26 Bře

Nakupování roušek, respirátorů a dalších prostředků mimo rámec zadávacího řízení umožňuje obecná výjimka ze zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., § 29 písm. c)

Tento text popisuje možnost zadavatelů při zadávání veřejných zakázek v nouzovém stavu a režimu krizového řízení při nakupování nezbytných prostředků a vybavení:

  1. Výjimka podle zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, § 29 písm. c)

Tato výjimka v odstavci c) uvádí, že zadavatel nemusí zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud existují zvláštní bezpečnostní opatření, stanovené jinými právními předpisy.

Využití výjimky zadávat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení je podmíněno dvěma aspekty, které musí být naplněny. Musí existovat zvláštní bezpečnostní opatření, které vzniklo na základě jiného právního předpisu a zároveň nelze (objektivně) ze strany zadavatele učinit takové opatření, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.
Tato zvláštní bezpečnostní opatření by se zřejmě dala charakterizovat jako mimořádná opatření pro řešení mimořádných bezpečnostních situací/mimořádných událostí (vyhlášení nouzového stavu a přijetí krizových opatření ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízní). Specifická povaha těchto zvláštních bezpečnostních opatření pak brání realizaci standardního postupu zadání veřejných zakázek v zadávacích řízeních.
Typickým příkladem může být okamžitý nákup (mimo zadávací řízení) respirátorů, roušek, léků, lékařských přístrojů (a jakýchkoliv dalších potřeb, které z provádění bezpečnostních opatření vyplynou), které je nutné bezodkladně zajistit pro plnění veřejnoprávního úkolu (ochrana zdraví a života občanů, osob IZS, lékařů, pacientů), vyplývajícího např. z nařízení vlády o nouzovém stavu.

Taková výjimka se však neuplatní pro běžné zadávání veřejných zakázek, které např. zajišťují běžné provozní potřeby zadavatelů (plánovaný nákup kancelářských potřeb, plánovaný nákup automobilu, dlouhodobě plánovaná oprava místních komunikací).

  1. Využití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5)

Obecně je možno jednací řízení bez uveřejnění použít tehdy, jestliže je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním (nelze dodržet ani zkrácené lhůty podle 57 odst. 2 písm. b),  § 59 odst. 5 a § 62 odst. 3)). Vyžaduje se tedy vyšší stupeň naléhavosti označený jako krajní naléhavost.
V případě nouzového stavu a realizaci krizových opatření (zmíněných výše v textu k možnosti využití obecné výjimky podle § 29 písm. c)) lze také využít jednacího řízení bez uveřejnění.

Zároveň se však zadavatel, který přímo neprovádí bezprostřední bezpečnostní opatření (a nemůže, resp. nevztahuje se na něj) realizovat veřejnou zakázku na základě výjimky podle § 29 písm. c), může dostat do situace krajní naléhavosti, kdy musí bezodkladně provést realizaci veřejné zakázky a s ohledem na okolnosti zadání nesnese odkladu.

Typickým příkladem pro využití jednacího řízení podle tohoto odstavce ve stavu nouze jsou zakázky na okamžité zajištění a okamžitou ochranu majetku před škodou, zajištění služeb, vyplývajících z buď z krizového stavu nebo z jiných právních předpisů (může jít např. o různé sociální služby).

Pro využití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 5) tedy platí, že zadavatel na vzniku této krajně naléhavé okolnosti nesmí nést vinu, to znamená, že vznikla zcela nezávisle na jeho vůli a zároveň je ovšem nutné respektovat časové hledisko, zadavatel nemůže využít jednací řízení bez uveřejnění až po uplynutí delší doby od nastalé skutečnosti. V takovém případě by již nebyla naplněna podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro jiné „běžné“ řízení.

Logo MMR
© 2021 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR | Dodavatel portálového řešení: Spojené nástroje elektronické, s.r.o.