ČÁST ŠESTÁ Zvláštní postupy (§ 130 – § 150)

Na veřejné zakázky zadávané na základě zavedeného dynamického systému se postup podle § 109 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nepoužije. Ze ZZVZ tedy nevyplývá zadavateli povinnost této výzvě vyhovět. Pro úplnost dodáváme, že pokud se zadavatel rozhodne požadavek účastníka akceptovat, žádné ustanovení ZZVZ mu v tom nebrání.

Odpověď k části dotazu č. 1:

Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy je nezbytné vycházet jak z § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), resp. § 20 a § 21 ZZVZ, a dále také postupovat s ohledem na existenci rozhodovací praxe a užití neurčitého právního pojmu veřejných zakázek „stejného druhu“, které je v současné době velice přísné, neboť například v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“), číslo jednací: S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023 se uvádí: „V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodu 1. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 28. 1. 2019 do 31. 12. 2021 opakovaně (k uzavření smluvního vztahu docházelo průměrně 3x/měsíc) pořizoval (a uhradil) externí právní služby spočívající např. v konzultacích, vypracování stanovisek, analýz, písemností právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, administraci zadávacích řízení, právním poradenstvím souvisejícím se smluvními vztahy obviněného apod. V tomto kontextu Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020-38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 či rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S174/2014/VZ).“ Lze tedy dovodit, a to právě s odkazem na aktuální rozhodovací praxi, že ve vztahu k právním službám Úřad zastává přísnou linii v tom, že se v podstatě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, u nichž je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodný součet úhrad za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez rozdílu.

Nutno ovšem doplnit, že ZZVZ sám o sobě nevylučuje souběh právních služeb s pravidelnou povahou s právními službami specifickými, poskytovanými tzv. ad-hoc. Obecně znakem veřejných zakázek pravidelné povahy je jejich opakovanost, tedy jejich v zásadě neomezená potřeba, kdy má zadavatel povědomí o jejich potřebě a rozsahu. Nicméně může nastat situace, kdy zadavatel bude potřebovat k plnění svých úkolů právní služby, které se od běžně poptávaných právních služeb odlišují např. svou vysokou specializovaností a zároveň jejich potřeba vyvstane jednorázově, dle aktuální potřeby. V takovém případě MMR zastává názor, že se nejedná o VZ pravidelné povahy dle § 19 ZZVZ, byť zároveň a ve stejný čas zadavatel využívá charakterem obdobné služby, neboť jejich znakem není pravidelnost, ale nahodilost. Bude však na zadavateli, aby případně náležitě odůvodnil, proč tak rozhodl. S ohledem na výše uvedený trend v rozhodovací praxi Úřadu, resp. správních soudů však nejsme schopni závěry případného přezkumu předvídat.

Odpověď k části dotazu č. 2:

Základní předpoklad stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy je výše úhrady za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez ohledu na množství smluv/objednávek, které zadavatel v uvedeném období uzavřel. K obdobnému problému se Úřad vyjádřil také v rozhodnutí S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023, kde uvedl: „Smyslem § 19 zákona je, aby se zadavatel v případě veřejných zakázek pravidelné povahy nemohl vyhnout jejich zadávání v režimu zákona tím, že by předmětné plnění „rozdrobil“ do většího množství dílčích smluv. Takovému postupu brání právě dotčené ustanovení zákona, podle kterého je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých zakázek pravidelné povahy povinen postupovat, přičemž – zjednodušeně řečeno – platí, že předpokládaná hodnota jednotlivé zakázky nemůže být (až na odůvodněné výjimky) nižší než skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. Nebyl-li by vyžadován i v případě rámcových dohod, na jejichž základě je poptáváno plnění pravidelné povahy, postup dle § 19 zákona, mohla by nastat situace, kdy by předpokládaná hodnota rámcové dohody, na jejímž základě by měly být poptávány služby/dodávky, stanovená dle § 23 zákona činila např. 1,5 mil. Kč bez DPH, a zadavatel by tak při jejím zadávání nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení, přestože by bylo nepochybné, že se jedná o plnění poptávané zadavatelem pravidelně, čímž by se zadavatel dopustil obcházení zákona. Takových rámcových dohod bez provedení zadávacího řízení by pak totiž zadavatel mohl uzavírat bezpočet. Z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy (resp. rámcové dohody) není relevantní reálný rozsah poskytovaných služeb/dodávek, nýbrž výše úhrad provedených zadavatelem za stejný druh plnění v předcházejících 12 měsících (případně upravená o očekávané změny do budoucna) a doba trvání smluvního vztahu [hodnota plnění může být např. v řádech stovek/tisíců Kč, kdežto předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky může činit i několik (desítek) milionů Kč].“

Byť se rozhodnutí vztahuje k rámcovým dohodám, lze tento princip aplikovat i na Vámi uváděnou veřejnou zakázku malého rozsahu, jinými slovy, není rozhodný způsob zadání veřejné zakázky, ale součet úhrad za předchozích 12 měsíců, a v případě, že by byla překročena hranice pro podlimitní veřejnou zakázku, bude nezbytné takovou část již zadat např. ve zjednodušeném podlimitním řízení, samozřejmě, nejedná-li se o případ dle odpovědi na dotaz č. 1.

Na základě § 131 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), se v případě rámcových dohod použije změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku přiměřeně.

V § 222 odst. 4 odst. a) a odst. b) bodě 1. ZZVZ je v případě smluvních částek stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku.

Pokud hodnota změny dosáhne přímo 10 %, není již podle tohoto ustanovení považována za nepodstatnou.

„Účelem této úpravy je umožnit ve finančně omezeném rozsahu flexibilně reagovat na potřeby změn závazků bez toho, že by se musel posuzovat soulad důvodu pro změnu s předpisy o zadávání veřejných zakázek.“

Ustanovení používá pojem původní hodnota závazku, kterou se podle § 222 odst. 9 ZZVZ rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, případně upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny. V zákoně není specifikováno, zda se má jednat o cenu celkovou, nebo každou dílčí cenu. Oba přístupy vedou k dodržení účelu právní úpravy.

V případě rámcových dohod bývá obtížné určit obdobu původní hodnoty závazku. Jedna z metod, jak ohlídat nepřekročení limitů je navyšovat jednotlivé dílčí složky s vlivem na cenu o méně než 10 %.

Máme však za to, že pokud lze v případě konkrétní rámcové dohody dovodit obdobu celkové původní hodnoty závazku (např. byl formulován maximální rozsah zadávání jednotlivých veřejných zakázek), lze pak dovodit jaké finanční výše celkový limit 10 % dosahuje.

Závěr: Právní předpis nevyžaduje, aby bylo zachováno rozložení ceny dle původních smluvních podmínek.

Na dotaz ve věci zákazu specifikace konkrétních výrobků, který je obecně upraven v § 89 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), sdělujeme, že při zadávání veřejných zakázek v DNS se však toto ustanovení neaplikuje, pokud si jeho přiměřenou aplikaci zadavatel sám nevyhradí.

To však neznamená, že by zadavatel mohl v DNS libovolně uvádět přímý nebo nepřímý odkaz na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Uvedené ustanovení totiž tvoří konkretizaci zásad nediskriminace a rovného zacházení stanovených v § 6 ZZVZ, a zároveň i konkretizuje § 36 odst. 1 ZZVZ, dle něhož zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (viz komentáře k ZZVZ – např. Herman, P., Fidler, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2023 s. 290).

Ačkoliv tedy v DNS přímo neplatí ani § 36 odst. 1 ZZVZ, z kontextu se základními zásadami dle § 6 ZZVZ by tyto principy měly platit i v DNS, a proto lze shrnout, že ačkoliv se na zadávání veřejných zakázek v DNS § 89 odst. 5 ZZVZ přímo neuplatní, vyplývá tento zákaz ze základních zásad dle § 6 ZZVZ, které se na DNS vztahují, a jelikož specifikace konkrétních výrobků je aktem, který může mít za důsledek porušení zásad zákazu diskriminace a rovného zacházení, pak rozhodně nedoporučujeme i v rámci DNS uvádět konkrétní požadované výrobky, nebude-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.

Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se řídí pravidly v části šesté ZZVZ, neuplatní se na ně proto obecná úprava pro zadávací řízení v nadlimitním režimu, vyjma ustanovení výslovně uvedených. Zadavatel má pouze při zavádění DNS povinnost podle § 139 odst. 4 písm. d) ZZVZ vymezit v zadávací dokumentaci výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek, přičemž při zavádění DNS se § 115 nepoužije. V případě hodnocení nabídek v DNS jsou pak v rámci přílohy č. 6 oddílu F dle § 141 odst. 1 ZZVZ uvedena jako povinná součást výzvy k podání nabídek pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 ZZVZ, bod 5. Z uvedeného lze proto dospět k závěru, že pro zadávání veřejných zakázek v DNS na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV nemá zadavatel povinnost řídit se ustanovením § 114 odst. 3 písm. b) ZZVZ, neboť tato úprava se na zadávání veřejných zakázek v DNS neuplatní.

Jelikož však daná úprava byla do ZZVZ zahrnuta z iniciativy oborových komor pro tyto služby (zejména architektonické, stavební či technické), lze doporučit, aby i v DNS nebyly tyto služby hodnoceny pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, neboť se jedná o služby, kde potřeba jejich kvality převažuje nad jejich cenou. Jak však bylo uvedeno výše, nejedná se o povinnost zadavatele, neboť úprava v § 114 ZZVZ se na DNS nevztahuje.

Pravidla postupu při výběru účastníků na základě rámcové dohody (RD) – pokud zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na části, jsou shodná jako v případě postupu podle § 101 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZVZZ). Shodně tedy zadávací podmínky nesmí bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovat konkurenční výhodu, příp. vytvářet překážky hospodářské soutěže. Okolnosti, kdy zadavatel může rozdělit RD – příp. zvýhodnit některé dodavatele a jiným omezit účast, je možné uplatnit srovnatelně i na ostatní VZ (na zvláštní postupy – v části šestá zákona). Pro účely uzavírání rámcových dohod – RD jsou pro zadavatele závazná zejména Obecná ustanovení o rámcových dohodách – § 131 ZZVZ, která jsou platná po celou dobu trvání RD. Pokud by se zadavatel rozhodl omezit počet částí, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení – tak, že by postupoval srovnatelně dle pravidel § 101 odst. 3 ZZVZ, doporučujeme vždy co nejpodrobněji stanovit konkrétní prováděcí postup pro další postup na základě RD, v souvislosti s výběrem dodavatele zakázky dělené na části. Při výběru částí k zadání dodavateli doporučujme zohlednit konkrétní kvalitativní prvek, jestliže je účelné zvýhodnit regionální hledisko, jsou vhodná pravidla podpory slučitelná s vnitřním trhem na zajištění účasti malým a středním podnikům. Omezení výběru částí, které budou zadány dodavateli, bude aplikováno tehdy, pokud dojde ke vzniku předvídané okolnosti. Pokud zadavatel hodlá implementovat „ex ante“ požadavek na prohlášení dodavatele z hlediska zajištění dostatečných kapacit, nebo naopak identifikovat včas dodavatele, který nemá potřebné technické kapacity, tak z hlediska navazujících pravidel soutěže v rámci uzavřené RD, se může uvedené jevit jako nadbytečné. Rozhodující je projev vůle dodavatele účastnit se řízení na uzavření prováděcí smlouvy, aniž k tomu musí předkládat čestné prohlášení. Pro účely výběru účastníka RD s obnovením soutěže, se jeví spíše nereálně, aby se účastník snažil získat ty části prováděcího plnění VZ, jestliže nemá zajištěny kapacity a nabídku v takovém případě vůbec podávat nemusí. Prohlášení o vyčerpání kapacity lze využít v situaci, kdy nebude moct být akceptována výzva k plnění (postup bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody nebo RD s jedním účastníkem) a zadavatel v souladu s pravidly RD potom vyzve k plnění dalšího v pořadí. Po stránce technické kapacity má podání nabídky již samo deklaratorní účinek, podobně jako jistý samoregulační charakter, že dodavatel disponuje dostatečným zajištěním kapacit na realizaci VZ. To stejné, že účastník potvrdí dostatečné zajištění kapacit, může být z hlediska akceptace výzvy jasným projevem vůle, že si jako účastník může podáním nabídky prioritně zvolit, o jaké části VZ má největší zájem.

Jak uvádíte, z důvodu personálních změn máte v DNS zaveden nefunkční certifikát k odšifrování nabídek. V daném případě je nutno postupovat podle § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) a provést změnu zadávací dokumentace, která bude spočívat v nastavení správného šifrovacího klíče z důvodu personálních změn. Tuto změnu musíte uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem, jako byla uveřejněna nebo oznámena původní zadávací podmínka, tedy původní šifrovací klíč. Jelikož se nejedná o změnu, která by měla vliv na okruh dodavatelů, není potřeba po jejím provedení vyčkávat s odesláním výzvy k podání nabídky (viz § 139a odst. 3 ZZVZ). Provedenou změnu je pak následně nutno oznámit i v uveřejňovacích formulářích (viz § 139a odst. 5 ZZVZ), kdy v daném případě půjde o opravu původního formuláře F02 nebo formuláře 16 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení, podle toho, jakým formulářem byl DNS zaveden.

Je v pořádku, že dle § 217 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí zadavatel vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu, kterou je následně povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu zadavatele. V případě dynamického nákupního systému (DNS) je vypracována písemná zpráva pouze o zadávacím řízení, na základě kterého byl DNS zaveden. Po jeho zavedení probíhá zadávání veřejných zakázek v DNS formou tzv. zvláštního postupu, nejedná se tedy o zadávací řízení, a proto nedochází k vytváření písemných zpráv o jednotlivých „minitendrech“. Stejně tak i v případě dodavatelů, kteří přistoupí do DNS po jeho zavedení, není nutno již zveřejněnou písemnou zprávu jakkoliv aktualizovat. Uveřejnění jmen dodavatelů, kteří se do DNS přihlásí po jeho zavedení, není nijak zákonem vyžadováno, takovou povinnost zadavatel dle ZZVZ nemá.

Na základě dotazu, ve kterém se zadavatel popisuje, že od účastníků rámcové dohody má poznatky, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže, máme za to, že zadavatel nemůže předjímat výsledek soutěže o dílčí veřejné zakázce, pokud nemá písemné vyjádření všech účastníků rámcové dohody – RD, že se nebudou obnovení soutěže účastnit.

Dále jednotlivě k dotazů:

1. „Jaké jsou možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele?“ – uvádíme, že popsané situaci (poznatky od účastníků RD, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže) neodpovídá žádné ustanovení zákona umožňující flexibilní výběr zhotovitele.
2. „Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)?“  – doporučujeme od účastníků RD získat písemné potvrzení, že nebudou v případě obnovení soutěže podávat nabídku a případné oslovení dalšího dodavatele provést v návaznosti na výši předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky např. v otevřeném řízení. Výše nabídkových cen může zadavatel ovlivnit stanovením zadávacích podmínek o maximální přípustné nabídkové ceně a o určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Případně může zadavatel stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
3. „Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv?“ – zadavatelům dává zákon více možností, jak dosáhnout zadání veřejné zakázky. Provedení zadávacího řízení k uzavření RD, na základě které bude zadána veřejná zakázka, může být jedním z nich. Zadavatel však může vést zadávací řízení, které bude ukončeno samotným zadáním veřejné zakázky. Úskalím uzavírání RD totiž je, že z nich, na rozdíl od zadání veřejné zakázky, nevzniká dodavatelům povinnost poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V případě dotačních stavebních projektů považujeme za vhodné provádět zadání veřejných zakázek v zadávacích řízení, nikoliv na základě právě RD.

Závěr: pokud např. v otevřeném řízení nepodá žádný dodavatel nabídku, může zadavatel provést jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesmí podstatně změnit zadávací podmínky oproti zadávacímu řízení, na které navazuje, avšak lze pak na případné nepodání nabídek reagovat v jednacím řízení bez uveřejnění.

Nejvhodnější postup se jeví být zavedení dynamického nákupního systému (DNS) rozděleného na kategorie. DNS je upraven v § 138 a násl. Zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Je jím rozuměn plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací.

V prvé fázi postupuje zadavatel přiměřeně podle ustanovení platných pro užší řízení. Spočívá tedy v tom, že při zavádění DNS podávají dodavatelé žádosti o účast, v nichž prokazují splnění kvalifikačních požadavků stanovených pro zařazení. Po zavedení DNS pak zadavatel odesílá výzvy k podání nabídek na konkrétní plnění. Uvedený postup má obecně tu výhodu, že v nadlimitním zadávacím řízení budete postupovat pouze při zavádění DNS a doba trvání DNS přitom není omezena. Samotné/dílčí zadávání veřejných zakázek v DNS je pak tzv. zvláštním postupem, kdy postupujete podle § 141 ZZVZ (např. lhůta pro podání nabídek činí min. 10 dnů). Vyhnete se tím proto případným potížím s posuzováním toho, zda jde o funkční celek či nikoliv.

DNS je možné rozdělit na kategorie podle předmětu veřejné zakázky, mohlo by se proto jednat např. o kategorii standardních kurzů a kategorii specializovaných kurzů, popř. i jiné podle požadavků. Každá kategorie může mít vlastní podmínky účasti, tedy kvalifikační požadavky pro zařazení. Určitě bychom doporučili provést mezi členskými subjekty sběr požadavků na kurzy, o kterých vědí, že je budou požadovat a podle toho nastavit kategorie DNS podle jejich okruhů.

Pokud by v průběhu trvání DNS nastala potřeba rozšířit nabídku kurzů o další, je možné postupem podle § 139a ZZVZ a za dodržení jím stanovených pravidel upravit předmět DNS nebo jeho kategorie, tedy rozšířit o další kurzy, které by do té dané kategorie spadaly. Lze tedy shrnout, že pro Vaše potřeby se jako nejvhodnější postup jeví zavedení DNS, v ideálním případě rozdělený na kategorie podle typu kurzů.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) stanoví dle § 217 povinnost vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu. V této písemné zprávě musí být označeni všichni dodavatelé, kteří byli zařazeni do DNS včetně odůvodnění jejich výběru. Odůvodnění by tedy mělo obsahovat výsledky posouzení obdržených nabídek.

Po zavedení DNS však již žádná taková další povinnost není, dle § 140 odst. 2 ZZVZ zadavatel pouze dodavateli oznámí, zda byl nebo nebyl zařazen, přičemž pouze při jeho nezařazení je zadavatel povinen toto v oznámení odůvodnit. ZZVZ žádnou jinou povinnost uveřejnění či oznámení nestanoví. Podle § 141 odst. 4 ZZVZ si zadavatel může od vybraného dodavatele vyžádat doklady o kvalifikaci, pokud je nemá k dispozici, popř. další doklady podle § 122 odst. 4 ZZVZ.

Lze tedy shrnout, že údaje o dokladech, kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci při podání žádosti o účast do zavedeného DNS, nemá zadavatel povinnost nikde uveřejňovat. Měl by je však mít k dispozici pro případnou kontrolu, společně se záznamem o jejich posouzení.

Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

Na základě dotazu ve věci aplikace ustanovení § 48 odst. 7 a 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) na dynamický nákupní systém (DNS) sdělujeme následující. DNS je elektronický otevřený systém, který je zaváděn v zadávacím řízení, ve kterém zadavatel postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení (viz § 138 ZZVZ). Samotné zadávání zakázek v DNS již není zadávacím řízením, nýbrž tzv. zvláštním postupem, kdy dle § 2 odst. 3 ZZVZ se jeho provedením považuje povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení za splněnou. Na zvláštní postup se neuplatní pravidla pro zadávací řízení, pokud není v části šesté zákona uvedeno jinak. Ve vztahu k DNS se jedná o výslovné uvedení odkazů v § 130 ZZVZ, dále odkazy v § 140a ZZVZ (pravidla pro prokazování kvalifikace a prokázání nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 ZZVZ) a dále přiměřené použití části pravidel z § 122 ZZVZ (viz § 141 ZZVZ).

Z uvedeného je tedy zřejmé, že k přímé aplikaci § 48 odst. 7 ZZVZ dojde ve fázi zavádění DNS, kdy se jedná o postup zadavatele v zadávacím řízení. Pokud tedy žádost o účast před zavedením DNS podá účastník zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, pak jej zadavatel může vyloučit. K aplikaci § 48 odst. 9 ZZVZ v případě zavádění DNS však nedojde, neboť zde není fáze výběru dodavatele. Po zavedení DNS se pak na jednotlivé „minitendry“ § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ neuplatní, neboť se již nejedná o zadávací řízení.

Zadavateli však nic nebrání v tom, aby si přiměřené použití dalších ustanovení ZZVZ, tedy např. aplikaci § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ, vyhradil i pro jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS. Vaše výhrada v zadávací dokumentaci k DNS je tedy v tomto ohledu v pořádku, pouze bychom upozornili, že její znění není zcela ideální – hovoříte v ní o „účasti v zadávacím řízení“, avšak jak bylo uvedeno výše, zadávací řízení je pouze postup pro zavedení DNS, po jeho zavedení se již o zadávací řízení nejedná. Doporučili bychom proto znění upravit, neboť takto je Vaše výhrada ve své podstatě obsoletní – zadávací řízení je již dávno skončené, a proto ji nelze uplatnit na výzvy k podání nabídek v DNS, neboť tam se jedná o zcela odlišný postup dle ZZVZ, stejně jako na pozdější přístup dodavatelů do DNS. Proto pokud chcete tuto podmínku dále uplatňovat, pak doporučujeme upravit její znění tak, aby z něj vyplývalo, že se vztahuje na jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS a na později přistoupivší dodavatele do zavedeného DNS, neboť takto chápeme Váš původní záměr. Pokud se však rozhodnete, že ji nechcete již dále uplatňovat, pak je možné tuto výhradu ze zadávací dokumentace vyjmout postupem podle § 139a ZZVZ, tedy změnou zadávací dokumentace k DNS.

U rámcových dohod je však situace odlišná. Jak vyplývá ze znění § 133 odst. 1 ZZVZ, zadavatel při výběru dodavatelů, s nimiž má být uzavřena rámcová dohoda, postupuje podle pravidel pro výběr dodavatele. Dochází zde tedy k aplikaci § 122 ZZVZ a takoví dodavatelé jsou tedy z pohledu ZZVZ vybraní dodavatelé. V souvislosti s tím proto dochází při uzavírání rámcové dohody k aplikaci jak § 48 odst. 7 ZZVZ, tak i § 48 odst. 9 ZZVZ. Zadavatel má tedy povinnost vyloučit ze zadávacího řízení takového dodavatele, který byl sice vybrán jako účastník rámcové dohody, ale má formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

V případě změny zadávací dokumentace, pokud zadavatel má již zaveden nadlimitní dynamický nákupní systém (DNS) a plánuje prodloužení doby trvání a navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty), sdělujeme na následující dotaz, zda je taková změna zadávací dokumentace změnou umožňující rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů a zda je tedy v takovém případě nutno postupovat podle § 139a odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), jestli „pozdržet“ odeslání první výzvy k podání nabídek na základě takové změněné zadávací podmínky o dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, přičemž tato doba nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS, že úmyslem zákonodárce bylo předmětným odstavcem 3 mířit zejména na situace, kdy dochází k rozšiřování předmětu DNS o nové položky či okruhy, případně pokud dochází ke zmírnění kvalifikačních kritérií pro zařazení do DNS. Jinak řečeno tedy míří toto pravidlo na situace, kdy se v podstatě nemohli dodavatelé do daného DNS hlásit – buď nebylo poptáváno to, co nabízejí, nebo neměli např. takové zkušenosti, aby splnili kritéria kvalifikace do DNS. Prodloužení doby trvání a s tím spojené navýšení přepokládané hodnoty však dle našeho názoru není situací, která by měla za následek rozšíření možného okruhu dodavatelů, neboť ti se mohli do DNS hlásit kdykoliv v jeho průběhu a prodloužením doby jeho trvání se na této skutečnosti nic nemění. Lze sice souhlasit i s úvahou, že by tyto změny mohly být určitou motivací pro nové dodavatele, avšak rozhodně nebylo úmyslem zákonodárce de facto blokovat DNS na 30 dní (min. lhůta pro podání žádosti o účast v DNS) při každém prodloužení doby trvání, neboť tím by tento institut, který DNS umožňuje, pozbyl svých výhod. K uvedenému lze konstatovat, že tato změna nemá žádný faktický dopad na možnost dodavatelů se do DNS hlásit, což je zásadní rozdíl oproti změnám, na něž by dopadal § 139a odst. 3 ZZVZ. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru není změna zadávací dokumentace spočívající v prodloužení doby trvání a navýšení předpokládané hodnoty DNS změnou, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů a u níž by bylo nutné postupovat podle § 139a odst. 3 ZZVZ.

K dotazu ve věci rozšíření dynamického nákupního systému (DNS) o nové kategorie, sdělujeme následující. Změny zadávací dokumentace zavedeného DNS upravuje § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Dle tohoto ustanovení je zadavatel oprávněn v průběhu trvání DNS změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Taková změna nebo doplnění pak musí být oznámena stejným způsobem jako zadávací podmínka, která je změněna nebo doplněna. Zároveň platí, že zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění prostřednictvím uveřejňovacích formulářů. Pokud by změna nebo doplnění měla vliv na okruh potenciálních dodavatelů, pak musí zadavatel s odesláním první výzvy na základě této změněné zadávací podmínky vyčkat dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS. Z uvedeného je tedy zřejmé, že legislativně by vytvoření nové kategorie DNS nemělo nic bránit, pokud budou dodrženy všechny podmínky, které § 139a ZZVZ stanoví, a to zejména vyčkání přiměřené doby pro zařazení nových dodavatelů. ZZVZ tedy vytvoření nové kategorie nezakazuje, avšak jelikož je nutno všechny takové změny zadávací dokumentace uveřejnit i ve formulářích ve Věstníku veřejných zakázek a v TEDu, je možné provádět jen takové změny, které formuláře umožní. Z dosavadní komunikace s TEDem vyplývá, že uveřejňovací formuláře neumožňují rozšířit DNS o nové kategorie a proto v současné době není tento způsob změny zadávací dokumentace DNS možný. Ze strany MMR však probíhá komunikace za účelem umožnění i této formy změny zadávací dokumentace DNS, neboť vidíme její jednoznačný potenciální přínos, avšak v současné době nelze predikovat finální postoj TEDu. Lze tedy shrnout, že ačkoliv legislativní úprava v § 139a ZZVZ nebrání rozšíření DNS o nové kategorie, nelze tento způsob změny zadávací dokumentace DNS v současné době aplikovat z důvodu nemožnosti splnění uveřejňovací povinnosti takové změny ve smyslu § 139a odst. 5 ZZVZ.

V dotazem popsaném případě je nutné vyhodnotit, zda předmětný vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je smlouvou na veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodou. Rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody podle § 131 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

Soudní rozhodovací praxe (např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 5105/2014) je jednotná v závěru, podle něhož tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.

Uzavřením rámcové dohody dochází k vytvoření závazného rámce pro zadávání veřejných zakázek. Sama rámcová dohoda ale neobsahuje závazek dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnout za tato plnění úplatu (srov. § 2 odst. 1 ZZVZ).

Je-li tento rámec uzavřen v zadávacím řízení, mohou být jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky zadávány na jeho základě mimo zadávací řízení (§ 2 odst. 3 ZZVZ). Mnohdy může být zadavatelova potřeba řešena jak prostřednictvím zadání veřejné zakázky, např. s jednotkovými cenami, tak uzavřením rámcové dohody. Volbu činí zadavatel dle konkrétních okolností veřejné zakázky před zahájením kontraktačního postupu. Pro zadávací řízení je zejména určující, zda v zahajovacím dokumentu došlo k označení, že zadávací řízení má vyústit v uzavření rámcové dohody.

Jeví se, že ve Vámi popsaném případě, má být toto vyhodnocení provedeno zpětně. Uvádíte, že podle smlouvy má být plněno, což odpovídá smlouvě na veřejnou zakázku. Zákon nepředpokládá, že by existoval souběh rámcové dohody ve smyslu § 131 ZZVZ a smlouvy na veřejnou zakázku § 2 ZZVZ v jednom smluvním vztahu. V oznámení o zahájení zadávacího řízení je možné zvolit jen jednu z těchto variant.

Zdá se však, že v praxi k určité kombinaci dochází.  Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí R0031/2023 uvádí, že jestliže smluvní závazek naplňuje znaky rámcové dohody, nemůže zadavatel podléhající režimu zákona její právní úpravu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona ignorovat s tím, že zvolil nepojmenovanou smlouvu dle občanského zákoníku. Takový postup by byl obcházením zákona. Zde je třeba vzít v potaz, že zákon je pro zadavatele v zadávacím řízení zákonem speciálním, je tak třeba se jím řídit primárně a občanský zákoník aplikovat pouze podpůrně, pokud zákon neobsahuje zvláštní úpravu. V daném případě jsou rámcové dohody upraveny v hlavě II zákona v ust. § 131 a násl. zákona, a tak je zadavatel povinen se těmito ustanoveními řídit, pokud je jeho postup pod tuto právní úpravu podřaditelný.

Úřad tedy ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Zaměřuje se zejména na omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků, kapitola 3.2.4.3.). Rámcové dohody mají být standardně uzavřeny na dobu nepřesahující 4 roky (§ 131 odst. 3 ZZVZ). Soudní dvůr Evropské unie dokonce dovodil, že rámcové dohody mají být zadavatelem určitým způsobem zastropovány (C-23/20).

K Vašemu dotazu „Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně (tzn. „bezobjednávkově“, tj. bez aktivity zadavatele – např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ?“ uvádíme, že tato skutečnost nemá za následek, že se jedná o rámcovou  dohodu.

K Vašemu dotazu „Tj. plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které dle ZZVZ souvisejí s rámcovými dohodami?“ uvádíme, že běžná rámcovost smlouvy na veřejnou zakázku nemá za následek povinnost řídit se úpravou stanovenou ZZVZ pro rámcové dohody jako například oznamovat uzavření smlouvy podle § 137 ZZVZ. Sjednání dlouhodobých objemově neomezených závazků by však mohlo být dohledovými institucemi považováno za narušující hospodářskou soutěž.

Pokud v průběhu trvání dynamického nákupního systému (DNS) dojde k navýšení „celkové“ předpokládané hodnoty (PH), je nezbytné, aby zadavatelem byla vždy zajištěna aktuálnost takto uváděné výše – jakožto souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v zavedeném DNS zadány podle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), a to ve všech dokumentech ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ, kde je předpokládaná hodnota uvedena (zadávací dokumentace, vč. formulářů podle § 212 – VVZ, resp. TED.) Na dotaz sdělujeme, že upravovat písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky je možné po celou dobu trvání DNS postupem podle § 99 ZZVZ. Upozorňujeme však, že PH by nebylo možné navýšit, pokud by to znamenalo překročení hranice z „mírnějšího“ režimu zavádění DNS do „přísnějšího“. V případě, že byl DNS zavedený v nadlimitním režimu, je možné PH upravovat libovolně dle potřeb zadavatele, a tedy i navýšit celkovou hodnotu všech veřejných zakázek zadávaných v DNS.

Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) tuto situaci explicitně neřeší, nicméně právní úprava v § 140 odst. 1 ZZVZ naznačuje řešení tím způsobem, že je pro zařazení dodavatele do již zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) stanovena lhůta. Smyslem této lhůty (relativně krátké) je dle našeho názoru ochrana dodavatele, aby dodavatel nepřišel o možnost účastnit se příliš mnoha veřejných zakázek v zavedeném DNS, pouze po dobu posouzení žádosti o účasti zadavatelem.

Tato lhůta tedy ukazuje, že je možné zahájit proces zadání veřejné zakázky v DNS podle § 141 ZZVZ i v situaci, kdy zadavatel posuzuje žádost o účast nového dodavatele, který se této zakázky nemůže účastnit. Dalším argumentem podporujícím tento výklad je možná nežádoucí situace, ve které by (například v důsledku zmírnění požadavků na kvalifikaci) více dodavatelů podalo postupně žádost o účast a tím by byl zadavatel do posouzení všech žádostí o účast zcela paralyzován.

Lze tedy shrnout, že je možné po dobu posuzování žádosti o účast nového dodavatele vyzvat zařazené dodavatele k podání nabídek. Nicméně zadavatel by si měl dát pozor na situaci, kdy se dostane do prodlení s posuzováním žádosti o účast nového (nezařazeného) dodavatele. V případě prodlení v procesu posuzování žádosti o účast nezařazeného dodavatele by dle našeho názoru mohlo být odeslání výzvy k podání nabídek zařazeným dodavatelům posuzováno jako porušení § 6 odst. 2 ZZVZ (obecné zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace).

Dle § 138 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zavede zadavatel DNS v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Z uvedeného je tedy zřejmé, že dokud není DNS zaveden, postupuje zadavatel dle všech ustanovení platných pro zadávací řízení. Vztahují se na něj tedy i důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ. Ustanovení § 127 odst. 1 ZZVZ pak jako povinný důvod pro zrušení zadávacího řízení stanoví situaci, kdy po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. V tomto případě nemá zadavatel žádnou možnost volby, ZZVZ tento důvod pro zrušení stanoví jako povinnost. Lze tedy shrnout, že pokud při zavádění DNS nebyly podány žádné žádosti o účast, je nutno postupovat dle § 127 odst. 1 ZZVZ a toto zadávací řízení zrušit. DNS v takovém případě není možné zavést. Je pak na zvážení, zda zadavatel nestanovil příliš přísně kvalifikační požadavky pro zařazení dodavatelů do DNS, nebo byly jiné okolnosti, které potenciální dodavatele odradily, a zadavatel by proto měl tyto okolnosti v opakovaném zadávacím řízení eliminovat.

V souladu s § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právní jednání posuzuje dle obsahu, nikoliv dle jeho označení. Ve Vašem případě uzavíráte smlouvu, ve které sjednáte délku trvání, položky a jejich jednotkové ceny, avšak četnost jednotlivých položek uvedete až v dílčích objednávkách. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o rámcovou dohodu bez obnovení soutěže, kterou uzavřete s jedním dodavatelem. Nezávisle na označení této smlouvy je třeba k ní přistupovat v souladu s jejím obsahem a je tedy třeba aplikovat relevantní ustanovení k rámcovým dohodám, tj. § 131 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

V souladu s § 131 odst. 3 ZZVZ trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky. Z tohoto důvodu byste smlouvu neměli uzavřít na dobu delší než 4 roky, pokud delší doba není odůvodnitelná předmětem plnění.

Pokud byste měli v uzavřené smlouvě definované, v jakých intervalech Vám bude dodáváno dané množství položek, již byste nemuseli dodavateli zasílat dílčí objednávky, nebyl by tedy naplněn znak rámcové dohody a nepostupovali byste dle části šesté, hlavy II ZZVZ. U „běžných“ smluv není délka trvání výslovně omezena v ZZVZ a je na zadavateli, jakou délku trvání smluv stanoví. I v tomto případě by však měl zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a měl by být schopen odůvodnit, proč uzavírá smlouvu na dobu neurčitou, a to zejména s ohledem na zásadu přiměřenosti a se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků (dále jen „zásady 3E“). Takovýto postup by neměl vést k bezdůvodnému uzavření trhu zadavatele a zadavatel by měl vždy po určité době provést ekonomický atest podmínek na trhu, aby si ověřil, že stále postupuje v souladu se zásadami 3E.

Poslední možností, která by pro Vás mohla být relevantní a kterou si dovolíme nastínit, je zavedení dynamického nákupního systému. Pokud poptáváte běžné a dostupné zboží, přičemž není třeba, aby veškeré toto zboží dodával jediný dodavatel, může být tento otevřený systém vhodným řešením. Dynamický nákupní systém není možné zavést na dobu neurčitou, avšak maximální délka trvání není nikterak omezena. Dynamický nákupní systém tak můžete zavést např. na dobu několik desítek let, přičemž v případě, že ho již nebudete chtít využívat, přestanete v rámci tohoto systému plnění poptávat. Tento systém je také možné zavést na kratší časový úsek a následně je možné v případě zájmu jeho trvání prodlužovat.

Vždy je však nutné posoudit jednotlivá specifika dodávek, potřeby zadavatele a možnosti trhu, univerzální metodiku pro stanovení délky trvání smluv proto není možné vytvořit.

K úvodní části dotazu v bodě a) dotazu sdělujeme, že uzavření rámcové smlouvy na základě zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) je zjevným odklonem od zákonodárcem zamýšleného využití DNS, v němž centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele dle aktuální potřeby při pořizování obecně dostupných komodit a který má zadavateli umožnit flexibilně reagovat a opakovaně vyhlašovat výzvy s aktualizovanou specifikací v rámci původního předmětu plnění. V odpovědi k bodu a) dotazu se přikláníme k řešení, které zajistí (v každém případě z hlediska bezpečnosti zadavatele) transparentnost postupu zadavatele, tzn. zveřejnit postupem dle § 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nejen zastřešující smlouvu, ale i navazující konkrétní realizované nákupy, tak jak by tomu bylo v případě běžného zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS (a to právě s ohledem na charakter samotného principu DNS). Odpověď k dotazu v bodě b) se váže k uveřejňování smluv na profilu zadavatele, pro které je rozhodné splnění podmínek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d), za kterých má veřejný zadavatel (tedy i ten centrální) povinnost uveřejnit na svém profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku k nákupům nad 500 tis. Kč bez DPH (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ). Povinnost zveřejnit dílčí prováděcí smlouvy se určí dle pořizované hodnoty objednávek, neboť povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků se týká pouze nákupů s hodnotou nad 500 tis. Kč bez DPH; stejně tak je rozhodné splnění i dalších podmínek předmětného ustanovení, např., že smlouva uveřejněná podle zákona o registru smluv se podle ZZVZ již nezveřejňuje (§ 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel má možnost vybrat si některý z několika druhů zadávacího řízení, které jsou upraveny v ZZVZ. Výběr způsobu zadání veřejné zakázky je na zadavateli, který na základě svého uvážení zvolí druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, který se mu jeví jako nejvhodnější vzhledem k požadovanému předmětu plnění.

V případě dotazem navrhované rámcové dohody dáváme na zvážení rozdělení předmětu veřejné zakázky na část, která bude plněna kontinuálně a na část, která bude plněna podle potřeb zadavatele, případně využití vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Obecně k rámcové dohodě uvádíme, že je upravena v části šesté ZZVZ, jako zvláštní postup. Rámcovou dohodu uzavírá zadavatel na základě zadávacího řízení a pro jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody se již další zadávací řízení neprovádí.

Z ustanovení § 131 ZZVZ je zřejmé, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu i s jedním dodavatelem. ZZVZ neupravuje, jaký přesný obsah má mít rámcová dohoda, pouze uvádí, že zadavatel a dodavatel mezi sebou sjednají obchodní podmínky, které budou platit po celou dobu trvání rámcové dohody. Z uvedeného vyplývá, že pokud uzavře zadavatel smlouvu s jedním dodavatelem, má možnost nastavit podmínky rámcové dohody i tak, aby za část plnění platil zadavatel dodavateli paušálně a další plnění pak zadavatel požadoval na základě objednávek podle jeho aktuálních potřeb.

Zadavatel může, jak je stanoveno v § 131 odst. 2 ZZVZ, uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody je podle § 23 ZZVZ rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. Je třeba zmínit, že rámcovou dohodu nelze uzavřít na dobu delší než 4 roky. Na delší dobu lze uzavřít rámcovou dohodu jen ve výjimečných a řádně odůvodněných situací. Dále pak uvádíme, že v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody je podle § 132 odst. 6 zakázáno požadovat od účastníků poskytnutí jistoty.

K vyhrazené změně závazku uvádíme, že tento institut umožňuje zadavateli provést předem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Takovouto výhradu lze uplatnit i u rámcové dohody. Vyhrazené změny se mohou týkat například rozsahu dodávek, služeb, ceny, ale i dalších obchodních nebo technických podmínek. Pro využití tohoto institutu je nezbytné, aby byly podmínky pro uplatnění vyhrazených změn a jejich obsah v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny a zároveň tyto změny nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna může být jakkoliv velká, nemění-li celkovou povahu veřejné zakázky, předpokládaná hodnota změny musí být zohledněna v celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Z dotazu není možné relevantně určit, jaký způsob zadání veřejné zakázky je nejvhodnější. Doporučujeme vždy zvážit výše uvedené a zvolit takový postup, který bude nejlépe vyhovovat potřebám zadavatele a požadavkům na předmět plnění.

K dotazu ve věci uzavírání rámcových dohod v dynamickém nákupním systému (DNS) sdělujeme následující. Jak stanoví § 131 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), rámcovou dohodu lze uzavřít pouze na základě zadávacího řízení. Jelikož zvláštní postupy dle části šesté ZZVZ, tedy i zadávání veřejných zakázek v DNS, nejsou zadávacím řízením, nelze v rámci DNS uzavřít rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ. Pokud by se však nejednalo o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, ale o jakoukoliv jinou smlouvu, kde by plnění bylo vymezeno rámcově, pak lze mít za to, že by takovému postupu nic nebránilo, neboť ZZVZ nikde nestanoví, jaký druh smlouvy má být výsledkem „minitendru“ v DNS.

Na dotaz ve věci prodlužování doby trvání dynamického nákupního systému sděluji následující. Problematika dynamického nákupního systému je upravena v § 138 – 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ). Dle § 139 odst. 1 ZZVZ zadavatel mimo jiné uvádí v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu trvání dynamického nákupního systému. Oproti předchozímu zákonu, který stanovil maximální dobu trvání dynamického nákupního systému na 4 roky, není doba trvání nijak omezena. Zároveň je v § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ stanovena povinnost zadavatele odeslat oznámení o změně k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, pokud dojde ke změně doby trvání dynamického nákupního systému uvedené v oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému.

Jelikož ustanovení § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ nespecifikuje, zda ohlašovaná změna může být pouze zkrácení, nebo i prodloužení, lze mít za to, že tato povinnost míří na obě situace. Lze tedy dobu trvání dynamického nákupního systému bez dalšího odůvodnění nejen zkrátit, ale stejným způsobem i prodloužit. Tento výklad lze podpořit i samotnou podstatou fungování dynamického nákupního systému, kdy tento je po celou dobu svého trvání otevřený všem dodavatelům, kteří splní podmínky účasti pro jejich zařazení. K prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému bude zadavatel přistupovat zejména tehdy, pokud se používání zavedeného dynamického nákupního systému osvědčí.

S prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému je pak spojena i problematika správného stanovení předpokládané hodnoty. Dle § 23 ZZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v dynamickém nákupním systému zadány. Proto pokud dojde k prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému, je nutno i adekvátně upravit předpokládanou hodnotu ve smyslu § 23 ZZVZ. Jelikož dle § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ je předpokládaná hodnota povinnou součástí zadávací dokumentace k dynamickému nákupnímu systému, je nutno provést úpravu této zadávací dokumentace, která je uveřejněna na profilu zadavatele po celou dobu trvání dynamického nákupního systému, a to postupem dle § 99 ZZVZ pro změnu nebo doplnění zadávací dokumentace.

Upozorňujeme však, že výše uvedený postup by nebyl možný, pokud by dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci podlimitního režimu a prodloužením doby trvání by jeho předpokládaná hodnota stoupla na úroveň nadlimitního režimu. Pokud však dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci nadlimitního režimu, pak prodloužení jeho doby trvání nic nebrání. Lze tedy shrnout, že prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému lze provést uveřejněním nové doby trvání postupem dle § 212 ZZVZ, přičemž je nutno v takovém případě upravit i předpokládanou hodnotu uvedenou v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele, pokud prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému dojde k její změně.

Závěrem pak sdělujeme, že výše uvedený postup platí i pro dynamické nákupní systémy zavedené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na základě přechodného ustanovení § 273 odst. 5 ZZVZ, dle něhož dynamický nákupní systém zavedený podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za dynamický nákupní systém podle tohoto zákona.

Podle doby trvání rámcové smlouvy jste pravděpodobně prováděli zadávací řízení ještě podle předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), který v § 89 odst. 5 ZVZ říká, že zadavatel je povinen v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit dobu trvání rámcové smlouvy. Také je stanovena doba trvání rámcové smlouvy, která nesmí být delší jak 4 roky – což jste pravděpodobně měli uvedeno v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podle systematiky nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (NZVZ) se k době trvání vztahu z rámcové dohody přistupuje obdobně viz § 131 odst. 3 NZVZ (ne delší než 4 roky kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu). Pravidla proto bezpochyby navazují na předchozí úpravu, i v otázce možného použití, prodloužení atd. Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je v § 273 odst. 6 NZVZ uvedeno, že změny závazků (v případě rámcových smluv také), které byly uzavřeny podle 137/2006 Sb., se posuzují podle současného zákona č. 134/2016 Sb. Změny existujících závazků ze smlouvy se tedy posuzují podle NZVZ viz také např. § 131 odst. 5; § 222 se použije přiměřeně. Pokud bude změna takového charakteru, že bude změnou nepodstatnou, lze takovou změnu provést, např. podle § 222 odst. 4 NZVZ. Zcela zásadní ale je, zda taková změna celkové doby plnění, pokud je doba trvání dopředu jasně dána v zadávací dokumentaci a pokud je jak starou úpravou, tak i novou úpravou dáno, že nesmí přesáhnout 4 roky, není změnou podstatnou! Zatím k tomu není ani žádná judikatura, protože zadavatelé takové dohody znovu soutěží. Takže doporučujeme znovu soutěžit. Není důvod, proč by dodavatel neměl být schopen poskytnout obdobné podmínky, jako v případě prodloužení rámcové smlouvy (dohody).

Každý dodavatel je oprávněn podat žádost o účast ve smyslu § 139 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) při zavádění dynamického nákupního systému (DNS), a dále kdykoliv v průběhu trvání DNS v souladu s § 140 odst. 1 ZZVZ. Požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast musí být uveřejněny v elektronickém nástroji na profilu zadavatele a musí být dostupné po celou dobu trvání DNS. Přístup k informacím a dokumentům o veřejných zakázkách musí být v souladu se ZZVZ zajištěn neomezeným a dálkovým přístupem, naopak k podání žádosti o účast je předchozí registrace dodavatele do elektronického nástroje nezbytná.

K dotazu ve věci prokazování kvalifikace jinou osobou, jež zároveň podává žádost o účast do dynamického nákupního systému (DNS) jako dodavatelé, jimž kvalifikaci prokazuje, sdělujeme následující.
Jak správně uvádíte, § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) používá pouze pojem nabídka, resp. v odst. 6 pojem předběžná nabídka. Lze tedy mít za to, že na žádosti o účast se předmětné ustanovení neaplikuje.
Přestože se na zadávání veřejných zakázek v DNS část čtvrtá ZZVZ, a tedy i § 107 ZZVZ, nepoužije, nedoporučovali bychom akceptovat situaci, kdy by nabídku v DNS podával dodavatel, který zároveň prokazoval část kvalifikace za jiné dodavatele při zařazení do DNS, společně s těmito dodavateli.
Jako ideální řešení v této situaci spatřujeme uvádět ve výzvě k podání nabídky v DNS závazné pravidlo, že dodavatel, jehož prostřednictvím prokazovali další dodavatelé v DNS kvalifikaci, nesmí podat nabídku, pokud bude podána i těmito dodavateli v rámci konkrétního „minitendru“, přičemž by zadavatel odkázal na přiměřenou aplikaci § 107 odst. 4 a 5 ZZVZ, tedy že pokud tato situace nastane, bude z daného „minitendru“ tento dodavatel vyloučen. Možnost stanovení takového pravidla by vycházela z § 39 odst. 1 ZZVZ, dle něhož pokud nejsou zákonem stanovena pravidla pro průběh zadávacího řízení, určí si je zadavatel sám v souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ.

K dotazu ohledně rámcové dohody, uvádíme následující: Rámcovou dohodu (dále jen „RD“) upravuje část šestá zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Pravidla pro RD jsou tedy výslovně upravena v § 131 – 137 ZZVZ. Zadavatel může dle § 131 odst. 2 uzavřít RD pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má povinnost vyhotovit písemnou zprávu o zadávacím řízení, kterým byla uzavřena RD, nikoliv o každé veřejné zakázce, která bude posléze na základě RD zadána.
Co se týče postupu bez obnovení soutěže mezi účastníky RD, řídí se tento postup podle pravidel, které zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách a ze ZZVZ neplynou žádné další povinnosti. Zde upozorňujeme, že ZZVZ již neupravuje princip „kaskády a rotace“, ale nic nebrání zadavateli, aby nastavením zadávacích podmínek docílil stejného výsledku jako při použití principu „kaskády nebo rotace“ podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
Postup s obnovením soutěže mezi účastníky se řídí § 135 ZZVZ. Podle § 135 odst. 1 písm. a) se pro podání a otevírání nabídek použijí § 107 – 110 ZZVZ obdobně. Zadavatel si v zadávací dokumentaci určí, zda bude přijímat nabídky v listinné nebo elektronické podobě a dále se řídí zmíněnými § 107 – 110 ZZVZ. Pokud tedy budou nabídky podávány v listinné podobě, je zadavateli v § 110 odst. 5 stanovena povinnost vyhotovit protokol o otevírání obálek s nabídkami. Povinnost jmenovat komisi ve spojení s RD není stanovena, stejně tak jako povinnost vyhotovit zprávu o hodnocení nabídek. Zadavatel má povinnost podle § 135 odst. 1 písm. d) oznámit výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům RD, kteří podali nabídku. Obsah takového oznámení není ZZVZ nijak specifikován, ale z odůvodnění by měl vyplývat důvod výběru – ve Vašem případě tedy, že dodavatel nabídnul nejnižší nabídkovou cenu, jelikož nejnižší nabídková cena je hodnotícím kritériem. Dle § 135 odst. 3 ZZVZ může zadavatel uzavřít smlouvu i před uplynutím 15 denní lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Rizikem zde je, že v případě, kdy účastník RD nesouhlasí s výběrem dodavatele a nebyla zachována lhůta pro podání námitek, může podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
Závěrem, dodáváme, že ať už se jedná o postup s obnovením soutěže mezi účastníky, bez obnovení soutěže mezi účastníky, nebo jejich kombinací, má zadavatel dle § 137 ZZVZ povinnost odeslat oznámení o uzavření smlouvy na základě RD k uveřejnění podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od uzavření smlouvy, nebo od konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (DNS) je dle systematiky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) tzv. zvláštním postupem. Nejedná se tedy o zadávací řízení ve smyslu zákona, a proto se na postup zadavatele v rámci DNS nevztahují ustanovení pro zadávací řízení, není-li v zákoně či zadavatelem v zadávací dokumentaci řečeno jinak.
Postup pro zrušení veřejné zakázky v DNS není nijak formálně upraven, proto není nutno naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ, a je možno zrušit takovou veřejnou zakázku i bez naplnění těchto důvodů (obdobně jako v případě veřejné zakázky malého rozsahu). V daném případě by bylo možné i analogicky využít důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ, tedy zaniknutí účasti v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení. V souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ je však nutno oznámit takové zrušení všem dodavatelům, kteří v daném „minitendru“ podali nabídku.

Dle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému (DNS) rozhodná souhrnná výše všech veřejných zakázek, které mohou být v DNS zadány. Stanovení předpokládané hodnoty pak zadavateli určuje režim (nadlimitní, podlimitní apod.), ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě zavedení DNS je oproti standardnímu zadávacímu řízení stanovena v § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ povinnost uvést tuto předpokládanou hodnotu v zadávací dokumentaci. Jelikož zavedení DNS probíhá formou užšího řízení, jedná se tedy o zadávací řízení podléhající režimu ZZVZ odpovídajícímu jeho předpokládané hodnotě, je nutno i v případě nastavení podmínek účasti pro vstup do DNS postupovat dle odpovídající části zákona, v tomto případě dle části upravující nadlimitní režim. Nelze tedy v žádném případě vycházet z předpokládané hodnoty dílčí veřejné zakázky, nýbrž je nutno vycházet z předpokládané hodnoty DNS jako celku (viz § 23 ZZVZ). Po zavedení DNS se již jednotlivé veřejné zakázky zadávané v DNS neřídí žádným režimem dle zákona, neboť se jedná o tzv. zvláštní postupy a zadavatel při jejich zadávání postupuje dle § 141 ZZVZ. Nutno zdůraznit, že v těchto zvláštních postupech se již neřeší kvalifikace dodavatelů (tu zadavatel posuzuje při jejich zařazování do DNS), nýbrž pouze konkrétní nabídky na konkrétní plnění.

Jak sám uvádíte, k otázce aplikace § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), se vyjádřila expertní skupina MMR, jež dospěla k závěru, že při zavádění dynamického nákupního systému nedochází k podání nabídek a výběru dodavatele, tedy nemůže dojít k uplatnění § 122 ZZVZ, neboť při zavádění DNS se do fáze výběru dodavatele zadavatel nedostává, a proto nemá povinnost vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.

V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek v rámci DNS se již nejedná o zadávací řízení (bylo ukončeno zavedením DNS), nýbrž o tzv. zvláštní postup. Na tento zvláštní postup se pak uplatní ustanovení výslovně uvedená v Hlavě III ZZVZ, resp. ve vztahu k dokladům se uplatní ustanovení uvedená v § 140 odst. 3 ZZVZ. Jedná se o pravidla uvedená v § 45 a v § 81 až 88 ZZVZ.

Jak tedy vyplývá ze znění § 140 odst. 3 ZZVZ, ustanovení § 104 ani § 122 ZZVZ, se na zadávání veřejných zakázek v rámci DNS neaplikuje a zadavatel tedy není povinen požadovat po dodavateli, který je vybrán k podpisu smlouvy, údaje o jeho skutečném majiteli.

Upozorňujeme však na povinnost od takového dodavatele vyžadovat před podpisem smlouvy originály nebo úředně ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, nikoliv však na základě § 122 ZZVZ, nýbrž na základě § 86 odst. 3 ZZVZ, který se na zadávání veřejných zakázek v DNS aplikuje. Tyto doklady zadavatel vyžaduje pouze tehdy, pokud je nemá již k dispozici, ať již z procesu zavádění DNS, nebo pokud již byla v rámci DNS smlouva s takovým dodavatelem podepsána a doklady již dříve vyžádány.

Podle výkladového stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, gestora zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel v rámci jednotlivých veřejných zakázek zadávaných v DNS před podpisem smlouvy vyžádá od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly dodavatelem předloženy v rámci zadávacího řízení, ve kterém byl zaveden DNS nebo v některé z předchozích veřejných zakázek zadaných v rámci DNS (jedná se o výklad § 140 odst. 3 ve spojení s § 86 odst. 3 ZZVZ).

Co se týká další části dotazu, zda mají být tyto doklady aktuální k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy, je třeba odkázat na předposlední větu § 140 odst. 3 ZZVZ (Pravidla pro předkládání dokladů podle § 45 a prokazování kvalifikace podle § 81 až 88 se použijí přiměřeně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému), přičemž podle § 86 odst. 5 ZZVZ „doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení“. Originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, vyžadované zadavatelem před podpisem smlouvy v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ, by měly reflektovat stáří dokladů, jimiž byla tato kvalifikace prokazována a musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. To však nevylučuje, aby byly mladšího data (mezi okamžikem zahájení zadávacího řízení a podpisem smlouvy může v případě DNS uplynout i několik let). V této souvislosti připomínáme, že podle věty první § 140 odst. 3 ZZVZ „Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému požadovat po dodavatelích zařazených v dynamickém nákupním systému předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“ a podle věty čtvrté tohoto ustanovení „Zadavatel může rovněž u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době trvání dynamického nákupního systému prokázat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5“.

Co se týká další části dotazu, zda je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky, uvádíme, že od 18.4.2017 organizační složky státu a centrální zadavatelé jsou povinni komunikovat s dodavatelem výhradně elektronicky, zasílání dokumentů v listinné podobě je (až na výjimky uvedené v § 211 odst. 3 ZZVZ ) vyloučeno. V této souvislosti upozorňujeme, že těmto dokladům, aby splňovaly podmínku originálu nebo ověřené kopie, nesmí chybět jejich ověření shody obsahu a ověřovací doložka, tak, jak je stanoveno v § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi. V opačném případě je nelze ze strany Zadavatele považovat za originály nebo ověřené kopie. Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o konverzi“) platí, že konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě (i) do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, (ii) ověření shody obsahu těchto dokumentů a (iii) připojení ověřovací doložky, je nezbytné, aby doklady, (i) které nejsou vyhotovovány samotným dodavatelem, ale jinou osobou (například vysokou školou), a (ii) jsou zadavateli předkládány v elektronické podobě, splňovaly požadavek konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi.

K druhému dotazu ohledně migrace DNS z elektronického nástroje EZAK na Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“), doporučujeme postupovat takto: Nejprve musí zadavatel oznámit, že jako svůj profil zadavatele zvolil NEN, což učiní uveřejněním formuláře CZ05, který je dostupný na portálu Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“). Následně provede k určitému datu převod DNS z EZAKu do NENu (např. k poslednímu dni měsíce ukončí DNS na EZAKu a od 1. následujícího měsíce „spustí“ DNS v NENu). Dále bude nezbytné, aby uveřejnil ve VVZ formulář F14 – Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací, případně, v případě podlimitní veřejné zakázky, formulář CZ04 – Oprava národního formuláře, a dále aby změnil URL adresu nástroje, na kterém bude DNS dostupný. Současně musí uveřejnit změnu zadávací dokumentace na profilu zadavatele v NENu, protože podle § 139 odst. 4 písm. c) ZZVZ v ní musí být uvedena informace o použitém elektronickém nástroji, na kterém je DNS zavedeno. Tyto kroky musí probíhat postupně, resp. musí být synchronizovány tak, aby byla dodržena pravidla ZZVZ a vyhlášky č. 168/2016 o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele a vyhlášky č. 260/2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Tento postup je nezbytný, protože informace o dané veřejné zakázce, resp. DNS, nemohou být uveřejněny na dvou profilech zadavatele současně. Doporučujeme uveřejnit informaci o převodu DNS z EZAKu na NEN s dostatečným časovým předstihem na profilu zadavatele v EZAKu, aby dodavatelé byli o změně profilu včas informováni. Tato informace bude uveřejněna pouze ve formátu (.pdf) dokumentu, nikoli jako změna zadávací dokumentace.

ZZVZ jako takový umožňuje obě dvě cesty, tedy jak soutěž o návrh, tak zjednodušené podlimitní řízení (nebo i další, např. otevřené řízení). Druh zadávacího řízení by se měl odvíjet od očekáváného výsledku a od očekávaného způsobu plnění. Na základě soutěže o návrh můžete posuzovat jednotlivé návrhy, na základě ZPŘ budete muset akceptovat nejlepší nabídku. Bez ohledu na druh zadávacího řízení v případě architektonických nebo služeb projektanta musíte hodnotit nikoliv pouze na cenu, tedy musíte použít i jiná kritéria, než je pouze cena (§114 odst.3). Rád bych Vás upozornil ještě na jednu možnost, kterou má zadavatel v podlimitním režimu, a to je možnost volby jednacího řízení s uveřejněním (JŘSU) (bez jakéhokoli odůvodnění, bez nutnosti splnit nějaké podmínky – viz § 52, písm. b, bod 1.), které může částečně suplovat soutěž o návrh (protože můžete za dodržení pravidel zákona jednat v průběhu zadávacího řízení), pokud by šlo o zakázku, která by byla již v nadlimitním režimu, musely by být splněny podmínky pro použití JŘSU podle § 60, což by také pravděpodobně mohlo být naplněno (např. § 60 odst.1 písm. b nebo c).
Pokud zadavatel očekává nějaké plnění a nemá zcela jasno, jak by měl výsledek v konečné podobě vypadat, doporučujeme využít nejenom výše uvedené způsoby zadávání, ale i další možnost, což je předběžná konzultace podle § 33 – ta dává zadavateli možnost zkonzultovat předmět zakázky i zadávací podmínky ještě před zahájením soutěže s odborníky i dodavateli a krom uvedeného by taková konzultace měla zadavateli pomoci i v kompletaci veškerých informací, které jsou podstatné pro přípravu a průběh zamýšleného zadávacího řízení a zamýšlený rozsah (předmět) zakázky.
Musíte si tedy nejdříve vyhodnotit, zda máte nějaký plán a zda je dostatečně konkrétní, abyste mohli zahájit zadávací řízení, zda umíte konkrétně sdělit, co potřebujete nebo zda teprve vlastně chcete začít s nějakým prvotním návrhem, zda teprve dáváte dohromady informace o zamýšleném projektu a zda se teprve neseznamujete s možnostmi, které rekonstrukce takové budovy dává a zda teprve nevymýšlíte, jaké funkce (a v jakém rozsahu)by budova měla poskytovat. V takovém případě bych doporučil využít jak předběžných konzultací, tak i nějaké expertní konzultace o základních možnostech, funkcionalitách, parametrech, které by měla budova splňovat a až poté přistoupit buď již ke konkrétní zakázce na služby projektanta (v tom případě by mělo být zadání dostatečně konkrétní, aby byl předmět dostatečně popsán (ZPŘ, otevřené řízení) nebo aby bylo o čem jednat (JŘSU) a pokud nemáte alespoň rámcovou představu o budoucím vzhledu a základních parametrech budovy, asi by bylo vhodnější jít cestou soutěže o návrh.
Drobnou obecnou pomůckou pro rozhodování může být: poptávám myšlenku – soutěž o návrh, poptávám konkrétní plnění – běžné zadávací řízení (včetně možného jednacího řízení s uveřejněním). Doplním o poznámku, že není nutné vždy přesně popsat předmět zakázky, ale je možné stanovit tzv. požadavky na výkon, funkci, tedy zjednodušeně řečeno musím jako zadavatel znát vstupy a požadované výstupy a požadovanou funkci budovy, potom takto mohu zadávat, ale samotné řešení je na dodavateli – posuzuji pouze, zda naplnil požadované parametry. Lze tak zadat i celkovou rekonstrukci budovy – vy stanovíte vstupní a výstupní parametry, požadované funkce a dodavatel stavby by zároveň vyhotovil i stavební projektovou dokumentaci. Takový postup může být ale v případě rekonstrukce budovy poměrně rizikový, protože bez velmi podrobného průzkumu nepůjde odhadnout rozsah nutné práce, takový postup je vhodnější pro novostavby, nikoliv pro rekonstrukce.
Co se týká druhé části dotazu, ano, studie zpracovaná architektem může být jedním z podkladů pro zadání zakázky, nesmíte však zapomenout na vypořádání autorských práv a vyřešení problémů s případným autorským dozorem.