ČÁST PÁTÁ – Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele (§110 – §124)

V případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti (§ 74) a část profesní způsobilosti (§ 77 odst. 1) vždy podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zákon). Vzhledem ke složitosti a povaze předmětu plnění je zadavatel oprávněn požadovat prokázání další profesní způsobilosti (§ 77 odst. 2), ekonomické (§ 78) nebo technické kvalifikace (§ 79).

Na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) Portál o veřejných zakázkách je možné naleznout následující volně dostupná metodická doporučení a postupy:

a) Metodiky procesní k zadávacím řízením k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim, odkazují na pravidla prokazování kvalifikace a je možné je uplatnit s ohledem na zvolený druh zadávacího řízení, zda se např. jedná o nadlimitní nebo podlimitní režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty;

b) Speciální metodika k zadávacím řízením, konkrétně Metodika – Výběr dodavatele k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-vyber-dodavatele.pdf, v části s názvem: Výzva vybranému dodavateli – na základě § 122 odst. 3 popisuje postup spojený s výběrem dodavatele nebo odeslání výzvy vybranému dodavateli.

Metodický pokyn k obsahovým náležitostem výzvy stanoví, že zadavatel není oprávněn obsah výzvy rozšiřovat o dokumenty, údaje nebo vzorky, jejichž předložení zákon nepožaduje, nebo jejichž předložení si nevyhradil dopředu v zadávacích podmínkách. Vybraný dodavatel je proto povinen předložit doklady o jeho kvalifikaci v originále nebo ověřené kopie vždy v souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.

Závěrem doplňujeme, že prokazuje-li se na základě konkrétního dokladu např. odborná způsobilost, jsou na uvedených internetových stránkách dostupné tzv. Odborné metodiky, k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/odborne-metodiky, které se věnují vždy konkrétní specifické oblasti prokazování kvalifikace vypracované ve spolupráci s profesními organizacemi.

Zadavatel v případě, který popisujete, neměl jinou možnost než vyhlásit nové zadávací řízení. Pokud nové zadávací řízení zveřejnil na svém profilu, byla dodržena podmínka dle ZZVZ, která nevyžaduje, aby opětovně obesílal všechny účastníky předchozího zadávacího řízení.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) umožňuje veřejné zakázky malého rozsahu (dále také „VZMR“) dle § 18 odst. 5 ZVZ za současného dodržení zásad dle § 6 ZVZ, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, zadávat mimo režim ZVZ. ZVZ mimo výše uvedený § 6 ZVZ a § 147a odst. 2 písm. c) ZVZ stanovící povinnost uveřejnit smlouvu s vítězným dodavatelem na profilu zadavatele v případě, že cena veřejné zakázky přesáhne 500 tis. Kč bez DPH, neobsahuje procesní úpravu zadávání VZMR. Záleží tedy vždy na zadavateli, jakým způsobem bude v konkrétní VZMR postupovat. Výjimkou jsou spolufinancované veřejné zakázky, kdy kromě výše uvedených povinností musí zadavatel taktéž dodržovat závazné postupy poskytovatele dotace.
Obecně lze uvést, že zadavatelem stanovené kvalifikační požadavky nesmí omezit hospodářskou soutěž a musí odpovídat objemu a složitosti předmětu veřejné zakázky, to platí jak pro nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky, tak i pro VZMR. I tak není vyloučeno, aby zadavatel v případě nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky stanovil souhrnnou hodnotu referenčních zakázek v násobcích předpokládané hodnoty. V takovém případě je nutno tento požadavek dle § 3 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky náležitě odůvodnit.
S ohledem na to, že zadavatel v případě zadávání VZMR může postupovat mimo režim ZVZ (ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele upravená v části 5. ZVZ se týká toliko nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek tj. zadávaných v režimu ZVZ), přichází v úvahu v případě podezření na nesprávnost postupu obrátit se písemně přímo na zadavatele se sdělením, v čem je spatřováno porušení zásad dle § 6 ZVZ, přičemž zadavatel by se měl právě za účelem dodržení těchto zásad s tímto sdělením nějak vypořádat. Lze se také obrátit na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nezakazuje, aby při dodržení všech zásad a postupů, jež pro daná zadávací řízení stanovuje, se nemohl vítězný uchazeč zadávacího řízení na vytvoření projektové dokumentace zúčastnit nového zadávacího řízení, jehož předmětem je realizace stavby, k níž projektovou dokumentaci vytvořil. Pokud tedy takový uchazeč splní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci a jeho nabídka bude vybrána jako nejvhodnější postupem dle § 81 ZVZ, není v rozporu se ZVZ ji tomuto uchazeči zadat.
Závěrem zdůrazňujeme, že zadavatel musí dodržet zásady uvedené v ZVZ a zároveň musí zajistit, že žádnému z uchazečů nevznikne neoprávněná výhoda v daném zadávacím řízení. V souvislosti se stavebním dozorem odkazujeme na ustanovení § 46d odst. 2 ZVZ, dle kterého „Zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená. To neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel.“

Dobrý den,
soutěž o návrh (dále jen „SON“) je postavena dle § 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) mimo kategorii postupů pro zadávání veřejných zakázek se samostatnou úpravou v části čtvrté ZVZ a není tak ani řazena mezi druhy zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 ZVZ.

Přistoupit ke zrušení probíhající SON je zadavatel oprávněn podle samostatné úpravy § 108 ZVZ, ale pouze pokud si to vyhradil soutěžními podmínkami a stanovil-li způsob odškodnění všech účastníků soutěže. Úprava SON však neodkazuje na podpůrné použití § 84 ZVZ. Ukončení SON prostřednictvím jejího zrušení není ZVZ preferováno, a proto je třeba oprávnění zadavatele zrušit SON vykládat zužujícím způsobem. Lze tedy konstatovat, že zadavatel obecně není oprávněn zrušit SON postupem podle § 84 ZVZ.

Zároveň je třeba doplnit důležitou výjimku z tohoto pravidla, kdy je zadavatel oprávněn zrušit SON z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. a) nebo b) ZVZ, pokud si nevyhradil oprávnění v souladu s § 108 ZVZ (a zároveň uplatněnému důvodu zrušení odpovídá skutkový stav).

Oprávnění zadavatele dovozujeme ze systematického výkladu ZVZ, konkrétně je třeba najít vyvážený výklad ZVZ ve vztahu k povinnosti zadavatele odeslat dle § 107 odst. 3 ZVZ k uveřejnění výsledek SON. Tuto zákonnou povinnost nelze splnit, pokud zadavatel neuvede do povinně používaného formuláře F13 „Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon“ identifikační údaje účastníka soutěže, který podal nejvhodnější návrh. Zákonná povinnost zaniká, pouze pokud zadavatel SON zruší.

Z tohoto důvodu je nutné umožnit zadavateli legálně zrušit SON, pokud ve stanovené lhůtě neobdržel žádný soutěžní návrh, nebo vyloučil všechny účastníky soutěže. Opačný výklad ZVZ by zadavateli ukládal zákonnou povinnost odeslat k uveřejnění výsledek SON, jež by ovšem nemohl z objektivních důvodů splnit.

Dobrý den,
při zadávání veřejné zakázky na stavební práce je pro zadavatele závazný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a prováděcí vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen Vyhláška).
Dle § 44 odst. 4 ZVZ musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce mj. obsahovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném Vyhláškou. Příslušnou dokumentací je v souladu s § 3 Vyhlášky projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Výkazem výměr je podle Vyhlášky popis postupu výpočtu celkového množství stavebních prací, dodávek nebo služeb, případně s uvedením odkazu na výkresovou nebo textovou část dokumentace tak, aby byla umožněna kontrola postupu výpočtu a tím i celkové výměry položky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle § 44 odst. 1 ZVZ zadavatel.
Ustanovení § 6 odst. 1 ZVZ stanovuje, že zadavatel je povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro naplnění těchto zásad je tedy nezbytné dbát na to, aby zadávací dokumentace byla dostatečně konkrétní a určitá, aby uchazeči mohli zpracovat své nabídky a aby tyto nabídky byly vzájemně porovnatelné a tedy vyhodnotitelné. V opačném případě by se zadavatel dostal do situace, kdy by měl neřešitelné problémy s obhájením svého postupu vzhledem k obsahu shora citovaného ustanovení § 6 ZVZ.
Dále bychom chtěli odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), který ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S418/2011/VZ-19206/2011/510/MOn ze dne 21.12.2011 došel v souvislosti se zadávací dokumentací k následujícímu závěru:
„Zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, proto zákon ukládá zadavateli vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Význam preciznosti zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě mají podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených hodnotících kritérií.“
„Zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby jakýkoliv potencionální dodavatel si po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky, příp. jaké jsou parametry požadovaného plnění. Zadávací dokumentace rovněž musí vyloučit možnost dvojího výkladu technických podmínek a požadavků zadavatele.“
S ohledem na shora uvedené musí tedy zadávací dokumentace na stavební práce dle § 3 Vyhlášky obsahovat mj. podrobný soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen soupis prací), který musí obsahovat položky veškerých stavebních nebo montážních prací, dodávek materiálů a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního nebo inženýrského objektu.
Závěrem můžeme tedy shrnout, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci vymezit kompletní soupis prací s výkazem výměr, jejichž prostřednictvím má být splněn předmět veřejné zakázky, přičemž nelze umožnit jeho případné rozšiřování.
V případě, že se domníváte, že zadavatel porušil zákon a Vám tím hrozí nebo vznikla újma na Vašich právech, můžete podat v souladu s § 110 a násl. ZVZ zdůvodněné námitky, které lze podat proti všem úkonům zadavatele. Tyto námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů) ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona tímto úkonem zadavatele dozví. Pokud zadavatel podaným námitkám nevyhoví ve smyslu § 111 odst. 1 ZVZ, může stěžovatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dle § 114 odst. 4 ZVZ.

Dobrý den,
podle ustanovení § 82 odst. (1) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud nebyly námitky ve stanovené době podány, uzavře zadavatel podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tato lhůta je pro zadavatele pouze pořádková. Souvisí především s ustanovením § 82 odst. (4) ZVZ, který stanoví povinnost vybraného uchazeče poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v této lhůtě (podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ).

Důvody pro pozdější uzavření smlouvy mohou vyvstat jak na straně zadavatele, tak i na straně dodavatele, ovšem pokud důvody pro pozdější uzavření smlouvy vyvstaly na straně zadavatele, nejsou s nedodržením lhůty podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ spojovány žádné sankce pro zadavatele.

Závěrem uvádíme, že pozdějším uzavřením smlouvy nesmí být obcházen ZVZ, tzn., že nesmí dojít k situaci, kdy pozdější uzavření smlouvy bude mít za následek faktickou změnu termínu plnění, resp. jeho faktické prodloužení.

Dobrý den,
zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval mimo jiné, aby předmětný výrobek měl výdrž minimálně 240 minut. Zároveň požadoval, aby dodavatelé doložili k výrobku CE certifikát, který osvědčuje vlastnosti výrobku. Hodnotící komise vybrala jako nejvhodnější nabídku uchazeče, který nabízí výrobek, který dle ČSN i CE certifikátu garantuje výdrž výrazně nižší (konkrétně 168 minut). Dle manuálu k výroku, který byl součástí nabídky předmětného dodavatele, však výrobek může vydržet až 240 minut. Zřejmě na základě této informace nebyla nabídka uchazeče vyřazena ze zadávacího řízení. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil technické podmínky, tedy vymezil charakteristiku a požadavky na dodávky stanové objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění a odkázal se na ČSN, případně na jiné dokumenty uvedené v § 46 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a některá z nabídek tyto požadavky nesplnila, měla by být taková nabídka vyřazena ze zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel odkazem na ČSN specifikoval předmět a stanovil, že požadovaný výrobek má splňovat minimálně takové parametry, které předmětná ČSN stanovuje a pokud tato skutečnost měla být osvědčena pro účely podání nabídky CE certifikátem a zároveň se nejednalo o diskriminační či neodůvodněný požadavek, postupovala hodnotící komise zřejmě nesprávně, když nabídku nesplňující tyto požadavky nevyřadila ze zadávacího řízení. Pokud totiž hodnotící komise nevyřadila nabídku, která nesplňuje objektivně stanovené technické požadavky, porušila zásadu rovného přístupu a ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ. Pokud však v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že zadavatel požaduje výrobek, který vydrží 240 minut a dále tento svůj požadavek nespecifikoval, mohl podat nabídku i dodavatel, který nabídl výrobek splňující požadavek výdrže 240 minut, přestože tato skutečnost nebyla osvědčena CE certifikátem, ale jiným objektivním způsobem. V daném případě je tedy stěžejní, jak byl požadavek zadavatele na vlastnosti výrobku uveden v zadávacích podmínkách. Na základě poskytnutých informací není možné učinit jednoznačný závěr o tom, zda zadavatel postupoval správně či nikoliv. Ministerstvu pro místní rozvoj ostatně ani nepřísluší posuzovat individuální případy postupu v zadávacím řízení, závazná stanoviska může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně nezávislý soud.

Dobrý den,

Dobrý den,

obecně platí, že zadavatel je v zadávacích podmínkách oprávněn klást pouze takové požadavky na zpracování nabídky, které mají oporu v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Tyto zákonné požadavky je třeba nahlížet jako výjimku z pravidla, a proto je vykládat zužujícím způsobem.

Mnozí zadavatelé často tíhnou k mylnému výkladu Zákona, když za obecné oprávnění stanovovat formální požadavky na zpracování nabídky považují ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) Zákona požadující, aby nabídka byla zpracována v souladu s podmínkami a požadavky na zpracování nabídky. Zde však má zákonodárce na mysli požadavky na věcný obsah nabídky, a proto ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) Zákona zadavatele k určení elektronické podoby některých příloh nabídky neopravňuje.

Oprávnění požadovat předložení přílohy nabídky v elektronické podobě nezakládá ani ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) Zákona, neboť zadavatel je oprávněn požadovat předložení nabídky v elektronické podobě jako celku a pouze pokud je podávána prostřednictvím elektronického nástroje. Ostatně účelem ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) Zákona bylo vytvořit legislativní předpoklad pro využívání elektronických nástrojů, nikoli zatěžovat dodavatele nadměrnými formálními požadavky.

Lze tedy uzavřít, že požadavek zadavatele, aby jedna z příloh nabídky byla předložena v elektronické podobě, nemá oporu v Zákoně a je třeba jej vykládat pouze jako doporučující. K dotazu, zda má vliv na závaznost určitého požadavku jeho umístění v rámci zadávacích podmínek, uvádíme, že obecně to není rozhodné; rozhodné je, aby byl požadavek stanoven jednoznačně. V konkrétním případě by však bylo možné závaznost zpochybnit z celkového kontextu ustanovení (kapitoly, článku) zadávacích podmínek. Typicky se může jednat například jednat o slovo „doporučující“ v nadpisu předmětného ustanovení, uvození slovy „zadavatel doporučuje“.

Dobrý den,
předpokládáme, že ve Vašem dotazu zmiňujete veřejnou zakázku zadávanou dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), kde zadavatel využil elektronickou aukci jako prostředek pro hodnocení nabídek v souladu s ust. § 96 ZVZ.
Pokud hovoříme o hodnotících kritériích obecně, musí tato být (nejen) při využití elektronické aukce stanovena také podle ust. § 6 a ust. § 96 odst. 4 ZVZ již v zadávacích podmínkách. V textu dotazu uvádíte, že v zadávací dokumentaci jste deklarovali toto hodnocení: „cena“ – 85 %, „délka záruky“ – 15 %. Délku záruky jste omezili od 36 do 72 měsíců. Při výpočtu bodů u záruky byl použit klasický výpočet: body = nabídka uchazeče / nejlepší nabídka * stanovená váha kritéria. Dále uvádíte, že jeden z uchazečů podal námitky proti hodnocení kritéria „délka záruky“.
V prvé řadě se zadavatel musí zabývat oprávněností podaných námitek. Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel v souladu s ust. § 110 odst. 3 ZVZ doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Teprve pokud stěžovatel podal námitky v uvedené zákonné lhůtě a současně v řádné formě dle ust. § 110 odst. 7 ZVZ, zadavatel přezkoumává věcný obsah námitek samých, což ve Vašem případě znamená přezkoumání bodového hodnocení ve vztahu mezi zadávacími podmínkami zadavatele a podanými nabídkami uchazečů.
Protože z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, zda zadavatel uvedl v zadávacích podmínkách, že bude hodnotit jako dílčí hodnotící kritérium „celkovou nabídnutou dobu záruky“, nebo „dobu záruky nad 36 měsíců“, mohly ve Vašem případě nastat dvě situace:
A/ Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že bude hodnotit „celkovou nabídnutou dobu záruky“ a jeden z uchazečů nabídl dobu záruky v délce 36 měsíců. Pak platí, že je zadavatel povinen nebo oprávněn zrušit zadávací řízení výlučně v případech taxativně vymezených v ustanovení § 84 ZVZ. S ohledem na Vámi poskytnuté informace se jeví, že v dotčeném případě bylo hodnocení nastaveno v souladu se zásadou transparentnosti a provedeno řádně dle nastavených zadávacích podmínek, zadavatel tedy, dle našeho názoru, nemá zákonný důvod pro zrušení a následnému opakování veřejné zakázky ve vztahu k nastavení hodnotících kritérií. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel by měl námitky stěžovatele zamítnout v souladu s ust. § 111 odst. 2 ZVZ a dále pokračovat v předmětném zadávacím řízení, protože body byly uchazeči přiděleny v souladu se zadávacími podmínkami.
B/ Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že bude hodnotit „dobu záruky nad 36 měsíců“ a jeden z uchazečů nabídl dobu záruky v délce 36 měsíců. V tomto případě se námitky podané stěžovatelem jeví jako oprávněné a nabídka uchazeče s uvedenou dobou záruky 36 měsíců, měla obdržet za dílčí hodnotící kritérium „doba záruky“ nula bodů.
Protože nabídky jsou v elektronické aukci hodnoceny automaticky systémem a pořadí nabídek je stanovováno průběžně v reálném čase, a to na základě zadavatelem stanovených hodnotících kritérií, která byla vyhlášena při zahájení zadávacího řízení, je vysoce pravděpodobné, že e-aukce neproběhla v souladu se zadávacími podmínkami.
Zadavatel dle ust. § 44 odst. 1 ZVZ odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, ve kterých v tomto případě zadavatel stanovil i způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „doba záruky“. Zadávací podmínky v zadávacím řízení jsou závazné jak pro uchazeče, tak i pro zadavatele samotného, což koresponduje mimo jiné i se základními zásadami zadávacího řízení, uvedenými v ust. § 6 odst. 1 ZVZ (zejména zásadou transparentnosti). Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme, v souladu s ust. § 111 odst. 6 ZVZ, opatření k jeho nápravě, což v uvedeném případě znamená vyhlásit novou e-aukci, která bude v souladu se ZVZ i se zadávacími podmínkami.

Dobrý den,

ve Vašem dotazu se ptáte na zrušení aukce zadavatelem bez udání důvodu a následně na to, jak postupovat ve specifické situaci, ke které došlo při třetím vyhlášení zmíněné aukce. S ohledem na Vámi uvedené informace předpokládáme, že šlo elektronickou aukci podle ust. § 17 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a  naše odpověď je koncipována s ohledem na tuto predikci.

Elektronickou aukcí se dle ust. § 17 písm. c) ZVZ rozumí proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. Z uvedeného vyplývá, že elektronická aukce je úkonem zadavatele v zadávacím řízení, a proto lze proti jejímu průběhu podat písemné námitky v souladu s ust. § 110 ZVZ, platí však, že stěžovatel musí doručit námitky zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení ZVZ úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy v předmětném zadávacím řízení. Soudíme, že nyní k dispozici tento opravný prostředek již nemáte, protože lhůta dle ust. § 110 odst. 2 již marně uplynula. V opačném případě Vám doporučujeme námitky zadavateli doručit.

Důvodem pro podání námitek může být i netransparentní postup zadavatele. Pokud zadavatel zrušil dvě předcházející elektronické aukce, které dle popisu tazatele probíhaly transparentně a v souladu s pravidly stanovenými zadávacími podmínkami a výzvou k podání nových aukčních hodnot do elektronické aukce podle § 97 odst. 2 ZVZ (dále jen „Výzva“), aniž by byl zřejmý důvod tohoto rozhodnutí, mohl se dopustit netransparentního jednání, pokud lze důvodně pochybovat o skutečných důvodech, které zadavatele k takovému jednání vedly.

Pokud přejdeme k druhému Vašemu dotazu, za průběh elektronické aukce je zadavatel odpovědný, tudíž i v tomto případě lze podat námitky ve smyslu ust. § 110 ZVZ, jak bylo výše popsáno.

Dle dostupných informací dodavatel práva podat námitky využil, nicméně zadavatel podaným námitkám nevyhověl. Dodavatel je proto oprávněn Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) podat v souladu s § 114 ZVZ návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele (dále jen „Návrh“), pokud nadále trvá na tom, že v průběhu zadávacího řízení došlo k porušení ZVZ, přičemž Návrh musí být doručen ÚOHS a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

Při posouzení zákonnosti postupu zadavatele v popisovaném zadávacím řízení je rozhodující, zda:

byla dodržena ustanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky upravující průběh elektronické aukce a pravidla dle Výzvy;
použitý elektronický nástroj splňoval požadavky dle ZVZ;
zadavatel nepostupoval v zadávacím řízení v rozporu se zásadou transparentnosti.

K postupu zadavatele dle zadávacích podmínek
Povinnou součástí ustanovení zadávacích podmínek, která popisují průběh elektronické aukce, jsou dle § 96 odst. 4 písm. b) a e) ZVZ omezení týkající se nových aukčních hodnot. Zadavatel má dále povinnost stanovit v souladu s § 97 ZVZ podrobnou specifikaci a závazná pravidla každé realizované elektronické aukce ve Výzvě. Průběh elektronické aukce se tak může skládat z jednotlivých časových období neboli aukčních kol dle § 97 odst. 6 Zákona, o jejichž délce a dalších souvisejících podrobnostech, týkajících se například i stanovených skutečností vedoucích k ukončení elektronické aukce podle § 97 odst. 9 Zákona, je zadavatel povinen informovat dodavatele ve Výzvě.

Dodavatel je tedy oprávněn podat novou aukční hodnotu, pouze pokud dodrží pravidla stanovená v zadávacích podmínkách a ve Výzvě. Pokud však tato pravidla dodrží, je naopak zadavatel povinen zohlednit obdrženou aukční hodnotu. Jestliže dodavatel podal aukční hodnotu, kterou byl zadavatel povinen zohlednit, avšak neučinil tak, pak byl průběh elektronické aukce nezákonný, přičemž mohl být významně ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky.

Soulad použitého elektronického nástroje se ZVZ

Elektronická aukce rovněž musí naplňovat zákonné požadavky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky jejich prostřednictvím, mezi něž se řadí i příjem a hodnocení nabídek v průběhu elektronické aukce. Vznesení této otázky v rámci námitek či Návrhu může být pro dodavatele praktické v případě, kdy je složité prokázat, že zadavatel neoprávněně nezohlednil dodavatelem podanou aukční hodnotu.

Zadavatel je povinen zajistit, aby použitý elektronický nástroj naplňoval zákonné požadavky na jeho provoz v době trvání aukce. Zadavatel je vždy oprávněn prokázat splnění požadavků předložením platného certifikátu shody, vydaného v souladu s prováděcím předpisem k § 149 ZVZ, kterým je vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. K certifikátu shody by nebylo však možné přihlížet, pokud by se prokazatelně vztahoval na jinou verzi elektronického nástroje, než byla použita. V případě kdy nelze doložit k použitému elektronickému nástroji platný certifikát shody, popřípadě elektronický nástroj certifikován nebyl, je zadavatel povinen prokázat soulad se ZVZ jiným způsobem.

V situaci, kdy se měl použitý elektronický nástroj v průběhu elektronické aukce chovat nestandardně, lze mít důvodné pochybnosti o tom, zda naplňoval zákonné požadavky. Dovolujeme si však upozornit, že pokud dodavatel tento argument přímo nezmínil v podaných námitkách proti průběhu elektronické aukce, může být sporné, nakolik má ÚHOS k této otázce uplatněné teprve v rámci Návrhu přihlížet.

Dobrý den,
v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku před jejím uzavřením nelze oproti znění jejího závazného návrhu v zadávacích podmínkách zásadně činit žádné změny.
Výjimkou jsou jen změny technického charakteru jako například změny některých kontaktních údajů, změna záhlaví smlouvy z hlediska toho, kdo bude smlouvu za jednotlivé strany podepisovat, nebo, učinil-li zadavatel součástí zadávací dokumentace vlastní návrh smlouvy, změny související s tím, že byla podaná společná nabídka     a smlouvu tak může podepisovat na straně vybraného uchazeče     i více dodavatelů.
Pro posouzení otázky, zda lze nahradit odkaz na obchodní zákoník odkazem na občanský zákoník, je klíčové, zda změna zákonného režimu bude mít faktický dopad na práva a povinnosti smluvních stran.
Avšak posouzení této otázky s sebou přináší značné riziko pochybení zadavatele. Spornou se jeví již samotná otázka, zda lze k odkazu na obchodní zákoník, který byl uveden v zadávacích podmínkách, vůbec přihlížet.
Pokud ano, je s ohledem na rozsah obou zákonných norem velmi náročné posoudit, jak dalekosáhlé budou důsledky, které změna zákonného režimu smlouvy na veřejnou zakázku přináší. Zadavatel by totiž měl posoudit rozdíly mezi všemi dispozitivními ustanoveními obou zákoníků, jež mohou být použita při plnění zakázky.
Přípustnost změny zákonného režimu smlouvy na veřejnou zakázku tedy nelze chápat jako formální změnu, naopak by před jejím provedením bylo třeba pečlivě porovnat obě právní úpravy. S ohledem na složitost tohoto porovnání, důrazně doporučujeme změnu zákonného režimu před podpisem smlouvy neprovádět a předmětné zadávací řízení z důvodu opatrnosti zrušit.

Dobrý den,

Dobrý den,
v ustanovení § 111 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od jejich obdržení odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. O podaných námitkách a rozhodnutí o nich zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, všechny zájemce. V souladu s ustanovením § 110 odst. 7 ZVZ je zadavatel povinen bezodkladně vyrozumět stěžovatele poté, co odmítne námitky neobsahující náležitosti dle § 110 odst. 7 ZVZ. Zadavatel je tedy povinen informovat uchazeče o svém rozhodnutí, ať již námitkám vyhověl či nevyhověl stejně tak, pokud námitky odmítl.

Dobrý den,

Dobrý den,
podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.
Výklad toho, které důvody můžou spadat pod ustanovení výše uváděného § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ, byl upřesněn např. rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS) č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007: „Důvodem podstatné změny okolností pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu.“
Je možné rovněž hledat oporu v důvodové zprávě k ZVZ. Důvodová zpráva k v té době § 81 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, uvádí následující vysvětlení:
„Dle zákona je fakultativně možné zrušit zadávací řízení mj. i v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Za podstatnou změnu okolností se považuje například skutečnost, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení neobdržel očekávané rozpočtové prostředky či přislíbenou veřejnou podporu či kdy tuto veřejnou podporu není oprávněn nadále čerpat, popřípadě její část určenou k zajištění úhrady plnění dodavatele.“
S ohledem na výše uváděné lze shrnout, že neobdržení dotačních prostředků je možné považovat za podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení. Přitom však tyto okolnosti musí dosahovat intenzity „podstatné změny“, tedy takové změny, která činí další realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou. V důsledku této změny by tedy nebylo vhodné pokračovat v zadávacím řízení, které fakticky již nemůže dospět k zamýšlenému výsledku.
Při postupu podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ je nutné naplnit rovněž druhou část podmínky pro použití tohoto ustanovení, která spočívá v tom, že zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl výše popsané podstatné změny okolností předvídat a ani je nezpůsobil. Určení toho, zda tato druhá část podmínky byla splněna, záleží na důvodech neposkytnutí dotace – neposkytnutí dotace nesmí být zadavatelem zaviněno a zadavatel to, že dotace nebude poskytnuta, nesměl mít možnost předvídat již v době zahájení zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že dotace je nenároková, tak zadavatel nemůže s jejím poskytnutím počítat. Tato skutečnost v sobě skrývá nebezpečí, že by mohlo dojít k presumpci, že zadavatel její neposkytnutí mohl předvídat a neměl tudíž zadávací řízení zahajovat před schválením dotace.
Případ, na který se dotazujete, však může svou podstatou spadat i pod ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, které stanoví, že zadavatel může bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Výše uvedené ustanovení zákona tedy opravňuje zadavatele zrušit zadávací řízení za podmínky, že nastal “důvod hodný zvláštního zřetele”.
Již uváděné rozhodnutí ÚOHS č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007 k tomuto důvodu uvádí: „Tímto důvodem může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu, apod. Některé “důvody hodné zvláštního zřetele” se v praxi mohou prolínat i s “podstatnými změnami okolností”, které zmiňuje ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona.“
Nutno však konstatovat, že ÚOHS bude ve vztahu k posouzení, zda bylo zrušení zadávacího řízení provedeno v souladu se ZVZ či protizákonně posuzovat každý případ na základě veškerých okolností a bude zkoumat, zda byly skutečně naplněny všechny podmínky pro uplatnění § 84 odst. 2 písm. d) nebo e) ZVZ.
Jako příklad je možné uvést rozhodnutí ÚOHS ze dne 25. 8. 2011, č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530­/SWa    , ve kterém ÚOHS kvůli nenaplnění všech podmínek zákona neuznal zrušení zadávacího řízení jako v souladu se zákonem:
„V předmětném zadávacím řízení byl jako hlavní důvod zrušení zadavatelem označen nedostatek finančních prostředků z důvodu neschváleného rozpočtu na rok 2011. Mezi skutečnosti, jež jsou důvodem pro zrušení veřejné zakázky, lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, který nastal mimořádně, nepředvídaně a v průběhu zadávacího řízení.
….. V době, kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, ještě nebyl dán důvod, který zadavatel uvádí jako stěžejní pro svoje rozhodnutí. Nedostatek finančních prostředků tedy nenastal „v průběhu“ zadávacího řízení, ale až po jeho zrušení
…. Aby nedostatek finančních prostředků mohl být považován za důvod zvláštního zřetele hodný, který skutečně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, mělo by se jednat z hlediska faktické možnosti financování předmětu plnění veřejné zakázky o zásadní zásah do finanční situace zadavatele jako je např. nepřidělení původně přislíbené dotace určené pro realizaci předmětu veřejné zakázky, prohlášení konkursu, vstup do likvidace apod.“
Závěrem možno konstatovat, že z rozhodovací praxe ÚOHS vyplývá, že neobdržení dotačních prostředků může spadat pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ a rovněž pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Záleží však na konkrétních okolnostech jednotlivého případu, zda byly splněny veškeré podmínky, jejichž splnění zákon vyžaduje.

Dobrý den,

z Vašeho dotazu vyplývá, že se pohybujeme v režimu zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”).

Institut podání námitek včetně lhůt k jejich podání a jejich náležitosti upravuje § 110 a násl. ZVZ. Uchazeči mohou podat námitky proti všem úkonům zadavatele, který musí být připraven v jakékoliv fázi zadávacího řízení tyto námitky vyřídit, tj. o nich rozhodnout i odeslat své rozhodnutí o nich v souladu se ZVZ. Součástí rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení je i poučení o možnosti podat v ZVZ stanovené lhůtě námitky, případně se práva na podání námitek vzdát (§110 odst.(8) ZVZ).

Ve Vašem případě hodláte vyloučit všechny uchazeče a podle § 84 odst. (1) písm. b) ZVZ zrušit zadávací řízení proto, že byli vyloučení všichni uchazeči, přičemž máte v úmyslu zaslat uchazečům rozhodnutí o jejich vyloučení zároveň s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení.

Včasné podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení podle § 110 odst. (4) ZVZ má však za následek, že dodavatel nesmí uzavřít smlouvu (pod sankcí absolutní neplatnosti) nebo zrušit zadávací řízení.

Pokud by zadavatel nenechal uplynout lhůtu pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení uchazečů ze zadávacího řízení, bylo by možné jeho jednání posoudit jako správní delikt podle § 120 odst.(1) ZVZ.

Dobrý den, nesplnění požadavků na předmět plnění zakázky je v souladu s ustanovením § 76 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), důvodem pro vyřazení nabídky. Jak uvádíte, zadavatel poptával plnění se specifickým parametrem. Nemůžeme se Vám vyjádřit k tomu, zda je tento požadavek diskriminační, neboť nám nejsou známy bližší informace o této zakázce. Takovéto požadavky mohou být pro zadavatele důvodné a tedy i v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, ale mohou také přestavovat tzv. skrytou diskriminaci. Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele (např. stanovením diskriminačních zadávacích podmínek) hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky. Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
Zadavatel je povinen uchazeči bezodkladně písemně oznámit jeho vyloučení. Tento úkon je přípustné učinit elektronickými prostředky a musí obsahovat důvody pro vyřazení. I proti tomuto úkonu může dodavatel podat zadavateli zdůvodněné námitky, shledá-li tento úkon zadavatele za provedený v rozporu se ZVZ. Námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů) ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. V zákoně o veřejných zakázkách není výslovně stanoveno, že zadavatel musí v oznámení o vyloučení z účasti v zadávacím řízení poučit uchazeče o možnosti podat proti tomuto úkonu námitky, avšak v souladu se základními zásadami transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace doporučujeme, aby v oznámení o vyloučení z účasti v zadávacím řízení takovéto poučení bylo uvedeno.

Dobrý den,
podle § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), podat zdůvodněné námitky.
Rozhodnutí o podaných námitkách je bezesporu úkonem učiněným zadavatelem, neboť úkon je v zákoně č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů definován jako projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Stěžovatel (viz definice obsažená v předchozím odstavci) může tedy proti rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách podat své zdůvodněné námitky.
Námitky proti všem úkonům zadavatele (v tomto konkrétním případě proti rozhodnutí zadavatele, kterým zadavatel vyhověl námitkám vyloučeného dodavatele), je možno podat do 15 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů) ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona tímto úkonem zadavatele dozví.
Podle § 111 odst. 3 ZVZ zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče o podaných námitkách a rozhodnutí o nich. Tito uchazeči jsou tak potencionálními stěžovateli, neboť mají zájem na získání určité zakázky a v důsledku případného domnělého porušení zákona úkonem zadavatele jim hrozí újma na jejich právech.
Lhůta k podání námitek proti rozhodnutí zadavatele, kterým zadavatel vyhověl námitkám vyloučeného dodavatele, však začíná uchazečům (potencionálním stěžovatelům) běžet již ode dne, kdy byli písemně informováni o tomto rozhodnutí, nikoliv později, např. až ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

Dobrý den,
vycházíme-li se znění § 110 odst. 1  ZVZ opravňující kteréhokoliv dodavatele při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení ZVZ úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, k podání zdůvodněné námitky, tak postup zadavatele mimo režim ZVZ jak z důvodu výjimky uvedené v § 18 a § 19 ZVZ či z jakéhokoliv jiného důvodu, podání námitek vylučuje.
Stejně tak i možnost podání návrhu na zahájení správního řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“) je vyloučena neb dle § 112 odst. 1 ZVZ se dohled ÚOHS vztahuje pouze na postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh s tím, že zadáváním je závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení § 17 písm. m) ZVZ.
Platí tedy, že postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky mimo režim ZVZ vylučuje v případě pochybností o správnosti jeho postupu, uplatnit opravné procesní instituty vyplývající z části páté ZVZ.
Avšak výše uvedené již nezakládá nemožnost kohokoliv podat k ÚOHS, jako orgánu příslušnému k přezkumu veřejných zakázek dle § 112 ZVZ podnět, jehož obsahem bude žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky neb ustanovení § 110 odst. 9 ZVZ se z důvodu postupu zadavatele mimo režim ZVZ neuplatní. V takovém případě je nanejvýš vhodné, aby podnět k ÚOHS obsahoval náležitosti vyplývající z § 37 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád.
Současně dáváme na zvážení možnost obrátit se také na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.

Dobrý den,
podle § 30 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel (v jednacím řízení s uveřejněním) oprávněn v průběhu jednání o nabídkách sdělovat uchazečům údaje týkající se nabídky jiného uchazeče bez předchozího souhlasu takového uchazeče, vyjma aktuální výše nabídkové ceny. Zadavatel tedy nebyl oprávněn sdělovat údaje z Vaší nabídky (jiné než ohledně aktuální výše nabídkové ceny) ostatním uchazečům bez Vašeho souhlasu.
Dodavatelé však po celou dobu jednání o nabídkách mohou disponovat svou nabídkou, to znamená i měnit cenu v reakci na informace o nabídkové ceně ostatních uchazečů, takže na základě Vámi uváděných skutečností nelze jednoznačně usuzovat, že by zadavatel údaje (jiné než týkající se aktuální výše nabídkové ceny) z Vaší nabídky ostatním uchazečům sděloval.
Zadavatel musí dále v souladu s § 30 odst. 8 ZVZ zajistit v rámci všech jednání o nabídkách dodržení zásad uvedených v § 6 odst. 1, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
V případě, že se domníváte, že zadavatel porušil zákon a Vám tím hrozí nebo vznikla újma na Vašich právech, můžete podat v souladu s § 110 a násl. ZVZ zdůvodněné námitky. Pouze upozorňujeme, že to, že jiný uchazeč svoji nabídku snížil, bez ohledu na to o jakou částku, není v rozporu se zákonem, neboť právě jednání o podmínkách plnění, a především těch, které jsou předmětem hodnocení, je účelem jednacího řízení.
Co se týče nahlédnutí do nabídky vítězné firmy – zadavatel není oprávněn nechat uchazeče nahlížet do nabídek ostatních uchazečů, neboť § 148 odst. 1 ZVZ stanoví, že při komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavatel smí pouze (v jednacím řízení s uveřejněním) v průběhu jednání o nabídkách sdělovat aktuální výši nabídkové ceny ostatních uchazečů (§ 30 odst. 6 ZVZ).
Uchazeč je však podle § 31 odst. 4 ZVZ oprávněn nahlížet do protokolu z jednání, jehož byl účasten a pořizovat z něj výpisy či opisy a rovněž uchazeč, s nímž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno, má nárok obdržet protokol o konečném výsledku hodnocení nejpozději do 5 dnů po ukončení každé fáze jednání.

Dobrý den,

Dobrý den,
součástí nabídky podle § 68 odst. 3 písm. a) Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) musí být seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele. Tento seznam musí nabídka obsahovat i v případě neexistence výše uvedeného poměru, pak je nutno tuto skutečnost v seznamu uvést.
Zadavatel tak postupoval v souladu se ZVZ, když Vaši nabídku, která seznam neobsahovala, vyřadil.
Podle § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3 ZVZ, avšak není to její povinností.  Pokud se rozhodne chybějící doklady od uchazečů nevyžadovat, musí tak učinit v souladu s § 6 ZVZ a dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dobrý den,
požadavek zadavatele na poskytnutí informací o kvalifikaci, která nebyla požadována v rámci zadávacích podmínek, není v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). Zákon nezakládá právo zadavatele požadovat po vybraném uchazeči před podpisem smlouvy další informace související s kvalifikací dodavatele nad rámec informací požadovaných v  zadávací dokumentaci, nýbrž pouhou součinnost vedoucí k uzavření smlouvy ve lhůtě dle § 82 odst. 2 ZVZ. Na tomto místě je vhodné připomenout, že zadavatel podepisuje s vybraným uchazečem smlouvu ve znění, které je součástí nabídky tohoto uchazeče.
V souvislosti s druhou částí dotazu je třeba poukázat na skutečnost, že v souladu se ZVZ je dodavatel oprávněn požadovat po zadavateli písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám, ve lhůtách uvedených v § 49 ZVZ. Dodavatel tedy mohl ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek žádat vysvětlení požadavků na vypracování nabídky (popř. znění zadavatelem předkládané smlouvy), případně poskytnutí dalších informací týkajících se výše uvedených nejasností.
V souladu s ustanovením § 68 ZVZ dodavatel předkládá nabídku, jejímž obsahem je mimo jiné návrh smlouvy, který je podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Je tedy zřejmé, že dodavatel vypracoval návrh smlouvy (případně podepsal zadavatelem předložený návrh smlouvy) a do doby podání nabídky neshledal ve znění předmětné smlouvy nejasnosti. Jinými slovy výše uvedené nedostatky návrhu smlouvy byly zpozorovány až před podpisem smlouvy, přičemž na ně mohlo (a mělo) být poukázáno již mnohem dříve. Pokud by totiž již při vypracovávání návrhu smlouvy (příp. nabídky, která návrh smlouvy obsahovala) dodavatel objevil nedostatky zadání a nejasné a vágní formulace, měl zákonnou možnost obrátit se na zadavatele s žádostí o vysvětlení požadavků na zpracování nabídky.
Další možnost dodavatele je uvedena v ustanovení § 110 ZVZ, které opravňuje dodavatele podat odůvodněné námitky proti všem úkonům zadavatele, při kterých mu hrozí či již vznikla újma v důsledku domnělého porušení zákona. Námitky proti zadávacím podmítkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podávání nabídek.
V případě, že by zadavatel nevyhověl námitkám dodavatele, může se tento obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s písemným návrhem o přezkoumání úkonů zadavatele. Kdokoliv pak může na ÚOHS směřovat svůj podnět. V případě, že by ÚOHS v rámci řízení shledal, že zadavatel spáchal správní delikt, byla by zadavateli uložena sankce dle ZVZ.

Dobrý den,
k Vašemu o možnosti dodatečného podepsání nabídky zadavatelem v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádíme následující:
z ustanovení § 71 odst. 9 a 11 ZVZ vyplývá, že pokud komise pro otevírání obálek po provedení kontroly nabídek zjistí, že některá z nabídek není zpracována v požadovaném jazyce či není přiložený návrh smlouvy podepsán oprávněnou osobou, takovou nabídku vyřadí a zadavatel bezodkladně tohoto uchazeče vyloučí. Tento postup se vztahuje i na případ, že na návrhu smlouvy podpis osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče zcela chybí. Nepodepsaný návrh smlouvy není návrhem smlouvy a taková nabídka musí být vyřazena. Dodatečný podpis ani žádný jiný způsob, jak tento nedostatek zhojit, není zákonem umožněn.

Dobrý den,

Dobrý den,

Dobrý den, podle § 110 odst. 1 ZVZ při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky. Z uvedeného plyne, že námitky je možné podat proti kterémukoliv úkonu zadavatele. Podmínkou podání námitek není přímá účast v zadávacím řízení, nicméně pro dodavatele bude obtížnější v tomto případě zájem prokázat. V námitkách je nutné současně zdůvodnit, jakým způsobem se dodavatel cítí poškozen a vymezení újmy; újma nemusí být vyčíslitelná stačí obecné vymezení. Minimálním předpokladem úspěchu určitě bude např. pokud dodavatel disponuje příslušnými živnostenskými oprávněními nebo jiným veřejnoprávním povolením k plnění veřejné zakázky.

Dobrý den, Vámi zmíněný nedostatek/ chybu při otevírání obálek lze zhojit postupem tzv. autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ. Toto ustanovení říká, že zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel. V tomto případě doporučujeme rozeslat všem uchazečům a osobám, které se zúčastnili otevírání obálek, protokol o otevírání obálek s vysvětlením pochybení.

Dobrý den, Vámi zmíněný nedostatek/ chybu při otevírání obálek lze zhojit postupem tzv. autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ. Toto ustanovení říká, že zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel. V tomto případě doporučujeme rozeslat všem uchazečům a osobám, které se zúčastnili otevírání obálek, protokol o otevírání obálek s vysvětlením pochybení.

ZVZ připouští podání námitek proti kvalifikační dokumentaci při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh. Námitky proti kvalifikační dokumentaci lze podat na základě § 110 odst. 1 ZVZ (Námitky může podat kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákon úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.) ve lhůtě stanovené v § 110 odst. 3 ZVZ, kde je uvedeno, že námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Dodavatel je oprávněn doručit tyto námitky během celé této lhůty, nejpozději však do 5 dnů po skončení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel přezkoumá námitky dodavatele kdykoliv během této lhůty, není povinen s vypořádáním námitek čekat na ukončení běhu lhůty. Co se rozumí “zadávacími podmínkami” je stanoveno v § 17 odst. 1 písm. l) ZVZ. Zadávacími podmínkami jsou dle tohoto ustanovení veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Pokud bychom toto ustanovení vyložili restriktivně, kvalifikační dokumentaci bychom do zadávacích podmínek nemohli zahrnout, jelikož “nevymezuje předmět veřejné zakázky”. Zadavatel však zahajuje zadávací řízení uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení. Formulář, jehož obsah je stanoven přímo použitelným předpisem Evropského společenství však vyžaduje, aby zadavatel uvedl podmínky účasti v zadávacím řízení. Do těchto podmínek patří profesní kvalifikační předpoklady dodavatelů, včetně požadavků týkajících se registrace v profesních nebo jiných rejstřících, ekonomická a finanční způsobilost a technická způsobilost. Z výše uvedeného plyne, že vzhledem k tomu, že součástí takového formuláře jsou také požadavky na kvalifikaci, lze tyto požadavky zahnout do “zadávacích podmínek”, jelikož požadavky na kvalifikaci jsou v kvalifikační dokumentaci pouze blíže specifikovány. Pokud jde o námitky proti dodatečným informacím (odpovědím na dotazy k upřesnění) ke kvalifikační dokumentaci, lze tyto námitky podat v souladu s § 110 odst. 2 ZVZ, kde je stanoveno, že námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

Ustanovení § 110 odst. 7 ZVZ dává skutečně možnost vzdát se práva na podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení a proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, a to až po vzniku tohoto práva. Pokud se všichni uchazeči, kteří mají právo na podání námitek v okamžiku doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (tedy zejména ti, kterým nebyla veřejná zakázku přidělena, ale i vybraný uchazeč, a rovněž ti, kteří byli ze zadávacího řízení vyloučení, pokud jim dosud neuplynula lhůta pro podání námitek), vzdají tohoto práva, je možné, jak správně v dotazu uvádíte, urychlit podpis smlouvy bez nutnosti čekat 15 dní na možné podání námitek. Tento postup je smyslem existence citovaného ustanovení zákona, které ovšem bude nejčastěji možné využít v případě, kdy v zadávacím řízení zůstal pouze jeden uchazeč (ať už proto, že jeho nabídka zbyla v řízení nebo byla podána jako jediná nebo že se jedná o jednací řízení bez uveřejnění s jedním uchazečem). I vybranému uchazeči totiž svědčí právo na podání námitek, kterého se tedy musí podle § 110 odst. 7 ZVZ případně vzdát. I po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mají (přinejmenším teoreticky) možnost podat námitky i jiní dodavatelé z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 110 odst. 4 ZVZ, tedy proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení, takové námitky by se však pohybovaly v režimu § 110 odst. 3 ZVZ a není na ně vázána 15 denní blokační lhůta ve vztahu k podpisu smlouvy (takové námitky tedy buď budou do okamžiku podpisu smlouvy podány a bude nutné je vyřídit nebo nikoliv a pak není nutné tuto pouhou možnost brát při podpisu smlouvy v potaz).

Podle § 68 odst. 2 ZVZ je prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty, povinnou součástí nabídky. Nabídka, která toto prohlášení neobsahuje, proto musí být ze zadávacího řízení vyřazena. Zadavatel nemůže tento nedostatek prominout. Pokud tedy zadavatel nevyloučil ze zadávacího řízení nabídky uchazečů, kteří v nabídkách prohlášení podle § 68 odst. 2 ZVZ nedoložili, dopustil se porušení ZVZ, které mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jestliže zadavatel dosud neuzavřel smlouvu, lze doporučit provedení autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ (tedy přijetí nápravných opatření z vlastního podnětu) spočívající v tom, že zadavatel dodatečně vyřadí tyto nabídky ze zadávacího řízení a provede nové hodnocení zbylých nabídek. Lze předpokládat, že obdobný postup by nařídil v rámci nápravného opatření i ÚOHS, pokud by nebyla ještě uzavřena smlouva. Celé zadávací řízení by muselo být zrušeno pouze tehdy, pokud by nešlo nápravy dosáhnout méně závažným nápravným opatřením.

Vzhledem k tomu, že účelem info-fora není řešení konkrétních problémů v zadávacích řízeních (což vzhledem ke kusým informacím není ani možné), poskytujeme k této problematice pouze obecný výklad, který musíte sami aplikovat na konkrétní případy. Vznesené otázky se týká ustanovení § 45 odst. 3, které stranoví, že technické specifikace nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tedy zakazuje, aby zadavatel záměrně stanovil technické požadavky na plnění tak, aby tím diskriminoval určité dodavatele na úkor jiných. Nelze ho však vykládat v tom smyslu, že by zadavatel byl zbaven volby technického řešení. Je primárně na zadavateli a jeho odpovědnosti, jaké plnění hodlá pořídit, aby zajistil určitou veřejnou potřebu. Právo veřejných zakázek tento rozhodovací proces nereguluje. Zadavatel je však následně povinen dodržet při pořizování požadovaného plnění ZVZ. Vždy ovšem bude záležet na posouzení konkrétního případu, zda je či není daný požadavek oprávněný nebo zda není v rozporu s citovaným ustanovením § 45 odst. 3 ZVZ (případně § 44 odst. 9 ZVZ, pokud by dané řešení mohlo být považováno za příznačné pro určitého dodavatele). Zvolit jedno z možných technických řešení zejména v případě, kdy taková volba určitým způsobem omezuje okruh možných dodavatelů, by měl zadavatel pouze tehdy, pokud jsou k tomu dány určité závažné důvody (pokud by např. v uváděném případě hrazení bez kotvících prvků nezaručovalo dostatečnou ochranu hustě obydlené oblasti). Zadavatel by v takovém případě měl vždy zdůvodnit, proč volí pouze jedno z možných řešení. Pokud zadavatel v daném zadávacím řízení výslovně nepřipustil varianty, jsou takové požadavky pro uchazeče závazné. V případě odchýlení se by pak nabídka musela být v souladu se ZVZ vyloučena pro nesplnění zadávacích podmínek. Závěrem uvádíme, že pokud dodavatel pokládá zadávací podmínky za nezákonné, je v souladu se ZVZ oprávněn napadnout je námitkami (§ 110 ZVZ) a případně podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (§ 112 a násl. ZVZ), a to již před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

Lhůta 15 dnů pro podání námitek podle § 110 odst. 3 ZVZ je vázána na subjektivní počátek, tedy okamžik, kdy se dodavatel o možném porušení zákona zadavatelem dozví. Dodavatel je v námitkách povinen tento okamžik specifikovat. Zatímco v případě určitých úkonů bude tento okamžik poměrně jasný (přestože nedochází k adresnému doručení dodavateli), v celé řadě případů je časový interval, ve kterém se dodavatel může dozvědět o porušení zákona, poměrně široký. Ustanovení je tak třeba vykládat primárně podle jeho smyslu, jímž je na jednu stranu umožnit efektivní přezkum úkonů zadavatelů v zadávacích řízeních; na druhou stranu stanovením lhůty zákonodárce vyjádřil zájem na tom, aby případná porušení byla řešena co nejdříve poté, co budou zjištěna, aby zadavatel mohl porušení co nejdříve napravit (a neučinil případně nevratné kroky) a aby námitky nebyly účelově podávány pozdě. Jednotlivé případy je tak třeba posoudit samostatně. Co se týče námitek proti obsahu zadávací dokumentace, rozhodně nelze ztotožňovat okamžik, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona dozví s dnem vyzvednutí zadávací dokumentace (ZVZ nestanoví dodavateli povinnost se s obsahem zadávací dokumentace bezodkladně seznámit, což často není vzhledem k jejímu rozsahu ani prakticky možné; navíc některá porušení mohou být odhalena až později při jejím detailním prostudování). Otázkou tedy spíše je, který je nejzašší okamžik, kdy se uchazeč měl o porušení dozvědět. Domníváme se, že přiměřeným okamžikem je konec lhůty pro podávání nabídek; upozorňujeme však, že k této záležitosti dosud neexistuje v ČR relevantní rozhodovací praxe. Pokud zadavatel nevyřídil námitky tak, jak byl povinen, může dodavatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 odst. 3 ZVZ.

Z dikce § 84 ZVZ vyplývá, že zadávací řízení je zrušeno okamžikem rozhodnutí zadavatele. Oznámení o zrušení zadávacího řízení v ISVZ a oznámení této skutečnosti všem známým zájemcům či uchazečům jsou povinnosti, které na toto rozhodnutí navazují, avšak nepodmiňují jeho platnost. Ustanovení § 110 odst. 1 ZVZ neomezuje úkony zadavatele, proti kterým mohou být námitky podány. Námitky je tedy možné podat i proti zrušení zadávacího řízení, pokud se dodavatel domnívá, že tímto zrušením byl porušen zákon (samozřejmě při splnění všech dalších zákonem stanovených podmínek). Tyto námitky spadají do režimu § 110 odst. 3 ZVZ, lze je tedy podat ve lhůtě 15 dnů od okamžiku, kdy se dodavatel dozví o domnělém porušení zákona. V tomto režimu ZVZ nestanoví lhůtu, ve které by zadavateli zakazoval činit určité úkony, pouze zakazuje uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení do doby rozhodnutí o těchto námitkách. Tyto zákazy však nejsou v daném případě relevantní, neboť zadávací řízení již zrušeno bylo a podání námitek nemá na platnost tohoto rozhodnutí žádný vliv. ZVZ žádnou speciální úpravu pro podávání námitek proti zrušení zadávacího řízení neobsahuje. Z další části otázky není zcela zřejmé, před provedením jakého úkonu by měl zadavatel čekat 15 dní. Předpokládáme však, že je myšleno zahájení nového zadávacího řízení se stejným předmětem. ZVZ zahájení nového zadávacího řízení před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a po jejich podání nezakazuje (ustanovení § 84 odst. 6 ZVZ se vztahuje pouze na situace, kdy zadávací řízení dosud zrušeno nebylo). Zadavatel by však měl s ohledem na možnost případného přezkumného řízení, kterým by mu mohlo být uloženo zrušení nezákonného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zvážit, zda je tento postup vhodný (mohl by se dostat do situace, že by pak probíhala dvě identická zadávací řízení).

Případy, kdy se zadavatel (respektive jeho poradní orgány) dopustí v průběhu zadávacího řízení porušení ZVZ, vůči kterému nejsou podány námitky, řeší výslovně ustanovení § 111 odst. 6 ZVZ. Podle tohoto ustanovení zadavatel přijme opatření k nápravě nezákonného úkonu i bez podání námitek (jde o tzv. autoremeduru). V uvedeném případě je tedy třeba zrušit rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a tuto skutečnost dotčenému uchazeči i ostatním uchazečům oznámit.

Doručením oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči vzniká zadavateli kontraktační povinnost, tj. povinnost uzavřít v souladu se ZVZ s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Výjimkou z této povinnosti jsou situace, kdy je zadavatel oprávněn zrušit v souladu se ZVZ zadávací řízení i po doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud však zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem, jedná se o porušení zákona, proti kterému může uchazeč podat námitky v souladu s § 110 odst. 3 ZVZ , tj. do 15 dnů od okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona dozví. V návaznosti na tyto námitky je možné podat případně i návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Uchazeč se může rovněž domáhat, jak správně uvádíte, uzavření smlouvy žalobou u soudu.

Důvody, které opravňují zadavatele zrušit zadávací řízení, jsou upraveny v § 84 ZVZ. Toto ustanovení mimo jiné ukládá v odstavci 8 zadavateli povinnost doručit oznámení o zrušení zadávacího řízení s uvedením důvodu všem známým zájemcům či uchazečům. Pokud zadavatel řízení zruší v rozporu s ustanovením § 84, mají uchazeči nebo zájemci možnost podat proti tomuto rozhodnutí námitky v souladu s § 110 a následně případně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s § 113 a násl. ZVZ.

§ 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. stanoví zadavateli pouze zákaz uzavřít smlouvu nebo zrušit zadávací řízení do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách. Ostatní kroky v zadávacím řízení možné jsou, vč. postupu hodnoticí komise, budou však muset být revidovány, pokud zadavatel námitkám vyhoví. Otázka, zda pokračovat např. v hodnocení, je tedy otázkou spíše praktickou. Pokud hodnoticí komise provede hodnocení nevyloučených nabídek a předá výsledek hodnocení zadavateli, načež zadavatel svým rozhodnutím vyhoví námitkám a vyloučeného uchazeče “vrátí” zpět do řízení, bude provedené hodnocení zbytečné a komise je bude muset provést znovu, tentokrát s “navráceným” uchazečem.

Zákon tuto výjimečnou situaci speciálně neupravuje. Z povahy věci by bylo možné dovodit, že v tomto případě zadavatel na uplynutí lhůty 15 dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky čekat nemusí, protože jediným subjektem, který je legitimován podat námitky, je vybraný uchazeč. S ohledem na platné znění zákona však doporučujeme využít postup podle § 110 odst. 7 zákona, podle kterého se uchazeč může vzdát práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a to po vzniku tohoto práva. Pokud se uchazeč vzdá práva na podání námitek, platí, že lhůta pro jejich podání vůči němu uplynula.

Dobrý den, zadavatel může ust. § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (důvody hodné zvláštního zřetele) využít z důvodu vlastního pochybení jen za situace, kdy už není možné napravit chybu postupem podle § 111 odst. 6 ZVZ (tzv. autoremedurou), tj. tehdy: 1. pokud už bylo zadávací řízení ukončeno, 2. existují důvody zvláštního zřetele, např.v následném řízení o přezkoumání úkonů dodavatele by došlo k uložení pokuty za správní delikt nebo nápravné opatření a 3. tyto důvody nastaly objektivně, bez přímého zavinění zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že pokud zadávací řízení ještě probíhá, zadavatel má možnost postupovat cestou autoremedury, tj. opravy vlastního chybného úkonu, i když neobdržel proti tomuto úkonu námitky. O opatření k nápravě musí informovat všechny uchazeče či zájemce.