý den,
cílem ustanovení § 86 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je včasné uvědomění potenciálních dodavatelů o tom, že zadavatel v určitém časovém horizontu plánuje zadat veřejnou zakázku na určitý, kódem CPV specifikovaný předmět plnění. Z obsahového hlediska by mělo předběžné oznámení co nejvíce odpovídat následnému zadávacímu řízení a jeho podmínkám tak, aby nebyla narušena jednota mezi obsahem předběžného oznámení a oznámení o zahájení zadávacího řízení. Nedílnou součástí předběžného oznámení je také odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. V případě, že dojde ke změně předběžného oznámení, je vždy potřeba přihlížet k charakteru změny a předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud by se jednalo pouze o formální chybu, zadavatel uveřejní opravené předběžné oznámení, aniž by došlo ke změně lhůty. Je tedy zachována lhůta daná původním předběžným oznámením. V případě, že se jedná o změnu, která se dotýká předmětu plnění veřejné zakázky nebo pokud tato změna rozšíří okruh potenciálních dodavatelů, je nezbytné lhůtu prodloužit o celou původní lhůtu, tedy zahájit zadávací řízení nejdříve 30 dnů od odeslání opraveného předběžného oznámení. V příloze Vám posíláme metodický pokyn k vyplňování formuláře „Oznámení předběžných informací“, ve kterém naleznete návod, jak předmětný formulář vyplnit spolu s informacemi, která pole předmětného formuláře musí být povinně vyplněna. Z tohoto metodického pokynu vyplývá, že pro specifikaci místa provedení stavebních prací, dodávek či plnění veřejné zakázky je nutné vyplnit kód NUTS. Ve vztahu k doplnění informací o obecném právním rámci je třeba sdělit, že zadavatel je povinen uvést u veřejných zakázek na stavební práce a na služby internetové stránky správního orgánu či jiného subjektu, u kterého mohou dodavatelé získat informace o povinnostech vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. U veřejných zakázek na dodávky je na odpovědnosti zadavatele, zda tyto informace uvede či ne.

Dobrý den,
pokud zadavatel neuvedl jinak, je poskytnutí prosté kopie potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce o zaměstnávání více než 50% osob se zdravotním postižením v rámci svých více než 25 zaměstnanců dostačující. Správně se domníváte, že není možné využít možnosti vyžádání doplnění kvalifikace uchazeče právě proto, že se nejedná o součást kvalifikace. Zadavatel však může v případě, že se chce ujistit o věrohodnosti předmětného potvrzení, žádat uchazeče o vysvětlení nabídky na základě § 76 odst. 3 ZVZ. Uchazeč je pak povinen prokázat věrohodnost předložených dokladů, např. tím, že předloží zadavateli originál daného potvrzení (poskytnutím originálu nedojde k nepovolenému doplnění nabídky). Zadavatel má rovněž možnost požadovat předložení originálu předmětného potvrzení v rámci poskytování součinnosti před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dle § 82 odst. 4 ZVZ. Obecně však platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl jinak, měla by prostá kopie předmětného potvrzení být zcela dostačující.

Dobrý den,

zadavatel má povinnost dle § 13 odst. 8 ZVZ sčítat předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Pokud by nastala Vámi popsaná situace, kdy by zadavatel skutečně musel nakoupit i od jiného dodavatele, než se kterým byla uzavřena rámcová smlouva, jednalo by se tedy o neplánovanou událost (z důvodu neobdržení nabídek od uchazečů rámcové smlouvy), bylo by třeba postupovat v souladu se ZVZ postupem podle odpovídajícího řízení určeného na základě předpokládané hodnoty daného nákupu.

K Vašemu druhému dotazu, zda zadavatel mohl použít jednací řízení bez uveřejnění (JŘBÚ), pokud žádný z uchazečů rámcové smlouvy nabídku nepodal, sdělujeme:

Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v JŘBÚ pouze na základě některého z důvodů uvedených v § 23 ZVZ, přičemž Vámi uvedené situace pravděpodobně neodpovídá žádnému zákonnému důvodu pro použití JŘBU, resp. z uvedených informací není zřejmé, zda jsou či nejsou splněny podmínky uvedené v tomto zákonném ustanovení.

Závěrem si Vám dovolujeme sdělit, že naše odpověď se opírá pouze o Vámi poskytnuté poklady. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Dobrý den,

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ.
Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy.
Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele
rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ)
do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ)
ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru.
Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ“) ani jiný právní předpis povinnost podepisovat nové aukční hodnoty elektronickým podpisem neukládá. Zadavatel je však podle § 149 odst. 4 ZVZ (poslední věta) oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky, tedy i u datových zpráv, které se týkají podání nové aukční hodnoty.
Doporučujeme, aby zadavatelé předmětného oprávnění využívali. V opačném případě se vystavují riziku, že např. vítězný dodavatel zpochybní poslední nabídnutou aukční hodnotu a bude prohlašovat, že není touto aukční hodnotou vázán. Pokud totiž nejsou nové aukční hodnoty opatřeny uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou, dodavatel může tvrdit, že poslední nabídnutou aukční hodnotu místo něj podal narušitel, který se naboural do elektronického nástroje, prostřednictvím něhož elektronická aukce probíhala. Požadavkem na připojení uznávaného elektronického podpisu nebo uznávané elektronické značky ke každé nové aukční hodnotě zadavatel přenese riziko vyplývající ze zneužití při  autentifikaci na dodavatele.

Dobrý den,
Vámi nastíněný problém upravuje zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva v čl. 75, který v rámci přechodných ustanovení k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádí, že bylo-li přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, dosavadními právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich soukromá práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Z uvedeného přechodného ustanovení tedy vyplývá, že zahájí-li se zadávací řízení před účinností nového občanského zákoníku a v zadávacích podmínkách nebude určeno jinak, uzavře se smlouva na základě předmětného zadávacího řízení v intencích dosavadní právní úpravy a všechna soukromá práva a povinnosti, které ze smlouvy vyplývají, budou rovněž podléhat režimu právní úpravy účinné v době zahájení zadávacího řízení, stejně tak v případě porušení smlouvy bude postupováno dle dosavadní právní úpravy. Zadavatel však již nyní může v zadávacích podmínkách stanovit, že vzájemná soukromá práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy se budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Dobrý den,

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) zná v případě zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy více uchazečům dvě situace, a sice případ, kdy jsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny a případ, kdy rámcová smlouva konkrétně nevymezuje všechny podmínky plnění.
V situaci, kdy rámcová smlouva konkrétně vymezuje veškeré podmínky plnění, vyzve zadavatel vybraného uchazeče dle § 92 odst. 2 písm. a) nebo b) ZVZ k předložení návrhu na uzavření smlouvy. Tento návrh je pro vybraného uchazeče závazný a je tedy nezbytné, aby byl řádně podepsán (pokud je veřejná zakázka zadávána prostřednictvím elektronických prostředků, musí být návrh smlouvy opatřen zaručeným elektronickým podpisem). Smlouvu s vybraným uchazečem uzavírá veřejný zadavatel přijetím návrhu na uzavření smlouvy předloženého vybraným uchazečem.
Pokud rámcová smlouvy neobsahuje konkrétní vymezení všech podmínek plnění, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku vybranému uchazeči po předchozí písemné výzvě k podání nabídek na základě hodnotících kritérií stanovených v souladu s § 91 ZVZ. Nabídka uchazeče musí obsahovat mimo jiné podepsaný návrh smlouvy, v opačném případě musí být zadavatelem vyřazena.
Skutečnost, že je návrh smlouvy opatřen originálním vlastnoručním podpisem, v případě elektronického podání nabídky zaručeným elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče, zajišťuje vázanost uchazeče nabídkou a proto je nezbytné trvat na tom, aby byl návrh smlouvy podepsán uchazečem, případně osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

Dobrý den, k Vašemu dotazu o postupu v rámci DNS v případě neobdržení žádné nabídky uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující. Pokud zadavatel po zaslání výzvy, která obsahuje všechny náležitosti dle § 95 odst. 5 ZVZ, neobdržel nabídky ve lhůtě, kterou v této výzvě stanovil, může zadavatel všem zájemcům zařazeným do systému zaslat novou výzvu (aniž by bylo nutné danou veřejnou zakázku zadávanou prostřednictvím DNS rušit). Je však třeba, aby před novou výzvou zadavatel v souladu s ustanovením § 95 odst. 3 ZVZ uveřejnil další zjednodušené oznámení, vztahující se k této nové výzvě. Pokud zadavatel neobdržel žádnou nabídku, doporučujeme zadavateli přehodnotit požadavky, které vyžaduje ze strany dodavatelů splnit, případně lépe specifikovat předmět požadovaného plnění. Pokud několik dodavatelů podalo předběžné nabídky (tj. měli zájem se ucházet o veřejnou zakázku) a poté, co jim byla zaslána výzva k podání nabídky, své konkrétní nabídky nepodali, dá se předpokládat, že chyba může být na straně zadavatele.

Dobrý den,

jelikož předběžné oznámení veřejného zadavatele podle § 86 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), představuje podmínku pro zahájení zadávacího řízení a je tak jeho nedílnou součástí, není možné předběžné oznámení jakkoli nahradit (ZVZ žádnou alternativu nevymezuje ani neumožňuje).

Zadávací řízení může být zahájeno nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení.

Pro úplnost upozorňujeme, že s ohledem na předpokládanou hodnotou Vámi zadávané veřejné zakázky na stavební práce, která činí cca 15 mil. Kč, nelze použít zjednodušené podlimitní řízení a zadávací řízení zahájit výzvou nejméně 5 zájemců. Tento druh zadávacího řízení je v souladu s § 25 písm. b) ZVZ určen pouze pro podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 mil. Kč bez DPH. Zadavatel je tak povinen postupovat v souladu s ustanoveními ZVZ, která jsou, s ohledem na předpokládanou hodnotu 15 mil. Kč, relevantní pro Vámi zadávanou podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

Dobrý den,
z Vašeho dotazu lze usoudit, že v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou malého rozsahu postupujete obdobně podle pravidel pro zadávací řízení stanovených zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vámi navrhovaný postup, tedy nejprve posoudit, zda nabídky vyhovují požadavkům zadavatele a teprve poté nabídky hodnotit prostřednictvím elektronické aukce a na základě výsledků aukce vybrat nejvhodnější nabídku, lze považovat za obecně vhodný. Musíte však dodržet podmínky, které byly stanoveny v zadání výběrového řízení.

Lhůta pro odeslání výzvy k účasti v elektronické aukci stanovena není. Zadavatelem stanovené lhůty pro provedení úkonů ve výběrovém řízení však musí být úměrné povaze a složitosti předmětu veřejné zakázky. Z poskytnutých informací lze usuzovat, že pětidenní lhůta pro přípravu na aukci je dostačující.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách neupravuje závazné postupy pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel však vždy musí postupovat v souladu se zásadami stanovenými v § 6 ZVZ. Je tedy nutné, aby postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu v elektronické aukci byl transparentní, zaručoval rovné zacházení s dodavateli a vylučoval diskriminování dodavatelů. Kromě uvedených zásad také zadavatel vždy postupuje v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.

Dobrý den,

dotazujete se celkem na tři oblasti, ke kterým sdělujeme následující:

a) tážete se, o co se opírá výklad k § 96 odst. 1 ZVZ.
Tento výklad se opírá přímo o samotné ustanovení § 96 odst. 1 ZVZ, kde je zakotveno, že „Elektronickou aukci nelze využít, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví.“ Toto ustanovení se zabývá tím, zda se předmět veřejné zakázky týká či netýká práv duševního vlastnictví, a tedy zda je, resp. není možno využít elektronickou aukci.
Koná-li se tedy zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky na služby nebo stavební práce, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví, není žádný zadavatel oprávněn elektronické aukce využít. Smyslem tohoto ustanovení je, je-li předmětem veřejné zakázky (dále také jen „VZ“) plnění chráněné právy duševního vlastnictví (např. vytvoření architektonické studie), omezit nadměrné upřednostňování ceny VZ na úkor kvality prováděného plnění.
Tento výklad naleznete přímo v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012), která je dostupná na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska. Zmíněná metodika vytváří podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek v praxi, není právně závazným výkladem ZVZ.
V této souvislosti upozorňujeme na to, že kritéria, která budou předmětem elektronické aukce, musí být zadavatelem stanovena vždy tak, aby byla vyjádřitelná v číslech. To přímo souvisí s následujícím postupem v elektronické aukci, kdy jakákoliv jiná kritéria, která by nebyla číselně vyjádřitelná, by nemohla být hodnocena. Kromě těchto hodnotících kritérií však mohou zadávací podmínky obsahovat číselně nevyjádřitelná hodnotící kritéria, která budou vyhodnocena v rámci předběžného hodnocení, přičemž v rámci elektronické aukce se již tyto hodnoty měnit nebudou (budou do matematického vzorce dosazeny jako konstanty). Hodnotícím kritériem, jež bude předmětem elektronické aukce, tak může být například cena plnění, délka záruční doby, atp. Není možné, aby hodnotícím kritériem pro elektronickou aukci byl například způsob provedení služby, jež je předmětem VZ, neboť toto kritérium nelze jednoznačně číselně vyjádřit.
Upozorňujeme však, že situaci je potřebné posoudit zásadně vždy v konkrétním případě na základě všech okolností případu. Obecně nedoporučujeme VZ na služby hodnotit prostřednictvím elektronické aukce, jelikož se jedná o plnění, která je potřeba hodnotit především kvalitativně, nikoliv získat nejlevnější možnou nabídku;

b) dále zmiňujete, že jste zřizovatelem vyzýváni k tomu, abyste jako „hlavní kritérium stanovovali cenu“.

Pokud jde o cenu, ZVZ neuvádí, zda má zadavatel jako základní hodnotící kritérium stanovit nabídkovou cenu.
ZVZ stanoví v § 78 ZVZ, že zadavatel má možnost zvolit si pro zadání VZ mezi těmito dvěma základními hodnotícími kritérii, a to podle druhu a složitosti VZ:

– ekonomická výhodnost nabídky, nebo
– nejnižší nabídková cena.

Je tedy na rozhodnutí zadavatele, jaké základní hodnotící kritérium si vybere pro zadání VZ a jaké váhy přidělí jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím, v případě, že jako základní hodnotící kritérium zvolí ekonomickou výhodnost nabídky.
Toto stanovil ZVZ před nabytím účinnosti zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012, kterým se mění ZVZ, (dále jen „novela ZVZ“), a stanoví to takto i nyní. Nelze tedy spojovat novelu ZVZ s jakýmikoli legislativními úpravami týkajícími se základních hodnotících kritérií;

c) uvádíte, že jste „zřizovatelem vyzýváni k realizacím VZ i v rámci elektronických systémů“.

Máte-li „elektronickým systémem“ na mysli dynamický nákupní systém, lze shrnout následující.
Novela ZVZ akcentovala sice možnosti používání elektronického zadávání VZ, avšak dynamický nákupní systém (viz § 17 písm. b) ZVZ a dále § 93 až 95 ZVZ) je jako plně elektronický systém vhodný toliko pro pořizování běžného (standardizovaného) a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Dynamický nákupní systém lze využít zejména pro pořizování takových typů komodit jako jsou kancelářské potřeby, běžně dostupné IT komponenty jako jsou monitory, klávesnice, náplně do tiskáren, překladatelské služby, běžný stavební materiál. Představuje-li tedy předmět VZ běžné (standardizované), obecně dostupné zboží, služby či stavební práce, může zadavatel využít dynamický nákupní systém.

Závěrem si dovolujeme upozornit, že naše stanovisko je nezávazné a nelze předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v konkrétním případu. Dále upozorňujeme, že vycházíme toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

Dobrý den, k Vašemu dotazu o hodnocení nabídek prostřednictvím elektronické aukce Vám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále ZVZ) uvádíme následující:
Ad. 1 Uchazeči jsou oprávněni požadovat po zadavateli, aby jim sdělil jejich umístění či uvedl nejvýhodnější nabídku (přičemž za výchozí stav jsou považovány hodnoty/výsledky z předběžného hodnocení). Kroky učiněné dodavateli, kteří se aukce účastnili, přestože nenabídli výhodnější nabídku, než uchazeč umístěný na prvním místě, se zdají být iracionální. Pokud by však opravdu došlo k situaci, že nabídka uchazeče, který skončil na prvním místě již po předběžném hodnocení nabídek, byla hodnocena jako celkově nejlepší i přesto, že by se tento dodavatel následných aukčních kol vůbec neúčastnil, je považován tento dodavatel za vítěze elektronické aukce, protože právě jím předložená nabídka byla hodnocena jako celkově nejlepší bez ohledu na jeho účast v elektronické aukci.
Ad. 2 U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek je nutné, aby byly nové aukční hodnoty podepsány elektronickým podpisem dodavatele. Tato povinnost existuje především proto, aby měl zadavatel jistotu, že je nabídka učiněna vážně a určitě (že např. třetí osoba neodeslala nabídku za dodavatele ať už omylem či vědomě).
Ad. 3 Pro veřejné zakázky malého rozsahu tato povinnost neplatí, tedy nové nabídky dodavatele nemusí být opatřeny elektronickým podpisem. Přesto Vám velmi doporučujeme, aby zadavatel tuto povinnost vyžadoval z důvodu přezkoumatelnosti.
Ad. 4 Pakliže se projektová dokumentace vyznačuje takovými charakteristikami, že se na ni vztahuje ochrana práv duševního vlastnictví, nelze využít elektronickou aukci jako nástroj pro hodnocení veřejné zakázky, jejíž je tato předmětem. Pokud se projektová dokumentace vyznačuje spíše technickými charakteristikami a není předmětem ochrany práv duševního vlastnictví, ZVZ nevylučuje využití elektronické aukce k hodnocení nabídek, jejichž předmětem je právě tato projektová dokumentace. Obecně však důrazně nedoporučujeme projektové dokumentace prostřednictvím elektronické aukce hodnotit, protože se jedná o plnění, které je potřeba hodnotit především kvalitativně, nikoliv získat nejlevnější možnou nabídku. V této souvislosti upozorňujeme na to, že kritéria, která budou předmětem elektronické aukce, musí být zadavatelem stanovena vždy tak, aby byla vyjádřitelná v číslech. To přímo souvisí s následujícím postupem v elektronické aukci, kdy jakákoliv jiná kritéria, která by nebyla číselně vyjádřitelná, by nemohla být hodnocena. Kromě těchto hodnotících kritérií však mohou zadávací podmínky obsahovat číselně nevyjádřitelná hodnotící kritéria, která budou vyhodnocena v rámci předběžného hodnocení, přičemž v rámci elektronické aukce se již tyto hodnoty měnit nebudou (budou do matematického vzorce dosazeny jako konstanty). Hodnotícím kritériem, jež bude předmětem elektronické aukce, tak může být například cena plnění, délka záruční doby, atp. Není možné, aby hodnotícím kritériem pro elektronickou aukci byl například způsob provedení služby, jež je předmětem veřejné zakázky, neboť toto kritérium nelze jednoznačně číselně vyjádřit.

Dobrý den,

pokud zadavateli zbyde k hodnocení pouze jediná nabídka, je povinen podle § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) zrušit zadávací řízení. To však s ohledem na cit. ustanovení ve spojení s § 71 odst. 7 větou druhou ZVZ neplatí, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy (realizuje „minitendry“). Nemáte tedy povinnost ve Vašem případě zrušit zadávací řízení.

Co se týká jednotlivých veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy (§ 92 ZVZ), jde o samostatná zadávací řízení, která se řídí právní úpravou účinnou v době jejich realizace. Pokud dojde k rozporu pravidel stanovených v rámcové smlouvě, která byla soutěžena podle předchozí (jiné) právní úpravy a právní úpravy účinné v době zahájení řízení na základě rámcové smlouvy, je zadavatel oprávněn využít rámcovou smlouvu pouze v rozsahu, v jakém odpovídá nové právní úpravě.

Dobrý den,
cílem elektronické aukce je v souladu s § 96 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) umožnit zadavateli v závěrečné fázi zadávacího řízení dosáhnout finanční úspory, a to transparentním způsobem a za využití nástrojů, jež jsou zcela nezávislé na personálním zabezpečení zadávacího řízení ze strany zadavatele. Elektronická aukce je tedy institutem, který není samostatným zadávacím řízením, ale je naopak nadstavbou a částí procesu v rámci standardního zadávacího řízení, kterou může zadavatel aplikovat v závěrečné fázi zadávacího řízení. Pokud se tedy zadavatel rozhodne elektronickou aukci použít, stává se aukce nástrojem pro hodnocení nabídek, výsledek elektronické aukce je pak podkladem pro rozhodnutí hodnoticí komise, resp. zadavatele, který nemá jinou možnost než takový výsledek deklarovat. Elektronická aukce tedy nemůže být využita jinak než právě toliko jako prostředek pro hodnocení nabídek.
Zadavatel je oprávněn použít elektronickou aukci ve všech druzích zadávacího řízení, vyjma jednacího řízení bez uveřejnění a soutěžního dialogu. V jednacím řízení s uveřejněním však může zadavatel zadat veřejnou zakázku na základě výsledků elektronické aukce pouze v případě, jde-li o jednací řízení s uveřejněním zahájené z důvodu, že v předchozím zadávacím řízení zadavatel obdržel pouze neúplné či nepřijatelné nabídky (§ 22 odst. 1 ZVZ). Elektronickou aukci dále nelze použít ve specifických případech, kdy má být součástí předmětu veřejné zakázky na služby či stavební práce plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Účelem tohoto omezení je zdůraznění významu subjektivní stránky hodnocení v případech těch veřejných zakázek, kdy předmětem plnění je vytvoření např. autorského díla, a kdy tedy pro účely hodnocení nabídek není vhodné použít hodnoticí kritéria založená na kvantifikovatelných parametrech.
Na druhou stranu je nezbytné vykládat toto omezení s ohledem na konkrétní veřejnou zakázku. Toto omezení by mělo směřovat na takové veřejné zakázky, kdy dochází k vytvoření určitého autorského díla v rámci plnění předmětu veřejné zakázky a toto autorské dílo tvoří primární cíl zadavatele (typicky se může jednat o vyhotovení projektu, architektonické studie, softwaru vytvořeného „na zakázku“, který bude mít nesporně charakter autorského díla, apod.).
Domníváme se, že samotné restaurátorské a uměleckořemeslné práce nepředstavují zakázku na stavební práce, jejichž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Nicméně MMR není gestorem zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a proto není kompetentní k výkladu tohoto zákona. V případě, že by se v souladu s autorským zákonem jednalo o duševní vlastnictví, není možné elektronickou kauci využít. V opačném případě ji naopak využít lze.

Při zavedení DNS postupuje zadavatel až do okamžiku veřejných zakázek v souladu s pravidly otevřeného řízení – t.j. lhůta pro podání předběžných nabídek při zavedení DNS je v souladu s § 39 odst. 3 písm a) minimálně 52 dnů ( v souladu s § 40 odst. 1 může veřejný zadavatel tuto lhůtu zkrátit o 5 dnů, pokud uveřejní na svém profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení). Lhůtu na odpověď uchazečům zákon nestanoví. Po zavedení DNS zadavatel musí umožnit po celou dobu trvání DNS každému dodavateli podat předběžnou nabídku v souladu s požadavky zadavatele. U takových dodavatelů ( kteří podali předběžnou nabídku již do zavedeného DNS) musí zadavatel posoudit jejich nabídku do 15 dnů. Při zadávání (jednotlivé) veřejné zakázky na základě DNS zadavatel nejprve uveřejní zjednodušené oznámení, ve kterém specifikuje zadávanou veřejnou zakázku a vyzve dodavatele k podání předběžných nabídek (jde o výzvu k podání předběžných nabídek a prokázání požadované kvalifikace zejména těm dodavatelům, kteří na základě předchozích úkonů zadavatele – zavedení dynamického nákupního systému – dosud nejsou do tohoto systému zařazeni); lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být nikdy kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Poté co byly posouzeny předběžné nabídky, zadavatel pošle všem zájemcům zařazeným do DNS výzvu k podání nabídek, Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 7 dnů. Lhůty na odpověď uchazečům zákon nestanoví. V souladu s § 110 odst.2 je uchazeč oprávněn podat námitky proti všem úkonům zadavateleve lhůtě do 15 dnů.

Dobrý den, cenové zvýhodnění nabídky dodavatele, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením je uvedeno v § 101 odst. 4 ZVZ. Podmínkou pro zvýhodnění při hodnocení nabídek je ovšem kumulativní splnění všech podmínek uvedených v tomto odstavci, tj.: 1. jedná se o otevřené řízení, užší řízení nebo zjednodušené podlimitní řízení, 2. pouze při zadávání podlimitní veřejné zakázky, 3. jde o VZ na dodávky nebo služby a 4. dodavatel zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením. Výslovná zmínka ve výzvě nebo v zadávací dokumentaci o tomto způsobu hodnocení není ze zákona povinná.

Předběžné oznámení o nadlimitních veřejných zakázkách slouží k možnosti zkrátit lhůtu pro podání nabídek u veřejných zakázek, které zadavatel hodlá zadat v následujících 12 měsících. V souladu s § 86 odst. 1 ZVZ je zadavatel povinen předběžně oznámit veřejné zakázky pouze tehdy, pokud hodlá zkrátit standardní délku lhůt stanovených v § 39 ZVZ. Lhůta 52 dnů je pro nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení lhůtou, která má standardní délku, tj. není třeba toto oznámení zveřejňovat v Informačním systému.

Pokud jde o liberalizaci trhu s veřejnými zakázkami a rovné zacházení stran, lze odkázat na článek 41 Еvropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (publikována pod č. 98/238/ES): „Article 41 1. The Parties shall set as their objective a reciprocal and gradual liberalisation of public procurement contracts. 2. The Association Council shall take the steps necessary to implement paragraph 1.” Egypt k této dohodě přistoupil v r. 2004 (Rozhodnutí Rady ze dne 21. dubna 2004 o uzavření Evropsko – středomořské dohody, kterou se zakládá přidružení mezi ES a Egyptem (č. 635/2004/ES); publikováno URL adrese: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:11:51:32004D0635:CS:PDF) Současná podoba vztahů mezi Evropskou unií a Egyptem je upravena v tzv. Akčním plánu z roku 2007; který je publikován na URL adrese: http://ec.europa.eu/world/enp/pdf/action_plans/egypt_enp_ap_final_en.pdf. Článek 2.2.4 písm. e) – Veřejné zakázky – zmiňuje i aproximaci předpisů a standardů v této oblasti: “e) Public procurement – Initiate a process of gradual approximation with, and implementation of key international principles, transparency, competition and access to legal recourse. In order to help enhance access to each other’s public procurement markets, and to ensure effective communication, task the relevant sub-committee to identify obstacles hindering public procurement access inter alia through dialogue with relevant operators and authorities.” Lze shrnout, že Evropská unie a Egypt se navzájem zavázaly postupně liberalizovat trh veřejných zakázek. I když hloubka liberalizace dle výše citovaných dokumentů nedosahuje požadavků dle § 100 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, doporučujeme přesto nabídky, které zahrnují dodávky původem z Egypta, neodmítat ani neznevýhodňovat postupem dle § 100 zákona o veřejných zakázkách.

Z obecného hlediska závazkového práva není rámcová smlouva jako zvláštní smluvní typ upravena ani v občanském zákoníku, ani v obchodním zákoníku a jako závazkový vztah se v rámci těchto kodexů soukromého práva zpravidla řadí mezi tzv. smlouvy nepojmenované (innominátní), kdy podle § 51 občanského zákoníku účastníci závazkových vztahů mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako zvláštní smluvní typ, avšak nesmí odporovat obsahu nebo účelu občanského zákoníku. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku je pak pro uzavření takové smlouvy třeba, aby účastníci závazkového vztahu dostatečně určili předmět svých závazků. Smluvní vztahy založené nepojmenovanou smlouvou se opírají o to, co bylo výslovně smluveno, a o to, co obsahují obecná ustanovení občanského nebo obchodního zákoníku. Pokud porovnáme vymezení institutu rámcové smlouvy v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”) můžeme dospět k závěru, že rámcové smlouvy upravené v ZVZ uvedeným obecným požadavkům občanského a obchodního zákoníku vyhovují. Zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy je upraven v § 92 ZVZ. V případě, že jde o rámcovou smlouvu uzavřenou podle § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ, tj. rámcová smlouva je uzavřena jen s jedním uchazečem a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy. Institut rámcové smlouvy sleduje zejména hospodárné a efektivní zadávání veřejných zakázek u komodit, které zadavatel nakupuje opakovaně v určitém, smlouvou vymezeném časovém období a předem mu je známo jejich množství a cena. Zadavatel volí tento způsob zadávání veřejných zakázek aby se vyhnul vypisování veřejné zakázky na každou zakázku zvlášť a řeší tak své aktuální potřeby. Pokud by na výzvu k podání nabídky tento jediný uchazeč nereagoval, pak by zřejmě zadavatel musel uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, než se kterým uzavřel rámcovou smlouvu. Pokud zadavatel stanoví v rámcové smlouvě veškeré podmínky zadávání veřejných zakázek na jejím základě včetně ostatních podmínek poskytování plnění dodavatelem, pak je oprávněné po dodavateli požadovat smluvní pokutu v případě nepodání nabídky. Pokud však zadavatel v rámcové smlouvě nestanoví veškeré podmínky zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy a podmínky plnění, dodavatel není předem informován o veškerých podmínkách, které zadavatel po dodavateli bude požadovat, není povinnost uhradit smluvní pokutu v případě nepodání nabídky na základě rámcové smlouvy oprávněná. Současně je však třeba uvést, že výše smluvní pokuty může být, v případě soudního vymáhání soudem snížena na základě moderačního práva soudu nebo i zcela zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy, vždy záleží na individuálním konkrétním případu rámcové smlouvy.

Dynamický nákupní systém (DNS) je sice specifickým komplexním elektronickým institutem zákona, avšak k jeho zavedení dochází v souladu s § 93 odst. 1 ZVZ v otevřeném řízení, které je až na specifikované odlišnosti standardním zadávacím řízením, byť nekončí uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky, nýbrž pouze zavedením DNS, ve kterém teprve budou dílčí veřejné zakázky zadávány. Máme za to, že žádné ustanovení ZVZ nebrání tomu zavést DNS v rozdělení na části. Naopak, toto řešení může být praktické v případě, že určitá poptávaná plnění je třeba podle pravidel pro agregaci považovat za jednu veřejnou zakázku, avšak existuje předpoklad, že všechna poptávaná plnění není většina dodavatelů schopna sama dodat. Podle § 98 odst. 4 ZVZ platí, že je-li veřejná zakázka (a tedy i DNS) rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li se ZVZ jinak. V souladu s tímto ustanovením je pak třeba vykládat i ustanovení § 95 odst. 4 ZVZ, tj. povinnost zaslat výzvu k podání nabídky všem zájemcům zařazeným do systému; tato výzva by tedy byla zasílána jen těm zájemcům, kteří by byli zařazeni do příslušné části DNS (obdobná situace nastává i například v případě užšího řízení rozděleného na části, u kterého rovněž omezení počtu uchazečů a následná výzva k podání nabídky probíhá rovněž pro každou část zvlášť). Veřejná zakázka (a tedy i DNS) rozdělená na části se z praktického hlediska chová jako několik samostatných zakázek, které jsou spojeny pouze společným oznámením zadávacího řízení a společnou (celkovou) předpokládanou hodnotou (případně rovněž spolčeným prokázáním kvalifikace).

Podle § 98 odst. 4 ZVZ platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li se ZVZ jinak. Fakticky je tedy každá část veřejné zakázky zadávána jako samostatná zakázka, přičemž všechny části jsou spojeny pouze společným oznámením zadávacího řízení a společnou (celkovou) předpokládanou hodnotou. Pokud je v předmětném zadávacím řízení připuštěno, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí veřejné zakázky, je rovněž přípustné, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí nejen sám, ale případně na určitou část i ve sdružení s jiným dodavatelem. Účelem ustanovení § 69 ZVZ je zabránit tomu, aby jeden subjekt získával výhodu v zadávacím řízení tím, že v jedné soutěži bude zastoupen v různých obměnách vícekrát s různými variantami nabídek. V daném případě však jsou jednotlivé části samostatné, každá z nich vede k uzavření jiné smlouvy, a tedy tyto podané nabídky si vzájemně nekonkurují. Podané nabídky proto není možné podle ZVZ vyřadit.

Ustanovení § 101 ZVZ obsahuje dvě samostatná zvýhodnění pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, která jsou na sobě nezávislá. Odstavce 1 až 4 obsahují novou možnost, aby zadavatel vyhradil účast v určitém zadávacím řízení pouze dodavatelům, kteří provozují chráněnou dílnu nebo program chráněného zaměstnání, přičemž posouzení tohoto jejich statusu by se provádělo pouze podle zákona o zaměstnanosti. Na základě takové výhrady by se pak dodavatelé nesplňující tuto podmínku nemohli řízení vůbec účastnit. Pokud však zadavatel tuto výhradu nevyužije (nařízení vlády dle odstavce 4 nebylo dosud vydáno), neplyne z odstavců 1 až 4 pro tyto subjekty žádná výhoda. Toto zvýhodnění, které je převzato z evropských zadávacích směrnic, lze použít i v případě nadlimitních veřejných zakázek. Naproti tomu odstavce 5 až 7 obsahují obdobné zvýhodnění, které bylo obsaženo již v zákoně č. 40/2004 Sb., které se uplatní v zadávacím řízení automaticky, avšak pouze v případě podlimitních veřejných zakázek a v otevřeném nebo užším řízení na dodávky nebo služby (tedy například nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení). V tomto případě musí dodavatel, pokud chce využít procentuálního zvýhodnění, prokázat požadované počty zaměstnanců, na druhou stranu však nemusí prokazovat status chráněné dílny ani chráněného zaměstnání.

Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 ZVZ. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení vztahují na každou jednotlivou část, není-li v ZVZ výslovně stanoveno jinak. Jinými slovy lze říci, že zadavatel se chová k částem veřejné zakázky fakticky jako k samostatným zakázkám, včetně otázek vyřazování nabídek, podávání námitek či rušení zadávacího řízení. Výjimkou je v podstatě pouze výslovně zmíněné ustanovení § 13 odst. 4, podle kterého je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty sečíst předpokládané hodnoty všech částí. Další výjimkou může být rovněž posuzování kvalifikace, u kterého podle našeho názoru stačí společné prokázání pro všechny části, pokud jsou požadavky na kvalifikaci u všech částí shodné, případně společné prokázání společných předpokladů (zejména základní kvalifikační požadavky). Ve Vámi uváděném případě je tedy zadavatel povinen vyřadit nabídku a vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení pouze na tu část veřejné zakázky, které se vadná nabídka týkala. Zadavatel je samozřejmě povinen splnit ve vztahu k této části všechny zákonné povinnosti včetně oznámení této skutečnosti uchazeči podle § 76 odst. 6 ZVZ.

Cílem uvedeného ustanovení nebylo vyloučit veškeré veřejné zakázky na stavební práce z možnosti použití elektronické aukce. Citovaná vedlejší věta se proto vztahuje jak k veřejným zakázkám na stavební práce, tak k veřejným zakázkám na služby. Smyslem této úpravy bylo (v souladu s evropskými zadávacími směrnicemi) omezit použití elektronické aukce u těch veřejných zakázek, u nichž plnění spočívá z velké části v intelektuálních výkonech. Důvodem je to, aby v těchto případech nedocházelo k výraznému upřednostňování ceny na úkor kvality poskytovaného plnění.

Účelem info-fora není (v souladu s jeho pravidly) řešení konkrétních problémů zadavatelů v konkrétních zadávacích řízeních, nýbrž poskytování obecných stanovisek k jednotlivým ustanovením a institutům ZVZ. Následující odpověď je proto třeba považovat pouze za obecný výklad, za jehož správnou aplikaci v konkrétních podmínkách odpovídá výlučně zadavatel. Z poskytnutých informací nicméně vyplývá, že předmětem veřejné zakázky (tj. subjektivním úmyslem zadavatele) je oprava celého dna koupaliště. Skutečnost, že realizace veřejné zakázky bude probíhat na etapy, není důvodem pro její rozdělení. Zadavatel je tedy povinen danou veřejnou zakázku zadat postupem pro podlimitní veřejné zakázky a realizaci v etapách uvést v zadávacích podmínkách a ošetřit smluvně, například formou odkládacích či rozvazovacích podmínek. Variantou by v tomto případě mohlo být rovněž využití opčního práva, tj. zadavatel by zadal zakázku na opravu určité části koupaliště, na kterou má finanční prostředky a na opravu zbytku dna by si vyhradil opční právo. V takovém případě je však zadavatel rovněž povinen veřejnou zakázku zadat postupem odpovídajícím celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky včetně opčního práva. Další variantou by bylo provést na jednotlivé etapy realizace samostatná zadávací řízení. V takovém případě by se však fakticky jednalo o zadávání částí jedné veřejné zakázky, které jsou zadávány odděleně v čase. Proto by bylo nutné zadávat tyto části způsobem odpovídajícím celkové předpokládané hodnotě všech částí, přestože by předpokládaná hodnota jedné části odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. Důsledkem tohoto postupu by však mohlo být to, že každou etapu bude realizovat jiný dodavatel. Porušením ZVZ by rovněž nebyl postup, kdy by zadavatel rozdělil jednu podlimitní veřejnou zakázku na více podlimitních. I v takovém případě by však potom mohlo dojít k situaci, kdy každou etapu bude realizovat jiný zhotovitel.

Podle obecné výjimky v § 18 odst. 3 ZVZ nejsou zadavatelé povinni zadávat veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) podle ZVZ, tj. postupovat při uzavírání smluv na jejich plnění v zadávacích řízení podle zákona. Na základě této výjimky se na zadávání VZMR nevztahuje automaticky ani § 101 ZVZ. Podle našeho názoru však zadavateli nic nebrání v tom, aby obdobná pravidla použil dobrovolně i v rámci zadání VZMR, pokud si tento postup vyhradí v zadávacích podmínkách. Zadavatel však k tomu není povinen.

Předpokladem zadání dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb původnímu dodavateli v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ je (mimo dalších podmínek) skutečnost, že: – potřeba tohoto dodatečného plnění vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a – toto dodatečné plnění je nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo poskytnutí původních služeb. V daném případě je otázkou, jestli tyto podmínky jsou skutečně splněny, pokud potřeba dodatečného rozšíření vznikla, jak uvádíte, po odevzdání projektové dokumentace a zaplacení faktury, tedy po dokončení zakázky. Spíše se zdá, že se jedná o nové požadavky zadavatele, které není podle tohoto ustanovení možné zadat původnímu dodavateli. Posouzení konkrétní situace však přísluší Vám jako zadavateli. V případě, že by všechny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ byly splněny s výjimkou rozsahu, tj. pokud by celkový rozsah těchto dodatečných plnění překročil 20 % ceny původní veřejné zakázky, není možné jednací řízení bez uveřejnění použít. Pokud je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, není využití opčního práva možné. Ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ totiž odkazuje z hlediska zadání části odpovídající opčnímu právu na jednací řízení bez uveřejnění, pro něž jsou však stanoveny podmínky použití v § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vyhrazené opční právo proto nelze v jednacím řízení bez uveřejnění v takovém případě zadat. Dodatečné rozšíření je proto třeba zadat standardním postupem. Je přitom třeba posoudit, zda se jedná skutečně o samostatné plnění odpovídající samostatné veřejné zakázce – pak by bylo možné tuto část zadat postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu (ovšem v soutěži, nikoliv přímo stejnému dodavateli). Pokud by se spíše jednalo o část původní zakázky, doporučujeme ji zadat jako časově oddělenou část podlimitní veřejné zakázky, tj. postupem podle celkové předpokládané hodnoty původní i nové části, přestože hodnota samotné části by odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. Jde totiž o to, aby se zadavatel nedopustil nezákonného rozdělování veřejné zakázky tím, že bude postupně rozšiřovat původní plnění formou veřejných zakázek malého rozsahu, přičemž celkové plnění by (pokud by bylo zadáváno společně) bylo považováno za jednu veřejnou zakázku.

Předpokladem zadání veřejné zakázky v souladu se ZVZ je dostatečně přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, na jehož základě mohou uchazeči předložit srovnatelné nabídky. Zadání veřejné zakázky bez dostatečné specifikace potřeb zadavatele tedy není možné (pokud nejsou dány specifické důvody, které by umožňovaly použití jednacího řízení bez uveřejnění nebo soutěžního dialogu). V dotazu je ovšem zřejmě myšlena situace, kdy zadavatel není schopen předem stanovit přesná množství, která bude poptávat, ani dobu, kdy poptávka vznikne. V takovém případě může být vhodné využít institutu rámcové smlouvy podle § 11 a § 89 a násl. ZVZ. Rámcovou smlouvu je možné uzavřít v tomto případě ve třech variantách, které se budou lišit tím, zda by byla rámcová smlouva uzavřena s jedním nebo více dodavateli a zda by byly všechny podmínky vymezeny již v rámcové smlouvy či nikoliv. V případě, že všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě zcela vymezeny, mohou dodavatelé při uzavírání jednotlivých dílčích smluv nabízet upravené hodnoty v rámci limitů stanovených rámcovou smlouvou. Pro stanovení nabídkové ceny může zadavatel využit určitý modelový výpočet, který bude vycházet z jednotkových cen např. za hodinu práce a jednotkových cen náhradních dílů (které budou buď představovat cenu, která bude účtována, nebo budou představovat horní limit ceny) a předpokládaného objemu za určitou dobu (např. 1 rok). Plnění na základě jednotlivých dílčích smluv by pak bylo účtováno na základě jednotkových cen a skutečného množství. Je tedy nutné vytvořit určitý model, který bude vyjadřovat pravděpodobné plnění. Samotné jednotkové ceny bez předpokládaného množství nelze hodnotit, neboť by docházelo ke sčítání nesourodých hodnot.

Pravidla pro určení předmětu jedné veřejné zakázky (agregaci plnění) ZVZ neobsahuje. Stanoví pouze určité negativní vymezení spočívající v tom, že zakazuje zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky na více plnění tak, aby tím došlo k jejich zadání podle méně přísných pravidel (tedy jako podlimitních veřejných zakázek místo nadlimitních veřejných zakázek nebo jako veřejných zakázek malého rozsahu místo podlimitních veřejných zakázek). Při stanovení předmětu veřejné zakázky je třeba kromě výše uvedeného zákazu vyjít z právní teorie veřejných zakázek a rozhodovací praxe ÚOHS. Zadavatel přitom musí zohlednit zejména věcné, ale i časové a místní souvislosti požadovaného plnění. Významnou roli hraje ovšem i subjektivní stránka, tj. úmysl zadavatele, s jakým požadované plnění hodlá pořídit. Účelem tohoto fóra není odpovídat na konkrétní situace vzniklé v zadávacím řízení. Odpověď je proto třeba považovat za obecné stanovisko, za jehož správnou aplikaci v konkrétním případě odpovídá sám zadavatel. V uváděném případě je cílem zadavatele vybavit budovu najednou novým nábytkem; tedy subjektivní stránka zde spočívá právě v onom vybavení budovy. Z toho lze usuzovat, že toto plnění je třeba považovat za jednu veřejnou zakázku. K opačnému závěru bychom mohli dojít pouze v případě, že by poptávaná plnění byla natolik specifická, že by mezi nimi nebyla dostatečná věcná souvislost. Rozdělení plnění na více veřejných zakázek ovšem neospravedlňuje pouhý fakt, že poptávané plnění není schopen poskytnout jeden dodavatel. V takovém případě je možné zadat veřejnou zakázku s rozdělením na části.

Závazný návrh smlouvy předkládá ve všech případech (jak u veřejných zakázek, tak rámcových smluv) uchazeč jako součást své nabídky. Jediný rozdíl je v tom, v jakém rozsahu je uchazeč při vytvoření návrhu smlouvy vázán požadavky zadavatele (obchodními podmínkami) stanovenými v zadávacích podmínkách. Zadavatel má obecně možnost stanovit obchodní podmínky různým způsobem – od uvedení závazného znění textu smlouvy, od kterého se uchazeč nesmí odchýlit, až po uvedení jen několika málo závazných ustanovení, které se stanou součástí smlouvy. Tato možnost pak platí i v případě rámcových smluv uzavřených s jedním uchazečem. Je tedy na uvážení zadavatele, zda v zadávací dokumentaci stanoví závazný text budoucí smlouvy či nikoliv. Výjimkou je rámcová smlova uzavřená s více uchazeči. V tomto případě zákon v § 89 odst. 4 stanoví zadavateli povinnost uvést závazný text návrhu rámcové smluvy v zadávací dokumetaci. Důvodem je skutečnost, že se všemi uchazeči musí být uzavřena identická rámcová smlouva a v opačném případě by zadavatel obdržel několik různých návrhů. Ani v tomto příapdě se však nejedná ze strany zadavatele o závazný návrh rámcové smlouvy.

Stanovisko k Dohodě o veřejných zakázkách (GPA) sice odkazuje v některých případech na zrušený zákon č. 40/2004 Sb., avšak jinak zůstává i nadále aktuální (stanovisko používá termín “síťový zadavatel” místo “sektorový zadavatel”). Odkazujeme proto plně na toto stanovisko. Vzhledem k tomu, že ZVZ i nadále zachovává princip otevřeného přístupu na trh veřejných zakázek i pro dodavatele z jiných než členských států EU, nemá otázka, zda se na konkrétního zadavatele nebo veřejnou zakázku GPA vztahuje, z praktického hlediska význam. Povinnosti vyplývající z GPA jsou promítnuty do evropských zadávacích směrnic, které jsou plně převzaty do ZVZ. Sektorový zadavatel je tedy povinen přijmout do zadávacího řízení i dodavatele ze zemí, které nejsou členskými státy EU ani smluvními stranami GPA. Jedinou výjimkou je ustanovení § 100 ZVZ, které umožňuje sektorovému zadavateli v případě veřejných zakázek na dodávky znevýhodnit nabídky s dodávkami ze zemí, které nejsou členskými státy EU (resp. Evropského hospodářského prostoru), smluvními stranami GPA, případně jiných mezinárodních dohod s EU, které umožnují vzájemný přístup na trhy veřejných zakázek (např. Chile nebo Mexiko).

Z dotazu není zcela zřejmé, zda je cílem uzavření jedné rámcové smlouvy (na staně dlužníka se všemi vybranými dodavateli) pouze s tím, že projevy vůle nebudou na jedné listině, nebo zda je cílem uzavření několika identických smluv (tj. na straně dlužníka bude uveden vždy pouze jeden z vybraných dodavatelů). Zákon o veřejných zakázkách nevyžaduje (na rozdíl o zákona koncesního), aby projevy vůle byly na jedné listině. Z tohoto hlediska je tedy možné rámcovou smlouvu uzavřít s projevy vůle na více listinách. Podle ustanovení § 89 odst. 3 zákona uzavře zadavatel jedinou rámcovou smlouvu, i když ji uzavírá s více uchazeči. Proto je v případě rámcové smlouvy uzavírané s více uchazeči zadavatel podle § 89 odst. 4 zákona povinen uvést v zadávacích podmínkách vždy text návrhu smlouvy. V případě rámcové smlouvy uzavírané s více uchazeči je proto třeba uzavřít pouze jedinou smlouvu. Uzavření byť obsahově shodných smluv s každým z uchazečů zvlášť by znamenalo uzavření více rámcových smluv s jedním uchazečem se všemi důsledky z toho plynoucími (zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 1 namísto podle § 92 odst. 2 nebo 3 zákona).