ČÁST PRVNÍ – Obecná ustanovení (§1 – §20)

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje postup a stanovuje základní zásady, které by měli zadavatelé při zadávání veřejné zakázky dodržet. Při zadávání veřejné zakázky si musí obec nejprve stanovit, co vlastně požaduje, tedy co bude předmětem dané veřejné zakázky. Spolu věcně související plnění by mělo být zadáváno v jedné společné veřejné zakázce a nemělo by být rozdělováno do více veřejných zakázek, za účelem, aby zadavatel snížil předpokládanou hodnotu a mohl veřejnou zakázku zadat v mírnějším režimu. A naopak by v rámci jedné veřejné zakázky nemělo být požadováno spolu nesouvisející plnění. Zásadním krokem je stanovení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky, předpokládanou hodnotou je výše úplaty, kterou bude zadavatel platit dodavateli za plnění veřejné zakázky.

Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jsou uvedena v § 16 – § 23 ZZVZ. Na základě předpokládané hodnoty pak zadavatel určí, v jakém režimu zahájí zadávací řízení – podlimitní režim, nadlimitní režim nebo zda se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. O veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná v případě, že předpokládaná hodnota je nižší nebo rovna částce 2 000 000 Kč bez DPH u dodávek či služeb a částce 6 000 000 Kč bez DPH u stavebních prací (§ 27 ZZVZ). Veřejná zakázka malého rozsahu je pak podle § 31 ZZVZ výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení – tedy podle pravidel ZZVZ upravujících postup v zadávacím řízení, nicméně zadavatel má povinnost dodržet základní zásady stanovené v § 6 ZZVZ.

Ve Vašem případě se tedy jedná o dvě zcela odlišná plnění, to znamená, že každé plnění by mělo být zadáno v samostatné veřejné zakázce. Rekonstrukce školy je podle předpokládané hodnoty veřejnou zakázkou malého rozsahu (§ 27), kterou tedy nemusíte zadávat v zadávacím řízení (předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší na stavební práce částce 6 000 000 Kč bez DPH). Nicméně uvádíte, že veřejná zakázka bude financována z dotace, to znamená, že zadavatel musí při zadávání veřejné zakázky dodržet nejen zásady podle § 6 ZZVZ, ale také pravidla poskytovatele dotace, pokud taková pravidla poskytoval dotace stanovil. V případě že by zadavatel nepostupoval v souladu s pravidly poskytovatele dotace, bude se vystavovat riziku, že mu dotace bude zkrácena, nebo bude penalizován.

Ohledně dotazu na konkrétní postup při zadávání veřejných zakázek odkazujeme na naše webové stránky Metodiky/stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) , kde lze najít metodiky pro postup v zadávacím řízení. Zde je pak odkaz přímo na metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu: Metodiky obecné – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

Zadavatel má dvě možnosti – může pokračovat v zadávacím řízení vedoucí k výběru dodavatele nebo může v souladu s § 127 ods.t2 písm. h) zadávací řízení zrušit  ( zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele).

V rámci vzmr není vůbec řešeno zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, jak nastavit platební podmínky.

V případě, že zřizovatel provádí veřejnou zakázku a jejím prostřednictvím nakupuje služby nebo zboží pro svoji příspěvkovou organizaci, nejedná se o použití výjimky in-house, ale o standardně realizovanou zakázku.

Zákon o veřejných zakázkách nikterak neřeší vzájemné vztahy mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací. Tyto vztahy vyplývají mj. ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (ZRPUR). Podle § 27 odst. 2 písm. f) ZRPUZ zřizovatel vymezí příspěvkové organizaci práva a povinnosti k využívání svěřeného majetku vč. jeho rozšiřování se souhlasem zřizovatele (§ 27 odst. 4 ZRPUR). V případě, že by příspěvková organizace chtěla nabýt majetek do svého vlastnictví úplatným způsobem, musí o nabytí majetku rozhodnout zřizovatel (§ 27 odst. 5 písm. d) ZRPUR); jinak platí, že příspěvková organizace nabývá majetek do vlastnictví zřizovatele, který si může vyhradit svůj předchozí souhlas. Zřizovatel kontroluje hospodaření příspěvkové organizace (§ 27 odst. 9 ZRPUR).

Lze si jistě představit různé modelové situace od praktické autonomie příspěvkové organizace přes schvalování zadávacích podmínek a návrhu smlouvy zřizovatelem až po kompletní zadávání všech veřejných zakázek zřizovatelem.

Zřizovatel může např. určit, že do určité výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky může příspěvková organizace vybírat dodavatele sama, nad tuto výši bude veřejnou zakázku pro příspěvkovou organizaci zadávat (soutěžit) zřizovatel. Zřizovatel si také může vyhradit kontrolní pravomoci ex ante v různých částech zadávacího řízení (např. kontrola zadávacích podmínek před zahájením zadávacího řízení, kontrola správnosti průběhu zadávacího řízení před podpisem smlouvy).

Je však třeba říci, že není možné, aby zadavatelem byla příspěvková organizace a výběr dodavatele prováděl zřizovatel, protože zřizovatel není v daném případě zadavatelem, vykonává pouze kontrolní pravomoc.

Jak z výše uvedeného vyplývá, město může v souladu se Zákonem zadat veřejnou zakázku a nakoupit služby pro svou příspěvkovou organizaci.

Rozdělení na jednotlivé kategorie veřejných zakázek podle výše jejich předpokládané hodnoty má vliv především na následný postup zadavatele v samotném zadávacím řízení. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je zadavatel oprávněn využít výjimky ve smyslu § 18 odst. 5 Zákona a tyto zadávat mimo režim Zákona (při dodržení podmínky zachování obecných zásad dle § 6 Zákona). U podlimitních veřejných zakázek je zadavatel oprávněn využít zjednodušené postupy pro zadávání dotčené veřejné zakázky (typicky zjednodušené podlimitní řízení). Naopak nadlimitní veřejné zakázky jsou všechny kategorie zadavatelů povinny zadávat v zadávacím řízení ve smyslu Zákona.
Zakázky, které nedosáhnou limitu 2 000 000 bez DPH, (tzv. veřejné zakázky malého rozsahu) bývají v obcích a městech upraveny směrnicí pro zadávání zakázek malého rozsahu, kterou se následně řídí. V případě, že předpokládaná hodnota přesáhne uvedené dva miliony, je veřejný zadavatel – v tomto případě město Prostějov – povinen postupovat dle zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to zahájit zadávací řízení.
K Vaší otázce ohledně lhůt ve výběrovém řízení: Lhůty v zadávacím řízení určuje veřejný zadavatel. Při určení lhůty platí zásada, že musí vždy určit lhůtu s ohledem na předmět veřejné zakázky. V rámci toho by tedy měl přihlédnout zejména k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek dodavateli.
Pokud tedy veřejný zadavatel zahájí zjednodušené podlimitní řízení, nesmí být lhůta pro podání nabídek kratší než 15 dnů, pokud zahájí otevřené řízení, nesmí být kratší než 22 dnů.

Výklad podmínky uvedené v bodě 1 vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie, a to příkladmo z rozsudku C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding Bv. ze dne 10. 11. 1998, rozsudku C-18/01 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy, Arkkitehtitoimisto Pentti Toivanen Oy a Rakennuttajatoimisto Vilho Tervomaa vs.Varkauden Taitotalo Oy, ze dne 22. 5.2003. Z citovaných rozsudků vyplývá, že k potřebám veřejného zájmu lze podřadit především takové potřeby, které se z důvodů spojených s obecným zájmem rozhodne stát uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním hodlá ponechat rozhodující vliv.
Při posuzování, zda existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být tedy vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost. Z toho důvodu je nutné brát ohled na skutečnost, zda primárním cílem takové právnické osoby je či není vytváření zisku, zda plně nese ekonomická rizika spojená s výkonem své činnosti (například tím, že by zřizující orgán nereagoval na ztrátu, která by pro společnost byla likvidační) a zda je její činnost financována z veřejných zdrojů.
K podmínce uvedené v bodě 2 lze uvést, že společnost je převážně státem či jiným veřejným zadavatelem financována v okamžiku, kdy je více než polovina jejích nákladů hrazena z veřejných zdrojů. Ovládáním ve smyslu ustanovení § 74 a § 75 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), je míněn vztah mezi ovládající a ovládanou osobou, kde ovládající osoba fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku ovládané osoby, přičemž není rozhodné, zda ovládajícími osobami je jeden či více veřejných zadavatelů.
Jelikož ve svém dotazu nespecifikujete účel zřízení dané akciové společnosti, lze pouze v obecné rovině na základě shora uvedeného shrnout, že pokud právnická osoba vykonává činnosti sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu (přestože s touto činností vykonává také jinou obchodní činnost), jejím primárním cílem není vytváření zisku, je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem (tzn. více než polovina jejích nákladů je hrazena z veřejných zdrojů) a vztah mezi ovládající a ovládanou osobou naplňuje znaky § 74 a § 75 ZOK pak se jeví, že by se v daném případě mohlo jednat o veřejného zadavatele.

Dobrý den,
v souladu s § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nemusí zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) zadávat podle ZVZ, musí však dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Postup realizace centralizovaného zadávání je definován v § 3 ZVZ. Samotné zahájení centralizovaného zadávání je vázáno na splnění zákonné podmínky, která spočívá v povinnosti zadavatele a centrálního zadavatele uzavřít spolu písemnou smlouvu, jejímž předmětem bude úprava vzájemných práv a povinností souvisejících s centrálním zadáváním. Teprve okamžikem uzavření takovéto smlouvy je centrální zadavatel oprávněn ve vztahu k dotčeným zadavatelům (ve Vašem případě tedy ve vztahu k příspěvkovým organizacím tímto centrálním zadavatelem zřízeným) zahájit samotné centralizované zadávání.
V případě, že zadavatel, který hodlá prostřednictvím VZMR postupem mimo režim ZVZ, pořizovat plnění nejen pro sebe, ale i pro zadavatele jím zřízené, není sice centrálním zadavatelem postupujícím podle ZVZ, nicméně v zásadě jedná obdobně jako centrální zadavatel. Jinak řečeno takový zadavatel se ocitá v roli zprostředkovatele, který prostřednictvím VZMR pořizuje určitá plnění
i pro své podřízené organizace.
Lze tedy shrnout, že budete-li pořizovat předmětné dodávky formou VZMR mimo režim ZVZ i pro své příspěvkové organizace, bude stejně jako v případě centrálního zadávání nezbytné uzavřít s Vašimi příspěvkovými organizacemi smlouvu, ve které budou jednoznačným způsobem vymezena práva a povinnosti smluvních stran související s takovýmto pořizováním dodávek.

Dobrý den,
v první řadě je nezbytné, aby si zadavatel ujasnil své potřeby. Lze předpokládat, že dodávky kancelářského papíru, stejně jako poskytování telekomunikačních a datových služeb bude zadavatel požadovat po celou dobu fungování úřadu. Zadavatel si však musí zodpovědět otázku, zda se tyto potřeby budou v čase měnit či zda jsou potřeby zadavatele v čase konstantní (resp. přibližně stejné) a tomu přizpůsobit délku smluvního vztahu s vybraným dodavatelem. Zadavatel musí při svém rozhodování vzít v úvahu rovněž hledisko proměnlivosti ceny daného plnění, přičemž např. u kancelářských potřeb lze mít za to, že k výrazným cenovým výkyvům či změnám v střednědobém horizontu nedochází a lze tedy považovat za vhodné uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem na delší časové období. Jiný přístup však může zadavatel zvolit v případě plnění, které je velmi proměnlivé v čase- např. výpočetní technika. Zadavatel by si měl tedy v první řadě uvědomit své potřeby a zohlednit výše uvedené faktory a rovněž skutečnost, zda pořízením plnění na delší časový úsek, např. na 4 roky, nemůže zadavatel získat značné finanční úspory v důsledku množstevních slev. Z pohledu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se nelze vyjádřit k vymezení předmětu veřejné zakázky, ale pouze ke stanovení předpokládané hodnoty. Při vymezování předmětu, resp. při zjišťování potřeb zadavatele, je nezbytné postupovat v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Poté, co zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky, postupuje při získávání předpokládané hodnoty dle § 13 ZVZ. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely ZVZ rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Rozhodným pro stanovení předpokládané hodnoty je vymezení předmětu veřejné zakázky. Pokud zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky jako určité dodávky požadované v období jednoho roku, stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu s § 13 ZVZ pro plnění poskytované po dobu jednoho roku, pokud mají být předmětem veřejné zakázky dodávky poskytované po dobu 4 let, bude zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty uvažovat finanční prostředky vynaložené za dané plnění po dobu čtyř let. Pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v takové výši, které odpovídá finančním limitům stanoveným v ZVZ pro podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, je povinen postupovat při výběru dodavatele v souladu s tímto zákonem. Pokud předpokládaná hodnota nedosahuje finančních limitů pro podlimitní veřejné zakázky, jedná se tedy o veřejné zakázky malého rozsahu, není zadavatel povinen postupovat v souladu se ZVZ. V takovém případě je nezbytné dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ a dále postupovat podle interních směrnic, které většina zadavatelů pro účely postupu při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky přijímá. Závěrem shrnujeme, že pokud zadavatel ví, že bude dodávky kancelářských potřeb poptávat každý rok, měl by uzavřít smlouvu na dobu delší než jeden rok. Pokud totiž zadavatel zadává standardizované plnění opakovaně každý rok, přičemž si je vědom svých potřeb v dalších letech a zároveň je naplněna podmínka, že takovým jednáním dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v ZVZ, lze takové jednání považovat za rozporné se ZVZ, jelikož dochází k porušení ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ.

Dobrý den,

příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek je dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veřejným zadavatelem, a proto se na ni vztahují příslušné povinnosti dle ZVZ.
Jako každý veřejný zadavatel je tak před zahájením zadávacího řízení povinna stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Tu podle § 13 odst. 2 ZVZ stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem.

Pokud veřejná zakázka s ohledem na výši předpokládané hodnoty spadá do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu (její předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty), není veřejný zadavatel povinen použít zadávací řízení, tedy formalizovaný podrobně upravený postup, ale je však při výběru dodavatele povinen dodržet zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

becně platí, že úměrně předpokládané hodnotě     plánované veřejné zakázky by měl zadavatel volit náročnost postupu jednak s ohledem na:

transparentnost     zadání veřejné zakázky,
hospodárnost, efektivnost a účelnost     – pokud je zde předpoklad, že při „otevřenějším“ způsobu zadání dostane zadavatel výhodnější nabídky,
administrativní náročnost postupu – náklady na výběr dodavatele by měly být přiměřené možnému užitku z širšího výběru mezi uchazeči.

Je vhodné, aby si zadavatel stanovil způsob zadání veřejné zakázky malého rozsahu (v závislosti na výši její předpokládané hodnoty, včetně stanovení finančních limitů oddělujících různé způsoby zadání veřejné zakázky malého rozsahu) ve vnitřním předpisu    .
Zadavateli lze doporučit, aby při přípravě vnitřního předpisu zohlednil Metodiku zadávání veřejných zakázek, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj a jež je dostupná online na URL adrese: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

Metodika rozlišuje několik základních způsobů zadání veřejné zakázky malého rozsahu:

přímé zadání (oslovení jednoho dodavatele a uzavření písemné smlouvy nebo nákup objednávka-faktura);
uzavřená výzva (zadavatel osloví uzavřený okruh možných dodavatelů a vybere nejvhodnější nabídku);
otevřená výzva (zadavatel vhodným způsobem oznámí/uveřejní svůj záměr uzavřít smlouvu neomezenému okruhu uchazečů).

Při pořizování hodnotově nejnižších veřejných zakázek, především v případě operativních nákupů drobných položek, je možné prostřednictvím vnitřního předpisu oprávnit vedoucího pracovníka k volbě dodavatele vycházející z jeho odborného úsudku. V případě, kdy zadavatel nemá potřebné zkušenosti, či nezná relevantní trh, provede před přímým zadáním veřejné zakázky průzkum trhu (porovnání několika dodavatelů, jejich možností, reference na internetu či jinde). Je vhodné tuto možnost omezit maximální možnou částkou, kterou však ZVZ nestanovuje, a proto by měla být upravena ve vnitřním předpisu.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) v § 18 a 19 stanoví výjimky opravňující při zadávání veřejných zakázek postupovat mimo režim ZVZ, přičemž každá tam uvedená výjimka se chová samostatně.
Stanovil-li zadavatel postupem dle § 13 ZVZ předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nižší než 2 mil. Kč resp. 6 mil Kč, je oprávněn (nikoliv však povinen) při zadávání této veřejné zakázky postupovat dle § 18 odst. 5 ZVZ a tuto veřejnou zakázku zadávat mimo režim ZVZ. V takovém případě není zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, mimo povinností uvedených v § 6 ZVZ tj. dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a v § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ tj. uveřejnění na profilu zadavatele smlouvy na plnění veřejné zakázky v případě, že její cena přesáhne hodnotu 500 tis. Kč bez DPH, omezen ustanoveními ZVZ.
Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že ačkoliv „vaše“ společnost zcela nesplňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ tzv. „in-house“ výjimky, nic nebrání tomu, aby zadavatel (město) veřejnou zakázku malého rozsahu zadal za dodržení výše uvedených podmínek přímo „vaší“ společnosti. Nutno ovšem připomenout § 13 odst. 3 a 8 ZVZ zakazující zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tímto došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit (2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací) respektive přikazující zadavateli při stanovení předpokládané hodnoty povinnost sečíst předpokládané hodnoty obdobných spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období mimo ty služby či dodávky, jejichž jednotková cena se v průběhu účetního období mění a zároveň zadavatel tyto služby či dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb.

Dobrý den,
pro účely ZVZ se za veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ považuje příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Zadává-li taková příspěvková organizace veřejnou zakázku, je povinna postupovat v souladu se ZVZ, přičemž k použití tzv. „in-house“ výjimky je nutné, aby podmínky k jejímu využití (výlučná majetková práva a výkon podstatné činnosti) tento dodavatel splňoval přímo k příspěvkové organizaci dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ, nikoliv však k jejímu zřizovateli. ZVZ ale již nezakazuje ani nijak neomezuje účast takového dodavatele na hospodářské soutěži.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že nic nebrání tomu, aby se Vámi uváděná společnost s ručením omezeným účastnila zadávacího řízení dle ZVZ zahájeném příspěvkovou organizací, nelze ale, aby příspěvková organizace postupovala dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a veřejnou zakázku zadala přímo této společnosti s ručením omezeným, neb tato společnost podmínky tam uvedené nesplňuje k příspěvkové organizaci, ale k jejímu zřizovateli tj. k městu.

Dobrý den,
zadavatel se v souladu s § 13 odst. 3 č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) musí vyvarovat neodůvodněného dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem by bylo snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem pro přísnější režim zadávání veřejných zakázek. Při posouzení, zda šlo o nepřípustné dělení předmětu veřejných zakázek, se přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky je tvořen jedním souvislým funkčním celkem. K této problematice se ve své rozhodovací praxi několikrát vyjádřil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), který např. ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCh ze dne 22.11.2010 konstatoval, že „Skutečnost, jestli se v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné posuzovat podle toho, zda spolu pořizovaná plnění věcně, místně a časově souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové návaznosti, popř. zda tvoří jeden funkční celek.“
Zásadní při zadávání veřejné zakázky je tedy správné vymezení jejího předmětu a stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky postupem dle § 13 odst. 2 ZVZ.
Dle § 98 ZVZ může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Musí se tedy jednat o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět připouští rozdělení na části. Zadavatel pak bude oprávněn uzavřít na každou část veřejné zakázky samostatnou smlouvu, a tudíž mu bude umožněno podmínit začátek realizace druhé či další části tomu, kdy bude disponovat potřebnými finančními prostředky. Zadavatel může zahájit zadávací řízení buď jedním oznámením či výzvou o zahájení zadávacího řízení pro všechny části veřejné zakázky nebo mohou být jednotlivé části zakázek zahájeny vlastními oznámeními či výzvami. V případě rozdělení veřejné zakázky na části je však rozhodující předpokládaný součet všech částí veřejné zakázky. Pokud tedy součet odpovídá podlimitní veřejné zakázce, je zadavatel povinen všechny části veřejné zakázky zadávat jako podlimitní a nikoliv v mírnějším režimu, a to i v případě, kdy by hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky rozsahem odpovídaly veřejným zakázkám malého rozsahu. Takovou zakázku je pak potenciálně možné plnit prostřednictvím více dodavatelů. Zadavatelé jsou pak oprávněni podávat nabídky na všechny části VZ, jen na některé části VZ, ale pouze i na jednu její část. Způsob rozčlenění zakázky na jednotlivé etapy včetně následné realizace dle dostupných finančních zdrojů
musí být uveden jak v zadávací dokumentaci, tak ve smlouvě.
S ohledem na shora uvedené a na základě Vámi poskytnutých informací se domníváme, že výstavba víceúčelového hřiště ve Vaší obci představuje jednu podlimitní veřejnou zakázku a navrhujeme tedy zadat stavbu hřiště v zadávacím řízení dle ZVZ s tím, že ve výzvě či v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedete, že hodláte tuto veřejnou zakázku rozdělit na části a vymezíte předmět těchto jednotlivých částí.

Dobrý den,
jak správně uvádíte, vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „Vyhláška č. 133/2012“) skutečně uvádí, že zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informaci o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele. Z Vámi zmíněného metodického pokynu rovněž vyplývá, že zadavatel může měnit údaje na svém profilu zadavatele, stejně jako může změnit adresu profilu zadavatele (URL). Při změně URL adresy profilu zadavatele (de facto zrušení profilu), postupuje zadavatel tak, že prostřednictvím formuláře Zrušení profilu zadavatele zruší svůj dosavadní profil a nově eviduje prostřednictvím formuláře Oznámení profilu zadavatele svůj nový profil zadavatele. Pokud se tedy zadavatel rozhodne pro změnu profilu zadavatele, může tak učinit, je však třeba zrušit stávající profil zadavatele. URL adresa starého profilu zadavatele pak sice stále může existovat (především z důvodu splnění povinnosti uveden v § 8 odst. 1 písm. g) Vyhlášky č. 133/2012), ale profil nesmí být aktivní a zadavatel již není oprávněn uveřejňovat nové, měnit ani jakkoli doplňovat již uveřejněné údaje, včetně např. skutečně uhrazené ceny pro konkrétní veřejné zakázky, atd. Většina zadavatelů si nezajišťuje realizaci vlastního profilu zadavatele, nýbrž využívá služeb společností, které nabízí vytvoření a provoz profilu zadavatele za poplatek. Pokud se zadavatel rozhodne služby stávajícího provozovatele profilu zadavatele již nevyužívat, ukončí s ním smluvní vztah a uzavře nový smluvní vztah s jiným provozovatelem profilu zadavatele. Provozovatel zrušeného profilu zadavatele tedy již nemá důvod umožnit zadavateli dispozici se zrušeným profilem zadavatele. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ani Vyhláška č. 133/2012 skutečně neukládají povinnost označit zrušený profil zadavatele jako zrušený, přesto existují provozovatelé profilů zadavatele, kteří tuto informaci na zrušeném profilu zadavatele uvádí. Aby měl dodavatel jistotu, že profil zadavatele, který sleduje, není zrušený a tedy neaktivní, může vždy nahlédnout do seznamu zrušených profilů zadavatele, který je dostupný na webových stránkách Věstníku veřejných zakázek (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/co/Searching/ShowRemovedProfiles    ), ve kterém jsou zrušené profily zadavatele řazeny chronologicky dle data zrušení. Pro zadavatele i dodavatele by mohlo být výhodné uvádět informaci o tom, že byl předmětný profil zadavatele zrušen přímo na zrušeném profilu. Provozovatele profilů zadavatele, které byly zrušeny, však nelze nutit vykonávat služby pro subjekt, ke kterému jej nepojí žádný smluvní vztah, resp. se kterým byla vypovězena smlouva.

Dobrý den,
na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Z praktických důvodů však doporučujeme, aby si pro případy zadávání VZMR zadavatel stanovil svá interní pravidla či směrnice, na základě kterých bude následně zadávání prováděno.
Dále bychom chtěli odkázat na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení podklady pro lepší orientaci v postupu zadávání VZMR:
http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska
S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že v případě VZMR nemusí zadavatel postupovat dle ZVZ a je na jeho uvážení, jaká nastaví interní pravidla pro zadání VZMR. Zadavatel je však povinen dodržet pravidla § 6 ZVZ.

Dobrý den,
na základě § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, a to zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Na základě § 12 odst. 3 ZVZ se VZMR rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 mil. Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 mil. Kč bez DPH.
Pokud „Čestným prohlášením jednoho dodavatele“ myslíte přímé zadání jednomu dodavateli bez ohledu na množství dodavatelů na relevantním trhu, tak uvádíme následující:
Obecně platí, že úměrně předpokládané hodnotě plánované veřejné zakázky by měl zadavatel volit náročnost postupu jednak s ohledem na
 transparentnost zadání veřejné zakázky,
 hospodárnost, efektivnost a účelnost – pokud je zde předpoklad, že při „otevřenějším“ způsobu zadání dostane zadavatel výhodnější nabídky,
 administrativní náročnost postupu – náklady na výběr dodavatele by měly být přiměřené možnému užitku z širšího výběru mezi uchazeči.
Vzhledem k výše uvedenému uvádíme, že tedy není pravdou, že u veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou do 500 tis. Kč nemusí být vypisováno výběrové řízení.
Běžnou praxí je, že zadavatel si přijme na zadávání VZMR vnitřní předpis upravující postup zadávání VZMR, který závisí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky a v tomto vnitřním předpise si stanoví též limity pro použití jednotlivých způsobů zadání.
Metodika zadávání veřejných zakázek vydaná MMR obsahuje příklady z aplikační praxe, popisující, jak je možno rozlišit postup pro zadávání VZMR z hlediska výše předpokládané hodnoty. Metodika je k nalezení zde:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a816-6f33057648b7/Metodika_uprava2014-(5)-(obnoveny).pdf [PDF, 2.3MB]

Dobrý den,
pro účel posouzení Vašeho dotazu z pohledu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je potřeba stanovit druh veřejné zakázky.
A) Veřejná zakázka malého rozsahu – Vzhledem ke skutečnosti, že Vámi zadaná veřejná zakázka na stavbu dešťové kanalizace je v hodnotě 5 mil. Kč (pravděpodobně s DPH), existuje možnost, že předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla stanovena pod hranicí pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce (6 mil. Kč bez DPH).
§ 18 odst. 5 ZVZ stanoví, že veřejné zakázky malého rozsahu zadavatel není povinen zadávat v režimu ZVZ, je však povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 ZVZ).
B) Podlimitní veřejná zakázka – Pokud ale zadavatel zahájí zadávací řízení postupem platným pro zadání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky (§ 26 odst. 5 ZVZ).
Pokud jste zadávací řízení zahájili jako podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, je potřeba se řídit ustanovením § 82 odst. 7 ZVZ, kde je upravena možnost změny práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, a to tak, že tato změna nesmí:
a) rozšířit předmět veřejné zakázky,
b) připustit účast jiných dodavatelů v případě použití v původním zadávacím řízení,
c) ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
d) měnit ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Poskytnutí nové formy zajištění, tj. poskytnutí peněžní částky přímo na účet zadavatele namísto smluvně dohodnuté bankovní záruky, je v zásadě přípustné, ovšem pouze za předpokladu, že dodavatel dodrží minimálně stejně vysokou míru zajištění zadavatele, tj. v daném případě složí na účet zadavatele částku odpovídající minimálně dohodnuté výši bankovní záruky. Takovou změnu pak nelze považovat za diskriminační, neboť není způsobilá ovlivnit účast jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení, ani výběr nejvhodnější nabídky a ani nemění ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče, jelikož podmínky, za nichž byla předmětná veřejná zakázka zadána, jsou stále stejné. V daném případě se tedy nejedná o podstatnou změnu smlouvy, která by byla ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ nepřípustná.

Ačkoliv není změna samotné formy záruky v tomto konkrétním případě diskriminační vůči ostatním uchazečům/dodavatelům, není zadavatel povinen tuto změnu vybranému uchazeči umožnit.
Změna formy složení jistoty (dodavatel složí jistotu nikoliv formou bankovní záruky, ale složením peněžní částky na Váš účet) se nejeví jako podstatná změna smlouvy, která by měla vést k porušení ZVZ v obou uvedených případech A) i B).

Dobrý den,
K první části Vašeho dotazu: akciová společnost je považována za jiného veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, pokud splňuje následující podmínky, a totiž, že

byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a (současně)
je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

V dotazovaném případě je tedy potřeba posoudit, zda dotyčná akciová společnost, která je 100% vlastněná Krajem, splňuje výše uvedené podmínky, aby bylo možné ji považovat za veřejného zadavatele.
K druhé části Vašeho dotazu: k uplatnění tzv. „in-house“ výjimky z působnosti zákona na základě § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ je nutné, aby byly kumulativně naplněny následující podmínky:

jedná se o poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací pouze veřejnému zadavateli, ve prospěch veřejného zadavatele je vykonávána podstatná část veškeré činnosti osoby, a zároveň
veřejný zadavatel má výlučná majetková práva k této osobě, tj. veřejný zadavatel musí mít výlučné (100 %) vlastnictví této osoby. Veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby.

Aplikace předmětné výjimky vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) a pro výklad jejího používání je proto potřeba opírat se o tuto judikaturu.
Pokud se jedná o podmínku výkonu činnosti, zde je výkladovou praxí požadováno, aby podstatná část činnosti osoby byla vyhrazena hlavně veřejnému zadavateli, který jí vlastní, přičemž jakákoli jiná činnost této osoby může mít pouze okrajový charakter. To znamená, že veřejný zadavatel musí zkoumat, zda je činnost dotyčné osoby vyhrazena hlavně jemu (dle výkladové praxe SDEU by měl být podíl minimálně 80 %, ideálně by se však měl tento podíl blížit 100 %).
Co se týče podmínky kontroly (výlučných majetkových práv k osobě), tak SDEU připustil, že kontrolu může vykonávat několik zadavatelů společně, přičemž v takovém případě jsou všichni výjimku oprávněni použít.
V dotazovaném případě se tedy jeví, že za předpokladu, že v dotaze uváděná akciová společnost je veřejným zadavatelem (nutno posoudit na základě odpovědi na první dotaz), tak je u této akciové společnosti i u ostatních v dotaze uvedených veřejných zadavatelů (4 obcí) splněna podmínka kontroly i výkonu činnosti a všichni v dotaze uvedení veřejní zadavatelé mohou výjimku podle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ využít. V případě, že v dotaze uváděná akciová společnost veřejným zadavatelem není, tak veřejní zadavatelé, kteří spolu s touto akciovou společností osobu vlastní (v dotaze uvedené 4 obce), výjimku podle § 18 odst. 1 písm. e) využít nemohou a musí zadávat dle ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nevylučuje pořizování použitých přístrojů. Zadavatel s ohledem na své potřeby se může rozhodnout pořídit i použité přístroje, pakliže plně vyhovují jeho potřebám. V takovém případě se zřejmě nebude jednat o diskriminaci dodavatelů nových přístrojů. Otázka, zda zadavatel pořídí použité nebo nové přístroje však není řešena v ZVZ, nýbrž spíše v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, která ukládá adresátům této právní normy vynakládat finanční prostředky účelně, efektivně a hospodárně. Pokud se veřejný zadavatel rozhodne pořídit použité přístroje, musí stejně jako v případě nových přístrojů stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, na základě které bude moci určit režim, v jakém bude veřejná zakázka zadávána. Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s § 13 ZVZ. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zadavatel vychází zejména z údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, které již v minulosti realizoval. Pokud však zadavatel takovými údaji nedisponuje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, případně na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Rovněž pro vymezení předmětu platí stejná pravidla jako při pořizování nepoužitých přístrojů. Zadavatel musí specifikovat předmět s ohledem na své požadavky, musí tedy stanovit technické a jiné parametry, které přístroj musí mít. V případě použitých přístrojů doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost ustanovením kupní smlouvy, zejména ve vztahu k záruce a odpovědnosti za škodu a vady zboží.

Dobrý den,
Pokud jde o veřejnou zakázku z hlediska jejího předmětu v případě smíšeného plnění, a to stavebních prací a dodávek včetně montáže je rozhodující, zda jsou dodávky nezbytné k provedení stavebních prací (pak se stanou veřejnou zakázkou na stavební práce) nebo zda jsou stavební práce ve vztahu k dodávkám pouze vedlejším plněním, které není základním účelem veřejné zakázky, ale jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (pak jsou veřejnou zakázkou na dodávky). V případě kombinace veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění jsou stavební práce a dodávky je rozhodující tzv. pravidlo účelu.

Dle ustanovení § 8 odst. (2) zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejnou zakázkou na dodávky i taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Toto ustanovení dopadá právě na situaci, kdy účelem veřejné zakázky je pořízení výtahu, ale současně je potřeba ještě plnění dalších činností, které jsou nezbytné pro uvedení dodávaného plnění do provozu – činnosti související s instalací zařízení a přizpůsobení výtahové šachty. Aby tedy mohl být nový výtah uveden do provozu, je třeba provést nezbytné stavební a montážní práce, které jsou v tomto případě jednoznačně vedlejším plněním, tzn. hlavním účelem předmětné veřejné zakázky je dodávka nového výtahu schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, nikoliv nezbytné stavební a montážní práce.

Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3. Popis jednotlivých stavebních činností dle přílohy č. 3 ZVZ obsahuje stavební činnost třídy 45.31 Instalace elektrických rozvodů a zařízení, jejímž obsahem je montáž výtahů a eskalátorů v budovách a jiných stavbách. Tuto činnost lze zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Z ustanovení § 9 odst. (2) ZVZ vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky. Základním účelem ve smyslu § 9 ZVZ je, zdali stavební práce jsou hlavním plněním veřejné zakázky a dodávka výtahu je pouze nezbytná k provedení předmětu veřejné zakázky.

K Vašemu dotazu ohledně veřejné zakázky na výměnu oken sdělujeme následující.

Stejně jako v přechozím případě tzv. „smíšených“ veřejných zakázek je pro určení druhu veřejné zakázky nutné určit, kdy část plnění vykazuje znaky veřejné zakázky na dodávky (viz § 8 odst. 1 ZVZ) a část plnění lze považovat veřejnou zakázku na stavební práce (viz § 9 odst. 1 písm. a) ZVZ). S ohledem na výměnu oken a ve spojení s třídou 45.42 „Truhlářské kompletační práce“ přílohy č. 3 k ZVZ, je opět podstatné, co lze považovat za základní účel veřejné zakázky. Pokud lze montáž oken považovat za podstatu (smysl) předmětu plnění veřejné zakázky a pokud je dodávka oken nezbytná pro zajištění předmětné montáže, veřejná zakázka bude s ohledem na § 9 odst. 2 ZVZ považována za veřejnou zakázku na stavební práce. Kritériem určujícím, zda je dodávka pro provedení díla nezbytná, může být okolnost, zda konkrétní komponenty (okna) jsou do díla (budovy) integrovány trvale, přičemž případnou demontáží by dílo přestalo plnit zamýšlenou funkci. Při výměně oken jde obecně o jejich zabudování, které má trvalý charakter, přičemž okna jsou nedílnou funkční součástí budovy. Veřejná zakázka, jejímž předmětem je výměna oken, tak bude veřejnou zakázkou na stavební práce. K předmětné problematice přistupuje obdobně také Nejvyšší správní soud ČR, když v rozhodnutí č.j. 5 Afs 68/2011 – 99 vychází z předpokladu, že výměna oken je veřejnou zakázkou na stavební práce.

Z výše uvedeného vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky (dle § 9 odst. (2) ZVZ) a naopak nelze zahrnout dodávky, které k provedení stavebních prací nezbytné nejsou. Takové dodávky tvoří samostatný předmět veřejné zakázky a zadavatel neporuší ZVZ, pokud je zadá odděleně od veřejné zakázky na stavební práce; naopak je takto povinen postupovat. Jinými slovy je nutné zvážit, zda dodávky přímo souvisí s předmětem veřejné zakázky, či je možné, aby veřejná zakázka na stavební práce mohla být realizovat, aniž by byly některé z plánovaných dodávek pořízeny. V případě smíšené veřejné zakázky na stavební práce a dodávky tedy neplatí pravidlo těžiště (porovnání předpokládaných hodnot stavebních prací a dodávek) ale pravidlo účelu. Stanovit jednoduché obecně použitelné pravidlo, které bude použitelné při posuzování všech veřejných zakázek se smíšeným předmětem, není s ohledem na rozmanitost jednotlivých veřejných zakázek, jejich předmětů a veškerých okolností ovlivňujících konkrétní veřejné zakázky možné, vždy bude nezbytné posoudit každou takovou veřejnou zakázku individuálně. S ohledem na limity jednotlivých druhů veřejných zakázek a s tím související povinnosti uložené zadavatelům veřejných zakázek v zadávacím řízení lze zadavatelům doporučit, aby v případě pochybností o základním účelu veřejné zakázky, tuto zakázku zadávali jako veřejnou zakázky na dodávky a nikoli jako veřejnou zakázku na stavební práce.

Dobrý den,

ze znění Vašeho dotazu vyplývá, že se týká § 13 odst. (8), věty první zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Podle zmíněného ustanovení ZVZ je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „VZ“) sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období.

Podle § 13 odst. (1) ZVZ se rozumí předpokládanou hodnotou VZ předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění VZ.

Vzhledem k tomu, že ustanovení hovoří o předpokládané hodnotě VZ, sčítají se předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb v průběhu účetního období, tedy těch, které hodlá zadavatel pořídit v průběhu účetního období. Ve Vámi uvedeném příkladu zadavatel sečte předpokládané hodnoty nábytku, který hodlá pořídit v roce 2014 bez ohledu na to, kdy proběhne jeho faktické dodání.

Dobrý den,
skutečnost, zda je poptávané plnění spolufinancováno z jednoho operačního programu neimplikuje povinnost nahlížet na předmětné plnění jako na jednu veřejnou zakázku. Vymezení předmětu veřejné zakázky musí být stanoveno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ať již se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo veřejnou zakázku podlimitní či nadlimitní. Ustanovení § 13 ZVZ uvádí, co se rozumí předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a jakým způsobem má být stanovena. Ze všeho nejdřív však zadavatel musí určit, co je jednou veřejnou zakázkou a to především s ohledem na vzájemnou souvislost požadovaného plnění a zároveň by měl zadavatel přihlédnout k tomu, zda je účelné a efektivní poptávat požadované plnění dohromady. Zadavatel by měl přihlédnout také k tomu, jací dodavatelé jsou schopni požadované plnění dodat. Pakliže je okruh dodavatelů pro veškeré poptávané plnění stejný nebo obdobný, lze předpokládat, že se zřejmě bude jednat o předmět jedné veřejné zakázky. Aspektů, které musí zadavatel zohlednit při rozhodování, zda má být na požadované plnění nahlíženo jako na jednu veřejnou zakázku nebo na více veřejných zakázek, je celá řada. Pokud bude zadavatel ve stejném okamžiku zadávat několik strojů, které budou sloužit ke stejnému či obdobnému účelu, lze předpokládat, že by takové plnění mělo být poptáváno jako jedna veřejná zakázka. Ve své žádosti uvádíte příklad nákupu zdravotnické techniky, kdy bude poptáváno několik přístrojů, které dle Vašich slov fungují samostatně, bez vazby na ostatní zdravotnickou techniku. Tato úvaha není zcela správná. Skutečnost, že přístroje fungují samostatně, nemusí znamenat, že na ně nemusí být nahlíženo jako na jednu veřejnou zakázku. Pokud se jedná o totožné přístroje, je téměř s jistotou možné tvrdit, že by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. Pokud jsou to přístroje obdobné, či zcela odlišné přístroje sloužící však k obdobnému účelu, které je možné dodat jedním subjektem, aniž by došlo k neúčelnému a nepřiměřenému omezování hospodářské soutěže, lze opět s relativní jistotou předjímat, že by se mělo jednat o jednu veřejnou zakázku. ÚOHS v rámci své rozhodovací praxe dospěl k závěru, že pro rozhodnutí, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku či několik samostatných veřejných zakázek, nemusí být ani splněna podmínka stejného či obdobného účelu. Je skutečně důležité posoudit vzájemnou souvislost požadovaného plnění dle výše uvedených hledisek. Stěžejním rozhodnutím ÚOHS je v tomto ohledu rozhodnutí ÚOHS č.j. S312/2009/VZ-698/2010/520/JHl ze dne 24. února 2010, doporučujeme Vám tedy, aby jste se s obsahem tohoto rozhodnutí seznámili. Pokud dospěje zadavatel k názoru, že se jedná o jednu veřejnou zakázku, je možné zadávat tuto veřejnou zakázku na části, tzn. že ke každé části veřejné zakázky bude přistupováno, jako by se jednalo o samostatnou veřejnou zakázku a každou část může plnit odlišný dodavatel. Je však nezbytné správně stanovit předpokládanou hodnotu, a to jako součet předpokládaných hodnot jednotlivých částí veřejné zakázky. Dle ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ. Zadavatel by si při rozhodování, zda bude zadávat veřejnou zakázku v přísnějším režimu či zvolí cestu dvou či více veřejných zakázek v mírnějším režimu, měl uvědomit, zda bude schopen obhájit, proč se rozhodl pro druhou variantu a tudíž bez pochybností objasnit rozdílnost obou plnění a tudíž neúčelnost zadání plnění jako jedné jediné veřejné zakázky. Druhým aspektem nastíněné situace je povinnost zadavatel sčítat předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ dopadá především na situaci, kdy zadavatel v krátkém časovém úseku (např. v jednom účetním období) opakovaně poptává obdobné, spolu související dodávky a služby, přičemž zde se jedná o samostatné veřejné zakázky. V takovém případě je povinen dle tohoto ustanovení sčítat předpokládané hodnoty nové veřejné zakázky a všech dosavadních spolu souvisejících veřejných zakázek a novou veřejnou zakázku zadávat v režimu odpovídajícímu součtu uvedených předpokládaných hodnot.

Dobrý den,

pro posouzení otázky, zda se jedná o jednu nebo více veřejných zakázek, je rozhodující posouzení celkového charakteru předmětu plnění těchto zakázek. Dle ustálené judikatury rozhodl Nejvyšší správní soud, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění. Poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

Zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání: „…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…“. Z Vašeho dotazu vyplývá, že je zde zcela patrná souvislost časová (jedná se o jedno účetní období), věcná (totožné předměty plnění) a geografická (v rámci jedné obce – v těsné blízkosti 50 m vedle sebe). Vzhledem k tomu, že jednotlivá plnění naplňují výše popsané znaky obdobnosti, měly by být předpokládané hodnoty obou plánovaných zakázek sečteny a zadány v příslušném zadávacím řízení dle ustanovení § 21 ZVZ jako jedna veřejná zakázka (podle dosaženého finančního limitu vyplývajícího z nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění).

Dovolujeme si Vás upozornit, že zadavatel může dle ustanovení § 98 ZVZ rozdělit veřejnou zakázku na části, tedy umožnit předmět jedné veřejné zakázky plnit několika dodavatelům za předpokladu, že jednotlivé části budou zadávány v režimu odpovídajícímu součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí dané veřejné zakázky. Dle Vámi poskytnutých informací by se ve Vašem případě jednalo o dvě samostatné části realizované v rámci jedné podlimitní veřejné zakázky s tím, že by každá z těchto částí byla zadána dle ustanovení § 27 ZVZ v otevřeném řízení. Zadavatel pak bude oprávněn dle ustanovení § 98 odst. (4) uzavřít na každou část veřejné zakázky samostatnou smlouvu.

Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel bude postupovat v souladu se ZVZ, pokud zvolí jednu z níže uvedených možností:

sečte předpokládané hodnoty obou plánovaných zakázek a zadá je jako jednu podlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení dle ustanovení § 27 ZVZ,
sečte předpokládané hodnoty obou plánovaných zakázek a zadá je jako dvě samostatné části realizované v rámci jedné podlimitní veřejné zakázky s tím, že by každá z těchto částí byla zadána dle ustanovení § 27 ZVZ v otevřeném řízení.

Zásadní je tedy správné vymezení předmětu jedné veřejné zakázky a stanovení předpokládané hodnoty postupem uvedeném v ustanovení § 13 odst. (2) ZVZ.

Dobrý den,

v § 8 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že veřejnou zakázkou na dodávky mimo jiné i je veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu. Tyto doprovodné činnosti nesmí být základním účelem veřejné zakázky – jsou pouze nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Dále platí, že se nesmí jednat o zhotovení stavby.
Na základě popisu situace, který jste učinil ve Vašem dotazu, se domníváme, že se nebude jednat o zhotovení stavby. Zhotovením stavby se zde rozumí výsledek stavebních nebo montážních prací (případně i související projektové či inženýrské činnosti), který je jako celek schopen plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.
Dále se domníváme, že základním účelem této veřejné zakázky je pořízení nového výtahu. Provedení stavebních prací bude spočívat v umístění tohoto výtahu a nepřeváží nad základním účelem této veřejné zakázky.
Závěrem shrnujeme, že na základě informací o veřejné zakázce, které jste nám poskytl, se domníváme, že jedná o veřejnou zakázku na dodávky.

Dobrý den,

ustanovení § 2 odst. (9) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) definuje „sdružení zadavatelů“, kteří chtějí společně, především „ad hoc“, zadávat veřejnou zakázku (dále jen „VZ“). Pro účely výpočtu předpokládané hodnoty VZ se „sdružení zadavatelů“ považuje za jednoho zadavatele, tzn., že se sčítají předpokládané hodnoty jednotlivých VZ určených pro sdružené zadavatele. Ve Vašem případě bude „sdružení zadavatelů“ postupovat podle ustanovení platných pro veřejného zadavatele.
„Sdružení zadavatelů“ podle § 2 odst. (9) ZVZ je sdružením bez právní subjektivity. Sdružení zadavatelé jsou povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, kde si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení. Při uzavírání písemné smlouvy před zahájením zadávacího řízení mezi sdruženými zadavateli, doporučujeme postupovat podle § 2716 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

Z vašich informací je patrné, že na nákup IT vybavení máte zavedený dynamický nákupní systém (dále jen („DNS“).

Zavedený DNS na pořízení IT vybavení podle § 93 ZVZ, lze využít i pro pořízení IT vybavení pro sdružené zadavatele. Pro zadávání VZ na pořízení IT vybavení v rámci DNS pro sdružené zadavatele využijete formulář „Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému“ , ve kterém v oddíle I.4) Zadání zakázky jménem jiných veřejných zadavatelů / zadavatelů označíte možnost „Ano“ a v příloze A formuláře vyplníte adresy zadavatelů, jejichž jménem zadavatel zadává VZ.

Dobrý den,
předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
Přestože bude část ceny veřejné zakázky na dodávky energií regulovaná, je součástí předpokládaného peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky, a proto je zadavatel povinen zahrnout ji do předpokládané hodnoty.
Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v ZVZ a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem.
Dodávky energií jsou svým charakterem opakující se nebo trvající dodávky, pro které je způsob stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky blíže upraven v § 14 odst. 2 a 3 ZVZ.

Dobrý den,

rozhodnutí, o který druh veřejné zakázky se jedná, je důležité především z hlediska různé výše finančních limitů pro jednotlivé druhy veřejných zakázek.

Pokud jde o veřejnou zakázku z hlediska jejího předmětu v případě smíšeného plnění, a to stavebních prací a dodávek včetně montáže, je rozhodující zda jsou dodávky nezbytné k provedení stavebních prací (pak se stanou veřejnou zakázkou na stavební práce) nebo zda jsou stavební práce ve vztahu k dodávkám pouze vedlejším plněním, které není základním účelem veřejné zakázky, ale je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (pak jsou veřejnou zakázkou na dodávky). V případě kombinace veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění jsou stavební práce a dodávky je rozhodující tzv. pravidlo účelu.

V daném případě je hlavním účelem VZ zhotovení stavby lávky pro pěší přes řeku jako celku schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, která je výsledkem stavebních a montážních prací, související projektové a inženýrské činnosti, a to včetně dodávek nezbytných k provedení předmětu této veřejné zakázky.
S ohledem na výše uvedené si Vás dovolujeme upozornit na rozhodnutí ÚOHS č.j. 227/09 z 27.1. 2010, který vycházel při posouzení zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce z
• charakteru předmětu veřejné zakázky,
• toho zda je veřejná zakázka realizována na základě projektové dokumentace,
• požadavku zadavatele na odbornou způsobilost-autorizaci dle autorizačního zákona,
• obsahu smlouvy o dílo,
• zatřídění dle kódu CPV podpůrně.
ÚOHS dospěl k závěru, že při posouzení zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce či nikoliv nelze vycházet pouze z jednotlivého předpokladu, ale vždy z jejich souhrnu a souvislostí.
Vzhledem k tomu, že v případě smíšené veřejné zakázky na stavební práce a dodávky neplatí pravidlo těžiště (porovnání předpokládaných hodnot stavebních prací a dodávek) ale pravidlo účelu, v textu výše popsané, přikláníme se k závěru, že se v daném případě bude jednat o VZ na stavební práce.

Dobrý den,

za výjimky ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jsou označována ta ustanovení ZVZ, dle kterých není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona. Tyto výjimky jsou uvedeny v § 18 a 19 ZVZ. Zadáváním se rozumí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, v dynamickém nákupním systému, nebo uzavření smlouvy na veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy (blíže §17 písm. m) ZVZ).
Z popisu veřejné zakázky, který jste učinila ve svém dotazu, se zdá, že bude možné využít výjimky stanovené v § 18 odst. 5 ZVZ. Podle tohoto ustanovení není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejnou zakázkou malého rozsahu je zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH (resp. 6 000 000 Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při tomto postupu je však zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období.
Doporučujeme ověřit, že zadavatel nebude pořizovat obdobné, související plnění ve shodném účetním období. Ukáže-li se, že při stanovení předpokládané hodnoty není nutné brát v úvahu tyto jiné veřejné zakázky, bude se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu. Ve svém dotazu totiž uvádíte, že předpokládaná výše peněžitého závazku na nákup produktu bude 1 500 000 Kč, z čehož lze dojít k závěru, že předpokládaná hodnota této veřejné zakázky nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH.
Pokud se tak zadavatel dobrovolně nerozhodne (§ 26 odst. 5 ZVZ), nemusí při uzavírání smlouvy na realizaci této veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení. Je-li zadavatelem veřejným, je povinen při uzavírání smlouvy dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 ZVZ). Zadavatelé při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu postupují podle obecné právní úpravy (§ 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
Na situace, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, je pamatováno v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ. Pokud takováto situace nastává z důvodů technických, uměleckých, vyplývajících z ochrany výhradních práv nebo ze zvláštního právního předpisu, může zadavatel zadat tuto veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Jednací řízení bez uveřejnění je zadávacím řízením (§ 21 odst. 1 písm. d) ZVZ), avšak svým charakterem je také poměrně výjimečným. Postup v jednacím řízení bez uveřejnění je upraven zejména v § 35 ZVZ.
Upozorňujeme, že odůvodnění správnosti a vhodnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění náleží zadavateli. Ten by měl být schopen prokázat, že jím provedená volba jednacího řízení bez uveřejnění je v souladu se ZVZ. Musí být dovozena objektivní nemožnost jiných dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění. Pouhé konstatování, že „produkt vyrábí jediná vám známá firma“, které jsme zaznamenali ve Vašem dotazu, by bylo nedostačujícím.
Nelze opomenout, že situace odpovídající podmínkám pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, nesmí být zadavatelem vytvářena uměle s cílem vyhnout se transparentnějším zadávacím řízením. Zadavatel zejména nesmí svým dřívějším jednáním stav exkluzivity sám vytvářet.
Závěrem shrnujeme, že v ZVZ je stanovena výjimečná právní úprava pro veřejné zakázky malého rozsahu, jakož i pro veřejné zakázky, u kterých může být plnění poskytnuto pouze jediným dodavatelem.

Dobrý den,

před zodpovězením vašeho dotazu, zda je zadavatel oprávněn zpřístupnit ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů třetí osobě nabídku (její součást) uchazečů, je nutné zkoumat, zda samotná povaha nabídky uchazeče dovoluje její zpřístupnění třetím osobám, a to bez ohledu na skutečnost, zda si uchazeč vyhradil či nikoliv, že některé části jeho nabídky jsou obchodním tajemstvím.

Jelikož

• podle § 504 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tvoří obchodní tajemství konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení,

• podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-R254/2011/VZ-5915/2012/310-JRa ze dne 16. května 2012 jsou pojmové znaky obchodního tajemství u nabídky splněny, neboť nabídka obsahuje skutečnosti obchodní povahy související s podnikem, přičemž tyto skutečnosti mají potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu,

je nutné chápat nabídku kteréhokoliv uchazeče jako jedinou komplexní informaci, která svou povahou naplňuje znaky obchodního tajemství a kterou není zadavatel povinen dle § 9 odst. (1) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů zpřístupnit jakýmkoliv jiným třetím osobám nebo neúspěšnému uchazeči.

Zadavatel je pouze povinen v souladu s § 80 odst. (3) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů umožnit do okamžiku uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

Zadavatel nesmí třetím osobám zpřístupnit informace, které se týkají obchodního tajemství uchazečů.

Podotýkáme, že naše stanovisko vychází z Vámi poskytnutých informací, je nezávazné a nelze tedy předjímat případná další rozhodnutí ÚOHS nebo soudů v konkrétním případě.

Dobrý den,
předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se dle § 13 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, kterou je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
Pokud zadavatel hodlá uzavřít smlouvu na dobu neurčitou, stanoví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo služby na základě předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců.
Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
Aby zadavatel mohl v souladu se ZVZ pořizovat plnění na základě smlouvy, která byla podepsána na dobu neurčitou, je rozhodující, zda byla k datu zahájení zadávacího řízení správně stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tj. v souladu se závazným postupem, který stanoví dle § 13 až 16 ZVZ. Oproti tomu je zásadně právně irelevantní, zda po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku byla zákonodárcem změněna pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, popř. finanční limity stanovené na základě § 12 ZVZ.
Pokud zadavatel v r. 2013 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku na dodávky či služby na dobu neurčitou a stanovil předpokládanou hodnotu nižší než 1 mil., měla tato odpovídat předpokládanému finančnímu závazku za plnění 48 měsíců. Jestliže nyní po necelém roce plnění veřejné zakázky již odebral plnění v hodnotě 1 mil., je třeba pečlivě zvážit, zda zadavatel skutečně stanovil předpokládanou hodnotu v souladu se ZVZ.
Na základě této informace lze ovšem spíše dovodit, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla být stanovena ve výši kolem 4 mil bez DPH a zadavatel měl tedy použít zadávací řízení ve smyslu § 21 ZVZ.
Pokud byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena v rozporu se ZVZ, měl by zadavatel ukončit plnění smlouvy na veřejnou zakázku a použít zadávací řízení pro zadání nové veřejné zakázky.

Dobrý den,
potvrzujeme jako gestor zákona o veřejných zakázkách, že i když formuláře oznámení veřejné zakázky obsahují kolonku týkající se předpokládané ceny (předpokládané hodnoty), její vyplnění není povinné.
Je věcí obchodní taktiky zadavatele, zda předpokládanou hodnotu uveřejní či nikoli. Důvodem pro uveřejnění může být prevence proti mimořádně nízkým nabídkovým cenám. Důvodem proti uveřejnění je riziko přizpůsobování nabídek uveřejněné ceně.

Dobrý den,
předmětem Vašeho dotazu je otázka, zda je zadavatel povinen postupovat dle ZVZ, pokud poptává poštovní služby, které dle Vašeho předpokladu poskytuje pouze Česká pošta, s. p. Z pohledu ZVZ není podstatné, zda předmět veřejné zakázky je plněním, které je v § 4 ZVZ definováno jako relevantní činnost. Relevantní činnost je v ZVZ definována pro účely vymezení sektorového zadavatele, nikoli pro stanovení výjimek z působnosti ZVZ. Pokud předmětné poštovní služby poptává subjekt, který je zadavatelem dle ZVZ a zároveň jsou naplněny znaky veřejné zakázky uvedené v § 7 ZVZ, je tento zadavatel povinen při zadávání veřejné zakázky na poštovní služby postupovat dle ustanovení ZVZ (s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu). Pokud může být předmětná veřejná zakázka splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, může zadavatel v souladu s § 23 odst. 4 ZVZ zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění.

Dobrý den,

z Vašeho dotazu je zřejmé, že se jednalo o příspěvkovou organizaci, tedy ve smyslu § 2 odst. (2) písm. b) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) veřejného zadavatele, na kterého se vztahuje ZVZ.

Předmět dodatku uzavřený v srpnu 2013 byl rozdílný od předmětu smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v r. 2003, na základě předchozího výběrového řízení podle zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť předmětem dodatku ke smlouvě byla ostraha nového pavilonu, navýšení pracovníků ostrahy o jednoho pracovníka a příslušný počet hodin, což představovalo částku 1 406 400 Kč bez DPH při uzavření dodatku ke smlouvě na dobu neurčitou, navýšení ceny služeb o 29.300,-Kč bez DPH/měsíc, o kteroužto částku byla navýšena cena smlouvy z r. 2003.

V době uzavření dodatku ke smlouvě, tedy v srpnu 2013, platil ZVZ ve znění zák. č. 55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož účinnost nastala 1.4.2012 a podle kterého byl finanční limit veřejné zakázky malého rozsahu na služby nižší než 1 000 000 Kč bez DPH.

Ve Vámi zmiňovaném případě činila cena za předmět dodatku ke smlouvě 1 406 400 Kč bez DPH a jednalo se tudíž o podlimitní veřejnou zakázku podle ZVZ.
V § 82 odst. (7) ZVZ jsou formulována pravidla, za nichž může dojít ke změnám uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky. Tato pravidla vycházejí z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie (zejména rozsudek C-454/06 Pressetext). Základním pravidlem je, že smlouvu na plnění veřejné zakázky lze měnit, pokud se jedná o změnu nepodstatnou. Zákonodárce v citovaném ustanovení uvádí, že rozšíření předmětu veřejné zakázky je podstatnou změnou. Ač je rozšíření předmětu veřejné zakázky podstatnou měnou, nevylučuje zadání veřejné zakázky na dodatečné služby v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 23 odst. (7) písm. a), b) ZVZ. Jedná se o výjimečné postupy, které lze použít pouze při splnění všech podmínek uvedených v odkazovaných ustanoveních ZVZ. Tam, kde podmínky pro zadání rozšiřujícího plnění v JŘBU nebudou splněny, bude nutné přistoupit k novému zadávacímu řízení.
V daném případě to znamená, že zadavatel posoudí rozšíření předmětu veřejné zakázky podle § 23 odst. (7)

• písm. a) ZVZ
• zda jde o dodatečné služby, které nebyly zahrnuty v původních zadávacích podmínkách a jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností nebo jsou nezbytné pro poskytnutí původních služeb za předpokladu, že
1. dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli;
2. dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli nebo ač je oddělení technicky a ekonomicky možné, jsou dodatečné služby nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky;
3. celkový rozsah dodatečných služeb nepřekročí 20% ceny původní veřejné zakázky.

• písm. b) ZVZ
• zda jde o nové služby spočívající v obdobných službách jako v původní veřejné zakázce za předpokladu, že
1. nové služby budou zadány témuž dodavateli;
2. původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném, užším nebo zjednodušeném podlimitním řízení;
3. v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové služby v JŘBU;
4. předpokládaná hodnota na nové služby byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky;
5. JŘBU bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.

Z nám dostupných informací, vyplývajících z Vašeho dotazu, lze dovodit, že nejsou pravděpodobně naplněny podmínky pro postup zadavatele v JŘBU podle § 23 odst. (7) písm. b) ZVZ (zejména body 3.,4, 5.) ani pro postup podle § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ (zejména bod 2.).

Uzavřela-li příspěvková organizace ke smlouvě z r. 2003, jejímž předmětem bylo poskytování služeb (ostraha objektu) na základě předchozího výběrového řízení podle zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dne 1.9.2013 dodatek na dobu neurčitou, protože byl změněn rozsah poskytovaných služeb z důvodu otevření nového pavilonu, rozšíření počtu pracovníků ostrahy o jednoho pracovníka a příslušný počet hodin, což představuje za 48 měsíců (dobu neurčitou) částku 1 406 400 Kč bez DPH pouze na základě znalosti trhu (oslovení 3 dodavatelů), pak se dopustila porušení ZVZ a je nutné ji zadat podle ZVZ.

Vzhledem k tomu, že příspěvková organizace nepostupovala podle ZVZ ve znění platném k srpnu 2013, dopustila se správního deliktu podle § 120 odst. (1) písm. a) ZVZ, za který lze uložit pokutu ve smyslu § 120 odst. (2) písm. a) ZVZ ve výši 10% ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
Shora uvedená odpověď je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i Soudního dvora Evropské unie.

Dobrý den,
předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce se stanoví na základě § 13 a 16 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZVZ“). Předpokládanou hodnotou je podle § 13 odst. 1 ZVZ předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
Účelem finanční rezervy u stavebních prací v obecné rovině je pokrytí nákladů na tzv. „vícepráce“, což jsou dodatečné práce, jejichž potřeba v době uzavírání smlouvy na provedení stavebních prací není známa. Zahrnutí finanční rezervy do předpokládané hodnoty u veřejných zakázek na stavební práce tak není v souladu s § 13 odst. 1 ZVZ, neboť finanční rezerva na vícepráce se nemůže počítat do předpokládané výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky.
Tzv. „vícepráce“ se zadávají následně v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ při splnění všech podmínek zde uvedených. Pro využití jednacího řízení bez uveřejnění k zadání „víceprací“ (neboli podle zákonné definice: dodatečných stavebních prací, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací) je potřeba splnit kumulativně následující podmínky:

dodatečné stavební práce nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách
jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností
dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací
dodatečné stavební práce budou zadány témuž dodavateli
dodatečné stavební práce nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky a
v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20 % z ceny původní veřejné zakázky.

Dobrý den,
skutečnost, že nabídku na veřejnou zakázku podala také společnost, která se podílela na zpracování zadávací dokumentace, sama o sobě nenasvědčuje tomu, že došlo k porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), konkrétně ustanovení § 6, které ukládá zadavatelům povinnost dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jsme si vědomi možného rizika informační převahy, o kterém ve svém dotaze píšete. Úkolem zadavatele je však zpracovat zadávací dokumentaci do takových podrobností, která uchazečům umožní vypracovat porovnatelné nabídky. Zadavatel by měl tedy zajistit, aby všechny informace získané v souvislosti se zpracováním projektové dokumentace byly uvedeny do zadávací dokumentace, která bude k dispozici každému zájemci o účast v zadávacím řízení. V případě informací, které nelze z povahy věci uveřejnit, je nutné, aby zadavatel takovou skutečnost objektivně odůvodnil. V ustanovení § 17 písm. r) ZVZ jsou vymezeny případy, u kterých dochází k poskytování nebo vzniku utajovaných informací. Při stanovování lhůt je třeba vždy postupovat s ohledem na předmět veřejné zakázky, zejména pak na technickou náročnost a celkový objem veřejné zakázky, aby všichni zájemci o účast v zadávacím řízení měli prostor pro získání všech potřebných informací. Aby bylo možné konstatovat, že postupem zadavatele byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily všem uchazečům podat srovnatelné nabídky. Pokud dodavatel připravoval projektovou dokumentaci k veřejné zakázce na základě dřívější veřejné zakázky daného zadavatele, není naplněn vztah uvedený v § 68 odst. 3 písm. a) ZVZ, ve kterém jde o pracovněprávní, funkční či obdobný vztah mezi statutárním orgánem či členem statutárního orgánu dodavatele a zadavatelem. V případě, kdy by však tento vztah byl v uvedeném případě shledán, není tím dán dle ZVZ důvod pro vyloučení takového uchazeče ze zadávacího řízení. ZVZ neřeší otázku posouzení jednání zadavatele a dodavatele v rozporu s dobrými mravy či jinými obecnými zásadami. Posoudit, zda bylo jednání účastníků konkrétního zadávacího řízení v rozporu s dobrými mravy, přísluší pouze soudu.

Dobrý den,
podle § 9 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejnou zakázkou (dále jen „VZ“) na stavební práce též VZ, jejímž předmětem je vedle plnění podle § 9 odst. 1 ZVZ rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu VZ dodavatelem.
Vzhledem k neúplnosti informací obsažených v dotazu nelze jednoznačně zodpovědět otázku, zda provozování dokončené stavby (kanalizace a ČOV, dále jen „kanalizace“) po dobu zkušebního provozu v délce 1 roku po ukončení realizace díla je službou nezbytnou k provedení stavby, jakožto předmětu VZ na stavební práce. Tato otázka musí být zodpovězena na základě znalosti přesného popisu předmětu VZ. Pokud by např. provozování zkušebního provozu bylo nezbytné k ověření toho, zda kanalizace řádně funguje, pak by se mělo jednat o službu nezbytnou k řádnému provedení stavby dodavatelem. V zásadě se však jedná buď o veřejnou zakázku na stavební práce, která má své záruční mechanismy, takže provozovatel se vybírá až následně nebo o koncesi na provedení stavby a její následné provozování, přičemž v takovémto případě si dodavatel nese rizika provozování sám.
Zahrnout předpokládanou hodnotu VZ na provozování zkušebního provozu do předpokládané hodnoty VZ na stavbu kanalizace v případě posouzení služby jako nikoliv nezbytné k provedení předmětu VZ (stavby kanalizace) by pak bylo spíše jen teoreticky možné pouze za předpokladu, že by tím nebyl porušen zákaz uvedený v § 16 odst. 2 ZVZ: Zadavatel nesmí do předpokládané hodnoty VZ na stavební práce zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu VZ na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty VZ na stavební práce by znamenalo, že

by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem, nebo
by byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním VZ, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní VZ na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k VZ malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní VZ na dodávky či služby.

(příklad 1: předpokládaná hodnota stavby kanalizace je 3 mil. Kč bez DPH a předpokládaná hodnota služby, která není nezbytná k provedení stavby kanalizace je 2,5 mil. Kč bez DPH– celková předpokládaná hodnota VZ na stavební práce by tedy byla 5,5 mil. Kč. bez DPH, což v souhrnu odpovídá VZ na stavební práce malého rozsahu, zatímco služba samotná by jinak musela být zadávána podle ZVZ; příklad 2: předpokládaná hodnota stavby kanalizace je 50 mil. Kč bez DPH a předpokládaná hodnota služby, která není nezbytná k provedení stavby kanalizace, je 10 mil Kč bez DPH, což v souhrnu předpokládaných hodnot odpovídá podlimitní VZ na stavební práce, zatímco služba samotná by jinak musela být zadávána jako nadlimitní VZ)
Upozorňujeme však, že zadavatel nikdy nesmí při procesu zadávání VZ opominout dodržet zásady postupu zadavatele stanovené v § 6 ZVZ, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
V dotazovaném případě je tak nezbytné zvážit, zda pokud by zadavatel zahrnul do VZ na stavební práce i službu nikoliv nezbytnou k provedení předmětu této VZ, spočívající v provozování zkušebního provozu stavby, tak zda (i v případě, že neporuší zákaz podle § 16 odst. 2 ZVZ) již samotným zahrnutím takovéto služby do VZ na stavební práce nediskriminuje ty dodavatele (stavební firmy), kteří nejsou schopni takovou službu současně se stavebními pracemi poskytnout. V takovém případě by k zahrnutí služby (nikoliv nezbytné k provedení předmětu VZ na stavební práce) do předmětu VZ na stavební práce nesmělo dojít.

Dobrý den,
nejprve je třeba uvést, že ZVZ pod veřejnou zakázku na stavební práce podřazuje rovněž poskytnutí dodávek (v případě sektorového zadavatele i služeb), které jsou nezbytné k provedení stavebních prací. Veřejnou zakázkou na stavební práce jsou tedy například veškeré dodávky stavebních materiálů (např. cihly, panely, plastová okna apod.) nezbytné k provedení stavebních prací. Důvodem tohoto podřazení je především komplexnost veřejné zakázky na stavební práce. Pokud jste tedy v jiném zadávacím řízení zadávali dodávku stavebního materiálu, nejednalo se z hlediska ZVZ o veřejnou zakázku na dodávky, ale o veřejnou zakázku na stavební práce.

Podle § 16 odst. (1) ZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce stanoví podle pravidel uvedených v § 13 ZVZ.

V případě, kdy zadavatel vítěznému uchazeči zajistí dodávky stavebního materiálu z vlastních zdrojů (v případě sektorového zadavatele i služby), které jsou nezbytné k provedení stavebních prací, předpokládaná hodnota dodávek stavebního materiálu (v případě sektorového zadavatele i služeb) se zahrne do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce.

Nerespektování shora uvedené zásady stanovené v ZVZ by znamenalo, že by se zadavatel vyhnul povinnosti zakázku zadávat v zadávacím řízení podle ZVZ nebo že by se zakázka dostala do jiné kategorie a pro její zadávání by se tak uplatnil méně přísný režim.

Dobrý den,

zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ”) upravuje proces zadávání veřejných zakázek nikoliv rozsah pravomoci jednotlivých orgánů města (obce) jako veřejného zadavatele ve vztahu k jednotlivým úkonům zadávacího řízení.

Pravomoc orgánů města (obce) je upravena zák. č.128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o obcích“). Problematická se jeví působnost zastupitelstva či rady obce v rámci jednotlivých úkonů při realizaci zadávacích řízení, a to zejména s ohledem na existující rozhodovací praxi Nejvyššího soudu z důvodu případné neplatnosti smlouvy o dílo, pokud tato není schválena zastupitelstvem města (obce). Gestorem zákona o obcích je Ministerstvo vnitra, které je příslušné k jeho výkladu, a to zejména ustanovení týkajících se pravomoci zastupitelstva a rady města (obce).

Z ustanovení ZVZ lze zmínit pouze ustanovení § 16 a) písm. b) ve spojení s ustanovením § 156 odst. (4), která se týkají významných veřejných zakázek, u nichž je v případě zadavatele dle ustanovení § 2 odst. (2) písm. c) stanovena povinnost schválení odůvodnění veřejné zakázky zastupitelstvem.

Ve shora uvedené věci lze uvést ze strany MMR pouze některá doporučení v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu č.j. 33 Cdo 1090/2008 ze dne 31.8.2010 podle něhož je nezbytné, aby smlouva, na jejímž základě dojde k nabytí nemovitosti, byla schválena zastupitelstvem. Pokud by smlouva o dílo na výstavbu nemovitosti byla výsledkem zadávacího řízení dle ZVZ, je nutné zohlednit citované rozhodnutí a smlouva by měla být schválena zastupitelstvem.
Jedná se o pravomoc zastupitelstva při rozhodování o majetkoprávních úkonech, která je zakotvena v ustanovení § 85 zákona o obcích. V ostatních případech, a to jaký konkrétní subjekt vystupuje jménem města (obce) v zadávacím řízení dle ZVZ, případná činnost zastupitelstva či rady města (obce) v rámci zadávacího řízení, je výlučně v pravomoci města (obce) a samozřejmě v intencích zákona o obcích.
Dle našeho názoru skutečnost zakládající povinnost schválit smlouvu na nabytí nemovitosti nezakládá předchozí povinnost schválení zahájení zadávacího řízení, schválení zadávací dokumentace zastupitelstvem, jmenování komise, přidělení zakázky, vyloučení uchazeče.
Je nutné zdůraznit, že by mohlo být problematické schvalování zadávací dokumentace na jednání zastupitelstva s přítomností veřejnosti, zejména pokud by na takovém jednání byly sděleny okolnosti či informace, které by mohly potenciálně zvýhodnit některého z případných dodavatelů, čímž by došlo k porušení zásad podle § 6 ZVZ. Proto je nutno při organizaci zadávacího řízení a navazujících schvalovacích procedurách tuto skutečnost zohlednit.
S ohledem na výše uvedené lze doporučit skutečnosti související s vymezením pravomoci zastupitelstva a rady města (obce) konzultovat na Ministerstvu vnitra, které je gestorem zákona o obcích, neboť MMR nemůže podávat závazný výklad problematiky související s pravomocí zastupitelstva a rady města (obce). Z hlediska ZVZ nejsou tyto skutečnosti rozhodnými a jsou výlučně předmětem zákona o obcích a interní organizační struktury zadavatele.

Dobrý den,

dle § 7 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ) je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadávat podle ZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

Podle § 28 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů vede exekuci ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí, přičemž tímto úkonem mezi exekutorem a oprávněným nedochází k uzavření smlouvy a ani se nejedná jak ze strany oprávněného tak ze strany exekutora o úplatné poskytnutí služeb.

Exekutor vykonává exekuční a další činnost, vymezenou v § 1 odst. (1) vyhl. č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “vyhláška”) za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí vyhláškou. Exekutor může podle svého uvážení ve smyslu §12 odst. (1) vyhlášky požadovat zálohu na náklady exekuce, jejíž výši a lhůtu k jejímu složení určuje sám exekutor. Zálohu na náklady exekuce exekutor vyúčtuje jako účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním nároku oprávněného (vrátí oprávněnému z vymožené částky).

Proto, že základem pro určení odměny exekutora za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky je předem neznámá výše exekutorem vymoženého plnění nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného, nebylo by možné stanovit předem přepokládanou hodnotu a v souvislosti s tím rovněž nabídkovou cenu.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o veřejnou zakázku ve smyslu ZVZ, neboť nejsou splněny její pojmové znaky (písemná smlouva mezi zadavatelem a exekutorem, úplatné poskytnutí služeb), není veřejný zadavatel povinen realizovat výběr exekutora podle ZVZ.

Dobrý den,
při postupu v zadávacím řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), uzavírá zadavatel s jedním či více dodavateli písemnou smlouvu k realizaci veřejné zakázky. Předmětem této smlouvy je poskytnutí úplaty ze strany zadavatele za dodavatelovo poskytnutí dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací.
Smluvní ujednání obvykle obsahuje platební podmínky. Pokud tomu tak není, aplikuje se obecná právní úprava závazkového práva (např. § 1724 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ“). Upozorňujeme, že smlouva může podléhat starší právní úpravě, která se od znění NOZ odlišuje. Zadavatel musí postupovat podle úpravy, která je pro něj závazná.
Zadavatel, který neplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nastane-li situace předpokládaná tímto ustanovením má dodavatel ze zákona právo na úrok z prodlení. Opožděné plnění závazků spolu s úrokem z prodlení může být považováno za nehospodárné jednání, čímž může docházet k porušení jiných právních předpisů.
Dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být podle § 1973 NOZ výslovně dohodnuto. V oblasti veřejných zakázek jsou některé změny smluv, které jsou jinak zcela běžně připuštěny, zakázány. Podle § 82 odst. 7 ZVZ nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy. Za podstatnou se považuje taková změna, která by:
a) rozšířila předmět veřejné zakázky;
b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
Pokud se zadavatel s dodavatelem dohodne na plnění splatného dluhu i s úroky z prodlení ve splátkách, bude se jednat o změnu smlouvy. Při jejím sjednávání se musíte vyvarovat změn, které jsou považovány za podstatné. Bude nezbytné důkladně zanalyzovat vliv této změny na původní zadávací řízení a vyváženost smluvního vztahu. Lze předpokládat, že pokud by došlo ke sjednání úroků ve výši, která překračuje výši stanovenou nařízením vlády, jednalo by se o podstatnou změnu.
K Vašemu dotazu, zda se jedná o veřejnou zakázku na služby, uvádíme, že takováto změna může přestavovat rozšíření předmětu zakázky. Tedy že k původní veřejné zakázce, přistoupí další veřejná zakázka, jejímž předmětem je tzv. dodavatelský úvěr. Takovouto zakázku bude pravděpodobně nezbytné zadat v zadávacím řízení, neboť při stanovení její předpokládané hodnoty bude zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období, čímž se dostane nad limity stanovené pro veřejné zakázky malého rozsahu.
Závěrem shrnujeme, že k popsané situaci přicházejí v úvahu různé varianty řešení. Bude nezbytné posoudit obsah sjednaných platebních podmínek, důvody prodlení, výši úroků, časové hledisko atd. Jak uvádíte v úvodu svého dotazu zadavatel je zadavatelem veřejným. Veřejný zadavatel je při zadávání zakázky i při změnách smlouvy na veřejnou zakázku povinen postupovat podle ZVZ.

Dobrý den,

dotovaný zadavatel je povinen podle § 2 odst. (5) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) postupovat podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. V daném případě je dotovaným zadavatelem právnická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou více jak z 50% z peněžních prostředků z veřejných zdrojů (veřejná zakázka malého rozsahu).

Podle § 18 odst. (5) ZVZ není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v §6 ZVZ.

Podle § 6 odst. (1) ZVZ je zadavatel povinen při zadávání veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Zásady podle § 6 ZVZ mají zabránit tomu, aby zadávací podmínky byly nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže.

Zásada transparentnosti a povinnosti vztahující se k jejímu naplňování procházejí všemi fázemi výběrového řízení. Zásadou transparentnosti se rozumí průhlednost, srozumitelnost, pochopitelnost, předvídatelnost, ověřitelnost jednotlivých kroků zadavatele v řízení. Dodržení zásady transparentnosti umožní dodavateli, aby byl přiměřeně informován o kritériích, která budou použita pro určení nejvhodnější nabídky.

Smyslem této zásady je to, aby bylo možné bez dalšího odhalit a sankcionovat jakékoliv formy korupčních jednání.

Zásada rovného zacházení

Tuto zásadu lze obecně pojmout jako povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého výběrového řízení stejným způsobem.

Zásada zákazu diskriminace

Tato zásada musí být dodržována v průběhu celého výběrového řízení, ba i před jeho zahájením. Nejčastějším a nejtypičtějším projevem porušení této zásady je objektivní nemožnost určitého dodavatele ucházet se o účast ve výběrovém řízení z toho důvodu, že požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly zadavatelem nastaveny nepřiměřeně ( diskriminačně). Zásada rovného zacházení s sebou nese požadavek na transparentnost výběrového řízení.

Pokud bude k posouzení nabídek ustanovena komise, pak její členové nesmějí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům o ni podjati, nesmí se zejména podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledkům výběrového řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazečem je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.

Pro účely zachování zásad transparentnosti a nediskriminace ve fázi posouzení a hodnocení nabídek je nezbytné, aby členové komise nebyli podjati, a to ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k uchazečům.

I když nelze vyloučit jakékoliv dodavatele z možnosti podat nabídku na veřejnou zakázku s výjimkou těch, jimž byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek ve smyslu § 120a odst. (3) ZVZ, považuji za nevhodné, aby dodavatel, jehož statutární zástupce je zároveň statutárním zástupcem dotovaného zadavatele, podal nabídku v daném výběrovém řízení. Za popsané situace by bylo velmi obtížné, ba téměř nemožné, aby zadavatel dodržel zásady stanovené § 6 ZVZ, např. z důvodů dále uvedených

zadavatel, jehož statutární orgán je totožný se statutárním orgánem dodavatele, zpravidla rozhoduje jakého výběrového (zadávacího) řízení se dodavatel účastní, odpovídá v daném případě za správnost a úplnost podmínek výběrového řízení a je tedy ať vědomě nebo nevědomě seznámen s podmínkami výběrového řízení dříve něž ostatní potencionální dodavatelé;
nastavení objektivních podmínek výběrového řízení na plnění veřejné zakázky je v daném případě velmi obtížně obhajitelné, neboť více než v kterémkoliv výběrovém (zadávacím) řízení hrozí, že podmínky pro plnění veřejné zakázky budou nastaveny zadavatelem nepřiměřeně;
za problematické považuji i zachování rovného, transparentního a nediskriminačního postupu ve fázi posouzení, hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ať již ho budou provádět pověření zaměstnanci zadavatele či na základě interního předpisu komise ustanovená zadavatelem. Za velmi obtížné rovněž považuji, aby členové komise učinili a podepsali písemná prohlášení o své nepodjatosti s obsahem analogickým § 74 odst. (7), (8) ZVZ.

Dobrý den,

nákup potravin pro stravovací zařízení veřejného zadavatele je veřejnou zakázkou na dodávky a zadavatel je povinen při jejím zadávání postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
Zadavatel je podle § 13 odst. 1 ZVZ povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je pak určující pro postup v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotou je zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky a stanoví se před zahájením zadávacího řízení.

Zadavatel je povinen podle ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ sečíst při stanovení předpokládané hodnoty obdobné a spolu související dodávky, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. Zadavatel nicméně nemusí sčítat hodnotu jednotlivých dodávek za předpokladu splnění těchto podmínek:
• cena jednotlivých dodávek je v průběhu účetního období proměnlivá, a
• zadavatel dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb.
S ohledem na charakter potravin, jejichž cena je v čase proměnlivá a jež jsou zadavatelem opakovaně pořizovány, není zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávku potravin, kterou hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období, povinen sčítat hodnotu jednotlivých nákupů potravin. Zadavatel však musí vždy dodržet zásady stanovené v § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Tento závěr vychází rovněž z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: S40/2010/VZ-6872/2010/540/KKo ze dne 21. října 2010, ve kterém bylo dovozeno, že smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění. Uvedená výjimka se týká zejména pořizování pohonných hmot, potravin, apod., kdy zadavatel pořizované plnění v průběhu účetního období postupně spotřebuje a následně pořídí plnění nové. Jde tedy o opakované pořizování téhož plnění v průběhu jednoho účetního období.
Pokud předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek nepřesáhne 2 000 000 Kč, jedná se o zakázku malého rozsahu a zadavatel není povinen zadávat takovou zakázku v zadávacím řízení podle ZVZ. Veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 ZVZ.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nevymezuje sčítací povinnost v rámci jednoho projektu. ZVZ se nezabývá projektem, jak je chápán projektovým managementem, ale veřejnou zakázkou. Veřejnou zakázkou je podle § 7 ZVZ zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky (§ 8 ZVZ), veřejné zakázky na služby (§ 10 ZVZ) a veřejné zakázky na stavební práce (§ 9 ZVZ). Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.
K zodpovězení v jakém zadávacím řízení měla být zakázka zadávána je/bylo nezbytné vymezit správně předmět tzv. jedné veřejné zakázky a stanovit její předpokládanou hodnotu.
Do jedné zakázky musí být zahrnuto spolu související plnění a v úvahu se berou zejména hlediska místní, urbanistická, funkční, časová, technologická a dále nakolik jsou součástí jediného záměru. Ve Vašem dotazu uvádíte příklad pořizování kancelářských potřeb. Zadavatel zadal v roce 2012 zakázku s předpokládanou hodnotou 2 200 000 Kč bez DPH a v roce 2013 zakázku s přepokládanou hodnotou 3 000 000 Kč bez DPH. Pořízené kancelářské potřeby byly využity ve Vašem projektu i v jiných projektech. Na základě této informace usuzujeme, že se jedná o běžné potřeby a proto při vymezení předmětu plnění převažuje hledisko věcné. Při stanovení předmětu tzv. jedné zakázky na běžné kancelářské potřeby není nutné brát v úvahu, nakolik budou pořízené předměty využity v projektu spolufinancovaném ze strukturálních fondů EU. Pouze pokud by tyto předměty vykazovaly výraznější specifické vlastnosti (např. z důvodů povinné publicity) bylo by možné považovat je za další tzv. jednu zakázku.
Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ. Především je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období.
Zadávání veřejné zakázky na dodávky běžných kancelářských potřeb pro jednotlivé kalendářní roky považujeme za běžný postup, který odpovídá životnímu cyklu pořízených věcí i řízení finančních toků ve větších organizacích. Zmiňované zakázky byly podlimitní a při jejich zadávání mohlo být podle § 25 ZVZ postupováno ve zjednodušeném podlimitním řízení.
Jak uvádíte ve svém dotazu, Váš projekt je spolufinancován ze strukturálních fondů EU. Při posouzení nakolik budou výdaje na kancelářské potřeby, které vzešly ze zmiňovaných zakázek tzv. způsobilými výdaji, doporučujeme vycházet z rozhodnutí o poskytnutí dotace a případné nejasnosti konzultovat s poskytovatelem podpory.

Dobrý den,

při posouzení, zda zadavatel uměle rozdělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se dle rozhodovací praxe přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.

Z ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ, vyplývá, že zadavatel je povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. Uvedené pravidlo tedy ukládá zadavateli povinnost přihlížet k časovým souvislostem minimálně v rámci jednoho účetního období, nelze jej naopak vykládat jako oprávnění zadavatele libovolně rozdělovat předmět veřejné zakázky dle jednotlivých účetních období.

Obecně lze říci, že jedná-li se o plánovaná plnění, která zadavatel hodlá opakovaně poptávat v delším časovém období, byť rozloženém do jednotlivých kalendářních let, měl by stanovit dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku (tedy časový rozsah předmětu veřejné zakázky) na dobu neurčitou.

Pouze v případě objektivních důvodů může zadavatel vymezit předmět veřejné zakázky a tedy dobu, na níž uzavírá smlouvu na veřejnou zakázku, na dobu určitou. ZVZ výčet těchto důvodů neuvádí a nelze ani uvést jejich taxativní výklad. Může se jednat například o tyto důvody:
– očekávaný technologický pokrok – zadavatel předpokládá, že při uzavření smlouvy na dobu neurčitou by se smlouva na veřejnou zakázku postupně stala ekonomicky nevýhodnou, a to z důvodu dostupnosti levnějšího a výhodnějšího plnění v následujících letech,
– úmysl zadavatele zcizit majetek, který má být pojištěn,
– skutečnost, že pojistné smlouvy na dané pojistné riziko jsou obvykle sjednávány na dobu určitou a dodavatelé jsou ochotni uzavřít smlouvu na dobu delší než obvyklou pouze za nápadně nevýhodných podmínek

Záměr vymezit předmět veřejné zakázky na základě objektivních důvodů na dobu určitou by měl zadavatel vždy pečlivě zvážit. Existenci objektivních důvodů by měl být zadavatel schopen písemně odůvodnit, aby nemohlo dojít ke zpochybnění jeho postupu

Dobrý den,
podle § 13 odst. 3 ZVZ nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.
Při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k věcným, časovým a místním souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda jde o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku je tak potřeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost dodávek a zároveň vědomí zadavatele, jaké dodávky bude v průběhu účetního období pořizovat.
Pokud zadavatel plánuje nákup osobních automobilů, nákup nákladních automobilů a zároveň nákup pracovních strojů, lze předpokládat, že jejich dodávku není možné zajistit jedním dodavatelem. Ve Vašem případě proto není možné hovořit o účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky, jelikož osobní automobily, nákladní automobily a pracovní stroje představují odlišný předmět plnění a zároveň spolu věcně ani funkčně nesouvisí.
Závěrem tak lze konstatovat, že pořízení osobních automobilů, nákladních automobilů a pracovních strojů lze z pohledu ZVZ považovat za zcela samostatné veřejné zakázky a nejedná se tedy o nezákonné dělení předmětu podle § 13 odst. 3 ZVZ. Ve Vašem případě nelze výše uvedené předměty plnění zadat jako jednu veřejnou zakázku.
Pro úplnost dodáváme, že je ale nezbytně nutné sečíst předpokládané hodnoty jednotlivých osobních automobilů, jednotlivých nákladních automobilů a jednotlivých pracovních strojů, které spolu věcně, časově, místně a funkčně souvisí a podle dosažené částky zadat v souladu s § 12 ZVZ v režimu ZVZ jako podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku, či mimo režim ZVZ jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud pochybnosti o tom, zda se jedná o jeden předmět veřejné zakázky či nikoli, přetrvávají, doporučujeme z opatrnosti rozdělit veřejnou zakázku na části a v zadávání postupovat v souladu s ustanoveními § 98 ZVZ. Druhým navrhovaným řešením je pak zadat každou zakázku samostatně tak, aby nebyla porušena zásada diskriminace podle § 6 ZVZ z důvodu sloučení nesouvisejících předmětů. V obou případech je ale nezbytné sečíst předpokládané hodnoty jednotlivých předmětů plnění.

Dobrý den,
rozhodnutí, o který druh veřejné zakázky se jedná, je důležité z hlediska různé výše finančních limitů pro jednotlivé druhy veřejných zakázek.

V zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) je v souvislosti s pojmem stavba odkazováno přímo na zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. V § 2 odst. (3) stavebního zákona je definováno, co se rozumí pod pojmem stavba. Stavbou se rozumí podle stavebního zákona veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

ZVZ definuje veřejnou zakázku na stavební práce

v § 9 odst. (1) písm. a) prostřednictvím stavebních prací, které se týkají některé ze stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ bez ohledu na skutečnost, jaký výsledek má být stavebními činnostmi dosažen (oprava, údržba či zhotovení nové stavby);
v § 9 odst. (1) písm. b) prostřednictvím projektové a inženýrské činnosti související se stavebními pracemi, které se týkají některé ze stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ. (Zadavatel sám rozhodne, zda projektová nebo inženýrská činnost s provedením stavebních prací souvisí či nikoliv a zadá projekt samostatně jako veřejnou zakázku na služby nebo společně s následnou realizací stavebních prací jako veřejnou zakázku na stavební práce);
v §9 odst. (1) písm. c) prostřednictvím zhotovení stavby podle stavebního zákona, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci a je výsledkem stavebních nebo montážních prací. Stavební nebo montážní práce nemusí být výslovně uvedeny v Příloze č. 3 k ZVZ. Stačí když výsledná stavba bude schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci;
v § 9 odst. (2) jako veškeré dodávky a služby, které jsou poskytovány společně se stavebními pracemi;
stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

ZVZ vymezuje negativně, co je veřejnou zakázkou na služby a definuje ji

v § 10 odst. (1) jako veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou na dodávky ani veřejnou zakázkou na stavební práce;
v § 10 odst. (2) písm. a) jako veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb také poskytnutí dodávky, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota dodávky. V případě této kombinace dojde k uplatnění tzv. ” principu těžiště”;
v § 10 odst. (2) písm. b) jako veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby. V případě kombinace veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce se uplatní “zásada základního účelu”, která stanoví, že o veřejnou zakázku na služby se jedná tehdy, pokud současně poskytované stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby (bez ohledu na poměr předpokládaných hodnot poskytovaných služeb či stavebních prací);
v § 10 odst. (3) je upraveno rozdělení služeb do kategorií, uvedených v Přílohách č. 1 a č. 2 k ZVZ;
v § 10 odst. (4) je upraven postup pro určení celkové kategorie služeb, pokud předmětem veřejné zakázky jsou služby dle Přílohy č. 1 a č. 2 k ZVZ. Služba se zařadí do té kategorie, do níž spadá služba s vyšší předpokládanou hodnotou.

Podle předmětu veřejné zakázky (§ 7 odst. (2) ZVZ) s ohledem na Vámi uvedený popis činností v dotazu, nezbytných k zrestaurování kamenné sochy, lze z výše citovaných ustanovení dovodit, že se nejedná o

stavbu ve smyslu § 2 odst. (3) stavebního zákona;
stavební práce týkající se některé ze stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ;
o projektové a inženýrské činnosti související se stavebními pracemi, které se týkají stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ;
zhotovení stavby podle stavebního zákona, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci a je výsledkem stavebních nebo montážních prací;
dodávky a služby, které jsou poskytovány společně se stavebními pracemi;
stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

Vámi popsané činnosti, které tvoří předmět veřejné zakázky, a to odstranění nečistot, mikroflóry, očištění kamenných prvků, omývání tlakovou vodou, odstranění železných prvků a nevhodných doplňků, doplnění kamene, modelační a barevné retuše, konzervace kamenné sochy lze posoudit jako veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb (odstranění nečistot, mikroflóry, očištění kamenných prvků, omývání tlakovou vodou, odstranění železných prvků a nevhodných doplňků) také dodávka určitého množství kamene, modelační a barevné retuše. Pro určení druhu veřejné zakázky ( § 7 odst. (2) ZVZ) bude rozhodující porovnání výše předpokládané hodnoty poskytovaných služeb a výše předpokládané hodnoty dodávky určitého množství kamene, modelační a barevné retuše. Budeme tedy vycházet z tzv. “principu těžiště”, kdy veřejná zakázka bude podřazena pod ten druh, jehož předpokládaná hodnota bude vyšší.

Dobrý den,

podle ustanovení § 2 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se za jednoho zadavatele považuje i několik zadavatelů uvedených v § 2 odst. 2 ZVZ (v případě veřejných zadavatelů), pokud se sdruží či se jinak spojí za účelem společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky.

Ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ stanoví, že veřejný zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky podle ZVZ, jestliže je jejich předmětem poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě (typicky se jedná o obchodní společnosti), nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby (například příspěvková organizace). Použití této výjimky se přímo opírá o rozsudky Evropského soudního dvora (C-107/98 a C-26/03).

Veřejný zadavatel, respektive sdružení veřejných zadavatelů, může zadat veřejnou zakázku přímo své organizaci bez realizace zadávacího řízení dle ZVZ, jestliže jsou splněny všechny následující podmínky:

• jedná se o poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací pouze veřejnému zadavateli,
• ve prospěch veřejného zadavatele je vykonávána podstatná část veškeré činnosti (nezbytné zhodnotit kvantitativní a kvalitativní aspekt) dané společnosti (dodavatele), a zároveň
• veřejný zadavatel má výlučná majetková práva k dané společnosti (dodavateli), tj. povinné výlučné vlastnictví 100 %.

Jelikož je na sdružení zadavatelů pohlíženo jako na jednoho zadavatele veřejné zakázky, vyplývá tedy z výše uvedeného, že pokud sdružení zadavatelů disponuje výlučnými majetkovými právy k dodavateli (ve Vašem případě lze 50 % a 50 % považovat za 100 % výlučné vlastnictví) a zároveň splňuje všechny výše uvedené podmínky, je možné aplikovat výjimku dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a postupovat tedy mimo režim ZVZ. V případě, že některá z podmínek splněna není, je sdružení zadavatelů povinno zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle ZVZ.

Dobrý den,
předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky. Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu před zahájením zadávacího řízení. Stanovení předpokládané hodnoty zakázky je rozhodující pro stanovení správného režimu, ve kterém bude zakázka zadávána. Zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro zakázky na stavební práce zahájené v roce 2013 byl finanční limit pro zakázky malého rozsahu stanoven ve výši 3 000 000 Kč bez DPH. Při dodržení zásad stanovených v § 6 ZVZ mohl zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu postupovat při výběru dodavatele podle svých vnitřních předpisů a dotačních podmínek.
Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel stanovených v § 13 a násl. ZVZ. Pokud byla tato předpokládaná hodnota stanovena řádně, není porušením zákona o veřejných zakázkách, pokud následně cenou plnění v uzavřené smlouvě překročena.
Problematiku změn smlouvy upravuje ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ. Právní úprava těchto ustanovení vychází z interpretace základních zásad postupu zadavatele provedené správními i soudními přezkumy z oblasti veřejných zakázek. Zákonná úprava pro změnu smluv se tedy vztahuje i veřejné zakázky malého rozsahu. Nejsou nám známy bližší okolnosti, za kterých došlo k navýšení ceny plnění, a tudíž nelze na základě Vámi poskytnutých informací určit, zda provedená změna smlouvy je tzv. změnou podstatnou a tedy provedenou v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.
Avšak upozorňujeme, že pokud důvodem k uzavření dodatku byly dodatečné stavební práce, vyvstává zde otázka, zda byl správně stanoven předmět veřejné zakázky a následně i předpokládaná hodnota zakázky. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně o veřejných zakázkách. Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících plnění, která hodlá pořídit v průběhu účetního období. Předmět plnění prvotně zadané zakázky i předmět plnění dodatečně zadaných prací tak měl být výchozí pro stanovení předpokládané hodnoty zakázky. Zakázka měla být zadávána postupem odpovídajícím součtu předpokládaných hodnot obou těchto částí. Pouze v případě, že by se jednalo o objektivně nepředvídané dodatečné práce, mohly by být tyto stavební práce považovány za samostatnou zakázku.
Obdobně jako při stanovení předpokládané hodnoty tak i při určení, zda je zadavatel, zadavatelem dotovaným je nezbytné brát v úvahu celou jednu zakázku. Pokud spolu plnění souvisí – v úvahu se berou zejména hlediska místní, urbanistická, funkční, časová a technologická – nelze účelově vyčlenit část plnění s odůvodněním, že tato část nebude hrazena z veřejných prostředků, a proto se nejedná o veřejnou zakázku. Pokud míra financování této celé jedné zakázky je hrazena z více než z 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč, jedná se o dotovaného zadavatele a při výběru dodavatele a uzavírání smlouvy musí postupovat podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro zadavatele veřejného.

Dobrý den,
pokud zadavatel dotčené dopravní prostředky již vlastní, je třeba vycházet z toho, co bylo předmětem (dnes již zadané) veřejné zakázky (dále jen „VZ“). Jestliže předmětem takové VZ bylo dodání dopravních prostředků včetně provádění servisních prohlídek, pak není veřejný zadavatel povinen znovu zahajovat zadávací řízení a může přímo požadovat plnění (provedení servisní prohlídky) v souladu se zněním uzavřené smlouvy na již zadanou VZ.

Jestliže předmětem dříve zadávané VZ provádění servisních prohlídek nebylo, pak je veřejný zadavatel povinen pořizovat předmětné služby (servisní prohlídky) v souladu se ZVZ. Nedosáhne-li předpokládaná hodnota takové VZ hodnoty 2 mil. Kč (bez DPH), je veřejný zadavatel oprávněn využít obecnou výjimku z působnosti zákona podle § 18 odst. 5 ZVZ. Nejedná-li se o VZ malého rozsahu, je veřejný zadavatel povinen zadávat VZ v některém z druhů zadávacích řízení (§ 21 ZVZ).

Pokud jde o problematiku dělení předmětu VZ (naplnění požadavků § 13 odst. 3 a 8 ZVZ), mohou v popsaném případě nastat v zásadě tyto varianty:

a) pořídil-li zadavatel různé dopravní prostředky a různé pracovní stroje, jejichž servisní prohlídky spolu nesouvisí nebo nejsou obdobné, jedná se o různé služby, jejichž předpokládané hodnoty není zadavatel povinen sečíst ve smyslu § 13 odst. 8 ZVZ;

b) pokud spolu provedení servisních prohlídek vzájemně souvisí a zároveň jsou tyto služby obdobné, je zadavatel povinen podle § 13 odst. 8 věty první ZVZ sečíst předpokládané hodnoty takových služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období, a zadávat takové VZ v příslušném druhu zadávacího řízení, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot služeb.

Zásadní je posouzení toho, zda existuje v případě předmětných služeb, které hodlá zadavatel pořídit, vzájemná souvislost a podobnost. Aby se jednalo o předmět jedné VZ, je třeba, aby byly kumulativně splněny jak podmínka obdobnosti, tak i vzájemné souvislosti (§ 13 odst. 8 věta první ZVZ). Pro posouzení vzájemné souvislosti a obdobnosti není rozhodné, zda se jedná o dopravní prostředky nebo pracovní stroje, ani zda se jedná o dopravní prostředky či pracovní stroje různých nebo stejných výrobců, ale výlučně náplň a obsah servisních prohlídek.

Postup zvolený zadavatelem by měl být nejen v souladu se ZVZ, ale by měl také odpovídat zásadám hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti (viz § 2 písm. l) až o) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

Dobrý den,

významnou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dosáhne minimálně zákonem stanoveného finančního limitu. Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky jsou upravena v § 13 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně (tedy i pro limity stanovené pro významné veřejné zakázky).
Při určení jaký rozsah plnění, pro účely stanovení předpokládané hodnoty, zahrnout do jedné zakázky je rozhodující nakolik úzce spolu plnění souvisí a v úvahu se berou zejména hlediska místní, urbanistická, funkční, časová, technologická a dále nakolik jsou součástí jediného záměru. Zásadní je tedy posouzení, zda jednotlivé rekonstrukce pavilonů tvoří předmět jedné veřejné zakázky. V posuzovaném případě, je velice pravděpodobné, že výše uvedené souvislosti mezi rekonstrukcemi jednotlivých pavilónů v rámci areálu jedné nemocnice existují a proto je při zadávání zakázek na jejich rekonstrukci nezbytné postupovat podle právní úpravy odpovídající součtu jejich předpokládaných hodnot.
Doporučujeme, abyste zvážili postup podle ustanovení § 98 ZVZ, podle kterého zadavatel může rozdělit zakázku na části, pokud to připouští povaha předmětu zakázky. Takovéto rozdělení zakázky může být ve výsledku hospodárnější nebo organizačně jednoduší. Ale ani při tomto zvláštním postupu nesmí dojít k obcházení jiných ustanovení ZVZ a tedy, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

Dobrý den,
pokud zadavatel zahájí výběr dodavatele veřejné zakázky po 1. lednu 2014, bude se dle poskytnutých informací vždy jednat o VZMR (stavební práce v předpokládané hodnotě 2,4 mil Kč bez DPH a služby v předpokládané hodnotě 1,3 mil Kč bez DPH).
Proto bude zadavatel za těchto skutkových okolností při vymezení předmětu veřejné zakázky vázán pouze povinností dodržet zákonné zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, zejména pak zákonnou zásadu zákazu diskriminace.
Dne 1. 1. 2014 totiž vstoupila v účinnost novela ZVZ provedená zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
Novelizované ustanovení § 12 odst. 3 ZVZ pak definuje podlimitní veřejnou zakázku takto: „Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.“
Závěrem si dovolujeme doplnit, že při posuzování, které služby lze zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce, obecně platí § 16 odst. 2 ZVZ, podle kterého zadavatel nesmí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce zahrnout dodávky či služby, pokud by tento krok způsobil, že by tyto dodávky či služby nemusely být zadávány v zadávacím řízení v souladu se zákonem (popřípadě by služby v objemu odpovídajícím nadlimitní veřejné zakázky byly zadávány dle pravidel pro veřejnou zakázku podlimitní).

Dobrý den,
Vámi uváděná výjimka z působnosti ZVZ podle § 18 odst. 2 písm. b) ZVZ spadá na veřejné zakázky, jejichž předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi. Úvěr, za který zadavatel platí poskytovateli úvěru poplatky (úroky či jiné), však pod výše uvedené ustanovení nespadá. Poskytnutí úvěru je tedy třeba považovat za službu, kterou zadavatel musí zadávat jako veřejnou zakázku na služby v souladu se ZVZ.
Záleží tedy na předpokládané hodnotě této služby, podle které zadavatel určí režim, ve kterém je možno či naopak nutno veřejnou zakázku zadávat. Podle ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu v režimu ZVZ. Je však povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 ZVZ. Dále je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a doplňků, pokud její cena přesáhne částku 500 tis. Kč bez DPH.
Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby jsou upravena v ustanovení § 13 a 15 ZVZ.
Ustanovení § 15 odst. 2 písm. b) ZVZ konkrétně určuje, že základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v případě bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami.
S odkazem na ustanovení § 15 odst. 1 ZVZ se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby konkrétně takto: bude-li smlouva uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota této veřejné zakázky podle předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti této smlouvy. Bude-li však tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit, stanoví se výše předpokládané hodnoty této veřejné zakázky na základě předpokládané výše peněžitého závazku zadavatele za dobu 48 měsíců trvání této smlouvy.

Dobrý den,
Vámi uváděná výjimka z působnosti ZVZ podle § 18 odst. 2 písm. b) ZVZ spadá na veřejné zakázky, jejichž předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi. Úvěr, za který zadavatel platí poskytovateli úvěru poplatky (úroky či jiné), však pod výše uvedené ustanovení nespadá. Poskytnutí úvěru je tedy třeba považovat za službu, kterou zadavatel musí zadávat jako veřejnou zakázku na služby v souladu se ZVZ.
Záleží tedy na předpokládané hodnotě této služby, podle které zadavatel určí režim, ve kterém je možno či naopak nutno veřejnou zakázku zadávat. Podle ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu v režimu ZVZ. Je však povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 ZVZ. Dále je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a doplňků, pokud její cena přesáhne částku 500 tis. Kč bez DPH.
Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby jsou upravena v ustanovení § 13 a 15 ZVZ.
Ustanovení § 15 odst. 2 písm. b) ZVZ konkrétně určuje, že základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v případě bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami.
S odkazem na ustanovení § 15 odst. 1 ZVZ se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby konkrétně takto: bude-li smlouva uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota této veřejné zakázky podle předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti této smlouvy. Bude-li však tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit, stanoví se výše předpokládané hodnoty této veřejné zakázky na základě předpokládané výše peněžitého závazku zadavatele za dobu 48 měsíců trvání této smlouvy.

Dobrý den,

dotovaný zadavatele dle § 2 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele s tím, že zadáváním se dle § 17 písm. m) ZVZ rozumí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.
Lze tedy konstatovat, že postup dotovaného zadavatele po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky již není ZVZ nijak upraven a tak povinnost uveřejnit smlouvu dle § 147a ZVZ na dotovaného zadavatele nedopadá.

Dobrý den,
dle § 2 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je sektorovým zadavatelem osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4 ZVZ, pokud

a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo

b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že disponuje většinou hlasovacích práv sám či na základě dohody s jinou osobou, nebo jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Pokud předmět veřejné zakázky přímo souvisí s relevantní činností, respektive pokud se jako ve Vašem dotazu jedná o společnost zabývající se činností v odvětví plynárenství a elektroenergetiky podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) ZVZ, je sektorový zadavatel povinen při zadávání nadlimitní veřejné zakázky postupovat podle ustanovení ZVZ platných pro sektorové zadavatele, přičemž výjimky pro tuto kategorii vymezuje § 19 ZVZ.

Závěrem upozorňujeme, že toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

Dobrý den,
sektorový zadavatel, tak jak je vymezený v § 2 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu se ZVZ pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dle § 13 ZVZ bez DPH dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 77/ 2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou- Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v ZVZ v eurech na českou měnu. Dle předmětného prováděcího předpisu je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele stanoven ve výši 10 021 000 Kč, pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce je výše finančního limitu 125 265 000 Kč.

Dobrý den,
ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ uvádí, že zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky podle ZVZ, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že tuto výjimku je možné využít pouze v případě, kdy má veřejný zadavatel výlučná majetková práva v dané osobě a výlučně vykonává kontrolu nad jejím hospodařením. Platí, že pokud by jakýkoliv podíl (i naprosto minimální) byl v soukromém vlastnictví, není naplněno kritérium kontroly, a tudíž nejsou splněny podmínky pro možnost využití výjimky in- house. Z Vašeho dotazu však vyplývá, že se tážete na situaci, kdy je veřejná zakázka zadána na základě výjimky uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ určitému subjektu a až v průběhu realizace plnění této veřejné zakázky by tento subjekt chtěl fúzovat s jinou společností, která uvedené podmínky nesplňuje. V této souvislosti je nezbytné uvést, že pokud veřejnou zakázku získal interní subjekt zadavatele splňující podmínky pro využití výjimky in-house, do kterého po zadání zakázky vstoupil jiný subjekt (soukromý subjekt), který však nesplňuje uvedené podmínky, lze tento postup klasifikovat jako obcházení zákona. V souvislosti s touto problematikou je třeba upozornit na skutečnost, že pro rozhodnutí, zda se jedná o obcházení zákona či nikoliv, je třeba vždy posuzovat každý případ individuálně. Důležitou okolností je především skutečnost, zda zadavatel před zadáním veřejné zakázky věděl, případně mohl důvodně předpokládat, že k takovému sloučení dojde. Dále je třeba přihlédnout k dalším skutečnostem, např. zda-li se jednalo o jednorázové plnění či dlouhodobou činnost vykonávanou pro dodavatele, jak dlouho po uzavření smlouvy k předmětné fúzi došlo apod. Na závěr upozorňujeme, že jsme při zpracování naší odpovědi vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací. Rovněž upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě.

Dobrý den,

zadavatel je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném od 1. 1. 2014.
Jestliže předpokládaná hodnota nedosáhne v případě jedné dodávky hodnotu 2.000.000,- Kč bez DPH, jednalo by se o zakázku malého rozsahu a zadavatel je povinen dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ, a to v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ.
Dle § 13 odst. 1 ZVZ je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením předpokládanou výši peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky, tj. zadavatel je povinen stanovit předpokládanou cenu veřejné zakázky.
Dále dle § 13 odst. 8 ZVZ je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečíst obdobné a spolu související dodávky, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. Zadavatel však není povinen sčítat hodnotu jednotlivých dodávek za předpokladu splnění všech těchto podmínek:
• cena jednotlivých dodávek je v průběhu účetního období proměnlivá,
• zadavatel dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb a
• zadavatel dodržuje zákonné zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ.
S ohledem na charakter potravin, jejichž cena je v čase proměnlivá a jež jsou zadavatelem opakovaně pořizovány, není zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávku potravin, kterou hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období, povinen sčítat hodnotu jednotlivých dodávek potravin. Zadavatel je však vždy povinen dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Výjimka pro zadavatele při nákupu dodávek potravin dle § 13 odst. 8 ZVZ neplatí, jestliže:
• hodnota jedné dodávky potravin přesáhne hodnotu 2.000.000,- Kč bez DPH nebo
• zadavatel nakoupí veškeré potraviny pouze u jediného dodavatele, který se nestal vítězným uchazečem na základě zadávacího řízení.
V případě, že by se zadavatel rozhodl nakupovat veškeré potraviny pouze u jediného dodavatele je povinen postupovat dle ZVZ a v rámci zadávacího řízení zadat veřejnou zakázku na dodávku potravin vítěznému uchazeči.

Dobrý den,
současná úprava zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) možnost vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu pochybení při realizaci dříve zadané veřejné zakázky nestanoví.
ZVZ však obsahuje nástroje, které mohou riziko vítězství nekvalitního dodavatele či pozdější problémy v průběhu realizace veřejné zakázky zmírnit. Tyto je však třeba uplatnit především ve fázi přípravy veřejné zakázky. Zejména lze doporučit, aby se zadavatelé zaměřili na zpracování kvalitních zadávacích podmínek:
• Nejasně vymezený předmět veřejné zakázky (tedy toho, co zadavatel požaduje) velmi pravděpodobně zkomplikuje plnění veřejné zakázky (pokud vůbec přes takto závažnou vadu k realizační fázi dojde). Nutným předpokladem pro vymezení předmětu veřejné zakázky je znalost vlastních potřeb a situace a možností relevantního trhu.
• Vhodně volené smluvní mechanismy (včetně přiměřených sankcí) v rámci obchodních a platebních podmínek mohou mít preventivní účinek a odradit ty dodavatele, kterým nejde v prvé řadě o dobře odvedenou práci (§ 44 odst. 3 písm. a) ZVZ; např. platby po uskutečněném a řádně převzatém plnění, bankovní záruka za řádné a včasné splnění smlouvy, průběžné kontroly plnění, pojištění dodavatele atd.).
• Zadavatel by měl také pečlivě zvážit použití jednotlivých technických kvalifikačních požadavků (§ 56 ZVZ). V konkrétním případě je možné posuzovat např. dosavadní praxi dodavatele s plněním zakázek (veřejných, případně i ostatních kontraktů), personální a organizační zabezpečení veřejné zakázky dodavatelem (seznam techniků a technických útvarů bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli), technické vybavení dodavatele a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti, vzorky atd.
Rozsah zmíněných požadavků však musí být přiměřený předmětu veřejné zakázky a nesmí omezit hospodářskou soutěž. Zadavatel tak musí volit shora zmíněné prostředky vždy vzhledem k okolnostem konkrétní veřejné zakázky.

Dobrý den,
definice potřebná k určení, kterou veřejnou zakázku je nutno považovat za „významnou veřejnou zakázku“, se nachází v § 16a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
V § 16a ZVZ je stanoveno, který ze zadavatelů (z § 2 ZVZ), se stane zadavatelem významné veřejné zakázky za toho předpokladu, že jím zadávaná veřejná zakázka dosáhne určité, v tomto ustanovení uváděné výše předpokládané hodnoty.
Dotovaný zadavatel definovaný v § 2 odst. 3 ZVZ není v § 16a ZVZ jmenován. To tedy znamená, že dotovaný zadavatel významnou veřejnou zakázku nezadává, a to ani v případě, že jím zadávaná veřejná zakázka dosáhne v § 16a ZVZ určené výše předpokládané hodnoty. Analogie s Vámi uváděným nařízením vlády (č. 77/2008 Sb.) je absolutně nepřípustná, neboť v tomto nařízení vlády se řeší otázka finančního limitu pro stanovení nadlimitní veřejné zakázky, což je pojem odlišný od pojmu významné veřejné zakázky a zároveň z důvodu, že výčet případů je v § 16a ZVZ taxativní, tedy vylučující použití analogie.

K Vašemu dotazu, jak postupovat v případě novelizace § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), sdělujeme následující:
Nejdříve v obecné rovině: Pokud bylo zahájeno výběrové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle vnitřního předpisu zadavatele, tak je na místě toto řízení dokončit podle tohoto vnitřního předpisu zadavatele v režimu výběrového řízení na VZMR, a to i v případě, pokud by v průběhu tohoto výběrového řízení nabylo účinnosti novelizované znění § 12 odst. 3 ZVZ, které by obsahovalo snížené limity předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro povinný postup podle ZVZ.
Přechodné ustanovení řešící tuto situaci ve vztahu k zadávání veřejných zakázek v Čl. II, odst. 1 zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění ZVZ, není v případě VZMR aplikovatelné, neboť toto přechodné ustanovení řeší zadávání veřejných zakázek, avšak VZMR se nezadávají povinně postupem dle ZVZ a nespadají tak pod definici zadávání podle § 17 písm. m) ZVZ.
Musíme tedy přistoupit k systematickému výkladu ZVZ a zároveň hledat podporu v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), konkrétně v rozhodnutí S368/2012 ÚOHS, potvrzeném rozkladem R284/2012/VZ (nabytí právní moci 28. 11. 2012). Z uvedeného rozhodnutí ÚOHS lze dovodit, že ÚOHS považuje výběrové řízení za řízení svého druhu, které se dokončí v původně zvoleném režimu bez ohledu na změnu zákona, která nastane před ukončením takového řízení. Ve zmiňovaném případě se ÚOHS totiž spokojil s konstatováním, že zadavatel zahájil veřejnou zakázku doložitelným způsobem v určitém režimu, a skutečnost, že výběrové řízení bylo dokončeno za účinnosti novely a tudíž přísnějších pravidel, Úřad nijak nerozporoval.
A nyní aktuálně: Dne 10. 10. 2013 schválil Senát formou zákonného opatření Senátu (zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) tzv. technickou novelu ZVZ, která, mimo jiné, mění § 12 odst. 3 ZVZ. Nově zde dochází nikoliv ke snížení, ale naopak ke zvýšení limitů předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro povinný postup podle ZVZ, a to následovně: u veřejných zakázek na dodávky a služby byl limit zvýšen z 1 milionu Kč na 2 miliony Kč bez DPH a u veřejných zakázek na stavební práce z 3 milionů Kč na 6 milionů Kč bez DPH.
Dne 27. 11. 2013 Poslanecká sněmovna výše uváděné zákonné opatření Senátu na své první schůzi schválila, takže předmětná novelizace ZVZ vstupuje v účinnost 1. 1. 2014.

Dobrý den,
v souladu s ustanovením § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. Pokud by došlo k rozšíření předmětu smlouvy o dvojnásobné množství, došlo by k rozšíření předmětu veřejné zakázky, což by bylo posuzováno jako jednání v rozporu se zákonem. Zadavatelem navrhovaná možnost je tedy vyloučena.
Pokud stávající smlouva uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem neumožňuje poskytovat předmětné služby v rozsahu, jaký zadavatel nyní požaduje, je nebytné na servis počítačů v druhé budově uzavřít novou smlouvu. Tato smlouva, jejímž předmětem je veřejná zakázka, musí být opět výsledkem zadávacího řízení (jde-li o veřejnou zakázku dle ZVZ), popř. výběrového řízení (jedná-li se o veřejnou zakázku malého rozsahu).
Veřejný zadavatel má povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejich změn a dodatků. Tato povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Jestliže tedy veřejný zadavatel uzavře smlouvu na novou veřejnou zakázku, jejíž hodnota nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH, není povinen uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele.

Dobrý den,
ZVZ obsahuje přílohu č. 3, která definuje stavební činnosti. V této příloze je mimo jiné klasifikována třída 45.42 Truhlářské práce, ve které je obsaženo i osazování oken ze dřeva nebo jiných materiálů. Montáž (tedy i výměna oken) je stavební práce, k jejímuž provedení je nezbytná dodávka oken. Vámi definovaná veřejná zakázka je tedy veřejnou zakázku na stavební práce bez ohledu na to, jaký je poměr mezi hodnotou dodávky oken a hodnotou jejich osazení.

Dobrý den,
definici dotovaného zadavatele lze nalézt v § 2 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), která dotovaným zadavatelem označuje právnickou nebo fyzickou osobu, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč. Z dikce zákona ve vztahu k Vašemu dotazu vyplývá, že pokud součet všech prostředků z veřejných zdrojů, které Vám byly poskytnuty na konkrétní projekt, nepřesáhne 50 % celkové ceny dané veřejné zakázky (případně 200 000 000 Kč), nejste považován za dotovaného zadavatele dle ZVZ.

Dobrý den,
zpráva o posouzení a hodnocení nabídek se pořizuje vždy, výjimku tvoří pouze veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému nebo na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Pokud zadavatel zadává dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění v souladu s § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, je obsahem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny tak, jak uvádíte.

Dobrý den,

dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

• byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

• je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

Znaky, kterými je charakterizována jiná právnická osoba v § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, musí být vždy všechny splněny bez výjimky. V opačném případě se nejedná o jinou právnickou osobu ve smyslu ZVZ.

Co se týká faktického výkladu slovního spojení uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, zabýval se jím již Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 9 Afs 111/2008 ze dne 10.9.2009. Dle názoru Nejvyššího správního soudu je „skutečnost, že subjekt vykonává svou činnosti v rámci hospodářské soutěže, významným indikátorem toho, že by jeho potřeby mohly mít průmyslovou nebo obchodní povahu. Avšak v této situaci je nutné zvážit také všechny další relevantní právní a skutkové okolnosti, které hypotézu potřeb majících obchodní či průmyslovou povahu potvrdí či vyvrátí. V souvislosti s tím je proto nutno především posoudit, za jakým primárním účelem je činnost subjektu vykonávána. Jednalo-li by se o účel dosažení zisku, je málo pravděpodobné, aby potřeby, jež uspokojuje, měly jinou než průmyslovou či obchodní povahu.“

Nad rámec shora uvedeného lze doplnit, že provozuje-li daná společnost svou činnost primárně za účelem dosažení zisku a nese-li veškeré ztráty vzešlé ze svých aktivit, jsou tyto skutečnosti, a to v kontextu působení společnosti v prostředí hospodářské soutěže, natolik příznačné pro povahu uspokojování potřeb, které právě mají průmyslovou nebo obchodní povahu, že by bylo jen velmi málo pravděpodobné, že by tyto potřeby byly takového charakteru dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ .

Jelikož z Vámi poskytnutých informací dále vyplývá, že i nezanedbatelná část činnosti Vaší společnosti má charakter podnikání ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tj. nemalá část aktivit Vaší společnosti je činností soustavnou prováděnou samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, není Vaše společnost s ohledem na shora uvedené veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, jelikož není splněn předpoklad uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

Dobrý den, k Vašemu dotazu o dělení předmětu veřejné zakázky Vám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující: Pro posouzení otázky, zda se jedná o jednu nebo více veřejných zakázek, je rozhodující posouzení celkového charakteru předmětu plnění těchto zakázek. Nejvyšší správní soud zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění. Poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle ZVZ, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části. Zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání „…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…“ Ačkoli se ve Vašem případě jedná o výstavbu polních cest, které se nacházejí v různých částech kraje, je zde zcela patrná souvislost časová (jedná se o jedno účetní období), věcná (podobné až zcela totožné předměty plnění) a geografická (kraj). Zadavatel si je navíc vědom, že v průběhu sledovaného období bude realizovat více oprav jednotlivých cest. Pokud tedy jednotlivá plnění naplňují výše popsané znaky obdobnosti, měly by být předpokládané hodnoty všech plánovaných zakázek sečteny a zadány v příslušném zadávacím řízení podle ZVZ jako podlimitní či nadlimitní veřejná zakázka (podle dosaženého finančního limitu vyplývajícího z nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění). Podobnou otázkou se zabýval v roce 2007 také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ROZHODNUTÍ: VZ/S171/07), který dospěl k závěru, že veřejnou zakázku na opravu komunikací v rámci jedné obce zadávanou v daném účetním období, je třeba považovat za jednu veřejnou zakázku, byť jednotlivé stavební práce nebyly totožné, stejně jako je tomu ve Vašem případě. Zadavatel může dle § 98 ZVZ rozdělit veřejné zakázky na části, tedy umožnit předmět jedné veřejné zakázky plnit několika dodavatelům za předpokladu, že jednotlivé části budou zadávány v režimu odpovídajícímu součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí dané veřejné zakázky. Výjimku představuje ustanovení § 98 odst. 5 ZVZ. K Vašemu druhému dotazu sdělujeme, že pakliže předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce (tedy součet všech předpokládaných hodnot plánovaných záměrů) nedosahuje 10 mil. Kč bez DPH, je možné využít zjednodušené podlimitní řízení, v opačném případě je nutné zvolit jiný druh zadávacího řízení (otevřené řízení). V případě pochybností, v jakém režimu zadat příslušné veřejné zakázky, doporučujeme z důvodu opatrnosti zvolit postup přísnější.

Dobrý den,

zadavatel je v souladu s § 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn, v případě, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, uvést v zadávací dokumentaci výhradu, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být provedena subdodavatelem a musí být zajištěna přímo hlavním dodavatelem, respektive jeho kvalifikovanými zaměstnanci. Zadavatel by měl tuto výhradu specifikovat zpravidla ve vztahu ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky (nikoliv tedy obecným procentem), a to tak, že v zadávací dokumentaci uvede konkrétní část plnění předmětu veřejné zakázky, kterou musí plnit výlučně uchazeč, respektive nemůže být plněna prostřednictvím subdodavatele. Tuto výhradu je zadavatel povinen uvést již v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. Zároveň upozorňujeme, že omezení plnění předmětu veřejné zakázky subdodavatelem musí být uvedeno i ve smluvních podmínkách mezi zadavatelem a dodavatelem.
Ačkoliv zadavatel může množství subdodávek v rámci předmětné veřejné zakázky regulovat, není oprávněn použití subdodavatelů dodavatelem při plnění veřejné zakázky zcela vyloučit. A naopak, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci výše uvedenou výhradu, není v rozporu se ZVZ, aby celý předmět plnění byl realizován prostřednictvím subdodavatele.

Dobrý den,
v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) lze obecně konstatovat, že pokud je veřejný zadavatel v pozici prodávajícího či pronajímatele určité nemovitosti, tedy nevykládá ze své strany v dané věci žádné finanční prostředky, nejedná se o veřejnou zakázku ve smyslu ZVZ a zadavatel tak není povinen při prodeji či pronájmu vlastní nemovitosti postupovat v intencích ZVZ.

Pokud se však veřejný zadavatel jako pronajímatel nemovitosti zaváže k úhradě nákladů spjatých se změnou předmětu nájmu, což sebou nese vynaložení veřejných prostředků, je nezbytné postupovat v souladu se ZVZ. Jsou zde totiž naplněny znaky veřejné zakázky podle § 7 ZVZ, kterou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem (pronajímatel (nájemce) a realizátor stavebních úprav), jejímž předmětem je úplatné provedení stavebních prací (úhrada stavebních úprav nemovitosti).

Zadavateli (pronajímateli) v souladu s výše uvedeným vzniká povinnost postupovat ve věci stavebních úprav podle ZVZ a podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce dle § 12 ZVZ zadat zakázku v souladu s relevantními ustanoveními ZVZ jako podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud předpokládaná hodnota nedosáhne částky 3 000 000 Kč bez DPH, jako veřejnou zakázku malého rozsahu.

Dobrý den,
zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 ZVZ, tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ. Povinnost (uvedená v § 18 odst. 5 věta za středníkem ZVZ) dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ se vztahuje pouze na veřejného zadavatele a v souladu s § 2 odst. 5 ZVZ rovněž na dotovaného zadavatele. Jiná zákonná ustanovení však již není dotovaný zadavatel povinen dodržovat, postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je tak regulován především interními předpisy zadavatele. Dotovaní zadavatelé jsou dále povinni postupovat v souladu s pravidly poskytovatele dotace. S ohledem na výše uvedené tedy platí, že pokud není v interních pravidlech zadavatele, ani v pravidlech, kterými je dodavatel v souvislosti s čerpáním dotace vázán, stanovena povinnost požadovat po dodavateli výpis z obchodního rejstříku, nemusí jej dodavatel dokládat. Ustanovení § 2 odst. 5 ZVZ uvádí, že dotovaný zadavatel postupuje při zadávání (postup zadavatele vedoucí k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku až do jejího uzavření) veřejné zakázky dle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. Ustanovení § 147a ZVZ však reguluje postup veřejného zadavatele po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tedy postup veřejného zadavatele, na který se ustanovení § 2 odst. 5 ZVZ již nevztahuje. Dotovaný zadavatel tedy není povinen uveřejňovat smlouvu dle ustanovení § 147a odst. 2 ZVZ.

Dobrý den,

údaje získané z průzkumu trhu mají pouze informativní charakter stejně jako zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota, proto pro přepočet cenové nabídky uvedené v EUR na CZK stačí použít aktuální devizový kurz.
Účelem stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je její rozdělení na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu. Toto rozdělení určuje typ zadávacího řízení, přičemž platí (zjednodušeně), že čím je vyšší předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tím přísnější je i postup pro její zadávání.
Pokud se předpokládaná výše plnění veřejné zakázky pohybuje blízko hranice pro přísnější postup zadávání, doporučujeme zadavateli zadávat veřejnou zakázku v přísnějším režimu, ve Vašem případě tedy jako nadlimitní veřejnou zakázku.

Dobrý den,
veřejná zakázka je dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zakázka realizovaná na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle ZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Vzhledem k tomu, že dle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád) vede exekuci ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný, přičemž tímto úkonem mezi exekutorem a oprávněným nedochází k uzavření smlouvy a ani se nejedná jak ze strany oprávněného, tak ze strany samotného exekutora o úplatné poskytnutí služeb, není ve Vašem případě město Rožnov pod Radhoštěm povinno postupovat při označení exekutora dle ZVZ. Pakliže Vaše město uzavřelo rámcovou smlouvu s exekutorem o provádění exekucí, práva a povinnosti smluvních stran nejsou dotčena ani tím, že se nejedná o veřejnou zakázku, ani tím, že ke vzniku této smlouvy došlo v zadávacím řízení. Pokud by však předmětem plnění byly kromě nuceného výkonu exekučního titulu i jiné služby (např. související právní poradenství), jednalo by se o veřejnou zakázku a s ohledem na předpokládanou cenu této zakázky by pak (ne)vznikala povinnost postupovat v souladu se ZVZ. Obecně platí, že výše odměny a náhrad exekutora se řídí vyhláškou č. 330/2001 Sb., jiné finanční plnění není exekutor po oprávněném oprávněn požadovat, tudíž zde neexistuje plnění ze strany města exekutorovi a nemůže se tedy jednat o veřejnou zakázku ve smyslu ZVZ.

Dobrý den,
s ohledem na věcný rozsah předloženého dotazu o povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) lze uvést následující: Výklad k § 13 ZVZ o povinnosti sčítat předpokládané hodnoty jednotlivých plnění v rámci jedné veřejné zakázky je následující: Podle § 13 odst. 3 ZVZ nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak účelově dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla či na ně ZVZ, s výjimkou § 6 VZ, vůbec nedopadá. Při posouzení, zda zadavatel dělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se taktéž přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek. Pokud veřejná zakázka splňuje výše uvedené, je dělení předmětu nepřijatelné. Je třeba od sebe odlišovat instituty rozdělení předmětu veřejné zakázky a rozdělení veřejné zakázky na části. Zatímco v prvním případě v důsledku rozdělení předmětu veřejné zakázky vznikají dvě nové, samostatné veřejné zakázky, v druhém případě jde stále o jednu veřejnou zakázku, která je případně plněna více dodavateli. Dodavatelé jsou pak, dle rozhodnutí zadavatele učiněného ve smyslu § 98 odst. 3 ZVZ, oprávněni podávat své nabídky na všechny či jen na některé části veřejné zakázky anebo jen na její jednu část. I zde je však zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty všech částí veřejné zakázky a postupovat pak v zadávání podle příslušné kategorie veřejné zakázky. Obdobnost dodávek či služeb je vždy nutné posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost dodávek a zároveň vědomí zadavatele, jaké dodávky či služby bude v průběhu účetního období pořizovat. Váš záměr, tak jak byl v dotaze popsán, představuje funkční celek a je tedy třeba zkoumat, zda všechny uvedené položky přímo souvisí s předmětem veřejné zakázky či je možné, aby školící centrum plnilo svou funkci, aniž by byly některé z Vámi plánovaných komodit pořízeny. Jinými slovy je nutné zjistit, jestli by bylo možné bez některých položek využívat předmět veřejné zakázky k účelu, ke kterému má sloužit. Pakliže odpověď zní, že všechna plánovaná plnění jsou nezbytná k realizaci dané veřejné zakázky, je nutné sečíst předpokládané hodnoty všech Vámi uvedených plnění. Pokud je však možné, aby školící centrum plnilo svůj účel i přesto, že některá plánovaná plnění by nebyla realizovaná, lze předpokládat, že půjde o dvě veřejné zakázky. Vámi popisovaný záměr zahrnuje tři různá plnění, z nichž jedno lze považovat za stavební práce a dvě za dodávku. Aby bylo možné považovat tato tři plnění za jednu veřejnou zakázku, je třeba nejprve zkoumat, zda by tato smíšená zakázka odpovídala požadavkům zákona na zadávání dodávek podle § 8 ZVZ, resp. stavebních prací dle § 9 ZVZ. Pokud by měla být tato smíšená veřejná zakázka považována za dodávku, musela by splnit ustanovení § 8 odst. 2 ZVZ. Předmětné stavební práce by nesměly spočívat ve zhotovení stavby a musely by být nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Vzhledem ke skutečnosti, že ve svém dotaze uvádíte, že se jedná o výstavbu školícího centra, se domníváme, že požadavky uvedené v § 8 odst. 2 ZVZ nejsou splněny. Pokud by naopak předmětná smíšená veřejná zakázka měla být považována za stavební práci, muselo by předmětem být vedle stavebních prací také poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky (§ 9 odst. 2 ZVZ). Záleží tedy v první řadě na povaze položek „stroje a zařízení“ a „elektronika a školící pomůcky“ a na skutečnosti, zdali jsou tyto položky opravdu nezbytné k zajištění funkčnosti záměru (ze strojů a zařízení či elektroniky a školících pomůcek to může být např. výtah, vestavěná tabule apod.). Závěrem si ještě dovolíme upozornit na ustanovení § 16 odst. 2 písm. a), které zakazuje zadavateli přičíst k předpokládané hodnotě veřejné zakázky na stavební práce předpokládané hodnoty dodávek a služeb, pokud tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejichž zahrnutí do veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem. Jinými slovy zadavatel nesmí k veřejné zakázce na stavební práce, která je zadávána v režimu veřejných zakázek malého rozsahu přičíst hodnoty dodávek či služeb, které by měly být zadány v režimu podlimitní veřejné zakázky a zároveň tyto dodávky a služby nejsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce.

Dobrý den,
k Vašemu dotazu sdělujeme, že usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2010 č. 343 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků ukládá povinnost členům vlády a vedoucím ústředních správních úřadů zajistit, aby v rámci veřejných zakázek malého rozsahu a veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení při pořizování a obnově komodit uvedených v seznamu, který je přílohou předmětného usnesení, postupovaly v souladu s Pravidly systému používání elektronických tržišť.
Ostatním veřejným zadavatelům ve smyslu ustanovení § 2 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“), je takový postup pouze doporučen.
K Vašemu dotazu tedy uvádím, že veřejný zadavatel, kterým je obec, nespadá pod působnost shora uvedeného nařízení, a proto zadavatel není povinen zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu na opravu dveří a oken za použití elektronického tržiště. Veřejný zadavatel je povinen postupovat při zadání veřejné zakázky tak, aby neporušil zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ. I přes to, že působnost shora uvedeného nařízení na obce nespadá, lze považovat postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu za použití elektronických tržišť za doporučený.

Dobrý den,
při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce postupuje zadavatel podle ustanovení § 16, resp. § 13 ZVZ. V § 13 je jako základní pravidlo pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky uvedeno využití údajů a informací o zakázkách stejného či obdobného předmětu plnění. Zadavatel tedy vychází zejména z vlastních zkušeností s obdobným předmětem plnění, může ale využít i zkušeností a informací získaných od jiných osob.
Pokud tedy zadavatel stanoví základ pro výpočet předpokládané hodnoty veřejné zakázky za použití cenové soustavy URS, může na základě svých zkušeností takto vypočtenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky aktualizovat a přizpůsobit momentální situaci na trhu, tedy ji snížit nebo zvýšit.
Je však důležité, aby byl zadavatel schopen takovýto postup a jeho odůvodněnost vysvětlit a doložit při případné kontrole. Údaje a informace, které zadavatele vedly ke stanovení peřdpokládané hodnoty veřejné zakázky musí být součástí dokumentace k veřejné zakázce.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) obecně nevylučuje jakéhokoliv uchazeče z možnosti podat nabídku na veřejnou zakázku. Výjimku tvoří uchazeči, kterým byl na základě ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ uložen zákaz plnění veřejných zakázek.

Platí tedy, že jakákoliv osoba tj. fyzická nebo právnická je oprávněna podat nabídku na veřejnou zakázku zadávanou jakoukoliv jinou fyzickou nebo právnickou osobou. Vždy se bude jednat o odlišné právní subjekty, i když může v některých případech nastat situace, kterou popisujete ve svém dotazu, že dojde k personálnímu propojení zadavatele a uchazeče o veřejnou zakázku.
Je třeba ale podotknout, že základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku.
Dále je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 74 odst. 4 ZVZ musí být člen hodnotící komise vždy zástupcem zadavatele, bude za této situace pro zadavatele obtížné dostát povinnosti vyplývající z ustanovení § 74 odst. 7 ZVZ podle kterého nesmí být členové hodnotící komise ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domníváme, že Vy jako zadavatel nesoucí plnou zodpovědnost za správnost provedení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, byste se v případě podání nabídky na veřejnou zakázku společností, jejíž jste jednatelem, dostal do velmi obtížně řešitelné situace. I přesto, že této společnosti nelze zakázat podat nabídku na předmětnou veřejnou zakázku, z hlediska dodržení výše uvedených povinností zadavatele bychom doporučili, aby nabídku nepodávala.

Dobrý den,
veřejný zadavatel není v souladu s § 18 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen postupovat podle ZVZ, jestliže zadává veřejnou zakázku, jejímž účelem je umožnit mu poskytování nebo provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
Z výše uvedeného vyplývá, že v tomto případě se na veřejného zadavatele výjimka stanovená § 18 odst. 2 písm. e) ZVZ vztahuje.

Dobrý den,
město jako územní samosprávný celek je zadavatelem ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle ZVZ.

1. K veřejné zakázce na dodávky (a k veřejné zakázce na služby)
ZVZ rozlišuje tyto typy veřejných zakázek: veřejnou zakázku na dodávky, veřejnou zakázku na stavební práce a veřejnou zakázku na služby.
Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci, zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing).
Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.
Z Vámi poskytnutých informací není možné zcela jednoznačně určit konkrétní typ Vaší veřejné zakázky, protože z dotazu nevyplývá, zda podstatou předmětu veřejné zakázky je zhotovení sochy ve smyslu poskytnutí služby jako rozpracování návrhu a následné stavby sochy nebo zda podstatou předmětu veřejné zakázky je dodávka zboží – sochy podle již dokončeného návrhu.
V souvislosti se shora uvedeným otázka, zda se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku na dodávky nebo o veřejnou zakázku na služby však není v případě stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozhodná a Vámi zamýšlená veřejná zakázka bude v každém případě dle § 12 odst. 2 ZVZ podlimitní veřejnou zakázkou.
Podrobnější informace týkající se jednotlivých zadávacích řízení naleznete v Metodice Veřejných zakázek, která je dostupná na webových stránkách www.portal.vz.cz     v sekci Metodiky/stanoviska.

2. K volbě zadávacího řízení
Volba určitého druhu zadávacího řízení závisí na zadavateli. Zadavatel je při výběru druhu zadávacího řízení povinen dodržet veškeré postupy a pravidla, která jsou mu stanovena ZVZ.
Zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít zadávací řízení uvedené v § 21 ZVZ. Jedním ze zadávacích řízení uvedených v § 21 ZVZ je i Vámi zmiňované zjednodušené podlimitní řízení.
Zjednodušené podlimitní řízení může zadavatel dle § 25 ZVZ použít pro zadání podlimitní veřejné zakázky na služby. Na základě Vámi poskytnutých informací je tato podmínka splněna a proto je možné pro zadání veřejné zakázky na zhotovení sochy použít jako konkrétní zadávací řízení zjednodušené podlimitní řízení.

3. K autorským právům
Z Vašeho dotazu vyplývá, že socha má být zhotovena podle návrhu. Vzhledem k tomu, že návrh na zhotovení sochy ve Vaší otázce konkrétně nespecifikujete, rádi bychom Vás upozornili, že samotný návrh na zhotovení sochy může podléhat ochraně autorských práv. V tomto směru bychom Vám proto doporučili zajistit, abyste jako zadavatel byli při zadání veřejné zakázky na zhotovení sochy oprávněni použít návrh na zhotovení sochy tak, aniž by došlo k porušení jakýchkoliv autorských práv.

Dobrý den, ustanovení § 12 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje finanční limity pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku a pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Předpokládaná hodnota výše uvedených veřejných zakázek je dle § 12 ZVZ stanovena bez DPH.

V souladu s § 13 odst. 1 ZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky vždy rozhodná cena bez DPH. Zadavatel je proto povinen i v případě, že není plátcem DPH stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky bez DPH.

Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem, tj. zadavateli by s ohledem na shora uvedené měla být předpokládávaná hodnota veřejné zakázky bez i s DPH známa.

Dobrý den, v souvislosti s rozšířením povinností dotovaného zadavatele po nabytí účinnosti zákona č. 55/2012 Sb. uvádíme, že za nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky a služby je třeba považovat veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou přesahující 5 010 000 Kč. Dotčená problematika je také zpracována v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012). Metodika je uspořádána do systematických bloků, není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/Metodiky, stanoviska.

Dobrý den, limity pro rozdělení veřejných zakázek na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu upravuje § 12 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Dle odstavce 1 předmětného ustanovení je nadlimitní veřejnou zakázkou taková zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem. Tento prováděcí právní předpis, nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, pak ve svém § 2 stanoví jednotlivé limity pro veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Vzhledem k tomu, že pro dotovaného zadavatele platí stejná pravidla, jako pro veřejného zadavatele, jsou limity pro veřejné zakázky na dodávky a služby zadávané dotovaným zadavatelem 5 010 000,- Kč a pro veřejné zakázky na stavební práce 125 265 000,- Kč.

Dobrý den, k předmětné problematice zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích před nabytím účinnosti novely č. 55/2012 Sb. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinné od 1. 4. 2012 (dále jen „ZVZ“) „Doporučení MMR k postupu u zakázek, u kterých má být smlouva uzavřena po 1. 4. 2012“. Pro případy veřejných zakázek, jejichž zadávání bylo zahájeno před účinností zmíněné novely ZVZ, ale bude ukončeno až poté, co výše uvedená novela nabyla účinnosti, obsahuje novela v čl. II přechodné ustanovení, podle něhož se zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Zadáváním se v souladu s § 17 písm. m) ZVZ rozumí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky (dále jen „VZ“), a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení, postup zadavatele směřující k zadání VZ v dynamickém nákupním systému anebo zadávání VZ na základě rámcové smlouvy. To znamená, že za zadávání lze považovat pouze takový postup zadavatele, kdy zadává VZ v některém z druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v § 21 ZVZ, v dynamickém nákupním systému nebo na základě rámcové smlouvy. Vzhledem k tomu, že pojem „zadávání“ je v § 17 ZVZ jasně definován, nelze přechodné ustanovení vztáhnout i na veřejné zakázky malého rozsahu, které zadavatel není povinen zadávat podle ZVZ. V dotčeném případě bylo na základě poskytnutých informací zadávací řízení zahájeno na konci měsíce března 2012, tedy před účinností novely č. 55/2012 Sb. ZVZ, a to podle jiných pravidel než podle požadavků ZVZ. Ve vztahu k položené otázce dále při posouzení situace vycházíme z Vámi poskytnuté informace, že zadavatel po nabytí účinnosti novely č. 55/2012 Sb. ZVZ nyní nově splňuje podmínky pro to, aby byl považován za dotovaného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 3 ZVZ. V tomto případě se na zadavatele nevztahují přechodná ustanovení obsažená v novele č. 55/2012 Sb. ZVZ. To znamená, že za podmínky, že lze zadavatele po nabytí účinnosti novely č. 55/2012 Sb. ZVZ považovat za dotovaného zadavatele dle § 2 odst. 3 ZVZ, je tento zadavatel povinen postupovat dle ustanovení ZVZ příslušných pro dotovaného zadavatele. Jestliže bylo v dotčeném případě na konci měsíce března 2012 zahájeno zadávací řízení před nabytím účinnosti předmětné novely ZVZ na veřejnou zakázku na služby s předpokládanou hodnotou cca 1,4 mil. Kč, to znamená, že před 1. 4. 2012 odpovídala předpokládaná hodnota veřejné zakázce malého rozsahu a po 1. 4. 2012 již nikoliv, dovolujeme si uvést, že úplné znění ZVZ ve znění novely č. 55/2012 Sb. ZVZ bylo ve Sbírce zákonů České republiky zveřejněno 24. 2. 2012 (stejnopis částky č. 21). V této souvislosti a s ohledem na publicitu, jaké se novele ZVZ dostalo na veřejných portálech a v médiích, měl dle našeho názoru zadavatel přinejmenším možnost vzít v úvahu novou právní úpravu ZVZ a při identifikaci nových vzniklých významných rizik spojených se změnou právních (příp. jiných souvisejících) podmínek měl možnost provést před uskutečněním rozhodnutí o zadání zakázky taková opatření (usměrnění), která by dostatečně zajistila ochranu finančních prostředků proti rizikům.

Cetifikát prokazující shodu s požadavky ZVZ a prováděcích předpisů, který je vydáván v souladu s vyhláškou č. 9/2011 Sb,, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody, není povinný. Zadavatel je však povinen v případě potřebu shora uvedenou shodu prokázat ( např. znaleckým posudkem, výpisem z logů apod.). Zadavatel by měl s provozovatelem serverů smluvně ošetřit součinnost při případném prokazování shody.

Dobrý den, finanční limity platné od 1.1.2012 včetně přepočtu na Kč naleznete na http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45ec9d13-c38f-410b-9f19-823a1449ad1e.

Dobrý den, veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje částky 2 000 000,- Kč bez DPH je veřejnou zakázku malého rozsahu. V těchto případech musí zadavatel respektovat pouze zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu zákazu diskriminace, rovného zacházení a transparentnosti. Uvedené zásady by měly být promítnuty do vnitřního předpisu zadavatele, který by měl upravovat postup pro zadávání veřejných zakázek pro tyto případy. Zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ (obecná výluka ze zákona – § 18 odst. 5 ZVZ).

Pokud se jedná o situaci, kdy Městský úřad zadal veřejnou zakázku na nájem existující nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor, je třeba si ujasnit,jestli zadavatel skutečně postupoval podle ZVZ. Podle § 18 odst. 1 písm. d) zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ v těchto případech. Pokud zadavatel dobrovolně zahájil veřejnou zakázku podle ZVZ, je pak povinen v průběhu celého zadávacího řízení postupovat podle ZVZ. Za předpokladu, že se jedná o VZ zadanou podle ZVZ a zadávací řízení nebylo ještě ukončeno, tj. uzavřena smlouva, může zadavatel využít postup podle § 111 odst. 6 ZVZ, tj. postupovat cestou autoremedury vlastního chybného úkonu v zadávacím řízení. V daném případě zřejmě bude třeba zrušit všechny úkony včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, opravit zadávací dokumentaci a stanovit novou lhůtu pro podání nabídek.

Dobrý den, podle § 16 ZVZ do předpokládané hodnoty na veřejnou zakázku na stavební práce se započítává předpokládaná hodnota dodávek, pokud tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce. V uvedeném případě zadavatel zadává stavební práce v hodnotě 10 mil. Kč, tj. bude se jednat o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Pokud jde o dodávku výpočetní techniky, zastáváme názor, že tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení stavební zakázky, tj. zakázka může být splněna i bez této dodávky, bezprostředně nesouvisí se stavebními pracemi a tudíž ji nelze zahrnout do VZ na stavební práce. Veřejnou zakázku na dodávku nábytku je třeba posoudit s ohledem na charakter nábytku; musí se opět jednat o nábytek, který bezprostředně nesouvisí se stavbou, tj. např. nejde o vybavení pevně spojené se stavbou, které je do stavby zakomponováno. Pokud dodávka nábytku není nezbytná pro provedení stavebních prací, do VZ na stavební práce se nezahrne.

Podle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, pokud jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby.

Dobrý den, dle § 7 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. V uvedené věci je třeba vycházet z rozhodovací praxe ÚOHS, zejména z rozhodnutí S257/2008/VZ-23325/2008/530/RP v obdobném případě, ve kterém se říká, cit.:„Úřad konstatuje, že jde o plnění služeb požadovaných zadavatelem za úplatu, které je nutno považovat za veřejnou zakázku ve smyslu § 7 zákona, přestože úplatu na základě zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí hradí jiné osoby. Jak vyplývá z výše uvedeného pro určení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky je určující výše provize, kterou makléř obdrží, a to bez ohledu na to, od kterého subjektu ji obdrží.“ Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel je povinen postupovat podle příslušných ustanovení ZVZ s ohledem na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Dobrý den, podle definice v § 7 ZVZ je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem/dodavateli na dodávky, služby nebo stavební práce, jejichž poskytnutí je úplatné. Jedná se tedy o výdaj z rozpočtu zadavatele, přičemž tento výdaj může být i nefinanční, spočívající v jiném druhu plnění. Pokud je subjekt zadavatelem ve smyslu § 2 ZVZ a vynakládá prostředky ze svého rozpočtu výše uvedeným způsobem, je povinen postupovat podle příslušných ustanovený ZVZ podle druhu a velikosti veřejné zakázky s přihlédnutím k případným možným výjimkám z působnosti ZVZ pro některé druhy plnění za zákonem stanovených podmínek (§§ 18,19).

Dobrý den, k Vašemu prvnímu dotazu, sdělujeme že zadavatel j povinen respektovat § 13 odst. 3 ZVZ, tj. nesmí rozdělit předmět VZ tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně. Pokud tedy zakázku, která by měla být zadána jako jedna nadlimitní rozdělí tak, že zadá místo ní dvě – jednu nadlimitní a druhou podlimitní, poruší tak toto ustanovení. V druhém případě, pokud zadavatel namísto jedné nadlimitní zadá dvě nadlimitní, ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ neporuší, jelikož bude zadávací řízení pro obě zakázky probíhat ve stejně „přísném“ režimu, což je smyslem tohoto ustanovení. Podle rozhodnutí ÚOHS S89/2009/VZ – 4659/2009/540/KKo je při posuzování rozdělení veřejné zakázky vždy třeba přihlížet k věcným, geografickým, časový a místním souvislostem, popř. také ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

Podle zákona o veřejných zakázkách je zadavatel je povinen uchovávat veškerou okumentaci související s veřejnou zakázkou po dobu 5ti let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení. Doporučujeme analogicky zachovat výše uvedenou lhůtu. Dokumentací v tomto případě bude minimálně klasická smlouva nebo objednávka a její akceptace ze strany dodavatele a protokol o předání/převzetí plnění.

Dobrý den, obecně platí, že veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení staveb, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (§ 8 odst. 2 ZVZ).

Dobrý den, z Vašeho dotazu usuzujeme, že máte zřejmě na mysli veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 18 odst. 3 ZVZ spadá do výjimky z působnosti zákona o veřejných zakázkách, zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ. Zadávání VZMR bývá zpravidla upraveno vnitřním předpisem zadavatele, podle kterého je třeba postupovat. Zadavatel je při zadávání ZVZ povinen respektovat zákaz diskriminaci, zásadu rovného zacházení a zásadu transparentnosti. Tyto zakázky lze kdykoliv zrušit bez uvedení konkrétního důvodu aniž by se zadavatel dostal do rozporu se ZVZ.

Veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen, v souladu s § 18 odst. 3 ZVZ, zadávat podle ZVZ, jedná se o obecnou výjimku ze zákona. Při zadávání VZMR je zadavatel povinen zachovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. Zadávání těchto zakázek zadavatel obvykle upravuje vnitřním předpisem.

Dobrý den, v obecné rovině, pokud je veřejnou zakázku schopen plnit více než jeden dodavatel a nejsou splněny jiné podmínky pro to, aby zadavatel podle ZVZ nebyl povinen postupovat (§ 18 ZVZ – obecné výjimky) nebo nejsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 ZVZ, je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku standardním postupem podle ZVZ.

Dobrý den, z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, v jaké fázi a jak se zjistilo, že nelze stavbu podle dokumentace realizovat. Pokud už bylo zadávací řízení ukončeno podpisem smlouvy, nelze na uvedenou situaci aplikovat zákon o veřejných zakázkách (§ 17 odst. 1 písm. m) ZVZ). Zadavatel a vítězný uchazeč jsou povinni postupovat podle příslušných ustanovení smlouvy, kterou na předmět veřejné zakázky uzavřeli.

Ustanovení § 19 odst. 3 písm. a) ZVZ je třeba vykládat spolu s odst. 4 téhož ustanovení a § 17 odst. 1 písm h) ZVZ. Ze shora uvedeného vyplývá, že tuto výjimku může mateřská společnost uplatnit jen tehdy, pokud alespoň 80 % průměrného obratu dceřinné společnosti je tvořeno poskytováním předmětných služeb/dodávek/stavebních prací za předchozí tři roky mateřské společnosti.

Dobrý den, v tomto případě půjde o zadavatele, který je vymezen v § 2 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb, kde je stanoveno, že za zadavatele se považuje rovněž jakékoliv sdružení nebo jiné spojení zadavatele podle odstavce 2 , 3, nebo 6 s fyzickou nebo právnickou osobou, která není zadavatelem za účelem zadání veřejné zakázky.

Dobrý den, náležitosti zadávací dokumentace jsou stanoveny v § 44 z.č. 137/2006 Sb, v platném znění (dále “ZVZ”). Zákon v tomto ustanovení mimo jiné říká, že ZD musí obsahovat požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny. Předpokádanou hodnotu veřejné zakázky je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky může dodavatel odvodit od druhu zadávacího řízení (§ 21 ZVZ) a typu veřejné zakázky (veřejná zakázka malého rozsahu, podlimitní veřejná zakázka, nadlimitní veřejná zakázka), zadavatel není povinen v zadávací dokumentaci stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Z praktického hlediska je však většinou vhodné a obvyklé předpokládanou hodnotu do zadávací dokumentace uvést vzhledem k tomu, že zadavatel je většinou vázán určitým objemem finančních prostředků, které má pro realizaci zakázky k dispozici.

Zákon 137/2010 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění, (dále „ZVZ“) v § 18 odst. 3 stanoví, že zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona zakázky malého rozsahu; pouze má povinnost dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zakázkami malého rozsahu jsou zakázky, u nichž předpokládaná hodnota nedosahuje 2 000 000, -Kč bez DPH. Zadávání zakázek malého rozsahu obvykle upravuje zadavatel vnitřním předpisem, který je pro něj závazný. V případě absence vnitřního přepisu doporučujeme postupovat analogicky podle příslušných ustanovení ZVZ.

Dobrý den, úvodem bychom Vám chtěli sdělit, že v případě zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”)v platném znění, zadávat zakázky podle tohoto zákona. Pouze je povinen postupovat v souladu s § 6, tj. respektovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Postup pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu bývá obvykle upraven ve vnitřních předpisech konkrétního zadavatele, podle kterých je zadavatel povinen postupovat. K Vašemu případu je obecně třeba říci, že zadavatel musí zvážit, zda skutečně potřebuje pouze ten konkrétní vzdělávací program a proč, např. analogický postup, jako je tomu u jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ – výhradní autorská práva, nebo případ upravený v § 23 odst. 7 ZVZ – dodatečné služby. Pokud zadavatel nemá důvod pro uplatnění jednacího řízení bez uveřejnění, je povinen postupovat standardním způsobem. Zákaz použití příznačných opatření v zadávacích podmínkách: Dle ustanovení § 44 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zásadně nelze v zadávacích podmínkách uvádět označení příznačná pro určitou právnickou nebo fyzickou osobu.Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Příznačná označení jsou v ustanovení § 44 odst. 9 definována jako „požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu“. Některé pojmy jsou blíže definovány ve zvláštních předpisech, například: patenty v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, užitné vzory v zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů nebo průmyslové vzory v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů , ve znění pozdějších předpisů. V případě sporu o to, zda jsou zadávací podmínky souladné s požadavkem dle § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách, by byl správnost svého postupu povinen prokázat zadavatel (nikoli dodavatel nebo orgán dohledu), neboť za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle ustanovení § 44 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zadavatel. Proto lze doporučit, aby zadavatel dříve než použije v zadávacích podmínkách příznačné označení z důvodu, že popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách není dostatečně přesný a srozumitelný, měl připravené písemné odůvodnění správnosti svého postupu.

Projekty na výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury je dle platné právní úpravy možno realizovat několika způsoby. Jedná se jednak o formu veřejné zakázky, dle zák. č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, koncese dle zák. č. 139/2006 Sb., zákona o koncensích smlouvách a koncesním řízení nebo existuje možnost založení vlastní provozní společnosti, kdy není třeba zahajovat výběrové řízení. Je tedy nutno zvážit, zda je třeba do vztahu zapojení soukromého sektoru a tedy zda danému vztahu přinese adekvátní hodnotu. Základní rozdíly mezi veřejnou zakázkou a koncesí: V případě veřejné zakázky bude platba za realizaci zakázky stanovena pevnou částkou, tzn. nebude závislá na výši zisku provozovatele a bude poskytnuta přímo zadavatelem. Odměna, či úplata tedy nespočívá v právu provozovatele poskytovat vlastní službu, ale je garantována zadavatelem. Odpovědnost a rizika tedy zůstávají na zadavateli. Koncese se oproti veřejné zakázce vyznačuje odlišným způsobem protiplnění, které spočívá v oprávnění koncesionáře k braní užitků z poskytování služeb či realizace konkrétního díla. Existuje i možnost části plnění poskytnutého zadavatelem v penězích. V praxi u vodohospodářských projektů se nejčastěji jedná o případy, kdy koncesionář přímo vybírá poplatky od koncových uživatelů, tedy vodné a stočné, kdy dochází k přenosu určitých ekonomických rizik spojených s jejich výběrem.

Dobrý den, k Vašemu dotazu bychom vám chtěli sdělit, že od 15.9.2010 není atestace elektronického nástroje podmínkou k jeho provozování. Pouze § 149 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen “ZVZ”), stanoví, že splnění požadavků na elektronické nástroje lze vždy prokázat certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě zvláštního právní předpisu, kterým je zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že prováděcí právní předpis (vyhláška) o elektronických nástrojích, která bude prováděcím právním předpisem zmíněným v § 149 odst. 8 a 9 ZVZ, je v současné době projednávána v Legislativní radě vlády, zatím neexistuje certifikační orgán, který by byl k této činnosti akreditován. V odůvodnění k návrhu vyhlášky se stanoví, že certifikát shody budou vydávat certifikační orgány, kterým bude k posuzování shody udělena akreditace Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. Jiným způsobem prokázání shody může být znalecký posudek. Součástí navrhované vyhlášky je příloha, kterou jsou specifikovány požadavky pro prokazování shody elektronických nástrojů s požadavky zákona o veřejných zakázkách. Tato příloha bude sloužit nejen jako podklad pro vytvoření certifikačních schémat při vydávání certifikátu shody, ale může být zadavatelem využita v případě, že zadavatel ve smyslu § 149 odst. 9 ZVZ prokazuje skutečnost, že elektronický nástroj splňuje požadavky stanovené zákonem a prováděcími právními předpisy jinak, než prostřednictvím certifikátu shody.

Dobrý den, veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou do 2 mil. Kč, bez DPH spadá do veřejných zakázek malého rozsahu. Podle § 18 odst. 3 ZVZ (ustanovení o výjimkách) není zadavatel v tomto případě povinen postupovat podle ZVZ, veřejný zadavatel je však povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V zájmu dodržení uvedených zásad je v praxi obvyklé na základě průzkumu trhu oslovit nejméně 3 dodavatele a vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku, viz také Metodika k zadávání veřejných zakázek, která je uveřejněná na http://www.portal-vz.cz/Metodiky—stanoviska. Současně je třeba přihlédnout k případným požadavkům nebo podmínkám na realizaci zadávacích řízení, které mohou doprovázet přidělení dotace (např. Metodický pokyn).

Účelem § 13 odst. 8 ZVZ je (v souladu s dřívější rozhodovací praxí ÚOHS) umožnit veřejnému zadavateli odchýlit se od obecné povinnosti sčítání obdobných, spolu souvisejících plnění v případech, kdy by jejich pořizování v rámci jedné veřejné zakázky bylo s ohledem na specifickou povahu předmětu plnění neracionální, neekonomické či jinak problematické. Důvodem může být např. skutečnost, že cena požadovaného plnění v čase kolísá (typicky se jedná o komodity s nízkou a velmi proměnlivou jednotkovou cenou) a jejich jednorázové vysoutěžení by bylo neekonomické. Jiným důvodem může být to, že zadavatel pořizuje plnění podle aktuálních potřeb a nákup většího množství by nemusel být racionální (potraviny, letenky) či je přímo problematický (čerpání PHM do služebních vozidel). Smyslem tohoto ustanovení tedy není vyjmout z obecné agregační povinnosti veškeré opakovaně nakupované komodity s proměnlivou jednotkovou cenou. Zadavatel musí v konkrétním případě sám zvážit (a v případě potřeby zdůvodnit), zda je pro něj ekonomičtější a racionálnější postupovat klasickým způsobem nebo využít možnosti podle § 13 odst. 8 ZVZ.

Vhodný druh zadávacího řízení určuje zadavatel na základě výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž předpokládaná hodnota se stanoví vždy již před zahájením zadávacího řízení a po celou dobu zadávacího řízení zůstává neměnná. Je pravděpodobné, že výsledná vysoutěžená cena veřejné zakázky se bude od přepdokládané hodnoty lišit a je dokonce možné, že překročí limit pro “vyšší kategorii” veřejných zakázek. tato skutečnost sama o sobě není v rozporu se ZVZ a nabídky, které takto přesahují předpokládanou hodnotu není třeba ze zadávacího řízení vyřazovat. Upozorňujeme však, že výše uvedené platí za předpokladu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena správně (tj. v souladu s § 13 a následujícími ZVZ) a nedošlo např. k jejímu účelovému snížení či nepovolenému rozdělení předmětu veřejné zakázky. Pokud by předpokládaná hodnota byla stanovena v rozporu se zákonem a v důsledku to ho by byl stanoven nesprávný druh řízení, šlo by zřejmě o důvod pro zrušení řízení na základě autoremedury dle § 111 odst. 6 ZVZ.

Jedním z principů, které je veřejný zadavatel povinen podle § 18 odst. 3 ZVZ dodržet, je princip transparentnosti. Naplnění tohoto principu vyžaduje mimo jiné, aby byly postupy zadavatele předvídatelné a v souladu s pravidly, které předem stanovil. Pokud tedy zadavatel upravil postupy zadávání veřejných zakázek malého rozsahu vnitřním předpisem, bylo by v rozporu s principem transparentnosti, pokud by zadavatel obcházel pravidla, která si sám stanovil, tím, že bude zakázky účelově rozdělovat. Na rozdíl od předchozího zákona č. 40/2004 Sb. nový ZVZ nevylučuje veřejné zakázky malého rozsahu ze své působnosti, pouze je vyjímá z povinnosti zadávat je v zadávacích řízeních podle ZVZ. I pro veřejné zakázky malého rozsahu tedy platí obecná ustanovení ZVZ, která se mimo jiné týkají stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a povinnosti jejich agregace. Zákaz účelového rozdělování veřejných zakázek podle § 13 odst. 3 ZVZ se sice výslovně vztahuje jen k limitům stanoveným ZVZ, avšak pokud je stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky v určité výši (např. 650 tis. Kč), bylo by v rozporu s výše zmíněným principem transparentnosti, kdyby zadavatel zakázku účelově rozdělil a zadal podle méně přísných pravidel, než by jinak odpovídalo jeho vnitřnímu předpisu.

Veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou do 2 mil. Kč, bez DPH spadá do veřejných zakázek malého rozsahu. Podle § 18 odst. 3 ZVZ (ustanovení o výjimkách) není zadavatel v tomto případě povinen postupovat podle ZVZ, veřejný zadavatel je však povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V zájmu dodržení uvedených zásad je v praxi obvyklé na základě průzkumu trhu oslovit nejméně 3 dodavatele a vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. To neznamená, že zadavatel nemůže i u VZMR zvolit postup obdobný § 98 ZVZ a rozdělit předmět VZ. Tzn. předpokládá se uvedení informace o rozdělení předmětu veřejné zakázky na části již ve výzvě o zahájení zadávacího řízení na VZMR, včetně informace, zda může dodavatel podat nabídku třeba jen na jednu část VZ. Stále se ovšem bude jednat o jedno zadávací řízení.

Z ustanovení § 18 odst. 3 ZVZ vyplývá, že při dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace není zadavatel povinen zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu ZVZ. Pokud tedy zadavatel využije této výjimky z působnosti zákona, není povinen zasílat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Pokud však veřejný zadavatel zahájí zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro podlimitní, příp. nadlimitní veřejné zakázky, tj. pokud zahájí zadávací řízení v režimu ZVZ, je dle § 26 odst. 5 ZVZ povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona a vztahuje se na něj tedy rovněž povinnost zaslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

Z ustanovení § 18 odst. 3 ZVZ vyplývá, že při dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace není zadavatel povinen zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu ZVZ. Pokud tedy zadavatel využije této výjimky z působnosti zákona, není povinen zasílat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Pokud však veřejný zadavatel zahájí zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro podlimitní, příp. nadlimitní veřejné zakázky, tj. pokud zahájí zadávací řízení v režimu ZVZ, je dle § 26 odst. 5 ZVZ povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona a vztahuje se na něj tedy rovněž povinnost zaslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v § 13 a násl. ZVZ ani právní teorie veřejných zakázek neumožňuje dělit předmět veřejné zakázky s ohledem na skutečnost, do jakých účetních období plnění spadá, pokud se podle ostatních pravidel pro agregaci plnění (zejména věcná souvislost plnění) jedná o jednu veřejnou zakázku. V takovém případě je tedy nutné stanovit předpokládanou hodnotu jako součet obou částí dodávek a plnění zadat jako jednu veřejnou zakázku.

ZVZ otázky fungování elektronických tržišť neřeší. V daném případě se (pokud jste veřejným zadavatelem) pohybujete v rovině veřejných zakázek malého rozsahu, pro něž § 18 odst. 3 ZVZ stanoví pouze povinnost dodržení tří základních zásad zákona, tj. transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Ze stejných principů je třeba vycházet rovněž, pokud jste zadavatelem sektorovým a jedná se o podlimitní veřejnou zakázku nebo veřejnou zakázku malého rozsahu. Je proto třeba se řídit provozním řádem daného elektronického tržiště (předpokládáme nicméně, že pravidla elektronických tržišť vyžadují elektronické podání nabídky).

Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není zákonem regulováno nad rámec povinnosti dodržení základních zásad stanovených v § 6 ZVZ, tedy transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Povinnost vracet nabídky v případě zrušení řízení z těchto zásad nelze vyvodit, bude proto rozhodující, co zadavatel uvedl ve vyhlášení řízení (výzvě k podání nabídek). Složitější je situace, pokud zadavatel ve vyhlášení či výzvě neuvedl v tomto směru nic. Zde ovšem můžeme vyjít analogicky z postupů při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. ZVZ povinnost vracet uchazečům nabídky v případě zrušení řízení neukládá, naopak, ukládá v § 155 ZVZ zadavateli, aby originály nabídek ve všech případech po dobu 5 let archivoval. Stejný postup lze proto zadavateli doporučit i při zadání veřejné zakázky malého rozsahu.

Skutečnost, že potencionální dodavatel je rovněž zadavatelem podle ZVZ, nemá žádný vliv na jeho postavení v zadávacím řízení, pokud nejsou splněny podmínky pro použití výjimky podle § 18 odst. 1 písm. k) ZVZ (které v daném případě splněny nejsou). Pro možnost přímého zadání veřejné zakázky bez zadávacího řízení je třeba splnit veškeré podmínky stanovené v § 18 odst. 1 písm. j) ZVZ. Jednou ze stanovených podmínek je podmínka výkonu převážné části své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele, který subjekt založil nebo zřídil. Tuto podmínku je však třeba vykládat ve světle příslušných rozhodnutí Evropského soudního dvora, zejména rozsudku C-340/04 Carbotermo, který byl vydán až po publikaci ZVZ ve Sbírce zákonů ČR a který proto není v textu ZVZ dosud zohledněn. Z tohoto rozsudku vyplývá, že subjekt musí vykonávat téměř veškerou svoji činnost ve prospěch veřejného zadavatele, přičemž jakákoliv jiná činnost musí mít pouze nahodilý a okrajový charakter. Pokud tedy společnost vykonává vedle činnosti pro předmětného zadavatele plánovitě ještě jinou činnost, je třeba na ni pohlížet jako na standardního soutěžitele, který se musí o veřejné zakázky ucházet v zadávacích řízeních.

Definice veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ je interpretačně poměrně obtížná. Proto je velmi těžké či dokonce nemožné vymezit nějaké jednoduché kritérium, které by bylo možné aplikovat pro rozhodnutí o tom, zda subjekt podmínky citovaného ustanovení splňuje či nikoliv. Každý případ je nutno posuzovat individuálně podle kritérií, které jsou uvedeny mimo jiné právě ve Vámi citované metodice, případně v přehledu judikatury Evropského soudního dvora, který je rovněž dostupný na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Obecně se však jedná o takové činnosti, nad kterými si veřejné orgány hodlají ponechat rozhodující vliv. Fakticky se většinou bude jednat o činnosti, které nejsou vykonávány v běžném tržním prostředí a primárně za účelem dosažení zisku, ale za účelem naplnění určitých potřeb, které má například obec pro své občany zajistit. Výše uvedené neznamená, že by se nemohlo jednat o činnosti, které vykonávají rovněž soukromé společnosti, nebo činnosti, které jsou ziskové, přestože to není jejich primárním cílem. Seznam veřejnoprávních subjektů, na který odkazujete, dosud pro ČR vytvořen nebyl. Jeho vytvoření však výše uvedené problémy nevyřeší zcela, neboť je svou povahou nevyčerpávající. Lze předpokládat, že seznam by se (na základě analogie se seznamy subjektů ze „starých“ členských zemí EU) spíše týkal právnických osob na úrovni ústředních orgánů a rozhodně by neobsahoval všechny zadavatele – jiné právnické osoby.

Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 ZVZ. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení vztahují na každou jednotlivou část, není-li v ZVZ výslovně stanoveno jinak. Jinými slovy lze říci, že zadavatel se chová k částem veřejné zakázky fakticky jako k samostatným zakázkám, včetně otázek vyřazování nabídek, podávání námitek či rušení zadávacího řízení. Výjimkou je v podstatě pouze výslovně zmíněné ustanovení § 13 odst. 4, podle kterého je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty sečíst předpokládané hodnoty všech částí. Další výjimkou může být rovněž posuzování kvalifikace, u kterého podle našeho názoru stačí společné prokázání pro všechny části, pokud jsou požadavky na kvalifikaci u všech částí shodné, případně společné prokázání společných předpokladů (zejména základní kvalifikační požadavky). Ve Vámi uváděném případě je tedy zadavatel povinen vyřadit nabídku a vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení pouze na tu část veřejné zakázky, které se vadná nabídka týkala. Zadavatel je samozřejmě povinen splnit ve vztahu k této části všechny zákonné povinnosti včetně oznámení této skutečnosti uchazeči podle § 76 odst. 6 ZVZ.

Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 ZVZ. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení vztahují na každou jednotlivou část, není-li v ZVZ výslovně stanoveno jinak. Jinými slovy lze říci, že zadavatel se chová k částem veřejné zakázky fakticky jako k samostatným zakázkám, včetně otázek vyřazování nabídek, podávání námitek či rušení zadávacího řízení. Výjimkou je v podstatě pouze výslovně zmíněné ustanovení § 13 odst. 4, podle kterého je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty sečíst předpokládané hodnoty všech částí. Další výjimkou může být rovněž posuzování kvalifikace, u kterého podle našeho názoru stačí společné prokázání pro všechny části, pokud jsou požadavky na kvalifikaci u všech částí shodné, případně společné prokázání společných předpokladů (zejména základní kvalifikační požadavky). Ve Vámi uváděném případě je tedy zadavatel povinen vyřadit nabídku a vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení pouze na tu část veřejné zakázky, které se vadná nabídka týkala. Zadavatel je samozřejmě povinen splnit ve vztahu k této části všechny zákonné povinnosti včetně oznámení této skutečnosti uchazeči podle § 76 odst. 6 ZVZ.

Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není zákonem regulováno nad rámec povinnosti dodržení základních zásad stanovených v § 6 ZVZ, tedy transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Povinnost vracet nabídky v případě zrušení řízení z těchto zásad nelze vyvodit, bude proto rozhodující, co zadavatel uvedl ve vyhlášení řízení (výzvě k podání nabídek). Složitější je situace, pokud zadavatel ve vyhlášení či výzvě neuvedl v tomto směru nic. Zde ovšem můžeme vyjít analogicky z postupů při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. ZVZ povinnost vracet uchazečům nabídky v případě zrušení řízení neukládá, naopak, ukládá v § 155 ZVZ zadavateli, aby originály nabídek ve všech případech po dobu 5 let archivoval. Stejný postup lze proto zadavateli doporučit i při zadání veřejné zakázky malého rozsahu.

Osobní působnost ZVZ, tedy okruh subjektů, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky v zadávacích řízeních podle ZVZ, je vymezen v § 2. Pokud nenaplňujete podmínky pro zařazení do žádné z vymezených kategorií, není možné tuto působnost rozšířit na základě požadavků žádného orgánu, tedy ani správce dotace. Z právního hlediska se tedy ani v tomto případě na Vás ZVZ nevztahuje. Z toho plyne rovněž to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by neměl pravomoc takové řízení přezkoumávat. Na druhou stranu je správce dotace oprávněn stanovit podmínky, za kterých musí být poskytnuté finanční prostředky vynaloženy. Je tedy oprávněn stanovit i podmínky pro zadávání „zakázek“, které budou z prostředků dotace hrazeny. Je na zvážení správce dotace, jakým způsobem tyto podmínky stanoví, může se jednat o stanovení vlastních pravidel (což považujeme za vhodnější) nebo o odkaz na ZVZ. Odkaz na ZVZ nelze vyloučit, nicméně tento způsob není příliš vhodný, neboť může způsobovat výkladové problémy, mj. v otázce, podle jakých pravidel má příjemce dotace postupovat (pro veřejného, dotovaného či sektorového zadavatele). Požadavek na postup podle ZVZ v případě subjektu, který není zadavatelem, by se však dal vykládat také tak, že je naprosto v souladu se ZVZ, pokud subjekt nebude zadávací řízení provádět, právě proto, že se na něj ZVZ nevztahuje. Z praktického hlediska nicméně doporučujeme (z důvodu vlastní bezpečnosti a neporušení pravidel pro získání dotace) podle ZVZ postupovat, avšak s vědomím, že se jedná jen o postup podle obdobných pravidel, jaká jsou stanovena v ZVZ. Pokud jste zahájili zadávací řízení tak, jako by se na Vás ZVZ vztahoval, jste povinni se s ohledem na zásadu transparentnosti (která se na Vás jako na příjemce dotace vztahuje bez ohledu na to, zda jste zadavatelem podle ZVZ či nikoliv) dokončit celé řízení podle ZVZ a dodržet veškerá jeho ustanovení. Pokud totiž řízení bylo vyhlášeno jako zadávací řízení podle ZVZ, mohli všichni uchazeči důvodně předpokládat, že budete podle všech ustanovení ZVZ postupovat. V jakýchkoliv pochybnostech Vám rovněž doporučujeme kontaktovat přímo správce dotace.

V daném případě se jedná veřejnou zakázku, která je smíšená z hlediska svého předmětu. Je ji proto třeba posoudit a zatřídit do jednoho z druhů z hlediska pravidel, která jsou stanovena v § 8 až 10 ZVZ. V daném případě je předmětem veřejné zakázky jednak pořízení oken (dodávka) a jednak jejich osazení (stavební práce podle přílohy č. 3 k ZVZ, třída 45.42). Teoreticky by se tedy mohlo jednat buď o stavební práce, k jejichž provedení jsou třeba dodávky (viz § 9 odst. 2 ZVZ), nebo dodávku, k jejímuž umístění a montáži je třeba provést určité stavební práce, které ovšem nejsou hlavním účelem veřejné zakázky (viz § 8 odst. 2 ZVZ; pozn.: pojem „služby“ v tomto ustanovení nelze (mimo jiné s ohledem na znění evropských zadávacích směrnic) ztotožňovat pouze s veřejnou zakázkou na služby, ale zahrnuje i stavební práce). Jak je tedy zřejmé, ZVZ neobsahuje žádné „automatické“ řešení, ale situaci je třeba posoudit z hlediska obou variant. Máme za to, že v daném případě je primárním účelem dodání nových oken a proto se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, přičemž související práce jsou pouze vedlejší činností (tj. kdyby nedošlo k dodávce oken, nebyly by prováděny ani tyto práce).

V souladu s § 13 odst. 1 ZVZ, který se uplatní i v případě veřejných zakázek malého rozsahu, je pro účely postupu v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle pravidel uvedených v § 13 až 16 ZVZ před zahájením zadávacího řízení. Z tohoto pohledu tedy není podstatné, že nabídková cena v podaných nabídkách překročila finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu. Rozhodující však je, zda zadavatel skutečně stanovil předpokládanou hodnotu správně (a je schopen tuto skutečnost případně obhájit i před ÚOHS). Pokud je tedy zadavatel přesvědčen, že předpokládaná hodnota byla stanovena správně, není povinen zadávací řízení rušit. V opačném případě doporučujeme zadávací řízení zrušit a zahájit znovu jako podlimitní veřejnou zakázku. Toto rozhodnutí a odpovědnost za ně je zcela na Vás jako zadavateli. Postup s vypuštěním části plnění nedoporučujeme, neboť by mohl být posouzen jako obcházení ZVZ s cílem vyhnout se aplikaci zadávacího řízení (totéž platí o opakovaném zadání této veřejné zakázky ve zmenšeném rozsahu). Bylo by totiž přinejmenším nejasné, proč zadavatel požadoval plnění, které může takto snadno vypustit. Pro úplnost upozorňujeme, že dodatečné zadání této části zakázky témuž dodavateli by bylo posouzeno jako nezákonné rozdělování veřejné zakázky, které je v rozporu s § 13 odst. 3 ZVZ.

Podle § 18 odst. 3 ZVZ není veřejný zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, je však povinen dodržet základní zásady zákona uvedené v § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Ohledně doporučeného postupu při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu plně odkazujeme na Metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu uveřejněnou na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz/iii-metodicky-navod-postupu-pro-zadavani-verejnych-zakazek-maleho-rozsahu).

Podle § 18 odst. 1 písm. g) ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky, jejichž předmětem je nabytí nebo nájem existujících nemovitostí, bytů a nebytových prostor, podle ZVZ. Uzavření či změna nájemní smlouvy týkající se nebytových prostor proto zadávacímu řízení nepodléhá. Obecně je ovšem z pohledu ZVZ lhostejné, zda změna určitého smluvního ujednání je provedena ve formě dodatku nebo novou smlouvou. Podstatné je posoudit, zda se jedná o takovou změnu či rozšíření smlouvy, které zadávacímu řízení podléhá, či nikoliv. Z tohoto hlediska je novou veřejnou zakázkou a zadávacímu řízení vždy podléhá rozšíření původního předmětu veřejné zakázky. U ostatních změn je třeba vždy posoudit, zda se jedná o změny podstatné (které nejsou bez nového zadávacího řízení možné) či změny nepodstatné. Podstatné změny jsou takové změny v zadávacích podmínkách (zejména v kvalifikačních předpokladech, předmětu veřejné zakázky nebo obchodních podmínkách), které by bývaly mohly mít vliv na okruh původních zájemců či uchazečů o veřejnou zakázku.

Podle § 13 odst. 1 ZVZ je předpokládaná hodnota (stanovená před začátkem zadávacího řízení podle pravidel stanovených zákonem) rozhodující pro postup zadavatele při zadání veřejné zakázky. ZVZ v žádném svém ustanovení nezakazuje uchazečům, aby podali nabídky, které překročí zadavatelem stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, natož aby umožňoval zadavateli takového uchazeče vyloučit ze zadávacího řízení. Pokud však nabídkové ceny přesáhnou finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky (zejména, pokud tento limit přesáhnou všechny nabídky nebo pokud ho přesáhne nabídka, která bude vybrána na základě kritéria ekonomické výhodnosti jako nejlepší), nabízí se otázka, zda zadavatel skutečně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky správně. Pokud je zadavatel přesvědčen (a připraven případně obhájit před ÚOHS), že předpokládanou hodnotu stanovil správně, není třeba zadávací řízení rušit. V opačném případě by zadavatel měl zadávací řízení zrušit s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (z důvodu porušení ZVZ, které není možné napravit autoremedurou podle § 111 odst. 6 ZVZ) a vyhlásit řízení znovu jako nadlimitní. Z Vašeho dotazu není zcela patrné, zda nemíří na situaci, kdy zadavatel omezil maximální výši nabídkové ceny v zadávacích podmínkách. Pro tento případ uvádíme následující. ZVZ sice takovou možnost neupravuje, ale zároveň nevylučuje. Pokud by zadavatel přípustnou výši nabídkové ceny omezil, musel by potom nabídku, která by tento limit překročila, vyřadit v rámci posouzení nabídek jako nepřijatelnou podle § 22 odst. 1 písm. b) ZVZ. Důrazně však nedoporučujeme stanovovat takový finanční limit ve výši odpovídající finančním limitům pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. Takový postup by totiž mohl být považován za důkaz toho, že zadavatel si je vědom, že nabídkové ceny zřejmě překročí tento limit a chce účelově zabránit klasifikaci veřejné zakázky jako nadlimitní.

Podle § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách není zadavatel v případě veřejných zakázek malého rozsahu povinen postupovat v režimu upraveném zákonem. Zákon tedy ponechává (za předpokladu dodržení základních zásad zadávacího řízení dle § 6 zákona) zcela na vůli zadavatele, jaký konkrétní postup pro výběr dodavatele zvolí. Mimo jiné je tedy možné i uzavření rámcové smlouvy s více uchazeči.

Principy uvedené v § 6 ZVZ je třeba brát jako jakési maximy, jejichž konkrétní naplnění bude vždy záležet na celé řadě okolností. V otázce elektronických tržišť je třeba spíše pohlížet na otázku tak, zda mají dodavatelé možnost za otevřených a nediskriminačních podmínek uzavřít smlouvu s provozovatelem elektronického tržiště. Pokud ano, k porušení zásady nediskriminace nedojde. Situace je obdobná uzavření rámcové smlouvy nebo zavedení dynamického nákupního systému, kdy bude možné dílčí zakázky také zadávat jen účastníkům rámcové smlouvy nebo dodavatelům přijatým do DNS. Pro úplnost dodáváme, že žádný z předchozích zákonů o veřejných zakázkách elektronická tržiště neupravoval.

Účelem § 13 odst. 8 ZVZ je (v souladu s dřívější rozhodovací praxí ÚOHS) umožnit veřejnému zadavateli odchýlit se od obecné povinnosti sčítání obdobných, spolu souvisejících plnění v případech, kdy by jejich pořizování v rámci jedné veřejné zakázky bylo s ohledem na specifickou povahu předmětu plnění neracionální, neekonomické či jinak problematické. Důvodem může být např. skutečnost, že cena požadovaného plnění v čase kolísá (typicky se jedná o komodity s nízkou a velmi proměnlivou jednotkovou cenou) a jejich jednorázové vysoutěžení by bylo neekonomické. Jiným důvodem může být to, že zadavatel pořizuje plnění podle aktuálních potřeb a nákup většího množství by nemusel být racionální (potraviny, letenky) či je přímo problematický (čerpání PHM do služebních vozidel). Smyslem tohoto ustanovení tedy není vyjmout z obecné agregační povinnosti veškeré opakovaně nakupované komodity s proměnlivou jednotkovou cenou. Zadavatel musí v konkrétním případě sám zvážit (a v případě potřeby zdůvodnit), zda je pro něj ekonomičtější a racionálnější postupovat klasickým způsobem nebo využít možnosti podle § 13 odst. 8 ZVZ. Pokud je však zadavatel schopen předem stanovit množství a druh komodit, které bude nakupovat, a nebrání-li tomu povaha nakupovaného plnění či jiné objektivní okolnosti, doporučujeme raději využít institutu rámcové smlouvy.

Ad 1) Účelem § 13 odst. 8 ZVZ je (v souladu s dřívější rozhodovací praxí ÚOHS) umožnit veřejnému zadavateli odchýlit se od obecné povinnosti sčítání obdobných, spolu souvisejících plnění v případech, kdy by jejich pořizování v rámci jedné veřejné zakázky bylo s ohledem na specifickou povahu předmětu plnění neracionální, neekonomické či jinak problematické. Důvodem může být např. skutečnost, že cena požadovaného plnění v čase kolísá (typicky se jedná o komodity s nízkou a velmi proměnlivou jednotkovou cenou) a jejich jednorázové vysoutěžení by bylo neekonomické. Jiným důvodem může být to, že zadavatel pořizuje plnění podle aktuálních potřeb a nákup většího množství by nemusel být racionální (potraviny, letenky) či je přímo problematický (čerpání PHM do služebních vozidel). Smyslem tohoto ustanovení tedy není vyjmout z obecné agregační povinnosti veškeré opakovaně nakupované komodity s proměnlivou jednotkovou cenou. Zadavatel musí v konkrétním případě sám zvážit (a v případě potřeby zdůvodnit), zda je pro něj ekonomičtější a racionálnější postupovat klasickým způsobem nebo využít možnosti podle § 13 odst. 8 ZVZ. V daném případě se spíše jedná o opakující se dodávky. Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky proto musí zadavatel vyjít v souladu s § 14 odst. 3 ZVZ z předpokládané hodnoty takových dodávek za dobu minimálně jednoho roku. Pokud však zadavatel hodlá v takovýchto nákupech pokračovat po delší dobu, lze takové dodávky zřejmě podřadit pod pojem smlouvy, jejíž trvání nelze přesně vymezit, a stanovit, jak správně uvádíte, její předpokládanou hodnotu podle § 14 odst. 1 písm. b) ZVZ jako součet předpokládaného plnění za 4 roky. V daném případě lze doporučit uzavření rámcové smlouvy, na jejímž základě bude zadavatel pořizovat dílčí plnění zjednodušeným způsobem. Jiný závěr by byl možný pouze v případě, kdy by se jednalo skutečně o nahodilé nepředvídatelné nákupy. Ty by pak bylo možné považovat za samostatné zakázky. Upozorňujeme však na skutečnost, že zadavatel je i v případě, že by se jednalo o veřejné zakázky malého rozsahu, povinen dodržet přinejmenším základní zásady zákona. Pokud by zadavatel zadával tyto veřejné zakázky malého rozsahu opakovaně stejnému dodavateli, bylo by to považováno za konkludentní přiznání toho, že se ve skutečnosti o jednu veřejnou zakázku jednalo. Ad 2) Přesnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou povinnosti dodržení základních zásad podle § 6 ZVZ nejsou stanoveny. Pro odpověď na danou otázku je třeba primárně vyjít z uvedeného vnitřního předpisu. Nicméně s ohledem na zásadu transparentnosti lze obecně odpovědět tak, že zadavatel by měl dodržet pravidla, která si sám stanovil. Pokud se tedy jedná (dle obecných pravidel ZVZ) o jednu veřejnou zakázku, neměl by ji zadavatel účelově rozdělovat.

Předpokladem zadání veřejné zakázky v souladu se ZVZ je dostatečně přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, na jehož základě mohou uchazeči předložit srovnatelné nabídky. Zadání veřejné zakázky bez dostatečné specifikace potřeb zadavatele tedy není možné (pokud nejsou dány specifické důvody, které by umožňovaly použití jednacího řízení bez uveřejnění nebo soutěžního dialogu). V dotazu je ovšem zřejmě myšlena situace, kdy zadavatel není schopen předem stanovit přesná množství, která bude poptávat, ani dobu, kdy poptávka vznikne. V takovém případě může být vhodné využít institutu rámcové smlouvy podle § 11 a § 89 a násl. ZVZ. Rámcovou smlouvu je možné uzavřít v tomto případě ve třech variantách, které se budou lišit tím, zda by byla rámcová smlouva uzavřena s jedním nebo více dodavateli a zda by byly všechny podmínky vymezeny již v rámcové smlouvy či nikoliv. V případě, že všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě zcela vymezeny, mohou dodavatelé při uzavírání jednotlivých dílčích smluv nabízet upravené hodnoty v rámci limitů stanovených rámcovou smlouvou. Pro stanovení nabídkové ceny může zadavatel využit určitý modelový výpočet, který bude vycházet z jednotkových cen např. za hodinu práce a jednotkových cen náhradních dílů (které budou buď představovat cenu, která bude účtována, nebo budou představovat horní limit ceny) a předpokládaného objemu za určitou dobu (např. 1 rok). Plnění na základě jednotlivých dílčích smluv by pak bylo účtováno na základě jednotkových cen a skutečného množství. Je tedy nutné vytvořit určitý model, který bude vyjadřovat pravděpodobné plnění. Samotné jednotkové ceny bez předpokládaného množství nelze hodnotit, neboť by docházelo ke sčítání nesourodých hodnot.

Odpověď na uvedenou otázku má obecnou platnost, týká se tedy jakýchkoliv zadávacích řízení, nejen zavádění DNS. ZVZ v § 69 odst. 3 zakazuje, aby jeden subjekt byl zároveň uchazečem a subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž zadávacím řízení. Stěžejní otázkou při aplikaci tohoto ustanovení je vymezení pojmu subdodavatele. Tato otázka vyvstává zejména v případě veřejných zakázek na dodávky, kdy uchazeč často není výrobcem dodávaného zboží. Mohou tak nastat situace, kdy se zadávacího řízení bude účastnit jak výrobce, tak uchazeči, kteří zboží od výrobce nakoupili. Při posouzení této otázky je třeba vzít v úvahu definici subdodavatele uvedenou v § 17 písm. i) zákona, která zahrnuje jak osoby, pomocí kterých má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, tak osoby, které poskytují zadavateli určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky. Spojení “… poskytují […] k plnění veřejné zakázky” je podle našeho názoru třeba vykládat tak, že se musí jednat o aktivní, adresné a vědomé poskytnutí subdodávky v souvislosti s konkrétní veřejnou zakázkou. Subdodavatelem tedy není například subjekt, který poskytuje uchazeči určité věci obecněji (např. na základě dlouhodobého pronájmu), ani subjekt, od kterého uchazeč nakoupil určité zboží, aniž by tomuto subjektu bylo známo, že zboží bude použito pro účely plnění určité veřejné zakázky. V tomto směru klade toto ustanovení zvýšené požadavky i na uchazeče, který musí správně posoudit, zda určitý vztah lze považovat za subdodávku ve smyslu zákona či nikoliv. Upozorňujeme však na skutečnost, že k dané otázce prozatím v ČR neexistuje relevantní rozhodovací praxe.

Odpověď na uvedenou otázku má obecnou platnost, týká se tedy jakýchkoliv zadávacích řízení, nejen zavádění DNS. ZVZ v § 69 odst. 3 zakazuje, aby jeden subjekt byl zároveň uchazečem a subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž zadávacím řízení. Stěžejní otázkou při aplikaci tohoto ustanovení je vymezení pojmu subdodavatele. Tato otázka vyvstává zejména v případě veřejných zakázek na dodávky, kdy uchazeč často není výrobcem dodávaného zboží. Mohou tak nastat situace, kdy se zadávacího řízení bude účastnit jak výrobce, tak uchazeči, kteří zboží od výrobce nakoupili. Při posouzení této otázky je třeba vzít v úvahu definici subdodavatele uvedenou v § 17 písm. i) zákona, která zahrnuje jak osoby, pomocí kterých má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, tak osoby, které poskytují zadavateli určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky. Spojení “… poskytují […] k plnění veřejné zakázky” je podle našeho názoru třeba vykládat tak, že se musí jednat o aktivní, adresné a vědomé poskytnutí subdodávky v souvislosti s konkrétní veřejnou zakázkou. Subdodavatelem tedy není například subjekt, který poskytuje uchazeči určité věci obecněji (např. na základě dlouhodobého pronájmu), ani subjekt, od kterého uchazeč nakoupil určité zboží, aniž by tomuto subjektu bylo známo, že zboží bude použito pro účely plnění určité veřejné zakázky. V tomto směru klade toto ustanovení zvýšené požadavky i na uchazeče, který musí správně posoudit, zda určitý vztah lze považovat za subdodávku ve smyslu zákona či nikoliv. Upozorňujeme však na skutečnost, že k dané otázce prozatím v ČR neexistuje relevantní rozhodovací praxe.

Z údaje o předpokládané hodnotě veřejné zakázky je zřejmé, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. S odkazem na ustanovení § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách není zadavatel takovou zakázku povinen zadávat podle tohoto zákona. Záleží tedy na zadavateli, jak bude postupovat. Je třeba ovšem upozornit na to, že veřejný zadavatel je i v takovém případě povinen dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V tomto směru lze v uvažovaném případě s ohledem na výši předpokládané hodnoty považovat oslovení několika prodejců, popř. opatření si několika nabídek a vybrání té nejvýhodnější za dostačující, za takové opatření přitom lze považovat i získání ceníků z Internetu. V otázce konkrétního postupu naplňujícího výše uvedené zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace odkazujeme na doporučený postup pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, který je obsažen v Metodice zadávání veřejných zakázek podle zákona 137/2006 Sb. (část III), uveřejněné na tomto Portálu.

Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je zadavatel dle § 13 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách povinen stanovit před zahájením zadávacího řízení. Výše předpokládané hodnoty je rozhodující pro určení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku nadlimitní či podlimitní (případně veřejnou zakázku malého rozsahu) a která ustanovení zákona se tedy budou na zadávací řízení vztahovat. Po zahájení zadávacího řízení se již výše předpokládané hodnoty nemění a zadavtel postupuje podle předem stanovených pravidel přesto, že se nabídkové ceny od předpokládané hodnoty budou lišit. To platí i v případě, že nabídkové ceny (včetně ceny vítězné nabídky) překročí limit, stanovený v § 12 zákona pro příslušnou “kategorii” veřejné zakázky – vždy však za předpokladu, že zadavatel při určování předpokládané hodnoty postupoval v souladu s pravidly uvedenými v § 13-16 zákona. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena v souladu se zákonem, není rozhodující, o kolik procent překročí výsledná nabídková cena příslušný limit, zadavatel není v takovém případě povinen zadávací řízení rušit.

Pro postup zadavatele v zadávacím řízení je rozhodující předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou musí zadavatel v souladu s § 13 odst. 1 ZVZ stanovit před zahájením zadávacího řízení. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena správně, není (alespoň teoreticky) postup v souladu s touto předpokládanou hodnotou (tj. v uvedeném případě bez jmenování komise věcně příslušným ministrem) v rozporu se zákonem, ani když všechny podané nabídky předpokládanou hodnotu překročily. Takové nabídky nejsou nepřijatelné a je možné je přijmout do zadávacího řízení. K otázce zrušení zadávacího řízení v obdobných případech odkazujeme na otázku “Jak postupovat v případě vysoké nabídkové ceny OŘ” ze dne 30.11.2006. Z praktického hlediska je však vhodné, aby zadavatel zkoumal, co je příčinou této odchylky (např. nesprávné stanovení předpokládané hodnoty nebo nezákonná dohoda uchazečů), a případně rozhodl o zrušení zadávacího řízení na základě § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ a následném vypsání řízení nového.

Pro postup zadavatele v zadávacím řízení je rozhodující předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou musí zadavatel v souladu s § 13 odst. 1 ZVZ stanovit před zahájením zadávacího řízení. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena správně, není (alespoň teoreticky) postup v souladu s touto předpokládanou hodnotou (tj. v uvedeném případě bez jmenování komise věcně příslušným ministrem) v rozporu se zákonem, ani když všechny podané nabídky předpokládanou hodnotu překročily. Takové nabídky nejsou nepřijatelné a je možné je přijmout do zadávacího řízení. K otázce zrušení zadávacího řízení v obdobných případech odkazujeme na otázku “Jak postupovat v případě vysoké nabídkové ceny OŘ” ze dne 30.11.2006. Z praktického hlediska je však vhodné, aby zadavatel zkoumal, co je příčinou této odchylky (např. nesprávné stanovení předpokládané hodnoty nebo nezákonná dohoda uchazečů), a případně rozhodl o zrušení zadávacího řízení na základě § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ a následném vypsání řízení nového.

Zadávání veřejné zakázky sdružením zadavatelů je upraveno v § 2 odst. 8 ZVZ. Toto ustanovení stanoví takovému sdružení povinnost uzavřít písemnou smlouvu, v níž si účastníci upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení. Uzavření více smluv na plnění veřejné zakázky je možné, pokud tento postup vyplývá ze smlouvy o sdružení a bude uveden rovněž v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

Nepodjatost členů hodnotící komise je i u veřejných zakázek malého rozsahu jedním z předpokladů pro to, aby byly dodrženy základní zásady zákona stanovené v § 6 ZVZ. Proto je podle našeho názoru možné, aby zadavatel rozhodl o novém hodnocení nabídek, pokud má podezření na podjatost u některého z členů hodnotící komise, i když členové hodnotící komise prohlášení o nepodjatosti nepodepisovali. Zadavateli však obecně nic nebrání (a lze doporučit), aby od členů hodnotící komise toto prohlášení požadoval.

Omezování počtu zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu náhodným výběrem losem je upraveno v § 61 odst. 4 ZVZ pro veřejné zadavatele a v § 66 odst. 4 ZVZ pro sektorové zadavatele. Přesný postup losování není v ZVZ stanoven. Zákon pouze požaduje, aby byly při losování dodrženy základní zásady zákona stanovené v § 6 (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Naplnění těchto principů ponechává na zadavateli. Jedinou zákonnou podmínkou je, že zadavatel musí připustit při losování účast zájemců, kterých se týká, a včas je o termínu losování informovat. Notář, který průběh losování osvědčí notářským zápisem, může být losování přítomen. Účast notáře nepochybně přispívá k dodržení základních zásad, proto ji lze doporučit, není však povinná.

Omezování počtu zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu náhodným výběrem losem je upraveno v § 61 odst. 4 ZVZ pro veřejné zadavatele a v § 66 odst. 4 ZVZ pro sektorové zadavatele. Přesný postup losování není v ZVZ stanoven. Zákon pouze požaduje, aby byly při losování dodrženy základní zásady zákona stanovené v § 6 (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Naplnění těchto principů ponechává na zadavateli. Jedinou zákonnou podmínkou je, že zadavatel musí připustit při losování účast zájemců, kterých se týká, a včas je o termínu losování informovat. Notář, který průběh losování osvědčí notářským zápisem, může být losování přítomen. Účast notáře nepochybně přispívá k dodržení základních zásad, proto ji lze doporučit, není však povinná.

V případě podle § 3 odst. 1 písm. a) ZVZ pořizuje plnění sám centrální zadavatel, který rovněž sám uzavírá s vybraným dodavatelem smlouvu. Teprve následně přeprodává části pořízeného plnění jednotlivým zadavatelům. Centrální zadavatel tedy např. nakoupí kancelářské potřeby ve velkém množství. ZVZ otázku financování veřejné zakázky neupravuje, avšak v tomto případě bude obvykle nákup hradit centrální zadavatel, který bude přeprodávat jiným zadavatelům plnění za cenu ne vyšší, než za kterou byla pořízena. V případě podle § 3 odst. 1 písm. b) ZVZ je centrální zadavatel v obdobné pozici jako osoba pověřená zadavatelskou činností. Centrální zadavatel tedy provádí místo zadavatele konkrétní zadávací řízení na konkrétní veřejnou zakázku (proto je možné takto zadávat i veřejné zakázky na stavební práce). Smlouvu s vybraným dodavatelem však již uzavře tento zadavatel, který rovněž bude realizaci veřejné zakázky hradit.

Přestože ZVZ užívá v § 8 odst. 2 termín “poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení do provozu…”, nelze tento termín podle našeho názoru vykládat (rovněž s ohledem na znění čl. 1 odst. 2 písm. c) druhého pododstavce směrnice 2004/18/ES) vykládat ve smyslu vymezení veřejných zakázek na služby. Tyto “služby” proto mohou (a zřejmě často budou) zahrnovat i stavební práce. Pokud tedy uváděné stavební práce bezprostředně souvisí s instalací pořizované dodávky, je možné je považovat za součást veřejné zakázky na dodávku. Pak by vzhledem ke znění ustanovení § 56 odst. 6 ZVZ bylo možné požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů z katalogu pro veřejné zakázky na stavební práce (otázkou ovšem je, zda a v jakém rozsahu je to vzhledem k marginálnímu významu těchto stavebních prací vhodné). Pokud by však stavební úpravy nesouvisely bezprostředně s instalací dodávky, jednalo by se o dvě samostatné veřejné zakázky, které by bylo třeba zadat samostatně.

Přestože ZVZ užívá v § 8 odst. 2 termín “poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení do provozu…”, nelze tento termín podle našeho názoru vykládat (rovněž s ohledem na znění čl. 1 odst. 2 písm. c) druhého pododstavce směrnice 2004/18/ES) vykládat ve smyslu vymezení veřejných zakázek na služby. Tyto “služby” proto mohou (a zřejmě často budou) zahrnovat i stavební práce. Pokud tedy uváděné stavební práce bezprostředně souvisí s instalací pořizované dodávky, je možné je považovat za součást veřejné zakázky na dodávku. Pak by vzhledem ke znění ustanovení § 56 odst. 6 ZVZ bylo možné požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů z katalogu pro veřejné zakázky na stavební práce (otázkou ovšem je, zda a v jakém rozsahu je to vzhledem k marginálnímu významu těchto stavebních prací vhodné). Pokud by však stavební úpravy nesouvisely bezprostředně s instalací dodávky, jednalo by se o dvě samostatné veřejné zakázky, které by bylo třeba zadat samostatně.

Způsob dodržení základních zásad zákona je při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) plně na zadavateli. Vedle adresného oslovení určitého počtu potencionálních dodavatelů je (zejména v případě VZMR s nižší hodnotou) rovněž přípustný výběr dodavatele na základě nabídek, které si zadavatel opatří jinak nebo je má již k dispozici (tedy např. ceníky na internetu). Tento postup uvádí rovněž doporučená metodika pro zadávání VZMR uveřejněná na Portále o veřejných zakázkách a koncesích. Zadavatel tedy může oslovit e-shopy na internetu, stejně jako zadat VZMR prostřednictvím některého z elektronických tržišť.

Sdružení zadavatelů podle § 2 odst. 8 ZVZ bude z povahy věci vždy sdružením bez právní subjektivity. Sdružení zadavatelů s právní subjektivitou v tomto případě nepřichází v úvahu, protože na sdružení s právní subjektivitou by bylo třeba aplikovat zcela nezávisle ustanovení § 2 ZVZ a určit, zda toto sdružení naplňuje či nenaplňuje definici zadavatele (např. tzv. jiné osoby podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ). ZVZ neřeší, na jakém smluvním základě sdružení zadavatelů vznikne (může se jednat např. o smlouvu o sdružení podle § 829 občanského zákoníku, stejně jako o smlouvu nepojmenovanou). Specifickým případem pak bude takové ujednání mezi organizačními složkami státu, které nemají vlastní právní subjektivitu. ZVZ považuje sdružení zadavatelů za jednoho zadavatele a ZVZ proto pro sdružení zadavatelů nestanoví žádné zvláštní podmínky. Obsahem smlouvy mezi sdruženými zadavateli proto musí být zejména určení způsobu jednání jménem účastníků sdružení, ale rovněž další otázky (např. způsob komunikace mezi jednotlivými účastníky sdružení, způsob rozhodování, úhrada nákladů souvisejících se zadávacím řízením, určení, kterému z účastníků budou podávány nabídky apod.). Obsahem dohody proto musí být i postup při vyhlašování zakázky a jednání vůči orgánu dohledu při případném přezkumném řízení. Lze doporučit, aby smlouva řešila i otázku uzavření smlouvy nebo smluv na základě zadávacího řízení. Využití společného zadávání veřejné zakázky lze doporučit tam, kde více zadavatelů směřuje k uzavření obdobného plnění. Zákon tak zadavatelům umožňuje zracionalizovat zadávací proces např. tak, že místo několika obdobných zadávacích řízení bude probíhat jen jedno, které provede jeden ze sdružených zadavatelů. Informace o serveruMinisterstvo pro místní rozvoj © 2003 – 2006 Všechna práva vyhrazena. | Mapa stránek | RSS Prohlášení

Povinnost dodržovat při zadávání veřejných zakázek zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení stanoví § 6 zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách. V případě veřejných zadavatelů se tato povinnost vztahuje i na zakázky malého rozsahu (§ 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Je pochopitelné, že postup zadavatele se bude v rámci veřejných zakázek malého rozsahu lišit podle předpokládané hodnoty zakázky – mechanismus pro výběr dodavatele u zakázky v hodnotě 15.000 Kč bude zřejmě jednodušší, než u zakázek řádově vyšších. Bude tedy postačovat, pokud zadavatel (pověřený zaměstnanec zadavatele) rozhodne o zadání veřejné zakázky např. na základě aktuální, veřejně přístupné cenové nabídky dostupných dodavatelů (tedy aniž by bylo nutné zpracovávat zadávací dokumentaci či provádět hodnocení několika předložených nabídek). Doporučujeme však i v tchto případech vést a uchovávat dokumentaci k veřejné zakázce, aby byla umožněna kontrola postupu při výběru dodavatele. V této souvislosti odkazujeme na “Metodiku zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek” uveřejněnou na Portálu o veřejných zakázkách, která v části III obsahuje doporučený postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

Popisované vlastnictví vodovodní a kanalizační infrastruktury zjevně souvisí s tzv. relevantními činnostmi podle § 4 odst. 1 písm. d) bod 1. (zjednodušeně poskytování vodovodu sloužící veřejné potřebě) a § 4 odst. 1 písm. e) bod 2. (zjednodušeně související odvádění odpadních vod). Příslušné sdružení obcí a měst je tedy v případech zadávání veřejné zakázky související s touto činností v souladu s § 2 odst. 7 zákona veřejným zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost. Podle tohoto ustanovení zákona bude takový veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost postupovat v případě veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s touto relevantní činností podle pravidel platných pro zadavatele sektorové, tj. podle pravidel jednodušších. Ostatní veřejné zakázky pak bude zadávat standardním způsobem, tj. podle přísnějších pravidel určených veřejným zadavatelům.

Výklad § 2 odst. 7 zákona je poměrně jednoznačný – pokud veřejný zadavatel vykonává sektorovou činnost a určitá veřejná zakázka je zadávána v souvislosti s vykonáváním této relevantní činnosti, postupuje tento veřejný zadavatel podle pravidel určených pro sektorové zadavatele. To znamená, že se na něj v tomto případě vztahují nejen limity veřejných zakázek, platné pro sektorové zadavatele, ale i veškerá ostatní ustanovení, kterých využívají sektoroví zadavatelé – namátkou uveďme např. pravidla požadavků na kvalifikaci, stanovení lhůt v zadávacím řízení nebo také pravidla pro uchovávání dokumentace. Upozorňujeme na to, že rozlišení toho, která ustanovení se vztahují na příslušný druh zadavatele, vyplývá z použitých výrazů: hovoří-li zákon o „zadavateli“, týká se příslušné ustanovení veřejných i sektorových zadavatelů, hovoří-li zákon o „sektorovém zadavateli“, týká se ustanovení pouze sektorových zadavatelů, v případě „veřejného zadavatele“ se týká jen veřejných zadavatelů. Pokud některá ustanovení použitelná pro sektorové zadavatele nelze v konkrétním případě veřejného zadavatele vykonávajícího relevantní činnost použít, neznamená to nutně právní rozpor, zvláště pokud se jedná o výjimky, které představují pouze potenciální situace, v nichž lze výjimku aplikovat. § 19 odst. 2 písm. a) stanoví mj., že sektoroví zadavatelé nepostupují podle zákona v případě zadávání nadlimitních veřejných zakázek, které se netýkají jejich relevantní činnosti. Pokud se ale jedná o veřejného zadavatele, právě v těchto případech pro něj platí pravidla zadávání pro veřejné zadavatele, tj. pravidla přísnější. § 2 odst. 7 stanoví, že veřejný zadavatel postupuje podle pravidel pro sektorové zadavatele pouze při zadávání veřejných zakázek souvisejících s relevantní činností. Toto pravidlo je pravidlem základním, které § 19 odst. 2 písm. a) ve vztahu k veřejným zadavatelům pouze doplňuje. Uvedená ustanovení proto nelze vykládat proti sobě, ale ve vzájemných souvislostech.

Ustanovení § 151 zákona o veřejných zakázkách upravuje zastupování zadavatele v zadávacím řízení, přičemž se může jednat jak o zastupování v celém řízení (s výjimkou úkonů uvedených v § 151 odst. 2), tak o zastoupení při jednotlivých úkonech zadavatele. Zástupcem může být libovolná právnická nebo fyzická osoba, pokud splňuje podmínku nepodjatosti a neúčastní se daného zadávacího řízení. Zástupce v tomto případě jedná vždy na účet zadavatele, na němž zůstává plná odpovědnost za dodržování zákona. § 3 zákona upravuje speciální případ zastoupení zadavatele v zadávacím řízení, kdy větší počet zadavatelů zadává veřejné zakázky prostřednictvím centrálního zadavatele, a to na základě písemné smlouvy, jedním ze způsobů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel. Odpovědnost za průběh zadávacího řízení v tomto případě ze zákona nese centrální zadavatel (§ 3 odst. 3 a 4 zákona).

Ustanovení § 151 zákona o veřejných zakázkách upravuje zastupování zadavatele v zadávacím řízení, přičemž se může jednat jak o zastupování v celém řízení (s výjimkou úkonů uvedených v § 151 odst. 2), tak o zastoupení při jednotlivých úkonech zadavatele. Zástupcem může být libovolná právnická nebo fyzická osoba, pokud splňuje podmínku nepodjatosti a neúčastní se daného zadávacího řízení. Zástupce v tomto případě jedná vždy na účet zadavatele, na němž zůstává plná odpovědnost za dodržování zákona. § 3 zákona upravuje speciální případ zastoupení zadavatele v zadávacím řízení, kdy větší počet zadavatelů zadává veřejné zakázky prostřednictvím centrálního zadavatele, a to na základě písemné smlouvy, jedním ze způsobů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel. Odpovědnost za průběh zadávacího řízení v tomto případě ze zákona nese centrální zadavatel (§ 3 odst. 3 a 4 zákona).

Ano. Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví nový zákon o veřejných zakázkách ani jeho prováděcí předpisy závaznou metodu hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti. Je ponecháno na zadavateli, zda použije obdobu bodové metody, která byla dříve zakotvena v § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb., nebo zda zvolí jinou vhodnou metodu hodnocení nabídek. Zvolená metoda však musí, kromě respektování základních zásad podle § 6 zákona, zohledňovat jednotlivá předem stanovená dílčí hodnoticí kritéria a jejich váhy. Upozorňujeme však na skutečnost, že metodu hodnocení nabídek nevolí hodnotící komise, ale musí ji předem stanovit zadavatel v zadávací dokumentaci (viz § 44 odst. 3 písm. f) zákona).

Výzvu k podávání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení není třeba uveřejňovat v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. V souladu s § 38 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách postačí, je-li tato výzva uveřejněna jiným vhodným způsobem – tj. tak, aby byla volně přístupná neomezenému počtu zájemců. Za takový způsob uveřejnění je možné považovat např. umístění výzvy na úřední desce či internetových stránkách zadavatele. Ustanovení § 38 odst. 2 zákona se však vztahuje pouze na výzvu k podávání nabídek. Oznámení o výsledcích zadávacího řízení je i u zjednodušeného podlimitního řízení třeba uveřejnit v souladu s obecným ustanovením § 83 odst. 1 v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Pro uveřejnění oznámení je zadavatel povinen použít formulář “Oznámení o zadání zakázky”. Vzor formuláře včetně metodických pokynů pro jeho vyplnění je k dispozici na internetové adrese http://www.isvzus.cz.

Zákon jakožto obecná norma nemůže precizně stanovit, kde jsou hranice veškerých jednotlivých zakázek – toto rozhodnutí je vždy na plné odpovědnosti zadavatele. Ten přitom musí vycházet především z § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který stanoví zákaz dělit předmět veřejné zakázky tak, aby se zadavatel vyhnul limitům určujícím přísnější postupy. Dalším důležitým ustanovením je § 13 odst. 8 zákona, který stanoví, že při stanovení předpokládané hodnoty (která se principiálně týká jednotlivé veřejné zakázky) je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Pro potřeby zadávání veřejných zakázek tedy musí zadavatel svou činnost rozdělit do jednotlivých logických celků, které jsou s těmito pravidly v souladu. Při určení, zda jednotlivé programové práce jsou samostatnými veřejnými zakázkami, nebo pouze částmi jedné veřejné zakázky, je tak třeba hledat výše uvedené souvislosti – např. zda takové různé práce jsou potřebné a předvídané z hlediska očekávané funkcionality určitého systému. Samotná skutečnost použití různých programovacích jazyků ještě nemusí znamenat, že taková programovací práce je logicky oddělitelná od jiné práce. Zde je potřeba upozornit na skutečnost, že veřejné zakázky lze zadávat po částech (tj. jako jednu veřejnou zakázku za dodržení zákazu dělení podle § 13 odst. 3 zákona, která je rozdělena na části podle svých logických komponent). Tudíž i v případě, že zadavatel určí předmět jedné veřejné zakázky šířeji, lze zadat plnění jednotlivých částí zvlášť (např. prací v různých programovacích jazycích), dodavatelé tedy mohou být různí, pokud to lépe vyhovuje potřebě zadavatele.

Smyslem § 151 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách je stanovit, že i v případě, kdy se zadavatel nechá při výkonu svých práv a povinností v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh zastoupit jinou osobou, leží odpovědnost za dodržování zákona plně na něm. Ustanovení § 3 zákona upravuje speciální případ, kdy jeden subjekt (centrální zadavatel), kterým může být pouze veřejný zadavatel, provádí centralizované zadávání pro jiné zadavatele nebo na jejich účet. V tomto případě, narozdíl od ostatních případů zastoupení v zadávacím řízení platí, že odpovědnost za dodržování zákona nese centrální zadavatel.

I veřejné zakázky malého rozsahu jsou veřejnými zakázkami ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., proto obecně platí, že při jejich zadávání je třeba z tohoto zákona vycházet. Na veřejné zakázky malého rozsahu se však vztahuje výjimka dle § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, podle níž “zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6.” “Zadáváním podle tohoto zákona” (tj. zákona o veřejných zakázkách) se přitom rozumí využití některého ze zadávacích řízení, která jsou zákonem o veřejných zakázkách upravena. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je tedy zadavatel oprávněn postupovat mimo zadávací řízení. Pro postup výběru dodavatele je vhodné používat jinou terminologii, než je “zadávání”. Zadavatel proto v případě veřejných zakázek malého rozsahu nemusí dodržovat ustanovení zákona o veřejných zakázkách, kterými je upraveno zadávací řízení. Není proto mj. povinen dodržovat ani ustanovení o uveřejňování v informačním systému.

I veřejné zakázky malého rozsahu jsou veřejnými zakázkami ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., proto obecně platí, že při jejich zadávání je třeba z tohoto zákona vycházet. Na veřejné zakázky malého rozsahu se však vztahuje výjimka dle § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, podle níž “zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6.” “Zadáváním podle tohoto zákona” (tj. zákona o veřejných zakázkách) se přitom rozumí využití některého ze zadávacích řízení, která jsou zákonem o veřejných zakázkách upravena. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je tedy zadavatel oprávněn postupovat mimo zadávací řízení. Pro postup výběru dodavatele je vhodné používat jinou terminologii, než je “zadávání”. Zadavatel proto v případě veřejných zakázek malého rozsahu nemusí dodržovat ustanovení zákona o veřejných zakázkách, kterými je upraveno zadávací řízení. Není proto mj. povinen dodržovat ani ustanovení o uveřejňování v informačním systému

Zákon pro uplatnění výjimky uvedené v § 18 odst. 1 písm. j) (tzv. in-house smlouvy) stanoví poměrně striktní podmínky, které mohou splnit pouze osoby, které jsou ve velmi úzkém vztahu k zadavateli. V podstatě se jedná o jeho vlastní organizační jednotky, které jsou z nejrůznějších praktických důvodů vyčleněny do formálně odlišných právnických osob. Jde tedy o situaci obdobnou případům, kdy si zadavatel plnění zajišťuje vlastními silami. Obecně je pak možné, aby subjekt, se kterým byla uzavřena smlouva na základě této výjimky, zadal realizaci zakázky subdodavateli. Ačkoliv nelze zcela vyloučit případy, kdy by tento subjekt nebyl povinen rovněž postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, ve velké většině případů se bude jednat o subjekty, které samy naplňuji definici zadavatele a musí proto i své subdodavatele vybírat v zadávacím řízení (ať už proto, že se jedná o (státní) příspěvkové organizace, nebo proto, že jde o obchodní společnosti, státní podniky nebo jiné subjekty, které splňují definici tzv. jiné osoby podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

Podle § 9 odst. 2 mohou být součástí veřejné zakázky na stavební práce rovněž dodávky nebo služby, které jsou nezbytné k jejímu provedení. Tato situace bude přicházet v úvahu velmi často právě u staveb s vysokým podílem dodávek a montáže technologického vybavení. Musí se však jednat o takové dodávky, které nelze od stavby oddělit bez porušení její funkce. V takovém případě je možné zahrnout do podlimitní veřejné zakázky na stavební práce dodávky, které by jinak byly samostatně nadlimitní veřejnou zakázkou. Nesmí se však jednat o případy, kdy lze technologické vybavení bez porušení funkce stavby odstranit (např. samostatná tovární hala a výrobní linka, kterou lze bez větších obtíží odtranit a nahradit jinou). V takovém případě by se jednalo o obcházení zákona (viz též § 16 odst. 2).

Podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) zákona obsahuje zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce kromě obecných náležitostí rovněž projektovou dokumentaci stavby (podle stavebního zákona) zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky. Zadávací dokumentaci je tedy zadavatel povinen připravit před zahájením zadávacího řízení veřejné zakázky, jejímž předmětem bude provedení dotčených stavebních prací. Z výše uvedeného vyplývá, že příprava projektu stavby nemůže být součástí veřejné zakázky na stavební práce a je proto samostatnou veřejnou zakázkou na služby. V uvedeném případě je tedy možné zhotovení projektu stavby zadat jako veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud jeho předpokládaná hodnota nedosáhne 2 mil. Kč bez DPH. Pro úplnost dodáváme, že jiná situace by byla, pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem by bylo jak zhotovení projektu, tak vlastní provedení stavebních prací (podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona). Tato možnost, která je využitelná zejména u technologických staveb, předpokládá, že vítězný uchazeč v rámci realizace veřejné zakázky vyhotoví nejprve projekt stavby a pak provede vlastní realizaci stavebních prací. V tomto případě je zhotovení projektu integrální součástí realizace veřejné zakázky a projektovou dokumentaci tak nelze připravit před zahájením zadávacího řízení. Proto se místo ustanovení § 44 odst. 4 zákona použije odstavec 5 téhož paragrafu, který vymezuje způsob, kterým bude veřejná zakázka specifikována (pomocí technických podmínek vyjádřených formou požadavků na výkon nebo funkci).

Podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) zákona obsahuje zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce kromě obecných náležitostí rovněž projektovou dokumentaci stavby (podle stavebního zákona) zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky. Zadávací dokumentaci je tedy zadavatel povinen připravit před zahájením zadávacího řízení veřejné zakázky, jejímž předmětem bude provedení dotčených stavebních prací. Z výše uvedeného vyplývá, že příprava projektu stavby nemůže být součástí veřejné zakázky na stavební práce a je proto samostatnou veřejnou zakázkou na služby. V uvedeném případě je tedy možné zhotovení projektu stavby zadat jako veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud jeho předpokládaná hodnota nedosáhne 2 mil. Kč bez DPH. Pro úplnost dodáváme, že jiná situace by byla, pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem by bylo jak zhotovení projektu, tak vlastní provedení stavebních prací (podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona). Tato možnost, která je využitelná zejména u technologických staveb, předpokládá, že vítězný uchazeč v rámci realizace veřejné zakázky vyhotoví nejprve projekt stavby a pak provede vlastní realizaci stavebních prací. V tomto případě je zhotovení projektu integrální součástí realizace veřejné zakázky a projektovou dokumentaci tak nelze připravit před zahájením zadávacího řízení. Proto se místo ustanovení § 44 odst. 4 zákona použije odstavec 5 téhož paragrafu, který vymezuje způsob, kterým bude veřejná zakázka specifikována (pomocí technických podmínek vyjádřených formou požadavků na výkon nebo funkci).

Ad 1) Šíře dotazu přesahuje účel i možnosti tohoto fóra, proto poskytujeme jen stručnější odpověď s důrazem na nastalé změny. Ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb. odpovídá obsahově vymezení sektorového zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2004 Sb. Formulační rozdíl (uplatňování dominantního vlivu vs. ovládání) je dán snahou o přesnější definici, proto nová definice v zákoně vychází z definice v evropské směrnici 2004/17/ES. Smyslem změny bylo pokrýt s jistotou situace, kdy v české právní teorii není shoda o tom, zda se pojem ovládání podle obchodního zákoníku vztahuje na všechny v úvahu připadající právnické osoby (jde zejména o státní podniky). Jako sektorový zadavatel může i nadále za určitých okolností postupovat zadavatel veřejný, což je v novém zákoně již výslovně stanoveno v § 2 odst. 7. V těchto případech však není za sektorového zadavatele označován, pouze postupuje podle “sektorových” ustanovení. Určité rozdíly nastaly ve vymezení činností v odvětvích, které zadavatele kvalifikují jako sektorového zadavatele (činnost v odvětcích podle § 3 zákona č. 40/2004 Sb. a tzv. relevantní činnost podle § 4 zákona č. 137/2006 Sb.). Z hlavních změn lze uvést vypuštění odvětví telekomunikací a naopak zařazení poštovních služeb. Došlo však i k dalším drobnějším změnám (např. provozování vs. poskytování nebo provozování dopravních sítí), jejichž podrobný rozbor však přesahuje účel této odpovědi. Rošířeny byly také specifické výjimky z působnosti zákona platné pro sektorové zadavatele (§ 5 zákona č. 40/2004 Sb. a § 19 a 20 zákona č. 137/2006 Sb.). Ad 2) Podle obou zákonů je poskytování nebo provozování veřejného vodovodu dostačující podmínkou k tomu, aby subjekt mohl být kvalifikován jako sektorový zadavatel. Poskytování nebo provozování kanalizace naproti tomu samo o sobě nestačí k tomu, aby se subjekt sektorovým zadavatelem stal (viz § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/2004 Sb. a § 4 odst. 1 písm. e) bod 2 zákona č. 137/2006 Sb.). Přestože to v zákoně ani evropských směrnicích není výslovně uvedeno, je podle převažujícího výkladu povinen veřejnou zakázku zadávat podle zákona i subjekt, který dosud sektorovým zadavatelem není, avšak předmětem veřejné zakázky bude právě zhotovení zařízení, které mu umožní relevantní činnost vykonávat. Například subjekt, který dosud nevyrábí elektrickou energii, bude podle tohoto výkladu povinen zadat podle zákona i zakázku na výstavbu první větrné elektrárny, nikoliv až následné zakázky. Tento výklad vychází ze smyslu zákona, neboť při opačném výkladu by z působnosti zákona byla vyjmuta nejvýznamnější část “sektorové” činnosti.

Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není zadavatel v souladu s § 18 odst. 3 povinen postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je tak ponecháno na zadavateli, jaká pravidla pro otevírání obálek určí (za předpokladu, že dodrží základní zásady zadávacího řízení dle § 6 zákona). Zadavatel se tedy může rozhodnout, zda bude uchazečům sdělovat údaje uvedené v § 71 odst. 8 zákona, případně jiné údaje, nebo zda upraví otevírání obálek zcela odchylně od postupu stanoveného zákonem.

Definice veřejné zakázky v zákoně č. 137/2006 Sb. neobsahuje na rozdíl od zákona č. 40/2004 Sb. omezení dolním finančním limitem. Veřejnou zakázkou je proto jakákoliv úplatná zakázka (smlouva) bez ohledu na výši předpokládané hodnoty. Veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 2 mil. Kč (u dodávek a služeb), resp. 6 mil. Kč (u stavebních prací) je tzv. „veřejnou zakázkou malého rozsahu“ (viz § 12 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb.). Z výše uvedeného vyplývá, že i veřejné zakázky malého rozsahu spadají do působnosti zákona, avšak vztahuje se na ně výjimka (§ 18 odst. 3 zákona), podle které zadavatel tyto zakázky nemusí zadávat podle zákona, tj. nemusí použít postupy zadávacího řízení stanovené zákonem o veřejných zakázkách. Platí pro ně však obecná ustanovení zákona, tj. např. pravidla týkající se určení předpokládané hodnoty. Veřejný zadavatel je v souladu s § 18 odst. 3 zákona povinen při uzavírání smluv na veřejné zakázky malého rozsahu dodržet základní zásady postupu zadavatele vymezené v § 6 zákona. Jde o zásadu transparentnosti, zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Je přitom ponecháno na veřejném zadavateli, jakým způsobem dodržení uvedených zásad zajistí; zákon o veřejných zakázkách ani jiný právní předpis pro tyto případy žádný konkrétní závazný postup nestanoví. Veřejným zadavatelům se při uzavírání smluv na veřejné zakázky malého rozsahu doporučuje zejména předem stanovit jednoznačná kritéria pro výběr dodavatelů, oslovit více potenciálních dodavatelů (nebo si přinejmenším opatřit několik nabídek) a uchovat alespoň stručnou dokumentaci o průběhu výběrového řízení. Je na uvážení zadavatele, zda se (zejména u veřejných zakázek malého rozsahu s vyšší hodnotou) rozhodne uveřejnit výzvu k podání nabídek např. na svých internetových stránkách. S ohledem na zásadu proporcionality je třeba vždy postupovat přiměřeně výši veřejné zakázky. U veřejných zakázek bagatelní hodnoty je přípustné i přímé zadání jednomu dodavateli. Jako vhodný postup lze doporučit, aby si veřejný zadavatel pro uzavírání smluv na veřejné zakázky malého rozsahu vytvořil interní metodiku.