Zveřejněno: 13.6. 2024

Dne 11. 6. 2024 MMR předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony. Jedná se o návrh novelizace ZZVZ, který má za cíl reformovat oblast přezkumu veřejných zakázek.

Návrh vychází z Plánu legislativních prací vlády na rok 2024 a jeho cílem je podpoření účinného a zejména co nejrychlejšího přezkumu zadávání veřejných zakázek tak, aby byl současně uspokojen veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky mohly být zadávány bez nepřiměřených průtahů.

Předložený návrh navazuje na Programové prohlášení vlády ČR, v němž se vláda zavázala zlepšit přípravu, kontrolu a zrychlit postup při přezkumu výběrových řízení a veřejných zakázek.

Hlavní pilíře reformy přezkumu veřejných zakázek jsou:

1.     Jednoinstančnost v senátním systému

      Navrhuje se zrušení druhého stupně (rozklad). Proti rozhodnutí ÚOHS bude možné podat přímo žalobu ke správnímu soudu.

  Současně budou přijata opatření podporující akceptovatelnost prvoinstančních rozhodnutí pro navrhovatele. Tím se výrazně sníží pravděpodobnost, že se řešení případu posune ze správní na soudní úroveň a bude trvat v porovnání se současným stavem déle. Konkrétně je doplněno ústní projednání v příslušném senátu a sdělení předběžného názoru.

2.     Kolektivní rozhodování

     Pro rozhodování v řízení o přezkumu úkonů zadavatele podle ZZVZ se navrhuje vytvoření Rady pro veřejné zakázky, která bude vytvářet tříčlenné senáty složené ze dvou členů Rady coby stálých členů senátu a jednoho externího odborníka v oboru předmětu veřejné zakázky.

Hlavní důvody pro zavedení rozhodování v kolektivním orgánu:

–         Zrychlení přezkumu a zajištění jeho předvídatelnosti.

–         Transparentnost a snížení koncentrace pravomocí v rukou předsedy.

–         Větší nezávislost, nestrannost a odbornost.

–         Kolektivní rozhodování spolu s prvkem externích specialistů přenáší prvky zapojení odborníků ze stávajících rozkladových komisí. Práce v senátech a v plénu umožní diskusi a dynamiku pro lepší schopnost reagovat na potřeby praxe a měnící se potřeby doby.

3.     Úprava pravidel dokazování v řízení o návrhu dle ZZVZ

       ÚOHS dnes uplatňuje „vyšetřovací“ zásadu a zjišťuje „materiální pravdu“. Prověřuje tak a zajišťuje v široké míře argumenty a podklady pro rozhodnutí i nad rámec tvrzení navrhovatele. Uvedený postup je časově náročný a zásadním způsobem vytěžuje personální kapacity ÚOHS.

        Nově by měl ÚOHS (Rada pro veřejné zakázky) vycházet z důkazů, které byly účastníky sporu navrženy. Pokud však navržené důkazy nebudou postačovat ke zjištění stavu věci nebo o nich budou existovat důvodné pochybnosti, bude moci ÚOHS provést i důkazy jiné. Dojde tak k oslabení zásady materiální pravdy upravené v § 3 správního řádu.

        V souladu se zásadou vyšetřovací podle správního řádu se bude i nadále postupovat v řízeních ex offo.

4.     Úpravy v řízeních o žalobách proti rozhodnutím Rady pro veřejné zakázky

      Ke kompenzaci rizika zvýšení nápadu na soudy a k dalšímu zrychlení procesu přezkumu zadávání veřejných zakázek se navrhují následující úpravy:

–          Možnost podání žaloby proti rozhodnutím Rady pro veřejné zakázky se omezuje lhůtou do 2 týdnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci.

–          Navýšení soudního poplatku z 3 000 na 50 000 Kč.

–          Zadavatel nebude moci uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání žaloby či ve lhůtě 15 dnů od podání návrhu na uložení předběžného opatření soudem nebo na přiznání odkladného účinku žalobě.

–          Současně s návrhem na vydání předběžného opatření či návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě bude muset účastník řízení složit soudu kauci ve stejné výši jako v případě podání návrhu na ÚOHS.

–          Bude-li v řízení o žalobě nařízeno předběžné opatření nebo bude-li žalobě přiznán odkladný účinek, bude mít soud lhůtu na rozhodnutí o žalobě 60 dnů ode dne podání žaloby s tím, že lhůtu bude možné prodloužit až o 30 dnů, půjde-li o zvlášť složitou věc.

5.     Úprava v řízeních „ex offo“

     ÚOHS bude moci vstoupit do probíhajícího zadávacího řízení a bude oprávněn nařídit předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Podmínkou by však mělo být zvážení, zda veřejný zájem na zabránění zadání veřejné zakázky převažuje nad zájmem zadavatele na plnění veřejné zakázky.

Meziresortní připomínkové řízení můžete sledovat i prostřednictvím veřejného přístupu na Portál informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky zde:

ODok Portál – VeKLEP – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony

Lhůta pro podání připomínek je stanovena do 10. července 2024.