ČÁST JEDENÁCTÁ Informační systém o veřejných zakázkách (§ 224 – § 232)

Podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud dodavatel předloží zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“), tento výpis nahrazuje doklad prokazující: a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilostí, a b) základní způsobilost podle § 74. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní způsobilost v plném rozsahu prostřednictvím výpisu ze SKD, přičemž zadavatel nesmí dodavatele v této jeho možnosti nijak omezovat. Podle § 228 odst. 3 ZZVZ může dodavatel stejně jako výpisem ze SKD prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze SKD.

Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zadavatelovy požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. V případě prokazování základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ u dodavatele, který je právnickou osobou, je v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí splňovat podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Ustanovení § 74 odst. 2 ZZVZ však nevymezuje, ve vztahu k jaké zemi mají dané osoby podmínku splňovat. Z toho lze dovodit, že osoby vymezené v § 74 odst. 2 ZZVZ mají splňovat podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

Pokud by tedy dodavatelem byl zahraniční dodavatel, prokazoval by trestní bezúhonnost osob uvedených v § 74 odst. 2 ZZVZ pouze ve vztahu k zemi svého sídla, i pokud by např. člen statutárního orgánu dodavatele nebyl příslušníkem státu, ve kterém sídlí dodavatel. Shrnujeme však, že pokud dodavatel má sídlo v členském státě EU a prokáže svoji základní způsobilost osvědčením obdobným výpisu ze SKD, pak zadavatel nesmí omezit tuto možnost dodavatele.

Na základě ověření postupu registrace při řešení dále uvedených technických překážek v souvislosti se zřízením uživatelského účtu zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (dál jen VVZ) k dotazu sdělujeme, že pokud budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, registrace do VVZ možná není.

Jako zdůvodnění jsou použity následující argumenty:

Ad1) postup registrace uživatelského účtu ve VVZ je navázán na IČO, které se vydává subjektu zapsanému k podnikání v ČR, kdy uživatel povinně vyplní IČO obchodní firmy, dále systém ověří např. pomocí datové schránky existenci ID datové schránky ve vazbě na zadané IČO (pokud uživatel vyplní ID datové schránky – platí pouze pro právnickou osobu) viz blíže nápověda a dokumentace, zde:

https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/File/Download?fileName=VVZMP_Registrace_a_nastaveni_uzivatelskehoho_uctu.pdf

Ad2) nepředpokládá se, že zadavatelem v režimu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) bude zahraniční subjekt, tedy že bude zahajovat zadávací řízení postupem dle § 212 prostřednictvím tuzemského VVZ.

Dle informací doplněných k dotazu, aby zadavatel nepřišel o možnost čerpat dotaci, kterou poskytovatel neposkytne pobočce závodu (která není podnikatelem – samostatně podnikající právnickou osobou v soukromoprávním slova smyslu, ale věcí bez právní subjektivity), tak pokud jde o praktické řešení, pak je shodně odkazováno na společné zadávání ve smyslu ZZVZ, kde je určitě součástí i český subjekt, který se má možnost ve VVZ registrovat.

Obec je veřejným zadavatelem na základě § 4 odst. 1 písm. d) č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, který spolu s příspěvkovými organizacemi, u nichž funkci zřizovatele vykonává jiný, zpravidla vyšší územní samosprávný celek, tvoří zcela běžnou kategorii veřejných zadavatelů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR) z pohledu gestora zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) však není oprávněno poskytovat výklad předpisů z hlediska rozhodovacích mechanismů uvnitř měst a obcí, činěných zastupitelstvem obce v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., a proto předmětem námi učiněného posouzení dotazu je otázka rozhodná pouze ve vztahu k uveřejňování. Z hlediska publikace uzavřených smluv dle § 219 ZZVZ, jakož i identifikace vybraného dodavatele, v případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle jiného předpisu, kterým se rozumí zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není již dále nutné uveřejňovat smlouvy také na profilu zadavatele, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou „v režimu zákona“, jinak také v souladu se ZZVZ. K tomu lze doplnit, že žádné z ustanovení ZZVZ přímo nevyžaduje provádět evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele. Pokud se však jedná o zakázku zadávanou tzv. „v režimu zákona“, je nutné splnit uveřejňovací povinnosti v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy. K nejvýznamnějším povinnostem, které veřejnému zadavateli ukládá ZZVZ, se řadí uveřejnění informací prostřednictvím formulářů odesílaných do Věstníku veřejných zakázek (VVZ). Zatímco u nadlimitních veřejných zakázek se požaduje odesílat informace i do Úředního věstníku evropské unie, tak formuláře pro uveřejnění informací k veřejných zakázkám v podlimitním režimu postačí odeslat pouze do VVZ. Pro zodpovězení dalších okolností, které nebyly dotazem přímo zohledněny, Vám doporučujeme nahlédnout do dokumentu: „Metodika k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele“, který je dostupný na stránkách MMR ČR, na adrese https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-k-vyhlasce-o-uverejnovani-a-profilu-zadavatele_v4-bez-registrace_duben-2017.pdf