19 Lis

Novela stavebního zákona mění také ZZVZ

Zveřejněno: 19.11. 2026

Dne 18. listopadu 2026 byla ve Sbírce zákonů pod č. 215/2026 Sb. uveřejněna velká novela stavebního zákona. Její část čtyřicátá sedmá (čl. LXXIII) novelizuje také zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

Novela obsahuje ve vztahu k ZZVZ celkem 5 novelizačních bodů. První dva se týkají stanovení předpokládané hodnoty, další dva rozšiřují výjimky pro podlimitní veřejné zakázky, pátý bod aktualizuje poznámku pod čarou č. 32 (v § 105 ZZVZ), která nově odkazuje na § 166 nového stavebního zákona.

Ustanovení novelizující ZZVZ nabývají účinnosti dne 1. 1. 2027.

Změna ustanovení týkajících se stanovení předpokládané hodnoty

První novelizační bod doplňuje v § 18 odst. 2 větě první ZZVZ vymezení funkčního celku tak, že za slovo „celek” vkládá slova „v jedné konkrétní věci nebo v jednom případu”.

Ustanovení § 18 odst. 2 tedy bude nově znít:

„(2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek v jedné konkrétní věci nebo v jednom případu a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.“

Druhý novelizační bod vkládá v § 19 ZZVZ za odstavec 2 nový odstavec 3, který nově vymezuje, co se rozumí plněním stejného druhu pro účely veřejných zakázek pravidelné povahy:

„(3) Za dodávky nebo služby stejného druhu se považují po sobě jdoucí dodávky nebo služby zajišťované za stejným účelem stejným okruhem dodavatelů s obdobnou specializací, na jejichž výběr zadavatel použije obdobná kvalifikační a hodnotící kritéria.“

Upozorňujeme, že se jedná o pozměňovací návrhy, nikoliv návrhy MMR. Lze se domnívat, že jejich cílem bylo zúžit vymezení funkčního celku a veřejných zakázek pravidelné povahy. Jaký bude jejich konkrétní dopad v praxi, však bude teprve předmětem odborné diskuse.

Rozšíření výjimek pro podlimitní veřejné zakázky

Třetí a čtvrtý novelizační bod rozšiřuje § 30 ZZVZ o 4 nové výjimky pro podlimitní veřejné zakázky. Zadavatel tedy nově nebude povinen zadávat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku:

„r) zadanou na základě plánovací smlouvy podle stavebního zákona58,

s)  jde-li o provedení nařízeného opatření k nápravě stavebním úřadem podle stavebního zákona59,

t)  zadávanou společenství podle energetického zákona60jeho členem za účelem souvisejícím se zajišťováním jeho energetických potřeb, nebo

u)  jejímž předmětem je sdílení elektřiny členem společenství podle energetického zákona60tomuto společenství, sdílení elektřiny členem společenství podle energetického zákona60jinému členu tohoto společenství nebo sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství.

———–

58)  § 130 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

59)  § 296 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

60)  Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

 

Výjimka v písmenu r) vyjímá z povinnosti zadávat v zadávacím řízení plnění na základě plánovací smlouvy podle § 130 stavebního zákona, které by svým charakterem mohlo naplňovat definiční znaky veřejné zakázky, pokud se dle předpokládané hodnoty bude jednat o podlimitní veřejnou zakázku.

Výjimka v písmenu s) se vztahuje na provedení opatření k nápravě v režimu § 296 stavebního zákona, konkrétně opatření podle § 295 odst. 1 písm. c), d) nebo e), hrozí-li při jejich provedení nebezpečí z prodlení. Může jít o provedení nutných zabezpečovacích prací, neodkladné odstranění záměru nebo vyklizení stavby.

Ustanovení § 296 odst. 1 stavebního zákona stanoví, že v těchto případech zajistí provedení nařízeného opatření k nápravě stavební úřad prostřednictvím osoby, která je podle jiného právního předpisu oprávněna k provedení nařízených prací. Při stanovení této osoby se zákon o zadávání veřejných zakázek nepoužije. Výjimka pro podlimitní veřejné zakázky v ZZVZ tedy na tuto úpravu navazuje.

Upozorňujeme však, že ustanovení § 296 odst. 1 stavebního zákona není omezeno na podlimitní veřejné zakázky. Pokud by mělo být vykládáno tak, že vylučuje použití ZZVZ také u nadlimitních veřejných zakázek, mohl by takový postup být v rozporu s právem EU, neboť výjimky pro nadlimitní veřejné zakázky nelze na národní úrovni rozšiřovat nad rámec zakázkových směrnic EU.

Výjimky v písmenech t) a u) souvisí se sdílením elektřiny v rámci energetických společenství podle energetického zákona.

Výjimka v písmenu t) umožňuje členům energetického společenství zadávat tomuto společenství podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby za účelem souvisejícím se zajišťováním jejich energetických potřeb.

Výjimka v písmenu u) se týká sdílení elektřiny členem energetického společenství, a to jak ve vztahu k samotnému společenství, tak k jinému jeho členovi nebo zákazníkovi mimo toto společenství. Pokud půjde o podlimitní veřejnou zakázku, nebude nutné toto plnění zadávat v zadávacím řízení.

Ke stanovení předpokládané hodnoty a dalším aspektům při sdílení elektřiny odkazujeme na společné stanovisko MPO, MMR a ÚOHS zde.

Logo EU
Logo NPO
Logo MMR
© 2026 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR | Dodavatel portálového řešení: Spojené nástroje elektronické, s.r.o.