NEZAŘAZENÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI

V případě, že jsou podmínky účasti v zadávacím řízení uveřejněny na portále zadavatele a stávají se tak veřejně dostupné, je přípustné, aby nabídku podal i ten účastník, který nebyl vyzván prostřednictvím uzavřené výzvy. Pro úplnost uvádíme, že by zadavatel neměl vyřadit nabídku jen z toho důvodu, že účastník nebyl vyzván k podání nabídky.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 51 odst. 1 stanovuje, že se zadávací řízení ukončuje okamžikem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nahrazení dodavatele za jiného dodavatele se dle § 222 odst. 10 považuje za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou zadavatel nesmí umožnit bez provedení nového zadávacího řízení.  Zadavatel má však možnost dle § 222 odst. 10 písm. a) změnit dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud si takovouto změnu jednoznačně vymezí v zadávací dokumentaci na základě § 100 odst. 2 ZZVZ. Zadavatel musí již předem v zadávací dokumentaci stanovit všechny podmínky pro změnu dodavatele a způsob, jakým bude nový dodavatel určen. Na základě zmíněného, pokud vybraný dodavatel veřejnou zakázku nedokončí, lze si vyhradit takový postup, aby se novým dodavatelem stal účastník, který se umístil jako druhý v pořadí, bude-li s tím souhlasit.
V situaci, kdy dodavatel odstoupí od smlouvy po jejím uzavření a zadavatel si nevyhradil možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel provést nové zadávací řízení, které skončí uzavřením smlouvy s novým dodavatelem. Pokud bude prováděno nové zadávací řízení, stojí za zvážení, zda do zadávací dokumentace nevyhradit možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ.

K Vašemu dotazu lze konstatovat, že v případě rovnosti nabídkových cen lze využít tzv. výběr losem, nicméně zadavatel by měl zajistit transparentnost takového postupu. Lze tedy aplikovat tento postup za účasti notáře a zároveň umožnění účasti při losování zástupcům dodavatelů, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou a umožnění kontroly losovacího zařízení těmto osobám, případně jiný adekvátní postup, při kterém bude dodržena jeho dostatečná transparentnost.

ZZVZ již neukládá, aby byla nabídka, resp. návrh smlouvy podepsán. Pokud se však podává nabídka do e-nástroje musí se zašifrovat. NEN sám nic nepodepisuje.

Na základe Vašeho dotazu si Vám dovolujeme zaslat odkaz viz níže na metodické dokumenty Ministerstva pro místní rozvoj, které byly dnes uveřejněny. Věřím, že Vám tyto dokumenty pomohou v rychlejší orientaci v nové právní povinnosti elektronicky komunikovat v zadávacím řízení: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

Přestože některá e-tržiště umožňují služby obdobné tzv. doručenkám (kdy na e-mail zadavatel obdrží zprávu o tom, že si adresát zasílanou zprávu přečetl), nefungují e-tržiště obdobně jako datové schránky, u kterých je možné bez pochyby určit okamžik doručení zasílané zprávy. Při stanovení okamžiku doručení zprávy zasílané prostřednictvím e-tržiště je tedy nezbytné vycházet z obecných pravidel stanovených soukromoprávními předpisy. V souladu s ustanovením § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) platí, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“
Občanský zákoník obsahuje ustanovení týkající se tzv. domněnky doby dojití, ta však platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb, což zjevně není případ doručování prostřednictvím e-tržiště. Ke stanovení doby doručení u elektronických prostředků se však opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rámci svých rozhodnutí (např. rozhodnutí 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009), ve kterých za okamžik doručení právního úkonu nepřítomné osobě považuje okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu postačí, že adresát právního úkonu nabyl faktickou možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. V souvislosti s Vaším dotazem bychom s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR považovali za okamžik doručení okamžik, který bezprostředně následuje po odeslání zprávy prostřednictvím e-tržiště. Počátek běhu lhůt by tedy připadl na den (resp. pracovní den) následující po dni odeslání, resp. doručení zprávy dodavateli prostřednictvím e-tržiště.
Z výše uvedeného lze vyvodit závěr i pro Váš druhý dotaz – od kdy se počítá datum doručení dopisu od zadavatele? Od data převzetí na poště či jinak? Jak už bylo řečeno výše, občanský zákoník obsahuje ustanovení § 573 týkající se tzv. domněnky doby dojití, která platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zákonodárce stanoví pro doručení v tuzemsku třídenní lhůtu, jejímž uplynutím (skončením) vzniká domněnka dojití.
Lhůta tří pracovních dnů po odeslání s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku znamená, že počíná dnem, který následuje po dni rozhodném pro její počátek, tj. po dni, kdy byla zásilka odevzdána provozovateli poštovních služeb. Byla-li proto odpověď zadavatele na námitky odevzdána provozovateli poštovních služeb například v pátek, začíná běžet třídenní lhůta pondělím příštího týdne. Po uplynutí třídenní lhůty vzniká domněnka dojití, tedy ve středu se má za to, že zásilka byla doručena bez ohledu na to, zda byla dodavatelem vyzvednuta na poště.

V případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) je možné aplikovat pravidla uvedená v zákoně č. 134/2016 Sb., v platném znění (ZZVZ) podle konkrétně stanoveného účelu, k němuž po věcné stránce směřují. V případě dotazem dotčeného ustanovení je možné postupovat v analogii k § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Samotnou možnost analogické aplikace § 48 ZZVZ pak doporučujeme provádět přímo prostřednictvím věcné výhrady ve výzvě k podání nabídek.

Upozorňujeme, že možnost analogického použití je zatížena důkazním břemenem na straně zadavatele, které spočívá právě v uplatnění smluvních sankcí k předchozí zakázce, kvůli zpožděnému nebo nekvalitnímu plnění. Důvody použití lze tedy spatřovat nejen v pravomocném rozhodnutí soudu, pokud tomu tak není, je nezbytné zajistit dostatečné množství objektivních skutečností o tom, že důvody zadavatel svým jednáním nezpůsobil, anebo nemohl přijmout žádné opatření vedoucí k jejich odstranění.

Je rovněž bezesporu nutné vyloučit, že takto se opakující pochybení, či jinak dlouhodobě trvající komplikace, nevznikly v důsledku špatně odvedené, anebo nedůsledné činnosti pří přípravě zadávacích podmínek zadavatelem. V obecné rovině může být důvodem zániku takové smlouvy písemné odstoupení, v případě podstatného porušení smlouvy jednou ze smluvních stran, anebo odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Vzhledem k tomu, že dotazem nemáme najisto postavený způsob financování, můžeme odkázat u zakázek financovaných z národních zdrojů na Metodiky obecné, které řeší procesní postup zadavatele u VZMR a odkazují na příslušná ustanovení k obchodním podmínkám a jsou dostupné na adrese Portal-vz.cz prostřednictvím portálu veřejných zakázek.

Za klíčový dokument pro spolufinancované zakázky lze označit Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek 2014-2020, dálkově dostupný na webu DotaceEU.cz ve verzi 4, vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), ze dne 20. března 2017, s účinností od 1. května 2017.

Metodický pokyn na str. 21, v kap. 8.3.5. dává zadavateli oprávnění za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se dodavatel dopustil v posledních 3 letech před zahájením výběrového řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané zakázky, anebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.