ČÁST JEDENÁCTÁ Informační systém o veřejných zakázkách (§ 224 – § 232)

Pokud zůstávají ve vztahu pouze s původní společností (např. v pracovněprávním poměru, DPČ či DPP), pak nově vzniklé společnosti jimi nemohou bez dalšího prokazovat kvalifikaci. Nově vzniklé společnosti však mohou prokazovat kvalifikaci pomocí třetí osoby (§ 83) či v rámci společné nabídky (§ 82) a pak by mohly využít i těchto specialistů. Pokud přechází v rámci rozdělení tyto osoby na nové společnosti, je třeba provést změnu – tedy výmaz u rozdělované společnosti a jejich zapsání u společnosti nové. Samozřejmě také platí, že nová společnost může kvalifikaci těchto osob prokázat i předložením dokladů mimo SKD, tedy uzavřít pracovněprávní vztah či dohodu o pracích mimo pracovní poměr či poddodavatelskou smlouvu přímo s těmito osobami samostatně.

Rozdělovaná společnost, která je zapsaná v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, je povinna postupovat dle § 231 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), musí učinit aktualizaci údajů na základě žádosti o „Zápis změny v údajích zapsaných v SKD“ vždy v souvislosti s právním nástupnictvím, pak tato právní povinnost nevniká a změna údajů u zapsaného dodavatele do SKD nemusí být vždy. To platí tehdy, pokud se změna nebude týkat povinně údajů zapsaných v SKD, ale pouze pokud půjde o změnu, která by jinak měla za následek neprokázání splnění základní či profesní způsobilosti. Dle obecné úpravy přeměny obchodních společností uváděné samostatným zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev lze pro účely tohoto zákona označit za rozhodné údaje pro zápis do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů údaje zveřejněné v Obchodním věstníku. Pak jistě platí, zda tato změna má vliv na údaje zapsané v SKD. Obecně je nutné u společnosti zapsané do SKD provést takovou změnu zapisovaných údajů, která by jinak měla za následek neprokázání splnění základní či profesní způsobilosti. Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zákonné požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. Nicméně určitě nelze jako účastník zadávacího řízení nahradit prokázání základní způsobilosti dle ustanovení § 74 zákona a profesní způsobilosti dle ustanovení § 77 ZZVZ jinou osobou, nebo předložit výpis vydaný jinému dodavateli.

Podle § 231a odst. 1 písm. a) ZZVZ, je dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů. Opakovaně se dokládá pouze „bezdlužnost“ dle § 74 odst. 1 písm. b) až d) ZZVZ, nikoliv trestní bezúhonnost. Nad rámec uvedeného podotýkáme, že společnost, která je zapsaná v obchodním rejstříku, pravděpodobně sídlí v České republice. V takovém případě není relevantní, kde žijí jednatelé. Trestní bezúhonnost se obecně prokazuje výpisem z českého rejstříku trestů (tedy podle sídla dodavatele, nikoliv státní příslušnosti statutárních orgánů). Jako na českou právnickou osobu zákon nahlíží i na pobočku zahraniční osoby zapsanou v obchodním rejstříku. Závěrem tedy uvádíme, že pokud se zapsané údaje nezměnily, nemusí zapsaný dodavatel (ať už česká či zahraniční právnická osoba) opakovaně dokládat doklady k trestní bezúhonnosti.

Povinnost zadavatele přijmout Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) dle 228 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je speciálním ustanovením oproti obecné úpravě v § 86 odst. 3 ZZVZ. SKD je koncipován tak, že zapsaný dodavatel je povinen údaje aktualizovat jen jednou ročně, vždy nejpozději k 31. 3. daného roku.

Dále se uplatňuje domněnka, že údaje, které jsou v něm zapsané, jsou platné. Tedy výpis, který je vydán v době kratší než 3 měsíce před koncem lhůty pro podání nabídek, je platný bez ohledu na datum provedené aktualizace.

Samozřejmě, pokud by zadavatel měl pochybnosti, může dodavatele vyzvat dle § 46 ZZVZ k objasnění. Zapsaný dodavatel má také dle § 231 odst. 2 povinnost MMR informovat o nastalých změnách (proto je také limitováno předlžení výpisu na 3 měsíce, protože v mezidobí mohlo dojit k vyznačení informace o zahájení řízení).

Předně ze zákonných ustanovení k Seznamu kvalifikovaných dodavatelů vyplývá na základě § 228 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), že:
(1) Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující
a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a
b) základní způsobilost podle § 74.
(2) Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce.
Primárně by mělo jít o zákonné důvody odmítnutí, jestliže zadavatel nepřijme výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 228 odst. 2 věta druhá – na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 3, pročež tím pádem v zadávacím řízení nebude kvalifikace prokázána výpisem z SKD bez jakýchkoli pochyb.
Je nicméně třeba zdůraznit, že výpis SKD skutečně prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti v plném rozsahu, včetně prohlášení ve vztahu ke spotřební dani, co možné určitě není, je zpochybňovat výpis z SKD jako takový (jde-li o veřejnou listinu). Jiné věcné skutečnosti nebo podle čeho se zadavatel rozhodl, že zrovna ve vztahu k daňovým nedoplatkům na spotřební dani se výpis z SKD nevztahuje, nám nejsou známy.
Spíše něž odmítnout výpis má zadavatel právo si údaje ověřovat a žádat doplnění (postupem dle § 46 zákona), tak by tomu ovšem mělo být jen tehdy, pokud zadavatel získal nějakou jasnou indicii, že třeba dodavatel na daních dlužný je ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ nebo má prokazatelně v registru daní zachycen splatný daňový nedoplatek.
Závěrem lze s odkazem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu a jeho předsedy poukázat na možnost podle § 39 odst. 5 ZZVZ ověřovat ve svém vlastním zájmu zadavatelem zejména doklady splňující formální požadavky zákona a nemělo by být na překážku, pokud by např. předložený výpis podrobil vlastnímu posouzení, že dodavatel deklarovanou způsobilost skutečně splňuje.

Pokud jde o prokazování základní způsobilosti (jinou osobou) dle § 74 ZZVZ zahraniční právnickou osobou (dodavatelem se sídlem mimo území České republiky), pak platí, že tato osoba prokazuje základní způsobilost jak ve vztahu k České republice (tam, kde je vyžadováno – viz dále), tak ve vztahu k zemi svého sídla.

Zahraniční právnická osoba si tedy vyžádá ve vztahu k České republice o vydání příslušných dokladů:

• Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků příslušného finančního úřadu (Finanční úřad),
• Potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (Správa sociálního zabezpečení).

Ve vztahu k České republice pak tato zahraniční právnická osoba doloží formou „písemného“ čestného prohlášení, že nemá v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek ve vztahu ke spotřební dani | § 75 odst. 1 písm. c) a splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění | § 74 odst. 1 písm. c).

Ve vztahu k zemi svého sídla (Švédsko) zahraniční dodavatel doloží:

• Výpis z rejstříku trestů právnické osoby – dodavatele (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele existuje trestní odpovědnost právnických osob a je veden trestní rejstřík právnických osob),
• Výpis z rejstříku trestů každého člena statutárního orgánu (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele je veden trestní rejstřík fyzických osob), vč. právnické osoby ve statutárním orgánu podle | § 74 odst. 2 věta 2.,
• Potvrzení (doklad) nebo čestné prohlášení (pokud se dokad v zemi sídle nevydává) že dodavatel nemá v evidenci v zemi svého sídla zachycen splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele existuje systém veřejného zdravotního pojištění)
• Potvrzení (doklad) o neexistenci daňových nedoplatků (včetně „prohlášení“ ve vztahu ke spotřební dani, pokud se v zemi sídla platí spotřební daně) od příslušného finančního úřadu,
• Potvrzení (doklad) o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení příslušné správy sociálního zabezpečení (je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, předkládá výpis z obchodního rejstříku i ta).

Výpis z obchodního rejstříku | § 74 odst. 1 písm. e), že dodavatel není v likvidaci, nebylo proti němu vydáno rozhodnutí o úpadku, nebyla vůči němu nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu nebo není v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.

Situaci, kdy dodavatel není schopen prokázat kvalifikaci doklady vyžadovanými ZZVZ nebo zadavatelem, upravuje § 45 odst. 2 až 4 ZZVZ:

(odst. 2) Pokud zadavatel vyžaduje předložení dokladu a dodavatel není z důvodů, které mu nelze přičítat, schopen předložit požadovaný doklad, je oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad.

(odst. 3) Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává. Doklad, který je vyhotoven v jiném jazyce, než který zadavatel určil pro podání žádosti o účast, předběžné nabídky nebo nabídky, se předkládá s překladem do zadavatelem určeného jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků19). Doklad v českém jazyce nebo slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu; zadavatel může povinnost předložit překlad prominout i u jiných dokladů. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen písemným čestným prohlášením.

(odst. 4) Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné.

Ustanovení § 45 odst. 2 ZZVZ poskytuje dodavatelům obecnou možnost předložit rovnocenný doklad v případě, kdy z důvodů, které jim nelze přičítat, nemohou předložit doklad specificky požadovaný zadavatelem. Toto oprávnění vyplývá pro dodavatele ex lege. Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže však dovodila, že dodavatel by měl spolu s rovnocenným dokladem předložit i odůvodnění, proč není předložení zadavatelem (zákonem) požadovaného dokladu možné. Rovněž lze doporučit, aby dodavatel uvedl, proč je tento doklad možné považovat za rovnocenný a proč nelze důvod nepředložení požadovaného dokladu dodavateli přičítat.
Ustanovení § 45 odst. 3 ZZVZ pak dopadá především na dodavatele se sídlem mimo území České republiky, na něž nedopadá právní úprava vydávání dokladů dle právního řádu České republiky. Doklady požadované podle právního řádu České republiky mohou být nahrazeny i obdobnými doklady podle právního řádu země, ve které se vydávají. V případě, že se podle příslušného právního řádu určitý doklad nevydává vůbec, a dodavatel jej tak objektivně nemůže předložit, může být doklad nahrazen předložením písemného čestného prohlášení. Toto čestné prohlášení by s ohledem na smysl a účel právní úpravy mělo jednak deklarovat neexistenci požadovaného dokladu dle příslušné legislativy, jednak by mělo obsahovat vlastní prohlášení o splnění požadavků, které by jinak byly prokazovány příslušným dokladem (např. čestné prohlášení o neexistenci rejstříku trestů a o tom, že dodavatel nebyl trestán). Dodavatel tedy může předložit i stanovisko švédského orgánu o neexistenci daného typu dokladu spolu s čestným prohlášením dodavatele, že daný požadavek splňuje.
Ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ pokud jsou v zemi sídla zahraničního dodavatele prokazované skutečnosti vedeny v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném členským státem umožňujícím neomezený dálkový přístup (např. obchodní či živnostenský rejstřík), může dodavatel namísto předložení dokladu uvést odkaz na tento systém (internetovou adresu a případně údaje pro přihlášení). Přístup do informačního systému nebo jeho části, na níž se dodavatel odkazuje, nesmí být zpoplatněn. Ověřit si, jaký typ dokladu můžete použít ke splnění určitého požadavku při prokazování základní způsobilosti a který orgán tento dokument ve Švédsku vydává (popř. zda je vůbec vydáván), můžete v informačním systému eCertis (https://ec.europa.eu/tools/ecertis/#/search)

Považujeme za nezbytné zdůraznit, že všechny doklady (s výjimkou dokladů v českém jazyce, ve slovenském jazyce a dokladů o vzdělání v latinském jazyce) musí být dodavatelem předloženy v jazyce, který určil pro jejich předložení zadavatel. Pokud jsou předkládané doklady v jiném než zadavatelem určeném jazyce, musí být k těmto dokladům připojen i jejich prostý překlad do zadavatelem určeného jazyka. Zahraničním dodavatelům (nebo poddodavatelům českých dodavatelů) lze zápis do seznamu doporučit, vyhnou se opakovanému vyžádání dokladů prokazujících základní a profesní způsobilost od příslušných institucí | orgánů a překladu těchto dokumentů do českého jazyka.

Zahraniční právnická osoba – dodavatelé, stejně jako dodavatelé z ČR, mají možnost nechat se zapsat do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Zápis v seznamu dodavatelům usnadňuje prokazování základní a profesní způsobilosti v rámci jednotlivých veřejných zakázek (Metodický postup pro SKD a šablony dokumentů – Portál o veřejných zakázkách).

Doklady nutné pro zápis dodavatele do SKD (aktualizace leden 2025)

Podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud dodavatel předloží zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“), tento výpis nahrazuje doklad prokazující: a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilostí, a b) základní způsobilost podle § 74. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní způsobilost v plném rozsahu prostřednictvím výpisu ze SKD, přičemž zadavatel nesmí dodavatele v této jeho možnosti nijak omezovat. Podle § 228 odst. 3 ZZVZ může dodavatel stejně jako výpisem ze SKD prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze SKD.

Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zadavatelovy požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. V případě prokazování základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ u dodavatele, který je právnickou osobou, je v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí splňovat podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Ustanovení § 74 odst. 2 ZZVZ však nevymezuje, ve vztahu k jaké zemi mají dané osoby podmínku splňovat. Z toho lze dovodit, že osoby vymezené v § 74 odst. 2 ZZVZ mají splňovat podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

Pokud by tedy dodavatelem byl zahraniční dodavatel, prokazoval by trestní bezúhonnost osob uvedených v § 74 odst. 2 ZZVZ pouze ve vztahu k zemi svého sídla, i pokud by např. člen statutárního orgánu dodavatele nebyl příslušníkem státu, ve kterém sídlí dodavatel. Shrnujeme však, že pokud dodavatel má sídlo v členském státě EU a prokáže svoji základní způsobilost osvědčením obdobným výpisu ze SKD, pak zadavatel nesmí omezit tuto možnost dodavatele.

Na základě ověření postupu registrace při řešení dále uvedených technických překážek v souvislosti se zřízením uživatelského účtu zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (dál jen VVZ) k dotazu sdělujeme, že pokud budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, registrace do VVZ možná není.

Jako zdůvodnění jsou použity následující argumenty:

Ad1) postup registrace uživatelského účtu ve VVZ je navázán na IČO, které se vydává subjektu zapsanému k podnikání v ČR, kdy uživatel povinně vyplní IČO obchodní firmy, dále systém ověří např. pomocí datové schránky existenci ID datové schránky ve vazbě na zadané IČO (pokud uživatel vyplní ID datové schránky – platí pouze pro právnickou osobu) viz blíže nápověda a dokumentace, zde:

https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/File/Download?fileName=VVZMP_Registrace_a_nastaveni_uzivatelskehoho_uctu.pdf

Ad2) nepředpokládá se, že zadavatelem v režimu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) bude zahraniční subjekt, tedy že bude zahajovat zadávací řízení postupem dle § 212 prostřednictvím tuzemského VVZ.

Dle informací doplněných k dotazu, aby zadavatel nepřišel o možnost čerpat dotaci, kterou poskytovatel neposkytne pobočce závodu (která není podnikatelem – samostatně podnikající právnickou osobou v soukromoprávním slova smyslu, ale věcí bez právní subjektivity), tak pokud jde o praktické řešení, pak je shodně odkazováno na společné zadávání ve smyslu ZZVZ, kde je určitě součástí i český subjekt, který se má možnost ve VVZ registrovat.