Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

• ČÁST ŠESTÁ Zvláštní postupy (§ 130 – § 150)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Pořízení laboratorního přístroje a uzavření smlouvy s rámcovými prvky na spotřební materiál (§ 2, § 131 a násl.)

  20.12.2024 Dobrý den, jako orgán dohledu kontrolujeme zakázku příjemce, který v nadlimitním režimu v otevřeném řízení zakázky, která není rozdělena na části, poptává dodávku laboratorního přístroje (bude uzavřena kupní smlouva) a současně bude výsledkem zadávacího řízení rovněž uzavření nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem na dodávku spotřebního materiálu dle aktuálních potřeb zadavatele na dobu 2 let. Zadavatel v ZD uvádí, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou i dodávky spotřebního materiálu (k sekvenování a k prostorové analýze). Dle zadavatele se v daném případě nejedná o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ, nýbrž o smlouvu nepojmenovanou s rámcovým prvkem (ke srov. rozhodnutí ÚOHS, na adrese: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18756.html) Dotaz: Lze uzavřít v témže jediném zadávacím řízení smlouvu na dodávku (přístroje) a zároveň nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem (na dodávku spotřebního materiálu k tomuto přístroje)? Rovněž problematickým se jeví zaslání oznámení o zahájení zadávacího řízení a o výsledku zadávacího řízení do VVZ a TED, kdy zadavatel uvádí, že se nejedná o rámcovou dohodu, ale zároveň doba trvání smlouvy je dobou trvání nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem, která nezakládá závazkový vztah. Dle předpokládané hodnoty VZ je podstatným předmětem plnění právě spotřební materiál, nikoliv samotný přístroj.

  K dotazu, zda lze v rámci jednoho zadávacího řízení neděleného na části uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, jako nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem, uvádíme následující. Předně zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevylučuje, aby v jednom zadávacím řízení bylo uzavřeno více smluv. Dále je tedy potřeba vyhodnotit, zda se v případě nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem jedná o smlouvu či rámcovou dohodu. Podle § 131 odst. 1 ZZVZ platí, že rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Sama rámcová dohoda tak neobsahuje závazek dodavatele k poskytnutí dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnou za tato plnění úplatu. Podle § 2 odst. 3 ZZVZ platí, že povinnost zadavatele zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II. V případě, že zadavatel v jednom zadávacím řízení zvolí kombinaci smluvního vztahu, ze kterého plyne dodavateli závazek plnit a současně tento smluvní vztah obsahuje i rámcové podmínky pro další plnění, mělo by být rozhodující, jak zadavatel označil toto zadávací řízení při jeho zahájení – zda jakožto vedoucí k uzavření smlouvy nebo rámcové dohody. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem, a to zejména ve vztahu k omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz § 131 odst. 3); rámcový prvek smlouvy na veřejnou zakázku však nemá obecně za následek povinnost řídit se úpravou, kterou ZZVZ stanoví pro rámcové dohody. V popisovaném případě se jedná o plnění s rámcovým prvkem v délce trvání 24 měsíců, což omezenost doby splňuje. K dotazu tedy sdělujeme, že lze uzavřít v témže jediném zadávacím řízení smlouvu na dodávku a zároveň nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem.

  Oznámení údajů dle § 109 odst. 3 u zakázky v DNS (§ 141)

  22.11.2024 Dobrý den, je zadavatel povinen vyhovět žádosti dodavatele dle ust. § 109 odst. 3 ZZVZ o poskytnutí nabídkových cen v rámci otevírání nabídek u veřejné zakázky zadávané v DNS? Lhůta je zde stanovena 5 pracovních dní od doručení této žádosti. Zadavatel však v této době často fakticky rozhodne o výběru dodavatele a mnohdy i v této lhůtě uzavře příslušnou smlouvu. Děkuji

  Na veřejné zakázky zadávané na základě zavedeného dynamického systému se postup podle § 109 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nepoužije. Ze ZZVZ tedy nevyplývá zadavateli povinnost této výzvě vyhovět. Pro úplnost dodáváme, že pokud se zadavatel rozhodne požadavek účastníka akceptovat, žádné ustanovení ZZVZ mu v tom nebrání.

  Stanovení předpokládané hodnoty zakázek pravidelné povahy (§ 19, § 24, § 129) a ve zvláštních případech

  08.10.2024 Dotaz 1. Lze dovodit pravidelnost v daných případech obecně na všechny zakázky daného druhu služeb a je třeba se vždy řídit pravidly stanovení předpokládané hodnoty dle § 19 ZZVZ nebo je možný i izolovaný přístup? Účelem zákonného ujednání v daném případě je přitom nerozdělovat zakázky a obcházet zákon v případech, kdy dopředu vím na základě pravidelnosti, jaké služby budu požadovat. Příklad: zakázka na služby běžné právní věci vysoutěžené na dobu 4 let ve zjednodušeném režimu (pozn. služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu) a hodnota přes 2 mil. (bez DPH) a vedle toho souběžně po letech vyvstalá operativní potřeba vysoce specializované služby, která nemá povahu pravidelnosti, nebyla předvídána a je svou hodnotu VZMR. Lze tedy uvažovat o jejím zadání v režimu veřejné zakázky malého rozsahu? Dotaz 2. Zakázka charakteru pravidelně pořizovaných služeb byla v uplynulých 2 letech plněna konkrétním subjektem. Předpokládaná hodnota na další období dle § 19 by byla stanovena dle skutečné ceny uplynulých 2 let ve výši do 2 mil. Kč. Zakázku VZMR na další období na základě výběrového řízení (teoreticky za splnění podmínek lze uvažovat i o zadání napřímo) může však vždy získat i dosavadní poskytovatel služeb a celkovou částkou jeho plnění by se již v takovém případě překročil limit pro podlimitní režim. Lze v takovém případě uvažovat o zadání takové zakázky jako VZMR nebo již musí být vypsána a zadána s ohledem na výše uvedené v režimu podlimitním? Děkuji mnohokrát za odpověď.

  Odpověď k části dotazu č. 1:

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy je nezbytné vycházet jak z § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), resp. § 20 a § 21 ZZVZ, a dále také postupovat s ohledem na existenci rozhodovací praxe a užití neurčitého právního pojmu veřejných zakázek „stejného druhu“, které je v současné době velice přísné, neboť například v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“), číslo jednací: S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023 se uvádí: „V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodu 1. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 28. 1. 2019 do 31. 12. 2021 opakovaně (k uzavření smluvního vztahu docházelo průměrně 3x/měsíc) pořizoval (a uhradil) externí právní služby spočívající např. v konzultacích, vypracování stanovisek, analýz, písemností právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, administraci zadávacích řízení, právním poradenstvím souvisejícím se smluvními vztahy obviněného apod. V tomto kontextu Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020-38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 či rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S174/2014/VZ).“ Lze tedy dovodit, a to právě s odkazem na aktuální rozhodovací praxi, že ve vztahu k právním službám Úřad zastává přísnou linii v tom, že se v podstatě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, u nichž je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodný součet úhrad za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez rozdílu.

  Nutno ovšem doplnit, že ZZVZ sám o sobě nevylučuje souběh právních služeb s pravidelnou povahou s právními službami specifickými, poskytovanými tzv. ad-hoc. Obecně znakem veřejných zakázek pravidelné povahy je jejich opakovanost, tedy jejich v zásadě neomezená potřeba, kdy má zadavatel povědomí o jejich potřebě a rozsahu. Nicméně může nastat situace, kdy zadavatel bude potřebovat k plnění svých úkolů právní služby, které se od běžně poptávaných právních služeb odlišují např. svou vysokou specializovaností a zároveň jejich potřeba vyvstane jednorázově, dle aktuální potřeby. V takovém případě MMR zastává názor, že se nejedná o VZ pravidelné povahy dle § 19 ZZVZ, byť zároveň a ve stejný čas zadavatel využívá charakterem obdobné služby, neboť jejich znakem není pravidelnost, ale nahodilost. Bude však na zadavateli, aby případně náležitě odůvodnil, proč tak rozhodl. S ohledem na výše uvedený trend v rozhodovací praxi Úřadu, resp. správních soudů však nejsme schopni závěry případného přezkumu předvídat.

  Odpověď k části dotazu č. 2:

  Základní předpoklad stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy je výše úhrady za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez ohledu na množství smluv/objednávek, které zadavatel v uvedeném období uzavřel. K obdobnému problému se Úřad vyjádřil také v rozhodnutí S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023, kde uvedl: „Smyslem § 19 zákona je, aby se zadavatel v případě veřejných zakázek pravidelné povahy nemohl vyhnout jejich zadávání v režimu zákona tím, že by předmětné plnění „rozdrobil“ do většího množství dílčích smluv. Takovému postupu brání právě dotčené ustanovení zákona, podle kterého je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých zakázek pravidelné povahy povinen postupovat, přičemž – zjednodušeně řečeno – platí, že předpokládaná hodnota jednotlivé zakázky nemůže být (až na odůvodněné výjimky) nižší než skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. Nebyl-li by vyžadován i v případě rámcových dohod, na jejichž základě je poptáváno plnění pravidelné povahy, postup dle § 19 zákona, mohla by nastat situace, kdy by předpokládaná hodnota rámcové dohody, na jejímž základě by měly být poptávány služby/dodávky, stanovená dle § 23 zákona činila např. 1,5 mil. Kč bez DPH, a zadavatel by tak při jejím zadávání nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení, přestože by bylo nepochybné, že se jedná o plnění poptávané zadavatelem pravidelně, čímž by se zadavatel dopustil obcházení zákona. Takových rámcových dohod bez provedení zadávacího řízení by pak totiž zadavatel mohl uzavírat bezpočet. Z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy (resp. rámcové dohody) není relevantní reálný rozsah poskytovaných služeb/dodávek, nýbrž výše úhrad provedených zadavatelem za stejný druh plnění v předcházejících 12 měsících (případně upravená o očekávané změny do budoucna) a doba trvání smluvního vztahu [hodnota plnění může být např. v řádech stovek/tisíců Kč, kdežto předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky může činit i několik (desítek) milionů Kč].“

  Byť se rozhodnutí vztahuje k rámcovým dohodám, lze tento princip aplikovat i na Vámi uváděnou veřejnou zakázku malého rozsahu, jinými slovy, není rozhodný způsob zadání veřejné zakázky, ale součet úhrad za předchozích 12 měsíců, a v případě, že by byla překročena hranice pro podlimitní veřejnou zakázku, bude nezbytné takovou část již zadat např. ve zjednodušeném podlimitním řízení, samozřejmě, nejedná-li se o případ dle odpovědi na dotaz č. 1.

  Rozložení navýšené hodnoty "de minimis" původního závazku rámcové dohody (§ 131 odst. 5; § 222)

  12.08.2024 Dobrý den, zadavatel uzavřel Rámcovou dohodu na 48 měsíců na služby. Smluvní cena byla předem pevně stanovená a byla rozdělena do 2 "položek". První část předmětu plnění (A) se vztahovala na měsíční paušál za technickou podporu, druhá část předmětu plnění (B) se vztahovala na rozvojové služby s fakturací dle skutečně odvedených rozvojových prací. Zadavatel chce postupovat v souladu s § 222 odst. 4 písm. b) ZZVZ a chce uzavřít Dodatek ve věci navýšení původní hodnoty závazku max. o 10 %. Dotaz je, zda to znamená, že navýšený rozdíl původní hodnoty závazku (tzn. max.10 %) musí Zadavatel rovnoměrně rozložit pro položky plnění (A) a (B) nebo lze tento navýšený rozdíl využít pouze pro jednu z položek plnění, v tomto případě na rozvojové služby (B)? Děkuji za odpověď.

  Na základě § 131 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), se v případě rámcových dohod použije změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku přiměřeně.

  V § 222 odst. 4 odst. a) a odst. b) bodě 1. ZZVZ je v případě smluvních částek stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku.

  Pokud hodnota změny dosáhne přímo 10 %, není již podle tohoto ustanovení považována za nepodstatnou.

  „Účelem této úpravy je umožnit ve finančně omezeném rozsahu flexibilně reagovat na potřeby změn závazků bez toho, že by se musel posuzovat soulad důvodu pro změnu s předpisy o zadávání veřejných zakázek.“

  Ustanovení používá pojem původní hodnota závazku, kterou se podle § 222 odst. 9 ZZVZ rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, případně upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny. V zákoně není specifikováno, zda se má jednat o cenu celkovou, nebo každou dílčí cenu. Oba přístupy vedou k dodržení účelu právní úpravy.

  V případě rámcových dohod bývá obtížné určit obdobu původní hodnoty závazku. Jedna z metod, jak ohlídat nepřekročení limitů je navyšovat jednotlivé dílčí složky s vlivem na cenu o méně než 10 %.

  Máme však za to, že pokud lze v případě konkrétní rámcové dohody dovodit obdobu celkové původní hodnoty závazku (např. byl formulován maximální rozsah zadávání jednotlivých veřejných zakázek), lze pak dovodit jaké finanční výše celkový limit 10 % dosahuje.

  Závěr: Právní předpis nevyžaduje, aby bylo zachováno rozložení ceny dle původních smluvních podmínek.

  Veřejná zakázka v DNS a specifikace konkrétních výrobků (§ 89, § 139)

  18.07.2024 Dobrý den, s ohledem na to, že na zadávání VZ v DNS se nevztahuje část II - IV ZZVZ (zejména pak § 89 odst. 5) zda je možné v rámci zadávání VZ v DNS specifikovat konkrétní požadovaný výrobek, který zadavatel požaduje. Konkrétní požadovaný výrobek jsou schopni dodat všichni zařazení dodavatelé v DNS a jde o běžné, obecně dostupné zboží. Prosím o Vaše stanovisko (případně uvedení na základě jakého ustanovení by to bylo v rozporu s aktuální právní úpravou)? Děkuji

  Na dotaz ve věci zákazu specifikace konkrétních výrobků, který je obecně upraven v § 89 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), sdělujeme, že při zadávání veřejných zakázek v DNS se však toto ustanovení neaplikuje, pokud si jeho přiměřenou aplikaci zadavatel sám nevyhradí.

  To však neznamená, že by zadavatel mohl v DNS libovolně uvádět přímý nebo nepřímý odkaz na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Uvedené ustanovení totiž tvoří konkretizaci zásad nediskriminace a rovného zacházení stanovených v § 6 ZZVZ, a zároveň i konkretizuje § 36 odst. 1 ZZVZ, dle něhož zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (viz komentáře k ZZVZ – např. Herman, P., Fidler, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2023 s. 290).

  Ačkoliv tedy v DNS přímo neplatí ani § 36 odst. 1 ZZVZ, z kontextu se základními zásadami dle § 6 ZZVZ by tyto principy měly platit i v DNS, a proto lze shrnout, že ačkoliv se na zadávání veřejných zakázek v DNS § 89 odst. 5 ZZVZ přímo neuplatní, vyplývá tento zákaz ze základních zásad dle § 6 ZZVZ, které se na DNS vztahují, a jelikož specifikace konkrétních výrobků je aktem, který může mít za důsledek porušení zásad zákazu diskriminace a rovného zacházení, pak rozhodně nedoporučujeme i v rámci DNS uvádět konkrétní požadované výrobky, nebude-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

  Stanovení ekonomické výhodnosti nabídek u DNS (§ 114, § 139)

  04.06.2024 Dobrý den, prosím o Vaše stanovisko k aplikaci ustanovení § 114 odst. 3 písm. b) zákona, jenž omezuje stanovení ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, na zadávání veřejné zakázky v DNS. Mám DNS zavedený v nadlimitním režimu, s hlavním předmětem plnění CPV 71000000-8 a jsem tedy povinna respektovat ustanovení § 114 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona? Děkuji předem za odpověď.

  Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.

  Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se řídí pravidly v části šesté ZZVZ, neuplatní se na ně proto obecná úprava pro zadávací řízení v nadlimitním režimu, vyjma ustanovení výslovně uvedených. Zadavatel má pouze při zavádění DNS povinnost podle § 139 odst. 4 písm. d) ZZVZ vymezit v zadávací dokumentaci výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek, přičemž při zavádění DNS se § 115 nepoužije. V případě hodnocení nabídek v DNS jsou pak v rámci přílohy č. 6 oddílu F dle § 141 odst. 1 ZZVZ uvedena jako povinná součást výzvy k podání nabídek pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 ZZVZ, bod 5. Z uvedeného lze proto dospět k závěru, že pro zadávání veřejných zakázek v DNS na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV nemá zadavatel povinnost řídit se ustanovením § 114 odst. 3 písm. b) ZZVZ, neboť tato úprava se na zadávání veřejných zakázek v DNS neuplatní.

  Jelikož však daná úprava byla do ZZVZ zahrnuta z iniciativy oborových komor pro tyto služby (zejména architektonické, stavební či technické), lze doporučit, aby i v DNS nebyly tyto služby hodnoceny pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, neboť se jedná o služby, kde potřeba jejich kvality převažuje nad jejich cenou. Jak však bylo uvedeno výše, nejedná se o povinnost zadavatele, neboť úprava v § 114 ZZVZ se na DNS nevztahuje.

  Omezení počtu částí VZ jednoho účastníka (§ 35, § 101, § 131 )

  31.05.2024 Jakým vhodným způsobem lze omezit ve veřejné zakázce počet částí dle §101 odst. 3, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení. Jedná se o případ, kdy se účastník snaží vysoutěžit po podpisu Rámcové dohody části veřejné zakázky na služby, ale nemá dostatečnou technickou kapacitu. Lze tak implementovat do zadávacího řízení, že si účastník může prioritně zvolit o jaké části VZ má největší zájem a v případě, že nedosáhl technické kapacity by mohl podat např. Prohlášení o vyčerpání kapacity.

  Pravidla postupu při výběru účastníků na základě rámcové dohody (RD) – pokud zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na části, jsou shodná jako v případě postupu podle § 101 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZVZZ). Shodně tedy zadávací podmínky nesmí bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovat konkurenční výhodu, příp. vytvářet překážky hospodářské soutěže. Okolnosti, kdy zadavatel může rozdělit RD – příp. zvýhodnit některé dodavatele a jiným omezit účast, je možné uplatnit srovnatelně i na ostatní VZ (na zvláštní postupy – v části šestá zákona). Pro účely uzavírání rámcových dohod – RD jsou pro zadavatele závazná zejména Obecná ustanovení o rámcových dohodách – § 131 ZZVZ, která jsou platná po celou dobu trvání RD. Pokud by se zadavatel rozhodl omezit počet částí, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení – tak, že by postupoval srovnatelně dle pravidel § 101 odst. 3 ZZVZ, doporučujeme vždy co nejpodrobněji stanovit konkrétní prováděcí postup pro další postup na základě RD, v souvislosti s výběrem dodavatele zakázky dělené na části. Při výběru částí k zadání dodavateli doporučujme zohlednit konkrétní kvalitativní prvek, jestliže je účelné zvýhodnit regionální hledisko, jsou vhodná pravidla podpory slučitelná s vnitřním trhem na zajištění účasti malým a středním podnikům. Omezení výběru částí, které budou zadány dodavateli, bude aplikováno tehdy, pokud dojde ke vzniku předvídané okolnosti. Pokud zadavatel hodlá implementovat „ex ante“ požadavek na prohlášení dodavatele z hlediska zajištění dostatečných kapacit, nebo naopak identifikovat včas dodavatele, který nemá potřebné technické kapacity, tak z hlediska navazujících pravidel soutěže v rámci uzavřené RD, se může uvedené jevit jako nadbytečné. Rozhodující je projev vůle dodavatele účastnit se řízení na uzavření prováděcí smlouvy, aniž k tomu musí předkládat čestné prohlášení. Pro účely výběru účastníka RD s obnovením soutěže, se jeví spíše nereálně, aby se účastník snažil získat ty části prováděcího plnění VZ, jestliže nemá zajištěny kapacity a nabídku v takovém případě vůbec podávat nemusí. Prohlášení o vyčerpání kapacity lze využít v situaci, kdy nebude moct být akceptována výzva k plnění (postup bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody nebo RD s jedním účastníkem) a zadavatel v souladu s pravidly RD potom vyzve k plnění dalšího v pořadí. Po stránce technické kapacity má podání nabídky již samo deklaratorní účinek, podobně jako jistý samoregulační charakter, že dodavatel disponuje dostatečným zajištěním kapacit na realizaci VZ. To stejné, že účastník potvrdí dostatečné zajištění kapacit, může být z hlediska akceptace výzvy jasným projevem vůle, že si jako účastník může podáním nabídky prioritně zvolit, o jaké části VZ má největší zájem.

  Změna zadávací dokumentace DNS (§ 139a)

  20.05.2024 Dobrý den, Ráda bych Vás poprosila o radu týkající se změny zadávací dokumentace v zavedeném DNS, a to z důvodu, že mi nejdou odšifrovat žádosti o zařazení do DNS, jelikož kolegyně, která zde pracovala přede mnou, otevírala DNS prostřednictvím svého certifikátu (post signum od České pošty). Mohu uvést při změně zadávací dokumentace důvod administrativní změny, nebo jakým způsobem mám prosím v této situaci postupovat? Psala jsem již na podporu NEN, kde mě odkázali na Vás. Předem mockrát děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  Jak uvádíte, z důvodu personálních změn máte v DNS zaveden nefunkční certifikát k odšifrování nabídek. V daném případě je nutno postupovat podle § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) a provést změnu zadávací dokumentace, která bude spočívat v nastavení správného šifrovacího klíče z důvodu personálních změn. Tuto změnu musíte uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem, jako byla uveřejněna nebo oznámena původní zadávací podmínka, tedy původní šifrovací klíč. Jelikož se nejedná o změnu, která by měla vliv na okruh dodavatelů, není potřeba po jejím provedení vyčkávat s odesláním výzvy k podání nabídky (viz § 139a odst. 3 ZZVZ). Provedenou změnu je pak následně nutno oznámit i v uveřejňovacích formulářích (viz § 139a odst. 5 ZZVZ), kdy v daném případě půjde o opravu původního formuláře F02 nebo formuláře 16 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení, podle toho, jakým formulářem byl DNS zaveden.

  Povinnost označit v písemné zprávě dodavatele zařazené v průběhu trvání DNS (§ 140, § 217)

  26.04.2024 Dobrý den, prosím o upřesnění, zda je povinnost zveřejnit další/navazující Písemnou zprávu na profilu Zadavatele a VVZ v případě, že již mám zavedení DNS systém a přihlásí se mi další dodavatelé, které zařadím do DNS. Tyto skutečnosti bych měla do uveřejnit, protože jinak mám na profilu pouze jedinou Písemnou zprávu z původními účastníky, kteří podali svou žádost o účast a byli zařazení do DNS při jeho zavedení. Jak postupovat? Zveřejňovat další účastníky/dodavatele anebo ne? Nějak se nemohu dopátrat, zda ANO či NE. Děkuji.

  Je v pořádku, že dle § 217 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí zadavatel vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu, kterou je následně povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu zadavatele. V případě dynamického nákupního systému (DNS) je vypracována písemná zpráva pouze o zadávacím řízení, na základě kterého byl DNS zaveden. Po jeho zavedení probíhá zadávání veřejných zakázek v DNS formou tzv. zvláštního postupu, nejedná se tedy o zadávací řízení, a proto nedochází k vytváření písemných zpráv o jednotlivých „minitendrech“. Stejně tak i v případě dodavatelů, kteří přistoupí do DNS po jeho zavedení, není nutno již zveřejněnou písemnou zprávu jakkoliv aktualizovat. Uveřejnění jmen dodavatelů, kteří se do DNS přihlásí po jeho zavedení, není nijak zákonem vyžadováno, takovou povinnost zadavatel dle ZZVZ nemá.

  Přímé oslovení zhotovitele mimo okruh rámcových zhotovitelů (§ 131, § 135)

  12.03.2024 V otevřeném zadávacím řízení na stavební práce (dle ZZVZ) jsme soutěžili uzavření rámcových smluv na zhotovení stavby (zakázka dělena do vícero částí). Rámcové smlouvy byly uzavřeny s 5 účastníky. Nyní chceme realizovat minitendr pro uzavření dílčích smluv (dle ZD má být postupováno dle ustanovení § 135 Zákona s obnovením soutěže). Od všech subjektů, s nimiž máme uzavřeny rámcové smlouvy, však máme informaci, že se do minitendru nepřihlásí neboť nyní nemají kapacity (nepomohlo by ani další rozdělení VZ do menších celků..). Jaké máme možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele? Jedná se o akci spolufinancovanou z dotačních prostředků, kdy je dán nepřekročitelný termín pro dokončení stavby a tedy nemůžeme vyčkat na volné kapacity, resp. posunout realizaci v čase. Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)? Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv? Vzhledem k režimu VZ, potažmo lhůtám ZZVZ by toto pro nás prakticky znamenalo odstoupení od projektu, neboť stavbu v požadovaném rozsahu a termínech by již pravděpodobně nebylo možné zrealizovat. Děkuji za radu.

  Na základě dotazu, ve kterém se zadavatel popisuje, že od účastníků rámcové dohody má poznatky, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže, máme za to, že zadavatel nemůže předjímat výsledek soutěže o dílčí veřejné zakázce, pokud nemá písemné vyjádření všech účastníků rámcové dohody – RD, že se nebudou obnovení soutěže účastnit.

  Dále jednotlivě k dotazů:

  1. „Jaké jsou možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele?“ – uvádíme, že popsané situaci (poznatky od účastníků RD, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže) neodpovídá žádné ustanovení zákona umožňující flexibilní výběr zhotovitele.
  2. „Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)?“  – doporučujeme od účastníků RD získat písemné potvrzení, že nebudou v případě obnovení soutěže podávat nabídku a případné oslovení dalšího dodavatele provést v návaznosti na výši předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky např. v otevřeném řízení. Výše nabídkových cen může zadavatel ovlivnit stanovením zadávacích podmínek o maximální přípustné nabídkové ceně a o určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Případně může zadavatel stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
  3. „Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv?“ – zadavatelům dává zákon více možností, jak dosáhnout zadání veřejné zakázky. Provedení zadávacího řízení k uzavření RD, na základě které bude zadána veřejná zakázka, může být jedním z nich. Zadavatel však může vést zadávací řízení, které bude ukončeno samotným zadáním veřejné zakázky. Úskalím uzavírání RD totiž je, že z nich, na rozdíl od zadání veřejné zakázky, nevzniká dodavatelům povinnost poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V případě dotačních stavebních projektů považujeme za vhodné provádět zadání veřejných zakázek v zadávacích řízení, nikoliv na základě právě RD.

  Závěr: pokud např. v otevřeném řízení nepodá žádný dodavatel nabídku, může zadavatel provést jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesmí podstatně změnit zadávací podmínky oproti zadávacímu řízení, na které navazuje, avšak lze pak na případné nepodání nabídek reagovat v jednacím řízení bez uveřejnění.

  Projekt: DIGI školení (§ 138 - § 142)

  29.02.2024 Dobrý den, jsme spolek, který má schválen dotační projekt na realizaci školení v DIGI oblasti, a to ve výši 25 mil. Kč bez DPH. Tento rozpočet se reálně vážen na 43 200 hodin školení. Každá hodina je oceněna 4 jednotkovými sazbami (264 Kč na školení, 272 Kč mzdový příspěvek, 41 Kč admin náklady). Tedy reálně se školení týká jednotková sazba 264 Kč, která však dle našich zkušeností bude nižší. Samotná realizace projektu bude probíhat tak, že spolek zajistí školení pro zaměstnance svých členských subjektů. Každý členský subjekt může mít požadavek na různé typy školení. Může se jednat o standardní kurzy - např. Office, ale i speciální kurzy pro programování CNC stroje, robotické kurzy apod. Chápeme, že v případě Office kurzů je nabídka dodavatelů široká, v případě speciálních odborných kurzů pak však mnohem užší. 1. Jak správně postupovat, když v této chvíli neznáme všechny typy kurzů, které nakonec budeme realizovat, protože bude záviset na poptávce našich členských subjektů, a ta se může vyvíjet v průběhu realizace projektu? 2. Musíme v rámci projektu stanovit předpokládanou hodnotu za všechny digi kurzy společně a podle této ceny určit druh zadávání nebo máme možnost postupovat dle předpokládané ceny za jednotlivé typy kurzů? Je nám jasné, že Office kurzy bychom měly asi posuzovat v součtu, ale jde nám především o to, jak postupovat u specifických kurzů, kde je i nabídka na trhu omezená. Znamenalo by to např. že bychom jeden speciální kurz za 100 tis. Kč museli soutěžit např. jako nadlimitní zakázku. Jde nám o to, zda nám v případě kontroly finančního úřadu může být vyčteno, že všechny kurzy dohromady tvořily funkční celek. 3. Jsou školící kurzy pod dotačním projektem jeden funkční celek? Nebo na kurz lze nahlížet tak, že každý specifický kurz je věcně samostatný, protože vede ke zvýšení odbornosti v určité specifické oblasti? Děkuji

  Nejvhodnější postup se jeví být zavedení dynamického nákupního systému (DNS) rozděleného na kategorie. DNS je upraven v § 138 a násl. Zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Je jím rozuměn plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací.

  V prvé fázi postupuje zadavatel přiměřeně podle ustanovení platných pro užší řízení. Spočívá tedy v tom, že při zavádění DNS podávají dodavatelé žádosti o účast, v nichž prokazují splnění kvalifikačních požadavků stanovených pro zařazení. Po zavedení DNS pak zadavatel odesílá výzvy k podání nabídek na konkrétní plnění. Uvedený postup má obecně tu výhodu, že v nadlimitním zadávacím řízení budete postupovat pouze při zavádění DNS a doba trvání DNS přitom není omezena. Samotné/dílčí zadávání veřejných zakázek v DNS je pak tzv. zvláštním postupem, kdy postupujete podle § 141 ZZVZ (např. lhůta pro podání nabídek činí min. 10 dnů). Vyhnete se tím proto případným potížím s posuzováním toho, zda jde o funkční celek či nikoliv.

  DNS je možné rozdělit na kategorie podle předmětu veřejné zakázky, mohlo by se proto jednat např. o kategorii standardních kurzů a kategorii specializovaných kurzů, popř. i jiné podle požadavků. Každá kategorie může mít vlastní podmínky účasti, tedy kvalifikační požadavky pro zařazení. Určitě bychom doporučili provést mezi členskými subjekty sběr požadavků na kurzy, o kterých vědí, že je budou požadovat a podle toho nastavit kategorie DNS podle jejich okruhů.

  Pokud by v průběhu trvání DNS nastala potřeba rozšířit nabídku kurzů o další, je možné postupem podle § 139a ZZVZ a za dodržení jím stanovených pravidel upravit předmět DNS nebo jeho kategorie, tedy rozšířit o další kurzy, které by do té dané kategorie spadaly. Lze tedy shrnout, že pro Vaše potřeby se jako nejvhodnější postup jeví zavedení DNS, v ideálním případě rozdělený na kategorie podle typu kurzů.

  Oznámení o zařazení dodavatele nebo rozhodnutí jeho výběru v rámci DNS (§ 140 - § 141)

  22.02.2024 Dobrý den, prosím o informaci, u kterého rozhodnutí je povinnost zveřejnit Seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci a Údaje vybraného dodavatele rozhodné pro prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické a technické kvalifikace. Jedná se o DNS v celkové hodnotě 20.000.000 a jednotlivé VZ zadávané v DNS budou zpravidla do 2.000.000,- (Kč bez DPH). Jde mi o to, zda musím seznam dokladů zveřejnit (uvést) v rozhodnutí o zařazení dodavatele do DNS (před zavedením DNS), nebo až u rozhodnutí o výběru dodavatele u jednotlivé VZ zadávané v DNS (minitendru), a nebo se to u DNS nezveřejňuje (neuvádí) nikde (resp. jen v protokolu o jednání komise). Děkuji

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) stanoví dle § 217 povinnost vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu. V této písemné zprávě musí být označeni všichni dodavatelé, kteří byli zařazeni do DNS včetně odůvodnění jejich výběru. Odůvodnění by tedy mělo obsahovat výsledky posouzení obdržených nabídek.

  Po zavedení DNS však již žádná taková další povinnost není, dle § 140 odst. 2 ZZVZ zadavatel pouze dodavateli oznámí, zda byl nebo nebyl zařazen, přičemž pouze při jeho nezařazení je zadavatel povinen toto v oznámení odůvodnit. ZZVZ žádnou jinou povinnost uveřejnění či oznámení nestanoví. Podle § 141 odst. 4 ZZVZ si zadavatel může od vybraného dodavatele vyžádat doklady o kvalifikaci, pokud je nemá k dispozici, popř. další doklady podle § 122 odst. 4 ZZVZ.

  Lze tedy shrnout, že údaje o dokladech, kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci při podání žádosti o účast do zavedeného DNS, nemá zadavatel povinnost nikde uveřejňovat. Měl by je však mít k dispozici pro případnou kontrolu, společně se záznamem o jejich posouzení.

  Možnost využití otevřeného řízení na uzavření smlouvy s rámcovými prvky (§ 55, § 131)

  06.02.2024 Dobrý den, chtěl bych se zeptat na využití otevřeného řízení - OŘ, zda je možné použít otevřené řízení u nadlimitní VZ na služby, za předpokladu, že jednotlivé služby (které jsou definované v ZD a ve smlouvě) budou fakturovány měsíčně podle skutečného plnění a s tím, že výkony jsou omezeny pouze maximálním limitem a není tedy jisté, zda budou po dobu trvání smlouvy všechny využity (např. u údržby zahrad - sekání maximálně 36krát za rok), nejedná se ovšem o rámcovou dohodu dle ust. § 131 ZZVZ. Pokud to možné je, jaké to má implikace na uveřejnění skutečně uhrazené ceny - nevadí, že skutečně uhrazená cena může být nižší než částka uzavřená ve smlouvě? Nebude tímto porušeno ust. § 222 ZZVZ? Velice Vám děkuji a přeji Vám hezký den.

  Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

  Aplikace důvodu pro vyloučení podle § 48 odst. 7 a 9 v DNS a RD

  14.12.2023 Dobrý den, prosíme o jednoznačnou odpověď ohledně DNS v nadlimitním režimu. Pokud nám do již zavedeného DNS nově podá žádost o účast akciová společnost s nezaknihovanými akciemi můžeme tohoto dodavatele zařadit a vyzývat bez možností sankcí ze strany ÚOHS resp. nemusíme postupovat dle § 48 odst. 7 a 9 ? Doposud jsme se domnívali, že s takovými společnostmi veřejný zadavatel nemůže v nadlimitním režimu spolupracovat ani v případě DNS. S tím souvisí i další otázka, protože do zadávacích podmínek pro zařazení do DNS jsme si dali podmínku: „Zadavatel je povinen ve smyslu § 48 odst. 9 Zákona vyloučit dodavatele z účasti v Zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 7 Zákona, to znamená, že dodavatel, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nemá vydány výlučně zaknihované akcie.“ Pokud by tedy bylo možné zařazovat v souladu se zákonem i tyto dodavatele, můžeme za předpokladu splnění § 139a tuto podmínku „odstranit“ ze zadávací dokumentace a pokračovat v DNS? Zároveň by nás tato podmínka zajímala i v případě rámcové dohody. Je zde povinností aplikovat § 48 odst. 7 a 9?

  Na základě dotazu ve věci aplikace ustanovení § 48 odst. 7 a 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) na dynamický nákupní systém (DNS) sdělujeme následující. DNS je elektronický otevřený systém, který je zaváděn v zadávacím řízení, ve kterém zadavatel postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení (viz § 138 ZZVZ). Samotné zadávání zakázek v DNS již není zadávacím řízením, nýbrž tzv. zvláštním postupem, kdy dle § 2 odst. 3 ZZVZ se jeho provedením považuje povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení za splněnou. Na zvláštní postup se neuplatní pravidla pro zadávací řízení, pokud není v části šesté zákona uvedeno jinak. Ve vztahu k DNS se jedná o výslovné uvedení odkazů v § 130 ZZVZ, dále odkazy v § 140a ZZVZ (pravidla pro prokazování kvalifikace a prokázání nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 ZZVZ) a dále přiměřené použití části pravidel z § 122 ZZVZ (viz § 141 ZZVZ).

  Z uvedeného je tedy zřejmé, že k přímé aplikaci § 48 odst. 7 ZZVZ dojde ve fázi zavádění DNS, kdy se jedná o postup zadavatele v zadávacím řízení. Pokud tedy žádost o účast před zavedením DNS podá účastník zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, pak jej zadavatel může vyloučit. K aplikaci § 48 odst. 9 ZZVZ v případě zavádění DNS však nedojde, neboť zde není fáze výběru dodavatele. Po zavedení DNS se pak na jednotlivé „minitendry“ § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ neuplatní, neboť se již nejedná o zadávací řízení.

  Zadavateli však nic nebrání v tom, aby si přiměřené použití dalších ustanovení ZZVZ, tedy např. aplikaci § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ, vyhradil i pro jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS. Vaše výhrada v zadávací dokumentaci k DNS je tedy v tomto ohledu v pořádku, pouze bychom upozornili, že její znění není zcela ideální – hovoříte v ní o „účasti v zadávacím řízení“, avšak jak bylo uvedeno výše, zadávací řízení je pouze postup pro zavedení DNS, po jeho zavedení se již o zadávací řízení nejedná. Doporučili bychom proto znění upravit, neboť takto je Vaše výhrada ve své podstatě obsoletní – zadávací řízení je již dávno skončené, a proto ji nelze uplatnit na výzvy k podání nabídek v DNS, neboť tam se jedná o zcela odlišný postup dle ZZVZ, stejně jako na pozdější přístup dodavatelů do DNS. Proto pokud chcete tuto podmínku dále uplatňovat, pak doporučujeme upravit její znění tak, aby z něj vyplývalo, že se vztahuje na jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS a na později přistoupivší dodavatele do zavedeného DNS, neboť takto chápeme Váš původní záměr. Pokud se však rozhodnete, že ji nechcete již dále uplatňovat, pak je možné tuto výhradu ze zadávací dokumentace vyjmout postupem podle § 139a ZZVZ, tedy změnou zadávací dokumentace k DNS.

  U rámcových dohod je však situace odlišná. Jak vyplývá ze znění § 133 odst. 1 ZZVZ, zadavatel při výběru dodavatelů, s nimiž má být uzavřena rámcová dohoda, postupuje podle pravidel pro výběr dodavatele. Dochází zde tedy k aplikaci § 122 ZZVZ a takoví dodavatelé jsou tedy z pohledu ZZVZ vybraní dodavatelé. V souvislosti s tím proto dochází při uzavírání rámcové dohody k aplikaci jak § 48 odst. 7 ZZVZ, tak i § 48 odst. 9 ZZVZ. Zadavatel má tedy povinnost vyloučit ze zadávacího řízení takového dodavatele, který byl sice vybrán jako účastník rámcové dohody, ale má formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

  Navýšení předpokládané hodnoty a prodloužení doby trvání DNS jako změna mimo doplněné ustanovení § 139a odst. 3 ZZVZ

  07.12.2023 Dobrý den, obracím se na Vás v souvislosti s dotazem, jestliže má zadavatele zavedený nadlimitní dynamický nákupní systém, je s ním dlouhodobě spokojený a plánuje (resp. potřebuje) provést změnu ve smyslu (i) navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty DNS) a (ii) prodloužení jeho doby trvání. Technickou novelou ze dne 16.07.2023 doplněné ustanovení § 139a ZZVZ potvrzuje do té doby pravomocnou rozhodovací praxi a názory odborné veřejnosti v tom smyslu, že změny a doplnění již zavedeného DNS jsou přípustné. Odst. 3 tohoto ustanovení však stanovuje, že "může-li změna nebo doplnění zadávací dokumentace rozšířit okruh možných dodavatelů, může zadavatel zaslat první výzvu k podání nabídek, které budou podávány na základě změněné nebo doplněné zadávací podmínky, po uplynutí doby přiměřené k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než doba pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení, kterým byl dynamický nákupní systém zaveden." Podstata mého dotazu tedy spočívá v tom, zda je možné změnu v podobě navýšení financí a prodloužení doby trvání DNS provést bez zastavení DNS, tj. např. 07.12.2023 provede zadavatel změnu v souladu se Zákonem (tj. oznámí na profilu, uveřejnění ve věstnících apod.) a např. následující den již bude zadavatel pokračovat ve vypisování dílčích veřejných zakázek v zavedeném DNS. Nemohla by být změna (navýšení) předpokládané hodnoty a prodloužení doby trvání jakýmsi "motivačním" prvkem pro nové dodavatele, kteří by se na základě těchto úprav mohli do DNS přihlásit - a to právě na popud provedených změn? Předem velice děkuji za odpověď.

  V případě změny zadávací dokumentace, pokud zadavatel má již zaveden nadlimitní dynamický nákupní systém (DNS) a plánuje prodloužení doby trvání a navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty), sdělujeme na následující dotaz, zda je taková změna zadávací dokumentace změnou umožňující rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů a zda je tedy v takovém případě nutno postupovat podle § 139a odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), jestli „pozdržet“ odeslání první výzvy k podání nabídek na základě takové změněné zadávací podmínky o dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, přičemž tato doba nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS, že úmyslem zákonodárce bylo předmětným odstavcem 3 mířit zejména na situace, kdy dochází k rozšiřování předmětu DNS o nové položky či okruhy, případně pokud dochází ke zmírnění kvalifikačních kritérií pro zařazení do DNS. Jinak řečeno tedy míří toto pravidlo na situace, kdy se v podstatě nemohli dodavatelé do daného DNS hlásit – buď nebylo poptáváno to, co nabízejí, nebo neměli např. takové zkušenosti, aby splnili kritéria kvalifikace do DNS. Prodloužení doby trvání a s tím spojené navýšení přepokládané hodnoty však dle našeho názoru není situací, která by měla za následek rozšíření možného okruhu dodavatelů, neboť ti se mohli do DNS hlásit kdykoliv v jeho průběhu a prodloužením doby jeho trvání se na této skutečnosti nic nemění. Lze sice souhlasit i s úvahou, že by tyto změny mohly být určitou motivací pro nové dodavatele, avšak rozhodně nebylo úmyslem zákonodárce de facto blokovat DNS na 30 dní (min. lhůta pro podání žádosti o účast v DNS) při každém prodloužení doby trvání, neboť tím by tento institut, který DNS umožňuje, pozbyl svých výhod. K uvedenému lze konstatovat, že tato změna nemá žádný faktický dopad na možnost dodavatelů se do DNS hlásit, což je zásadní rozdíl oproti změnám, na něž by dopadal § 139a odst. 3 ZZVZ. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru není změna zadávací dokumentace spočívající v prodloužení doby trvání a navýšení předpokládané hodnoty DNS změnou, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů a u níž by bylo nutné postupovat podle § 139a odst. 3 ZZVZ.

  Rozšíření zavedeného DNS o novou kategorii (§ 139a)

  30.11.2023 Dobrý den, je možné rozšířit již zavedený DNS o další kategorii? Jedná se o DNS v nadlimitním režimu. Námi používaný elektronický nástroj to technicky umožňuje. Při dotazu na metodickou podporu VVZ, který formulář má být pro tuto situaci využit, jsme však obdrželi odpověď, že zavedený DNS nelze rozšířit o novou kategorii. Lze přidat novou kategorii do zavedeného DNS s odkazem na § 99 ZZVZ s tím, že by proběhla lhůta o délce min. 30 dnů na zařazení nových účastníků a teprve pak by byly zadávány zakázky v rámci této nové kategorie? Má být taková změna provedena formou změny ZD ve smyslu § 99 ZZVZ a odesláním oznámení dle § 212? Jaký formulář VVZ má být využit? Děkuji.

  K dotazu ve věci rozšíření dynamického nákupního systému (DNS) o nové kategorie, sdělujeme následující. Změny zadávací dokumentace zavedeného DNS upravuje § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Dle tohoto ustanovení je zadavatel oprávněn v průběhu trvání DNS změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Taková změna nebo doplnění pak musí být oznámena stejným způsobem jako zadávací podmínka, která je změněna nebo doplněna. Zároveň platí, že zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění prostřednictvím uveřejňovacích formulářů. Pokud by změna nebo doplnění měla vliv na okruh potenciálních dodavatelů, pak musí zadavatel s odesláním první výzvy na základě této změněné zadávací podmínky vyčkat dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS. Z uvedeného je tedy zřejmé, že legislativně by vytvoření nové kategorie DNS nemělo nic bránit, pokud budou dodrženy všechny podmínky, které § 139a ZZVZ stanoví, a to zejména vyčkání přiměřené doby pro zařazení nových dodavatelů. ZZVZ tedy vytvoření nové kategorie nezakazuje, avšak jelikož je nutno všechny takové změny zadávací dokumentace uveřejnit i ve formulářích ve Věstníku veřejných zakázek a v TEDu, je možné provádět jen takové změny, které formuláře umožní. Z dosavadní komunikace s TEDem vyplývá, že uveřejňovací formuláře neumožňují rozšířit DNS o nové kategorie a proto v současné době není tento způsob změny zadávací dokumentace DNS možný. Ze strany MMR však probíhá komunikace za účelem umožnění i této formy změny zadávací dokumentace DNS, neboť vidíme její jednoznačný potenciální přínos, avšak v současné době nelze predikovat finální postoj TEDu. Lze tedy shrnout, že ačkoliv legislativní úprava v § 139a ZZVZ nebrání rozšíření DNS o nové kategorie, nelze tento způsob změny zadávací dokumentace DNS v současné době aplikovat z důvodu nemožnosti splnění uveřejňovací povinnosti takové změny ve smyslu § 139a odst. 5 ZZVZ.

  Smlouvy s částečným rámcovým charakterem (§ 131 – § 137)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 131 – § 137 ZZVZ a ustanovení ZZVZ navazujících (např. § 219 ZZVZ). Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně / automaticky (tzn. bez objednávek a bez aktivity zadavatele - např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ a plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které souvisejí s uzavíráním rámcových dohod? Děkuji za odpověď.

  V dotazem popsaném případě je nutné vyhodnotit, zda předmětný vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je smlouvou na veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodou. Rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody podle § 131 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

  Soudní rozhodovací praxe (např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 5105/2014) je jednotná v závěru, podle něhož tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.

  Uzavřením rámcové dohody dochází k vytvoření závazného rámce pro zadávání veřejných zakázek. Sama rámcová dohoda ale neobsahuje závazek dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnout za tato plnění úplatu (srov. § 2 odst. 1 ZZVZ).

  Je-li tento rámec uzavřen v zadávacím řízení, mohou být jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky zadávány na jeho základě mimo zadávací řízení (§ 2 odst. 3 ZZVZ). Mnohdy může být zadavatelova potřeba řešena jak prostřednictvím zadání veřejné zakázky, např. s jednotkovými cenami, tak uzavřením rámcové dohody. Volbu činí zadavatel dle konkrétních okolností veřejné zakázky před zahájením kontraktačního postupu. Pro zadávací řízení je zejména určující, zda v zahajovacím dokumentu došlo k označení, že zadávací řízení má vyústit v uzavření rámcové dohody.

  Jeví se, že ve Vámi popsaném případě, má být toto vyhodnocení provedeno zpětně. Uvádíte, že podle smlouvy má být plněno, což odpovídá smlouvě na veřejnou zakázku. Zákon nepředpokládá, že by existoval souběh rámcové dohody ve smyslu § 131 ZZVZ a smlouvy na veřejnou zakázku § 2 ZZVZ v jednom smluvním vztahu. V oznámení o zahájení zadávacího řízení je možné zvolit jen jednu z těchto variant.

  Zdá se však, že v praxi k určité kombinaci dochází.  Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí R0031/2023 uvádí, že jestliže smluvní závazek naplňuje znaky rámcové dohody, nemůže zadavatel podléhající režimu zákona její právní úpravu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona ignorovat s tím, že zvolil nepojmenovanou smlouvu dle občanského zákoníku. Takový postup by byl obcházením zákona. Zde je třeba vzít v potaz, že zákon je pro zadavatele v zadávacím řízení zákonem speciálním, je tak třeba se jím řídit primárně a občanský zákoník aplikovat pouze podpůrně, pokud zákon neobsahuje zvláštní úpravu. V daném případě jsou rámcové dohody upraveny v hlavě II zákona v ust. § 131 a násl. zákona, a tak je zadavatel povinen se těmito ustanoveními řídit, pokud je jeho postup pod tuto právní úpravu podřaditelný.

  Úřad tedy ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Zaměřuje se zejména na omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků, kapitola 3.2.4.3.). Rámcové dohody mají být standardně uzavřeny na dobu nepřesahující 4 roky (§ 131 odst. 3 ZZVZ). Soudní dvůr Evropské unie dokonce dovodil, že rámcové dohody mají být zadavatelem určitým způsobem zastropovány (C-23/20).

  K Vašemu dotazu „Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně (tzn. „bezobjednávkově“, tj. bez aktivity zadavatele – např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ?“ uvádíme, že tato skutečnost nemá za následek, že se jedná o rámcovou  dohodu.

  K Vašemu dotazu „Tj. plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které dle ZZVZ souvisejí s rámcovými dohodami?“ uvádíme, že běžná rámcovost smlouvy na veřejnou zakázku nemá za následek povinnost řídit se úpravou stanovenou ZZVZ pro rámcové dohody jako například oznamovat uzavření smlouvy podle § 137 ZZVZ. Sjednání dlouhodobých objemově neomezených závazků by však mohlo být dohledovými institucemi považováno za narušující hospodářskou soutěž.

  Navýšení hodnoty u zavedeného DNS (§ 139 odst. 4)

  27.03.2023 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda u zavedeného DNS na 4 roky (nadlimitní), u kterého jsem stanovili předpokládanou hodnotu 20 mil, a u kterého byla bohužel tato částka již po prvním roce zavedení oproti předpokladům vyčerpána, můžeme navýšit předpokládanou hodnotu zavedeného DNS a za jakých podmínek. Délku trvání DNS měnit nehodláme. Děkuji za odpověď.

  Pokud v průběhu trvání dynamického nákupního systému (DNS) dojde k navýšení „celkové“ předpokládané hodnoty (PH), je nezbytné, aby zadavatelem byla vždy zajištěna aktuálnost takto uváděné výše – jakožto souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v zavedeném DNS zadány podle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), a to ve všech dokumentech ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ, kde je předpokládaná hodnota uvedena (zadávací dokumentace, vč. formulářů podle § 212 – VVZ, resp. TED.) Na dotaz sdělujeme, že upravovat písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky je možné po celou dobu trvání DNS postupem podle § 99 ZZVZ. Upozorňujeme však, že PH by nebylo možné navýšit, pokud by to znamenalo překročení hranice z „mírnějšího“ režimu zavádění DNS do „přísnějšího“. V případě, že byl DNS zavedený v nadlimitním režimu, je možné PH upravovat libovolně dle potřeb zadavatele, a tedy i navýšit celkovou hodnotu všech veřejných zakázek zadávaných v DNS.

  Dopad mezinárodních sankcí na zadávání zakázek v DNS (§ 39; § 48a)

  13.02.2023 Zavádíme nadlimitní DNS a jedním z dodavatelů kteří podali žádost o účast je společnost, na kterou dopadají ekonomické sankce - je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, na které ovšem nedopadají individuální sankce. Můžeme takového dodavatele zařadit do DNS? Pokud ho zařadíme do DNS, může mu být zadána v DNS veřejná zakázka, pokud bude její hodnota nižší než je limit pro nadlimitní veřejnou zakázku?

  Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

  Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

  Zadávání veřejné zakázky v DNS ve lhůtě pro posouzení žádosti o účast (§ 140, § 141)

  04.11.2022 Dobrý den, řešíme s provozovatelem profilu zadavatele otázku, zda je správné, když podáním žádosti dodavatele o zařazení do již zavedeného DNS se nám zablokuje příslušná kategorie DNS, do které dodavatel podává žádost o zařazení. Jakmile tuto žádost v elekt. nástroji otevřeme, výzvu zařazeným dodavatelům nelze odeslat dříve, než žádost dodavatele posoudíme a odešleme oznámení o zařazení/nezařazení do DNS. V zákoně č. 134/2016 Sb. se nikde o této podmínce zahájení VZ v DNS nehovoří. Tato podmínka platila dle předchozí legislativy, kde bylo v § 95 odst. 6 zákona č. 137/2012 Sb. uvedeno, že výzvu k podání nabídek odešle zadavatel zájemcům zařazeným do dynamického nákupního systému až poté, co byly posouzeny veškeré předběžné nabídky podané ve lhůtě pro podání předběžných nabídek podle zjednodušeného oznámení. Děkuji Vám za Váš čas.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) tuto situaci explicitně neřeší, nicméně právní úprava v § 140 odst. 1 ZZVZ naznačuje řešení tím způsobem, že je pro zařazení dodavatele do již zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) stanovena lhůta. Smyslem této lhůty (relativně krátké) je dle našeho názoru ochrana dodavatele, aby dodavatel nepřišel o možnost účastnit se příliš mnoha veřejných zakázek v zavedeném DNS, pouze po dobu posouzení žádosti o účasti zadavatelem.

  Tato lhůta tedy ukazuje, že je možné zahájit proces zadání veřejné zakázky v DNS podle § 141 ZZVZ i v situaci, kdy zadavatel posuzuje žádost o účast nového dodavatele, který se této zakázky nemůže účastnit. Dalším argumentem podporujícím tento výklad je možná nežádoucí situace, ve které by (například v důsledku zmírnění požadavků na kvalifikaci) více dodavatelů podalo postupně žádost o účast a tím by byl zadavatel do posouzení všech žádostí o účast zcela paralyzován.

  Lze tedy shrnout, že je možné po dobu posuzování žádosti o účast nového dodavatele vyzvat zařazené dodavatele k podání nabídek. Nicméně zadavatel by si měl dát pozor na situaci, kdy se dostane do prodlení s posuzováním žádosti o účast nového (nezařazeného) dodavatele. V případě prodlení v procesu posuzování žádosti o účast nezařazeného dodavatele by dle našeho názoru mohlo být odeslání výzvy k podání nabídek zařazeným dodavatelům posuzováno jako porušení § 6 odst. 2 ZZVZ (obecné zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace).

   

   

   

  Zavedení dynamického nákupního systému bez zařazení účastníka (§ 139)

  19.10.2022 Lze zavést DNS v NEN, pokud ve lhůtě pro podání žádostí o účast v 1. fázi DNS nepodal žádný účastník žádost o účast nebo po vyloučení účastníků nezbyl žádný účastník ZŘ? Lze využít § 139 odst. 7 zákona ve smyslu toho, že podmínky pro zavedení jsou tímto splněny ve všech třech případech, pokud není žádný účastník ZŘ? Nebo zadavatel musí původní ZŘ na zavedení DNS dle § 127 odst. 1 zákona zrušit a zahájit nové ZŘ? Zrušení ZŘ může být problém, neboť potencionální dodavatelé vyčkávají s podáním žádosti až DNS bude zavedený. Systém by tak nebyl dynamický, neboť po vyloučení účastníků, lhůtách pro námitky, zrušení původního ZŘ a zahájení nového ZŘ se lhůtou pro podání žádostí o účast min. 30 dní bychom se k zadání dílčích VZ nemuseli vůbec dostat.

  Dle § 138 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zavede zadavatel DNS v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Z uvedeného je tedy zřejmé, že dokud není DNS zaveden, postupuje zadavatel dle všech ustanovení platných pro zadávací řízení. Vztahují se na něj tedy i důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ. Ustanovení § 127 odst. 1 ZZVZ pak jako povinný důvod pro zrušení zadávacího řízení stanoví situaci, kdy po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. V tomto případě nemá zadavatel žádnou možnost volby, ZZVZ tento důvod pro zrušení stanoví jako povinnost. Lze tedy shrnout, že pokud při zavádění DNS nebyly podány žádné žádosti o účast, je nutno postupovat dle § 127 odst. 1 ZZVZ a toto zadávací řízení zrušit. DNS v takovém případě není možné zavést. Je pak na zvážení, zda zadavatel nestanovil příliš přísně kvalifikační požadavky pro zařazení dodavatelů do DNS, nebo byly jiné okolnosti, které potenciální dodavatele odradily, a zadavatel by proto měl tyto okolnosti v opakovaném zadávacím řízení eliminovat.

  Uzavření smlouvy na dobu neurčitou se znaky rámcové dohody (§ 131)

  02.05.2022 Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu. Za jakých podmínek může veřejný zadavatel uzavírat smlouvy na dobu neurčitou, resp. jaký by měl přitom dodržovat postup? Je k této oblasti nějaký ustálený názor, resp. stanovisko? Jde mi o situaci, kdy zadavatel uzavře kupní smlouvu s vybraným účastníkem zadávacího řízení a podstatou smlouvy jsou opakované dodávky na základě objednávek zadavatele. Zadavatel nemá stanovenu povinnost minimálního odběru, kupní smlouva tak v podstatě pouze upravuje položky předmětu plnění, které si lze objednat a jednotkové ceny, plus samozřejmě běžná ustanovení (kdo, kde, splatnost atd.). Zadavatel si objednává výlučně kdy potřebuje a kolik potřebuje a dodavatel dodává za ceny, které nabídl na začátku. Zákon č. 134/2016 Sb. explicitně neupravuje, za jakých podmínek může veřejný zadavatel uzavírat smlouvy na dobu neurčitou a s touto eventualitou počítá. Současně však v ust. §131 o rámcových dohodách uvádí, že rámcová dohoda je omezena hranicí 4 let. Ačkoli se formálně v případě kupní smlouvy na opakované dodávky nejedná o rámcovou dohodu, svou povahou její znaky naplňuje. Předem děkuji za Vaši reakci.

  V souladu s § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právní jednání posuzuje dle obsahu, nikoliv dle jeho označení. Ve Vašem případě uzavíráte smlouvu, ve které sjednáte délku trvání, položky a jejich jednotkové ceny, avšak četnost jednotlivých položek uvedete až v dílčích objednávkách. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o rámcovou dohodu bez obnovení soutěže, kterou uzavřete s jedním dodavatelem. Nezávisle na označení této smlouvy je třeba k ní přistupovat v souladu s jejím obsahem a je tedy třeba aplikovat relevantní ustanovení k rámcovým dohodám, tj. § 131 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  V souladu s § 131 odst. 3 ZZVZ trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky. Z tohoto důvodu byste smlouvu neměli uzavřít na dobu delší než 4 roky, pokud delší doba není odůvodnitelná předmětem plnění.

  Pokud byste měli v uzavřené smlouvě definované, v jakých intervalech Vám bude dodáváno dané množství položek, již byste nemuseli dodavateli zasílat dílčí objednávky, nebyl by tedy naplněn znak rámcové dohody a nepostupovali byste dle části šesté, hlavy II ZZVZ. U „běžných“ smluv není délka trvání výslovně omezena v ZZVZ a je na zadavateli, jakou délku trvání smluv stanoví. I v tomto případě by však měl zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a měl by být schopen odůvodnit, proč uzavírá smlouvu na dobu neurčitou, a to zejména s ohledem na zásadu přiměřenosti a se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků (dále jen „zásady 3E“). Takovýto postup by neměl vést k bezdůvodnému uzavření trhu zadavatele a zadavatel by měl vždy po určité době provést ekonomický atest podmínek na trhu, aby si ověřil, že stále postupuje v souladu se zásadami 3E.

  Poslední možností, která by pro Vás mohla být relevantní a kterou si dovolíme nastínit, je zavedení dynamického nákupního systému. Pokud poptáváte běžné a dostupné zboží, přičemž není třeba, aby veškeré toto zboží dodával jediný dodavatel, může být tento otevřený systém vhodným řešením. Dynamický nákupní systém není možné zavést na dobu neurčitou, avšak maximální délka trvání není nikterak omezena. Dynamický nákupní systém tak můžete zavést např. na dobu několik desítek let, přičemž v případě, že ho již nebudete chtít využívat, přestanete v rámci tohoto systému plnění poptávat. Tento systém je také možné zavést na kratší časový úsek a následně je možné v případě zájmu jeho trvání prodlužovat.

  Vždy je však nutné posoudit jednotlivá specifika dodávek, potřeby zadavatele a možnosti trhu, univerzální metodiku pro stanovení délky trvání smluv proto není možné vytvořit.

  DNS centrální zadávání vs. uveřejnění smluv (§ 142; § 219)

  03.06.2021 Dynamický nákupní systém – centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele: a) Je-li výstupem jednotlivé výzvy k podání nabídky s ohledem na předmět plnění rámcová kupní smlouva na ohraničené časové období (není zastropována objemem v Kč) – vyplývá zde pro centrálního zadavatele, případně smluvně přenesenou povinností na pověřujícího zadavatele, povinnost uveřejnit na profilu zadavatele pouze tuto zastřešující smlouvu, nebo i navazující konkrétní nákupy (objednávky), které jsou v průběhu vymezeného období na základě této smlouvy realizovány? b) Pokud povinnost platí i pro konkrétní nákupy, viz a), týká se to pouze nákupů nad 500 tis. Kč bez DPH, nebo jsou nákupy všech pověřujících zadavatelů považovány za celek, tj. „za smlouvu na veřejnou zakázku“ a musí se tedy uveřejnit všechny bez ohledu na hodnotu, byť by třeba byly jen v hodnotě 1 Kč? (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ).

  K úvodní části dotazu v bodě a) dotazu sdělujeme, že uzavření rámcové smlouvy na základě zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) je zjevným odklonem od zákonodárcem zamýšleného využití DNS, v němž centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele dle aktuální potřeby při pořizování obecně dostupných komodit a který má zadavateli umožnit flexibilně reagovat a opakovaně vyhlašovat výzvy s aktualizovanou specifikací v rámci původního předmětu plnění. V odpovědi k bodu a) dotazu se přikláníme k řešení, které zajistí (v každém případě z hlediska bezpečnosti zadavatele) transparentnost postupu zadavatele, tzn. zveřejnit postupem dle § 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nejen zastřešující smlouvu, ale i navazující konkrétní realizované nákupy, tak jak by tomu bylo v případě běžného zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS (a to právě s ohledem na charakter samotného principu DNS). Odpověď k dotazu v bodě b) se váže k uveřejňování smluv na profilu zadavatele, pro které je rozhodné splnění podmínek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d), za kterých má veřejný zadavatel (tedy i ten centrální) povinnost uveřejnit na svém profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku k nákupům nad 500 tis. Kč bez DPH (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ). Povinnost zveřejnit dílčí prováděcí smlouvy se určí dle pořizované hodnoty objednávek, neboť povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků se týká pouze nákupů s hodnotou nad 500 tis. Kč bez DPH; stejně tak je rozhodné splnění i dalších podmínek předmětného ustanovení, např., že smlouva uveřejněná podle zákona o registru smluv se podle ZZVZ již nezveřejňuje (§ 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

  Zakázka z části v režimu rámcové dohody (§ 131; § 132)

  11.11.2020 Zadavatel chce zadat veřejnou zakázku na služby, přičemž část plnění bude hrazena formou paušálu (cca 60%) a část plnění bude poptávána na základě aktuální potřeby zadavatele formou objednávek (40%). Tedy podle mého názoru smlouva, která bude uzavřena s vybraným dodavatelem bude z dané části mít charakter smlouvy rámcové. Otázkou je v jakém režimu zadat veřejnou zakázku. Je možné, aby zadavatel smlouvu uzavřel na dobu delší než 4 roky a v zadávacím řízení požadoval jistotu, když daná veřejná zakázka svým předmětem odpovídá z části plnění na základě rámcové smlouvy? Pokud použiji analogicky ustanovení § 32 odst. 3 ZZVZ, které podle mého názoru deklaruje, že pokud nemohu jednotlivé části veřejné zakázky zadat samostatně a určitá část (bez ohledu na její poměr k celkové hodnotě veřejné zakázky) vyžaduje zadání v "přísnějším režimu", pak musím zakázku jako celek v tomto režimu zadat, pak by mi vyplývalo, že na zadávací řízení popsané výše bych měla aplikovat přísnější ustanovení části VI. vztahující se na rámcovou dohodu. Moc děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel má možnost vybrat si některý z několika druhů zadávacího řízení, které jsou upraveny v ZZVZ. Výběr způsobu zadání veřejné zakázky je na zadavateli, který na základě svého uvážení zvolí druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, který se mu jeví jako nejvhodnější vzhledem k požadovanému předmětu plnění.

  V případě dotazem navrhované rámcové dohody dáváme na zvážení rozdělení předmětu veřejné zakázky na část, která bude plněna kontinuálně a na část, která bude plněna podle potřeb zadavatele, případně využití vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Obecně k rámcové dohodě uvádíme, že je upravena v části šesté ZZVZ, jako zvláštní postup. Rámcovou dohodu uzavírá zadavatel na základě zadávacího řízení a pro jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody se již další zadávací řízení neprovádí.

  Z ustanovení § 131 ZZVZ je zřejmé, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu i s jedním dodavatelem. ZZVZ neupravuje, jaký přesný obsah má mít rámcová dohoda, pouze uvádí, že zadavatel a dodavatel mezi sebou sjednají obchodní podmínky, které budou platit po celou dobu trvání rámcové dohody. Z uvedeného vyplývá, že pokud uzavře zadavatel smlouvu s jedním dodavatelem, má možnost nastavit podmínky rámcové dohody i tak, aby za část plnění platil zadavatel dodavateli paušálně a další plnění pak zadavatel požadoval na základě objednávek podle jeho aktuálních potřeb.

  Zadavatel může, jak je stanoveno v § 131 odst. 2 ZZVZ, uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody je podle § 23 ZZVZ rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. Je třeba zmínit, že rámcovou dohodu nelze uzavřít na dobu delší než 4 roky. Na delší dobu lze uzavřít rámcovou dohodu jen ve výjimečných a řádně odůvodněných situací. Dále pak uvádíme, že v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody je podle § 132 odst. 6 zakázáno požadovat od účastníků poskytnutí jistoty.

  K vyhrazené změně závazku uvádíme, že tento institut umožňuje zadavateli provést předem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Takovouto výhradu lze uplatnit i u rámcové dohody. Vyhrazené změny se mohou týkat například rozsahu dodávek, služeb, ceny, ale i dalších obchodních nebo technických podmínek. Pro využití tohoto institutu je nezbytné, aby byly podmínky pro uplatnění vyhrazených změn a jejich obsah v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny a zároveň tyto změny nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna může být jakkoliv velká, nemění-li celkovou povahu veřejné zakázky, předpokládaná hodnota změny musí být zohledněna v celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

  Z dotazu není možné relevantně určit, jaký způsob zadání veřejné zakázky je nejvhodnější. Doporučujeme vždy zvážit výše uvedené a zvolit takový postup, který bude nejlépe vyhovovat potřebám zadavatele a požadavkům na předmět plnění.

  DNS a rámcová smlouva

  22.10.2020 Dobrý den, je možné v zavedeném DNS zadat zakázku, jejímž výsledkem bude uzavření rámcové smlouvy?

  K dotazu ve věci uzavírání rámcových dohod v dynamickém nákupním systému (DNS) sdělujeme následující. Jak stanoví § 131 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), rámcovou dohodu lze uzavřít pouze na základě zadávacího řízení. Jelikož zvláštní postupy dle části šesté ZZVZ, tedy i zadávání veřejných zakázek v DNS, nejsou zadávacím řízením, nelze v rámci DNS uzavřít rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ. Pokud by se však nejednalo o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, ale o jakoukoliv jinou smlouvu, kde by plnění bylo vymezeno rámcově, pak lze mít za to, že by takovému postupu nic nebránilo, neboť ZZVZ nikde nestanoví, jaký druh smlouvy má být výsledkem „minitendru“ v DNS.

  Změna trvání DNS po uplynutí doby 4 let (§ 139 odst. 9)

  23.09.2020 Dobrý den, v roce 2017 jsme zavedli DNS s tím, že v ZD i formuláři uveřejněném ve VVZ bylo výslovně uvedeno, že DNS bude zaveden na dobu 4 let, a to v souladu se ZVZ platným v době zavádění DNS. Otázka zní, zda je zadavatel s ohledem na stávající právní úpravu oprávněn pokračovat v zavedeném DNS i po uplynutí doby 4 let, na kterou byl původně DNS zaveden, a jaké úkony pro tento účel musí případně provést.

  Na dotaz ve věci prodlužování doby trvání dynamického nákupního systému sděluji následující. Problematika dynamického nákupního systému je upravena v § 138 – 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ). Dle § 139 odst. 1 ZZVZ zadavatel mimo jiné uvádí v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu trvání dynamického nákupního systému. Oproti předchozímu zákonu, který stanovil maximální dobu trvání dynamického nákupního systému na 4 roky, není doba trvání nijak omezena. Zároveň je v § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ stanovena povinnost zadavatele odeslat oznámení o změně k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, pokud dojde ke změně doby trvání dynamického nákupního systému uvedené v oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému.

  Jelikož ustanovení § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ nespecifikuje, zda ohlašovaná změna může být pouze zkrácení, nebo i prodloužení, lze mít za to, že tato povinnost míří na obě situace. Lze tedy dobu trvání dynamického nákupního systému bez dalšího odůvodnění nejen zkrátit, ale stejným způsobem i prodloužit. Tento výklad lze podpořit i samotnou podstatou fungování dynamického nákupního systému, kdy tento je po celou dobu svého trvání otevřený všem dodavatelům, kteří splní podmínky účasti pro jejich zařazení. K prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému bude zadavatel přistupovat zejména tehdy, pokud se používání zavedeného dynamického nákupního systému osvědčí.

  S prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému je pak spojena i problematika správného stanovení předpokládané hodnoty. Dle § 23 ZZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v dynamickém nákupním systému zadány. Proto pokud dojde k prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému, je nutno i adekvátně upravit předpokládanou hodnotu ve smyslu § 23 ZZVZ. Jelikož dle § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ je předpokládaná hodnota povinnou součástí zadávací dokumentace k dynamickému nákupnímu systému, je nutno provést úpravu této zadávací dokumentace, která je uveřejněna na profilu zadavatele po celou dobu trvání dynamického nákupního systému, a to postupem dle § 99 ZZVZ pro změnu nebo doplnění zadávací dokumentace.

  Upozorňujeme však, že výše uvedený postup by nebyl možný, pokud by dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci podlimitního režimu a prodloužením doby trvání by jeho předpokládaná hodnota stoupla na úroveň nadlimitního režimu. Pokud však dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci nadlimitního režimu, pak prodloužení jeho doby trvání nic nebrání. Lze tedy shrnout, že prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému lze provést uveřejněním nové doby trvání postupem dle § 212 ZZVZ, přičemž je nutno v takovém případě upravit i předpokládanou hodnotu uvedenou v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele, pokud prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému dojde k její změně.

  Závěrem pak sdělujeme, že výše uvedený postup platí i pro dynamické nákupní systémy zavedené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na základě přechodného ustanovení § 273 odst. 5 ZZVZ, dle něhož dynamický nákupní systém zavedený podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za dynamický nákupní systém podle tohoto zákona.

  Prodloužení končící rámcové smlouvy

  03.07.2020 Dobrý den, řeším situaci, kdy nám po 48 měsících končí rámcová smlouva na poskytování služeb. Při přípravě nového zadávacího řízení jsme zjistili, že pravděpodobně došlo na trhu k výraznému navýšení cen (jednotkových). Provedli jsme tedy průzkum trhu a z něho nám vyšlo navýšení v rozmezí 325 - 435% oproti jednotkovým cenám, které máme dle stávající smlouvy. Stávající dodavatel je ochoten s námi prodloužit smlouvu za původních podmínek (jednotkových cen). Byl by takový postup v souladu se zákonem? Zároveň poměrně zásadně řešíme principy 3E. Přece nemůže být hospodárné provést zadávací řízení s navýšením ceny o více než 300%, když máme možnost zachovat stávající ceny. Předem velmi děkuji za odpověď.

  Podle doby trvání rámcové smlouvy jste pravděpodobně prováděli zadávací řízení ještě podle předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), který v § 89 odst. 5 ZVZ říká, že zadavatel je povinen v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit dobu trvání rámcové smlouvy. Také je stanovena doba trvání rámcové smlouvy, která nesmí být delší jak 4 roky – což jste pravděpodobně měli uvedeno v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podle systematiky nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (NZVZ) se k době trvání vztahu z rámcové dohody přistupuje obdobně viz § 131 odst. 3 NZVZ (ne delší než 4 roky kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu). Pravidla proto bezpochyby navazují na předchozí úpravu, i v otázce možného použití, prodloužení atd. Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je v § 273 odst. 6 NZVZ uvedeno, že změny závazků (v případě rámcových smluv také), které byly uzavřeny podle 137/2006 Sb., se posuzují podle současného zákona č. 134/2016 Sb. Změny existujících závazků ze smlouvy se tedy posuzují podle NZVZ viz také např. § 131 odst. 5; § 222 se použije přiměřeně. Pokud bude změna takového charakteru, že bude změnou nepodstatnou, lze takovou změnu provést, např. podle § 222 odst. 4 NZVZ. Zcela zásadní ale je, zda taková změna celkové doby plnění, pokud je doba trvání dopředu jasně dána v zadávací dokumentaci a pokud je jak starou úpravou, tak i novou úpravou dáno, že nesmí přesáhnout 4 roky, není změnou podstatnou! Zatím k tomu není ani žádná judikatura, protože zadavatelé takové dohody znovu soutěží. Takže doporučujeme znovu soutěžit. Není důvod, proč by dodavatel neměl být schopen poskytnout obdobné podmínky, jako v případě prodloužení rámcové smlouvy (dohody).

  Registrace do DNS

  30.07.2019 Jak se můžu registrovat do Dynamického Nákupního Systému. Děkuji za odpověď.

  Každý dodavatel je oprávněn podat žádost o účast ve smyslu § 139 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) při zavádění dynamického nákupního systému (DNS), a dále kdykoliv v průběhu trvání DNS v souladu s § 140 odst. 1 ZZVZ. Požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast musí být uveřejněny v elektronickém nástroji na profilu zadavatele a musí být dostupné po celou dobu trvání DNS. Přístup k informacím a dokumentům o veřejných zakázkách musí být v souladu se ZZVZ zajištěn neomezeným a dálkovým přístupem, naopak k podání žádosti o účast je předchozí registrace dodavatele do elektronického nástroje nezbytná.

  Zařazení do DNS versus § 107 odst. 5, 6 ZZVZ

  14.06.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu: při zavádění DNS dle § 139 ZZVZ byly přijaty žádosti o účast, kdy m.j. 1 účastník ZŘ podal žádost o účast samostatně a rovněž prokazuje kvalifikaci jako jiná osoba pro další 2 účastníky tohoto ZŘ. Má zadavatel postupovat podle § 107 odst. 5 ZZVZ? V tomto případě se však nejedná o nabídku, ale o žádost o účast a rovněž se o žádosti o účast nehovoří v § 107 odst. 6 ZZVZ. § 139 ZZVZ také neřeší takovýto postup. Na druhou stranu, pokud bychom takového účastníka nevyloučili, je riziko, že by v následně realizovaných dílčích zakázkách dle § 141 mohlo dojít k situaci, že by byly podány nabídky jak tímto dodavatelem, tak dodavateli, kterým tento dodavatel v první fázi prokazoval kvalifikaci (tzn. situace právě dle § 107 odst. 5 ZZVZ). Předem děkuji

  K dotazu ve věci prokazování kvalifikace jinou osobou, jež zároveň podává žádost o účast do dynamického nákupního systému (DNS) jako dodavatelé, jimž kvalifikaci prokazuje, sdělujeme následující.
  Jak správně uvádíte, § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) používá pouze pojem nabídka, resp. v odst. 6 pojem předběžná nabídka. Lze tedy mít za to, že na žádosti o účast se předmětné ustanovení neaplikuje.
  Přestože se na zadávání veřejných zakázek v DNS část čtvrtá ZZVZ, a tedy i § 107 ZZVZ, nepoužije, nedoporučovali bychom akceptovat situaci, kdy by nabídku v DNS podával dodavatel, který zároveň prokazoval část kvalifikace za jiné dodavatele při zařazení do DNS, společně s těmito dodavateli.
  Jako ideální řešení v této situaci spatřujeme uvádět ve výzvě k podání nabídky v DNS závazné pravidlo, že dodavatel, jehož prostřednictvím prokazovali další dodavatelé v DNS kvalifikaci, nesmí podat nabídku, pokud bude podána i těmito dodavateli v rámci konkrétního „minitendru“, přičemž by zadavatel odkázal na přiměřenou aplikaci § 107 odst. 4 a 5 ZZVZ, tedy že pokud tato situace nastane, bude z daného „minitendru“ tento dodavatel vyloučen. Možnost stanovení takového pravidla by vycházela z § 39 odst. 1 ZZVZ, dle něhož pokud nejsou zákonem stanovena pravidla pro průběh zadávacího řízení, určí si je zadavatel sám v souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ.

  Dílčí plnění na základě rámcové dohody

  27.05.2019 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké listiny je třeba vyhotovit pro případy dílčího plnění z Rámcové dohody (ve smyslu §131 ZZVZ) obvykle s cenou do 100tis bez DPH zadávaného postupem bez obnovení soutěže (kaskáda mimo NEN) a pak pro případy dílčího plnění zadávaného s obnovením soutěže - minitendrem v NEN. Je potřeba vyhotovit Protokol o otevírání obálek, jmenovat komisi, vyhotovit Zprávu o hodnocení nabídek (když kritériem je nejnižší nabídková cena a minitendru se účastní třeba jen jeden poskytovatel), Oznámení o výběru (musíme čekat 15 dnů na odvolání?), Písemnou zprávu zadavatele, atd.? Děkuji

  K dotazu ohledně rámcové dohody, uvádíme následující: Rámcovou dohodu (dále jen „RD“) upravuje část šestá zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Pravidla pro RD jsou tedy výslovně upravena v § 131 – 137 ZZVZ. Zadavatel může dle § 131 odst. 2 uzavřít RD pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má povinnost vyhotovit písemnou zprávu o zadávacím řízení, kterým byla uzavřena RD, nikoliv o každé veřejné zakázce, která bude posléze na základě RD zadána.
  Co se týče postupu bez obnovení soutěže mezi účastníky RD, řídí se tento postup podle pravidel, které zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách a ze ZZVZ neplynou žádné další povinnosti. Zde upozorňujeme, že ZZVZ již neupravuje princip „kaskády a rotace“, ale nic nebrání zadavateli, aby nastavením zadávacích podmínek docílil stejného výsledku jako při použití principu „kaskády nebo rotace“ podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
  Postup s obnovením soutěže mezi účastníky se řídí § 135 ZZVZ. Podle § 135 odst. 1 písm. a) se pro podání a otevírání nabídek použijí § 107 – 110 ZZVZ obdobně. Zadavatel si v zadávací dokumentaci určí, zda bude přijímat nabídky v listinné nebo elektronické podobě a dále se řídí zmíněnými § 107 – 110 ZZVZ. Pokud tedy budou nabídky podávány v listinné podobě, je zadavateli v § 110 odst. 5 stanovena povinnost vyhotovit protokol o otevírání obálek s nabídkami. Povinnost jmenovat komisi ve spojení s RD není stanovena, stejně tak jako povinnost vyhotovit zprávu o hodnocení nabídek. Zadavatel má povinnost podle § 135 odst. 1 písm. d) oznámit výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům RD, kteří podali nabídku. Obsah takového oznámení není ZZVZ nijak specifikován, ale z odůvodnění by měl vyplývat důvod výběru – ve Vašem případě tedy, že dodavatel nabídnul nejnižší nabídkovou cenu, jelikož nejnižší nabídková cena je hodnotícím kritériem. Dle § 135 odst. 3 ZZVZ může zadavatel uzavřít smlouvu i před uplynutím 15 denní lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Rizikem zde je, že v případě, kdy účastník RD nesouhlasí s výběrem dodavatele a nebyla zachována lhůta pro podání námitek, může podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
  Závěrem, dodáváme, že ať už se jedná o postup s obnovením soutěže mezi účastníky, bez obnovení soutěže mezi účastníky, nebo jejich kombinací, má zadavatel dle § 137 ZZVZ povinnost odeslat oznámení o uzavření smlouvy na základě RD k uveřejnění podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od uzavření smlouvy, nebo od konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

  Zrušení zakázky v zavedeném DNS

  21.12.2018 V zavedeném DNS byla vyhlášená VZ, kdy nabídku podal pouze jeden dodavatel zařazený do DNS. Zadavatel odeslal oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele, který byl vyzván k podpisu smlouvy. Před podpisem smlouvy dodavatel oznámil, že dle technických parametrů (kde byla následně i zadavatelem zjištěná chybná specifikace) nemůže požadované prostředky ICT dodat, a tím pádem ani podepsat smlouvu. Jak má zadavatel postupovat v souladu se ZZVZ, když danou zakázku musí zrušit a již rozhodl o výběru dodavatele? Jaký se použije důvod zrušení VZ v DNS a jak bude znít oznámení o zrušení?

  Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (DNS) je dle systematiky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) tzv. zvláštním postupem. Nejedná se tedy o zadávací řízení ve smyslu zákona, a proto se na postup zadavatele v rámci DNS nevztahují ustanovení pro zadávací řízení, není-li v zákoně či zadavatelem v zadávací dokumentaci řečeno jinak.
  Postup pro zrušení veřejné zakázky v DNS není nijak formálně upraven, proto není nutno naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ, a je možno zrušit takovou veřejnou zakázku i bez naplnění těchto důvodů (obdobně jako v případě veřejné zakázky malého rozsahu). V daném případě by bylo možné i analogicky využít důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ, tedy zaniknutí účasti v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení. V souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ je však nutno oznámit takové zrušení všem dodavatelům, kteří v daném „minitendru“ podali nabídku.

  Pravidla zavedení DNS: předpokládaná hodnota a kritéria kvalifikace (§ 139)

  13.12.2018 Dobrý den, v případě, že zadavatel zavádí dynamický nákupní systém na dobu 4 let formou veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu, je povinen stanovit předpokládanou hodnotit veřejné zakázky? Ve vztahu k určení způsobu zadání zadavatel volí "nejpřísnější" režim zadávání dle ZZVZ a ve vztahu ke stanovení min. podmínek kvalifikace bude vycházeno z předpokládané hodnoty dílčí VZ, nikoliv předpokládaného hodnoty celého DNS. Děkuji za odpověď.

  Dle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému (DNS) rozhodná souhrnná výše všech veřejných zakázek, které mohou být v DNS zadány. Stanovení předpokládané hodnoty pak zadavateli určuje režim (nadlimitní, podlimitní apod.), ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě zavedení DNS je oproti standardnímu zadávacímu řízení stanovena v § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ povinnost uvést tuto předpokládanou hodnotu v zadávací dokumentaci. Jelikož zavedení DNS probíhá formou užšího řízení, jedná se tedy o zadávací řízení podléhající režimu ZZVZ odpovídajícímu jeho předpokládané hodnotě, je nutno i v případě nastavení podmínek účasti pro vstup do DNS postupovat dle odpovídající části zákona, v tomto případě dle části upravující nadlimitní režim. Nelze tedy v žádném případě vycházet z předpokládané hodnoty dílčí veřejné zakázky, nýbrž je nutno vycházet z předpokládané hodnoty DNS jako celku (viz § 23 ZZVZ). Po zavedení DNS se již jednotlivé veřejné zakázky zadávané v DNS neřídí žádným režimem dle zákona, neboť se jedná o tzv. zvláštní postupy a zadavatel při jejich zadávání postupuje dle § 141 ZZVZ. Nutno zdůraznit, že v těchto zvláštních postupech se již neřeší kvalifikace dodavatelů (tu zadavatel posuzuje při jejich zařazování do DNS), nýbrž pouze konkrétní nabídky na konkrétní plnění.

  DNS a aplikace § 122

  24.08.2017 Obracím s dotazem týkajícím se nového ZZVZ, konkrétně mi jde o DNS dle §§ 138 až 142 a nejkonkrétněji o zadávání veřejné zakázky dle § 141. Až doposud jsem se domníval, že před zadáním VZ v rámci DNS je nutné postupovat v souladu s § 122, tedy i v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 písm. c), a je tedy nutno vyzvat k předložení dokladů dle § 104 odst. 2. K mému milému překvapení jsem nedávno objevil přiložené stanovisko expertní skupiny MMR, dle kterého (viz poslední dva dstavce) „Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se pak řídí § 141 ZZVZ, který předložení informací a dokladů o skutečných majitelích nepožadují.“ a „Při zavádění dynamického nákupního systému, ani při zadávaní veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému tak není zadavatel povinen vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.“. Pro vyloučení všech pochybností se proto raději ptám - je nutné před zadáním veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému vyžádat si předložení informací dle § 104 odst. 2, či nikoliv? Ptám se z toho důvodu, že v řadě případů je možné skutečného majitele doložit velmi snadno (často si může informace o skutečném majiteli ověřit/zjistit sám zadavatel z důvěryhodných veřejné přístupných registrů), v případě „zahraniční stopy“ ve vlastnické struktuře dodavatele se však často může jednat téměř o nemožné.

  Jak sám uvádíte, k otázce aplikace § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), se vyjádřila expertní skupina MMR, jež dospěla k závěru, že při zavádění dynamického nákupního systému nedochází k podání nabídek a výběru dodavatele, tedy nemůže dojít k uplatnění § 122 ZZVZ, neboť při zavádění DNS se do fáze výběru dodavatele zadavatel nedostává, a proto nemá povinnost vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.

  V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek v rámci DNS se již nejedná o zadávací řízení (bylo ukončeno zavedením DNS), nýbrž o tzv. zvláštní postup. Na tento zvláštní postup se pak uplatní ustanovení výslovně uvedená v Hlavě III ZZVZ, resp. ve vztahu k dokladům se uplatní ustanovení uvedená v § 140 odst. 3 ZZVZ. Jedná se o pravidla uvedená v § 45 a v § 81 až 88 ZZVZ.

  Jak tedy vyplývá ze znění § 140 odst. 3 ZZVZ, ustanovení § 104 ani § 122 ZZVZ, se na zadávání veřejných zakázek v rámci DNS neaplikuje a zadavatel tedy není povinen požadovat po dodavateli, který je vybrán k podpisu smlouvy, údaje o jeho skutečném majiteli.

  Upozorňujeme však na povinnost od takového dodavatele vyžadovat před podpisem smlouvy originály nebo úředně ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, nikoliv však na základě § 122 ZZVZ, nýbrž na základě § 86 odst. 3 ZZVZ, který se na zadávání veřejných zakázek v DNS aplikuje. Tyto doklady zadavatel vyžaduje pouze tehdy, pokud je nemá již k dispozici, ať již z procesu zavádění DNS, nebo pokud již byla v rámci DNS smlouva s takovým dodavatelem podepsána a doklady již dříve vyžádány.

  DNS a předkládání dokladů o kvalifikaci

  24.08.2017 Dobrý den, rádi bychom Vás požádali o Vaše stanovisko k následujícím krokům v rámci DNS 1) Je nutné před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem v jednotlivé veřejné zakázce zadávané v DNS vyžádat si od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů kvalifikace dle § 86/3 ZZVZ. Pokud ano, k jakému datu mají být tyto doklady aktuální? (k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy). Je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky? 2) V rámci připravované migrace z Ezak na NEN, řešíme, zda je přijatelné na současném profilu pokračovat se zadáváním jednotlivých zakázek do momentu, kdy bude zavedeno DNS na NEN. Toto je rozhodný moment, po něm by docházelo jen k zadávání na NEN. Na Ezaku by se jen dokončila započaté řízení a následně by se DNS zrušilo. Cílem je najít způsob, jak migrací nenarušit běh DNS.

  Podle výkladového stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, gestora zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel v rámci jednotlivých veřejných zakázek zadávaných v DNS před podpisem smlouvy vyžádá od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly dodavatelem předloženy v rámci zadávacího řízení, ve kterém byl zaveden DNS nebo v některé z předchozích veřejných zakázek zadaných v rámci DNS (jedná se o výklad § 140 odst. 3 ve spojení s § 86 odst. 3 ZZVZ).

  Co se týká další části dotazu, zda mají být tyto doklady aktuální k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy, je třeba odkázat na předposlední větu § 140 odst. 3 ZZVZ (Pravidla pro předkládání dokladů podle § 45 a prokazování kvalifikace podle § 81 až 88 se použijí přiměřeně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému), přičemž podle § 86 odst. 5 ZZVZ „doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení“. Originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, vyžadované zadavatelem před podpisem smlouvy v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ, by měly reflektovat stáří dokladů, jimiž byla tato kvalifikace prokazována a musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. To však nevylučuje, aby byly mladšího data (mezi okamžikem zahájení zadávacího řízení a podpisem smlouvy může v případě DNS uplynout i několik let). V této souvislosti připomínáme, že podle věty první § 140 odst. 3 ZZVZ „Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému požadovat po dodavatelích zařazených v dynamickém nákupním systému předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“ a podle věty čtvrté tohoto ustanovení „Zadavatel může rovněž u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době trvání dynamického nákupního systému prokázat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5“.

  Co se týká další části dotazu, zda je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky, uvádíme, že od 18.4.2017 organizační složky státu a centrální zadavatelé jsou povinni komunikovat s dodavatelem výhradně elektronicky, zasílání dokumentů v listinné podobě je (až na výjimky uvedené v § 211 odst. 3 ZZVZ ) vyloučeno. V této souvislosti upozorňujeme, že těmto dokladům, aby splňovaly podmínku originálu nebo ověřené kopie, nesmí chybět jejich ověření shody obsahu a ověřovací doložka, tak, jak je stanoveno v § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi. V opačném případě je nelze ze strany Zadavatele považovat za originály nebo ověřené kopie. Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o konverzi“) platí, že konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě (i) do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, (ii) ověření shody obsahu těchto dokumentů a (iii) připojení ověřovací doložky, je nezbytné, aby doklady, (i) které nejsou vyhotovovány samotným dodavatelem, ale jinou osobou (například vysokou školou), a (ii) jsou zadavateli předkládány v elektronické podobě, splňovaly požadavek konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi.

  K druhému dotazu ohledně migrace DNS z elektronického nástroje EZAK na Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“), doporučujeme postupovat takto: Nejprve musí zadavatel oznámit, že jako svůj profil zadavatele zvolil NEN, což učiní uveřejněním formuláře CZ05, který je dostupný na portálu Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“). Následně provede k určitému datu převod DNS z EZAKu do NENu (např. k poslednímu dni měsíce ukončí DNS na EZAKu a od 1. následujícího měsíce „spustí“ DNS v NENu). Dále bude nezbytné, aby uveřejnil ve VVZ formulář F14 – Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací, případně, v případě podlimitní veřejné zakázky, formulář CZ04 – Oprava národního formuláře, a dále aby změnil URL adresu nástroje, na kterém bude DNS dostupný. Současně musí uveřejnit změnu zadávací dokumentace na profilu zadavatele v NENu, protože podle § 139 odst. 4 písm. c) ZZVZ v ní musí být uvedena informace o použitém elektronickém nástroji, na kterém je DNS zavedeno. Tyto kroky musí probíhat postupně, resp. musí být synchronizovány tak, aby byla dodržena pravidla ZZVZ a vyhlášky č. 168/2016 o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele a vyhlášky č. 260/2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Tento postup je nezbytný, protože informace o dané veřejné zakázce, resp. DNS, nemohou být uveřejněny na dvou profilech zadavatele současně. Doporučujeme uveřejnit informaci o převodu DNS z EZAKu na NEN s dostatečným časovým předstihem na profilu zadavatele v EZAKu, aby dodavatelé byli o změně profilu včas informováni. Tato informace bude uveřejněna pouze ve formátu (.pdf) dokumentu, nikoli jako změna zadávací dokumentace.

  Soutěž o návrh vs. ZJPR-OŘ

  24.08.2017 Vedení města má zájem do budoucna zrekonstruovat bývalou budovu pivovaru-sladovny na multikulturní centrum, kde by sídlili ZUŠ, Muzeum, DDM, knihovna. Odhadovaná hodnota investice může být cca 200-300 mil. Kč. V současné době bychom rádi zahájili zadávací řízení na projektové činnosti. Vzhledem k tomu, že odpovědi od architektů či advokátních kanceláří se různí, jak v této fázi postupovat, zajímalo by nás, zda-li se musí zadavatel nutně vydat cestou soutěže o návrh a spolupracovat tak s Českou komorou architektů nebo zadat zjednodušené podlimitní řízení či otevřené řízení na služby (dle předpokládané hodnoty)? V případě, že se zadavatel vydá 2. cestou, může být podkladem takového zadávacího řízení úvodní studie zpracovaná architektem?

  ZZVZ jako takový umožňuje obě dvě cesty, tedy jak soutěž o návrh, tak zjednodušené podlimitní řízení (nebo i další, např. otevřené řízení). Druh zadávacího řízení by se měl odvíjet od očekáváného výsledku a od očekávaného způsobu plnění. Na základě soutěže o návrh můžete posuzovat jednotlivé návrhy, na základě ZPŘ budete muset akceptovat nejlepší nabídku. Bez ohledu na druh zadávacího řízení v případě architektonických nebo služeb projektanta musíte hodnotit nikoliv pouze na cenu, tedy musíte použít i jiná kritéria, než je pouze cena (§114 odst.3). Rád bych Vás upozornil ještě na jednu možnost, kterou má zadavatel v podlimitním režimu, a to je možnost volby jednacího řízení s uveřejněním (JŘSU) (bez jakéhokoli odůvodnění, bez nutnosti splnit nějaké podmínky – viz § 52, písm. b, bod 1.), které může částečně suplovat soutěž o návrh (protože můžete za dodržení pravidel zákona jednat v průběhu zadávacího řízení), pokud by šlo o zakázku, která by byla již v nadlimitním režimu, musely by být splněny podmínky pro použití JŘSU podle § 60, což by také pravděpodobně mohlo být naplněno (např. § 60 odst.1 písm. b nebo c).
  Pokud zadavatel očekává nějaké plnění a nemá zcela jasno, jak by měl výsledek v konečné podobě vypadat, doporučujeme využít nejenom výše uvedené způsoby zadávání, ale i další možnost, což je předběžná konzultace podle § 33 – ta dává zadavateli možnost zkonzultovat předmět zakázky i zadávací podmínky ještě před zahájením soutěže s odborníky i dodavateli a krom uvedeného by taková konzultace měla zadavateli pomoci i v kompletaci veškerých informací, které jsou podstatné pro přípravu a průběh zamýšleného zadávacího řízení a zamýšlený rozsah (předmět) zakázky.
  Musíte si tedy nejdříve vyhodnotit, zda máte nějaký plán a zda je dostatečně konkrétní, abyste mohli zahájit zadávací řízení, zda umíte konkrétně sdělit, co potřebujete nebo zda teprve vlastně chcete začít s nějakým prvotním návrhem, zda teprve dáváte dohromady informace o zamýšleném projektu a zda se teprve neseznamujete s možnostmi, které rekonstrukce takové budovy dává a zda teprve nevymýšlíte, jaké funkce (a v jakém rozsahu)by budova měla poskytovat. V takovém případě bych doporučil využít jak předběžných konzultací, tak i nějaké expertní konzultace o základních možnostech, funkcionalitách, parametrech, které by měla budova splňovat a až poté přistoupit buď již ke konkrétní zakázce na služby projektanta (v tom případě by mělo být zadání dostatečně konkrétní, aby byl předmět dostatečně popsán (ZPŘ, otevřené řízení) nebo aby bylo o čem jednat (JŘSU) a pokud nemáte alespoň rámcovou představu o budoucím vzhledu a základních parametrech budovy, asi by bylo vhodnější jít cestou soutěže o návrh.
  Drobnou obecnou pomůckou pro rozhodování může být: poptávám myšlenku – soutěž o návrh, poptávám konkrétní plnění – běžné zadávací řízení (včetně možného jednacího řízení s uveřejněním). Doplním o poznámku, že není nutné vždy přesně popsat předmět zakázky, ale je možné stanovit tzv. požadavky na výkon, funkci, tedy zjednodušeně řečeno musím jako zadavatel znát vstupy a požadované výstupy a požadovanou funkci budovy, potom takto mohu zadávat, ale samotné řešení je na dodavateli – posuzuji pouze, zda naplnil požadované parametry. Lze tak zadat i celkovou rekonstrukci budovy – vy stanovíte vstupní a výstupní parametry, požadované funkce a dodavatel stavby by zároveň vyhotovil i stavební projektovou dokumentaci. Takový postup může být ale v případě rekonstrukce budovy poměrně rizikový, protože bez velmi podrobného průzkumu nepůjde odhadnout rozsah nutné práce, takový postup je vhodnější pro novostavby, nikoliv pro rekonstrukce.
  Co se týká druhé části dotazu, ano, studie zpracovaná architektem může být jedním z podkladů pro zadání zakázky, nesmíte však zapomenout na vypořádání autorských práv a vyřešení problémů s případným autorským dozorem.

• ČÁST PÁTÁ Zjednodušený režim (§ 129)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Režim zadání VZ

  28.06.2019 Zakládá skutečnost, že předmětem veřejné zakázky jsou právní služby (dle přílohy č. 4 ZZVZ) povinnost realizovat tuto VZ výhradně ve zjednodušeném režimu dle § 129? Nebo je možné postupovat v příslušném režimu dle parametrů dané VZ.

  K dotazu, zda musíte zadávat právní služby ve zjednodušeném režimu, jenž se týká § 129 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) Vám sdělujeme:
  Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174 ZZVZ, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
  I když formulace výše uvedeného ustanovení může nasvědčovat tomu, že zadavatel služby uvedené v příloze č. 4 musí zadávat ve zjednodušením režimu, není vyloučeno, aby zadavatel postupoval podle přísnějšího režimu a zadal tyto služby v režimu podlimitním nebo nadlimitním.

• ČÁST ČTVRTÁ Nadlimitní režim (§ 55 – § 128)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Zveřejňování změn poddodavatelů ve formuláři výsledku ZŘ (§ 105, resp. § 212)

  24.03.2025 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, zda je nutné zasílat opravný formulář výsledku veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, pokud generální dodavatel v průběhu realizace prací, tj. v rámci plnění, rozšíří počet poddodavatelů pro realizaci plnění (nejedná se o prokazování kvalifikace v zadávacím řízení). Ve smlouvě o dílo je ošetřeno schválení případných nových poddodavatelů při realizaci. Jedná se nám pouze o to, pokud tato skutečnost nastane, jestli je zadavatel povinen odeslat opravný formulář výsledku (v původním formuláři o výsledku VZ byli uváděni ti poddodavatelé, o kterých dodavatel v nabídce v rámci zadávacího řízení informoval). Děkuji za odpověď.

  Na dotaz k uveřejňování opravného formuláře, jestli v souvislosti se změnou poddodavatele je uvedená povinnost odeslat opravu z hlediska výsledku, sdělujeme, že tato povinnost směřuje do doby, kdy zadavatel oznamuje výsledek zadávací řízení. Změna poddodavatele, např. z hlediska změny seznamu zpravidla – nebude nárokovatelná podle § 105 odst. 1 ZZVZ, nicméně nahrazení poddodavatele jiným, jehož prostřednictvím poskytovatel zajišťuje smluvní plnění, není důvodem v průběhu plnění odeslat oznámení k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, a to ani ve spojení s vyhrazenou změnou závazku v případě změny podle § 222 odst. 10 ZZVZ.

  Použití ekonom. kvalifikace předchůdce po přeměně dodavatele jeho právním nástupcem (§ 78, § 83)

  13.03.2025 Dobrý den, může účastník ZŘ prokázat ekonomickou kvalifikaci prostřednictvím svého předchůdce? V polovině roku 2024 došlo k rozštěpení mateřské společnosti, jejímu zániku a převodu jmění na tři nástupnické společnosti. Jedna z těchto nástup. spol. se nám nyní přihlásila do ZŘ a prokazuje ekonomickou kvalifikaci předložením VZZ zaniklé právní předchůdkyně. K obdobnému dokládaní právním předchůdcem existuje judikatura v oblasti technické kvalifikace, nikoliv však v oblasti ekonomické kvalifikace. Pokud by to bylo uznáno, nebylo by možné splnit. Není to problém v situaci, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky? Protože účastník v tuto chvíli tvrdí, že došlo k univerzálnímu právnímu nástupnictví, ale z dokumentů v OR vyplývá, že účastník se stal nástupcem pouze jedné třetiny jmění zanikající společnosti, prosím o zodpovězení otázky pro tyto dva případy: 1) šlo o univerzální nástupnictví; 2) došlo k převedení pouze třetiny jmění na účastníka řízení. Děkuji za Váš čas.

  Podle § 243 odst. 1 písm. a) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přeměnách), může mít rozdělení formu rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází

  1. na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“),
  2. na více již existujících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení sloučením“), nebo
  3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2.

  V § 244 odst. 1 zákon o přeměnách je stanoveno, že rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.

  V § 78 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno, že zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

  V případě že se jednalo o rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev, mohou dodavatelé předkládat údaje o svém obratu od svého vzniku. Dříve existující společnosti, na které přešlo jmění rozštěpením sloučením, mohou předkládat své dřívější výkazy zisku a ztrát.

  Není nám známa rozhodovací praxe, která by dovodila, že pro prokázání ekonomické kvalifikace lze využít výkazů zisků a ztrát předchůdce, jako je tomu v případě referencí. Nelze však vyloučit, že se obdobná praxe rozvine. V takovém případě bude pravděpodobně taktéž vycházet z účelu, který požadavky na ekonomickou kvalifikaci sledují, a míry přechodu na nástupce. Lze o tom uvažovat u zadavatelova požadavku na minimální obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky v případě, že by bylo možné vysledovat jednoznačnou vazbu na jmění, které na nástupce přešlo.

  ZZVZ ani zákon o přeměnách pojem univerzální nástupnictví nepoužívají. Například v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022 – 392 je za univerzální právní nástupnictví označena situace, kdy původní společnost zaniká a na právního nástupce přechází veškerá práva a povinnosti. Vámi popsaná situace, kdy došlo k přechodu jen jedné třetiny jmění zanikající společnosti, by tento soud pravděpodobně za univerzální nástupnictví neoznačil.

  Podle § 83 odst. 4 ZZVZ může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

  Předpokládáme, že společnost, která při přeměně zanikla, nebude osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, podle tohoto ustanovení, protože již nebude moci uzavřít smlouvu, jejímž obsahem bude její závazek k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky (§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

  Závěrem shrnujeme, že prokázání ekonomické kvalifikace výkazem zisku a ztrát zaniklé společnosti ZZVZ neupravuje. Doporučujeme považovat kvalifikaci za neprokázanou, ledaže bude zřejmá vazba jmění, které na nástupce přešlo, na cíl, který byl zadávací podmínkou sledován.

  Způsob poskytnutí informací k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech při elektronické aukci (§ 120 odst. 4)

  06.03.2025 Dobrý den. s odkazem na § 109 odst. 3 ZZVZ je uvedeno, že pokud o to účastník zadávacího řízení po skončení lhůty pro podání nabídek písemně požádá, zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odešle všem účastníkům zadávacího řízení, nebo uveřejní na profilu zadavatele údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení; to neplatí, pokud si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil provedení elektronické aukce nebo v případech podle § 218 odst. 3. Lhůta 5 pracovních dnů podle věty první začíná zadavateli běžet nejdříve od okamžiku otevření souboru s nabídkovou cenou nebo náklady ve vztahu k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatném souboru, který bude zadavatelem otevřen po vyhodnocení kritérií kvality. Jak postupovat v zadávacím řízení s elektronickou akcí, kde účastník písemně požádá o údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení? 1) Zadavatel NESMÍ tyto údaje sdělit účastníkům / uveřejnit na profilu zadavatele. nebo 2) Je na zvážení zadavatele, zda tyto údaje sdělí účastníkům / uveřejní na profilu zadavatele? Děkuji za reakci.

  K pravidlům poskytnutí údajů z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení – v případě elektronické aukce sdělujeme, že rozhodující se jeví zákonná úprava podle § 120 odst. 4 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jakožto samostatná úprava podmínek použití elektronické aukce, pokud si to zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci (dále jen „ZD“) a určil předem, informace, které budou účastníkům zadávacího řízení poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty. V každém případě bude tedy zadavatel povinen dodržet, co stanovil v zadávacích podmínkách, resp. vyhradil k provedení elektronické aukce.
  Na samotný průběh elektronické aukce podle této předem dané informace dle ZD pak bude dopadat závazná úprava pravidel, jako zvláštní podmínky použití elektronické aukce, zda a jakým způsobem bude oprávněn zadavatel zpřístupnit informaci o nabídkových cenách. Ačkoliv je zjevné, že zejména kdy je jediným kritériem hodnocení nejnižší nabídková cena a účastníci mohou upravovat aukční hodnoty, nemusejí poskytnuté informace být zcela vypovídající – než elektronická aukce končí.

  Nesrovnalost v ceně - odstranění zjevné chyby v nabídce (§ 46)

  28.02.2025 Dobrý den, nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy neodpovídá ceně v rozpočtu přiloženému do nabídky. Do návrhu smlouvy o dílo účastník zapsal cenu odpovídající jednomu stavebnímu objektu, zapomněl však připočítat cenu za ostatní stavební objekty, přesto, že v rozpočtu vše ocenil. V návrhu smlouvy o dílo je tak uvedena výrazně nižší cena (cca ve výši 60 %) než je oceněn nabídkový rozpočet. Špatná cena byla uvedena i do formuláře v NEN, na základě kterého NEN provádí automatické hodnocení nabídkových cen. V zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že pro hodnocení bude využita cena uvedená v návrhu smlouvy. Cena byla jediným hodnoticím kritériem. Je možné účastníka vyzvat, aby rozpor objasnil? A ve chvíli, pokud účastník uvede, že platí cena v nabídkovém rozpočtu, je třeba jej vyloučit, protože by došlo ke změně nabídkové ceny? Nebo se jedná o zjevnou chybu, kterou je možné napravit tím, že by účastníkem byl rozpor vysvětlen a byl by zaslán nový návrh smlouvy o dílo s opravenou částkou? Děkuju.

  Na základě rozhodovací praxe ve vztahu k aplikaci § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) vyplývá, že je zcela souladné podle zákona vyzvat účastníka zadávacího řízení k objasnění nabídky ve smyslu § 46 ZZVZ, v případech, kdy z obsahu nabídky dotyčného účastníka vyplývá zjevná chyba, ke které došlo pouhým opomenutím ze strany účastníka a taková chyba je snadno popsatelná a snadno vysvětlitelná (blíže rozhodnutí ÚOHS R0169/2021/VZ, potvrzeno rozsudkem KS v Brně č.j. 62 Af 55/2021-65).
  Jelikož se ve Vašem případě jeví, že odlišné částky uvedené v nabídce účastníka zadávacího řízení splňují náležitosti výše uvedeného, lze dotyčného vyzvat v souladu s § 46 ZZVZ k objasnění rozdílných částek, respektive k uvedení správné ceny v návrhu smlouvy.

  Prokazování technické kvalifikace prostřednictvím certifikátu (§ 83)

  24.02.2025 Mám dotaz ohledně prokazování technické kvalifikace prostřednictvím certifikátu. Pokud máme k dispozici OSVČ s nějakým typem odborného certifikátu, se kterou pak uzavíráme dohodu o provedení práce v rámci nějakého konkrétního projektu, je možné certifikát této osoby použít do nabídky, v jejím životopise uvést jako vztah k dodavateli DPP a další doklady již není třeba předkládat? Nechápe se to pak jako prokazování kvalifikace jinou osobou? Nebo i v tomto případě musí být součástí nabídky čestné prohlášení této osoby o splnění základních kvalifikačních předpokladů a smlouva mezi dodavatelem (uchazečem o nabídku) a touto OSVČ, jako by šlo o poddodavatele? Nebo je tato osoba chápána jako zaměstnanec dodavatele, i když jen na dobu určitou?

  Pokud prokazujete ve vztahu k fyzické osobě zajištění odborné kvalifikace prostřednictvím nějakého konkrétního typu odborného certifikátu, má se jednat o osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci těchto osob odpovědných za poskytování plnění podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“). Pokud by dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, např. určené k provádění konkrétní vyhrazené činnosti v případě služeb nebo stavebních prací, musela by se použít ustanovení § 83 ZZVZ a následující.
  Z popisu situace vyplývá, že pokud máte k dispozici v souladu s požadavky zadavatele na zajištění odborných kapacit dodavatele osobu vykonávající práci na základě některé z těchto dohod o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pak se nebude jednat o žádné poddodavatelské smlouvy, pro účely prokazování kvalifikace jinou osobou. Nicméně je třeba, aby nedocházelo k obcházení zákona, proto pracovněprávní vztahy, při kterých je vykonávána závislá práce, vždy mají trvat po celou dobu plnění VZ. Je to důležité dodržet např. pro účely vykazování v oblasti osobních nákladů za mzdové náklady, ve formě dokumentu dokládajícím trvání pro příslušný pracovněprávní vztah, jako způsobilé výdaje vzniklé příjemci podpory při realizaci projektu.

  Podmínky pro vyhrazené změny závazku (§ 100, § 101)

  17.01.2025 Dobrý den, měl bych dotaz pokud správně předpokládám k § 100 (Vyhrazené změny závazku.) Plánujeme soutěžit nadlimitní stavební práce (rekonstrukce bytového domu a výstavba přístavku/přístavby k bytovému domu = jedna projektová dokumentace), ale máme trochu obavu z nákladů na akci. Bylo by podle Vás možné udělat výběrového řízení na celou akci a v případě, že nabídky budou vysoké, tak přístavbu nerealizovat / z veřejné zakázky vyjmout? Jak správně dle ZZVZ postupovat: 1) podepsat smlouva na celou soutěženou akci a pak dodatkem vyjmout část přístavby 2) pokud se zadavatel rozhodne nerealizovat přístavbu po získání nabídek, podepsat smlouvu s vybraným dodavatelem rovnou bez přístavby 3) Máme si tento možný scénář vyhradit v zadávací dokumentaci jako změnu závazku dle § 100 odst. 1. Moc děkuji a jsem s pozdravem

  Možnosti postupu uvedené dotazem: “když se zadavatel obává, zda na část veřejné zakázky nebudou podány nabídky s příliš vysokou cenou,” nejsou z hlediska úpravy zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) realizovatelné.
  ad1) Odstoupení od velké části plnění veřejné zakázky (od přístavby) ze smlouvy dodatkem se jeví jako velmi problematické, protože by s největší pravděpodobností nebyly splněny podmínky § 222 ZZVZ, který změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravuje. V úvahu by přicházel patrně pouze postup podle odst. 4 ZZVZ (tzv. “de minimis” změna), který je však vázán na v tomto ustanovení uvedené finanční limity, které by ve Vámi nastíněném případě dodrženy být patrně nemohly. Hodnotou změny je totiž potřeba rozumět i hodnotu odebraného plnění.
  ad2) Podepsat smlouvu bez části veřejné zakázky odpovídající přístavbě pak rovněž nelze, protože zadavatel má povinnost uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele (§ 124 odst. 4 ZZVZ).
  ad3) Vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 ZZVZ rovněž nelze použít, neboť skutečnost, že zadavatel není schopen zaplatit za přístavbu, bude vědět již před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem a tuto změnu tedy nelze vázat ani na přesně vymezené podmínky, které totiž mají nastat až v průběhu plnění smlouvy.
  Doporučujeme však rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 18, 35 a 101 ZZVZ. Jednotlivé části veřejné zakázky je přitom možné zadávat v jednom či více zadávacích řízeních. K části, u které si nejste jisti, zda budou nabídky v takové výši, aby bylo možné tuto část realizovat, doporučujeme stanovit maximální nabídkovou cenu, při jejímž překročení budou účastníci zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučeni.
  Závěrem lze shrnout, že ve výsledku nemusí být zadána přístavba, pokud žádný dodavatel nedodrží maximální výši ceny, případně nabídku nikdo nepodá, ani tak to nebude mít vliv na druhou část veřejné zakázky (rekonstrukci), kterou by se mělo podařit zadat i bez ohledu na nezadání přístavby.

  Dodavatel a poddodavatel shodný v rámci jednoho řízení (§ 107)

  17.12.2024 Dobrý den, může být dle platné právní úpravy v jednom výběrovém řízení dodavatel, který podává nabídku zároveň poddodavatelem jiného účastníka téhož výběrového řízení a pomoci mu s poskytnutím kvalifikace? A druhý dotaz: Pokud jsem poddodavatelem, jehož prostřednictvím prokazuje dodavatel kvalifikaci (např. referenci), můžu tuto kvalifikaci poskytnout jako poddodavatel více dodavatelům, kteří se účastní téhož výběrového řízení? Děkuji za odpověď

  Podle § 107 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nesmí být dodavatel, který podal v zadávacím řízení nabídku, zároveň osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel ve stejném zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Odpověď na první část dotazu: Pokud účastník zadávacího řízení poruší pravidlo uvedené v § 107 odst. 4 ZZVZ, stanovuje odstavec 5 tohoto ustanovení sankci ve formě vyloučení ze zadávacího řízení. Co se týče problematiky prokazování kvalifikace jednou osobou více dodavatelům, lze v odpovědi na druhý dotaz taktéž vycházet ze znění § 107 odst. 4 ZZVZ. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že ten, kdo v zadávacím řízení nepodává svou vlastní nabídku nebo nepodává společnou nabídku s jinými dodavateli, může prokazovat kvalifikaci současně pro více dodavatelů, kteří podávají své nabídky v tomtéž zadávacím řízení.

  Nahrazení předložených referencí na základě výzvy vybranému dodavateli (§ 122 odst. 3)

  12.12.2024 Dobrý den, hodnotící komise vyhodnotila referenční stavby uvedené ve vybrané nabídce jako splňující zadávací podmínky ( předložený seznam referenčních staveb včetně osvědčení objednatelů byl v pořádku). Nicméně proti rozhodnutí o výběru byly podány námitky s tím, že byly uvedeny pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel realizoval jím uvedené referenční stavby. Zadavatel následně vyzval dle §46 vybraného dodavatele k vysvětlení a doložení smluv k uvedeným referenčním zakázkám ( objednatel , který poskytl osvědčení o řádné realizaci staveb není veřejným zadavatelem ,proto se předmětné smlouvy nepodařilo dohledat v registru smluv apod.). Na tuto výzvu vybraný dodavatel odpověděl, že smlouvy jsou obchodním tajemstvím a nemůže je doložit a předložil zadavateli nové reference prostřednictvím poddodavatelů. Dle tohoto vysvětlení zadavatel pojal podezření, že vybraný dodavatel sám nemá zkušenosti potřebné pro plnění zakázky, dle nově předložených referencí by zakázka byla plněna pouze prostřednictvím poddodavatelů. Je nám jasné, že dle výkladové praxe by jsme měli nové reference přijmout, ale je to tak i v případě podezření, že původní reference byly "koupené" a dodavatel uvedl ve své nabídce nepravdivé údaje, i když to zadavatel nemůže přímo prokázat?? Děkuji za včasnou odpověď.

  Vybraný dodavatel je povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, respektive zadavatel není oprávněn uzavřít smlouvu s dodavatelem, který v plném rozsahu neprokázal požadovanou kvalifikaci. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) odesílá zadavatel vybranému dodavateli mj. výzvu k předložení dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy vybraný dodavatel reagoval na výzvu k vysvětlení a doplnění dokladů předložením nových referencí, které ovšem nedeklarují prokázání splnění kvalifikace prostřednictvím vybraného dodavatele, ale jiné osoby, je nezbytné, aby vybraný dodavatel předložil také doklady podle § 83 odst. 1 ZZVZ tak, aby prokázal splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby.
  Platí tedy, že dodavatel může na základě výzvy předložit i nové reference, nicméně je nezbytné, aby ve Vašem případě zároveň s nimi předložil za poddodavatele i doklady podle § 83 odst. 1 ZZVZ.
  V případě, že vybraný dodavatel tyto doklady nepředloží, musí být podle § 48 odst. 8 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučen. Zároveň platí, že pokud zadavatel disponuje důkazy o naplnění důvodů pro vyloučení dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c) ZZVZ, lze ho ze zadávacího řízení vyloučit.

  Prokázání kvalifikace jinou osobou (§ 79 odst. 2 písm. e) ZZVZ)

  11.12.2024 V zadávací dokumentaci je uvedena podmínka k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst.2 písm. e), že zadavatel požaduje předložit certifikát k zavedení a udržování systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001. Je možné, aby uchazeč o veřejnou zakázku toto doložil prostřednictvím jiné osoby? A v jakém rozsahu by se případně měl podílet na plnění zakázky, resp. jaký závazek by měl být uveden v písemném závazku dle § 83 odst.2? Nepřipadá nám to dost dobře možné, aby zauditované procesy ISO jedné firmy mohly být půjčeny jiné osobě. Ale podle §83 to možné je. Děkuji za odpověď.

  Prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) prostřednictvím jiné osoby je následující: v souladu s ustanovením § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dodavatel v případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob povinen předložit smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věci nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Současně podle § 83 odst. 3 platí, že se má za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) ZZVZ (ve vztahu k prokazování kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) ZZVZ) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem (tedy pokud budou mít dodavatel a tato jiná osoba společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění).
  Dodavatel tedy může splnit požadavek § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ prostřednictvím závazku jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem. Pokud by dodavatel uvedený postup nezvolil, tak by ve smlouvě podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ musel být závazek jiné osoby, který by musel pokrývat plnění, které odpovídá rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele, což je pochopitelně složitě formulovatelné.
  Domníváme se, že v daném případě se tudíž jako vhodný postup ze strany dodavatele jeví využití postupu v souladu s § 83 odst. 3 ZZVZ, a tedy, aby závazek jiné osoby měl formu společného a nerozdílného plnění s dodavatelem.

  Vyhrazená změna závazku ze smlouvy - úprava minimální mzdy (§ 100, § 222)

  26.11.2024 Dobrý den, v rámci rámcové smlouvy máme sjednanou vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy ve znění: V případě, kdy změnou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, dojde během trvání Dohody k navýšení základní sazby minimální mzdy, je Poskytovatel oprávněn vyzvat Objednatele k jednání o zvýšení jednotkových cen, a to o procentní sazbu odpovídající zvýšení minimální mzdy. K 1.1.2025 však dochází k navýšení minimální mzdy na základě nařízení vlády č. 285/2024 Sb., o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. Lze případné sjednaní navýšení cen v důsledku změny minimální mzdy v důsledku nařízení vlády č. 285/2024 Sb. v souladu se ZZVZ podřadit pod výše vyhrazenou změnu závazku? Děkuji za odpověď.

  Na vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) předně sdělujeme, že Ve Vámi popsaném případě by měla být v zadávací dokumentaci vyhrazena jednoznačným způsobem, aby v případě, že nastanou podmínky pro tuto změnu ve smlouvě popsané, tak aby zadavatel i dodavatel postupovali podle této vyhrazené změny, aniž by bylo potřeba provádět dodatečná jednání, která by si vyžádala dodatek ke smlouvě.
  Jestliže máte v zadávací dokumentaci upraveno, že ke změně závazku ze smlouvy dojde v souvislosti se změnou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které upravuje výši základní sazby minimální mzdy, upozorňujme však, že toto nařízení vlády bude zrušeno v souvislosti se zákonem č. 230/2024 Sb. Jelikož tedy toto nařízení vlády z roku 2006 bylo v platnosti skoro dvě desetiletí, tak se nedomníváme, že by zadavatel měl předpokládat jeho zrušení a přijetí nařízení nového a rovněž by se vzhledem k Vámi uvedené povaze vyhrazené změny závazku ze smlouvy nemělo jednat o věcnou změnu v právním předpisu, která by změnila obsah Vámi vyhrazené změny závazku ze smlouvy.
  Přichází proto do úvahy postupovat na základě nového nařízení vlády bez dodatku ke smlouvě nebo dodatkem smlouvy upravit odkaz na aktuální právní předpis, který ohledně otázky základní sazby minimální mzdy bez věcných změn odpovídá předchozímu právnímu předpisu. Takováto změna by neměla být shledávána jako podstatná změna závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 ZZVZ.

  Hodnotící kritérium - zapojení místních stážistů (§ 116)

  18.11.2024 Dobrý den, mohla bych Vás požádat o posouzení níže uvedeného kritéria do veřejné zakázky na zajištění spisové služby pro LČR, prosím? Především řeším možnou diskriminaci v subkritériu "Zapojení místních stážistů" - může být výhodou i pro dodavatele (osobní jednání, kontakt se zadavatelem, pokud bude dodavatel geograficky dál), podpora místní ekonomiky a rozvoje vzdělanosti v kraji, rozšíření pracovních příležitostí (i pro LČR - stážista by mohl být vhodným adeptem i na budoucí pracovní pozici právě pro LČR v daném oboru). Hodnotící kritérium – stáže a vzdělávání v rámci plnění veřejné zakázky Zadavatel bude v rámci tohoto kritéria hodnotit vypracovaný návrh zapojení žáka/studenta/absolventa (dále jen „stážisty“) do plnění veřejné zakázky. Maximálně lze získat 7 bodů, cena za kritérium cca 150 tis, Kč, užijeme-li váhy kritéria = 3 %. Návrh by měl obsahovat: • Popis činnosti, časovou dotaci, očekávané přínosy pro všechny zainteresované strany (max 3 body): o Popis činnosti stážistů při plnění veřejné zakázky a jeho konkrétní začlenění do týmu a procesu/ů plnění veřejné zakázky. o Časová dotace, tedy kolik času bude stážista věnovat jednotlivým činnostem a jaká bude jeho celková časová dotace stáže. o Očekávané přínosy pro stážistu a další zainteresované strany. o Zadavatel ohodnotí vyšším počtem bodů přínos pro stážistu a možnost užití konceptu/modelu pro další stážisty. • Zapojení místních stážistů (max 2 body): o Umožnění zapojení stážistů z označeného kraje (zadavatel akceptuje místo trvalého bydliště, přechodného a místo studia v daných krajích) - kde se ředitelství nachází a kraj těsně sousedí, ze kterého LČR má mnoho zaměstnanců. o Popis, jak získané dovednosti mohou následně využívat v regionu. o Zapojení místního stážisty = 1 bod (zadavatel hodnotí maximálně zapojení 2 stážistů), nezapojení místního stážisty = 0 bodů. • Počet zapojených stážistů (max 2 body): o 1 osoba = 1 bod, maximálně lze získat 2 body (zadavatel hodnotí maximálně zapojení 2 stážistů). o Ocenění většího zapojení stážistů. Výstup, evaluační fáze: • Písemné zhodnocení stážisty (max 1 A4 běžného textu včetně diagramů, grafů, obrázků apod.). • Krátké zhodnocení supervizora stážisty, osvědčení o získání zkušeností. Moc děkuji za Váš čas.

  Podle § 114 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti (ta se mimo jiné hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality). Pro provedení hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je podle § 116 ZZVZ zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel musí při stanovení kritérií dodržet zásady zadávání veřejných zakázek vymezené v § 6 ZZVZ. Kritérium hodnocení „Podpora místní ekonomiky a rozvoje vzdělanosti v kraji, rozšíření pracovních příležitostí“ se jeví být sociálními hledisky spojenými s předmětem veřejné zakázky. Kritéria hodnocení jsou zadávacími podmínkami (§ 115 odst. 1 písm. a) a § 28 odst. 1 písm. a) bod 4 ZZVZ), které nesmí být podle § 36 odst. 1 ZZVZ stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
  Podle § 36 odst. 3 ZZVZ stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Klíčovým ve Vašem případě bude posouzení, zda zadávací podmínkou vytvořená výhoda, resp. překážka bude důvodná nebo bezdůvodná. Jeví se, že místní stážisty si může najmout i dodavatel sídlící mimo předmětný region a nejedná se o zadávací podmínku, jejíž nesplnění by mohlo vést k vyloučení ze zadávacího řízení.

  – doporučujeme v zadávacích podmínkách dostatečně jasně vymezit – kdo bude považován za místního stážistu. Dle Vašeho dotazu zadavatel akceptuje místo trvalého bydliště, přechodného a místo studia v Královéhradeckém nebo Pardubickém kraji. Tyto pojmy mohou být nejasné. Podle § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je znakem bydliště trvalost. Zejména přechodné bydliště je na místě blíže vymezit.

  – uvádíte, že hodnocen bude vypracovaný návrh zapojení žáka/studenta/absolventa (dále jen „stážisty“) do plnění veřejné zakázky. Ve smlouvě je pak nezbytné toto zapojení v závazné formě zachytit a případné nesplnění podmínit smluvní sankcí.

  Závěrem shrnujeme, že na základě odůvodnění uvedeného dotazem se jeví, že dotazem uvedená pravidla pro hodnocení obsahují kritérium, které vyjadřuje sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, a může být stanovené v souladu se ZZVZ.

  Výpis z živnostenského rejstříku - z veřejné části nebo neveřejné (§ 77)

  14.11.2024 Dobrý den, pro prokázání splnění profesní kvalifikace stačí zadavateli Výpis z veřejné části živnostenského rejstříku, který je volně dostupný na RŽP, že?

  Dle § 77 odst. 2 písm. a) ZZVZ může zadavatel požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, pokud je takové oprávnění jinými předpisy vyžadováno. ZZVZ tedy nespecifikuje (s ohledem na mnohost různých oprávnění k podnikání) konkrétní doklad, který je třeba předložit.
  Pokud však jde o živnostenské oprávnění, z § 60 odst. 2 písm. b) živnostenského zákona (Zákona č. 455/1991 Sb.) vyplývá, že předmět podnikání je součástí veřejné části živnostenského rejstříku, která je dle § 60 odst. 10 živnostenského zákona uveřejňována způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tedy elektronický výpis z veřejně přístupných údajů podepsaný ověřenou elektronickou značkou živnostenského rejstříku, který lze získat na Portále živnostenského podnikání (https://www.rzp.cz/verejne-udaje/cs/udaje), je dostatečným k prokázání předmětné profesní způsobilosti ve vztahu k České republice.

  Určený poddodavatel dodávky dílů (§ 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ)

  13.11.2024 Dobrý den, působím ve státním podniku, kde jsou poměrně často uzavírány kontrakty se zákazníky ze soukromého sektoru. Ti nám mnohdy určují, od jakého poddodavatele máme odebírat díly na vytvoření díla pro zákazníka. Jelikož jsme jakožto státní podnik veřejným zadavatelem, jsme povinni postupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a měli bychom i tyto díly poptávat v některém ze zákonem předpokládaném zadávacím řízení. Chci se zeptat, jakým způsobem lze v takovém případě postupovat, respektive zda je možné využít jednací řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek? Děkuji předem za odpověď.

  V případě, že spadá Vaše instituce pod definici zadavatele podle § 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), je nezbytné při zadávání veřejných zakázek postupovat v souladu se ZZVZ. Konkrétní postup je pak odlišný s ohledem na předmět veřejné zakázky, její předpokládanou hodnotu a další relevantní aspekty. Co se týče postupu podle § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ je nezbytné upozornit, že jednací řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”) lze využít pouze v případě, že veřejná zakázka může být plněna pouze konkrétním dodavatelem, neboť z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Důkazní břemeno technické výlučnosti je ale vždy na zadavateli. Na trhu tak musí skutečně existovat pouze jediný dodavatel, který je schopen dané plnění realizovat.
  Je nezbytné zároveň upozornit, že podmínky pro použití JŘBU nejsou splněny pouze na základě argumentace, že zadavatel považuje vybrané řešení za nejvhodnější, aniž by toto řešení prošlo testem standardního zadávacího řízení. V případě, že podmínky pro použití JŘBU splněny jsou, musí zadavatel požadovat alespoň prokázání splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ, dodržet následné uveřejňovací povinnosti (výsledek zadávacího řízení, smlouvu na veřejnou zakázku, písemnou zprávu zadavatele) a odeslat informaci do Věstníku veřejných zakázek, případně Úředního věstníku EU.
  Zároveň platí, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadavatel v souladu s § 89 odst. 5 ZZVZ zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (výjimku tvoří pouze postup podle § 89 odst. 6 ZZVZ). Pořizovat výše uvedeným způsobem konkrétní díly od konkrétních dodavatelů v rámci zadávacího řízení zpravidla nebude možné. Domníváme se však, že možným řešením by bylo, aby tyto konkrétní díly nakoupil příslušný soukromý zákazník a poskytl Vám je k provedení díla (s touto možností počítá i úprava smlouvy o dílo v občanském zákoníku).

  Vyhrazená změna závazku - samostatné JŘBU (§ 66, § 100)

  25.10.2024 Dobrý den, ve smlouvě z nadlimitní VZ je u článku k ceně a platebním ustanovením následující odstavec: V souladu s § 100 odst. 3 ZZVZ si Smlouvní strany vhrazují tzv. opční právo na realizaci jednacího řízení bez uveřejnění na poskytnutí nových služeb. Předmět nových služeb je shodný s Předmětem plnění dle této Smlouvy a jedná se o navýšení rozsahu Rozvoje nebo prodloužení doby poskytování Služeb podpory provozu. Toto opční právo je Objednatel oprávněn uplatnit nejpozději do 3 let po nabytí účinnosti této Smlouvy. Maximální cenový rámec opce činí 2.000.000,- Kč bez DPH. (Původní hodnota závazku z původní smlouvy je 8 mil. Kč bez DPH) 1) Lze na základě této opce uplatnit navýšení rozsahu Rozvoje a i současně prodloužit dobu poskytování Služeb podpory provozu nebo lze pouze jedno z toho? Tj. je možné např. současně uplatnit 1,5 mil. na provoz a 500 tisíc na rozvoj? 2) Pokud nelze uplatnit oba dva druhy nových služeb současně lze opci uplatnit opakovaně? Tj. zahájit jednání s dodavatelem o uplatnění opce na provoz a druhé jednání k uplatnění opce na rozvoj? 3) Je nutné na plnění uzavírat dodatek? Případně se má uzavřít separátní smlouva (objednávka), která by odkazovala na toto ustanovení ze smlouvy z VZ? Předem moc děkuji za rychlou odpověď

  Na základě dotazu uvádíme následující.

  Využití tzv. opčního práva musí splňovat všechny podmínky, jak v dotazem citovaném ustanovení § 100 odst. 3 ZZVZ, tak § 66 ZZVZ, na které odkazuje. Zákonné podmínky jsou tedy následující:

  a) podmínky pro nové služby či nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití JŘBU dle § 66, tedy:
  – jde o nové služby nebo nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb nebo obdobných stavebních prací jako v původní veřejné zakázce;
  – výhrada zadání těchto nových plnění v zadávací dokumentaci – ZD na profilu zadavatele;
  – uvedení rozsahu nových plnění v zadávací dokumentaci;
  – zahrnutí předpokládané hodnoty do ZD (na původní veřejnou zakázku) + označení vyhrazeného plnění do předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 odst. 3 (předpokládaná hodnota vyhrazeného plnění musí být dle § 16 odst. 3 v zadávací dokumentaci uvedena i zvlášť);
  – zahájení JŘBU nejpozději do 3 let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; a
  – dodržení cenového omezení nového plnění, které nesmí přesáhnout o více než 30 % předpokládanou hodnotu vyhrazené změny (stanovenou před zahájením zadávacího řízení) ani 30 % ceny původní veřejné zakázky;

  b) předpokládaná hodnota nového plnění tak nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky: uvedená podmínka je jakýmsi protipólem podmínky dle § 66 písm. e), která tuto limitaci vztahuje k ceně veřejné zakázky (smluvní ceně) – limitace v rámci výhrady v zadávacích podmínkách může být logicky vztažena jen k předpokládané hodnotě veřejné zakázky; po uzavření smlouvy dochází pak k upřesnění této limitace s tím, že pokud je vysoutěžená cena nižší než předpokládaná hodnota, dochází de facto ke snížení přípustného limitu pro využití opčního práva;

  c) uvedení předpokládané doby využití opčního práva a rozsahu nového plnění v zadávací dokumentaci: tato podmínka je částečně duplicitní s podmínkou dle § 66 písm. b); nad její rámec je však vyžadována informace o předpokládané době realizace opčního práva; zadavatel je zároveň povinen vymezit (včetně uvedení předpokládané hodnoty opčního plnění), co bude předmětem případného opčního práva.

  Jeví se, že využití opčního práva na zadání nových plnění spočívajících v navýšení rozsahu Rozvoje nebo prodloužení doby poskytování Služeb podpory provozu – dle původní smlouvy naplňuje zákonnou podmínku. Na základě opčního práva je možné zadat jak obě tyto služby, nebo jen jednu z nich.

  Výhradu lze využívat (při dodržení časového limitu 3 let) i opakovaně, tedy nemusí ji být využito najednou. Je třeba se ujistit, jaká byla původní předpokládaná hodnota veřejné zakázky (jestli uvedených 8 mil. Kč je předpokládaná hodnota či vysoutěžená smluvní cena). V každém případě musí být splněna obě 30 % omezení, tj. tato limitace se bude primárně vztahovat k nižší z obou hodnot.

  Z dotazu není zcela patrno, že byly dodrženy veškeré povinnosti týkající se výhrady v ZD zveřejněné na profilu zadavatele.

  Dovolujeme si připomenout, že využití opčního práva dle § 100 odst. 3 a § 66 ZZVZ představuje nový závazek, který je třeba zasmluvnit. Avšak ZZVZ již neurčuje, zda se tak má stát dodatkem k původní smlouvě či samostatnou smlouvou/objednávkou; možné je tedy oboje.

  Zároveň však upozorňujeme, že k využití výhrady dochází v rámci JŘBU, jakožto samostatného zadávacího řízení. Je proto třeba postupovat dle § 67 ZZVZ a zároveň dodržet všechny další zákonné povinnosti (např. prokázání základní způsobilosti dle § 73 odst. 1, postup dle § 122 a 123 či oznámení o výsledku zadávacího řízení dle § 128), rovněž uveřejnit smlouvu/dodatek v registru smluv, případně na profilu zadavatele.

  Záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací položkami stejné nebo vyšší kvality (§ 114, § 116, § 222)

  08.10.2024 Dle § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb. platí, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, mimo jiné za předpokladu že materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší. Co přesně je myšlenou onou „kvalitou“? Může se jednat i o zvýšení účelnosti a lepší vhodnost řešení oproti předešlé (původní) položce v soupisu stavebních prací? Nebo jde vždy čistě o doménu technických vlastností položky? Viz následující příklady: Bezproblémovou situací, kdy chceme dotčené znění zákona použít je nahrazení položky izolačního materiálu položkou novou – jiná izolace s lepšími izolačními vlastnostmi než původní materiál = nová položka je z hlediska kvalit izolace lepší, tudíž podmínka cit. paragrafu je naplněna. Jiná naše situace nás však mate. Jedná se o požadavek na nahrazení položky interiérových dveří; konkrétně se plánuje náhrada plných dveří za prosklené. V režimu de minimis byl totiž oproti projektu změněn účel původních místností skladů (po zbourání staticky nevyhovující příčky) na nahrávací studio. Pro tento účel jsou vhodnější prosklené dveře než plné dveře. Je možno zvýšení kvality v tomto případě vykládávat v kontextu zajištění lepší vhodnosti a účelnosti nové položky soupisu oproti položce původní? Nebo je nutno se držet pouze exaktních technických vlastností (původně plánované plné dveře mají lepší odhlučnění, lepší protipožární vlastnosti apod., tedy čistě technicky jsou kvalitativně lepší)?

  Na základě dotazu k § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), uvádíme, co je považováno za kvalitu podle tohoto ustanovení.

  Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že
  a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,
  b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,
  c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a
  d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

  Sdělujeme, že tento pojem “kvalita” není v ZZVZ definován. Bližší vymezení je možné nalézt v ustanoveních § 114 a násl. ZZVZ, která se týkají hodnocení. Z demonstrativního výčtu kritérií kvality v § 116 odst. 2 ZZVZ lze vysledovat, že kvalita je zde pojímána šířeji než jen technické parametry; uvedeny jsou také estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

  Uvedené lze shrnout, že nevidíme důvodu pro užší pojetí kvality pro účely § 222 odst. 7 ZZVZ. Ostatně toto ustanovení je rozvedením § 222 odst. 3 ZZVZ, který se zaměřuje mimo jiné na potenciální dopady na původní zadávací řízení včetně výběru dodavatele zakládajícím se na hodnocení. Účelem této podmínky je primárně zajistit, aby za stejnou či dokonce vyšší cenu nebyly po záměně dodávány položky, které jsou kvalitativně horší.

  V této souvislosti nicméně upozorňujeme také na podmínku dle písmene a), která vyžaduje, aby se jednalo o srovnatelný druh materiálu nebo prací. Je tedy na Vašem technickém posouzení, zda lze mít tuto podmínku za splněnou.

  Upozorňujeme rovněž, že z Vámi popsané situace se zdá, že jedna změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku byla účelově rozdělena tak, aby jedna část vyhověla ustanovením § 222 odst. 4 ZZVZ a druhá část ustanovením § 222 odst. 7 ZZVZ. Doporučujeme ověřit, že takové rozdělení bylo na místě (pravidlem je, že jedna změna může být provedena jen podle jednoho důvodu změny) a zejména, že byl řádně aplikován § 222 odst. 4 ZZVZ obsahující požadavek na nezměnění celkové povahy veřejné zakázky a stanovení hodnoty změny.

  Závazek poddodavatele k plnění předmětu VZ na dodávky (§ 83)

  04.10.2024 Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby dle ustanovení § 83 ZZVZ. Ve veřejné zakázce, která je vyhlášení jako zjednodušeném podlimitní řízení dodavatel prokazuje technickou kvalifikaci prostřednictvím jiné osoby. Současně je tato osoba poddodavatelem dodavatele. Zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval k prokázání technické kvalifikace předložit dvě zakázky, kdy jedna zakázka musela mít minimální hodnotu 2 000 000 Kč bez DPH. Dodavatel předložil 2 zakázky svého poddodavatele v požadované hodnotě. Předmětem plnění je vybavení učeben. Poddodavatel bude dodávat pouze žák. židle a stoly. V poddodavatelském schématu dodavatel uvedl, že poddodavatel (prostřednictvím kterého plní profesní kvalifikaci) bude plnit pouze 20 % z celkového předmětu plnění. Z tohoto důvodu jsme vyzvali dodavatele, aby doplnil referenční zakázky na zbylých 80 % plnění. Dodavatel nám poslal 2 referenční zakázky, které jsou pouze na částku 1 764 770 Kč bez DPH a 1 767 620 Kč bez DPH. Chtěla bych se Vás zeptat, jestli zadavatel může uznat referenční zakázku, která neodpovídá hodnotě referenční zakázky uvedené v zadávacích podmínkách, tj. 2 000 000 Kč bez DPH? Nebo musí trvat na předložení referenční zakázky v hodnotě uvedené v zadávacích podmínkách bez ohledu na to kolik % bude dodavatel z celkového plnění plnit? Děkuji za poskytnutí informace.

  Veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel v něm může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), přičemž ustanovení § 83 ZZVZ se v něm použije obdobně. V § 83 odst. 1 a 2 ZZVZ je stanoveno: (1) Dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou, b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. (2) Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (§ 79 odst. 1 ZZVZ). V případě tzv. referenčních zakázek je komplikované přesně určit jaké plnění, věci nebo práva by měla být poddodavatelem z dřívějších referenčních zakázek dána k dispozici dodavateli pro plnění zadávané veřejné zakázky (§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Většinou je poskytnuta zkušenost se zakázkami o určité hodnotě. Ve svém dotazu nijak nepřibližujete obsah předložené smlouvy nebo potvrzení o její existenci. Jeví se možným, že poddodavatel se náležitě zavázal k poskytnutí zkušenosti se zakázkami o vyžadované hodnotě a kvalifikace již tedy byla prokázána. Upozorňujeme, že obecně nemusí být osoba, prostřednictvím které je kvalifikace prokazována, poddodavatelem. Zákon ukládá sledovat vazbu mezi kritériem kvalifikace a plněním poskytovaným poddodavatelem pouze v případě stavebních prací či služeb (§ 83 odst. 2 ZZVZ). Ve svém dotazu uvádíte, že „Poddodavatel bude dodávat pouze žák. židle a stoly“. Pokud se tedy ze strany poddodavatele bude jednat o dodávku a předkládán byl seznam významných dodávek (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ), není na místě vazbu na plnění veřejné zakázky sledovat. Doporučujeme opětovně vyhodnotit, ke kterým službám nebo stavebním pracím se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Požadavek na doplnění prokázání kvalifikace ke zbývajícím 80 % plnění se jeví být nesprávným. Požadavek na prokázání kvalifikace byl limitován na hodnotu tzv. referenční zakázek ve výši 2 000 000 Kč bez DPH, což je dolní limit, od kterého se ukládá postupovat v tomto druhu zadávacího řízení. Jeví se pravděpodobným, že referenční zakázka neměla pokrývat celý předmět plnění zadávané veřejné zakázky a necílí na stavební práce nebo služby, ale na dodávky. Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže upozorňujeme na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0037/2023/VZ (https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18949.html), ve kterém dospěl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k závěru, že: „Nelze ale shledat, že by se technická kvalifikace mohla rovnat veškerým pracím na veřejné zakázce. Technická kvalifikace (zde konkrétně reference) vždy pokrývá jistou odbornou část plnění, pokud je nutné ověřit, že je dodavatel způsobilý danou část plnit a poté i realizovat v rámci veřejné zakázky.“ Dále uvádí, že: „Z povahy věci je totiž podle mého názoru patrné, že mezi rozsahem činností, které odpovídají technické kvalifikaci, a skutečným plněním veřejné zakázky prakticky vždy zůstává prostor pro činnosti, které technická kvalifikace pokrývat nebude (to mohou být nejrůznější práce pod technickou kvalifikaci nespadající), a to i v případě, že technická kvalifikace se vztahuje k celému předmětu plnění veřejné zakázky.“ V tomto případě byla účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky v rozsahu 90 % při prokázání referenčních zakázek v celém zadavatelem vyžadovaném rozsahu shledána dostačující. Závěrem shrnujeme, že účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky nemusí plně odpovídat rozsahu prokázané kvalifikace, a to zejména v případě referenčních zakázek na dodávky.

  Definice subdodavatele a poddodavatele (§ 83, § 85)

  09.09.2024 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je v zákoně o zadávání veřejných zakázek nějak finančně, případně procentuálně specifikován pojem subdodavatel nebo poddodavatel veřejné zakázky. Jinak řečeno, za jakých podmínek se stávám subdodavatele zakázky a za jakých podmínek poddodavatelem. Jsem subdodavatelem když udělám elektroinstalaci nějakého zařízení v hodnotě několika tisíc z veřejné zakázky s hodnotou několika milionů? Děkuji za rychlou odpověď.

  Pojem subdodavatel byl používán předchozí právní úpravou, tj. zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava, tedy ZZVZ, již tento pojem nepoužívá, přičemž byl nahrazen novým pojmem poddodavatel. ZZVZ pojem poddodavatel výslovně nedefinuje a z tohoto důvodu je nutné vycházet z obecné právní úpravy, a to ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky nebude jakákoliv osoba, ale pouze ta, pomocí které hodlá dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky naopak není osoba, která dodavateli dodává pouze nezbytné díly či materiál, který ovšem využívá samotný dodavatel (např. dodavatelé stavebního materiálu pro realizaci stavby, dodavatelé dílů pro výrobu dopravních prostředků apod.)

  Prostřednictvím poddodavatele může dodavatel prokazovat určitou část kvalifikace dle § 83 ZZVZ, nebo využít poddodavatele pro určitou část plnění veřejné zakázky.

  Vztah mezi dodavatelem a poddodavatelem bude obecně založen na smluvním základu. Pro zadavatele je jeho obsah rozhodný především v případě, že jím bude osvědčován závazek poddodavatele ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ (povinnost podílet se na plnění veřejné zakázky v rozsahu prokazované kvalifikace). Finanční limit, kterým se poddodavatel podílí na plnění veřejné zakázky, není pro definici pojmu poddodavatele podstatný. Tedy i pokud se podílíte na plnění v relativně marginálním rozsahu, stáváte se poddodavatelem. Z Vašeho pohledu je však podstatný obsah smlouvy (či objednávky) uzavřené s dodavatelem. I při využití poddodavatele totiž vybraný dodavatel realizuje plnění na svůj náklad a odpovědnost. Pro poddodavatele nevyplývají ze ZZVZ žádné zvláštní povinnosti, resp. je dotčen spíše nepřímo (např. může být uveden v seznamu poddodavatelů, který může být dodavatel povinen zadavateli předložit).

  Projektová dokumentace a "zjednodušený" položkový rozpočet při zadání (§ 63 odst. 5)

  31.07.2024 Dobrý den, zadavatel potřebuje vybrat zhotovitele pro opravu lesních cest, které jsou v havarijním stavu v důsledku letních bouřek. Hrozí mu značná škoda z důvodu nepřístupnosti lesa. Jde o stavební zakázku nad 6 mil. Kč. Chceme využít výjimku dle § 63/5 ZZVZ. A ptám se, zda potřebujeme pro tyto účely nechat zhotovit projektovou dokumentaci a výkaz výměr, což představuje pro zadavatele značné zdržení a je to okolnost zvyšující vzniknuvší škodu. Stačila by případně pouze "zjednodušená PD" obdobně jako je tomu bývá u VZMR?

  Na otázku „zjednodušené“ projektové dokumentace – PD, pokud jsou splněny důvody jednacího řízení bez uveřejnění – JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona č. 134/2106 Sb. (dále jen „ZZVZ”), tak v případě krajní naléhavosti neplatí standardní povinnosti týkající se požadavku na zpracování projektové dokumentace dle § 92 ZZVZ, resp. prováděcí vyhlášky č. 169/2016 Sb., o rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (i požadavek dle § 92 ZZVZ je přitom konstruován jako vyvratitelná právní domněnka a zadavatel je oprávněn využít i jinou dokumentaci, pokud prokáže, že je stanovena v podrobnostech nezbytných k účasti dodavatele v řízení).

  Jinak pro postup v JŘBU platí § 67 odst. 1 ZZVZ, podle něhož zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem. Zároveň by se mělo jednat jen o omezený rozsah možného plnění, který je nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti. Lze shrnout, že v JŘBU z důvodu krajní naléhavosti je tedy určitě dostačující i „zjednodušená PD“ na základě níž zadavatel bude schopen s osloveným dodavatelem jednat a uzavřít smlouvu.

  Uveřejňovací povinnosti v souvislosti s realizací vyhrazené změny dodavatele (§ 100, § 212)

  26.07.2024 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem na uveřejňovací povinnosti zadavatele v souvislosti s realizací vyhrazené změny dodavatele podle § 100 odst. 2 ZZVZ. V zadávací dokumentaci podlimitní veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení jsme si vyhradili změnu dodavatele pro případ, že bude smlouva s vybraným dodavatelem v průběhu plnění veřejné zakázky předčasně ukončena (zadávací řízení bylo zahájeno dne 13. 10. 2023). Na základě výsledku zadávacího řízení jsme uzavřeli smlouvu s vybraným dodavatelem. V zákonných lhůtách jsme odeslali k uveřejnění výsledkový formulář do VVZ a na profilu zadavatele jsme uveřejnili písemnou zprávu zadavatele a smlouvu na realizaci VZ. V průběhu plnění veřejné zakázky jsme odstoupili od smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem z důvodu sjednaného ve smlouvě (prodlení dodavatele). Podle § 222 odst. 8 ZZVZ má zadavatel povinnost odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění podle § 212 jen ve vztahu ke změnám podle § 222 odst. 5 nebo 6, ve vztahu k vyhrazené změně podle § 100 odst. 2 zákon tuto povinnost neukládá. Rádi bychom se ujistili, že v souvislosti s provedením vyhrazené změny podle § 100 odst. 2 ZZVZ, tj. po uzavření smlouvy s novým dodavatelem, nemá zadavatel povinnost odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění podle § 212, ani není povinen uveřejnit opravu již uveřejněného výsledkového formuláře a dále, že zadavatel není povinen vyhotovit a uveřejnit na profilu zadavatele opravu či doplnění písemné zprávy podle § 217. Zadavatel tedy v souvislosti s vyhrazenou změnou dodavatele pouze uveřejní smlouvu s novým dodavatelem a skutečně uhrazenou cenu podle § 219 ZZVZ. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem

  Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v případě realizace vyhrazené změny závazku není zadavatel nad rámec dotazem uvedeného povinen uveřejnit oznámení o změně závazku, že závěry tazatele jsou správné a tedy nemusí uveřejnit opravu oznámení o výsledku zadávacího řízení či uveřejnit opravu písemné zprávy.

  Posuzování nabídkové ceny u veřejné zakázky ve vztahu k DPH (§ 115)

  23.07.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na následující. Je možné a právně přípustné, aby si zadavatel veřejné zakázky v zadávacích podmínkách stanovil, že bude hodnotit nabídkovou cenu s DPH u všech podaných nabídek (tohle je právně přípustné na základě zákona č. 136/2016 Sb.) a zároveň dojde k situaci, kdy nabídku podá účastník A (plátce DPH) a účastník B (není plátce DPH). Na základě nižší nabídkové ceny zvítězí účastník B (který neodvádí DPH státu, tudíž nabídková cena je logicky nižší než u účastníka A). Můj dotaz zní, jestli je tento postup právně přípustný, aby se stavili naroveň plátci a neplátci DPH, pokud ano, z čeho to vyplývá? Protože pokud by byla posuzována cena bez DPH byla by veřejná soutěž spravedlivá pro všechny zúčastněné, jelikož jak pro plátce, tak i neplátce DPH je rozhodná cena DPH, tj. částka, kterou účastník za svojí odvedenou práci reálně dostane. Děkuji za odpověď.

  V dotazovaném případě se rozhoduje při hodnocení nabídek dle § 115 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) na základě ekonomické výhodnosti v kritériu nejnižší nabídková cena podle toho, aby zadavatelé uzavírající smlouvu na realizaci veřejných zakázek nezávisle na státu dosahovali co nejlepších hospodářských výsledků. Zadavatel neplátce rovněž nebude moci uplatnit odpočet, proto se očekává, že hodnotí cenu s DPH. Pro zjištění, zda je zadavatel plátcem DPH, či nikoliv, je třeba vycházet z § 5 a násl. zák. o DPH. Nicméně reálné náklady za faktickou úhradu z ceny plnění pro zadavatele se jeví jako potenciálně méně diskriminační a zákonem předvídaný postup. Jestliže tedy nabídku podá účastník A (plátce DPH) a účastník B (není plátce DPH), neplátce nemá jak na vstupu (odpočítat náklady) a nabídka bude obsahovat DPH, v porovnání s plátcem DPH je diskriminační potenciál spíše zanedbatelný. Dodavatel, který sice neodvádí za náklady DPH státu, může kalkulovat materiál s možným odpočtem, nicméně se nelze domnívat, že ve výsledku nebude zatížen i dalšími provozními náklady. Proto se předpokládá, že z hlediska jeho reálných nákladů se ve výsledku nebude jednat o cenu výrazně nižší, či jinak zvýhodněnou. Nabídka plátce se zadavateli neplátci reálně ve výsledku prodraží, když na odpočet DPH nemá nárok. Postup hodnocení nabídek bez DPH je pro neplátce z hlediska principu hospodárnosti tak spíše nepravděpodobný.

  Možnost využití § 100 odst. 1 ZZVZ na vyhrazenou změnu závazku na doměření

  18.07.2024 Dobrý den, ráda bych konzultovala možnost využití § 100 odst. 1 ZZVZ na vyhrazenou změnu závazku na doměření. Předmětem veřejné zakázky je obnova památkově chráněného objektu, přičemž v současné době nejsme schopní určit stav některých konstrukcí a rozsah na ně navazujících prací. Výměry některých položek tak máme v rozpočtu pouze v předpokládaném objemu, přičemž skutečný objem bude zjištěn až v rámci realizace stavebních prací. Jedná se o konstrukce, které jsou v současné době nepřístupné a není možné provést náležité průzkumy (například se jedná o stav pozednice, která je nyní zazděná ve zdi, stav souvrství podlah, který vyžaduje provedení poměrně rozsáhlých sond, nebo stav fasády, kdy soudržnost jejich částí bude zjištěna až během prací). Toto v rámci VŘ rovnou deklarujeme a na konkrétní položky bychom si tak chtěli vyhradit změnu dle § 100 odst. 1 s tím, že v rozpočtu je nyní pouze předpoklad a skutečná výměra provedených prací bude změřena až po realizaci prací. Konečná smluvní cena tak bude určena vynásobením smluvně dané jednotkové ceny skutečným počtem jednotek zjištěným měření. Prosím zodpovězení následujících otázek: Je možné § 100 odst. 1 aplikovat na zmíněnou změnu závazku doměřením? Je správné stanovit hodnotu této vyhrazené změny závazku například jako 10 % původní ceny zakázky (případně absolutní hodnotou) s tím, že pokud by doměřením vzniklo navýšení ceny větší, než je stanovená předpokládaná hodnota, tak to už by se administrovalo dle § 222?

  Zadavatel si dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Podmínkou jednoznačnosti se zabýval ve své rozhodovací praxi Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“), který konstatoval, že: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž ze zásady transparentnosti postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.“ (sp. zn. ÚOHS-S0520/2022/VZ ze dne 15. 11. 2022).

  i) Měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku. Musí být ale jasně a jednoznačně způsob měření určen, a to jak s ohledem na ustanovení § 6 odst. 1 ZZVZ, tak na ustanovení § 16 odst. 3 ZZVZ v relevanci k § 100 odst. 1 ZZVZ a § 222 odst. 2 ZZVZ, kdy zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy a tyto změny musí být zadavatelem v zadávacích podmínkách jednoznačně a co do obsahu dostatečně vymezeny. Vzhledem k tomu, že vyhrazené změny nemají stanoven finanční limit ve vztahu k původní hodnotě závazku, ale jsou pouze omezeny tím, že nemohou měnit celkovou povahu veřejné zakázky, reálně zadavateli hrozí, že takto zákonně vyhrazené změny přesáhnou finanční limit mírnějšího režimu veřejné zakázky (pokud si jej zadavatel zvolil) a ta by se tímto mohla dostat do „přísnějšího režimu“. Proto doporučujeme při stanovování předpokládané hodnoty měření provést odborný odhad a určit tak správný režim pro zadání veřejné zakázky.

  ii) Měření je tedy de facto způsob určení ceny díla, aniž by však toto upřesnění bylo považováno za změnu smlouvy. Upřesněná změněná množství vycházející z projektové dokumentace nemohou být považována za dodatečné práce dle § 222 ZZVZ a tato upřesnění nepodléhají, resp. nezapočítávají se do limitů stanovených ZZVZ a jedná se o vyhrazené změny ve smyslu § 100 odst. 1 ZZVZ. Změny tedy musejí vycházet z projektové dokumentace a stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, neboť práce, které objednatel v zadávací dokumentaci, resp. ve výkazu výměr nepředpokládal, nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky upřesňovány a doplňovány. Pokud by tedy do rozpočtu byly přidávány nové položky, musel by zadavatel při změně díla postupovat ve smyslu § 222 ZZVZ a jednalo by se o podstatnou změnu závazku.

  Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ odkazujeme na stanovisko, které je dostupné na tomto odkazu: Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222. V souvislosti se stavebními pracemi chceme také odkázat na vzorové smluvní podmínky – Red Book FIDIC (Červená kniha), obsahující ustanovení umožňující objednateli reagovat na změny a potřeby v průběhu realizace výstavbového projektu. Měření a oceňování je zde uvedeno v čl. 12, bod 12.1. S ohledem na shora uvedené shrnujeme, že měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku a vámi uváděný způsob doměření je dle ZZVZ možný. Upozorňujeme ale, že nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky doplňovány nové položky, které nebyly uvedeny v projektové dokumentaci, resp. ve výkazu výměr. Zároveň zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy, aby správně zvolil režim zadání veřejné zakázky.

  Oznámení o výběru dodavatele - jeden dodavatel (§ 50, § 123)

  02.07.2024 Dobrý den, je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka? Děkuji za odpověď

  Na dotaz, zda je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka?“ sdělujeme, že podobně jako pro ostatní druhy podlimitních řízení platí ČÁST DRUHÁ – Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51), zadavatel tak v otevřeném nebo užším řízení postupuje dle obecného ustanovení § 50 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Důvodem neodesílání je, že obecně v zadávacím řízení, v němž je jediný účastník, představuje zpracování formálního oznámení jedinému účastníku zadávacího řízení zbytečnou administrativní překážku. K další části dotazu – z hlediska absence zákazu uzavření smlouvy dle § 246 ZZVZ v řízení s jedním účastníkem, zadavatel nemusí čekat s uzavřením smlouvy od výběru dodavatele po dobu 15 dnů na námitky stěžovatele proti úkonům oznamovaným v dokumentech nebo nevyžaduje vzdát se práva podat námitky.

  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (§ 87)

  25.06.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor ve věci Jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (§ 86 odst. 2 a § 87 ZZVZ), které nám bylo předloženo v rámci nadlimitní veřejné zakázky na dodávky. Dodavatel prokazoval svou technickou kvalifikaci prostřednictvím poddodavatele, kterým je zahraniční společnost (z Nizozemska). V souladu s § 83 odst. 1 ZZVZ předložil doklady svého poddodavatele. Pro prokázání (části) základní způsobilosti poddodavatele předložil právě Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky, z něj mi ale nevyplývá, že by byly splněny všechny podmínky dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tj. to co se u českých dodavatelů prokazuje výpisem z Rejstříku trestů (statutárních orgánů a samotné PO). V příloze. 3 ZZVZ jsou explicitně vyjmenovány jednotlivé trestné činy, které mi ale z daného osvědčení nevyplývají. Můžu i tak toto osvědčení akceptovat pro prokázání (části) základní způsobilosti ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, nebo bude nutné dodavatele požádat o dodatečné doložení dalších relevantních dokladů? Předem děkuji za odpověď

  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky mj. potvrzuje, že se dodavatel nebo jiná osoba nenachází v některé ze situací vymezených § 74 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), tedy že je schopen prokázat svou základní způsobilost k účasti v zadávacím řízení. Pokud zadavatel po posouzení dokladu dojde k závěru, že z daného dokladu (v tomto případě z jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky) nevyplývají relevantní informace, na jejichž základě lze konstatovat, že jiná osoba splňuje základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může zadavatel v souladu s § 46 ZZVZ dodavatele vyzvat k objasnění nebo k předložení dalších dokladů, ze kterých bude splnění požadavků zadavatele jasně vyplývat. Pokud se zadavatel rozhodne dodavatele nevyzvat k objasnění nebo doplnění, nebo pokud dodavatel na základě výzvy neobjasní nebo nedoplní požadované, jedná se o důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 ZZVZ. Zároveň platí, že před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, zadavatel vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ vyzve k předložení dokladů o kvalifikaci požadované v zadávací dokumentaci, jejíž splnění deklaroval v nabídce prostřednictvím jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky. V tomto okamžiku již musí být zcela zřejmé, že daný poddodavatel je schopen svou základní způsobilost adekvátním způsobem prokázat.

  Dodavatel spřízněná firma - technické důvody (§ 63)

  17.06.2024 Dobrý den, jak postupovat v případě, kdy kupujícím je firma, která z části vlastní potenciálního dodavatele (cca 40%). Zařízení nelze pořídit jinde na trhu - potenciální dodavatel vyrábí speciální zařízení, které má různé patentové ochrany a proto nelze nákup řešit jiným (na trhu dostupným technickým) způsobem. Zvažujeme využít ustanovení par. 63 odst. 1b. Je to možné, případně jak podobný postup zdokumentovat, aby později nedošlo ke zpochybnění takového postupu? Děkuji.

  Dle Vámi sdělených informací, otázka obsahuje tři významné skutečnosti, vztahující se k zadání veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ).

  Dle Vámi sdělených informací, máte v úmyslu nejspíše využít ustanovení § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ, ale vzhledem ke skutečnosti, že jste vázáni patentovou ochranou, je nutné pro transparentní postup při zadání veřejné zakázky, abyste jako zadavatel byl schopen prokázat, že vámi zvolená volba jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen JŘBU) je v souladu se ZZVZ.

  Musí být dovozena objektivní nemožnost jiných dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění, a to z technických důvodů. Toto odůvodnění musíte také uvést v písemné zprávě zadavatele dle § 217 odst. 2 písm. h) ZZVZ.

  Druhou významnou skutečností, kterou uvádíte ve svém dotazu je, že musíte JŘBU použít z důvodu patentové ochrany a nelze toto zařízení pořídit od jiného dodavatele. Otázkou je, zda si zadavatel nevytvořil tržní závislost ve prospěch jediného dodavatele svým jednáním v předchozím zadávacím řízení a založil tak stav exkluzivity k jedinému dodavateli. Zde bych ráda upozornila na jedno ze soudních rozhodnutí týkající se této problematiky, a to rozsudek Krajského soudu v Brně 29 Af 31/2018.

  Třetí Vámi uváděnou skutečností je zadavatelovo podílové vlastnictví dodavatele. Pokud bude zadavatel schopen odůvodnit zákonnost použití JŘBU, toto podílové vlastnictví by nemělo představovat překážku.

  Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

  Poddodávky v rámci vertikální spolupráce (§ 11, § 105)

  12.06.2024 Veřejný zadavatel uzavřel s dodavatelem smlouvu v režimu vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ. Dodavatelem je akciová společnost se 100% majetkovou účastí zadavatele. Předmětem plnění je poskytování dotačního poradenství/administrace veřejných zakázek. Je přípustné dle zákona, aby daný dodavatel využil v rámci plnění poddodávky od další osoby? Pokud ANO, za jakých podmínek? Je povinnost zadat takovou poddodávku postupem dle ZZVZ?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “ZZVZ”) nezakazuje využití poddodavatelů pro plnění veřejné zakázky v případě vertikální spolupráce. V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Důvodem je, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahuje limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud by veřejná zakázka nepřesáhla tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu a v takovém případě by dle ustanovení § 31 ZZVZ mohla být zadána mimo zadávací řízení. Nemusela by se tak řídit ustanoveními ZZVZ s výjimkou dodržení zásad § 6 ZZVZ. S ohledem na shora uvedené může dodavatel, se kterým veřejný zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci využít poddodavatele, avšak na tuto poddodávku je nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je povinnost zadat dle pravidel ZZVZ.

  Stanovení ekonomické výhodnosti nabídek u DNS (§ 114, § 139)

  04.06.2024 Dobrý den, prosím o Vaše stanovisko k aplikaci ustanovení § 114 odst. 3 písm. b) zákona, jenž omezuje stanovení ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, na zadávání veřejné zakázky v DNS. Mám DNS zavedený v nadlimitním režimu, s hlavním předmětem plnění CPV 71000000-8 a jsem tedy povinna respektovat ustanovení § 114 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona? Děkuji předem za odpověď.

  Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.

  Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se řídí pravidly v části šesté ZZVZ, neuplatní se na ně proto obecná úprava pro zadávací řízení v nadlimitním režimu, vyjma ustanovení výslovně uvedených. Zadavatel má pouze při zavádění DNS povinnost podle § 139 odst. 4 písm. d) ZZVZ vymezit v zadávací dokumentaci výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek, přičemž při zavádění DNS se § 115 nepoužije. V případě hodnocení nabídek v DNS jsou pak v rámci přílohy č. 6 oddílu F dle § 141 odst. 1 ZZVZ uvedena jako povinná součást výzvy k podání nabídek pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 ZZVZ, bod 5. Z uvedeného lze proto dospět k závěru, že pro zadávání veřejných zakázek v DNS na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV nemá zadavatel povinnost řídit se ustanovením § 114 odst. 3 písm. b) ZZVZ, neboť tato úprava se na zadávání veřejných zakázek v DNS neuplatní.

  Jelikož však daná úprava byla do ZZVZ zahrnuta z iniciativy oborových komor pro tyto služby (zejména architektonické, stavební či technické), lze doporučit, aby i v DNS nebyly tyto služby hodnoceny pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, neboť se jedná o služby, kde potřeba jejich kvality převažuje nad jejich cenou. Jak však bylo uvedeno výše, nejedná se o povinnost zadavatele, neboť úprava v § 114 ZZVZ se na DNS nevztahuje.

  Změna poddodavatele (§ 107)

  31.05.2024 Dobrý den, rád bych se zeptal k situaci změny poddodavatele, kterým byla prokazována část kvalifikace. Na úvod bych chtěl uvést, že se jedná o situaci, kdy je již podepsána smlouva o dílo a je uveřejněna na profilu zadavatele a současně je uveřejněno oznámení ve VVZ. Vybraný dodavatel požádal zadavatele ve fázi realizace stavebních prací o změnu poddodavatele, kterým prokazoval splnění části kvalifikace. Vítězný dodavatel požaduje úplné nahrazení původní jiné osoby novým poddodavatelem. Nicméně tento nový poddodavatel, kterým má být prokazována kvalifikace, se současně sám účastnil zadávacího řízení jako účastník. Může prosím zadavatel takovou změnu dodavateli umožnit? Není taková situace v rozporu s § 107 (4) a (5) ZZVZ? Děkuji a jsem s pozdravem

  K dotazu, zda zadavatel může v souladu se smlouvou umožnit výměnu poddodavatele, kterým prokazoval splnění části kvalifikace za dodavatele, který sám v zadávacím řízení podal nabídku, uvádíme, že takovéto umožnění není v rozporu s § 107 odst. 4 nebo 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, protože uvedená ustanovení směřují do doby, kdy probíhá zadávací řízení.

  Prokázání způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. d)

  05.04.2024 Dobrý den, ve veřejné zakázce vedené v podlimitním režimu zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje, k prokázání základní způsobilosti dle § 74, odst. 1, písm. d), předložení potvrzení příslušné Územní správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Účastník výběrového řízení předložil Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby, kde položky "Dlužné pojistné", "Dlužné penále", "Dlužná pokuta" a "Dlužná částka celkem" mají hodnotu 0,- Kč. Toto potvrzení bylo získáno účastníkem prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Je možné tento doklad považovat za dostačující k prokázání základní kvalifikace dle § 74? Děkuji za odpověď.

  Na dotaz, zda lze „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení využít pro prokázání splnění základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

  Základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tedy absence splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k České republice (nebo v zemi sídla dodavatele) dle § 75 odst. 1 písm. e) ZZVZ je prokazována potvrzením příslušné územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ). Dle našeho názoru by tedy dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ musel být doklad (ke kvalifikaci) vydaný příslušnou územní správou sociálního zabezpečení (doklad by měl být podepsán elektronickým podpisem příslušné územní správy sociálního zabezpečení).

  Pokud o takový doklad nejde, není možné jím prokázat základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Lze shrnout, že pokud dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení není dokladem vydaným přímo příslušnou správou sociálního zabezpečení, nelze jím prokázat základní způsobilost.

  Závaznost předložených dokladů z nabídky (§ 83, § 88)

  11.03.2024 Pokud vybraný dodavatel splní profesní způsobilost prostřednictvím některých autorizovaných osob (např. autorizovaná osoba pro obor dopravní stavby, mosty, vodní hospodářství) je jeho povinnost tyto osoby použít i během samotné stavby nebo je může během realizace stavby nahradit jinými zaměstnanci se stejnou autorizací? Je nutné toto změnu hlásit zadavateli? Děkuji za odpověď.

  K dotazu, zda se musí autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci podílet i na realizaci veřejné zakázky a zda a za jakých okolností je možné tuto osobu nahradit jinou osobou se stejnou kvalifikací, uvádíme následující:

  Důležitou otázkou je, zda je autorizovaná osoba, která prokazuje kvalifikaci, poddodavatel nebo zaměstnanec dodavatele. V případě, že jde o poddodavatele, musí se dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) podílet na plnění alespoň v rozsahu, ve kterém prokazoval kvalifikaci. V případě, že jde o zaměstnance dodavatele, spočívá odpovědnost za řádné plnění veřejné zakázky přímo na dodavateli, jakož i rozhodnutí o tom, jaké osoby k realizaci veřejné zakázky využije. Možnost výměny poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci v průběhu realizace plnění veřejné zakázky (pokud by k výměně došlo v průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen postupovat dle § 88 ZZVZ a oznámit změnu kvalifikace a předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci, pokud nejsou kumulativně splněny podmínky v § 88 odst. 1 písm. a) až c) ZZVZ), závisí na tom, zda si danou situaci zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě na plnění veřejné zakázky. Pokud by například zadavatel dle § 105 odst. 1 písm. b) ZZVZ požadoval předložení seznamu poddodavatelů a uvedení, které části veřejné zakázky budou kteří poddodavatelé plnit a případně by tento požadavek zohlednil i ve smlouvě pro případ výměny poddodavatele v průběhu realizace veřejné zakázky, musela by tato ujednání být, i při nahrazení poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci, zohledněna. Podobná situace by nastala, pokud by autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci byla zaměstnancem dodavatele a ve smlouvě by byl stanoven postup pro situaci, kdy dodavatel v průběhu plnění veřejné zakázky ztratí kvalifikaci. V případě, že zadávací dokumentace ani smlouva na realizaci veřejné zakázky nijak nezohledňují výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace, může být autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci nahrazena bez dalšího. Pokud je osoba prokazující kvalifikaci poddodavatelem, musí se na plnění veřejné zakázky podílet alespoň v rozsahu v jakém prokazovala kvalifikaci. Možnost výměny osoby, která prokazovala část kvalifikace závisí na tom, zda si zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě postup pro výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace v průběhu plnění veřejné zakázky. V případě, že tato situace nijak zohledněna nebyla, je výměna poddodavatele či zaměstnance prokazujícího kvalifikaci možná bez dalšího.

  Možnost využití otevřeného řízení na uzavření smlouvy s rámcovými prvky (§ 55, § 131)

  06.02.2024 Dobrý den, chtěl bych se zeptat na využití otevřeného řízení - OŘ, zda je možné použít otevřené řízení u nadlimitní VZ na služby, za předpokladu, že jednotlivé služby (které jsou definované v ZD a ve smlouvě) budou fakturovány měsíčně podle skutečného plnění a s tím, že výkony jsou omezeny pouze maximálním limitem a není tedy jisté, zda budou po dobu trvání smlouvy všechny využity (např. u údržby zahrad - sekání maximálně 36krát za rok), nejedná se ovšem o rámcovou dohodu dle ust. § 131 ZZVZ. Pokud to možné je, jaké to má implikace na uveřejnění skutečně uhrazené ceny - nevadí, že skutečně uhrazená cena může být nižší než částka uzavřená ve smlouvě? Nebude tímto porušeno ust. § 222 ZZVZ? Velice Vám děkuji a přeji Vám hezký den.

  Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

  Mimořádně nízká nabídková cena § 113 ZZVZ

  08.01.2024 Dobrý den. Obracím se na Vás s dotazem, který se týká MNNC a sice § 113 odst. 2 bod b. Pokud definuji v zadávací dokumentaci, že za nabídku obsahující mimořádně nízkou nabídkovou cenu bude považována taková cenová nabídka, jejíž celková cenová úroveň bude o více než 45 % nižší než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek. Je tento způsob určení MNNC správný? Pokud k VZ obdržím pouze dvě nabídky z nichž jedna bude mnohonásobně (např. 400 %) převyšovat předpokládanou hodnotu, tak druhá nabídka, jejíž nabídková cena je o 5 % nižší než předpokládaná hodnota VZ, bude muset být vyhodnocena jako MNNC. MNNC definovaná jako průměr nabídkových cen v tomto případě zcela selže. Vydalo MMR k danému, tedy užívání kritéria ostatních nabídkových cen pro posouzení MMNC, nějaké stanovisko či metodiku? Či existuje nějaký článek, či literatura, která tuto oblast řeší? Našla jsem stanovisko ÚOHS S12/2013, které se týká ZVZ. Je možné toto stanovisko aplikovat i na ZZVZ? Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) umožňuje dle § 113 odst. 2 stanovit v zadávacích podmínkách mimořádně nízkou nabídkovou cenu, např. podle procentuálního snížení oproti průměrné nabídkové ceně v zadávacím řízení. Doporučujeme však v takové situaci stanovit minimální počet nabídek nutných pro stanovení průměru, jelikož v případě mála či dokonce pouze dvou nabídek nebude takový postup funkční. Je rovněž možné využít jiné způsoby určení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 2 ZZVZ. Je například možné použít procentuální odchylku od předpokládané hodnoty nebo odchylku od ceny ve standardizovaném ceníku.

  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s číslem jednacím S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu rozdílně od současného zákona. Základní principy smyslu a fungování mimořádně nízké nabídkové ceny zůstávají stejné, ale právní úprava je odlišná a nedoporučujeme tedy příliš se spoléhat na toto rozhodnutí. Pro detailnější seznámení s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny zle doporučit komentáře k ZZVZ.

  Lze shrnout, že zadavatel může způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny stanovit tak, že určí odchylku od průměrné nabídkové ceny v zadávacím řízení. Měl by však v takovém případě rovněž stanovit minimální počet nabídek nutných pro použití této metody. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu a nedoporučujeme tedy příliš se na toto rozhodnutí spoléhat. V souvislosti s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny lze doporučit využití komentářů k ZZVZ, případně školení zabývající se mimořádné nízkou nabídkovou cenou.

  V rámci odboru strategií práva a elektronizace veřejných zakázek též pravidelně školíme školení zaměřená na mimořádně nízkou nabídkovou cenu, které srozumitelně pokrývá problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny. Momentálně nejsou vypsány žádné termíny, ale tento rok bude toto téma s největší pravděpodobností ještě školeno. Na našich stránkách (odkaz zde) je rovněž k dispozici prezentace ke školení na mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

  Prokázání oprávnění k podnikání účastníkem ZŘ (§ 77, § 46)

  08.12.2023 Dobrý den, dodavatel předkládá v nabídce ke splnění profesní způsobilosti výpis z živnostenského rejstříku, přičemž živnostenské oprávnění má v době administrace veřejné zakázky přerušené, a to s pevně stanoveným termínem (dobou platnosti oprávnění). Lze tento dokument (výpis z živnostenského rejstříku) shledat a přijmout jako dostačující k prokázání splnění profesní způsobilosti. Děkuji.

  Na základě dotazu, zda může účastník zadávacího řízení prokázat profesní způsobilost výpisem z živnostenského rejstříku i když má živnostenské oprávnění přerušené, uvádíme následující:

  Účastník zadávacího řízení musí prokázat profesní způsobilost spolu s podáním nabídky (viz. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R0035/2021/VZ-10446/2021/161/JSu). Nesplňuje-li tedy účastník zadávacího řízení profesní způsobilost již ve lhůtě pro podání nabídek, nemůže vzniklou situaci zhojit tím, že bude profesní způsobilost splňovat později. V dané situaci by tedy byl naplněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  Jedinou možnost, jak i přesto splnit profesní způsobilost by účastník zadávacího řízení měl, pokud by zadavatel akceptoval doplnění kvalifikace účastníka v rámci postupu dle § 46 a požádal o doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek může zadavatel dle § 46 odst. 2 ZZVZ požadovat doplnění, pročež se takové doplnění nepovažuje za změnu nabídky a skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti (tedy k prokázání profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona v rovině oprávnění k podnikání v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění veřejné zakázky) mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

  V případě, že by zadavatel zvolil takový postup doporučujeme zvýšenou pozornost v souvislosti s dodržením zásady přiměřenosti a zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ. Lze shrnout, že účastník zadávacího řízení prokazuje profesní způsobilost spolu s podáním nabídky, nemůže ji tedy prokázat, pokud ji nabude až po skončení lhůty pro podání nabídek. Účastník zadávacího řízení by mohl profesní způsobilost prokázat později pouze, pokud by byl zadavatelem vyzván k doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti dle § 46 ZZVZ.

  Průběh otevřeného řízení v podlimitním režimu - kontrola MNNC (§ 39, § 113)

  24.11.2023 Dobrý den, rád bych se zeptal ve věci veřejné zakázky na stavební práce zadávané v otevřeném řízení v podlimitním režimu. Dotaz - 1) teoreticky chápu správně, že leč se tedy jedná o podlimitní veřejnou zakázku, zadavatel se řídí části čtvrtou - Nadlimitní režim (§ 55 - § 128), avšak vyjma ustanovení týkající se lhůt, kdy se zadavatel řídí částí třetí, konkrétně § 54 Lhůty pro podlimitní veřejné zakázky? Dotaz - 2) na konkrétním případě, kdy zadavatel tedy vyhlašuje veřejnou zakázku ve výše uvedeném režimu a řízení (podlimitní režim, otevřené řízení), má povinnost provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u vítězné nabídky podle par. 113, jelikož se jedná o ustanovení části čtvrté? Ve věci MNNC bych se rád ještě doptal, zda existuje nějaké procentuální doporučení, při jehož překročení se již jedná o MNNC? Dotaz - 3) Zadavatel si v ZD dle § 39 odst. 4 vyhradil právo provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po provedení hodnocení nabídek, a to pouze u vítězné a 2. nabídky v pořadí účastníků dle výsledků hodnocení. Současně je stanoveno, že každý dodavatel může podat pouze jednu nabídku a současně nesmí být osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, dle § 107. Je tedy pravdou, že zadavatel, bez ohledu na to, že nemusí posuzovat splnění kvalifikačních podmínek u všech nabídek, tak musí u všech nabídek zkontrolovat minimálně skutečnost, že dodavatel vítězné nabídky a druhý dodavatel, a všichni jejich poddodavatelé, nejsou zároveň poddodavateli i v jiných zbylých (neposuzovaných) nabídkách - leč se jedná o ustanovení týkající se kvalifikace? Děkuji.

  Odpověď k otázce 1)

  Zadavatel se řídí ustanoveními pro podlimitní režim podle § 53 a 54 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

  Zadavatel je oprávněn použít jakýkoli postup, který je vymezen v části čtvrté pro nadlimitní režim. Lhůty pro podlimitní režim jsou přímo vymezeny v § 54 ZZVZ.

  Odpověď k otázce 2)

  Zadavatel je oprávněn posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, v podlimitním režimu to však není povinností. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je vždy posouzením nabízené ceny za konkrétní plnění. Nelze tedy stanovit konkrétní procentní míru, ne jejímž základě by zadavatel vždy posuzoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel si však v zadávací dokumentaci může vymezit vzorec, podle kterého bude mimořádně nízkou nabídkovou cenu zkoumat, a to i v podlimitním režimu.

  Odpověď k otázce 3)

  Pokud si zadavatel vyhradil zkoumání splnění podmínek účasti u prvního a druhého v pořadí podle výsledku hodnocení, pak tuto výhradu zadavatel musí naplnit. Zkoumání existence “propojení” nabídek prostřednictvím kvalifikace musí zadavatel zkoumat vždy, od 16.7.2023 (po novele č. 166/2023 Sb.) má však zadavatel takovou nabídku povinnost vyloučit pouze u vybraného dodavatele.

  Zadavatel také nemá povinnost zkoumat kvalifikaci u všech účastníků zadávacího řízení.

  Nezahrnutí 4 položek ve výkazu výměr do vzorce pro výpočet nabídkové ceny (§ 46, § 124)

  30.10.2023 Při hodnocení nabídek nadlimitní VZ na dodávku fotovoltaiky jsme byli upozorněni, že ve výkazu výměr projektanta je chyba, když 4 položky výkazu výměr nejsou zahrnuty do vzorce na součet konečné ceny. Zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel 14 nabídek, kdy po bližší kontrole větší část nabídek obsahovala tuto chybu (včetně nabídek na 1. a 2. místě pořadí). Hodnotící komise konstatovala, že pokud by došlo k přepočítání nabídkových cen a odstranění početní chyby, nedošlo by ke změně pořadí hodnocení. Zadavatel si není jistý, jak má dále postupovat: - smlouvu musí uzavřít na cenu uvedenou v nabídce (komise nemůže upravovat nabídkové ceny v rámci hodnocení) - má zákonný důvod ke zrušení zadávacího řízení - v případě, že by nedošlo ke změně pořadí nabídek, je možné uzavřít smlouvu a rozdíl řešit dodatkem - je možné v tomto případě uzavřít smlouvu, když vybraný dodavatel bude souhlasit s tím, že předmět VZ vykoná za nabídnutou cenu (a přijde o nižší desítky tisíc).

  Na dotaz, jak reagovat na situaci, kdy účastník zadávacího řízení nezahrnul do celkové nabídkové ceny některé položky výkazu výměr, sdělujme, že na základě § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) „Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak“.

  Dle § 46 odst. 3 ZZVZ se oprava položkového rozpočtu považuje za objasnění, ale pouze, pokud tím není dotčena celková nabídková cena.

  Celkovou nabídkovou cenu tedy již není možné ve fázi hodnocení nabídek měnit ani v případě, že se účastník zadávacího řízení pouze dopustil početní chyby. Cenu jednotlivých položek je možné měnit prostřednictvím objasnění dle § 46 odst. 3 ZZVZ tak, aby se celková nabídková cena nezměnila a byl zahlazen rozpor vzniklý chybou účastníků.

  Smlouvu s vybraným dodavatelem musí zadavatel dle § 124 odst. 4 ZZVZ uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele. Smlouva tedy musí být uzavřena na nabídkovou cenu, kterou vybraný dodavatel uvedl v nabídce. Pokud by změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud tedy změna nepřesáhne limity změny de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ a se změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést uvedenou změnu závazku ze smlouvy. Je však třeba zdůraznit, že zadavatel není povinen změnu de minimis provést, je to pouze možnost, kterou dodavatel nemůže vymáhat.

  Dodavatel by musel smlouvu uzavřít bez jistoty, že nabídková cena bude následně navýšena. Vámi popsaná situace dle našeho názoru nevytváří žádný důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 127. Lze shrnout, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již není možné měnit nabídku a tedy ani celkovou nabídkovou cenu. Je pouze možné upravit jednotlivé položky dle § 46 odst. 3 ZZVZ, pokud tím celková nabídková cena nebude dotčena a napravit rozpor vzniklý chybou účastníka při vytváření nabídky nebo následně cenu navýšit prostřednictvím změny závazku ze smlouvy de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ.

  Prohlídka místa plnění - společná nebo individuální (§ 97)

  16.10.2023 Dobrý den, sektorový zadavatel v rámci zadávacího řízení umožní prohlídku místa plnění. Zároveň hodlá provést elektronickou aukci. Podle § 120 odst. 1 pak zadavatel postupuje v zadávacím řízení tak, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat. 1) Může být ve výše popsaném případu prohlídka v rámci otevřeného řízení s aukcí uspořádána v jeden termín pro všechny zájemce najednou nebo musí být s každým zájemcem individuálně (tj. aby se nemohli vzájemně identifikovat)? Prohlídka se v tomto případě koná v průběhu lhůty pro podání nabídek. 2) Může být ve výše popsaném případu prohlídka v rámci jednacího řízení s uveřejněním s aukcí uspořádána v jeden termín pro všechny zájemce najednou nebo musí být s každým zájemcem individuálně? Prohlídka se v tomto případě koná v průběhu lhůty pro podání (prvních) předběžných nabídek, tj. už jen pro dodavatele, kteří splnili kvalifikaci. Děkuji.

  Prohlídka místa plnění je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) upravena především v § 36 odst. 6 a § 97. Tato úprava pojímá prohlídku místa plnění jako dobrovolný nástroj zadavatele. Pokud jej zadavateli využije (v případě, že je to vhodné), tak se musí řídit pravidly určenými pro její uskutečnění. Jedná se především o dodržení lhůt stanovených v § 97 ZZVZ (v případě podlimitní veřejné zakázky lhůt podle § 54 odst. 6 ZZVZ). Je také důležité, aby při organizování prohlídky místa plnění byly dodrženy zásady podle § 6 ZZVZ, tedy především zásady transparentnosti a rovného zacházení. Pakliže je potřeba dodržet ustanovení § 120 odst. 1 ZZVZ a zajistit, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat, je nutné pořádat prohlídku místa plnění pro účastníky zadávacího řízení separátně (za dodržení zákonem vyžadovaných lhůt, zásady rovného zacházení a v případě ústní komunikace při zajištění dostatečného zdokumentování této komunikace prostřednictvím vhodných prostředků). Obdobné je to i v případě jednacího řízení s uveřejněním, kdy se prohlídka místa plnění bude konat v průběhu lhůty pro podání předběžných nabídek.

  Jednotné evropské osvědčení - JEO v užším řízení (§ 87)

  13.10.2023 Dobrý den, zadáváme významnou nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce formou užšího řízení. V rámci podaných žádostí o účast zadavateli dorazilo 7 žádostí, přičemž téměř všichni prokazují svoji kvalifikaci formou jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (dále jen "JEO"). Zadavatel tedy místo konkrétních dokladů o kvalifikaci, které by řádně posoudil, obdržel pouze tato "čestná prohlášení". Vzhledem k finančnímu objemu zakázky a rozsahu kvalifikace by zadavatel rád viděl konkrétní doklady o kvalifikaci tak, aby měl postaveno na jisto, že k podání nabídek vyzve skutečně jen kvalifikované dodavatele. V opačném případě užší řízení ztrácí svůj účel. Dotazy tedy zní: 1) Má zadavatel nějakou zákonnou možnost, jak si v užším řízení od dodavatelů ve fázi posuzování kvalifikace vyžádat konkrétní doklady o kvalifikaci? 2) JEO zahrnuje část V "Snížení počtu kvalifikovaných zájemců". Řeší tato část výhradně snížení počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ nebo se vztahuje i na podmínky kvalifikace v užším řízení a každý účastník zde musí vyplnit, zda a jak jednotlivé požadavky kvalifikace splňuje? Mnohokrát děkuji.

  Dle § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) se JEO rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis. Jednotné evropské osvědčení – JEO pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Zadavatel může v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat účastníka zadávacího řízení k doplnění nebo vysvětlení předložených dokladů, pokud u něj vzniknou nějaké nejasnosti, a to i v případě, pokud je kvalifikace prokazována prostřednictvím JEO. Pokud účastník zadávacího řízení požadované doklady ve stanovené lhůtě nedoloží nebo doklady ve stanovené lhůtě nevysvětlí nebo nedoplní, může být zadavatelem ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 2 ZZVZ vyloučen.

  Bez ohledu na výše uvedené není účastník zadávacího řízení, v souladu s § 45 odst. 4 ZZVZ, povinen předložit zadavateli další doklady nebo poskytnout informace, které jsou veřejně dostupné (vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup), a to prostřednictvím bezplatného přístupu do vnitrostátní databáze členského.

  V rámci JEO je ale v takovém případě nezbytné uvést internetovou adresu a identifikační údaje dané databáze, a pokud je to nezbytné, učinit taktéž prohlášení o souhlasu s poskytnutím údajů z příslušné databáze tak, aby bylo zcela zřejmé, kde jsou požadované informace k dispozici. Přístup do databáze musí být bez omezení umožněn všem zadavatelům bez ohledu na skutečnost, ze kterého členského státu daný zadavatel pochází. Účastník zadávacího řízení může na žádost zadavatele o předložení dokladů, které osvědčují skutečnosti obsažené v JEO odpovědět, že tyto doklady zadavateli předložil v jiném zadávacím řízení včetně identifikace tohoto zadávacího řízení (viz § 87 odst. 3 ZZVZ). Ze smyslu právní úpravy však vyplývá, že tak může učinit pouze tehdy, pokud jsou údaje uvedené v těchto dokladech nadále platné.

  Ke další části dotazu, týkající se snížení počtu kvalifikovaných zájemců, sdělujeme, že tato část se týká pouze snižování počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ. V daném oddíle každý z účastníků zadávacího řízení vyplní, jakým způsobem naplňuje podmínky pro postup podle § 111 ZZVZ stanovené v zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. Upozorňujeme však, že v případě užšího řízení nelze postup podle § 111 ZZVZ použít, a to dle odstavce 5 daného ustanovení. Aplikace § 111 ZZVZ je možná u užšího řízení pouze v případě sektorových veřejných zakázek (§ 163 odst. 1 ZZVZ) a veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 200 odst. 1 ZZVZ).

  Jednotné evrospké osvědčení pro VZ (§ 46; § 86 - 87)

  09.10.2023 Dovoluji se na Vás obrátit s prosbou o radu. Zadavatel vyhlásil nadlimitní veřejnou zakázku na služby v otevřeném řízení a obdržel nabídku v níž účastník doložil základní a profesní způsobilost prostřednictvím seznamu kvalifikovaných dodavatelů a dále doložil jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky. Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval mj. prokázat technickou kvalifikaci: seznam významných služeb. Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?

  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky je upraveno v § 86 odst. 2 a v § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Jedná se o transpozici čl. 59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

  Lze vysledovat, že slouží k nahrazování dokladů (písemným čestným prohlášením), které mají být v zadávacím řízení předloženy.

  Není však vyloučeno, aby i v samotném jednotném evropském osvědčení byly uvedeny informace, které bude moci zadavatel považovat za předložení údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které prokazuje splnění požadovaných kritérií kvalifikace. Pokud by v předmětném jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázky byl fakticky seznam významných služeb uveden, jednalo by se o dostačující prokázání.

  Z Vámi uvedených informací vyplývá, že v posuzovaném případě k tomu nedošlo. Vzhledem k tomu, že předložení seznamu významných služeb bylo v nabídce nahrazeno, prohlášením „že dodavatel splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr“, nebyla dosud (doklady o kvalifikaci) kvalifikace prokázána.

  Zároveň však z pohledu zadavatele nemůže dojít ihned k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Dodavatelům zákon garantuje oprávnění „nahrazovací“ jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v nabídkách využívat (§ 86 odst. 2 ZZVZ). Na základě výzvy zadavatele (§ 46 ZZVZ) má však dojít k předložení samotných údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které splnění požadovaných kritérií kvalifikace prokazují.

  K Vašemu dotazu „Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?“ uvádíme, že takovouto právní domněnku či fikci ZZVZ nestanoví.

  Mínusové položky ve stavebním rozpočtu (§ 103)

  12.09.2023 Dobrý den, připravujeme zadávací řízení na demolici objektů. K demolici je vyhotovena projektová dokumentace. Ve výkazu výměr je uvedena i mínusová položka, kdy se počítá s tím, že dodavatel vybourané železo a kovy využije k jejich výkupu. Můj dotaz zní, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu, který je součástí zadávací dokumentace, bylo nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem. Děkuji.

  K otázce, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu veřejné zakázky, jejímž předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek – demolice budov a jiných staveb, bylo i nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem, uvádíme následující:

  Dle našeho názoru žádné z ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nebrání tomu, aby součástí položkového rozpočtu byl odprodej kovů, ze kterého by výtěžek šel zpět do rozpočtu veřejné zakázky. V dané situaci je také důležité, zda je odprodej materiálu dodavatelem provádějícím demolici běžnou obchodní praktikou. Pokud ano, tak je možné do plnění veřejné zakázky zahrnout i odprodej kovů z demolice dodavatelem.

  V případě, že by odprodej materiálu z demolice objektu standardně nebyl součástí činnosti dodavatele, který se zabývá demolicí objektů, by stanovení takové povinnosti bylo problematické, jelikož by v rozporu se zásadou přiměřenosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ) a se zásadou zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) výrazně a bezdůvodně zužovalo okruh možných dodavatelů. Do plnění veřejné zakázky by byla zahrnuta činnost, která standardně není součástí předmětu veřejné zakázky a byli by tak zvýhodněni dodavatelé, kteří se touto činností zabývají. Danou situaci by bylo možné řešit jinak, například rozdělením veřejné zakázky na části.

  Lze shrnout, že zahrnutí položky odprodeje vybouraného železa a dalších kovů dodavatelem do položkového rozpočtu je možné. Nicméně taková činnost nesmí být neobvyklou činností v souvislosti s demolicí objektů, jinak by byl předmět veřejné zakázky nepřiměřeně rozšířen.

  Nepřímý skutečný majitel (§ 122)

  30.08.2023 Při kontrole skutečného majitele vybraného dodavatele dle § 122 odst. 5 ZZVZ je v Částečném výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů uvedeno: "Povaha postavení skutečného majitele: Nepřímý skutečný majitel; Skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb." Pojem nepřímý skutečný majitel je matoucí a jeho definice není ani v ZZVZ ani v zákoně č. 37/2021 Sb. uvedena. Dotaz zní, co pojem nepřímý skutečný majitel znamená, a jaký to má vliv na ověření skutečného majitele.

  K pojmu nepřímý majitel jsou dostupné informace z webových stránek Ministerstva spravedlnosti: https://esm.justice.cz/ias/issm/napoveda#primyNeprimySm. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) je požadavek na zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele upraven v § 122 odst. 5. Zde je stanoveno, že zadavatel zjistí údaje o skutečném majiteli v případě české právnické osoby z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Z uvedeného vyplývá, že tento požadavek na zjištění skutečného majitele bude splněn, i když je v evidenci skutečných majitelů tento skutečný majitel označen jako nepřímý. Ve vztahu k využívání veřejné či neveřejné části této evidence lze uvést, že zpravidla bude dostačující výpis z veřejné části evidence. Nelze ovšem vyloučit, že by konkrétní okolnosti (například při podezření, že ke střetu zájmů dochází) vyžadovaly větší rozsah informací a tedy výpis z části neveřejné.

  Počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení ZD a zaknihované akci (§ 48, § 98)

  25.07.2023 Dobrý den, prosím o zodpovězení dvou dotazů, na které jsem nikde nenašla odpověď. 1. Dle § 98 ZZVZ je lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení ZD 8 pracovních dnů (5 + 3), nicméně, od kterého dne se tato lhůta počítá? Řekněme, že lhůta pro podání nabídek je 10. 7. 2023 v 8:00 hod. Bude tedy posledním dnem, kdy je možné zaslat zadavateli žádost o vysvětlení ZD 28. 6. 2023 (tedy prvním dnem pro odpočet 8 dnů je den předcházející lhůtě pro podání nabídek), nebo je tímto posledním dnem 29. 6. 2023, tedy lhůta se počítá včetně 10.7.2023? 2. Dle § 48 odst. 7 ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Jak se pohlíží na skutečnost, kdy účastník ZŘ je společností s ručením omezeným, ale je vlastněn akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie. Vykládá se toto ustanovení výlučně směrem k účastníku, tedy společnost s ručením omezeným, byť vlastněná akciovou společností bez zaknihovaných akcií nemůže být vyloučena? Děkuji Vám velice za zodpovězení mých dotazů.

  K dotazům sdělujeme následující.

  1. Zpětné počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace po dni rozhodném pro její počátek, tzn. od kterého dne se počítá lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace

  Lhůta pro vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je počítána zpětně od uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Na takový případ lze aplikovat pravidla podle obecné judikatury (rozhodnutí NS z 21. 4. 2004 zn. 21 Odo 783/2003), z níž plyne, že den rozhodný pro stanovení lhůty počítané „zpětně“ se do ní nepočítá. V tomto případě platí, že do počtu dnů, po které musí být uveřejněno vysvětlení zadávací dokumentace, se nepočítá poslední den lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. U Vašeho případu by tedy posledním dnem pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace bylo 28. 6. 2023.

  2. Aplikace § 48 odst. 7 ZZVZ, pokud účastník ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, ale nemá vydány výlučně zaknihované akcie

  Dle daného ustanovení zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Pokud by se jednalo o společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie, nedošlo by k aktivaci tohoto ustanovení, neboť toto dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, což ve Vámi uváděném případě není.

  Podání žádosti o účast a současné prokazování kvalifikace za jiného účastníka (§ 58, § 107)

  21.07.2023 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k posouzení žádostí o účast v užším řízení, a to k podání žádosti o účast při současném prokazování kvalifikace jinému účastníkovi jako jiná osoba. Může účastník podat samostatnou (svoji) žádost o účast a být zároveň v pozici jiné osoby prokazující kvalifikaci v jiné žádosti o účast jinému účastníkovi? Kdy takového účastníka vyloučit (nebo vyloučit oba?), aby nebylo porušeno pravidlo uvedené v § 107 odst. 4 ZZVZ "jeden účastník = jedna nabídka"? Až poté, co oba účastníci podají nabídky po vyzvání k podání nabídky dle § 58 odst. 4 ZZVZ, protože nemožnost účasti ve více žádostech o účast ZZVZ neuvádí? Děkuji za vysvětlení a jsem s pozdravem

  K dotazu, kdy má zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který prokazuje kvalifikaci jinému účastníkovi, přičemž je zároveň sám účastníkem, uvádíme následující:

  V § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je v této souvislosti zmíněna pouze nabídka, nikoli žádost o účast. Účastníka je tedy možné vyloučit až poté, co podá nabídku v zadávacím řízení, ve kterém zároveň prokazuje kvalifikaci jiného účastníka. Kvalifikaci jinému účastníkovi může prokazovat i po vyloučení. Tento jiný účastník pak už nemůže být vyloučen z důvodu, že osoba, která mu prokazuje kvalifikaci, rovněž podala nabídku na stejnou veřejnou zakázku. Lze shrnout, že vyloučen má být pouze účastník, který prokazuje kvalifikaci jinému a zároveň podává nabídku, a to až po podání nabídky.

  Předložení vzorků - prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (§ 83)

  28.06.2023 Dobrý den, v zadávací dokumentaci máme požadavek na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, tj. předložení vzorků. Tyto vzorky nebudou hodnoceny, jsou pouze k prokázání technické kvalifikace. Jiné požadavky na technickou kvalifikaci nemáme, profesní způsobilost chceme pouze dle § 77 odst. 1 ZZVZ , tj. předložení výpisu z obchodního rejstříku. Proto nám vyvstala pochybnost, zda do zadávací dokumentace psát ustanovení o možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob dle § 83 ZZVZ. Tj. můj dotaz je, zda lze technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ prokázat prostřednictvím jiných osob, nebo zda tuto možnost do zadávacích podmínek vůbec nedávat. Děkuji

  Zadavatele nemůže přímo vyloučit možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob, to je dáno přímo ze zákona dle § 83 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a není tedy třeba tuto možnost uvádět zvlášť v zadávací dokumentaci. Tato jiná osoba dle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, kterou dodavatel prokazuje kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, poskytuje plnění určené přímo k plnění veřejné zakázky, případně věci nebo práva, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rozsahu, v jakém jiná osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.

  V případě předložení vzorků dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ však půjde zřejmě o tuto zákonem předvídanou situaci a osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění jako poddodavatel, přičemž toto plnění musí odpovídat předloženým vzorkům. Zadavatel však může stanovit, že některé významné činnosti musí být plněny přímo vybraným dodavatelem dle § 105 odst. 2 ZZVZ a v takovém případě je prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob do jisté míry omezeno; jelikož jiná osoba nemůže prokázat kvalifikaci, pokud se zároveň v míře, ve které kvalifikaci prokazuje, nemůže podílet na plnění veřejné zakázky.

  K uvedenému shrnujeme, že:

  • dodavatel má právo na prokázání části kvalifikace jinou osobou přímo podle § 83 ZZVZ, proto není nutné tuto možnost uvádět v zadávacích podmínkách,
  • při prokázání kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ to bude prakticky znamenat, že tato jiná osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění,
  • pokud zadavatel má zájem na tom, aby bylo plnění poskytnuto přímo vybraným dodavatelem a jedná se o významnou činnost, může postupovat dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

  Podmínky provedení elektronické aukce (§ 120)

  15.06.2023 Dobrý den, v zadávacích podmínkách otevřeného řízení máme uvedeno, že bude provedena elektronická aukce. Je v takovém případě zadavatel povinen aukci vždy uspořádat (dokonce i když je pouze 1 účastník řízení) nebo je uspořádání el. aukce pouze možnost a ne povinnost? A pokud si zadavatel v zadávacím řízení vyhradí, že po hodnocení nabídek provede elektronickou aukci, je nutné aukci vždy uspořádat? Nebo se může zadavatel rozhodnout např. na základě počtu nabídek? Týká se otevřeného řízení a jednacího řízení s uveřejněním. Děkuji za radu.

  Na dotaz, zda v případě, že je v zadávacím řízení pouze jediný účastník a zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce, by provedení elektronické aukce v takové situaci postrádalo smysl a rovněž nehrozí, že by takovým postupem zadavatele byl účastník zadávacího řízení poškozen. Elektronická aukce je součástí procesu hodnocení nabídek a toto ustanovení se tedy vztahuje i na elektronickou aukci. V řízení s jedním účastníkem tedy zadavatel nemusí provést elektronickou aukci nikdy, neboť může být zadavatelem vybrán bez hodnocení v souladu s § 122 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). 

  Pokud je v zadávacím řízení více než jeden účastník a zadavatel si vyhradil provedení elektronické aukce, je zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti povinen elektronickou aukci provést, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce. V takovém případě se nejedná pouze o možnost provedení elektronické aukce. Zadavatel, který si v zadávacích podmínkách stanovil provedení elektronické aukce, se však za určitých podmínek může později rozhodnout, zda aukci provede i v zadávacím řízení s více účastníky. Zadavatel si tak v zadávacích podmínkách může určit, že elektronická aukce bude provedena za splnění stanovených podmínek. Takovou podmínkou může být i například minimální počet podaných nabídek či minimální počet účastníků, kteří splnili podmínky účasti.

  Podpis dokladů při prokazování technické kvalifikace (§ 79)

  18.05.2023 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda z nějakého ustanovení ZZVZ, případně z rozhodovací praxe ÚOHS, plyne požadavek na to, aby doklady předkládané k prokázání technických kvalifikačních předpokladů zejména podle § 79/2 písm. b), c), d) byly podepsány dodavatelem, případně konkrétními techniky například při požadavku na předložené životopisů? Jde mi o konkrétně o případy, kdy zadávací dokumentace požadavek na podpis dokumentů neobsahuje, tj. uvádí například pouze, že má být předložen seznam referenčních zakázek, které musí splňovat XY bodů, ale o podpisu seznamu referenčních zakázek se zadávací dokumentace nezmiňuje. V návaznosti na to se pak druhý dotaz týká povinnosti předložit originály dokladů k prokázání kvalifikace před podpisem smlouvy. V případě, že by doklady k prokázání technické kvalifikace zmiňované výše být podepsány nemusely (zadavatel tak v ZD nestanovil), je správný postup, kdy zadavatel nepožaduje opětovné předložení nepodepsaného dokladu před podpisem smlouvy, protože považuje dokument předložený v nabídce (bez podpisu) už za originál? Děkuji za odpověď. AP

  K dotazu, zda musí být doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, podepsány dodavatelem v případě, že zadávací dokumentace tento požadavek neobsahuje, uvádíme následující:

  Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je podpis vyžadován pouze pro právní jednání. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v žádném ustanovení nestanoví povinnost dodavatele podepisovat doklady osvědčující technickou kvalifikaci.

  V případě dokumentů, jejichž původcem je dodavatel a které dodavatel odešle v elektronickém nástroji není podpis nutný a takové dokumenty jsou navíc originály elektronických dokumentů. Pokud se tedy jedná například o seznam referenčních zakázek dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, není důležitý podpis ale to, že dodavatel je původcem dokumentu. V případech, kdy doklady osvědčují skutečnosti, které neprokazuje přímo dodavatel, například v případě osvědčení objednatele o poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, bude nutný podpis objednatele.

  Ohledně vaší druhé otázky týkající se podpisu dodavatele u originálů a osvědčených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ platí stejné pravidlo, pokud jde o elektronický dokument, jehož původcem je dodavatel a který dodavatel odešle v elektronickém nástroji, jedná se o originál.

  Lze tedy shrnout, že dodavatel nemusí podepisovat doklady, kterých je původcem a které odešle v elektronickém nástroji. Takové doklady jsou originály dokladů. U jiných dokladů může být požadován podpis jiné osoby, která potvrzuje splnění některé části kvalifikace.

  Přiměřenost požadavku na specializaci ŽO - "Výkon zeměměřičských činností" naproti běžnému provádění staveb (§ 77)

  02.05.2023 Dobrý den, v rámci podlimitní VZ na stavební práce požadujeme u profesní způsobilosti ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" a také ŽO "Výkon zeměměřičských činností". Uchazeč o VZ se dotazuje, zda to není nadbytečné. Dle tohoto uchazeče je Výkon zeměměřičských činností obsažen v multiprofesním ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování". Domníváme se, že zadáváme-li stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu i malou dopravní stavbu, je tento požadavek oprávněný. Vybraný dodavatel bude provádět geodetické činnosti - vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby. Proto požadujeme mimo jiné i "Úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností udělený dle § 14 zákona č. 200/1994Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, s rozsahem uvedeným v ust. § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994Sb." Uchazeč se domnívá, že došlo k chybě v nastavení profesní kvalifikace. Prosím o zodpovězení dotazu, má uchazeč pravdu? Co přesně je obsaženo v ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" , když v příloze vyhlášky je uvedeno, že - provádění staveb, jejich změn a odstraňování je: provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných nebo vázaných, případně živnosti volné. Děkuji Horychová

  Na dotaz k prokázání profesní způsobilosti dokladem vydaným pro komplexní obor činností, zda je přísnější požadavek na specializaci oprávněný v případě, zadává-li zadavatel stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu, ale i malou dopravní stavbu, sdělujeme následující.

  Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

  Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky).

  Zadavatel tak musí vždy posoudit, zda např. jiný doklad než ten konkrétní, který požadoval předložit v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá nastaveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu veřejné zakázky – vzhledem k ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”.

  Je tedy nutné posoudit uvedené následujícím způsobem:

  • předmět činnosti neodpovídá striktně zákonu č. 200/1994 Sb. (tedy předmět regulace, zeměměřičské činnosti podle § 1, 3 a 4), nelze takovou profesní kvalifikaci vyžadovat – resp. lze takovou kvalifikaci vyžadovat, právě pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky obsahuje činnosti vyplývající z takové konkrétní právní úpravy – tedy ze zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

  Pokud předmět zakázky pokrývá jiné živnostenské oprávnění (např. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování), musí zadavatel takový doklad akceptovat, i když vydaný k jinému oboru živnosti jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

  V souhrnu musíte prozkoumat zda vámi požadované činnosti, jako vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby – odpovídají činnostem v samostatném zákoně, na základě kterého vznikl požadavek na provádění zeměměřičské činnosti a zda se jeví jako přiměřený, pro které je nutné úřední oprávnění, či zda nejde o činnosti, které se běžně provádějí před každou stavbou, jsou součástí běžné realizace a zcela běžně jsou pokryty „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.“ Jako obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví – bližší specifikace lze nalézt v „autorizačním zákoně“ č. 360/1992 Sb., anebo v případě nejasností v daných činnostech se můžete dotázat u odborníků – Česká komora autorizovaných inženýrů nebo Česká komora architektů.

  Hodnocení nabídek v případě sdružení dodavatelů (§ 116)

  05.04.2023 Dobrý den, v rámci hodnocení nabídek je jedním z kritérií, zda účastník řízení má či nemá zavedený systém ISO. Jak postupovat při hodnocení v případě, že účastníkem je sdružení, ve kterém jedna společnost ISO má a druhá nemá? Děkuji.

  Na společnou nabídku více dodavatelů není nahlíženo jinou optikou než na nabídku jednoho dodavatele, mělo by tedy dle našeho názoru stačit, pokud je hodnotící kritérium zavedení systému ISO naplněno jedním z dodavatelů. Je to dle našeho názoru podobná situace, jako splnění podmínek technické kvalifikace, které rovněž nemusí splňovat všichni dodavatelé podávající nabídku společně.

  To platí za předpokladu, že v zadávací dokumentaci není uvedeno jinak. Podstatným faktorem tak může být i to, zda dodavatel, který má zavedený systém ISO, má potenciál naplnit účel, pro který zadavatel zavedení systému ISO požaduje.

  Lze shrnout, že za předpokladu, že není zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeno jinak, lze považovat hodnotící kritérium zavedení systému ISO za splněné i v případě, že ho splní jen jeden z dodavatelů podávajících společnou nabídku. Uvedený postup hodnocení není dle našeho názoru v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

  Možnost uzavřít s vybraným dodavatelem dvě samostatné smlouvy na plnění VZ (§ 124)

  23.01.2023 Dobrý den, laskavě žádáme o zaslání odpovědi na níže uvedený dotaz: Pokud má vybraný dodavatel realizovat veřejnou zakázku, jejímž předmětem je vypracování projektové dokumentace a zároveň výkon autorského dozoru, je možné v souladu s ust. § 124 ZZVZ uzavřít dvě samostatné smlouvy, když smlouva na výkon autorského dozoru by s vybraným dodavatelem byla uzavřena až při zahájení realizace stavby, tj. např. až za několik měsíců/let po výběru dodavatele projektové dokumentace a autorského dozoru, resp. ukončení zadávacího řízení? Jinak se fakticky může stát, že fin. prostředky musí být v rozpočtu alokovány i několik let po vypracování projektové dokumentace. Velice děkuji za odpověď.

  Ustanovení § 124 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanovuje zadavateli povinnost uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku po uplynutí lhůty zákazu smlouvu uzavřít, a to bez zbytečného odkladu. Byť ZZVZ přesně nedefinuje pojem „bez zbytečného odkladu“, má se za to, že by zadavatel ani vybraný dodavatel neměl s podepsáním smlouvy bezdůvodně otálet nebo proces zbytečně zdržovat. ZZVZ umožňuje zadavateli, respektive žádné relevantní ustanovení ZZVZ takový postup nezakazuje, uzavřít s vybraným dodavatelem více smluv. Ve Vašem případě by ale tedy obě smlouvy měly být uzavřeny bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu smlouvy uzavřít s tím, že začátek výkonu autorského dozoru by měl být jednoznačně vymezen obsahem smluvního závazku.

  Prokazování splnění profesní způsobilosti dokladem obsahujícím totožný obor živnosti dle § 77/2 písm. a) ZZVZ

  19.01.2023 U veřejné zakázky na pokládku podlahových krytin bylo požadováno předložení živnostenské oprávnění pro řemeslnou živnost Podlahářství. Účastník zadávacího řízení předložil živnostenské oprávnění na Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Je možné uznat toto ŽO na Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, přestože jsme požadovali ŽO na Podlahářství? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je oprávněn požadovat od účastníků, aby k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), předložili jako doklad o jejich odborné způsobilosti „živnostenské oprávnění pro oblast podnikání se zaměřením na předmět plnění veřejné zakázky.“

  Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti: řemeslné živnosti – „Truhlářství, podlahářství“, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti. Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky). Příkladem může být právě „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ (takový obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví viz. autorizační zákon).

  Zadavatel tak musí prozkoumat, zda takový jiný doklad než ten konkrétní, který zadavatel požadoval v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu VZ na výměnu podlah. Řešení problému není ve stanovení odpovídající kvalifikace, ale jestli jiný dokument též stanovenou kvalifikaci splňuje.

  Podání nabídky na více částí veřejné zakázky dělené na části (§ 28, § 48, § 101)

  22.11.2022 Dobrý den, u nadlimitní zakázky na služby zadavatel postupoval dle § 101 odst. 1, 2. Zakázka je rozdělena na 11 částí. V oznámení o zahájení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že dodavatel může podat nabídku max. na 3 libovolné části, přesto dodavatel podal nabídku na 10 částí. Je další postup takový, že účastníka zadavatel vyloučí dle § 48 odst. 2 a) ZZVZ.

  Ve věci vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, sdělujeme následující, že na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. V souladu s § 101 odst. 1 a 2 ZZVZ je zadavatel oprávněn rozdělit veřejnou zakázku na části a zároveň stanovit, zda může dodavatel podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. Uvedeným se dle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ rozumí zadávací podmínky, jakožto veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení nebo podmínky účasti v zadávacím řízení.

  Z výše uvedeného vyplývá, že je na zadavateli, a samozřejmě na předmětu veřejné zakázky, zda ji rozdělí na části, přičemž rozhodne-li se tak, stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že požadavek na omezení možnosti podat nabídku na určitý počet částí veřejné zakázky je zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ, je zadavatel oprávněn v případě, že dodavatel nedodrží toto omezení (podá více nabídek, než je zadavatelem stanoveno v zadávacích podmínkách), takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

  V souvislosti s uvedeným si dovolujeme poukázat na metodický dokument Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který obsahuje pravidla pro objasnění či doplnění informací poskytovaných v průběhu zadávacího řízení jeho účastníky zadavateli, z uvedeného citujeme, že: “Základním účelem ustanovení § 46 ZZVZ je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný.”

  Zde dostupný materiál na stránkách ÚOHS – https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/Aplikace-46-ZZVZ-optikou-rozhodovaci-cinnosti-UOHS_final_k-uverejneni.pdf

  Předložení jiného dokladu ke kvalifikaci v nabídce a na základě výzvy vybranému dodavateli (§ 122)

  30.09.2022 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda postačí předložit výpis z SKD v případě výzvy zadavatele k doložení originálů dle § 122 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ. V nabídce do soutěže jsme předložili kopie jednotlivých kvalifikačních dokumentů. Od termínu podání nabídky do zaslání Výzvy k předložení originál dokumentů uběhl téměř rok a naše firma se v tomto období zapsala do Seznam kvalifikačních dokumentů. Postačí tedy předložit Výpis z SKD nebo musíme zajisti originály všech kvalifikačních dokumentů. Děkuji za odpověď.

  Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“) podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je-li předložen dodavatelem zadavateli, plně nahrazuje doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77, a to v rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní a profesní způsobilost dvěma způsoby: i) buďto předložením konkrétních dokladů prokazujících dané skutečnosti nebo ii) výpisem ze SKD, který plně nahrazuje tyto doklady.

  Zadavatel nesmí dodavatele v jeho možnostech prokazování základní a profesní způsobilosti nijak omezovat, avšak v situaci, kdy jste předložili v rámci nabídky kopie jednotlivých kvalifikačních dokladů, je třeba na základě výzvy podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ doložit odpovídající originály nebo ověřené kopie k dokladům předloženým v nabídce. Upozorňujeme, že doklady podle § 122 ZZVZ, resp. § 123 navazují na doklady již předložené při podaní nabídky. Pokud by v této situaci došlo na základě výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ k předložení výpisu ze SKD, do kterého jste se zapsali až v momentě, kdy jste již v rámci zadávacího řízení prokazovali kvalifikaci určitými doklady, nebyl by takový výpis ze SKD originálem dříve předložených dokladů.

  Dodavatel se tedy může rozhodnout, zda základní a profesní kvalifikaci prokáže doložením příslušných dokladů nebo výpisem ze SKD, touto volbou se pak musí řídit po zbytek zadávacího řízení. Závěrem shrnujeme, že i přes zápis do SKD v průběhu zadávacího řízení, se nemění nic na povinnosti doložit originály nebo ověřené kopie dokladů, kterými byla kvalifikace prokazována v podané nabídce. Výpisem ze SKD pak můžete prokazovat základní a profesní způsobilost v následujících zadávacích řízeních.

  Změna poddodavatelem prokazované technické kvalifikace v průběhu realizace VZ (§ 83, § 88, § 222, § 223)

  26.07.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, jak má zadavatel postupovat v případě, kdy v zadávacím řízení vybraný dodavatel prokazoval určitou část technické kvalifikace - poskytování služeb pomocí jiné osoby. S vybraným dodavatelem následně zadavatel uzavřel smlouvu. Při plnění veřejné zakázky vybraný dodavatel nyní zadavateli oznámil ukončení spolupráce s dotyčným poddodavatelem a současně předložil chybějící část technické kvalifikace, avšak referencí o plnění této zakázky jako kdyby tuto část VZ poskytoval celou dobu sám vybraný dodavatel. Je takovýto postup podle Vašeho názoru ze zákona přípustný? Ust. § 88 ZZVZ míří pouze na změny kvalifikace v průběhu zadávacího řízení a nikoli v průběhu plnění VZ. Děkuji.

  Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

  Vysvětlení/Změna nebo doplnění zadávací dokumentace (§ 99)

  24.06.2022 Dobrý den, u nadlimitní VZ zadávanou v užším řízení bylo nutné provést vysvětlení ZD na základě dotazu uchazeče. Protože se jednalo o změnu ZD bylo nutné rovněž posunout termín pro podání Žádosti o účast v souladu s § 99 odst. 2. Popis stavu: prostřednictvím NEN /Nestandardní stavy jsem provedl doplnění ZD a úpravu termínu k podání Žádosti o účast. Po vložení změn jsem zveřejnil změny ZD na portálu zadavatele v souladu s § 98 odst. 3. Následně prostřednictvím NEN/Úkony zadavatele/Vysvětlení ZD jsem dokumentaci vložil a odeslal tazateli. Dotaz: je nutné znovu zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD pro všechny uchazeče? Za odpověď děkuji.

  Ano, použití nestandardního stavu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) zajistí, že změna nebo doplnění zadávací dokumentace (podmínek) bude uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna (§ 99 odst. 1). Praktické použití nestandardního stavu znamená, že je nutné zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD, aby byla zajištěna zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud změna nebo doplnění budou účastníkům sděleny stejným způsobem bez rozdílu, nebude docházet k porušení obecných zásad.

  Příliš drahé nabídky jako ekonomické důvody zrušení ZŘ (§ 127)

  09.06.2022 Hezký den, chtěla bych se poradit, co nejlépe udělat v situaci, kdy pro jednu z částí získal zadavatel dvě nabídky (nižší o hodnotě 2,4 mil. Kč bez DPH) s tím, že předpokládaná hodnota byla 1,7 mil. Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota v zakázce nebyla "zastropovaná", jsou zde důvody hodné ekonomického zřetele, ale (...) zadavatel to prostě měl uvést v zadávací dokumentaci, ale neuvedl. A teď se na mě obrátil, co bych mu v této situaci poradila. A já si nejsem jistá s ohledem na Rozsudek Krajského soudu v Brně 30 Af 65/2013 - 70 ve věci: "zrušení zadávacího řízení pro nedostatek finančních prostředků v rozpočtu zadavatele na financování veřejné zakázky" a zda lze rovnou zrušit v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ. Zadavatelem je neziskovka a opravdu nemá peníze na to, aby vynaložil 0,7 mil. Kč bez DPH (+ ještě to DPH) navíc. Pokud bych byla v roli toho poradce, který zakázku zadával, zakázku bych zastropovala. Tady se to ale nestalo a teď - co s tím? Uhrajeme to na písm. d), aniž bychom skončili před ÚOHS?

  K možnosti zrušení zadávacího řízení z důvodu překročení předpokládané hodnoty sdělujeme následující:

  Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

  Předně je třeba uvést, že oproti úpravě dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na niž se vztahuje Vámi zmíněné rozhodnutí Krajského soudu ze dne 15. 10. 2015 sp. zn.: 30 Af 65/2013–70, došlo v § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ k rozšíření možností zrušit zadávací řízení o důvody ekonomické.

  Ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků se již vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) v rozhodnutí sp. zn.: S0134/2021/VZ ze dne 28. 5. 2021 v němž konstatoval: „Na tomto místě Úřad akcentuje, že zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky zdůvodnil prostým konstatováním, že nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, když vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, a to bez dalšího bližšího zdůvodnění. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (jak bude uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) však není zřejmé, jaké aspekty, které jsou dle názoru Úřadu pro naplnění shora uvedené podmínky pro zrušení zadávacího řízení klíčové, do svých úvah zadavatel promítl či nikoli a zda je vůbec v konečném důsledku zadavatel oprávněn zadávací řízení z jím tvrzeného důvodu zrušit. Úřad zastává ten výklad, že prosté konstatování o překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami za prostého konstatování o nedisponování finančními prostředky navíc, není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a ne každé překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami může vyústit v zákonné zrušení zadávacího řízení.“

  Obdobně se Úřad vyjádřil i v rozhodnutí sp. zn.: R0063/2021/VZ ze dne 26. 5. 2021: „Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…) Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat, zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity, aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010).“ A dále Úřad pokračuje: „Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ mohl stát nástroj libovůle a korupce.“

  Z uvedených rozhodnutí je zřejmé, že Úřad nezvrhuje zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ z důvodu nedostatku finančních prostředků, avšak toto podmiňuje řádným odůvodněním, tj. uvedením všech aspektů, které zadavatele vedly k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. Obecně k naplnění důvodů zrušení zadávacího řízení podle tohoto ustanovení musí být splněny dvě podmínky, první je podmínka časová, tj. že důvody pro zrušení nastaly až v průběhu zadávacího řízení, a druhá podmínka je věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Nezbytná je také příčinná souvislost mezi skutečnostmi uvedenými rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a samotným rozhodnutím zadavatele v zadávacím řízení již dále nepokračovat (viz rozhodnutí Úřadu S0656/2021/VZ ze dne 21. 2. 2022).

  Prokázání technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě (§ 79)

  10.05.2022 Může zadavatel uznat jako referenční zakázku plnění účastníka, které realizoval sám pro své vlastní potřeby (např. účastník si vlastními prostředky postavil své vlastní sídlo)? Obdobně, může zadavatel uznat jako referenční zakázku, kdy účastník realizoval plnění pro svého majitele (dle výpisu z OR i výpisu z evidence skutečných majitelů)?

  K dotazu na prokazování technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě si Vám dovolujeme sdělit následující.

  Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel požadovat po dodavatelích v rámci technické kvalifikace předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  ZZVZ tedy přímo určuje, kterými doklady musí dodavatel prokázat svoji technickou kvalifikaci, a sice seznamem stavebních prací a osvědčením objednatele, avšak blíže nespecifikuje, jakou formu má mít osvědčení objednatele a kdo je oprávněn toto osvědčení vystavit.

  • Primárním účelem referenčních zakázek je prokázat, že dodavatel již nabyl zkušenost s obdobnými stavebními pracemi, které požaduje zadavatel v rámci předmětu plnění, a bude tak schopen poskytnout plnění v odpovídající kvalitě. Pokud je objednatel referenční stavby zároveň vlastníkem dodavatele dané stavební práce, nemusí být tato skutečnost důvodem pro neuznání dané referenční zakázky. Je třeba zkoumat zejména materiální stránku referenční zakázky, tedy to, zda dodavatel prokáže zkušenosti s provedením obdobné stavby. Pokud dodavatel předloží osvědčení objednatele, bude tím formální stránka referenční zakázky naplněna, vždy by ale měla být rozhodná stránka materiální. Otázkou tedy je, zda je skutečně naplněna i materiální stránka referenční zakázky.

  Pokud má zadavatel pochybnosti o pravdivosti informací uvedených v osvědčení a o splnění předložené referenční zakázky ze strany dodavatele, má možnost si na základě § 39 odst. 5 ZZVZ sám ověřovat věrohodnost údajů, dokladů, vzorků a modelů poskytnutých dodavatelem. Dále má zadavatel též k dispozici institut objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ, na základě kterého může vyzvat dodavatele k upřesnění či vyjasnění předložených informací. Řádný průběh referenční zakázky na stavební práce lze doložit například stavebním deníkem, dokladem o předání staveniště, protokolem o předání dokončené stavby, atd.

  Přestože je zadavatel oprávněn ověřovat informace uvedené v osvědčení objednatele, je třeba si uvědomit, jak poukazuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-00340/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0174/2021/VZ  v čl. 28: “že plnění referenční zakázky se odehrává na základě soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona. Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako přestupek dle zákona.“

  Obdobná situace nastane, pokud dodavatel zhotovil stavbu sám pro sebe. V případě, že doloží osvědčení objednatele a bude tedy schopen prokázat naplnění materiální stránky reference, bude oprávněn touto referenční zakázkou prokazovat splnění technické kvalifikace, neboť ZZVZ tuto možnost nezakazuje.

  Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že není vyloučené, aby dodavatel na základě výzvy k objasnění podle § 46 ZZVZ dodal zcela novou referenční zakázku, odlišnou od té původní. Prokáže-li vybraný dodavatel, že skutečně disponuje zkušenostmi s výstavbou dané referenční stavby, není dle našeho názoru rozhodné, zda objednatelem referenční stavby byl vlastník vybraného dodavatele, či např. osoba, která nemá na vybraného dodavatele žádné vazby. Zásadní bude již zmíněné posouzení materiální stránky dané referenční zakázky.

  Zadávací řízení s obdobným předmětem plnění nebo možná změna v osobě dodavatele (§ 51; § 100; § 222)

  26.04.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k zahájení zadávacího řízení na stavební práce (výstavba kanalizace), které jsou v současnosti již zasmluvněny, ale zhotovitel ani po více než roce od předání staveniště nezahájil stavební práce a neustále toto zahájení odsouvá. Jsme obcí - veřejným zadavatelem a připravujeme se na situaci, kdy odstoupíme od smlouvy o dílo a budeme situaci řešit soudní cestou. Tedy dotazuji se, zda lze zahájit takové zadávací řízení, aniž by došlo k porušení ZZVZ, přičemž je předpokladem, že dokončení tohoto zadávacího řízení by bylo až po ukončení stávajícího smluvního vztahu. V jednom čase by tak byly dotčené stavební práce jak zasmluvněny, tak i zároveň i součástí zadávacího řízení. Děkuji za informaci a jsem s pozdravem.

  Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

  Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

  Požadavek na zajištění pozice hlavního stavbyvedoucího zaměstnancem vybraného dodavatele (§ 105 odst. 2)

  05.04.2022 Dobrý den, dle pokynu ze školení "Technická kvalifikace" zasílám dotaz a prosím o váš názor. Může zadavatel požadovat u velké a náročné stavby, aby na pozici hlavní stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek? Považujeme to za významnou činnost, hlavní stavbyvedoucí má v jednom čase na starosti několik technologicky náročných stavenišť najednou. Děkuji

  K dotazu na požadavek zadavatele, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, sdělujeme, že dle § 105 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), mohou zadavatelé v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

  Nutnou podmínkou k využití tohoto institutu je dostatečně přesné vymezení činností, které zadavatel považuje za významné. Nejedná se o činnosti jakékoliv, ale dle zadavatele významné činnosti, které jsou potřebné k plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak může dosáhnout toho, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nemůže být plněna poddodavatelem ani tzv. jinou osobou dle § 83 ZZVZ, ale přímo dodavatelem.

  K tomuto např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) č. S0026/2021/VZ ze dne 10. 3. 2021, v němž Úřad konstatoval: „Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel). Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2 zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal plněním dané činnosti vlastními kapacitami.“

  Ve věci samotného požadavku, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, lze při odpovědi vycházet z rozhodnutí S0424/2020/VZ ze dne 31. 12. 2020, v němž Úřad uvedl:

  „Úřad dále ve vztahu k šetřenému případu uvádí, že zadavatel v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance (…). Úřad v této souvislosti uvádí, že pokud by dané omezení obsažené v kvalifikační dokumentaci stálo v zadávacích podmínkách šetřené veřejné zakázky samostatně (bez dalšího, tj. bez souvztažnosti s výhradou ve smyslu § 105 odst. 2 zákona), jednalo by se nepochybně o nezákonné omezení způsobu prokazování předmětného kvalifikačního předpokladu.

  Ve vztahu k osobě stavbyvedoucího je proto dále v zadávacích podmínkách, konkrétně ve vzoru smlouvy uvedeno, že řádné provedení díla mj. zahrnuje zajištění odborného vedení stavby při provádění díla (…).

  Dále je ve vzoru smlouvy uvedeno, že vedením stavebních prací je pověřen stavbyvedoucí, kterým je konkrétní fyzická osoba, přičemž se musí jednat o osobu, jejímž prostřednictvím dodavatel prokázal kvalifikaci v zadávacím řízení (…), jeho výměna podléhá souhlasu zadavatele, přičemž navržený nový stavbyvedoucí musí splňovat kvalifikační předpoklady minimálně ve stejném rozsahu (…), je pak rovněž uvedeno, jaké činnosti stavbyvedoucí vykonává; stavbyvedoucí řídí za zhotovitele výstavbu a provádí dozor nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi (…).

  Ve vzoru smlouvy je tedy činnost stavbyvedoucího výslovně vymezena, když je zde uvedeno, že se jedná o řízení výstavby a provádění dozoru nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi. Současně zadavatel stanovil, že stavbyvedoucím je konkrétní osoba, prostřednictvím které byla prokázána kvalifikace, a rovněž, že výměnu osoby stavbyvedoucího lze uskutečnit pouze ve výjimečných případech, přičemž nový stavbyvedoucí musí rovněž splňovat požadované kvalifikační předpoklady, tj. požadavky zakotvené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace. Z uvedeného tak vyplývá, že novým stavbyvedoucím musí být vždy zaměstnanec vybraného dodavatele.“

  Úřad nicméně uvádí, že na předmětný kvalifikační předpoklad je nutno nahlížet v kontextu celé zadávací dokumentace, čili nikoliv izolovaně, jak se toho dopouští navrhovatel.

  Úřad dále doplňuje: „Úřad dále uvádí, že se v obecné rovině ztotožňuje se závěrem navrhovatele, že zadavatel nemůže s ohledem na ustanovení § 84 zákona vyloučit možnost dodavatele prokázat určitou část technické kvalifikace jinou osobou (…). Uvedený závěr však není platný bez výjimky vždy.

  Pokud zadavatel využije svého zákonného práva a vyhradí si významnou činnost při plnění veřejné zakázky ve smyslu § 105 odst. 2 zákona, je – s ohledem na smysl a účel kvalifikačních předpokladů – pravidlo zakotvené v § 83 zákona prolomeno, neboť by bylo nesmyslné, aby dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace navázané na vyhrazené činnosti prostřednictvím osoby, která se pak na samotném plnění nemůže podílet (…).

  V šetřeném případě se tak zadavatel nedopustil porušení § 84 zákona, když stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance, neboť toto kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace je nepochybně navázáno na výhradu významné činnosti ve smyslu § 105 odst. 2 zákona (tj. na činnost stavbyvedoucího – viz k tomu výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).“

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že požadavek, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, je za předpokladu jasného vymezení jeho úkolů v zadávací dokumentaci, resp. návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, v souladu se ZZVZ. Úkolem dodavatel je naplnění požadavku zadavatele, v posuzovaném případě požadavku dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

  Zadavatel však již nemá žádné další oprávnění předepisovat dodavateli, jakou podobu pracovněprávního vztahu musí dodavatel se svým zaměstnancem uzavřít.

  Lze tedy uzavřít, že požadavek:

  a) aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, neodporuje ZZVZ,

  avšak další požadavek,

  b) aby tento zaměstnanec byl u dodavatele zaměstnán na plný úvazek oporu v ZZVZ nemá.

  Opačná situace tak nastává u požadavku, aby tento zaměstnance dodavatele u něj pracoval na plný úvazek. V tomto případě se domníváme, že takové omezení již nemá oporu v ZZVZ, neboť by tímto zadavatel porušil v návaznosti na § 36 odst. 1 ZZVZ zásadu zákazu diskriminace.

  Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká pracovně právní vztah a je věcí zaměstnavatele, zda tento vztah bude mít podobu pracovního poměru nebo jinou, tzn. dohody o práci konané mimo (hlavní) pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti).

  Hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny dle modelového příkladu, tzv. na ceník (§ 114)

  04.04.2022 Dobrý den, lze soutěžit veřejnou zakázku tzv. na ceník? Jedná se zjednodušené podlimitní řízení na dodávky. V zadávací dokumentaci požaduji: 1) pánské pracovní kalhoty, 2) pánská pracovní bunda, 3) pánské pracovní boty, 4) dámské pracovní kalhoty, 5) dámská pracovní bunda, 6) dámské pracovní boty, 7) čepice unisex. Pro každou položku specifikuji materiálové složení, barvu apod. Předpokládaná hodnota VZ do 2,7 mil Kč. Orientační poměrové rozdělení: 60% pánské oblečení, 40% dámské oblečení. Požaduji nacenit každou položku zvlášť. Nabídkovou cenou se pro účely zadávacího řízení rozumí celkový součet ceny za všechny poptávané položky. Hodnotící kritérium bude nejnižší nabídková cena. Předpokládaný rozsah dodávky (všechny položky ve stejném počtu) bude specifikován s vítězným uchazečem a bude se úzce odvíjet od nabídkové ceny za položky dodávky (součet položek) do maximální ceny: 2 700 000 Kč bez DPH. Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), neobsahuje taxativní výčet, co může být kritériem hodnocení, je tedy na zadavateli, jakým způsobem kritéria hodnocení nastaví. Musí však postupovat v souladu s § 114 odst. 1 ZZVZ a hodnotit nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti.

  Pokud byste poptávali od všech položek stejné množství, je možné hodnotit jednotkové ceny, neboť při jakémkoliv počtu kusů bude stále stejná nabídka ekonomicky nejvýhodnější. Je však nutné zohlednit, že účastníci zpravidla nabídnou jinou jednotkovou cenu při předpokládaném dodání 10 ks jedné položky a při dodání 1000 ks jedné položky. V zadávací dokumentaci byste proto měli uvést alespoň kvalifikovaný odhad množství jednotlivých položek, aby Vám účastníci byli schopni nabídnout ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

  Dle Vámi poskytnutých informací poptáváte 3 druhy pánského oblečení, 3 druhy dámského a jeden unisex, přičemž poměrové rozdělení má být 60 % pánské oděvy a 40 % dámské. Z tohoto nám vyplývá, že veškeré položky nebudou poptávány ve zcela totožném množství. Pokud bude poptáváno různé množství jednotlivých položek, přičemž jste schopni stanovit kvalifikovaný odhad množství, je vhodné jako kritérium hodnocení použít modelový příklad – rozpočet, do kterého doplníte Vámi předpokládané množství jednotlivých položek.

  Celková cena dle modelového příkladu bude sloužit pouze jako podklad k hodnocení, fakturace bude následně probíhat na základě jednotkových cen uvedených v nabídce a skutečně dodaného množství. Na základě tohoto kritéria hodnocení vyberete dodavatele, který Vám poskytne ekonomicky nejvýhodněji celý objem plnění. Není však možné, abyste přenášeli odpovědnost za úplnost zadávací dokumentace na dodavatele. Pokud byste v zadávací dokumentaci stanovili pouze předpokládaný maximální finanční objem a výčet položek bez uvedení množství položek, mohli byste obdržet neporovnatelné nabídky, neboť každý účastník by nacenil jiné množství jinou jednotkovou cenou. Je proto třeba uvést v zadávací dokumentaci takové podrobnosti, aby podané nabídky byly vzájemně porovnatelné.

  S ohledem na skutečnost, že jste nyní schopni určit pouze odhad množství, jeví se jako nejvhodnější, aby výsledkem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové dohody. Po uzavřené rámcové dohodě byste zaslali vybranému dodavateli závaznou objednávku, ve které byste již specifikovali přesný počet kusů. Celou dodávku poté můžete poptávat buď v rámci jedné objednávky, či můžete požadovat postupné dodávky a dílčích objednávek učiníte u vybraného dodavatele více.

  Reference prokazovaná pouze smluvním partnerem objednatele (§ 53 odst. 4, § 79 odst. 4)

  02.01.2022 Zadavatel u zjednodušeného podlimitního řízení stanovil při vymezení technické kvalifikace podmínku, že referenční zakázky prokazované dodavatelem/účastníkem (kompletní rekonstrukce budov) musel dodavatel realizovat jako smluvní partner objednatele. Zadavatele vedly k vymezení této podmínky úvahy, že podmínka postavení smluvního partnera při plnění zakázky je pro tuto zakázku a zadavatele zásadní a důležitá, neboť v sobě zahrnuje komplexní odpovědnost dodavatele stavby se všemi atributy - smluvní sankce, záruky, bankovní garance, pojištění, koordinace poddodavatelů, zajištění BOZP na staveništi, koordinace celé stavby a staveniště a podobně při plnění předmětu zakázky a nejedná se tedy o prokázání technické kvalifikace pouze jenom v obsahu prokázání dílčích stavebních prací u této zakázky, ale za celkovou odpovědnost dodavatele vyplývající ze smlouvy s objednatelem při plnění předmětu obdobných zakázek. Postupoval zadavatel v souladu se zákonem?

  Odpověď na dotaz se týká stanovení požadavku na kvalifikaci v zadávacích řízeních. Kvalifikace musí být vždy stanovena přiměřeně předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Zadávací podmínka o shodném znění muže být v jednom zadávacím řízení v souladu se zákonem a v jiném zadávacím řízení jej může porušovat. Nemůžeme tudíž učinit univerzální závěr o tom, zda v dotazované situaci postupoval zadavatel v souladu se zákonem. Pro nadlimitní režim je v § 79 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoveno, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 72 odst. 2 písm. a) ZZVZ požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  Podle § 79 odst. 4 ZZVZ nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel. Jedná se o úpravu z části čtvrté zákona, která cílí zejména na zadávací řízení v nadlimitním režimu. Obecně platí, že dodavatelé mohou využít své dřívější zkušenosti, které získali jako poddodavatelé, pro prokázání své technické kvalifikace. Zákon ale zadavateli umožňuje toto pravidlo omezit tím, že v zadávací dokumentaci stanoví jinak. Může jeho použitelnost zcela vyloučit, nebo jej modifikovat.

  Ve zjednodušeném podlimitním řízení se úprava § 79 ZZVZ nepoužije přímo. Avšak podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Ve zjednodušeném podlimitním řízení lze tudíž obdobně jako v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu požadovat, aby referenční zakázky byly plněny z pozice tzv. generálního dodavatele. Považujeme za možné, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že vyloučil obecnou možnost dodavatele prokazovat kvalifikaci referenčními zakázkami, které získal jako poddodavatel, a že tak bylo učiněno způsobem vyhovujícím § 74 odst. 4 ZZVZ. Upozorňujeme, že obdobně jako ostatní zadávací podmínky, i tato musí být přiměřena k předmětu veřejné zakázky a v souladu se zásadami. Nepovažujeme za pravděpodobné, že by ve všech zjednodušených podlimitních řízeních bylo na místě poddodavatelské referenční zakázky vylučovat.

  Požadavek na samostatné prokázání technické kvalifikace (omezení sčítání referenčních zakázek)

  02.01.2022 Zadavatel vymezil v rámci podmínek k prokazování technické kvalifikace u ZJPŘ, že dodavatel musí prokázat, že realizoval min. 3 stavby obdobného charakteru -rekonstrukce, přestavby či opravy obdobných budov. Současně stanovil podmínku, že není možné v případě prokázání splnění této technické kvalifikace (referenční zakázky postihující celý předmět plnění VZ) pomocí poddodavatele sčítat referenční zakázky od více poddodavatelů, to znamená, že buď musí tuto technickou kvalifikaci dodavatel-účastník prokázat sám , že on sám 3 zakázky realizoval nebo s pomocí jednoho poddodavatele, který tyto 3 zakázky realizoval. Nebylo tedy možné, aby například jednu zakázku realizoval dodavatel a dvě referenční zakázky realizoval jeho poddodavatel či jeden poddodavatel realizoval jednu zakázku a druhý poddodavatel realizoval dvě referenční zakázky. Zadavatele k tomuto vymezení vedly okolnosti, že pokud by sčítání kvalifikace v ZD jasně nevymezil, mohlo by potom případně dojít k uvedeným případům kombinací při sčítání referenčních zakázek a potom by těžko mohl zadavatel stanovit a posoudit, kdo vlastně bude skutečně předmět zakázky - tedy vymezený předmět technické kvalifikace realizovat při více poddodavatelích dohromady prokazujících splnění 3 referenčních zakázek nebo při kombinaci sčítání referencí dodavatele a jeho poddodavatele (nebylo by možné potom stanovit, kdo vlastně bude zakázku skutečně realizovat.) Je tento postup zadavatele v souladu se zákonem?

  Požadavky na kvalifikaci dodavatele stanovuje zadavatel s ohledem na předmět zakázky. Může tedy být takový požadavek v souladu se zákonem, kdy si okolnosti realizace předmětu vyžádají takto stanovenou kvalifikaci, aby bylo dostatečně jasné, že dodavatel má právě s ohledem na složitost předmětu zakázky nutnou zkušenost.

  Na druhou stranu, pokud půjde o nějakou jednodušší zakázku, z jejíhož průběhu bude vyplývat, že k získání zkušeností bude stačit i méně referencí s pomocí dalších referencí od poddodavatele, tak požadavek na všechny reference od jednoho dodavatele nebo jeho poddodavatele by mohl být diskriminační.

  Bude to tedy záležet od posouzení skutečných okolností veřejné zakázky, složitosti předmětu a použití zásady přiměřenosti. A právě na základě zásady přiměřenosti nelze říci, že vždy může zadavatel stanovit takovouto podmínku – tím by se tak zásada přiměřenosti (což je zásada chování zadavatele) nastavovala do situace, kdy by se stanovila určitá hranice pro všechny veřejné zakázky a to by narazilo na rozhodovací praxi ÚOHS.

  Požadavek na stanovení minimální hodnoty referenční zakázky

  10.12.2021 Dobrý den, lze dle § 79 odst. 2 písm. b) požadovat seznam významných služeb/dodávek bez požadavku na minimální finanční hodnotu dané služby/dodávky?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) explicitně nepožaduje k prokázání technické kvalifikace dodavatele seznam významných dodávek/služeb a jejich ceny. Smyslem § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je, aby zadavatel mohl ověřit, že dodavatel má dostatek zkušeností pro realizaci dané VZ. Rozsah požadavků zadavatele na kvalifikaci je obecně upraven v § 73 odst. 6 tak, že pokud zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně a vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost vymezit požadovanou minimální úroveň (minimální finanční hodnotu) významných dodávek/služeb, která musí odpovídat složitosti a rozsahu plnění veřejné zakázky a dodržovat tak zásadu přiměřenosti stanovenou v § 6 ZZVZ.

  Předkládání výpisu z evidence rejstříku trestů

  03.12.2021 Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o výklad ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ ve vztahu k odst. 2 a 3 téhož ustanovení, a to pro případ, že dodavatelem je česká právnická osoba se zahraničním statutárním orgánem nebo zahraniční pobočka závodu české právnické osoby. Prosím o zodpovězení následujících dotazů: 1. Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost? Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)? 2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí? Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí? Předem Vám velmi děkuji za odpověď a dovoluji si požádat o co možná nejrychlejší reakci Hezký den

  Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), není způsobilým dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží.

  Je-li dodavatelem právnická osoba, musí podle § 74 odst. 2 ZZVZ podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat:

  a) tato právnická osoba,

  b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

  c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

  V § 74 odst. 3 ZZVZ je stanoveno, že účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu

  a) zahraniční právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a vedoucí pobočky závodu,

  b) české právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat osoby uvedené v odstavci 2 a vedoucí pobočky závodu.

  Podle § 75 odst. 1 písm. a) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a).

  Podle § 5 ZZVZ se za dodavatele považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

  K Vašim dotazům poskytujeme následují stanoviska.

  1.1 Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost?

  Pro určení země, ke které se vztahuje výpis z rejstříků trestů, je určující sídlo dodavatele. Tato skutečnost vyplývá z § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který způsobilost dodavatele ve věci trestní bezúhonnosti váže pouze k zemi sídla dodavatele. Došlo-li k pravomocným odsouzením pro trestné činy uvedené v příloze č. 3 ZZVZ v jiných zemích než v zemi sídla dodavatele, není to pro posouzení základní způsobilosti ve smyslu § 74 ZZVZ relevantní.

  Sídlí-li dodavatel v České republice, bude předkládat výpis z rejstříku trestů vztahující se k odsouzením v České republice. Takovýto výpis je možné získat i v zahraničí (200121_Možnost-využití-výpisů-z-evidence-rejstříků-trestů-členských-států-EU-k-prokazování-základní-způsobilosti.pdf (portal-vz.cz)).

  Skutečnost, že statutární orgán nebo jeho člen sídlí v jiné zemi než dodavatel, nemá vliv na to, že trestní bezúhonnost je podle § 74 ZZVZ prokazována „jen“ k zemi sídla dodavatele. V § 74 odst. 2 ZZVZ, který reguluje požadavek na trestní bezúhonnost statutárních orgánů, je totiž navazováno na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které způsobilost vymezuje jen k zemi sídla dodavatele.

  1.2 Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)?

  Dodavatel se sídlem v České republice bude při prokazování své způsobilosti předkládat výpis z rejstříku trestů obsahující záznamy k České republice, a to jak pro sebe samotného, tak i pro svůj statutární orgán sídlící či bydlící v zahraničí.

  2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí?

  Za dodavatele se považuje i pobočka závodu. Může tudíž sama být účastníkem zadávacího řízení. Za sídlo dodavatele se pak považuje sídlo pobočky závodu (viz § 5 ZZVZ). Pokud je tedy dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení, pobočka sídlící v zahraničí, bude i v tomto případě pro doložení trestní bezúhonnosti určující její sídlo. Bude tomu tak, jak v případě pobočky, sídla či bydliště statutárního orgánu nebo jeho členů, tak i pro vedoucího pobočky závodu či další osoby stanovené zadavatelem podle § 74 odst. 4 ZZVZ. Všechny předkládané výpisy z rejstříku trestů se mají vztahovat k jedné zemi, a to k té, ve které má sídlo dodavatel, což může být i pobočka závodu.

  3. Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí?

  Vedoucí pobočky předkládá výpis z rejstříku trestů země, ve které pobočka sídlí.

  Rozdíl v dokládání bezúhonnosti pro tuzemského a zahraničního dodavatele (§ 74)

  10.11.2021 Hezký den, prosím o odpověď, jak postupovat v případě prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ a) dodavatelem je česká právnická osoba, členem jejího statutárního orgánu je cizinec - bude tento cizinec předkládat výpis z rejstříku trestů pouze ve vztahu k České republice, nebo bude předkládat výpis z rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého bydliště, nebo bude předkládat výpis z rejstříku trestů ve vztahu k zemi sídla dodavatele? b) dodavatelem je zahraniční právnická osoba - bude ta předkládat výpis z rejstříku trestů pouze ve vztahu k zemi svého sídla, nebo i ve vztahu k České republice, protože § 75 odst. 1 ZZVZ hovoří o prokázání splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice? Děkuji za odpověď.

  Požadavky na prokázání základní způsobilosti jsou upraveny v § 74 a 75 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ je způsobilý takový dodavatel, který nebyl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k ZZVZ nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele, přičemž k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží. V případě, že je účastníkem právnická osoba, je dále v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ splňovat. Je však nutné poukázat na skutečnost, že druhý odstavec předmětného ustanovení odkazuje na odstavec první, avšak dále nevymezuje, k jaké zemi mají osoby podmínku splňovat. Z tohoto lze vyvodit, že taktéž osoby vymezené v odstavci 2 předmětného ustanovení mají splňovat podmínku dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

  K Vašemu prvnímu dotazu lze tedy konstatovat, že v případě, že je účastníkem společnost, jež má sídlo v České republice, všechny osoby uvedené v § 74 odst. 2 ZZVZ budou prokazovat svoji trestní bezúhonnost dle ZZVZ ve vztahu k zemi sídla dodavatele, tj. ve vztahu k ČR. Přestože tedy bude členem statutárního orgánu cizinec, výpis z evidence Rejstříku trestů doloží ve vztahu k České republice.

  K Vašemu druhému dotazu si Vás rovněž dovolujeme odkázat na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Pokud se zadávacího řízení bude účastnit zahraniční dodavatel, prokáže splnění výše uvedeného požadavku předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého sídla. Pokud tedy účastník nemá sídlo v České republice, nemá povinnost předkládat výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k ČR.

  Podání el. nabídky firmou s registrací v NEN za jiného dodavatele (§ 107)

  01.11.2021 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda může dodavatel registrovaný v NEN pod určitým jménem a IČem podat nabídku, kde v nabídce je návrh smlouvy a čestné prohlášení o splnění kvalifikace s vyplněnými údaji jiného dodavatele s jiným IČem. Vlastníky a sídlo mají oba dodavatelé stejné, ale domnívám se, že je to jiný subjekt. V nabídce nebyla žádná informace o zastupování, plné moci apod. Při hodnocení nabídky jsem si nevšimla, že údaje v dokumentech se neshodují s registrací do NEN. Kontrolovala jsem údaje v NEN. Jedná se o VZMR. Dodavatele jsem vyloučila z důvodu nesplnění základní kvalifikace - v OR je čerstvý zápis o zřízení zástavního práva k hromadné věci dlužníka. Po vyloučení dodavatel namítá, že jej musíme vzít zpět, protože nabídku podal jako jiný subjekt a přece si nebude zřizovat více registrací, když mají firmy stejné majitele. Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), ani vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, výslovně neupravují problematiku, kdo může podat elektronickou nabídku za účastníka zadávacího řízení v elektronickém nástroji. Dovolujeme si v odpovědi odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. 02356/2020/521/DFI, sp. zn. S0432/2019/VZ ze dne 21. 1. 2020, které se předmětnou problematikou zabývá. Úřad v tomto svém rozhodnutí konstatoval, že samotná absence plné moci v nabídce neznamená automaticky neexistenci zastoupení, neboť plná moc je pouze jednostranným právním úkonem deklarujícím existenci smluvního zastoupení. Úřad zde také opakovaně upozornil na skutečnost, že ZZVZ nezakazuje zastoupení dodavatele při podání nabídky na veřejnou zakázku, přičemž takové zastoupení nezakazují ani jiné právní předpisy či pravidla elektronického nástroje NEN.  Naopak Úřad poukázal na definici dodavatele dle § 5 ZZVZ, dle které se dodavatelem rozumí „osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací“, přičemž takovou osobou byla v tomto případě zcela jasně společnost identifikovaná v nabídce, nikoliv společnost, která nabídku pouze technicky vložila do elektronického nástroje, ta žádné plnění nenabízela.

  Závěrem Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel mohl bezesporu využít institutu objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ, pokud měl pochybnosti o tom, kdo podal nabídku do zadávacího řízení, potažmo kdo je účastníkem zadávacího řízení. K uvedené situaci si taktéž dovolujeme konstatovat, že v rámci veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) je zadavatel povinen aplikovat zejména základní zásady zadávání veřejných zakázek definované v § 6 ZZVZ, avšak není povinen aplikovat všechna ustanovení ZZVZ. V souladu se zásadou přiměřenosti bychom si dovolili doporučit účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky také ve VZMR, než ho bez dalšího vylučovat. Vyzvat účastníka k objasnění nebo doplnění nabídky je zadavatelovo právo, nikoliv povinnost. Pokud jsou v nabídce účastníka nejasnosti a zadavatel nechce účastníka dle § 46 odst. 1 ZZVZ vyzývat k objasnění či doplnění nabídky, je oprávněn ho v souladu s § 48 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit. Analogicky k těmto ustanovením je také možné postupovat v rámci VZMR. Nicméně s ohledem na výše citované rozhodnutí Úřadu se domníváme, že nabídka účastníka nebyla v tomto ohledu stižena vadou, neboť z obsahu nabídky bylo zřejmé, kdo ji podává. Zadavatel by měl tedy autoremedurou své rozhodnutí o vyloučení účastníka zrušit a účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky.

  Protokoly z jednání v JŘBU (§ 67)

  08.10.2021 Dobrý den, mohl bych se zeptat na skutečnost, zda-li je nutné v režimu JŘBU dokumentovat výstupy z jednání s případným dodavatelem služby v podobě například "protokolů z jednání" a jak musí být tyto podrobné, resp. je stanoveno co musí obsahovat, nebo co z nich musí být zcela patrné? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) upravuje v § 63-66 podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“), avšak speciální úpravu průběhu JŘBU (vyjma § 67) bychom v ZZVZ nenalezli. Na průběh JŘBU je proto třeba aplikovat obecná ustanovení ZZVZ, popř. ustanovení k nadlimitnímu či podlimitnímu režimu. Komunikace mezi stranami jednání je upravena v § 211 ZZVZ, přičemž dle odstavce 1 tohoto ustanovení komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení probíhá písemně; není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Průběh řízení je taktéž třeba realizovat v souladu se základními zásadami, které jsou definovány v § 6 ZZVZ. Přestože tedy ZZVZ přesně nestanovuje, v jaké formě má jednání s dodavateli probíhat a jakým způsobem má být jednání zaznamenáno, je třeba komunikaci realizovat v souladu s § 211 ZZVZ a zápis o tomto jednání by měl být taktéž vyhotoven v souladu s § 6 ZZVZ, zejména v souladu se zásadou transparentnosti. Účelem této zásady je, aby byly veškeré kroky zadavatele zpětně vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem těchto kroků zadavatele. Zadavatel by proto měl vyhotovit o jednání takový zápis, ze kterého bude patrné vše podstatné a řízení tak bude pro všechny třetí osoby čitelné a přezkoumatelné. Zápis o jednání je poté třeba uchovávat v souladu s § 216 ZZVZ. Jak bylo již řečeno, přesné požadavky na zápis však ZZVZ nestanovuje, a je proto třeba jej vyhotovit vždy s ohledem na konkrétní zadávací řízení.

  Změna zadávacích podmínek před uplynutím lhůty pro podání nabídek v JŘBU (§ 67)

  16.09.2021 Hezký den, v případě použití JŘBU v jednání s jedním dodavatelem zjistil zadavatel v průběhu lhůty před podáním nabídky, tedy před jejím uplynutím, že je třeba změnit/doplnit technickou specifikaci předmětu plnění. Je vhodně či třeba prodloužit úměrně tomu lhůtu pro podání nabídek, když se okruh dodavatelů nerozšíří? Děkuji

  V jednacím řízení bez uveřejnění dle § 67 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Specifikem jednacího řízení bez uveřejnění je skutečnost, že v jeho rámci dochází k jednání s dodavateli nikoliv o nabídkách, ale přímo o uzavření smlouvy. Z této skutečnosti vyplývá, že je zadavatel oprávněn v průběhu tohoto jednání s dodavatelem měnit zadávací podmínky. Zadavatel však musí dbát na to, aby případnou změnou zadávacích podmínek či její jinou úpravou stále splňoval veškeré podmínky, které odůvodňují jeho postup v jednacím řízení bez uveřejnění. Viz komentářová literatura k ZZVZ, např. PODEŠVA V., SOMMER L., VOTRUBEC J., FLAŠKÁR M., HARNACH J., MĚKOTA J. a JANOUŠEK M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-10-7]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN 2336-517X.]

  Současně při změně/doplnění technické specifikace předmětu plnění zadavatel dle § 99 odst. 2 ZZVZ zváží, zda povaha doplnění vyžaduje prodloužit lhůtu pro podání nabídek (dodavatel musí mít dostatek času k doplnění/změně technické specifikace předmětu). V souhrnu můžeme konstatovat, že zadavatel je oprávněn měnit či doplňovat zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci včetně specifikace předmětu plnění, a to za předpokladu, že podmínky pro použití JŘBU budou i nadále splněny a dodrženy obecné zásady podle § 6 ZZVZ, zejména zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. ZZVZ nechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek. Jestliže změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil.

  Důvod zrušení zadávacího řízení (§ 127)

  15.09.2021 Dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud vybranému dodavateli zanikne účast po jeho vyloučení. Je možné použít tento paragraf analogicky na situaci, kdy vybraný dodavatel nesplnil povinnost dle § 122 odst. 3) ZZVZ (uplynula lhůta poskytnutá k předložení originálů dokladů, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v souladu s ustanovením § 104 ZZVZ jako podmínku před uzavřením smlouvy), ale dříve než ho zadavatel stihl vyloučit, sám ze zadávacího řízení odstoupil? Jelikož nebyla určena zadávací lhůta, zanikla tak jeho účast v zadávacím řízení okamžikem doručení tohoto odstoupení. Pokud by neodstoupil, zadavatel by rozhodl (musel rozhodnout) o jeho vyloučení. Děkuji za vyjádření.

  Přestože ustanovení § 127 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud zanikne účast v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení, domníváme se, že dle teleologického výkladu je možné tento důvod využít taktéž v případě, že vybranému dodavateli zanikla jeho účast odstoupením ze zadávacího řízení. Tento výklad je dle našeho názoru možný, neboť hlavní účel zůstal naplněn – ekonomicky nejvýhodnějšímu dodavateli zanikla účast a zadavatel nemá zájem uzavřít smlouvu s méně ekonomicky výhodným účastníkem. Tento názor je taktéž podpořen skutečností, že v případě, že by vybraný dodavatel neodstoupil ze zadávacího řízení, zadavatel by ho v souladu s § 124 odst. 2 ZZVZ vyloučil a následně by byl oprávněn zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ zrušit.

  Dovolujeme si ovšem zdůraznit, že k této problematice dosud neexistuje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ani soudů, proto zde existuje možnost, že např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude předmětné ustanovení ZZVZ vykládat restriktivně a dojde k závěru, že dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ je možné zrušit zadávací řízení skutečně pouze v případě, že vybranému dodavateli zanikne účast vyloučením, nikoliv odstoupením.

  Z tohoto důvodu bychom Vám proto raději doporučili vždy, pokud je to možné, aplikovat jiný důvod pro zrušení zadávacího řízení. Pokud by byl vybraný dodavatel jediným účastníkem zadávacího řízení, doporučujeme zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 1 ZZVZ, neboť po odstoupení vybraného dodavatele není v zadávacím řízení žádný účastník zadávacího řízení. Pokud by v zadávacím řízení byli už jen 2 účastníci, přičemž jedním z nich by byl vybraný dodavatel, který ze zadávacího řízení odstoupil, doporučujeme zadávací řízení zrušit dle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť je v zadávacím řízení již pouze jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele.

  Společná a nerozdílná odpovědnost v rámci technické kvalifikace a referenčních dodávek (§ 83)

  01.09.2021 Dobrý den, prosíme o vysvětlení vztahu § 83/1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) k § 83/2, resp. potvrzení nebo příp. vyvrácení naší níže uvedené argumentace na příkladu technické kvalifikace a referenčních zakázek. V modelovém případě jiná osoba prokáže u zakázky na dodávky například CNC centra jakožto kompaktního stroje v hodnotě 20 mil. požadovanou referenční zakázku dle § 79/2 písm. b) za 10 mil. K tomu § 83/1 písm. d) uvádí, že je v takovém případě třeba předložit: „písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Což dle tazatele viz níže nedává v uvedeném případě smysl (…) 1. poskytnout plnění určené k plnění veřejné zakázky…, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Má tedy jiná osoba dodat polovinu CNC centra za 10 mil., jelikož v polovině hodnoty prokázala reference, když plněním je myšlena právě dodávka CNC centra? 2. nebo k poskytnutí věcí…, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Jaké věci v hodnotě 10 mil. by měla Jiná osoba poskytnout? 3. nebo k poskytnutí práv..., s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Jaká práva v hodnotě 10 mil. by měla tato Jiná osoba poskytnout? Z výše uvedeného pak logicky plyne, že v případě prokázání referenční zakázky u zakázek na dodávky ustanovení § 83 odst. 1 písm. d) nedopadá na uvedený příklad, jelikož jiná osoba se reálně nikdy nemůže zavázat k plnění, poskytnutí věcí, nebo práv v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele referenční zakázkou na dodávky dle uvedeného odstavce a písmene. Dle názoru tazatele je pak § 83/2 ZZVZ jediným legálním a reálným východiskem v popsaném případě, jakož i v dalších případech, kdy nelze přesně určit plnění, věci a práva v rozsahu prokázání kvalifikace a kdy by případný písemný závazek nedával reálný smysl a byl jen papírem, který by navíc nikdy nemohl naplnit obsah a účel uvedeného ustanovení zákona a úmyslu zákonodárce. V uvedeném případě, kdy jiná osoba prokazuje místo, resp. za dodavatele zkušenosti v podobě referenčních zakázek na dodávky v podstatě místo dodavatele říká, že je schopna dodat kvalitní plnění, které již někde dodala a jeho klient je ochoten dosvědčit kvalitu dodávky, že má dostatečné zkušenosti s takovou dodávkou např. CNC centra v požadovaném rozsahu min. 10 mil. a že je schopna splnit požadované smluvní podmínky. Vzhledem k tomu, že § 83/1 písm. d) nelze aplikovat na obsah závazku v případě technické kvalifikace a referenční zakázky na dodávky např. CNC centra, je nutno přistoupit právě k § 83/2 a obsahem závazku učinit alespoň požadované minimum, tj. požadovat společnou a nedílnou (nerozdílnou) odpovědnost jiné osoby, čímž se má za to, že smysl § 83/1 písm. d) byl splněn. Děkujeme.

  Kvalifikace dodavatele (část ekonomické, technické kvalifikace nebo část profesní způsobilosti) prostřednictvím jiné osoby je prokázána, pokud dodavatel předloží podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. To znamená, že se jiná osoba (tedy nikoliv dodavatel) zavazuje poskytnout plnění, věci nebo práva ve smyslu výše uvedeného. Tím je zajištěno, že dodavatel bude dostatečně kvalifikován, protože bude mít k dispozici vše potřebné k plnění zakázky a na dostatečné odborné výši. Dle § 83 odst. 2 ZZVZ není třeba uvádět do písemného závazku závazek na poskytnutí plnění, věcí nebo práv v tom případě, pokud je v závazku vyjádřena společná a nerozdílná odpovědnost za plnění veřejné zakázky jiné osoby a dodavatele společně. Tedy pokud jiná osoba nechce (a třeba ani nemůže) mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za zakázku, není třeba takový závazek vyžadovat – dodavatel má možnost prokázat kvalifikaci jinou osobou právě písemným závazkem ke konkrétnímu plnění, věcí nebo práv podle § 83 odst. 1 písm. d). ZZVZ tak dává dodavatelům volnost ve způsobu prokazování kvalifikace jinou osobou – a to z důvodu, že někdy je vhodné mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, někdy je vhodnější prokazovat kvalifikaci jinou osobou písemným závazkem. Je tedy na dodavateli, jaký způsob (s ohledem na charakter veřejné zakázky, rozsah prokazování kvalifikace jinou osobou, specifikací plnění jiné osoby na veřejné zakázce) prokázání své kvalifikace zvolí, v tomto ohledu má dodavatel možnost zvolit nejvhodnější způsob. Dále lze doplnit, že v § 84 je uvedeno, že zadavatel může stanovit bližší pravidla pro prokazování kvalifikace jinou osobou, ale zároveň je stanovena povinnost pro zadavatele, že nesmí vyloučit pravidla uvedená v § 82 a v § 83. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel je oprávněn vymezit pravidla např. ve vztahu k prokazování technické kvalifikace odlišně pro ty dodavatele, kteří k jejich prokázání nevyužívají jiné osoby, a pro ty, jež je prokazují prostřednictvím jiných osob. Zadavatel je však oprávněn takto blíže vymezit pouze samotná pravidla prokazování technické nebo ekonomické kvalifikace, a nikoliv úroveň kvalifikace. Zadavatel taktéž musí brát v potaz, že toto případné bližší vymezení pravidel musí být stále v souladu s § 6 ZZVZ (především se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a nediskriminace).

  Povinnost u vybraného dodavatele zjistit skutečného majitele od 1. 9. 2021

  23.08.2021 Dle ZZVZ máme povinnost, jako veřejný zadavatel, u vybraného dodavatele zjistit skutečného majitele. Nejsme si jisti, zda pro tyto účely bude od 1. 9. 2021 stačit veřejný přístup (změna ve fungování dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů, která souvisí s nabytím účinnosti nového zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů), nebo je nutné si na Ministerstvu spravedlnosti požádat o zřízení nových dálkových přístupů, s čímž je spojena nutnost zřízení elektronického identifikačního prostředku v úrovni záruky značná. Předem děkuji.

  K povinnosti veřejného zadavatele při zjišťování skutečného majitele postupem odpovídajícím zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) odkazujeme na aktualizované stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, dostupné na stránkách ministerstva – Portál o veřejných zakázkách:

  https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx.

  Předmětné stanovisko upravuje postup zadavatele v souvislosti se změnami § 122 odst. 4, 5 a 7 ZZVZ při zjišťováním skutečných majitelů, které byly provedeny zákonem č. 527/2020 Sb., jehož věcným gestorem a správcem evidence je Ministerstvo spravedlnosti.

  Konkrétní textové znění stanoviska expertní skupiny MMR ČR v kapitole IV. Povinnost zadavatele – zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je českou právnickou osobou, prakticky popisuje postup zadavatele v souvislosti s touto tzv. nepřímou novelizací ZZVZ.

  K odpovědi na Váš dotaz sdělujeme následující:

  Citace 1) Veřejně přístupné tak bude především jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní občanství skutečného majitele právnické osoby. Tyto údaje budou pro účely § 124 odst. 3 ZZVZ, tedy posouzení střetu zájmů, zpravidla dostačující (tj. zadavatel bude již na základě veřejně přístupných údajů schopen posoudit případný střet zájmů) a nebude tak nezbytné získat úplný výpis údajů postupem podle § 16 odst. 2 ZESM.

  Citace 2) Údaje zjištěné z evidence údajů o skutečných majitelích je pak zadavatel povinen uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Tuto povinnost zadavatel může splnit buď tím, že výpis z evidence (pokud nedocházelo ke zjišťování v neveřejné části evidence skutečných majitelů, postačí částečný výpis) založí do dokumentace o veřejné zakázky, nebo zjištěné údaje zaznamená v dokumentaci o veřejné zakázce (v kterékoli její části, není tedy nutné, aby tak učinil v samostatném dokumentu).

  Výzva k předložení dokladů o kvalifikaci (§ 122)

  24.07.2021 Dobrý den, je prosím někde k dohledání metodika, které popisuje čím jakou kvalifikaci a jak doložit před podpisem smlouvy?

  V případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti (§ 74) a část profesní způsobilosti (§ 77 odst. 1) vždy podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zákon). Vzhledem ke složitosti a povaze předmětu plnění je zadavatel oprávněn požadovat prokázání další profesní způsobilosti (§ 77 odst. 2), ekonomické (§ 78) nebo technické kvalifikace (§ 79).

  Na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) Portál o veřejných zakázkách je možné naleznout následující volně dostupná metodická doporučení a postupy:

  a) Metodiky procesní k zadávacím řízením k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim, odkazují na pravidla prokazování kvalifikace a je možné je uplatnit s ohledem na zvolený druh zadávacího řízení, zda se např. jedná o nadlimitní nebo podlimitní režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty;

  b) Speciální metodika k zadávacím řízením, konkrétně Metodika – Výběr dodavatele k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-vyber-dodavatele.pdf, v části s názvem: Výzva vybranému dodavateli – na základě § 122 odst. 3 popisuje postup spojený s výběrem dodavatele nebo odeslání výzvy vybranému dodavateli.

  Metodický pokyn k obsahovým náležitostem výzvy stanoví, že zadavatel není oprávněn obsah výzvy rozšiřovat o dokumenty, údaje nebo vzorky, jejichž předložení zákon nepožaduje, nebo jejichž předložení si nevyhradil dopředu v zadávacích podmínkách. Vybraný dodavatel je proto povinen předložit doklady o jeho kvalifikaci v originále nebo ověřené kopie vždy v souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.

  Závěrem doplňujeme, že prokazuje-li se na základě konkrétního dokladu např. odborná způsobilost, jsou na uvedených internetových stránkách dostupné tzv. Odborné metodiky, k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/odborne-metodiky, které se věnují vždy konkrétní specifické oblasti prokazování kvalifikace vypracované ve spolupráci s profesními organizacemi.

  Zjištěné údaje o skutečném majiteli neodpovídají skutečnosti

  19.07.2021 Zadavatel v souladu s §122 odst. 4. zjistil u vybraného dodavatele (s.r.o.) údaje o jeho skutečném majiteli dálkovým přístupem z Evidence skutečných majitelů. Údaje o skutečném majiteli však neodpovídají skutečnosti. V Evidenci jsou uvedeni 2 majitelé (62% a 38%), v OR jsou uvedeni 3 společníci (31%, 31% a 38%). Jaký je správný postup zadavatele s ohledem na §122 odst.7. písm. a)? Má povinnost vyloučit vybraného dodavatele?

  Není zodpovědností zadavatele ručit za správnost údajů zjištěných v existujícím výpise z evidence skutečných majitelů (evidence), neboť zákon, který upravuje vymezení skutečného majitele, způsob přístupu k údajům v evidenci nebo proces zápisu údajů do evidence, není speciální úpravou k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud řešíte pouze nesrovnalost a nejedná se o neexistující výpis, který k určité konkrétní právnické osobě v evidenci zcela chybí, nemusíte si nutně sami ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů na základě § 39 ZZVZ, ale doporučuje se aplikovat ustanovení § 46 ZZVZ, k objasnění nebo doplnění údajů a dokladů k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení. Dodavatel na žádost předloží takové informace, které potvrdí správnost postupu zadavatele při zjišťování skutečného majitele v souladu s § 122 odst. 4 ZZVZ, příp. vyvrátí pochyby, že nedošlo k naplnění účel nebo povahy zákona, pokud by z evidence skutečných majitelů nezjistil správné údaje o vybraném dodavateli. Závěrem si dovolíme upozornit na aktualizované výkladové stanovisko Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, které je dostupné na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR prostřednictvím následujícího odkazu: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx

  Prokazování základní kvalifikace na veřejném zdravotním pojištění před uzavřením smlouvy (§ 86)

  14.07.2021 Dobrý den, dovoluji se tímto na Vás obrátit s dotazem týkající se prokazování základní kvalifikace dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) před uzavřením smlouvy. Dle ustanovení § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ stanoví, že způsobilým není dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Dle ustanovení § 75 odst. 1 písm. d) ZZVZ dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ. Dle ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ stanoví, že před uzavřením smlouvy si zadavatel od vybraného dodavatele vždy vyžádá předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Naše otázka zní, zdali před uzavřením smlouvy zadavatel po dodavateli požaduje pouze předložení originálu čestného prohlášení dle ustanovení § 75 odst. 1 písm. d) ZZVZ nebo zdali po dodavateli může požadovat na místo originálu čestného prohlášení potvrzení od dané pojišťovny, zdali u pojišťovny nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. S pozdravem

  Ustanovení § 86 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) stanovuje povinnost zadavatele vyžádat si od vybraného dodavatele předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ má návaznost na § 86 odst. 2 ZZVZ, který dává účastníkům možnost prokázat splnění kompletní kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení, pakliže si zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí, že je prokázání prostřednictvím čestného prohlášení zakázáno.

  Taktéž má § 86 odst. 3 ZZVZ návaznost na ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ, které stanovuje možnost účastníka v rámci jakéhokoliv zjednodušeného podlimitního řízení prokázat splnění kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení. Předmětná ustanovení § 86 odst. 2 a § 53 odst. 4 ZZVZ tedy dávají možnost účastníkům prokázat v nabídce splnění kvalifikace čestným prohlášením, nicméně rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poté zdůrazňuje, že před uzavřením smlouvy je zadavatel povinen si v souladu s § 86 odst. 3 a § 122 odst. 3 ZZVZ vyžádat originály či úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů dle ZZVZ a zadávací dokumentace, nikoliv pouhé originály čestných prohlášení, neboť u možnosti prokázat kvalifikaci čestným prohlášením je u předmětných ustanoveních vždy uvedeno, že takovéto prokázání je možné „v nabídce“.

  Je však důležité poukázat na výše uvedenou skutečnost, tj. že ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ neumožňuje předložení čestného prohlášení o splnění kvalifikace před uzavřením smlouvy, avšak neznamená to, že by tím negoval veškerá ustanovení, která stanovují, že se určitá část kvalifikace splní předložením čestného prohlášení. Z dikce ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) a d) ZZVZ vyplývá, že dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b), popř. písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

  Zákon však nestanovuje, že by se tímto způsobem prokazovalo splnění kvalifikace pouze v nabídce, naopak obecně říká, že dodavatel předmětné body základní způsobilosti prokáže předložením čestného prohlášení. Pokud by tedy zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení např. potvrzení pojišťovny, dopustil by se tím porušení ZZVZ, dle kterého je povinen vyžádat si k prokázání tohoto bodu právě čestné prohlášení.

  Případná argumentace zadavatele, že si namísto čestného prohlášení vyžádal potvrzení od pojišťovny, je lichá, neboť čestným prohlášením účastník deklaruje, že nemá u žádné pojišťovny splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Pokud účastník doloží potvrzení ze „své“ pojišťovny, není tím dosvědčeno, že nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění u pojišťovny jiné. Z tohoto důvodu je nutné, aby zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti doklady uvedené v § 75 odst. 1 ZZVZ, popř. doklady uvedené v § 86 ZZVZ, nikoliv alternativy dle úvah zadavatele.

  Prokazování splnění profesní způsobilosti dokladem z jiné obdobné evidence dle § 77/1 ZZVZ

  17.06.2021 Dobrý den, měla bych dotaz k profesní způsobilosti dle § 77/1. Po dodavatelích požadujeme výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Patří Živnostenský rejstřík do definice "obdobná evidence"? Tzn. pokud se jedná o živnostníka, který není zapsán v obchodním rejstříku, je možné prokázání Živnostenským rejstříkem (obdobná evidence)? Děkuji.

  Profesní způsobilost je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), upravena v ustanovení § 77. Dodavatel dle § 77 odst. 1 ZZVZ prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Obecně lze říci, že pokud zadavatel požaduje předložení dokladu a dodavatel není schopen předložit takový doklad, a to z důvodů, které mu nelze přičítat, má pak dodavatel na základě § 45 odst. 2 ZZVZ možnost předložit jiný rovnocenný doklad. Rovnocennost dokladu by měla v první řadě spočívat v rovnocennosti z hlediska obsahu tohoto dokumentu a konkrétních prokazovaných skutečností. Současně by se mělo jednat i o rovnocennost způsobu jeho vystavení, tj. v případě, že je požadován doklad vystavený třetí osobou, nebude zřejmě takovým rovnocenným dokladem čestné prohlášení vystavené samotným účastníkem zadávacího řízení, byť by obsahově potvrzovalo totožné skutečnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který nahradil výpis z obchodního rejstříku, vzhledem k tomu, že v něm není zapsán, předloženým živnostenským oprávněním, splnil profesní způsobilost.

  Použití JŘBU k zajištění stravování (§ 63)

  02.06.2021 Vážení, můj dotaz se týká zákonnosti použití JŘBU dle § 63 ZZVZ odst. 3 písmeno b). Je v souladu se zákonem použití JŘBU v zakázce na poskytnutí služby stravování (v níž je místo plnění omezeno na určitý okruh) v případě, kdy bylo průzkumem trhu zjištěno, že existuje pouze jediný poskytovatel, který je schopen poskytnout službu v požadovaném rozsahu? Omezený okruh (vzdálenost od pracoviště) byl definován s ohledem na možnost realizace plnění v přestávce má jídlo a oddech stanovenou zaměstnavatelem. Děkuji za odpověď.

  Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“) jsou definovány v § 63 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), přičemž výčet důvodů použití JŘBU je taxativní. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení může zadavatel použít JŘBU, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť:

  a) předmětem plnění veřejné zakázky je jedinečné umělecké dílo nebo výkon,
  b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo
  c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

  Poskytování stravovacích služeb nelze podřadit pod umělecké dílo, stejně takt to nejsou výhradní práva ani práva duševního vlastnictví. Je nutné tedy posoudit, zda se může jednat o případ, kdy zde z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Technickými důvody se rozumí situace, kdy zadavatel již disponuje částečným plněním a dodávka jiného plnění by neumožňovala interoperabilitu se stávajícím plněním. Musí zde být tedy jistá technická neslučitelnost se stávajícím plněním, což na poskytování stravovacích služeb není možné vztáhnout, neboť zde je možné bez technických obtíží zvolit jakéhokoliv dodavatele namísto stávajícího. Lze tedy konstatovat, že podmínky pro využití JŘBU dle § 63 odst. 3 ZZVZ nebyly naplněny, a není možné proto tento druh zadávacího řízení využít.

  Nadto však upozorňujeme, že přestože zadavatel nemůže omezit hospodářskou soutěž tím, že bude realizovat JŘBU, je oprávněn hodnotit např. docházkovou vzdálenost pro zaměstnance, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku prodlev v práci nedodržením daného limitu přestávky na stravování a oddech, a stejně tak je oprávněn hodnotit rozsah požadovaných služeb, aby dodavatel byl schopen služby poskytovat případně všem zaměstnancům zadavatele.

  Rovněž je zadavatel oprávněn požadovat jako podmínky účasti dle § 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ předložení přehledu nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Zadavatel takovým nastavením zadávacích podmínek a podmínek účasti v zadávacím řízení získá požadované plnění, a to bez omezení hospodářské soutěže. Pro zjednodušení administrativní náročnosti zadávacího řízení lze poté doporučit použití zjednodušeného režimu.

  Otevírání nabídek v elektronické podobě v NEN

  06.04.2021 Dobrý den, prosím o posouzení postupu zadavatele v oblasti otevírání nabídek v Národním elektronickém nástroji (NEN): Obecně platí, že pokud je proces otevírání a odšifrování proveden 2 osobami prostřednictvím systému, systém vše zaznamená do svých logů (jména, časy atd.). V tomto případě se pak nemusí vyhotovovat písemný žádný protokol z otevírání, tomu je přizpůsoben i stávající zákon č. 134/2016 Sb. Pokud však bude celý proces proveden pouze jednou osobou v systému, tak musí být procesu fyzicky přítomna minimálně jedna další osoba a musí následně sepsat protokol (nebo nějaký záznam) z otevírání. Zadavatel by tedy měl předložit tento protokol/záznam kontrolnímu orgánu. V systému však nelze učinit s nabídkami operace bez toho, aby nebyly systémem zaznamenány a zalogovány. V posuzovaném případě zadavatel v Zadávací dokumentaci pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce stanovil, že nabídky účastníků zadávacího řízení budou podány v elektronické podobě prostřednictvím NEN. Zadavatel pověřil otevíráním nabídek jednu osobu (zástupce zadavatele). Tato osoba provedla otevírání sice ve dvou krocích – odšifrování nabídky, otevření nabídky, vyhotovila Protokol o otevírání nabídek, který signovala pouze tato pověřená osoba. Tj. zadavatel nezajistil, aby při otevírání nabídek byly min. 2 osoby, jak vyžaduje prováděcí Vyhláška k ZZVZ - 260/2016 Sb. Jedná se mi o posouzení závažnosti případu, zda mohlo být s nabídkami manipulováno aniž bychom to mohli identifikovat ze seznamu provedených úkonů vedeného v NEN. Zda tuto situaci kvalifikovat jako nedodržení zásady transparentnosti nebo zda lze postup zadavatele s ohledem na výše zmíněnou funkčnost systému posoudit sice jako nedodržení vyhlášky, avšak bez vlivu na výsledek hodnocení. Předem děkuji za posouzení závažnosti případu. S pozdravem

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), v § 213 odst. 3 stanovuje, že Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou mimo jiné podmínky podání, příjmu a otevírání nabídek. Tyto podmínky jsou blíže upraveny ve vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška“).

  V rámci vyhlášky jsou podmínky pro odšifrování nabídek upraveny v § 6, podle kterého má zadavatel povinnost zajistit, aby odšifrování a otevření nabídek bylo vždy provedeno za účasti dvou nebo více oprávněných osob. Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“) má pro tyto účely upravené funkcionality.

  Zadavatel může v NEN nejprve odšifrovat nabídky a poté je otevřít nebo může odšifrování a otevření spojit do jednoho kroku. NEN v rámci parametrizace umožňuje, aby odšifrování a otevírání nabídek prováděla pouze jedna osoba, která se do NEN přihlásí, a uvedené kroky provede. Za předpokladu, že je odšifrování a otevírání nabídek přítomna i další osoba, která již nebude do NEN přihlášena, nepůjde o postup v rozporu s vyhláškou, neboť vyhláška ukládá pouze povinnost přítomnosti alespoň dvou osob, nikoliv povinnost, aby tyto osoby byly do elektronického nástroje přihlášeny zároveň.

  Zadavatel se nezajištěním přítomnosti alespoň dvou osob při odšifrování a otevírání nabídek sice dopustí porušení povinnosti stanovené vyhláškou (podzákonným předpisem), ale jelikož se jedná o elektronické nabídky podané prostřednictvím elektronického nástroje, který již sám o sobě nedovoluje jakoukoliv manipulaci s nabídkami, nejedná se dle našeho názoru o porušení zásady transparentnosti.

  Prokázání základní způsobilosti v situaci, kdy je dodavatel členem skupiny registrované k DPH

  01.02.2021 Jak postupovat v situaci, kdy je účastník zadávacího řízení členem skupiny registrované k DPH podle § 5a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDPH“). Skupinou se pro účely ZoDPH rozumí skupina spojených osob se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a ZoDPH. Dodavatel, který je členem takové skupiny registrované k DPH, sám není evidován jako plátce DPH a nevystupuje tak pod svým daňovým identifikačním číslem ve vztahu k DPH. Na základě výše uvedeného tak vyvstává nejasnost stran interpretace příslušného ustanovení ZZVZ o prokázání daňové bezdlužnosti. Potvrzení příslušného finančního úřadu o bezdlužnosti totiž neobsahuje informaci, že dodavatel sám není plátcem DPH, resp. že je členem skupiny k DPH. Potvrzení o bezdlužnosti ve vztahu k DPH je přitom vydáváno jednotně pro celou skupinu, a to právě pod daňovým identifikačním číslem skupiny. Podle mého názoru tím, že příslušná novela ZoDPH, která tuto skupinu registrovanou k DPH zavedla, se vůbec nijak nepromítla do tehdy platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ani do nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), by to mělo být ošetřeno tak, že Finanční úřad, když vydává dodavateli potvrzení o bezdlužnosti, do toho potvrzení bez dalšího zahrnuje i potvrzení o bezdlužnosti ve vztahu k DPH, pokud je dodavatel členem skupiny registrované k DPH, jinak by to potvrzení bylo nepravdivé. Pokud to tak není, je to asi na novelu jak ZoDPH, tak ZZVZ.

  Podle § 73 odst. 1 č. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ. Podle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ není způsobilým dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Zadavatelé tudíž v některých zadávacích řízeních musí vyžadovat prokázání, že dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nemá v České republice ani v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Podle § 75 odst. 1 písm. b) a c) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění těchto podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením potvrzení příslušného finančního úřadu a písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani.

  Dodavatelé musí tedy při prokazování nezachycení splatného daňového nedoplatku v evidenci daní v ČR předkládat potvrzení finančního úřadu a čestné prohlášení. V ZZVZ není detailně stanoveno, o jaký typ potvrzení finančního úřadu se má jednat, či k jakému identifikačnímu číslu má být vystaveno. Pojem „potvrzení finančního úřadu“ je v ZZVZ používán v širokém smyslu. Dodavatel musí předložit takový doklad finančního úřadu, který osvědčuje, že nemá, ať už sám nebo ve skupině spojených osob, v evidenci daní zachyceny splatné daňové nedoplatky. Členové skupiny totiž odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Pokud splňuje požadavek na bezdlužnost skupina, splňují ho i samotní členové skupiny.

  Máme za to, že tato problematika nevyžaduje změnu právních předpisů. Zadavateli neplyne ze ZZVZ (ani ze zadávacích směrnic) povinnost kvalifikaci aktivně zjišťovat, či ověřovat, to platí i ve vztahu ke skutečnosti, zda je dodavatel členem skupiny registrované k DPH. Při posuzování splnění podmínek účasti zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení (viz § 39 odst. 5 ZZVZ). Skutečnost, že dodavatel, který je členem skupiny registrované k DPH, nepředloží potvrzení finančního úřadu o neexistenci splatného daňového nedoplatku ve vztahu k DPH, je tak nedostatek v jednání dodavatele, a nelze jej přičítat zadavateli. Pokud tedy zadavatel na základě předložených dokladů považuje dodavatele za kvalifikovaného, nedopouští se porušení ZZVZ, i kdyby se po podepsání smlouvy ukázalo, že dodavatel kvalifikován nebyl.

  Závěrem shrnujeme, že je povinností dodavatele předložit k prokázání základní způsobilosti týkající se DPH potvrzení finančního úřadu, které tyto skutečnosti osvědčuje, přičemž se může jednat i o potvrzení vydané pro skupinu registrovanou k DPH.

  Vyhrazená změna závazku § 100 ZZVZ

  25.01.2021 Dobrý den, pro zakázku na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení máme zpracován projekt a další náležitosti dle vyhlášky 169/2016. Víme však o 4 případech, které mohou s určitou pravděpodobností průběh stavebních prací ovlivnit, ale do projektu nebylo účelné tato "rizika" zahrnout. Jde například o možný výskyt azbestu při bouracích pracích a jeho následnou likvidaci. Domníváme se, že bychom mohli využít ustanovení § 100 ZZVZ, přestože se týká především nadlimitních zakázek. A do zadávací dokumentace tuto skutečnost uvést, odhadnout hodnotu souvisejících nových prací a lhůtu na jejich splnění. Nenašel jsem však v dostupných zdrojích příklad, jak důkladně má být popis v zadávací dokumentaci proveden, aby bylo znění § 100 ZZVZ naplněno. Dovoluji si požádat o doporučení - vzorový příklad, jak má znění vyhrazené změny závazku dle § 100 ZZVZ vypadat. Nebo jinou metodickou radu, jak postupovat.

  Zadavatel si dle § 100 odst. 1 ZZVZ může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Předně je třeba uvést, že možnost vyhradit si změnu veřejné zakázky podle § 100 ZZVZ není omezen pouze na nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatel si výhradu změny může stanovit i v podlimitní veřejné zakázce, ale i ve veřejné zakázce malého rozsahu. Ovšem je třeba doplnit, že z důvodu povinnosti zahrnout předpokládanou hodnotu výhrady podle § 100 ZZVZ do předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky, může mít v řadě případů za následek, že se zadávaná veřejná zakázka přesune do přísnějšího režimu.

  Podle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být podmínky pro změnu veřejné zakázky:

  • jednoznačně vymezeny a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. K podmínce jednoznačnosti. Z rozhodovací praxe dozorových orgánů vyplývá, že požadavek jednoznačnosti plyne z obecné zásady transparentnosti (ÚOHS-S0463/2018), jejímž úkolem je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (KS – 62Af50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012), přičemž změnit závazek ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku lze v souladu s tímto ustanovením v zásadě pouze za situace, kdy je výhrada změny popsána v zadávací dokumentaci, resp. ve smlouvě tak určitě, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat (ÚOHS – S0485/2017 ze dne 16. 1. 2020).

  Co se týče zákazu změny povahy veřejné zakázky, tak celková povaha veřejné zakázky reflektuje potřebu zadavatele, kterou se snaží uspokojit zadáním veřejné zakázky, a jakékoliv plnění, které ke splnění dané potřeby nevede, by při implementaci do původního závazku (tedy při změně takového závazku) změnilo celkovou povahu konkrétní veřejné zakázky, neboť by šlo nad rámec původní potřeby zadavatele (ÚOHS – R0061/2019 ze dne 27. 5. 2019). Změna povahy veřejné zakázky nastává „například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, jiným plněním, nebo kvůli zásadní změně typu veřejné zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledek zadávacího řízení. Při posuzování toho, zda v daném případě došlo ke změně povahy veřejné zakázky, je třeba přihlédnout též k možnému uplatnění zásad dle § 6 ZZVZ, zejména zásady zákazu diskriminace, a možnému vlivu provedené změny na výsledek zadávacího řízení a výběr dodavatele (ÚOHS – R0035/2018 ze dne 22. 5. 2018).

  Z výše uvedeného lze dovodit, že vyhrazená změna závazku ze smlouvy dle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být uvedena v zadávací dokumentaci (stačí tedy ve smlouvě na veřejnou zakázku), natolik přesně a podrobně, aby k její aplikaci nebylo potřeba dalšího jednání mezi zadavatelem a dodavatelem, aby stačila pouhá výzva ze strany zadavatele k plnění. Jakékoliv další věcné zpřesňování by mohlo býti dozorovými orgány vykládáno jako postup v rozporu s § 100 odst. 1 ZZVZ.

  Kontrola nabídek při otevírání v elektronické podobě (§ 109)

  10.12.2020 Dobrý den. Mám dotaz k § 109 Otevírání nabídek v elektronické podobě, odst. (2) Zadavatel kontroluje při otevírání nabídek v elektronické podobě, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Pokud jsou nabídky podány certifikovaným elektronickým nástrojem, konkrétně NEN, jakým způsobem má zadavatel kontrolovat, zda je nabídka autentická a zda nebylo s nabídkou manipulováno. Dle mého názoru je toto zabezpečeno elektronickým nástrojem. Pokud ano, není uvedený odstavec zbytečný.

  Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, které při zadávání veřejných zakázek používá, splňovaly požadavky právní regulace stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), vč. jeho prováděcích právních předpisů. Zadavatel nemusí vždy využívat nástroj jen s platným certifikátem shody, certifikace však znamená, že lze snadno doložit soulad jeho funkcionalit, jakož i úkonů v něm prováděných v souladu se zákonem. Úprava dle § 109 ZZVZ tak odpovídá zákonným požadavkům na rovné a spravedlivé podmínky mezi soutěžiteli, např. nelze připustit možnost zpřístupnit obsah konkurenčních nabídek před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Jakýkoliv takový pokus o přístup k nabídce před termínem otevírání nabídek musí být zaznamenán, přičemž funkčnost prokazující splnění takového zákonného požadavku je oprávněn zadavatel doložit vydaným certifikátem shody. Základní pravidlo pro příjem a uložení nabídky v elektronickém nástroji v praxi znamená, že datová zpráva nabídky nesmí být před termínem otevírání nabídek odšifrována. Osoby odpovědné za odšifrování nabídky by měly mít možnost si ověřit shora uvedené skutečnosti, alespoň v té míře, že datová zpráva s obsahem nabídky je v nástroji uložena s časově neporušeným šifrovacím certifikátem, a tedy že nebylo s jejím obsahem před termínem otevírání nabídek manipulováno.

  Nabídka uchazeče s nulovou hodnotou u jednoho ze hodnotících kritérií

  10.11.2020 Dobrý den, je možné v zadávací dokumentaci stanovit, aby uchazeč nemohl u jednoho z kritérií zadat do nabídkové ceny 0 Kč. Např. v případě, že bude jedno z hodnotících kritérií nabídková cena za pravidelné roční kontroly (např. revize zařízení) a druhé hodnotící kritérium bude hodinová sazba za mimořádný servisní úkon. Lze předejít tomu, aby uchazeč dal větší cenu u prvního kritéria (navýšil ji o případné neplánované servisní úkony) a druhé druhé hodnotící kritérium dal 0 Kč. Předem děkuji za odpověď.

  Podle § 115 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Pro zamezení spekulací při naceňování položek v nabídce dodavatele je vhodné v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanovit, jak mají dodavatelé postupovat při sestavení ceny, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k jednotlivým položkám a tuto otázku popsat v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny. Lze tedy jednak omezit maximální cenu za jednotlivou položku stanovením její maximální výše s tím, že její překročení bude mít za následek vyloučení ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tak i dle § 113 odst. 2 ZZVZ stanovit minimální cenu, jejíž nedosažení bude zadavatel považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel ovšem nemůže dodavatelům zakázat nacenit položky nulovou hodnotou (ale i jakoukoliv jinou hodnotou), může však stanovit, že takto naceněnou nabídku bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V takovém případě zadavatel dle § 113 odst. 4 ZZVZ dodavatele požádá o její písemné zdůvodnění. Posoudí-li, že je jeho zdůvodnění nedostatečné, nebo neobsahuje údaje uvedené v § 113 odst. 6 ZZVZ, pak ho podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 113 odst. 6 ZZVZ ze zadávacího řízené vyloučí. Stejně tak zadavatel postupuje i v případě, že si v zadávací dokumentaci žádnou hranici minimální nabídkové ceny nestanoví a obdrží nabídku, jejíž cenu vyhodnotí jako mimořádně nízkou.

  K uvedené problematice se již vyjádřil Krajského soudu v rozsudku č.j. 29 Af 132/2016-95 ze dne 28. 2. 2019, který se sice vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale který lze aplikovat i na posuzovaný případ. Krajský soud souhlasí s rozkladovým rozhodnutím předsedy ÚOHS, který požadavek zadavatele stanovit limit v podobě minimální ceny ve výši 1 Kč za vyprání 1 kg suchého prádla z důvodu negativních zkušeností s předchozím dodavatelem, ochranou zdraví pacientů a posouzením celkových nákladů na praní, vyhodnotil jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace, neboť ve svém důsledku byla omezena autonomní vůle dodavatelů předložit adekvátní nabídkovou cenu. A doplnil, že zadavatel pro eliminaci nekvalitních levných nabídek nebyl oprávněn postupovat nastavením limitu v podobě minimální jednotkové ceny, ale měl využít jiných zákonných institutů, např. institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Pro úplnost dodáváme, že dle § 113 odst. 5 ZZVZ může dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

  Dotaz k ZZVZ - pojem "jiná osoba"

  30.10.2020 Přeji hezký den, obracím se na Vás s prosbou o vyjádření k níže uvedeným dotazům, které se týkají pojmu „jiná osoba“, tak jak je uváděna např. v § 83 ZZVZ. Obec zadala v podlimitním režimu veřejnou zakázku na stavební úpravu objektu s výstavbou nových bytů – viz zadávací podmínky uvedeny na profilu zadavatele, kde byly zpřístupněny veškeré povinně zveřejněné dokumenty k zakázce. Podání nabídek bylo umožněno prostřednictvím elektronického nástroje. Elektronickou nabídku podal do konce lhůty pro podání nabídek jediný účastník, který byl vybrán bez provedení hodnocení (§ 122, odst. 2). Vybraný dodavatel prokázal část technické kvalifikace dle § 79, odst. 2, písmena d) prostřednictvím spolupracující osoby – jednalo se o doložení autorizace ČKAIT, životopisu a praxe. Forma spolupráce byla doložena smlouvou o spolupráci. DOTAZY: 1) V ZZVZ není nikde pojem jiné osoby definován. Jaké osoby se dle ZZVZ považují za „jinou osobu“? 2) Jaké formy vztahu (jaké smlouvy, dohody, apod.) mezi zadavatelem a dodavatelem určují, že se již jedná o „jinou osobu“?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje prokazování prostřednictvím jiných osob v ustanovení § 83, podle kterého může dodavatel prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

  • K dotazu č. 1: Pojem „jiná osoba“ není v ZZVZ blíže specifikován, v ustanovení § 83 ZZVZ se „jinou osobou“ myslí jakákoliv osoba odlišná od dodavatele. To znamená, že jinou osobou může jak fyzická, tak i právnická osoba, která není dodavatelem. Není-li dodavatel schopen prokázat určitou část kvalifikace sám, prostřednictvím svých kapacit, má možnost prokázat tuto chybějící část prostřednictvím jiné osoby, která disponuje chybějící částí požadované kvalifikace. Pokud tedy například dodavatel nebude disponovat ve své struktuře osobou splňující kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ, má možnost zajistit tento požadavek prostřednictvím externí fyzické osoby, to jakým způsobem a jakou formou se tato osoba zaváže dodavateli poskytnout kvalifikaci je na jejich uvážení, nezbytné však bude, aby bylo z tohoto vztahu jednoznačné, v jakém rozsahu tato osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.
  • K dotazu č. 2: Aby mohl dodavatel využít možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, je nezbytné, aby prokázání chybějící části kvalifikace bylo podloženo reálným závazkem této jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění dodavatelem, nebo k poskytnutí věcí či práv, se kterými bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci veřejné zakázky. Není zapotřebí, aby tento závazek byl přímo smlouvou mezi dodavatelem a jinou osobou, ale postačí i jednostranné vyjádření závazku ze strany této osoby. Není tedy důležitá forma závazku, ale jeho obsah.
  • K dotazu č. 3: Jak uvádíte, zaměstnanec v pracovním poměru k zaměstnavateli (=dodavateli) zcela určitě není „jinou osobou“. V případě jiných pracovně-právních vztahů – dohod o provedení práce, dohod o provedení pracovní činnosti, se také nebude jednat o „jiné osoby“, a to z toho důvodu, že jsou vázáni k osobě dodavatele právě pracovně-právním vztahem.
  • K dotazu č. 4: Spolupracující osoba je institut upravený v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jelikož není institut spolupracující osoby považován za pracovně-právní vztah podle zákona č. 262/2006 Sb., o zákoníku práce, doporučujeme v intencích § 83 ZZVZ nahlížet na spolupracující osobu jako na „jinou osobu“, která je tedy povinna prokázat základní a profesní způsobilost.

  Oznámení o zrušení zadávacího řízení

  13.10.2020 Dobrý den, dle § 128 odst. 2 ZZVZ zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení. Zrušením zadávacího řízení se v uvedeném ustanovení § 128 rozumí okamžik ukončení zadávacího řízení ve smyslu § 51 odst. 2 ZZVZ nebo okamžik rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení? Děkuji

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení v ustanovení § 128. Zadavatel má povinnost písemně sdělit všem účastníkům zrušení zadávacího řízení, a to do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení daného zadávacího řízení. Poté mají účastníci ponechanou lhůtu pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení.

  Za okamžik zrušení zadávacího řízení dle § 128 odst. 2 ZZVZ se považuje v souladu s § 51 odst. 2 ZZVZ okamžik, kdy všem účastníkům uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Uvedené platí v případě, že žádný z účastníků nepodá námitky proti zrušení zadávacího řízení. Pokud jsou podány námitky a zadavatel je odmítne, pak je zadávací řízení ukončeno marným uplynutím lhůty pro podání návrhu a pokud je podán návrh proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončené až nabytím právní moci rozhodnutí ÚOHS o zastavení správního řízení nebo o zamítnutí návrhu.

  Ve vztahu k povinnosti uveřejnit oznámení o zrušení zadávacího řízení způsobem podle § 212 ZZVZ, tj. do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek případně také v Ústředním věstníku Evropské unie, se považuje zadávací řízení za zrušené v momentě, kdy je ukončené podle některého z uvedených případů dle § 51 odst. 2 ZZVZ.

  Vyhrazená změna závazků na úměrné prodloužení termínu realizace (§ 100, § 222)

  04.08.2020 Dobrý den, je možné, aby si zadavatel vyhradil změnu závazků na úměrné prodloužení termínu plnění v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla - stavebních prací (vícepráce)?

  Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

  Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

  Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

  Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

  Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

  K dotazu sdělujeme následující:

  Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

  Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

  Dva dodavatelé se stejným majitelem

  16.07.2020 Dobrý den, ráda bych se zeptala na problematiku podání pouze jedné nabídky (§ 107 odst.3 ZZVZ). V případě, že jedna osoba je vlastníkem dvou společností, mohou tyto společnosti obě podat nabídku do jednoho zadávacího řízení? Nejedná se o dvě dceřiné společnosti, ani o dceru a matku, ani o pobočky. Jde o dvě samostatné společnosti, kde v jedné je osoba 100% vlastníkem a ve druhé společnosti 50% vlastníkem. Považují se tito dodavatelé se stejným vlastníkem za jednoho? Uplatní se zde zákaz podání dvou nabídek jedním dodavatelem dle § 107/3 ZZVZ? Popřípadě, kde jinde bychom našli ustanovení zakazující takovou účast v zadávacím řízení. Velmi děkuji za odpověď.

  K dotazu, který se týká § 107 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), sdělujeme následující:

  ZZVZ povoluje dodavateli, aby podal v jednom zadávacím řízení pouze jednu nabídku. Tato nabídka může být buď standardní, nebo variantní ve smyslu § 102, pokud varianty nabídek zadavatel připustil nebo je přímo požaduje. V případě podání variantní nabídky se taková nabídka pro účely zadávacího řízení považuje pouze za jednu nabídku, a je tedy v souladu se zákonem.

  Poruší-li dodavatel (účastník zadávacího řízení) zákaz uvedený v § 107 odst. 3 ZZVZ a podá tak více nabídek v tomtéž zadávacím řízení (ať již jde o případ, že podá v jednom zadávacím řízení více nabídek “sám za sebe”, nebo o případ, že podá více společných nabídek nebo podá nabídku sám za sebe a vedle toho ještě společnou nabídku), případně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci (v tomtéž zadávacím řízení, v němž podal nabídku samostatně či společně s jiným dodavatelem), musí zadavatel rozhodnout o tom, že takového účastníka vyloučí ze zadávacího řízení.

  Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který podal nabídku, kde v jedné společnosti je 100 % vlastníkem a v druhé 50% vlastníkem, můžeme brát za podání více nabídek jedním dodavatelem a měl by být ze zadávacího řízení vyloučen.

  Hodnota dodávky / služby

  14.07.2020 Dobrý den, v ZD je formulace "Dodavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud v seznamu významných dodávek poskytovaných v posledních 3 letech prokáže, že realizoval min....". Musí zadavatel explicitně uvést, že v případě, že zakázka není ukončena, tak uzná pouze dodávku/službu, jejíž realizované plnění ke dni podání nabídky dosahuje hodnoty požadované zadavatelem? Pokud toto neuvede, je možné doložit dodávky/služby, které požadavek na jejich hodnotu splní až "v budoucnu"? Nebo použití minulého času v požadavku již znamená, že musí být splněna požadovaná hodnota dodávky/služby v době podání nabídky? Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), stanoví v § 79 odst. 3 ZZVZ pravidlo pro prokazování splnění referenčních zakázek, které uvádí: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle odstavce 2 písm. a) a b) za splněné (3 roky resp. 5 let před zahájením zadávacího řízení), pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle odstavce 2 písm. a) a b).“

  Zadavatel je tedy oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit vlastní dobu rozhodnou pro splnění referenčních zakázek, neučiní-li tak, musí při posuzování splnění této technické kvalifikace striktně postupovat dle § 79 odst. 3 ZZVZ, kdy za rozhodné období se považuje doba 3 (5) roky ode dne zahájení zadávacího řízení po den zahájení zadávacího řízení.

  Hodláte-li tedy v rámci technické kvalifikace uznat i referenční zakázky zcela neukončené, a nejedná se zakázky pravidelné povahy, s tím, že postačí dosažení hodnoty uvedené v zadávací dokumentaci, je toto nutné uvést již v zadávací dokumentaci dle § 79 odst. 3 ZZVZ.

  Obdobně se k uvedené problematice vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který v rozhodnutí ÚOHS-S0275/2019/VZ-26833/2019/511/ŠNo uvedl: „K tomu Úřad uvádí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že referenční zakázky mají být poskytnuty v době za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, a současně v zadávací dokumentaci neuvedl jiné pravidlo pro dobu, během níž musí dojít k poskytnutí referenčních zakázek, pak s ohledem na ust. § 79 odst. 2 a odst. 3 zákona platí, že referenční zakázky musejí být za poslední 3 roky od zahájení zadávacího řízení dokončeny, tj. že musejí být dokončeny v období počínajícím datem, které se určí tak, že od data zahájení zadávacího řízení se odečtou 3 roky, a končícím okamžikem zahájení zadávacího řízení…“

  Nositel reference "zkušenosti"

  11.05.2020 Dobrý den, máme dotaz, který nám vyplynul v jednom zadávacím řízení, ale odpověď by nás zajímala i v obecné rovině, protože k této problematice je doposud málo rozhodnutí a metodických pokynů. Jde o využitelnost konkrétní reference (významné služby) v souladu s požadavky na prokazování technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ. Pokud nějaký dodavatel / společnost (konkrétně s.r.o., to je asi důležité) poskytoval služby a je nositelem reference: a) může touto referencí disponovat (jako dodavatel či poddodavatel v jiném řízení) i jednatel (uvedený v OR), který vedl tým a zakázku fakticky ve společnosti realizoval v době poskytováních příslušných služeb? Nebo tato reference nejde přenést na fyzickou osobu-jednatele (ve smyslu prokazování technické kvalifikace dodavatele § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, nikoliv jako zkušenost osoby v realizačním týmu dle § 79 odst. 2 písm. c) a d))? b) Může referencí disponovat dle podmínek předešlého dotazu advokát, který vedl tým v této zakázce a který je zároveň jednatelem ve společnosti s.r.o., která je nositelem reference? c) Může částečně referenci využít advokát-jednatel, pokud část plnění poskytoval pro společnost jako spolupracující advokát a na poskytování služeb se skutečně podílel? d) Dle judikatury NSS je reference nepřenosná na advokátního koncipienta či obecně zaměstnance společnosti. Je možné, aby celým rozsahem a předmětem reference „disponovala“ nějaká fyzická osoba, která pro společnost plnění poskytovala? Pokud tedy společnost byla „generálním dodavatelem“ a měla na poskytování služeb s objednatelem uzavřenou smlouvu, avšak plnění pro ni (zřejmě poddodavatelsky) zajišťoval její trvale spolupracující advokát, je možné, aby tento advokát disponoval referencí v celém rozsahu, jelikož on byl ten, kdo fakticky plnění poskytoval? (obecně se hovoří o tom, že kromě generálního dodavatele nikdo nemůže být nositelem celé reference). Děkujeme

  Zadavatel je oprávněn na základě § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), požadovat po dodavateli k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Kritéria technické kvalifikace slouží především k tomu, aby zadavatel zjistil technickou způsobilost dodavatele k plnění veřejné zakázky.

  Použití referenčních zakázek, které dodavatel v minulosti realizoval společně s jinými dodavateli nebo jako poddodavatel, je upraveno v § 79 odst. 4 ZZVZ. Nestanoví-li v zadávací dokumentaci zadavatel jinak, pro účely prokázání reference dle tohoto ustanovení se zohledňuje reference pouze v rozsahu, ve kterém se dodavatel či poddodavatel skutečně a fakticky podílel na plnění zakázky.

  Ve Vašem dotazu zmiňujete, že dodavatelem a nositelem reference z poskytnutého plnění je s. r. o., tedy právnická osoba. Dotazujete se na situaci, zda je možné, aby tuto referenci využila i konkrétní fyzická osoba, která se podílela na dodavatelově plnění. Tímto problémem se zabýval i NSS ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 213/2015, který se vztahuje k dřívějšímu zákonu č. 137/2006 Sb., ale obsahově se týká obdobné problematiky referenčních zakázek, NSS uvádí ve svém rozsudku následující: „Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem konstatuje, že reference podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona o veřejných zakázkách se váže vždy k dodavateli, který dodávkami, službami či stavebními pracemi v minulosti uskutečňoval plnění na trhu, nikoli k jeho zaměstnancům; zaměstnanci dodavatele si odchodem od něj dodavatelovy reference s sebou „neodnášejí“, byť by se na plnění, které odpovídá příslušné referenci, podíleli. Aby mohl konkrétní subjekt (konkrétní fyzická nebo právnická osoba) disponovat referencí coby „dodavatel“ (a tu pak předkládat v budoucích zadávacích řízeních pro prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů), musel by plnění, k němuž se reference váže, poskytovat jako smluvní strana kontraktu, jehož uskutečnění je referencí prokazováno, tedy svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost.“ Dále pak NSS uvádí ještě, že „je logické, že pokud subjekt prokazuje referenci ve smyslu zmíněného ustanovení, musel službu dokládanou osvědčením poskytovat jako smluvní strana kontraktu, svým jménem, na svůj účet a vlastní odpovědnost. Právě ten subjekt, který je dodavatelem služeb, totiž zajišťoval referovanou zakázku jako celek, tj. nejen odborně, ale též „technicky“ [což s sebou mimo jiné (avšak nikoliv výhradně) nese schopnost zajistit kompetentní zaměstnance]“.

  Z výše uvedeného vyplývá, že danou referenci může používat ten, kdo při plnění jednal svým jménem, na svůj účet a na vlastní zodpovědnost. Pokud tedy referenční zakázku poskytovala právnická osoba (s. r. o.) a interně se na ní podílely různé fyzické osoby, byť i samotní jednatelé, podle našeho názoru není možné, aby touto referencí disponovaly jednotlivé fyzické osoby, neboť všichni co se podíleli na plnění zakázky tak činili jménem právnické osoby (s. r. o.), která jediná bude disponovat referencí.

  K Vaší poslední části dotazu uvádíme, že poddodavatelem je subjekt, prostřednictvím kterého bude dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo který má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určitá práva či věci. Jak již bylo zmíněno, dodavatel může dle § 79 odst. 4 písm. b) ZZVZ k prokázání splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ použít služby, které poskytl jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění služby v rámci dané veřejné zakázky podílel. Poddodavatel tak nedisponuje celou referencí, ale pouze částí reference, na které se ve skutečnosti podílel.

  Doložení osvědčení o poskytnutí služeb objednateli

  05.05.2020 Oprávněnost požadavku zadavatele – dokládat reference v rámci prokazování technické kvalifikace dle ust. § 79 písm. b) ZZVZ pouze zakázkami poskytnutými 3.osobám, resp. objednatelům, nikoli referencemi na vlastním majetku. V oblasti provozování vodovodů a kanalizací dochází k případům, že společnost poskytuje službu provozování vodovodů a kanalizací na sítích, které jsou v majetku 3.osob, ale rovněž sama vlastní většinu inženýrských sítí, které i provozuje.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), obsahuje v § 79 taxativní výčet kritérií, které může zadavatel požadovat k prokázání technické kvalifikace. V § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je upravena možnost zadavatele požadovat po dodavateli seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Jak uvádíte, smyslem technické kvalifikace je prokázat schopnost dodavatele plnit předmět dané veřejné zakázky. Aby se dostálo smyslu technické kvalifikace, a byla zajištěna pravdivost a objektivnost uvedených referenčních zakázek, je zapotřebí, aby byla referenční zakázka plněna odlišnému subjektu od dodavatele/uchazeče. Jinak by bylo pouze subjektivní domněnkou uchazeče, že je schopen plnit předmět veřejné zakázky. Proto je zde důležitý prvek subjektu odlišného od uchazeče, který pro zadavatele zaručuje objektivnost tvrzených referencí.

  Není tedy možné, aby uchazeč uváděl v rámci prokazování naplnění technických kvalifikačních předpokladů referenci, kterou plnil „sám sobě“. Lze tak usuzovat i ze znění ZZVZ, kde se mluví ve spojitosti s referenční zakázkou o identifikaci objednatele. Seznam významných dodávek nebo služeb je považován za doklad a podle § 79 odst. 5 ZZVZ je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Z toho plyne, že dodavatel a objednatel referenční zakázky musejí být odlišnými subjekty. Jedná-li se o zadávací řízení v nadlimitním režimu, dle části IV. ZZVZ, pak zadavatel nemůže po dodavateli vyžadovat osvědčení objednatele referenční zakázky o realizované dodávce či službě. V případě, že se však jedná o koncesní řízení, jsou připuštěna i jiná kritéria kvalifikace na základě § 180 odst. 6 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení je zadavatel povinen vždy požadovat prokázání základní kvalifikace dle § 74 ZZVZ, ale ostatní kritéria kvalifikace může zadavatel stanovit jinak, než jak jsou uvedena v § 79 ZZVZ. Vždy však musí zadavatel při stanovování jiných či modifikovaných kritérií technické kvalifikace dodržet základní zásady uvedené v § 6 ZZVZ.

  Prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (§ 83; § 105)

  13.01.2020 Dobrý den, měl bych dotaz ohledně míry zapojení jiné osoby, kterou dodavatel prokazoval část kvalifikace (konkrétně seznam stavebních prací – reference), na samotných stavebních pracích. V § 83 ZZVZ je mj. uvedeno, že v případě, že dodavatel bude určitou část kvalifikace prokazovat prostřednictvím jiné osoby, musí zadavateli předložit "písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele." Jedná-li se zároveň o prokázání seznamu stavebních prací (referenční stavby) musí tento závazek zároveň "obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje." Pokud zadavatel zároveň požaduje dle § 105 ZZVZ předložení seznamu poddodavatelů, měly by se předpokládám tyto stavební práce poskytované jinou osobou zrcadlit v tomto seznamu poddodavatelů. Může účastník zadávacího řízení postupovat následovně? Zadavatel v rámci technické kvalifikace požadoval, aby účastníci předložili seznam stavebních prací, přičemž součástí seznamu musí být alespoň 3 referenční stavby obdobného charakteru. Účastník v rámci předloženého seznamu jednu z těchto tří referenčních staveb prokazoval prostřednictvím jiné osoby (další 2 referenční stavby byly samotného účastníka). Podíl této osoby na plnění veřejné zakázky definovat pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby. Jinak řečeno, tato jiná osoba poskytne pouze jakýsi odborný dohled na samotnou realizaci příp. zapůjčí blíže nespecifikovanou mechanizaci. Může zadavatel akceptovat takovéto prokázání referenční stavby od jiné osoby, když její podíl nespočívá ve stavebních pracích, ale pouze v blíže nespecifikovaném odborném dohledu? A ještě podotázka: v jak velký rozsah stavebních prací musí vykonávat jiná osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ? Lze to pojmout tak, že např. v případě, že takto prokazuje jednu referenční stavbu ze tří, musí tato jiná osoba zároveň realizovat min. třetinu stavebních prací? Děkuji moc a přeji pěkný den.

  V případě poddodavatelů nebo jiných osob má pro účely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) dojít k odlišení způsobu, jakým se podílejí na plnění předmětu.

  1) Prostřednictvím jiných osob je dodavatel oprávněn prokázat určitou část kvalifikace, k dosažení zadavatelem stanovené úrovně kvalifikačních předpokladů, pro účely zajištění plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

  V takovém případě musí účastník zadávacího řízení spolu s doklady o kvalifikaci předložit v nabídce také písemný závazek jiné osoby v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Z důvodu zajištění obecné právní jistoty o způsobilosti obou subjektů pro plnění veřejné zakázky (VZ) se náležitosti písemného závazku v souladu s § 83 odst. 2 ZZVZ považují za splněné, pokud je obsahem písemného závazku jiné osoby stanovena společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění společně s vybraným dodavatelem.

  Věta 2. dotčeného ustanovení však dále toto obecné pravidlo „zpřísňuje“.

  Za předpokladu, že jiná osoba za dodavatele předkládá konkrétní doklady o kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ; seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) obsahovat závazek takové jiné osoby ve vztahu k dodavateli, že bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

  Prokazuje-li tedy dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci tak, že předkládá doklady shora uvedeným způsobem (§ 79 odst. 2 ZZVZ), musí dokument podle odstavce 1 písm. d) popisovat písemný závazek jiné osoby k poskytnutí věcí nebo práv v souvislosti s plněním předmětu VZ, jakož i odrážet faktickou míru zapojení této třetí osoby při společně zajišťované realizaci.

  Uvedené pravidlo je platné také v situaci, pokud zadavatel požaduje předložení konkrétního seznamu stavebních prací, jehož součástí mají být 3 osvědčení objednatele o jejich řádném poskytnutí a dokončení, přičemž samotný účastník zadávacího řízení je kvalifikovaný pouze pro 2 z nich. Jedná se tak o způsob sčítání či skládání referenčních VZ postupem dle § 83 odst. 1 ZZVZ, v případě osob, z nichž ani jedna sama o sobě nesplňuje předpoklady pro plnění předmětu VZ, k poskytnutí plnění v souvislosti s prokázáním stanovených kritérií kvalifikace. Výše uvedené platí v případě, že zadavatel nestanovil jiná, bližší pravidla pro prokazování technické kvalifikace podle § 84.

  Z uvedeného lze stanovit najisto, že jiná osoba musí být oprávněna k výkonu právě těch činností, k nimž se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

  Situaci popsanou ve Vašem dotazu, kdy podíl této jiné osoby na plnění VZ účastník zadávacího řízení definoval pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby, lze s odkazem na shora dotčená ustanovení ZZVZ považovat za nedostatečně prokázanou kvalifikaci při prokazování kvalifikace jinou osobou (požadována byla reference na realizované stavební práce – stavební práce však realizovat nebude).

  Jiné osoby, jejichž prostřednictvím dodavatel prokazoval část kvalifikaci v zadávacím řízení na uzavření smlouvy na plnění VZ, musí zadavatel při plnění VZ také využívat v rozsahu prokazované kvalifikace.

  K seznamu poddodavatelů na základě § 105 odst. 1 ZZVZ, jejichž prostřednictvím poskytovatel zajistí plnění smlouvy uzavřené na VZ, sdělujeme následující.

  ZZVZ nestanoví povinnost identifikovat na základě Seznamu poddodavatelů i jiné osoby, za tím účelem lze vytvořit např. Seznam jiných osob – postup není zákonem formalizován, ale i jiné osoby jsou poddodavateli (z tohoto pohledu jsou jiné osoby skupinou poddodavatelů).

  Na rozdíl od poddodavatelů, se účast jiných osob na plnění předmětu VZ stanoví v souladu s předloženými doklady; z obsahu písemného závazku jiné osoby tak jednoznačně vyplývá, k výkonu jakých konkrétních činností bude tato jiná osoba v souvislosti s realizací předmětu plnění pověřena, případně jakým technickým vybavením bude dodavatel oprávněn z jejich kapacit disponovat.

  Pokud zadavatel požaduje v nabídce předložení seznamu poddodavatelů, musí dodavatel na základě dotčeného ustanovení ZZVZ v nabídce také tyto poddodavatele identifikovat a požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce uvedl, která část plnění VZ bude prostřednictvím určeného poddodavatele zajišťována.

  Vzhledem k tomu, že smlouvu je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, měl by v takovém případě předložený seznam tvořit i nedílnou součást uzavírané smlouvy na VZ. Pokud z nabídky dodavatele není jasné, které osoby a jakým způsobem se jako poddodavatelé budou účastnit plnění veřejné zakázky, velmi důrazně doporučujeme takového dodavatele vyzvat k doplnění/vysvětlení nabídky a rozhodně ho nevylučovat.

  Zapojení jiných poddodavatelů do realizace VZ, kteří nebyli identifikováni podle předchozího odstavce, lze upravit smluvními podmínkami tím způsobem, tak aby bylo možné provést včasnou identifikaci již před prvním zapojením do plnění VZ, přičemž objednatel se k tomu zaváže dodatečnou žádost o zapojení poddodavatele bezdůvodně neodepřít.

  Předložení dokladů o kvalifikaci v případě změny jednatele před uzavřením smlouvy (§ 86)

  19.11.2019 Dobrý den, situace je následující. Účastnili jsme se jednacího řízení s uveřejněním, kdy v rámci žádosti o účast jsme kvalifikaci prokázali čestným prohlášením. Po této kvalifikační fázi se změnil jednatel, nový jednatel nadále splňuje kvalifikaci, tj. nemusela se nahlásit změna dle § 88 ZZVZ. Jedná se mi o to, jestli v případě povinnosti předložit originály nebo úředně ověřené doklady před podpisem smlouvy dle § 86 odst. 3 ZZVZ (jsme vybraný dodavatel), konkr. výpis z rejstříku trestů za jednatele, je nezbytné doložit výpis z rejstříku trestů i původního jednatele v době podání žádosti o účast, či zda stačí doložit výpis z rejstříku trestů jen toho aktuálního jednatele v době doručení žádosti zadavatele dle § 86 odst. 3 ZZVZ. Předem velmi děkuji za reakci.

  Podle § 88 odst. (1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání.

  Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že:

  a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,
  b) nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a
  c) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

  V případě povinnosti dodavatele oznámit změnu kvalifikace v průběhu zadávacího řízení, tak povinnost nahlásit změnu kvalifikace nevzniká.

  Dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v odst. 1, zadavatel jej bezodkladně vyloučí ze zadávacího řízení podle § 88 odst. (2) ZZVZ.

  Předloží-li tedy dodavatel k prokázání kvalifikace čestné prohlášení, a zadavatel si tuto možnost ve smyslu § 86 odst. 2 ZZVZ v zadávací dokumentaci nevyhradil, doporučujeme takového dodavatele vyzvat na základě § 46 ZZVZ k objasnění nebo doplnění dokladů prokazující splnění kvalifikace.

  V případě, že takto vyzvaný účastník zadávacího řízení nebude nadále splňovat zadávací podmínky, anebo je ve stanovené lhůtě dodatečně nedoloží, je zadavatel oprávněn takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) nebo b) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

  Nutno však upozornit na § 39 odst. 4 ZZVZ dle nějž je zadavatel oprávněn provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provést až po hodnocení nabídek resp. až u vybraného dodavatel.

  Změna zadávací dokumentace (§ 99)

  22.10.2019 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat při uveřejňování informací při změně zadávací dokumentace, kde zadavatel prodlužuje lhůtu pro podání nabídek. Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Pokud zadavatel v důsledku změny nebo doplnění zadávací dokumentace postupem dle § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) mění dříve publikované informace za jiné, např. je-li povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, jedná se o povinný údaj, který byl již na základě předchozího oznámení dříve uveřejněn. Obdobně to platí u jiných, již dostupných informací na profilu zadavatele, které zadavatel spolu s informacemi o zahájení zadávacího řízení odeslal k uveřejnění, tudíž se jedná o údaj dostupný na základě některého z předchozích platných formulářů.

  V takovém případě je zadavatel oprávněn přistoupit ke změně informací na svém profilu zadavatele až od chvíle, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) uveřejní Věstník veřejných zakázek (VVZ). Postup uveřejňování tak odpovídá ust. § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ, že ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které uvádí informace odeslané k uveřejnění do Úředního věstníku EU (TED), nebo které byly uveřejněny prostřednictvím profilu zadavatele.

  Jediný správný, jakož i souladný postup se ZZVZ proto vyžaduje vyčkat s provedením změny již dříve uveřejněných informací na profilu zadavatele do chvíle, než je uveřejněna předmětná informace na národní úrovni, ve VVZ.

  Do doby uveřejnění opravného formuláře F14 je možné upravit informace dostupné k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele v případě, že nebyly zahrnuty v předchozím řádném nebo opravném formuláři, na který ten poslední odeslaný spolu se změnou odkazuje.

  Nelze se v souladu s platnou právní úpravou ztotožnit s postupem uvedeným ve Vašem dotazu: „Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele.“, neboť do ZZVZ byla vtělena na národní úrovni tzv. „fikce uveřejnění“.

  Uplynutím 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v TED může být následně formulář uveřejněn ve VVZ, a to i přesto, že nebylo zadavateli či provozovateli VVZ během stanoveného intervalu doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v TED.

  K dotazu uvádíme, že potvrzení o uveřejnění vyhlášení může dojít od provozovatele VVZ technicky vzato dříve, a tudíž i změnu údajů a prodloužení lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele bude možno provést dříve, než jen a pouze na základě faktické publikace informací o veřejných zakázkách v TED.

  K odpovědi na postup uveřejňování formuláře F14 – Oprava připojujeme odkaz na Portál VZ, k metodice o uveřejňování, spolu s odkazem k metodickým pokynům pro jednotlivé druhy formulářů.

  Vzorek jako technická kvalifikace

  11.09.2019 Technická kvalifikace může být prokazovaná i předložením vzorku. Musí být vzorek součástí nabídky, nebo může být předložen později, po lhůtě pro podání nabídek (např. v zadavatelem určené lhůtě, případně jen na vyzvání)? Pokud zadavatel získá vzorky, co s nimi může dělat - jak může posoudit technickou způsobilost, resp. na základě čeho může rozhodnout, že vzorek neprokazuje technickou způsobilost uchazeče? Je to o tom, co je definováno jako požadavek na vzorek v zadávací dokumentaci (tzn. pokud určím, že při zakázce na dodávku nábytku chci jako vzorek předložit konkrétní kus nábytku, musí splňovat to, co je požadováno v charakteristice zakázky - materiál, rozměry, nosnost apod.)? Co je přiměřené požadovat jako vzorek - jak velkou část zakázky. Pokud poptávám několik kusů stolů, kontejnerů, skříní, židlí a lavic, mohu požadovat jako vzorek jeden kus od každého druhu? Jaká lhůta pro předložení vzorku je přiměřená? Je to obvyklá dodací lhůta na trhu nebo mohu požadovat předložení vzorku v obvyklé lhůtě pro podání nabídky, která je kratší.

  Zadavatel má podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), možnost požadovat předložení vzorků od dodavatelů za účelem hodnocení nabídek nebo prokázání technické kvalifikace. V zadávací dokumentaci by tak mělo být uvedeno, zda předložení vzorku souvisí s hodnocením nabídek či prokázáním kvalifikace.
  Podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat vzorky výrobků určených k dodání. Zadavatelovou povinností je v zadávacích podmínkách přesně stanovit a vymezit, co má dodavatel zadavateli dodat. To znamená, že pokud zadavatel požaduje předložení vzorku, která má následně být i předmětem plnění veřejné zakázky, musí předložený vzorek splňovat požadavky a parametry vymezené v zadávacích podmínkách a vzorek tak musí splňovat všechny požadavky, jako zboží, které bude dodáno na základě veřejné zakázky.
  Zadavatel může požadovat předložení vzorků po všech dodavatelích podle § 39 odst. 5 ZZVZ, nebo má možnost na základě § 104 písm. a) ZZVZ, pokud si tak vyhradí, požadovat předložení vzorků vztahujících ke kvalifikaci dodavatele pouze po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy. Zadavatel tak může rozhodnout o výběru dodavatele a až poté, před uzavřením smlouvy, si vyžádat a posoudit zda vzorky vybraného dodavatele splňují podmínky.
  Zadavatel je oprávněn předložené vzorky podrobovat zkouškám, posuzovat a ověřovat dle předem stanovených podmínek a kritérií a zjišťovat tak, zda mají jím požadované vlastnosti. Zkoušku může provést zadavatel sám nebo prostřednictvím pověřené osoby. I zde platí zásada přiměřenosti, aby posouzení a případné zkoušky vzorků byly přiměřené a nepřesahovaly smysl, účel a rámec předmětu plnění.
  Lhůta pro předložení vzorků musí být stanovena a přizpůsobena povaze požadovaného vzorku. Pokud zadavatel požaduje předložení vzorků současně s nabídkou, nic mu nebrání v tom, stanovit lhůtu pro podání nabídek v takové délce, aby všichni potencionální dodavatelé stačili předložit své vzorky. Obvyklá dodací lhůta na trhu tak může zadavateli poskytnout lepší představu pro stanovení přiměřené lhůty k předložení vzorků.
  Pokud zadavatel poptává dodání stolů, skříní a židlí ve větším množství, lze považovat za přiměřené požadovat jako vzorek kus od každého druhu nábytku. Naopak v případě, kdy zadavatel poptává dodání stroje, nemusí být přiměřené požadovat jeden stroj jako vzorek, protože dodavateli by se nevyplatilo zahajovat nákladnou výrobu stroje s ohledem na nejistý výsledek v zadávacím řízení.
  Závěrem shrnujeme, že se zadavatel musí řídit konkrétní veřejnou zakázkou a jejím předmětem. Požadavky na vzorky musí zadavatel nastavit přiměřeně s ohledem na případnou nákladnost jejich přípravy ve spojitosti s předmětem a účelem veřejné zakázky a dodavateli tak nevznikaly nepřiměřené náklady.

  Žádost o vysvětlení ZD v užším řízení

  22.08.2019 Dobrý den, vztahuje se v případě užšího řízení možnost podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (pokud se jedná o zadávací podmínky, které se nevztahují ke kvalifikaci) pouze ke lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení nebo i ke lhůtě pro podání nabídek? Jinými slovy je zadavatel v užším řízení povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, tj. ve fázi po podání žádostí o účast v zadávacím řízení, avšak s zákonem požadovaným předstihem před uplynutím lhůty pro podání nabídek? Děkuji

  Užší řízení podle § 58 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je zadávacím řízením, ve kterém jsou dodavatelé nejprve vyzváni k podání žádosti o účast a později zadavatel nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzývá k podání nabídek.Podle § 98 ZZVZ může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to:
  a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo
  b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
  Pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle předchozího odstavce. Tato zákonná úprava je jednotná pro všechny druhy zadávacích řízení.
  Zadavateli je garantováno oprávnění vysvětlovat zadávací dokumentaci jak ve fázi předkládání žádostí o účast, tak i ve fázi podávání nabídek. Pouze posledních pár dní před koncem lhůt pro provedení těchto úkonů dodavatelem je vysvětlování utlumeno, protože již dochází k finalizaci dokumentů jejich podávání zadavateli.
  Závěrem shrnujeme, že v případě užšího řízení je možné podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nejen ve lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení ale i ve lhůtě pro podání nabídek. V užším řízení s nezkracovanými lhůtami je zadavatel povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

  Protokol o elektronickém "otevírání nabídek"

  08.08.2019 Dobrý den, mám za to, že zadavatel není povinen, při elektronickém otevírání obálek, vyhotovit protokol o otevírání obálek. Je tomu skutečně tak? Pokud dodavatel zažádá o poskytnutí protokolu z otevírání nabídek elektronicky, musí, může nebo nesmí jej zadavatel dodavateli poskytnout? Předem děkuji.

  Otevírání nabídek v elektronické podobě je upraveno ustanovením § 109 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Podle § 109 ZZVZ zadavatel otevírá a zpřístupňuje obsah elektronicky podané nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek a má povinnost při jejich otevírání kontrolovat, zda byla nabídka doručena ve stanovené lhůtě, zda je nabídka autentická a zda s nabídkou nebylo před jejím otevření manipulováno. Jiné povinnosti nejsou zadavateli při otevírání nabídek v elektronické podobě stanoveny a není tak povinností zadavatele vyhotovovat písemný protokol o otevírání nabídek.
  Elektronický nástroj, prostřednictvím kterého probíhá proces podávání nabídek, zajišťuje transparentnost při otevírání nabídek v elektronické podobě. Elektronický nástroj musí kvůli tomuto účelu splňovat specifické technické požadavky plynoucí z vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Proto není u elektronického otevírání třeba pořizování protokolu a účastníkům zadávacího řízení není zaručeno právo účastnit se osobně otevírání nabídek, jako je tomu u nabídek v listinné podobě, protože právě toto právo účastníků vnáší do otevírání listinných nabídek vyšší míru transparentnosti.
  Není tedy úplně přesné, aby účastník požadoval poskytnutí protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě, ale vhodnější je požadavek specifikovat jako poskytnutí informací o otevírání nabídek v elektronické podobě. V případě, že bude účastník žádat po zadavateli poskytnutí informací o elektronickém otevírání nabídek, je na zadavateli, zda takové informace poskytne či nikoliv, protože zadavatel nemá podle ZZVZ povinnost takové informace poskytovat. Pokud se zadavatel rozhodne informace poskytnout, měl by zvážit, zda jejich zpřístupnění nebude v rozporu se zásadami § 6 ZZVZ, aby především nedošlo k narušení rovnosti mezi účastníky nebo případně k diskriminaci některého z účastníků.

  Stanovení minimální váhy kritéria nabídkové ceny

  10.07.2019 Dobrý den, pokud je nabídka hodnocena dle ekonomické výhodnosti, tedy nejen dle nabídkové ceny, je stanoveno či doporučeno, jakou má míti cena minimální váhu? Děkuji.

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví minimální váhu pro nabídkovou cenu, určení váhy ceny je zcela na zadavateli dle charakteristik konkrétního plnění. Zákon dokonce umožňuje stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze na kvalitativní kritéria.

  Hodnotící kritérium

  02.07.2019 Dobrý den, je možné použít u výběrového řízení dle ZZVZ na stavební práce hodnotící kritérium kvality dle § 116 odst.2 písm e) "Zkušenosti dodavatele", tj. hodnotil by se počet doložených realizovaných stavebních zakázek nad rámec požadavku technických kvalifikačních předpokladů dle §79 ods. 2, pís. a) ZZVZ? Tj. např. pro účely hodnocení zadavatel „zastropuje“ jako maximální počet referencí na 5 zakázek nad rámec stanovené kvalifikace, tj. v součtu s technickou kvalifikací max. 8 zakázek ? Děkuji za odpověď

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje hodnocení nabídek, konkrétně kritéria kvality v § 116. Ustanovení § 116 odst. 2 ZZVZ demonstrativně vyjmenovává, jaká mohou být kritéria kvality, ale tento výčet není konečný a zadavatel může uplatnit i jiná kritéria kvality, která budou souviset s předmětem veřejné zakázky a zároveň budou vyjadřovat kvalitu.
  Zadavatel má povinnost podle § 115 odst. 1 stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Zadavatel musí při postupu dle ZZVZ dbát na zásadu transparentnosti, proto musí být zadávací podmínky stanoveny a poskytnuty dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stejně tak i přesně popsána metoda, jak budou přidělovány body v rámci hodnocení jednotlivých kritérií kvality.
  Kritéria kvality musí být podle § 116 odst. 3 vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění ověřitelné. Kritériem kvality pak nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinnosti dodavatele, nebo platební podmínky.
  Ve Vašem případě tedy není nutné podřazovat dané hodnotící kritérium pod výčet uvedený v § 116 odst. 2 ZZVZ. Vámi navržený postup je možný, pokud bude v zadávací dokumentaci, ve srozumitelné a dostatečné míře, popsána metoda hodnocení a systém přidělovaní bodů za realizované stavební zakázky, které jsou nad rámec požadavku technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ.

  Podmínění zadání zakázky rozhodnutím přístrojové komise

  13.06.2019 Dobrý den, veřejnému zadavateli byla schválená dotace na pořízení zdravotnického přístroje - s ohledem na jeho předpokládanou hodnotu půjde o veřejnou zakázku v nadlimitním režimu. Pořízení přístroje však ještě podléhá nutnosti schválení přístrojové komise, která bude zasedat v září. Může zadavatel zakázku zahájit s tím, že si v zadávacích podmínkách vyhradí možnost zrušit veřejnou zakázku, pokud bude pořízení přístroje přístrojovou komisí zamítnuto? Pokud by zadavatel zahájil zakázku až po schválení v září, nebylo by reálné do konce roku 2019 CT dodat a vyfakturovat - což je zase podmínka pro udělení dotace. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den

  Jak vyplývá z dotazu, prostřednictvím nadlimitního zadávacího řízení bude nakoupen zdravotnický přístroj s tím, že faktickému nákupu ještě předchází jeho schválení přístrojovou komisí. Dotaz zní, zda lze v zadávacích podmínkách stanovit možnost zadávací řízení zrušit v případě, že přístrojová komise nákup přístroje zamítne.
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 127 taxativně vypočítává důvody možného zrušení zadávacího řízení. Zadavatel tedy může pro zrušení zadávacího řízení použít pouze důvody uvedené § 127 ZZVZ, nikoliv důvody vlastní, byť uvedené v zadávací dokumentaci.
  S ohledem na výše uvedené, se jako nevhodnější důvod zrušení jeví § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ tj., v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
  Alternativou k výše uvedenému by byla v rámci obchodních podmínek výhrada odstoupení od smlouvy z důvodu neschválení nákupu přístrojovou komisí, případně vázat účinnost smlouvy na splnění podmínky schválení nákupu přístrojovou komisí.

  Ověření technické kvalifikace - seznam významných služeb

  06.03.2019 Dobrý den, prosím o jasně definovaný postup při posouzení nabídky na služby TDI, konkrétně technické kvalifikace v případě, že uchazeč v nabídce předložil seznam významných služeb za poslední 3 roky. Při ověřování těchto služeb u konkrétních kontaktních osob, které byly na seznamu významných služeb, bylo zjištěno, že tento uchazeč (firma) nebyl smluvně vázaný se zadavatelem. V další uvedené službě bylo po ověření u kontaktní osoby zjištěno, že svou činnost nevykonával řádně a zadavatel s ním byl nespokojen. Je možné z těchto důvodů uchazeče vyloučit? Postačí jen telefonické ověření významných služeb a jejich řádného plnění?Proč není možné vyžádat si potvrzené objednatelem osvědčení (Referenční list) o řádném plnění zakázky? Nejlepší by ovšem bylo vrátit zpět možnost u dodávek a služeb doložením potvrzených referenčních listů v nabídce, pak by bylo vše jasné!!! Prosím o rychlou odpověď vzhledem k časové tísni ve vztahu k dokončení zakázky. Děkuji

  Pokud reference dodavatele neodpovídají skutečnosti, nemusíte je uznat – doložíte např. korespondencí se zadavateli. V prvém případě je nutné ověřit, zda skutečně k plnění došlo, či nikoliv. V druhém případě je nutné si s jiným zadavatelem vyjasnit, zda skutečně dodavatel nevykonával plnění řádně, nestačí jen ústní výrok, že zadavatel nebyl spokojen, pokud mu vše bez problémů akceptovat a zaplatil.
  Vy si jako zadavatel samozřejmě můžete vyžádat od jiného zadavatele jakékoliv dokumenty a informace, které prokáží skutečný stav uskutečnění referenční zakázky, ale není to možné vynucovat na jiném zadavateli a ani to není možné vyžadovat od dodavatele, protože bylo běžnou praxí, že zadavatelé nechtěli reference vydávat, i ze zlých důvodů v případech, kdy bylo plněno řádně. Dodavatel však může, pokud chce, doložit řádné splnění referenčních zakázek podle §79 odst. 5 i např. smlouvou nebo dokladem o uskutečnění plnění dodavatele.

  Počítání lhůty pro podání nabídek

  12.02.2019 Dobrý den, měla bych dotaz na počítání lhůty pro podání nabídek. Modelový příklad: otevřené řízení, které je zadáváno v nadlimitním režimu, prostřednictvím Národního elektronického nástroje, lhůta pro podání nabídek je stanovena na minimální zákonnou lhůtu, a to 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Zadávací řízení je zahájeno ve čtvrtek dne 31.1.2019, 30. den vychází na sobotu 2.3.2019 – musím zachovat celý následující pracovní den, tj. pondělí 4.3.2019 a budu tak otevírat nabídky až v úterý nebo mohu stanovit lhůtu pro podání nabídek do 4.3.2019 do 10:00 hodin? Pokud se otevírají nabídky např. v 10:00 hodin, počítá se tento den také do lhůty pro podání nabídek? Nebo se lhůta pro podání nabídek počítá jen do dne předcházejícího, tzn. do lhůty se počítají jen celé dny? Děkuji za odpověď

  Povinná elektronizace zadávacích řízení nemá vliv na plynutí času a stanovení konců lhůt v zadávacích řízeních. Počítání času v zadávacích řízeních se řídí občanským zákoníkem (§ 601 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
  Lhůty, jejichž konec je zadavatelem stanoven na konkrétní okamžik, uplynou ve stanovenou chvíli bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den nebo den pracovního klidu. Podle § 608 občanského zákoníku totiž lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Výše zmíněné se jedná např. lhůt pro podání nabídek, jejíž konec stanovuje zadavatel na konkrétní den a čas. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) jsou stanovena jen minima délek těchto lhůt. Zadavateli lze doporučit, aby konec lhůty pro podání nabídek stanovil na pracovní den.
  Ve Vámi uvedeném případě bychom proto doporučili stanovit lhůtu pro podání nabídek do pondělí 4. 3. 2019 ve Vámi určeném čase. Posouvání konců lhůt stanovených zadavatelem na pracovní dny ZZVZ výslovně neukládá, ale v duchu zásady přiměřenosti je lze doporučit. K Vašemu druhému dotazu Vám sdělujeme, že do lhůty pro podání nabídky se započítávají celé dny (Rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 9. 2017, č. j.ÚOHS-S0306/2017/VZ-28032/2017/542/PKn).

  Vysvětlení zadávací dokumentace

  12.02.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu na modelovém příkladu: Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin? V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat? Děkuji za odpověď

  K dotazům poskytujeme následující výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
  1. Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin?
  Podle § 98 odst. 4 ZZVZ platí, že pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.
  V modelovém příkladu nebylo vysvětlení uveřejněno, odesláno nebo předáno do 3 pracovních dní. Bude tudíž nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik dní o kolik přesáhla doba doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace 3 pracovní dny. Pokud bylo vysvětlení poskytnuto 4. pracovní den, došlo k přesáhnutí doby o 1 pracovní den. Konec lhůty pro podání nabídek, který byl původně stanoven na 6. 3. 2019, musí být stanoven nejméně na 7. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že lhůta musí být prodloužena nejméně o 1 pracovní den (nikoli právě o jeden pracovní den, jak uvádíte ve svém dotazu), nebude v rozporu se ZZVZ pokud dojde k prodloužení o 2 pracovní dny tj. na 8. 3. 2019.
  Vzhledem k tomu, že povinnost prodloužení je stanovena ve dnech, není nezbytné pro splnění této povinnosti dopočítávat přesně na vteřiny prodloužení o 24 hodin. Dle občanského zákoníku by takovéto počítání času bylo nutné v případě lhůty nebo doby určené v kratších časových jednotkách, než jsou dny (§ 608 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
  2. V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat?
  Podle § 98 odst. 3 ZZVZ platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Podle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 211 odst. 2 ZZVZ písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů v tomto ustanovení uvedených. Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být podle § 211 odst. 4 datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o:
  a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,
  b) oznámení o výběru dodavatele,
  c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,
  d) vyloučení účastníka zadávacího řízení.
  V případě, že dodavatel zašle zadavateli žádost o vysvětlení emailem, došlo k písemnému požádání o vysvětlení zadávací dokumentace. Jelikož se nejedná o výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh ani o vyloučení účastníka zadávacího řízení, nemusí být tato žádost opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem. Žádost o vysvětlení musí být podepsána, dostačující však bude podepsání prostým elektronickým podpisem (tj. například jako tento email) nebo naskenování vlastnoručního podpisu. Tyto závěry platí i pro zasílání námitek.
  Závěrem shrnujeme, že pro případy opožděného vysvětlení zadávací dokumentace je stanovena povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek minimálně o délku zpoždění. Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace a podání námitek můžou být podepsány tzv. prostým elektronickým podpisem.

  Podání nabídek v jednacím řízení bez uveřejnění

  02.01.2019 Zadávám podlimitní veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění § 63, odst. 3, písm. c) zákona. K podání nabídky bude vyzván jeden konkrétní zhotovitel. Musí být nabídka podána elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje? A nebo můžeme připustit i podání nabídky v listinné podobě, když je vyzván k podání nabídky jen jeden účastník? Předem děkuji za odpověď.

  Povinná elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem se vztahuje na všechny skupiny zadavatelů od 18. října 2018. Povinnost se vztahuje i na podlimitní veřejné zakázky, přičemž výjimky z povinnosti elektronické komunikace jsou uvedeny v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).Odpověď na Váš dotaz proto bude znít, že nabídka v „zákonném režimu“ musí být podána vždy elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, musí být autentická, rovněž musí být zajištěno, aby s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením nijak manipulováno, nedojde-li k naplnění některé z výjimek dle § 211 odst. 3 ZZVZ.Shora uvedené proto platí i tehdy, jedná-li se o veřejnou zakázku zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. c) ZZVZ, bez ohledu na to, zda je vyzván k podání nabídky jen jeden dodavatel nebo více.

  Informace dodavatelům

  29.11.2018 Dobrý den Měl bych dotaz k poskytnutí informací dodavatelům. Otvírání nabídek v elektronické podobě probíhá bez účasti dodavatelů, takže dodavatelé nemají informaci o tom, jak si v daném zadávacím řízení stojí a zda mohou počítat, že danou zakázku budou moci plnit. Protokol o otvírání obálek zadavatel nemusí vyhotovit. Dodavatelé se výsledek zadávacího řízení dozví až po zaslání Oznámení o výběru dodavatele, což může být i za několik týdnů (měsíců) po podání nabídky. Může (musí?) zadavatel na základě žádosti jednoho z dodavatelů poskytnout informace o otvírání nabídek, jakým způsobem a s jakým obsahem? Poskytne informaci pouze dodavateli, který o to požádal (asi ne), nebo všem kteří podali nabídky? Myslím, že tyto informace jsou pro dodavatele důležité a jsou i v zájmu zadavatele, aby je dodavatel měl. V průběhu, než tuto informaci dodavatel získá, může uspět v jiné zakázce a z dané odstoupí (nepodepíše smlouvu) a zadavatel může přijít o výhodnou nabídku, včetně toho, že se zadávací řízení zbytečně může prodloužit. Děkuji.

  K otázce týkající se otevírání nabídek, které byly podány v elektronické podobě, resp. povinností zadavatele s otvíráním obálek v elektronické podobě související, je následují stanovisko: Na základě § 108 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je zadavatel povinen provést otvírání nabídek, které podali účastníci zadávacího řízení, a to ne dříve, než po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel postupuje rozdílně, jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nebo pouze nabídky v listinné podobě, či jsou-li podány jak nabídky v elektronické, tak nabídky v listinné podobě. Vycházejme tedy z předpokladu, že po 18. 10. 2018, kdy nabylo vůči všem zadavatelům účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ, které stanoví povinnost v zadávacím řízení komunikovat písemně výhradně elektronickou formou, bude z pravidla docházet k podávání pouze nabídek v elektronické podobě.
  Jsou-li podány nabídky v elektronické podobě, postupuje zadavatel podle § 109 ZZVZ. Je tedy povinen nabídky otevřít, čímž se rozumí zpřístupnění jejich obsahu zadavateli. Dále pak je zadavatel povinen zkontrolovat, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nestanoví zákon v souvislosti s jejich otevíráním žádné další povinnosti. Zadavatel tedy, na rozdíl od otevírání nabídek v listinné podobě, neotvírá nabídky za přítomnosti účastníku zadávacího řízení a ani mu není uložena povinnost vyhotovit písemný protokol o otevírání nabídek (srov. § 110 odst. 1. a 5. ZZVZ).
  Záměrem Ministerstva pro místní rozvoj, bylo při tvorbě vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek provést důslednou transpozici zadávacích směrnic a zároveň snížit administrativní zátěž zadavatelů a dodavatelů související se zadávacím řízení, a to při současném zachování transparentnosti. Povinnosti zadavatele ve vztahu k otvírání nabídek tak byly ve vztahu k elektronickým a listinným nabídkám zcela záměrně upraveny odlišně.
  V souvislosti s podáváním nabídek v elektronické podobě je nutno upozornit na skutečnost, že nabídky v elektronické podobě je nezbytné podávat prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (§ 107 odst. 1 ZZVZ). Elektronický nástroj je definovaný v § 28 odst. 1 písm. i) ZZVZ a musí splňovat požadavky zákona vymezené v § 213 ZZVZ a dále požadavky vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „Vyhláška“). Právní regulace elektronických nástrojů používaných při zadávání veřejných zakázek přispívá ke zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, neboť vyžaduje, aby byly pořízeny záznamy o provedených elektronických úkonech, veškerých dalších činnostech a systémovém stavu elektronického nástroje (blíže viz § 7 Vyhlášky). Elektronický nástroj tak musí být schopen zajistit, aby nabídka nebyla otevřena před koncem lhůty pro podání nabídek, po uplynutí lhůty pro podání nabídek pak elektronický nástroj zaznamená, kdo a kdy nabídku otevřel. Elektronický nástroj také zkontroluje a zaznamená (tyto záznamy lze v nástroji zpětně ověřit) zda nabídka byla podána včas, zda je autentická a zda s ní nebylo manipulováno.
  V případě nabídek podávaných v elektronické podobě tak transparentnost (která je v případě listinných nabídek zajišťována jejich otevíráním za účastni účastníku zadávacího řízení, sdělováním údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a pořizováním protokolu o otevírání obálek) zajišťuje elektronický nástroj. Je třeba upozorni, že účelem „veřejného“ otevírání nabídek v listinné podobě primárně není a ani za účinnosti předchozí právní úpravy nebylo informovat účastníky zadávacího řízení o konkurenčních nabídkách tak, aby se účastníci zadávacího řízení na základě těchto informací rozhodovali o svém postupu v zadávacím řízení. Tento přístup k otevírání obálek byl zvolen za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, protože tímto způsobem bylo možné účinně bránit manipulaci s nabídkami na straně zadavatele, neboť byly-li údaje z nabídek sděleny a zaznamenány do protokolu, nebylo pak již možné, aby zadavatel s těmito údaji protizákonně manipuloval a při hodnocení použil údaje jiné.
  Požadovat vytváření protokolu o otevírání nabídek, případně povinnost umožnit přítomnost účastníku zadávacího řízení při otevírání nabídek, by však v případě otevírání nabídek podaných v elektronické podobě bylo nadbytečné a pro zadavatele neodůvodněně zatěžující, neboť transparentnost, která musí být také při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna již tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti zajistit. Výše uvedené lze tedy uzavřít tím, že zadavatel není, a to ani z důvodu nezbytnosti zachovat transparentnost zadávacího řízení a dodržet zásady vymezené v § 6 ZZVZ, povinen pořídit protokol z otevírání obálek podaných v elektronické podobě. Součástí Vašeho dotazu je také otázka, zda je zadavatel povinen identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení poskytnou účastníku zadávacího řízení na jeho žádost. Problematika poskytování informací v souvislosti se zadávacím řízením je regulována ustanovením § 218 ZZVZ, v jehož odstavci druhém písmenu a) je výslovně stanoveno, že: „Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím, do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení“. Zadavatel tedy není oprávněn na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace o obsahu nabídek (tedy včetně informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení) poskytnout, a takovouto žádost by zadavatel musel odmítnout.
  Mohou však nastat také situace, kdy žádost o poskytnutí informací z nabídek zadavateli doručí účastník zadávacího řízení. Tato situace by se měla posuzovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak již bylo uvedeno výše, transparentnost otevírání obálek v elektronické podobě je zaručena použitím elektronického nástroje, zásada transparentnosti tedy poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
  Je tedy otázkou, zda zadavatel může, ač k tomu není ze zákona povinen, informace z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení poskytnout dobrovolně. S ohledem na skutečnost, že pro tuto situaci nejsou zákonem stanovena konkrétní pravidla postupu, musí je zadavatel na základě § 39 odst. 1 věty druhé ZZVZ určit sám, a to v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ (základní zásady postupu zadavatele).
  Zadavatel by měl tedy rozhodnout zda, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat: je tedy nezbytné posoudit konkrétní okolností daného zadávacího řízení, zvážit, zda poskytnutí informací nemůže narušit jeho transparentnost a především pak, zda sdělení předmětných informací nevede k diskriminaci některých účastníků zadávacího řízení, či narušení jejich rovnosti.
  S ohledem na skutečnost, že k otázce oprávnění zadavatele poskytovat informace z nabídek účastníků zadávacího řízení, v tomto případě konkrétně identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, není v tuto chvíle relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posuzování konkrétních okolností jednotlivých zadávacích řízeních může být komplikované, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj věnovat této problematice náležitou pozornost. Ministerstvo pro místní rozvoj nedoporučuje poskytování informací na žádost účastníka zadávacího řízení v situace, kdy informace jichž se žádost týká, byly v souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ některým z účastníku zadávacího řízení v jeho nabídce označeny za důvěrné.
  V případě, že zadavatel po zvážení konkrétních okolností dospěje k závěru, že poskytnutí požadovaných informací nenaruší zásady § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, je s ohledem na dodržení zásady nediskriminace nezbytné současné poskytnutí stejných informací všem účastníkům zadávacího řízení. Z důvodů předcházení uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení, lze také doporučit poskytování anonymizovaných informací, tedy bez identifikace účastníků zadávacího řízení.Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem Ministerstva pro místní rozvoj. Závazné stanovisko v případě přezkumu konkrétního případu Vám může poskytnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a v případě sporu pak nezávislý soud.

  Zrušení zadávacího řízení

  20.11.2018 Dobrý den, chtěla bych poradit v situaci, kdy máme zahájeno zadávací řízení a jsme ve fázi před otevíráním obálek s nabídkami. Veřejná zakázka se týká výměny oken na budovách jedné ze základních škol. V průběhu této doby však došlo k tomu, že z jedné z budov, na které mají být měněna okna, začaly v posledních dnech nebezpečně padat části fasády a stav fasády byl vyhodnocen jako havarijní. Z tohoto důvodu by chtěl zadavatel zadávací řízení zrušit, neboť by chtěl na této budově provést nejen výměnu oken, ale zároveň provést i rekonstrukci fasády (změnila by se tak část předmětu plnění veřejné zakázky i její hodnota). Je možné toto chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin? Jedná se v tomto případě o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d)? Děkuji za odpověď.

  Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou stanoveny v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). K Vašemu dotazu, zda je možné začátek nebezpečného padání fasády chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, uvádíme, že vzhledem k tomu, že skutečnost, že fasáda původně nepadala a následně začala, lze považovat za změnu. Jelikož byl stav vyhodnocen jako havarijní, lze ji také označovat za podstatnou. Ve svém dotazu neuvádíte, co opadávání fasády způsobilo, lze však předpokládat, že příčinou jsou přírodní jevy objektivního charakteru. Lze tudíž mít za to, že se jedná o podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, upozorňujeme však, že takovýto závěr neodůvodňuje zrušení zadávacího řízení podle § 127 ZZVZ, provedení změny smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ, či jednacího řízení bez uveřejnění podle 63 a násl. ZZVZ.
  K Vašemu dotazu, zda se jedná o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, uvádíme, že je nutné detailní posouzení situace a dovození všech skutečností předvídaných v těchto ustanoveních. Podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Argumentace v případě rušení zadávacího řízení z tohoto důvodu by tudíž měla být vedena k tomu, že již není nutné zadávat veřejnou zakázku na výměnu oken (odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení). Dále je nutné analyzovat příčinu toho důsledku. Tato příčina má být podstatnou změnou okolností,má nastat po zahájení zadávacího řízení, zadavatel tuto příčinu nemohl předvídat, zadavatel tuto příčinu nezpůsobil.
  Ve vašem dotazu nebyly uvedeny všechny relevantní informace pro posouzení splnění těchto zákonných podmínek. Zejména se jeví problematickým dovození, že opadávání fasády má za důsledek, že není nutné měnit okna, že opadávání fasády na jedné budově je natolik podstatné, že odpadá důvod pro výměnu oken i na jiných budovách, a dále že zadavatel nemohl předvídat, že k opadávání fasády dojde. Podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
  Pro dovození tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení je nutné zkoumat důvody zrušení zadávacího řízení a dále posuzovat zda se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, zda jsou hodné zvláštního zřetele,zda způsobují, že po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
  Tyto podmínky jsou kumulativní. U tohoto důvodu pro zrušení zadávacího řízení se jeví problematickým zejména dovození, že opadávání fasády způsobuje, že po zadavateli nelze požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení na výměnu oken.
  Závěrem shrnujeme, že důvody pro zrušení zadávací řízení jsou stanoveny v § 127 ZZVZ a pro možnost zrušit zadávací řízení musí být splněny všechny předpoklady uložené tímto ustanovením. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení činí zadavatel a to na základě posouzení konkrétních okolností týkajících se zadávacího řízení. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mohou účastníci zadávacího řízení podat námitky. Zrušení zadávacího řízení může být i předmětem dozoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek.

  Prokazování kvalifikace u poddodavatelů

  07.11.2018 Dobrý den, máme dotaz k prokazování kvalifikace u poddodavatelů. V případě, kdy budeme chtít podat nabídku a budeme vědět, že na některou část v průběhu plnění zakázky využijeme poddodavatele, ale nepotřebujeme prokázat kvalifikaci jeho prostřednictvím, jelikož všechny podmínky ZD splníme, jaké doklady od poddodavatele musíme do nabídky předložit? Postačí pouze čestně prohlásit, že poddodavatele využijeme a uvedeme jeho identifikační údaje nebo je nutné od něj předkládat i základní a profesní kvalifikaci a také smlouvu o smlouvě budoucí, čili smlouvu s poddodavatelem?

  Zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „Zákon“) veřejnému zadavateli umožňuje, aby požadoval po účastníkovi zadávacího řízení předložení dokladů v nabídce za účelem prokázání základní způsobilosti či profesní způsobilosti jeho poddodavatelů. Bude-li zadavatel předložení dokladů o kvalifikaci poddodavatelů po dodavateli v nabídce požadovat, je zároveň povinen v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na prokázání kvalifikace takového poddodavatele. Obdobně se v zadávací dokumentaci uvede požadavek podle § 105 odst. 1 písm. a) a b) Zákona, za účelem poskytnutí informací, které části veřejné zakázky za něj bude plnit poddodavatel. Záleží tedy na zadavateli, jakou zvolí formu požadavku na prokázání kvalifikace poddodavatele, tak i požadavek na uvedení podrobností o předpokládaném budoucím zapojení poddodavatele, pokud mu je v okamžiku podání nabídky známo. V případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob je situace odlišná, neboť Zákon přímo stanoví povinnost předložit doklady o kvalifikaci, a dále písemný závazek jiné osoby dle § 83 odst. 1 písm. b) Zákona, chcete-li smlouvu s poddodavatelem, který je v dotčeném případě vyžadován samotným Zákonem. Tento institut se využije zejména v případě, když dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace v zadavatelem požadovaném rozsahu. Z hlediska předkládání dokladů o kvalifikaci se použijí pravidla pro nadlimitní, ale tak i podlimitní režim, to mimo jiné znamená, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů o kvalifikaci čestným prohlášením. U zjednodušeného podlimitního řízení je účastník zadávacího řízení oprávněn nahradit požadované doklady o kvalifikaci písemným čestným prohlášením, přičemž tuto volbu dodavatele nesmí zadavatel v zadávací dokumentaci omezovat. Pravidla pro předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele na základě § 122 se použijí stejně podle § 45, tak i § 83 nebo na základě § 85 Zákona; zadává-li zadavatel takovou zakázku podle části třetí, tak i v některém z druhů zadávacích řízení pro nadlimitní režim, podle části čtvrté.

  Vyhrazená změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ

  03.10.2018 Dobrý den, mám dotaz k vyhrazené změně závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ. Soutěžíme rámcovou dohodu, kde celková nabídková cena se skládá z dílčích jednotkových cen, které musí dodavatel nacenit podle odhadovaného množství položek, které předpokládáme odebrat. Současně máme k zakázce stanovenu předpokládanou hodnotu zakázky na základě předchozího průzkumu trhu. V zadávacím řízení samozřejmě dodavatelé nabídnou mnohem lepší než ceníkové ceny a často je jejich celková nabídková cena téměř poloviční než naše předpokládaná hodnota zakázky. V zadávací dokumentaci a rámcové dohodě máme proto vyhrazenu změnu závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ, kde si vyhrazujeme právo vyčerpat předpokládané množství právě až do výše předpokládané hodnoty závazku, tedy konkrétní ceny, nikoliv jen do výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, kdy tato je v rámcové dohodě rovněž uvedena. Domníváme se, i po načtení komentovaného ustanovení, že by toto mělo být v pořádku z hlediska ZZVZ, ale chceme si to ověřit. Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
  Podmínky, které musí být zadavatelem kumulativně naplněny, aby byla změna závazku platná, jsou následující:
  – zadavatel si musí změnu závazku vyhradit již v zadávací dokumentaci,
  – v zadávací dokumentaci musí být podmínky pro tuto změnu a obsah této změny závazku vymezen jednoznačně,
  – tato změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky.
  Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě, nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
  Vyhrazené změny se mohou týkat například:
  – ceny veřejné zakázky s ohledem na inflační doložku, pohyb cen na burzách apod.
  – prodloužení termínu plnění veřejné zakázky (prodloužení termínu realizace stavebních prací o počet dnů, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním)
  – opce na další plnění za stejných podmínek (v případě potřeby odebere zadavatel za stejnou jednotkovou cenu a za stejných smluvních podmínek další položky z rozpočtu).
  Z Vašeho navrženého mechanismu, který popisuje v dotaze, není patrná změna závazku, ale nastavení trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou dohodu, kde jste soutěžili jednotkové ceny, pak celková hodnocená cena nemusí znamenat finální cenu, jednalo by se pouze o vzorek použitý pro účely hodnocení. S ohledem na shora uvedené je důležité, jak byla daná rámcová dohoda nastavena, resp. jak měla nastavenou dobu trvání. Pokud si nastavíte, že rámcová dohoda skončí uplynutím doby trvání, nebo vyčerpáním určité částky za nabídnuté jednotkové ceny, bez ohledu jaká varianta nastane dřív, nejednalo by se v takovém případě o změnu závazku, neboť by stále bylo objednáváno za totožné ceny a za totožných podmínek. Změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by přicházela v úvahu tehdy, pokud by smlouva byla například uzavřena na odebrání určitého počtu výrobků a vy jako zadavatel byste požadovali v průběhu plnění veřejné zakázky jeho navýšení, tedy docházelo by ke změně podmínek rámcové dohody. V takovém případě lze mít za to, že využití institutu vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by bylo přípustné.

  Zjišťování skutečných majitelů

  26.09.2018 Dobrý den, měla bych následující dotaz k problematice zjišťování skutečných majitelů. Dle stanoviska MMR není možné (vyjma případu, kdy skutečný majitel neexistuje nebo jej nelze určit) dokládat vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli prostřednictvím čestného prohlášení. Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů? Na stránkách Evidence skutečných majitelů je u informací k podání návrhu uvedeno mimo jiné: "Taktéž může být postavení skutečného majitele doloženo např. seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby." Děkuji za odpověď.

  K Vašemu dotazu uvádím, že v § 122 odst. 4 a 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je stanoveno:

  (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

  (5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo

  a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

  b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

  1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

  2. seznam akcionářů,

  3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

  4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

  Primárně tedy zadavatel zjišťuje údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích. Pokud byl zápis do této evidence proveden na základě doložení seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby v souladu s předem uveřejněnými instrukcemi Ministerstva spravedlnosti, neshledáváme důvod správnost takto provedeného zápisu rozporovat.

  Pokud však není možné zjistit údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích, má zadavatel přímo vyzvat vybraného dodavatele. Pokud vybraný dodavatel nepředloží výpis z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích, musí sdělit identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem a předložit doklady, z nichž vyplývá vztah těchto skutečných majitelů k dodavateli.

  Podle stanoviska Expertní skupiny MMR o Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2018 (dostupné na http://www.portal-vz.cz/getmedia/c3bfec05-bbc9-4fc0-baab-98638324fa7c/171222_Predkladani-informaci-a-dokladu-o-skutecnem-majiteli-vybraneho-dodavatele-po-1-1-2018.pdf [PDF, 448.83KB]) zákon výslovně vyžaduje, aby byl vztah prokazován prostřednictvím „dokladů“, není tak možné nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

  Odlišná úprava je stanovena pro doklady o kvalifikaci. Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Pro doklady, z nichž vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, však není připuštěno vyzvat vybraného dodavatele jen k předložení čestného prohlášení, které by nahradilo předložení dokladu.

  K Vašemu dotazu: „Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů?“ uvádíme, že zákon předpokládá, že dokladem z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, je například seznam akcionářů (§ 122 odst. 5 písm. b) bod 2 ZZVZ a § 264 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)). Vámi zmíněné prohlášení zástupců společnosti není ve výčtu vymezeném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ uvedeno. Tento výčet je však demonstrativní. Mohou tedy být využity i jiné doklady než uvedené ve výčtu stanoveném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Pro možnost použití prohlášení zástupců společnosti, k prokázání vztahu osoby označené za skutečného majitele k vybranému dodavateli, bude nutné posoudit, zda tento dokument je sám dokladem anebo náhražkou přiléhavějšího existujícího dokladu (např. seznam akcionářů, nebo rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku).

  Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad vůbec nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením (§ 45 odst. 3 ZZVZ). Takovýto postup není v rozporu se stanoviskem Expertní skupiny, protože to se vyjadřuje pouze k nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

  Závěrem shrnujeme, že možnost, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele, nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů, se bude odvíjet od skutečnost, zda se jedná o doklad, z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k dodavateli anebo o nahrazení jiného existujícího dokladu čestným prohlášením. Dále platí, že pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

  Dodavatelem je společnost A+B dle 2716 NOZ - vůči komu se zavazuje poddodavatel?

  07.08.2018 Vážení, mám zapeklitý dotaz z oblasti veřejných zakázek. Nabídku podal jako dodavatel Společnost A+B vytvořená dle § 2716 NOZ (dříve konsorcium). Ta má dva společníky (akciovku A a akciovku B). Dle Smlouvy o sdružení ve společnosti má společník A zmocnění být správcem Společnosti a zastupovat a právně jednat jménem Společnosti podepsioval i krycí list atd.). Ovšem když se dostanu k posuzování technické kvalifikace, tak zjišťuji, že jedna z osob v seznamu techniků dle § 79 odst. 2 písm. c), u které jsme chtěli krom vzdělání a praxe též existenci „pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele“, tak ten je ze společnosti C (úplně jiná, ta nabídku nepodává), přičemž ta společnost C má uzavřenou smlouvu o poddodávce (o sml. budoucí) pouze se společníkem B. A můj dotaz prosím je, je to v pořádku? Neměla by smlouva být uzavřena spíše se společníkem A, který Společnost zastupuje? Děkuji a přeji úspěšný den všem, Pavlína

  K Vámi položenému dotazu sdělujeme, že problém je nutno spatřovat především v samotném požadavku na prokázání technické kvalifikace dodavatelem. Zadavatel není oprávněn požadovat, aby člen realizačního týmu byl v zaměstnaneckém či obdobném poměru k dodavateli. Nastavení kvalifikace je tedy v rozporu se zákonem a doporučujeme Vám zadávací řízení zrušit.

  Užší řízení a JŘSU - lhůta k vyjádření předběžného zájmu

  15.07.2018 Dobrý den, prosím o stanovisko k lhůtě pro vyjádření předběžného zájmu, pokud je řízení (užší nebo JŘSU) zahájeno odesláním předběžného oznámení. Zadavatel podle §58/5 (příp.ve spojení s §61/2) vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Výzvu k podání žádosti o účast odešle zadavatel nejdříve 35 dní po odeslání předběžného oznámení. Může zadavatel omezit lhůtou dobu, ve které jsou dodavatelé povinni svůj zájem vyjádřit? Pokud ano, může být tato lhůta i kratší, než 35 dnů? Děkuji.

  Lhůtu pro vyjádření předběžného zájmu zadavatel stanoví z toho důvodu, že se jedná o povinnou položku v příslušném formuláři pro uveřejnění. Minimální lhůta pro vyjádření předběžného zájmu není zákonem stanovena, zadavatel ji tak musí stanovit přiměřeně v souladu s §36 odst. 5 zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. Tato lhůta by s ohledem na poslední větu uvedeného odstavce (délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů) neměla být dle našeho názoru kratší než 35 dnů.

  OPCE a § 100 odst. 3

  20.06.2018 Nadlimitní VZ na služby je zadaná před 1.10.2016 podle ZZVZ č.137/2006 Sb. na 5 let. OPCE v zadávací dokumentaci je vyhrazena částkou, která splňuje limit 30% z předpokládané hodnoty. Dle § 99 odst. 5 ZVZ zadavatel stanovil dobu využití opčního práva do tří let od podpisu původní smlouvy. Zadavatel neuvedl do kdy předpokládá ukončení nového plnění. Musí se vejít do původního termínu ukončení smlouvy? Nebo ji může přiměřeně prodloužit. Obecně: Může vůbec zadavatel dnes v souvislosti s § 100 a § 222 smlouvu při navýšení objemu v zákonném rozsahu nějak prodloužit?

  K dotazu týkajícího se opčního práva vyhrazeného ve veřejné zakázce zadávané v režimu zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), Vám sdělujeme následující:
  Dle § 99 odst. 2 ZVZ mohl zadavatel zadat veřejnou zakázku na základě opčního práva pouze v jednacím řízení bez uveřejnění, konkrétně v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové zadávací řízení, zadavatel po 1. 10. 2016, to jest po nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), postupuje již podle ZZVZ, konkrétně podle § 66 písm. b).
  Jelikož navazující jednací řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“) se prostřednictvím jednání pouze s vítězem původní veřejné zakázky úzce pojí k předchozímu zadávacímu řízení, je nutnou podmínkou pro využití takové formy změny závazku, uvést již v zadávací dokumentaci na původní veřejnou zakázku předpokládanou dobu a rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací.
  Zadavatel tedy může, za splnění výše uvedených podmínek, využitím opčního práva prodloužit délku plnění smluvního vztahu vzešlého z uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Nutno však upozornit, že dobu 3 let podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, kdy lze navazujícím JŘBU využít opční právo, je skutečně nezbytné počítat od samotného okamžiku uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.
  K prodloužení délky plnění veřejné zakázky by bylo možno také využít postup dle § 222 ZZVZ, a to pouze dle odst. 4, a za předpokladu, že se tímto krokem nezmění celková povaha veřejné zakázky a zároveň hodnota takové změny bude (a) nižší než je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky a (b) nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

  Prohlídka předmětu VZ

  17.06.2018 Pěkný den, prosím o odpovědˇ na následující dotaz. Je možné v rámci zjednodušeného podlimitního řízení stanovit povinnou prohlídku předmětu veřejné zakázky (jedná se o restaurování historického kočáru), a to zejména proto, že není možné dostatečně přesně vymezit, pouhým textovým popisem (doplněným fotodokumentací) v plné šíři obsáhnout skutečný stávající stav a detailní specifikaci předmětu plnění, což je potřebné pro úplné ocenění předmětu VZ a kvalitní zpracování nabídky? Děkuji.

  V rámci ZPŘ není možné jako podmínku účasti v zadávacím řízení stanovit prohlídku plnění. Prohlídka plnění není institut, prostřednictvím kterého zadavatel popisuje předmět plnění, pokud ho neumí popsat dostatečně do zadávací dokumentace. Pokud není zadavatel schopen dostatečně zdokumentovat předmět plnění – stávající stav kočáru, může využít další možnosti, které mu zákon poskytuje. Např. použít jeden z druhů zadávacích řízení, kde je možné s dodavateli jednat, kde je možné snižovat počty účastníků zadávacích řízení nebo snižovat počty řešení. Pravděpodobně by šlo o jednací řízení s uveřejněním podle § 60 odst. 1 písmn c) a písmn. d).c) – veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky, nebod) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2.Zadavatel může nejenom jednat o předběžných nabídkách za účelem zlepšení předběžných nabídek ve svůj prospěch, ale i může např. snižovat počty účastníků na základě technické kvalifikace, což by u Vámi popisované zakázky mohlo vyřadit takové účastníky, kteří nemají dostatečné odbornosti pro plnění takto vysoce odborné zakázky a také může měnit zadávací podmínky (zejména technické) – § 61 odst.10).

  Podání nabídky s elektronickým podpisem

  22.05.2018 Zadavatel v souladu s § 109 odst. 2 ZZVZ při otevírání nabídek v el. podobě mj. kontroluje, zda je nabídka autentická. Znamená to, že tuto autenticitu lze ověřit pouze dle zaručeného elektronického podpisu osoby oprávněné jednat za dodavatele? Jak postupovat v případě, že dodavatel podá nabídku pouze v kopii (scan nabídky) a el. podpis tak chybí (jedná se o nadlimitní režim, otevřené řízení)? Lze například vyzvat k doplnění dle § 46 odst. 1 ZZVZ?

  Samotné splnění podmínky autenticity nabídky podané v elektronické podobě by v daném případě mělo být zaručeno již jejím podáním prostřednictvím elektronického nástroje, který by měl garantovat skutečnost, zda nabídka byla podána dodavatelem, jež je její autor a dále zda s ní nebylo nijak manipulováno.

  Autorizace - nutné potvrzení zaměstnanec vs. jiná osoba?

  04.05.2018 Dobrý den, jako zadavatel požadujeme prokázání profesní způsobilost dle § 77 odst. 2 písm. c) ZZVZ tak, že dodavatel předloží doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje. Typicky definujeme předložení dokladu o autorizaci v různých oborech, např. „dopravní stavby“ dle § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (či případně potvrzení o zapsání do seznamu registrovaných osob v příslušném oboru u osob usazených a hostujících). V případě, že dodavatel předloží v nabídce kopii osvědčení o autorizaci, je nutné, aby zadavatel předem požadoval (či poté ověřoval postupem dle §46), zda se jedná o osobu v pracovně-právním vztahu k dodavateli či jinou osobu (§83), kterou prokazuje kvalifikaci? Je k tomuto kvalifikačnímu požadavku nutné chtít předložit např. čestné prohlášení, že jde o zaměstnance dodavatele? Děkujeme za odpověď.

  Podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v rámci požadavků na profesní způsobilost požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.
  Ve smyslu tohoto ustanovení může být odborně způsobilý
  1. samotný účastník zadávacího řízení
  2. zaměstnanec účastníka zadávacího řízení
  3. jiná osoba, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci
  4. zaměstnanec jiné osoby, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci.
  Zadavatel nemusí předem v zadávací dokumentaci stanovit, že dodavatel musí ve své nabídce (žádosti o účast) vyjasnit, o kterou z výše uvedených situací se jedná. Přímo zákonem je totiž uloženo, že v případě, že dodavatel prokazuje část profesní způsobilosti s prostřednictvím jiných osob, je dodavatel povinen zadavateli předložit
  a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,
  b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
  c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a
  d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
  Pokud v nabídce (žádosti o účast) obdrží zadavatel pouze doklad o odborné způsobilosti určité osoby a není zřejmé v jakém vztahu je tato osoba k účastníkovi zadávacího řízení, je namístě, aby zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadoval, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložený doklad a případně aby i doplnil další nebo chybějící údaje či doklady.
  Není nutné vyžadovat v zadávací dokumentaci předložení čestného prohlášení o tom, že osoba uvedená v dokladu o odborné způsobilosti je zaměstnancem dodavatele. Požadavek na vyjasnění vztahu odborně způsobilé osoby k účastníkovi zadávacího řízení však může vést k efektivnějšímu postupu v zadávacím řízení, a lze jeho stanovení tudíž doporučit. Forma čestného prohlášení se však nezdá být nezbytná. Prosté uvedení tohoto údaje v nabídce (žádosti o účast) či v objasnění podle § 46 ZZVZ shledáváme dostačujícím a více naplňujícím zásadu přiměřenosti.

  Vyhrazené změny závazku

  24.04.2018 Zadavatel v zadávacím řízení pořizuje určité služby pro sebe a jeho příspěvkové organizace. Může si zadavatel v ZD v souladu s § 100 ZZVZ vyhradit požadavek, že pokud zadavatel založí další příspěvkovou organizaci, bude moci tato nově vzniklá organizace přistoupit k dané smlouvě a získat tak dané služby za stejných podmínek jako byly vysoutěženy? Nebo toto není možné a služby budou moci čerpat jen ty subjekty, které byly identifikovány v zadávací dokumentaci?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 100 upravuje podmínky pro změnu závazku ze smlouvy tím, že stanoví 3 možné způsoby, jak zamýšlené změny dosáhnout. Zadavatel si tedy za podmínek tam uvedených může vyhradit změnu rozsahu závazku, ceny nebo jiných technických či obchodních podmínek (odst. 1), změnu dodavatele veřejné zakázky (odst. 2) či možnost použití JŘBU pro poskytnutí nových služeb nebo stavebních prací (odst. 3). Obecně platí, že vyhrazenou změnu závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, musí zadavatel předem uvést v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě.
  S ohledem na výše uvedené, proto v případě, že jako zadavatel, který pořizuje určité služby pro sebe a své příspěvkové organizace, očekáváte v průběhu plnění veřejné zakázky založení další příspěvkové organizace, nemůžete pro její začlenění do probíhající veřejné zakázky aplikovat § 100 ZZVZ, neb nejde o změnu, která by se dala pod § 100 ZZVZ podřadit. Současně je nutné upozornit na skutečnost, že se ve své podstatě jedná o centralizované zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ u nějž je dle odst. 3 povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit výčtem nebo jiným způsobem okruh zadavatelů, pro které bude zadávací řízení prováděno a dle odst. 4 s těmito zadavateli uzavřít nejpozději do zadání veřejné zakázky písemnou smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti související s centralizovaným zadávání.

  Splnění základní způsobilosti v případě nedoplatků hrazených splátkovým kalendářem

  17.04.2018 Obracím se na Vás s dotazem ohledně splnění základní způsobilosti v rámci VZ. Uchazeč má nedoplatky na FÚ a sociálním, ovšem má podepsaný splátkový kalendář. Je v tomto případě možné považovat uchazeče za způsobilého a může tak podepsat čestné prohlášení? Měl by k čestnému prohlášení doložit i potvrzení o splátkovém kalendáři?

  Splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejném zdravotním pojištění je nutno vykládat ve stejném duchu jako v evidencí daní zachycený splatný nedoplatek nebo splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. dodavatel může prokázat splnění podmínky neexistence splatného nedoplatku na pojistném i tehdy, má-li pro účely úhrady pojistného uzavřen splátkový kalendář a ten je z jeho strany plněn.

  Hodnocení VZ na služby obsahující CPV 71

  22.03.2018 Oddíl 71 slovníku CPV obsahuje kromě projektových služeb např. laboratorní služby, monitorování a kontrolu, technické inženýrské služby, technické testování a analýzy, které bývají často nezbytnou, ale pouze související (menšinovou) částí realizace zakázky na služby s jiným hlavním předmětem (účelem) např. sanace, čištění kontaminované půdy či vody. Je v případě takových zakázek možné hodnotit nabídky pouze dle nejnižší nabídkové ceny ?

  Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 skutečně zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.
  V praxi však často dochází k zadávání nejrůznějších služeb či činností, které jsou zahrnuty v oddílu 71 CPV společně s jiným předmětem zakázky.
  V případě takových činností, které jsou zadávány současně spolu s hlavním předmětem veřejné zakázky, se zákaz hodnocení pouze na základě nejnižší nabídkové ceny neuplatní. Rozhodný je celkový druh veřejné zakázky služby nebo stavební práce určený v souladu s § 14 a 15.
  Pokud by však služby či činnosti, uvedené v oddílu 71 slovníku CPV, činily podstatnou část předmětu veřejné zakázky, lze zadavatelům doporučit, aby předmětem hodnotících kritérií byla rovněž kvalita těchto služeb či činností, neboť hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny by v takových případech pravděpodobně vedlo k výběru nekvalitní nabídky.

  Odkaz k náčrtu výrobku nebo jeho obrázku (§ 92)

  01.03.2018 Dobrý den, v rámci projektové dokumentace stavby používáme ve výpisech výrobků pro znázornění schématický náčrt výrobku nebo jeho obrázek (např. krbová kamna) bez jakéhokoliv označení dodavatele a bez obchodního názvu. Je takovýto postup možný použít v PD stavby pro veřejnou zakázku, aniž bychom tím porušily požadavky zákona o zadávaní zakázek?

  Obecně platí, že bez ohledu na konkrétní stav projektové dokumentace, pokud se zadává v některém z druhů zadávací řízení pro nadlimitní režim dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí dokumentace splňovat požadavky podle § 92 a násl. odstavců:

  (1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje:
  a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
  b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
  (2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

  Co se týká používání schematických náčrtů, musí splňovat i další podmínky podle ZZVZ, konkrétně podle § 36 odst. 1 nebo odst. 3:

  (1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
  (3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

  Takže je možné použít náčrty, pokud celkově PD splňuje požadavky podle § 92 a zároveň splňuje požadavky podle § 36, odst. 1 a 3.

  Dokumentace pro VZ na stavební práce

  01.12.2017 Dobrý den, chtěl bych vás požádat o stanovisko stran potřebné dokumentace pro zahájení zadávacího řízení na stavební práce - zhotovení pozemní komunikace. V této souvislosti a návaznosti na ust. § 92 ZoZVZ bych si potřeboval ověřit úplnost a penzum podkladů, které musí mít zadavatel k dispozici. Můžeme sumarizovat, že se jedná o vyhlášku č. 169/2016 Sb. a ten odkazuje, v případě dopravních staveb, na vyhlášku č. 146/2008 Sb.? Pokud má zadavatel k dispozici vyjádření dotčených orgánů, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a další nutné a vhodné podklady, může začít s výběrem nejvhodnějšího dodavatele i přes skutečnost, že momentálně nemá k dispozici stavební povolení pro realizaci této stavby? Předem Vám v této souvislosti děkuji za spolupráci a jakoukoliv odpověď.

  Předpisy upravující zadávání veřejných zakázek nepodmiňují zahájení zadávacího řízení k veřejné zakázce na stavební práce dispozicí stavebním povolením pro realizaci této stavby.
  Podle § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
  V § 92 ZZVZ je vymezena právní konstrukce, podle které se má za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb. Podle § 2 této vyhlášky jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá
  a) projektové dokumentaci pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb,
  b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nebo
  c) dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
  V případě dopravních staveb je tedy pro uplatnění domněnky dostatečné podrobnosti zadávacích podmínek nutné, aby se jednalo o projektovou dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nikoli vámi zmíněné dokumentace pro vydání stavebního povolení.
  Podle § 92 odst. 2 ZZVZ však mohou být výše uvedené dokumentace částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci. Domněnka stanovení a poskytnutí zadávacích podmínek dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, ale nebude platit ze zákona a zadavatel bude případně splnění této povinnosti dokazovat individuálně.
  Závěrem shrnujeme, že stavební povolení nemusí být vydáno před tím, než zadavatel zahájí zadávací řízení, ve kterém si vybírá dodavatele stavebních prací. Zadavatel však musí dodavatelům poskytnout zadávací podmínky, tedy i technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

  Omezení procent plnění zakázky poddovatelem

  25.08.2017 Prosím o zodpovězení dotazu týkajícího se nového zákona o veřejných zakázkách. Je v novém zákoně nějak omezeno procento plnění zakázky, které může dodavatel plnit prostřednictvím subdodavatele? Pokud si zadavatel nevymezí jinak, je možno plnit prostřednictvím subdodavatele jakékoliv procento plnění zakázky?

  Zákon o zadávání veřejných zakázek neomezuje rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele (dříve označován jako subdodavatel). Nevymezil-li tedy zadavatel předem v zadávacích podmínkách, že rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele, omezuje a nevymezil-li věcně rozsah takového omezení, je dodavatel oprávněn plnit jakoukoli část veřejné zakázky poddodavatelsky.
  V této souvislosti upozorňuji na znění § 105 odst. 3, který stanoví dodavateli povinnost předložit dodavateli identifikační údaje poddodavatelů (pokud je využívá), za předpokladu, že se jedná o veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby, které mají být poskytnuty pod přímým dohledem zadavatele.

  Poddodavatel

  25.08.2017 Dovolte mi, abych se na Vás obrátila s následujícími dotazy k veřejné zakázce: 1) Je možné u zakázky na stavební práce do Smlouvy o dílo uvést, že „Změna poddodavatele je možná pouze se souhlasem objednatele”? 2) Zda jiná osoba, jejímž prostřednictvím v souladu s § 83 odst. 2 Zákona prokáže dodavatel kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) Zákona se považuje za poddodavatele? 3) V případě, že se dle bodu 2) jedná o poddodavatele, tak mě zajímá v jakém rozsahu musí tento poddodavatel plnit zakázku? Pokud např. prokáže technickou kvalifikaci dle 79 odst. 2 písm. a) u všech referenčních stavebních prací (tzn. v plném rozsahu za dodavatele, který sám nepředloží žádnou referenční stavební zakázku) znamená to, že tento poddodavatel bude všechny stavební práce provádět sám (tzn. kompletně bez účasti dodavatele)? 4) Jak bude zadavatel postupovat v případě, že si dle § 105 odst. 2 Zákona vyhradí, že určitá část stavebních prací nemůže být plněna poddodavatelem? Znamená to, že v případě kladné odpovědi na otázku v bodě 3) musí zadavatel takového dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit v souladu s § 46 odst. 2 písm. a) Zákona?

  Ad 1) Využití poddodavatele je upraveno v § 105 ZZVZ. Zde jsou též popsány možnosti, jakými může zadavatel ovlivnit možnost dodavatele plnit prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel může vybranému dodavateli omezit možnost využít poddodavatele pouze v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace v souladu s § 83 ZZVZ prostřednictvím jiné osoby, tak musí v nabídce předložit zadavateli vedle požadovaných dokladů od této osoby i písemný závazek této osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tato osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Na základě tohoto závazku by měl tedy poddodavatel za dodavatele plnit.
  Ad 2) Jiná osoba uváděná v § 83 ZZVZ bude zpravidla poddodavatelem, ale nemusí jím být ve všech případech. například v případě prokazování požadavku na technické vybavení může tento požadavek za zadavatele prokázat osoba, která mu požadovaný stroj půjčí, ale jinak se na realizaci veřejné zakázky podílet nijak nebude.
  Ad 3) viz odpověď Ad 1).
  Ad 4) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ, že v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž mohou být určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky plněny pouze vybraným zadavatelem. V takovém případě se tato zadávací podmínka promítne do smlouvy a dodavatel je pak povinen tento požadavek zadavatele respektovat, jinak mu bude hrozit smluvní sankce ze strany zadavatele. V případě, že zadavatel využije možnosti výhrady podle § 105 odst. 2 ZZVZ, tak pokud by pak dodavatel doložil v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v tom rozsahu, v jakém si zadavatel vyhradil, že bude plnit sám dodavatel, pak by zadavatel byl oprávněn ho v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení. Vždy však záleží na konkrétním případě a rozhodnutí zadavatele, zda se zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky překrývají se závazkem jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Žádost o účast nevyzvaný dodavatel

  25.08.2017 Ráda bych se informovala k § 58 ZZVZ. Zadavatel uveřejnil Předběžné oznámení o zakázce dle § 34 a dle § 58 odst. 2 ZZVZ. Po uplynutí lhůty dle § 58 odst. 5 a po projevení zájmů zadavatel odešle Výzvu k podání žádosti o účast a zadávací dokumentaci uveřejní na profilu zadavatele, jak mu říká ZZVZ. Mohou žádost o účast předložit i dodavatelé, kteří neprojevili předběžný zájem? Pokud ano, z jakého ustanovení ZZVZ je to zřejmé.

  Ve svém dotazu správně uvádíte, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení podle § 58 odst. 2zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), vyzývá dodavatele k projevení předběžného zájmu. Lhůta pro doručení vyjádření předběžného zájmu je povinnou náležitostí předběžného oznámení, které je k zahájení zadávacího řízení využito. Podle § 58 odst. 5 ZZVZ může být předběžný zájem vyjádřen jakoukoliv formou. Vyjádřením předběžného zájmu se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Jedná se o adresnou výzvu zasílanou přímo účastníkům zadávacího řízení.
  Tato výzva musí podle přílohy č. 6 ZZVZ obsahovat alespoň: 1. druh zadávacího řízení, 2. identifikační údaje zadavatele,
  3. popis předmětu veřejné zakázky a způsobu jeho plnění (například koupě, leasing, provedení díla) včetně jeho předpokládaného rozsahu a doby plnění, 4. rozsah plnění vyhrazených změn závazku, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 100, včetně předpokládané doby a rozsahu poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací, 5. případně předpokládaný časový rozsah souvisejícího plnění včetně předpokládaného zahájení souvisejícího zadávacího řízení,
  6. předpokládaná doba výzvy k podání nabídek, 7. údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, 8. lhůtu pro podání žádostí o účast, 9. způsob podání žádostí o účast včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány, 10. požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů, 11. kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
  Výzvu k podání žádosti o účast může zadavatel odeslat nejdříve 35 dní a nejpozději 12 měsíců od odeslání předběžného oznámení k uveřejnění. Od odeslání výzvy k podání žádosti o účast zadavatel uveřejní zbývající části zadávací dokumentace na profilu zadavatele.
  Tážete se, zda může nabídku podat i dodavatel který není účastníkem zadávacího řízení, a tak k tomu ani nebyl vyzván.
  Podle § 28 odst. 1 písm. d) ZZVZ se žádostí o účast pro účely tohoto zákona rozumí údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace. Výzva k podání žádosti o účast je součástí zadávací dokumentace (viz § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ). Zadavatel touto výzvou vyzývá k podání žádostí o účast účastníky zadávacího řízení. Tím se tato výzva liší např. od výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, kterou se vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky (§ 53 odst. 1 ZZVZ).
  Podání žádosti o účast dodavatelem, který nebyl vyzván podle § 58 odst. 5 ZZVZ, protože nevyjádřil předběžný zájem, není v souladu se zadávacími podmínkami zachycenými v zadávací dokumentaci. Podání žádosti o účast takovýmto dodavatelem, by zakládalo důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.
  Pro podávání nabídek je tato problematika výslovně upravena v § 58 odst. 4 větě první ZZVZ. Tuto úpravu lze analogicky vztáhnout i na podávání žádostí o účast.

  Elektronizace a předkládání originálů dokumentů

  25.08.2017 Prosím o odpověď na následující 2 otázky. 1) Vztahuje se povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem od 18. 4. 2017 i na předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci za strany dodavatele, vyzvaného k tomu zadavatelem v souladu s § 122 odst. 3 zákona? Tedy musí dodavatel tyto originály (resp. ověřené kopie) dokumentů předkládat pouze elektronicky a nemůže je zadavateli předložit listinné podobě? 2) Stejně tak uzavření smlouvy musí proběhnout pouze elektronicky a není možný podpis smlouvy v listinné podobě?

  Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami.
  Dle § 211 odst. 1 ZZVZ komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení probíhá písemně. Platí však, že není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci (ústní komunikace je vyloučena například v § 107 ZZVZ pro podávání nabídek), je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Vzhledem k tomu, že dle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno mj. uzavřením smlouvy, jsou úkony zadavatele dle § 122 odst. 3 ZZVZ považovány za úkony v zadávacím řízení, a proto je nutné při komunikaci postupovat v souladu s § 211 ZZVZ, tj. doklady jsou buď zasílány v elektronické podobě, nebo je lze předat přímo fyzicky prostřednictvím ústní komunikace, za předpokladu, že tato komunikace bude dostatečně zdokumentována dle § 211 odst. 1 ZZVZ. Stejně tak i při uzavírání smlouvy je nutno postupovat v souladu s § 211 ZZVZ. Zadavatel tak má možnost smlouvu na veřejnou zakázku buď uzavřít prostřednictvím elektronické komunikace, nebo v rámci ústního jednání opět za podmínky řádného zdokumentování

  Počítání lhůty pro podání žádosti o účast

  24.08.2017 Prosím o stanovisko k počítání lhůty pro podání žádosti o účast. Od jakého okamžiku je správné počítat lhůtu? Ode dne odeslání do věstníku veřejných zakázek nebo až ode dne uveřejnění ve VVZ? Po uveřejnění ve VVZ je následně zpravidla až další den zakázka uveřejněna v TED. V případě nadlimitních veřejných zakázek je třeba vyčkat až na potvrzení uveřejnění v TED a počítat lhůtu až ode dne uveřejnění v TED? § 61/1 ZZVZ upravuje počátek běhu lhůt, nikoliv už jejich další počítání. Dle § 62/1 ZZVZ stanoví lhůtu pro podání žádostí nejméně 30 dnů od zahájení.

  Jednací řízení s uveřejněním je na základě § 61 odst. 1 zákona zahajováno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (není-li zahajováno předběžným oznámením). Následně je pak v § 61 odst. 1 stanovena minimální lhůta pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

  Lhůta pro podání žádosti o účast tak plyne od zahájení řízení, tedy již od odeslání formuláře k uveřejnění (prvním dnem lhůty je tak tedy, v souladu s obecnými pravidly pro počítání lhůt, den následující po odeslání formuláře). Na počítání a běh lhůty pro podání žádosti o účast tak nemá vliv okamžik reálného uveřejnění formuláře ve věstníku veřejných zakázek či v TED.

  Další podmínky pro uzavření smlouvy

  23.08.2017 Dodavatel v rámci požadavku dle §122/3/c ZZVZ resp. ke splnění povinnosti dle § 104/2/a/b předložil certifikát dle § 233 ZZVZ, v němž je mimo kvalifikačních údajů i údaj o skutečných majitelích v rozsahu - jména a příjmení osob (skut. majitelů) vč informace o tom, že tyto osoby mají vlastnit jiné právnické osoby. Dále je v certifikátu uvedeno, že údaje jsou doloženy konkrétními doklady, tj. organigramem, čestným prohlášením statutárního orgánu a výpisy z rejstříku nadací a obchodních rejstříků. My jako zadavatel máme za to, že předložený certifikát není dokladem ve smyslu § 104/2/b, neboť z dokladu nelze dovodit konkrétní vztah "konkrétní osoby v seznamu" k dodavateli. S ohledem k tomu, že jsme se z výše uvedeným postupem dokládání "skutečných majitelů" setkali poprvé a současně s ohledem k tomu, že ve smyslu § 233 ZZVZ slouží certifikát k prokazování kvalifikace, dovolujeme se dotázat na Váš právní názor na následující otázky 1) může být v certifikátu dle § 233 ZZVZ uveden údaj odlišný od kvalifikace, tj. zejm. údaj o skutečných majitelích ? 2) splní dodavatel povinnost dle § 104/2/a/b ZZVZ předložením certifikátu dle § 233 ZZVZ, v němž je sice řádně uveden seznam skutečných majitelů dle §104/2/a nicméně absentuje v něm informace o konkrétním vztahu konkrétního skutečného majitele k dodavateli (když tento konkrétní vztah by patrně mohl být dovozován z dokladů, jež byly předloženy certifikačnímu orgánu a jsou v certifikátu uvedeny) ?

  ad 1) skutečnosti požadované podle § 104 odst.2 nejsou kvalifikací. Tedy ani není možné tyto skutečnosti prokázat SKD Podle § 233 a § 234, i kdyby v certifikátu takové informace byly. Certifikát vydaný v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů slouží k prokázání kvalifikace dodavatele.
  ad 2) prokázání skutečných majitelů není možné certifikátem nebo čestným prohlášením. Zadavatel musí podle § 104 odst.2 písm. b) požadovat doklady, z kterých vyplývají vztahy podle písm. a). Tedy musí jít o konkrétní doklady, přestože nejsou zákonem specifikované pro jejich možnou variabilitu.
  Pro konkrétní postup v případě požadavků na doklady podle § 104 odst.2 doporučujeme ve Stanovisku k dané problematice na adrese:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]

  Vyhrazené změny závazku

  23.08.2017 Mám takový teoretický dotaz. Předpokládejme např. VZ na úklid. Předpokládaná hodnota VZ např. 40 000 000 Kč. Pro řízení rozpočtu někteří pokládají za nutné (vhodné) ve smlouvě rozpadnout těchto 40 000 000 Kč na a) paušální úhrady na pravidelný úklid – pol. 5169, b) úklid na objednávku (nad rámec paušálu – bude se ukrajovat z definované částky), c) spotřební materiál (toaletní papír atd.) – pol. 5139 z důvodu rozpočtového řízení smlouvy a položek rozpočtové skladby. Ceny za pravidelný úklid za měsíc, za hodinu úklid na objednávku a jednotky materiálu budou známe. Je možné si vyhradit v ZD dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. změnu rozpadu těchto 40 000 000 Kč na citované služby v průběhu smlouvy v případě potřeb zadavatele (tj. realokaci např. z částky na pravidelný úklid na úklid na přání nebo z úklidu na přání do materiálu apod.) a to formou dodatku ke smlouvě? Je vůbec si nutné takovou realokaci v ZD vymiňovat dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., když se 40 000 000 Kč měnit nebude, ale chce se měnit v budoucnu jenom podíl této částky na službách/materiálu, které se všechny týkají úklidu? Řešením je též 40 000 000 Kč ve smlouvě nerozpadat (vést mimo), ale rozpočtářům se to moc nelíbí.

  V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
  Dále se podle § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ pro účely ZZVZ zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené proto v případě, že jako zadavatel budete požadovat v průběhu plnění veřejné zakázky změnu způsobu financování zadavatelem odbíraného plnění v návaznosti na Vaše aktuální potřeby a mechanismus změny způsobu financování veřejné zakázky na straně zadavatele bude v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezen a zároveň nebude měnit celkovou povahu veřejné zakázky, pak je možné takovou změnu realizovat, tj. zadavatel si může takovou změnu vyhradit postupem podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Otázka, zda je nutné takovou vyhrazenou změnu závazku realizovat dodatkem ke stávající smlouvě veřejnou zakázku či nikoli, závisí toliko na její samotné specifikaci.
  Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě (zjednodušený příklad: předmět plnění veřejné zakázky bude zhotoven v době 1 měsíce od uzavření smlouvy, přičemž doba plnění veřejné zakázky nad rámec 1 měsíce se může posunout o tolik dní, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním), nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
  Naopak tomu bude třeba v případě, kdy realizace vyhrazené změny závazku bude podmíněna uzavřením dodatku (opět velice zjednodušeně se například může jednat o situaci, kdy změnou sazby daně z přidané hodnoty dojde k navýšení ceny za plnění veřejné zakázky). V takovém případě by zadavatel musel realizovat vyhrazenou změnu závazku uzavřením dodatku ke stávající smlouvě na veřejnou zakázku.
  Závěrem doplňujeme, že je vždy žádoucí si provedení jakýchkoliv změn smlouvy na veřejnou zakázku včetně jejich mechanismu předem jednoznačně vyhradit. V opačném případě může zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez provedení zadávacího řízení pouze a výhradně postupem podle § 222 ZZVZ.

  Jedinečnost firmy

  23.08.2017 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak má vypadat jedinečnost firmy. Budeme spouštět VZ, a již teď víme, že existuje jenom jedna firma, co nám musí předložit nebo co musí obsahovat prohlášení o jedinečnosti firmy.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) pojem „jedinečnost firmy“ nezná. Z obsahu Vašeho dotazu vyplývá, že směřuje k možnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 63 odst. 3 ZZVZ, tedy k situaci, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým (jediným) dodavatelem. ZZVZ vymezuje pro tuto situaci důvody umělecké (§ 63 odst. 3 písm. b, technické (§ 63 odst. 3 písm. b), a důvody ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví (§ 63 odst. 3 písm. c).
  V případě, že veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, může zadavatel použít JŘBU, avšak pouze za podmínek stanovených v ustanovení § 63 odst. 4 ZZVZ, tedy pouze v těch případech, kdy nelze využít jiného postupu a zároveň zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž. Tyto podmínky musí být zadavatel schopen prokázat.
  Zadavatel je povinen při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky pro použití JŘBU, vycházet nejen ze stavu objektivní neexistence více dodavatelů způsobilých plnit veřejnou zakázku na území České republiky, ale též ze stavu na celosvětovém trhu (není výjimkou, že některé špičkové technické přístroje vyrábí jen jeden výrobce v EU a další např. v USA nebo Japonsku a ani v takovém případě nemůže zadavatel takovou veřejnou zakázku zadat legálně v JŘBU). Dále zadavatel bude muset vždy posoudit, zda nelze pro účely pořízení požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky využít jiný postup, který by nezahrnoval jednání pouze s jediným dodavatelem v rámci JŘBU, a zároveň že nestanovil zadávací podmínky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž, tzn. že zadavatel cíleně nestanovil zadávací podmínky diskriminačně tak, že nemohly být ze strany ostatních dodavatelů naplněny.
  Z výše uvedeného plyne, že ZZVZ pro případ použití JŘBÚ z důvodu existence jediného dodavatele nestanoví dodavateli žádnou povinnost předkládat jakékoli doklady či prohlášení o této skutečnosti. Je však třeba zdůraznit, že je na zadavateli existenci jediného dodavatele a splnění podmínek pro použití JŘBU prokázat, a lze tedy doporučit, aby zadavatel tyto skutečnosti v rámci zadávacího řízení řádně zdokumentoval.

  Přiměřenost požadavků na technickou kvalifikaci

  23.08.2017 Prosím o sdělení, kde hledat vodítko pro stanovení přiměřenosti požadavků na technickou kvalifikaci podle §79 odst. 2 písm. a). V případě ZVZ byla takovým vodítkem vyhláška č. 232/2012 Sb., ale ta byla přijetím ZZVZ zrušena. Děkuji

  Jak správně uvádíte nová právní úprava již neobsahuje vyhlášku, která by obdobně jako tomu bylo v minulosti regulovala povinnost odůvodňovat požadavky na technickou kvalifikaci. Pokud se tedy týká přiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace je vždy nutné, aby byla nastavena přiměřeně ve vztahu ke složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tak bude zpravidla vycházet ze svých zkušeností, znalostí trhu, či může získat potřebné informaci v rámci předběžných tržních konzultací.
  Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli neplánuje vydání prováděcího právního předpisu. Situaci nelze účinně řešit ani metodicky, neboť každá veřejná zakázka je jiná a nelze tedy stanovit paušální hodnoty, které by pro kvalifikaci byly vždy přiměřené.

  Údaj o skutečných majitelích

  23.08.2017 Dobrý den, dodavatel v rámci požadavku dle §122/3/c ZZVZ resp. ke splnnění povinnosti dle § 104/2/a/b předložil certifikát dle § 233 ZZVZ vněmž je mimo kvalifikačních údajů i údaj o skutečných majitelích v rozsahu - jména a příjmení osob (skut. majitelů) vč informace o tom, že tyto osoby mají vlastnit jiné právnické osoby dále je v certifikátu uvedeno, že údaje jsou doloženy konkrétními doklady, tj. organigramem, čestným prohlášením statutárního orgánu a výpisy z rejsříku nadadcí a obchodních rejstříků. My jako zadavatel máme za to, že předložený certifikát není dokladem ve smyslu § 104/2/b neboť z dokladu nelze dovodit konkrétní vztah "konkrétní osoby v seznamu" k dodavateli. S ohledem k tomu, že jsme se z výše uvedeným postupem dokládání "skutečných majitelů" setkali poprvé a současně s ohledem k to mu, že ve smyslu §233 ZZVZ slouží certifikát k prokazování kvalifikace, dovolujeme se dotázat na Váš právní názor na následující otázky 1) může být v certifikátu dle § 233 ZZVZ uveden údaj odlišný od kvalifikace, tj. zejm údaj o skutečných majitelích ? 2) splní dodavatel povinnost dle § 104/2/a/b ZZVZ předložením certifikátu dle § 233 ZZVZ, v němž je sice řádně uveden seznam skutečných majitelů dle §104/2/a nicméně absentuje v něm informace o konkrétním vztahu konkrétního skutečného majitele k dodavateli (když tento konkrétní vztah by patrně mohl být dovozován z dokladů, jež byly předloženy certifikačnímu orgánu a jsou v certifikátu uvedeny) ?

  Povinnosti uvedené v § 122/3/c ZZVZ, resp. § 104/2/a/b neřeší způsob prokázání skutečných majitelů. Pouze demonstrativně navádí, kterými dokumenty nejčastěji musí být skuteční majitelé prokázáni – viz. § 104/2/b. Ale k samotnému prokázání skutečně musí dojít ve struktuře vlastnictví až po skutečné majitele. Nemůže tedy nastat situace, kdy by zadavatel z odkladů byl informován, že dodavatel je vlastněn např. třemi dalšími právnickými osobami bez další znalosti o jejich skutečných majitelích. Na druhou stranu lze zkoumáním dojít ke skutečnosti, že dodavatel takové osoby možná vůbec nemá (např. v případě 10 vlastníků – což mohou být osoby, které neodpovídají definici skutečných vlastníků podle zákona o praní špinavých peněz, na jehož základě je stanovena povinnost zadavatele zkoumat dodavatele, pokud je právnickou osobou). Konkrétní postup je k dispozici na portále veřejných zakázek:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_20107_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]
  Takže dodavatel, který předloží certifikát dle § 223 a z kterého nevyplývá splnění povinnosti podle § 122, resp.104, nesplní povinnost danou § 122/3 zaslat zadavateli doklady, které jsou podmínkou pro uzavření smlouvy. Zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat k předložení takových dokladů, které skutečně tuto povinnost prokáží. Je nutné připomenout, že prokazování skutečných majitelů není kvalifikací, ale podmínkou k podpisu smlouvy a zadavatel má povinnost dodavatele k předložení dokladů vyzvat, nemůže se spokojit pouze s tím, co bylo předloženo v nabídce a rovnou takového dodavatele vyloučit, pokud z nabídky není jasné, kdo je skutečným majitelem.

  Prověření majetkové struktury vybraného dodavatele

  23.08.2017 dvořile žádám o výklad ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ("ZZVZ"), dle něhož je zadavatel povinen prověřit majetkovou strukturu vybraného dodavatele. Jedná se konkrétně o situaci, kdy "cesta" ke skutečnému majiteli vede skrz několik států EU či světa (prostřednictvím několika společností se sídly v různých státech) a současně dle tvrzení vybraného dodavatele neexistují v daných zemích dokumenty prokazující majetkovou strukturu (ani odpovídající demonstrativnímu výčtu zákona, ani obdobné, informace nelze vyčíst z veřejných rejstříků apod.). 1. Je možné v takovém případě akceptovat čestné prohlášení vybraného dodavatele o neexistenci dokladů prokazujících majetkovou strukturu a na to navazující čestné prohlášení, které majetkovou strukturu popisuje? Nebo je v takovém případě nutné vybraného dodavatele považovat za dodavatele s nejasnou majetkovou strukturou a dle § 122 odst. 5 ZZVZ jej vyloučit? 2. Je možné za doklad ve smyslu § 104 odst. 2 písm. b) považovat auditorskou zprávu, resp. relevantní výňatek auditorské zprávy, která (bez bližších podrobností či uvedení zdrojů) informaci podává?

  V návaznosti na otázku předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele bylo ze strany Ministerstva pro místní rozvoj vydáno výkladové stanovisko expertní skupiny, které předmětnou problematiku vysvětluje a zároveň odpovídá i na Vámi položené dotazy.

  Stanovisko k předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele naleznete na webové stránce http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf.

  Závěrem doplňujeme, že shora uvedené stanovisko rovněž zohledňuje i další konsekvence spojené s rozkrýváním konečných majitelů vybraného dodavatele.

  Písemná elektronické komunikace

  23.08.2017 Dobrý den, měl bych dotaz ohledně aplikace nutné písemné elektronické komunikace na ose zadavatel – dodavatel (v případě zadavatele, který má povinnost elektronické komunikace). Lze dotazy vznesené na organizované prohlídce místa plnění (v rámci nadlimitního otevřeného řízení) zodpovědět ústně a následně uveřejnit na profilu zadavatele ve formě vysvětlení zadávací dokumentace, nebo je nutné dotazy nechat dodavatele formulovat písemně a zaslat elektronicky, stejnou formou i odpovědět? Jde o to, jestli lze dotazy vznesené na prohlídce místa plnění (a vlastně veškerou komunikaci na místě plnění) zařadit pod komunikaci, kterou lze vyřídit ústně, nebo je nutná její písemná (a tedy i elektronická) forma. Děkuji

  Požadavek § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), aby písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhala v zadávacím řízení (až na výjimečné případy) elektronicky, nebrání tomu, aby v zadávacím řízení probíhala komunikace ústní, pokud ji zákon nevylučuje. Podle § 211 odst. 1 zákona lze totiž použít ústní komunikaci, není-li v zákoně stanoveno jinak a obsah ústní komunikace je v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy zvukovými nahrávkami, nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Ústní jednání je tak možné nejen v případech jednání výslovně zákonem upravených (například § 61 odst. 7), ale i ve všech dalších případech, kde zákon formu komunikace nepředepisuje.

  Právě prohlídka místa plnění bude typickým příkladem, kdy dochází k ústní komunikaci mezi přítomnými zástupci zadavatele a dodavatelů. Zadavatel je tak oprávněn komunikovat s dodavateli ústně, je však povinen komunikaci v dostatečné míře zdokumentovat. V případě, že dochází k vysvětlování zadávací dokumentace postupuje zadavatel podle § 98 zákona, v případě, že by byla zadávací dokumentace měněna nebo doplňována postupuje zadavatel podle § 99 zákona.

  Hodnocení pouze jediné nabídky

  23.08.2017 Dobrý den, rád bych zjistil odkaz na paragraf, který mi určuje, jak postupovat, když mi zůstane v jakémkoli řízení (uzavřeném, otevřeném - zakázky malého rozsahu, podlimitní či nadlimitní) k vyhodnocení pouze jediná nabídka. Děkuji.

  Dotčeným ustanovením zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), které se věnuje situaci, kdy v zadávacím řízení zůstane pouze jediný účastník, se rozumí § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ. Pro uplatnění tohoto ustanovení se dále nestanoví žádné další podmínky a je proto zcela na uvážení zadavatele, zda ke zrušení zadávacího řízení přistoupí či nikoliv.

  Rozhodným hlediskem bude hospodárnost a efektivnost vynakládání veřejných prostředků nebo posouzení provozních potřeb Zadavatele. Při nakládání s veřejnými prostředky musí být postupováno souladně s pravidly hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek auditního orgánu při zajištění výkonu finanční kontroly na zdůvodnění takového postupu Zadavatele se však může jevit jako opodstatněný.

  Závěrem proto sdělujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek žádné další podmínky ve vztahu k ekonomické výhodnosti pří výběru jediného účastníka zadávacího řízení neuvádí, je proto zcela na rozhodnutí zadavatele, zda rozhodne o výběru jediného dodavatele bez provedení hodnocení.

  Možnost provádění vyhrazených změn závazku

  21.08.2017 Dobrý den, V rámci akce na Rekonstrukci technologie připravuji technické podklady - dokumentaci, výkazy výměr (VV) pro nadlimitní VŘ – typ jednací řízení s uveřejněním. Obracím se na Vás s dotazem, jakým způsobem, lze v praxi použít § 100 a § 222 zákona č. 134/2016 ze dne 19.duna 2016, který nabyl účinnosti k 1.10.2016. Jde mi o to, že mám VV, kde jsou specifikovány jednotlivé položky jako množství, služby, stavební činnosti, technologie, ale při vlastní realizaci může z technických důvodů dojít ke změně množství za danou položku s tím, že neměníme charakter položky a ani vlastní rozsah a charakter VŘ - např. ve VV mám 10 kusů … ale ve skutečnosti budu potřebovat 12 ks nebo jenom 8 ks. Mám i termíny od kdy – do kdy se bude zakázka realizovat. Mířím tím k tomu, že pokud bych použil ustanovení § 100 nemusel bych následně poměrně složitým způsobem vytvářet dodatky k SoD včetně vazby na registr smluv. Stačilo by mi, kdybych měl v SoD perfektně definováno, že hodnota prací nepřevyšuje 30 % z předpokládané ceny veřejné zakázky a mohl bych pouze změnit množství. Bohužel je to novinka tohoto zákona a není k ní výkladová praxe, alespoň já jsem ji nikde nenašel, takže bych potřeboval nejlépe jakým způsobem § 100 aplikovat do praxe. Nejlepší by byl ukázkový příklad jak § 100 aplikovat do SoD. Jste schopni mi poradit či pomoci, jak toto uvést do praxe ? Existuje prováděcí vyhláška k tomuto zákonu včetně praktický příkladů ? S pozdravem a přáním hezkého dne

  Ustanovení § 100 a § 222 se vztahuje primárně ke změnám závazku – tedy již uzavřené smlouvy. Tomu by měl odpovídat i průběh zadávacího řízení a hlavně zadávací dokumentace. Možnost měnit závazek není možnost se pojistit proti chybám v zadávací dokumentaci (tedy “co nedokážu popsat v předmětu zakázky si vyhradím jako změnu v průběhu realizace”), ale jde v případě § 100 o možné změny mechanismů smlouvy, které musí být jednoznačně vyhrazeny. Zadavatel se tak nesmí dostat do situace, kdy by ihned po uzavření smlouvy provedl změnu závazku (bez ohledu na formu takové změny) jen proto, protože ze zadávacího řízení vzešla nabídka v rozporu s podmínkami účasti, resp. zadávací dokumentací. Vyhrazeným změnám závazku podle § 100 odst.1 odpovídá např. inflační doložka, možné platby za jevy, které mohou nastat, ale zadavatel je nepředpokládá, nechce je, ale může k nim dojít (např. různé posuny termínů realizace, platby za různé situace, které nejsou standardní (hlídání stavby v případě zakonzervování stavby po určitou dobu, přestože to nebylo předpokládáno), změna ceny v případě změny legislativy (DPH, platy pracovníků dle tabulek, v oborech atp.), množství činnosti (vnější okolnosti mne donutí určitou činnost provést vícekrát, než je předpokládáno – např. sekání trávy), ale i způsob započtení množství do zakázky – např. objemové položky na stavbě – beton, množství hlíny v případech, kdy zadavatel neví, kolik množství bude potřeba odtěžit, kolik betonu bude potřeba skutečně zpracovat do základů stavby). Obecně platí, že změny musí být dopředu jasně popsány, změny mohou nastat, ale ke změnám nemusí vůbec dojít. Zadavatel ale nemůže stanovit, že si vyhrazuje možnou změnu v případě, že nějaké množství nějaké položky bude jiné, tak se dopočítá, aniž by konkrétně věděl, o jaké konkrétní položky se jedná. Takový způsob provádění změn závazku by byl v rozporu s principy zadávání a bylo by to obcházení zákona při zadávání veřejné zakázky. V případě § 222 lze provádět změny (píšete, že půjde o technologie – tedy pravděpodobně půjde o dodávky) např. podle odst. 4, kde zadavatel má k dispozici možnost měnit závazek do 10 % ze své vlastní vůle bez odůvodnění, případně pokud objektivně naplní podmínky odst. 5, tak do 50 % původní hodnoty závazku. V tomto případě ale skutečně musí odpovídat podmínkám, uvedeným v odst. 5. Vzhledem k možnosti zákona č. 134/2016 Sb. měnit závazek je nutné si uvědomit, že změna závazku se skutečně týká až situace po výběru dodavatele a uzavření smlouvy (proto se také jedná o změnu závazku), nikoliv o možnost zadavatele nezpracovat podmínky účasti, resp. zadávací podmínky do podoby takové, aby byla umožněna účast dodavatelů v zadávacím řízení, bez ohledu na to, zda stanovil vlastnosti předmětu veřejné zakázky odkazem na normy a technické dokumenty nebo požadavky na funkci a výkon. S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě jde o jednací řízení s uveřejněním, máte možnost řadu okolností s účastníky zadávacího řízení projednat v rámci zadávacího řízení, případně využít § 33 – předběžné tržní konzultace.

  Skuteční majitelé dle ust. § 104 odst. 2

  12.07.2017 Dobrý den, dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem týkajícím se určování tzv. skutečného majitele dle ust. § 104 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o určení skutečného majitele u obchodní korporace – společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je právnická osoba. Máme za to, že jelikož zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti se skutečným majitelem hovoří v ust. § 4 odst. 4 pouze o fyzické osobě, pak je v případě této obchodní korporace, jejímž jediným společníkem je právnická osoba, třeba za skutečného majitele považovat vždy jednatele této právnické osoby. Další v úvahu přicházející varianta je, že se má „šplhat“ v takové koncernové struktuře směrem vzhůru.

  V případě určování skutečného majitele dle § 104 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se musí jednat o fyzickou osobu. Ve Vašem případě musíte jít v koncernové struktuře výš a zjišťovat dále majitele právnické osoby, která je jediným společníkem dané obchodní korporace.
  Pouze v případě, pokud není-li skutečný majitel nebo jej nelze určit v celé koncernové struktuře, určí se skutečný majitel dodavatele postupem dle ustanovení § 4 odst. 4 bod 4. zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
  V této souvislosti bychom ještě rádi odkázali na stanovisko expertní skupiny MMR k této problematice, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích na níže uvedené adrese:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf

  Uveřejnění ZD

  30.03.2017 Dotaz v podstatě zní, zda je povinností zadavatele uveřejnit na profilu komplet celou zadávací dokumentace VZ na stavební práce, tzn. vč.: • projektové dokumentace (PD) v el. podobě a • slepého položkového rozpočtu v el. podobě v živém formátu? Ust. § 96 odst. 1 ZZVZ říká, že ZD (tedy v případě VZ na stavební práce i PD+slepý položkový rozpočet) musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast dle § 58 odst. 5 do konce lhůty pro podání nabídek. Ust. § 96 odst. 2 ZZVZ připouští, že pokud nelze zpřístupnit celou ZD podle odst. 1, může zadavatel příslušnou část poskytnout jiným vhodným způsobem za splnění dalších podmínek, které daný odst. dále specifikuje. Výše uvedené je ale podmíněno konkrétními skutečnostmi, které buď: 1. vyplývají z výjimek ze způsobu komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem dle ust. § 211 odst. 3 písm. a), b) a d) ZZVZ nebo 2. z postupu zadavatele dle § 36 odst. 8 ZZVZ. Dle významu, který vyplývá z ust. § 96 ZZVZ tedy není možné poskytovat PD a slepý položkový rozpočet (ku příkladu na CD nebo v případě PD v listinné podobě) až na základě písemné žádosti dodavatele? Není možné dát na profil zadavatele ku příkladu pouze informaci o přístupu k PD a slepému položkovému rozpočtu v el. podobě v živém formátu a poskytovat je jako jedny z příloh ZD samostatně? Jaké jsou možnosti poskytování ZD (jejich příloh), tak aby nebyl porušen ZZVZ? Výše uvedené dotazy vyplynuly z technických možností (resp. nemožností) některých typů profilů zadavatelů, které nejsou schopny pojmout k jedné VZ tak velké množství dat, které celá PD v el. podobě představuje. Budu Vám velmi vděčný za jakoukoliv odpověď.

  V tomto ohledu je zákon poměrně nekompromisní, jsou-li předmětné dokumenty součástí ZD (i jako přílohy) je nutné je uveřejnit na profilu zadavatele. Výjimkami jsou pouze důvody podle § 211 odst. 3, případně ochrana důvěrných informací podle § 36 odst. 8 zákona. Pokud nejsou naplněny podmínky pro využití výše uvedených výjimek (k jejich naplnění u „běžné“ zakázky na stavební práce zpravidla nedochází) z uveřejnění je nutné uveřejnit ZD jako celek. Jediným možným řešením tedy je navýšení kapacity profilu zadavatele, tak aby mohl zadavatel povinnost uveřejnit ZD.

  Mimořádně nízká nabídková cena (§ 113)

  10.03.2017 V případě použití zjednodušeného podlimitního řízení dle § 53 zákona č. 134/2016 Sb., povinnost prověřovat nejedná-li se o "MNNC" a nebo je to jenom možno? A z § 219 odst. 4 a i z „oficiální metodiky MMR“ – viz příloha, bych si dovolil „vyčíst“, že je-li smlouva uveřejněna v RS a tedy dle jiného právního předpisu, tak není v tomto případě ani povinnost zveřejňovat cenu? A nebo to čtu a následně si i vykládám špatně?

  V podlimitním režimu není nutné posuzovat MNNC, je to volba zadavatele (pokud dopředu sám neurčil pravidla, v kterých případech bude nabídky a jejich ceny považovat za MNNC). V nadlimitním režimu to je povinnost (viz § 113). Pokud tedy dojde k posuzování MNNC v nadlimitním režimu, postupuje zadavatel podle § 113 zákona č. 134/2016 Sb.
  K druhé části dotazu – ano, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, podle § 219 odst.1 písm. d) nemusíte uveřejňovat podle zákona č. 134/2016 Sb. Doporučujeme přečíst stanovisko k problematice na stránkách MMR – portál-vz.cz:
  Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Zde je uvedeno násl., že současně podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv č. 340/2015 Sb. platí, že „je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách“.

  NZVZ

  19.12.2016 Dobrý den, dovoluji si obrátit se na vás a chtěla bych Vás požádat, zda by jste mi nezodpověděli dotazy a nesdělili názor na danou problematiku. 1. Jedná se o výklad § 83 Prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) - d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74? b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75 ? c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden? Poddodavatelem může být i fyzická osoba. 2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením? a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d) a to především "písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ"? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou? c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky?? 3.Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů? b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. K žádným změnám v kvalifikaci nedošlo. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017? c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami? Předem děkuji za odpověď.

  K Vašim dotazům ohledně ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

  1. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) – d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74?
  Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby např. poddodavatele, musí předložit doklady a závazek uvedené v § 83 odst. 1 písm. a) až d) ZZVZ a to včetně dokladů o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ.

  1. b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75?
  Způsob prokazování základní způsobilosti vymezený v § 75 ZZVZ platí i pro prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob.

  1. c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden?
  Poddodavatelem může být i fyzická osoba.
  Způsob prokázání základní způsobilosti je ve vztahu k České republice vymezen v § 75 ZZVZ. Tento způsob prokazování platí i v případě, že osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace, je fyzickou osobou.

  2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením?
  Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.
  V nabídce tedy může být způsobilost dokládána čestným prohlášením, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak. V případě, že se účastník zadávacího řízení stane vybraným dodavatelem, musí předložit originály nebo ověřené kopie před uzavřením smlouvy (§ 86 odst. 3 ZZVZ).

  2. a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d. a) a to především “písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ”? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný.
  Způsob prokazování podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je stanoven v tomto ustanovení. Dodavatel zadavateli předkládá písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
  Ze závazku má podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

  2. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou?
  Závazky mohou zachyceny i ve smlouvách. Podle § 1723 občanského zákoníku vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.
  Ať už je zvolena jakákoli forma pro závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dostačující, pokud je v zadávacím řízení předložen jednou.

  c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky??
  Není stanoveno, že by text závazku musel obsahovat název konkrétní zakázky.
  Podle § 553 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ tedy musí být určitý.
  Vzhledem k tomu, že předměty plnění veřejných zakázek bývají různé a požadavky na ekonomickou technickou či profesní kvalifikaci jsou stanoveny zadavateli v jednotlivých zadávacích řízeních odlišně, bývá téměř nemožné formulovat závazek dostatečně určitě a zároveň použitelně pro více zadávacích řízení.

  3. Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů

  a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů?
  Podle § 276 ZZVZ dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ, je povinen doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 ZZVZ nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZZVZ, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti ZZVZ není v seznamu zapsán. Zejména se jednalo o originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 ZZVZ.

  3. b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017?
  Podle § 231 ZZVZ je dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj
  a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a
  b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).
  I nadále tedy budou do 31. března předkládána prohlášení a doklady prokazující základní způsobilost.

  3. c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami?
  Povinnost podle § 231 ZZVZ vyplývá ze zákona. Doporučujeme, abyste si sami hlídali splnění této povinnosti.

• ČÁST TŘETÍ Podlimitní řízení (§ 52 – § 54)

  17. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Prokázání základní způsobilosti čestným prohlášením a součinnost před uzavřením smlouvy (§ 53 odst. 4, § 122))

  15.08.2024 Dobrý den, dle § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, musí veřejný zadavatel požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Dle § 122 odst. 3, odešle zadavatel vybranému dodavateli výzvu k předložení dokladů o kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici. V případě, že dodavatel prokazoval v ZPŘ základní způsobilost předložením čestného prohlášení, je toto čestné prohlášení považováno za doklad o kvalifikaci a není tedy třeba jej vyzývat k předložení výpisu z rejstříku trestů apod.? Postačí dodavatele vyzvat v souladu s § 122 odst. 4 písm. c), k předložení čestného prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace? Omlouvám se, pokud jde o duplicitu, nenašel jsem však jednoznačnou odpověď. Děkuji.

  Na základě dotazu k prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) sdělujeme, že ze ZZVZ vyplývá, že musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení požadovat prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ.
  Je však na jeho volbě, zda umožní základní způsobilost prokázat pouze prostřednictvím čestného prohlášení (tato možnost platí, pokud zadavatel neuvede v zadávacích podmínkách jinak). Pak již předkládání konkrétních dokladů dle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ není třeba, neboť dokladem potvrzujícím splnění základní způsobilosti bude i před podpisem smlouvy samotné čestné prohlášení.
  Pokud se zadavatel rozhodne postupovat dle § 122 odst. 4 písm. a) ZZVZ, bude povinností dodavatele zadavateli předložit originál nebo úředně ověřenou kopii čestného prohlášení (není-li již čestné prohlášení v nabídce předloženo v originále či úředně ověřené kopii).
  Co se týče výzvy dle § 122 odst. 4 písm. c) ZZVZ k předložení písemného čestného prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily, jde o oprávnění (nikoliv povinnost) zadavatele.

  Dotaz na předpokládanou cenu zakázky (§ 53, § 99, § 127, § 217)

  23.07.2024 V současné době probíhá výběrového řízení na dodavatele stavebních prací. Podkladem k výběrovému řízení byla projektová dokumentace a rozpočet. V průběhu zadávacího řízení byla podána žádost o vysvětlení. Na základě žádosti o vysvětlení bylo zjištěno, že došlo v položkách k chybné výměře, jednalo se o překlep. Tím došlo k tomu, že předpokládaná cena zakázky se změnila z 12 935 842,- Kč na 5 113 743,- Kč bez DPH. Zakázka je zveřejněna jako zjednodušená podlimitní na stavební práce. Je správné ve výběrovém řízení pokračovat? V zadávací dokumentaci je uvedena předpokládaná cena zakázky, měla by se opravit, vysvětlit? V zadávací dokumentaci je podmínkou technické kvalifikace doložení alespoň 5 zakázek ve finančním objemu minimálně 6 mil Kč, neměla by se změnit na polovinu nové předpokládané částky? Děkuji za odpověď.

  Možný postup zadání veřejné zakázky v souladu se správným podkladem má zadavatel více způsoby. Zadavatel vzhledem k chybným údajům v zadávací dokumentaci má možnost zadávací řízení zrušit a ideálně až následně po ukončení zadávacího řízení to opakovaně zadat jako plnění se stejným předmětem, ale již na základě výjimky jako veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) v souladu s upravenou předpokládanou hodnotou a přiměřeně nastavenými kritérii kvalifikace adekvátně složitosti veřejné zakázky. Zadavatel má možnost zrušit zjednodušené podlimitní řízení podle § 53 odst. 8 ZZVZ. Do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení uveřejní oznámení na profilu zadavatele. Důvody a postup ukončení se na zjednodušené podlimitní řízení použijí obdobně dle § 124 až 127 ZZVZ. Písemné odůvodnění zadavatel do 30 dnů uveřejní dle § 217 ZZVZ na základě písemné zprávy. Nežli uvádět subjektivní důvody, lze doporučit hledat důvody jako vnější okolnosti, které zadavatel nemohl ovlivnit. Další možnost je upravit zadávací dokumentaci, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace zadavatel provede v souladu s pravidly dle § 99 ZZVZ. To prakticky znamená prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku a pokračovat v režimu, který zadavatel při zahájení zakázky stanovil.

  Lhůta pro podání nabídek - ZPŘ při aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ

  12.07.2024 Dobrý den, budeme zadávat zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení a lhůta pro podání nabídek vychází na sobotu (11. pracovní den je pátek), takže bychom standardně určili konec lhůty pro podání nabídek na pondělí. Chceme ale nastavit 72 hodin před koncem pro nemožnost podání námitek. Znamená to, že musíme lhůtu pro podání nabídek posunout na čtvrtek (tedy 72 hodin navíc k termínu nastaveném na pracovní den), nebo může lhůta končit už v úterý (tzn. že 11. pracovní den je pátek, fakticky by lhůta na přijímání nabídek připadla na sobotu a k tomu připočteme 72 hodin a tím naplníme požadavek na délku + zároveň den otevření vyjde na pracovní den). Děkuji.

  Pokud zadavatel postupuje podle § 242 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je okamžik, do kdy je možné podat námitky proti zadávacím podmínkám, rozhodný i pro běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Podle § 98 odst. 1 ZZVZ platí, že zadavatel může zadávací dokumentaci (ZD) vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek (pokud lhůta pro podání nabídek nebyla zkrácena v souladu se ZZVZ).

  Zároveň platí, v souladu s § 98 odst. 3 ZZVZ, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele v případě, že je žádost o vysvětlení doručena alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanoví v souladu s § 242 odst. 5 ZZVZ, zadavatel připočítává k „původní“ lhůtě pro podání nabídek 72hod (pozn. to souvisí s koncem lhůty pro podání námitek, protože to je lhůta, která nesmí být dodavatelům krácena), běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ se ale počítá od „původní“ lhůty pro podání nabídek. Pro úplnost doplňujeme odkaz na výkladové stanovisko ÚOHS k této problematice, kde je uveden i konkrétní příklad výpočtu vizte Stanovisko k aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ (220 KB).

  Zároveň je nezbytné zohlednit skutečnost, že lhůty podle § 98 ZZVZ jsou stanoveny v pracovních dnech, lhůta 72hod podle § 242 odst. 5 ZZVZ plyne bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den či víkend.

  Ve vztahu ke zjednodušenému podlimitnímu řízení (dále jen „ZPŘ“) uvádíme, že podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel pro postup v tomto řízení zvolit pravidla relevantní pro nadlimitní režim. Pravidla pro nadlimitní režim, která zadavatel musí v rámci ZPŘ respektovat vždy, jsou v textu zákona výslovně uvedena odkazem na příslušný paragraf. Ustanovení § 242 odst. 5 ZZVZ představuje „obecné“ ustanovení, jehož aplikace je na uvážení zadavatele. Pokud si tedy zadavatel výhradu podle § 242 odst. 5 ZZVZ v zadávací dokumentaci ZPŘ stanoví, je jeho povinností dodržet postup podle tohoto ustanovení. Pokud zadavatel výhradu v ZD neuvede, postup podle § 242 odst. 5 ZZVZ pro něj není relevantní (to v uvedeném případě platí i u nadlimitního řízení).

  Postup uzavření smlouvy s jediným účastníkem (§ 53)

  20.12.2023 Dobrý den, prosím, je u ZPŘ přípustný níže uvedený postup? Zadavatel v ZD uvedl, že základní i profesní způsobilost a technická kvalifikace může být prokázána pouze ČP, což jediný účastník ZŘ splnil, a taktéž splnil všechny ostatní požadavky zadavatele. Zadavatel nemusí vybranému dodavateli odesílat Oznámení o výběru dodavatele ani žádný jiný dokument, pouze např. Výzvu k předložení podepsané smlouvy, nebyla-li tato již součástí nabídky. Vzdání se práva podat námitky taktéž není vyžadováno. Smlouvu lze uzavřít v podstatě okamžitě. Děkuji za odpověď.

  Postup při výběru dodavatele po novele č. 166/2023 Sb., odstraňuje povinné předkládání originálů dokladů ke kvalifikaci a zadavatel již nemusí odesílat výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci. Pro postup před uzavřením smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení (ZPŘ – 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ZZVZ) tak „nově“ stačí, pokud účastník prokáže splnění základní i profesní způsobilost nebo technické kvalifikace čestným prohlášením (předloženým v jeho elektronické nabídce) – v rozsahu a způsobem zadavatelem požadované kvalifikace stanovenými zadávacími podmínkami. V uvedeném případě není čestné prohlášení pouhou náhradou dokladu o kvalifikaci, ale samotným dokladem způsobilým základní způsobilost prokázat. V zadávacím řízení má tedy zadavatel možnost jediného účastníka vybrat bez provedení hodnocení – je však nutné vždy posoudit splnění podmínek účasti na základě předložené nabídky a bez toho, aniž by musel odesílat oznámení o výběru, pokud se nerozhodne uveřejnit oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele, má dle našeho názoru uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, aniž se uplatní pravidla zákazu uzavření smlouvy podle § 246 ZZVZ.

  Průběh otevřeného řízení v podlimitním režimu - kontrola MNNC (§ 39, § 113)

  24.11.2023 Dobrý den, rád bych se zeptal ve věci veřejné zakázky na stavební práce zadávané v otevřeném řízení v podlimitním režimu. Dotaz - 1) teoreticky chápu správně, že leč se tedy jedná o podlimitní veřejnou zakázku, zadavatel se řídí části čtvrtou - Nadlimitní režim (§ 55 - § 128), avšak vyjma ustanovení týkající se lhůt, kdy se zadavatel řídí částí třetí, konkrétně § 54 Lhůty pro podlimitní veřejné zakázky? Dotaz - 2) na konkrétním případě, kdy zadavatel tedy vyhlašuje veřejnou zakázku ve výše uvedeném režimu a řízení (podlimitní režim, otevřené řízení), má povinnost provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u vítězné nabídky podle par. 113, jelikož se jedná o ustanovení části čtvrté? Ve věci MNNC bych se rád ještě doptal, zda existuje nějaké procentuální doporučení, při jehož překročení se již jedná o MNNC? Dotaz - 3) Zadavatel si v ZD dle § 39 odst. 4 vyhradil právo provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po provedení hodnocení nabídek, a to pouze u vítězné a 2. nabídky v pořadí účastníků dle výsledků hodnocení. Současně je stanoveno, že každý dodavatel může podat pouze jednu nabídku a současně nesmí být osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, dle § 107. Je tedy pravdou, že zadavatel, bez ohledu na to, že nemusí posuzovat splnění kvalifikačních podmínek u všech nabídek, tak musí u všech nabídek zkontrolovat minimálně skutečnost, že dodavatel vítězné nabídky a druhý dodavatel, a všichni jejich poddodavatelé, nejsou zároveň poddodavateli i v jiných zbylých (neposuzovaných) nabídkách - leč se jedná o ustanovení týkající se kvalifikace? Děkuji.

  Odpověď k otázce 1)

  Zadavatel se řídí ustanoveními pro podlimitní režim podle § 53 a 54 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

  Zadavatel je oprávněn použít jakýkoli postup, který je vymezen v části čtvrté pro nadlimitní režim. Lhůty pro podlimitní režim jsou přímo vymezeny v § 54 ZZVZ.

  Odpověď k otázce 2)

  Zadavatel je oprávněn posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, v podlimitním režimu to však není povinností. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je vždy posouzením nabízené ceny za konkrétní plnění. Nelze tedy stanovit konkrétní procentní míru, ne jejímž základě by zadavatel vždy posuzoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel si však v zadávací dokumentaci může vymezit vzorec, podle kterého bude mimořádně nízkou nabídkovou cenu zkoumat, a to i v podlimitním režimu.

  Odpověď k otázce 3)

  Pokud si zadavatel vyhradil zkoumání splnění podmínek účasti u prvního a druhého v pořadí podle výsledku hodnocení, pak tuto výhradu zadavatel musí naplnit. Zkoumání existence “propojení” nabídek prostřednictvím kvalifikace musí zadavatel zkoumat vždy, od 16.7.2023 (po novele č. 166/2023 Sb.) má však zadavatel takovou nabídku povinnost vyloučit pouze u vybraného dodavatele.

  Zadavatel také nemá povinnost zkoumat kvalifikaci u všech účastníků zadávacího řízení.

  Doklady k profesní způsobilosti v ZPŘ po novelizaci (§ 71, § 86 a § 122)

  27.07.2023 Dobrý den, po aktualizaci ZZVZ jsem u ZPŘ nenašla ustanovení o době, týkající se prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1. Dříve to byly nejdéle 3 měsíce přede dnem podání nabídky. Teď se upravila i doba prokázání základní způsobilosti a to v souladu s § 86 ZZVZ (tzn. nejpozději v době 3 měsíců před zahájením zadávacího řízení), ale u profesní způsobilosti nedokážu nic dohledat. Jak starý tedy může být Výpis z obchodního rejstříku, kterým dodavatel prokazuje profesní kvalifikaci u podlimitní či nadlimitní VZ? Také požadavek dle § 86 o tom, že si zadavatel před uzavřením smlouvy vždy vyžádá originály či ověřené kopie dokladů o kvalifikaci byl odstraněn bez náhrady? Děkuji předem za odpovědi.

  Účinností novely (od 16. 7. 2023) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se zavádí úprava dle ustanovení § 86 odst. 3 ve zjednodušeném podlimitním řízení, ale maximální lhůta pro prokázání kvalifikace (v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení) se nadále nevztahuje na doklady k prokázání splnění profesní kvalifikace podle § 77 odst. 1 ZZVZ, jelikož obchodní rejstřík je veřejně dostupný a aktuálnost údajů v něm uvedených lze kdykoli a kýmkoli ověřit. Prostřednictvím novely ZZVZ byl také upřesněn vztah mezi § 86 a § 122 ZZVZ. Zatímco ustanovení § 86 dopadá na Doklady o kvalifikaci v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, § 122 ZZVZ je relevantní pro předkládání dokladů ve fázi před uzavřením smlouvy. Od 16. 7. 2023 je pouze na rozhodnutí zadavatele, zda bude po vybraném dodavateli před uzavřením smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Pokud si zadavatel předložení originálů nebo úředně ověřených kopií podle § 122 odst. 4 písm. a) ZZVZ výslovně nevyžádá, uplatní se obecná úprava podle § 45 odst. 1 a dodavatel tak bude oprávněn předložit pouze kopie dokladů.

  Změna závazku tvořená více smlouvami (§ 53, § 222)

  11.07.2023 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k posuzování nepodstatné změny závazku. Požadavkem zadavatele v rámci ZPŘ na stavební práce (dle § 53 ZZVZ) nebylo uzavření jedné smlouvy, ale uzavření 6 samostatných smluv na jednotlivé etapy realizace stavby. V rámci realizace stavby dochází ke změnám a vícepracím a potřebě uzavírání dodatků k jednotlivým smlouvám. Jak posuzovat vzniklé změny ve vztahu k § 222 ZZVZ? Mají se při uzavírání dodatků kvóty dle § 222 odst. 4, 5, 6, 7, 9 ZZVZ pro jednotlivé změny a vícepráce sledovat a vztahovat vždy k dané konkrétní smlouvě, ke které je tvořen dodatek, nebo k celkové ceně tvořené součtem všech smluv?

  Rozhodnou skutečností je, zda smlouvy se vztahují k jedné veřejné zakázce, která byla zadána v jednom zadávacím řízení. Pokud je takový předpoklad naplněn a existuje více dílčích smluv formou jedné komplexní smlouvy na celou zakázku, procentní hodnoty ve smyslu změny závazku (podle § 222 odst. 4, 5, 6, 7, 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) se uplatní na celý závazek k jedné veřejné zakázce bez ohledu na skutečnost, zda tento jeden závazek je plněn na základě více dílčích smluv.

  Uveřejňování smluv a výsledku VZ rozdělené na části (§ 53; § 217; § 219)

  26.10.2022 Dobrý den, jak by se prosím mělo postupovat u zveřejňovaní smluv a oznámení o výsledku ve Věstníku v případě následující veřejné zakázky? Jedná se o veřejnou zakázku na služby zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, která má 4 části a účinnost pro každou část je jiná s počátkem v rozptylu půl roku. 3 smlouvy jsou již podepsané a jejich účinnost je od 1. 11. 2022 (2 smlouvy) a od 15. 12. 2022 (1 smlouva). Čtvrtá smlouva však bude podepsaná až na jaře 2023. Je tedy možné zveřejnit smlouvy na profilu zadavatele, a písemnou zprávu až na jaře 2023 nebo musí být již tři podepsané smlouvy zveřejněny teď do 30 dnů od jejich podpisu? Stejnou otázku na postup mám ohledně zveřejnění oznámení o výsledku ve Věstníku. Děkuji za odpověď.

  Dle odpovídajících  ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), sdělujeme následující:

  • § 219 odst. 1 veřejný zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření;
  • § 217 odst. 5 zadavatel uveřejní písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, v neposlední řadě
  • § 126 ZZVZ zadavatel má povinnost do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

  Přestože se tedy jeví, že lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a oznámení o výsledku zadávacího řízení počíná běžet každá od jiného okamžiku, jedná se o okamžik shodný. To vyplývá z definice ukončení zadávacího řízení uvedené v § 51 odst. 1 ZZVZ, dle které je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody či zavedením dynamického nákupního systému.

  Uvedené lhůty pro uveřejnění tedy počínají běžet shodně od uzavření smlouvy.

  Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen postupovat při výběru dodavatele v každé části odděleně a uzavírá v každé části a s každým dodavatelem smlouvu samostatně, vztahují se i následné povinnosti na každou část zvlášť. Pokud byla smlouva uzavřena na více částí souběžně, ZZVZ zde nespecifikuje, od uzavření jaké ze smluv by lhůta počínala běžet, z čehož vyplývá, že lhůta běží vždy od uzavření smlouvy, tedy pro každou část se počítá samostatně.

  V případě, že na některé z částí veřejné zakázky již smlouvy uzavřeny byly, je třeba do 15 dnů od jejich uzavření uveřejnit tyto smlouvy na profilu zadavatele. Profily zadavatelů neomezují termíny pro uveřejnění smluv a zadavatelé jsou oprávněni k jedné veřejné zakázce uveřejnit i několik smluv, a to postupně v souvislosti s jejich uzavřením. Stejně tak je třeba do 30 pracovních dnů od uzavření těchto smluv uveřejnit písemné zprávy k předmětným částem. Zadavatel je samozřejmě oprávněn vytvořit jednu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele, přičemž v této zprávě uvede veškeré požadované informace dle § 217 odst. 2 ZZVZ ke každé části.

  Zároveň jste tedy povinni odeslat do 30 kalendářních dnů od uzavření smluv oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kdy opět můžete zvolit, zda k předmětným částem uveřejníte jeden společný formulář, či zda pro každou část využijete formulář samostatný. Formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou tedy této situaci přizpůsobeny a rovněž umožňují oznámit výsledek více částí zadávacího řízení prostřednictvím jednoho formuláře.

  Poté, co bude uzavřena smlouva k poslední části, uveřejní ji zadavatel v zákonné lhůtě na profilu zadavatele, včetně písemné zprávy k této části a odešle oznámení o výsledku poslední části zadávacího řízení do VVZ.

   

  Použití JŘBU při zkrácení původní doby plnění pro zachování režimu podlimitní VZ (§ 53)

  15.02.2022 Dobrý den, prosím o radu, jaký by byl správný postup v následující situaci v případě zrušení ZPŘ z důvodu neobdržení žádné nabídky: (Jedná se o veřejnou zakázku na služby - smlouva na dobu neurčitou: předpokládaná hodnota za 48 měsíců). V případě využití JŘBU po naplnění podmínky § 63 odst. 1 a) bylo osloveno X dodavatelů. Z jednání vyplynulo, že předpokládaná hodnota plnění byla nesprávně určena, a za tuto hodnotu by bylo možné uzavřít smlouvu na stejný předmět plnění, pouze však na 3 roky (tak, aby předpokládaná hodnota nepřevýšila limit pro podlimitní veřejnou zakázku na služby). Je tato změna zadávacích podmínek, tedy zkrácení doby plnění možná, nebo by se mohlo jednat o podstatnou změnu, resp. i jednání vykazující prvky obcházení zákona? Mockrát děkuji

  Samotný pojem “podstatné změny zadávacích podmínek” není v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) definován, a proto je za podstatnou změnu zadávacích podmínek třeba považovat zejména takovou změnu, která je způsobilá rozšířit či naopak zúžit okruh potenciálních dodavatelů způsobilých splnit předmět veřejné zakázky. Skutečnost, zda se jedná o změnu podstatnou, či nikoliv, je třeba vždy posuzovat s ohledem na specifičnost každého jednotlivého případu. Pokud by zadavatel požadoval původně stanovený rozsah předmětu veřejné zakázky, je na základě Vašich informací evidentní, že byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena chybně nebo že se nejedná o pravidelně pořizované či trvající plnění (§ 19 ZZVZ) a požadovaný rozsah plnění by bylo nezbytné soutěžit v otevřeném řízení, respektive zadavatel by se “nevešel” do limitu pro zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ). Pokud by se zadavatel rozhodl zkrátit dobu plnění tak, aby splnil limit pro využití ZPŘ, lze předpokládat, že by takováto změna zadávacích podmínek mohla mít vliv na okruh potenciálních dodavatelů. Na základě Vámi poskytnutých informací k danému zadávacímu řízení lze konstatovat, že důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ nebyl naplněn a doporučujeme zadavateli realizovat nové zadávací řízení dle výše uvedeného.

   

  Zveřejnění protokolu o hodnocení nabídek v ZPŘ (§ 53)

  14.02.2022 Dobrý den, obracím se na Vás se žádostí o zodpovězení dotazu týkajícího se uveřejnění Protokolu o hodnocení nabídek na profilu zadavatele v rámci zjednodušeného podlimitního řízení /účastník se dožadoval výsledku zakázky, zadavatel postupoval dle par. 53 odst. 6 tak, že na profil zadavatele uveřejnil protokol o hodnocení nabídek/. Může být tento protokol o hodnocení nabídek z profilu zadavatele smazán, jakmile bude na profilu zadavatele uveřejněno Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky? Nebo se na tento vztahuje také 2letá lhůta dle par. 17 odst. 2 vyhlášky 168/2016 Sb., ikdyž se nejedná o povinně zveřejňovaný dokument dle ZZVZ. Děkuji a jsem s pozdravem

  Podle ustanovení § 53 odst. 6 a 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), má zadavatel povinnost ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „ZPŘ“) použít § 114-122 ZZVZ a § 124-127 ZZVZ obdobně, to znamená v plném rozsahu. Zadavatel není v ZPŘ povinen použít § 123 ZZVZ týkající se oznámení o výběru dodavatele.

  Přesto, že není zadavatel v ZPŘ povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, má povinnost řídit se obecným ustanovením § 50 ZZVZ a odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru. I přes to, že není písemná zpráva o hodnocení nabídek povinnou součástí oznámení o výběru podle § 50 ZZVZ, je zadavatel povinen ji vyhotovit na základě § 119 odst. 2 ZZVZ. Z ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ pak vyplývá, že zadavatel musí umožnit všem účastníkům na jejich žádost nahlédnout do vypracované zprávy o hodnocení nabídek.

  Zadavatel v ZPŘ má tedy povinnost vyhotovit písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ale není již dle ZZVZ povinen ji uveřejnit na profilu zadavatele, a dále není upraven způsob, jakým má zadavatel umožnit účastníkům náhled.

  Podle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely ZZVZ a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška“) musejí být všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, bezplatně a veřejně přístupné nepřetržitě po dobu 2 let od jejich uveřejnění.

  Obecně je vyhláška podzákonným právním předpisem, který podrobněji upravuje povinnosti stanovené zákonem. Při kolizi mezi zákonem a normou má vždy přednost zákon. Proto dle našeho názoru není zadavatel povinen v ZPŘ uveřejňovat na profilu zadavatele zprávu o hodnocení nabídek, nevztahuje se na něj povinnost podle § 17 odst. 2 vyhlášky, a není tak povinen uchovávat tento dokument na profilu zadavatele po dobu 2 let.

  Povinnost dle § 17 odst. 2 vyhlášky by se měla vztahovat na povinně uveřejňované dokumenty a informace, o kterých tak přímo stanoví ZZVZ – např. písemná zpráva zadavatele, uzavřená smlouva na VZ, skutečně uhrazená cena, atd. Tím však není dotčena povinnost § 216 ZZVZ uchovávat dokumenty o zadávacím řízení po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení.

  Pokud zadavatel uveřejnil dobrovolně zprávu o hodnocení nabídek na profilu zadavatele, i když k tomu nebyl povinen dle ZZVZ, není porušením ZZVZ pokud takový dokument odstraní z profilu zadavatele dříve, než jak ukládá § 17 odst. 2 vyhlášky.

  Povinnost předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci v ZPŘ (§ 53, 122)

  07.01.2022 V případě ZPŘ má zadavatel možnost stanovit si i odlišné podmínky kvalifikace , než jsou upraveny pro nadlimitní ZŘ. Zároveň je ale v úpravě ZPŘ podle § 53 ZZVZ a násl. upraveno (§ 53 odst. 6), že mimo jiné ust. § 122 se použije "obdobně". Podle § 122 odst. 3 a) má zadavatel povinnost odeslat vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici. Je možný postup požadovat v rámci základní kvalifikace pouze čestné prohlášení o splnění kvalifikace, a před uzavřením smlouvy tedy již nevyžadovat žádné doklady (originály jednotlivých dokladů ověřující základní kvalifikaci)? Doplňující dotaz - jaké jsou tedy minimální požadavky kvalifikace, které zadavatel musí při ZPŘ požadovat? (Obdobný dotaz zde byl zodpovězen už v roce 2017, nicméně interpretace této úpravy je různá a setkávám se s názory, že nutnost vyžádání originálů dokladů před uzavřením smlouvy se vztahuje i na ZPŘ, a vychází z toho, že se uvedené ustanovení (§ 122) a další mají použít pro ZPŘ obdobně). Velmi děkuji za odpověď a vyjasnění.

  Způsob prokázání splnění kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení musí vyplývat ze zadávací dokumentace k danému zadávacímu řízení. Ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevyplývá zadavateli povinnost požadovat po účastnících zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace. Pokud zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace požaduje, umožňuje mu ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ využít pravidla pro nadlimitní režim. Pokud se zadavatel rozhodne aplikovat část čtvrtou ZZVZ, tedy chce aplikovat pravidla pro nadlimitní režim, musí tak stanovit v zadávací dokumentaci. Platí tedy, že pokud zadavatel požaduje prokázání splnění například základní způsobilosti podle § 75 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ omezit možnost účastníků zadávacího řízení prokázat splnění kvalifikace prostřednictvím čestného prohlášení. V souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ je však následně povinen vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií o kvalifikaci. U vybraného dodavatele si tedy nevystačí pouze s čestným prohlášením. Zadavatel se ale může rozhodnout, že v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ nebude postupovat podle části čtvrté ZZVZ, tedy nevyužije pravidla relevantní pro nadlimitní režim, a stanoví si vlastní požadavky na prokázání splnění kvalifikace. V tomto případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, jakou kvalifikaci a jakým způsobem má účastník zadávacího řízení ve své nabídce prokázat. Zadavatel tedy může mimo jiné v zadávací dokumentaci stanovit, že kvalifikace bude prokazována prostřednictvím četného prohlášení. Podle § 122 odst. 3 ZZVZ pak bude toto četné prohlášení považováno za originál či úředně ověřenou kopii a vybraný dodavatel nemusí nic nad rámec četného prohlášení předkládat.

  Reference prokazovaná pouze smluvním partnerem objednatele (§ 53 odst. 4, § 79 odst. 4)

  02.01.2022 Zadavatel u zjednodušeného podlimitního řízení stanovil při vymezení technické kvalifikace podmínku, že referenční zakázky prokazované dodavatelem/účastníkem (kompletní rekonstrukce budov) musel dodavatel realizovat jako smluvní partner objednatele. Zadavatele vedly k vymezení této podmínky úvahy, že podmínka postavení smluvního partnera při plnění zakázky je pro tuto zakázku a zadavatele zásadní a důležitá, neboť v sobě zahrnuje komplexní odpovědnost dodavatele stavby se všemi atributy - smluvní sankce, záruky, bankovní garance, pojištění, koordinace poddodavatelů, zajištění BOZP na staveništi, koordinace celé stavby a staveniště a podobně při plnění předmětu zakázky a nejedná se tedy o prokázání technické kvalifikace pouze jenom v obsahu prokázání dílčích stavebních prací u této zakázky, ale za celkovou odpovědnost dodavatele vyplývající ze smlouvy s objednatelem při plnění předmětu obdobných zakázek. Postupoval zadavatel v souladu se zákonem?

  Odpověď na dotaz se týká stanovení požadavku na kvalifikaci v zadávacích řízeních. Kvalifikace musí být vždy stanovena přiměřeně předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Zadávací podmínka o shodném znění muže být v jednom zadávacím řízení v souladu se zákonem a v jiném zadávacím řízení jej může porušovat. Nemůžeme tudíž učinit univerzální závěr o tom, zda v dotazované situaci postupoval zadavatel v souladu se zákonem. Pro nadlimitní režim je v § 79 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoveno, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 72 odst. 2 písm. a) ZZVZ požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  Podle § 79 odst. 4 ZZVZ nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel. Jedná se o úpravu z části čtvrté zákona, která cílí zejména na zadávací řízení v nadlimitním režimu. Obecně platí, že dodavatelé mohou využít své dřívější zkušenosti, které získali jako poddodavatelé, pro prokázání své technické kvalifikace. Zákon ale zadavateli umožňuje toto pravidlo omezit tím, že v zadávací dokumentaci stanoví jinak. Může jeho použitelnost zcela vyloučit, nebo jej modifikovat.

  Ve zjednodušeném podlimitním řízení se úprava § 79 ZZVZ nepoužije přímo. Avšak podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Ve zjednodušeném podlimitním řízení lze tudíž obdobně jako v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu požadovat, aby referenční zakázky byly plněny z pozice tzv. generálního dodavatele. Považujeme za možné, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že vyloučil obecnou možnost dodavatele prokazovat kvalifikaci referenčními zakázkami, které získal jako poddodavatel, a že tak bylo učiněno způsobem vyhovujícím § 74 odst. 4 ZZVZ. Upozorňujeme, že obdobně jako ostatní zadávací podmínky, i tato musí být přiměřena k předmětu veřejné zakázky a v souladu se zásadami. Nepovažujeme za pravděpodobné, že by ve všech zjednodušených podlimitních řízeních bylo na místě poddodavatelské referenční zakázky vylučovat.

  Změny v SoD před podpisem

  25.02.2021 Dobrý den, v rámci zjednodušeného podlimitního řízení předložil uchazeč návrh smlouvy o dílo (SoD), který je v souladu se ZD. Následně při projednávání SoD v zastupitelstvu obce byly vznešeny požadavky na doplnění smlouvy, které se netýkají ani hodnotícího kritéria (jediným byla nejnižší cena) ani podmínek ZD. Je možné se dohodnout s uchazečem na těchto změnách před podpisem? Děkuji za odpověď.

  Smlouva nebo rámcová dohoda dle § 51 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele. Navazující § 124 odst. 4 ZZVZ však nepopírá jakoukoliv možnost změn, nicméně tyto změny musí být realizovány plně v souladu se ZZVZ. Je tak možné částečně modifikovat text smlouvy oproti zadávacím podmínkám či nabídce vybraného dodavatele (resp. návrhu smlouvy obsažené v jeho nabídce). Tato modifikace smlouvy či rámcové dohody před jejím uzavřením tak může být bezesporu v podobě dílčích, ryze formálních úprav, jakými jsou například aktualizace informací o zástupcích smluvních stran, kontaktních osobách či místech a dalších obdobných údajů. V dotaze neuvádíte, co požadujete do SoD doplnit. Obecně jsou však za nepřípustné považovány všechny ty změny, které znamenají podstatnou změnu podmínek a které mohou ovlivnit průběh či výsledek samotného zadávacího řízení. K tomu, jakými principy se řídit při posuzování povahy takové změny, resp. její přípustnosti, se opakovaně vyjádřil Úřad i soudy ve správním soudnictví (např. rozhodnutí Úřadu ze dne 22. 11. 2010, č. j. ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCH, rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 11. 2015, č. j. ÚOHS-S0705/2015/VZ-40325/2015/533/HKu, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2008, č. j. 62 Ca 21/2007-58, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2015, č. j. 62 Af 6/2014-75 apod.) V případě podstatných změn, které by mohly ovlivnit výběr dodavatele či výsledek zadávacího řízení, popřípadě jakýmkoliv způsobem zasáhnout do předmětu veřejné zakázky, doporučujeme přistoupit raději ke zrušení zadávacího řízení, a to především za takové situace, kdy existuje důvodná obava z ohrožení samotných zásad zadávacího řízení vyjádřených v ustanovení § 6 ZZVZ (např. v podobě zvýhodnění jednoho dodavatele oproti ostatním a porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace).

  Dotaz ke zveřejnění oznámení o zrušení ZPŘ ve VVZ

  15.10.2020 Dobrý den, chci se zeptat musí zadavatel u ZPŘ oznámit formulářem CZ03 i zrušení zadávacího řízení? Děkuji

  Zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanovená základní úprava pro postup zadavatele při ukončení zjednodušeného podlimitního řízení (ZPŘ) je obsažena v § 53 části třetí tohoto zákona; v případě dotazu to představuje pro zadavatele povinné použití pravidel pro nadlimitní režim v rozsahu ustanovení §§ 124 až 127 ZZVZ. Tím, že je zadavateli uložena dle § 53 odst. 8 ZZVZ povinnost uveřejnit oznámení o zrušení na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů, se jedná o speciální vnitrostátní právní úpravu, která mimo finanční limity stanovené pro nadlimitní režim nemusí nutně vycházet z regulace obsažené evropskými směrnicemi. Z pohledu doslovné dikce zákonem stanovené úpravy k ZPŘ není možné takový minimální požadavek ve smyslu shora uvedeného nahradit zveřejněním formuláře CZ03. V tom je nutné sledovat hlavní úmysl zákonodárce, s cílem zjednodušit přístup k informacím prostřednictvím profilu zadavatele. To v praxi znamená, že zadavatel je povinen vyhovět zákonným požadavkům vždy, popřípadě je vázán i jinými pravidly, např. podmínkami o poskytnutí dotace. Ty mohou požadovat po zadavateli postup nad rámec zákonem stanovených povinností, a to i podle § 128 odst. 1 a 2, třebaže tím nelze nahradit speciální úpravu k ZPŘ obsaženou v ZZVZ.

  Možnost obnovení způsobilosti ve zjednodušeném podlimitním řízení

  29.09.2020 Má účastník zadávacího řízení (ZPŘ) právní nárok na obnovení způsobilosti postupem dle § 76 ZZVZ? Zadavatel prokázání splnění podmínek základní způsobilosti požadoval, ale možnost využití self-cleaningu v zadávací dokumentaci výslovně nepřipustil a na předmětné ustanovení neodkázal. Děkuji za případnou odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje ZPŘ v § 53 a § 54. Zadavatel se při ZPŘ musí řídit také obecnými ustanoveními a základními ustanoveními o zadávacích řízeních. Vztahují-li se na ZPŘ pravidla z nadlimitního režimu (část 4. ZZVZ), jsou v § 53 a § 54 ZZVZ uvedeny odkazy na konkrétní paragrafy z nadlimitního režimu, kterými se musí zadavatel řídit. ZZVZ dále umožňuje zadavateli, aby si zvolil, kterými pravidly z nadlimitního režimu se bude řídit, nad rámec povinných pravidel plynoucích z § 53 ZZVZ.

  Pokud si tedy zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí uplatnění pravidel z nadlimitního režimu, tak se taková pravidla neuplatní.

  V ZPŘ je ponecháno na zadavatelově uvážení, jaké zadávací podmínky nastaví pro účastníky, dokonce může podle § 53 odst. 4 ZZVZ použít i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v pravidlech pro nadlimitní režim.

  Ve Vašem případě zadavatel požaduje splnění podmínek základní způsobilosti, což je v souladu se ZZVZ. Co se týče uplatnění § 76 ZZVZ o obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení, platí výše uvedené. To znamená, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně neupraví či neodkáže na možnost použití pravidla pro obnovení dodavatelovi způsobilosti, pak dodavatel nemá možnost dovolávat se tohoto pravidla.

  Nutno doplnit, že dle § 76 odst. 3 ZZVZ záleží vždy na zadavateli, jak posoudí přijatá nápravná opatření, zda účastník svými opatřeními obnovil svoji způsobilost.

  Stáří výpisu z OR

  06.12.2018 Dobrý den, jediný uchazeč doložil výpis z OR starší než 3 měsíce před podáním nabídky. Mohu ho vyzvat k doložení aktuálního výpisu? Děkuji

  Na základě § 46 ZZVZ je to možné.

  Hodnota reference u podlimitního řízení

  07.08.2018 Dobrý den, muže být hodnota reference vyšší, než je předpokládaná cena veřejné zakázky? Myslím, že u nadlimitních je to 50% z ceny zakázky. Jaký je klíč u podlimitního řízení ve výpočtu ceny reference k prokázání technické kvalifikace? Děkuji

  Aktuální právní úprava nařízená zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) žádné explicitní omezení hodnoty tzv. referenční zakázky neobashuje, nicméně požadavek zadavatele, který by byl vyšší, než je předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky by byl diskriminační a tedy v rozporu s ustanovením § 6 ZZVZ.

  Prokazování kvalifikace u ZPŘ

  16.05.2018 Dobrý den, měla bych dotaz ohledně prokazování kvalifikace u ZPŘ. Jde mi o to, že v ZPŘ je možnost prokázání kvalifikace "pouze" čestným prohlášením. Účastník řízení, podotýkám podnikající fyzická osoba prokázala v termínu podání nabídky kvalifikaci čestným prohlášením a byla vybrána .Před podpisem smlouvy doložila základní kvalifikaci opět čestným prohlášením originál podepsaným. Jde mi o to, zda je to v pořádku, nebo mám žádat předložení dokladů jako je rejstřík trestů, OSSZ, FU, když v nabídce toto bylo doloženo ČP.

  Na předmětnou otázku je odpověď potřeba hledat v zadávací dokumentaci na předmětné zjednodušené podlimitní řízení.

  Neboť v něm má zadavatel stanovit, jakými doklady se požadovaná kvalifikace prokazuje. Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel není vázán ustanoveními ZZVZ pro nadlimitní režim, proto může požadovat i prokázání jiné kvalifikace, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Platí tedy, že pokud zadavatel v ZD požadoval předložení konkrétních dokladů a dodavatel je v nabídce nahradil čestným prohlášením, je nutné před podpisem smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií požadovaných dokladů.

  Pokud však zadavatel vymezil požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením, a nepožadoval předložení konkrétních dokladů, není již nutné před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů požadovat. Zadavateli tak postačí čestné prohlášení, které je obsaženo v nabídce. Pokud se tedy jedná o zjednodušené podlimitní řízení dle § 53 ZZVZ, postupuje zadavatel podle toho, jak si nastavil zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. V případě, že si tak zadavatel při ZPŘ v ZD stanovil, k prokázání základní způsobilosti poddodavatele mu postačí originál čestného prohlášení.

  Zrušení ZPŘ uveřejňovací povinnosti

  22.02.2018 Je zadavatel povinen odeslat do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zrušení v případě zjednodušeného podlimitního řízení? Nebo je dostačující uveřejnit rozhodnutí o zrušení na profilu zadavatele? Ze zákona ani z metodiky MMR mi to není zřejmé. Děkuji

  V případě zjednodušeného podlimitního řízení je dle ustanovení § 53 odst. 8 dostačující, pokud zadavatel uveřejní oznámení o zrušení ZPŘ pouze na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí zadavatele o zrušení.

  Prokazování kvalifikace před podpisem smlouvy u ZPŘ

  12.12.2017 Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o vyjasnění možnosti prokázání základní způsobilosti u zjednodušeného podlimitního řízení před podpisem smlouvy formou čestného prohlášení, pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil. Na jednom školení nám byla tato možnost uvedena, a to dokonce s tím, že to bylo konzultováno s MMR. Na dalších s tímto názorem spíše nesouhlasili.

  K Vašemu dotazu týkajícího se prokazování kvalifikace před podpisem smlouvy u zjednodušeného podlimitního řízení sdělujeme následující.
  Dle ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) může zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, avšak může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou stanovena v části zákona upravující nadlimitní režim, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Zadavatel může požadovat jakoukoli kvalifikaci stanovenou pro nadlimitní režim či jakoukoli její část, pokud si tak v zadávací dokumentaci vyhradí. Dodavatelé jsou oprávněni nahradit doklady o kvalifikaci čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 ZZVZ, jsou-li pro prokázání kvalifikace doklady požadovány.
  Vybraný dodavatel je pak povinen před podpisem smlouvy se zadavatelem předložit originály či ověřené kopie všech požadovaných dokumentů. Pokud si však zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením a nepožadoval předložení příslušných dokladů, není již nutné dokládat originály či ověřené kopie před podpisem smlouvy, neboť z povahy věci je samo čestné prohlášení předložené v nabídce originálem. Pro zadavatele je tak dostačující již předložené čestné prohlášení.

• ČÁST DRUHÁ Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51)

  17. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Doplnění chybějícího oznámení nebo prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích § 46 odst. 4 ZZVZ

  31.03.2025 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o upřesnění výkladu nové povinnosti dle § 46 odst. 4 ZZVZ a nařízení (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích. Na dnešním školení pořádaném MMR zazněla interpretace, že se tato povinnost (tedy vyžádání oznámení/prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích) vůbec netýká zadávacích řízení pod hranici 250 mil. EUR. Z nového znění § 46 odst. 4 ZZVZ a samotného nařízení (EU) 2022/2560 nicméně vyplývá, že: a) v případech nad 250 mil. EUR se požaduje plnohodnotné „oznámení“, pokud byl hospodářskému subjektu poskytnut zahraniční finanční příspěvek ve výši 4 mil. EUR (a více) od téže třetí země; b) v ostatních případech (tj. typicky pod 250 mil. EUR) by měl uchazeč minimálně předložit „prohlášení“, že se na něj oznamovací povinnost nevztahuje. Prosím o oficiální stanovisko MMR, zda je v souladu s výše uvedeným znění zákona/nařízení: i) úplně vyloučeno vyžadování, byť jen prohlášení o zahraničních příspěvcích u zakázek, jejichž hodnota je pod 250 mil. EUR; nebo ii) naopak u všech zadávacích řízení (pod i nad 250 mil. EUR) zůstává formální nutnost doložit alespoň prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích (v případě „menších“ zakázek) s tím, že plnohodnotné „oznámení“ včetně detailů se vyžaduje jen u zakázek nad 250 mil. EUR (+ zda se toto týká tedy všech nabídek v zadávacím řízení, nebo pouze vítězné nabídky.) Novela ZZVZ nemá přechodné ustanovení, a tudíž je účinná i na již probíhající zadávací řízení, tedy i na ta, kde již uběhla lhůta pro podání nabídek a nelze již měnit zadávací podmínky. Požadavek na doložení oznámení/prohlášení bych tak měla chtít např. i u řízení, které je těsně před podpisem smlouvy (…), a to po všech zúčastněných, tedy i po účastnících, kteří před poměrně dlouhou dobou podávali nabídku a umístili se na "zadních" pozicích v hodnocení? Když mi dokument nedodají, pak je musí zadavatel vyloučit? V takovém případě předpokládáme celkové zdržení cca měsíc až dva (s povinnou výzvou 10 pracovních dní, vyloučením, lhůtou na námitky (...). Předem děkuji za Vaše vyjádření či metodické upřesnění, zda a jak se § 46 odst. 4 ZZVZ a nařízení (EU) 2022/2560 aplikují i u zadávacích řízení s hodnotou pod 250 mil. EUR. Vzhledem na výše uvedené by nesprávná aplikace mohla vést k neúměrným zdržením v zadávacích řízení. Velmi děkuji za Váš názor a odpověď.

  Novelizace zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), provedená zákonem č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, doplňuje do § 46 odst. 4 ZZVZ, který “nově” mluví o tom, že zadavatel je povinen požádat dodavatele, aby doložil „chybějící oznámení nebo prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie …“.
  Ustanovení je třeba jednoznačně vykládat v souvislosti s daným nařízení o zahraničních subvencích (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh), z čehož mj. vyplývá, že oznámení či prohlášení bude chybějící pouze tehdy, pokud mělo být dle tohoto nařízení o zahraničních subvencích předloženo, tedy u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad (činí nejméně) 250 mil. EUR.
  V ostatních případech není stanovena povinnost předkládat žádné prohlášení o tom, že se oznamovací povinnost na dodavatele nevztahuje. Tedy je skutečností, jak bylo již uvedeno, že u zakázek pod 250 mil. EUR povinnost dle § 46 odst. 4 ZZVZ nevzniká.

  Poddodavatel, který má formu a.s. a nemá zaknihovány akcie (§ 48)

  24.03.2025 Dobrý den, v návaznosti na ustanovení § 48 odst. 9) kdy je zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele, pokud má formu akciové společnosti a nemá zaknihované akcie se dotazuji, zda máme toto pravidlo aplikovat i na poddodavatele vybraného generálního dodavatele, o jehož schválení požádá generální dodavatel až v průběhu prací. Procesy schválení nových poddodavatelů v rámci realizace (tj. po podpisu smlouvy) máme ošetřeny ve smlouvě o dílo, nicméně žádná omezení v tomto směru ošetřeny nemáme. Z logického pohledu by nám to přišlo správné (nediskriminační), abychom přistupovali k poddodavateli stejně jako k možnému vítěznému hlavnímu dodavateli, ale textovou oporu jsme v zákoně nenašli. Děkuji za odpověď.

  Na dotaz, zda se pravidla pro vyloučení (pokud společnost „nemá zaknihované akcie“) použijí jen na účastníka nebo vybraného dodavatele, si dovolíme odpovědět k uvedenému, že konkrétní důvody pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 48 odst. 7, příp. k odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, doporučujeme vždy nalézt přímo v konkrétním ustanovení tohoto zákona (ZZVZ), podle kterého se zákonné důvody pro vyloučení týkají pouze osoby účastníka zadávacího řízení, resp. vybraného dodavatele, který je akciovou společností, ale již ne jeho poddodavatele nebo společnosti s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, ačkoliv ta také nemá výlučně zaknihované akcie.

  Jistota za nabídku v případě zrušení zadávacího řízení (§ 41)

  05.02.2025 Dobrý den, prosím Vás, v případě zrušení zadávacího řízení se má jistota za nabídku dle § 41 vrátit bez zbytečného odkladu po vydání "Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení" nebo až po uplynutí 15ti denní lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zakázky. Děkuji.

  Na základě ustanovení § 41 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je zadavatel povinen vrátit peněžní jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení zadávacího řízení. Podle § 51 odst. 2 ZZVZ je zadávací řízení v případě jeho zrušení ukončeno až uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, pokud námitky nejsou podány. V případě podání námitek je zadávací řízení ukončeno až po uplynutí lhůty pro podání návrhu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 251 ZZVZ, případně až po právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, anebo po právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dle § 263 ZZVZ. Lze s ohledem na uvedené dovodit, že jistota musí být vrácena bez zbytečného odkladu až po ukončení zadávacího řízení, což v případě zrušení zadávacího řízení znamená až po uplynutí lhůty pro podání námitek, pokud tyto nebyly podány.

  Vyloučení účastníka z důvodu nepředložení profesní kvalifikace (§ 45; § 48; § 77)

  16.01.2025 Dobrý den, dne 16.1.2025 jsme obdrželi vyrozumění o vyloučení účastníka na základě nedodání kvalifikačních dokumentů profesní způsobilosti v nabídce a v ZD bylo řečeno, že dokumenty mají být součástí nabídky. Naše firma splňuje kvalifikační povinnosti, které se navíc dají ověřit na webových stránkách živnostenského rejstříku a obchodního rejstříku. Jednalo se o profesní způsobilost živnostenského oprávnění k Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Má zadavatel povinnost zažádat o doplnění dokumentů, nebo nás může vyloučit z VZ? Pokud by nás zadavatel nemusel žádat, můžeme podat odvolání na dané rozhodnutí?

  Zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení, s odkazem na § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ se jím rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky. Takovou zadávací podmínkou je také požadavek na prokázání profesní způsobilosti dle § 77 ZZVZ. V nadlimitním režimu je dokonce zadavatel povinen požadovat po dodavateli prokázání splnění profesní kvalifikace dle § 77 odst. 1 ZZVZ, tj. doložení výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Tento výpis je dodavatel povinen předložit vždy, a to způsobem dle § 45 ZZVZ. Dodavatel tedy může předložit výpis z obchodního, případně živnostenského rejstříku kopií tohoto výpisu dle § 45 odst. 1 ZZVZ. Povinnost předložit doklad může dodavatel také splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy dle § 45 odst. 4 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené jste nesplnili povinnost vyplývající ze zadávací dokumentace, respektive přímo ze ZZVZ. Není povinností zadavatele si sám zajišťovat výpisy z rejstříků a ze ZZVZ, pro zadavatel též nevyplývá povinnost požádat o doplnění dokladů, které v nabídce chybí. Objasnění nebo doplnění dle § 46 odst. 1 ZZVZ je možností zadavatele, nikoliv jeho povinností. Vzhledem k tomu, že jste nedoložili ve stanovené lhůtě pro podání nabídek doklady požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, bylo právem Vás ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit.
  K Vaší poslední otázce, zda můžete podat odvolání, uvádíme, že je právem dodavatele podat proti všem úkonům zadavatele námitky dle § 241 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Jak jsme ovšem uvedli výše, není povinností zadavatel žádat dodavatele o doplnění dokladů nebo si je sám opatřovat. Na základě poskytnutých informací tak neshledáváme v jednání zadavatele pochybení.

  Rezerva investora vzhledem k problematice rekonstrukcí památkových objektů (§ 16 odst. 3, příp. § 18)

  05.11.2024 Dobrý den, prosím o informaci jak postupovat v případě, kdy je u veřejné zakázky na rekonstrukci památkového objektu nutné dát do výkazu výměr k ZŘ položku "Rezerva investora" na případné náklady spojené s restaurátorskými pracemi, jejichž potřeba provedení může být zjištěna až při realizaci stavby (např. po odkrytí stávajících vrstev). Věcné ani finanční vymezení nemá zadavatel před vyhlášením ZŘ k dispozici. Lze postupovat tak, že zadavatel pevně stanoví procentuální výši rezervy z celkové nabídkové, tj. účastník ZŘ hodnotu této položky ovlivní jen prostřednictvím své celkové nabídkové ceny? Zahrnuje se pak hodnota této položky do předpokládané hodnoty VZ? Děkuji za odpověď.

  ZZVZ otázku finanční rezervy neupravuje a případné uvedení rezervy ve výkazu výměr nemá z pohledu ZZVZ žádné dopady z hlediska jejího využití. Tedy nelze tuto částku využít bez toho, aniž by například byly dány důvody pro změnu závazku ze smlouvy dle některé z možností předvídané § 222 ZZVZ, případně bylo možné využít tzv. opční právo ve smyslu § 100 odst. 3 a § 66 ZZVZ. Je proto otázkou, proč je „nutné“ uvést rezervu do výkazu výměr, jak uvádíte.
  Doporučujeme tuto otázku řešit primárně z hlediska rozpočtu, mimo zadávací řízení veřejné zakázky. Pokud je však uvedení rezervy např. požadavek poskytovatele dotace, je nutné rezervu stanovit tak, aby nedošlo k deformaci hodnocení. Tedy, jak uvádíte, v procentuální výši z nabídkové ceny, či pevnou částkou.
  Otázka započítání rezervy do předpokládané hodnoty není jednoznačná, nicméně pokud bude součástí výkazu výměr, spíše doporučujeme ji do předpokládané hodnoty započíst, neboť se jedná o plnění, s nimž zadavatel předem počítá. Povinnost započtení je stanovena v případech uvedených v § 16 odst. 3 ZZVZ. Rovněž upozorňujeme na možnost případně zadat restaurátorské práce jako samostatnou část veřejnou zakázky, pokud by byly splněny podmínky uvedené v § 18 odst. 3. Ohledně vhodného postupu odkazujeme rovněž na Metodické doporučení MMR k problematice rekonstrukcí památkových objektů: Metodicke-doporuceni-k-problematice-rekonstrukci-pamatkovych-objektu.pdf.aspx

  Oznámení o výběru dodavatele - jeden dodavatel (§ 50, § 123)

  02.07.2024 Dobrý den, je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka? Děkuji za odpověď

  Na dotaz, zda je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka?“ sdělujeme, že podobně jako pro ostatní druhy podlimitních řízení platí ČÁST DRUHÁ – Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51), zadavatel tak v otevřeném nebo užším řízení postupuje dle obecného ustanovení § 50 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Důvodem neodesílání je, že obecně v zadávacím řízení, v němž je jediný účastník, představuje zpracování formálního oznámení jedinému účastníku zadávacího řízení zbytečnou administrativní překážku. K další části dotazu – z hlediska absence zákazu uzavření smlouvy dle § 246 ZZVZ v řízení s jedním účastníkem, zadavatel nemusí čekat s uzavřením smlouvy od výběru dodavatele po dobu 15 dnů na námitky stěžovatele proti úkonům oznamovaným v dokumentech nebo nevyžaduje vzdát se práva podat námitky.

  Důvody k vyloučení účastníka, který nemá vydány výlučně zaknihované akcie (§ 48 odst. 7 )

  20.05.2024 Dobrý den, vztahuje se odstavec 7 (Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie) i na Poddodavatele, či se týká pouze Dodavatele?

  Odpověď na dotaz, zda se § 48 odst. 7 ZZVZ použije i na poddodavatele, doporučujeme nalézt přímo v konkrétním ustanovení zákona, podle kterého je možné vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Sdělujeme tudíž, že jen dodavatele, resp. účastníka zadávacího řízení, který je akciová společnost nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, zadavatel má možnost vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Obecně povinnost dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, nikoliv na jeho poddodavatele nebo společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, ačkoliv ta také nemá výlučně zaknihované akcie.

  Účastník zadávacího řízení - odsouzený za podvody v rámci jiné VZ (§ 74, § 48)

  17.07.2023 Dobrý den, při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení v rámci nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce zadavatel zjistil z veřejně dostupných informačních zdrojů, že účastník zadávacího řízení byl odsouzen (v únoru 2023) za podvody při revitalizaci veřejné zakázky, a to na základě přiznání viny dodavatele. Hodnotící komise se usnesla na tom, že osloví Vás jakožto gestora pro veřejné zakázky o radu (stanovisko) jakým způsobem má v tomto případě postupovat dle ZZVZ. Otázka hodnotící komise tedy zní - jaký je správný postup zadavatele? Předem děkujeme za Váš čas a za zpracování našeho dotazu.

  Postup při posouzení splnění podmínek účasti u účastníka zadávacího řízení, který byl odsouzen pro podvod v souvislosti s jinou veřejnou zakázkou, je následující.

  Podvod je jeden z trestných činů uvedených v příloze č. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ vylučují splnění základní způsobilosti, pokud za ně byl účastník pravomocně odsouzen za posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení. Pokud by se účastník nesplňující základní způsobilost stal vybraným dodavatelem, byl by ho zadavatel povinen vyloučit dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ ve spojení s § 48 odst. 8 ZZVZ. Nicméně ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ rovněž uvádí, že k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží, zahlazené odsouzení tedy není překážkou ve splnění základní způsobilosti.

  Upozorňujeme, že na dotaz k ZZVZ jakožto jeho gestor není oprávněn vykládat předpisy trestního práva, nicméně v souvislosti s Vámi nastíněnou problematikou bychom Vás přesto odkázali na některá ustanovení. V případě zahlazeného odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen dle § 106 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Dále pak dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“) se na právnickou osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl trest vykonán.

  V případě daného účastníka zadávacího řízení tedy dle našeho názoru záleží na tom, zda již byl vykonán trest, který mu byl jako pachateli trestného činu podvodu uložen. V případě, že trest vykonán byl, je odsouzení zahlazeno a nebrání tedy tomu, aby účastník naplnil podmínku základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. I v takovém případě by však zadavatel dle našeho názoru mohl účastníka vyloučit, z důvodu, že „se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů“ dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud by konkrétní dané profesní pochybení považoval za natolik závažné, že účast účastníka na zadávacím řízení pro zadavatele není žádoucí.

  V případě, že uložený trest dosud vykonán nebyl, účastník podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje. Nicméně v případě, že účastník prokáže, že i přes nesplnění základní způsobilosti svou způsobilost obnovil tím, že přijal dostatečná nápravná opatření podle § 76 odst. 1 ZZVZ, může zadavatel dojít k závěru, že přijatá nápravná opatření byla dostatečná a základní způsobilost byla obnovena. Dle § 76 odst. 4 ZZVZ účastníka zadávacího řízení nemusí vyloučit. Obnovení základní způsobilosti nicméně posuzuje zadavatel a není povinen nápravná opatření uznat za dostatečná.

  Lze shrnout, že další postup zadavatele by záležel na okolnostech konkrétního případu. I v případě, že bylo odsouzení zahlazeno a účastník zadávacího řízení tedy splňuje základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může ho zadavatel vyloučit dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud považuje profesní pochybení účastníka za dostatečně závažné. Naproti tomu, pokud odsouzení zahlazeno nebylo a účastník tedy základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje, může se účastník pokusit prokázat, že základní způsobilost obnovil dle § 76 ZZVZ a zadavatel může nápravná opatření přijatá účastníkem uznat za dostatečná k obnovení způsobilosti.

  Opatření k nápravě jako možné doplnění do tabulky se správným vzorcem (§ 46)

  02.06.2023 Zadavatel jako přílohu zadávací dokumentace v ZPŘ zveřejnil excelovou tabulku k vyplnění dodavateli pro výpočet nabídkové ceny (něco jako soupis prací s výkazem výměr). Nabídková cena se skládala z různých položek, kam měli dodavatelé doplnit svoje jednotkové ceny do barevně zvýrazněných políček, přičemž celková cena se spočítala automaticky na základě vzorečku, vloženého do tabulky zadavatelem. Nabídku podali dva dodavatelé. Jeden si všiml, že ve vzorečku je chyba, a opravil ho, druhý dodavatel si chyby ve vzorečku před podáním nabídky nevšiml, takže jeho nabídková cena, která je jedním z dílčích kritérií hodnocení, vyšla nižší, než měla. Druhý dodavatel, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, si této chyby ve vzorečku všiml až po obdržení oznámení o výběru dodavatele, když při přípravě smlouvy o dílo na podpis zjistil, že tato cena, která byla předmětem hodnocení, je nereálná. Po ověření, že chyba skutečně nebyla na jeho straně, ale v materiálu připraveném zadavatelem, požádal písemně zadavatele o sjednání nápravy. Může zadavatel svoji chybu napravit podle § 49 odst. 1 ZZVZ tím, že zruší původní rozhodnutí o výběru dodavatele, provede opravu chyby ve své tabulce a správně spočítá i nabídkovou cenu původně vybraného dodavatele, a s takto opravenou nabídkovou cenou provede nové hodnocení nabídek. I po takto provedené opravě bude vítězem původně vybraný dodavatel. Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit. Podle našeho názoru nelze původně vybraného dodavatele vyloučit, protože se nedopustil žádného pochybení, a chybu zadavatele v zadávací dokumentaci nelze vykládat k jeho tíži. Pokud by nebylo možné výše uvedené opatření k nápravě, jediná další možnost by byla zrušení zadávacího řízení, zřejmě podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale nepřipadá nám to úplně přiléhavý důvod a původně vybraný dodavatel by takové zrušení mohl, obáváme se že úspěšně, napadnout.

  K otázce, zda může zadavatel, který udělal chybu ve vzorci v tabulce, do které účastníci doplňují nabídkové ceny, svou chybu napravit dle § 49 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující jako možné řešení použití § 46 – doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek, společně s následujícím vysvětlením.

  Na nabídkových cenách, které účastníci uvedli v nabídce, se nic nemění v závislosti na tom, zda byly zapsány do tabulky se správným nebo chybným vzorcem. Pokud vzorec nevyjadřuje poměr mezi hodnotícími kritérii, který jinde v zadávací dokumentaci není uveden a jedná se skutečně pouze o zjevnou chybu v součtu jednotlivých nabídkových cen, je dle našeho názoru možné, pouze doplnit hodnoty, které účastník uvedl do tabulky s chybným vzorcem, do tabulky se správným vzorcem a oba účastníky na chybu ve vzorci v tabulce upozornit.

  Jak je uvedeno v dotazu: „Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit.” Materiálně se na nabídce nic nemění. Nabídková cena účastníků je stejná a způsob hodnocení uvedený v zadávací dokumentaci je rovněž stejný.

  Lze shrnout, že v takovém případě je možné doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek. Na údajích, které uvedli účastníci, tedy na jejich nabídce se nic nemění. Doporučujeme oba účastníky na chybu v tabulce a na postup zadavatele upozornit.

  Nákup nízkoemisních vozidel rozdělením VZ na části

  10.05.2023 Dobrý den, jak správně postupovat při zadávání veřejné zakázky na nákup nízkoemisních vozidel - jedno vozidlo bude elektromobil, druhé plug-in: jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části, nebo je třeba vyhlásit 2 řízení - na každý typ automobilu zvlášť? Je předpoklad, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele. Děkuji za odpověď.

  Pokud lze účelně rozšířit okruh dodavatelů, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele, máte možnost uvedené zadat jako veřejnou zakázku rozdělenou na více částí, dle § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud plánujete vyhlásit 2 samostatná řízení, jsou tedy obě možnosti správně a závisí na rozhodnutí zadavatele, zda k rozdělení na části přistoupit, či nikoliv.

  Dopad mezinárodních sankcí na zadávání zakázek v DNS (§ 39; § 48a)

  13.02.2023 Zavádíme nadlimitní DNS a jedním z dodavatelů kteří podali žádost o účast je společnost, na kterou dopadají ekonomické sankce - je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, na které ovšem nedopadají individuální sankce. Můžeme takového dodavatele zařadit do DNS? Pokud ho zařadíme do DNS, může mu být zadána v DNS veřejná zakázka, pokud bude její hodnota nižší než je limit pro nadlimitní veřejnou zakázku?

  Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

  Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

  Nedodání podepsané smlouvy o dílo jako důvod pro vyloučení (§ 39; § 46; § 48)

  25.10.2022 Účastník v nabídce nedodal podepsanou smlouvu o dílo, jež byla zadavatelem stanovena dle § 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ jako podmínka účasti v zadávacím řízení s ohledem na stanovení převodu majetkových autorských práv a práv průmyslového vlastnictví. jedná se (po uplynutí lhůty k podání nabídek) o důvod k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 ZZVZ?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), nestanoví povinnost podepisovat návrh smlouvy jako součást nabídky. Avšak dodrží-li zadavatel zásady zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ), může sám stanovit zadávací podmínku (§ 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ), podle které účastník ZŘ musí vložit do nabídky návrh smlouvy podepsaný.

  Na nedodržení zadávací podmínky může zadavatel reagovat následujícími způsoby:

  • účastníka ZŘ vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ,
  • účastníka ZŘ požádat o doplnění údaje podle § 46 ZZVZ,
  • nebude se nesplněním zadávací podmínky blíže zabývat, protože účastník ZŘ nebude vybrán k uzavření smlouvy (§ 39 odst. 2 ZZVZ).

  Závěrem shrnujeme, že podpis na návrhu smlouvy považujeme za údaj, o jehož doplnění může zadavatel účastníka ZŘ podle § 46 ZZVZ požádat. Tímto způsobem nedojde k nedovolené změně nabídky. Takové řešení s ohledem právě na možnost doplňovat obdobné údaje doporučujeme, i z důvodu zachování co nejširší soutěže, pokud tomu nebrání jiné důvody na straně zadavatele.

  Vyloučení účastníka zadávacího řízení v důsledku pochybení (§ 48)

  16.09.2022 Dobrý den, veřejný zadavatel realizuje užší řízení v dle § 58 ZZVZ, které se nyní nachází v první fázi - posouzení kvalifikace účastníků, kteří podali žádost o účast. Žádost o účast podal i účastník, se kterým má zadavatel velmi nepříjemné zkušenosti z právě probíhající jiné stavby, kdy na základě mnohých pochybení zhotovitele odstoupil zadavatel/objednatel od smlouvy. Text dotazu: lze aplikovat důvod vyloučení účastníka dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ z důvodu předčasného ukončení smluvního vztahu ze strany objednatele/zadavatele v právě probíhajícím zadávacím řízení, kdy k předčasnému ukončení smluvního vztahu došlo v průběhu tohoto zadávacího řízení? Jak správně chápat \"se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení... ? Děkuji za odpověď.

  Výklad z hlediska možného vyloučení účastníka zadávacího řízení je následující:

  Zadavatel dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky (nebo s jiným veřejným zadavatelem).

  K dotazu na výklad sousloví “se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení… ?” sdělujeme, že z textace ZZVZ vyplývá, že pro naplnění výše uvedeného zákonného důvodu vyloučení účastníka muselo dojít k danému pochybení již před zahájením zadávacího řízení, nikoliv až po jeho zahájení.

  Uvedené lze vyvodit ze srovnání, že např. v ustanovení § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ je výslovně uvedeno, že závažného profesního pochybení se účastník dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení.

  Vzhledem k tomu, že § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ hovoří o pochybeních před zahájením zadávacího řízení, nebude možná aplikace tohoto ustanovení na pochybení spáchaná až po zahájení zadávacího řízení.

  Nutné je vzít v potaz skutečnost, že ZZVZ hovoří o době, kdy se účastník dopustil pochybení, která dle § 48 odst. 5 písm. d) musela následně vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, avšak ZZVZ již nestanovuje, kdy mělo k tomuto následku dojít.

  Z tohoto je dle našeho názoru možné vyvodit závěr, že:

  i) k pochybení musí dojít před zahájení zadávacího řízení, avšak

  ii) následný vznik škody mohl nastat až po jeho zahájení.

  Je nutné zdůraznit, že důkazní břemeno nese zadavatel. Ten si tedy bude muset opatřit důkazy, ze kterých bude jasně vyplývat, kdy k danému pochybení došlo a zda tato skutečnost (k vyloučení) nezasahovala do doby po zahájení zadávacího řízení.

  Pokud by k rozhodné části pochybení došlo až po zahájení zadávacího řízení, již nebude docházet k naplnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ a zadavatel nebude oprávněn účastníka vyloučit v souladu s tímto ustanovením. Pokud však k veškerým pochybením došlo již před zahájením zadávacího řízení, bude zadavatel moci aplikovat důvod k vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Právo na plnění z jistoty (§ 41)

  27.06.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení dotazu souvisejícího s § 41 odst. 8 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Konkrétně jde o následující situaci. V rámci otevřeného podlimitního řízení byla zadavatelem stanovena zadávací lhůta 90 dnů a požadována jistota v hodnotě 500 tis. Do konce lhůty pro podání nabídek dorazila pouze jedna nabídka. Zadávací řízení proběhlo bez problému, účastník doložil všechny požadované doklady. Rada města schválila výsledek zadávacího řízení a tentýž den bylo odesláno a zveřejněno Oznámení o výběru dodavatele. Téhož dne však byl účastník odsouzen mimo jiné… „podle § 21 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 let…“. Z tohoto rozsudku tedy vyplývá, že účastník s námi jako zadavatelem zakázky nemůže uzavřít smlouvu o dílo na výše uvedenou veřejnou zakázku. Jako zadavatel tedy teď máme dvě možnosti, jak zadávací řízení ukončit. Buď zadávací řízení ukončíme dle § 127 odst. 2 písm. c), bez vyloučení jediného účastníka nebo účastníka vyloučíme na základě § 124 odst. 2 zákona a následně zrušíme zadávací řízení. Můj dotaz zní, má zadavatel nárok na plnění z jistoty i v případě, že dodavatele nevyloučíme, pouze zadávací řízení zrušíme? A pokud dodavatele vyloučíme dle § 124 odst. 2 zákona, máme na jistotu nárok i v tomto konkrétním případě, kdy za nastalou situaci dodavatel nemůže (v tom smyslu, že by uzavřít smlouvu chtěl, ale nemůže)? A poslední moje otázka zní, i kdybychom měli nárok na plnění z jistoty, musíme tento nárok uplatňovat (z pozice řádného hospodáře) nebo nemusíme? Případně kdo má o tomto kroku rozhodovat (rada města, zastupitelstvo města)? Děkuji za odpověď.

  V době vyhotovení tohoto stanoviska nebyl v elektronické verzi rejstříku trestů právnických osob učiněn takovýto záznam, ani nemáme k dispozici rozsudek, kterým by byl společnosti uložen trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži. Podle § 21 odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, spočívá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. Jeví se, že soud může usměrnit rozsah zákazu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek. Bez přesného znění rozsudku nemůžeme v rámci metodické pomoci poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek vyhodnotit, jaké konkrétní dopady má uložený trest na předmětné zadávací řízení.

  Podle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), má zadavatel právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Pokud by došlo k ukončení zadávacího řízení zrušením podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ, zadavatel by právo na plnění z jistoty neměl.

  Zadavatel by vrátil peněžní jistotu dodavateli po zániku jeho účasti v zadávacím řízení (§ 41 odst. 6 písm. b) ZZVZ), která by nastala s účinky zrušení zadávacího řízení (§ 51 odst. 2 ZZVZ). Zrušení zadávacího řízení tedy nevede ke vzniku práva zadavatele na plnění z jistoty, naopak pokud dojde k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 124 odst. 2 ZZVZ, právo na plnění z jistoty zadavateli vznikne. Tento zákon (ZZVZ) nereguluje, zda musí zadavatel svého práva využít a který vnitřní orgán o tom rozhoduje. Většině zadavatelů to však vyjasňují jiné právní předpisy (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích).

  Podle § 124 odst. 1 ZZVZ jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Podle § 124 odst. 2 ZZVZ může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, přičemž v ZZVZ nejsou rozlišovány důvody, které vedou dodavatele k neuzavření smlouvy. Předpokládáme, že odklad uzavření smlouvy o několik let bude pro zadavatele odkladem zbytečným a oprávnění zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele vznikne.

  Podle § 88 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit zadavateli změnu své kvalifikace do 5 pracovních dní. Do dalších 10 pracovních dní má předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Došlo-li ke ztrátě trestní bezúhonnosti, nebude kvalifikace splněna a vzhledem k uložení zákazu plnění veřejných zakázek ani nebude možné kvalifikaci obnovit ve smyslu § 76 ZZVZ. S vyloučením pro nesplnění kvalifikace (§ 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ) taktéž není spojeno oprávnění zadavatele na plnění z jistoty.

  Zadávací řízení s obdobným předmětem plnění nebo možná změna v osobě dodavatele (§ 51; § 100; § 222)

  26.04.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k zahájení zadávacího řízení na stavební práce (výstavba kanalizace), které jsou v současnosti již zasmluvněny, ale zhotovitel ani po více než roce od předání staveniště nezahájil stavební práce a neustále toto zahájení odsouvá. Jsme obcí - veřejným zadavatelem a připravujeme se na situaci, kdy odstoupíme od smlouvy o dílo a budeme situaci řešit soudní cestou. Tedy dotazuji se, zda lze zahájit takové zadávací řízení, aniž by došlo k porušení ZZVZ, přičemž je předpokladem, že dokončení tohoto zadávacího řízení by bylo až po ukončení stávajícího smluvního vztahu. V jednom čase by tak byly dotčené stavební práce jak zasmluvněny, tak i zároveň i součástí zadávacího řízení. Děkuji za informaci a jsem s pozdravem.

  Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

  Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

  Užší řízení, změna v žádosti o účast (§ 46, § 81)

  04.02.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl k nastalé situaci v zadávacím řízení zadaném v užším řízení podle § 58 zákona na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Veřejná zakázka se nachází ve stavu, kdy zadavatel po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast posuzuje kvalifikaci jednotlivých účastníků. Jeden z účastníků po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zaslal prostřednictvím elektronického nástroje a datové schránky doplnění svých dokumentů k prokázání kvalifikace s tím, že člen týmu, jímž prokazoval technickou kvalifikaci ukončil pracovní poměr a je tedy nahrazen jinou (novou) osobou - členem týmu, k němuž formou doplnění zasílá potřebné dokumenty k prokázání kvalifikace (doklad o vzdělání, profesní životopis, osvědčení o autorizaci). Lze takové konání akceptovat a k prokázání technické kvalifikace účastníka zapojit i doplněné dokumenty? Ačkoli se nejedná o nabídku, ale o žádost o účast, nejedná o rozpor ve vztahu k § 46 odst. 2 zákona (po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna)? Děkuji za odpověď

  Pokud se zadavatel rozhodne zadávat svou hodnotou podlimitní veřejnou zakázku v užším řízení, pak se řídí podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vztahujících se k nadlimitnímu řízení. Jediným rozdílem je to, že se zadavatel řídí lhůtami podle § 54 ZZVZ, nikoliv lhůtami pro užší řízení uvedenými v § 59 ZZVZ. V užším řízení je podle § 58 odst. 3 ZZVZ zadavatel povinen posoudit kvalifikaci všech účastníků, kteří podali žádost o účast ve stanovené lhůtě. Při posuzování kvalifikace zadavateli nebrání nic ve využití § 46 ZZVZ pro účely doplnění nebo objasnění údajů.

  Ustanovení § 46 ZZVZ je koncipováno tak, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nelze měnit nabídku po materiální stránce, tedy nabídka nesmí být doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou následně předmětem hodnocení. Naopak doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti, tedy i kvalifikace, se za změnu nabídky nepovažuje.

  Podle § 88 odst. 1 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit do 5 pracovních dní zadavateli změny ve své kvalifikaci a do 10 pracovních dní od oznámení změny předložit nové doklady prokazující kvalifikaci. Z této povinnosti existují výjimky, podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ nemá účastník oznamovací povinnost ohledně změny své kvalifikace, pokud i po provedené změně jsou podmínky kvalifikace i nadále splněny. Situace, kdy účastník po uplynutí lhůty pro podání žádostí ukončí pracovní poměr zaměstnance, kterým prokazoval potřebnou kvalifikaci a současně přijme jako adekvátní náhradu nového zaměstnance splňujícího potřebnou kvalifikaci, jedná se dle našeho názoru o situaci odpovídající výjimce podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

  Posouzení změny kvalifikace je vždy na každém účastníkovi, neboť je to on, kdo má oznamovací povinnost vůči zadavateli. Účastník tedy musí vyhodnotit, zda se jedná o změnu zásadní, kterou je třeba napravit a ohlásit, nebo se naopak jedná o změnu, která nemá na splnění kvalifikace zásadní vliv. Závěrem shrnujeme, že ve Vaší situaci lze využít k objasnění kvalifikace § 46 ZZVZ. Účastník zadávacího řízení se nedopustil nezákonného jednání, když obměnil kvalifikovaného zaměstnance za jiného, též kvalifikovaného zaměstnance, neboť stále disponoval kvalifikovaným zaměstnancem a podmínky kvalifikace byly stále naplněny. Navíc Vás o této změně dobrovolně a řádně informoval, i přes to, že dle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ tuto povinnost nemá.

  Vyloučení účastníka bez dožádání údajů nabídky (§ 46)

  02.01.2022 Zadavatel při posuzování nabídek ve ZJPŘ u podlimitní VZ na dodávky PC techniky jednoho účastníka rovnou vyloučil pro nesplnění technických podmínek, neboť do zadavatelem předepsané přílohy ZD o splnění technických požadavků zadavatele na předmět VZ dodavatel vůbec neuvedl u velké části položek požadované údaje o typu, výrobci či parametrech daného výrobku a místo toho uvedl, že „Nabízíme produkt splňující požadované parametry“ nebo „zakázková výroba“ nebo nebylo uvedeno vůbec nic a zadavatel tak neměl možnost vyhodnotit na základě jakých výrobků byla vlastně sestavena nabídková cena a jaké výrobky hodlá dodavatel zadavateli vlastně dodat a zda jeho požadavky na technické vymezení předmětu VZ dodavatel svými dodávanými výrobky splňuje. Dodavatel námitky proti svému vyloučení nepodal. U druhého dodavatele dle § 46 zákona dožádal o vysvětlení nabídky - o vysvětlení jedné položky, kdy měl zadavatel podezření, že pravděpodobně u této položky dodavatel nesplnil požadavek zadavatele, ale chtěl mít jistotu, že na trhu se nevyskytuje jiné řešení, o kterém není zadavateli známo a které by požadavek zadavatele splňovalo. Podezření zadavatele se na základě odpovědi dodavatele skutečně naplnilo a i tento dodavatel byl zadavatelem z tohoto důvodu nesplnění technických podmínek VZ rovněž vyloučen. Námitky proti svému vyloučení dodavatel nepodal. Pokud by zadavatel prvního dodavatele dle § 46 zákona dožádal, aby svoji nabídku doplnil, tak by mu umožnil podat novou nabídku, což dle názoru zadavatele ze zákona možné není. U druhého dodavatele se jednalo o vysvětlení a upřesnění jedné stávající položky a nejednalo se tak v rámci dožádáním nabídky dle § 46 o novou nabídku. Byl tento postup zadavatele v souladu se zákonem?

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

  Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě za účelem doplnění v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

  • možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele, a proto není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek předložit nabídky, popř. žádosti o účast nebo předběžné nabídky podle zadávací dokumentace

  Zadávací řízení představuje formalizovaný postup, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům, např. ve ztrátě příležitosti se o zakázku ucházet a následně ji plnit.

  • dodržení obecných zásad znamená, že postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení a zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě, kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů)

  V případě posuzování souladu postupu zadavatele se zásadou rovného zacházení je třeba zohlednit nejen samotný postup zadavatele, ale také odlišnost situace, v níž se oba účastníci zadávacího řízení, vůči nimž směřoval sporný postup zadavatele, nacházeli. Zatímco u první (1.) nabídky se jednalo o objasnění jedné položky, druhý (2.) dodavatel zpracoval svou nabídku s četnými nedostatky (kvalita zpracování jejich nabídek se však významně lišila).

  Postup zadavatele dle našeho názoru nebyl v rozporu ze zásadou rovného zacházení a jeho postup byl v daném případě správný.

  Závěrem naší odpovědi si dovolíme upozornit, že dodavatelé nesmí doplňovat údaje, doklady, vzorky nebo modely, které mají být předmětem hodnocení dle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení.

  Podmínka na stanovení maximální dojezdové doby (§ 37)

  10.12.2021 Dobrý den, jaká jsou pravidla pro stanovení maximální dojezdové doby (z místa plnění VZ do sídla zadavatele) v zadávací dokumentaci? Jedná se o diskriminační požadavek pokud bude dojezdová doba např. 2 hodiny, popř. v jakých případech je diskriminační nebo porušuje ostatní zásady a ustanovení ZZVZ?

  Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, avšak diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Podmínku dojezdové doby je proto možné stanovit vždy pouze při zohlednění předmětu plnění, nelze jej požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

  K požadavku na dojezdovou vzdálenost a dojezdovou dobu se vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) v několika svých rozhodnutích. V nich potvrdil, že v mnoha případech je pro zadavatele skutečně podstatné, jaká bude dojezdová doba dodavatele, a je proto stanovení dojezdové doby legitimním požadavkem. Může se jednat o případy, kdy součástí plnění je poskytování servisu, určitá dojezdová doba je vyžadována k dodržení technických norem apod. Naopak co Úřad zdůraznil, není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. To potvrdil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. S663,709/2014/VZ-22200/2014/531/VČE ze dne 21. 10. 2014, kde zdůraznil, že pokud by byla „dojezdová doba v šetřeném případě zadavatelem stanovena v přiměřené délce, vzhledem k předmětu plnění veřejných zakázek, pak by mohly být předmětné veřejné zakázky plněny bez dalšího jak dodavateli sídlícími na území České republiky, tak i případně dodavateli zahraničními. Zadavatel však požadoval zajištění servisního střediska na území České republiky, čímž vytvořil bariéru omezující soutěž o veřejné zakázky a snižující konkurenci mezi dodavateli.“ V tomto případě tedy Úřad připustil, že stanovení dojezdové doby by na rozdíl od stanovení dojezdové vzdálenosti bylo v souladu se ZZVZ.

  Nicméně i stanovení dojezdové doby musí zadavatel vždy provést přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Úřad k tomuto uvádí, že požadavek na kratší dojezdovou dobu by bylo obecně možné akceptovat např. v případech, pokud by urgentním neprovedením servisní opravy bylo ohroženo zdraví, či dokonce životy obyvatelstva. Rovněž ve věci dojezdu k obalovně (rozhodnutí Úřadu č. j. 29675/2020/523/GHO, sp. zn. S0072/2020/VZ ze dne 22. 9. 2020) Úřad konstatoval, že „při přepravě asfaltové směsi z obalovny na místo pokládky totiž není rozhodující vzdálenost obalovny od místa pokládky, ale především doba potřebná na přepravu. Asfaltové směsi nemohou být pokládány, jestliže při přepravě zchladnou na příliš nízkou teplotu.“

  Z výše uvedeného lze tedy vyvodit, že vždy je nutné posoudit, z jakého důvodu zadavatel požadavek na dojezdovou dobu stanovil a zda se jedná o požadavek přiměřený vzhledem k předmětu veřejné zakázky a okruhu relevantních dodavatelů. Pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či riziky, která jsou s dojezdovou dobou spojena, je zadavatel oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit požadavek na dojezdovou dobu. V obecné rovině se tedy nejedná automaticky o požadavek, který by byl bez dalšího v rozporu s § 6 ZZVZ.

  Zaknihované akcie (vyloučení účastníka na základě § 48 odst. 7 a 9)

  10.11.2021 Dobrý den, je zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele, který je evropskou akciovou společností se sídlem v ČR, a který se podřídil zákonu č. 37/2021 o evidenci skutečných majitelů, když nemá vydány výlučně zaknihované akcie? Děkuji.

  K dotazu vznesenému prostřednictvím Info-fóra uvádíme, že v § 48 odst. 7, 9 a 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno následující:

  (7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

  (9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

  (10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

  Máme za to, že evropská akciová společnost je akciovou společností, případně má právní formu obdobnou akciové společnosti. Pokud je tato společnost vybraným dodavatelem v zadávacím řízení, má sídlo v ČR a nemá podle informací vedených v obchodním rejstříku vydány výlučně zaknihované akcie, má být podle § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ vyloučena ze zadávacího řízení.

  Povinnost zadavatele provést předmětné vyloučení vybraného dodavatele není vázána na evidenci skutečných majitelů.

  Požadavek na podrobnost oznámení o výběru v ZPŘ (§ 50)

  08.09.2021 Dobrý den, jako radní MČ Praha 16 jsem ve sporu s advokátní kanceláří mimo náš úřad, která tvrdí - kopíruji: "Úřad (ÚOHS) tak de facto postavil na roveň povinné náležitosti dle § 123 a § 50 ZZVZ. Z citovaného rozhodnutí (rozhodnutí Č.j.: ÚOHS-S0312/2017/VZ-09391/2018/541/JCh) tak plyne, že i v případě, kdy zákon neodkazuje na užití ustanovení § 123 ZZVZ při postupu v jiném než nadlimitním režimu, fakticky by oznámení mělo mít totožné náležitosti." Spor vedeme o fakt, že ve výzvě zjednodušeného podlimitního řízení bylo jednoznačně povoleno prokázat splnění kvalifikace čestným prohlášením, na které byl uchazečům nabídnut i vzor prohlášení, což vítěz splnil. AK nyní tvrdí, že při oznámení o výsledku soutěže se mělo postupovat dle §123 a reference vítěze již měly být v této chvíli prokázány. Děkuji mnohokrát za reakci.

  Právní úpravu zjednodušeného podlimitního řízení bychom nalezli v § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Dle ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 ZZVZ obdobně a dle § 53 odst. 7 ZZVZ se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně. Tato ani žádná další ustanovení § 53 ZZVZ tedy nestanovují povinnost aplikace § 123 ZZVZ v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. Skutečnost, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemá zadavatel povinnost aplikovat § 123 ZZVZ, potvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0314/2018/VZ-01609/2019/513/JLí ze dne 31. 1. 2019, ve kterém konstatoval následující: „Vzhledem k tomu, že se ve zjednodušeném podlimitním řízení na oznámení o výběru § 123 zákona nepoužije a zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Nelze tedy aplikovat požadavky podle § 123 zákona i na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“ Oznámení o výběru dodavatele tedy nemusí být zpracováno v podrobnostech dle § 123 ZZVZ, pouze musí být v souladu s § 50 ZZVZ a se zásadou transparentnosti.

  V případě zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel tedy odesílá pouze zjednodušené oznámení podle § 50 ZZVZ, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele (tj. obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firmu nebo jméno či jméno a příjmení, pokud jde o fyzickou osobu) a odůvodnění výběru. Na rozdíl od nadlimitního režimu ZZVZ nestanovuje detailní náležitosti takového odůvodnění. Vždy by však součástí oznámení mělo být stručné shrnutí zprávy o hodnocení nabídek a konstatování, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. Více k náležitostem oznámení o výběru dodavatele naleznete k v metodice k výběru dodavatele, na níž si dovoluji přiložit odkaz: Metodika-vyber-dodavatele.pdf (portal-vz.cz).

  Možnost zastoupení zadavatele při provádění úkonů v zadávacím řízení neadvokátním subjektem (§ 43)

  07.09.2021 Dobrý den, jako zadavatel jsme ve sporu s advokátní kanceláří k aplikaci zákona č. 134/2016 Sb., která tvrdí, že zadavatel hrubě porušuje dikci § 43 odst. 1 ZZVZ, pakliže je: „při provádění úkonů podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením smluvně zastoupen“ toliko neadvokátním subjektem, protože vlastní zpracování zadávacích podmínek obsahujících i příslušné vzory smluv a poté i následný průběh zadávacího řízení jsou činnosti nejen administrativně organizační a technické, ale také ve značném rozsahu činnostmi právními, které mohou realizovat buď jen advokáti zapsaní v seznamu advokátů České advokátní komory dle zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii (ZA) a nebo právníci zadavatele v jeho zaměstnaneckém poměru. Děkuji za Váš názor.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nijak nespecifikuje možnost zastoupení, ani rozsah zastoupení v zadávacím řízení podle § 43 (ZZVZ), tzn. zákon pouze specifikuje pravidla, kdy se zadavatel nesmí nechat zastoupit a tedy které úkony musí provést sám – což je výběr dodavatele, vyloučení účastníka, zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách. Jinak je zcela na zadavateli, jak si zorganizuje zadávací řízení. Paradoxně by tak zadavatel podle advokátní kanceláře nemohl vůbec provádět zadávací řízení, pokud by neměl v zaměstnaneckém poměru právníka.

  Doklad o provedené platbě jistoty na účet zadavatele (§ 41)

  07.09.2021 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k dokladu, jímž účastník ve své nabídce prokazuje poskytnutí jistoty dle ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ. Účastník do nabídky vložil doklad o "Oznámení o zadání domácí platby" s potvrzením přijetí bankou. Mám za to, že takový doklad nesplňuje požadavek ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ na prokázání poskytnutí jistoty, protože nesděluje údaje o provedené platbě, ale platbě, která teprve bude provedena. Ostatně platba byla připsána na účet zadavatele až následující den, v brzkých ranních hodinách před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Dotazuji se, zda lze takový doklad pokládat za souladný s ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, vzhledem k Rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 1999, č. j. 2 A 2/99–20, ve kterém je krom jiného uvedeno, že "Příkaz k úhradě nelze považovat za doklad o poskytnutí jistoty, neboť nestvrzuje, že jistota se nachází na účtu zadavatele nebo na zvláštním účtu uchazeče, k němuž zadavateli zřídí výhradní dispoziční právo". Musí zadavatel zkoumat přesný čas připsání platby jistoty na účet? V odpovědi na dotaz zde v Info-fóru k obdobnému tématu s názvem: "Složení jistoty na účet zadavatele" ze dne (26.07.2018) je uváděn dotaz, ze kterého je zřejmé, že účastník předložil do nabídky příkaz k úhradě a v odpovědi je řešen termín připsání platby na účet zadavatele. Děkuji a jsem s pozdravem

  Účel skládání jistoty, tj. motivovat k uzavření smlouvy pod hrozbou ztráty finančních prostředků, byl včasným připsáním na účet naplněn. Požaduje-li zadavatel poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci, musí být jistota připsána na účet zadavatele ve lhůtě pro podání nabídek. Příkaz k úhradě odpovídá současným způsobům převádění finančních prostředků a lze ho za současného skutečného převedení finančních prostředků považovat za doklad o poskytnutí jistoty.

  Zadávací doba a vrácení jistoty (§ 41)

  28.06.2021 Dobrý den, měla bych prosbu jako dodavatel. Chtěla bych se zeptat, jak se počítá zadávací lhůta a zda máme nárok na vrácení jistoty. Dne 6. 1. 2021 byla podána výzva k podání nabídek. Po dodatečných informacích byla prodloužená doba na podání nabídek. Dne 23. 3. jsme byli vybráni a vyzváni k součinnosti. Vše jsme doložili v pořádku 27. 4. a 13. 5. jsme byli vyzváni k objasnění. Zprostředkovatel po nás chtěl předělat rozpočet, program nám lehce přepsal textaci v některých položkách. Máme už novou verzi. Kódy (které jsou důležité) zůstaly beze změn. Dne 26. 5. 2021 přišlo oznámení č. 2 o tom, že nás vybrali a 7. 6. 2021 přišla výzva k uzavření smlouvy, kterou jsme v daném čase neuzavřeli, psali jsme dotaz přímo na město, kolem cen, které teďka ve stavebnictví šly dost nahoru, oni vůbec nereagovali. Poté nás vyloučili pro nesoučinnost podpisu smlouvy. Jde mi o to, že už zadávací doba 90 dnů dávno uplynula a měli bychom mít nárok na vrácení jistoty. Oni nám k tomu napsali, že rozhodnutí o vyloučení přišlo ještě v zadávací lhůtě. Trochu mě jejich postoj překvapil, sice jsme nepodepsali smlouvu, ale už jsme jednali s projektantem, řešili kolem stavby dost věcí včetně schůzky na stavbě samotné, rozhodně z naší strany nebyl záměr do zakázky nejít, dle našeho jsme součinnost dostatečně poskytli.

  Účastníku zadávacího řízení vznikne nárok na vrácení jistoty v souvislosti s uplynutím zadávací lhůty, to však nemusí platiti v případě, že se jedná o vybraného dodavatele, který byl vyloučen z důvodu neposkytnutí potřebné součinnosti k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (VZ). Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) v uvedené souvislosti zadavateli ukládá za povinnost pouze oznámit výběr dodavatele v zadávací lhůtě, nikoliv uzavření smlouvy samotné na VZ. V případě, že zadavatel odeslal oznámení o výběru dodavatele, nesmí zadavatel v tzv. blokační lhůtě uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek. Zadávací lhůta se staví společně s dobou, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Navzdory tomu je i v této době možné průběžně připravovat ve vzájemné součinnosti s vybraným dodavatelem smlouvou po formální stránce k podpisu.

  Ačkoliv nedisponujeme podrobnějšími informacemi o Vaší komunikaci se zadavatelem, je na základě uvedených okolností patrné, že zadavatel uplatnil k zajištění svých zájmů krytí ve formě jistoty souladně se ZZVZ. Pokud tak např. vybraný dodavatel opakovaně nereaguje na výzvu zadavatele k uzavření smlouvy, ale namísto toho se snaží navýšit svou nabídkovou cenu, která již byla předmětem hodnocení na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny stanovena jako ekonomicky nejvýhodnější, nemá zadavatel na podobnou výzvu možnost reagovat jiným způsobem, než že rozhodne o vyloučení vybraného dodavatele, neboť nesplnil svou povinnost uzavřít bez zbytečného odkladu smlouvu v souladu se svou nabídkou. Prakticky to znamená, že není možné upravovat nabídku v parametrech, které byly předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií. Zadavatel musí uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou, nabídka se nesmí nijak měnit po stránce obsahu závazku (viz § 51 odst. 3 ZZVZ). Pokud vybraný dodavatel / účastník zadávacího řízení nesplní povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu podle § 124 odst. 1 ZZVZ, poté platí, že takovému účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast podle § 124 odst. 2 ZZVZ a zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

  V současné chvíli je tak jedinou možností požádat zadavatele o opakované vypsání VZ se stejným předmětem plnění, pokud tak již neučinil. Ke změnám cen ve stavebnictví vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na svých stránkách – Portál.VZ materiál s názvem: „Metodické doporučení k aktuálnímu růstu cen materiálů, zboží, výrobků a komodit ve veřejných zakázkách“, k dispozici prostřednictvím odkazu: Metodická stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Metodické doporučení se vztahuje k přípravné fázi zadávacího řízení, ve které zadavatel připravuje podrobnou specifikaci předmětu plnění a má možnost uplatnit mechanismy úpravy cen podle vyhrazené změny závazku. Závěrem je možné doplnit, že dílčí změny závazku ze smlouvy na VZ je možné provést i po uzavření smlouvy, ale taková změna není nároková a vychází z oboustranné shody dodavatele se zadavatelem.

  Vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d)

  08.04.2021 Dobrý den, obracím na Vás s dotazem. V rámci zadávacího řízení se přihlásilo několik uchazečů. Uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou splnil požadovanou kvalifikaci, tím že doložil požadované doklady. S uchazečem s nejnižší nabídkovou cenou, máme jako zadavatel velice špatné zkušenosti ze stavby, kterou pro nás, jako zadavatele realizovali. Bohužel byl tomuto uchazeči v minulosti potvrzen referenční list, kde je uvedeno, že zakázku prováděl řádně a odborně a touto referencí prokázal požadavek na prokázání části technické kvalifikace v rámci zadávacího řízení. Je možné tohoto uchazeče vyřadit ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení pro jeho nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení v posledních 3 letech dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím. Aby zadavatel mohl vyloučit účastníka, musí být splněny kumulativně všechny podmínky tohoto ustanovení. Podle našeho názoru tedy nelze vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ na základě veřejné zakázky, u které jste v minulosti potvrdili, že byla provedena řádně, to Vám však neupírá možnost vyloučit účastníka za jinou veřejnou zakázku, která prokazuje naplnění podmínek pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Vyloučit účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ lze i přes to, pokud jste Vy jako veřejný zadavatel udělili účastníkovi dobrozdání o řádně splněné veřejné zakázce. Jak plyne z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, vyloučení se nemusí týkat pouze veřejné zakázky, kterou jste zadávali jako veřejný zadavatel Vy, ale může se jednat o veřejnou zakázku, kterou zadával i jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Stejně tak se nemusí jednat o veřejnou zakázku, kterou účastník prokazuje svoji kvalifikaci (předkládá v rámci nabídky), ale o jakékoliv jiné veřejné zakázky. Stále je však nutné prokázat, že uvedený účastník naplnil podmínky pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Je tedy třeba dát si pozor na to, aby při plnění dané veřejné zakázky došlo k relevantním pochybením účastníka. Pochybení účastníka musí vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím. Musí tedy dojít k předčasnému ukončení smluvního vztahu ze závažných důvodů, nárokování náhrady škody nebo k jiným sankcím (sankce vyplývající z obchodních podmínek smlouvy na předchozí veřejnou zakázku, náhrada škody podle občanského zákoníku, atd.). Zadavatel musí vždy v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka popsat, proč vyhodnotil jeho pochybení jako závažné nebo dlouhodobé. Je třeba mít na paměti, že důkazní břemeno při vyloučení účastníka leží na zadavateli, který je povinen prokázat nezpůsobilost účastníka zadávacího řízení.

  Dělení zakázky na části (§ 35)

  30.03.2021 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor. Zamýšlíme vyhlásit VZ na dodávku expozice Návštěvnického střediska. Součástí této zakázky jsou jednak dodávky AV technologie (Hardware i SW) předpokládaná hodnota AV techniky je 25 mil. Kč, dále bude součástí grafika v hodnotě 5 mil., modely v hodnotě cca 20 mil. a stavební úpravy v hodnotě 6,6 mil. Mohu prosím Vás zahrnout AV techniku do celkové dodávky? Jaké budou dodávány zařízení úzce souvisí s tvorbou expozice, kdy grafika se bude prolínat do tvorby programů a programy musí být kompatibilní se zařízením. Děkuji.

  Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by měl posoudit, zda jednotlivé části požadovaného plnění jsou na trhu běžně poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že požadujete v rámci veřejné zakázky více různých plnění, která spolu dle Vámi uváděných informací věcně souvisejí a mají být vzájemně kompatibilní, jeví se jako vhodný postup rozdělit danou veřejnou zakázku na více jednotlivých částí podle § 35 ZZVZ. Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, které spolu tvoří jeden funkční celek, pak se celková předpokládaná hodnota stanoví podle § 18 ZZVZ jako součet všech těchto jednotlivých částí.

  K pojmu funkční souvislosti se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil ve svém rozhodnutí č. j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

  Doporučujeme tedy posoudit vzájemnost požadovaného plnění, případně posoudit, zda dané plnění tvoří jeden funkční celek a je zadáváno v časové souvislosti. Pokud na trhu existuje více dodavatelů, kteří běžně poskytují kompletně Vámi požadované plnění, pak můžete zadat veřejnou zakázku jako celek. Pokud by však byl problém pro dodavatele poskytnout plnění jako celek, je vhodné rozdělit veřejnou zakázku na části a tím tak zvýšit šanci, že na jednotlivé části plnění již bude moci podat nabídku více dodavatelů.

  Vyloučení účastníka v důsledku administrativní chyby na krycím listu (§ 46)

  30.03.2021 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o Vaše stanovisko a o Váš názor. Veřejná zakázka byla hodnocena podle ceny s DPH a dále bylo součástí nabídky předložení referenčního vzorku a jeho shoda s technickou specifikací. Uchazeč, který se umístil na prvním místě, ale do nabídky předložil špatně vyplněný krycí list, respektive vyplnil cenu 5 427 840 Kč bez DPH a 5 439 238,46 Kč s DPH, což prostě neodpovídá sazbě DPH. A teď je otázka, co s tím. Zda dodavatele vyloučit hned nebo ho vyzvat k objasnění nabídkové ceny. Jenom podotýkám, že dodavatel do nabídky nepředložil ani základní ani profesní způsobilost. Předem Vám velmi děkuji za radu a za pomoc.

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek).

  Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů). Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

  K Vašemu dotazu, který se vztahuje k chybně uvedené částce na krycím listě, sdělujeme, že pokud zadavatel zjistí chybu v nabídce, měl by zvážit, zda je možné chybu považovat za zjevnou, nemající vliv na nabídkovou cenu. Zjevná početní chyba v nabídce nemající vliv na nabídkovou cenu musí být svým charakterem např. taková chyba, kdy je evidentní, že některé číslo v kontextu, či kombinaci čísel jiných za použití např. správných matematických operací je číslem (nesprávným), které by mělo být (navzdory početní chybě) číslem jiným (správným) a zároveň musí být jisté, že toto nesprávné číslo, resp. početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu.

  Výše uvedené je potvrzeno Nejvyšším správním soudem č. j. 2 A 7/2002 ze dne 7. 4. 2004 (dále jen „rozsudek NSS“). V předmětném rozhodnutí ve vztahu ke “zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu” NSS uvedl, že se musí jednat o takové zjevné početní chyby, které je hodnotící komise schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s uchazečem. V této souvislosti pak soud doplnil, že uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby (tj. např. na chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče).

  V souhrnu lze říci, že v případě, kdy se dodavatel ve své nabídce dopustí chyby a jde o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a pravděpodobně lehce vysvětlitelnou a současně by tímto postupem nedošlo ke změně nabídky, ale pouze by opravil zřejmou chybu, jednal by v souladu se ZZVZ. V daném případě, kdy je veřejná zakázka hodnocena podle ceny s DPH, nejedná se o zjevnou početní chybu (jedná se pravděpodobně o administrativní), by dle našeho názoru neměla být nabídka měněna a dodavatel by měl být vyloučen ze zadávacího řízení.

  Výměna vadného vzorku za jiný (§ 46)

  21.03.2021 Dobrý den, zákon o zadávání veřejných zakázek § 46 odst. 1 uvádí, že zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Jak by měl zadavatel chápat tento odstavec v souvislosti se vzorky? V jakých konkrétních situací lze účastníka zadávacího řízení vyzvat ohledně vzorků? Může na základě výzvy např. dojít i k výměně vadného vzorku za jiný? Jak by měl zadavatel postupovat v případě, že v zadávací dokumentaci požadoval podle § 104 předložení prohlášení o shodě a předložení vzorků a při posouzení splnění podmínek účasti zjistí, že ani prohlášení o shodě ani vzorky nejsou předloženy v pořádku. Měl by účastníka vyzvat k objasnění prohlášení o shodě i k objasnění vzorků? Nebo vzhledem k tomu, že vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, účastníka rovnou vyloučit? Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. K Vašim dotazům, kdy je zadavatel oprávněn vyzvat dodavatele k objasnění, doplnění, případně výměně vadného vzorku za jiný, Vám sdělujeme: pokud je v zadávacích podmínkách vyžadováno předložení vzorku např. přístroje, jenž má být poté předmětem plnění veřejné zakázky, má takovýto vzorek splňovat veškeré požadavky, vlastnosti a parametry, které zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách. Pokud předložený vzorek není ve shodě se zadávací dokumentací, může zadavatel takového dodavatele vyloučit. Zadavatel není povinen účastníky zadávacího řízení k objasnění či doplnění nabídky vyzývat. Hlavní premisou, ze které je třeba u výkladu § 46 ZZVZ vždy vycházet, je zákaz změny nabídky při dodržení zásad dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ (tzn. transparentnosti, přiměřenosti a nediskriminace) a naplňování principů 3E (hospodárnosti, účelnosti, efektivnosti).

  V případě, kdy účastník zadávacího řízení předložil vše, co zadavatel vyžadoval v zadávací dokumentaci, avšak některé podklady či informace způsobují zadavateli pochybnost či nejasnost, zda jsou účastníkem všechny podmínky účasti skutečně splněny, může vyzvat dodavatele k objasnění, příp. k doplnění. Takovéto doplnění se může týkat např. i předložení vzorku, který dodavatel opomněl v nabídce předložit. Z výše uvedeného vyplývá, že lze provést pouze doplnění či objasnění nabídky na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Rovněž může být dodavatel vyzván k obměně vadného vzorku, uvedené lze i v případě, kdy tento vzorek bude předmětem samotného hodnocení, ale nesmí mít na něj vliv. Zadavatel také může dojít k závěru, že nabídka daného dodavatele nevyhovuje podmínkám účasti a vyloučí takového dodavatele ze zadávacího řízení, takovým důvodem může být i předložení vadného vzorku. Jestliže důvodem pro vyloučení dodavatele bude předložení vadného vzorku, doporučujeme pro případný soudní přezkum zdokumentovat, že se vzorky bylo správně nakládáno a vzorek měl již vady při převzetí. Ve Vašem případě, kdy objektivně zhodnotíte, že dodavatelem předložené vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, jste oprávněni při dodržení zásad § 6 ZZVZ a s ohledem na principy 3E účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

  Objasnění hodnotícího kritéria nabídky (§ 46)

  03.02.2021 Dobrý den, zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení stanovil jako jediné hodnotící kritérium nabídkovou cenu vč. DPH. Účastník, který je neplátcem DPH ve své nabídce uvedl cenu bez DPH, vyčíslil DPH a dále uvedl celkovou cenu vč. DPH, a to jak v krycím listu nabídky, tak v návrhu smlouvy, kde uved poznámku, že není plátcem DPH. Na základě žádosti o objasnění nabídky účastník uvedl, že jím nabízená cena je ve výši nabídkové ceny bez DPH, protože DPH nemůže vykazovat a nesprávně DPH v nabídce vyčíslil a uvedl, přičemž v jeho případě je DPH 0 Kč a výše nabídkové ceny bez DPH i vč. DPH je identická - tedy bez DPH. Dotaz: může zadavatel při hodnocení nabídek akceptovat uvedené vyjádření účastníka a hodnotit jeho nabídkovou cenu ve výši bez DPH na základě objasnění nabídky, ve kterém předložil opravený návrh smlouvy s uvedením již správného vyjádření nabídkové ceny: původní nabídková cena bez DPH, DPH 0 Kč, cena celkem vč. DPH ve stejné výši jako cena bez DPH?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje pravidla pro hodnocení nabídek (§114 – §121). Tyto pravidla se použijí i ve zjednodušeném podlimitním řízení. V ustanovení § 115 odst. 3 ZZVZ je pak upravena situace, zda je rozhodující při hodnocení cena s DPH nebo cena bez DPH, pokud si zadavatel nestanoví jinak v zadávací dokumentaci. Jedná se však o to, zda je plátcem či neplátcem DPH zadavatel. ZZVZ neupravuje situace, kdy je nebo není dodavatel plátcem DPH. Pokud dodavatel není plátcem DPH, může podat nabídku, která se bude hodnotit společně s ostatními nabídkami.

  Ve Vámi uvedeném případě zadavatel stanovil, že jediným hodnotícím kritériem je nabídková cena včetně DPH. Dodavatel i přes to, že není povinen platit DPH, uvedl ve své nabídce celkovou cenu včetně DPH, a to jak v návrhu smlouvy, tak i v krycím listu. Na základě objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ je výslovně zakázáno po uplynutí lhůty pro podání nabídek doplňovat nebo měnit informace nabídky, které jsou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

  Pokud by na základě doplnění nebo objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ došlo ke změně nabídkové ceny, která je navíc jediným hodnotícím kritériem, mohlo by na základě takového postupu docházet k dodatečné úpravě nabídkových cen. V krajním případě by tak dodavatelé mohli do svých nabídek účelně uvádět nižší a vyšší nabídkovou cenu a na základě žádosti o objasnění pak zvolit takovou cenu, která pro ně bude výhodnější v dané situaci. Takový postup by byl zcela v rozporu se základními zásadami podle § 6 ZZVZ, především by se jednalo o postup netransparentní.

  Dle našeho názoru tak nelze na základě § 46 odst. 2 ZZVZ objasněním nabídky snížit celkovou nabídkovou cenu. Odpovědnost za svou podanou nabídku nese vždy dodavatel, proto si musí dát pozor při stanovení celkové nabídkové ceny, zvlášť pokud se jedná o jediné hodnotící kritérium v daném zadávacím řízení.

  Přístup k utajovaným informacím - profesní způsobilost (§ 77)

  30.10.2020 Dobrý den, pokud mám veřejnou zakázku, při které může docházet k přístupu k utajovaným informacím (při jejich realizaci či z důvodu nutnosti seznámit se s projektovou dokumentací ve stupni vyhrazené, aby uchazeči mohli nabídnout kompatibilní řešení, případně je nutné zajistit přístup daným osobám do zabezpečených míst) a je požadován od uchazeče doklad o bezpečnostní způsobilosti stupně "vyhrazené, důvěrné či tajné", lze takový požadavek k prokázání kvalifikace uchazeče požadovat v otevřeném řízení, i přes to, že se nejedná o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti? Lze řadit tento doklad pod profesní způsobilost, i když je v zákoně vymezena pouze pro oblast obrany nebo bezpečnosti, případně kam ji řadit v rámci prokázání způsobilosti? Případně pokud mám zakázku, která není v oblasti obrany a bezpečnosti a dochází ke vzniku, či přístupu k utajovaným informacím, musím vždy zakázku zadávat postupy s výjimkou otevřeného řízení (užší řízení nebo jednací řízení – pokud jsou naplněny podmínky k jeho využití) a zvláštních zadávacích postupů nebo ji lze zadávat např. v otevřeném řízení? Jaké jsou způsoby zadávání běžné veřejné zakázky v případě, že dochází k přístupu k utajovaným informacím, jak to mohu zabezpečit? Může pak požadavek na prověrku být diskriminační nebo zkrátka platí, že pokud vyžaduji profesní způsobilost doložením bezpečnostní způsobilosti stupně vyhrazené, tak se musí jednat o zakázku zadávanou v oblasti obrany a bezpečnosti? Stejně tak, pokud se seznamuji s utajovanými informacemi, jedná se vždy o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti stanovit požadavek na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. Jedná se však o speciální úpravu profesní způsobilosti pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a pro jiné veřejné zakázky proto nelze toto ustanovení využít. Bude-li se tedy jednat o veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pak má zadavatel následující možnosti, v závislosti na okamžiku přístupu k utajované informaci:

  1) Přístup k utajované informaci před podáním nabídky.

  Nebude-li se jednat o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, je možné samozřejmě využít otevřené řízení, přičemž zadavatel má možnost aplikovat ustanovení § 36 odst. 8 ZZVZ, dle něhož může zadavatel v rámci zadávacích podmínek požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení. Taková opatření musí být přiměřená, z čehož plyne, že zadavatel se při stanovení požadavků na ochranu důvěrné povahy jím poskytovaných nebo zpřístupňovaných informací musí vždy pohybovat v mezích svých oprávněných zájmů na takovou ochranu.

  Pokud by tedy zadávací dokumentace obsahovala utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací, nebo by bylo nutno zajistit přístup osob do zabezpečených míst, lze požadovat před předáním zadávací dokumentace předložení dokladu podle zákona o ochraně utajovaných informací. Nepřiměřené by však bylo vyžadovat takový doklad tam, kde zadávací dokumentace utajované informace neobsahuje, nebo požadovat osvědčení vyššího stupně utajení, než odpovídá stupni utajení dané informace. Přijetí předmětného opatření pak umožňuje zadavateli výjimku z povinnosti zpřístupnit zadávací dokumentaci podle § 96 odst. 2 ZZVZ. Je nutno opětovně zdůraznit, že přijaté opatření musí být přiměřené a jeho důvodem nesmí být snaha o vyhnutí se povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. Nejednalo by se o prokázání způsobilosti, nýbrž o tzv. další závaznou zadávací podmínku.

  2) Přístup k utajované informaci v průběhu plnění.

  Je-li nutno zajistit ochranu utajovaných informací v průběhu plnění veřejné zakázky, může zadavatel od vybraného dodavatele jako podmínku pro uzavření smlouvy vyžadovat dle § 104 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné. Tento doklad není předkládán všemi dodavateli v nabídkách, nýbrž pouze vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Nedochází tak k administrativnímu zatěžování všech účastníků zadávacího řízení ve spojitosti se zařizováním dokladu prokazujícího schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací. V tomto případě však lze doporučit, aby zadavatel do smluvních podmínek promítl požadavek na udržení tohoto dokladu po celou dobu plnění smlouvy.

  3) Výjimka dle § 29 písm. b) ZZVZ.

  Podle předmětného ustanovení není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku tehdy, pokud by došlo k vyzrazení utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

  Daná výjimka tedy míří na situace, kdy ani výše uvedené možnosti zadavatele nejsou dostačující k ochraně utajovaných informací. Bude mířit zejména na situace, kdy samotná informace o realizaci dané veřejné zakázky bude utajovanou informací, nebo podstatné informace pro plnění budou utajovanou informací a ani použití § 36 odst. 8 ZZVZ nezajistí jejich ochranu.

  4) Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

  ZZVZ upravuje v ustanoveních § 187 a násl. problematiku veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, přičemž podle ustanovení § 187 odst. 1 ZZVZ je veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti mimo jiné každá veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí, jakož i citlivé stavební práce nebo citlivé služby. Ustanovení § 187 odst. 2 ZZVZ pak stanoví, že citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami se rozumí materiál, stavební práce, nebo služby, které se dotýkají utajovaných informací (tj. nedochází k poskytování utajovaných informací přímo, ale může docházet např. ke vstupu zaměstnanců dodavatele do zabezpečených prostor, kde se utajované informace nacházejí), nebo utajované informace vyžadují nebo obsahují.

  Lze tedy konstatovat, že z pohledu ZZVZ jsou veřejné zakázky s utajovaným prvkem veřejnými zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Na problematiku je však nutno nahlížet i z optiky směrnice 2009/81/ES, která výše uvedenou definici více specifikuje, a to, že citlivým vybavením“, „citlivými stavebními pracemi“ a „citlivými službami“ se rozumí vybavení, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, jež se dotýkají utajovaných informací nebo tyto informace vyžadují či obsahují.

  V souladu s eurokonformním výkladem je tedy nutno pro definici citlivého materiálu, citlivých stavebních prací či citlivých služeb brát v úvahu nejen hledisko utajovaných informací ve smyslu zákona o utajovaných informací, nýbrž i bezpečnostní účel takového plnění.

  Lze tedy shrnout, že pokud zadavatel dospěje k závěru, že veřejná zakázka naplňuje definici dle § 187 odst. 1 a 2 ZZVZ ve spojení se směrnicí 2009/81/ES, pak by se jednalo o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a bylo by možné aplikovat § 194 ZZVZ a stanovit podmínky pro ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. V takovém případě by však bylo vyloučeno použití otevřeného řízení, neboť to je v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zakázáno (viz § 187 odst. 4 ZZVZ). Nedojde-li však k naplnění dané definice, pak není možné § 194 ZZVZ využít a je nutno zvažovat využití dalších výše nastíněných možností, které zadavatel pro ochranu utajovaných informací má. V takovém případě je možné zadávat veřejnou zakázku v jakémkoliv druhu zadávacího řízení, tedy i v otevřeném.

  Platnost dokumentu opatřeného digitálním ID (certifikátem, vydaným certifikační autoritou)

  03.09.2020 Povinná elektronizace zadávacích řízení nám v praxi přinesla další související otázky. Zadavatelé od účastníků požadují provést formálně různé úkony s elektronickými originály a nikde jsme nenašli jednoznačný návod, zda hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Jednou z otázek totiž je, jak dlouho je platný elektronický originál dokumentu, opatřený "digitálním podpisem", tedy certifikátem, který fyzické osobě vydala certifikační autorita, který je zpravidla platný 1 rok od jeho vydání? Jinými slovy řečeno, je potřeba hlídat dobu platnosti digitálního ID? S tím také souvisí otázka, zda bankovní jistota, jejíž platností je podmíněna účast v zadávacím řízení, je platná dle platnosti uvedeném v textu jistoty nebo může být zneplatněna i před touto lhůtou, pokud již není možné ověřit platnost digitálního ID (elektronického podpisu)? Vzhledem k výše uvedenému bychom uvítali nějaký jasný a jednoznačný návod na to, zda je nutné hlídat konec platnosti digitálního ID nebo časového razítka tak, aby tyto nástroje po uplynutí jejich platnosti nezneplatnily originalitu celého dokumentu.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Máme za to, že dokument, který je originálem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 41, 45, 53, 86, 122, 216, 230), nepřestane být originálem poté, co je podpisový certifikát označen za neplatný. Máme k dispozici stanovisko Ministerstva vnitra, odboru eGovernmentu ze dne 21. 3. 2018, ve kterém se uvádí: „V souvislosti s archivací smluv uvádíme, že dle § 3 zákona o archivnictví a spisové službě mají určené subjekty povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií. V případě dokumentů v digitální podobě se pak jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií. Aby si uchovávané dokumenty zachovaly požadované vlastnosti, je potřebné je nejen opatřovat všemi náležitostmi včetně elektronického časového razítka, ale také využívat k jejich zpracování a ukládání takový software pro zabezpečení spisové služby vedené v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, který je schopen technickými prostředky takové vlastnosti zabezpečit. Nástrojem pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování je tzv. transakční protokol.

  Tento nástroj, v němž nemohou být prováděny změny, musí být schopen automaticky ukládat údaje o všech operacích prováděných s dokumenty v elektronickém systému spisové služby, o uživatelích provádějících operace a datum a čas operace. Pomocí transakčního protokolu (tedy za pomoci údajů ukládaných o všech operacích učiněných s dokumentem) lze zabezpečit neporušitelnost obsahu dokumentu, a tím i jejich spolehlivost ve smyslu § 562 odst. 2 občanského zákoníku, resp. zjistit a prokázat jejich případné porušení. Pokud je software schopen zabezpečit všechny tyto požadované činnosti, používání dalších prostředků, jako např. opatřování dokumentů elektronickým časovým razítkem opakovaně (tzv. „přerazítkování“) předtím, než pozbude platnosti certifikát, na kterém je založena elektronická značka (případně el. podpis či el. pečeť) časového razítka, není nutné, neboť jen „dublují“ úkony, které zajišťuje transakční protokol.

  Dodáváme, že u soukromých listin dle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost (a správnost). Je tedy na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, který již expiroval, aby dokázal, že listina nedoznala změn od doby, kdy byla podepsána elektronickým podpisem.“

  Závěrem shrnujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Potřeba tak činit může však vyvstat v souvislosti s požadavkem na archivování a dokazování. Doporučit lze využívání software pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování tzv. transakční protokol.

  Hodnotící komise (§ 42)

  14.08.2019 Dobrý den, zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "ZVZ") uváděl přesná pravidla účasti (řádných) členů hodnotící komise a jejich náhradníků. Je dle nového zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možné, aby se jednání hodnotící komise, pokud ji zadavatel ustanoví, zúčastnil jmenovaný (řádný) člen a zároveň jeho jmenovaný náhradník? Děkuji za odpověď.

  K dotazu sdělujeme, že povinnost zadavatele pověřit na základě ust. § 42 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) komisi, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, se použije na veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč.
  V případě ostatních zadávacích řízení, než ve shora uvedených případech veřejných zakázek s „vyšší hodnotou“, se k provádění úkonů konkrétní zákonné požadavky na složení hodnotící komise neuplatní. ZZVZ tak upravuje pouze fakultativní možnost zadavatele použít k provádění některých úkonů hodnotící komisi. Ve skutečnosti to znamená, že speciální požadavky na zastoupení určitým počtem členů hodnotící komise nebo požadavky na jejich odbornost, mohou být pro potřeby zadavatele upraveny „nad rámec ZZVZ“ interními předpisy v organizaci veřejného zadavatele.
  V odpovědi na Váš dotaz uvádíme, že faktickým zjednodušením úpravy jmenování členů hodnotící komise a jejich náhradníků je skutečnost, že se nadále nestanoví povinnost jmenovat členy do hodnotící komise společně s jejich náhradníky a není povinnost jmenovat za konkrétního člena komise přímo také jeho náhradníka.
  Závěrem doplňujeme, že ve snaze zjednodušit přípravu jednání hodnotící komise, jakož i samotný průběh posouzení a hodnocení nabídek, vypustil zákonodárce dle nové právní úpravy formální požadavek na volbu předsedy a místopředsedy komise, zajištění usnášeníschopnosti dostatečným počtem členů nebo povinnost pozvat každého člena na 1. jednání alespoň 5 pracovních dnů předem. Lze tak konstatovat, že spolu s uvedenými změnami je to právě zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení, zcela samostatně.

  Změna technické specifikace vozu

  01.08.2019 V rámci OŘ na dodávku vozidla, ve kterém byla jediným hodnotícím kritériem cena, podal nabídku jediný účastník. Zadavatel stanovil v rámci zadávací dokumentace požadované technické parametry, přičemž jedním byla i maximální výše vozu v nezatíženém stavu 330cm. Účastník ve své nabídce, v části technické specifikace dodávaného vozu uvedl rozměry vozu, přičemž pro výšku uvedl rozměr 335cm. Tento nesoulad byl zjištěn při posouzení nabídky a účastník byl vyzván v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ k objasnění nesouladu mezi jím uváděným rozměrem (výška vozu) a požadavkem zadavatele (maximální výše vozu v nezatíženém stavu). Účastník ve svém objasnění uvedl, že se jedná o přepis technika, a dále uvedl, že vozidlo uvedené v nabídce splňuje zadavatelem požadovanou maximální výši vozu v nezatíženém stavu 330cm. Dotaz: může zadavatel (hodnotící komise) takové vysvětlení přijmout a akceptovat ve smyslu § 46 ZZVZ, jakož i ve smyslu odpovědi na podobný dotaz (10.01.2019, 11:52:17 „Změna technické specifikace“), nebo se jedná o nepřijatelnou změnu nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 ZZVZ a jako taková musí být vyřazena a účastník vyloučen? Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud nabídka zadavateli vyhovuje, výše uvedené ustanovení zadavateli umožňuje požádat o objasnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu požadovaného rozměru) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídka dále posuzována a hodnocena.

  Vyloučení účastníka zadávacího řízení při nedodržení jistoty po celou zadávací lhůtu

  16.05.2019 Dobrý den. Prosím o vyjádření k následující situaci: V zadávací dokumentaci jsme požadovali složení jistoty ve výši 800.000,- Kč za účast v zadávacím řízení, přičemž zadávací lhůta byla stanovena na 100 dní. Lhůta pro podání nabídek skončila 10.05.2019 v 10:00 hodin, zadávací lhůta tedy končí 19.08.2019. Jediným hodnotícím kritériem v této zakázce byla cena. Účastník, který nabídl nejnižší cenu za plnění veřejné zakázky řádně předložil jistotu v požadované výši v originále, ovšem jistota je platná pouze do 07.08.2019, tedy nikoliv po celou dobu zadávací lhůty. Vzhledem k různicím se právním názorům Vás žádám o vyjádření, zda je zadavatel v tomto případě povinen účastníka vyloučit postupem dle ustanovení § 48 odst. 3 ZZVZ, či zda lze v tomto případě nedostatek nabídky zhojit postupem dle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ. Děkuji.

  K dotazu ohledně poskytnutí jistoty účastníkem uvádíme následující: Dle § 41 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel požadovat, aby účastníci zadávacího řízení poskytli jistotu a to ve lhůtě pro podání nabídek. Aby mohl zadavatel požadovat jistotu, je nezbytné, aby byla stanovena zadávací lhůta dle § 40 ZZVZ, během které účastníci nemohou odstoupit ze zadávacího řízení.Jistotu účastníci mohou dle § 41 odst. 3 ZZVZ poskytnout ve formě a) peněžní jistoty, b) bankovní záruky, nebo c) pojištění záruky. V případě, že se jedná o bankovní záruku nebo pojištění záruky (dále jen „jistota“), je dle § 41 odst. 5 účastník povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Na tuto povinnost se vztahuje § 48 odst. 3 ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
  Podle § 41 odst. 5 ZZVZ má tedy účastník povinnost zajistit platnost jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty, přičemž ZZVZ blíže tuto povinnost nespecifikuje a nechává tak prostor účastníkovi a jeho uvážení, jakým způsobem dané povinnosti dostojí. Účastník má možnost v průběhu zadávací lhůty prodlužovat jistotu. V podané nabídce tak nemusí být prokázána jistota pokrývající celou předpokládanou zadávací lhůtu, za předpokladu, že účastník dále zajistí, aby byla jistotou pokryta i zbývající část zadávací lhůty, protože nesmí nastat situace, kdy by jistota nepokrývala celou zadávací lhůtu, byť by se jednalo například i o jediný den zadávací lhůty. V případě, že nebude jistotou pokryt byť jediný den běhu lhůty, vznikne zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 3 ZZVZ. Ve Vámi uvedeném případě tak má účastník možnost do 7. 8. 2019 prodloužit platnost jistoty do 19. 8. 2019, aby byla jistotou pokryta celá lhůta.
  Závěrem dodáváme, že pokud bude platnost jistoty složené účastníkem končit dříve než zadávací lhůta, může zadavatel vyzvat účastníka k prodloužení platnosti jistoty. Využije-li zadavatel této možnosti, musí dbát na to, aby k prodloužení jistoty byli vyzváni všichni účastníci, jejichž jistota nepokryje celou zadávací lhůtu, neboť jinak by došlo k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek – zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Doplnění dokladu o prokázání složení jistoty

  12.04.2019 Hezký den, měl bych dotaz k § 48, odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. týkající se vyloučení účastníka z důvodu neprokázání složení požadované jistoty přímo v nabídce. Účastník zadávacího řízení (konkrétně zjednodušené podmlimitní řízení) ve lhůtě pro podání nabídek složil peněžní částku na účet zadavatele a jako variabilní symbol uvedl své IČ. Podle názvu účastníka a variabilního symbolu zadavatel identifikoval přijatou platbu. Bohužel ale účastník do nabídky v souladu s § 41 nepředložil doklad o prokázání poskytnutí jistoty a to sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Zadavatel má v zadávací dokumentaci uvedeno, že Účastník zadávacího řízení musí prokázat v nabídce poskytnutí jistoty sdělením o provedené platbě zadavateli, jde-li o peněžní jistotu. Jediným hodnotícím kritériem v zadávacím řízení je nabídková cena v Kč vč. DPH. Je možné požádat účastníka, který neprokázal složení jistoty v nabídce předepsaným způsobem, aby doklad prokazující složení jistoty předložil dodatečně, a to postupem dle § 46? Nebo musí být takovýto účastník v souladu s § 48 vyloučen ze zadávacího řízení?

  K zaslanému dotazu, který se týká jistoty, Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že jednou z forem poskytnutí jistoty účastníkem zadávacího řízení, které ZZVZ připouští, je i složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“ nebo „jistota“) dle ustanovení § 41 odst. 3  písm. a) ZZVZ. Peněžní jistotou se rozumí složení finančních prostředků (peněz) účastníkem zadávacího řízení na účet určený zadavatelem v zadávací dokumentaci, jak uvádíte ve svém dotazu.
  Způsob poskytnutí a prokázání složení peněžní jistoty formou složení peněžní částky na účet zadavatele platí v souladu s ustanovením § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, že „účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty, sdělením údajů o provedené platbě zadavateli“. Účastník zadávacího řízení je povinen prokázat poskytnutí peněžní jistoty již v nabídce, tj. aby předmětné informace nebo doklady byly součástí účastníkem podané nabídky.
  Na jistotu nelze vztáhnout ustanovení § 46 ZZVZ a doplnit tak tyto informace nebo doklady po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je tedy povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit v souladu s ustanovením § 48 odst. 3 ZZVZ a to i v případě, že by peněžní jistota byla fakticky složena, ale její složení by nebylo prokázáno a nebo je účastník zadávacího řízen prokazoval mimo svou nabídku např. ve zvláštním dopisu adresovaném zadavateli.
  Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací. Výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Dokumenty do nadlimitní veřejné zakázky (§ 45)

  05.04.2019 Budu se hlásit do Rámcové dohody vypsané Správou NP Šumava. Je oprávněný požadavek ze strany zadavatele, aby dokumenty, které jsou přiloženy v ZD, byly vytištěné, mnou fyzicky podepsané a naskenované do nabídky (ta bude následně zašifrována a podána prostřednictvím NEN)? V doplňujících informacích je tato otázka a odpověď : Znění dotazu ze dne 25. 03. 2019: Dokumenty, které budu nahrávat do nabídky (např. položkový rozpočet, rámcová dohoda, čestná prohlášení aj) mám podepsat svým certifikátem nebo je mám vytisknout podepsat vlastnoručně, oskenovat a nahrát do souboru? Odpověď zadavatele: Jako součást nabídky je mimo jiné vyžadována Rámcová dohoda (příloha č. 2 zadávací dokumentace), oceněný položkový rozpočet (Příloha č. 1 zadávací dokumentace) a Čestné prohlášení týkající se neexistence střetu zájmů se zadavatelem (Příloha č. 6 zadávací dokumentace). Tyto dokumenty je nutné podepsat, naskenovat a vložit do nabídky. Není nutné elektronicky podepisovat každý dokument zvlášť, lze elektronicky podepsat celý soubor ve verzi zip. Moc děkuji za brzkou odpověď, termín podání do RD se blíží.

  Dodavatel předkládá dokumenty v zadávacím řízení v prostých kopiích (i elektronických). S ohledem na realizaci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje, není nutné, aby dodavatel podepisoval svoji nabídku elektronickým podpisem, k jednoznačné identifikaci dochází již registrováním dodavatele v elektronickém nástroji.

  Dodavatel předkládá dokumenty:

  • Pokud je doklad zhotoven v PC – přikládá do nabídky takový dokument (zhotovil ho dodavatel a je to originál) – a pokud takový dokument nebude měnit, je stále originálem dodavatele, dodavatel je může opakovaně poskytovat zadavatelům, pokud nezasáhl do jejich obsahu. Dokument vytvořený v elektronické podobě neztrácí elektronickým přeposíláním (nebo elektronickým kopírováním bez zásahu do jeho integrity) z pohledu ZZVZ povahu originálu. Takový dokument nemusí být nijak více podepsán.
  • Pokud má doklad (originál) dispozici v listinné podobě, musí jej převést do elektronické podoby – tedy stačí sken – stane se z něj prostá kopie, kterou přiloží. Co se týká podpisu, vyplývá z povahy dokumentu (např. podepsané reference jiným zadavatelem, smlouva s jiným dodavatelem/zadavatelem, smlouva s expertem, že se bude podílet na zakázce) – ale takový dokument pouze věcně prokazuje nějakou skutečnost, nemusí být opakovaně extra podepsán do nabídky, aby bylo prokázáno, že jej zhotovil/ připravil dodavatel.
  • Elektronické originály některých dokladů o kvalifikaci mohou být získány přímo z odkazu do informačních systémů veřejné správy (např. výpis z obchodního rejstříku na webu www.justice.cz, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů na webu http://www.isvz.cz/ISVZ/SKD/ISVZ_SKD_text.aspx). V zadávacích řízeních mohou být používány elektronické dokumenty v podobě výpisů z těchto informačních systémů.
  • Elektronické obrazy nebo kopie takových dokumentů bez elektronických podpisů nebo pečetí (např. skeny listinných výpisů nebo printscreen obrazovky) jsou z hlediska ZZVZ považovány za prosté kopie. Je však nutné upozornit, že pokud dodavatel podle § 45 odst. 4 ZZVZ předložení dokladu nahradí odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (tzn. v nabídce je obsažen odkaz, nikoliv elektronický dokument), nedochází vůbec k předložení dokladů, ustanovení ZZVZ o předkládání kopií nebo originálů dokladů se neuplatní a ve vztahu k takovým dokumentům se tedy ani výzva podle § 122 odst. 3 nezasílá.

  Co se týká podepisování samotných nabídek, tak § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů upravuje tzv. fikci podpisu při zasílání datové zprávy prostřednictvím datové schránky orgánům veřejné moci, kdy „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“

  Navíc podle obecné úpravy v § 562 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby“. Ve vztahu k elektronické komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky (a to včetně úkonů vyjmenovaných v § 211 odst. 5 ZZVZ) lze tedy uzavřít, že datová zpráva nemusí být podepsána, pokud umožňuje určení jednající osoby, což bude v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem nebo datovou schránkou splněno.

  Doporučujeme prostudovat metodické pomůcky k uvedenému tématu na Portálu o veřejných zakázkách:

  https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/anoviska expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), konkrétně následující:

  Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení [PDF, 541.09KB]

  http://www.portal-vz.cz/getmedia/5f568192-5f4d-444a-9d48-ff4ee60501cf/Podepisovani-elektronickych-ukonu-v-zadavacim-rizeni.pdf

  Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení [PDF, 522KB]

  http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/Predkladani-elektronickych-kopii-a-elektronickych-originalu-dokladu-v-zadavacim-rizeni.pdf

  Střet zájmů

  28.03.2019 Dobrý den, mám dotaz ohledně § 44 ZZVZ. Jsme město, které je 100% vlastníkem městské společnosti Technických služeb (nejsou naplněny podmínky pro "in house" zadávání). Členem dozorčí rady této obchodní společnosti je jmenován i uvolněný člen rady a vedoucí odboru technické správy města. V případě, že město odbor technické správy vyhlásí veřejnou zakázku, kterou by byly schopné plnit i tyto Technické služby, nedochází ke střetu zájmů dle § 44 ZZVZ u pana radního a vedoucího odboru? Dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, nenáleží funkcionáři za tuto činnost odměna, podíl na zisku apod., čímž by tedy neměl mít osobní výhodu (není navázán na výsledky hospodaření společnosti atd.) a zároveň, pokud je realizována otevřená soutěž, není možné, aby došlo ke snížení majetkového nebo jiného prospěchu zadavatele... Nebo jsou dané osoby ve střetu zájmů? Může se radní podílet na hlasování rady města při vyhlašování či schvalování výsledku zakázky? A vedoucí odboru může tuto zakázku připravovat? Předem děkuji za odpověď.

  ZZVZ chápe jako střet zájmů podle § 44 odst. 2 situace, kdy se zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Střet zájmů může obecně vzniknout u osoby zadavatele. Tedy pan radní by se neměl ani podílet na průběhu zadávacího řízení ani by neměl mít vliv (ani teoreticky) na výsledku takového zadávacího řízení. Zájmem může být teoreticky i odměna člena dozorčí rady apod. V tomto případě bychom tedy nedoporučovali, aby se pan radní jakýmkoliv způsobem podílel na přípravě zadávacího řízení ze strany zadavtele a i aby se nepodílel na výsledku – tedy aby nebyl v hodnotící komisi, aby nerozhodoval o výsledku.

  Předkládání dokladů v rámci elektronizace

  25.03.2019 Dobrý den, měla bych dotaz ohledně dokumentů doložených v nabídkách u zadávacího řízení. Dodavatel doložil čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které však nebylo podepsáno ani elektronicky, ani fyzicky. Je i v rámci elektronizace nutné, aby čestná prohlášení byla podepsána nebo se předpokládá, že v rámci nabídky, která byla podána v el. nástroji a navíc celá elektronicky podepsána, nemusí být čestné prohlášení podepsáno? Děkuji

  Problematiku předkládání dokladů v zadávacím řízení obecně reguluje § 86 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek  (dále jen „ZZVZ“), který v odstavci druhém stanoví: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel prokázat svou kvalifikaci dle § 86 odst. 2 ZZVZ, tzn. předložit čestné prohlášení při podání žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce“.V rámci certifikovaného elektrického nástroje jsou ověřeny identity komunikujících subjektů. Proto, když zadavatel a dodavatel komunikují elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, nemusí podepisovat každý dokument zvlášť, neboť elektronický podpis použili již ve fázi registrace do elektronického nástroje.
  Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které je součástí nabídky podané elektronicky prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, nemusí být dodavatelem podepsané ani listině ani elektronicky, neboť se má za to, že celý obsah nabídky je již podepsán a to díky ověření identity komunikujících subjektů, které proběhlo již ve fázi registrace do elektronického nástroje.

  Jistota formou bankovní záruky

  06.03.2019 1. Jestliže dodavatel poskytuje jistotu formou bankovní záruky, vydá mu banka v souladu s metodikou MMR originální soubor včetně elektronických podpisů. Tento soubor banka poskytne oprávněné osobě dodavatele, která ho poskytne dále osobě, která zpracovává nabídku a ta ho „nahraje“ jako součást elektronicky podané nabídky do elektronického nástroje. Při tomto „přeposílání“ souboru přes několik osob (u velkých společností může být tento počet i větší), má každá z těchto osob nahrán ve svém počítači „originál“ bankovní záruky, elektronické podpisy se tímto nijak nenarušují a místo jednoho originálu bankovní záruky tak vznikne neomezený počet souborů (podle počtu osob, kterým je přeposílán) a každý z nich se tváří jako originál. Poskytuje tedy dodavatel do své elektronicky podané nabídky skutečně originál bankovní záruky, jak vyžaduje zákon, když se jedná minimálně o jednu „rozmnnoženinu“ původního souboru? Nehledě na to, že originál zůstává uložen u dodavatele a ten s ním může kdykoli manipulovat. 2. V okamžicích stanovených zákonem je zadavatel povinen vrátit originál bankovní záruky dodavateli. Tento soubor je však součástí elektronicky podané nabídky a je nahrán na elektronickém nástroji. S nabídkou nelze manipulovat a elektronické nástroje neumožňují bankovní záruku z elektronicky podané nabídky vyjmout a vrátit ji zpět dodavateli. Pokud si soubor s bankovní zárukou stáhneme a tento soubor zašleme dodavateli, nejedná se o soubor poskytnutý dodavatelem a originál bankovní záruky stále zůstává zadavateli jako součást elektronicky podané nabídky. Jakým způsobem má tedy zadavatel splnit zákonem stanovenou povinnost vrátit originál bankovní záruky?

  K dotazu, který se týká bankovní záruky (dále též „jistoty“), elektronické konverze dokumentů a originálů dokumentů v elektronické podobě Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že v uvedeném zákonu není definováno, co je originál a je na zadavateli veřejné zakázky, aby posoudil charakter v nabídce předloženého dokladu či údaje.
  Máme za to, že pokud banka poskytne účastníku zadávacího řízení (resp. odpovědné osobě) originál záruční listiny (dále též „dokument“) o poskytnutí bankovní záruky v elektronické podobě včetně elektronických podpisů a certifikátu, který je v souladu s příslušnou metodikou Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), jedná se i v případě dalšího nakládání („přeposílání“) s takovýmto dokumentem stále o originál a to za předpokladu, že nebude zasahováno do integrity daného dokumentu tj. elektronických podpisů a certifikátu.
  Dle § 41 odst. 6 ZZVZ „zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu originál záruční listiny po uplynutí zadávací lhůty, nebo poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty“, jestliže účast v zadávacím řízení zanikla z jiných důvodů než v uvedených v § 41 odst. 8 ZZVZ. V souladu se jmenovaným ustanovením § 41 odst. 6 ZZVZ a vzhledem k účinnosti ustanovení § 211 ZZVZ o povinnosti elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, musí písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat elektronicky tj. zadavatel vrátí účastníku zadávacího řízení originál záruční listiny tj. samostatný soubor se zachovanou integritou.
  Podrobně se problematice Prokazování složení jistoty formou bankovní záruky v nabídce v elektronické podobě věnuje stanovisko (viz odkaz níže), které bylo uveřejněno na: Portálu o veřejných zakázkách a koncesích, jenž spravuje MMR.
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/6b693552-dca5-4cec-a443-e9e499f67e2c/Bankovni-zaruka [PDF, 184.89KB]
  Dále si Vás dovolujeme na jmenovaném portálu odkázat ještě na uveřejněné stanovisko k: Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení
  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z
  Závěrem si Vás rovněž dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací a učiněných předpokladů, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Střet zájmu dodavatele, který byl současně zpracovatelem technických podmínek

  01.03.2019 Je možné nadále použít závěry z rozhodnutí ÚOHS, potažmo Evropského soudního dvora týkající se nepodjatosti, resp. rovného zacházení v kontextu nové právní úpravy střetu zájmů uvedené v § 44 ZZVZ? Jak bylo opakovaně rozhodnuto (za účinnosti předchozí právní úpravy), je v rozporu se zásadami uvedenými v v zadávacích směrnicích a ZVZ, pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž. Je tedy i ve světle § 44 ZZVZ přípustné, aby ten, kdo se podílel na zpracování zadávací dokumentace (např. projektant), se později zúčastnil samotného zadávacího řízení, nebo jde o osobu, jejíž zájem ohrožuje podle ust. § 44 odst. 2 písm. b) ZZVZ její nestrannost a nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením? Jak má zadavatel postupovat v případě, kdy osoba, která se podílela na zpracování zadávací dokumentace (a byla v ní uvedena např. jako zpracovatel projektové dokumentace) podá v příslušném zadávacím řízení nabídku?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) pracuje ve věci „střetu zájmů“ s obsahově podobným institutem, jako tomu bylo v případě předchozí právní úpravy v souvislosti s nepodjatostí členů hodnotící komise dle § 74 odst. 7 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platného do 30. 9. 2016).

  Definice střetu zájmů dle ZZVZ
  Nová právní úprava na rozdíl od právní úpravy předchozí používá v oblasti zadávání veřejných zakázek nový legální pojem „střet zájmů“. Z hlediska určitosti lze podobu úpravy nepodjatosti na základě střetu zájmů v současné právní úpravě vnímat spíše neformálně.
  Jedním ze základních rozdílů předchozí a stávající právní úpravy je širší právní účinek zjišťování možného střetu zájmů, který se na rozdíl od předchozí právní úpravy vztahuje podle té současné k osobě zadavatele jako celku, když v § 44 odst. 1 ZZVZ uvádí: „Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů.“ V souvislosti s tím zákon č. 137/2006 Sb. stanovil, že nastane-li v průběhu zadávacího řízení důvod k podjatosti některého z členů hodnotící komise, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. ZZVZ zadavateli také ukládá povinnost přijmout opatření k nápravě, pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, viz dále v textu popsaný důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Přitom osobami vystupujícími v zadávacím řízení jako osoby mající možný střet zájmů mohou být dle § 42 ZZVZ jak členové hodnotící komise, případně administrátoři, kteří se podílí na průběhu zadávacího řízení, tak také přizvaní odborníci, které zadavatel na posouzení nebo hodnocení nabídek najme. Zadavatel musí dbát toho, aby nedocházelo ke střetu zájmů, přičemž veškerá rozhodnutí a další úkony, které mohou mít vliv na zadání zakázky nebo na vyloučení účastníka zadávacího řízení, musí být činěny pouze s ohledem na objektivní potřeby zadavatele, aby úkony nebyly ovlivněny finančním či jiným osobním zájmem osob, které se podílejí na průběhu řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek.

  Změna povinnosti ustanovení členů hodnotící komise
  Na rozdíl od předchozí právní úpravy se k provádění úkonů na základě ZZVZ již nestanoví povinnost ustanovit v zadávacím řízení hodnotící komisi, ale je to výhradně zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení. Pokud interní předpisy ukládají povinnost jmenovat hodnotící komisi, podepisují absenci střetu zájmů před jednáním všichni členové hodnotící komise, které k tomu zadavatel určil. Osobami, které mají povinnost podepisovat absenci střetu zájmů, jsou právě ty osoby, které se podílejí na přípravě zadávacích podmínek, případně činí rozhodnutí, která ovlivňují průběh zadávacího řízení.
  Za tímto účelem byl zadavatel již na základě předchozí právní úpravy povinen sdělit na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé člen v hodnotící komisi přítomen, identifikační údaje účastníků zadávacího řízení, aby si členové hodnotící komise měli možnost tuto skutečnost ověřit. Důvodem širšího dopadu nové právní úpravy, než tomu bylo stanoveno na základě zákona č. 137/2006 Sb. v souvislosti s nepodjatostí ve vztahu k členům hodnotící komise, je právě ta skutečnost, že v samotné zadavatelské organizaci může možný střet zájmů nastat u daleko širšího okruhu oprávněných osob, jejichž pokynům je veřejný zadavatel povinen se s ohledem na své interní předpisy podřídit. Možný střet zájmů lze sledovat u pracovníků zadavatele, přímo u členů hodnotící komise, dále také u přizvaných odborníků, kteří tvoří poradní orgán zadavatele a mají na rozhodnutí faktický podíl, přičemž jsou schopni svým jednáním ovlivnit dílčí rozhodnutí zadavatele, anebo celkový výsledek zadávacího řízení.

  Okolnosti vzniku střetu zájmů
  Vznik střetu zájmů může nastat v případě, pokud se na přípravě zadávacích podmínek podílela osoba, která má zájem na získání zakázky v navazujícím zadávacím řízení a zároveň se nastavení podmínek či požadavků na kvalifikaci nebo technické vlastnosti předmětu plnění jeví být diskriminační či nepřiměřené k předmětu veřejné zakázky. Lze přitom namítat, že pokud zadávací dokumentaci nebo její část vypracovala osoba odlišná od zadavatele, může zpracovateli technické části dokumentace vzniknout neoprávněně výhoda, spojená s jeho možnou budoucí účastí v zadávacím řízení.

  Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od osoby zadavatele, doporučujeme zvážit stanovení takové lhůty pro podání nabídek, která umožní srovnatelnou přípravu nabídky také těm dodavatelům, kteří se na konkrétním obsahu zadávacích podmínek fakticky možnost podílet neměli.

  Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí být zadávací podmínky stanoveny odkazem na určité dodavatele nebo výrobky či práva vyplývající z práv duševního vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu). Porušení zákazu diskriminace naopak není nastavení podmínek zadávacího řízení, které odpovídá účelu veřejné zakázky nebo potřebě zadavatele zajistit předmět plnění v souladu s určitým technickým parametrem.
  Uvedené platí tím spíše o právních zásadách, jejichž možný rámec se mění s okolnostmi aplikace normy, proto se podobné zjištění, zda byla porušena rovnost přístupu ke všem subjektům kontraktačního procesu, bude vztahovat vždy na všechny okolnosti případu. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 ZZVZ je jedním z obecných principů, přitom důsledné posouzení věcných skutečností zpravidla provází právě tyto tzv. „neurčité právní pojmy.“ Pro účely zjišťování možného střetu zájmů není možné v takovém jednání spatřovat snahu zadavatele nebo jiných osob podílejících se na průběhu příprav zadávacích podmínek, ovlivnit výsledek zadávacího řízení, ačkoli spolehlivé zjišťování závěru o skutkovém stavu může být zdlouhavé, a to jak v rámci řízení před úřadem, tak i v případě následného soudního přezkumu.

  Předcházení vzniku střetu zájmů
  V souvislosti s citovanou částí Vašeho dotazu: „pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž“ sdělujeme, že takový postup zadavatele může být v zadávacím řízení nahlížen v souladu s ustálenou rozhodovací praxí jako porušení zákazu diskriminace v zadávacím řízení. Možnému vzniku střetu zájmů lze předcházet jiným způsobem, pokud existuje důvodné očekávání, že podíl na přípravě zadávací dokumentace bude možné označit za konkurenční výhodu, lze v krajních případech předcházet očekávanému střetu zájmů již smluvní úpravou se zpracovatelem zadávací dokumentace, kterou se zaváže k neúčasti v navazujícím zadávacím řízení. Pokud dodavatel nabídku podá, ačkoliv se ji zavázal nepodat, ocitá se v možném střetu zájmů a zadavatel je oprávněn takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit postupem dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Než zadavatel učiní rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí ho předtím vyzvat k objasnění, aby uvedl důvody, pro které se domnívá, že s podáním jeho nabídky ke střetu zájmů nedošlo. Pokud dotčený účastník zadávacího řízení neprokáže, že jeho účastí na přípravě nedošlo ke zvýhodnění při přípravě nabídky, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže, je zadavatel dále oprávněn vyloučit takového účastníka za zadávacího řízení.

  Závěr
  Možnost nechat zpracovat po odborné stránce srozumitelné zadávací podmínky osobou odlišnou od osoby zadavatele, disponující určitými odbornými znalostmi ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, anebo s povědomím o specifických potřebách zadavatele, je zcela legitimní postup zadavatele, který právě za předpokladu, že dojde k označení osob spojených s přípravou zadávacích podmínek, činí celou fázi přípravy podmínek soutěže více transparentní. Jedná se o jeden z nástrojů prevence střetu zájmů, který hájí zachování hospodářské soutěže, a který zároveň celý proces zadávání zprůhledňuje. Výkladovými metodami nebo opačnou interpretací dotčených ustanovení zákona nelze dle našeho názoru jakkoliv sledovat záměr zákonodárce upírat právo stát se účastníkem zadávacího řízení určitým skupinám dodavatelů, neboli právě těm osobám, které poskytují služby zpracovatelů projektových dokumentací, případně zaměřují své služby na přípravu zadávací dokumentace nebo jen jednotlivých částí (dokumentace pro technické, stavební či jiné inženýrské projekty, technické specifikace služeb, příp. díla atp.).

  Objasnění nabídky (§ 46)

  14.02.2019 Dobrý den, zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "ZVZ") umožňoval dle § 76 odst. 5 ZVZ po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětelní jeho nabídky. V zákone č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek taková možnost uvedena není. Má zadavatel možnost přizvat účastníka po písemném objasnění na jednání, za účelem obajsnění, které by urychlilo zadávací řízení?

  Dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely. Přičemž na žádost o objasnění nejsou ZZVZ kladeny žádné formální požadavky a zadavatel může tuto možnost učinit opakovaně. ZZVZ blíže nespecifikuje, jakým způsobem má k objasnění dojít.
  Dále dle § 211 odst. 1 ZZVZ není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem použít i ústní komunikaci. Ovšem za podmínky, že bude obsah komunikace v dostatečné míře zdokumentován – zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
  Dle výše uvedeného ZZVZ neznemožňuje, aby byl účastník pozván na jednání za účelem objasnění nabídky. Zadavatel však musí při takovém postupu dbát na to, aby obsah ústní komunikace byl dostatečně zdokumentován, aby byly zachovány základní zásady dle § 6 ZZVZ a nedošlo tak k netransparentnímu, nerovnému a diskriminačnímu zacházení s účastníky zadávacího řízení.

  Změna technické specifikace

  10.01.2019 V rámci ZPŘ na dodávky došlo v rámci vysvětlení ZD ke změně požadovaných hodnot některých parametrů z technické specifikace, která byla součástí zadávací dokumentace. V rámci posouzení nabídky dodavatele, jehož nabídka byla hodnocena jako nejvhodnější, bylo zjištěno, že dodavatel nezapracoval předmětné změny do své nabídky a použil původní verzi technické specifikace. V této souvislosti prosíme o informaci, zda je možné vyzvat dodavatele k objasnění jeho nabídky, tedy k předložení upravené technické specifikace v souladu s vysvětlením ZD za předpokladu, že jeho nabídková cena se nezmění nebo je nutné dodavatele vyloučit.

  V případě, že uplynula lhůta pro podání nabídek, platí dle § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, že takové nabídky nemohou být již měněny – nelze tak například, aby v rámci doplňování došlo ke změně nabídkové ceny či nabídnutí jiného výrobku. Naproti tomu však, dle stejného ustanovení, mohou být nabídky doplňovány o údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny dle kritérií hodnocení. Pokud je tedy v ZPŘ hodnotícím kritériem nabídková cena, která zůstane nedotčena i po doplnění upravené technické specifikace, je možné postupovat Vámi uvedeným způsobem a není nutné dodavatele vyloučit.

  Vyloučení účastníka na základě § 48 odst. 7 a 9

  14.12.2018 Dobrý den, obdrželi jsme nabídku od dodavatele se sídlem v České republice. Tento dodavatel má kmenové akcie na jméno v listinné podobě a nejedná se o akciovou společnost ve vlastnictví obce. Dle § 48 odstavce 7 takového dodavatele zadavatel může vyloučit. Ale dle § 48 odstavce 9 jsme povinni v tomto případě dodavatele vyloučit v souladu s odst. 7, protože se nejedná o dodavatele se sídlem v zahraničí. Tento postup dle našeho názoru porušuje § 6, tj. dodržení zásady rovného zacházení, neboť je jiný přístup k domácím a jiný k zahraničním dodavatelům. Na základě výše uvedeného Vás tímto prosím o vyjádření, zda v tomto případě opravdu musíme dodavatele vyloučit nebo je možno požádat tuzemského dodavatele o předložení čestného prohlášení dle § 48 odst. 9. Děkuji za odpověď

  Zadavatel je dle § 48 odst. 7 ZZVZ oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Avšak u vybraného dodavatele, tj. dodavatele, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a jde zároveň o tuzemskou akciovou společnost, se tato možnost přesune do roviny povinnosti a zadavatel dle § 48 odst. 9 ZZVZ takového dodavatele vyloučí se zadávacího řízení.
  U zahraniční akciové společnosti zadavatel postupuje odlišně, nejprve ji vyzve k předložení písemného čestného prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu s uvedením zdroj, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. Pokud tento vybraný dodavatel (zahraniční akciová společnost) písemné čestné prohlášení nepředloží nebo jeho obsahem nebude také zdroj údajů, bude zadavatelem vyloučen na základě § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 48 dost. 8 ZZVZ.
  Lze tedy shrnout, že ZZVZ uplatňuje specifický postup pro tuzemskou akciovou společnost a specifický postup pro zahraniční akciovou společnost, přičemž ZZVZ neumožňuje tyto postupy zaměňovat. Tuzemská akciová společnost musí mít vydány výlučně zaknihované akcie, není-li tomu tak, zadavatel takového dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení.
  Dodáváme, že není vyloučena možnost poskytnout dodavateli, který nemá vydány výlučně zaknihované akcie, prostor pro jejich zaknihování. Jedná se však o časově poměrně náročný proces (v řádu měsíců), proto by jeho využití mělo ze strany zadavatele předcházet důkladné zvážení, zda je v jeho zájmu toto zdržení umožnit.

  Prokázání kvalifikace

  19.10.2018 Dobrý den, naše firma se zúčstnila výběrového řízení veřejné zakázky kde jsme byli vyhodnoceni na druhém místě. Vítězná firma nedoložila ve své nabídce požadovanou kvalifikaci - Výpis trestního rejstříku právnické osoby a Výpis rejstříků trestů fyzické osoby. Firmně bylo umožněno dodat tyto doklady v náhradním termínu, ani tomto termínu nebyly požadované doklady k dispozici. Přesto byl termín dodání chybějící dokumentace opět posunut a novém termínu již chybějící dokumenty byly dodány. Je takovéto opakované posunutí termínu možné?

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách.
  Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.
  Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Přičemž doplnění informací týkajících se prokázání a splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují.
  Prokázání základní způsobilosti, ve Vašem případě dodání výpisu z rejstříků trestů právnické a fyzické osoby, není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Z tohoto důvodu zmiňované dokumenty mohou být ze strany dodavatele doplněny. Zadavatel je oprávněn žádost ve výše uvedeném smyslu činit opakovaně, případně je oprávněn i jím stanovenou lhůtu k předložení údajů, dokladů, prodloužit nebo prominout její zmeškání.

  Doplnění/objasnění údajů vztahujících se k hodnotícím kritériím

  19.09.2018 Dobrý den, dle § 46 odst. 2 může být nabídka doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje nebo doklady, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud dané ustanovení chápeme správně, že sice není možné doplnění nabídky, ale je možné její objasnění dle odst.1? Zadavatel má hodnotit počet let praxe a počet realizovaných projektů členů týmu, ale účastníci předloží jednotlivé životopisy, které jsou zpracovány velice ledabyle k realizovaných projektů a praxi jsou uvedeny jen kusé informace. Pokud třeba účastník uvádí určitou délku praxe, ale u té není zřejmé, zda je všeobecná v oboru nebo v požadované činnosti, případně ji není možné zcela jednoznačně vyčíst z popsané praxe, nebo je uvedena informace o realizované zakázce, ale chabí její konkrétnější specifikace. U některých údajů je zadavatel schopen jejich naplnění sám ověřit, u některých je lze s určitou pravděpodobností dovodit, ale u mnohých by bylo třeba dalších informací od účastníků. Nicméně takovýto postup se nám zdá potencionálně diskriminační k účastníkům, ale opačně se zadavatel může dopustit porušení § 46. Není nám zcela jasné, jaké informace mohou být považovány ještě za objasnění a co už je doplněním. Může zadavatel přijmout od účastníka nové informace do upřesňující jednotlivé životopisy nebo by se jednalo o nezákonné doplnění nabídky? Platí to i pokud zadavatel informace získal z důvodu upřesnění nabídky pro prokázání kvalifikace? Děkuji moc za Vaše objasnění

  K dotazu, který se týká ustanovení § 46 odst. 1, 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) sdělujeme následující. Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.
  Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele.  Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek). Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i ostatních uchazečů).
  Objasněním nabídky se rozumí vysvětlení, jak danou informaci uchazeč v nabídce zamýšlel, přičemž doplnění je poskytnutí zcela nových informací, zpravidla nového dokumentu. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení předložených údajů, které mají být hodnoceny, se dle textace zákona jeví být možná.  Doplnění údajů, případně zcela nové informace, které mají být hodnoceny a v nabídce nebyly, už přípustné nejsou. V souhrnu lze říci, že doplnit či objasnit je možné vše, co není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení a toto doplnění či objasnění je pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení, je možné i v případě, kdy je daná informace hodnotícím kritériem. Zadavatel ale nemůže přijmout od účastníka nové informace, které v nabídce nebyly a které do hodnocení zasahují.

  Složení jistoty na účet zadavatele

  26.07.2018 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, ohledně složení jistoty na účet zadavatele - pokud účastník složí jistotu na účet zadavatele, musí být jistota na účtu zadavatele připsána nejpozději v den podání nabídek nebo postačí, pokud účastník dá ve lhůtě pro podání nabídek příkaz k úhradě jistoty a do nabídky doloží údaje o platbě? Účastník podal příkaz k úhradě jistoty ve lhůtě pro podání nabídek, nicméně na účet zadavatele byla platba připsána až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Do nabídky pak účastník přiložil oznámení o provedení platby. Úprava poskytnutí jistoty v zadavácí dokumentaci kopíruje úpravu v ZZVZ. Splnil účastník podmínku složit jistotu ve lhůtě pro podání nabídek, či nikoliv. Děkuji.

  Na základě § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu, stanovil-li zadávací lhůtu. Jistota může být účastníkem zadávacího řízení poskytnuta mimo jiné formou složení peněžní částky na účet zadavatele. V takovém případě účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty, zadavatel vyloučí ze zadávacího řízení (§ 48 odst. 3 ZZVZ).
  V ZZVZ není specifikováno, jaký okamžik je považován za složení peněžní částky na účet zadavatele. Terminologii „složení peněžní částky na účet“ neužívá ani zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
  Povinnost složit peněžní prostředky na účet je však formulována také v § 255 ZZVZ. Jedná se o povinnost složit kauci v souvislosti s podáváním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K problematice skládání kauce zaujímá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko (https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html), že „podle § 255 odst. 1 a 2 zákona musí být kauce připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 251 odst. 2 nebo 3 a § 254 odst. 3 zákona pro doručení návrhu Úřadu. Jinými slovy řečeno kauce je řádně a včas složena až ve chvíli, kdy je v celé zákonem stanovené výši připsána na účet Úřadu (nestačí tedy, byl-li poslední den lhůty pro složení kauce podán např. příkaz k její úhradě).“
  I přes rozdílnosti ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a v soukromoprávním zadávacím řízením vedeném zadavatelem, lze předpokládat, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude za složení peněžní částky na účet zadavatele také považovat až připsání peněžních prostředků na účet zadavatele.
  Závěrem shrnujeme, že je-li poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci požadováno, musí být jistota poskytnuta ve lhůtě pro podání nabídek a v nabídce prokázána např. sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Připsání platby na účet zadavatele, které nastane až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, bude pravděpodobně Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže považováno za opožděné.

  Náhrada škody v případě neuzavření smlouvy s vybraným dodavatelem

  18.07.2018 Dobrý den, jakožto veřejný zadavatel jsme zadávali veřejnou zakázku na stavební práce, jednalo se o VZ malého rozsahu týkající se rekonstrukce kotelny. V zadávací dokumentaci byla stanovena zadávací lhůta. Ze tří uchazečů byl vybrán nejvhodnější dodavatel, který jako součást podané nabídky doložil také podepsaný návrh smlouvy, který byl součástí zveřejněné zadávací dokumentace. Po oznámení nejvhodnějšího dodavatele jsme byli vybraným dodavatelem vyrozuměni o tom, že neví, zda bude moci v důsledku svého harmonogramu zakázku realizovat a zda z jeho strany dojde k podpisu smlouvy, přičemž tento dodavatel následně od uzavření smlouvy odstoupil z výše uvedeného důvodu. K tomu došlo v průběhu zadávací lhůty. Vybraný dodavatel byl proto ze zadávacího řízení vyloučen a došlo k uzavření smlouvy s druhým dodavatelem v pořadí, jehož nabídková cena je cca o 100 tisíc Kč vyšší. Otázka proto zní, zda je v této situaci přípustné domáhat se soudní cestou náhrady škody spočívající v rozdílu nabídkových cen prvního a druhého uchazeče s ohledem na skutečnost, že je dodavatel v průběhu zadávací lhůty vázán svojí nabídkou? Děkuji

  Domáhat se soudní cestou o náhradu škody lze, otázkou ovšem je, co je prokazatelnou skutečně vzniklou škodou, o jejíž náhradu se budete moci domáhat. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů zakázky malého rozsahu neřeší a v tomto případě by se jednalo o soukromoprávní spor řešený podle Občanského zákoníku.

  Zadávací lhůta

  20.04.2018 Dobrý den, je možné prodloužit zadávací lhůtu v době po podání nabídek? Musí k tomu být souhlas uchazečů, nebo to může být jednostranný úkon zadavatele? Děkuji.

  O jednostranném úkonu zadavatele zcela určitě nelze uvažovat. Prodloužení zadávací lhůty, pokud se zadavatel dohodne se všemi účastníky, možné je. Pokud souhlasí všichni, tak nejde o zvýhodnění zadavatele, případně zmírnění podmínek účasti dodavatelů oproti těm, kteří se již nemohou účastnit zadávacího řízení za příhodnějších podmínek. Pokud by s tím účastníci sami nesouhlasili, že budou dále účastníci v “přísnějším” zadávacím řízení, jednoduše na dohodu nepřistoupí.

  Požadování plnění z jistoty (§ 41)

  20.04.2018 Dobrý den, zadávacího řízení na stavební práce se zúčastnili 2 dodavatelé, vybraný dodavatel ale nepředložil dokumenty před podpisem smlouvy a neposkytl součinnost k podpisu smlouvy. Uchazeč nebyl vyloučen a s ohledem na značný finanční rozdíl mezi prvním a druhým uchazečem bylo zadávací řízení zrušeno. Je možno po uchazeči, který neposkytl součinnost k podpisu smlouvy ale nebyl vyloučen ze zadávacího řízení, požadovat plnění z jistoty dle §41 ZZVZ? Děkuji.

  Ve Vámi popsaném případu by šlo spíše o problém s důvody zrušení zadávacího řízení, protože pokud je zadávací řízení zrušeno, zadavatel jistotu vrací, účastníkům zanikla účast v zadávacím řízení. Zadavatel se musí “vejít” do důvodů, které jsou uvedeny v § 127 – důvody pro zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 127, jde o jeho úkon a tímto úkonem by neměli trpět účastníci zadávacího řízení. Jedním z důvodů pro zrušení zadávacího řízení je i důvod, že vybranému dodavateli zanikne účast v zadávacím řízení (§ 127/2/b – zánik účastenství dodavatele po jeho vyloučení) – potom by ale měl být takový dodavatel nejprve vyloučen (§ 122/5) a až potom by také vzniklo zadavateli právo na plnění z jistoty (§ 41/8) a vzniknul by zadavateli důvod pro možné zrušení zadávacího řízení. Samozřejmě stále zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud nastanou i jiné okolnosti, uvedené v § 127.

  Nahrazení ustanovení ke střetu zájmů dle zákona č. 134/2016 Sb.

  17.04.2018 Čím je nahrazen § 68 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., dle zákona platného od 1. 10. 2016?

  Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není v zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) nahrazen obdobným ustanovením. V ZZVZ byly přijaty jiné nástroje, které mají zajistit prevenci střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o ustanovení § 48 odst. 6 až 10 ZZVZ:
  § 48
  6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu (zákon o ochraně hospodářské soutěže) v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
  (7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
  (8) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).
  (9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
  (10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.
  Dále pak je u vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 4 a 5 ZZVZ potřeba se zabývat tím, kdo je jeho skutečným majitelem, a v případě, že je zjištěn střet zájmů, je nutné vybraného dodavatele v souladu s ustanovením § 124 odst. 3 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit.
  § 122
  (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
  (5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo
  a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a
  b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména
  1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,
  2. seznam akcionářů,
  3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,
  4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

  VZMR - elektronická komunikace (§ 31; § 211)

  12.04.2018 Dobrý den, jako škola zřizovaná MHMP zadáváme veřejné zakázky malého rozsahu podle §27 zákona. Bude se na nás vztahovat ustanovení účinnosti od 18. 10. 2018 týkající se elektronické komunikace? Nebo je možné využít výjimky podle §31?

  Dle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí komunikace mezi zadavatelem s dodavatelem v zadávacím řízení probíhat elektronicky s výjimkami uvedenými v odst. 3 téhož ustanovení. Na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se vztahuje výjimka, která je definována v ustanovení § 31 ZZVZ, tedy, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle ustanovení § 6 ZZVZ. Z výše uvedeného vyplývá povinnost zadavatele v zadávacím řízení komunikovat elektronicky, avšak pokud zadavatel zadává zadavatel veřejnou zakázku malého rozsahu, není na základě výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ povinen zadat takovou zakázku v zadávacím řízení a nevztahuje se tedy na něj výše uvedené ustanovení dle § 211 ZZVZ, a tedy není povinen komunikovat elektronicky. Výše uvedený závěr je podpořen také stanoviskem expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek a to stanoviskem Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích a lze jej nalézt pod následujícím odkazem: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf

  Určení hlavního předmětu u zakázky na části (§ 15, § 35)

  10.04.2018 Hezký den, dovoluji se na vás obrátit s dotazem. Zadavatel bude vyhlašovat veřejnou zakázku na realizaci gastroprovozu. Součástí veřejné zakázky bude dodávka technologie a zařízení v předpokládané hodnotě 6,7 mil. Kč bez DPH a stavební práce zařízení v předpokládané hodnotě 6,6 mil. Kč bez DPH. Lze v tomto případě vyhlásit veřejnou zakázku na dodávku v nadlimitním režimu s tím, že zakázka bude rozdělena na dvě části? 1. část Dodávka a 2. část Stavební práce? Samozřejmě pro každou část bude specifikován požadavek na kvalifikaci. Děkuji za odpověď

  Lze to takto provést, pokud jde o dvě veřejné zakázky. Jediný problém může nastat, pokud by celkově byla zakázka dodávkou (tedy stavební práce by byly součástí dodávky a dodávku by bez nich nešlo realizovat) – potom by pravděpodobně šlo o jednu veřejnou zakázku na dodávky a obě části by měly být zadány v nadlimitním režimu (rozhodnete podle § 15 odst. 1 nebo odst. 3).

  Splnění kvalifikace doplněním dokladu do nabídky (§ 46)

  27.02.2018 Prosím o vysvětlení, jak vykládat ustanovení § 46 odst. 2) ZZVZ - nabídka však může být doplněna (...) přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Jedná se o skutečnost, kdy účastník doplní doklad o kvalifikaci, který prokazuje splnění požadované kvalifikace až po lhůtě pro podání nabídek. Děkuji.

  Dle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) nemůže být nabídka měněna, avšak může být doplněna na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely.  Takovéto doplnění výše uvedených údajů týkajících se splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažuje. Jelikož některé doklady jsou vydávány s platností ke dni žádosti (např. výpis z trestního rejstříku), bylo by takové doklady nemožné doplnit, pokud by musely splňovat platnost před lhůtou pro podání nabídek, a proto zákon výslovně připouští možnost, že skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, kterou je nutno vykládat tak, že v případě aplikace ustanovení § 46 ZZVZ je možné předložit i doklady s pozdějším datem vydání, než byla lhůta pro podání nabídek.

  Nařízení vlády č. 173/20156 Sb.

  07.12.2017 Dobrý den, prosím o upřesnění, zda nařízení vlády č. 173/2016 Sb. o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel platí i pro zakázky malého rozsahu nebo pouze pro zakázky zadávané zadávacím řízením podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nařízení se vztahuje k § 37 odst. 7 písm. a) a § 118 odst. 3 ZZVZ, tedy lze z toho usuzujeme, že se vztahuje pouze na dodávky, kdy předpokládaná hodnota VZ je vyšší než částka 2 000 000 Kč bez DPH. Prosím o potvrzení, zda je naše úvaha správná a u VZ malého rozsahu do 2 000 000 Kč bez DPH nemusíme jako veřejný zadavatel nezbytně požadovat splnění limitů stanovených tímto nařízením.

  Předmětné nařízení vlády bylo vládou vydáno na základě zmocnění v § 37 odst. 7 písm. a) a §118 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).
  Na základě systematiky ZZVZ spadá ustanovení § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ do části druhé ZZVZ, která upravuje základní ustanovení o zadávacích řízeních a zmocnění k vydání nařízení vlády upravené v ustanovení  § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ se tudíž vztahuje na stanovení některých závazných podmínek účasti v zadávacím řízení v určitých kategoriích veřejných zakázek a rozsah jejich používání. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnosti stanovené  zadavatelům v NV č. 173/2016 Sb.  se uplatní jen ve vztahu k veřejným zakázkám na pořízení silničních vozidel zadávaným v zadávacím řízení, tedy nikoliv ve vztahu k veřejným zakázkám malého rozsahu, u nichž zadavatel uplatňuje výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

  Námitky u VZMR

  25.08.2017 Dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem , zda u zakázek malého rozsahu podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb. může uchazeč uplatnit námitky. Velmi děkujeme za odpověď .

  Námitky lze uplatnit také u veřejné zakázky malého rozsahu, nicméně zadavatel k nim nemusí přihlížet. Tuto povinnost má pouze u zadávacích řízení.

  Dělení zakázek

  25.08.2017 Sportovní klub ( dle ZZVZ „zadavatel“) obdržel na základě jedné projektové žádosti celkovou dotaci ve výši cca 3,7 mil. Kč ( dotace je ze státního rozpočtu, tudíž je to zadavatel dle §4 ZZVZ) Projektová žádost řeší dodávku 2 ks vícemístných osobních automobilů v hodnotě cca 1,7 mil. Kč bez DPH. Dále projektová žádost řeší dodávku několika různých rehabilitačních přístrojů a různých přístrojů do posilovny v celkové hodnotě pod 2 mil. Kč bez DPH. Lze řešit výběr aut a výběr přístrojů ve dvou samostatných VZMR z důvodu, že celková hodnota netvoří jeden funkční celek? (§18 ZZVZ). Nebo zadavatel musí postupovat dle ZZVZ a výběr aut a přístrojů řešit v jedné VZ (ZPŘ na dodávky např. na dvě části?) Mám na tento dotaz různé odpovědi. Převažuje názor, že z důvodu základního účelu veřejné zakázky lze provést dvě VZMR aniž by to bylo porušení ZZVZ neboť se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů.

  Ustanovení § 35 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zakotvuje právo zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části. Z pohledu zadavatele existuje hned několik důvodů, proč přistoupit k zadání částí veřejné zakázky. Jedním z nich je možná úspora finančních prostředků. Rozdělení zakázky může vést ke snížení nákladů ve srovnání se situací, kdy by celou zakázku plnil jen jeden dodavatel, neboť takový postup může vytvořit podmínky k širšímu přístupu lokálních dodavatelů k soutěži o veřejnou zakázku. Obecně lze právě rozšíření soutěže považovat za nejčastější motiv k využití rozdělení veřejné zakázky na části.
  Je však zapotřebí striktně rozlišovat mezi veřejnou zakázkou rozdělenou na části a rozdělením veřejné zakázky. V prvním případě jde v podstatě o vymezení dílčích částí jedné veřejné zakázky v rámci jediného zadávacího řízení tak, aby bylo například možné provést v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky hodnocení nabídek dle samostatných kritérií hodnocení či umožnit v jednotlivých částech veřejné zakázky účast širšího okruhu dodavatelů včetně těch, kteří by nebyli objektivně schopni splnit veřejnou zakázku celou.
  § 18 ZZVZ v odst. 2 říká, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Tento koncept vychází z dosavadní rozhodovací praxe, která za jednu veřejnou zakázku považuje souhrn plnění, která spolu souvisejí, a to na základě funkčních a časových hledisek.
  V případě, že se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů, se přikláníme k názoru, že by se mělo jednat o dvě zakázky, které by měly být zadány samostatně.

  Střet zájmů zpracovatele projektové dokumentace (§ 36 odst. 4, § 44, § 48 odst. 5)

  25.08.2017 Dobrý den, mám dotaz k § 44 střet zájmů. Jde o situaci, kdy byla jako podklad pro vydání stavebního povolení zpracována projektová dokumentace nejmenovaným dodavatelem. Tato dokumentace se zároveň stala jako podklad pro zadávací řízení (jedna z částí zadávací dokumentace), které je kombinací zadávacího řízení na dodávky a stavební práce. Můj dotaz zní, zda se bude jednat o střet zájmů, v případě, že zpracovatel projektové dokumentace bude účastníkem zadávacího řízení (otevřené řízení § 56) a zda v případě, že podá nabídku, jej zadavatel musí z důvodu střetu zájmů vyloučit. Dále, zda se jedná o střet zájmů, v případě, že bude tento dodavatel - zpracovatel projektové dokumentace, poddodavatelem jiného účastníka (dodavatele), který podá nabídku. Děkuji za odpověď.

  Vámi popsaná situace nemusí nutně vést ke střetu zájmů uvedeným v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Střet zájmů (§ 44) se váže na samotný průběh zadávacího řízení a osobu zadavatele (případně jeho expertů, komise). Spíše, pokud by zde byl problém, bude problém spočívat v neoprávněné výhodě pro některého účastníka zadávacího řízení (dodavatele) a narušení hospodářské soutěže, což je jeden z nových důvodů pro vyloučení takového dodavatele, podle § 48 odst.5 písm. c) ZZVZ.
  Samotný fakt, že dodavatel se podílel na přípravě zadávací dokumentace, ještě neznamená automatickou diskvalifikaci z účasti v zadávacím řízení, zákon (ani evropská směrnice) nic takového nezakazují, a to na základě zásady žádného dodavatele nediskriminovat.
  Transparentní postup zadavatele, který nemůže narušit hospodářskou soutěž, by měl být zajištěn ustanovením § 36 odst.4 ZZVZ, které ukládá zadavateli označit takového dodavatele v zadávací dokumentaci a vyznačit konkrétně ty části, na jejichž přípravě se někdo podílel, tj. v dotazem uváděném případě dodavatel, který by se chtěl zúčastnit (navazujícího) zadávacího řízení.
  Celou situaci musí posoudit zadavatel podle konkrétních okolností a musí vyhodnotit, zda přípravou na zadávací dokumentaci vznikla nebo nevznikla některému dodavateli taková výhoda, že by byla narušena hospodářská soutěž. Zároveň účastníci mají zase svá práva podávat námitky, pokud by měli dojem, že hospodářská soutěž a dodržená základních zásad zadávání by nebylo zajištěno. Pokud tedy takový dodavatel může být dodavatelem (a účastnit se zadávacího řízení), může být i poddodavatelem.

  Vrácení jistoty

  25.08.2017 Prosím o informaci, jak postupovat při vrácení jistoty dle ZZVZ. §41 odst. 6 ZZVZ stanoví, že zadavatel vrátí jistotu bez zbytečného odkladu a) po uplynutí zadávací lhůty, b) poté, co účastníkovi zadávacího řízení zanikne účast v ZŘ před koncem zadávací lhůty (viz § 47 odst. 2). Kdy má zadavatel vrátit jistotu účastníkovi, který je vybraným dodavatelem, resp. dodavateli, kterému nezanikla účast před koncem zadávací lhůty v situaci, kdy došlo podpisu smlouvy před uplynutím zadávací lhůty (ZŘ proběhlo bez komplikací a ze zadávací lhůty 90 dní zbývá např. 2 měsíce)? Má tak učinit až po plynutí zadávací lhůty, nebo může vrátit jistotu již po podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem (resp. kde najít pro tento postup oporu v zákoně)?

  V případech, kdy je zadávací řízení ukončeno v souladu s § 51 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) uzavřením smlouvy nebo zrušením zadávacího řízení, tak zadavatel vrátí peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy nebo v případě zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu po okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 ZZVZ. Důvodem pro vrácení peněžní jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, a to všem účastníkům ukončeného zadávacího řízení, kterým již účast v zadávacím řízení dříve nezanikla (tedy včetně vybraného dodavatele) je ten, že smyslem poskytování jistoty je zajištění povinnosti uzavřít smlouvu ze strany účastníka zadávacího řízení až do uzavření smlouvy nebo vypršení zadávací lhůty. Pokud je tedy zadávací řízení ukončeno před uplynutím zadávací lhůty, tak již není důvod, aby zadavatel dále tuto jistotu účastníkům již ukončeného zadávacího řízení zadržoval. Rovněž je potřeba vycházet ze skutečnosti, že účastenství v zadávacím řízení, ke kterému je jistota vázaná, již dále netrvá, protože předmětné zadávací řízení bylo ukončeno.

  Odstoupení mimo zadávací lhůtu

  25.08.2017 Dotazuji se na problematiku vrácení jistoty účastníkům, konkrétně se nám jedná o § 41 odst. 6 v souvislosti s § 40 odst. 2, § 246 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 4 zák. č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek v z. p. p. Máme obavy, že výklad těchto paragrafů nahrává situaci, že vítězný účastník (dodavatel) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele odstoupí s odkazem na § 47 odst. 4 písm. a), pak účast tohoto účastníka v zadávacím řízení zanikne a my (coby zadavatel) jsme povinni tomuto účastníkovi s ohledem na § 41 odst. 6 písm. b) vrátit jistotu. S tímto výkladem zákona jsme se poprvé setkali na školení vedeném Ing. Robertem Páleníkem a byli jsme jím nemile překvapeni, jelikož by samotné poskytnutí jistoty ztratilo svůj význam. S ohledem na výše uvedené bychom se v této souvislosti rádi dotázali, jaké stanovisko zastává přímo Ministerstvo pro místní rozvoj?

  Podle § 40 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ.
  Podle § 47 ZZVZ může účast v zadávacím řízení zaniknout odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu.  Dobou mimo zadávací lhůtu je myšlena zejména situace, kdy zadávací lhůta nebyla stanovena vůbec, nebo stanovena byla, ale již uplynula. V důvodové zprávě k ZZVZ je uvedeno „V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.“, z čehož lze vysledovat záměr zákonodárce považovat dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, také za dobu mimo zadávací lhůtu.
  K této problematice byly publikovány i odlišné názory, podle nichž odstoupení účastníka zadávacího řízení v době, kdy neběží zadávací lhůta, možné není (např. PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNECH, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 158, 192). Řešení této sporné otázky patrně poskytne až budoucí rozhodovací praxe.
  Vrácení jistoty upravuje § 40 odst. 6 ZZVZ. Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele
  a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
  b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.
  Vybranému dodavateli, který odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, se bude jistota vracet, pokud bude mít právo ze zadávacího řízení odstoupit. Ministerstvo pro místní rozvoj se přiklání k názoru vyjádřenému v důvodové zprávě tedy, že dodavatel může v stavění zadávací lhůty ze zadávacího řízení odstoupit. V případě uplatňování opravných prostředků zmíněných v § 246 ZZVZ může dojít k výraznému odsunutí konce zadávací lhůty. Bylo by nepřiměřené všem účastníkům zadávacího řízení držet jistoty i v případě výrazných prodloužení.

  Posuzování v případě ekonomické výhodnosti nabídek

  24.08.2017 Prosím o vysvětlení správného a nejlepšího postupu v případě, kdy nemám stanovené jedno kritérium - cenu, ale například že mám stanoveny 2 hodnotící kritéria – jedno bude nabídková cena, druhé kritérium bude termín dodání. Musím já posuzovat všechny došlé nabídky a posléze počítat body ekonomické výhodnosti pouze s těmi nabídkami, které prošly posuzováním jako nabídky úplné, nebo s nimi můžu počítat bez ohledu, zda by prošly fází posuzování a pak posuzovat jen tu nejvýhodnější? Například když mi přijdou 3 nabídky – A, B, C. Nabídka A bude mít nejvýhodnější cenu, nabídka B bude mít nejkratší termín plnění, tudíž počítám body v jednom případě s daty nabídky A, v druhém případě s daty nabídky B. Stačí mi překontrolovat vítězná nabídka A, nebo stačí nabídka A, B a nabídky C si všímat nemusím, když s ní vůbec nepočítám a ani není vítězná? Nebo musím nejprve zkontrolovat úplnost všech 3 nabídek a pak až počítat body? Děkuji moc za vyjasnění této situace. My v případě více hodnotících kritérií raději nyní všechny posoudíme a pak teprve vyhodnocujeme, ale zajímá nás, zda nejde proces nějak urychlit, zkrátit a zjednodušit tak jako to lze v případě 1 kritéria nabídkové ceny.

  Ustanovení § 39 ZZVZ  umožňuje zadavatel provést nejprve hodnocení nabídek a posléze teprve jejich posouzení (§39 odst.4 ZZVZ – posoudit před hodnocením nebo až po hodnocení). Povinnost posoudit nabídku (resp. splnění podmínek účasti) musí být splněna vždy u vybraného dodavatele (§ 39 odst.4 ZZVZ poslední věta). Z toho vyplývá, že zadavatel může provést hodnocení a posoudit pouze nabídku vybraného dodavatele. Hodnocení samo však musí být provedeno u všech nabídek a podle všech hodnotících kritérií, až samotné posouzení nabídky (resp. splnění podmínek účasti), může být provedeno pouze u vybraného dodavatele.

  VZMR

  24.08.2017 Obracíme se na Vás s dotazem, jak v praxi postupovat při zadávání zakázek (zpravidla malého rozsahu) při nákupu originálních tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí. Originální tonery jsou soudy poptávány z důvodu dodržení záručních podmínek výrobce (dodavatele) pro provoz těchto zařízení. Použitím neoriginálních tonerů by soud ztratil záruku na tato zařízení. Kontrolní skupina ministerstva financí na jednom z našich okresních soudů požadavek na „originálnost“ tonerů v zadávací dokumentaci vytkla jako porušení zásady zákazu diskriminace § 6 odst. 1 ZVZ a dovozuje dále podezření na porušení rozpočtové kázně. Následná kontrola finančního úřadu se s tímto závěrem ztotožňuje a bude jim stanovovat odvod za toto porušení. Je pravda, že okresní soud při vypsání této VZMR na e-tržišti svůj požadavek na originálnost tonerů nijak nezdůvodnil. Toto odůvodnění předložil až při finanční kontrole mj. s odkazem na rozhodnutí ÚOHS čj. S20/09-2812/2009/510/Kče ze dne 27.03.2009. Možným řešením se nám do budoucna jeví vypisovat zadávací řízení poněkud odlišným způsobem např. tak, že budeme v zadávací dokumentaci uvádět, jaké máme tiskárny, kopírky nebo multifunkční zařízení, uvést jejich výrobní značku a do nich požadovat dodání tonerů s podmínkou, že tyto tonery budoucnu schváleny výrobcem nebo budou mít certifikát výrobce. Přesto si tímto postupem nejsme jisti, i s ohledem na argumentaci v citovaném rozhodnutí ÚOHS.

  Podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásadu transparentnosti a přiměřenosti a dále pak ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  K otázce Stanovení zadávacích podmínek zaručujících konkurenční výhodu
  V souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby tyto určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské. Za takové jsou z pohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) považovány například „technické podmínky obsahující požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, která platí pro určitou osobu, či její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků“ (viz rozhodnutí ÚOHS č.j. S20/09/2812/2009/510/KČE ze dne 27.3.2009). Doplňujeme, že ačkoliv shora uvedený závěr ÚOHS se vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze jej aplikovat i na dosavadní ZZVZ.

  Dále v souvislosti s Vaším dotazem je nutno dodat, že primárním cílem, který zadavatel sleduje při zadávání veřejné zakázky, je naplnění jeho vlastních potřeb za účelem jeho provozní činnosti. Ta může spočívat i v pořizování (v určitých případech i originálních, tj. původních) tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí.

  Shrneme-li shora uvedené, pak je tudíž možné považovat požadavek na získání plnění v podobě „originálních tonerů“ za zadávací podmínku, která bude určitým dodavatelům zaručovat konkurenční výhodu. V některých případech lze však mít za to, že se jedná o požadavek odůvodněný a přípustný, a to zejména tehdy, je-li pro zadavatele nezbytné získat originální (původní) tonery do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí z důvodu zajištění záruční doby takových zařízení, kdy v případě použití „neoriginálních tonerů“ by na straně zadavatele došlo ke ztrátě záruky na jím používaná zařízení.

  Co se dále týká povinnosti zadavatele odůvodňovat vlastní potřebu „originálu toneru“ v zadávací dokumentaci, pak uvádíme, že ZZVZ takovou povinnost zadavateli neukládá. Lze nicméně doporučit, aby požadavek zadavatele na „originálnost tonerů“ byl již v zadávací dokumentaci odůvodněn, a to například za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení a samotné potřeby zadavatele a dále pak pro účely vysvětlení postupu zadavatele případným kontrolám.

  K otázce Jak definovat předmět veřejné zakázky
  V souladu s § 37 odst. 1 písm. b) ZZVZ má být předmět veřejné zakázky vymezen skrze technické podmínky, které zadavatel stanovuje prostřednictvím
  a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
  b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
  c) odkazu na štítky.

  Jak uvádíte ve své dotazu, je (s ohledem na výše nastíněné) možné vymezit technické podmínky na předmět veřejné zakázky, jímž je pořízení tonerů, i odkazem na štítky, kterými jsou příslušné tiskárny, kopírky nebo tzv. multifunkce definovány s tím, že jako zadavatel požadujete do uvedených zařízení příslušné tonery stanovené přímo výrobcem, přičemž právě tento požadavek musí být vždy odůvodněn (například dodržením záruční doby daného zařízení), jelikož představuje zadávací podmínku, která zaručuje některým dodavatelům konkurenční výhodu.

  Předběžné oznámení ve VVZ

  23.08.2017 Ráda bych se optala, jaký je vztah mezi prvními kolonkami v Předběžném oznámení ve VVZ a zkrácením lhůty pro podání nabídek – jestli když označím, že jde jen o informaci, mohu potom zkrátit lhůtu a naopak?

  Pokud v předběžném oznámení v úvodu označíte, že „Toto oznámení je pouze pro předběžné oznámení“, nemůžete provést zkrácení lhůty pro podání nabídek v navazujícím zadávacím řízení.

  Naopak označení „Na základě tohoto oznámení budou zkráceny lhůty pro doručení nabídek“ v předběžném oznámení má za následek, že v navazujícím zadávacím řízení mohou být zkráceny lhůty pro podání nabídek např. podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. I v případě uveřejnění předběžného oznámení s takovýmto označením sdělí zadavatel dodavatelům svůj úmysl zahájit zadávací řízení, avšak předběžné oznámení již neslouží „pouze“ k tomuto sdělení.

  Statutární orgán

  23.08.2017 Dobrý den, již se nám stalo ve dvou případech výběrových řízeních na stavební zakázku, že jsme se nemohli na základě rozhodnutí zadavatele těchto výběrových řízení zúčastnit z důvodu sourozeneckého vztahu člena statutárního orgánu zadavatele a člena statutárního orgánu naší firmy. Nejsme přesvědčení, že se má ustanovení Občanského zákoníku o osobě blízké takto používat. Děkuji Vám za odpověď,

  Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona či o veřejnou zakázku malého rozsahu, odpovíme tedy obecně:
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) reguluje problematiku střetu zájmů v § 44 (viz níže), střed zájmů pak může být za splnění zákonných podmínek také důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení podle ustanovení § 48 zákona.
  Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
  I v případě, že by v zadávacím řízení ke střetu zájmu došlo, není tato skutečnost sama o sobě důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn dodavatele vyloučit, až pokud by nebylo možné přijmout jiné oprávněním, kterým by mohlo být střetu zájmu zabráněno (např. výměna člena hodnotící komise atp.).
  Pokud je tedy dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen bez dalšího jen z důvodu příbuzenské vazby mezi statutárními orgány zadavatele a dodavatele, aniž by bylo argumentováno z jakého důvodu ke střetu zájmů dochází a z jakého důvodu mu nejde zabránit jinak než vyloučením dodavatele, je takovýto postup nezákonný.

  Předložení dokladů (§ 45)

  23.08.2017 ZZVZ uvádí § 45 Předložení dokladů (4) Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné. Dotaz zní, zda může dodavatel doložení profesní způsobilosti - odborná způsobilost splnit zasláním odkazu na seznam autorizovaných osob, které je veden ČKAIT (případně ČKA)

  Podle ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ může dodavatel splnit povinnost předložit doklad odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státě, který umožnuje neomezený dálkový přístup. Co je informačním systémem veřejné správy stanoví zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci ČR – Ministerstva vnitra. Informačním systémem veřejné správy se rozumí zejména obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík, živnostenský rejstřík, katastr nemovitostí, které jsou veřejnosti neomezeně přístupné a spravované veřejnou správou. Více také viz http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-a-co-neni-isvs.aspx
  Seznam autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě spravovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a seznam autorizovaných architektů vedených Českou komorou architektů nejsou informačním systémem veřejné správy ve smyslu § 45 odst. 4 ZZVZ ve spojení se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost nám potvrdila i Česká republika – Ministerstvo vnitra.
  S ohledem na výše uvedené nemůže být profesní způsobilost architekta, autorizovaného inženýra nebo technika doložena odkazem na seznamy vedené profesními komorami, které jsou veřejně přístupné na jejich internetových stránek, ale musí předložit osvědčení o autorizaci.

  Dotaz k elektronickým podpisům dokumentů v rámci VZ

  23.08.2017 V současné době řešíme tento problém. Pokud dokumenty, čestná prohlášení či smlouva o dílo, které požadujeme, nejsou podepsané elektronickým podpisem s časovým razítkem, pak není možné provést jejich úřední konverzi z elektronické do listinné podoby. V budoucnu se může stát, že bude potřeba předložit tyto dokumenty v listinné podobě. Naše smlouvy o dílo, které vycházejí z našich veřejných zakázek jsou na taková plnění, které trvají i několik let. Velmi často jde o veřejné zakázky, jejichž předmět díla bude financován z evropských fondů a my v současné chvíli nevíme, co budeme muset předkládat a v jaké formě. Zároveň, pokud elektronicky podepsaný dokument je podepsán bez časového razítka, pak dokument je platný pouze po dobu trvání platnosti tohoto razítka (tedy 12 měsíců od jeho vydání). Elektronická nabídky elektronicky podepsaná (zjednodušené podlimitní řízení) V současné době požadujeme po dodavateli, aby jeho nabídka byla elektronicky podepsaná. K tomuto jsme přistoupili vzhledem k tomu, že požadujeme předložení také čestných prohlášení. Chce mít alespoň nějakou záruku, že informace, které nám předkládá, jsou korektní a pravdivá. Pokud nám však nedá podepsanou nabídku, nevylučujeme ho, ale při předložení dokladů před podpisem smlouvy o dílo chceme po dodavateli i elektronické originály těchto prohlášení (které byly v nabídce předloženy bez podpisu). Tak nám to nyní umožňuje zákon. Je tento postup správný? Máme právo na to požadovat po dodavateli přeložení nabídky s elektronickým podpisem? Někteří naši dodavatelé se tomuto diví.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem provedený úkon v průběhu zadávacího řízení byl opatřen tzv. elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž ani dodavatel není ze ZZVZ povinen svou nabídku podávanou do zadávacího řízení opatřovat elektronickým podpisem.
  Zadavatel avšak může jako jednu ze zadávacích podmínek stanovit požadavek na opatření nabídky dodavatele elektronickým podpisem. Takový postup zadavatele není ZZVZ vyloučen.
  V případě, že se zadavatel rozhodne stanovit jako jednu ze zadávacích podmínek i požadavek na podepsání nabídky dodavatele elektronickým podpisem, je nezbytné zvážit, zda je tento požadavek pro podání nabídky skutečně nezbytně nutný, jelikož je nutné mít na paměti, že podle § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí nastavit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je tedy otázkou, zda je požadavek zadavatele na opatření nabídky elektronickým podpisem skutečně pro zadání veřejné zakázky natolik zásadní na to, aby byl zadavatelem vyžadován.
  Pokud je již nicméně ze strany zadavatele v zadávacích podmínkách požadováno, aby nabídka dodavatele byla opatřena elektronickým podpisem, musí nabídka dodavatele při svém podání daný požadavek splňovat. V opačném případě by se jednalo o nesplnění zadávací podmínky a dodavatel by musel být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.
  Co se dále týká korektnosti a pravdivosti informací uvedených dodavatelem v nabídce, pak rozhodně nejsme toho názoru, že opatření nabídky dodavatele jeho elektronickým podpisem zadavateli zajistí, že informace uváděné dodavatelem v nabídce jsou bezvýhradně pravdivé a relevantní.
  Závěrem uvádíme, že rovněž nelze směšovat platnost elektronického podpisu a platnost, respektive obsah samotného dokumentu, který je elektronickým podpisem opatřen v jedno. Jedná se o dvě odlišné věci. Dokument podepsaný platným elektronickým podpisem pouze (i) identifikuje osobu, která daný dokument podepsala, a dále pak (ii) deklaruje, že k podepsání dokumentu skutečně došlo právě onou konkrétní osobou, která měla jako osoba oprávněná daný dokument podepsat, čímž to dokument získá váhu originálu v elektronické podobě obdobně jako je tomu tehdy, pokud je dokument podepisován v podobě listinné.

  Konverze dokumentů v rámci elektronické nabídky na VZ

  23.08.2017 Dobrý den, ráda bych se na Vás obrátila s dotazem k ZZVZ (dále jen "zákon") , který nás trápí jako dodavatele a komplikuje nám časově/finančně předkládání nabídek na veřejné zakázky podávané v písemné formě elektronicky prostřednictvím elektronických nástrojů. Mám na Vás kontakt ze školení, případně prosím o postoupené mého dotazu. Zadavatelé si v zadávacích podmínkách občas kladou požadavky na autorizovanou konverzi všech dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb. předložených již v rámci elektronické nabídky, tak aby byla nabídka podána v originálech. Nepostačuje podat nabídku se scany dokumentů (podepsaných osobou odpovědnou jednat za dodavatele / nebo podepsané elektronicky) osobou zplnomocněnou podávat elektronické nabídky disponující zaručených kvalifikovaným certifikátem resp. elektronickým podpisem, ale nemůže podepisovat samotné dokumenty v rámci nabídky zejména návrh smlouvy. Ráda bych se proto zeptala, zda je tento požadavek v souladu se zákonem a zadavatel postupuje správně. Nenašla jsem k tomuto tématu rozhodovací praxi. Zákon klade požadavek na předložení kopií dokumentů v rámci nabídky, ale napadlo mě, zda tím nejsou myšleny dokumenty vztahující se pouze ke kvalifikaci, kde požadavek na předložení originálů dokumentů/ jejich konverze je spojen pouze v souvislosti s aplikací § 46 ZZVZ a § 122 ZZVZ zejména pro vybraného dodavatele. Ale připadá mi nelogické, že by dodavatel v rámci nabídky musel autorizovaně konvertovat pouze ty dokumenty, které se netýkají kvalifikace nebo všechny dokumenty v rámci nabídky viz výše. Elektronizace veřejných zakázek by měla přinést časovou úsporu a zákonodárce asi neměl v úmyslu v souvislosti s elektronizací veřejných zakázek nutit dodavatele stát dlouhé fronty na poště a platit za konverze dokumentů již v rámci nabídky (povinnosti pro vybraného dodavatele nejsou předmětem mého dotazu).

  K Vámi zaslanému dotazu, který se z velké části týká předkládání dokladů v rámci dodavatelem podané nabídky v zadávacím řízení veřejné zakázky, Vám sdělujeme následující.
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZZVZ“ nebo „zákon“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem předložený doklad v průběhu zadávacího řízení byl tzv. konvertovaným dokumentem ve smyslu § 22 a dalších souvisejících ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení ZZVZ zadavateli neumožňuje požadovat originály dokumentů o kvalifikaci již v nabídce a takovýto postup je v rozporu z § 45 ZZVZ.
  V ZZVZ se předkládání dokladů věnuje ustanovení § 45 odst. 1 ZZVZ uvádí, že: „Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo ověřené kopie dokladu.“ Z  uvedeného vyplývá, že doklady prokazující splnění podmínek účasti, jsou účastníky zadávacího řízení předkládány v kopiích, nestanoví-li ZZVZ jinak.
  Zároveň ZZVZ stanoví v případě povinnosti vybraného dodavatele předložit zadavateli na jeho výzvu originál nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ. Zadavatel rovněž může v průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení předložil doklad o splnění podmínek účasti v originále nebo ověřené kopii. V takovém případě pak zadavatel postupuje v souladu s ustanovením § 46 ZZVZ.
  Je-li to potřebné k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení, zejména tam, kde by vznikla pochybnost o autenticitě předložených kopií dokladů nebo jejich obsahu, umožňuje ZZVZ zadavateli, aby si mohl vyžádat originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění podmínek účasti stanovených zadavatelem v rámci zadávací dokumentace viz ustanovení §46 ZZVZ. Nebude-li účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele reagovat, může jej zadavatel z účasti v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ vyloučit.

• ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení (§ 1- § 32)

  17. 12. 2019
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Změna limitů veřejných zakázek (§ 25)

  04.03.2025 Dobrý den, je v souvislosti se schválenou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou jsou mimo jiné zvýšeny limity dle § 27 ZZVZ pro VZMR, uvažováno také o zvýšení limitů pro nadlimitní veřejné zakázky , které jsou určovány nařízením vlády č. 172/2016 Sb.? Děkuji za odpověď

  Změna limitů pro nadlimitní veřejné zakázky je v kompetenci Evropské komise, která tak činí pravidelně jednou za 2 roky (v souladu s čl. 6 Úprava finančních limitů a seznamu ústředních orgánů státní správy Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.)
  Nicméně při stanovování limitů je Evropská komise vázána pevně stanovenými částkami vyjádřenými v tzv. zvláštních právech čerpání (ZPČ) podle bodu 18 odůvodnění směrnice 2014/24/EU), umělé zúčtovací měně, v Dohodě o vládních zakázkách uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Jde o částky (označované originálem Dohody WTO jako „special drawing rights – DSR“), od nichž si smluvní strany navzájem otevírají trhy veřejných zakázek. Tudíž změna finančních limitů dle čl. 4 směrnice odráží pouze matematický přepočet jako změnu kurzu ZPČ/DSR vůči euru a následně vůči české koruně.
  Aktuálně otázka příliš nízkého limitu pro dodávky a služby je vznášena např. z Německa a Rakouska v rámci aktuálně připravované revize právního rámce pro zadávání veřejných zakázek. Je však otázkou, zda bude s ohledem na GPA nalezena cesta. V každém případě je to otázka až několika příštích let.

  VZMR - neoslovený dodavatel (uzavřená výzva - § 6, § 31)

  21.02.2025 Dobrý den, obec plánuje oslovit výzvou k podání cenové nabídky k zakázce malého rozsahu na dodávky. Obec předem oslovila firma s předběžnou nabídkou s tím, že žádají aby byly zapojeny mezi firmy, které bude obec oslovovat. Nabídka této společnosti ale obci nevyhovuje, požární přívěs dle zaslaných parametrů sice odpovídá, ale dodávané požární příslušenství není tak kvalitní, jak by obec chtěla. Obec má natipovaných 6 jiných firem, které plánuje oslovit. Je možné, tuto firmu neoslovit, i když o zařazení do výběrového řízení projevila zájem? Neporuší tím obec zásady dle § 6? Hrozí jim neoslovením této firmy nějaká sankce? Děkuji.

  V § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno: (1) Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. (2) Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. (3) Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen “členský stát”), nebo b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. (4) Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit. Tato ustanovení negarantují dodavateli nárok na zařazení mezi adresáty výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu. Uvádíte, že zadavatel provedl určité hodnocení nabídky dodavatele mimo vyhlášenou soutěž o veřejnou zakázku. Obecně však doporučujeme nevyzývat jen k podání cenové nabídky, ale nastavit kritéria hodnocení tak, aby zahrnovala i kvalitu. Následně může zadavatel porovnávat nabídky i co do kvality v rámci soutěže. Upozorňujeme, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, a tak sankce z jeho strany nehrozí. V případě, že by se jednalo o veřejnou zakázku, na kterou byla poskytnuta dotace, doporučujeme konzultovat postup s jejím poskytovatelem.

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky u dodávek dodávaných v zálohovaných vratných obalech (§ 16)

  19.02.2025 Řeším veřejnou zakázku na dodávku potravin. Tyto potraviny budou zadavateli dodávány ve zálohovaných vratných obalech. Počítají se zálohy na vratné obaly, které zadavatel dodavateli v souvislosti se zbožím uhradí, do předpokládané hodnoty veřejné zakázky?

  K dotazu uvádíme, že dle § 16 odst. 1 ZZVZ je předpokládanou hodnotou předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Z uvedeného vyplývá, že je do předpokládané hodnoty třeba započíst celou částku úhrady, bez ohledu na to, že návazně zadavatel může obaly vrátit a obdržet zálohu zpět.

  VZ na stavební práce a nezabudovaná technologie dle § 18 odst. 3 ZZVZ

  05.02.2025 Budeme zadávat VZMR na stavební práce s předpokládanou hodnotou 1 mil. Kč bez DPH a dodávky vnitřního vybavení za 1,8 mil. Kč. Součástí VZMR na vnitřní vybavení je IT technika za 130 tis. Kč. Je možné na VZMR na dodávku uplatnit § 18 odst. 3 ZZVZ? Tj. zadat IT techniku samostatně přímým nákupem?

  Uváděné stavební práce a dodávky vnitřního vybavení lze považovat za nesouvisející plnění a z tohoto důvodu se předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na stavební práce nebudou a nemají sčítat. Naopak spojení nesouvisejících plnění do jedné veřejné zakázky by mohlo být diskriminační. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by se mohlo započítávat maximálně vnitřní vybavení, které nebude jednoduše oddělitelné (typicky vestavěné skříně apod.).
  S ohledem na skutečnost, že se v obou případech (VZ na stavební práce a VZ na dodávky) jedná o VZMR, nejste povinni takovou veřejnou zakázku dle § 31 ZZVZ zadat v zadávacím řízení. Při jejím zadání je zadavatel povinen dodržet pouze zásady podle § 6 odst. 1 až 3 ZZVZ (zásada přiměřenosti, transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace).
  Je tedy na zadavateli, z jakých důvodů zakázku na dodávky vnitřního vybavení rozdělí na části. Nemusí přitom naplnit podmínky pro dělení veřejné zakázky na části dle § 18 odst. 3 ZZVZ a v případě pořízení IT techniky nevidíme s ohledem na jeho předpokládanou hodnotu důvod, proč by zadavatel nemohl tuto součást dodávek zadat přímým nákupem (pokud tomu nebrání zadavatelův vnitřní předpis pro zadávání veřejných zakázek).

  Písařská chyba - ZD obsahuje rozporné údaje (§ 51, § 127)

  31.01.2025 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak naložit s písařskou chybou u nadlimitní veřejné zakázky. Vyhlašovali jsme pro naše město veřejnou zakázku na zajištění služeb odpadového hospodářství . Součástí zadávací dokumentace byla smlouva o dílo a položkový rozpočet činností. Bohužel se stalo, že u měsíční frekvence svozu plastu z nádob o objemu 240 l jsme udělali v textu smlouvy chybu v četnosti svozů. Místo 1x14 dnů je uvedeno nesprávně 1x 30 dnů. Nedílnou součástí smlouvy je položkový rozpočet, ve kterém je frekvence svozů uvedena správně a vybraný dodavatel položku také správně nacenil (jako svozy 1x 14 dní). Nyní bychom rádi uzavřeli s vybraným dodavatelem smlouvu, ale nevím, jak se k této nesrovnalosti postavit. Uzavřít smlouvu v původním znění s rozporem mezi rozpočtem a textem smlouvy a uzavřít dodatek, které uvedené zhojit? Nebo uzavřít smlouvu ve správném znění, kdy bude zadavatel a dodavatel považovat chybu za písařkou? Nebo zvolit nějaký jiný postup? Děkuji Vám za odpověď.

  Předně doporučujeme posoudit, zda skutečnost uvedená dotazem nepředstavuje důvod pro zrušení zadávacího řízení. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Pokud by totiž potenciálního dodavatele nesprávný údaj v zadávací dokumentaci odradil od účasti v zadávacím řízení, byla by soutěž nepřijatelně ovlivněna, pokud by takováto pro dodavatele původně klíčová bariera byla odstraněna pouhým označením za písařskou chybu.
  Lze však předpokládat, že když nacenění proběhlo podle položkového rozpočtu, byly zde uvedené informace pro dodavatele stěžejní. Pokud zároveň žádný dodavatel na rozpor neupozornil např. v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace nebo v námitkách, je možné přiklonit se k tomu, že soutěž ovlivněna nebyla. Závěrem sdělujeme, že podle § 51 odst. 3 ZZVZ musí smlouva odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně. Toto ustanovení umožňuje provést finální korektury v textu smlouvy. Pokud neshledáte rozpor v zadávací dokumentaci za ovlivňující soutěž o veřejnou zakázku, doporučujeme provést ve smlouvě opravu textu před jejím uzavřením.

  Započítání činností do obratového kritéria „sesterské“ vertikální spolupráce (§ 11 odst. 1 písm. c)

  23.01.2025 Dobrý den, lze do 80 % limitu, který je stanoven jakožto jedna z podmínek vertikální spolupráce v rámci ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, zahrnout plnění realizované v rámci horizontální spolupráce pro jiného veřejného zadavatele (jiného míněno mimo sféru vertikální spolupráce)? A pokud ano, za jakých podmínek. Děkuji.

  Máme za to, že do obratového kritéria lze započítat činnosti, které na pověřujícího zadavatele přešly na základě horizontální spolupráce, tedy původně se jednalo o veřejnoprávní úkon jiného zadavatele a ten jimi pověřil jiného předmětného „in-housového“ dodavatele. Pokud jde o činnosti, které jsou vykonávány mimo sféru dané vertikální spolupráce (tj. nejsou vykonávány ani pro pověřujícího zadavatele, ani pro jiné zadavatele, kteří jsou společně ovládanými osobami v rámci „sesterské“ vertikální spolupráce), pak takové činnosti nenaplňují dikci § 11 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

  Pořízení laboratorního přístroje a uzavření smlouvy s rámcovými prvky na spotřební materiál (§ 2, § 131 a násl.)

  20.12.2024 Dobrý den, jako orgán dohledu kontrolujeme zakázku příjemce, který v nadlimitním režimu v otevřeném řízení zakázky, která není rozdělena na části, poptává dodávku laboratorního přístroje (bude uzavřena kupní smlouva) a současně bude výsledkem zadávacího řízení rovněž uzavření nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem na dodávku spotřebního materiálu dle aktuálních potřeb zadavatele na dobu 2 let. Zadavatel v ZD uvádí, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou i dodávky spotřebního materiálu (k sekvenování a k prostorové analýze). Dle zadavatele se v daném případě nejedná o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ, nýbrž o smlouvu nepojmenovanou s rámcovým prvkem (ke srov. rozhodnutí ÚOHS, na adrese: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18756.html) Dotaz: Lze uzavřít v témže jediném zadávacím řízení smlouvu na dodávku (přístroje) a zároveň nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem (na dodávku spotřebního materiálu k tomuto přístroje)? Rovněž problematickým se jeví zaslání oznámení o zahájení zadávacího řízení a o výsledku zadávacího řízení do VVZ a TED, kdy zadavatel uvádí, že se nejedná o rámcovou dohodu, ale zároveň doba trvání smlouvy je dobou trvání nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem, která nezakládá závazkový vztah. Dle předpokládané hodnoty VZ je podstatným předmětem plnění právě spotřební materiál, nikoliv samotný přístroj.

  K dotazu, zda lze v rámci jednoho zadávacího řízení neděleného na části uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, jako nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem, uvádíme následující. Předně zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevylučuje, aby v jednom zadávacím řízení bylo uzavřeno více smluv. Dále je tedy potřeba vyhodnotit, zda se v případě nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem jedná o smlouvu či rámcovou dohodu. Podle § 131 odst. 1 ZZVZ platí, že rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Sama rámcová dohoda tak neobsahuje závazek dodavatele k poskytnutí dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnou za tato plnění úplatu. Podle § 2 odst. 3 ZZVZ platí, že povinnost zadavatele zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II.
  V případě, že zadavatel v jednom zadávacím řízení zvolí kombinaci smluvního vztahu, ze kterého plyne dodavateli závazek plnit a současně tento smluvní vztah obsahuje i rámcové podmínky pro další plnění, mělo by být rozhodující, jak zadavatel označil toto zadávací řízení při jeho zahájení – zda jakožto vedoucí k uzavření smlouvy nebo rámcové dohody.
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem, a to zejména ve vztahu k omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz § 131 odst. 3); rámcový prvek smlouvy na veřejnou zakázku však nemá obecně za následek povinnost řídit se úpravou, kterou ZZVZ stanoví pro rámcové dohody.
  V popisovaném případě se jedná o plnění s rámcovým prvkem v délce trvání 24 měsíců, což omezenost doby splňuje. K dotazu tedy sdělujeme, že lze uzavřít v témže jediném zadávacím řízení smlouvu na dodávku a zároveň nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem.

  Režim veřejné zakázky na stavební úpravy a dodávku gastro technologií (§ 14 – § 15)

  02.12.2024 Dobrý den, prosím o pomoc s nastavením režimu veřejné zakázky. Plánujeme vyhlašovat veřejnou zakázku na stavební úpravy a dodávku gastro technologie do jídelny základní školy. Dle rozpočtu je stavební část v hodnotě 6,7 mil. Kč, tedy podlimitní VZ a dodávka gastro technologie je naceněná na 6,2 mil. Kč (již nadlimitní hodnota pro dodávky). Plánujeme to vyhlašovat jako jednu zakázku nedělenou na části, jelikož ta stavba úzce souvisí se zabudováním té gastro technologie a bylo by neefektivní koordinovat práce dvou dodavatelů. Jen teď nevím, zda to můžeme vyhlásit jako podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, když část dodávek je už v režimu nadlimitním. Děkuji za odpověď.

  Pro možné zajištění přesné odpovědi musí být zřejmé, co přesně je obsahem dodávky gastro-technologie a co obsahem plánovaných stavebních prací. K uvedenému je potřeba upozornit, že porušením zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”) může být vedle dělení zakázek rovněž spojování plnění v jedné veřejné zakázce, která obvykle nebývají zadávána společně a jejichž kombinací dojde k omezení okruhu možných dodavatelů (diskriminační agregace).
  Jako příklad lze uvést rekonstrukci nemocnice včetně vybavení lékařskou technikou či rekonstrukci kancelářské budovy včetně dodávky mobiliáře. V uvedeném případě by si musela stavební společnost, jež pochopitelně běžně lékařskou techniku nedodává, najít dodavatele lékařské techniky a podat s ním společnou nabídku či ho využít jako poddodavatele. Takovým postupem může dojít k výrazné redukci počtu podaných nabídek.
  Co se týká určení druhu veřejné zakázky složené z více druhů plnění, je třeba postupovat dle § 14 a 15 ZZVZ. Dle § 15 se druh určí podle hlavního předmětu veřejné zakázky, který je dán základním účelem veřejné zakázky. Lze si proto představit případ, kdy by hlavním předmětem veřejné zakázky byla dodávka gastro techniky, a prováděné stavební práce by byly pouze vedlejším plněním, které by bylo nutné pro její instalaci a uvedení do provozu. Pak by šlo o veřejnou zakázku na dodávky.
  Pokud by však předmětem veřejné zakázky byly stavební práce v širším rozsahu (celková rekonstrukce jídelny), neměly by již součást veřejné zakázky na dodávky tvořit. Naopak, pokud by se mělo jednat o veřejnou zakázku na stavební práce, jsou její součástí pochopitelně i určité dodávky (např. cihly či zabudovávané zařízení vzduchotechniky).
  Z tohoto pohledu by tedy součástí veřejné zakázky na stavební práce mohly být ty části gastro technologie, které budou zabudované, tj. nejde je bez porušení odstranit (obdobně by součástí veřejné zakázky na stavební práce mohly být např. vestavěné skříně, ale nikoliv běžný mobiliář). V takovém případě není podstatné, že by dodávky samostatně přesahovaly finanční limit pro veřejnou zakázku na dodávky. Nesouvisející dodávky (nezabudovávané technologie) však takto do předpokládané hodnoty podlimitní veřejné zakázky na stavební práce nelze zahrnout.

  Nedodržení plánovaného začátku realizace veřejné zakázky (malého rozsahu) § 6

  27.11.2024 Dobrý den, dovolil jsem si Vás oslovit s dotazem k VZ malého rozsahu na dodávky, konkrétně k možnému porušení zásad zadávání VZ. Obec (zadavatel) vyhlásila VZ malého rozsahu na dodávky dle své interní směrnice - zasláním výzvy k podávání nabídek třem dodavatelům a zveřejněním na webu obce v říjnu 2023. V zadávací dokumentaci zároveň zadavatel stanovil termín ukončení realizace díla na 1. 5. 2024. Z obdržených nabídek uchazečů (3 nabídky) poté výběrová komise, na základě nejnižší nabídkové ceny, vybrala vítězného dodavatele. Zastupitelstvo obce následně potvrdilo výběr dodavatele a schválilo znění smlouvy. Zároveň však rozhodlo přistoupit k podpisu smlouvy pouze za předpokladu, že obec získá na realizaci akce dotaci. Dotaci se podařilo získat, ale až v říjnu 2024 - skoro 1 rok po výběru dodavatele. Obec tedy nyní hodlá smlouvu podepsat a nastavit nový termín ukončení realizace díla na 1. 6. 2025 - délka doby realizace by tedy byla obdobná jako v případě původně plánovaného termínu dokončení díla (cca 6 měsíců). Vybraný dodavatel je ochoten i po této době uzavřít smlouvu a dodržet stanovené podmínky - cenu, rozsah prací apod. Na základě výše uvedeného jsem se chtěl zeptat, jestli zadavatel může podepsat smlouvu s dodavatelem a v ní upravit/posunout datum ukončení realizace akce oproti datu v zadávací dokumentaci ? Nemohlo by v tomto případě dojít k porušení zásad zadávání VZ, když nebyla podmínka "uzavření smlouvy až po obdržení dotace" explicitně uvedena v zadávací dokumentaci - vznikla až na základě rozhodnutí zastupitelstva, tj. po výběru dodavatele? Pro úplnost uvádím, že zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhradil pouze podmínku "změnit nebo doplnit soutěžní podmínky". Předem děkuji za odpověď.

  S ohledem na skutečnost, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, musí být dodrženy základní zásady dle § 6 ZZVZ (zásada transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace.) I v takovém případě, kdy se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, musí být zadavatel schopen posoudit, zda v případě kontroly (např. ze strany poskytovatele dotace) dokáže obhájit, zda posunutím termínu realizace díla nemohlo dojít k porušení těchto základních zásad, tzn. zda tato změna, pokud by byla uplatněna v původním výběrovém řízení, nemohla ovlivnit výběr dodavatele.
  Jelikož zadavatel postupoval mimo zadávací řízení, nebude se změna termínu realizace posuzovat dle § 222 ZZVZ. Standardně je termín realizace veřejné zakázky vnímán jako zásadní informace, která může mít vliv na rozhodnutí dodavatelů o účasti v zadávacím řízení či na ocenění nabídky. Z Vámi popsané situace se však jeví, že by posunutím termínu realizace nemuselo být posouzeno jako porušení zásad § 6 ZZVZ. Jedná se totiž o změnu z důvodu na straně zadavatele, která by dopadala na jakéhokoliv dodavatele (nejde tedy např. o řešení pozdního plnění ze strany zhotovitele). Navíc je zde zachována původní délka plnění veřejné zakázky.
  Chtěli bychom ovšem zároveň upozornit na skutečnost, že bude smlouva uzavřena s časovým odstupem jednoho roku od původně plánovaného začátku realizace veřejné zakázky. Zde vyvstává otázka, zda jsou dodavatelé ještě vůbec vázáni svými nabídkami a zda jejich nabídky odpovídají současné ekonomické situaci na trhu. Z tohoto důvodu se z našeho pohledu jeví jako nejlepším řešením původní výběrové řízení zrušit a provést nové. Pokud byste se však rozhodli smlouvu uzavřít, doporučili bychom Vám konzultaci s poskytovatelem dotace, který na věc může mít jiný názor. Do budoucna ovšem doporučujeme, aby v případě veřejných zakázek vázaných na dotaci, zadavatel již v zadávací dokumentaci stanovil možnost posunutí termínu realizace veřejné zakázky v souvislosti s přiznáním dotace a stanovil termín plnění veřejné zakázky nikoliv datem, ale dobou plnění, jejíž začátek bude vázán na definovaný okamžik (např. podpis smlouvy nebo získání dotace).

  SVJ a podíl dotace více než 50 % (§ 4 odst. 2 ZZVZ)

  21.11.2024 Dobrý den, v zastoupení SVJ, u které proběhlo výběrové řízení, které nebylo v režimu ZZVZ, neboť SVJ není veřejným zadavatelem, prosím o zodpovězení dotazu: Jedná se o zateplení panelového domu pro SVJ, které bude zároveň čerpat dotaci z programu NZU pro bytové domy. Předpokládaná hodnota zakázky: 13.467.330 bez DPH, která byla stanovena na základě prováděcí projektové dokumentace a rozpočtu dle URS 2024. Výše dotace NZU: 3.800.000,- Kč na podporované opatření a 1.500.000 bonus na nízkopříjmové domácnosti, celkem tedy: 5.300.000 Kč. Při posouzení výše podpory vůči předpokládané hodnotě zakázky dosahujeme 39%, tudíž nejsme v tuto chvíli dotovaným zadavatelem. Po otevření obálek, kde nejnižší vysoutěžená cena je 8.880.857 Kč bez DPH, 9.946.559 s DPH se však dostáváme na 53% (posuzujeme částku s DPH, neboť zadavatel není plátce). Potřebovali bychom vědět, zda-li v tomto případě máme výběrové řízení zrušit a vypsat ho podle zákona v případě, že si zhotovitel obhájí mimořádně nízkou cenu, neboť se staneme dotovaným zadavatelem. Pro doplnění ještě uvádíme informaci, že ostatní 3 uchazeči se pohybovali v rozmezí 11,5 mil. až 12,5 mil. bez DPH. Děkuji za odpověď

  Pro uváděný případ SVJ, kdy byla překročena hranice 50 % jako podíl dotace, se jeví následující možná řešení.

  • V rámci výběrového řízení by mohlo SVJ vyzvat dodavatele, aby zdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Pokud by ji tento dodavatel zdůvodnil, stalo by se SVJ dotovaným zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. b) ZZVZ a z tohoto důvodu by muselo výběrové řízení zrušit a následně zahájit nové zadávací řízení v režimu ZZVZ. Definice „dotovaného zadavatele“ v § 4 odst. 2 ZZVZ je totiž vázaná na úhradu plnění, nikoliv předpokládanou hodnotu plnění. SVJ tedy nesmí uzavřít smlouvu bez provedení zadávacího řízení, pokud by výše dotace přesáhla 50 % celkové částky (jedná se tedy o situaci uvedenou dotazem).
  • Naopak, pokud by mimořádně nízká nabídková cena nebyla zdůvodněna, mohl by zadavatel tohoto dodavatele vyloučit z výběrového řízení a pokračovat s dodavatelem dalším v pořadí (u nějž by již nedošlo k financování z veřejných zdrojů přesahujícímu 50 %). Zde však také záleží na tom, zda tento postup (vyloučení kvůli mimořádné nízké nabídkové ceně) vůbec byl předvídán v zadávací dokumentaci. V tomto případě doporučujeme, ověřit si u poskytovatele dotace, zda shora uvedený postup je možný.
  • Pokud i v novém zadávacím řízení zadávaném dle pravidel ZZVZ podá nabídku opět dodavatel s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, vyzve zadavatel tohoto účastníka k jejímu zdůvodnění dle § 113 ZZVZ, a to žádostí podle § 46 ZZVZ. Pokud dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodní, může se stát vybraným dodavatelem. V opačném případě jej může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit (tedy vyloučení není ani v případně neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny povinné a případné uzavření smlouvy je na zvážení a riziko zadavatele).
  • SVJ může na základě podaných nabídek výběrové řízení rovnou zrušit, neboť dostalo nabídku, kvůli které by se stalo dotovaným zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. b) ZZVZ a zahájí nové zadávací řízení zadávané dle pravidel ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota VZ pro nákup potravin do školní jídelny (§ 16, § 18, § 19)

  13.11.2024 Jakým způsobem je nutno zadávat, resp. určovat předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na nákup potravin do školní jídelny zadavatele? Vycházíme z premisy, že půjde o zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 ZZVZ. Dále se díváme na právní úpravu § 16 a § 19 odst. 3 ZZVZ. Dle posledně citovaného platí, že za veřejné zakázky pravidelné povahy nelze považovat nákupy, u kterých je proměnlivá cena v době jejich pořízení, které pokrývají aktuální nastanuvší potřebu a jejichž hodnota nedosahuje hodnot určených pro nadlimitní veřejnou zakázku. Do školní jídelny nakupujeme rozličné potraviny nárazově, dle aktuálních potřeb (mj. v návaznosti na slevové akce), přičemž platí, že cena neustále fluktuuje. Máme také za to, že za stejný druh dodávky nelze označit celou nejvyšší kategorii „15-potraviny, nápoje, tabák a související produkty“ dle číselníku NIPEZ – každá komodita je tedy za nás samostatným nákupem (veřejnou zakázkou) ve smyslu ZZVZ. Z uvedeného nám vyplývá, že u nákupů potravin nemusíme postupovat dle § 19 odst. 3 ZZVZ a dále, že nákupy nemusíme zadávat jako jednu veřejnou zakázku, resp. že u těchto nákupů nemusíme sčítat jejich předpokládanou hodnotu (např. hodnotu vepřového masa nemusíme sčítat s hodnotami vajec, zeleniny, pečiva apod.). Jsou naše úvahy správné? Jakým způsobem, resp. v jakém režimu je tedy možné/vhodné provádět nákupy potravin – máme dělat VZMR na každou komoditu zvláště? Máme komodity, byť by je nešlo označit za stejný druh dodávky, přesto agregovat do jedné veřejné zakázky?

  Dodávky potravin pořizované stravovacími provozy je nutné považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy a jejich předpokládanou hodnotu je tedy nezbytné určovat podle pravidel uvedených v § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”). Pro výpočet předpokládané hodnoty podle § 19 odst. 1 nebo 2 ZZVZ je tedy zásadní určit, co je stejným druhem plnění. Ze Společného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství k otázce určení „dodávek stejného druhu“ v případě pravidelného pořizování potravin pro účely aplikace § 19 odst. 1 ZZVZ (https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/) plyne závěr, že co se týče potravin, nemusí zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech nákupů potravin, ale pouze těch nákupů, v jejichž rámci pořizuje potraviny stejného druhu. Stejný druh pak zadavatel může určit prostřednictvím číselníku CPV kódů.
  Pro nákup potravin bude pro zadavatele relevantní oddíl 15 – Potraviny, nápoje, tabák a související produkty, ve větší podrobnosti pak jednotlivé skupiny označené trojciferným číslem, popřípadě jednotlivé třídy označené čtyřciferným číslem (blíže viz Společné stanovisko). Lze předpokládat, že znalost trhu dané komodity, kterou by měl zadavatel mít, je stěžejní pro stanovení stejného druhu v rámci potravin a je pouze na rozhodnutí a zodpovědnosti zadavatele, na jaké úrovni CPV kódů stejný druh potravin v rámci konkrétní veřejné zakázky stanoví. V případě nejistoty doporučujeme zadavateli, aby veřejnou zakázku (např. na úrovni tříciferné skupiny) rozdělil na části (např. odpovídající čtyřciferných tříd), přičemž každou část zadal v odpovídajícím režimu podle předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. V okamžiku, kdy zadavatel vymezí stejný druh potravin a sečte předpokládanou hodnotu stejného druhu potravin, stanoví režim veřejné zakázky. V případě, že předpokládaná hodnota stejného druhu potravin (tedy např. mléčných výrobků) nepřesahuje 2 000 000 Kč bez DPH, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel nemusí zadávat v zadávacím řízení.
  Pokud předpokládaná hodnota stejného druhu potravin spadá do podlimitního nebo nadlimitního režimu, je nezbytné zadat veřejnou zakázku na konkrétní druh potravin v některém z druhů zadávacího řízení podle ZZVZ. Zadavateli, který se při nákupu jednotlivých druhů potravin pohybuje v podlimitním a zejména pak v nadlimitním režimu, doporučujeme uzavírání rámcových dohod nebo zavedení dynamického nákupního systému, který představuje v porovnání s otevřeným řízením, které by zadavatel musel realizovat pro každý nákup potravin, mnohem efektivnější řešení.

  Finanční leasing spojený s nákupem zboží (§ 14 odst. 1)

  01.11.2024 Dobrý den, lze leasing podřadit pod výjimku dle § 29 odst. 2 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů - ZZVZ, tedy jako úvěr? Děkuji.

  K možnosti využití výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ na leasing uvádíme následující:
  Dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o úvěr. Úvěr je definován v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
  Jde tedy čistě o poskytnutí finančních prostředků bez dalšího (nikoliv např. poskytnutí věci na splátky apod.). Leasing není jako smluvní typ definován (jde o tzv. nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), nicméně v principu jde o smlouvu mezi pronajímatelem a nájemcem, jíž se nájemce zavazuje platit splátky za využívání určitého aktiva.
  S ohledem na shora uvedené se v případě úvěru a leasingu jedná o dva zcela odlišné smluvní typy. Zároveň upozorňujeme, že je vždy nutno posuzovat konkrétní produkt dle obsahové stránky, nikoliv podle jeho názvu. Nelze proto rozšiřovat výklad pro uplatnění výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ, která na leasing využít nelze.
  Dle § 14 odst. 1 ZZVZ se za veřejnou zakázku na dodávky považuje veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3.
  Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Jakékoliv úplatné pořízení věci (tj. možnost dispozice s touto věcí) bez ohledu na to, jestli je spojeno s převodem vlastnického práva či nikoliv, je tedy nutno považovat za veřejnou zakázku na dodávky. Pořízení věci formou leasingu tedy ZZVZ podléhá, resp. nelze na ně uvedenou výjimku aplikovat.

  Vertikální spolupráce (§ 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ)

  31.10.2024 Vážení, je možná vertikální spolupráce dle ust. § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění mezi vnučkou (spol. C) a dcerou (spol. D)? Př.: Na straně vnučky je situace takováto: Hlavní město Praha 100 % vlastní a ovládá spol. A/spol. A. 100 % vlastní a ovládá spol. B/spol. C vlastní ze 49 % hlavní město Praha a z 51 % spol. B. Na straně dcery je situace takováto: hlavní město Praha 100 % vlastní a ovládá spol. D Pro doplnění uvádíme, že v žádné z výše uvedených osob nemá majetkovou účast soukromá osoba a všechny zainteresované osoby realizují svou činnost výhradně pro své přímé mateřské společnosti. Moc děkujeme za odpověď a jsme s pozdravem

  Dle § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ se za vertikální spolupráci považuje (a tudíž zadáním veřejné zakázky není) rovněž smlouva uzavřená mezi právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem a jinou právnickou osobou ovládanou týmž veřejným zadavatelem. Z obsahu dotazu plyne, že společnost C je ovládána Hlavním městem Prahou z části – HmP (51 %) přímo, z části (49 %) nepřímo prostřednictvím společnosti B, a že společnost D je ovládána HmP ze 100 %. Obě společnosti jsou ovládány stejným veřejným zadavatelem – Hlavním městem Prahou. Pokud jsou tedy splněny další podmínky vyplývající z § 11 odst. 1 a 2 ZZVZ, jak uvádíte, jsou splněny podmínky pro vertikální spolupráci mezi společnostmi C a D. Konkrétní posouzení všech těchto podmínek však je vždy na odpovědnosti zadavatele.

  Možnost zadání VZ dle § 18 odst. 3 ZZVZ

  31.10.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnost použití § 18 odst. 3 ZZVZ. V nadlimitním režimu jsme zadali veřejnou zakázku na výsadbu zeleně vč. tříleté popěstební péče, zakázka nebyla dle § 101 ZZVZ dělena na části. Po vysadbě zeleně jsme ukončili se zhotovitelem smlouvu, protože proti jeho majetku probíhá insolvenční řízení a zhotovitel nám oznámil, že již není schopen plnit. Nyní musíme zadat veřejnou zakázku na tříletou popěstební péči vysazené zeleně, protože jinak hrozí rostlinám uhynutí. Lze tuto veřejnou zakázku zadat v souladu s § 18 odst. 3 ZZVZ jako veřejnou zakázku malého rozsahu, když předpokládaná hodnota této VZ, která byla zahrnuta v původní VZ, je cca 400 tis. Kč bez DPH? Je to méně než 20 % předpokládané hodnoty původní VZ, je to částka nižší než stanoví nařízení vlády a zajištění zeleně funkčně s původní veřejnou zakázkou souvisí. Nebo musíme tuto VZ zadat opět v nadlimitním režimu? Děkuji za Váš čas.

  Dle popisu situace uváděné dotazem došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku na základě které začalo být plněno. Ačkoliv dle smlouvy měl dodavatel zajistit také popěstební péči, tak z důvodu insolvence a tím zapříčiněné nemožnosti plnění, byla následně smlouva ukončena. Přestože byla v původním zadávacím řízení předmětem veřejné zakázky soutěžena také následná popěstební péče, tak zadavatele ji potřebuje stále, ale od nového (jiného) dodavatele.
  Z tohoto důvodu může zadavatel tuto veřejnou zakázku zadat mimo režim ZZVZ, jako veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) bez vazby na uváděnou předchozí dříve zadanou veřejnou zakázku. Aplikace § 18 odst. 3 ZZVZ na předmětnou situaci nedopadá, neboť se nejedná o předpokládanou hodnotu veřejné zakázky rozdělené na části.

  Studie školství, navazující projektová dokumentace, příp. střet zájmů (§ 36, § 44, § 48)

  15.10.2024 Dobrý den, máme zpracovanou studii školství (zahrnuje 3 stavební objekty: 2x rekonstrukci a 1x novostavbu) a studii vypracovala firma XY. Nyní chceme na základě této studie vypracovat projektovou dokumentaci. Projektová dokumentace bude buď jenom k 1 stavebnímu objektu, nebo ke 2 nebo ke všem 3. Bude záležet na financích. Dotazy zní: 1. Může projektovou dokumentaci vypracovat stejná firma, která zpracovávala i studii? 2. Když budeme zadávat zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace, máme k předpokládané hodnotě za vypracování PD přičíst i cenu za provedenou studii a podle výsledné ceny zvolit REŽIM veřejné zakázky? Anebo posuzovat zakázku na zpracování studie a zakázku na vypracování PD jako samostatné zakázky? 3. A do předpokládané hodnoty za vypracování PD dávám dohromady předpokládanou hodnotu za všechny 3 stavební objekty anebo počítám jen s částkou za každý objekt zvlášť? Děkuji.

  Ve věci propojenosti zpracované studie a vytvoření projektové dokumentace sdělujeme následující:

  Odpověď dotaz 1:

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) obecně nezakazuje, aby se na tvorbě zadávacích podmínek veřejné zakázky podílela i jiná osoba než pouze zadavatel, ani aby se taková osoba následně účastnila zadávacího řízení na zadání takové veřejné zakázky. Protože však není vyloučeno, aby v důsledku takové situace došlo ke střetu zájmů, resp. k narušení hospodářské soutěže zvýhodněním tohoto dodavatele, obsahuje ZZVZ několik pojistek. Prvním z nich je ustanovení § 36 odst. 4 ZZVZ, podle něhož je zadavatel povinen označit část zadávací dokumentace, kterou vypracovala osoba odlišná od zadavatele, a tuto osobu identifikovat. Ustanovení § 44 odst. 1 ZZVZ dále stanovuje zadavateli obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů, v situaci, kdy by mohlo dojít v důsledku zájmů určitých osob podílejících se na realizaci zadávacího řízení k ohrožení narušení neutrality zadávacího řízení. Pokud by tedy zadavatel vyhodnotil, že osoba, která se podílela na tvorbě zadávacích podmínek, může být ve střetu zájmů, je povinností zadavatele takového dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit s odkazem na § 48 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Specificky pak situaci, kdy by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí osoby na přípravě veřejné zakázky, upravuje § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ.

  Vzhledem ke skutečnosti, že neznáme detaily případu, je třeba, aby zadavatel pečlivě posoudil, zda dodavatel studie mohl získat zvýhodnění oproti ostatním dodavatelům. Z dotazu není zřejmé, zda předmětná studie má charakter spíše organizační ve vztahu k oblasti školství, anebo zda obsahuje již i určité architektonické či stavební řešení. Zejména v prvním případě lze předpokládat, že zpracovatel studie nezískává žádné zvláštní zvýhodnění ve vztahu ke zpracování navazující projektové dokumentace. Zpravidla by tomu tak nemělo být ani v případě druhém (obecně nevidíme např. důvod, proč by se zpracovatel dokumentace pro stavební povolení nemohl ucházet o veřejnou zakázku na následující zpracování dokumentace pro provádění stavby). Pro zajištění rovného přístupu, transparentnosti a vyrovnání případné informační nerovnováhy v zadávacím řízení vůči ostatním dodavatelům však doporučujeme, aby zadavatel poskytl dodavatelům co nejvíce relevantních informací a stanovil dostatečnou lhůtu pro podání nabídek.

  Odpověď dotaz 2:

  Jak bylo uvedeno do odpovědi k dotazu č. 1, není zřejmé, zda uvedená studie školství je spíše koncepčního, strategického či organizačního charakteru ve vztahu k organizaci školství ve městě, nebo zda se jedná spíše o dokument, který lze považovat za určitý stupeň předprojektové přípravy. Bez konkrétního posouzení je obtížné učinit jednoznačný závěr. Platí nicméně, že čím více má studie charakter předprojektové přípravy, tím více by bylo možné dojít k závěru o nutnosti sčítání s navazujícími stupni projektové dokumentace.
  Odkazujeme v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024, v němž byla řešena otázka nutnosti sčítání aktualizací plánu investičního rozvoje (generelu) 2 nemocnic. Aktualizaci generelů přitom předcházela strategická studie. Nejvyšší správní soud v odstavci 31 uvedl: „To plyne i ze tří krajským soudem zmiňovaných strategických cílů. Jejich navázání na předmět posuzovaných veřejných zakázek Nejvyšší správní soud vnímá ve shodě se stěžovatelem jako příliš abstraktní a vzdálené. Nejvyšší správní soud nemá za to, že by z uvedených strategických cílů vyplývalo cokoliv konkrétního pro stavebně-technický rozvoj areálů obou zde řešených nemocnic.“
  Je také otázkou, zda zadavatelem všech uvedených dokumentů bude město, nebo zda navazující projektové dokumentace nebudou zadávat jeho příspěvkové organizace. Jakkoliv v souladu s § 18 odst. 1 písm. b) ZZVZ může být jedna veřejná zakázka za určitých okolností zadávána i více zadavateli, tak skutečnost, že jednotlivé projektové dokumentace budou zadávat příspěvkové organizace, by mohla vést spíše k závěru o nesčítání těchto plnění.

  Odpověď dotaz 3:

  Ohledně nutnosti sčítání projektových dokumentací k jednotlivým školským objektům je třeba úvodem uvést, že MMR nemůže bez zcela konkrétních podkladů a znalosti konkrétních okolností učinit jednoznačný závěr. Dále uvedené je proto třeba vnímat jako určité vodítko, jak k posouzení přistoupit.
  Nejprve je třeba posoudit, jak často a jakým způsobem jsou Vašim městem zadávány veřejné zakázky na projektovou činnost. Pokud byste totiž poptávali zpracování projektových dokumentací opakovaně, resp. pravidelně, mohlo by se jednat o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládanou hodnotu by bylo třeba stanovit v souladu s § 19 odst. 1 ZZVZ, tedy jako součet plnění stejného druhu pořizovaného nejméně za předchozích 12 měsíců, resp. upraveného o zamýšlené plnění v průběhu následujícího roku.
  Pokud lze dojít k závěru, že se o zakázky pravidelné povahy nejedná, tedy že jde spíše o jednorázovou potřebu zadavatele k vytvoření projektové dokumentace, je třeba nutnost sčítání posoudit dle kritérií § 18 odst. 2 ZZVZ, tedy zda jde o plnění zadávané ve funkční a časové souvislosti. I zde lze primárně odkázat na již zmíněnou otázku, zda budou projektové dokumentace zadávány městem, anebo samostatnými příspěvkovými organizacemi (např. základní školou a mateřskou školou); v druhém případě by bylo možné se snáze přiklonit k závěru o nesčítání. Obecně pak platí, že pokud se projektová dokumentace týká tří samostatných budov, které spolu nijak nesouvisí a netvoří jeden funkční celek, není zadavatel povinen sčítat předpokládané hodnoty za všechny projektové dokumentace dohromady. Je však třeba rovněž posoudit, zda uvedené projektové dokumentace nespojuje určitý společný záměr, jehož by bylo dosaženo až realizací všech 3 dokumentací.

  V tomto směru rovněž odkazujeme na výše zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že pro závěr o existenci funkčního celku je nutné prokázat vedle věcné, místní a časové souvislosti mj. též existenci jednotného záměru zadavatele (závěr odst. 31: „Dané cíle proto nelze označit za jednotící prvek, který by specificky propojoval obě plnění. Z koncepce zdravotnictví nijak neplyne, že by existoval konkrétní společný cíl, který by bylo možné považovat za naplněný pouze aktualizací generelů obou nemocnic.“). Co se týká časové souvislosti, s ohledem na skutečnost, že jde o plánované aktivity, bylo by možno toto kritérium považovat za splněné i v případě, že by jednotlivé projektové dokumentace byly zadávány s většími časovými odstupy.

  Stanovení předpokládané hodnoty zakázek pravidelné povahy (§ 19, § 24, § 129) a ve zvláštních případech

  08.10.2024 Dotaz 1. Lze dovodit pravidelnost v daných případech obecně na všechny zakázky daného druhu služeb a je třeba se vždy řídit pravidly stanovení předpokládané hodnoty dle § 19 ZZVZ nebo je možný i izolovaný přístup? Účelem zákonného ujednání v daném případě je přitom nerozdělovat zakázky a obcházet zákon v případech, kdy dopředu vím na základě pravidelnosti, jaké služby budu požadovat. Příklad: zakázka na služby běžné právní věci vysoutěžené na dobu 4 let ve zjednodušeném režimu (pozn. služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu) a hodnota přes 2 mil. (bez DPH) a vedle toho souběžně po letech vyvstalá operativní potřeba vysoce specializované služby, která nemá povahu pravidelnosti, nebyla předvídána a je svou hodnotu VZMR. Lze tedy uvažovat o jejím zadání v režimu veřejné zakázky malého rozsahu? Dotaz 2. Zakázka charakteru pravidelně pořizovaných služeb byla v uplynulých 2 letech plněna konkrétním subjektem. Předpokládaná hodnota na další období dle § 19 by byla stanovena dle skutečné ceny uplynulých 2 let ve výši do 2 mil. Kč. Zakázku VZMR na další období na základě výběrového řízení (teoreticky za splnění podmínek lze uvažovat i o zadání napřímo) může však vždy získat i dosavadní poskytovatel služeb a celkovou částkou jeho plnění by se již v takovém případě překročil limit pro podlimitní režim. Lze v takovém případě uvažovat o zadání takové zakázky jako VZMR nebo již musí být vypsána a zadána s ohledem na výše uvedené v režimu podlimitním? Děkuji mnohokrát za odpověď.

  Odpověď k části dotazu č. 1:

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy je nezbytné vycházet jak z § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), resp. § 20 a § 21 ZZVZ, a dále také postupovat s ohledem na existenci rozhodovací praxe a užití neurčitého právního pojmu veřejných zakázek „stejného druhu“, které je v současné době velice přísné, neboť například v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“), číslo jednací: S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023 se uvádí: „V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodu 1. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 28. 1. 2019 do 31. 12. 2021 opakovaně (k uzavření smluvního vztahu docházelo průměrně 3x/měsíc) pořizoval (a uhradil) externí právní služby spočívající např. v konzultacích, vypracování stanovisek, analýz, písemností právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, administraci zadávacích řízení, právním poradenstvím souvisejícím se smluvními vztahy obviněného apod. V tomto kontextu Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020-38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 či rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S174/2014/VZ).“ Lze tedy dovodit, a to právě s odkazem na aktuální rozhodovací praxi, že ve vztahu k právním službám Úřad zastává přísnou linii v tom, že se v podstatě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, u nichž je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodný součet úhrad za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez rozdílu.

  Nutno ovšem doplnit, že ZZVZ sám o sobě nevylučuje souběh právních služeb s pravidelnou povahou s právními službami specifickými, poskytovanými tzv. ad-hoc. Obecně znakem veřejných zakázek pravidelné povahy je jejich opakovanost, tedy jejich v zásadě neomezená potřeba, kdy má zadavatel povědomí o jejich potřebě a rozsahu. Nicméně může nastat situace, kdy zadavatel bude potřebovat k plnění svých úkolů právní služby, které se od běžně poptávaných právních služeb odlišují např. svou vysokou specializovaností a zároveň jejich potřeba vyvstane jednorázově, dle aktuální potřeby. V takovém případě MMR zastává názor, že se nejedná o VZ pravidelné povahy dle § 19 ZZVZ, byť zároveň a ve stejný čas zadavatel využívá charakterem obdobné služby, neboť jejich znakem není pravidelnost, ale nahodilost. Bude však na zadavateli, aby případně náležitě odůvodnil, proč tak rozhodl. S ohledem na výše uvedený trend v rozhodovací praxi Úřadu, resp. správních soudů však nejsme schopni závěry případného přezkumu předvídat.

  Odpověď k části dotazu č. 2:

  Základní předpoklad stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy je výše úhrady za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez ohledu na množství smluv/objednávek, které zadavatel v uvedeném období uzavřel. K obdobnému problému se Úřad vyjádřil také v rozhodnutí S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023, kde uvedl: „Smyslem § 19 zákona je, aby se zadavatel v případě veřejných zakázek pravidelné povahy nemohl vyhnout jejich zadávání v režimu zákona tím, že by předmětné plnění „rozdrobil“ do většího množství dílčích smluv. Takovému postupu brání právě dotčené ustanovení zákona, podle kterého je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých zakázek pravidelné povahy povinen postupovat, přičemž – zjednodušeně řečeno – platí, že předpokládaná hodnota jednotlivé zakázky nemůže být (až na odůvodněné výjimky) nižší než skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. Nebyl-li by vyžadován i v případě rámcových dohod, na jejichž základě je poptáváno plnění pravidelné povahy, postup dle § 19 zákona, mohla by nastat situace, kdy by předpokládaná hodnota rámcové dohody, na jejímž základě by měly být poptávány služby/dodávky, stanovená dle § 23 zákona činila např. 1,5 mil. Kč bez DPH, a zadavatel by tak při jejím zadávání nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení, přestože by bylo nepochybné, že se jedná o plnění poptávané zadavatelem pravidelně, čímž by se zadavatel dopustil obcházení zákona. Takových rámcových dohod bez provedení zadávacího řízení by pak totiž zadavatel mohl uzavírat bezpočet. Z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy (resp. rámcové dohody) není relevantní reálný rozsah poskytovaných služeb/dodávek, nýbrž výše úhrad provedených zadavatelem za stejný druh plnění v předcházejících 12 měsících (případně upravená o očekávané změny do budoucna) a doba trvání smluvního vztahu [hodnota plnění může být např. v řádech stovek/tisíců Kč, kdežto předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky může činit i několik (desítek) milionů Kč].“

  Byť se rozhodnutí vztahuje k rámcovým dohodám, lze tento princip aplikovat i na Vámi uváděnou veřejnou zakázku malého rozsahu, jinými slovy, není rozhodný způsob zadání veřejné zakázky, ale součet úhrad za předchozích 12 měsíců, a v případě, že by byla překročena hranice pro podlimitní veřejnou zakázku, bude nezbytné takovou část již zadat např. ve zjednodušeném podlimitním řízení, samozřejmě, nejedná-li se o případ dle odpovědi na dotaz č. 1.

  Výklad změny ustanovení § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ (po novele - VZMR, podlimitní - nadlimitní VZ)

  17.09.2024 Dobrý den, na základě novely ZZVZ z roku 2023 došlo ke změně ustanovení § 19 ZZVZ, který nově zní: (1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a). (2) Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21." Dle odst. 3 předmětného ustanovení vyplývá, že za VZ pravidelné povahy dle § 19 odst. 1 ZZVZ se nepovažují VZ, které dle písm. c) nedosahují předpokládané hodnoty pro nadlimitní režim. V důvodové zprávě se píše, že: "z důvodu správné transpozice evropských zadávacích směrnic je nutné omezit aplikaci výjimky podle odstavce 3 pouze na podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Ustanovení § 19 je transpozicí čl. 5 odst. 11 směrnice 2014/24/EU, který obdobné ustanovení neobsahuje, nedostatečná transpozice tohoto článku je vytýkána České republice Evropskou komisí. V případě nadlimitních veřejných zakázek pravidelné povahy se tedy bude vždy postupovat podle odstavců 1 a 2 a zadavatel bude muset stanovit jejich předpokládanou hodnotu podle součtu předpokládaných hodnot dodávek nebo služeb stejného druhu minimálně za období podle odstavce 1 (tj. za 12 měsíců nebo účetní období, které je delší než 12 měsíců), bez ohledu na to, zda spolu funkčně souvisí či nikoli. Pokud však zadavatel bude chtít uzavřít smlouvu na dobu kratší než 12 měsíců (tj. zpravidla bude chtít uzavírat větší množství krátkodobých smluv) a podle pravidel uvedených v odstavci 1 zjistí, že jejich celková cena nepřesahuje limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, pravidlo o sčítání za minimálně 12 měsíců se neuplatní. Předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek se určí podle pravidel v § 18, tedy zejména podle toho, zda tvoří či netvoří jeden funkční celek." Z výše uvedeného vyplývá, že VZ pravidelné povahy s proměnlivou cenou dle § 19 odst. 3 ZZVZ lze užít pouze u VZMR a podlimitních VZ. Dotaz: Vyplývá však z výše uvedeného, že za VZ pravidelné povahy dle § 19 odst. 1 a 2 se nepovažují VZ, jejichž předpokládaná hodnota za 12 měsíců, nebo stanovená dle odst. 1 či 2, nedosahuje hodnoty pro nadlimitní režim? Uplatní se § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ pouze na nadlimitní VZ a odst. 3 pouze na VZMR a podlimitní VZ? V případě, že bychom měli VZ pravidelné povahy, jejíž předpokládaná hodnota za 12 měsíců by činila hodnoty pro režim VZMR, nemohli bychom postupovat dle § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ a zadat VZ v režimu VZMR (i v následujících letech dle stanovené předpokládané hodnoty), ale museli bychom postupovat dle pravidel v § 18 ZZVZ, tedy u pravidelně pořizovaných dodávek/služeb určit předpokládanou hodnotu za období 48 měsíců, neboť je zadavatel poptává pravidelně? Předem Vám děkuji za vysvětlení.

  Smyslem § 19 odst. 3 zák. č. 134/2016 Sb., je stanovit výjimku pro případy, které by jinak byly považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, nicméně při splnění tam stanovených podmínek (proměnlivá jednotková cena a opakované pořizování dle aktuálních potřeb zadavatele) se za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují. Zpravidla budou tato plnění samostatnými či jednotlivými veřejnými zakázkami, případně je bude nutno sečíst s jinými plněními dle kritérií § 18 odst. 2. Nově tím byla aplikovatelnost “výjimky zakázek pravidelné povahy” omezena jen na podlimitní veřejné zakázky, protože evropské zadávací směrnice takovou výjimku pro nadlimitní režim neobsahují. Nebylo naopak účelem novely omezit aplikovatelnost § 19 odst. 1 a 2 na nadlimitní veřejné zakázky. Tedy i v případě, že předpokládaná hodnota určená podle těchto ustanovení nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, jsou v souladu se ZZVZ považovány za “podlimitní” veřejné zakázky pravidelné povahy, pokud nejsou zároveň naplněny věcné podmínky stanovené v § 19 odst. 3 písm. a) a b).
  Proto platí, že § 19 odst. 1 a 2 se vztahuje na veřejné zakázky bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu. § 19 odst. 3 je výjimka, jejíž aplikace je podmíněna splněním obou věcných podmínek v písmenech a) a b). Účelem písm. c) je tedy pouze omezit tuto výjimku na podlimitní režim.
  I po novele platí, že pokud jde o pravidelně pořizovaná plnění, jejichž předpokládaná hodnota za 12 měsíců odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu (předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek se určí podle pravidel v § 18, tedy zejména podle toho, zda tvoří či netvoří jeden funkční celek), může zadavatel při jejich zadávání postupovat mimo zadávací řízení ve výjimce na veřejné zakázky malého rozsahu.

  Zadavatel § 4 odst. 2 a určení hranice dotace 50 % vzhledem k DPH (§ 16)

  13.09.2024 Dobrý den, chtěla bych poprosit o Váš názor k výkladu § 4 odst. 2 ZZVZ – o jakého zadavatele se jedná, když není plátcem DPH a obdrží dotaci na částku vč. DPH: nejsem si úplně jistá, jak postupovat v případě, kdy podnikatelský subjekt, který není plátcem DPH, realizuje zakázku, na kterou získá dotaci (a to na částku vč. DPH, tedy DPH je způsobilý výdaj) – pracuje se poté pro určení zadavatele dle § 4 odst. 2 – hranice 50 % peněžních prostředků s částkou bez DPH, nebo s DPH? Komentář k zákonu o zadávání veř. zakázek (Herman, P., Fidler, V. a kol., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2. aktualizované vydání 2017) pro § 4 odst. 2 píše, že se jedná o 50 % z celkové ceny veřejné zakázky (což je v našem případě včetně DPH), jiná literatura mluví i u § 4 odst. 2 o předpokládané hodnotě (předpokládám tedy, že o částce bez DPH): Zmíněná hranice se tak určí na základě poměru předpokládané hodnoty části, která má být hrazena z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, resp. z rozpočtu Evropské unie, k předpokládané hodnotě veřejné zakázky jako takové. Řekněme pro příklad, že celá akce bude stát 11 mil. Kč bez DPH, tj. 13.3 mil. Kč včetně DPH výše poskytnuté dotace je 6. mil. Kč včetně DPH. 1) Pokud bychom počítali poměr výše poskytnuté dotace a vynaložených prostředků z celkové ceny zakázky vč. DPH (tedy 13.3 mil. / 6 mil.), nedosáhneme 50 % a soutěžili bychom podle metodiky poskytovatele dotace (což dle mého názoru odpovídá znění zákona, který v § 4 odst. 2 mluví o peněžních prostředcích, nikoliv o předpokládané hodnotě) 2) Pokud by se částka počítala z předpokládané hodnoty, tedy částky bez DPH (jak uvádí některá komentářová literatura – tedy 11 mil. / 6 mil.), přesáhneme 50 % a bychom soutěžili bychom podle zákona. Zde se však domnívám, že poměřujeme nepoměřitelné, jednu hodnotu bez DPH a druhou hodnotu včetně DPH. Prosíme Vás tedy o Váš názor na výpočet poměru poskytnuté dotace a peněžních prostředků. Děkuji.

  Pokud budeme vycházet z Vámi popsané situace, kdy podnikatelský subjekt není plátcem DPH a obdrží dotaci, v jejíž podmínkách je DPH označeno jako způsobilý výdaj, měl by žadatel v rozpočtech uvádět cenu včetně daně. Pokud by žadateli byla fakturována částka bez DPH, nebylo by DPH způsobilým výdajem a poskytnutá dotace by byla o DPH ponížena. Ve uváděném případě bychom doporučili, aby žadatel co nejpřesněji stanovil skutečně uhrazenou cenu včetně DPH.
  U Vámi uváděného příkladu by pak žadatel postupoval podle metodiky poskytovatele dotace, neboť by nenaplnil podmínku více než 50 % poskytnutých peněžních prostředků z Evropské unie. Pokud by totiž reálně vysoutěžená cena byla výrazně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, mohlo by se stát, že dojde k překročení limitu 50 % poskytnutých finančních prostředků z Evropské unie a žadatel by se stal zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. a) ZZVZ a musel by postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
  Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

  VZMR stavební projektová dokumentace úprava pro stavbu a stavební řízení (§ 6, § 31)

  10.09.2024 Dobrý den, potřebujeme upravit projektovou dokumentaci pro stavbu a stavební řízení. Stavební dokumentace je před změnou vyhotovena celá včetně příslušných platných stavebních povolení. Na projekční změny ve stavební dokumentaci musíme sehnat novou projekční kancelář a realizovat novou veřejnou zakázkou. Je naplánováno vyhlašovat jako VZMR v otevřeném řízení. Ráda bych se zeptala, zda je možné mimo režim zákon při zachování transparentnosti nezveřejňovat celou projektovou dokumentaci a poskytnout jí pouze na vyžádání účastníkům zadávacího řízení přes cloudové úložiště, popřípadě poskytnout pouze nezbytnou část a kompletní dokumentaci poskytnout až vítěznému dodavateli, který splní kritéria zadávacího řízení. Děkuji za odpověď a s pozdravem

  V případě veřejné zakázky malého rozsahu nejsou stanovena přesná pravidla pro poskytování zadávací dokumentace. Zadavatel je však, jak správně popisuje dotaz, povinen dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek. Není tedy stanovena povinnost uveřejnit celou projektovou dokumentaci, jejíž úprava bude předmětem veřejné zakázky, na profilu zadavatele. Jsou tedy přípustné varianty, které uvádíte. Nicméně vždy je třeba poskytnout takové podklady, aby dodavatelé byli schopni požadované plnění správně ocenit a zpracovat porovnatelné nabídky.

  Režim VZ na stavební práce - společný postup zadavatelů (§ 16, § 18)

  26.07.2024 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, v jakém režimu zadává město veřejnou zakázku na stavební práce v případě, že se jedná o úpravu komunikace, která není ve vlastnictví města, ale je správy a údržby silnic (SÚS). Je dohodnuto, že my jako město provedeme podkladovou vrstvu a finální obrusnou asfaltovou vrstvu na komunikaci provede SÚS. Pokud by předpokládaná hodnota podkladových prací (město) činila 4 mil. bez DPH a předpokládaná hodnota finální vrstvy (SÚS) činila také 4 mil. bez DPH, vypisuje město veřejnou zakázku ve výjimce pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 31 ZZVZ, anebo se mají částky sčítat a město vypisuje veřejnou zakázku v režimu podlimitní veřejné zakázky, kdy předmětem jsou pouze podkladové práce v předpokládané hodnotě 4 mil. Kč bez DPH? Děkuji.

  Na dotaz ve věci sčítání předpokládaných hodnot veřejné zakázky, kdy část provede obec a část další jiný její správce, jestliže předpokládaná hodnota každé části činí 4 mil. Kč bez DPH a veřejná zakázka je fakticky rozdělena na části, dovolujeme si k uvedenému citovat rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) S0441, 0461/2018/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím R0020/2019/VZ.

  ÚOHS v rámci šetření obdobného případu dospěl k závěru, že „zadavatelé sice nemají povinnost postupovat při zadávání určitého plnění, které tvoří funkční celek a je pořizováno v časové souvislosti, společně, nicméně skutečnost, že více zadavatelů postupuje při zadávání takového plnění samostatně, přičemž však nikoli izolovaně či nekoordinovaně, je nezbavuje povinnosti stanovit předpokládanou hodnotu takového plnění právě s ohledem na hodnotu celého funkčního celku. Smyslem a účelem stanovení předpokládané hodnoty totiž je, aby veřejná zakázka (za kterou je třeba pojímat souhrn všeho plnění, které tvoří funkční celek a je poptáváno v časové souvislosti) byla zadávána v režimu, který odpovídá její skutečné předpokládané hodnotě, tedy součtu předpokládaných hodnot všech jejích částí (případně i ve vztahu k více zadavatelům).“

  Na základě zjištěných skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že předměty plnění obou veřejných zakázek byly zadány sice odděleně, avšak za účelem zajištění provozu jednoho funkčního celku (systému sdílených kol.) Tento účel by nebyl nikdy naplněn, pakliže by nedošlo k realizaci obou veřejných zakázek.

  Shrnutí rozhodnutí: Obviněný Statutární město Kladno mělo již od počátku jasnou představu o podobě cílového stavu po realizaci veřejných zakázek, přičemž v okamžiku realizace veřejné zakázky č. 1 obviněný věděl, že prostřednictvím společnosti jejímž 100% vlastníkem je dojde k realizaci veřejné zakázky č. 2.

  „Záměr obou subjektů zapojených do poptávání plnění veřejných zakázek byl znám každému z těchto subjektů.“

  Z uvedeného příkladu tedy ve vztahu k dotazem uváděnému případu vyplývá, že ačkoliv půjde o dva různé zadavatele, účelem plnění je úprava dané komunikace, kdy bez poskytnutí části plnění každým ze zadavatelů nebude možné provést její realizaci a naplnit účel daných veřejných zakázek. Z toho důvodu bude nutno předpokládané hodnoty obou plnění sečíst a veřejnou zakázku zadat v režimu odpovídajícím jejich součtu. Pokud bude SÚS plnit pomocí dodavatele, platí toto pravidlo i pro něj.

  VZMR Pevně stanovená cena a hodnocení na základě množství (§ 31, § 116)

  15.07.2024 Dobrý den, pro příspěvkovou organizaci plánujeme nákup notebooků, na který organizace získala dotaci v konkrétní výši, aniž by bylo podmínkami dotace určeno jaké množství techniky má organizace pořídit. Cílem organizace tedy je za konkrétní přidělenou částku pořídit maximální možné množství techniky. Výše dotace/předpokládaná hodnota nákupu nepřevyšuje limity VZMR dle § 27 ZZVZ. Prosím, je možné v zadávacích podmínkách takové zakázky stanovit pevnou cenu (např. 1 000 000 Kč) a nabídky hodnotit podle výše celkového nabízeného počtu kusů notebooků s tím, že nabídka dodavatele nabízejícího nejvyšší počet kusů techniky za stanovenou cenu bude vyhodnocena jako nejvhodnější? Byl by tento postup v souladu se zásadami dle ZZVZ? Děkuji za Váš čas a odpověď a přeji hezký den, s pozdravem

  Pokud výše dotace/předpokládaná hodnota nákupu nepřevyšuje limity dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) – ze zákona platí povinnost dodržet § 6 ZZVZ – tyto obecné zásady ale zadavateli neurčují konkrétní procesní pravidla a zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Určitě je v pořádku, že zadavatel postupuje při výběru dodavatele uvnitř obecného zákonného rámce, nebo že může zvolit kritéria kvality rovněž přiměřeně se zaměřením na cíle projektu. Proto je možné u pravidel pro hodnocení nabídek odkázat na kritéria výběru nejvhodnější nabídky, např. analogicky dle § 116 odst. 4 ZZVZ tak, že určí pevnou cenu a bude hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění, v uvedeném případě kvantitu, např. podle celkového nabízeného počtu kusů techniky.
  Vhodnou metodou hodnocení je však i nadále řešení nabízející nejlepší poměr kvality nabízeného plnění a celkové nabídkové ceny, zároveň je zadavatel povinen věcně zohlednit pravidla hospodárnosti, efektivnosti, jakož i účelnosti, tzv. 3E – jak uvádí Metodický pokyn CHJ č. 3 – Metodika veřejného nakupování | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz). Podstatné je, aby tedy zadavatel dostal kvalitativně porovnatelné plnění z hlediska nabídky jako celku. To znamená umět kvalifikovaně odhadnout, jaké předpokládané množství techniky na základě minimální úrovně požadované technické specifikace, bude možné od dodavatele získat. Tím bude docíleno také toho, že nabídka bude představovat pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější řešení (ve smyslu vnitřní kvality nabídky – poměr výkon/cena).

  Limit pro podlimitní veřejnou zakázku - režim zakázky (§ 26)

  28.06.2024 Chci se zeptat co je limit pro Podlimitní řízení?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “zákona”) upravuje podlimitní veřejné zakázky v § 26 zákona. Zde je stanoveno, že podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku (§ 25 zákona) a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona (tj. veřejná zakázka malého rozsahu).

  i. limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu: jsou stanoveny v případě dodávky a služby částkou 2 000 000 Kč, na stavební práce částkou 6 000 000 Kč (částka rovna nebo nižší než limity dle § 27 zákona).

  ii. limity pro nadlimitní veřejné zakázky: jsou stanoveny nařízením vlády č. 435/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Nařízení”).

  Níže uvádíme citaci shora uvedeného Nařízení s konkrétními finančními limity pro nadlimitní veřejné zakázky:

  Nadlimitní veřejné zakázky na dodávky (§ 2 Nařízení):

  (1) Není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky
  a) 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen “zákon”); to neplatí pro zadavatele působícího v oblasti obrany v případech uvedených v písmeni b) bodě 1,
  b) 5 401 000 Kč pro zadavatele podle
  1. § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona působícího v oblasti obrany, pokud předmět veřejné zakázky nezahrnuje výrobky uvedené v příloze k tomuto nařízení,
  2. § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
  3. § 4 odst. 2 zákona, nebo
  4. § 4 odst. 5 zákona.

  (2) Finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky nebo pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.

  Nadlimitní veřejné zakázky na služby (§ 3 Nařízení):

  (1) Není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby
  a) 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona,
  b) 5 401 000 Kč pro zadavatele podle
  1. § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
  2. § 4 odst. 2 zákona, nebo
  3. § 4 odst. 5 zákona.

  (2) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky nebo v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.

  (3) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky, která je koncesí na služby, činí 135 348 000 Kč.

  (4) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 18 330 000 Kč, s výjimkou
  a) sektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 24 440 000 Kč,
  b) koncese na služby, u které činí 135 348 000 Kč.

  Nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (§ 4 Nařízení):

  Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 135 348 000 Kč.

  Částka pro účely možnosti vyčlenění části veřejné zakázky (§ 5 Nařízení):

  Částka pro jednotlivou část veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona, činí
  a) 1 955 000 Kč v případě dodávek nebo služeb,
  b) 24 440 000 Kč v případě stavebních prací.

  Společné plnění povinností v případě VZ na nízkoemisní vozidla (§16-23)

  20.06.2024 Dobrý den, na základě zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, zadavateli vyplývá povinnost nákupu vozidel s minimálním podílem nízkoemisních vozidel, tj. 29,7 % ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31.12.2025. Z důvodu transformace Centra služeb pro silniční dopravu na Inspekci silniční dopravy potřebujeme nakoupit větší množství vozidel, které však nejsou nízkoemisní. Ráda bych se tak zeptala zda je prosím možné si zažádat o výjimku z dodržení povinnosti dle tohoto zákona? Případně jak je možné danou situaci vyřešit tak, abychom neporušili výše zmíněný zákon. Všechna vozidla jsou nebo budou soutěženy v nadlimitní veřejné zakázce. Předem děkuji za odpověď.

  Na základě zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen “zákon”) jsou výjimky upraveny v § 2 odst. 3 zákona a jsou vymezené ve vztahu ke konkrétním typům vozidel nebo jejich využití určitým konkrétním zadavatelem. Tyto výjimky jsou automaticky ze zákona. O jiné výjimky žádat nelze. V § 5 zákona je upravené společné plnění povinností. Lze se tedy zkusit domluvit s nějakým jiným zadavatelem a plnit povinnosti společně. Také je možné využít možnosti náhradního plnění povinnosti upravené v § 6 zákona (možnost započítat přestavěná vozidla). K zákonu byla vydaná metodika, kterou naleznete zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-pravidlum-podpory-nizkoemisnich-vozidel-prostrednictvim-zadavani-verejnych-zakazek-a-verejnych-sluzeb-v-preprave-cestujicich/ V metodice se můžete dozvědět více k výjimkám podle § 2 odst. 3 zákona, společnému plnění povinností podle § 5 zákona a náhradnímu plnění povinností podle § 6 zákona.

  Poddodávky v rámci vertikální spolupráce (§ 11, § 105)

  12.06.2024 Veřejný zadavatel uzavřel s dodavatelem smlouvu v režimu vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ. Dodavatelem je akciová společnost se 100% majetkovou účastí zadavatele. Předmětem plnění je poskytování dotačního poradenství/administrace veřejných zakázek. Je přípustné dle zákona, aby daný dodavatel využil v rámci plnění poddodávky od další osoby? Pokud ANO, za jakých podmínek? Je povinnost zadat takovou poddodávku postupem dle ZZVZ?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “ZZVZ”) nezakazuje využití poddodavatelů pro plnění veřejné zakázky v případě vertikální spolupráce. V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Důvodem je, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahuje limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud by veřejná zakázka nepřesáhla tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu a v takovém případě by dle ustanovení § 31 ZZVZ mohla být zadána mimo zadávací řízení. Nemusela by se tak řídit ustanoveními ZZVZ s výjimkou dodržení zásad § 6 ZZVZ. S ohledem na shora uvedené může dodavatel, se kterým veřejný zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci využít poddodavatele, avšak na tuto poddodávku je nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je povinnost zadat dle pravidel ZZVZ.

  Dotaz k veřejné zakázce (§ 27; § 31; § 35)

  11.06.2024 Dobrý den, mohu se prosím zeptat na možné dělení zakázky? Starostka bez výběrového řízení zadala firmě opravu vchodu do domu, který je majetkem obce. Šlo od prvopočátku o celkovou opravu, tedy i vyšší ceny. S firmou se domluvila na rozfakturování zakázky po 40 000,- v celkové výši 360 000,-. Firma fakturovat po dnech. Je toto trestný čin? Děkuji za odpověď.

  Má-li jít o celkovou opravu, tak z dotazu nevyplývá, že by podle předpokládané hodnoty – jako celkové smluvní hodnoty smluvního závazku tento v okamžiku uzavření smlouvy na I. etapu zakázky na realizace stavby překročil limit dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) – tedy 2 mil. Kč bez DPH v případě služeb a dodávek a 6 mil. Kč bez DPH v případě stavebních prací. Do této výše se řídí zadavatel pouze svými interními předpisy pro zadávání veřejných zakázek a samozřejmě právní úpravou, vyplývající např. ze zákona o obcích (princip řádného hospodáře). Zadavatel má možnost uzavírat dílčí smlouvy (nebo průběžnou fakturaci) – to nevylučuje existenci jedné komplexní smlouvy na zajištění předmětu veřejné zakázky jako celku.
  Jedná-li se o nedodržení postupů nebo pravidel pro zadání veřejné zakázky na základě interních pravidel a směrnic zadavatele, neznamená to nutně postup zadavatele, který by byl v rozporu se ZZVZ. V této souvislosti však upozorňujeme, že Ministerstvu pro místní rozvoj není uložena kompetence posuzovat objektivní důvody naplnění skutkové podstaty trestného činu při zadání veřejné zakázky (apod. zda na to má vliv to, jestli mám či nemám vnitřní směrnici, která mi přikazuje nějaký postup.)

  Sčítání předmětu plnění (§ 15, § 16 a § 18)

  23.05.2024 Dobrý den, je třeba sčítat předmět plnění při zakázce na tištěné knihy (CPV kód: 22110000-4 - Tištěné knihy) a zakázky na elektronické knihy (CPV kód: Databázové služby 72320000-4)? Nejedná se o otázku výjimky dle § 30 ZZVZ, kterou nechávám stranou. Děkuji.

  Rozhodující vliv na předmět plnění má výsledná činnost, poptává-li zadavatel plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované za konkrétním účelem – může se jednat o totožnou charakteristiku zajišťované práce dle kódů Common Procurement Vocabulary [CPV kód: 22110000 – Tištěné knihy, brožury a letáky], že odlišná bude až výsledná forma zobrazení textu – tzn. tiskařské služby ve VZ rozdělené na části. Naproti tomu povinnost sčítat předmět plnění v případě zakázky na zajištění zpracování textů, jejich editace, finální korektury atd., nemusí nutně znamenat stejný CPV kód jako databázové služby – elektronické knihy, ale směřuje-li k zajištění konkrétního výsledku veřejné zakázky, je CPV kód spíše orientační, než skutečnou nebo faktickou stránkou povahy předmětu plnění. Podstatným se jeví posouzení konkrétní potřeby zadavatele, ta převažující představuje volbu mezi kódy v otázce „hlavního“ předmětu plnění. Cílem zákonodárce v kontextu výše uvedeného je, že bude sečteno plnění VZ, u kterých je nutno předpokládanou hodnotu sčítat na základě pravidel stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§16-23 ZZVZ).

  Změny závazků - dodatky k VZMR (§ 31)

  22.05.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na uzavírání dodatků u VZMR a to konkrétně na finanční dodatky. Musí se VZMR řídit rovněž při administraci dodatků na navýšení částky rovněž § 222 bod 9), kde je uvedeno, že takový dodatek nesmí přesáhnout 30% původní hodnoty zakázky (v součtu více takových změn)? Např.: původní hodnota zakázky 57.000,-, Dodatek č. 1 na 19.000,- a dodatek č. 2 na 28.000,- ? Což je +- 82% procent navýšení. Nebo se zakázky v režimu VZMR nemusí řídit tímto paragrafem a platí pro ně jiná pravidla? Děkuji mnohokrát za odpověď.

  V případě, že po změně nepřekročí celková hodnota závazku limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je v porovnání s § 222 odst. 1 ZZVZ možné provést i takovou změnu závazku, která by jinak byla podstatnou změnou závazku bez zadávacího řízení, jelikož pokud by celá zakázka byla původně zadávána v této podobě, zadavatel by rovněž nebyl povinen ji zadat v zadávacím řízení. Zadavatel tedy nemusí dodržet například omezení pro hodnotu změny závazku de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ, pokud celková hodnota závazku stále spadá do limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. I v případě, který popisujete, by tedy bylo takové navýšení možné, jelikož celková hodnota by stále nepřekročila limity dle § 27 ZZVZ. Upozorňujeme, že příliš extenzivní změna by mohla vést k porušení zásad zadávání veřejných zakázek v § 6 ZZVZ (konkrétně například zásady přiměřenosti, transparentnosti či rovného zacházení), které se vztahují i na veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud by v důsledku změny závazku ze smlouvy byl překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, musí změna spadat pod některou výjimku, která není podstatnou změnou závazku ze smlouvy, tedy pod § 222 odst. 4, 5 nebo 6 ZZVZ (v případě § 222 odst. 5 a 6 musí být dodržen i limit dle § 222 odst. 9 ZZVZ).

  Lze shrnout, že pokud změna závazku ze smlouvy nenavýší celkovou hodnotu závazku tak, aby překročila limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, je možné změnu provést i v případě, že by jinak šlo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle § 222 ZZVZ. Nicméně příliš výrazná změna by mohla vyústit v porušení zásad zadávání veřejných zakázek.

   

  VZMR přejde do zakázky dle zákona (§ 16 odst. 5)

  13.05.2024 Dobrý den, jak postupovat, pokud veřejná zakázka vyhlášená dle předpokládané hodnoty jako veřejná zakázka malého rozsahu při překročí hodnoty uvedené v § 27, odst. a) a b) zákona a přejde do zakázky podlimitní? Děkuji

  Na dotaz, co dělat, když  cenové nabídky jsou v přísnějším režimu, že veřejná zakázka malého rozsahu by v souvislosti se zadáním (realizací) veřejné zakázky překročila limit dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení se dle § 16 odst. 5 ZZVZ stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky. Režim veřejné zakázky se dle § 24 ZZVZ stanoví dle předpokládané hodnoty. Pokud se tedy zadavatel pokouší zadat veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu a dostane pouze nabídky přesahující limity v § 27 ZZVZ, nemůže veřejnou zakázku zadat mimo zadávací řízení, jelikož k okamžiku stanovení by předpokládaná hodnota již přesahovala limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu a dosáhla předpokládané hodnoty pro podlimitní režim.

  Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu s ohledem na obdržené nabídky a zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku. Lze shrnout, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení je stanovena k okamžiku zadání veřejné zakázky. Není tedy možné zadat zakázku, která překračuje limity v § 27 ZZVZ jako veřejnou zakázku malého rozsahu, jelikož režim veřejné zakázky je stanoven dle předpokládané hodnoty a ta by zakázku zařadila do podlimitního režimu.

  Pravidla pro předpokládanou hodnotu na dobu 48 měsíců, nebo u smlouvy s dobou trvání delší (§ 21)

  11.04.2024 Dobrý den, chystáme se vypsat VZMR na služby (úklid jednoho z našich pracovišť) prostřednictvím NENu. Bude se jednat o finanční objem cca 20 tis. Kč za měsíc. Chci se optat, jestli je možno dobu plnění zakázky stanovit na neurčito? Předem děkuji za odpověď, s pozdravem.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uzavření smlouvy na dobu neurčitou nevylučuje.

  Zvláštní pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby a režimu veřejné zakázky, ve kterém bude veřejná zakázka zadávaná (VZMR, podlimitní, nadlimitní), je v případě smlouvy na dobu neurčitou rozhodný § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ: „Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.”

  Při uzavírání smluv na dobu neurčitou je současně potřeba brát v úvahu principy 3E a v průběhu trvání dlouhodobých kontraktů ověřovat, zda jsou stále v souladu se zásadou efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti.

  Zpracovatel PD versus účastník VZ (§ 36, § 48)

  25.03.2024 Dobrý den, může být zpracovatel projektové dokumentace zároveň účastníkem VZ? Nedojde k porušení § 6 zákona? Předem děkuji za odpověď.

  K otázce narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, zda může být zpracovatel projektové dokumentace zároveň účastníkem zadávacího řízení, sdělujeme, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neuvádí žádný zákaz, který by stanovil, že se dodavatel, který se podílel na projektové dokumentaci, nemůže podílet na realizaci veřejné zakázky. To, že se účastník podílel na projektové dokumentaci k veřejné zakázce, však může způsobit nezpůsobilost účastníka z důvodu možného narušení hospodářské soutěže dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. V takovém případě účastník musí na výzvu zadavatele prokázat, že jeho účastí na přípravě zadávacího řízení k narušení hospodářské soutěže nedošlo. V zájmu zachování zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 2 ZZVZ může zadavatel například stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci mohli dohnat informační náskok účastníka, který se podílel na zpracování projektové dokumentace. Zadavatel je také podle § 36 odst. 4 ZZVZ povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu v zadávací dokumentaci identifikovat. Lze shrnout, že stejný dodavatel, který zpracovával projektovou dokumentaci, může zároveň provést i vlastní realizaci veřejné zakázky. Účastník, který se podílel na přípravě zadávacího řízení, však musí prokázat, že jeho účastí nedojde k narušení hospodářské soutěže, čímž by se účastník dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ stal nezpůsobilým. Pro větší zajištění zásady rovného zacházení může zadavatel stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci měli čas seznámit se s předmětem veřejné zakázky stejně dobře jako účastník, který se jako dodavatel podílel na projektové dokumentaci. Zadavatel je rovněž povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu identifikovat.

  Výklad pojmu k "dotovanému" zadavateli dle ZZVZ (§ 4 odst. 2)

  23.02.2024 Prosím o výklad, jak určit naplnění zákonné podmínky, že k úhradě zakázky bude použito více než 50 % peněžních prostředků rozpočtu veřejného zadavatele nebo EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek), tedy zda prostředky, z kterých se oněch 50 % počítá, jsou stanoveny: a) na základě aktuální cenové nabídky k aktuálnímu datu, za kterou by se zakázka realizovala = tedy na základě aktuálních podaných oceněných nabídek, tedy aktuální předpokládané hodnoty b) na základě rozpočtu přiloženého k žádosti o dotaci v případě, že je akce spolufinancována z dotace, tedy z veřejných prostředků/prostředků EU = dle rozpočtu v žádosti Hypoteticky tak může nastat situace, že by byla nabídková cena finálních podaných cenových nabídek nižší a dotace by pak stoupla nad 50 % – muselo by poté dojít k soutěžení zakázky dle nabídkových cen? Nebo zůstává relevantní určení přepokládané hodnoty z doby před zahájením výběru dodavatele?

  Je nutné vycházet z pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, která stanoví pro dotované zadavatele limit peněžních prostředků (50 %) a způsob jejich použití – jedná se o “prostředky použité k úhradě“. V případě zakázky s více než 50 % peněžních prostředků rozpočtu veřejného zadavatele nebo EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) použitými k úhradě, se příjemce dotace musí podřídit pravidlům zadávání veřejných zakázek, protože se z definice ZZVZ stane zadavatelem, tedy musí postupovat podle zákona. Rozhodnou je tedy výše/podíl peněžních prostředků všech veřejných rozpočtů, které zadavatel použije k úhradě (i když se prostředky stanoví co nejprve orientačně podle konkrétních okolností, včetně zohlednění podmínek dotace). Pokud je dotace pevně stanovena konkrétní částkou, bez ohledu na výši vysoutěžené ceny (a tedy se podíl dotace může měnit), lze doporučit s ohledem na princip opatrnosti, postupovat podle zákona vždy, kdy příjemci dotace hrozí (na základě stanovení předpokládané hodnoty, průzkumu trhu atp.), že by při úhradě zakázky byla překročena hranice 50 %. Naopak pokud je dotace vymezena procentem, je vysoutěžená cena bezpředmětná, podíl je v každém případě již dán dopředu.

  Uzavřená výzva (§ 27 , § 31)

  16.02.2024 Dobrý den, při uzavřené výzvě byla zadávací dokumentace dostupná na webu zadavatele. Přihlásil se neoslovený subjekt s nejlepší nabídkou. Postupuje se při hodnocení nabídek jako při uzavřené nebo otevřené výzvě? Děkuji za odpověď.

  Nelze jasně určit o jaká pravidla pro užší nebo otevřenou výzvu jde, podle jakých pravidel zadavatel postupoval. Předpokládáme, že jde o zakázku malého rozsahu – VZMR dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože nezmiňujete, že by zakázka byla zadávána v zadávacím řízení.
  Obecně při hodnocení nabídek v případě VZMR je jedno, zda jde o užší nebo otevřenou výzvu, vychází se z pravidel, uvedených ve výzvě/zadávací dokumentaci při respektování pravidel uvedených ve vnitřní směrnici. Bude tedy konkrétně záležet na zadávacích podmínkách, co měl zadavatel napsáno v zadávací dokumentaci a na jeho přístupu.
  Bezpochyby pokud zadavatel měl uzavřenou výzvu uveřejněnou na webu zadavatele, tak se může jednat o administrativní chybu bez dopadu na výsledek a způsob zadání a nebo se může jednat o úmysl zadavatele – přestože se pohyboval (s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky) v pravidlech pro uzavřenou výzvu, nad rámec povinností uveřejnil. Tedy je na zadavateli, zda pravidla pro otevřenou výzvu bude dodržovat, či nikoliv (mohou být přísnější než pravidla pro užší výzvu). Pokud jde pouze o skutečnost, že pro zakázku s předpokládanou hodnotou odpovídající užší výzvě (tedy méně přísná pravidla) uveřejnil, tak zadavatel vykonává něco navíc. Zatímco u zakázky pro otevřenou výzvu zadavatel musí pravidla odpovídající předpokládané hodnotě dodržet, tak v případě, že zadavatel uzavřenou výzvu uveřejní např. z důvodu, že očekává více nabídek, tak by to neměl být problém – s ohledem na výši zakázky pouze přidává vyšší stupeň transparentnosti a s ohledem na zásadu přiměřenosti lze akceptovat jak pravidla pro hodnocení v případě užší výzvy, tak otevřené výzvy.

  Nákup letenek - jako VZ proměnlivé povahy (§ 19)

  23.10.2023 Dobrý den, prosím o zaslání odpovědi k předmětu plnění a to letenkám, zda se nepovažují za VZ pravidelné povahy dle § 19 odst. 3, a to s ohledem na jejich proměnlivou jednotkovou cenu. Zadavatel v tomto případě kupuje dle svých aktuálních potřeb zahraniční cesty v souvislosti s jeho potřebami. Předem velice děkuji.

  V posuzovaném případě záleží na  předpokládané hodnotě letenek, které pořizujete v průběhu 12 měsíců nebo v účetním období. Pokud předpokládaná hodnota určená podle § 19 odst. 1 nebo 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nedosahuje limitu podle § 25 ZZVZ, tedy jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo o podlimitní veřejnou zakázku, jste oprávněni postupovat podle § 19 odst. 3 ZZVZ. V takovém případě by bylo možné letenky pořizovat nahodile dle svých aktuálních potřeb. Pokud ovšem objem letenek, respektive jejich předpokládaná hodnota, přesáhne limit podle § 25 ZZVZ, tedy bude se jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, není zadavatel v takovém případě oprávněn využít postup podle § 19 odst. 3 ZZVZ a musí zadat nákup letenek v některém ze zadávacích řízení podle ZZVZ.

  VZ na založení termínovaného vkladu (§ 19 - 21, § 29)

  25.08.2023 Dobrý den, naše obec jakožto veřejný zadavatel by ráda převedla část finančních prostředků do termínovaného vkladu. Z naší strany došlo k oslovení 3 bank pro dodání nabídky na zřízení termínovaného vkladu na určitou částku a určitou dobu. Nabídky včetně podmínek projednalo zastupitelstvo. Následně však byl vznesen dotaz, zda nemusíme vybrat banku přes zadávací řízení na služby. Domníváme se, že se jedná o obecnou výjimku dle § 29 - (1) Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, l) jde-li o finanční služby v souvislosti s vydáním, nákupem, prodejem nebo jiným převodem cenných papírů, včetně zaknihovaných cenných papírů, nebo jiných investičních nástrojů) Je to tak správně a není nutné zadávat VZ? A nebo platí pravidlo, že se jedná o VZMR a můžeme postupovat s výběrem služby dle vlastních pravidel? Děkuji

  Předmět veřejné zakázky je popsán jako převedení finančních prostředků do termínovaného vkladu veřejným zadavatelem.

  Investiční nástroje, jak jsou v § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vymezeny, jsou následující:

  a) investiční cenné papíry,

  b) cenné papíry kolektivního investování,

  c) nástroje peněžního trhu,

  d) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, povolenkám na emise skleníkových plynů, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání věci, k níž se jejich hodnota vztahuje,

  e) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

  f) finanční rozdílové smlouvy,

  g) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

  h) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému popřípadě v organizovaném obchodním systému, s výjimkou velkoobchodních energetických produktů podle čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií obchodovaných v organizovaném obchodním systému, z nichž vyplývá povinnost dodání této komodity,

  i) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů,

  j) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

  k) nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k věcem, právům, dluhům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenech a) až j) a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, nebo v organizovaném obchodním systému, a

  l) povolenky na emise skleníkových plynů.

  Neshledali jsme zde souvislost s cennými papíry, nebo jinými investičními nástroji podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, na který je v § 29 odst. 1 písm. l) bodě 1 odkazováno. Máme tudíž za to, že zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení není pod toto ustanovení podřaditelné.

  Zařazení mezi veřejné zakázky malého rozsahu se bude odvíjet od výše předpokládané hodnoty. Dotazem však není uvedeno, jaká je předpokládaná hodnota veřejné zakázky.

  Uvádíme odkaz na Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj – MMR a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k problematice možnosti uzavření smlouvy na bankovní služby:

  http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/01/Spole%C4%8Dn%C3%A9-stanovisko-MMR_%C3%9AOHS_bankovn%C3%AD-slu%C5%BEby.docx

  Ve stanovisku je k této problematice uvedeno:

  Veřejnou zakázkou malého rozsahu je podle § 27 písm. a) ZZVZ veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

  Předpokládaná hodnota bankovních služeb dlouhodobějšího charakteru se stanoví podle § 21 ZZVZ. U veřejných zakázek na služby, u kterých se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty:

  a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

  b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

  U bankovních a finančních služeb musí zadavatel do předpokládané hodnoty zahrnout poplatky, provize, úroky a jiné související platby (§ 21 odst. 2 písm. b) ZZVZ).

  Pokud platby za bankovní služby za 4 roky nedosahují 2 000 000 Kč, nemusí být předmětné služby zadány v zadávacím řízení. Tato situace nastává často u vedení běžných účtů.

  Bankovní služby mívají charakter trvajících služeb ve smyslu § 19 ZZVZ. Podle § 19 odst. 1 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

  a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

  b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

  Do předpokládané hodnoty trvajících služeb se zahrnuje vždy alespoň 12 měsíců, případně delší účetní období, a to i kdyby měla být smlouva na veřejnou zakázku uzavřena na kratší dobu.

  Pokud zadavatel za bankovní služby za rok zaplatí více než 2 000 000 Kč, nebude se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, i kdyby uzavíraná smlouva samotná měla pokrývat kratší dobu a dosáhnout nižší částky.

  Zrušení části VZ (§ 18 odst. 3, § 27)

  04.07.2023 Dobrý den, u nadlimitního otevřeného řízení rozděleného na části nám na jednu část nepřišla žádná nabídka. Předpokládaná hodnota této části je ve výši do 500 000 Kč bez DPH. Zakázku budeme vypisovat znovu, musíme použít opět otevřené nadlimitní řízení? Děkuji.

  Povinnost sčítat předpokládané hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky je stanovena dle § 18 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ, přičemž za dodržování pravidel podle tohoto zákona při stanovení předpokládané hodnoty je odpovědný právě zadavatel, který sestavuje plány veřejných zakázek v návaznosti na hospodaření ve své organizaci na rozpočtové období. Volba zadání v mírnějším režimu neznamená obcházet pravidla funkčního celku, tvořeného souvisejícím plněním, nebo že související plnění nemusí být zadáváno v časové souvislosti. Lze tak subsumovat, že pokud zadávací řízení pro nadlimitní část veřejné zakázky již bylo alespoň zahájeno, jsou i zákonné podmínky na zvolený postup ve výjimce splněny. Obecně tedy každá část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky tzn. “v součtovém režimu veřejné zakázky”, ale samozřejmě lze využít i pravidlo podle § 18 odst. 3 ZZVZ. Oprávněnost použití této výjimky ze součtového pravidla ZZVZ posoudí výše uvedeným postupem zadavatel a pokud hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty, může být část veřejné zakázky zadána např. jako veřejná zakázka malého rozsahu v souladu s ustanovením § 18 odst. 3 ZZVZ.

  Limity určující povinnost zveřejnění veřejné zakázky (§ 18 odst. 3 a § 25)

  14.06.2023 Dobrý den, můžete mi prosím poradit, nebo odkázat na nějaké informace, od jaké ceny ať už služeb, nebo stavebních prací je povinnost zveřejňování zakázek? Jedná se mi hlavně o poptávková řízení a zakázky s nízkou hodnotou - a to u státních zadavatelů. Např.: Obec/ město bude hledat projektanta či zhotovitele stavebních prací - od jaké ceny a kde musí toto zveřejnit a kde (stačí úřední deska, profil zadavatele?), popřípadě za jakých okolností může zadat zakázku přímo?

  Povinnost zveřejňovat veřejné zakázky na profilu zadavatele je stanovena zákonem o zadávání veřejných zakázek, zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „ZZVZ“). Pro zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí především limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek, které jsou uvedeny v následující nařízení vlády zapracovávajícím příslušné předpisy – úplné znění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění nařízení vlády č. 471/2017 Sb., nařízení vlády č. 335/2019 Sb., nařízení vlády č. 475/2021 Sb. a nařízení vlády č. 435/2023 Sb. – bylo aktualizováno a je dostupné zde.

  Je ovšem třeba podotknout, že obce či města se při zadávání veřejných zakázek menšího rozsahu, než jaké jsou uvedeny v tabulce, často řídí svými vlastními pravidly či směrnicemi pro zadávání zakázek malého rozsahu. Pro účely zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí i nadále limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (limity vymezující tyto VZMR na dodávky a služby 2 mil. Kč a stavební práce 6 mil. Kč), které zůstávají nadále beze změny.

  Výši příslušného finančního limitu určující nadlimitní veřejné zakázky doplňuje následující tabulka:

  1 955 000	vyčlenění části veřejné zakázky v případě dodávek nebo služeb
  24 440 000	vyčlenění části veřejné zakázky v případě stavebních prací
  3 494 000	dodávky a služby u veřejného zadavatele na státní úrovni
  5 401 000	dodávky a služby u veřejného zadavatele na nižší úrovni
  10 826 000	dodávky a služby v případě sektoru a obrany nebo bezpečnosti
  18 330 000	zvláštní služby u klasických veřejných zakázek
  24 440 000	zvláštní služby u sektoru, vyčlenění části u stavebních prací
  135 348 000	stavební práce, koncese

   

  Uveřejňování smlouvy s rámcovým charakterem nepřekračující limity - VZMR (§ 27, 32 a § 219)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 2 ZZVZ. Týká se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ také smluv s rámcovým charakterem, u nichž finanční rámec nepřekročí limity VZMR? Děkuji za odpověď.

  Zda se povinnost dle § 219 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), týká i smluv s rámcovým charakterem (obdobné rámcovým dohodám podle ZZVZ), jejichž předpokládaná hodnota nicméně nepřekročí limity na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující.

  Pokud smlouva s rámcovým prvkem byla uzavřena mimo zadávací řízení a celková předpokládaná hodnota u takto uzavíraných smluv nepřekročí limity na veřejnou zakázku malého rozsahu, nemůže se jednat o rámcovou dohodu dle § 131 ZZVZ, ale jedná se o smlouvu pouze obdobnou rámcové dohodě, ve smyslu ZZVZ. Povinnost dle ustanovení § 219 odst. 2 ZZVZ se vztahuje pouze na rámcovou dohodu, uzavřenou postupem dle ZZVZ. 

  Nicméně v případě, že by veřejná zakázka zadaná na základě takové smlouvy přesáhla hodnotu 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty), je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ každou jednotlivou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Na smlouvu, na jejímž základě jsou až následně jednotlivé zakázky zadávány, se však ve Vámi popsaném případě povinnost uveřejnění smlouvy na profilu nevztahuje.

  Lze shrnout, že na smlouvu s rámcovým charakterem, jejíž předpokládaná hodnota nepřekročí limity veřejné zakázky malého rozsahu (tedy je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky než finanční limity dle § 27 ZZVZ), se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ nevztahuje, jelikož nejde o rámcovou dohodu a zadavatel smlouvu tedy není povinen v souladu s tímto ustanovením dle ZZVZ uveřejnit. Je nicméně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud je na základě takové smlouvy s rámcovým prvkem zadána a jejíž cena přesáhne 500 000 Kč.

   

   

  Stanovisko k postupu zadavatele při nákupu potravin (§ 19)

  06.04.2023 Jak sčítat předpokládané hodnoty při nákupu potravin (např. pro zaměstnaneckou jídelnu) pro účely uplatnění výjimky dle novelizovaného § 19 odst. 3 ZZVZ? Je třeba sčítat hodnotu všech potravin dohromady, či na jaké úrovni CPV kódů hodnoty sčítat? Bude uveřejněno výkladové stanovisko MMR? Děkuji.

  Prostřednictvím internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj bylo uveřejněno stanovisko [https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/] k otázce řešení nákupů potraviny u veřejných zadavatelů (školských zařízení, nemocnic atp.), že pokud jsou pravidelně pořizovanými dodávkami, stanoví se předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  Jako postup určení “stejného druhu dodávek” při pravidelném pořizování potravin nebo pro účely stanovení předpokládané hodnoty, se jeví vyhovující a dostatečné sčítat (až) dodávky, které spadají do každé jednotlivé skupiny pod tříciferným kódem. Pokud charakter skupiny potravin lze považovat za dostatečně odlišný, např. rozdíl mezi masnými výrobky (skupina 151) a mléčnými výrobky (skupina 155), nic nebrání zadavateli, aby zakázku při zadávání rozdělil na části zákonem předvídaným způsobem.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§ 16)

  17.03.2023 Dobrý den, může se zadavatel v rámci Výzvy k podání nabídky v rámci ZMR v otevřeném řízení u stavební zakázky rozhodnout, že nebude uvádět výši předpokládané hodnoty? Jinak ale musí postupovat dle par. 16, tedy alespoň interně stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu alespoň interně? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky v souladu s tímto zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky tak slouží hlavně ke stanovení režimu, ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě veřejné zakázky malého rozsahu, zadávané v otevřeném řízení, nevyplývá ze ZZVZ povinnost zadavatele uveřejnit předpokládanou hodnotu (stále však trvá povinnost předpokládanou hodnotu podle § 16 ZZVZ stanovit).

  Lze shrnout, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ. Není však povinen mimo specifické případy předpokládanou hodnotu uveřejnit nebo její výši sdělit účastníkům zadávacího řízení.

  Např. zadavatel je povinen uvést předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění v zadávací dokumentaci dle § 16 odst. 3 ZZVZ, pokud si v zadávací dokumentaci vyhradí možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění, k poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelem podle § 100 odst. 3 ZZVZ.

  Období 12 měsíců jako předchozí účetní období v souvislosti s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky (§ 19 odst. 1)

  17.03.2023 Dobrý den, ráda bych se dotázala na období 12ti měsíců, které uvádí ZZVZ v souvislosti s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Z dikce zákona a související judikatury lze dovodit, že se jedná o účetní období roku – tedy 1. 1. -31. 12. každého roku. Tato domněnka má samozřejmě i logiku, a tudíž i oporu, ve vztahu k pořizovaným plánům nákupu na daný rok. Setkala jsem se s výkladem, že se jedná o 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců – např. březen 2022 – březen 2023. Domnívám se, že se jedná o chybný výklad? Děkuji za odpověď.

  Pravidlo uvedené § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), jak se dotazujete „na období 12ti měsíců“, které se použije při stanovení předpokládané hodnoty na zakázky pravidelné povahy, je určeno pro cenu uhrazenou zadavatelem podle písm. a) nebo jak uvádíte dotazem dle písm. b), ve vztahu k pořizovaným plánům nákupu na daný rok, a to za účelem odhadu budoucího plnění. Účelem je stanovit předpokládanou hodnotu co nejpřesněji, primárně za předchozích 12 měsíců u veřejných zakázek pravidelné povahy podle písmene a), pokud účetní rok není delší ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kdy je rozhodné období (účetní rok) delší než 12 měsíců, pokud např. dle komentovaného znění zákona zadavatel přecházel z kalendářního účetního roku na hospodářský rok. Jako gestor ZZVZ však nemáme možnost interpretovat jiné právní předpisy ve smyslu samostatného zákona o účetnictví.
  Zpravidla však smlouvy na veřejné zakázky nejsou uzavírány na účetní období roku – od 1. 1., do 31. 12. každého roku. Podobně je stanoveno najisto, že pokud smlouva není uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota za 48 měsíců, nikoliv za 4 po sobě jdoucí účetní období. Nelze proto dle pravidel podle § 19 ZZVZ označit za chybu, pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu na základě 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a tedy jak uvádíte: březen 2022 – březen 2023. V případě postupu ve výjimce dle § 31 ZZVZ stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nejpozději před jejím zadáním.

  Definice provozně organizační jednotky (§ 17)

  03.03.2023 Existuje nějaká definice samostatné provozní jednotky? Jsme příspěvková organizace zřízená magistrátem města, jednou naší částí je i kino, které je v jiné části města než sídlo organizace. V budově kina kromě provozu samotného kina pronajímáme i kanceláře cizím subjektům. Účetně je kino vedeno jako středisko organizace. Jeho provoz je krytý z účelového příspěvku zřizovatele a z vlastních výnosů - ze vstupného a právě z pronájmů za kanceláře. Je možné na toto kino pohlížet jako na samostatnou provozní jednotku? Děkuji za odpověď.

  Provozní jednotka s funkční samostatností pro oblast zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategoriích je zmíněna v § 17 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), není zde však přímo definována. Podrobněji je samostatná provozní jednotka popsána v bodu 20 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES: „Za opodstatněný by například bylo možné považovat odhad hodnot veřejných zakázek na úrovni samostatné provozní jednotky veřejného zadavatele, jako jsou například školy nebo mateřské školy, za předpokladu, že má dotčená jednotka nezávislou odpovědnost za zadávání svých zakázek. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle vede zadávací řízení a činí rozhodnutí o nákupu, disponuje pro dotčené veřejné zakázky samostatnou rozpočtovou položkou, nezávisle uzavře danou smlouvu a financuje ji z rozpočtu, kterým disponuje. Rozdělení není opodstatněno tam, kde veřejný zadavatel veřejnou zakázku pouze organizuje decentralizovaným způsobem.“

  Samostatnost hospodaření provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, ale i vnitřními předpisy či organizačními pokyny zadavatele. Není zásadní forma, ale to, zda skutečně došlo k převedení samostatného rozhodování na tuto jednotku. Taková jednotka by měla nezávisle rozhodovat o některých otázkách naplnění svých provozních potřeb a relativně samostatně hospodařit s finančními prostředky. Měla by být schopna samostatně bez zásahu zadavatele rozhodovat o některých záležitostech ohledně zadávání veřejných zakázek, provádět zadávací řízení, činit rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírat smlouvy. V každém případě by takové postavení provozní jednotky mělo být dlouhodobé povahy, jelikož § 17 odst. 2 ZZVZ by neměl být použit k  účelovému obcházení zákona (nemělo by tak být možné zohlednit např. jednorázové pověření k zadání zakázky.)

  Nemusí se jednat o samostatnou právnickou osobu ani o samostatnou rozpočtovou kapitolu ve smyslu rozpočtových pravidel. Příklady provozních jednotek podle § 17 odst. 2 ZZVZ jsou například městské části statutárních měst, fakulty vysokých škol, odštěpné závody nebo pobočky obchodních společností. V případě, který uvádíte záleží hlavně na tom, zda kino relativně samostatně hospodaří a rozhoduje o některých otázkách zadávání veřejných zakázek. Pokud zadávání probíhá zcela na úrovni příspěvkové organizace, o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek se nejedná.

  Lze shrnout, že to, zda se jedná o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií podle § 17 odst. 2 ZZVZ, závisí na tom, zda provozní jednotka dostatečně samostatně rozhoduje o svých provozních potřebách, zda může relativně samostatně hospodařit a zda má možnost nezávisle rozhodovat o otázkách souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Samostatnost provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, minimálně by však měla být založena interními předpisy zadavatele, důležitý je tak faktický stav.

  S ohledem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS-R0204/2020/VZ lze uvedené interpretovat způsobem, že se tedy jinými slovy bude jednat o požadavek na přítomnost určité samostatné administrativní struktury (nikoliv nutně právní osobnosti), která bude mít zadání veřejné zakázky na starost a bude za ni odpovídat, přičemž je rovněž nutná existence určité finanční samostatnosti, která může a nemusí znamenat samostatnou rozpočtovou kapitolu.

  Archivace veřejných zakázek malého rozsahu (§ 31; § 216)

  21.02.2023 Dle § 216 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen archivovat zakázky po dobu 10 let. Platí tato povinnost i na veřejné zakázky malého rozsahu? Děkuji.

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (ZŘ) – tedy takové pravidlo se nevztahuje na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Zadavatel tak použije běžná pravidla pro archivaci dokumentace nebo i další pravidla a povinnosti ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla stanoví např. poskytovatel dotace, např. v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace.

  Druh veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky (§ 14)

  20.02.2023 Vážení, chystáme se realizovat veřejnou zakázku na Výměnu požárních dveří a Výměnu vitráží. Nevíme však, zda se jedná o veřejnou zakázku na dodávky či veřejnou zakázku na stavební práce. Můžete nám poradit? Děkuji.

  Podle § 14 odst. 3, písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je: „poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“)“. V oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému v třídě 45.42 – Truhlářské a zámečnické kompletační práce je uvedeno i „Osazování dveří a oken a souvisejících komponentů“. V případě výměny požárních dveří a výměny vitráží se tedy jedná o zakázku na stavební práce, jakožto výsledku stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. O zakázku na dodávky by šlo v případě, že by dodavatel např. pouze dodal potřebné komponenty, které by zadavatel následně instaloval sám. Lze tedy shrnout, že podle § 14 odst. 3, písm. a) ZZVZ se v případě výměny požárních dveří a výměny vitráží jedná o zakázku na stavební práce, za předpokladu, že předmětem zakázky není pouze dodání potřebných komponentů bez jejich následné instalace dodavatelem.

  Předpokládaná hodnota VZMR s inflační doložkou (§ 16 odst. 5)

  15.02.2023 Dobrý den, prosím o stanovisko, zda je možné uzavřít na základě VZMR smlouvu na dobu neurčitou a nabídkovou cenou 1.966.500,- Kč bez DPH, která obsahuje inflační doložku ve znění: "Zhotovitel je oprávněn na začátku kalendářního roku, nejpozději do konce března, tuto cenu upravit o výši míry inflace oficiálně oznámenou za předchozí kalendářní rok Českým statistickým úřadem a o této změně informovat objednatele." Může zadavatel takovou smlouvu uzavřít nebo je povinen s ohledem na ust. § 16 odst. 5) ZZVZ a s ohledem na skutečnost, že je téměř jisté, že i při inflaci ve výši 2 %, na kterou standardně "cílí" ČNB dojde k navýšení smluvní ceny nad 2.000.000,- Kč bez DPH, tuto zakázku zadat jako podlimitní v zadávacím řízení. Děkuji za odpověď.

  Na dotaz, zda je možné zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), která v důsledku použití inflační doložky překročí hranici VZMR stanovenou v § 27 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), připojujeme následující odpověď:

  Inflační doložka je vyhrazenou změnou závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ, podle § 16 odst. 3 se aplikuje uvedené pravidlo i v případě VZMR, že “předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100″ musí být zahrnuta do “celkové” předpokládané hodnoty.

  Předpokládaná hodnota navýšení ceny v důsledku použití inflační doložky tedy musí být zahrnuta do celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky a v tomto dotaze přesáhne předpokládaná hodnota hranici VZMR podle § 27 ZZVZ. Z toho vyplývá, že veřejnou zakázku bude nutné zadat v zadávacím řízení (§ 3), nikoliv ve výjimce.

  Lze shrnout, že inflační doložka musí být vždy započítána do předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud předpokládaná míra inflace navýší celkovou předpokládanou hodnotu natolik, že bude překročena hranice VZMR stanovená v § 27 ZZVZ, není možné zakázku zadat jako VZMR mimo zadávací řízení.

  Zadání veřejné zakázky na dobu neurčitou se znaky rámcové dohody (§ 2)

  12.02.2023 Dobrý den, dovoluji si touto cestou požádat o zodpovězení dotazu týkajícího se uzavření smlouvy na dobu neurčitou, která má však dle mého názoru znaky rámcové dohody. Jedná se o smlouvu na poskytnutí tiskových služeb s jedním dodavatelem. Tyto služby zadavatel objednává operativně dle potřeby (zpravidla několikrát do týdne, někdy např. 14 dní služby neobjedná vůbec), přičemž zadavatel není schopen dopředu stanovit přesné termíny dílčích objednávek. Zadavatel také není schopen předem stanovit přesné množství objednaných služeb, ve smlouvě budou uvedeny jednotkové ceny za jednotlivé položky, pro účely zadávacího řízení bude definován "model" rámcového množství položek za časové období (jeden měsíc). Ve smlouvě není ani definován postup pro uzavření dílčích objednávek (smluv) v pravém slova smyslu. Smlouva nepočítá s procesem vystavení objednávky objednatelem a potvrzení objednávky poskytovatelem v písemné (a vlastně ani v ústní) podobě. Smlouva počítá s tím, že plnění bude poskytováno dle potřeby na základě pokynů objednatele, přičemž za pokyn objednatele k tisku se považuje předání datového souboru s dokumenty k vytištění prostřednictvím softwarového systému. Je za výše uvedených podmínek možné uzavřít smlouvu na dobu neurčitou, protože se nejedná o rámcovou dohodu (chybí kontraktační proces v "pravém slova smyslu") nebo lze "pokyn objednatele k plnění" (předání datového souboru k vytištění, jehož převzetí poskytovatel nijak nepotvrzuje a rovnou plní) považovat za "dílčí objednávku" a v tom případě se jedná o rámcovou dohodu a zadavatel je povinen takovou smlouvu uzavřít dle ustanovení § 131 a násl. zákona č. 134/2016 Sb.? Předem děkuji za odpověď.

  • Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku

  V § 2 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

  Uzavření dotazem popsané smlouvy (tj. uzavřená s jedním dodavatelem na tiskové služby, které jsou operativně objednávány zadavatelem a hrazeny dle sjednaných jednotkových cen) splňuje zákonné vymezení zadání veřejné zakázky. V zákonném vymezení zadání veřejné zakázky nehraje roli rozložení plnění a plateb.

  • Zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení

  Podle § 2 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Tato povinnost se považuje za splněnou mimo jiné, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II ZZVZ. Zákonem není stanoveno, že by nějaké veřejné zakázky musely být zadány na základě rámcových dohod.

  Volba, zda zadání veřejné zakázky provést v zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody, je ponechána na zadavateli.

  • Doba trvání smlouvy na VZ není zákonem o zadávání veřejných zakázek omezena

  V § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ je možnost uzavřít smlouvu na dobu neurčitou předvídána: použijí se zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je v případě smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

  • Dodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na VZ

  Smlouva na veřejnou zakázku i rámcová dohoda musí být uzavřena písemně (§ 51 odst. 3 ZZVZ) resp. elektronicky (§ 211 odst. 3 ZZVZ).

  Dotazem nastíněný postup, spočívající v předání datového souboru s dokumenty k vytištění prostřednictvím softwarového systému bez potvrzení od dodavatele, by v případě zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody odpovídal úpravě § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve které je stanoveno, že s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Podle § 1745 občanského zákoníku je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 

  Vzhledem k zásadě transparentnosti (§ 6 ZZVZ) a povinnosti uveřejňovat smlouvy na veřejné zakázky (§ 219 ZZVZ) doporučujeme stanovit podmínky rámcové dohody vždy tak, aby zadání veřejné zakázky na jejím základě probíhalo písemně a elektronicky.

  Expertní skupina MMR k ZZVZ vydala stanovisko k situacím, kdy dojde k uzavření smlouvy jinak než elektronicky: [DŮSLEDKY NEDODRŽENÍ POVINNÉ ELEKTRONICKÉ FORMY PÍSEMNÉ KOMUNIKACE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU]. Závěry učiněné v tomto stanovisku, že nedodržení formy uzavření smlouvy nezpůsobuje neplatnost smlouvy, se jeví být použitelné i při zadávání veřejných zakázek na základě rámcových dohod a vzniku smlouvy faktickým plněním. Nicméně takovéto uzavření smlouvy faktickým plněním neodpovídá požadavku na písemné, resp. elektronické, uzavírání smluv na veřejné zakázky podle ZZVZ.

  • Rámcová dohoda podle § 131 ZZVZ

  Rámcovou dohodou se ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

  Nejvyšší soud v obecné poloze dovodil, že tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah a pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají (rozsudek sp. zn. 32 Cdo 24/2010 a rozsudek sen. zn. 29 ICdo 26/2012, uveřejněný pod číslem 25/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dodavatel tudíž není povinen na základě rámcové dohody poskytnout zadavateli plnění.

  Odpověď na dotaz

  Zákon o zadávání veřejných zakázek zadavateli neurčuje, zda zadání veřejné zakázky provést v jednom zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody uzavřené v zadávacím řízení (§ 3). Smlouvu na dobu neurčitou, lze uzavřít v zadávacím řízení, pokud si zadavatel na místo zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení zvolí provedení zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody s pozdějším případným zadáním veřejné zakázky, bude moci rámcovou dohodu uzavřít jen na 4 roky a z této rámcové dohody nebude vyplývat povinnost dodavatele poskytnout plnění. Problematickým je i uzavření smlouvy tzv. faktickým plněním namísto písemně resp. elektronicky, jak to smysl a účel ZZVZ vyžaduje.

  Pořízení pohonných hmot (§ 19)

  29.12.2022 Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na pořizování pohonných hmot. V nemocnici máme svojí tankovací stanici, pro kterou nakupujeme motorovou naftu. Tankovací stanice je pouze pro potřeby nemocnice. Chtěla bych se Vás zeptat, jestli musíme dodávky nafty soutěžit, když se jedná o komoditu, jejíž jednotková cena je v průběhu účetní období proměnlivá a zadavatel pořizuje dodávky opakovaně dle svých aktuálních potřeb? Děkuji za poskytnutí informace.

  Nákup pohonných hmot je v obecné rovině považován za nákup pravidelné povahy, u kterého je třeba předpokládanou hodnotu stanovit v souladu s § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Komentářová literatura mnohdy označuje nákup pohonných hmot jako nahodilý nákup a podřazuje stanovení přepokládané hodnoty těchto dodávek pod § 19 odst. 3 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se jedná o veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Možnost podřadit nákup pohonných hmot pod ustanovení § 19 odst. 3 ZZVZ ovšem není absolutní, jak také potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0269/2022/VZ ze dne 9. 8. 2022.

  V předmětné věci nakupovaly Technické služby města Chomutova, příspěvková organizace, pohonné hmoty do své čerpací stanice, odkud ji následně odčerpávala pouze její vozidla, a předpokládanou hodnotu těchto nákupů stanovovaly právě dle § 19 odst. 3 ZZVZ. Úřad k tomuto ovšem konstatoval následující: „Za takovou komoditu, jež bývá pořizována v režimu § 19 odst. 3 zákona, lze obecně považovat např. pohonné hmoty, kdy každé „načerpání“ pohonných hmot je považováno za samostatnou veřejnou zakázku. Úmyslem zákonodárce tak bylo přijmout takovou právní úpravu, která by neomezovala zadavatele při pořizování určitých specifických plnění (vzhledem k jejich zvláštní povaze a nahodilosti jejich pořizování). V šetřeném případě však nelze označit nákupy pohonných hmot (motorové nafty) obviněným za opakovaně pořizované podle svých aktuálních potřeb. Hlavní činností obviněného je totiž mj. údržba komunikací či správa veřejné zeleně, přičemž k provozování jeho základní činnosti je pořizování pohonných hmot logicky nezbytné. Za tímto účelem obviněný disponuje vlastní čerpací stanicí (do níž pohonné hmoty nakupuje), ze které jsou pohonné hmoty „tankovány“ za účelem provozování základní činnosti obviněného. Obviněný tak nepořizuje pohonné hmoty nahodile, např. pouze pro služební vozidla na „běžných“ (veřejných) čerpacích stanicích, ale systematicky za účelem plnění jeho hlavní činnosti, která by bez značného množství pohonných hmot nemohla být prakticky vykonávána. Lze tak shledat, že obviněný pořizuje pohonné hmoty v relativně pravidelných intervalech a o podobné hodnotě (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když spotřeba pohonných hmot je ovlivněna potřebou vykonávaných prací např. dle ročního období. Obviněný si však musí být vědom, že čerpací stanici, jejíž nádrž disponuje určitým objemem, bude muset pohonnými hmotami naplnit, aby mohl provozovat svou činnost, a musí být dle svých zkušeností schopen předpokládat svou spotřebu pohonných hmot v určitém časovém rozmezí. Dodávku pohonných hmot do čerpací stanice navrhovatele tak nelze považovat „za pořízení podle svých aktuálních potřeb“, neboť předmětné dodávky pohonných hmot nelze považovat za nahodilé, když nutnost disponovat zásobou pohonných hmot lze označit za esenciální nutnost k provozování činnosti obviněného.“

  V předmětném rozhodnutí dále došel Úřad k závěru, že zadavatel byl povinen postupovat podle § 19 odst. 1 písm. a) ZZVZ a provést výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek na dodávky pohonných hmot, nikoliv postupovat podle výjimky v § 19 odst. 3 ZZVZ. Výše citované rozhodnutí je dle našeho názoru aplikovatelné rovněž na Vaši situaci. Pokud máte vlastní čerpací stanici, lze předpokládat, že nákup pohonných hmot nebude zcela nahodilý, a naopak bude uskutečňován v relativně pravidelných intervalech. Zároveň předpokládáme, že nakupujete pohonné hmoty za účelem plnění jedné z Vašich hlavních činností (např. provoz záchranky), ke které je nákup pohonných hmot nezbytný. Z výše uvedených důvodů jsme toho názoru, že budete povinni stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 odst. 1 ZZVZ. V případě, že předpokládaná hodnota těchto dodávek přesáhne 2 mil. Kč bez DPH, bude se jednat o podlimitní, popř. nadlimitní veřejnou zakázku, a budete povinni aplikovat příslušná ustanovení a realizovat zadávací řízení dle ZZVZ, neboť žádnou další výjimku na nákup pohonných hmot ZZVZ nestanovuje.

  Přezkoumatelnost postupu zadavatele při ověřování ceny plnění (§ 6)

  08.12.2022 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali se dá považovat za transparentní postup zadavatele VZMR, pokud mu vnitřní předpis stanovuje jako jedinou povinnost ověřit u poptávaného plnění cenu v místě a čase obvyklou, ale tento úkon není nikterak formalizovaný a o jeho provedení a výsledku neexistuje žádný doložitelný záznam. VZMR je následně zadána přímo vybranému dodavateli. Děkuji.

  K Vašemu dotazu, zda je zásada transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) splněna v případě, že jediná povinnost spojená se zadáním veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), je ověření v místě a čase obvyklé ceny poptávaného plnění, přičemž postup není formalizován a neexistuje žádný záznam o průběhu tohoto ověření, uvádíme následující.

  Zásada transparentnosti spočívá v možnosti kontroly a přezkoumatelnosti postupu zadavatele. V případě, že neexistuje záznam o ověření ceny v místě a čase obvyklém a není tedy možné postup zadavatele zpětně přezkoumat, není postup zadavatele transparentní. Není sice stanoven konkrétní postup, který musí zadavatel u VZMR dodržet, nicméně u VZMR s vyšší předpokládanou hodnotou je vhodné postupovat tak, aby byl postup zadavatele přezkoumatelný.

  Zásada transparentnosti může do jisté míry kolidovat s ostatními zásadami (např. se zásadou přiměřenosti) nebo s principy 3E. Například nákup občerstvení za 300 Kč nevyžaduje tak přísný postup zadavatele, jelikož administrativní náročnost postupu pro zajištění transparentnosti, by byla nepřiměřená s ohledem na marginální hodnotu plnění. Velmi tedy závisí na předpokládané hodnotě, ale i na specifikách daného odvětví (obchodních zvyklostech, struktuře trhu) či místě plnění veřejné zakázky. Čím více se předpokládaná hodnota blíží hranici mezi VZMR a podlimitním režimem, tím přísněji by mělo být zajištěno dodržování zásad podle § 6 ZZVZ.

  Lze tedy shrnout, že pouhé zjištění ceny v místě a čase obvyklém, bez pořízení záznamu a zajištění zpětné přezkoumatelnosti, nemusí být dostačujícím postupem pro zajištění transparentnosti VZMR. U VZMR s nižší předpokládanou hodnotou může být takový postup adekvátní, ale u VZMR blíže k hranici podlimitního režimu je vhodné použít přísnější opatření k zajištění dodržení zásad v § 6 ZZVZ.

  Uveřejňování smlouvy ve sdružení zadavatelů (§ 7; § 219)

  06.10.2022 Při sdružení dvou zadavatelů uzavře každý zadavatel samostatnou smlouvu s vybraným dodavatelem. Prosím o informaci, na kterém profilu se mají tyto dvě smlouvy uveřejnit. Prosím o výběr jedné ze tří možností. 1) Obě smlouvy se uveřejní jen na profilu zástupce obou zadavatelů. 2) Příslušná smlouva se uveřejní jen na profilu příslušného zadavatele. C) Obě smlouvy se uveřejní na profilu zástupce zadavatelů a navíc příslušná smlouva se uveřejní na profilu druhého zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Možnost zadavatelů zadat veřejnou zakázku společně je upravena v § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZZVZ). V odst. 3 tohoto ustanovení je pak uvedeno, že za dodržení ZZVZ odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Takovým úkonem je například podpis smlouvy s dodavatelem.

  Zadavatelé zadávající veřejnou zakázku společně mají povinnost podle § 7 odst. 2 ZZVZ uzavřít mezi sebou smlouvu, která upravuje práva a povinnosti související s daným zadávacím řízením a dále vymezení pravidel jednání vůči třetím osobám. Předmětem této smlouvy je zpravidla určení zadavatele, který bude jednat jménem všech zadavatelů zúčastněných na společném zadávání.

  Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy s dodavatelem. Zadávací řízení je tedy ukončené podpisem smlouvy a jak bylo uvedeno výše, smlouva upravující práva a povinnosti společných zadavatelů se vztahuje na zadávací řízení. Vzhledem k tomu by tedy po ukončení společného zadávacího řízení měl každý zadavatel sám za sebe uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 ZZVZ, ke které se dobrovolně zavázal tím, že ji uzavřel s vybraným dodavatelem.

  Závěrem dodáváme, že pro zadavatele neplatí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není potřeba, aby smlouvu duplicitně uveřejnil na svém profilu zadavatele.

  Dělení VZ pod zákonem stanovené finanční limity (§ 16, § 18, popř. § 19)

  24.06.2022 Dobrý den, chtěla bych vás požádat o vyjádření k souběžné platnosti kupních smluv a jejím vlivu na stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Subjekt uzavřel kupní smlouvu s platností od 01.01.2021 do 31.12.2021 na dodávku max. 20 sad materiálu nebo do vyčerpání částky 1 970 000 Kč bez DPH. V 05/2021 uzavřel další kupní smlouvu na tentýž materiál se stejnou jednotkovou cenou na dobu určitou, která byla dána odběrem max. 8 sad (opět pod limit 2 mil. Kč bez DPH) bez časového určení. V době uzavření nové smlouvy nebyla překročena předpokládaná hodnota pro zadání VZ v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Přestože byla smlouva uzavřena již v 05/2021, plnění na jejím základě začalo probíhat až od 11/2021. Do té doby bylo zboží objednáváno na základě předchozí roční smlouvy. Celkové roční plnění na základě obou smluv bylo 26 sad za celkovou hodnotu cca 2 500 000 Kč bez DPH. Pokud by v průběhu platnosti kupní smlouvy byly uzavírány další smlouvy na tentýž předmět plnění s platností na dobu neurčitou, případně podmíněnou odebraným množstvím, hrozilo by, že si zadavatel novou smlouvu bude uzavírat v době, kdy předpokládaná hodnota VZ nedosáhne limitu pro zadání v zadávacím řízení podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., tj. součet uhrazených dodávek za předchozích 12 měsíců, ale plnění na základě nové smlouvy začne být čerpáno až v době, kdy by byl překročen limit pro zadání VZ v režimu zákona. Je možné uzavřít kupní smlouvu na tentýž materiál ještě v průběhu platnosti původní smlouvy a plnění na základě nové smlouvy započít až s časovým odstupem několika měsíců, případně i let? Lze na takový postup nahlížet jako na dělení VZ? Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), je zadavatel povinen do předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnout předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Pokud zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítá vše požadované, může se následně dopustit nezákonného dělení veřejných zakázek. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané dodávky nesplňují výše uvedené požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

  Naplnění podmínky časové souvislosti bude třeba vykládat zejména s ohledem na úmysly a informace zadavatele jemu dostupné v okamžiku zahájení zadávacího řízení, klíčové jsou taktéž termíny uzavření smluv, popř. termíny plnění. V dané věci bude třeba posoudit, zda zadavatel již před zahájením prvního zadávacího řízení věděl, že bude potřebovat také dalších 8 sad, či zda měl tuto potřebu alespoň předpokládat. Pokud by tomu tak bylo, lze s ohledem na termíny uzavření smluv a termíny realizace veřejných zakázek předpokládat, že podmínka časové souvislosti bude naplněna. Pokud zadavatel o předmětné potřebě před zahájením prvního zadávacího řízení nevěděl a ani tuto potřebu nemohl předpokládat, lze se domnívat, že podmínka časové souvislosti naopak naplněna nabude.

  Argument, že zadavatel uzavřel smlouvu již v květnu, přestože plnění probíhalo až v listopadu, není relevantní. ZZVZ nestanovuje povinnost plnit neprodleně po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Naopak dle ZZVZ je žádoucí, aby zadavatel zahájil zadávací řízení včas, aby i v případě prodlev v zadávacím řízení mohlo dojít ke včasnému uzavření smlouvy, potažmo ke včasnému plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy bylo nutné zajistit dodávky neprodleně po ukončení plnění první veřejné zakázky, je v souladu se ZZVZ, že zadavatel uzavřel smlouvu na druhou veřejnou zakázku v průběhu platnosti první smlouvy.

  Při posouzení toho, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je dále třeba přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem, tj. ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

  • Při posouzení funkčního celku je poté třeba vycházet zejména z věcného posouzení předmětu veřejných zakázek, kdy se za funkční celek považuje především plnění stejného nebo srovnatelného druhu, za něž se pokládá i souhrn jednotlivých určitých relativně samostatných plnění, pokud spolu úzce souvisejí, zejména z hlediska místního, urbanistického, funkčního nebo technologického.
  • Věcná souvislost je dána zejména konkrétním záměrem a účelem daného projektu, a nikoliv obecně tím, zda se jedná o poskytování služby jednoho druhu. Automaticky to tedy neznamená, že je nutné, aby zadavatel pro určení režimu zakázky sčítal předpokládané hodnoty zakázek, jejichž předmětem je stejný druh dodávek, nicméně bude nutné posuzovat taktéž účel těchto dodávek.

  Je také vhodné poukázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sp. zn. ÚOHS-S0238/2021/VZ ze dne 1. 12. 2021, ve kterém Úřad konstatoval, že v případě, kdy zadavatel pořizuje plnění pouze do zásoby, tj. k uskladnění, a není mu v době pořízení znám účel použití plnění, není zde možné shledat, že by spolu plnění souvisela z hlediska funkčního. Vždy bude tedy třeba posuzovat, zda zadavatel poptává plnění k přímému použití, či pouze do zásoby, a zda plnění z obou veřejných zakázek bude sloužit stejnému účelu. Pokud zadavateli nebude účel znám, či dodávky z jednotlivých veřejných zakázek budou sloužit jinému účelu, lze předpokládat, že nebude naplněna podmínka funkčního celku a zadavatel tedy nebude mít povinnost předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek sčítat. Pokud však zadavatel poptával všechna plnění za totožným účelem, dojde k naplnění podmínky funkčního celku.

  Pro povinnost sčítat předpokládané hodnoty plnění je třeba kumulativní naplnění výše uvedených podmínek, musí se tedy jednat o jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti. Pokud obě podmínky splněny jsou, a zadavatel přesto zadá veřejné zakázky zvlášť pouze dle předpokládané hodnoty jednotlivého plnění, dopustí se tím nezákonného dělení veřejných zakázek, tedy porušení ZZVZ. Dalším důvodem, proč by se měly předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sčítat, by mohlo být, že se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy.

  Dle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0336/2020/VZ ze dne 20. 11. 2020 jsou dodávkami nebo službami pravidelné povahy myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Zpravidla se bude jednat o typově stejné dodávky či služby, u kterých je zadavatel schopen předem určit jejich předpokládaný rozsah a předpokládanou hodnotu, a to na rok dopředu. Pokud by tedy zadavatel v průběhu roku pravidelně poptával typově stejné sady, jednalo by se o veřejné zakázky pravidelné povahy a zadavatel by byl povinen stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 ZZVZ. V případě, že by se ovšem jednalo pouze o nahodilé nákupy, již by trvala pouze povinnost stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16, popř. § 18 ZZVZ, nikoliv dle § 19 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota stavebních průzkumů (§ 18)

  22.06.2022 Dobrý den, chci se zeptat, jestli je nutné soutěžit v režimu celku stavebně technický a stavebně historický průzkum stavby. Lze zadat jako dvě VZMR, nebo je nutno jejich hodnoty sečíst? Oba průzkumy se budou provádět současně. Stavebně technický průzkum je prováděn autorizovaným technikem (ČKAIT), stavebně historický průzkum je elaborát zpracovaný historikem architektury, nebo umění. Dle NEN ze 106 subjektů provádějících stavebně technický průzkum pouze 4 někdy prováděli i průzkum stavebně historický. Jak to je s dalšími průzkumy, např. restaurátorským (provádí restaurátoři s licencí ministerstva kultury)? Děkuji.

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané služby nesplňují tyto požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

  S ohledem na skutečnost, že již nyní před zahájením zadávacího řízení víte, že budete dané průzkumy poptávat, pokud průzkumy budou prováděny souběžně, lze konstatovat, že podmínka časové souvislosti je naplněna.

  Aby bylo možné zjistit, zda jednotlivá plnění tvoří funkční celek, je nutné určit, zda existuje cíl či účel, který je spojuje. Tento účel však nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících.

  Příkladem lze uvést veřejné zakázky na různé stupně projektové dokumentace. V tomto případě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0149/2022/VZ ze dne 9. 5. 2022 konstatoval následující: „U šetřených veřejných zakázek lze přitom dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť za jednotící účel předmětných plnění dle SoD DURSP a SoD DPS lze obecně označit zajištění kompletní projektové dokumentace pro stavbu koupaliště v Horšovském Týně.“

  Pokud lze tedy dovodit společný účel stavebně technického a stavebně historického, popř. i dalšího průzkumu, dojde k naplnění podmínky funkčního celku a je nutné předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sečíst a veřejnou zakázku zahájit v režimu dle součtu těchto hodnot.

  Pokud je účelem výše vyjmenovaných průzkumů např. zjištění stavu nemovitosti, popř. zajištění podkladů pro vydání všech povolení potřebných k rekonstrukci stavby, lze se domnívat, že lze dovodit společný účel plnění a bude nutné předpokládanou hodnotu sčítat.

  Naopak pokud by průzkumy probíhaly ve stejné době a na stejném místě, avšak každý průzkum by sloužil k jinému účelu a jednotící účel by zde nebyl shledán, nebyla by podmínka funkčního celku splněna a zadavatel by byl oprávněn zahájit veřejné zakázky dle předpokládané hodnoty jednotlivých plnění – jednotlivých průzkumů.

  Informace, že jeden průzkum je oprávněno provádět 106 osob, zatímco druhý pouze 4 osoby, je pro stanovení předpokládané hodnoty irelevantní. Neboť je však okruh dodavatelů značně rozlišný, doporučujeme v případě, že se bude jednat o jednu veřejnou zakázku, rozdělit tuto zakázku na části, aby nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

  Právo stavby a postup dle ZZVZ (§ 2)

  22.06.2022 Dobrý den, řešíme prosím otázku práva stavby, jak postupovat. Obracejí se na mě právníci a chtějí, abych jim řekla, jako pracovník veřejných zakázek, jestli budeme postupovat podle ZZVZ. Nemáme s tím ale žádné zkušenosti. Našla jsem ve všech dokumentech na internetu, které se zabývaly touto problematikou vždy jen to, že se jedná o veřejnou soutěž dle občanského zákoníku a nikde souvislost se ZZVZ. Město má zájemce, který by chtěl na pozemku města postavit sportovní halu a tu provozovat a od nás chce záruky, že se bude město objednávat "hodiny" pro ZŠ a pro veřejnost. Nabízím postup koncesního řízení, ale ten dotyčný to chce napřímo, nechce se účastnit soutěže a chce, aby to město řešilo právem stavby bez soutěže. Napsala jsem právníkům: "v příloze posílám dokument – Veřejná soutěž na prodej práva stavby – jde o veřejnou soutěž, to není veřejná zakázka dle ZZVZ, ale podle občana. Myslím si, že i tak se musí právo stavby uveřejnit na úřední desce (jako při prodeji pozemků) a přihlásí-li se někdo další, musí zastupitelstvo schválit výběr. Můžeme dostat další nabídku, výhodnější a tu musí asi akceptovat. (???) Podle nás by bylo možné jít cestou zadávacího řízení formou koncesního řízení, potom by to bylo dle ZZVZ. Také se samozřejmě může přihlásit více dodavatelů a nemusí vyjít jako vybraný dodavatel zrovna ten, co nás oslovil." Odpověď od právníka z majetkoprávního odboru: "Obdobná problematika se již v minulosti řešila i v rámci města, a to ve vztahu k projektu výstavby a provozu malé haly zimního stadionu – důvodová zpráva ze září 2020, ve které se mimo jiné k právu stavby uvádí, že v případě naplnění podmínek dle ZZVZ bude řešeno v tomto režimu. Nelze se tedy bez dalšího spokojit s níže uvedeným. Je třeba se na celou problematiku dívat optikou ZZVZ. Taktéž by se dle mého názoru nemělo v tomto případě právo stavby posuzovat izolovaně, ale ve vztahu ke všem okolnostem a smluvním vztahům, které budou/jsou v dané věci sjednány.

  K dotazu ohledně existence povinnosti postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) při zřízení práva stavby na pozemcích města, Vám sdělujeme následující:

  Dle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Rovněž dle § 2 ZZVZ se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.

  Pro posouzení, zda se jedná o zadání veřejné zakázky či nikoliv a zda je tedy potřeba postupovat v souladu se ZZVZ, je výše uvedené ustanovení § 2 ZZVZ stěžejní. I v případě zřízení práva stavby je nutné prozkoumat, zda nedochází k naplnění pojmových znaků, které jsou obsaženy v definici “zadání veřejné zakázky”.

  To, že se jedná o institut občanského práva přitom není rozhodující, neboť ZZVZ je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a vždy, když se bude jednat o “zadání veřejné zakázky”, tak je potřeba úpravu vyplývající ze ZZVZ dodržet. U práva stavby obecně je tedy potřeba zamyslet se nad tím, zda se nejedná o veřejnou zakázku na stavební práce podle § 14 odst. 3 ZZVZ, případně koncesi na stavební práce podle § 174 odst. 2 ZZVZ. Rozdíl mezi veřejnou zakázkou na stavební práce a koncesí na stavební práce spočívá v přenosu provozního rizika spojeného s užíváním stavby.

  ad1) V případě, že: částka za realizaci stavby byla stanovena pevnou částkou, nebyla by tedy závislá na výši zisku stavebníka (oprávněného z práva stavby) tj. odměna, či úplata by nespočívala v právu stavebníka poskytovat vlastní službu, ale byla by garantována zadavatelem, přičemž odpovědnost a rizika by zůstávala na zadavateli, je nutno postupovat postupem pro zadávání veřejných zakázek.

  ad2) V opačném případě, kdy: zadavatel umožní stavebníkovi brát užitky z provedené stavby a na stavebníka by bylo přeneseno provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, bude nutno postupovat postupem pro zadávání koncesí.

  V dotazu nejsou sděleny bližší podrobnosti ohledně smluvních podmínek, v rámci kterých bude právo stavby zřízeno. Zmiňován je pouze závazek města, že si bude objednávat hodiny pro ZŠ a pro veřejnost. I tento závazek lze považovat za úplatu ze strany zadavatele, neboť úplata nemusí být pouze v peněžité, ale může být rovněž v nepeněžité formě. Z provozování hodin pro ZŠ a veřejnost budou pak dodavateli plynout užitky.

  Vzhledem k tomu, že po uplynutí sjednané doby přejde stavba do vlastnictví města, je potřeba na tuto skutečnost pohlížet tak, že zadavatel prostřednictvím uvedeného smluvního vztahu ve výsledku získá uvedenou stavbu, což je dalším znakem veřejné zakázky.

  Záleží tedy především na tom, na čí straně bude provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, tato skutečnost rozhodne o tom, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo koncesi na stavební práce.

  Podmínka dotace na energetickou třídu výrobku ve vztahu k obecným zásadám (§ 6)

  02.06.2022 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Naše nemocnice provádí rekonstrukci stravovacího provozu, kde vaříme denně přibližně 1 400 jídel v rozložení 600 pro zaměstnance a 800 pro pacienty, z čehož je přibližně 100 diet V rámci Operačního programu životní prostředí bychom jako veřejný zadavatel chtěli požádat o dotaci na komplexní výměnu technologie stravovacího provozu. Předpokládaná hodnota zakázky je 18 mil. Kč. V Operačním programu je tato podmínka - cituji z pravidel: „Jsou podporovány pouze spotřebiče splňující nejvyšší dostupnou energetickou třídu dle příslušné legislativy pro daný typ spotřebiče.“ Můj dotaz zní, zda uvedení přímo této formulace v zadávacích podmínkách není diskriminační vůči dodavatelům, jejichž výrobky nejvyšší dostupnou energetickou třídu nesplňují. Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ) nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  Zadavatel je vždy povinen při nastavení zadávacích podmínek zohlednit své potřeby a zadávací podmínky následně nastaví takovým způsobem, aby co nejlépe dosáhl požadovaného účelu veřejné zakázky. Pokud je podstatnou vlastností energetická třída spotřebiče, jste oprávněni v technických podmínkách stanovit, že požadujete minimální energetickou třídu určité skupiny.

  Je však nutné poukázat také na skutečnost, že splnění technické specifikace je podmínkou účasti v zadávacím řízení a zadavatel není oprávněn stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně omezil okruh potenciálních dodavatelů. Vhodným řešením proto zpravidla bývá i) požadovat v rámci podmínek účasti pouze nižší energetickou třídu a ii) v rámci kritérií hodnocení stanovit jako kritérium „energetickou třídu spotřebiče“, v rámci kterého pak zadavatel dodávce s vyšší třídou energetické účinnosti přidělí větší počet bodů v porovnání s tou, která splňuje minimální požadovanou energetickou třídu.

  Pokud zadavatel k dosažení účelu veřejné zakázky potřebuje nejvyšší energetickou třídu, je samozřejmě oprávněn tento požadavek stanovit v zadávací dokumentaci, avšak důkazní břemeno o nezbytnosti tohoto požadavku nese sám zadavatel. Je proto třeba zohlednit také dostupnost dodávky na trhu a ověřit si, že požadavkem na nejvyšší energetickou třídu zadavatel bezdůvodně neomezí hospodářskou soutěž např. pouze na jediného dodavatele, přestože zmírněním tohoto požadavku by hospodářskou soutěž naopak značně rozšířil na velký okruh potenciálních dodavatelů. Je však také nutné poukázat na skutečnost, že požadavek na nejvyšší energetickou třídu může být promítnutím zásady environmentálně odpovědného zadávání a může být tedy v mnoha případech žádoucí.

  Jak však bylo řečeno výše, tento požadavek nesmí vést k porušování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je tedy třeba, aby zadavatel posoudil, zda a) požadavek na nejvyšší energetickou třídu “skutečně” přispěje k dodržování zásady environmentálně odpovědného zadávání a zda b) bezdůvodně nevytvoří překážky hospodářské soutěže.

  Druhou rovinou Vašeho dotazu je poté nastavení dotačních pravidel:

  Poskytovatel dotace je oprávněn stanovit taková pravidla, prostřednictvím kterých dosáhne nejlépe účelu daného programu. Neznamená to však, že by všechna tato pravidla aplikovaná v zadávacím řízení byla automaticky v souladu se ZZVZ. Tento soulad je povinen posoudit sám zadavatel při nastavení zadávacích podmínek při zohlednění všech specifik konkrétního zadávacího řízení. V souladu s výše uvedeným je nutné konstatovat, že zadavatel je oprávněn Vámi uváděnou podmínku stanovit v zadávací dokumentaci v případě, že tím určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručuje konkurenční výhodu a že tento požadavek bude v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ. V opačném případě je zadavatel oprávněn požadovat pouze nižší energetickou třídu, a pokud je pro něj energetická třída podstatnou vlastností dodávky, může ji stanovit také jako jedno z kritérií hodnocení.

  Hotelové služby z FKSP a VZMR (§ 27; § 31)

  01.06.2022 Dobrý den, naše organizace - příspěvková organizace kraje - se rozhodla, že v jednom hotelu koupí pro každého zaměstnance poukaz v hodnotě 3000,-kč na hotelové služby. Celkem za 282 000,-kč. Ve směrnici o zadávání zakázek od zřizovatele máme uvedeno, že u dodávek a služeb od 200 000,-kč máme vyzvat tři dodavatele k předložení cenové nabídky. Vztahuje se toto ustanovení i na náš případ? Domnívám se, že ne, protože nelze objektivně hodnotit hotelové služby (ubytování, stravu, fitness, wellness). Prosím o Váš pohled na věc. Děkuji za ochotu!

  Na základě § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále také „VZMR“) v zadávacím řízení v režimu ZZVZ, avšak je povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, a za předpokladu, pokud to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, také zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací, přičemž svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

  Podle § 27 písm. a) ZZVZ se VZMR na služby nebo dodávky myslí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že Vámi zvažovaný nákup hotelových poukázek v hodnotě 282 000 Kč naplňuje znaky VZMR dle § 27 ZZVZ, nejste při jejich nákupu povinni postupovat v režimu ZZVZ, avšak jste podle § 6 ZZVZ povinni dodržovat tam uvedené zásady. Co se týče postupu podle směrnice Vašeho zřizovatele, je toto třeba projednat právě s Vaším zřizovatelem, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj jakožto gestor ZZVZ poskytuje metodickou pomoc při zadávání veřejných zakázek zadávaných v režimu ZZVZ, avšak se již nevyjadřuje ani nezasahuje do vnitřních předpisů jednotlivých zadavatelů.

  Smíšená sektorová zakázka (§ 32, § 158)

  04.05.2022 Dobrý den, jsme sektorový zadavatel a máme VZ rozdělenou na části, které spolu tvoří jeden funkční celek charakteru dodávky. Jednotlivé části VZ budou zadány v samostatných zadávacích řízeních. Jedna z částí VZ je na stavební práce a je zadána za účelem dalšího prodeje. Mohu prosím u této části použít výjimku dle § 158 odst. 2 písm. a) ZZVZ? Nejsem si jistá, zda se pojem „veřejná zakázka“ vymezený u této výjimky nevztahuje k celé VZ jako celku a nikoliv pouze k části, kterou takto odděluje. Děkuji.

  Smíšenou zakázkou označuje  zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) ve svém § 32 zakázku, která je z jedné části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a naopak z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Odstavec 2 tohoto ustanovení dále zadavateli umožňuje, aby v případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, zadával její jednotlivé části samostatně, v takovém případě zadá každou část takovým způsobem, který dané části (veřejné zakázce) odpovídá.

  Veřejnou zakázku tedy zadá v zadávacím řízení dle ZZVZ a část, na níž se vztahuje výjimka, zadá postupem odpovídajícím této výjimce.

  Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, zadavatel postupuje dle § 151 odst. 4 ZZVZ , tedy také podle části první ZZVZ, pokud není stanoveno jinak, je možné na Váš případ aplikovat právě výše uvedený § 32 ZZVZ. Část veřejné zakázky jste proto oprávněni zadat v zadávacím řízení a část postupem odpovídajícím výjimce, ke které jste oprávněni.

  K první části dotazu sdělujeme, že pokud by se zadavatel rozhodl zadat smíšenou zakázku pouze jako jednu veřejnou zakázku, musí ji zadat v zadávacím řízení v souladu s § 32 odst. 3 ZZVZ, přičemž předpokládanou hodnotu smíšené zakázky stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení, pokud se nebude jednat o situaci dle § 32 odst. 4 ZZVZ.

  Na základě doplňujícího dotazu, pokud se jedná o zakázku charakteru funkčního celku a jedna část tohoto funkčního celku bude následně předmětem odprodeje ve smyslu § 158 odst. 2 písm. a), zda to znamená, že tato jedna část by tak spadala pod výjimku bez povinnosti zadání v ZŘ, sdělujeme, že ustanovení § 32 odst. 1 ZZVZ stanovuje, že smíšenou zakázkou se rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Toto ustanovení tedy počítá se situací, že dané plnění je poptáváno v rámci jedné veřejné zakázky, tj. předmětná plnění spolu tvoří jeden funkční celek.

  Pokud by plnění naopak jeden funkční celek netvořilo, nebylo by možné ho zadávat v rámci jedné veřejné zakázky, neboť by se jednalo o nezákonné slučování veřejných zakázek. Na plnění, která netvoří funkční celek, tedy není možné § 32 ZZVZ aplikovat.

  Důvody neoddělitelnosti nemohou být založeny pouze na subjektivním názoru zadavatele, avšak bude se jednat zpravidla o důvody technické, právní či ekonomické, pro které není možné jednotlivá plnění poptávat samostatně, avšak je nutné uzavřít např. jednu smlouvu s jedním dodavatelem. Skutečnost, že se jedná o neoddělitelná plnění, je třeba vždy prokázat vzhledem ke specifikům jednotlivé zakázky, přičemž důkazní břemeno náleží zadavateli.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel může aplikovat § 32 ZZVZ i v případě, že se jedná z části o sektorovou veřejnou zakázku, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části se jedná o zakázku, na níž je zadavatel dle ZZVZ oprávněn aplikovat výjimku.

  Správné stanovení režimu VZ pro 10 samostatně podaných dotačních žádostí ve shodném termínu (§ 16 – 23 ZZVZ)

  29.03.2022 Dobrý den, měla bych dotaz k tomu jak správně zadat výběrové řízení na dodavatele kurzu v rámci dotace. 9 žádostí jsme podali v prosinci a máme schváleno, poslední 10. žádost v březnu (rušili jsme původní žádost z prosince a podávali znovu v březnu). Celková hodnota 1 950 000,- bez DPH a 10. žádost v hodnotě 300 000,- je v režimu podání (ještě nemáme schváleno). Jde o 10 různých zdravotnických certifikovaných akreditovaných kurzů (každá žádost má samostatné číslo projektu a samostatné téma), které podle průzkumu ve většině případů nabízí na trhu jen 1 až 2 dodavatelé (dle tabulky MZČR). Máme velkou obavu z toho, že nám i tak někteří dodavatelé vůbec nepošlou nabídku do VŘ, jelikož si mohou naplnit kurzy sami na základě vypsaných otevřených kurzů na webu a tím pádem nebudou mít potřebu zajistit nám místo pro naše pracovníky, protože nebudou chtít nést administrativní zátěž z VŘ. Zároveň chci umožnit dodavatelům aby mohli pracovníky zařadit do svých otevřených kurzů tak bychom mohli mít lepší výhodu a nemuseli by nám odmítnout alespoň někteří poslat nabídku. Dotazy jsou následující: 1. musíme sčítat všech 10 kurzů jako funkční celek a vyhlašovat VŘ v režimu zákona č. 134/2016 Sb. s tím, že je rozdělíme na části nebo můžeme každou žádost (kurz) brát jako jeden celek a zadat podle částek za jednotlivé kurzy (žádosti)? V případě, že budeme muset sečíst jako celek těch 9 kurzů, protože byly podány ve stejný den, musíme k tomu přičítat i 10. žádost, o které zatím ani nevíme zda bude schválena a navíc v rámci projektu musíme dle pracovníků Úřadu práce první mít schválenou žádost a pak až můžeme vypsat výběrové řízení. Tedy museli bychom kvůli jedné žádosti čekat a pak se může stát, že nestihneme do termínu daného projektem proškolit alespoň něco. Jak se k tomuto postavit? 2. i když už nyní víme že nám kurzy dodavatelsky je schopen splnit jen jeden dodavatel, přesto musíme vyhlašovat VŘ? 3. pokud by se projekt řadil do zjednodušeného vykazování s jednotkovými náklady, mohli bychom tak pak zadat napřímo v případě ceny do 2 mil. a proto hledám pro nás co nejlepší a nejrychlejší řešení a zároveň neporušit zákonné pravidla. Děkuji

  Posouzení, zda se jedná o související zakázky tvořící jeden funkční celek nebo zda jsou zadávány v časové souvislosti, je na zadavateli. Z Vámi poskytnutých informací nemůžeme žádný závěr vyvodit, ale dá se předpokládat, že spolu budou jednotlivé zakázky souviset – jedná se o kurzy pro zdravotníky. Pokud si zadavatel není jistý, doporučujeme zadávat zakázky v přísnějším režimu, tzn. posuzovat je jako jeden celek. V případě, že byste chtěli zadávat jednotlivá školení jako samostatné zakázky malého rozsahu, doporučujeme mít připravené důkladné odůvodnění, že spolu jednotlivé zakázky nijak nesouvisí a že jste předpokládanou hodnotu veřejných zakázek stanovili v souladu s postupy § 16 – 23 ZZVZ a nedošlo tak k zadání v jiných režimech zadání, než správně mělo dojít. Pokud jednotlivá školení spolu souvisejí a problémem je tedy zda a jak je zadat v případě, že ještě nevíte, jestli budete jednu z částí realizovat, popřípadě ji budete realizovat s ohledem na konkrétní skutečnosti (schválení finančních prostředků) později. Z hlediska zadávání není problém takovou část vyhradit s podmínkou, že bude realizována pouze v případě, že bude projekt schválen.

  V případě, že se pohybujete na hranici pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky, velmi doporučujme zadávat veřejnou zakázku v odpovídajícím součtovém režimu (např. podlimitní, dle PH). Takovouto zakázku můžete rozdělit na jednotlivé části a ty zadávat samostatně (i v jiném termínu). S ohledem na celkovou výši předpokládané hodnoty, pokud by překročila limit pro VZMR, je nutné zadat každou jednotlivou zakázku – část – jako podlimitní – tzn., můžete zadat 9 částí a 10. část později, až budete mít schváleno. Navíc, rozdělení zakázky na části může přispět k tomu, že se přihlásí více možných dodavatelů spíše na konkrétní jednotlivé části než na celý celek. Zároveň můžete, např. pro část 10, využít postupu podle § 18 odst. 3 ZZVZ.

  Zadat veřejnou zakázku přímo konkrétnímu dodavateli lze v souladu se ZZVZ v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, v tomto konkrétním případě v souladu s § 63 pokud v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo tyto nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele a zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky nebo pokud může být veřejná zakázka splněna pouze určitým dodavatelem viz odst. 3 a 4 § 63 ZZVZ (což vzhledem k tomu, že se jedná o kurzy pro zdravotníky, nepředpokládáme). Postup, kdy by zadavatel dopředu skutečně věděl, že na trhu existuje pouze jeden jediný dodavatel v oblasti vzdělávání a zadal veřejnou zakázku bez odpovídající soutěže i na základě skutečně dlouhodobé odlišné zkušenosti, zcela určitě nedoporučujeme.

  Požadavek na sídlo výrobce předmětu plnění (§ 6)

  03.03.2022 Požadavek, aby měl dodavatel sídlo v EU, není v souladu s § 6 odst. (3), neboť by tím došlo k omezení účasti dodavatelů, kteří mají sídlo ve státě EHP, který není zároveň státem EU, nebo ve Švýcarsku a dále v jiném státě dle písm. b) (§ 6, odst. 3) ZZVZ). Může ale zadavatel požadovat, aby byl výrobce předmětu plnění z EU, nebo je i tento požadavek v rozporu s § 6 a to s odst. 3 či odst. 2 (ve vztahu k dodavatelům zadavatel nedodržuje zásadu rovného zacházení)? Děkuji.

  Uvedený požadavek by skutečně nebyl v rozporu s ustanovením § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), neboť by nedocházelo k omezování účasti dodavatelů, kteří mají sídlo v tomto ustanovení uvedených zemích.

  Uvedeným požadavkem však s nejvyšší pravděpodobností dojde k porušení zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) a tuto zásadu provádějících ustanovení ZZVZ (především § 36 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Požadavkem na to, aby byl výrobce předmětu plnění z EU totiž zvýhodňujete dodavatele nabízející plnění výrobců z EU před dodavateli, kteří nabízejí předmět plnění od výrobců se sídlem mimo členské státy EU. Ze strany dodavatelů dodávajících předmět plnění od výrobců, kteří nejsou z členských států EU, bude tak pravděpodobně namítáno, že jsou diskriminováni a že se v případě tohoto požadavku jedná o vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

  Pokud výrobci předmětu plnění z EU dodávají takový předmět plnění, který zadavatel požaduje a jiný dodavatel než ten z EU není schopen mu ho poskytnou, tak bude zadavatel muset využít jinou specifikaci předmětu plnění (tedy technických podmínek) než takovou, že výrobce předmětu plnění musí být z EU; může např. využít odkaz na štítky (§ 94 ZZVZ) apod.

  Nákup stravovacích poukázek z FKSP a provize od 3. subjektů (§ 16)

  23.02.2022 Dobrý den, pokud úřad státní správy potřebuje uzavřít smlouvu s dodavatelem stravovacích poukázek (elektronická karta pro zaměstnance), jedná se o veřejnou zakázku? Jedná se sice o službu, ale není tam podle mě žádná úplata (zadavatel poskytne dodavateli finanční prostředky a v naprosto stejné finanční hodnotě obdrží stravenky - nedochází tedy k vydání veřejných prostředků). Žádnou cenu (provizi) za poskytnutí služeb zadavatel dodavateli neplatí. Cena za tuto službu je nulová. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky by byla tudíž také nulová. Dodavatel zřejmě následně inkasuje v souvislosti s touto zakázkou provize od třetích subjektů, ale to není předmětem naší smlouvy. Přirovnala bych to k něčemu takovému, jako kdybychom za naše peníze nakoupili např. kolky. Peníze za kolky (peníze za stravenky), nominální hodnota zůstává stejná. Žádné veřejné peníze ve směru k dodavateli se nevydávají. Takže si myslím, že se o veřejnou zakázku jako takovou nejedná, tudíž je nesmysl dělat výběrové (zadávací) řízení atd. Děkuji za odpověď.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se určuje na základě § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 ZZVZ. Předpokládaná hodnota je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Aby byla zajištěna aktuálnost předpokládané hodnoty, určí se podle § 16 odst. 5 ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení (možnost uplatnění výjimky z povinnosti konat zadávací řízení je navázána na předpokládanou hodnotu – § 27 ZZVZ.)

  U problematiky určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na nákup stravovacích poukazů je třeba vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 8 Afs 12/2012 (dále jen „rozsudek NSS“), ve kterém byla řešena právě tato problematika. Podle tohoto rozsudku NSS se u veřejné zakázky na stravovací poukazy do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítává částka odpovídající nominální hodnotě poptávaných poukázek, protože při nákupu poukázek dochází ke směně vzájemně značně zastupitelných nositelů hodnot a nedochází tak k vydávání veřejných prostředků. Předpokládaná hodnota je v takovém případě tvořena výší provize, kterou obdrží dodavatel od zadavatele za poskytnutí služby. Dle rozsudku NSS není třeba do výše předpokládané hodnoty vedle nominálních hodnot poptávaných poukázek započítávat ani provizi dodavatele poskytovanou od třetích subjektů (smluvních partnerů dodavatele).

  V rozsudku NSS bylo dále uvedeno, že pro určení předpokládané hodnoty není určující, zda úplata směřuje k dodavateli z veřejných prostředků, může to být i ze soukromých prostředků, tzv. nepřímá úhrada. Nicméně v případě stravovacích poukazů se provize mezi dodavatelem a třetími subjekty sjednávají prostřednictvím dlouhodobých smluv bez ohledu na jednotlivé časově na nich nezávislé veřejné zakázky. Proto se v praxi výše této provize budě těžko určovat.

  Předpokládanou hodnotu u nákupu stravovacích poukazů tedy netvoří nominální výše pořizovaných poukazů, ani výše provize dodavatele od třetích subjektů, ale předpokládanou hodnotu bude tvořit cena za zprostředkování směny, cena spojená s výrobou stravovacích poukazů, tedy personifikací, distribucí, případné vrácení přebývajících poukazů a další poplatky spojené s jejich zajištěním a dodáním zadavateli.

  Je třeba brát v potaz i to, že existuje více dodavatelů těchto služeb. Každý dodavatel stravovacích poukazů má jiný okruh nasmlouvaných partnerů, u kterých pak zaměstnanci mohou uplatnit tyto poukazy. Proto v praxi zadavatelé při hodnocení zohledňují vedle nabídkové ceny za stravovací poukaz také počet smluvních partnerů dodavatele. A to z důvodu, aby předešli situaci, kdy dodané stravovací poukazy budou sice nejlevnější, nicméně zaměstnanci zadavatele budou omezeni při jejich uplatnění, jelikož budou akceptovány pouze v úzkém okruhu nasmlouvaných partnerů dodavatele. To, že dodavatel předloží nulovou nabídkovou cenu ještě nutně neznamená, že je jeho nabídka kvalitnější než nabídka od dodavatele, jehož nabídková cena bude vyšší.

  Dle našeho názoru se jedná o veřejnou zakázku, znak úplatnosti takové veřejné zakázky může být naplněn i formou nepřímé úhrady, tedy i v případě, kdy zadavatel neposkytne dodavateli žádnou přímou úplatu za služby spojené s nákupem stravovacích poukazů, neboť dodavateli bude úplata následně poskytnuta jeho smluvními partnery. Nicméně tuto úplatu nelze započítat do předpokládané hodnoty, z důvodu, jenž byl uveden výše. Doporučujeme tedy postupovat podle pravidel § 16 ZZVZ a určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tedy určit zadavatelem poskytovanou provizi dodavateli za služby nákupu a distribuce stravovacích poukazů, a následně pak postupovat v příslušném režimu dle ZZVZ. S ohledem na výše uvedený způsob určování předpokládané hodnoty u stravovacích poukazů se s velkou pravděpodobností bude jednat o výjimku veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stravenky (§ 16 – 23 ZZVZ)

  11.02.2022 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak mám správně stanovit (co všechno zahrnout) předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na stravenky? Na internetu lze nalézt jak zadavatele, kteří zadávají VZ na nákup stravenek prostřednictvím otevřeného řízení (kde určují předpokládanou hodnotu podle objemu stravenek a celé ceny stravenek), tak i zadavatele, kteří zadávají VZ na nákup stravenek jako VZMR. Předem děkuji za odpověď.

  Nominální hodnota stravenek není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť nenaplňuje znaky úplatnosti podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jako je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z které plyne povinnost dodavatele poskytnout za úplatu určité plnění. Naproti tomu nepřímé úhrady od třetích stran neboli provize za poskytování stravovacích kuponů dodavateli stravenek jsou v přímé souvislosti s plněním veřejné zakázky stejně jako náklady spojené s vydáním stravovacích poukazů.

  Výjimky k podlimitním VZ na plnění poskytované Vězeňskou službou České republice (§ 30)

  04.02.2022 Vážení, dovoluji si Vás požádat o odpověď na následující dotaz: lze výjimku stanovenou v § 30 písm. b) ZZVZ aplikovat i v případě státního podniku, jehož zřizovatelem (zakladatelem) je organizační složka státu? Jinými slovy, může státní podnik oslovit napřímo Vězeňskou službu a nakoupit od ní zboží či služby, aniž by byl povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku? A změnila by se situace v případě, že by zadavatel - státní podnik, poptával u Vězeňské služby zboží za méně jak 2 miliony Kč, tj. šlo by o veřejnou zakázku malého rozsahu (nikoli podlimitní)? Děkuji předem za Váš čas a odpověď.

  V souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice na základě výjimky § 30 písm. b) ZZVZ. Zákonnou podmínkou pro využití této výjimky je skutečnost, že plnění je poskytnuté České republice.

  Státní podnik je podle zákona 77/1997 Sb., o státním podniku, státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

  Státní podnik má vlastní právní osobnost, a tudíž není zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tj. Českou republikou. Podle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Přestože je to běžné, zákonná definice zadání veřejné zakázky nevyžaduje, aby dodavatel poskytoval plnění ryze zadavateli.

  Vzhledem k tomu, že pro oprávnění využít předmětnou výjimku není rozhodující, kdo je zadavatel, a že státní podnik vykonává činnost za účelem plnění zájmů České republiky, lze mít za to, že i státní podnik by mohl výjimky podle § 30 písm. b) ZZVZ využít. Rozhodující bude, jakým způsobem se ve smlouvě nastaví poskytování plnění České republice.

  Pokud by byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky nižší než 2 000 000 Kč jednalo by se o veřejnou zakázku malého rozsahu a zadavatel by nebyl povinen zadat ji v zadávacím řízení na základě § 31 ZZVZ. Pro využití této výjimky je rozhodující pouze předpokládaná hodnota veřejné zakázky a komu konkrétně je plnění poskytováno, nemá na využitelnost výjimky vliv.

  Stanovení podílu prostředků "spolufinancované" VZ – zadavatel dle § 4 odst. 2

  03.01.2022 Jednou ze tří podmínek pro zadavatele dle § 4 odst. 2 ZVZ je zákonem stanovený minimální podíl 50 % poskytnutých peněžních prostředků na celkové úhradě veřejné zakázky. Z jaké částky by se mělo vycházet při posouzení splnění tohoto podílu v níže uvedeném případě? Fyzická osoba podnikající, je současně příjemcem dotace ze státního rozpočtu. Dotace byla poskytnuta ve výši 5 400 000,- Kč, na výstavbu 9-ti pečovatelských bytů vzniklých rekonstrukcí stávajícího objektu. Příjemce dotace nechal zhotovit projektovou dokumentaci k rekonstrukci dotčeného objektu, který však nezahrnoval pouze výstavbu 9-ti dotovaných bytů, ale výstavbu 13-ti pečovatelských bytů. Z rozpočtu projektu je zřejmá předpokládaná hodnota celé rekonstrukce ve výši 15 300 000,- Kč bez DPH. Dle předpokládané hodnoty se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, která má být částečně hrazena z veřejných zdrojů. Je správné pro posouzení postavení subjektu jako "dotovaného" před vlastním zahájením zadávání plnění výstavba 12-ti bytů vycházet z částky 15 300 000,- Kč přesto, že plnění této zakázky je širšího rozsahu než předmět, na který byla poskytnuta dotace? Toto vše se zohledněním skutečnosti, že pro posouzení postavení subjektu jako "dotovaného" je relevantní skutečná výše peněžních prostředků použitá k úhradě plnění a posouzení by mělo být provedeno následně ještě jednou k těmto poskytnutým peněžním prostředkům.

  Dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), se zadavatelem rozumí osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200.000.000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.

  Poměr spolufinancování se vždy počítá z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak je na posouzení zadavatele a definici projektu, co bude předmětem dané veřejné zakázky. Na základě dotazem uvedených informací není zřejmé, zda je možné dle projektu do veřejné zakázky zahrnout také rekonstrukce dalších bytů, či nikoliv. Rovněž bude třeba posoudit, zda spolu plnění tvoří jeden funkční celek souvisejících budov.

  ad1 ) Pokud by všechny byty byly např. v jedné budově a předmětné plnění by tvořilo jeden funkční celek, přičemž by nebylo v rozporu s definovaným projektem slučování realizace plnění hrazeného i nehrazeného z dotace, přikláněli bychom se spíše k zadání rekonstrukce všech bytů, přičemž poměr dotovaného části by se následně počítal z předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky, tj. z hodnoty rekonstrukce 13 bytů.

  ad2) Pokud by však 9 bytů spolu se zbývajícími 4 netvořilo jeden funkční celek (který by byl zadáván v časové souvislosti), a projekt by se zbývajícími 4 byty nepočítal, je dle našeho názoru třeba posuzovat naplnění podmínek § 4 odst. 2 ZZVZ pouze k rekonstrukci bytů spolufinancovaných z peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie. Smlouvu se zhotovitelem rekonstrukce 4 bytů by poté bylo možné uzavřít bez aplikace ZZVZ.

  Výše uvedené ovšem doporučujeme konzultovat s poskytovatelem dotace vzhledem k definici předmětu projektu.

  Požadavek k zajištění služeb servisu na území ČR (§ 6)

  02.01.2022 Zadavatel u VZ na dodávky PC techniky a zajištění konektivity internetového připojení ve ZJPŘ vymezil v kupní smlouvě, že se prodávající zavazuje, že má na území ČR zajištěn servis dodávaných výrobků (nikoliv že má pobočku či sídlo či firmy servisu na území ČR). Dle zadavatele je zcela u této zakázky na místě, že zadavatel chce mít zajištěny služby servisu jako takové na území ČR, neboť z hlediska časového, jazykového či ekonomického a finančního není pro něj přijatelné, aby byl zajištěn servis jinde v jiném státě a rovněž u zabudovaných součástí dodávek, které nelze odvést jinam, musí být servis proveden v místě kupujícího. Pokud by tomu tak bylo a zadavatel by toto umožnil, nastaly by pro něj celkově jenom potíže a problémy při zajištění servisu v jiném státě a to bez ohledu na to, jakým způsobem a v jakých místech má servis svoje pobočky, sídlo či provozovny. Pokud by toto ustanovení ve smlouvě nebylo, mohla by se stát situace, že sice se výrobek zde na území ČR prodává, ale servis je zajištěn pouze například v USA či Velké Británii či jiných zámořských státech. Potom by pro kupujícího nastaly neřešitelné situace při řešení závad dodávaných zařízení. Zadavatel žádným způsobem v ZD nestanovil, kde bude mít servisní firma zajišťující požadované servisní služby svoji provozovnu či středisko, pouze vymezuje požadavek, aby byly úkony servisu zajištěny na našem území, což je dle zadavatele v pořádku. Bylo toto ustanovení ve smlouvě porušením § 6 zákona, když zadavatel pouze požadoval, aby služby servisu byly na území ČR zajišťovány a nikoliv, aby měly dodavatelé servisní středisko na našem území?

  Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, přičemž diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Požadavek na zajištění servisu je proto možné stanovit při zohlednění předmětu plnění, nelze jej však požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svých rozhodnutích zdůraznil, že pro zadavatele není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost dodavatele, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou zadávacího řízení účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. Stanovisko k požadavku na servisní středisko v České republice bychom nalezli např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2015 – 69 ze dne 31. 5. 2017, ve kterém soud mimo jiné konstatoval: „Z napadeného rozhodnutí přitom nevyplývá, že by žalovaný považoval za diskriminační či jinak v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách požadavek žalobce na zajištění samotného záručního a pozáručního servisu, stejně jako nebyl ze strany žalovaného rozporován požadavek na to, aby servisní oprava byla prováděna přímo v místě (sídle) žalobce a aby bylo na opravu nastoupeno do určité doby. Všechny tyto požadavky žalovaný respektoval, pokládal je za odůvodněné a prvek diskriminace shledal pouze u požadavku na zajištění servisního střediska na území České republiky, jelikož tento považoval ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti předmětů této konkrétní veřejné zakázky za nepřiměřený. S tímto hodnocením se krajský soud v dané věci ztotožňuje. […] Dle krajského soudu je pak nutné odmítnout také argumentaci žalobce, že vymezení požadavku na realizaci včasného servisu tzv. dojezdovými časy je buď stejně diskriminační, či stejně nediskriminační jako požadavek na zřízení servisního střediska na území České republiky. Dle krajského soudu naopak požadavek na vybudování servisního střediska na území České republiky či jeho smluvní zajištění nelze srovnávat s požadavkem na přiměřený termín, ve kterém musí dodavatel nastoupit na realizaci záruční opravy. V takovém případě by totiž bylo ponecháno zcela na vůli dodavatele, jakým způsobem splnění této své povinnosti dostojí, přičemž by v tomto nebyl vázán splněním nové povinnosti v podobě zřízení servisního střediska na území České republiky, či jeho smluvního zajištění. V praxi by se tak jednalo o situaci, kdy by dodavatel nedisponoval servisním střediskem na území České republiky, přesto by však byl schopen ze servisního střediska v zahraničí vyslat technika, který by na místo instalace daného zařízení dorazil ve stanoveném dojezdovém čase, a dostál by tak všem případným smluvním povinnostem. Naopak pokud žalobce striktně požadoval, aby takové středisko dodavatel na území zajistil, pak již mohlo dojít k potenciálnímu omezení těch dodavatelů (v daném případě těch ze zahraničí), kterým by v případě, že by se o předmětnou veřejnou zakázku chtěli ucházet, vznikla nová povinnost.“

  Z citovaného rozhodnutí je tedy možné vyvodit, že není možné požadovat, aby měl dodavatel v České republice servisní středisko, neboť tento požadavek nezaručí zadavateli ekonomicky výhodnějšího či zkušenějšího dodavatele ani rychlejší poskytnutí požadovaného servisu apod., tj. nebude pro zadavatele přidanou hodnotou poptávaného plnění. Je však možné stanovit např. požadavek na dojezdový čas, ve kterém musí dodavatel nastoupit u zadavatele k zajištění servisní opravy, neboť tento požadavek již má přímý a pozitivní vliv na poptávané plnění. S ohledem na skutečnost, že požadavek na poskytování servisu u zadavatele, tj. v České republice, je požadavkem obecnějším než stanovení dojezdového času k zadavateli, lze předpokládat, že stanovením tohoto požadavku se zadavatel nedopustí porušení zásady zákazu diskriminace a předmětný požadavek bude v souladu s § 6 ZZVZ.

  Sčítání hodnot veřejných zakázek (§ 18)

  02.01.2022 Zadavatel vlastní na jednom místě komplex budov, které stěnami i sousedí s ostatními. jedná se o rozsáhlý komplex památkově chráněného kláštera a zadavatel chce postupně opravovat střechy těchto budov, podle svých finančních možností a to postupně jednotlivě v celkovém období několika let. Postupně si nechává i vypracovat PD, podle toho, na co má předpoklad zajištění finančních prostředků. Každá budova a střecha může funkčně samostatně existovat bez závislosti na jiných budovách a střechách. Může jednotlivé zakázky na jednotlivé budovy při opravě střechy zadat jako VZMR, pokud svoji hodnotou nepřekročí hranici 6,0 mil. Kč bez DPH? Jedná se či nejedná o funkční souvislost u oprav střech vzájemně sousedících ale samostatných budov?

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda dané stavební práce tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti.

  Z Vašeho dotazu vyplývá, že nyní poptáváte vypracování projektových dokumentací v samostatných zadávacích řízeních, a to dle finančních možností. K uvedenému bychom Vás odkázali na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. ÚOHS-13125/2021/163/MBR, sp. zn. ÚOHS-R0055/2021/VZ ze dne 10. 5. 2021, kde Úřad mimo jiné konstatoval: „Funkční celek bude možné dovodit i u plnění, které až pospolu poskytují zamýšlený hospodářský a funkční užitek (například projektové práce jednotlivých budov, které jsou součástí stejného areálu a které spolu funkčně souvisí, nikoliv však jakékoliv projektové práce).“ S ohledem na skutečnost, že všechny části střechy kláštera slouží ke stejnému účelu a nachází se ve stejném komplexu budov, lze u projektových prací shledávat naplnění podmínky funkčního celku. K časové souvislosti předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl ze dne 13. 8. 2019 konstatoval: „Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.“ Neboť již nyní předpokládáte, že budete zadávat veřejné zakázky na vyhotovení projektové dokumentace dalších budov v rámci jednoho komplexu, doporučujeme Vám provést posouzení, zda rovněž projektové práce netvoří jeden funkční celek a není je třeba zadávat v rámci jednoho zadávacího řízení, které můžete v případě potřeby rozdělit na části.

  U veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech, je opět třeba posoudit, zda spolu poptávaná plnění netvoří jeden funkční celek. K veřejným zakázkám na stavební práce, jejichž předmětem je rekonstrukce sousedních budov, se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí č. j. 30 Af 16/2019 – 48 ze dne 30. 11. 2020 následovně: „Pro posouzení, zda zakázky tvoří jeden funkční celek, není zásadní, jak byly zakázky ve výsledku realizovány, ale fakt, že potenciálně mohly být realizovány ve vzájemné souvislosti, neboť spolu věcně i místně souvisely a sledovaly jednotný cíl a účel. Z obsahu zadávacích dokumentací i smluv o dílo je zřejmé, že předmětná plnění zadavatelem nepochybně mohla být poptávána v rámci jedné veřejné zakázky, což by mělo za následek v podstatě jen jiný způsob místního vymezení poptávaných prací. Vzájemná provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo zajistit zateplení obou bytových domů nacházejících se na ulici K. v obci B., je nepochybná. Správní orgány proto správně uzavřely, že obě veřejné zakázky měly souvislost funkční, tj. tvořily jeden funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. […] Lze tak uzavřít, že pojem „funkční celek“ obsažený v § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek je nutno vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zvažovat ta kritéria souvislosti, která s ohledem charakter věci mohou být relevantní. V nyní projednávané věci je nesporné, že obě samostatné veřejné zakázky se týkaly téhož předmětu plnění (zateplení bytových domů), měly blízkou místní souvislost (šlo v podstatě o téměř sousedící domy v téže ulici), sledovaly totožný účel a finanční prostředky na ně plynuly ze shodného zdroje (z dotace IROP). Správní orgány tak oprávněně konstatovaly, že předmětné veřejné zakázky tvořily jeden funkční celek.“

  Dle našeho názoru lze shledávat jistou podobnost mezi Vámi poptávaným plněním a předmětem veřejné zakázky z výše citovaného rozhodnutí – předmět plnění je ve Vašem případě též totožný, neboť jím je rekonstrukce střechy, je zde splněna podmínka místní souvislosti, jelikož se jedná o sousední budovy, a zároveň stavební práce sledují stejný účel. Z tohoto důvodu lze v obecné rovině konstatovat, že v případě veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech komplexu památkově chráněného kláštera, lze shledávat naplnění podmínky funkčního celku zadávaného v časové souvislosti, tj. zadavatel by měl poptávat plnění v rámci jedné veřejné zakázky. Nicméně jak poukázal i Krajský soud v Brně, pojem „funkční celek“ je třeba vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a je třeba zvažovat ta kritéria a souvislosti, která s ohledem k charakteru věci mohou být relevantní. Toto posouzení však musí provést sám zadavatel, který má k dispozici veškeré potřebné informace.

  V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno rovněž upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Nákup potravin opakovaně dle aktuálních potřeb (§ 19 odst. 3)

  16.12.2021 Dobrý den, naše instituce v současné době pořizuje potraviny a suroviny pro přípravu jídel prostřednictvím elektronického nástroje, který je na webových stránkách Portálu o veřejných zakázkách uveden jako certifikovaný pro všechny typy zadávacích postupů a je certifikován z hlediska funkcionality elektronického nástroje a z hlediska prostředí, ve kterém je tento elektronický nástroj provozován (https://portal-vz.cz/elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/seznam-certifikovanych-el-nastroju-dle-zakona-c-134-2016-sb/). Jsou tedy nákupy potravin prostřednictvím tohoto elektronického nástroje prováděny v souladu se ZZVZ? Jaký dopad na tento elektronický nástroj bude mít plánovaná technická novela ZZVZ, která upravuje § 19 odst. 3 ZZVZ?

  V současné době probíhá nákup potravin zpravidla s odkazem na výjimku § 19 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), podle které se u pravidelně pořizovaných dodávek s proměnlivou jednotkovou cenou, které zadavatel pořizuje v průběhu účetního období opakovaně dle svých aktuálních potřeb, předpokládaná hodnota jednotlivých nákupů nesčítá. Zadavatel tak zpravidla postupuje mimo zadávací řízení a každý nákup pořizuje jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud nakupujete potraviny prostřednictvím elektronického nástroje, který odpovídá požadavkům ZZVZ, potažmo požadavkům vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, a dodržujete ustanovení ZZVZ relevantní pro veřejné zakázky malého rozsahu, lze konstatovat, že v dané věci postupujete v souladu se ZZVZ. Výjimka podle § 19 odst. 3 ZZVZ představuje odchylku od evropských zadávacích směrnic, proto lze předpokládat, že prostřednictvím technické novely ZZVZ bude předmětné ustanovení změněno. Výslednou podobu ovšem není možné v současné chvíli predikovat. Dle návrhu MMR bude zadavatel povinen předpokládanou hodnotu jednotlivých nákupů potravin za dané účetní období sčítat. Neplatí to však absolutně, nýbrž s ohledem na věcnou a časovou souvislost. Pro zadavatele tak bude z našeho pohledu nejpraktičtější zavedení rámcových dohod nebo dynamických nákupních systémů. Vámi uvedený elektronický nástroj podporuje oba způsoby zadávání veřejných zakázek, proto by technická novela ZZVZ neměla mít na daný nástroj žádný vliv.

  Dodávka specializovaných čipů existuje-li jeden výrobce (§ 63, § 64 a § 29 písm. r)

  26.11.2021 Dobrý den, v rámci projektu hrazeného z prostředků Evropské unie potřebujeme nakoupit vysoce specializované čipy za cca 4 mil. Kč. Čipy by se měly vyrábět na zakázku v Belgii a existuje pouze jeden výrobce. Právníkem nám bylo doporučeno zadat VZ na certifikovaném el. nástroji, kam by se měl v ideálním případě přihlásit onen jediný dodavatel. Ale v dnešní situaci, kdy je celosvětový nedostatek čipů, jsme byli informováni, že tento dodavatel nechce řešit administrativu spojenou s VZ s odůvodněním, že zakázek mají dost. Další možností by bylo zřejmě prokázat odbornou kvalifikaci prodávajícího, což obnáší doložit řídícímu orgánu asi 10 dokumentů, ale ani toto tento dodavatel není ochoten provést. Aktuální situace se nám jeví jako patová a je bohužel smutným faktem, že pro dodavatele je taková zakázka zjevně nezajímavá a není nijak motivovaný s námi ve věci VZ spolupracovat. Z tohoto důvodu si Vás dovolujeme poprosit o radu, jak bychom v dané situaci mohli postupovat v případě, že výrobce nezmění postoj a zda se na tuto situaci nevztahují nějaké výjimky (např. dle § 29 písm. r). Děkujeme za pochopení a radu/upřesnění v této věci.

  K dotazu, jak postupovat při nákupu specializovaných čipů, které vyrábí na zakázku pouze jeden výrobce, sdělujeme, že pokud existuje pouze jeden dodavatel, můžeme na základě obdržených informací dovodit, že připadají v úvahu 2 možnosti použití jednacího  řízení bez uveřejnění (JŘBU) podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).

  • První možností je § 63 odst. 3 písm. b) a c) ZZVZ. V daném případě by se mohlo jednat o situaci, kdy zadavatel požaduje poskytnutí určitého plnění, které je předmětem patentové ochrany. Toto plnění je pak bezesporu zadavateli schopen dodat pouze dodavatel, který je držitelem takového patentu, popř. lze technické důvody spatřovat např. v situaci, kdy zadavatel již disponuje nějakým plněním, které mu bylo dříve poskytnuto, a poptává plnění, jehož dodání by mělo za následek nekompatibilitu s dříve poskytnutým plněním, pokud by bylo poskytnuto dodavatelem odlišným od toho, který mu poskytl původní plnění.

  V uvedených případech je zadavatel povinen posoudit, zda lze využít také jiného postupu, případně že nenastavil zadávací podmínky způsobem, kterým sledoval vyloučení hospodářské soutěže. Za účelem vyloučení pochyb o existenci pouze jednoho dodavatele, doporučujeme udělat průzkum trhu. Zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. V praxi nelze vyloučit, že může dojít ke kumulaci důvodů pro použití tohoto jednacího řízení bez uveřejnění u jednoho konkrétního dodavatele, typicky se jedná o kumulaci technických důvodů a důvodů ochrany výhradních práv.

  • Druhou možností je postup dle ustanovení § 64 písm. a) ZZVZ. Jedná se o situaci, kdy dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje; taková veřejná zakázka však nesmí zahrnovat dodávku určenou pro výrobu ve velkém rozsahu prováděnou za účelem dosažení hospodářské rentability nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem. Uvedené zákonné ustanovení obsahuje pojmy výzkum, vývoj, pokus nebo studium, přičemž pojmy výzkum a vývoj jsou legálně definovány v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVV“).

  ZVV rozeznává dle § 1 odst. 2 ZVV základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základním výzkumem rozumí teoretickou nebo experimentální práci prováděnou zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, zatímco výzkumem aplikovaným rozumí teoretickou a experimentální práci zaměřenou na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pojem “experimentální vývoj” (pro který ZZVZ používá pojem “vývoj”) zahrnuje získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

  V dotazu je uvedena možnost nakoupit čipy prostřednictvím výjimky dle § 29 písm. r) ZZVZ. Uvedenou výjimku lze využít pouze u těch veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji. V popsaném případě se jedná o výrobu čipů, tedy o dodávku zboží, proto nelze uvedenou výjimku použít. 

  Závěrem bychom rádi zmínili, že ZZVZ neřeší co má zadavatel nakupovat, ani ochotu dodavatele se daného zadávacího řízení zúčastnit, ale řeší pouze procesní normu.

  Finanční limity veřejné zakázky malého rozsahu (§ 27)

  04.11.2021 Dobrý den. Finanční limity uvedené v zákoně o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) jsou myšlené včetně DPH nebo bez DPH? Konkrétně se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na služby (dnes je limit 2 000 000 Kč k okamžiku zadání mimo zadávací řízení). Děkuji

  Na základě dotazu, zda do předpokládané hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu na pořízení služeb je zadavatel povinen započítat DPH, sdělujeme, že dle § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) se do předpokládané hodnoty nákupu služeb, zboží nebo stavebních prací DPH nezapočítává.

  Darování projektové dokumentace na přístavbu školy (§ 6, § 15)

  27.10.2021 Obec má mecenáše, který má zájem podpořit vybavení a technické zázemí v základní škole. Tento subjekt je ochoten zadat a zaplatit projektovou dokumentaci na přístavbu školy (budou v ní i počítačové učebny, apod., již je zpracována studie) a následně projektovou dokumentaci bezúplatně na obec převést. V případě, že by PD zadávala obec, tak by vše bylo v režimu zákona, a tudíž by to i trvalo déle, což je důvod, proč by tento mecenáš chtěl místo finančních prostředků rovnou obci darovat PD. Není možné takový postup (bezúplatný převod PD, která bude zpracována ke konkrétní stavbě ve vlastnictví obce, respektující již existující studii) považovat za obcházení zákona? Vycházíme z úvah, že znakem veřejné zakázky je protiplnění, které by zde s ohledem na bezúplatnost pro obec nebylo, takže by to veřejná zakázka a obcházení zákona nebylo. Je tato úvaha správná?

  Dobrovolné a bezúplatné přijetí daru územním samosprávným celkem (obcí), tj. veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesplňuje obecné definiční znaky veřejné zakázky (uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce). My jako gestor pro oblast veřejných zakázek jsme oprávněni poskytnout metodickou pomoc pouze v příbuzných otázkách spojených s pravidly zadávání (poskytování darů upravuje § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.)

  Obecně platí, že disponuje-li darovanou věcí veřejný zadavatel jako se svým vlastním majetkem, bude se jednat o veřejné prostředky a případná související plnění již veřejný zadavatel musí realizovat výhradně s ohledem na zákon č. 134/2016 Sb. Pokud se obec rozhodne dar (PD) přijmout, považujeme za vhodné upravit v darovací smlouvě použití daru, kde je dobré zdůraznit, že bezúplatný převod PD nezakládá další práva dárce k poskytnutí navazujících služeb, dodávek nebo stavebních prací. Není tak možné straně darující z pohledu veřejného zadavatele zaručit například placené dopracování PD, nebo nárok strany darující na zhotovení samotného účelu stavby apod.

  Dodávka, služba nebo stavební práce (§ 15 odst. 3)

  04.10.2021 Plánujeme provedení obnovy laviček amfiteátru, která bude spočívat ve výměně stávajících sklolaminátových sedadel a opěradel za obdobu z termoplastu a v opravě ocelové konstrukce. Naším záměrem je uvést hlediště do přibližně původního stavu. Jedná se o veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce? V rámci plnění předmětu zakázky bude provedena demontáž stávajících sedadel a opěradel ze sklolaminátu a dřeva, demontáž ocelové konstrukce prvních tří řad (lavičky budou zrušeny), upravení terénu a provedení povrchu ze štěrku, oprava a repasování ocelových konstrukcí spočívající v obroušení původních nátěrů, opravě a případné lokální výměně konstrukce nebo jejím doplnění, v úpravě a trojnásobném nátěru, dodávka a montáž nových sedadel a opěradel původního tvaru z vakuově lisovaného termoplastu, který dobře odolává změně barvy a zkřehnutí při dlouhodobém vystavení slunečnímu záření, teplu, dešti, mrazu a odolává běžným chemikáliím, drobná zemní úprava v nutných místech. Jedná se o samostatnou zakázku, která není součástí rekonstrukce celého areálu. Předpokládaná hodnota je 2,5 mil. Kč. Přibližně 70 % z hodnoty zakázky tvoří cena za materiál (termoplast).

  Pokud veřejná zakázka zahrnuje dodávky (případně služby) a současně stavební práce z oddílu 45 slovníku jednotného klasifikačního systému (klasifikace CPV kódy), určí se hlavní předmět na základě § 15 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZVZZ) podle základního účelu veřejné zakázky. Poměrné zastoupení dodávek a služeb nebo stavebních prací (tzv. „princip těžiště“) se v případě veřejné zakázky na stavební práce neuplatní, z hlediska základního účelu není rozhodující hodnota podílu stavebních prací na předmětu plnění jako celku a může tak představovat i méně než 30 %.

  K určení základního účelu veřejné zakázky jako možný příklad na základě rozhodovací praxe dozorového orgánu připojujeme odkaz na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad), č. j.: S0163/2018, které v čl. 52 uvádí, že „pokud tedy veřejná zakázka zahrnuje na jedné straně dodávky, na straně druhé stavební práce, budou hlavním předmětem takové veřejné zakázky dodávky pouze tehdy, pokud stavební práce sice jsou nezbytné k řádnému splnění veřejné zakázky, avšak v jejich provedení nespočívá základní účel, pro nějž je poskytováno plnění dodavatele jako celek.“

  V každém případě je za určení hlavního předmětu veřejné zakázky zodpovědný zadavatel, který má posoudit “základní účel” rekonstrukce z hlediska funkčního celku. Vzhledem k dotazovanému případu není dostatek informací, na základě kterých je možné zcela bezpečně určit druh veřejné zakázky. Je nutné poukázat na skutečnost, že hraniční hodnota pro zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení je nastavena v případě dodávek a služeb přísněji, pouze do 2 mil. Kč bez DPH, proto je na zadavateli, aby unesl důkazní břemeno, že se z hlediska základního účelu veřejné zakázky skutečně jedná o stavební práce, neboť v takovém případě má možnost oprávněně postupovat na základě výjimky pro zakázky malého rozsahu (VZMR) bez zahájení/provedení řádného zadávacího řízení s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky nepřesahující 6 mil. Kč bez DPH.

  Závěrem doporučujeme, že v případě, kdy je zadavatel v nejistotě určení druhu veřejné zakázky (a tedy mohlo by dojít k porušení postupů podle ZZVZ, zvláště správného určení finančního režimu), je v rámci pravidel bezpečnosti výhodnější využít takový postup, který zadavatele ponechá v jistotě, že při zadání veřejné zakázky neporuší žádný z postupů ZZVZ. Takovým bezpečným postupem/možností je tedy ve Vašem případě zadat veřejnou zakázku např. ve zjednodušeném podlimitním řízení.

  Veřejnoprávní smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a Českou poštou, s.p. (§ 29)

  13.08.2021 Dobrý den, dovolila bych si položit následující dotaz. Lze uzavřít Veřejnoprávní smlouvu o přenesení výkonu působnosti v oblasti doručování (předpokládaná hodnota nad 2 000 000,- Kč bez DPH) s Českou poštou, s.p. bez provedení zadávacího řízení s odkazem na § 29 písm. q) ZZVZ? Právním předpisem by byl v daném případě zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, konkrétně § 19 odst. 3.

  Předmětné ustanovení § 29 písm. q) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyjímá z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle ZZVZ případy, kdy se jedná o veřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu.

  První podmínkou tedy je, že smlouva musí být uzavřena mezi dvěma veřejnými zadavateli. Pokud jsou Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky a Česká pošta, s.p. veřejnými zadavateli dle § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, bude tato podmínka splněna.

  Dále musí být pro účely této výjimky výhradní právo zakotveno právním předpisem, a to zákonem, či podzákonným právním předpisem, jenž je prováděcím předpisem k zákonu, který věcně řeší danou problematiku. Pokud by se mělo jednat o výhradní právo přiznané či udělené podzákonným právním předpisem, příslušný zákon musí obsahovat zmocnění k vydání takového podzákonného předpisu.

  Dotaz odkazuje na § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ze kterého tazatel vyvozuje, že výhradní právo je přiznané právě České poště, s.p. Dle tohoto ustanovení platí následující: „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, může správní orgán zaslat písemnost do datové schránky kontaktního místa veřejné správy, které tuto písemnost převede autorizovanou konverzí dokumentů a doručí písemnost, která je jejím výstupem; odstavce 1 a 2 platí obdobně. Při zaslání písemnosti do datové schránky kontaktního místa veřejné správy správní orgán určí způsob doručení adresátovi. Kontaktní místo veřejné správy bezodkladně zašle správnímu orgánu doklad o doručení písemnosti, je-li pro řízení třeba, nebo potvrzení o nemožnosti písemnost doručit a důvody nedoručení. Pro účely postupu podle věty první přenese správní orgán výkon své působnosti v oblasti doručování na kontaktní místo veřejné správy. Působnost lze přenést veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou mezi správními orgány podle § 160 odst. 3 s účinky pro budoucí doručování za předpokladu, že správní orgán v daném případě postup podle tohoto odstavce zvolí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo dohody podle předchozí věty není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.“

  Kontaktní místo veřejné správy je povinno v souladu se správním řádem odeslat písemnost adresátovi prostřednictvím držitele poštovní licence dle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Dle § 22 odst. 1 zákona o poštovních službách Český telekomunikační úřad ukládá povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.

  Zde je ovšem nutné se vrátit k druhé podmínce dle § 29 písm. q) ZZVZ, a to konkrétně k výkladu pojmu „výhradní právo“.

  Pojem výhradního právo není v § 29 písm. q) ZZVZ definován, stejně tak bychom nenalezli definici tohoto pojmu v obecných ustanoveních, nicméně domníváme se, že je možné vycházet z definice zakotvené v § 152 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se rozumí zvláštními nebo výhradními právy „práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností vymezených v § 153 ZZVZ jedné nebo více osobám a která podstatně ovlivňují možnost jiných osob vykonávat tuto činnost.

  Za zvláštní nebo výhradní práva se nepovažují taková práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné uveřejnění a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Za takový postup se považují zejména:

  a) zadávací řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů, nebo

  b) řízení podle jiných právních předpisů uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu.“

  V příloze č. 5 k ZZVZ bychom následně nalezli odkaz právě na ustanovení § 22 zákona o poštovních službách. Z tohoto vyplývá, že udělení poštovní licence není výhradním právem dle § 152 odst. 2 písm. b) ZZVZ. S ohledem na tuto skutečnost se nám jeví, že nedochází k naplnění druhé podmínky dle § 29 písm. q) ZZVZ, konkrétně že nedochází k zadání veřejné zakázky na základě výhradního práva, a proto není možné předmětnou výjimku aplikovat.

  Zároveň si Vás však dovolujeme upozornit, že Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem pouze ZZVZ a není oprávněno vykládat jiné zákony, tj. není oprávněn posuzovat naplnění podmínek pro aplikaci § 19 odst. 3 správního řádu a rovněž není oprávněn vykládat zákon o poštovních službách. Proto pokud je možné správní řád a zákon o poštovních službách vyložit tím způsobem, že doručovací služby může poskytovat pouze Česká pošta, s.p., doporučili bychom uzavření smlouvy s tímto dodavatelem na základě jednacího řízení bez uveřejnění, které je možné realizovat dle § 63 odst. 3 ZZVZ, neboť zde neexistuje hospodářská soutěž právě z důvodu, že služby může poskytovat pouze držitel poštovní licence, kterým je pouze Česká pošta, s.p. Tímto způsobem lze docílit toho, že služby bude poskytovat držitel poštovní licence, zadávací řízení bude s ohledem na uzavřenou výzvu administrativně méně náročné a zároveň nebude obcházeno žádné ustanovení ZZVZ.

  Pravidla horizontální spolupráce (§ 12), resp. centralizované zadávání (§ 9)

  22.07.2021 Dobrý den, rád bych se na Vás obrátil jako na specialisty v oblasti veřejných zakázek ke konzultaci v oblasti horizontální spolupráce dvou veřejných zadavatelů. Jde o případ medicínského ústavu, veřejného zadavatele, který využívá k nákupu léků lékárnu jiného veřejného zadavatele. Mají spolu v rámci smlouvy nastavené podmínky dodávek a informaci o 4% marži z nákupních cen léků. Jsou nastavené postupy objednávek léků, jejich dodání atp. Ta lékárna druhého zadavatele nakupuje i léky pro svojí nemocnici. Léky nakupuje ve VZ, ale i mimo VZ. Některé léky jsou společné pro obě zařízení, některé specifické pouze pro daný ústav, kterému je objednává. Dotaz 1) Jedná se vůbec o horizontální spolupráci, když pouze jedna lékárna nakupuje některé léky i pro sebe a některé jen pro daný ústav? V komentáři jsem četl podmínky vzájemné kooperace, ne že jeden nakupuje pro druhého, což mi vychází právě v případě, že se jedná o nákup léků pouze pro daný ústav? Dotaz 2) Lékárna dodává ústavu zboží v objemu přesahující hranici VZMR, ale nesoutěží je? Mám jako druhá strana horizontální spolupráce na to nějaký vliv, mám svojí odpovědnost za nákup nevysoutěženého zboží? Jsem v rovném postavení z druhou stranou, když mají marži 4%?

  Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je možné využít tehdy, pokud:

  a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

  b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

  c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

  Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata. Lze mít za to, že daný postup sleduje určitý veřejný zájem, nelze však určit, zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu.

  Lze však dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o nákup a následný prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné, neboť nedochází k naplnění podmínky faktické spolupráce. Odpovědnost za dodržení (porušení) ZZVZ pak mají v takovém případě obě strany – veřejní zadavatelé.

  Spíše svým charakterem by nastíněný případ mohl mít znaky centralizovaného zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ, neboť jde o situaci, kdy jeden zadavatel nakupuje pro druhého léky, přičemž provádí nákupy i pro sebe. K tomu by však bylo nutné naplnit podmínky dle § 9 ZZVZ, zejména aby zadavatelé měli mezi sebou uzavřenou písemnou smlouvu, která by upravovala jejich vzájemná práva a povinnosti. O takové smlouvě se však nezmiňujete, přičemž nelze opomenout i fakt, který uvádíte, a to, že jsou tímto způsobem realizovány i dodávky zboží v objemu vyšším, než je limit pro VZMR, čímž by byla nedodržena povinnost zadavatele zadat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Pokud by se však jednalo o centralizované zadávání, měl by v takovém případě odpovědnost za dodržení ZZVZ centrální zadavatel, tedy ten, kdo nákupy provádí.

  V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Uzavření smlouvy o spolupráci s pojišťovacím makléřem (§ 2)

  15.07.2021 Vážení, dovoluji se na Vás obrátit s následujícím dotazem, který se týká uzavření smlouvy s pojišťovacím makléřem: "Je pravdou, že pokud klient (např. státní podnik) uzavře s pojišťovacím makléřem smlouvu, jejímž předmětem je spolupráce v oblasti pojišťovnictví a klient za tuto spolupráci makléři neplatí žádnou úhradu, neboť makléř bere provizi od "vítězné" pojišťovny, s níž klient na základě zprostředkování makléřem následně uzavřel pojistnou smlouvu, nejedná se o uzavření úplatné smlouvy mezi klientem a makléřem (klient za poskytnuté plnění makléři nic neplatí), což znamená, že vztah mezi klientem a makléřem na základě smlouvy o spolupráci, kdy klient neposkytuje makléři žádné úplatné plnění, nespadá pod režim zákona o zadávání veřejných zakázek ve smyslu jeho ustanovení § 2 odst. 1?? Nebo je to jinak?? Děkuji předem za Vaši ochotu a spolupráci.

  Dobrý den,

  dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) se zadáním veřejné zakázky rozumí: „uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.“ Žádná z výjimek dle věty druhé předmětného ustanovení se na Vaši situaci nevztahuje, je tedy nutné posoudit, zda uzavření smlouvy mezi objednatelem a pojišťovacím makléřem je úplatným uzavřením smlouvy a zda jsou tedy naplněny znaky veřejné zakázky dle věty první.

  Výklad pojmu „úplata“ bychom nalezli v důvodové zprávě k tomuto ustanovení, dle které je charakteristikou veřejné zakázky úplatnost, tj. situace, kdy zadavatel “platí” za poskytnuté plnění, přičemž “úplata” nemusí probíhat jen prostřednictvím peněz, může být realizována jinou formou, například zadavatel platí tím, že se vzdává potenciálních příjmů nebo dochází k zápočtům plnění obou smluvních stran. Komentářová literatura k ZZVZ [PODEŠVA, Vilém, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. § 2 Zadání veřejné zakázky. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-7-16]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.] dále upřesňuje, že: „Znak úplatnosti je naplněn i v těch případech, kdy dodavatel obdrží za plnění veřejné zakázky úplatu v podobě prostředků z veřejných prostředků od subjektů odlišných od zadavatele, a to zejména na základě smluv těchto subjektů se zadavatelem či ze zákona.“ 

  Co se rozumí pojmem úplata bylo taktéž mnohokrát judikováno, přičemž např. v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. S121/2008/VZ-12420/2008/510/Od ze dne 23. 6. 2008 Úřad konstatoval následující: „V případě dalšího pojmového znaku veřejné zakázky – úplatnosti – se jedná o úplatu zpravidla hrazenou zadavatelem, avšak nelze vyloučit ani „nepřímou“ úhradu zadavatele, a to např. v případech nepeněžitého protiplnění či v případech jiných konstrukcí úplaty, kdy zadavatel rozhodne o způsobu úhrady jinými osobami, jako je tomu v šetřeném případě. Zadavatel měl možnost náklady spojené s převodem započíst do kupní ceny hrazené kupujícími zadavateli a následně tuto cenu služeb spojených s prodejem uhradit realitním kancelářím. Místo toho volil jinou konstrukci úhrad, tj. jako podmínku prodeje stanovil povinnost kupujících uhradit náklady prodeje přímo realitním kancelářím. Tento postup ovšem nemůže mít za následek to, že by se zadavatel při objednávání realitních služeb mohl vyhnout postupu podle zákona. Je tedy zřejmé, že i v šetřeném případě jde o plnění služeb požadovaných zadavatelem za úplatu, které je nutno považovat za veřejnou zakázku, přestože úplatu na základě rozhodnutí zadavatele hradí jiné osoby.

  Vzhledem k tomu, že zadavatel v daném případě uzavřel smlouvy o poskytnutí služeb, jejichž součástí je i ustanovení určující úplatnost daného smluvního vztahu, a to ve výši stanovené provize, naplnil tak podmínku úplatnosti stanovenou v § 7 zákona.“  pozn. [Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.]

  Výše citované rozhodnutí je obdobou Vaší situace. Zadavatel v tomto případě poptával služby realitního makléře, přičemž stanovil, že za tyto služby nebude platit on sám, avšak odměnu realitnímu makléři uhradí kupující nemovitosti. Úřad však konstatoval, že přestože zadavatel přenesl svoji povinnost hradit odměnu poskytovateli služeb na třetí osobu, neznamená to, že by poptávka po službách realitního makléře nebyla veřejnou zakázkou, stále se dle Úřadu jedná o úplatný vztah mezi zadavatelem a realitním makléřem.

  V souladu s výše uvedeným lze konstatovat, že pojem úplatnosti veřejné zakázky je naplněn taktéž v případě, že úplatu neposkytuje přímo zadavatel, avšak namísto něj ji poskytuje osoba, která byla určena na základě rozhodnutí zadavatele. Z tohoto důvodu je také poskytování služeb pojišťovacím makléřem plněním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ, přestože odměnu pojišťovacímu makléři nehradí zadavatel, avšak pojišťovna, a zadavatel je proto povinen při zadávání této veřejné zakázky dodržet ustanovení ZZVZ. K tomuto si Vás taktéž dovolujeme upozornit na ustanovení § 21 odst. 2 písm. a) ZZVZ, které upravuje, jakým způsobem se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pojišťovací služby.

  Překročení finančního limitu závazku ze smlouvy na VZMR (§ 27)

  08.07.2021 Dobrý den, pokud by v průběhu realizace VZMR z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu, jak dále postupovat? V jakém režimu soutěžit vícepráce?

  Problematika překročení limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) je upravena stanoviskem expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek: „Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu“, které je dostupné prostřednictví odkazu na stránky Portál o veřejných zakázkách – https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf.

  Dle tohoto stanoviska platí níže uvedené, že pokud má být závazek ze smlouvy na VZMR změněn, je zadavatel povinen zkoumat, zda veřejná zakázka bude také po změně splňovat finanční limit pro VZMR dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle § 31 ZZVZ. To znamená, že pokud nedojde k překročení finančního limitu pro VZMR, je zadavatel oprávněn tuto změnu provést bez aplikace pravidel uvedených § 222 ZZVZ. Zadavatel tedy nemusí zahajovat nové zadávací řízení, kterým by zadal potřebné vícepráce, ani při uzavírání dodatku ke smlouvě, jehož předmětem budou dané vícepráce, nemusí dodržovat finanční limity stanovené v § 222 ZZVZ.

  Pokud by však limit pro VZMR byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v § 222 ZZVZ. Rozhodující pro posouzení limitu pro VZMR je stav po změně, tj. celková hodnota veřejné zakázky po provedení změny. Pokud tedy hodnota závazku po provedení změny přesáhne 2 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky či služby, popř. 6 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce, je nutné při uzavírání dodatků ke smlouvě, které již jsou nad zákonným limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu, aplikovat § 222 ZZVZ.

  Odpovědné veřejné zadávání (§ 6)

  25.05.2021 Dobrý den, tímto bych se chtěla zeptat, zda je nutné klást na uchazeče VZ jakékoliv zvýšené požadavky kvůli odpovědnému zadávání, zejména právě v takových oblastech, kde se nedá čekat, že by taková činnost měla negativní dopady? Např. měl by zadavatel chtít po společnosti, která bude tvořit a programovat webové stránky, aby měla zavedené ISO 14001, případně jiné speciální požadavky? Nebo by toto naopak bylo považováno za diskriminační kritérium? Co by bylo vhodné uvést v ZD na veřejnou zakázku na tvorbu webových stránek, aby byla splněna zásada odpovědného zadávání, ale nebyly porušeny další zásady? Předem děkuji za odpověď.

  Podle § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), je zadavatel při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

  Dotaz – je nutné klást na uchazeče VZ jakékoliv zvýšené požadavky kvůli odpovědnému zadávání, zejména právě v takových oblastech, kde se nedá čekat, že by taková činnost měla negativní dopady?

  Zadavatel je při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele povinen dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Dodržení těchto zásad může mít formu určitých požadavků na dodavatele.

  Existence Vámi zmíněných negativních dopadů by pravděpodobně odpovídala zákonem předpovídané situaci, pro kterou tato povinnost uložena není. Zásady je totiž nutné dodržovat pouze v případě, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné.

  Dotaz – Např. měl by zadavatel chtít po společnosti, která bude tvořit a programovat webové stránky, aby měla zavedené ISO 14001, případně jiné speciální požadavky?

  Pokud je to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné a požadavek na zavedené ISO 14001 představuje dodržování výše uvedených zásad (např. environmentálně odpovědným zadáváním se podle § 28 odst. 1 písm. q) ZZVZ rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou), může zadavatel při vytváření zadávacích podmínek za dodržení ostatních ustanovení ZZVZ vznést požadavek, aby měl dodavatel zavedené ISO 14001. Avšak jestli je či není možné tento požadavek vznést a zda to v konkrétním případě je diskriminační, nejsme schopni posoudit. Přípustnost požadavku se musí řešit ad hoc ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce.

  Upozorňujeme, že v rámci kvalifikace může zadavatel podle § 79 odst. 2 písm. h) ZZVZ požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Pokud zadavatel pro účely prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže podle § 80 ZZVZ na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.

  Další požadavky naplňujícími zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se mohou týkat například zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce.

  Váš dotaz – Nebo by toto naopak bylo považováno za diskriminační kritérium?

  Každá zadávací podmínka určitým způsobem omezuje přístup k veřejné zakázce a může být tudíž považována za diskriminační. Vymezení hranice pro určení přípustné a nepřípustné diskriminace obsahuje § 36 odst. 1 ZZVZ, podle kterého nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  Naplňování zásady environmentálně odpovědného zadávání je zpravidla považováno za důvodnou výhodu, resp. překážku. Požadavky na certifikáty by však neměly být zneužity pro omezování soutěže za jinými účely.

  Váš dotaz – Co by bylo vhodné uvést v ZD na veřejnou zakázku na tvorbu webových stránek, aby byla splněna zásada odpovědného zadávání, ale nebyly porušeny další zásady?

  Příklady pro naplňování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se zabývá zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí (příručka OVZ_PUBLIKACE_OVZ v kostce_210x210_navrh grafiky (sovz.cz)).

  Je však úlohou zadavatele, který pořizuje určité plnění, aby se zabýval otázkou, zda je vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné zásady naplnit, a pokud ano, aby zvolil vhodné řešení.

  Dalšími zásadami zadávání veřejných zakázek je transparentnost, přiměřenosti, rovné zacházení a zákaz diskriminace (včetně sídla). Aby nedošlo k narušení těchto zásad doporučujeme zadávací podmínky formulovat jednoznačně a přehledně, brát ohledy na faktické možnosti dodavatelů a při vybírání dodavatele se neřídit osobními preferencemi a jinými nelegitimní cíli.

  Použití JŘBU ve VZMR (§ 31 - přímé zadání; § 219)

  23.03.2021 Dobrý den, naše instituce připravuje veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) na servisní opravu unikátního přístroje vyráběného a servisovaného jedinou firmou v zahraničí. Vzhledem k tomu, že existuje pouze jediný dodavatel schopný zakázku realizovat, zvolili jsme JŘBU. Obdobná situace je s přepravcem zásilky tam a zpět, kdy kromě jediného nechce žádný z přepravců oslovených v předběžném tržním průzkumu podstoupit riziko přepravy tak choulostivé zásilky. Opět tedy budeme nuceni přistoupit k přímé objednávce služby u jednoho jediného dodavatele. Není nám v těchto případech jasné, zda musíme zveřejnit naše výzvy na dopravu a opravu na některém z portálů NEN nebo ZADAVATEL.CZ nebo postačí zveřejnit smlouvy / objednávky v registru smluv. Děkuji.

  U veřejných zakázek malého rozsahu, v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ale je povinen při zadání VZMR dodržet zásady § 6 ZZVZ. Co se týká Vašeho dotazu k nutnosti využívat NEN u zakázek malého rozsahu, tak zde platí, že zadavatel u zakázek v hodnotě nad 500 000 Kč bez DPH je povinen takovouto zakázku v NEN zaevidovat. Současně má zadavatel povinnost u zakázek, které přesáhnou hodnotu 500 000 Kč bez DPH uveřejnit dle § 219 ZZVZ smlouvu a skutečně uhrazenou cenu na svém profilu zadavatele. Tato povinnost je také splněna uveřejněním příslušné smlouvy v Registru smluv.

  Dotace na rekonstrukci základní školy (§ 15)

  20.03.2021 Dobrý den, spolupracuji s firmou na zadávání veřejných zakázek a prosím o radu. Obrátil se na nás klient (obec), který získal dotaci na rekonstrukci základní školy, kterou provozuje. Předpokládaná hodnota rekonstrukce je 3 miliony Kč bez DPH. Ve stejné době má obec v plánu realizovat drobné sadové úpravy před obecním úřadem. Prosím, poraďte, jak máme postupovat, jakým způsobem máme danou věc s klientem řešit: na základě jakých informací a podkladů máme pracovat, jak máme postupovat, tj. jak by měl celý proces zadání zakázky vypadat od prvního do posledního kontaktu s klientem. Děkuji mnohokrát.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje postup a stanovuje základní zásady, které by měli zadavatelé při zadávání veřejné zakázky dodržet. Při zadávání veřejné zakázky si musí obec nejprve stanovit, co vlastně požaduje, tedy co bude předmětem dané veřejné zakázky. Spolu věcně související plnění by mělo být zadáváno v jedné společné veřejné zakázce a nemělo by být rozdělováno do více veřejných zakázek, za účelem, aby zadavatel snížil předpokládanou hodnotu a mohl veřejnou zakázku zadat v mírnějším režimu. A naopak by v rámci jedné veřejné zakázky nemělo být požadováno spolu nesouvisející plnění. Zásadním krokem je stanovení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky, předpokládanou hodnotou je výše úplaty, kterou bude zadavatel platit dodavateli za plnění veřejné zakázky.

  Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jsou uvedena v § 16 – § 23 ZZVZ. Na základě předpokládané hodnoty pak zadavatel určí, v jakém režimu zahájí zadávací řízení – podlimitní režim, nadlimitní režim nebo zda se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. O veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná v případě, že předpokládaná hodnota je nižší nebo rovna částce 2 000 000 Kč bez DPH u dodávek či služeb a částce 6 000 000 Kč bez DPH u stavebních prací (§ 27 ZZVZ). Veřejná zakázka malého rozsahu je pak podle § 31 ZZVZ výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení – tedy podle pravidel ZZVZ upravujících postup v zadávacím řízení, nicméně zadavatel má povinnost dodržet základní zásady stanovené v § 6 ZZVZ.

  Ve Vašem případě se tedy jedná o dvě zcela odlišná plnění, to znamená, že každé plnění by mělo být zadáno v samostatné veřejné zakázce. Rekonstrukce školy je podle předpokládané hodnoty veřejnou zakázkou malého rozsahu (§ 27), kterou tedy nemusíte zadávat v zadávacím řízení (předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší na stavební práce částce 6 000 000 Kč bez DPH). Nicméně uvádíte, že veřejná zakázka bude financována z dotace, to znamená, že zadavatel musí při zadávání veřejné zakázky dodržet nejen zásady podle § 6 ZZVZ, ale také pravidla poskytovatele dotace, pokud taková pravidla poskytoval dotace stanovil. V případě že by zadavatel nepostupoval v souladu s pravidly poskytovatele dotace, bude se vystavovat riziku, že mu dotace bude zkrácena, nebo bude penalizován.

  Ohledně dotazu na konkrétní postup při zadávání veřejných zakázek odkazujeme na naše webové stránky Metodiky/stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) , kde lze najít metodiky pro postup v zadávacím řízení. Zde je pak odkaz přímo na metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu: Metodiky obecné – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Zadávací řízení (v režimu ZZVZ) vs. poptávkové (výběrové) řízení (mimo režim ZZVZ), vč. uveřejňovacích povinností zadavatele (§ 27)

  14.03.2021 § 3 ZZVZ definuje pojem „Zadávací řízení“. Z výše uvedeného vyplývá, že zakázky malého rozsahu (definované v § 27 ZZVZ do 2 a 6 mil. Kč bez DPH) nejsou zpravidla zadávány v Zadávacím řízení, jak je definováno v § 3, tj. nejsou zadávány tzv. „v režimu zákona“, a tedy postupem v celém rozsahu dle ZZVZ, ale jsou zpravidla zadávány tzv. „mimo režim zákona“. Pak bychom neměli používat v souvislosti se zadáváním těchto VZMR zákonem definovaný pojem Zadávací řízení, ale například raději používat pojem „Poptávkové řízení“, abychom striktně odlišili způsob zadávání tzv. „mimo režim zákona“ a zadávání tzv. „v režimu zákona“, neboť § 248 (Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy) odst. 2 ZZVZ říká: Zahájil-li zadavatel podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku. K tomu k tomu § 4 odst. 4 ZZVZ: Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon. Tím bychom se mohli nechtěně dostat do situace, že chceme zadat VZMR jako VZMR postupem „mimo režim zákona“, nicméně v zadávací dokumentaci, která v mnoha případech odkazuje na konkrétní ustanovení ZZVZ, uvedeme, že tuto VZMR zadáváme v zadávacím řízení, a tím by mohlo být naplněno výše uvedené, že tato VZMR je automaticky považována za podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel je tak povinen ve vztahu k veřejné zakázce dodržovat celý ZZVZ v plném rozsahu. Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ? Příklad aplikace v praxi: Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)? Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno? Dle Informačního listu 3/2016 ÚOHS k uveřejňovacím povinnostem zadavatelů při uveřejňování informací a dokumentů dle ZZVZ mají zadavatelé jedinou uveřejňovací povinnost v případě uzavírání smluv na VZMR, a to uveřejnit celé znění smlouvy na VZ včetně všech jejich změn a dodatků, a to do 15 kalendářních dnů od jejího uzavření, pokud její cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH. Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?

  Na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), jsou vymezeny 3 režimy zadávání veřejných zakázek. Jedná se o nadlimitní režim (§ 25 ZZVZ), podlimitní režim (§ 26 ZZVZ) a zjednodušený režim (§ 129 ZZVZ). Pojmy „v režimu zákona“ a „mimo režim zákona“ nejsou v ZZVZ vymezeny. Pokud tyto pojmy zadavatel vůči dodavatelům užívá, měl by na základě zásady transparentnosti ohlídat, že je zřejmé, jakým jim přikládá význam.

  Podle § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Podle § 31 ZZVZ není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Zákon pro případy využití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nestanoví, jak se má proces výběru dodavatele nazývat. Platí, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon (§ 4 odst. 4 ZZVZ). Může se tak stát, že užívání pojmu „zadávací řízení“ při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu, může vyvolat dojem, že nedošlo k využití výjimky z povinnosti provést zadávací řízení.

  K dotazu: „Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ?“ uvádíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR („MMR“) doporučuje při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) užívat na základě zásady transparentnosti pojmy, které nebudou vyvolávat nejasnosti ohledně využití, či nevyužití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel využije výjimku z povinnosti provést zadávací řízení, nemá za následek, že se na něj nevztahuje úprava části desáté ZZVZ.

  K příkladu: „Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)?“ uvádíme, že všechna tato ustanovení se ze zákona obecně na veřejnou zakázku malého rozsahu vztahují. Zadavatel nemusí využít oprávnění, která mu tato ustanovení garantují (např. změnit smlouvu), ale musí plnit povinnosti těmito ustanoveními stanovené (např. uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele).

  Změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu se věnovala Expertní skupina MMR ve svém stanovisku, dostupném prostřednictvím odkazu na stránkách Portál.VZ, zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

  K dotazu: „Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno?“ uvádíme, že nakolik je určité ustanovení aplikovatelné na konkrétní veřejnou zakázku vyplývá z textu daného ustanovení. Například v § 211 ZZVZ je stanoveno, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Tudíž pokud zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu využil výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nemusí komunikovat s dodavatelem písemně, a to protože nepostupuje v zadávacím řízení ani ve zvláštních postupech. Zato úprava § 221 ZZVZ, podle které zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury, neobsahuje žádné omezení na veřejné zakázky zadané v zadávacím řízení a plně platí i u veřejných zakázek malého rozsahu.

  K dotazu: „Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?“ uvádíme, že celá část desátá ZZVZ, která je nazvána Společná ustanovení se obecně na veřejné zakázky malého rozsahu vztahuje.

  Servis motorových vozidel

  28.01.2021 Dobrý den, realizujeme VZ malého rozsahu na servis, opravy a údržbu motorových vozidel určité značky. Výsledkem je uzavření rámcové smlouvy na určité období s dílčím plněním na základě objednávek. Kritérii hodnocení jsou nabídková cena (skládá se z více položek) a vzdálenost k provozovně. Váha obou kritérií je stejná. Lze současně stanovit do zadávacích podmínek, že místo plnění musí být do určité vzdálenosti (např. 100 km) od místa zadavatele nebo se jedná o diskriminační podmínku? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ve svém § 31 stanovuje, že veřejná zakázka malého rozsahu je výjimkou, kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nemusí postupovat v zadávacím řízení podle ZZVZ. To znamená, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu nemusí řídit pravidly pro zadávací řízení stanovené v ZZVZ, musí však vždy dodržet zásady podle § 6 ZZVZ. Jednou ze zásad podle § 6 ZZVZ je i zásada zákazu diskriminace, kterou tedy musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu dodržet. Stanovení požadavku na to, aby se dodavatelův servis nacházel do 100 km, je dle našeho názoru omezujícím pro dodavatele, kteří mají své servisy ve vzdálenosti nad 100 km, tedy například i 101 km. Navíc někteří dodavatelé mohou být schopni poskytnout požadované služby, i přes svou větší dojezdovou vzdálenost od sídla zadavatele.

  Požadavek na vzdálenost lze určitě odrazit v hodnocení nabídek, nicméně hodnotící kritéria by měla být nastavena přiměřeně tak, aby i dodavatelé s provozovnou ve větší vzdálenosti měli reálnou šanci získat veřejnou zakázku. Při stanovování kritérií, která zohledňují vzdálenost provozovny dodavatele, byste měli mít na paměti, že dodavatelé mají možnost zajistit služby spojené se servisem i přes větší dojezdovou vzdálenost, například mobilním servisem, vysláním pracovníka, zajištěním odvozu vozidel na své vlastní náklady, případně i využitím poddovatele atd. Vhodnější možností je stanovení požadavku na flexibilitu dodavatele, v takovém případě by se však měla hodnotit dodavatelova reakční doba a nikoliv dojezdová vzdálenost. Dodavatelé budou muset zvážit, zda se jim vyplatí poskytování služeb i přes větší dojezdovou vzdálenosti, ale pokud omezíte jako zadavatel vzdálenost dojezdu k provozně dodavatele, jedná se dle našeho názoru o diskriminační podmínku.

  Dodržování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu ZZVZ

  21.01.2021 Dobrý den, víme, že při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení (citováno z komentáře k § 31 ZZVZ, poslední odstavec, v ASPI) je nutno dodržovat zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jak to je nyní u VZMR s dodržováním § 6 odst. 4 (Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit), když dle rozhodnutí ÚOHS ze dne 8.8.2014, č. j. ÚOHS-S546/2014/VZ-16668/2014/531/ESt uzavření smluv na veřejné zakázky malého rozsahu neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k jejich zadání podle zákona. Je nutno u VZMR vyplňovat jakýsi kontrolní list, který připravilo ministerstvo (nejspíš MMR) a nebo se toto doporučení vztahuje pouze na veřejné zakázky zadávané podle ZZVZ? Děkuji moc za objasnění...

  S ohledem na skutečnost, že nové zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací byly doplněny do ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), které spadá do Části I. ZZVZ, musí zadavatel zohlednit tyto zásady nejen při zadávání veřejných zakázek v zadávacích řízeních, ale mj. i u veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Ačkoli zadavatel nemá povinnost zadávat VZMR v zadávacím řízení, musí ovšem postupovat v souladu se ZZVZ a dodržet zásady podle § 6 ZZVZ (viz § 31 ZZVZ). U VZMR ani u veřejných zakázek zadávaných v zadávacích řízeních nemá zadavatel povinnost vyplňovat kontrolní list vytvořený MPSV. Jedná se pouze o metodický nástroj, který by měl zadavateli pomoci při přípravě zadávacího řízení na konkrétní veřejnou zakázku, respektive řízení na VZMR, jehož prostřednictvím lze vyhodnotit sociální a environmentální aspekty včetně možnosti využití inovací. Neznamená to ovšem, že závěry z kontrolního listu zadavateli vždy zajistí správný postup v souladu se zákonnou úpravou.

  Režim zadání zakázky - úvěr pro zadavatele

  08.01.2021 Dobrý den, jako veřejný zadavatel (obec) si plánujeme vzít na financování rekonstrukce nájemních bytů ve vlastnictví obce úvěr, kde předpokládané úroky budou činit cca 6 mil. V § 21, odst. 2 b) je psáno, že u určení předpokládané hodnoty se počítají úroky. V § 29 je psáno, že nejsme povinni zadat VZ v zadávacím řízením dle odst. 1 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku. Nemusíme tedy postupovat při výběru dle zadávacího řízení? Resp. postačuje pouze provést jednoduchou poptávku nebo musíme provést veřejnou zakázku malého rozsahu? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 29 obecné výjimky, ve kterých zadavatel není povinen provést zadávací řízení. Mezi obecné výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ patří i situace, kdy předmětem veřejné zakázky bude úvěr nebo zápůjčka. Pokud zadavatel bude požadovat úvěr, jedná se stále o veřejnou zakázku, ale zadavatel nemá povinnost pro její zadání provést zadávací řízení. Při zajišťování úvěru tak nemusíte postupovat v žádném ze zadávacích řízení podle ZZVZ. Při aplikaci této výjimky je nezbytně nutné, aby se opravdu jednalo o úvěr podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Veřejná zakázka malého rozsahu je také výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ. Rozdílem je, že o veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná, pokud je předpokládaná hodnota nižší než limity uvedené v § 27 ZZVZ, u výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ, zadavatel není limitován výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Na základě § 21 ZZVZ se do předpokládané hodnoty u veřejné zakázky na bankovní nebo finanční služby musí kromě úplaty za celou dobu trvání smlouvy (resp. za 48 měsíců) zahrnout i úroky, poplatky, provize a jiné související platby. Výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky však nijak nevylučuje ani neomezuje možnost zadavatele využít výjimku podle § 29 písm. m) ZZVZ a zadat tak veřejnou zakázku mimo zadávací řízení.

  VZ na části

  30.09.2020 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli existují nějaká závazná pravidla nebo kritéria podle čeho zakázku vyhlásit jako jednu VZ nebo VZ na části nebo samostatnou z hlediska předmětu a specifikace nebo je to jen na subjektivním názoru zadavatele, popř. co je dostačující prokázání zvoleného postupu. Konkrétně mám zakázku na dodávku: zubní kartáčky, ochranné obaly, ochranné pomůcky, zdravotnický materiál, spotřební materiál testovací proužky pro různé přístroje. Jednotlivé části jsou VZMR, ale různé kombinace už můžou být podlimitní zakázka. Velmi děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje komplexně pravidla pro zadávání zakázek. Pravidla ohledně předmětu veřejné zakázky, případně jejího rozdělení jsou upraveny v I. části ZZVZ. Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla ZZVZ tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by tedy před zadáním veřejné zakázky měl posoudit, jaké plnění požaduje, zda se například jedná o dodávky, které jsou běžně na trhu poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek.

  Kdy se bude jednat o veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části budou muset být sečteny, i když se jedná o relativně samostatná plnění, pak blíže upravuje § 18 ZZVZ. Podle § 18 ZZVZ bude muset zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech poptávaných plnění vždy, když tato plnění spolu budou vzájemně tvořit jeden funkční celek a budou zadávány v časové souvislosti. To znamená, že mezi jednotlivými plněními bude existovat věcná, místní a časová souvislost. Tyto souvislosti musí být naplněny kumulativně, pokud tedy nebude naplněna některá z podmínek věcné, místní nebo časové souvislosti, může zadavatel zadat jednotlivá plnění v samostatných zadávacích řízeních a nesčítat jejich předpokládané hodnoty. Problematikou funkční a časové souvislosti se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), proto níže uvádíme úryvky z rozhodnutí ÚOHS vztahující se právě k těmto pojmům. K pojmu funkční souvislosti se ÚOHS vyjádřil ve svém rozhodnutí č.j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

  K pojmu časové souvislosti se ÚOHS vyjádřil v rozhodnutí č.j. S0112/2019 následovně: „Aby byla podmínka časové souvislosti určitých plnění naplněna, musí být tato plnění dle názoru Úřadu realizována či zadána v tomtéž časovém období, případně v období časově blízkém, či na sebe například musí časově navazovat. Rozhodnou skutečností pro určení existence časové souvislosti může být také fakt, že zadavatel v době zadávání určitého plnění již prokazatelně závazně plánoval, že v dohledné budoucnosti bude realizovat konkrétní plnění s totožným či obdobným předmětem. Musí však jít o konkrétní prokazatelný záměr realizace, plynoucí například ze schváleného plánu investic, rozpočtu apod. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění, resp. to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde, nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí.“

  Ve Vašem případě tedy doporučujeme zvážit, zda poptávané dodávky mezi sebou tvoří jeden funkční celek a zároveň zda jsou zadávané v časové souvislosti. Pokud ano, zvolte postup veřejné zakázky rozdělené na části. Pokud dospějete k opačnému názoru, pak můžete jednotlivé dodávky požadovat samostatně. Závěrem dodáváme, že jako vhodné řešení této situace je zavedení dynamického nákupního systému (§ 138 – § 142 ZZVZ). V případě zavedení dynamického nákupního systému pak nebudete muset řešit problematiku rozdělení předmětu veřejné zakázky a získáte velkou flexibilitu pro zadávání veřejných zakázek.

  Horizontální spolupráce - nákup léků

  29.09.2020 Dobrý den, je možné formou horizontální spolupráce realizovat nákup léky mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele? V praxi by se jednalo o situaci, kdy by se jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejně zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata. Je možné takovou formu spolupráce brát jako horizontální spolupráci? Dle mého by tedy úplata za plnění, která by byla poskytována mezi těmito subjekty, nepokrývala pouze skutečné náklady veřejného zadavatele souvisejícího s poskytováním takového plnění. Prosím o Vaše výkladové stanovisko k této možnosti spolupráce. S pozdravem a přáním hezkého dne

  K dotazu ve věci horizontální spolupráce sdělujeme následující.

  Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je možné využít tehdy, pokud:

  a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

  b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

  c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

  Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata.

  Z Vašeho popisu není zřejmé, zda je v tomto postupu nějaký veřejný zájem, či zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu, avšak lze dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce.

  Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné.

  Jako možný postup by se však mohlo jevit využití postupu dle § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy vertikální spolupráce s horizontálním prvkem. Dle daného ustanovení se za zadání veřejné zakázky nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a).

  Jak uvádíte, oba subjekty mají stejného zřizovatele. Je-li tento zřizovatel veřejným zadavatelem a zároveň sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obě příspěvkové organizace obdobně jako své vnitřní organizační jednotky viz § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tedy pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby viz § 11 odst. 2 ZZVZ, pak se jeví jako možné, aby nákup léků jednou příspěvkovou organizací od druhé byl proveden na základě § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy formou vertikální spolupráce s horizontálním prvkem, budou-li naplněny veškeré zákonem stanovené uvedené podmínky.

  Změna v osobě dodavatele

  16.04.2020 Veřejnou zakázku malého rozsahu jsme zadali dodavateli - OSVČ, s nímž máme uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou. Podnikatel nyní převádí své podnikání na (jím založenou) právnickou osobu - s. r. o. a své živnostenské oprávnění ukončil. Nově bude poskytovat své služby pod hlavičkou s. r. o. Jedná se o akceptovatelnou změnu v osobě dodavatele, nebo bude nutné původní smlouvu ukončit (dodavatel "zanikl") a vyhlásit nové výběrové řízení? U přechodu podnikající fyzické osoby na právnickou osobu není úplně zřejmé, že se jedná o právní nástupnictví - a tato změna ani není zřejmě zachycena žádnou oficiální listinou jako v případě různých změn u právnických osob.

  Pokud se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel není povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zadat v zadávacím řízení. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu si zadavatel vymezuje ve vlastních vnitřních předpisech, u dotovaných veřejných zakázek je pak zadavatel povinen dodržet podmínky poskytnutí dotace (pokud jsou pro veřejné zakázky malého rozsahu stanoveny).

  Vždy je povinen dodržet zásady: transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které vyplývají z ustanovení § 6 ZZVZ.

  V uvedeném případě tedy záleží na stanovených podmínkách a pravidlech, které vyplývají z výše uvedených dokumentů. Pokud se v daném případě nemění osoba dodavatele (pouze došlo k jeho přeměně), která byla vybrána k podpisu smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a dál bude plněno v souladu s původní smlouvou na veřejnou zakázku, není nutné provádět nové výběrové řízení. Doporučujeme sepsat dodatek k původní smlouvě o změně právní formy dodavatele.

  Obchodní značky pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu

  06.09.2019 Zákon 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, par. 89, odst. 5 a 6 stanoví, že: v zadávací dokumentaci nesmí být bezdůvodně uvedeny konkrétní výrobky (obchodní značky). Par. 89 platí pro nadlimitní režim. Platí stejná zásada pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje použít v souladu s ust. § 52 ZZVZ k zadání podlimitní VZ zadávací řízení podle části 4., jinak určený pro nadlimitní režim, v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně, s výjimkou některých dílčích úprav ve vztahu k podmínkám použití jednacích řízení, a dále také lhůt, které jsou při zadávání podlimitní veřejné zakázky stanoveny specificky v ust. § 54 ZZVZ. Přitom výklad slova „obdobně“ je nutné použít v souladu s čl. 41 Legislativních pravidel Vlády, a tedy v plném rozsahu, pokud se jedná o přímý odkaz na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu. Ačkoliv tedy ust. § 89 odst. 5 ZZVZ upravuje možnost stanovit technické podmínky prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité výrobky (obchodní značky, konkrétní označení typu atp.) u nadlimitních VZ, stává se závazným také při zadání podlimitní VZ, postupem podle části čtvrté ZZVZ.
  Pravidla formulace technických podmínek nedopadají na zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ), neboť se jedná o samostatnou vnitrostátní úpravu zadávacího řízení, bez odkazu k pravidlům nadlimitních VZ, a tudíž i do směrnic. To však neznamená, že regulace nastavených podmínek technické povahy by měla být v ZPŘ zcela opomenuta, neboť se jedná o samostatný druh zadávacího řízení dle ust. § 3 ZZVZ, který upravují obecná ustanovení v rozsahu § 33 – 51 ZZVZ. Zadavatel je tak povinen postupovat při sestavení zadávacích podmínek v souladu s ust. § 36 ZZVZ, kde odst. 1 stanoví, že zadávací podmínky nesmí být zpracovány tím způsobem, aby konkrétním dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Znění dotčeného ust. ZZVZ tak při vypracování zadávací dokumentace zohledňuje dodržení zásad přiměřenosti a nediskriminace dle § 6 ZZVZ.
  K Vašemu dotazu dále uvádíme, že ačkoliv z pohledu systematiky ZZVZ dělí způsoby uzavření písemné smlouvy na VZ mezi formalizované postupy tzv. „v režimu ZZVZ“ nebo také na použití výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (VZMR), je povinnost dodržovat zásadu přiměřenosti či zákaz diskriminace platná bez rozdílu na jejich cílovou hodnotu. I proto povinnost dodržet základní zásady obsahuje samostatná úprava zadávání VZMR v souladu s ust. § 31 ZZVZ, při jejichž zadávání je zadavatel povinen dodržet zásady ve smyslu § 6 ZZVZ.
  Společně se při zadávání veřejných zakázek na základě ZZVZ uplatní podstata zákazu tzv. skryté diskriminace, která obecně odpovídá jakékoliv mechanické aplikaci zpřísňujících podmínek účasti v zadávacím řízení. Uvedení technické podmínky účasti v zadávacím řízení ještě automaticky nemusí vykazovat znaky skryté diskriminace, ale lze ji zdůvodnit právě ve vztahu ke specifickým požadavkům zadavatele na předmět plnění. To dokládá skutečnost, že obecně zadavatel není oprávněn odmítnout srovnatelné či technicky obdobné řešení, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku, jako při řešení požadovaným zadavatelem.

  VZMR - Zadávací dokumentace vs. EZAK

  25.07.2019 Dobrý den, mám dotaz. Veřejná zakázka malého rozsahu byla zadána přes el. nástroj EZAK, avšak v zadávací dokumentaci bylo jasně sděleno, že nabídky se podávají pouze písemnou formou v obálkách. Jedna nabídka byla podána pouze el. přes systém EZAK a nebyla chybou uživatelů zařazena do hodnocení spolu s obálkami papírovými. Zakázka byla rozhodnutím RM zadána nejlevnějšímu dodavateli z obálek, ale dodavatel s el. nabídkou přes EZAK, který do hodnocení nebyl zařazen je ještě levnější a nyní náš postup rozporuje. Je právně možné odvolávat se na zadávací dokumentaci pokud je to VZMR, nebo byl naším postupem porušen § 6, či ustanovení v části 10 - Společná ustanovení. Děkuji za Vaši radu.

  Dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) je zadavatel oprávněn veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZZVZ, za současného dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ.Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem upravená v § 221 ZZVZ dopadá toliko na komunikaci v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona, lze při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZZVZ, tj. za využití výjimky dle § 31 ZZVZ, stanovit v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku malého rozsahu povinnost podat nabídku výlučně v listinné podobě.

  Vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ u příspěvkové organizace

  07.05.2019 Dobrý den, prosím o sdělení, zda principy vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ musíme uplatňovat i v případě, kdy je veřejným zadavatelem zřízena příspěvková organizace vykonávající služby na základě zřizovací listiny (každoročně je veřejným zadavatelem poskytován příspěvek na činnost), nikoliv na základě úplatné smlouvy dle § 2 odst. 1 a 3. Děkuji předem za Vaši odpověď.

  V případě dotazu by se mělo jednat pouze o tzv. rozpočtový přesun, tedy nikoliv o aplikaci ust. § 11 ZZVZ. Jen je nutno pouze upozornit, že by ze strany zadavatele neměly být poskytnuty jiné platby za konkrétní plnění příspěvkové organizace, než je tomu právě v případě přesunu prostředků z rozpočtu zadavatele, neboť v takovém případě by se již jednalo o úplatnou smlouvu.

  Subdodávky v případě vertikální spolupráce

  18.04.2019 Dobrý den, rád bych se zeptal, zda dodavatel, se kterým zadavatel (dle odst. 2 § 4 ZZVZ) uzavřel smlouvu v režimu vertikální spolupráce (dle odst. 6 § 11 ZZVZ) na stavební práce, je povinen v případě dílčí subdodávky realizovat zadávací řízení dle ZZVZ? Jedná se o subdodávku i v případě pořízení stavebního materiálu? Dodavatelem je obchodní společnost, která nenaplňuje definici zadavatele dle ZZVZ.

  K dotazu týkajícímu se vertikální spolupráce uvádíme následující: Dle § 11 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může být uzavřena vertikální spolupráce mezi zadavatelem a jinou právnickou osobou, pokud tuto právnickou osobu a) sám zadavatel nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a c) více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Podmínky tohoto ustanovení se dle § 11 odst. 6 ZZVZ vztahují i na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud jsou kumulativně naplněny podmínky § 11 odst. 1 ZZVZ, lze uzavřít smlouvu o vertikální spolupráci bez provedení zadávacího řízení dle ZZVZ.V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Je tomu tak proto, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahují limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud předpokládaná hodnota nepřesahuje tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 31 ZZVZ může být zadávána mimo zadávací řízení a nemusí se řídit ustanoveními ZZVZ, ovšem musí být dodrženy základní zásady stanovené § 6 ZZVZ.
  Závěrem uvádíme, že pořízení stavebního materiálu je též poddodávkou. A pokud právnická osoba v rámci vertikální spolupráce využije poddodavatele, je na tuto poddodávku nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat dle pravidel ZZVZ.

  Komodity mimo VZ jako VZ pravidelné povahy (§ 19 odst. 3)

  19.03.2019 Dobrý den, prosím o radu k následujícímu. Jsme státní příspěvková organizace. Které komodity můžeme nakoupit mimo režim veřejných zakázek. Konkrétně se mi jedná o potraviny (zásobování stravovacího provozu) a drogistické a hygienické potřeby. Děkuji a přeji hezký den.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) stanoví pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 až § 23 ZZVZ, kdy na základě § 19 odst. 3 ZZVZ je možné pro pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, jejichž cena je v průběhu „účetního období proměnlivá“, pořizovat opakovaně dle aktuálních potřeb k zajištění “operativních nákupů” a nepoužije se tak pravidlo ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy.
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu ve svém rozhodnutí S211/2013 ze dne 12. března 2014 rozhodl ve znění předchozí právní úpravy na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tak, že: „Obecně lze k problematice takových nákupů uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13 odst. 8 ZVZ, srov. § 19 odst. 3 ZZVZ. V tomto případě musí zadavatel provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen.“ Dále je rozhodnutím uvedeno, že: „Smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění.“
  K tomu, aby mohlo docházet k zajištění „operativních nákupů” shora uvedeným způsobem, nesmí se „řetězit objednávky“ se stále stejným okruhem dodavatelů, anebo prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale je vždy nutné zajistit, aby veřejná zakázka byla opakovaně vystavena hospodářské soutěži. Komentář Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kol., Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 2. aktualizované vydání, Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 52, k odst. (3) dotčeného ustanovení uvádí: „V případě, že cena opakovaně pořizovaného je proměnlivá, bývají menší nákupy podle aktuálních potřeb hospodárnější, účelnější a efektivnější.“
  Jelikož se při zajištění shora uvedených dodávek jedná o rizikový postup, neboť zadavatel může snadno pochybit (důvodem může být nezbytnost zajištění hospodárnosti, anebo také ekonomické výhodnosti krátkodobých či jednorázových nákupů, a dále prokazatelnost, že k naplnění podmínky hospodárnosti skutečně dochází), doporučujeme k zásobování stravovacího provozu využít na nákup potravin či drogistických a hygienických potřeb Dynamický nákupní systém (DNS), který je jedním z flexibilních nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, kdy jde o plně elektronizovanou formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje zadávat zakázky na základě momentálních potřeb zadavatelů. Na základě zajištění těchto předpokladů se pro nákup komodit na zásobování stravovacího provozu jeví DNS jako vhodný instrument. DNS přináleží do zvláštních postupů podle části šesté zákona, konkrétně se jedná o ustanovení dle § 138 až § 142 ZZVZ. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je vyloučena možnost přístupu dalších dodavatelů, mohou dodavatelé do DNS přistupovat nejen ve fázi jeho zavádění, ale jsou oprávněni podávat žádost o účast v DNS kdykoli v průběhu jeho trvání. Výhodou zavedeného DNS je skutečnost, že dobu po kterou byl DNS zaveden, je možné dále prodlužovat. Je pouze nezbytné odhadnout rozsah všech veřejných zakázek, které mohou být v průběhu jeho trvání zadány. Také je vhodné uvažovat o rozdělení DNS do kategorií, které budou vymezeny objektivním způsobem na základě samostatných druhů komodit, v nichž budou jednotlivé veřejné zakázky zadávány. Bezpochyby to napomůže k zajištění větší míry diverzifikace dodavatelů nebo k získání co nejvýhodnějších podmínek při nákupů jednotlivých druhů komodit.

  Shodná nabídková cena (§ 6)

  15.01.2019 Dobrý den, mám dotaz jak postupovat, když jsem v zadávacím řízení obdržel od dvou účastníků nabídky se shodnou nabídkovou cenou, které jsou zároveň nabídkami s nejnižší nabídkovou cenou? V zadávací dokumentaci není uvedeno, jak v tomto případě bude zadavatel postupovat. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku na služby zadávanou v otevřeném řízení. Předem děkuji za odpověď.

  Situaci, kdy je hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena a zadavatel obdrží od dvou účastníků nabídky se shodnou nabídkovou cenou, která je zároveň nejnižší nabídkovou cenou, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neupravuje. Zadavatel je v takovém případě povinen počínat si tak, aby jeho další postup v zadávacím řízení byl v souladu s obecnými zásadami pro zadávání veřejných zakázek, uvedenými v § 6 ZZVZ. Jako gestor ZZVZ zastáváme stanovisko, že zásady § 6 ZZVZ v této situaci nevylučují vybrat nejvhodnější nabídku prostřednictvím losu. Evropské právo nahlíží na los jako na povolený prostředek výběru (např. při omezování počtu účastníků zadávacího řízení), proto není přípustný argument, že jde o postup netransparentní a tedy zakázaný. Pro výběr nejvhodnější nabídky prostřednictvím losu není nutná výhrada takového postupu v zadávací dokumentaci a zadavatel jej tak má možnost provést i bez výhrady.
  Pokud zadavatel přistoupí k losování, musí dbát na zajištění jeho transparentnosti. Za vhodné se považuje zejména losování za účasti notáře, dále pak umožnění účasti při losování a umožnění kontroly losovacího zařízení účastníkům řízení, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou.

  Funkční celek

  12.12.2018 V rámci 85% dotace na sociální podnikání budeme pořizovat ojetý nákladní automobil v hodnotě cca 400 tis. Kč - počítáme s výběrovým řízením zakázky malého rozsahu. Je nutné do této zakázky zahrnout i přívěsný vlek za tento automobil v hodnotě cca 80 tis. Kč? Jedná se o funkční celek, nebo stačí soutěžit pouze automobil a vlek lze koupit mimo tuto soutěž? Totéž je i otázka u druhého našeho výběrového řízení, kde musíme nakoupit vybavení dílny na výrobu plastových nádrží. Je třeba nakoupit automatické svařovací pravítko v hodnotě cca 1 mil. Kč - je naší povinností zahrnout do této zakázky i ostatní vybavení dílny jako formátovací pilu (140 tis. Kč) a jiné drobné elektrické náčiní v jednotkových hodnotách cca 4 tis. Kč a další drobné nástroje v hodnotách do 2 tis. Kč? Celková cena pořizovaného vybavení dílny je 1,5 mil. Kč. Jede o samostatné stroje nikoliv součásti jedné výrobní linky, ale dílna veškeré tyto stroje a nástroje potřebuje nakoupit v podstatě najednou. Dále budeme nakupovat vysokozdvižný vozík v hodnotě cca 100 tis. Kč - je také součástí funkčního celku dílny? Prosím o radu - neradi bychom se dopustili nějakého porušení z důvodu nevědomosti, samozřejmě ale by pro nás bylo o mnoho jednoduší soutěžit pouze nákladní automobil a automatické svařovací pravítko bez ostatních položek. Děkuji

  Z dotazu nevyplývá, kdo je poskytovatelem předmětné dotace a zda je tato poskytována z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by však šlo o Evropské strukturální a investiční fondy, jsou podmínky pro zadávací/výběrové řízení stanoveny poměrně přísně a do tzv. funkčního celku a tedy i předpokládané hodnoty bude v obou případech nezbytné zahrnout všechna související plnění. Nicméně zároveň platí i možnost analogického postupu dle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), tedy že určité části do 20% předpokládané hodnoty funkčního celku můžete zadat mírnějším postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě této konkrétní (menší) části, případně částem. Ve Vámi popsaných případech by bylo možné přívěsný vlek zadat tvz. z ruky, protože splňuje uvedený 20% limit a stejně tak by v případě druhého výběrového řízení bylo možné zadat tzv. z ruky další vybavení díly až do hodnoty 300.000 Kč, pokud je celková předpokládána hodnota této zakázky 1.500.000,- Kč

  Úvěr s úroky nad 2 mil.Kč

  03.12.2018 Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení § 29 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku dlouhodobý úvěr na investici s celkovými úroky nad 2 mil. Kč = podlimitní zakázka? (služby nad 2 mil. Kč) Podléhá taková zakázka elektronizaci a u obou subjektů? Zadavatel i dodavatel? Moc Vám děkuji za osvětlení problematiky.

  K Vašemu dotazu, jenž se týká povinné elektronizace u výjimky uvedené v § 29 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:
  Povinnost komunikovat elektronicky dopadá pouze na veřejné zakázky zadávané v zadávacích řízeních. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení mohou být i nadále realizovány v listinné podobě.

  Výměna vodoměrů

  03.12.2018 Dobrý den, Je výměna vodoměrů v bytových domech dodávka nebo stavební práce? Děkuji.

  Bez bližších informací nelze určit. Může to být obojí – záleží na tom, zda jsou s výměnou spojeny stavební práce či výměna vodoměrů je prováděna v rámci větší stavební zakázky nebo v případě pouhé prosté výměny vodoměrů zda cena za provedení služby nepřevyšuje cenu samotných vodoměrů – potom by to mohla být i (servisní) služba (§ 15 zákona 134/2016 Sb.). Při určení se postupuje podle § 14 a § 15.

  Povinnosti plynoucí ze zákona u zakázek malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000,- Kč bez DPH

  22.11.2018 Dobrý den, prosím o vymezení jasných povinností zadavatele při zadání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona k listopadu 2018, jejichž hodnota je vyšší než 500 000,- Kč bez DPH? Děkuji.

  V souvislosti s Vaším dotazem ohledně povinností při zadávání zakázky malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000 Kč sdělujeme následující:
  Zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadávat v zadávacím řízení. Zadavatel je však povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a neomezovat účast dodavatelům se sídlem v členském státě EU nebo ve státě, který má uzavřenou smlouvu o přístupu k veřejné zakázce.
  V případě zakázky s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH je v souladu s § 219 ZZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na tuto zakázku a následně skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy. Uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele není potřeba, pokud je smlouva v souladu s § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ uveřejněna podle jiného právního předpisu, typicky tedy pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv. Skutečně uhrazená cena za plnění smlouvy musí být v souladu s § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejněna na profilu zadavatele do 3 měsíců od splnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění viz výše. Pokud doba plnění smlouvy přesahuje jeden rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
  Zároveň v případě veřejného zadavatele podle § 4 ZZVZ je v případě zakázek s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH dána usnesením vlády č. 408/2018, kterým se mění usnesení vlády č. 467/2017 povinnost využívat pro zadání Národní elektronický nástroj (NEN). Povinnost používat NEN se nevztahuje na zakázky, které byly zahájeny před 1. červencem 2018 v jiném elektronickém nástroji a na zakázky malého rozsahu, které naplňují stejné podmínky pro využití výjimky z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení dle ZZVZ. Povinnost používat NEN se nevztahuje na organizace, které si do 30. června 2018 požádali o příslušnou výjimku.
  Zároveň, pokud se jedná o dotovanou zakázku, je nutné dodržet pravidla určená poskytovatelem příslušné dotace.

  Plnění smlouvy u VZMR na dobu neurčitou

  15.11.2018 Uzavřeli jsme smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je poskytování pracovnělékařských služeb. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena podle § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ a podle takto stanovené předpokládané hodnoty byla zakázka zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu. U veřejné zakázky nebyla stanovena celková smluvní cena, pouze ceny jednotkové za určité poskytované služby. Podle obdobné veřejné zakázky zadávané v minulosti předpokládá zadavatel předpokládanou výši úplaty za 48 měsíců ve výši 1 200 000 Kč bez DPH. Nejedná se o rámcovou dohodu. Zadavatel však předpokládá, že trvání smlouvy bude delší než 48 měsíců. Je zadavatel po celou dobu trvání této smlouvy vázán režimem veřejné zakázky s ohledem na výši jejího plnění, tj. musí před dosažením částky 2 000 000,- Kč smlouvu ukončit nebo může zadavatel ve smlouvě pokračovat i po dosažení 2 000 000,- Kč po neomezenou dobu?

  Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky, v souladu s § 16 odst. 1 věty 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZZ“). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
  K posouzení limitu na veřejnou zakázku malého rozsahu je rozhodující celková hodnota veřejné zakázky, která se stanoví za období 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Za veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ označuje veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než částky uvedené v § 27. Celková cena za plnění proto nesmí překročit ZZVZ stanovené limity.
  U veřejných zakázek na služby, jejichž smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 48 měsíců, se stanoví v souladu s § 21 odst. 1 ZZVZ předpokládaná hodnota se zahrnutím poskytování služeb v době 48 měsíců. Předpokládaná hodnota plnění poskytovaných služeb v době následující po 48 měsících se již nebere v úvahu.
  Pokud ve smlouvě na veřejnou zakázku není sjednána cena za dílo, ale ceny jednotkové za určité poskytované služby a není-li stanoven celkový objem dotazem dotčených poskytovaných pracovně lékařských služeb, pak je u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za období 48 měsíců.
  U smlouvy na dobu neurčitou je tedy možno pokračovat v plnění i v době přesahující 48 měsíců, potom hodnota takového plnění již nemá na předpokládanou hodnotu vliv.
  Správný postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, k jehož přezkumu je oprávněn dle § 248 odst. 1 písm. b) ZZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota - § 16 odst. 5

  05.10.2018 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, na výklad § 16 odst. 5 ZZVZ, kdy zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu VZ k okamžiku zadání VZ. Okamžikem zadání zakázky se rozumí uzavření smlouvy nebo lze tento okamžik vztáhnout i na okamžik uzavření dodatku ke smlouvě, což by znamenalo, že celkové plnění (tedy plnění na základě smlouvy a dodatků) nesmí překročit hranici podlimitní zakázky? Děkuji za odpověď Nebo se okamžikem zadání zakázky myslí okamžik uzavření smlouvy a nikoliv pak dodatku? Jak by měl zadavatel v případě vyvstání této potřeby víceprací následně pak správně postupovat? Děkuji za odpověď

  V souladu s ustanovením § 16 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky (v případě, že veřejná zakázka není zadávána v zadávacím řízení).
  Měnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku lze pouze v souladu s pravidly obsaženými v ustanovení § 222 ZZVZ, které stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle ZZVZ.
  Pokud zadavatel dodrží pravidla pro změnu závazku podle ustanovení § 222 ZZVZ, tak i když předpokládaná hodnota původní podlimitní veřejné zakázky spolu s provedenými změnami závazku ze smlouvy v součtu následně převýší finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky, tak nepůjde o porušení ustanovení § 16 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel tak nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když původní veřejnou zakázku zadával v podlimitním režimu.
  Pokud má být měněn závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, je nutné zkoumat, zda veřejná zakázka po změně splňuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle ustanovení § 31 ZZVZ (tj. bez aplikace pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ). Pokud by však limit byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ. Blíže k této problematice viz stanovisko expertní skupiny MMR k ZZVZ: http://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

  Povinnost vyhlásit veřejnou zakázku

  12.09.2018 Dobrý den, mám dotaz. Naše společnost je o.p.s. v oblasti kultury, v letošním roce jsme dostali celkovou částku dotací na projekt vyšší než 50% celkových nákladů na projekt. Stal by se z nás v tomto případě veřejný zadavatel?

  Se vší pravděpodobností bez znalosti dalších informací byste skutečně museli zadat zakázku jako zadavatel podle zákona 134/2016 Sb.  o zadávání veřejných zakázek. Nikoliv jako veřejný zadavatel, ale jako zadavatel podle § 4 odst.2. To však na věci nic nemění.

  Zadání VZMR napřímo žadateli o dotaci (§ 6)

  07.09.2018 Dobrý den, příjemce získal dotaci z Ministerstva kultury na obnovu kulturní památky. Jde o fyzickou osobu, dotovaného zadavatele, zakázka malého rozsahu. Provedl tedy jednoduché poptávkové řízení, oslovil 3 OSVČ, kteří se zabývají pracemi na obnově kulturních památek. Nevybral si ani dle ceny a vzhledem ke znalosti dané problematiky a místa se rozhodl, že práce provede svépomocí. Uzavřel smlouvu o dílo sám se sebou (fyzická osoba - rodné číslo x fyzická osoba - IČ). Ministerstvo kultury žádost o dotaci včetně smlouvy odsouhlasilo a vyplatilo dotaci. Jde v tomto případě o porušení § 6 zákona o veřejných zakázkách? Děkuji předem za odpověď. EM

  Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nevztahuje se na zadání zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel totiž podle ustanovení § 31 ZZVZ není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ.
  Z pohledu ZZVZ lze konstatovat, že zadavatel by měl dodržet zásady podle § 6 ZZVZ a dále pravidla poskytovatele dotace, podle kterých by zadavatel měl v tomto případě postupovat. Co se týče zadání veřejné zakázky malého rozsahu napřímo žadateli o dotaci (tatáž osoba žádá o dotaci a zároveň realizuje plnění veřejné zakázky), toto ZZVZ neřeší a nejedná se tak o porušení § 6 ZZVZ.
  Z výše uvedeného vyplývá, že záleží primárně na tom, co je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí dotace. Pokud smlouva o poskytnutí dotace nevylučuje přidělení zakázky samotnému žadateli o dotaci, jeví se tento způsob jako správný, nicméně znovu zdůrazňuji, že záleží na podmínkách, které vyplývají ze smlouvy o poskytnutí dotace.

  Zadavatel

  16.07.2018 Dobrý den. Byla-li zájmovému sdružení (KPN 116) přidělena státní dotace ve výši nad 6 mil. Kč, jaká právní norma ukládá tomuto sdružení povinnost zadat veřejnou soutěž na realizaci podlimitní stavby velkého rozsahu. Děkuji za odpověď. S pozdravem

  V souvislosti s Vaší žádostí k právní normě, která ukládá povinnost zadávat veřejnou zakázku příjemci dotace, uvádíme následující:
  Pravidla a povinnosti při zadávání veřejných zakázek řeší zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 4 odstavcem 2 výše uvedeného zákona je zadavatelem i osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50% peněžních prostředků poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mino území Evropské unie.
  Z Vámi poskytnutých informací nelze přesně určit, jakou poměrnou část z celkové ceny zakázky činí státní dotace. Pokud se jedná o více než 50%, splňujete podmínku zákona a jste povinni se jím řídit. Zároveň zde existuje možnost, že poskytovatel dotace v rámci svých pravidel celý postup zpřísní.

  Nákup stravovacích poukázek (nominální hodnota stravenky)

  14.05.2018 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak stanovit předpokládanou hodnotu zakázky, jestliže zadavatel (obec) poptává pro zaměstnance nákup stravenek nebo elektronických stravenek (karta)? Započítává se předpokládané ceny i nominální hodnota stravenky? Děkuji

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávku stravovacích poukazů je předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vyplývající z plnění veřejné zakázky, tedy předpokládaný objem veřejných prostředků, které jdou směrem od zadavatele k dodavateli. V daném případě je předpokládaná hodnota veřejné zakázky představována výší provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, naopak cena samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává, neboť prostředky zadavatele nejsou snižovány o jmenovitou hodnotu poukazu, za finanční prostředky zadavatel obdrží poukazy ve stejné hodnotě, nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků.
  Pro zachování jistoty postupu v souladu se zákonem doporučujeme, aby součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla jak provize, kterou hradí zadavatel ve formě ceny za poskytnutí služby tak provize, kterou dodavatel inkasuje od třetích subjektů.
  Jak bylo řečeno již výše, částka odpovídající nominální hodnotě stravenek pak není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť se nejedná o částku, kterou by zadavatel dodavateli měl zaplatit za plnění zakázky tj. dodání stravenek. Ve vztahu k nominální hodnotě stravenky dochází pouze k výměně „nositele“ hodnot, peníze za stravenky, přičemž se jedná o nositele hodnot, které lze považovat za vzájemně značně zastupitelné.

  Povinnost zadávat VZMR dle usnesení vlády č. 467

  06.04.2018 Dobrý den, v usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 je mj. v bodu III.1 uložena povinnost vybraným subjektům od 1. července 2018 používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek v rozsahu stanoveném v příloze daného usnesení. V příloze usnesení je uvedeno následující: "Zadavatelé uvedeni v bodu III.1 tohoto usnesení (dále jen "zadavatel") jsou povinni pro zadávání níže definovaných veřejných zakázek používat výhradně Národní elektronický nástroj: - veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen "ZZVZ")..." Z výše uvedené plyne tedy povinnost v případě veřejných zakázek malého rozsahu pro vybrané zadavatele používat výhradně Národní elektronický nástroj v rozsahu stanoveném v příloze usnesení (bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu). V bodu III.2 je tomu samému okruhu zadavatelů uložena povinnost (pokud nepožádá o výjimku, pokud výjimka je schválena, pokud nezahájil řízení před nabytím účinnosti atp.) používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, u kterých neplatí povinnost podle bodu III.1 usnesení. V usnesení vlády české republiky je dále v bodu III.4 uložena povinnost "...zpracovat Pravidla systému používání Národního elektronického nástroje s tím, že součástí těchto pravidel bude oprávnění zadavatele nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty, prostřednictvím Národního elektronického nástroje.“ Dotaz: Má tedy zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1, při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v rozsahu stanoveném v příloze usnesení, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 5000.000 Kč povinnost zadávat tyto veřejné zakázky malého rozsahu prostřednictvím Národního elektronického nástroje? Děkuji za odpověď.

  Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá, zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1 dle usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 nemá povinnost zadávat VZMR v NEN. Tato skutečnost vyplývá z Vámi uvedených ustanovení předmětného UV, přičemž je jednoznačně potvrzena i zněním příslušných pravidel, jež přikládám.
  https://nen.nipez.cz/UzivatelskeInformace/ProvozniRad    
  Část Pravidel NEN:
  Čl. II. – Působnost Pravidel
  1) Provozovatel a jakýkoli uživatel NEN jsou povinni řídit se Pravidly, není-li stanoveno jinak.
  2) Zadavatel je oprávněn nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč bez DPH, prostřednictvím NEN, pokud dále není stanoveno jinak.

  VZMR na stavební práce

  28.02.2018 Město v jednom roce provedlo 4 výběrová řízení na stavební práce v režimu Zakázka malého rozsahu vztahující se: - k opravě ulice – částka 2 163 000 Kč - k revitalizaci sídliště – komunikace a zpevněné plochy – částka 2 139 000 Kč - k rekonstrukci chodníku a komunikace – částka 2 146 000 Kč - k zvýšení bezpečnosti na komunikaci (úprava přechodů a chodníků) – částka 600 500 Kč Celková hodnota zakázek v daném roce činí 7 048 500 Kč. Mělo město postupovat při zadávání těchto zakázek v režimu Zjednodušené podlimitní řízení? Nejedná se o dělení zakázek? Mělo zadávat všechny zakázky v Zjednodušeném podlimitním řízení nebo jen tu čtvrtou zakázku, kterou byl překročen limit pro VŘ. Je vysvětlením to, že se jedná o různé městské části, i když u všech zadavatelem je město?

  U stavebních prací není dána podmínka, že by se musely zakázky za jeden rok sčítat. U stavebních prací se postupuje podle § 16 odst. 2 – (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
  A také podle § 18, odst. 1 a 2.
  (1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
  a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
  b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
  (2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
  Takže se posuzují konkrétní okolnosti dané (daných) zakázky (zakázek), zda u nich nastaly uvedené podmínky, či nikoliv, zda tvoří jeden funkční celek, jaká je časová souvislost a další. Samotný fakt, že zakázky zadává jediný zadavatel ještě nezavdává zákonnou příčinu nutně všechny zakázky zadat v jediném zadávacím řízení. Skutečně je to na konkrétním posouzení všech okolností jednotlivých zakázek.

  Povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty VZ

  27.02.2018 Dobrý den, jako zadavatel nadlimitní veřejné zakázky na služby zadávané v otevřeném řízení bychom rádi oznámili zahájení zadávacího řízení bez uveřejnění předpokládané hodnoty. Vycházíme-li z Metodických pokynů a validačních pravidel pro vyplnění formuláře F02 je nám takový postup umožněn. Prosím o odpověď na otázku, zda tento postup nemá jiné zákonné omezující podmínky? Předem děkuji za odpověď.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ukládá jen v případě, že si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací. Pro jiné situace není povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty uložena.
  Údaje, které mají být v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplňovány, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pro standardní formulář 2 “Oznámení o zahájení zadávacího řízení” lze výčet povinných údajů nalézt v části B. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky není v tomto výčtu zahrnuta.
  K problematice uveřejňování předpokládané hodnoty veřejné zakázky zaujala v stanovisko Expertní skupina MMR. Stanovisko se bylo vydáno v době platnosti předchozího zákona (137/2006 Sb.) a je dostupné na tomto odkazu http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty. Kromě nově uložené povinnosti podle § 16 odst. 3 ZZVZ, odpovídá stanovisko i současné právní úpravě.

  Elektronizace

  13.02.2018 Dobrý den, musí zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky? Děkuji za odpověď

  Zadavatel není povinen zadávat dle § 31 zákona 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále ZZVZ) v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou definovány v § 27 ZZVZ (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč) dle kritéria prahové předpokládané hodnoty.
  Z výše uvedeného je zřejmé, že zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky nemusí, neboť je zadavatel řeší mimo režim ZZVZ.

  Sčítání veřejných zakázek

  25.08.2017 Nakupujeme OOPP ( oděv a obuv,čepice ) pro naše zaměstnance na několika pracovištích v kraji. Doposud bylo průběžně dle potřeby během roku na základě jednotlivých objednávek. Částka nedosáhla ročně 50 tis.Kč bez DPH. Nakupovali jsme od dvou dodavatelů jen na objednávku, bez smlouvy.Jen s doložením dalších dvou dražších nabídek. Letos poprvé budeme nakupovat pro nové skupiny zaměstnanců na pracovištích, kteří zahájí práce v terénu, celková částka již přesáhne 50 tis.Kč bez DPH. Podle resortních předpisů musíme zadání VZMR nad 50 tis.Kč bez DPH zveřejňovat na profilu zadavatele a následně smlouvu, akceptované objednávky zveřejňovat v registru smluv. Dotaz: Budeme v 2017 správně tyto nákupy sčítat - zveřejňovat dle předešlé věty nebo půjde o aktuální plnění bez sčítání v jednom roce.

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „PHVZ“) podle pravidel uvedených v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je jedním z hlavních nástrojů předcházení účelovosti dělení jinak spolu souvisejících položek předmětu plnění a může k němu docházet například za účelem snižování právě PHVZ, přičemž důsledkem může být neoprávněné užití mírnějších režimů pro zadávání veřejných zakázek nebo postupů při uzavírání smluv. Zadavatel se může dopustit účelového dělení předmětu vždy, pokud stanovení PHVZ neprobíhá podle pravidel uvedených v § 15 ZZVZ, anebo například dochází k „okrajování“ menších celků veřejné zakázky, a to v případě jinak spolu věcně a místně souvisejících plnění v rámci jednoho účelového celku podle předmětu veřejné zakázky. Následně je možné hovořit o účelovém dělení předmětu veřejné zakázky, neboť podle § 16 odst. 2 ZZVZ se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  Na základě § 19 ZZVZ se při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, které jsou pravidelně pořizované nebo trvající, vychází z předpokládané hodnoty za 12 měsíců, přičemž pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví a je za něj považováno období z hlediska časové, věcné a místní souvislosti požadovaného plnění. S ohledem na výjimku podle § 19 odst. 3 ZZVZ doplňujeme, že pokud by se u pravidelně pořizovaných nebo trvajících dodávek mělo jednat o takové plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, pak zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné zkoumání vazby na okolnosti a potřeby předpokládaného využití nakupovaného zboží. Jednotlivé položky předmětu plnění, které společně tvoří v určitém časovém období funkční celky, ale jsou i jinak věcně související, by proto neměly být děleny na samostatné veřejné zakázky. Pokud hodnota nakupovaných komodit nedosáhne limitů uvedených na základě § 27 ZZVZ, není zadavatel v souladu s § 31 ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen“VZMR“). Z pohledu ZZVZ se tak nejedná o formalizovaný postup, neboli způsob zadání VZMR není upraven v žádném ze samostatných druhů zadávacích řízení a zadavatel je povinen dodržet pouze zásady uvedené v § 6 ZZVZ. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje výkladová stanoviska zejména k ZZVZ, avšak povinnost zveřejňovat smlouvy se řídí samostatnou právní úpravou, ve znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „Registr smluv“). K Vašemu dotazu uvádíme následující shrnutí. Výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu v Registru smluv je možné uplatnit také v případě, že výše hodnoty takové smlouvy na jednorázové plnění činí částku 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Příslušné resortní předpisy mohou stanovit i přísnější pravidla pro zveřejňování informací v Registr smluv, ZZVZ však tuto problematiku žádným způsobem dále neupravuje ani neřeší.

  Stavební práce nebo dodávky

  25.08.2017 Chystáme se zadat opravu stávajícího výtahu. Jedná se o zakázku na stavební práce nebo dodávky??? Rozsah prací je uveden níže. V příloze zasílám orientační rozpočet. Rozsah prací a dodávek nové technologie: 1. oprava a repase výtahového stroje včetně převodovek a motoru, 2. nové hnací ozubené věnce, 3. nová polygonová kola, 4. výměna nosných řetězů a čepů kabin vč. doložení výsledků trhacích zkoušek, 5. výměna elektrické troleje, 6. dodávka nových závěsů a vodící čelisti klecí výtahů, 7. repase nosných rámů kabin, 8. dodávka nových ochranných stěn, 9. oprava a repase portálů nástupišť a výtahových šachet – především prahů, nárazníků, čelních stěn a osvětlení s případnou výměnou neopravitelných částí, 10. dodávka ovládacích prvků a signalizací, 11. repase rozvaděče výtahu včetně elektroinstalace a hlavního vypínače s případnou výměnou neopravitelných prvků, 12. dodávka nových dokumentací včetně tabulek a návodů.

  V případech, kdy jsou součástí pořizovaného plnění tedy dodávek i stavební práce, se hlavní předmět zakázky určí podle základního účelu veřejné zakázky.  Základní účel veřejné zakázky se odráží i v určení hlavního kódu CPV při zahájení zadávacího řízení.  Pokud veřejná zakázka v sobě zahrnuje kromě dodávky zboží také poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.Pokud by byla hlavním účelem veřejné zakázky oprava budovy a v jejím rámci by  došlo k výměně výtahu v budově,  jednalo by se o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Služba nebo stavební práce

  25.08.2017 Chtěla bych Vás požádat o radu ohledně správného stanovení, zda se jedná o službu nebo stavební práci s tím, že rozpočtová položka je stanovena jako oprava a údržba: - pokládka PVC v místnostech budovy - renovace nebo pokládka parketových vlysů - výmalba chodeb i místností v budově Dále žádám o sdělení, zda se při určování veřejné zakázky na službu nebo stavební práci, máme řídit podle číselníku NIPEZ.

  Číselník NIPEZ slouží především jako informační podpora při zadávání veřejných zakázek jak pro zadavatele, tak dodavatele. Slouží ke standardizaci jednotného popisu předmětů veřejných zakázek (na základě CPV kódů), ale není primárním určovatelem druhu veřejné zakázky, je pouze pomocným, orientačním pomocníkem. Zadavatel musí určit druh veřejné zakázky na základě zákona, pokud jde o zakázku, kterou podle zákona musí zadávat. Může existovat řada zakázek na služby nebo dodávky, v rámci kterých jsou prováděny i stavební úpravy, tedy činnosti, které najdete pod stavebními pracemi.
  Pro Vás tedy bude rozhodující, zda provádíte pouze pokládku PVC a nic více nebo pouze renovaci parket, či zda všechny uvedené činnosti provádíte v rámci např. větší rekonstrukce nebo v souvislosti s instalací nějaké dodávky.Pokládku PVC nenajdete v jednotném slovníku, ale najdete tam položku pokládka podlah a podlahových krytin (mezi položkami stavebním prací – 4543000-4 a další položky). Obdobně nenajdete výmalbu chodeb, ale pod položkou 45440000-3 sklenářské, malířské a natěračské práce (a další položky).
  Pro určení druhu veřejné zakázky je jedno, zda jde o stavbu nebo běžnou opravu (i to má pouze orientační, pomocný charakter) – jde o její charakter a věcné zaměření v kontextu celé zakázky . Pokud by šlo pouze o Vámi uváděné položky, pravděpodobně by šlo o stavební práce. Pokud by šlo o zakázku do dvou mil. Kč, určení je z hlediska zákona nerelevantní.

  Provozní jednotky

  25.08.2017 Biologické centrum AV ČR, v. v. i. („BC“) je největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR. S ohledem na svou velikost (600 zaměstnanců) a pestrou škálu odborných služeb, poskytovaných ve veřejném zájmu, je interně uspořádáno celkem do pěti organizačních součástí (vědeckých ústavů), jedné velké infrastruktury a na technicko-hospodářskou součást. Každá tato jednotka má svého ředitele/vedoucího, byť navenek má BC jednoho statutárního zástupce a jedno IČO. Do roku 2006 měl každý ústav vlastní IČO a byl tak veřejným zadavatelem sám o sobě, až v roce 2007 bylo novelou zákona o veřejných výzkumných institucích BC sjednoceno pod jedno společné IČO. Nicméně různorodost potřeb pochopitelně zůstala stejná jako před novelou. Máme za to, že každá z výše uvedených entit je provozní jednotkou (§ 17 odst. 1). Rozpor vidíme v tom, že i když jsou tyto provozní jednotky do jisté úrovně samostatnými funkčními celky, tak mají společné právní oddělení (§ 17 odst. 2), které koordinuje zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Prosíme o odpovědi na tyto otázky: 1) Máme položky v centralizovaném plánu nákupů sčítat na úrovni BC, nebo na úrovni jednotlivých provozní jednotek, nebo dle umístnění (jsme v různých budovách), nebo dle projektů? 2) V jaké úrovni CPV kódů máme považovat nákupy ještě za nákupy v rámci jedné kategorie? /Ilustrativní příklad: Máme zadávat ochranný laminární box pro PCR cykler za 20 tis. Kč ve stejném druhu řízení jako třeba PCR cykler za 3,5 mil. Kč, když je obojí v kategorii PCR?/

  Možnost zadávat samostatně na úrovni organizačních jednotek je dána jejich skutečnou volností v organizačním uspořádání, volností a možností nakládat s finančními prostředky, mírou nezávislosti v jednání, či volností uzavírat samostatně smlouvy. Není dána územně, tedy nerozhoduje, zda jednotlivé organizační složky/útvary se nacházejí v jedné nebo více budovách, či zcela na rozdílných adresách. Podstatný vliv na určení, zda taková osoba/organizační složka může nebo nemůže zadávat samostatně, mají interní předpisy takové osoby, interní pravidla, zřizovací listiny, statusy, kde je řada kompetencí popsána. Na základě vyhodnocení takových podstatných informací se zadavatel rozhodně, zda odpovídá § 17 – a tedy má odpovídající funkční samostatnost, či nikoliv. Funkční samostatnost může být dána i pouze pro některé kategorie. Pokud zmiňujete Vaše právní oddělení, musíte při vyhodnocování zvážit i jeho roli. Má právní oddělení slovo ve všech zakázkách? Má právo veta při rozhodování o způsobu provádění veřejných zakázek? Může se každý ředitel sám rozhodnout o určení druhu veřejné zakázky, zadávacího řízení a následně může po provedení zadávacího řízení bez ohledu na jiné výhrady uzavřít smlouvu za jemu svěřený ústav?
  Pokud zmiňujete centrální nákup/zadávání, pravděpodobně bylo zřízeno za účelem centrálního zadávání za účelem jednotného nákupu. Tedy pravděpodobně musíte centralizovaně zadávat na základě nějakého dokumentu, rozhodnutí, které určilo, že se má centrálně nakupovat. Pokud takové rozhodnutí nemůžou jednotlivé provozní jednotky ignorovat, nelze usuzovat, že jde o samostatné provozní funkční jednotky.
  Doporučení: vyhodnotit všechny okolnosti, které určují volnost jednotlivých provozních jednotek. Co se týká centralizovaného nákupu, se vší pravděpodobností nejde o samostatné provozní jednotky a doporučujeme nakupovat centrálně za zadavatele. Co se týká konkrétně recyklérů, bez bližších odborných znalostí můžeme doporučit vyhodnotit nikoliv pouze cenu (rozdíl mezi 20 tisíci a 3,5 mil. Kč), ale i technologickou/technickou povahu výrobku, okruh dodavatelů, CPV klasifikaci, minulou zkušenost s nakupováním obdobných výrobků – zda jde o pravidelné nakupování nebo zda jde o skutečně ojedinělý nákup stroje, kde nepočítáte s jeho dalším pořizováním v blízké budoucnosti. Pokud slouží obdobným pracím, vyrábí je obdobný okruh dodavatelů, zadáváte (poptáváte) je relativně pravidelně, možná slouží k obdobnému účelu, potom bychom doporučili společný nákup. V případě, že si jako zadavatel nejste zcela jisti, doporučujeme využít § 18, § 35 (§101 v nadlimitním režimu) pro rozdělení zakázky na části a zadávat ve více zadávacích řízeních za dodržení postupů v uvedených paragrafech.

  Nájemní smlouva/podnájem

  24.08.2017 Mám dotaz k zadávání veřejných zakázek, dle paragrafu 29, není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení v případě nájmu existující nemovitosti. Lze tuto výjimku aplikovat i na situaci, kdy se nebude jednat o nájem ale o podnájem? Zadavatel bude v postavení podnajemce.

  S ohledem na skutečnost, že podnájem je systematicky v občanském zákoníku zařazen do části čtvrté, hlavy druhé, oddíl 3 – nájem, vztahuje se tak předmětná výjimka i na podnájem nemovitosti.

  Sektorová veřejná zakázka

  23.08.2017 Dobrý den, v souvislosti s novým zákonem nevíme, do jaké kategorie zadavatele spadáme. Jsme teplárna, akciová společnost, vlastněná 100 % městem. Město má v naší společnosti rozhodující vliv a jmenuje více než polovinu členů v našich statutárních a kontrolních orgánech. Naše nosná činnost je výroba a rozvod tepla na základě licencí vydaných ERÚ. V novém zákoně o VZ č. 134/2016 Sb. je v § 4 jinak definovaný zadavatel proti předešlé právní úpravě. Už tam není sektorový zadavatel. Spadáme v § 4 pod odst. 1 písm. e) jiná právnická osoba, pokud? Mám za to, že pod písmeno e) nepatříme, protože výroba a rozvod tepla mají průmyslovou a obchodní povahu a tudíž nesplňujeme všechny podmínky pro veřejného zadavatele. Z toho nám vyplývá, že nejsme veřejný zadavatel, a podle nového zákona o zadávání VZ musím postupovat pouze u nadlimitních VZ v souladu s § 151 a násl., sektorové veřejné zakázky. Tak to vlastně bylo i ve starém z. č. 137/2006 Sb., kde byl definovaný sektorový zadavatel. Je tato úvaha správná ? Děkujeme za odpověď.

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) již nepoužívá termín sektorový zadavatel, neboť došlo k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky a nově tedy používá pouze pojem sektorová veřejná zakázka. Tou je dle části sedmé ZZVZ jednak sektorová veřejná zakázka, jíž zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti, v tomto případě je tedy nutno splnit podmínky dvě, a to naplnění definice veřejného zadavatele a výkon relevantní činnosti při zadání takové zakázky. V rámci další kategorie sektorových veřejných zakázek je nutno splnění celkem tří podmínek, a to že sektorová veřejná zakázka je zadávaná osobou, která není veřejným zadavatelem, je jím zadávána při výkonu některé z definovaných relevantních činností a tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou vykonává veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo dominantní vliv. Splnění podmínek existence zvláštních či výhradních práv je v tomto případě zásadním, neboť pokud taková osoba bude vykonávat relevantní činnost, nicméně s absencí těchto práv, nebude podléhat aplikaci pravidel platných pro sektorové veřejné zakázky. Jako poslední je sektorová veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti a nad kterou uplatňuje veřejný zadavatel přímo či nepřímo dominantní vliv.
  Jak uvádíte, pro definici veřejného zadavatele – jiné právnické osoby, zde ve Vašem případě nejsou naplněny všechny podmínky definice, a to konkrétně, kdy jiná právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu. K definici veřejného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e), je nutno zdůraznit, že je nutno splnit bod 1. a bod 2 taxativně.
  Tedy k definici tzv. jiné právnické osoby lze uvést, a to ve vztahu k podmínce ad) 1, že předmětná společnost musí splňovat několik podmínek. Musí se jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v odvětví vodárenství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nezbytné posouzení ad hoc.
  Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. Pro podporu shora uvedených tvrzení lze uvést situaci, kdy by se předmětná společnost dostala do ztráty, která by pro ni byla likvidační, přičemž zakládající subjekt – obec by takovou ztrátu negarantovala, což patrně nelze předpokládat. Za další rozhodnou skutečnost lze považovat i regulaci cen vodného a stočného ze strany územně samosprávných celků formou obecně závazných cenových předpisů, cena tedy není regulována trhem.
  V dané souvislosti je nutno zohlednit především judikaturu Soudního dvora EU, a to příkladmo rozhodnutí ve věci C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápány jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát z důvodů obecného zájmu rozhodl poskytovat sám nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. Při posuzování, zda – li zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozhodnutí SDEU ve věci C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48).
  K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem lze dále uvést rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2008 ve věci C-393/06 Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: “je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu … podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní”.
  Ve vztahu k podmínce ad) 2 lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele. Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí. Smyslem předmětného ustanovení je postihnout případy, kdy veřejný zadavatel založí právnickou osobu jiné formy než příspěvková společnost a samozřejmě tedy i případy, kdy zde existuje pluralita subjektů.
  Případ jiné osoby dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost, a to na základě zvláštních či výhradních práv, či pokud nad ní veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv je nutno uvést, že existenci zvláštních či výhradních práv je nutno posoudit dle následujících premis. Zvláštními či výhradními právy dle ZZVZ jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností jednomu či více subjektům, a která podstatně ovlivňují možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Je tedy nutno především posouzení, zda – li udělení takového práva podstatně ovlivní možnost jiných osob za srovnatelných podmínek vykonávat relevantní činnost na stejném území a je nutno i zkoumat, jakým způsobem tato osoba předmětné právo získala.
  Zásadní skutečností, jejíž existence vede k závěru, že se nejedná o zvláštní či výhradní právo je ta, zda taková práva byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné zveřejnění, a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Zcela nově je v zákoně zároveň vymezen demonstrativní výčet právních předpisů, na základě kterých pokud je takové osobě právo uděleno, rovněž se o zvláštní či výhradní právo nebude jednat. Předmětné právní předpisy jsou jednak vymezeny v příloze č. 5 zákona a dále se jedná o postupy, mezi něž patří zadávací či koncesní řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů.
  V příloze č. 5 zákona se jedná o demonstrativní výčet právních předpisů EU, kdy za postupy udělené v souladu s těmito jsou považovány právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici. Předmětné právní předpisy, vymezené touto přílohou, věcně pokrývají část relevantních činností, definovaných v zákoně. Mezi předmětné právní předpisy patří zejména právní předpisy EU (vymezené přílohou II. sektorové směrnice) a dále právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici, přičemž je nutno především klást důraz na příslušné evropské právní předpisy, neboť by nebylo lze akceptovat případné právní předpisy ČR, jež mají širší působnost. Lze zmínit například udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn dle směrnice 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, dále povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, obě transponované v rámci energetického zákona.
  Mezi postupy vymezené přílohou č. II sektorové směrnice a přílohou č. 5 zákona však nepatří konkrétní postupy vztahující se k výrobě tepla, neboť ve vztahu k energetickému zákonu jsou vymezeny pouze postupy ve vztahu k zemnímu plynu a k výrobě elektřiny, k obdobnému závěru tedy lze dospět i posouzením existence zvláštních či výhradních práv dle obecných premis v ZZVZ.
  Závěrem tedy lze konstatovat, že ve Vašem případě bude patrně při zadávání sektorové veřejné zakázky nutno postupovat dle ZZVZ, neboť ve Vašem případě by měla být naplněna definice sektorové veřejné zakázky, jíž zadává veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost, případně, pokud by zde skutečně absentovala jedna z podmínek, a to existence průmyslové či obchodní povahy, dle našeho názoru bude naplněna definice jiné osoby dle §151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Tedy v případě, kdy budete zadávat jako veřejný zadavatel sektorovou veřejnou zakázku, je nutno postupovat dle ZZVZ, a to konkrétně dle Části sedmé ZZVZ, pouze pokud se bude jednat o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Dle části, jež upravuje tzv. podlimitní režim je nutno postupovat pouze v případě, kdy byste jakožto veřejný zadavatel zadávali klasickou veřejnou zakázku podlimitní, a tedy nikoliv sektorovou veřejnou zakázku. Dle ustanovení § 158 ZZVZ zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitu dle ustanovení § 25 ZZVZ.

  Určení druhu VZ a CPV

  23.08.2017 Připravujeme veřejnou zakázku na opravu sportovní přetlakové (nafukovací) haly, jejímž předmětem bude demontáž stávající přetlakové haly spočívající v odstranění lanové sítě a foliových vrstev, dodávka nových vrstev folií a lanové sítě a montáž (instalace)těchto vrstev ke stávající podsadě, ukotvení a nafouknutí. Kotvící body s podsadou i povrchy a strojovna VZT zařízení zůstanou zachovány. Předpokládaná hodnota VZ je cca 2,3 mil. Kč bez DPH. Jelikož se jedná o „stavbu“, která může být i před každou letní sezonou demontována máme polemiku, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo zda se spíše jedná o zakázku na dodávky. V klasifikačním číselníku CPV jsme našli pouze jediný kód, který by se týkal dané předmětu a to „Výstavba nafukovacích hal“ 45217000-1. Co by jste nám prosím poradil, jak se zde dívat na základní účel, jedná se stále o stavbu, nebo toto máme vidět spíše jako dodávku? V případě, že by se jednalo o dodávku, tak pak nevíme co s CPV kódem, jaký zvolit, nenašli jsme nic vhodného.

  Z hlediska určení druhu veřejné zakázky je podstatné vycházet z definice zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon definuje dodávky v § 14 hned v odstavci prvém: Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
  Veřejnou zakázkou na služby je taková veřejná zakázka, která je činností, která není uvedena v odstavci 3 paragrafu 14.
  Stavební práce jsou definovány také v § 14, v odstavci 3:
  Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
  a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“).
  b) zhotovení stavby, nebo
  c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
  a zároveň je také v § 14 v odstavci 4 definována stavba (pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek):
  Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
  Pokud tedy jsou prováděny činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému nebo je předmětem veřejné zakázky zhotovení stavby, jde o zakázky na stavební práce, jak to říká zákon.
  S ohledem na skutečnost, že nafukovací haly nejsou podle CPV kódů mezi dodávkami, lze říci, že zakázka není dodávkou. Zakázka tak může být pouze zakázkou na stavební práce nebo služby. V případě služeb by pravděpodobně šlo o servis, údržbu, běžné opravy. Z Vámi uváděných informací a z telefonického rozhovoru lze usoudit, že nepůjde o běžné opravy, že nepůjde o běžné servisní úkony, ale vlastně půjde o celkovou rekonstrukci haly, protože je na konci své životnosti a v rámci této rekonstrukce budou tedy prováděny montážní činnosti jako při výstavbě nové haly (nová konstrukce, lana, montáž folií), až na novou výstavbu betonového základu haly. Pouze z důvodu, že betonový základ staré haly je v dostatečně dobrém stavu, nebude prováděna výstavba nového základu. Bez dalších bližších informací možná půjde o některou z činností:
  45217000-1 Výstavba nafukovacích hal
  45223800-4 Instalace a montáž montovaných staveb
  45223810-7 Montované konstrukce
  45223821-7 Montované jednotky
  45223822-4 Montované komponenty
  45262400-5 Instalace a montáž ocelových konstrukcí
  45262410-8 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro budovy
  45262420-1 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro stavby 45351000-2 Instalace a montáž technického zařízení budovy
  45111300-1 Demontážní práce
  Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o stavební práce, protože jsou uvedeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. O službu by šlo, pokud by prováděné činnosti právě nebyly v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
  Pomůckou pro určení druhu veřejné zakázky může být i stavební zákon a judikatura, přestože jde skutečně pouze o pomůcku. K upřesnění tohoto je možné využít judikaturu – rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 08.12.2010, čj. 10 Ca 280/2008 – 78, publikovaný ve sbírce rozhodnutí NSS, využívá následující formulaci: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“
  Naproti tomu stavbou se podle stavebního zákona rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií od začátku do konce v prostoru staveniště, bez zřetele na (mimo jiné) jeho stavebně technické provedení, materiál nebo konstrukci. I z toho tedy dovozuji, že Vámi zmíněná nafukovací hala je stavbou, která byla prováděna stavební i montážní činností i za pomoci předem připravené konstrukce. Stavební zákon klade stavbu a výrobek plnící účel stavby na stejnou úroveň, takže z hlediska povolovacích procesů mezi nimi není rozdíl s jedinou výjimkou – výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Jinak v obou případech musí investor získat územní rozhodnutí, na základě Vašich informací pro původní výstavbu haly jste potřebovali stavební povolení od stavebního úřadu.
  S ohledem na výše uvedené (a i s ohledem na omezené množství informací) se lze domnívat, že pravděpodobně jde ve vašem případě o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Musí PO soutěžit služby auditora

  23.08.2017 Ráda bych se zeptala, zda v případě PO, která je sektorovým zadavatelem a musí dle zák. č. 563/1991 Sb. za splnění určitých podmínek nechat svoji účetní závěrku zkontrolovat auditorem, je zároveň povinností této PO soutěžit auditorské služby dle nového zák. o ZVZ či zda se může jednat o výjimku ze zák. o ZVZ, a to z titulu, kdy povinnost ověřit účetní závěrku auditorem ukládá PO výše zmíněný zákon o účetnictví?

  Podle § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, není-li dále ZZVZ stanoveno jinak, přičemž za veřejnou zakázku je z pohledu ZZVZ považována veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce a dále pak koncese na služby a koncese na stavební práce.

  Z povinnosti uvedené v § 2 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že každý zadavatel, tedy i zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ (Vámi zmiňovaný jako sektorový zadavatel), je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li stanoveno jinak.

  Jinak je pro zadavatele podle § 4 odst. 3 ZZVZ stanoveno v § 158 až 160 ZZVZ, kdy zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ není například povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 413 000 Kč (viz § 3 odst. 2 nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek).

  Konkrétně ve vztahu k Vašemu dotazu nicméně uvádíme, že ZZVZ nedává zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ výslovnou výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem jsou auditorské služby pro účely splnění povinností vyplývajících zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. i tyto služby by měl zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ získat na základě výsledku zadávacího řízení.

  Procentuální podíl poddodavatele

  31.07.2017 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda zákon upravuje nutnost uvést v podané nabídce procentuální podíl, jakým se bude poddodavatel účastnit na VZ. Děkuji

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nereguluje tuto povinnost dodavatele. Zákon však v § 105 odst. 1 zadavateli umožňuje takovýto požadavek v zadávací dokumentaci – je to tedy oprávnění zadavatele. S uvedeného tedy vyplývá, že dodavatel je povinen předmětné informace sdělit, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.

  Kombinace dotovaného a sektorového veřejného zadavatele

  16.02.2017 Jaký postup má při zadávání veřejné zakázky (VZ) zvolit zadavatel pokud naplňuje znaky „více kategorií“ zadavatele, resp. je současně zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zadavatelem („sektorovým“) dle § 4 odst. 3 ZZVZ a zároveň je předpokládaná hodnota VZ např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ? Doplňující dotazy: 1. Platí tedy, že zadavatel zadávající sektorovou VZ je vázán ZZVZ pouze v případě, že zadává sektorové nadlimitní VZ. Sektorové podlimitní VZ může zadat zcela mimo režim ZZVZ podle interních pravidel? NEBO 2. Pokud zadavatel zadávající sektorovou VZ je v případě podlimitní VZ mimo režim ZZVZ, ale zároveň je zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ, pak by měl zadávat VZ postupy podle § 26 ZZVZ, resp. „klasickým“ otevřeným (podlimitním nebo nadlimitním) řízením? Pro přehled uvádím, že současně platí níže uvedené podmínky: • zadavatel je (obecně) zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 písm. b) ZZVZ, který zadává sektorové VZ; • jedná se o VZ, která souvisí s výkonem relevantní činnosti; • jedná se o VZ, která bude financovaná z rozpočtu Evropské unie; • jedná se o VZ na dodávky; • předpokládaná hodnota VZ je např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ; • v podmínkách poskytnutí dotace je uvedeno, že zadavatel je povinen postupovat dle nových zadávacích směrnic EU (resp. tedy dle ZZVZ). Děkujeme za vyjádření

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek již nedefinuje kategorii dotovaného či sektorového zadavatele, neboť došlo k terminologickým změnám, kdy již neexistují termíny dotovaný zadavatel ani sektorový zadavatel, tedy dříve dotovaný zadavatel je nyní subjekt dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ a namísto termínu sektorový zadavatel, již je definován pouze termín sektorová veřejná zakázka, došlo tedy k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky.
  V případě souběhu zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, je tento povinen postupovat dle ustanovení platných pro sektorové veřejné zakázky, a to pouze pokud předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje finančního limitu dle ust. § 25 ZZVZ.
  Pokud tedy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku (tedy i tzv. zadavatel dotovaný), je povinen postupovat dle ZZVZ pouze v případě, že zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, a to dle ust. § 158 ZZVZ.

  Povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty VZ

  27.02.2018, 9:00:21 :: Dobrý den, jako zadavatel nadlimitní veřejné zakázky na služby zadávané v otevřeném řízení bychom rádi oznámili zahájení zadávacího řízení bez uveřejnění předpokládané hodnoty. Vycházíme-li z Metodických pokynů a validačních pravidel pro vyplnění formuláře F02 je nám takový postup umožněn. Prosím o odpověď na otázku, zda tento postup nemá jiné zákonné omezující podmínky? Předem děkuji za odpověď.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ukládá jen v případě, že si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací. Pro jiné situace není povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty uložena.
  Údaje, které mají být v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplňovány, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pro standardní formulář 2 “Oznámení o zahájení zadávacího řízení” lze výčet povinných údajů nalézt v části B. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky není v tomto výčtu zahrnuta.
  K problematice uveřejňování předpokládané hodnoty veřejné zakázky zaujala v stanovisko Expertní skupina MMR. Stanovisko se bylo vydáno v době platnosti předchozího zákona (137/2006 Sb.) a je dostupné na tomto odkazu http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty. Kromě nově uložené povinnosti podle § 16 odst. 3 ZZVZ, odpovídá stanovisko i současné právní úpravě.

  Komodity mimo VZ

  19.03.2019, 9:10:29 :: Dobrý den, prosím o radu k následujícímu. Jsme státní příspěvková organizace. Které komodity můžeme nakoupit mimo režim veřejných zakázek. Konkrétně se mi jedná o potraviny (zásobování stravovacího provozu) a drogistické a hygienické potřeby. Děkuji a přeji hezký den.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) stanoví pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 až § 23 ZZVZ, kdy na základě § 19 odst. 3 ZZVZ je možné pro pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, jejichž cena je v průběhu „účetního období proměnlivá“, pořizovat opakovaně dle aktuálních potřeb k zajištění “operativních nákupů” a nepoužije se tak pravidlo ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy.
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu ve svém rozhodnutí S211/2013 ze dne 12. března 2014 rozhodl ve znění předchozí právní úpravy na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tak, že: „Obecně lze k problematice takových nákupů uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13 odst. 8 (§ 19 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). V tomto případě musí zadavatel provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen.“ Dále je rozhodnutím uvedeno, že: „Smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění.“
  K tomu, aby mohlo docházet k zajištění „operativních nákupů” shora uvedeným způsobem, nesmí se „řetězit objednávky“ se stále stejným okruhem dodavatelů, anebo prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale je vždy nutné zajistit, aby veřejná zakázka byla opakovaně vystavena hospodářské soutěži.
  Komentář Vydavatelství Aleš Čeněk od autorského týmu Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv k odstavci 3 dotčeného ustanovení uvádí: „V případě, že cena opakovaně pořizovaného je proměnlivá, bývají menší nákupy podle aktuálních potřeb hospodárnější, účelnější a efektivnější.“
  Jelikož se při zajištění shora uvedených dodávek jedná o rizikový postup, kdy zadavatel může snadno pochybit (důvodem může být nezbytnost zajištění hospodárnosti, anebo také ekonomické výhodnosti krátkodobých či jednorázových nákupů, a dále prokazatelnost, že k naplnění podmínky hospodárnosti skutečně dochází), doporučujeme k zásobování stravovacího provozu využít na nákup potravin či drogistických a hygienických potřeb Dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“).
  DNS je jedním z flexibilních nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, jde o plně elektronizovanou formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje zadávat zakázky na základě momentálních potřeb zadavatelů. Na základě zajištění těchto předpokladů se pro nákup komodit na zásobování stravovacího provozu jeví DNS jako vhodný instrument.
  DNS přináleží do zvláštních postupů podle části šesté zákona, konkrétně se jedná o ustanovení dle § 138 až § 142 ZZVZ. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je vyloučena možnost přístupu dalších dodavatelů, mohou dodavatelé do DNS přistupovat nejen ve fázi jeho zavádění, ale jsou oprávněni podávat žádost o účast v DNS kdykoli v průběhu jeho trvání. Výhodou zavedeného DNS je skutečnost, že dobu po kterou byl DNS zaveden, je možné dále prodlužovat. Je pouze nezbytné odhadnout rozsah všech veřejných zakázek, které mohou být v průběhu jeho trvání zadány. Také je vhodné uvažovat o rozdělení DNS do kategorií, které budou vymezeny objektivním způsobem na základě samostatných druhů komodit, v nichž budou jednotlivé veřejné zakázky zadávány. Bezpochyby to napomůže k zajištění větší míry diverzifikace dodavatelů nebo k získání co nejvýhodnějších podmínek při nákupů jednotlivých druhů komodit.

  Vertikální spolupráce dle § 11 ZZZV u příspěvkové organizace

  07.05.2019, 14:29:10 :: Dobrý den, prosím o sdělení, zda principy vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ musíme uplatňovat i v případě, kdy je veřejným zadavatelem zřízena příspěvková organizace vykonávající služby na základě zřizovací listiny (každoročně je veřejným zadavatelem poskytován příspěvek na činnost), nikoliv na základě úplatné smlouvy dle § 2 odst. 1 a 3. Děkuji předem za Vaši odpověď.

  V případě dotazu by se mělo jednat pouze o tzv. rozpočtový přesun, tedy nikoliv o aplikaci ust. § 11 ZZVZ. Jen je nutno pouze upozornit, že by ze strany zadavatele neměly být poskytnuty jiné platby za konkrétní plnění příspěvkové organizace, než je tomu právě v případě přesunu prostředků z rozpočtu zadavatele, neboť v takovém případě by se již jednalo o úplatnou smlouvu.

  Subdodávky v případě vertikální spolupráce

  18.04.2019, 7:44:01 :: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda dodavatel, se kterým zadavatel (dle odst. 2 § 4 ZZVZ) uzavřel smlouvu v režimu vertikální spolupráce (dle odst. 6 § 11 ZZVZ) na stavební práce, je povinen v případě dílčí subdodávky realizovat zadávací řízení dle ZZVZ? Jedná se o subdodávku i v případě pořízení stavebního materiálu? Dodavatelem je obchodní společnost, která nenaplňuje definici zadavatele dle ZZVZ.

  K dotazu týkajícímu se vertikální spolupráce uvádíme následující: Dle § 11 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může být uzavřena vertikální spolupráce mezi zadavatelem a jinou právnickou osobou, pokud tuto právnickou osobu a) sám zadavatel nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a c) více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Podmínky tohoto ustanovení se dle § 11 odst. 6 ZZVZ vztahují i na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud jsou kumulativně naplněny podmínky § 11 odst. 1 ZZVZ, lze uzavřít smlouvu o vertikální spolupráci bez provedení zadávacího řízení dle ZZVZ.V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Je tomu tak proto, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahují limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud předpokládaná hodnota nepřesahuje tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 31 ZZVZ může být zadávána mimo zadávací řízení a nemusí se řídit ustanoveními ZZVZ, ovšem musí být dodrženy základní zásady stanovené § 6 ZZVZ.
  Závěrem uvádíme, že pořízení stavebního materiálu je též poddodávkou. A pokud právnická osoba v rámci vertikální spolupráce využije poddodavatele, je na tuto poddodávku nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat dle pravidel ZZVZ.

  Kombinace dotovaného a sektorového veřejného zadavatele

  16.02.2017, 8:39:08 :: Jaký postup má při zadávání veřejné zakázky (VZ) zvolit zadavatel pokud naplňuje znaky „více kategorií“ zadavatele, resp. je současně zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zadavatelem („sektorovým“) dle § 4 odst. 3 ZZVZ a zároveň je předpokládaná hodnota VZ např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ? Doplňující dotazy: 1. Platí tedy, že zadavatel zadávající sektorovou VZ je vázán ZZVZ pouze v případě, že zadává sektorové nadlimitní VZ. Sektorové podlimitní VZ může zadat zcela mimo režim ZZVZ podle interních pravidel? NEBO 2. Pokud zadavatel zadávající sektorovou VZ je v případě podlimitní VZ mimo režim ZZVZ, ale zároveň je zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ, pak by měl zadávat VZ postupy podle § 26 ZZVZ, resp. „klasickým“ otevřeným (podlimitním nebo nadlimitním) řízením? Pro přehled uvádím, že současně platí níže uvedené podmínky: • zadavatel je (obecně) zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 písm. b) ZZVZ, který zadává sektorové VZ; • jedná se o VZ, která souvisí s výkonem relevantní činnosti; • jedná se o VZ, která bude financovaná z rozpočtu Evropské unie; • jedná se o VZ na dodávky; • předpokládaná hodnota VZ je např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ; • v podmínkách poskytnutí dotace je uvedeno, že zadavatel je povinen postupovat dle nových zadávacích směrnic EU (resp. tedy dle ZZVZ). Děkujeme za vyjádření

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek již nedefinuje kategorii dotovaného či sektorového zadavatele, neboť došlo k terminologickým změnám, kdy již neexistují termíny dotovaný zadavatel ani sektorový zadavatel, tedy dříve dotovaný zadavatel je nyní subjekt dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ a namísto termínu sektorový zadavatel, již je definován pouze termín sektorová veřejná zakázka, došlo tedy k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky.
  V případě souběhu zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, je tento povinen postupovat dle ustanovení platných pro sektorové veřejné zakázky, a to pouze pokud předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje finančního limitu dle ust. § 25 ZZVZ.
  Pokud tedy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku (tedy i tzv. zadavatel dotovaný), je povinen postupovat dle ZZVZ pouze v případě, že zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, a to dle ust. § 158 ZZVZ.

  § 6 ZVZ

  07.09.2018, 11:57:15 :: Dobrý den, příjemce získal dotaci z Ministerstva kultury na obnovu kulturní památky. Jde o fyzickou osobu, dotovaného zadavatele, zakázka malého rozsahu. Provedl tedy jednoduché poptávkové řízení, oslovil 3 OSVČ, kteří se zabývají pracemi na obnově kulturních památek. Nevybral si ani dle ceny a vzhledem ke znalosti dané problematiky a místa se rozhodl, že práce provede svépomocí. Uzavřel smlouvu o dílo sám se sebou (fyzická osoba – rodné číslo x fyzická osoba – IČ). Ministerstvo kultury žádost o dotaci včetně smlouvy odsouhlasilo a vyplatilo dotaci. Jde v tomto případě o porušení § 6 zákona o veřejných zakázkách? Děkuji předem za odpověď. EM

  Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nevztahuje se na zadání zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel totiž podle ustanovení § 31 ZZVZ není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ.
  Z pohledu ZZVZ lze konstatovat, že zadavatel by měl dodržet zásady podle § 6 ZZVZ a dále pravidla poskytovatele dotace, podle kterých by zadavatel měl v tomto případě postupovat. Co se týče zadání veřejné zakázky malého rozsahu napřímo žadateli o dotaci (tatáž osoba žádá o dotaci a zároveň realizuje plnění veřejné zakázky), toto ZZVZ neřeší a nejedná se tak o porušení § 6 ZZVZ.
  Z výše uvedeného vyplývá, že záleží primárně na tom, co je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí dotace. Pokud smlouva o poskytnutí dotace nevylučuje přidělení zakázky samotnému žadateli o dotaci, jeví se tento způsob jako správný, nicméně znovu zdůrazňuji, že záleží na podmínkách, které vyplývají ze smlouvy o poskytnutí dotace.

  Obchodní značky pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu

  06.09.2019, 15:02:55 :: Zákon 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, par. 89, odst. 5 a 6 stanoví, že: v zadávací dokumentaci nesmí být bezdůvodně uvedeny konkrétní výrobky (obchodní značky). Par. 89 platí pro nadlimitní režim. Platí stejná zásada pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje použít v souladu s ust. § 52 ZZVZ k zadání podlimitní VZ zadávací řízení podle části 4., jinak určený pro nadlimitní režim, v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně, s výjimkou některých dílčích úprav ve vztahu k podmínkám použití jednacích řízení, a dále také lhůt, které jsou při zadávání podlimitní veřejné zakázky stanoveny specificky v ust. § 54 ZZVZ. Přitom výklad slova „obdobně“ je nutné použít v souladu s čl. 41 Legislativních pravidel Vlády, a tedy v plném rozsahu, pokud se jedná o přímý odkaz na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu. Ačkoliv tedy ust. § 89 odst. 5 ZZVZ upravuje možnost stanovit technické podmínky prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité výrobky (obchodní značky, konkrétní označení typu atp.) u nadlimitních VZ, stává se závazným také při zadání podlimitní VZ, postupem podle části čtvrté ZZVZ.
  Pravidla formulace technických podmínek nedopadají na zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ), neboť se jedná o samostatnou vnitrostátní úpravu zadávacího řízení, bez odkazu k pravidlům nadlimitních VZ, a tudíž i do směrnic. To však neznamená, že regulace nastavených podmínek technické povahy by měla být v ZPŘ zcela opomenuta, neboť se jedná o samostatný druh zadávacího řízení dle ust. § 3 ZZVZ, který upravují obecná ustanovení v rozsahu § 33 – 51 ZZVZ. Zadavatel je tak povinen postupovat při sestavení zadávacích podmínek v souladu s ust. § 36 ZZVZ, kde odst. 1 stanoví, že zadávací podmínky nesmí být zpracovány tím způsobem, aby konkrétním dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Znění dotčeného ust. ZZVZ tak při vypracování zadávací dokumentace zohledňuje dodržení zásad přiměřenosti a nediskriminace dle § 6 ZZVZ.
  K Vašemu dotazu dále uvádíme, že ačkoliv z pohledu systematiky ZZVZ dělí způsoby uzavření písemné smlouvy na VZ mezi formalizované postupy tzv. „v režimu ZZVZ“ nebo také na použití výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (VZMR), je povinnost dodržovat zásadu přiměřenosti či zákaz diskriminace platná bez rozdílu na jejich cílovou hodnotu. I proto povinnost dodržet základní zásady obsahuje samostatná úprava zadávání VZMR v souladu s ust. § 31 ZZVZ, při jejichž zadávání je zadavatel povinen dodržet zásady ve smyslu § 6 ZZVZ.
  Společně se při zadávání veřejných zakázek na základě ZZVZ uplatní podstata zákazu tzv. skryté diskriminace, která obecně odpovídá jakékoliv mechanické aplikaci zpřísňujících podmínek účasti v zadávacím řízení. Uvedení technické podmínky účasti v zadávacím řízení ještě automaticky nemusí vykazovat znaky skryté diskriminace, ale lze ji zdůvodnit právě ve vztahu ke specifickým požadavkům zadavatele na předmět plnění. To dokládá skutečnost, že obecně zadavatel není oprávněn odmítnout srovnatelné či technicky obdobné řešení, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku, jako při řešení požadovaným zadavatelem.

  Plnění smlouvy u VZMR na dobu neurčitou

  15.11.2018, 7:56:48 :: Uzavřeli jsme smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je poskytování pracovnělékařských služeb. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena podle § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ a podle takto stanovené předpokládané hodnoty byla zakázka zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu. U veřejné zakázky nebyla stanovena celková smluvní cena, pouze ceny jednotkové za určité poskytované služby. Podle obdobné veřejné zakázky zadávané v minulosti předpokládá zadavatel předpokládanou výši úplaty za 48 měsíců ve výši 1 200 000 Kč bez DPH. Nejedná se o rámcovou dohodu. Zadavatel však předpokládá, že trvání smlouvy bude delší než 48 měsíců. Je zadavatel po celou dobu trvání této smlouvy vázán režimem veřejné zakázky s ohledem na výši jejího plnění, tj. musí před dosažením částky 2 000 000,- Kč smlouvu ukončit nebo může zadavatel ve smlouvě pokračovat i po dosažení 2 000 000,- Kč po neomezenou dobu?

  Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky, v souladu s § 16 odst. 1 věty 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZZ“). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
  K posouzení limitu na veřejnou zakázku malého rozsahu je rozhodující celková hodnota veřejné zakázky, která se stanoví za období 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Za veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ označuje veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než částky uvedené v § 27. Celková cena za plnění proto nesmí překročit ZZVZ stanovené limity.
  U veřejných zakázek na služby, jejichž smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 48 měsíců, se stanoví v souladu s § 21 odst. 1 ZZVZ předpokládaná hodnota se zahrnutím poskytování služeb v době 48 měsíců. Předpokládaná hodnota plnění poskytovaných služeb v době následující po 48 měsících se již nebere v úvahu.
  Pokud ve smlouvě na veřejnou zakázku není sjednána cena za dílo, ale ceny jednotkové za určité poskytované služby a není-li stanoven celkový objem dotazem dotčených poskytovaných pracovně lékařských služeb, pak je u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za období 48 měsíců.
  U smlouvy na dobu neurčitou je tedy možno pokračovat v plnění i v době přesahující 48 měsíců, potom hodnota takového plnění již nemá na předpokládanou hodnotu vliv.
  Správný postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, k jehož přezkumu je oprávněn dle § 248 odst. 1 písm. b) ZZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se ZZVZ.

  Povinnost zadávat VZMR dle usnesení vlády č. 467

  06.04.2018, 13:11:01 :: Dobrý den, v usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 je mj. v bodu III.1 uložena povinnost vybraným subjektům od 1. července 2018 používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek v rozsahu stanoveném v příloze daného usnesení. V příloze usnesení je uvedeno následující: “Zadavatelé uvedeni v bodu III.1 tohoto usnesení (dále jen “zadavatel”) jsou povinni pro zadávání níže definovaných veřejných zakázek používat výhradně Národní elektronický nástroj: – veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”)…” Z výše uvedené plyne tedy povinnost v případě veřejných zakázek malého rozsahu pro vybrané zadavatele používat výhradně Národní elektronický nástroj v rozsahu stanoveném v příloze usnesení (bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu). V bodu III.2 je tomu samému okruhu zadavatelů uložena povinnost (pokud nepožádá o výjimku, pokud výjimka je schválena, pokud nezahájil řízení před nabytím účinnosti atp.) používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, u kterých neplatí povinnost podle bodu III.1 usnesení. V usnesení vlády české republiky je dále v bodu III.4 uložena povinnost “…zpracovat Pravidla systému používání Národního elektronického nástroje s tím, že součástí těchto pravidel bude oprávnění zadavatele nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty, prostřednictvím Národního elektronického nástroje.“ Dotaz: Má tedy zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1, při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v rozsahu stanoveném v příloze usnesení, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 5000.000 Kč povinnost zadávat tyto veřejné zakázky malého rozsahu prostřednictvím Národního elektronického nástroje? Děkuji za odpověď.

  Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá, zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1 dle usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 nemá povinnost zadávat VZMR v NEN. Tato skutečnost vyplývá z Vámi uvedených ustanovení předmětného UV, přičemž je jednoznačně potvrzena i zněním příslušných pravidel, jež přikládám.
  https://nen.nipez.cz/UzivatelskeInformace/ProvozniRad    
  Část Pravidel NEN:
  Čl. II. – Působnost Pravidel
  1) Provozovatel a jakýkoli uživatel NEN jsou povinni řídit se Pravidly, není-li stanoveno jinak.
  2) Zadavatel je oprávněn nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč bez DPH, prostřednictvím NEN, pokud dále není stanoveno jinak.

  VZMR – Zadávací dokumentace vs. EZAK

  25.07.2019, 10:05:22 :: Dobrý den, mám dotaz. Veřejná zakázka malého rozsahu byla zadána přes el. nástroj EZAK, avšak v zadávací dokumentaci bylo jasně sděleno, že nabídky se podávají pouze písemnou formou v obálkách. Jedna nabídka byla podána pouze el. přes systém EZAK a nebyla chybou uživatelů zařazena do hodnocení spolu s obálkami papírovými. Zakázka byla rozhodnutím RM zadána nejlevnějšímu dodavateli z obálek, ale dodavatel s el. nabídkou přes EZAK, který do hodnocení nebyl zařazen je ještě levnější a nyní náš postup rozporuje. Je právně možné odvolávat se na zadávací dokumentaci pokud je to VZMR, nebo byl naším postupem porušen § 6, či ustanovení v části 10 – Společná ustanovení. Děkuji za Vaši radu.

  Dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) je zadavatel oprávněn veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZZVZ, za současného dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ.Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem upravená v § 221 ZZVZ dopadá toliko na komunikaci v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona, lze při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZZVZ, tj. za využití výjimky dle § 31 ZZVZ, stanovit v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku malého rozsahu povinnost podat nabídku výlučně v listinné podobě.

  VZMR na stavební práce

  28.02.2018, 12:05:05 :: Město v jednom roce provedlo 4 výběrová řízení na stavební práce v režimu Zakázka malého rozsahu vztahující se: – k opravě ulice – částka 2 163 000 Kč – k revitalizaci sídliště – komunikace a zpevněné plochy – částka 2 139 000 Kč – k rekonstrukci chodníku a komunikace – částka 2 146 000 Kč – k zvýšení bezpečnosti na komunikaci (úprava přechodů a chodníků) – částka 600 500 Kč Celková hodnota zakázek v daném roce činí 7 048 500 Kč. Mělo město postupovat při zadávání těchto zakázek v režimu Zjednodušené podlimitní řízení? Nejedná se o dělení zakázek? Mělo zadávat všechny zakázky v Zjednodušeném podlimitním řízení nebo jen tu čtvrtou zakázku, kterou byl překročen limit pro VŘ. Je vysvětlením to, že se jedná o různé městské části, i když u všech zadavatelem je město?

  U stavebních prací není dána podmínka, že by se musely zakázky za jeden rok sčítat. U stavebních prací se postupuje podle § 16 odst. 2 – (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
  A také podle § 18, odst. 1 a 2.
  (1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
  a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
  b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
  (2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
  Takže se posuzují konkrétní okolnosti dané (daných) zakázky (zakázek), zda u nich nastaly uvedené podmínky, či nikoliv, zda tvoří jeden funkční celek, jaká je časová souvislost a další. Samotný fakt, že zakázky zadává jediný zadavatel ještě nezavdává zákonnou příčinu nutně všechny zakázky zadat v jediném zadávacím řízení. Skutečně je to na konkrétním posouzení všech okolností jednotlivých zakázek.

  Povinnost vyhlásit veřejnou zakázku

  12.09.2018, 11:02:05 :: Dobrý den, mám dotaz. Naše společnost je o.p.s. v oblasti kultury, v letošním roce jsme dostali celkovou částku dotací na projekt vyšší než 50% celkových nákladů na projekt. Stal by se z nás v tomto případě veřejný zadavatel?

  Se vší pravděpodobností bez znalosti dalších informací byste skutečně museli zadat zakázku jako zadavatel podle zákona 134/2016 Sb.  o zadávání veřejných zakázek. Nikoliv jako veřejný zadavatel, ale jako zadavatel podle § 4 odst.2. To však na věci nic nemění.

  Povinnosti plynoucí ze zákona u zakázek malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000,- Kč bez DPH

  20.11.2018, 10:19:59 :: Dobrý den, prosím o vymezení jasných povinností zadavatele při zadání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona k listopadu 2018, jejichž hodnota je vyšší než 500 000,- Kč bez DPH? Děkuji.

  V souvislosti s Vaším dotazem ohledně povinností při zadávání zakázky malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000 Kč sdělujeme následující:
  Zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadávat v zadávacím řízení.  Zadavatel je však povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a neomezovat účast dodavatelům se sídlem v členském státě EU nebo ve státě, který má uzavřenou smlouvu o přístupu k veřejné zakázce.
  V případě zakázky s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH je v souladu s § 219 ZZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na tuto zakázku a následně skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy. Uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele není potřeba, pokud je smlouva v souladu s § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ uveřejněna podle jiného právního předpisu, typicky tedy pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv. Skutečně uhrazená cena za plnění smlouvy musí být v souladu s § 2019 odst. 3 ZZVZ uveřejněna na profilu zadavatele do 3 měsíců od splnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění viz výše. Pokud doba plnění smlouvy přesahuje jeden rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
  Zároveň v případě veřejného zadavatele podle § 4 ZZVZ je v případě zakázek s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH dána usnesením vlády č. 408/2018, kterým se mění usnesení vlády č. 467/2017 povinnost využívat pro zadání Národní elektronický nástroj (NEN). Povinnost používat NEN se nevztahuje na zakázky, které byly zahájeny před 1. červencem 2018 v jiném elektronickém nástroji a na zakázky malého rozsahu, které naplňují stejné podmínky pro využití výjimky z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení dle ZZVZ. Povinnost používat NEN se nevztahuje na organizace, které si do 30. června 2018 požádali o příslušnou výjimku.
  Zároveň, pokud se jedná o dotovanou zakázku, je nutné dodržet pravidla určená poskytovatelem příslušné dotace.

  Funkční celek

  12.12.2018, 14:30:31 :: V rámci 85% dotace na sociální podnikání budeme pořizovat ojetý nákladní automobil v hodnotě cca 400 tis. Kč – počítáme s výběrovým řízením zakázky malého rozsahu. Je nutné do této zakázky zahrnout i přívěsný vlek za tento automobil v hodnotě cca 80 tis. Kč? Jedná se o funkční celek, nebo stačí soutěžit pouze automobil a vlek lze koupit mimo tuto soutěž? Totéž je i otázka u druhého našeho výběrového řízení, kde musíme nakoupit vybavení dílny na výrobu plastových nádrží. Je třeba nakoupit automatické svařovací pravítko v hodnotě cca 1 mil. Kč – je naší povinností zahrnout do této zakázky i ostatní vybavení dílny jako formátovací pilu (140 tis. Kč) a jiné drobné elektrické náčiní v jednotkových hodnotách cca 4 tis. Kč a další drobné nástroje v hodnotách do 2 tis. Kč? Celková cena pořizovaného vybavení dílny je 1,5 mil. Kč. Jede o samostatné stroje nikoliv součásti jedné výrobní linky, ale dílna veškeré tyto stroje a nástroje potřebuje nakoupit v podstatě najednou. Dále budeme nakupovat vysokozdvižný vozík v hodnotě cca 100 tis. Kč – je také součástí funkčního celku dílny? Prosím o radu – neradi bychom se dopustili nějakého porušení z důvodu nevědomosti, samozřejmě ale by pro nás bylo o mnoho jednoduší soutěžit pouze nákladní automobil a automatické svařovací pravítko bez ostatních položek. Děkuji

  Z dotazu nevyplývá, kdo je poskytovatelem předmětné dotace a zda je tato poskytována z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by však šlo o Evropské strukturální a investiční fondy, jsou podmínky pro zadávací/výběrové řízení stanoveny poměrně přísně a do tzv. funkčního celku a tedy i předpokládané hodnoty bude v obou případech nezbytné zahrnout všechna související plnění. Nicméně zároveň platí i možnost analogického postupu dle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), tedy že určité části do 20% předpokládané hodnoty funkčního celku můžete zadat mírnějším postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě této konkrétní (menší) části, případně částem. Ve Vámi popsaných případech by bylo možné přívěsný vlek zadat tvz. z ruky, protože splňuje uvedený 20% limit a stejně tak by v případě druhého výběrového řízení bylo možné zadat tzv. z ruky další vybavení díly až do hodnoty 300.000 Kč, pokud je celková předpokládána hodnota této zakázky 1.500.000,- Kč.

  Úvěr s úroky nad 2 mil.Kč

  03.12.2018, 23:29:50 :: Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení § 29 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku dlouhodobý úvěr na investici s celkovými úroky nad 2 mil. Kč = podlimitní zakázka? (služby nad 2 mil. Kč) Podléhá taková zakázka elektronizaci a u obou subjektů? Zadavatel i dodavatel? Moc Vám děkuji za osvětlení problematiky.

  K Vašemu dotazu, jenž se týká povinné elektronizace u výjimky uvedené v § 29 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:
  Povinnost komunikovat elektronicky dopadá pouze na veřejné zakázky zadávané v zadávacích řízeních. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení mohou být i nadále realizovány v listinné podobě.

  Výměna vodoměrů

  03.12.2018, 18:02:50 :: Dobrý den, Je výměna vodoměrů v bytových domech dodávka nebo stavební práce? Děkuji.

  Bez bližších informací nelze určit. Může to být obojí – záleží na tom, zda jsou s výměnou spojeny stavební práce či výměna vodoměrů je prováděna v rámci větší stavební zakázky nebo v případě pouhé prosté výměny vodoměrů zda cena za provedení služby nepřevyšuje cenu samotných vodoměrů – potom by to mohla být i (servisní) služba (§ 15 zákona 134/2016 Sb.). Při určení se postupuje podle § 14 a § 15.

  Předpokládaná hodnota – § 16 odst. 5

  05.10.2018, 10:03:43 :: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, na výklad § 16 odst. 5 ZZVZ, kdy zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu VZ k okamžiku zadání VZ. Okamžikem zadání zakázky se rozumí uzavření smlouvy nebo lze tento okamžik vztáhnout i na okamžik uzavření dodatku ke smlouvě, což by znamenalo, že celkové plnění (tedy plnění na základě smlouvy a dodatků) nesmí překročit hranici podlimitní zakázky? Děkuji za odpověď Nebo se okamžikem zadání zakázky myslí okamžik uzavření smlouvy a nikoliv pak dodatku? Jak by měl zadavatel v případě vyvstání této potřeby víceprací následně pak správně postupovat? Děkuji za odpověď

  V souladu s ustanovením § 16 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení,  nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky (v případě, že veřejná zakázka není zadávána v zadávacím řízení).
  Měnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku lze pouze v souladu s pravidly obsaženými v ustanovení § 222 ZZVZ, které stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle ZZVZ.
  Pokud zadavatel dodrží pravidla pro změnu závazku podle ustanovení § 222 ZZVZ, tak i když předpokládaná hodnota původní podlimitní veřejné zakázky spolu s provedenými změnami závazku ze smlouvy v součtu následně převýší finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky, tak nepůjde o porušení ustanovení § 16 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel tak nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když původní veřejnou zakázku zadával v podlimitním režimu.
  Pokud má být měněn závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, je nutné zkoumat, zda veřejná zakázka po změně splňuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle ustanovení § 31 ZZVZ (tj. bez aplikace pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ). Pokud by však limit byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ. Blíže k této problematice viz stanovisko expertní skupiny MMR k ZZVZ:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

  Zadavatel

  16.07.2018, 15:35:22 :: Dobrý den. Byla-li zájmovému sdružení (KPN 116) přidělena státní dotace ve výši nad 6 mil. Kč, jaká právní norma ukládá tomuto sdružení povinnost zadat veřejnou soutěž na realizaci podlimitní stavby velkého rozsahu. Děkuji za odpověď. S pozdravem

  V souvislosti s Vaší žádostí k právní normě, která ukládá povinnost zadávat veřejnou zakázku příjemci dotace, uvádíme následující:
  Pravidla a povinnosti při zadávání veřejných zakázek řeší zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 4 odstavcem 2 výše uvedeného zákona je zadavatelem i osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50% peněžních prostředků poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mino území Evropské unie.
  Z Vámi poskytnutých informací nelze přesně určit, jakou poměrnou část z celkové ceny zakázky činí státní dotace. Pokud se jedná o více než 50%, splňujete podmínku zákona a jste povinni se jím řídit. Zároveň zde existuje možnost, že poskytovatel dotace v rámci svých pravidel celý postup zpřísní.

  Nákup stravovacích poukázek (papírová nebo elektronická forma)

  14.05.2018, 15:54:22 :: Dobrý den, chtěla jsem se zepta, jak stanovit předpokládanou hodnotu zakázky, jestliže zadavatel (obec) poptává pro zaměstnance nákup stravenek nebo elektronických stravenek (karta)? Započítává se předpokládané ceny i nominální hodnota stravenky? Děkuji

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávku stravovacích poukazů je předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vyplývající z plnění veřejné zakázky, tedy předpokládaný objem veřejných prostředků, které jdou směrem od zadavatele k dodavateli. V daném případě je předpokládaná hodnota veřejné zakázky představována výši provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, naopak cena samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává, neboť prostředky zadavatele nejsou snižovány o jmenovitou hodnotu poukazu, za finanční prostředky zadavatel obdrží poukazy ve stejné hodnotě, nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků.
  Pro zachování jistoty postupu v souladu se zákonem doporučujeme, aby součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla jak provize, kterou hradí zadavatel ve formě ceny za poskytnutí služby tak provize, kterou dodavatel inkasuje od třetích subjektů.
  Jak bylo řečeno již výše, částka odpovídající nominální hodnotě stravenek pak není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť se nejedná o částku, kterou by zadavatel dodavateli měl zaplatit za plnění zakázky tj. dodání stravenek. Ve vztahu k nominální hodnotě stravenky dochází pouze k výměně „nositele“ hodnot, peníze za stravenky, přičemž se jedná o nositele hodnot, které lze považovat za vzájemně značně zastupitelné.

  Elektronizace

  13.02.2018, 14:22:07 :: Dobrý den, musí zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky? Děkuji za odpověď

  Zadavatel není povinen zadávat dle § 31 zákona 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále ZZVZ) v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou definovány v § 27 ZZVZ (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč) dle kritéria prahové předpokládané hodnoty.
  Z výše uvedeného je zřejmé, že zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky nemusí, neboť je zadavatel řeší mimo režim ZZVZ.

  Sčítání veřejných zakázek

  25.08.2017, 12:19:15 :: Nakupujeme OOPP ( oděv a obuv,čepice ) pro naše zaměstnance na několika pracovištích v kraji. Doposud bylo průběžně dle potřeby během roku na základě jednotlivých objednávek. Částka nedosáhla ročně 50 tis.Kč bez DPH. Nakupovali jsme od dvou dodavatelů jen na objednávku, bez smlouvy.Jen s doložením dalších dvou dražších nabídek. Letos poprvé budeme nakupovat pro nové skupiny zaměstnanců na pracovištích, kteří zahájí práce v terénu, celková částka již přesáhne 50 tis.Kč bez DPH. Podle resortních předpisů musíme zadání VZMR nad 50 tis.Kč bez DPH zveřejňovat na profilu zadavatele a následně smlouvu, akceptované objednávky zveřejňovat v registru smluv. Dotaz: Budeme v 2017 správně tyto nákupy sčítat – zveřejňovat dle předešlé věty nebo půjde o aktuální plnění bez sčítání v jednom roce.

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „PHVZ“) podle pravidel uvedených v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je jedním z hlavních nástrojů předcházení účelovosti dělení jinak spolu souvisejících položek předmětu plnění a může k němu docházet například za účelem snižování právě PHVZ, přičemž důsledkem může být neoprávněné užití mírnějších režimů pro zadávání veřejných zakázek nebo postupů při uzavírání smluv. Zadavatel se může dopustit účelového dělení předmětu vždy, pokud stanovení PHVZ neprobíhá podle pravidel uvedených v § 15 ZZVZ, anebo například dochází k „okrajování“ menších celků veřejné zakázky, a to v případě jinak spolu věcně a místně souvisejících plnění v rámci jednoho účelového celku podle předmětu veřejné zakázky. Následně je možné hovořit o účelovém dělení předmětu veřejné zakázky, neboť podle § 16 odst. 2 ZZVZ se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  Na základě § 19 ZZVZ se při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, které jsou pravidelně pořizované nebo trvající, vychází z předpokládané hodnoty za 12 měsíců, přičemž pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví a je za něj považováno období z hlediska časové, věcné a místní souvislosti požadovaného plnění. S ohledem na výjimku podle § 19 odst. 3 ZZVZ doplňujeme, že pokud by se u pravidelně pořizovaných nebo trvajících dodávek mělo jednat o takové plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, pak zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné zkoumání vazby na okolnosti a potřeby předpokládaného využití nakupovaného zboží. Jednotlivé položky předmětu plnění, které společně tvoří v určitém časovém období funkční celky, ale jsou i jinak věcně související, by proto neměly být děleny na samostatné veřejné zakázky. Pokud hodnota nakupovaných komodit nedosáhne limitů uvedených na základě § 27 ZZVZ, není zadavatel v souladu s § 31 ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen“VZMR“). Z pohledu ZZVZ se tak nejedná o formalizovaný postup, neboli způsob zadání VZMR není upraven v žádném ze samostatných druhů zadávacích řízení a zadavatel je povinen dodržet pouze zásady uvedené v § 6 ZZVZ. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje výkladová stanoviska zejména k ZZVZ, avšak povinnost zveřejňovat smlouvy se řídí samostatnou právní úpravou, ve znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „Registr smluv“). K Vašemu dotazu uvádíme následující shrnutí. Výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu v Registru smluv je možné uplatnit také v případě, že výše hodnoty takové smlouvy na jednorázové plnění činí částku 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Příslušné resortní předpisy mohou stanovit i přísnější pravidla pro zveřejňování informací v Registr smluv, ZZVZ však tuto problematiku žádným způsobem dále neupravuje ani neřeší.

  Stavební práce nebo dodávky

  25.08.2017, 11:56:59 :: Chystáme se zadat opravu stávajícího výtahu. Jedná se o zakázku na stavební práce nebo dodávky??? Rozsah prací je uveden níže. V příloze zasílám orientační rozpočet. Rozsah prací a dodávek nové technologie: 1. oprava a repase výtahového stroje včetně převodovek a motoru, 2. nové hnací ozubené věnce, 3. nová polygonová kola, 4. výměna nosných řetězů a čepů kabin vč. doložení výsledků trhacích zkoušek, 5. výměna elektrické troleje, 6. dodávka nových závěsů a vodící čelisti klecí výtahů, 7. repase nosných rámů kabin, 8. dodávka nových ochranných stěn, 9. oprava a repase portálů nástupišť a výtahových šachet – především prahů, nárazníků, čelních stěn a osvětlení s případnou výměnou neopravitelných částí, 10. dodávka ovládacích prvků a signalizací, 11. repase rozvaděče výtahu včetně elektroinstalace a hlavního vypínače s případnou výměnou neopravitelných prvků, 12. dodávka nových dokumentací včetně tabulek a návodů.

  V případech, kdy jsou součástí pořizovaného plnění tedy dodávek i stavební práce, se hlavní předmět zakázky určí podle základního účelu veřejné zakázky.  Základní účel veřejné zakázky se odráží i v určení hlavního kódu CPV při zahájení zadávacího řízení.  Pokud veřejná zakázka v sobě zahrnuje kromě dodávky zboží také poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.Pokud by byla hlavním účelem veřejné zakázky oprava budovy a v jejím rámci by  došlo k výměně výtahu v budově,  jednalo by se o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Služba nebo stavební práce

  25.08.2017, 8:38:18 :: Chtěla bych Vás požádat o radu ohledně správného stanovení, zda se jedná o službu nebo stavební práci s tím, že rozpočtová položka je stanovena jako oprava a údržba: – pokládka PVC v místnostech budovy – renovace nebo pokládka parketových vlysů – výmalba chodeb i místností v budově Dále žádám o sdělení, zda se při určování veřejné zakázky na službu nebo stavební práci, máme řídit podle číselníku NIPEZ.

  Číselník NIPEZ slouží především jako informační podpora při zadávání veřejných zakázek jak pro zadavatele, tak dodavatele. Slouží ke standardizaci jednotného popisu předmětů veřejných zakázek (na základě CPV kódů), ale není primárním určovatelem druhu veřejné zakázky, je pouze pomocným, orientačním pomocníkem. Zadavatel musí určit druh veřejné zakázky na základě zákona, pokud jde o zakázku, kterou podle zákona musí zadávat. Může existovat řada zakázek na služby nebo dodávky, v rámci kterých jsou prováděny i stavební úpravy, tedy činnosti, které najdete pod stavebními pracemi.
  Pro Vás tedy bude rozhodující, zda provádíte pouze pokládku PVC a nic více nebo pouze renovaci parket, či zda všechny uvedené činnosti provádíte v rámci např. větší rekonstrukce nebo v souvislosti s instalací nějaké dodávky.Pokládku PVC nenajdete v jednotném slovníku, ale najdete tam položku pokládka podlah a podlahových krytin (mezi položkami stavebním prací – 4543000-4 a další položky). Obdobně nenajdete výmalbu chodeb, ale pod položkou 45440000-3 sklenářské, malířské a natěračské práce (a další položky).
  Pro určení druhu veřejné zakázky je jedno, zda jde o stavbu nebo běžnou opravu (i to má pouze orientační, pomocný charakter) – jde o její charakter a věcné zaměření v kontextu celé zakázky . Pokud by šlo pouze o Vámi uváděné položky, pravděpodobně by šlo o stavební práce. Pokud by šlo o zakázku do dvou mil. Kč, určení je z hlediska zákona nerelevantní.

  Provozní jednotky

  25.08.2017, 8:34:15 :: Biologické centrum AV ČR, v. v. i. („BC“) je největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR. S ohledem na svou velikost (600 zaměstnanců) a pestrou škálu odborných služeb, poskytovaných ve veřejném zájmu, je interně uspořádáno celkem do pěti organizačních součástí (vědeckých ústavů), jedné velké infrastruktury a na technicko-hospodářskou součást. Každá tato jednotka má svého ředitele/vedoucího, byť navenek má BC jednoho statutárního zástupce a jedno IČO. Do roku 2006 měl každý ústav vlastní IČO a byl tak veřejným zadavatelem sám o sobě, až v roce 2007 bylo novelou zákona o veřejných výzkumných institucích BC sjednoceno pod jedno společné IČO. Nicméně různorodost potřeb pochopitelně zůstala stejná jako před novelou. Máme za to, že každá z výše uvedených entit je provozní jednotkou (§ 17 odst. 1). Rozpor vidíme v tom, že i když jsou tyto provozní jednotky do jisté úrovně samostatnými funkčními celky, tak mají společné právní oddělení (§ 17 odst. 2), které koordinuje zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Prosíme o odpovědi na tyto otázky: 1) Máme položky v centralizovaném plánu nákupů sčítat na úrovni BC, nebo na úrovni jednotlivých provozní jednotek, nebo dle umístnění (jsme v různých budovách), nebo dle projektů? 2) V jaké úrovni CPV kódů máme považovat nákupy ještě za nákupy v rámci jedné kategorie? /Ilustrativní příklad: Máme zadávat ochranný laminární box pro PCR cykler za 20 tis. Kč ve stejném druhu řízení jako třeba PCR cykler za 3,5 mil. Kč, když je obojí v kategorii PCR?/

  Možnost zadávat samostatně na úrovni organizačních jednotek je dána jejich skutečnou volností v organizačním uspořádání, volností a možností nakládat s finančními prostředky, mírou nezávislosti v jednání, či volností uzavírat samostatně smlouvy. Není dána územně, tedy nerozhoduje, zda jednotlivé organizační složky/útvary se nacházejí v jedné nebo více budovách, či zcela na rozdílných adresách. Podstatný vliv na určení, zda taková osoba/organizační složka může nebo nemůže zadávat samostatně, mají interní předpisy takové osoby, interní pravidla, zřizovací listiny, statusy, kde je řada kompetencí popsána. Na základě vyhodnocení takových podstatných informací se zadavatel rozhodně, zda odpovídá § 17 – a tedy má odpovídající funkční samostatnost, či nikoliv. Funkční samostatnost může být dána i pouze pro některé kategorie. Pokud zmiňujete Vaše právní oddělení, musíte při vyhodnocování zvážit i jeho roli. Má právní oddělení slovo ve všech zakázkách? Má právo veta při rozhodování o způsobu provádění veřejných zakázek? Může se každý ředitel sám rozhodnout o určení druhu veřejné zakázky, zadávacího řízení a následně může po provedení zadávacího řízení bez ohledu na jiné výhrady uzavřít smlouvu za jemu svěřený ústav?
  Pokud zmiňujete centrální nákup/zadávání, pravděpodobně bylo zřízeno za účelem centrálního zadávání za účelem jednotného nákupu. Tedy pravděpodobně musíte centralizovaně zadávat na základě nějakého dokumentu, rozhodnutí, které určilo, že se má centrálně nakupovat. Pokud takové rozhodnutí nemůžou jednotlivé provozní jednotky ignorovat, nelze usuzovat, že jde o samostatné provozní funkční jednotky.
  Doporučení: vyhodnotit všechny okolnosti, které určují volnost jednotlivých provozních jednotek. Co se týká centralizovaného nákupu, se vší pravděpodobností nejde o samostatné provozní jednotky a doporučujeme nakupovat centrálně za zadavatele. Co se týká konkrétně recyklérů, bez bližších odborných znalostí můžeme doporučit vyhodnotit nikoliv pouze cenu (rozdíl mezi 20 tisíci a 3,5 mil. Kč), ale i technologickou/technickou povahu výrobku, okruh dodavatelů, CPV klasifikaci, minulou zkušenost s nakupováním obdobných výrobků – zda jde o pravidelné nakupování nebo zda jde o skutečně ojedinělý nákup stroje, kde nepočítáte s jeho dalším pořizováním v blízké budoucnosti. Pokud slouží obdobným pracím, vyrábí je obdobný okruh dodavatelů, zadáváte (poptáváte) je relativně pravidelně, možná slouží k obdobnému účelu, potom bychom doporučili společný nákup. V případě, že si jako zadavatel nejste zcela jisti, doporučujeme využít § 18, § 35 (§101 v nadlimitním režimu) pro rozdělení zakázky na části a zadávat ve více zadávacích řízeních za dodržení postupů v uvedených paragrafech.

  Nájemní smlouva/podnájem

  24.08.2017, 15:11:44 :: mám dotaz k zadávání veřejných zakázek, dle paragrafu 29, není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení v případě nájmu existující nemovitosti. Lze tuto výjimku aplikovat i na situaci, kdy se nebude jednat o nájem ale o podnájem? Zadavatel bude v postavení podnajemce.

  S ohledem na skutečnost, že podnájem je systematicky v občanském zákoníku zařazen do části čtvrté, hlavy druhé, oddíl 3 – nájem, vztahuje se tak předmětná výjimka i na podnájem nemovitosti.

  Určení druhu VZ a CPV

  23.08.2017, 16:25:11 :: Připravujeme veřejnou zakázku na opravu sportovní přetlakové (nafukovací) haly, jejímž předmětem bude demontáž stávající přetlakové haly spočívající v odstranění lanové sítě a foliových vrstev, dodávka nových vrstev folií a lanové sítě a montáž (instalace)těchto vrstev ke stávající podsadě, ukotvení a nafouknutí. Kotvící body s podsadou i povrchy a strojovna VZT zařízení zůstanou zachovány. Předpokládaná hodnota VZ je cca 2,3 mil. Kč bez DPH. Jelikož se jedná o „stavbu“, která může být i před každou letní sezonou demontována máme polemiku, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo zda se spíše jedná o zakázku na dodávky. V klasifikačním číselníku CPV jsme našli pouze jediný kód, který by se týkal dané předmětu a to „Výstavba nafukovacích hal“ 45217000-1. Co by jste nám prosím poradil, jak se zde dívat na základní účel, jedná se stále o stavbu, nebo toto máme vidět spíše jako dodávku? V případě, že by se jednalo o dodávku, tak pak nevíme co s CPV kódem, jaký zvolit, nenašli jsme nic vhodného.

  Z hlediska určení druhu veřejné zakázky je podstatné vycházet z definice zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon definuje dodávky v § 14 hned v odstavci prvém: Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
  Veřejnou zakázkou na služby je taková veřejná zakázka, která je činností, která není uvedena v odstavci 3 paragrafu 14.
  Stavební práce jsou definovány také v § 14, v odstavci 3:
  Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
  a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“).
  b) zhotovení stavby, nebo
  c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
  a zároveň je také v § 14 v odstavci 4 definována stavba (pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek):
  Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
  Pokud tedy jsou prováděny činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému nebo je předmětem veřejné zakázky zhotovení stavby, jde o zakázky na stavební práce, jak to říká zákon.
  S ohledem na skutečnost, že nafukovací haly nejsou podle CPV kódů mezi dodávkami, lze říci, že zakázka není dodávkou. Zakázka tak může být pouze zakázkou na stavební práce nebo služby. V případě služeb by pravděpodobně šlo o servis, údržbu, běžné opravy. Z Vámi uváděných informací a z telefonického rozhovoru lze usoudit, že nepůjde o běžné opravy, že nepůjde o běžné servisní úkony, ale vlastně půjde o celkovou rekonstrukci haly, protože je na konci své životnosti a v rámci této rekonstrukce budou tedy prováděny montážní činnosti jako při výstavbě nové haly (nová konstrukce, lana, montáž folií), až na novou výstavbu betonového základu haly. Pouze z důvodu, že betonový základ staré haly je v dostatečně dobrém stavu, nebude prováděna výstavba nového základu. Bez dalších bližších informací možná půjde o některou z činností:
  45217000-1   Výstavba nafukovacích hal
  45223800-4   Instalace a montáž montovaných staveb
  45223810-7   Montované konstrukce
  45223821-7   Montované jednotky
  45223822-4   Montované komponenty
  45262400-5   Instalace a montáž ocelových konstrukcí
  45262410-8   Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro budovy
  45262420-1   Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro stavby 45351000-2   Instalace a montáž technického zařízení budovy
  45111300-1   Demontážní práce
  Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o stavební práce, protože jsou uvedeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. O službu by šlo, pokud by prováděné činnosti právě nebyly v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
  Pomůckou pro určení druhu veřejné zakázky může být i stavební zákon a judikatura, přestože jde skutečně pouze o pomůcku. K upřesnění tohoto je možné využít judikaturu –  rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 08.12.2010, čj. 10 Ca 280/2008 – 78, publikovaný ve sbírce rozhodnutí NSS, využívá následující formulaci: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“
  Naproti tomu stavbou se podle stavebního zákona rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií od začátku do konce v prostoru staveniště, bez zřetele na (mimo jiné) jeho stavebně technické provedení, materiál nebo konstrukci. I z toho tedy dovozuji, že Vámi zmíněná nafukovací hala je stavbou, která byla prováděna stavební i montážní činností i za pomoci předem připravené konstrukce. Stavební zákon klade stavbu a výrobek plnící účel stavby na stejnou úroveň, takže z hlediska povolovacích procesů mezi nimi není rozdíl s jedinou výjimkou – výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Jinak v obou případech musí investor získat územní rozhodnutí, na základě Vašich informací pro původní výstavbu haly jste potřebovali stavební povolení od stavebního úřadu.
  S ohledem na výše uvedené (a i s ohledem na omezené množství informací) se lze domnívat, že pravděpodobně jde ve vašem případě o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Musí PO soutěžit služby auditora

  23.08.2017, 16:18:37 :: Ráda bych se zeptala, zda v případě PO, která je sektorovým zadavatelem a musí dle zák. č. 563/1991 Sb. za splnění určitých podmínek nechat svoji účetní závěrku zkontrolovat auditorem, je zároveň povinností této PO soutěžit auditorské služby dle nového zák. o ZVZ či zda se může jednat o výjimku ze zák. o ZVZ, a to z titulu, kdy povinnost ověřit účetní závěrku auditorem ukládá PO výše zmíněný zákon o účetnictví?

  Podle § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, není-li dále ZZVZ stanoveno jinak, přičemž za veřejnou zakázku je z pohledu ZZVZ považována veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce a dále pak koncese na služby a koncese na stavební práce.

  Z povinnosti uvedené v § 2 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že každý zadavatel, tedy i zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ (Vámi zmiňovaný jako sektorový zadavatel), je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li stanoveno jinak.

  Jinak je pro zadavatele podle § 4 odst. 3 ZZVZ stanoveno v § 158 až 160 ZZVZ, kdy zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ není například povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 413 000 Kč (viz § 3 odst. 2 nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek).

  Konkrétně ve vztahu k Vašemu dotazu nicméně uvádíme, že ZZVZ nedává zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ výslovnou výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem jsou auditorské služby pro účely splnění povinností vyplývajících zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. i tyto služby by měl zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ získat na základě výsledku zadávacího řízení.

  Překročení limitu VZMR

  23.08.2017, 16:16:40 :: Je možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit 6 000 000,- Kč bez DPH, aniž by to bylo v rozporu s předmětným zákonem?

  Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení §24 Zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ).
  Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení.
  V případě veřejné zakázky malého rozsahu je intenzita veřejného zájmu na regulaci jejich zadávání z povahy věci nižší než u podlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu a patrně i ve snaze nezatěžovat pořizování jednoduchých plnění nadbytečnou administrativní zátěží zákonodárce umožňuje jejich zadávání mimo zadávací řízení (za předpokladu dodržení základních zásad dle § 6).
  Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ocitla by se v režimu veřejné zakázky, kterou je nutno zadávat podle ZZVZ.
  Domníváme se tedy, že není možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu.

  Podíl poddodavatele

  23.08.2017, 14:49:02 :: DObrý den, ráda bych se zeptala, zda zákon upravuje nutnost uvést v podané nabídce procentuální podíl , jakým se bude poddodavatel účastnit na VZ Děkuji

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nereguluje tuto povinnost dodavatele. Zákon však v § 105 odst. 1 zadavateli umožňuje takovýto požadavek v zadávací dokumentaci – je to tedy oprávnění zadavatele.

  S uvedeného tedy vyplývá, že dodavatel je povinen předmětné informace sdělit, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.

  Sektorový zadavatel

  23.08.2017, 14:04:50 :: Dobrý den, v souvislosti s novým zákonem nevíme, do jaké kategorie zadavatele spadáme. Jsme teplárna, akciová společnost, vlastněná 100 % městem …… Město ……. má v naší společnosti rozhodující vliv a jmenuje více než polovinu členů v našich statutárních a kontrolních orgánech. Naše nosná činnost je výroba a rozvod tepla na základě licencí vydaných ERÚ. V novém zákoně o VZ č. 134/2016 Sb. je v § 4 jinak definovaný zadavatel proti předešlé právní úpravě. Už tam není sektorový zadavatel. Spadáme v § 4 pod odst. 1 písm. e) jiná právnická osoba, pokud …..? Mám za to, že pod písmeno e) nepatříme, protože výroba a rozvod tepla mají průmyslovou a obchodní povahu a tudíž nesplňujeme všechny podmínky pro veřejného zadavatele. Z toho nám vyplývá, že nejsme veřejný zadavatel, a podle nového zákona o zadávání VZ musím postupovat pouze u nadlimitních VZ v souladu s § 151 a násl., sektorové veřejné zakázky. Tak to vlastně bylo i ve starém z. č. 137/2006 Sb., kde byl definovaný sektorový zadavatel. Je tato úvaha správná ? Děkujeme za odpověď.

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) již nepoužívá termín sektorový zadavatel, neboť došlo k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky a nově tedy používá pouze pojem sektorová veřejná zakázka. Tou je dle části sedmé ZZVZ jednak sektorová veřejná zakázka, jíž zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti, v tomto případě je tedy nutno splnit podmínky dvě, a to naplnění definice veřejného zadavatele a výkon relevantní činnosti při zadání takové zakázky.
  V rámci další kategorie sektorových veřejných zakázek je nutno splnění celkem tří podmínek, a to že sektorová veřejná zakázka je zadávaná osobou, která není veřejným zadavatelem, je jím zadávána při výkonu některé z definovaných relevantních činností a tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou vykonává veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo dominantní vliv. Splnění podmínek existence zvláštních či výhradních práv je v tomto případě zásadním, neboť pokud taková osoba bude vykonávat relevantní činnost, nicméně s absencí těchto práv, nebude podléhat aplikaci pravidel platných pro sektorové veřejné zakázky. Jako poslední je sektorová veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti a nad kterou uplatňuje veřejný zadavatel přímo či nepřímo dominantní vliv.
  Jak uvádíte, pro definici veřejného zadavatele – jiné právnické osoby, zde ve Vašem případě nejsou naplněny všechny podmínky definice, a to konkrétně, kdy jiná právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu. K definici veřejného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e), je nutno zdůraznit, že je nutno splnit bod 1. a bod 2 taxativně.
  Tedy k definici tzv. jiné právnické osoby lze uvést, a to ve vztahu k podmínce ad) 1, že předmětná společnost musí splňovat několik podmínek. Musí se jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v odvětví vodárenství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nezbytné posouzení ad hoc.
  Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. Pro podporu shora uvedených tvrzení lze uvést situaci, kdy by se předmětná společnost dostala do ztráty, která by pro ni byla likvidační, přičemž zakládající subjekt – obec by takovou ztrátu negarantovala, což patrně nelze předpokládat. Za další rozhodnou skutečnost lze považovat i regulaci cen vodného a stočného ze strany územně samosprávných celků formou obecně závazných cenových předpisů, cena tedy není regulována trhem.
  V dané souvislosti je nutno zohlednit především judikaturu Soudního dvora EU, a to příkladmo rozhodnutí ve věci  C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápány jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát z důvodů obecného zájmu rozhodl poskytovat sám nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. Při posuzování, zda – li zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozhodnutí SDEU ve věci C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48).
  K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem lze dále uvést rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2008 ve věci C-393/06  Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: “je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu … podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní”.
  Ve vztahu k podmínce ad) 2 lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele. Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí. Smyslem předmětného ustanovení je postihnout případy, kdy veřejný zadavatel založí právnickou osobu jiné formy než příspěvková společnost a samozřejmě tedy i případy, kdy zde existuje pluralita subjektů.
  Případ jiné osoby dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost, a to na základě zvláštních či výhradních práv, či pokud nad ní veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv je nutno uvést, že existenci zvláštních či výhradních práv je nutno posoudit dle následujících premis. Zvláštními či výhradními právy dle ZZVZ jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností jednomu či více subjektům, a která podstatně ovlivňují možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Je tedy nutno především posouzení, zda – li udělení takového práva podstatně ovlivní možnost jiných osob za srovnatelných podmínek vykonávat relevantní činnost na stejném území a je nutno i zkoumat, jakým způsobem tato osoba předmětné právo získala.
  Zásadní skutečností, jejíž existence vede k závěru, že se nejedná o zvláštní či výhradní právo je ta, zda taková práva byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné zveřejnění, a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Zcela nově je v zákoně zároveň vymezen demonstrativní výčet právních předpisů, na základě kterých pokud je takové osobě právo uděleno, rovněž se o zvláštní či výhradní právo nebude jednat. Předmětné právní předpisy jsou jednak vymezeny v příloze č. 5 zákona a dále se jedná o postupy, mezi něž patří zadávací či koncesní řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů.
  V příloze č. 5 zákona se jedná o demonstrativní výčet právních předpisů EU, kdy za postupy udělené v souladu s těmito jsou považovány právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici. Předmětné právní předpisy, vymezené touto přílohou, věcně pokrývají část relevantních činností, definovaných v zákoně.  Mezi předmětné právní předpisy patří zejména právní předpisy EU (vymezené přílohou II. sektorové směrnice) a dále právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici, přičemž je nutno především klást důraz na příslušné evropské právní předpisy, neboť by nebylo lze akceptovat případné právní předpisy ČR, jež mají širší působnost. Lze zmínit například udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn dle směrnice 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, dále povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, obě transponované v rámci energetického zákona.
  Mezi postupy vymezené přílohou č. II sektorové směrnice a přílohou č. 5 zákona však nepatří konkrétní postupy vztahující se k výrobě tepla, neboť ve vztahu k energetickému zákonu jsou vymezeny pouze postupy ve vztahu k zemnímu plynu a k výrobě elektřiny, k obdobnému závěru tedy lze dospět i posouzením existence zvláštních či výhradních práv dle obecných premis v ZZVZ.
  Závěrem tedy lze konstatovat, že ve Vašem případě bude patrně při zadávání sektorové veřejné zakázky nutno postupovat dle ZZVZ, neboť ve Vašem případě by měla být naplněna definice sektorové veřejné zakázky, jíž zadává veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost, případně, pokud by zde skutečně absentovala jedna z podmínek, a to existence průmyslové či obchodní povahy, dle našeho názoru bude naplněna definice jiné osoby dle §151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Tedy v případě, kdy budete zadávat jako veřejný zadavatel sektorovou veřejnou zakázku, je nutno postupovat dle ZZVZ, a to konkrétně dle Části sedmé ZZVZ, pouze pokud se bude jednat o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Dle části, jež upravuje tzv. podlimitní režim je nutno postupovat pouze v případě, kdy byste jakožto veřejný zadavatel zadávali klasickou veřejnou zakázku podlimitní, a tedy nikoliv sektorovou veřejnou zakázku. Dle ustanovení § 158 ZZVZ zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitu dle ustanovení § 25 ZZVZ.

• Otázky a odpovědi

  17. 12. 2019
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Doplnění chybějícího oznámení nebo prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích § 46 odst. 4 ZZVZ

  31.03.2025 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o upřesnění výkladu nové povinnosti dle § 46 odst. 4 ZZVZ a nařízení (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích. Na dnešním školení pořádaném MMR zazněla interpretace, že se tato povinnost (tedy vyžádání oznámení/prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích) vůbec netýká zadávacích řízení pod hranici 250 mil. EUR. Z nového znění § 46 odst. 4 ZZVZ a samotného nařízení (EU) 2022/2560 nicméně vyplývá, že: a) v případech nad 250 mil. EUR se požaduje plnohodnotné „oznámení“, pokud byl hospodářskému subjektu poskytnut zahraniční finanční příspěvek ve výši 4 mil. EUR (a více) od téže třetí země; b) v ostatních případech (tj. typicky pod 250 mil. EUR) by měl uchazeč minimálně předložit „prohlášení“, že se na něj oznamovací povinnost nevztahuje. Prosím o oficiální stanovisko MMR, zda je v souladu s výše uvedeným znění zákona/nařízení: i) úplně vyloučeno vyžadování, byť jen prohlášení o zahraničních příspěvcích u zakázek, jejichž hodnota je pod 250 mil. EUR; nebo ii) naopak u všech zadávacích řízení (pod i nad 250 mil. EUR) zůstává formální nutnost doložit alespoň prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích (v případě „menších“ zakázek) s tím, že plnohodnotné „oznámení“ včetně detailů se vyžaduje jen u zakázek nad 250 mil. EUR (+ zda se toto týká tedy všech nabídek v zadávacím řízení, nebo pouze vítězné nabídky.) Novela ZZVZ nemá přechodné ustanovení, a tudíž je účinná i na již probíhající zadávací řízení, tedy i na ta, kde již uběhla lhůta pro podání nabídek a nelze již měnit zadávací podmínky. Požadavek na doložení oznámení/prohlášení bych tak měla chtít např. i u řízení, které je těsně před podpisem smlouvy (…), a to po všech zúčastněných, tedy i po účastnících, kteří před poměrně dlouhou dobou podávali nabídku a umístili se na "zadních" pozicích v hodnocení? Když mi dokument nedodají, pak je musí zadavatel vyloučit? V takovém případě předpokládáme celkové zdržení cca měsíc až dva (s povinnou výzvou 10 pracovních dní, vyloučením, lhůtou na námitky (...). Předem děkuji za Vaše vyjádření či metodické upřesnění, zda a jak se § 46 odst. 4 ZZVZ a nařízení (EU) 2022/2560 aplikují i u zadávacích řízení s hodnotou pod 250 mil. EUR. Vzhledem na výše uvedené by nesprávná aplikace mohla vést k neúměrným zdržením v zadávacích řízení. Velmi děkuji za Váš názor a odpověď.

  Novelizace zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), provedená zákonem č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, doplňuje do § 46 odst. 4 ZZVZ, který “nově” mluví o tom, že zadavatel je povinen požádat dodavatele, aby doložil „chybějící oznámení nebo prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie …“.
  Ustanovení je třeba jednoznačně vykládat v souvislosti s daným nařízení o zahraničních subvencích (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh), z čehož mj. vyplývá, že oznámení či prohlášení bude chybějící pouze tehdy, pokud mělo být dle tohoto nařízení o zahraničních subvencích předloženo, tedy u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad (činí nejméně) 250 mil. EUR.
  V ostatních případech není stanovena povinnost předkládat žádné prohlášení o tom, že se oznamovací povinnost na dodavatele nevztahuje. Tedy je skutečností, jak bylo již uvedeno, že u zakázek pod 250 mil. EUR povinnost dle § 46 odst. 4 ZZVZ nevzniká.

  Poddodavatel, který má formu a.s. a nemá zaknihovány akcie (§ 48)

  24.03.2025 Dobrý den, v návaznosti na ustanovení § 48 odst. 9) kdy je zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele, pokud má formu akciové společnosti a nemá zaknihované akcie se dotazuji, zda máme toto pravidlo aplikovat i na poddodavatele vybraného generálního dodavatele, o jehož schválení požádá generální dodavatel až v průběhu prací. Procesy schválení nových poddodavatelů v rámci realizace (tj. po podpisu smlouvy) máme ošetřeny ve smlouvě o dílo, nicméně žádná omezení v tomto směru ošetřeny nemáme. Z logického pohledu by nám to přišlo správné (nediskriminační), abychom přistupovali k poddodavateli stejně jako k možnému vítěznému hlavnímu dodavateli, ale textovou oporu jsme v zákoně nenašli. Děkuji za odpověď.

  Na dotaz, zda se pravidla pro vyloučení (pokud společnost „nemá zaknihované akcie“) použijí jen na účastníka nebo vybraného dodavatele, si dovolíme odpovědět k uvedenému, že konkrétní důvody pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 48 odst. 7, příp. k odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, doporučujeme vždy nalézt přímo v konkrétním ustanovení tohoto zákona (ZZVZ), podle kterého se zákonné důvody pro vyloučení týkají pouze osoby účastníka zadávacího řízení, resp. vybraného dodavatele, který je akciovou společností, ale již ne jeho poddodavatele nebo společnosti s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, ačkoliv ta také nemá výlučně zaknihované akcie.

  Zveřejňování změn poddodavatelů ve formuláři výsledku ZŘ (§ 105, resp. § 212)

  24.03.2025 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, zda je nutné zasílat opravný formulář výsledku veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, pokud generální dodavatel v průběhu realizace prací, tj. v rámci plnění, rozšíří počet poddodavatelů pro realizaci plnění (nejedná se o prokazování kvalifikace v zadávacím řízení). Ve smlouvě o dílo je ošetřeno schválení případných nových poddodavatelů při realizaci. Jedná se nám pouze o to, pokud tato skutečnost nastane, jestli je zadavatel povinen odeslat opravný formulář výsledku (v původním formuláři o výsledku VZ byli uváděni ti poddodavatelé, o kterých dodavatel v nabídce v rámci zadávacího řízení informoval). Děkuji za odpověď.

  Na dotaz k uveřejňování opravného formuláře, jestli v souvislosti se změnou poddodavatele je uvedená povinnost odeslat opravu z hlediska výsledku, sdělujeme, že tato povinnost směřuje do doby, kdy zadavatel oznamuje výsledek zadávací řízení. Změna poddodavatele, např. z hlediska změny seznamu zpravidla – nebude nárokovatelná podle § 105 odst. 1 ZZVZ, nicméně nahrazení poddodavatele jiným, jehož prostřednictvím poskytovatel zajišťuje smluvní plnění, není důvodem v průběhu plnění odeslat oznámení k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, a to ani ve spojení s vyhrazenou změnou závazku v případě změny podle § 222 odst. 10 ZZVZ.

  Použití ekonom. kvalifikace předchůdce po přeměně dodavatele jeho právním nástupcem (§ 78, § 83)

  13.03.2025 Dobrý den, může účastník ZŘ prokázat ekonomickou kvalifikaci prostřednictvím svého předchůdce? V polovině roku 2024 došlo k rozštěpení mateřské společnosti, jejímu zániku a převodu jmění na tři nástupnické společnosti. Jedna z těchto nástup. spol. se nám nyní přihlásila do ZŘ a prokazuje ekonomickou kvalifikaci předložením VZZ zaniklé právní předchůdkyně. K obdobnému dokládaní právním předchůdcem existuje judikatura v oblasti technické kvalifikace, nikoliv však v oblasti ekonomické kvalifikace. Pokud by to bylo uznáno, nebylo by možné splnit. Není to problém v situaci, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky? Protože účastník v tuto chvíli tvrdí, že došlo k univerzálnímu právnímu nástupnictví, ale z dokumentů v OR vyplývá, že účastník se stal nástupcem pouze jedné třetiny jmění zanikající společnosti, prosím o zodpovězení otázky pro tyto dva případy: 1) šlo o univerzální nástupnictví; 2) došlo k převedení pouze třetiny jmění na účastníka řízení. Děkuji za Váš čas.

  Podle § 243 odst. 1 písm. a) zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (zákon o přeměnách), může mít rozdělení formu rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází

  1. na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“),
  2. na více již existujících společností nebo družstev (dále jen „rozštěpení sloučením“), nebo
  3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2.

  V § 244 odst. 1 zákon o přeměnách je stanoveno, že rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li tento zákon nebo jiný zákon něco jiného.

  V § 78 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno, že zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

  V případě že se jednalo o rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev, mohou dodavatelé předkládat údaje o svém obratu od svého vzniku. Dříve existující společnosti, na které přešlo jmění rozštěpením sloučením, mohou předkládat své dřívější výkazy zisku a ztrát.

  Není nám známa rozhodovací praxe, která by dovodila, že pro prokázání ekonomické kvalifikace lze využít výkazů zisků a ztrát předchůdce, jako je tomu v případě referencí. Nelze však vyloučit, že se obdobná praxe rozvine. V takovém případě bude pravděpodobně taktéž vycházet z účelu, který požadavky na ekonomickou kvalifikaci sledují, a míry přechodu na nástupce. Lze o tom uvažovat u zadavatelova požadavku na minimální obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky v případě, že by bylo možné vysledovat jednoznačnou vazbu na jmění, které na nástupce přešlo.

  ZZVZ ani zákon o přeměnách pojem univerzální nástupnictví nepoužívají. Například v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022 – 392 je za univerzální právní nástupnictví označena situace, kdy původní společnost zaniká a na právního nástupce přechází veškerá práva a povinnosti. Vámi popsaná situace, kdy došlo k přechodu jen jedné třetiny jmění zanikající společnosti, by tento soud pravděpodobně za univerzální nástupnictví neoznačil.

  Podle § 83 odst. 4 ZZVZ může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby dodavatel a jiná osoba, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, nesli společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

  Předpokládáme, že společnost, která při přeměně zanikla, nebude osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel prokazuje ekonomickou kvalifikaci, podle tohoto ustanovení, protože již nebude moci uzavřít smlouvu, jejímž obsahem bude její závazek k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky (§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

  Závěrem shrnujeme, že prokázání ekonomické kvalifikace výkazem zisku a ztrát zaniklé společnosti ZZVZ neupravuje. Doporučujeme považovat kvalifikaci za neprokázanou, ledaže bude zřejmá vazba jmění, které na nástupce přešlo, na cíl, který byl zadávací podmínkou sledován.

  Povinnost využívat elektronický nástroj pro školy (§ 213)

  11.03.2025 Dobrý den, pracuji v příspěvkové organizaci - střední škola. Je pro školy povinná Tender arena? Nebo je to jen dobrovolné? Děkuji.

  Soukromý el. nástroj jako např. Tender arena pro zadávání veřejných zakázek není pro školy povinný ze zákona. Povinnost používání však mohla být škole stanovena jiným způsobem, například:
  • Zřizovatelem školy – může existovat interní předpis (např. směrnice kraje, obce či jiného zřizovatele), který školám ukládá povinnost využívat konkrétní profil zadavatele, včetně Tender areny.
  • Interním předpisem školy – škola mohla sama přijmout vnitřní směrnici, která stanovuje, že zakázky budou zadávány prostřednictvím Tender areny.
  • Projektovým financováním – pokud škola čerpá dotace (např. z OP JAK, IROP či jiných dotačních programů), může být využívání konkrétního elektronického nástroje jednou z podmínek poskytovatele dotace.
  • Rozhodnutím vedení školy – škola mohla sama rozhodnout o využívání Tender areny jako preferovaného nástroje pro zjednodušení zadávání zakázek.
  Doporučením je tedy nejprve zjistit u zřizovatele, zda taková povinnost existuje, zda tato povinnost vyplývá z vnitřních pravidel školy, z rozhodnutí zřizovatele nebo z podmínek dotačního programu, pokud škola nějaké využívá.

  Archiv ukončených veřejných zakázek (§ 212; § 219 - zák. č. 340/2015 Sb.)

  07.03.2025 Dobrý den, prosím Vás, kde najdu archiv ukončených veřejných zakázek za posledních 5 let?

  Legislativní rámec uveřejňovacích povinností v jednotlivých druzích zadávacích řízení ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v souladu s tímto zákonem (dále jen „ZZVZ“) a jeho prováděcími předpisy stanoví, že souhrnným zdrojem uveřejňování informací pro veřejného zadavatele jsou při uveřejňování ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „Věstník“) formuláře, ve kterých by měly být dohledatelné všechny VZ podle zákona ZZVZ.

  Ve formuláři ve Věstníku je vždy uveřejněná internetová adresa profilu zadavatele, která odkazuje přímo na internetovou stránku profilu zadavatele, na které jsou uveřejněny výhradně veřejné zakázky příslušného zadavatele. Pravidla dostupnosti podle § 11 odst. 6 vyhlášky č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, zní: „Dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění.“

  Pokud se obecně tážete na pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (§ 216 Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení) – ale nevztahují se na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Vedle připravovaných dopadů změn aktuální novelizace ZZVZ, kterou mj. dochází ke zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR), se upravují povinnosti týkající se povinnosti uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele, a to navýšením částky, od které veřejný zadavatel uveřejňuje smlouvu uzavřenou na VZ na profilu zadavatele se dle § 219 odst. 1 písm. a) částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“.

  Na současné uveřejnění smlouvy v registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb.) a podle zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 219) se nahlíží jako na nutné odstranění duplicitní povinnosti zadavatele při uveřejňování smlouvy, proto kdy k uveřejnění v registru smluv povinné subjekty uveřejňují smlouvy s hodnotou předmětu smlouvy nad 50 000 Kč bez DPH, dochází ke sjednocení pravidel pro uveřejnění na profilu – viz následující, že smlouvu uveřejněnou podle registru smluv nemusí zadavatel uveřejňovat na profilu (tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.)

  Obecně tedy se na uveřejňování vztahuje celá řada výjimek, lze přitom závěrem plošně poukázat na pravidla pro archivaci dokumentace, která zadavatel použije pro archivaci dokumentace obecně ve své organizaci ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla ukládá smlouva o poskytnutí dotace. Možné je požádat „ex post“ o informace, jestliže nemohly nebo nesměly být poskytnuty během zadávacího řízení (lze uplatnit i na VZMR k o obsahu nabídek či o osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení) a nejedná se o důvody pro odmítnutí žádosti ve vztahu k ochraně informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, č. 106/1999 Sb., (tj. SvInf zejm. § 7 až 11).

  Způsob poskytnutí informací k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech při elektronické aukci (§ 120 odst. 4)

  06.03.2025 Dobrý den. s odkazem na § 109 odst. 3 ZZVZ je uvedeno, že pokud o to účastník zadávacího řízení po skončení lhůty pro podání nabídek písemně požádá, zadavatel do 5 pracovních dnů od doručení této žádosti odešle všem účastníkům zadávacího řízení, nebo uveřejní na profilu zadavatele údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, a to bez identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení; to neplatí, pokud si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil provedení elektronické aukce nebo v případech podle § 218 odst. 3. Lhůta 5 pracovních dnů podle věty první začíná zadavateli běžet nejdříve od okamžiku otevření souboru s nabídkovou cenou nebo náklady ve vztahu k údajům o nabídkové ceně nebo nákladech, pokud si zadavatel v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídek vyhradil, že tyto údaje musí být uvedeny v samostatném souboru, který bude zadavatelem otevřen po vyhodnocení kritérií kvality. Jak postupovat v zadávacím řízení s elektronickou akcí, kde účastník písemně požádá o údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení? 1) Zadavatel NESMÍ tyto údaje sdělit účastníkům / uveřejnit na profilu zadavatele. nebo 2) Je na zvážení zadavatele, zda tyto údaje sdělí účastníkům / uveřejní na profilu zadavatele? Děkuji za reakci.

  K pravidlům poskytnutí údajů z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení – v případě elektronické aukce sdělujeme, že rozhodující se jeví zákonná úprava podle § 120 odst. 4 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jakožto samostatná úprava podmínek použití elektronické aukce, pokud si to zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci (dále jen „ZD“) a určil předem, informace, které budou účastníkům zadávacího řízení poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty. V každém případě bude tedy zadavatel povinen dodržet, co stanovil v zadávacích podmínkách, resp. vyhradil k provedení elektronické aukce.
  Na samotný průběh elektronické aukce podle této předem dané informace dle ZD pak bude dopadat závazná úprava pravidel, jako zvláštní podmínky použití elektronické aukce, zda a jakým způsobem bude oprávněn zadavatel zpřístupnit informaci o nabídkových cenách. Ačkoliv je zjevné, že zejména kdy je jediným kritériem hodnocení nejnižší nabídková cena a účastníci mohou upravovat aukční hodnoty, nemusejí poskytnuté informace být zcela vypovídající – než elektronická aukce končí.

  Hranice mezi sektorovou a veřejnou zakázkou (za účelem výkonu relevantní činnosti - § 151)

  06.03.2025 Dobrý den, jsme zadavatel vykonávající relevantní činnost dle § 153 odst. 1 písm. f) zákona, tedy poskytování tramvajové a autobusové dopravy. Rád bych se zeptal, jak určit hranici mezi sektorovou veřejnou zakázkou a běžnou veřejnou zakázkou? Ačkoli provozujeme tramvajovou a autobusovou dopravu, domnívám se, že například nákup kancelářského papíru je stále sektorovou zakázkou. Jak je to však v případě veřejné zakázky například na rehabilitační pobyty zaměstnanců? Jedná se také o sektorovou veřejnou zakázku? Na jednu stranu budou služeb využívat zaměstnanci, kteří zabezpečují relevantní činnost, na druhou stranu to nemusí s touto činností přímo souviset. Na základě čeho by měl zadavatel rozhodnout, zda konkrétní veřejná zakázka spadá mezi sektorové zakázky? Mám na mysli především ty případy, které nejsou na první pohled jednoznačné, nikoliv například nákup tramvají a náhradních dílů. Moc děkuji

  Dle § 151 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, sektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Obdobně je v odst. 2 – Sektorová veřejná zakázka, definována při splnění dalších podmínek ve vztahu k jiné osobě než veřejnému zadavateli.

  • Souvislost s výkonem relevantní činnosti je podle našeho názoru třeba vykládat spíše šířeji, jako veškerá plnění, která si zadavatel pořizuje proto, že relevantní činnost vykonává. Anebo opačně, pokud by relevantní činnost nevykonával, tato (související) plnění s výkonem relevantní činnosti by nepořizoval.
  • S určitým zjednodušením se dá říci, že pokud jde o subjekt, který nic jiného než relevantní činnost nevykonává, pak by veškerá jeho činnost a pořizovaná plnění měla být zadávána při výkonu relevantní činnosti. Tento princip je vyjádřen i v rozhodnutích ÚOHS sp. zn. R0096/2019/VZ či R0064/2019/VZ.

  Z tohoto pohledu souvisí s výkonem relevantní činnosti i rehabilitační pobyty zaměstnanců, pokud jde o osoby, které se alespoň převážně na výkonu relevantní činnosti podílí.

  Změna limitů veřejných zakázek (§ 25)

  04.03.2025 Dobrý den, je v souvislosti se schválenou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou jsou mimo jiné zvýšeny limity dle § 27 ZZVZ pro VZMR, uvažováno také o zvýšení limitů pro nadlimitní veřejné zakázky , které jsou určovány nařízením vlády č. 172/2016 Sb.? Děkuji za odpověď

  Změna limitů pro nadlimitní veřejné zakázky je v kompetenci Evropské komise, která tak činí pravidelně jednou za 2 roky (v souladu s čl. 6 Úprava finančních limitů a seznamu ústředních orgánů státní správy Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.)
  Nicméně při stanovování limitů je Evropská komise vázána pevně stanovenými částkami vyjádřenými v tzv. zvláštních právech čerpání (ZPČ) podle bodu 18 odůvodnění směrnice 2014/24/EU), umělé zúčtovací měně, v Dohodě o vládních zakázkách uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Jde o částky (označované originálem Dohody WTO jako „special drawing rights – DSR“), od nichž si smluvní strany navzájem otevírají trhy veřejných zakázek. Tudíž změna finančních limitů dle čl. 4 směrnice odráží pouze matematický přepočet jako změnu kurzu ZPČ/DSR vůči euru a následně vůči české koruně.
  Aktuálně otázka příliš nízkého limitu pro dodávky a služby je vznášena např. z Německa a Rakouska v rámci aktuálně připravované revize právního rámce pro zadávání veřejných zakázek. Je však otázkou, zda bude s ohledem na GPA nalezena cesta. V každém případě je to otázka až několika příštích let.

  Nesrovnalost v ceně - odstranění zjevné chyby v nabídce (§ 46)

  28.02.2025 Dobrý den, nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy neodpovídá ceně v rozpočtu přiloženému do nabídky. Do návrhu smlouvy o dílo účastník zapsal cenu odpovídající jednomu stavebnímu objektu, zapomněl však připočítat cenu za ostatní stavební objekty, přesto, že v rozpočtu vše ocenil. V návrhu smlouvy o dílo je tak uvedena výrazně nižší cena (cca ve výši 60 %) než je oceněn nabídkový rozpočet. Špatná cena byla uvedena i do formuláře v NEN, na základě kterého NEN provádí automatické hodnocení nabídkových cen. V zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že pro hodnocení bude využita cena uvedená v návrhu smlouvy. Cena byla jediným hodnoticím kritériem. Je možné účastníka vyzvat, aby rozpor objasnil? A ve chvíli, pokud účastník uvede, že platí cena v nabídkovém rozpočtu, je třeba jej vyloučit, protože by došlo ke změně nabídkové ceny? Nebo se jedná o zjevnou chybu, kterou je možné napravit tím, že by účastníkem byl rozpor vysvětlen a byl by zaslán nový návrh smlouvy o dílo s opravenou částkou? Děkuju.

  Na základě rozhodovací praxe ve vztahu k aplikaci § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) vyplývá, že je zcela souladné podle zákona vyzvat účastníka zadávacího řízení k objasnění nabídky ve smyslu § 46 ZZVZ, v případech, kdy z obsahu nabídky dotyčného účastníka vyplývá zjevná chyba, ke které došlo pouhým opomenutím ze strany účastníka a taková chyba je snadno popsatelná a snadno vysvětlitelná (blíže rozhodnutí ÚOHS R0169/2021/VZ, potvrzeno rozsudkem KS v Brně č.j. 62 Af 55/2021-65).
  Jelikož se ve Vašem případě jeví, že odlišné částky uvedené v nabídce účastníka zadávacího řízení splňují náležitosti výše uvedeného, lze dotyčného vyzvat v souladu s § 46 ZZVZ k objasnění rozdílných částek, respektive k uvedení správné ceny v návrhu smlouvy.

  Prokazování technické kvalifikace prostřednictvím certifikátu (§ 83)

  24.02.2025 Mám dotaz ohledně prokazování technické kvalifikace prostřednictvím certifikátu. Pokud máme k dispozici OSVČ s nějakým typem odborného certifikátu, se kterou pak uzavíráme dohodu o provedení práce v rámci nějakého konkrétního projektu, je možné certifikát této osoby použít do nabídky, v jejím životopise uvést jako vztah k dodavateli DPP a další doklady již není třeba předkládat? Nechápe se to pak jako prokazování kvalifikace jinou osobou? Nebo i v tomto případě musí být součástí nabídky čestné prohlášení této osoby o splnění základních kvalifikačních předpokladů a smlouva mezi dodavatelem (uchazečem o nabídku) a touto OSVČ, jako by šlo o poddodavatele? Nebo je tato osoba chápána jako zaměstnanec dodavatele, i když jen na dobu určitou?

  Pokud prokazujete ve vztahu k fyzické osobě zajištění odborné kvalifikace prostřednictvím nějakého konkrétního typu odborného certifikátu, má se jednat o osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci těchto osob odpovědných za poskytování plnění podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“). Pokud by dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, např. určené k provádění konkrétní vyhrazené činnosti v případě služeb nebo stavebních prací, musela by se použít ustanovení § 83 ZZVZ a následující.
  Z popisu situace vyplývá, že pokud máte k dispozici v souladu s požadavky zadavatele na zajištění odborných kapacit dodavatele osobu vykonávající práci na základě některé z těchto dohod o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pak se nebude jednat o žádné poddodavatelské smlouvy, pro účely prokazování kvalifikace jinou osobou. Nicméně je třeba, aby nedocházelo k obcházení zákona, proto pracovněprávní vztahy, při kterých je vykonávána závislá práce, vždy mají trvat po celou dobu plnění VZ. Je to důležité dodržet např. pro účely vykazování v oblasti osobních nákladů za mzdové náklady, ve formě dokumentu dokládajícím trvání pro příslušný pracovněprávní vztah, jako způsobilé výdaje vzniklé příjemci podpory při realizaci projektu.

  VZMR - neoslovený dodavatel (uzavřená výzva - § 6, § 31)

  21.02.2025 Dobrý den, obec plánuje oslovit výzvou k podání cenové nabídky k zakázce malého rozsahu na dodávky. Obec předem oslovila firma s předběžnou nabídkou s tím, že žádají aby byly zapojeny mezi firmy, které bude obec oslovovat. Nabídka této společnosti ale obci nevyhovuje, požární přívěs dle zaslaných parametrů sice odpovídá, ale dodávané požární příslušenství není tak kvalitní, jak by obec chtěla. Obec má natipovaných 6 jiných firem, které plánuje oslovit. Je možné, tuto firmu neoslovit, i když o zařazení do výběrového řízení projevila zájem? Neporuší tím obec zásady dle § 6? Hrozí jim neoslovením této firmy nějaká sankce? Děkuji.

  V § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno: (1) Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. (2) Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. (3) Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen “členský stát”), nebo b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce. (4) Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky vhodné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit. Tato ustanovení negarantují dodavateli nárok na zařazení mezi adresáty výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu. Uvádíte, že zadavatel provedl určité hodnocení nabídky dodavatele mimo vyhlášenou soutěž o veřejnou zakázku. Obecně však doporučujeme nevyzývat jen k podání cenové nabídky, ale nastavit kritéria hodnocení tak, aby zahrnovala i kvalitu. Následně může zadavatel porovnávat nabídky i co do kvality v rámci soutěže. Upozorňujeme, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem o zadávání veřejných zakázek při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, a tak sankce z jeho strany nehrozí. V případě, že by se jednalo o veřejnou zakázku, na kterou byla poskytnuta dotace, doporučujeme konzultovat postup s jejím poskytovatelem.

  Vyvěšování smlouvy o uzavření budoucí smlouvy na profilu zadavatele (§ 219)

  19.02.2025 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli se musí na profilu zadavatele vyvěsit Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o dílo? Děkuji.

  Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o dílo (SoSB) podléhá uveřejnění, pokud vede k uzavření smlouvy, která splňuje znaky veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Zpravidla se bude jednat o výsledek zadávacího řízení a bude obsahovat nabídku § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ jakožto návrh na uzavření smlouvy. V této souvislosti připomínáme povinnost provést zadávací řízení před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, pokud k tomu vede zadavatele povinnost uvedená v ZZVZ (nebo v právním aktu o poskytnutí dotace).
  Přitom není podstatné označení smlouvy, má-li se jednat o provázané smlouvy spjaté s následnými objednávkami či realizačními smlouvami. Existence jediné smlouvy v jednotném čísle neznamená, že pro více takových smluv dohromady právní regulace dle ZZVZ nebude povinná. I když může docházet k různým odchylkám, doporučujeme k řádnému uveřejnění smlouvy včetně SoSB přistupovat podle pravidel ZZVZ. Povinnost uveřejňovat smlouvy na veřejnou zakázku a skutečně uhrazené ceny pro zadavatele proto může vyvstat i pokud si smluvní strany sjednaly rámcové podmínky s úmyslem „později“ realizovat ujednanou veřejnou zakázku

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky u dodávek dodávaných v zálohovaných vratných obalech (§ 16)

  19.02.2025 Řeším veřejnou zakázku na dodávku potravin. Tyto potraviny budou zadavateli dodávány ve zálohovaných vratných obalech. Počítají se zálohy na vratné obaly, které zadavatel dodavateli v souvislosti se zbožím uhradí, do předpokládané hodnoty veřejné zakázky?

  K dotazu uvádíme, že dle § 16 odst. 1 ZZVZ je předpokládanou hodnotou předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Z uvedeného vyplývá, že je do předpokládané hodnoty třeba započíst celou částku úhrady, bez ohledu na to, že návazně zadavatel může obaly vrátit a obdržet zálohu zpět.

  Lhůta pro podání námitek a pravidla počítání času (§ 242)

  18.02.2025 Dobrý den, podle § 242 odst. 1 je lhůta pro podání námitek 15 dní. Dochází k prodloužení lhůty na první pracovní den po dni volny pokud lhůta končila o víkendu? Rozhodnutí o výběru zhotovitele vydáno 24.1. a lhůta končí 8.2. nebo až 10.2.? Děkuji za odpověď

  Zadávací řízení na základě zákona dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je sice specifický druh soukromoprávní kontraktace, ale z hlediska hmotněprávní úpravy počítání času v zadávacím řízení neobsahuje ZZVZ nijak zvláštní úpravu. Je proto i v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (R0130/2021/VZ), který vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem (ZZVZ), že ve vztahu k tomuto zákonu (ZZVZ) působí tzv. lex generalis pro počítání času (úpravy pravidel) stanovené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Z uvedeného důvodu nemohou pravidla pro zadávací řízení být odtržena od obecných pravidel počítání času, neboť bez nich nelze stanovit najisto, kdy taková lhůta např. ve vztahu k § 242 odst. 1 ZZVZ ve skutečnosti končí. Na otázku právní regulace pro počítání času při úkonech/povinnostech daných zadavateli, je důležité nejprve správně stanovit okamžik, kdy nastanou skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty pro podání námitek, např. proti výběru dodavatele, pak konkrétně podle § 242 odst. 2 ZZVZ v zadávacím řízené musí být doručeny námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Přičemž okamžik rozhodný, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu, je jednoznačným definováním okamžiku doručení ve vztahu k posouzení dodržení lhůt při podání námitek. Jestliže tedy dle pravidel pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení (§ 211 odst. 9 ZZVZ) bylo „Rozhodnutí o výběru zhotovitele“ jakožto vnější forma oznámení o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele odesláno, resp. doručeno všem účastníkům zadávacího řízení dne 24.1.2025, tak za počátek běhu lhůt (1. den lhůty) je přitom možné označit s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku den, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Závěrem sdělujeme, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Pokud by tedy připadl 15. den lhůty na sobotu 8.2., stejně tak platí, že lhůta dle § 607 občanského zákoníku uplynula až nejbližší následující pracovní den, tedy v pondělí 10. 2. 2025. Lhůta 15 dnů, ve které bylo možné doručit námitky dle § 242 odst. 2 ZZVZ, tedy prakticky plynula ve dnech 25.1.2025 – 10.2.2025, tj. včetně.

  Činnost zadavatele za účelem realizovat dostavby kanalizace (§ 153, § 158)

  14.02.2025 Dobrý den, obec plánuje realizovat dostavbu kanalizace v předpokládané hodnotě cca 11 mil. Kč bez DPH, přičemž stávající i budoucí kanalizaci si obec bude provozovat sama. Kanalizace je zakončena fungující ČOV, kterou též provozuje obec. Ptáme se, zda je možné dostavbu kanalizaci zadat jako sektorovou veřejnou zakázku a neřešit zadání formou zjednodušeného podlimitního zadávacího řízení. Děkujeme za odpověď.

  Dle § 151 odst. 1 ZZVZ je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Za relevantní činnost zadavatele na dostavbu kanalizace lze považovat následující:
  – relevantní činností v odvětví vodárenství dle § 153 odst. 1 písm. d) ZZVZ je mj. poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu;
  – dle písm. e) téhož ustanovení je relevantní činností také činnost zadavatele vykonávajícího relevantní činnost podle odst. 1 písm. d), pokud tato činnost souvisí s odvodem odpadních vod kanalizací nebo čištěním a úpravou odpadních vod.
  Rozhodující tedy je, zda obec také poskytuje (tj. pronajímá) nebo provozuje vodovod pro veřejnou potřebu. Pokud ano, pak je i provozování kanalizace a ČOV relevantní činností. Samostatné provozování kanalizace/ČOV bez vodovodu však nikoliv.
  V prvním případě se i na obec jako veřejného zadavatele vztahuje výjimka na podlimitní veřejné zakázky dle § 158 odst. 1 ZZVZ; v druhém případě pochopitelně ne.

  Překročení limitu závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v režimu zakázky malého rozsahu (§ 31, § 222)

  07.02.2025 Vážení, obracím se na Vás s dotazem týkajícím se změny závazků ze smlouvy v případě, kdy v průběhu jejího plnění dojde k překročení limitů pro veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR). Konkrétně bych se ráda ujistila, jak v takové situaci správně postupovat. Mohu v tomto případě využít možnosti navýšení ceny zakázky o 10 % u dodávek a služeb a o 15 % u stavebních prací dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek? Nebo je nutné zvolit jiný postup, například zahájit nové zadávací řízení? Předem děkuji za Vaši odpověď a metodické doporučení.

  Na základě ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 27 ZZVZ. Celkovou hodnotou závazku po jeho změně se v uvedeném ustanovení rozumí celková hodnota závazku po zohlednění provedených změn. ZZVZ nezakazuje, aby v důsledku změny závazku ze smlouvy byl překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě však musí změna spadat pod některou z výjimek, která není podstatnou změnou závazku ze smlouvy, tedy pod § 222 odst. 4, 5 nebo 6 ZZVZ (v případě § 222 odst. 5 a 6 musí být dodržen i limit dle § 222 odst. 9 ZZVZ). V opačném případě, pokud by se jednalo o podstatnou změnu závazku, musel by zadavatel smlouvu ukončit dle § 223 odst. 1 ZZVZ a zahájit nové zadávací řízení. V rámci metodické podpory odkazujeme na stanovisko MMR uveřejněné na Portálu o veřejných zakázkách: Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf (uveřejněno 10. října 2017), které se věnuje problematice změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu

  Jistota za nabídku v případě zrušení zadávacího řízení (§ 41)

  05.02.2025 Dobrý den, prosím Vás, v případě zrušení zadávacího řízení se má jistota za nabídku dle § 41 vrátit bez zbytečného odkladu po vydání "Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení" nebo až po uplynutí 15ti denní lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zakázky. Děkuji.

  Na základě ustanovení § 41 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je zadavatel povinen vrátit peněžní jistotu bez zbytečného odkladu po ukončení zadávacího řízení. Podle § 51 odst. 2 ZZVZ je zadávací řízení v případě jeho zrušení ukončeno až uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, pokud námitky nejsou podány. V případě podání námitek je zadávací řízení ukončeno až po uplynutí lhůty pro podání návrhu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 251 ZZVZ, případně až po právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu, anebo po právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dle § 263 ZZVZ. Lze s ohledem na uvedené dovodit, že jistota musí být vrácena bez zbytečného odkladu až po ukončení zadávacího řízení, což v případě zrušení zadávacího řízení znamená až po uplynutí lhůty pro podání námitek, pokud tyto nebyly podány.

  VZ na stavební práce a nezabudovaná technologie dle § 18 odst. 3 ZZVZ

  05.02.2025 Budeme zadávat VZMR na stavební práce s předpokládanou hodnotou 1 mil. Kč bez DPH a dodávky vnitřního vybavení za 1,8 mil. Kč. Součástí VZMR na vnitřní vybavení je IT technika za 130 tis. Kč. Je možné na VZMR na dodávku uplatnit § 18 odst. 3 ZZVZ? Tj. zadat IT techniku samostatně přímým nákupem?

  Uváděné stavební práce a dodávky vnitřního vybavení lze považovat za nesouvisející plnění a z tohoto důvodu se předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na stavební práce nebudou a nemají sčítat. Naopak spojení nesouvisejících plnění do jedné veřejné zakázky by mohlo být diskriminační. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by se mohlo započítávat maximálně vnitřní vybavení, které nebude jednoduše oddělitelné (typicky vestavěné skříně apod.).
  S ohledem na skutečnost, že se v obou případech (VZ na stavební práce a VZ na dodávky) jedná o VZMR, nejste povinni takovou veřejnou zakázku dle § 31 ZZVZ zadat v zadávacím řízení. Při jejím zadání je zadavatel povinen dodržet pouze zásady podle § 6 odst. 1 až 3 ZZVZ (zásada přiměřenosti, transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace).
  Je tedy na zadavateli, z jakých důvodů zakázku na dodávky vnitřního vybavení rozdělí na části. Nemusí přitom naplnit podmínky pro dělení veřejné zakázky na části dle § 18 odst. 3 ZZVZ a v případě pořízení IT techniky nevidíme s ohledem na jeho předpokládanou hodnotu důvod, proč by zadavatel nemohl tuto součást dodávek zadat přímým nákupem (pokud tomu nebrání zadavatelův vnitřní předpis pro zadávání veřejných zakázek).

  Písařská chyba - ZD obsahuje rozporné údaje (§ 51, § 127)

  31.01.2025 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak naložit s písařskou chybou u nadlimitní veřejné zakázky. Vyhlašovali jsme pro naše město veřejnou zakázku na zajištění služeb odpadového hospodářství . Součástí zadávací dokumentace byla smlouva o dílo a položkový rozpočet činností. Bohužel se stalo, že u měsíční frekvence svozu plastu z nádob o objemu 240 l jsme udělali v textu smlouvy chybu v četnosti svozů. Místo 1x14 dnů je uvedeno nesprávně 1x 30 dnů. Nedílnou součástí smlouvy je položkový rozpočet, ve kterém je frekvence svozů uvedena správně a vybraný dodavatel položku také správně nacenil (jako svozy 1x 14 dní). Nyní bychom rádi uzavřeli s vybraným dodavatelem smlouvu, ale nevím, jak se k této nesrovnalosti postavit. Uzavřít smlouvu v původním znění s rozporem mezi rozpočtem a textem smlouvy a uzavřít dodatek, které uvedené zhojit? Nebo uzavřít smlouvu ve správném znění, kdy bude zadavatel a dodavatel považovat chybu za písařkou? Nebo zvolit nějaký jiný postup? Děkuji Vám za odpověď.

  Předně doporučujeme posoudit, zda skutečnost uvedená dotazem nepředstavuje důvod pro zrušení zadávacího řízení. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Pokud by totiž potenciálního dodavatele nesprávný údaj v zadávací dokumentaci odradil od účasti v zadávacím řízení, byla by soutěž nepřijatelně ovlivněna, pokud by takováto pro dodavatele původně klíčová bariera byla odstraněna pouhým označením za písařskou chybu.
  Lze však předpokládat, že když nacenění proběhlo podle položkového rozpočtu, byly zde uvedené informace pro dodavatele stěžejní. Pokud zároveň žádný dodavatel na rozpor neupozornil např. v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace nebo v námitkách, je možné přiklonit se k tomu, že soutěž ovlivněna nebyla. Závěrem sdělujeme, že podle § 51 odst. 3 ZZVZ musí smlouva odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně. Toto ustanovení umožňuje provést finální korektury v textu smlouvy. Pokud neshledáte rozpor v zadávací dokumentaci za ovlivňující soutěž o veřejnou zakázku, doporučujeme provést ve smlouvě opravu textu před jejím uzavřením.

  Započítání činností do obratového kritéria „sesterské“ vertikální spolupráce (§ 11 odst. 1 písm. c)

  23.01.2025 Dobrý den, lze do 80 % limitu, který je stanoven jakožto jedna z podmínek vertikální spolupráce v rámci ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, zahrnout plnění realizované v rámci horizontální spolupráce pro jiného veřejného zadavatele (jiného míněno mimo sféru vertikální spolupráce)? A pokud ano, za jakých podmínek. Děkuji.

  Máme za to, že do obratového kritéria lze započítat činnosti, které na pověřujícího zadavatele přešly na základě horizontální spolupráce, tedy původně se jednalo o veřejnoprávní úkon jiného zadavatele a ten jimi pověřil jiného předmětného „in-housového“ dodavatele. Pokud jde o činnosti, které jsou vykonávány mimo sféru dané vertikální spolupráce (tj. nejsou vykonávány ani pro pověřujícího zadavatele, ani pro jiné zadavatele, kteří jsou společně ovládanými osobami v rámci „sesterské“ vertikální spolupráce), pak takové činnosti nenaplňují dikci § 11 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

  Podmínky pro vyhrazené změny závazku (§ 100, § 101)

  17.01.2025 Dobrý den, měl bych dotaz pokud správně předpokládám k § 100 (Vyhrazené změny závazku.) Plánujeme soutěžit nadlimitní stavební práce (rekonstrukce bytového domu a výstavba přístavku/přístavby k bytovému domu = jedna projektová dokumentace), ale máme trochu obavu z nákladů na akci. Bylo by podle Vás možné udělat výběrového řízení na celou akci a v případě, že nabídky budou vysoké, tak přístavbu nerealizovat / z veřejné zakázky vyjmout? Jak správně dle ZZVZ postupovat: 1) podepsat smlouva na celou soutěženou akci a pak dodatkem vyjmout část přístavby 2) pokud se zadavatel rozhodne nerealizovat přístavbu po získání nabídek, podepsat smlouvu s vybraným dodavatelem rovnou bez přístavby 3) Máme si tento možný scénář vyhradit v zadávací dokumentaci jako změnu závazku dle § 100 odst. 1. Moc děkuji a jsem s pozdravem

  Možnosti postupu uvedené dotazem: “když se zadavatel obává, zda na část veřejné zakázky nebudou podány nabídky s příliš vysokou cenou,” nejsou z hlediska úpravy zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) realizovatelné.
  ad1) Odstoupení od velké části plnění veřejné zakázky (od přístavby) ze smlouvy dodatkem se jeví jako velmi problematické, protože by s největší pravděpodobností nebyly splněny podmínky § 222 ZZVZ, který změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravuje. V úvahu by přicházel patrně pouze postup podle odst. 4 ZZVZ (tzv. “de minimis” změna), který je však vázán na v tomto ustanovení uvedené finanční limity, které by ve Vámi nastíněném případě dodrženy být patrně nemohly. Hodnotou změny je totiž potřeba rozumět i hodnotu odebraného plnění.
  ad2) Podepsat smlouvu bez části veřejné zakázky odpovídající přístavbě pak rovněž nelze, protože zadavatel má povinnost uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele (§ 124 odst. 4 ZZVZ).
  ad3) Vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 ZZVZ rovněž nelze použít, neboť skutečnost, že zadavatel není schopen zaplatit za přístavbu, bude vědět již před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem a tuto změnu tedy nelze vázat ani na přesně vymezené podmínky, které totiž mají nastat až v průběhu plnění smlouvy.
  Doporučujeme však rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 18, 35 a 101 ZZVZ. Jednotlivé části veřejné zakázky je přitom možné zadávat v jednom či více zadávacích řízeních. K části, u které si nejste jisti, zda budou nabídky v takové výši, aby bylo možné tuto část realizovat, doporučujeme stanovit maximální nabídkovou cenu, při jejímž překročení budou účastníci zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučeni.
  Závěrem lze shrnout, že ve výsledku nemusí být zadána přístavba, pokud žádný dodavatel nedodrží maximální výši ceny, případně nabídku nikdo nepodá, ani tak to nebude mít vliv na druhou část veřejné zakázky (rekonstrukci), kterou by se mělo podařit zadat i bez ohledu na nezadání přístavby.

  Vyloučení účastníka z důvodu nepředložení profesní kvalifikace (§ 45; § 48; § 77)

  16.01.2025 Dobrý den, dne 16.1.2025 jsme obdrželi vyrozumění o vyloučení účastníka na základě nedodání kvalifikačních dokumentů profesní způsobilosti v nabídce a v ZD bylo řečeno, že dokumenty mají být součástí nabídky. Naše firma splňuje kvalifikační povinnosti, které se navíc dají ověřit na webových stránkách živnostenského rejstříku a obchodního rejstříku. Jednalo se o profesní způsobilost živnostenského oprávnění k Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Má zadavatel povinnost zažádat o doplnění dokumentů, nebo nás může vyloučit z VZ? Pokud by nás zadavatel nemusel žádat, můžeme podat odvolání na dané rozhodnutí?

  Zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení, s odkazem na § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ se jím rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky. Takovou zadávací podmínkou je také požadavek na prokázání profesní způsobilosti dle § 77 ZZVZ. V nadlimitním režimu je dokonce zadavatel povinen požadovat po dodavateli prokázání splnění profesní kvalifikace dle § 77 odst. 1 ZZVZ, tj. doložení výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Tento výpis je dodavatel povinen předložit vždy, a to způsobem dle § 45 ZZVZ. Dodavatel tedy může předložit výpis z obchodního, případně živnostenského rejstříku kopií tohoto výpisu dle § 45 odst. 1 ZZVZ. Povinnost předložit doklad může dodavatel také splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy dle § 45 odst. 4 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené jste nesplnili povinnost vyplývající ze zadávací dokumentace, respektive přímo ze ZZVZ. Není povinností zadavatele si sám zajišťovat výpisy z rejstříků a ze ZZVZ, pro zadavatel též nevyplývá povinnost požádat o doplnění dokladů, které v nabídce chybí. Objasnění nebo doplnění dle § 46 odst. 1 ZZVZ je možností zadavatele, nikoliv jeho povinností. Vzhledem k tomu, že jste nedoložili ve stanovené lhůtě pro podání nabídek doklady požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, bylo právem Vás ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit.
  K Vaší poslední otázce, zda můžete podat odvolání, uvádíme, že je právem dodavatele podat proti všem úkonům zadavatele námitky dle § 241 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Jak jsme ovšem uvedli výše, není povinností zadavatel žádat dodavatele o doplnění dokladů nebo si je sám opatřovat. Na základě poskytnutých informací tak neshledáváme v jednání zadavatele pochybení.

  Pořízení laboratorního přístroje a uzavření smlouvy s rámcovými prvky na spotřební materiál (§ 2, § 131 a násl.)

  20.12.2024 Dobrý den, jako orgán dohledu kontrolujeme zakázku příjemce, který v nadlimitním režimu v otevřeném řízení zakázky, která není rozdělena na části, poptává dodávku laboratorního přístroje (bude uzavřena kupní smlouva) a současně bude výsledkem zadávacího řízení rovněž uzavření nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem na dodávku spotřebního materiálu dle aktuálních potřeb zadavatele na dobu 2 let. Zadavatel v ZD uvádí, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky jsou i dodávky spotřebního materiálu (k sekvenování a k prostorové analýze). Dle zadavatele se v daném případě nejedná o rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ, nýbrž o smlouvu nepojmenovanou s rámcovým prvkem (ke srov. rozhodnutí ÚOHS, na adrese: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18756.html) Dotaz: Lze uzavřít v témže jediném zadávacím řízení smlouvu na dodávku (přístroje) a zároveň nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem (na dodávku spotřebního materiálu k tomuto přístroje)? Rovněž problematickým se jeví zaslání oznámení o zahájení zadávacího řízení a o výsledku zadávacího řízení do VVZ a TED, kdy zadavatel uvádí, že se nejedná o rámcovou dohodu, ale zároveň doba trvání smlouvy je dobou trvání nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem, která nezakládá závazkový vztah. Dle předpokládané hodnoty VZ je podstatným předmětem plnění právě spotřební materiál, nikoliv samotný přístroj.

  K dotazu, zda lze v rámci jednoho zadávacího řízení neděleného na části uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, jako nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem, uvádíme následující. Předně zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevylučuje, aby v jednom zadávacím řízení bylo uzavřeno více smluv. Dále je tedy potřeba vyhodnotit, zda se v případě nepojmenované smlouvy s rámcovým prvkem jedná o smlouvu či rámcovou dohodu. Podle § 131 odst. 1 ZZVZ platí, že rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Sama rámcová dohoda tak neobsahuje závazek dodavatele k poskytnutí dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnou za tato plnění úplatu. Podle § 2 odst. 3 ZZVZ platí, že povinnost zadavatele zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II.
  V případě, že zadavatel v jednom zadávacím řízení zvolí kombinaci smluvního vztahu, ze kterého plyne dodavateli závazek plnit a současně tento smluvní vztah obsahuje i rámcové podmínky pro další plnění, mělo by být rozhodující, jak zadavatel označil toto zadávací řízení při jeho zahájení – zda jakožto vedoucí k uzavření smlouvy nebo rámcové dohody.
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem, a to zejména ve vztahu k omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz § 131 odst. 3); rámcový prvek smlouvy na veřejnou zakázku však nemá obecně za následek povinnost řídit se úpravou, kterou ZZVZ stanoví pro rámcové dohody.
  V popisovaném případě se jedná o plnění s rámcovým prvkem v délce trvání 24 měsíců, což omezenost doby splňuje. K dotazu tedy sdělujeme, že lze uzavřít v témže jediném zadávacím řízení smlouvu na dodávku a zároveň nepojmenovanou smlouvu s rámcovým prvkem.

  Dodavatel a poddodavatel shodný v rámci jednoho řízení (§ 107)

  17.12.2024 Dobrý den, může být dle platné právní úpravy v jednom výběrovém řízení dodavatel, který podává nabídku zároveň poddodavatelem jiného účastníka téhož výběrového řízení a pomoci mu s poskytnutím kvalifikace? A druhý dotaz: Pokud jsem poddodavatelem, jehož prostřednictvím prokazuje dodavatel kvalifikaci (např. referenci), můžu tuto kvalifikaci poskytnout jako poddodavatel více dodavatelům, kteří se účastní téhož výběrového řízení? Děkuji za odpověď

  Podle § 107 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nesmí být dodavatel, který podal v zadávacím řízení nabídku, zároveň osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel ve stejném zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Odpověď na první část dotazu: Pokud účastník zadávacího řízení poruší pravidlo uvedené v § 107 odst. 4 ZZVZ, stanovuje odstavec 5 tohoto ustanovení sankci ve formě vyloučení ze zadávacího řízení. Co se týče problematiky prokazování kvalifikace jednou osobou více dodavatelům, lze v odpovědi na druhý dotaz taktéž vycházet ze znění § 107 odst. 4 ZZVZ. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že ten, kdo v zadávacím řízení nepodává svou vlastní nabídku nebo nepodává společnou nabídku s jinými dodavateli, může prokazovat kvalifikaci současně pro více dodavatelů, kteří podávají své nabídky v tomtéž zadávacím řízení.

  Nahrazení předložených referencí na základě výzvy vybranému dodavateli (§ 122 odst. 3)

  12.12.2024 Dobrý den, hodnotící komise vyhodnotila referenční stavby uvedené ve vybrané nabídce jako splňující zadávací podmínky ( předložený seznam referenčních staveb včetně osvědčení objednatelů byl v pořádku). Nicméně proti rozhodnutí o výběru byly podány námitky s tím, že byly uvedeny pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel realizoval jím uvedené referenční stavby. Zadavatel následně vyzval dle §46 vybraného dodavatele k vysvětlení a doložení smluv k uvedeným referenčním zakázkám ( objednatel , který poskytl osvědčení o řádné realizaci staveb není veřejným zadavatelem ,proto se předmětné smlouvy nepodařilo dohledat v registru smluv apod.). Na tuto výzvu vybraný dodavatel odpověděl, že smlouvy jsou obchodním tajemstvím a nemůže je doložit a předložil zadavateli nové reference prostřednictvím poddodavatelů. Dle tohoto vysvětlení zadavatel pojal podezření, že vybraný dodavatel sám nemá zkušenosti potřebné pro plnění zakázky, dle nově předložených referencí by zakázka byla plněna pouze prostřednictvím poddodavatelů. Je nám jasné, že dle výkladové praxe by jsme měli nové reference přijmout, ale je to tak i v případě podezření, že původní reference byly "koupené" a dodavatel uvedl ve své nabídce nepravdivé údaje, i když to zadavatel nemůže přímo prokázat?? Děkuji za včasnou odpověď.

  Vybraný dodavatel je povinen prokázat splnění kvalifikace nejpozději před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, respektive zadavatel není oprávněn uzavřít smlouvu s dodavatelem, který v plném rozsahu neprokázal požadovanou kvalifikaci. Podle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) odesílá zadavatel vybranému dodavateli mj. výzvu k předložení dokladů o jeho kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici, a to včetně dokladů podle § 83 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy vybraný dodavatel reagoval na výzvu k vysvětlení a doplnění dokladů předložením nových referencí, které ovšem nedeklarují prokázání splnění kvalifikace prostřednictvím vybraného dodavatele, ale jiné osoby, je nezbytné, aby vybraný dodavatel předložil také doklady podle § 83 odst. 1 ZZVZ tak, aby prokázal splnění kvalifikace prostřednictvím jiné osoby.
  Platí tedy, že dodavatel může na základě výzvy předložit i nové reference, nicméně je nezbytné, aby ve Vašem případě zároveň s nimi předložil za poddodavatele i doklady podle § 83 odst. 1 ZZVZ.
  V případě, že vybraný dodavatel tyto doklady nepředloží, musí být podle § 48 odst. 8 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučen. Zároveň platí, že pokud zadavatel disponuje důkazy o naplnění důvodů pro vyloučení dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c) ZZVZ, lze ho ze zadávacího řízení vyloučit.

  Prokázání kvalifikace jinou osobou (§ 79 odst. 2 písm. e) ZZVZ)

  11.12.2024 V zadávací dokumentaci je uvedena podmínka k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst.2 písm. e), že zadavatel požaduje předložit certifikát k zavedení a udržování systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001. Je možné, aby uchazeč o veřejnou zakázku toto doložil prostřednictvím jiné osoby? A v jakém rozsahu by se případně měl podílet na plnění zakázky, resp. jaký závazek by měl být uveden v písemném závazku dle § 83 odst.2? Nepřipadá nám to dost dobře možné, aby zauditované procesy ISO jedné firmy mohly být půjčeny jiné osobě. Ale podle §83 to možné je. Děkuji za odpověď.

  Prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) prostřednictvím jiné osoby je následující: v souladu s ustanovením § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dodavatel v případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob povinen předložit smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věci nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Současně podle § 83 odst. 3 platí, že se má za to, že požadavek podle odstavce 1 písm. d) ZZVZ (ve vztahu k prokazování kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) ZZVZ) je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem (tedy pokud budou mít dodavatel a tato jiná osoba společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění).
  Dodavatel tedy může splnit požadavek § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ prostřednictvím závazku jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem. Pokud by dodavatel uvedený postup nezvolil, tak by ve smlouvě podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ musel být závazek jiné osoby, který by musel pokrývat plnění, které odpovídá rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele, což je pochopitelně složitě formulovatelné.
  Domníváme se, že v daném případě se tudíž jako vhodný postup ze strany dodavatele jeví využití postupu v souladu s § 83 odst. 3 ZZVZ, a tedy, aby závazek jiné osoby měl formu společného a nerozdílného plnění s dodavatelem.

  Režim veřejné zakázky na stavební úpravy a dodávku gastro technologií (§ 14 – § 15)

  02.12.2024 Dobrý den, prosím o pomoc s nastavením režimu veřejné zakázky. Plánujeme vyhlašovat veřejnou zakázku na stavební úpravy a dodávku gastro technologie do jídelny základní školy. Dle rozpočtu je stavební část v hodnotě 6,7 mil. Kč, tedy podlimitní VZ a dodávka gastro technologie je naceněná na 6,2 mil. Kč (již nadlimitní hodnota pro dodávky). Plánujeme to vyhlašovat jako jednu zakázku nedělenou na části, jelikož ta stavba úzce souvisí se zabudováním té gastro technologie a bylo by neefektivní koordinovat práce dvou dodavatelů. Jen teď nevím, zda to můžeme vyhlásit jako podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, když část dodávek je už v režimu nadlimitním. Děkuji za odpověď.

  Pro možné zajištění přesné odpovědi musí být zřejmé, co přesně je obsahem dodávky gastro-technologie a co obsahem plánovaných stavebních prací. K uvedenému je potřeba upozornit, že porušením zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”) může být vedle dělení zakázek rovněž spojování plnění v jedné veřejné zakázce, která obvykle nebývají zadávána společně a jejichž kombinací dojde k omezení okruhu možných dodavatelů (diskriminační agregace).
  Jako příklad lze uvést rekonstrukci nemocnice včetně vybavení lékařskou technikou či rekonstrukci kancelářské budovy včetně dodávky mobiliáře. V uvedeném případě by si musela stavební společnost, jež pochopitelně běžně lékařskou techniku nedodává, najít dodavatele lékařské techniky a podat s ním společnou nabídku či ho využít jako poddodavatele. Takovým postupem může dojít k výrazné redukci počtu podaných nabídek.
  Co se týká určení druhu veřejné zakázky složené z více druhů plnění, je třeba postupovat dle § 14 a 15 ZZVZ. Dle § 15 se druh určí podle hlavního předmětu veřejné zakázky, který je dán základním účelem veřejné zakázky. Lze si proto představit případ, kdy by hlavním předmětem veřejné zakázky byla dodávka gastro techniky, a prováděné stavební práce by byly pouze vedlejším plněním, které by bylo nutné pro její instalaci a uvedení do provozu. Pak by šlo o veřejnou zakázku na dodávky.
  Pokud by však předmětem veřejné zakázky byly stavební práce v širším rozsahu (celková rekonstrukce jídelny), neměly by již součást veřejné zakázky na dodávky tvořit. Naopak, pokud by se mělo jednat o veřejnou zakázku na stavební práce, jsou její součástí pochopitelně i určité dodávky (např. cihly či zabudovávané zařízení vzduchotechniky).
  Z tohoto pohledu by tedy součástí veřejné zakázky na stavební práce mohly být ty části gastro technologie, které budou zabudované, tj. nejde je bez porušení odstranit (obdobně by součástí veřejné zakázky na stavební práce mohly být např. vestavěné skříně, ale nikoliv běžný mobiliář). V takovém případě není podstatné, že by dodávky samostatně přesahovaly finanční limit pro veřejnou zakázku na dodávky. Nesouvisející dodávky (nezabudovávané technologie) však takto do předpokládané hodnoty podlimitní veřejné zakázky na stavební práce nelze zahrnout.

  Nedodržení plánovaného začátku realizace veřejné zakázky (malého rozsahu) § 6

  27.11.2024 Dobrý den, dovolil jsem si Vás oslovit s dotazem k VZ malého rozsahu na dodávky, konkrétně k možnému porušení zásad zadávání VZ. Obec (zadavatel) vyhlásila VZ malého rozsahu na dodávky dle své interní směrnice - zasláním výzvy k podávání nabídek třem dodavatelům a zveřejněním na webu obce v říjnu 2023. V zadávací dokumentaci zároveň zadavatel stanovil termín ukončení realizace díla na 1. 5. 2024. Z obdržených nabídek uchazečů (3 nabídky) poté výběrová komise, na základě nejnižší nabídkové ceny, vybrala vítězného dodavatele. Zastupitelstvo obce následně potvrdilo výběr dodavatele a schválilo znění smlouvy. Zároveň však rozhodlo přistoupit k podpisu smlouvy pouze za předpokladu, že obec získá na realizaci akce dotaci. Dotaci se podařilo získat, ale až v říjnu 2024 - skoro 1 rok po výběru dodavatele. Obec tedy nyní hodlá smlouvu podepsat a nastavit nový termín ukončení realizace díla na 1. 6. 2025 - délka doby realizace by tedy byla obdobná jako v případě původně plánovaného termínu dokončení díla (cca 6 měsíců). Vybraný dodavatel je ochoten i po této době uzavřít smlouvu a dodržet stanovené podmínky - cenu, rozsah prací apod. Na základě výše uvedeného jsem se chtěl zeptat, jestli zadavatel může podepsat smlouvu s dodavatelem a v ní upravit/posunout datum ukončení realizace akce oproti datu v zadávací dokumentaci ? Nemohlo by v tomto případě dojít k porušení zásad zadávání VZ, když nebyla podmínka "uzavření smlouvy až po obdržení dotace" explicitně uvedena v zadávací dokumentaci - vznikla až na základě rozhodnutí zastupitelstva, tj. po výběru dodavatele? Pro úplnost uvádím, že zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhradil pouze podmínku "změnit nebo doplnit soutěžní podmínky". Předem děkuji za odpověď.

  S ohledem na skutečnost, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, musí být dodrženy základní zásady dle § 6 ZZVZ (zásada transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace.) I v takovém případě, kdy se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, musí být zadavatel schopen posoudit, zda v případě kontroly (např. ze strany poskytovatele dotace) dokáže obhájit, zda posunutím termínu realizace díla nemohlo dojít k porušení těchto základních zásad, tzn. zda tato změna, pokud by byla uplatněna v původním výběrovém řízení, nemohla ovlivnit výběr dodavatele.
  Jelikož zadavatel postupoval mimo zadávací řízení, nebude se změna termínu realizace posuzovat dle § 222 ZZVZ. Standardně je termín realizace veřejné zakázky vnímán jako zásadní informace, která může mít vliv na rozhodnutí dodavatelů o účasti v zadávacím řízení či na ocenění nabídky. Z Vámi popsané situace se však jeví, že by posunutím termínu realizace nemuselo být posouzeno jako porušení zásad § 6 ZZVZ. Jedná se totiž o změnu z důvodu na straně zadavatele, která by dopadala na jakéhokoliv dodavatele (nejde tedy např. o řešení pozdního plnění ze strany zhotovitele). Navíc je zde zachována původní délka plnění veřejné zakázky.
  Chtěli bychom ovšem zároveň upozornit na skutečnost, že bude smlouva uzavřena s časovým odstupem jednoho roku od původně plánovaného začátku realizace veřejné zakázky. Zde vyvstává otázka, zda jsou dodavatelé ještě vůbec vázáni svými nabídkami a zda jejich nabídky odpovídají současné ekonomické situaci na trhu. Z tohoto důvodu se z našeho pohledu jeví jako nejlepším řešením původní výběrové řízení zrušit a provést nové. Pokud byste se však rozhodli smlouvu uzavřít, doporučili bychom Vám konzultaci s poskytovatelem dotace, který na věc může mít jiný názor. Do budoucna ovšem doporučujeme, aby v případě veřejných zakázek vázaných na dotaci, zadavatel již v zadávací dokumentaci stanovil možnost posunutí termínu realizace veřejné zakázky v souvislosti s přiznáním dotace a stanovil termín plnění veřejné zakázky nikoliv datem, ale dobou plnění, jejíž začátek bude vázán na definovaný okamžik (např. podpis smlouvy nebo získání dotace).

  Vyhrazená změna závazku ze smlouvy - úprava minimální mzdy (§ 100, § 222)

  26.11.2024 Dobrý den, v rámci rámcové smlouvy máme sjednanou vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy ve znění: V případě, kdy změnou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, dojde během trvání Dohody k navýšení základní sazby minimální mzdy, je Poskytovatel oprávněn vyzvat Objednatele k jednání o zvýšení jednotkových cen, a to o procentní sazbu odpovídající zvýšení minimální mzdy. K 1.1.2025 však dochází k navýšení minimální mzdy na základě nařízení vlády č. 285/2024 Sb., o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. Lze případné sjednaní navýšení cen v důsledku změny minimální mzdy v důsledku nařízení vlády č. 285/2024 Sb. v souladu se ZZVZ podřadit pod výše vyhrazenou změnu závazku? Děkuji za odpověď.

  Na vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) předně sdělujeme, že Ve Vámi popsaném případě by měla být v zadávací dokumentaci vyhrazena jednoznačným způsobem, aby v případě, že nastanou podmínky pro tuto změnu ve smlouvě popsané, tak aby zadavatel i dodavatel postupovali podle této vyhrazené změny, aniž by bylo potřeba provádět dodatečná jednání, která by si vyžádala dodatek ke smlouvě.
  Jestliže máte v zadávací dokumentaci upraveno, že ke změně závazku ze smlouvy dojde v souvislosti se změnou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které upravuje výši základní sazby minimální mzdy, upozorňujme však, že toto nařízení vlády bude zrušeno v souvislosti se zákonem č. 230/2024 Sb. Jelikož tedy toto nařízení vlády z roku 2006 bylo v platnosti skoro dvě desetiletí, tak se nedomníváme, že by zadavatel měl předpokládat jeho zrušení a přijetí nařízení nového a rovněž by se vzhledem k Vámi uvedené povaze vyhrazené změny závazku ze smlouvy nemělo jednat o věcnou změnu v právním předpisu, která by změnila obsah Vámi vyhrazené změny závazku ze smlouvy.
  Přichází proto do úvahy postupovat na základě nového nařízení vlády bez dodatku ke smlouvě nebo dodatkem smlouvy upravit odkaz na aktuální právní předpis, který ohledně otázky základní sazby minimální mzdy bez věcných změn odpovídá předchozímu právnímu předpisu. Takováto změna by neměla být shledávána jako podstatná změna závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 ZZVZ.

  Oznámení údajů dle § 109 odst. 3 u zakázky v DNS (§ 141)

  22.11.2024 Dobrý den, je zadavatel povinen vyhovět žádosti dodavatele dle ust. § 109 odst. 3 ZZVZ o poskytnutí nabídkových cen v rámci otevírání nabídek u veřejné zakázky zadávané v DNS? Lhůta je zde stanovena 5 pracovních dní od doručení této žádosti. Zadavatel však v této době často fakticky rozhodne o výběru dodavatele a mnohdy i v této lhůtě uzavře příslušnou smlouvu. Děkuji

  Na veřejné zakázky zadávané na základě zavedeného dynamického systému se postup podle § 109 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nepoužije. Ze ZZVZ tedy nevyplývá zadavateli povinnost této výzvě vyhovět. Pro úplnost dodáváme, že pokud se zadavatel rozhodne požadavek účastníka akceptovat, žádné ustanovení ZZVZ mu v tom nebrání.

  SVJ a podíl dotace více než 50 % (§ 4 odst. 2 ZZVZ)

  21.11.2024 Dobrý den, v zastoupení SVJ, u které proběhlo výběrové řízení, které nebylo v režimu ZZVZ, neboť SVJ není veřejným zadavatelem, prosím o zodpovězení dotazu: Jedná se o zateplení panelového domu pro SVJ, které bude zároveň čerpat dotaci z programu NZU pro bytové domy. Předpokládaná hodnota zakázky: 13.467.330 bez DPH, která byla stanovena na základě prováděcí projektové dokumentace a rozpočtu dle URS 2024. Výše dotace NZU: 3.800.000,- Kč na podporované opatření a 1.500.000 bonus na nízkopříjmové domácnosti, celkem tedy: 5.300.000 Kč. Při posouzení výše podpory vůči předpokládané hodnotě zakázky dosahujeme 39%, tudíž nejsme v tuto chvíli dotovaným zadavatelem. Po otevření obálek, kde nejnižší vysoutěžená cena je 8.880.857 Kč bez DPH, 9.946.559 s DPH se však dostáváme na 53% (posuzujeme částku s DPH, neboť zadavatel není plátce). Potřebovali bychom vědět, zda-li v tomto případě máme výběrové řízení zrušit a vypsat ho podle zákona v případě, že si zhotovitel obhájí mimořádně nízkou cenu, neboť se staneme dotovaným zadavatelem. Pro doplnění ještě uvádíme informaci, že ostatní 3 uchazeči se pohybovali v rozmezí 11,5 mil. až 12,5 mil. bez DPH. Děkuji za odpověď

  Pro uváděný případ SVJ, kdy byla překročena hranice 50 % jako podíl dotace, se jeví následující možná řešení.

  • V rámci výběrového řízení by mohlo SVJ vyzvat dodavatele, aby zdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Pokud by ji tento dodavatel zdůvodnil, stalo by se SVJ dotovaným zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. b) ZZVZ a z tohoto důvodu by muselo výběrové řízení zrušit a následně zahájit nové zadávací řízení v režimu ZZVZ. Definice „dotovaného zadavatele“ v § 4 odst. 2 ZZVZ je totiž vázaná na úhradu plnění, nikoliv předpokládanou hodnotu plnění. SVJ tedy nesmí uzavřít smlouvu bez provedení zadávacího řízení, pokud by výše dotace přesáhla 50 % celkové částky (jedná se tedy o situaci uvedenou dotazem).
  • Naopak, pokud by mimořádně nízká nabídková cena nebyla zdůvodněna, mohl by zadavatel tohoto dodavatele vyloučit z výběrového řízení a pokračovat s dodavatelem dalším v pořadí (u nějž by již nedošlo k financování z veřejných zdrojů přesahujícímu 50 %). Zde však také záleží na tom, zda tento postup (vyloučení kvůli mimořádné nízké nabídkové ceně) vůbec byl předvídán v zadávací dokumentaci. V tomto případě doporučujeme, ověřit si u poskytovatele dotace, zda shora uvedený postup je možný.
  • Pokud i v novém zadávacím řízení zadávaném dle pravidel ZZVZ podá nabídku opět dodavatel s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, vyzve zadavatel tohoto účastníka k jejímu zdůvodnění dle § 113 ZZVZ, a to žádostí podle § 46 ZZVZ. Pokud dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu zdůvodní, může se stát vybraným dodavatelem. V opačném případě jej může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit (tedy vyloučení není ani v případně neobjasnění mimořádně nízké nabídkové ceny povinné a případné uzavření smlouvy je na zvážení a riziko zadavatele).
  • SVJ může na základě podaných nabídek výběrové řízení rovnou zrušit, neboť dostalo nabídku, kvůli které by se stalo dotovaným zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. b) ZZVZ a zahájí nové zadávací řízení zadávané dle pravidel ZZVZ.

  Zakázka svazku obcí pro provoz skupinového vodovodu - vystrojení vodojemu (§ 151 odst. 1)

  19.11.2024 Svazek obcí pro provoz skupinového vodovodu jako vlastník a provozovatel vodovodu připravuje zakázku na rekonstrukci vnitřních potrubních rozvodů ve vodojemu a akumulacích. Prosím Vás o zodpovězení následujících otázek: - jedná o relevantní činnost dle § 153 odst. 1, písm. d) zákona a tedy sektorovou zakázku dle § 151 ZZVZ? - jaké jsou aktuální finanční limity pro zadání sektorové zakázky (jedná se o dodávku a montáž potrubních rozvodů, čerpadel, tlakové stanice, armatur, apod.)? Předem Vám děkuji za odpověď.

  Dle § 151 odst. 1 ZZVZ sektorovou veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti. Dle § 153 odst. 1 písm. d) ZZVZ je relevantní činností v odvětví vodárenství mj. poskytování nebo provozování vodovodu podle jiného právního předpisu. Je tedy třeba posoudit, zda zadávané plnění je zadáváno v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, tj. proto, aby umožnilo výkon této činnosti. Toto posouzení je na zadavateli, nicméně jeví se nám, že by tomu tak mělo být. Aktuální finanční limit dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. ve znění nařízení vlády č. 435/2023 Sb. pro nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky činí 10 826 000 Kč.

  Hodnotící kritérium - zapojení místních stážistů (§ 116)

  18.11.2024 Dobrý den, mohla bych Vás požádat o posouzení níže uvedeného kritéria do veřejné zakázky na zajištění spisové služby pro LČR, prosím? Především řeším možnou diskriminaci v subkritériu "Zapojení místních stážistů" - může být výhodou i pro dodavatele (osobní jednání, kontakt se zadavatelem, pokud bude dodavatel geograficky dál), podpora místní ekonomiky a rozvoje vzdělanosti v kraji, rozšíření pracovních příležitostí (i pro LČR - stážista by mohl být vhodným adeptem i na budoucí pracovní pozici právě pro LČR v daném oboru). Hodnotící kritérium – stáže a vzdělávání v rámci plnění veřejné zakázky Zadavatel bude v rámci tohoto kritéria hodnotit vypracovaný návrh zapojení žáka/studenta/absolventa (dále jen „stážisty“) do plnění veřejné zakázky. Maximálně lze získat 7 bodů, cena za kritérium cca 150 tis, Kč, užijeme-li váhy kritéria = 3 %. Návrh by měl obsahovat: • Popis činnosti, časovou dotaci, očekávané přínosy pro všechny zainteresované strany (max 3 body): o Popis činnosti stážistů při plnění veřejné zakázky a jeho konkrétní začlenění do týmu a procesu/ů plnění veřejné zakázky. o Časová dotace, tedy kolik času bude stážista věnovat jednotlivým činnostem a jaká bude jeho celková časová dotace stáže. o Očekávané přínosy pro stážistu a další zainteresované strany. o Zadavatel ohodnotí vyšším počtem bodů přínos pro stážistu a možnost užití konceptu/modelu pro další stážisty. • Zapojení místních stážistů (max 2 body): o Umožnění zapojení stážistů z označeného kraje (zadavatel akceptuje místo trvalého bydliště, přechodného a místo studia v daných krajích) - kde se ředitelství nachází a kraj těsně sousedí, ze kterého LČR má mnoho zaměstnanců. o Popis, jak získané dovednosti mohou následně využívat v regionu. o Zapojení místního stážisty = 1 bod (zadavatel hodnotí maximálně zapojení 2 stážistů), nezapojení místního stážisty = 0 bodů. • Počet zapojených stážistů (max 2 body): o 1 osoba = 1 bod, maximálně lze získat 2 body (zadavatel hodnotí maximálně zapojení 2 stážistů). o Ocenění většího zapojení stážistů. Výstup, evaluační fáze: • Písemné zhodnocení stážisty (max 1 A4 běžného textu včetně diagramů, grafů, obrázků apod.). • Krátké zhodnocení supervizora stážisty, osvědčení o získání zkušeností. Moc děkuji za Váš čas.

  Podle § 114 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti (ta se mimo jiné hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality). Pro provedení hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je podle § 116 ZZVZ zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel musí při stanovení kritérií dodržet zásady zadávání veřejných zakázek vymezené v § 6 ZZVZ. Kritérium hodnocení „Podpora místní ekonomiky a rozvoje vzdělanosti v kraji, rozšíření pracovních příležitostí“ se jeví být sociálními hledisky spojenými s předmětem veřejné zakázky. Kritéria hodnocení jsou zadávacími podmínkami (§ 115 odst. 1 písm. a) a § 28 odst. 1 písm. a) bod 4 ZZVZ), které nesmí být podle § 36 odst. 1 ZZVZ stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
  Podle § 36 odst. 3 ZZVZ stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Klíčovým ve Vašem případě bude posouzení, zda zadávací podmínkou vytvořená výhoda, resp. překážka bude důvodná nebo bezdůvodná. Jeví se, že místní stážisty si může najmout i dodavatel sídlící mimo předmětný region a nejedná se o zadávací podmínku, jejíž nesplnění by mohlo vést k vyloučení ze zadávacího řízení.

  – doporučujeme v zadávacích podmínkách dostatečně jasně vymezit – kdo bude považován za místního stážistu. Dle Vašeho dotazu zadavatel akceptuje místo trvalého bydliště, přechodného a místo studia v Královéhradeckém nebo Pardubickém kraji. Tyto pojmy mohou být nejasné. Podle § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je znakem bydliště trvalost. Zejména přechodné bydliště je na místě blíže vymezit.

  – uvádíte, že hodnocen bude vypracovaný návrh zapojení žáka/studenta/absolventa (dále jen „stážisty“) do plnění veřejné zakázky. Ve smlouvě je pak nezbytné toto zapojení v závazné formě zachytit a případné nesplnění podmínit smluvní sankcí.

  Závěrem shrnujeme, že na základě odůvodnění uvedeného dotazem se jeví, že dotazem uvedená pravidla pro hodnocení obsahují kritérium, které vyjadřuje sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, a může být stanovené v souladu se ZZVZ.

  Výpis z živnostenského rejstříku - z veřejné části nebo neveřejné (§ 77)

  14.11.2024 Dobrý den, pro prokázání splnění profesní kvalifikace stačí zadavateli Výpis z veřejné části živnostenského rejstříku, který je volně dostupný na RŽP, že?

  Dle § 77 odst. 2 písm. a) ZZVZ může zadavatel požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, pokud je takové oprávnění jinými předpisy vyžadováno. ZZVZ tedy nespecifikuje (s ohledem na mnohost různých oprávnění k podnikání) konkrétní doklad, který je třeba předložit.
  Pokud však jde o živnostenské oprávnění, z § 60 odst. 2 písm. b) živnostenského zákona (Zákona č. 455/1991 Sb.) vyplývá, že předmět podnikání je součástí veřejné části živnostenského rejstříku, která je dle § 60 odst. 10 živnostenského zákona uveřejňována způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tedy elektronický výpis z veřejně přístupných údajů podepsaný ověřenou elektronickou značkou živnostenského rejstříku, který lze získat na Portále živnostenského podnikání (https://www.rzp.cz/verejne-udaje/cs/udaje), je dostatečným k prokázání předmětné profesní způsobilosti ve vztahu k České republice.

  Určený poddodavatel dodávky dílů (§ 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ)

  13.11.2024 Dobrý den, působím ve státním podniku, kde jsou poměrně často uzavírány kontrakty se zákazníky ze soukromého sektoru. Ti nám mnohdy určují, od jakého poddodavatele máme odebírat díly na vytvoření díla pro zákazníka. Jelikož jsme jakožto státní podnik veřejným zadavatelem, jsme povinni postupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a měli bychom i tyto díly poptávat v některém ze zákonem předpokládaném zadávacím řízení. Chci se zeptat, jakým způsobem lze v takovém případě postupovat, respektive zda je možné využít jednací řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. b) zákona o zadávání veřejných zakázek? Děkuji předem za odpověď.

  V případě, že spadá Vaše instituce pod definici zadavatele podle § 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), je nezbytné při zadávání veřejných zakázek postupovat v souladu se ZZVZ. Konkrétní postup je pak odlišný s ohledem na předmět veřejné zakázky, její předpokládanou hodnotu a další relevantní aspekty. Co se týče postupu podle § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ je nezbytné upozornit, že jednací řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”) lze využít pouze v případě, že veřejná zakázka může být plněna pouze konkrétním dodavatelem, neboť z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Důkazní břemeno technické výlučnosti je ale vždy na zadavateli. Na trhu tak musí skutečně existovat pouze jediný dodavatel, který je schopen dané plnění realizovat.
  Je nezbytné zároveň upozornit, že podmínky pro použití JŘBU nejsou splněny pouze na základě argumentace, že zadavatel považuje vybrané řešení za nejvhodnější, aniž by toto řešení prošlo testem standardního zadávacího řízení. V případě, že podmínky pro použití JŘBU splněny jsou, musí zadavatel požadovat alespoň prokázání splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ, dodržet následné uveřejňovací povinnosti (výsledek zadávacího řízení, smlouvu na veřejnou zakázku, písemnou zprávu zadavatele) a odeslat informaci do Věstníku veřejných zakázek, případně Úředního věstníku EU.
  Zároveň platí, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadavatel v souladu s § 89 odst. 5 ZZVZ zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (výjimku tvoří pouze postup podle § 89 odst. 6 ZZVZ). Pořizovat výše uvedeným způsobem konkrétní díly od konkrétních dodavatelů v rámci zadávacího řízení zpravidla nebude možné. Domníváme se však, že možným řešením by bylo, aby tyto konkrétní díly nakoupil příslušný soukromý zákazník a poskytl Vám je k provedení díla (s touto možností počítá i úprava smlouvy o dílo v občanském zákoníku).

  Předpokládaná hodnota VZ pro nákup potravin do školní jídelny (§ 16, § 18, § 19)

  13.11.2024 Jakým způsobem je nutno zadávat, resp. určovat předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na nákup potravin do školní jídelny zadavatele? Vycházíme z premisy, že půjde o zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 ZZVZ. Dále se díváme na právní úpravu § 16 a § 19 odst. 3 ZZVZ. Dle posledně citovaného platí, že za veřejné zakázky pravidelné povahy nelze považovat nákupy, u kterých je proměnlivá cena v době jejich pořízení, které pokrývají aktuální nastanuvší potřebu a jejichž hodnota nedosahuje hodnot určených pro nadlimitní veřejnou zakázku. Do školní jídelny nakupujeme rozličné potraviny nárazově, dle aktuálních potřeb (mj. v návaznosti na slevové akce), přičemž platí, že cena neustále fluktuuje. Máme také za to, že za stejný druh dodávky nelze označit celou nejvyšší kategorii „15-potraviny, nápoje, tabák a související produkty“ dle číselníku NIPEZ – každá komodita je tedy za nás samostatným nákupem (veřejnou zakázkou) ve smyslu ZZVZ. Z uvedeného nám vyplývá, že u nákupů potravin nemusíme postupovat dle § 19 odst. 3 ZZVZ a dále, že nákupy nemusíme zadávat jako jednu veřejnou zakázku, resp. že u těchto nákupů nemusíme sčítat jejich předpokládanou hodnotu (např. hodnotu vepřového masa nemusíme sčítat s hodnotami vajec, zeleniny, pečiva apod.). Jsou naše úvahy správné? Jakým způsobem, resp. v jakém režimu je tedy možné/vhodné provádět nákupy potravin – máme dělat VZMR na každou komoditu zvláště? Máme komodity, byť by je nešlo označit za stejný druh dodávky, přesto agregovat do jedné veřejné zakázky?

  Dodávky potravin pořizované stravovacími provozy je nutné považovat za veřejné zakázky pravidelné povahy a jejich předpokládanou hodnotu je tedy nezbytné určovat podle pravidel uvedených v § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”). Pro výpočet předpokládané hodnoty podle § 19 odst. 1 nebo 2 ZZVZ je tedy zásadní určit, co je stejným druhem plnění. Ze Společného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství k otázce určení „dodávek stejného druhu“ v případě pravidelného pořizování potravin pro účely aplikace § 19 odst. 1 ZZVZ (https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/) plyne závěr, že co se týče potravin, nemusí zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech nákupů potravin, ale pouze těch nákupů, v jejichž rámci pořizuje potraviny stejného druhu. Stejný druh pak zadavatel může určit prostřednictvím číselníku CPV kódů.
  Pro nákup potravin bude pro zadavatele relevantní oddíl 15 – Potraviny, nápoje, tabák a související produkty, ve větší podrobnosti pak jednotlivé skupiny označené trojciferným číslem, popřípadě jednotlivé třídy označené čtyřciferným číslem (blíže viz Společné stanovisko). Lze předpokládat, že znalost trhu dané komodity, kterou by měl zadavatel mít, je stěžejní pro stanovení stejného druhu v rámci potravin a je pouze na rozhodnutí a zodpovědnosti zadavatele, na jaké úrovni CPV kódů stejný druh potravin v rámci konkrétní veřejné zakázky stanoví. V případě nejistoty doporučujeme zadavateli, aby veřejnou zakázku (např. na úrovni tříciferné skupiny) rozdělil na části (např. odpovídající čtyřciferných tříd), přičemž každou část zadal v odpovídajícím režimu podle předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. V okamžiku, kdy zadavatel vymezí stejný druh potravin a sečte předpokládanou hodnotu stejného druhu potravin, stanoví režim veřejné zakázky. V případě, že předpokládaná hodnota stejného druhu potravin (tedy např. mléčných výrobků) nepřesahuje 2 000 000 Kč bez DPH, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel nemusí zadávat v zadávacím řízení.
  Pokud předpokládaná hodnota stejného druhu potravin spadá do podlimitního nebo nadlimitního režimu, je nezbytné zadat veřejnou zakázku na konkrétní druh potravin v některém z druhů zadávacího řízení podle ZZVZ. Zadavateli, který se při nákupu jednotlivých druhů potravin pohybuje v podlimitním a zejména pak v nadlimitním režimu, doporučujeme uzavírání rámcových dohod nebo zavedení dynamického nákupního systému, který představuje v porovnání s otevřeným řízením, které by zadavatel musel realizovat pro každý nákup potravin, mnohem efektivnější řešení.

  Rezerva investora vzhledem k problematice rekonstrukcí památkových objektů (§ 16 odst. 3, příp. § 18)

  05.11.2024 Dobrý den, prosím o informaci jak postupovat v případě, kdy je u veřejné zakázky na rekonstrukci památkového objektu nutné dát do výkazu výměr k ZŘ položku "Rezerva investora" na případné náklady spojené s restaurátorskými pracemi, jejichž potřeba provedení může být zjištěna až při realizaci stavby (např. po odkrytí stávajících vrstev). Věcné ani finanční vymezení nemá zadavatel před vyhlášením ZŘ k dispozici. Lze postupovat tak, že zadavatel pevně stanoví procentuální výši rezervy z celkové nabídkové, tj. účastník ZŘ hodnotu této položky ovlivní jen prostřednictvím své celkové nabídkové ceny? Zahrnuje se pak hodnota této položky do předpokládané hodnoty VZ? Děkuji za odpověď.

  ZZVZ otázku finanční rezervy neupravuje a případné uvedení rezervy ve výkazu výměr nemá z pohledu ZZVZ žádné dopady z hlediska jejího využití. Tedy nelze tuto částku využít bez toho, aniž by například byly dány důvody pro změnu závazku ze smlouvy dle některé z možností předvídané § 222 ZZVZ, případně bylo možné využít tzv. opční právo ve smyslu § 100 odst. 3 a § 66 ZZVZ. Je proto otázkou, proč je „nutné“ uvést rezervu do výkazu výměr, jak uvádíte.
  Doporučujeme tuto otázku řešit primárně z hlediska rozpočtu, mimo zadávací řízení veřejné zakázky. Pokud je však uvedení rezervy např. požadavek poskytovatele dotace, je nutné rezervu stanovit tak, aby nedošlo k deformaci hodnocení. Tedy, jak uvádíte, v procentuální výši z nabídkové ceny, či pevnou částkou.
  Otázka započítání rezervy do předpokládané hodnoty není jednoznačná, nicméně pokud bude součástí výkazu výměr, spíše doporučujeme ji do předpokládané hodnoty započíst, neboť se jedná o plnění, s nimž zadavatel předem počítá. Povinnost započtení je stanovena v případech uvedených v § 16 odst. 3 ZZVZ. Rovněž upozorňujeme na možnost případně zadat restaurátorské práce jako samostatnou část veřejnou zakázky, pokud by byly splněny podmínky uvedené v § 18 odst. 3. Ohledně vhodného postupu odkazujeme rovněž na Metodické doporučení MMR k problematice rekonstrukcí památkových objektů: Metodicke-doporuceni-k-problematice-rekonstrukci-pamatkovych-objektu.pdf.aspx

  Finanční leasing spojený s nákupem zboží (§ 14 odst. 1)

  01.11.2024 Dobrý den, lze leasing podřadit pod výjimku dle § 29 odst. 2 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů - ZZVZ, tedy jako úvěr? Děkuji.

  K možnosti využití výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ na leasing uvádíme následující:
  Dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o úvěr. Úvěr je definován v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
  Jde tedy čistě o poskytnutí finančních prostředků bez dalšího (nikoliv např. poskytnutí věci na splátky apod.). Leasing není jako smluvní typ definován (jde o tzv. nepojmenovanou smlouvu dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), nicméně v principu jde o smlouvu mezi pronajímatelem a nájemcem, jíž se nájemce zavazuje platit splátky za využívání určitého aktiva.
  S ohledem na shora uvedené se v případě úvěru a leasingu jedná o dva zcela odlišné smluvní typy. Zároveň upozorňujeme, že je vždy nutno posuzovat konkrétní produkt dle obsahové stránky, nikoliv podle jeho názvu. Nelze proto rozšiřovat výklad pro uplatnění výjimky dle § 29 odst. 1 písm. m) ZZVZ, která na leasing využít nelze.
  Dle § 14 odst. 1 ZZVZ se za veřejnou zakázku na dodávky považuje veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3.
  Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Jakékoliv úplatné pořízení věci (tj. možnost dispozice s touto věcí) bez ohledu na to, jestli je spojeno s převodem vlastnického práva či nikoliv, je tedy nutno považovat za veřejnou zakázku na dodávky. Pořízení věci formou leasingu tedy ZZVZ podléhá, resp. nelze na ně uvedenou výjimku aplikovat.

  Vertikální spolupráce (§ 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ)

  31.10.2024 Vážení, je možná vertikální spolupráce dle ust. § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění mezi vnučkou (spol. C) a dcerou (spol. D)? Př.: Na straně vnučky je situace takováto: Hlavní město Praha 100 % vlastní a ovládá spol. A/spol. A. 100 % vlastní a ovládá spol. B/spol. C vlastní ze 49 % hlavní město Praha a z 51 % spol. B. Na straně dcery je situace takováto: hlavní město Praha 100 % vlastní a ovládá spol. D Pro doplnění uvádíme, že v žádné z výše uvedených osob nemá majetkovou účast soukromá osoba a všechny zainteresované osoby realizují svou činnost výhradně pro své přímé mateřské společnosti. Moc děkujeme za odpověď a jsme s pozdravem

  Dle § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ se za vertikální spolupráci považuje (a tudíž zadáním veřejné zakázky není) rovněž smlouva uzavřená mezi právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem a jinou právnickou osobou ovládanou týmž veřejným zadavatelem. Z obsahu dotazu plyne, že společnost C je ovládána Hlavním městem Prahou z části – HmP (51 %) přímo, z části (49 %) nepřímo prostřednictvím společnosti B, a že společnost D je ovládána HmP ze 100 %. Obě společnosti jsou ovládány stejným veřejným zadavatelem – Hlavním městem Prahou. Pokud jsou tedy splněny další podmínky vyplývající z § 11 odst. 1 a 2 ZZVZ, jak uvádíte, jsou splněny podmínky pro vertikální spolupráci mezi společnostmi C a D. Konkrétní posouzení všech těchto podmínek však je vždy na odpovědnosti zadavatele.

  Možnost zadání VZ dle § 18 odst. 3 ZZVZ

  31.10.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnost použití § 18 odst. 3 ZZVZ. V nadlimitním režimu jsme zadali veřejnou zakázku na výsadbu zeleně vč. tříleté popěstební péče, zakázka nebyla dle § 101 ZZVZ dělena na části. Po vysadbě zeleně jsme ukončili se zhotovitelem smlouvu, protože proti jeho majetku probíhá insolvenční řízení a zhotovitel nám oznámil, že již není schopen plnit. Nyní musíme zadat veřejnou zakázku na tříletou popěstební péči vysazené zeleně, protože jinak hrozí rostlinám uhynutí. Lze tuto veřejnou zakázku zadat v souladu s § 18 odst. 3 ZZVZ jako veřejnou zakázku malého rozsahu, když předpokládaná hodnota této VZ, která byla zahrnuta v původní VZ, je cca 400 tis. Kč bez DPH? Je to méně než 20 % předpokládané hodnoty původní VZ, je to částka nižší než stanoví nařízení vlády a zajištění zeleně funkčně s původní veřejnou zakázkou souvisí. Nebo musíme tuto VZ zadat opět v nadlimitním režimu? Děkuji za Váš čas.

  Dle popisu situace uváděné dotazem došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku na základě které začalo být plněno. Ačkoliv dle smlouvy měl dodavatel zajistit také popěstební péči, tak z důvodu insolvence a tím zapříčiněné nemožnosti plnění, byla následně smlouva ukončena. Přestože byla v původním zadávacím řízení předmětem veřejné zakázky soutěžena také následná popěstební péče, tak zadavatele ji potřebuje stále, ale od nového (jiného) dodavatele.
  Z tohoto důvodu může zadavatel tuto veřejnou zakázku zadat mimo režim ZZVZ, jako veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) bez vazby na uváděnou předchozí dříve zadanou veřejnou zakázku. Aplikace § 18 odst. 3 ZZVZ na předmětnou situaci nedopadá, neboť se nejedná o předpokládanou hodnotu veřejné zakázky rozdělené na části.

  Vyhrazená změna závazku - samostatné JŘBU (§ 66, § 100)

  25.10.2024 Dobrý den, ve smlouvě z nadlimitní VZ je u článku k ceně a platebním ustanovením následující odstavec: V souladu s § 100 odst. 3 ZZVZ si Smlouvní strany vhrazují tzv. opční právo na realizaci jednacího řízení bez uveřejnění na poskytnutí nových služeb. Předmět nových služeb je shodný s Předmětem plnění dle této Smlouvy a jedná se o navýšení rozsahu Rozvoje nebo prodloužení doby poskytování Služeb podpory provozu. Toto opční právo je Objednatel oprávněn uplatnit nejpozději do 3 let po nabytí účinnosti této Smlouvy. Maximální cenový rámec opce činí 2.000.000,- Kč bez DPH. (Původní hodnota závazku z původní smlouvy je 8 mil. Kč bez DPH) 1) Lze na základě této opce uplatnit navýšení rozsahu Rozvoje a i současně prodloužit dobu poskytování Služeb podpory provozu nebo lze pouze jedno z toho? Tj. je možné např. současně uplatnit 1,5 mil. na provoz a 500 tisíc na rozvoj? 2) Pokud nelze uplatnit oba dva druhy nových služeb současně lze opci uplatnit opakovaně? Tj. zahájit jednání s dodavatelem o uplatnění opce na provoz a druhé jednání k uplatnění opce na rozvoj? 3) Je nutné na plnění uzavírat dodatek? Případně se má uzavřít separátní smlouva (objednávka), která by odkazovala na toto ustanovení ze smlouvy z VZ? Předem moc děkuji za rychlou odpověď

  Na základě dotazu uvádíme následující.

  Využití tzv. opčního práva musí splňovat všechny podmínky, jak v dotazem citovaném ustanovení § 100 odst. 3 ZZVZ, tak § 66 ZZVZ, na které odkazuje. Zákonné podmínky jsou tedy následující:

  a) podmínky pro nové služby či nové stavební práce odpovídají podmínkám pro použití JŘBU dle § 66, tedy:
  – jde o nové služby nebo nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb nebo obdobných stavebních prací jako v původní veřejné zakázce;
  – výhrada zadání těchto nových plnění v zadávací dokumentaci – ZD na profilu zadavatele;
  – uvedení rozsahu nových plnění v zadávací dokumentaci;
  – zahrnutí předpokládané hodnoty do ZD (na původní veřejnou zakázku) + označení vyhrazeného plnění do předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 odst. 3 (předpokládaná hodnota vyhrazeného plnění musí být dle § 16 odst. 3 v zadávací dokumentaci uvedena i zvlášť);
  – zahájení JŘBU nejpozději do 3 let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; a
  – dodržení cenového omezení nového plnění, které nesmí přesáhnout o více než 30 % předpokládanou hodnotu vyhrazené změny (stanovenou před zahájením zadávacího řízení) ani 30 % ceny původní veřejné zakázky;

  b) předpokládaná hodnota nového plnění tak nepřevyšuje 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky: uvedená podmínka je jakýmsi protipólem podmínky dle § 66 písm. e), která tuto limitaci vztahuje k ceně veřejné zakázky (smluvní ceně) – limitace v rámci výhrady v zadávacích podmínkách může být logicky vztažena jen k předpokládané hodnotě veřejné zakázky; po uzavření smlouvy dochází pak k upřesnění této limitace s tím, že pokud je vysoutěžená cena nižší než předpokládaná hodnota, dochází de facto ke snížení přípustného limitu pro využití opčního práva;

  c) uvedení předpokládané doby využití opčního práva a rozsahu nového plnění v zadávací dokumentaci: tato podmínka je částečně duplicitní s podmínkou dle § 66 písm. b); nad její rámec je však vyžadována informace o předpokládané době realizace opčního práva; zadavatel je zároveň povinen vymezit (včetně uvedení předpokládané hodnoty opčního plnění), co bude předmětem případného opčního práva.

  Jeví se, že využití opčního práva na zadání nových plnění spočívajících v navýšení rozsahu Rozvoje nebo prodloužení doby poskytování Služeb podpory provozu – dle původní smlouvy naplňuje zákonnou podmínku. Na základě opčního práva je možné zadat jak obě tyto služby, nebo jen jednu z nich.

  Výhradu lze využívat (při dodržení časového limitu 3 let) i opakovaně, tedy nemusí ji být využito najednou. Je třeba se ujistit, jaká byla původní předpokládaná hodnota veřejné zakázky (jestli uvedených 8 mil. Kč je předpokládaná hodnota či vysoutěžená smluvní cena). V každém případě musí být splněna obě 30 % omezení, tj. tato limitace se bude primárně vztahovat k nižší z obou hodnot.

  Z dotazu není zcela patrno, že byly dodrženy veškeré povinnosti týkající se výhrady v ZD zveřejněné na profilu zadavatele.

  Dovolujeme si připomenout, že využití opčního práva dle § 100 odst. 3 a § 66 ZZVZ představuje nový závazek, který je třeba zasmluvnit. Avšak ZZVZ již neurčuje, zda se tak má stát dodatkem k původní smlouvě či samostatnou smlouvou/objednávkou; možné je tedy oboje.

  Zároveň však upozorňujeme, že k využití výhrady dochází v rámci JŘBU, jakožto samostatného zadávacího řízení. Je proto třeba postupovat dle § 67 ZZVZ a zároveň dodržet všechny další zákonné povinnosti (např. prokázání základní způsobilosti dle § 73 odst. 1, postup dle § 122 a 123 či oznámení o výsledku zadávacího řízení dle § 128), rovněž uveřejnit smlouvu/dodatek v registru smluv, případně na profilu zadavatele.

  Studie školství, navazující projektová dokumentace, příp. střet zájmů (§ 36, § 44, § 48)

  15.10.2024 Dobrý den, máme zpracovanou studii školství (zahrnuje 3 stavební objekty: 2x rekonstrukci a 1x novostavbu) a studii vypracovala firma XY. Nyní chceme na základě této studie vypracovat projektovou dokumentaci. Projektová dokumentace bude buď jenom k 1 stavebnímu objektu, nebo ke 2 nebo ke všem 3. Bude záležet na financích. Dotazy zní: 1. Může projektovou dokumentaci vypracovat stejná firma, která zpracovávala i studii? 2. Když budeme zadávat zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace, máme k předpokládané hodnotě za vypracování PD přičíst i cenu za provedenou studii a podle výsledné ceny zvolit REŽIM veřejné zakázky? Anebo posuzovat zakázku na zpracování studie a zakázku na vypracování PD jako samostatné zakázky? 3. A do předpokládané hodnoty za vypracování PD dávám dohromady předpokládanou hodnotu za všechny 3 stavební objekty anebo počítám jen s částkou za každý objekt zvlášť? Děkuji.

  Ve věci propojenosti zpracované studie a vytvoření projektové dokumentace sdělujeme následující:

  Odpověď dotaz 1:

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) obecně nezakazuje, aby se na tvorbě zadávacích podmínek veřejné zakázky podílela i jiná osoba než pouze zadavatel, ani aby se taková osoba následně účastnila zadávacího řízení na zadání takové veřejné zakázky. Protože však není vyloučeno, aby v důsledku takové situace došlo ke střetu zájmů, resp. k narušení hospodářské soutěže zvýhodněním tohoto dodavatele, obsahuje ZZVZ několik pojistek. Prvním z nich je ustanovení § 36 odst. 4 ZZVZ, podle něhož je zadavatel povinen označit část zadávací dokumentace, kterou vypracovala osoba odlišná od zadavatele, a tuto osobu identifikovat. Ustanovení § 44 odst. 1 ZZVZ dále stanovuje zadavateli obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů, v situaci, kdy by mohlo dojít v důsledku zájmů určitých osob podílejících se na realizaci zadávacího řízení k ohrožení narušení neutrality zadávacího řízení. Pokud by tedy zadavatel vyhodnotil, že osoba, která se podílela na tvorbě zadávacích podmínek, může být ve střetu zájmů, je povinností zadavatele takového dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit s odkazem na § 48 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Specificky pak situaci, kdy by mohlo dojít k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí osoby na přípravě veřejné zakázky, upravuje § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ.

  Vzhledem ke skutečnosti, že neznáme detaily případu, je třeba, aby zadavatel pečlivě posoudil, zda dodavatel studie mohl získat zvýhodnění oproti ostatním dodavatelům. Z dotazu není zřejmé, zda předmětná studie má charakter spíše organizační ve vztahu k oblasti školství, anebo zda obsahuje již i určité architektonické či stavební řešení. Zejména v prvním případě lze předpokládat, že zpracovatel studie nezískává žádné zvláštní zvýhodnění ve vztahu ke zpracování navazující projektové dokumentace. Zpravidla by tomu tak nemělo být ani v případě druhém (obecně nevidíme např. důvod, proč by se zpracovatel dokumentace pro stavební povolení nemohl ucházet o veřejnou zakázku na následující zpracování dokumentace pro provádění stavby). Pro zajištění rovného přístupu, transparentnosti a vyrovnání případné informační nerovnováhy v zadávacím řízení vůči ostatním dodavatelům však doporučujeme, aby zadavatel poskytl dodavatelům co nejvíce relevantních informací a stanovil dostatečnou lhůtu pro podání nabídek.

  Odpověď dotaz 2:

  Jak bylo uvedeno do odpovědi k dotazu č. 1, není zřejmé, zda uvedená studie školství je spíše koncepčního, strategického či organizačního charakteru ve vztahu k organizaci školství ve městě, nebo zda se jedná spíše o dokument, který lze považovat za určitý stupeň předprojektové přípravy. Bez konkrétního posouzení je obtížné učinit jednoznačný závěr. Platí nicméně, že čím více má studie charakter předprojektové přípravy, tím více by bylo možné dojít k závěru o nutnosti sčítání s navazujícími stupni projektové dokumentace.
  Odkazujeme v této souvislosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024, v němž byla řešena otázka nutnosti sčítání aktualizací plánu investičního rozvoje (generelu) 2 nemocnic. Aktualizaci generelů přitom předcházela strategická studie. Nejvyšší správní soud v odstavci 31 uvedl: „To plyne i ze tří krajským soudem zmiňovaných strategických cílů. Jejich navázání na předmět posuzovaných veřejných zakázek Nejvyšší správní soud vnímá ve shodě se stěžovatelem jako příliš abstraktní a vzdálené. Nejvyšší správní soud nemá za to, že by z uvedených strategických cílů vyplývalo cokoliv konkrétního pro stavebně-technický rozvoj areálů obou zde řešených nemocnic.“
  Je také otázkou, zda zadavatelem všech uvedených dokumentů bude město, nebo zda navazující projektové dokumentace nebudou zadávat jeho příspěvkové organizace. Jakkoliv v souladu s § 18 odst. 1 písm. b) ZZVZ může být jedna veřejná zakázka za určitých okolností zadávána i více zadavateli, tak skutečnost, že jednotlivé projektové dokumentace budou zadávat příspěvkové organizace, by mohla vést spíše k závěru o nesčítání těchto plnění.

  Odpověď dotaz 3:

  Ohledně nutnosti sčítání projektových dokumentací k jednotlivým školským objektům je třeba úvodem uvést, že MMR nemůže bez zcela konkrétních podkladů a znalosti konkrétních okolností učinit jednoznačný závěr. Dále uvedené je proto třeba vnímat jako určité vodítko, jak k posouzení přistoupit.
  Nejprve je třeba posoudit, jak často a jakým způsobem jsou Vašim městem zadávány veřejné zakázky na projektovou činnost. Pokud byste totiž poptávali zpracování projektových dokumentací opakovaně, resp. pravidelně, mohlo by se jednat o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládanou hodnotu by bylo třeba stanovit v souladu s § 19 odst. 1 ZZVZ, tedy jako součet plnění stejného druhu pořizovaného nejméně za předchozích 12 měsíců, resp. upraveného o zamýšlené plnění v průběhu následujícího roku.
  Pokud lze dojít k závěru, že se o zakázky pravidelné povahy nejedná, tedy že jde spíše o jednorázovou potřebu zadavatele k vytvoření projektové dokumentace, je třeba nutnost sčítání posoudit dle kritérií § 18 odst. 2 ZZVZ, tedy zda jde o plnění zadávané ve funkční a časové souvislosti. I zde lze primárně odkázat na již zmíněnou otázku, zda budou projektové dokumentace zadávány městem, anebo samostatnými příspěvkovými organizacemi (např. základní školou a mateřskou školou); v druhém případě by bylo možné se snáze přiklonit k závěru o nesčítání. Obecně pak platí, že pokud se projektová dokumentace týká tří samostatných budov, které spolu nijak nesouvisí a netvoří jeden funkční celek, není zadavatel povinen sčítat předpokládané hodnoty za všechny projektové dokumentace dohromady. Je však třeba rovněž posoudit, zda uvedené projektové dokumentace nespojuje určitý společný záměr, jehož by bylo dosaženo až realizací všech 3 dokumentací.

  V tomto směru rovněž odkazujeme na výše zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 43/2023-52 ze dne 12. 6. 2024. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že pro závěr o existenci funkčního celku je nutné prokázat vedle věcné, místní a časové souvislosti mj. též existenci jednotného záměru zadavatele (závěr odst. 31: „Dané cíle proto nelze označit za jednotící prvek, který by specificky propojoval obě plnění. Z koncepce zdravotnictví nijak neplyne, že by existoval konkrétní společný cíl, který by bylo možné považovat za naplněný pouze aktualizací generelů obou nemocnic.“). Co se týká časové souvislosti, s ohledem na skutečnost, že jde o plánované aktivity, bylo by možno toto kritérium považovat za splněné i v případě, že by jednotlivé projektové dokumentace byly zadávány s většími časovými odstupy.

  Záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací položkami stejné nebo vyšší kvality (§ 114, § 116, § 222)

  08.10.2024 Dle § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb. platí, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, mimo jiné za předpokladu že materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší. Co přesně je myšlenou onou „kvalitou“? Může se jednat i o zvýšení účelnosti a lepší vhodnost řešení oproti předešlé (původní) položce v soupisu stavebních prací? Nebo jde vždy čistě o doménu technických vlastností položky? Viz následující příklady: Bezproblémovou situací, kdy chceme dotčené znění zákona použít je nahrazení položky izolačního materiálu položkou novou – jiná izolace s lepšími izolačními vlastnostmi než původní materiál = nová položka je z hlediska kvalit izolace lepší, tudíž podmínka cit. paragrafu je naplněna. Jiná naše situace nás však mate. Jedná se o požadavek na nahrazení položky interiérových dveří; konkrétně se plánuje náhrada plných dveří za prosklené. V režimu de minimis byl totiž oproti projektu změněn účel původních místností skladů (po zbourání staticky nevyhovující příčky) na nahrávací studio. Pro tento účel jsou vhodnější prosklené dveře než plné dveře. Je možno zvýšení kvality v tomto případě vykládávat v kontextu zajištění lepší vhodnosti a účelnosti nové položky soupisu oproti položce původní? Nebo je nutno se držet pouze exaktních technických vlastností (původně plánované plné dveře mají lepší odhlučnění, lepší protipožární vlastnosti apod., tedy čistě technicky jsou kvalitativně lepší)?

  Na základě dotazu k § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), uvádíme, co je považováno za kvalitu podle tohoto ustanovení.

  Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že
  a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,
  b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,
  c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a
  d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

  Sdělujeme, že tento pojem “kvalita” není v ZZVZ definován. Bližší vymezení je možné nalézt v ustanoveních § 114 a násl. ZZVZ, která se týkají hodnocení. Z demonstrativního výčtu kritérií kvality v § 116 odst. 2 ZZVZ lze vysledovat, že kvalita je zde pojímána šířeji než jen technické parametry; uvedeny jsou také estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

  Uvedené lze shrnout, že nevidíme důvodu pro užší pojetí kvality pro účely § 222 odst. 7 ZZVZ. Ostatně toto ustanovení je rozvedením § 222 odst. 3 ZZVZ, který se zaměřuje mimo jiné na potenciální dopady na původní zadávací řízení včetně výběru dodavatele zakládajícím se na hodnocení. Účelem této podmínky je primárně zajistit, aby za stejnou či dokonce vyšší cenu nebyly po záměně dodávány položky, které jsou kvalitativně horší.

  V této souvislosti nicméně upozorňujeme také na podmínku dle písmene a), která vyžaduje, aby se jednalo o srovnatelný druh materiálu nebo prací. Je tedy na Vašem technickém posouzení, zda lze mít tuto podmínku za splněnou.

  Upozorňujeme rovněž, že z Vámi popsané situace se zdá, že jedna změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku byla účelově rozdělena tak, aby jedna část vyhověla ustanovením § 222 odst. 4 ZZVZ a druhá část ustanovením § 222 odst. 7 ZZVZ. Doporučujeme ověřit, že takové rozdělení bylo na místě (pravidlem je, že jedna změna může být provedena jen podle jednoho důvodu změny) a zejména, že byl řádně aplikován § 222 odst. 4 ZZVZ obsahující požadavek na nezměnění celkové povahy veřejné zakázky a stanovení hodnoty změny.

  Stanovení předpokládané hodnoty zakázek pravidelné povahy (§ 19, § 24, § 129) a ve zvláštních případech

  08.10.2024 Dotaz 1. Lze dovodit pravidelnost v daných případech obecně na všechny zakázky daného druhu služeb a je třeba se vždy řídit pravidly stanovení předpokládané hodnoty dle § 19 ZZVZ nebo je možný i izolovaný přístup? Účelem zákonného ujednání v daném případě je přitom nerozdělovat zakázky a obcházet zákon v případech, kdy dopředu vím na základě pravidelnosti, jaké služby budu požadovat. Příklad: zakázka na služby běžné právní věci vysoutěžené na dobu 4 let ve zjednodušeném režimu (pozn. služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu) a hodnota přes 2 mil. (bez DPH) a vedle toho souběžně po letech vyvstalá operativní potřeba vysoce specializované služby, která nemá povahu pravidelnosti, nebyla předvídána a je svou hodnotu VZMR. Lze tedy uvažovat o jejím zadání v režimu veřejné zakázky malého rozsahu? Dotaz 2. Zakázka charakteru pravidelně pořizovaných služeb byla v uplynulých 2 letech plněna konkrétním subjektem. Předpokládaná hodnota na další období dle § 19 by byla stanovena dle skutečné ceny uplynulých 2 let ve výši do 2 mil. Kč. Zakázku VZMR na další období na základě výběrového řízení (teoreticky za splnění podmínek lze uvažovat i o zadání napřímo) může však vždy získat i dosavadní poskytovatel služeb a celkovou částkou jeho plnění by se již v takovém případě překročil limit pro podlimitní režim. Lze v takovém případě uvažovat o zadání takové zakázky jako VZMR nebo již musí být vypsána a zadána s ohledem na výše uvedené v režimu podlimitním? Děkuji mnohokrát za odpověď.

  Odpověď k části dotazu č. 1:

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy je nezbytné vycházet jak z § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), resp. § 20 a § 21 ZZVZ, a dále také postupovat s ohledem na existenci rozhodovací praxe a užití neurčitého právního pojmu veřejných zakázek „stejného druhu“, které je v současné době velice přísné, neboť například v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“), číslo jednací: S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023 se uvádí: „V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodu 1. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 28. 1. 2019 do 31. 12. 2021 opakovaně (k uzavření smluvního vztahu docházelo průměrně 3x/měsíc) pořizoval (a uhradil) externí právní služby spočívající např. v konzultacích, vypracování stanovisek, analýz, písemností právního charakteru, zadávací dokumentace k veřejným zakázkám, administraci zadávacích řízení, právním poradenstvím souvisejícím se smluvními vztahy obviněného apod. V tomto kontextu Úřad podotýká, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 278/2020-38 ze dne 19. 5. 2021 a č. j. 8 Afs 31/2011-252 ze dne 30. 9. 2011 a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 86/2008-161 ze dne 13. 1. 2011 či rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S174/2014/VZ).“ Lze tedy dovodit, a to právě s odkazem na aktuální rozhodovací praxi, že ve vztahu k právním službám Úřad zastává přísnou linii v tom, že se v podstatě jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy, u nichž je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodný součet úhrad za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez rozdílu.

  Nutno ovšem doplnit, že ZZVZ sám o sobě nevylučuje souběh právních služeb s pravidelnou povahou s právními službami specifickými, poskytovanými tzv. ad-hoc. Obecně znakem veřejných zakázek pravidelné povahy je jejich opakovanost, tedy jejich v zásadě neomezená potřeba, kdy má zadavatel povědomí o jejich potřebě a rozsahu. Nicméně může nastat situace, kdy zadavatel bude potřebovat k plnění svých úkolů právní služby, které se od běžně poptávaných právních služeb odlišují např. svou vysokou specializovaností a zároveň jejich potřeba vyvstane jednorázově, dle aktuální potřeby. V takovém případě MMR zastává názor, že se nejedná o VZ pravidelné povahy dle § 19 ZZVZ, byť zároveň a ve stejný čas zadavatel využívá charakterem obdobné služby, neboť jejich znakem není pravidelnost, ale nahodilost. Bude však na zadavateli, aby případně náležitě odůvodnil, proč tak rozhodl. S ohledem na výše uvedený trend v rozhodovací praxi Úřadu, resp. správních soudů však nejsme schopni závěry případného přezkumu předvídat.

  Odpověď k části dotazu č. 2:

  Základní předpoklad stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy je výše úhrady za předchozích minimálně 12 měsíců, a to bez ohledu na množství smluv/objednávek, které zadavatel v uvedeném období uzavřel. K obdobnému problému se Úřad vyjádřil také v rozhodnutí S0173/2023/VZ ze dne 16. 3. 2023, kde uvedl: „Smyslem § 19 zákona je, aby se zadavatel v případě veřejných zakázek pravidelné povahy nemohl vyhnout jejich zadávání v režimu zákona tím, že by předmětné plnění „rozdrobil“ do většího množství dílčích smluv. Takovému postupu brání právě dotčené ustanovení zákona, podle kterého je zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty jednotlivých zakázek pravidelné povahy povinen postupovat, přičemž – zjednodušeně řečeno – platí, že předpokládaná hodnota jednotlivé zakázky nemůže být (až na odůvodněné výjimky) nižší než skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců. Nebyl-li by vyžadován i v případě rámcových dohod, na jejichž základě je poptáváno plnění pravidelné povahy, postup dle § 19 zákona, mohla by nastat situace, kdy by předpokládaná hodnota rámcové dohody, na jejímž základě by měly být poptávány služby/dodávky, stanovená dle § 23 zákona činila např. 1,5 mil. Kč bez DPH, a zadavatel by tak při jejím zadávání nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení, přestože by bylo nepochybné, že se jedná o plnění poptávané zadavatelem pravidelně, čímž by se zadavatel dopustil obcházení zákona. Takových rámcových dohod bez provedení zadávacího řízení by pak totiž zadavatel mohl uzavírat bezpočet. Z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pravidelné povahy (resp. rámcové dohody) není relevantní reálný rozsah poskytovaných služeb/dodávek, nýbrž výše úhrad provedených zadavatelem za stejný druh plnění v předcházejících 12 měsících (případně upravená o očekávané změny do budoucna) a doba trvání smluvního vztahu [hodnota plnění může být např. v řádech stovek/tisíců Kč, kdežto předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky může činit i několik (desítek) milionů Kč].“

  Byť se rozhodnutí vztahuje k rámcovým dohodám, lze tento princip aplikovat i na Vámi uváděnou veřejnou zakázku malého rozsahu, jinými slovy, není rozhodný způsob zadání veřejné zakázky, ale součet úhrad za předchozích 12 měsíců, a v případě, že by byla překročena hranice pro podlimitní veřejnou zakázku, bude nezbytné takovou část již zadat např. ve zjednodušeném podlimitním řízení, samozřejmě, nejedná-li se o případ dle odpovědi na dotaz č. 1.

  Závazek poddodavatele k plnění předmětu VZ na dodávky (§ 83)

  04.10.2024 Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby dle ustanovení § 83 ZZVZ. Ve veřejné zakázce, která je vyhlášení jako zjednodušeném podlimitní řízení dodavatel prokazuje technickou kvalifikaci prostřednictvím jiné osoby. Současně je tato osoba poddodavatelem dodavatele. Zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval k prokázání technické kvalifikace předložit dvě zakázky, kdy jedna zakázka musela mít minimální hodnotu 2 000 000 Kč bez DPH. Dodavatel předložil 2 zakázky svého poddodavatele v požadované hodnotě. Předmětem plnění je vybavení učeben. Poddodavatel bude dodávat pouze žák. židle a stoly. V poddodavatelském schématu dodavatel uvedl, že poddodavatel (prostřednictvím kterého plní profesní kvalifikaci) bude plnit pouze 20 % z celkového předmětu plnění. Z tohoto důvodu jsme vyzvali dodavatele, aby doplnil referenční zakázky na zbylých 80 % plnění. Dodavatel nám poslal 2 referenční zakázky, které jsou pouze na částku 1 764 770 Kč bez DPH a 1 767 620 Kč bez DPH. Chtěla bych se Vás zeptat, jestli zadavatel může uznat referenční zakázku, která neodpovídá hodnotě referenční zakázky uvedené v zadávacích podmínkách, tj. 2 000 000 Kč bez DPH? Nebo musí trvat na předložení referenční zakázky v hodnotě uvedené v zadávacích podmínkách bez ohledu na to kolik % bude dodavatel z celkového plnění plnit? Děkuji za poskytnutí informace.

  Veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel v něm může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), přičemž ustanovení § 83 ZZVZ se v něm použije obdobně. V § 83 odst. 1 a 2 ZZVZ je stanoveno: (1) Dodavatel může ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou, b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. (2) Prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle odstavce 1 písm. d) vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (§ 79 odst. 1 ZZVZ). V případě tzv. referenčních zakázek je komplikované přesně určit jaké plnění, věci nebo práva by měla být poddodavatelem z dřívějších referenčních zakázek dána k dispozici dodavateli pro plnění zadávané veřejné zakázky (§ 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Většinou je poskytnuta zkušenost se zakázkami o určité hodnotě. Ve svém dotazu nijak nepřibližujete obsah předložené smlouvy nebo potvrzení o její existenci. Jeví se možným, že poddodavatel se náležitě zavázal k poskytnutí zkušenosti se zakázkami o vyžadované hodnotě a kvalifikace již tedy byla prokázána. Upozorňujeme, že obecně nemusí být osoba, prostřednictvím které je kvalifikace prokazována, poddodavatelem. Zákon ukládá sledovat vazbu mezi kritériem kvalifikace a plněním poskytovaným poddodavatelem pouze v případě stavebních prací či služeb (§ 83 odst. 2 ZZVZ). Ve svém dotazu uvádíte, že „Poddodavatel bude dodávat pouze žák. židle a stoly“. Pokud se tedy ze strany poddodavatele bude jednat o dodávku a předkládán byl seznam významných dodávek (§ 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ), není na místě vazbu na plnění veřejné zakázky sledovat. Doporučujeme opětovně vyhodnotit, ke kterým službám nebo stavebním pracím se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Požadavek na doplnění prokázání kvalifikace ke zbývajícím 80 % plnění se jeví být nesprávným. Požadavek na prokázání kvalifikace byl limitován na hodnotu tzv. referenční zakázek ve výši 2 000 000 Kč bez DPH, což je dolní limit, od kterého se ukládá postupovat v tomto druhu zadávacího řízení. Jeví se pravděpodobným, že referenční zakázka neměla pokrývat celý předmět plnění zadávané veřejné zakázky a necílí na stavební práce nebo služby, ale na dodávky. Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže upozorňujeme na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0037/2023/VZ (https://uohs.gov.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-18949.html), ve kterém dospěl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k závěru, že: „Nelze ale shledat, že by se technická kvalifikace mohla rovnat veškerým pracím na veřejné zakázce. Technická kvalifikace (zde konkrétně reference) vždy pokrývá jistou odbornou část plnění, pokud je nutné ověřit, že je dodavatel způsobilý danou část plnit a poté i realizovat v rámci veřejné zakázky.“ Dále uvádí, že: „Z povahy věci je totiž podle mého názoru patrné, že mezi rozsahem činností, které odpovídají technické kvalifikaci, a skutečným plněním veřejné zakázky prakticky vždy zůstává prostor pro činnosti, které technická kvalifikace pokrývat nebude (to mohou být nejrůznější práce pod technickou kvalifikaci nespadající), a to i v případě, že technická kvalifikace se vztahuje k celému předmětu plnění veřejné zakázky.“ V tomto případě byla účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky v rozsahu 90 % při prokázání referenčních zakázek v celém zadavatelem vyžadovaném rozsahu shledána dostačující. Závěrem shrnujeme, že účast poddodavatele na plnění veřejné zakázky nemusí plně odpovídat rozsahu prokázané kvalifikace, a to zejména v případě referenčních zakázek na dodávky.

  Výklad změny ustanovení § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ (po novele - VZMR, podlimitní - nadlimitní VZ)

  17.09.2024 Dobrý den, na základě novely ZZVZ z roku 2023 došlo ke změně ustanovení § 19 ZZVZ, který nově zní: (1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a). (2) Má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21." Dle odst. 3 předmětného ustanovení vyplývá, že za VZ pravidelné povahy dle § 19 odst. 1 ZZVZ se nepovažují VZ, které dle písm. c) nedosahují předpokládané hodnoty pro nadlimitní režim. V důvodové zprávě se píše, že: "z důvodu správné transpozice evropských zadávacích směrnic je nutné omezit aplikaci výjimky podle odstavce 3 pouze na podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Ustanovení § 19 je transpozicí čl. 5 odst. 11 směrnice 2014/24/EU, který obdobné ustanovení neobsahuje, nedostatečná transpozice tohoto článku je vytýkána České republice Evropskou komisí. V případě nadlimitních veřejných zakázek pravidelné povahy se tedy bude vždy postupovat podle odstavců 1 a 2 a zadavatel bude muset stanovit jejich předpokládanou hodnotu podle součtu předpokládaných hodnot dodávek nebo služeb stejného druhu minimálně za období podle odstavce 1 (tj. za 12 měsíců nebo účetní období, které je delší než 12 měsíců), bez ohledu na to, zda spolu funkčně souvisí či nikoli. Pokud však zadavatel bude chtít uzavřít smlouvu na dobu kratší než 12 měsíců (tj. zpravidla bude chtít uzavírat větší množství krátkodobých smluv) a podle pravidel uvedených v odstavci 1 zjistí, že jejich celková cena nepřesahuje limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, pravidlo o sčítání za minimálně 12 měsíců se neuplatní. Předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek se určí podle pravidel v § 18, tedy zejména podle toho, zda tvoří či netvoří jeden funkční celek." Z výše uvedeného vyplývá, že VZ pravidelné povahy s proměnlivou cenou dle § 19 odst. 3 ZZVZ lze užít pouze u VZMR a podlimitních VZ. Dotaz: Vyplývá však z výše uvedeného, že za VZ pravidelné povahy dle § 19 odst. 1 a 2 se nepovažují VZ, jejichž předpokládaná hodnota za 12 měsíců, nebo stanovená dle odst. 1 či 2, nedosahuje hodnoty pro nadlimitní režim? Uplatní se § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ pouze na nadlimitní VZ a odst. 3 pouze na VZMR a podlimitní VZ? V případě, že bychom měli VZ pravidelné povahy, jejíž předpokládaná hodnota za 12 měsíců by činila hodnoty pro režim VZMR, nemohli bychom postupovat dle § 19 odst. 1 a 2 ZZVZ a zadat VZ v režimu VZMR (i v následujících letech dle stanovené předpokládané hodnoty), ale museli bychom postupovat dle pravidel v § 18 ZZVZ, tedy u pravidelně pořizovaných dodávek/služeb určit předpokládanou hodnotu za období 48 měsíců, neboť je zadavatel poptává pravidelně? Předem Vám děkuji za vysvětlení.

  Smyslem § 19 odst. 3 zák. č. 134/2016 Sb., je stanovit výjimku pro případy, které by jinak byly považovány za veřejné zakázky pravidelné povahy, nicméně při splnění tam stanovených podmínek (proměnlivá jednotková cena a opakované pořizování dle aktuálních potřeb zadavatele) se za veřejné zakázky pravidelné povahy nepovažují. Zpravidla budou tato plnění samostatnými či jednotlivými veřejnými zakázkami, případně je bude nutno sečíst s jinými plněními dle kritérií § 18 odst. 2. Nově tím byla aplikovatelnost “výjimky zakázek pravidelné povahy” omezena jen na podlimitní veřejné zakázky, protože evropské zadávací směrnice takovou výjimku pro nadlimitní režim neobsahují. Nebylo naopak účelem novely omezit aplikovatelnost § 19 odst. 1 a 2 na nadlimitní veřejné zakázky. Tedy i v případě, že předpokládaná hodnota určená podle těchto ustanovení nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, jsou v souladu se ZZVZ považovány za “podlimitní” veřejné zakázky pravidelné povahy, pokud nejsou zároveň naplněny věcné podmínky stanovené v § 19 odst. 3 písm. a) a b).
  Proto platí, že § 19 odst. 1 a 2 se vztahuje na veřejné zakázky bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu. § 19 odst. 3 je výjimka, jejíž aplikace je podmíněna splněním obou věcných podmínek v písmenech a) a b). Účelem písm. c) je tedy pouze omezit tuto výjimku na podlimitní režim.
  I po novele platí, že pokud jde o pravidelně pořizovaná plnění, jejichž předpokládaná hodnota za 12 měsíců odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu (předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek se určí podle pravidel v § 18, tedy zejména podle toho, zda tvoří či netvoří jeden funkční celek), může zadavatel při jejich zadávání postupovat mimo zadávací řízení ve výjimce na veřejné zakázky malého rozsahu.

  Zadavatel § 4 odst. 2 a určení hranice dotace 50 % vzhledem k DPH (§ 16)

  13.09.2024 Dobrý den, chtěla bych poprosit o Váš názor k výkladu § 4 odst. 2 ZZVZ – o jakého zadavatele se jedná, když není plátcem DPH a obdrží dotaci na částku vč. DPH: nejsem si úplně jistá, jak postupovat v případě, kdy podnikatelský subjekt, který není plátcem DPH, realizuje zakázku, na kterou získá dotaci (a to na částku vč. DPH, tedy DPH je způsobilý výdaj) – pracuje se poté pro určení zadavatele dle § 4 odst. 2 – hranice 50 % peněžních prostředků s částkou bez DPH, nebo s DPH? Komentář k zákonu o zadávání veř. zakázek (Herman, P., Fidler, V. a kol., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2. aktualizované vydání 2017) pro § 4 odst. 2 píše, že se jedná o 50 % z celkové ceny veřejné zakázky (což je v našem případě včetně DPH), jiná literatura mluví i u § 4 odst. 2 o předpokládané hodnotě (předpokládám tedy, že o částce bez DPH): Zmíněná hranice se tak určí na základě poměru předpokládané hodnoty části, která má být hrazena z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, resp. z rozpočtu Evropské unie, k předpokládané hodnotě veřejné zakázky jako takové. Řekněme pro příklad, že celá akce bude stát 11 mil. Kč bez DPH, tj. 13.3 mil. Kč včetně DPH výše poskytnuté dotace je 6. mil. Kč včetně DPH. 1) Pokud bychom počítali poměr výše poskytnuté dotace a vynaložených prostředků z celkové ceny zakázky vč. DPH (tedy 13.3 mil. / 6 mil.), nedosáhneme 50 % a soutěžili bychom podle metodiky poskytovatele dotace (což dle mého názoru odpovídá znění zákona, který v § 4 odst. 2 mluví o peněžních prostředcích, nikoliv o předpokládané hodnotě) 2) Pokud by se částka počítala z předpokládané hodnoty, tedy částky bez DPH (jak uvádí některá komentářová literatura – tedy 11 mil. / 6 mil.), přesáhneme 50 % a bychom soutěžili bychom podle zákona. Zde se však domnívám, že poměřujeme nepoměřitelné, jednu hodnotu bez DPH a druhou hodnotu včetně DPH. Prosíme Vás tedy o Váš názor na výpočet poměru poskytnuté dotace a peněžních prostředků. Děkuji.

  Pokud budeme vycházet z Vámi popsané situace, kdy podnikatelský subjekt není plátcem DPH a obdrží dotaci, v jejíž podmínkách je DPH označeno jako způsobilý výdaj, měl by žadatel v rozpočtech uvádět cenu včetně daně. Pokud by žadateli byla fakturována částka bez DPH, nebylo by DPH způsobilým výdajem a poskytnutá dotace by byla o DPH ponížena. Ve uváděném případě bychom doporučili, aby žadatel co nejpřesněji stanovil skutečně uhrazenou cenu včetně DPH.
  U Vámi uváděného příkladu by pak žadatel postupoval podle metodiky poskytovatele dotace, neboť by nenaplnil podmínku více než 50 % poskytnutých peněžních prostředků z Evropské unie. Pokud by totiž reálně vysoutěžená cena byla výrazně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, mohlo by se stát, že dojde k překročení limitu 50 % poskytnutých finančních prostředků z Evropské unie a žadatel by se stal zadavatelem dle § 4 odst. 2 písm. a) ZZVZ a musel by postupovat dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
  Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

  Uveřejňování smlouvy na základě rámcové dohody (§ 131, § 219)

  13.09.2024 Dobrý den, ráda bych se zeptala na správný postup. V případě veřejných zakázek zadávaných na základě uzavřené rámcové dohody je nutné na profilu zadavatele uveřejňovat jednotlivé objednávky (výsledky minitendrů), jestliže nedosahují hodnoty 50tis. Kč bez DPH? Od 50tis. Kč vše zveřejňujeme v registru smluv. Platí tedy v tomto případě, že povinnost uveřejnit objednávku (smlouvu) na profilu zadavatele máme až s hodnotou přesahující 500tis. Kč bez DPH, přičemž v registru smluv od 50tis. Kč bez DPH a tedy objednávky s hodnotou do 50tis. Kč není třeba zveřejňovat v registru smluv a ani na profilu zadavatele. Děkuji.

  Na základě dotazu na správný postup veřejného zadavatele a uveřejnění uzavřených jednotlivých smluv na základě rámcové dohody (příp. po jejich akceptaci jakožto výsledek dílčích objednávek – minitendrů) je ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zřejmé, že dle § 219 odst. 2 ZZVZ uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku a pravidla se použijí obdobně i v případě rámcových dohod dle § 131 ZZVZ.
  Zadavatel postupuje při uveřejňování smlouvy nebo skutečně uhrazené ceny obdobně podle pravidel, jak jsou vymezena podle odstavce 1 předmětného ustanovení, je rovněž povinen rámcovou dohodu uveřejnit srovnatelně ve lhůtě 30 dní (od uzavření), přičemž na její uveřejnění se vztahují obdobné výjimky jako na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky uzavírané dle § 2 odst. 3 ZZVZ (popř. uzavřené i jiným zákonem aprobovaným postupem – např. na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II).
  K předmětu dotazu sdělujeme, že při překročení ceny uváděné hodnoty smlouvy dle ZZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit smlouvu v souladu s § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ na svém profilu zadavatele, až pokud hodnota závazku pro dílčí jednotlivou prováděcí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku přesahuje i na základě rámcové dohody uvedených 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty). Z hlediska textace ZZVZ je důvodná i další výjimka, že na smlouvu uveřejněnou „v režimu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)“ dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ se tato povinnost uveřejňování smlouvy na profilu již dále neuplatní.
  Lze shrnout k uvedenému, že se uplatní zákonem předvídaný postup pro uvedenou výjimku, aby takto fakticky uveřejněná smlouva „svého druhu“ speciálně v registru smluv – dle tam uvedených limitů, již nebyla duplicitně dále uveřejňována také na profilu zadavatele.
  Nejsme však oprávněni poskytovat výklad jiného zákona (zákona o registru smluv) jehož nejsme gestorem, proto dotazy na přesnou hranici pro účely vyhodnocení, zda podmínky pro považování smlouvy za nezveřejněnou tamtéž jsou v souladu se speciálním zákonem splněny, jakož i na případné důsledky neuveřejnění smlouvy tamtéž doporučujeme uvedené adresovat Ministerstvu vnitra, které má Registr smluv ve své gesci.

  VZMR stavební projektová dokumentace úprava pro stavbu a stavební řízení (§ 6, § 31)

  10.09.2024 Dobrý den, potřebujeme upravit projektovou dokumentaci pro stavbu a stavební řízení. Stavební dokumentace je před změnou vyhotovena celá včetně příslušných platných stavebních povolení. Na projekční změny ve stavební dokumentaci musíme sehnat novou projekční kancelář a realizovat novou veřejnou zakázkou. Je naplánováno vyhlašovat jako VZMR v otevřeném řízení. Ráda bych se zeptala, zda je možné mimo režim zákon při zachování transparentnosti nezveřejňovat celou projektovou dokumentaci a poskytnout jí pouze na vyžádání účastníkům zadávacího řízení přes cloudové úložiště, popřípadě poskytnout pouze nezbytnou část a kompletní dokumentaci poskytnout až vítěznému dodavateli, který splní kritéria zadávacího řízení. Děkuji za odpověď a s pozdravem

  V případě veřejné zakázky malého rozsahu nejsou stanovena přesná pravidla pro poskytování zadávací dokumentace. Zadavatel je však, jak správně popisuje dotaz, povinen dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek. Není tedy stanovena povinnost uveřejnit celou projektovou dokumentaci, jejíž úprava bude předmětem veřejné zakázky, na profilu zadavatele. Jsou tedy přípustné varianty, které uvádíte. Nicméně vždy je třeba poskytnout takové podklady, aby dodavatelé byli schopni požadované plnění správně ocenit a zpracovat porovnatelné nabídky.

  Definice subdodavatele a poddodavatele (§ 83, § 85)

  09.09.2024 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je v zákoně o zadávání veřejných zakázek nějak finančně, případně procentuálně specifikován pojem subdodavatel nebo poddodavatel veřejné zakázky. Jinak řečeno, za jakých podmínek se stávám subdodavatele zakázky a za jakých podmínek poddodavatelem. Jsem subdodavatelem když udělám elektroinstalaci nějakého zařízení v hodnotě několika tisíc z veřejné zakázky s hodnotou několika milionů? Děkuji za rychlou odpověď.

  Pojem subdodavatel byl používán předchozí právní úpravou, tj. zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava, tedy ZZVZ, již tento pojem nepoužívá, přičemž byl nahrazen novým pojmem poddodavatel. ZZVZ pojem poddodavatel výslovně nedefinuje a z tohoto důvodu je nutné vycházet z obecné právní úpravy, a to ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky nebude jakákoliv osoba, ale pouze ta, pomocí které hodlá dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Poddodavatelem při plnění veřejné zakázky naopak není osoba, která dodavateli dodává pouze nezbytné díly či materiál, který ovšem využívá samotný dodavatel (např. dodavatelé stavebního materiálu pro realizaci stavby, dodavatelé dílů pro výrobu dopravních prostředků apod.)

  Prostřednictvím poddodavatele může dodavatel prokazovat určitou část kvalifikace dle § 83 ZZVZ, nebo využít poddodavatele pro určitou část plnění veřejné zakázky.

  Vztah mezi dodavatelem a poddodavatelem bude obecně založen na smluvním základu. Pro zadavatele je jeho obsah rozhodný především v případě, že jím bude osvědčován závazek poddodavatele ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ (povinnost podílet se na plnění veřejné zakázky v rozsahu prokazované kvalifikace). Finanční limit, kterým se poddodavatel podílí na plnění veřejné zakázky, není pro definici pojmu poddodavatele podstatný. Tedy i pokud se podílíte na plnění v relativně marginálním rozsahu, stáváte se poddodavatelem. Z Vašeho pohledu je však podstatný obsah smlouvy (či objednávky) uzavřené s dodavatelem. I při využití poddodavatele totiž vybraný dodavatel realizuje plnění na svůj náklad a odpovědnost. Pro poddodavatele nevyplývají ze ZZVZ žádné zvláštní povinnosti, resp. je dotčen spíše nepřímo (např. může být uveden v seznamu poddodavatelů, který může být dodavatel povinen zadavateli předložit).

  Opční právo při zadávání nadlimitní sektorové veřejné zakázky (§ 66, § 162)

  22.08.2024 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem k možnosti využití opčního práva v rámci VZ na stavební práce, kterou jako sektorový zadavatel zadáváme v JŘSU. Je prosím možné opční právo využít a pokud ano, na základě jakého paragrafu zákona. Jsou nějaká omezení a podmínky pro případné použití? Děkuji.

  Zadavatel při zadávání nadlimitní sektorové veřejné zakázky postupuje podle části čtvrté zákona s odchylkami stanovenými v části sedmé (viz § 151 odst. 4 ZZVZ). I v případě sektorové veřejné zakázky je tedy zadavatel oprávněn využít tzv. opční právo dle § 66 ZZVZ. Specifické odchylky jsou pak stanoveny v § 162, přičemž dle jeho odst. 5 se v případě sektorových veřejných zakázek neuplatní omezení 3 let pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění dle § 66 písm. d) ZZVZ (může být tedy zahájeno i ve lhůtě delší).

  Dlouhodobá smlouva - 10 % původní hodnoty závazku (§ 222 odst. 4, 9)

  20.08.2024 Dobrý den, prosím o radu ohledně dodatku dle § 222 odst. 4 ZZVZ u smlouvy, která je uzavřena do doby vyčerpání částky 5 400 000 Kč bez DPH. Cena je rozdělena: část byla uhrazena jednorázově na začátku za dodání předmětu plnění a část se platí čtvrtletně. Nyní zvažujeme možnost uzavřít dodatek s navýšením do 10 % u částky placené čtvrtletně, ale vyvstala otázka, co je "původní hodnota závazku". I na základě dodatku bychom smlouvu ukončili vyčerpáním částky 5 400 000 Kč, takže se nezmění to, kolik za smlouvu celkem zaplatíme, ale množství odvedené práce z této smlouvy. Jak tedy počítat původní hodnotu závazku - sečíst všechny dosud zaplacené částky (vč. jednorázového plnění na začátku, což je déle, než 4 roky) a přičíst k tomu předpoklad dalšího plnění - pokud ano, tak za 4 roky? Nebo je nutné hlídat nepřekročení 10 % pouze u navyšované položky (mám za to, že je nutné počítat vždy s navýšením celé smlouvy, nikoli u jedné položky)? Případně lze navýšit o 10 % maximální částku čerpání na 5 940 000 Kč, i když bychom pak již byli v nadlimitním režimu (VZ byla původně soutěžena jako podlimitní VZ)? Děkuji za radu a přeji hezký den.

  Na základě § 222 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení.

  V § 222 odst. 4 ZZVZ je stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je:

  a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a
  b) nižší než

  1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo
  2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

  Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn. Ve svém dotazu uvádíte, že smlouva byla uzavřena do doby vyčerpání částky 5 400 000 Kč bez DPH. Jeví se, že tato hodnota odpovídá původní hodnotě závazku podle § 222 odst. 9 ZZVZ. Částka 540 000 Kč (bez DPH) pak představuje 10 % původní hodnoty závazku.

  Zákon však nestanoví požadavek na nedosažení 10 % přímo u měněné položky. Konkrétní znění zákona zmiňující „závazek“ takovýto dojem může vyvolávat.

  Tato úprava vychází ze směrnic EU (např. čl. 72 odst. 2 směrnice 2014/24/EU), které užívají terminologii „původní veřejné zakázky“, resp. v angličtině „initial contract value“. Zde je zřejmé, že se má vycházet z celé veřejné zakázky či smlouvy. Při transpozici do českého práva došlo k přizpůsobení terminologii občanského zákoníku, který hovoří o změnách závazku, nikoliv smluv či veřejných zakázek. Cílem při tom nebylo zpřísnění evropských pravidel.

  Ve svém dotazu představujete zvažovanou variantu, podle které po změně bude stále zaplaceno 5 400 000 Kč bez DPH, přičemž změny se budou týkat rozsahu plnění. Upozorňujeme, že i takové změny mají ekonomickou hodnotu, která musí být poměřována s limity stanovenými v § 222 odst. 4 ZZVZ.

  Zadavatelé mohou provést změny, které se podle § 222 odst. 4 ZZVZ nepovažují za podstatné.

  Překročení finančního limitu, který slouží k určení nadlimitní veřejné zakázky (nařízení vlády č. 172/2016 Sb.) za celkovou uhrazenou částkou veřejné zakázky není relevantní, pokud byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky původně stanovena správně.

  Předmětné ustanovení (a zejména směrnice EU, které se na nadlimitní veřejné zakázky zaměřují) ukládá, aby hodnota změny byla nižší než tyto limity, nikoli celková finálně uhrazená cena.

  Upozorňujeme, že navýšení až na 5 940 000 Kč by již nebylo v souladu s § 222 odst. 4 ZZVZ, protože změna přípustná podle tohoto ustanovení musí být nižší než 10 % nikoli rovna. O korunu nižší částka by však byla v pořádku.

  Prokázání základní způsobilosti čestným prohlášením a součinnost před uzavřením smlouvy (§ 53 odst. 4, § 122))

  15.08.2024 Dobrý den, dle § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, musí veřejný zadavatel požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nestanoví jinak, prokazuje dodavatel splnění základní způsobilosti čestným prohlášením. Dle § 122 odst. 3, odešle zadavatel vybranému dodavateli výzvu k předložení dokladů o kvalifikaci, které zadavatel požadoval a nemá je k dispozici. V případě, že dodavatel prokazoval v ZPŘ základní způsobilost předložením čestného prohlášení, je toto čestné prohlášení považováno za doklad o kvalifikaci a není tedy třeba jej vyzývat k předložení výpisu z rejstříku trestů apod.? Postačí dodavatele vyzvat v souladu s § 122 odst. 4 písm. c), k předložení čestného prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace? Omlouvám se, pokud jde o duplicitu, nenašel jsem však jednoznačnou odpověď. Děkuji.

  Na základě dotazu k prokazování kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) sdělujeme, že ze ZZVZ vyplývá, že musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení požadovat prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ.
  Je však na jeho volbě, zda umožní základní způsobilost prokázat pouze prostřednictvím čestného prohlášení (tato možnost platí, pokud zadavatel neuvede v zadávacích podmínkách jinak). Pak již předkládání konkrétních dokladů dle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ není třeba, neboť dokladem potvrzujícím splnění základní způsobilosti bude i před podpisem smlouvy samotné čestné prohlášení.
  Pokud se zadavatel rozhodne postupovat dle § 122 odst. 4 písm. a) ZZVZ, bude povinností dodavatele zadavateli předložit originál nebo úředně ověřenou kopii čestného prohlášení (není-li již čestné prohlášení v nabídce předloženo v originále či úředně ověřené kopii).
  Co se týče výzvy dle § 122 odst. 4 písm. c) ZZVZ k předložení písemného čestného prohlášení o tom, že se nezměnily údaje rozhodné pro posouzení splnění kvalifikace obsažené v dokladech, které má zadavatel k dispozici, nebo nové doklady, pokud se rozhodné údaje v těchto dokladech změnily, jde o oprávnění (nikoliv povinnost) zadavatele.

  Rozložení navýšené hodnoty "de minimis" původního závazku rámcové dohody (§ 131 odst. 5; § 222)

  12.08.2024 Dobrý den, zadavatel uzavřel Rámcovou dohodu na 48 měsíců na služby. Smluvní cena byla předem pevně stanovená a byla rozdělena do 2 "položek". První část předmětu plnění (A) se vztahovala na měsíční paušál za technickou podporu, druhá část předmětu plnění (B) se vztahovala na rozvojové služby s fakturací dle skutečně odvedených rozvojových prací. Zadavatel chce postupovat v souladu s § 222 odst. 4 písm. b) ZZVZ a chce uzavřít Dodatek ve věci navýšení původní hodnoty závazku max. o 10 %. Dotaz je, zda to znamená, že navýšený rozdíl původní hodnoty závazku (tzn. max.10 %) musí Zadavatel rovnoměrně rozložit pro položky plnění (A) a (B) nebo lze tento navýšený rozdíl využít pouze pro jednu z položek plnění, v tomto případě na rozvojové služby (B)? Děkuji za odpověď.

  Na základě § 131 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), se v případě rámcových dohod použije změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku přiměřeně.

  V § 222 odst. 4 odst. a) a odst. b) bodě 1. ZZVZ je v případě smluvních částek stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku.

  Pokud hodnota změny dosáhne přímo 10 %, není již podle tohoto ustanovení považována za nepodstatnou.

  „Účelem této úpravy je umožnit ve finančně omezeném rozsahu flexibilně reagovat na potřeby změn závazků bez toho, že by se musel posuzovat soulad důvodu pro změnu s předpisy o zadávání veřejných zakázek.“

  Ustanovení používá pojem původní hodnota závazku, kterou se podle § 222 odst. 9 ZZVZ rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, případně upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny. V zákoně není specifikováno, zda se má jednat o cenu celkovou, nebo každou dílčí cenu. Oba přístupy vedou k dodržení účelu právní úpravy.

  V případě rámcových dohod bývá obtížné určit obdobu původní hodnoty závazku. Jedna z metod, jak ohlídat nepřekročení limitů je navyšovat jednotlivé dílčí složky s vlivem na cenu o méně než 10 %.

  Máme však za to, že pokud lze v případě konkrétní rámcové dohody dovodit obdobu celkové původní hodnoty závazku (např. byl formulován maximální rozsah zadávání jednotlivých veřejných zakázek), lze pak dovodit jaké finanční výše celkový limit 10 % dosahuje.

  Závěr: Právní předpis nevyžaduje, aby bylo zachováno rozložení ceny dle původních smluvních podmínek.

  Změna v osobě dodavatele § 222 odst. 10 písm. b) a § 83 odst. 2

  07.08.2024 Dobrý den, je prosím možné, aby nový dodavatel dle § 222 odst. 10 písm. b) ZZVZ prokazoval svou kvalifikaci v původním zadávacím řízením prostřednictvím jiných osob dle § 83 odst. 2? Děkuji.

  Ze smyslu § 222 odst. 10 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ) jasně plyne, že nový dodavatel musí být kvalifikován již v době, kdy zadavatel umožňuje změnu závazku v subjektu dodavatele. Jinak by totiž docházelo k tomu, že veřejnou zakázku bude po změně závazku plnit nekvalifikovaný dodavatel. V takovém případě je potřebné, aby nový dodavatel objektivně splňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení (z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.  ÚOHS-20961/2024/162).

  V dotazem uváděném případě, je zadávací řízení ukončeno, probíhá plnění ze smlouvy původním dodavatelem a nyní nastala situace, kdy došlo k rozdělení původního dodavatele koupí části závodu a má plnit nový dodavatel. V tomto případě je nutné, aby nový dodavatel uzavřel s původním dodavatelem před jeho rozdělením smlouvu dle § 83 ZZVZ, jejímž předmětem by bylo poskytnutí chybějící části kvalifikace novému dodavateli a zároveň závazek původního dodavatele podílet se v chybějícím rozsahu na plnění ze smlouvy.

  Prokázat prostřednictvím i jiných osob chybějící část technické kvalifikace než pouze skrze původního dodavatele by bylo možné jako právo “nového” dodavatele v souladu se ZZVZ.

  Projektová dokumentace a "zjednodušený" položkový rozpočet při zadání (§ 63 odst. 5)

  31.07.2024 Dobrý den, zadavatel potřebuje vybrat zhotovitele pro opravu lesních cest, které jsou v havarijním stavu v důsledku letních bouřek. Hrozí mu značná škoda z důvodu nepřístupnosti lesa. Jde o stavební zakázku nad 6 mil. Kč. Chceme využít výjimku dle § 63/5 ZZVZ. A ptám se, zda potřebujeme pro tyto účely nechat zhotovit projektovou dokumentaci a výkaz výměr, což představuje pro zadavatele značné zdržení a je to okolnost zvyšující vzniknuvší škodu. Stačila by případně pouze "zjednodušená PD" obdobně jako je tomu bývá u VZMR?

  Na otázku „zjednodušené“ projektové dokumentace – PD, pokud jsou splněny důvody jednacího řízení bez uveřejnění – JŘBU dle § 63 odst. 5 zákona č. 134/2106 Sb. (dále jen „ZZVZ”), tak v případě krajní naléhavosti neplatí standardní povinnosti týkající se požadavku na zpracování projektové dokumentace dle § 92 ZZVZ, resp. prováděcí vyhlášky č. 169/2016 Sb., o rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (i požadavek dle § 92 ZZVZ je přitom konstruován jako vyvratitelná právní domněnka a zadavatel je oprávněn využít i jinou dokumentaci, pokud prokáže, že je stanovena v podrobnostech nezbytných k účasti dodavatele v řízení).

  Jinak pro postup v JŘBU platí § 67 odst. 1 ZZVZ, podle něhož zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem. Zároveň by se mělo jednat jen o omezený rozsah možného plnění, který je nezbytný v důsledku krajně naléhavé okolnosti. Lze shrnout, že v JŘBU z důvodu krajní naléhavosti je tedy určitě dostačující i „zjednodušená PD“ na základě níž zadavatel bude schopen s osloveným dodavatelem jednat a uzavřít smlouvu.

  Uveřejňovací povinnosti v souvislosti s realizací vyhrazené změny dodavatele (§ 100, § 212)

  26.07.2024 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem na uveřejňovací povinnosti zadavatele v souvislosti s realizací vyhrazené změny dodavatele podle § 100 odst. 2 ZZVZ. V zadávací dokumentaci podlimitní veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení jsme si vyhradili změnu dodavatele pro případ, že bude smlouva s vybraným dodavatelem v průběhu plnění veřejné zakázky předčasně ukončena (zadávací řízení bylo zahájeno dne 13. 10. 2023). Na základě výsledku zadávacího řízení jsme uzavřeli smlouvu s vybraným dodavatelem. V zákonných lhůtách jsme odeslali k uveřejnění výsledkový formulář do VVZ a na profilu zadavatele jsme uveřejnili písemnou zprávu zadavatele a smlouvu na realizaci VZ. V průběhu plnění veřejné zakázky jsme odstoupili od smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem z důvodu sjednaného ve smlouvě (prodlení dodavatele). Podle § 222 odst. 8 ZZVZ má zadavatel povinnost odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění podle § 212 jen ve vztahu ke změnám podle § 222 odst. 5 nebo 6, ve vztahu k vyhrazené změně podle § 100 odst. 2 zákon tuto povinnost neukládá. Rádi bychom se ujistili, že v souvislosti s provedením vyhrazené změny podle § 100 odst. 2 ZZVZ, tj. po uzavření smlouvy s novým dodavatelem, nemá zadavatel povinnost odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění podle § 212, ani není povinen uveřejnit opravu již uveřejněného výsledkového formuláře a dále, že zadavatel není povinen vyhotovit a uveřejnit na profilu zadavatele opravu či doplnění písemné zprávy podle § 217. Zadavatel tedy v souvislosti s vyhrazenou změnou dodavatele pouze uveřejní smlouvu s novým dodavatelem a skutečně uhrazenou cenu podle § 219 ZZVZ. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem

  Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v případě realizace vyhrazené změny závazku není zadavatel nad rámec dotazem uvedeného povinen uveřejnit oznámení o změně závazku, že závěry tazatele jsou správné a tedy nemusí uveřejnit opravu oznámení o výsledku zadávacího řízení či uveřejnit opravu písemné zprávy.

  Režim VZ na stavební práce - společný postup zadavatelů (§ 16, § 18)

  26.07.2024 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, v jakém režimu zadává město veřejnou zakázku na stavební práce v případě, že se jedná o úpravu komunikace, která není ve vlastnictví města, ale je správy a údržby silnic (SÚS). Je dohodnuto, že my jako město provedeme podkladovou vrstvu a finální obrusnou asfaltovou vrstvu na komunikaci provede SÚS. Pokud by předpokládaná hodnota podkladových prací (město) činila 4 mil. bez DPH a předpokládaná hodnota finální vrstvy (SÚS) činila také 4 mil. bez DPH, vypisuje město veřejnou zakázku ve výjimce pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 31 ZZVZ, anebo se mají částky sčítat a město vypisuje veřejnou zakázku v režimu podlimitní veřejné zakázky, kdy předmětem jsou pouze podkladové práce v předpokládané hodnotě 4 mil. Kč bez DPH? Děkuji.

  Na dotaz ve věci sčítání předpokládaných hodnot veřejné zakázky, kdy část provede obec a část další jiný její správce, jestliže předpokládaná hodnota každé části činí 4 mil. Kč bez DPH a veřejná zakázka je fakticky rozdělena na části, dovolujeme si k uvedenému citovat rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) S0441, 0461/2018/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím R0020/2019/VZ.

  ÚOHS v rámci šetření obdobného případu dospěl k závěru, že „zadavatelé sice nemají povinnost postupovat při zadávání určitého plnění, které tvoří funkční celek a je pořizováno v časové souvislosti, společně, nicméně skutečnost, že více zadavatelů postupuje při zadávání takového plnění samostatně, přičemž však nikoli izolovaně či nekoordinovaně, je nezbavuje povinnosti stanovit předpokládanou hodnotu takového plnění právě s ohledem na hodnotu celého funkčního celku. Smyslem a účelem stanovení předpokládané hodnoty totiž je, aby veřejná zakázka (za kterou je třeba pojímat souhrn všeho plnění, které tvoří funkční celek a je poptáváno v časové souvislosti) byla zadávána v režimu, který odpovídá její skutečné předpokládané hodnotě, tedy součtu předpokládaných hodnot všech jejích částí (případně i ve vztahu k více zadavatelům).“

  Na základě zjištěných skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že předměty plnění obou veřejných zakázek byly zadány sice odděleně, avšak za účelem zajištění provozu jednoho funkčního celku (systému sdílených kol.) Tento účel by nebyl nikdy naplněn, pakliže by nedošlo k realizaci obou veřejných zakázek.

  Shrnutí rozhodnutí: Obviněný Statutární město Kladno mělo již od počátku jasnou představu o podobě cílového stavu po realizaci veřejných zakázek, přičemž v okamžiku realizace veřejné zakázky č. 1 obviněný věděl, že prostřednictvím společnosti jejímž 100% vlastníkem je dojde k realizaci veřejné zakázky č. 2.

  „Záměr obou subjektů zapojených do poptávání plnění veřejných zakázek byl znám každému z těchto subjektů.“

  Z uvedeného příkladu tedy ve vztahu k dotazem uváděnému případu vyplývá, že ačkoliv půjde o dva různé zadavatele, účelem plnění je úprava dané komunikace, kdy bez poskytnutí části plnění každým ze zadavatelů nebude možné provést její realizaci a naplnit účel daných veřejných zakázek. Z toho důvodu bude nutno předpokládané hodnoty obou plnění sečíst a veřejnou zakázku zadat v režimu odpovídajícím jejich součtu. Pokud bude SÚS plnit pomocí dodavatele, platí toto pravidlo i pro něj.

  Posuzování nabídkové ceny u veřejné zakázky ve vztahu k DPH (§ 115)

  23.07.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na následující. Je možné a právně přípustné, aby si zadavatel veřejné zakázky v zadávacích podmínkách stanovil, že bude hodnotit nabídkovou cenu s DPH u všech podaných nabídek (tohle je právně přípustné na základě zákona č. 136/2016 Sb.) a zároveň dojde k situaci, kdy nabídku podá účastník A (plátce DPH) a účastník B (není plátce DPH). Na základě nižší nabídkové ceny zvítězí účastník B (který neodvádí DPH státu, tudíž nabídková cena je logicky nižší než u účastníka A). Můj dotaz zní, jestli je tento postup právně přípustný, aby se stavili naroveň plátci a neplátci DPH, pokud ano, z čeho to vyplývá? Protože pokud by byla posuzována cena bez DPH byla by veřejná soutěž spravedlivá pro všechny zúčastněné, jelikož jak pro plátce, tak i neplátce DPH je rozhodná cena DPH, tj. částka, kterou účastník za svojí odvedenou práci reálně dostane. Děkuji za odpověď.

  V dotazovaném případě se rozhoduje při hodnocení nabídek dle § 115 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) na základě ekonomické výhodnosti v kritériu nejnižší nabídková cena podle toho, aby zadavatelé uzavírající smlouvu na realizaci veřejných zakázek nezávisle na státu dosahovali co nejlepších hospodářských výsledků. Zadavatel neplátce rovněž nebude moci uplatnit odpočet, proto se očekává, že hodnotí cenu s DPH. Pro zjištění, zda je zadavatel plátcem DPH, či nikoliv, je třeba vycházet z § 5 a násl. zák. o DPH. Nicméně reálné náklady za faktickou úhradu z ceny plnění pro zadavatele se jeví jako potenciálně méně diskriminační a zákonem předvídaný postup. Jestliže tedy nabídku podá účastník A (plátce DPH) a účastník B (není plátce DPH), neplátce nemá jak na vstupu (odpočítat náklady) a nabídka bude obsahovat DPH, v porovnání s plátcem DPH je diskriminační potenciál spíše zanedbatelný. Dodavatel, který sice neodvádí za náklady DPH státu, může kalkulovat materiál s možným odpočtem, nicméně se nelze domnívat, že ve výsledku nebude zatížen i dalšími provozními náklady. Proto se předpokládá, že z hlediska jeho reálných nákladů se ve výsledku nebude jednat o cenu výrazně nižší, či jinak zvýhodněnou. Nabídka plátce se zadavateli neplátci reálně ve výsledku prodraží, když na odpočet DPH nemá nárok. Postup hodnocení nabídek bez DPH je pro neplátce z hlediska principu hospodárnosti tak spíše nepravděpodobný.

  Dotaz na předpokládanou cenu zakázky (§ 53, § 99, § 127, § 217)

  23.07.2024 V současné době probíhá výběrového řízení na dodavatele stavebních prací. Podkladem k výběrovému řízení byla projektová dokumentace a rozpočet. V průběhu zadávacího řízení byla podána žádost o vysvětlení. Na základě žádosti o vysvětlení bylo zjištěno, že došlo v položkách k chybné výměře, jednalo se o překlep. Tím došlo k tomu, že předpokládaná cena zakázky se změnila z 12 935 842,- Kč na 5 113 743,- Kč bez DPH. Zakázka je zveřejněna jako zjednodušená podlimitní na stavební práce. Je správné ve výběrovém řízení pokračovat? V zadávací dokumentaci je uvedena předpokládaná cena zakázky, měla by se opravit, vysvětlit? V zadávací dokumentaci je podmínkou technické kvalifikace doložení alespoň 5 zakázek ve finančním objemu minimálně 6 mil Kč, neměla by se změnit na polovinu nové předpokládané částky? Děkuji za odpověď.

  Možný postup zadání veřejné zakázky v souladu se správným podkladem má zadavatel více způsoby. Zadavatel vzhledem k chybným údajům v zadávací dokumentaci má možnost zadávací řízení zrušit a ideálně až následně po ukončení zadávacího řízení to opakovaně zadat jako plnění se stejným předmětem, ale již na základě výjimky jako veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) v souladu s upravenou předpokládanou hodnotou a přiměřeně nastavenými kritérii kvalifikace adekvátně složitosti veřejné zakázky. Zadavatel má možnost zrušit zjednodušené podlimitní řízení podle § 53 odst. 8 ZZVZ. Do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení uveřejní oznámení na profilu zadavatele. Důvody a postup ukončení se na zjednodušené podlimitní řízení použijí obdobně dle § 124 až 127 ZZVZ. Písemné odůvodnění zadavatel do 30 dnů uveřejní dle § 217 ZZVZ na základě písemné zprávy. Nežli uvádět subjektivní důvody, lze doporučit hledat důvody jako vnější okolnosti, které zadavatel nemohl ovlivnit. Další možnost je upravit zadávací dokumentaci, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace zadavatel provede v souladu s pravidly dle § 99 ZZVZ. To prakticky znamená prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou původní délku a pokračovat v režimu, který zadavatel při zahájení zakázky stanovil.

  Možnost využití § 100 odst. 1 ZZVZ na vyhrazenou změnu závazku na doměření

  18.07.2024 Dobrý den, ráda bych konzultovala možnost využití § 100 odst. 1 ZZVZ na vyhrazenou změnu závazku na doměření. Předmětem veřejné zakázky je obnova památkově chráněného objektu, přičemž v současné době nejsme schopní určit stav některých konstrukcí a rozsah na ně navazujících prací. Výměry některých položek tak máme v rozpočtu pouze v předpokládaném objemu, přičemž skutečný objem bude zjištěn až v rámci realizace stavebních prací. Jedná se o konstrukce, které jsou v současné době nepřístupné a není možné provést náležité průzkumy (například se jedná o stav pozednice, která je nyní zazděná ve zdi, stav souvrství podlah, který vyžaduje provedení poměrně rozsáhlých sond, nebo stav fasády, kdy soudržnost jejich částí bude zjištěna až během prací). Toto v rámci VŘ rovnou deklarujeme a na konkrétní položky bychom si tak chtěli vyhradit změnu dle § 100 odst. 1 s tím, že v rozpočtu je nyní pouze předpoklad a skutečná výměra provedených prací bude změřena až po realizaci prací. Konečná smluvní cena tak bude určena vynásobením smluvně dané jednotkové ceny skutečným počtem jednotek zjištěným měření. Prosím zodpovězení následujících otázek: Je možné § 100 odst. 1 aplikovat na zmíněnou změnu závazku doměřením? Je správné stanovit hodnotu této vyhrazené změny závazku například jako 10 % původní ceny zakázky (případně absolutní hodnotou) s tím, že pokud by doměřením vzniklo navýšení ceny větší, než je stanovená předpokládaná hodnota, tak to už by se administrovalo dle § 222?

  Zadavatel si dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Podmínkou jednoznačnosti se zabýval ve své rozhodovací praxi Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“), který konstatoval, že: „Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž ze zásady transparentnosti postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.“ (sp. zn. ÚOHS-S0520/2022/VZ ze dne 15. 11. 2022).

  i) Měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku. Musí být ale jasně a jednoznačně způsob měření určen, a to jak s ohledem na ustanovení § 6 odst. 1 ZZVZ, tak na ustanovení § 16 odst. 3 ZZVZ v relevanci k § 100 odst. 1 ZZVZ a § 222 odst. 2 ZZVZ, kdy zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy a tyto změny musí být zadavatelem v zadávacích podmínkách jednoznačně a co do obsahu dostatečně vymezeny. Vzhledem k tomu, že vyhrazené změny nemají stanoven finanční limit ve vztahu k původní hodnotě závazku, ale jsou pouze omezeny tím, že nemohou měnit celkovou povahu veřejné zakázky, reálně zadavateli hrozí, že takto zákonně vyhrazené změny přesáhnou finanční limit mírnějšího režimu veřejné zakázky (pokud si jej zadavatel zvolil) a ta by se tímto mohla dostat do „přísnějšího režimu“. Proto doporučujeme při stanovování předpokládané hodnoty měření provést odborný odhad a určit tak správný režim pro zadání veřejné zakázky.

  ii) Měření je tedy de facto způsob určení ceny díla, aniž by však toto upřesnění bylo považováno za změnu smlouvy. Upřesněná změněná množství vycházející z projektové dokumentace nemohou být považována za dodatečné práce dle § 222 ZZVZ a tato upřesnění nepodléhají, resp. nezapočítávají se do limitů stanovených ZZVZ a jedná se o vyhrazené změny ve smyslu § 100 odst. 1 ZZVZ. Změny tedy musejí vycházet z projektové dokumentace a stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, neboť práce, které objednatel v zadávací dokumentaci, resp. ve výkazu výměr nepředpokládal, nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky upřesňovány a doplňovány. Pokud by tedy do rozpočtu byly přidávány nové položky, musel by zadavatel při změně díla postupovat ve smyslu § 222 ZZVZ a jednalo by se o podstatnou změnu závazku.

  Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ odkazujeme na stanovisko, které je dostupné na tomto odkazu: Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222. V souvislosti se stavebními pracemi chceme také odkázat na vzorové smluvní podmínky – Red Book FIDIC (Červená kniha), obsahující ustanovení umožňující objednateli reagovat na změny a potřeby v průběhu realizace výstavbového projektu. Měření a oceňování je zde uvedeno v čl. 12, bod 12.1. S ohledem na shora uvedené shrnujeme, že měření je přípustným způsobem výhrady změny závazku a vámi uváděný způsob doměření je dle ZZVZ možný. Upozorňujeme ale, že nemohou být v průběhu realizace veřejné zakázky doplňovány nové položky, které nebyly uvedeny v projektové dokumentaci, resp. ve výkazu výměr. Zároveň zadavatel musí při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zohlednit i vyhrazené změny závazků ze smlouvy, aby správně zvolil režim zadání veřejné zakázky.

  Veřejná zakázka v DNS a specifikace konkrétních výrobků (§ 89, § 139)

  18.07.2024 Dobrý den, s ohledem na to, že na zadávání VZ v DNS se nevztahuje část II - IV ZZVZ (zejména pak § 89 odst. 5) zda je možné v rámci zadávání VZ v DNS specifikovat konkrétní požadovaný výrobek, který zadavatel požaduje. Konkrétní požadovaný výrobek jsou schopni dodat všichni zařazení dodavatelé v DNS a jde o běžné, obecně dostupné zboží. Prosím o Vaše stanovisko (případně uvedení na základě jakého ustanovení by to bylo v rozporu s aktuální právní úpravou)? Děkuji

  Na dotaz ve věci zákazu specifikace konkrétních výrobků, který je obecně upraven v § 89 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), sdělujeme, že při zadávání veřejných zakázek v DNS se však toto ustanovení neaplikuje, pokud si jeho přiměřenou aplikaci zadavatel sám nevyhradí.

  To však neznamená, že by zadavatel mohl v DNS libovolně uvádět přímý nebo nepřímý odkaz na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Uvedené ustanovení totiž tvoří konkretizaci zásad nediskriminace a rovného zacházení stanovených v § 6 ZZVZ, a zároveň i konkretizuje § 36 odst. 1 ZZVZ, dle něhož zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže (viz komentáře k ZZVZ – např. Herman, P., Fidler, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2023 s. 290).

  Ačkoliv tedy v DNS přímo neplatí ani § 36 odst. 1 ZZVZ, z kontextu se základními zásadami dle § 6 ZZVZ by tyto principy měly platit i v DNS, a proto lze shrnout, že ačkoliv se na zadávání veřejných zakázek v DNS § 89 odst. 5 ZZVZ přímo neuplatní, vyplývá tento zákaz ze základních zásad dle § 6 ZZVZ, které se na DNS vztahují, a jelikož specifikace konkrétních výrobků je aktem, který může mít za důsledek porušení zásad zákazu diskriminace a rovného zacházení, pak rozhodně nedoporučujeme i v rámci DNS uvádět konkrétní požadované výrobky, nebude-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

  VZMR Pevně stanovená cena a hodnocení na základě množství (§ 31, § 116)

  15.07.2024 Dobrý den, pro příspěvkovou organizaci plánujeme nákup notebooků, na který organizace získala dotaci v konkrétní výši, aniž by bylo podmínkami dotace určeno jaké množství techniky má organizace pořídit. Cílem organizace tedy je za konkrétní přidělenou částku pořídit maximální možné množství techniky. Výše dotace/předpokládaná hodnota nákupu nepřevyšuje limity VZMR dle § 27 ZZVZ. Prosím, je možné v zadávacích podmínkách takové zakázky stanovit pevnou cenu (např. 1 000 000 Kč) a nabídky hodnotit podle výše celkového nabízeného počtu kusů notebooků s tím, že nabídka dodavatele nabízejícího nejvyšší počet kusů techniky za stanovenou cenu bude vyhodnocena jako nejvhodnější? Byl by tento postup v souladu se zásadami dle ZZVZ? Děkuji za Váš čas a odpověď a přeji hezký den, s pozdravem

  Pokud výše dotace/předpokládaná hodnota nákupu nepřevyšuje limity dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) – ze zákona platí povinnost dodržet § 6 ZZVZ – tyto obecné zásady ale zadavateli neurčují konkrétní procesní pravidla a zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Určitě je v pořádku, že zadavatel postupuje při výběru dodavatele uvnitř obecného zákonného rámce, nebo že může zvolit kritéria kvality rovněž přiměřeně se zaměřením na cíle projektu. Proto je možné u pravidel pro hodnocení nabídek odkázat na kritéria výběru nejvhodnější nabídky, např. analogicky dle § 116 odst. 4 ZZVZ tak, že určí pevnou cenu a bude hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění, v uvedeném případě kvantitu, např. podle celkového nabízeného počtu kusů techniky.
  Vhodnou metodou hodnocení je však i nadále řešení nabízející nejlepší poměr kvality nabízeného plnění a celkové nabídkové ceny, zároveň je zadavatel povinen věcně zohlednit pravidla hospodárnosti, efektivnosti, jakož i účelnosti, tzv. 3E – jak uvádí Metodický pokyn CHJ č. 3 – Metodika veřejného nakupování | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz). Podstatné je, aby tedy zadavatel dostal kvalitativně porovnatelné plnění z hlediska nabídky jako celku. To znamená umět kvalifikovaně odhadnout, jaké předpokládané množství techniky na základě minimální úrovně požadované technické specifikace, bude možné od dodavatele získat. Tím bude docíleno také toho, že nabídka bude představovat pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější řešení (ve smyslu vnitřní kvality nabídky – poměr výkon/cena).

  Lhůta pro podání nabídek - ZPŘ při aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ

  12.07.2024 Dobrý den, budeme zadávat zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení a lhůta pro podání nabídek vychází na sobotu (11. pracovní den je pátek), takže bychom standardně určili konec lhůty pro podání nabídek na pondělí. Chceme ale nastavit 72 hodin před koncem pro nemožnost podání námitek. Znamená to, že musíme lhůtu pro podání nabídek posunout na čtvrtek (tedy 72 hodin navíc k termínu nastaveném na pracovní den), nebo může lhůta končit už v úterý (tzn. že 11. pracovní den je pátek, fakticky by lhůta na přijímání nabídek připadla na sobotu a k tomu připočteme 72 hodin a tím naplníme požadavek na délku + zároveň den otevření vyjde na pracovní den). Děkuji.

  Pokud zadavatel postupuje podle § 242 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je okamžik, do kdy je možné podat námitky proti zadávacím podmínkám, rozhodný i pro běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Podle § 98 odst. 1 ZZVZ platí, že zadavatel může zadávací dokumentaci (ZD) vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek (pokud lhůta pro podání nabídek nebyla zkrácena v souladu se ZZVZ).

  Zároveň platí, v souladu s § 98 odst. 3 ZZVZ, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele v případě, že je žádost o vysvětlení doručena alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanoví v souladu s § 242 odst. 5 ZZVZ, zadavatel připočítává k „původní“ lhůtě pro podání nabídek 72hod (pozn. to souvisí s koncem lhůty pro podání námitek, protože to je lhůta, která nesmí být dodavatelům krácena), běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ se ale počítá od „původní“ lhůty pro podání nabídek. Pro úplnost doplňujeme odkaz na výkladové stanovisko ÚOHS k této problematice, kde je uveden i konkrétní příklad výpočtu vizte Stanovisko k aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ (220 KB).

  Zároveň je nezbytné zohlednit skutečnost, že lhůty podle § 98 ZZVZ jsou stanoveny v pracovních dnech, lhůta 72hod podle § 242 odst. 5 ZZVZ plyne bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den či víkend.

  Ve vztahu ke zjednodušenému podlimitnímu řízení (dále jen „ZPŘ“) uvádíme, že podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel pro postup v tomto řízení zvolit pravidla relevantní pro nadlimitní režim. Pravidla pro nadlimitní režim, která zadavatel musí v rámci ZPŘ respektovat vždy, jsou v textu zákona výslovně uvedena odkazem na příslušný paragraf. Ustanovení § 242 odst. 5 ZZVZ představuje „obecné“ ustanovení, jehož aplikace je na uvážení zadavatele. Pokud si tedy zadavatel výhradu podle § 242 odst. 5 ZZVZ v zadávací dokumentaci ZPŘ stanoví, je jeho povinností dodržet postup podle tohoto ustanovení. Pokud zadavatel výhradu v ZD neuvede, postup podle § 242 odst. 5 ZZVZ pro něj není relevantní (to v uvedeném případě platí i u nadlimitního řízení).

  Nabídka podaná do jiného ZŘ (§ 107, § 213)

  12.07.2024 Dobrý den, v případě zjednodušeného podlimitního řízení byly nabídky podány elektronicky. Po zpřístupnění obsahu se zjistilo, že jeden účastník podal nabídku do zcela jiného zadávacího řízení (všechny obsažené dokumenty patřily k úplně jiné akci). Pohlíží se v tomto případě na nabídku jako na nepodanou a dále se s ní v procesu ZŘ již nepočítá? Děkuji

  ZZVZ neobsahuje ustanovení, které by k nabídku, která obsahově patří do jiného zadávacího řízení, umožňovalo považovat za nepodanou a dále k ní nepřihlížet. Takový postup je stanoven v § 29 odst. 2 ZZVZ jen pro nabídku, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci. Účastníka, který podal takovou nabídku je však možno vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tedy z důvodu, že nesplňuje zadávací podmínky. Vyloučení účastníka je však dle § 48 odst. 8 povinné jen vůči vybranému dodavateli. Zadavatel tedy může postupovat i tak, že nabídku ponechá v zadávacím řízení, taková nabídka však nebude (a ani nemůže) vstupovat do hodnocení. V dokumentaci o zadávacím řízení však doporučujeme tuto situaci dostatečně popsat a odůvodnit. Fakticky k ní tedy v dalším procesu přihlížet nebudete.

  Oznámení o výběru dodavatele - jeden dodavatel (§ 50, § 123)

  02.07.2024 Dobrý den, je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka? Děkuji za odpověď

  Na dotaz, zda je nutné v případě otevřeného podlimitního a otevřeného nadlimitního zadávacího řízení odesílat Oznámení o výběru dodavatele (§ 123) pokud byl pouze jediný účastník? A dále, je nutné dodržet 15denní lhůtu pro podání námitek, která začíná běžet od doručení Oznámení o výběru dodavatele, i když se jedná o jediného účastníka?“ sdělujeme, že podobně jako pro ostatní druhy podlimitních řízení platí ČÁST DRUHÁ – Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51), zadavatel tak v otevřeném nebo užším řízení postupuje dle obecného ustanovení § 50 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Důvodem neodesílání je, že obecně v zadávacím řízení, v němž je jediný účastník, představuje zpracování formálního oznámení jedinému účastníku zadávacího řízení zbytečnou administrativní překážku. K další části dotazu – z hlediska absence zákazu uzavření smlouvy dle § 246 ZZVZ v řízení s jedním účastníkem, zadavatel nemusí čekat s uzavřením smlouvy od výběru dodavatele po dobu 15 dnů na námitky stěžovatele proti úkonům oznamovaným v dokumentech nebo nevyžaduje vzdát se práva podat námitky.

  Limit pro podlimitní veřejnou zakázku - režim zakázky (§ 26)

  28.06.2024 Chci se zeptat co je limit pro Podlimitní řízení?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “zákona”) upravuje podlimitní veřejné zakázky v § 26 zákona. Zde je stanoveno, že podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku (§ 25 zákona) a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona (tj. veřejná zakázka malého rozsahu).

  i. limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu: jsou stanoveny v případě dodávky a služby částkou 2 000 000 Kč, na stavební práce částkou 6 000 000 Kč (částka rovna nebo nižší než limity dle § 27 zákona).

  ii. limity pro nadlimitní veřejné zakázky: jsou stanoveny nařízením vlády č. 435/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Nařízení”).

  Níže uvádíme citaci shora uvedeného Nařízení s konkrétními finančními limity pro nadlimitní veřejné zakázky:

  Nadlimitní veřejné zakázky na dodávky (§ 2 Nařízení):

  (1) Není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky
  a) 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen “zákon”); to neplatí pro zadavatele působícího v oblasti obrany v případech uvedených v písmeni b) bodě 1,
  b) 5 401 000 Kč pro zadavatele podle
  1. § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona působícího v oblasti obrany, pokud předmět veřejné zakázky nezahrnuje výrobky uvedené v příloze k tomuto nařízení,
  2. § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
  3. § 4 odst. 2 zákona, nebo
  4. § 4 odst. 5 zákona.

  (2) Finanční limit pro určení nadlimitní sektorové veřejné zakázky na dodávky nebo pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.

  Nadlimitní veřejné zakázky na služby (§ 3 Nařízení):

  (1) Není-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby
  a) 3 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona,
  b) 5 401 000 Kč pro zadavatele podle
  1. § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona,
  2. § 4 odst. 2 zákona, nebo
  3. § 4 odst. 5 zákona.

  (2) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky nebo v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti činí 10 826 000 Kč.

  (3) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky, která je koncesí na služby, činí 135 348 000 Kč.

  (4) Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 18 330 000 Kč, s výjimkou
  a) sektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 24 440 000 Kč,
  b) koncese na služby, u které činí 135 348 000 Kč.

  Nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (§ 4 Nařízení):

  Finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 135 348 000 Kč.

  Částka pro účely možnosti vyčlenění části veřejné zakázky (§ 5 Nařízení):

  Částka pro jednotlivou část veřejné zakázky, která nemusí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky podle § 18 odst. 3 zákona, činí
  a) 1 955 000 Kč v případě dodávek nebo služeb,
  b) 24 440 000 Kč v případě stavebních prací.

  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (§ 87)

  25.06.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor ve věci Jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (§ 86 odst. 2 a § 87 ZZVZ), které nám bylo předloženo v rámci nadlimitní veřejné zakázky na dodávky. Dodavatel prokazoval svou technickou kvalifikaci prostřednictvím poddodavatele, kterým je zahraniční společnost (z Nizozemska). V souladu s § 83 odst. 1 ZZVZ předložil doklady svého poddodavatele. Pro prokázání (části) základní způsobilosti poddodavatele předložil právě Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky, z něj mi ale nevyplývá, že by byly splněny všechny podmínky dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tj. to co se u českých dodavatelů prokazuje výpisem z Rejstříku trestů (statutárních orgánů a samotné PO). V příloze. 3 ZZVZ jsou explicitně vyjmenovány jednotlivé trestné činy, které mi ale z daného osvědčení nevyplývají. Můžu i tak toto osvědčení akceptovat pro prokázání (části) základní způsobilosti ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, nebo bude nutné dodavatele požádat o dodatečné doložení dalších relevantních dokladů? Předem děkuji za odpověď

  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky mj. potvrzuje, že se dodavatel nebo jiná osoba nenachází v některé ze situací vymezených § 74 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), tedy že je schopen prokázat svou základní způsobilost k účasti v zadávacím řízení. Pokud zadavatel po posouzení dokladu dojde k závěru, že z daného dokladu (v tomto případě z jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky) nevyplývají relevantní informace, na jejichž základě lze konstatovat, že jiná osoba splňuje základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může zadavatel v souladu s § 46 ZZVZ dodavatele vyzvat k objasnění nebo k předložení dalších dokladů, ze kterých bude splnění požadavků zadavatele jasně vyplývat. Pokud se zadavatel rozhodne dodavatele nevyzvat k objasnění nebo doplnění, nebo pokud dodavatel na základě výzvy neobjasní nebo nedoplní požadované, jedná se o důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 ZZVZ. Zároveň platí, že před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, zadavatel vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ vyzve k předložení dokladů o kvalifikaci požadované v zadávací dokumentaci, jejíž splnění deklaroval v nabídce prostřednictvím jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky. V tomto okamžiku již musí být zcela zřejmé, že daný poddodavatel je schopen svou základní způsobilost adekvátním způsobem prokázat.

  Společné plnění povinností v případě VZ na nízkoemisní vozidla (§16-23)

  20.06.2024 Dobrý den, na základě zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, zadavateli vyplývá povinnost nákupu vozidel s minimálním podílem nízkoemisních vozidel, tj. 29,7 % ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31.12.2025. Z důvodu transformace Centra služeb pro silniční dopravu na Inspekci silniční dopravy potřebujeme nakoupit větší množství vozidel, které však nejsou nízkoemisní. Ráda bych se tak zeptala zda je prosím možné si zažádat o výjimku z dodržení povinnosti dle tohoto zákona? Případně jak je možné danou situaci vyřešit tak, abychom neporušili výše zmíněný zákon. Všechna vozidla jsou nebo budou soutěženy v nadlimitní veřejné zakázce. Předem děkuji za odpověď.

  Na základě zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen “zákon”) jsou výjimky upraveny v § 2 odst. 3 zákona a jsou vymezené ve vztahu ke konkrétním typům vozidel nebo jejich využití určitým konkrétním zadavatelem. Tyto výjimky jsou automaticky ze zákona. O jiné výjimky žádat nelze. V § 5 zákona je upravené společné plnění povinností. Lze se tedy zkusit domluvit s nějakým jiným zadavatelem a plnit povinnosti společně. Také je možné využít možnosti náhradního plnění povinnosti upravené v § 6 zákona (možnost započítat přestavěná vozidla). K zákonu byla vydaná metodika, kterou naleznete zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-pravidlum-podpory-nizkoemisnich-vozidel-prostrednictvim-zadavani-verejnych-zakazek-a-verejnych-sluzeb-v-preprave-cestujicich/ V metodice se můžete dozvědět více k výjimkám podle § 2 odst. 3 zákona, společnému plnění povinností podle § 5 zákona a náhradnímu plnění povinností podle § 6 zákona.

  Dodavatel spřízněná firma - technické důvody (§ 63)

  17.06.2024 Dobrý den, jak postupovat v případě, kdy kupujícím je firma, která z části vlastní potenciálního dodavatele (cca 40%). Zařízení nelze pořídit jinde na trhu - potenciální dodavatel vyrábí speciální zařízení, které má různé patentové ochrany a proto nelze nákup řešit jiným (na trhu dostupným technickým) způsobem. Zvažujeme využít ustanovení par. 63 odst. 1b. Je to možné, případně jak podobný postup zdokumentovat, aby později nedošlo ke zpochybnění takového postupu? Děkuji.

  Dle Vámi sdělených informací, otázka obsahuje tři významné skutečnosti, vztahující se k zadání veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ).

  Dle Vámi sdělených informací, máte v úmyslu nejspíše využít ustanovení § 63 odst. 3 písm. b) ZZVZ, ale vzhledem ke skutečnosti, že jste vázáni patentovou ochranou, je nutné pro transparentní postup při zadání veřejné zakázky, abyste jako zadavatel byl schopen prokázat, že vámi zvolená volba jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen JŘBU) je v souladu se ZZVZ.

  Musí být dovozena objektivní nemožnost jiných dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění, a to z technických důvodů. Toto odůvodnění musíte také uvést v písemné zprávě zadavatele dle § 217 odst. 2 písm. h) ZZVZ.

  Druhou významnou skutečností, kterou uvádíte ve svém dotazu je, že musíte JŘBU použít z důvodu patentové ochrany a nelze toto zařízení pořídit od jiného dodavatele. Otázkou je, zda si zadavatel nevytvořil tržní závislost ve prospěch jediného dodavatele svým jednáním v předchozím zadávacím řízení a založil tak stav exkluzivity k jedinému dodavateli. Zde bych ráda upozornila na jedno ze soudních rozhodnutí týkající se této problematiky, a to rozsudek Krajského soudu v Brně 29 Af 31/2018.

  Třetí Vámi uváděnou skutečností je zadavatelovo podílové vlastnictví dodavatele. Pokud bude zadavatel schopen odůvodnit zákonnost použití JŘBU, toto podílové vlastnictví by nemělo představovat překážku.

  Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

  Poddodávky v rámci vertikální spolupráce (§ 11, § 105)

  12.06.2024 Veřejný zadavatel uzavřel s dodavatelem smlouvu v režimu vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ. Dodavatelem je akciová společnost se 100% majetkovou účastí zadavatele. Předmětem plnění je poskytování dotačního poradenství/administrace veřejných zakázek. Je přípustné dle zákona, aby daný dodavatel využil v rámci plnění poddodávky od další osoby? Pokud ANO, za jakých podmínek? Je povinnost zadat takovou poddodávku postupem dle ZZVZ?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen “ZZVZ”) nezakazuje využití poddodavatelů pro plnění veřejné zakázky v případě vertikální spolupráce. V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Důvodem je, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahuje limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud by veřejná zakázka nepřesáhla tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu a v takovém případě by dle ustanovení § 31 ZZVZ mohla být zadána mimo zadávací řízení. Nemusela by se tak řídit ustanoveními ZZVZ s výjimkou dodržení zásad § 6 ZZVZ. S ohledem na shora uvedené může dodavatel, se kterým veřejný zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci využít poddodavatele, avšak na tuto poddodávku je nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je povinnost zadat dle pravidel ZZVZ.

  Dotaz k veřejné zakázce (§ 27; § 31; § 35)

  11.06.2024 Dobrý den, mohu se prosím zeptat na možné dělení zakázky? Starostka bez výběrového řízení zadala firmě opravu vchodu do domu, který je majetkem obce. Šlo od prvopočátku o celkovou opravu, tedy i vyšší ceny. S firmou se domluvila na rozfakturování zakázky po 40 000,- v celkové výši 360 000,-. Firma fakturovat po dnech. Je toto trestný čin? Děkuji za odpověď.

  Má-li jít o celkovou opravu, tak z dotazu nevyplývá, že by podle předpokládané hodnoty – jako celkové smluvní hodnoty smluvního závazku tento v okamžiku uzavření smlouvy na I. etapu zakázky na realizace stavby překročil limit dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) – tedy 2 mil. Kč bez DPH v případě služeb a dodávek a 6 mil. Kč bez DPH v případě stavebních prací. Do této výše se řídí zadavatel pouze svými interními předpisy pro zadávání veřejných zakázek a samozřejmě právní úpravou, vyplývající např. ze zákona o obcích (princip řádného hospodáře). Zadavatel má možnost uzavírat dílčí smlouvy (nebo průběžnou fakturaci) – to nevylučuje existenci jedné komplexní smlouvy na zajištění předmětu veřejné zakázky jako celku.
  Jedná-li se o nedodržení postupů nebo pravidel pro zadání veřejné zakázky na základě interních pravidel a směrnic zadavatele, neznamená to nutně postup zadavatele, který by byl v rozporu se ZZVZ. V této souvislosti však upozorňujeme, že Ministerstvu pro místní rozvoj není uložena kompetence posuzovat objektivní důvody naplnění skutkové podstaty trestného činu při zadání veřejné zakázky (apod. zda na to má vliv to, jestli mám či nemám vnitřní směrnici, která mi přikazuje nějaký postup.)

  Stanovení ekonomické výhodnosti nabídek u DNS (§ 114, § 139)

  04.06.2024 Dobrý den, prosím o Vaše stanovisko k aplikaci ustanovení § 114 odst. 3 písm. b) zákona, jenž omezuje stanovení ekonomické výhodnosti na základě nejnižší nabídkové ceny na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, na zadávání veřejné zakázky v DNS. Mám DNS zavedený v nadlimitním režimu, s hlavním předmětem plnění CPV 71000000-8 a jsem tedy povinna respektovat ustanovení § 114 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona? Děkuji předem za odpověď.

  Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.

  Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se řídí pravidly v části šesté ZZVZ, neuplatní se na ně proto obecná úprava pro zadávací řízení v nadlimitním režimu, vyjma ustanovení výslovně uvedených. Zadavatel má pouze při zavádění DNS povinnost podle § 139 odst. 4 písm. d) ZZVZ vymezit v zadávací dokumentaci výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek, přičemž při zavádění DNS se § 115 nepoužije. V případě hodnocení nabídek v DNS jsou pak v rámci přílohy č. 6 oddílu F dle § 141 odst. 1 ZZVZ uvedena jako povinná součást výzvy k podání nabídek pravidla pro hodnocení nabídek podle § 115 ZZVZ, bod 5. Z uvedeného lze proto dospět k závěru, že pro zadávání veřejných zakázek v DNS na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV nemá zadavatel povinnost řídit se ustanovením § 114 odst. 3 písm. b) ZZVZ, neboť tato úprava se na zadávání veřejných zakázek v DNS neuplatní.

  Jelikož však daná úprava byla do ZZVZ zahrnuta z iniciativy oborových komor pro tyto služby (zejména architektonické, stavební či technické), lze doporučit, aby i v DNS nebyly tyto služby hodnoceny pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, neboť se jedná o služby, kde potřeba jejich kvality převažuje nad jejich cenou. Jak však bylo uvedeno výše, nejedná se o povinnost zadavatele, neboť úprava v § 114 ZZVZ se na DNS nevztahuje.

  Omezení počtu částí VZ jednoho účastníka (§ 35, § 101, § 131 )

  31.05.2024 Jakým vhodným způsobem lze omezit ve veřejné zakázce počet částí dle §101 odst. 3, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení. Jedná se o případ, kdy se účastník snaží vysoutěžit po podpisu Rámcové dohody části veřejné zakázky na služby, ale nemá dostatečnou technickou kapacitu. Lze tak implementovat do zadávacího řízení, že si účastník může prioritně zvolit o jaké části VZ má největší zájem a v případě, že nedosáhl technické kapacity by mohl podat např. Prohlášení o vyčerpání kapacity.

  Pravidla postupu při výběru účastníků na základě rámcové dohody (RD) – pokud zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na části, jsou shodná jako v případě postupu podle § 101 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZVZZ). Shodně tedy zadávací podmínky nesmí bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovat konkurenční výhodu, příp. vytvářet překážky hospodářské soutěže. Okolnosti, kdy zadavatel může rozdělit RD – příp. zvýhodnit některé dodavatele a jiným omezit účast, je možné uplatnit srovnatelně i na ostatní VZ (na zvláštní postupy – v části šestá zákona). Pro účely uzavírání rámcových dohod – RD jsou pro zadavatele závazná zejména Obecná ustanovení o rámcových dohodách – § 131 ZZVZ, která jsou platná po celou dobu trvání RD. Pokud by se zadavatel rozhodl omezit počet částí, které lze zadat jednomu účastníku zadávacího řízení – tak, že by postupoval srovnatelně dle pravidel § 101 odst. 3 ZZVZ, doporučujeme vždy co nejpodrobněji stanovit konkrétní prováděcí postup pro další postup na základě RD, v souvislosti s výběrem dodavatele zakázky dělené na části. Při výběru částí k zadání dodavateli doporučujme zohlednit konkrétní kvalitativní prvek, jestliže je účelné zvýhodnit regionální hledisko, jsou vhodná pravidla podpory slučitelná s vnitřním trhem na zajištění účasti malým a středním podnikům. Omezení výběru částí, které budou zadány dodavateli, bude aplikováno tehdy, pokud dojde ke vzniku předvídané okolnosti. Pokud zadavatel hodlá implementovat „ex ante“ požadavek na prohlášení dodavatele z hlediska zajištění dostatečných kapacit, nebo naopak identifikovat včas dodavatele, který nemá potřebné technické kapacity, tak z hlediska navazujících pravidel soutěže v rámci uzavřené RD, se může uvedené jevit jako nadbytečné. Rozhodující je projev vůle dodavatele účastnit se řízení na uzavření prováděcí smlouvy, aniž k tomu musí předkládat čestné prohlášení. Pro účely výběru účastníka RD s obnovením soutěže, se jeví spíše nereálně, aby se účastník snažil získat ty části prováděcího plnění VZ, jestliže nemá zajištěny kapacity a nabídku v takovém případě vůbec podávat nemusí. Prohlášení o vyčerpání kapacity lze využít v situaci, kdy nebude moct být akceptována výzva k plnění (postup bez obnovení soutěže mezi účastníky rámcové dohody nebo RD s jedním účastníkem) a zadavatel v souladu s pravidly RD potom vyzve k plnění dalšího v pořadí. Po stránce technické kapacity má podání nabídky již samo deklaratorní účinek, podobně jako jistý samoregulační charakter, že dodavatel disponuje dostatečným zajištěním kapacit na realizaci VZ. To stejné, že účastník potvrdí dostatečné zajištění kapacit, může být z hlediska akceptace výzvy jasným projevem vůle, že si jako účastník může podáním nabídky prioritně zvolit, o jaké části VZ má největší zájem.

  Změna poddodavatele (§ 107)

  31.05.2024 Dobrý den, rád bych se zeptal k situaci změny poddodavatele, kterým byla prokazována část kvalifikace. Na úvod bych chtěl uvést, že se jedná o situaci, kdy je již podepsána smlouva o dílo a je uveřejněna na profilu zadavatele a současně je uveřejněno oznámení ve VVZ. Vybraný dodavatel požádal zadavatele ve fázi realizace stavebních prací o změnu poddodavatele, kterým prokazoval splnění části kvalifikace. Vítězný dodavatel požaduje úplné nahrazení původní jiné osoby novým poddodavatelem. Nicméně tento nový poddodavatel, kterým má být prokazována kvalifikace, se současně sám účastnil zadávacího řízení jako účastník. Může prosím zadavatel takovou změnu dodavateli umožnit? Není taková situace v rozporu s § 107 (4) a (5) ZZVZ? Děkuji a jsem s pozdravem

  K dotazu, zda zadavatel může v souladu se smlouvou umožnit výměnu poddodavatele, kterým prokazoval splnění části kvalifikace za dodavatele, který sám v zadávacím řízení podal nabídku, uvádíme, že takovéto umožnění není v rozporu s § 107 odst. 4 nebo 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, protože uvedená ustanovení směřují do doby, kdy probíhá zadávací řízení.

  Zveřejnění smlouvy po překročení ceny 500 000 Kč (§ 219)

  29.05.2024 Dobrý den, jako obec máme uzavřenou smlouvu na bio odpady z roku 2016. Smlouva není zveřejněna na profilu zadavatele, ale za předešlé 4 roky (2020-2023) přesáhly náklady 500 000 Kč. Máme nyní smlouvu uveřejnit dodatečně? Děkuji za odpověď.

  K otázce, zda je zadavatel povinen uveřejnit dodatečně smlouvu na veřejnou zakázku, která v průběhu plnění přesáhne 500 000 Kč, uvádíme, že dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel není povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Pokud však smlouva v průběhu plnění tuto hranici překročí, již se na ni výjimka z uveřejňovací povinnosti nevztahuje a zadavatel je povinen smlouvu včetně dodatků uveřejnit dodatečně. Lhůta dle § 219 ZZVZ běží od okamžiku překročení limitu 500 000 Kč. Tento postup je potvrzen v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (např. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-0016/2022/VZ-01597/2022/500). Lze shrnout, že zadavatel je povinen dodatečně uveřejnit smlouvu, jejíž cena překročila hranici 500 000 Kč až v průběhu plnění.

  Sčítání předmětu plnění (§ 15, § 16 a § 18)

  23.05.2024 Dobrý den, je třeba sčítat předmět plnění při zakázce na tištěné knihy (CPV kód: 22110000-4 - Tištěné knihy) a zakázky na elektronické knihy (CPV kód: Databázové služby 72320000-4)? Nejedná se o otázku výjimky dle § 30 ZZVZ, kterou nechávám stranou. Děkuji.

  Rozhodující vliv na předmět plnění má výsledná činnost, poptává-li zadavatel plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované za konkrétním účelem – může se jednat o totožnou charakteristiku zajišťované práce dle kódů Common Procurement Vocabulary [CPV kód: 22110000 – Tištěné knihy, brožury a letáky], že odlišná bude až výsledná forma zobrazení textu – tzn. tiskařské služby ve VZ rozdělené na části. Naproti tomu povinnost sčítat předmět plnění v případě zakázky na zajištění zpracování textů, jejich editace, finální korektury atd., nemusí nutně znamenat stejný CPV kód jako databázové služby – elektronické knihy, ale směřuje-li k zajištění konkrétního výsledku veřejné zakázky, je CPV kód spíše orientační, než skutečnou nebo faktickou stránkou povahy předmětu plnění. Podstatným se jeví posouzení konkrétní potřeby zadavatele, ta převažující představuje volbu mezi kódy v otázce „hlavního“ předmětu plnění. Cílem zákonodárce v kontextu výše uvedeného je, že bude sečteno plnění VZ, u kterých je nutno předpokládanou hodnotu sčítat na základě pravidel stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§16-23 ZZVZ).

  Změny závazků - dodatky k VZMR (§ 31)

  22.05.2024 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na uzavírání dodatků u VZMR a to konkrétně na finanční dodatky. Musí se VZMR řídit rovněž při administraci dodatků na navýšení částky rovněž § 222 bod 9), kde je uvedeno, že takový dodatek nesmí přesáhnout 30% původní hodnoty zakázky (v součtu více takových změn)? Např.: původní hodnota zakázky 57.000,-, Dodatek č. 1 na 19.000,- a dodatek č. 2 na 28.000,- ? Což je +- 82% procent navýšení. Nebo se zakázky v režimu VZMR nemusí řídit tímto paragrafem a platí pro ně jiná pravidla? Děkuji mnohokrát za odpověď.

  V případě, že po změně nepřekročí celková hodnota závazku limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je v porovnání s § 222 odst. 1 ZZVZ možné provést i takovou změnu závazku, která by jinak byla podstatnou změnou závazku bez zadávacího řízení, jelikož pokud by celá zakázka byla původně zadávána v této podobě, zadavatel by rovněž nebyl povinen ji zadat v zadávacím řízení. Zadavatel tedy nemusí dodržet například omezení pro hodnotu změny závazku de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ, pokud celková hodnota závazku stále spadá do limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. I v případě, který popisujete, by tedy bylo takové navýšení možné, jelikož celková hodnota by stále nepřekročila limity dle § 27 ZZVZ. Upozorňujeme, že příliš extenzivní změna by mohla vést k porušení zásad zadávání veřejných zakázek v § 6 ZZVZ (konkrétně například zásady přiměřenosti, transparentnosti či rovného zacházení), které se vztahují i na veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud by v důsledku změny závazku ze smlouvy byl překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, musí změna spadat pod některou výjimku, která není podstatnou změnou závazku ze smlouvy, tedy pod § 222 odst. 4, 5 nebo 6 ZZVZ (v případě § 222 odst. 5 a 6 musí být dodržen i limit dle § 222 odst. 9 ZZVZ).

  Lze shrnout, že pokud změna závazku ze smlouvy nenavýší celkovou hodnotu závazku tak, aby překročila limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, je možné změnu provést i v případě, že by jinak šlo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle § 222 ZZVZ. Nicméně příliš výrazná změna by mohla vyústit v porušení zásad zadávání veřejných zakázek.

   

  Důvody k vyloučení účastníka, který nemá vydány výlučně zaknihované akcie (§ 48 odst. 7 )

  20.05.2024 Dobrý den, vztahuje se odstavec 7 (Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie) i na Poddodavatele, či se týká pouze Dodavatele?

  Odpověď na dotaz, zda se § 48 odst. 7 ZZVZ použije i na poddodavatele, doporučujeme nalézt přímo v konkrétním ustanovení zákona, podle kterého je možné vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Sdělujeme tudíž, že jen dodavatele, resp. účastníka zadávacího řízení, který je akciová společnost nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, zadavatel má možnost vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Obecně povinnost dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, nikoliv na jeho poddodavatele nebo společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, ačkoliv ta také nemá výlučně zaknihované akcie.

  Změna zadávací dokumentace DNS (§ 139a)

  20.05.2024 Dobrý den, Ráda bych Vás poprosila o radu týkající se změny zadávací dokumentace v zavedeném DNS, a to z důvodu, že mi nejdou odšifrovat žádosti o zařazení do DNS, jelikož kolegyně, která zde pracovala přede mnou, otevírala DNS prostřednictvím svého certifikátu (post signum od České pošty). Mohu uvést při změně zadávací dokumentace důvod administrativní změny, nebo jakým způsobem mám prosím v této situaci postupovat? Psala jsem již na podporu NEN, kde mě odkázali na Vás. Předem mockrát děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  Jak uvádíte, z důvodu personálních změn máte v DNS zaveden nefunkční certifikát k odšifrování nabídek. V daném případě je nutno postupovat podle § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) a provést změnu zadávací dokumentace, která bude spočívat v nastavení správného šifrovacího klíče z důvodu personálních změn. Tuto změnu musíte uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem, jako byla uveřejněna nebo oznámena původní zadávací podmínka, tedy původní šifrovací klíč. Jelikož se nejedná o změnu, která by měla vliv na okruh dodavatelů, není potřeba po jejím provedení vyčkávat s odesláním výzvy k podání nabídky (viz § 139a odst. 3 ZZVZ). Provedenou změnu je pak následně nutno oznámit i v uveřejňovacích formulářích (viz § 139a odst. 5 ZZVZ), kdy v daném případě půjde o opravu původního formuláře F02 nebo formuláře 16 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení, podle toho, jakým formulářem byl DNS zaveden.

  VZMR přejde do zakázky dle zákona (§ 16 odst. 5)

  13.05.2024 Dobrý den, jak postupovat, pokud veřejná zakázka vyhlášená dle předpokládané hodnoty jako veřejná zakázka malého rozsahu při překročí hodnoty uvedené v § 27, odst. a) a b) zákona a přejde do zakázky podlimitní? Děkuji

  Na dotaz, co dělat, když  cenové nabídky jsou v přísnějším režimu, že veřejná zakázka malého rozsahu by v souvislosti se zadáním (realizací) veřejné zakázky překročila limit dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení se dle § 16 odst. 5 ZZVZ stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky. Režim veřejné zakázky se dle § 24 ZZVZ stanoví dle předpokládané hodnoty. Pokud se tedy zadavatel pokouší zadat veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu a dostane pouze nabídky přesahující limity v § 27 ZZVZ, nemůže veřejnou zakázku zadat mimo zadávací řízení, jelikož k okamžiku stanovení by předpokládaná hodnota již přesahovala limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu a dosáhla předpokládané hodnoty pro podlimitní režim.

  Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu s ohledem na obdržené nabídky a zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku. Lze shrnout, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení je stanovena k okamžiku zadání veřejné zakázky. Není tedy možné zadat zakázku, která překračuje limity v § 27 ZZVZ jako veřejnou zakázku malého rozsahu, jelikož režim veřejné zakázky je stanoven dle předpokládané hodnoty a ta by zakázku zařadila do podlimitního režimu.

  Povinnost označit v písemné zprávě dodavatele zařazené v průběhu trvání DNS (§ 140, § 217)

  26.04.2024 Dobrý den, prosím o upřesnění, zda je povinnost zveřejnit další/navazující Písemnou zprávu na profilu Zadavatele a VVZ v případě, že již mám zavedení DNS systém a přihlásí se mi další dodavatelé, které zařadím do DNS. Tyto skutečnosti bych měla do uveřejnit, protože jinak mám na profilu pouze jedinou Písemnou zprávu z původními účastníky, kteří podali svou žádost o účast a byli zařazení do DNS při jeho zavedení. Jak postupovat? Zveřejňovat další účastníky/dodavatele anebo ne? Nějak se nemohu dopátrat, zda ANO či NE. Děkuji.

  Je v pořádku, že dle § 217 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí zadavatel vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu, kterou je následně povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu zadavatele. V případě dynamického nákupního systému (DNS) je vypracována písemná zpráva pouze o zadávacím řízení, na základě kterého byl DNS zaveden. Po jeho zavedení probíhá zadávání veřejných zakázek v DNS formou tzv. zvláštního postupu, nejedná se tedy o zadávací řízení, a proto nedochází k vytváření písemných zpráv o jednotlivých „minitendrech“. Stejně tak i v případě dodavatelů, kteří přistoupí do DNS po jeho zavedení, není nutno již zveřejněnou písemnou zprávu jakkoliv aktualizovat. Uveřejnění jmen dodavatelů, kteří se do DNS přihlásí po jeho zavedení, není nijak zákonem vyžadováno, takovou povinnost zadavatel dle ZZVZ nemá.

  Pravidla pro předpokládanou hodnotu na dobu 48 měsíců, nebo u smlouvy s dobou trvání delší (§ 21)

  11.04.2024 Dobrý den, chystáme se vypsat VZMR na služby (úklid jednoho z našich pracovišť) prostřednictvím NENu. Bude se jednat o finanční objem cca 20 tis. Kč za měsíc. Chci se optat, jestli je možno dobu plnění zakázky stanovit na neurčito? Předem děkuji za odpověď, s pozdravem.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uzavření smlouvy na dobu neurčitou nevylučuje.

  Zvláštní pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby a režimu veřejné zakázky, ve kterém bude veřejná zakázka zadávaná (VZMR, podlimitní, nadlimitní), je v případě smlouvy na dobu neurčitou rozhodný § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ: „Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.”

  Při uzavírání smluv na dobu neurčitou je současně potřeba brát v úvahu principy 3E a v průběhu trvání dlouhodobých kontraktů ověřovat, zda jsou stále v souladu se zásadou efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti.

  Prokázání způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. d)

  05.04.2024 Dobrý den, ve veřejné zakázce vedené v podlimitním režimu zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje, k prokázání základní způsobilosti dle § 74, odst. 1, písm. d), předložení potvrzení příslušné Územní správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Účastník výběrového řízení předložil Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby, kde položky "Dlužné pojistné", "Dlužné penále", "Dlužná pokuta" a "Dlužná částka celkem" mají hodnotu 0,- Kč. Toto potvrzení bylo získáno účastníkem prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Je možné tento doklad považovat za dostačující k prokázání základní kvalifikace dle § 74? Děkuji za odpověď.

  Na dotaz, zda lze „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení využít pro prokázání splnění základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

  Základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ, tedy absence splatných nedoplatků na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve vztahu k České republice (nebo v zemi sídla dodavatele) dle § 75 odst. 1 písm. e) ZZVZ je prokazována potvrzením příslušné územní správy sociálního zabezpečení (ÚSSZ). Dle našeho názoru by tedy dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ musel být doklad (ke kvalifikaci) vydaný příslušnou územní správou sociálního zabezpečení (doklad by měl být podepsán elektronickým podpisem příslušné územní správy sociálního zabezpečení).

  Pokud o takový doklad nejde, není možné jím prokázat základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Lze shrnout, že pokud dokument „Informace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro právnické osoby“ z ePortálu České správy sociálního zabezpečení není dokladem vydaným přímo příslušnou správou sociálního zabezpečení, nelze jím prokázat základní způsobilost.

  Zpracovatel PD versus účastník VZ (§ 36, § 48)

  25.03.2024 Dobrý den, může být zpracovatel projektové dokumentace zároveň účastníkem VZ? Nedojde k porušení § 6 zákona? Předem děkuji za odpověď.

  K otázce narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, zda může být zpracovatel projektové dokumentace zároveň účastníkem zadávacího řízení, sdělujeme, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neuvádí žádný zákaz, který by stanovil, že se dodavatel, který se podílel na projektové dokumentaci, nemůže podílet na realizaci veřejné zakázky. To, že se účastník podílel na projektové dokumentaci k veřejné zakázce, však může způsobit nezpůsobilost účastníka z důvodu možného narušení hospodářské soutěže dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. V takovém případě účastník musí na výzvu zadavatele prokázat, že jeho účastí na přípravě zadávacího řízení k narušení hospodářské soutěže nedošlo. V zájmu zachování zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 2 ZZVZ může zadavatel například stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci mohli dohnat informační náskok účastníka, který se podílel na zpracování projektové dokumentace. Zadavatel je také podle § 36 odst. 4 ZZVZ povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu v zadávací dokumentaci identifikovat. Lze shrnout, že stejný dodavatel, který zpracovával projektovou dokumentaci, může zároveň provést i vlastní realizaci veřejné zakázky. Účastník, který se podílel na přípravě zadávacího řízení, však musí prokázat, že jeho účastí nedojde k narušení hospodářské soutěže, čímž by se účastník dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ stal nezpůsobilým. Pro větší zajištění zásady rovného zacházení může zadavatel stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci měli čas seznámit se s předmětem veřejné zakázky stejně dobře jako účastník, který se jako dodavatel podílel na projektové dokumentaci. Zadavatel je rovněž povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu identifikovat.

  Přímé oslovení zhotovitele mimo okruh rámcových zhotovitelů (§ 131, § 135)

  12.03.2024 V otevřeném zadávacím řízení na stavební práce (dle ZZVZ) jsme soutěžili uzavření rámcových smluv na zhotovení stavby (zakázka dělena do vícero částí). Rámcové smlouvy byly uzavřeny s 5 účastníky. Nyní chceme realizovat minitendr pro uzavření dílčích smluv (dle ZD má být postupováno dle ustanovení § 135 Zákona s obnovením soutěže). Od všech subjektů, s nimiž máme uzavřeny rámcové smlouvy, však máme informaci, že se do minitendru nepřihlásí neboť nyní nemají kapacity (nepomohlo by ani další rozdělení VZ do menších celků..). Jaké máme možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele? Jedná se o akci spolufinancovanou z dotačních prostředků, kdy je dán nepřekročitelný termín pro dokončení stavby a tedy nemůžeme vyčkat na volné kapacity, resp. posunout realizaci v čase. Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)? Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv? Vzhledem k režimu VZ, potažmo lhůtám ZZVZ by toto pro nás prakticky znamenalo odstoupení od projektu, neboť stavbu v požadovaném rozsahu a termínech by již pravděpodobně nebylo možné zrealizovat. Děkuji za radu.

  Na základě dotazu, ve kterém se zadavatel popisuje, že od účastníků rámcové dohody má poznatky, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže, máme za to, že zadavatel nemůže předjímat výsledek soutěže o dílčí veřejné zakázce, pokud nemá písemné vyjádření všech účastníků rámcové dohody – RD, že se nebudou obnovení soutěže účastnit.

  Dále jednotlivě k dotazů:

  1. „Jaké jsou možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele?“ – uvádíme, že popsané situaci (poznatky od účastníků RD, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže) neodpovídá žádné ustanovení zákona umožňující flexibilní výběr zhotovitele.
  2. „Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)?“  – doporučujeme od účastníků RD získat písemné potvrzení, že nebudou v případě obnovení soutěže podávat nabídku a případné oslovení dalšího dodavatele provést v návaznosti na výši předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky např. v otevřeném řízení. Výše nabídkových cen může zadavatel ovlivnit stanovením zadávacích podmínek o maximální přípustné nabídkové ceně a o určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Případně může zadavatel stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
  3. „Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv?“ – zadavatelům dává zákon více možností, jak dosáhnout zadání veřejné zakázky. Provedení zadávacího řízení k uzavření RD, na základě které bude zadána veřejná zakázka, může být jedním z nich. Zadavatel však může vést zadávací řízení, které bude ukončeno samotným zadáním veřejné zakázky. Úskalím uzavírání RD totiž je, že z nich, na rozdíl od zadání veřejné zakázky, nevzniká dodavatelům povinnost poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V případě dotačních stavebních projektů považujeme za vhodné provádět zadání veřejných zakázek v zadávacích řízení, nikoliv na základě právě RD.

  Závěr: pokud např. v otevřeném řízení nepodá žádný dodavatel nabídku, může zadavatel provést jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesmí podstatně změnit zadávací podmínky oproti zadávacímu řízení, na které navazuje, avšak lze pak na případné nepodání nabídek reagovat v jednacím řízení bez uveřejnění.

  Závaznost předložených dokladů z nabídky (§ 83, § 88)

  11.03.2024 Pokud vybraný dodavatel splní profesní způsobilost prostřednictvím některých autorizovaných osob (např. autorizovaná osoba pro obor dopravní stavby, mosty, vodní hospodářství) je jeho povinnost tyto osoby použít i během samotné stavby nebo je může během realizace stavby nahradit jinými zaměstnanci se stejnou autorizací? Je nutné toto změnu hlásit zadavateli? Děkuji za odpověď.

  K dotazu, zda se musí autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci podílet i na realizaci veřejné zakázky a zda a za jakých okolností je možné tuto osobu nahradit jinou osobou se stejnou kvalifikací, uvádíme následující:

  Důležitou otázkou je, zda je autorizovaná osoba, která prokazuje kvalifikaci, poddodavatel nebo zaměstnanec dodavatele. V případě, že jde o poddodavatele, musí se dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) podílet na plnění alespoň v rozsahu, ve kterém prokazoval kvalifikaci. V případě, že jde o zaměstnance dodavatele, spočívá odpovědnost za řádné plnění veřejné zakázky přímo na dodavateli, jakož i rozhodnutí o tom, jaké osoby k realizaci veřejné zakázky využije. Možnost výměny poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci v průběhu realizace plnění veřejné zakázky (pokud by k výměně došlo v průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen postupovat dle § 88 ZZVZ a oznámit změnu kvalifikace a předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci, pokud nejsou kumulativně splněny podmínky v § 88 odst. 1 písm. a) až c) ZZVZ), závisí na tom, zda si danou situaci zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě na plnění veřejné zakázky. Pokud by například zadavatel dle § 105 odst. 1 písm. b) ZZVZ požadoval předložení seznamu poddodavatelů a uvedení, které části veřejné zakázky budou kteří poddodavatelé plnit a případně by tento požadavek zohlednil i ve smlouvě pro případ výměny poddodavatele v průběhu realizace veřejné zakázky, musela by tato ujednání být, i při nahrazení poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci, zohledněna. Podobná situace by nastala, pokud by autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci byla zaměstnancem dodavatele a ve smlouvě by byl stanoven postup pro situaci, kdy dodavatel v průběhu plnění veřejné zakázky ztratí kvalifikaci. V případě, že zadávací dokumentace ani smlouva na realizaci veřejné zakázky nijak nezohledňují výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace, může být autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci nahrazena bez dalšího. Pokud je osoba prokazující kvalifikaci poddodavatelem, musí se na plnění veřejné zakázky podílet alespoň v rozsahu v jakém prokazovala kvalifikaci. Možnost výměny osoby, která prokazovala část kvalifikace závisí na tom, zda si zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě postup pro výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace v průběhu plnění veřejné zakázky. V případě, že tato situace nijak zohledněna nebyla, je výměna poddodavatele či zaměstnance prokazujícího kvalifikaci možná bez dalšího.

  Oslovení dodavatelů v nadlimitním řízení - zahájení ZŘ (§ 212)

  08.03.2024 Dobrý den, je možné v rámci nadlimitního řízení oslovit dodavatele analogicky dle § 53 odst. 1 ZZVZ u zjednodušeného podlimitního řízení? Zákon tuto možnost nijak nezakazuje, lze se tedy domnívat, že oslovením minimálně 5 dodavatelů by nedošlo k žádnému porušení. Pokud by takovéto oslovení bylo možné, je v pořádku uvedené oslovení realizovat až v okamžiku uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele? Předem velice děkuji za odpověď a s přáním hezkého dne.

  Na dotaz, zda je možné v nadlimitním režimu vyzvat některé dodavatele k podání nabídek podobně jako v případě zjednodušeného podlimitního řízení dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

  Dle našeho názoru je možné i v nadlimitním řízení vyzvat některé konkrétní dodavatele k podání nabídek podobně jako ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 odst. 1 ZZVZ. Takový postup není v žádném ustanovení ZZVZ zakázán a zadavateli je v § 39 odst. 1 ZZVZ umožněno stanovit vlastní pravidla pro průběh v zadávacím řízení, pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou upravena zákonem a pokud jsou dodrženy zásady zadávání veřejných zakázek v § 6 ZZVZ. Dle našeho názoru vyzvání konkrétních dodavatelů k podání nabídek v nadlimitním režimu zásady v § 6 ZZVZ nenarušuje. Musí však být dodržena obdobná pravidla jako v případě odeslání výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení. Například v otevřeném řízení může zadavatel konkrétní dodavatele vyzvat k podání nabídek až po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a musí oslovit alespoň 5 dodavatelů.

  Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele, pokud by byli konkrétní dodavatelé vyzváni předtím, než se o zadávacím řízení mohou dovědět ostatní potenciální účastníci, došlo by k porušení zásady rovného zacházení. Rovněž doporučujeme ve výzvě uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci místo přímého zaslání.

  Lze shrnout, že dle našeho názoru je možné vyzvat konkrétní dodavatele k podání nabídek i v nadlimitním režimu. Vyzvaní dodavatelé však tímto postupem nesmí být zvýhodněni, a je tedy nutné postupovat analogicky dle pravidel v § 53 odst. 1 ZZVZ, aby nebyly narušeny zásady zadávání veřejných zakázek. Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele a rovněž doporučujeme uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci.

  Projekt: DIGI školení (§ 138 - § 142)

  29.02.2024 Dobrý den, jsme spolek, který má schválen dotační projekt na realizaci školení v DIGI oblasti, a to ve výši 25 mil. Kč bez DPH. Tento rozpočet se reálně vážen na 43 200 hodin školení. Každá hodina je oceněna 4 jednotkovými sazbami (264 Kč na školení, 272 Kč mzdový příspěvek, 41 Kč admin náklady). Tedy reálně se školení týká jednotková sazba 264 Kč, která však dle našich zkušeností bude nižší. Samotná realizace projektu bude probíhat tak, že spolek zajistí školení pro zaměstnance svých členských subjektů. Každý členský subjekt může mít požadavek na různé typy školení. Může se jednat o standardní kurzy - např. Office, ale i speciální kurzy pro programování CNC stroje, robotické kurzy apod. Chápeme, že v případě Office kurzů je nabídka dodavatelů široká, v případě speciálních odborných kurzů pak však mnohem užší. 1. Jak správně postupovat, když v této chvíli neznáme všechny typy kurzů, které nakonec budeme realizovat, protože bude záviset na poptávce našich členských subjektů, a ta se může vyvíjet v průběhu realizace projektu? 2. Musíme v rámci projektu stanovit předpokládanou hodnotu za všechny digi kurzy společně a podle této ceny určit druh zadávání nebo máme možnost postupovat dle předpokládané ceny za jednotlivé typy kurzů? Je nám jasné, že Office kurzy bychom měly asi posuzovat v součtu, ale jde nám především o to, jak postupovat u specifických kurzů, kde je i nabídka na trhu omezená. Znamenalo by to např. že bychom jeden speciální kurz za 100 tis. Kč museli soutěžit např. jako nadlimitní zakázku. Jde nám o to, zda nám v případě kontroly finančního úřadu může být vyčteno, že všechny kurzy dohromady tvořily funkční celek. 3. Jsou školící kurzy pod dotačním projektem jeden funkční celek? Nebo na kurz lze nahlížet tak, že každý specifický kurz je věcně samostatný, protože vede ke zvýšení odbornosti v určité specifické oblasti? Děkuji

  Nejvhodnější postup se jeví být zavedení dynamického nákupního systému (DNS) rozděleného na kategorie. DNS je upraven v § 138 a násl. Zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Je jím rozuměn plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací.

  V prvé fázi postupuje zadavatel přiměřeně podle ustanovení platných pro užší řízení. Spočívá tedy v tom, že při zavádění DNS podávají dodavatelé žádosti o účast, v nichž prokazují splnění kvalifikačních požadavků stanovených pro zařazení. Po zavedení DNS pak zadavatel odesílá výzvy k podání nabídek na konkrétní plnění. Uvedený postup má obecně tu výhodu, že v nadlimitním zadávacím řízení budete postupovat pouze při zavádění DNS a doba trvání DNS přitom není omezena. Samotné/dílčí zadávání veřejných zakázek v DNS je pak tzv. zvláštním postupem, kdy postupujete podle § 141 ZZVZ (např. lhůta pro podání nabídek činí min. 10 dnů). Vyhnete se tím proto případným potížím s posuzováním toho, zda jde o funkční celek či nikoliv.

  DNS je možné rozdělit na kategorie podle předmětu veřejné zakázky, mohlo by se proto jednat např. o kategorii standardních kurzů a kategorii specializovaných kurzů, popř. i jiné podle požadavků. Každá kategorie může mít vlastní podmínky účasti, tedy kvalifikační požadavky pro zařazení. Určitě bychom doporučili provést mezi členskými subjekty sběr požadavků na kurzy, o kterých vědí, že je budou požadovat a podle toho nastavit kategorie DNS podle jejich okruhů.

  Pokud by v průběhu trvání DNS nastala potřeba rozšířit nabídku kurzů o další, je možné postupem podle § 139a ZZVZ a za dodržení jím stanovených pravidel upravit předmět DNS nebo jeho kategorie, tedy rozšířit o další kurzy, které by do té dané kategorie spadaly. Lze tedy shrnout, že pro Vaše potřeby se jako nejvhodnější postup jeví zavedení DNS, v ideálním případě rozdělený na kategorie podle typu kurzů.

  Lhůta pro podání námitek při předložení vzorků (§ 246)

  26.02.2024 Zadavatel vyhlásil nadlimitní VZ v otevřeném řízení. V zadávací dokumentaci zadavatel požadoval předložení vzorků před podpisem smlouvy. Zadavatel nejdříve oznámil výběr dodavatele, nechal uplynout zákonnou lhůtu 15 KD na podání námitek, a až následně vyzval vybraného dodavatele k předložení vzorků. Na základě dodaných vzorků, zadavatel provedl vzorkové řízení. Výsledky vzorkového řízení zadavatel zpřístupnil všem účastníkům zadávacího řízení v podobě protokolu - "Oznámení o výsledku vzorkového řízení ". Dotaz: Běží po uveřejnění Oznámení o výsledku vzorkového řízení zákonná lhůta pro podání námitek? Nebo může zadavatel rovnou přistoupit k podepsání smlouvy? Děkuji

  Ano, proti sdělení údajů postupem podle § 123 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen “ZZVZ”, je  možné podat námitky. Zákonná lhůta pro podání námitek, při postupu podle § 123 odst. 2 ZZVZ, běží po uveřejnění Oznámení o výsledku “vzorkového řízení”. Vychází to přímo z § 246 odst. 1 písm. a) bod. 3 ZZVZ, kde je upravené, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 ZZVZ.

  Výklad pojmu k "dotovanému" zadavateli dle ZZVZ (§ 4 odst. 2)

  23.02.2024 Prosím o výklad, jak určit naplnění zákonné podmínky, že k úhradě zakázky bude použito více než 50 % peněžních prostředků rozpočtu veřejného zadavatele nebo EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek), tedy zda prostředky, z kterých se oněch 50 % počítá, jsou stanoveny: a) na základě aktuální cenové nabídky k aktuálnímu datu, za kterou by se zakázka realizovala = tedy na základě aktuálních podaných oceněných nabídek, tedy aktuální předpokládané hodnoty b) na základě rozpočtu přiloženého k žádosti o dotaci v případě, že je akce spolufinancována z dotace, tedy z veřejných prostředků/prostředků EU = dle rozpočtu v žádosti Hypoteticky tak může nastat situace, že by byla nabídková cena finálních podaných cenových nabídek nižší a dotace by pak stoupla nad 50 % – muselo by poté dojít k soutěžení zakázky dle nabídkových cen? Nebo zůstává relevantní určení přepokládané hodnoty z doby před zahájením výběru dodavatele?

  Je nutné vycházet z pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, která stanoví pro dotované zadavatele limit peněžních prostředků (50 %) a způsob jejich použití – jedná se o “prostředky použité k úhradě“. V případě zakázky s více než 50 % peněžních prostředků rozpočtu veřejného zadavatele nebo EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) použitými k úhradě, se příjemce dotace musí podřídit pravidlům zadávání veřejných zakázek, protože se z definice ZZVZ stane zadavatelem, tedy musí postupovat podle zákona. Rozhodnou je tedy výše/podíl peněžních prostředků všech veřejných rozpočtů, které zadavatel použije k úhradě (i když se prostředky stanoví co nejprve orientačně podle konkrétních okolností, včetně zohlednění podmínek dotace). Pokud je dotace pevně stanovena konkrétní částkou, bez ohledu na výši vysoutěžené ceny (a tedy se podíl dotace může měnit), lze doporučit s ohledem na princip opatrnosti, postupovat podle zákona vždy, kdy příjemci dotace hrozí (na základě stanovení předpokládané hodnoty, průzkumu trhu atp.), že by při úhradě zakázky byla překročena hranice 50 %. Naopak pokud je dotace vymezena procentem, je vysoutěžená cena bezpředmětná, podíl je v každém případě již dán dopředu.

  Oznámení o zařazení dodavatele nebo rozhodnutí jeho výběru v rámci DNS (§ 140 - § 141)

  22.02.2024 Dobrý den, prosím o informaci, u kterého rozhodnutí je povinnost zveřejnit Seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci a Údaje vybraného dodavatele rozhodné pro prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické a technické kvalifikace. Jedná se o DNS v celkové hodnotě 20.000.000 a jednotlivé VZ zadávané v DNS budou zpravidla do 2.000.000,- (Kč bez DPH). Jde mi o to, zda musím seznam dokladů zveřejnit (uvést) v rozhodnutí o zařazení dodavatele do DNS (před zavedením DNS), nebo až u rozhodnutí o výběru dodavatele u jednotlivé VZ zadávané v DNS (minitendru), a nebo se to u DNS nezveřejňuje (neuvádí) nikde (resp. jen v protokolu o jednání komise). Děkuji

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) stanoví dle § 217 povinnost vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu. V této písemné zprávě musí být označeni všichni dodavatelé, kteří byli zařazeni do DNS včetně odůvodnění jejich výběru. Odůvodnění by tedy mělo obsahovat výsledky posouzení obdržených nabídek.

  Po zavedení DNS však již žádná taková další povinnost není, dle § 140 odst. 2 ZZVZ zadavatel pouze dodavateli oznámí, zda byl nebo nebyl zařazen, přičemž pouze při jeho nezařazení je zadavatel povinen toto v oznámení odůvodnit. ZZVZ žádnou jinou povinnost uveřejnění či oznámení nestanoví. Podle § 141 odst. 4 ZZVZ si zadavatel může od vybraného dodavatele vyžádat doklady o kvalifikaci, pokud je nemá k dispozici, popř. další doklady podle § 122 odst. 4 ZZVZ.

  Lze tedy shrnout, že údaje o dokladech, kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci při podání žádosti o účast do zavedeného DNS, nemá zadavatel povinnost nikde uveřejňovat. Měl by je však mít k dispozici pro případnou kontrolu, společně se záznamem o jejich posouzení.

  Uzavřená výzva (§ 27 , § 31)

  16.02.2024 Dobrý den, při uzavřené výzvě byla zadávací dokumentace dostupná na webu zadavatele. Přihlásil se neoslovený subjekt s nejlepší nabídkou. Postupuje se při hodnocení nabídek jako při uzavřené nebo otevřené výzvě? Děkuji za odpověď.

  Nelze jasně určit o jaká pravidla pro užší nebo otevřenou výzvu jde, podle jakých pravidel zadavatel postupoval. Předpokládáme, že jde o zakázku malého rozsahu – VZMR dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože nezmiňujete, že by zakázka byla zadávána v zadávacím řízení.
  Obecně při hodnocení nabídek v případě VZMR je jedno, zda jde o užší nebo otevřenou výzvu, vychází se z pravidel, uvedených ve výzvě/zadávací dokumentaci při respektování pravidel uvedených ve vnitřní směrnici. Bude tedy konkrétně záležet na zadávacích podmínkách, co měl zadavatel napsáno v zadávací dokumentaci a na jeho přístupu.
  Bezpochyby pokud zadavatel měl uzavřenou výzvu uveřejněnou na webu zadavatele, tak se může jednat o administrativní chybu bez dopadu na výsledek a způsob zadání a nebo se může jednat o úmysl zadavatele – přestože se pohyboval (s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky) v pravidlech pro uzavřenou výzvu, nad rámec povinností uveřejnil. Tedy je na zadavateli, zda pravidla pro otevřenou výzvu bude dodržovat, či nikoliv (mohou být přísnější než pravidla pro užší výzvu). Pokud jde pouze o skutečnost, že pro zakázku s předpokládanou hodnotou odpovídající užší výzvě (tedy méně přísná pravidla) uveřejnil, tak zadavatel vykonává něco navíc. Zatímco u zakázky pro otevřenou výzvu zadavatel musí pravidla odpovídající předpokládané hodnotě dodržet, tak v případě, že zadavatel uzavřenou výzvu uveřejní např. z důvodu, že očekává více nabídek, tak by to neměl být problém – s ohledem na výši zakázky pouze přidává vyšší stupeň transparentnosti a s ohledem na zásadu přiměřenosti lze akceptovat jak pravidla pro hodnocení v případě užší výzvy, tak otevřené výzvy.

  Možnost využití otevřeného řízení na uzavření smlouvy s rámcovými prvky (§ 55, § 131)

  06.02.2024 Dobrý den, chtěl bych se zeptat na využití otevřeného řízení - OŘ, zda je možné použít otevřené řízení u nadlimitní VZ na služby, za předpokladu, že jednotlivé služby (které jsou definované v ZD a ve smlouvě) budou fakturovány měsíčně podle skutečného plnění a s tím, že výkony jsou omezeny pouze maximálním limitem a není tedy jisté, zda budou po dobu trvání smlouvy všechny využity (např. u údržby zahrad - sekání maximálně 36krát za rok), nejedná se ovšem o rámcovou dohodu dle ust. § 131 ZZVZ. Pokud to možné je, jaké to má implikace na uveřejnění skutečně uhrazené ceny - nevadí, že skutečně uhrazená cena může být nižší než částka uzavřená ve smlouvě? Nebude tímto porušeno ust. § 222 ZZVZ? Velice Vám děkuji a přeji Vám hezký den.

  Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

  Vyhrazená změna závazku ze smlouvy na VZMR při překročení limitu ve výjimce (§ 16, § 31)

  24.01.2024 Dobrý den, rádi bychom se dotázali na situaci, kdy veřejná zakázka byla soutěžena v režimu VZMR, tedy při aplikaci výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ. Konečná cena služeb dle vysoutěžené SoD je 1.900.000 Kč bez DPH. Součástí SoD byla inflační doložka. Pokud by v rámci navýšení ceny o dílo na základě aplikace inflační doložky došlo k přesažení limitu 2.000.000 Kč bez DPH, tedy limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, je možné s ohledem na ustanovení § 222 ZZVZ uzavřít dodatek k SoD, aniž by bylo nutné zakázku "přesoutěžit" v režimu podlimitní VZ? Nebo je třeba ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ vykládat tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu "soutěžit" nemusí, ale je pro danou změnu SoD pouze nutné postupovat podle ostatních pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ?

  Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek – režim veřejné zakázky (dále jen ZZVZ). Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení. Obecně se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky použijí ustanovení § 16, tedy jak ustanovení § 16 odst. 2 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak), tak ustanovení § 16 odst. 3 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100. Pokud si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3, uvede v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění.) V případě veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 ZZVZ se předpokládaná hodnota stanoví podle § 16 odst.5 (Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.), tedy k okamžiku zadání veřejné zakázky (k okamžiku uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem) a podle odst. 6 (Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která nebyla zadána v zadávacím řízení, se použijí cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku). S ohledem na skutečnost, že inflační doložka je z hlediska zákona vyhrazenou změnou podle § 100 (dopředu všem dodavatelům v zadávacích podmínkách stanovujete postup, jak bude navyšována cena, pokud nastane Vámi inzerovaná situace – tedy nárůst inflace) musí zadavatel její předpokládanou hodnotu zahrnout do předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. Překročí-li totiž výše předložené nabídkové ceny (se zahrnutím ceny za vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1) zákonný limit pro veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení, je nezbytné, aby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu k okamžiku zadání veřejné zakázky ve vztahu k finančním limitům, a pokud předpokládaná hodnota odpovídá veřejné zakázce, která musí být zadána v zadávacím řízení, musí ji takto zadat v zadávacím řízení. Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky (§16 ZZVZ), do které je nutné počítat hodnotu zakázky i vyhrazené změny, překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu dle ustanovení § 31 ZZVZ, ocitla by se tedy v režimu veřejné zakázky, kterou bylo nutno zadávat v zadávacím řízením a došlo by tak k obcházení povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 (Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak). Domníváme se proto, že není možné použít ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ a vykládat jej tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu „soutěžit“ nemusí a navýšit cenu plnění u smlouvy o dílo, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny vyhrazených změn závazku (ve Vašem případě naplnění mechanismů inflační doložky) překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon neumožňuje nezahrnout do předpokládané hodnoty zakázky vyhrazenou změnu a neumožňuje následně takový postup, že se v případě zvýšení hodnoty zakázky díky inflaci bude jednat o běžnou změnu veřejné zakázky, která se bude posuzovat podle § 222. Pokud tedy ve Vašem případě došlo k takové situaci, doporučujeme zvážit zrušení výběrového řízení a vypsání nové soutěže v intencích ZZVZ dle § 2.

  VZ na nákup paliva (§ 151, § 159)

  19.01.2024 Dobrý den, ráda bych si ujasnila následující problematiku: Obec provozuje na základě licence výrobu a rozvod tepla na svém území. Palivem je dřevní odpad, jehož cena se v průběhu roku (zejména po Covidu ) významně mění - jedná se o významné změny o desítky %. Není tedy výhodné uzavřít jakoukoliv dlouhodobější smlouvu, ptž paradoxně např. koncem roku 2022 byla cena za jednotku až 1000 Kč, v průběhu roku se snížila na polovinu. Roční nákup nyní předpokládáme do 4,5 mil bez DPH. Jak lze pro nákup paliva obec jako zadavatele posuzovat - jako veřejného l nebo sektorového zadavatele? Jaký postup pro nákup paliva využít? Jaké jsou povinnosti při zveřejňování v závislosti na typu zadavatele před, v průběhu a po skončení období?

  Sektorovou veřejnou zakázkou se dle § 151 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), rozumí veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti a dále také veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva podle § 152 ZZVZ nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Jedním z definičních znaků sektorové veřejné zakázky je relevantní činnost, jejíž vymezení bychom nalezli v § 153 ZZVZ.

  • Relevantní činností v odvětví teplárenství dle § 153 odst. 1 písm. b) ZZVZ rozumí 1. poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo 2. dodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií. Provozuje-li tedy obec na základě licence výrobu a rozvod tepla na svém území, mohlo by se jednat o relevantní činnost dle ZZVZ, a tedy o sektorovou veřejnou zakázku. Dle § 158 odst. 1 ZZVZ není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ.
  • Sektorovou veřejnou zakázku je povinen zadavatel zadávat v zadávacím řízení tehdy, kdy její předpokládaná hodnota přesáhne limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, který aktuálně dle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění nařízení vlády č. 435/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek) k datu 1. ledna 2024 činí částku 10 826 000 Kč.

  Dále platí, že dle § 159 písm. b) bod 1. ZZVZ není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, pokud vykonává relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. a), b), c) nebo i) a jde o dodávku paliv pro výrobu energie. Jinými slovy, sektorovou veřejnou zakázku na nákup paliva pro výrobu tepelné energie není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a to bez ohledu na její hodnotu, tedy i v případě, že přesáhne finanční limit dle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., tedy bude nad 10 826 000 Kč.

  Z uvedeného vyplývá, že obec není jakožto veřejný zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázku na nákup paliva pro výrobu tepelné energie, vůbec povinna tuto veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení, neboť naplňuje výjimku z povinnosti realizovat zadávací řízení, a to jak z důvodu jejího předmětu (palivo pro výrobu tepelné energie), tak i z důvodu výše předpokládané hodnoty (roční nákup do 4,5 mil. Kč bez DPH). Upozorňujeme, že se jedná pouze o výjimku z povinnosti postupovat v zadávacím řízení, nikoliv o výjimku z celého ZZVZ.

  Na obec tak dopadají “pouze” obdobné povinnosti jako při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, což se projeví při uveřejňování, kdy je nezbytné dle § 219 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku nejpozději do 30 dní od jejího uzavření, včetně příloh a dodatků.

  Okamžik uveřejnění ZD na profilu zadavatele (§ 212)

  16.01.2024 Prosím o vyjasnění okamžiku pro uveřejnění ZD u otevřeného nadlimitního řízen na profilu zadavatele. V procesních metodikách zde na Portálu-VZ píšete, že "ne dříve, než je uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie". Nicméně když se dívám na zakázky vypisované ve VVZ, naprostá většina institucí, vč. MMR vkládají zadávací dokumentaci na profil zadavatele v den uveřejnění ve VVZ (což je o dva dny dříve než v TED).

  V souladu s § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci k otevřenému nadlimitnímu řízení na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentace má být tedy na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení je odesláno k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ. Dle § 212 odst. 7 ZZVZ nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek – VVZ nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie – TED. To však neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

  Ve Věstníku veřejných zakázek tedy může být oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno po 48 hodinách od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, i když v TEDu dosud uveřejněno nebylo. Rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je tedy den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v prvním z těchto věstníků.

  Lze shrnout, že okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je den, kdy je oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno buď ve VVZ nebo v TED, závisí na tom, ve kterém věstníku dojde k uveřejnění dříve.

  Skutečně uhrazená cena (§ 219 odst. 3)

  11.01.2024 Co se rozumí skutečně uhrazenou cenou za daný rok v případě kdy na uzavřenou smlouvu přijde příjem například z vyúčtování? Hlásí se pouze skutečně uhrazené výdaje daného roku bez započtení příjmu? Děkuji za odpověď.

  Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy do 3 měsíců od splnění smlouvy. Splněním smlouvy je zpravidla okamžik, kdy jsou všechny závazky vzájemně vyrovnány a závazek ze smlouvy již neexistuje. Nejčastěji bude takovým okamžikem uhrazení poslední faktury po předchozím převzetí plnění ze smlouvy.

  Co se týče smluv na veřejnou zakázku, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

  Jelikož ale po úplném splnění celé smlouvy je veřejný zadavatel opět povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za celou dobu trvání smlouvy, neměl by zadavatel podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ do „průběžně uveřejňované uhrazené“ ceny za 1 daný rok započítávat příjmy a uveřejnit tedy jen skutečně uhrazené výdaje za daný kalendářní rok.

  Mimořádně nízká nabídková cena § 113 ZZVZ

  08.01.2024 Dobrý den. Obracím se na Vás s dotazem, který se týká MNNC a sice § 113 odst. 2 bod b. Pokud definuji v zadávací dokumentaci, že za nabídku obsahující mimořádně nízkou nabídkovou cenu bude považována taková cenová nabídka, jejíž celková cenová úroveň bude o více než 45 % nižší než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek. Je tento způsob určení MNNC správný? Pokud k VZ obdržím pouze dvě nabídky z nichž jedna bude mnohonásobně (např. 400 %) převyšovat předpokládanou hodnotu, tak druhá nabídka, jejíž nabídková cena je o 5 % nižší než předpokládaná hodnota VZ, bude muset být vyhodnocena jako MNNC. MNNC definovaná jako průměr nabídkových cen v tomto případě zcela selže. Vydalo MMR k danému, tedy užívání kritéria ostatních nabídkových cen pro posouzení MMNC, nějaké stanovisko či metodiku? Či existuje nějaký článek, či literatura, která tuto oblast řeší? Našla jsem stanovisko ÚOHS S12/2013, které se týká ZVZ. Je možné toto stanovisko aplikovat i na ZZVZ? Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) umožňuje dle § 113 odst. 2 stanovit v zadávacích podmínkách mimořádně nízkou nabídkovou cenu, např. podle procentuálního snížení oproti průměrné nabídkové ceně v zadávacím řízení. Doporučujeme však v takové situaci stanovit minimální počet nabídek nutných pro stanovení průměru, jelikož v případě mála či dokonce pouze dvou nabídek nebude takový postup funkční. Je rovněž možné využít jiné způsoby určení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 2 ZZVZ. Je například možné použít procentuální odchylku od předpokládané hodnoty nebo odchylku od ceny ve standardizovaném ceníku.

  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s číslem jednacím S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu rozdílně od současného zákona. Základní principy smyslu a fungování mimořádně nízké nabídkové ceny zůstávají stejné, ale právní úprava je odlišná a nedoporučujeme tedy příliš se spoléhat na toto rozhodnutí. Pro detailnější seznámení s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny zle doporučit komentáře k ZZVZ.

  Lze shrnout, že zadavatel může způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny stanovit tak, že určí odchylku od průměrné nabídkové ceny v zadávacím řízení. Měl by však v takovém případě rovněž stanovit minimální počet nabídek nutných pro použití této metody. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu a nedoporučujeme tedy příliš se na toto rozhodnutí spoléhat. V souvislosti s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny lze doporučit využití komentářů k ZZVZ, případně školení zabývající se mimořádné nízkou nabídkovou cenou.

  V rámci odboru strategií práva a elektronizace veřejných zakázek též pravidelně školíme školení zaměřená na mimořádně nízkou nabídkovou cenu, které srozumitelně pokrývá problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny. Momentálně nejsou vypsány žádné termíny, ale tento rok bude toto téma s největší pravděpodobností ještě školeno. Na našich stránkách (odkaz zde) je rovněž k dispozici prezentace ke školení na mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

  Postup uzavření smlouvy s jediným účastníkem (§ 53)

  20.12.2023 Dobrý den, prosím, je u ZPŘ přípustný níže uvedený postup? Zadavatel v ZD uvedl, že základní i profesní způsobilost a technická kvalifikace může být prokázána pouze ČP, což jediný účastník ZŘ splnil, a taktéž splnil všechny ostatní požadavky zadavatele. Zadavatel nemusí vybranému dodavateli odesílat Oznámení o výběru dodavatele ani žádný jiný dokument, pouze např. Výzvu k předložení podepsané smlouvy, nebyla-li tato již součástí nabídky. Vzdání se práva podat námitky taktéž není vyžadováno. Smlouvu lze uzavřít v podstatě okamžitě. Děkuji za odpověď.

  Postup při výběru dodavatele po novele č. 166/2023 Sb., odstraňuje povinné předkládání originálů dokladů ke kvalifikaci a zadavatel již nemusí odesílat výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci. Pro postup před uzavřením smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení (ZPŘ – 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ZZVZ) tak „nově“ stačí, pokud účastník prokáže splnění základní i profesní způsobilost nebo technické kvalifikace čestným prohlášením (předloženým v jeho elektronické nabídce) – v rozsahu a způsobem zadavatelem požadované kvalifikace stanovenými zadávacími podmínkami. V uvedeném případě není čestné prohlášení pouhou náhradou dokladu o kvalifikaci, ale samotným dokladem způsobilým základní způsobilost prokázat. V zadávacím řízení má tedy zadavatel možnost jediného účastníka vybrat bez provedení hodnocení – je však nutné vždy posoudit splnění podmínek účasti na základě předložené nabídky a bez toho, aniž by musel odesílat oznámení o výběru, pokud se nerozhodne uveřejnit oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele, má dle našeho názoru uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, aniž se uplatní pravidla zákazu uzavření smlouvy podle § 246 ZZVZ.

  Aplikace důvodu pro vyloučení podle § 48 odst. 7 a 9 v DNS a RD

  14.12.2023 Dobrý den, prosíme o jednoznačnou odpověď ohledně DNS v nadlimitním režimu. Pokud nám do již zavedeného DNS nově podá žádost o účast akciová společnost s nezaknihovanými akciemi můžeme tohoto dodavatele zařadit a vyzývat bez možností sankcí ze strany ÚOHS resp. nemusíme postupovat dle § 48 odst. 7 a 9 ? Doposud jsme se domnívali, že s takovými společnostmi veřejný zadavatel nemůže v nadlimitním režimu spolupracovat ani v případě DNS. S tím souvisí i další otázka, protože do zadávacích podmínek pro zařazení do DNS jsme si dali podmínku: „Zadavatel je povinen ve smyslu § 48 odst. 9 Zákona vyloučit dodavatele z účasti v Zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 7 Zákona, to znamená, že dodavatel, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nemá vydány výlučně zaknihované akcie.“ Pokud by tedy bylo možné zařazovat v souladu se zákonem i tyto dodavatele, můžeme za předpokladu splnění § 139a tuto podmínku „odstranit“ ze zadávací dokumentace a pokračovat v DNS? Zároveň by nás tato podmínka zajímala i v případě rámcové dohody. Je zde povinností aplikovat § 48 odst. 7 a 9?

  Na základě dotazu ve věci aplikace ustanovení § 48 odst. 7 a 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) na dynamický nákupní systém (DNS) sdělujeme následující. DNS je elektronický otevřený systém, který je zaváděn v zadávacím řízení, ve kterém zadavatel postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení (viz § 138 ZZVZ). Samotné zadávání zakázek v DNS již není zadávacím řízením, nýbrž tzv. zvláštním postupem, kdy dle § 2 odst. 3 ZZVZ se jeho provedením považuje povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení za splněnou. Na zvláštní postup se neuplatní pravidla pro zadávací řízení, pokud není v části šesté zákona uvedeno jinak. Ve vztahu k DNS se jedná o výslovné uvedení odkazů v § 130 ZZVZ, dále odkazy v § 140a ZZVZ (pravidla pro prokazování kvalifikace a prokázání nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 ZZVZ) a dále přiměřené použití části pravidel z § 122 ZZVZ (viz § 141 ZZVZ).

  Z uvedeného je tedy zřejmé, že k přímé aplikaci § 48 odst. 7 ZZVZ dojde ve fázi zavádění DNS, kdy se jedná o postup zadavatele v zadávacím řízení. Pokud tedy žádost o účast před zavedením DNS podá účastník zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, pak jej zadavatel může vyloučit. K aplikaci § 48 odst. 9 ZZVZ v případě zavádění DNS však nedojde, neboť zde není fáze výběru dodavatele. Po zavedení DNS se pak na jednotlivé „minitendry“ § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ neuplatní, neboť se již nejedná o zadávací řízení.

  Zadavateli však nic nebrání v tom, aby si přiměřené použití dalších ustanovení ZZVZ, tedy např. aplikaci § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ, vyhradil i pro jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS. Vaše výhrada v zadávací dokumentaci k DNS je tedy v tomto ohledu v pořádku, pouze bychom upozornili, že její znění není zcela ideální – hovoříte v ní o „účasti v zadávacím řízení“, avšak jak bylo uvedeno výše, zadávací řízení je pouze postup pro zavedení DNS, po jeho zavedení se již o zadávací řízení nejedná. Doporučili bychom proto znění upravit, neboť takto je Vaše výhrada ve své podstatě obsoletní – zadávací řízení je již dávno skončené, a proto ji nelze uplatnit na výzvy k podání nabídek v DNS, neboť tam se jedná o zcela odlišný postup dle ZZVZ, stejně jako na pozdější přístup dodavatelů do DNS. Proto pokud chcete tuto podmínku dále uplatňovat, pak doporučujeme upravit její znění tak, aby z něj vyplývalo, že se vztahuje na jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS a na později přistoupivší dodavatele do zavedeného DNS, neboť takto chápeme Váš původní záměr. Pokud se však rozhodnete, že ji nechcete již dále uplatňovat, pak je možné tuto výhradu ze zadávací dokumentace vyjmout postupem podle § 139a ZZVZ, tedy změnou zadávací dokumentace k DNS.

  U rámcových dohod je však situace odlišná. Jak vyplývá ze znění § 133 odst. 1 ZZVZ, zadavatel při výběru dodavatelů, s nimiž má být uzavřena rámcová dohoda, postupuje podle pravidel pro výběr dodavatele. Dochází zde tedy k aplikaci § 122 ZZVZ a takoví dodavatelé jsou tedy z pohledu ZZVZ vybraní dodavatelé. V souvislosti s tím proto dochází při uzavírání rámcové dohody k aplikaci jak § 48 odst. 7 ZZVZ, tak i § 48 odst. 9 ZZVZ. Zadavatel má tedy povinnost vyloučit ze zadávacího řízení takového dodavatele, který byl sice vybrán jako účastník rámcové dohody, ale má formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

  Prokázání oprávnění k podnikání účastníkem ZŘ (§ 77, § 46)

  08.12.2023 Dobrý den, dodavatel předkládá v nabídce ke splnění profesní způsobilosti výpis z živnostenského rejstříku, přičemž živnostenské oprávnění má v době administrace veřejné zakázky přerušené, a to s pevně stanoveným termínem (dobou platnosti oprávnění). Lze tento dokument (výpis z živnostenského rejstříku) shledat a přijmout jako dostačující k prokázání splnění profesní způsobilosti. Děkuji.

  Na základě dotazu, zda může účastník zadávacího řízení prokázat profesní způsobilost výpisem z živnostenského rejstříku i když má živnostenské oprávnění přerušené, uvádíme následující:

  Účastník zadávacího řízení musí prokázat profesní způsobilost spolu s podáním nabídky (viz. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R0035/2021/VZ-10446/2021/161/JSu). Nesplňuje-li tedy účastník zadávacího řízení profesní způsobilost již ve lhůtě pro podání nabídek, nemůže vzniklou situaci zhojit tím, že bude profesní způsobilost splňovat později. V dané situaci by tedy byl naplněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  Jedinou možnost, jak i přesto splnit profesní způsobilost by účastník zadávacího řízení měl, pokud by zadavatel akceptoval doplnění kvalifikace účastníka v rámci postupu dle § 46 a požádal o doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek může zadavatel dle § 46 odst. 2 ZZVZ požadovat doplnění, pročež se takové doplnění nepovažuje za změnu nabídky a skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti (tedy k prokázání profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona v rovině oprávnění k podnikání v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění veřejné zakázky) mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

  V případě, že by zadavatel zvolil takový postup doporučujeme zvýšenou pozornost v souvislosti s dodržením zásady přiměřenosti a zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ. Lze shrnout, že účastník zadávacího řízení prokazuje profesní způsobilost spolu s podáním nabídky, nemůže ji tedy prokázat, pokud ji nabude až po skončení lhůty pro podání nabídek. Účastník zadávacího řízení by mohl profesní způsobilost prokázat později pouze, pokud by byl zadavatelem vyzván k doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti dle § 46 ZZVZ.

  Navýšení předpokládané hodnoty a prodloužení doby trvání DNS jako změna mimo doplněné ustanovení § 139a odst. 3 ZZVZ

  07.12.2023 Dobrý den, obracím se na Vás v souvislosti s dotazem, jestliže má zadavatele zavedený nadlimitní dynamický nákupní systém, je s ním dlouhodobě spokojený a plánuje (resp. potřebuje) provést změnu ve smyslu (i) navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty DNS) a (ii) prodloužení jeho doby trvání. Technickou novelou ze dne 16.07.2023 doplněné ustanovení § 139a ZZVZ potvrzuje do té doby pravomocnou rozhodovací praxi a názory odborné veřejnosti v tom smyslu, že změny a doplnění již zavedeného DNS jsou přípustné. Odst. 3 tohoto ustanovení však stanovuje, že "může-li změna nebo doplnění zadávací dokumentace rozšířit okruh možných dodavatelů, může zadavatel zaslat první výzvu k podání nabídek, které budou podávány na základě změněné nebo doplněné zadávací podmínky, po uplynutí doby přiměřené k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než doba pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení, kterým byl dynamický nákupní systém zaveden." Podstata mého dotazu tedy spočívá v tom, zda je možné změnu v podobě navýšení financí a prodloužení doby trvání DNS provést bez zastavení DNS, tj. např. 07.12.2023 provede zadavatel změnu v souladu se Zákonem (tj. oznámí na profilu, uveřejnění ve věstnících apod.) a např. následující den již bude zadavatel pokračovat ve vypisování dílčích veřejných zakázek v zavedeném DNS. Nemohla by být změna (navýšení) předpokládané hodnoty a prodloužení doby trvání jakýmsi "motivačním" prvkem pro nové dodavatele, kteří by se na základě těchto úprav mohli do DNS přihlásit - a to právě na popud provedených změn? Předem velice děkuji za odpověď.

  V případě změny zadávací dokumentace, pokud zadavatel má již zaveden nadlimitní dynamický nákupní systém (DNS) a plánuje prodloužení doby trvání a navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty), sdělujeme na následující dotaz, zda je taková změna zadávací dokumentace změnou umožňující rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů a zda je tedy v takovém případě nutno postupovat podle § 139a odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), jestli „pozdržet“ odeslání první výzvy k podání nabídek na základě takové změněné zadávací podmínky o dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, přičemž tato doba nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS, že úmyslem zákonodárce bylo předmětným odstavcem 3 mířit zejména na situace, kdy dochází k rozšiřování předmětu DNS o nové položky či okruhy, případně pokud dochází ke zmírnění kvalifikačních kritérií pro zařazení do DNS. Jinak řečeno tedy míří toto pravidlo na situace, kdy se v podstatě nemohli dodavatelé do daného DNS hlásit – buď nebylo poptáváno to, co nabízejí, nebo neměli např. takové zkušenosti, aby splnili kritéria kvalifikace do DNS. Prodloužení doby trvání a s tím spojené navýšení přepokládané hodnoty však dle našeho názoru není situací, která by měla za následek rozšíření možného okruhu dodavatelů, neboť ti se mohli do DNS hlásit kdykoliv v jeho průběhu a prodloužením doby jeho trvání se na této skutečnosti nic nemění. Lze sice souhlasit i s úvahou, že by tyto změny mohly být určitou motivací pro nové dodavatele, avšak rozhodně nebylo úmyslem zákonodárce de facto blokovat DNS na 30 dní (min. lhůta pro podání žádosti o účast v DNS) při každém prodloužení doby trvání, neboť tím by tento institut, který DNS umožňuje, pozbyl svých výhod. K uvedenému lze konstatovat, že tato změna nemá žádný faktický dopad na možnost dodavatelů se do DNS hlásit, což je zásadní rozdíl oproti změnám, na něž by dopadal § 139a odst. 3 ZZVZ. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru není změna zadávací dokumentace spočívající v prodloužení doby trvání a navýšení předpokládané hodnoty DNS změnou, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů a u níž by bylo nutné postupovat podle § 139a odst. 3 ZZVZ.

  Rozšíření zavedeného DNS o novou kategorii (§ 139a)

  30.11.2023 Dobrý den, je možné rozšířit již zavedený DNS o další kategorii? Jedná se o DNS v nadlimitním režimu. Námi používaný elektronický nástroj to technicky umožňuje. Při dotazu na metodickou podporu VVZ, který formulář má být pro tuto situaci využit, jsme však obdrželi odpověď, že zavedený DNS nelze rozšířit o novou kategorii. Lze přidat novou kategorii do zavedeného DNS s odkazem na § 99 ZZVZ s tím, že by proběhla lhůta o délce min. 30 dnů na zařazení nových účastníků a teprve pak by byly zadávány zakázky v rámci této nové kategorie? Má být taková změna provedena formou změny ZD ve smyslu § 99 ZZVZ a odesláním oznámení dle § 212? Jaký formulář VVZ má být využit? Děkuji.

  K dotazu ve věci rozšíření dynamického nákupního systému (DNS) o nové kategorie, sdělujeme následující. Změny zadávací dokumentace zavedeného DNS upravuje § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Dle tohoto ustanovení je zadavatel oprávněn v průběhu trvání DNS změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Taková změna nebo doplnění pak musí být oznámena stejným způsobem jako zadávací podmínka, která je změněna nebo doplněna. Zároveň platí, že zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění prostřednictvím uveřejňovacích formulářů. Pokud by změna nebo doplnění měla vliv na okruh potenciálních dodavatelů, pak musí zadavatel s odesláním první výzvy na základě této změněné zadávací podmínky vyčkat dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS. Z uvedeného je tedy zřejmé, že legislativně by vytvoření nové kategorie DNS nemělo nic bránit, pokud budou dodrženy všechny podmínky, které § 139a ZZVZ stanoví, a to zejména vyčkání přiměřené doby pro zařazení nových dodavatelů. ZZVZ tedy vytvoření nové kategorie nezakazuje, avšak jelikož je nutno všechny takové změny zadávací dokumentace uveřejnit i ve formulářích ve Věstníku veřejných zakázek a v TEDu, je možné provádět jen takové změny, které formuláře umožní. Z dosavadní komunikace s TEDem vyplývá, že uveřejňovací formuláře neumožňují rozšířit DNS o nové kategorie a proto v současné době není tento způsob změny zadávací dokumentace DNS možný. Ze strany MMR však probíhá komunikace za účelem umožnění i této formy změny zadávací dokumentace DNS, neboť vidíme její jednoznačný potenciální přínos, avšak v současné době nelze predikovat finální postoj TEDu. Lze tedy shrnout, že ačkoliv legislativní úprava v § 139a ZZVZ nebrání rozšíření DNS o nové kategorie, nelze tento způsob změny zadávací dokumentace DNS v současné době aplikovat z důvodu nemožnosti splnění uveřejňovací povinnosti takové změny ve smyslu § 139a odst. 5 ZZVZ.

  Průběh otevřeného řízení v podlimitním režimu - kontrola MNNC (§ 39, § 113)

  24.11.2023 Dobrý den, rád bych se zeptal ve věci veřejné zakázky na stavební práce zadávané v otevřeném řízení v podlimitním režimu. Dotaz - 1) teoreticky chápu správně, že leč se tedy jedná o podlimitní veřejnou zakázku, zadavatel se řídí části čtvrtou - Nadlimitní režim (§ 55 - § 128), avšak vyjma ustanovení týkající se lhůt, kdy se zadavatel řídí částí třetí, konkrétně § 54 Lhůty pro podlimitní veřejné zakázky? Dotaz - 2) na konkrétním případě, kdy zadavatel tedy vyhlašuje veřejnou zakázku ve výše uvedeném režimu a řízení (podlimitní režim, otevřené řízení), má povinnost provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny u vítězné nabídky podle par. 113, jelikož se jedná o ustanovení části čtvrté? Ve věci MNNC bych se rád ještě doptal, zda existuje nějaké procentuální doporučení, při jehož překročení se již jedná o MNNC? Dotaz - 3) Zadavatel si v ZD dle § 39 odst. 4 vyhradil právo provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po provedení hodnocení nabídek, a to pouze u vítězné a 2. nabídky v pořadí účastníků dle výsledků hodnocení. Současně je stanoveno, že každý dodavatel může podat pouze jednu nabídku a současně nesmí být osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, dle § 107. Je tedy pravdou, že zadavatel, bez ohledu na to, že nemusí posuzovat splnění kvalifikačních podmínek u všech nabídek, tak musí u všech nabídek zkontrolovat minimálně skutečnost, že dodavatel vítězné nabídky a druhý dodavatel, a všichni jejich poddodavatelé, nejsou zároveň poddodavateli i v jiných zbylých (neposuzovaných) nabídkách - leč se jedná o ustanovení týkající se kvalifikace? Děkuji.

  Odpověď k otázce 1)

  Zadavatel se řídí ustanoveními pro podlimitní režim podle § 53 a 54 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

  Zadavatel je oprávněn použít jakýkoli postup, který je vymezen v části čtvrté pro nadlimitní režim. Lhůty pro podlimitní režim jsou přímo vymezeny v § 54 ZZVZ.

  Odpověď k otázce 2)

  Zadavatel je oprávněn posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu, v podlimitním režimu to však není povinností. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je vždy posouzením nabízené ceny za konkrétní plnění. Nelze tedy stanovit konkrétní procentní míru, ne jejímž základě by zadavatel vždy posuzoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel si však v zadávací dokumentaci může vymezit vzorec, podle kterého bude mimořádně nízkou nabídkovou cenu zkoumat, a to i v podlimitním režimu.

  Odpověď k otázce 3)

  Pokud si zadavatel vyhradil zkoumání splnění podmínek účasti u prvního a druhého v pořadí podle výsledku hodnocení, pak tuto výhradu zadavatel musí naplnit. Zkoumání existence “propojení” nabídek prostřednictvím kvalifikace musí zadavatel zkoumat vždy, od 16.7.2023 (po novele č. 166/2023 Sb.) má však zadavatel takovou nabídku povinnost vyloučit pouze u vybraného dodavatele.

  Zadavatel také nemá povinnost zkoumat kvalifikaci u všech účastníků zadávacího řízení.

  Určení typu zadavatele při výkonu relevantní činnosti (§ 153)

  23.11.2023 Město přímo (nemá zatím účelem zřízenou jinou společnost typu s.r.o.) je majitelem i provozuje výrobu a dodávku tepla na svém území do svých i soukromých objektů. Na tyto činnosti má řádnou licenci od ERÚ (Výroba a rozvod). Je možné postupovat v souvislosti například s nákupem paliva podle podmínek pro sektorového zadavatele nebo musí postupovat jako veřejný zadavatel? Je i nákup paliva pro toto zařízení omezen hranicemi pro podlimitní a nadlimitní zakázku? Děkuji za odpověď.

  Veřejný zadavatel postupuje podle pravidel pro sektorové zakázky vždy při výkonu relevantní činnosti. Relevantní činností v odvětví teplárenství je podle § 153 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo dodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií. Nákup paliv pro teplárenství je tedy činností podléhající pravidlům pro sektorové zakázky.
  V případě sektorových zakázek existuje povinnost postupovat v zadávacím řízení pouze u nadlimitních veřejných zakázek a platí ustanovení části sedmé pro sektorové veřejné zakázky, a to i pro veřejné zadavatele.

  Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 214, § 216)

  14.11.2023 § 216 ZZVZ stanovuje povinnost uchovávání dokumentace o zadávacím řízení, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na VZ. Je tato povinnost splněna tím, že jsou dokumenty archivovány po uvedenou dobu na profilu zadavatele, a to včetně komunikace mezi zadavatelem a účastníky řízení? Musí zadavatel (obec) kromě toho archivovat dokumentaci prostřednictvím spisové služby?

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení, nebo od změny závazku na původní veřejnou zakázku, je povinnost dle § 216 uchovávat takové dokumenty v listinné anebo elektronické podobě, příp. i jiné záznamy z ústní komunikace, u kterých je to vyžadováno zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dle § 211 odst. 2) – ty se vhodným způsobem „archivují“ společně s nabídkami účastníků zadávacího řízení.

  Nezávisle na uvedeném je povinnost uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele podle § 214 tohoto zákona, které dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, musí zadavatel bezplatně držet jako veřejně dostupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele.

  Proto uvádíme, že je důležité rozlišovat mezi povinností uveřejňovat dokumenty a informace podle tohoto zákona na profilu zadavatele a následně je držet jako veřejně přístupné (nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele) a povinným uchováváním dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let. Povinné uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 216) se nepoužije na výjimky dle ZZVZ a nelze jej zaměňovat s uveřejněním informací a dokumentů na profilu zadavatele, pokud zadavatel nemá povinnost zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, např. malého rozsahu – VZMR.

  To však neznamená, že by ukládání dokumentace nemohl zadavatel provádět i jiným způsobem, anebo že zadavatel zcela rezignuje na to, co je míněno obecně archivací v organizaci zadavatele. Proto doporučujeme použít pravidla uchovávání dokumentace a informací uložených v certifikovaném elektronickém nástroji, ale dokumentaci je možné uložit i mimo certifikovaný elektronický nástroj, např. do spisové služby zadavatele.

  Ochrana informací v případě výjimky na VZMR (§ 31, § 218)

  09.11.2023 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s poskytováním informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím ve vztahu k zakázkám malého rozsahu. Lze i na tyto zakázky aplikovat ustanovení § 218? Nebo by zadavatel měl poskytnou požadované informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím i před ukončením výběrového řízení? Děkuji za odpověď.

  K otázce, zda se výjimka z povinnosti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“) v § 218 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), použije i na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující:

  Ustanovení § 218 odst.2 písm. a) ZZVZ zadavateli zakazuje poskytnutí informací, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení do ukončení zadávacího řízení. Toto ustanovení se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejné zakázky malého rozsahu ani nejsou zadávány v zadávacím řízení a konec zákazu poskytnutí informací tedy nemůže být navázán na ukončení zadávacího řízení. V případě že je zadavatel požádán o informace vztahující se k veřejné zakázce malého rozsahu podle ZSPI, neuplatní se § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ a zadavatel je tedy povinen postupovat podle ZSPI. V případě, že by zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení, tak by se na něj § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ vztahoval a zadavatel by informace týkající se obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, do ukončení zadávacího řízení nemohl poskytnout.

  Lze shrnout, že § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ se neuplatní na situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Zadavatel v takovém případě postupuje mimo ZZVZ a vztahuje se na něj v souvislosti s poskytnutím informací pouze ZSPI.

  Nezahrnutí 4 položek ve výkazu výměr do vzorce pro výpočet nabídkové ceny (§ 46, § 124)

  30.10.2023 Při hodnocení nabídek nadlimitní VZ na dodávku fotovoltaiky jsme byli upozorněni, že ve výkazu výměr projektanta je chyba, když 4 položky výkazu výměr nejsou zahrnuty do vzorce na součet konečné ceny. Zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel 14 nabídek, kdy po bližší kontrole větší část nabídek obsahovala tuto chybu (včetně nabídek na 1. a 2. místě pořadí). Hodnotící komise konstatovala, že pokud by došlo k přepočítání nabídkových cen a odstranění početní chyby, nedošlo by ke změně pořadí hodnocení. Zadavatel si není jistý, jak má dále postupovat: - smlouvu musí uzavřít na cenu uvedenou v nabídce (komise nemůže upravovat nabídkové ceny v rámci hodnocení) - má zákonný důvod ke zrušení zadávacího řízení - v případě, že by nedošlo ke změně pořadí nabídek, je možné uzavřít smlouvu a rozdíl řešit dodatkem - je možné v tomto případě uzavřít smlouvu, když vybraný dodavatel bude souhlasit s tím, že předmět VZ vykoná za nabídnutou cenu (a přijde o nižší desítky tisíc).

  Na dotaz, jak reagovat na situaci, kdy účastník zadávacího řízení nezahrnul do celkové nabídkové ceny některé položky výkazu výměr, sdělujme, že na základě § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) „Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak“.

  Dle § 46 odst. 3 ZZVZ se oprava položkového rozpočtu považuje za objasnění, ale pouze, pokud tím není dotčena celková nabídková cena.

  Celkovou nabídkovou cenu tedy již není možné ve fázi hodnocení nabídek měnit ani v případě, že se účastník zadávacího řízení pouze dopustil početní chyby. Cenu jednotlivých položek je možné měnit prostřednictvím objasnění dle § 46 odst. 3 ZZVZ tak, aby se celková nabídková cena nezměnila a byl zahlazen rozpor vzniklý chybou účastníků.

  Smlouvu s vybraným dodavatelem musí zadavatel dle § 124 odst. 4 ZZVZ uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele. Smlouva tedy musí být uzavřena na nabídkovou cenu, kterou vybraný dodavatel uvedl v nabídce. Pokud by změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud tedy změna nepřesáhne limity změny de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ a se změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést uvedenou změnu závazku ze smlouvy. Je však třeba zdůraznit, že zadavatel není povinen změnu de minimis provést, je to pouze možnost, kterou dodavatel nemůže vymáhat.

  Dodavatel by musel smlouvu uzavřít bez jistoty, že nabídková cena bude následně navýšena. Vámi popsaná situace dle našeho názoru nevytváří žádný důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 127. Lze shrnout, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již není možné měnit nabídku a tedy ani celkovou nabídkovou cenu. Je pouze možné upravit jednotlivé položky dle § 46 odst. 3 ZZVZ, pokud tím celková nabídková cena nebude dotčena a napravit rozpor vzniklý chybou účastníka při vytváření nabídky nebo následně cenu navýšit prostřednictvím změny závazku ze smlouvy de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ.

  Nákup letenek - jako VZ proměnlivé povahy (§ 19)

  23.10.2023 Dobrý den, prosím o zaslání odpovědi k předmětu plnění a to letenkám, zda se nepovažují za VZ pravidelné povahy dle § 19 odst. 3, a to s ohledem na jejich proměnlivou jednotkovou cenu. Zadavatel v tomto případě kupuje dle svých aktuálních potřeb zahraniční cesty v souvislosti s jeho potřebami. Předem velice děkuji.

  V posuzovaném případě záleží na  předpokládané hodnotě letenek, které pořizujete v průběhu 12 měsíců nebo v účetním období. Pokud předpokládaná hodnota určená podle § 19 odst. 1 nebo 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nedosahuje limitu podle § 25 ZZVZ, tedy jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo o podlimitní veřejnou zakázku, jste oprávněni postupovat podle § 19 odst. 3 ZZVZ. V takovém případě by bylo možné letenky pořizovat nahodile dle svých aktuálních potřeb. Pokud ovšem objem letenek, respektive jejich předpokládaná hodnota, přesáhne limit podle § 25 ZZVZ, tedy bude se jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, není zadavatel v takovém případě oprávněn využít postup podle § 19 odst. 3 ZZVZ a musí zadat nákup letenek v některém ze zadávacích řízení podle ZZVZ.

  Překročení limitu pro podlimitní VZ (§ 26; § 222)

  20.10.2023 Dobrý den, jak se postupuje v případě, že dodatek smlouvy s vybraným dodavatelem u podlimitní VZ překročí limity tak, že by limit následně odpovídal nadlimitní VZ?

  Na základě pravidel ke změnám závazků dle 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ. Tyto podmínky se nevážou na limity relevantní pro jednotlivé režimy veřejných zakázek. Pokud tedy změnu závazku ze smlouvy lze v souladu s § 222 ZZVZ označit za nepodstatnou, může ji zadavatel realizovat bez povinnosti provést zadávací řízení, a to bez ohledu na to, zda překročí či nepřekročí limit relevantní pro režim veřejné zakázky.

  Pro úplnost uvádíme, že podle § 222 odst. 1 ZZVZ platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; tedy se má jednat o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), výjimku na veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 25 ZZVZ, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, podle § 27 ZZVZ, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo podle § 178 ZZVZ, jde-li o koncesi malého rozsahu, tak zadavatel není povinen zkoumat, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

  Prohlídka místa plnění - společná nebo individuální (§ 97)

  16.10.2023 Dobrý den, sektorový zadavatel v rámci zadávacího řízení umožní prohlídku místa plnění. Zároveň hodlá provést elektronickou aukci. Podle § 120 odst. 1 pak zadavatel postupuje v zadávacím řízení tak, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat. 1) Může být ve výše popsaném případu prohlídka v rámci otevřeného řízení s aukcí uspořádána v jeden termín pro všechny zájemce najednou nebo musí být s každým zájemcem individuálně (tj. aby se nemohli vzájemně identifikovat)? Prohlídka se v tomto případě koná v průběhu lhůty pro podání nabídek. 2) Může být ve výše popsaném případu prohlídka v rámci jednacího řízení s uveřejněním s aukcí uspořádána v jeden termín pro všechny zájemce najednou nebo musí být s každým zájemcem individuálně? Prohlídka se v tomto případě koná v průběhu lhůty pro podání (prvních) předběžných nabídek, tj. už jen pro dodavatele, kteří splnili kvalifikaci. Děkuji.

  Prohlídka místa plnění je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) upravena především v § 36 odst. 6 a § 97. Tato úprava pojímá prohlídku místa plnění jako dobrovolný nástroj zadavatele. Pokud jej zadavateli využije (v případě, že je to vhodné), tak se musí řídit pravidly určenými pro její uskutečnění. Jedná se především o dodržení lhůt stanovených v § 97 ZZVZ (v případě podlimitní veřejné zakázky lhůt podle § 54 odst. 6 ZZVZ). Je také důležité, aby při organizování prohlídky místa plnění byly dodrženy zásady podle § 6 ZZVZ, tedy především zásady transparentnosti a rovného zacházení. Pakliže je potřeba dodržet ustanovení § 120 odst. 1 ZZVZ a zajistit, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat, je nutné pořádat prohlídku místa plnění pro účastníky zadávacího řízení separátně (za dodržení zákonem vyžadovaných lhůt, zásady rovného zacházení a v případě ústní komunikace při zajištění dostatečného zdokumentování této komunikace prostřednictvím vhodných prostředků). Obdobné je to i v případě jednacího řízení s uveřejněním, kdy se prohlídka místa plnění bude konat v průběhu lhůty pro podání předběžných nabídek.

  Jednotné evropské osvědčení - JEO v užším řízení (§ 87)

  13.10.2023 Dobrý den, zadáváme významnou nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce formou užšího řízení. V rámci podaných žádostí o účast zadavateli dorazilo 7 žádostí, přičemž téměř všichni prokazují svoji kvalifikaci formou jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (dále jen "JEO"). Zadavatel tedy místo konkrétních dokladů o kvalifikaci, které by řádně posoudil, obdržel pouze tato "čestná prohlášení". Vzhledem k finančnímu objemu zakázky a rozsahu kvalifikace by zadavatel rád viděl konkrétní doklady o kvalifikaci tak, aby měl postaveno na jisto, že k podání nabídek vyzve skutečně jen kvalifikované dodavatele. V opačném případě užší řízení ztrácí svůj účel. Dotazy tedy zní: 1) Má zadavatel nějakou zákonnou možnost, jak si v užším řízení od dodavatelů ve fázi posuzování kvalifikace vyžádat konkrétní doklady o kvalifikaci? 2) JEO zahrnuje část V "Snížení počtu kvalifikovaných zájemců". Řeší tato část výhradně snížení počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ nebo se vztahuje i na podmínky kvalifikace v užším řízení a každý účastník zde musí vyplnit, zda a jak jednotlivé požadavky kvalifikace splňuje? Mnohokrát děkuji.

  Dle § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) se JEO rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis. Jednotné evropské osvědčení – JEO pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Zadavatel může v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat účastníka zadávacího řízení k doplnění nebo vysvětlení předložených dokladů, pokud u něj vzniknou nějaké nejasnosti, a to i v případě, pokud je kvalifikace prokazována prostřednictvím JEO. Pokud účastník zadávacího řízení požadované doklady ve stanovené lhůtě nedoloží nebo doklady ve stanovené lhůtě nevysvětlí nebo nedoplní, může být zadavatelem ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 2 ZZVZ vyloučen.

  Bez ohledu na výše uvedené není účastník zadávacího řízení, v souladu s § 45 odst. 4 ZZVZ, povinen předložit zadavateli další doklady nebo poskytnout informace, které jsou veřejně dostupné (vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup), a to prostřednictvím bezplatného přístupu do vnitrostátní databáze členského.

  V rámci JEO je ale v takovém případě nezbytné uvést internetovou adresu a identifikační údaje dané databáze, a pokud je to nezbytné, učinit taktéž prohlášení o souhlasu s poskytnutím údajů z příslušné databáze tak, aby bylo zcela zřejmé, kde jsou požadované informace k dispozici. Přístup do databáze musí být bez omezení umožněn všem zadavatelům bez ohledu na skutečnost, ze kterého členského státu daný zadavatel pochází. Účastník zadávacího řízení může na žádost zadavatele o předložení dokladů, které osvědčují skutečnosti obsažené v JEO odpovědět, že tyto doklady zadavateli předložil v jiném zadávacím řízení včetně identifikace tohoto zadávacího řízení (viz § 87 odst. 3 ZZVZ). Ze smyslu právní úpravy však vyplývá, že tak může učinit pouze tehdy, pokud jsou údaje uvedené v těchto dokladech nadále platné.

  Ke další části dotazu, týkající se snížení počtu kvalifikovaných zájemců, sdělujeme, že tato část se týká pouze snižování počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ. V daném oddíle každý z účastníků zadávacího řízení vyplní, jakým způsobem naplňuje podmínky pro postup podle § 111 ZZVZ stanovené v zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. Upozorňujeme však, že v případě užšího řízení nelze postup podle § 111 ZZVZ použít, a to dle odstavce 5 daného ustanovení. Aplikace § 111 ZZVZ je možná u užšího řízení pouze v případě sektorových veřejných zakázek (§ 163 odst. 1 ZZVZ) a veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 200 odst. 1 ZZVZ).

  Jednotné evrospké osvědčení pro VZ (§ 46; § 86 - 87)

  09.10.2023 Dovoluji se na Vás obrátit s prosbou o radu. Zadavatel vyhlásil nadlimitní veřejnou zakázku na služby v otevřeném řízení a obdržel nabídku v níž účastník doložil základní a profesní způsobilost prostřednictvím seznamu kvalifikovaných dodavatelů a dále doložil jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky. Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval mj. prokázat technickou kvalifikaci: seznam významných služeb. Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?

  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky je upraveno v § 86 odst. 2 a v § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Jedná se o transpozici čl. 59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

  Lze vysledovat, že slouží k nahrazování dokladů (písemným čestným prohlášením), které mají být v zadávacím řízení předloženy.

  Není však vyloučeno, aby i v samotném jednotném evropském osvědčení byly uvedeny informace, které bude moci zadavatel považovat za předložení údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které prokazuje splnění požadovaných kritérií kvalifikace. Pokud by v předmětném jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázky byl fakticky seznam významných služeb uveden, jednalo by se o dostačující prokázání.

  Z Vámi uvedených informací vyplývá, že v posuzovaném případě k tomu nedošlo. Vzhledem k tomu, že předložení seznamu významných služeb bylo v nabídce nahrazeno, prohlášením „že dodavatel splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr“, nebyla dosud (doklady o kvalifikaci) kvalifikace prokázána.

  Zároveň však z pohledu zadavatele nemůže dojít ihned k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Dodavatelům zákon garantuje oprávnění „nahrazovací“ jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v nabídkách využívat (§ 86 odst. 2 ZZVZ). Na základě výzvy zadavatele (§ 46 ZZVZ) má však dojít k předložení samotných údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které splnění požadovaných kritérií kvalifikace prokazují.

  K Vašemu dotazu „Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?“ uvádíme, že takovouto právní domněnku či fikci ZZVZ nestanoví.

  Novela ZZVZ a § 222 odst. 1 - uplatnění výjimky § 25, § 27 a § 178

  05.10.2023 Dobrý den, setkali jsme se s vysvětlením k § 222 odst. 1, že v případě, že nedojde při změnách závazku ze smlouvy k překročení limitu pro VZMR, podlimitní veřejnou zakázku, případně koncesi malého rozsahu, tzn. že zůstane zachován režim VZ, ve kterém byl zahájen (VZMR, podlimitní a koncese malého rozsahu), nemusí zadavatel vůbec řešit změny podle § 222 a změnu může provést bez dalšího. Tento výklad samozřejmě vítáme, jde ale o tak velkou "volnost", že bych se v tom raději chtěla utvrdit, že je to takto správně chápáno.

  Pokud zadavatel již zadává v režimu zadávacího řízení (§ 3) veřejnou zakázku, samozřejmě se na změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (VZ) aplikuje § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože zadavatel je v zákonném režimu. Pouze pokud zadavatel zadává VZ jako výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu – § 31 (anebo koncesi malého rozsahu) a i po změně je součet změn mimo zákonné limity, tak se neaplikuje § 222 ZZVZ – ale pokud zadavatel limit přesáhne, tak samozřejmě ano – postupuje obdobně podle pravidel pro změny závazku i u dalších, dotazem uvedených situací.

  Změny dle § 222 odst. 1 k podlimitní VZ - novela ZZVZ

  19.09.2023 Dobrý den, na školení k novele (zákon č. 134/2016 Sb.) byl § 222 odst. 1 ZZVZ prezentován tak, že v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd..? Stále si nejsme tímto výkladem jisti. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že:

  Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ.

  Dále podle tohoto ustanovení (dochází k upřesnění pravidel § 222 v případech, kdy je na změnu možné aplikovat některou z výjimek) a platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; a tedy jedná-li se o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle:

  a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
  b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo
  c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu,

  není zadavatel povinen zkoumat (v souvislosti s provedenou změnou), zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

  Konkrétně, pokud zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky s původní hodnotou 1 mil. Kč a chtěl by realizovat změnu této zakázky v hodnotě 300 000 Kč, celková změněná hodnota by činila 1,3 mil. Kč, a nepřekračovala by tedy hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě by zadavatel mohl využít popsané výjimky a nemusel by posuzovat přípustnost změny z hlediska podstatných a nepodstatných změn podle § 222.

  Na dotaz, zda “v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd.”? sdělujeme, že Vámi uvedené platí pouze u podlimitních veřejných zakázek zadávaných na základě výjimky (je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku), nikoli pro podlimitní veřejné zakázky obecně.

  Nastavení E-katalogů v DNS (§ 215)

  14.09.2023 Ze ZZVZ vyplývá, že zadávací dokumentací je ZD zavádějící celé DNS, nikoli např. výzva k podání nabídek na dílčí zakázku. Pak je ale problematický požadavek § 215 odst. 2 (zejm. písm. b): „ V zadávací dokumentaci zadavatel uvede způsob výběru z elektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně.“ V praxi je celkem běžné, že se eKatalogy používají tam, kde se situace na trhu poměrně rychle a často mění. Někdy je vhodnější rozdělit zakázku na části (ve smyslu co položka, to samostatná část VZ) a dodavateli umožnit podat nabídku na ty části, které je schopen aktuálně dodat. Někdy je naopak vhodnější spojit položky do větších celků. Během trvání DNS (zvlášť jsou-li zavedena na dobu neurčitou) se pak ta situace změní i několikrát. Tento požadavek ZZVZ nutí zadavatele situaci zakonzervovat a držet vždy jen jeden způsob, po celou dobu trvání DNS. Není možný výklad, kdy by zadavatel v ZD na zavedení DNS vyjmenoval všechny možné kombinace a v konkrétní výzvě pak vybral tu, podle které bude postupovat?

  Zadavatel má dle § 215 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) povinnost uvést v zadávací dokumentaci při zavádění dynamického nákupního systému (DNS) způsob výběru z elektronického katalogu, tedy stanovit, zda ad1) bude postupovat dle odstavce 4 písm. a) nebo b), společně s informací, zda ad2) bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně. Je tedy na uvážení zadavatele, jaký postup pro něj bude ekonomicky výhodnější, zda získání plnění jako celku od jednoho dodavatele, nebo výběr jednotlivých položek z různých katalogů od různých dodavatelů, což by se v kombinaci s DNS mělo nejvíce blížit pojetí e-shopu.

  Není nijak vyloučeno, aby zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl obě tyto možnosti, tzn. že bude vybírat v některých minitendrech pouze z jednoho katalogu a v jiných z více katalogů, přičemž metodu upřesní v konkrétní výzvě k podání nabídek na konkrétní veřejnou zakázku. Tato možnost vyplývá ze znění odst. 2 písm. b), kdy je mezi oběma variantami použita spojka „nebo“ ve významu slučovacím, nikoliv ve významu vylučovacím, neboť dle legislativních pravidel vlády by vylučovací způsob musel být oddělen čárkou, tj. „…, nebo …“. Stejně tak není vyloučena kombinace postupů podle § 215 odst. 4 písm. a) či b).

  V případě rámcových dohod není v takovém případě (kombinace postupů) komplikace, neboť dodavatelé musejí předložit hotové elektronické katalogy již při uzavírání rámcové dohody a tato je dále neměnná.

  V případě DNS však musí zadavatel zvažovat již při jeho zavádění, zda bude chtít využít variantu podle písm. b), neboť na rozdíl od varianty podle písm. a) musí již přesně vymezit předmět DNS co se týká poptávaných položek, neboť aby bylo možné variantu podle písm. b) v DNS využít, musejí dodavatelé, na rozdíl od varianty podle písm. a), předložit elektronické katalogy již při podání žádosti o účast do DNS. Tato povinnost vyplývá ze samotné povahy varianty podle písm. b) a zároveň je explicitně uvedena v čl. 36 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

  Lze shrnout, že zadavatel má v případě využití elektronických katalogů v DNS značnou variabilitu použití, avšak je nutno všechny podstatné informace sdělit již v zadávací dokumentaci k zavedení DNS, aby v souladu se zásadou transparentnosti měli všichni potenciální dodavatelé kompletní informace o tom, jak bude DNS fungovat. K tomu by tedy mělo postačit sdělení, že zadavatel bude k výběru využívat obě varianty podle odst. 4 písm. a) a b), společně s oběma možnostmi výběru z katalogů, přičemž konkrétní podmínky budou upřesněny v jednotlivých výzvách k podání nabídek.

  Mínusové položky ve stavebním rozpočtu (§ 103)

  12.09.2023 Dobrý den, připravujeme zadávací řízení na demolici objektů. K demolici je vyhotovena projektová dokumentace. Ve výkazu výměr je uvedena i mínusová položka, kdy se počítá s tím, že dodavatel vybourané železo a kovy využije k jejich výkupu. Můj dotaz zní, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu, který je součástí zadávací dokumentace, bylo nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem. Děkuji.

  K otázce, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu veřejné zakázky, jejímž předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek – demolice budov a jiných staveb, bylo i nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem, uvádíme následující:

  Dle našeho názoru žádné z ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nebrání tomu, aby součástí položkového rozpočtu byl odprodej kovů, ze kterého by výtěžek šel zpět do rozpočtu veřejné zakázky. V dané situaci je také důležité, zda je odprodej materiálu dodavatelem provádějícím demolici běžnou obchodní praktikou. Pokud ano, tak je možné do plnění veřejné zakázky zahrnout i odprodej kovů z demolice dodavatelem.

  V případě, že by odprodej materiálu z demolice objektu standardně nebyl součástí činnosti dodavatele, který se zabývá demolicí objektů, by stanovení takové povinnosti bylo problematické, jelikož by v rozporu se zásadou přiměřenosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ) a se zásadou zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) výrazně a bezdůvodně zužovalo okruh možných dodavatelů. Do plnění veřejné zakázky by byla zahrnuta činnost, která standardně není součástí předmětu veřejné zakázky a byli by tak zvýhodněni dodavatelé, kteří se touto činností zabývají. Danou situaci by bylo možné řešit jinak, například rozdělením veřejné zakázky na části.

  Lze shrnout, že zahrnutí položky odprodeje vybouraného železa a dalších kovů dodavatelem do položkového rozpočtu je možné. Nicméně taková činnost nesmí být neobvyklou činností v souvislosti s demolicí objektů, jinak by byl předmět veřejné zakázky nepřiměřeně rozšířen.

  Nepřímý skutečný majitel (§ 122)

  30.08.2023 Při kontrole skutečného majitele vybraného dodavatele dle § 122 odst. 5 ZZVZ je v Částečném výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů uvedeno: "Povaha postavení skutečného majitele: Nepřímý skutečný majitel; Skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb." Pojem nepřímý skutečný majitel je matoucí a jeho definice není ani v ZZVZ ani v zákoně č. 37/2021 Sb. uvedena. Dotaz zní, co pojem nepřímý skutečný majitel znamená, a jaký to má vliv na ověření skutečného majitele.

  K pojmu nepřímý majitel jsou dostupné informace z webových stránek Ministerstva spravedlnosti: https://esm.justice.cz/ias/issm/napoveda#primyNeprimySm. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) je požadavek na zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele upraven v § 122 odst. 5. Zde je stanoveno, že zadavatel zjistí údaje o skutečném majiteli v případě české právnické osoby z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Z uvedeného vyplývá, že tento požadavek na zjištění skutečného majitele bude splněn, i když je v evidenci skutečných majitelů tento skutečný majitel označen jako nepřímý. Ve vztahu k využívání veřejné či neveřejné části této evidence lze uvést, že zpravidla bude dostačující výpis z veřejné části evidence. Nelze ovšem vyloučit, že by konkrétní okolnosti (například při podezření, že ke střetu zájmů dochází) vyžadovaly větší rozsah informací a tedy výpis z části neveřejné.

  VZ na založení termínovaného vkladu (§ 19 - 21, § 29)

  25.08.2023 Dobrý den, naše obec jakožto veřejný zadavatel by ráda převedla část finančních prostředků do termínovaného vkladu. Z naší strany došlo k oslovení 3 bank pro dodání nabídky na zřízení termínovaného vkladu na určitou částku a určitou dobu. Nabídky včetně podmínek projednalo zastupitelstvo. Následně však byl vznesen dotaz, zda nemusíme vybrat banku přes zadávací řízení na služby. Domníváme se, že se jedná o obecnou výjimku dle § 29 - (1) Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, l) jde-li o finanční služby v souvislosti s vydáním, nákupem, prodejem nebo jiným převodem cenných papírů, včetně zaknihovaných cenných papírů, nebo jiných investičních nástrojů) Je to tak správně a není nutné zadávat VZ? A nebo platí pravidlo, že se jedná o VZMR a můžeme postupovat s výběrem služby dle vlastních pravidel? Děkuji

  Předmět veřejné zakázky je popsán jako převedení finančních prostředků do termínovaného vkladu veřejným zadavatelem.

  Investiční nástroje, jak jsou v § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vymezeny, jsou následující:

  a) investiční cenné papíry,

  b) cenné papíry kolektivního investování,

  c) nástroje peněžního trhu,

  d) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, povolenkám na emise skleníkových plynů, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání věci, k níž se jejich hodnota vztahuje,

  e) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

  f) finanční rozdílové smlouvy,

  g) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

  h) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému popřípadě v organizovaném obchodním systému, s výjimkou velkoobchodních energetických produktů podle čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií obchodovaných v organizovaném obchodním systému, z nichž vyplývá povinnost dodání této komodity,

  i) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů,

  j) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

  k) nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k věcem, právům, dluhům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenech a) až j) a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, nebo v organizovaném obchodním systému, a

  l) povolenky na emise skleníkových plynů.

  Neshledali jsme zde souvislost s cennými papíry, nebo jinými investičními nástroji podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, na který je v § 29 odst. 1 písm. l) bodě 1 odkazováno. Máme tudíž za to, že zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení není pod toto ustanovení podřaditelné.

  Zařazení mezi veřejné zakázky malého rozsahu se bude odvíjet od výše předpokládané hodnoty. Dotazem však není uvedeno, jaká je předpokládaná hodnota veřejné zakázky.

  Uvádíme odkaz na Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj – MMR a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k problematice možnosti uzavření smlouvy na bankovní služby:

  http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/01/Spole%C4%8Dn%C3%A9-stanovisko-MMR_%C3%9AOHS_bankovn%C3%AD-slu%C5%BEby.docx

  Ve stanovisku je k této problematice uvedeno:

  Veřejnou zakázkou malého rozsahu je podle § 27 písm. a) ZZVZ veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

  Předpokládaná hodnota bankovních služeb dlouhodobějšího charakteru se stanoví podle § 21 ZZVZ. U veřejných zakázek na služby, u kterých se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty:

  a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

  b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

  U bankovních a finančních služeb musí zadavatel do předpokládané hodnoty zahrnout poplatky, provize, úroky a jiné související platby (§ 21 odst. 2 písm. b) ZZVZ).

  Pokud platby za bankovní služby za 4 roky nedosahují 2 000 000 Kč, nemusí být předmětné služby zadány v zadávacím řízení. Tato situace nastává často u vedení běžných účtů.

  Bankovní služby mívají charakter trvajících služeb ve smyslu § 19 ZZVZ. Podle § 19 odst. 1 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

  a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

  b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

  Do předpokládané hodnoty trvajících služeb se zahrnuje vždy alespoň 12 měsíců, případně delší účetní období, a to i kdyby měla být smlouva na veřejnou zakázku uzavřena na kratší dobu.

  Pokud zadavatel za bankovní služby za rok zaplatí více než 2 000 000 Kč, nebude se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, i kdyby uzavíraná smlouva samotná měla pokrývat kratší dobu a dosáhnout nižší částky.

  Zveřejňování SUC u Smluv zveřejňovaných v registru smluv (§ 9)

  22.08.2023 Máme dotaz ke zveřejňování skutečně uhrazené ceny. Dlouhodobě se setkáváme s dvojím výkladem, zda zadavatel, který zveřejňuje smlouvy v registru smluv, je povinen SUC zveřejňovat nebo ne. Z textu zákona se zdá, že takovou povinnost nemá, ale z hlediska zásady transparentnosti zveřejňování SUC má význam. SUC stále zveřejňujeme z opatrnosti, ale zajímá nás, jaký je správný výklad a pohled MMR. Např. pokud bychom jako centrální zadavatel vysoutěžili zakázku pro jiného zadavatele, který SUC nezveřejňuje a nechtěl by ji zveřejňovat ani v rámci centrálně zadávané zakázky (za sebe) a odkázal by se na § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ, museli bychom mu vyhovět a jeho cenu nezveřejňovat? Děkujeme.

  Novela (č. 166/2023 Sb.) doplnila právní fikci, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele plní centrální zadavatel. Při zadávání v systému centralizovaného zadávání má odpovědnost za dodržení zákona centrální zadavatel nebo i jiný zadavatel, který samostatně uzavírá smlouvy podle části šesté a následně disponuje údaji do Oznámení dle § 137 nebo § 142. Smlouvu k centrálnímu zadávání dle § 9 odst. 5 ZZVZ upravte způsobem, aby vzájemná práva a povinnosti zadavatelů odpovídaly pravidlům při uveřejňování. Otázku skutečně uhrazené ceny smlouvy uveřejněné v registru dle § 219 odst. 1 písm. d) vždy doporučujeme řešit společně s centrálním zadavatelem – ke spolufinancované zakázce s poskytovatelem dotace nebo na základě pokynu od jiného řídícího subjektu.

  Doklady k profesní způsobilosti v ZPŘ po novelizaci (§ 71, § 86 a § 122)

  27.07.2023 Dobrý den, po aktualizaci ZZVZ jsem u ZPŘ nenašla ustanovení o době, týkající se prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1. Dříve to byly nejdéle 3 měsíce přede dnem podání nabídky. Teď se upravila i doba prokázání základní způsobilosti a to v souladu s § 86 ZZVZ (tzn. nejpozději v době 3 měsíců před zahájením zadávacího řízení), ale u profesní způsobilosti nedokážu nic dohledat. Jak starý tedy může být Výpis z obchodního rejstříku, kterým dodavatel prokazuje profesní kvalifikaci u podlimitní či nadlimitní VZ? Také požadavek dle § 86 o tom, že si zadavatel před uzavřením smlouvy vždy vyžádá originály či ověřené kopie dokladů o kvalifikaci byl odstraněn bez náhrady? Děkuji předem za odpovědi.

  Účinností novely (od 16. 7. 2023) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se zavádí úprava dle ustanovení § 86 odst. 3 ve zjednodušeném podlimitním řízení, ale maximální lhůta pro prokázání kvalifikace (v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení) se nadále nevztahuje na doklady k prokázání splnění profesní kvalifikace podle § 77 odst. 1 ZZVZ, jelikož obchodní rejstřík je veřejně dostupný a aktuálnost údajů v něm uvedených lze kdykoli a kýmkoli ověřit. Prostřednictvím novely ZZVZ byl také upřesněn vztah mezi § 86 a § 122 ZZVZ. Zatímco ustanovení § 86 dopadá na Doklady o kvalifikaci v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, § 122 ZZVZ je relevantní pro předkládání dokladů ve fázi před uzavřením smlouvy. Od 16. 7. 2023 je pouze na rozhodnutí zadavatele, zda bude po vybraném dodavateli před uzavřením smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Pokud si zadavatel předložení originálů nebo úředně ověřených kopií podle § 122 odst. 4 písm. a) ZZVZ výslovně nevyžádá, uplatní se obecná úprava podle § 45 odst. 1 a dodavatel tak bude oprávněn předložit pouze kopie dokladů.

  Platnost ustanovení § 222 - novela ZZVZ

  27.07.2023 Dobrý den, dovoluji si obrátit se na Vás s dotazem, které znění ZZVZ se vztahuje ke změnám zakázky, která byla zadána podle původního znění ZZVZ, konkrétně § 222, odst. 6. Z absolvovaného on-line školení pořádaného MMR jsem nabyla dojmu, že je možno uplatnit již novelizované znění. Není zde sice příliš velký rozdíl, ale ráda bych měla jistotu, zejména ve vztahu na případné změny dotačních zakázek, i když se bude jednat pouze o pouze textovou specifikaci, nikoli využití (%) změn. Děkuji Vám za odpověď.

  Novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) neobsahuje ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 přechodné ustanovení, které by omezovalo použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Od 16. 7. 2023 tak u nepodstatných změn smlouvy lze postupovat v souladu s aktuálním zněním § 222 ZZVZ.

  Počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení ZD a zaknihované akci (§ 48, § 98)

  25.07.2023 Dobrý den, prosím o zodpovězení dvou dotazů, na které jsem nikde nenašla odpověď. 1. Dle § 98 ZZVZ je lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení ZD 8 pracovních dnů (5 + 3), nicméně, od kterého dne se tato lhůta počítá? Řekněme, že lhůta pro podání nabídek je 10. 7. 2023 v 8:00 hod. Bude tedy posledním dnem, kdy je možné zaslat zadavateli žádost o vysvětlení ZD 28. 6. 2023 (tedy prvním dnem pro odpočet 8 dnů je den předcházející lhůtě pro podání nabídek), nebo je tímto posledním dnem 29. 6. 2023, tedy lhůta se počítá včetně 10.7.2023? 2. Dle § 48 odst. 7 ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Jak se pohlíží na skutečnost, kdy účastník ZŘ je společností s ručením omezeným, ale je vlastněn akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie. Vykládá se toto ustanovení výlučně směrem k účastníku, tedy společnost s ručením omezeným, byť vlastněná akciovou společností bez zaknihovaných akcií nemůže být vyloučena? Děkuji Vám velice za zodpovězení mých dotazů.

  K dotazům sdělujeme následující.

  1. Zpětné počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace po dni rozhodném pro její počátek, tzn. od kterého dne se počítá lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace

  Lhůta pro vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je počítána zpětně od uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Na takový případ lze aplikovat pravidla podle obecné judikatury (rozhodnutí NS z 21. 4. 2004 zn. 21 Odo 783/2003), z níž plyne, že den rozhodný pro stanovení lhůty počítané „zpětně“ se do ní nepočítá. V tomto případě platí, že do počtu dnů, po které musí být uveřejněno vysvětlení zadávací dokumentace, se nepočítá poslední den lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. U Vašeho případu by tedy posledním dnem pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace bylo 28. 6. 2023.

  2. Aplikace § 48 odst. 7 ZZVZ, pokud účastník ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, ale nemá vydány výlučně zaknihované akcie

  Dle daného ustanovení zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Pokud by se jednalo o společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie, nedošlo by k aktivaci tohoto ustanovení, neboť toto dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, což ve Vámi uváděném případě není.

  Podání žádosti o účast a současné prokazování kvalifikace za jiného účastníka (§ 58, § 107)

  21.07.2023 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k posouzení žádostí o účast v užším řízení, a to k podání žádosti o účast při současném prokazování kvalifikace jinému účastníkovi jako jiná osoba. Může účastník podat samostatnou (svoji) žádost o účast a být zároveň v pozici jiné osoby prokazující kvalifikaci v jiné žádosti o účast jinému účastníkovi? Kdy takového účastníka vyloučit (nebo vyloučit oba?), aby nebylo porušeno pravidlo uvedené v § 107 odst. 4 ZZVZ "jeden účastník = jedna nabídka"? Až poté, co oba účastníci podají nabídky po vyzvání k podání nabídky dle § 58 odst. 4 ZZVZ, protože nemožnost účasti ve více žádostech o účast ZZVZ neuvádí? Děkuji za vysvětlení a jsem s pozdravem

  K dotazu, kdy má zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který prokazuje kvalifikaci jinému účastníkovi, přičemž je zároveň sám účastníkem, uvádíme následující:

  V § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je v této souvislosti zmíněna pouze nabídka, nikoli žádost o účast. Účastníka je tedy možné vyloučit až poté, co podá nabídku v zadávacím řízení, ve kterém zároveň prokazuje kvalifikaci jiného účastníka. Kvalifikaci jinému účastníkovi může prokazovat i po vyloučení. Tento jiný účastník pak už nemůže být vyloučen z důvodu, že osoba, která mu prokazuje kvalifikaci, rovněž podala nabídku na stejnou veřejnou zakázku. Lze shrnout, že vyloučen má být pouze účastník, který prokazuje kvalifikaci jinému a zároveň podává nabídku, a to až po podání nabídky.

  Účastník zadávacího řízení - odsouzený za podvody v rámci jiné VZ (§ 74, § 48)

  17.07.2023 Dobrý den, při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení v rámci nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce zadavatel zjistil z veřejně dostupných informačních zdrojů, že účastník zadávacího řízení byl odsouzen (v únoru 2023) za podvody při revitalizaci veřejné zakázky, a to na základě přiznání viny dodavatele. Hodnotící komise se usnesla na tom, že osloví Vás jakožto gestora pro veřejné zakázky o radu (stanovisko) jakým způsobem má v tomto případě postupovat dle ZZVZ. Otázka hodnotící komise tedy zní - jaký je správný postup zadavatele? Předem děkujeme za Váš čas a za zpracování našeho dotazu.

  Postup při posouzení splnění podmínek účasti u účastníka zadávacího řízení, který byl odsouzen pro podvod v souvislosti s jinou veřejnou zakázkou, je následující.

  Podvod je jeden z trestných činů uvedených v příloze č. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ vylučují splnění základní způsobilosti, pokud za ně byl účastník pravomocně odsouzen za posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení. Pokud by se účastník nesplňující základní způsobilost stal vybraným dodavatelem, byl by ho zadavatel povinen vyloučit dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ ve spojení s § 48 odst. 8 ZZVZ. Nicméně ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ rovněž uvádí, že k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží, zahlazené odsouzení tedy není překážkou ve splnění základní způsobilosti.

  Upozorňujeme, že na dotaz k ZZVZ jakožto jeho gestor není oprávněn vykládat předpisy trestního práva, nicméně v souvislosti s Vámi nastíněnou problematikou bychom Vás přesto odkázali na některá ustanovení. V případě zahlazeného odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen dle § 106 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Dále pak dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“) se na právnickou osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl trest vykonán.

  V případě daného účastníka zadávacího řízení tedy dle našeho názoru záleží na tom, zda již byl vykonán trest, který mu byl jako pachateli trestného činu podvodu uložen. V případě, že trest vykonán byl, je odsouzení zahlazeno a nebrání tedy tomu, aby účastník naplnil podmínku základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. I v takovém případě by však zadavatel dle našeho názoru mohl účastníka vyloučit, z důvodu, že „se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů“ dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud by konkrétní dané profesní pochybení považoval za natolik závažné, že účast účastníka na zadávacím řízení pro zadavatele není žádoucí.

  V případě, že uložený trest dosud vykonán nebyl, účastník podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje. Nicméně v případě, že účastník prokáže, že i přes nesplnění základní způsobilosti svou způsobilost obnovil tím, že přijal dostatečná nápravná opatření podle § 76 odst. 1 ZZVZ, může zadavatel dojít k závěru, že přijatá nápravná opatření byla dostatečná a základní způsobilost byla obnovena. Dle § 76 odst. 4 ZZVZ účastníka zadávacího řízení nemusí vyloučit. Obnovení základní způsobilosti nicméně posuzuje zadavatel a není povinen nápravná opatření uznat za dostatečná.

  Lze shrnout, že další postup zadavatele by záležel na okolnostech konkrétního případu. I v případě, že bylo odsouzení zahlazeno a účastník zadávacího řízení tedy splňuje základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může ho zadavatel vyloučit dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud považuje profesní pochybení účastníka za dostatečně závažné. Naproti tomu, pokud odsouzení zahlazeno nebylo a účastník tedy základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje, může se účastník pokusit prokázat, že základní způsobilost obnovil dle § 76 ZZVZ a zadavatel může nápravná opatření přijatá účastníkem uznat za dostatečná k obnovení způsobilosti.

  Novela ZZVZ - platnost (§ 222)

  17.07.2023 Dobrý den, měla bych na Vás dotazy ohledně novely ZZVZ a § 222, viz následující: 1. § 222 odst. 4 i nadále pracuje se změnou závazku (tedy vícepráce i méněpráce), zatímco § 222 odst. 5 a 6 pracují pouze s cenovým nárůstem? 2. Podle jakého odstavce § 222 uzavírat dodatky v případě, že se bude jednat pouze o méněpráce a nepůjde tedy o cenový nárůst (a § 4 bude již vyčerpán)? Je potřeba takovou změnu uveřejňovat ve Věstníku VZ? 3. Přechodná ustanovení – platí tedy, že od 16. 7. 2023 se bude ihned používat § 222 dle novely ZZVZ?

  Níže uvedené odpovědi na dotazy (1. – 3.) k novelizovanému znění § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).

  1. Ano, u změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ se odstraňuje limit 50 % hodnoty změny. Zůstává však úprava v § 222 odst. 9 ZZVZ, kde je stanoven celkový společný limit 30 % cenového nárůstu pro důvody podle těchto odstavců. Úprava změny “de minimis” podle § 222 odst. 4 ZZVZ zůstává beze změny.

  2. U změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel provádí na základě § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ, je povinen do 30 dnů odeslat oznámení o této změně závazku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. I v případě samotných méněprací, které nejsou podstatnou změnou smlouvy (a které přicházejí při vyčerpání odst. 4 z logiky věci do úvahy už jen podle odst. 6, a to při splnění tam uvedených podmínek) platí pak povinnost uveřejnit oznámení o této změně ve Věstníku veřejných zakázek.

  3. Novela neobsahuje ve vztahu ke změně § 222 přechodná ustanovení, která by omezovala použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Důvodem je skutečnost, že nová právní úprava je pro zadavatele a dodavatele příznivější, není tedy důvodu bránit její aplikaci i na dříve uzavřené smlouvy.

  Změna závazku tvořená více smlouvami (§ 53, § 222)

  11.07.2023 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k posuzování nepodstatné změny závazku. Požadavkem zadavatele v rámci ZPŘ na stavební práce (dle § 53 ZZVZ) nebylo uzavření jedné smlouvy, ale uzavření 6 samostatných smluv na jednotlivé etapy realizace stavby. V rámci realizace stavby dochází ke změnám a vícepracím a potřebě uzavírání dodatků k jednotlivým smlouvám. Jak posuzovat vzniklé změny ve vztahu k § 222 ZZVZ? Mají se při uzavírání dodatků kvóty dle § 222 odst. 4, 5, 6, 7, 9 ZZVZ pro jednotlivé změny a vícepráce sledovat a vztahovat vždy k dané konkrétní smlouvě, ke které je tvořen dodatek, nebo k celkové ceně tvořené součtem všech smluv?

  Rozhodnou skutečností je, zda smlouvy se vztahují k jedné veřejné zakázce, která byla zadána v jednom zadávacím řízení. Pokud je takový předpoklad naplněn a existuje více dílčích smluv formou jedné komplexní smlouvy na celou zakázku, procentní hodnoty ve smyslu změny závazku (podle § 222 odst. 4, 5, 6, 7, 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) se uplatní na celý závazek k jedné veřejné zakázce bez ohledu na skutečnost, zda tento jeden závazek je plněn na základě více dílčích smluv.

  Zrušení části VZ (§ 18 odst. 3, § 27)

  04.07.2023 Dobrý den, u nadlimitního otevřeného řízení rozděleného na části nám na jednu část nepřišla žádná nabídka. Předpokládaná hodnota této části je ve výši do 500 000 Kč bez DPH. Zakázku budeme vypisovat znovu, musíme použít opět otevřené nadlimitní řízení? Děkuji.

  Povinnost sčítat předpokládané hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky je stanovena dle § 18 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ, přičemž za dodržování pravidel podle tohoto zákona při stanovení předpokládané hodnoty je odpovědný právě zadavatel, který sestavuje plány veřejných zakázek v návaznosti na hospodaření ve své organizaci na rozpočtové období. Volba zadání v mírnějším režimu neznamená obcházet pravidla funkčního celku, tvořeného souvisejícím plněním, nebo že související plnění nemusí být zadáváno v časové souvislosti. Lze tak subsumovat, že pokud zadávací řízení pro nadlimitní část veřejné zakázky již bylo alespoň zahájeno, jsou i zákonné podmínky na zvolený postup ve výjimce splněny. Obecně tedy každá část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky tzn. “v součtovém režimu veřejné zakázky”, ale samozřejmě lze využít i pravidlo podle § 18 odst. 3 ZZVZ. Oprávněnost použití této výjimky ze součtového pravidla ZZVZ posoudí výše uvedeným postupem zadavatel a pokud hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty, může být část veřejné zakázky zadána např. jako veřejná zakázka malého rozsahu v souladu s ustanovením § 18 odst. 3 ZZVZ.

  Předložení vzorků - prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (§ 83)

  28.06.2023 Dobrý den, v zadávací dokumentaci máme požadavek na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, tj. předložení vzorků. Tyto vzorky nebudou hodnoceny, jsou pouze k prokázání technické kvalifikace. Jiné požadavky na technickou kvalifikaci nemáme, profesní způsobilost chceme pouze dle § 77 odst. 1 ZZVZ , tj. předložení výpisu z obchodního rejstříku. Proto nám vyvstala pochybnost, zda do zadávací dokumentace psát ustanovení o možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob dle § 83 ZZVZ. Tj. můj dotaz je, zda lze technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ prokázat prostřednictvím jiných osob, nebo zda tuto možnost do zadávacích podmínek vůbec nedávat. Děkuji

  Zadavatele nemůže přímo vyloučit možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob, to je dáno přímo ze zákona dle § 83 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a není tedy třeba tuto možnost uvádět zvlášť v zadávací dokumentaci. Tato jiná osoba dle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, kterou dodavatel prokazuje kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, poskytuje plnění určené přímo k plnění veřejné zakázky, případně věci nebo práva, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rozsahu, v jakém jiná osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.

  V případě předložení vzorků dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ však půjde zřejmě o tuto zákonem předvídanou situaci a osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění jako poddodavatel, přičemž toto plnění musí odpovídat předloženým vzorkům. Zadavatel však může stanovit, že některé významné činnosti musí být plněny přímo vybraným dodavatelem dle § 105 odst. 2 ZZVZ a v takovém případě je prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob do jisté míry omezeno; jelikož jiná osoba nemůže prokázat kvalifikaci, pokud se zároveň v míře, ve které kvalifikaci prokazuje, nemůže podílet na plnění veřejné zakázky.

  K uvedenému shrnujeme, že:

  • dodavatel má právo na prokázání části kvalifikace jinou osobou přímo podle § 83 ZZVZ, proto není nutné tuto možnost uvádět v zadávacích podmínkách,
  • při prokázání kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ to bude prakticky znamenat, že tato jiná osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění,
  • pokud zadavatel má zájem na tom, aby bylo plnění poskytnuto přímo vybraným dodavatelem a jedná se o významnou činnost, může postupovat dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

  Podmínky provedení elektronické aukce (§ 120)

  15.06.2023 Dobrý den, v zadávacích podmínkách otevřeného řízení máme uvedeno, že bude provedena elektronická aukce. Je v takovém případě zadavatel povinen aukci vždy uspořádat (dokonce i když je pouze 1 účastník řízení) nebo je uspořádání el. aukce pouze možnost a ne povinnost? A pokud si zadavatel v zadávacím řízení vyhradí, že po hodnocení nabídek provede elektronickou aukci, je nutné aukci vždy uspořádat? Nebo se může zadavatel rozhodnout např. na základě počtu nabídek? Týká se otevřeného řízení a jednacího řízení s uveřejněním. Děkuji za radu.

  Na dotaz, zda v případě, že je v zadávacím řízení pouze jediný účastník a zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce, by provedení elektronické aukce v takové situaci postrádalo smysl a rovněž nehrozí, že by takovým postupem zadavatele byl účastník zadávacího řízení poškozen. Elektronická aukce je součástí procesu hodnocení nabídek a toto ustanovení se tedy vztahuje i na elektronickou aukci. V řízení s jedním účastníkem tedy zadavatel nemusí provést elektronickou aukci nikdy, neboť může být zadavatelem vybrán bez hodnocení v souladu s § 122 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). 

  Pokud je v zadávacím řízení více než jeden účastník a zadavatel si vyhradil provedení elektronické aukce, je zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti povinen elektronickou aukci provést, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce. V takovém případě se nejedná pouze o možnost provedení elektronické aukce. Zadavatel, který si v zadávacích podmínkách stanovil provedení elektronické aukce, se však za určitých podmínek může později rozhodnout, zda aukci provede i v zadávacím řízení s více účastníky. Zadavatel si tak v zadávacích podmínkách může určit, že elektronická aukce bude provedena za splnění stanovených podmínek. Takovou podmínkou může být i například minimální počet podaných nabídek či minimální počet účastníků, kteří splnili podmínky účasti.

  Limity určující povinnost zveřejnění veřejné zakázky (§ 18 odst. 3 a § 25)

  14.06.2023 Dobrý den, můžete mi prosím poradit, nebo odkázat na nějaké informace, od jaké ceny ať už služeb, nebo stavebních prací je povinnost zveřejňování zakázek? Jedná se mi hlavně o poptávková řízení a zakázky s nízkou hodnotou - a to u státních zadavatelů. Např.: Obec/ město bude hledat projektanta či zhotovitele stavebních prací - od jaké ceny a kde musí toto zveřejnit a kde (stačí úřední deska, profil zadavatele?), popřípadě za jakých okolností může zadat zakázku přímo?

  Povinnost zveřejňovat veřejné zakázky na profilu zadavatele je stanovena zákonem o zadávání veřejných zakázek, zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „ZZVZ“). Pro zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí především limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek, které jsou uvedeny v následující nařízení vlády zapracovávajícím příslušné předpisy – úplné znění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění nařízení vlády č. 471/2017 Sb., nařízení vlády č. 335/2019 Sb., nařízení vlády č. 475/2021 Sb. a nařízení vlády č. 435/2023 Sb. – bylo aktualizováno a je dostupné zde.

  Je ovšem třeba podotknout, že obce či města se při zadávání veřejných zakázek menšího rozsahu, než jaké jsou uvedeny v tabulce, často řídí svými vlastními pravidly či směrnicemi pro zadávání zakázek malého rozsahu. Pro účely zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí i nadále limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (limity vymezující tyto VZMR na dodávky a služby 2 mil. Kč a stavební práce 6 mil. Kč), které zůstávají nadále beze změny.

  Výši příslušného finančního limitu určující nadlimitní veřejné zakázky doplňuje následující tabulka:

  1 955 000	vyčlenění části veřejné zakázky v případě dodávek nebo služeb
  24 440 000	vyčlenění části veřejné zakázky v případě stavebních prací
  3 494 000	dodávky a služby u veřejného zadavatele na státní úrovni
  5 401 000	dodávky a služby u veřejného zadavatele na nižší úrovni
  10 826 000	dodávky a služby v případě sektoru a obrany nebo bezpečnosti
  18 330 000	zvláštní služby u klasických veřejných zakázek
  24 440 000	zvláštní služby u sektoru, vyčlenění části u stavebních prací
  135 348 000	stavební práce, koncese

   

  Smlouvy s částečným rámcovým charakterem (§ 131 – § 137)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 131 – § 137 ZZVZ a ustanovení ZZVZ navazujících (např. § 219 ZZVZ). Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně / automaticky (tzn. bez objednávek a bez aktivity zadavatele - např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ a plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které souvisejí s uzavíráním rámcových dohod? Děkuji za odpověď.

  V dotazem popsaném případě je nutné vyhodnotit, zda předmětný vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je smlouvou na veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodou. Rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody podle § 131 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

  Soudní rozhodovací praxe (např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 5105/2014) je jednotná v závěru, podle něhož tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.

  Uzavřením rámcové dohody dochází k vytvoření závazného rámce pro zadávání veřejných zakázek. Sama rámcová dohoda ale neobsahuje závazek dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnout za tato plnění úplatu (srov. § 2 odst. 1 ZZVZ).

  Je-li tento rámec uzavřen v zadávacím řízení, mohou být jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky zadávány na jeho základě mimo zadávací řízení (§ 2 odst. 3 ZZVZ). Mnohdy může být zadavatelova potřeba řešena jak prostřednictvím zadání veřejné zakázky, např. s jednotkovými cenami, tak uzavřením rámcové dohody. Volbu činí zadavatel dle konkrétních okolností veřejné zakázky před zahájením kontraktačního postupu. Pro zadávací řízení je zejména určující, zda v zahajovacím dokumentu došlo k označení, že zadávací řízení má vyústit v uzavření rámcové dohody.

  Jeví se, že ve Vámi popsaném případě, má být toto vyhodnocení provedeno zpětně. Uvádíte, že podle smlouvy má být plněno, což odpovídá smlouvě na veřejnou zakázku. Zákon nepředpokládá, že by existoval souběh rámcové dohody ve smyslu § 131 ZZVZ a smlouvy na veřejnou zakázku § 2 ZZVZ v jednom smluvním vztahu. V oznámení o zahájení zadávacího řízení je možné zvolit jen jednu z těchto variant.

  Zdá se však, že v praxi k určité kombinaci dochází.  Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí R0031/2023 uvádí, že jestliže smluvní závazek naplňuje znaky rámcové dohody, nemůže zadavatel podléhající režimu zákona její právní úpravu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona ignorovat s tím, že zvolil nepojmenovanou smlouvu dle občanského zákoníku. Takový postup by byl obcházením zákona. Zde je třeba vzít v potaz, že zákon je pro zadavatele v zadávacím řízení zákonem speciálním, je tak třeba se jím řídit primárně a občanský zákoník aplikovat pouze podpůrně, pokud zákon neobsahuje zvláštní úpravu. V daném případě jsou rámcové dohody upraveny v hlavě II zákona v ust. § 131 a násl. zákona, a tak je zadavatel povinen se těmito ustanoveními řídit, pokud je jeho postup pod tuto právní úpravu podřaditelný.

  Úřad tedy ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Zaměřuje se zejména na omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků, kapitola 3.2.4.3.). Rámcové dohody mají být standardně uzavřeny na dobu nepřesahující 4 roky (§ 131 odst. 3 ZZVZ). Soudní dvůr Evropské unie dokonce dovodil, že rámcové dohody mají být zadavatelem určitým způsobem zastropovány (C-23/20).

  K Vašemu dotazu „Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně (tzn. „bezobjednávkově“, tj. bez aktivity zadavatele – např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ?“ uvádíme, že tato skutečnost nemá za následek, že se jedná o rámcovou  dohodu.

  K Vašemu dotazu „Tj. plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které dle ZZVZ souvisejí s rámcovými dohodami?“ uvádíme, že běžná rámcovost smlouvy na veřejnou zakázku nemá za následek povinnost řídit se úpravou stanovenou ZZVZ pro rámcové dohody jako například oznamovat uzavření smlouvy podle § 137 ZZVZ. Sjednání dlouhodobých objemově neomezených závazků by však mohlo být dohledovými institucemi považováno za narušující hospodářskou soutěž.

  Uveřejňování smlouvy s rámcovým charakterem nepřekračující limity - VZMR (§ 27, 32 a § 219)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 2 ZZVZ. Týká se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ také smluv s rámcovým charakterem, u nichž finanční rámec nepřekročí limity VZMR? Děkuji za odpověď.

  Zda se povinnost dle § 219 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), týká i smluv s rámcovým charakterem (obdobné rámcovým dohodám podle ZZVZ), jejichž předpokládaná hodnota nicméně nepřekročí limity na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující.

  Pokud smlouva s rámcovým prvkem byla uzavřena mimo zadávací řízení a celková předpokládaná hodnota u takto uzavíraných smluv nepřekročí limity na veřejnou zakázku malého rozsahu, nemůže se jednat o rámcovou dohodu dle § 131 ZZVZ, ale jedná se o smlouvu pouze obdobnou rámcové dohodě, ve smyslu ZZVZ. Povinnost dle ustanovení § 219 odst. 2 ZZVZ se vztahuje pouze na rámcovou dohodu, uzavřenou postupem dle ZZVZ. 

  Nicméně v případě, že by veřejná zakázka zadaná na základě takové smlouvy přesáhla hodnotu 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty), je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ každou jednotlivou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Na smlouvu, na jejímž základě jsou až následně jednotlivé zakázky zadávány, se však ve Vámi popsaném případě povinnost uveřejnění smlouvy na profilu nevztahuje.

  Lze shrnout, že na smlouvu s rámcovým charakterem, jejíž předpokládaná hodnota nepřekročí limity veřejné zakázky malého rozsahu (tedy je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky než finanční limity dle § 27 ZZVZ), se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ nevztahuje, jelikož nejde o rámcovou dohodu a zadavatel smlouvu tedy není povinen v souladu s tímto ustanovením dle ZZVZ uveřejnit. Je nicméně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud je na základě takové smlouvy s rámcovým prvkem zadána a jejíž cena přesáhne 500 000 Kč.

   

   

  Aplikace § 219 ZZVZ u smluv s plněním přes 1 rok

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 3 ZZVZ u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok. Uveřejňuje u takové smlouvy zadavatel skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy: pouze 1 x za rok (tj. pouze podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ), nebo se na uveřejnění skutečně uhrazené ceny vztahuje i věta první a zadavatel kromě toho, že podle věty druhé uveřejňuje skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy postupně (každý rok), navíc podle věty první uveřejní (souhrnnou) skutečně uhrazenou cenu za celou dobu smlouvy? Děkuji za odpověď.

  U smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, je zadavatel dle věty druhé § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinen nejpozději 31. března následujícího kalendářního roku uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce. Toto ustanovení zajišťuje větší transparentnost u smluv s delší dobou plnění. To však nenahrazuje dále povinnost zadavatele uveřejnit i celkovou skutečně uhrazenou cenu do 3 měsíců od splnění smlouvy podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel je stále po splnění smlouvy povinen skutečně uhrazenou cenu uveřejnit.

  Na dotaz, zda je zadavatel u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, povinen dle § 219 odst. 3 ZZVZ pouze uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (1 x za rok) nebo zda je rovněž povinen uveřejnit celkovou skutečně uhrazenou cenu (souhrnnou) po splnění smlouvy, lze shrnout uvedené, že zadavatel je povinen, u smluv jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, ad1) podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ, každý rok uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (každoročně), a následně ad2) po splnění smlouvy tedy poté, kdy zadavatel plnil naposled, je zadavatel rovněž povinen dle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejnit souhrnnou skutečně uhrazenou cenu zahrnující všechna plnění.

  Opatření k nápravě jako možné doplnění do tabulky se správným vzorcem (§ 46)

  02.06.2023 Zadavatel jako přílohu zadávací dokumentace v ZPŘ zveřejnil excelovou tabulku k vyplnění dodavateli pro výpočet nabídkové ceny (něco jako soupis prací s výkazem výměr). Nabídková cena se skládala z různých položek, kam měli dodavatelé doplnit svoje jednotkové ceny do barevně zvýrazněných políček, přičemž celková cena se spočítala automaticky na základě vzorečku, vloženého do tabulky zadavatelem. Nabídku podali dva dodavatelé. Jeden si všiml, že ve vzorečku je chyba, a opravil ho, druhý dodavatel si chyby ve vzorečku před podáním nabídky nevšiml, takže jeho nabídková cena, která je jedním z dílčích kritérií hodnocení, vyšla nižší, než měla. Druhý dodavatel, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, si této chyby ve vzorečku všiml až po obdržení oznámení o výběru dodavatele, když při přípravě smlouvy o dílo na podpis zjistil, že tato cena, která byla předmětem hodnocení, je nereálná. Po ověření, že chyba skutečně nebyla na jeho straně, ale v materiálu připraveném zadavatelem, požádal písemně zadavatele o sjednání nápravy. Může zadavatel svoji chybu napravit podle § 49 odst. 1 ZZVZ tím, že zruší původní rozhodnutí o výběru dodavatele, provede opravu chyby ve své tabulce a správně spočítá i nabídkovou cenu původně vybraného dodavatele, a s takto opravenou nabídkovou cenou provede nové hodnocení nabídek. I po takto provedené opravě bude vítězem původně vybraný dodavatel. Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit. Podle našeho názoru nelze původně vybraného dodavatele vyloučit, protože se nedopustil žádného pochybení, a chybu zadavatele v zadávací dokumentaci nelze vykládat k jeho tíži. Pokud by nebylo možné výše uvedené opatření k nápravě, jediná další možnost by byla zrušení zadávacího řízení, zřejmě podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale nepřipadá nám to úplně přiléhavý důvod a původně vybraný dodavatel by takové zrušení mohl, obáváme se že úspěšně, napadnout.

  K otázce, zda může zadavatel, který udělal chybu ve vzorci v tabulce, do které účastníci doplňují nabídkové ceny, svou chybu napravit dle § 49 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující jako možné řešení použití § 46 – doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek, společně s následujícím vysvětlením.

  Na nabídkových cenách, které účastníci uvedli v nabídce, se nic nemění v závislosti na tom, zda byly zapsány do tabulky se správným nebo chybným vzorcem. Pokud vzorec nevyjadřuje poměr mezi hodnotícími kritérii, který jinde v zadávací dokumentaci není uveden a jedná se skutečně pouze o zjevnou chybu v součtu jednotlivých nabídkových cen, je dle našeho názoru možné, pouze doplnit hodnoty, které účastník uvedl do tabulky s chybným vzorcem, do tabulky se správným vzorcem a oba účastníky na chybu ve vzorci v tabulce upozornit.

  Jak je uvedeno v dotazu: „Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit.” Materiálně se na nabídce nic nemění. Nabídková cena účastníků je stejná a způsob hodnocení uvedený v zadávací dokumentaci je rovněž stejný.

  Lze shrnout, že v takovém případě je možné doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek. Na údajích, které uvedli účastníci, tedy na jejich nabídce se nic nemění. Doporučujeme oba účastníky na chybu v tabulce a na postup zadavatele upozornit.

  Podpis dokladů při prokazování technické kvalifikace (§ 79)

  18.05.2023 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda z nějakého ustanovení ZZVZ, případně z rozhodovací praxe ÚOHS, plyne požadavek na to, aby doklady předkládané k prokázání technických kvalifikačních předpokladů zejména podle § 79/2 písm. b), c), d) byly podepsány dodavatelem, případně konkrétními techniky například při požadavku na předložené životopisů? Jde mi o konkrétně o případy, kdy zadávací dokumentace požadavek na podpis dokumentů neobsahuje, tj. uvádí například pouze, že má být předložen seznam referenčních zakázek, které musí splňovat XY bodů, ale o podpisu seznamu referenčních zakázek se zadávací dokumentace nezmiňuje. V návaznosti na to se pak druhý dotaz týká povinnosti předložit originály dokladů k prokázání kvalifikace před podpisem smlouvy. V případě, že by doklady k prokázání technické kvalifikace zmiňované výše být podepsány nemusely (zadavatel tak v ZD nestanovil), je správný postup, kdy zadavatel nepožaduje opětovné předložení nepodepsaného dokladu před podpisem smlouvy, protože považuje dokument předložený v nabídce (bez podpisu) už za originál? Děkuji za odpověď. AP

  K dotazu, zda musí být doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, podepsány dodavatelem v případě, že zadávací dokumentace tento požadavek neobsahuje, uvádíme následující:

  Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je podpis vyžadován pouze pro právní jednání. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v žádném ustanovení nestanoví povinnost dodavatele podepisovat doklady osvědčující technickou kvalifikaci.

  V případě dokumentů, jejichž původcem je dodavatel a které dodavatel odešle v elektronickém nástroji není podpis nutný a takové dokumenty jsou navíc originály elektronických dokumentů. Pokud se tedy jedná například o seznam referenčních zakázek dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, není důležitý podpis ale to, že dodavatel je původcem dokumentu. V případech, kdy doklady osvědčují skutečnosti, které neprokazuje přímo dodavatel, například v případě osvědčení objednatele o poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, bude nutný podpis objednatele.

  Ohledně vaší druhé otázky týkající se podpisu dodavatele u originálů a osvědčených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ platí stejné pravidlo, pokud jde o elektronický dokument, jehož původcem je dodavatel a který dodavatel odešle v elektronickém nástroji, jedná se o originál.

  Lze tedy shrnout, že dodavatel nemusí podepisovat doklady, kterých je původcem a které odešle v elektronickém nástroji. Takové doklady jsou originály dokladů. U jiných dokladů může být požadován podpis jiné osoby, která potvrzuje splnění některé části kvalifikace.

  Nákup nízkoemisních vozidel rozdělením VZ na části

  10.05.2023 Dobrý den, jak správně postupovat při zadávání veřejné zakázky na nákup nízkoemisních vozidel - jedno vozidlo bude elektromobil, druhé plug-in: jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části, nebo je třeba vyhlásit 2 řízení - na každý typ automobilu zvlášť? Je předpoklad, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele. Děkuji za odpověď.

  Pokud lze účelně rozšířit okruh dodavatelů, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele, máte možnost uvedené zadat jako veřejnou zakázku rozdělenou na více částí, dle § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud plánujete vyhlásit 2 samostatná řízení, jsou tedy obě možnosti správně a závisí na rozhodnutí zadavatele, zda k rozdělení na části přistoupit, či nikoliv.

  Přiměřenost požadavku na specializaci ŽO - "Výkon zeměměřičských činností" naproti běžnému provádění staveb (§ 77)

  02.05.2023 Dobrý den, v rámci podlimitní VZ na stavební práce požadujeme u profesní způsobilosti ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" a také ŽO "Výkon zeměměřičských činností". Uchazeč o VZ se dotazuje, zda to není nadbytečné. Dle tohoto uchazeče je Výkon zeměměřičských činností obsažen v multiprofesním ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování". Domníváme se, že zadáváme-li stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu i malou dopravní stavbu, je tento požadavek oprávněný. Vybraný dodavatel bude provádět geodetické činnosti - vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby. Proto požadujeme mimo jiné i "Úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností udělený dle § 14 zákona č. 200/1994Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, s rozsahem uvedeným v ust. § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994Sb." Uchazeč se domnívá, že došlo k chybě v nastavení profesní kvalifikace. Prosím o zodpovězení dotazu, má uchazeč pravdu? Co přesně je obsaženo v ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" , když v příloze vyhlášky je uvedeno, že - provádění staveb, jejich změn a odstraňování je: provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných nebo vázaných, případně živnosti volné. Děkuji Horychová

  Na dotaz k prokázání profesní způsobilosti dokladem vydaným pro komplexní obor činností, zda je přísnější požadavek na specializaci oprávněný v případě, zadává-li zadavatel stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu, ale i malou dopravní stavbu, sdělujeme následující.

  Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

  Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky).

  Zadavatel tak musí vždy posoudit, zda např. jiný doklad než ten konkrétní, který požadoval předložit v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá nastaveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu veřejné zakázky – vzhledem k ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”.

  Je tedy nutné posoudit uvedené následujícím způsobem:

  • předmět činnosti neodpovídá striktně zákonu č. 200/1994 Sb. (tedy předmět regulace, zeměměřičské činnosti podle § 1, 3 a 4), nelze takovou profesní kvalifikaci vyžadovat – resp. lze takovou kvalifikaci vyžadovat, právě pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky obsahuje činnosti vyplývající z takové konkrétní právní úpravy – tedy ze zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

  Pokud předmět zakázky pokrývá jiné živnostenské oprávnění (např. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování), musí zadavatel takový doklad akceptovat, i když vydaný k jinému oboru živnosti jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

  V souhrnu musíte prozkoumat zda vámi požadované činnosti, jako vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby – odpovídají činnostem v samostatném zákoně, na základě kterého vznikl požadavek na provádění zeměměřičské činnosti a zda se jeví jako přiměřený, pro které je nutné úřední oprávnění, či zda nejde o činnosti, které se běžně provádějí před každou stavbou, jsou součástí běžné realizace a zcela běžně jsou pokryty „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.“ Jako obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví – bližší specifikace lze nalézt v „autorizačním zákoně“ č. 360/1992 Sb., anebo v případě nejasností v daných činnostech se můžete dotázat u odborníků – Česká komora autorizovaných inženýrů nebo Česká komora architektů.

  Stanovisko k postupu zadavatele při nákupu potravin (§ 19)

  06.04.2023 Jak sčítat předpokládané hodnoty při nákupu potravin (např. pro zaměstnaneckou jídelnu) pro účely uplatnění výjimky dle novelizovaného § 19 odst. 3 ZZVZ? Je třeba sčítat hodnotu všech potravin dohromady, či na jaké úrovni CPV kódů hodnoty sčítat? Bude uveřejněno výkladové stanovisko MMR? Děkuji.

  Prostřednictvím internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj bylo uveřejněno stanovisko [https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/] k otázce řešení nákupů potraviny u veřejných zadavatelů (školských zařízení, nemocnic atp.), že pokud jsou pravidelně pořizovanými dodávkami, stanoví se předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  Jako postup určení “stejného druhu dodávek” při pravidelném pořizování potravin nebo pro účely stanovení předpokládané hodnoty, se jeví vyhovující a dostatečné sčítat (až) dodávky, které spadají do každé jednotlivé skupiny pod tříciferným kódem. Pokud charakter skupiny potravin lze považovat za dostatečně odlišný, např. rozdíl mezi masnými výrobky (skupina 151) a mléčnými výrobky (skupina 155), nic nebrání zadavateli, aby zakázku při zadávání rozdělil na části zákonem předvídaným způsobem.

  Hodnocení nabídek v případě sdružení dodavatelů (§ 116)

  05.04.2023 Dobrý den, v rámci hodnocení nabídek je jedním z kritérií, zda účastník řízení má či nemá zavedený systém ISO. Jak postupovat při hodnocení v případě, že účastníkem je sdružení, ve kterém jedna společnost ISO má a druhá nemá? Děkuji.

  Na společnou nabídku více dodavatelů není nahlíženo jinou optikou než na nabídku jednoho dodavatele, mělo by tedy dle našeho názoru stačit, pokud je hodnotící kritérium zavedení systému ISO naplněno jedním z dodavatelů. Je to dle našeho názoru podobná situace, jako splnění podmínek technické kvalifikace, které rovněž nemusí splňovat všichni dodavatelé podávající nabídku společně.

  To platí za předpokladu, že v zadávací dokumentaci není uvedeno jinak. Podstatným faktorem tak může být i to, zda dodavatel, který má zavedený systém ISO, má potenciál naplnit účel, pro který zadavatel zavedení systému ISO požaduje.

  Lze shrnout, že za předpokladu, že není zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeno jinak, lze považovat hodnotící kritérium zavedení systému ISO za splněné i v případě, že ho splní jen jeden z dodavatelů podávajících společnou nabídku. Uvedený postup hodnocení není dle našeho názoru v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

  Navýšení hodnoty u zavedeného DNS (§ 139 odst. 4)

  27.03.2023 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda u zavedeného DNS na 4 roky (nadlimitní), u kterého jsem stanovili předpokládanou hodnotu 20 mil, a u kterého byla bohužel tato částka již po prvním roce zavedení oproti předpokladům vyčerpána, můžeme navýšit předpokládanou hodnotu zavedeného DNS a za jakých podmínek. Délku trvání DNS měnit nehodláme. Děkuji za odpověď.

  Pokud v průběhu trvání dynamického nákupního systému (DNS) dojde k navýšení „celkové“ předpokládané hodnoty (PH), je nezbytné, aby zadavatelem byla vždy zajištěna aktuálnost takto uváděné výše – jakožto souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v zavedeném DNS zadány podle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), a to ve všech dokumentech ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ, kde je předpokládaná hodnota uvedena (zadávací dokumentace, vč. formulářů podle § 212 – VVZ, resp. TED.) Na dotaz sdělujeme, že upravovat písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky je možné po celou dobu trvání DNS postupem podle § 99 ZZVZ. Upozorňujeme však, že PH by nebylo možné navýšit, pokud by to znamenalo překročení hranice z „mírnějšího“ režimu zavádění DNS do „přísnějšího“. V případě, že byl DNS zavedený v nadlimitním režimu, je možné PH upravovat libovolně dle potřeb zadavatele, a tedy i navýšit celkovou hodnotu všech veřejných zakázek zadávaných v DNS.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§ 16)

  17.03.2023 Dobrý den, může se zadavatel v rámci Výzvy k podání nabídky v rámci ZMR v otevřeném řízení u stavební zakázky rozhodnout, že nebude uvádět výši předpokládané hodnoty? Jinak ale musí postupovat dle par. 16, tedy alespoň interně stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu alespoň interně? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky v souladu s tímto zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky tak slouží hlavně ke stanovení režimu, ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě veřejné zakázky malého rozsahu, zadávané v otevřeném řízení, nevyplývá ze ZZVZ povinnost zadavatele uveřejnit předpokládanou hodnotu (stále však trvá povinnost předpokládanou hodnotu podle § 16 ZZVZ stanovit).

  Lze shrnout, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ. Není však povinen mimo specifické případy předpokládanou hodnotu uveřejnit nebo její výši sdělit účastníkům zadávacího řízení.

  Např. zadavatel je povinen uvést předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění v zadávací dokumentaci dle § 16 odst. 3 ZZVZ, pokud si v zadávací dokumentaci vyhradí možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění, k poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelem podle § 100 odst. 3 ZZVZ.

  Období 12 měsíců jako předchozí účetní období v souvislosti s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky (§ 19 odst. 1)

  17.03.2023 Dobrý den, ráda bych se dotázala na období 12ti měsíců, které uvádí ZZVZ v souvislosti s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Z dikce zákona a související judikatury lze dovodit, že se jedná o účetní období roku – tedy 1. 1. -31. 12. každého roku. Tato domněnka má samozřejmě i logiku, a tudíž i oporu, ve vztahu k pořizovaným plánům nákupu na daný rok. Setkala jsem se s výkladem, že se jedná o 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců – např. březen 2022 – březen 2023. Domnívám se, že se jedná o chybný výklad? Děkuji za odpověď.

  Pravidlo uvedené § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), jak se dotazujete „na období 12ti měsíců“, které se použije při stanovení předpokládané hodnoty na zakázky pravidelné povahy, je určeno pro cenu uhrazenou zadavatelem podle písm. a) nebo jak uvádíte dotazem dle písm. b), ve vztahu k pořizovaným plánům nákupu na daný rok, a to za účelem odhadu budoucího plnění. Účelem je stanovit předpokládanou hodnotu co nejpřesněji, primárně za předchozích 12 měsíců u veřejných zakázek pravidelné povahy podle písmene a), pokud účetní rok není delší ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kdy je rozhodné období (účetní rok) delší než 12 měsíců, pokud např. dle komentovaného znění zákona zadavatel přecházel z kalendářního účetního roku na hospodářský rok. Jako gestor ZZVZ však nemáme možnost interpretovat jiné právní předpisy ve smyslu samostatného zákona o účetnictví.
  Zpravidla však smlouvy na veřejné zakázky nejsou uzavírány na účetní období roku – od 1. 1., do 31. 12. každého roku. Podobně je stanoveno najisto, že pokud smlouva není uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota za 48 měsíců, nikoliv za 4 po sobě jdoucí účetní období. Nelze proto dle pravidel podle § 19 ZZVZ označit za chybu, pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu na základě 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a tedy jak uvádíte: březen 2022 – březen 2023. V případě postupu ve výjimce dle § 31 ZZVZ stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nejpozději před jejím zadáním.

  Definice provozně organizační jednotky (§ 17)

  03.03.2023 Existuje nějaká definice samostatné provozní jednotky? Jsme příspěvková organizace zřízená magistrátem města, jednou naší částí je i kino, které je v jiné části města než sídlo organizace. V budově kina kromě provozu samotného kina pronajímáme i kanceláře cizím subjektům. Účetně je kino vedeno jako středisko organizace. Jeho provoz je krytý z účelového příspěvku zřizovatele a z vlastních výnosů - ze vstupného a právě z pronájmů za kanceláře. Je možné na toto kino pohlížet jako na samostatnou provozní jednotku? Děkuji za odpověď.

  Provozní jednotka s funkční samostatností pro oblast zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategoriích je zmíněna v § 17 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), není zde však přímo definována. Podrobněji je samostatná provozní jednotka popsána v bodu 20 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES: „Za opodstatněný by například bylo možné považovat odhad hodnot veřejných zakázek na úrovni samostatné provozní jednotky veřejného zadavatele, jako jsou například školy nebo mateřské školy, za předpokladu, že má dotčená jednotka nezávislou odpovědnost za zadávání svých zakázek. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle vede zadávací řízení a činí rozhodnutí o nákupu, disponuje pro dotčené veřejné zakázky samostatnou rozpočtovou položkou, nezávisle uzavře danou smlouvu a financuje ji z rozpočtu, kterým disponuje. Rozdělení není opodstatněno tam, kde veřejný zadavatel veřejnou zakázku pouze organizuje decentralizovaným způsobem.“

  Samostatnost hospodaření provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, ale i vnitřními předpisy či organizačními pokyny zadavatele. Není zásadní forma, ale to, zda skutečně došlo k převedení samostatného rozhodování na tuto jednotku. Taková jednotka by měla nezávisle rozhodovat o některých otázkách naplnění svých provozních potřeb a relativně samostatně hospodařit s finančními prostředky. Měla by být schopna samostatně bez zásahu zadavatele rozhodovat o některých záležitostech ohledně zadávání veřejných zakázek, provádět zadávací řízení, činit rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírat smlouvy. V každém případě by takové postavení provozní jednotky mělo být dlouhodobé povahy, jelikož § 17 odst. 2 ZZVZ by neměl být použit k  účelovému obcházení zákona (nemělo by tak být možné zohlednit např. jednorázové pověření k zadání zakázky.)

  Nemusí se jednat o samostatnou právnickou osobu ani o samostatnou rozpočtovou kapitolu ve smyslu rozpočtových pravidel. Příklady provozních jednotek podle § 17 odst. 2 ZZVZ jsou například městské části statutárních měst, fakulty vysokých škol, odštěpné závody nebo pobočky obchodních společností. V případě, který uvádíte záleží hlavně na tom, zda kino relativně samostatně hospodaří a rozhoduje o některých otázkách zadávání veřejných zakázek. Pokud zadávání probíhá zcela na úrovni příspěvkové organizace, o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek se nejedná.

  Lze shrnout, že to, zda se jedná o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií podle § 17 odst. 2 ZZVZ, závisí na tom, zda provozní jednotka dostatečně samostatně rozhoduje o svých provozních potřebách, zda může relativně samostatně hospodařit a zda má možnost nezávisle rozhodovat o otázkách souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Samostatnost provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, minimálně by však měla být založena interními předpisy zadavatele, důležitý je tak faktický stav.

  S ohledem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS-R0204/2020/VZ lze uvedené interpretovat způsobem, že se tedy jinými slovy bude jednat o požadavek na přítomnost určité samostatné administrativní struktury (nikoliv nutně právní osobnosti), která bude mít zadání veřejné zakázky na starost a bude za ni odpovídat, přičemž je rovněž nutná existence určité finanční samostatnosti, která může a nemusí znamenat samostatnou rozpočtovou kapitolu.

  Registr smluv a uveřejňování skutečně uhrazené ceny (§ 219)

  01.03.2023 Dobrý den, ráda bych si vyjasnila aktuální výklad povinnosti uveřejňování skutečně uhrazené ceny u smluv zveřejněných v registru smluv. MMR zde na webu v několika odpovědích k této problematice uvádí, že se povinnost uveřejnění skutečně uhrazené ceny nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv), přičemž v některých případech odkazuje na společné stanovisko ÚOHS a MMR. S tímto výkladem jsem se setkala i na některých školeních a v odborných článcích. Aktuální verze stanoviska však dle mého názoru tento výklad výslovně neobsahuje. Mám to chápat tak, že zde došlo k nějakému posunu ve výkladu a skutečně uhrazené ceny by měly být zveřejňovány i u smluv zveřejněných v registru smluv? Nebo je výklad stále stejný a zveřejňovat se nemusí? Moc děkuji za vyjasnění.

  Výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle kterého neexistuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele, pokud byla smlouva uveřejněna v registru smluv, vychází přímo ze znění § 219 ZZVZ. Podle § 219 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen na profilu zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy „na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1“. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ tato povinnost uveřejnění nevztahuje. Smlouva uveřejněná v registru smluv je smlouvou uveřejněnou podle zákona č 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv tedy podle jiného právního předpisu, tím pádem nemusí být skutečně uhrazená cena uveřejněna na profilu zadavatele. Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) uvádí, že smlouva, která byla uveřejněna v registru smluv, je smlouvou uveřejněnou podle jiného právního předpisu podle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Skutečně uhrazenou cenu však stanovisko skutečně přímo nezmiňuje. Lze shrnout, že povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele se nevztahuje na případ, kdy byla smlouva uveřejněna v registru smluv. Tato skutečnost vychází přímo ze zákona z § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a § 219 odst. 3 ZZVZ.

  Archivace veřejných zakázek malého rozsahu (§ 31; § 216)

  21.02.2023 Dle § 216 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen archivovat zakázky po dobu 10 let. Platí tato povinnost i na veřejné zakázky malého rozsahu? Děkuji.

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (ZŘ) – tedy takové pravidlo se nevztahuje na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Zadavatel tak použije běžná pravidla pro archivaci dokumentace nebo i další pravidla a povinnosti ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla stanoví např. poskytovatel dotace, např. v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace.

  Druh veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky (§ 14)

  20.02.2023 Vážení, chystáme se realizovat veřejnou zakázku na Výměnu požárních dveří a Výměnu vitráží. Nevíme však, zda se jedná o veřejnou zakázku na dodávky či veřejnou zakázku na stavební práce. Můžete nám poradit? Děkuji.

  Podle § 14 odst. 3, písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je: „poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“)“. V oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému v třídě 45.42 – Truhlářské a zámečnické kompletační práce je uvedeno i „Osazování dveří a oken a souvisejících komponentů“. V případě výměny požárních dveří a výměny vitráží se tedy jedná o zakázku na stavební práce, jakožto výsledku stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. O zakázku na dodávky by šlo v případě, že by dodavatel např. pouze dodal potřebné komponenty, které by zadavatel následně instaloval sám. Lze tedy shrnout, že podle § 14 odst. 3, písm. a) ZZVZ se v případě výměny požárních dveří a výměny vitráží jedná o zakázku na stavební práce, za předpokladu, že předmětem zakázky není pouze dodání potřebných komponentů bez jejich následné instalace dodavatelem.

  Předpokládaná hodnota VZMR s inflační doložkou (§ 16 odst. 5)

  15.02.2023 Dobrý den, prosím o stanovisko, zda je možné uzavřít na základě VZMR smlouvu na dobu neurčitou a nabídkovou cenou 1.966.500,- Kč bez DPH, která obsahuje inflační doložku ve znění: "Zhotovitel je oprávněn na začátku kalendářního roku, nejpozději do konce března, tuto cenu upravit o výši míry inflace oficiálně oznámenou za předchozí kalendářní rok Českým statistickým úřadem a o této změně informovat objednatele." Může zadavatel takovou smlouvu uzavřít nebo je povinen s ohledem na ust. § 16 odst. 5) ZZVZ a s ohledem na skutečnost, že je téměř jisté, že i při inflaci ve výši 2 %, na kterou standardně "cílí" ČNB dojde k navýšení smluvní ceny nad 2.000.000,- Kč bez DPH, tuto zakázku zadat jako podlimitní v zadávacím řízení. Děkuji za odpověď.

  Na dotaz, zda je možné zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), která v důsledku použití inflační doložky překročí hranici VZMR stanovenou v § 27 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), připojujeme následující odpověď:

  Inflační doložka je vyhrazenou změnou závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ, podle § 16 odst. 3 se aplikuje uvedené pravidlo i v případě VZMR, že “předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100″ musí být zahrnuta do “celkové” předpokládané hodnoty.

  Předpokládaná hodnota navýšení ceny v důsledku použití inflační doložky tedy musí být zahrnuta do celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky a v tomto dotaze přesáhne předpokládaná hodnota hranici VZMR podle § 27 ZZVZ. Z toho vyplývá, že veřejnou zakázku bude nutné zadat v zadávacím řízení (§ 3), nikoliv ve výjimce.

  Lze shrnout, že inflační doložka musí být vždy započítána do předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud předpokládaná míra inflace navýší celkovou předpokládanou hodnotu natolik, že bude překročena hranice VZMR stanovená v § 27 ZZVZ, není možné zakázku zadat jako VZMR mimo zadávací řízení.

  Dopad mezinárodních sankcí na zadávání zakázek v DNS (§ 39; § 48a)

  13.02.2023 Zavádíme nadlimitní DNS a jedním z dodavatelů kteří podali žádost o účast je společnost, na kterou dopadají ekonomické sankce - je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, na které ovšem nedopadají individuální sankce. Můžeme takového dodavatele zařadit do DNS? Pokud ho zařadíme do DNS, může mu být zadána v DNS veřejná zakázka, pokud bude její hodnota nižší než je limit pro nadlimitní veřejnou zakázku?

  Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

  Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

  Zadání veřejné zakázky na dobu neurčitou se znaky rámcové dohody (§ 2)

  12.02.2023 Dobrý den, dovoluji si touto cestou požádat o zodpovězení dotazu týkajícího se uzavření smlouvy na dobu neurčitou, která má však dle mého názoru znaky rámcové dohody. Jedná se o smlouvu na poskytnutí tiskových služeb s jedním dodavatelem. Tyto služby zadavatel objednává operativně dle potřeby (zpravidla několikrát do týdne, někdy např. 14 dní služby neobjedná vůbec), přičemž zadavatel není schopen dopředu stanovit přesné termíny dílčích objednávek. Zadavatel také není schopen předem stanovit přesné množství objednaných služeb, ve smlouvě budou uvedeny jednotkové ceny za jednotlivé položky, pro účely zadávacího řízení bude definován "model" rámcového množství položek za časové období (jeden měsíc). Ve smlouvě není ani definován postup pro uzavření dílčích objednávek (smluv) v pravém slova smyslu. Smlouva nepočítá s procesem vystavení objednávky objednatelem a potvrzení objednávky poskytovatelem v písemné (a vlastně ani v ústní) podobě. Smlouva počítá s tím, že plnění bude poskytováno dle potřeby na základě pokynů objednatele, přičemž za pokyn objednatele k tisku se považuje předání datového souboru s dokumenty k vytištění prostřednictvím softwarového systému. Je za výše uvedených podmínek možné uzavřít smlouvu na dobu neurčitou, protože se nejedná o rámcovou dohodu (chybí kontraktační proces v "pravém slova smyslu") nebo lze "pokyn objednatele k plnění" (předání datového souboru k vytištění, jehož převzetí poskytovatel nijak nepotvrzuje a rovnou plní) považovat za "dílčí objednávku" a v tom případě se jedná o rámcovou dohodu a zadavatel je povinen takovou smlouvu uzavřít dle ustanovení § 131 a násl. zákona č. 134/2016 Sb.? Předem děkuji za odpověď.

  • Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku

  V § 2 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

  Uzavření dotazem popsané smlouvy (tj. uzavřená s jedním dodavatelem na tiskové služby, které jsou operativně objednávány zadavatelem a hrazeny dle sjednaných jednotkových cen) splňuje zákonné vymezení zadání veřejné zakázky. V zákonném vymezení zadání veřejné zakázky nehraje roli rozložení plnění a plateb.

  • Zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení

  Podle § 2 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Tato povinnost se považuje za splněnou mimo jiné, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II ZZVZ. Zákonem není stanoveno, že by nějaké veřejné zakázky musely být zadány na základě rámcových dohod.

  Volba, zda zadání veřejné zakázky provést v zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody, je ponechána na zadavateli.

  • Doba trvání smlouvy na VZ není zákonem o zadávání veřejných zakázek omezena

  V § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ je možnost uzavřít smlouvu na dobu neurčitou předvídána: použijí se zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je v případě smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

  • Dodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na VZ

  Smlouva na veřejnou zakázku i rámcová dohoda musí být uzavřena písemně (§ 51 odst. 3 ZZVZ) resp. elektronicky (§ 211 odst. 3 ZZVZ).

  Dotazem nastíněný postup, spočívající v předání datového souboru s dokumenty k vytištění prostřednictvím softwarového systému bez potvrzení od dodavatele, by v případě zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody odpovídal úpravě § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve které je stanoveno, že s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Podle § 1745 občanského zákoníku je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 

  Vzhledem k zásadě transparentnosti (§ 6 ZZVZ) a povinnosti uveřejňovat smlouvy na veřejné zakázky (§ 219 ZZVZ) doporučujeme stanovit podmínky rámcové dohody vždy tak, aby zadání veřejné zakázky na jejím základě probíhalo písemně a elektronicky.

  Expertní skupina MMR k ZZVZ vydala stanovisko k situacím, kdy dojde k uzavření smlouvy jinak než elektronicky: [DŮSLEDKY NEDODRŽENÍ POVINNÉ ELEKTRONICKÉ FORMY PÍSEMNÉ KOMUNIKACE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU]. Závěry učiněné v tomto stanovisku, že nedodržení formy uzavření smlouvy nezpůsobuje neplatnost smlouvy, se jeví být použitelné i při zadávání veřejných zakázek na základě rámcových dohod a vzniku smlouvy faktickým plněním. Nicméně takovéto uzavření smlouvy faktickým plněním neodpovídá požadavku na písemné, resp. elektronické, uzavírání smluv na veřejné zakázky podle ZZVZ.

  • Rámcová dohoda podle § 131 ZZVZ

  Rámcovou dohodou se ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

  Nejvyšší soud v obecné poloze dovodil, že tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah a pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají (rozsudek sp. zn. 32 Cdo 24/2010 a rozsudek sen. zn. 29 ICdo 26/2012, uveřejněný pod číslem 25/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dodavatel tudíž není povinen na základě rámcové dohody poskytnout zadavateli plnění.

  Odpověď na dotaz

  Zákon o zadávání veřejných zakázek zadavateli neurčuje, zda zadání veřejné zakázky provést v jednom zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody uzavřené v zadávacím řízení (§ 3). Smlouvu na dobu neurčitou, lze uzavřít v zadávacím řízení, pokud si zadavatel na místo zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení zvolí provedení zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody s pozdějším případným zadáním veřejné zakázky, bude moci rámcovou dohodu uzavřít jen na 4 roky a z této rámcové dohody nebude vyplývat povinnost dodavatele poskytnout plnění. Problematickým je i uzavření smlouvy tzv. faktickým plněním namísto písemně resp. elektronicky, jak to smysl a účel ZZVZ vyžaduje.

  Možnost uzavřít s vybraným dodavatelem dvě samostatné smlouvy na plnění VZ (§ 124)

  23.01.2023 Dobrý den, laskavě žádáme o zaslání odpovědi na níže uvedený dotaz: Pokud má vybraný dodavatel realizovat veřejnou zakázku, jejímž předmětem je vypracování projektové dokumentace a zároveň výkon autorského dozoru, je možné v souladu s ust. § 124 ZZVZ uzavřít dvě samostatné smlouvy, když smlouva na výkon autorského dozoru by s vybraným dodavatelem byla uzavřena až při zahájení realizace stavby, tj. např. až za několik měsíců/let po výběru dodavatele projektové dokumentace a autorského dozoru, resp. ukončení zadávacího řízení? Jinak se fakticky může stát, že fin. prostředky musí být v rozpočtu alokovány i několik let po vypracování projektové dokumentace. Velice děkuji za odpověď.

  Ustanovení § 124 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanovuje zadavateli povinnost uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku po uplynutí lhůty zákazu smlouvu uzavřít, a to bez zbytečného odkladu. Byť ZZVZ přesně nedefinuje pojem „bez zbytečného odkladu“, má se za to, že by zadavatel ani vybraný dodavatel neměl s podepsáním smlouvy bezdůvodně otálet nebo proces zbytečně zdržovat. ZZVZ umožňuje zadavateli, respektive žádné relevantní ustanovení ZZVZ takový postup nezakazuje, uzavřít s vybraným dodavatelem více smluv. Ve Vašem případě by ale tedy obě smlouvy měly být uzavřeny bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu smlouvy uzavřít s tím, že začátek výkonu autorského dozoru by měl být jednoznačně vymezen obsahem smluvního závazku.

  Chyby projektové dokumentace jako důvod změny závazku ze smlouvy (§ 222)

  20.01.2023 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnost aplikace § 222 při realizaci zakázky na stavební práce. Konkrétně pokud se v průběhu realizace stavebních prací zjistí, že ačkoliv projektová dokumentace obsahuje provádění určitých prací, nejsou tyto práce obsaženy v soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, čili existuje rozpor mezi textovou/výkresovou částí projektové dokumentace a soupisem stavebních prací, který zhotovitel ocenil v rámci nabídky. Bez těchto prací není možné stavbu dokončit v požadovaném rozsahu a následně nebude možné ji kolaudovat v souladu se stavebním povolením. Projektová dokumentace tedy s těmito pracemi uvažuje, ale projektant je nepřenesl do soupisu stavebních prací. Je možné tyto práce zajistit změnou závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 4 či odst. 6 zákona ZVZ, ačkoliv se situace jeví jako chyba projektanta? A v případě že ano, existuje k tomu nějaký výklad/judikát/rozhodnutí ÚOHS?

  Zatímco odst. 6 (§ 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ) je podmíněn objektivními důvody (že pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí “jen” na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu (zejména vzhledem charakteru změny), než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4. S ohledem na skutečnost, že rozpor mezi PD a soupisem prací je zjevnou chybou projektanta, pak bychom doporučili postup pouze podle § 222 odst. 4. Obhajoba postupu změny podle odst. 6 není vyloučena, ale může být s ohledem na podmínky použití odst. 6 problematická. Problematiku dodatečných stavebních prací ZZVZ upravuje samostatně podmínkami ke změnám závazků ze smlouvy (ne již důvody pro využití jednacího řízení bez uveřejnění viz ze srov. implementace „nové“ směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU, že zadavatel „jednající s náležitou péčí“ použije projektovou dokumentaci zpracovanou externí autorizovanou osobou a předpokládá její věcnou správnost). Z hlediska požadavku na doplnění aktuální rozhodovací praxe lze pouze doplnit, že bude vždy při posuzování konkrétní situace nutné vyjasnit absolutní míru objektivní nepředvídatelnosti.

  Celková hodnota sektorové VZ - překročení fin. limitu při navýšení sazeb o inflaci (§ 158; § 169)

  19.01.2023 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat v následujícím případě. Jsme sektorový zadavatel a máme uzavřenou rámcovou smlouvu na služby na dobu neurčitou. V okamžiku podpisu smlouvy nebylo nutné vzhledem k předpokládané hodnotě zakázky za 48 měsíců postupovat podle ZZVZ. Ve smlouvě máme zakotvenou inflační doložku a poskytovatel v souladu se smlouvou může požádat o navýšení sazeb z titulu inflace. Jak máme prosím postupovat v případě, že poskytovatel požádá o navýšení sazeb o inflaci - je nutné nějak testovat znovu předpokládanou hodnotu zakázky? Pokud ano, jak postupovat v situaci, když při testování dojde k překročení předpokládané hodnoty zakázky na 48 měsíců od okamžiku testování? Je možné pokračovat ve smluvním vztahu beze změny nebo je možné pokračovat nějakým jiným způsobem a jakým nebo je nutné smluvní vztah ukončit? Děkuji.

  V obecné rovině předpokládaná hodnota funguje jako odhad, který slouží hlavně k určení režimu, ve kterém bude zakázka zadána. Předpokládaná hodnota tedy není měněna v průběhu plnění veřejné zakázky. Vyhrazená změna závazku v podobě inflační doložky podle § 100 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) musí být do předpokládané hodnoty rovněž započtena. Změna oproti původnímu odhadu, například v důsledku války na Ukrajině, nezpůsobuje dodatečnou nesprávnost stanovení předpokládané hodnoty. Problém by mohl nastat pouze v případě, že by hodnota zakázky vystoupala přes hranici režimu, ve kterém byla zakázka zadána. V takovém případě je obzvlášť nutné, aby byla předpokládaná hodnota, v době jejího stanovení, stanovena správně a vhodným způsobem podle ZZVZ.

  V případě rámcové dohody (termín “rámcová smlouva” byl v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek nahrazen termínem „rámcová dohoda“) slouží předpokládaná hodnota také jako nepřekročitelný limit do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky. Cena uhrazená za dílčí zakázku se tak odečte od tohoto limitu, až do jeho vyčerpání. Po vyčerpání předpokládané hodnoty rámcové dohody není možné zadávat další dílčí zakázky na základě této rámcové dohody. Toto pravidlo vychází ze způsobu stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody v § 23 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že: „Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.“ Předpokládaná hodnota rámcové dohody tedy není stanovena pouze za 48 měsíců, ale za celou dobu trvání.

  V případě sektorové rámcové dohody, která nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády č. 172/2016 Sb. o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády“) a nebyla zadána v zadávacím řízení, se nejedná o skutečnou rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, jelikož ta musí být zadána v zadávacím řízení. Jedná se o dohodu, která je pouze obdobná rámcové dohodě podle ZZVZ.

  U dílčích zakázek je možné uplatnit inflační doložku i v případě, že inflace překročila úroveň, se kterou zadavatel počítal při stanovení předpokládané hodnoty. Tímto však není možné navýšit celkovou předpokládanou hodnotu a po vyčerpání stanovené předpokládané hodnoty je nutné ukončit smluvní vztah a zadat novou veřejnou zakázku. Zadavatel v takovém případě určí předpokládanou hodnotu nové zakázky postupem podle § 23 odst. 1 ZZVZ a v souladu s § 100 ZZVZ započítá do předpokládané hodnoty i případné vyhrazené změny závazku, včetně inflační doložky.

  V případě, že takto stanovená předpokládaná hodnota nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády, je možné opět zadat dohodu obdobnou rámcové dohodě podle ZZVZ mimo zadávací řízení. Rovněž je možné, aby taková smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V případě, že by bylo dosaženo limitů stanovených v nařízení vlády, musel by zadavatel rámcovou dohodu uzavřít v zadávacím řízení, a i dobu trvání stanovit v souladu s § 169 odst. 1 ZZVZ. V obou případech je stanovená předpokládaná hodnota limitem, do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky.

  Lze tedy shrnout, že není nutné ani možné upravovat dříve stanovenou předpokládanou hodnotu. I v případě vyšší inflace, než jakou bylo v době stanovení předpokládané hodnoty možné předpokládat, je možné uplatnit inflační doložku. Celková hranice, do jejíž výše je možné v rámcové dohodě zadávat dílčí zakázky, se však nezvyšuje a po vyčerpání této částky (která je rovna předpokládané hodnotě) je nutné smluvní vztah ukončit a zadat novou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota bude stanovena v souladu s § 23 odst. 1 ZZVZ se započtením vyhrazených změn závazku (včetně inflační doložky) v souladu s § 100 odst. 1 (§ 222 se použije přiměřeně). Tato zakázka může být “opět” zadána mimo zadávací řízení, pokud předpokládaná hodnota nedosáhne limitů stanovených v nařízení vlády pro sektorové veřejné zakázky. V opačném případě je nutné při zadávání postupovat podle ZZVZ.

  Prokazování splnění profesní způsobilosti dokladem obsahujícím totožný obor živnosti dle § 77/2 písm. a) ZZVZ

  19.01.2023 U veřejné zakázky na pokládku podlahových krytin bylo požadováno předložení živnostenské oprávnění pro řemeslnou živnost Podlahářství. Účastník zadávacího řízení předložil živnostenské oprávnění na Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Je možné uznat toto ŽO na Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, přestože jsme požadovali ŽO na Podlahářství? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je oprávněn požadovat od účastníků, aby k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), předložili jako doklad o jejich odborné způsobilosti „živnostenské oprávnění pro oblast podnikání se zaměřením na předmět plnění veřejné zakázky.“

  Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti: řemeslné živnosti – „Truhlářství, podlahářství“, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti. Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky). Příkladem může být právě „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ (takový obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví viz. autorizační zákon).

  Zadavatel tak musí prozkoumat, zda takový jiný doklad než ten konkrétní, který zadavatel požadoval v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu VZ na výměnu podlah. Řešení problému není ve stanovení odpovídající kvalifikace, ale jestli jiný dokument též stanovenou kvalifikaci splňuje.

  Pořízení pohonných hmot (§ 19)

  29.12.2022 Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na pořizování pohonných hmot. V nemocnici máme svojí tankovací stanici, pro kterou nakupujeme motorovou naftu. Tankovací stanice je pouze pro potřeby nemocnice. Chtěla bych se Vás zeptat, jestli musíme dodávky nafty soutěžit, když se jedná o komoditu, jejíž jednotková cena je v průběhu účetní období proměnlivá a zadavatel pořizuje dodávky opakovaně dle svých aktuálních potřeb? Děkuji za poskytnutí informace.

  Nákup pohonných hmot je v obecné rovině považován za nákup pravidelné povahy, u kterého je třeba předpokládanou hodnotu stanovit v souladu s § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Komentářová literatura mnohdy označuje nákup pohonných hmot jako nahodilý nákup a podřazuje stanovení přepokládané hodnoty těchto dodávek pod § 19 odst. 3 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se jedná o veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Možnost podřadit nákup pohonných hmot pod ustanovení § 19 odst. 3 ZZVZ ovšem není absolutní, jak také potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0269/2022/VZ ze dne 9. 8. 2022.

  V předmětné věci nakupovaly Technické služby města Chomutova, příspěvková organizace, pohonné hmoty do své čerpací stanice, odkud ji následně odčerpávala pouze její vozidla, a předpokládanou hodnotu těchto nákupů stanovovaly právě dle § 19 odst. 3 ZZVZ. Úřad k tomuto ovšem konstatoval následující: „Za takovou komoditu, jež bývá pořizována v režimu § 19 odst. 3 zákona, lze obecně považovat např. pohonné hmoty, kdy každé „načerpání“ pohonných hmot je považováno za samostatnou veřejnou zakázku. Úmyslem zákonodárce tak bylo přijmout takovou právní úpravu, která by neomezovala zadavatele při pořizování určitých specifických plnění (vzhledem k jejich zvláštní povaze a nahodilosti jejich pořizování). V šetřeném případě však nelze označit nákupy pohonných hmot (motorové nafty) obviněným za opakovaně pořizované podle svých aktuálních potřeb. Hlavní činností obviněného je totiž mj. údržba komunikací či správa veřejné zeleně, přičemž k provozování jeho základní činnosti je pořizování pohonných hmot logicky nezbytné. Za tímto účelem obviněný disponuje vlastní čerpací stanicí (do níž pohonné hmoty nakupuje), ze které jsou pohonné hmoty „tankovány“ za účelem provozování základní činnosti obviněného. Obviněný tak nepořizuje pohonné hmoty nahodile, např. pouze pro služební vozidla na „běžných“ (veřejných) čerpacích stanicích, ale systematicky za účelem plnění jeho hlavní činnosti, která by bez značného množství pohonných hmot nemohla být prakticky vykonávána. Lze tak shledat, že obviněný pořizuje pohonné hmoty v relativně pravidelných intervalech a o podobné hodnotě (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když spotřeba pohonných hmot je ovlivněna potřebou vykonávaných prací např. dle ročního období. Obviněný si však musí být vědom, že čerpací stanici, jejíž nádrž disponuje určitým objemem, bude muset pohonnými hmotami naplnit, aby mohl provozovat svou činnost, a musí být dle svých zkušeností schopen předpokládat svou spotřebu pohonných hmot v určitém časovém rozmezí. Dodávku pohonných hmot do čerpací stanice navrhovatele tak nelze považovat „za pořízení podle svých aktuálních potřeb“, neboť předmětné dodávky pohonných hmot nelze považovat za nahodilé, když nutnost disponovat zásobou pohonných hmot lze označit za esenciální nutnost k provozování činnosti obviněného.“

  V předmětném rozhodnutí dále došel Úřad k závěru, že zadavatel byl povinen postupovat podle § 19 odst. 1 písm. a) ZZVZ a provést výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek na dodávky pohonných hmot, nikoliv postupovat podle výjimky v § 19 odst. 3 ZZVZ. Výše citované rozhodnutí je dle našeho názoru aplikovatelné rovněž na Vaši situaci. Pokud máte vlastní čerpací stanici, lze předpokládat, že nákup pohonných hmot nebude zcela nahodilý, a naopak bude uskutečňován v relativně pravidelných intervalech. Zároveň předpokládáme, že nakupujete pohonné hmoty za účelem plnění jedné z Vašich hlavních činností (např. provoz záchranky), ke které je nákup pohonných hmot nezbytný. Z výše uvedených důvodů jsme toho názoru, že budete povinni stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 odst. 1 ZZVZ. V případě, že předpokládaná hodnota těchto dodávek přesáhne 2 mil. Kč bez DPH, bude se jednat o podlimitní, popř. nadlimitní veřejnou zakázku, a budete povinni aplikovat příslušná ustanovení a realizovat zadávací řízení dle ZZVZ, neboť žádnou další výjimku na nákup pohonných hmot ZZVZ nestanovuje.

  Přezkoumatelnost postupu zadavatele při ověřování ceny plnění (§ 6)

  08.12.2022 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali se dá považovat za transparentní postup zadavatele VZMR, pokud mu vnitřní předpis stanovuje jako jedinou povinnost ověřit u poptávaného plnění cenu v místě a čase obvyklou, ale tento úkon není nikterak formalizovaný a o jeho provedení a výsledku neexistuje žádný doložitelný záznam. VZMR je následně zadána přímo vybranému dodavateli. Děkuji.

  K Vašemu dotazu, zda je zásada transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) splněna v případě, že jediná povinnost spojená se zadáním veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), je ověření v místě a čase obvyklé ceny poptávaného plnění, přičemž postup není formalizován a neexistuje žádný záznam o průběhu tohoto ověření, uvádíme následující.

  Zásada transparentnosti spočívá v možnosti kontroly a přezkoumatelnosti postupu zadavatele. V případě, že neexistuje záznam o ověření ceny v místě a čase obvyklém a není tedy možné postup zadavatele zpětně přezkoumat, není postup zadavatele transparentní. Není sice stanoven konkrétní postup, který musí zadavatel u VZMR dodržet, nicméně u VZMR s vyšší předpokládanou hodnotou je vhodné postupovat tak, aby byl postup zadavatele přezkoumatelný.

  Zásada transparentnosti může do jisté míry kolidovat s ostatními zásadami (např. se zásadou přiměřenosti) nebo s principy 3E. Například nákup občerstvení za 300 Kč nevyžaduje tak přísný postup zadavatele, jelikož administrativní náročnost postupu pro zajištění transparentnosti, by byla nepřiměřená s ohledem na marginální hodnotu plnění. Velmi tedy závisí na předpokládané hodnotě, ale i na specifikách daného odvětví (obchodních zvyklostech, struktuře trhu) či místě plnění veřejné zakázky. Čím více se předpokládaná hodnota blíží hranici mezi VZMR a podlimitním režimem, tím přísněji by mělo být zajištěno dodržování zásad podle § 6 ZZVZ.

  Lze tedy shrnout, že pouhé zjištění ceny v místě a čase obvyklém, bez pořízení záznamu a zajištění zpětné přezkoumatelnosti, nemusí být dostačujícím postupem pro zajištění transparentnosti VZMR. U VZMR s nižší předpokládanou hodnotou může být takový postup adekvátní, ale u VZMR blíže k hranici podlimitního režimu je vhodné použít přísnější opatření k zajištění dodržení zásad v § 6 ZZVZ.

  Skutečně uhrazená cena ve vazbě na splnění smlouvy (§ 219)

  29.11.2022 Dobrý den, v § 219 ZZVZ je v odst. 3 uložena veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. Pojem "splnění smlouvy", na který se lhůta váže, však není blíže definován. Je splněním smlouvy myšleno jak splnění závazků ze smlouvy na straně dodavatele (zhotovení stavby, dodávka zboží, atp.), tak splnění závazků ze smlouvy na straně zadavatele (úhrada ceny za zhotovení stavby, dodávku, zboží)? Na konkrétním příkladu: dodavatel mi dodá zboží ve smluvním termínu dne 31.10.2022, včetně faktury se splatností 15 dnů, kterou uhradím 14.11.2022. Od data úhrady (14.11.2022) mi tedy běží 3 měsíční lhůta pro uveřejnění skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele? Děkuji za informaci.

  K Vašemu dotazu ohledně uveřejňování skutečně uhrazené ceny uvádíme následující. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 219 odst. 3 povinnost pro zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje podle § 219 odst. 1 ZZVZ, a to nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy. Za okamžik splnění smlouvy se obecně považuje okamžik, kdy jsou vzájemně splněny závazky obou stran smluvního vztahu a závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku tak již neexistuje. Tedy moment, kdy dodavatel dokončí své plnění a zadavatel uhradí poslední fakturu vystavenou dodavatelem. Ve Vámi uváděném příkladě by tedy měla běžet 3 měsíční lhůta podle § 219 odst. 3 ZZVZ od 14. 11. 2022, došlo-li v tento den skutečně k úhradě daného plnění.

  Podání nabídky na více částí veřejné zakázky dělené na části (§ 28, § 48, § 101)

  22.11.2022 Dobrý den, u nadlimitní zakázky na služby zadavatel postupoval dle § 101 odst. 1, 2. Zakázka je rozdělena na 11 částí. V oznámení o zahájení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že dodavatel může podat nabídku max. na 3 libovolné části, přesto dodavatel podal nabídku na 10 částí. Je další postup takový, že účastníka zadavatel vyloučí dle § 48 odst. 2 a) ZZVZ.

  Ve věci vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, sdělujeme následující, že na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. V souladu s § 101 odst. 1 a 2 ZZVZ je zadavatel oprávněn rozdělit veřejnou zakázku na části a zároveň stanovit, zda může dodavatel podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. Uvedeným se dle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ rozumí zadávací podmínky, jakožto veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení nebo podmínky účasti v zadávacím řízení.

  Z výše uvedeného vyplývá, že je na zadavateli, a samozřejmě na předmětu veřejné zakázky, zda ji rozdělí na části, přičemž rozhodne-li se tak, stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že požadavek na omezení možnosti podat nabídku na určitý počet částí veřejné zakázky je zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ, je zadavatel oprávněn v případě, že dodavatel nedodrží toto omezení (podá více nabídek, než je zadavatelem stanoveno v zadávacích podmínkách), takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

  V souvislosti s uvedeným si dovolujeme poukázat na metodický dokument Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který obsahuje pravidla pro objasnění či doplnění informací poskytovaných v průběhu zadávacího řízení jeho účastníky zadavateli, z uvedeného citujeme, že: “Základním účelem ustanovení § 46 ZZVZ je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný.”

  Zde dostupný materiál na stránkách ÚOHS – https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/Aplikace-46-ZZVZ-optikou-rozhodovaci-cinnosti-UOHS_final_k-uverejneni.pdf

  Zadávání veřejné zakázky v DNS ve lhůtě pro posouzení žádosti o účast (§ 140, § 141)

  04.11.2022 Dobrý den, řešíme s provozovatelem profilu zadavatele otázku, zda je správné, když podáním žádosti dodavatele o zařazení do již zavedeného DNS se nám zablokuje příslušná kategorie DNS, do které dodavatel podává žádost o zařazení. Jakmile tuto žádost v elekt. nástroji otevřeme, výzvu zařazeným dodavatelům nelze odeslat dříve, než žádost dodavatele posoudíme a odešleme oznámení o zařazení/nezařazení do DNS. V zákoně č. 134/2016 Sb. se nikde o této podmínce zahájení VZ v DNS nehovoří. Tato podmínka platila dle předchozí legislativy, kde bylo v § 95 odst. 6 zákona č. 137/2012 Sb. uvedeno, že výzvu k podání nabídek odešle zadavatel zájemcům zařazeným do dynamického nákupního systému až poté, co byly posouzeny veškeré předběžné nabídky podané ve lhůtě pro podání předběžných nabídek podle zjednodušeného oznámení. Děkuji Vám za Váš čas.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) tuto situaci explicitně neřeší, nicméně právní úprava v § 140 odst. 1 ZZVZ naznačuje řešení tím způsobem, že je pro zařazení dodavatele do již zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) stanovena lhůta. Smyslem této lhůty (relativně krátké) je dle našeho názoru ochrana dodavatele, aby dodavatel nepřišel o možnost účastnit se příliš mnoha veřejných zakázek v zavedeném DNS, pouze po dobu posouzení žádosti o účasti zadavatelem.

  Tato lhůta tedy ukazuje, že je možné zahájit proces zadání veřejné zakázky v DNS podle § 141 ZZVZ i v situaci, kdy zadavatel posuzuje žádost o účast nového dodavatele, který se této zakázky nemůže účastnit. Dalším argumentem podporujícím tento výklad je možná nežádoucí situace, ve které by (například v důsledku zmírnění požadavků na kvalifikaci) více dodavatelů podalo postupně žádost o účast a tím by byl zadavatel do posouzení všech žádostí o účast zcela paralyzován.

  Lze tedy shrnout, že je možné po dobu posuzování žádosti o účast nového dodavatele vyzvat zařazené dodavatele k podání nabídek. Nicméně zadavatel by si měl dát pozor na situaci, kdy se dostane do prodlení s posuzováním žádosti o účast nového (nezařazeného) dodavatele. V případě prodlení v procesu posuzování žádosti o účast nezařazeného dodavatele by dle našeho názoru mohlo být odeslání výzvy k podání nabídek zařazeným dodavatelům posuzováno jako porušení § 6 odst. 2 ZZVZ (obecné zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace).

   

   

   

  Uveřejňování smluv a výsledku VZ rozdělené na části (§ 53; § 217; § 219)

  26.10.2022 Dobrý den, jak by se prosím mělo postupovat u zveřejňovaní smluv a oznámení o výsledku ve Věstníku v případě následující veřejné zakázky? Jedná se o veřejnou zakázku na služby zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, která má 4 části a účinnost pro každou část je jiná s počátkem v rozptylu půl roku. 3 smlouvy jsou již podepsané a jejich účinnost je od 1. 11. 2022 (2 smlouvy) a od 15. 12. 2022 (1 smlouva). Čtvrtá smlouva však bude podepsaná až na jaře 2023. Je tedy možné zveřejnit smlouvy na profilu zadavatele, a písemnou zprávu až na jaře 2023 nebo musí být již tři podepsané smlouvy zveřejněny teď do 30 dnů od jejich podpisu? Stejnou otázku na postup mám ohledně zveřejnění oznámení o výsledku ve Věstníku. Děkuji za odpověď.

  Dle odpovídajících  ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), sdělujeme následující:

  • § 219 odst. 1 veřejný zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření;
  • § 217 odst. 5 zadavatel uveřejní písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, v neposlední řadě
  • § 126 ZZVZ zadavatel má povinnost do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

  Přestože se tedy jeví, že lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a oznámení o výsledku zadávacího řízení počíná běžet každá od jiného okamžiku, jedná se o okamžik shodný. To vyplývá z definice ukončení zadávacího řízení uvedené v § 51 odst. 1 ZZVZ, dle které je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody či zavedením dynamického nákupního systému.

  Uvedené lhůty pro uveřejnění tedy počínají běžet shodně od uzavření smlouvy.

  Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen postupovat při výběru dodavatele v každé části odděleně a uzavírá v každé části a s každým dodavatelem smlouvu samostatně, vztahují se i následné povinnosti na každou část zvlášť. Pokud byla smlouva uzavřena na více částí souběžně, ZZVZ zde nespecifikuje, od uzavření jaké ze smluv by lhůta počínala běžet, z čehož vyplývá, že lhůta běží vždy od uzavření smlouvy, tedy pro každou část se počítá samostatně.

  V případě, že na některé z částí veřejné zakázky již smlouvy uzavřeny byly, je třeba do 15 dnů od jejich uzavření uveřejnit tyto smlouvy na profilu zadavatele. Profily zadavatelů neomezují termíny pro uveřejnění smluv a zadavatelé jsou oprávněni k jedné veřejné zakázce uveřejnit i několik smluv, a to postupně v souvislosti s jejich uzavřením. Stejně tak je třeba do 30 pracovních dnů od uzavření těchto smluv uveřejnit písemné zprávy k předmětným částem. Zadavatel je samozřejmě oprávněn vytvořit jednu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele, přičemž v této zprávě uvede veškeré požadované informace dle § 217 odst. 2 ZZVZ ke každé části.

  Zároveň jste tedy povinni odeslat do 30 kalendářních dnů od uzavření smluv oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kdy opět můžete zvolit, zda k předmětným částem uveřejníte jeden společný formulář, či zda pro každou část využijete formulář samostatný. Formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou tedy této situaci přizpůsobeny a rovněž umožňují oznámit výsledek více částí zadávacího řízení prostřednictvím jednoho formuláře.

  Poté, co bude uzavřena smlouva k poslední části, uveřejní ji zadavatel v zákonné lhůtě na profilu zadavatele, včetně písemné zprávy k této části a odešle oznámení o výsledku poslední části zadávacího řízení do VVZ.

   

  Nedodání podepsané smlouvy o dílo jako důvod pro vyloučení (§ 39; § 46; § 48)

  25.10.2022 Účastník v nabídce nedodal podepsanou smlouvu o dílo, jež byla zadavatelem stanovena dle § 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ jako podmínka účasti v zadávacím řízení s ohledem na stanovení převodu majetkových autorských práv a práv průmyslového vlastnictví. jedná se (po uplynutí lhůty k podání nabídek) o důvod k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 ZZVZ?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), nestanoví povinnost podepisovat návrh smlouvy jako součást nabídky. Avšak dodrží-li zadavatel zásady zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ), může sám stanovit zadávací podmínku (§ 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ), podle které účastník ZŘ musí vložit do nabídky návrh smlouvy podepsaný.

  Na nedodržení zadávací podmínky může zadavatel reagovat následujícími způsoby:

  • účastníka ZŘ vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ,
  • účastníka ZŘ požádat o doplnění údaje podle § 46 ZZVZ,
  • nebude se nesplněním zadávací podmínky blíže zabývat, protože účastník ZŘ nebude vybrán k uzavření smlouvy (§ 39 odst. 2 ZZVZ).

  Závěrem shrnujeme, že podpis na návrhu smlouvy považujeme za údaj, o jehož doplnění může zadavatel účastníka ZŘ podle § 46 ZZVZ požádat. Tímto způsobem nedojde k nedovolené změně nabídky. Takové řešení s ohledem právě na možnost doplňovat obdobné údaje doporučujeme, i z důvodu zachování co nejširší soutěže, pokud tomu nebrání jiné důvody na straně zadavatele.

  Zavedení dynamického nákupního systému bez zařazení účastníka (§ 139)

  19.10.2022 Lze zavést DNS v NEN, pokud ve lhůtě pro podání žádostí o účast v 1. fázi DNS nepodal žádný účastník žádost o účast nebo po vyloučení účastníků nezbyl žádný účastník ZŘ? Lze využít § 139 odst. 7 zákona ve smyslu toho, že podmínky pro zavedení jsou tímto splněny ve všech třech případech, pokud není žádný účastník ZŘ? Nebo zadavatel musí původní ZŘ na zavedení DNS dle § 127 odst. 1 zákona zrušit a zahájit nové ZŘ? Zrušení ZŘ může být problém, neboť potencionální dodavatelé vyčkávají s podáním žádosti až DNS bude zavedený. Systém by tak nebyl dynamický, neboť po vyloučení účastníků, lhůtách pro námitky, zrušení původního ZŘ a zahájení nového ZŘ se lhůtou pro podání žádostí o účast min. 30 dní bychom se k zadání dílčích VZ nemuseli vůbec dostat.

  Dle § 138 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zavede zadavatel DNS v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Z uvedeného je tedy zřejmé, že dokud není DNS zaveden, postupuje zadavatel dle všech ustanovení platných pro zadávací řízení. Vztahují se na něj tedy i důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ. Ustanovení § 127 odst. 1 ZZVZ pak jako povinný důvod pro zrušení zadávacího řízení stanoví situaci, kdy po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. V tomto případě nemá zadavatel žádnou možnost volby, ZZVZ tento důvod pro zrušení stanoví jako povinnost. Lze tedy shrnout, že pokud při zavádění DNS nebyly podány žádné žádosti o účast, je nutno postupovat dle § 127 odst. 1 ZZVZ a toto zadávací řízení zrušit. DNS v takovém případě není možné zavést. Je pak na zvážení, zda zadavatel nestanovil příliš přísně kvalifikační požadavky pro zařazení dodavatelů do DNS, nebo byly jiné okolnosti, které potenciální dodavatele odradily, a zadavatel by proto měl tyto okolnosti v opakovaném zadávacím řízení eliminovat.

  Uveřejňování smlouvy ve sdružení zadavatelů (§ 7; § 219)

  06.10.2022 Při sdružení dvou zadavatelů uzavře každý zadavatel samostatnou smlouvu s vybraným dodavatelem. Prosím o informaci, na kterém profilu se mají tyto dvě smlouvy uveřejnit. Prosím o výběr jedné ze tří možností. 1) Obě smlouvy se uveřejní jen na profilu zástupce obou zadavatelů. 2) Příslušná smlouva se uveřejní jen na profilu příslušného zadavatele. C) Obě smlouvy se uveřejní na profilu zástupce zadavatelů a navíc příslušná smlouva se uveřejní na profilu druhého zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Možnost zadavatelů zadat veřejnou zakázku společně je upravena v § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZZVZ). V odst. 3 tohoto ustanovení je pak uvedeno, že za dodržení ZZVZ odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Takovým úkonem je například podpis smlouvy s dodavatelem.

  Zadavatelé zadávající veřejnou zakázku společně mají povinnost podle § 7 odst. 2 ZZVZ uzavřít mezi sebou smlouvu, která upravuje práva a povinnosti související s daným zadávacím řízením a dále vymezení pravidel jednání vůči třetím osobám. Předmětem této smlouvy je zpravidla určení zadavatele, který bude jednat jménem všech zadavatelů zúčastněných na společném zadávání.

  Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy s dodavatelem. Zadávací řízení je tedy ukončené podpisem smlouvy a jak bylo uvedeno výše, smlouva upravující práva a povinnosti společných zadavatelů se vztahuje na zadávací řízení. Vzhledem k tomu by tedy po ukončení společného zadávacího řízení měl každý zadavatel sám za sebe uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 ZZVZ, ke které se dobrovolně zavázal tím, že ji uzavřel s vybraným dodavatelem.

  Závěrem dodáváme, že pro zadavatele neplatí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není potřeba, aby smlouvu duplicitně uveřejnil na svém profilu zadavatele.

  Předložení jiného dokladu ke kvalifikaci v nabídce a na základě výzvy vybranému dodavateli (§ 122)

  30.09.2022 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda postačí předložit výpis z SKD v případě výzvy zadavatele k doložení originálů dle § 122 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ. V nabídce do soutěže jsme předložili kopie jednotlivých kvalifikačních dokumentů. Od termínu podání nabídky do zaslání Výzvy k předložení originál dokumentů uběhl téměř rok a naše firma se v tomto období zapsala do Seznam kvalifikačních dokumentů. Postačí tedy předložit Výpis z SKD nebo musíme zajisti originály všech kvalifikačních dokumentů. Děkuji za odpověď.

  Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“) podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je-li předložen dodavatelem zadavateli, plně nahrazuje doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77, a to v rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní a profesní způsobilost dvěma způsoby: i) buďto předložením konkrétních dokladů prokazujících dané skutečnosti nebo ii) výpisem ze SKD, který plně nahrazuje tyto doklady.

  Zadavatel nesmí dodavatele v jeho možnostech prokazování základní a profesní způsobilosti nijak omezovat, avšak v situaci, kdy jste předložili v rámci nabídky kopie jednotlivých kvalifikačních dokladů, je třeba na základě výzvy podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ doložit odpovídající originály nebo ověřené kopie k dokladům předloženým v nabídce. Upozorňujeme, že doklady podle § 122 ZZVZ, resp. § 123 navazují na doklady již předložené při podaní nabídky. Pokud by v této situaci došlo na základě výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ k předložení výpisu ze SKD, do kterého jste se zapsali až v momentě, kdy jste již v rámci zadávacího řízení prokazovali kvalifikaci určitými doklady, nebyl by takový výpis ze SKD originálem dříve předložených dokladů.

  Dodavatel se tedy může rozhodnout, zda základní a profesní kvalifikaci prokáže doložením příslušných dokladů nebo výpisem ze SKD, touto volbou se pak musí řídit po zbytek zadávacího řízení. Závěrem shrnujeme, že i přes zápis do SKD v průběhu zadávacího řízení, se nemění nic na povinnosti doložit originály nebo ověřené kopie dokladů, kterými byla kvalifikace prokazována v podané nabídce. Výpisem ze SKD pak můžete prokazovat základní a profesní způsobilost v následujících zadávacích řízeních.

  Obdoba výpisu zahraničního SKD a prokazování trestní bezúhonnosti členů statutárního orgánu (§ 228)

  22.09.2022 Dobrý den, Může zadavatel veřejné zakázky u dodavatele, který je zahraniční právnickou osobou (sídlo v EU), odmítnout jako doklad o trestní bezúhonnosti předložení osvědčení ze země sídla dodavatele, které je obdobou českého Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, a k prokázání bezúhonnosti členů statutárního orgánu požadovat výslovně výpisy z trestních rejstříků jeho jednatelů? Pro českou právnickou osobu postačuje doložení výpisu z SKD i ve vztahu ke členům jejího statutárního orgánu… Pokud zadavatel může požadovat doložení výpisů z trestních rejstříků za členy statutárního orgánu – jednatele zahraniční právnické osoby, má jít o výpisy dle země sídla právnické osoby- uchazeče, nebo dle bydliště jednatelů?

  Podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud dodavatel předloží zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“), tento výpis nahrazuje doklad prokazující: a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilostí, a b) základní způsobilost podle § 74. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní způsobilost v plném rozsahu prostřednictvím výpisu ze SKD, přičemž zadavatel nesmí dodavatele v této jeho možnosti nijak omezovat. Podle § 228 odst. 3 ZZVZ může dodavatel stejně jako výpisem ze SKD prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze SKD.

  Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zadavatelovy požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. V případě prokazování základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ u dodavatele, který je právnickou osobou, je v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí splňovat podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Ustanovení § 74 odst. 2 ZZVZ však nevymezuje, ve vztahu k jaké zemi mají dané osoby podmínku splňovat. Z toho lze dovodit, že osoby vymezené v § 74 odst. 2 ZZVZ mají splňovat podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

  Pokud by tedy dodavatelem byl zahraniční dodavatel, prokazoval by trestní bezúhonnost osob uvedených v § 74 odst. 2 ZZVZ pouze ve vztahu k zemi svého sídla, i pokud by např. člen statutárního orgánu dodavatele nebyl příslušníkem státu, ve kterém sídlí dodavatel. Shrnujeme však, že pokud dodavatel má sídlo v členském státě EU a prokáže svoji základní způsobilost osvědčením obdobným výpisu ze SKD, pak zadavatel nesmí omezit tuto možnost dodavatele.

  Vyloučení účastníka zadávacího řízení v důsledku pochybení (§ 48)

  16.09.2022 Dobrý den, veřejný zadavatel realizuje užší řízení v dle § 58 ZZVZ, které se nyní nachází v první fázi - posouzení kvalifikace účastníků, kteří podali žádost o účast. Žádost o účast podal i účastník, se kterým má zadavatel velmi nepříjemné zkušenosti z právě probíhající jiné stavby, kdy na základě mnohých pochybení zhotovitele odstoupil zadavatel/objednatel od smlouvy. Text dotazu: lze aplikovat důvod vyloučení účastníka dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ z důvodu předčasného ukončení smluvního vztahu ze strany objednatele/zadavatele v právě probíhajícím zadávacím řízení, kdy k předčasnému ukončení smluvního vztahu došlo v průběhu tohoto zadávacího řízení? Jak správně chápat \"se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení... ? Děkuji za odpověď.

  Výklad z hlediska možného vyloučení účastníka zadávacího řízení je následující:

  Zadavatel dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky (nebo s jiným veřejným zadavatelem).

  K dotazu na výklad sousloví “se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení… ?” sdělujeme, že z textace ZZVZ vyplývá, že pro naplnění výše uvedeného zákonného důvodu vyloučení účastníka muselo dojít k danému pochybení již před zahájením zadávacího řízení, nikoliv až po jeho zahájení.

  Uvedené lze vyvodit ze srovnání, že např. v ustanovení § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ je výslovně uvedeno, že závažného profesního pochybení se účastník dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení.

  Vzhledem k tomu, že § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ hovoří o pochybeních před zahájením zadávacího řízení, nebude možná aplikace tohoto ustanovení na pochybení spáchaná až po zahájení zadávacího řízení.

  Nutné je vzít v potaz skutečnost, že ZZVZ hovoří o době, kdy se účastník dopustil pochybení, která dle § 48 odst. 5 písm. d) musela následně vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, avšak ZZVZ již nestanovuje, kdy mělo k tomuto následku dojít.

  Z tohoto je dle našeho názoru možné vyvodit závěr, že:

  i) k pochybení musí dojít před zahájení zadávacího řízení, avšak

  ii) následný vznik škody mohl nastat až po jeho zahájení.

  Je nutné zdůraznit, že důkazní břemeno nese zadavatel. Ten si tedy bude muset opatřit důkazy, ze kterých bude jasně vyplývat, kdy k danému pochybení došlo a zda tato skutečnost (k vyloučení) nezasahovala do doby po zahájení zadávacího řízení.

  Pokud by k rozhodné části pochybení došlo až po zahájení zadávacího řízení, již nebude docházet k naplnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ a zadavatel nebude oprávněn účastníka vyloučit v souladu s tímto ustanovením. Pokud však k veškerým pochybením došlo již před zahájením zadávacího řízení, bude zadavatel moci aplikovat důvod k vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Prodloužení platnosti rámcové smlouvy na provádění prací a služeb při opravách a údržbě zařízení (§ 158; § 222)

  14.09.2022 Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu týkající se rámcové dohody, na zadávání sektorových veřejných zakázek. Máme uzavřenou rámcovou smlouvu na provádění prací a služeb při opravách a údržbě zařízení, platnost smlouvy je do 31. 12. 2022. Rádi bychom smlouvu prodloužili, na základě skutečných nákladů v minulých letech očekáváme budoucí průměrné roční náklady ve výši cca 3 mil. Kč. Je prosím možné prodloužit stávající smlouvu pouze na 3 roky, aniž bychom porušili zákon? Předpokládáme, že za 4 roky trvání smlouvy bychom zřejmě mohli překročit limit pro nadlimitní zakázky pro služby u zadavatele při zadávání sektorové veřejné zakázky ve výši 11 247 000 Kč.

  Dle ustanovení § 131 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek rámcové dohody po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení, přičemž § 222 ZZVZ se použije přiměřeně. Zároveň dle tohoto ustanovení zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek uvedených v rámcové dohodě ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody.

  Při zadávání sektorových veřejných zakázek je však dále relevantní ustanovení § 158 odst. 1 ZZVZ, dle kterého zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ.

  K dotazované problematice bylo vydáno stanovisko expertní skupiny „Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu“, které je dostupné na následujícím odkaze: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/.

  Dle tohoto stanoviska platí následující: „Ze systematiky zákona vyplývá, že zákaz (povinnost) podle § 222 odst. 1 se vztahuje i na případy, kdy původní veřejná zakázka, která má být změněna, byla zadána mimo zadávací řízení na základě výjimek podle § 29, § 30, § 31, § 158 až 160, § 177 až 178, § 191. Pokud po provedení změny závazek rovněž splňuje podmínky pro použití výjimky, lze výjimku použít i pro změnu závazku. Pokud by však závazek ze smlouvy původně uzavřené na základě výjimky po provedení změny již podmínky výjimky nesplňoval, je nutné přípustnost změny posuzovat podle pravidel § 222.“

  V případě podlimitní sektorové zakázky, kterou zadavatel nezadával v zadávacím řízení, není povinnost na případnou změnu závazku aplikovat § 222 ZZVZ. Toto pravidlo platí ovšem pouze v případě, že ani po provedené změně nebude hodnota zakázky dosahovat finančního limitu dle § 25 ZZVZ. Ovšem v případě, že by se v souvislosti se změnou závazku na sektorovou veřejnou zakázku zadavatel dostal do nadlimitního režimu, již by bylo třeba § 222 ZZVZ aplikovat.

  Prokazování profesní způsobilosti podle § 194

  27.07.2022 Vážení, obracím se na Vás s dotazem ohledně prokazování profesní způsobilosti podle § 194 ZZVZ. Zadavatel v zadávací dokumentaci v rámci užšího řízení požadoval prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 194 ZZVZ dokladem prokazující schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací do stupně utajení „DŮVĚRNÉ“, a to Osvědčením podnikatele, Osvědčením fyzické osoby atd. Žádost o účast podalo sdružení ve společnosti podle § 2716 a násl. občanského zákoníku skládající se ze dvou společností s ručením omezeným (dva dodavatelé). Požadovanou profesní způsobilost ohledně § 194 ZZVZ prokázala pouze jedna společnost. Je tento postup v souladu se ZZVZ nebo je nutné, aby splnění této způsobilosti prokázal každý dodavatel samostatně vzhledem k tomu, že společnost nemá právní osobnost, tj. není právnickou osobou? Děkuji

  Dle § 194 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k:

  a) přístupu k utajované informaci, nebo

  b) požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

  vedle požadavků uvedených v § 77 ZZVZ požadovat i doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace, přičemž splnění této podmínky nelze prokázat prostřednictvím jiné osoby.

  • dle § 82 ZZVZ v případě společné účasti dodavatelů prokazuje základní způsobilost a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 každý dodavatel samostatně.
  • dle § 84 ZZVZ může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci bližší pravidla pro prokazování profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace nebo technické kvalifikace, pokud se dodavatelé účastní zadávacího řízení společně nebo prokazují kvalifikaci prostřednictvím jiných osob; zadavatel však nesmí vyloučit pravidla stanovená v § 82 a 83. Pokud zadavatel nestanovil jinak, prokazují dodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně.

  Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že:

  • prokázání kvalifikace v případě společné účasti dodavatelů zvlášť každým z těchto dodavatelů musí být pouze u základní a profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ, ostatní kvalifikaci mohou tito dodavatelé prokázat společně.

  Zadavatel má nicméně na základě § 84 ZZVZ možnost stanovit bližší požadavky na společné prokazování kvalifikace, ale pokud tak neučiní, prokazují dodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně. Pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nerozšířil podle § 84 ZZVZ povinnost předložit doklad prokazující schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací do stupně utajení „DŮVĚRNÉ“ na všechny dodavatele podávající společnou nabídku, není uváděný postup dodavatele, kdy požadovaný doklad předložil pouze jeden dodavatel ze společné nabídky, v rozporu se ZZVZ.

  Změna poddodavatelem prokazované technické kvalifikace v průběhu realizace VZ (§ 83, § 88, § 222, § 223)

  26.07.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, jak má zadavatel postupovat v případě, kdy v zadávacím řízení vybraný dodavatel prokazoval určitou část technické kvalifikace - poskytování služeb pomocí jiné osoby. S vybraným dodavatelem následně zadavatel uzavřel smlouvu. Při plnění veřejné zakázky vybraný dodavatel nyní zadavateli oznámil ukončení spolupráce s dotyčným poddodavatelem a současně předložil chybějící část technické kvalifikace, avšak referencí o plnění této zakázky jako kdyby tuto část VZ poskytoval celou dobu sám vybraný dodavatel. Je takovýto postup podle Vašeho názoru ze zákona přípustný? Ust. § 88 ZZVZ míří pouze na změny kvalifikace v průběhu zadávacího řízení a nikoli v průběhu plnění VZ. Děkuji.

  Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

  Dva aktivní profily zadavatele (§ 214)

  20.07.2022 Dobrý den, ZZVZ v § 214 připouští, aby zadavatel vedle svého aktivního profilu používal souběžně další aktivní profil, kterým je NEN . Pokud tedy bude mít zadavatel zaregistrovány dva aktivní profily zadavatele, musí pak pro každé zadávací řízení využívat vždy oba profily současně nebo může využívat jen jeden z nich, který si určí příslušné v zadávací dokumentaci příslušné VZ? Děkuji

  Ano, nelze uveřejňovat informace k jedné veřejné zakázce na více profilech zadavatele, které má zadavatel oznámeny jako aktivní ve Věstníku veřejných zakázek, ale má dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možnost si vybrat pouze jeden, který bude využívat k uveřejnění informací v souvislosti s jejím zadáním, tzn. jedna VZ a jeden profil.

  Dodatky ke smlouvě uzavírané se společností se zákazem plnění VZ (§ 222)

  30.06.2022 Dobrý den, může zadavatel v souladu s ust. § 222 ZZVZ uzavírat dodatky ke smlouvě o dílo uzavřené se společností Metrostav před právní mocí rozsudku trestního soudu, který této společnosti zakázal uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek a účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 ZZVZ? Děkuji

  Trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži je upraven v § 21 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Podle § 21 odst. 3 tohoto zákona trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanovém rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo ve veřejné soutěže podle jiných právních předpisů.

  Jak vyplývá z § 21 odst. 3 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, soud stanovuje rozsah zákazu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek. Možnost změny smlouvy na veřejnou zakázku, která byla uzavřena před nabytím právní moci rozsudku trestního soudu, není dle našeho názoru dotčena uloženým trestem, neboť se v § 21 odst. 3 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob hovoří o zákazu uzavírání smluv.

  V případě změny smlouvy dochází ke změně již uzavřené smlouvy. Nutno podotknout, že nezbytnou podmínkou pro změnu smlouvy je naplnění podmínek podle § 222 ZZVZ, který brání podstatným změnám smlouvy, případně určuje, které změny se za podstatné nepovažují. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu smlouvy, bylo by dle § 222 odst. 1 ZZVZ třeba provést nové zadávací řízení, kterého už by se společnost s tímto uloženým trestem účastnit nesměla.

  Právo na plnění z jistoty (§ 41)

  27.06.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení dotazu souvisejícího s § 41 odst. 8 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Konkrétně jde o následující situaci. V rámci otevřeného podlimitního řízení byla zadavatelem stanovena zadávací lhůta 90 dnů a požadována jistota v hodnotě 500 tis. Do konce lhůty pro podání nabídek dorazila pouze jedna nabídka. Zadávací řízení proběhlo bez problému, účastník doložil všechny požadované doklady. Rada města schválila výsledek zadávacího řízení a tentýž den bylo odesláno a zveřejněno Oznámení o výběru dodavatele. Téhož dne však byl účastník odsouzen mimo jiné… „podle § 21 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 let…“. Z tohoto rozsudku tedy vyplývá, že účastník s námi jako zadavatelem zakázky nemůže uzavřít smlouvu o dílo na výše uvedenou veřejnou zakázku. Jako zadavatel tedy teď máme dvě možnosti, jak zadávací řízení ukončit. Buď zadávací řízení ukončíme dle § 127 odst. 2 písm. c), bez vyloučení jediného účastníka nebo účastníka vyloučíme na základě § 124 odst. 2 zákona a následně zrušíme zadávací řízení. Můj dotaz zní, má zadavatel nárok na plnění z jistoty i v případě, že dodavatele nevyloučíme, pouze zadávací řízení zrušíme? A pokud dodavatele vyloučíme dle § 124 odst. 2 zákona, máme na jistotu nárok i v tomto konkrétním případě, kdy za nastalou situaci dodavatel nemůže (v tom smyslu, že by uzavřít smlouvu chtěl, ale nemůže)? A poslední moje otázka zní, i kdybychom měli nárok na plnění z jistoty, musíme tento nárok uplatňovat (z pozice řádného hospodáře) nebo nemusíme? Případně kdo má o tomto kroku rozhodovat (rada města, zastupitelstvo města)? Děkuji za odpověď.

  V době vyhotovení tohoto stanoviska nebyl v elektronické verzi rejstříku trestů právnických osob učiněn takovýto záznam, ani nemáme k dispozici rozsudek, kterým by byl společnosti uložen trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži. Podle § 21 odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, spočívá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. Jeví se, že soud může usměrnit rozsah zákazu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek. Bez přesného znění rozsudku nemůžeme v rámci metodické pomoci poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek vyhodnotit, jaké konkrétní dopady má uložený trest na předmětné zadávací řízení.

  Podle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), má zadavatel právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Pokud by došlo k ukončení zadávacího řízení zrušením podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ, zadavatel by právo na plnění z jistoty neměl.

  Zadavatel by vrátil peněžní jistotu dodavateli po zániku jeho účasti v zadávacím řízení (§ 41 odst. 6 písm. b) ZZVZ), která by nastala s účinky zrušení zadávacího řízení (§ 51 odst. 2 ZZVZ). Zrušení zadávacího řízení tedy nevede ke vzniku práva zadavatele na plnění z jistoty, naopak pokud dojde k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 124 odst. 2 ZZVZ, právo na plnění z jistoty zadavateli vznikne. Tento zákon (ZZVZ) nereguluje, zda musí zadavatel svého práva využít a který vnitřní orgán o tom rozhoduje. Většině zadavatelů to však vyjasňují jiné právní předpisy (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích).

  Podle § 124 odst. 1 ZZVZ jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Podle § 124 odst. 2 ZZVZ může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, přičemž v ZZVZ nejsou rozlišovány důvody, které vedou dodavatele k neuzavření smlouvy. Předpokládáme, že odklad uzavření smlouvy o několik let bude pro zadavatele odkladem zbytečným a oprávnění zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele vznikne.

  Podle § 88 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit zadavateli změnu své kvalifikace do 5 pracovních dní. Do dalších 10 pracovních dní má předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Došlo-li ke ztrátě trestní bezúhonnosti, nebude kvalifikace splněna a vzhledem k uložení zákazu plnění veřejných zakázek ani nebude možné kvalifikaci obnovit ve smyslu § 76 ZZVZ. S vyloučením pro nesplnění kvalifikace (§ 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ) taktéž není spojeno oprávnění zadavatele na plnění z jistoty.

  Vysvětlení/Změna nebo doplnění zadávací dokumentace (§ 99)

  24.06.2022 Dobrý den, u nadlimitní VZ zadávanou v užším řízení bylo nutné provést vysvětlení ZD na základě dotazu uchazeče. Protože se jednalo o změnu ZD bylo nutné rovněž posunout termín pro podání Žádosti o účast v souladu s § 99 odst. 2. Popis stavu: prostřednictvím NEN /Nestandardní stavy jsem provedl doplnění ZD a úpravu termínu k podání Žádosti o účast. Po vložení změn jsem zveřejnil změny ZD na portálu zadavatele v souladu s § 98 odst. 3. Následně prostřednictvím NEN/Úkony zadavatele/Vysvětlení ZD jsem dokumentaci vložil a odeslal tazateli. Dotaz: je nutné znovu zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD pro všechny uchazeče? Za odpověď děkuji.

  Ano, použití nestandardního stavu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) zajistí, že změna nebo doplnění zadávací dokumentace (podmínek) bude uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna (§ 99 odst. 1). Praktické použití nestandardního stavu znamená, že je nutné zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD, aby byla zajištěna zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud změna nebo doplnění budou účastníkům sděleny stejným způsobem bez rozdílu, nebude docházet k porušení obecných zásad.

  Uveřejňování informací ve VVZ společně se změnou na profilu zadavatele (§ 212)

  24.06.2022 Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o informaci k problematice uveřejňování informací ve VVZ. Zákon 134/2016 Sb. § 212 čl. 7 hovoří o nadlimitní veřejné zakázce, kdy nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. Popis stavu: u mé zakázky bylo nutné provést změnu zadávací dokumentace a prostřednictvím NEN/Nestandardní stavy byly dokumenty změny ZD vloženy a zveřejněny (dle metodiky NEN). Následně byl vygenerován opravný FORM pro uveřejnění ve VVZ a Úředním věstníku Evropské unie. Dotaz: kdy a v jakém pořadí se změny ZD uveřejňují na portálu zadavatele, VVZ a Úředním věstníku Evropské unie v souladu s výše jmenovaným § 212? Za každou odpověď děkuji.

  Na základě dotazu k okamžiku provedení změny k nadlimitní VZ na profilu zadavatele v souvislosti s odesláním opravného formuláře F14 ve smyslu § 212 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) sdělujeme, že v souladu s úpravou evropských zadávacích směrnic není možné na profilu nebo jinde prostřednictvím NEN zveřejnit odlišné informace, např. lhůtu pro podání nabídek, nebo jakoukoliv jinou povinně zveřejňovanou informaci na základě standardních formulářů v prostředí národního věstníku, již 1. den po odeslání formuláře do TEDu.

  Naopak se změnou na profilu je nezbytné vyčkat na zveřejnění informací ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ), zpravidla po uplynutí 48 hodin od potvrzení o přijetí k uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie – TED, tzv. pravidlo „fikce uveřejnění.“ Uvedenému odpovídá postup uveřejňování, s ohledem na implementaci zadávacích směrnic, čl. 51 a 52, v případě údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (TED), nebo uveřejněných na profilu zadavatele (NEN).

  Vzhledem k tomu, že na profilu zadavatele nesmí být zveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění do TED, tedy se jedná obecně vždy o údaje, které již byly v rámci obou věstníků dříve uveřejněny, je oprávněn zadavatel provádět úpravy informací v rámci svého „národního“ profilu až ve chvíli, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) provozovatel VVZ uveřejnil.

  Z povahy pravidla se uvedené použije vždy k povinně zveřejňovaným informacím na profilu zadavatele a ve formátech standardizovaných formulářů. Pro účely zajištění změny informací v ZD a jiných zveřejněných údajů na profilu zadavatele a současně ve VVZ se jako jediný správný postup na základě § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ nabízí, že je nutné vyčkat se změnou již dříve uveřejněných informací do chvíle, než je předmětná změna odeslaná k uveřejnění rovněž fakticky zveřejněna provozovatelem VVZ.

  Dělení VZ pod zákonem stanovené finanční limity (§ 16, § 18, popř. § 19)

  24.06.2022 Dobrý den, chtěla bych vás požádat o vyjádření k souběžné platnosti kupních smluv a jejím vlivu na stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Subjekt uzavřel kupní smlouvu s platností od 01.01.2021 do 31.12.2021 na dodávku max. 20 sad materiálu nebo do vyčerpání částky 1 970 000 Kč bez DPH. V 05/2021 uzavřel další kupní smlouvu na tentýž materiál se stejnou jednotkovou cenou na dobu určitou, která byla dána odběrem max. 8 sad (opět pod limit 2 mil. Kč bez DPH) bez časového určení. V době uzavření nové smlouvy nebyla překročena předpokládaná hodnota pro zadání VZ v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Přestože byla smlouva uzavřena již v 05/2021, plnění na jejím základě začalo probíhat až od 11/2021. Do té doby bylo zboží objednáváno na základě předchozí roční smlouvy. Celkové roční plnění na základě obou smluv bylo 26 sad za celkovou hodnotu cca 2 500 000 Kč bez DPH. Pokud by v průběhu platnosti kupní smlouvy byly uzavírány další smlouvy na tentýž předmět plnění s platností na dobu neurčitou, případně podmíněnou odebraným množstvím, hrozilo by, že si zadavatel novou smlouvu bude uzavírat v době, kdy předpokládaná hodnota VZ nedosáhne limitu pro zadání v zadávacím řízení podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., tj. součet uhrazených dodávek za předchozích 12 měsíců, ale plnění na základě nové smlouvy začne být čerpáno až v době, kdy by byl překročen limit pro zadání VZ v režimu zákona. Je možné uzavřít kupní smlouvu na tentýž materiál ještě v průběhu platnosti původní smlouvy a plnění na základě nové smlouvy započít až s časovým odstupem několika měsíců, případně i let? Lze na takový postup nahlížet jako na dělení VZ? Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), je zadavatel povinen do předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnout předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Pokud zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítá vše požadované, může se následně dopustit nezákonného dělení veřejných zakázek. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané dodávky nesplňují výše uvedené požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

  Naplnění podmínky časové souvislosti bude třeba vykládat zejména s ohledem na úmysly a informace zadavatele jemu dostupné v okamžiku zahájení zadávacího řízení, klíčové jsou taktéž termíny uzavření smluv, popř. termíny plnění. V dané věci bude třeba posoudit, zda zadavatel již před zahájením prvního zadávacího řízení věděl, že bude potřebovat také dalších 8 sad, či zda měl tuto potřebu alespoň předpokládat. Pokud by tomu tak bylo, lze s ohledem na termíny uzavření smluv a termíny realizace veřejných zakázek předpokládat, že podmínka časové souvislosti bude naplněna. Pokud zadavatel o předmětné potřebě před zahájením prvního zadávacího řízení nevěděl a ani tuto potřebu nemohl předpokládat, lze se domnívat, že podmínka časové souvislosti naopak naplněna nabude.

  Argument, že zadavatel uzavřel smlouvu již v květnu, přestože plnění probíhalo až v listopadu, není relevantní. ZZVZ nestanovuje povinnost plnit neprodleně po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Naopak dle ZZVZ je žádoucí, aby zadavatel zahájil zadávací řízení včas, aby i v případě prodlev v zadávacím řízení mohlo dojít ke včasnému uzavření smlouvy, potažmo ke včasnému plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy bylo nutné zajistit dodávky neprodleně po ukončení plnění první veřejné zakázky, je v souladu se ZZVZ, že zadavatel uzavřel smlouvu na druhou veřejnou zakázku v průběhu platnosti první smlouvy.

  Při posouzení toho, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je dále třeba přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem, tj. ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

  • Při posouzení funkčního celku je poté třeba vycházet zejména z věcného posouzení předmětu veřejných zakázek, kdy se za funkční celek považuje především plnění stejného nebo srovnatelného druhu, za něž se pokládá i souhrn jednotlivých určitých relativně samostatných plnění, pokud spolu úzce souvisejí, zejména z hlediska místního, urbanistického, funkčního nebo technologického.
  • Věcná souvislost je dána zejména konkrétním záměrem a účelem daného projektu, a nikoliv obecně tím, zda se jedná o poskytování služby jednoho druhu. Automaticky to tedy neznamená, že je nutné, aby zadavatel pro určení režimu zakázky sčítal předpokládané hodnoty zakázek, jejichž předmětem je stejný druh dodávek, nicméně bude nutné posuzovat taktéž účel těchto dodávek.

  Je také vhodné poukázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sp. zn. ÚOHS-S0238/2021/VZ ze dne 1. 12. 2021, ve kterém Úřad konstatoval, že v případě, kdy zadavatel pořizuje plnění pouze do zásoby, tj. k uskladnění, a není mu v době pořízení znám účel použití plnění, není zde možné shledat, že by spolu plnění souvisela z hlediska funkčního. Vždy bude tedy třeba posuzovat, zda zadavatel poptává plnění k přímému použití, či pouze do zásoby, a zda plnění z obou veřejných zakázek bude sloužit stejnému účelu. Pokud zadavateli nebude účel znám, či dodávky z jednotlivých veřejných zakázek budou sloužit jinému účelu, lze předpokládat, že nebude naplněna podmínka funkčního celku a zadavatel tedy nebude mít povinnost předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek sčítat. Pokud však zadavatel poptával všechna plnění za totožným účelem, dojde k naplnění podmínky funkčního celku.

  Pro povinnost sčítat předpokládané hodnoty plnění je třeba kumulativní naplnění výše uvedených podmínek, musí se tedy jednat o jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti. Pokud obě podmínky splněny jsou, a zadavatel přesto zadá veřejné zakázky zvlášť pouze dle předpokládané hodnoty jednotlivého plnění, dopustí se tím nezákonného dělení veřejných zakázek, tedy porušení ZZVZ. Dalším důvodem, proč by se měly předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sčítat, by mohlo být, že se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy.

  Dle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0336/2020/VZ ze dne 20. 11. 2020 jsou dodávkami nebo službami pravidelné povahy myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Zpravidla se bude jednat o typově stejné dodávky či služby, u kterých je zadavatel schopen předem určit jejich předpokládaný rozsah a předpokládanou hodnotu, a to na rok dopředu. Pokud by tedy zadavatel v průběhu roku pravidelně poptával typově stejné sady, jednalo by se o veřejné zakázky pravidelné povahy a zadavatel by byl povinen stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 ZZVZ. V případě, že by se ovšem jednalo pouze o nahodilé nákupy, již by trvala pouze povinnost stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16, popř. § 18 ZZVZ, nikoliv dle § 19 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota stavebních průzkumů (§ 18)

  22.06.2022 Dobrý den, chci se zeptat, jestli je nutné soutěžit v režimu celku stavebně technický a stavebně historický průzkum stavby. Lze zadat jako dvě VZMR, nebo je nutno jejich hodnoty sečíst? Oba průzkumy se budou provádět současně. Stavebně technický průzkum je prováděn autorizovaným technikem (ČKAIT), stavebně historický průzkum je elaborát zpracovaný historikem architektury, nebo umění. Dle NEN ze 106 subjektů provádějících stavebně technický průzkum pouze 4 někdy prováděli i průzkum stavebně historický. Jak to je s dalšími průzkumy, např. restaurátorským (provádí restaurátoři s licencí ministerstva kultury)? Děkuji.

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané služby nesplňují tyto požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

  S ohledem na skutečnost, že již nyní před zahájením zadávacího řízení víte, že budete dané průzkumy poptávat, pokud průzkumy budou prováděny souběžně, lze konstatovat, že podmínka časové souvislosti je naplněna.

  Aby bylo možné zjistit, zda jednotlivá plnění tvoří funkční celek, je nutné určit, zda existuje cíl či účel, který je spojuje. Tento účel však nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících.

  Příkladem lze uvést veřejné zakázky na různé stupně projektové dokumentace. V tomto případě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0149/2022/VZ ze dne 9. 5. 2022 konstatoval následující: „U šetřených veřejných zakázek lze přitom dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť za jednotící účel předmětných plnění dle SoD DURSP a SoD DPS lze obecně označit zajištění kompletní projektové dokumentace pro stavbu koupaliště v Horšovském Týně.“

  Pokud lze tedy dovodit společný účel stavebně technického a stavebně historického, popř. i dalšího průzkumu, dojde k naplnění podmínky funkčního celku a je nutné předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sečíst a veřejnou zakázku zahájit v režimu dle součtu těchto hodnot.

  Pokud je účelem výše vyjmenovaných průzkumů např. zjištění stavu nemovitosti, popř. zajištění podkladů pro vydání všech povolení potřebných k rekonstrukci stavby, lze se domnívat, že lze dovodit společný účel plnění a bude nutné předpokládanou hodnotu sčítat.

  Naopak pokud by průzkumy probíhaly ve stejné době a na stejném místě, avšak každý průzkum by sloužil k jinému účelu a jednotící účel by zde nebyl shledán, nebyla by podmínka funkčního celku splněna a zadavatel by byl oprávněn zahájit veřejné zakázky dle předpokládané hodnoty jednotlivých plnění – jednotlivých průzkumů.

  Informace, že jeden průzkum je oprávněno provádět 106 osob, zatímco druhý pouze 4 osoby, je pro stanovení předpokládané hodnoty irelevantní. Neboť je však okruh dodavatelů značně rozlišný, doporučujeme v případě, že se bude jednat o jednu veřejnou zakázku, rozdělit tuto zakázku na části, aby nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

  Právo stavby a postup dle ZZVZ (§ 2)

  22.06.2022 Dobrý den, řešíme prosím otázku práva stavby, jak postupovat. Obracejí se na mě právníci a chtějí, abych jim řekla, jako pracovník veřejných zakázek, jestli budeme postupovat podle ZZVZ. Nemáme s tím ale žádné zkušenosti. Našla jsem ve všech dokumentech na internetu, které se zabývaly touto problematikou vždy jen to, že se jedná o veřejnou soutěž dle občanského zákoníku a nikde souvislost se ZZVZ. Město má zájemce, který by chtěl na pozemku města postavit sportovní halu a tu provozovat a od nás chce záruky, že se bude město objednávat "hodiny" pro ZŠ a pro veřejnost. Nabízím postup koncesního řízení, ale ten dotyčný to chce napřímo, nechce se účastnit soutěže a chce, aby to město řešilo právem stavby bez soutěže. Napsala jsem právníkům: "v příloze posílám dokument – Veřejná soutěž na prodej práva stavby – jde o veřejnou soutěž, to není veřejná zakázka dle ZZVZ, ale podle občana. Myslím si, že i tak se musí právo stavby uveřejnit na úřední desce (jako při prodeji pozemků) a přihlásí-li se někdo další, musí zastupitelstvo schválit výběr. Můžeme dostat další nabídku, výhodnější a tu musí asi akceptovat. (???) Podle nás by bylo možné jít cestou zadávacího řízení formou koncesního řízení, potom by to bylo dle ZZVZ. Také se samozřejmě může přihlásit více dodavatelů a nemusí vyjít jako vybraný dodavatel zrovna ten, co nás oslovil." Odpověď od právníka z majetkoprávního odboru: "Obdobná problematika se již v minulosti řešila i v rámci města, a to ve vztahu k projektu výstavby a provozu malé haly zimního stadionu – důvodová zpráva ze září 2020, ve které se mimo jiné k právu stavby uvádí, že v případě naplnění podmínek dle ZZVZ bude řešeno v tomto režimu. Nelze se tedy bez dalšího spokojit s níže uvedeným. Je třeba se na celou problematiku dívat optikou ZZVZ. Taktéž by se dle mého názoru nemělo v tomto případě právo stavby posuzovat izolovaně, ale ve vztahu ke všem okolnostem a smluvním vztahům, které budou/jsou v dané věci sjednány.

  K dotazu ohledně existence povinnosti postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) při zřízení práva stavby na pozemcích města, Vám sdělujeme následující:

  Dle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Rovněž dle § 2 ZZVZ se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.

  Pro posouzení, zda se jedná o zadání veřejné zakázky či nikoliv a zda je tedy potřeba postupovat v souladu se ZZVZ, je výše uvedené ustanovení § 2 ZZVZ stěžejní. I v případě zřízení práva stavby je nutné prozkoumat, zda nedochází k naplnění pojmových znaků, které jsou obsaženy v definici “zadání veřejné zakázky”.

  To, že se jedná o institut občanského práva přitom není rozhodující, neboť ZZVZ je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a vždy, když se bude jednat o “zadání veřejné zakázky”, tak je potřeba úpravu vyplývající ze ZZVZ dodržet. U práva stavby obecně je tedy potřeba zamyslet se nad tím, zda se nejedná o veřejnou zakázku na stavební práce podle § 14 odst. 3 ZZVZ, případně koncesi na stavební práce podle § 174 odst. 2 ZZVZ. Rozdíl mezi veřejnou zakázkou na stavební práce a koncesí na stavební práce spočívá v přenosu provozního rizika spojeného s užíváním stavby.

  ad1) V případě, že: částka za realizaci stavby byla stanovena pevnou částkou, nebyla by tedy závislá na výši zisku stavebníka (oprávněného z práva stavby) tj. odměna, či úplata by nespočívala v právu stavebníka poskytovat vlastní službu, ale byla by garantována zadavatelem, přičemž odpovědnost a rizika by zůstávala na zadavateli, je nutno postupovat postupem pro zadávání veřejných zakázek.

  ad2) V opačném případě, kdy: zadavatel umožní stavebníkovi brát užitky z provedené stavby a na stavebníka by bylo přeneseno provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, bude nutno postupovat postupem pro zadávání koncesí.

  V dotazu nejsou sděleny bližší podrobnosti ohledně smluvních podmínek, v rámci kterých bude právo stavby zřízeno. Zmiňován je pouze závazek města, že si bude objednávat hodiny pro ZŠ a pro veřejnost. I tento závazek lze považovat za úplatu ze strany zadavatele, neboť úplata nemusí být pouze v peněžité, ale může být rovněž v nepeněžité formě. Z provozování hodin pro ZŠ a veřejnost budou pak dodavateli plynout užitky.

  Vzhledem k tomu, že po uplynutí sjednané doby přejde stavba do vlastnictví města, je potřeba na tuto skutečnost pohlížet tak, že zadavatel prostřednictvím uvedeného smluvního vztahu ve výsledku získá uvedenou stavbu, což je dalším znakem veřejné zakázky.

  Záleží tedy především na tom, na čí straně bude provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, tato skutečnost rozhodne o tom, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo koncesi na stavební práce.

  Příliš drahé nabídky jako ekonomické důvody zrušení ZŘ (§ 127)

  09.06.2022 Hezký den, chtěla bych se poradit, co nejlépe udělat v situaci, kdy pro jednu z částí získal zadavatel dvě nabídky (nižší o hodnotě 2,4 mil. Kč bez DPH) s tím, že předpokládaná hodnota byla 1,7 mil. Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota v zakázce nebyla "zastropovaná", jsou zde důvody hodné ekonomického zřetele, ale (...) zadavatel to prostě měl uvést v zadávací dokumentaci, ale neuvedl. A teď se na mě obrátil, co bych mu v této situaci poradila. A já si nejsem jistá s ohledem na Rozsudek Krajského soudu v Brně 30 Af 65/2013 - 70 ve věci: "zrušení zadávacího řízení pro nedostatek finančních prostředků v rozpočtu zadavatele na financování veřejné zakázky" a zda lze rovnou zrušit v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ. Zadavatelem je neziskovka a opravdu nemá peníze na to, aby vynaložil 0,7 mil. Kč bez DPH (+ ještě to DPH) navíc. Pokud bych byla v roli toho poradce, který zakázku zadával, zakázku bych zastropovala. Tady se to ale nestalo a teď - co s tím? Uhrajeme to na písm. d), aniž bychom skončili před ÚOHS?

  K možnosti zrušení zadávacího řízení z důvodu překročení předpokládané hodnoty sdělujeme následující:

  Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

  Předně je třeba uvést, že oproti úpravě dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na niž se vztahuje Vámi zmíněné rozhodnutí Krajského soudu ze dne 15. 10. 2015 sp. zn.: 30 Af 65/2013–70, došlo v § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ k rozšíření možností zrušit zadávací řízení o důvody ekonomické.

  Ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků se již vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) v rozhodnutí sp. zn.: S0134/2021/VZ ze dne 28. 5. 2021 v němž konstatoval: „Na tomto místě Úřad akcentuje, že zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky zdůvodnil prostým konstatováním, že nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, když vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, a to bez dalšího bližšího zdůvodnění. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (jak bude uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) však není zřejmé, jaké aspekty, které jsou dle názoru Úřadu pro naplnění shora uvedené podmínky pro zrušení zadávacího řízení klíčové, do svých úvah zadavatel promítl či nikoli a zda je vůbec v konečném důsledku zadavatel oprávněn zadávací řízení z jím tvrzeného důvodu zrušit. Úřad zastává ten výklad, že prosté konstatování o překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami za prostého konstatování o nedisponování finančními prostředky navíc, není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a ne každé překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami může vyústit v zákonné zrušení zadávacího řízení.“

  Obdobně se Úřad vyjádřil i v rozhodnutí sp. zn.: R0063/2021/VZ ze dne 26. 5. 2021: „Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…) Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat, zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity, aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010).“ A dále Úřad pokračuje: „Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ mohl stát nástroj libovůle a korupce.“

  Z uvedených rozhodnutí je zřejmé, že Úřad nezvrhuje zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ z důvodu nedostatku finančních prostředků, avšak toto podmiňuje řádným odůvodněním, tj. uvedením všech aspektů, které zadavatele vedly k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. Obecně k naplnění důvodů zrušení zadávacího řízení podle tohoto ustanovení musí být splněny dvě podmínky, první je podmínka časová, tj. že důvody pro zrušení nastaly až v průběhu zadávacího řízení, a druhá podmínka je věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Nezbytná je také příčinná souvislost mezi skutečnostmi uvedenými rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a samotným rozhodnutím zadavatele v zadávacím řízení již dále nepokračovat (viz rozhodnutí Úřadu S0656/2021/VZ ze dne 21. 2. 2022).

  Podmínka dotace na energetickou třídu výrobku ve vztahu k obecným zásadám (§ 6)

  02.06.2022 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Naše nemocnice provádí rekonstrukci stravovacího provozu, kde vaříme denně přibližně 1 400 jídel v rozložení 600 pro zaměstnance a 800 pro pacienty, z čehož je přibližně 100 diet V rámci Operačního programu životní prostředí bychom jako veřejný zadavatel chtěli požádat o dotaci na komplexní výměnu technologie stravovacího provozu. Předpokládaná hodnota zakázky je 18 mil. Kč. V Operačním programu je tato podmínka - cituji z pravidel: „Jsou podporovány pouze spotřebiče splňující nejvyšší dostupnou energetickou třídu dle příslušné legislativy pro daný typ spotřebiče.“ Můj dotaz zní, zda uvedení přímo této formulace v zadávacích podmínkách není diskriminační vůči dodavatelům, jejichž výrobky nejvyšší dostupnou energetickou třídu nesplňují. Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ) nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  Zadavatel je vždy povinen při nastavení zadávacích podmínek zohlednit své potřeby a zadávací podmínky následně nastaví takovým způsobem, aby co nejlépe dosáhl požadovaného účelu veřejné zakázky. Pokud je podstatnou vlastností energetická třída spotřebiče, jste oprávněni v technických podmínkách stanovit, že požadujete minimální energetickou třídu určité skupiny.

  Je však nutné poukázat také na skutečnost, že splnění technické specifikace je podmínkou účasti v zadávacím řízení a zadavatel není oprávněn stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně omezil okruh potenciálních dodavatelů. Vhodným řešením proto zpravidla bývá i) požadovat v rámci podmínek účasti pouze nižší energetickou třídu a ii) v rámci kritérií hodnocení stanovit jako kritérium „energetickou třídu spotřebiče“, v rámci kterého pak zadavatel dodávce s vyšší třídou energetické účinnosti přidělí větší počet bodů v porovnání s tou, která splňuje minimální požadovanou energetickou třídu.

  Pokud zadavatel k dosažení účelu veřejné zakázky potřebuje nejvyšší energetickou třídu, je samozřejmě oprávněn tento požadavek stanovit v zadávací dokumentaci, avšak důkazní břemeno o nezbytnosti tohoto požadavku nese sám zadavatel. Je proto třeba zohlednit také dostupnost dodávky na trhu a ověřit si, že požadavkem na nejvyšší energetickou třídu zadavatel bezdůvodně neomezí hospodářskou soutěž např. pouze na jediného dodavatele, přestože zmírněním tohoto požadavku by hospodářskou soutěž naopak značně rozšířil na velký okruh potenciálních dodavatelů. Je však také nutné poukázat na skutečnost, že požadavek na nejvyšší energetickou třídu může být promítnutím zásady environmentálně odpovědného zadávání a může být tedy v mnoha případech žádoucí.

  Jak však bylo řečeno výše, tento požadavek nesmí vést k porušování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je tedy třeba, aby zadavatel posoudil, zda a) požadavek na nejvyšší energetickou třídu “skutečně” přispěje k dodržování zásady environmentálně odpovědného zadávání a zda b) bezdůvodně nevytvoří překážky hospodářské soutěže.

  Druhou rovinou Vašeho dotazu je poté nastavení dotačních pravidel:

  Poskytovatel dotace je oprávněn stanovit taková pravidla, prostřednictvím kterých dosáhne nejlépe účelu daného programu. Neznamená to však, že by všechna tato pravidla aplikovaná v zadávacím řízení byla automaticky v souladu se ZZVZ. Tento soulad je povinen posoudit sám zadavatel při nastavení zadávacích podmínek při zohlednění všech specifik konkrétního zadávacího řízení. V souladu s výše uvedeným je nutné konstatovat, že zadavatel je oprávněn Vámi uváděnou podmínku stanovit v zadávací dokumentaci v případě, že tím určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručuje konkurenční výhodu a že tento požadavek bude v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ. V opačném případě je zadavatel oprávněn požadovat pouze nižší energetickou třídu, a pokud je pro něj energetická třída podstatnou vlastností dodávky, může ji stanovit také jako jedno z kritérií hodnocení.

  Hotelové služby z FKSP a VZMR (§ 27; § 31)

  01.06.2022 Dobrý den, naše organizace - příspěvková organizace kraje - se rozhodla, že v jednom hotelu koupí pro každého zaměstnance poukaz v hodnotě 3000,-kč na hotelové služby. Celkem za 282 000,-kč. Ve směrnici o zadávání zakázek od zřizovatele máme uvedeno, že u dodávek a služeb od 200 000,-kč máme vyzvat tři dodavatele k předložení cenové nabídky. Vztahuje se toto ustanovení i na náš případ? Domnívám se, že ne, protože nelze objektivně hodnotit hotelové služby (ubytování, stravu, fitness, wellness). Prosím o Váš pohled na věc. Děkuji za ochotu!

  Na základě § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále také „VZMR“) v zadávacím řízení v režimu ZZVZ, avšak je povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, a za předpokladu, pokud to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, také zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací, přičemž svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

  Podle § 27 písm. a) ZZVZ se VZMR na služby nebo dodávky myslí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že Vámi zvažovaný nákup hotelových poukázek v hodnotě 282 000 Kč naplňuje znaky VZMR dle § 27 ZZVZ, nejste při jejich nákupu povinni postupovat v režimu ZZVZ, avšak jste podle § 6 ZZVZ povinni dodržovat tam uvedené zásady. Co se týče postupu podle směrnice Vašeho zřizovatele, je toto třeba projednat právě s Vaším zřizovatelem, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj jakožto gestor ZZVZ poskytuje metodickou pomoc při zadávání veřejných zakázek zadávaných v režimu ZZVZ, avšak se již nevyjadřuje ani nezasahuje do vnitřních předpisů jednotlivých zadavatelů.

  Uveřejňování skutečně uhrazené ceny (§ 219)

  19.05.2022 Dobrý den, setkala jsem se s názorem ze strany kontrolních orgánů, že u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce, a to i tehdy pokud v předchozím kalendářním roce nebylo nic uhrazeno, tzn. že má být uveřejněna skutečně uhrazená cena s hodnotou "0". Můžete mi prosím sdělit, zda tento názor je správný a jak to mám chápat? Předem děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanoví povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Naopak povinnost se nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv.)

  Odkazujeme na Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv dostupné na stránkách našeho ministerstva prostřednictvím Portálu o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Rozhodne-li se veřejný zadavatel uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na svém profilu zadavatele, provede to podle vyhlášky č. 168/2016 Sb. (o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele), dle přílohy č. 8 ve struktuře údajů a formátu dat požadovaných elektronickým nástrojem.

  Aby uveřejňované informace odpovídaly co nejvíce povaze a účelu zákona, doporučujme přistupovat k uveřejnění s ohledem na skutečnost, že budou v souladu s interním pokynem vystavovány pouze faktury s datem splatnosti před koncem daného kalendářního roku, za který veřejný zadavatel údaje „ve skutečnosti“ zveřejňuje.

  Domníváme se, že zadavatel tímto způsobem má možnost ohlídat, že uveřejní právě tu výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uhrazena v souvislosti s plněním smlouvy za předchozí kalendářní rok. Jestli má mít skutečně uhrazená cena hodnotu \”0\”, nezbývá než zveřejnit právě tu.

  Závěrem odpovědi je možné doplnit, že „uveřejňování skutečně uhrazené ceny“ nenese znaky skutkové podstaty žádného z  přestupků dle ZZVZ, za který by zadavateli hrozilo uložení peněžité pokuty.

  Prokázání technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě (§ 79)

  10.05.2022 Může zadavatel uznat jako referenční zakázku plnění účastníka, které realizoval sám pro své vlastní potřeby (např. účastník si vlastními prostředky postavil své vlastní sídlo)? Obdobně, může zadavatel uznat jako referenční zakázku, kdy účastník realizoval plnění pro svého majitele (dle výpisu z OR i výpisu z evidence skutečných majitelů)?

  K dotazu na prokazování technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě si Vám dovolujeme sdělit následující.

  Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel požadovat po dodavatelích v rámci technické kvalifikace předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  ZZVZ tedy přímo určuje, kterými doklady musí dodavatel prokázat svoji technickou kvalifikaci, a sice seznamem stavebních prací a osvědčením objednatele, avšak blíže nespecifikuje, jakou formu má mít osvědčení objednatele a kdo je oprávněn toto osvědčení vystavit.

  • Primárním účelem referenčních zakázek je prokázat, že dodavatel již nabyl zkušenost s obdobnými stavebními pracemi, které požaduje zadavatel v rámci předmětu plnění, a bude tak schopen poskytnout plnění v odpovídající kvalitě. Pokud je objednatel referenční stavby zároveň vlastníkem dodavatele dané stavební práce, nemusí být tato skutečnost důvodem pro neuznání dané referenční zakázky. Je třeba zkoumat zejména materiální stránku referenční zakázky, tedy to, zda dodavatel prokáže zkušenosti s provedením obdobné stavby. Pokud dodavatel předloží osvědčení objednatele, bude tím formální stránka referenční zakázky naplněna, vždy by ale měla být rozhodná stránka materiální. Otázkou tedy je, zda je skutečně naplněna i materiální stránka referenční zakázky.

  Pokud má zadavatel pochybnosti o pravdivosti informací uvedených v osvědčení a o splnění předložené referenční zakázky ze strany dodavatele, má možnost si na základě § 39 odst. 5 ZZVZ sám ověřovat věrohodnost údajů, dokladů, vzorků a modelů poskytnutých dodavatelem. Dále má zadavatel též k dispozici institut objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ, na základě kterého může vyzvat dodavatele k upřesnění či vyjasnění předložených informací. Řádný průběh referenční zakázky na stavební práce lze doložit například stavebním deníkem, dokladem o předání staveniště, protokolem o předání dokončené stavby, atd.

  Přestože je zadavatel oprávněn ověřovat informace uvedené v osvědčení objednatele, je třeba si uvědomit, jak poukazuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-00340/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0174/2021/VZ  v čl. 28: “že plnění referenční zakázky se odehrává na základě soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona. Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako přestupek dle zákona.“

  Obdobná situace nastane, pokud dodavatel zhotovil stavbu sám pro sebe. V případě, že doloží osvědčení objednatele a bude tedy schopen prokázat naplnění materiální stránky reference, bude oprávněn touto referenční zakázkou prokazovat splnění technické kvalifikace, neboť ZZVZ tuto možnost nezakazuje.

  Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že není vyloučené, aby dodavatel na základě výzvy k objasnění podle § 46 ZZVZ dodal zcela novou referenční zakázku, odlišnou od té původní. Prokáže-li vybraný dodavatel, že skutečně disponuje zkušenostmi s výstavbou dané referenční stavby, není dle našeho názoru rozhodné, zda objednatelem referenční stavby byl vlastník vybraného dodavatele, či např. osoba, která nemá na vybraného dodavatele žádné vazby. Zásadní bude již zmíněné posouzení materiální stránky dané referenční zakázky.

  Smíšená sektorová zakázka (§ 32, § 158)

  04.05.2022 Dobrý den, jsme sektorový zadavatel a máme VZ rozdělenou na části, které spolu tvoří jeden funkční celek charakteru dodávky. Jednotlivé části VZ budou zadány v samostatných zadávacích řízeních. Jedna z částí VZ je na stavební práce a je zadána za účelem dalšího prodeje. Mohu prosím u této části použít výjimku dle § 158 odst. 2 písm. a) ZZVZ? Nejsem si jistá, zda se pojem „veřejná zakázka“ vymezený u této výjimky nevztahuje k celé VZ jako celku a nikoliv pouze k části, kterou takto odděluje. Děkuji.

  Smíšenou zakázkou označuje  zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) ve svém § 32 zakázku, která je z jedné části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a naopak z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Odstavec 2 tohoto ustanovení dále zadavateli umožňuje, aby v případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, zadával její jednotlivé části samostatně, v takovém případě zadá každou část takovým způsobem, který dané části (veřejné zakázce) odpovídá.

  Veřejnou zakázku tedy zadá v zadávacím řízení dle ZZVZ a část, na níž se vztahuje výjimka, zadá postupem odpovídajícím této výjimce.

  Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, zadavatel postupuje dle § 151 odst. 4 ZZVZ , tedy také podle části první ZZVZ, pokud není stanoveno jinak, je možné na Váš případ aplikovat právě výše uvedený § 32 ZZVZ. Část veřejné zakázky jste proto oprávněni zadat v zadávacím řízení a část postupem odpovídajícím výjimce, ke které jste oprávněni.

  K první části dotazu sdělujeme, že pokud by se zadavatel rozhodl zadat smíšenou zakázku pouze jako jednu veřejnou zakázku, musí ji zadat v zadávacím řízení v souladu s § 32 odst. 3 ZZVZ, přičemž předpokládanou hodnotu smíšené zakázky stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení, pokud se nebude jednat o situaci dle § 32 odst. 4 ZZVZ.

  Na základě doplňujícího dotazu, pokud se jedná o zakázku charakteru funkčního celku a jedna část tohoto funkčního celku bude následně předmětem odprodeje ve smyslu § 158 odst. 2 písm. a), zda to znamená, že tato jedna část by tak spadala pod výjimku bez povinnosti zadání v ZŘ, sdělujeme, že ustanovení § 32 odst. 1 ZZVZ stanovuje, že smíšenou zakázkou se rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Toto ustanovení tedy počítá se situací, že dané plnění je poptáváno v rámci jedné veřejné zakázky, tj. předmětná plnění spolu tvoří jeden funkční celek.

  Pokud by plnění naopak jeden funkční celek netvořilo, nebylo by možné ho zadávat v rámci jedné veřejné zakázky, neboť by se jednalo o nezákonné slučování veřejných zakázek. Na plnění, která netvoří funkční celek, tedy není možné § 32 ZZVZ aplikovat.

  Důvody neoddělitelnosti nemohou být založeny pouze na subjektivním názoru zadavatele, avšak bude se jednat zpravidla o důvody technické, právní či ekonomické, pro které není možné jednotlivá plnění poptávat samostatně, avšak je nutné uzavřít např. jednu smlouvu s jedním dodavatelem. Skutečnost, že se jedná o neoddělitelná plnění, je třeba vždy prokázat vzhledem ke specifikům jednotlivé zakázky, přičemž důkazní břemeno náleží zadavateli.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel může aplikovat § 32 ZZVZ i v případě, že se jedná z části o sektorovou veřejnou zakázku, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části se jedná o zakázku, na níž je zadavatel dle ZZVZ oprávněn aplikovat výjimku.

  Uzavření smlouvy na dobu neurčitou se znaky rámcové dohody (§ 131)

  02.05.2022 Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu. Za jakých podmínek může veřejný zadavatel uzavírat smlouvy na dobu neurčitou, resp. jaký by měl přitom dodržovat postup? Je k této oblasti nějaký ustálený názor, resp. stanovisko? Jde mi o situaci, kdy zadavatel uzavře kupní smlouvu s vybraným účastníkem zadávacího řízení a podstatou smlouvy jsou opakované dodávky na základě objednávek zadavatele. Zadavatel nemá stanovenu povinnost minimálního odběru, kupní smlouva tak v podstatě pouze upravuje položky předmětu plnění, které si lze objednat a jednotkové ceny, plus samozřejmě běžná ustanovení (kdo, kde, splatnost atd.). Zadavatel si objednává výlučně kdy potřebuje a kolik potřebuje a dodavatel dodává za ceny, které nabídl na začátku. Zákon č. 134/2016 Sb. explicitně neupravuje, za jakých podmínek může veřejný zadavatel uzavírat smlouvy na dobu neurčitou a s touto eventualitou počítá. Současně však v ust. §131 o rámcových dohodách uvádí, že rámcová dohoda je omezena hranicí 4 let. Ačkoli se formálně v případě kupní smlouvy na opakované dodávky nejedná o rámcovou dohodu, svou povahou její znaky naplňuje. Předem děkuji za Vaši reakci.

  V souladu s § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právní jednání posuzuje dle obsahu, nikoliv dle jeho označení. Ve Vašem případě uzavíráte smlouvu, ve které sjednáte délku trvání, položky a jejich jednotkové ceny, avšak četnost jednotlivých položek uvedete až v dílčích objednávkách. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o rámcovou dohodu bez obnovení soutěže, kterou uzavřete s jedním dodavatelem. Nezávisle na označení této smlouvy je třeba k ní přistupovat v souladu s jejím obsahem a je tedy třeba aplikovat relevantní ustanovení k rámcovým dohodám, tj. § 131 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  V souladu s § 131 odst. 3 ZZVZ trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky. Z tohoto důvodu byste smlouvu neměli uzavřít na dobu delší než 4 roky, pokud delší doba není odůvodnitelná předmětem plnění.

  Pokud byste měli v uzavřené smlouvě definované, v jakých intervalech Vám bude dodáváno dané množství položek, již byste nemuseli dodavateli zasílat dílčí objednávky, nebyl by tedy naplněn znak rámcové dohody a nepostupovali byste dle části šesté, hlavy II ZZVZ. U „běžných“ smluv není délka trvání výslovně omezena v ZZVZ a je na zadavateli, jakou délku trvání smluv stanoví. I v tomto případě by však měl zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a měl by být schopen odůvodnit, proč uzavírá smlouvu na dobu neurčitou, a to zejména s ohledem na zásadu přiměřenosti a se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků (dále jen „zásady 3E“). Takovýto postup by neměl vést k bezdůvodnému uzavření trhu zadavatele a zadavatel by měl vždy po určité době provést ekonomický atest podmínek na trhu, aby si ověřil, že stále postupuje v souladu se zásadami 3E.

  Poslední možností, která by pro Vás mohla být relevantní a kterou si dovolíme nastínit, je zavedení dynamického nákupního systému. Pokud poptáváte běžné a dostupné zboží, přičemž není třeba, aby veškeré toto zboží dodával jediný dodavatel, může být tento otevřený systém vhodným řešením. Dynamický nákupní systém není možné zavést na dobu neurčitou, avšak maximální délka trvání není nikterak omezena. Dynamický nákupní systém tak můžete zavést např. na dobu několik desítek let, přičemž v případě, že ho již nebudete chtít využívat, přestanete v rámci tohoto systému plnění poptávat. Tento systém je také možné zavést na kratší časový úsek a následně je možné v případě zájmu jeho trvání prodlužovat.

  Vždy je však nutné posoudit jednotlivá specifika dodávek, potřeby zadavatele a možnosti trhu, univerzální metodiku pro stanovení délky trvání smluv proto není možné vytvořit.

  Zadávací řízení s obdobným předmětem plnění nebo možná změna v osobě dodavatele (§ 51; § 100; § 222)

  26.04.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k zahájení zadávacího řízení na stavební práce (výstavba kanalizace), které jsou v současnosti již zasmluvněny, ale zhotovitel ani po více než roce od předání staveniště nezahájil stavební práce a neustále toto zahájení odsouvá. Jsme obcí - veřejným zadavatelem a připravujeme se na situaci, kdy odstoupíme od smlouvy o dílo a budeme situaci řešit soudní cestou. Tedy dotazuji se, zda lze zahájit takové zadávací řízení, aniž by došlo k porušení ZZVZ, přičemž je předpokladem, že dokončení tohoto zadávacího řízení by bylo až po ukončení stávajícího smluvního vztahu. V jednom čase by tak byly dotčené stavební práce jak zasmluvněny, tak i zároveň i součástí zadávacího řízení. Děkuji za informaci a jsem s pozdravem.

  Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

  Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

  Požadavek na zajištění pozice hlavního stavbyvedoucího zaměstnancem vybraného dodavatele (§ 105 odst. 2)

  05.04.2022 Dobrý den, dle pokynu ze školení "Technická kvalifikace" zasílám dotaz a prosím o váš názor. Může zadavatel požadovat u velké a náročné stavby, aby na pozici hlavní stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek? Považujeme to za významnou činnost, hlavní stavbyvedoucí má v jednom čase na starosti několik technologicky náročných stavenišť najednou. Děkuji

  K dotazu na požadavek zadavatele, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, sdělujeme, že dle § 105 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), mohou zadavatelé v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

  Nutnou podmínkou k využití tohoto institutu je dostatečně přesné vymezení činností, které zadavatel považuje za významné. Nejedná se o činnosti jakékoliv, ale dle zadavatele významné činnosti, které jsou potřebné k plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak může dosáhnout toho, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nemůže být plněna poddodavatelem ani tzv. jinou osobou dle § 83 ZZVZ, ale přímo dodavatelem.

  K tomuto např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) č. S0026/2021/VZ ze dne 10. 3. 2021, v němž Úřad konstatoval: „Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel). Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2 zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal plněním dané činnosti vlastními kapacitami.“

  Ve věci samotného požadavku, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, lze při odpovědi vycházet z rozhodnutí S0424/2020/VZ ze dne 31. 12. 2020, v němž Úřad uvedl:

  „Úřad dále ve vztahu k šetřenému případu uvádí, že zadavatel v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance (…). Úřad v této souvislosti uvádí, že pokud by dané omezení obsažené v kvalifikační dokumentaci stálo v zadávacích podmínkách šetřené veřejné zakázky samostatně (bez dalšího, tj. bez souvztažnosti s výhradou ve smyslu § 105 odst. 2 zákona), jednalo by se nepochybně o nezákonné omezení způsobu prokazování předmětného kvalifikačního předpokladu.

  Ve vztahu k osobě stavbyvedoucího je proto dále v zadávacích podmínkách, konkrétně ve vzoru smlouvy uvedeno, že řádné provedení díla mj. zahrnuje zajištění odborného vedení stavby při provádění díla (…).

  Dále je ve vzoru smlouvy uvedeno, že vedením stavebních prací je pověřen stavbyvedoucí, kterým je konkrétní fyzická osoba, přičemž se musí jednat o osobu, jejímž prostřednictvím dodavatel prokázal kvalifikaci v zadávacím řízení (…), jeho výměna podléhá souhlasu zadavatele, přičemž navržený nový stavbyvedoucí musí splňovat kvalifikační předpoklady minimálně ve stejném rozsahu (…), je pak rovněž uvedeno, jaké činnosti stavbyvedoucí vykonává; stavbyvedoucí řídí za zhotovitele výstavbu a provádí dozor nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi (…).

  Ve vzoru smlouvy je tedy činnost stavbyvedoucího výslovně vymezena, když je zde uvedeno, že se jedná o řízení výstavby a provádění dozoru nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi. Současně zadavatel stanovil, že stavbyvedoucím je konkrétní osoba, prostřednictvím které byla prokázána kvalifikace, a rovněž, že výměnu osoby stavbyvedoucího lze uskutečnit pouze ve výjimečných případech, přičemž nový stavbyvedoucí musí rovněž splňovat požadované kvalifikační předpoklady, tj. požadavky zakotvené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace. Z uvedeného tak vyplývá, že novým stavbyvedoucím musí být vždy zaměstnanec vybraného dodavatele.“

  Úřad nicméně uvádí, že na předmětný kvalifikační předpoklad je nutno nahlížet v kontextu celé zadávací dokumentace, čili nikoliv izolovaně, jak se toho dopouští navrhovatel.

  Úřad dále doplňuje: „Úřad dále uvádí, že se v obecné rovině ztotožňuje se závěrem navrhovatele, že zadavatel nemůže s ohledem na ustanovení § 84 zákona vyloučit možnost dodavatele prokázat určitou část technické kvalifikace jinou osobou (…). Uvedený závěr však není platný bez výjimky vždy.

  Pokud zadavatel využije svého zákonného práva a vyhradí si významnou činnost při plnění veřejné zakázky ve smyslu § 105 odst. 2 zákona, je – s ohledem na smysl a účel kvalifikačních předpokladů – pravidlo zakotvené v § 83 zákona prolomeno, neboť by bylo nesmyslné, aby dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace navázané na vyhrazené činnosti prostřednictvím osoby, která se pak na samotném plnění nemůže podílet (…).

  V šetřeném případě se tak zadavatel nedopustil porušení § 84 zákona, když stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance, neboť toto kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace je nepochybně navázáno na výhradu významné činnosti ve smyslu § 105 odst. 2 zákona (tj. na činnost stavbyvedoucího – viz k tomu výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).“

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že požadavek, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, je za předpokladu jasného vymezení jeho úkolů v zadávací dokumentaci, resp. návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, v souladu se ZZVZ. Úkolem dodavatel je naplnění požadavku zadavatele, v posuzovaném případě požadavku dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

  Zadavatel však již nemá žádné další oprávnění předepisovat dodavateli, jakou podobu pracovněprávního vztahu musí dodavatel se svým zaměstnancem uzavřít.

  Lze tedy uzavřít, že požadavek:

  a) aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, neodporuje ZZVZ,

  avšak další požadavek,

  b) aby tento zaměstnanec byl u dodavatele zaměstnán na plný úvazek oporu v ZZVZ nemá.

  Opačná situace tak nastává u požadavku, aby tento zaměstnance dodavatele u něj pracoval na plný úvazek. V tomto případě se domníváme, že takové omezení již nemá oporu v ZZVZ, neboť by tímto zadavatel porušil v návaznosti na § 36 odst. 1 ZZVZ zásadu zákazu diskriminace.

  Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká pracovně právní vztah a je věcí zaměstnavatele, zda tento vztah bude mít podobu pracovního poměru nebo jinou, tzn. dohody o práci konané mimo (hlavní) pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti).

  Hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny dle modelového příkladu, tzv. na ceník (§ 114)

  04.04.2022 Dobrý den, lze soutěžit veřejnou zakázku tzv. na ceník? Jedná se zjednodušené podlimitní řízení na dodávky. V zadávací dokumentaci požaduji: 1) pánské pracovní kalhoty, 2) pánská pracovní bunda, 3) pánské pracovní boty, 4) dámské pracovní kalhoty, 5) dámská pracovní bunda, 6) dámské pracovní boty, 7) čepice unisex. Pro každou položku specifikuji materiálové složení, barvu apod. Předpokládaná hodnota VZ do 2,7 mil Kč. Orientační poměrové rozdělení: 60% pánské oblečení, 40% dámské oblečení. Požaduji nacenit každou položku zvlášť. Nabídkovou cenou se pro účely zadávacího řízení rozumí celkový součet ceny za všechny poptávané položky. Hodnotící kritérium bude nejnižší nabídková cena. Předpokládaný rozsah dodávky (všechny položky ve stejném počtu) bude specifikován s vítězným uchazečem a bude se úzce odvíjet od nabídkové ceny za položky dodávky (součet položek) do maximální ceny: 2 700 000 Kč bez DPH. Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), neobsahuje taxativní výčet, co může být kritériem hodnocení, je tedy na zadavateli, jakým způsobem kritéria hodnocení nastaví. Musí však postupovat v souladu s § 114 odst. 1 ZZVZ a hodnotit nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti.

  Pokud byste poptávali od všech položek stejné množství, je možné hodnotit jednotkové ceny, neboť při jakémkoliv počtu kusů bude stále stejná nabídka ekonomicky nejvýhodnější. Je však nutné zohlednit, že účastníci zpravidla nabídnou jinou jednotkovou cenu při předpokládaném dodání 10 ks jedné položky a při dodání 1000 ks jedné položky. V zadávací dokumentaci byste proto měli uvést alespoň kvalifikovaný odhad množství jednotlivých položek, aby Vám účastníci byli schopni nabídnout ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

  Dle Vámi poskytnutých informací poptáváte 3 druhy pánského oblečení, 3 druhy dámského a jeden unisex, přičemž poměrové rozdělení má být 60 % pánské oděvy a 40 % dámské. Z tohoto nám vyplývá, že veškeré položky nebudou poptávány ve zcela totožném množství. Pokud bude poptáváno různé množství jednotlivých položek, přičemž jste schopni stanovit kvalifikovaný odhad množství, je vhodné jako kritérium hodnocení použít modelový příklad – rozpočet, do kterého doplníte Vámi předpokládané množství jednotlivých položek.

  Celková cena dle modelového příkladu bude sloužit pouze jako podklad k hodnocení, fakturace bude následně probíhat na základě jednotkových cen uvedených v nabídce a skutečně dodaného množství. Na základě tohoto kritéria hodnocení vyberete dodavatele, který Vám poskytne ekonomicky nejvýhodněji celý objem plnění. Není však možné, abyste přenášeli odpovědnost za úplnost zadávací dokumentace na dodavatele. Pokud byste v zadávací dokumentaci stanovili pouze předpokládaný maximální finanční objem a výčet položek bez uvedení množství položek, mohli byste obdržet neporovnatelné nabídky, neboť každý účastník by nacenil jiné množství jinou jednotkovou cenou. Je proto třeba uvést v zadávací dokumentaci takové podrobnosti, aby podané nabídky byly vzájemně porovnatelné.

  S ohledem na skutečnost, že jste nyní schopni určit pouze odhad množství, jeví se jako nejvhodnější, aby výsledkem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové dohody. Po uzavřené rámcové dohodě byste zaslali vybranému dodavateli závaznou objednávku, ve které byste již specifikovali přesný počet kusů. Celou dodávku poté můžete poptávat buď v rámci jedné objednávky, či můžete požadovat postupné dodávky a dílčích objednávek učiníte u vybraného dodavatele více.

  Uveřejnění smlouvy v registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb.) a podle zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 219)

  01.04.2022 Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Je tato smlouva považována za zveřejněnou na profilu zadavatele, když ji zveřejním 16. den po uzavření v registru smluv?

  Z ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, přičemž má být tato smlouva uveřejněna podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je tato povinnost splněna právě jejím uveřejněním v registru smluv. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv, nemusí již smlouvu na veřejnou zakázku duplicitně uveřejňovat na profilu zadavatele (viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Naopak ale platí, že pokud zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v souladu se ZZVZ, není tím splněna povinnost podle zákona o registru smluv. Ke splnění povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv je podle zákona o registru smluv stanovena lhůta 30 dnů od uzavření smlouvy, zatímco podle ZZVZ se jedná o 15 dnů. S ohledem na výše uvedené je dostačující, aby zadavatel zaslal smlouvu k uveřejnění do registru smluv ve lhůtě 30 dnů. Tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Správné stanovení režimu VZ pro 10 samostatně podaných dotačních žádostí ve shodném termínu (§ 16 – 23 ZZVZ)

  29.03.2022 Dobrý den, měla bych dotaz k tomu jak správně zadat výběrové řízení na dodavatele kurzu v rámci dotace. 9 žádostí jsme podali v prosinci a máme schváleno, poslední 10. žádost v březnu (rušili jsme původní žádost z prosince a podávali znovu v březnu). Celková hodnota 1 950 000,- bez DPH a 10. žádost v hodnotě 300 000,- je v režimu podání (ještě nemáme schváleno). Jde o 10 různých zdravotnických certifikovaných akreditovaných kurzů (každá žádost má samostatné číslo projektu a samostatné téma), které podle průzkumu ve většině případů nabízí na trhu jen 1 až 2 dodavatelé (dle tabulky MZČR). Máme velkou obavu z toho, že nám i tak někteří dodavatelé vůbec nepošlou nabídku do VŘ, jelikož si mohou naplnit kurzy sami na základě vypsaných otevřených kurzů na webu a tím pádem nebudou mít potřebu zajistit nám místo pro naše pracovníky, protože nebudou chtít nést administrativní zátěž z VŘ. Zároveň chci umožnit dodavatelům aby mohli pracovníky zařadit do svých otevřených kurzů tak bychom mohli mít lepší výhodu a nemuseli by nám odmítnout alespoň někteří poslat nabídku. Dotazy jsou následující: 1. musíme sčítat všech 10 kurzů jako funkční celek a vyhlašovat VŘ v režimu zákona č. 134/2016 Sb. s tím, že je rozdělíme na části nebo můžeme každou žádost (kurz) brát jako jeden celek a zadat podle částek za jednotlivé kurzy (žádosti)? V případě, že budeme muset sečíst jako celek těch 9 kurzů, protože byly podány ve stejný den, musíme k tomu přičítat i 10. žádost, o které zatím ani nevíme zda bude schválena a navíc v rámci projektu musíme dle pracovníků Úřadu práce první mít schválenou žádost a pak až můžeme vypsat výběrové řízení. Tedy museli bychom kvůli jedné žádosti čekat a pak se může stát, že nestihneme do termínu daného projektem proškolit alespoň něco. Jak se k tomuto postavit? 2. i když už nyní víme že nám kurzy dodavatelsky je schopen splnit jen jeden dodavatel, přesto musíme vyhlašovat VŘ? 3. pokud by se projekt řadil do zjednodušeného vykazování s jednotkovými náklady, mohli bychom tak pak zadat napřímo v případě ceny do 2 mil. a proto hledám pro nás co nejlepší a nejrychlejší řešení a zároveň neporušit zákonné pravidla. Děkuji

  Posouzení, zda se jedná o související zakázky tvořící jeden funkční celek nebo zda jsou zadávány v časové souvislosti, je na zadavateli. Z Vámi poskytnutých informací nemůžeme žádný závěr vyvodit, ale dá se předpokládat, že spolu budou jednotlivé zakázky souviset – jedná se o kurzy pro zdravotníky. Pokud si zadavatel není jistý, doporučujeme zadávat zakázky v přísnějším režimu, tzn. posuzovat je jako jeden celek. V případě, že byste chtěli zadávat jednotlivá školení jako samostatné zakázky malého rozsahu, doporučujeme mít připravené důkladné odůvodnění, že spolu jednotlivé zakázky nijak nesouvisí a že jste předpokládanou hodnotu veřejných zakázek stanovili v souladu s postupy § 16 – 23 ZZVZ a nedošlo tak k zadání v jiných režimech zadání, než správně mělo dojít. Pokud jednotlivá školení spolu souvisejí a problémem je tedy zda a jak je zadat v případě, že ještě nevíte, jestli budete jednu z částí realizovat, popřípadě ji budete realizovat s ohledem na konkrétní skutečnosti (schválení finančních prostředků) později. Z hlediska zadávání není problém takovou část vyhradit s podmínkou, že bude realizována pouze v případě, že bude projekt schválen.

  V případě, že se pohybujete na hranici pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky, velmi doporučujme zadávat veřejnou zakázku v odpovídajícím součtovém režimu (např. podlimitní, dle PH). Takovouto zakázku můžete rozdělit na jednotlivé části a ty zadávat samostatně (i v jiném termínu). S ohledem na celkovou výši předpokládané hodnoty, pokud by překročila limit pro VZMR, je nutné zadat každou jednotlivou zakázku – část – jako podlimitní – tzn., můžete zadat 9 částí a 10. část později, až budete mít schváleno. Navíc, rozdělení zakázky na části může přispět k tomu, že se přihlásí více možných dodavatelů spíše na konkrétní jednotlivé části než na celý celek. Zároveň můžete, např. pro část 10, využít postupu podle § 18 odst. 3 ZZVZ.

  Zadat veřejnou zakázku přímo konkrétnímu dodavateli lze v souladu se ZZVZ v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, v tomto konkrétním případě v souladu s § 63 pokud v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo tyto nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele a zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky nebo pokud může být veřejná zakázka splněna pouze určitým dodavatelem viz odst. 3 a 4 § 63 ZZVZ (což vzhledem k tomu, že se jedná o kurzy pro zdravotníky, nepředpokládáme). Postup, kdy by zadavatel dopředu skutečně věděl, že na trhu existuje pouze jeden jediný dodavatel v oblasti vzdělávání a zadal veřejnou zakázku bez odpovídající soutěže i na základě skutečně dlouhodobé odlišné zkušenosti, zcela určitě nedoporučujeme.

  Změna závazku při obchodním a ekonomickém embargu zemí dotčených válečným konfliktem (§ 222)

  12.03.2022 Dobrý den, dovolte, abych se dotázal na vhodný postup v situaci vyvolané válečným konfliktem na Ukrajině a následným hospodářsko-ekonomickým embargem ČR i zemí EU vůči zemím dotčeným tímto konfliktem. V nastalé situaci je zcela rozvrácen systém dodavatelsko-odběratelských vztahů, nezpůsobený konkurenčním prostředím, a to s neočekávaným dopadem na plnění smluv veřejných zakázek uzavřených na základě ZŘ dle ZZVZ. Mám za to, že vyvolané embargo s následnými výpadky dodávek není výsledkem činnosti hospodářských subjektů podílejících se svojí činností na hospodářském trhu, ale politickým rozhodnutím, se kterým tvůrci ZZVZ vůbec nekalkulovali a tudíž ani takový proces do ZZVZ nezapracovali. Dotaz: Existuje možný postup při realizaci veřejných zakázek, a to v souladu s § 222 ZZVZ (vyjma postupu dle odst. 2, kdy nemohl nikdo předpokládat válečný konflikt a taková pravidla zapracovat do obchodních podmínek zadávacích řízení), který bude akceptovat výpadky množství dodávek (např. ve stavebnictví stavebních materiálů) s dopadem jak na cenu (možnost navýšení jednotkových cen), tak na termín dokončení plnění veřejné zakázky (možnost změny termínu dokončení plnění VZ)?

  MMR na Portále o veřejných zakázkách uveřejnilo ke vzrůstajícím cenám řadu dokumentů, jak by měl zadavatel postupovat na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodicka-stanoviska, včetně informace k situacím odchodu ukrajinských pracovníků (tedy doporučujeme držet se uvedených postupů – primárně lze využívat § 222 odst. 4, dále výhrady podle § 100 odst. 1 ZZVZ.)

  Paragraf 222 odst. 6 se vztahuje obecně na nepředvídatelné situace (samozřejmě není vyloučený, ale pokud se bude vztahovat čistě ke vzrůstajícím cenám, tak bude v dnešní době již obtížně obhajitelný – inflace je zde již více než 1 rok.) Co se týče § 222 odst. 6, tak každá situace u zadavatele se musí posuzovat v tomto světle, zda konkrétní situace skutečně odpovídá podmínkám použití § 222 odst. 6 (zda jde o něco skutečně nového, co nešlo předpokládat – zda situace má dopad objektivně na všechny dodavatele v původním tendru.)

  Tedy pokud by situace u zadavatele vznikla v důsledku konkrétní okolnosti (nikoliv pouze na základě obecné proklamace např. „sankce, pak můžeme automaticky prodlužovat, měnit ceny“), která by měla dopad na průběh plnění, mohl by zadavatel posoudit takové okolnosti, zda neodpovídají podmínkám v § 222 odst. 6 – ale není to rozhodně automatické a v řadě případů mu možná nezbude nic jiného, než zakázku přetendrovat se zavedením inflačních doložek a zakomponováním nových okolností do zadávacích podmínek.

  Požadavek na sídlo výrobce předmětu plnění (§ 6)

  03.03.2022 Požadavek, aby měl dodavatel sídlo v EU, není v souladu s § 6 odst. (3), neboť by tím došlo k omezení účasti dodavatelů, kteří mají sídlo ve státě EHP, který není zároveň státem EU, nebo ve Švýcarsku a dále v jiném státě dle písm. b) (§ 6, odst. 3) ZZVZ). Může ale zadavatel požadovat, aby byl výrobce předmětu plnění z EU, nebo je i tento požadavek v rozporu s § 6 a to s odst. 3 či odst. 2 (ve vztahu k dodavatelům zadavatel nedodržuje zásadu rovného zacházení)? Děkuji.

  Uvedený požadavek by skutečně nebyl v rozporu s ustanovením § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), neboť by nedocházelo k omezování účasti dodavatelů, kteří mají sídlo v tomto ustanovení uvedených zemích.

  Uvedeným požadavkem však s nejvyšší pravděpodobností dojde k porušení zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) a tuto zásadu provádějících ustanovení ZZVZ (především § 36 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Požadavkem na to, aby byl výrobce předmětu plnění z EU totiž zvýhodňujete dodavatele nabízející plnění výrobců z EU před dodavateli, kteří nabízejí předmět plnění od výrobců se sídlem mimo členské státy EU. Ze strany dodavatelů dodávajících předmět plnění od výrobců, kteří nejsou z členských států EU, bude tak pravděpodobně namítáno, že jsou diskriminováni a že se v případě tohoto požadavku jedná o vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

  Pokud výrobci předmětu plnění z EU dodávají takový předmět plnění, který zadavatel požaduje a jiný dodavatel než ten z EU není schopen mu ho poskytnou, tak bude zadavatel muset využít jinou specifikaci předmětu plnění (tedy technických podmínek) než takovou, že výrobce předmětu plnění musí být z EU; může např. využít odkaz na štítky (§ 94 ZZVZ) apod.

  Nákup stravovacích poukázek z FKSP a provize od 3. subjektů (§ 16)

  23.02.2022 Dobrý den, pokud úřad státní správy potřebuje uzavřít smlouvu s dodavatelem stravovacích poukázek (elektronická karta pro zaměstnance), jedná se o veřejnou zakázku? Jedná se sice o službu, ale není tam podle mě žádná úplata (zadavatel poskytne dodavateli finanční prostředky a v naprosto stejné finanční hodnotě obdrží stravenky - nedochází tedy k vydání veřejných prostředků). Žádnou cenu (provizi) za poskytnutí služeb zadavatel dodavateli neplatí. Cena za tuto službu je nulová. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky by byla tudíž také nulová. Dodavatel zřejmě následně inkasuje v souvislosti s touto zakázkou provize od třetích subjektů, ale to není předmětem naší smlouvy. Přirovnala bych to k něčemu takovému, jako kdybychom za naše peníze nakoupili např. kolky. Peníze za kolky (peníze za stravenky), nominální hodnota zůstává stejná. Žádné veřejné peníze ve směru k dodavateli se nevydávají. Takže si myslím, že se o veřejnou zakázku jako takovou nejedná, tudíž je nesmysl dělat výběrové (zadávací) řízení atd. Děkuji za odpověď.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se určuje na základě § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 ZZVZ. Předpokládaná hodnota je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Aby byla zajištěna aktuálnost předpokládané hodnoty, určí se podle § 16 odst. 5 ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení (možnost uplatnění výjimky z povinnosti konat zadávací řízení je navázána na předpokládanou hodnotu – § 27 ZZVZ.)

  U problematiky určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na nákup stravovacích poukazů je třeba vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 8 Afs 12/2012 (dále jen „rozsudek NSS“), ve kterém byla řešena právě tato problematika. Podle tohoto rozsudku NSS se u veřejné zakázky na stravovací poukazy do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítává částka odpovídající nominální hodnotě poptávaných poukázek, protože při nákupu poukázek dochází ke směně vzájemně značně zastupitelných nositelů hodnot a nedochází tak k vydávání veřejných prostředků. Předpokládaná hodnota je v takovém případě tvořena výší provize, kterou obdrží dodavatel od zadavatele za poskytnutí služby. Dle rozsudku NSS není třeba do výše předpokládané hodnoty vedle nominálních hodnot poptávaných poukázek započítávat ani provizi dodavatele poskytovanou od třetích subjektů (smluvních partnerů dodavatele).

  V rozsudku NSS bylo dále uvedeno, že pro určení předpokládané hodnoty není určující, zda úplata směřuje k dodavateli z veřejných prostředků, může to být i ze soukromých prostředků, tzv. nepřímá úhrada. Nicméně v případě stravovacích poukazů se provize mezi dodavatelem a třetími subjekty sjednávají prostřednictvím dlouhodobých smluv bez ohledu na jednotlivé časově na nich nezávislé veřejné zakázky. Proto se v praxi výše této provize budě těžko určovat.

  Předpokládanou hodnotu u nákupu stravovacích poukazů tedy netvoří nominální výše pořizovaných poukazů, ani výše provize dodavatele od třetích subjektů, ale předpokládanou hodnotu bude tvořit cena za zprostředkování směny, cena spojená s výrobou stravovacích poukazů, tedy personifikací, distribucí, případné vrácení přebývajících poukazů a další poplatky spojené s jejich zajištěním a dodáním zadavateli.

  Je třeba brát v potaz i to, že existuje více dodavatelů těchto služeb. Každý dodavatel stravovacích poukazů má jiný okruh nasmlouvaných partnerů, u kterých pak zaměstnanci mohou uplatnit tyto poukazy. Proto v praxi zadavatelé při hodnocení zohledňují vedle nabídkové ceny za stravovací poukaz také počet smluvních partnerů dodavatele. A to z důvodu, aby předešli situaci, kdy dodané stravovací poukazy budou sice nejlevnější, nicméně zaměstnanci zadavatele budou omezeni při jejich uplatnění, jelikož budou akceptovány pouze v úzkém okruhu nasmlouvaných partnerů dodavatele. To, že dodavatel předloží nulovou nabídkovou cenu ještě nutně neznamená, že je jeho nabídka kvalitnější než nabídka od dodavatele, jehož nabídková cena bude vyšší.

  Dle našeho názoru se jedná o veřejnou zakázku, znak úplatnosti takové veřejné zakázky může být naplněn i formou nepřímé úhrady, tedy i v případě, kdy zadavatel neposkytne dodavateli žádnou přímou úplatu za služby spojené s nákupem stravovacích poukazů, neboť dodavateli bude úplata následně poskytnuta jeho smluvními partnery. Nicméně tuto úplatu nelze započítat do předpokládané hodnoty, z důvodu, jenž byl uveden výše. Doporučujeme tedy postupovat podle pravidel § 16 ZZVZ a určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tedy určit zadavatelem poskytovanou provizi dodavateli za služby nákupu a distribuce stravovacích poukazů, a následně pak postupovat v příslušném režimu dle ZZVZ. S ohledem na výše uvedený způsob určování předpokládané hodnoty u stravovacích poukazů se s velkou pravděpodobností bude jednat o výjimku veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

  Použití JŘBU při zkrácení původní doby plnění pro zachování režimu podlimitní VZ (§ 53)

  15.02.2022 Dobrý den, prosím o radu, jaký by byl správný postup v následující situaci v případě zrušení ZPŘ z důvodu neobdržení žádné nabídky: (Jedná se o veřejnou zakázku na služby - smlouva na dobu neurčitou: předpokládaná hodnota za 48 měsíců). V případě využití JŘBU po naplnění podmínky § 63 odst. 1 a) bylo osloveno X dodavatelů. Z jednání vyplynulo, že předpokládaná hodnota plnění byla nesprávně určena, a za tuto hodnotu by bylo možné uzavřít smlouvu na stejný předmět plnění, pouze však na 3 roky (tak, aby předpokládaná hodnota nepřevýšila limit pro podlimitní veřejnou zakázku na služby). Je tato změna zadávacích podmínek, tedy zkrácení doby plnění možná, nebo by se mohlo jednat o podstatnou změnu, resp. i jednání vykazující prvky obcházení zákona? Mockrát děkuji

  Samotný pojem “podstatné změny zadávacích podmínek” není v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) definován, a proto je za podstatnou změnu zadávacích podmínek třeba považovat zejména takovou změnu, která je způsobilá rozšířit či naopak zúžit okruh potenciálních dodavatelů způsobilých splnit předmět veřejné zakázky. Skutečnost, zda se jedná o změnu podstatnou, či nikoliv, je třeba vždy posuzovat s ohledem na specifičnost každého jednotlivého případu. Pokud by zadavatel požadoval původně stanovený rozsah předmětu veřejné zakázky, je na základě Vašich informací evidentní, že byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena chybně nebo že se nejedná o pravidelně pořizované či trvající plnění (§ 19 ZZVZ) a požadovaný rozsah plnění by bylo nezbytné soutěžit v otevřeném řízení, respektive zadavatel by se “nevešel” do limitu pro zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ). Pokud by se zadavatel rozhodl zkrátit dobu plnění tak, aby splnil limit pro využití ZPŘ, lze předpokládat, že by takováto změna zadávacích podmínek mohla mít vliv na okruh potenciálních dodavatelů. Na základě Vámi poskytnutých informací k danému zadávacímu řízení lze konstatovat, že důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ nebyl naplněn a doporučujeme zadavateli realizovat nové zadávací řízení dle výše uvedeného.

   

  Zveřejnění protokolu o hodnocení nabídek v ZPŘ (§ 53)

  14.02.2022 Dobrý den, obracím se na Vás se žádostí o zodpovězení dotazu týkajícího se uveřejnění Protokolu o hodnocení nabídek na profilu zadavatele v rámci zjednodušeného podlimitního řízení /účastník se dožadoval výsledku zakázky, zadavatel postupoval dle par. 53 odst. 6 tak, že na profil zadavatele uveřejnil protokol o hodnocení nabídek/. Může být tento protokol o hodnocení nabídek z profilu zadavatele smazán, jakmile bude na profilu zadavatele uveřejněno Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky? Nebo se na tento vztahuje také 2letá lhůta dle par. 17 odst. 2 vyhlášky 168/2016 Sb., ikdyž se nejedná o povinně zveřejňovaný dokument dle ZZVZ. Děkuji a jsem s pozdravem

  Podle ustanovení § 53 odst. 6 a 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), má zadavatel povinnost ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „ZPŘ“) použít § 114-122 ZZVZ a § 124-127 ZZVZ obdobně, to znamená v plném rozsahu. Zadavatel není v ZPŘ povinen použít § 123 ZZVZ týkající se oznámení o výběru dodavatele.

  Přesto, že není zadavatel v ZPŘ povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, má povinnost řídit se obecným ustanovením § 50 ZZVZ a odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru. I přes to, že není písemná zpráva o hodnocení nabídek povinnou součástí oznámení o výběru podle § 50 ZZVZ, je zadavatel povinen ji vyhotovit na základě § 119 odst. 2 ZZVZ. Z ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ pak vyplývá, že zadavatel musí umožnit všem účastníkům na jejich žádost nahlédnout do vypracované zprávy o hodnocení nabídek.

  Zadavatel v ZPŘ má tedy povinnost vyhotovit písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ale není již dle ZZVZ povinen ji uveřejnit na profilu zadavatele, a dále není upraven způsob, jakým má zadavatel umožnit účastníkům náhled.

  Podle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely ZZVZ a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška“) musejí být všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, bezplatně a veřejně přístupné nepřetržitě po dobu 2 let od jejich uveřejnění.

  Obecně je vyhláška podzákonným právním předpisem, který podrobněji upravuje povinnosti stanovené zákonem. Při kolizi mezi zákonem a normou má vždy přednost zákon. Proto dle našeho názoru není zadavatel povinen v ZPŘ uveřejňovat na profilu zadavatele zprávu o hodnocení nabídek, nevztahuje se na něj povinnost podle § 17 odst. 2 vyhlášky, a není tak povinen uchovávat tento dokument na profilu zadavatele po dobu 2 let.

  Povinnost dle § 17 odst. 2 vyhlášky by se měla vztahovat na povinně uveřejňované dokumenty a informace, o kterých tak přímo stanoví ZZVZ – např. písemná zpráva zadavatele, uzavřená smlouva na VZ, skutečně uhrazená cena, atd. Tím však není dotčena povinnost § 216 ZZVZ uchovávat dokumenty o zadávacím řízení po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení.

  Pokud zadavatel uveřejnil dobrovolně zprávu o hodnocení nabídek na profilu zadavatele, i když k tomu nebyl povinen dle ZZVZ, není porušením ZZVZ pokud takový dokument odstraní z profilu zadavatele dříve, než jak ukládá § 17 odst. 2 vyhlášky.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stravenky (§ 16 – 23 ZZVZ)

  11.02.2022 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak mám správně stanovit (co všechno zahrnout) předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na stravenky? Na internetu lze nalézt jak zadavatele, kteří zadávají VZ na nákup stravenek prostřednictvím otevřeného řízení (kde určují předpokládanou hodnotu podle objemu stravenek a celé ceny stravenek), tak i zadavatele, kteří zadávají VZ na nákup stravenek jako VZMR. Předem děkuji za odpověď.

  Nominální hodnota stravenek není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť nenaplňuje znaky úplatnosti podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jako je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z které plyne povinnost dodavatele poskytnout za úplatu určité plnění. Naproti tomu nepřímé úhrady od třetích stran neboli provize za poskytování stravovacích kuponů dodavateli stravenek jsou v přímé souvislosti s plněním veřejné zakázky stejně jako náklady spojené s vydáním stravovacích poukazů.

  Užší řízení, změna v žádosti o účast (§ 46, § 81)

  04.02.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl k nastalé situaci v zadávacím řízení zadaném v užším řízení podle § 58 zákona na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Veřejná zakázka se nachází ve stavu, kdy zadavatel po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast posuzuje kvalifikaci jednotlivých účastníků. Jeden z účastníků po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zaslal prostřednictvím elektronického nástroje a datové schránky doplnění svých dokumentů k prokázání kvalifikace s tím, že člen týmu, jímž prokazoval technickou kvalifikaci ukončil pracovní poměr a je tedy nahrazen jinou (novou) osobou - členem týmu, k němuž formou doplnění zasílá potřebné dokumenty k prokázání kvalifikace (doklad o vzdělání, profesní životopis, osvědčení o autorizaci). Lze takové konání akceptovat a k prokázání technické kvalifikace účastníka zapojit i doplněné dokumenty? Ačkoli se nejedná o nabídku, ale o žádost o účast, nejedná o rozpor ve vztahu k § 46 odst. 2 zákona (po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna)? Děkuji za odpověď

  Pokud se zadavatel rozhodne zadávat svou hodnotou podlimitní veřejnou zakázku v užším řízení, pak se řídí podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vztahujících se k nadlimitnímu řízení. Jediným rozdílem je to, že se zadavatel řídí lhůtami podle § 54 ZZVZ, nikoliv lhůtami pro užší řízení uvedenými v § 59 ZZVZ. V užším řízení je podle § 58 odst. 3 ZZVZ zadavatel povinen posoudit kvalifikaci všech účastníků, kteří podali žádost o účast ve stanovené lhůtě. Při posuzování kvalifikace zadavateli nebrání nic ve využití § 46 ZZVZ pro účely doplnění nebo objasnění údajů.

  Ustanovení § 46 ZZVZ je koncipováno tak, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nelze měnit nabídku po materiální stránce, tedy nabídka nesmí být doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou následně předmětem hodnocení. Naopak doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti, tedy i kvalifikace, se za změnu nabídky nepovažuje.

  Podle § 88 odst. 1 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit do 5 pracovních dní zadavateli změny ve své kvalifikaci a do 10 pracovních dní od oznámení změny předložit nové doklady prokazující kvalifikaci. Z této povinnosti existují výjimky, podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ nemá účastník oznamovací povinnost ohledně změny své kvalifikace, pokud i po provedené změně jsou podmínky kvalifikace i nadále splněny. Situace, kdy účastník po uplynutí lhůty pro podání žádostí ukončí pracovní poměr zaměstnance, kterým prokazoval potřebnou kvalifikaci a současně přijme jako adekvátní náhradu nového zaměstnance splňujícího potřebnou kvalifikaci, jedná se dle našeho názoru o situaci odpovídající výjimce podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

  Posouzení změny kvalifikace je vždy na každém účastníkovi, neboť je to on, kdo má oznamovací povinnost vůči zadavateli. Účastník tedy musí vyhodnotit, zda se jedná o změnu zásadní, kterou je třeba napravit a ohlásit, nebo se naopak jedná o změnu, která nemá na splnění kvalifikace zásadní vliv. Závěrem shrnujeme, že ve Vaší situaci lze využít k objasnění kvalifikace § 46 ZZVZ. Účastník zadávacího řízení se nedopustil nezákonného jednání, když obměnil kvalifikovaného zaměstnance za jiného, též kvalifikovaného zaměstnance, neboť stále disponoval kvalifikovaným zaměstnancem a podmínky kvalifikace byly stále naplněny. Navíc Vás o této změně dobrovolně a řádně informoval, i přes to, že dle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ tuto povinnost nemá.

  Výjimky k podlimitním VZ na plnění poskytované Vězeňskou službou České republice (§ 30)

  04.02.2022 Vážení, dovoluji si Vás požádat o odpověď na následující dotaz: lze výjimku stanovenou v § 30 písm. b) ZZVZ aplikovat i v případě státního podniku, jehož zřizovatelem (zakladatelem) je organizační složka státu? Jinými slovy, může státní podnik oslovit napřímo Vězeňskou službu a nakoupit od ní zboží či služby, aniž by byl povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku? A změnila by se situace v případě, že by zadavatel - státní podnik, poptával u Vězeňské služby zboží za méně jak 2 miliony Kč, tj. šlo by o veřejnou zakázku malého rozsahu (nikoli podlimitní)? Děkuji předem za Váš čas a odpověď.

  V souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice na základě výjimky § 30 písm. b) ZZVZ. Zákonnou podmínkou pro využití této výjimky je skutečnost, že plnění je poskytnuté České republice.

  Státní podnik je podle zákona 77/1997 Sb., o státním podniku, státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

  Státní podnik má vlastní právní osobnost, a tudíž není zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tj. Českou republikou. Podle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Přestože je to běžné, zákonná definice zadání veřejné zakázky nevyžaduje, aby dodavatel poskytoval plnění ryze zadavateli.

  Vzhledem k tomu, že pro oprávnění využít předmětnou výjimku není rozhodující, kdo je zadavatel, a že státní podnik vykonává činnost za účelem plnění zájmů České republiky, lze mít za to, že i státní podnik by mohl výjimky podle § 30 písm. b) ZZVZ využít. Rozhodující bude, jakým způsobem se ve smlouvě nastaví poskytování plnění České republice.

  Pokud by byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky nižší než 2 000 000 Kč jednalo by se o veřejnou zakázku malého rozsahu a zadavatel by nebyl povinen zadat ji v zadávacím řízení na základě § 31 ZZVZ. Pro využití této výjimky je rozhodující pouze předpokládaná hodnota veřejné zakázky a komu konkrétně je plnění poskytováno, nemá na využitelnost výjimky vliv.

  Uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele k VZMR rozdělené na části (§ 219)

  31.01.2022 Dobrý den, mám dotaz týkající se uveřejňování smlouvy podle § 219. Typicky v případě veřejné zakázky malého rozsahu, u obce bez rozšířené působnosti, která smlouvu neuveřejňuje podle zákona o registru smluv, ale musí smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele. Je rozhodující sjednaná cena ve smlouvě nebo hodnota veřejné zakázky? Mám na mysli VZMR rozdělenou na části, kdy cena sjednaná ve smlouvách na jednotlivé části nepřesahuje 500 000, ale celková hodnota ano. Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje uveřejnění smlouvy v § 219 odst. 1, podle kterého je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.

  To neplatí pro:

  a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
  b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
  c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
  d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

  Uvádíte, že se na Vás vztahuje výjimka podle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv a nemusíte tím pádem uveřejňovat smlouvy v registru smluv. Dále se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“) rozdělenou na části, přičemž žádná z jednotlivých částí nepřesahuje svou cenou 500 000 Kč bez DPH, ale celková hodnota v součtu tuto částku přesáhne.

  Obecně jsou VZMR výjimkou ze ZZVZ, kdy zadavatel může při jejich zadání postupovat mimo zadávací řízení, ale je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ. I na VZMR se však vztahují základní ustanovení ZZVZ (§ 1 – § 32).

  Aby zadavatel zjistil, zda se skutečně jedná o VZMR a mohl postupovat při jejím zadání mimo zadávací řízení, musí nejprve stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části upravuje § 18 odst. 1 ZZVZ. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části se stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Tento součet jednotlivých částí musí podle § 18 odst. 2 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která společně tvoří jeden funkční celek a zároveň jsou zadávána v časové souvislosti.

  Na veřejnou zakázku, byť je rozdělena na více částí, je třeba nahlížet jako na celek. Přesto, že se v § 219 odst. 1 ZZVZ hovoří o smlouvě na veřejnou zakázku v jednotném čísle, je ve Vašem případě tato veřejná zakázka tvořena vícero částmi a tudíž vícero smlouvami. Aby byl naplněn smysl a účel § 219 odst. 1 ZZVZ včetně zásady transparentnosti podle § 6 ZZVZ, je třeba na profilu zadavatele uveřejnit všechny smlouvy uzavřené na danou veřejnou zakázku.

  Závěrem dodáváme, že povinné základní informace o veřejné zakázce na profilu zadavatele jsou obsaženy v příloze č. 8 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

  Obsah písemné zprávy: cena včetně odůvodnění výběru (§ 217)

  17.01.2022 Dobrý den, zadavatel v ZD stanovil vícekriteriální hodnocení nabídek v podobě: ad 1 kritérium - ekonomická výhodnost (nejnižší nabídková cena), ad 2 kritérium - design. V § 217 odst. 2 písm. a) ZZVZ, zákona ukládá zadavateli povinnost uveřejnit v písemné zprávě alespoň: označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, za podmínky, že byla smlouva uzavřena. Chápeme správně, že v písemné zprávě zadavatele postačí, když zadavatel uvede informace pouze k ad 1? Děkuji.

  Písemná zpráva zadavatele musí obsahovat náležitosti taxativně stanovené v § 217 odst. 2 ZZVZ. Jedná se pouze o minimální nutný výčet položek, které je zadavatel povinen zahrnout ve své zprávě, nad rámec uvedených je pak zadavatel oprávněn tyto doplnit o další informace, jež považuje za vhodné. V písemné zprávě dle § 217 odst. 2 psím. a) ZZVZ zadavatel uvede mimo jiné údaj k ceně sjednané ve smlouvě, tedy cenu vítězné nabídky (nabídku vybraného dodavatele). Zadavatel dále označí dodavatele, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatele, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru. Součástí písemné zprávy je tak odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky dle § 217 odst. 2 písm. e) ZZVZ. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost uvést nejen cenu vítězné nabídky, ale odůvodnit i výběr nejvhodnější nabídky, tzn. uvést ad 1 kritérium ekonomickou výhodnost (nejnižší nabídkovou cenu) a ad 2 kritérium – v daném případě design.

  Registrace zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (§ 225)

  14.01.2022 Dobrý den, jak má správně postupovat budoucí zadavatel stran své registrace ve Věstníku veřejných zakázek, který je založený v cizím státě a na území ČR působí prostřednictvím svého odštěpného závodu? Tedy budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, ale jeho odštěpný závod je zapsán v českém obchodním rejstříku, avšak je nezbytné, aby v rámci zadávacích řízeních působil zahraniční subjekt jako zadavatel. Jinými slovy v rámci registrace ve věstníku se použijí identifikační údaje budoucího zadavatele (zahraničního subjektu) nebo jeho odštěpného závodu? Děkuji za odpověď.

  Na základě ověření postupu registrace při řešení dále uvedených technických překážek v souvislosti se zřízením uživatelského účtu zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (dál jen VVZ) k dotazu sdělujeme, že pokud budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, registrace do VVZ možná není.

  Jako zdůvodnění jsou použity následující argumenty:

  Ad1) postup registrace uživatelského účtu ve VVZ je navázán na IČO, které se vydává subjektu zapsanému k podnikání v ČR, kdy uživatel povinně vyplní IČO obchodní firmy, dále systém ověří např. pomocí datové schránky existenci ID datové schránky ve vazbě na zadané IČO (pokud uživatel vyplní ID datové schránky – platí pouze pro právnickou osobu) viz blíže nápověda a dokumentace, zde:

  https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/File/Download?fileName=VVZMP_Registrace_a_nastaveni_uzivatelskehoho_uctu.pdf

  Ad2) nepředpokládá se, že zadavatelem v režimu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) bude zahraniční subjekt, tedy že bude zahajovat zadávací řízení postupem dle § 212 prostřednictvím tuzemského VVZ.

  Dle informací doplněných k dotazu, aby zadavatel nepřišel o možnost čerpat dotaci, kterou poskytovatel neposkytne pobočce závodu (která není podnikatelem – samostatně podnikající právnickou osobou v soukromoprávním slova smyslu, ale věcí bez právní subjektivity), tak pokud jde o praktické řešení, pak je shodně odkazováno na společné zadávání ve smyslu ZZVZ, kde je určitě součástí i český subjekt, který se má možnost ve VVZ registrovat.

  Povinnost předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci v ZPŘ (§ 53, 122)

  07.01.2022 V případě ZPŘ má zadavatel možnost stanovit si i odlišné podmínky kvalifikace , než jsou upraveny pro nadlimitní ZŘ. Zároveň je ale v úpravě ZPŘ podle § 53 ZZVZ a násl. upraveno (§ 53 odst. 6), že mimo jiné ust. § 122 se použije "obdobně". Podle § 122 odst. 3 a) má zadavatel povinnost odeslat vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici. Je možný postup požadovat v rámci základní kvalifikace pouze čestné prohlášení o splnění kvalifikace, a před uzavřením smlouvy tedy již nevyžadovat žádné doklady (originály jednotlivých dokladů ověřující základní kvalifikaci)? Doplňující dotaz - jaké jsou tedy minimální požadavky kvalifikace, které zadavatel musí při ZPŘ požadovat? (Obdobný dotaz zde byl zodpovězen už v roce 2017, nicméně interpretace této úpravy je různá a setkávám se s názory, že nutnost vyžádání originálů dokladů před uzavřením smlouvy se vztahuje i na ZPŘ, a vychází z toho, že se uvedené ustanovení (§ 122) a další mají použít pro ZPŘ obdobně). Velmi děkuji za odpověď a vyjasnění.

  Způsob prokázání splnění kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení musí vyplývat ze zadávací dokumentace k danému zadávacímu řízení. Ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevyplývá zadavateli povinnost požadovat po účastnících zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace. Pokud zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace požaduje, umožňuje mu ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ využít pravidla pro nadlimitní režim. Pokud se zadavatel rozhodne aplikovat část čtvrtou ZZVZ, tedy chce aplikovat pravidla pro nadlimitní režim, musí tak stanovit v zadávací dokumentaci. Platí tedy, že pokud zadavatel požaduje prokázání splnění například základní způsobilosti podle § 75 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ omezit možnost účastníků zadávacího řízení prokázat splnění kvalifikace prostřednictvím čestného prohlášení. V souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ je však následně povinen vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií o kvalifikaci. U vybraného dodavatele si tedy nevystačí pouze s čestným prohlášením. Zadavatel se ale může rozhodnout, že v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ nebude postupovat podle části čtvrté ZZVZ, tedy nevyužije pravidla relevantní pro nadlimitní režim, a stanoví si vlastní požadavky na prokázání splnění kvalifikace. V tomto případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, jakou kvalifikaci a jakým způsobem má účastník zadávacího řízení ve své nabídce prokázat. Zadavatel tedy může mimo jiné v zadávací dokumentaci stanovit, že kvalifikace bude prokazována prostřednictvím četného prohlášení. Podle § 122 odst. 3 ZZVZ pak bude toto četné prohlášení považováno za originál či úředně ověřenou kopii a vybraný dodavatel nemusí nic nad rámec četného prohlášení předkládat.

  Stanovení podílu prostředků "spolufinancované" VZ – zadavatel dle § 4 odst. 2

  03.01.2022 Jednou ze tří podmínek pro zadavatele dle § 4 odst. 2 ZVZ je zákonem stanovený minimální podíl 50 % poskytnutých peněžních prostředků na celkové úhradě veřejné zakázky. Z jaké částky by se mělo vycházet při posouzení splnění tohoto podílu v níže uvedeném případě? Fyzická osoba podnikající, je současně příjemcem dotace ze státního rozpočtu. Dotace byla poskytnuta ve výši 5 400 000,- Kč, na výstavbu 9-ti pečovatelských bytů vzniklých rekonstrukcí stávajícího objektu. Příjemce dotace nechal zhotovit projektovou dokumentaci k rekonstrukci dotčeného objektu, který však nezahrnoval pouze výstavbu 9-ti dotovaných bytů, ale výstavbu 13-ti pečovatelských bytů. Z rozpočtu projektu je zřejmá předpokládaná hodnota celé rekonstrukce ve výši 15 300 000,- Kč bez DPH. Dle předpokládané hodnoty se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, která má být částečně hrazena z veřejných zdrojů. Je správné pro posouzení postavení subjektu jako "dotovaného" před vlastním zahájením zadávání plnění výstavba 12-ti bytů vycházet z částky 15 300 000,- Kč přesto, že plnění této zakázky je širšího rozsahu než předmět, na který byla poskytnuta dotace? Toto vše se zohledněním skutečnosti, že pro posouzení postavení subjektu jako "dotovaného" je relevantní skutečná výše peněžních prostředků použitá k úhradě plnění a posouzení by mělo být provedeno následně ještě jednou k těmto poskytnutým peněžním prostředkům.

  Dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), se zadavatelem rozumí osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200.000.000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.

  Poměr spolufinancování se vždy počítá z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak je na posouzení zadavatele a definici projektu, co bude předmětem dané veřejné zakázky. Na základě dotazem uvedených informací není zřejmé, zda je možné dle projektu do veřejné zakázky zahrnout také rekonstrukce dalších bytů, či nikoliv. Rovněž bude třeba posoudit, zda spolu plnění tvoří jeden funkční celek souvisejících budov.

  ad1 ) Pokud by všechny byty byly např. v jedné budově a předmětné plnění by tvořilo jeden funkční celek, přičemž by nebylo v rozporu s definovaným projektem slučování realizace plnění hrazeného i nehrazeného z dotace, přikláněli bychom se spíše k zadání rekonstrukce všech bytů, přičemž poměr dotovaného části by se následně počítal z předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky, tj. z hodnoty rekonstrukce 13 bytů.

  ad2) Pokud by však 9 bytů spolu se zbývajícími 4 netvořilo jeden funkční celek (který by byl zadáván v časové souvislosti), a projekt by se zbývajícími 4 byty nepočítal, je dle našeho názoru třeba posuzovat naplnění podmínek § 4 odst. 2 ZZVZ pouze k rekonstrukci bytů spolufinancovaných z peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie. Smlouvu se zhotovitelem rekonstrukce 4 bytů by poté bylo možné uzavřít bez aplikace ZZVZ.

  Výše uvedené ovšem doporučujeme konzultovat s poskytovatelem dotace vzhledem k definici předmětu projektu.

  Požadavek k zajištění služeb servisu na území ČR (§ 6)

  02.01.2022 Zadavatel u VZ na dodávky PC techniky a zajištění konektivity internetového připojení ve ZJPŘ vymezil v kupní smlouvě, že se prodávající zavazuje, že má na území ČR zajištěn servis dodávaných výrobků (nikoliv že má pobočku či sídlo či firmy servisu na území ČR). Dle zadavatele je zcela u této zakázky na místě, že zadavatel chce mít zajištěny služby servisu jako takové na území ČR, neboť z hlediska časového, jazykového či ekonomického a finančního není pro něj přijatelné, aby byl zajištěn servis jinde v jiném státě a rovněž u zabudovaných součástí dodávek, které nelze odvést jinam, musí být servis proveden v místě kupujícího. Pokud by tomu tak bylo a zadavatel by toto umožnil, nastaly by pro něj celkově jenom potíže a problémy při zajištění servisu v jiném státě a to bez ohledu na to, jakým způsobem a v jakých místech má servis svoje pobočky, sídlo či provozovny. Pokud by toto ustanovení ve smlouvě nebylo, mohla by se stát situace, že sice se výrobek zde na území ČR prodává, ale servis je zajištěn pouze například v USA či Velké Británii či jiných zámořských státech. Potom by pro kupujícího nastaly neřešitelné situace při řešení závad dodávaných zařízení. Zadavatel žádným způsobem v ZD nestanovil, kde bude mít servisní firma zajišťující požadované servisní služby svoji provozovnu či středisko, pouze vymezuje požadavek, aby byly úkony servisu zajištěny na našem území, což je dle zadavatele v pořádku. Bylo toto ustanovení ve smlouvě porušením § 6 zákona, když zadavatel pouze požadoval, aby služby servisu byly na území ČR zajišťovány a nikoliv, aby měly dodavatelé servisní středisko na našem území?

  Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, přičemž diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Požadavek na zajištění servisu je proto možné stanovit při zohlednění předmětu plnění, nelze jej však požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svých rozhodnutích zdůraznil, že pro zadavatele není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost dodavatele, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou zadávacího řízení účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. Stanovisko k požadavku na servisní středisko v České republice bychom nalezli např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2015 – 69 ze dne 31. 5. 2017, ve kterém soud mimo jiné konstatoval: „Z napadeného rozhodnutí přitom nevyplývá, že by žalovaný považoval za diskriminační či jinak v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách požadavek žalobce na zajištění samotného záručního a pozáručního servisu, stejně jako nebyl ze strany žalovaného rozporován požadavek na to, aby servisní oprava byla prováděna přímo v místě (sídle) žalobce a aby bylo na opravu nastoupeno do určité doby. Všechny tyto požadavky žalovaný respektoval, pokládal je za odůvodněné a prvek diskriminace shledal pouze u požadavku na zajištění servisního střediska na území České republiky, jelikož tento považoval ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti předmětů této konkrétní veřejné zakázky za nepřiměřený. S tímto hodnocením se krajský soud v dané věci ztotožňuje. […] Dle krajského soudu je pak nutné odmítnout také argumentaci žalobce, že vymezení požadavku na realizaci včasného servisu tzv. dojezdovými časy je buď stejně diskriminační, či stejně nediskriminační jako požadavek na zřízení servisního střediska na území České republiky. Dle krajského soudu naopak požadavek na vybudování servisního střediska na území České republiky či jeho smluvní zajištění nelze srovnávat s požadavkem na přiměřený termín, ve kterém musí dodavatel nastoupit na realizaci záruční opravy. V takovém případě by totiž bylo ponecháno zcela na vůli dodavatele, jakým způsobem splnění této své povinnosti dostojí, přičemž by v tomto nebyl vázán splněním nové povinnosti v podobě zřízení servisního střediska na území České republiky, či jeho smluvního zajištění. V praxi by se tak jednalo o situaci, kdy by dodavatel nedisponoval servisním střediskem na území České republiky, přesto by však byl schopen ze servisního střediska v zahraničí vyslat technika, který by na místo instalace daného zařízení dorazil ve stanoveném dojezdovém čase, a dostál by tak všem případným smluvním povinnostem. Naopak pokud žalobce striktně požadoval, aby takové středisko dodavatel na území zajistil, pak již mohlo dojít k potenciálnímu omezení těch dodavatelů (v daném případě těch ze zahraničí), kterým by v případě, že by se o předmětnou veřejnou zakázku chtěli ucházet, vznikla nová povinnost.“

  Z citovaného rozhodnutí je tedy možné vyvodit, že není možné požadovat, aby měl dodavatel v České republice servisní středisko, neboť tento požadavek nezaručí zadavateli ekonomicky výhodnějšího či zkušenějšího dodavatele ani rychlejší poskytnutí požadovaného servisu apod., tj. nebude pro zadavatele přidanou hodnotou poptávaného plnění. Je však možné stanovit např. požadavek na dojezdový čas, ve kterém musí dodavatel nastoupit u zadavatele k zajištění servisní opravy, neboť tento požadavek již má přímý a pozitivní vliv na poptávané plnění. S ohledem na skutečnost, že požadavek na poskytování servisu u zadavatele, tj. v České republice, je požadavkem obecnějším než stanovení dojezdového času k zadavateli, lze předpokládat, že stanovením tohoto požadavku se zadavatel nedopustí porušení zásady zákazu diskriminace a předmětný požadavek bude v souladu s § 6 ZZVZ.

  Vyloučení účastníka bez dožádání údajů nabídky (§ 46)

  02.01.2022 Zadavatel při posuzování nabídek ve ZJPŘ u podlimitní VZ na dodávky PC techniky jednoho účastníka rovnou vyloučil pro nesplnění technických podmínek, neboť do zadavatelem předepsané přílohy ZD o splnění technických požadavků zadavatele na předmět VZ dodavatel vůbec neuvedl u velké části položek požadované údaje o typu, výrobci či parametrech daného výrobku a místo toho uvedl, že „Nabízíme produkt splňující požadované parametry“ nebo „zakázková výroba“ nebo nebylo uvedeno vůbec nic a zadavatel tak neměl možnost vyhodnotit na základě jakých výrobků byla vlastně sestavena nabídková cena a jaké výrobky hodlá dodavatel zadavateli vlastně dodat a zda jeho požadavky na technické vymezení předmětu VZ dodavatel svými dodávanými výrobky splňuje. Dodavatel námitky proti svému vyloučení nepodal. U druhého dodavatele dle § 46 zákona dožádal o vysvětlení nabídky - o vysvětlení jedné položky, kdy měl zadavatel podezření, že pravděpodobně u této položky dodavatel nesplnil požadavek zadavatele, ale chtěl mít jistotu, že na trhu se nevyskytuje jiné řešení, o kterém není zadavateli známo a které by požadavek zadavatele splňovalo. Podezření zadavatele se na základě odpovědi dodavatele skutečně naplnilo a i tento dodavatel byl zadavatelem z tohoto důvodu nesplnění technických podmínek VZ rovněž vyloučen. Námitky proti svému vyloučení dodavatel nepodal. Pokud by zadavatel prvního dodavatele dle § 46 zákona dožádal, aby svoji nabídku doplnil, tak by mu umožnil podat novou nabídku, což dle názoru zadavatele ze zákona možné není. U druhého dodavatele se jednalo o vysvětlení a upřesnění jedné stávající položky a nejednalo se tak v rámci dožádáním nabídky dle § 46 o novou nabídku. Byl tento postup zadavatele v souladu se zákonem?

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

  Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě za účelem doplnění v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

  • možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele, a proto není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek předložit nabídky, popř. žádosti o účast nebo předběžné nabídky podle zadávací dokumentace

  Zadávací řízení představuje formalizovaný postup, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům, např. ve ztrátě příležitosti se o zakázku ucházet a následně ji plnit.

  • dodržení obecných zásad znamená, že postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení a zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě, kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů)

  V případě posuzování souladu postupu zadavatele se zásadou rovného zacházení je třeba zohlednit nejen samotný postup zadavatele, ale také odlišnost situace, v níž se oba účastníci zadávacího řízení, vůči nimž směřoval sporný postup zadavatele, nacházeli. Zatímco u první (1.) nabídky se jednalo o objasnění jedné položky, druhý (2.) dodavatel zpracoval svou nabídku s četnými nedostatky (kvalita zpracování jejich nabídek se však významně lišila).

  Postup zadavatele dle našeho názoru nebyl v rozporu ze zásadou rovného zacházení a jeho postup byl v daném případě správný.

  Závěrem naší odpovědi si dovolíme upozornit, že dodavatelé nesmí doplňovat údaje, doklady, vzorky nebo modely, které mají být předmětem hodnocení dle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení.

  Sčítání hodnot veřejných zakázek (§ 18)

  02.01.2022 Zadavatel vlastní na jednom místě komplex budov, které stěnami i sousedí s ostatními. jedná se o rozsáhlý komplex památkově chráněného kláštera a zadavatel chce postupně opravovat střechy těchto budov, podle svých finančních možností a to postupně jednotlivě v celkovém období několika let. Postupně si nechává i vypracovat PD, podle toho, na co má předpoklad zajištění finančních prostředků. Každá budova a střecha může funkčně samostatně existovat bez závislosti na jiných budovách a střechách. Může jednotlivé zakázky na jednotlivé budovy při opravě střechy zadat jako VZMR, pokud svoji hodnotou nepřekročí hranici 6,0 mil. Kč bez DPH? Jedná se či nejedná o funkční souvislost u oprav střech vzájemně sousedících ale samostatných budov?

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda dané stavební práce tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti.

  Z Vašeho dotazu vyplývá, že nyní poptáváte vypracování projektových dokumentací v samostatných zadávacích řízeních, a to dle finančních možností. K uvedenému bychom Vás odkázali na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. ÚOHS-13125/2021/163/MBR, sp. zn. ÚOHS-R0055/2021/VZ ze dne 10. 5. 2021, kde Úřad mimo jiné konstatoval: „Funkční celek bude možné dovodit i u plnění, které až pospolu poskytují zamýšlený hospodářský a funkční užitek (například projektové práce jednotlivých budov, které jsou součástí stejného areálu a které spolu funkčně souvisí, nikoliv však jakékoliv projektové práce).“ S ohledem na skutečnost, že všechny části střechy kláštera slouží ke stejnému účelu a nachází se ve stejném komplexu budov, lze u projektových prací shledávat naplnění podmínky funkčního celku. K časové souvislosti předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl ze dne 13. 8. 2019 konstatoval: „Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.“ Neboť již nyní předpokládáte, že budete zadávat veřejné zakázky na vyhotovení projektové dokumentace dalších budov v rámci jednoho komplexu, doporučujeme Vám provést posouzení, zda rovněž projektové práce netvoří jeden funkční celek a není je třeba zadávat v rámci jednoho zadávacího řízení, které můžete v případě potřeby rozdělit na části.

  U veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech, je opět třeba posoudit, zda spolu poptávaná plnění netvoří jeden funkční celek. K veřejným zakázkám na stavební práce, jejichž předmětem je rekonstrukce sousedních budov, se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí č. j. 30 Af 16/2019 – 48 ze dne 30. 11. 2020 následovně: „Pro posouzení, zda zakázky tvoří jeden funkční celek, není zásadní, jak byly zakázky ve výsledku realizovány, ale fakt, že potenciálně mohly být realizovány ve vzájemné souvislosti, neboť spolu věcně i místně souvisely a sledovaly jednotný cíl a účel. Z obsahu zadávacích dokumentací i smluv o dílo je zřejmé, že předmětná plnění zadavatelem nepochybně mohla být poptávána v rámci jedné veřejné zakázky, což by mělo za následek v podstatě jen jiný způsob místního vymezení poptávaných prací. Vzájemná provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo zajistit zateplení obou bytových domů nacházejících se na ulici K. v obci B., je nepochybná. Správní orgány proto správně uzavřely, že obě veřejné zakázky měly souvislost funkční, tj. tvořily jeden funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. […] Lze tak uzavřít, že pojem „funkční celek“ obsažený v § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek je nutno vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zvažovat ta kritéria souvislosti, která s ohledem charakter věci mohou být relevantní. V nyní projednávané věci je nesporné, že obě samostatné veřejné zakázky se týkaly téhož předmětu plnění (zateplení bytových domů), měly blízkou místní souvislost (šlo v podstatě o téměř sousedící domy v téže ulici), sledovaly totožný účel a finanční prostředky na ně plynuly ze shodného zdroje (z dotace IROP). Správní orgány tak oprávněně konstatovaly, že předmětné veřejné zakázky tvořily jeden funkční celek.“

  Dle našeho názoru lze shledávat jistou podobnost mezi Vámi poptávaným plněním a předmětem veřejné zakázky z výše citovaného rozhodnutí – předmět plnění je ve Vašem případě též totožný, neboť jím je rekonstrukce střechy, je zde splněna podmínka místní souvislosti, jelikož se jedná o sousední budovy, a zároveň stavební práce sledují stejný účel. Z tohoto důvodu lze v obecné rovině konstatovat, že v případě veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech komplexu památkově chráněného kláštera, lze shledávat naplnění podmínky funkčního celku zadávaného v časové souvislosti, tj. zadavatel by měl poptávat plnění v rámci jedné veřejné zakázky. Nicméně jak poukázal i Krajský soud v Brně, pojem „funkční celek“ je třeba vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a je třeba zvažovat ta kritéria a souvislosti, která s ohledem k charakteru věci mohou být relevantní. Toto posouzení však musí provést sám zadavatel, který má k dispozici veškeré potřebné informace.

  V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno rovněž upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Reference prokazovaná pouze smluvním partnerem objednatele (§ 53 odst. 4, § 79 odst. 4)

  02.01.2022 Zadavatel u zjednodušeného podlimitního řízení stanovil při vymezení technické kvalifikace podmínku, že referenční zakázky prokazované dodavatelem/účastníkem (kompletní rekonstrukce budov) musel dodavatel realizovat jako smluvní partner objednatele. Zadavatele vedly k vymezení této podmínky úvahy, že podmínka postavení smluvního partnera při plnění zakázky je pro tuto zakázku a zadavatele zásadní a důležitá, neboť v sobě zahrnuje komplexní odpovědnost dodavatele stavby se všemi atributy - smluvní sankce, záruky, bankovní garance, pojištění, koordinace poddodavatelů, zajištění BOZP na staveništi, koordinace celé stavby a staveniště a podobně při plnění předmětu zakázky a nejedná se tedy o prokázání technické kvalifikace pouze jenom v obsahu prokázání dílčích stavebních prací u této zakázky, ale za celkovou odpovědnost dodavatele vyplývající ze smlouvy s objednatelem při plnění předmětu obdobných zakázek. Postupoval zadavatel v souladu se zákonem?

  Odpověď na dotaz se týká stanovení požadavku na kvalifikaci v zadávacích řízeních. Kvalifikace musí být vždy stanovena přiměřeně předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Zadávací podmínka o shodném znění muže být v jednom zadávacím řízení v souladu se zákonem a v jiném zadávacím řízení jej může porušovat. Nemůžeme tudíž učinit univerzální závěr o tom, zda v dotazované situaci postupoval zadavatel v souladu se zákonem. Pro nadlimitní režim je v § 79 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoveno, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 72 odst. 2 písm. a) ZZVZ požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  Podle § 79 odst. 4 ZZVZ nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel. Jedná se o úpravu z části čtvrté zákona, která cílí zejména na zadávací řízení v nadlimitním režimu. Obecně platí, že dodavatelé mohou využít své dřívější zkušenosti, které získali jako poddodavatelé, pro prokázání své technické kvalifikace. Zákon ale zadavateli umožňuje toto pravidlo omezit tím, že v zadávací dokumentaci stanoví jinak. Může jeho použitelnost zcela vyloučit, nebo jej modifikovat.

  Ve zjednodušeném podlimitním řízení se úprava § 79 ZZVZ nepoužije přímo. Avšak podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Ve zjednodušeném podlimitním řízení lze tudíž obdobně jako v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu požadovat, aby referenční zakázky byly plněny z pozice tzv. generálního dodavatele. Považujeme za možné, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že vyloučil obecnou možnost dodavatele prokazovat kvalifikaci referenčními zakázkami, které získal jako poddodavatel, a že tak bylo učiněno způsobem vyhovujícím § 74 odst. 4 ZZVZ. Upozorňujeme, že obdobně jako ostatní zadávací podmínky, i tato musí být přiměřena k předmětu veřejné zakázky a v souladu se zásadami. Nepovažujeme za pravděpodobné, že by ve všech zjednodušených podlimitních řízeních bylo na místě poddodavatelské referenční zakázky vylučovat.

  Požadavek na samostatné prokázání technické kvalifikace (omezení sčítání referenčních zakázek)

  02.01.2022 Zadavatel vymezil v rámci podmínek k prokazování technické kvalifikace u ZJPŘ, že dodavatel musí prokázat, že realizoval min. 3 stavby obdobného charakteru -rekonstrukce, přestavby či opravy obdobných budov. Současně stanovil podmínku, že není možné v případě prokázání splnění této technické kvalifikace (referenční zakázky postihující celý předmět plnění VZ) pomocí poddodavatele sčítat referenční zakázky od více poddodavatelů, to znamená, že buď musí tuto technickou kvalifikaci dodavatel-účastník prokázat sám , že on sám 3 zakázky realizoval nebo s pomocí jednoho poddodavatele, který tyto 3 zakázky realizoval. Nebylo tedy možné, aby například jednu zakázku realizoval dodavatel a dvě referenční zakázky realizoval jeho poddodavatel či jeden poddodavatel realizoval jednu zakázku a druhý poddodavatel realizoval dvě referenční zakázky. Zadavatele k tomuto vymezení vedly okolnosti, že pokud by sčítání kvalifikace v ZD jasně nevymezil, mohlo by potom případně dojít k uvedeným případům kombinací při sčítání referenčních zakázek a potom by těžko mohl zadavatel stanovit a posoudit, kdo vlastně bude skutečně předmět zakázky - tedy vymezený předmět technické kvalifikace realizovat při více poddodavatelích dohromady prokazujících splnění 3 referenčních zakázek nebo při kombinaci sčítání referencí dodavatele a jeho poddodavatele (nebylo by možné potom stanovit, kdo vlastně bude zakázku skutečně realizovat.) Je tento postup zadavatele v souladu se zákonem?

  Požadavky na kvalifikaci dodavatele stanovuje zadavatel s ohledem na předmět zakázky. Může tedy být takový požadavek v souladu se zákonem, kdy si okolnosti realizace předmětu vyžádají takto stanovenou kvalifikaci, aby bylo dostatečně jasné, že dodavatel má právě s ohledem na složitost předmětu zakázky nutnou zkušenost.

  Na druhou stranu, pokud půjde o nějakou jednodušší zakázku, z jejíhož průběhu bude vyplývat, že k získání zkušeností bude stačit i méně referencí s pomocí dalších referencí od poddodavatele, tak požadavek na všechny reference od jednoho dodavatele nebo jeho poddodavatele by mohl být diskriminační.

  Bude to tedy záležet od posouzení skutečných okolností veřejné zakázky, složitosti předmětu a použití zásady přiměřenosti. A právě na základě zásady přiměřenosti nelze říci, že vždy může zadavatel stanovit takovouto podmínku – tím by se tak zásada přiměřenosti (což je zásada chování zadavatele) nastavovala do situace, kdy by se stanovila určitá hranice pro všechny veřejné zakázky a to by narazilo na rozhodovací praxi ÚOHS.

  Vzdání se práva podat námitky (§ 243)

  27.12.2021 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k uplatnění procesu vzdání se práva podat námitky (§243 ZZVZ) s ohledem na zákaz uzavření smlouvy (§246 ZZVZ). Může zadavatel uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka ZŘ, či před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele (§246 odst. 1 písm. a) ZZVZ) v situaci, kdy obdržel od všech účastníků ZŘ vzdání se práva podání námitky (§243 ZZVZ), nebo je zadavatel i tak povinen lhůtu zákazu uzavření smlouvy dodržet? Děkuji za odpověď

  V zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nesmí zadavatel, mimo jiných v § 246 ZZVZ uvedených důvodů, uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, či před uplynutím lhůty pro podání námitek o výběru dodavatele. Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele může podat pouze účastník zadávacího řízení (§ 241 odst. 3 ZZVZ). Pokud se však všichni účastníci zadávacího řízení zadavateli písemně vzdají práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, platí, že doručením vzdání se práva podat námitky od všech účastníků, lhůta pro podání námitek v zadávacím řízení uplynula (§ 243 ZZVZ). Stejný postup je i v případě, kdy se uvedeného práva vznést námitky vzdá vyloučený účastník zadávacího řízení.

  Nákup potravin opakovaně dle aktuálních potřeb (§ 19 odst. 3)

  16.12.2021 Dobrý den, naše instituce v současné době pořizuje potraviny a suroviny pro přípravu jídel prostřednictvím elektronického nástroje, který je na webových stránkách Portálu o veřejných zakázkách uveden jako certifikovaný pro všechny typy zadávacích postupů a je certifikován z hlediska funkcionality elektronického nástroje a z hlediska prostředí, ve kterém je tento elektronický nástroj provozován (https://portal-vz.cz/elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/seznam-certifikovanych-el-nastroju-dle-zakona-c-134-2016-sb/). Jsou tedy nákupy potravin prostřednictvím tohoto elektronického nástroje prováděny v souladu se ZZVZ? Jaký dopad na tento elektronický nástroj bude mít plánovaná technická novela ZZVZ, která upravuje § 19 odst. 3 ZZVZ?

  V současné době probíhá nákup potravin zpravidla s odkazem na výjimku § 19 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), podle které se u pravidelně pořizovaných dodávek s proměnlivou jednotkovou cenou, které zadavatel pořizuje v průběhu účetního období opakovaně dle svých aktuálních potřeb, předpokládaná hodnota jednotlivých nákupů nesčítá. Zadavatel tak zpravidla postupuje mimo zadávací řízení a každý nákup pořizuje jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud nakupujete potraviny prostřednictvím elektronického nástroje, který odpovídá požadavkům ZZVZ, potažmo požadavkům vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, a dodržujete ustanovení ZZVZ relevantní pro veřejné zakázky malého rozsahu, lze konstatovat, že v dané věci postupujete v souladu se ZZVZ. Výjimka podle § 19 odst. 3 ZZVZ představuje odchylku od evropských zadávacích směrnic, proto lze předpokládat, že prostřednictvím technické novely ZZVZ bude předmětné ustanovení změněno. Výslednou podobu ovšem není možné v současné chvíli predikovat. Dle návrhu MMR bude zadavatel povinen předpokládanou hodnotu jednotlivých nákupů potravin za dané účetní období sčítat. Neplatí to však absolutně, nýbrž s ohledem na věcnou a časovou souvislost. Pro zadavatele tak bude z našeho pohledu nejpraktičtější zavedení rámcových dohod nebo dynamických nákupních systémů. Vámi uvedený elektronický nástroj podporuje oba způsoby zadávání veřejných zakázek, proto by technická novela ZZVZ neměla mít na daný nástroj žádný vliv.

  Podmínka na stanovení maximální dojezdové doby (§ 37)

  10.12.2021 Dobrý den, jaká jsou pravidla pro stanovení maximální dojezdové doby (z místa plnění VZ do sídla zadavatele) v zadávací dokumentaci? Jedná se o diskriminační požadavek pokud bude dojezdová doba např. 2 hodiny, popř. v jakých případech je diskriminační nebo porušuje ostatní zásady a ustanovení ZZVZ?

  Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, avšak diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Podmínku dojezdové doby je proto možné stanovit vždy pouze při zohlednění předmětu plnění, nelze jej požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

  K požadavku na dojezdovou vzdálenost a dojezdovou dobu se vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) v několika svých rozhodnutích. V nich potvrdil, že v mnoha případech je pro zadavatele skutečně podstatné, jaká bude dojezdová doba dodavatele, a je proto stanovení dojezdové doby legitimním požadavkem. Může se jednat o případy, kdy součástí plnění je poskytování servisu, určitá dojezdová doba je vyžadována k dodržení technických norem apod. Naopak co Úřad zdůraznil, není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. To potvrdil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. S663,709/2014/VZ-22200/2014/531/VČE ze dne 21. 10. 2014, kde zdůraznil, že pokud by byla „dojezdová doba v šetřeném případě zadavatelem stanovena v přiměřené délce, vzhledem k předmětu plnění veřejných zakázek, pak by mohly být předmětné veřejné zakázky plněny bez dalšího jak dodavateli sídlícími na území České republiky, tak i případně dodavateli zahraničními. Zadavatel však požadoval zajištění servisního střediska na území České republiky, čímž vytvořil bariéru omezující soutěž o veřejné zakázky a snižující konkurenci mezi dodavateli.“ V tomto případě tedy Úřad připustil, že stanovení dojezdové doby by na rozdíl od stanovení dojezdové vzdálenosti bylo v souladu se ZZVZ.

  Nicméně i stanovení dojezdové doby musí zadavatel vždy provést přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Úřad k tomuto uvádí, že požadavek na kratší dojezdovou dobu by bylo obecně možné akceptovat např. v případech, pokud by urgentním neprovedením servisní opravy bylo ohroženo zdraví, či dokonce životy obyvatelstva. Rovněž ve věci dojezdu k obalovně (rozhodnutí Úřadu č. j. 29675/2020/523/GHO, sp. zn. S0072/2020/VZ ze dne 22. 9. 2020) Úřad konstatoval, že „při přepravě asfaltové směsi z obalovny na místo pokládky totiž není rozhodující vzdálenost obalovny od místa pokládky, ale především doba potřebná na přepravu. Asfaltové směsi nemohou být pokládány, jestliže při přepravě zchladnou na příliš nízkou teplotu.“

  Z výše uvedeného lze tedy vyvodit, že vždy je nutné posoudit, z jakého důvodu zadavatel požadavek na dojezdovou dobu stanovil a zda se jedná o požadavek přiměřený vzhledem k předmětu veřejné zakázky a okruhu relevantních dodavatelů. Pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či riziky, která jsou s dojezdovou dobou spojena, je zadavatel oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit požadavek na dojezdovou dobu. V obecné rovině se tedy nejedná automaticky o požadavek, který by byl bez dalšího v rozporu s § 6 ZZVZ.

  Požadavek na stanovení minimální hodnoty referenční zakázky

  10.12.2021 Dobrý den, lze dle § 79 odst. 2 písm. b) požadovat seznam významných služeb/dodávek bez požadavku na minimální finanční hodnotu dané služby/dodávky?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) explicitně nepožaduje k prokázání technické kvalifikace dodavatele seznam významných dodávek/služeb a jejich ceny. Smyslem § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je, aby zadavatel mohl ověřit, že dodavatel má dostatek zkušeností pro realizaci dané VZ. Rozsah požadavků zadavatele na kvalifikaci je obecně upraven v § 73 odst. 6 tak, že pokud zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně a vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost vymezit požadovanou minimální úroveň (minimální finanční hodnotu) významných dodávek/služeb, která musí odpovídat složitosti a rozsahu plnění veřejné zakázky a dodržovat tak zásadu přiměřenosti stanovenou v § 6 ZZVZ.

  Předkládání výpisu z evidence rejstříku trestů

  03.12.2021 Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o výklad ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ ve vztahu k odst. 2 a 3 téhož ustanovení, a to pro případ, že dodavatelem je česká právnická osoba se zahraničním statutárním orgánem nebo zahraniční pobočka závodu české právnické osoby. Prosím o zodpovězení následujících dotazů: 1. Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost? Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)? 2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí? Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí? Předem Vám velmi děkuji za odpověď a dovoluji si požádat o co možná nejrychlejší reakci Hezký den

  Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), není způsobilým dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží.

  Je-li dodavatelem právnická osoba, musí podle § 74 odst. 2 ZZVZ podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat:

  a) tato právnická osoba,

  b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

  c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

  V § 74 odst. 3 ZZVZ je stanoveno, že účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu

  a) zahraniční právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a vedoucí pobočky závodu,

  b) české právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat osoby uvedené v odstavci 2 a vedoucí pobočky závodu.

  Podle § 75 odst. 1 písm. a) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a).

  Podle § 5 ZZVZ se za dodavatele považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

  K Vašim dotazům poskytujeme následují stanoviska.

  1.1 Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost?

  Pro určení země, ke které se vztahuje výpis z rejstříků trestů, je určující sídlo dodavatele. Tato skutečnost vyplývá z § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který způsobilost dodavatele ve věci trestní bezúhonnosti váže pouze k zemi sídla dodavatele. Došlo-li k pravomocným odsouzením pro trestné činy uvedené v příloze č. 3 ZZVZ v jiných zemích než v zemi sídla dodavatele, není to pro posouzení základní způsobilosti ve smyslu § 74 ZZVZ relevantní.

  Sídlí-li dodavatel v České republice, bude předkládat výpis z rejstříku trestů vztahující se k odsouzením v České republice. Takovýto výpis je možné získat i v zahraničí (200121_Možnost-využití-výpisů-z-evidence-rejstříků-trestů-členských-států-EU-k-prokazování-základní-způsobilosti.pdf (portal-vz.cz)).

  Skutečnost, že statutární orgán nebo jeho člen sídlí v jiné zemi než dodavatel, nemá vliv na to, že trestní bezúhonnost je podle § 74 ZZVZ prokazována „jen“ k zemi sídla dodavatele. V § 74 odst. 2 ZZVZ, který reguluje požadavek na trestní bezúhonnost statutárních orgánů, je totiž navazováno na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které způsobilost vymezuje jen k zemi sídla dodavatele.

  1.2 Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)?

  Dodavatel se sídlem v České republice bude při prokazování své způsobilosti předkládat výpis z rejstříku trestů obsahující záznamy k České republice, a to jak pro sebe samotného, tak i pro svůj statutární orgán sídlící či bydlící v zahraničí.

  2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí?

  Za dodavatele se považuje i pobočka závodu. Může tudíž sama být účastníkem zadávacího řízení. Za sídlo dodavatele se pak považuje sídlo pobočky závodu (viz § 5 ZZVZ). Pokud je tedy dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení, pobočka sídlící v zahraničí, bude i v tomto případě pro doložení trestní bezúhonnosti určující její sídlo. Bude tomu tak, jak v případě pobočky, sídla či bydliště statutárního orgánu nebo jeho členů, tak i pro vedoucího pobočky závodu či další osoby stanovené zadavatelem podle § 74 odst. 4 ZZVZ. Všechny předkládané výpisy z rejstříku trestů se mají vztahovat k jedné zemi, a to k té, ve které má sídlo dodavatel, což může být i pobočka závodu.

  3. Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí?

  Vedoucí pobočky předkládá výpis z rejstříku trestů země, ve které pobočka sídlí.

  Dodávka specializovaných čipů existuje-li jeden výrobce (§ 63, § 64 a § 29 písm. r)

  26.11.2021 Dobrý den, v rámci projektu hrazeného z prostředků Evropské unie potřebujeme nakoupit vysoce specializované čipy za cca 4 mil. Kč. Čipy by se měly vyrábět na zakázku v Belgii a existuje pouze jeden výrobce. Právníkem nám bylo doporučeno zadat VZ na certifikovaném el. nástroji, kam by se měl v ideálním případě přihlásit onen jediný dodavatel. Ale v dnešní situaci, kdy je celosvětový nedostatek čipů, jsme byli informováni, že tento dodavatel nechce řešit administrativu spojenou s VZ s odůvodněním, že zakázek mají dost. Další možností by bylo zřejmě prokázat odbornou kvalifikaci prodávajícího, což obnáší doložit řídícímu orgánu asi 10 dokumentů, ale ani toto tento dodavatel není ochoten provést. Aktuální situace se nám jeví jako patová a je bohužel smutným faktem, že pro dodavatele je taková zakázka zjevně nezajímavá a není nijak motivovaný s námi ve věci VZ spolupracovat. Z tohoto důvodu si Vás dovolujeme poprosit o radu, jak bychom v dané situaci mohli postupovat v případě, že výrobce nezmění postoj a zda se na tuto situaci nevztahují nějaké výjimky (např. dle § 29 písm. r). Děkujeme za pochopení a radu/upřesnění v této věci.

  K dotazu, jak postupovat při nákupu specializovaných čipů, které vyrábí na zakázku pouze jeden výrobce, sdělujeme, že pokud existuje pouze jeden dodavatel, můžeme na základě obdržených informací dovodit, že připadají v úvahu 2 možnosti použití jednacího  řízení bez uveřejnění (JŘBU) podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).

  • První možností je § 63 odst. 3 písm. b) a c) ZZVZ. V daném případě by se mohlo jednat o situaci, kdy zadavatel požaduje poskytnutí určitého plnění, které je předmětem patentové ochrany. Toto plnění je pak bezesporu zadavateli schopen dodat pouze dodavatel, který je držitelem takového patentu, popř. lze technické důvody spatřovat např. v situaci, kdy zadavatel již disponuje nějakým plněním, které mu bylo dříve poskytnuto, a poptává plnění, jehož dodání by mělo za následek nekompatibilitu s dříve poskytnutým plněním, pokud by bylo poskytnuto dodavatelem odlišným od toho, který mu poskytl původní plnění.

  V uvedených případech je zadavatel povinen posoudit, zda lze využít také jiného postupu, případně že nenastavil zadávací podmínky způsobem, kterým sledoval vyloučení hospodářské soutěže. Za účelem vyloučení pochyb o existenci pouze jednoho dodavatele, doporučujeme udělat průzkum trhu. Zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. V praxi nelze vyloučit, že může dojít ke kumulaci důvodů pro použití tohoto jednacího řízení bez uveřejnění u jednoho konkrétního dodavatele, typicky se jedná o kumulaci technických důvodů a důvodů ochrany výhradních práv.

  • Druhou možností je postup dle ustanovení § 64 písm. a) ZZVZ. Jedná se o situaci, kdy dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje; taková veřejná zakázka však nesmí zahrnovat dodávku určenou pro výrobu ve velkém rozsahu prováděnou za účelem dosažení hospodářské rentability nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem. Uvedené zákonné ustanovení obsahuje pojmy výzkum, vývoj, pokus nebo studium, přičemž pojmy výzkum a vývoj jsou legálně definovány v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVV“).

  ZVV rozeznává dle § 1 odst. 2 ZVV základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základním výzkumem rozumí teoretickou nebo experimentální práci prováděnou zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, zatímco výzkumem aplikovaným rozumí teoretickou a experimentální práci zaměřenou na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pojem “experimentální vývoj” (pro který ZZVZ používá pojem “vývoj”) zahrnuje získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

  V dotazu je uvedena možnost nakoupit čipy prostřednictvím výjimky dle § 29 písm. r) ZZVZ. Uvedenou výjimku lze využít pouze u těch veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji. V popsaném případě se jedná o výrobu čipů, tedy o dodávku zboží, proto nelze uvedenou výjimku použít. 

  Závěrem bychom rádi zmínili, že ZZVZ neřeší co má zadavatel nakupovat, ani ochotu dodavatele se daného zadávacího řízení zúčastnit, ale řeší pouze procesní normu.

  Rozdíl v dokládání bezúhonnosti pro tuzemského a zahraničního dodavatele (§ 74)

  10.11.2021 Hezký den, prosím o odpověď, jak postupovat v případě prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ a) dodavatelem je česká právnická osoba, členem jejího statutárního orgánu je cizinec - bude tento cizinec předkládat výpis z rejstříku trestů pouze ve vztahu k České republice, nebo bude předkládat výpis z rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého bydliště, nebo bude předkládat výpis z rejstříku trestů ve vztahu k zemi sídla dodavatele? b) dodavatelem je zahraniční právnická osoba - bude ta předkládat výpis z rejstříku trestů pouze ve vztahu k zemi svého sídla, nebo i ve vztahu k České republice, protože § 75 odst. 1 ZZVZ hovoří o prokázání splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice? Děkuji za odpověď.

  Požadavky na prokázání základní způsobilosti jsou upraveny v § 74 a 75 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ je způsobilý takový dodavatel, který nebyl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k ZZVZ nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele, přičemž k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží. V případě, že je účastníkem právnická osoba, je dále v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ splňovat. Je však nutné poukázat na skutečnost, že druhý odstavec předmětného ustanovení odkazuje na odstavec první, avšak dále nevymezuje, k jaké zemi mají osoby podmínku splňovat. Z tohoto lze vyvodit, že taktéž osoby vymezené v odstavci 2 předmětného ustanovení mají splňovat podmínku dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

  K Vašemu prvnímu dotazu lze tedy konstatovat, že v případě, že je účastníkem společnost, jež má sídlo v České republice, všechny osoby uvedené v § 74 odst. 2 ZZVZ budou prokazovat svoji trestní bezúhonnost dle ZZVZ ve vztahu k zemi sídla dodavatele, tj. ve vztahu k ČR. Přestože tedy bude členem statutárního orgánu cizinec, výpis z evidence Rejstříku trestů doloží ve vztahu k České republice.

  K Vašemu druhému dotazu si Vás rovněž dovolujeme odkázat na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Pokud se zadávacího řízení bude účastnit zahraniční dodavatel, prokáže splnění výše uvedeného požadavku předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého sídla. Pokud tedy účastník nemá sídlo v České republice, nemá povinnost předkládat výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k ČR.

  Zaknihované akcie (vyloučení účastníka na základě § 48 odst. 7 a 9)

  10.11.2021 Dobrý den, je zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele, který je evropskou akciovou společností se sídlem v ČR, a který se podřídil zákonu č. 37/2021 o evidenci skutečných majitelů, když nemá vydány výlučně zaknihované akcie? Děkuji.

  K dotazu vznesenému prostřednictvím Info-fóra uvádíme, že v § 48 odst. 7, 9 a 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno následující:

  (7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

  (9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

  (10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

  Máme za to, že evropská akciová společnost je akciovou společností, případně má právní formu obdobnou akciové společnosti. Pokud je tato společnost vybraným dodavatelem v zadávacím řízení, má sídlo v ČR a nemá podle informací vedených v obchodním rejstříku vydány výlučně zaknihované akcie, má být podle § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ vyloučena ze zadávacího řízení.

  Povinnost zadavatele provést předmětné vyloučení vybraného dodavatele není vázána na evidenci skutečných majitelů.

  Finanční limity veřejné zakázky malého rozsahu (§ 27)

  04.11.2021 Dobrý den. Finanční limity uvedené v zákoně o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) jsou myšlené včetně DPH nebo bez DPH? Konkrétně se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na služby (dnes je limit 2 000 000 Kč k okamžiku zadání mimo zadávací řízení). Děkuji

  Na základě dotazu, zda do předpokládané hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu na pořízení služeb je zadavatel povinen započítat DPH, sdělujeme, že dle § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) se do předpokládané hodnoty nákupu služeb, zboží nebo stavebních prací DPH nezapočítává.

  Podání el. nabídky firmou s registrací v NEN za jiného dodavatele (§ 107)

  01.11.2021 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda může dodavatel registrovaný v NEN pod určitým jménem a IČem podat nabídku, kde v nabídce je návrh smlouvy a čestné prohlášení o splnění kvalifikace s vyplněnými údaji jiného dodavatele s jiným IČem. Vlastníky a sídlo mají oba dodavatelé stejné, ale domnívám se, že je to jiný subjekt. V nabídce nebyla žádná informace o zastupování, plné moci apod. Při hodnocení nabídky jsem si nevšimla, že údaje v dokumentech se neshodují s registrací do NEN. Kontrolovala jsem údaje v NEN. Jedná se o VZMR. Dodavatele jsem vyloučila z důvodu nesplnění základní kvalifikace - v OR je čerstvý zápis o zřízení zástavního práva k hromadné věci dlužníka. Po vyloučení dodavatel namítá, že jej musíme vzít zpět, protože nabídku podal jako jiný subjekt a přece si nebude zřizovat více registrací, když mají firmy stejné majitele. Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), ani vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, výslovně neupravují problematiku, kdo může podat elektronickou nabídku za účastníka zadávacího řízení v elektronickém nástroji. Dovolujeme si v odpovědi odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. 02356/2020/521/DFI, sp. zn. S0432/2019/VZ ze dne 21. 1. 2020, které se předmětnou problematikou zabývá. Úřad v tomto svém rozhodnutí konstatoval, že samotná absence plné moci v nabídce neznamená automaticky neexistenci zastoupení, neboť plná moc je pouze jednostranným právním úkonem deklarujícím existenci smluvního zastoupení. Úřad zde také opakovaně upozornil na skutečnost, že ZZVZ nezakazuje zastoupení dodavatele při podání nabídky na veřejnou zakázku, přičemž takové zastoupení nezakazují ani jiné právní předpisy či pravidla elektronického nástroje NEN.  Naopak Úřad poukázal na definici dodavatele dle § 5 ZZVZ, dle které se dodavatelem rozumí „osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací“, přičemž takovou osobou byla v tomto případě zcela jasně společnost identifikovaná v nabídce, nikoliv společnost, která nabídku pouze technicky vložila do elektronického nástroje, ta žádné plnění nenabízela.

  Závěrem Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel mohl bezesporu využít institutu objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ, pokud měl pochybnosti o tom, kdo podal nabídku do zadávacího řízení, potažmo kdo je účastníkem zadávacího řízení. K uvedené situaci si taktéž dovolujeme konstatovat, že v rámci veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) je zadavatel povinen aplikovat zejména základní zásady zadávání veřejných zakázek definované v § 6 ZZVZ, avšak není povinen aplikovat všechna ustanovení ZZVZ. V souladu se zásadou přiměřenosti bychom si dovolili doporučit účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky také ve VZMR, než ho bez dalšího vylučovat. Vyzvat účastníka k objasnění nebo doplnění nabídky je zadavatelovo právo, nikoliv povinnost. Pokud jsou v nabídce účastníka nejasnosti a zadavatel nechce účastníka dle § 46 odst. 1 ZZVZ vyzývat k objasnění či doplnění nabídky, je oprávněn ho v souladu s § 48 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit. Analogicky k těmto ustanovením je také možné postupovat v rámci VZMR. Nicméně s ohledem na výše citované rozhodnutí Úřadu se domníváme, že nabídka účastníka nebyla v tomto ohledu stižena vadou, neboť z obsahu nabídky bylo zřejmé, kdo ji podává. Zadavatel by měl tedy autoremedurou své rozhodnutí o vyloučení účastníka zrušit a účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky.

  Darování projektové dokumentace na přístavbu školy (§ 6, § 15)

  27.10.2021 Obec má mecenáše, který má zájem podpořit vybavení a technické zázemí v základní škole. Tento subjekt je ochoten zadat a zaplatit projektovou dokumentaci na přístavbu školy (budou v ní i počítačové učebny, apod., již je zpracována studie) a následně projektovou dokumentaci bezúplatně na obec převést. V případě, že by PD zadávala obec, tak by vše bylo v režimu zákona, a tudíž by to i trvalo déle, což je důvod, proč by tento mecenáš chtěl místo finančních prostředků rovnou obci darovat PD. Není možné takový postup (bezúplatný převod PD, která bude zpracována ke konkrétní stavbě ve vlastnictví obce, respektující již existující studii) považovat za obcházení zákona? Vycházíme z úvah, že znakem veřejné zakázky je protiplnění, které by zde s ohledem na bezúplatnost pro obec nebylo, takže by to veřejná zakázka a obcházení zákona nebylo. Je tato úvaha správná?

  Dobrovolné a bezúplatné přijetí daru územním samosprávným celkem (obcí), tj. veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesplňuje obecné definiční znaky veřejné zakázky (uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce). My jako gestor pro oblast veřejných zakázek jsme oprávněni poskytnout metodickou pomoc pouze v příbuzných otázkách spojených s pravidly zadávání (poskytování darů upravuje § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.)

  Obecně platí, že disponuje-li darovanou věcí veřejný zadavatel jako se svým vlastním majetkem, bude se jednat o veřejné prostředky a případná související plnění již veřejný zadavatel musí realizovat výhradně s ohledem na zákon č. 134/2016 Sb. Pokud se obec rozhodne dar (PD) přijmout, považujeme za vhodné upravit v darovací smlouvě použití daru, kde je dobré zdůraznit, že bezúplatný převod PD nezakládá další práva dárce k poskytnutí navazujících služeb, dodávek nebo stavebních prací. Není tak možné straně darující z pohledu veřejného zadavatele zaručit například placené dopracování PD, nebo nárok strany darující na zhotovení samotného účelu stavby apod.

  Protokoly z jednání v JŘBU (§ 67)

  08.10.2021 Dobrý den, mohl bych se zeptat na skutečnost, zda-li je nutné v režimu JŘBU dokumentovat výstupy z jednání s případným dodavatelem služby v podobě například "protokolů z jednání" a jak musí být tyto podrobné, resp. je stanoveno co musí obsahovat, nebo co z nich musí být zcela patrné? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) upravuje v § 63-66 podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“), avšak speciální úpravu průběhu JŘBU (vyjma § 67) bychom v ZZVZ nenalezli. Na průběh JŘBU je proto třeba aplikovat obecná ustanovení ZZVZ, popř. ustanovení k nadlimitnímu či podlimitnímu režimu. Komunikace mezi stranami jednání je upravena v § 211 ZZVZ, přičemž dle odstavce 1 tohoto ustanovení komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení probíhá písemně; není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Průběh řízení je taktéž třeba realizovat v souladu se základními zásadami, které jsou definovány v § 6 ZZVZ. Přestože tedy ZZVZ přesně nestanovuje, v jaké formě má jednání s dodavateli probíhat a jakým způsobem má být jednání zaznamenáno, je třeba komunikaci realizovat v souladu s § 211 ZZVZ a zápis o tomto jednání by měl být taktéž vyhotoven v souladu s § 6 ZZVZ, zejména v souladu se zásadou transparentnosti. Účelem této zásady je, aby byly veškeré kroky zadavatele zpětně vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem těchto kroků zadavatele. Zadavatel by proto měl vyhotovit o jednání takový zápis, ze kterého bude patrné vše podstatné a řízení tak bude pro všechny třetí osoby čitelné a přezkoumatelné. Zápis o jednání je poté třeba uchovávat v souladu s § 216 ZZVZ. Jak bylo již řečeno, přesné požadavky na zápis však ZZVZ nestanovuje, a je proto třeba jej vyhotovit vždy s ohledem na konkrétní zadávací řízení.

  Dodávka, služba nebo stavební práce (§ 15 odst. 3)

  04.10.2021 Plánujeme provedení obnovy laviček amfiteátru, která bude spočívat ve výměně stávajících sklolaminátových sedadel a opěradel za obdobu z termoplastu a v opravě ocelové konstrukce. Naším záměrem je uvést hlediště do přibližně původního stavu. Jedná se o veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce? V rámci plnění předmětu zakázky bude provedena demontáž stávajících sedadel a opěradel ze sklolaminátu a dřeva, demontáž ocelové konstrukce prvních tří řad (lavičky budou zrušeny), upravení terénu a provedení povrchu ze štěrku, oprava a repasování ocelových konstrukcí spočívající v obroušení původních nátěrů, opravě a případné lokální výměně konstrukce nebo jejím doplnění, v úpravě a trojnásobném nátěru, dodávka a montáž nových sedadel a opěradel původního tvaru z vakuově lisovaného termoplastu, který dobře odolává změně barvy a zkřehnutí při dlouhodobém vystavení slunečnímu záření, teplu, dešti, mrazu a odolává běžným chemikáliím, drobná zemní úprava v nutných místech. Jedná se o samostatnou zakázku, která není součástí rekonstrukce celého areálu. Předpokládaná hodnota je 2,5 mil. Kč. Přibližně 70 % z hodnoty zakázky tvoří cena za materiál (termoplast).

  Pokud veřejná zakázka zahrnuje dodávky (případně služby) a současně stavební práce z oddílu 45 slovníku jednotného klasifikačního systému (klasifikace CPV kódy), určí se hlavní předmět na základě § 15 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZVZZ) podle základního účelu veřejné zakázky. Poměrné zastoupení dodávek a služeb nebo stavebních prací (tzv. „princip těžiště“) se v případě veřejné zakázky na stavební práce neuplatní, z hlediska základního účelu není rozhodující hodnota podílu stavebních prací na předmětu plnění jako celku a může tak představovat i méně než 30 %.

  K určení základního účelu veřejné zakázky jako možný příklad na základě rozhodovací praxe dozorového orgánu připojujeme odkaz na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad), č. j.: S0163/2018, které v čl. 52 uvádí, že „pokud tedy veřejná zakázka zahrnuje na jedné straně dodávky, na straně druhé stavební práce, budou hlavním předmětem takové veřejné zakázky dodávky pouze tehdy, pokud stavební práce sice jsou nezbytné k řádnému splnění veřejné zakázky, avšak v jejich provedení nespočívá základní účel, pro nějž je poskytováno plnění dodavatele jako celek.“

  V každém případě je za určení hlavního předmětu veřejné zakázky zodpovědný zadavatel, který má posoudit “základní účel” rekonstrukce z hlediska funkčního celku. Vzhledem k dotazovanému případu není dostatek informací, na základě kterých je možné zcela bezpečně určit druh veřejné zakázky. Je nutné poukázat na skutečnost, že hraniční hodnota pro zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení je nastavena v případě dodávek a služeb přísněji, pouze do 2 mil. Kč bez DPH, proto je na zadavateli, aby unesl důkazní břemeno, že se z hlediska základního účelu veřejné zakázky skutečně jedná o stavební práce, neboť v takovém případě má možnost oprávněně postupovat na základě výjimky pro zakázky malého rozsahu (VZMR) bez zahájení/provedení řádného zadávacího řízení s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky nepřesahující 6 mil. Kč bez DPH.

  Závěrem doporučujeme, že v případě, kdy je zadavatel v nejistotě určení druhu veřejné zakázky (a tedy mohlo by dojít k porušení postupů podle ZZVZ, zvláště správného určení finančního režimu), je v rámci pravidel bezpečnosti výhodnější využít takový postup, který zadavatele ponechá v jistotě, že při zadání veřejné zakázky neporuší žádný z postupů ZZVZ. Takovým bezpečným postupem/možností je tedy ve Vašem případě zadat veřejnou zakázku např. ve zjednodušeném podlimitním řízení.

  Změna zadávacích podmínek před uplynutím lhůty pro podání nabídek v JŘBU (§ 67)

  16.09.2021 Hezký den, v případě použití JŘBU v jednání s jedním dodavatelem zjistil zadavatel v průběhu lhůty před podáním nabídky, tedy před jejím uplynutím, že je třeba změnit/doplnit technickou specifikaci předmětu plnění. Je vhodně či třeba prodloužit úměrně tomu lhůtu pro podání nabídek, když se okruh dodavatelů nerozšíří? Děkuji

  V jednacím řízení bez uveřejnění dle § 67 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Specifikem jednacího řízení bez uveřejnění je skutečnost, že v jeho rámci dochází k jednání s dodavateli nikoliv o nabídkách, ale přímo o uzavření smlouvy. Z této skutečnosti vyplývá, že je zadavatel oprávněn v průběhu tohoto jednání s dodavatelem měnit zadávací podmínky. Zadavatel však musí dbát na to, aby případnou změnou zadávacích podmínek či její jinou úpravou stále splňoval veškeré podmínky, které odůvodňují jeho postup v jednacím řízení bez uveřejnění. Viz komentářová literatura k ZZVZ, např. PODEŠVA V., SOMMER L., VOTRUBEC J., FLAŠKÁR M., HARNACH J., MĚKOTA J. a JANOUŠEK M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-10-7]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN 2336-517X.]

  Současně při změně/doplnění technické specifikace předmětu plnění zadavatel dle § 99 odst. 2 ZZVZ zváží, zda povaha doplnění vyžaduje prodloužit lhůtu pro podání nabídek (dodavatel musí mít dostatek času k doplnění/změně technické specifikace předmětu). V souhrnu můžeme konstatovat, že zadavatel je oprávněn měnit či doplňovat zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci včetně specifikace předmětu plnění, a to za předpokladu, že podmínky pro použití JŘBU budou i nadále splněny a dodrženy obecné zásady podle § 6 ZZVZ, zejména zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. ZZVZ nechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek. Jestliže změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil.

  Důvod zrušení zadávacího řízení (§ 127)

  15.09.2021 Dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud vybranému dodavateli zanikne účast po jeho vyloučení. Je možné použít tento paragraf analogicky na situaci, kdy vybraný dodavatel nesplnil povinnost dle § 122 odst. 3) ZZVZ (uplynula lhůta poskytnutá k předložení originálů dokladů, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v souladu s ustanovením § 104 ZZVZ jako podmínku před uzavřením smlouvy), ale dříve než ho zadavatel stihl vyloučit, sám ze zadávacího řízení odstoupil? Jelikož nebyla určena zadávací lhůta, zanikla tak jeho účast v zadávacím řízení okamžikem doručení tohoto odstoupení. Pokud by neodstoupil, zadavatel by rozhodl (musel rozhodnout) o jeho vyloučení. Děkuji za vyjádření.

  Přestože ustanovení § 127 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud zanikne účast v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení, domníváme se, že dle teleologického výkladu je možné tento důvod využít taktéž v případě, že vybranému dodavateli zanikla jeho účast odstoupením ze zadávacího řízení. Tento výklad je dle našeho názoru možný, neboť hlavní účel zůstal naplněn – ekonomicky nejvýhodnějšímu dodavateli zanikla účast a zadavatel nemá zájem uzavřít smlouvu s méně ekonomicky výhodným účastníkem. Tento názor je taktéž podpořen skutečností, že v případě, že by vybraný dodavatel neodstoupil ze zadávacího řízení, zadavatel by ho v souladu s § 124 odst. 2 ZZVZ vyloučil a následně by byl oprávněn zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ zrušit.

  Dovolujeme si ovšem zdůraznit, že k této problematice dosud neexistuje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ani soudů, proto zde existuje možnost, že např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude předmětné ustanovení ZZVZ vykládat restriktivně a dojde k závěru, že dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ je možné zrušit zadávací řízení skutečně pouze v případě, že vybranému dodavateli zanikne účast vyloučením, nikoliv odstoupením.

  Z tohoto důvodu bychom Vám proto raději doporučili vždy, pokud je to možné, aplikovat jiný důvod pro zrušení zadávacího řízení. Pokud by byl vybraný dodavatel jediným účastníkem zadávacího řízení, doporučujeme zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 1 ZZVZ, neboť po odstoupení vybraného dodavatele není v zadávacím řízení žádný účastník zadávacího řízení. Pokud by v zadávacím řízení byli už jen 2 účastníci, přičemž jedním z nich by byl vybraný dodavatel, který ze zadávacího řízení odstoupil, doporučujeme zadávací řízení zrušit dle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť je v zadávacím řízení již pouze jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele.

  Požadavek na podrobnost oznámení o výběru v ZPŘ (§ 50)

  08.09.2021 Dobrý den, jako radní MČ Praha 16 jsem ve sporu s advokátní kanceláří mimo náš úřad, která tvrdí - kopíruji: "Úřad (ÚOHS) tak de facto postavil na roveň povinné náležitosti dle § 123 a § 50 ZZVZ. Z citovaného rozhodnutí (rozhodnutí Č.j.: ÚOHS-S0312/2017/VZ-09391/2018/541/JCh) tak plyne, že i v případě, kdy zákon neodkazuje na užití ustanovení § 123 ZZVZ při postupu v jiném než nadlimitním režimu, fakticky by oznámení mělo mít totožné náležitosti." Spor vedeme o fakt, že ve výzvě zjednodušeného podlimitního řízení bylo jednoznačně povoleno prokázat splnění kvalifikace čestným prohlášením, na které byl uchazečům nabídnut i vzor prohlášení, což vítěz splnil. AK nyní tvrdí, že při oznámení o výsledku soutěže se mělo postupovat dle §123 a reference vítěze již měly být v této chvíli prokázány. Děkuji mnohokrát za reakci.

  Právní úpravu zjednodušeného podlimitního řízení bychom nalezli v § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Dle ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 ZZVZ obdobně a dle § 53 odst. 7 ZZVZ se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně. Tato ani žádná další ustanovení § 53 ZZVZ tedy nestanovují povinnost aplikace § 123 ZZVZ v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. Skutečnost, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemá zadavatel povinnost aplikovat § 123 ZZVZ, potvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0314/2018/VZ-01609/2019/513/JLí ze dne 31. 1. 2019, ve kterém konstatoval následující: „Vzhledem k tomu, že se ve zjednodušeném podlimitním řízení na oznámení o výběru § 123 zákona nepoužije a zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Nelze tedy aplikovat požadavky podle § 123 zákona i na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“ Oznámení o výběru dodavatele tedy nemusí být zpracováno v podrobnostech dle § 123 ZZVZ, pouze musí být v souladu s § 50 ZZVZ a se zásadou transparentnosti.

  V případě zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel tedy odesílá pouze zjednodušené oznámení podle § 50 ZZVZ, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele (tj. obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firmu nebo jméno či jméno a příjmení, pokud jde o fyzickou osobu) a odůvodnění výběru. Na rozdíl od nadlimitního režimu ZZVZ nestanovuje detailní náležitosti takového odůvodnění. Vždy by však součástí oznámení mělo být stručné shrnutí zprávy o hodnocení nabídek a konstatování, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. Více k náležitostem oznámení o výběru dodavatele naleznete k v metodice k výběru dodavatele, na níž si dovoluji přiložit odkaz: Metodika-vyber-dodavatele.pdf (portal-vz.cz).

  Možnost zastoupení zadavatele při provádění úkonů v zadávacím řízení neadvokátním subjektem (§ 43)

  07.09.2021 Dobrý den, jako zadavatel jsme ve sporu s advokátní kanceláří k aplikaci zákona č. 134/2016 Sb., která tvrdí, že zadavatel hrubě porušuje dikci § 43 odst. 1 ZZVZ, pakliže je: „při provádění úkonů podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením smluvně zastoupen“ toliko neadvokátním subjektem, protože vlastní zpracování zadávacích podmínek obsahujících i příslušné vzory smluv a poté i následný průběh zadávacího řízení jsou činnosti nejen administrativně organizační a technické, ale také ve značném rozsahu činnostmi právními, které mohou realizovat buď jen advokáti zapsaní v seznamu advokátů České advokátní komory dle zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii (ZA) a nebo právníci zadavatele v jeho zaměstnaneckém poměru. Děkuji za Váš názor.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nijak nespecifikuje možnost zastoupení, ani rozsah zastoupení v zadávacím řízení podle § 43 (ZZVZ), tzn. zákon pouze specifikuje pravidla, kdy se zadavatel nesmí nechat zastoupit a tedy které úkony musí provést sám – což je výběr dodavatele, vyloučení účastníka, zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách. Jinak je zcela na zadavateli, jak si zorganizuje zadávací řízení. Paradoxně by tak zadavatel podle advokátní kanceláře nemohl vůbec provádět zadávací řízení, pokud by neměl v zaměstnaneckém poměru právníka.

  Doklad o provedené platbě jistoty na účet zadavatele (§ 41)

  07.09.2021 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k dokladu, jímž účastník ve své nabídce prokazuje poskytnutí jistoty dle ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ. Účastník do nabídky vložil doklad o "Oznámení o zadání domácí platby" s potvrzením přijetí bankou. Mám za to, že takový doklad nesplňuje požadavek ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ na prokázání poskytnutí jistoty, protože nesděluje údaje o provedené platbě, ale platbě, která teprve bude provedena. Ostatně platba byla připsána na účet zadavatele až následující den, v brzkých ranních hodinách před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Dotazuji se, zda lze takový doklad pokládat za souladný s ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, vzhledem k Rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 1999, č. j. 2 A 2/99–20, ve kterém je krom jiného uvedeno, že "Příkaz k úhradě nelze považovat za doklad o poskytnutí jistoty, neboť nestvrzuje, že jistota se nachází na účtu zadavatele nebo na zvláštním účtu uchazeče, k němuž zadavateli zřídí výhradní dispoziční právo". Musí zadavatel zkoumat přesný čas připsání platby jistoty na účet? V odpovědi na dotaz zde v Info-fóru k obdobnému tématu s názvem: "Složení jistoty na účet zadavatele" ze dne (26.07.2018) je uváděn dotaz, ze kterého je zřejmé, že účastník předložil do nabídky příkaz k úhradě a v odpovědi je řešen termín připsání platby na účet zadavatele. Děkuji a jsem s pozdravem

  Účel skládání jistoty, tj. motivovat k uzavření smlouvy pod hrozbou ztráty finančních prostředků, byl včasným připsáním na účet naplněn. Požaduje-li zadavatel poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci, musí být jistota připsána na účet zadavatele ve lhůtě pro podání nabídek. Příkaz k úhradě odpovídá současným způsobům převádění finančních prostředků a lze ho za současného skutečného převedení finančních prostředků považovat za doklad o poskytnutí jistoty.

  Společná a nerozdílná odpovědnost v rámci technické kvalifikace a referenčních dodávek (§ 83)

  01.09.2021 Dobrý den, prosíme o vysvětlení vztahu § 83/1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) k § 83/2, resp. potvrzení nebo příp. vyvrácení naší níže uvedené argumentace na příkladu technické kvalifikace a referenčních zakázek. V modelovém případě jiná osoba prokáže u zakázky na dodávky například CNC centra jakožto kompaktního stroje v hodnotě 20 mil. požadovanou referenční zakázku dle § 79/2 písm. b) za 10 mil. K tomu § 83/1 písm. d) uvádí, že je v takovém případě třeba předložit: „písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Což dle tazatele viz níže nedává v uvedeném případě smysl (…) 1. poskytnout plnění určené k plnění veřejné zakázky…, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Má tedy jiná osoba dodat polovinu CNC centra za 10 mil., jelikož v polovině hodnoty prokázala reference, když plněním je myšlena právě dodávka CNC centra? 2. nebo k poskytnutí věcí…, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Jaké věci v hodnotě 10 mil. by měla Jiná osoba poskytnout? 3. nebo k poskytnutí práv..., s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Jaká práva v hodnotě 10 mil. by měla tato Jiná osoba poskytnout? Z výše uvedeného pak logicky plyne, že v případě prokázání referenční zakázky u zakázek na dodávky ustanovení § 83 odst. 1 písm. d) nedopadá na uvedený příklad, jelikož jiná osoba se reálně nikdy nemůže zavázat k plnění, poskytnutí věcí, nebo práv v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele referenční zakázkou na dodávky dle uvedeného odstavce a písmene. Dle názoru tazatele je pak § 83/2 ZZVZ jediným legálním a reálným východiskem v popsaném případě, jakož i v dalších případech, kdy nelze přesně určit plnění, věci a práva v rozsahu prokázání kvalifikace a kdy by případný písemný závazek nedával reálný smysl a byl jen papírem, který by navíc nikdy nemohl naplnit obsah a účel uvedeného ustanovení zákona a úmyslu zákonodárce. V uvedeném případě, kdy jiná osoba prokazuje místo, resp. za dodavatele zkušenosti v podobě referenčních zakázek na dodávky v podstatě místo dodavatele říká, že je schopna dodat kvalitní plnění, které již někde dodala a jeho klient je ochoten dosvědčit kvalitu dodávky, že má dostatečné zkušenosti s takovou dodávkou např. CNC centra v požadovaném rozsahu min. 10 mil. a že je schopna splnit požadované smluvní podmínky. Vzhledem k tomu, že § 83/1 písm. d) nelze aplikovat na obsah závazku v případě technické kvalifikace a referenční zakázky na dodávky např. CNC centra, je nutno přistoupit právě k § 83/2 a obsahem závazku učinit alespoň požadované minimum, tj. požadovat společnou a nedílnou (nerozdílnou) odpovědnost jiné osoby, čímž se má za to, že smysl § 83/1 písm. d) byl splněn. Děkujeme.

  Kvalifikace dodavatele (část ekonomické, technické kvalifikace nebo část profesní způsobilosti) prostřednictvím jiné osoby je prokázána, pokud dodavatel předloží podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. To znamená, že se jiná osoba (tedy nikoliv dodavatel) zavazuje poskytnout plnění, věci nebo práva ve smyslu výše uvedeného. Tím je zajištěno, že dodavatel bude dostatečně kvalifikován, protože bude mít k dispozici vše potřebné k plnění zakázky a na dostatečné odborné výši. Dle § 83 odst. 2 ZZVZ není třeba uvádět do písemného závazku závazek na poskytnutí plnění, věcí nebo práv v tom případě, pokud je v závazku vyjádřena společná a nerozdílná odpovědnost za plnění veřejné zakázky jiné osoby a dodavatele společně. Tedy pokud jiná osoba nechce (a třeba ani nemůže) mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za zakázku, není třeba takový závazek vyžadovat – dodavatel má možnost prokázat kvalifikaci jinou osobou právě písemným závazkem ke konkrétnímu plnění, věcí nebo práv podle § 83 odst. 1 písm. d). ZZVZ tak dává dodavatelům volnost ve způsobu prokazování kvalifikace jinou osobou – a to z důvodu, že někdy je vhodné mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, někdy je vhodnější prokazovat kvalifikaci jinou osobou písemným závazkem. Je tedy na dodavateli, jaký způsob (s ohledem na charakter veřejné zakázky, rozsah prokazování kvalifikace jinou osobou, specifikací plnění jiné osoby na veřejné zakázce) prokázání své kvalifikace zvolí, v tomto ohledu má dodavatel možnost zvolit nejvhodnější způsob. Dále lze doplnit, že v § 84 je uvedeno, že zadavatel může stanovit bližší pravidla pro prokazování kvalifikace jinou osobou, ale zároveň je stanovena povinnost pro zadavatele, že nesmí vyloučit pravidla uvedená v § 82 a v § 83. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel je oprávněn vymezit pravidla např. ve vztahu k prokazování technické kvalifikace odlišně pro ty dodavatele, kteří k jejich prokázání nevyužívají jiné osoby, a pro ty, jež je prokazují prostřednictvím jiných osob. Zadavatel je však oprávněn takto blíže vymezit pouze samotná pravidla prokazování technické nebo ekonomické kvalifikace, a nikoliv úroveň kvalifikace. Zadavatel taktéž musí brát v potaz, že toto případné bližší vymezení pravidel musí být stále v souladu s § 6 ZZVZ (především se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a nediskriminace).

  Povinnost u vybraného dodavatele zjistit skutečného majitele od 1. 9. 2021

  23.08.2021 Dle ZZVZ máme povinnost, jako veřejný zadavatel, u vybraného dodavatele zjistit skutečného majitele. Nejsme si jisti, zda pro tyto účely bude od 1. 9. 2021 stačit veřejný přístup (změna ve fungování dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů, která souvisí s nabytím účinnosti nového zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů), nebo je nutné si na Ministerstvu spravedlnosti požádat o zřízení nových dálkových přístupů, s čímž je spojena nutnost zřízení elektronického identifikačního prostředku v úrovni záruky značná. Předem děkuji.

  K povinnosti veřejného zadavatele při zjišťování skutečného majitele postupem odpovídajícím zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) odkazujeme na aktualizované stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, dostupné na stránkách ministerstva – Portál o veřejných zakázkách:

  https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx.

  Předmětné stanovisko upravuje postup zadavatele v souvislosti se změnami § 122 odst. 4, 5 a 7 ZZVZ při zjišťováním skutečných majitelů, které byly provedeny zákonem č. 527/2020 Sb., jehož věcným gestorem a správcem evidence je Ministerstvo spravedlnosti.

  Konkrétní textové znění stanoviska expertní skupiny MMR ČR v kapitole IV. Povinnost zadavatele – zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je českou právnickou osobou, prakticky popisuje postup zadavatele v souvislosti s touto tzv. nepřímou novelizací ZZVZ.

  K odpovědi na Váš dotaz sdělujeme následující:

  Citace 1) Veřejně přístupné tak bude především jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní občanství skutečného majitele právnické osoby. Tyto údaje budou pro účely § 124 odst. 3 ZZVZ, tedy posouzení střetu zájmů, zpravidla dostačující (tj. zadavatel bude již na základě veřejně přístupných údajů schopen posoudit případný střet zájmů) a nebude tak nezbytné získat úplný výpis údajů postupem podle § 16 odst. 2 ZESM.

  Citace 2) Údaje zjištěné z evidence údajů o skutečných majitelích je pak zadavatel povinen uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Tuto povinnost zadavatel může splnit buď tím, že výpis z evidence (pokud nedocházelo ke zjišťování v neveřejné části evidence skutečných majitelů, postačí částečný výpis) založí do dokumentace o veřejné zakázky, nebo zjištěné údaje zaznamená v dokumentaci o veřejné zakázce (v kterékoli její části, není tedy nutné, aby tak učinil v samostatném dokumentu).

  Změna doby a ceny plnění v době realizace zakázky na stavební práce (§ 222)

  16.08.2021 Dotaz č. 1: Pokud bude v době realizace zakázky na stavební práce zjištěna některá ze skutečností uvedených v ust. § 2627 či § 2594 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ), např. (skryté překážky místa plnění či nevhodná povaha věcí převzatých zhotovitelem od objednatele), je možno řešit nezbytné (a řádně zdůvodněné) prodloužení doby plnění (ať již prodloužení plynoucí přímo z ust. 2594 odst. 3 občanského zákoníku či prodloužení nezbytné z důvodů výskytu skrytých překážek dle § 2627 občanského zákoníku) jako změnu závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ dodatkem k uzavřené smlouvě? Je - li důsledkem těchto překážek následné sjednané provedení víceprací, které zvyšují časovou náročnost díla a prodlouží jeho provádění oproti původnímu harmonogramu, lze v rámci změny závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ ve zdůvodněném nezbytném rozsahu prodloužit dobu plnění? Dotaz č. 2: Může zadavatel (v zájmu faktické splnitelnosti zakázky zhotovitelem stavební zakázky) reagovat na současné enormní zvyšování cen stavebních materiálů změnou závazku ve smyslu ust. § 222 odst. 6 ZZVZ, tj. uzavřením dodatku, jímž by byla přiměřeně (maximálně však v míře odpovídající nepředvídatelnému zvýšení cen, za nějž je zhotovitel zakázky pořizuje) zvýšena jednotková cena těch materiálů, u nichž došlo k mimořádnému nárůstu jejich ceny nepředvídatelnému v době uzavření smlouvy (samozřejmě s patřičným zdůvodněním míry zvýšení)? Pokud ano, může takto zadavatel postupovat i v situaci, kdy je ve smlouvě na veřejnou zakázku smluvně vyloučeno užití § 2620 odst. 2 občanského zákoníku? Domnívám se, že ani takové smluvní ujednání by takovému případnému postupu nemělo zadavateli bránit - zadavatel tímto smluvním ujednáním pouze vyloučil situaci, kdy byl nucen čelit riziku vnuceného zvýšení ceny či zrušení smlouvy soudem, nicméně dle mého názoru má právo umožnit změnu ceny dobrovolně. A ještě analogický dotaz: může být současná nedostupnost některých materiálů a v době uzavření smlouvy nepředvídatelné mimořádné prodloužení jejich dodacích lhůt relevantním důvodem pro změnu závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ spočívající ve změně doby plnění?

  Dovolujeme si odpovědět na dotaz směřující ke změnám závazků (a i možnému navyšování cen již uzavřených smluvních závazků) způsobem, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo a uveřejnilo ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společné stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů, které je uveřejněno na Portálu o veřejných zakázkách na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/.

  Uvedený materiál “Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice nárůstu cen stavebních materiálů” poměrně podrobně rozebírá možnosti zadavatelů ve vztahu k problematice nárůstu cen i ve vztahu k OZ. Doufáme, že jak toto uveřejněné společné stanovisko, tak i předchozí metodické doporučení https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodicka-doporuceni/, Vám společně pomůže problematické situace řešit.

  Veřejnoprávní smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a Českou poštou, s.p. (§ 29)

  13.08.2021 Dobrý den, dovolila bych si položit následující dotaz. Lze uzavřít Veřejnoprávní smlouvu o přenesení výkonu působnosti v oblasti doručování (předpokládaná hodnota nad 2 000 000,- Kč bez DPH) s Českou poštou, s.p. bez provedení zadávacího řízení s odkazem na § 29 písm. q) ZZVZ? Právním předpisem by byl v daném případě zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, konkrétně § 19 odst. 3.

  Předmětné ustanovení § 29 písm. q) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyjímá z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle ZZVZ případy, kdy se jedná o veřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu.

  První podmínkou tedy je, že smlouva musí být uzavřena mezi dvěma veřejnými zadavateli. Pokud jsou Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky a Česká pošta, s.p. veřejnými zadavateli dle § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, bude tato podmínka splněna.

  Dále musí být pro účely této výjimky výhradní právo zakotveno právním předpisem, a to zákonem, či podzákonným právním předpisem, jenž je prováděcím předpisem k zákonu, který věcně řeší danou problematiku. Pokud by se mělo jednat o výhradní právo přiznané či udělené podzákonným právním předpisem, příslušný zákon musí obsahovat zmocnění k vydání takového podzákonného předpisu.

  Dotaz odkazuje na § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ze kterého tazatel vyvozuje, že výhradní právo je přiznané právě České poště, s.p. Dle tohoto ustanovení platí následující: „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, může správní orgán zaslat písemnost do datové schránky kontaktního místa veřejné správy, které tuto písemnost převede autorizovanou konverzí dokumentů a doručí písemnost, která je jejím výstupem; odstavce 1 a 2 platí obdobně. Při zaslání písemnosti do datové schránky kontaktního místa veřejné správy správní orgán určí způsob doručení adresátovi. Kontaktní místo veřejné správy bezodkladně zašle správnímu orgánu doklad o doručení písemnosti, je-li pro řízení třeba, nebo potvrzení o nemožnosti písemnost doručit a důvody nedoručení. Pro účely postupu podle věty první přenese správní orgán výkon své působnosti v oblasti doručování na kontaktní místo veřejné správy. Působnost lze přenést veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou mezi správními orgány podle § 160 odst. 3 s účinky pro budoucí doručování za předpokladu, že správní orgán v daném případě postup podle tohoto odstavce zvolí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo dohody podle předchozí věty není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.“

  Kontaktní místo veřejné správy je povinno v souladu se správním řádem odeslat písemnost adresátovi prostřednictvím držitele poštovní licence dle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Dle § 22 odst. 1 zákona o poštovních službách Český telekomunikační úřad ukládá povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.

  Zde je ovšem nutné se vrátit k druhé podmínce dle § 29 písm. q) ZZVZ, a to konkrétně k výkladu pojmu „výhradní právo“.

  Pojem výhradního právo není v § 29 písm. q) ZZVZ definován, stejně tak bychom nenalezli definici tohoto pojmu v obecných ustanoveních, nicméně domníváme se, že je možné vycházet z definice zakotvené v § 152 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se rozumí zvláštními nebo výhradními právy „práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností vymezených v § 153 ZZVZ jedné nebo více osobám a která podstatně ovlivňují možnost jiných osob vykonávat tuto činnost.

  Za zvláštní nebo výhradní práva se nepovažují taková práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné uveřejnění a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Za takový postup se považují zejména:

  a) zadávací řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů, nebo

  b) řízení podle jiných právních předpisů uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu.“

  V příloze č. 5 k ZZVZ bychom následně nalezli odkaz právě na ustanovení § 22 zákona o poštovních službách. Z tohoto vyplývá, že udělení poštovní licence není výhradním právem dle § 152 odst. 2 písm. b) ZZVZ. S ohledem na tuto skutečnost se nám jeví, že nedochází k naplnění druhé podmínky dle § 29 písm. q) ZZVZ, konkrétně že nedochází k zadání veřejné zakázky na základě výhradního práva, a proto není možné předmětnou výjimku aplikovat.

  Zároveň si Vás však dovolujeme upozornit, že Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem pouze ZZVZ a není oprávněno vykládat jiné zákony, tj. není oprávněn posuzovat naplnění podmínek pro aplikaci § 19 odst. 3 správního řádu a rovněž není oprávněn vykládat zákon o poštovních službách. Proto pokud je možné správní řád a zákon o poštovních službách vyložit tím způsobem, že doručovací služby může poskytovat pouze Česká pošta, s.p., doporučili bychom uzavření smlouvy s tímto dodavatelem na základě jednacího řízení bez uveřejnění, které je možné realizovat dle § 63 odst. 3 ZZVZ, neboť zde neexistuje hospodářská soutěž právě z důvodu, že služby může poskytovat pouze držitel poštovní licence, kterým je pouze Česká pošta, s.p. Tímto způsobem lze docílit toho, že služby bude poskytovat držitel poštovní licence, zadávací řízení bude s ohledem na uzavřenou výzvu administrativně méně náročné a zároveň nebude obcházeno žádné ustanovení ZZVZ.

  Archivace veřejných zakázek (§ 216)

  12.08.2021 Dobrý den, máme zájem přejít s profilem zadavatele od současného poskytovatele na NEN. Jak je to s archivací ukončených veřejných zakázek, které máme na současném profilu zadavatele? Je nutné zajistit uchovávání dokumentace o zadávacím řízení prostřednictvím profilu zadavatele, ať již původního nebo nového exportem zakázek a nebo je možné veškerou dokumentaci nahrát například na naše webové stránky, aby byla zajištěna veřejná přístupnost? Opakuji, že mi jde o zakázky, které již byly řádně ukončeny a dle zákona je nutné zajistit jejich archivaci. Děkuji a jsem s pozdravem

  Obecně na profilu zadavatele, všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění, v souladu s vyhláškou č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatel. Pokud tedy byla VZ zadána a nic dalšího se už neuveřejňovalo, pak se počítají 2 roky od momentu, kdy byla VZ na profilu označena jako zadaná. Změna profilu zadavatele je možná, zadavatel může informace k VZ ponechat na původním profilu po dobu 2 let, což asi bude znamenat nějaké náklady, příp. ji může převést do NEN. Je nutné rozlišovat mezi povinnou archivací, resp. uchováním dokumentace k ZŘ a povinností uveřejňovat informace na profilu. Pokud jde o uchovávání dokumentace o zadávacím řízení VZ po dobu 10 let, ta nemá s uveřejněním na profilu nic společného. Dokumentaci proto pro účely § 216 ZZVZ nemusí zadavatel držet na profilu celou dobu, ale může ji uložit někam jinam, např. do spisové služby.

   

  Vypořádání námitek proti zadávacím podmínkám při pravomocném zrušení ZŘ (§ 245)

  26.07.2021 Dobrý den, několik hodin před koncem lhůty pro podání nabídek jsme obdrželi velmi podrobné námitky proti zadávacím podmínkám (způsobu hodnocení nabídek). Požadavek námitek byl zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu, že jsme obdrželi pouze jednu nabídku, která nesplnila zadávací podmínky a byla vyloučena a současně se účastník vzdal práva podat námitky proti svému vyloučení, bylo zadávací řízení zrušeno a není již nikdo kdo by proti tomuto zrušení mohl podat námitky. Námitky prti zadávacím podmínkám je tak zjevně bezpředmětná. Musí ji tedy zadavatel věcně a podrobně vypořádat. ZZVZ tuto situaci vůbec neřeší a striktně trvá na podrobném vypořádání námitek. V rozhodovací praxi ani judikatuře jsme žádný výklad neobjevili, ale vypořádání této námitky nám připadá zcela v rozporu s procesní ekonomií. Na druhou stranu bychom byli neradi v případě, že by byl podán návrh na přezkum nedostatečného vypořádání námitek i přes to, že zadávací řízení bylo zrušeno. Díky za stanovisko

  Dle ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) platí, že: „Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.“ S ohledem na citované ustanovení potvrzujeme Vaši tezi, že ZZVZ stanovuje povinnost zadavatele vypořádat ve stanovené lhůtě námitky, avšak nepamatuje již na situaci, kdy zadavatel po přijetí námitek zadávací řízení zrušil, a to bez ohledu na obsah těchto námitek.

  Taktéž nám není známo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) či soudů, které by tuto situaci řešilo, nicméně poukázali bychom na rozsudek Krajského soudu v Brně („krajský soud“) ze dne 30. 3. 2021, č. j. 29 Af 5/2019-38. V této věci se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 ZZVZ, když Úřadu v rámci správního řízení o návrhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu nezaslal vyjádření k návrhu. Zadavatel zde argumentoval, že s ohledem na skutečnost, že sám zadávací řízení po zahájení správního řízení zrušil, Úřad požadované materiály dle § 252 odst. 1 ZZVZ již k ničemu nepotřeboval, neboť musel správní řízení dle § 257 písm. g) ZZVZ zastavit. Dále zadavatel argumentoval, že s ohledem na uvedené zde není společenská škodlivost, a nejedná se proto dle něj o přestupek. K tomuto Úřad, potažmo krajský soud konstatovali, že: „dle § 270 ZZVZ se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Dané ustanovení tak předpokládá, na rozdíl od zákona o odpovědnosti za přestupky, že spolu s naplněním formální stránky přestupku dochází k naplnění též stránky materiální.“ Krajský soud následně vyvrátil zadavatelovu domněnku o společenské škodlivosti jeho jednání.

  Dále je třeba posoudit, zda je případné nezaslání rozhodnutí o námitkách přestupkem dle ZZVZ. Institut přestupků je upraven v části třinácté ZZVZ, přičemž dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 ZZVZ. Ustanovení § 270 odst. 1 ZZVZ dále stanovuje vyvratitelnou domněnku, dle které se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. S ohledem na tato ustanovení a na výše citované rozhodnutí krajského soudu lze předpokládat, že zadavatel je povinen vypořádat námitky dle § 245 ZZVZ, přestože zadávací řízení již bylo zrušeno, neboť ZZVZ nestanovuje výjimku, dle které by nebylo třeba námitky vypořádávat. Nesplnění povinnosti dle § 245 ZZVZ by tudíž mohlo být posouzeno jako přestupek dle § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Výzva k předložení dokladů o kvalifikaci (§ 122)

  24.07.2021 Dobrý den, je prosím někde k dohledání metodika, které popisuje čím jakou kvalifikaci a jak doložit před podpisem smlouvy?

  V případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti (§ 74) a část profesní způsobilosti (§ 77 odst. 1) vždy podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zákon). Vzhledem ke složitosti a povaze předmětu plnění je zadavatel oprávněn požadovat prokázání další profesní způsobilosti (§ 77 odst. 2), ekonomické (§ 78) nebo technické kvalifikace (§ 79).

  Na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) Portál o veřejných zakázkách je možné naleznout následující volně dostupná metodická doporučení a postupy:

  a) Metodiky procesní k zadávacím řízením k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim, odkazují na pravidla prokazování kvalifikace a je možné je uplatnit s ohledem na zvolený druh zadávacího řízení, zda se např. jedná o nadlimitní nebo podlimitní režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty;

  b) Speciální metodika k zadávacím řízením, konkrétně Metodika – Výběr dodavatele k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-vyber-dodavatele.pdf, v části s názvem: Výzva vybranému dodavateli – na základě § 122 odst. 3 popisuje postup spojený s výběrem dodavatele nebo odeslání výzvy vybranému dodavateli.

  Metodický pokyn k obsahovým náležitostem výzvy stanoví, že zadavatel není oprávněn obsah výzvy rozšiřovat o dokumenty, údaje nebo vzorky, jejichž předložení zákon nepožaduje, nebo jejichž předložení si nevyhradil dopředu v zadávacích podmínkách. Vybraný dodavatel je proto povinen předložit doklady o jeho kvalifikaci v originále nebo ověřené kopie vždy v souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.

  Závěrem doplňujeme, že prokazuje-li se na základě konkrétního dokladu např. odborná způsobilost, jsou na uvedených internetových stránkách dostupné tzv. Odborné metodiky, k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/odborne-metodiky, které se věnují vždy konkrétní specifické oblasti prokazování kvalifikace vypracované ve spolupráci s profesními organizacemi.

  Pravidla horizontální spolupráce (§ 12), resp. centralizované zadávání (§ 9)

  22.07.2021 Dobrý den, rád bych se na Vás obrátil jako na specialisty v oblasti veřejných zakázek ke konzultaci v oblasti horizontální spolupráce dvou veřejných zadavatelů. Jde o případ medicínského ústavu, veřejného zadavatele, který využívá k nákupu léků lékárnu jiného veřejného zadavatele. Mají spolu v rámci smlouvy nastavené podmínky dodávek a informaci o 4% marži z nákupních cen léků. Jsou nastavené postupy objednávek léků, jejich dodání atp. Ta lékárna druhého zadavatele nakupuje i léky pro svojí nemocnici. Léky nakupuje ve VZ, ale i mimo VZ. Některé léky jsou společné pro obě zařízení, některé specifické pouze pro daný ústav, kterému je objednává. Dotaz 1) Jedná se vůbec o horizontální spolupráci, když pouze jedna lékárna nakupuje některé léky i pro sebe a některé jen pro daný ústav? V komentáři jsem četl podmínky vzájemné kooperace, ne že jeden nakupuje pro druhého, což mi vychází právě v případě, že se jedná o nákup léků pouze pro daný ústav? Dotaz 2) Lékárna dodává ústavu zboží v objemu přesahující hranici VZMR, ale nesoutěží je? Mám jako druhá strana horizontální spolupráce na to nějaký vliv, mám svojí odpovědnost za nákup nevysoutěženého zboží? Jsem v rovném postavení z druhou stranou, když mají marži 4%?

  Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je možné využít tehdy, pokud:

  a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

  b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

  c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

  Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata. Lze mít za to, že daný postup sleduje určitý veřejný zájem, nelze však určit, zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu.

  Lze však dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o nákup a následný prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné, neboť nedochází k naplnění podmínky faktické spolupráce. Odpovědnost za dodržení (porušení) ZZVZ pak mají v takovém případě obě strany – veřejní zadavatelé.

  Spíše svým charakterem by nastíněný případ mohl mít znaky centralizovaného zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ, neboť jde o situaci, kdy jeden zadavatel nakupuje pro druhého léky, přičemž provádí nákupy i pro sebe. K tomu by však bylo nutné naplnit podmínky dle § 9 ZZVZ, zejména aby zadavatelé měli mezi sebou uzavřenou písemnou smlouvu, která by upravovala jejich vzájemná práva a povinnosti. O takové smlouvě se však nezmiňujete, přičemž nelze opomenout i fakt, který uvádíte, a to, že jsou tímto způsobem realizovány i dodávky zboží v objemu vyšším, než je limit pro VZMR, čímž by byla nedodržena povinnost zadavatele zadat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Pokud by se však jednalo o centralizované zadávání, měl by v takovém případě odpovědnost za dodržení ZZVZ centrální zadavatel, tedy ten, kdo nákupy provádí.

  V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Zjištěné údaje o skutečném majiteli neodpovídají skutečnosti

  19.07.2021 Zadavatel v souladu s §122 odst. 4. zjistil u vybraného dodavatele (s.r.o.) údaje o jeho skutečném majiteli dálkovým přístupem z Evidence skutečných majitelů. Údaje o skutečném majiteli však neodpovídají skutečnosti. V Evidenci jsou uvedeni 2 majitelé (62% a 38%), v OR jsou uvedeni 3 společníci (31%, 31% a 38%). Jaký je správný postup zadavatele s ohledem na §122 odst.7. písm. a)? Má povinnost vyloučit vybraného dodavatele?

  Není zodpovědností zadavatele ručit za správnost údajů zjištěných v existujícím výpise z evidence skutečných majitelů (evidence), neboť zákon, který upravuje vymezení skutečného majitele, způsob přístupu k údajům v evidenci nebo proces zápisu údajů do evidence, není speciální úpravou k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud řešíte pouze nesrovnalost a nejedná se o neexistující výpis, který k určité konkrétní právnické osobě v evidenci zcela chybí, nemusíte si nutně sami ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů na základě § 39 ZZVZ, ale doporučuje se aplikovat ustanovení § 46 ZZVZ, k objasnění nebo doplnění údajů a dokladů k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení. Dodavatel na žádost předloží takové informace, které potvrdí správnost postupu zadavatele při zjišťování skutečného majitele v souladu s § 122 odst. 4 ZZVZ, příp. vyvrátí pochyby, že nedošlo k naplnění účel nebo povahy zákona, pokud by z evidence skutečných majitelů nezjistil správné údaje o vybraném dodavateli. Závěrem si dovolíme upozornit na aktualizované výkladové stanovisko Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, které je dostupné na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR prostřednictvím následujícího odkazu: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx

  Uzavření smlouvy o spolupráci s pojišťovacím makléřem (§ 2)

  15.07.2021 Vážení, dovoluji se na Vás obrátit s následujícím dotazem, který se týká uzavření smlouvy s pojišťovacím makléřem: "Je pravdou, že pokud klient (např. státní podnik) uzavře s pojišťovacím makléřem smlouvu, jejímž předmětem je spolupráce v oblasti pojišťovnictví a klient za tuto spolupráci makléři neplatí žádnou úhradu, neboť makléř bere provizi od "vítězné" pojišťovny, s níž klient na základě zprostředkování makléřem následně uzavřel pojistnou smlouvu, nejedná se o uzavření úplatné smlouvy mezi klientem a makléřem (klient za poskytnuté plnění makléři nic neplatí), což znamená, že vztah mezi klientem a makléřem na základě smlouvy o spolupráci, kdy klient neposkytuje makléři žádné úplatné plnění, nespadá pod režim zákona o zadávání veřejných zakázek ve smyslu jeho ustanovení § 2 odst. 1?? Nebo je to jinak?? Děkuji předem za Vaši ochotu a spolupráci.

  Dobrý den,

  dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) se zadáním veřejné zakázky rozumí: „uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.“ Žádná z výjimek dle věty druhé předmětného ustanovení se na Vaši situaci nevztahuje, je tedy nutné posoudit, zda uzavření smlouvy mezi objednatelem a pojišťovacím makléřem je úplatným uzavřením smlouvy a zda jsou tedy naplněny znaky veřejné zakázky dle věty první.

  Výklad pojmu „úplata“ bychom nalezli v důvodové zprávě k tomuto ustanovení, dle které je charakteristikou veřejné zakázky úplatnost, tj. situace, kdy zadavatel “platí” za poskytnuté plnění, přičemž “úplata” nemusí probíhat jen prostřednictvím peněz, může být realizována jinou formou, například zadavatel platí tím, že se vzdává potenciálních příjmů nebo dochází k zápočtům plnění obou smluvních stran. Komentářová literatura k ZZVZ [PODEŠVA, Vilém, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. § 2 Zadání veřejné zakázky. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-7-16]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.] dále upřesňuje, že: „Znak úplatnosti je naplněn i v těch případech, kdy dodavatel obdrží za plnění veřejné zakázky úplatu v podobě prostředků z veřejných prostředků od subjektů odlišných od zadavatele, a to zejména na základě smluv těchto subjektů se zadavatelem či ze zákona.“ 

  Co se rozumí pojmem úplata bylo taktéž mnohokrát judikováno, přičemž např. v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. S121/2008/VZ-12420/2008/510/Od ze dne 23. 6. 2008 Úřad konstatoval následující: „V případě dalšího pojmového znaku veřejné zakázky – úplatnosti – se jedná o úplatu zpravidla hrazenou zadavatelem, avšak nelze vyloučit ani „nepřímou“ úhradu zadavatele, a to např. v případech nepeněžitého protiplnění či v případech jiných konstrukcí úplaty, kdy zadavatel rozhodne o způsobu úhrady jinými osobami, jako je tomu v šetřeném případě. Zadavatel měl možnost náklady spojené s převodem započíst do kupní ceny hrazené kupujícími zadavateli a následně tuto cenu služeb spojených s prodejem uhradit realitním kancelářím. Místo toho volil jinou konstrukci úhrad, tj. jako podmínku prodeje stanovil povinnost kupujících uhradit náklady prodeje přímo realitním kancelářím. Tento postup ovšem nemůže mít za následek to, že by se zadavatel při objednávání realitních služeb mohl vyhnout postupu podle zákona. Je tedy zřejmé, že i v šetřeném případě jde o plnění služeb požadovaných zadavatelem za úplatu, které je nutno považovat za veřejnou zakázku, přestože úplatu na základě rozhodnutí zadavatele hradí jiné osoby.

  Vzhledem k tomu, že zadavatel v daném případě uzavřel smlouvy o poskytnutí služeb, jejichž součástí je i ustanovení určující úplatnost daného smluvního vztahu, a to ve výši stanovené provize, naplnil tak podmínku úplatnosti stanovenou v § 7 zákona.“  pozn. [Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.]

  Výše citované rozhodnutí je obdobou Vaší situace. Zadavatel v tomto případě poptával služby realitního makléře, přičemž stanovil, že za tyto služby nebude platit on sám, avšak odměnu realitnímu makléři uhradí kupující nemovitosti. Úřad však konstatoval, že přestože zadavatel přenesl svoji povinnost hradit odměnu poskytovateli služeb na třetí osobu, neznamená to, že by poptávka po službách realitního makléře nebyla veřejnou zakázkou, stále se dle Úřadu jedná o úplatný vztah mezi zadavatelem a realitním makléřem.

  V souladu s výše uvedeným lze konstatovat, že pojem úplatnosti veřejné zakázky je naplněn taktéž v případě, že úplatu neposkytuje přímo zadavatel, avšak namísto něj ji poskytuje osoba, která byla určena na základě rozhodnutí zadavatele. Z tohoto důvodu je také poskytování služeb pojišťovacím makléřem plněním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ, přestože odměnu pojišťovacímu makléři nehradí zadavatel, avšak pojišťovna, a zadavatel je proto povinen při zadávání této veřejné zakázky dodržet ustanovení ZZVZ. K tomuto si Vás taktéž dovolujeme upozornit na ustanovení § 21 odst. 2 písm. a) ZZVZ, které upravuje, jakým způsobem se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pojišťovací služby.

  Prokazování základní kvalifikace na veřejném zdravotním pojištění před uzavřením smlouvy (§ 86)

  14.07.2021 Dobrý den, dovoluji se tímto na Vás obrátit s dotazem týkající se prokazování základní kvalifikace dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) před uzavřením smlouvy. Dle ustanovení § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ stanoví, že způsobilým není dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Dle ustanovení § 75 odst. 1 písm. d) ZZVZ dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ. Dle ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ stanoví, že před uzavřením smlouvy si zadavatel od vybraného dodavatele vždy vyžádá předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Naše otázka zní, zdali před uzavřením smlouvy zadavatel po dodavateli požaduje pouze předložení originálu čestného prohlášení dle ustanovení § 75 odst. 1 písm. d) ZZVZ nebo zdali po dodavateli může požadovat na místo originálu čestného prohlášení potvrzení od dané pojišťovny, zdali u pojišťovny nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. S pozdravem

  Ustanovení § 86 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) stanovuje povinnost zadavatele vyžádat si od vybraného dodavatele předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ má návaznost na § 86 odst. 2 ZZVZ, který dává účastníkům možnost prokázat splnění kompletní kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení, pakliže si zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí, že je prokázání prostřednictvím čestného prohlášení zakázáno.

  Taktéž má § 86 odst. 3 ZZVZ návaznost na ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ, které stanovuje možnost účastníka v rámci jakéhokoliv zjednodušeného podlimitního řízení prokázat splnění kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení. Předmětná ustanovení § 86 odst. 2 a § 53 odst. 4 ZZVZ tedy dávají možnost účastníkům prokázat v nabídce splnění kvalifikace čestným prohlášením, nicméně rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poté zdůrazňuje, že před uzavřením smlouvy je zadavatel povinen si v souladu s § 86 odst. 3 a § 122 odst. 3 ZZVZ vyžádat originály či úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů dle ZZVZ a zadávací dokumentace, nikoliv pouhé originály čestných prohlášení, neboť u možnosti prokázat kvalifikaci čestným prohlášením je u předmětných ustanoveních vždy uvedeno, že takovéto prokázání je možné „v nabídce“.

  Je však důležité poukázat na výše uvedenou skutečnost, tj. že ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ neumožňuje předložení čestného prohlášení o splnění kvalifikace před uzavřením smlouvy, avšak neznamená to, že by tím negoval veškerá ustanovení, která stanovují, že se určitá část kvalifikace splní předložením čestného prohlášení. Z dikce ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) a d) ZZVZ vyplývá, že dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b), popř. písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

  Zákon však nestanovuje, že by se tímto způsobem prokazovalo splnění kvalifikace pouze v nabídce, naopak obecně říká, že dodavatel předmětné body základní způsobilosti prokáže předložením čestného prohlášení. Pokud by tedy zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení např. potvrzení pojišťovny, dopustil by se tím porušení ZZVZ, dle kterého je povinen vyžádat si k prokázání tohoto bodu právě čestné prohlášení.

  Případná argumentace zadavatele, že si namísto čestného prohlášení vyžádal potvrzení od pojišťovny, je lichá, neboť čestným prohlášením účastník deklaruje, že nemá u žádné pojišťovny splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Pokud účastník doloží potvrzení ze „své“ pojišťovny, není tím dosvědčeno, že nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění u pojišťovny jiné. Z tohoto důvodu je nutné, aby zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti doklady uvedené v § 75 odst. 1 ZZVZ, popř. doklady uvedené v § 86 ZZVZ, nikoliv alternativy dle úvah zadavatele.

  Překročení finančního limitu závazku ze smlouvy na VZMR (§ 27)

  08.07.2021 Dobrý den, pokud by v průběhu realizace VZMR z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu, jak dále postupovat? V jakém režimu soutěžit vícepráce?

  Problematika překročení limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) je upravena stanoviskem expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek: „Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu“, které je dostupné prostřednictví odkazu na stránky Portál o veřejných zakázkách – https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf.

  Dle tohoto stanoviska platí níže uvedené, že pokud má být závazek ze smlouvy na VZMR změněn, je zadavatel povinen zkoumat, zda veřejná zakázka bude také po změně splňovat finanční limit pro VZMR dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle § 31 ZZVZ. To znamená, že pokud nedojde k překročení finančního limitu pro VZMR, je zadavatel oprávněn tuto změnu provést bez aplikace pravidel uvedených § 222 ZZVZ. Zadavatel tedy nemusí zahajovat nové zadávací řízení, kterým by zadal potřebné vícepráce, ani při uzavírání dodatku ke smlouvě, jehož předmětem budou dané vícepráce, nemusí dodržovat finanční limity stanovené v § 222 ZZVZ.

  Pokud by však limit pro VZMR byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v § 222 ZZVZ. Rozhodující pro posouzení limitu pro VZMR je stav po změně, tj. celková hodnota veřejné zakázky po provedení změny. Pokud tedy hodnota závazku po provedení změny přesáhne 2 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky či služby, popř. 6 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce, je nutné při uzavírání dodatků ke smlouvě, které již jsou nad zákonným limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu, aplikovat § 222 ZZVZ.

  Zadávací doba a vrácení jistoty (§ 41)

  28.06.2021 Dobrý den, měla bych prosbu jako dodavatel. Chtěla bych se zeptat, jak se počítá zadávací lhůta a zda máme nárok na vrácení jistoty. Dne 6. 1. 2021 byla podána výzva k podání nabídek. Po dodatečných informacích byla prodloužená doba na podání nabídek. Dne 23. 3. jsme byli vybráni a vyzváni k součinnosti. Vše jsme doložili v pořádku 27. 4. a 13. 5. jsme byli vyzváni k objasnění. Zprostředkovatel po nás chtěl předělat rozpočet, program nám lehce přepsal textaci v některých položkách. Máme už novou verzi. Kódy (které jsou důležité) zůstaly beze změn. Dne 26. 5. 2021 přišlo oznámení č. 2 o tom, že nás vybrali a 7. 6. 2021 přišla výzva k uzavření smlouvy, kterou jsme v daném čase neuzavřeli, psali jsme dotaz přímo na město, kolem cen, které teďka ve stavebnictví šly dost nahoru, oni vůbec nereagovali. Poté nás vyloučili pro nesoučinnost podpisu smlouvy. Jde mi o to, že už zadávací doba 90 dnů dávno uplynula a měli bychom mít nárok na vrácení jistoty. Oni nám k tomu napsali, že rozhodnutí o vyloučení přišlo ještě v zadávací lhůtě. Trochu mě jejich postoj překvapil, sice jsme nepodepsali smlouvu, ale už jsme jednali s projektantem, řešili kolem stavby dost věcí včetně schůzky na stavbě samotné, rozhodně z naší strany nebyl záměr do zakázky nejít, dle našeho jsme součinnost dostatečně poskytli.

  Účastníku zadávacího řízení vznikne nárok na vrácení jistoty v souvislosti s uplynutím zadávací lhůty, to však nemusí platiti v případě, že se jedná o vybraného dodavatele, který byl vyloučen z důvodu neposkytnutí potřebné součinnosti k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (VZ). Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) v uvedené souvislosti zadavateli ukládá za povinnost pouze oznámit výběr dodavatele v zadávací lhůtě, nikoliv uzavření smlouvy samotné na VZ. V případě, že zadavatel odeslal oznámení o výběru dodavatele, nesmí zadavatel v tzv. blokační lhůtě uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek. Zadávací lhůta se staví společně s dobou, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Navzdory tomu je i v této době možné průběžně připravovat ve vzájemné součinnosti s vybraným dodavatelem smlouvou po formální stránce k podpisu.

  Ačkoliv nedisponujeme podrobnějšími informacemi o Vaší komunikaci se zadavatelem, je na základě uvedených okolností patrné, že zadavatel uplatnil k zajištění svých zájmů krytí ve formě jistoty souladně se ZZVZ. Pokud tak např. vybraný dodavatel opakovaně nereaguje na výzvu zadavatele k uzavření smlouvy, ale namísto toho se snaží navýšit svou nabídkovou cenu, která již byla předmětem hodnocení na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny stanovena jako ekonomicky nejvýhodnější, nemá zadavatel na podobnou výzvu možnost reagovat jiným způsobem, než že rozhodne o vyloučení vybraného dodavatele, neboť nesplnil svou povinnost uzavřít bez zbytečného odkladu smlouvu v souladu se svou nabídkou. Prakticky to znamená, že není možné upravovat nabídku v parametrech, které byly předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií. Zadavatel musí uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou, nabídka se nesmí nijak měnit po stránce obsahu závazku (viz § 51 odst. 3 ZZVZ). Pokud vybraný dodavatel / účastník zadávacího řízení nesplní povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu podle § 124 odst. 1 ZZVZ, poté platí, že takovému účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast podle § 124 odst. 2 ZZVZ a zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

  V současné chvíli je tak jedinou možností požádat zadavatele o opakované vypsání VZ se stejným předmětem plnění, pokud tak již neučinil. Ke změnám cen ve stavebnictví vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na svých stránkách – Portál.VZ materiál s názvem: „Metodické doporučení k aktuálnímu růstu cen materiálů, zboží, výrobků a komodit ve veřejných zakázkách“, k dispozici prostřednictvím odkazu: Metodická stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Metodické doporučení se vztahuje k přípravné fázi zadávacího řízení, ve které zadavatel připravuje podrobnou specifikaci předmětu plnění a má možnost uplatnit mechanismy úpravy cen podle vyhrazené změny závazku. Závěrem je možné doplnit, že dílčí změny závazku ze smlouvy na VZ je možné provést i po uzavření smlouvy, ale taková změna není nároková a vychází z oboustranné shody dodavatele se zadavatelem.

  Prokazování splnění profesní způsobilosti dokladem z jiné obdobné evidence dle § 77/1 ZZVZ

  17.06.2021 Dobrý den, měla bych dotaz k profesní způsobilosti dle § 77/1. Po dodavatelích požadujeme výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Patří Živnostenský rejstřík do definice "obdobná evidence"? Tzn. pokud se jedná o živnostníka, který není zapsán v obchodním rejstříku, je možné prokázání Živnostenským rejstříkem (obdobná evidence)? Děkuji.

  Profesní způsobilost je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), upravena v ustanovení § 77. Dodavatel dle § 77 odst. 1 ZZVZ prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Obecně lze říci, že pokud zadavatel požaduje předložení dokladu a dodavatel není schopen předložit takový doklad, a to z důvodů, které mu nelze přičítat, má pak dodavatel na základě § 45 odst. 2 ZZVZ možnost předložit jiný rovnocenný doklad. Rovnocennost dokladu by měla v první řadě spočívat v rovnocennosti z hlediska obsahu tohoto dokumentu a konkrétních prokazovaných skutečností. Současně by se mělo jednat i o rovnocennost způsobu jeho vystavení, tj. v případě, že je požadován doklad vystavený třetí osobou, nebude zřejmě takovým rovnocenným dokladem čestné prohlášení vystavené samotným účastníkem zadávacího řízení, byť by obsahově potvrzovalo totožné skutečnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který nahradil výpis z obchodního rejstříku, vzhledem k tomu, že v něm není zapsán, předloženým živnostenským oprávněním, splnil profesní způsobilost.

  DNS centrální zadávání vs. uveřejnění smluv (§ 142; § 219)

  03.06.2021 Dynamický nákupní systém – centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele: a) Je-li výstupem jednotlivé výzvy k podání nabídky s ohledem na předmět plnění rámcová kupní smlouva na ohraničené časové období (není zastropována objemem v Kč) – vyplývá zde pro centrálního zadavatele, případně smluvně přenesenou povinností na pověřujícího zadavatele, povinnost uveřejnit na profilu zadavatele pouze tuto zastřešující smlouvu, nebo i navazující konkrétní nákupy (objednávky), které jsou v průběhu vymezeného období na základě této smlouvy realizovány? b) Pokud povinnost platí i pro konkrétní nákupy, viz a), týká se to pouze nákupů nad 500 tis. Kč bez DPH, nebo jsou nákupy všech pověřujících zadavatelů považovány za celek, tj. „za smlouvu na veřejnou zakázku“ a musí se tedy uveřejnit všechny bez ohledu na hodnotu, byť by třeba byly jen v hodnotě 1 Kč? (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ).

  K úvodní části dotazu v bodě a) dotazu sdělujeme, že uzavření rámcové smlouvy na základě zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) je zjevným odklonem od zákonodárcem zamýšleného využití DNS, v němž centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele dle aktuální potřeby při pořizování obecně dostupných komodit a který má zadavateli umožnit flexibilně reagovat a opakovaně vyhlašovat výzvy s aktualizovanou specifikací v rámci původního předmětu plnění. V odpovědi k bodu a) dotazu se přikláníme k řešení, které zajistí (v každém případě z hlediska bezpečnosti zadavatele) transparentnost postupu zadavatele, tzn. zveřejnit postupem dle § 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nejen zastřešující smlouvu, ale i navazující konkrétní realizované nákupy, tak jak by tomu bylo v případě běžného zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS (a to právě s ohledem na charakter samotného principu DNS). Odpověď k dotazu v bodě b) se váže k uveřejňování smluv na profilu zadavatele, pro které je rozhodné splnění podmínek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d), za kterých má veřejný zadavatel (tedy i ten centrální) povinnost uveřejnit na svém profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku k nákupům nad 500 tis. Kč bez DPH (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ). Povinnost zveřejnit dílčí prováděcí smlouvy se určí dle pořizované hodnoty objednávek, neboť povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků se týká pouze nákupů s hodnotou nad 500 tis. Kč bez DPH; stejně tak je rozhodné splnění i dalších podmínek předmětného ustanovení, např., že smlouva uveřejněná podle zákona o registru smluv se podle ZZVZ již nezveřejňuje (§ 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

  Použití JŘBU k zajištění stravování (§ 63)

  02.06.2021 Vážení, můj dotaz se týká zákonnosti použití JŘBU dle § 63 ZZVZ odst. 3 písmeno b). Je v souladu se zákonem použití JŘBU v zakázce na poskytnutí služby stravování (v níž je místo plnění omezeno na určitý okruh) v případě, kdy bylo průzkumem trhu zjištěno, že existuje pouze jediný poskytovatel, který je schopen poskytnout službu v požadovaném rozsahu? Omezený okruh (vzdálenost od pracoviště) byl definován s ohledem na možnost realizace plnění v přestávce má jídlo a oddech stanovenou zaměstnavatelem. Děkuji za odpověď.

  Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“) jsou definovány v § 63 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), přičemž výčet důvodů použití JŘBU je taxativní. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení může zadavatel použít JŘBU, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť:

  a) předmětem plnění veřejné zakázky je jedinečné umělecké dílo nebo výkon,
  b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo
  c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

  Poskytování stravovacích služeb nelze podřadit pod umělecké dílo, stejně takt to nejsou výhradní práva ani práva duševního vlastnictví. Je nutné tedy posoudit, zda se může jednat o případ, kdy zde z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Technickými důvody se rozumí situace, kdy zadavatel již disponuje částečným plněním a dodávka jiného plnění by neumožňovala interoperabilitu se stávajícím plněním. Musí zde být tedy jistá technická neslučitelnost se stávajícím plněním, což na poskytování stravovacích služeb není možné vztáhnout, neboť zde je možné bez technických obtíží zvolit jakéhokoliv dodavatele namísto stávajícího. Lze tedy konstatovat, že podmínky pro využití JŘBU dle § 63 odst. 3 ZZVZ nebyly naplněny, a není možné proto tento druh zadávacího řízení využít.

  Nadto však upozorňujeme, že přestože zadavatel nemůže omezit hospodářskou soutěž tím, že bude realizovat JŘBU, je oprávněn hodnotit např. docházkovou vzdálenost pro zaměstnance, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku prodlev v práci nedodržením daného limitu přestávky na stravování a oddech, a stejně tak je oprávněn hodnotit rozsah požadovaných služeb, aby dodavatel byl schopen služby poskytovat případně všem zaměstnancům zadavatele.

  Rovněž je zadavatel oprávněn požadovat jako podmínky účasti dle § 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ předložení přehledu nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Zadavatel takovým nastavením zadávacích podmínek a podmínek účasti v zadávacím řízení získá požadované plnění, a to bez omezení hospodářské soutěže. Pro zjednodušení administrativní náročnosti zadávacího řízení lze poté doporučit použití zjednodušeného režimu.

  Odpovědné veřejné zadávání (§ 6)

  25.05.2021 Dobrý den, tímto bych se chtěla zeptat, zda je nutné klást na uchazeče VZ jakékoliv zvýšené požadavky kvůli odpovědnému zadávání, zejména právě v takových oblastech, kde se nedá čekat, že by taková činnost měla negativní dopady? Např. měl by zadavatel chtít po společnosti, která bude tvořit a programovat webové stránky, aby měla zavedené ISO 14001, případně jiné speciální požadavky? Nebo by toto naopak bylo považováno za diskriminační kritérium? Co by bylo vhodné uvést v ZD na veřejnou zakázku na tvorbu webových stránek, aby byla splněna zásada odpovědného zadávání, ale nebyly porušeny další zásady? Předem děkuji za odpověď.

  Podle § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), je zadavatel při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

  Dotaz – je nutné klást na uchazeče VZ jakékoliv zvýšené požadavky kvůli odpovědnému zadávání, zejména právě v takových oblastech, kde se nedá čekat, že by taková činnost měla negativní dopady?

  Zadavatel je při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele povinen dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Dodržení těchto zásad může mít formu určitých požadavků na dodavatele.

  Existence Vámi zmíněných negativních dopadů by pravděpodobně odpovídala zákonem předpovídané situaci, pro kterou tato povinnost uložena není. Zásady je totiž nutné dodržovat pouze v případě, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné.

  Dotaz – Např. měl by zadavatel chtít po společnosti, která bude tvořit a programovat webové stránky, aby měla zavedené ISO 14001, případně jiné speciální požadavky?

  Pokud je to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné a požadavek na zavedené ISO 14001 představuje dodržování výše uvedených zásad (např. environmentálně odpovědným zadáváním se podle § 28 odst. 1 písm. q) ZZVZ rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou), může zadavatel při vytváření zadávacích podmínek za dodržení ostatních ustanovení ZZVZ vznést požadavek, aby měl dodavatel zavedené ISO 14001. Avšak jestli je či není možné tento požadavek vznést a zda to v konkrétním případě je diskriminační, nejsme schopni posoudit. Přípustnost požadavku se musí řešit ad hoc ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce.

  Upozorňujeme, že v rámci kvalifikace může zadavatel podle § 79 odst. 2 písm. h) ZZVZ požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Pokud zadavatel pro účely prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže podle § 80 ZZVZ na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.

  Další požadavky naplňujícími zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se mohou týkat například zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce.

  Váš dotaz – Nebo by toto naopak bylo považováno za diskriminační kritérium?

  Každá zadávací podmínka určitým způsobem omezuje přístup k veřejné zakázce a může být tudíž považována za diskriminační. Vymezení hranice pro určení přípustné a nepřípustné diskriminace obsahuje § 36 odst. 1 ZZVZ, podle kterého nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  Naplňování zásady environmentálně odpovědného zadávání je zpravidla považováno za důvodnou výhodu, resp. překážku. Požadavky na certifikáty by však neměly být zneužity pro omezování soutěže za jinými účely.

  Váš dotaz – Co by bylo vhodné uvést v ZD na veřejnou zakázku na tvorbu webových stránek, aby byla splněna zásada odpovědného zadávání, ale nebyly porušeny další zásady?

  Příklady pro naplňování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se zabývá zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí (příručka OVZ_PUBLIKACE_OVZ v kostce_210x210_navrh grafiky (sovz.cz)).

  Je však úlohou zadavatele, který pořizuje určité plnění, aby se zabýval otázkou, zda je vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné zásady naplnit, a pokud ano, aby zvolil vhodné řešení.

  Dalšími zásadami zadávání veřejných zakázek je transparentnost, přiměřenosti, rovné zacházení a zákaz diskriminace (včetně sídla). Aby nedošlo k narušení těchto zásad doporučujeme zadávací podmínky formulovat jednoznačně a přehledně, brát ohledy na faktické možnosti dodavatelů a při vybírání dodavatele se neřídit osobními preferencemi a jinými nelegitimní cíli.

  Vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d)

  08.04.2021 Dobrý den, obracím na Vás s dotazem. V rámci zadávacího řízení se přihlásilo několik uchazečů. Uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou splnil požadovanou kvalifikaci, tím že doložil požadované doklady. S uchazečem s nejnižší nabídkovou cenou, máme jako zadavatel velice špatné zkušenosti ze stavby, kterou pro nás, jako zadavatele realizovali. Bohužel byl tomuto uchazeči v minulosti potvrzen referenční list, kde je uvedeno, že zakázku prováděl řádně a odborně a touto referencí prokázal požadavek na prokázání části technické kvalifikace v rámci zadávacího řízení. Je možné tohoto uchazeče vyřadit ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení pro jeho nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení v posledních 3 letech dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím. Aby zadavatel mohl vyloučit účastníka, musí být splněny kumulativně všechny podmínky tohoto ustanovení. Podle našeho názoru tedy nelze vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ na základě veřejné zakázky, u které jste v minulosti potvrdili, že byla provedena řádně, to Vám však neupírá možnost vyloučit účastníka za jinou veřejnou zakázku, která prokazuje naplnění podmínek pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Vyloučit účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ lze i přes to, pokud jste Vy jako veřejný zadavatel udělili účastníkovi dobrozdání o řádně splněné veřejné zakázce. Jak plyne z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, vyloučení se nemusí týkat pouze veřejné zakázky, kterou jste zadávali jako veřejný zadavatel Vy, ale může se jednat o veřejnou zakázku, kterou zadával i jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Stejně tak se nemusí jednat o veřejnou zakázku, kterou účastník prokazuje svoji kvalifikaci (předkládá v rámci nabídky), ale o jakékoliv jiné veřejné zakázky. Stále je však nutné prokázat, že uvedený účastník naplnil podmínky pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Je tedy třeba dát si pozor na to, aby při plnění dané veřejné zakázky došlo k relevantním pochybením účastníka. Pochybení účastníka musí vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím. Musí tedy dojít k předčasnému ukončení smluvního vztahu ze závažných důvodů, nárokování náhrady škody nebo k jiným sankcím (sankce vyplývající z obchodních podmínek smlouvy na předchozí veřejnou zakázku, náhrada škody podle občanského zákoníku, atd.). Zadavatel musí vždy v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka popsat, proč vyhodnotil jeho pochybení jako závažné nebo dlouhodobé. Je třeba mít na paměti, že důkazní břemeno při vyloučení účastníka leží na zadavateli, který je povinen prokázat nezpůsobilost účastníka zadávacího řízení.

  Otevírání nabídek v elektronické podobě v NEN

  06.04.2021 Dobrý den, prosím o posouzení postupu zadavatele v oblasti otevírání nabídek v Národním elektronickém nástroji (NEN): Obecně platí, že pokud je proces otevírání a odšifrování proveden 2 osobami prostřednictvím systému, systém vše zaznamená do svých logů (jména, časy atd.). V tomto případě se pak nemusí vyhotovovat písemný žádný protokol z otevírání, tomu je přizpůsoben i stávající zákon č. 134/2016 Sb. Pokud však bude celý proces proveden pouze jednou osobou v systému, tak musí být procesu fyzicky přítomna minimálně jedna další osoba a musí následně sepsat protokol (nebo nějaký záznam) z otevírání. Zadavatel by tedy měl předložit tento protokol/záznam kontrolnímu orgánu. V systému však nelze učinit s nabídkami operace bez toho, aby nebyly systémem zaznamenány a zalogovány. V posuzovaném případě zadavatel v Zadávací dokumentaci pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce stanovil, že nabídky účastníků zadávacího řízení budou podány v elektronické podobě prostřednictvím NEN. Zadavatel pověřil otevíráním nabídek jednu osobu (zástupce zadavatele). Tato osoba provedla otevírání sice ve dvou krocích – odšifrování nabídky, otevření nabídky, vyhotovila Protokol o otevírání nabídek, který signovala pouze tato pověřená osoba. Tj. zadavatel nezajistil, aby při otevírání nabídek byly min. 2 osoby, jak vyžaduje prováděcí Vyhláška k ZZVZ - 260/2016 Sb. Jedná se mi o posouzení závažnosti případu, zda mohlo být s nabídkami manipulováno aniž bychom to mohli identifikovat ze seznamu provedených úkonů vedeného v NEN. Zda tuto situaci kvalifikovat jako nedodržení zásady transparentnosti nebo zda lze postup zadavatele s ohledem na výše zmíněnou funkčnost systému posoudit sice jako nedodržení vyhlášky, avšak bez vlivu na výsledek hodnocení. Předem děkuji za posouzení závažnosti případu. S pozdravem

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), v § 213 odst. 3 stanovuje, že Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou mimo jiné podmínky podání, příjmu a otevírání nabídek. Tyto podmínky jsou blíže upraveny ve vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška“).

  V rámci vyhlášky jsou podmínky pro odšifrování nabídek upraveny v § 6, podle kterého má zadavatel povinnost zajistit, aby odšifrování a otevření nabídek bylo vždy provedeno za účasti dvou nebo více oprávněných osob. Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“) má pro tyto účely upravené funkcionality.

  Zadavatel může v NEN nejprve odšifrovat nabídky a poté je otevřít nebo může odšifrování a otevření spojit do jednoho kroku. NEN v rámci parametrizace umožňuje, aby odšifrování a otevírání nabídek prováděla pouze jedna osoba, která se do NEN přihlásí, a uvedené kroky provede. Za předpokladu, že je odšifrování a otevírání nabídek přítomna i další osoba, která již nebude do NEN přihlášena, nepůjde o postup v rozporu s vyhláškou, neboť vyhláška ukládá pouze povinnost přítomnosti alespoň dvou osob, nikoliv povinnost, aby tyto osoby byly do elektronického nástroje přihlášeny zároveň.

  Zadavatel se nezajištěním přítomnosti alespoň dvou osob při odšifrování a otevírání nabídek sice dopustí porušení povinnosti stanovené vyhláškou (podzákonným předpisem), ale jelikož se jedná o elektronické nabídky podané prostřednictvím elektronického nástroje, který již sám o sobě nedovoluje jakoukoliv manipulaci s nabídkami, nejedná se dle našeho názoru o porušení zásady transparentnosti.

  Uveřejňování smluv na veřejnou zakázku, vč. položek rozpočtu a poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. (§ 218 - § 219)

  31.03.2021 Dobrý den, mám dva dotazy k uveřejňování smluv na profilu zadavatele a k poskytování informací o zadávacích řízeních a nabídkách podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 1) Podle § 219 má zadavatel zveřejnit uzavřenou smlouvu včetně změn a dodatků na profilu zadavatele. Přílohou smlouvy je položkový rozpočet. Týká se povinnost zveřejnění i pro tento rozpočet, případně další dokumenty, které jsou přílohou smlouvy? Nebo se na podrobný položkový rozpočet s jednotkovými cenami položek pohlíží jako na důvěrnou informaci či obchodní tajemství a jeho zveřejnění by mohlo vést např. ke konkurenční výhodě ostatních dodavatelů, kteří by mohli zjistit ceny způsoby oceňování vybraných dodavatelů. Stačilo by potom zveřejnění rekapitulace rozpočtu bez podrobného soupisu položek? Objevují se názory, že je to obchodní tajemství či důvěrná informace (a bez ohledu na to, zda ji tak účastník označí), ale i názor že v případě použití veřejných prostředků je zveřejnění podrobného rozpočtu žádoucí a pokud tvoří součást/přílohu smlouvy, platí povinnost zveřejnění. 2) Je možné poskytovat nabídky, rozpočty či další informace a doklady z nabídek žadatelům o informace dle zákona o poskytování informací (po ukončení zadávacího řízení)? Nabídky obsahují běžně osobní údaje, informace o zaměstnancích a neveřejné údaje o dodavatelích. V §218, odst. 2, písm. b) je uvedeno, že nebudou poskytnuty informace, které dodavatel označil jako důvěrné (dle odst. 1). Pokud je ale takto neoznačí, jak s poskytnutím informace naložit? Je možné použít odst. 3, a žádost zamítnout s odkazem na ochranu obchodního tajemství či ovlivnění hospodářské soutěže? Čím potom žadatelům o informace odůvodnit, že se na požadované informace toto ustanovení vztahuje? Stačí vůbec pouhé označení dodavatelem dokumentů či údajů za důvěrné, nebo tyto musejí zároveň splnit definici obchodního tajemství dle občanského zákoníku (nebo obojí, tedy označení dodavatelem a zároveň podmínky dle občanského zákoníku? Často bývá zákon o poskytování informací využíván k žádostem typu poskytnutí celé dokumentace veřejné zakázky, bez bližší specifikace, to by znamenalo vše od zadávacích podmínek po rozhodnutí o výběru včetně všech nabídek účastníků a uzavřené smlouvy. Předem děkuji za odpověď.

  Zadavatel má povinnost na základě § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Součástí smlouvy na veřejnou zakázku jsou i její přílohy, například výkaz výměr nebo položkový rozpočet. Ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ, které se věnuje ochraně informací, však říká, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci, kterou má povinnost uveřejnit dle ZZVZ, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Zadavatel tedy není povinen uveřejňovat informace, jejichž uveřejnění by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Zda se jedná o obchodní tajemství, bude záležet na posouzení konkrétního případu, vždy však musí být naplněny znaky obchodního tajemství uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 504 občanského zákoníku jsou obchodním tajemstvím konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Otázce, zda ocenění jednotlivých položek výkazu výměr lze považovat za obchodní tajemství dle § 504 občanského zákoníku, se věnuje Úřad pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí č. j. S0816/2015/VZ-01817/2016/521/MŽi. V tomto rozhodnutí Úřad uvádí následující: „Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr tedy odráží tzv. „cenovou politiku“ konkrétního uchazeče, tj. jeho způsob tvorby nabídkové ceny. V ocenění jednotlivých položek výkazu výměr se pak promítají jednak skutečné náklady, ale také marže uchazeče. (…) Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je zcela nepochybně skutečností konkurenčně významnou právě proto, že odráží způsob tvorby nabídkové ceny uchazeče a jejím uveřejněním může dojít k eliminaci této konkurenční výhody v tom smyslu, že konkurenti uchazeče mohou svoji cenotvorbu přizpůsobit zjištěným skutečnostem. (…) Jedná se současně o skutečnost určitelnou, neboť pokud uchazeč uvede, že považuje ocenění jednotlivých položek výkazu výměr za obchodní tajemství, je zcela jednoznačné, kterou konkrétní část výkazu výměr uchazeč míní (je tedy zřejmé, že se nejedná např. o krycí list, neboť tento ocenění jednotlivých položek výkazu výměr neobsahuje). V důsledku toho, že ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je výsledkem cenotvorby jednotlivých uchazečů (tedy výsledkem činnosti konkrétního uchazeče), se jedná o skutečnosti v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné a současně související s obchodním závodem.“ Dále pak Úřad, ve vztahu k transparentnosti a kontrole vynakládání veřejných prostředků, dodává, že „i přes neuveřejnění ocenění jednotlivých položek výkazu výměr zadavatel v šetřeném případě uveřejnil na svém profilu krycí list oceněného výkazu výměr a dále pak ocenění jednotlivých stavebních objektů včetně ocenění dílčích kapitol těchto stavebních objektů. Kontrola vynakládání veřejných prostředků tedy nebyla znemožněna.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ocenění jednotlivých položek může být obchodním tajemstvím dodavatele. Dodavatel má na základě § 218 odst. 3 ZZVZ právo na ochranu svého obchodního tajemství a zadavatel by toto právo neměl nijak omezovat. Důvěrný údaj nebo sdělení je v zákoně definován v návaznosti na § 1730 ObčZ a je za něj považován takový údaj nebo takové sdělení, které dodavatel zadavateli v zadávacím řízení poskytl a označil jako důvěrný. Zadavatel dále není povinen uveřejnit informaci podle ZZVZ, jestliže by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu (například zákona o ochraně utajovaných informací), bylo v rozporu s veřejným zájmem, mohlo by porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. K Vašemu druhému dotazu uvádíme následující: Po ukončení zadávacího řízení zadavatel nadále není oprávněn poskytnout informace, které dodavatel označil za důvěrné. Ostatní informace (které nemohly, resp. nesměly být poskytnuty již v průběhu zadávacího řízení), a to včetně informací o obsahu nabídek či osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen SvInf) poskytnout. Uvedené platí za předpokladu, že nebudou naplněny důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí takové informace dle SvInf (zejm. § 7 až 11 SvInf).

  Dělení zakázky na části (§ 35)

  30.03.2021 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor. Zamýšlíme vyhlásit VZ na dodávku expozice Návštěvnického střediska. Součástí této zakázky jsou jednak dodávky AV technologie (Hardware i SW) předpokládaná hodnota AV techniky je 25 mil. Kč, dále bude součástí grafika v hodnotě 5 mil., modely v hodnotě cca 20 mil. a stavební úpravy v hodnotě 6,6 mil. Mohu prosím Vás zahrnout AV techniku do celkové dodávky? Jaké budou dodávány zařízení úzce souvisí s tvorbou expozice, kdy grafika se bude prolínat do tvorby programů a programy musí být kompatibilní se zařízením. Děkuji.

  Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by měl posoudit, zda jednotlivé části požadovaného plnění jsou na trhu běžně poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že požadujete v rámci veřejné zakázky více různých plnění, která spolu dle Vámi uváděných informací věcně souvisejí a mají být vzájemně kompatibilní, jeví se jako vhodný postup rozdělit danou veřejnou zakázku na více jednotlivých částí podle § 35 ZZVZ. Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, které spolu tvoří jeden funkční celek, pak se celková předpokládaná hodnota stanoví podle § 18 ZZVZ jako součet všech těchto jednotlivých částí.

  K pojmu funkční souvislosti se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil ve svém rozhodnutí č. j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

  Doporučujeme tedy posoudit vzájemnost požadovaného plnění, případně posoudit, zda dané plnění tvoří jeden funkční celek a je zadáváno v časové souvislosti. Pokud na trhu existuje více dodavatelů, kteří běžně poskytují kompletně Vámi požadované plnění, pak můžete zadat veřejnou zakázku jako celek. Pokud by však byl problém pro dodavatele poskytnout plnění jako celek, je vhodné rozdělit veřejnou zakázku na části a tím tak zvýšit šanci, že na jednotlivé části plnění již bude moci podat nabídku více dodavatelů.

  Předložení vzorků a lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení (§ 211)

  30.03.2021 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, zda v případě, kdy zadavatel využívá svého práva v rámci otevřeného řízení požadovat předložení vzorků, tedy postupuje v souladu s § 211, odst. 3 písm. c) ZZVZ, je automaticky povinen postupovat v souladu § 57, odst. 1 písm a), tedy prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů? Velmi Vám děkuji

  Dotazem není specifikováno, za jakým účelem požadavek na předložení vzorků stanovujete, neboť vzorky mohou být v zadávacím řízení předkládány za různými účely a v různé okamžiky.

  Vzorky například mohou být předkládány za účelem:

  • Prokázání kvalifikace (§ 73 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ), dále ve více fázových zadávacích řízeních mohou být předkládány vzorky v době podávání žádosti o účast (§ 58 odst. 3 ZZVZ) tzn., že je-li vzorek předkládán za účelem kvalifikace, může být doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídky (§ 46 odst. 2 ZZVZ).
  • Vzorky mohou být předkládány také za účelem hodnocení nabídky (§ 103 odst. 1 písm. a) ZZVZ), ale bez možnosti doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
  • Požadavek na předložení vzorku může směřovat do fáze před uzavřením smlouvy (§ 104 ZZVZ).

  Ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které ukládá zadavateli povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje, je transpozicí čl. 27 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Tato směrnice užívá pojem nabídka v širším smyslu, který zahrnuje i vzorky (na rozdíl od § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ). To lze vysledovat z čl. 22 odst. 1 pododstavce druhého písm. d) výše uvedené směrnice, podle kterého nejsou zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek v případě, že zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků. V českém právním řádu je toto ustanovení transponováno v § 211 odst. 3 písm. c) ZZVZ, ke kterému směřuje dotaz.

  Na rozdíl od české úpravy, která cílí na veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, zaměřuje se evropský předpis přímo na proces podávání nabídek. Při zaujetí eurokonformního výkladu jsme dospěli k závěru, že požaduje-li zadavatel předložení vzorku ve lhůtě pro podání nabídek, a tento vzorek nemůže být předložen za použití elektronických prostředků pro jeho fyzický charakter, musí být lhůta pro podání nabídek stanovena alespoň v délce 35 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

  K dotazu shrnujeme, že pokud zadavatel v otevřeném řízení požaduje předložení vzorků, které nelze předložit za použití elektronické komunikace, je povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, pokud je tato lhůta pro předložení vzorku relevantní.

  Vyloučení účastníka v důsledku administrativní chyby na krycím listu (§ 46)

  30.03.2021 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o Vaše stanovisko a o Váš názor. Veřejná zakázka byla hodnocena podle ceny s DPH a dále bylo součástí nabídky předložení referenčního vzorku a jeho shoda s technickou specifikací. Uchazeč, který se umístil na prvním místě, ale do nabídky předložil špatně vyplněný krycí list, respektive vyplnil cenu 5 427 840 Kč bez DPH a 5 439 238,46 Kč s DPH, což prostě neodpovídá sazbě DPH. A teď je otázka, co s tím. Zda dodavatele vyloučit hned nebo ho vyzvat k objasnění nabídkové ceny. Jenom podotýkám, že dodavatel do nabídky nepředložil ani základní ani profesní způsobilost. Předem Vám velmi děkuji za radu a za pomoc.

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek).

  Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů). Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

  K Vašemu dotazu, který se vztahuje k chybně uvedené částce na krycím listě, sdělujeme, že pokud zadavatel zjistí chybu v nabídce, měl by zvážit, zda je možné chybu považovat za zjevnou, nemající vliv na nabídkovou cenu. Zjevná početní chyba v nabídce nemající vliv na nabídkovou cenu musí být svým charakterem např. taková chyba, kdy je evidentní, že některé číslo v kontextu, či kombinaci čísel jiných za použití např. správných matematických operací je číslem (nesprávným), které by mělo být (navzdory početní chybě) číslem jiným (správným) a zároveň musí být jisté, že toto nesprávné číslo, resp. početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu.

  Výše uvedené je potvrzeno Nejvyšším správním soudem č. j. 2 A 7/2002 ze dne 7. 4. 2004 (dále jen „rozsudek NSS“). V předmětném rozhodnutí ve vztahu ke “zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu” NSS uvedl, že se musí jednat o takové zjevné početní chyby, které je hodnotící komise schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s uchazečem. V této souvislosti pak soud doplnil, že uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby (tj. např. na chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče).

  V souhrnu lze říci, že v případě, kdy se dodavatel ve své nabídce dopustí chyby a jde o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a pravděpodobně lehce vysvětlitelnou a současně by tímto postupem nedošlo ke změně nabídky, ale pouze by opravil zřejmou chybu, jednal by v souladu se ZZVZ. V daném případě, kdy je veřejná zakázka hodnocena podle ceny s DPH, nejedná se o zjevnou početní chybu (jedná se pravděpodobně o administrativní), by dle našeho názoru neměla být nabídka měněna a dodavatel by měl být vyloučen ze zadávacího řízení.

  Použití JŘBU ve VZMR (§ 31 - přímé zadání; § 219)

  23.03.2021 Dobrý den, naše instituce připravuje veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) na servisní opravu unikátního přístroje vyráběného a servisovaného jedinou firmou v zahraničí. Vzhledem k tomu, že existuje pouze jediný dodavatel schopný zakázku realizovat, zvolili jsme JŘBU. Obdobná situace je s přepravcem zásilky tam a zpět, kdy kromě jediného nechce žádný z přepravců oslovených v předběžném tržním průzkumu podstoupit riziko přepravy tak choulostivé zásilky. Opět tedy budeme nuceni přistoupit k přímé objednávce služby u jednoho jediného dodavatele. Není nám v těchto případech jasné, zda musíme zveřejnit naše výzvy na dopravu a opravu na některém z portálů NEN nebo ZADAVATEL.CZ nebo postačí zveřejnit smlouvy / objednávky v registru smluv. Děkuji.

  U veřejných zakázek malého rozsahu, v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ale je povinen při zadání VZMR dodržet zásady § 6 ZZVZ. Co se týká Vašeho dotazu k nutnosti využívat NEN u zakázek malého rozsahu, tak zde platí, že zadavatel u zakázek v hodnotě nad 500 000 Kč bez DPH je povinen takovouto zakázku v NEN zaevidovat. Současně má zadavatel povinnost u zakázek, které přesáhnou hodnotu 500 000 Kč bez DPH uveřejnit dle § 219 ZZVZ smlouvu a skutečně uhrazenou cenu na svém profilu zadavatele. Tato povinnost je také splněna uveřejněním příslušné smlouvy v Registru smluv.

  Výměna vadného vzorku za jiný (§ 46)

  21.03.2021 Dobrý den, zákon o zadávání veřejných zakázek § 46 odst. 1 uvádí, že zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Jak by měl zadavatel chápat tento odstavec v souvislosti se vzorky? V jakých konkrétních situací lze účastníka zadávacího řízení vyzvat ohledně vzorků? Může na základě výzvy např. dojít i k výměně vadného vzorku za jiný? Jak by měl zadavatel postupovat v případě, že v zadávací dokumentaci požadoval podle § 104 předložení prohlášení o shodě a předložení vzorků a při posouzení splnění podmínek účasti zjistí, že ani prohlášení o shodě ani vzorky nejsou předloženy v pořádku. Měl by účastníka vyzvat k objasnění prohlášení o shodě i k objasnění vzorků? Nebo vzhledem k tomu, že vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, účastníka rovnou vyloučit? Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. K Vašim dotazům, kdy je zadavatel oprávněn vyzvat dodavatele k objasnění, doplnění, případně výměně vadného vzorku za jiný, Vám sdělujeme: pokud je v zadávacích podmínkách vyžadováno předložení vzorku např. přístroje, jenž má být poté předmětem plnění veřejné zakázky, má takovýto vzorek splňovat veškeré požadavky, vlastnosti a parametry, které zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách. Pokud předložený vzorek není ve shodě se zadávací dokumentací, může zadavatel takového dodavatele vyloučit. Zadavatel není povinen účastníky zadávacího řízení k objasnění či doplnění nabídky vyzývat. Hlavní premisou, ze které je třeba u výkladu § 46 ZZVZ vždy vycházet, je zákaz změny nabídky při dodržení zásad dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ (tzn. transparentnosti, přiměřenosti a nediskriminace) a naplňování principů 3E (hospodárnosti, účelnosti, efektivnosti).

  V případě, kdy účastník zadávacího řízení předložil vše, co zadavatel vyžadoval v zadávací dokumentaci, avšak některé podklady či informace způsobují zadavateli pochybnost či nejasnost, zda jsou účastníkem všechny podmínky účasti skutečně splněny, může vyzvat dodavatele k objasnění, příp. k doplnění. Takovéto doplnění se může týkat např. i předložení vzorku, který dodavatel opomněl v nabídce předložit. Z výše uvedeného vyplývá, že lze provést pouze doplnění či objasnění nabídky na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Rovněž může být dodavatel vyzván k obměně vadného vzorku, uvedené lze i v případě, kdy tento vzorek bude předmětem samotného hodnocení, ale nesmí mít na něj vliv. Zadavatel také může dojít k závěru, že nabídka daného dodavatele nevyhovuje podmínkám účasti a vyloučí takového dodavatele ze zadávacího řízení, takovým důvodem může být i předložení vadného vzorku. Jestliže důvodem pro vyloučení dodavatele bude předložení vadného vzorku, doporučujeme pro případný soudní přezkum zdokumentovat, že se vzorky bylo správně nakládáno a vzorek měl již vady při převzetí. Ve Vašem případě, kdy objektivně zhodnotíte, že dodavatelem předložené vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, jste oprávněni při dodržení zásad § 6 ZZVZ a s ohledem na principy 3E účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

  Dotace na rekonstrukci základní školy (§ 15)

  20.03.2021 Dobrý den, spolupracuji s firmou na zadávání veřejných zakázek a prosím o radu. Obrátil se na nás klient (obec), který získal dotaci na rekonstrukci základní školy, kterou provozuje. Předpokládaná hodnota rekonstrukce je 3 miliony Kč bez DPH. Ve stejné době má obec v plánu realizovat drobné sadové úpravy před obecním úřadem. Prosím, poraďte, jak máme postupovat, jakým způsobem máme danou věc s klientem řešit: na základě jakých informací a podkladů máme pracovat, jak máme postupovat, tj. jak by měl celý proces zadání zakázky vypadat od prvního do posledního kontaktu s klientem. Děkuji mnohokrát.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje postup a stanovuje základní zásady, které by měli zadavatelé při zadávání veřejné zakázky dodržet. Při zadávání veřejné zakázky si musí obec nejprve stanovit, co vlastně požaduje, tedy co bude předmětem dané veřejné zakázky. Spolu věcně související plnění by mělo být zadáváno v jedné společné veřejné zakázce a nemělo by být rozdělováno do více veřejných zakázek, za účelem, aby zadavatel snížil předpokládanou hodnotu a mohl veřejnou zakázku zadat v mírnějším režimu. A naopak by v rámci jedné veřejné zakázky nemělo být požadováno spolu nesouvisející plnění. Zásadním krokem je stanovení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky, předpokládanou hodnotou je výše úplaty, kterou bude zadavatel platit dodavateli za plnění veřejné zakázky.

  Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jsou uvedena v § 16 – § 23 ZZVZ. Na základě předpokládané hodnoty pak zadavatel určí, v jakém režimu zahájí zadávací řízení – podlimitní režim, nadlimitní režim nebo zda se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. O veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná v případě, že předpokládaná hodnota je nižší nebo rovna částce 2 000 000 Kč bez DPH u dodávek či služeb a částce 6 000 000 Kč bez DPH u stavebních prací (§ 27 ZZVZ). Veřejná zakázka malého rozsahu je pak podle § 31 ZZVZ výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení – tedy podle pravidel ZZVZ upravujících postup v zadávacím řízení, nicméně zadavatel má povinnost dodržet základní zásady stanovené v § 6 ZZVZ.

  Ve Vašem případě se tedy jedná o dvě zcela odlišná plnění, to znamená, že každé plnění by mělo být zadáno v samostatné veřejné zakázce. Rekonstrukce školy je podle předpokládané hodnoty veřejnou zakázkou malého rozsahu (§ 27), kterou tedy nemusíte zadávat v zadávacím řízení (předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší na stavební práce částce 6 000 000 Kč bez DPH). Nicméně uvádíte, že veřejná zakázka bude financována z dotace, to znamená, že zadavatel musí při zadávání veřejné zakázky dodržet nejen zásady podle § 6 ZZVZ, ale také pravidla poskytovatele dotace, pokud taková pravidla poskytoval dotace stanovil. V případě že by zadavatel nepostupoval v souladu s pravidly poskytovatele dotace, bude se vystavovat riziku, že mu dotace bude zkrácena, nebo bude penalizován.

  Ohledně dotazu na konkrétní postup při zadávání veřejných zakázek odkazujeme na naše webové stránky Metodiky/stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) , kde lze najít metodiky pro postup v zadávacím řízení. Zde je pak odkaz přímo na metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu: Metodiky obecné – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Zadávací řízení (v režimu ZZVZ) vs. poptávkové (výběrové) řízení (mimo režim ZZVZ), vč. uveřejňovacích povinností zadavatele (§ 27)

  14.03.2021 § 3 ZZVZ definuje pojem „Zadávací řízení“. Z výše uvedeného vyplývá, že zakázky malého rozsahu (definované v § 27 ZZVZ do 2 a 6 mil. Kč bez DPH) nejsou zpravidla zadávány v Zadávacím řízení, jak je definováno v § 3, tj. nejsou zadávány tzv. „v režimu zákona“, a tedy postupem v celém rozsahu dle ZZVZ, ale jsou zpravidla zadávány tzv. „mimo režim zákona“. Pak bychom neměli používat v souvislosti se zadáváním těchto VZMR zákonem definovaný pojem Zadávací řízení, ale například raději používat pojem „Poptávkové řízení“, abychom striktně odlišili způsob zadávání tzv. „mimo režim zákona“ a zadávání tzv. „v režimu zákona“, neboť § 248 (Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy) odst. 2 ZZVZ říká: Zahájil-li zadavatel podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku. K tomu k tomu § 4 odst. 4 ZZVZ: Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon. Tím bychom se mohli nechtěně dostat do situace, že chceme zadat VZMR jako VZMR postupem „mimo režim zákona“, nicméně v zadávací dokumentaci, která v mnoha případech odkazuje na konkrétní ustanovení ZZVZ, uvedeme, že tuto VZMR zadáváme v zadávacím řízení, a tím by mohlo být naplněno výše uvedené, že tato VZMR je automaticky považována za podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel je tak povinen ve vztahu k veřejné zakázce dodržovat celý ZZVZ v plném rozsahu. Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ? Příklad aplikace v praxi: Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)? Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno? Dle Informačního listu 3/2016 ÚOHS k uveřejňovacím povinnostem zadavatelů při uveřejňování informací a dokumentů dle ZZVZ mají zadavatelé jedinou uveřejňovací povinnost v případě uzavírání smluv na VZMR, a to uveřejnit celé znění smlouvy na VZ včetně všech jejich změn a dodatků, a to do 15 kalendářních dnů od jejího uzavření, pokud její cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH. Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?

  Na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), jsou vymezeny 3 režimy zadávání veřejných zakázek. Jedná se o nadlimitní režim (§ 25 ZZVZ), podlimitní režim (§ 26 ZZVZ) a zjednodušený režim (§ 129 ZZVZ). Pojmy „v režimu zákona“ a „mimo režim zákona“ nejsou v ZZVZ vymezeny. Pokud tyto pojmy zadavatel vůči dodavatelům užívá, měl by na základě zásady transparentnosti ohlídat, že je zřejmé, jakým jim přikládá význam.

  Podle § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Podle § 31 ZZVZ není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Zákon pro případy využití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nestanoví, jak se má proces výběru dodavatele nazývat. Platí, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon (§ 4 odst. 4 ZZVZ). Může se tak stát, že užívání pojmu „zadávací řízení“ při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu, může vyvolat dojem, že nedošlo k využití výjimky z povinnosti provést zadávací řízení.

  K dotazu: „Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ?“ uvádíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR („MMR“) doporučuje při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) užívat na základě zásady transparentnosti pojmy, které nebudou vyvolávat nejasnosti ohledně využití, či nevyužití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel využije výjimku z povinnosti provést zadávací řízení, nemá za následek, že se na něj nevztahuje úprava části desáté ZZVZ.

  K příkladu: „Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)?“ uvádíme, že všechna tato ustanovení se ze zákona obecně na veřejnou zakázku malého rozsahu vztahují. Zadavatel nemusí využít oprávnění, která mu tato ustanovení garantují (např. změnit smlouvu), ale musí plnit povinnosti těmito ustanoveními stanovené (např. uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele).

  Změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu se věnovala Expertní skupina MMR ve svém stanovisku, dostupném prostřednictvím odkazu na stránkách Portál.VZ, zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

  K dotazu: „Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno?“ uvádíme, že nakolik je určité ustanovení aplikovatelné na konkrétní veřejnou zakázku vyplývá z textu daného ustanovení. Například v § 211 ZZVZ je stanoveno, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Tudíž pokud zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu využil výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nemusí komunikovat s dodavatelem písemně, a to protože nepostupuje v zadávacím řízení ani ve zvláštních postupech. Zato úprava § 221 ZZVZ, podle které zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury, neobsahuje žádné omezení na veřejné zakázky zadané v zadávacím řízení a plně platí i u veřejných zakázek malého rozsahu.

  K dotazu: „Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?“ uvádíme, že celá část desátá ZZVZ, která je nazvána Společná ustanovení se obecně na veřejné zakázky malého rozsahu vztahuje.

  Změny v SoD před podpisem

  25.02.2021 Dobrý den, v rámci zjednodušeného podlimitního řízení předložil uchazeč návrh smlouvy o dílo (SoD), který je v souladu se ZD. Následně při projednávání SoD v zastupitelstvu obce byly vznešeny požadavky na doplnění smlouvy, které se netýkají ani hodnotícího kritéria (jediným byla nejnižší cena) ani podmínek ZD. Je možné se dohodnout s uchazečem na těchto změnách před podpisem? Děkuji za odpověď.

  Smlouva nebo rámcová dohoda dle § 51 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele. Navazující § 124 odst. 4 ZZVZ však nepopírá jakoukoliv možnost změn, nicméně tyto změny musí být realizovány plně v souladu se ZZVZ. Je tak možné částečně modifikovat text smlouvy oproti zadávacím podmínkám či nabídce vybraného dodavatele (resp. návrhu smlouvy obsažené v jeho nabídce). Tato modifikace smlouvy či rámcové dohody před jejím uzavřením tak může být bezesporu v podobě dílčích, ryze formálních úprav, jakými jsou například aktualizace informací o zástupcích smluvních stran, kontaktních osobách či místech a dalších obdobných údajů. V dotaze neuvádíte, co požadujete do SoD doplnit. Obecně jsou však za nepřípustné považovány všechny ty změny, které znamenají podstatnou změnu podmínek a které mohou ovlivnit průběh či výsledek samotného zadávacího řízení. K tomu, jakými principy se řídit při posuzování povahy takové změny, resp. její přípustnosti, se opakovaně vyjádřil Úřad i soudy ve správním soudnictví (např. rozhodnutí Úřadu ze dne 22. 11. 2010, č. j. ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCH, rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 11. 2015, č. j. ÚOHS-S0705/2015/VZ-40325/2015/533/HKu, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2008, č. j. 62 Ca 21/2007-58, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2015, č. j. 62 Af 6/2014-75 apod.) V případě podstatných změn, které by mohly ovlivnit výběr dodavatele či výsledek zadávacího řízení, popřípadě jakýmkoliv způsobem zasáhnout do předmětu veřejné zakázky, doporučujeme přistoupit raději ke zrušení zadávacího řízení, a to především za takové situace, kdy existuje důvodná obava z ohrožení samotných zásad zadávacího řízení vyjádřených v ustanovení § 6 ZZVZ (např. v podobě zvýhodnění jednoho dodavatele oproti ostatním a porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace).

  Objasnění hodnotícího kritéria nabídky (§ 46)

  03.02.2021 Dobrý den, zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení stanovil jako jediné hodnotící kritérium nabídkovou cenu vč. DPH. Účastník, který je neplátcem DPH ve své nabídce uvedl cenu bez DPH, vyčíslil DPH a dále uvedl celkovou cenu vč. DPH, a to jak v krycím listu nabídky, tak v návrhu smlouvy, kde uved poznámku, že není plátcem DPH. Na základě žádosti o objasnění nabídky účastník uvedl, že jím nabízená cena je ve výši nabídkové ceny bez DPH, protože DPH nemůže vykazovat a nesprávně DPH v nabídce vyčíslil a uvedl, přičemž v jeho případě je DPH 0 Kč a výše nabídkové ceny bez DPH i vč. DPH je identická - tedy bez DPH. Dotaz: může zadavatel při hodnocení nabídek akceptovat uvedené vyjádření účastníka a hodnotit jeho nabídkovou cenu ve výši bez DPH na základě objasnění nabídky, ve kterém předložil opravený návrh smlouvy s uvedením již správného vyjádření nabídkové ceny: původní nabídková cena bez DPH, DPH 0 Kč, cena celkem vč. DPH ve stejné výši jako cena bez DPH?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje pravidla pro hodnocení nabídek (§114 – §121). Tyto pravidla se použijí i ve zjednodušeném podlimitním řízení. V ustanovení § 115 odst. 3 ZZVZ je pak upravena situace, zda je rozhodující při hodnocení cena s DPH nebo cena bez DPH, pokud si zadavatel nestanoví jinak v zadávací dokumentaci. Jedná se však o to, zda je plátcem či neplátcem DPH zadavatel. ZZVZ neupravuje situace, kdy je nebo není dodavatel plátcem DPH. Pokud dodavatel není plátcem DPH, může podat nabídku, která se bude hodnotit společně s ostatními nabídkami.

  Ve Vámi uvedeném případě zadavatel stanovil, že jediným hodnotícím kritériem je nabídková cena včetně DPH. Dodavatel i přes to, že není povinen platit DPH, uvedl ve své nabídce celkovou cenu včetně DPH, a to jak v návrhu smlouvy, tak i v krycím listu. Na základě objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ je výslovně zakázáno po uplynutí lhůty pro podání nabídek doplňovat nebo měnit informace nabídky, které jsou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

  Pokud by na základě doplnění nebo objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ došlo ke změně nabídkové ceny, která je navíc jediným hodnotícím kritériem, mohlo by na základě takového postupu docházet k dodatečné úpravě nabídkových cen. V krajním případě by tak dodavatelé mohli do svých nabídek účelně uvádět nižší a vyšší nabídkovou cenu a na základě žádosti o objasnění pak zvolit takovou cenu, která pro ně bude výhodnější v dané situaci. Takový postup by byl zcela v rozporu se základními zásadami podle § 6 ZZVZ, především by se jednalo o postup netransparentní.

  Dle našeho názoru tak nelze na základě § 46 odst. 2 ZZVZ objasněním nabídky snížit celkovou nabídkovou cenu. Odpovědnost za svou podanou nabídku nese vždy dodavatel, proto si musí dát pozor při stanovení celkové nabídkové ceny, zvlášť pokud se jedná o jediné hodnotící kritérium v daném zadávacím řízení.

  Prokázání základní způsobilosti v situaci, kdy je dodavatel členem skupiny registrované k DPH

  01.02.2021 Jak postupovat v situaci, kdy je účastník zadávacího řízení členem skupiny registrované k DPH podle § 5a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDPH“). Skupinou se pro účely ZoDPH rozumí skupina spojených osob se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a ZoDPH. Dodavatel, který je členem takové skupiny registrované k DPH, sám není evidován jako plátce DPH a nevystupuje tak pod svým daňovým identifikačním číslem ve vztahu k DPH. Na základě výše uvedeného tak vyvstává nejasnost stran interpretace příslušného ustanovení ZZVZ o prokázání daňové bezdlužnosti. Potvrzení příslušného finančního úřadu o bezdlužnosti totiž neobsahuje informaci, že dodavatel sám není plátcem DPH, resp. že je členem skupiny k DPH. Potvrzení o bezdlužnosti ve vztahu k DPH je přitom vydáváno jednotně pro celou skupinu, a to právě pod daňovým identifikačním číslem skupiny. Podle mého názoru tím, že příslušná novela ZoDPH, která tuto skupinu registrovanou k DPH zavedla, se vůbec nijak nepromítla do tehdy platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ani do nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), by to mělo být ošetřeno tak, že Finanční úřad, když vydává dodavateli potvrzení o bezdlužnosti, do toho potvrzení bez dalšího zahrnuje i potvrzení o bezdlužnosti ve vztahu k DPH, pokud je dodavatel členem skupiny registrované k DPH, jinak by to potvrzení bylo nepravdivé. Pokud to tak není, je to asi na novelu jak ZoDPH, tak ZZVZ.

  Podle § 73 odst. 1 č. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ. Podle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ není způsobilým dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Zadavatelé tudíž v některých zadávacích řízeních musí vyžadovat prokázání, že dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nemá v České republice ani v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Podle § 75 odst. 1 písm. b) a c) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění těchto podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením potvrzení příslušného finančního úřadu a písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani.

  Dodavatelé musí tedy při prokazování nezachycení splatného daňového nedoplatku v evidenci daní v ČR předkládat potvrzení finančního úřadu a čestné prohlášení. V ZZVZ není detailně stanoveno, o jaký typ potvrzení finančního úřadu se má jednat, či k jakému identifikačnímu číslu má být vystaveno. Pojem „potvrzení finančního úřadu“ je v ZZVZ používán v širokém smyslu. Dodavatel musí předložit takový doklad finančního úřadu, který osvědčuje, že nemá, ať už sám nebo ve skupině spojených osob, v evidenci daní zachyceny splatné daňové nedoplatky. Členové skupiny totiž odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Pokud splňuje požadavek na bezdlužnost skupina, splňují ho i samotní členové skupiny.

  Máme za to, že tato problematika nevyžaduje změnu právních předpisů. Zadavateli neplyne ze ZZVZ (ani ze zadávacích směrnic) povinnost kvalifikaci aktivně zjišťovat, či ověřovat, to platí i ve vztahu ke skutečnosti, zda je dodavatel členem skupiny registrované k DPH. Při posuzování splnění podmínek účasti zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení (viz § 39 odst. 5 ZZVZ). Skutečnost, že dodavatel, který je členem skupiny registrované k DPH, nepředloží potvrzení finančního úřadu o neexistenci splatného daňového nedoplatku ve vztahu k DPH, je tak nedostatek v jednání dodavatele, a nelze jej přičítat zadavateli. Pokud tedy zadavatel na základě předložených dokladů považuje dodavatele za kvalifikovaného, nedopouští se porušení ZZVZ, i kdyby se po podepsání smlouvy ukázalo, že dodavatel kvalifikován nebyl.

  Závěrem shrnujeme, že je povinností dodavatele předložit k prokázání základní způsobilosti týkající se DPH potvrzení finančního úřadu, které tyto skutečnosti osvědčuje, přičemž se může jednat i o potvrzení vydané pro skupinu registrovanou k DPH.

  Servis motorových vozidel

  28.01.2021 Dobrý den, realizujeme VZ malého rozsahu na servis, opravy a údržbu motorových vozidel určité značky. Výsledkem je uzavření rámcové smlouvy na určité období s dílčím plněním na základě objednávek. Kritérii hodnocení jsou nabídková cena (skládá se z více položek) a vzdálenost k provozovně. Váha obou kritérií je stejná. Lze současně stanovit do zadávacích podmínek, že místo plnění musí být do určité vzdálenosti (např. 100 km) od místa zadavatele nebo se jedná o diskriminační podmínku? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ve svém § 31 stanovuje, že veřejná zakázka malého rozsahu je výjimkou, kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nemusí postupovat v zadávacím řízení podle ZZVZ. To znamená, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu nemusí řídit pravidly pro zadávací řízení stanovené v ZZVZ, musí však vždy dodržet zásady podle § 6 ZZVZ. Jednou ze zásad podle § 6 ZZVZ je i zásada zákazu diskriminace, kterou tedy musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu dodržet. Stanovení požadavku na to, aby se dodavatelův servis nacházel do 100 km, je dle našeho názoru omezujícím pro dodavatele, kteří mají své servisy ve vzdálenosti nad 100 km, tedy například i 101 km. Navíc někteří dodavatelé mohou být schopni poskytnout požadované služby, i přes svou větší dojezdovou vzdálenost od sídla zadavatele.

  Požadavek na vzdálenost lze určitě odrazit v hodnocení nabídek, nicméně hodnotící kritéria by měla být nastavena přiměřeně tak, aby i dodavatelé s provozovnou ve větší vzdálenosti měli reálnou šanci získat veřejnou zakázku. Při stanovování kritérií, která zohledňují vzdálenost provozovny dodavatele, byste měli mít na paměti, že dodavatelé mají možnost zajistit služby spojené se servisem i přes větší dojezdovou vzdálenost, například mobilním servisem, vysláním pracovníka, zajištěním odvozu vozidel na své vlastní náklady, případně i využitím poddovatele atd. Vhodnější možností je stanovení požadavku na flexibilitu dodavatele, v takovém případě by se však měla hodnotit dodavatelova reakční doba a nikoliv dojezdová vzdálenost. Dodavatelé budou muset zvážit, zda se jim vyplatí poskytování služeb i přes větší dojezdovou vzdálenosti, ale pokud omezíte jako zadavatel vzdálenost dojezdu k provozně dodavatele, jedná se dle našeho názoru o diskriminační podmínku.

  Vyhrazená změna závazku § 100 ZZVZ

  25.01.2021 Dobrý den, pro zakázku na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení máme zpracován projekt a další náležitosti dle vyhlášky 169/2016. Víme však o 4 případech, které mohou s určitou pravděpodobností průběh stavebních prací ovlivnit, ale do projektu nebylo účelné tato "rizika" zahrnout. Jde například o možný výskyt azbestu při bouracích pracích a jeho následnou likvidaci. Domníváme se, že bychom mohli využít ustanovení § 100 ZZVZ, přestože se týká především nadlimitních zakázek. A do zadávací dokumentace tuto skutečnost uvést, odhadnout hodnotu souvisejících nových prací a lhůtu na jejich splnění. Nenašel jsem však v dostupných zdrojích příklad, jak důkladně má být popis v zadávací dokumentaci proveden, aby bylo znění § 100 ZZVZ naplněno. Dovoluji si požádat o doporučení - vzorový příklad, jak má znění vyhrazené změny závazku dle § 100 ZZVZ vypadat. Nebo jinou metodickou radu, jak postupovat.

  Zadavatel si dle § 100 odst. 1 ZZVZ může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Předně je třeba uvést, že možnost vyhradit si změnu veřejné zakázky podle § 100 ZZVZ není omezen pouze na nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatel si výhradu změny může stanovit i v podlimitní veřejné zakázce, ale i ve veřejné zakázce malého rozsahu. Ovšem je třeba doplnit, že z důvodu povinnosti zahrnout předpokládanou hodnotu výhrady podle § 100 ZZVZ do předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky, může mít v řadě případů za následek, že se zadávaná veřejná zakázka přesune do přísnějšího režimu.

  Podle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být podmínky pro změnu veřejné zakázky:

  • jednoznačně vymezeny a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. K podmínce jednoznačnosti. Z rozhodovací praxe dozorových orgánů vyplývá, že požadavek jednoznačnosti plyne z obecné zásady transparentnosti (ÚOHS-S0463/2018), jejímž úkolem je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (KS – 62Af50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012), přičemž změnit závazek ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku lze v souladu s tímto ustanovením v zásadě pouze za situace, kdy je výhrada změny popsána v zadávací dokumentaci, resp. ve smlouvě tak určitě, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat (ÚOHS – S0485/2017 ze dne 16. 1. 2020).

  Co se týče zákazu změny povahy veřejné zakázky, tak celková povaha veřejné zakázky reflektuje potřebu zadavatele, kterou se snaží uspokojit zadáním veřejné zakázky, a jakékoliv plnění, které ke splnění dané potřeby nevede, by při implementaci do původního závazku (tedy při změně takového závazku) změnilo celkovou povahu konkrétní veřejné zakázky, neboť by šlo nad rámec původní potřeby zadavatele (ÚOHS – R0061/2019 ze dne 27. 5. 2019). Změna povahy veřejné zakázky nastává „například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, jiným plněním, nebo kvůli zásadní změně typu veřejné zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledek zadávacího řízení. Při posuzování toho, zda v daném případě došlo ke změně povahy veřejné zakázky, je třeba přihlédnout též k možnému uplatnění zásad dle § 6 ZZVZ, zejména zásady zákazu diskriminace, a možnému vlivu provedené změny na výsledek zadávacího řízení a výběr dodavatele (ÚOHS – R0035/2018 ze dne 22. 5. 2018).

  Z výše uvedeného lze dovodit, že vyhrazená změna závazku ze smlouvy dle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být uvedena v zadávací dokumentaci (stačí tedy ve smlouvě na veřejnou zakázku), natolik přesně a podrobně, aby k její aplikaci nebylo potřeba dalšího jednání mezi zadavatelem a dodavatelem, aby stačila pouhá výzva ze strany zadavatele k plnění. Jakékoliv další věcné zpřesňování by mohlo býti dozorovými orgány vykládáno jako postup v rozporu s § 100 odst. 1 ZZVZ.

  Dodržování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu ZZVZ

  21.01.2021 Dobrý den, víme, že při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení (citováno z komentáře k § 31 ZZVZ, poslední odstavec, v ASPI) je nutno dodržovat zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jak to je nyní u VZMR s dodržováním § 6 odst. 4 (Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit), když dle rozhodnutí ÚOHS ze dne 8.8.2014, č. j. ÚOHS-S546/2014/VZ-16668/2014/531/ESt uzavření smluv na veřejné zakázky malého rozsahu neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k jejich zadání podle zákona. Je nutno u VZMR vyplňovat jakýsi kontrolní list, který připravilo ministerstvo (nejspíš MMR) a nebo se toto doporučení vztahuje pouze na veřejné zakázky zadávané podle ZZVZ? Děkuji moc za objasnění...

  S ohledem na skutečnost, že nové zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací byly doplněny do ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), které spadá do Části I. ZZVZ, musí zadavatel zohlednit tyto zásady nejen při zadávání veřejných zakázek v zadávacích řízeních, ale mj. i u veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Ačkoli zadavatel nemá povinnost zadávat VZMR v zadávacím řízení, musí ovšem postupovat v souladu se ZZVZ a dodržet zásady podle § 6 ZZVZ (viz § 31 ZZVZ). U VZMR ani u veřejných zakázek zadávaných v zadávacích řízeních nemá zadavatel povinnost vyplňovat kontrolní list vytvořený MPSV. Jedná se pouze o metodický nástroj, který by měl zadavateli pomoci při přípravě zadávacího řízení na konkrétní veřejnou zakázku, respektive řízení na VZMR, jehož prostřednictvím lze vyhodnotit sociální a environmentální aspekty včetně možnosti využití inovací. Neznamená to ovšem, že závěry z kontrolního listu zadavateli vždy zajistí správný postup v souladu se zákonnou úpravou.

  Režim zadání zakázky - úvěr pro zadavatele

  08.01.2021 Dobrý den, jako veřejný zadavatel (obec) si plánujeme vzít na financování rekonstrukce nájemních bytů ve vlastnictví obce úvěr, kde předpokládané úroky budou činit cca 6 mil. V § 21, odst. 2 b) je psáno, že u určení předpokládané hodnoty se počítají úroky. V § 29 je psáno, že nejsme povinni zadat VZ v zadávacím řízením dle odst. 1 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku. Nemusíme tedy postupovat při výběru dle zadávacího řízení? Resp. postačuje pouze provést jednoduchou poptávku nebo musíme provést veřejnou zakázku malého rozsahu? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 29 obecné výjimky, ve kterých zadavatel není povinen provést zadávací řízení. Mezi obecné výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ patří i situace, kdy předmětem veřejné zakázky bude úvěr nebo zápůjčka. Pokud zadavatel bude požadovat úvěr, jedná se stále o veřejnou zakázku, ale zadavatel nemá povinnost pro její zadání provést zadávací řízení. Při zajišťování úvěru tak nemusíte postupovat v žádném ze zadávacích řízení podle ZZVZ. Při aplikaci této výjimky je nezbytně nutné, aby se opravdu jednalo o úvěr podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Veřejná zakázka malého rozsahu je také výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ. Rozdílem je, že o veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná, pokud je předpokládaná hodnota nižší než limity uvedené v § 27 ZZVZ, u výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ, zadavatel není limitován výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Na základě § 21 ZZVZ se do předpokládané hodnoty u veřejné zakázky na bankovní nebo finanční služby musí kromě úplaty za celou dobu trvání smlouvy (resp. za 48 měsíců) zahrnout i úroky, poplatky, provize a jiné související platby. Výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky však nijak nevylučuje ani neomezuje možnost zadavatele využít výjimku podle § 29 písm. m) ZZVZ a zadat tak veřejnou zakázku mimo zadávací řízení.

  Kontrola nabídek při otevírání v elektronické podobě (§ 109)

  10.12.2020 Dobrý den. Mám dotaz k § 109 Otevírání nabídek v elektronické podobě, odst. (2) Zadavatel kontroluje při otevírání nabídek v elektronické podobě, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Pokud jsou nabídky podány certifikovaným elektronickým nástrojem, konkrétně NEN, jakým způsobem má zadavatel kontrolovat, zda je nabídka autentická a zda nebylo s nabídkou manipulováno. Dle mého názoru je toto zabezpečeno elektronickým nástrojem. Pokud ano, není uvedený odstavec zbytečný.

  Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, které při zadávání veřejných zakázek používá, splňovaly požadavky právní regulace stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), vč. jeho prováděcích právních předpisů. Zadavatel nemusí vždy využívat nástroj jen s platným certifikátem shody, certifikace však znamená, že lze snadno doložit soulad jeho funkcionalit, jakož i úkonů v něm prováděných v souladu se zákonem. Úprava dle § 109 ZZVZ tak odpovídá zákonným požadavkům na rovné a spravedlivé podmínky mezi soutěžiteli, např. nelze připustit možnost zpřístupnit obsah konkurenčních nabídek před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Jakýkoliv takový pokus o přístup k nabídce před termínem otevírání nabídek musí být zaznamenán, přičemž funkčnost prokazující splnění takového zákonného požadavku je oprávněn zadavatel doložit vydaným certifikátem shody. Základní pravidlo pro příjem a uložení nabídky v elektronickém nástroji v praxi znamená, že datová zpráva nabídky nesmí být před termínem otevírání nabídek odšifrována. Osoby odpovědné za odšifrování nabídky by měly mít možnost si ověřit shora uvedené skutečnosti, alespoň v té míře, že datová zpráva s obsahem nabídky je v nástroji uložena s časově neporušeným šifrovacím certifikátem, a tedy že nebylo s jejím obsahem před termínem otevírání nabídek manipulováno.

  Zakázka z části v režimu rámcové dohody (§ 131; § 132)

  11.11.2020 Zadavatel chce zadat veřejnou zakázku na služby, přičemž část plnění bude hrazena formou paušálu (cca 60%) a část plnění bude poptávána na základě aktuální potřeby zadavatele formou objednávek (40%). Tedy podle mého názoru smlouva, která bude uzavřena s vybraným dodavatelem bude z dané části mít charakter smlouvy rámcové. Otázkou je v jakém režimu zadat veřejnou zakázku. Je možné, aby zadavatel smlouvu uzavřel na dobu delší než 4 roky a v zadávacím řízení požadoval jistotu, když daná veřejná zakázka svým předmětem odpovídá z části plnění na základě rámcové smlouvy? Pokud použiji analogicky ustanovení § 32 odst. 3 ZZVZ, které podle mého názoru deklaruje, že pokud nemohu jednotlivé části veřejné zakázky zadat samostatně a určitá část (bez ohledu na její poměr k celkové hodnotě veřejné zakázky) vyžaduje zadání v "přísnějším režimu", pak musím zakázku jako celek v tomto režimu zadat, pak by mi vyplývalo, že na zadávací řízení popsané výše bych měla aplikovat přísnější ustanovení části VI. vztahující se na rámcovou dohodu. Moc děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel má možnost vybrat si některý z několika druhů zadávacího řízení, které jsou upraveny v ZZVZ. Výběr způsobu zadání veřejné zakázky je na zadavateli, který na základě svého uvážení zvolí druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, který se mu jeví jako nejvhodnější vzhledem k požadovanému předmětu plnění.

  V případě dotazem navrhované rámcové dohody dáváme na zvážení rozdělení předmětu veřejné zakázky na část, která bude plněna kontinuálně a na část, která bude plněna podle potřeb zadavatele, případně využití vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Obecně k rámcové dohodě uvádíme, že je upravena v části šesté ZZVZ, jako zvláštní postup. Rámcovou dohodu uzavírá zadavatel na základě zadávacího řízení a pro jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody se již další zadávací řízení neprovádí.

  Z ustanovení § 131 ZZVZ je zřejmé, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu i s jedním dodavatelem. ZZVZ neupravuje, jaký přesný obsah má mít rámcová dohoda, pouze uvádí, že zadavatel a dodavatel mezi sebou sjednají obchodní podmínky, které budou platit po celou dobu trvání rámcové dohody. Z uvedeného vyplývá, že pokud uzavře zadavatel smlouvu s jedním dodavatelem, má možnost nastavit podmínky rámcové dohody i tak, aby za část plnění platil zadavatel dodavateli paušálně a další plnění pak zadavatel požadoval na základě objednávek podle jeho aktuálních potřeb.

  Zadavatel může, jak je stanoveno v § 131 odst. 2 ZZVZ, uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody je podle § 23 ZZVZ rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. Je třeba zmínit, že rámcovou dohodu nelze uzavřít na dobu delší než 4 roky. Na delší dobu lze uzavřít rámcovou dohodu jen ve výjimečných a řádně odůvodněných situací. Dále pak uvádíme, že v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody je podle § 132 odst. 6 zakázáno požadovat od účastníků poskytnutí jistoty.

  K vyhrazené změně závazku uvádíme, že tento institut umožňuje zadavateli provést předem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Takovouto výhradu lze uplatnit i u rámcové dohody. Vyhrazené změny se mohou týkat například rozsahu dodávek, služeb, ceny, ale i dalších obchodních nebo technických podmínek. Pro využití tohoto institutu je nezbytné, aby byly podmínky pro uplatnění vyhrazených změn a jejich obsah v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny a zároveň tyto změny nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna může být jakkoliv velká, nemění-li celkovou povahu veřejné zakázky, předpokládaná hodnota změny musí být zohledněna v celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

  Z dotazu není možné relevantně určit, jaký způsob zadání veřejné zakázky je nejvhodnější. Doporučujeme vždy zvážit výše uvedené a zvolit takový postup, který bude nejlépe vyhovovat potřebám zadavatele a požadavkům na předmět plnění.

  Nabídka uchazeče s nulovou hodnotou u jednoho ze hodnotících kritérií

  10.11.2020 Dobrý den, je možné v zadávací dokumentaci stanovit, aby uchazeč nemohl u jednoho z kritérií zadat do nabídkové ceny 0 Kč. Např. v případě, že bude jedno z hodnotících kritérií nabídková cena za pravidelné roční kontroly (např. revize zařízení) a druhé hodnotící kritérium bude hodinová sazba za mimořádný servisní úkon. Lze předejít tomu, aby uchazeč dal větší cenu u prvního kritéria (navýšil ji o případné neplánované servisní úkony) a druhé druhé hodnotící kritérium dal 0 Kč. Předem děkuji za odpověď.

  Podle § 115 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Pro zamezení spekulací při naceňování položek v nabídce dodavatele je vhodné v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanovit, jak mají dodavatelé postupovat při sestavení ceny, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k jednotlivým položkám a tuto otázku popsat v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny. Lze tedy jednak omezit maximální cenu za jednotlivou položku stanovením její maximální výše s tím, že její překročení bude mít za následek vyloučení ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tak i dle § 113 odst. 2 ZZVZ stanovit minimální cenu, jejíž nedosažení bude zadavatel považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel ovšem nemůže dodavatelům zakázat nacenit položky nulovou hodnotou (ale i jakoukoliv jinou hodnotou), může však stanovit, že takto naceněnou nabídku bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V takovém případě zadavatel dle § 113 odst. 4 ZZVZ dodavatele požádá o její písemné zdůvodnění. Posoudí-li, že je jeho zdůvodnění nedostatečné, nebo neobsahuje údaje uvedené v § 113 odst. 6 ZZVZ, pak ho podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 113 odst. 6 ZZVZ ze zadávacího řízené vyloučí. Stejně tak zadavatel postupuje i v případě, že si v zadávací dokumentaci žádnou hranici minimální nabídkové ceny nestanoví a obdrží nabídku, jejíž cenu vyhodnotí jako mimořádně nízkou.

  K uvedené problematice se již vyjádřil Krajského soudu v rozsudku č.j. 29 Af 132/2016-95 ze dne 28. 2. 2019, který se sice vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale který lze aplikovat i na posuzovaný případ. Krajský soud souhlasí s rozkladovým rozhodnutím předsedy ÚOHS, který požadavek zadavatele stanovit limit v podobě minimální ceny ve výši 1 Kč za vyprání 1 kg suchého prádla z důvodu negativních zkušeností s předchozím dodavatelem, ochranou zdraví pacientů a posouzením celkových nákladů na praní, vyhodnotil jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace, neboť ve svém důsledku byla omezena autonomní vůle dodavatelů předložit adekvátní nabídkovou cenu. A doplnil, že zadavatel pro eliminaci nekvalitních levných nabídek nebyl oprávněn postupovat nastavením limitu v podobě minimální jednotkové ceny, ale měl využít jiných zákonných institutů, např. institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Pro úplnost dodáváme, že dle § 113 odst. 5 ZZVZ může dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

  Přístup k utajovaným informacím - profesní způsobilost (§ 77)

  30.10.2020 Dobrý den, pokud mám veřejnou zakázku, při které může docházet k přístupu k utajovaným informacím (při jejich realizaci či z důvodu nutnosti seznámit se s projektovou dokumentací ve stupni vyhrazené, aby uchazeči mohli nabídnout kompatibilní řešení, případně je nutné zajistit přístup daným osobám do zabezpečených míst) a je požadován od uchazeče doklad o bezpečnostní způsobilosti stupně "vyhrazené, důvěrné či tajné", lze takový požadavek k prokázání kvalifikace uchazeče požadovat v otevřeném řízení, i přes to, že se nejedná o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti? Lze řadit tento doklad pod profesní způsobilost, i když je v zákoně vymezena pouze pro oblast obrany nebo bezpečnosti, případně kam ji řadit v rámci prokázání způsobilosti? Případně pokud mám zakázku, která není v oblasti obrany a bezpečnosti a dochází ke vzniku, či přístupu k utajovaným informacím, musím vždy zakázku zadávat postupy s výjimkou otevřeného řízení (užší řízení nebo jednací řízení – pokud jsou naplněny podmínky k jeho využití) a zvláštních zadávacích postupů nebo ji lze zadávat např. v otevřeném řízení? Jaké jsou způsoby zadávání běžné veřejné zakázky v případě, že dochází k přístupu k utajovaným informacím, jak to mohu zabezpečit? Může pak požadavek na prověrku být diskriminační nebo zkrátka platí, že pokud vyžaduji profesní způsobilost doložením bezpečnostní způsobilosti stupně vyhrazené, tak se musí jednat o zakázku zadávanou v oblasti obrany a bezpečnosti? Stejně tak, pokud se seznamuji s utajovanými informacemi, jedná se vždy o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti stanovit požadavek na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. Jedná se však o speciální úpravu profesní způsobilosti pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a pro jiné veřejné zakázky proto nelze toto ustanovení využít. Bude-li se tedy jednat o veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pak má zadavatel následující možnosti, v závislosti na okamžiku přístupu k utajované informaci:

  1) Přístup k utajované informaci před podáním nabídky.

  Nebude-li se jednat o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, je možné samozřejmě využít otevřené řízení, přičemž zadavatel má možnost aplikovat ustanovení § 36 odst. 8 ZZVZ, dle něhož může zadavatel v rámci zadávacích podmínek požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení. Taková opatření musí být přiměřená, z čehož plyne, že zadavatel se při stanovení požadavků na ochranu důvěrné povahy jím poskytovaných nebo zpřístupňovaných informací musí vždy pohybovat v mezích svých oprávněných zájmů na takovou ochranu.

  Pokud by tedy zadávací dokumentace obsahovala utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací, nebo by bylo nutno zajistit přístup osob do zabezpečených míst, lze požadovat před předáním zadávací dokumentace předložení dokladu podle zákona o ochraně utajovaných informací. Nepřiměřené by však bylo vyžadovat takový doklad tam, kde zadávací dokumentace utajované informace neobsahuje, nebo požadovat osvědčení vyššího stupně utajení, než odpovídá stupni utajení dané informace. Přijetí předmětného opatření pak umožňuje zadavateli výjimku z povinnosti zpřístupnit zadávací dokumentaci podle § 96 odst. 2 ZZVZ. Je nutno opětovně zdůraznit, že přijaté opatření musí být přiměřené a jeho důvodem nesmí být snaha o vyhnutí se povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. Nejednalo by se o prokázání způsobilosti, nýbrž o tzv. další závaznou zadávací podmínku.

  2) Přístup k utajované informaci v průběhu plnění.

  Je-li nutno zajistit ochranu utajovaných informací v průběhu plnění veřejné zakázky, může zadavatel od vybraného dodavatele jako podmínku pro uzavření smlouvy vyžadovat dle § 104 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné. Tento doklad není předkládán všemi dodavateli v nabídkách, nýbrž pouze vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Nedochází tak k administrativnímu zatěžování všech účastníků zadávacího řízení ve spojitosti se zařizováním dokladu prokazujícího schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací. V tomto případě však lze doporučit, aby zadavatel do smluvních podmínek promítl požadavek na udržení tohoto dokladu po celou dobu plnění smlouvy.

  3) Výjimka dle § 29 písm. b) ZZVZ.

  Podle předmětného ustanovení není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku tehdy, pokud by došlo k vyzrazení utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

  Daná výjimka tedy míří na situace, kdy ani výše uvedené možnosti zadavatele nejsou dostačující k ochraně utajovaných informací. Bude mířit zejména na situace, kdy samotná informace o realizaci dané veřejné zakázky bude utajovanou informací, nebo podstatné informace pro plnění budou utajovanou informací a ani použití § 36 odst. 8 ZZVZ nezajistí jejich ochranu.

  4) Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

  ZZVZ upravuje v ustanoveních § 187 a násl. problematiku veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, přičemž podle ustanovení § 187 odst. 1 ZZVZ je veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti mimo jiné každá veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí, jakož i citlivé stavební práce nebo citlivé služby. Ustanovení § 187 odst. 2 ZZVZ pak stanoví, že citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami se rozumí materiál, stavební práce, nebo služby, které se dotýkají utajovaných informací (tj. nedochází k poskytování utajovaných informací přímo, ale může docházet např. ke vstupu zaměstnanců dodavatele do zabezpečených prostor, kde se utajované informace nacházejí), nebo utajované informace vyžadují nebo obsahují.

  Lze tedy konstatovat, že z pohledu ZZVZ jsou veřejné zakázky s utajovaným prvkem veřejnými zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Na problematiku je však nutno nahlížet i z optiky směrnice 2009/81/ES, která výše uvedenou definici více specifikuje, a to, že citlivým vybavením“, „citlivými stavebními pracemi“ a „citlivými službami“ se rozumí vybavení, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, jež se dotýkají utajovaných informací nebo tyto informace vyžadují či obsahují.

  V souladu s eurokonformním výkladem je tedy nutno pro definici citlivého materiálu, citlivých stavebních prací či citlivých služeb brát v úvahu nejen hledisko utajovaných informací ve smyslu zákona o utajovaných informací, nýbrž i bezpečnostní účel takového plnění.

  Lze tedy shrnout, že pokud zadavatel dospěje k závěru, že veřejná zakázka naplňuje definici dle § 187 odst. 1 a 2 ZZVZ ve spojení se směrnicí 2009/81/ES, pak by se jednalo o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a bylo by možné aplikovat § 194 ZZVZ a stanovit podmínky pro ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. V takovém případě by však bylo vyloučeno použití otevřeného řízení, neboť to je v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zakázáno (viz § 187 odst. 4 ZZVZ). Nedojde-li však k naplnění dané definice, pak není možné § 194 ZZVZ využít a je nutno zvažovat využití dalších výše nastíněných možností, které zadavatel pro ochranu utajovaných informací má. V takovém případě je možné zadávat veřejnou zakázku v jakémkoliv druhu zadávacího řízení, tedy i v otevřeném.

  Dotaz k ZZVZ - pojem "jiná osoba"

  30.10.2020 Přeji hezký den, obracím se na Vás s prosbou o vyjádření k níže uvedeným dotazům, které se týkají pojmu „jiná osoba“, tak jak je uváděna např. v § 83 ZZVZ. Obec zadala v podlimitním režimu veřejnou zakázku na stavební úpravu objektu s výstavbou nových bytů – viz zadávací podmínky uvedeny na profilu zadavatele, kde byly zpřístupněny veškeré povinně zveřejněné dokumenty k zakázce. Podání nabídek bylo umožněno prostřednictvím elektronického nástroje. Elektronickou nabídku podal do konce lhůty pro podání nabídek jediný účastník, který byl vybrán bez provedení hodnocení (§ 122, odst. 2). Vybraný dodavatel prokázal část technické kvalifikace dle § 79, odst. 2, písmena d) prostřednictvím spolupracující osoby – jednalo se o doložení autorizace ČKAIT, životopisu a praxe. Forma spolupráce byla doložena smlouvou o spolupráci. DOTAZY: 1) V ZZVZ není nikde pojem jiné osoby definován. Jaké osoby se dle ZZVZ považují za „jinou osobu“? 2) Jaké formy vztahu (jaké smlouvy, dohody, apod.) mezi zadavatelem a dodavatelem určují, že se již jedná o „jinou osobu“?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje prokazování prostřednictvím jiných osob v ustanovení § 83, podle kterého může dodavatel prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

  • K dotazu č. 1: Pojem „jiná osoba“ není v ZZVZ blíže specifikován, v ustanovení § 83 ZZVZ se „jinou osobou“ myslí jakákoliv osoba odlišná od dodavatele. To znamená, že jinou osobou může jak fyzická, tak i právnická osoba, která není dodavatelem. Není-li dodavatel schopen prokázat určitou část kvalifikace sám, prostřednictvím svých kapacit, má možnost prokázat tuto chybějící část prostřednictvím jiné osoby, která disponuje chybějící částí požadované kvalifikace. Pokud tedy například dodavatel nebude disponovat ve své struktuře osobou splňující kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ, má možnost zajistit tento požadavek prostřednictvím externí fyzické osoby, to jakým způsobem a jakou formou se tato osoba zaváže dodavateli poskytnout kvalifikaci je na jejich uvážení, nezbytné však bude, aby bylo z tohoto vztahu jednoznačné, v jakém rozsahu tato osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.
  • K dotazu č. 2: Aby mohl dodavatel využít možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, je nezbytné, aby prokázání chybějící části kvalifikace bylo podloženo reálným závazkem této jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění dodavatelem, nebo k poskytnutí věcí či práv, se kterými bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci veřejné zakázky. Není zapotřebí, aby tento závazek byl přímo smlouvou mezi dodavatelem a jinou osobou, ale postačí i jednostranné vyjádření závazku ze strany této osoby. Není tedy důležitá forma závazku, ale jeho obsah.
  • K dotazu č. 3: Jak uvádíte, zaměstnanec v pracovním poměru k zaměstnavateli (=dodavateli) zcela určitě není „jinou osobou“. V případě jiných pracovně-právních vztahů – dohod o provedení práce, dohod o provedení pracovní činnosti, se také nebude jednat o „jiné osoby“, a to z toho důvodu, že jsou vázáni k osobě dodavatele právě pracovně-právním vztahem.
  • K dotazu č. 4: Spolupracující osoba je institut upravený v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jelikož není institut spolupracující osoby považován za pracovně-právní vztah podle zákona č. 262/2006 Sb., o zákoníku práce, doporučujeme v intencích § 83 ZZVZ nahlížet na spolupracující osobu jako na „jinou osobu“, která je tedy povinna prokázat základní a profesní způsobilost.

  DNS a rámcová smlouva

  22.10.2020 Dobrý den, je možné v zavedeném DNS zadat zakázku, jejímž výsledkem bude uzavření rámcové smlouvy?

  K dotazu ve věci uzavírání rámcových dohod v dynamickém nákupním systému (DNS) sdělujeme následující. Jak stanoví § 131 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), rámcovou dohodu lze uzavřít pouze na základě zadávacího řízení. Jelikož zvláštní postupy dle části šesté ZZVZ, tedy i zadávání veřejných zakázek v DNS, nejsou zadávacím řízením, nelze v rámci DNS uzavřít rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ. Pokud by se však nejednalo o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, ale o jakoukoliv jinou smlouvu, kde by plnění bylo vymezeno rámcově, pak lze mít za to, že by takovému postupu nic nebránilo, neboť ZZVZ nikde nestanoví, jaký druh smlouvy má být výsledkem „minitendru“ v DNS.

  Vyřazení nabídky

  22.10.2020 Dobrý den, je "dostatečným" důvodem pro vyřazení nabídky dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b) ZVZ skutečnost, že přestože zadavatel jako jedno z hodnotících kritérií uvedl "Doba realizace v týdnech od podpisu smlouvy", uvedl uchazeč do své nabídky např. "září/říjen 2014" nebo "37.-38. týden"? Pro úplnost uvádím, že zadavatel nevyužil možnosti požádat dotčené uchazeče o vysvětlení nabídky a z jedním z nich následně uzavřel smlouvu. Děkuji za odpověď.

  Úvodem odpovědi je nutné uvést, že položený dotaz dne 22. 10. 2020 se vztahuje k již neplatnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), který byl od 1. 10. 2016 nahrazen novým zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Dle § 76 odst. 1 ZVZ nabídky posuzovala hodnotící komise, a to z hlediska splnění požadavků ZVZ a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. Nabídky, které tyto požadavky nesplňovaly, musely být ze zadávacího řízení vyřazeny. V případě nejasností mohla hodnotící komise dle § 76 odst. 3 ZVZ požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Pokud hodnotící komise shledala nějaké nejasnosti v nabídce, bylo vhodné vyzvat uchazeče k vysvětlení. Tento postup byl ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. : 62 Af 50/2010-104 doporučován, neboť v něm bylo vyjádřeno, že hodnotící komise může vyřadit nabídku pouze v případě, že má postaveno najisto, že nabídka nemůže postoupit do fáze hodnocení. V případě pochybností je hodnotící komise povinna tyto své pochybnosti odstranit prostřednictvím postupu podle § 76 odst. 3 ZVZ. Z Vámi poskytnutých údajů ovšem nelze relevantně posoudit, zda v uvedeném případě bylo ze strany zadavatele postupováno v souladu s ZVZ.

  Dotaz ke zveřejnění oznámení o zrušení ZPŘ ve VVZ

  15.10.2020 Dobrý den, chci se zeptat musí zadavatel u ZPŘ oznámit formulářem CZ03 i zrušení zadávacího řízení? Děkuji

  Zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanovená základní úprava pro postup zadavatele při ukončení zjednodušeného podlimitního řízení (ZPŘ) je obsažena v § 53 části třetí tohoto zákona; v případě dotazu to představuje pro zadavatele povinné použití pravidel pro nadlimitní režim v rozsahu ustanovení §§ 124 až 127 ZZVZ. Tím, že je zadavateli uložena dle § 53 odst. 8 ZZVZ povinnost uveřejnit oznámení o zrušení na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů, se jedná o speciální vnitrostátní právní úpravu, která mimo finanční limity stanovené pro nadlimitní režim nemusí nutně vycházet z regulace obsažené evropskými směrnicemi. Z pohledu doslovné dikce zákonem stanovené úpravy k ZPŘ není možné takový minimální požadavek ve smyslu shora uvedeného nahradit zveřejněním formuláře CZ03. V tom je nutné sledovat hlavní úmysl zákonodárce, s cílem zjednodušit přístup k informacím prostřednictvím profilu zadavatele. To v praxi znamená, že zadavatel je povinen vyhovět zákonným požadavkům vždy, popřípadě je vázán i jinými pravidly, např. podmínkami o poskytnutí dotace. Ty mohou požadovat po zadavateli postup nad rámec zákonem stanovených povinností, a to i podle § 128 odst. 1 a 2, třebaže tím nelze nahradit speciální úpravu k ZPŘ obsaženou v ZZVZ.

  Oznámení o zrušení zadávacího řízení

  13.10.2020 Dobrý den, dle § 128 odst. 2 ZZVZ zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení. Zrušením zadávacího řízení se v uvedeném ustanovení § 128 rozumí okamžik ukončení zadávacího řízení ve smyslu § 51 odst. 2 ZZVZ nebo okamžik rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení? Děkuji

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení v ustanovení § 128. Zadavatel má povinnost písemně sdělit všem účastníkům zrušení zadávacího řízení, a to do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení daného zadávacího řízení. Poté mají účastníci ponechanou lhůtu pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení.

  Za okamžik zrušení zadávacího řízení dle § 128 odst. 2 ZZVZ se považuje v souladu s § 51 odst. 2 ZZVZ okamžik, kdy všem účastníkům uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Uvedené platí v případě, že žádný z účastníků nepodá námitky proti zrušení zadávacího řízení. Pokud jsou podány námitky a zadavatel je odmítne, pak je zadávací řízení ukončeno marným uplynutím lhůty pro podání návrhu a pokud je podán návrh proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončené až nabytím právní moci rozhodnutí ÚOHS o zastavení správního řízení nebo o zamítnutí návrhu.

  Ve vztahu k povinnosti uveřejnit oznámení o zrušení zadávacího řízení způsobem podle § 212 ZZVZ, tj. do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek případně také v Ústředním věstníku Evropské unie, se považuje zadávací řízení za zrušené v momentě, kdy je ukončené podle některého z uvedených případů dle § 51 odst. 2 ZZVZ.

  VZ na části

  30.09.2020 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli existují nějaká závazná pravidla nebo kritéria podle čeho zakázku vyhlásit jako jednu VZ nebo VZ na části nebo samostatnou z hlediska předmětu a specifikace nebo je to jen na subjektivním názoru zadavatele, popř. co je dostačující prokázání zvoleného postupu. Konkrétně mám zakázku na dodávku: zubní kartáčky, ochranné obaly, ochranné pomůcky, zdravotnický materiál, spotřební materiál testovací proužky pro různé přístroje. Jednotlivé části jsou VZMR, ale různé kombinace už můžou být podlimitní zakázka. Velmi děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje komplexně pravidla pro zadávání zakázek. Pravidla ohledně předmětu veřejné zakázky, případně jejího rozdělení jsou upraveny v I. části ZZVZ. Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla ZZVZ tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by tedy před zadáním veřejné zakázky měl posoudit, jaké plnění požaduje, zda se například jedná o dodávky, které jsou běžně na trhu poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek.

  Kdy se bude jednat o veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části budou muset být sečteny, i když se jedná o relativně samostatná plnění, pak blíže upravuje § 18 ZZVZ. Podle § 18 ZZVZ bude muset zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech poptávaných plnění vždy, když tato plnění spolu budou vzájemně tvořit jeden funkční celek a budou zadávány v časové souvislosti. To znamená, že mezi jednotlivými plněními bude existovat věcná, místní a časová souvislost. Tyto souvislosti musí být naplněny kumulativně, pokud tedy nebude naplněna některá z podmínek věcné, místní nebo časové souvislosti, může zadavatel zadat jednotlivá plnění v samostatných zadávacích řízeních a nesčítat jejich předpokládané hodnoty. Problematikou funkční a časové souvislosti se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), proto níže uvádíme úryvky z rozhodnutí ÚOHS vztahující se právě k těmto pojmům. K pojmu funkční souvislosti se ÚOHS vyjádřil ve svém rozhodnutí č.j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

  K pojmu časové souvislosti se ÚOHS vyjádřil v rozhodnutí č.j. S0112/2019 následovně: „Aby byla podmínka časové souvislosti určitých plnění naplněna, musí být tato plnění dle názoru Úřadu realizována či zadána v tomtéž časovém období, případně v období časově blízkém, či na sebe například musí časově navazovat. Rozhodnou skutečností pro určení existence časové souvislosti může být také fakt, že zadavatel v době zadávání určitého plnění již prokazatelně závazně plánoval, že v dohledné budoucnosti bude realizovat konkrétní plnění s totožným či obdobným předmětem. Musí však jít o konkrétní prokazatelný záměr realizace, plynoucí například ze schváleného plánu investic, rozpočtu apod. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění, resp. to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde, nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí.“

  Ve Vašem případě tedy doporučujeme zvážit, zda poptávané dodávky mezi sebou tvoří jeden funkční celek a zároveň zda jsou zadávané v časové souvislosti. Pokud ano, zvolte postup veřejné zakázky rozdělené na části. Pokud dospějete k opačnému názoru, pak můžete jednotlivé dodávky požadovat samostatně. Závěrem dodáváme, že jako vhodné řešení této situace je zavedení dynamického nákupního systému (§ 138 – § 142 ZZVZ). V případě zavedení dynamického nákupního systému pak nebudete muset řešit problematiku rozdělení předmětu veřejné zakázky a získáte velkou flexibilitu pro zadávání veřejných zakázek.

  Horizontální spolupráce - nákup léků

  29.09.2020 Dobrý den, je možné formou horizontální spolupráce realizovat nákup léky mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele? V praxi by se jednalo o situaci, kdy by se jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejně zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata. Je možné takovou formu spolupráce brát jako horizontální spolupráci? Dle mého by tedy úplata za plnění, která by byla poskytována mezi těmito subjekty, nepokrývala pouze skutečné náklady veřejného zadavatele souvisejícího s poskytováním takového plnění. Prosím o Vaše výkladové stanovisko k této možnosti spolupráce. S pozdravem a přáním hezkého dne

  K dotazu ve věci horizontální spolupráce sdělujeme následující.

  Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je možné využít tehdy, pokud:

  a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

  b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

  c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

  Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata.

  Z Vašeho popisu není zřejmé, zda je v tomto postupu nějaký veřejný zájem, či zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu, avšak lze dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce.

  Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné.

  Jako možný postup by se však mohlo jevit využití postupu dle § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy vertikální spolupráce s horizontálním prvkem. Dle daného ustanovení se za zadání veřejné zakázky nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a).

  Jak uvádíte, oba subjekty mají stejného zřizovatele. Je-li tento zřizovatel veřejným zadavatelem a zároveň sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obě příspěvkové organizace obdobně jako své vnitřní organizační jednotky viz § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tedy pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby viz § 11 odst. 2 ZZVZ, pak se jeví jako možné, aby nákup léků jednou příspěvkovou organizací od druhé byl proveden na základě § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy formou vertikální spolupráce s horizontálním prvkem, budou-li naplněny veškeré zákonem stanovené uvedené podmínky.

  Možnost obnovení způsobilosti ve zjednodušeném podlimitním řízení

  29.09.2020 Má účastník zadávacího řízení (ZPŘ) právní nárok na obnovení způsobilosti postupem dle § 76 ZZVZ? Zadavatel prokázání splnění podmínek základní způsobilosti požadoval, ale možnost využití self-cleaningu v zadávací dokumentaci výslovně nepřipustil a na předmětné ustanovení neodkázal. Děkuji za případnou odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje ZPŘ v § 53 a § 54. Zadavatel se při ZPŘ musí řídit také obecnými ustanoveními a základními ustanoveními o zadávacích řízeních. Vztahují-li se na ZPŘ pravidla z nadlimitního režimu (část 4. ZZVZ), jsou v § 53 a § 54 ZZVZ uvedeny odkazy na konkrétní paragrafy z nadlimitního režimu, kterými se musí zadavatel řídit. ZZVZ dále umožňuje zadavateli, aby si zvolil, kterými pravidly z nadlimitního režimu se bude řídit, nad rámec povinných pravidel plynoucích z § 53 ZZVZ.

  Pokud si tedy zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí uplatnění pravidel z nadlimitního režimu, tak se taková pravidla neuplatní.

  V ZPŘ je ponecháno na zadavatelově uvážení, jaké zadávací podmínky nastaví pro účastníky, dokonce může podle § 53 odst. 4 ZZVZ použít i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v pravidlech pro nadlimitní režim.

  Ve Vašem případě zadavatel požaduje splnění podmínek základní způsobilosti, což je v souladu se ZZVZ. Co se týče uplatnění § 76 ZZVZ o obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení, platí výše uvedené. To znamená, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně neupraví či neodkáže na možnost použití pravidla pro obnovení dodavatelovi způsobilosti, pak dodavatel nemá možnost dovolávat se tohoto pravidla.

  Nutno doplnit, že dle § 76 odst. 3 ZZVZ záleží vždy na zadavateli, jak posoudí přijatá nápravná opatření, zda účastník svými opatřeními obnovil svoji způsobilost.

  Výpočet hodnoty změny "méněpráce" dle § 222 odst. 5 ZZVZ

  24.09.2020 Dobrý den, ve znění § 222 odst. 5 je uvedeno "Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují DODATEČNÉ stavební práce, služby nebo dodávky...." Je výrazem DODATEČNÉ myšleno, že nemůžeme do odst. 5 zahrnovat méněpráce související s vícepracemi. Nebo platí komentář k tomuto odstavci v publikaci "Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 2. vydání od autorů Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv", ve kterém je uvedeno, že "...hodnota dodatečných dodávek, služeb nebo stavebních prací bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o částečnou náhradu nebo rozšíření předmětu původní veřejné zakázky..." (komentář strana 527, odst. Ad 6 a 7 k odstavci 5). Prosím o informaci, zda lze uplatňovat méněpráce do odstavce 5, v případě, že se jedná o částečnou náhradu, ke které při realizaci stavebních prací dochází. Děkuji

  Dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které (…) nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku:

  Výraz „dodatečné“ je pro účely ZZVZ nutné vykládat jako částečná náhrada původního plnění nebo rozšíření původního plnění. Zahrnuje tedy v sobě jak obvykle používaný pojem „vícepráce“ tak i pojem „méněpráce“.

  V případě, že dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku (například k provedení dodatečných stavebních prací), je třeba při výpočtu hodnoty změny zohlednit jak cenu přidaného (vícepráce) plnění, tak cenu nevyčerpaného (méněpráce) plnění.

  Pro výpočet hodnoty změny je tudíž rozhodný absolutní součet hodnot dodatečného (přidaného) plnění a plnění původního (zadavatelem nevyčerpaného), tj. dotazem uváděná úvaha je zcela správná.

  Změna trvání DNS po uplynutí doby 4 let (§ 139 odst. 9)

  23.09.2020 Dobrý den, v roce 2017 jsme zavedli DNS s tím, že v ZD i formuláři uveřejněném ve VVZ bylo výslovně uvedeno, že DNS bude zaveden na dobu 4 let, a to v souladu se ZVZ platným v době zavádění DNS. Otázka zní, zda je zadavatel s ohledem na stávající právní úpravu oprávněn pokračovat v zavedeném DNS i po uplynutí doby 4 let, na kterou byl původně DNS zaveden, a jaké úkony pro tento účel musí případně provést.

  Na dotaz ve věci prodlužování doby trvání dynamického nákupního systému sděluji následující. Problematika dynamického nákupního systému je upravena v § 138 – 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ). Dle § 139 odst. 1 ZZVZ zadavatel mimo jiné uvádí v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu trvání dynamického nákupního systému. Oproti předchozímu zákonu, který stanovil maximální dobu trvání dynamického nákupního systému na 4 roky, není doba trvání nijak omezena. Zároveň je v § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ stanovena povinnost zadavatele odeslat oznámení o změně k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, pokud dojde ke změně doby trvání dynamického nákupního systému uvedené v oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému.

  Jelikož ustanovení § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ nespecifikuje, zda ohlašovaná změna může být pouze zkrácení, nebo i prodloužení, lze mít za to, že tato povinnost míří na obě situace. Lze tedy dobu trvání dynamického nákupního systému bez dalšího odůvodnění nejen zkrátit, ale stejným způsobem i prodloužit. Tento výklad lze podpořit i samotnou podstatou fungování dynamického nákupního systému, kdy tento je po celou dobu svého trvání otevřený všem dodavatelům, kteří splní podmínky účasti pro jejich zařazení. K prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému bude zadavatel přistupovat zejména tehdy, pokud se používání zavedeného dynamického nákupního systému osvědčí.

  S prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému je pak spojena i problematika správného stanovení předpokládané hodnoty. Dle § 23 ZZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v dynamickém nákupním systému zadány. Proto pokud dojde k prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému, je nutno i adekvátně upravit předpokládanou hodnotu ve smyslu § 23 ZZVZ. Jelikož dle § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ je předpokládaná hodnota povinnou součástí zadávací dokumentace k dynamickému nákupnímu systému, je nutno provést úpravu této zadávací dokumentace, která je uveřejněna na profilu zadavatele po celou dobu trvání dynamického nákupního systému, a to postupem dle § 99 ZZVZ pro změnu nebo doplnění zadávací dokumentace.

  Upozorňujeme však, že výše uvedený postup by nebyl možný, pokud by dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci podlimitního režimu a prodloužením doby trvání by jeho předpokládaná hodnota stoupla na úroveň nadlimitního režimu. Pokud však dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci nadlimitního režimu, pak prodloužení jeho doby trvání nic nebrání. Lze tedy shrnout, že prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému lze provést uveřejněním nové doby trvání postupem dle § 212 ZZVZ, přičemž je nutno v takovém případě upravit i předpokládanou hodnotu uvedenou v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele, pokud prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému dojde k její změně.

  Závěrem pak sdělujeme, že výše uvedený postup platí i pro dynamické nákupní systémy zavedené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na základě přechodného ustanovení § 273 odst. 5 ZZVZ, dle něhož dynamický nákupní systém zavedený podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za dynamický nákupní systém podle tohoto zákona.

  Platnost dokumentu opatřeného digitálním ID (certifikátem, vydaným certifikační autoritou)

  03.09.2020 Povinná elektronizace zadávacích řízení nám v praxi přinesla další související otázky. Zadavatelé od účastníků požadují provést formálně různé úkony s elektronickými originály a nikde jsme nenašli jednoznačný návod, zda hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Jednou z otázek totiž je, jak dlouho je platný elektronický originál dokumentu, opatřený "digitálním podpisem", tedy certifikátem, který fyzické osobě vydala certifikační autorita, který je zpravidla platný 1 rok od jeho vydání? Jinými slovy řečeno, je potřeba hlídat dobu platnosti digitálního ID? S tím také souvisí otázka, zda bankovní jistota, jejíž platností je podmíněna účast v zadávacím řízení, je platná dle platnosti uvedeném v textu jistoty nebo může být zneplatněna i před touto lhůtou, pokud již není možné ověřit platnost digitálního ID (elektronického podpisu)? Vzhledem k výše uvedenému bychom uvítali nějaký jasný a jednoznačný návod na to, zda je nutné hlídat konec platnosti digitálního ID nebo časového razítka tak, aby tyto nástroje po uplynutí jejich platnosti nezneplatnily originalitu celého dokumentu.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Máme za to, že dokument, který je originálem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 41, 45, 53, 86, 122, 216, 230), nepřestane být originálem poté, co je podpisový certifikát označen za neplatný. Máme k dispozici stanovisko Ministerstva vnitra, odboru eGovernmentu ze dne 21. 3. 2018, ve kterém se uvádí: „V souvislosti s archivací smluv uvádíme, že dle § 3 zákona o archivnictví a spisové službě mají určené subjekty povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií. V případě dokumentů v digitální podobě se pak jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií. Aby si uchovávané dokumenty zachovaly požadované vlastnosti, je potřebné je nejen opatřovat všemi náležitostmi včetně elektronického časového razítka, ale také využívat k jejich zpracování a ukládání takový software pro zabezpečení spisové služby vedené v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, který je schopen technickými prostředky takové vlastnosti zabezpečit. Nástrojem pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování je tzv. transakční protokol.

  Tento nástroj, v němž nemohou být prováděny změny, musí být schopen automaticky ukládat údaje o všech operacích prováděných s dokumenty v elektronickém systému spisové služby, o uživatelích provádějících operace a datum a čas operace. Pomocí transakčního protokolu (tedy za pomoci údajů ukládaných o všech operacích učiněných s dokumentem) lze zabezpečit neporušitelnost obsahu dokumentu, a tím i jejich spolehlivost ve smyslu § 562 odst. 2 občanského zákoníku, resp. zjistit a prokázat jejich případné porušení. Pokud je software schopen zabezpečit všechny tyto požadované činnosti, používání dalších prostředků, jako např. opatřování dokumentů elektronickým časovým razítkem opakovaně (tzv. „přerazítkování“) předtím, než pozbude platnosti certifikát, na kterém je založena elektronická značka (případně el. podpis či el. pečeť) časového razítka, není nutné, neboť jen „dublují“ úkony, které zajišťuje transakční protokol.

  Dodáváme, že u soukromých listin dle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost (a správnost). Je tedy na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, který již expiroval, aby dokázal, že listina nedoznala změn od doby, kdy byla podepsána elektronickým podpisem.“

  Závěrem shrnujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Potřeba tak činit může však vyvstat v souvislosti s požadavkem na archivování a dokazování. Doporučit lze využívání software pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování tzv. transakční protokol.

  Vyhrazená změna závazků na úměrné prodloužení termínu realizace (§ 100, § 222)

  04.08.2020 Dobrý den, je možné, aby si zadavatel vyhradil změnu závazků na úměrné prodloužení termínu plnění v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla - stavebních prací (vícepráce)?

  Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

  Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

  Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

  Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

  Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

  K dotazu sdělujeme následující:

  Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

  Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

  Dva dodavatelé se stejným majitelem

  16.07.2020 Dobrý den, ráda bych se zeptala na problematiku podání pouze jedné nabídky (§ 107 odst.3 ZZVZ). V případě, že jedna osoba je vlastníkem dvou společností, mohou tyto společnosti obě podat nabídku do jednoho zadávacího řízení? Nejedná se o dvě dceřiné společnosti, ani o dceru a matku, ani o pobočky. Jde o dvě samostatné společnosti, kde v jedné je osoba 100% vlastníkem a ve druhé společnosti 50% vlastníkem. Považují se tito dodavatelé se stejným vlastníkem za jednoho? Uplatní se zde zákaz podání dvou nabídek jedním dodavatelem dle § 107/3 ZZVZ? Popřípadě, kde jinde bychom našli ustanovení zakazující takovou účast v zadávacím řízení. Velmi děkuji za odpověď.

  K dotazu, který se týká § 107 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), sdělujeme následující:

  ZZVZ povoluje dodavateli, aby podal v jednom zadávacím řízení pouze jednu nabídku. Tato nabídka může být buď standardní, nebo variantní ve smyslu § 102, pokud varianty nabídek zadavatel připustil nebo je přímo požaduje. V případě podání variantní nabídky se taková nabídka pro účely zadávacího řízení považuje pouze za jednu nabídku, a je tedy v souladu se zákonem.

  Poruší-li dodavatel (účastník zadávacího řízení) zákaz uvedený v § 107 odst. 3 ZZVZ a podá tak více nabídek v tomtéž zadávacím řízení (ať již jde o případ, že podá v jednom zadávacím řízení více nabídek “sám za sebe”, nebo o případ, že podá více společných nabídek nebo podá nabídku sám za sebe a vedle toho ještě společnou nabídku), případně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci (v tomtéž zadávacím řízení, v němž podal nabídku samostatně či společně s jiným dodavatelem), musí zadavatel rozhodnout o tom, že takového účastníka vyloučí ze zadávacího řízení.

  Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který podal nabídku, kde v jedné společnosti je 100 % vlastníkem a v druhé 50% vlastníkem, můžeme brát za podání více nabídek jedním dodavatelem a měl by být ze zadávacího řízení vyloučen.

  Hodnota dodávky / služby

  14.07.2020 Dobrý den, v ZD je formulace "Dodavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud v seznamu významných dodávek poskytovaných v posledních 3 letech prokáže, že realizoval min....". Musí zadavatel explicitně uvést, že v případě, že zakázka není ukončena, tak uzná pouze dodávku/službu, jejíž realizované plnění ke dni podání nabídky dosahuje hodnoty požadované zadavatelem? Pokud toto neuvede, je možné doložit dodávky/služby, které požadavek na jejich hodnotu splní až "v budoucnu"? Nebo použití minulého času v požadavku již znamená, že musí být splněna požadovaná hodnota dodávky/služby v době podání nabídky? Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), stanoví v § 79 odst. 3 ZZVZ pravidlo pro prokazování splnění referenčních zakázek, které uvádí: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle odstavce 2 písm. a) a b) za splněné (3 roky resp. 5 let před zahájením zadávacího řízení), pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle odstavce 2 písm. a) a b).“

  Zadavatel je tedy oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit vlastní dobu rozhodnou pro splnění referenčních zakázek, neučiní-li tak, musí při posuzování splnění této technické kvalifikace striktně postupovat dle § 79 odst. 3 ZZVZ, kdy za rozhodné období se považuje doba 3 (5) roky ode dne zahájení zadávacího řízení po den zahájení zadávacího řízení.

  Hodláte-li tedy v rámci technické kvalifikace uznat i referenční zakázky zcela neukončené, a nejedná se zakázky pravidelné povahy, s tím, že postačí dosažení hodnoty uvedené v zadávací dokumentaci, je toto nutné uvést již v zadávací dokumentaci dle § 79 odst. 3 ZZVZ.

  Obdobně se k uvedené problematice vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který v rozhodnutí ÚOHS-S0275/2019/VZ-26833/2019/511/ŠNo uvedl: „K tomu Úřad uvádí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že referenční zakázky mají být poskytnuty v době za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, a současně v zadávací dokumentaci neuvedl jiné pravidlo pro dobu, během níž musí dojít k poskytnutí referenčních zakázek, pak s ohledem na ust. § 79 odst. 2 a odst. 3 zákona platí, že referenční zakázky musejí být za poslední 3 roky od zahájení zadávacího řízení dokončeny, tj. že musejí být dokončeny v období počínajícím datem, které se určí tak, že od data zahájení zadávacího řízení se odečtou 3 roky, a končícím okamžikem zahájení zadávacího řízení…“

  Prodloužení končící rámcové smlouvy

  03.07.2020 Dobrý den, řeším situaci, kdy nám po 48 měsících končí rámcová smlouva na poskytování služeb. Při přípravě nového zadávacího řízení jsme zjistili, že pravděpodobně došlo na trhu k výraznému navýšení cen (jednotkových). Provedli jsme tedy průzkum trhu a z něho nám vyšlo navýšení v rozmezí 325 - 435% oproti jednotkovým cenám, které máme dle stávající smlouvy. Stávající dodavatel je ochoten s námi prodloužit smlouvu za původních podmínek (jednotkových cen). Byl by takový postup v souladu se zákonem? Zároveň poměrně zásadně řešíme principy 3E. Přece nemůže být hospodárné provést zadávací řízení s navýšením ceny o více než 300%, když máme možnost zachovat stávající ceny. Předem velmi děkuji za odpověď.

  Podle doby trvání rámcové smlouvy jste pravděpodobně prováděli zadávací řízení ještě podle předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), který v § 89 odst. 5 ZVZ říká, že zadavatel je povinen v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit dobu trvání rámcové smlouvy. Také je stanovena doba trvání rámcové smlouvy, která nesmí být delší jak 4 roky – což jste pravděpodobně měli uvedeno v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podle systematiky nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (NZVZ) se k době trvání vztahu z rámcové dohody přistupuje obdobně viz § 131 odst. 3 NZVZ (ne delší než 4 roky kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu). Pravidla proto bezpochyby navazují na předchozí úpravu, i v otázce možného použití, prodloužení atd. Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je v § 273 odst. 6 NZVZ uvedeno, že změny závazků (v případě rámcových smluv také), které byly uzavřeny podle 137/2006 Sb., se posuzují podle současného zákona č. 134/2016 Sb. Změny existujících závazků ze smlouvy se tedy posuzují podle NZVZ viz také např. § 131 odst. 5; § 222 se použije přiměřeně. Pokud bude změna takového charakteru, že bude změnou nepodstatnou, lze takovou změnu provést, např. podle § 222 odst. 4 NZVZ. Zcela zásadní ale je, zda taková změna celkové doby plnění, pokud je doba trvání dopředu jasně dána v zadávací dokumentaci a pokud je jak starou úpravou, tak i novou úpravou dáno, že nesmí přesáhnout 4 roky, není změnou podstatnou! Zatím k tomu není ani žádná judikatura, protože zadavatelé takové dohody znovu soutěží. Takže doporučujeme znovu soutěžit. Není důvod, proč by dodavatel neměl být schopen poskytnout obdobné podmínky, jako v případě prodloužení rámcové smlouvy (dohody).

  Smlouva o dílo - elektronický podpis

  12.06.2020 Dobrý den, je možné podepsat smlouvu o dílo fyzicky v listinné podobě? Nebo již musí být podepsána elektronicky? Naše společnost zastupuje zadavatele ve věci zadání VZ. Dosud probíhala komunikace elektronicky. V rámci VZ máme vybraného dodavatele a nyní běží lhůta pro podání námitek, tak zjišťujeme, jestli je nutné, aby si zadavatel, resp. předseda tělovýchovné jednoty, zřídil elektronický podpis. Děkuji.

  Podle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) má zadavatel povinnost v zadávacím řízení komunikovat s dodavateli písemně a elektronicky, až na stanovené výjimky. Zadávací řízení je podle § 51 odst. 1 ZZVZ ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo jeho zrušením. To znamená, že i podpis smlouvy s vybraným dodavatelem je součástí zadávacího řízení. Tím pádem se na podpis smlouvy také vztahuje povinnost elektronické formy komunikace.

  ZZVZ ale již neupravuje, jak má zadavatel smlouvu uzavírat a jaké typy podpisů má používat. Uzavírání smlouvy se tak v tomto ohledu řídí obecnou právní normou – Občanským zákoníkem. Je tedy na zadavateli, jakým způsobem si vnitřně nastaví konkrétní způsob elektronického uzavírání smluv, přičemž jednoznačně doporučujeme, aby si smluvní strany předem ujednaly, za účelem jednotné podoby podepisované smlouvy, v jaké podobě budou smlouvu uzavírat, nutno ovšem připustit, že nejpraktičtější řešení je připojení elektronického podpisu smluvních stran ke smlouvě.

  Nad rámec dotazu si dovolíme odkázat na stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj zabývající se důsledkům nedodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku. Expertní skupina došla k závěru, že vzhledem ke smyslu a účelu ZZVZ není nezbytné uplatňovat sankci neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě. Smlouva na veřejnou zakázku, která byla uzavřená v zadávacím řízení a v listinné podobě tak bude platná.

  Stanovisko zde:

  http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf

  Odložení termínu začátku plnění VZ

  25.05.2020 Dobrý den, lze použit §222 zákona č. 134/2016 Sb., i pro posunutí termínu začátku plnění smlouvy v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele? V rozhodnutích ÚOHS jsem objevila rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0485/2017/VZ-26056/2015/544/MDb, dle kterého by oddálení termínu plnění za specifických podmínek bylo možné a neporušili bychom zákon. Děkuji a jsem s pozdravem

  Na dotaz k umožnění posunu termínu začátku plnění smlouvy o dodávkách tepelné energie v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele, je potřeba uvést, že pokud by ve smlouvě na veřejnou zakázku, která byla uzavřena s dodavatelem tepelné energie, byla ustanovení upravující postup zadavatele v uváděném případě, pak by nebylo potřeba řešit postup podle § 222 ZZVZ, neboť v nastalém případě by zadavatel postupoval na základě smluvních ustanovení upravených v této s dodavatelem uzavřené smlouvě. Vzhledem k tomu, že předmětem dotazu je možnost využití ustanovení § 222 ZZVZ, tedy možnosti změnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by došlo k porušení ZZVZ, tak lze předpokládat, že patřičné smluvní ustanovení smlouva neobsahuje a je tedy potřeba zvážit, zda je zadavatel oprávněn provést změnu závazku z této smlouvy. V takovém případě je potřeba určit, zda Vámi uváděná změna závazku ze smlouvy je či není tzv. podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  V souladu s ustanovením § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona. Co je a co není podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je definováno v uvedeném ustanovení § 222 ZZVZ.

  Dodavatelé podávají nabídky v zadávacím řízení na základě zadávacích podmínek, kam patří především smluvní podmínky. Pokud nebyla upravena možnost posunu termínu začátku plnění smlouvy, vycházeli dodavatelé z této smluvní podmínky a je tedy potřeba zkoumat, zda by zamýšlená změna umožnila či neumožnila účast jiných dodavatelů podle ustanovení § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ, neboť je možné, že někteří dodavatelé by mohli plnit právě až od tohoto “posunutého” termínu. Konkrétní okolnosti, kvůli kterým nemohlo dojít k zahájení plnění ve smlouvě stanoveném termínu, zadavatel musí zvážit; zda tyto okolnosti jsou okolnostmi, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Je totiž na zadavateli, aby prokázal, že změnu nemohl předvídat, že změna závazku se váže na jím uvedené okolnosti a takové okolnosti jsou příčinou (objektivně) vynucené změny závazku. Rozhodnutí ÚOHS, na které se ve svém dotazu odvoláváte (S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb), se týká případu, kdy zadavatel měl v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Z informací uvedených ve Vašem dotazu však nevyplývá, že by zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky tuto výhradu změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obsahovaly.

  K Vašemu dotazu, zda je povinné uplatňování sankcí vůči dodavateli ze smlouvy na veřejnou zakázku, sdělujeme, že na neuplatňování ve smlouvě stanovených sankcí je potřeba nahlížet jako na faktickou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou lze shledat jako podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (viz § 222 odst. 3 písm. b) ZZVZ).

  Nositel reference "zkušenosti"

  11.05.2020 Dobrý den, máme dotaz, který nám vyplynul v jednom zadávacím řízení, ale odpověď by nás zajímala i v obecné rovině, protože k této problematice je doposud málo rozhodnutí a metodických pokynů. Jde o využitelnost konkrétní reference (významné služby) v souladu s požadavky na prokazování technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ. Pokud nějaký dodavatel / společnost (konkrétně s.r.o., to je asi důležité) poskytoval služby a je nositelem reference: a) může touto referencí disponovat (jako dodavatel či poddodavatel v jiném řízení) i jednatel (uvedený v OR), který vedl tým a zakázku fakticky ve společnosti realizoval v době poskytováních příslušných služeb? Nebo tato reference nejde přenést na fyzickou osobu-jednatele (ve smyslu prokazování technické kvalifikace dodavatele § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, nikoliv jako zkušenost osoby v realizačním týmu dle § 79 odst. 2 písm. c) a d))? b) Může referencí disponovat dle podmínek předešlého dotazu advokát, který vedl tým v této zakázce a který je zároveň jednatelem ve společnosti s.r.o., která je nositelem reference? c) Může částečně referenci využít advokát-jednatel, pokud část plnění poskytoval pro společnost jako spolupracující advokát a na poskytování služeb se skutečně podílel? d) Dle judikatury NSS je reference nepřenosná na advokátního koncipienta či obecně zaměstnance společnosti. Je možné, aby celým rozsahem a předmětem reference „disponovala“ nějaká fyzická osoba, která pro společnost plnění poskytovala? Pokud tedy společnost byla „generálním dodavatelem“ a měla na poskytování služeb s objednatelem uzavřenou smlouvu, avšak plnění pro ni (zřejmě poddodavatelsky) zajišťoval její trvale spolupracující advokát, je možné, aby tento advokát disponoval referencí v celém rozsahu, jelikož on byl ten, kdo fakticky plnění poskytoval? (obecně se hovoří o tom, že kromě generálního dodavatele nikdo nemůže být nositelem celé reference). Děkujeme

  Zadavatel je oprávněn na základě § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), požadovat po dodavateli k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Kritéria technické kvalifikace slouží především k tomu, aby zadavatel zjistil technickou způsobilost dodavatele k plnění veřejné zakázky.

  Použití referenčních zakázek, které dodavatel v minulosti realizoval společně s jinými dodavateli nebo jako poddodavatel, je upraveno v § 79 odst. 4 ZZVZ. Nestanoví-li v zadávací dokumentaci zadavatel jinak, pro účely prokázání reference dle tohoto ustanovení se zohledňuje reference pouze v rozsahu, ve kterém se dodavatel či poddodavatel skutečně a fakticky podílel na plnění zakázky.

  Ve Vašem dotazu zmiňujete, že dodavatelem a nositelem reference z poskytnutého plnění je s. r. o., tedy právnická osoba. Dotazujete se na situaci, zda je možné, aby tuto referenci využila i konkrétní fyzická osoba, která se podílela na dodavatelově plnění. Tímto problémem se zabýval i NSS ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 213/2015, který se vztahuje k dřívějšímu zákonu č. 137/2006 Sb., ale obsahově se týká obdobné problematiky referenčních zakázek, NSS uvádí ve svém rozsudku následující: „Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem konstatuje, že reference podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona o veřejných zakázkách se váže vždy k dodavateli, který dodávkami, službami či stavebními pracemi v minulosti uskutečňoval plnění na trhu, nikoli k jeho zaměstnancům; zaměstnanci dodavatele si odchodem od něj dodavatelovy reference s sebou „neodnášejí“, byť by se na plnění, které odpovídá příslušné referenci, podíleli. Aby mohl konkrétní subjekt (konkrétní fyzická nebo právnická osoba) disponovat referencí coby „dodavatel“ (a tu pak předkládat v budoucích zadávacích řízeních pro prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů), musel by plnění, k němuž se reference váže, poskytovat jako smluvní strana kontraktu, jehož uskutečnění je referencí prokazováno, tedy svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost.“ Dále pak NSS uvádí ještě, že „je logické, že pokud subjekt prokazuje referenci ve smyslu zmíněného ustanovení, musel službu dokládanou osvědčením poskytovat jako smluvní strana kontraktu, svým jménem, na svůj účet a vlastní odpovědnost. Právě ten subjekt, který je dodavatelem služeb, totiž zajišťoval referovanou zakázku jako celek, tj. nejen odborně, ale též „technicky“ [což s sebou mimo jiné (avšak nikoliv výhradně) nese schopnost zajistit kompetentní zaměstnance]“.

  Z výše uvedeného vyplývá, že danou referenci může používat ten, kdo při plnění jednal svým jménem, na svůj účet a na vlastní zodpovědnost. Pokud tedy referenční zakázku poskytovala právnická osoba (s. r. o.) a interně se na ní podílely různé fyzické osoby, byť i samotní jednatelé, podle našeho názoru není možné, aby touto referencí disponovaly jednotlivé fyzické osoby, neboť všichni co se podíleli na plnění zakázky tak činili jménem právnické osoby (s. r. o.), která jediná bude disponovat referencí.

  K Vaší poslední části dotazu uvádíme, že poddodavatelem je subjekt, prostřednictvím kterého bude dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo který má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určitá práva či věci. Jak již bylo zmíněno, dodavatel může dle § 79 odst. 4 písm. b) ZZVZ k prokázání splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ použít služby, které poskytl jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění služby v rámci dané veřejné zakázky podílel. Poddodavatel tak nedisponuje celou referencí, ale pouze částí reference, na které se ve skutečnosti podílel.

  Doložení osvědčení o poskytnutí služeb objednateli

  05.05.2020 Oprávněnost požadavku zadavatele – dokládat reference v rámci prokazování technické kvalifikace dle ust. § 79 písm. b) ZZVZ pouze zakázkami poskytnutými 3.osobám, resp. objednatelům, nikoli referencemi na vlastním majetku. V oblasti provozování vodovodů a kanalizací dochází k případům, že společnost poskytuje službu provozování vodovodů a kanalizací na sítích, které jsou v majetku 3.osob, ale rovněž sama vlastní většinu inženýrských sítí, které i provozuje.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), obsahuje v § 79 taxativní výčet kritérií, které může zadavatel požadovat k prokázání technické kvalifikace. V § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je upravena možnost zadavatele požadovat po dodavateli seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Jak uvádíte, smyslem technické kvalifikace je prokázat schopnost dodavatele plnit předmět dané veřejné zakázky. Aby se dostálo smyslu technické kvalifikace, a byla zajištěna pravdivost a objektivnost uvedených referenčních zakázek, je zapotřebí, aby byla referenční zakázka plněna odlišnému subjektu od dodavatele/uchazeče. Jinak by bylo pouze subjektivní domněnkou uchazeče, že je schopen plnit předmět veřejné zakázky. Proto je zde důležitý prvek subjektu odlišného od uchazeče, který pro zadavatele zaručuje objektivnost tvrzených referencí.

  Není tedy možné, aby uchazeč uváděl v rámci prokazování naplnění technických kvalifikačních předpokladů referenci, kterou plnil „sám sobě“. Lze tak usuzovat i ze znění ZZVZ, kde se mluví ve spojitosti s referenční zakázkou o identifikaci objednatele. Seznam významných dodávek nebo služeb je považován za doklad a podle § 79 odst. 5 ZZVZ je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Z toho plyne, že dodavatel a objednatel referenční zakázky musejí být odlišnými subjekty. Jedná-li se o zadávací řízení v nadlimitním režimu, dle části IV. ZZVZ, pak zadavatel nemůže po dodavateli vyžadovat osvědčení objednatele referenční zakázky o realizované dodávce či službě. V případě, že se však jedná o koncesní řízení, jsou připuštěna i jiná kritéria kvalifikace na základě § 180 odst. 6 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení je zadavatel povinen vždy požadovat prokázání základní kvalifikace dle § 74 ZZVZ, ale ostatní kritéria kvalifikace může zadavatel stanovit jinak, než jak jsou uvedena v § 79 ZZVZ. Vždy však musí zadavatel při stanovování jiných či modifikovaných kritérií technické kvalifikace dodržet základní zásady uvedené v § 6 ZZVZ.

  Změna v osobě dodavatele

  16.04.2020 Veřejnou zakázku malého rozsahu jsme zadali dodavateli - OSVČ, s nímž máme uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou. Podnikatel nyní převádí své podnikání na (jím založenou) právnickou osobu - s. r. o. a své živnostenské oprávnění ukončil. Nově bude poskytovat své služby pod hlavičkou s. r. o. Jedná se o akceptovatelnou změnu v osobě dodavatele, nebo bude nutné původní smlouvu ukončit (dodavatel "zanikl") a vyhlásit nové výběrové řízení? U přechodu podnikající fyzické osoby na právnickou osobu není úplně zřejmé, že se jedná o právní nástupnictví - a tato změna ani není zřejmě zachycena žádnou oficiální listinou jako v případě různých změn u právnických osob.

  Pokud se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel není povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zadat v zadávacím řízení. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu si zadavatel vymezuje ve vlastních vnitřních předpisech, u dotovaných veřejných zakázek je pak zadavatel povinen dodržet podmínky poskytnutí dotace (pokud jsou pro veřejné zakázky malého rozsahu stanoveny).

  Vždy je povinen dodržet zásady: transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které vyplývají z ustanovení § 6 ZZVZ.

  V uvedeném případě tedy záleží na stanovených podmínkách a pravidlech, které vyplývají z výše uvedených dokumentů. Pokud se v daném případě nemění osoba dodavatele (pouze došlo k jeho přeměně), která byla vybrána k podpisu smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a dál bude plněno v souladu s původní smlouvou na veřejnou zakázku, není nutné provádět nové výběrové řízení. Doporučujeme sepsat dodatek k původní smlouvě o změně právní formy dodavatele.

  Možnost vypustit některé práce předmětu díla na předem vyhrazené méněpráce

  13.01.2020 Dobrý den. Ve smlouvě o dílo sjednaná cena díla: 16.622.554,- Kč. Skutečná cena díla:13.564.005,- Kč (došlo ke snížení rozsahu prací, některé práce nebyly provedeny vůbec). Ve smlouvě o dílo je toto ustanovení: "Změna ceny díla je možná, jestliže objednatel požaduje vypustit některé práce předmětu díla, tzv. méněpráce". O zadávací dokumentaci požádali 3 uchazeči, nabídku podali 2 uchazeči. Při "novém" porovnání vítězné nabídky (rozsah prací snížen dle skutečnosti) a nabídky umístěné druhé v pořadí (rozsah prací ponížen jako u vítězné nabídky) by opět zvítězila nabídka, která se původně umístila na prvním místě. Došlo snížením rozsahu prací k podstatné změně smlouvy o dílo s odkazem na § 82 odst. 7 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.? Děkuji.

  Vzhledem k přechodnému ustanovení § 273 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZZVZ“), není třeba se zabývat podstatnou změnou smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle § 273 odst. 6 ZZVZ se změny závazků ze smluv na veřejné zakázky ode dne nabytí účinnosti ZZVZ posuzují právě podle ZZVZ a do součtu cenového nárůstu změn závazku podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) se započítávají i změny závazků ze smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ.

  V ZZVZ je změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravena v § 222. V ustanovení § 222 odst. 3 ZZVZ jsou uvedeny 3 obecné podmínky, a pokud je naplněna alespoň jedna z těchto podmínek, jedná se o podstatnou změnu závazku. Podstatnou změnou závazku je tedy taková změna smluvních podmínek, která by:

  a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

  b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

  c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

  Pokud zadavatel dospěje k názoru, že změna, která má být provedena nenaplňuje ani jednu podmínku podle § 222 odst. 3 ZZVZ a není tak změnou podstatnou, může ji provést bez dalšího. Pokud zadavatelem zamýšlená změna závazku je podle § 222 odst. 3 ZZVZ podstatnou změnou, lze takovou změnu provést pouze v souladu s § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ. V § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ jsou stanoveny výjimky, které se za podstatnou změnu smlouvy nepovažují. Pokud změna vyhoví podmínkám některého ze zmíněných odst. 4, 5, 6 a 10, nepovažuje se za podstatnou změnu a může být provedena bez ohledu na to, že splňuje některou z podmínek § 222 odst. 3 ZZVZ. Do změny hodnoty závazku se započítává jak cena přidaného plnění (tzv. vícepráce), tak i cena nevyčerpaného nebo neprovedeného plnění (tzv. méněpráce). Proto pokud byly provedeny pouze méněpráce, musí je zadavatel brát v potaz při výpočtu hodnoty změny závazku.

  Uvádíte, že ve smlouvě je zmíněna možnost změny ceny díla. Záleží, zda ve Vašem případě je tato změna ceny brána ve smyslu a v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ, který umožňuje zadavateli vyhradit si v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Aby mohl zadavatel využít takovéto výhrady, musí být splněny dvě podmínky: 1. podmínky dané změny a jejího obsahu musí být jednoznačně a přesně vymezeny, 2. změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Jsou-li totiž naplněny tyto podmínky, pak se podle § 222 odst. 2 ZZVZ uplatnění takto vyhrazených změn nepovažuje za podstatnou změnu závazku a zadavatel je může využít v míře, v jaké si předem stanovil.

  Prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (§ 83; § 105)

  13.01.2020 Dobrý den, měl bych dotaz ohledně míry zapojení jiné osoby, kterou dodavatel prokazoval část kvalifikace (konkrétně seznam stavebních prací – reference), na samotných stavebních pracích. V § 83 ZZVZ je mj. uvedeno, že v případě, že dodavatel bude určitou část kvalifikace prokazovat prostřednictvím jiné osoby, musí zadavateli předložit "písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele." Jedná-li se zároveň o prokázání seznamu stavebních prací (referenční stavby) musí tento závazek zároveň "obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje." Pokud zadavatel zároveň požaduje dle § 105 ZZVZ předložení seznamu poddodavatelů, měly by se předpokládám tyto stavební práce poskytované jinou osobou zrcadlit v tomto seznamu poddodavatelů. Může účastník zadávacího řízení postupovat následovně? Zadavatel v rámci technické kvalifikace požadoval, aby účastníci předložili seznam stavebních prací, přičemž součástí seznamu musí být alespoň 3 referenční stavby obdobného charakteru. Účastník v rámci předloženého seznamu jednu z těchto tří referenčních staveb prokazoval prostřednictvím jiné osoby (další 2 referenční stavby byly samotného účastníka). Podíl této osoby na plnění veřejné zakázky definovat pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby. Jinak řečeno, tato jiná osoba poskytne pouze jakýsi odborný dohled na samotnou realizaci příp. zapůjčí blíže nespecifikovanou mechanizaci. Může zadavatel akceptovat takovéto prokázání referenční stavby od jiné osoby, když její podíl nespočívá ve stavebních pracích, ale pouze v blíže nespecifikovaném odborném dohledu? A ještě podotázka: v jak velký rozsah stavebních prací musí vykonávat jiná osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ? Lze to pojmout tak, že např. v případě, že takto prokazuje jednu referenční stavbu ze tří, musí tato jiná osoba zároveň realizovat min. třetinu stavebních prací? Děkuji moc a přeji pěkný den.

  V případě poddodavatelů nebo jiných osob má pro účely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) dojít k odlišení způsobu, jakým se podílejí na plnění předmětu.

  1) Prostřednictvím jiných osob je dodavatel oprávněn prokázat určitou část kvalifikace, k dosažení zadavatelem stanovené úrovně kvalifikačních předpokladů, pro účely zajištění plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

  V takovém případě musí účastník zadávacího řízení spolu s doklady o kvalifikaci předložit v nabídce také písemný závazek jiné osoby v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Z důvodu zajištění obecné právní jistoty o způsobilosti obou subjektů pro plnění veřejné zakázky (VZ) se náležitosti písemného závazku v souladu s § 83 odst. 2 ZZVZ považují za splněné, pokud je obsahem písemného závazku jiné osoby stanovena společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění společně s vybraným dodavatelem.

  Věta 2. dotčeného ustanovení však dále toto obecné pravidlo „zpřísňuje“.

  Za předpokladu, že jiná osoba za dodavatele předkládá konkrétní doklady o kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ; seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) obsahovat závazek takové jiné osoby ve vztahu k dodavateli, že bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

  Prokazuje-li tedy dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci tak, že předkládá doklady shora uvedeným způsobem (§ 79 odst. 2 ZZVZ), musí dokument podle odstavce 1 písm. d) popisovat písemný závazek jiné osoby k poskytnutí věcí nebo práv v souvislosti s plněním předmětu VZ, jakož i odrážet faktickou míru zapojení této třetí osoby při společně zajišťované realizaci.

  Uvedené pravidlo je platné také v situaci, pokud zadavatel požaduje předložení konkrétního seznamu stavebních prací, jehož součástí mají být 3 osvědčení objednatele o jejich řádném poskytnutí a dokončení, přičemž samotný účastník zadávacího řízení je kvalifikovaný pouze pro 2 z nich. Jedná se tak o způsob sčítání či skládání referenčních VZ postupem dle § 83 odst. 1 ZZVZ, v případě osob, z nichž ani jedna sama o sobě nesplňuje předpoklady pro plnění předmětu VZ, k poskytnutí plnění v souvislosti s prokázáním stanovených kritérií kvalifikace. Výše uvedené platí v případě, že zadavatel nestanovil jiná, bližší pravidla pro prokazování technické kvalifikace podle § 84.

  Z uvedeného lze stanovit najisto, že jiná osoba musí být oprávněna k výkonu právě těch činností, k nimž se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

  Situaci popsanou ve Vašem dotazu, kdy podíl této jiné osoby na plnění VZ účastník zadávacího řízení definoval pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby, lze s odkazem na shora dotčená ustanovení ZZVZ považovat za nedostatečně prokázanou kvalifikaci při prokazování kvalifikace jinou osobou (požadována byla reference na realizované stavební práce – stavební práce však realizovat nebude).

  Jiné osoby, jejichž prostřednictvím dodavatel prokazoval část kvalifikaci v zadávacím řízení na uzavření smlouvy na plnění VZ, musí zadavatel při plnění VZ také využívat v rozsahu prokazované kvalifikace.

  K seznamu poddodavatelů na základě § 105 odst. 1 ZZVZ, jejichž prostřednictvím poskytovatel zajistí plnění smlouvy uzavřené na VZ, sdělujeme následující.

  ZZVZ nestanoví povinnost identifikovat na základě Seznamu poddodavatelů i jiné osoby, za tím účelem lze vytvořit např. Seznam jiných osob – postup není zákonem formalizován, ale i jiné osoby jsou poddodavateli (z tohoto pohledu jsou jiné osoby skupinou poddodavatelů).

  Na rozdíl od poddodavatelů, se účast jiných osob na plnění předmětu VZ stanoví v souladu s předloženými doklady; z obsahu písemného závazku jiné osoby tak jednoznačně vyplývá, k výkonu jakých konkrétních činností bude tato jiná osoba v souvislosti s realizací předmětu plnění pověřena, případně jakým technickým vybavením bude dodavatel oprávněn z jejich kapacit disponovat.

  Pokud zadavatel požaduje v nabídce předložení seznamu poddodavatelů, musí dodavatel na základě dotčeného ustanovení ZZVZ v nabídce také tyto poddodavatele identifikovat a požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce uvedl, která část plnění VZ bude prostřednictvím určeného poddodavatele zajišťována.

  Vzhledem k tomu, že smlouvu je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, měl by v takovém případě předložený seznam tvořit i nedílnou součást uzavírané smlouvy na VZ. Pokud z nabídky dodavatele není jasné, které osoby a jakým způsobem se jako poddodavatelé budou účastnit plnění veřejné zakázky, velmi důrazně doporučujeme takového dodavatele vyzvat k doplnění/vysvětlení nabídky a rozhodně ho nevylučovat.

  Zapojení jiných poddodavatelů do realizace VZ, kteří nebyli identifikováni podle předchozího odstavce, lze upravit smluvními podmínkami tím způsobem, tak aby bylo možné provést včasnou identifikaci již před prvním zapojením do plnění VZ, přičemž objednatel se k tomu zaváže dodatečnou žádost o zapojení poddodavatele bezdůvodně neodepřít.

  Předložení dokladů o kvalifikaci v případě změny jednatele před uzavřením smlouvy (§ 86)

  19.11.2019 Dobrý den, situace je následující. Účastnili jsme se jednacího řízení s uveřejněním, kdy v rámci žádosti o účast jsme kvalifikaci prokázali čestným prohlášením. Po této kvalifikační fázi se změnil jednatel, nový jednatel nadále splňuje kvalifikaci, tj. nemusela se nahlásit změna dle § 88 ZZVZ. Jedná se mi o to, jestli v případě povinnosti předložit originály nebo úředně ověřené doklady před podpisem smlouvy dle § 86 odst. 3 ZZVZ (jsme vybraný dodavatel), konkr. výpis z rejstříku trestů za jednatele, je nezbytné doložit výpis z rejstříku trestů i původního jednatele v době podání žádosti o účast, či zda stačí doložit výpis z rejstříku trestů jen toho aktuálního jednatele v době doručení žádosti zadavatele dle § 86 odst. 3 ZZVZ. Předem velmi děkuji za reakci.

  Podle § 88 odst. (1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání.

  Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že:

  a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,
  b) nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a
  c) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

  V případě povinnosti dodavatele oznámit změnu kvalifikace v průběhu zadávacího řízení, tak povinnost nahlásit změnu kvalifikace nevzniká.

  Dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v odst. 1, zadavatel jej bezodkladně vyloučí ze zadávacího řízení podle § 88 odst. (2) ZZVZ.

  Předloží-li tedy dodavatel k prokázání kvalifikace čestné prohlášení, a zadavatel si tuto možnost ve smyslu § 86 odst. 2 ZZVZ v zadávací dokumentaci nevyhradil, doporučujeme takového dodavatele vyzvat na základě § 46 ZZVZ k objasnění nebo doplnění dokladů prokazující splnění kvalifikace.

  V případě, že takto vyzvaný účastník zadávacího řízení nebude nadále splňovat zadávací podmínky, anebo je ve stanovené lhůtě dodatečně nedoloží, je zadavatel oprávněn takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) nebo b) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

  Nutno však upozornit na § 39 odst. 4 ZZVZ dle nějž je zadavatel oprávněn provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provést až po hodnocení nabídek resp. až u vybraného dodavatel.

  Změna zadávací dokumentace (§ 99)

  22.10.2019 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat při uveřejňování informací při změně zadávací dokumentace, kde zadavatel prodlužuje lhůtu pro podání nabídek. Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Pokud zadavatel v důsledku změny nebo doplnění zadávací dokumentace postupem dle § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) mění dříve publikované informace za jiné, např. je-li povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, jedná se o povinný údaj, který byl již na základě předchozího oznámení dříve uveřejněn. Obdobně to platí u jiných, již dostupných informací na profilu zadavatele, které zadavatel spolu s informacemi o zahájení zadávacího řízení odeslal k uveřejnění, tudíž se jedná o údaj dostupný na základě některého z předchozích platných formulářů.

  V takovém případě je zadavatel oprávněn přistoupit ke změně informací na svém profilu zadavatele až od chvíle, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) uveřejní Věstník veřejných zakázek (VVZ). Postup uveřejňování tak odpovídá ust. § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ, že ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které uvádí informace odeslané k uveřejnění do Úředního věstníku EU (TED), nebo které byly uveřejněny prostřednictvím profilu zadavatele.

  Jediný správný, jakož i souladný postup se ZZVZ proto vyžaduje vyčkat s provedením změny již dříve uveřejněných informací na profilu zadavatele do chvíle, než je uveřejněna předmětná informace na národní úrovni, ve VVZ.

  Do doby uveřejnění opravného formuláře F14 je možné upravit informace dostupné k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele v případě, že nebyly zahrnuty v předchozím řádném nebo opravném formuláři, na který ten poslední odeslaný spolu se změnou odkazuje.

  Nelze se v souladu s platnou právní úpravou ztotožnit s postupem uvedeným ve Vašem dotazu: „Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele.“, neboť do ZZVZ byla vtělena na národní úrovni tzv. „fikce uveřejnění“.

  Uplynutím 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v TED může být následně formulář uveřejněn ve VVZ, a to i přesto, že nebylo zadavateli či provozovateli VVZ během stanoveného intervalu doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v TED.

  K dotazu uvádíme, že potvrzení o uveřejnění vyhlášení může dojít od provozovatele VVZ technicky vzato dříve, a tudíž i změnu údajů a prodloužení lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele bude možno provést dříve, než jen a pouze na základě faktické publikace informací o veřejných zakázkách v TED.

  K odpovědi na postup uveřejňování formuláře F14 – Oprava připojujeme odkaz na Portál VZ, k metodice o uveřejňování, spolu s odkazem k metodickým pokynům pro jednotlivé druhy formulářů.

  Vzorek jako technická kvalifikace

  11.09.2019 Technická kvalifikace může být prokazovaná i předložením vzorku. Musí být vzorek součástí nabídky, nebo může být předložen později, po lhůtě pro podání nabídek (např. v zadavatelem určené lhůtě, případně jen na vyzvání)? Pokud zadavatel získá vzorky, co s nimi může dělat - jak může posoudit technickou způsobilost, resp. na základě čeho může rozhodnout, že vzorek neprokazuje technickou způsobilost uchazeče? Je to o tom, co je definováno jako požadavek na vzorek v zadávací dokumentaci (tzn. pokud určím, že při zakázce na dodávku nábytku chci jako vzorek předložit konkrétní kus nábytku, musí splňovat to, co je požadováno v charakteristice zakázky - materiál, rozměry, nosnost apod.)? Co je přiměřené požadovat jako vzorek - jak velkou část zakázky. Pokud poptávám několik kusů stolů, kontejnerů, skříní, židlí a lavic, mohu požadovat jako vzorek jeden kus od každého druhu? Jaká lhůta pro předložení vzorku je přiměřená? Je to obvyklá dodací lhůta na trhu nebo mohu požadovat předložení vzorku v obvyklé lhůtě pro podání nabídky, která je kratší.

  Zadavatel má podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), možnost požadovat předložení vzorků od dodavatelů za účelem hodnocení nabídek nebo prokázání technické kvalifikace. V zadávací dokumentaci by tak mělo být uvedeno, zda předložení vzorku souvisí s hodnocením nabídek či prokázáním kvalifikace.
  Podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat vzorky výrobků určených k dodání. Zadavatelovou povinností je v zadávacích podmínkách přesně stanovit a vymezit, co má dodavatel zadavateli dodat. To znamená, že pokud zadavatel požaduje předložení vzorku, která má následně být i předmětem plnění veřejné zakázky, musí předložený vzorek splňovat požadavky a parametry vymezené v zadávacích podmínkách a vzorek tak musí splňovat všechny požadavky, jako zboží, které bude dodáno na základě veřejné zakázky.
  Zadavatel může požadovat předložení vzorků po všech dodavatelích podle § 39 odst. 5 ZZVZ, nebo má možnost na základě § 104 písm. a) ZZVZ, pokud si tak vyhradí, požadovat předložení vzorků vztahujících ke kvalifikaci dodavatele pouze po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy. Zadavatel tak může rozhodnout o výběru dodavatele a až poté, před uzavřením smlouvy, si vyžádat a posoudit zda vzorky vybraného dodavatele splňují podmínky.
  Zadavatel je oprávněn předložené vzorky podrobovat zkouškám, posuzovat a ověřovat dle předem stanovených podmínek a kritérií a zjišťovat tak, zda mají jím požadované vlastnosti. Zkoušku může provést zadavatel sám nebo prostřednictvím pověřené osoby. I zde platí zásada přiměřenosti, aby posouzení a případné zkoušky vzorků byly přiměřené a nepřesahovaly smysl, účel a rámec předmětu plnění.
  Lhůta pro předložení vzorků musí být stanovena a přizpůsobena povaze požadovaného vzorku. Pokud zadavatel požaduje předložení vzorků současně s nabídkou, nic mu nebrání v tom, stanovit lhůtu pro podání nabídek v takové délce, aby všichni potencionální dodavatelé stačili předložit své vzorky. Obvyklá dodací lhůta na trhu tak může zadavateli poskytnout lepší představu pro stanovení přiměřené lhůty k předložení vzorků.
  Pokud zadavatel poptává dodání stolů, skříní a židlí ve větším množství, lze považovat za přiměřené požadovat jako vzorek kus od každého druhu nábytku. Naopak v případě, kdy zadavatel poptává dodání stroje, nemusí být přiměřené požadovat jeden stroj jako vzorek, protože dodavateli by se nevyplatilo zahajovat nákladnou výrobu stroje s ohledem na nejistý výsledek v zadávacím řízení.
  Závěrem shrnujeme, že se zadavatel musí řídit konkrétní veřejnou zakázkou a jejím předmětem. Požadavky na vzorky musí zadavatel nastavit přiměřeně s ohledem na případnou nákladnost jejich přípravy ve spojitosti s předmětem a účelem veřejné zakázky a dodavateli tak nevznikaly nepřiměřené náklady.

  Obchodní značky pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu

  06.09.2019 Zákon 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, par. 89, odst. 5 a 6 stanoví, že: v zadávací dokumentaci nesmí být bezdůvodně uvedeny konkrétní výrobky (obchodní značky). Par. 89 platí pro nadlimitní režim. Platí stejná zásada pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje použít v souladu s ust. § 52 ZZVZ k zadání podlimitní VZ zadávací řízení podle části 4., jinak určený pro nadlimitní režim, v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně, s výjimkou některých dílčích úprav ve vztahu k podmínkám použití jednacích řízení, a dále také lhůt, které jsou při zadávání podlimitní veřejné zakázky stanoveny specificky v ust. § 54 ZZVZ. Přitom výklad slova „obdobně“ je nutné použít v souladu s čl. 41 Legislativních pravidel Vlády, a tedy v plném rozsahu, pokud se jedná o přímý odkaz na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu. Ačkoliv tedy ust. § 89 odst. 5 ZZVZ upravuje možnost stanovit technické podmínky prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité výrobky (obchodní značky, konkrétní označení typu atp.) u nadlimitních VZ, stává se závazným také při zadání podlimitní VZ, postupem podle části čtvrté ZZVZ.
  Pravidla formulace technických podmínek nedopadají na zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ), neboť se jedná o samostatnou vnitrostátní úpravu zadávacího řízení, bez odkazu k pravidlům nadlimitních VZ, a tudíž i do směrnic. To však neznamená, že regulace nastavených podmínek technické povahy by měla být v ZPŘ zcela opomenuta, neboť se jedná o samostatný druh zadávacího řízení dle ust. § 3 ZZVZ, který upravují obecná ustanovení v rozsahu § 33 – 51 ZZVZ. Zadavatel je tak povinen postupovat při sestavení zadávacích podmínek v souladu s ust. § 36 ZZVZ, kde odst. 1 stanoví, že zadávací podmínky nesmí být zpracovány tím způsobem, aby konkrétním dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Znění dotčeného ust. ZZVZ tak při vypracování zadávací dokumentace zohledňuje dodržení zásad přiměřenosti a nediskriminace dle § 6 ZZVZ.
  K Vašemu dotazu dále uvádíme, že ačkoliv z pohledu systematiky ZZVZ dělí způsoby uzavření písemné smlouvy na VZ mezi formalizované postupy tzv. „v režimu ZZVZ“ nebo také na použití výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (VZMR), je povinnost dodržovat zásadu přiměřenosti či zákaz diskriminace platná bez rozdílu na jejich cílovou hodnotu. I proto povinnost dodržet základní zásady obsahuje samostatná úprava zadávání VZMR v souladu s ust. § 31 ZZVZ, při jejichž zadávání je zadavatel povinen dodržet zásady ve smyslu § 6 ZZVZ.
  Společně se při zadávání veřejných zakázek na základě ZZVZ uplatní podstata zákazu tzv. skryté diskriminace, která obecně odpovídá jakékoliv mechanické aplikaci zpřísňujících podmínek účasti v zadávacím řízení. Uvedení technické podmínky účasti v zadávacím řízení ještě automaticky nemusí vykazovat znaky skryté diskriminace, ale lze ji zdůvodnit právě ve vztahu ke specifickým požadavkům zadavatele na předmět plnění. To dokládá skutečnost, že obecně zadavatel není oprávněn odmítnout srovnatelné či technicky obdobné řešení, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku, jako při řešení požadovaným zadavatelem.

  Žádost o vysvětlení ZD v užším řízení

  22.08.2019 Dobrý den, vztahuje se v případě užšího řízení možnost podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (pokud se jedná o zadávací podmínky, které se nevztahují ke kvalifikaci) pouze ke lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení nebo i ke lhůtě pro podání nabídek? Jinými slovy je zadavatel v užším řízení povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, tj. ve fázi po podání žádostí o účast v zadávacím řízení, avšak s zákonem požadovaným předstihem před uplynutím lhůty pro podání nabídek? Děkuji

  Užší řízení podle § 58 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je zadávacím řízením, ve kterém jsou dodavatelé nejprve vyzváni k podání žádosti o účast a později zadavatel nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzývá k podání nabídek.Podle § 98 ZZVZ může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to:
  a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo
  b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
  Pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle předchozího odstavce. Tato zákonná úprava je jednotná pro všechny druhy zadávacích řízení.
  Zadavateli je garantováno oprávnění vysvětlovat zadávací dokumentaci jak ve fázi předkládání žádostí o účast, tak i ve fázi podávání nabídek. Pouze posledních pár dní před koncem lhůt pro provedení těchto úkonů dodavatelem je vysvětlování utlumeno, protože již dochází k finalizaci dokumentů jejich podávání zadavateli.
  Závěrem shrnujeme, že v případě užšího řízení je možné podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nejen ve lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení ale i ve lhůtě pro podání nabídek. V užším řízení s nezkracovanými lhůtami je zadavatel povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

  Hodnotící komise (§ 42)

  14.08.2019 Dobrý den, zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "ZVZ") uváděl přesná pravidla účasti (řádných) členů hodnotící komise a jejich náhradníků. Je dle nového zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možné, aby se jednání hodnotící komise, pokud ji zadavatel ustanoví, zúčastnil jmenovaný (řádný) člen a zároveň jeho jmenovaný náhradník? Děkuji za odpověď.

  K dotazu sdělujeme, že povinnost zadavatele pověřit na základě ust. § 42 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) komisi, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, se použije na veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč.
  V případě ostatních zadávacích řízení, než ve shora uvedených případech veřejných zakázek s „vyšší hodnotou“, se k provádění úkonů konkrétní zákonné požadavky na složení hodnotící komise neuplatní. ZZVZ tak upravuje pouze fakultativní možnost zadavatele použít k provádění některých úkonů hodnotící komisi. Ve skutečnosti to znamená, že speciální požadavky na zastoupení určitým počtem členů hodnotící komise nebo požadavky na jejich odbornost, mohou být pro potřeby zadavatele upraveny „nad rámec ZZVZ“ interními předpisy v organizaci veřejného zadavatele.
  V odpovědi na Váš dotaz uvádíme, že faktickým zjednodušením úpravy jmenování členů hodnotící komise a jejich náhradníků je skutečnost, že se nadále nestanoví povinnost jmenovat členy do hodnotící komise společně s jejich náhradníky a není povinnost jmenovat za konkrétního člena komise přímo také jeho náhradníka.
  Závěrem doplňujeme, že ve snaze zjednodušit přípravu jednání hodnotící komise, jakož i samotný průběh posouzení a hodnocení nabídek, vypustil zákonodárce dle nové právní úpravy formální požadavek na volbu předsedy a místopředsedy komise, zajištění usnášeníschopnosti dostatečným počtem členů nebo povinnost pozvat každého člena na 1. jednání alespoň 5 pracovních dnů předem. Lze tak konstatovat, že spolu s uvedenými změnami je to právě zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení, zcela samostatně.

  Protokol o elektronickém "otevírání nabídek"

  08.08.2019 Dobrý den, mám za to, že zadavatel není povinen, při elektronickém otevírání obálek, vyhotovit protokol o otevírání obálek. Je tomu skutečně tak? Pokud dodavatel zažádá o poskytnutí protokolu z otevírání nabídek elektronicky, musí, může nebo nesmí jej zadavatel dodavateli poskytnout? Předem děkuji.

  Otevírání nabídek v elektronické podobě je upraveno ustanovením § 109 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Podle § 109 ZZVZ zadavatel otevírá a zpřístupňuje obsah elektronicky podané nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek a má povinnost při jejich otevírání kontrolovat, zda byla nabídka doručena ve stanovené lhůtě, zda je nabídka autentická a zda s nabídkou nebylo před jejím otevření manipulováno. Jiné povinnosti nejsou zadavateli při otevírání nabídek v elektronické podobě stanoveny a není tak povinností zadavatele vyhotovovat písemný protokol o otevírání nabídek.
  Elektronický nástroj, prostřednictvím kterého probíhá proces podávání nabídek, zajišťuje transparentnost při otevírání nabídek v elektronické podobě. Elektronický nástroj musí kvůli tomuto účelu splňovat specifické technické požadavky plynoucí z vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Proto není u elektronického otevírání třeba pořizování protokolu a účastníkům zadávacího řízení není zaručeno právo účastnit se osobně otevírání nabídek, jako je tomu u nabídek v listinné podobě, protože právě toto právo účastníků vnáší do otevírání listinných nabídek vyšší míru transparentnosti.
  Není tedy úplně přesné, aby účastník požadoval poskytnutí protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě, ale vhodnější je požadavek specifikovat jako poskytnutí informací o otevírání nabídek v elektronické podobě. V případě, že bude účastník žádat po zadavateli poskytnutí informací o elektronickém otevírání nabídek, je na zadavateli, zda takové informace poskytne či nikoliv, protože zadavatel nemá podle ZZVZ povinnost takové informace poskytovat. Pokud se zadavatel rozhodne informace poskytnout, měl by zvážit, zda jejich zpřístupnění nebude v rozporu se zásadami § 6 ZZVZ, aby především nedošlo k narušení rovnosti mezi účastníky nebo případně k diskriminaci některého z účastníků.

  Změna technické specifikace vozu

  01.08.2019 V rámci OŘ na dodávku vozidla, ve kterém byla jediným hodnotícím kritériem cena, podal nabídku jediný účastník. Zadavatel stanovil v rámci zadávací dokumentace požadované technické parametry, přičemž jedním byla i maximální výše vozu v nezatíženém stavu 330cm. Účastník ve své nabídce, v části technické specifikace dodávaného vozu uvedl rozměry vozu, přičemž pro výšku uvedl rozměr 335cm. Tento nesoulad byl zjištěn při posouzení nabídky a účastník byl vyzván v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ k objasnění nesouladu mezi jím uváděným rozměrem (výška vozu) a požadavkem zadavatele (maximální výše vozu v nezatíženém stavu). Účastník ve svém objasnění uvedl, že se jedná o přepis technika, a dále uvedl, že vozidlo uvedené v nabídce splňuje zadavatelem požadovanou maximální výši vozu v nezatíženém stavu 330cm. Dotaz: může zadavatel (hodnotící komise) takové vysvětlení přijmout a akceptovat ve smyslu § 46 ZZVZ, jakož i ve smyslu odpovědi na podobný dotaz (10.01.2019, 11:52:17 „Změna technické specifikace“), nebo se jedná o nepřijatelnou změnu nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 ZZVZ a jako taková musí být vyřazena a účastník vyloučen? Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud nabídka zadavateli vyhovuje, výše uvedené ustanovení zadavateli umožňuje požádat o objasnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu požadovaného rozměru) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídka dále posuzována a hodnocena.

  Registrace do DNS

  30.07.2019 Jak se můžu registrovat do Dynamického Nákupního Systému. Děkuji za odpověď.

  Každý dodavatel je oprávněn podat žádost o účast ve smyslu § 139 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) při zavádění dynamického nákupního systému (DNS), a dále kdykoliv v průběhu trvání DNS v souladu s § 140 odst. 1 ZZVZ. Požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast musí být uveřejněny v elektronickém nástroji na profilu zadavatele a musí být dostupné po celou dobu trvání DNS. Přístup k informacím a dokumentům o veřejných zakázkách musí být v souladu se ZZVZ zajištěn neomezeným a dálkovým přístupem, naopak k podání žádosti o účast je předchozí registrace dodavatele do elektronického nástroje nezbytná.

  VZMR - Zadávací dokumentace vs. EZAK

  25.07.2019 Dobrý den, mám dotaz. Veřejná zakázka malého rozsahu byla zadána přes el. nástroj EZAK, avšak v zadávací dokumentaci bylo jasně sděleno, že nabídky se podávají pouze písemnou formou v obálkách. Jedna nabídka byla podána pouze el. přes systém EZAK a nebyla chybou uživatelů zařazena do hodnocení spolu s obálkami papírovými. Zakázka byla rozhodnutím RM zadána nejlevnějšímu dodavateli z obálek, ale dodavatel s el. nabídkou přes EZAK, který do hodnocení nebyl zařazen je ještě levnější a nyní náš postup rozporuje. Je právně možné odvolávat se na zadávací dokumentaci pokud je to VZMR, nebo byl naším postupem porušen § 6, či ustanovení v části 10 - Společná ustanovení. Děkuji za Vaši radu.

  Dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) je zadavatel oprávněn veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZZVZ, za současného dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ.Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem upravená v § 221 ZZVZ dopadá toliko na komunikaci v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona, lze při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZZVZ, tj. za využití výjimky dle § 31 ZZVZ, stanovit v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku malého rozsahu povinnost podat nabídku výlučně v listinné podobě.

  Hodnotící kritéria

  10.07.2019 Dobrý den, pokud je nabídka hodnocena dle ekonomické výhodnosti, tedy nejen dle nabídkové ceny, je stanoveno či doporučeno, jakou má míti cena minimální váhu? Děkuji.

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví minimální váhu pro nabídkovou cenu, určení váhy ceny je zcela na zadavateli dle charakteristik konkrétního plnění. Zákon dokonce umožňuje stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze na kvalitativní kritéria.

  Stanovení minimální váhy kritéria nabídkové ceny

  10.07.2019 Dobrý den, pokud je nabídka hodnocena dle ekonomické výhodnosti, tedy nejen dle nabídkové ceny, je stanoveno či doporučeno, jakou má míti cena minimální váhu? Děkuji.

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví minimální váhu pro nabídkovou cenu, určení váhy ceny je zcela na zadavateli dle charakteristik konkrétního plnění. Zákon dokonce umožňuje stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze na kvalitativní kritéria.

  Hodnotící kritérium

  02.07.2019 Dobrý den, je možné použít u výběrového řízení dle ZZVZ na stavební práce hodnotící kritérium kvality dle § 116 odst.2 písm e) "Zkušenosti dodavatele", tj. hodnotil by se počet doložených realizovaných stavebních zakázek nad rámec požadavku technických kvalifikačních předpokladů dle §79 ods. 2, pís. a) ZZVZ? Tj. např. pro účely hodnocení zadavatel „zastropuje“ jako maximální počet referencí na 5 zakázek nad rámec stanovené kvalifikace, tj. v součtu s technickou kvalifikací max. 8 zakázek ? Děkuji za odpověď

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje hodnocení nabídek, konkrétně kritéria kvality v § 116. Ustanovení § 116 odst. 2 ZZVZ demonstrativně vyjmenovává, jaká mohou být kritéria kvality, ale tento výčet není konečný a zadavatel může uplatnit i jiná kritéria kvality, která budou souviset s předmětem veřejné zakázky a zároveň budou vyjadřovat kvalitu.
  Zadavatel má povinnost podle § 115 odst. 1 stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Zadavatel musí při postupu dle ZZVZ dbát na zásadu transparentnosti, proto musí být zadávací podmínky stanoveny a poskytnuty dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stejně tak i přesně popsána metoda, jak budou přidělovány body v rámci hodnocení jednotlivých kritérií kvality.
  Kritéria kvality musí být podle § 116 odst. 3 vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění ověřitelné. Kritériem kvality pak nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinnosti dodavatele, nebo platební podmínky.
  Ve Vašem případě tedy není nutné podřazovat dané hodnotící kritérium pod výčet uvedený v § 116 odst. 2 ZZVZ. Vámi navržený postup je možný, pokud bude v zadávací dokumentaci, ve srozumitelné a dostatečné míře, popsána metoda hodnocení a systém přidělovaní bodů za realizované stavební zakázky, které jsou nad rámec požadavku technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ.

  Režim zadání VZ

  28.06.2019 Zakládá skutečnost, že předmětem veřejné zakázky jsou právní služby (dle přílohy č. 4 ZZVZ) povinnost realizovat tuto VZ výhradně ve zjednodušeném režimu dle § 129? Nebo je možné postupovat v příslušném režimu dle parametrů dané VZ.

  K dotazu, zda musíte zadávat právní služby ve zjednodušeném režimu, jenž se týká § 129 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) Vám sdělujeme:
  Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174 ZZVZ, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
  I když formulace výše uvedeného ustanovení může nasvědčovat tomu, že zadavatel služby uvedené v příloze č. 4 musí zadávat ve zjednodušením režimu, není vyloučeno, aby zadavatel postupoval podle přísnějšího režimu a zadal tyto služby v režimu podlimitním nebo nadlimitním.

  El. komunikace - Elektornické podpisy ve VZ

  24.06.2019 Dobrý den, chtěl bych se zeptat k tématu el. komunikace, ZZVZ dle §211 odst. 5 hovoří o komunikaci v elektronické podobě, že musí být datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje) pokud jde o úkony § 211 odst. 5 což jsou pouze úkony zadavatele. Ze strany dodavatele ZZVZ hovoří v případě uznávaného elektronického podpisu pouze u úkonu dodavatele a to návrh §253 odst. 3, že také musí být datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje). Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje) komunikace vůči zadavateli? Na tyto případy ZZVZ nereaguje, děkuji a zdravím Vás.

  Úvodní část odpovědi na dotaz je věnována ustanovení § 211/5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), podle kterého elektronický nástroj nebo datová schránka nahrazují uznávaný elektronický podpis u těch úkonů zadavatele, u nichž to ZZVZ explicitně vyžaduje. Povinnost dodavatele opatřit datovou zprávu s nabídkou uznávaným el. podpisem vyplývá z dikce § 107 odst. 1 ZZVZ, s odkazem na § 211 odst. 2 ZZVZ. Fakticky tak nabídky mohou být podávány výhradně prostřednictvím el. nástroje (EN), v nichž probíhá autentizace osob oprávněných jednat jménem dodavatele při registraci vložením certifikátu s platným uznávaným elektronickým podpisem a heslem elektronického podpisu.
  Ostatní úkony dodavatele v zadávacím řízení, až do uzavření smlouvy, jsou z pohledu ZZVZ komunikací dle § 211 odst. 3 ZZVZ, která musí mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat v zadávacím řízení výhradně elektronicky a tedy i písemně. Obecné zásady komunikace tak upravují rovněž žádost dle § 122 odst. 3 ZZVZ, z hlediska povinnosti vyžádat si od vybraného dodavatele před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, pokud již takový doklad nemá zadavatel k dispozici, anebo mu nebyl předložen spolu s ostatními doklady v nabídce.
  Příkladem dokladu, který je originálem již od chvíle, kdy vznikl jako elektronický originál tím, že ho dodavatel sám vytvořil, může být prokázání neexistence splatného daňového nedoplatku na spotřební dani dle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ viz písemné čestné prohlášení dodavatele o neexistenci splatného daňového nedoplatku.
  V opačném případě u dokladů předkládaných v ZŘ, jejichž původcem není sám dodavatel, jako například výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu, potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, výpis z Obchodního rejstříku atp., nelze odesláním dokumentu v EN nahradit doložku z hlediska původu dokladu nebo nahradit autentičnost osoby, která doklad oprávněně vydává (původce). Pro úplnost doplňujeme, že autentičnost takového dokumentu tudíž musí být zajištěna nad rámec uskutečňované elektronické komunikace.
  K odpovědi na dotaz: „Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím EN) komunikace vůči zadavateli?“ sdělujeme, že data jsou při el. komunikaci s obsahem datové zprávy logicky spojena a nemusí již docházet k jejich dodatečnému ověřování.
  Požadavek na připojení uznávaného elektronického podpisu lze dovozovat s odkazem na zásadu rovnosti, ve vztahu k ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří již své doklady o kvalifikaci předkládali v nabídkách, spolu s uznávaným elektronickým podpisem. S přihlédnutím k této skutečnosti se lze oprávněně domnívat, že požadavek zadavatele na předložení dokladů spolu s takovým elektronickým podpisem může být oprávněný. Bezvadným právním jednáním mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je tak komunikace uskutečňovaná v EN, který shora uvedeným způsobem nahrazuje elektronický podpis logicky spojený s obsahem datové zprávy.
  Pro úplnost doplňujeme, že zadávání veřejných zakázek není výkonem veřejné moci, ačkoliv se jedná o civilní kontraktační proces, který je upraven zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty.
  Z hlediska zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kterým bylo implementováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce tak lze k podepisování (ověřování) úkonů či listin mezi dvěma soukromoprávními subjekty použít jakýkoliv podpis, běžně používaný v elektronické komunikaci.

  Zařazení do DNS versus § 107 odst. 5, 6 ZZVZ

  14.06.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu: při zavádění DNS dle § 139 ZZVZ byly přijaty žádosti o účast, kdy m.j. 1 účastník ZŘ podal žádost o účast samostatně a rovněž prokazuje kvalifikaci jako jiná osoba pro další 2 účastníky tohoto ZŘ. Má zadavatel postupovat podle § 107 odst. 5 ZZVZ? V tomto případě se však nejedná o nabídku, ale o žádost o účast a rovněž se o žádosti o účast nehovoří v § 107 odst. 6 ZZVZ. § 139 ZZVZ také neřeší takovýto postup. Na druhou stranu, pokud bychom takového účastníka nevyloučili, je riziko, že by v následně realizovaných dílčích zakázkách dle § 141 mohlo dojít k situaci, že by byly podány nabídky jak tímto dodavatelem, tak dodavateli, kterým tento dodavatel v první fázi prokazoval kvalifikaci (tzn. situace právě dle § 107 odst. 5 ZZVZ). Předem děkuji

  K dotazu ve věci prokazování kvalifikace jinou osobou, jež zároveň podává žádost o účast do dynamického nákupního systému (DNS) jako dodavatelé, jimž kvalifikaci prokazuje, sdělujeme následující.
  Jak správně uvádíte, § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) používá pouze pojem nabídka, resp. v odst. 6 pojem předběžná nabídka. Lze tedy mít za to, že na žádosti o účast se předmětné ustanovení neaplikuje.
  Přestože se na zadávání veřejných zakázek v DNS část čtvrtá ZZVZ, a tedy i § 107 ZZVZ, nepoužije, nedoporučovali bychom akceptovat situaci, kdy by nabídku v DNS podával dodavatel, který zároveň prokazoval část kvalifikace za jiné dodavatele při zařazení do DNS, společně s těmito dodavateli.
  Jako ideální řešení v této situaci spatřujeme uvádět ve výzvě k podání nabídky v DNS závazné pravidlo, že dodavatel, jehož prostřednictvím prokazovali další dodavatelé v DNS kvalifikaci, nesmí podat nabídku, pokud bude podána i těmito dodavateli v rámci konkrétního „minitendru“, přičemž by zadavatel odkázal na přiměřenou aplikaci § 107 odst. 4 a 5 ZZVZ, tedy že pokud tato situace nastane, bude z daného „minitendru“ tento dodavatel vyloučen. Možnost stanovení takového pravidla by vycházela z § 39 odst. 1 ZZVZ, dle něhož pokud nejsou zákonem stanovena pravidla pro průběh zadávacího řízení, určí si je zadavatel sám v souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ.

  Aktivní legitimace při podání námitek (§ 241 - § 242)

  13.06.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, který má souvislost s ust. § 241 ZZVZ a týká se možnosti podání námitek. Jsme v situaci, kdy musíme obligatorně zrušit zadávací řízení dle ust. § 127 odst. 1 ZZVZ, zde nutno podotknout, že žádná nabídka nebyla doručena ve lhůtě pro podání nabídek (v rámci zjednodušeného podlimitního řízení). Jedná se nám o to, zda musíme plně konzumovat lhůtu 15 dnů pro podání námitek (dle § 242 ZZVZ), v kontextu ust. § 241 odst. 1 ZZVZ. Jinak řečeno, může podat námitku kdokoli (kterýkoli i nepřihlášený dodavatel). Máme za to, že zde žádný potencionální stěžovatel neexistuje - je naše úvaha správná? Potřebujme co nejdříve zakázku opakovaně vyhlásit s ohledem na dotační titul a právní názory jsou v této oblasti zcela roztříštěny a bez judikatury. Zdvořile Vás prosím o co nejrychlejší odpověď, za kterou dopředu srdečně děkuji

  K dotazu týkajícímu se možnosti podání námitek sdělujeme následující: Zadavatel má dle § 127 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinnost zrušit zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. Tato povinnost se podle § 53 odst. 7 ZZVZ vztahuje i na zjednodušené podlimitní řízení.
  Obecně může podle § 241 odst. 1 ZZVZ námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Z toho vyplývá, že právo podat námitku nemá pouze účastník zadávacího řízení, ale i dodavatel, který se nestal účastníkem řízení, ale má za to, že mu byla způsobena újma. Za újmu lze také považovat například ztrátu šance na získání veřejné zakázky. Dále podle § 242 odst. 2 námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
  Ukončení zadávacího řízení je upravené § 51 ZZVZ. Konkrétně § 51 odst. 2 stanovuje, že v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy:
  a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
  b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
  c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení, či zamítnutí návrhu, nebo
  d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
  Pokud tedy ve lhůtě 15 dní od zveřejnění či doručení sdělení či oznámení o zrušení zadávacího řízení účastníkům nebudou zadavateli doručeny žádné námitky proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončeno k okamžiku uplynutí této lhůty. Shrnujeme tak, že 15 denní lhůta pro podání námitek dle § 242 odst. 2 ZZVZ musí být dodržena.
  Výjimkou je § 51 odst. 4 ZZVZ, který uvádí, že zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění, pouze pokud jsou naplněny dvě podmínky a to, že tak vyžadují provozní potřeby zadavatele, a že veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.
  Závěrem ještě upozorňujeme na možnost využití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel může použít JŘBU, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast.

  Podmínění zadání zakázky rozhodnutím přístrojové komise

  13.06.2019 Dobrý den, veřejnému zadavateli byla schválená dotace na pořízení zdravotnického přístroje - s ohledem na jeho předpokládanou hodnotu půjde o veřejnou zakázku v nadlimitním režimu. Pořízení přístroje však ještě podléhá nutnosti schválení přístrojové komise, která bude zasedat v září. Může zadavatel zakázku zahájit s tím, že si v zadávacích podmínkách vyhradí možnost zrušit veřejnou zakázku, pokud bude pořízení přístroje přístrojovou komisí zamítnuto? Pokud by zadavatel zahájil zakázku až po schválení v září, nebylo by reálné do konce roku 2019 CT dodat a vyfakturovat - což je zase podmínka pro udělení dotace. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den

  Jak vyplývá z dotazu, prostřednictvím nadlimitního zadávacího řízení bude nakoupen zdravotnický přístroj s tím, že faktickému nákupu ještě předchází jeho schválení přístrojovou komisí. Dotaz zní, zda lze v zadávacích podmínkách stanovit možnost zadávací řízení zrušit v případě, že přístrojová komise nákup přístroje zamítne.
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 127 taxativně vypočítává důvody možného zrušení zadávacího řízení. Zadavatel tedy může pro zrušení zadávacího řízení použít pouze důvody uvedené § 127 ZZVZ, nikoliv důvody vlastní, byť uvedené v zadávací dokumentaci.
  S ohledem na výše uvedené, se jako nevhodnější důvod zrušení jeví § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ tj., v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
  Alternativou k výše uvedenému by byla v rámci obchodních podmínek výhrada odstoupení od smlouvy z důvodu neschválení nákupu přístrojovou komisí, případně vázat účinnost smlouvy na splnění podmínky schválení nákupu přístrojovou komisí.

  Opožděná publikace smlouvy

  29.05.2019 Vážení, prosím Vás o Váš názor v této věci: Podle §219 zákona o veřejných zakázkách je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 od jejího uzavření. Lze však využít ust. §8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv, kde je uvedeno, že „Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.“ Povinnost uveřejnit na profilu zadavatele (nebo v registru smluv) se týká i kupních smluv (nabytí do majetku obce, a dále nájem, pacht existující věci nemovité – taky do majetku obce) nad 500.000 Kč bez DPH. Nastane-li situace, že se smlouva neuveřejní ve lhůtě 15-dnů na profilu zadavatele, ale ani v souladu se zákonem o registru smluv do 30 dnů, ani do 3 měsíců od uzavření, a protože se jedná o přestupek podle §269 odst. 2 a 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, za který lze uložit pokutu do výše 1 milion Kč, je nezbytné tuto situaci napravit, a nyní otázka, jakým způsobem? Pokud by se smlouva dodatečně uveřejnila v registru smluv, toto situaci nevyřeší, neboť dle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, smlouva již nebyla uveřejněna v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv (stalo by se tak po uplynutí zákonných lhůt a navíc se jedná o smlouvy vkládáme do KN, takže by mohl nastat případný spor o platnost/účinnost smlouvy). A tak vyvstává pouze jedno řešení - uveřejnit všechny dotčené smlouvy na profilu zadavatele (byť po uplynutí 15-denní lhůty), nicméně tak povinnost uveřejnit bude splněna. Děkuji za vyjádření a jsem s pozdravem

  K dotazu ve věci neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku jak na profilu zadavatele, tak i v registru smluv, Vám sdělujeme následující:
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 219 odst. 1 ukládá zadavateli povinnost nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku tuto včetně všech jejich dodatků a změn uveřejnit na profilu zadavatel. Toto však neplatí pro smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, jimž je myšlen zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále také „Registr“).
  Vzhledem k tomu, že dle § 8 odst. 4 Registru platí, že je-li v souladu s Registrem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách, zadavatel již smlouvu na veřejnou, kterou uveřejní v Registru, nemusí duplicitně uveřejňovat také na svém profilu zadavatele. Neuveřejní-li však zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku v souladu § 219 odst. 1 ZZVZ, dopustí se přestupku dle § 269 odst. 2 ZZVZ, přičemž dodatečné uveřejnění, tj. uveřejnění po lhůtě uvedené buď v ZZVZ nebo Registru, nevede ke zhojení již spáchaného přestupku.
  Co se týče skutečnosti, že zadavatel neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku ani ve lhůtě do tří měsíců od jejího uzavření, platí dle § 7 odst. 1 Registru, že taková smlouva je zrušena od počátku. Z pohledu práva soukromého je následkem neuveřejnění smlouvy ani v dodatečné lhůtě její absolutní neplatnost.

  Problematice registru smluv se jakožto gestor tohoto zákona věnuje Ministerstvo vnitra, zde je odkaz: https://www.mvcr.cz/soubor/sp-2-19-krc-bouda-pdf.aspx

  Povinnost zveřejnění smlouvy v případě § 29 písm. h) ZZVZ - po novele č. 166/2023

  29.05.2019 Vážení, podle § 2 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek – se Zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Podle § 2 odst. 2 zákona – je veřejnou zakázkou mimo jiné zakázka na dodávky… Podle §14 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na dodávky rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Podle § 2 odst. 3 zákona - Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 29 písm. h) zákona – zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv. Podle § 219 odst. 1 zákona – veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 dnů od jejich uzavření. To neplatí pro a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH a další případy smluv zde uvedených. Je nepochybné, že nabytí, nájem či pach existující věci nemovité je veřejnou zakázkou. Pokud však zákon umožňuje v těchto případech nepostupovat podle zákona o zadávaní veřejných zakázek, a povinný subjekt toho využije, domníváme se, že se na povinný subjekt tím pádem nevztahuje ani povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, protože smlouva nebyla uzavřena způsobem dle zákona (veřejná zakázka nebyla zadána v zadávacím řízení). Prosíme Vás o Vaše stanovisko k výše uvedené otázce, zda tedy je povinnost uveřejňovat smlouvy o nabytí (kupní), nájemní, či pachtovní s předmětem plnění s hodnotou nad 500 tis. na profilu zadavatele dle zákona č. 134/2016 Sb.? Děkujeme za vyjádření a jsme s pozdravem

  K dotazu, který se týká uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v případě, kdy zadavatel není povinen dle § 29 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, Vám sdělujeme následující:
  Uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 1 ZZVZ se vztahuje pouze na veřejné zadavatele podle § 4 odst. 1 ZZVZ. Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému neplatí dle § 219 odst. 1 ZZVZ pro:
  a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
  b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n)
  (pozn. dle aktuální právní úpravy po novele č. 166/2023 Sb., kterou se upřesňují některé formulace z důvodů odstranění výkladových problémů, věcně zůstává úprava uveřejňování smluv a skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky zachována, např. také sjednocení lhůty pro uveřejnění se lhůtou pro uveřejnění v registru smluv.)
  c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
  d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
  Výjimky z povinnosti uveřejňovat smlouvu tvoří podle § 218 odst. 3 ZZVZ veřejné zakázky, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních předpisů. To se vztahuje především na utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a údajů podle zvláštních právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
  Z výše uvedeného vyplývá, že v případě kdy se jedná o veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 ZZVZ, který postupuje dle § 29 písm. h) tzn. dle obecné výjimky, kdy není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a současně se nejedná o ochranu informací ani zvláštních předpisů dle § 218 odst. 3 ZZVZ, má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
  Tato povinnost se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvy, které zadavatel uveřejnil podle jiného právního předpisu (zejména zákona o registru smluv, účinného od 1. 7. 2016). Zadavatel na základě uvedené výjimky není povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně. To znamená, že zadavatel nemá povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, pokud ji uveřejnil již v registru smluv.

  Dílčí plnění na základě rámcové dohody

  27.05.2019 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké listiny je třeba vyhotovit pro případy dílčího plnění z Rámcové dohody (ve smyslu §131 ZZVZ) obvykle s cenou do 100tis bez DPH zadávaného postupem bez obnovení soutěže (kaskáda mimo NEN) a pak pro případy dílčího plnění zadávaného s obnovením soutěže - minitendrem v NEN. Je potřeba vyhotovit Protokol o otevírání obálek, jmenovat komisi, vyhotovit Zprávu o hodnocení nabídek (když kritériem je nejnižší nabídková cena a minitendru se účastní třeba jen jeden poskytovatel), Oznámení o výběru (musíme čekat 15 dnů na odvolání?), Písemnou zprávu zadavatele, atd.? Děkuji

  K dotazu ohledně rámcové dohody, uvádíme následující: Rámcovou dohodu (dále jen „RD“) upravuje část šestá zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Pravidla pro RD jsou tedy výslovně upravena v § 131 – 137 ZZVZ. Zadavatel může dle § 131 odst. 2 uzavřít RD pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má povinnost vyhotovit písemnou zprávu o zadávacím řízení, kterým byla uzavřena RD, nikoliv o každé veřejné zakázce, která bude posléze na základě RD zadána.
  Co se týče postupu bez obnovení soutěže mezi účastníky RD, řídí se tento postup podle pravidel, které zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách a ze ZZVZ neplynou žádné další povinnosti. Zde upozorňujeme, že ZZVZ již neupravuje princip „kaskády a rotace“, ale nic nebrání zadavateli, aby nastavením zadávacích podmínek docílil stejného výsledku jako při použití principu „kaskády nebo rotace“ podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
  Postup s obnovením soutěže mezi účastníky se řídí § 135 ZZVZ. Podle § 135 odst. 1 písm. a) se pro podání a otevírání nabídek použijí § 107 – 110 ZZVZ obdobně. Zadavatel si v zadávací dokumentaci určí, zda bude přijímat nabídky v listinné nebo elektronické podobě a dále se řídí zmíněnými § 107 – 110 ZZVZ. Pokud tedy budou nabídky podávány v listinné podobě, je zadavateli v § 110 odst. 5 stanovena povinnost vyhotovit protokol o otevírání obálek s nabídkami. Povinnost jmenovat komisi ve spojení s RD není stanovena, stejně tak jako povinnost vyhotovit zprávu o hodnocení nabídek. Zadavatel má povinnost podle § 135 odst. 1 písm. d) oznámit výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům RD, kteří podali nabídku. Obsah takového oznámení není ZZVZ nijak specifikován, ale z odůvodnění by měl vyplývat důvod výběru – ve Vašem případě tedy, že dodavatel nabídnul nejnižší nabídkovou cenu, jelikož nejnižší nabídková cena je hodnotícím kritériem. Dle § 135 odst. 3 ZZVZ může zadavatel uzavřít smlouvu i před uplynutím 15 denní lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Rizikem zde je, že v případě, kdy účastník RD nesouhlasí s výběrem dodavatele a nebyla zachována lhůta pro podání námitek, může podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
  Závěrem, dodáváme, že ať už se jedná o postup s obnovením soutěže mezi účastníky, bez obnovení soutěže mezi účastníky, nebo jejich kombinací, má zadavatel dle § 137 ZZVZ povinnost odeslat oznámení o uzavření smlouvy na základě RD k uveřejnění podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od uzavření smlouvy, nebo od konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

  Vyloučení účastníka zadávacího řízení při nedodržení jistoty po celou zadávací lhůtu

  16.05.2019 Dobrý den. Prosím o vyjádření k následující situaci: V zadávací dokumentaci jsme požadovali složení jistoty ve výši 800.000,- Kč za účast v zadávacím řízení, přičemž zadávací lhůta byla stanovena na 100 dní. Lhůta pro podání nabídek skončila 10.05.2019 v 10:00 hodin, zadávací lhůta tedy končí 19.08.2019. Jediným hodnotícím kritériem v této zakázce byla cena. Účastník, který nabídl nejnižší cenu za plnění veřejné zakázky řádně předložil jistotu v požadované výši v originále, ovšem jistota je platná pouze do 07.08.2019, tedy nikoliv po celou dobu zadávací lhůty. Vzhledem k různicím se právním názorům Vás žádám o vyjádření, zda je zadavatel v tomto případě povinen účastníka vyloučit postupem dle ustanovení § 48 odst. 3 ZZVZ, či zda lze v tomto případě nedostatek nabídky zhojit postupem dle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ. Děkuji.

  K dotazu ohledně poskytnutí jistoty účastníkem uvádíme následující: Dle § 41 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel požadovat, aby účastníci zadávacího řízení poskytli jistotu a to ve lhůtě pro podání nabídek. Aby mohl zadavatel požadovat jistotu, je nezbytné, aby byla stanovena zadávací lhůta dle § 40 ZZVZ, během které účastníci nemohou odstoupit ze zadávacího řízení.Jistotu účastníci mohou dle § 41 odst. 3 ZZVZ poskytnout ve formě a) peněžní jistoty, b) bankovní záruky, nebo c) pojištění záruky. V případě, že se jedná o bankovní záruku nebo pojištění záruky (dále jen „jistota“), je dle § 41 odst. 5 účastník povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Na tuto povinnost se vztahuje § 48 odst. 3 ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
  Podle § 41 odst. 5 ZZVZ má tedy účastník povinnost zajistit platnost jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty, přičemž ZZVZ blíže tuto povinnost nespecifikuje a nechává tak prostor účastníkovi a jeho uvážení, jakým způsobem dané povinnosti dostojí. Účastník má možnost v průběhu zadávací lhůty prodlužovat jistotu. V podané nabídce tak nemusí být prokázána jistota pokrývající celou předpokládanou zadávací lhůtu, za předpokladu, že účastník dále zajistí, aby byla jistotou pokryta i zbývající část zadávací lhůty, protože nesmí nastat situace, kdy by jistota nepokrývala celou zadávací lhůtu, byť by se jednalo například i o jediný den zadávací lhůty. V případě, že nebude jistotou pokryt byť jediný den běhu lhůty, vznikne zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 3 ZZVZ. Ve Vámi uvedeném případě tak má účastník možnost do 7. 8. 2019 prodloužit platnost jistoty do 19. 8. 2019, aby byla jistotou pokryta celá lhůta.
  Závěrem dodáváme, že pokud bude platnost jistoty složené účastníkem končit dříve než zadávací lhůta, může zadavatel vyzvat účastníka k prodloužení platnosti jistoty. Využije-li zadavatel této možnosti, musí dbát na to, aby k prodloužení jistoty byli vyzváni všichni účastníci, jejichž jistota nepokryje celou zadávací lhůtu, neboť jinak by došlo k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek – zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Podepisování dodatků ke smlouvě

  15.05.2019 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak postupovat při uzavírání dodatku/ků ke smlouvě, která je podle ZZVZ podepsána elektronicky. Musí být dodatky rovněž podepsány pouze elektronicky? Lze u smluv vést hybridní spis nebo je nutné udělat konverzi u analogových dokumentů a spis ke smlouvě vést pouze elektronicky?

  K dotazu ve věci postupu při uzavírání dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku uvádíme následující: Podle § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení vztahuje povinnost, aby takováto komunikace probíhala písemně a elektronicky.
  Jak je uvedeno ve stanovisku expertní skupiny MMR (dostupné zde: http://portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]), i přes povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, bude smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v listinné podobě platná. Z toho lze vycházet i při uzavírání dodatků ke smlouvě. Tím spíše pak lze v listinné podobě uzavřít dodatek, který je uzavírán mimo zadávací řízení, neboť podle § 211 ZZVZ se povinnost elektronické komunikace vztahuje na zadávací řízení a zadávací řízení se dle § 51 ZZVZ ukončuje okamžikem uzavření smlouvy. Bude se jednat například o dodatky, kterými dochází ke změně smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ.
  Uzavřená smlouva na veřejnou zakázku, včetně všech svých dodatků je dokumentací o zadávacím řízení. Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení je upraveno § 216 odst. 1 ZZVZ tak, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o znění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu delší. Zadavatel má tak povinnost uchovat dodatek ke smlouvě vhodným způsobem, aby nedošlo k jeho poškození po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení nebo po dobu 10 let od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.Dokumentace zadávacího řízení, tedy i uzavřený dodatek, se může uchovávat ve své původní podobě – listinné nebo elektronické a není třeba měnit formu dokumentace z elektronické do listinné a obráceně. Naopak ZZVZ předpokládá, že dokumenty, zůstanou uchovány v podobě, ve které byly provedeny.

  Vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ u příspěvkové organizace

  07.05.2019 Dobrý den, prosím o sdělení, zda principy vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ musíme uplatňovat i v případě, kdy je veřejným zadavatelem zřízena příspěvková organizace vykonávající služby na základě zřizovací listiny (každoročně je veřejným zadavatelem poskytován příspěvek na činnost), nikoliv na základě úplatné smlouvy dle § 2 odst. 1 a 3. Děkuji předem za Vaši odpověď.

  V případě dotazu by se mělo jednat pouze o tzv. rozpočtový přesun, tedy nikoliv o aplikaci ust. § 11 ZZVZ. Jen je nutno pouze upozornit, že by ze strany zadavatele neměly být poskytnuty jiné platby za konkrétní plnění příspěvkové organizace, než je tomu právě v případě přesunu prostředků z rozpočtu zadavatele, neboť v takovém případě by se již jednalo o úplatnou smlouvu.

  Subdodávky v případě vertikální spolupráce

  18.04.2019 Dobrý den, rád bych se zeptal, zda dodavatel, se kterým zadavatel (dle odst. 2 § 4 ZZVZ) uzavřel smlouvu v režimu vertikální spolupráce (dle odst. 6 § 11 ZZVZ) na stavební práce, je povinen v případě dílčí subdodávky realizovat zadávací řízení dle ZZVZ? Jedná se o subdodávku i v případě pořízení stavebního materiálu? Dodavatelem je obchodní společnost, která nenaplňuje definici zadavatele dle ZZVZ.

  K dotazu týkajícímu se vertikální spolupráce uvádíme následující: Dle § 11 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může být uzavřena vertikální spolupráce mezi zadavatelem a jinou právnickou osobou, pokud tuto právnickou osobu a) sám zadavatel nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a c) více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Podmínky tohoto ustanovení se dle § 11 odst. 6 ZZVZ vztahují i na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud jsou kumulativně naplněny podmínky § 11 odst. 1 ZZVZ, lze uzavřít smlouvu o vertikální spolupráci bez provedení zadávacího řízení dle ZZVZ.V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Je tomu tak proto, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahují limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud předpokládaná hodnota nepřesahuje tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 31 ZZVZ může být zadávána mimo zadávací řízení a nemusí se řídit ustanoveními ZZVZ, ovšem musí být dodrženy základní zásady stanovené § 6 ZZVZ.
  Závěrem uvádíme, že pořízení stavebního materiálu je též poddodávkou. A pokud právnická osoba v rámci vertikální spolupráce využije poddodavatele, je na tuto poddodávku nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat dle pravidel ZZVZ.

  Doplnění dokladu o prokázání složení jistoty

  12.04.2019 Hezký den, měl bych dotaz k § 48, odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. týkající se vyloučení účastníka z důvodu neprokázání složení požadované jistoty přímo v nabídce. Účastník zadávacího řízení (konkrétně zjednodušené podmlimitní řízení) ve lhůtě pro podání nabídek složil peněžní částku na účet zadavatele a jako variabilní symbol uvedl své IČ. Podle názvu účastníka a variabilního symbolu zadavatel identifikoval přijatou platbu. Bohužel ale účastník do nabídky v souladu s § 41 nepředložil doklad o prokázání poskytnutí jistoty a to sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Zadavatel má v zadávací dokumentaci uvedeno, že Účastník zadávacího řízení musí prokázat v nabídce poskytnutí jistoty sdělením o provedené platbě zadavateli, jde-li o peněžní jistotu. Jediným hodnotícím kritériem v zadávacím řízení je nabídková cena v Kč vč. DPH. Je možné požádat účastníka, který neprokázal složení jistoty v nabídce předepsaným způsobem, aby doklad prokazující složení jistoty předložil dodatečně, a to postupem dle § 46? Nebo musí být takovýto účastník v souladu s § 48 vyloučen ze zadávacího řízení?

  K zaslanému dotazu, který se týká jistoty, Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že jednou z forem poskytnutí jistoty účastníkem zadávacího řízení, které ZZVZ připouští, je i složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“ nebo „jistota“) dle ustanovení § 41 odst. 3  písm. a) ZZVZ. Peněžní jistotou se rozumí složení finančních prostředků (peněz) účastníkem zadávacího řízení na účet určený zadavatelem v zadávací dokumentaci, jak uvádíte ve svém dotazu.
  Způsob poskytnutí a prokázání složení peněžní jistoty formou složení peněžní částky na účet zadavatele platí v souladu s ustanovením § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, že „účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty, sdělením údajů o provedené platbě zadavateli“. Účastník zadávacího řízení je povinen prokázat poskytnutí peněžní jistoty již v nabídce, tj. aby předmětné informace nebo doklady byly součástí účastníkem podané nabídky.
  Na jistotu nelze vztáhnout ustanovení § 46 ZZVZ a doplnit tak tyto informace nebo doklady po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je tedy povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit v souladu s ustanovením § 48 odst. 3 ZZVZ a to i v případě, že by peněžní jistota byla fakticky složena, ale její složení by nebylo prokázáno a nebo je účastník zadávacího řízen prokazoval mimo svou nabídku např. ve zvláštním dopisu adresovaném zadavateli.
  Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací. Výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Platba kauce (§ 241, § 249)

  07.04.2019 Podľa § 242 v lehota pre podanie námietok je potrebné podľa § 255 zložiť kauciu vo výške 1 % z ponukovej ceny. Na aké číslo účtu Úradu je potrebné kauciu zložiť ak platba prebehne zo Slovenska? Adresa Úradu kde je potrebné zaslať námietku je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 ? Ďakujem

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu není bohužel zřejmé, zda chcete podat námitku nebo návrh na zahájení řízení. Podáváte-li námitku vůči postupu zadavatele, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, podle § 241 ve lhůtě dle § 242 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon), v tomto případě se kauce neskládá. Pokud chcete zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, podáváte Návrh na zahájení řízení dle § 249 zákona, které je zpoplatněno kaucí dle § 255 zákona. Tuto kauci skládáte na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, postupem uvedeným na [https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html]. Jedná se o dva různé úkony, které mají různý procesní postup, a dodavatel by před jejich zahájením měl sám definovat, který úkon hodlá činit.

  Dokumenty do nadlimitní veřejné zakázky (§ 45)

  05.04.2019 Budu se hlásit do Rámcové dohody vypsané Správou NP Šumava. Je oprávněný požadavek ze strany zadavatele, aby dokumenty, které jsou přiloženy v ZD, byly vytištěné, mnou fyzicky podepsané a naskenované do nabídky (ta bude následně zašifrována a podána prostřednictvím NEN)? V doplňujících informacích je tato otázka a odpověď : Znění dotazu ze dne 25. 03. 2019: Dokumenty, které budu nahrávat do nabídky (např. položkový rozpočet, rámcová dohoda, čestná prohlášení aj) mám podepsat svým certifikátem nebo je mám vytisknout podepsat vlastnoručně, oskenovat a nahrát do souboru? Odpověď zadavatele: Jako součást nabídky je mimo jiné vyžadována Rámcová dohoda (příloha č. 2 zadávací dokumentace), oceněný položkový rozpočet (Příloha č. 1 zadávací dokumentace) a Čestné prohlášení týkající se neexistence střetu zájmů se zadavatelem (Příloha č. 6 zadávací dokumentace). Tyto dokumenty je nutné podepsat, naskenovat a vložit do nabídky. Není nutné elektronicky podepisovat každý dokument zvlášť, lze elektronicky podepsat celý soubor ve verzi zip. Moc děkuji za brzkou odpověď, termín podání do RD se blíží.

  Dodavatel předkládá dokumenty v zadávacím řízení v prostých kopiích (i elektronických). S ohledem na realizaci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje, není nutné, aby dodavatel podepisoval svoji nabídku elektronickým podpisem, k jednoznačné identifikaci dochází již registrováním dodavatele v elektronickém nástroji.

  Dodavatel předkládá dokumenty:

  • Pokud je doklad zhotoven v PC – přikládá do nabídky takový dokument (zhotovil ho dodavatel a je to originál) – a pokud takový dokument nebude měnit, je stále originálem dodavatele, dodavatel je může opakovaně poskytovat zadavatelům, pokud nezasáhl do jejich obsahu. Dokument vytvořený v elektronické podobě neztrácí elektronickým přeposíláním (nebo elektronickým kopírováním bez zásahu do jeho integrity) z pohledu ZZVZ povahu originálu. Takový dokument nemusí být nijak více podepsán.
  • Pokud má doklad (originál) dispozici v listinné podobě, musí jej převést do elektronické podoby – tedy stačí sken – stane se z něj prostá kopie, kterou přiloží. Co se týká podpisu, vyplývá z povahy dokumentu (např. podepsané reference jiným zadavatelem, smlouva s jiným dodavatelem/zadavatelem, smlouva s expertem, že se bude podílet na zakázce) – ale takový dokument pouze věcně prokazuje nějakou skutečnost, nemusí být opakovaně extra podepsán do nabídky, aby bylo prokázáno, že jej zhotovil/ připravil dodavatel.
  • Elektronické originály některých dokladů o kvalifikaci mohou být získány přímo z odkazu do informačních systémů veřejné správy (např. výpis z obchodního rejstříku na webu www.justice.cz, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů na webu http://www.isvz.cz/ISVZ/SKD/ISVZ_SKD_text.aspx). V zadávacích řízeních mohou být používány elektronické dokumenty v podobě výpisů z těchto informačních systémů.
  • Elektronické obrazy nebo kopie takových dokumentů bez elektronických podpisů nebo pečetí (např. skeny listinných výpisů nebo printscreen obrazovky) jsou z hlediska ZZVZ považovány za prosté kopie. Je však nutné upozornit, že pokud dodavatel podle § 45 odst. 4 ZZVZ předložení dokladu nahradí odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (tzn. v nabídce je obsažen odkaz, nikoliv elektronický dokument), nedochází vůbec k předložení dokladů, ustanovení ZZVZ o předkládání kopií nebo originálů dokladů se neuplatní a ve vztahu k takovým dokumentům se tedy ani výzva podle § 122 odst. 3 nezasílá.

  Co se týká podepisování samotných nabídek, tak § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů upravuje tzv. fikci podpisu při zasílání datové zprávy prostřednictvím datové schránky orgánům veřejné moci, kdy „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“

  Navíc podle obecné úpravy v § 562 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby“. Ve vztahu k elektronické komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky (a to včetně úkonů vyjmenovaných v § 211 odst. 5 ZZVZ) lze tedy uzavřít, že datová zpráva nemusí být podepsána, pokud umožňuje určení jednající osoby, což bude v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem nebo datovou schránkou splněno.

  Doporučujeme prostudovat metodické pomůcky k uvedenému tématu na Portálu o veřejných zakázkách:

  https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/anoviska expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), konkrétně následující:

  Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení [PDF, 541.09KB]

  http://www.portal-vz.cz/getmedia/5f568192-5f4d-444a-9d48-ff4ee60501cf/Podepisovani-elektronickych-ukonu-v-zadavacim-rizeni.pdf

  Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení [PDF, 522KB]

  http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/Predkladani-elektronickych-kopii-a-elektronickych-originalu-dokladu-v-zadavacim-rizeni.pdf

  Uchování dokumentace zakázky malého rozsahu

  03.04.2019 Platí ustanovení § 216 o uchování dokumentace zadávacího řízení po dobu 10 let též pro zakázky malého rozsahu, které byly provedeny mimo profil zadavatele a postupem, který stanovil zadavatel podle § 39 odst. 1. ?

  Zakázka malého rozsahu, ve smyslu § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen zákon) je zakázkou zadávanou mimo režim zákona v souladu s § 31 zákona. Odkaz na § 39, odst. 1. zákona není v tomto případě vhodný, neboť se nejedná o zadávací řízení, vedené v režimu zákona. Ustanovení § 216 zákona o uschování dokumentace o zadávacím řízení se na předmětnou zakázku nevztahuje, neboť byla vedena jako zakázka zadávaná mimo režim zákona.Dovolujeme si upozornit, že z širšího pohledu lze na dokumentaci k zakázce malého rozsahu též nahlížet jako na součást daňové a účetní dokumentace, proto by při archivaci dokumentace měl zadavatel zohlednit i § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

  Střet zájmů

  28.03.2019 Dobrý den, mám dotaz ohledně § 44 ZZVZ. Jsme město, které je 100% vlastníkem městské společnosti Technických služeb (nejsou naplněny podmínky pro "in house" zadávání). Členem dozorčí rady této obchodní společnosti je jmenován i uvolněný člen rady a vedoucí odboru technické správy města. V případě, že město odbor technické správy vyhlásí veřejnou zakázku, kterou by byly schopné plnit i tyto Technické služby, nedochází ke střetu zájmů dle § 44 ZZVZ u pana radního a vedoucího odboru? Dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, nenáleží funkcionáři za tuto činnost odměna, podíl na zisku apod., čímž by tedy neměl mít osobní výhodu (není navázán na výsledky hospodaření společnosti atd.) a zároveň, pokud je realizována otevřená soutěž, není možné, aby došlo ke snížení majetkového nebo jiného prospěchu zadavatele... Nebo jsou dané osoby ve střetu zájmů? Může se radní podílet na hlasování rady města při vyhlašování či schvalování výsledku zakázky? A vedoucí odboru může tuto zakázku připravovat? Předem děkuji za odpověď.

  ZZVZ chápe jako střet zájmů podle § 44 odst. 2 situace, kdy se zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Střet zájmů může obecně vzniknout u osoby zadavatele. Tedy pan radní by se neměl ani podílet na průběhu zadávacího řízení ani by neměl mít vliv (ani teoreticky) na výsledku takového zadávacího řízení. Zájmem může být teoreticky i odměna člena dozorčí rady apod. V tomto případě bychom tedy nedoporučovali, aby se pan radní jakýmkoliv způsobem podílel na přípravě zadávacího řízení ze strany zadavtele a i aby se nepodílel na výsledku – tedy aby nebyl v hodnotící komisi, aby nerozhodoval o výsledku.

  Registr smluv a uveřejňování skutečně uhrazené ceny

  28.03.2019 Dobrý den, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., vztahuje se na ní výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb. Na smlouvu se nevztahuje povinnost uveřejnění na profilu zadavatele. Tím pádem nevzniká ani povinnost uveřejnit na profilu zadavatele skutečně uhrazenou cenu dle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. a zadavatel není povinen uveřejnit tuto cenu na internetu? Děkuji za odpověď.

  Na základě § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit nejpozději do tří měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.

  Otázkou je, má-li veřejný zadavatel povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uveřejněna podle zákona o registru smluv?

  K dotazu připojujeme následující odpověď:

  Ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ jasně vymezuje povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy pouze ve vztahu ke smlouvám, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, tedy i podle zákona o registru smluv, se vztahuje výjimka z povinnosti jejího uveřejnění dle § 219 odst. 1 ZZVZ. Lze tak tedy jednoznačně dospět k závěru, že pokud byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle zákona o registru smluv, nedopadá na veřejného zadavatele povinnost uveřejnit ji na profilu zadavatele podle § 219 odstavce 1 a nemá tak ani povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na profilu zadavatele podle § 219 odst. 3 ZZVZ. Stejně tak zadavatel neuveřejňuje skutečně uhrazenou cenu ani v případech vyjmutých z povinnosti § 219 odst. 1 ZZVZ, které jsou uvedeny pod písmeny a) až c) předmětného ustanovení.

  Povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu se tedy nevztahuje ani na situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) či na situace, kdy jde o zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu.

  Předkládání dokladů v rámci elektronizace

  25.03.2019 Dobrý den, měla bych dotaz ohledně dokumentů doložených v nabídkách u zadávacího řízení. Dodavatel doložil čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které však nebylo podepsáno ani elektronicky, ani fyzicky. Je i v rámci elektronizace nutné, aby čestná prohlášení byla podepsána nebo se předpokládá, že v rámci nabídky, která byla podána v el. nástroji a navíc celá elektronicky podepsána, nemusí být čestné prohlášení podepsáno? Děkuji

  Problematiku předkládání dokladů v zadávacím řízení obecně reguluje § 86 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek  (dále jen „ZZVZ“), který v odstavci druhém stanoví: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel prokázat svou kvalifikaci dle § 86 odst. 2 ZZVZ, tzn. předložit čestné prohlášení při podání žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce“.V rámci certifikovaného elektrického nástroje jsou ověřeny identity komunikujících subjektů. Proto, když zadavatel a dodavatel komunikují elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, nemusí podepisovat každý dokument zvlášť, neboť elektronický podpis použili již ve fázi registrace do elektronického nástroje.
  Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které je součástí nabídky podané elektronicky prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, nemusí být dodavatelem podepsané ani listině ani elektronicky, neboť se má za to, že celý obsah nabídky je již podepsán a to díky ověření identity komunikujících subjektů, které proběhlo již ve fázi registrace do elektronického nástroje.

  Komodity mimo VZ jako VZ pravidelné povahy (§ 19 odst. 3)

  19.03.2019 Dobrý den, prosím o radu k následujícímu. Jsme státní příspěvková organizace. Které komodity můžeme nakoupit mimo režim veřejných zakázek. Konkrétně se mi jedná o potraviny (zásobování stravovacího provozu) a drogistické a hygienické potřeby. Děkuji a přeji hezký den.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) stanoví pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 až § 23 ZZVZ, kdy na základě § 19 odst. 3 ZZVZ je možné pro pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, jejichž cena je v průběhu „účetního období proměnlivá“, pořizovat opakovaně dle aktuálních potřeb k zajištění “operativních nákupů” a nepoužije se tak pravidlo ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy.
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu ve svém rozhodnutí S211/2013 ze dne 12. března 2014 rozhodl ve znění předchozí právní úpravy na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tak, že: „Obecně lze k problematice takových nákupů uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13 odst. 8 ZVZ, srov. § 19 odst. 3 ZZVZ. V tomto případě musí zadavatel provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen.“ Dále je rozhodnutím uvedeno, že: „Smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění.“
  K tomu, aby mohlo docházet k zajištění „operativních nákupů” shora uvedeným způsobem, nesmí se „řetězit objednávky“ se stále stejným okruhem dodavatelů, anebo prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale je vždy nutné zajistit, aby veřejná zakázka byla opakovaně vystavena hospodářské soutěži. Komentář Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kol., Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 2. aktualizované vydání, Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 52, k odst. (3) dotčeného ustanovení uvádí: „V případě, že cena opakovaně pořizovaného je proměnlivá, bývají menší nákupy podle aktuálních potřeb hospodárnější, účelnější a efektivnější.“
  Jelikož se při zajištění shora uvedených dodávek jedná o rizikový postup, neboť zadavatel může snadno pochybit (důvodem může být nezbytnost zajištění hospodárnosti, anebo také ekonomické výhodnosti krátkodobých či jednorázových nákupů, a dále prokazatelnost, že k naplnění podmínky hospodárnosti skutečně dochází), doporučujeme k zásobování stravovacího provozu využít na nákup potravin či drogistických a hygienických potřeb Dynamický nákupní systém (DNS), který je jedním z flexibilních nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, kdy jde o plně elektronizovanou formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje zadávat zakázky na základě momentálních potřeb zadavatelů. Na základě zajištění těchto předpokladů se pro nákup komodit na zásobování stravovacího provozu jeví DNS jako vhodný instrument. DNS přináleží do zvláštních postupů podle části šesté zákona, konkrétně se jedná o ustanovení dle § 138 až § 142 ZZVZ. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je vyloučena možnost přístupu dalších dodavatelů, mohou dodavatelé do DNS přistupovat nejen ve fázi jeho zavádění, ale jsou oprávněni podávat žádost o účast v DNS kdykoli v průběhu jeho trvání. Výhodou zavedeného DNS je skutečnost, že dobu po kterou byl DNS zaveden, je možné dále prodlužovat. Je pouze nezbytné odhadnout rozsah všech veřejných zakázek, které mohou být v průběhu jeho trvání zadány. Také je vhodné uvažovat o rozdělení DNS do kategorií, které budou vymezeny objektivním způsobem na základě samostatných druhů komodit, v nichž budou jednotlivé veřejné zakázky zadávány. Bezpochyby to napomůže k zajištění větší míry diverzifikace dodavatelů nebo k získání co nejvýhodnějších podmínek při nákupů jednotlivých druhů komodit.

  Jistota formou bankovní záruky

  06.03.2019 1. Jestliže dodavatel poskytuje jistotu formou bankovní záruky, vydá mu banka v souladu s metodikou MMR originální soubor včetně elektronických podpisů. Tento soubor banka poskytne oprávněné osobě dodavatele, která ho poskytne dále osobě, která zpracovává nabídku a ta ho „nahraje“ jako součást elektronicky podané nabídky do elektronického nástroje. Při tomto „přeposílání“ souboru přes několik osob (u velkých společností může být tento počet i větší), má každá z těchto osob nahrán ve svém počítači „originál“ bankovní záruky, elektronické podpisy se tímto nijak nenarušují a místo jednoho originálu bankovní záruky tak vznikne neomezený počet souborů (podle počtu osob, kterým je přeposílán) a každý z nich se tváří jako originál. Poskytuje tedy dodavatel do své elektronicky podané nabídky skutečně originál bankovní záruky, jak vyžaduje zákon, když se jedná minimálně o jednu „rozmnnoženinu“ původního souboru? Nehledě na to, že originál zůstává uložen u dodavatele a ten s ním může kdykoli manipulovat. 2. V okamžicích stanovených zákonem je zadavatel povinen vrátit originál bankovní záruky dodavateli. Tento soubor je však součástí elektronicky podané nabídky a je nahrán na elektronickém nástroji. S nabídkou nelze manipulovat a elektronické nástroje neumožňují bankovní záruku z elektronicky podané nabídky vyjmout a vrátit ji zpět dodavateli. Pokud si soubor s bankovní zárukou stáhneme a tento soubor zašleme dodavateli, nejedná se o soubor poskytnutý dodavatelem a originál bankovní záruky stále zůstává zadavateli jako součást elektronicky podané nabídky. Jakým způsobem má tedy zadavatel splnit zákonem stanovenou povinnost vrátit originál bankovní záruky?

  K dotazu, který se týká bankovní záruky (dále též „jistoty“), elektronické konverze dokumentů a originálů dokumentů v elektronické podobě Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že v uvedeném zákonu není definováno, co je originál a je na zadavateli veřejné zakázky, aby posoudil charakter v nabídce předloženého dokladu či údaje.
  Máme za to, že pokud banka poskytne účastníku zadávacího řízení (resp. odpovědné osobě) originál záruční listiny (dále též „dokument“) o poskytnutí bankovní záruky v elektronické podobě včetně elektronických podpisů a certifikátu, který je v souladu s příslušnou metodikou Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), jedná se i v případě dalšího nakládání („přeposílání“) s takovýmto dokumentem stále o originál a to za předpokladu, že nebude zasahováno do integrity daného dokumentu tj. elektronických podpisů a certifikátu.
  Dle § 41 odst. 6 ZZVZ „zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu originál záruční listiny po uplynutí zadávací lhůty, nebo poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty“, jestliže účast v zadávacím řízení zanikla z jiných důvodů než v uvedených v § 41 odst. 8 ZZVZ. V souladu se jmenovaným ustanovením § 41 odst. 6 ZZVZ a vzhledem k účinnosti ustanovení § 211 ZZVZ o povinnosti elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, musí písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat elektronicky tj. zadavatel vrátí účastníku zadávacího řízení originál záruční listiny tj. samostatný soubor se zachovanou integritou.
  Podrobně se problematice Prokazování složení jistoty formou bankovní záruky v nabídce v elektronické podobě věnuje stanovisko (viz odkaz níže), které bylo uveřejněno na: Portálu o veřejných zakázkách a koncesích, jenž spravuje MMR.
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/6b693552-dca5-4cec-a443-e9e499f67e2c/Bankovni-zaruka [PDF, 184.89KB]
  Dále si Vás dovolujeme na jmenovaném portálu odkázat ještě na uveřejněné stanovisko k: Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení
  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z
  Závěrem si Vás rovněž dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací a učiněných předpokladů, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Elektronická komunikace - podpis smlouvy a doložení dokladů před podpisem smlouvy

  06.03.2019 Dobrý den, existuje jednoznačný výklad či stanovisko k zákonu o veřejných zakázkách ohledně elektronické komunikace ve vztahu k: 1) Předkládání originálů dokladů vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Tzn. opravdu je nutné veškeré dokumenty konvertovat do elektronické podoby a zaslat e-mailem namísto jednoduššího a rychlejšího doručení poštou nebo osobně? 2) Podpisu smlouvy s vybraným dodavatele. Musí být smlouva o dílo podepsaná elektronickými podpisy obou stran, nebo může být podepsána ručně, případně obojí. Domnívám se, že samotný podpis smlouvy není komunikace mezi dodavatelem a zadavatelem, zvlášť pokud může být oboustranně podepsána při např. při společném setkání.

  K dotazu, který se týká povinné elektronické komunikace při předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), sdělujeme následující:
  Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli v zadávacím řízení obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky, současně uvádí i konkrétní výjimky z této povinnosti, kdy:
  a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
  b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
  c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
  d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
  Jelikož postup dle § 122 odst. 3 ZZVZ je stále součástí zadávacího řízeni, dopadá i na něj povinnost písemně komunikovat elektronickou formou. Veškerá písemná komunikace, až na uvedené výjimky, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.
  K Vašemu druhému dotazu, zda povinnost elektronicky komunikovat dopadá i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, Vám sdělujeme:
  Zadáním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, tedy i tento proces je stále součástí zadávacího řízení, a proto i na uzavření smlouvy se stále vztahuje povinná elektronická forma komunikace ve smyslu § 211 ZZVZ.
  Ve vztahu k důsledkům nedodržení této povinnosti odkazuji na stanovisko expertní skupiny, v němž je uvedeno, že použití sankce neplatnosti není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné.
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]

  Ověření technické kvalifikace - seznam významných služeb

  06.03.2019 Dobrý den, prosím o jasně definovaný postup při posouzení nabídky na služby TDI, konkrétně technické kvalifikace v případě, že uchazeč v nabídce předložil seznam významných služeb za poslední 3 roky. Při ověřování těchto služeb u konkrétních kontaktních osob, které byly na seznamu významných služeb, bylo zjištěno, že tento uchazeč (firma) nebyl smluvně vázaný se zadavatelem. V další uvedené službě bylo po ověření u kontaktní osoby zjištěno, že svou činnost nevykonával řádně a zadavatel s ním byl nespokojen. Je možné z těchto důvodů uchazeče vyloučit? Postačí jen telefonické ověření významných služeb a jejich řádného plnění?Proč není možné vyžádat si potvrzené objednatelem osvědčení (Referenční list) o řádném plnění zakázky? Nejlepší by ovšem bylo vrátit zpět možnost u dodávek a služeb doložením potvrzených referenčních listů v nabídce, pak by bylo vše jasné!!! Prosím o rychlou odpověď vzhledem k časové tísni ve vztahu k dokončení zakázky. Děkuji

  Pokud reference dodavatele neodpovídají skutečnosti, nemusíte je uznat – doložíte např. korespondencí se zadavateli. V prvém případě je nutné ověřit, zda skutečně k plnění došlo, či nikoliv. V druhém případě je nutné si s jiným zadavatelem vyjasnit, zda skutečně dodavatel nevykonával plnění řádně, nestačí jen ústní výrok, že zadavatel nebyl spokojen, pokud mu vše bez problémů akceptovat a zaplatil.
  Vy si jako zadavatel samozřejmě můžete vyžádat od jiného zadavatele jakékoliv dokumenty a informace, které prokáží skutečný stav uskutečnění referenční zakázky, ale není to možné vynucovat na jiném zadavateli a ani to není možné vyžadovat od dodavatele, protože bylo běžnou praxí, že zadavatelé nechtěli reference vydávat, i ze zlých důvodů v případech, kdy bylo plněno řádně. Dodavatel však může, pokud chce, doložit řádné splnění referenčních zakázek podle §79 odst. 5 i např. smlouvou nebo dokladem o uskutečnění plnění dodavatele.

  Střet zájmu dodavatele, který byl současně zpracovatelem technických podmínek

  01.03.2019 Je možné nadále použít závěry z rozhodnutí ÚOHS, potažmo Evropského soudního dvora týkající se nepodjatosti, resp. rovného zacházení v kontextu nové právní úpravy střetu zájmů uvedené v § 44 ZZVZ? Jak bylo opakovaně rozhodnuto (za účinnosti předchozí právní úpravy), je v rozporu se zásadami uvedenými v v zadávacích směrnicích a ZVZ, pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž. Je tedy i ve světle § 44 ZZVZ přípustné, aby ten, kdo se podílel na zpracování zadávací dokumentace (např. projektant), se později zúčastnil samotného zadávacího řízení, nebo jde o osobu, jejíž zájem ohrožuje podle ust. § 44 odst. 2 písm. b) ZZVZ její nestrannost a nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením? Jak má zadavatel postupovat v případě, kdy osoba, která se podílela na zpracování zadávací dokumentace (a byla v ní uvedena např. jako zpracovatel projektové dokumentace) podá v příslušném zadávacím řízení nabídku?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) pracuje ve věci „střetu zájmů“ s obsahově podobným institutem, jako tomu bylo v případě předchozí právní úpravy v souvislosti s nepodjatostí členů hodnotící komise dle § 74 odst. 7 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platného do 30. 9. 2016).

  Definice střetu zájmů dle ZZVZ
  Nová právní úprava na rozdíl od právní úpravy předchozí používá v oblasti zadávání veřejných zakázek nový legální pojem „střet zájmů“. Z hlediska určitosti lze podobu úpravy nepodjatosti na základě střetu zájmů v současné právní úpravě vnímat spíše neformálně.
  Jedním ze základních rozdílů předchozí a stávající právní úpravy je širší právní účinek zjišťování možného střetu zájmů, který se na rozdíl od předchozí právní úpravy vztahuje podle té současné k osobě zadavatele jako celku, když v § 44 odst. 1 ZZVZ uvádí: „Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů.“ V souvislosti s tím zákon č. 137/2006 Sb. stanovil, že nastane-li v průběhu zadávacího řízení důvod k podjatosti některého z členů hodnotící komise, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. ZZVZ zadavateli také ukládá povinnost přijmout opatření k nápravě, pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, viz dále v textu popsaný důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Přitom osobami vystupujícími v zadávacím řízení jako osoby mající možný střet zájmů mohou být dle § 42 ZZVZ jak členové hodnotící komise, případně administrátoři, kteří se podílí na průběhu zadávacího řízení, tak také přizvaní odborníci, které zadavatel na posouzení nebo hodnocení nabídek najme. Zadavatel musí dbát toho, aby nedocházelo ke střetu zájmů, přičemž veškerá rozhodnutí a další úkony, které mohou mít vliv na zadání zakázky nebo na vyloučení účastníka zadávacího řízení, musí být činěny pouze s ohledem na objektivní potřeby zadavatele, aby úkony nebyly ovlivněny finančním či jiným osobním zájmem osob, které se podílejí na průběhu řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek.

  Změna povinnosti ustanovení členů hodnotící komise
  Na rozdíl od předchozí právní úpravy se k provádění úkonů na základě ZZVZ již nestanoví povinnost ustanovit v zadávacím řízení hodnotící komisi, ale je to výhradně zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení. Pokud interní předpisy ukládají povinnost jmenovat hodnotící komisi, podepisují absenci střetu zájmů před jednáním všichni členové hodnotící komise, které k tomu zadavatel určil. Osobami, které mají povinnost podepisovat absenci střetu zájmů, jsou právě ty osoby, které se podílejí na přípravě zadávacích podmínek, případně činí rozhodnutí, která ovlivňují průběh zadávacího řízení.
  Za tímto účelem byl zadavatel již na základě předchozí právní úpravy povinen sdělit na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé člen v hodnotící komisi přítomen, identifikační údaje účastníků zadávacího řízení, aby si členové hodnotící komise měli možnost tuto skutečnost ověřit. Důvodem širšího dopadu nové právní úpravy, než tomu bylo stanoveno na základě zákona č. 137/2006 Sb. v souvislosti s nepodjatostí ve vztahu k členům hodnotící komise, je právě ta skutečnost, že v samotné zadavatelské organizaci může možný střet zájmů nastat u daleko širšího okruhu oprávněných osob, jejichž pokynům je veřejný zadavatel povinen se s ohledem na své interní předpisy podřídit. Možný střet zájmů lze sledovat u pracovníků zadavatele, přímo u členů hodnotící komise, dále také u přizvaných odborníků, kteří tvoří poradní orgán zadavatele a mají na rozhodnutí faktický podíl, přičemž jsou schopni svým jednáním ovlivnit dílčí rozhodnutí zadavatele, anebo celkový výsledek zadávacího řízení.

  Okolnosti vzniku střetu zájmů
  Vznik střetu zájmů může nastat v případě, pokud se na přípravě zadávacích podmínek podílela osoba, která má zájem na získání zakázky v navazujícím zadávacím řízení a zároveň se nastavení podmínek či požadavků na kvalifikaci nebo technické vlastnosti předmětu plnění jeví být diskriminační či nepřiměřené k předmětu veřejné zakázky. Lze přitom namítat, že pokud zadávací dokumentaci nebo její část vypracovala osoba odlišná od zadavatele, může zpracovateli technické části dokumentace vzniknout neoprávněně výhoda, spojená s jeho možnou budoucí účastí v zadávacím řízení.

  Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od osoby zadavatele, doporučujeme zvážit stanovení takové lhůty pro podání nabídek, která umožní srovnatelnou přípravu nabídky také těm dodavatelům, kteří se na konkrétním obsahu zadávacích podmínek fakticky možnost podílet neměli.

  Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí být zadávací podmínky stanoveny odkazem na určité dodavatele nebo výrobky či práva vyplývající z práv duševního vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu). Porušení zákazu diskriminace naopak není nastavení podmínek zadávacího řízení, které odpovídá účelu veřejné zakázky nebo potřebě zadavatele zajistit předmět plnění v souladu s určitým technickým parametrem.
  Uvedené platí tím spíše o právních zásadách, jejichž možný rámec se mění s okolnostmi aplikace normy, proto se podobné zjištění, zda byla porušena rovnost přístupu ke všem subjektům kontraktačního procesu, bude vztahovat vždy na všechny okolnosti případu. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 ZZVZ je jedním z obecných principů, přitom důsledné posouzení věcných skutečností zpravidla provází právě tyto tzv. „neurčité právní pojmy.“ Pro účely zjišťování možného střetu zájmů není možné v takovém jednání spatřovat snahu zadavatele nebo jiných osob podílejících se na průběhu příprav zadávacích podmínek, ovlivnit výsledek zadávacího řízení, ačkoli spolehlivé zjišťování závěru o skutkovém stavu může být zdlouhavé, a to jak v rámci řízení před úřadem, tak i v případě následného soudního přezkumu.

  Předcházení vzniku střetu zájmů
  V souvislosti s citovanou částí Vašeho dotazu: „pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž“ sdělujeme, že takový postup zadavatele může být v zadávacím řízení nahlížen v souladu s ustálenou rozhodovací praxí jako porušení zákazu diskriminace v zadávacím řízení. Možnému vzniku střetu zájmů lze předcházet jiným způsobem, pokud existuje důvodné očekávání, že podíl na přípravě zadávací dokumentace bude možné označit za konkurenční výhodu, lze v krajních případech předcházet očekávanému střetu zájmů již smluvní úpravou se zpracovatelem zadávací dokumentace, kterou se zaváže k neúčasti v navazujícím zadávacím řízení. Pokud dodavatel nabídku podá, ačkoliv se ji zavázal nepodat, ocitá se v možném střetu zájmů a zadavatel je oprávněn takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit postupem dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Než zadavatel učiní rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí ho předtím vyzvat k objasnění, aby uvedl důvody, pro které se domnívá, že s podáním jeho nabídky ke střetu zájmů nedošlo. Pokud dotčený účastník zadávacího řízení neprokáže, že jeho účastí na přípravě nedošlo ke zvýhodnění při přípravě nabídky, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže, je zadavatel dále oprávněn vyloučit takového účastníka za zadávacího řízení.

  Závěr
  Možnost nechat zpracovat po odborné stránce srozumitelné zadávací podmínky osobou odlišnou od osoby zadavatele, disponující určitými odbornými znalostmi ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, anebo s povědomím o specifických potřebách zadavatele, je zcela legitimní postup zadavatele, který právě za předpokladu, že dojde k označení osob spojených s přípravou zadávacích podmínek, činí celou fázi přípravy podmínek soutěže více transparentní. Jedná se o jeden z nástrojů prevence střetu zájmů, který hájí zachování hospodářské soutěže, a který zároveň celý proces zadávání zprůhledňuje. Výkladovými metodami nebo opačnou interpretací dotčených ustanovení zákona nelze dle našeho názoru jakkoliv sledovat záměr zákonodárce upírat právo stát se účastníkem zadávacího řízení určitým skupinám dodavatelů, neboli právě těm osobám, které poskytují služby zpracovatelů projektových dokumentací, případně zaměřují své služby na přípravu zadávací dokumentace nebo jen jednotlivých částí (dokumentace pro technické, stavební či jiné inženýrské projekty, technické specifikace služeb, příp. díla atp.).

  Uzavřená výzva

  25.02.2019 Dobrý den, může se o uzavřenou výzvu ucházet i dodavatel, který nebyl vyzván? V případě, že dokumentace je dostupná na webu zadavatele. Nebo je zakázka striktně určena pouze pro vyzvané? Děkuji za odpověď.

  V případě, že jsou podmínky účasti v zadávacím řízení uveřejněny na portále zadavatele a stávají se tak veřejně dostupné, je přípustné, aby nabídku podal i ten účastník, který nebyl vyzván prostřednictvím uzavřené výzvy. Pro úplnost uvádíme, že by zadavatel neměl vyřadit nabídku jen z toho důvodu, že účastník nebyl vyzván k podání nabídky.

  Objasnění nabídky (§ 46)

  14.02.2019 Dobrý den, zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "ZVZ") umožňoval dle § 76 odst. 5 ZVZ po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětelní jeho nabídky. V zákone č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek taková možnost uvedena není. Má zadavatel možnost přizvat účastníka po písemném objasnění na jednání, za účelem obajsnění, které by urychlilo zadávací řízení?

  Dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely. Přičemž na žádost o objasnění nejsou ZZVZ kladeny žádné formální požadavky a zadavatel může tuto možnost učinit opakovaně. ZZVZ blíže nespecifikuje, jakým způsobem má k objasnění dojít.
  Dále dle § 211 odst. 1 ZZVZ není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem použít i ústní komunikaci. Ovšem za podmínky, že bude obsah komunikace v dostatečné míře zdokumentován – zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
  Dle výše uvedeného ZZVZ neznemožňuje, aby byl účastník pozván na jednání za účelem objasnění nabídky. Zadavatel však musí při takovém postupu dbát na to, aby obsah ústní komunikace byl dostatečně zdokumentován, aby byly zachovány základní zásady dle § 6 ZZVZ a nedošlo tak k netransparentnímu, nerovnému a diskriminačnímu zacházení s účastníky zadávacího řízení.

  Vysvětlení zadávací dokumentace

  12.02.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu na modelovém příkladu: Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin? V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat? Děkuji za odpověď

  K dotazům poskytujeme následující výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
  1. Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin?
  Podle § 98 odst. 4 ZZVZ platí, že pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.
  V modelovém příkladu nebylo vysvětlení uveřejněno, odesláno nebo předáno do 3 pracovních dní. Bude tudíž nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik dní o kolik přesáhla doba doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace 3 pracovní dny. Pokud bylo vysvětlení poskytnuto 4. pracovní den, došlo k přesáhnutí doby o 1 pracovní den. Konec lhůty pro podání nabídek, který byl původně stanoven na 6. 3. 2019, musí být stanoven nejméně na 7. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že lhůta musí být prodloužena nejméně o 1 pracovní den (nikoli právě o jeden pracovní den, jak uvádíte ve svém dotazu), nebude v rozporu se ZZVZ pokud dojde k prodloužení o 2 pracovní dny tj. na 8. 3. 2019.
  Vzhledem k tomu, že povinnost prodloužení je stanovena ve dnech, není nezbytné pro splnění této povinnosti dopočítávat přesně na vteřiny prodloužení o 24 hodin. Dle občanského zákoníku by takovéto počítání času bylo nutné v případě lhůty nebo doby určené v kratších časových jednotkách, než jsou dny (§ 608 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
  2. V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat?
  Podle § 98 odst. 3 ZZVZ platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Podle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 211 odst. 2 ZZVZ písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů v tomto ustanovení uvedených. Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být podle § 211 odst. 4 datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o:
  a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,
  b) oznámení o výběru dodavatele,
  c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,
  d) vyloučení účastníka zadávacího řízení.
  V případě, že dodavatel zašle zadavateli žádost o vysvětlení emailem, došlo k písemnému požádání o vysvětlení zadávací dokumentace. Jelikož se nejedná o výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh ani o vyloučení účastníka zadávacího řízení, nemusí být tato žádost opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem. Žádost o vysvětlení musí být podepsána, dostačující však bude podepsání prostým elektronickým podpisem (tj. například jako tento email) nebo naskenování vlastnoručního podpisu. Tyto závěry platí i pro zasílání námitek.
  Závěrem shrnujeme, že pro případy opožděného vysvětlení zadávací dokumentace je stanovena povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek minimálně o délku zpoždění. Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace a podání námitek můžou být podepsány tzv. prostým elektronickým podpisem.

  Počítání lhůty pro podání nabídek

  12.02.2019 Dobrý den, měla bych dotaz na počítání lhůty pro podání nabídek. Modelový příklad: otevřené řízení, které je zadáváno v nadlimitním režimu, prostřednictvím Národního elektronického nástroje, lhůta pro podání nabídek je stanovena na minimální zákonnou lhůtu, a to 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Zadávací řízení je zahájeno ve čtvrtek dne 31.1.2019, 30. den vychází na sobotu 2.3.2019 – musím zachovat celý následující pracovní den, tj. pondělí 4.3.2019 a budu tak otevírat nabídky až v úterý nebo mohu stanovit lhůtu pro podání nabídek do 4.3.2019 do 10:00 hodin? Pokud se otevírají nabídky např. v 10:00 hodin, počítá se tento den také do lhůty pro podání nabídek? Nebo se lhůta pro podání nabídek počítá jen do dne předcházejícího, tzn. do lhůty se počítají jen celé dny? Děkuji za odpověď

  Povinná elektronizace zadávacích řízení nemá vliv na plynutí času a stanovení konců lhůt v zadávacích řízeních. Počítání času v zadávacích řízeních se řídí občanským zákoníkem (§ 601 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
  Lhůty, jejichž konec je zadavatelem stanoven na konkrétní okamžik, uplynou ve stanovenou chvíli bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den nebo den pracovního klidu. Podle § 608 občanského zákoníku totiž lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Výše zmíněné se jedná např. lhůt pro podání nabídek, jejíž konec stanovuje zadavatel na konkrétní den a čas. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) jsou stanovena jen minima délek těchto lhůt. Zadavateli lze doporučit, aby konec lhůty pro podání nabídek stanovil na pracovní den.
  Ve Vámi uvedeném případě bychom proto doporučili stanovit lhůtu pro podání nabídek do pondělí 4. 3. 2019 ve Vámi určeném čase. Posouvání konců lhůt stanovených zadavatelem na pracovní dny ZZVZ výslovně neukládá, ale v duchu zásady přiměřenosti je lze doporučit. K Vašemu druhému dotazu Vám sdělujeme, že do lhůty pro podání nabídky se započítávají celé dny (Rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 9. 2017, č. j.ÚOHS-S0306/2017/VZ-28032/2017/542/PKn).

  Uzavření smlouvy s dalším v pořadí až po podpisu smlouvy a odstoupení dodavatele (§ 100, § 222)

  31.01.2019 Zajímalo by mne jestli má zadavatel nějakou možnost uzavřít smlouvu s účastníkem, který se umístil jako druhý v pořadí ve výběrovém řízení, a to v případě, že vybraný dodavatel již smlouvu podepsal, tj. začal plnit, ale od smlouvy záhy odstoupil, nebo se musí bezpodmínečně provést nové výběrové řízení. Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 51 odst. 1 stanovuje, že se zadávací řízení ukončuje okamžikem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nahrazení dodavatele za jiného dodavatele se dle § 222 odst. 10 považuje za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou zadavatel nesmí umožnit bez provedení nového zadávacího řízení.  Zadavatel má však možnost dle § 222 odst. 10 písm. a) změnit dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud si takovouto změnu jednoznačně vymezí v zadávací dokumentaci na základě § 100 odst. 2 ZZVZ. Zadavatel musí již předem v zadávací dokumentaci stanovit všechny podmínky pro změnu dodavatele a způsob, jakým bude nový dodavatel určen. Na základě zmíněného, pokud vybraný dodavatel veřejnou zakázku nedokončí, lze si vyhradit takový postup, aby se novým dodavatelem stal účastník, který se umístil jako druhý v pořadí, bude-li s tím souhlasit.
  V situaci, kdy dodavatel odstoupí od smlouvy po jejím uzavření a zadavatel si nevyhradil možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel provést nové zadávací řízení, které skončí uzavřením smlouvy s novým dodavatelem. Pokud bude prováděno nové zadávací řízení, stojí za zvážení, zda do zadávací dokumentace nevyhradit možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ.

  Výpočet hodnoty změny závazku dle § 222

  23.01.2019 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem týkajícím se § 222 ZZVZ. Zadavatel uzavřel na základě zadávacího řízení podle předešlé právní úpravy v smlouvu na veřejnou zakázku na služby. V průběhu plnění již došlo k několika změnám závazku. Nyní vyvstala potřeba další úpravy závazku. Dotazy: 1) Jak postupovat pro stanovení hodnoty cenového nárůstu dle § 222 odst. 9? Zadavatel musí zpětně posoudit každou provedenou změnu, pod jaký odstavec daného paragrafu by se nyní podřadila a všechny hodnoty spadající pod odst. 5 a 6 a uvažovanou změnu sečíst, a tento výsledek porovnat s 30% limitem nárůstu hodnoty závazku? 2) Jak se posuzují změny, jež nedošly realizace? – Zadavateli v průběhu plnění vyvstala potřeba úpravy závazku s ohledem na jednotlivé dílčí etapy plnění zakázky, a proto uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek. Avšak s postupem času a vývojem dalších skutečností majících vliv na předmětné plnění (vývoj legislativy, změna vedení města a priorit,…) některé služby požadované dodatkem nebylo třeba již realizovat, a dalším dodatkem byly ze smluvního vztahu „odstraněny“. Pro výpočet hodnoty změny tedy máme postupovat tak, že posoudíme změny každého dodatku samostatně nebo by bylo možné jako změnu brát v úvahu pouze tu část, která ve smluvním vztahu zůstala, jelikož zbylá nevyužitá část plnění byla do závazku dodatečně doplněna a následně odstraněna? Děkuji za odpověď

  K dotazům, které se týkají změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), Vám sdělujeme:
  Rozhodující je cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku. Do výsledné ceny veřejné zakázky je nezbytné dále započítat případnou změnu ceny, která je v souladu s § 222 odst. 2 ZZVZ, přičemž se musí jednat o změnu ceny, která je provedena na základě jednoznačně vymezených podmínek v zadávacích podmínkách a nemění celkovou povahu veřejné zakázky. V případě kdy změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku není na základě jednoznačně vymezených podmínek uvedena v zadávací dokumentaci, zadavatel posuzuje, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoli. Požadované změny závazku ze smlouvy je nutné zkoumat z perspektivy přípustnosti podle konkrétního ustanovení.
  Za podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují změny dle § 222 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 ZZVZ. V dotaze se ptáte na změny dle § 222 odst. 5 a odst. 6 ZZVZ.
  Zadavatel může dle uvedených ustanovení postupovat, pokud splní níže uvedené zákonné podmínky:
  V případě změny dle § 222 odst. 5 ZZVZ, by se mělo jednat o změnu která je nezbytná a změna v osobě dodavatele není možná z ekonomických anebo technických důvodů nebo by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Zároveň musí být splněna podmínka, že hodnota těchto dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku.
  Dle § 222 odst. 6 ZZVZ by se mělo jednat o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, neměnící celkovou povahu veřejné zakázky, a zároveň by hodnota této změny nepřekročila 50 % původní hodnoty závazku.
  Při posouzení splnění limitů podle odstavce 5 písm. c) a odstavce 6 písm. c), musí zadavatel sečíst změnu, která se týká rozšíření tak i zúžení předmětu smlouvy (nevyčerpaného plnění). Pokud zadavatel například vymění jeden výrobek za jiný, je nutné zohlednit jak cenu přidaného (nového) plnění, tak cenu nevyčerpaného původního plnění. V praxi to znamená, že když cena nevyčerpaného plnění bude např. 10 000 Kč, cena nového plnění bude 20 000 Kč, celková hodnota změny bude 30 000 Kč.
  Z výše uvedeného vyplývá i odpověď na Váš dotaz, zda máte posuzovat každý dodatek ke smlouvě zvlášť. Každý dodatek ke smlouvě je nutné posuzovat samostatně, aby všechny změny byly sečteny. Pokud fakticky ke změně předmětu smlouvy nedošlo, pouze byla změna dodatkem ke smlouvě doplněna a následně odstraněna, toto přidané plnění, které nedošlo realizace, se do hodnoty změny nezapočítává. V případě kdy dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku, například výměna jednoho výrobku za jiný, je třeba tuto cenu při výpočtu hodnoty změny zohlednit.
  Výpočet cenového nárůstu dle § 222 odst. 9 ZZVZ související se změnami podle odstavců 5 a 6 ZZVZ nesmí přesáhnout 30% původní hodnoty závazku, přičemž se do něho nezapočítávají změny provedené podle jiných odstavců. V praxi to znamená, že pokud celková hodnota veřejné zakázky je 10 000 000 Kč, 30% z této částky bude 3 000 000 Kč. Cenový nárůst v takovém případě nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč. Při výpočtu cenového nárůstu se na rozdíl od výpočtu hodnoty změny odečítají dodávky, služby, nebo stavební práce, které nebyly v původní veřejné zakázce realizovány. Lze tedy odečíst nerealizovaná plnění. V odkaze níže naleznete metodiku ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ.
  http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim
  K vašemu poslednímu dotazu, který se týká nového zadávacího řízení, z důvodu změny závazku ze smlouvy na Veřejnou zakázku, která je z hlediska zákona změnou podstatnou, Vám sdělujeme:
  Provedení podstatné změny smlouvy zákon podmiňuje provedením nového zadávacího řízení.
  V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.
  Zadavatel musí přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda se jedná o jeden souvislý funkční celek. V případě, že nové zadávací řízení s předchozím zadávacím řízení věcně i časově souvisí, zadavatel zahájí nové zadávacího řízení a připočte k němu i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky dle § 16 odst. 2 ZZVZ.
  Výše uvedená povinnost na zadavatele nedopadá, pokud v průběhu roku vznikne zadavateli potřeba operativně řešit nákup dodávek či služeb, které spolu věcně a časově nesouvisí.
  V dotaze uvádíte, že se jedná o dodatečné požadavky přímo navázané na předchozí zadávací řízení a změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ nelze realizovat. Na základě Vámi uvedených informací, doporučujeme k novému zadávacímu řízení připočíst i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku v režimu nadlimitním.

  Shodná nabídková cena (§ 6)

  15.01.2019 Dobrý den, mám dotaz jak postupovat, když jsem v zadávacím řízení obdržel od dvou účastníků nabídky se shodnou nabídkovou cenou, které jsou zároveň nabídkami s nejnižší nabídkovou cenou? V zadávací dokumentaci není uvedeno, jak v tomto případě bude zadavatel postupovat. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku na služby zadávanou v otevřeném řízení. Předem děkuji za odpověď.

  Situaci, kdy je hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena a zadavatel obdrží od dvou účastníků nabídky se shodnou nabídkovou cenou, která je zároveň nejnižší nabídkovou cenou, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neupravuje. Zadavatel je v takovém případě povinen počínat si tak, aby jeho další postup v zadávacím řízení byl v souladu s obecnými zásadami pro zadávání veřejných zakázek, uvedenými v § 6 ZZVZ. Jako gestor ZZVZ zastáváme stanovisko, že zásady § 6 ZZVZ v této situaci nevylučují vybrat nejvhodnější nabídku prostřednictvím losu. Evropské právo nahlíží na los jako na povolený prostředek výběru (např. při omezování počtu účastníků zadávacího řízení), proto není přípustný argument, že jde o postup netransparentní a tedy zakázaný. Pro výběr nejvhodnější nabídky prostřednictvím losu není nutná výhrada takového postupu v zadávací dokumentaci a zadavatel jej tak má možnost provést i bez výhrady.
  Pokud zadavatel přistoupí k losování, musí dbát na zajištění jeho transparentnosti. Za vhodné se považuje zejména losování za účasti notáře, dále pak umožnění účasti při losování a umožnění kontroly losovacího zařízení účastníkům řízení, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou.

  Změna technické specifikace

  10.01.2019 V rámci ZPŘ na dodávky došlo v rámci vysvětlení ZD ke změně požadovaných hodnot některých parametrů z technické specifikace, která byla součástí zadávací dokumentace. V rámci posouzení nabídky dodavatele, jehož nabídka byla hodnocena jako nejvhodnější, bylo zjištěno, že dodavatel nezapracoval předmětné změny do své nabídky a použil původní verzi technické specifikace. V této souvislosti prosíme o informaci, zda je možné vyzvat dodavatele k objasnění jeho nabídky, tedy k předložení upravené technické specifikace v souladu s vysvětlením ZD za předpokladu, že jeho nabídková cena se nezmění nebo je nutné dodavatele vyloučit.

  V případě, že uplynula lhůta pro podání nabídek, platí dle § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, že takové nabídky nemohou být již měněny – nelze tak například, aby v rámci doplňování došlo ke změně nabídkové ceny či nabídnutí jiného výrobku. Naproti tomu však, dle stejného ustanovení, mohou být nabídky doplňovány o údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny dle kritérií hodnocení. Pokud je tedy v ZPŘ hodnotícím kritériem nabídková cena, která zůstane nedotčena i po doplnění upravené technické specifikace, je možné postupovat Vámi uvedeným způsobem a není nutné dodavatele vyloučit.

  Seznam účastníků zadávacího řízení

  09.01.2019 Dobrý den, od října je povinná elektronizace veřejných zakázek. Účastníci, kteří podávají nabídky žádají o poskytnutí informace, kdo nabídku podal a za jakou cenu, případně chtějí zaslat či zveřejnit protokol z otevírání obálek. Tento se však u elektronického podání nabídek nevyhotovuje a informace tedy neposkytujeme. Zkoušejí rovněž žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. Ze všech dostupných zdrojů, tedy i z Metodiky uveřejňování informací....MMR vyplývá, že tyto informace může zadavatel poskytnou až tehdy, kdy má tyto informace povinnost uvést v Písemné zprávě, což je po uzavření smlouvy. Dotaz zní, kdy přesně může a kdy musí zadavatel seznam účastníků zadávacího řízení dle odst.1 písmena n) vyhlášky č. 168/2016 Sb. zveřejnit na Profilu zadavatele? Děkuji moc za odpověď

  Poskytování informací v rámci zadávacího řízení upravuje ustanovení § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ze kterého přímo vyplývá, že zadavatel do ukončení zadávacího řízení neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení.
  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení není zadavatel na základě žádosti oprávněn poskytnout a takovou žádost by musel odmítnout.
  Pokud ovšem nastane situace, že takovou žádost podá účastník zadávacího řízení, měl by zadavatel danou věc posuzovat podle ZZVZ, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Transparentnost, která musí být při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti v souladu s § 213 ZZVZ zabezpečit. Samotná zásada transparentnosti poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
  Podle § 39 odst. 1 ZZVZ může zadavatel určit pravidla nad rámec pravidel stanovených ZZVZ, ovšem pouze za předpokladu dodržení zásad podle § 6 ZZVZ. Jelikož ZZVZ nestanovuje konkrétní pravidla postupu při poskytnutí informací z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení, musí je zadavatel stanovit sám. Zadavatel by měl tedy rozhodnout, zda vůbec, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat. V souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ by zadavatel neměl poskytovat informace, které byly účastníkem zadávacího řízení označeny za důvěrné.
  Pokud zadavatel po zvážení konkrétních okolností daného zadávacího řízení dojde k závěru, že poskytnutím požadovaných informací nenaruší zásady podle § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, musí na základě dodržení zásady nediskriminace poskytnout dané informace všem účastníkům zadávacího řízení. Lze také doporučit, aby informace byly poskytnuty bez identifikace účastníků zadávacích řízení, a to z důvodů eliminace uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení.

  Změna závazku ze smlouvy na VZ zadávanou ve ZPŘ

  02.01.2019 Zadavatel v roce 2018 zadával veřejnou zakázku na stavební práce (kanalizace + ČOV + vodovod). Předpokládaná hodnota byla stanovena postupem dle §§ 16 a 22 ZZVZ na částku 49 886 014,- Kč (bez DPH) a odpovídá rozpočtu projektanta. Veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 5 nabídek, všechny s cenou nižší než 50 mil. Kč bez DPH. Cena ve smlouvě uzavřené s vybraným dodavatelem činí 46 495 941,50 Kč bez DPH. Je možné, že zadavatel bude nucen řešit dodatečné práce. Změnou závazku by mohlo dojít k situaci, že objem dodatečných prací by v součtu s původní cenou dle smlouvy přesáhnul částku 50 mil. Kč bez DPH, tzn. celková hodnota veřejné zakázky by po provedení změny/změn závazku překročila nejvýše přípustnou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na stavební práce pro použití zjednodušeného podlimitního řízení. Lze v takovém případě posuzovat přípustnost změny podle pravidel § 222 ZZVZ s tím, že k nejvýše přípustné předpokládané hodnotě veřejné zakázky na stavební práce pro použití zjednodušeného podlimitního řízení dle § 52 písm. a) ZZVZ se při změně závazku ze smlouvy nepřihlíží? Děkuji předem velice za vaše vyjádření!

  Pokud zadavatel před zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku stanovil výši předpokládané hodnoty v souladu s ustanovením § 16 a následujících zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), a následně v souladu s § 52 písm. a) ZZVZ zvolil pro zadání veřejné zakázky na stavební práce o předpokládané hodnotě nižší než 50 000 000 Kč bez DPH zjednodušené podlimitní řízení, lze konstatovat, že postupoval v souladu se ZZVZ.
  Pokud následně nastala situace, v jejímž důsledku zadavatel mění závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, postupuje v souladu s § 222 ZZVZ. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena v souladu s výše uvedeným, je irelevantní, pokud hodnota dodatečných stavebních prací přesáhne v součtu s původní hodnotou veřejné zakázky 50 000 000 Kč bez DPH. Samozřejmě za předpokladu, že zadavatel provádí pouze nepodstatné změny smlouvy tak, jak vyplývá z jednotlivých ustanovení § 222 ZZVZ.

  Podání nabídek v jednacím řízení bez uveřejnění

  02.01.2019 Zadávám podlimitní veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění § 63, odst. 3, písm. c) zákona. K podání nabídky bude vyzván jeden konkrétní zhotovitel. Musí být nabídka podána elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje? A nebo můžeme připustit i podání nabídky v listinné podobě, když je vyzván k podání nabídky jen jeden účastník? Předem děkuji za odpověď.

  Povinná elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem se vztahuje na všechny skupiny zadavatelů od 18. října 2018. Povinnost se vztahuje i na podlimitní veřejné zakázky, přičemž výjimky z povinnosti elektronické komunikace jsou uvedeny v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).Odpověď na Váš dotaz proto bude znít, že nabídka v „zákonném režimu“ musí být podána vždy elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, musí být autentická, rovněž musí být zajištěno, aby s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením nijak manipulováno, nedojde-li k naplnění některé z výjimek dle § 211 odst. 3 ZZVZ.Shora uvedené proto platí i tehdy, jedná-li se o veřejnou zakázku zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. c) ZZVZ, bez ohledu na to, zda je vyzván k podání nabídky jen jeden dodavatel nebo více.

  Zrušení zakázky v zavedeném DNS

  21.12.2018 V zavedeném DNS byla vyhlášená VZ, kdy nabídku podal pouze jeden dodavatel zařazený do DNS. Zadavatel odeslal oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele, který byl vyzván k podpisu smlouvy. Před podpisem smlouvy dodavatel oznámil, že dle technických parametrů (kde byla následně i zadavatelem zjištěná chybná specifikace) nemůže požadované prostředky ICT dodat, a tím pádem ani podepsat smlouvu. Jak má zadavatel postupovat v souladu se ZZVZ, když danou zakázku musí zrušit a již rozhodl o výběru dodavatele? Jaký se použije důvod zrušení VZ v DNS a jak bude znít oznámení o zrušení?

  Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (DNS) je dle systematiky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) tzv. zvláštním postupem. Nejedná se tedy o zadávací řízení ve smyslu zákona, a proto se na postup zadavatele v rámci DNS nevztahují ustanovení pro zadávací řízení, není-li v zákoně či zadavatelem v zadávací dokumentaci řečeno jinak.
  Postup pro zrušení veřejné zakázky v DNS není nijak formálně upraven, proto není nutno naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ, a je možno zrušit takovou veřejnou zakázku i bez naplnění těchto důvodů (obdobně jako v případě veřejné zakázky malého rozsahu). V daném případě by bylo možné i analogicky využít důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ, tedy zaniknutí účasti v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení. V souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ je však nutno oznámit takové zrušení všem dodavatelům, kteří v daném „minitendru“ podali nabídku.

  Stejná cena

  19.12.2018 Dobrý den, zadavatel ve výběrovém řízení na TDI a BOZP rozdělil veřejnou zakázku malého rozsahu na části. Část I byla na TDI a část II na BOZP. Účastníci mohli podat nabídku na jednu část nebo obě části a hodnotícím kriteriem byla nejnižší cena. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 6 nabídek, kdy všichni účastníci podali nabídku na obě části. Prosím o odpověď na dotaz, jak vybrat vítěze? V části I zvítězil uchazeč s nejnižší cenou a v části II zvítězili dva účastníci se stejnou cenou. Jedním z těchto dvou účastníků byl i vítěz části I. Je možné vybrat jako vítěze části II na základě toho, že zvítězil v části I? V zadávací dokumentaci s touto variantou zadavatel nepočítal. Prosím o sdělení jak postupovat v případě stejné nabídkové ceny u dvou vítězů.

  K Vašemu dotazu lze konstatovat, že v případě rovnosti nabídkových cen lze využít tzv. výběr losem, nicméně zadavatel by měl zajistit transparentnost takového postupu. Lze tedy aplikovat tento postup za účasti notáře a zároveň umožnění účasti při losování zástupcům dodavatelů, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou a umožnění kontroly losovacího zařízení těmto osobám, případně jiný adekvátní postup, při kterém bude dodržena jeho dostatečná transparentnost.

  Změna smlouvy vs. nové výběrové řízení (§ 222)

  19.12.2018 Dobrý den, zadavatel má uzavřenou smlouvu na základě výběrového řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Při změnách smlouvy zadavatel dosud postupoval podle vydaného stanoviska MMR: Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Došlo však k situaci, kdy hodnota potřebných víceprací přesáhla limity dle § 222 zákona a již by se jednalo o podstatnou změnu smlouvy. Může zadavatel tyto vícepráce, které lze oddělit od původní zakázky, zadat v samostatném výběrovém řízení? Předpokládaná hodnota víceprací, které by byly zadávány v novém výběrovém řízení nepřesáhne 2 mil. Kč bez DPH (pozn. jedná se o zakázku na služby). Je tedy správný postup, že tyto vícepráce jsou samostatnou zakázkou, nelze je přičítat k hodnotě původních prací a lze je zadávat ve výběrovém řízení veřejné zakázky malého rozsahu? Děkuji předem za odpověď.

  Pokud má být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu změněn, je nezbytné posoudit, zda se po změně bude stále jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”).

  V případě veřejné zakázky na služby se tak bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, pouze pokud původní hodnota veřejné zakázky v součtu s hodnotou změny nepřesáhne limit 2 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel by v takovém případě nemusel aplikovat pravidla stanovená v § 222 ZZVZ.

  Oproti tomu za situace, kdy původní hodnota veřejné zakázky spolu s hodnotou změny přesáhne limit 2 000 000 Kč, musí zadavatel posuzovat přípustnost změny podle § 222 ZZVZ.

  Pokud je zadavatel u veřejných zakázek malého rozsahu na základě výše uvedeného povinen postupovat podle § 222 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 222 odst. 1 ZZVZ umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy.

  Z Vašeho dotazu není zřejmé, co je předmětem veřejné zakázky a předmětem dodatečných služeb a není tedy možné posoudit, zda se skutečně jedná o dvě samostatné veřejné zakázky nebo o rozšíření původního předmětu veřejné zakázky.

  V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.

  Při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda jde o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku, respektive veřejné zakázky, je tak třeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost služeb a zároveň vědomí zadavatele, jaké služby bude v průběhu daného časového období zadávat.

  pozn. stanovisko na které je dotazem odkazováno se nachází na stránkách portál-vz.cz na přiloženém odkazu:

  https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf

  Vyloučení účastníka na základě § 48 odst. 7 a 9

  14.12.2018 Dobrý den, obdrželi jsme nabídku od dodavatele se sídlem v České republice. Tento dodavatel má kmenové akcie na jméno v listinné podobě a nejedná se o akciovou společnost ve vlastnictví obce. Dle § 48 odstavce 7 takového dodavatele zadavatel může vyloučit. Ale dle § 48 odstavce 9 jsme povinni v tomto případě dodavatele vyloučit v souladu s odst. 7, protože se nejedná o dodavatele se sídlem v zahraničí. Tento postup dle našeho názoru porušuje § 6, tj. dodržení zásady rovného zacházení, neboť je jiný přístup k domácím a jiný k zahraničním dodavatelům. Na základě výše uvedeného Vás tímto prosím o vyjádření, zda v tomto případě opravdu musíme dodavatele vyloučit nebo je možno požádat tuzemského dodavatele o předložení čestného prohlášení dle § 48 odst. 9. Děkuji za odpověď

  Zadavatel je dle § 48 odst. 7 ZZVZ oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Avšak u vybraného dodavatele, tj. dodavatele, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a jde zároveň o tuzemskou akciovou společnost, se tato možnost přesune do roviny povinnosti a zadavatel dle § 48 odst. 9 ZZVZ takového dodavatele vyloučí se zadávacího řízení.
  U zahraniční akciové společnosti zadavatel postupuje odlišně, nejprve ji vyzve k předložení písemného čestného prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu s uvedením zdroj, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. Pokud tento vybraný dodavatel (zahraniční akciová společnost) písemné čestné prohlášení nepředloží nebo jeho obsahem nebude také zdroj údajů, bude zadavatelem vyloučen na základě § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 48 dost. 8 ZZVZ.
  Lze tedy shrnout, že ZZVZ uplatňuje specifický postup pro tuzemskou akciovou společnost a specifický postup pro zahraniční akciovou společnost, přičemž ZZVZ neumožňuje tyto postupy zaměňovat. Tuzemská akciová společnost musí mít vydány výlučně zaknihované akcie, není-li tomu tak, zadavatel takového dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení.
  Dodáváme, že není vyloučena možnost poskytnout dodavateli, který nemá vydány výlučně zaknihované akcie, prostor pro jejich zaknihování. Jedná se však o časově poměrně náročný proces (v řádu měsíců), proto by jeho využití mělo ze strany zadavatele předcházet důkladné zvážení, zda je v jeho zájmu toto zdržení umožnit.

  Pravidla zavedení DNS: předpokládaná hodnota a kritéria kvalifikace (§ 139)

  13.12.2018 Dobrý den, v případě, že zadavatel zavádí dynamický nákupní systém na dobu 4 let formou veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu, je povinen stanovit předpokládanou hodnotit veřejné zakázky? Ve vztahu k určení způsobu zadání zadavatel volí "nejpřísnější" režim zadávání dle ZZVZ a ve vztahu ke stanovení min. podmínek kvalifikace bude vycházeno z předpokládané hodnoty dílčí VZ, nikoliv předpokládaného hodnoty celého DNS. Děkuji za odpověď.

  Dle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému (DNS) rozhodná souhrnná výše všech veřejných zakázek, které mohou být v DNS zadány. Stanovení předpokládané hodnoty pak zadavateli určuje režim (nadlimitní, podlimitní apod.), ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě zavedení DNS je oproti standardnímu zadávacímu řízení stanovena v § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ povinnost uvést tuto předpokládanou hodnotu v zadávací dokumentaci. Jelikož zavedení DNS probíhá formou užšího řízení, jedná se tedy o zadávací řízení podléhající režimu ZZVZ odpovídajícímu jeho předpokládané hodnotě, je nutno i v případě nastavení podmínek účasti pro vstup do DNS postupovat dle odpovídající části zákona, v tomto případě dle části upravující nadlimitní režim. Nelze tedy v žádném případě vycházet z předpokládané hodnoty dílčí veřejné zakázky, nýbrž je nutno vycházet z předpokládané hodnoty DNS jako celku (viz § 23 ZZVZ). Po zavedení DNS se již jednotlivé veřejné zakázky zadávané v DNS neřídí žádným režimem dle zákona, neboť se jedná o tzv. zvláštní postupy a zadavatel při jejich zadávání postupuje dle § 141 ZZVZ. Nutno zdůraznit, že v těchto zvláštních postupech se již neřeší kvalifikace dodavatelů (tu zadavatel posuzuje při jejich zařazování do DNS), nýbrž pouze konkrétní nabídky na konkrétní plnění.

  Funkční celek

  12.12.2018 V rámci 85% dotace na sociální podnikání budeme pořizovat ojetý nákladní automobil v hodnotě cca 400 tis. Kč - počítáme s výběrovým řízením zakázky malého rozsahu. Je nutné do této zakázky zahrnout i přívěsný vlek za tento automobil v hodnotě cca 80 tis. Kč? Jedná se o funkční celek, nebo stačí soutěžit pouze automobil a vlek lze koupit mimo tuto soutěž? Totéž je i otázka u druhého našeho výběrového řízení, kde musíme nakoupit vybavení dílny na výrobu plastových nádrží. Je třeba nakoupit automatické svařovací pravítko v hodnotě cca 1 mil. Kč - je naší povinností zahrnout do této zakázky i ostatní vybavení dílny jako formátovací pilu (140 tis. Kč) a jiné drobné elektrické náčiní v jednotkových hodnotách cca 4 tis. Kč a další drobné nástroje v hodnotách do 2 tis. Kč? Celková cena pořizovaného vybavení dílny je 1,5 mil. Kč. Jede o samostatné stroje nikoliv součásti jedné výrobní linky, ale dílna veškeré tyto stroje a nástroje potřebuje nakoupit v podstatě najednou. Dále budeme nakupovat vysokozdvižný vozík v hodnotě cca 100 tis. Kč - je také součástí funkčního celku dílny? Prosím o radu - neradi bychom se dopustili nějakého porušení z důvodu nevědomosti, samozřejmě ale by pro nás bylo o mnoho jednoduší soutěžit pouze nákladní automobil a automatické svařovací pravítko bez ostatních položek. Děkuji

  Z dotazu nevyplývá, kdo je poskytovatelem předmětné dotace a zda je tato poskytována z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by však šlo o Evropské strukturální a investiční fondy, jsou podmínky pro zadávací/výběrové řízení stanoveny poměrně přísně a do tzv. funkčního celku a tedy i předpokládané hodnoty bude v obou případech nezbytné zahrnout všechna související plnění. Nicméně zároveň platí i možnost analogického postupu dle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), tedy že určité části do 20% předpokládané hodnoty funkčního celku můžete zadat mírnějším postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě této konkrétní (menší) části, případně částem. Ve Vámi popsaných případech by bylo možné přívěsný vlek zadat tvz. z ruky, protože splňuje uvedený 20% limit a stejně tak by v případě druhého výběrového řízení bylo možné zadat tzv. z ruky další vybavení díly až do hodnoty 300.000 Kč, pokud je celková předpokládána hodnota této zakázky 1.500.000,- Kč

  Stáří výpisu z OR

  06.12.2018 Dobrý den, jediný uchazeč doložil výpis z OR starší než 3 měsíce před podáním nabídky. Mohu ho vyzvat k doložení aktuálního výpisu? Děkuji

  Na základě § 46 ZZVZ je to možné.

  Ochrana informací

  06.12.2018 Dobrý den. Měl bych dotaz k §218 Ochrana informací ve spojení §219 Uveřejňování smlouvy. Někteří dodavatelé v nabídkách předkládají prohlášení: V případě, že bude tato nabídka vyhodnocena jako nejvýhodnější a bude uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky mezi dodavatelem a zadavatelem, sděluje tímto dodavatel zadavateli, že výkaz výměr (soupis prací), včetně jednotkových cen, jako přílohu ke smlouvě na plnění veřejné zakázky, případně jejích dodatků, považuje za obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dle příslušných právních předpisů1 jej tedy není možné zveřejnit spolu se smlouvou. Zároveň dodavatel upozorňuje, že zveřejnění některých údajů je vyloučeno rovněž dle příslušných ustanovení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), přičemž dodavatel upozorňuje zejména, na: (i) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, podle něhož se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet; (ii) ustanovení § 3 odst. 1 zákona o registru smluv, podle něhož prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Zde dodavatel poukazuje především na skutečnost, že mezi takové informace patří i osobní údaje pracovníků dodavatele uvedené ve smlouvě, včetně jejích dodatků, či jejích přílohách. Zadavatel v návrhu smlouvy (která je závazná) má uvedeno: Zhotovitel souhlasí se zveřejněním této smlouvy. Zhotovitel prohlašuje, že tato smlouva, ani žádná z jejích příloh, neobsahuje údaje, které tvoří předmět obchodního tajemství podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zveřejnění této smlouvy v Registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) zajistí objednatel. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, pokud souhlasí s návrhem smlouvy v nabídce překládá dvě prohlášení, která si odporují. Dojde zveřejněním smlouvy o dílo včetně všech příloh (profil zadavatele, registr smluv) k porušení některého ustanovení zákona (nebo jiných zákonů). Vystavuje se zadavatel zveřejněním nějakého postihu?

  Právo dodavatele chránit své obchodní tajemství je zachováno i v případě, že jsou informace uveřejňovány na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel by tak neměl právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství omezovat. Pokud je některá z informací obsažena ve smlouvě, např. položkový rozpočet, obchodním tajemstvím dodavatele, neměla by být tato část smlouvy uveřejněna ani na profilu zadavatele, ani v registru smluv. V dotazem popsané situaci je tak otázkou, zda jsou zadávací podmínky nastaveny přiměřené, a zda tak jak jsou stanoveny nevytváří překážku hospodářské soutěži (blíže viz § 36 odst. 1 ZZVZ). Doporučuji danou podmínku v zadávacích řízeních dále nepoužívat. Porušení obchodního tajemství by nebylo sankcionováno na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, ale na základě Občanského zákoníku § 2985 a násl.

  Způsob uzavření smlouvy v rámci povinnosti elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem

  05.12.2018 Dobrý den, po nabytí odložené účinnost § 211 musí veškerá písemná komunikace podle odstavce 3) § 211 probíhat elektronicky a to po celou dobu zadávacího řízení. Zadávací řízení je podle § 2 ukončeno podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem. Musí být tedy i uzavření smlouvy provedeno "elektronicky", podepsání smlouvy elektronickým podpisem statutárními zástupci a následně např. datovou schránkou zasláno k elektronickému podpisu vybranému dodavateli? Děkuji

  K dotazu, který se týká podepisování smluv a komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, Vám jako gestor zákona č. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (v platném znění (dále jen „ZZVZ“) níže sdělujeme následující:
  Obecná povinnost písemné elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je regulována ustanovením § 211 ZZVZ a vztahuje se na veškeré zadavatele veřejných zakázek dle ustanovení § 4 ZZVZ, jenž po 18. říjnu 2018 (státní a centrální zadavatele platí povinnost od 18. dubna 2017) zadali v zadávacím řízení veřejnou zakázku. Povinnost výhradní elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem vztahující se k zadávacímu řízení se uplatní i na zadávacích řízeních veřejných zakázek zahájených před uvedenými daty, jelikož není rozhodující okamžik zahájení zadávacího řízení, ale okamžik, kdy dochází ke komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem.
  V souladu s ustanovením § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) „je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah“. Dle ustanovení § 51 odst. 1 ZZVZ „je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy“ a povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, se tedy vztahuje i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
  Přestože nelze slučovat pojem „uzavření smlouvy“ a pojem „komunikace“, je nutno dospět k závěru, že při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku, která má být povinně uzavřena v písemné formě, musí mezi smluvními stranami tj. zadavatelem a dodavatelem docházet k vzájemnému písemnému sdělování informací tj. k vzájemné komunikaci. Po nabytí účinnosti § 211 ZZVZ, tak musí také tato písemná komunikace probíhat elektronicky, byla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení a platí tedy, že smlouva na veřejnou zakázku musí být uzavřena v elektronické formě.
  Vzhledem k výše uvedenému Vám rovněž sdělujeme, že ZZVZ reguluje elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem a písemnou formu smlouvy, další požadavky týkající se elektronických podpisů smluv ZZVZ nevymezuje.V souvislosti s výše uvedeným tématem povinné elektronická komunikace v zadávacím řízení si Vás dovolujeme odkázat na: Portál o veřejných zakázkách a koncesích, spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, v sekci novinek (viz odkaz níže), kde bylo v rámci metodických doporučení k ZZVZ uveřejněno stanovisko Expertní skupiny pro zadávání veřejných zakázek, které naleznete na tomto odkazu: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

  Úvěr s úroky nad 2 mil.Kč

  03.12.2018 Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení § 29 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku dlouhodobý úvěr na investici s celkovými úroky nad 2 mil. Kč = podlimitní zakázka? (služby nad 2 mil. Kč) Podléhá taková zakázka elektronizaci a u obou subjektů? Zadavatel i dodavatel? Moc Vám děkuji za osvětlení problematiky.

  K Vašemu dotazu, jenž se týká povinné elektronizace u výjimky uvedené v § 29 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:
  Povinnost komunikovat elektronicky dopadá pouze na veřejné zakázky zadávané v zadávacích řízeních. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení mohou být i nadále realizovány v listinné podobě.

  Výměna vodoměrů

  03.12.2018 Dobrý den, Je výměna vodoměrů v bytových domech dodávka nebo stavební práce? Děkuji.

  Bez bližších informací nelze určit. Může to být obojí – záleží na tom, zda jsou s výměnou spojeny stavební práce či výměna vodoměrů je prováděna v rámci větší stavební zakázky nebo v případě pouhé prosté výměny vodoměrů zda cena za provedení služby nepřevyšuje cenu samotných vodoměrů – potom by to mohla být i (servisní) služba (§ 15 zákona 134/2016 Sb.). Při určení se postupuje podle § 14 a § 15.

  Informace dodavatelům

  29.11.2018 Dobrý den Měl bych dotaz k poskytnutí informací dodavatelům. Otvírání nabídek v elektronické podobě probíhá bez účasti dodavatelů, takže dodavatelé nemají informaci o tom, jak si v daném zadávacím řízení stojí a zda mohou počítat, že danou zakázku budou moci plnit. Protokol o otvírání obálek zadavatel nemusí vyhotovit. Dodavatelé se výsledek zadávacího řízení dozví až po zaslání Oznámení o výběru dodavatele, což může být i za několik týdnů (měsíců) po podání nabídky. Může (musí?) zadavatel na základě žádosti jednoho z dodavatelů poskytnout informace o otvírání nabídek, jakým způsobem a s jakým obsahem? Poskytne informaci pouze dodavateli, který o to požádal (asi ne), nebo všem kteří podali nabídky? Myslím, že tyto informace jsou pro dodavatele důležité a jsou i v zájmu zadavatele, aby je dodavatel měl. V průběhu, než tuto informaci dodavatel získá, může uspět v jiné zakázce a z dané odstoupí (nepodepíše smlouvu) a zadavatel může přijít o výhodnou nabídku, včetně toho, že se zadávací řízení zbytečně může prodloužit. Děkuji.

  K otázce týkající se otevírání nabídek, které byly podány v elektronické podobě, resp. povinností zadavatele s otvíráním obálek v elektronické podobě související, je následují stanovisko: Na základě § 108 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je zadavatel povinen provést otvírání nabídek, které podali účastníci zadávacího řízení, a to ne dříve, než po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel postupuje rozdílně, jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nebo pouze nabídky v listinné podobě, či jsou-li podány jak nabídky v elektronické, tak nabídky v listinné podobě. Vycházejme tedy z předpokladu, že po 18. 10. 2018, kdy nabylo vůči všem zadavatelům účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ, které stanoví povinnost v zadávacím řízení komunikovat písemně výhradně elektronickou formou, bude z pravidla docházet k podávání pouze nabídek v elektronické podobě.
  Jsou-li podány nabídky v elektronické podobě, postupuje zadavatel podle § 109 ZZVZ. Je tedy povinen nabídky otevřít, čímž se rozumí zpřístupnění jejich obsahu zadavateli. Dále pak je zadavatel povinen zkontrolovat, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nestanoví zákon v souvislosti s jejich otevíráním žádné další povinnosti. Zadavatel tedy, na rozdíl od otevírání nabídek v listinné podobě, neotvírá nabídky za přítomnosti účastníku zadávacího řízení a ani mu není uložena povinnost vyhotovit písemný protokol o otevírání nabídek (srov. § 110 odst. 1. a 5. ZZVZ).
  Záměrem Ministerstva pro místní rozvoj, bylo při tvorbě vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek provést důslednou transpozici zadávacích směrnic a zároveň snížit administrativní zátěž zadavatelů a dodavatelů související se zadávacím řízení, a to při současném zachování transparentnosti. Povinnosti zadavatele ve vztahu k otvírání nabídek tak byly ve vztahu k elektronickým a listinným nabídkám zcela záměrně upraveny odlišně.
  V souvislosti s podáváním nabídek v elektronické podobě je nutno upozornit na skutečnost, že nabídky v elektronické podobě je nezbytné podávat prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (§ 107 odst. 1 ZZVZ). Elektronický nástroj je definovaný v § 28 odst. 1 písm. i) ZZVZ a musí splňovat požadavky zákona vymezené v § 213 ZZVZ a dále požadavky vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „Vyhláška“). Právní regulace elektronických nástrojů používaných při zadávání veřejných zakázek přispívá ke zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, neboť vyžaduje, aby byly pořízeny záznamy o provedených elektronických úkonech, veškerých dalších činnostech a systémovém stavu elektronického nástroje (blíže viz § 7 Vyhlášky). Elektronický nástroj tak musí být schopen zajistit, aby nabídka nebyla otevřena před koncem lhůty pro podání nabídek, po uplynutí lhůty pro podání nabídek pak elektronický nástroj zaznamená, kdo a kdy nabídku otevřel. Elektronický nástroj také zkontroluje a zaznamená (tyto záznamy lze v nástroji zpětně ověřit) zda nabídka byla podána včas, zda je autentická a zda s ní nebylo manipulováno.
  V případě nabídek podávaných v elektronické podobě tak transparentnost (která je v případě listinných nabídek zajišťována jejich otevíráním za účastni účastníku zadávacího řízení, sdělováním údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a pořizováním protokolu o otevírání obálek) zajišťuje elektronický nástroj. Je třeba upozorni, že účelem „veřejného“ otevírání nabídek v listinné podobě primárně není a ani za účinnosti předchozí právní úpravy nebylo informovat účastníky zadávacího řízení o konkurenčních nabídkách tak, aby se účastníci zadávacího řízení na základě těchto informací rozhodovali o svém postupu v zadávacím řízení. Tento přístup k otevírání obálek byl zvolen za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, protože tímto způsobem bylo možné účinně bránit manipulaci s nabídkami na straně zadavatele, neboť byly-li údaje z nabídek sděleny a zaznamenány do protokolu, nebylo pak již možné, aby zadavatel s těmito údaji protizákonně manipuloval a při hodnocení použil údaje jiné.
  Požadovat vytváření protokolu o otevírání nabídek, případně povinnost umožnit přítomnost účastníku zadávacího řízení při otevírání nabídek, by však v případě otevírání nabídek podaných v elektronické podobě bylo nadbytečné a pro zadavatele neodůvodněně zatěžující, neboť transparentnost, která musí být také při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna již tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti zajistit. Výše uvedené lze tedy uzavřít tím, že zadavatel není, a to ani z důvodu nezbytnosti zachovat transparentnost zadávacího řízení a dodržet zásady vymezené v § 6 ZZVZ, povinen pořídit protokol z otevírání obálek podaných v elektronické podobě. Součástí Vašeho dotazu je také otázka, zda je zadavatel povinen identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení poskytnou účastníku zadávacího řízení na jeho žádost. Problematika poskytování informací v souvislosti se zadávacím řízením je regulována ustanovením § 218 ZZVZ, v jehož odstavci druhém písmenu a) je výslovně stanoveno, že: „Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím, do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení“. Zadavatel tedy není oprávněn na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace o obsahu nabídek (tedy včetně informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení) poskytnout, a takovouto žádost by zadavatel musel odmítnout.
  Mohou však nastat také situace, kdy žádost o poskytnutí informací z nabídek zadavateli doručí účastník zadávacího řízení. Tato situace by se měla posuzovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak již bylo uvedeno výše, transparentnost otevírání obálek v elektronické podobě je zaručena použitím elektronického nástroje, zásada transparentnosti tedy poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
  Je tedy otázkou, zda zadavatel může, ač k tomu není ze zákona povinen, informace z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení poskytnout dobrovolně. S ohledem na skutečnost, že pro tuto situaci nejsou zákonem stanovena konkrétní pravidla postupu, musí je zadavatel na základě § 39 odst. 1 věty druhé ZZVZ určit sám, a to v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ (základní zásady postupu zadavatele).
  Zadavatel by měl tedy rozhodnout zda, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat: je tedy nezbytné posoudit konkrétní okolností daného zadávacího řízení, zvážit, zda poskytnutí informací nemůže narušit jeho transparentnost a především pak, zda sdělení předmětných informací nevede k diskriminaci některých účastníků zadávacího řízení, či narušení jejich rovnosti.
  S ohledem na skutečnost, že k otázce oprávnění zadavatele poskytovat informace z nabídek účastníků zadávacího řízení, v tomto případě konkrétně identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, není v tuto chvíle relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posuzování konkrétních okolností jednotlivých zadávacích řízeních může být komplikované, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj věnovat této problematice náležitou pozornost. Ministerstvo pro místní rozvoj nedoporučuje poskytování informací na žádost účastníka zadávacího řízení v situace, kdy informace jichž se žádost týká, byly v souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ některým z účastníku zadávacího řízení v jeho nabídce označeny za důvěrné.
  V případě, že zadavatel po zvážení konkrétních okolností dospěje k závěru, že poskytnutí požadovaných informací nenaruší zásady § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, je s ohledem na dodržení zásady nediskriminace nezbytné současné poskytnutí stejných informací všem účastníkům zadávacího řízení. Z důvodů předcházení uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení, lze také doporučit poskytování anonymizovaných informací, tedy bez identifikace účastníků zadávacího řízení.Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem Ministerstva pro místní rozvoj. Závazné stanovisko v případě přezkumu konkrétního případu Vám může poskytnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a v případě sporu pak nezávislý soud.

  Povinnosti plynoucí ze zákona u zakázek malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000,- Kč bez DPH

  22.11.2018 Dobrý den, prosím o vymezení jasných povinností zadavatele při zadání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona k listopadu 2018, jejichž hodnota je vyšší než 500 000,- Kč bez DPH? Děkuji.

  V souvislosti s Vaším dotazem ohledně povinností při zadávání zakázky malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000 Kč sdělujeme následující:
  Zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadávat v zadávacím řízení. Zadavatel je však povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a neomezovat účast dodavatelům se sídlem v členském státě EU nebo ve státě, který má uzavřenou smlouvu o přístupu k veřejné zakázce.
  V případě zakázky s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH je v souladu s § 219 ZZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na tuto zakázku a následně skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy. Uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele není potřeba, pokud je smlouva v souladu s § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ uveřejněna podle jiného právního předpisu, typicky tedy pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv. Skutečně uhrazená cena za plnění smlouvy musí být v souladu s § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejněna na profilu zadavatele do 3 měsíců od splnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění viz výše. Pokud doba plnění smlouvy přesahuje jeden rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
  Zároveň v případě veřejného zadavatele podle § 4 ZZVZ je v případě zakázek s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH dána usnesením vlády č. 408/2018, kterým se mění usnesení vlády č. 467/2017 povinnost využívat pro zadání Národní elektronický nástroj (NEN). Povinnost používat NEN se nevztahuje na zakázky, které byly zahájeny před 1. červencem 2018 v jiném elektronickém nástroji a na zakázky malého rozsahu, které naplňují stejné podmínky pro využití výjimky z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení dle ZZVZ. Povinnost používat NEN se nevztahuje na organizace, které si do 30. června 2018 požádali o příslušnou výjimku.
  Zároveň, pokud se jedná o dotovanou zakázku, je nutné dodržet pravidla určená poskytovatelem příslušné dotace.

  Zrušení zadávacího řízení

  20.11.2018 Dobrý den, chtěla bych poradit v situaci, kdy máme zahájeno zadávací řízení a jsme ve fázi před otevíráním obálek s nabídkami. Veřejná zakázka se týká výměny oken na budovách jedné ze základních škol. V průběhu této doby však došlo k tomu, že z jedné z budov, na které mají být měněna okna, začaly v posledních dnech nebezpečně padat části fasády a stav fasády byl vyhodnocen jako havarijní. Z tohoto důvodu by chtěl zadavatel zadávací řízení zrušit, neboť by chtěl na této budově provést nejen výměnu oken, ale zároveň provést i rekonstrukci fasády (změnila by se tak část předmětu plnění veřejné zakázky i její hodnota). Je možné toto chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin? Jedná se v tomto případě o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d)? Děkuji za odpověď.

  Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou stanoveny v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). K Vašemu dotazu, zda je možné začátek nebezpečného padání fasády chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, uvádíme, že vzhledem k tomu, že skutečnost, že fasáda původně nepadala a následně začala, lze považovat za změnu. Jelikož byl stav vyhodnocen jako havarijní, lze ji také označovat za podstatnou. Ve svém dotazu neuvádíte, co opadávání fasády způsobilo, lze však předpokládat, že příčinou jsou přírodní jevy objektivního charakteru. Lze tudíž mít za to, že se jedná o podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, upozorňujeme však, že takovýto závěr neodůvodňuje zrušení zadávacího řízení podle § 127 ZZVZ, provedení změny smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ, či jednacího řízení bez uveřejnění podle 63 a násl. ZZVZ.
  K Vašemu dotazu, zda se jedná o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, uvádíme, že je nutné detailní posouzení situace a dovození všech skutečností předvídaných v těchto ustanoveních. Podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Argumentace v případě rušení zadávacího řízení z tohoto důvodu by tudíž měla být vedena k tomu, že již není nutné zadávat veřejnou zakázku na výměnu oken (odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení). Dále je nutné analyzovat příčinu toho důsledku. Tato příčina má být podstatnou změnou okolností,má nastat po zahájení zadávacího řízení, zadavatel tuto příčinu nemohl předvídat, zadavatel tuto příčinu nezpůsobil.
  Ve vašem dotazu nebyly uvedeny všechny relevantní informace pro posouzení splnění těchto zákonných podmínek. Zejména se jeví problematickým dovození, že opadávání fasády má za důsledek, že není nutné měnit okna, že opadávání fasády na jedné budově je natolik podstatné, že odpadá důvod pro výměnu oken i na jiných budovách, a dále že zadavatel nemohl předvídat, že k opadávání fasády dojde. Podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
  Pro dovození tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení je nutné zkoumat důvody zrušení zadávacího řízení a dále posuzovat zda se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, zda jsou hodné zvláštního zřetele,zda způsobují, že po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
  Tyto podmínky jsou kumulativní. U tohoto důvodu pro zrušení zadávacího řízení se jeví problematickým zejména dovození, že opadávání fasády způsobuje, že po zadavateli nelze požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení na výměnu oken.
  Závěrem shrnujeme, že důvody pro zrušení zadávací řízení jsou stanoveny v § 127 ZZVZ a pro možnost zrušit zadávací řízení musí být splněny všechny předpoklady uložené tímto ustanovením. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení činí zadavatel a to na základě posouzení konkrétních okolností týkajících se zadávacího řízení. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mohou účastníci zadávacího řízení podat námitky. Zrušení zadávacího řízení může být i předmětem dozoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek.

  Plnění smlouvy u VZMR na dobu neurčitou

  15.11.2018 Uzavřeli jsme smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je poskytování pracovnělékařských služeb. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena podle § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ a podle takto stanovené předpokládané hodnoty byla zakázka zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu. U veřejné zakázky nebyla stanovena celková smluvní cena, pouze ceny jednotkové za určité poskytované služby. Podle obdobné veřejné zakázky zadávané v minulosti předpokládá zadavatel předpokládanou výši úplaty za 48 měsíců ve výši 1 200 000 Kč bez DPH. Nejedná se o rámcovou dohodu. Zadavatel však předpokládá, že trvání smlouvy bude delší než 48 měsíců. Je zadavatel po celou dobu trvání této smlouvy vázán režimem veřejné zakázky s ohledem na výši jejího plnění, tj. musí před dosažením částky 2 000 000,- Kč smlouvu ukončit nebo může zadavatel ve smlouvě pokračovat i po dosažení 2 000 000,- Kč po neomezenou dobu?

  Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky, v souladu s § 16 odst. 1 věty 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZZ“). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
  K posouzení limitu na veřejnou zakázku malého rozsahu je rozhodující celková hodnota veřejné zakázky, která se stanoví za období 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Za veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ označuje veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než částky uvedené v § 27. Celková cena za plnění proto nesmí překročit ZZVZ stanovené limity.
  U veřejných zakázek na služby, jejichž smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 48 měsíců, se stanoví v souladu s § 21 odst. 1 ZZVZ předpokládaná hodnota se zahrnutím poskytování služeb v době 48 měsíců. Předpokládaná hodnota plnění poskytovaných služeb v době následující po 48 měsících se již nebere v úvahu.
  Pokud ve smlouvě na veřejnou zakázku není sjednána cena za dílo, ale ceny jednotkové za určité poskytované služby a není-li stanoven celkový objem dotazem dotčených poskytovaných pracovně lékařských služeb, pak je u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za období 48 měsíců.
  U smlouvy na dobu neurčitou je tedy možno pokračovat v plnění i v době přesahující 48 měsíců, potom hodnota takového plnění již nemá na předpokládanou hodnotu vliv.
  Správný postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, k jehož přezkumu je oprávněn dle § 248 odst. 1 písm. b) ZZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se ZZVZ.

  Elektronický nástroj

  13.11.2018 Dobrý den. Jako zadavatel mám zřízen elektronický nástroj NEN. Musí mít dodavatelé při podání nabídek a ostatní komunikaci stejný elektronický nástroj nebo mohou využívat jiný? Děkuji za odpověď.

  V zadávacím řízení je možné podávat nabídku pouze prostřednictvím elektronického nástroje určeného zadavatelem v zadávací dokumentaci. V případě, že máte zřízen elektronický nástroj NEN, při podání nabídek dodavatel vyplní příslušný registrační formulář na adrese nen.nipez.cz. Žádost o registraci dodavatel opatří platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. K nabídkám podaným v zadávacím řízení jinak než elektronickým nástrojem (tedy například emailem, datovou schránkou či v listinné podobě), se nepřihlíží. Výjimkou budou pouze případy uvedené v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zejména technické důvody či narušení bezpečnosti elektronické komunikace, kdy bude i po 18. říjnu 2018 možné podávat nabídky v listinné podobě.
  Prostřednictvím elektronického nástroje je nutné provádět příjem:
  • nabídek,
  • předběžných nabídek (jednací řízení s uveřejněním),
  • žádostí o účast (užší řízení, jednací řízení s uveřejněním),
  • žádosti o zařazení do systému kvalifikace podle § 166 odst. 5 ZZVZ(sektoroví zadavatelé),
  • žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, nebo
  • aukčních hodnot, pokud se v zadávacím řízení provádí elektronická aukce.
  Ostatní písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, výzva dodavateli k objasnění nabídky, námitky dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak elektronicky, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Některé datové zprávy, pokud by nebyly odeslány prostřednictvím elektronického nástroje či datové schránky však musí být opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem (výzva určená účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh, vyloučení účastníka zadávacího řízení), blíže viz § 211 odst. 5 ZZVZ.
  Lze tedy shrnout, že pro podání nabídek musí dodavatel použít elektronický nástroj, který určí zadavatel v zadávací dokumentaci. K jiným způsobům podání nabídky se v souladu s § 28 odst. 2 ZZVZ nepřihlíží. Pro ostatní komunikaci (vysvětlení zadávací dokumentace, podání námitek apod.) lze pak využít buď opět tentýž elektronický nástroj, nebo např. datovou schránku, popř. email.

  Evidence skutečných majitelů od 1. 1. 2019

  07.11.2018 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem na evidenci skutečných majitelů. Prosím o sdělení, zda je nutné, aby od 1.1.2019 byla v této evidenci uvedena každá společnost? A také kde je možné evidenci vyřídit a za jaký poplatek? V případě vyhrané VZ může zadavatel do této evidence sám nahlédnout nebo je potřeba pořídit i nějaký výpis z této evidence a doložit ho zadavateli před podpisem smlouvy? Děkuji.

  Dle § 122 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zjišťuje zadavatel údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele z evidence údajů o skutečných majitelích.
  Samotná problematika evidence skutečných majitelů i její přístup spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti.
  Právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku musí zapsat svého skutečného majitele do 1. ledna 2019. Ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021.
  Zápisy do evidence provádí buď příslušný rejstříkový soud, nebo notář. Pro návrh na zápis do evidence je připraven inteligentní formulář, který je možné vyplnit pouze elektronicky.
  Evidence skutečných majitelů je v současnosti specificky určena pro užití zákonem vymezenými osobami a orgány v souvislosti s jimi plněnými zákonnými povinnosti.
  Veškeré informace, včetně metodických dokumentů, k přístupu do evidence skutečných majitelů získáte zde: https://issm.justice.cz/

  Prokazování kvalifikace u poddodavatelů

  07.11.2018 Dobrý den, máme dotaz k prokazování kvalifikace u poddodavatelů. V případě, kdy budeme chtít podat nabídku a budeme vědět, že na některou část v průběhu plnění zakázky využijeme poddodavatele, ale nepotřebujeme prokázat kvalifikaci jeho prostřednictvím, jelikož všechny podmínky ZD splníme, jaké doklady od poddodavatele musíme do nabídky předložit? Postačí pouze čestně prohlásit, že poddodavatele využijeme a uvedeme jeho identifikační údaje nebo je nutné od něj předkládat i základní a profesní kvalifikaci a také smlouvu o smlouvě budoucí, čili smlouvu s poddodavatelem?

  Zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „Zákon“) veřejnému zadavateli umožňuje, aby požadoval po účastníkovi zadávacího řízení předložení dokladů v nabídce za účelem prokázání základní způsobilosti či profesní způsobilosti jeho poddodavatelů. Bude-li zadavatel předložení dokladů o kvalifikaci poddodavatelů po dodavateli v nabídce požadovat, je zároveň povinen v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na prokázání kvalifikace takového poddodavatele. Obdobně se v zadávací dokumentaci uvede požadavek podle § 105 odst. 1 písm. a) a b) Zákona, za účelem poskytnutí informací, které části veřejné zakázky za něj bude plnit poddodavatel. Záleží tedy na zadavateli, jakou zvolí formu požadavku na prokázání kvalifikace poddodavatele, tak i požadavek na uvedení podrobností o předpokládaném budoucím zapojení poddodavatele, pokud mu je v okamžiku podání nabídky známo. V případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob je situace odlišná, neboť Zákon přímo stanoví povinnost předložit doklady o kvalifikaci, a dále písemný závazek jiné osoby dle § 83 odst. 1 písm. b) Zákona, chcete-li smlouvu s poddodavatelem, který je v dotčeném případě vyžadován samotným Zákonem. Tento institut se využije zejména v případě, když dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace v zadavatelem požadovaném rozsahu. Z hlediska předkládání dokladů o kvalifikaci se použijí pravidla pro nadlimitní, ale tak i podlimitní režim, to mimo jiné znamená, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů o kvalifikaci čestným prohlášením. U zjednodušeného podlimitního řízení je účastník zadávacího řízení oprávněn nahradit požadované doklady o kvalifikaci písemným čestným prohlášením, přičemž tuto volbu dodavatele nesmí zadavatel v zadávací dokumentaci omezovat. Pravidla pro předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele na základě § 122 se použijí stejně podle § 45, tak i § 83 nebo na základě § 85 Zákona; zadává-li zadavatel takovou zakázku podle části třetí, tak i v některém z druhů zadávacích řízení pro nadlimitní režim, podle části čtvrté.

  Elektronická komunikace - kvalifikace a smlouva

  01.11.2018 Dobrý den, ráda bych se informovala ohledně formy originálů následujících dokumentů od 18.10.2018: 1)Vztahuje se povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem i na předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci ze strany dodavatele, vyzvaného k tomu zadavatelem v souladu s § 122 odst. 3 zákona? Tedy musí dodavatel tyto originály (resp. ověřené kopie) dokumentů předkládat pouze elektronicky a nemůže je zadavateli předložit listinné podobě? 2) Stejně tak uzavření smlouvy musí proběhnout pouze elektronicky a není možný podpis smlouvy v listinné podobě? Předem děkuji za odpověď, případně příslušný odkaz ohledně konkrétních dokumentů, které je od předem zmíněného data nevyhnutné mít v elektronické podobě.

  Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky a stanoví z této povinnosti výjimky, kdy
  a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
  b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
  c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
  d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
  Písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci ze strany dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak vždy elektronickou formou, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Jelikož dle § 51 odst. 1 ZZVZ končí zadávací řízení uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení, vztahuje se uvedená povinnost i na předkládání dokladů dle § 122 odst. 3 ZZVZ.
  Povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky pak pokrývá i samotné uzavírání smlouvy. Podrobnější informace k danému tématu naleznete na našich stránkách uveřejněny http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

  Prokázání kvalifikace

  19.10.2018 Dobrý den, naše firma se zúčstnila výběrového řízení veřejné zakázky kde jsme byli vyhodnoceni na druhém místě. Vítězná firma nedoložila ve své nabídce požadovanou kvalifikaci - Výpis trestního rejstříku právnické osoby a Výpis rejstříků trestů fyzické osoby. Firmně bylo umožněno dodat tyto doklady v náhradním termínu, ani tomto termínu nebyly požadované doklady k dispozici. Přesto byl termín dodání chybějící dokumentace opět posunut a novém termínu již chybějící dokumenty byly dodány. Je takovéto opakované posunutí termínu možné?

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách.
  Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.
  Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Přičemž doplnění informací týkajících se prokázání a splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují.
  Prokázání základní způsobilosti, ve Vašem případě dodání výpisu z rejstříků trestů právnické a fyzické osoby, není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Z tohoto důvodu zmiňované dokumenty mohou být ze strany dodavatele doplněny. Zadavatel je oprávněn žádost ve výše uvedeném smyslu činit opakovaně, případně je oprávněn i jím stanovenou lhůtu k předložení údajů, dokladů, prodloužit nebo prominout její zmeškání.

  NEN - el. podepisování nabídek

  12.10.2018 Prosím o Vaše stanovisko k podepisování nabídek podávaných elektronicky přes NEN. Je můj výklad správný, že každá elektronická nabídka podaná přes NEN je automaticky podepsaná kvalifikovaným podpisem dodavatele, jestliže dodavatel prokázal svou identifikaci formou kvalifikovaného podpisu již při registraci do NEN? Nebo je nutné, aby zadavatel vyžadoval elektronický podpis nabídky (bez ohledu na režim zadávání)?

  ZZVZ již neukládá, aby byla nabídka, resp. návrh smlouvy podepsán. Pokud se však podává nabídka do e-nástroje musí se zašifrovat. NEN sám nic nepodepisuje.

  Elektronická komunikace

  09.10.2018 Dobrý den, v situaci kdy při zadávacím řízení prokazuje účastník některou část základní, profesní či technické kvalifikace čestným prohlášením – může zadavatel ze své pozice požadovat, aby toto čestné prohlášení bylo podepsáno osobou oprávněnou jednat za dodavatele (např. jednatel, členové představenstva, prokurista apod.)? Dle platné legislativy by k naplnění litery zákona mělo postačit, když bude nabídka podepsána elektronickým podpisem jako celek, nikoliv každý jednotlivý dokument. V praxi pak dochází ale k situaci, kdy reálně nabídku za dodavatele často podává řadový zaměstnanec s elektronickým podpisem. Pokud by ale takový zaměstnanec podal i čestné prohlášení např. o splnění referencí, nemá takové čestné prohlášení pro zadavatele dostatečnou validitu. Aby jí mělo, musel by zadavatel požadovat např. speciální plnou moc k podání dané nabídky, což by zase na dodavatele přenášelo neúměrnou zátěž. Bylo by v pořádku, kdyby zadavatel požadoval např. scan ručně podepsaného čestného prohlášení? Co je v rámci elektronického podávání považováno za originál dokumentu a jak se v rámci elektronizace předkládají originály dokumentů před podpisem smlouvy? Případně je zapotřebí zajistit jejich konverzi? Děkuji.

  Reagujeme tímto na Váš dotaz k podepisování nabídky, resp. jejích součástí dodavatelem. Máme za to, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány separátním elektronickým podpisem dodavatele. Požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat za dodavatele se v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nevyskytuje (oproti nahrazené právní úpravě v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Zadavatel takový požadavek může vznést jako svoji zadávací podmínku, v takovém případě ale musí být schopen prokázat, že takový jeho požadavek je přiměřený.
  Skutečnost, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány elektronickým podpisem, je dána také povinností dodavatele podat nabídku v elektronickém nástroji (nelze ji podat ani e-mailem, ani datovou schránkou). Plyne to z § 28 odst. 1 písm. i) bod 1., § 107 odst. 1 a § 211 odst. 2 ZZVZ.
  Při registraci do elektronického nástroje, která musí být před podáním nabídky v zadávacím řízení nutně provedena, musí dodavatel provést svou autentifikaci prostřednictvím uznávaného elektronického podpisu – viz Příloha k vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Máme za to, že jakýkoliv úkon dodavatele registrovaného v elektronickém nástroji je dodavatelem připodepsán, neboť je připojen ke zprávě delegované v elektronickém nástroji a je s ní logicky spojen a splňuje tak definici elektronického podpisu podle nařízení EU č. 910/2014, eIDAS. Nic na tom nemění ani skutečnost, že za dodavatele podává v elektronickém nástroji nabídku jeho řadový zaměstnanec.
  Pro úplnost uvádíme, že prostřednictvím elektronického nástroje může být suplován toliko podpis dokladu, jehož původcem je dodavatel. U dokladu jiné osoby (například u písemného závazku kvalifikačního poddodavatele prokazujícího za dodavatele kvalifikaci) je podpis vyžadován.
  Jak již jsme uvedli, požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí osobou oprávněnou jednat za dodavatele není obsažen v ZZVZ, zadavatel jej ale může stanovit jako zadávací podmínku. Pro přehlednost využijeme Vámi uvedený příklad čestného prohlášení. Pokud zadavatel požaduje, aby takové čestné prohlášení bylo podepsáno osobou oprávněnou jednat za dodavatele, pak česné prohlášení podepsané řadovým zaměstnancem, který neprokáže oprávnění jednat jménem dodavatele, není dostačující. Zdůrazňujeme ale, že podpis osoby oprávněné jednat za dodavatele stejně jako oprávnění zaměstnance jednat za dodavatele mohou být doplněny postupem podle § 46 ZZVZ.
  Tážete se, jestli by bylo v pořádku, aby zadavatel požadoval sken ručně podepsaného čestného prohlášení. Takovýto požadavek zadavatele bychom považovali za zbytečně formalistický. Zadavatel nemusí podpis čestného prohlášení dodavatele požadovat vůbec. Pokud už ale zadavatel požaduje, aby čestné prohlášení bylo vlastnoručně podepsáno, je možné (a vhodné), aby zadavatel v zadávací dokumentaci spolu s požadavkem na vlastnoruční podpis čestného prohlášení připustil předložení prostého skenu čestného prohlášení.
  Nakonec se dotazujete, co je v rámci elektronického podávání považováno za originál dokumentu a jak se v rámci elektronizace předkládají originály dokumentů před podpisem smlouvy a zda je zapotřebí zajistit jejich konverzi.
  V tomto ohledu v posledních týdnech jedná expertní skupina při MMR pro veřejné zakázky. Konečné stanovisko expertní skupiny nemůžeme předjímat, bude uveřejněno na internetových stránkách: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z

  Předpokládaná hodnota - § 16 odst. 5

  05.10.2018 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, na výklad § 16 odst. 5 ZZVZ, kdy zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu VZ k okamžiku zadání VZ. Okamžikem zadání zakázky se rozumí uzavření smlouvy nebo lze tento okamžik vztáhnout i na okamžik uzavření dodatku ke smlouvě, což by znamenalo, že celkové plnění (tedy plnění na základě smlouvy a dodatků) nesmí překročit hranici podlimitní zakázky? Děkuji za odpověď Nebo se okamžikem zadání zakázky myslí okamžik uzavření smlouvy a nikoliv pak dodatku? Jak by měl zadavatel v případě vyvstání této potřeby víceprací následně pak správně postupovat? Děkuji za odpověď

  V souladu s ustanovením § 16 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky (v případě, že veřejná zakázka není zadávána v zadávacím řízení).
  Měnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku lze pouze v souladu s pravidly obsaženými v ustanovení § 222 ZZVZ, které stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle ZZVZ.
  Pokud zadavatel dodrží pravidla pro změnu závazku podle ustanovení § 222 ZZVZ, tak i když předpokládaná hodnota původní podlimitní veřejné zakázky spolu s provedenými změnami závazku ze smlouvy v součtu následně převýší finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky, tak nepůjde o porušení ustanovení § 16 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel tak nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když původní veřejnou zakázku zadával v podlimitním režimu.
  Pokud má být měněn závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, je nutné zkoumat, zda veřejná zakázka po změně splňuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle ustanovení § 31 ZZVZ (tj. bez aplikace pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ). Pokud by však limit byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ. Blíže k této problematice viz stanovisko expertní skupiny MMR k ZZVZ: http://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

  Vyhrazená změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ

  03.10.2018 Dobrý den, mám dotaz k vyhrazené změně závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ. Soutěžíme rámcovou dohodu, kde celková nabídková cena se skládá z dílčích jednotkových cen, které musí dodavatel nacenit podle odhadovaného množství položek, které předpokládáme odebrat. Současně máme k zakázce stanovenu předpokládanou hodnotu zakázky na základě předchozího průzkumu trhu. V zadávacím řízení samozřejmě dodavatelé nabídnou mnohem lepší než ceníkové ceny a často je jejich celková nabídková cena téměř poloviční než naše předpokládaná hodnota zakázky. V zadávací dokumentaci a rámcové dohodě máme proto vyhrazenu změnu závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ, kde si vyhrazujeme právo vyčerpat předpokládané množství právě až do výše předpokládané hodnoty závazku, tedy konkrétní ceny, nikoliv jen do výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, kdy tato je v rámcové dohodě rovněž uvedena. Domníváme se, i po načtení komentovaného ustanovení, že by toto mělo být v pořádku z hlediska ZZVZ, ale chceme si to ověřit. Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
  Podmínky, které musí být zadavatelem kumulativně naplněny, aby byla změna závazku platná, jsou následující:
  – zadavatel si musí změnu závazku vyhradit již v zadávací dokumentaci,
  – v zadávací dokumentaci musí být podmínky pro tuto změnu a obsah této změny závazku vymezen jednoznačně,
  – tato změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky.
  Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě, nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
  Vyhrazené změny se mohou týkat například:
  – ceny veřejné zakázky s ohledem na inflační doložku, pohyb cen na burzách apod.
  – prodloužení termínu plnění veřejné zakázky (prodloužení termínu realizace stavebních prací o počet dnů, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním)
  – opce na další plnění za stejných podmínek (v případě potřeby odebere zadavatel za stejnou jednotkovou cenu a za stejných smluvních podmínek další položky z rozpočtu).
  Z Vašeho navrženého mechanismu, který popisuje v dotaze, není patrná změna závazku, ale nastavení trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou dohodu, kde jste soutěžili jednotkové ceny, pak celková hodnocená cena nemusí znamenat finální cenu, jednalo by se pouze o vzorek použitý pro účely hodnocení. S ohledem na shora uvedené je důležité, jak byla daná rámcová dohoda nastavena, resp. jak měla nastavenou dobu trvání. Pokud si nastavíte, že rámcová dohoda skončí uplynutím doby trvání, nebo vyčerpáním určité částky za nabídnuté jednotkové ceny, bez ohledu jaká varianta nastane dřív, nejednalo by se v takovém případě o změnu závazku, neboť by stále bylo objednáváno za totožné ceny a za totožných podmínek. Změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by přicházela v úvahu tehdy, pokud by smlouva byla například uzavřena na odebrání určitého počtu výrobků a vy jako zadavatel byste požadovali v průběhu plnění veřejné zakázky jeho navýšení, tedy docházelo by ke změně podmínek rámcové dohody. V takovém případě lze mít za to, že využití institutu vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by bylo přípustné.

  Zjišťování skutečných majitelů

  26.09.2018 Dobrý den, měla bych následující dotaz k problematice zjišťování skutečných majitelů. Dle stanoviska MMR není možné (vyjma případu, kdy skutečný majitel neexistuje nebo jej nelze určit) dokládat vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli prostřednictvím čestného prohlášení. Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů? Na stránkách Evidence skutečných majitelů je u informací k podání návrhu uvedeno mimo jiné: "Taktéž může být postavení skutečného majitele doloženo např. seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby." Děkuji za odpověď.

  K Vašemu dotazu uvádím, že v § 122 odst. 4 a 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je stanoveno:

  (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

  (5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo

  a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

  b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

  1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

  2. seznam akcionářů,

  3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

  4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

  Primárně tedy zadavatel zjišťuje údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích. Pokud byl zápis do této evidence proveden na základě doložení seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby v souladu s předem uveřejněnými instrukcemi Ministerstva spravedlnosti, neshledáváme důvod správnost takto provedeného zápisu rozporovat.

  Pokud však není možné zjistit údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích, má zadavatel přímo vyzvat vybraného dodavatele. Pokud vybraný dodavatel nepředloží výpis z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích, musí sdělit identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem a předložit doklady, z nichž vyplývá vztah těchto skutečných majitelů k dodavateli.

  Podle stanoviska Expertní skupiny MMR o Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2018 (dostupné na http://www.portal-vz.cz/getmedia/c3bfec05-bbc9-4fc0-baab-98638324fa7c/171222_Predkladani-informaci-a-dokladu-o-skutecnem-majiteli-vybraneho-dodavatele-po-1-1-2018.pdf [PDF, 448.83KB]) zákon výslovně vyžaduje, aby byl vztah prokazován prostřednictvím „dokladů“, není tak možné nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

  Odlišná úprava je stanovena pro doklady o kvalifikaci. Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Pro doklady, z nichž vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, však není připuštěno vyzvat vybraného dodavatele jen k předložení čestného prohlášení, které by nahradilo předložení dokladu.

  K Vašemu dotazu: „Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů?“ uvádíme, že zákon předpokládá, že dokladem z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, je například seznam akcionářů (§ 122 odst. 5 písm. b) bod 2 ZZVZ a § 264 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)). Vámi zmíněné prohlášení zástupců společnosti není ve výčtu vymezeném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ uvedeno. Tento výčet je však demonstrativní. Mohou tedy být využity i jiné doklady než uvedené ve výčtu stanoveném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Pro možnost použití prohlášení zástupců společnosti, k prokázání vztahu osoby označené za skutečného majitele k vybranému dodavateli, bude nutné posoudit, zda tento dokument je sám dokladem anebo náhražkou přiléhavějšího existujícího dokladu (např. seznam akcionářů, nebo rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku).

  Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad vůbec nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením (§ 45 odst. 3 ZZVZ). Takovýto postup není v rozporu se stanoviskem Expertní skupiny, protože to se vyjadřuje pouze k nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

  Závěrem shrnujeme, že možnost, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele, nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů, se bude odvíjet od skutečnost, zda se jedná o doklad, z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k dodavateli anebo o nahrazení jiného existujícího dokladu čestným prohlášením. Dále platí, že pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

  Náležitosti námitek - vzor (§ 244)

  19.09.2018 Dobrý den. Jako stavební firma jsme se zúčastnili VŘ na stavební práce. Zadavatel rozhodl o našem vyloučení a my se domníváme, že neoprávněně. Majitel firmy chce podat námitku. Jelikož jsme jí nikdy nepodávali, je někde vzor, jak by měla vypadat? Děkuji

  Podstatnými náležitostmi námitek jsou dle § 244 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů identifikace toho, kdo námitky podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem, a dále čeho se konkrétně stěžovatel domáhá. Například pokud je stěžovatel přesvědčen, že uvedené rozhodnutí zadavatele nebylo učiněno v souladu s tímto zákonem, či věcnou stránkou informací a údajů uvedených nabídkou, je oprávněn se stěžovatel domáhat, aby zadavatel podle ust. § 245 odst. 1 podaným námitkám vyhověl a napadené rozhodnutí o vyloučení zrušil. V případě, že účastník zadávacího řízení podává námitky proti svému vyloučení, na základě informací oznamovaných v některém z dokumentů, v němž se účastník zadávacího řízení o svém vyloučení dozvěděl, je také jednou z podstatných náležitostí námitek údaj, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl. Lhůta pro podání námitek se potom řídí podle ustanovení § 242 odst. 2 pro každého z účastníků samostatně a činí 15 dnů ode dne doručení oznámení. Zadavatel také do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí o námitkách musí být opět uvedeno odůvodnění, v němž se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě, například rozhodnutí o vyloučení zruší atp.

  Doplnění/objasnění údajů vztahujících se k hodnotícím kritériím

  19.09.2018 Dobrý den, dle § 46 odst. 2 může být nabídka doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje nebo doklady, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud dané ustanovení chápeme správně, že sice není možné doplnění nabídky, ale je možné její objasnění dle odst.1? Zadavatel má hodnotit počet let praxe a počet realizovaných projektů členů týmu, ale účastníci předloží jednotlivé životopisy, které jsou zpracovány velice ledabyle k realizovaných projektů a praxi jsou uvedeny jen kusé informace. Pokud třeba účastník uvádí určitou délku praxe, ale u té není zřejmé, zda je všeobecná v oboru nebo v požadované činnosti, případně ji není možné zcela jednoznačně vyčíst z popsané praxe, nebo je uvedena informace o realizované zakázce, ale chabí její konkrétnější specifikace. U některých údajů je zadavatel schopen jejich naplnění sám ověřit, u některých je lze s určitou pravděpodobností dovodit, ale u mnohých by bylo třeba dalších informací od účastníků. Nicméně takovýto postup se nám zdá potencionálně diskriminační k účastníkům, ale opačně se zadavatel může dopustit porušení § 46. Není nám zcela jasné, jaké informace mohou být považovány ještě za objasnění a co už je doplněním. Může zadavatel přijmout od účastníka nové informace do upřesňující jednotlivé životopisy nebo by se jednalo o nezákonné doplnění nabídky? Platí to i pokud zadavatel informace získal z důvodu upřesnění nabídky pro prokázání kvalifikace? Děkuji moc za Vaše objasnění

  K dotazu, který se týká ustanovení § 46 odst. 1, 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) sdělujeme následující. Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.
  Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele.  Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek). Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i ostatních uchazečů).
  Objasněním nabídky se rozumí vysvětlení, jak danou informaci uchazeč v nabídce zamýšlel, přičemž doplnění je poskytnutí zcela nových informací, zpravidla nového dokumentu. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení předložených údajů, které mají být hodnoceny, se dle textace zákona jeví být možná.  Doplnění údajů, případně zcela nové informace, které mají být hodnoceny a v nabídce nebyly, už přípustné nejsou. V souhrnu lze říci, že doplnit či objasnit je možné vše, co není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení a toto doplnění či objasnění je pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení, je možné i v případě, kdy je daná informace hodnotícím kritériem. Zadavatel ale nemůže přijmout od účastníka nové informace, které v nabídce nebyly a které do hodnocení zasahují.

  Elektronická komunikace v zadávacím řízení

  13.09.2018 Dobrý den, mám dotaz k elektronické komunikaci v zadávacím řízení. Podání nabídek přes elektronickým nástroj, elektronické bankovní záruky (ve smyslu jistoty za nabídku) - toto je mi celkem jasné. Jde mi však konkrétně o předkládání dokladů v rámci součinnosti vybraného dodavatele k uzavření smlouvy dle § 122 odst. 3. Dodavatel musí dle zákona předložit zadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci atd. Dále musí dodavatel doložit doklady o skutečných majitelích (pokud se je zadavateli nepodaří zjistit jiným způsobem). V souvislosti s povinnou elektronickou komunikaci - musí tedy být i tyto doklady zaslány zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje? A v případě dokladů, které mají být v originále (či úředně ověřené kopii) musí tedy být tyto doklady autorizovaně zkonvertované (např. potvrzení FÚ, OSSZ, výpis z RT, OR, ŽR)? Pokud ano, klade to na dodavatele další administrativní zátěž. Dále bych potřebovala vědět, zda v případe že zadavatel požaduje před podpisem smlouvy např. bankovní záruku za řádné provedení díla, musí být i tato bankovní záruka předkládána v elektronické podobě? Děkuji

  Předně je nutno konstatovat, že i postup podle § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je součástí zadávacího řízeni, a tak i na komunikaci s tímto postupem související dopadá povinnost písemně komunikovat elektronickou formou (viz § 211 odst. 1 a 3 ZZVZ). Platí tedy, že veškerá písemná komunikace, včetně předkládání dokladů, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.

  Ustanovení § 122 ZZVZ vyžaduje předkládání originálů nebo úředně ověřených kopií pouze ve vztahu k dokladům o kvalifikaci vybraného dodavatele. Platí tedy, že jiné než kvalifikační doklady, které jsou předkládány na základě § 122 ZZVZ, mohou být předloženy také v „prosté“ kopii. Kvalifikační doklady tedy musí být předloženy buď přímo v elektronickém originále, případně s doložkou o konverzi listinného originálu do elektronické podoby. Tento postup je možné vnímat jako zatěžující pro dodavatele, na druhou stranu, je tento požadavek přiměřený, neboť je vymezen pouze ve vztahu k vybranému dodavateli, kde je odůvodněné jím prokazovanou kvalifikaci ověřit na základě originálů případně úředně ověřených kopií dokladů.

  Pokud se týká dokladů, jejichž předložení si zadavatel vyhradil před uzavřením smlouvy podle § 104 ZZVZ, jak již je uvedeno výše, je nutné, aby byly předkládány v elektronické formě. Ve vztahu k těmto dokladům je však nezbytné sledovat, jak byly vymezeny požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci.

  Konkrétně ve vztahu k Vámi uváděné bankovní záruce za dílo, je potřeba upozornit, je zadavatele v zadávací dokumentaci často požadují, aby tento dokument byl před uzavřením smlouvy předložen v originále. Požadují-li zadávací podmínky předložení originálu bankovní záruky za dílo před podpisem smlouvy, musí být i tento doklad předložen elektronicky (jde o požadavek zákona – § 211 odst. 3) a to v originále (požadavek konkrétní zadávací dokumentace).

  V případě, že předkládání originálu bankovní záruky za dílo v elektronické podobě je z vašeho pohledu komplikované, jako vhodné řešení se může jevit požadavek na přeložení kopie, případně úředně ověřené kopie bankovní záruky za dílo, před podpisem smlouvy a jako obchodní podmínku dále vymezit požadavek na předložení originálu bankovní záruky do x dnů po podpisu smlouvy.

  Povinnost vyhlásit veřejnou zakázku

  12.09.2018 Dobrý den, mám dotaz. Naše společnost je o.p.s. v oblasti kultury, v letošním roce jsme dostali celkovou částku dotací na projekt vyšší než 50% celkových nákladů na projekt. Stal by se z nás v tomto případě veřejný zadavatel?

  Se vší pravděpodobností bez znalosti dalších informací byste skutečně museli zadat zakázku jako zadavatel podle zákona 134/2016 Sb.  o zadávání veřejných zakázek. Nikoliv jako veřejný zadavatel, ale jako zadavatel podle § 4 odst.2. To však na věci nic nemění.

  Zadání VZMR napřímo žadateli o dotaci (§ 6)

  07.09.2018 Dobrý den, příjemce získal dotaci z Ministerstva kultury na obnovu kulturní památky. Jde o fyzickou osobu, dotovaného zadavatele, zakázka malého rozsahu. Provedl tedy jednoduché poptávkové řízení, oslovil 3 OSVČ, kteří se zabývají pracemi na obnově kulturních památek. Nevybral si ani dle ceny a vzhledem ke znalosti dané problematiky a místa se rozhodl, že práce provede svépomocí. Uzavřel smlouvu o dílo sám se sebou (fyzická osoba - rodné číslo x fyzická osoba - IČ). Ministerstvo kultury žádost o dotaci včetně smlouvy odsouhlasilo a vyplatilo dotaci. Jde v tomto případě o porušení § 6 zákona o veřejných zakázkách? Děkuji předem za odpověď. EM

  Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nevztahuje se na zadání zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel totiž podle ustanovení § 31 ZZVZ není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ.
  Z pohledu ZZVZ lze konstatovat, že zadavatel by měl dodržet zásady podle § 6 ZZVZ a dále pravidla poskytovatele dotace, podle kterých by zadavatel měl v tomto případě postupovat. Co se týče zadání veřejné zakázky malého rozsahu napřímo žadateli o dotaci (tatáž osoba žádá o dotaci a zároveň realizuje plnění veřejné zakázky), toto ZZVZ neřeší a nejedná se tak o porušení § 6 ZZVZ.
  Z výše uvedeného vyplývá, že záleží primárně na tom, co je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí dotace. Pokud smlouva o poskytnutí dotace nevylučuje přidělení zakázky samotnému žadateli o dotaci, jeví se tento způsob jako správný, nicméně znovu zdůrazňuji, že záleží na podmínkách, které vyplývají ze smlouvy o poskytnutí dotace.

  Změna závazku ze smlouvy

  22.08.2018 Nalezl jsem dále uvedený dotaz a odpověď, ze kterého mi není jasné, zda se změny u jedné zakázky dají dělit podle toho kterého odstavce příslušného paragrafu (do 15 % do 50 resp. 30 %), tzn. mohu řešit samostatně drobné vícepráce do 15 % a samostatným dodatkem smlouvy rozšíření o práce, které nebyly v původním zadání? Příslušný dotaz s odpovědí uvádím zde: "Změna závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 - Ráda bych si objasnila informace uvedené v metodickém pokynu MMR, týkajícího se změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pochopila jsem správně, že ustanovení odst. 4, 5 a 6 stojí tzv. vedle sebe, a proto od zahájení díla "třídím" změny smlouvy do těchto odstavců a pouze si hlídám, abych nepřekročila limit pro tu kterou změnu danou příslušným odstavcem ? Může tak změna podle odst. 4 nastat poprvé až před dokončením stavby, kdy už mám např. podepsaný dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 5 ve výši 35 % a dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 6 ve výši 15 % ?" Odpověď: Dobrý den, ano, je to tak. Zatímco odst. 5 a 6 je podmíněn objektivními důvody (pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu, než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4.

  Platí, že změny závazku ze smlouvy zatřiďujete samostatně pod jednotlivé důvody pro změnu, které (včetně limitů) stojí vedle sebe. Je však na Vás, resp. na konkrétních okolnostech, zda změnu závazku ze smlouvy provedete jedním či více dodatky smlouvy.

  Komunikace zadavatel-dodavatel

  20.08.2018 Dobrý den. Dle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek § 211 Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem - Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy….. Mám dotaz k činnosti zadavatele, pokud obdrží nabídku dodavatele v písemné podobě. Jaké jsou možnosti zadavatele, bere nabídku, jako kdyby nebyla podaná, musí nebo může nabídku odmítnout, musí nebo může nabídku hodnotit. Děkuji.

  V souladu s § 103 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“), zadavatel stanoví v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky podmínky sestavení a podání nabídek s ohledem na druh a předmět veřejné zakázky a rovněž vzhledem k dalším okolnostem (kvalifikace, hodnotící kritéria).
  Dle § 103 odst. 1 písm. c) „Mají-li být hodnoceny nabídky, zadavatel v zadávací dokumentaci, stanoví formu a způsob podání nabídek; v případě elektronických nabídek určí elektronický nástroj pro jejich podání.“ Z ustanovení § 107 odst. 1 ZZVZ plyne, že „Nabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“) nebo v „listinné podobě“.
  Je-li však zadavatel, zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tak s uplynutím lhůty dle § 279 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel vyžadovat v zadávacím řízení plně elektronickou komunikaci a to včetně podání elektronických nabídek. V zadávacím řízení se však mohou vyskytnout situace, které nejsou pro elektronickou komunikaci vhodné. Vámi zmiňovaný § 211 odst. 3 ZZVZ upravuje právě výjimky z povinné elektronizace. Výjimky z povinné elektronizace viz tučně v citaci § 211 odst. 3 ZZVZ níže.
  Dle § 211 odst. 3 ZZVZ „Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy:
  a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
  b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
  c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
  d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3“.
  Z Vašeho dotazu však není jasné, zda zadavatel při sestavování zadávací dokumentace postupoval dle § 103 ZZVZ tj. zda připustil v souladu s § 107 odst. 1 ZZVZ i listinné podání nabídky či zda doručení listinné nabídky tedy bylo/nebylo v rozporu se způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky. Rovněž není zjevné, zda je zadavatel veřejné zakázky veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
  Pro doplnění uvádíme, že v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 ZZVZ „Pokud nebyla nabídka zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nepřihlíží“.
  Pro Vás lepší vhled do problematiky elektronizace níže uvádíme odkaz na dva nové metodické texty týkající se problematiky elektronizace – Aktualitu a Základní otázky. http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni
  Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Zvěřejnění na profilu zadavatele

  09.08.2018 Dobrý den, prosím o odpověď na následující dotaz: byla uzavřena úvěrová smlouva mezi obcí a bankou. Smlouva nebyla předmětem výběrového řízení, hodnota úroků překročí 500 tis.kč ,ale nebude vyšší než 2 mil. Kč. Musí obec tuto smlouvu zveřejnit na profilu zadavatele. Podotýkám, že přesnou hodnotu úroků nejsme v okamžiku podpisu smlouvy schopni vyčíslit. Závisí to na tom, jak bude úvěr čerpán a to závisí na průběhu stavebních prací. Děkuji za odpověď

  Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se ve zvláštních případech uvedených na základě § 21 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zahrnou u bankovních a finančních služeb také poplatky, provize, úroky a jiné související platby. Zadáním veřejné zakázky se na základě využití obecné výjimky dle § 29 písm. m) ZZVZ rozumí uzavření úplatné písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem mimo zadávací řízení. Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv nelze nahradit jejím uveřejněním na profilu zadavatele; naopak se však stanoví, že je-li v souladu se zák. o registru smluv uveřejněna smlouva na veřejnou zakázku, která má být uveřejněna podle zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele, je tím povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele fakticky splněna viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Rozhodným k zodpovězení Vašeho dotazu se proto jeví zjištění skutečnosti, zda musí dojít ke zveřejnění smlouvy dle zák. o registru smluv, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Pokud některým dodavatelům tato povinnost nevzniká, lze zadavateli jedině doporučit, uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele.

  Hodnota reference u podlimitního řízení

  07.08.2018 Dobrý den, muže být hodnota reference vyšší, než je předpokládaná cena veřejné zakázky? Myslím, že u nadlimitních je to 50% z ceny zakázky. Jaký je klíč u podlimitního řízení ve výpočtu ceny reference k prokázání technické kvalifikace? Děkuji

  Aktuální právní úprava nařízená zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) žádné explicitní omezení hodnoty tzv. referenční zakázky neobashuje, nicméně požadavek zadavatele, který by byl vyšší, než je předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky by byl diskriminační a tedy v rozporu s ustanovením § 6 ZZVZ.

  Dodavatelem je společnost A+B dle 2716 NOZ - vůči komu se zavazuje poddodavatel?

  07.08.2018 Vážení, mám zapeklitý dotaz z oblasti veřejných zakázek. Nabídku podal jako dodavatel Společnost A+B vytvořená dle § 2716 NOZ (dříve konsorcium). Ta má dva společníky (akciovku A a akciovku B). Dle Smlouvy o sdružení ve společnosti má společník A zmocnění být správcem Společnosti a zastupovat a právně jednat jménem Společnosti podepsioval i krycí list atd.). Ovšem když se dostanu k posuzování technické kvalifikace, tak zjišťuji, že jedna z osob v seznamu techniků dle § 79 odst. 2 písm. c), u které jsme chtěli krom vzdělání a praxe též existenci „pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele“, tak ten je ze společnosti C (úplně jiná, ta nabídku nepodává), přičemž ta společnost C má uzavřenou smlouvu o poddodávce (o sml. budoucí) pouze se společníkem B. A můj dotaz prosím je, je to v pořádku? Neměla by smlouva být uzavřena spíše se společníkem A, který Společnost zastupuje? Děkuji a přeji úspěšný den všem, Pavlína

  K Vámi položenému dotazu sdělujeme, že problém je nutno spatřovat především v samotném požadavku na prokázání technické kvalifikace dodavatelem. Zadavatel není oprávněn požadovat, aby člen realizačního týmu byl v zaměstnaneckém či obdobném poměru k dodavateli. Nastavení kvalifikace je tedy v rozporu se zákonem a doporučujeme Vám zadávací řízení zrušit.

  Povinná elektronická komunikace

  31.07.2018 Dobrý den. Můj dotaz směřuje do povinné elektronické komunikace, která vstupuje v účinnost od října 2018. Jsme zaregistrováni na profilu zadavatele na Portálu pro vhodné uveřejnění (PVU) a pro nás jako zadavatele to znamená, že od 18. 10. nebude moci zveřejňovat nabídky na zakázky? Děkuji za odpověď.

  Na základe Vašeho dotazu si Vám dovolujeme zaslat odkaz viz níže na metodické dokumenty Ministerstva pro místní rozvoj, které byly dnes uveřejněny. Věřím, že Vám tyto dokumenty pomohou v rychlejší orientaci v nové právní povinnosti elektronicky komunikovat v zadávacím řízení: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

  Složení jistoty na účet zadavatele

  26.07.2018 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, ohledně složení jistoty na účet zadavatele - pokud účastník složí jistotu na účet zadavatele, musí být jistota na účtu zadavatele připsána nejpozději v den podání nabídek nebo postačí, pokud účastník dá ve lhůtě pro podání nabídek příkaz k úhradě jistoty a do nabídky doloží údaje o platbě? Účastník podal příkaz k úhradě jistoty ve lhůtě pro podání nabídek, nicméně na účet zadavatele byla platba připsána až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Do nabídky pak účastník přiložil oznámení o provedení platby. Úprava poskytnutí jistoty v zadavácí dokumentaci kopíruje úpravu v ZZVZ. Splnil účastník podmínku složit jistotu ve lhůtě pro podání nabídek, či nikoliv. Děkuji.

  Na základě § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu, stanovil-li zadávací lhůtu. Jistota může být účastníkem zadávacího řízení poskytnuta mimo jiné formou složení peněžní částky na účet zadavatele. V takovém případě účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty, zadavatel vyloučí ze zadávacího řízení (§ 48 odst. 3 ZZVZ).
  V ZZVZ není specifikováno, jaký okamžik je považován za složení peněžní částky na účet zadavatele. Terminologii „složení peněžní částky na účet“ neužívá ani zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
  Povinnost složit peněžní prostředky na účet je však formulována také v § 255 ZZVZ. Jedná se o povinnost složit kauci v souvislosti s podáváním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K problematice skládání kauce zaujímá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko (https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html), že „podle § 255 odst. 1 a 2 zákona musí být kauce připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 251 odst. 2 nebo 3 a § 254 odst. 3 zákona pro doručení návrhu Úřadu. Jinými slovy řečeno kauce je řádně a včas složena až ve chvíli, kdy je v celé zákonem stanovené výši připsána na účet Úřadu (nestačí tedy, byl-li poslední den lhůty pro složení kauce podán např. příkaz k její úhradě).“
  I přes rozdílnosti ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a v soukromoprávním zadávacím řízením vedeném zadavatelem, lze předpokládat, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude za složení peněžní částky na účet zadavatele také považovat až připsání peněžních prostředků na účet zadavatele.
  Závěrem shrnujeme, že je-li poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci požadováno, musí být jistota poskytnuta ve lhůtě pro podání nabídek a v nabídce prokázána např. sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Připsání platby na účet zadavatele, které nastane až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, bude pravděpodobně Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže považováno za opožděné.

  Povinnost obce publikovat výherce zakázky (§ 219)

  23.07.2018 Mají obce povinnost publikovat vyherce zakazky? Musi se v obcich schazet aby tyto zakazky probrali?

  Obec je veřejným zadavatelem na základě § 4 odst. 1 písm. d) č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, který spolu s příspěvkovými organizacemi, u nichž funkci zřizovatele vykonává jiný, zpravidla vyšší územní samosprávný celek, tvoří zcela běžnou kategorii veřejných zadavatelů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR) z pohledu gestora zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) však není oprávněno poskytovat výklad předpisů z hlediska rozhodovacích mechanismů uvnitř měst a obcí, činěných zastupitelstvem obce v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., a proto předmětem námi učiněného posouzení dotazu je otázka rozhodná pouze ve vztahu k uveřejňování. Z hlediska publikace uzavřených smluv dle § 219 ZZVZ, jakož i identifikace vybraného dodavatele, v případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle jiného předpisu, kterým se rozumí zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není již dále nutné uveřejňovat smlouvy také na profilu zadavatele, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou „v režimu zákona“, jinak také v souladu se ZZVZ. K tomu lze doplnit, že žádné z ustanovení ZZVZ přímo nevyžaduje provádět evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele. Pokud se však jedná o zakázku zadávanou tzv. „v režimu zákona“, je nutné splnit uveřejňovací povinnosti v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy. K nejvýznamnějším povinnostem, které veřejnému zadavateli ukládá ZZVZ, se řadí uveřejnění informací prostřednictvím formulářů odesílaných do Věstníku veřejných zakázek (VVZ). Zatímco u nadlimitních veřejných zakázek se požaduje odesílat informace i do Úředního věstníku evropské unie, tak formuláře pro uveřejnění informací k veřejných zakázkám v podlimitním režimu postačí odeslat pouze do VVZ. Pro zodpovězení dalších okolností, které nebyly dotazem přímo zohledněny, Vám doporučujeme nahlédnout do dokumentu: „Metodika k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele“, který je dostupný na stránkách MMR ČR, na adrese https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-k-vyhlasce-o-uverejnovani-a-profilu-zadavatele_v4-bez-registrace_duben-2017.pdf

   

   

  Platnost Certifikátu

  18.07.2018 Lze ze strany dodavatele prokázat kvalifikaci (např. základní způsobilost) ve smyslu ust. § 86 odst. 5 ZZVZ. Předložením certifikátu ze sys. cert. dodavatelů dle § 233 a násl. ZZVZ. Pokud certifikát již není platný (viz § 234 odst.1 ZZVZ), nicméně ve lhůtě stanovené v § 86 odst. 5 (tj. 3 měsíce přede dnem zahájením zadávacího řízení) platným byl? Děkuji

  Splnění kteréhokoliv druhu kvalifikace požadované zadavatelem v zadávacím řízení lze prokázat v rozsahu osvědčujícím dodavatele pouze pro určitá kvalifikační kritéria, pro něž byl platný certifikát ze schváleného systému certifikovaných dodavatelů vydán.
  Zadavatel ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nezpochybňuje údaje předložené na základě certifikátu, dodavatel je tedy kvalifikovaným právě takovým způsobem a v rozsahu uvedeném v předloženém certifikátu. Pokud nedojde k obnově platnosti postupem pro opakovanou certifikaci, je uloženo zadavateli takový certifikát odmítnout, neboť se dle § 239 ZZVZ stanoví k povinným náležitostem certifikátu také datum vydání a platnost certifikátu, která činí (maximálně 1 rok ode dne jeho vydání). Pro účely prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení lze připustit pouze platné certifikáty, jako dodržení jedné z podmínek ve výčtu dle § 239 odst. 1 písm. k) ZZVZ.
  Předloží-li tedy dodavatel ke dni podání nabídky certifikát, který nesplňuje podstatné náležitosti takového certifikátu, ačkoliv takovou změnou nejsou údaje ani informace v něm obsažené dotčeny, je zadavatel povinen přímo ze zákona předložený certifikát odmítnout a považovat podmínku účasti v zadávacím řízení za nesplněnou.

  Náhrada škody v případě neuzavření smlouvy s vybraným dodavatelem

  18.07.2018 Dobrý den, jakožto veřejný zadavatel jsme zadávali veřejnou zakázku na stavební práce, jednalo se o VZ malého rozsahu týkající se rekonstrukce kotelny. V zadávací dokumentaci byla stanovena zadávací lhůta. Ze tří uchazečů byl vybrán nejvhodnější dodavatel, který jako součást podané nabídky doložil také podepsaný návrh smlouvy, který byl součástí zveřejněné zadávací dokumentace. Po oznámení nejvhodnějšího dodavatele jsme byli vybraným dodavatelem vyrozuměni o tom, že neví, zda bude moci v důsledku svého harmonogramu zakázku realizovat a zda z jeho strany dojde k podpisu smlouvy, přičemž tento dodavatel následně od uzavření smlouvy odstoupil z výše uvedeného důvodu. K tomu došlo v průběhu zadávací lhůty. Vybraný dodavatel byl proto ze zadávacího řízení vyloučen a došlo k uzavření smlouvy s druhým dodavatelem v pořadí, jehož nabídková cena je cca o 100 tisíc Kč vyšší. Otázka proto zní, zda je v této situaci přípustné domáhat se soudní cestou náhrady škody spočívající v rozdílu nabídkových cen prvního a druhého uchazeče s ohledem na skutečnost, že je dodavatel v průběhu zadávací lhůty vázán svojí nabídkou? Děkuji

  Domáhat se soudní cestou o náhradu škody lze, otázkou ovšem je, co je prokazatelnou skutečně vzniklou škodou, o jejíž náhradu se budete moci domáhat. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů zakázky malého rozsahu neřeší a v tomto případě by se jednalo o soukromoprávní spor řešený podle Občanského zákoníku.

  Zadavatel

  16.07.2018 Dobrý den. Byla-li zájmovému sdružení (KPN 116) přidělena státní dotace ve výši nad 6 mil. Kč, jaká právní norma ukládá tomuto sdružení povinnost zadat veřejnou soutěž na realizaci podlimitní stavby velkého rozsahu. Děkuji za odpověď. S pozdravem

  V souvislosti s Vaší žádostí k právní normě, která ukládá povinnost zadávat veřejnou zakázku příjemci dotace, uvádíme následující:
  Pravidla a povinnosti při zadávání veřejných zakázek řeší zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 4 odstavcem 2 výše uvedeného zákona je zadavatelem i osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50% peněžních prostředků poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mino území Evropské unie.
  Z Vámi poskytnutých informací nelze přesně určit, jakou poměrnou část z celkové ceny zakázky činí státní dotace. Pokud se jedná o více než 50%, splňujete podmínku zákona a jste povinni se jím řídit. Zároveň zde existuje možnost, že poskytovatel dotace v rámci svých pravidel celý postup zpřísní.

  Užší řízení a JŘSU - lhůta k vyjádření předběžného zájmu

  15.07.2018 Dobrý den, prosím o stanovisko k lhůtě pro vyjádření předběžného zájmu, pokud je řízení (užší nebo JŘSU) zahájeno odesláním předběžného oznámení. Zadavatel podle §58/5 (příp.ve spojení s §61/2) vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Výzvu k podání žádosti o účast odešle zadavatel nejdříve 35 dní po odeslání předběžného oznámení. Může zadavatel omezit lhůtou dobu, ve které jsou dodavatelé povinni svůj zájem vyjádřit? Pokud ano, může být tato lhůta i kratší, než 35 dnů? Děkuji.

  Lhůtu pro vyjádření předběžného zájmu zadavatel stanoví z toho důvodu, že se jedná o povinnou položku v příslušném formuláři pro uveřejnění. Minimální lhůta pro vyjádření předběžného zájmu není zákonem stanovena, zadavatel ji tak musí stanovit přiměřeně v souladu s §36 odst. 5 zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. Tato lhůta by s ohledem na poslední větu uvedeného odstavce (délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů) neměla být dle našeho názoru kratší než 35 dnů.

  Podpis námitek (§ 244)

  20.06.2018 Dobrý den, jak je to v současné době s podání námitek? Konkrétně v ZZVZ je stanoveno, že námitky musí obsahovat určité náležitosti, mj. kdo je podává. Musí zadavatel přijmout (při splnění dalších povinných náležitostí dle ZZVZ) námitky, kde je jasně identifikován dodavatel/stěžovatel pomocí obchodního názvu, sídla, IČ, avšak námitky jsou fyzicky podepsány osobou, která je sice zaměstnancem stěžovatele, ale k takovému úkonu není v předložené plné moci zmocněna a ani tomu neodpovídá způsob jednání uvedený v OR? Děkuji

  V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, pokud jsou splněny další povinné náležitosti dle ZZVZ, je veřejný zadavatel povinen takové námitky přijmout.

   

  OPCE a § 100 odst. 3

  20.06.2018 Nadlimitní VZ na služby je zadaná před 1.10.2016 podle ZZVZ č.137/2006 Sb. na 5 let. OPCE v zadávací dokumentaci je vyhrazena částkou, která splňuje limit 30% z předpokládané hodnoty. Dle § 99 odst. 5 ZVZ zadavatel stanovil dobu využití opčního práva do tří let od podpisu původní smlouvy. Zadavatel neuvedl do kdy předpokládá ukončení nového plnění. Musí se vejít do původního termínu ukončení smlouvy? Nebo ji může přiměřeně prodloužit. Obecně: Může vůbec zadavatel dnes v souvislosti s § 100 a § 222 smlouvu při navýšení objemu v zákonném rozsahu nějak prodloužit?

  K dotazu týkajícího se opčního práva vyhrazeného ve veřejné zakázce zadávané v režimu zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), Vám sdělujeme následující:
  Dle § 99 odst. 2 ZVZ mohl zadavatel zadat veřejnou zakázku na základě opčního práva pouze v jednacím řízení bez uveřejnění, konkrétně v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové zadávací řízení, zadavatel po 1. 10. 2016, to jest po nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), postupuje již podle ZZVZ, konkrétně podle § 66 písm. b).
  Jelikož navazující jednací řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“) se prostřednictvím jednání pouze s vítězem původní veřejné zakázky úzce pojí k předchozímu zadávacímu řízení, je nutnou podmínkou pro využití takové formy změny závazku, uvést již v zadávací dokumentaci na původní veřejnou zakázku předpokládanou dobu a rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací.
  Zadavatel tedy může, za splnění výše uvedených podmínek, využitím opčního práva prodloužit délku plnění smluvního vztahu vzešlého z uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Nutno však upozornit, že dobu 3 let podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, kdy lze navazujícím JŘBU využít opční právo, je skutečně nezbytné počítat od samotného okamžiku uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.
  K prodloužení délky plnění veřejné zakázky by bylo možno také využít postup dle § 222 ZZVZ, a to pouze dle odst. 4, a za předpokladu, že se tímto krokem nezmění celková povaha veřejné zakázky a zároveň hodnota takové změny bude (a) nižší než je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky a (b) nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

  Smlouva z veřejné zakázky uzavíraná po 18.10.2018

  18.06.2018 Blíží se datum 18.10.2018, od kdy musí již všichni zadavatelé v ČR zadávat veřejné zakázky elektronicky. Jak to bude s veřejnými zakázkami, které byly zahájeny před tímto datem, v našem případě ještě v roce 2017, a to klasicky, ale k dokončení zadávacího řízení a podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem by mělo dojít až po 18.10.2018. Lze toto zadávací řízení realizované ještě klasicky, takto i dokončit, nebo ho bude nutné zrušit?

  Co se týče zadávacích řízení zahájených před 18. říjnem 2018, s ohledem na neexistující přechodná ustanovení k § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), se bude povinná elektronizace týkat všech zadávacích řízení, u nichž lhůta pro podání nabídek skončí 18. října 2018 a později (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Povinna-elektronicka-aktualizace). Z výše uvedeného vyplývá, že stěžejním momentem je lhůta pro podání nabídek. Předpokládáme, že ve Vašem případě již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky tak byly podány listině (tj. před datem 18. října 2018). Pokud tomu tak je, zadávací řízení nemusí být zrušeno, neboť veškerá další písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem bude, podle § 211 odst. 3 ZZVZ, s účinností od 18. října 2018 probíhat elektronicky (u organizačních složek státu (zadavatelé podle § 4 odst. 1 písm. a), ČNB a centrální zadavatelé je elektronická komunikace účinná od 18. dubna 2017). V praxi to znamená, že pokud již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky byly před 18. říjnem 2018 podány listině, tak zadavatel nezruší zadávací řízení, ale dokončí jej a to tak, že buď:
  – pro další průběh a ukončení zadávacího řízení určí elektronický nástroj (je-li k tomu povinný!!), prostřednictvím kterého dokončí zadávací řízení, nebo
  – pro další průběh a ukončení zadávacího řízení využije e-mail, datovou schránku, apod., jakožto prostředky elektronické komunikace (vztahuje se na případy, kdy zadavatel nemusí použít elektronický nástroj), prostřednictvím kterých dokončí zadávací řízení.
  Pokud ovšem zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, musí v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na elektronickou formu nabídky a určit elektronický nástroj pro jejich podání. Po 18. říjnu 2018 tak zadavatel nesmí umožnit podávání listinných nabídek. Výše uvedené vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
  K povinné elektronizaci dále uvádíme, že z usnesení vlády ze dne 19. června 2018 č. 408, o změně usnesení vlády ze dne 21. června 2017 č. 467, o uložení povinnosti využívat Národní elektronický nástroj při zadávání veřejných zakázek (dále jen „UV č. 408“) vyplývá (za předpokladu, že se jedná o subjekty, na které UV č. 408 dopadá, tedy členy vlády a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízeným orgánům a organizacím, kteří jsou veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) ZZVZ a zároveň se jedná o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH s výjimkou podle bodu V/2 tohoto UV č. 408) povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Pokud tomu tak není, tak i přesto, že by lhůta pro podání nabídek skončila až 18. října 2018 nebo později, není potřeba k zadávání veřejných zakázek využít Národní elektronický nástroj a můžete umožnit podávání elektronických nabídek prostřednictvím jiného elektronického nástroje (nabídky lze po 18. říjnu 2018 podávat pouze elektronicky, nikoliv listině). Pokud jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, jedná se o zakázku v režimu ZZVZ a zároveň zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, je potřeba k zadávání veřejných zakázek využít přímo Národní elektronický nástroj.
  Co se týče uzavírání smlouvy, platí, že pokud se smlouva na veřejnou zakázku uzavírá v zadávacím řízení, vztahuje se na její uzavření povinnost provádět písemnou komunikaci elektronicky podle § 211 odst. 3 ZZVZ; výjimku představují případy uvedené v § 211 odst. 3 pod písmeny a) až d) ZZVZ. Smyslem a účelem § 211 odst. 3 ZZVZ je zajistit transpozici směrnic, které vyžadují (až na výjimky) plnou elektronizaci písemné komunikace v zadávacím řízení. Pojem zadání je zde potřeba vykládat podle terminologie evropských směrnic jako rozhodnutí, kterému dodavateli bude veřejná zakázka přidělena, na rozdíl od vnitrostátní úpravy v § 2 odst. 1 ZZVZ, která pojem zadání definuje jako okamžik uzavření smlouvy. Použití sankce neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě tedy není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné. Smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v zadávacím řízení v listinné podobě tak budou platné (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB] [PDF, 178.41KB]
  Pro úplnost doplňuji, že povinná elektronizace se netýká zakázek malé rozsahu. U zakázek malého rozsahu tudíž bude i po 18. říjnu 2018 možné nadále přijímat nabídky v listinné podobě. Daný závěr potvrzuje stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR dostupné zde: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf [PDF, 181.87KB] [PDF, 181.87KB] . Ze stanoviska vyplývá, že je nutné ze systematického hlediska považovat § 211 odst. 3 ZZVZ za pravidlo konkretizující obecné pravidlo uvedené v § 211 odst. 1 ZZVZ, které se nevztahuje na zakázky malého rozsahu.

  Prohlídka předmětu VZ

  17.06.2018 Pěkný den, prosím o odpovědˇ na následující dotaz. Je možné v rámci zjednodušeného podlimitního řízení stanovit povinnou prohlídku předmětu veřejné zakázky (jedná se o restaurování historického kočáru), a to zejména proto, že není možné dostatečně přesně vymezit, pouhým textovým popisem (doplněným fotodokumentací) v plné šíři obsáhnout skutečný stávající stav a detailní specifikaci předmětu plnění, což je potřebné pro úplné ocenění předmětu VZ a kvalitní zpracování nabídky? Děkuji.

  V rámci ZPŘ není možné jako podmínku účasti v zadávacím řízení stanovit prohlídku plnění. Prohlídka plnění není institut, prostřednictvím kterého zadavatel popisuje předmět plnění, pokud ho neumí popsat dostatečně do zadávací dokumentace. Pokud není zadavatel schopen dostatečně zdokumentovat předmět plnění – stávající stav kočáru, může využít další možnosti, které mu zákon poskytuje. Např. použít jeden z druhů zadávacích řízení, kde je možné s dodavateli jednat, kde je možné snižovat počty účastníků zadávacích řízení nebo snižovat počty řešení. Pravděpodobně by šlo o jednací řízení s uveřejněním podle § 60 odst. 1 písmn c) a písmn. d).c) – veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky, nebod) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2.Zadavatel může nejenom jednat o předběžných nabídkách za účelem zlepšení předběžných nabídek ve svůj prospěch, ale i může např. snižovat počty účastníků na základě technické kvalifikace, což by u Vámi popisované zakázky mohlo vyřadit takové účastníky, kteří nemají dostatečné odbornosti pro plnění takto vysoce odborné zakázky a také může měnit zadávací podmínky (zejména technické) – § 61 odst.10).

  § 46 ZZVZ - objasnění nabídky

  13.06.2018 Dobrý den, rád bych se zeptal, jak široce je možné vykládat oprávnění zadavatele vzva účastníka k objasnění nabídky, a to po uplynutí lhůty pro podání nabídky. Z ust. § 46 odst. 2 ZZVZ vyplývá, že nabídky nemůže být zásadně měněna s vyjímkou doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, které nejsou předmětem kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkající se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují. Současně se v § 46 odst. 3 stanovuje, že za objasnění se považuje i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné hodnotící kritérium. Co když součástí nabídky účastníka je obecná technické specifikace (jedná se o dodávky) převzatá v souladu se zadávacími podmínkami VZ jako příloha návrhu smlouvy, současně však další přílohou tohoto návrhu smlouvy je další technická specifikace účastníkem nabízeného plnění (účastník měl doplnit dle ZD i vlastní specifikaci), z něhož však u jedné dílčí části plnění (fakticky položky) nevyplývá soulad s obecnou specifikací na předmět plnění. Zadavatel pak v rámci žádosti o objasnění (objasnění rozporu) obdrží od účastníka odpověď, v rámci níž uvede že v důsledku administrativního pochybení došlo k záměně jiného produktu a že namísto původně uvedené komponenty měla být jiná (která by už byla plně v souladu se zadávacími podmínkami VZ) s tím, že účastník uvede, že s ohledem na to, že se jedná o pouhý "překlep", touto opravou nedochází ke změně celkové nabídkové ceny (ani jiné hodnotícího kritéria). Je možné v tomto případě objasnění účastníka s odkazem na postup dle § 46 odst. 2 ZZVZ akceptovat s tím, že účastník objasnil rozpor v nabídce, i když poté před uzavřením smlouvy je nutné fakticky přepsat komponentu ne tu správnou, která je v souladu se ZD? Na jedné straně je zřejmé, že § 46 odst. 2 ZZVZ "mluví" o možnosti pouhého doplnění údajů, ... týkající se splnění podmínek účasti (dle § 37 odst. 1 podmínkou účasti je i požadavek na technické podmínky, reps. požadavek na předmět VZ), na druhé straně je otázka, zda se skutečně jedná o změnu nabídky, když součástí nabídky je i obecná specifikace, z níž splnění technických podmínek VZ vyplývá (byť je převzětá ze ZD)? Nejedná se tak spíše o odstranění rozporu v nabídce? Pokud by nebyl možný postup s odkazem na § 46 odst. 2, co odkaz na ust. § 46 odst. 3 ZZVZ. Bylo by možná opravit dílčí část s odkazem na toto ustanovení, i když by se nejednalo o opravu položkového rozpočtu, ale fakticky by se jednalo o opravu položky v rámci nabízené konfigurace zařízení (nejsou zde obsaženy jednotlivé ceny)? Pokud ne, bylo by to možné, kdyby se problém týkal položky v cenovém rozpadu, resp. položkového rozpočtu VZ na dodávky (ačkoliv by se tedy v užším slova smyslu nejednalo o opravu položkového rozpočtu, kterým se v užším smyslu rozumí soupis prací a dodávek u VZ na stavebné práce)? Ačkoliv totiž § 46 odst. 3 považuje opravu položkového rozpočtu za objasněné, jeho oprava může vést fakticky ke změně nabízeného předmětu plnění a z tohoto pohledu je jeví tak postup, kdy je v rámci objasnění nabídky zadavatelem akceptována jiná než původně nabízená položka/komponenta účastníka jako obdobný a v souladu tomto ohledu i v souladu se smyslem ust. § 46 odst. 3 ZZVZ. Předem Vám děkuji za odpověď.

  Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňují takto velkorysou aplikaci, která byla i záměrem zákonodárce. Pokud nabídka jako zadavateli vyhovuje, má právě tento možnost požádat o doplnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu její části) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídky dále posuzována a hodnocena. Ve Vašem dotaze popisujete typický příklad chyby dodavatele, která byla dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) nenapravitelná a nová právní úprava obsažená v § 46 ZZVZ byla mj. i reakcí na tuto skutečnost. Zároveň byl do § 46 ZZVZ i odst. 3, který znemožňuje spekulativní postup dodavatelů.

  VZMR a § 222 (překročení limitu v průběhu plnění)

  11.06.2018 Dobrý den, narazila jsem na tomto fóru na dotaz a odpověď ve vztahu k vícepracím, pokud jimi dochází k překročení limitu veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR). Vzhledem k tomu, že odpověď, která je u dotazu uveřejněna, považuji za špatnou, rozhodla jsem se Vám napsat a požádat Vás, zda by bylo možné, uvést ji na pravou míru. Jedná se o dotaz a odpověď k překročení limitu VZMR: "Je možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit 6 000 000,- Kč bez DPH, aniž by to bylo v rozporu s předmětným zákonem? Odpověď: Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ). Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení. V případě VZMR je intenzita veřejného zájmu na regulaci jejich zadávání z povahy věci nižší než u podlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu a patrně i ve snaze nezatěžovat pořizování jednoduchých plnění nadbytečnou administrativní zátěží zákonodárce umožňuje jejich zadávání mimo zadávací řízení (za předpokladu dodržení základních zásad dle § 6). Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ocitla by se v režimu veřejné zakázky, kterou je nutno zadávat podle ZZVZ. Domníváme se tedy, že není možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu." Za jediný logický výklad, který jsem slyšela dokonce i ze samotných úst pana Fidlera z MMR, lze považovat pouze ten, že pokud vícepracemi dojde k překročení limitu VZMR, je pak nutné zkoumat § 222 a změnu závazku ze smlouvy odůvodnit v souladu s tímto § 222. Tj. nikoliv jak je Vaší odpovědi uvedeno, že k takovému navýšení vůbec dojít nemůže. Děkuji za úpravy.

  K dotazu/připomínce odkazujeme na stanovisko expertní skupiny MMR, které bylo uveřejněno na portálu veřejných zakázek. Z tohoto stanoviska plyne odbornou veřejností přijímaný závěr, že také smlouvy na plnění veřejné zakázky malého rozsahu je možné změnit, i pokud by cena veřejné zakázky po změně přesáhla limity uvedené v ZZVZ (2 nebo 6 mil.), je však nutné aby tato změna splňovala pravidla uvedené v § 222 ZZVZ. Vycházíme samozřejmě z předpokladu, že předpokládaná hodnota původní veřejné zakázky byla určena správně, a zakázka nebyla záměrně rozdělena, tak aby splňovala limity pro VZMR.

  http://portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

  Podání nabídky s elektronickým podpisem

  22.05.2018 Zadavatel v souladu s § 109 odst. 2 ZZVZ při otevírání nabídek v el. podobě mj. kontroluje, zda je nabídka autentická. Znamená to, že tuto autenticitu lze ověřit pouze dle zaručeného elektronického podpisu osoby oprávněné jednat za dodavatele? Jak postupovat v případě, že dodavatel podá nabídku pouze v kopii (scan nabídky) a el. podpis tak chybí (jedná se o nadlimitní režim, otevřené řízení)? Lze například vyzvat k doplnění dle § 46 odst. 1 ZZVZ?

  Samotné splnění podmínky autenticity nabídky podané v elektronické podobě by v daném případě mělo být zaručeno již jejím podáním prostřednictvím elektronického nástroje, který by měl garantovat skutečnost, zda nabídka byla podána dodavatelem, jež je její autor a dále zda s ní nebylo nijak manipulováno.

  Zpětvzetí námitek stěžovatelem (§ 245)

  17.05.2018 Dobrý den, ZZVZ na rozdíl od předchozího zákona neupravuje možnost zpětvzetí námitek. Jak má zadavatel postupovat, pokud stěžovatel vezme podané námitky zpět? Je povinen o takových námitkách rozhodovat? V ZZVZ jsme nenalezli oporu pro odmítnutí námitek z důvodu zpětvzetí, ani pro možnost se takovými námitkami nezabývat. Má být podpůrně aplikována obecná úprava dle NOZ? Děkuji.

  Podle § 111 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel nerozhodoval o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Podle zákona § 245 odst. 3 písm. b) č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadavatel odmítne námitky, které jsou podány opožděně. Výslovná úprava postupů pro případ, že stěžovatel vezme své námitky zpět v ZZVZ není. Použije se tudíž úprava § 39 odst. 1 ZZVZ, podle které pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ. Zadavatel musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Za postup vyhovující zásadám lze považovat přehledné evidování námitek i jejich zpětvzetí. Rozhodování o námitkách, které vzal stěžovatel zpět, není nutné, neboť stěžovatel se již nedomáhá provedení změn v zadávacím řízení. V případě dalších zpět vzatých námitek je nutné pro dodržení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace postupovat shodně jako v prvním případě.

  Prokazování kvalifikace u ZPŘ

  16.05.2018 Dobrý den, měla bych dotaz ohledně prokazování kvalifikace u ZPŘ. Jde mi o to, že v ZPŘ je možnost prokázání kvalifikace "pouze" čestným prohlášením. Účastník řízení, podotýkám podnikající fyzická osoba prokázala v termínu podání nabídky kvalifikaci čestným prohlášením a byla vybrána .Před podpisem smlouvy doložila základní kvalifikaci opět čestným prohlášením originál podepsaným. Jde mi o to, zda je to v pořádku, nebo mám žádat předložení dokladů jako je rejstřík trestů, OSSZ, FU, když v nabídce toto bylo doloženo ČP.

  Na předmětnou otázku je odpověď potřeba hledat v zadávací dokumentaci na předmětné zjednodušené podlimitní řízení.

  Neboť v něm má zadavatel stanovit, jakými doklady se požadovaná kvalifikace prokazuje. Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel není vázán ustanoveními ZZVZ pro nadlimitní režim, proto může požadovat i prokázání jiné kvalifikace, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Platí tedy, že pokud zadavatel v ZD požadoval předložení konkrétních dokladů a dodavatel je v nabídce nahradil čestným prohlášením, je nutné před podpisem smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií požadovaných dokladů.

  Pokud však zadavatel vymezil požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením, a nepožadoval předložení konkrétních dokladů, není již nutné před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů požadovat. Zadavateli tak postačí čestné prohlášení, které je obsaženo v nabídce. Pokud se tedy jedná o zjednodušené podlimitní řízení dle § 53 ZZVZ, postupuje zadavatel podle toho, jak si nastavil zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. V případě, že si tak zadavatel při ZPŘ v ZD stanovil, k prokázání základní způsobilosti poddodavatele mu postačí originál čestného prohlášení.

  Nákup stravovacích poukázek (nominální hodnota stravenky)

  14.05.2018 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak stanovit předpokládanou hodnotu zakázky, jestliže zadavatel (obec) poptává pro zaměstnance nákup stravenek nebo elektronických stravenek (karta)? Započítává se předpokládané ceny i nominální hodnota stravenky? Děkuji

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávku stravovacích poukazů je předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vyplývající z plnění veřejné zakázky, tedy předpokládaný objem veřejných prostředků, které jdou směrem od zadavatele k dodavateli. V daném případě je předpokládaná hodnota veřejné zakázky představována výší provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, naopak cena samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává, neboť prostředky zadavatele nejsou snižovány o jmenovitou hodnotu poukazu, za finanční prostředky zadavatel obdrží poukazy ve stejné hodnotě, nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků.
  Pro zachování jistoty postupu v souladu se zákonem doporučujeme, aby součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla jak provize, kterou hradí zadavatel ve formě ceny za poskytnutí služby tak provize, kterou dodavatel inkasuje od třetích subjektů.
  Jak bylo řečeno již výše, částka odpovídající nominální hodnotě stravenek pak není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť se nejedná o částku, kterou by zadavatel dodavateli měl zaplatit za plnění zakázky tj. dodání stravenek. Ve vztahu k nominální hodnotě stravenky dochází pouze k výměně „nositele“ hodnot, peníze za stravenky, přičemž se jedná o nositele hodnot, které lze považovat za vzájemně značně zastupitelné.

  Správce systému certifikovaných dodavatelů - Svaz podnikatelů ve stavebnictví

  14.05.2018 Dobrý den, v případě, že se odkáže v rámci prokazování kvalifikace na internetovou adresu správce systému certifikovaných dodavatelů, konkrétně Svaz podnikatelů ve stavebnictví www.sps.cz/registr, který je uveden na www.isvz.cz, záložka Věstník SCD, jedná se v tomto případě o informační systém veřejné správy, čili postup podle § 45 odst. 4 ZZVZ? Děkuji.

  Podle § 45 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) může dodavatel splnit povinnost předložit doklad (typicky to bude v rámci prokazování kvalifikace) „odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup.“ Poznámka pod čarou 20) přímo odkazuje na zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o ISVS“).
  Podle našeho názoru SCD nemůže být automaticky považován za informační systém veřejné správy, neboť neodpovídá jeho definici podle § 2 písm. b) zákona o ISVS. Podle tohoto ustanovení je informačním systémem veřejné správy „funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy.“
  SCD je sice schválený Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), jeho prostřednictvím ale není vykonávána veřejná správa. Při schvalování SCD MMR nekontroluje, jestli SCD splňuje podmínky informačních systémů veřejné správy.
  Zdůrazňujeme, že určení, zda jakýkoliv informační systém je informačním systémem veřejné správy, není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ale Ministerstva vnitra. Odkazujeme také na dokument „Komentář k zákonu č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
  Co je a co není informační systém veřejné správy“ dostupný na internetových stránkách Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx
  Při posouzení vašeho dotazu jsme vycházeli také z dikce § 234 odst. 2 ZZVZ, podle jehož věty první nemůže zadavatel „bez zvláštních důvodů zpochybnit údaje uvedené v certifikátu.“ Z toho výkladem a contrario plyne, že pokud k tomu má zadavatel „zvláštní důvody“, může údaje v certifikátu zpochybnit. Jen stěží by bylo možné zpochybňovat údaje evidované v informačním systému veřejné správy podle zákona o ISVS.

  Autorizace - nutné potvrzení zaměstnanec vs. jiná osoba?

  04.05.2018 Dobrý den, jako zadavatel požadujeme prokázání profesní způsobilost dle § 77 odst. 2 písm. c) ZZVZ tak, že dodavatel předloží doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje. Typicky definujeme předložení dokladu o autorizaci v různých oborech, např. „dopravní stavby“ dle § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (či případně potvrzení o zapsání do seznamu registrovaných osob v příslušném oboru u osob usazených a hostujících). V případě, že dodavatel předloží v nabídce kopii osvědčení o autorizaci, je nutné, aby zadavatel předem požadoval (či poté ověřoval postupem dle §46), zda se jedná o osobu v pracovně-právním vztahu k dodavateli či jinou osobu (§83), kterou prokazuje kvalifikaci? Je k tomuto kvalifikačnímu požadavku nutné chtít předložit např. čestné prohlášení, že jde o zaměstnance dodavatele? Děkujeme za odpověď.

  Podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v rámci požadavků na profesní způsobilost požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.
  Ve smyslu tohoto ustanovení může být odborně způsobilý
  1. samotný účastník zadávacího řízení
  2. zaměstnanec účastníka zadávacího řízení
  3. jiná osoba, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci
  4. zaměstnanec jiné osoby, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci.
  Zadavatel nemusí předem v zadávací dokumentaci stanovit, že dodavatel musí ve své nabídce (žádosti o účast) vyjasnit, o kterou z výše uvedených situací se jedná. Přímo zákonem je totiž uloženo, že v případě, že dodavatel prokazuje část profesní způsobilosti s prostřednictvím jiných osob, je dodavatel povinen zadavateli předložit
  a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,
  b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
  c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a
  d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
  Pokud v nabídce (žádosti o účast) obdrží zadavatel pouze doklad o odborné způsobilosti určité osoby a není zřejmé v jakém vztahu je tato osoba k účastníkovi zadávacího řízení, je namístě, aby zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadoval, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložený doklad a případně aby i doplnil další nebo chybějící údaje či doklady.
  Není nutné vyžadovat v zadávací dokumentaci předložení čestného prohlášení o tom, že osoba uvedená v dokladu o odborné způsobilosti je zaměstnancem dodavatele. Požadavek na vyjasnění vztahu odborně způsobilé osoby k účastníkovi zadávacího řízení však může vést k efektivnějšímu postupu v zadávacím řízení, a lze jeho stanovení tudíž doporučit. Forma čestného prohlášení se však nezdá být nezbytná. Prosté uvedení tohoto údaje v nabídce (žádosti o účast) či v objasnění podle § 46 ZZVZ shledáváme dostačujícím a více naplňujícím zásadu přiměřenosti.

  Datum doručení oznámení

  03.05.2018 Dobry den, prosim o kvalifikovane zodpovezeni dvou dotazu: 1. V systemu Tender Arena mame prichozi zpravu od zadavatele VZ. Zpravu vidime jen jako nadpis. Dosud jsme ji neotevreli a neprecetli. Od kdy se pocita datum doruceni uchazeci? Od otevreni a precteni zpravy, nebo od uverejneni? 2. Na poste mame normalni doporuceny dopis od zadavatele s odpovedi na nase namitky. Od kdy se pocita datum doruceni? Od data prevzeti na poste ci jinak? Moc dekuji za brzkou odpoved! S pozdravem

  Přestože některá e-tržiště umožňují služby obdobné tzv. doručenkám (kdy na e-mail zadavatel obdrží zprávu o tom, že si adresát zasílanou zprávu přečetl), nefungují e-tržiště obdobně jako datové schránky, u kterých je možné bez pochyby určit okamžik doručení zasílané zprávy. Při stanovení okamžiku doručení zprávy zasílané prostřednictvím e-tržiště je tedy nezbytné vycházet z obecných pravidel stanovených soukromoprávními předpisy. V souladu s ustanovením § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) platí, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“
  Občanský zákoník obsahuje ustanovení týkající se tzv. domněnky doby dojití, ta však platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb, což zjevně není případ doručování prostřednictvím e-tržiště. Ke stanovení doby doručení u elektronických prostředků se však opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rámci svých rozhodnutí (např. rozhodnutí 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009), ve kterých za okamžik doručení právního úkonu nepřítomné osobě považuje okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu postačí, že adresát právního úkonu nabyl faktickou možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. V souvislosti s Vaším dotazem bychom s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR považovali za okamžik doručení okamžik, který bezprostředně následuje po odeslání zprávy prostřednictvím e-tržiště. Počátek běhu lhůt by tedy připadl na den (resp. pracovní den) následující po dni odeslání, resp. doručení zprávy dodavateli prostřednictvím e-tržiště.
  Z výše uvedeného lze vyvodit závěr i pro Váš druhý dotaz – od kdy se počítá datum doručení dopisu od zadavatele? Od data převzetí na poště či jinak? Jak už bylo řečeno výše, občanský zákoník obsahuje ustanovení § 573 týkající se tzv. domněnky doby dojití, která platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zákonodárce stanoví pro doručení v tuzemsku třídenní lhůtu, jejímž uplynutím (skončením) vzniká domněnka dojití.
  Lhůta tří pracovních dnů po odeslání s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku znamená, že počíná dnem, který následuje po dni rozhodném pro její počátek, tj. po dni, kdy byla zásilka odevzdána provozovateli poštovních služeb. Byla-li proto odpověď zadavatele na námitky odevzdána provozovateli poštovních služeb například v pátek, začíná běžet třídenní lhůta pondělím příštího týdne. Po uplynutí třídenní lhůty vzniká domněnka dojití, tedy ve středu se má za to, že zásilka byla doručena bez ohledu na to, zda byla dodavatelem vyzvednuta na poště.

  Veřejná zakázka malého rozsahu - vyloučení pro nezpůsobilost - opakované sankce

  25.04.2018 Dobrý den, je možné v zadávací dokumentaci u veřejné zakázky malého rozsahu využit ustanovení, které by vedlo k vyloučení účastníka z veřejné zakázky v případě, kdy by zadavatel opakovaně dostával sankce za plnění jiných zakázek (např. nedodržení termínu, neodstranění vad apod.) nebo porušil smlouvu takovým způsobem, že by došlo např. k odstoupení od smlouvy?

  V případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) je možné aplikovat pravidla uvedená v zákoně č. 134/2016 Sb., v platném znění (ZZVZ) podle konkrétně stanoveného účelu, k němuž po věcné stránce směřují. V případě dotazem dotčeného ustanovení je možné postupovat v analogii k § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Samotnou možnost analogické aplikace § 48 ZZVZ pak doporučujeme provádět přímo prostřednictvím věcné výhrady ve výzvě k podání nabídek.

  Upozorňujeme, že možnost analogického použití je zatížena důkazním břemenem na straně zadavatele, které spočívá právě v uplatnění smluvních sankcí k předchozí zakázce, kvůli zpožděnému nebo nekvalitnímu plnění. Důvody použití lze tedy spatřovat nejen v pravomocném rozhodnutí soudu, pokud tomu tak není, je nezbytné zajistit dostatečné množství objektivních skutečností o tom, že důvody zadavatel svým jednáním nezpůsobil, anebo nemohl přijmout žádné opatření vedoucí k jejich odstranění.

  Je rovněž bezesporu nutné vyloučit, že takto se opakující pochybení, či jinak dlouhodobě trvající komplikace, nevznikly v důsledku špatně odvedené, anebo nedůsledné činnosti pří přípravě zadávacích podmínek zadavatelem. V obecné rovině může být důvodem zániku takové smlouvy písemné odstoupení, v případě podstatného porušení smlouvy jednou ze smluvních stran, anebo odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

  Vzhledem k tomu, že dotazem nemáme najisto postavený způsob financování, můžeme odkázat u zakázek financovaných z národních zdrojů na Metodiky obecné, které řeší procesní postup zadavatele u VZMR a odkazují na příslušná ustanovení k obchodním podmínkám a jsou dostupné na adrese Portal-vz.cz prostřednictvím portálu veřejných zakázek.

  Za klíčový dokument pro spolufinancované zakázky lze označit Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek 2014-2020, dálkově dostupný na webu DotaceEU.cz ve verzi 4, vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), ze dne 20. března 2017, s účinností od 1. května 2017.

  Metodický pokyn na str. 21, v kap. 8.3.5. dává zadavateli oprávnění za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se dodavatel dopustil v posledních 3 letech před zahájením výběrového řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané zakázky, anebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

  Vyhrazené změny závazku

  24.04.2018 Zadavatel v zadávacím řízení pořizuje určité služby pro sebe a jeho příspěvkové organizace. Může si zadavatel v ZD v souladu s § 100 ZZVZ vyhradit požadavek, že pokud zadavatel založí další příspěvkovou organizaci, bude moci tato nově vzniklá organizace přistoupit k dané smlouvě a získat tak dané služby za stejných podmínek jako byly vysoutěženy? Nebo toto není možné a služby budou moci čerpat jen ty subjekty, které byly identifikovány v zadávací dokumentaci?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 100 upravuje podmínky pro změnu závazku ze smlouvy tím, že stanoví 3 možné způsoby, jak zamýšlené změny dosáhnout. Zadavatel si tedy za podmínek tam uvedených může vyhradit změnu rozsahu závazku, ceny nebo jiných technických či obchodních podmínek (odst. 1), změnu dodavatele veřejné zakázky (odst. 2) či možnost použití JŘBU pro poskytnutí nových služeb nebo stavebních prací (odst. 3). Obecně platí, že vyhrazenou změnu závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, musí zadavatel předem uvést v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě.
  S ohledem na výše uvedené, proto v případě, že jako zadavatel, který pořizuje určité služby pro sebe a své příspěvkové organizace, očekáváte v průběhu plnění veřejné zakázky založení další příspěvkové organizace, nemůžete pro její začlenění do probíhající veřejné zakázky aplikovat § 100 ZZVZ, neb nejde o změnu, která by se dala pod § 100 ZZVZ podřadit. Současně je nutné upozornit na skutečnost, že se ve své podstatě jedná o centralizované zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ u nějž je dle odst. 3 povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit výčtem nebo jiným způsobem okruh zadavatelů, pro které bude zadávací řízení prováděno a dle odst. 4 s těmito zadavateli uzavřít nejpozději do zadání veřejné zakázky písemnou smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti související s centralizovaným zadávání.

  Zadávací lhůta

  20.04.2018 Dobrý den, je možné prodloužit zadávací lhůtu v době po podání nabídek? Musí k tomu být souhlas uchazečů, nebo to může být jednostranný úkon zadavatele? Děkuji.

  O jednostranném úkonu zadavatele zcela určitě nelze uvažovat. Prodloužení zadávací lhůty, pokud se zadavatel dohodne se všemi účastníky, možné je. Pokud souhlasí všichni, tak nejde o zvýhodnění zadavatele, případně zmírnění podmínek účasti dodavatelů oproti těm, kteří se již nemohou účastnit zadávacího řízení za příhodnějších podmínek. Pokud by s tím účastníci sami nesouhlasili, že budou dále účastníci v “přísnějším” zadávacím řízení, jednoduše na dohodu nepřistoupí.

  Požadování plnění z jistoty (§ 41)

  20.04.2018 Dobrý den, zadávacího řízení na stavební práce se zúčastnili 2 dodavatelé, vybraný dodavatel ale nepředložil dokumenty před podpisem smlouvy a neposkytl součinnost k podpisu smlouvy. Uchazeč nebyl vyloučen a s ohledem na značný finanční rozdíl mezi prvním a druhým uchazečem bylo zadávací řízení zrušeno. Je možno po uchazeči, který neposkytl součinnost k podpisu smlouvy ale nebyl vyloučen ze zadávacího řízení, požadovat plnění z jistoty dle §41 ZZVZ? Děkuji.

  Ve Vámi popsaném případu by šlo spíše o problém s důvody zrušení zadávacího řízení, protože pokud je zadávací řízení zrušeno, zadavatel jistotu vrací, účastníkům zanikla účast v zadávacím řízení. Zadavatel se musí “vejít” do důvodů, které jsou uvedeny v § 127 – důvody pro zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 127, jde o jeho úkon a tímto úkonem by neměli trpět účastníci zadávacího řízení. Jedním z důvodů pro zrušení zadávacího řízení je i důvod, že vybranému dodavateli zanikne účast v zadávacím řízení (§ 127/2/b – zánik účastenství dodavatele po jeho vyloučení) – potom by ale měl být takový dodavatel nejprve vyloučen (§ 122/5) a až potom by také vzniklo zadavateli právo na plnění z jistoty (§ 41/8) a vzniknul by zadavateli důvod pro možné zrušení zadávacího řízení. Samozřejmě stále zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud nastanou i jiné okolnosti, uvedené v § 127.

  Nahrazení ustanovení ke střetu zájmů dle zákona č. 134/2016 Sb.

  17.04.2018 Čím je nahrazen § 68 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., dle zákona platného od 1. 10. 2016?

  Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není v zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) nahrazen obdobným ustanovením. V ZZVZ byly přijaty jiné nástroje, které mají zajistit prevenci střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o ustanovení § 48 odst. 6 až 10 ZZVZ:
  § 48
  6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu (zákon o ochraně hospodářské soutěže) v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
  (7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
  (8) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).
  (9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
  (10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.
  Dále pak je u vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 4 a 5 ZZVZ potřeba se zabývat tím, kdo je jeho skutečným majitelem, a v případě, že je zjištěn střet zájmů, je nutné vybraného dodavatele v souladu s ustanovením § 124 odst. 3 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit.
  § 122
  (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
  (5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo
  a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a
  b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména
  1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,
  2. seznam akcionářů,
  3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,
  4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

  Splnění základní způsobilosti v případě nedoplatků hrazených splátkovým kalendářem

  17.04.2018 Obracím se na Vás s dotazem ohledně splnění základní způsobilosti v rámci VZ. Uchazeč má nedoplatky na FÚ a sociálním, ovšem má podepsaný splátkový kalendář. Je v tomto případě možné považovat uchazeče za způsobilého a může tak podepsat čestné prohlášení? Měl by k čestnému prohlášení doložit i potvrzení o splátkovém kalendáři?

  Splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejném zdravotním pojištění je nutno vykládat ve stejném duchu jako v evidencí daní zachycený splatný nedoplatek nebo splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. dodavatel může prokázat splnění podmínky neexistence splatného nedoplatku na pojistném i tehdy, má-li pro účely úhrady pojistného uzavřen splátkový kalendář a ten je z jeho strany plněn.

  VZMR - elektronická komunikace (§ 31; § 211)

  12.04.2018 Dobrý den, jako škola zřizovaná MHMP zadáváme veřejné zakázky malého rozsahu podle §27 zákona. Bude se na nás vztahovat ustanovení účinnosti od 18. 10. 2018 týkající se elektronické komunikace? Nebo je možné využít výjimky podle §31?

  Dle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí komunikace mezi zadavatelem s dodavatelem v zadávacím řízení probíhat elektronicky s výjimkami uvedenými v odst. 3 téhož ustanovení. Na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se vztahuje výjimka, která je definována v ustanovení § 31 ZZVZ, tedy, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle ustanovení § 6 ZZVZ. Z výše uvedeného vyplývá povinnost zadavatele v zadávacím řízení komunikovat elektronicky, avšak pokud zadavatel zadává zadavatel veřejnou zakázku malého rozsahu, není na základě výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ povinen zadat takovou zakázku v zadávacím řízení a nevztahuje se tedy na něj výše uvedené ustanovení dle § 211 ZZVZ, a tedy není povinen komunikovat elektronicky. Výše uvedený závěr je podpořen také stanoviskem expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek a to stanoviskem Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích a lze jej nalézt pod následujícím odkazem: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf

  Určení hlavního předmětu u zakázky na části (§ 15, § 35)

  10.04.2018 Hezký den, dovoluji se na vás obrátit s dotazem. Zadavatel bude vyhlašovat veřejnou zakázku na realizaci gastroprovozu. Součástí veřejné zakázky bude dodávka technologie a zařízení v předpokládané hodnotě 6,7 mil. Kč bez DPH a stavební práce zařízení v předpokládané hodnotě 6,6 mil. Kč bez DPH. Lze v tomto případě vyhlásit veřejnou zakázku na dodávku v nadlimitním režimu s tím, že zakázka bude rozdělena na dvě části? 1. část Dodávka a 2. část Stavební práce? Samozřejmě pro každou část bude specifikován požadavek na kvalifikaci. Děkuji za odpověď

  Lze to takto provést, pokud jde o dvě veřejné zakázky. Jediný problém může nastat, pokud by celkově byla zakázka dodávkou (tedy stavební práce by byly součástí dodávky a dodávku by bez nich nešlo realizovat) – potom by pravděpodobně šlo o jednu veřejnou zakázku na dodávky a obě části by měly být zadány v nadlimitním režimu (rozhodnete podle § 15 odst. 1 nebo odst. 3).

  Povinnost zadávat VZMR dle usnesení vlády č. 467

  06.04.2018 Dobrý den, v usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 je mj. v bodu III.1 uložena povinnost vybraným subjektům od 1. července 2018 používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek v rozsahu stanoveném v příloze daného usnesení. V příloze usnesení je uvedeno následující: "Zadavatelé uvedeni v bodu III.1 tohoto usnesení (dále jen "zadavatel") jsou povinni pro zadávání níže definovaných veřejných zakázek používat výhradně Národní elektronický nástroj: - veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen "ZZVZ")..." Z výše uvedené plyne tedy povinnost v případě veřejných zakázek malého rozsahu pro vybrané zadavatele používat výhradně Národní elektronický nástroj v rozsahu stanoveném v příloze usnesení (bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu). V bodu III.2 je tomu samému okruhu zadavatelů uložena povinnost (pokud nepožádá o výjimku, pokud výjimka je schválena, pokud nezahájil řízení před nabytím účinnosti atp.) používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, u kterých neplatí povinnost podle bodu III.1 usnesení. V usnesení vlády české republiky je dále v bodu III.4 uložena povinnost "...zpracovat Pravidla systému používání Národního elektronického nástroje s tím, že součástí těchto pravidel bude oprávnění zadavatele nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty, prostřednictvím Národního elektronického nástroje.“ Dotaz: Má tedy zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1, při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v rozsahu stanoveném v příloze usnesení, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 5000.000 Kč povinnost zadávat tyto veřejné zakázky malého rozsahu prostřednictvím Národního elektronického nástroje? Děkuji za odpověď.

  Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá, zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1 dle usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 nemá povinnost zadávat VZMR v NEN. Tato skutečnost vyplývá z Vámi uvedených ustanovení předmětného UV, přičemž je jednoznačně potvrzena i zněním příslušných pravidel, jež přikládám.
  https://nen.nipez.cz/UzivatelskeInformace/ProvozniRad    
  Část Pravidel NEN:
  Čl. II. – Působnost Pravidel
  1) Provozovatel a jakýkoli uživatel NEN jsou povinni řídit se Pravidly, není-li stanoveno jinak.
  2) Zadavatel je oprávněn nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč bez DPH, prostřednictvím NEN, pokud dále není stanoveno jinak.

  Podstatná změna závazku při prodloužení termínu realizace

  23.03.2018 Dobrý den, je prodloužení termínu plnění veřejné zakázky malého rozsahu o 1 měsíc podstatnou změnou závazku, když finanční objem nebyl vyčerpán? Děkuji.

  Veřejný zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nestanoví-li jinak zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „Zákon č. 134/2016 Sb.“), na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu tak například platí, že musí být postupováno při zadání veřejné zakázky v souladu se zásadami uvedenými na základě v § 6 Zákon č. 134/2016 Sb. Pravidla pro zadání VZMR se tak mohou lišit na úrovni jednotlivých dotačních titulů, případně rozpočtových kapitol u organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací, územních samosprávných celků atd. Společně s uvedenými zásadami je zadavatel povinen dodržovat na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, při nakládání s veřejnými prostředky pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Na základě kontrolní činnosti prováděné orgány podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) tak mimo jiné kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, zda kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů, anebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů. Součet předpokládaných hodnot všech částí nesmí společně s hodnotou dodatku překročit limity stanovené pro VZMR. Pokud celková hodnota plnění nadále nepřesahuje limit pro postup na základě výjimky, lze ji použít i pro změnu závazku, tj. v takovém případě lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení, na základě výjimky podle § 31. Pokud je celková hodnota v součtu vyšší než zákonem stanovené limity, použijí se na změnu smlouvy u VZMR pravidla na základě § 222 Zákon č. 134/2016 Sb. Samostatné stanovisko k systematice předmětného zákona, ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku, včetně veřejných zakázek malého rozsahu, anebo případů, pokud byla smlouva na původní veřejnou zakázku uzavřena mimo zadávací řízení, je dostupné na stránkách ministerstva pro rozvoj, v sekci Stanoviska expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, viz odkaz: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

  Termín dokončení díla či stanovená doba realizace současně nesmí být v předcházejícím zadávacím řízení, jehož účelem je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, podmínkou účasti v zadávacím řízení nebo předmětem hodnocení, s možností ovlivnit pořadí nabídek atp. Pro zajištění právní jistoty na straně zadavatele sdělujeme, že prodloužení termínu plnění VZMR o 1 měsíc bude „v režimu zákona“ nahlíženo jako podstatná změnu závazku v každém ohledu. O podstatnou změnu závazku se tak bude jednat také v případě, kdy došlo ke stanovení jasného termínu realizace, v takovém případě doporučujeme uplatnit smluvní sankce obsažené ve smlouvě.

  Popis pravidel uvedených v § 222 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., kdy se jedná o podstatnou změnu závazku v případě, že by např. umožnila účast jiných dodavatelů, anebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele. Srovnatelně lze posoudit ostatní aspekty podstatné změny závazků ze smlouvy, jako je změna ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, kterou je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, popř. pokud by taková změna vedla k významnému rozšíření rozsahu v předmětu plnění veřejné zakázky.

  Hodnocení VZ na služby obsahující CPV 71

  22.03.2018 Oddíl 71 slovníku CPV obsahuje kromě projektových služeb např. laboratorní služby, monitorování a kontrolu, technické inženýrské služby, technické testování a analýzy, které bývají často nezbytnou, ale pouze související (menšinovou) částí realizace zakázky na služby s jiným hlavním předmětem (účelem) např. sanace, čištění kontaminované půdy či vody. Je v případě takových zakázek možné hodnotit nabídky pouze dle nejnižší nabídkové ceny ?

  Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 skutečně zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.
  V praxi však často dochází k zadávání nejrůznějších služeb či činností, které jsou zahrnuty v oddílu 71 CPV společně s jiným předmětem zakázky.
  V případě takových činností, které jsou zadávány současně spolu s hlavním předmětem veřejné zakázky, se zákaz hodnocení pouze na základě nejnižší nabídkové ceny neuplatní. Rozhodný je celkový druh veřejné zakázky služby nebo stavební práce určený v souladu s § 14 a 15.
  Pokud by však služby či činnosti, uvedené v oddílu 71 slovníku CPV, činily podstatnou část předmětu veřejné zakázky, lze zadavatelům doporučit, aby předmětem hodnotících kritérií byla rovněž kvalita těchto služeb či činností, neboť hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny by v takových případech pravděpodobně vedlo k výběru nekvalitní nabídky.

  Zrušení výběrového řízení

  16.03.2018 Dobrý den, jak postupovat při výběrovém řízení na podlimitní zakázku na stavební práce v hodnotě 7mil. bez DPH, která byla zveřejněna na profilu zadavatele a sočasně bylo vyzváno 5 uchazečů. Nabídka však došla jen jedna. Děkuji za odpověď

  Zadavatel má dvě možnosti – může pokračovat v zadávacím řízení vedoucí k výběru dodavatele nebo může v souladu s § 127 ods.t2 písm. h) zadávací řízení zrušit  ( zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele).

  Využití záměny položek soupisu prací

  08.03.2018 Je možné využít v nadlimitní veřejné zakázce na stavební práce § 222 odst. 7 ZZVZ zaměňování jedné položky soupisu prací za více položek soupisu prací, v případě rozdílných měrných jednotek? Například zaměňovat m3 a tuny za položku s měrnou jednotkou pouze tuna, navíc by vznikly i nové položky, které v původním soupisu prací nebyly. Zařazení změny do § 222 odst. 4 ZZVZ není možné z toho důvodu, že součet absolutních hodnot změn je vyšší než limit pro nadlimitní veřejnou zakázku dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb.

  Taková záměna musí věcně naplnit podmínky § 222 odst.7 – musí tedy jít o záměnu položek, které jsou srovnatelné, stejně drahé nebo levnější, stejně kvalitní nebo kvalitativně lepší. Z věcného hlediska musí jít skutečně o záměnu – nesmí vznikat nové položky, které nebyly součástí původního měněného závazku. Tedy by neměly vznikat nové konstrukce, nová řešení. Z věcného hlediska je jedno, zda je jeden a ten samý kubík písku měřen více způsoby (buď v3 nebo v tunách).

  Zveřějňování skutečně uhrazené ceny v případě centralizovaného nákupu energií

  08.03.2018 Dle §219 odst. 3 je zadavatel povinen uveřejnit do 3 měsíců od splnění smlouvy výši skutečně uhrazené ceny. Jak je tomu v případě centralizovaného nákupu elektřiny a plynu? Zveřejňuje centrální zadavatel výši skutečně uhrazené ceny za všechny zadavatele nebo výši skutečně uhrazené ceny zveřejňují všichni zadavatelé zvlášť?

  Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
  Povinnost uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy má tedy jen veřejný zadavatel a jen u smluv, na které se vztahuje povinnost uveřejnění na profilu zadavatele. Čistě na skutečnost, že se jedná o smlouvu uzavřenou v rámci centralizovaného zadávání, nebo že je předmětem smlouvy nákup elektřiny nebo plynu, není ale žádná z výjimek podle § 219 odst. 1 ZZVZ vázána.
  Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny se vztahuje na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky, nikoli souhrnně za celé centralizované zadávání. Smlouva o centralizovaném zadávání není smlouvou na veřejnou zakázku (§ 2 odst. 1 ZZVZ).

  Podle § 9 ZZVZ je centrálním zadavatelem zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 ZZVZ anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž:
  a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo
  b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

  Centrální zadavatel tudíž nemusí být vždy veřejným zadavatelem a ani zadavatelé, kteří se účastní centralizovaného zadávání, nemusí být veřejní zadavatelé. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nemusí u některých smluv vůbec nastávat.

  Za dodržení ZZVZ (včetně jeho § 219 odst. 3) odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení ZZVZ, pokud samostatně zadává veřejné zakázky:
  a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo
  b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

  Rozdělení odpovědnosti mezi centrálního zadavatele a zadavatele, který se centralizovaného zadávání účastní, se tudíž odvíjí od forem výstupů ze zadávacího řízení.
  Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázek (§ 9 odst. 4 ZZVZ).
  Doporučujeme ve smlouvě o centralizovaném zadávání mimo jiné vymezit, i jakým způsobem bude probíhat spolupráce při plnění povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu. Centrální zadavatel totiž obvykle nemá bezprostřední informace o plnění smluv.

  Závěrem shrnujeme, že povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nenastává u všech veřejných zakázek. V některých centralizovaných zadáváních je odpovědnost za dodržení zákona svěřena centrálnímu zadavateli a v některých zadavateli, který se centralizovaného zadávání účastní. Lze doporučit, aby ve smlouvě o centralizovaném zadávání byla spolupráce na dodržování povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu dojednána.

  Odkaz k náčrtu výrobku nebo jeho obrázku (§ 92)

  01.03.2018 Dobrý den, v rámci projektové dokumentace stavby používáme ve výpisech výrobků pro znázornění schématický náčrt výrobku nebo jeho obrázek (např. krbová kamna) bez jakéhokoliv označení dodavatele a bez obchodního názvu. Je takovýto postup možný použít v PD stavby pro veřejnou zakázku, aniž bychom tím porušily požadavky zákona o zadávaní zakázek?

  Obecně platí, že bez ohledu na konkrétní stav projektové dokumentace, pokud se zadává v některém z druhů zadávací řízení pro nadlimitní režim dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí dokumentace splňovat požadavky podle § 92 a násl. odstavců:

  (1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje:
  a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
  b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
  (2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

  Co se týká používání schematických náčrtů, musí splňovat i další podmínky podle ZZVZ, konkrétně podle § 36 odst. 1 nebo odst. 3:

  (1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
  (3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

  Takže je možné použít náčrty, pokud celkově PD splňuje požadavky podle § 92 a zároveň splňuje požadavky podle § 36, odst. 1 a 3.

  VZMR na stavební práce

  28.02.2018 Město v jednom roce provedlo 4 výběrová řízení na stavební práce v režimu Zakázka malého rozsahu vztahující se: - k opravě ulice – částka 2 163 000 Kč - k revitalizaci sídliště – komunikace a zpevněné plochy – částka 2 139 000 Kč - k rekonstrukci chodníku a komunikace – částka 2 146 000 Kč - k zvýšení bezpečnosti na komunikaci (úprava přechodů a chodníků) – částka 600 500 Kč Celková hodnota zakázek v daném roce činí 7 048 500 Kč. Mělo město postupovat při zadávání těchto zakázek v režimu Zjednodušené podlimitní řízení? Nejedná se o dělení zakázek? Mělo zadávat všechny zakázky v Zjednodušeném podlimitním řízení nebo jen tu čtvrtou zakázku, kterou byl překročen limit pro VŘ. Je vysvětlením to, že se jedná o různé městské části, i když u všech zadavatelem je město?

  U stavebních prací není dána podmínka, že by se musely zakázky za jeden rok sčítat. U stavebních prací se postupuje podle § 16 odst. 2 – (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
  A také podle § 18, odst. 1 a 2.
  (1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
  a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
  b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
  (2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
  Takže se posuzují konkrétní okolnosti dané (daných) zakázky (zakázek), zda u nich nastaly uvedené podmínky, či nikoliv, zda tvoří jeden funkční celek, jaká je časová souvislost a další. Samotný fakt, že zakázky zadává jediný zadavatel ještě nezavdává zákonnou příčinu nutně všechny zakázky zadat v jediném zadávacím řízení. Skutečně je to na konkrétním posouzení všech okolností jednotlivých zakázek.

  Povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty VZ

  27.02.2018 Dobrý den, jako zadavatel nadlimitní veřejné zakázky na služby zadávané v otevřeném řízení bychom rádi oznámili zahájení zadávacího řízení bez uveřejnění předpokládané hodnoty. Vycházíme-li z Metodických pokynů a validačních pravidel pro vyplnění formuláře F02 je nám takový postup umožněn. Prosím o odpověď na otázku, zda tento postup nemá jiné zákonné omezující podmínky? Předem děkuji za odpověď.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ukládá jen v případě, že si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací. Pro jiné situace není povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty uložena.
  Údaje, které mají být v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplňovány, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pro standardní formulář 2 “Oznámení o zahájení zadávacího řízení” lze výčet povinných údajů nalézt v části B. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky není v tomto výčtu zahrnuta.
  K problematice uveřejňování předpokládané hodnoty veřejné zakázky zaujala v stanovisko Expertní skupina MMR. Stanovisko se bylo vydáno v době platnosti předchozího zákona (137/2006 Sb.) a je dostupné na tomto odkazu http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty. Kromě nově uložené povinnosti podle § 16 odst. 3 ZZVZ, odpovídá stanovisko i současné právní úpravě.

  Splnění kvalifikace doplněním dokladu do nabídky (§ 46)

  27.02.2018 Prosím o vysvětlení, jak vykládat ustanovení § 46 odst. 2) ZZVZ - nabídka však může být doplněna (...) přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Jedná se o skutečnost, kdy účastník doplní doklad o kvalifikaci, který prokazuje splnění požadované kvalifikace až po lhůtě pro podání nabídek. Děkuji.

  Dle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) nemůže být nabídka měněna, avšak může být doplněna na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely.  Takovéto doplnění výše uvedených údajů týkajících se splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažuje. Jelikož některé doklady jsou vydávány s platností ke dni žádosti (např. výpis z trestního rejstříku), bylo by takové doklady nemožné doplnit, pokud by musely splňovat platnost před lhůtou pro podání nabídek, a proto zákon výslovně připouští možnost, že skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, kterou je nutno vykládat tak, že v případě aplikace ustanovení § 46 ZZVZ je možné předložit i doklady s pozdějším datem vydání, než byla lhůta pro podání nabídek.

  Zrušení ZPŘ uveřejňovací povinnosti

  22.02.2018 Je zadavatel povinen odeslat do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zrušení v případě zjednodušeného podlimitního řízení? Nebo je dostačující uveřejnit rozhodnutí o zrušení na profilu zadavatele? Ze zákona ani z metodiky MMR mi to není zřejmé. Děkuji

  V případě zjednodušeného podlimitního řízení je dle ustanovení § 53 odst. 8 dostačující, pokud zadavatel uveřejní oznámení o zrušení ZPŘ pouze na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí zadavatele o zrušení.

  Úhrada ceny

  18.02.2018 Je možné vypsat VZMR na stavební práce a stanovit si splatnost ceny ve smyslu ust. § 1966 občanského zákoníku ve třech splátkách např. 1 splátka do 30 ti dnů ode dne předání díla, 2. splátka do 30.3.2019 a 3. splátka do 30.3.2020. Děkuji Vogeltanzová

  V rámci vzmr není vůbec řešeno zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, jak nastavit platební podmínky.

  Změna závazků ze smlouvy zatříděním pod odstavce § 222

  15.02.2018 Ráda bych si objasnila informace uvedené v metodickém pokynu MMR, týkajícího se změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pochopila jsem správně, že ustanovení odst. 4, 5 a 6 stojí tzv. vedle sebe, a proto od zahájení díla "třídím" změny smlouvy do těchto odstavců a pouze si hlídám, abych nepřekročila limit pro tu kterou změnu danou příslušným odstavcem ? Může tak změna podle odst. 4 nastat poprvé až před dokončením stavby, kdy už mám např. podepsaný dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 5 ve výši 35 % a dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 6 ve výši 15 % ?

  Dobrý den, ano, je to tak. Zatímco odst. 5 a 6 je podmíněn objektivními důvody (pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu, než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4.

  Elektronizace

  13.02.2018 Dobrý den, musí zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky? Děkuji za odpověď

  Zadavatel není povinen zadávat dle § 31 zákona 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále ZZVZ) v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou definovány v § 27 ZZVZ (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč) dle kritéria prahové předpokládané hodnoty.
  Z výše uvedeného je zřejmé, že zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky nemusí, neboť je zadavatel řeší mimo režim ZZVZ.

  Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby zdravotně postižené

  09.02.2018 Dobrý den, prosím o aktuální informace ve věci zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby zdravotně postižené. Platí zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách? Nebo kde mohu najít konkrétní ověřené informace?

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, byl zrušen.
  Nahradil ho zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
  Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávacích osoby zdravotně postižené je upraveno zejména v ustanovení § 38 tohoto zákona a to následujícím způsobem:
  (1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců.
  (2) Skutečnost, že v rámci dodavatele je na chráněných pracovních místech zaměstnáno alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1, musí být uvedena v nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky; rozhodným je průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí předcházející zahájení zadávacího řízení.
  (3) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně.

  Hodnota veřejné zakázky

  07.02.2018 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak postupovat při zadání veřejné zakázky na chodníky. Chodníky se budou rekonstruovat v různých lokalitách na sobe nenavazujících. Je možné tedy soutěžit jednotlivě po lokalitách jako zakázku malého rozsahu, nebo je nutné práce sečíst a případně postupovat podle zákona v případě ceny po součtu nad 6 mil.? Rekonstrukce budou provedeny v tomtéž roce. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  bez skutečně konkrétního posouzení jednotlivých zakázek a všech okolností a informací, které se k nim váží, nelze konstatovat, zda hodnotu zakázek pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky musíte sečíst či nikoliv, zda jde o zcela samostatné zakázky, či mají mezi sebou takovou souvislost, že pro stanovení předpokládané hodnoty musíte jejich hodnoty sečíst. Pro stanovení předpokládané hodnoty musíte vyjít z ustanovení ZZVZ, konkrétně:

  – § 16 (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.,

  – § 18 (1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
  a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
  b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
  (2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

  – § 22 Poskytuje-li zadavatel dodavateli dodávky, služby nebo stavební práce, které jsou nezbytné pro poskytnutí zadavatelem požadovaných stavebních prací, zahrne jejich hodnotu do předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

  Na základě vyhodnocení informací a všech okolností o zakázce podle uvedených paragrafů stanovíte předpokládanou hodnotu zakázky. Pro Vás samozřejmě bude nejdůležitější výsledek, zda zakázky zadávat v součtové hodnotě či samostatně v rámci hodnot jednotlivých zakázek, tedy budete muset velmi pečlivě zvážit, zda uvedené zakázky tvoří spolu jeden funkční celek a zda budou, či nebudou zadávány ve vzájemné časové souvislosti. Bez bližších a konkrétnějších informací a bez znalosti všech okolností Vám bohužel neposkytneme konkrétnější odpověď. Pokud si jako zadavatel veřejné zakázky nebudete jisti, zda jste předpokládanou hodnotu zakázky stanovili správně a zda jste vyhodnotili všechny okolnosti ve vztahu k veřejné zakázce(zakázkám), doporučujeme stanovit předpokládanou hodnotu za všechny zakázky a zadávat jako jednu zakázku v součtové hodnotě nebo jednotlivě také v režimu, odpovídajícímu součtu předpokládaných zakázek.

  Zakázka

  07.02.2018 Dobrý den, Byla vyhlašena zakázka na opravu komínu vítěz zakázku nedokončil ptám se je vyhlášeno nové výběrové řízení nebo postupuje druhý který je na řadě? Chci se ještě zeptat nedošel mi info do emailu že probíhá druhé výběrové řízení nebyl jsem informován tím pádem proběhlo řízení s uplně jinými firmamy (tendermarket)

  Zadavatel v případě, který popisujete, neměl jinou možnost než vyhlásit nové zadávací řízení. Pokud nové zadávací řízení zveřejnil na svém profilu, byla dodržena podmínka dle ZZVZ, která nevyžaduje, aby opětovně obesílal všechny účastníky předchozího zadávacího řízení.

  Uveřejňování ZD na profilu zadavatele

  12.01.2018 obrý den, mám dotaz k ust. § 212 odst. 7 a 8 a § 96 odst. 1 ZZVZ. V odstavci 7 § 212 je uvedeno, že „Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek NEBO na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.“ V odstavci 8 § 212 je uvedeno, že „Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na PROFILU zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.“ V důvodové zprávě k ZZVZ je ke znění § 96 ZZVZ k výše uvedené problematice však uvedeno: „Zadávací dokumentaci ........... zadavatel zpřístupní na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast ..................... Uplatní se zde obecná pravidla počítání lhůt, .... V případě nadlimitních veřejných zakázek je rozhodný okamžik uveřejnění v Úředním věstníku EU, v případě podlimitních zakázek uveřejnění ve VVZ.“ – což je v rozporu se zněním odstavce 8 § 212 ZZVZ, který, i když se v něm hovoří o informacích o zahájení ZŘ nikoli o zpřístupnění ZD, což je ale v praxi totéž, je vztažen pouze k uveřejnění formuláře ve VVZ. Můžete, prosím, sdělit jednoznačné stanovisko, kdy (v jaký rozhodný okamžik) má být informace o zahájení ZŘ vč. zpřístupnění zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele jak v případě podlimitních, tak i v případě nadlimitních veřejných zakázek? Jak je to v daném případě s uplatněním obecných pravidel počítání lhůt, jak je uvedeno v důvodové zprávě? ZZVZ stanoví v § 96 odst. 1 jasně, že „zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci ODE DNE UVEŘEJNĚNÍ OZNÁMENÍ ...“, což není možno považovat za lhůtu, ale za pevně stanovený termín. V případě, že by se jednalo o pevně stanovený termín, došlo by k problému v případě, že by se u nadlimitních VZ vztahovalo uveřejnění ZD na profilu zadavatele k uveřejnění formuláře v TED, který uveřejňuje i v nepracovní dny. Tento problém by nenastal v případě, že by se uveřejňování ZD na profilu zadavatele řídilo v tomto případě obecným počítáním lhůt, nebo vztahovalo k uveřejnění formuláře ve VVZ.

  Podle § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní zadavatel zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.
  Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být podle § 212 odst. 7 ZZVZ formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
  Podle § 212 odst. 8 ZZVZ nesmí být ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
  K Vašemu dotazu „Můžete, prosím, sdělit jednoznačné stanovisko, kdy (v jaký rozhodný okamžik) má být informace o zahájení ZŘ vč. zpřístupnění zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele jak v případě podlimitních, tak i v případě nadlimitních veřejných zakázek?“ uvádíme, že rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace je den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
  U nadlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Uveřejnění v těchto věstnících může nastat v různé dny. Pokud takováto situace nastane, musí být, pro dodržení povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, provedeno uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele v den kdy dojde k uveřejnění v prvním z těchto věstníků.
  U podlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek. Zadávací dokumentace musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.
  Uveřejnění informace o zahájení zadávacího řízení na profilu zadavatele nesmí být provedena před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
  K Vašemu dotazu „Jak je to v daném případě s uplatněním obecných pravidel počítání lhůt, jak je uvedeno v důvodové zprávě?“ uvádíme, že v § 96 odst. 1 není stanovena lhůta pro uveřejnění zadávací dokumentace v délce 1 dne, ale povinnost provést uveřejnění zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ. „Ode dne uveřejnění“ znamená ten samý den, ve kterém došlo k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo k odeslání výzvy k podání žádosti o účast.

  Doručování prostřednictvím profilu zadavatele

  10.01.2018 Dobrý den, prosím o sdělení, zda je možné si vyhradit v zadávací dokumentaci možnost doručování některých dokumentů (např. oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ nebo sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení podle §128 ZZVZ) prostřednictvím profilu zadavatele tak, jak tomu bylo ve "starém" zákoně - ZVZ. Pokud ano, podle kterého ustanovení ZZVZ to je možné. Je možné si tento způsob doručování mezi zadavatelem a dodavateli vyhradit i v případě VZMR? Děkuji za jakoukoliv odpověď.

  Je to možné pokud budete postupovat v intencích § 53 (Zjednodušené podlimitní řízení) Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V odstavci pátém se zde uvádí: „Pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.“
  Tento způsob doručování mezi zadavatelem a dodavateli si můžete vyhradit i v případě veřejných zakázek malého rozsahu (§27 ZZVZ). Jde o situaci, kdy se rozhodnete postupovat při zadání VZMR dle ZZVZ, ačkoli byste tak na základě výjimky poskytnuté ustanovením § 31 ZZVZ činit nemusel. V takovém případě ovšem budete povinen dodržet veškerá relevantní ustanovení ZZVZ vztahující se na režim zadávacího řízení, který zadavatel za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu dobrovolně zvolíte.
  Dobré je vědět, že v případě dobrovolného zadání veřejné zakázky malého rozsahu v zadávacím řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek podléhá postup zadavatele rovněž přezkumné pravomoci ÚOHS.

  Cena u smlouvy na veřejnou zakázku - koncese malého rozsahu

  02.01.2018 Dobrý den, prosím o vysvětlení povinnosti veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku v případě koncese malého rozsahu ve smyslu ust. § 219 odst. 1, a to zejména ve vazbě na výjimku dle ust. § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ. V případě koncese - výběr provozovatele - totiž veřejný zadavatel ze svého rozpočtu nehradí žádnou cenu. "Cena smlouvy na veřejnou zakázku" je pojmem odlišným od pojmu "předpokládaná hodnota koncese" (tj. příjem dodavatele nikoli od veřejného zadavatele). Má se za cenu smlouvy na veřejnou zakázku považovat příjem veřejného zadavatele ve formě nájemného či pachtovného?

  Ustanovení § 219 ZZVZ se vztahuje také na smlouvy koncesní, neboť i koncese je podmnožinou pojmu veřejná zakázka. V případě, že cena koncesní smlouvy přesáhne 500 000 Kč musí veřejný zadavatel postupovat v souladu s ustanovením § 219 ZZVZ. Zadavatel však není povinen uveřejňovat informace o koncesní smlouvě na koncesi malého rozsahu ve Věstníku veřejných zakázek.

  Pokud se týká skutečně uhrazené ceny, měla by zahrnovat veškerá plnění, která dodavatel v souvislosti s poskytováním plnění na základě uzavřené smlouvy získá, bez ohledu, kdo platby jež jsou předmětem smlouvy poskytuje.

  Zrušení živnostenského oprávnění v živnostenském rejstříku

  21.12.2017 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, provedli jsme změnu v živnostenském rejstříku - zrušili jsme jednu živnost a tedy postačí Vám pak doložit akorát nový výpis z živnostenského rejstříku spolu se žádostí o zápis změny? Děkuji za odpověď.

  Ano, musí zaslat žádost o změnu SKD, kde bude v požadované změně napsáno: výmaz živnosti, dokládá se výpisem z živ. rejstříku, 1000,–Kč správní poplatek.

  Prokazování kvalifikace před podpisem smlouvy u ZPŘ

  12.12.2017 Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o vyjasnění možnosti prokázání základní způsobilosti u zjednodušeného podlimitního řízení před podpisem smlouvy formou čestného prohlášení, pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil. Na jednom školení nám byla tato možnost uvedena, a to dokonce s tím, že to bylo konzultováno s MMR. Na dalších s tímto názorem spíše nesouhlasili.

  K Vašemu dotazu týkajícího se prokazování kvalifikace před podpisem smlouvy u zjednodušeného podlimitního řízení sdělujeme následující.
  Dle ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) může zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, avšak může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou stanovena v části zákona upravující nadlimitní režim, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Zadavatel může požadovat jakoukoli kvalifikaci stanovenou pro nadlimitní režim či jakoukoli její část, pokud si tak v zadávací dokumentaci vyhradí. Dodavatelé jsou oprávněni nahradit doklady o kvalifikaci čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 ZZVZ, jsou-li pro prokázání kvalifikace doklady požadovány.
  Vybraný dodavatel je pak povinen před podpisem smlouvy se zadavatelem předložit originály či ověřené kopie všech požadovaných dokumentů. Pokud si však zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením a nepožadoval předložení příslušných dokladů, není již nutné dokládat originály či ověřené kopie před podpisem smlouvy, neboť z povahy věci je samo čestné prohlášení předložené v nabídce originálem. Pro zadavatele je tak dostačující již předložené čestné prohlášení.

  Nařízení vlády č. 173/20156 Sb.

  07.12.2017 Dobrý den, prosím o upřesnění, zda nařízení vlády č. 173/2016 Sb. o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel platí i pro zakázky malého rozsahu nebo pouze pro zakázky zadávané zadávacím řízením podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nařízení se vztahuje k § 37 odst. 7 písm. a) a § 118 odst. 3 ZZVZ, tedy lze z toho usuzujeme, že se vztahuje pouze na dodávky, kdy předpokládaná hodnota VZ je vyšší než částka 2 000 000 Kč bez DPH. Prosím o potvrzení, zda je naše úvaha správná a u VZ malého rozsahu do 2 000 000 Kč bez DPH nemusíme jako veřejný zadavatel nezbytně požadovat splnění limitů stanovených tímto nařízením.

  Předmětné nařízení vlády bylo vládou vydáno na základě zmocnění v § 37 odst. 7 písm. a) a §118 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).
  Na základě systematiky ZZVZ spadá ustanovení § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ do části druhé ZZVZ, která upravuje základní ustanovení o zadávacích řízeních a zmocnění k vydání nařízení vlády upravené v ustanovení  § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ se tudíž vztahuje na stanovení některých závazných podmínek účasti v zadávacím řízení v určitých kategoriích veřejných zakázek a rozsah jejich používání. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnosti stanovené  zadavatelům v NV č. 173/2016 Sb.  se uplatní jen ve vztahu k veřejným zakázkám na pořízení silničních vozidel zadávaným v zadávacím řízení, tedy nikoliv ve vztahu k veřejným zakázkám malého rozsahu, u nichž zadavatel uplatňuje výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

  Dokumentace pro VZ na stavební práce

  01.12.2017 Dobrý den, chtěl bych vás požádat o stanovisko stran potřebné dokumentace pro zahájení zadávacího řízení na stavební práce - zhotovení pozemní komunikace. V této souvislosti a návaznosti na ust. § 92 ZoZVZ bych si potřeboval ověřit úplnost a penzum podkladů, které musí mít zadavatel k dispozici. Můžeme sumarizovat, že se jedná o vyhlášku č. 169/2016 Sb. a ten odkazuje, v případě dopravních staveb, na vyhlášku č. 146/2008 Sb.? Pokud má zadavatel k dispozici vyjádření dotčených orgánů, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a další nutné a vhodné podklady, může začít s výběrem nejvhodnějšího dodavatele i přes skutečnost, že momentálně nemá k dispozici stavební povolení pro realizaci této stavby? Předem Vám v této souvislosti děkuji za spolupráci a jakoukoliv odpověď.

  Předpisy upravující zadávání veřejných zakázek nepodmiňují zahájení zadávacího řízení k veřejné zakázce na stavební práce dispozicí stavebním povolením pro realizaci této stavby.
  Podle § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
  V § 92 ZZVZ je vymezena právní konstrukce, podle které se má za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb. Podle § 2 této vyhlášky jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá
  a) projektové dokumentaci pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb,
  b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nebo
  c) dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
  V případě dopravních staveb je tedy pro uplatnění domněnky dostatečné podrobnosti zadávacích podmínek nutné, aby se jednalo o projektovou dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nikoli vámi zmíněné dokumentace pro vydání stavebního povolení.
  Podle § 92 odst. 2 ZZVZ však mohou být výše uvedené dokumentace částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci. Domněnka stanovení a poskytnutí zadávacích podmínek dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, ale nebude platit ze zákona a zadavatel bude případně splnění této povinnosti dokazovat individuálně.
  Závěrem shrnujeme, že stavební povolení nemusí být vydáno před tím, než zadavatel zahájí zadávací řízení, ve kterém si vybírá dodavatele stavebních prací. Zadavatel však musí dodavatelům poskytnout zadávací podmínky, tedy i technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

  Sčítání veřejných zakázek

  25.08.2017 Nakupujeme OOPP ( oděv a obuv,čepice ) pro naše zaměstnance na několika pracovištích v kraji. Doposud bylo průběžně dle potřeby během roku na základě jednotlivých objednávek. Částka nedosáhla ročně 50 tis.Kč bez DPH. Nakupovali jsme od dvou dodavatelů jen na objednávku, bez smlouvy.Jen s doložením dalších dvou dražších nabídek. Letos poprvé budeme nakupovat pro nové skupiny zaměstnanců na pracovištích, kteří zahájí práce v terénu, celková částka již přesáhne 50 tis.Kč bez DPH. Podle resortních předpisů musíme zadání VZMR nad 50 tis.Kč bez DPH zveřejňovat na profilu zadavatele a následně smlouvu, akceptované objednávky zveřejňovat v registru smluv. Dotaz: Budeme v 2017 správně tyto nákupy sčítat - zveřejňovat dle předešlé věty nebo půjde o aktuální plnění bez sčítání v jednom roce.

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „PHVZ“) podle pravidel uvedených v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je jedním z hlavních nástrojů předcházení účelovosti dělení jinak spolu souvisejících položek předmětu plnění a může k němu docházet například za účelem snižování právě PHVZ, přičemž důsledkem může být neoprávněné užití mírnějších režimů pro zadávání veřejných zakázek nebo postupů při uzavírání smluv. Zadavatel se může dopustit účelového dělení předmětu vždy, pokud stanovení PHVZ neprobíhá podle pravidel uvedených v § 15 ZZVZ, anebo například dochází k „okrajování“ menších celků veřejné zakázky, a to v případě jinak spolu věcně a místně souvisejících plnění v rámci jednoho účelového celku podle předmětu veřejné zakázky. Následně je možné hovořit o účelovém dělení předmětu veřejné zakázky, neboť podle § 16 odst. 2 ZZVZ se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  Na základě § 19 ZZVZ se při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, které jsou pravidelně pořizované nebo trvající, vychází z předpokládané hodnoty za 12 měsíců, přičemž pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví a je za něj považováno období z hlediska časové, věcné a místní souvislosti požadovaného plnění. S ohledem na výjimku podle § 19 odst. 3 ZZVZ doplňujeme, že pokud by se u pravidelně pořizovaných nebo trvajících dodávek mělo jednat o takové plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, pak zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné zkoumání vazby na okolnosti a potřeby předpokládaného využití nakupovaného zboží. Jednotlivé položky předmětu plnění, které společně tvoří v určitém časovém období funkční celky, ale jsou i jinak věcně související, by proto neměly být děleny na samostatné veřejné zakázky. Pokud hodnota nakupovaných komodit nedosáhne limitů uvedených na základě § 27 ZZVZ, není zadavatel v souladu s § 31 ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen“VZMR“). Z pohledu ZZVZ se tak nejedná o formalizovaný postup, neboli způsob zadání VZMR není upraven v žádném ze samostatných druhů zadávacích řízení a zadavatel je povinen dodržet pouze zásady uvedené v § 6 ZZVZ. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje výkladová stanoviska zejména k ZZVZ, avšak povinnost zveřejňovat smlouvy se řídí samostatnou právní úpravou, ve znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „Registr smluv“). K Vašemu dotazu uvádíme následující shrnutí. Výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu v Registru smluv je možné uplatnit také v případě, že výše hodnoty takové smlouvy na jednorázové plnění činí částku 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Příslušné resortní předpisy mohou stanovit i přísnější pravidla pro zveřejňování informací v Registr smluv, ZZVZ však tuto problematiku žádným způsobem dále neupravuje ani neřeší.

  Stavební práce nebo dodávky

  25.08.2017 Chystáme se zadat opravu stávajícího výtahu. Jedná se o zakázku na stavební práce nebo dodávky??? Rozsah prací je uveden níže. V příloze zasílám orientační rozpočet. Rozsah prací a dodávek nové technologie: 1. oprava a repase výtahového stroje včetně převodovek a motoru, 2. nové hnací ozubené věnce, 3. nová polygonová kola, 4. výměna nosných řetězů a čepů kabin vč. doložení výsledků trhacích zkoušek, 5. výměna elektrické troleje, 6. dodávka nových závěsů a vodící čelisti klecí výtahů, 7. repase nosných rámů kabin, 8. dodávka nových ochranných stěn, 9. oprava a repase portálů nástupišť a výtahových šachet – především prahů, nárazníků, čelních stěn a osvětlení s případnou výměnou neopravitelných částí, 10. dodávka ovládacích prvků a signalizací, 11. repase rozvaděče výtahu včetně elektroinstalace a hlavního vypínače s případnou výměnou neopravitelných prvků, 12. dodávka nových dokumentací včetně tabulek a návodů.

  V případech, kdy jsou součástí pořizovaného plnění tedy dodávek i stavební práce, se hlavní předmět zakázky určí podle základního účelu veřejné zakázky.  Základní účel veřejné zakázky se odráží i v určení hlavního kódu CPV při zahájení zadávacího řízení.  Pokud veřejná zakázka v sobě zahrnuje kromě dodávky zboží také poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.Pokud by byla hlavním účelem veřejné zakázky oprava budovy a v jejím rámci by  došlo k výměně výtahu v budově,  jednalo by se o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Služba nebo stavební práce

  25.08.2017 Chtěla bych Vás požádat o radu ohledně správného stanovení, zda se jedná o službu nebo stavební práci s tím, že rozpočtová položka je stanovena jako oprava a údržba: - pokládka PVC v místnostech budovy - renovace nebo pokládka parketových vlysů - výmalba chodeb i místností v budově Dále žádám o sdělení, zda se při určování veřejné zakázky na službu nebo stavební práci, máme řídit podle číselníku NIPEZ.

  Číselník NIPEZ slouží především jako informační podpora při zadávání veřejných zakázek jak pro zadavatele, tak dodavatele. Slouží ke standardizaci jednotného popisu předmětů veřejných zakázek (na základě CPV kódů), ale není primárním určovatelem druhu veřejné zakázky, je pouze pomocným, orientačním pomocníkem. Zadavatel musí určit druh veřejné zakázky na základě zákona, pokud jde o zakázku, kterou podle zákona musí zadávat. Může existovat řada zakázek na služby nebo dodávky, v rámci kterých jsou prováděny i stavební úpravy, tedy činnosti, které najdete pod stavebními pracemi.
  Pro Vás tedy bude rozhodující, zda provádíte pouze pokládku PVC a nic více nebo pouze renovaci parket, či zda všechny uvedené činnosti provádíte v rámci např. větší rekonstrukce nebo v souvislosti s instalací nějaké dodávky.Pokládku PVC nenajdete v jednotném slovníku, ale najdete tam položku pokládka podlah a podlahových krytin (mezi položkami stavebním prací – 4543000-4 a další položky). Obdobně nenajdete výmalbu chodeb, ale pod položkou 45440000-3 sklenářské, malířské a natěračské práce (a další položky).
  Pro určení druhu veřejné zakázky je jedno, zda jde o stavbu nebo běžnou opravu (i to má pouze orientační, pomocný charakter) – jde o její charakter a věcné zaměření v kontextu celé zakázky . Pokud by šlo pouze o Vámi uváděné položky, pravděpodobně by šlo o stavební práce. Pokud by šlo o zakázku do dvou mil. Kč, určení je z hlediska zákona nerelevantní.

  Provozní jednotky

  25.08.2017 Biologické centrum AV ČR, v. v. i. („BC“) je největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR. S ohledem na svou velikost (600 zaměstnanců) a pestrou škálu odborných služeb, poskytovaných ve veřejném zájmu, je interně uspořádáno celkem do pěti organizačních součástí (vědeckých ústavů), jedné velké infrastruktury a na technicko-hospodářskou součást. Každá tato jednotka má svého ředitele/vedoucího, byť navenek má BC jednoho statutárního zástupce a jedno IČO. Do roku 2006 měl každý ústav vlastní IČO a byl tak veřejným zadavatelem sám o sobě, až v roce 2007 bylo novelou zákona o veřejných výzkumných institucích BC sjednoceno pod jedno společné IČO. Nicméně různorodost potřeb pochopitelně zůstala stejná jako před novelou. Máme za to, že každá z výše uvedených entit je provozní jednotkou (§ 17 odst. 1). Rozpor vidíme v tom, že i když jsou tyto provozní jednotky do jisté úrovně samostatnými funkčními celky, tak mají společné právní oddělení (§ 17 odst. 2), které koordinuje zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Prosíme o odpovědi na tyto otázky: 1) Máme položky v centralizovaném plánu nákupů sčítat na úrovni BC, nebo na úrovni jednotlivých provozní jednotek, nebo dle umístnění (jsme v různých budovách), nebo dle projektů? 2) V jaké úrovni CPV kódů máme považovat nákupy ještě za nákupy v rámci jedné kategorie? /Ilustrativní příklad: Máme zadávat ochranný laminární box pro PCR cykler za 20 tis. Kč ve stejném druhu řízení jako třeba PCR cykler za 3,5 mil. Kč, když je obojí v kategorii PCR?/

  Možnost zadávat samostatně na úrovni organizačních jednotek je dána jejich skutečnou volností v organizačním uspořádání, volností a možností nakládat s finančními prostředky, mírou nezávislosti v jednání, či volností uzavírat samostatně smlouvy. Není dána územně, tedy nerozhoduje, zda jednotlivé organizační složky/útvary se nacházejí v jedné nebo více budovách, či zcela na rozdílných adresách. Podstatný vliv na určení, zda taková osoba/organizační složka může nebo nemůže zadávat samostatně, mají interní předpisy takové osoby, interní pravidla, zřizovací listiny, statusy, kde je řada kompetencí popsána. Na základě vyhodnocení takových podstatných informací se zadavatel rozhodně, zda odpovídá § 17 – a tedy má odpovídající funkční samostatnost, či nikoliv. Funkční samostatnost může být dána i pouze pro některé kategorie. Pokud zmiňujete Vaše právní oddělení, musíte při vyhodnocování zvážit i jeho roli. Má právní oddělení slovo ve všech zakázkách? Má právo veta při rozhodování o způsobu provádění veřejných zakázek? Může se každý ředitel sám rozhodnout o určení druhu veřejné zakázky, zadávacího řízení a následně může po provedení zadávacího řízení bez ohledu na jiné výhrady uzavřít smlouvu za jemu svěřený ústav?
  Pokud zmiňujete centrální nákup/zadávání, pravděpodobně bylo zřízeno za účelem centrálního zadávání za účelem jednotného nákupu. Tedy pravděpodobně musíte centralizovaně zadávat na základě nějakého dokumentu, rozhodnutí, které určilo, že se má centrálně nakupovat. Pokud takové rozhodnutí nemůžou jednotlivé provozní jednotky ignorovat, nelze usuzovat, že jde o samostatné provozní funkční jednotky.
  Doporučení: vyhodnotit všechny okolnosti, které určují volnost jednotlivých provozních jednotek. Co se týká centralizovaného nákupu, se vší pravděpodobností nejde o samostatné provozní jednotky a doporučujeme nakupovat centrálně za zadavatele. Co se týká konkrétně recyklérů, bez bližších odborných znalostí můžeme doporučit vyhodnotit nikoliv pouze cenu (rozdíl mezi 20 tisíci a 3,5 mil. Kč), ale i technologickou/technickou povahu výrobku, okruh dodavatelů, CPV klasifikaci, minulou zkušenost s nakupováním obdobných výrobků – zda jde o pravidelné nakupování nebo zda jde o skutečně ojedinělý nákup stroje, kde nepočítáte s jeho dalším pořizováním v blízké budoucnosti. Pokud slouží obdobným pracím, vyrábí je obdobný okruh dodavatelů, zadáváte (poptáváte) je relativně pravidelně, možná slouží k obdobnému účelu, potom bychom doporučili společný nákup. V případě, že si jako zadavatel nejste zcela jisti, doporučujeme využít § 18, § 35 (§101 v nadlimitním režimu) pro rozdělení zakázky na části a zadávat ve více zadávacích řízeních za dodržení postupů v uvedených paragrafech.

  Dělení zakázek

  25.08.2017 Sportovní klub ( dle ZZVZ „zadavatel“) obdržel na základě jedné projektové žádosti celkovou dotaci ve výši cca 3,7 mil. Kč ( dotace je ze státního rozpočtu, tudíž je to zadavatel dle §4 ZZVZ) Projektová žádost řeší dodávku 2 ks vícemístných osobních automobilů v hodnotě cca 1,7 mil. Kč bez DPH. Dále projektová žádost řeší dodávku několika různých rehabilitačních přístrojů a různých přístrojů do posilovny v celkové hodnotě pod 2 mil. Kč bez DPH. Lze řešit výběr aut a výběr přístrojů ve dvou samostatných VZMR z důvodu, že celková hodnota netvoří jeden funkční celek? (§18 ZZVZ). Nebo zadavatel musí postupovat dle ZZVZ a výběr aut a přístrojů řešit v jedné VZ (ZPŘ na dodávky např. na dvě části?) Mám na tento dotaz různé odpovědi. Převažuje názor, že z důvodu základního účelu veřejné zakázky lze provést dvě VZMR aniž by to bylo porušení ZZVZ neboť se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů.

  Ustanovení § 35 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zakotvuje právo zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části. Z pohledu zadavatele existuje hned několik důvodů, proč přistoupit k zadání částí veřejné zakázky. Jedním z nich je možná úspora finančních prostředků. Rozdělení zakázky může vést ke snížení nákladů ve srovnání se situací, kdy by celou zakázku plnil jen jeden dodavatel, neboť takový postup může vytvořit podmínky k širšímu přístupu lokálních dodavatelů k soutěži o veřejnou zakázku. Obecně lze právě rozšíření soutěže považovat za nejčastější motiv k využití rozdělení veřejné zakázky na části.
  Je však zapotřebí striktně rozlišovat mezi veřejnou zakázkou rozdělenou na části a rozdělením veřejné zakázky. V prvním případě jde v podstatě o vymezení dílčích částí jedné veřejné zakázky v rámci jediného zadávacího řízení tak, aby bylo například možné provést v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky hodnocení nabídek dle samostatných kritérií hodnocení či umožnit v jednotlivých částech veřejné zakázky účast širšího okruhu dodavatelů včetně těch, kteří by nebyli objektivně schopni splnit veřejnou zakázku celou.
  § 18 ZZVZ v odst. 2 říká, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Tento koncept vychází z dosavadní rozhodovací praxe, která za jednu veřejnou zakázku považuje souhrn plnění, která spolu souvisejí, a to na základě funkčních a časových hledisek.
  V případě, že se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů, se přikláníme k názoru, že by se mělo jednat o dvě zakázky, které by měly být zadány samostatně.

  Střet zájmů zpracovatele projektové dokumentace (§ 36 odst. 4, § 44, § 48 odst. 5)

  25.08.2017 Dobrý den, mám dotaz k § 44 střet zájmů. Jde o situaci, kdy byla jako podklad pro vydání stavebního povolení zpracována projektová dokumentace nejmenovaným dodavatelem. Tato dokumentace se zároveň stala jako podklad pro zadávací řízení (jedna z částí zadávací dokumentace), které je kombinací zadávacího řízení na dodávky a stavební práce. Můj dotaz zní, zda se bude jednat o střet zájmů, v případě, že zpracovatel projektové dokumentace bude účastníkem zadávacího řízení (otevřené řízení § 56) a zda v případě, že podá nabídku, jej zadavatel musí z důvodu střetu zájmů vyloučit. Dále, zda se jedná o střet zájmů, v případě, že bude tento dodavatel - zpracovatel projektové dokumentace, poddodavatelem jiného účastníka (dodavatele), který podá nabídku. Děkuji za odpověď.

  Vámi popsaná situace nemusí nutně vést ke střetu zájmů uvedeným v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Střet zájmů (§ 44) se váže na samotný průběh zadávacího řízení a osobu zadavatele (případně jeho expertů, komise). Spíše, pokud by zde byl problém, bude problém spočívat v neoprávněné výhodě pro některého účastníka zadávacího řízení (dodavatele) a narušení hospodářské soutěže, což je jeden z nových důvodů pro vyloučení takového dodavatele, podle § 48 odst.5 písm. c) ZZVZ.
  Samotný fakt, že dodavatel se podílel na přípravě zadávací dokumentace, ještě neznamená automatickou diskvalifikaci z účasti v zadávacím řízení, zákon (ani evropská směrnice) nic takového nezakazují, a to na základě zásady žádného dodavatele nediskriminovat.
  Transparentní postup zadavatele, který nemůže narušit hospodářskou soutěž, by měl být zajištěn ustanovením § 36 odst.4 ZZVZ, které ukládá zadavateli označit takového dodavatele v zadávací dokumentaci a vyznačit konkrétně ty části, na jejichž přípravě se někdo podílel, tj. v dotazem uváděném případě dodavatel, který by se chtěl zúčastnit (navazujícího) zadávacího řízení.
  Celou situaci musí posoudit zadavatel podle konkrétních okolností a musí vyhodnotit, zda přípravou na zadávací dokumentaci vznikla nebo nevznikla některému dodavateli taková výhoda, že by byla narušena hospodářská soutěž. Zároveň účastníci mají zase svá práva podávat námitky, pokud by měli dojem, že hospodářská soutěž a dodržená základních zásad zadávání by nebylo zajištěno. Pokud tedy takový dodavatel může být dodavatelem (a účastnit se zadávacího řízení), může být i poddodavatelem.

  Vrácení jistoty

  25.08.2017 Prosím o informaci, jak postupovat při vrácení jistoty dle ZZVZ. §41 odst. 6 ZZVZ stanoví, že zadavatel vrátí jistotu bez zbytečného odkladu a) po uplynutí zadávací lhůty, b) poté, co účastníkovi zadávacího řízení zanikne účast v ZŘ před koncem zadávací lhůty (viz § 47 odst. 2). Kdy má zadavatel vrátit jistotu účastníkovi, který je vybraným dodavatelem, resp. dodavateli, kterému nezanikla účast před koncem zadávací lhůty v situaci, kdy došlo podpisu smlouvy před uplynutím zadávací lhůty (ZŘ proběhlo bez komplikací a ze zadávací lhůty 90 dní zbývá např. 2 měsíce)? Má tak učinit až po plynutí zadávací lhůty, nebo může vrátit jistotu již po podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem (resp. kde najít pro tento postup oporu v zákoně)?

  V případech, kdy je zadávací řízení ukončeno v souladu s § 51 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) uzavřením smlouvy nebo zrušením zadávacího řízení, tak zadavatel vrátí peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy nebo v případě zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu po okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 ZZVZ. Důvodem pro vrácení peněžní jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, a to všem účastníkům ukončeného zadávacího řízení, kterým již účast v zadávacím řízení dříve nezanikla (tedy včetně vybraného dodavatele) je ten, že smyslem poskytování jistoty je zajištění povinnosti uzavřít smlouvu ze strany účastníka zadávacího řízení až do uzavření smlouvy nebo vypršení zadávací lhůty. Pokud je tedy zadávací řízení ukončeno před uplynutím zadávací lhůty, tak již není důvod, aby zadavatel dále tuto jistotu účastníkům již ukončeného zadávacího řízení zadržoval. Rovněž je potřeba vycházet ze skutečnosti, že účastenství v zadávacím řízení, ke kterému je jistota vázaná, již dále netrvá, protože předmětné zadávací řízení bylo ukončeno.

  Námitky u VZMR

  25.08.2017 Dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem , zda u zakázek malého rozsahu podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb. může uchazeč uplatnit námitky. Velmi děkujeme za odpověď .

  Námitky lze uplatnit také u veřejné zakázky malého rozsahu, nicméně zadavatel k nim nemusí přihlížet. Tuto povinnost má pouze u zadávacích řízení.

  Odstoupení mimo zadávací lhůtu

  25.08.2017 Dotazuji se na problematiku vrácení jistoty účastníkům, konkrétně se nám jedná o § 41 odst. 6 v souvislosti s § 40 odst. 2, § 246 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 4 zák. č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek v z. p. p. Máme obavy, že výklad těchto paragrafů nahrává situaci, že vítězný účastník (dodavatel) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele odstoupí s odkazem na § 47 odst. 4 písm. a), pak účast tohoto účastníka v zadávacím řízení zanikne a my (coby zadavatel) jsme povinni tomuto účastníkovi s ohledem na § 41 odst. 6 písm. b) vrátit jistotu. S tímto výkladem zákona jsme se poprvé setkali na školení vedeném Ing. Robertem Páleníkem a byli jsme jím nemile překvapeni, jelikož by samotné poskytnutí jistoty ztratilo svůj význam. S ohledem na výše uvedené bychom se v této souvislosti rádi dotázali, jaké stanovisko zastává přímo Ministerstvo pro místní rozvoj?

  Podle § 40 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ.
  Podle § 47 ZZVZ může účast v zadávacím řízení zaniknout odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu.  Dobou mimo zadávací lhůtu je myšlena zejména situace, kdy zadávací lhůta nebyla stanovena vůbec, nebo stanovena byla, ale již uplynula. V důvodové zprávě k ZZVZ je uvedeno „V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.“, z čehož lze vysledovat záměr zákonodárce považovat dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, také za dobu mimo zadávací lhůtu.
  K této problematice byly publikovány i odlišné názory, podle nichž odstoupení účastníka zadávacího řízení v době, kdy neběží zadávací lhůta, možné není (např. PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNECH, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 158, 192). Řešení této sporné otázky patrně poskytne až budoucí rozhodovací praxe.
  Vrácení jistoty upravuje § 40 odst. 6 ZZVZ. Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele
  a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
  b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.
  Vybranému dodavateli, který odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, se bude jistota vracet, pokud bude mít právo ze zadávacího řízení odstoupit. Ministerstvo pro místní rozvoj se přiklání k názoru vyjádřenému v důvodové zprávě tedy, že dodavatel může v stavění zadávací lhůty ze zadávacího řízení odstoupit. V případě uplatňování opravných prostředků zmíněných v § 246 ZZVZ může dojít k výraznému odsunutí konce zadávací lhůty. Bylo by nepřiměřené všem účastníkům zadávacího řízení držet jistoty i v případě výrazných prodloužení.

  Věštník veřejných zakázek

  25.08.2017 Ve vašem Věstníku veřejných zakázek najdu veškeré veřejné zakázky - nadlimitní - podlimitní? Opravdu ze všech státních subjektů? (měst, obcí, státu atd...). Pouze zde nenajdu zakázky malého rozsahu od těchto subjektů? To je zákon a veškeré tyto zakázky musí být uveřejněné u Vás na ministerstvu pro místní rozvoj nebo jsou ještě jiné web stránky, kde můžou být tyto zakázky uveřejněné a nemusí být u Vás? Prosím o informaci. Potřebuji vyhledávat všechny tyto veřejné zakázky. Jde mi o to, abych nemusel chodit na x www stránek a nehledal vše dlouho. Vše musí být uveřejněno u Vás - na jednom místě?

  Ano, Věstník veřejných zakázek by měl poskytovat informace o všech zakázkách (podle § 212 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek), o kterých to zákon nakazuje (samozřejmě až na zákonné výjimky, tedy i zakázky malého rozsahu). Věstník veřejných zakázek ale vždy odkazuje na profil zadavatele, kde je uveřejněna patřičná dokumentace zakázky.

  Uveřejňování smluv na VZMR (§ 217, 219)

  25.08.2017 Dovoluji si Vás požádat o stanovisko k § 219 ZZVZ, konkrétně ke zveřejňování smluv na veřejné zakázky, jejíž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH (na veřejné zakázky malého rozsahu). Jedná se o to, že povinnost zadavatele zveřejnit smlouvu na profilu zadavatele je splněna zveřejněním smlouvy v registru smluv. Vyplývá z toho, že na profilu zadavatele již zakázka malého rozsahu nebude evidována, když smlouva bude zveřejněna v registru smluv? V případě, že smlouva malého rozsahu bude splněna, musím dle § 219 odst. 3 ZZVZ zveřejnit skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele, ale pokud by zakázka malého rozsahu nebyla evidována na profilu zadavatele, pak uveřejnění skutečně uhrazené ceny nedává smysl. Kdy má být zakázka zaevidována na profilu zadavatele v případě, že smlouvu zveřejním v registru smluv (do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy) - u zakázek nad 500 000,- Kč bez DPH (veřejných zakázek malého rozsahu)? V jakém termínu by zakázka měla být zaevidována na profilu zadavatele? Do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy? Do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy? Existuje již výkladové stanovisko k tomuto problému?

  K Vašemu dotazu viz níže zasílám odkaz na výkladové stanovisko (Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv) k předmětné problematice.
  http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Spolecna-stanoviska-MMR-a-UOHS

  Elektronická komunikace

  25.08.2017 I přesto , že jsme zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, máme v případě, že zakázku zadáváme jako centrální zadavatel povinnost elektronické komunikace dle § 211 odst. 3 . Samozřejmě podání nabídek musí proběhnout prostřednictvím elektronického nástroje, nicméně nejsem si jistá, zda může zadavatel akceptovat rovněž komunikaci resp. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace od účastníků zadávacího řízení doručené elektronicky jiným způsobem např. prostřednictvím DS mimo elektronický nástroj.

  Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami. Pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ZZVZ stanoví jedinou podmínku a to povinnost komunikovat elektronicky. To, zda k tomu zadavatel využije svůj elektronický nástroj, prostřednictvím nějž jsou podávány nabídky, datovou schránku, případně e-mail, závisí na zadavateli, zejména na míře jistoty doručení odesílaného dokumentu.

  Omezení procent plnění zakázky poddovatelem

  25.08.2017 Prosím o zodpovězení dotazu týkajícího se nového zákona o veřejných zakázkách. Je v novém zákoně nějak omezeno procento plnění zakázky, které může dodavatel plnit prostřednictvím subdodavatele? Pokud si zadavatel nevymezí jinak, je možno plnit prostřednictvím subdodavatele jakékoliv procento plnění zakázky?

  Zákon o zadávání veřejných zakázek neomezuje rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele (dříve označován jako subdodavatel). Nevymezil-li tedy zadavatel předem v zadávacích podmínkách, že rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele, omezuje a nevymezil-li věcně rozsah takového omezení, je dodavatel oprávněn plnit jakoukoli část veřejné zakázky poddodavatelsky.
  V této souvislosti upozorňuji na znění § 105 odst. 3, který stanoví dodavateli povinnost předložit dodavateli identifikační údaje poddodavatelů (pokud je využívá), za předpokladu, že se jedná o veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby, které mají být poskytnuty pod přímým dohledem zadavatele.

  Poddodavatel

  25.08.2017 Dovolte mi, abych se na Vás obrátila s následujícími dotazy k veřejné zakázce: 1) Je možné u zakázky na stavební práce do Smlouvy o dílo uvést, že „Změna poddodavatele je možná pouze se souhlasem objednatele”? 2) Zda jiná osoba, jejímž prostřednictvím v souladu s § 83 odst. 2 Zákona prokáže dodavatel kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) Zákona se považuje za poddodavatele? 3) V případě, že se dle bodu 2) jedná o poddodavatele, tak mě zajímá v jakém rozsahu musí tento poddodavatel plnit zakázku? Pokud např. prokáže technickou kvalifikaci dle 79 odst. 2 písm. a) u všech referenčních stavebních prací (tzn. v plném rozsahu za dodavatele, který sám nepředloží žádnou referenční stavební zakázku) znamená to, že tento poddodavatel bude všechny stavební práce provádět sám (tzn. kompletně bez účasti dodavatele)? 4) Jak bude zadavatel postupovat v případě, že si dle § 105 odst. 2 Zákona vyhradí, že určitá část stavebních prací nemůže být plněna poddodavatelem? Znamená to, že v případě kladné odpovědi na otázku v bodě 3) musí zadavatel takového dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit v souladu s § 46 odst. 2 písm. a) Zákona?

  Ad 1) Využití poddodavatele je upraveno v § 105 ZZVZ. Zde jsou též popsány možnosti, jakými může zadavatel ovlivnit možnost dodavatele plnit prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel může vybranému dodavateli omezit možnost využít poddodavatele pouze v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace v souladu s § 83 ZZVZ prostřednictvím jiné osoby, tak musí v nabídce předložit zadavateli vedle požadovaných dokladů od této osoby i písemný závazek této osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tato osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Na základě tohoto závazku by měl tedy poddodavatel za dodavatele plnit.
  Ad 2) Jiná osoba uváděná v § 83 ZZVZ bude zpravidla poddodavatelem, ale nemusí jím být ve všech případech. například v případě prokazování požadavku na technické vybavení může tento požadavek za zadavatele prokázat osoba, která mu požadovaný stroj půjčí, ale jinak se na realizaci veřejné zakázky podílet nijak nebude.
  Ad 3) viz odpověď Ad 1).
  Ad 4) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ, že v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž mohou být určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky plněny pouze vybraným zadavatelem. V takovém případě se tato zadávací podmínka promítne do smlouvy a dodavatel je pak povinen tento požadavek zadavatele respektovat, jinak mu bude hrozit smluvní sankce ze strany zadavatele. V případě, že zadavatel využije možnosti výhrady podle § 105 odst. 2 ZZVZ, tak pokud by pak dodavatel doložil v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v tom rozsahu, v jakém si zadavatel vyhradil, že bude plnit sám dodavatel, pak by zadavatel byl oprávněn ho v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení. Vždy však záleží na konkrétním případě a rozhodnutí zadavatele, zda se zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky překrývají se závazkem jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Žádost o účast nevyzvaný dodavatel

  25.08.2017 Ráda bych se informovala k § 58 ZZVZ. Zadavatel uveřejnil Předběžné oznámení o zakázce dle § 34 a dle § 58 odst. 2 ZZVZ. Po uplynutí lhůty dle § 58 odst. 5 a po projevení zájmů zadavatel odešle Výzvu k podání žádosti o účast a zadávací dokumentaci uveřejní na profilu zadavatele, jak mu říká ZZVZ. Mohou žádost o účast předložit i dodavatelé, kteří neprojevili předběžný zájem? Pokud ano, z jakého ustanovení ZZVZ je to zřejmé.

  Ve svém dotazu správně uvádíte, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení podle § 58 odst. 2zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), vyzývá dodavatele k projevení předběžného zájmu. Lhůta pro doručení vyjádření předběžného zájmu je povinnou náležitostí předběžného oznámení, které je k zahájení zadávacího řízení využito. Podle § 58 odst. 5 ZZVZ může být předběžný zájem vyjádřen jakoukoliv formou. Vyjádřením předběžného zájmu se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Jedná se o adresnou výzvu zasílanou přímo účastníkům zadávacího řízení.
  Tato výzva musí podle přílohy č. 6 ZZVZ obsahovat alespoň: 1. druh zadávacího řízení, 2. identifikační údaje zadavatele,
  3. popis předmětu veřejné zakázky a způsobu jeho plnění (například koupě, leasing, provedení díla) včetně jeho předpokládaného rozsahu a doby plnění, 4. rozsah plnění vyhrazených změn závazku, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 100, včetně předpokládané doby a rozsahu poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací, 5. případně předpokládaný časový rozsah souvisejícího plnění včetně předpokládaného zahájení souvisejícího zadávacího řízení,
  6. předpokládaná doba výzvy k podání nabídek, 7. údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, 8. lhůtu pro podání žádostí o účast, 9. způsob podání žádostí o účast včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány, 10. požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů, 11. kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
  Výzvu k podání žádosti o účast může zadavatel odeslat nejdříve 35 dní a nejpozději 12 měsíců od odeslání předběžného oznámení k uveřejnění. Od odeslání výzvy k podání žádosti o účast zadavatel uveřejní zbývající části zadávací dokumentace na profilu zadavatele.
  Tážete se, zda může nabídku podat i dodavatel který není účastníkem zadávacího řízení, a tak k tomu ani nebyl vyzván.
  Podle § 28 odst. 1 písm. d) ZZVZ se žádostí o účast pro účely tohoto zákona rozumí údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace. Výzva k podání žádosti o účast je součástí zadávací dokumentace (viz § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ). Zadavatel touto výzvou vyzývá k podání žádostí o účast účastníky zadávacího řízení. Tím se tato výzva liší např. od výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, kterou se vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky (§ 53 odst. 1 ZZVZ).
  Podání žádosti o účast dodavatelem, který nebyl vyzván podle § 58 odst. 5 ZZVZ, protože nevyjádřil předběžný zájem, není v souladu se zadávacími podmínkami zachycenými v zadávací dokumentaci. Podání žádosti o účast takovýmto dodavatelem, by zakládalo důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.
  Pro podávání nabídek je tato problematika výslovně upravena v § 58 odst. 4 větě první ZZVZ. Tuto úpravu lze analogicky vztáhnout i na podávání žádostí o účast.

  Elektronizace a předkládání originálů dokumentů

  25.08.2017 Prosím o odpověď na následující 2 otázky. 1) Vztahuje se povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem od 18. 4. 2017 i na předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci za strany dodavatele, vyzvaného k tomu zadavatelem v souladu s § 122 odst. 3 zákona? Tedy musí dodavatel tyto originály (resp. ověřené kopie) dokumentů předkládat pouze elektronicky a nemůže je zadavateli předložit listinné podobě? 2) Stejně tak uzavření smlouvy musí proběhnout pouze elektronicky a není možný podpis smlouvy v listinné podobě?

  Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami.
  Dle § 211 odst. 1 ZZVZ komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení probíhá písemně. Platí však, že není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci (ústní komunikace je vyloučena například v § 107 ZZVZ pro podávání nabídek), je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Vzhledem k tomu, že dle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno mj. uzavřením smlouvy, jsou úkony zadavatele dle § 122 odst. 3 ZZVZ považovány za úkony v zadávacím řízení, a proto je nutné při komunikaci postupovat v souladu s § 211 ZZVZ, tj. doklady jsou buď zasílány v elektronické podobě, nebo je lze předat přímo fyzicky prostřednictvím ústní komunikace, za předpokladu, že tato komunikace bude dostatečně zdokumentována dle § 211 odst. 1 ZZVZ. Stejně tak i při uzavírání smlouvy je nutno postupovat v souladu s § 211 ZZVZ. Zadavatel tak má možnost smlouvu na veřejnou zakázku buď uzavřít prostřednictvím elektronické komunikace, nebo v rámci ústního jednání opět za podmínky řádného zdokumentování

  Nájemní smlouva/podnájem

  24.08.2017 Mám dotaz k zadávání veřejných zakázek, dle paragrafu 29, není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení v případě nájmu existující nemovitosti. Lze tuto výjimku aplikovat i na situaci, kdy se nebude jednat o nájem ale o podnájem? Zadavatel bude v postavení podnajemce.

  S ohledem na skutečnost, že podnájem je systematicky v občanském zákoníku zařazen do části čtvrté, hlavy druhé, oddíl 3 – nájem, vztahuje se tak předmětná výjimka i na podnájem nemovitosti.

  Elektronický originál dokumentu (smlouvy)

  24.08.2017 Dobrý den, prosím o informaci, zda v rámci realizace zadávacího řízení formou DNS je nutné podepsat v závěru řízení smlouvu elektronicky, tedy mít originál dokumentu v elektronické podobě nikoliv v analogové formě. Obdobně tak u VZ, kde je podmíněn elektronický příjem nabídek.

  Od 18. 4. 2017 vstoupila dle § 279 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“) v účinnost povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, dále České národní banky a centrálních zadavatelů. V případě ostatních zadavatelů (např. státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky) je povinná elektronizace odložena na 18. 10. 2018.
  Toto pravidlo platí pro všechna zadávací řízení a vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené by smlouva mezi zadavatelem, pro kterého je povinná elektronická komunikace, a  vybraným dodavatelem měla být uzavírána elektronicky, tzn. podepsána uznávaným elektronickým podpisem.
  V případě dynamického nákupního systému je povinná elektronizace pro všechny zadavatele od nabytí účinnosti ZZVZ, tj. od 18. 10. 2016 (viz § 279 odst. 3 ZZVZ) a smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem by měla být uzavírána také elektronicky.

  DNS a předkládání dokladů o kvalifikaci

  24.08.2017 Dobrý den, rádi bychom Vás požádali o Vaše stanovisko k následujícím krokům v rámci DNS 1) Je nutné před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem v jednotlivé veřejné zakázce zadávané v DNS vyžádat si od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů kvalifikace dle § 86/3 ZZVZ. Pokud ano, k jakému datu mají být tyto doklady aktuální? (k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy). Je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky? 2) V rámci připravované migrace z Ezak na NEN, řešíme, zda je přijatelné na současném profilu pokračovat se zadáváním jednotlivých zakázek do momentu, kdy bude zavedeno DNS na NEN. Toto je rozhodný moment, po něm by docházelo jen k zadávání na NEN. Na Ezaku by se jen dokončila započaté řízení a následně by se DNS zrušilo. Cílem je najít způsob, jak migrací nenarušit běh DNS.

  Podle výkladového stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, gestora zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel v rámci jednotlivých veřejných zakázek zadávaných v DNS před podpisem smlouvy vyžádá od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly dodavatelem předloženy v rámci zadávacího řízení, ve kterém byl zaveden DNS nebo v některé z předchozích veřejných zakázek zadaných v rámci DNS (jedná se o výklad § 140 odst. 3 ve spojení s § 86 odst. 3 ZZVZ).

  Co se týká další části dotazu, zda mají být tyto doklady aktuální k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy, je třeba odkázat na předposlední větu § 140 odst. 3 ZZVZ (Pravidla pro předkládání dokladů podle § 45 a prokazování kvalifikace podle § 81 až 88 se použijí přiměřeně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému), přičemž podle § 86 odst. 5 ZZVZ „doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení“. Originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, vyžadované zadavatelem před podpisem smlouvy v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ, by měly reflektovat stáří dokladů, jimiž byla tato kvalifikace prokazována a musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. To však nevylučuje, aby byly mladšího data (mezi okamžikem zahájení zadávacího řízení a podpisem smlouvy může v případě DNS uplynout i několik let). V této souvislosti připomínáme, že podle věty první § 140 odst. 3 ZZVZ „Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému požadovat po dodavatelích zařazených v dynamickém nákupním systému předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“ a podle věty čtvrté tohoto ustanovení „Zadavatel může rovněž u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době trvání dynamického nákupního systému prokázat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5“.

  Co se týká další části dotazu, zda je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky, uvádíme, že od 18.4.2017 organizační složky státu a centrální zadavatelé jsou povinni komunikovat s dodavatelem výhradně elektronicky, zasílání dokumentů v listinné podobě je (až na výjimky uvedené v § 211 odst. 3 ZZVZ ) vyloučeno. V této souvislosti upozorňujeme, že těmto dokladům, aby splňovaly podmínku originálu nebo ověřené kopie, nesmí chybět jejich ověření shody obsahu a ověřovací doložka, tak, jak je stanoveno v § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi. V opačném případě je nelze ze strany Zadavatele považovat za originály nebo ověřené kopie. Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o konverzi“) platí, že konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě (i) do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, (ii) ověření shody obsahu těchto dokumentů a (iii) připojení ověřovací doložky, je nezbytné, aby doklady, (i) které nejsou vyhotovovány samotným dodavatelem, ale jinou osobou (například vysokou školou), a (ii) jsou zadavateli předkládány v elektronické podobě, splňovaly požadavek konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi.

  K druhému dotazu ohledně migrace DNS z elektronického nástroje EZAK na Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“), doporučujeme postupovat takto: Nejprve musí zadavatel oznámit, že jako svůj profil zadavatele zvolil NEN, což učiní uveřejněním formuláře CZ05, který je dostupný na portálu Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“). Následně provede k určitému datu převod DNS z EZAKu do NENu (např. k poslednímu dni měsíce ukončí DNS na EZAKu a od 1. následujícího měsíce „spustí“ DNS v NENu). Dále bude nezbytné, aby uveřejnil ve VVZ formulář F14 – Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací, případně, v případě podlimitní veřejné zakázky, formulář CZ04 – Oprava národního formuláře, a dále aby změnil URL adresu nástroje, na kterém bude DNS dostupný. Současně musí uveřejnit změnu zadávací dokumentace na profilu zadavatele v NENu, protože podle § 139 odst. 4 písm. c) ZZVZ v ní musí být uvedena informace o použitém elektronickém nástroji, na kterém je DNS zavedeno. Tyto kroky musí probíhat postupně, resp. musí být synchronizovány tak, aby byla dodržena pravidla ZZVZ a vyhlášky č. 168/2016 o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele a vyhlášky č. 260/2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Tento postup je nezbytný, protože informace o dané veřejné zakázce, resp. DNS, nemohou být uveřejněny na dvou profilech zadavatele současně. Doporučujeme uveřejnit informaci o převodu DNS z EZAKu na NEN s dostatečným časovým předstihem na profilu zadavatele v EZAKu, aby dodavatelé byli o změně profilu včas informováni. Tato informace bude uveřejněna pouze ve formátu (.pdf) dokumentu, nikoli jako změna zadávací dokumentace.

  Soutěž o návrh vs. ZJPR-OŘ

  24.08.2017 Vedení města má zájem do budoucna zrekonstruovat bývalou budovu pivovaru-sladovny na multikulturní centrum, kde by sídlili ZUŠ, Muzeum, DDM, knihovna. Odhadovaná hodnota investice může být cca 200-300 mil. Kč. V současné době bychom rádi zahájili zadávací řízení na projektové činnosti. Vzhledem k tomu, že odpovědi od architektů či advokátních kanceláří se různí, jak v této fázi postupovat, zajímalo by nás, zda-li se musí zadavatel nutně vydat cestou soutěže o návrh a spolupracovat tak s Českou komorou architektů nebo zadat zjednodušené podlimitní řízení či otevřené řízení na služby (dle předpokládané hodnoty)? V případě, že se zadavatel vydá 2. cestou, může být podkladem takového zadávacího řízení úvodní studie zpracovaná architektem?

  ZZVZ jako takový umožňuje obě dvě cesty, tedy jak soutěž o návrh, tak zjednodušené podlimitní řízení (nebo i další, např. otevřené řízení). Druh zadávacího řízení by se měl odvíjet od očekáváného výsledku a od očekávaného způsobu plnění. Na základě soutěže o návrh můžete posuzovat jednotlivé návrhy, na základě ZPŘ budete muset akceptovat nejlepší nabídku. Bez ohledu na druh zadávacího řízení v případě architektonických nebo služeb projektanta musíte hodnotit nikoliv pouze na cenu, tedy musíte použít i jiná kritéria, než je pouze cena (§114 odst.3). Rád bych Vás upozornil ještě na jednu možnost, kterou má zadavatel v podlimitním režimu, a to je možnost volby jednacího řízení s uveřejněním (JŘSU) (bez jakéhokoli odůvodnění, bez nutnosti splnit nějaké podmínky – viz § 52, písm. b, bod 1.), které může částečně suplovat soutěž o návrh (protože můžete za dodržení pravidel zákona jednat v průběhu zadávacího řízení), pokud by šlo o zakázku, která by byla již v nadlimitním režimu, musely by být splněny podmínky pro použití JŘSU podle § 60, což by také pravděpodobně mohlo být naplněno (např. § 60 odst.1 písm. b nebo c).
  Pokud zadavatel očekává nějaké plnění a nemá zcela jasno, jak by měl výsledek v konečné podobě vypadat, doporučujeme využít nejenom výše uvedené způsoby zadávání, ale i další možnost, což je předběžná konzultace podle § 33 – ta dává zadavateli možnost zkonzultovat předmět zakázky i zadávací podmínky ještě před zahájením soutěže s odborníky i dodavateli a krom uvedeného by taková konzultace měla zadavateli pomoci i v kompletaci veškerých informací, které jsou podstatné pro přípravu a průběh zamýšleného zadávacího řízení a zamýšlený rozsah (předmět) zakázky.
  Musíte si tedy nejdříve vyhodnotit, zda máte nějaký plán a zda je dostatečně konkrétní, abyste mohli zahájit zadávací řízení, zda umíte konkrétně sdělit, co potřebujete nebo zda teprve vlastně chcete začít s nějakým prvotním návrhem, zda teprve dáváte dohromady informace o zamýšleném projektu a zda se teprve neseznamujete s možnostmi, které rekonstrukce takové budovy dává a zda teprve nevymýšlíte, jaké funkce (a v jakém rozsahu)by budova měla poskytovat. V takovém případě bych doporučil využít jak předběžných konzultací, tak i nějaké expertní konzultace o základních možnostech, funkcionalitách, parametrech, které by měla budova splňovat a až poté přistoupit buď již ke konkrétní zakázce na služby projektanta (v tom případě by mělo být zadání dostatečně konkrétní, aby byl předmět dostatečně popsán (ZPŘ, otevřené řízení) nebo aby bylo o čem jednat (JŘSU) a pokud nemáte alespoň rámcovou představu o budoucím vzhledu a základních parametrech budovy, asi by bylo vhodnější jít cestou soutěže o návrh.
  Drobnou obecnou pomůckou pro rozhodování může být: poptávám myšlenku – soutěž o návrh, poptávám konkrétní plnění – běžné zadávací řízení (včetně možného jednacího řízení s uveřejněním). Doplním o poznámku, že není nutné vždy přesně popsat předmět zakázky, ale je možné stanovit tzv. požadavky na výkon, funkci, tedy zjednodušeně řečeno musím jako zadavatel znát vstupy a požadované výstupy a požadovanou funkci budovy, potom takto mohu zadávat, ale samotné řešení je na dodavateli – posuzuji pouze, zda naplnil požadované parametry. Lze tak zadat i celkovou rekonstrukci budovy – vy stanovíte vstupní a výstupní parametry, požadované funkce a dodavatel stavby by zároveň vyhotovil i stavební projektovou dokumentaci. Takový postup může být ale v případě rekonstrukce budovy poměrně rizikový, protože bez velmi podrobného průzkumu nepůjde odhadnout rozsah nutné práce, takový postup je vhodnější pro novostavby, nikoliv pro rekonstrukce.
  Co se týká druhé části dotazu, ano, studie zpracovaná architektem může být jedním z podkladů pro zadání zakázky, nesmíte však zapomenout na vypořádání autorských práv a vyřešení problémů s případným autorským dozorem.

  DNS a aplikace § 122

  24.08.2017 Obracím s dotazem týkajícím se nového ZZVZ, konkrétně mi jde o DNS dle §§ 138 až 142 a nejkonkrétněji o zadávání veřejné zakázky dle § 141. Až doposud jsem se domníval, že před zadáním VZ v rámci DNS je nutné postupovat v souladu s § 122, tedy i v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 písm. c), a je tedy nutno vyzvat k předložení dokladů dle § 104 odst. 2. K mému milému překvapení jsem nedávno objevil přiložené stanovisko expertní skupiny MMR, dle kterého (viz poslední dva dstavce) „Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se pak řídí § 141 ZZVZ, který předložení informací a dokladů o skutečných majitelích nepožadují.“ a „Při zavádění dynamického nákupního systému, ani při zadávaní veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému tak není zadavatel povinen vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.“. Pro vyloučení všech pochybností se proto raději ptám - je nutné před zadáním veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému vyžádat si předložení informací dle § 104 odst. 2, či nikoliv? Ptám se z toho důvodu, že v řadě případů je možné skutečného majitele doložit velmi snadno (často si může informace o skutečném majiteli ověřit/zjistit sám zadavatel z důvěryhodných veřejné přístupných registrů), v případě „zahraniční stopy“ ve vlastnické struktuře dodavatele se však často může jednat téměř o nemožné.

  Jak sám uvádíte, k otázce aplikace § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), se vyjádřila expertní skupina MMR, jež dospěla k závěru, že při zavádění dynamického nákupního systému nedochází k podání nabídek a výběru dodavatele, tedy nemůže dojít k uplatnění § 122 ZZVZ, neboť při zavádění DNS se do fáze výběru dodavatele zadavatel nedostává, a proto nemá povinnost vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.

  V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek v rámci DNS se již nejedná o zadávací řízení (bylo ukončeno zavedením DNS), nýbrž o tzv. zvláštní postup. Na tento zvláštní postup se pak uplatní ustanovení výslovně uvedená v Hlavě III ZZVZ, resp. ve vztahu k dokladům se uplatní ustanovení uvedená v § 140 odst. 3 ZZVZ. Jedná se o pravidla uvedená v § 45 a v § 81 až 88 ZZVZ.

  Jak tedy vyplývá ze znění § 140 odst. 3 ZZVZ, ustanovení § 104 ani § 122 ZZVZ, se na zadávání veřejných zakázek v rámci DNS neaplikuje a zadavatel tedy není povinen požadovat po dodavateli, který je vybrán k podpisu smlouvy, údaje o jeho skutečném majiteli.

  Upozorňujeme však na povinnost od takového dodavatele vyžadovat před podpisem smlouvy originály nebo úředně ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, nikoliv však na základě § 122 ZZVZ, nýbrž na základě § 86 odst. 3 ZZVZ, který se na zadávání veřejných zakázek v DNS aplikuje. Tyto doklady zadavatel vyžaduje pouze tehdy, pokud je nemá již k dispozici, ať již z procesu zavádění DNS, nebo pokud již byla v rámci DNS smlouva s takovým dodavatelem podepsána a doklady již dříve vyžádány.

  VZMR

  24.08.2017 Obracíme se na Vás s dotazem, jak v praxi postupovat při zadávání zakázek (zpravidla malého rozsahu) při nákupu originálních tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí. Originální tonery jsou soudy poptávány z důvodu dodržení záručních podmínek výrobce (dodavatele) pro provoz těchto zařízení. Použitím neoriginálních tonerů by soud ztratil záruku na tato zařízení. Kontrolní skupina ministerstva financí na jednom z našich okresních soudů požadavek na „originálnost“ tonerů v zadávací dokumentaci vytkla jako porušení zásady zákazu diskriminace § 6 odst. 1 ZVZ a dovozuje dále podezření na porušení rozpočtové kázně. Následná kontrola finančního úřadu se s tímto závěrem ztotožňuje a bude jim stanovovat odvod za toto porušení. Je pravda, že okresní soud při vypsání této VZMR na e-tržišti svůj požadavek na originálnost tonerů nijak nezdůvodnil. Toto odůvodnění předložil až při finanční kontrole mj. s odkazem na rozhodnutí ÚOHS čj. S20/09-2812/2009/510/Kče ze dne 27.03.2009. Možným řešením se nám do budoucna jeví vypisovat zadávací řízení poněkud odlišným způsobem např. tak, že budeme v zadávací dokumentaci uvádět, jaké máme tiskárny, kopírky nebo multifunkční zařízení, uvést jejich výrobní značku a do nich požadovat dodání tonerů s podmínkou, že tyto tonery budoucnu schváleny výrobcem nebo budou mít certifikát výrobce. Přesto si tímto postupem nejsme jisti, i s ohledem na argumentaci v citovaném rozhodnutí ÚOHS.

  Podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásadu transparentnosti a přiměřenosti a dále pak ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  K otázce Stanovení zadávacích podmínek zaručujících konkurenční výhodu
  V souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby tyto určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské. Za takové jsou z pohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) považovány například „technické podmínky obsahující požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, která platí pro určitou osobu, či její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků“ (viz rozhodnutí ÚOHS č.j. S20/09/2812/2009/510/KČE ze dne 27.3.2009). Doplňujeme, že ačkoliv shora uvedený závěr ÚOHS se vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze jej aplikovat i na dosavadní ZZVZ.

  Dále v souvislosti s Vaším dotazem je nutno dodat, že primárním cílem, který zadavatel sleduje při zadávání veřejné zakázky, je naplnění jeho vlastních potřeb za účelem jeho provozní činnosti. Ta může spočívat i v pořizování (v určitých případech i originálních, tj. původních) tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí.

  Shrneme-li shora uvedené, pak je tudíž možné považovat požadavek na získání plnění v podobě „originálních tonerů“ za zadávací podmínku, která bude určitým dodavatelům zaručovat konkurenční výhodu. V některých případech lze však mít za to, že se jedná o požadavek odůvodněný a přípustný, a to zejména tehdy, je-li pro zadavatele nezbytné získat originální (původní) tonery do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí z důvodu zajištění záruční doby takových zařízení, kdy v případě použití „neoriginálních tonerů“ by na straně zadavatele došlo ke ztrátě záruky na jím používaná zařízení.

  Co se dále týká povinnosti zadavatele odůvodňovat vlastní potřebu „originálu toneru“ v zadávací dokumentaci, pak uvádíme, že ZZVZ takovou povinnost zadavateli neukládá. Lze nicméně doporučit, aby požadavek zadavatele na „originálnost tonerů“ byl již v zadávací dokumentaci odůvodněn, a to například za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení a samotné potřeby zadavatele a dále pak pro účely vysvětlení postupu zadavatele případným kontrolám.

  K otázce Jak definovat předmět veřejné zakázky
  V souladu s § 37 odst. 1 písm. b) ZZVZ má být předmět veřejné zakázky vymezen skrze technické podmínky, které zadavatel stanovuje prostřednictvím
  a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
  b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
  c) odkazu na štítky.

  Jak uvádíte ve své dotazu, je (s ohledem na výše nastíněné) možné vymezit technické podmínky na předmět veřejné zakázky, jímž je pořízení tonerů, i odkazem na štítky, kterými jsou příslušné tiskárny, kopírky nebo tzv. multifunkce definovány s tím, že jako zadavatel požadujete do uvedených zařízení příslušné tonery stanovené přímo výrobcem, přičemž právě tento požadavek musí být vždy odůvodněn (například dodržením záruční doby daného zařízení), jelikož představuje zadávací podmínku, která zaručuje některým dodavatelům konkurenční výhodu.

  Posuzování v případě ekonomické výhodnosti nabídek

  24.08.2017 Prosím o vysvětlení správného a nejlepšího postupu v případě, kdy nemám stanovené jedno kritérium - cenu, ale například že mám stanoveny 2 hodnotící kritéria – jedno bude nabídková cena, druhé kritérium bude termín dodání. Musím já posuzovat všechny došlé nabídky a posléze počítat body ekonomické výhodnosti pouze s těmi nabídkami, které prošly posuzováním jako nabídky úplné, nebo s nimi můžu počítat bez ohledu, zda by prošly fází posuzování a pak posuzovat jen tu nejvýhodnější? Například když mi přijdou 3 nabídky – A, B, C. Nabídka A bude mít nejvýhodnější cenu, nabídka B bude mít nejkratší termín plnění, tudíž počítám body v jednom případě s daty nabídky A, v druhém případě s daty nabídky B. Stačí mi překontrolovat vítězná nabídka A, nebo stačí nabídka A, B a nabídky C si všímat nemusím, když s ní vůbec nepočítám a ani není vítězná? Nebo musím nejprve zkontrolovat úplnost všech 3 nabídek a pak až počítat body? Děkuji moc za vyjasnění této situace. My v případě více hodnotících kritérií raději nyní všechny posoudíme a pak teprve vyhodnocujeme, ale zajímá nás, zda nejde proces nějak urychlit, zkrátit a zjednodušit tak jako to lze v případě 1 kritéria nabídkové ceny.

  Ustanovení § 39 ZZVZ  umožňuje zadavatel provést nejprve hodnocení nabídek a posléze teprve jejich posouzení (§39 odst.4 ZZVZ – posoudit před hodnocením nebo až po hodnocení). Povinnost posoudit nabídku (resp. splnění podmínek účasti) musí být splněna vždy u vybraného dodavatele (§ 39 odst.4 ZZVZ poslední věta). Z toho vyplývá, že zadavatel může provést hodnocení a posoudit pouze nabídku vybraného dodavatele. Hodnocení samo však musí být provedeno u všech nabídek a podle všech hodnotících kritérií, až samotné posouzení nabídky (resp. splnění podmínek účasti), může být provedeno pouze u vybraného dodavatele.

  Změna závazku ze smlouvy posouzením některého z důvodů § 222

  24.08.2017 V dubnu roku 2016 jsme na základě výsledku výběrového řízení (Zjednodušené podlimitní řízení za platnosti zákona č. 137/2006 Sb.) uzavřeli smlouvu s dodavatelem na zpracování projektové dokumentace (liniová stavba), s danými termíny plnění veřejné zakázky. Protože se v průběhu plnění (projektových prací) vyskytly nevypořádané majetkové vztahy, které neumožňují projektovat na pozemcích, kdy jejich vlastníci prozatím nedali souhlas s budoucí stavbou a probíhají další jednání (jiné varianty nejsou možné), bylo nezbytné uzavřít s dodavatelem dodatek ke smlouvě o dílo, kde se mění termíny plnění (např. odevzdání části projektové dokumentace do 40 dnů od uzavření poslední majetkoprávní smlouvy). Dotazy: i) jsme povinni v případě takovéto změny podle § 222 zák č. 134/2016 Sb. (ZZVZ) odeslat oznámení o změně smlouvy do 30 dnů k uveřejnění do VVZ a ii) spadala by takováto změna pod § 222 odst. 6 ZZVZ? Neumíme ale spočítat hodnotu změny, jak bychom k tomu měli přistoupit?

  Ve vztahu k otázce změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obecně platí, že podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení, nestanoví-li ZZVZ jinak. ZZVZ stanoví jinak § 222 v odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 10, tj. v uvedených odstavcích ZZVZ definuje důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel může využít bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení. V této souvislosti rovněž platí, že důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle ZZVZ stojí vedle sebe, což znamená, že jsou-li naplněny podmínky například podle odstavce 6, není již třeba dokazovat podmínky podle ostatních odstavců. Dále při posouzení otázky, zda zadavatel je či není oprávněn provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, zadavatel musí nejprve určit, zda změna, kterou hodlá provést je změnou podstatnou či nikoliv, přičemž následně zadavatel za účelem provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku buď realizuje nové zadávací řízení, nebo ne.

  Co se rozumí podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je ZZVZ definováno v § 222 odst. 3, tj. jedná se o takovou změnu, která by:
  a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,
  b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo
  c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky,
  Doplňujeme, že specifickým důvodem podle § 222 odst. 3 ZZVZ je důvod podle § 222 odst. 7 ZZVZ.

  V případě, že zadavatel dospěje k závěru, že změna, která má být jím provedena:
  • je změnou podstatnou, může ji provést pouze tehdy, pokud tato naplní některý z důvodů uvedených v § 222 odst. 4, 5, 6 nebo 10, nebo
  • změnou podstatnou není, tedy tato nenaplňuje definici podle § 222 odst. 3 zákona a zadavatel ji může provést bez dalšího, tj. zadavatel není povinen provedení změny odůvodnit, ani není povinen změnu provést na základě zadávacího řízení.

  V návaznosti na Váš dotaz proto doporučujeme posoudit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve Vámi nastíněném případě, kterou hodláte provést, podle shora uvedených pravidel. Zároveň upozorňujeme, že jelikož každá veřejná zakázka a její plnění jsou jedinečné, není možné bez dalšího učinit závěr, zda je možné ve Vámi uváděném případě provést změnu bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení či nikoliv, tj. takové rozhodnutí je jen a pouze na samotném zadavateli, který má relevantní informace pro dané rozhodnutí.

  K otázce povinnosti odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění:
  Podle § 222 odst. 8 ZZVZ je zadavatel povinen odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ v případě, že provede změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6, a to do 30 dnů dne změny. Pokud tedy jako zadavatel provedete ve Vámi uváděném případě změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6 ZZVZ, jste povinni odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění do 30 od provedení změny samotné. Závěrem si Vás dovolujeme upozornit na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) [https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf], uveřejněné na webových stránkách MMR Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), kde mimo jiné najdete i podrobný rozbor problematiky změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  Povinnost zveřejňování u zakázek malého rozsahu

  24.08.2017 Vzhledem k množícím se dotazů ze strany obcí, prosím o informace ohledně následující skutečností, týkající se povinnosti zveřejňování smlouvy, skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů na profilu zadavatele pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a) zakázky malého rozsahu do 500.000,- Kč bez DPH - není nutné zveřejňovat smlouvu, ani skutečně uhrazenou cenu, ani seznam subdodavatelů b) zakázky malého rozsahu nad 500.000,- bez DPH - je nutné zveřejnit smlouvu - není nutné zveřejňovat skutečně uhrazenou cenu ani seznam subdodavatelů dle výjimky stanovené v § 147a, odst. 3, písm. a) - skutečně uhrazená cena dle výjimky stanovené v § 147a, odst. 7, písm. a) - seznam subdodavatelů Zákona č. 134/2016 Sb, o zadávání veřejných zakázek a) zakázky malého rozsahu do 500.000,- Kč bez DPH - není nutné zveřejňovat smlouvu, ani skutečně uhrazenou cenu (povinnost zveřejňování seznamu poddodavatelů již definován není vůbec) b) zakázky malého rozsahu nad 500.000,- bez DPH - je nutné zveřejnit smlouvu (§ 219, odst. 1) - je nutné zveřejnit skutečně uhrazenou cenu (§ 219, odst. 3)

  V uvedeném shrnutí není rozpor se zákonnou právní úpravou

  Nahlížení do nabídek ostatních účastníků

  24.08.2017 Řeším problém, zda má účastník zadávacího řízení právo nahlížet do nabídek ostatních účastníků, resp. zda má právo na informace z jejich nabídek podle zákona o svobodném přístupu k informacím? Jedná se o informace nad rámec, který stanoví zákon 134/2016 Sb., například technické parametry dodávaného zboží a jeho podrobný popis.

  Ochrana informací je regulována v § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V § 218 odst. 2 písm. a) je uvedeno, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. Zadavatel tedy v průběhu zadávacího řízení na základě zákona o svobodném přístupu k informací v průběhu zadávacího řízení nabídky ani jejich části neposkytuje.

  Zpřístupňování informací zadavatelem o zadávacím řízení

  24.08.2017 Účastník výběrového řízení (uchazeč o veřejnou zakázku) požádal zadavatele o nahlédnutí do písemné zprávy o hodnocení nabídek s tím, aby mohl také nahlédnout do všech nabídek podaných ostatními účastníky tohoto výběrového řízení. Zadavatel mu však sdělil, že mu umožní nahlédnout pouze do písemné zprávy o hodnocení nabídek a nikoliv do podaných nabídek, neboť tyto jsou předmětem obchodního tajemství jednotlivých uchazečů a zákon zadavateli takovou povinnost neukládá. Jedná se o správný postup zadavatele? A jak se tedy může neúspěšný účastník výběrového řízení přesvědčit o tom, zda vítězný uchazeč uvedl ve své nabídce pravdivé údaje a vyhrál výběrové řízení spravedlivě?

  Podle § 218 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
  a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, a dále
  b) důvěrnou informaci podle § 218 odst. 1 ZZVZ; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.
  V souladu s § 218 odst. 2 ZZVZ tudíž není možné, aby účastník zadávacího řízení nahlížel do nabídek podaných jinými dodavateli, kteří jsou zároveň účastníky daného zadávacího řízení.

  Zadavatel nicméně může podle § 218 odst. 2 ZZVZ účastníkovi zadávacího řízení toliko umožnit nahlédnout do
  • písemné zprávy o hodnocení,
  • oznámení o výběru dodavatele,
  • výsledku posouzení splnění podmínek účasti nebo do
  • písemné zprávy zadavatele,
  tj. do dokumentů, které jsou vyhotovovány zadavatelem podle ZZVZ, pročež na základě Vámi poskytnutých informací jsme toho názoru, že zadavatel ve Vámi uváděném případě postupoval v souladu se ZZVZ.

  K otázce dozoru nad dodržováním pravidel podle ZZVZ
  Dozor (kontrolu) nad jednotlivými úkony zadavatele provedenými v zadávacím řízení primárně vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo soud, případně poskytovatel dotace (jedná-li se o veřejnou zakázku financovanou z dotací) nebo kontrolní orgány vykonávající dozor nad konkrétním zadavatelem.
  Jeví-li se proto dodavateli, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupuje v rozporu se ZZVZ, je tento oprávněn podat ke shora uvedeným institucím podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, respektive podnět za účelem prošetření, zda zadavatel uvedl v dokumentech, které byl povinen v souladu se ZZVZ vyhotovit, informace vyplývající z nabídek účastníků zadávacího řízení či nikoliv.
  Doplňujeme, že takový podmět musí být dodavatelem podán v plném rozsahu a náležitostech tak, aby mohl být dozorující institucí prošetřen. V opačném případě se jím dozorující instituce nebude zabývat.

  Počítání lhůty pro podání žádosti o účast

  24.08.2017 Prosím o stanovisko k počítání lhůty pro podání žádosti o účast. Od jakého okamžiku je správné počítat lhůtu? Ode dne odeslání do věstníku veřejných zakázek nebo až ode dne uveřejnění ve VVZ? Po uveřejnění ve VVZ je následně zpravidla až další den zakázka uveřejněna v TED. V případě nadlimitních veřejných zakázek je třeba vyčkat až na potvrzení uveřejnění v TED a počítat lhůtu až ode dne uveřejnění v TED? § 61/1 ZZVZ upravuje počátek běhu lhůt, nikoliv už jejich další počítání. Dle § 62/1 ZZVZ stanoví lhůtu pro podání žádostí nejméně 30 dnů od zahájení.

  Jednací řízení s uveřejněním je na základě § 61 odst. 1 zákona zahajováno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (není-li zahajováno předběžným oznámením). Následně je pak v § 61 odst. 1 stanovena minimální lhůta pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

  Lhůta pro podání žádosti o účast tak plyne od zahájení řízení, tedy již od odeslání formuláře k uveřejnění (prvním dnem lhůty je tak tedy, v souladu s obecnými pravidly pro počítání lhůt, den následující po odeslání formuláře). Na počítání a běh lhůty pro podání žádosti o účast tak nemá vliv okamžik reálného uveřejnění formuláře ve věstníku veřejných zakázek či v TED.

  Určení druhu VZ a CPV

  23.08.2017 Připravujeme veřejnou zakázku na opravu sportovní přetlakové (nafukovací) haly, jejímž předmětem bude demontáž stávající přetlakové haly spočívající v odstranění lanové sítě a foliových vrstev, dodávka nových vrstev folií a lanové sítě a montáž (instalace)těchto vrstev ke stávající podsadě, ukotvení a nafouknutí. Kotvící body s podsadou i povrchy a strojovna VZT zařízení zůstanou zachovány. Předpokládaná hodnota VZ je cca 2,3 mil. Kč bez DPH. Jelikož se jedná o „stavbu“, která může být i před každou letní sezonou demontována máme polemiku, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo zda se spíše jedná o zakázku na dodávky. V klasifikačním číselníku CPV jsme našli pouze jediný kód, který by se týkal dané předmětu a to „Výstavba nafukovacích hal“ 45217000-1. Co by jste nám prosím poradil, jak se zde dívat na základní účel, jedná se stále o stavbu, nebo toto máme vidět spíše jako dodávku? V případě, že by se jednalo o dodávku, tak pak nevíme co s CPV kódem, jaký zvolit, nenašli jsme nic vhodného.

  Z hlediska určení druhu veřejné zakázky je podstatné vycházet z definice zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon definuje dodávky v § 14 hned v odstavci prvém: Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
  Veřejnou zakázkou na služby je taková veřejná zakázka, která je činností, která není uvedena v odstavci 3 paragrafu 14.
  Stavební práce jsou definovány také v § 14, v odstavci 3:
  Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
  a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“).
  b) zhotovení stavby, nebo
  c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
  a zároveň je také v § 14 v odstavci 4 definována stavba (pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek):
  Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
  Pokud tedy jsou prováděny činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému nebo je předmětem veřejné zakázky zhotovení stavby, jde o zakázky na stavební práce, jak to říká zákon.
  S ohledem na skutečnost, že nafukovací haly nejsou podle CPV kódů mezi dodávkami, lze říci, že zakázka není dodávkou. Zakázka tak může být pouze zakázkou na stavební práce nebo služby. V případě služeb by pravděpodobně šlo o servis, údržbu, běžné opravy. Z Vámi uváděných informací a z telefonického rozhovoru lze usoudit, že nepůjde o běžné opravy, že nepůjde o běžné servisní úkony, ale vlastně půjde o celkovou rekonstrukci haly, protože je na konci své životnosti a v rámci této rekonstrukce budou tedy prováděny montážní činnosti jako při výstavbě nové haly (nová konstrukce, lana, montáž folií), až na novou výstavbu betonového základu haly. Pouze z důvodu, že betonový základ staré haly je v dostatečně dobrém stavu, nebude prováděna výstavba nového základu. Bez dalších bližších informací možná půjde o některou z činností:
  45217000-1 Výstavba nafukovacích hal
  45223800-4 Instalace a montáž montovaných staveb
  45223810-7 Montované konstrukce
  45223821-7 Montované jednotky
  45223822-4 Montované komponenty
  45262400-5 Instalace a montáž ocelových konstrukcí
  45262410-8 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro budovy
  45262420-1 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro stavby 45351000-2 Instalace a montáž technického zařízení budovy
  45111300-1 Demontážní práce
  Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o stavební práce, protože jsou uvedeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. O službu by šlo, pokud by prováděné činnosti právě nebyly v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
  Pomůckou pro určení druhu veřejné zakázky může být i stavební zákon a judikatura, přestože jde skutečně pouze o pomůcku. K upřesnění tohoto je možné využít judikaturu – rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 08.12.2010, čj. 10 Ca 280/2008 – 78, publikovaný ve sbírce rozhodnutí NSS, využívá následující formulaci: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“
  Naproti tomu stavbou se podle stavebního zákona rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií od začátku do konce v prostoru staveniště, bez zřetele na (mimo jiné) jeho stavebně technické provedení, materiál nebo konstrukci. I z toho tedy dovozuji, že Vámi zmíněná nafukovací hala je stavbou, která byla prováděna stavební i montážní činností i za pomoci předem připravené konstrukce. Stavební zákon klade stavbu a výrobek plnící účel stavby na stejnou úroveň, takže z hlediska povolovacích procesů mezi nimi není rozdíl s jedinou výjimkou – výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Jinak v obou případech musí investor získat územní rozhodnutí, na základě Vašich informací pro původní výstavbu haly jste potřebovali stavební povolení od stavebního úřadu.
  S ohledem na výše uvedené (a i s ohledem na omezené množství informací) se lze domnívat, že pravděpodobně jde ve vašem případě o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Musí PO soutěžit služby auditora

  23.08.2017 Ráda bych se zeptala, zda v případě PO, která je sektorovým zadavatelem a musí dle zák. č. 563/1991 Sb. za splnění určitých podmínek nechat svoji účetní závěrku zkontrolovat auditorem, je zároveň povinností této PO soutěžit auditorské služby dle nového zák. o ZVZ či zda se může jednat o výjimku ze zák. o ZVZ, a to z titulu, kdy povinnost ověřit účetní závěrku auditorem ukládá PO výše zmíněný zákon o účetnictví?

  Podle § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, není-li dále ZZVZ stanoveno jinak, přičemž za veřejnou zakázku je z pohledu ZZVZ považována veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce a dále pak koncese na služby a koncese na stavební práce.

  Z povinnosti uvedené v § 2 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že každý zadavatel, tedy i zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ (Vámi zmiňovaný jako sektorový zadavatel), je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li stanoveno jinak.

  Jinak je pro zadavatele podle § 4 odst. 3 ZZVZ stanoveno v § 158 až 160 ZZVZ, kdy zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ není například povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 413 000 Kč (viz § 3 odst. 2 nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek).

  Konkrétně ve vztahu k Vašemu dotazu nicméně uvádíme, že ZZVZ nedává zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ výslovnou výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem jsou auditorské služby pro účely splnění povinností vyplývajících zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. i tyto služby by měl zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ získat na základě výsledku zadávacího řízení.

  Překročení limitu VZMR

  23.08.2017 Dobrý den, je možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit 6 000 000,- Kč bez DPH, aniž by to bylo v rozporu s předmětným zákonem? Velice děkuji za odpověď.

  Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ).
  Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení.
  V případě veřejné zakázky malého rozsahu je intenzita veřejného zájmu na regulaci jejich zadávání z povahy věci nižší než u podlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu a patrně i ve snaze nezatěžovat pořizování jednoduchých plnění nadbytečnou administrativní zátěží zákonodárce umožňuje jejich zadávání mimo zadávací řízení (za předpokladu dodržení základních zásad dle § 6).
  Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ocitla by se v režimu veřejné zakázky, kterou je nutno zadávat podle ZZVZ.
  Domníváme se tedy, že není možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu.

  Sektorová veřejná zakázka

  23.08.2017 Dobrý den, v souvislosti s novým zákonem nevíme, do jaké kategorie zadavatele spadáme. Jsme teplárna, akciová společnost, vlastněná 100 % městem. Město má v naší společnosti rozhodující vliv a jmenuje více než polovinu členů v našich statutárních a kontrolních orgánech. Naše nosná činnost je výroba a rozvod tepla na základě licencí vydaných ERÚ. V novém zákoně o VZ č. 134/2016 Sb. je v § 4 jinak definovaný zadavatel proti předešlé právní úpravě. Už tam není sektorový zadavatel. Spadáme v § 4 pod odst. 1 písm. e) jiná právnická osoba, pokud? Mám za to, že pod písmeno e) nepatříme, protože výroba a rozvod tepla mají průmyslovou a obchodní povahu a tudíž nesplňujeme všechny podmínky pro veřejného zadavatele. Z toho nám vyplývá, že nejsme veřejný zadavatel, a podle nového zákona o zadávání VZ musím postupovat pouze u nadlimitních VZ v souladu s § 151 a násl., sektorové veřejné zakázky. Tak to vlastně bylo i ve starém z. č. 137/2006 Sb., kde byl definovaný sektorový zadavatel. Je tato úvaha správná ? Děkujeme za odpověď.

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) již nepoužívá termín sektorový zadavatel, neboť došlo k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky a nově tedy používá pouze pojem sektorová veřejná zakázka. Tou je dle části sedmé ZZVZ jednak sektorová veřejná zakázka, jíž zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti, v tomto případě je tedy nutno splnit podmínky dvě, a to naplnění definice veřejného zadavatele a výkon relevantní činnosti při zadání takové zakázky. V rámci další kategorie sektorových veřejných zakázek je nutno splnění celkem tří podmínek, a to že sektorová veřejná zakázka je zadávaná osobou, která není veřejným zadavatelem, je jím zadávána při výkonu některé z definovaných relevantních činností a tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou vykonává veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo dominantní vliv. Splnění podmínek existence zvláštních či výhradních práv je v tomto případě zásadním, neboť pokud taková osoba bude vykonávat relevantní činnost, nicméně s absencí těchto práv, nebude podléhat aplikaci pravidel platných pro sektorové veřejné zakázky. Jako poslední je sektorová veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti a nad kterou uplatňuje veřejný zadavatel přímo či nepřímo dominantní vliv.
  Jak uvádíte, pro definici veřejného zadavatele – jiné právnické osoby, zde ve Vašem případě nejsou naplněny všechny podmínky definice, a to konkrétně, kdy jiná právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu. K definici veřejného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e), je nutno zdůraznit, že je nutno splnit bod 1. a bod 2 taxativně.
  Tedy k definici tzv. jiné právnické osoby lze uvést, a to ve vztahu k podmínce ad) 1, že předmětná společnost musí splňovat několik podmínek. Musí se jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v odvětví vodárenství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nezbytné posouzení ad hoc.
  Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. Pro podporu shora uvedených tvrzení lze uvést situaci, kdy by se předmětná společnost dostala do ztráty, která by pro ni byla likvidační, přičemž zakládající subjekt – obec by takovou ztrátu negarantovala, což patrně nelze předpokládat. Za další rozhodnou skutečnost lze považovat i regulaci cen vodného a stočného ze strany územně samosprávných celků formou obecně závazných cenových předpisů, cena tedy není regulována trhem.
  V dané souvislosti je nutno zohlednit především judikaturu Soudního dvora EU, a to příkladmo rozhodnutí ve věci C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápány jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát z důvodů obecného zájmu rozhodl poskytovat sám nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. Při posuzování, zda – li zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozhodnutí SDEU ve věci C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48).
  K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem lze dále uvést rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2008 ve věci C-393/06 Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: “je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu … podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní”.
  Ve vztahu k podmínce ad) 2 lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele. Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí. Smyslem předmětného ustanovení je postihnout případy, kdy veřejný zadavatel založí právnickou osobu jiné formy než příspěvková společnost a samozřejmě tedy i případy, kdy zde existuje pluralita subjektů.
  Případ jiné osoby dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost, a to na základě zvláštních či výhradních práv, či pokud nad ní veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv je nutno uvést, že existenci zvláštních či výhradních práv je nutno posoudit dle následujících premis. Zvláštními či výhradními právy dle ZZVZ jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností jednomu či více subjektům, a která podstatně ovlivňují možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Je tedy nutno především posouzení, zda – li udělení takového práva podstatně ovlivní možnost jiných osob za srovnatelných podmínek vykonávat relevantní činnost na stejném území a je nutno i zkoumat, jakým způsobem tato osoba předmětné právo získala.
  Zásadní skutečností, jejíž existence vede k závěru, že se nejedná o zvláštní či výhradní právo je ta, zda taková práva byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné zveřejnění, a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Zcela nově je v zákoně zároveň vymezen demonstrativní výčet právních předpisů, na základě kterých pokud je takové osobě právo uděleno, rovněž se o zvláštní či výhradní právo nebude jednat. Předmětné právní předpisy jsou jednak vymezeny v příloze č. 5 zákona a dále se jedná o postupy, mezi něž patří zadávací či koncesní řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů.
  V příloze č. 5 zákona se jedná o demonstrativní výčet právních předpisů EU, kdy za postupy udělené v souladu s těmito jsou považovány právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici. Předmětné právní předpisy, vymezené touto přílohou, věcně pokrývají část relevantních činností, definovaných v zákoně. Mezi předmětné právní předpisy patří zejména právní předpisy EU (vymezené přílohou II. sektorové směrnice) a dále právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici, přičemž je nutno především klást důraz na příslušné evropské právní předpisy, neboť by nebylo lze akceptovat případné právní předpisy ČR, jež mají širší působnost. Lze zmínit například udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn dle směrnice 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, dále povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, obě transponované v rámci energetického zákona.
  Mezi postupy vymezené přílohou č. II sektorové směrnice a přílohou č. 5 zákona však nepatří konkrétní postupy vztahující se k výrobě tepla, neboť ve vztahu k energetickému zákonu jsou vymezeny pouze postupy ve vztahu k zemnímu plynu a k výrobě elektřiny, k obdobnému závěru tedy lze dospět i posouzením existence zvláštních či výhradních práv dle obecných premis v ZZVZ.
  Závěrem tedy lze konstatovat, že ve Vašem případě bude patrně při zadávání sektorové veřejné zakázky nutno postupovat dle ZZVZ, neboť ve Vašem případě by měla být naplněna definice sektorové veřejné zakázky, jíž zadává veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost, případně, pokud by zde skutečně absentovala jedna z podmínek, a to existence průmyslové či obchodní povahy, dle našeho názoru bude naplněna definice jiné osoby dle §151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Tedy v případě, kdy budete zadávat jako veřejný zadavatel sektorovou veřejnou zakázku, je nutno postupovat dle ZZVZ, a to konkrétně dle Části sedmé ZZVZ, pouze pokud se bude jednat o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Dle části, jež upravuje tzv. podlimitní režim je nutno postupovat pouze v případě, kdy byste jakožto veřejný zadavatel zadávali klasickou veřejnou zakázku podlimitní, a tedy nikoliv sektorovou veřejnou zakázku. Dle ustanovení § 158 ZZVZ zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitu dle ustanovení § 25 ZZVZ.

  Předběžné oznámení ve VVZ

  23.08.2017 Ráda bych se optala, jaký je vztah mezi prvními kolonkami v Předběžném oznámení ve VVZ a zkrácením lhůty pro podání nabídek – jestli když označím, že jde jen o informaci, mohu potom zkrátit lhůtu a naopak?

  Pokud v předběžném oznámení v úvodu označíte, že „Toto oznámení je pouze pro předběžné oznámení“, nemůžete provést zkrácení lhůty pro podání nabídek v navazujícím zadávacím řízení.

  Naopak označení „Na základě tohoto oznámení budou zkráceny lhůty pro doručení nabídek“ v předběžném oznámení má za následek, že v navazujícím zadávacím řízení mohou být zkráceny lhůty pro podání nabídek např. podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. I v případě uveřejnění předběžného oznámení s takovýmto označením sdělí zadavatel dodavatelům svůj úmysl zahájit zadávací řízení, avšak předběžné oznámení již neslouží „pouze“ k tomuto sdělení.

  Statutární orgán

  23.08.2017 Dobrý den, již se nám stalo ve dvou případech výběrových řízeních na stavební zakázku, že jsme se nemohli na základě rozhodnutí zadavatele těchto výběrových řízení zúčastnit z důvodu sourozeneckého vztahu člena statutárního orgánu zadavatele a člena statutárního orgánu naší firmy. Nejsme přesvědčení, že se má ustanovení Občanského zákoníku o osobě blízké takto používat. Děkuji Vám za odpověď,

  Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona či o veřejnou zakázku malého rozsahu, odpovíme tedy obecně:
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) reguluje problematiku střetu zájmů v § 44 (viz níže), střed zájmů pak může být za splnění zákonných podmínek také důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení podle ustanovení § 48 zákona.
  Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
  I v případě, že by v zadávacím řízení ke střetu zájmu došlo, není tato skutečnost sama o sobě důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn dodavatele vyloučit, až pokud by nebylo možné přijmout jiné oprávněním, kterým by mohlo být střetu zájmu zabráněno (např. výměna člena hodnotící komise atp.).
  Pokud je tedy dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen bez dalšího jen z důvodu příbuzenské vazby mezi statutárními orgány zadavatele a dodavatele, aniž by bylo argumentováno z jakého důvodu ke střetu zájmů dochází a z jakého důvodu mu nejde zabránit jinak než vyloučením dodavatele, je takovýto postup nezákonný.

  Předložení dokladů (§ 45)

  23.08.2017 ZZVZ uvádí § 45 Předložení dokladů (4) Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné. Dotaz zní, zda může dodavatel doložení profesní způsobilosti - odborná způsobilost splnit zasláním odkazu na seznam autorizovaných osob, které je veden ČKAIT (případně ČKA)

  Podle ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ může dodavatel splnit povinnost předložit doklad odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státě, který umožnuje neomezený dálkový přístup. Co je informačním systémem veřejné správy stanoví zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci ČR – Ministerstva vnitra. Informačním systémem veřejné správy se rozumí zejména obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík, živnostenský rejstřík, katastr nemovitostí, které jsou veřejnosti neomezeně přístupné a spravované veřejnou správou. Více také viz http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-a-co-neni-isvs.aspx
  Seznam autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě spravovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a seznam autorizovaných architektů vedených Českou komorou architektů nejsou informačním systémem veřejné správy ve smyslu § 45 odst. 4 ZZVZ ve spojení se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost nám potvrdila i Česká republika – Ministerstvo vnitra.
  S ohledem na výše uvedené nemůže být profesní způsobilost architekta, autorizovaného inženýra nebo technika doložena odkazem na seznamy vedené profesními komorami, které jsou veřejně přístupné na jejich internetových stránek, ale musí předložit osvědčení o autorizaci.

  Dotaz k elektronickým podpisům dokumentů v rámci VZ

  23.08.2017 V současné době řešíme tento problém. Pokud dokumenty, čestná prohlášení či smlouva o dílo, které požadujeme, nejsou podepsané elektronickým podpisem s časovým razítkem, pak není možné provést jejich úřední konverzi z elektronické do listinné podoby. V budoucnu se může stát, že bude potřeba předložit tyto dokumenty v listinné podobě. Naše smlouvy o dílo, které vycházejí z našich veřejných zakázek jsou na taková plnění, které trvají i několik let. Velmi často jde o veřejné zakázky, jejichž předmět díla bude financován z evropských fondů a my v současné chvíli nevíme, co budeme muset předkládat a v jaké formě. Zároveň, pokud elektronicky podepsaný dokument je podepsán bez časového razítka, pak dokument je platný pouze po dobu trvání platnosti tohoto razítka (tedy 12 měsíců od jeho vydání). Elektronická nabídky elektronicky podepsaná (zjednodušené podlimitní řízení) V současné době požadujeme po dodavateli, aby jeho nabídka byla elektronicky podepsaná. K tomuto jsme přistoupili vzhledem k tomu, že požadujeme předložení také čestných prohlášení. Chce mít alespoň nějakou záruku, že informace, které nám předkládá, jsou korektní a pravdivá. Pokud nám však nedá podepsanou nabídku, nevylučujeme ho, ale při předložení dokladů před podpisem smlouvy o dílo chceme po dodavateli i elektronické originály těchto prohlášení (které byly v nabídce předloženy bez podpisu). Tak nám to nyní umožňuje zákon. Je tento postup správný? Máme právo na to požadovat po dodavateli přeložení nabídky s elektronickým podpisem? Někteří naši dodavatelé se tomuto diví.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem provedený úkon v průběhu zadávacího řízení byl opatřen tzv. elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž ani dodavatel není ze ZZVZ povinen svou nabídku podávanou do zadávacího řízení opatřovat elektronickým podpisem.
  Zadavatel avšak může jako jednu ze zadávacích podmínek stanovit požadavek na opatření nabídky dodavatele elektronickým podpisem. Takový postup zadavatele není ZZVZ vyloučen.
  V případě, že se zadavatel rozhodne stanovit jako jednu ze zadávacích podmínek i požadavek na podepsání nabídky dodavatele elektronickým podpisem, je nezbytné zvážit, zda je tento požadavek pro podání nabídky skutečně nezbytně nutný, jelikož je nutné mít na paměti, že podle § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí nastavit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je tedy otázkou, zda je požadavek zadavatele na opatření nabídky elektronickým podpisem skutečně pro zadání veřejné zakázky natolik zásadní na to, aby byl zadavatelem vyžadován.
  Pokud je již nicméně ze strany zadavatele v zadávacích podmínkách požadováno, aby nabídka dodavatele byla opatřena elektronickým podpisem, musí nabídka dodavatele při svém podání daný požadavek splňovat. V opačném případě by se jednalo o nesplnění zadávací podmínky a dodavatel by musel být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.
  Co se dále týká korektnosti a pravdivosti informací uvedených dodavatelem v nabídce, pak rozhodně nejsme toho názoru, že opatření nabídky dodavatele jeho elektronickým podpisem zadavateli zajistí, že informace uváděné dodavatelem v nabídce jsou bezvýhradně pravdivé a relevantní.
  Závěrem uvádíme, že rovněž nelze směšovat platnost elektronického podpisu a platnost, respektive obsah samotného dokumentu, který je elektronickým podpisem opatřen v jedno. Jedná se o dvě odlišné věci. Dokument podepsaný platným elektronickým podpisem pouze (i) identifikuje osobu, která daný dokument podepsala, a dále pak (ii) deklaruje, že k podepsání dokumentu skutečně došlo právě onou konkrétní osobou, která měla jako osoba oprávněná daný dokument podepsat, čímž to dokument získá váhu originálu v elektronické podobě obdobně jako je tomu tehdy, pokud je dokument podepisován v podobě listinné.

  Konverze dokumentů v rámci elektronické nabídky na VZ

  23.08.2017 Dobrý den, ráda bych se na Vás obrátila s dotazem k ZZVZ (dále jen "zákon") , který nás trápí jako dodavatele a komplikuje nám časově/finančně předkládání nabídek na veřejné zakázky podávané v písemné formě elektronicky prostřednictvím elektronických nástrojů. Mám na Vás kontakt ze školení, případně prosím o postoupené mého dotazu. Zadavatelé si v zadávacích podmínkách občas kladou požadavky na autorizovanou konverzi všech dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb. předložených již v rámci elektronické nabídky, tak aby byla nabídka podána v originálech. Nepostačuje podat nabídku se scany dokumentů (podepsaných osobou odpovědnou jednat za dodavatele / nebo podepsané elektronicky) osobou zplnomocněnou podávat elektronické nabídky disponující zaručených kvalifikovaným certifikátem resp. elektronickým podpisem, ale nemůže podepisovat samotné dokumenty v rámci nabídky zejména návrh smlouvy. Ráda bych se proto zeptala, zda je tento požadavek v souladu se zákonem a zadavatel postupuje správně. Nenašla jsem k tomuto tématu rozhodovací praxi. Zákon klade požadavek na předložení kopií dokumentů v rámci nabídky, ale napadlo mě, zda tím nejsou myšleny dokumenty vztahující se pouze ke kvalifikaci, kde požadavek na předložení originálů dokumentů/ jejich konverze je spojen pouze v souvislosti s aplikací § 46 ZZVZ a § 122 ZZVZ zejména pro vybraného dodavatele. Ale připadá mi nelogické, že by dodavatel v rámci nabídky musel autorizovaně konvertovat pouze ty dokumenty, které se netýkají kvalifikace nebo všechny dokumenty v rámci nabídky viz výše. Elektronizace veřejných zakázek by měla přinést časovou úsporu a zákonodárce asi neměl v úmyslu v souvislosti s elektronizací veřejných zakázek nutit dodavatele stát dlouhé fronty na poště a platit za konverze dokumentů již v rámci nabídky (povinnosti pro vybraného dodavatele nejsou předmětem mého dotazu).

  K Vámi zaslanému dotazu, který se z velké části týká předkládání dokladů v rámci dodavatelem podané nabídky v zadávacím řízení veřejné zakázky, Vám sdělujeme následující.
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZZVZ“ nebo „zákon“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem předložený doklad v průběhu zadávacího řízení byl tzv. konvertovaným dokumentem ve smyslu § 22 a dalších souvisejících ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení ZZVZ zadavateli neumožňuje požadovat originály dokumentů o kvalifikaci již v nabídce a takovýto postup je v rozporu z § 45 ZZVZ.
  V ZZVZ se předkládání dokladů věnuje ustanovení § 45 odst. 1 ZZVZ uvádí, že: „Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo ověřené kopie dokladu.“ Z  uvedeného vyplývá, že doklady prokazující splnění podmínek účasti, jsou účastníky zadávacího řízení předkládány v kopiích, nestanoví-li ZZVZ jinak.
  Zároveň ZZVZ stanoví v případě povinnosti vybraného dodavatele předložit zadavateli na jeho výzvu originál nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ. Zadavatel rovněž může v průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení předložil doklad o splnění podmínek účasti v originále nebo ověřené kopii. V takovém případě pak zadavatel postupuje v souladu s ustanovením § 46 ZZVZ.
  Je-li to potřebné k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení, zejména tam, kde by vznikla pochybnost o autenticitě předložených kopií dokladů nebo jejich obsahu, umožňuje ZZVZ zadavateli, aby si mohl vyžádat originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění podmínek účasti stanovených zadavatelem v rámci zadávací dokumentace viz ustanovení §46 ZZVZ. Nebude-li účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele reagovat, může jej zadavatel z účasti v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ vyloučit.

  Předpokládaná cena VZMR

  23.08.2017 Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat, pokud je předpokládaná cena VZMR na stavební práce stanovena v souladu s § 16 odst. (5) k okamžiku zadání veřejné zakázky avšak cena víceprací přesáhne včetně ceny vysoutěžené VZMR limit 6 mil. Kč? Jedná se o vícepráce ve výši 20% původní hodnoty závazku, které zadavatel nemohl předvídat a není možná změna dodavatele (například se v rámci zemních prací zvýší třída horniny nebo se objeví černá skládka, kterou je třeba ekologicky zlikvidovat). Lze požít § 222 odst. (6) ZZVZ?

  V případě, že jste v minulosti uzavřeli smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu (vycházíme z předpokladu, že předpokládaná hodnota byla určena správně a zadavatel se nedopustil zakázaného dělení) a nyní vyvstala potřeba změny závazku s takovéto smlouvy je, jak jste správně dovodil, nutné ověřit, zda celková hodnota závazku ze smlouvy, včetně plánované změny, nepřesahuje limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud by se tak stalo, stejně jako ve Vámi uváděném případě, je pak nutné, aby při změně závazku zadavatel respektoval pravidla uvedené v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek (dále jen „zákon“). Změnu závazku je tak například možno provést za splnění podmínek § 222 odst. 6 zákona. Posouzení splnění podmínek je pak zodpovědností zadavatele.

  Doručování datovou zprávou

  23.08.2017 Dobrý den, ráda bych se zeptala na otázku doručování datovou zprávou dle § 211 odst. 6 ZZVZ - platí i při úkonech vůči účastníkovi? Tj. jak se počítá lhůta na objasnění nabídky, pokud byla výzva s 3 denní lhůtou k objasnění poslána účastníkovi do datové schránky a oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila až např. 4. den po odeslání a tedy i dodání zprávy? Je v pořádku, pokud v důsledku toho lhůta uplyne ještě před tím, než se o výzvě účastník mohl dozvědět (což je známo i odesílateli datové zprávy) a tento vyloučí účastníka z důvodu, že výzvě ve lhůtě nevyhověl, Děkuji za reakci

  Podle § 211 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Dané pravidlo představuje speciální úpravu ve vztahu k pravidlům doručování podle obecné právní úpravy a týká se výhradně na komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v režimu ZZVZ.
  V § 211 odst. 6 ZZVZ je dále definována skutečnost rozhodná, od níž se odvíjí počítání času při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky. Touto skutečností je dodání dokumentu do datové schránky, přičemž dodáním dokumentu do datové schránky ZZVZ rozumí doručení dokumentu.
  Dále ve vztahu k počítání lhůt, ale i dalším pravidlům týkajícím se doručování, nicméně platí obecná právní úprava, tj. například § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), podle kterého lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
  Ve vztahu k Vašemu dotazu shora uvedené tudíž znamená, že pokud zadavatel požaduje objasnit některé údaje uvedené účastníkem zadávacího řízení v nabídce a toto objasnění účastníka zadávacího řízení má být zadavateli poskytnuto do 3 kalendářních dnů, pak v případě, že zadavatel svou žádost o objasnění údajů odešle v pondělí, v pondělí je tato žádost o objasnění účastníkovi zadávacího řízení dodána (čímž ZZVZ rozumí i doručena) do datové schránky, pak skutečnost rozhodná pro počítání lhůty pro podání objasnění nastává v pondělí a ode dne následujícího, tedy od úterý, se počítá lhůta pro podání objasnění, a to podle § 605 OZ. Lhůta pro objasnění v nastíněném příkladu uplyne ve čtvrtek, tj. 3. kalendářní den po skutečnosti rozhodné.
  Dále doplňujeme, že lhůty, které jsou stanoveny zadavatelem, a to nejen v, ale i pro průběh samotného zadávacího řízení, musí být určeny vždy v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ, tj. nemělo by docházet k případům, kdy zadavatel stanoví lhůtu pro objasnění údaje z nabídky účastníka zadávacího řízení v rozsahu například 3 kalendářních dnů, přičemž žádost o objasnění bude účastníkovi zadávacího řízení doručena v pátek večer do datové schránky a objasnění nabídky ze strany účastníka zadávacího řízení bude objektivně vyžadovat čas delší než jen v rozsahu 3 kalendářních dnů. Takový postup zadavatele by samozřejmě byl v rozporu se ZZVZ.
  V neposlední řadě rovněž v této otázce platí pravidlo podle § 46 odst. 1, věta druhá, ZZVZ, kdy zadavatel může žádost o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

  Uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny

  23.08.2017 Dobrý den, prosím o informaci, zda je nutné uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 3 ZZVZ, v případě, pokud je smlouva zveřejněna v registru smluv, nebo zda je možné na základě zveřejnění smlouvy v registru smluv využít výjimku a tudíž není nutné uveřejnit ani výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy.

  Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.
  Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy nastává pouze v případě smluv, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Povinnost uveřejnit smlouvu se podle § 219 odst. 1 odst. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, například podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
  Stejný závěr vyplývá i z ustanovení § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, dle něhož uveřejněním smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv je splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.

  Uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny

  23.08.2017 Jedná se o stanovisko k § 219 ZZVZ, konkrétně ke zveřejňování smluv na veřejné zakázky, jejíž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH (na veřejné zakázky malého rozsahu). Povinnost zadavatele zveřejnit smlouvu na profilu zadavatele je splněna zveřejněním smlouvy v registru smluv. Vyplývá z toho, že na profilu zadavatele zakázka malého rozsahu bude zaevidována až bude zakázka ukončena – současně se zveřejněním skutečně uhrazené ceny? Dotaz: Kdy má být zakázka malého rozsahu zaevidována - uveřejněna na profilu zadavatele? Až v době, kdy bude známa skutečně uhrazená cena? Nebo do 30 (15 dnů?) po uzavření smlouvy s vítězem poptávkového řízení?

  V případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle registru smluv, není již do budoucna nutné ji uveřejňovat na profilu zadavatele, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou v režimu zákona. Pokud se však zadavatel rozhodne, že je vhodnější uveřejnit smlouvu i na profilu zadavatele, aby byly informace k veřejné zakázce na profilu kompletní (je-li zakázka zadávaná prostřednictvím profilu zadavatele, může tak učinit.
  Zákon je cíleně takto nastaven, není totiž vhodné požadovat po zadavateli, aby uveřejňoval smlouvu i na profilu zadavatele i v registru smluv, takovýto postup by totiž vedl k nepřiměřené administrativní zátěži. Zákon o zadávání veřejných zakázek ani v žádném dalším ustanovení nevyžaduje evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele.

  Další podmínky pro uzavření smlouvy

  23.08.2017 Dodavatel v rámci požadavku dle §122/3/c ZZVZ resp. ke splnění povinnosti dle § 104/2/a/b předložil certifikát dle § 233 ZZVZ, v němž je mimo kvalifikačních údajů i údaj o skutečných majitelích v rozsahu - jména a příjmení osob (skut. majitelů) vč informace o tom, že tyto osoby mají vlastnit jiné právnické osoby. Dále je v certifikátu uvedeno, že údaje jsou doloženy konkrétními doklady, tj. organigramem, čestným prohlášením statutárního orgánu a výpisy z rejstříku nadací a obchodních rejstříků. My jako zadavatel máme za to, že předložený certifikát není dokladem ve smyslu § 104/2/b, neboť z dokladu nelze dovodit konkrétní vztah "konkrétní osoby v seznamu" k dodavateli. S ohledem k tomu, že jsme se z výše uvedeným postupem dokládání "skutečných majitelů" setkali poprvé a současně s ohledem k tomu, že ve smyslu § 233 ZZVZ slouží certifikát k prokazování kvalifikace, dovolujeme se dotázat na Váš právní názor na následující otázky 1) může být v certifikátu dle § 233 ZZVZ uveden údaj odlišný od kvalifikace, tj. zejm. údaj o skutečných majitelích ? 2) splní dodavatel povinnost dle § 104/2/a/b ZZVZ předložením certifikátu dle § 233 ZZVZ, v němž je sice řádně uveden seznam skutečných majitelů dle §104/2/a nicméně absentuje v něm informace o konkrétním vztahu konkrétního skutečného majitele k dodavateli (když tento konkrétní vztah by patrně mohl být dovozován z dokladů, jež byly předloženy certifikačnímu orgánu a jsou v certifikátu uvedeny) ?

  ad 1) skutečnosti požadované podle § 104 odst.2 nejsou kvalifikací. Tedy ani není možné tyto skutečnosti prokázat SKD Podle § 233 a § 234, i kdyby v certifikátu takové informace byly. Certifikát vydaný v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů slouží k prokázání kvalifikace dodavatele.
  ad 2) prokázání skutečných majitelů není možné certifikátem nebo čestným prohlášením. Zadavatel musí podle § 104 odst.2 písm. b) požadovat doklady, z kterých vyplývají vztahy podle písm. a). Tedy musí jít o konkrétní doklady, přestože nejsou zákonem specifikované pro jejich možnou variabilitu.
  Pro konkrétní postup v případě požadavků na doklady podle § 104 odst.2 doporučujeme ve Stanovisku k dané problematice na adrese:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]

  Vyhrazené změny závazku

  23.08.2017 Mám takový teoretický dotaz. Předpokládejme např. VZ na úklid. Předpokládaná hodnota VZ např. 40 000 000 Kč. Pro řízení rozpočtu někteří pokládají za nutné (vhodné) ve smlouvě rozpadnout těchto 40 000 000 Kč na a) paušální úhrady na pravidelný úklid – pol. 5169, b) úklid na objednávku (nad rámec paušálu – bude se ukrajovat z definované částky), c) spotřební materiál (toaletní papír atd.) – pol. 5139 z důvodu rozpočtového řízení smlouvy a položek rozpočtové skladby. Ceny za pravidelný úklid za měsíc, za hodinu úklid na objednávku a jednotky materiálu budou známe. Je možné si vyhradit v ZD dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. změnu rozpadu těchto 40 000 000 Kč na citované služby v průběhu smlouvy v případě potřeb zadavatele (tj. realokaci např. z částky na pravidelný úklid na úklid na přání nebo z úklidu na přání do materiálu apod.) a to formou dodatku ke smlouvě? Je vůbec si nutné takovou realokaci v ZD vymiňovat dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., když se 40 000 000 Kč měnit nebude, ale chce se měnit v budoucnu jenom podíl této částky na službách/materiálu, které se všechny týkají úklidu? Řešením je též 40 000 000 Kč ve smlouvě nerozpadat (vést mimo), ale rozpočtářům se to moc nelíbí.

  V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
  Dále se podle § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ pro účely ZZVZ zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené proto v případě, že jako zadavatel budete požadovat v průběhu plnění veřejné zakázky změnu způsobu financování zadavatelem odbíraného plnění v návaznosti na Vaše aktuální potřeby a mechanismus změny způsobu financování veřejné zakázky na straně zadavatele bude v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezen a zároveň nebude měnit celkovou povahu veřejné zakázky, pak je možné takovou změnu realizovat, tj. zadavatel si může takovou změnu vyhradit postupem podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Otázka, zda je nutné takovou vyhrazenou změnu závazku realizovat dodatkem ke stávající smlouvě veřejnou zakázku či nikoli, závisí toliko na její samotné specifikaci.
  Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě (zjednodušený příklad: předmět plnění veřejné zakázky bude zhotoven v době 1 měsíce od uzavření smlouvy, přičemž doba plnění veřejné zakázky nad rámec 1 měsíce se může posunout o tolik dní, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním), nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
  Naopak tomu bude třeba v případě, kdy realizace vyhrazené změny závazku bude podmíněna uzavřením dodatku (opět velice zjednodušeně se například může jednat o situaci, kdy změnou sazby daně z přidané hodnoty dojde k navýšení ceny za plnění veřejné zakázky). V takovém případě by zadavatel musel realizovat vyhrazenou změnu závazku uzavřením dodatku ke stávající smlouvě na veřejnou zakázku.
  Závěrem doplňujeme, že je vždy žádoucí si provedení jakýchkoliv změn smlouvy na veřejnou zakázku včetně jejich mechanismu předem jednoznačně vyhradit. V opačném případě může zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez provedení zadávacího řízení pouze a výhradně postupem podle § 222 ZZVZ.

  Jedinečnost firmy

  23.08.2017 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak má vypadat jedinečnost firmy. Budeme spouštět VZ, a již teď víme, že existuje jenom jedna firma, co nám musí předložit nebo co musí obsahovat prohlášení o jedinečnosti firmy.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) pojem „jedinečnost firmy“ nezná. Z obsahu Vašeho dotazu vyplývá, že směřuje k možnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 63 odst. 3 ZZVZ, tedy k situaci, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým (jediným) dodavatelem. ZZVZ vymezuje pro tuto situaci důvody umělecké (§ 63 odst. 3 písm. b, technické (§ 63 odst. 3 písm. b), a důvody ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví (§ 63 odst. 3 písm. c).
  V případě, že veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, může zadavatel použít JŘBU, avšak pouze za podmínek stanovených v ustanovení § 63 odst. 4 ZZVZ, tedy pouze v těch případech, kdy nelze využít jiného postupu a zároveň zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž. Tyto podmínky musí být zadavatel schopen prokázat.
  Zadavatel je povinen při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky pro použití JŘBU, vycházet nejen ze stavu objektivní neexistence více dodavatelů způsobilých plnit veřejnou zakázku na území České republiky, ale též ze stavu na celosvětovém trhu (není výjimkou, že některé špičkové technické přístroje vyrábí jen jeden výrobce v EU a další např. v USA nebo Japonsku a ani v takovém případě nemůže zadavatel takovou veřejnou zakázku zadat legálně v JŘBU). Dále zadavatel bude muset vždy posoudit, zda nelze pro účely pořízení požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky využít jiný postup, který by nezahrnoval jednání pouze s jediným dodavatelem v rámci JŘBU, a zároveň že nestanovil zadávací podmínky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž, tzn. že zadavatel cíleně nestanovil zadávací podmínky diskriminačně tak, že nemohly být ze strany ostatních dodavatelů naplněny.
  Z výše uvedeného plyne, že ZZVZ pro případ použití JŘBÚ z důvodu existence jediného dodavatele nestanoví dodavateli žádnou povinnost předkládat jakékoli doklady či prohlášení o této skutečnosti. Je však třeba zdůraznit, že je na zadavateli existenci jediného dodavatele a splnění podmínek pro použití JŘBU prokázat, a lze tedy doporučit, aby zadavatel tyto skutečnosti v rámci zadávacího řízení řádně zdokumentoval.

  Přiměřenost požadavků na technickou kvalifikaci

  23.08.2017 Prosím o sdělení, kde hledat vodítko pro stanovení přiměřenosti požadavků na technickou kvalifikaci podle §79 odst. 2 písm. a). V případě ZVZ byla takovým vodítkem vyhláška č. 232/2012 Sb., ale ta byla přijetím ZZVZ zrušena. Děkuji

  Jak správně uvádíte nová právní úprava již neobsahuje vyhlášku, která by obdobně jako tomu bylo v minulosti regulovala povinnost odůvodňovat požadavky na technickou kvalifikaci. Pokud se tedy týká přiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace je vždy nutné, aby byla nastavena přiměřeně ve vztahu ke složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tak bude zpravidla vycházet ze svých zkušeností, znalostí trhu, či může získat potřebné informaci v rámci předběžných tržních konzultací.
  Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli neplánuje vydání prováděcího právního předpisu. Situaci nelze účinně řešit ani metodicky, neboť každá veřejná zakázka je jiná a nelze tedy stanovit paušální hodnoty, které by pro kvalifikaci byly vždy přiměřené.

  Údaj o skutečných majitelích

  23.08.2017 Dobrý den, dodavatel v rámci požadavku dle §122/3/c ZZVZ resp. ke splnnění povinnosti dle § 104/2/a/b předložil certifikát dle § 233 ZZVZ vněmž je mimo kvalifikačních údajů i údaj o skutečných majitelích v rozsahu - jména a příjmení osob (skut. majitelů) vč informace o tom, že tyto osoby mají vlastnit jiné právnické osoby dále je v certifikátu uvedeno, že údaje jsou doloženy konkrétními doklady, tj. organigramem, čestným prohlášením statutárního orgánu a výpisy z rejsříku nadadcí a obchodních rejstříků. My jako zadavatel máme za to, že předložený certifikát není dokladem ve smyslu § 104/2/b neboť z dokladu nelze dovodit konkrétní vztah "konkrétní osoby v seznamu" k dodavateli. S ohledem k tomu, že jsme se z výše uvedeným postupem dokládání "skutečných majitelů" setkali poprvé a současně s ohledem k to mu, že ve smyslu §233 ZZVZ slouží certifikát k prokazování kvalifikace, dovolujeme se dotázat na Váš právní názor na následující otázky 1) může být v certifikátu dle § 233 ZZVZ uveden údaj odlišný od kvalifikace, tj. zejm údaj o skutečných majitelích ? 2) splní dodavatel povinnost dle § 104/2/a/b ZZVZ předložením certifikátu dle § 233 ZZVZ, v němž je sice řádně uveden seznam skutečných majitelů dle §104/2/a nicméně absentuje v něm informace o konkrétním vztahu konkrétního skutečného majitele k dodavateli (když tento konkrétní vztah by patrně mohl být dovozován z dokladů, jež byly předloženy certifikačnímu orgánu a jsou v certifikátu uvedeny) ?

  Povinnosti uvedené v § 122/3/c ZZVZ, resp. § 104/2/a/b neřeší způsob prokázání skutečných majitelů. Pouze demonstrativně navádí, kterými dokumenty nejčastěji musí být skuteční majitelé prokázáni – viz. § 104/2/b. Ale k samotnému prokázání skutečně musí dojít ve struktuře vlastnictví až po skutečné majitele. Nemůže tedy nastat situace, kdy by zadavatel z odkladů byl informován, že dodavatel je vlastněn např. třemi dalšími právnickými osobami bez další znalosti o jejich skutečných majitelích. Na druhou stranu lze zkoumáním dojít ke skutečnosti, že dodavatel takové osoby možná vůbec nemá (např. v případě 10 vlastníků – což mohou být osoby, které neodpovídají definici skutečných vlastníků podle zákona o praní špinavých peněz, na jehož základě je stanovena povinnost zadavatele zkoumat dodavatele, pokud je právnickou osobou). Konkrétní postup je k dispozici na portále veřejných zakázek:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_20107_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]
  Takže dodavatel, který předloží certifikát dle § 223 a z kterého nevyplývá splnění povinnosti podle § 122, resp.104, nesplní povinnost danou § 122/3 zaslat zadavateli doklady, které jsou podmínkou pro uzavření smlouvy. Zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat k předložení takových dokladů, které skutečně tuto povinnost prokáží. Je nutné připomenout, že prokazování skutečných majitelů není kvalifikací, ale podmínkou k podpisu smlouvy a zadavatel má povinnost dodavatele k předložení dokladů vyzvat, nemůže se spokojit pouze s tím, co bylo předloženo v nabídce a rovnou takového dodavatele vyloučit, pokud z nabídky není jasné, kdo je skutečným majitelem.

  Prověření majetkové struktury vybraného dodavatele

  23.08.2017 dvořile žádám o výklad ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ("ZZVZ"), dle něhož je zadavatel povinen prověřit majetkovou strukturu vybraného dodavatele. Jedná se konkrétně o situaci, kdy "cesta" ke skutečnému majiteli vede skrz několik států EU či světa (prostřednictvím několika společností se sídly v různých státech) a současně dle tvrzení vybraného dodavatele neexistují v daných zemích dokumenty prokazující majetkovou strukturu (ani odpovídající demonstrativnímu výčtu zákona, ani obdobné, informace nelze vyčíst z veřejných rejstříků apod.). 1. Je možné v takovém případě akceptovat čestné prohlášení vybraného dodavatele o neexistenci dokladů prokazujících majetkovou strukturu a na to navazující čestné prohlášení, které majetkovou strukturu popisuje? Nebo je v takovém případě nutné vybraného dodavatele považovat za dodavatele s nejasnou majetkovou strukturou a dle § 122 odst. 5 ZZVZ jej vyloučit? 2. Je možné za doklad ve smyslu § 104 odst. 2 písm. b) považovat auditorskou zprávu, resp. relevantní výňatek auditorské zprávy, která (bez bližších podrobností či uvedení zdrojů) informaci podává?

  V návaznosti na otázku předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele bylo ze strany Ministerstva pro místní rozvoj vydáno výkladové stanovisko expertní skupiny, které předmětnou problematiku vysvětluje a zároveň odpovídá i na Vámi položené dotazy.

  Stanovisko k předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele naleznete na webové stránce http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf.

  Závěrem doplňujeme, že shora uvedené stanovisko rovněž zohledňuje i další konsekvence spojené s rozkrýváním konečných majitelů vybraného dodavatele.

  Písemná elektronické komunikace

  23.08.2017 Dobrý den, měl bych dotaz ohledně aplikace nutné písemné elektronické komunikace na ose zadavatel – dodavatel (v případě zadavatele, který má povinnost elektronické komunikace). Lze dotazy vznesené na organizované prohlídce místa plnění (v rámci nadlimitního otevřeného řízení) zodpovědět ústně a následně uveřejnit na profilu zadavatele ve formě vysvětlení zadávací dokumentace, nebo je nutné dotazy nechat dodavatele formulovat písemně a zaslat elektronicky, stejnou formou i odpovědět? Jde o to, jestli lze dotazy vznesené na prohlídce místa plnění (a vlastně veškerou komunikaci na místě plnění) zařadit pod komunikaci, kterou lze vyřídit ústně, nebo je nutná její písemná (a tedy i elektronická) forma. Děkuji

  Požadavek § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), aby písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhala v zadávacím řízení (až na výjimečné případy) elektronicky, nebrání tomu, aby v zadávacím řízení probíhala komunikace ústní, pokud ji zákon nevylučuje. Podle § 211 odst. 1 zákona lze totiž použít ústní komunikaci, není-li v zákoně stanoveno jinak a obsah ústní komunikace je v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy zvukovými nahrávkami, nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Ústní jednání je tak možné nejen v případech jednání výslovně zákonem upravených (například § 61 odst. 7), ale i ve všech dalších případech, kde zákon formu komunikace nepředepisuje.

  Právě prohlídka místa plnění bude typickým příkladem, kdy dochází k ústní komunikaci mezi přítomnými zástupci zadavatele a dodavatelů. Zadavatel je tak oprávněn komunikovat s dodavateli ústně, je však povinen komunikaci v dostatečné míře zdokumentovat. V případě, že dochází k vysvětlování zadávací dokumentace postupuje zadavatel podle § 98 zákona, v případě, že by byla zadávací dokumentace měněna nebo doplňována postupuje zadavatel podle § 99 zákona.

  Hodnocení pouze jediné nabídky

  23.08.2017 Dobrý den, rád bych zjistil odkaz na paragraf, který mi určuje, jak postupovat, když mi zůstane v jakémkoli řízení (uzavřeném, otevřeném - zakázky malého rozsahu, podlimitní či nadlimitní) k vyhodnocení pouze jediná nabídka. Děkuji.

  Dotčeným ustanovením zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), které se věnuje situaci, kdy v zadávacím řízení zůstane pouze jediný účastník, se rozumí § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ. Pro uplatnění tohoto ustanovení se dále nestanoví žádné další podmínky a je proto zcela na uvážení zadavatele, zda ke zrušení zadávacího řízení přistoupí či nikoliv.

  Rozhodným hlediskem bude hospodárnost a efektivnost vynakládání veřejných prostředků nebo posouzení provozních potřeb Zadavatele. Při nakládání s veřejnými prostředky musí být postupováno souladně s pravidly hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek auditního orgánu při zajištění výkonu finanční kontroly na zdůvodnění takového postupu Zadavatele se však může jevit jako opodstatněný.

  Závěrem proto sdělujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek žádné další podmínky ve vztahu k ekonomické výhodnosti pří výběru jediného účastníka zadávacího řízení neuvádí, je proto zcela na rozhodnutí zadavatele, zda rozhodne o výběru jediného dodavatele bez provedení hodnocení.

  Možnost provádění vyhrazených změn závazku

  21.08.2017 Dobrý den, V rámci akce na Rekonstrukci technologie připravuji technické podklady - dokumentaci, výkazy výměr (VV) pro nadlimitní VŘ – typ jednací řízení s uveřejněním. Obracím se na Vás s dotazem, jakým způsobem, lze v praxi použít § 100 a § 222 zákona č. 134/2016 ze dne 19.duna 2016, který nabyl účinnosti k 1.10.2016. Jde mi o to, že mám VV, kde jsou specifikovány jednotlivé položky jako množství, služby, stavební činnosti, technologie, ale při vlastní realizaci může z technických důvodů dojít ke změně množství za danou položku s tím, že neměníme charakter položky a ani vlastní rozsah a charakter VŘ - např. ve VV mám 10 kusů … ale ve skutečnosti budu potřebovat 12 ks nebo jenom 8 ks. Mám i termíny od kdy – do kdy se bude zakázka realizovat. Mířím tím k tomu, že pokud bych použil ustanovení § 100 nemusel bych následně poměrně složitým způsobem vytvářet dodatky k SoD včetně vazby na registr smluv. Stačilo by mi, kdybych měl v SoD perfektně definováno, že hodnota prací nepřevyšuje 30 % z předpokládané ceny veřejné zakázky a mohl bych pouze změnit množství. Bohužel je to novinka tohoto zákona a není k ní výkladová praxe, alespoň já jsem ji nikde nenašel, takže bych potřeboval nejlépe jakým způsobem § 100 aplikovat do praxe. Nejlepší by byl ukázkový příklad jak § 100 aplikovat do SoD. Jste schopni mi poradit či pomoci, jak toto uvést do praxe ? Existuje prováděcí vyhláška k tomuto zákonu včetně praktický příkladů ? S pozdravem a přáním hezkého dne

  Ustanovení § 100 a § 222 se vztahuje primárně ke změnám závazku – tedy již uzavřené smlouvy. Tomu by měl odpovídat i průběh zadávacího řízení a hlavně zadávací dokumentace. Možnost měnit závazek není možnost se pojistit proti chybám v zadávací dokumentaci (tedy “co nedokážu popsat v předmětu zakázky si vyhradím jako změnu v průběhu realizace”), ale jde v případě § 100 o možné změny mechanismů smlouvy, které musí být jednoznačně vyhrazeny. Zadavatel se tak nesmí dostat do situace, kdy by ihned po uzavření smlouvy provedl změnu závazku (bez ohledu na formu takové změny) jen proto, protože ze zadávacího řízení vzešla nabídka v rozporu s podmínkami účasti, resp. zadávací dokumentací. Vyhrazeným změnám závazku podle § 100 odst.1 odpovídá např. inflační doložka, možné platby za jevy, které mohou nastat, ale zadavatel je nepředpokládá, nechce je, ale může k nim dojít (např. různé posuny termínů realizace, platby za různé situace, které nejsou standardní (hlídání stavby v případě zakonzervování stavby po určitou dobu, přestože to nebylo předpokládáno), změna ceny v případě změny legislativy (DPH, platy pracovníků dle tabulek, v oborech atp.), množství činnosti (vnější okolnosti mne donutí určitou činnost provést vícekrát, než je předpokládáno – např. sekání trávy), ale i způsob započtení množství do zakázky – např. objemové položky na stavbě – beton, množství hlíny v případech, kdy zadavatel neví, kolik množství bude potřeba odtěžit, kolik betonu bude potřeba skutečně zpracovat do základů stavby). Obecně platí, že změny musí být dopředu jasně popsány, změny mohou nastat, ale ke změnám nemusí vůbec dojít. Zadavatel ale nemůže stanovit, že si vyhrazuje možnou změnu v případě, že nějaké množství nějaké položky bude jiné, tak se dopočítá, aniž by konkrétně věděl, o jaké konkrétní položky se jedná. Takový způsob provádění změn závazku by byl v rozporu s principy zadávání a bylo by to obcházení zákona při zadávání veřejné zakázky. V případě § 222 lze provádět změny (píšete, že půjde o technologie – tedy pravděpodobně půjde o dodávky) např. podle odst. 4, kde zadavatel má k dispozici možnost měnit závazek do 10 % ze své vlastní vůle bez odůvodnění, případně pokud objektivně naplní podmínky odst. 5, tak do 50 % původní hodnoty závazku. V tomto případě ale skutečně musí odpovídat podmínkám, uvedeným v odst. 5. Vzhledem k možnosti zákona č. 134/2016 Sb. měnit závazek je nutné si uvědomit, že změna závazku se skutečně týká až situace po výběru dodavatele a uzavření smlouvy (proto se také jedná o změnu závazku), nikoliv o možnost zadavatele nezpracovat podmínky účasti, resp. zadávací podmínky do podoby takové, aby byla umožněna účast dodavatelů v zadávacím řízení, bez ohledu na to, zda stanovil vlastnosti předmětu veřejné zakázky odkazem na normy a technické dokumenty nebo požadavky na funkci a výkon. S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě jde o jednací řízení s uveřejněním, máte možnost řadu okolností s účastníky zadávacího řízení projednat v rámci zadávacího řízení, případně využít § 33 – předběžné tržní konzultace.

  Procentuální podíl poddodavatele

  31.07.2017 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda zákon upravuje nutnost uvést v podané nabídce procentuální podíl, jakým se bude poddodavatel účastnit na VZ. Děkuji

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nereguluje tuto povinnost dodavatele. Zákon však v § 105 odst. 1 zadavateli umožňuje takovýto požadavek v zadávací dokumentaci – je to tedy oprávnění zadavatele. S uvedeného tedy vyplývá, že dodavatel je povinen předmětné informace sdělit, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.

  Skuteční majitelé dle ust. § 104 odst. 2

  12.07.2017 Dobrý den, dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem týkajícím se určování tzv. skutečného majitele dle ust. § 104 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o určení skutečného majitele u obchodní korporace – společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je právnická osoba. Máme za to, že jelikož zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti se skutečným majitelem hovoří v ust. § 4 odst. 4 pouze o fyzické osobě, pak je v případě této obchodní korporace, jejímž jediným společníkem je právnická osoba, třeba za skutečného majitele považovat vždy jednatele této právnické osoby. Další v úvahu přicházející varianta je, že se má „šplhat“ v takové koncernové struktuře směrem vzhůru.

  V případě určování skutečného majitele dle § 104 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se musí jednat o fyzickou osobu. Ve Vašem případě musíte jít v koncernové struktuře výš a zjišťovat dále majitele právnické osoby, která je jediným společníkem dané obchodní korporace.
  Pouze v případě, pokud není-li skutečný majitel nebo jej nelze určit v celé koncernové struktuře, určí se skutečný majitel dodavatele postupem dle ustanovení § 4 odst. 4 bod 4. zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
  V této souvislosti bychom ještě rádi odkázali na stanovisko expertní skupiny MMR k této problematice, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích na níže uvedené adrese:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf

  Povinnost uveřejňovat skutečná plnění čtvrtletně u rámcových dohod

  11.04.2017 Chtěla bych se zeptat, zda dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je nutné uveřejňovat skutečná plnění čtvrtletně u rámcových dohod, a jestliže ano, z jakého ustanovení cit. zákona o zadávání veřejných zakázek to vyplývá. V případě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů jsme používali formulář č. 54 Věstníku veřejných zakázek.

  Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit skutečně uhrazenou cenu vyplývá z § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který navazuje na odst. 1 téhož paragrafu.
  ZZVZ dle shora uvedených ustanovení ukládá zadavateli následující povinnosti:
  – Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.
  – Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

  S odkazem na shora uvedené tedy shrnujeme, že zadavatel je povinen dle § 219 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele do 15 dnů od konce každého čtvrtletí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody a zároveň uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy.

  Uveřejnění ZD

  30.03.2017 Dotaz v podstatě zní, zda je povinností zadavatele uveřejnit na profilu komplet celou zadávací dokumentace VZ na stavební práce, tzn. vč.: • projektové dokumentace (PD) v el. podobě a • slepého položkového rozpočtu v el. podobě v živém formátu? Ust. § 96 odst. 1 ZZVZ říká, že ZD (tedy v případě VZ na stavební práce i PD+slepý položkový rozpočet) musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast dle § 58 odst. 5 do konce lhůty pro podání nabídek. Ust. § 96 odst. 2 ZZVZ připouští, že pokud nelze zpřístupnit celou ZD podle odst. 1, může zadavatel příslušnou část poskytnout jiným vhodným způsobem za splnění dalších podmínek, které daný odst. dále specifikuje. Výše uvedené je ale podmíněno konkrétními skutečnostmi, které buď: 1. vyplývají z výjimek ze způsobu komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem dle ust. § 211 odst. 3 písm. a), b) a d) ZZVZ nebo 2. z postupu zadavatele dle § 36 odst. 8 ZZVZ. Dle významu, který vyplývá z ust. § 96 ZZVZ tedy není možné poskytovat PD a slepý položkový rozpočet (ku příkladu na CD nebo v případě PD v listinné podobě) až na základě písemné žádosti dodavatele? Není možné dát na profil zadavatele ku příkladu pouze informaci o přístupu k PD a slepému položkovému rozpočtu v el. podobě v živém formátu a poskytovat je jako jedny z příloh ZD samostatně? Jaké jsou možnosti poskytování ZD (jejich příloh), tak aby nebyl porušen ZZVZ? Výše uvedené dotazy vyplynuly z technických možností (resp. nemožností) některých typů profilů zadavatelů, které nejsou schopny pojmout k jedné VZ tak velké množství dat, které celá PD v el. podobě představuje. Budu Vám velmi vděčný za jakoukoliv odpověď.

  V tomto ohledu je zákon poměrně nekompromisní, jsou-li předmětné dokumenty součástí ZD (i jako přílohy) je nutné je uveřejnit na profilu zadavatele. Výjimkami jsou pouze důvody podle § 211 odst. 3, případně ochrana důvěrných informací podle § 36 odst. 8 zákona. Pokud nejsou naplněny podmínky pro využití výše uvedených výjimek (k jejich naplnění u „běžné“ zakázky na stavební práce zpravidla nedochází) z uveřejnění je nutné uveřejnit ZD jako celek. Jediným možným řešením tedy je navýšení kapacity profilu zadavatele, tak aby mohl zadavatel povinnost uveřejnit ZD.

  Mimořádně nízká nabídková cena (§ 113)

  10.03.2017 V případě použití zjednodušeného podlimitního řízení dle § 53 zákona č. 134/2016 Sb., povinnost prověřovat nejedná-li se o "MNNC" a nebo je to jenom možno? A z § 219 odst. 4 a i z „oficiální metodiky MMR“ – viz příloha, bych si dovolil „vyčíst“, že je-li smlouva uveřejněna v RS a tedy dle jiného právního předpisu, tak není v tomto případě ani povinnost zveřejňovat cenu? A nebo to čtu a následně si i vykládám špatně?

  V podlimitním režimu není nutné posuzovat MNNC, je to volba zadavatele (pokud dopředu sám neurčil pravidla, v kterých případech bude nabídky a jejich ceny považovat za MNNC). V nadlimitním režimu to je povinnost (viz § 113). Pokud tedy dojde k posuzování MNNC v nadlimitním režimu, postupuje zadavatel podle § 113 zákona č. 134/2016 Sb.
  K druhé části dotazu – ano, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, podle § 219 odst.1 písm. d) nemusíte uveřejňovat podle zákona č. 134/2016 Sb. Doporučujeme přečíst stanovisko k problematice na stránkách MMR – portál-vz.cz:
  Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Zde je uvedeno násl., že současně podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv č. 340/2015 Sb. platí, že „je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách“.

  Zveřejňování seznamu subdodavatelů

  01.03.2017 Dobrý den, procházela jsem nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a nikde jsem neobjevila, jestli se musí i nadále po ukončení plnění zakázky, uveřejňovat na profilu zadavatele seznam subdodavatelů, jako tomu bylo v zákoně č. 137/2016 Sb. V novém zákoně je pouze uvedeno, že musí být uveřejněna výše skutečně uhrazené ceny. Můj dotaz tedy zní: Je nutné i nadále dle nového zákona uveřejňovat také seznam subdodavatelů? Děkuji za odpověď.

  Z hlediska požadavku, které jsou na zadavatele podle ZZVZ v této souvislosti kladeny, není jeho povinností seznam poddodavatelů (tak ZZVZ tuto kategorii podle nové terminologie označuje), na svém profilu uveřejňovat. Vyplývá to z dikce § 219 ZZVZ, který nově podmínky uveřejňování upravuje a který povinnost k uveřejňování poddodavatelů neobsahuje.
  V souvislosti s ukončením zadávacího řízení pro veřejnou zakázku Vás pak chceme v této souvislosti ještě upozornit na povinnost zadavatele, která je mu uložena v ustanovení § 217 ZZVZ, kde je nutné označit poddodavatele v Písemné zprávě zadavatele podle odst. 2 písm. f)., pokud jsou zadavateli známi.

  Vícepráce a uzavírání dodatků

  27.02.2017 Pokud je smlouva uzavřena na základě VŘ, které bylo zadáno ještě v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tak vícepráce a následné dodatky se připravují již dle aktuálního platného zákona, tedy zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, za předpokladu, že součet hodnoty změn, dle §222, odst. 5 a 6 nepřesáhne 50% původní hodnoty závazku. Můj dotaz zní, jak se to v praxi následně řeší, zda postačí vystavit pouze objednávka na vícepráce, či je nutné i nějaké čestné prohlášení s odkazem na konkrétní paragraf v zákoně. Děkuji

  K Vašemu dotazu předně odkazuji na metodický dokument, který se podrobně zabývá problematikou změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku zde:
  http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim
  Pokud se týká Vašeho konkrétního dotazu: Zákon o zadávání veřejných zakázek situaci výslovně neřeší, neukládá tedy zadavateli povinnost vyhotovovat konkrétní doklady, které by odůvodňovaly provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Postup zadavatele však musí být vždy transparentní, a mělo by být umožněno zpětně jeho postup kontrolovat. Jakým způsobem zadavatel transparentnost zajistí je na jeho uvážení. Zadavatel je ten, který bude povinen v případě následné kontroly jeho postupu prokazovat, že pro provedení změny závazku byly naplněny veškeré zákonné požadavky.
  Ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 zákona ještě upozorňuji, že v souladu s § 222 odst. 8 je zadavatel povinen do 30 dnů od provedení změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

  Kombinace dotovaného a sektorového veřejného zadavatele

  16.02.2017 Jaký postup má při zadávání veřejné zakázky (VZ) zvolit zadavatel pokud naplňuje znaky „více kategorií“ zadavatele, resp. je současně zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zadavatelem („sektorovým“) dle § 4 odst. 3 ZZVZ a zároveň je předpokládaná hodnota VZ např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ? Doplňující dotazy: 1. Platí tedy, že zadavatel zadávající sektorovou VZ je vázán ZZVZ pouze v případě, že zadává sektorové nadlimitní VZ. Sektorové podlimitní VZ může zadat zcela mimo režim ZZVZ podle interních pravidel? NEBO 2. Pokud zadavatel zadávající sektorovou VZ je v případě podlimitní VZ mimo režim ZZVZ, ale zároveň je zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ, pak by měl zadávat VZ postupy podle § 26 ZZVZ, resp. „klasickým“ otevřeným (podlimitním nebo nadlimitním) řízením? Pro přehled uvádím, že současně platí níže uvedené podmínky: • zadavatel je (obecně) zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 písm. b) ZZVZ, který zadává sektorové VZ; • jedná se o VZ, která souvisí s výkonem relevantní činnosti; • jedná se o VZ, která bude financovaná z rozpočtu Evropské unie; • jedná se o VZ na dodávky; • předpokládaná hodnota VZ je např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ; • v podmínkách poskytnutí dotace je uvedeno, že zadavatel je povinen postupovat dle nových zadávacích směrnic EU (resp. tedy dle ZZVZ). Děkujeme za vyjádření

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek již nedefinuje kategorii dotovaného či sektorového zadavatele, neboť došlo k terminologickým změnám, kdy již neexistují termíny dotovaný zadavatel ani sektorový zadavatel, tedy dříve dotovaný zadavatel je nyní subjekt dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ a namísto termínu sektorový zadavatel, již je definován pouze termín sektorová veřejná zakázka, došlo tedy k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky.
  V případě souběhu zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, je tento povinen postupovat dle ustanovení platných pro sektorové veřejné zakázky, a to pouze pokud předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje finančního limitu dle ust. § 25 ZZVZ.
  Pokud tedy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku (tedy i tzv. zadavatel dotovaný), je povinen postupovat dle ZZVZ pouze v případě, že zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, a to dle ust. § 158 ZZVZ.

  NZVZ

  19.12.2016 Dobrý den, dovoluji si obrátit se na vás a chtěla bych Vás požádat, zda by jste mi nezodpověděli dotazy a nesdělili názor na danou problematiku. 1. Jedná se o výklad § 83 Prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) - d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74? b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75 ? c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden? Poddodavatelem může být i fyzická osoba. 2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením? a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d) a to především "písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ"? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou? c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky?? 3.Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů? b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. K žádným změnám v kvalifikaci nedošlo. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017? c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami? Předem děkuji za odpověď.

  K Vašim dotazům ohledně ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

  1. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) – d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74?
  Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby např. poddodavatele, musí předložit doklady a závazek uvedené v § 83 odst. 1 písm. a) až d) ZZVZ a to včetně dokladů o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ.

  1. b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75?
  Způsob prokazování základní způsobilosti vymezený v § 75 ZZVZ platí i pro prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob.

  1. c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden?
  Poddodavatelem může být i fyzická osoba.
  Způsob prokázání základní způsobilosti je ve vztahu k České republice vymezen v § 75 ZZVZ. Tento způsob prokazování platí i v případě, že osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace, je fyzickou osobou.

  2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením?
  Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.
  V nabídce tedy může být způsobilost dokládána čestným prohlášením, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak. V případě, že se účastník zadávacího řízení stane vybraným dodavatelem, musí předložit originály nebo ověřené kopie před uzavřením smlouvy (§ 86 odst. 3 ZZVZ).

  2. a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d. a) a to především “písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ”? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný.
  Způsob prokazování podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je stanoven v tomto ustanovení. Dodavatel zadavateli předkládá písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
  Ze závazku má podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

  2. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou?
  Závazky mohou zachyceny i ve smlouvách. Podle § 1723 občanského zákoníku vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.
  Ať už je zvolena jakákoli forma pro závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dostačující, pokud je v zadávacím řízení předložen jednou.

  c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky??
  Není stanoveno, že by text závazku musel obsahovat název konkrétní zakázky.
  Podle § 553 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ tedy musí být určitý.
  Vzhledem k tomu, že předměty plnění veřejných zakázek bývají různé a požadavky na ekonomickou technickou či profesní kvalifikaci jsou stanoveny zadavateli v jednotlivých zadávacích řízeních odlišně, bývá téměř nemožné formulovat závazek dostatečně určitě a zároveň použitelně pro více zadávacích řízení.

  3. Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů

  a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů?
  Podle § 276 ZZVZ dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ, je povinen doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 ZZVZ nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZZVZ, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti ZZVZ není v seznamu zapsán. Zejména se jednalo o originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 ZZVZ.

  3. b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017?
  Podle § 231 ZZVZ je dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj
  a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a
  b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).
  I nadále tedy budou do 31. března předkládána prohlášení a doklady prokazující základní způsobilost.

  3. c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami?
  Povinnost podle § 231 ZZVZ vyplývá ze zákona. Doporučujeme, abyste si sami hlídali splnění této povinnosti.

  Elektronická aukce a maximálně přípustná cen

  07.10.2015 V zadávací dokumentaci otevřeného řízení je stanovena maximální přípustná cena VZ a jako prostředek hodnocení je použita elektronická aukce. Hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. Jak má zadavatel postupovat, pokud v předběžné, listinné nabídce je cena jednoho z uchazečů vyšší než maximálně přípustná? Platí že cena v listinné nabídce je předběžná a zadavatel jej vyloučí až v případě, kdy v elektronické aukci svou cenu nesníží ˇalespoň na hodnotu max. přípustné ceny, tedy že podmínku max. přípustné ceny musí splnit až konečná nabídka, která vzejde z elektronické aukce? Nebo je naopak správný postup, kdy zadavatel vyloučí takového uchazeče již před konáním elektronické aukce a znemožní mu tak podat konečnou nabídku?

  Elektronická aukce dle § 96 a 97 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ) není samostatným zadávacím řízením (ty jsou specifikovány v § 21 odst. 1 ZVZ), nýbrž specifickým institutem k běžnému zadávacímu postupu určenou pouze k hodnocení nabídek. Předpokladem postupu dle výše uvedeného je tak dle § 97 odst. 1 ZVZ nutno provést posouzení a hodnocení (předběžné) nabídek, o čemž je pak zadavatel povinen pořídit zprávu dle § 80 ZVZ. Zadavatel je tedy dle § 76 odst. 1 ZVZ povinen posoudit nabídky z hlediska splnění požadavků ZVZ, požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci, a to, zda nabídka není dle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ v rozporu s platnými právními předpisy. Nabídky, které tyto požadavky nesplní, musí být vyřazeny a následně uchazeč dle § 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučeny.
  Pokud jste tedy obdrželi nabídku na veřejnou zakázku s nabídkovou cenou vyšší, než je v zadávací dokumentaci stanovena jako maximálně přípustná, nelze z důvodu nepřijatelnosti postupovat jinak, než takovou nabídku v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a následně uchazeče dle 76 odst. 6 ZVZ se zadávacího řízení vyloučit.

  Diskriminační podmínky ZŘ

  06.10.2015 Dobrý den, naše firma se chce ucházet o zakázku rekonstrukce kotelny. Se zakázkami stejného rozsahu máme mnoho zkušeností, za 20 let máme dostatek referenčních staveb ale na tuto konkrétní zakázku nedosáhneme vzhledem k podle nás diskriminačním požadavkům zadavatele. Jde o to, že zadavatel udal předpokládanou hodnotu zakázky na 707 000 kč bez DPH ale pro splnění kvalifikačních předpokladů požaduje za posledních 5 let 3 zakázky s minimálním plněním 1 350 000 Kč bez DPH a navíc dokázat minimálně 2 zakázky plněné za provozu budovy bez odstávky od energii. Těmito požadavky ale vyřadil 99,9% firem, reálná hodnota této zakázky je max 350 000 Kč bez DPH takže i předpokládaná cena je účelově nadhodnocená. Asi proto aby zadavatel mohl zadat zakázku i na základě jedné nabídky. Jak se můžeme proti tomuto postupu bránit a kde ? Má zadavatel právo požadovat takové nepřiměřené požadavky v násobcích reálné hodnoty zakázky ? Děkuji za odpověď Švrček

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) umožňuje veřejné zakázky malého rozsahu (dále také „VZMR“) dle § 18 odst. 5 ZVZ za současného dodržení zásad dle § 6 ZVZ, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, zadávat mimo režim ZVZ. ZVZ mimo výše uvedený § 6 ZVZ a § 147a odst. 2 písm. c) ZVZ stanovící povinnost uveřejnit smlouvu s vítězným dodavatelem na profilu zadavatele v případě, že cena veřejné zakázky přesáhne 500 tis. Kč bez DPH, neobsahuje procesní úpravu zadávání VZMR. Záleží tedy vždy na zadavateli, jakým způsobem bude v konkrétní VZMR postupovat. Výjimkou jsou spolufinancované veřejné zakázky, kdy kromě výše uvedených povinností musí zadavatel taktéž dodržovat závazné postupy poskytovatele dotace.
  Obecně lze uvést, že zadavatelem stanovené kvalifikační požadavky nesmí omezit hospodářskou soutěž a musí odpovídat objemu a složitosti předmětu veřejné zakázky, to platí jak pro nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky, tak i pro VZMR. I tak není vyloučeno, aby zadavatel v případě nadlimitní či podlimitní veřejné zakázky stanovil souhrnnou hodnotu referenčních zakázek v násobcích předpokládané hodnoty. V takovém případě je nutno tento požadavek dle § 3 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky náležitě odůvodnit.
  S ohledem na to, že zadavatel v případě zadávání VZMR může postupovat mimo režim ZVZ (ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele upravená v části 5. ZVZ se týká toliko nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek tj. zadávaných v režimu ZVZ), přichází v úvahu v případě podezření na nesprávnost postupu obrátit se písemně přímo na zadavatele se sdělením, v čem je spatřováno porušení zásad dle § 6 ZVZ, přičemž zadavatel by se měl právě za účelem dodržení těchto zásad s tímto sdělením nějak vypořádat. Lze se také obrátit na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.

  Nástupnická společnost dodavatele

  30.09.2015 Dobrý den, velmi Vás tímto prosím o radu. Z pohledu ZVZ vystupujeme jako veřejný zadavatel. Máme již několik let uzavřenou servisní smlouvu s jedním poskytovatelem služeb (na dobu neurčitou), který v minulosti několikrát změnil název a rovněž právní formu. S ohledem na změnu platné legislativy (NOZ, zák. o DPH..) a aktualizaci identifikačních a kontaktních údajů nám nyní jeho nástupnická společnost zaslala nové znění návrhu servisní smlouvy. Můj dotaz zní, zda je možné uzavřít novou servisní smlouvu s tímto poskytovatelem služeb bez vyhlášení VZ? Jednalo by se o smlouvu tentokrát s dobou určitou na 5 let, tj. celková cena do 150 000 Kč bez DPH. Velice děkuji.

  Jak uvádíte, ve Vašem případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou je dle ustanovení § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“)veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez DPH (s účinností od 1. 1. 2014 dojde ke sjednocení limitu pro veřejné zakázky malého ve výši 1 000 000 Kč, blíže viz komentář k § 12 Zákona). Veřejný zadavatel není povinen veřejné zakázky malého rozsahu zadávat v režimu ZVZ, vždy však musí při výběru dodavatele dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Citované ustanovení zakotvuje do ZVZ totiž obecné zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit při všech postupech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Význam komentovaného ustanovení podtrhuje fakt, že tyto zásady se uplatní rovněž v případech, kdy zadavatel povinnost postupovat v režimu zákona vůbec nemá, typicky při již zmíněném zadávání zakázky malého rozsahu ve smyslu § 18 odst. 5 zákona.
  Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dodržíte základní zásady dle ustanovení § 6 ZVZ, nemusíte veřejnou zakázku zadávat v režimu ZVZ, a to konkrétně zahájit zadávací řízení dle ZVZ, nicméně je nutno při výběru dodavatele předmětné veřejné zakázky dodržet základní premisy vyplývající z těchto zásad.

  Doklad prokazující splnění kvalifikace před podpisem smlouvy (v ZPŘ) v cizím jazyce

  17.09.2015 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který se týká předložení dokladu v cizím jazyce v rámci poskytnutí součinnosti před podpisem smlouvy u ZPŘ. Statutární zástupce uchazeče je Čech, který žije ve Švýcarsku, má i švýcarské občanství. Ve Švýcarsku si nechal vyhotovit výpis z Rejstříku trestů a tento doklad, který samozřejmě není v ČJ, nám byl spolu s ostatními doklady v rámci poskytnutí součinnosti předložen. Je nutné, resp. můžeme po uchazeči požadovat, aby spolu s dokladem předložil i jeho úředně ověřený překlad? Děkuji.

  V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby.

  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a), b) ZVZ musí zahraniční dodavatel prokázat nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.

  Zajištění služeb na základě in-house výjimky pro příspěvkovou organizaci

  17.08.2015 Dobrý den, prosím o odpověď na otázku použití in-house výjimky pro zajištění služeb veřejným zadavatelem pro jím zřízenou příspěvkovou organizaci. Město má zájem umožnit příspěvkové organizaci, jejímž je zřizovatelem, a prostřednictvím které plní některé úkoly ve veřejné správě, využívat zdarma IT služby. Je možné, aby město na základě in-house výjimky zadalo veřejnou zakázku a nakoupilo služby pro svou příspěvkovou organizaci? Poskytovatel služeb by byl smluvně zavázán veřejnému zadavateli - městu, se kterým je ve vztahu in-house, ale služby by poskytoval fakticky příspěvkové organizaci, se kterou ve vztahu in-house není. Děkuji.

  V případě, že zřizovatel provádí veřejnou zakázku a jejím prostřednictvím nakupuje služby nebo zboží pro svoji příspěvkovou organizaci, nejedná se o použití výjimky in-house, ale o standardně realizovanou zakázku.

  Zákon o veřejných zakázkách nikterak neřeší vzájemné vztahy mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací. Tyto vztahy vyplývají mj. ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (ZRPUR). Podle § 27 odst. 2 písm. f) ZRPUZ zřizovatel vymezí příspěvkové organizaci práva a povinnosti k využívání svěřeného majetku vč. jeho rozšiřování se souhlasem zřizovatele (§ 27 odst. 4 ZRPUR). V případě, že by příspěvková organizace chtěla nabýt majetek do svého vlastnictví úplatným způsobem, musí o nabytí majetku rozhodnout zřizovatel (§ 27 odst. 5 písm. d) ZRPUR); jinak platí, že příspěvková organizace nabývá majetek do vlastnictví zřizovatele, který si může vyhradit svůj předchozí souhlas. Zřizovatel kontroluje hospodaření příspěvkové organizace (§ 27 odst. 9 ZRPUR).

  Lze si jistě představit různé modelové situace od praktické autonomie příspěvkové organizace přes schvalování zadávacích podmínek a návrhu smlouvy zřizovatelem až po kompletní zadávání všech veřejných zakázek zřizovatelem.

  Zřizovatel může např. určit, že do určité výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky může příspěvková organizace vybírat dodavatele sama, nad tuto výši bude veřejnou zakázku pro příspěvkovou organizaci zadávat (soutěžit) zřizovatel. Zřizovatel si také může vyhradit kontrolní pravomoci ex ante v různých částech zadávacího řízení (např. kontrola zadávacích podmínek před zahájením zadávacího řízení, kontrola správnosti průběhu zadávacího řízení před podpisem smlouvy).

  Je však třeba říci, že není možné, aby zadavatelem byla příspěvková organizace a výběr dodavatele prováděl zřizovatel, protože zřizovatel není v daném případě zadavatelem, vykonává pouze kontrolní pravomoc.

  Jak z výše uvedeného vyplývá, město může v souladu se Zákonem zadat veřejnou zakázku a nakoupit služby pro svou příspěvkovou organizaci.

  Kvalifikace dle § 53 odst. 1 a) a b) ZVZ

  13.08.2015 Dobrý den, vzhledem k několika protikladným vysvětlením nejen na tomto webu prosím o jednoznačné zodpovězení tohoto dotazu: Jakým způsobem prokazuje splnění kvalifikace dle § 53 odst. 1 a) a b) ZVZ tuzemská nebo zahraniční právnická osoba? 1) Pokud nabídku podává tuzemská právnická osoba a některý z členů jejího statutárního orgánu má bydliště v jiném státě, prokazuje takový člen statutárního orgánu splnění kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ pouze ve vztahu k ČR? Musí zadavatel požadovat i výpis z trestního rejstříku ve vztahu k zemi jeho bydliště, jak uvádíte v odpovědi na dotaz ze dne 22.8.2013? Nebo může požadovat pouze výpis z rejstříku trestů ČR, jak uvádíte v odpovědi na dotaz ze dne 18.2.2015? 2) Pokud nabídku podává zahraniční právnická osoba a některý z členů jejího statutárního orgánu má bydliště v jiném státě než je sídlo právnické osoby, prokazuje takový člen statutárního orgánu splnění kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla právnické osoby, a ne již ve vztahu k zemi svého bydliště? Nebo naopak? Nebo může takový člen statutárního orgánu prokázat svoji beztrestnost jedním z těchto dokladů, jedno jakým? Děkuji za odpověď.

  V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby.

  Kdo je v případě jednotlivých druhů právnických osob statutárním orgánem, stanoví OBZ (ve vztahu k obchodním společnostem a družstvu) nebo jiné zvláštní právní předpisy (např. zákon o státním podniku, zákon o evropské společnosti apod.). Tam, kde je připuštěno, aby statutárním orgánem právnické osoby, resp. jejím členem, byla právnická osoba (§ 76 odst. 3 OBZ), vztahuje se povinnost k prokázání trestní bezúhonnosti na statutární orgán nebo všechny členy statutárního orgánu této právnické osoby.

  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a), b) ZVZ musí zahraniční dodavatel prokázat nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.

  Pacht - koncese

  29.07.2015 Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu. Je pacht nájemního domu, uzavíraný veřejným zadavatelem jako propachtovatelem, koncesní smlouvou ve smyslu koncesního zákona? Pacht v sobě bude zahrnovat nejen správu propachtované nemovitosti, ale i nutné opravy, popř. investice do domu, a vybírání nájemného. Děkuji a přeji příjemný den.

  Ve vztahu k aplikaci platných právních předpisů o veřejném zadávání, je nutno konstatovat, že vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromým subjektem bude podléhat povinnosti zahájení zadávacího řízení, a to dle zák. č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách (dále jen „zákon o veřejných zakázkách“) nebo dle zák. č. 139/2006 Sb., zákona o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále jen „koncesní zákon“). Záleží na nastavení konkrétního předmětu smluvního vztahu, neboť jeho předmětem bude kromě pronájmu (pachtu) nemovitého majetku, jež je ve vlastnictví veřejného zadavatele i jeho následná rekonstrukce. Při rozlišení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku, či koncesní smlouvu, je nutno vycházet z následujících skutečností:

  V případě veřejné zakázky ve smyslu ZVZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a dodavatelem, kde platba může být poskytována přímo zadavatelem či třetími subjekty, nicméně je stanovena zpravidla pevnou částkou, zjednodušeně řečeno výše platby je zadavatelem garantována.

  V případě koncesní smlouvy ve smyslu KZ se jedná o úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a koncesionářem, kde koncesionář má oprávnění k provozování služby či využívání stavebního díla, jež je předmětem smlouvy, s tím, že jako protiplnění má právo k braní užitků z jeho využívání – například vybírání plateb od třetích osob přímo koncesionářem, přičemž koncesionář přebírá odpovědnost a rizika spojená s takovým provozem.

  V konečném důsledku to tedy obecně znamená, že pokud budou splněny podmínky pro veřejnou zakázku, bude se jednat o veřejnou zakázku, pokud budou splněny podmínky pro koncesní smlouvu, bude se jednat o koncesní smlouvu. Pokud potřebujete přesnější posouzení, popište, prosím, konkrétní nastavení Vámi zmíněného smluvního vztahu.

  Uzavření smlouvy o dílo

  22.07.2015 Dobrý den, jak je možné vyřešit situaci, kdy smlouvu o dílo nelze s vybraným uchazečem uzavřít v termínu do 30 dnů od oznámení o vybraném uchazeči z důvodu, že zadavatel čeká na rozhodnutí o Registraci akce (dotace MV), Smlouva nesmí být uzavřena před vydáním Registrace, přičemž zadávací řízení bylo povoleno zahájit ještě před registrací? Domnívám se, že zde je snad obhajitelné, že smlouva bude uzavřena co nejdříve po vydání Registrace. Děkuji za odpověď, S pozdravem, Eva Karásková

  ZVZ v ustanovení § 82 odst. 2 uvádí, že pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Přičemž platí, že zde stanovená lhůta je lhůtou pořádkovou a neznamená tedy, že uplyne-li tato lhůta, smlouva na veřejnou zakázku již nesmí být uzavřena. Pokud obě smluvní strany projevují dostatečnou součinnost k uzavření, avšak z objektivních či jiných akceptovatelných důvodů není možné smlouvu uzavřít v této lhůtě, může být smlouva uzavřena i po uplynutí této lhůty.

  Ve svém dotaze uvádíte 30 denní lhůtu, která ovšem nevyplývá ze ZVZ. Domníváme se i s ohledem na další informace uvedené v dotaze, že se jedná o lhůtu stanovenou poskytovatelem dotace. V takovém případě je třeba otázku přípustnosti uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku i po uplynutí této lhůty konzultovat s poskytovatelem dotace.

  Domníváme se však, že za podmínek, kdy poskytovatel dotace podmínil uzavření smlouvy vydáním Registrace akce a současně uložil příjemci uzavřít smlouvu do 30 dní od oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, by měl poskytovatel zajistit, že stihne Registraci akce v této lhůtě vydat. Nečinnost na straně poskytovatele dotace či jeho pochybení by nemělo jít k tíži příjemce dotace, pakliže ten dostál všem svým povinnostem.

  Dotaz ohledne prokázání § 53 písm. i (v souvislosti s § 54 písm. d)

  22.07.2015 Dobrý den, mám dotaz ohledně prokázání základního kvalifikačního předpokladu § 53 písm. i - v zákoně se píše, že se tento kvalifikační předpoklad vztahuje i na osoby, kterými je prokazována odborná způsobilost uchazeče dle § 54 písm. d (pokud je požadováno). Chci se zeptat, jestliže požadujeme odbornou způsobilost dle § 54 písm. d (dopravní stavby) což je profesní kvalifikace a pak v technické kvalifikaci § 56 odst. 3 písm. c osvědčení o vzdělání vedoucích zaměstnanců - vztahuje se § 53 písm. i na tyto osoby, které nám musejí prokázat odbornost (autorizaci dopravní stavby) nebo to může uchazeč prokázat jakoukoliv osobou, která ani na stavbě nebude? Protože logicky přece chceme, aby nebyly potrestáni disciplinárně (dle § 53 písm. i) ty osoby, které budou vést stavbu a né jen kdokoliv kdo u uchazeče má také autorizaci.....a nebo se na to pohlíží jako na rozdílné části kvalifikace a uchazeč tyto části může prokazovat samostatně bez ohledu na souvislosti? Děkuji za odpověď

  V případě, že požadujete prokázání profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), musí dodavatel nebo osoba, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost dodavatel zabezpečuje prokázat splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ.
  Prokázání základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ se však nevztahuje na osoby uvedené v ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ, skrze které požadujete prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu.
  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 ZVZ a technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 ZVZ jsou rozdílné části kvalifikace a nelze rozšiřovat výklad ustanovení § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ a vztahovat tak prokázání tohoto základního kvalifikačního předpokladu i na osoby uvedené v ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ.

  Nepravdivé údaje uchazeče

  20.07.2015 Dobrý den, chtěl bych se Vás dotázat, jakým způsobem má zadavatel postupovat, když se domnívá, že uchazeč mu nabídl stroj, který nemusí splňovat požadavky zadavatele na technické parametry stroje, přestože v nabídce uchazeče je uvedeno, že požadovaný technický parametr stroj splňuje. Vítězný uchazeč ve své nabídce uvedl, že jím nabízený stroj splňuje požadavky zadavatele, kdy tak nabídka byla posouzena hodnotící komisí jako nabídka odpovídající požadavkům zadavatele. Zadavatel však následně při dohledání nabízeného stroje v produktových katalozích výrobce zjistil, že stroj uváděný v takovémto katalogu nabídku nesplňuje, kdy tuto informaci potvrdili i jiní prodejci mající daný stroj v nabídce. Může zadavatel zpochybnit pravdivost údajů tvrzených uchazečem a požadovat doložení skutečnosti, že nabízený stroj bude dané technické parametry splňovat před termínem plnění smlouvy a v takovém případě jakou formou může být tato skutečnost doložena, nebo musí vyčkat termínu plnění smlouvy a v případě nepředání stroje s odpovídajícími technickými parametry od smlouvy odstoupit. Může zadavatel pověřit hodnotící komisi, aby si vyžádala od uchazeče podklady od výrobce či dodavatele stroje potvrzující pravdivost jeho tvrzení o splnění technických parametrů a následně provést dle tohoto nové posouzení. Předem děkuji za odpověď.

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) dává hodnotící komisi možnost dle § 76 odst. 3 ZVZ v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V případě, že toto hodnotící komise učinila a uchazeč podal vysvětlení, které nebylo pro hodnotící komisi dostatečné, mohla požádat o vysvětlení znovu.
  Ve Vašem případě však hodnotící komise shledala vysvětlení uchazeče za dostačující, jeho nabídku nevyřadila a při hodnocení nabídek byla tato nabídka vybrána jako vítězná. V této fázi již nemůže hodnotící komise požadovat od vítězného uchazeče následné vysvětlení jeho nabídky, neboť z jejího jednání při posouzení nabídek vyplývá, že původní vysvětlení shledala jako dostatečné, a pokud uchazeč uvedl ve svém vysvětlení, že jeho stroj požadované parametry splňuje, je to na jeho zodpovědnost.
  ZVZ však dává zadavateli možnost nápravy v případě jeho nezákonného postupu s odkazem na § 111 odst. 6 ZVZ, a to tzv. autoremedurou. Dle tohoto ustanovení, v případě, zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil ZVZ, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.
  V daném případě by opatřením k nápravě bylo provedení nového posouzení nabídek novou hodnotící komisí nebo samotným zadavatelem postupem dle § 79 odst. 5 ZVZ a všech následujících fází zadávacího řízení. Nová hodnotící komise, případně zadavatel by mohla při tomto posouzení požádat o vysvětlení nabídky onoho uchazeče a požadovat např. předložení Vámi navrhovaných podkladů od výrobce či dodavatele stroje potvrzující pravdivost jeho tvrzení. Další možností je požádat o zhlédnutí stroje a ověřit si pravdivost údajů osobně.
  Závěrem upozorňujeme, že zadavatel je v případě postupu dle § 111 odst. 6 ZVZ povinen informovat o opatření k nápravě všechny uchazeče či zájemce, aby nebyla porušena zásada rovného zacházení dle § 6 odst. 1 ZVZ. Všichni uchazeči či zájemci musí mít v zadávacím řízení vždy rovné možnosti.

  JŘBU v krajní nouzi - obsah nabídky

  16.07.2015 Dobrý den, dovoluji si kontaktovat Vás s dotazem týkajícím se obsahu nabídky v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno z důvodu uvedeného v § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), tedy ve chvíli, kdy je nezbytné veřejnou zakázku zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Konkrétně prosím o Vaše stanovisko, zda součástí nabídky podané v takovém typu zadávacího řízení (když vyzván k jednání byl jediný uchazeč, který následně jako jediný podal nabídku) musí být doklady uvedené v § 68 odst. 3 zákona, a zda v případě, kdy tyto doklady součástí nabídky nejsou, má zadavatel v souladu s § 76 odst. 1 zákona nabídku vyřadit a následně uchazeče vyloučit, případně v souladu s odstavcem 3 téhož ustanovení požádat o doplnění těchto dokladů, přestože je vzhledem k důvodu zahájení zadávacího řízení nezbytně nutné, aby zadávací řízení bylo co nejrychleji ukončeno uzavřením příslušné smlouvy, a oběma uvedenými postupy by došlo k neúměrnému prodloužení zadávacího řízení, případně by zadavatel byl nucen zahájit nové. Dále prosím o sdělení Vašeho názoru, zda by postup zadavatele, který ve výše zmíněném zadávacím řízení nabídku neobsahující doklady dle § 68 odst. 3 zákona akceptuje (přičemž v zadávací dokumentaci nebo výzvě tyto doklady výslovně nepožadoval) a následně s uchazečem uzavře příslušnou smlouvu, mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, pokud se zadávacího řízení účastní pouze jeden uchazeč a hospodářská soutěž tedy ve své podstatě v takovém typu zadávacího řízení neprobíhá. Případně prosím o nastínění správného postupu, jaký by měl zadavatel v popsaných případech zvolit. Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný den. S pozdravem Martin Chlupáč referent Oddělení II. | Odbor právní Státní fond životního prostředí ČR

  Doklady podle § 68 odst. (3) ZVZ nejsou součástí kvalifikace podle § 50 odst. (1) ZVZ, která se v JŘBU podle § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ neprokazuje podle § 51 odst. (3) věty první ZVZ.
  Z platného zákona nevyplývá, že by v případě některých zadávacích řízení podle § 21 odst. (1) ZVZ nemusely být doklady podle § 68 odst. (3) ZVZ součástí nabídky. Pokud zadavatel doklady podle § 68 odst. (3) ZVZ nepožadoval, nedodržel postup stanovený ZVZ pro zadání veřejné zakázky, na kterou uzavřel smlouvu. Vzhledem k tomu, že zadavatel jednal v JŘBU pouze s jediným zájemcem nemohl, dle našeho názoru, jeho postup, který nebyl v souladu se ZVZ, ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

  Zadavatel, který je povinen požadovat, aby doklady podle § 68 odst. (3) ZVZ byly součástí nabídky i v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ, by měl při posouzení nabídky uchazeče ze zadávacího řízení vyloučit podle

  § 76 odst. (1) ZVZ, pokud doklady podle § 68 odst. (3) ZVZ nebyly součástí jeho nabídky nebo může požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. (3) ZVZ (§76 odst. (3) ZVZ). Záleží na zadavateli, jaký postup zvolí.

  Zadavatel mohl o předložení dokladů podle § 68 odst. (3) ZVZ jednat se zájemcem v rámci jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.

  Projektant a realizátor současně?

  15.07.2015 Dobrý den, zajímá mě, zda může jedna firma vyhrát výběrové řízení na vytvoření projektové dokumentace ke stavební zakázce…. Toto vyhrát ve VŘ, a vytvořit. Za půl roku se dle tohoto podkladu zpracuje VŘ na veřejnou zakázku malého rozsahu 2.kategorie na stavební práce na realizátora stavby (dle tohoto projektu). Proběhne VŘ a vyhraje to opět firma, která dělala projektovou dokumentaci a zároveň se zabývá stavebními pracemi. Tzn. je to projektant, i realizátor na jedné totožné stavbě. Je toto dle zákona možné? Stavební dozor si budou také dělat oni? VŘ dle zadávací dokumentace řídí dle zákona č. 137/2006 Sb. , o veřejných zakázkách. Děkuji. S pozdravem Nožička

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nezakazuje, aby při dodržení všech zásad a postupů, jež pro daná zadávací řízení stanovuje, se nemohl vítězný uchazeč zadávacího řízení na vytvoření projektové dokumentace zúčastnit nového zadávacího řízení, jehož předmětem je realizace stavby, k níž projektovou dokumentaci vytvořil. Pokud tedy takový uchazeč splní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci a jeho nabídka bude vybrána jako nejvhodnější postupem dle § 81 ZVZ, není v rozporu se ZVZ ji tomuto uchazeči zadat.
  Závěrem zdůrazňujeme, že zadavatel musí dodržet zásady uvedené v ZVZ a zároveň musí zajistit, že žádnému z uchazečů nevznikne neoprávněná výhoda v daném zadávacím řízení. V souvislosti se stavebním dozorem odkazujeme na ustanovení § 46d odst. 2 ZVZ, dle kterého „Zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená. To neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel.“

  Zahraniční seznam kvalifikovaných dodavatelů

  10.07.2015 Dobrý den, zákon o veřejných zakázkách zmiňuje, že lze u nás užít výpisy ze zahraničních seznamů kvalifikovaných dodavatelů ze států EHP (EU, Island, Norsko a Lichtenštejnsko) a dále ze států, s nimiž EU nebo ČR uzavřela mezinárodní dohodu. Kterých dalších států se to aktuálně týká? Platí to i recipročně, že tyto státy uznávají český výpis z SKD? Děkuji Vám za odpověď, Pavel Rubeš

  Předmětné ustanovení je doslovným přepisem ustanovení evropských směrnic, které upravují oblast veřejného zadávání. Toto ustanovení zajišťuje toto právo všem subjektům ze členských států EU, EHP a ze států, s nimiž EU případně ČR uzavřela mezinárodní dohodu. Povinnost zadavatele přijmout za uvedených podmínek výpis ze zahraničních seznamu kvalifikovaných dodavatelů tedy platí recipročně pro všechny dotčené státy.

  Ministerstvo pro místní rozvoj neeviduje žádné mezinárodní dohody mezi ČR či EU a třetími státy o vzájemném uznávání výpisů ze zahraničních seznamů kvalifikovaných dodavatelů. Po konzultaci s dalšími kompetentními subjekty sdělujeme, že v současné době nemá ČR uzavřeny takové dohody.

  Dva uchazeči, stejný společník a jediný akcionář

  29.06.2015 Dobrý den, do VŘ podali nabídku dva uchazeči (společnost s r.o. a akciová společnost), přičemž u obou uchazečů figuruje stejná právnická osoba (v s.r.o.) jako jediný společník a (v akciové společnosti) jako jediný akcionář. Není nutno takové nabídky vyřadit z výběrového řízení ? Děkuji za odpověď.

  Ve smyslu § 17 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se dodavatelem rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel.

  Obecně vzato je nezbytné na každou právnickou osobu nahlížet jako na jeden subjekt – jednoho dodavatele, a to bez ohledu na skutečnost, zda jediným společníkem ve společnosti s ručením omezeným je tatáž osoba, která je jediným akcionářem v akciové společnosti.

  Pro rozlišení, zda dodavatel je toliko jednou osobou (bez ohledu na propojení vlastnické struktury) nebo dvěma různými subjekty, je nutné vycházet z identifikace dané právnické osoby (v tomto konkrétním případě i ze samotné právní formy obou subjektů). V případě obchodních korporací se zpravidla jedná o identifikační číslo osoby – obchodní korporace. Mají-li proto ve Vašem případě uchazeči odlišná identifikační čísla, poté se jedná o dva subjekty – dodavatele a není v rozporu se ZVZ, pokud tito dva dodavatelé podají do zadávacího řízení každý svou nabídku a není nutné je z důvodu propojenosti vlastnické struktury v jedné osobě ze zadávacího řízení vyřazovat, potažmo vylučovat.

  Finanční limit rady města

  18.06.2015 Rada města Prostějova hodlá poskytnout 3,6 mil. Kč hokejovému klubu, za reklamu, při čemž náměstek Pospíšil tvrdí v tisku, že podle zakona smí rada města uzavírat smlouvy do PĚTI milionů Kč bez schválení zastupitelstvem. Také nesplní ani podmínku výběrového řízení, vyvěšení 30 dní na úřední desce. Děkuji za odpověď. Krejčí

  Rozdělení na jednotlivé kategorie veřejných zakázek podle výše jejich předpokládané hodnoty má vliv především na následný postup zadavatele v samotném zadávacím řízení. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je zadavatel oprávněn využít výjimky ve smyslu § 18 odst. 5 Zákona a tyto zadávat mimo režim Zákona (při dodržení podmínky zachování obecných zásad dle § 6 Zákona). U podlimitních veřejných zakázek je zadavatel oprávněn využít zjednodušené postupy pro zadávání dotčené veřejné zakázky (typicky zjednodušené podlimitní řízení). Naopak nadlimitní veřejné zakázky jsou všechny kategorie zadavatelů povinny zadávat v zadávacím řízení ve smyslu Zákona.
  Zakázky, které nedosáhnou limitu 2 000 000 bez DPH, (tzv. veřejné zakázky malého rozsahu) bývají v obcích a městech upraveny směrnicí pro zadávání zakázek malého rozsahu, kterou se následně řídí. V případě, že předpokládaná hodnota přesáhne uvedené dva miliony, je veřejný zadavatel – v tomto případě město Prostějov – povinen postupovat dle zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to zahájit zadávací řízení.
  K Vaší otázce ohledně lhůt ve výběrovém řízení: Lhůty v zadávacím řízení určuje veřejný zadavatel. Při určení lhůty platí zásada, že musí vždy určit lhůtu s ohledem na předmět veřejné zakázky. V rámci toho by tedy měl přihlédnout zejména k době nezbytné pro zpracování a předložení nabídek dodavateli.
  Pokud tedy veřejný zadavatel zahájí zjednodušené podlimitní řízení, nesmí být lhůta pro podání nabídek kratší než 15 dnů, pokud zahájí otevřené řízení, nesmí být kratší než 22 dnů.

  Předběžné oznámení

  18.06.2015 Dobrý den, rád navázal na dotaz a odpověď k povinnosti uveřejnit předběžné oznámení a odůvodnění VZ zadávané na základě rámcové smlouvy, viz níže. Je stejný postup, doporučený k dotazu z 8.8.2013, použitelný podle aktuální verze ZVZ i pro zadávání VZ v dynamickém nákupním systému, a to bez ohledu na předpokládanou hodnotu takovéto VZ? Za odpověď předem děkuji. 8. 8. 2013, 13:21:45 :: Dobrý den, je nutné v případě zadávání tzv. minitendrů na základě uzavřené Rámcové smlouvy s více uchazeči před odesláním výzvy odeslat ke zveřejnění rovněž předběžné oznámení dle § 86 ZVZ a dále pak odůvodnění dle § 156 ZVZ? Nebo se tato povinnost na veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy nevztahuje? Dále bychom si chtěli ověřit, zda údaje dle § 147a ZVZ (zejm. skutečně uhrazená cena a subdodavatelé) se na profilu zadavatele zveřejňují pouze ve vztahu k Rámcové smlouvě, nebo pouze u jednotlivých uzavřených Prováděcích smluv (popř. v obou případech)? Děkuji. Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ. Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ) do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ) ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru. Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ. Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy. Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ) do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ) ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru. Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

  Chybějící podpis na dokumentu zadavatele

  10.06.2015 Dobrý den. V zadávací dokumentaci si zadavatel dal požadavek, že příloha č. 1 - Položkový rozpočet, který tvoří nedílnou součást smlouvy o dílo musí být podepsán osobou oprávněnou. Můj dotaz se týká toho, zda pokud je podepsán návrh obchodních a smluvních podmínek osobou oprávněnou a na příloze - položkový rozpočet, která tvoří nedílnou součást smlouvy podpis chybí či je opatřen podpisem jiným (plná moc chybí) se má za to, že tímto podpisem na smlouvě stvrzuje, že je podepsána i tato příloha a nebo to je důvod k vyřazení uchazeče z dalšího hodnocení nabídek. Děkuj za odpověď.

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v ustanovení § 71 odst. 7 a 9 ZVZ uvádí, že pokud komise pro otevírání obálek po provedení kontroly nabídek zjistí, že některá z nabídek není zpracována v požadovaném jazyce či není přiložený návrh smlouvy podepsán oprávněnou osobou, takovou nabídku vyřadí a zadavatel bezodkladně tohoto uchazeče vyloučí. Tento postup se vztahuje i na případ, že na návrhu smlouvy podpis osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče zcela chybí. Nepodepsaný návrh smlouvy není návrhem smlouvy a taková nabídka musí být vyřazena.

  Z výše uvedeného vyplývá, že je zadavatel povinen vyřadit nabídku a následně vyloučit takového uchazeče, který

  •           předložil nabídku v jiném než požadovaném jazyce, nebo

  •           předložil návrh smlouvy podepsaný osobou, která není oprávněná jednat jménem či za uchazeče, nebo

  •           předložil nepodepsaný návrh smlouvy.

  K Vašemu dotazu uvádíme, že co se podpisu návrhu smlouvy týče, je pro rozhodnutí zadavatele o vyřazení nabídky a následném vyloučení uchazeče podstatné, zda je podepsán samotný návrh smlouvy osobou oprávněnou jednat jménem nebo za uchazeče, či nikoliv. Vzhledem ke skutečnosti, že podpis návrhu smlouvy uchazeče lze považovat za projev vůle uchazeče vyjadřující úmysl realizovat plnění veřejné zakázky, je podpis návrhu smlouvy naprosto dostačujícím, neboť návrh smlouvy včetně všech příloh je brán jako jeden samostatný dokument.

  S ohledem na shora uvedené shrnujeme, že pokud je podepsán návrh obchodních a smluvních podmínek oprávněnou osobou, avšak na příloze č. 1 – Položkový rozpočet podpis chybí, není to důvod pro vyřazení nabídky a následné vyloučení uchazeče, neboť podpisem návrhu smlouvy uchazeč dal jasně najevo svou vůli vyjadřující úmysl realizovat plnění veřejné zakázky.

  Seznam komodit

  09.06.2015 Dobrý den, mám dotaz, zda existuje nějaký seznam komodit, jak členit zboží. Např. učební pomůcky pro děti MŠ a ŠD. Nebo zda se člení zvlášť interaktivní tabule a počítače, tiskárny. Nebo jak se pohlíží na lavice a židle pro žáky a skříně do tříd na pomůcky. Máme v plánu nákup právě lavic, židlí a skříní do tříd ZŠ a skříně do kabinetů učitelů. Slyšela jsem o CPV kódu, ale nemohu tento seznam najít. Děkuji

  Na následujícím odkaze lze najít členění komodit dle CPV kódů: http://www.isvz.cz/ISVZ/Ciselniky/Strom.aspx?typ=1    . Na záložce procházení se můžete lépe orientovat dle předmětu plnění.

  Klasifikace komodit dle CPV kódů je určena především proto, aby ve formulářích, prostřednictvím kterých se uveřejňují oznámení a informace ve věstníku veřejných zakázek, bylo možné jednotně vymezit předmět veřejných zakázek. Klasifikace dle CPV kódů však není rozhodná pro posouzení předmětu veřejné zakázky.

  Zadavatel by měl vždy vymezit předmět veřejné zakázky s ohledem na věcnou, místní, časovou a funkční závislost. U Vámi uváděného příkladu učebních pomůcek bude zřejmě největší obtíže činit vymezení věcné souvislosti. Zadavatel by měl při posuzování věcné souvislosti vycházet z vlastních zkušeností a znalostí předmětného trhu. Při vymezování předmětu se zadavatel musí vyvarovat účelového dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem je snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ a současně však nesmí slučovat nesourodá plnění, v důsledku čeho by mohlo docházet k omezování hospodářské soutěže.

  Zde lze doporučit zadavateli, aby provedl průzkum trhu a zjistil, zda všechny požadované pomůcky je zpravidla možné získat od jednoho dodavatele, či zda dodavatelé běžně dodávají pouze některé z požadovaných plnění. Pokud se jedná o zcela běžný nábytek, lze mít obecně za to, že lavice, židle a skříně pro žáky a skříně pro učitele mohou být, resp. by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. S tímto plněním by však již neměla být jako jedna veřejná zakázka poptávána výpočetní technika (Vámi označená jako učební pomůcky). Na tomto místě je třeba poukázat na to, že výše uvedené nemusí platit, pokud poptávané plnění vykazuje nějaké specifické znaky. Zadavatel v takovém případě může využít možnosti rozdělit veřejnou zakázku na části dle § 98 ZVZ.

  Přepočet měny zahraniční uchazeč

  04.06.2015 Dobrý den, ráda bych se zeptala ne přepočet zahraniční měny u VZ, když uchazeč prokazuje Kvalifikační předpoklady dle § 56 odst. 1 písm. a) Uchazeč prokazuje tuto kvalifikaci subdodavatelem ze zahraničí a podal Osvědčení o významné dodávce realizované tímto subdodavatelem 2013, kde je uvedena částka v EUR a ne v Kč, jak požadoval zadavatel. Přepočítává se kurz ke dni podání nabídky, nebo ke dni zdanitelného plnění, příp. úhrady faktury, nebo k datu realizace, nebo případně jinak. S pozdravem a předem děkuji za rychlou odpověď

  Cena uváděná v případě referenčních dodávek je cena, která byla za dodávky dodavateli uhrazena v souvislosti se splněním povinností ze smlouvy a s tím souvisejícím převodem práva nakládat s dodávkou jako vlastník. Proto je nutné referenci posoudit k datu splnění zakázky – konkrétní prokázání  záleží na konkrétní smluvní konstrukci a podmínkách, jak a čím bylo splnění zakázky mezi dodavatelem a zadavatelem dohodnuto ve smlouvě.

  V případě, že je cena za takovou referenční dodávku uvedena v EUR, by měla zadavatele zajímat cena v české měně platná dle kurzu ČNB ke dni, kdy byla smlouva splněna.
  Výpočet výše DPH by pak byl proveden postupem dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném v době plnění dané veřejné zakázky.
  V případě, že uchazeč uvedl hodnotu referenční dodávky v EUR a ne v české měně, jak požadoval zadavatel, doporučujeme vyzvat uchazeče dle § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, aby tento přepočet provedl.

  Podvodné jednání firmy

  01.06.2015 Dobrý den, Již delší dobu se účastníme veř. zakázek na dodávku technologického vybavení budov (výtahy) a nevíme si rady s počínám jednoho konkurenta. Celý problém spočívá v nedodržení technické specifikace zadání a dodávce nekvalitních a levnějších komponent ve fázi instalace (byli jsme si prohlídnout již předané dílo). Bohužel ve fázi hodnocení nabídek je firmou v nabídce vše slíbeno. Můj dojem je takový, že konkurence zkopíruje zadávací specifikaci do své nabídky a tím pádem vše splní. Je možné se proti tomu nějak bránit jak ze strany uchazeče, tak ze strany zadavatele? Jedná se o zakázky s hodnotou obvykle pod 1 000 000,- Kč bez DPH. Děkuji za odpověď!

  Pokud skutečně dochází k tomu, že určitý dodavatel opakovaně v nabídce slibuje dodání zboží určité kvality a se zadavatelem uzavře smlouvu, ve které je předmětné zboží specifikováno v požadované kvalitě, při samotné realizaci však dodavatel dodá výrobek kvalitativně horší, resp. takový výrobek, který neodpovídá specifikaci uvedené ve smlouvě, lze na takové jednání dodavatele nahlížet jako na porušení smlouvy. Poté, co zadavatel takové porušení smlouvy zjistí, měl by vůči dodavateli uplatňovat sankční opatření, dle úpravy v uzavřené smlouvě. V případě postupu při porušení smluvní povinnosti se zadavatel řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), k jehož výkladu je příslušné Ministerstvo spravedlnosti. Ve svém dotaze uvádíte, že se zpravidla jedná o veřejné zakázky, jejichž hodnota nepřevýší 1 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na výši plnění předpokládáme, že jsou tyto veřejné zakázky zadávány postupem platným pro veřejné zakázky malého rozsahu, tedy postupem, který zajistí dodržení zásad uvedených v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a případně postupem stanoveným vnitřními předpisy zadavatele. Při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen postupovat dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásad transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace. Pokud se tedy skutečně jedná o veřejné zakázky, na které nedopadá povinnost realizace zadávacího řízení dle ZVZ, není rovněž dána ani působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci kontroly a přezkumu. Zadavatel by se měl v první řadě snažit domoci se svých práv způsobem a v rozsahu, který umožňuje občanský zákoník a smluvní ujednání mezi zadavatelem a dodavatelem. Pokud se zadavatel svých práv nedomůže, může (resp. měl by) se obrátit na soud. Pokud existuje podezření, že tento dodavatel svým jednáním naplňuje znaky trestného činu, může se kdokoliv obrátit na orgány činné v trestním řízení, které jeho počínání prošetří. Rovněž pokud by zadavatel neuplatňoval vůči dodavateli sankční opatření vyplývající ze smlouvy nebo z občanského zákoníku, a de facto by se spokojil s poskytnutým plněním, může kdokoliv podat podnět na finanční úřad.

  Postup v JŘSU

  29.05.2015 Dobrý den, z pozice sektorového zadavatele je v JŘSU zadávána nadlimitní VZ. Žádost o účast podali dva zájemci. Jeden ze zájemců je pro nesplnění kvalifikace vyloučen. Kdy je vhodné vyzvat druhého uchazeče k podání nabídky? Současně s vyloučením prvního uchazeče, nebo raději počkat, zda vyloučený uchazeč podá námitku, popř. podá návrh na ÚOHS? Děkuji.

  V ustanovení § 29 odst. (2) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že v jednacím řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“) podávají zájemci písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Pokud jsou podány ve lhůtě pro podání žádostí o účast v JŘSU žádosti a předloženy doklady prokazující splnění kvalifikace zájemce, provede zadavatel, popřípadě zvláštní komise, posouzení kvalifikace. ZVZ nestanoví lhůtu, ve které má být toto posouzení provedeno, nicméně zadavatel by tak měl učinit, v zájmu právní jistoty zájemců, podle svých možností a schopností bezodkladně. Po posouzení kvalifikace dodavatelů zadavatel vylučuje ty zájemce, kteří nesplnili kvalifikaci. Zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, vyzve zadavatel k podání nabídek a to bezodkladně po posouzení kvalifikace.

  K Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel nemusí čekat, až uplyne lhůta pro podání námitek u zájemce, který byl vyloučen z důvodu neprokázání splnění kvalifikace. Zadavatel může vyzvat zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky ve stejný okamžik, kdy zasílá oznámení o vyloučení zájemce, který neprokázal splnění kvalifikace.

  § 147a - Skutečně uhrazená cena VZ

  28.05.2015 Z odměny za poskytnuté služby bude odečtena smluvní pokuta, dodavatel dostane tedy zaplacenou cenu, v níž již bude odečtena smluvní pokuta. Kterou cenu je prosím možné uvést jako skutečně uhrazenou cenu VZ. Cenu bez smluvní pokuty, anebo pokrácenou cenu do níž se promítla smluvní pokuta? To pak má vazbu na seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, jimž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % z celkové ceny veřejné zakázky. Z jaké ceny se bude počítat oněch 10 %. Děkuji.

  Zadavatel je povinen řídit se při zadávání veřejných zakázek ZVZ. Vztah založený smlouvou uzavřenou na základě tohoto zadávacího řízení mezi zadavatelem a dodavatelem se však již řídí předpisy soukromého práva, konkrétně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Na základě Vámi uvedených informací došlo z Vaší strany k započtení pohledávky vzniklé porušením povinnosti dodavatele, jež mu plynula ze smlouvy. Pokud jste si tuto možnost ve smlouvě upravili, nemá tato skutečnost vliv na povinnosti kladené ZVZ ohledně uveřejnění skutečně uhrazené ceny. Smluvní pokuta je sankce, jež je uplatňována v souvislosti se soukromoprávní úpravou, tj. OZ.
  Dle ustanovení § 147a odst. 1 ZVZ  je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.
  S ohledem na shora uvedené bude tedy skutečně uhrazená cena ta, jež je uvedena ve smlouvě, a která nebyla pokrácena o smluvní pokutu.

  Změna profilu zadavatele

  28.05.2015 Dobrý den, u zadavatele došlo ke změně Profilu zadavatele (změna adresy Profilu). Tato změna byla již oznámena / uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek (dále „VVZ“). Je potřeba dále tuto změnu promítnout i u jednotlivých probíhajících veřejných zakázek? Pokud ano, jakým způsobem (např. formou opravného formuláře Oznámení o zadání zakázky?). Děkuji.

  Zákonná úprava vztahující se k uveřejňování vyhlášení na profilu zadavatel je obsažena v § 146 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a dále ve vyhlášce č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen Vyhláška).

  Povinnosti zadavatele při změně profilu zadavatele upravuje konkrétně § 8 odst. 2 a 3 Vyhlášky. Dle § 8 odst. 2 Vyhlášky je zadavatel povinen při změně profilu zajistit nepřetržitou přístupnost všech dokumentů a informací, které byly uveřejněny na původním profilu zadavatele. Vyhláška v § 8 odst. 3 pak stanovuje, že zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele. Výjimkou jsou případy, kdy zadavatel využívá elektronické tržiště veřejné správy rovněž jako svůj profil zadavatele.

  S ohledem na shora uvedené tedy nemůžete mít více profilů zadavatele na probíhající veřejné zakázky. Možnost, kdy byste na novém profilu uvedli odkaz na archivní profil, je možné připustit pouze v odůvodněných případech a za předpokladu, že na archivním profilu jsou uveřejněny pouze ukončené zakázky, ke kterým již nebudou připojovány žádné informace ani dokumenty.

  V souvislosti se změnou profilu zadavatele bychom chtěli odkázat na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele při změně profilu zadavatele vysvětlení pro lepší orientaci v souvislosti s uveřejňováním vyhlášení a náležitostech profilu zadavatele: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicke-pokyny

  Jak ovšem ve Vašem dotazu uvádíte, máte několik probíhajících zadávacích řízení a v takovém případě nelze měnit profil zadavatele. Bylo by totiž nutné měnit odkazy na jeho nový profil ve všech dokumentech od zahájení zadávacího řízení, což by ve skutečnosti vedlo k nutnosti dané zadávací řízení zrušit a zahájit nové.

  Hodnotící kritéria

  21.05.2015 Dobrý den, po novele č. 40/2015 Sb. s účinností od 6. března 2015 je možné použít jako dílčí hodnotící kritéria také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Co lze všechno pod toto hodnotící kritérium zahrnout? Děkuji za odpověď.

  Jak správně uvádíte, bylo po technické novele zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v　ustanovení § 78 odst. 4, větě čtvrté ZVZ stanoveno, že dílčím hodnotícím kritériem mohou být také organizace, kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění.

  Toto dílčí hodnotící kritérium se použije především u některých služeb, a to takových, v nichž je kvalita plnění bezprostředně závislá na schopnostech a zkušenostech konkrétních fyzických osob, které budou veřejnou zakázku realizovat. Půjde zejména o služby konzultantů, architektů, projektantů nebo specializované řemeslné činnosti, např. restaurátorské.

  Možnost hodnotit kvalitu týmu má přispět k posílení kvality výstupů služeb, neboť je-li obvyklým předmětem hodnocení služeb pouze nabídková cena, může v některých případech veřejných zakázek na služby pomíjet takové hodnocení kvalitativní stránku plnění a může být v konečném důsledku nehospodárné.

  Do　rámce tohoto hodnotícího kritéria lze tedy zahrnout například hodnocení:

  poměru (počtu) seniorních členů k　celkovému počtu členů týmu, kdy se za seniorního člena považuje člen s　praxí v　dané oblasti v　délce 5 a více let
  počtu nebo „kvality“ referencí případů právního poradenství v　oblasti veřejných zakázek zaměřených na … v　hodnotě …
  počtu administrovaných veřejných zakázek v　oblasti IT v　hodnotě …
  počtu případů zastupování před ÚHOS, správními soudy v　posledních 3 letech zaměřených na problematiku …
  počtu zrestaurovaných sochařských děl, obrazů, nástěnných maleb v　hodnotě …
  poměru (počtu) členů týmu s　VŠ, SŠ vzděláním v　oboru … k　celkovému počtu členů týmu
  poměru (počtu) členů týmu s　jazykovou zkouškou na úrovni … k　celkovému počtu členů týmu
  počtu publikací v　odborném periodiku, příspěvků na odborných konferencích v　posledních 5 letech na téma …
  počtu získaných ocenění v　architektonických soutěžích

  Doufáme, že Vám tento shora uvedený výčet přinesl alespoň rámcovou představu o tom, co lze pod tato dílčí kritéria zahrnout, případně jak je podle tohoto ustanovení ZVZ koncipovat.

  Oprávněnost výzvy

  15.05.2015 Dobrý den, ráda bych Vás touto cestou požádala o radu. Účastnili jsme se veřejné zakázky malého rozsahu, kde základním hodnotícím kritériem byla nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH. Dnes nám ovšem přišel dopis a vyzývají nás k předvedení stroje za účelem ověření splnění technických podmínek zadavatele a dále je v dopisu napsáno: na základě výsledku zkoušek komise doporučí zadavateli, komu dodávku stroje přidělí a s kým uzavře kupní smlouvu. V celé výzvě ani v návrhu kupní smlouvy však není o takovém požadavku žádná zmínka. Mohou si nárokovat takovýto požadavek až nyní? Navíc nám přijde v rozporu jejich vyzývací dopis s uvedeným základním hodnotícím kritériem. Prosím o radu, jak se k této věci postavit. Děkuji mnohokrát. Přeji krásný den.

  Na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Zadavatel má tedy možnost postupovat dvěma způsoby. Pokud si zvolí postupovat dle ZVZ, musí se řídit jeho pravidly po celou dobu zadávacího řízení. Druhou možností je, že si zadavatel stanoví svá interní pravidla či směrnice, na základě kterých bude následně zadávání prováděno.

  Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel stanovil základní hodnotící kritérium, kterým byla nejnižší nabídková cena. V zadávací dokumentaci ani v návrhu kupní smlouvy zadavatel neuvedl, že výběr nejvhodnější nabídky bude zároveň podmíněn výsledkem zkoušek technických podmínek stroje komisí.

  Na základě Vámi poskytnutých informací se jeví, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení změnil hodnotící kritéria a v tomto jednání lze spatřovat porušení shora uvedených zásad § 6 ZVZ. Pokud totiž zadavatel k tomuto kroku přistoupil, aby měl jistotu, že daný stroj bude splňovat jeho požadavky, bylo v jeho zájmu specifikovat parametry daného stroje již v zadávací dokumentaci. Pokud si v návrhu kupní smlouvy, kterou jste podepsali a spolu s nabídkou zadavateli podali, zadavatel tedy nevyhradil právo provést předvedení stroje a dle těchto výsledků vybrat nejvhodnější nabídku, dalo by se jeho jednání považovat za porušení zásad § 6 ZVZ. To uvádíme zejména v souvislosti s povinností zadavatele postupovat transparentně a nediskriminačně.

  V tomto případě doporučujeme důkladně prostudovat zadávací dokumentaci, zda je v ní možnost převedení stroje obsažena a řídit se dle ní. Pokud by se jednalo o pouhé ověření zadavatele, že s daným strojem budete schopni veřejnou zakázku plnit, není toto v rozporu s § 6 ZVZ. Pokud by však toto jednání zadavatele směřovalo ke změně hodnotícího kritéria, mohlo by být jeho jednání považováno v rozporu se ZVZ. V případě prohlídky Vám doporučujeme, abyste si ohlídali, za jakým účelem je prováděna a zkontrolovali zápis z této prohlídky, aby z něj bylo patrné, že Váš stroj je nebo není schopen plnit veřejnou zakázku.

  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že ačkoliv zadavatel VZMR není povinen zadávat dle ZVZ, je jeho povinností dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ. Z Vašeho dotazu se jeví, že zadavatel změnil v průběhu zadávacího řízení hodnotící kritérium a tímto jednáním lze spatřovat porušení shora uvedených zásad. Pokud by však prohlídka byla provedena pouze za účelem ověření parametrů stroje, není toto v rozporu se ZVZ.

  Splnění kvalifikace a referencí prostřednictvím subdodavatele

  29.04.2015 Dobrý den, zúčastnili jsme se VŘ na veřejnou zakázku malého rozsahu „Obnova střešního pláště na měšťanském domě č.p. 45 v ulici T.G. Masaryka , Nový Bor“, kterou zadávalo Město Nový Bor. Podali jsme námitku na MÚ proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky kvůli nemožnosti splnění kvalifikačních a referenčních podmínek vítězným vybraným zhotovitelem - Bc. Tomáš Dubec, IČ 03834654 – vznik živnosti 25.2.2015! Tato námitka byla zamítnuta s tím, že vítěz VŘ splnil všechna kvalifikační kritéria a referenční podmínky celé zakázky prostřednictvím smlouvy uzavřené se subdodavatelem. Je tento postup zadavatele správný a ze zákona možný? I když dotyčný musel subdodavatelsky doložit 100% objemu zakázky, protože reálně nebyl schopen v termínu od 25.2.2015 do 4.3.2015 žádnou stavbu zrealizovat? Děkuji za odpověď. Pokorná Pavla, Alpin Mont Servis s.r.o.

  Na VZMR dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Zadavatel si tak může zvolit postup dle ZVZ, nebo podle svých interních pravidel.
  V případě, že by se zadavatel ve Vámi uváděném případě rozhodl postupovat dle ZVZ a v zadávacích podmínkách by nestanovil, že část veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, nic nebrání tomu, aby dodavatel plnil 100 % veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele. Pokud si ovšem zadavatel nezvolil postup dle ZVZ a Vámi uváděnou VZMR zadal mimo režim ZVZ dle svých interních pravidel, je pouze na jeho uvážení, jaké podmínky pro plnění veřejné zakázky si stanoví.

  Dotčený zájemce,dotčený uchazeč

  28.04.2015 Dobrý den, tímto velice prosím o výklad § 81 odst. 3 ZVZ, neboť mi toto ustanovení stále není zcela jasné a nikde není možné dočíst se něco bližšího,než je uvedeno v zákoně. Zajímá mne, kdo se rozumí dotčeným zájemcem a dotčeným uchazečem ve vztahu k tomuto ustanovení. V zákoně přímo v předmětném ustanovení je vysvětlení : Dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni. Vyloučení má konečnou platnost, pokud bylo uchazeči oznámeno a uchazeč nepodal námitky ve lhůtě podle § 110 odst. 4, nebo nepodal návrh ve lhůtě podle § 114 odst. 4 a 5, nebo bylo řízení o jeho návrhu zastaveno. Dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým veřejný zadavatel nedoručil oznámení o jejich vyloučení před odesláním oznámení o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Z toho mi plyne, že oznámení/rozhodnutí o výběru se odesílá těm, kteří podali v rámci zadávacího řízení nabídku. Nicméně v § 17 písm. n) je vysvětlení, kdo je zájemcem. Z toho mi zase plyne, že tedy oznámení/rozhodnutí o výběru se posílá i těm, kteří mj. byli v ZPŘ vyzváni k podání nabídky (a další)? Jak to tedy ve skutečnosti je, komu poslat oznámení/rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky? Dám příklad: v ZPŘ oslovíme 5 společností, ale nabídku podá pouze 1 uchazeč. Komu pošlu oznámení/rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky? Předem Vám velice děkuji za odpověď. S pozdravem Bednářová

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) rozlišuje pojem „zájemce“ (§ 17 písm. n) ZVZ) a „dotčený zájemce“, resp. „dotčený uchazeč“ (§ 81 odst. 3 ZVZ). V případě doručování oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je ustanovení § 81 odst. 3 ZVZ o dotčeném zájemci speciální ve vztahu k pojmu zájemce dle § 17 písm. n) ZVZ. Z tohoto tedy vyplývá, že pokud ve Vašem případě v rámci ZPŘ podal nabídku pouze jeden z pěti oslovených zájemců, nejsou zbylí čtyři zájemci dotčenými zájemci ve smyslu § 81 odst. 3 ZVZ, a proto jim jako zadavatel nejste povinni zaslat rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
  Nad rámec bychom rádi upozornili na ustanovení § 81 odst. 4 ZVZ vztahující se ke ZPŘ. Dle tohoto ustanovení pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve ZPŘ uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele.

  Soutěžení minitendrů

  20.04.2015 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor týkající se způsobu soutěžení minitendrů. Naše organizace plánuje soutěžit veřejnou zakázku, která bude rozdělena na 33 částí (dle 33 činností předmětu plnění), výstupem bude rámcová smlouva, která bude uzavřena se všemi uchazeči, kteří prokáží splnění kvalifikace a jejichž nabídka projde posouzením a hodnocením. Uchazeči jsou oprávněni podat nabídku do jedné, více nebo všech částí nabídky. Na základě rámcové smlouvy poté pro samotnou realizaci budou soutěženy minitendry. Je možné, za předpokladu, že si toto zadavatel v zadávacích podmínkách vymínil, soutěžit minitendr, jehož předmětem plnění bude např. 5 činností (tedy předmět plnění 5 různých částí), přičemž budou výzvou oslovení pouze ti dodavatelé, kteří podali nabídku do těchto 5 částí? (Tedy průsečík dodavatelů jednotlivých částí). Děkuji za odpověď.

  Podle našeho názoru není možné si v zadávacích podmínkách vymínit minitendr na několik činností zároveň. Domníváme se, že je nutné soutěžit každou část minitendru zvlášť a ke každé části oslovit všechny dodavatele, kteří jsou schopni podle rámcové smlouvy zadání splnit. V opačném případě totiž může dojít ke snížení počtu dodavatelů, kteří by se na danou veřejnou zakázku mohli přihlásit a logicky i k porušení zásady rovného zacházení (obecně – povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého řízení stejným způsobem) podle §6 odst. 1. zákona 137/2006 Sb.

  Dodatečné informace

  12.04.2015 Dobrý den, při poskytování dodatečných informací uchazečům při zveřeinění na profilu uvedu celý dotaz včetně odpovědi a také jména uchazeče? Nebo jednotlivé uchazeče a dotazy uvádím bez bližší identifikace uchazeče? Děkuji. 12.4.2015

  Dle ustanovení § 49 ods. 3 ZVZ, a to v případě dodatečných informací, včetně přesného znění požadavku, zadavatel povinen současně odeslat všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. V případě dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a v soutěžním dialogu má zadavatel tuto povinnost pouze vůči dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí kvalifikační dokumentace nebo kterým byla kvalifikační dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci.
  Zadavatel je také povinen zajistit, aby odpovědi na všechny dodavateli doručené požadavky na dodatečné informace byly odeslány všem dodavatelům současně, a to včetně přesného znění jednotlivých požadavků; vždy však bez identifikačních údajů žadatelů. Subjekty, jimž musí být dodatečné informace doručeny, jsou ti dodavatelé, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, jakož i dodavatelé, kteří o poskytnutí zadávací dokumentace pouze požádali, aniž by si ji vyzvedli (jde tedy o všechny zadavateli známé dodavatele).
  Ve většině případů bude zadavatel uveřejňovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele. Je však třeba upozornit na skutečnost, že z § 9 odst. 3 vyhlášky 133/2012 vyplývá, že dodatečné informace uveřejněné na profilu zadavatele musí být podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.
  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že uveřejníte celý dotaz včetně odpovědi, avšak bez identifikačních údajů jednotlivých uchazečů.

  Prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele

  09.04.2015 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat v případě, kdy dodavatel prokazuje kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel v zadávací dokumentaci mimo jiné požaduje dle § 54 písm. b) ZVZ předložení živnostenského oprávnění pro předmět podnikání Výkon zeměměřičských činností a dále dle § 54 písm. d) ZVZ předložení Úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností. Uchazeč ve své nabídce prokázal splnění KP dle 54 písm. b) živnostenské oprávnění - Výkon zeměměřických činností prostřednictvím subdodavatele – právnické osoby. Splnění KP dle § 54 písm. d) prokázal také prostřednictvím subdodavatele - toto oprávnění je vydáno pro FO a tato FO je jednatelem firmy, prostřednictvím které uchazeč prokázal splnění KP dle § 54 písm. b). Dotaz 1: Jakým způsobem má být v tomto případě naplněno ustanovení dle § 51 odst. 4. Je dostačující, když doklady dle § 51 odst. 4 a) a b) předloží PO, prostřednictvím které je prokazováno splnění KP dle § 54 písm. b) a jejímž jednatelem je FO, prostřednictvím které je prokazován KP dle § 54 písm. b). Nebo musí doklady dle § 51 odst. a a) a b) předložit i FO, která je držitelem úředního oprávnění? Dotaz 2: Pokud uchazeč prokazuje splnění KP dle § 54 písm. d) ZVZ – osvědčení o autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. prostřednictvím subdodavatele, kterým je PO a držitelem tohoto osvědčení o autorizaci je zaměstnanec či jednatel této PO, má ČP dle § 53 odst. 1 písm. i) předkládat PO, se kterou je uzavřena smlouva o subdodávce nebo konkrétní držitel osvědčení o autorizaci, případně oba? Předem děkuji za odpověď. Drozdová

  Výpis z obchodního rejstříku (či z jiné obdobné evidence) a čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. j) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se mají dle ustanovení § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ vztahovat k subdodavateli, tedy tomu subjektu práva, který je smluvní stranou subdodavatelské smlouvy.

   Zadavatel není oprávněn požadovat předložení těchto dokladů ve vztahu k dalším osobám, jmenovitě nelze je požadovat k osobě zeměměřiče, a to ani tehdy, pokud je „odpovědným zástupcem nebo jinou osobou odpovídající za činnost dodavatele“ dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ (dále jen „odpovědný zástupce“).

   

  Co se týče druhého dotazu, čestné prohlášení dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ učiní (podepíše) dodavatel, neboť splnění základního kvalifikačního předpokladu nelze dle § 51 odst. 4 ZVZ prokazovat prostřednictvím subdodavatele.

   Dodavatel čestně prohlásí, že veřejnou zakázku bude realizovat prostřednictvím odpovědného zástupce, kterého v čestném prohlášení jednoznačně identifikuje. Dodavatel zároveň čestně prohlásí, že odpovědný zástupce nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán ani mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů.

  Pozvání na jednání hodnotící komise

  09.04.2015 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je nutné, aby zadavatel zval členy hodnotící komise na jejich první jednání písemně? V § 75 odst. 1 je uvedeno, že členové musí být pozváni, ale už není řešeno, zda mohou být pozváni i ústně. Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  Povinnost veřejného zadavatele učinit některý z úkonů v zadávacím řízení písemně se podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) vztahuje obecně na případy z kategorie těch úkonů zadavatele v zadávacím řízení, u nichž je podle Zákona vyžadována písemná forma výhradně a nevýlučně; nebo se pro účely naplnění Zákonem stanovených závazných postupů zadavatele stává co do formy nezbytnou; popřípadě slouží pro účely evidence všech úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu či Evropské komisi.
  Přestože dotčené ustanovení § 75 odst. 1 Zákona písemnou formu komunikace přímo nevyžaduje, lze zároveň obtížně předpokládat proveditelnost tohoto zákonem stanoveného úkonu veřejného zadavatele skrze některý z jiných obvyklých způsobů sdělení skutečnosti ostatním členům hodnotící komise.
  Písemná forma právního úkonu proto obecně:

  předpokládá vznik projevené vůle naplnit obsah povinností veřejného zadavatele;
  slouží k prokazatelnému doložení snahy nebo samotného splnění zákonem stanovené povinnosti;
  zakládá existenci uskutečněného jednání se zpětně doložitelnými prvky, včetně zachycení obsahu právního úkonu tak i určení osob ve vztahu k zpětnému prokázání naplnění některých zákonem stanovených skutečností;
  takto učiněný právní úkon je charakterizován určitou měrou závaznosti při jednání ve vztahu k třetím osobám a veřejnému zadavateli.

  Obdobné platí zároveň ve vztahu k právnímu jednání učiněnému prostřednictvím elektronických nebo jiných technických prostředků. Pokud tedy zadavatel některý z úkonů v zadávacím řízení učiní elektronicky, jedná se pouze o variantní způsob zachycení právního úkonu veřejného zadavatele v zadávacím řízení. Podle § 562 v odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se má obecně za to, že písemná forma učiněná elektronickými nebo odlišnými technickými prostředky, jejichž prostřednictvím je zároveň umožněno zachycení obsahu písemného dokumentu a určení dotčených osob, zachovává význam právního jednání.
  Zadavatel disponující písemnou pozvánkou pro jednotlivé členy komise, odeslanou elektronickými nebo jinými prostředky společně se zaručeným elektronickým podpisem, svým takto veskrze formalizovaným postupem předejde možným komplikacím, ve snaze dostát některému ze závazných postupů v režimu Zákona, a to například v případě výkonu kontroly orgánů státní správy podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) ve znění pozdějších předpisů. Lze proto jen doporučit, aby pozvání členů hodnotící komise bylo v zájmu veřejného zadavatele provedeno písemně.
  Pokud se hodnotící komise v den předpokládaného konání nestane usnášeníschopnou, přestože by se tak stalo z důvodu nepřítomnosti některého z jejích řádně pozvaných členů, zůstane na odpovědnosti zadavatele prokázat, že všichni členové hodnotící komise byli svoláni v zákonem stanovené lhůtě a řádně. Popřípadě může být posuzován postup zadavatele, zda svolání členů komise bylo učiněno v souladu se jmenovacími listinami členů komise, včetně jejich náhradníků a podle interních pokynů zadavatele. Na vrub veřejného zadavatele rovněž připadnou s tím související způsoby prokazování naplnění některého ze závazných úkonu učiněných v zadávacím řízení, které v rámci jiné než písemné formy komunikace, mohou následně působit v  napjatém časovém harmonogramu veřejné zakázky značné komplikace.

  Jde o dodržování zákona č. 137/2006 Sb.

  08.04.2015 Veřejné správy se netýká obsah přílohy č.2 k NMV č.9/20011, o zadávání veřejných zakázek, Postupy při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ve smyslu ustanovení § 18 odst. 3 zákona k provedení čl.10 nařízení. Čl.1. Veřejné zakázky 1.kategorie odst. ( 4) Zadavatel musí být vzhledem k uchazeči ( uchazečům ) nestranný. Podmínku nestrannosti nesplňuje ten, kdo se podílel na zpracování nabídky uchazeče nebo jej s uchazečem spojuje osobní, pracovní či jiný obdobný poměr nebo má z jiných důvodů osobní zájem na zadání zakázky některému z uchazečů.. Dotaz: V naší obci starosta ( neuvolněný ) je majitelem autodopravy a sám sobě fakturuje služby obci.( ročně cca 100.000,- Kč). Faktury podepíše místostarosta a jednou ročně je podepíše předseda kontrolního výboru obce. Dle vyjádření kontroly KÚ HK je tento postup správný. Vnitřní směrnice obce pro ZVZ je v souladu se zákonem. Je Vaše stanovisko stejné a jedná se transparentní postup ? V tomto případě jde minimálně o střet zájmů . Domnívám se, že pro úplnost je třeba uvést, že na postup zadavatele je třeba v praxi obvykle uplatnit i některé další zásady vyplývající z nejrůznějších právních předpisů. Jedná se zejména o zásady a principy plynoucí z právních předpisů upravujících oblast ochrany hospodářské soutěže, z právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu a územních samosprávných celků a nakládání s rozpočtovými prostředky. Z toho analogicky vyplývá, že výše uvedené ustanovení o nestrannosti lze aplikovat i tomto případě. Děkuji za Vaše stanovisko a jsem s pozdravem Ing. Oldřich Vejr Převýšov 76 503 51 Chlumec nad Cidlinou

  Obec je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a přestože jsou veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle § 12 odst. 3 ZVZ zadávány na základě obecné výjimky z působnosti ZVZ ve smyslu § 18 odst. 5, je veřejný zadavatel povinen vždy dodržet základní zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace v souladu s § 6 ZVZ. Zpravidla tak zásady zadávání VZMR, zohledňující závazným způsobem obecně platné principy ZVZ, upravující vnitřní stanovy veřejného zadavatele, popřípadě k tomu určené směrnice obce o vnitřních mechanismech zadávaní VZMR.

  Ministerstvo pro místní rozvoj z pozice gestora ZVZ poskytuje výkladová stanoviska spojená pouze s problematikou procesu zadávání veřejných zakázek, případně je oprávněno se vyjádřit k možnému porušení některého z principů při zadávání veřejných zakázek. Neboť však dotaz neodkazuje na dokument, který by stanovil výši finančního limitu a s tím související povinnost veřejného zadavatele postupovat dle pravidel pro zadávání VZMR na úrovni obce, není tak zároveň možné vyloučit rozpor se zásadami podle § 6 ZVZ, ani případný střet zájmů při schvalování „objednávek“ na realizaci těchto úplatných dodávek či služeb obci. Vzhledem k nejasnostem spojeným s pravidly zadávání VZMR na úrovni obce, nelze vyloučit střet zájmů členů zastupitelstva při hlasování ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Předpokladem výše uvedeného tvrzení je zásada, že žádnému z členů statutárních zástupců obce nebo města, popřípadě samotnému starostovi obce, by neměl vzniknout subjektivní zájem nebo prospěch na schválení a následné realizaci veřejné zakázky.

  Obecně proto lze pro účely zodpovězení dotazu vycházet z mnohých jiných a běžně dostupných metodických pokynů, zpracovaných v souladu se ZVZ, na něž se příslušná ustanovení ZVZ výslovně odvolávají; popřípadě skrze která se v obecné rovině řídí zadávání VZMR. Mezi jinými také ze Směrnice Rady Královéhradeckého kraje (dále jen „Směrnice RK“).

  Přestože Směrnice RK upravuje pravidla postupu při zadávání veřejných zakázek pouze ve vztahu k veřejnému zadavateli, jímž je dle čl. 1 odst. 1 výhradně Královéhradecký kraj, avšak stanovuje je v souladu se všemi povinnosti zadavatele a za účelem dodržení obecně platných principů podle § 6 ZVZ, není nám znám žádný důvod, pro který by se Směrnicí RK stanovené obecné principy neměly vztahovat zároveň na povinnosti při vypisování VZMR na úrovni obce. Splnění obecných zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace zohledňuje například čl. 9 odst. 4 písm. b) Směrnice RK, který mezi povinnosti veřejného zadavatele uvádí učinění prokazatelné výzvy k podání nabídek (zde emailovou formou) alespoň u 3 dodavatelů; resp. transparentní, nediskriminační a prokazatelné oslovení širšího počtu uchazečů.

  Zvýšení transparentnosti celého procesu zadávání VZMR rovněž nepřispívá situace, kdy není možné zpřístupnění obsahu dokumentace nebo vyvěšení výzvy, například prostřednictvím informační desky obce nebo skrze jiné informační prostředky; popř. prostřednictvím některého z k tomu určených elektronických nástrojů, zajišťujícího evidenci elektronického obsahu a dokumentů. Podobný požadavek o elektronické evidenci tak například Směrnice RK zohledňuje v rámci hned několika na sebe navazujících ustanovení, čímž rovněž přispívá ke zprůhlednění celého procesu zadávání veřejných zakázek.

  Certifikace

  02.04.2015 Dobrý den, ráda bych měla dva dotazy týkající se vztahu mezi kvalifikačními a hodnoticími kritérii a prokazování jejich naplnění, pokud jde o požadavek na předložení certifikace (konkrétně např. ISO 27001). Zvláštní zákony často ukládají zadavateli rozsáhlé povinnosti (např. týkající se informační bezpečnosti jako povinnost posouzení rizik), které zadavatel u dodávaného plnění z důvodu jeho komplexity častokrát není schopen samostatně posoudit. Předložení certifikace by v takovém případě mohlo zadavateli sloužit jako prostředek ujištění, že naplní zákonné požadavky, nicméně dle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS předložení žádné takové certifikace není možné požadovat v rámci technické kvalifikace. Vzhledem k tomu bych Vás ráda požádala o stanovisko k těmto dvěma otázkám: 1. Je možné stanovit nikoliv v rámci kvalifikačních předpokladů, ale v rámci technických podmínek, tj. v rámci specifikace předmětu plnění, že zadavatel požaduje, aby předmět plnění splňoval standardy nejméně na úrovni konkrétní certifikace, a dodavatel je k prokázaní povinen doložit tuto certifikaci, případně její ekvivalent? 2. Pokud ano, je nutné stanovit, jakou formou musí být certifikace doložena? Lze se setkat s tím, že některé certifikující organizace poskytují místo standardních oficiálních výpisů pouze tzv. online výpis, tj. skutečnost, zda je dodavatel držitelem certifikace je možné ověřit pouze prostřednictvím webových stránek. Může být toto pro zadavatele akceptovatelné jako ekvivalent standardní prosté kopie dokladu? Děkuji.

  Ustanovení § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) skutečně uvádí pouze taxativní výčet požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Veřejní zadavatelé jsou tedy při stanovení požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů omezeni jen na takové, které jsou ve zmíněném ustanovení uvedené.  Nutno zdůraznit, že od 1. dubna 2012 v souvislosti s novelou ZVZ  zák. č. 55/2012 Sb., již nesmí veřejní zadavatelé požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů předložení certifikátu ISO.
  Neznamená to ovšem, že by zadavatel nemohl požadovat od dodavatele kvalitní dodávku obvykle certifikátem zaručenou. Ve Vašem případě tedy dodávku systému na ochranu firemního informačního kapitálu (ISO 27001).
  Totéž platí také pro §45 ZVZ. Při formulaci technických podmínek je zadavatel povinen dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek, a to zejména zásadu zákazu diskriminace (§6). Nevhodná formulace technických podmínek totiž může způsobit zvýhodnění některého z dodavatelů, aniž by to bylo ve fázi přípravy zadávacích podmínek zřejmé. Důsledky takové formulace se mohou projevit až v pozdější fázi zadávacího řízení, kdy může být formulace technických podmínek důvodem k napadení zadávacího řízení. Bezdůvodně přísné nastavení technických podmínek zadavatelem by totiž mohlo neoprávněně znevýhodnit určité dodavatele, přičemž předmět dané veřejné zakázky by mohli plnit i tito dodavatelé, kteří jsou ze zadávacího řízení z důvodu nadbytečných technických podmínek zadavatele vyloučeni.
  Není tedy možné požadovat certifikát ISO, ale je možné požadovat kvalitu zmíněným certifikátem zaručenou. Poukazujeme proto také na možnost zadavatele vymezit předmět plnění odkazem na technické normy podle § 46 ZVZ. Zadavatel může od dodavatele požadovat, aby plnění bylo realizováno podle konkrétní technické normy, která může být identická s požadavky certifikace ISO.

  Úhrada nákladů za poskytnutí zadávací dokumentace v listinné podobě

  30.03.2015 Dobrý den, prosím o sdělení Vašeho stanoviska k požadavku zadavatele na úhradu nákladů za poskytnutí zadávací dokumentace, která byla v plném rozsahu uveřejněna na profilu zadavatele. Vzhledem k tomu, že se jednalo o zadávací řízení k zadání veřejné zakázky na stavební práce, uvedl zadavatel v zadávací dokumentaci poskytnutí zadávací dokumentace kromě odkazu na její získání na profilu zadavatele i možnost požádat o ni i v listinné podobě a to za úhradu nákladů dle ust. § 48 odst. 7 ZVZ (i když byla ZD v celém rozsahu uveřejněna na profilu). Někteří dodavatelé listinnou podobu ZD, resp. její přílohy - projektové dokumentace upřednostňují, tím ovšem vznikají náklady zadavatele spojené s reprodukcí projektové dokumentace. Je postup zadavatele dle Vašeho názoru v souladu s přísl. ustanoveními ZVZ? Děkuji za odpověď.

  Dle § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) má zadavatel povinnost uveřejnit alespoň textovou část zadávací dokumentace na svém profilu zadavatele. Netextové části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, je pak povinen odeslat na žádost dodavateli, přičemž je oprávněn vyhradit si v zadávacích podmínkách právo na úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím těchto částí.

  Je nutno podotknout, že ZVZ neupravuje situaci, kdy by zadavatel poskytoval části zadávací dokumentace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, nad rámec zákonných povinností rovněž v listinné podobě.

  Rozhodující pro posouzení postupu zadavatele ve Vámi uvedené situaci je tedy určení, zda zadavatel naplnil veškeré zákonné požadavky a zajistil dodržení základních zásad dle § 6 ZVZ, tedy zásady rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace. Jelikož uvádíte, že celá zadávací dokumentace, a to včetně netextové části, byla uveřejněna na profilu zadavatele, došlo bezpochyby ke splnění zákonné povinnosti zadavatele.

  Tím, že zadavatel nabídl uchazečům určitou „nadstandardní“ službu nad rámec zákonných povinností nedochází k porušení ZVZ, a to ani tehdy, pokud za tuto službu požaduje úplatu, která však nesmí přesáhnout obvyklé náklady odpovídající nákladům na reprodukci, balné a poštovné.

  Je nutno uvést, že na základě Vámi uvedených informací se postup zadavatele jeví být určitým vstřícným krokem směrem k uchazečům, přičemž tím nijak není narušena rovnost uchazečů, jelikož zadavatel své zákonné povinnosti splnil uveřejněním kompletní zadávací dokumentace na svém profilu zadavatele.

  Je nutno zdůraznit, že tímto postupem zadavatel nijak nebrání či neomezuje uchazeče v tom, aby si zadávací dokumentaci stáhli z jeho profilu zadavatele a vytiskli si ji na vlastní náklady.

  Lze tedy shrnout, že přestože ZVZ neupravuje postup pro poskytování zadávací dokumentace, jež byla kompletně uveřejněná na profilu zadavatele, uchazečům v listinné podobě, a s tím spojenou úhradu vynaložených nákladů, lze analogicky použít na tuto situaci ustanovení § 48 odst. 7 ZVZ a vyhradit si v zadávací dokumentaci výši plateb za její poskytnutí, pokud této možnosti některý z uchazečů využije.

  Maximální rozsah víceprací po novele

  24.03.2015 Novelizované znění § 23 odst. 7 ZVZ (zvýšení limitu víceprací na 30 %) lze aplikovat i v případě, kdy předmětem JŘBU zahájeného po novele jsou dodatečné stavební práce k původní zakázce, která byla zadána ještě před novelou č. 40/2015 Sb.? Děkuji.

  Dobrý den, přechodné ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) jednoznačně uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek zadávacího řízení. Jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, je rozhodným toto jednací řízení bez uveřejnění, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána veřejná zakázka, která má být tímto zadávacím řízením měněna.
  Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno poté, co nabyla novela zákona č. 40/2015 Sb. účinnosti, tedy od 6. 3. 2015. Pro zadávací řízení zahájené po tomto datu rovněž platí ustanovení o možnosti využít zadávací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v případě, že nastaly okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Rozhodnou skutečností není vznik předmětné potřeby, nýbrž okamžik zahájení zadávacího řízení.
  V tomto případě již tedy lze uplatnit limit 30%, neboť se jedná o nové zadávací řízení, nicméně limit 30% je nutno uplatnit v souhrnu, a konkrétně k veškerým vícepracím. Pokud již bylo JŘBÚ k původní zakázce realizováno v předchozím roce, je nutno dodržet pravidlo sčítání.

  § 56 odst. 1

  24.03.2015 Dobrý den, Zadavatel k prokázání technické kvalifikace v otevřením řízení (nadlimit) na dodávky zboží, konkrétně zdravotniského přístroje požaduje, aby osvědčení vydané veřejným Zadavatele obsahovalo i prohlášení o kvalitě realizovaných dodávek, technické údaje o dodaných přístrojích a aby osvědčení bylo na úplně stejný předmět plnění nebo s lepšími parametry než požadavuje Zadavatel. Domníváme se, že tyto požadavky jsou nad rámec ZVZ. Osvědčení si necháváme vystavovat většinou jen jednou, kde uvádíme název zdravotnického přístroje a jeho typové označení popř. typ nainstalovaného softwaru. Pokud by si Zadavatel pokaždé vymyslel jiné údaje v osvědčení, nebudou firmy dělat nic jiného než získávat osvědčení na míru Zadavatele. Bohužel jsme nikde na Internetu nic k této problematice nenašli, pouze taxativní výčet ZVZ apod. ale to se obávám, že u Zadavatele neuspěje. Mohli byste poradit nějaké rozhodnutí, judikaturu cokoli, čím by mohl Uchazeč argumentovat? Děkuji

  Dobrý den,
  zákon 137/2006 Sb. uvádí taxativní výčet možností, které může veřejný zadavatel požadovat za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Zákon dále uvádí, že veřejný zadavatel není oprávněn požadovat po dodavatelích prokázání technických kvalifikačních předpokladů způsobem odlišným od znění Zákona.
  Zadavatel může dle § 56 ZVZ požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění.
  Obsahem osvědčení ve smyslu § 56 odst. 2 ZVZ musí být skutečnosti, které jsou relevantní ve vztahu k plnění veřejné zakázky. Osvědčení ve smyslu § 56 odst. 2 bodu 1 ZVZ potvrzuje pravdivost údajů uvedených uchazečem v seznamu významných služeb a musí z něj nade všechnu pochybnost vyplývat, že osvědčovaná referenční služba splňovala zadavatelem minimální požadovanou úroveň.
  Pokud jde o technické podmínky zadavatel má povinnost je stanovit a vymezit tak charakteristiky a požadavky na dodávky nebo služby objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem podle § 45, odst. 1 ZVZ.
  Jak již bylo řečeno, smyslem samotného osvědčení vydaného veřejným zadavatelem pak je prokázat zadavateli, že uchazeč zadavatelem požadované technické kvalifikační požadavky skutečně splňuje, případně, že je splňuje subdodavatel, jehož prostřednictvím uchazeč splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazuje. Domníváme se tedy, že rozhodnutí zadavatele, aby osvědčení vydané veřejným zadavatelem k prokázání technické kvalifikace (§ 56, odst. 1 a ZVZ) obsahovalo i prohlášení o kvalitě realizovaných dodávek, technické údaje o dodaných přístrojích a aby osvědčení bylo na úplně stejný předmět plnění nebo s lepšími parametry než požaduje Zadavatel, je skutečně nadbytečné.

  Veřejný zadavatel

  23.03.2015 Dobrý den, můj dotaz je velmi jednoduchý a prostý a to, zda akciová společnosti (včetně jejích dceřiných společností) je veřejným zadavatelem ve smyslu zákona 137/2006 Sb. 100% akcionář je město. Děkuji, Pro naplnění podmínek veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., (dále též "ZVZ"), je nutné kumulativně, splňovat níže uvedené podmínky: jiná právnická osoba je založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a tato právnická osoba je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  Výklad podmínky uvedené v bodě 1 vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie, a to příkladmo z rozsudku C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding Bv. ze dne 10. 11. 1998, rozsudku C-18/01 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy, Arkkitehtitoimisto Pentti Toivanen Oy a Rakennuttajatoimisto Vilho Tervomaa vs.Varkauden Taitotalo Oy, ze dne 22. 5.2003. Z citovaných rozsudků vyplývá, že k potřebám veřejného zájmu lze podřadit především takové potřeby, které se z důvodů spojených s obecným zájmem rozhodne stát uspokojovat sám nebo si nad jejich uspokojováním hodlá ponechat rozhodující vliv.
  Při posuzování, zda existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být tedy vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost. Z toho důvodu je nutné brát ohled na skutečnost, zda primárním cílem takové právnické osoby je či není vytváření zisku, zda plně nese ekonomická rizika spojená s výkonem své činnosti (například tím, že by zřizující orgán nereagoval na ztrátu, která by pro společnost byla likvidační) a zda je její činnost financována z veřejných zdrojů.
  K podmínce uvedené v bodě 2 lze uvést, že společnost je převážně státem či jiným veřejným zadavatelem financována v okamžiku, kdy je více než polovina jejích nákladů hrazena z veřejných zdrojů. Ovládáním ve smyslu ustanovení § 74 a § 75 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), je míněn vztah mezi ovládající a ovládanou osobou, kde ovládající osoba fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku ovládané osoby, přičemž není rozhodné, zda ovládajícími osobami je jeden či více veřejných zadavatelů.
  Jelikož ve svém dotazu nespecifikujete účel zřízení dané akciové společnosti, lze pouze v obecné rovině na základě shora uvedeného shrnout, že pokud právnická osoba vykonává činnosti sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu (přestože s touto činností vykonává také jinou obchodní činnost), jejím primárním cílem není vytváření zisku, je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem (tzn. více než polovina jejích nákladů je hrazena z veřejných zdrojů) a vztah mezi ovládající a ovládanou osobou naplňuje znaky § 74 a § 75 ZOK pak se jeví, že by se v daném případě mohlo jednat o veřejného zadavatele.

  Novela ZVZ

  23.03.2015 Dobrý den, V souvislosti s novelou zákona o veřejných zakázkách, která nabyla účinnosti 6.3.2015, Vás prosím o informaci, zda lze aplikovat novelizované ustanovení § 23 odst. 7 a) bodu 3, kdy u stavebních zakázek byl zvýšen limit pro vícepráce z 20% na 30 % na situaci, kdy ke stávající veřejné zakázce na stavební práce, na kterou byla uzavřena smlouva před účinností této novely, potřebuji realizovat jednací řízení bez uveřejnění na vícepráce v souladu se zákonnými podmínkami. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  problematika a podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBÚ“) jsou řešeny v příslušných ustanoveních zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a to konkrétně v ustanovení § 23.
  Přechodné ustanovení § 158 odst. 1 ZVZ  pak jednoznačně uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek zadávacího řízení. Jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím JŘBÚ, je rozhodným toto JŘBÚ, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána veřejná zakázka, která má být tímto zadávacím řízením měněna.
  Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v JŘBÚ, které bylo zahájeno poté, co nabyla novela zákona č. 40/2015 Sb. účinnosti, tedy od 6. 3. 2015. Pro zadávací řízení zahájené po tomto datu rovněž platí ustanovení o možnosti využít JŘBÚ dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v případě, že nastaly okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Rozhodnou skutečností není vznik předmětné potřeby, nýbrž okamžik zahájení zadávacího řízení.
  V tomto případě již tedy lze uplatnit limit 30%, neboť se jedná o nové zadávací řízení, nicméně limit 30% je nutno uplatnit v souhrnu, a konkrétně k veškerým vícepracím. Pokud již bylo JŘBÚ k původní zakázce realizováno v předchozím roce, je nutno dodržet pravidlo sčítání.

  Jediná nabídka po novele ZVZ č. 40/2015 Sb.

  21.03.2015 Dobrý den, novela ZVZ č. 40/2015 Sb. účinná od 6.3.2015 zrušila povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení v případě jediné nabídky. Znamená to tedy, že pokud bude v zadávacím řízení (v našem případě v otevřeném řízení) zadavateli doručena pouze jediná nabídka, bude moci zadavatel bez další vyhlásit tohoto uchazeče vítězem (samozřejmě za přadpokaldu, že jeho nabídku bude splňovat všechny zadávací podmínky)? Nebo ZVZ stanoví ještě najaké další podmínky. V některých článcích z dřívější doby jsem se dočetla, že zadavatel bude moci v tomto případě vyhlásit vítěze až po doložení ekonomické výhodnosti nabídky. V ZVZ ve znění účinném od 6.3.3015 jsem však tuto podmínku nikde nenašla. Děkuji za dopověď.

  Novela zákona o veřejných zakázkách č. 40/2015 Sb., účinná od 6. 3. 2015, zrušila ustanovení zákona č. 137/206 Sb., o veřejných  zakázkách,  ve  znění  pozdějších  předpisů  (dále jen „ZVZ“),  kterým bylo zadavateli uloženo zrušit zadávací řízení v případě, že obdržel ve lhůtě pro podání nabídky pouze jednu nabídku.
  V situaci, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, je na jeho uvážení, zda se v daném případě jedná o nabídku, která mu plně vyhovuje a je, při základních principech hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti  ( princip 3E – economy, effectiveness, efficiency ) tak jak je stanovují například zákony o finanční kontrole, o rozpočtových pravidlech a o majetku státu, akceptovatelná nebo nikoliv.
  Pokud bude podaná nabídka splňovat zadávací podmínky zadavatele a výše uvedená kritéria mu umožňují uplatnit ekonomicky racionální volbu nabídky s ohledem na předmět veřejné zakázky, pak zadavatel může s uchazečem uzavřít smlouvu ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 ZVZ nebo v opačném případě zadávací řízení zrušit podle § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ.

  Dodatečné stavební práce

  18.03.2015 Dobrý den, s odkazem na zákon č. 40/20015 Sb čl. I. písm. 3 bych se Vás dovolila zeptat, zda je možné již u vypsané zakázky (otevřené podlimitní řízení na stavební práce r. 2014), kde probíhá realizace dle SOD aplikovat výše uvedené ustanovení tj. může zadavatel operovat s 30 %? Nebo je třeba se držet platné legislativy v době zahájení zadávacího řízení tedy 20 %? Děkuji předem za odpověď.

  Otázka zní, zda v souvislosti s účinností zák. č. 40/2015 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů od 6.3.2015, lze aplikovat u podlimitní veřejné zakázky na stavební práce (dále jen „VZ“) zadávané v otevřeném řízení, která je v současné  době realizována na základě smlouvy o dílo, § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ, podle kterého celkový rozsah dodatečných stavebních prací nesmí v případě veřejného zadavatele překročit 30% ceny původní VZ.

  Podle č. II s názvem Přechodné ustanovení zák. č. 40/2015 Sb. se zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zák. č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
  Z uvedeného a contrario vyplývá, že na JŘBU zahájená od 6.3.2015 se vztahuje § 23 odst. (7) písm. a) bod 3 ZVZ ve znění účinném od 6.3.2015. V případě veřejného zadavatele tedy platí, že celkový rozsah dodatečných stavebních prací  zadávaných v JŘBU nesmí překročit 30% ceny původní VZ.

  V souvislosti s tímto stanoviskem si Vás dovolujeme upozornit na to, že vychází výhradně z Vámi poskytnutých informací, je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Závazný výklad zákona v případě sporu pak podává pouze soud.

  Výpis z OR

  16.03.2015 Dobrý den, ráda se zeptala, jak postupovat v případě, kdy dodavatel prokazuje profesní KP předložením Výpisu z obchodního rejstříku, který byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz) a není podepsán kvalifikovaným systémovým certifikátem příslušného rejstříkového soudu. Dotaz: Lze využít ustanovení § 59 odst. 4 a uchazeče vyzvat k předložení právoplatného výpisu z OR? Pokud ano, musí být dodrženo ustanovení § 57 odst. 2, ve kterém se uvádí, že doklady prokazující splnění ZKP a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů v případě OŘ, ZPŘ a JŘBU ke dni podání nabídky nebo lze uplatnit ustanovení § 59 odst. 4, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat v případě postupu podle tohoto odstavce po lhůtě podle § 52. Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  jak správně předpokládáte, lze využít ustanovení § 59 odstavec 4 a požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace.
  V případě, že využijete zmíněného ustanovení, musí být dodrženo rovněž ustanovení § 57 odst. 2 – doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů (mohou být mladší a dokonce vyhotovené po podání nabídky).
  Dále je třeba říci, že pomocí internetových aplikací vytištěné výpisy z obchodního či živnostenského rejstříku (které nejsou elektronicky podepsané k tomu zmocněným orgánem) plní pouze informativní funkci a nemohou být považovány za doklady neboli dokumenty, ve kterých je autoritativním způsobem potvrzeno, že skutečnosti v nich uvedené odpovídají skutečnosti. Takovéto výpisy tudíž k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele skutečně využít nelze.
  Zájemci či uchazeči o VZ lze vysvětlit, že výpisy z OR na justice.cz sice je možné vygenerovat v elektronické podobě ve formátu, který vyhovuje ZVZ, nicméně tato možnost platí pouze pro nabídky podané elektronicky.
  Dodavatel může tento dokument použít k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů rovněž za podmínky, že jej nechá opatřit ověřovací doložkou o autorizované konverzi dokumentu z elektronické do listinné podoby podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
  K poslední otázce lze konstatovat, že výpis může být nejen vyhotoven po uplynutí lhůty, ale dodavatel se dokonce může stát kvalifikovaným (být zapsán do OR) až po této době.  Rozhodnou skutečností (§ 59 odst. 4 poslední věta) je, že je kvalifikovaný.
  Resumé: V případě, že dodavatel předložil doklad prokazující jeho kvalifikaci v nesprávné formě, je zadavatel oprávněn vyzvat ho k předložení dalšího dokladu prokazujícího splnění kvalifikace. Je vhodné, aby zadavatel dodavatele ve výzvě poučil o formálních náležitostech dokladu. Další předložený doklad musí splňovat náležitosti stanovené v § 57 odst. 2, ale zároveň může být využito i ustanovení § 59 odst. 4, podle kterého rozhodné skutečnosti můžou nastat i po lhůtách stanovených v § 52.

  Zahájení jednacího řízení bez uveřejnění

  12.03.2015 Chtěli bychom Vás tímto požádat o stanovisko k ustanovení zákona o zahájení zadávacího řízení v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 26 odst. 1. písm. b) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení, kdy podle ustanovení § 26 odst. 3. písm. a) zákona se za výzvu o zahájení zadávacího řízení považuje písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. S ohledem na ustanovení § 34 odst. 5 písm. b) se však v případě veřejné zakázky na dodatečné stavební práce písemná výzva nevyžaduje. V rámci probíhající stavby byly v průběhu realizace stavebních prací zjištěny vícepráce, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách veřejné zakázky na výběr dodavatele stavby. Některé z takto zjištěných víceprací musely být provedeny okamžitě a tyto již byly dodavatelem realizovány. O již provedených a dalších doposud ještě neprovedených vícepracích nezbytných pro provedení původních stavebních prací byl pořízen písemný soupis s odůvodněním jejich nezbytnosti. Zadavatel má nyní po nabytí účinnosti novely ZVZ v úmyslu zadat veřejnou zakázku na realizaci veškerých víceprací v jednacím řízení bez uveřejnění a uzavřít dodatek ke smlouvě o dílo na realizaci stavby. Z uvedeného tedy vyplývají dotazy: Kdy je uvedené jednací řízení bez uveřejnění na realizaci dodatečných stavebních prací zahájeno? Můžeme v kontextu uvedeného případu považovat za správné, že zadávací řízení je zahájeno rozhodnutím zadavatele (rozhodnutí příslušného orgánu zadavatele) o zahájení zadávacího řízení resp. můžeme zadat veřejnou zakázku na dodatečné stavební práce realizované před nabytím účinnosti novely ZVZ v jednacím řízení bez uveřejnění podle novelizovaného znění zákona?

  Novela zák.č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů provedená zák.č.55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), účinná od 1.4.2012 přinesla do ZVZ zásadní průlom v tom, že významně zjednodušuje průběh jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) ve specifických případech [§ 23 odst. (5) písm. c) a § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ].

  Uvedená novela ZVZ odstranila formalismus prvotní výzvy k zahájení jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, když vypustila formální náležitosti výzvy v případech, kde z povahy věci není možná (dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách) nebo je v aplikační praxi zhotovována dodatečně až po ukončení prací (dodatečné stavební práce). U dodatečných stavebních prací je zadavatel povinen pořídit písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny.

  Úmyslem zákonodárce bylo zjednodušit kontraktační proces a ust. § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ ve spojení s ust. § 34 odst. (5) písm. b) ZVZ vykládat tak, že nebude třeba písemné výzvy k jednání v JŘBU a zadávacího procesu jako takového vůbec. Výsledkem tohoto zadání pak bude pouze uzavření smlouvy, resp. dodatku v případě dodatečných stavebních prací (s výjimkou pořízení písemného soupisu a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny). Lze však doporučit, a to pro účely transparentnosti a přezkoumatelnosti, aby zadavatelé i v těchto případech vyhotovovali dokument/y shrnující průběh zadání těchto veřejných zakázek.

  Předpokládaná hodnota

  12.03.2015 Jsem nováčkem v oboru VZ. Mám dotaz týkající se stanovení limitu VZ . Vím, že se stanovuje na základě hodnoty veřejných zakázek uskutečněných v předchozím období. Započítávají se však do určení i vz, které byly provedeny kvůli havárii, s čímž nepočítáme?

  Dobrý den,
  dovolujeme si Vám zaslat odkaz na metodiku, ve které najdete řadu užitečných informací týkajících se veřejných zakázek. Najdete ji na této adrese:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a816-6f33057648b7/Metodika_uprava2014-(5)-(obnoveny).pdf [PDF, 2.3MB]
  K Vašemu dotazu týkajícího se VZ v případě havárie je třeba uvést, že zadavatel si musí být před uveřejněním zadávací dokumentace vědom toho, zda je schopen definovat předmět veřejné zakázky. Vzhledem k povaze havárie, která není předvídatelná, upozorňujeme, že by mohlo být naplněno ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ (tedy, zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajně naléhavého případu, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení). Limit finančních prostředků v tomto případě není zákonem určen.

  Podmínky pro použití JŘBU po novele č. 40/2015

  11.03.2015 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který se týká podmínek pro zadání veřejné zakázky na dodatečné stavební práce s použitím jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. Novelou s počátkem účinnosti ke dni 6.3.2015 došlo kromě jiného ke změně podmínek, které musí být pro možnost takového postupu naplněny. Článek II předmětné novely, obsahující přechodné ustanovení, je poměrně nejednoznačný. Z ustanovení není zcela zřejmé, zda nové podmínky pro použití JŘbU (maximální rozsah dodatečných stavebních prací nebo služeb ve výši 30% ceny původní veřejné zakázky, ale i odklon od původních "objektivních nepředvídaných okolností") platí jen pro zadávací řízení zahájená nejdříve s počátkem účinnosti novely, nebo i pro zadávací řízení, ve kterých bylo již zadávání ve smyslu § 17 písm. m) ZVZ ukončeno před počátkem její účinnosti a nyní probíhá plnění smlouvy. Případně, pokud by nové podmínky pro použití JŘbU v případě dodatečných prací platily i pro zadávací řízení, která jsou ke dni účinnosti novely ve fázi plnění smlouvy, prosím o objasnění zda by nutná potřeba provedení víceprací musela vyjít najevo až za účinnosti novely. Dovoluji si Vás požádat o co nejrychlejší vyřízení dotazu, neboť jde o poměrně zásadní otázku, kterou jistě řeší mnoho zadavatelů. Případné uveřejnění stanoviska k této věci by jistě bylo ku prospěchu všech zadavatelů i dodavatelů. Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný den. S pozdravem Martin Chlupáč

  Dobrý den,
  přechodné ustanovení § 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) jednoznačně uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek nového zadávacího řízení. Jelikož zadávání dodatečných stavebních prací se realizuje prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, je rozhodným toto jednací řízení bez uveřejnění, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána veřejná zakázka, v rámci jejíhož plnění byla potřeba zadání dodatečných stavebních prací zjištěna. Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné stavební práce v max. výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno poté, co nabyl zákon č. 40/20158 Sb., účinnosti, tedy počínaje dnem 6. 3. 2015. Pro zadávací řízení zahájené po tomto datu rovněž platí ustanovení o možnosti využít zadávací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v případě, že nastaly okolnosti, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Rozhodnou skutečností není vznik předmětné potřeby, nýbrž okamžik zahájení zadávacího řízení.

  Účast subdodavatele na veřejné zakázce

  11.03.2015 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je možné abychom vykrývali část nabídky z pozice subdodavatele více uchazečům, kteří se účastní jedné konkrétní veřejné zakázky nebo si nás jako subdodavatele může "najmout" v rámci jedé VZ jen jeden uchazeč? Může tedy tak figurovat jako subdodavatel naše společnost u více uchazečů? Děkuji za odpověď. Iva Madarászová

  Dobrý den,

  dle ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) nesmí dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, být současně v tomtéž zadávacím řízení subdodavatelem, kterým jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci.
  Lze tedy dovodit, že subdodavateli nic nebrání v tom, aby poskytnul kvalifikaci dle § 51 odst. 4 ZVZ vícero dodavatelům, kteří podali nabídku v tomtéž zadávacím řízení. Rozhodne-li se však tento subdodavatel kromě toho podat i vlastní nabídku, tj. bude v rámci stejného zadávacího řízení na veřejnou zakázku současně vystupovat jako dodavatel a subdodavatel poskytující kvalifikaci, je zadavatel dle § 69 odst. 3 ZVZ povinen takovou nabídku dodavatele vyřadit a následně se zadávacího řízení dodavatele také vyloučit. Nabídky dodavatelů, jimž poskytoval kvalifikaci, nebudou nijak dotčeny.

  Dodatečné práce

  10.03.2015 S nabytím účinnosti zákona č. 40/2015 Sb. (tj. poslední novely zk. č. 137/2006 Sb.) se zvýšil rozsah prací z 20 % na 30 %, které je možné zadat způsobem dle §23 odst. 7 písm. a). Lze zadat v tomto zvýšeném limitu dodatečné práce nebo služby i k již právě realizovaným veřejným zakázkám zahájeným před poslední novelizací (za předpokladu splnění podmínek §23 odst. 7 písm. a) ? Jak správně určovat základnu pro výpočet limitu „ceny původní veřejné zakázky“ při opakovaném zadávání dodatečných prací za předpokladu splnění podmínek ZVZ? Jedná se o smluvní cenu platnou v okamžiku vypsání příslušného jednacího řízení bez uveřejnění? (Pozn.: opakované zadávání dodatečných stavebních prací je velmi časté při náročných stavebních rekonstrukcích.) Děkuji za odpověď.

  V přechodném ustanovení § 156 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se uvádí, že zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Postup dle předmětné novely zákona je vázán na počátek nového zadávacího řízení, jelikož zadávání dodatečných víceprací se realizuje prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, je rozhodným toto jednací řízení bez uveřejnění, nikoli zadávací řízení, na základě kterého byla zadána původní veřejná zakázka. Z přechodného ustanovení tedy vyplývá, že dodatečné vícepráce ve výši 30 % hodnoty veřejné zakázky je možné zadávat v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno poté, co nabyl zákon č. 40/20158 Sb. účinnosti, tedy počínaje dnem 6. 3. 2015.

  Základ pro výpočet 30% limitu představuje cena uvedená ve smlouvě. S opakovanými dodatečnými pracemi se tedy finanční limit, ve kterém je možné dodatečné práce zadat, nenavyšuje.

  Dodací podmínky

  09.03.2015 Dobrý den, mám dotaz týkjaící se veřejné zakázky malého rozsahu, která je financována z dotací EU. Zadavatel neuvedl v nárvhu smlouvy při výběrovém řízení místo dodaní daného vyhotoveného materiálu. Je to problém, který by měl znamenat zrušení výběrového řízení, nebo jiný problém pro zadavatele veřejné zakázky? Děkuji za odpověď

  Dle ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, je však povinen dodržet zákonné zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v § 6.

  Kvůli naplnění zásady transparentnosti musí být dostatečně přesně stanoveny požadavky a charakteristiky kladené na předmět plnění zakázky, tak, aby Uchazečům umožnily zpracovat nabídky, které budou mezi sebou vzájemně porovnatelné a Zadavatel měl tak možnost vybrat z nich nabídku nejvýhodnější. Zadavatel musí sám zvážit charakter předmětu plnění a to, do jaké míry ve vztahu k němu bude mít místo dodání předmětu plnění vliv na porovnatelnost nabídky. Dalo by se očekávat, že např. u dodání písemného materiálu elektronickou formou do datové schránky Zadavatele toto nebude mít významný vliv na výši nabídkové ceny a Zadavatel si tak bude moci vybírat mezi porovnatelnými nabídkami. Na druhé straně, nutnost fyzického dodání objemného materiálu do vzdáleného místa přejímky bude mít téměř jistě vliv na cenu nabídky, pokud Uchazeči předpokládali a do nabídky zakalkulovali jiné místo dodání než je místo Zadavatelem nyní požadované.

  Lze se tedy domnívat, že v druhém případě by se mohlo jednat o pochybení a jelikož zakázka, jak sami uvádíte, je financována z dotací EU, doporučovali bychom Vám konzultovat možnost nápravy s příslušným poskytovatelem dotace, který v metodice pro příjemce dotací (Pravidlech pro výběr dodavatelů) stanovuje pravidla postupu při výběrových řízení.

  Doplnění kvalifikace

  06.03.2015 Dobrý den, reaguji na Vaši odpověď na dotaz ze dne 6.8.2014, 14:01:00. V této odpovědi uvádíte, že z účasti v zadávacím řízení nelze vyloučit uchazeče z důvodu, že v rámci doplnění kvalifikace předložil výpis z Rejstříku trestů, který byl pořízení po uplynutí lhůty pro podání nabídek. V komentovaném ustanovení § 52 zákona o veřejných zakázkách (právní stav komentáře ke dni 1.7.2012) je uvedeno "Zákon velmi přesně stanoví dobu, ve které musí dodavatelé prokázat splnění požadavků kladených Zákonem či zadavatelem na kvalifikaci, a to vždy v závislosti na příslušném druhu zadávacího řízení. Tyto doby musí být zadavatelem beze zbytku dodržovány a zadavatel by se dopustil porušení Zákona, pokud by v souladu s § 60 nevyloučil toho dodavatele, který by předložil doklady či informace k prokázání kvalifikace až po uplynutí lhůt stanovených v komentovaném ustanovení. " V Rozhodnutí ÚOHS č. S141/2013/VZ-13236/2013/514/PJa úřad připouští doložení výpisu z Rejstříku trestů dodatečně (po lhůtě pro podání nabídek), nicméně pouze do 1.1.2017, neboť do té doby je vyloučeno, aby některý dodavatel - právnická osoba - byl pravomocně odsouzen za trestný čin a zároveň již došlo k uplatnění § 27 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a záznam o odsouzení takového dodavatele by byl z rejstříku trestů odstraněn. Toto však dle mého názoru nemůže být použito analogicky u výpisu z Rejstříku trestů fyzických osob, neboť zápis v tomto rejstříku mohl být odstraněn a pokud uchazeč dodatečně dodal výpis z Rejstříku trestů fyzických osob s datem po lhůtě pro podání nabídky a v době mezi lhůtou pro podání nabídek a datem vystavení výpisu z Rejstříku trestů mohl být záznam o odsouzení z tohoto rejstříku odstraněn. Uchazeč by tedy nebyl schopen doložit, že objektivně kvalifikaci splňoval ve lhůtě pro podání nabídek tak jak požaduje § 59 odst.4 zákona (mj. bod 65 výše citovaného rozhodnutí ÚOHS). Moc prosím o další vysvětlení.

  Dobrý den,
  novelou č. 341/2013 (dále jen Novela) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), která nabyla účinnosti od 1. 1. 2014, došlo ke změně ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ. Novela tak umožňuje, aby (bude-li kvalifikace prokazována v souladu s ustanovením § 59 ZVZ dodatečně) mohly skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Novelizace tohoto ustanovení byla reakcí na komplikace, jež v praxi nastávaly v případě dodatečného prokazování kvalifikace, a to především ve vztahu k Vámi zmiňovanému výpisu z evidence Rejstříku trestů, jež nelze získat zpětně k určitému datu. Toto je uvedeno též v důvodové zprávě k této Novele.
  Do účinnosti Novely však ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ stanovovalo: „Veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě podle § 52.“ Dodavatel tak v případě, kdy doložil zadavateli výpis z evidence Rejstříku trestů vystavený po uplynutí lhůty pro podání nabídek, neprokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 ZVZ a nastal tak důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Tento závěr také viz v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S545/2013/VZ-24356/2013/521/VSt ze dne 13.12.2013.
  S ohledem na shora uvedené je tedy v případě dodatečného prokazování kvalifikace nutno přihlížet ke skutečnosti, kdy bylo zadávací řízení zahájeno. Na zadávací řízení se totiž vždy vztahuje právní úprava platná a účinná v době zahájení zadávacího řízení. Pokud bylo tedy zadávací řízení zahájeno před Novelou, nesplní dodavatel prokázání základních kvalifikačních předpokladů předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů vystaveného po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Pokud však bylo zadávací řízení zahájeno po 31. 12. 2013, musí zadavatel takovýto výpis z evidence Rejstříku trestů akceptovat a nelze dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení pro nesplnění základních kvalifikačních předpokladů.

  Možnost použití JŘBU

  04.03.2015 Dobrý den, mám dotaz týkající se možnosti použití JŘBU za následující situace: Zadavatel se s velkým předstihem opakovaně neúspěšne snažil postupem dle ZVZ vybrat dodavatele služeb pojištění majetku a odpovědnosti za újmu. Otevřené řízení pro nadlimitní zakázku (na 4 roky) muselo být dvakrát zrušeno, neboť žádný z uchazečů nesplnil zadávací podmínky. Pro mezidobí, kdy by zadavatel zůstal nepojištěn byla jako zakázka malého rozsahu uzavřena pojistná smlouva na půl roku, následně dodatkem prodloužena o 3 měsíce. Tato smlouva končí a doposud se nepodařilo vysoutěžit nového dodavatele. Kvůli kratším lhůtám byla vyhlášena VZ formou zjednodušeného podlimitního řízení na kratší období, ve lhůtě pro podání nabídek došla pouze 1 nabídka a zadávací řízení muselo být zrušeno. Nyní běží nové zjednodušené podlimitní řízení, ale pokud by se situace opakovala, nemá už zadavatel možnost realizace jiného druhu zadávacího řízení než JŘBU s odkazem na ust. § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ. Je tento postup možný s ohledem na naplnění kritérií krajní naléhavosti a časových důvodů? Zadavateli hrozí v případě nepojištěné škodní události majetková škoda velkého rozsahu. předem děkuji LR

  Dobrý den,
  ve Vámi popsaném případě bychom v první řadě doporučili zkontrolovat přiměřenost a vhodnost nastavení zadávacích podmínek za účelem zjištění, z jakého důvodu nebyly v předchozích dvou otevřených zadávacích řízeních podány žádné způsobilé nabídky. Zda nemohlo být důvodem nezájmu či nesplnění zadávacích podmínek nevhodné nastavení zadávacích podmínek, zda zadavatel nebyl ve svých požadavcích příliš (neodůvodněně) přísný. Služby, jejichž předmětem je pojištění majetku a odpovědnosti za škodu, nelze považovat za nestandardní a jsou zajisté nabízeny mnoha subjekty. Je tedy v zájmu zadavatele zjistit, co je důvodem neúspěchu či nezájmu dodavatelů v zadávacím řízení. Pro možnost využití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je třeba splnit zde uvedené požadavky, kterými jsou nezbytná potřeba zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a zároveň z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ je primárně určeno pro jiné situace (např. plnění, jejichž nezbytná potřeba byla vyvolána přírodní katastrofou), než kterou popisujete ve svém dotazu. Od 6. 3. 2015 je účinný zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách, který zrušil povinnost rušit zadávací řízení v případě, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. Zrušení této povinnosti se vztahuje na všechna zadávací řízení, která byla zahájena po účinnosti tohoto zákona. Pokud tedy v současné době opětovně zahájí zadavatel jakékoliv zadávací řízení v souladu se ZVZ, může zadat veřejnou zakázku i v případě, že obdrží v zadávacím řízení pouze jednu nabídku, která splňuje požadavky stanovení v zadávacích podmínkách a ZVZ.

  Výběrové řízení

  04.03.2015 Dobrý den,chtěl bych se zeptat-přihlásil jsem se do výběrového řízení na zateplení mateřské školky.Návrh jsem zavezl panu starostovi osobně,abych si byl jistý,že se na to vůbec někdo podívá.Na což mi pan starosta oznámil,že má nabídka 361.842Kč!!je za moc málo peněz,abych nabídku navýšil alespoň na 400.000Kč,že se v této částce udělají ještě chodníčky.Nabídku jsem tedy navýšil na 400.042Kč a opět ji starostovi odevzdal.V pondělí mi přišel dopis,že jsem výběrovým řízením neprošel,tudíž jsem se podíval na stránky obce a zjistil jsem,že výběrové řízení vyhrála firma,která dala nabídku 377.508Kč!!!.Absolutně nechápu co to mělo znamenat a proč po mě pan starosta chtěl nabídku zvýšit.Zavolal jsem panu starostovi a požádal ho o vysvětlení,vyštěkl na mě,že není povinen se se mnou o ničem bavit a típl mi telefon.Když jsem volal na jihomoravský kraj pod kterou školka spadá tak se mi tam vysmáli a típli mi telefon také.Tak bych se chtěl zeptat jestli se dá proti tomuhle jednání nějak bránit?A má vůbec slušný živnostník šanci se dostat k nějaké veřejné zakázce?Připadá mi totiž,že ne.Děkuji

  Dobrý den,
  veřejný zadavatel je vždy povinen dodržovat zákonné zásady dle § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a jednou z nich je zásada transparentnosti, povinnost dodržovat zákonné zásady se dle § 18 odst. 5 ZVZ vztahuje i na výběr dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud byly v jednání veřejného zadavatele prvky, jež vzbuzují pochybnosti o pravých důvodech jeho jednání, pak zadavatel nedostál zákonné povinnosti postupovat transparentně.
  Jestliže zadavatel jednal s rozporu s požadavkem ZVZ netransparentně, mohl naplnit skutkovou podstatu některého z trestných činů. Popisované netransparentní jednání by mohlo naplňovat zejména skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele nebo trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Doporučujeme proto zvážit, zda se neobrátit na orgány činné v trestním řízení, aby prověřily, zda jednání zástupce zadavatele nemohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu.
  Ve vztahu k pravomoci krajského úřadu si dovolujeme poukázat na zákon č. 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Přezkoumávání hospodaření je dle citovaného zákona pro obec povinné a jeho součástí je dle § 2 odst. 2 písm. c) citovaného zákona rovněž zadávání a uskutečňování veřejných zakázek. Obec si zvolí, zda přezkoumání provede krajský úřad, nebo zda uzavře smlouvu o poskytnutí auditorské činnosti a informuje o jejím uzavření krajský úřad. Doporučujeme Vám proto obrátit se znovu písemnou formou na krajský úřad a požádat, aby předmětná veřejná zakázka byla pečlivě přezkoumána krajským úřadem, popřípadě aby krajský úřad o Vašem podání písemně informoval auditora, s nímž obec uzavřela smlouvu.

  Vyhrazení si práva na posun termínu realizace

  03.03.2015 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je možné do zadávacích podmínek, návrhu smlouvy o dílo zapracovat ustanovení, že si objednatel vyhrazuje právo na úpravu termínu ukončení realizace díla v návaznosti na výši dotace a podmínek poskytovatele dotace. Zejména se nám jedná o to, že dojde-li k průtahům ve schvalování dotace může dojít k zásadnímu posunu termínu ukončení vzhledem k zimnímu období. Na Předem děkuji

  Dobrý den,
  v případech, kdy Zadavatel nemůže přesně určit termín ukončení realizace veřejné zakázky vzhledem k předem neznámým podmínkám realizace veřejné zakázky, které závisí na závazném rozhodnutí třetí osoby, doporučujeme termíny v zadávací dokumentaci a ve smlouvě vždy formulovat jako lhůtu, jež se počítá od data závazného rozhodnutí, případně od data podpisu smlouvy.
  Pokud s ohledem na technologický postup při zhotovování díla nelze realizovat veřejnou zakázku v zimních měsících, měly by zadávací podmínky stanovit i pravidla, jak bude určeno datum zahájení prací, získá-li zadavatel všechna potřebná oprávnění a přísliby v nevhodnou roční dobu.
  Důležité je, aby zadávací podmínky již od počátku stanovovaly pro zadavatele závazná pravidla, na jejichž základě bude upřesněn harmonogram realizace díla, aby tato pravidla byla s ohledem na skutečnosti známé v době zahájení zadávacího řízení co nejkonkrétnější a aby přiznávala zadavateli oprávnění ovlivnit harmonogram pouze v nezbytně nutném rozsahu.
  Tím se zabrání situaci, že by se musel podepisovat dodatek smlouvy měnící harmonogram realizace díla, který by mohl být nedovolenou podstatnou změnou smlouvy ve smyslu § 82 odst. 7 písm. b), zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), neboť by se mohlo jednat o změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů.

  Soutěž o návrh

  02.03.2015 Jaký je prováděcí právní předpis podle § 103, odst. 7, zákona č. 137/2006 Sb., ZVZ,, pro soutěž o návrh. Jedná se mi o návrh na parametry připravovaného informačního systému.

  Dobrý den,
  soutěž o návrh je specifickým postupem zadavatele, který směřuje k získání návrhu, projektu nebo plánu, není však specifickým druhem zadávacího řízení a nevede k uzavření smlouvy. K uzavření smlouvy je nezbytné provést navazující zadávací řízení. Zadavatel postupuje při realizaci soutěže o návrh výhradně podle jednotlivých platných ustanovení ZVZ, zejména podle ustanovení § 102 až § 109 ZVZ a dalších.

  Prováděcí právní předpis k § 103 odst. 7 ZVZ nebyl vydán. Vzhledem k tomu, že vyhláška jakožto prováděcí právní předpis neukládá zadavateli žádné nové povinnosti, nýbrž pouze stanovuje podrobnosti povinností uložených zákonem, absence vyhlášky pro postup v soutěži o návrh není překážkou pro zahájení soutěže o návrh. Ani samotná vyhláška by však ve Vašem případě blíže nezohledňovala specifika pořízení informačních systémů.

  Co se týče Vámi požadovaného návrhu na parametry připravovaného informačního systému, doporučili bychom Vám obrátit se na Unii ICT, která již v roce 2011 podporovala využívání soutěže o návrh k zadání veřejné zakázky na ICT a mohla by mít k dispozici dokument podobného rázu.

  Otevírání obálek

  27.02.2015 Dobrý den, mám následující dotazy k procesu otevírání obálek: 1) Pokud není z předložené smlouvy v nabídce jasné, zda je podepsána osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, je dodavatel oprávněn uchazeče vyloučit, aniž by zjistil, zda je smlouva podepsána osobou oprávněnou jednat za uchazeče? (Viz rozhodnutí ÚOHS-S373/2013/VZ-20116/2013/512/PDr). 2) Pokud je zadavatel povinen před vyloučením uchazeče vyjasnit, zda smlouvu podepsala osoba oprávněná jednat jménem či za uchazeče, ve které fázi je oprávněn uchazeči položit dotaz v tomto smyslu? Již v rámci otevírání obálek, nebo až v rámci posouzení nabídky? Pokud zadavatel z odpovědi na dotaz zjistí až v průběhu posouzení nabídky, že návrh smlouvy nebyl podepsán osobou k tomu oprávněnou, je oprávněn tohoto uchazeče dodatečně vyloučit za nesplnění podmínky uvedené v § 71 odst. 8 písm. b) až po dokončení posouzení nabídky? 3) Je zadavatel oprávněn přijmout nabídku uchazeče, která je částečně v jiném jazyce než českém (kromě slovenského), přestože v zadávací dokumentaci stanovil, že uchazeč má podat nabídku v českém jazyce? I když jsou to části nabídky, které uchazeč doložil nad rámec požadavků zadavatele (různé katalogy, certifikáty apod.) a z ostatních částí nabídky je zřejmé, že uchazeč splnil všechny ostatní zadávací podmínky? Děkuji za rychlou odpověď.

  Dobrý den,
  Dotaz č. 1:
  Pokud má zadavatel pochybnost o tom, zda osoba, která podepsala návrh smlouvy, je osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče, může se zadavatel na dodavatele obrátit s žádostí o vysvětlení, a to ve smyslu § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Pouze samotná pochybnost zadavatele o tom, zda nabídka či jiná listina v nabídce je podepsána osobou k tomu oprávněnou, nemůže být důvodem k vyloučení dodavatele z další účasti v zadávacím řízení. Důvodem k vyloučení může být pouze to, že nabídka je skutečně podepsána osobou, které není taková pravomoc dána, ať již ze zákona či samotným dodavatelem. Toto uvádíme s odkazem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS) č.j. VZ/S145/05-152/4300/05-AB ze dne 30.9.2005 potvrzeném rozhodnutím předsedy ÚOHS č.j. 2R 86/05-Šp ze dne 20.2.2006 a dále s odkazem na výkladové stanovisko ÚOHS „Jednání zadavatele“.
  Dotaz č. 2:
  S odkazem na § 71 odst. 7 písm. b) ZVZ hodnotící komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Současně je v § 71 odst. 10 ZVZ stanoveno, že pokud nabídka nevyhoví požadavkům podle § 71 odst. 8 ZVZ, komise nabídku vyřadí. Ve fázi otevírání obálek komise pouze hodnotí, zda je návrh smlouvy podepsán, nezkoumá však, zda se jedná o osobu oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Toto s odkazem na § 76 odst. 1 ZVZ hodnotící komise zkoumá ve fázi posouzení nabídek. V případě, že hodnotící komise zjistí, že nabídka nesplňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, musí zadavatel takovou nabídku vyřadit.

  Dotaz č. 3:
  Dle ustanovení § 148 odst. 6 ZVZ je možné nabídky a ostatní písemnosti, to znamená veškeré písemnosti podle ZVZ, předložit vždy v českém jazyce, popřípadě v jazyce stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách. Jestliže tedy zadavatel na základě Vámi poskytnutých informací stanovil, že nabídky mají být zpracovány v českém jazyce a zároveň nestanovil v zadávacích podmínkách, že je možné předložit nabídky nebo jejich části v jiném jazyce, jsou uchazeči (zájemci) povinni předložit nabídky v jazyce českém. To, zda nabídka splňuje jazykové požadavky, posuzuje hodnotící komise při otevírání obálek s odkazem na § 71 odst. 7 písm. a) ZVZ. V případě, že nabídka nevyhoví požadavkům podle uvedeného ustanovení ZVZ, komise nabídku vyřadí (§ 71 odst. 9 ZVZ).
  Jak dále uvádíte, část nabídky, kterou uchazeč předložil v jiném jazyce než českém, se týkala dokladů, které zadavatel nepožadoval, a byly nad rámec jeho požadavků. V tomto případě k těmto dokladům zadavatel nepřihlíží jako by nebyly dodány a nesmí je zohlednit při posuzování nabídky. Jednalo by se o porušení § 6 ZVZ, kdy by toto jednání zadavatele mohlo být považováno za porušení principu rovného zacházení.

  FKSP

  26.02.2015 Je zadavatel povinen vypisovat veřejnou zakázku např. na stravenky, které jsou hrazeny z větší části z prostředků fondu sociálních a kulturních potřeb a z menší od zaměstnanců? Děkuji za odpověď,

  Dobrý den,
  klíčové je, zda jsou naplněny definiční znaky veřejné zakázky dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZVZ“), tedy zda:

  se jedná o smluvní vztah
  mezi zadavatelem, tedy subjektem uvedeným v § 2 ZVZ, a
  dodavatelem poskytujícím dodávky, služby či provedení stavebních prací, a
  dodavatel poskytuje zadavateli plnění za úplatu.
  Pro naplnění podmínky úplatnosti přitom není rozhodné, z jaké položky rozpočtu nebo z jakého fondu zadavatel uhradí úplatu za realizaci veřejné zakázky. Dle judikatury (např. rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. 62 Ca 25/2009-159 ze dne 2. 2. 2011) může být podmínka úplatnosti naplněna, i když peněžité plnění neposkytuje přímo zadavatel; například pokud dodavateli uzavřením smlouvy se zadavatelem vzniká nárok na platbu od soukromých osob.
  Smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem má být nákup stravovacích poukázek oproti nároku dodavatele na platby zčásti od zadavatele a zčásti od jeho zaměstnanců, proto splňuje prvek úplatnosti dle § 7 ZVZ a zadavatel je povinen splnit povinnosti, které mu ZVZ ukládá pro zadání veřejné zakázky.

  Výkaz výměr

  25.02.2015 Dobrý den, mám dotaz ohledně ocenění výkazu výměr. Pokud je ve výkazu výměr u určité položky uvedena v ceně nula, mohu uchazeče dle § 76 odst. 3 vyzvat k objasnění nulové položky. Pokud ale u určité položky není uvedeno nic (ani nula), mohu uchazeče také vyzvat dle § 76 odst. 3 k objasnění nebo je to nedodržení zadávacích podmínek a uchazeče musím vyloučit. Děkuji za odpověď Denisa Němcová

  Dobrý den,

  podle § 44 odstavec (3) písmeno f) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je povinností zadavatele, aby v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny. Pro právní jistotu zadavatele je lepší, pokud v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanoví, jak mají dodavatelé postupovat při sestavení ceny, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k jednotlivým položkám a tuto otázku popsat v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny, tedy „… žádná položka nesmí mít hodnotu 0 Kč nebo zůstat neoceněna…“
  Podle § 76 odst. (1) ZVZ posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků, požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. (1) ZVZ.

  Požaduje-li zadavatel v zadávacích podmínkách ocenění všech položek položkového rozpočtu v souladu s projektovou dokumentací pro provádění stavby (vyhl. č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) a uchazeč nevyplní v nabídce položku, přičemž z nabídky uchazeče vyplývá jednoznačný závazek předmět veřejné zakázky splnit, doporučujeme zadavateli, aby požádal uchazeče o písemné vysvětlení nabídky postupem podle § 76 odst. (3) ZVZ, v němž by měl uchazeč vysvětlit a zdůvodnit proč položku v položkovém rozpočtu nevyplnil.
  Hodnotící komise posoudí nevyplněnou položku položkového rozpočtu na základě písemného vysvětlení uchazeče a neshledá-li vysvětlení uchazeče u uvedené položky položkového rozpočtu za odůvodněné objektivními příčinami, nabídku podle § 76 odst. (1), (6) ve spojení s § 6 odst. (1) ZVZ vyřadí ze zadávacího řízení, neboť ji posoudí jako nepřijatelnou podle § 22 odst. (1) písm. b) ZVZ.

  Základní kvalifikační předpoklady – podlimitní zakázka v otevřeném řízení

  24.02.2015 Splnění základních kvalifikačních předpokladů se u podlimitní zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady. V poslední době se objevuje nejednotný názor na to, kdo podepisuje toto prohlášení. Zda v případě, že se jedná o právnickou osobu, musí toto prohlášení podepsat jak tato právnická osoba tak její statutární orgán (např. jednatel společnosti s ručením omezeným) nebo každý člen statutárního orgánu (například předseda, místopředseda a všichni členové představenstva akciové společnosti) nebo pouze osoba oprávněná jednat jménem či za uchazeče (tzn. osoba oprávněna podepsat smlouvu)? Děkuji za odpověď. I.S.

  Dobrý den,
  prokazování základní kvalifikace podle § 53 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je kogentním ustanovením per analogiam k prokázání základních kvalifikačních předpokladů podlimitní veřejné zakázky prostřednictvím čestného prohlášení podle § 62 odst. 2 ZVZ. Čestné prohlášení u podlimitní zakázky je s ohledem na zjednodušení a snížení administrační náročnosti realizováno v „mírnějším“ režimu, avšak zároveň nezastupitelným úkonem učiněným výhradně prostřednictvím osoby oprávněné jednat jménem uchazeče. Rozhodné otázce Vašeho dotazu na určení osoby oprávněné jednat jménem uchazeče je věnována následující citace z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pod č.j.:ÚOHS-S476/2012/VZ-23022/2012/513/KSt ze dne 5. prosince 2012.

  „Čestné prohlášení podle § 53 odst. 3 zákona je úkonem, který může učinit pouze uchazeč/zájemce. V daném případě navrhovatel jako právnická osoba musí tento úkon učinit sám za sebe, tedy jeho statutární orgán, neboť podle pravidel jednání jménem právnické osoby upravených v příslušných ustanoveních obchodního a občanského zákoníku jedná jménem právnické osoby její statutární orgán. V žádném případě nemůže uchazeč tento úkon učinit zmocněncem na základě plné moci.“

  Přestože v souvislosti s přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim lze prokázat výpisem z Rejstříku trestů právnické osoby například skutečnost o uložení zákazu plnění veřejných zakázek, tak způsob prokázání základního kvalifikačního předpokladu v souladu s § 53 odst. 3 písm. a) ZVZ zachová povinnost, že předpoklad bezúhonnosti či beztrestnosti musí splňovat jak právnická osoba, tak tuto podmínku musí splňovat rovněž i statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu samostatně, a to bez ohledu na skutečnost, zda jedná navenek samostatně.

  Osoba oprávněná jednat jménem uchazeče na základě čestného prohlášení prokazuje, že podmínka bezúhonnosti byla přezkoumána ve vztahu ke každému členu statutárního orgánu samostatně, a to bez ohledu na skutečnost, zda je osoba oprávněna jednat navenek samostatně. Pokud tedy statutární orgán akciové společnosti tvoří 5 statutárních členů, podepsané čestné prohlášení se vztahuje k prokazovaným skutečnostem u každého samostatně.

  Zrušení soutěže o návrh

  24.02.2015 Dobrý den, může zadavatel zrušit soutěž o návrh i podle § 84 ZVZ? Děkuji

  Dobrý den,
  soutěž o návrh (dále jen „SON“) je postavena dle § 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) mimo kategorii postupů pro zadávání veřejných zakázek se samostatnou úpravou v části čtvrté ZVZ a není tak ani řazena mezi druhy zadávacích řízení podle § 21 odst. 1 ZVZ.

  Přistoupit ke zrušení probíhající SON je zadavatel oprávněn podle samostatné úpravy § 108 ZVZ, ale pouze pokud si to vyhradil soutěžními podmínkami a stanovil-li způsob odškodnění všech účastníků soutěže. Úprava SON však neodkazuje na podpůrné použití § 84 ZVZ. Ukončení SON prostřednictvím jejího zrušení není ZVZ preferováno, a proto je třeba oprávnění zadavatele zrušit SON vykládat zužujícím způsobem. Lze tedy konstatovat, že zadavatel obecně není oprávněn zrušit SON postupem podle § 84 ZVZ.

  Zároveň je třeba doplnit důležitou výjimku z tohoto pravidla, kdy je zadavatel oprávněn zrušit SON z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. a) nebo b) ZVZ, pokud si nevyhradil oprávnění v souladu s § 108 ZVZ (a zároveň uplatněnému důvodu zrušení odpovídá skutkový stav).

  Oprávnění zadavatele dovozujeme ze systematického výkladu ZVZ, konkrétně je třeba najít vyvážený výklad ZVZ ve vztahu k povinnosti zadavatele odeslat dle § 107 odst. 3 ZVZ k uveřejnění výsledek SON. Tuto zákonnou povinnost nelze splnit, pokud zadavatel neuvede do povinně používaného formuláře F13 „Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon“ identifikační údaje účastníka soutěže, který podal nejvhodnější návrh. Zákonná povinnost zaniká, pouze pokud zadavatel SON zruší.

  Z tohoto důvodu je nutné umožnit zadavateli legálně zrušit SON, pokud ve stanovené lhůtě neobdržel žádný soutěžní návrh, nebo vyloučil všechny účastníky soutěže. Opačný výklad ZVZ by zadavateli ukládal zákonnou povinnost odeslat k uveřejnění výsledek SON, jež by ovšem nemohl z objektivních důvodů splnit.

  Seznam subdodavatelů dle § 147a a odštěpný závod

  23.02.2015 Dle § 147a odst. 3 máme zadavateli předložit seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. V případě, že se jedná o akciovou společnost má přílohou být i seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu. Jedním ze subdodavatelů, který by měl být uveden v tomto seznamu je i tzv. odštěpný závod zahraniční právnické osoby (je zapsán do obchodního rejstříku, nicméně nemá právní subjektivitu). Tato zahraniční osoba je akciovou společností - má být v tomto případě předložen zadavateli seznam akcionářů (nad 10 %) této zřizující zahraniční společnosti nebo se na tento případ požadavek podle § 147a odst. 5 nevztahuje a v seznamu subdodavatelů pouze uvedeme odštěpný závod?

  Dotazem uvedené ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) odkazující na povinnost veřejného zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle odst. 1 písm. b) § 147a ZVZ považujeme vzhledem k povaze dotazu za zavádějící a jeho věcnou souvislost dovozujeme k povinnosti zadavatele uveřejnit seznam subdodavatelů dodavatele na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 147a odstavce 1 písm. c) ZVZ. Navazující ustanovení ZVZ tak podle § 147a odst. 5 ukládá povinnost dodavatele předat veřejnému zadavateli seznam všech vlastníků akcií, jejichž souhrnná hodnota přesahuje 10% základního kapitálu subdodavatelské organizace.
  Právní subjektivitu organizační složky zahraniční právnické osoby, společně s určením způsobilosti k právním úkonům, posuzoval již Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 7. 4. 2011 pod sp. zn. 21 Cdo 1027/2010 konstatoval, že ve všech záležitostech, týkajících se organizační složky zahraniční osoby, je nositelem práv a povinností vždy ta zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, má proto ve všech případech pouze zahraniční, ať už fyzická nebo právnická osoba a nikoli její organizační složka.
  Odštěpný závod (dále jen „OZ“) podle § 503 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), zapsán do obchodního rejstříku ve smyslu pobočky neboli organizační složky zahraniční právnické osoby, není nadán autentickou právní subjektivitou a tedy ani způsobilostí vzhledem k samostatnosti úkonů dodavatele v zadávacím řízení. Oprávnění zahraniční osoby podnikající na určitém území prostřednictvím „odštěpné“ organizační složky, tak vzniká pouze ve jménu té zahraniční osoby, jež je zároveň zřizujícím subjektem. Povinnost dodavatele předat zadavateli seznam všech subdodavatelů společně s předloženým seznamem vlastníků akcií podle § 147a odst. 5 ZVZ se vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby ve smyslu § 17 písm. i) ZVZ, přestože by se mělo jednat o zahraniční subjekty, se sídlem podnikání mimo území České republiky.

  Věcný rozsah osvědčení objednatelů o řádném plnění stavebních prací

  20.02.2015 Dobrý den, dle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ může zadavatel požadovat k prokázání TKP seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně. Může zadavatel v osvědčení požadovat i údaje nad rámec zákona, nebo je výčet uvedený v tomto ustanovení nepřekročitelný, kdy tedy zadavatel nemůže po dodavateli požadovat v osvědčení jiné údaje než výše uvedené? Domnívám se, že osvědčení neslouží k podrobné specifikaci realizované zakázky, kdy tato může být provedena např. v rámci seznamu stavebních prací. Chtít po objednatel vystavit podrobné osvědčení by navíc v řadě případů bylo velmi komplikované.

  Dobrý den,
  ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) dává zadavateli možnost posoudit zkušenosti a odbornost dodavatelů v rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to prostřednictvím požadavku předložit seznam předešlých realizací obdobných zakázek v období posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací. Tato osvědčení musí obsahovat údaje požadované § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ. Seznam požadovaných údajů nemůže zadavatel rozšířit.

  Někteří zadavatelé mohou považovat údaje z osvědčení za velmi relevantní právě proto, že třetí nezávislá osoba (objednatel), nikoliv sám dodavatel, doloží a zhodnotí realizaci předešlých obdobných zakázek.
  Mnohdy může být pro objednatele pracné a komplikované vystavit podrobné osvědčení, avšak pokud je postup zadavatele plně v souladu se ZVZ, resp. § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ, musí dodavatel, který má zájem vyhrát zadávací řízení, těmto podmínkám vyhovět.

  Výpis z Rejstříku trestů

  18.02.2015 Statutární orgán tuzemské právnické osoby je občan Slovenské republiky. Má výpis z rejstříku trestů ze Slovenska, nemá tento výpis z České republiky. Pokud je vydán v ČR výpis z RT osoby, která je občanem jiného členského státu EU, Rejstřík trestů zjišťuje jeho beztrestnost i v zemi, jejímž je občanem. Firma musí před podpisem smlouvy v ZPŘ předložit originály nebo ověřené kopie výpisů z RT jak právnické osoby, tak statutárních orgánů. Může uchazeč beztrestnost svého statutárního orgánu prokázat výpisem z RT ze Slovenska, jak se domnívá, nebo musíme trvat na doložení také výpisu z RT z České republiky, jak jsme přesvědčeni my.

  Dobrý den, v případě, že nabídku podává tuzemská právnická osoba a některý z členů jejího statutárního orgánu má bydliště v jiném státě, prokazuje takový člen statutárního orgánu splnění kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., v platném znění, tj. trestní bezúhonnost, pouze ve vztahu k ČR. Tento kvalifikační předpoklad je splněn předložením výpisu z rejstříku trestů vydávaném českými orgány. Jinak řečeno pokud je uchazeč českou právnickou osobou a členem jejího statutárního organu je osoba s domicilem mimo ČR, zadavatel není oprávněn požadovat prokázání beztrestnosti tohoto člena statutárního organu výpisem z rejstříku trestů (nebo obdobného dokladu) ze státu jejího domicilu.

  Vyřazení z hodnocení

  17.02.2015 Vážení, ráda bych se zeptala na následující: před několika dny jsme byli vyřazeni z VZ z důvodu překročení max. nabídkové ceny zboží. V zadávací dokumentaci byla zakázka rozdělena na 4 části, u části 1, která se skládala ze 2 přístrojů a které jsme se účastnili, byla u odstavce cena uvedena max. cena bez DPH, řekněmě 100 (jednou částkou za oba přístroje). V příloze zadávací dokumentace - technické specifikaci - byla kromě technických parametrů také vedle názvu přístroje uvedena cena pro oba přístroje zvlášť vč. DPH, řekněmě 71 a 50. V nabídce jsme splnili limit do max. celkové ceny VZ, avšak jeden z přístrojů byl dražší než cena uvedená v technické specifikaci (druhý byl ale výrazně levnější) - řekněme 75 a 40. Z VZ jsme byli vyřazeni z důvodu nedodržení max. ceny zakázky. S tímto nesouhlasíme. Domníváme se, že cena uvedená v zadávací dokumentaci, kde není rozdělena na dvě částky, závazná. Prosím o názor odborníka S pozdravem, Lucie van Donselaarová, jednatelka Dartin spol. s r.o.

  Dobrý den,
  zadavatel musí podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanovit v zadávací dokumentaci požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny. Tyto požadavky se mohou týkat i její maximální výše.
  Podle § 76 ZVZ posoudí hodnotící komise nabídky z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Podotýkáme, že zadávacími podmínkami jsou v souladu s § 17 písm. l) ZVZ veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Uchazeč, jehož nabídka je z důvodu nesplnění takových požadavků zadavatele vyřazena, musí být bezodkladně vyloučen z účasti v zadávacím řízení.
  Technická specifikace, na kterou odkazujete ve svém dotazu a která je přílohou a tedy i nedílnou součástí zadávací dokumentace, je zcela jistě dokumentem vymezujícím požadavky vztahující se k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel, považuje-li to za nezbytné, může v zadávacích podmínkách stanovit nejen maximální přípustnou cenu celkového plnění, ale i maximální přípustnou cenu
  jednotlivých položek tvořících předmět plnění. Takováto podmínka však musí být v zadávací dokumentaci stanovena dostatečně jasně, aby uchazeč neměl pochybnosti, jakým způsobem má nabídkovou cenu zpracovat.
  Z hlediska posouzení Vaší situace bude tedy rozhodné, jakým způsobem zadavatel formuloval požadavek na zpracování nabídkové ceny. Jinak řečeno, pokud by zadávací dokumentace obsahovala jednoznačně a srozumitelně vyjádřený požadavek nejen na limitaci maximální celkové ceny, ale i na limitaci maximálních cen jednotlivých položek, byl by postup zadavatele směřující k vyloučení uchazeče, který překročil maximální přípustnou cenu byť i jen u jedné z položek (aniž by překročil maximální přípustnou celkovou cenu plnění veřejné zakázky), zcela v souladu se ZVZ, a to z důvodu nesplnění zadávacích podmínek podle § 76 ZVZ.

  Centrální zadavatel

  16.02.2015 Dobrý den - můj dotaz se týká zadání VZMR. Zadavatel (obec) hodlá vyhlásit VZMR na dodávku propagačních předmětů. V rámci sdružení nákupu chce zadavatel nakoupit propagační předměty i pro příspěvkové organizace zřízené zadavatelem. Výsledkem VZMR by byly samostatné smlouvy či objednávky mezi dodavatelem a zadavatelem, dodavatelem a jednotlivými příspěvkovými organizacemi. Musí být v případě VZMR uzavřena mezi zadavatelem a příspěvkovými organizacemi písemná smlouva o centralizovaném zadávání? Děkuji.

  Dobrý den,
  v souladu s § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nemusí zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) zadávat podle ZVZ, musí však dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  Postup realizace centralizovaného zadávání je definován v § 3 ZVZ. Samotné zahájení centralizovaného zadávání je vázáno na splnění zákonné podmínky, která spočívá v povinnosti zadavatele a centrálního zadavatele uzavřít spolu písemnou smlouvu, jejímž předmětem bude úprava vzájemných práv a povinností souvisejících s centrálním zadáváním. Teprve okamžikem uzavření takovéto smlouvy je centrální zadavatel oprávněn ve vztahu k dotčeným zadavatelům (ve Vašem případě tedy ve vztahu k příspěvkovým organizacím tímto centrálním zadavatelem zřízeným) zahájit samotné centralizované zadávání.
  V případě, že zadavatel, který hodlá prostřednictvím VZMR postupem mimo režim ZVZ, pořizovat plnění nejen pro sebe, ale i pro zadavatele jím zřízené, není sice centrálním zadavatelem postupujícím podle ZVZ, nicméně v zásadě jedná obdobně jako centrální zadavatel. Jinak řečeno takový zadavatel se ocitá v roli zprostředkovatele, který prostřednictvím VZMR pořizuje určitá plnění
  i pro své podřízené organizace.
  Lze tedy shrnout, že budete-li pořizovat předmětné dodávky formou VZMR mimo režim ZVZ i pro své příspěvkové organizace, bude stejně jako v případě centrálního zadávání nezbytné uzavřít s Vašimi příspěvkovými organizacemi smlouvu, ve které budou jednoznačným způsobem vymezena práva a povinnosti smluvních stran související s takovýmto pořizováním dodávek.

  Předpokládaná hodnota - druh ZŘ

  16.02.2015 Dobrý den, připravujeme výběrové řízení na dodavatele kancelářských potřeb. Předpokládaná hodnota zakázky na kalendářní rok činí přibližně 1,3 mil. Kč bez DPH. Rádi bychom uzavřeli rámcovou smlouvu s jedním dodavatelem na dobu 1 roku. Náš dotaz se týká stanovení druhu zadávacího řízení. Může být veřejná zakázka dle výše uvedené specifikace zadávána jako VZMR, když je záměrem uzavření rámcové smlouvy na 1 kalendářní rok? Je pro stanovení předpokládané hodnoty a určení druhu zadávacího řízení vždy rozhodující doba, na kterou má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázku zadat? Nebo musí zadavatel (veřejný zadavatel dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c ZVZ) stanovit předpokládanou hodnotu a druh zadávacího řízení za dobu 48 měsíců, jelikož je předpoklad, že zadavatel bude zadávat zakázku na kancelářské potřeby i v dalších letech (potencionální doba trvání by tak byla na dobu neurčitou). Tentýž problém řešíme při stanovení předpokládané hodnoty a následném druhu zadávacího řízení u veřejných zakázek, jejichž předmětem je: poskytování telekomunikačních a datových služeb, servis a opravy vozidel a dalších opakujících se dodávek a služeb. Děkuji.

  Dobrý den,
  v první řadě je nezbytné, aby si zadavatel ujasnil své potřeby. Lze předpokládat, že dodávky kancelářského papíru, stejně jako poskytování telekomunikačních a datových služeb bude zadavatel požadovat po celou dobu fungování úřadu. Zadavatel si však musí zodpovědět otázku, zda se tyto potřeby budou v čase měnit či zda jsou potřeby zadavatele v čase konstantní (resp. přibližně stejné) a tomu přizpůsobit délku smluvního vztahu s vybraným dodavatelem. Zadavatel musí při svém rozhodování vzít v úvahu rovněž hledisko proměnlivosti ceny daného plnění, přičemž např. u kancelářských potřeb lze mít za to, že k výrazným cenovým výkyvům či změnám v střednědobém horizontu nedochází a lze tedy považovat za vhodné uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem na delší časové období. Jiný přístup však může zadavatel zvolit v případě plnění, které je velmi proměnlivé v čase- např. výpočetní technika. Zadavatel by si měl tedy v první řadě uvědomit své potřeby a zohlednit výše uvedené faktory a rovněž skutečnost, zda pořízením plnění na delší časový úsek, např. na 4 roky, nemůže zadavatel získat značné finanční úspory v důsledku množstevních slev. Z pohledu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se nelze vyjádřit k vymezení předmětu veřejné zakázky, ale pouze ke stanovení předpokládané hodnoty. Při vymezování předmětu, resp. při zjišťování potřeb zadavatele, je nezbytné postupovat v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Poté, co zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky, postupuje při získávání předpokládané hodnoty dle § 13 ZVZ. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely ZVZ rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Rozhodným pro stanovení předpokládané hodnoty je vymezení předmětu veřejné zakázky. Pokud zadavatel stanoví předmět veřejné zakázky jako určité dodávky požadované v období jednoho roku, stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu s § 13 ZVZ pro plnění poskytované po dobu jednoho roku, pokud mají být předmětem veřejné zakázky dodávky poskytované po dobu 4 let, bude zadavatel při výpočtu předpokládané hodnoty uvažovat finanční prostředky vynaložené za dané plnění po dobu čtyř let. Pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v takové výši, které odpovídá finančním limitům stanoveným v ZVZ pro podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, je povinen postupovat při výběru dodavatele v souladu s tímto zákonem. Pokud předpokládaná hodnota nedosahuje finančních limitů pro podlimitní veřejné zakázky, jedná se tedy o veřejné zakázky malého rozsahu, není zadavatel povinen postupovat v souladu se ZVZ. V takovém případě je nezbytné dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ a dále postupovat podle interních směrnic, které většina zadavatelů pro účely postupu při výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky přijímá. Závěrem shrnujeme, že pokud zadavatel ví, že bude dodávky kancelářských potřeb poptávat každý rok, měl by uzavřít smlouvu na dobu delší než jeden rok. Pokud totiž zadavatel zadává standardizované plnění opakovaně každý rok, přičemž si je vědom svých potřeb v dalších letech a zároveň je naplněna podmínka, že takovým jednáním dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v ZVZ, lze takové jednání považovat za rozporné se ZVZ, jelikož dochází k porušení ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ.

  Akceptování reference / Chyba v rozpočtu

  13.02.2015 Dobrý den, vzhledem k rozporům v našem právě probíhajícím výběrovém řízení se na vás obracíme s prosbou o radu ohledně dvou situací: 1. Prosíme o výklad §56 odst. 3 písm a) ZVZ, podle nějž splnění technických kvalifikačních předpokladů prokazujeme předložením seznamu zakázek realizovaných v posledních 5 letech. Náš požadavek specifikující předložené reference zněl: Realizace plnění zakázky na každou stavební práci minimálně ve výši: 30 000 000,- Kč bez DPH za každou jednotlivou zakázku za posledních 5 let ke dni pro podání nabídek (den podání nabídek byl 5.1.2014, tzn k 5.1.2010). Uchazeč nám předložil referenci v odpovídající finanční výši, která byla realizovaná v období 9/2006 - 6/2010, To znamená, že do našeho požadavku 5 let od podání nabídky spadá reference pouze termínem 5.1.2010 - 6/2010. Uchazeče jsme proto písemně vyzvali k objasnění financování této akce formou potvrzení (např. Čestné prohlášení, výpis z účetnictví apod.), že u výše zmíněné zakázky byl rozsah finančních prostředků vynaložených objednatelem (tzn. uchazečem vyfakturovaná částka) v termínu 5/1/2010 – 6/2010 u této zakázky v minimální výši 30 mil Kč bez DPH. Referenci jsme tudíž přijali, pouze jsme uchazeče požádali o vysvětlení financí. Někteří z uchazečů ovšem s tímto krokem nesouhlasí a argumentují, že zakázka je uznatelná nezávisle na profakturované částce v námi požadovaném období 5 let ke dni podání nabídek. Je náš postup vycházející z našeho výkladu zákona správný? 2. Položkový rozpočet, který byl součástí Zadávací dokumentace požaduje připočítání rezervy ve výši 10% finální nabídkové ceny. Tato částka je součástí konečné nabídkové ceny a má tudíž vliv na její výši. Někteří z uchazečů ovšem těchto 10% vypočítali chybně a nabídková cena je tak u těchto uchazečů spočítána odlišně od ostatních. Ačkoliv tento rozdíl nemění konečné pořadí uchazečů, měli bychom dle našeho názoru uchazeče s chybným výpočtem z výběrového řízení vyloučit pro nesplnění podmínek ZD. Je náš postup správný? Děkuji za odpověď.

  Pokud zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím předložení seznamu stavebních prací dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je dodavatel povinen předložit seznam relevantních stavebních prací, které realizoval v posledních 5 letech, přičemž při stanovování doby realizace se za relevantní považuje termín dokončení stavby.

  Není tedy rozhodné, kdy došlo k proplacení příslušné částky za realizaci stavby, ale kdy byla stavba dokončena. Co se rozumí dokončením stavby, by mělo vyplývat ze smlouvy uzavřené mezi objednatelem a poskytovatelem. Lze tedy uzavřít, že Vámi aplikovaný výklad nebyl správný, jelikož se z poskytnutých údajů jeví, že dodavatel prokázal kvalifikaci v souladu se ZVZ.

  K Vašemu druhému dotazu sdělujeme, že pokud někteří z uchazečů nesprávně vypočítali nabídkovou cenu, nelze v souladu se ZVZ postupovat jinak, než tyto uchazeče vyloučit. Změna nabídkové ceny je nepřípustná a nedodržení povinností stanovených v zadávací dokumentaci rovněž.

  V této souvislosti dále uvádíme, že požadavek zadavatele na připočítání 10% rezervy k nabídkové ceně nepovažujeme za vhodný. Zadavatel nesmí uměle navyšovat nabídkovou cenu, aniž by bylo zcela jasně stanoveno, jakým způsobem a na co by byly tyto dodatečné finanční prostředky v budoucnu využity. Takový postup popírá zásadu transparentnosti, kterou je zadavatel povinen se v zadávacím řízení řídit. ZVZ umožňuje v souvislosti s veřejnými zakázkami na stavební práce zadávat dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ. Nelze ovšem zde uvedená pravidla obcházet tím, že zadavatel bude vyžadovat započítání určité procentuálně vyjádřené částky k nabídkové ceně, která by měla v budoucnu sloužit k realizaci dodatečných prací mimo režim ZVZ. Přestože zadavatel požadoval připočtení 10% rezervy k nabídkové ceně vypočítané v souladu s požadavky na sestavení nabídkové ceny uvedenými v zadávacích podmínkách, nesmí tuto rezervu pro dodatečné stavební práce, které nejsou uvedeny v rozsahu prací s výkazem výměr, použít, bez toho aniž by proběhlo řádné zadávací řízení – v případě víceprací tedy jednací řízení bez uveřejnění.

  V souvislosti se započítáváním finančních rezerv do nabídkové ceny na veřejnou zakázku vydal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následující stanovisko:

  https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/vykladove_stanovisko_rezerva.doc    

  Otevírání obálek u VZ rozdělené na části

  13.02.2015 Dobrý den, mám dotazy k procesu otevírání obálek, pokud je zakázka rozdělena na části a uchazeči mohou podat nabídku na jednu či libovolný počet částí VZ. Lhůtu pro podání nabídek stanovil zadavatel pro všechny části stejnou. Jakým způsobem se postupuje při evidenci nabídek a při vlastním otevírání obálek? 1) Evidují se nabídky ke každé části zvlášť? 2) Je možné postupovat tak, že se otevírají nejprve obálky na jednu část a postupně na další části, bez ohledu na to, v jakém pořadí byly nabídky doručeny? Nebo je nutné otevírat obálky postupně jak byly doručeny, bez ohledu na to, na jakou část byly podány? 3) Je možné umožnit účast při otevírání obálek pro všechny části všem uchazečům, i těm, kteří podali nabídku jen na jednu z částí? Neporuší tím zadavatel ustanovení § 71 odst. 7 ZVZ (umožní účast na otevírání obálek i uchazečům, kteří podali nabídku pouze na některou z částí VZ)? 4) Pokud zadavatel postupuje při otevírání obálek tak, že nejprve otevře všechny nabídky doručené pro 1. část, potom pro druhou atd., neporuší tím ustanovení § 71 odst. 4 ZVZ? 3) Je možné stanovit pro každou část VZ rozdílnou lhůtu pro podání nabídky, a tedy i lhůtu pro otevírání obálek? Děkuji za rychlou odpověď.

  Dobrý den,
  Dotaz č. 1:
  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v § 98 odst. 4 vychází z toho, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze ZVZ jinak.
  S ohledem na výše uvedené tedy platí, že se na postup při zadávání každé jednotlivé části veřejné zakázky pohlíží jako na samostatné zadávací řízení, a proto musejí být evidovány nabídky ke každé části zvlášť.
  Dotaz č. 2:
  Z ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ nevyplývá, že obálka musí obsahovat označení, k jaké části veřejné zakázky se vztahuje. V případě, že nebude obálka obsahovat označení, ke které části veřejné zakázky se vztahuje, bude zadavatel otevírat obálky dle data a času jejich doručení, jak byly označeny v souladu s § 69 odst. 6 ZVZ.
  Zadavatel bude tedy otevírat obálky s nabídkami a konstatovat, které části se nabídka týká, jaká je její nabídková cena a zda vyhověla kontrole úplnosti. V protokolu o otevírání obálek bude pak soupis všech podaných nabídek s identifikací částí veřejné zakázky, které se týkají.
  Dotaz č. 3:
  Proces otevírání obálek je koncipován jako veřejný úkon zadavatele v zadávacím řízení, a proto mají právo se jej účastnit všichni uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek.
  S ohledem na shora uvedené se otevírání obálek tedy mohou účastnit všichni dodavatelé, kteří podali nabídku na některou z částí veřejné zakázky.
  Dotaz č. 4:
  Dle § 71 odst. 4 ZVZ musí být otevírání obálek zahájeno ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek.  Neznamená to však, že musejí být všechny obálky otevřeny ve stejný okamžik. Proto není v rozporu se ZVZ, pokud se obálky otevírají postupně.
  Dotaz č. 5:
  ZVZ nezakazuje možnost zadavateli stanovit pro každou část veřejné zakázky rozdílnou lhůtu pro podání nabídky. Doporučujeme Vám však, abyste v případě zadávaní veřejné zakázky na části stanovovali v zadávací dokumentaci, aby dodavatelé označovali obálky s nabídkami, ke které části veřejné zakázky se jejich nabídka vztahuje.

  Druhy zad. řízení, předpokládaná hodnota

  13.02.2015 Dobrý den, mohl byste mi vysvětlit např. u této konkrétní VZ https://ezak.cnpk.cz/contract_display_2622.html , když jde o druh stavební práce a podlimitní VZ proč zde může být hodnota 1 087 550 Kč a ne limit, který je stanoven na min 6 000 000 a více? Děkuji

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) stanovuje v § 12 finanční limity, dle kterého rozdělujeme veřejné zakázky na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel na počátku zadávacího řízení stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky postupem dle § 13 ZVZ. Podle této hodnoty pak použije postup stanovený ZVZ pro daný druh zadávacího řízení.
  Jak ve Vašem dotazu uvádíte, zadavatel se v daném případě rozhodl postupovat v režimu podlimitní veřejné zakázky, ačkoliv hodnotou se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. ZVZ však dává zadavateli možnost postupovat dle přísnějších pravidel, a to s odkazem na § 26 odst. 5: „Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.“ Z tohoto tedy vyplývá, že se zadavatel může rozhodnout zadat veřejnou zakázku malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Zadavatel však v celém procesu zadání takové veřejné zakázky musí povinně postupovat podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky po celou dobu zadávacího řízení.
  Pro shora uvedené řešení, které je v souladu se ZVZ se zadavatel mohl rozhodnout např. z důvodu, aby se vyhnul nezákonnému dělení předmětu veřejné zakázky dle § 13 odst. 3 ZVZ, kdy by mohly vyvstat pochybnosti, zda zadáním dané veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu se nechtěl vyhnout zadávání dle pravidel v ZVZ. Zadavatel tak chtěl postupovat co nejtransparentněji v souladu s ustanovením § 6 ZVZ.

  Námitky dodavatele

  12.02.2015 Dobrý den, prosím o odpověď. Dodavatel podá námitky prostřednitcvím datové schránky, ale nepodepíše je uznávaným elektronickým podpisem dle § 149 odst. 4 ZVZ, tj. nesplnil tedy požadavek dle ZVZ a jeho námitky nebyly přezkoumány, ale byly odmítnuty. 1) Byl tento postup souladný s ZVZ? 2) Je zadavatel povinen vyzvat dodavatele k doplnění dokumentu, podepsaného uznávaným elektronickým podpisem a jestli ano, pak na základě jakého ustanovení ZVZ?

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „ZVZ“) upravuje z hlediska podávání námitek v zadávacím řízení celý tento proces a těmito pravidly jsou zadavatel i stěžovatel povinni se řídit po celou dobu zadávacího řízení. S ohledem na Váš dotaz bychom rádi z pozice gestora ZVZ objasnili, jak mají účastníci zadávacího řízení v dané situaci postupovat.
  Dle § 110 odst. 2 ZVZ lze podat námitky proti všem úkonům zadavatele. ZVZ vyžaduje pro tento úkon písemnou formu, a to s odkazem na ustanovení § 110 odst. 7 tohoto zákona. Způsoby, kterými lze doručit tyto písemnosti upravuje ustanovení § 148 odst. 2 ZVZ, kdy jedním ze způsobů je prostřednictvím datové schránky.
  Jak uvádíte ve Vašem dotazu, nebyly námitky podané prostřednictvím datové schránky stěžovatelem podepsány uznávaným elektronickým podpisem s odkazem na § 149 odst. 4 ZVZ. Zde bychom však rádi odkázali na „Stanovisko k aplikaci č. zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, na oblasti reglementované zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“ č. j. MV-34959-2/LG-2009 ze dne 5.6.2009, které vypracovalo Ministerstvo vnitra (dále jen „stanovisko MV“). Ve stanovisku MV je v článku 11. „K atestování informačního systému datových schránek“ uvedeno, že z obsahu pojmů elektronické prostředky a elektronické nástroje, jak jsou definovány v § 149 odst. 1 a 2 zákona, jednoznačně plyne, že datové schránky, respektive informační systém datových schránek nelze subsumovat ani pod jeden z těchto pojmů. Není ani sítí či službou elektronických komunikací, neboť ke komunikaci mezi dvěma datovými schránkami dochází uvnitř informačního systému datových schránek, nikoliv tedy po síti elektronických komunikací. Není ani programovým vybavením (software), protože datová schránka je kombinací programového vybavení a technického vybavení (hardware). Navíc, byť je spojena se sítí elektronických komunikací, ta slouží pouze k jejímu ovládání a úkony jsou činěny pouze mezi schránkami, nikoliv prostřednictvím sítě elektronických komunikací. Z uvedeného důvodu se povinnost atestace podle § 149 zákona na datové schránky, respektive informační systém datových schránek nevztahuje. Ve snaze eliminovat pochybnosti ohledně vztahu datových schránek a elektronických prostředků a elektronických nástrojů Ministerstvo vnitra navíc iniciovalo modifikaci § 148 odst. 2 zákona v podobě doplnění datových schránek mezi způsoby komunikace.
  Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že systém datových schránek nelze podřadit pod elektronické prostředky či elektronické nástroje. V případě doručování prostřednictvím datových schránek tedy nelze aplikovat oprávnění zadavatele podle § 149 odst. 4 věty poslední zákona, neboť to se vztahuje pouze na datové zprávy zasílané elektronickými prostředky.
  V případě, že tedy námitky podané prostřednictvím datové schránky obsahovaly všechny náležitosti stanovené v § 110 odst. 7 ZVZ, nebyl zadavatel oprávněn tyto námitky odmítnout. Tento závěr plyne také z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S710/2013/VZ-20179/2014/512/JLí ze dne 24. září 2014, které se problematikou podáním námitek prostřednictvím datové schránky zabývá.

  Prodloužení lhůty pro podání nabídek jen u jedné části veřejné zakázky

  10.02.2015 Dobrý den, pokud administruji veřejnou zakázku na celkem 4 části v rámci jednoho zadávacího řízení a potřebuji z důvodu doplnění technické specifikace formou dodatečné informace u pouze jedné z částí prodloužit lhůtu pro podání nabídek, je nutné prodloužit lhůtu u celého zadávacího řízení, tedy pro všechny části VZ současně? Nebo mohu prodloužit lhůtu pro podání nabídek pouze u této jedné části a u zbývající tří částí ponechat původní lhůtu pro podání nabídek?Děkuji

  Dobrý den,
  v § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je stanoveno, že je-li veřejné zakázka rozdělená na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak. Podmínkou takového postupu je, že rozdělení připouští povaha předmětu veřejné zakázky, a také, že zadavatel při určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečte předpokládané hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky. Přestože se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku, fakticky se každá její část chová jako samostatná veřejná zakázka.

  Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel může prodloužit lhůtu pro podání nabídek jen u jedné části veřejné zakázky, přičemž postupuje dle § 40 odst. 3 ZVZ,  aniž by změnil lhůty u zbylých částí.  Doporučujeme, aby předmětná lhůta pro podání nabídek byla prodloužena o celou její původní délku.

  Doplnění dokladů ke splnění kvalifikace

  09.02.2015 Dobrý den, dle §(4) Veřejný zadavatel může požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil dalšší informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat v případě postupu podle tohoto odstavce po lhůtě podle § 52. Prosím o informaci, zda dle tohoto ustanovení lze doplnit i chybějící dokledy k prokázání kvalifikace, nebo zda toto ustanovení umožňuje doložit pouze "další" doklady prokazující splnění kvalifikace, tzn., takové, které pouze zpřesňují již doložené doklady. Děkuji za Vaši odpověď!

  Dobrý den,
  ustanovení § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ) opravňuje veřejného zadavatele požadovat po dodavateli (i opakovaně) písemné objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů prokazující splnění kvalifikace. Zadavateli tedy není dána povinnost vyzvat uchazeče k předložení dalších dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud se zadavatel rozhodne tohoto ustanovení využít, pak je nutné, aby přistupoval ke všem uchazečům stejně a k objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, nevyzval pouze některé z uchazečů, neboť by se takovýmto postupem dopustil porušení zásady rovného zacházení s uchazeči (viz § 6 ZVZ).

  K Vašemu dotazu uvádíme, že s přihlédnutím k § 52 ZVZ, který explicitně stanoví dobu prokazování splnění kvalifikace, může na základě výzvy zadavatele dodavatel písemně objasnit již předložené informace či doklady stejně tak jako dodatečně předložit další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, které nebyly součástí nabídky.

  V souvislosti s danou problematikou lze odkázat na rozhodnutí ÚOHS, např. č.j.: ÚOHS – S360/2013/VZ-20979/2013/511/MON ze dne 29. října 2013.

  3 nabídky různých subjektů se shodným společníkem

  09.02.2015 Dobrý den, do řízení se nám přihlásili 3 s.r.o. se shodným jednatelem/vlastníkem. Po vyhlášení výsledků výběrového řízení tento jednatel stáhnul fiktivní nabídky, aby docílil cenově příznivější pozice. Je takové jednání v rozporu s ustanovením ZVZ, případně pravidly hospodářské soutěže?

  Dobrý den,
  dle § 68 odst. 3 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), musí být součástí nabídky rovněž prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
  V popisovaném případě je ale možné, že uchazeči přesto uzavřeli nedovolenou dohodu dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ustanovení o omezení nebo kontrole odbytu). Bylo by však nutné vyřešit otázku, zda lze pojmově naplnit skutkovou podstatu nedovoleného jednání, pokud se jednání dopustili soutěžitelé (obchodní společnosti) ovládané stejnou fyzickou osobou – jednatelem. K posouzení otázky, zda byl spáchán správní delikt, je jako orgán dohledu příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
  Z hlediska dalšího postupu zadavatele je ovšem rozhodující, že pokud Uchazeči odmítli uzavřít smlouvu nebo neposkytli zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 4 ZVZ, může Zadavatel dle § 84 odst. 2 písm. c) ZVZ bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit. Jestliže Uchazeči navzájem koordinovali společný postup vůči zadavateli, byly zároveň naplněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ.

  Protisoutěžní jednání Uchazečů atakuje samotný cíl zákona o veřejných zakázkách, jímž je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Protože poté, co prvý a druhý uchazeč v pořadí odmítli uzavřít smlouvu, by zadavatel zřejmě uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku za méně výhodných podmínek, než kdyby zadávací řízení bývalo proběhlo standardně, doporučujeme Zadavateli, aby využil svého oprávnění zrušit zadávací řízení.

  Lhůta pro podání námitek

  06.02.2015 Dobrý den, mám dotaz k zakázce malého rozsahu u níž lhůta pro podání nabídek musí činit minimálně 10 kalendářních dní ode dne odeslání výzvy a současně uveřejnění oznámení. Zadavatel zahájil a zveřejnil výběrové řízení dne 1.12.2014 s lhůtou pro podání nabídek do 11.12.2014 13:00. Byla lhůta pro podání nabídek dodržena? Předem mockrát děkuji za odpověď.

  Dobrý den, obecná výjimka z působnosti zákona podle § 18 odst. 5) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uvádí, že zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Zákon o veřejných zakázkách blíže nestanoví trvání lhůty pro podání nabídek u VZMR. Nezbytným předpokladem pro zodpovězení Vašeho dotazu je proto konkrétní dokument, například interní metodický pokyn upravující samostatně pravidla a povinnosti zadavatele pro VZMR, z kterého bude zároveň možné dovodit závazný postup při výpočtu lhůt pro podání nabídek v délce trvání 10-ti kalendářních dní.

  Rozhodným aspektem pro vypracování stanoviska tak zůstává obecná úprava počítání času podle § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která závazně stanoví, že lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Obdobným je ustanovení § 39 odst. 6 ZVZ, upravující počátek běhu lhůt u zakázek zadávaných v režimu zákona.

  Problematikou počítání lhůt se zabývá také rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pod č.j. ÚOHS-S207/2011/VZ-16332/2011/520/Ema, které se vztahuje rovněž ke stanovení lhůty pro podání nabídek, avšak v režimu zákona. Zadavatel v posuzovaném případě pochybil, neboť výzvu odeslal dne 4. 12. 2009, a lhůtu pro podání nabídek, která nesmí být kratší než 15 dnů, stanovil pouze do 19. 12. 2009 do 12 hod. Zadavatel neumožnil doručit nabídku až do 24 hodin 15. dne, čímž neposkytl dodavateli k podání nabídky celou 15-ti denní lhůtu a zapříčinil vznik správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

  S ohledem na skutečnost, že nám nejsou známa pravidla podle kterých zadavatel postupoval, důrazně bychom zadavateli doporučili přistoupit, z důvodu obezřetnosti, k zachování možnosti uchazečům doručit nabídky do půlnoci posledního dne lhůty, tzn. nechat uplynout lhůtu minimálně až do půlnoci 10. dne běhu lhůty.

  JŘBU navazující na zrušené zadávací řízení, ve kterém nebyly podány žádné nabídky

  06.02.2015 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda v případě, že zadavatel zadává veřejnou zakázku v JŘBU dle § 23 odst. 1 písm. a) ZVZ, neboť v předchozím otevřeném řízení nebyla podána žádná nabídka, může oslovit pouze jednoho zájemce a zda tedy postačuje pro úspěšné zadání VZ pouze jedna nabídka, když § 84 odst. 1 písm. e) říká, že zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku s výjimkou případů dle § 71 odst. 6 písm. a) až c), kde je ve vztahu k JŘBU uveden odkaz pouze na případy dle § 23 odst. 4 až 8 a 10, nikoli odst. 1. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  podle dosud platného znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen zajistit, rovněž v případě jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) postupem podle § 23 odst. 1 písm. a) ZVZ, dostatečný počet nabídek oslovením většího počtu zájemců prostřednictvím výzvy k jednání dle § 34 ZVZ. Pokud zadavatel obdrží pouze jednu nabídku, výjimka plynoucí z ust. § 71 odst. 6 písm. a) až c) ZVZ se na tento druh JŘBU nepoužije a zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení postupem podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ.

  Doplňujeme dále informaci, že v nejbližší době dojde nabytím účinnosti tzv. „technické novely ZVZ“ ke zrušení ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, které zakládá povinnost zrušit zadávací řízení, pokud zadavatel obdrží pouze jednu nabídku. Odpověď je však vypracována ke dni, kdy tzv. technická novela byla zatím „jen“ podepsána prezidentem republiky a účinnosti nabude až v den vyhlášení ve Sbírce zákonů.

  Pro JŘBU zahájené (odesláním písemné výzvy k jednání) přede dnem nabytí účinnosti tzv. technické novely ZVZ se uplatní dosavadní právní úprava.

  Prohlášení dle §53 odst. 1 písm i)

  06.02.2015 Dobrý den, prokazujeme profesní kvalifikaci - živnostenské oprávnění prostřednictvím subdodavatele. Musí být v nabídce doloženo čestné prohlášení odpovědného zástupce za tuto živnost dle § 53 odst. 1 písm i). Děkuji.

  Dobrý den,
  pokud Uchazeč prokazuje kvalifikační předpoklady nebo jejich část prostřednictvím subdodavatele a předkládá kvalifikační doklady subdodavatele, pak je dle ustanovení § 51 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vždy povinen veřejnému zadavateli předložit:
  - smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky,
  - doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ subdodavatelem, tedy výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm subdodavatel zapsán či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní subdodavatel zapsán, a
  - čestné prohlášení o splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) ZVZ subdodavatelem (v zadávacích podmínkách může být v důsledku posunu číslování označen jako písm. i/). Předmětem čestného prohlášení je, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek; splnění této podmínky ve vztahu k osobám, jejichž prostřednictvím se má subdodavatel podílet na plnění veřejné zakázky (např. odpovědného zástupce), se nezkoumá.

  Pokud veřejný zadavatel požaduje v souladu s § 54 písm. d) ZVZ prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů, je zároveň povinen požadovat prokázání základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ (dále jen „disciplinární bezúhonnost“), tedy skutečnosti, že dodavatel nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů. Pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento požadavek i na tyto osoby.
  Je nutno zdůraznit, že ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ neumožňuje, aby dodavatel prokázal disciplinární bezúhonnost prostřednictvím subdodavatele.
  Jako formu prokázání disciplinární bezúhonnosti stanovuje § 53 odst. 3 písm. d) ZVZ předložení čestného prohlášení. ZVZ neurčuje osobu, která čestné prohlášení vyhotoví, avšak ze zákazu prokázat disciplinární bezúhonnost prostřednictvím subdodavatele lze dovodit, že by čestné prohlášení měl učinit dodavatel. Případný požadavek, aby čestné prohlášení učinil rovněž odpovědný zástupce uchazeče, by naopak neměl oporu v ZVZ.
  To znamená, že dodavatel prokáže splnění disciplinární bezúhonnosti předložením jediného čestného prohlášení, které sám vyhotoví a jehož součástí bude i prohlášení o disciplinární bezúhonnosti odpovědného zástupce dodavatele.

  Průzkum trhu

  05.02.2015 Dobrý den, zajímalo by mne zda li příspěvková organizace zřizovaná obecním úřadem musí zadávat veřejné zakázky. Např nákup učebnic cca do hodnoty 480 000 bez DPH, smlouva z dodavatelem plynu v hodnotě cca 1200 000...Nebo zda li v tomto může použít průzkum trhu. Od jaké a do jaké výše může fungovat na bázi průzkumu trhu..? děkuji za odpověď Stehlíková

  Dobrý den,

   

  příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek je dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), veřejným zadavatelem, a proto se na ni vztahují příslušné povinnosti dle ZVZ.
  Jako každý veřejný zadavatel je tak před zahájením zadávacího řízení povinna stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Tu podle § 13 odst. 2 ZVZ stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem.

  Pokud veřejná zakázka s ohledem na výši předpokládané hodnoty spadá do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu (její předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty), není veřejný zadavatel povinen použít zadávací řízení, tedy formalizovaný podrobně upravený postup, ale je však při výběru dodavatele povinen dodržet zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  becně platí, že úměrně předpokládané hodnotě     plánované veřejné zakázky by měl zadavatel volit náročnost postupu jednak s ohledem na:

  transparentnost     zadání veřejné zakázky,
  hospodárnost, efektivnost a účelnost     – pokud je zde předpoklad, že při „otevřenějším“ způsobu zadání dostane zadavatel výhodnější nabídky,
  administrativní náročnost postupu – náklady na výběr dodavatele by měly být přiměřené možnému užitku z širšího výběru mezi uchazeči.

  Je vhodné, aby si zadavatel stanovil způsob zadání veřejné zakázky malého rozsahu (v závislosti na výši její předpokládané hodnoty, včetně stanovení finančních limitů oddělujících různé způsoby zadání veřejné zakázky malého rozsahu) ve vnitřním předpisu    .
  Zadavateli lze doporučit, aby při přípravě vnitřního předpisu zohlednil Metodiku zadávání veřejných zakázek, kterou vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj a jež je dostupná online na URL adrese: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

  Metodika rozlišuje několik základních způsobů zadání veřejné zakázky malého rozsahu:

  přímé zadání (oslovení jednoho dodavatele a uzavření písemné smlouvy nebo nákup objednávka-faktura);
  uzavřená výzva (zadavatel osloví uzavřený okruh možných dodavatelů a vybere nejvhodnější nabídku);
  otevřená výzva (zadavatel vhodným způsobem oznámí/uveřejní svůj záměr uzavřít smlouvu neomezenému okruhu uchazečů).

  Při pořizování hodnotově nejnižších veřejných zakázek, především v případě operativních nákupů drobných položek, je možné prostřednictvím vnitřního předpisu oprávnit vedoucího pracovníka k volbě dodavatele vycházející z jeho odborného úsudku. V případě, kdy zadavatel nemá potřebné zkušenosti, či nezná relevantní trh, provede před přímým zadáním veřejné zakázky průzkum trhu (porovnání několika dodavatelů, jejich možností, reference na internetu či jinde). Je vhodné tuto možnost omezit maximální možnou částkou, kterou však ZVZ nestanovuje, a proto by měla být upravena ve vnitřním předpisu.

  Chybný výkaz výměr

  05.02.2015 Dobrý den, prosím o informaci, jak má hodnotící komise postupovat v následujícícm případě: Zadavatel uveřejnil v rámci otevřeného VŘ na stavební práce na profilu zadavatele zadávací dokumentaci vč.výkazu výměr.Následně prostřednictvím dodatečných informací (uveřejněných v souladu s §49 ZVZ) uveřejnil zadavatel aktualizovaný výkaz výměr (aktualizace se týkala snížení výměry u 2 položek). Při podání nabídek nacenilo 6 ze 7 uhcazečů správný (aktualizovaný) VV, avšak uchazeč předkládající nabídku s nejnižší nabídkovou cenou předložil naceněný původní (tedy nesprávný) VV. Musí hodnotící komise v tomto případě nabídku s nejnižší nabídkovou cenou vyřadit z důvodu nesplnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, nebo může uchazeče požádat o vysvětelení nabídky a připustit , aby uchazeč doložil naceněnou správnou verzi výkazu výměr (čímž se už tak nejnižší nabídková cena ještě o několik desítek tisíc sníží...)? Děkuji za Vaši odpověď.

  Dobrý den, pro rozhodnutí, jak má zadavatel v předmětném zadávacím řízení postupovat dále, je klíčová otázka, zda zadávací podmínky (výkaz výměr) byly v průběhu zadávacího řízení změněny v souladu s požadavky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „ZVZ“), či nikoliv. Pokud byly zadávací podmínky změněny v souladu se ZVZ, zadavatel (hodnotící komise) posoudí předložené nabídky, pokud by však podmínky ZVZ pro změnu zadávacích podmínek nebyly naplněny, nezbývá zadavateli, než zrušit zadávací řízení.
  1. Předpoklady ZVZ pro změnu zadávacích podmínek
  Předpokladem pro řádnou změnu zadávacích podmínek je nejen řádné uveřejnění dodatečných informací postupem dle § 49 ZVZ, ale také prodloužení lhůty v souladu s požadavky dle § 40 odst. 3 ZVZ.
  Je třeba doplnit, že část odborné veřejnosti (srovn. například rozsudek krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2007, sp. zn. 62 Ca 28/2006) podmiňuje zákonnost změny zadávacích podmínek v průběhu zadávacího řízení také požadavkem, aby změna nebyla označena jako dodatečné informace, neboť dodatečné informace mají prý být využívány pouze za účelem doplnění informací dodavatelům v rámci neměnných zadávacích podmínek. S tímto požadavkem se nicméně MMR jako odborný gestor ZVZ neztotožňuje, neboť jej považuje za příliš formalistický, nicméně nelze vyloučit opačný právní názor u auditních orgánů.
  2. Postup při posouzení nabídek
  Pokud byly zadávací podmínky v průběhu zadávacího řízení změněny v souladu se ZVZ, provede hodnotící komise posouzení nabídek. V případě nejasností může hodnotící komise postupem dle § 76 odst. 3 ZVZ požádat o písemné vysvětlení nabídky; uchazeč však v rámci povinného vysvětlení nabídky není (s výjimkou povinné součásti nabídky) oprávněn podanou nabídku měnit.
  Při výkladu tohoto pravidla je třeba zohlednit judikaturu, která s ohledem na účel ZVZ, kterým je zajistit hospodárné vynakládání veřejných prostředků, dovozuje jednak povinnost hodnotící komise o písemné vysvětlení požádat, jednak vykládá „vysvětlení nabídky“ v podstatně širším smyslu, než by odpovídalo jazykovému výkladu.
  Zejména z dikce rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 74/2012 ze dne 28. 8. 2014 a potvrzujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 202/2014 ze dne 14. 1. 2015 vyplývá, že jako vysvětlení (a nikoli jako nedovolenou změnu nabídky) lze akceptovat i chybně uvedenou výši nabídkové ceny, pokud ji uchazeč vyčíslil v důsledku špatného pochopení zadávacích podmínek, zároveň však je nepochybné, jak „svojí nabídku konkrétně myslel“, neboť zadavatel ji může přepočítat tak, aby byla porovnatelná s ostatními nabídkami. (Například ve sporném případě uchazeč uvedl nabídkovou cenu za jeden kalendářní rok, ač ji měl uvést za čtyři kalendářní roky.)
  Lze tedy doporučit, aby hodnotící komise, má-li za to, že absolutně není žádná pochybnost o přesné výši nabídkové ceny uchazeče v případě použití aktuálního výkazu výměr, vyzvala uchazeče k vysvětlení nabídky. Pokud uchazeč potvrdí skutečnou výši nabídkové ceny dle předchozího předpokladu hodnotící komise, pak se na věc pohlíží jako na vysvětlení nabídky a pochybení uchazeče není důvodem pro vyřazení nabídky. Naopak v případě jakékoliv pochybnosti, jak „uchazeč svojí nabídku konkrétně myslel“, je nutno nabídku uchazeče vyřadit.

  Zadávací řízení + EA

  04.02.2015 Dobrý den, potřebuji vědět zda je možné aby na konci jednacího řízení s uveřejněním proběhla v rámci výběrového řízení také elektronická aukce.

  Dobrý den,
  druhy zadávacích řízení, u nichž lze použít elektronickou aukci uvádí ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Dle citovaného § 96 odst. 1 ZVZ je zadavatel oprávněn použít u jednacího řízení s uveřejněním (dále též „JŘSU“) elektronickou aukci, pouze pokud jsou naplněny podmínky pro použití JŘSU dle §22 odst. 1 ZVZ; tedy pokud „v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky“ a zadavatel zároveň „podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení“.
  Pokud je zadavatel oprávněn použít JŘSU na základě jiného zákonného důvodu dle § 22 ZVZ, elektronickou aukci použít nelze.
  Pro úplnost si dovolujeme upozornit, že nezbytným předpokladem pro využití elektronické aukce podle § 96 odst. 3 ZVZ je vždy uveřejnění této skutečnosti v oznámení o zahájení JŘSÚ podle § 26 odst. 2 ZVZ.

  Povinnost zveřejnit předběžné oznámení

  03.02.2015 Dobrý den, společnost hodlá v JŘBÚ podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ vypsat veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 2.000.000,- Kč. Je i v takovém případě společnost povinna uveřejnit podle ust. § 86 ZVZ předběžné oznámení veřejného zadavatele? S ohledem na skutečnost, že podle ust. § 86 odst. 1 ZVZ se povinnost uveřejnit formou předběžného oznámení vztahuje na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky, dovozujeme, že tuto povinnost nemáme. Děkuji

  Dobrý den,
  zadavatel je na základě zákonné výjimky dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, aniž by použil formalizovaný postup – zadávací řízení, jehož druhy jsou vyjmenovány v § 21 ZVZ. Pokud se veřejný zadavatel rozhodne uplatnit výjimku pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu, není povinen uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ, neboť jeho uveřejnění je podmínkou pouze pro zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 21 ZVZ.
  Veřejný zadavatel je však oprávněn pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu zvolit dle § 26 odst. 5 ZVZ dobrovolně přísnější postup, tedy zahájit zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení podle ustanovení ZVZ platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Pokud však zadávací řízení takto zahájí, je nadále bez ohledu na skutečnost, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje hodnoty 2 mil. Kč, povinen postupovat podle ustanovení platných ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky ve zvoleném druhu zadávacího řízení.
  Předtím než veřejný zadavatel zahájí dobrovolně jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ je povinen uveřejnit předběžné oznámení, neboť:

  v důsledku dobrovolného zahájení zadávacího řízení vznikne povinnost postupovat dle ustanovení ZVZ pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, včetně případné povinnosti splnit podmínku uveřejnění předběžného oznámení, a ta je pro
  jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ stanovena, neboť nelze použít žádnou z výjimek dle § 86 odst. 3 ZVZ.

  Seznam subdodavatelů

  29.01.2015 Dobrý den, Při realizaci veřejné zakázky vypsané na základě zadávacího řízení dle ZVZ má dodavatel dle § 147a odst. 4 zadavateli do 60 dnů od dodávky, resp. u dlouhodobých smluv nad 1 rok do 28. února následujícího roku dát seznam subdodavatelů, kterým za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 % ceny (celkové nebo roční). Konkrétní subjekt lze označit za subdodavatele v případě, že na něj dopadá ustanovení § 17 písm. i) ZVZ, tedy takový subjekt je osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel plní určitou část veřejné zakázky nebo která poskytuje dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci a práva. Naše společnost soutěží a dodává většinou užívací práva společnosti Microsoft, kde samozřejmě cena za licence tvoří většinu plnění VZ. Prosím o vyjádření, zda se povinnost dodávat zadavateli seznam subdodavatelů vztahuje i na zahraniční výrobce software. Děkuji.

  Dobrý den,
  dodavatel je v seznamu subdodavatelů podle § 147a odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen uvést všechny subdodavatele, tedy všechny fyzické a právnické osoby naplňující znaky zákonné definice subdodavatele podle § 17 písm. i) ZVZ.

  Dodavatel je proto v seznamu subdodavatelů povinen uvést všechny fyzické a právnické osoby podle § 17 písm. i) ZVZ, bez ohledu na to, zda:
  a) jde o zahraniční subjekt se sídlem podnikání mimo území České republiky;
  b) byl přímo obeznámen s realizací předmětné veřejné zakázky.

  Zahraniční obchodní společnost dodávající většinu plnění veřejné zakázky, ať už se jedná o určité věci k užívání nebo nabytí práva k užívání licencí počítačových programů, výše uvedenou definici dle § 17 písm. i) ZVZ naplňuje, a z tohoto důvodu (přestože není subjektem domácím) ji dodavatel uvede v seznamu subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky podle § 147a odst. 1 písm. c) ZVZ.

  § 18 in hous

  28.01.2015 Dobrý den, před časem jsem se dotazovala na zadávání veřejných zakázek společnosti zřízené městem. Město v ní má 100% majetkovou účast. Vaše odpověď zněla, že tato firma musí pro veřejného zadavatele vykonávat více než 80% své činnosti. Vzhledem k tomu, že "naše" společnost tuto podmínku nesplňuje, chtěla jsem se zeptat, jak se toto chová u veřejných zakázek malého rozsahu (tj. zakázky mimo režim zákona). V současné době technické služby vykonávají pro město činnosti přibližně ze 60%. Je toto % dostačující a může město zadat zakázku malého rozsahu přímo TS. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) v § 18 a 19 stanoví výjimky opravňující při zadávání veřejných zakázek postupovat mimo režim ZVZ, přičemž každá tam uvedená výjimka se chová samostatně.
  Stanovil-li zadavatel postupem dle § 13 ZVZ předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nižší než 2 mil. Kč resp. 6 mil Kč, je oprávněn (nikoliv však povinen) při zadávání této veřejné zakázky postupovat dle § 18 odst. 5 ZVZ a tuto veřejnou zakázku zadávat mimo režim ZVZ. V takovém případě není zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, mimo povinností uvedených v § 6 ZVZ tj. dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a v § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ tj. uveřejnění na profilu zadavatele smlouvy na plnění veřejné zakázky v případě, že její cena přesáhne hodnotu 500 tis. Kč bez DPH, omezen ustanoveními ZVZ.
  Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že ačkoliv „vaše“ společnost zcela nesplňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ tzv. „in-house“ výjimky, nic nebrání tomu, aby zadavatel (město) veřejnou zakázku malého rozsahu zadal za dodržení výše uvedených podmínek přímo „vaší“ společnosti. Nutno ovšem připomenout § 13 odst. 3 a 8 ZVZ zakazující zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tímto došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit (2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací) respektive přikazující zadavateli při stanovení předpokládané hodnoty povinnost sečíst předpokládané hodnoty obdobných spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období mimo ty služby či dodávky, jejichž jednotková cena se v průběhu účetního období mění a zároveň zadavatel tyto služby či dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb.

  In house

  28.01.2015 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na následující: město (veřejný zadavatel) zřídilo společnost s ručením omezeným na poskytování IT služeb a je jejím 100% vlastníkem. Společnost splňuje podmínky výjimky § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ.Může se tato společnost účastnit zadávacích řízení vyhlášených příspěvkovými organizacemi zřízenými týmž městem nebo může taková příspěvková organizace využít výjimky § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a zadat zakázku přímo takové společnosti? Velice děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  pro účely ZVZ se za veřejného zadavatele dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ považuje příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Zadává-li taková příspěvková organizace veřejnou zakázku, je povinna postupovat v souladu se ZVZ, přičemž k použití tzv. „in-house“ výjimky je nutné, aby podmínky k jejímu využití (výlučná majetková práva a výkon podstatné činnosti) tento dodavatel splňoval přímo k příspěvkové organizaci dle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ, nikoliv však k jejímu zřizovateli. ZVZ ale již nezakazuje ani nijak neomezuje účast takového dodavatele na hospodářské soutěži.

  Z výše uvedeného tak vyplývá, že nic nebrání tomu, aby se Vámi uváděná společnost s ručením omezeným účastnila zadávacího řízení dle ZVZ zahájeném příspěvkovou organizací, nelze ale, aby příspěvková organizace postupovala dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a veřejnou zakázku zadala přímo této společnosti s ručením omezeným, neb tato společnost podmínky tam uvedené nesplňuje k příspěvkové organizaci, ale k jejímu zřizovateli tj. k městu.

  Kvalifikace JŘSU

  28.01.2015 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem ohledně prokázání kvalifikace v jednacím řízení s uveřejněním. Může zadavatel postupovat tak, že k prokázání kvalifikace mu postačí čestné prohlášení o tom, že uchazeči splňují kvalifikační předpoklady v tom rozsahu, ve kterém je prokázali v předchozím zrušeném otevřeném řízení (všechny nabídky něm byly neúplné nebo nepřijatelné), na které jednací řízení s uveřejněním navazuje? Tím mám na mysli i situaci, kdy doklady původně předložené ve zrušeném otevřeném řízení již jsou k dni podání nabídky v jednacím řízení s uveřejněním (za použití §22 odst. 2 ZVZ) starší 90 dní. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  zadavatel je oprávněn použít jednací řízení s uveřejněním dle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), pokud byly v předchozím zadávacím řízení ve lhůtě pro podání nabídek podány nabídky, které splnily požadavky podle § 69 odst. 5 Zákona.
  Mezi specifika jednacího řízení s uveřejněním dle ustanovení § 22 odst. 2 Zákona patří:
  • znaky jednacího řízení bez uveřejnění, neboť se použijí ustanovení § 34 odst. 1 až 3 Zákona a naopak se nepostupuje dle § 29 až 32 Zákona:
  o zadávací řízení není dvoufázové (uchazeči nepodávají žádost o účast v zadávacím řízení),
  o zadavatel zahájí zadávací řízení odesláním písemné výzvy k jednání, jejíž obsahové náležitosti odpovídají výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění; výzva proto také obsahuje informace o způsobu prokazování kvalifikace,
  o uchazeči podávají nabídky až po jednání se zadavatelem.
  • nabídky se v závislosti na rozhodnutí zadavatele podávají buď ve zjednodušené formě (tedy jsou upraveny či doplněny jen potřebné části, které nebyly v poslední nabídce obsaženy buď vůbec anebo nedostatečně), popřípadě v plném rozsahu. Zadavatel rozhodne o formě nabídky ve výzvě, případně formu nabídky dohodne s uchazeči v rámci jednání.
  Rozsah dokladů předkládaných k prokázání kvalifikace proto závisí na tom, zda uchazeči podávají zjednodušenou formu nabídky, či nabídku v plném rozsahu.
  Pokud uchazeči předkládají nabídku ve zjednodušené formě, jsou povinni předložit pouze dokumenty prokazující splnění těch kvalifikačních předpokladů, které neprokázali v předchozím zadávacím řízení. Již prokázané kvalifikační předpoklady uchazeči tedy znovu neprokazují, a to ani čestným prohlášením.
  Pro posouzení přípustného stáří dokladů, kterými uchazeč úspěšně prokázal splnění kvalifikačních předpokladů v předchozím zadávacím řízení, je rozhodné datum podání nabídky v předchozím zadávacím řízení. Datum podání nabídky ve zjednodušené formě v jednacím řízení s uveřejněním je ve vztahu k posouzení přípustného stáří dokladů rozhodné pouze tehdy, pokud uchazeč předmětný kvalifikační předpoklad neprokázal již v předchozím zadávacím řízení a příslušné doklady proto předkládá ve zjednodušené nabídce.
  Pokud uchazeči předkládají nabídku znovu v plném rozsahu, jsou povinni předložit také znovu všechny dokumenty prokazující splnění kvalifikace a čestné prohlášení ve vztahu k dokladům předloženým v nabídce v předchozím zadávacím řízení je proto nadbytečné. Pro posouzení přípustného stáří dokladů je rozhodný den podání nabídky v jednacím řízení s uveřejněním.

  Žádost o stanovisko

  27.01.2015 Dobrý den, - zadavatel vypsal podlimitní veřejnou zakázku na dodávky - předmětem této zakázky jsou stavební práce a dodávka technologie - projektovou dokumentaci stavební části a části technologie zadal zadavatel zpracovat společnosti která se zabývá dodávkou předmětné technologie - následně při vypsání podlimitní VZ trvá zadavatel nekompromisně na dodržení stavební dokumentace a navrženém řešení dodávané technologie. Nesplnění těchto podmínek je podle zadavatele důvodem k vyřazení nabídky. - z celého VŘ je patrné, že tato zakázka je připravena pro společnost, která zpracovávala projektovou dokumentaci, popřípadě pro společnost, která odebere technologii od společnosti. která zpracovala projektovou dokumentaci. V souladu s § 110, odst. 3, zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, připravuji podání námitky proti zadávacím podmínkám. Před odesláním této námitky Vás žádám o odborné stanovisko. Vzhledem k zákonné lhůtě pro podání námitky bych Vás chtěl požádat o rychlou reakci. Děkuji Beneš

  Dobrý den.

  K vyloučení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek.
  Zadává-li zadavatel veřejnou zakázku na stavební práce, musí předmět této veřejné zakázky vymezit v souladu s § 44 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) a tedy v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb. Je tedy vždy povinen vymezit předmět veřejné zakázky příslušnou dokumentací tj. projektovou dokumentací pro provádění stavby. Nesplnění požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky, vede dle § 76 odst. 1 a 6 ZVZ automaticky k vyřazení nabídky a následně k vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení.

  K navršenému řešení dodávané technologie.
  Zadávací podmínky na veřejnou zakázku nesmí, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky dle § 44 odst. 11 ZVZ, obsahovat mj. odkaz na obchodní názvy. Zákaz použití obchodních názvů platí pro celou zadávací dokumentaci, tedy i pro příslušnou dokumentaci a soupis prací. U stavebních prací lze takový odkaz připustit pouze v případě, že tato skutečnost nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel je ale vždy povinen výslovně umožnit pro plnění veřejné zakázky i použití jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

  K zásadě zákazu diskriminace.
  Základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ, zejména s § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku by měl zadavatel zpracovat velmi pečlivě a v podrobnostech, aby obsahovala veškeré skutečnosti známé právnické osobě, která zpracovávala projektovou dokumentaci pro veřejnou zakázku. Pokud si však zadavatel v zadávacích podmínkách stanoví požadavek na použití konkrétní technologie, která není na trhu dostupná všemi potencionálními dodavateli, lze takový požadavek vždy považovat za omezující. Nicméně, v případech, kdy je zadavatel schopen objektivně odůvodnit požadavek na specifické technologie, nelze jeho jednání označit za diskriminační.

  S ohledem na Vámi poskytnuté informace, které jsou veskrze pouze obecného rázu, nelze relevantně posoudit, zda zadávací podmínky na předmětnou veřejnou zakázku vykazují skutečnosti odporující ZVZ tj., zda stanovení dodávky konkrétní technologie v rámci veřejné zakázky na stavební práce má diskriminační charakter.

  Jednotková cena

  27.01.2015 Dobrý den, mame vyhlášenou zakázku na kancelářské potřeby, kde výsledkem bude uzavření rámcové smlouvy. V zadávací dokumentaci měl uchazeč nacenit katalog zboží zadavatele. Při hodnocení jsme narazili na chybu v cenách, kdy jsme požadovali nacenit 100 ks etiket a uchazeč nacenil 1000 ks etiket. Vyhodit uchazeče rovnou nebo se doptatproč to nacenil takto? A jaký by byl další postup. Předem děkuji

  Dobrý den, ustanovení § 76 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších zákonů (dále je „ZVZ“) definuje, co je předmětem posouzení nabídek uchazečů ze strany hodnotící komise. V rámci procesu posouzení nabídek hodnotící komise přezkoumává jak formální, tak obsahový soulad nabídky se zadávacími podmínkami a zákonnými požadavky. V případě, že hodnotící komise např. shledá některou z číselných hodnot v nabídce za zjevně chybnou v důsledku početní chyby, pak k takové chybě nepřihlíží, zásadně však pouze za předpokladu, že taková zjevná početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu. Jestliže by taková chyba měla vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise k takové chybě musí přihlédnout a předmětnou nabídku jednoznačně vyřadit.

  K otázce posuzování nabídky z hlediska naplnění všech zákonných podmínek se vyjádřil Úřad pro hospodářskou soutěž (dále je „ÚOHS“), a to např. ve svých rozhodnutích č.j. ÚOHS-S35/2009/VZ-2238/2009/510/MOn ze dne 23. 3. 2009 a VZ/S232/04-151/134/05-MO ze dne 14. 1. 2005, ve kterých konstatoval, že povinností uchazeče je důsledně se seznámit s podmínkami zadávacího řízení a se zadávací dokumentací a v nabídce náležitým způsobem splnit všechny podmínky stanovené zadavatelem, a to v celém rozsahu, přičemž v žádném případě není přípustné, aby uchazeč dodatečně po podání své nabídky měnil její obsah, případně výši nabídkové ceny (byť by předmětem změny výše nabídkové ceny byla matematická chyba při jejím stanovování). Obecně platí, že uchazeč, jehož nabídka obsahuje dodatečně upravované údaje či obsahuje zjevnou početní chybu, která má vliv na výši nabídkové ceny, musí být z další účasti ze zadávacího řízení vyloučen. V opačném případě by zadavatel nedodržel zásadu stejného zacházení se všemi uchazeči a zásadu transparentnosti.

  V případě, že hodnotící komise shledá v nabídce nejasnost, může v souladu s ustanovením § 76 odst. 3 ZVZ požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Podotýkáme, že písemné vysvětlení nabídky by mělo směřovat pouze k upřesnění výkladu stávajícího obsahu nabídky, nikoli k faktické změně obsahu nabídky samotné. K dané problematice se vyjádřil rovněž ÚOHS, který ve svém rozhodnutí č.j. S171/2013/VZ-1910/2014/514/MPr konstatoval, že: „.. pod pojem „písemné vysvětlení nabídky“ nelze zařadit možnost změny nebo doplnění předložených nabídek. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách, nikoliv umožnit doplňování a rozšiřování nabídky o nové listiny či informace, které měly být její součástí ve lhůtě pro podání nabídek. Hodnotící komise nemůže uchazeče vyzývat k doplňování jejich nabídky a současně není oprávněna přihlížet k případným opravám a doplněním nabídek podaných uchazeči po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Institutu vysvětlení nabídky je tedy zadavatel, resp. hodnotící komise, oprávněn využít jen za účelem vysvětlení zjištěných nejasností v podané nabídce, nikoli však jako prostředku umožňujícího opravu či změnu nabídky. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že pod záštitou § 76 odst. 3 zákona nelze „vysvětlovat“ chyby v nabídkové ceně, resp. v ocenění položek tvořících podklad pro výpočet nabídkové ceny za celé plnění.“ V citovaném rozhodnutí, a to konkrétně z hlediska charakteru zjištěné „chyby“ a jejího vlivu na nabídkovou cenu, ÚOHS dále upřesňuje: „..zjevná početní chyba v nabídce nemající vliv na nabídkovou cenu musí být svým charakterem např. taková chyba, kdy je evidentní, že některé číslo v kontextu, či kombinaci čísel jiných za použití např. správných matematických operací je číslem (nesprávným), které by mělo být (navzdory početní chybě) číslem jiným (správným) a zároveň musí být jisté, že toto nesprávné číslo, resp. početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu. V případě zjištění této chyby v nabídce, avšak za předpokladu absence vlivu na nabídkovou cenu, hodnotící komise v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 zákona k této chybě nepřihlíží. Pro případ vyjasnění, resp. potvrzení závěru, že se opravdu jedná o výše uvedený druh zjevné početní chyby, zákon nevylučuje, aby hodnotící komise požádala uchazeče o písemné vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 3 zákona.“

  V kontextu výše uvedeného se jeví, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné předpoklady pro aplikaci ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ, neboť dle našeho názoru se lze domnívat, že Vámi zjištěná chyba nemá charakter zjevné chyby, kterou by bylo možné zhojit tak, aby zároveň bylo možné neshledat její vliv na nabídkovou cenu. Důsledkem takové situace je vyřazení nabídky dle § 76 odst. 1 ZVZ.

  Odbornost členů hodnotící komise

  27.01.2015 Dobrý den, podle § 74 odst. 3 musí mít hodnotící komise alespoň jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Chci se zeptat, jestli je nutné, aby tato podmínka byla splněna nejen ustanovením členů a náhradníků hodnotící komise, ale jestli tento počet odborníků je nutné dodržet i na každém jednání hodnotící komise včetně otevírání obálek. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  smyslem ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dál jen „ZVZ“) týkajících se složení hodnotící komise je, aby členové hodnotící komise měli vždy odpovídající odbornost k posouzení a hodnocení podané nabídky.
  Zadavatel zodpovídá za složení a činnost hodnotící komise, současně je rozhodnutím hodnotící komise vázán. Proto je v zájmu zadavatele, aby vybral takové složení hodnotící komise, které bude rozhodovat odborně a plně souladu se ZVZ.
  Ve spojení ustanovení § 75 odst. 3 ZVZ „Hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků.“ s ustanovením § 74 odst. 3 ZVZ může nastat situace, kdy komise bude usnášeníschopná, ačkoliv se jednání nezúčastní žádný člen s příslušnou odborností k předmětu veřejné zakázky. V tomto případě mohou nastat dvě situace:
  A) předmět veřejné zakázky odůvodňuje přítomnost členů s příslušnou odborností k předmětu veřejné zakázky
  V případě, že předmět veřejné zakázky sice odůvodňuje přítomnost členů s příslušnou odborností na jednání hodnotící komise, avšak zadavatel připustí, že se jednání hodnotící komise nezúčastní žádný z těchto odborníků, není tím porušeno žádné ustanovení ZVZ, avšak toto jednání jde proti smyslu právní úpravy ZVZ.
  B) předmět veřejné zakázky neodůvodňuje přítomnost členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky na jednání hodnotící komise.
  Pokud se jednání hodnotící komise nezúčastní žádný člen s příslušnou odborností a předmět veřejné zakázky ani neodůvodňuje přítomnost takovýchto členů, není takovéto jednání v rozporu se smyslem právní úpravy ZVZ.
  V případě, kdy hodnotící komise plní funkci komise pro otevírání obálek, se jeví jako nadbytečné trvat na účasti členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

  Jednací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b)

  26.01.2015 Dobrý den, obec má uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění majetku a odpovědnosti za škodu do 31. 3. 2015. Loni v listopadu bylo zahájeno zadávací řízení (otevřené řízení) nadlimitní VZ na služby s předmětem poskytnutí pojištění od 1.4.2015. Nyní, po posouzení nabídek, bude bohužel nutné zadávací řízení zrušit dle ust. § 84 odst. 1 písm. e). Bude zahájeno opakované zadávací řízení, nicméně se již nepodaří uzavřít smlouvu do konce března a hrozí tak, že by obec zůstala nějakou dobu nepojištěna. Je možné v tomto případě provést jednací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b) s výzvou k jednání jednomu zájemci a na jeho základě uzavřít dodatek k pojistné smlouvě na poskytnutí pojištění na jeden měsíc (do uzavření řádné smlouvy na základě opakovaného otevřeného řízení) se stávajícím poskytovatelem pojištění? Pokud to není možné, jak lze zajistit pojištění obce na toto překlenovací období v souladu se zákonem o veřejných zakázkách?

  Dobrý den, dle ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“), je zadavatel oprávněn zahájit jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), pokud je veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Upozorňujeme, že pro použití ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ musí být kumulativně splněny dále uvedené podmínky a zadavatel musí být schopen jejich splnění objektivně a nezpochybnitelným způsobem prokázat. První podmínkou je existence tzv. „krajní naléhavosti v konkrétním případě“, tj. vzniku situace, kterou zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani tuto situaci nemohl předvídat (musí jít o situaci nestandardní, která je z objektivní povahy nezávislá na vůli zadavatele). Druhou podmínkou je objektivně prokazatelná nemožnost zadání veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení z „časových důvodů“, kdy zadavatel již nemá časový prostor zajistit požadované plnění prostřednictvím jiného zadávacího řízení.

  Po posouzení Vámi uvedených informací se jeví jako možný způsob řešení nastalé situace právě použití JŘBU dle § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ, nicméně zadavatel musí mít na paměti, že s ohledem na základní zásady zadávacího řízení obsažené v ustanovení § 6 odst. (1) ZVZ a obecný zákaz extenzivního použití výjimečných zákonných ustanovení, mezi které patří i ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ, lze v rámci tohoto zadávacího řízení zadat pouze veřejnou zakázku, jejíž potřeba je krajně naléhavá, zadavatel se bez jejího plnění neobejde a zároveň pouze na období, ve kterém tato potřeba trvá (tj. období, než bude předmět této zakázky zadán v nějakém standardním zadávacím řízení). Zároveň Vám doporučujeme neprodlené zahájení standardního zadávacího řízení, v opačném případě by mohl být postup zadavatele považován za obcházení ZVZ.

  Zrušení veřejné zakázky před hodnocením nabídek

  26.01.2015 Bylo vyhlášeno otevřené nadlimitní výběrové řízení, kritérium nejnižší cena. Hodnotící komise posuzovala nabídky, ale k hodnocení nabídek dle § 78 a § 79 ZVZ nedošla. Posléze uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou z VZ odstoupil. Může hodnotící komise výběrové řízení zrušit, dle § 84 odst. 2 písm. c) ZVZ, i když nebylo stanoveno pořadí uchazečů (neproběhlo hodnocení nabídek) a nebyl vítěz vyzván k podepsání smlouvy? Prosím o urychlené zpracování dotazu. Děkuji.

  Dobrý den, dle předmětného ustanovení je zadavatel oprávněn, nikoliv však povinen, bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení za předpokladu, že jím vybraný uchazeč, případně uchazeč druhý v pořadí odmítne uzavřít smlouvy nebo neposkytne součinnost k jejímu uzavření (§ 82 odst. 4 ZVZ). Lze tedy dovodit, že pro postup dle tohoto ustanovení je zcela nezbytné ukončit hodnocení nabídek výběrem nejvhodnější z nich.

  Vzhledem k tomu, že dle Vašeho popisu nebylo hodnocení nabídek na veřejnou zakázku ani započato, nelze zadávací řízení ukončit z důvodu neposkytnutí součinnosti vybraného uchazeče, případně druhého v pořadí, k podpisu smlouvy.

  Zbyde jedna nabídka po posouzení kvalifikace

  26.01.2015 Dobrý večer, jsme na vážkách, jak řešit situaci, kdy v procesu posuzování TKP vylučuji dva uchazeče, že včas nepřeložili doplnění TKP. Zbývá v ZŘ jen jeden uchazeč, ZŘ spěje ke zrušení, jen teď nevím podle čeho zrušit - podle § 84 odst. 3 bod b)? chtěla jsem zrušit podle § 84 odst. 1 písm. e) ale jak naplnit ... že po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka....nechce se mi selským rozumem dělat Zprávu o posouzení, zbytečná práce....Děkuji za odpověď jak na to. S díky. Helena

  Dobrý den,
  pokud jsou naplněny podmínky § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“) zadavatel musí bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení.
  Vytváření dokumentace o veřejné zakázce, vč. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je nezbytnou součástí procesu administrace dané veřejné zakázky a rozhodně se nejedná o zbytečnou práci. V Rozhodnutí ÚOHS č.j. S038/2007-04513/2008/510-IF se úřad vyjadřuje o zprávě o posouzení a hodnocení nabídek následovně: „Tento dokument slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je zpráva o posouzení a hodnocení stěžejním dokumentem při přezkumném procesu.„
  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud Vám po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka jste povinni na základě § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ zrušit zadávací řízení a v souladu s § 80 odst. 1) ZVZ pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek.

  Hodnocení nabídek a subdodávky provedené 100%ním vlastníkem sektorového zadavatele -- podjatost hodn

  26.01.2015 DOTAZ (k tématu: Hodnocení nabídek a subdodávky provedené 100%ním vlastníkem sektorového zadavatele -- podjatost hodnotitele) : 1) ÚVOD DO PROBLÉMU: Společností DP a.s. byla založena společnost BI s.r.o. Společnost DP byla jediným zakladatelem a zároveň jediným společníkem společnosti BI (tj. se 100% obchodním podílem). Ke dni 16.2.2011 byla namísto společnosti DP (jako jediného společníka společnosti BI) do obchodního rejstříku zapsána (jako nový společník společnosti BI) společnost ZB (jako společník se 100% obchodním podílem). Ke dni 18.4.2011 bylo namísto společnosti ZB (jako jediného společníka společnosti BI) do obchodního rejstříku zapsáno (jako nový společník společnosti BI) družstvo MR (se 100% obchodním podílem). Společnost DP vytvořila projekt na stavbu (realizaci) konkrétního stavebně-technologického objektu. Tento projekt společnost DP prodala družstvu MR. Družstvo MR tedy koupilo společnost BI i projekt na stavbu (realizaci) předmětného stavebně-technologického objektu, přičemž společnost BI zažádala a obdržela dotaci ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu, dohromady ve výši 28,5 mil. Kč, na stavbu tohoto stavebně-technologického objektu. 2) PROBLÉM: Společnost BI, ještě v době, kdy byla vlastněna společností ZB, vyhlásila výběrové (zadávací) řízení na stavbu předmětného stavebně-technologického objektu. Hodnocení došlých nabídek však společnost BI prováděla až v době, kdy již byla vlastněna družstvem MR. Výběrové řízení vyhrál uchazeč – firma TR. Cena díla dle smlouvy o dílo uzavřené dne 6.5.2011 činila 94,3 mil. Kč (z toho stavební část 37,8 mil. a technologická část 56,5 mil. Kč). Vítězná firma TR přitom uzavřela smlouvu na subdodávky s družstvem MR, tj. se 100%ním vlastníkem společnosti BI (cena těchto subdodávek byla vyčíslena na 15 mil. Kč). V průběhu realizace stavby vítěznou firmou TR nedošlo k navýšení ceny stavby, byť byly ke smlouvě o dílo uzavřeny 2 dodatky. Bylo však zjištěno, že položky fakturované zhotovitelem zčásti nesouhlasí s tím, co bylo uvedeno v zadávací dokumentaci a co bylo vysoutěženo; některé položky byly neprávem fakturovány duplicitně a naopak některé práce zřejmě nebyly fakturovány vůbec (byť byly ve skutečnosti provedeny). Bylo zjištěno, že se družstvo MR podílelo na realizaci akce (stavby) nejen jako subdodavatel vítězného dodavatele, ale i jako subdodavatel firem, které již samy byly subdodavateli vítězné firmy TR. Společnost BI jako sektorový zadavatel této veřejné zakázky byla povinna postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění platném v době provádění výběrového řízení. 3) DOTAZ: Je přípustné (tj. v souladu se zákonem o veřejných zakázkách), aby se vlastník společnosti, která je zadavatelem veřejné zakázky, sám podílel na subdodávkách v rámci daného předmětu veřejné zakázky? Jinými slovy: je přípustné, aby se družstvo MR, jako 100% vlastník zadavatele, sám podílel na realizaci zakázky, a to prostřednictvím vítězné firmy TR? A je-li to přípustné, je nějak omezena míra (max.podíl) těchto subdodávek, provedených vlastníkem zadavatele, na celkové hodnotě veřejné zakázky, resp. na celkové hodnotě díla zhotoveného (dodaného) vítězným dodavatelem? Z pěti členů výběrové komise jsou 4 členové v pracovněprávním či obdobném vztahu k družstvu MR, tj. k subdodavateli, který je zároveň i vlastníkem zadavatele. Je toto přípustné, či to odporuje nějakému předpisu? Pro úplnost uvádíme časový harmonogram veřejné zakázky (projektu): Zadávací dokumentace – datum zadání: 9.3.2011 Zadávací dokumentaci převzali 4 společnosti v průběhu doby:16.3.2011 až 11.4.2011 Jmenování 5 členů výběrové komise dne: 11.4.2011 Prohlášení členů výběrové komise o nestrannosti a důvěrnosti ze dne:13.4.2011 Oslovené 4 společnosti podaly nabídku ve stanovené lhůtě do: 20.4.2011 Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne:2.5.2011 Oznámení výsledku výběrového řízení ze dne 2.5.2011 bylo doručeno (vítězné nabídce i nevybraným nabídkám) dne: 3.5.2011 Smlouva o dílo uzavřena s vybraným uchazečem (zhotovitelem stavby TR):6.5.2011 DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ

  Dobrý den,
  zadavatel si může v zadávací dokumentaci s odkazem na § 44 odst. 6 věta druhá zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, přičemž tento požadavek je zadavatel povinen uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.
  V případě, že tedy zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučil plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 44 odst. 6 ZVZ, může vybraný dodavatel předmět plnění takové veřejné zakázky plnit zcela nebo z části prostřednictvím subdodavatele.
  Ohledně Vašeho dalšího dotazu týkajícího se podjatosti členů hodnotící komise řeší tuto otázku ustanovení § 74 odst. 7 ZVZ. Zde je uvedeno, že členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatí, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný poměr. ZVZ tak neřeší otázku podjatosti člena hodnotící komise ve vztahu k subdodavateli, ale pouze k uchazečům zadávacího řízení a případné posouzení daného skutkového stavu by bylo v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, popřípadě soudu.
  Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Dále upozorňujeme, že jsme při posuzování situace vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

  Dělení veřejné zakázky

  22.01.2015 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na korektnost zadání veřejné zakázky v obci v souladu se ZVZ. Jedná se o výstavbu víceúčelového hřiště na zelené louce, na kterou je zpracována jedna projektová dokumentace a vydáno jedno stavební povolení. Celkový rozpočet akce činí 11 mil. Kč bez DPH. Minulé zastupitelstvo obce se rozhodlo, že stavbu hřiště rozdělí do několika etap a několika let, protože obec by nebyla schopná kvůli finanční náročnosti akce realizovat výstavbu celého hřiště najednou a žádnou dotaci na akci nesehnala. 1. etapa za cca 2 mil. Kč byla zrealizována v roce 2014 a zahrnovala pouze zemní práce - zejm. srovnání plochy pod jednotlivými hřišti a parkovacími plochami do roviny, vybagrování terénu pro příjezdovou cestou apod. Obec realizovala zadávací řízení jako zakázku malého rozsahu mimo režim zákona. Vybrali zhotovitele, který zrealizoval stavební práce. Chci se zeptat, zda v tomto případě bylo při zadávání veřejné zakázky postupováno správně, zda nedošlo k jejímu dělení a zda nemělo být při zadávání 1. etapy použito řízení dle ZVZ (tedy zda se při zadávání 1. etapy neměl stanovit druh zadávacího řízení podle celkové předpokládané hodnoty zakázky, tedy 11 mil. Kč). Nedokážu posoudit, zda 1. etapa splňuje definici nějakého funkčního celku. Jsou zde hotové pouze terénní úpravy (zemní práce), zasetá tráva a osazené 2 fotbalové branky. Gró projektu však spočívá ve vybudování vícelúčelového sportoviště, dětského hřiště atd. a bez dodělání této části by zrealizované zemní práce neměly žádný význam. Výstavba druhé etapy se plánuje nyní. V obci je nové zastupitelstvo. Jak má obec postupovat nyní, aby nedošlo k porušení zákona? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  zadavatel se v souladu s § 13 odst. 3 č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) musí vyvarovat neodůvodněného dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem by bylo snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem pro přísnější režim zadávání veřejných zakázek. Při posouzení, zda šlo o nepřípustné dělení předmětu veřejných zakázek, se přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky je tvořen jedním souvislým funkčním celkem. K této problematice se ve své rozhodovací praxi několikrát vyjádřil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), který např. ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCh ze dne 22.11.2010 konstatoval, že „Skutečnost, jestli se v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné posuzovat podle toho, zda spolu pořizovaná plnění věcně, místně a časově souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové návaznosti, popř. zda tvoří jeden funkční celek.“
  Zásadní při zadávání veřejné zakázky je tedy správné vymezení jejího předmětu a stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky postupem dle § 13 odst. 2 ZVZ.
  Dle § 98 ZVZ může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Musí se tedy jednat o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět připouští rozdělení na části. Zadavatel pak bude oprávněn uzavřít na každou část veřejné zakázky samostatnou smlouvu, a tudíž mu bude umožněno podmínit začátek realizace druhé či další části tomu, kdy bude disponovat potřebnými finančními prostředky. Zadavatel může zahájit zadávací řízení buď jedním oznámením či výzvou o zahájení zadávacího řízení pro všechny části veřejné zakázky nebo mohou být jednotlivé části zakázek zahájeny vlastními oznámeními či výzvami. V případě rozdělení veřejné zakázky na části je však rozhodující předpokládaný součet všech částí veřejné zakázky. Pokud tedy součet odpovídá podlimitní veřejné zakázce, je zadavatel povinen všechny části veřejné zakázky zadávat jako podlimitní a nikoliv v mírnějším režimu, a to i v případě, kdy by hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky rozsahem odpovídaly veřejným zakázkám malého rozsahu. Takovou zakázku je pak potenciálně možné plnit prostřednictvím více dodavatelů. Zadavatelé jsou pak oprávněni podávat nabídky na všechny části VZ, jen na některé části VZ, ale pouze i na jednu její část. Způsob rozčlenění zakázky na jednotlivé etapy včetně následné realizace dle dostupných finančních zdrojů
  musí být uveden jak v zadávací dokumentaci, tak ve smlouvě.
  S ohledem na shora uvedené a na základě Vámi poskytnutých informací se domníváme, že výstavba víceúčelového hřiště ve Vaší obci představuje jednu podlimitní veřejnou zakázku a navrhujeme tedy zadat stavbu hřiště v zadávacím řízení dle ZVZ s tím, že ve výzvě či v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedete, že hodláte tuto veřejnou zakázku rozdělit na části a vymezíte předmět těchto jednotlivých částí.

  Změna v právní formě zájemce versus uchazeče

  21.01.2015 Dobrý den, chtěla bych se informovat, zda-li v případě veřejné zakázky na dodávky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním dle § 29 ZVZ je možné podat v 1. kole žádost o účast jako zájemce "A", který se kvalifikuje a v rámci 2. kola následně podat nabídku ve sdružení se společností "XY", tedy jako uchazeč např. ve formě sdružení společnosti "A + XY" To z důvodu, že při uveřejnění např. obchodních podmínek, které jsou zveřejněny až v rámci 2. kola, jako součást zadávací dokumentace zjistí zájemce "A", že na realizaci složitých technologických celků by rád využil možnost sdružení se společností "XY" i přestože kvalifikaci v rámci 1. kola se kvalifikoval jako zájemce "A". Náš názor je, že tuto změnu zákon výslovně neumožňuje, avšak ji ani nezakazuje neboť v § 29 odst. 2 ZVZ hovoří "Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky." Z logiky ZVZ může nabídku podat pouze kvalifikovaný zájemce, avšak z logiky obchodních zvyklostí není důvod, proč by toto jednání kvalifikovaného zájemce ZVZ přímo zakazovalo. Pravděpodobně by v takovém případě musel v průběhu lhůty pro podání nabídek oznámit změny v kvalifikaci obdobně jako dle § 58 ZVZ, zadavatel resp. hodnotící komise by zájemce již ve složení sdružení "A+XY" přeposoudila zejména s ohledem na kvalifikaci člena sdružení a též smlouvu o sdružení a teprve následně by mohl zájemce resp. v té chvíli již uchazeč podat nabídku ve sdružení "A+XY". Děkuji za odpověď

  Dobrý den, jednací řízení s uveřejněním (dále jen „JŘSU“) dle ustanovení § 29 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je rozděleno do dvou fází. V první fázi oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku s tím, že oznámení JŘSU je výzvou k podání žádostí o účast v JŘSU a k prokázání splnění kvalifikace.  V druhé fázi jsou k podání nabídek vyzváni jen ti ze zájemců, kteří prokázali kvalifikaci.

  S ohledem na Váš dotaz sdělujeme, že pokud zadavatel v první fázi úspěšně posoudí kvalifikaci zájemce „A“, vyzve jej v druhé fázi spolu s ostatními kvalifikovanými zájemci k předložení nabídky. Zájemce se v druhé fázi JŘSU nemůže sdružit  s jinou osobou (společností „XY“), protože tato osoba v první fázi JŘSU neprokázala kvalifikaci a podáním nabídky těmito osobami ve sdružení by došlo ke změně osoby zájemce. V případě, že by zájemce „A“ podal nabídku ve sdružení s jinou osobou (společností „XY“) musela by být takováto nabídka vyřazena, protože by nebyla podána zadavatelem vyzvanou osobou.

  Pokud má však zájemce „A“ za to, že předmět zakázky nemůže splnit, případně, že ve spolupráci se spol. XY by jej splnil lépe, může tuto společnost využít jako subdodavatele, v takovém případě postupuje v souladu se ZVZ.Pokud se rozhodne využít společnosti „XY“ jakožto subdodavatele, neboť z dikce ZVZ vyplývá, že dle ustanovení § 17 písm. i) se subdodavatelem rozumí osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Pokud dodavatel prostřednictvím subdodavatele „pouze“ plní část veřejné zakázky (nejedná se tedy o subdodavatele, jehož prostřednictvím je nejen plněna část veřejné zakázky ale i prokazována část kvalifikace – kvalifikaci splnil dodavatel sám), zadavatel se o existenci subdodávky nemusí z nabídky vůbec dovědět, ledaže by si v souladu s ustanovením § 44 odst. (6) ZVZ v zadávací dokumentaci předem vyhradil, že dodavatel v nabídce uvede identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel je rovněž povinen v souladu s § 147a ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky do 90 dnů od splnění smlouvy, případně do 31. března následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje jeden rok. Skutečnost, zda je dodavatel výhradním zástupcem daného subdodavatele či subdodavatel dodává více subjektům na trhu, nemá vliv na výše uvedené skutečnosti.

  Existence více profilů zadavatele současně

  20.01.2015 V metodickém pokynu MMR k profilu zadavatele je řešena souběžná existence 2 aktivních profilů zadavatele hlavně z pohledu nového profilu zadavatele, migrace a dostupnosti dat. Nás zajímá otázka starého, archivního profilu zadavatele, zda taktéž jako nový, zákonně platný (adresa byla předem uveřejněna na ISVZ), by neměl nést informaci, nejlépe aktivní odkaz, že se jedná o archivní profil zadavatele, který neslouží k uveřejňování nových zadávacích řízení. V opačném případě, kdy si dodavatel uloží adresu profilu zadavatele uveřejněnou v ISVZ do počítače a tuto následně monitoruje, je tento archivní profil zadavatele stále aktivní, dodavatel objektivně a logicky očekává uveřejnění nových zadávacích řízení. Jenže u malých a středních zadavatelů, kteří ročně vyhlašuje jen několik málo zadávacích řízení anebo i žádné, mu po roce začne být divné, proč nedošlo k žádnému uveřejnění na sledovaném aktivním profilu. Zvláště když mezitím zjistí, že připravované zadávací již proběhlo a stavba se realizuje. Až po opětovném nahlédnutí do Seznamu platných profilů zadavatelů zjistí, že zadavatel sice má platný nový profil zadavatele, ale ten původní nezrušil, je aktivní a je využíván zřejmě jako archivní ke starým zadávacím řízením. Zadavatel tak přijde o možnost ucházet se o zakázku nikoliv vlastní vinou, ale postupem způsobeným zadavatelem, kdy ostatní uvádí v omyl (nedbalostí, úmyslně). Během času zadavatel tak může mít aktivních mnoho profilů zadavatele. Domníváme se, že takovýto postup zadavatele je porušením zásady transparentnosti a proporcionality, příp. legitimního očekávání, a určitě dobrých mravů (§ 1 OZ). Zadavatel nejedná v právním styku poctivě (§ 6 OZ). Bez informace na archivním profilu zadavatele, že platný profil zadavatele má jinou internetovou adresu, není možné objektivně očekávat, že dodavatel takovéto jednání dodavatel odhalí. Není objektivně možné, že za takovéto právní situace, bude mít dodavatel a priori nedůvěru v údaj zjištěný ve veřejně dostupném Věstníku veřejných zakázek, a bude před každým přístupem na profil zadavatele u každého zadavatele ověřovat jeho platnost, když tento je funkční a aktivní. Existenci aktivních více profilů zadavatele považujeme za nezákonný. Zadávání VZ je vysoce formalizovaný proces soukromé kontraktace. ZVZ se nezabývá otázkou existence více aktivních profilů zadavatele, používá tento institut v singuláru, nedává oprávnění ani dovolení pro existenci více aktivních profilů. Prováděcí vyhláška 133/2012 Sb., v § 8 odst. 3 výslovně uvádí, že "zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele" a jde nám o případ, na který nedopadá výjimka, kdy zadavatel využívá elektronické tržiště veřejné správy rovněž jako svůj profil zadavatele. Lze tedy učinit právní názor, že kromě uvedené výjimky u elektronických tržišt veřejné správy, právní úprava využití více profilů zadavatele současně nedovoluje.

  Dobrý den,
  jak správně uvádíte, vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „Vyhláška č. 133/2012“) skutečně uvádí, že zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informaci o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele. Z Vámi zmíněného metodického pokynu rovněž vyplývá, že zadavatel může měnit údaje na svém profilu zadavatele, stejně jako může změnit adresu profilu zadavatele (URL). Při změně URL adresy profilu zadavatele (de facto zrušení profilu), postupuje zadavatel tak, že prostřednictvím formuláře Zrušení profilu zadavatele zruší svůj dosavadní profil a nově eviduje prostřednictvím formuláře Oznámení profilu zadavatele svůj nový profil zadavatele. Pokud se tedy zadavatel rozhodne pro změnu profilu zadavatele, může tak učinit, je však třeba zrušit stávající profil zadavatele. URL adresa starého profilu zadavatele pak sice stále může existovat (především z důvodu splnění povinnosti uveden v § 8 odst. 1 písm. g) Vyhlášky č. 133/2012), ale profil nesmí být aktivní a zadavatel již není oprávněn uveřejňovat nové, měnit ani jakkoli doplňovat již uveřejněné údaje, včetně např. skutečně uhrazené ceny pro konkrétní veřejné zakázky, atd. Většina zadavatelů si nezajišťuje realizaci vlastního profilu zadavatele, nýbrž využívá služeb společností, které nabízí vytvoření a provoz profilu zadavatele za poplatek. Pokud se zadavatel rozhodne služby stávajícího provozovatele profilu zadavatele již nevyužívat, ukončí s ním smluvní vztah a uzavře nový smluvní vztah s jiným provozovatelem profilu zadavatele. Provozovatel zrušeného profilu zadavatele tedy již nemá důvod umožnit zadavateli dispozici se zrušeným profilem zadavatele. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ani Vyhláška č. 133/2012 skutečně neukládají povinnost označit zrušený profil zadavatele jako zrušený, přesto existují provozovatelé profilů zadavatele, kteří tuto informaci na zrušeném profilu zadavatele uvádí. Aby měl dodavatel jistotu, že profil zadavatele, který sleduje, není zrušený a tedy neaktivní, může vždy nahlédnout do seznamu zrušených profilů zadavatele, který je dostupný na webových stránkách Věstníku veřejných zakázek (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/co/Searching/ShowRemovedProfiles    ), ve kterém jsou zrušené profily zadavatele řazeny chronologicky dle data zrušení. Pro zadavatele i dodavatele by mohlo být výhodné uvádět informaci o tom, že byl předmětný profil zadavatele zrušen přímo na zrušeném profilu. Provozovatele profilů zadavatele, které byly zrušeny, však nelze nutit vykonávat služby pro subjekt, ke kterému jej nepojí žádný smluvní vztah, resp. se kterým byla vypovězena smlouva.

  Seznam významných služeb

  20.01.2015 V otevřeném řízení na nadlimitní zakázku jsme jako zadavatel stanovili v zadávacích podmínkách technické kvalifikační předpoklady, kde jsme v rámci seznamu významných služeb požadovali prokázání realizace více druhů služeb (např. poskytnutí vzdělávacích služeb a poskytnutí pracovněprávních služeb). Z uchazečem předložených osvědčení (dle §56 odst. 2 písm. a) však není jednoznačně patrný předmět realizovaných významných služeb, resp. se hodnotící komise domnívá, že uchazeč záměrně s cílem splnit technické kvalifikačřní předpoklady v plném rozsahu do několika osvědčení, kterými prokazuje realizaci jednoho typu služby (poskytnutí vzdělávacích služeb), uvedl větu, že nedílnou součástí plnění dané referenční zakázky bylo i poskytnutí druhého typu služby (pracovněprávních služeb). Máme jako zadavatel nějaké možnosti jak ověřit, že informace uvedené na osvědčeních jsou pravdivé? Můžeme v rámci § 59 odst. 4 ZVZ požadovat po uchazeči předložení smlouvy uzavřené mezi uchazečem a objednatelem významné služby včetně daňového dokladu a dokladu o úhradě? Můžeme kontaktovat osobu, která vystavila osvědčení a informace si u ní ověřit? Nebo jsou takové kroky nad rámec zákona? Děkuji.

  Dobrý den, pokud má zadavatel pochybnosti o splnění kvalifikace dodavatele, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) mu dává možnost takového dodavatele vyzvat k objasnění, či doplnění dokladů, kterými kvalifikaci prokazoval. Ve výzvě k doplnění kvalifikace by měl zadavatel uvést, v čem spatřuje nedostatky v prokázání kvalifikace a požadovat po dodavateli splnění kvalifikačních požadavků tak, aby z přiložených dokladů jednoznačně vyplývalo, že dodavatel splňuje požadovanou kvalifikaci v rozsahu a způsobem stanoveným v zadávacích podmínkách. Pokud ze zaslaných dokladů jednoznačně nevyplývá prokázání těch kvalifikačních předpokladů, které zadavatel požadoval, může zadavatel vyzvat dodavatele k objasnění, případně doplnění zaslaných dokladů. Dále uvádíme, že z ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ lze dovodit, že zadavatel není oprávněn v případě výzvy k doplnění kvalifikace požadovat po dodavateli smlouvu s třetí osobou, pokud je možné získat osvědčení, ze kterého bude jednoznačně vyplývat splnění požadavků na kvalifikaci dodavatele. Dále se tážete, zda je možné kontaktovat osobu, která předložené osvědčení vystavila. ZVZ v této souvislosti neomezuje iniciativu zadavatele při kontrole pravdivosti doložených informací.

  Dodavatel a subdodavtel shodný v rámci jednoho řízení o zakázce

  16.01.2015 Dobrý den, jednoduchý dotaz, zda může v rámci jednoho řízení o zakázce podat nabídku Dodavatel A a zároveň zda může být jako subdodavatel u Dodavatele B v rámci stejného řízení o zakázce? Případně právní zdůvodnění...Díky

  Dobrý den,
  ustanovení § 17 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „ZVZ“) definuje pojem subdodavatel jako „osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva“. Ve vztahu k Vašemu příkladu rozlišuje ZVZ následující situace:
  a) subdodavatel, jehož prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky a současně prokazována část kvalifikace;
  Ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ stanoví, že „Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.“
  Pokud dodavatel A je v tomtéž zadávacím řízení zároveň subdodavatelem dodavatele B, přičemž tento dodavatel B prokazuje prostřednictvím tohoto subdodavatele svoji kvalifikaci k plnění veřejné zakázky, je zadavatel na základě § 69 odst. 3 ZVZ povinen nabídku dodavatele A vyřadit a bezodkladně jej vyloučit ze zadávacího řízení.
  b) subdodavatel, jehož prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky, aniž by dodavatel jeho prostřednictvím prokazoval svoji kvalifikaci.
  V případě, že dodavatel A je v tomtéž zadávacím řízení zároveň subdodavatelem dodavatele B, přičemž dodavatel B neprokazuje prostřednictvím tohoto subdodavatele svoji kvalifikaci k plnění veřejné zakázky, neexistuje při respektování požadavku § 69 odst. 2 ZVZ a dalších ustanovení ZVZ právní důvod pro vyloučení dodavatele A. Nad rámec Vašeho dotazu upozorňujeme, že v rámci tohoto jednání nesmí být omezována hospodářská soutěž (zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů).

  Sleva z ceny poskytovaných služeb

  16.01.2015 Dobrý den, obracím se na Vás s následujícícm dotazem: Zadavatel má vysoutěženého poskytovatele mobilních telefoních služeb na dobu neurčitou. V únoru končí fixační období cen, které byly zadavatelem vysoutěženy. Poskytovatel služeb nabízí zadavateli slevy ze všech jednotlivých jednotkových cen, které by vedly k úspoře nákladů za telefonní služby. Může zadavatel akceptovat tyto nové snížené ceny? Nedojde tím k podstatné změně smlouvy a tím k porušení ZVZ? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Bc. Petr Vokroj

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu vyplývá, že smlouva uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem je uzavřena na dobu neurčitou s tím, že v únoru končí fixační období cen, na jejichž základě byla smlouva uzavřena.

  Pokud je tedy smlouva uzavřená na dobu neurčitou, dle ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. ZVZ tak jinými slovy přímo stanoví, že není možná podstatná změna práv a povinností, z čehož vyplývá, že nepodstatné změny učinit lze. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  Rozšířením předmětu veřejné zakázky je myšleno rozšíření předmětu původní veřejné zakázky zadané v minulosti. Toto ustanovení má zabránit tomu, aby zadavatelé neoprávněně navyšovali množství služeb, dodávek či stavebních prací nad rámec původní veřejné zakázky. S ohlédnutím na Vámi popsaný případ lze konstatovat, že předmětem smlouvy, která má být měněna, jsou slevy ze všech jednotlivých jednotkových cen. Předpokládáme tedy, že předmět veřejné zakázky jakož i jeho obsah nebude plánovanou změnou smlouvy dotčen, čímž nedojde k podstatné změně smlouvy dle ustanovení § 82 odst. 7 písm. a) ZVZ.
  Při použití změny v původním zadávacím řízení by byla umožněna účast jiných dodavatelů – v souvislosti s Vaším dotazem lze konstatovat, že ani ustanovení § 82 odst. 7 písm. b) ZVZ nelze považovat za podstatnou změnu smlouvy.
  Další změna považována dle ustanovení § 82 odst. 7 písm. c) ZVZ za změnu podstatnou je taková, která by za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jedná se především o změny smlouvy v souvislosti s parametry hodnotících kritérií. S odkazem na předmětný dotaz nepředpokládáme, že jde o změnu podstatnou a tedy nepřípustnou.
  A konečně dle ustanovení § 82 odst. 7 písm. d) ZVZ je za podstatnou změnu považovaná i taková změna, která by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče, nicméně jelikož dodavatelem nabízené slevy ze všech jednotlivých jednotkových cen budou představovat změnu ekonomické rovnováhy smlouvy ve prospěch zadavatele, nejedná se v předmětném případě o změnu podstatnou.

  Na základě výše uvedeného uvádíme, že pokud není možné plánovanou změnu smlouvy označit jako podstatnou v souladu s výše uvedeným ustanovením ZVZ, je možné změnu smlouvy připustit.

  V případě, že by smlouva byla ukončena k datu, kdy zároveň končí fixační období cen, doporučujeme, aby zadavatel zahájil v odpovídajícím druhu dle ustanovení § 21 odst. (1) ZVZ nové zadávací řízení, neboť se domníváme, že by teoreticky mohla nastat situace, kdy by jiní dodavatelé mohli nabídnout stejné či ještě nižší jednotlivé jednotkové ceny než ty, které po slevě nabídl současný dodavatel.

  Prokazování kvalifikace zahraničním dodavatelem

  15.01.2015 Dobrý den, prosím o informaci, jak prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů k veřejné zakázce uchazeč, který je právnickou osobou se sídlem na Slovensku, a který má v ČR zřízenu pobočku? Domnívám se, že právní osobnost má zahraniční společnost, proto všechny kvalifikační předpoklady musí splnit tato společnost, nikoli její pobočka. Konkrétně prosím o odpověď, zda tento uchazeč prokazuje trestní bezúhonnost právnické osoby jak výpisem z rejstříku trestů vydaný slovenskou prokuraturou, tak výpisem z rejstříku trestů vydaným Hospodářskou komorou ČR? Dále - je možné uznat doklad - výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, ovšem vydaný na pobočku v ČR, nikoli na zahraniční právnickou osobu? Děkuji.

  Dobrý den,
  v případě, že má zahraniční dodavatel, který je právnickou osobou, zájem účastnit se zadávacího řízení zadávaného dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je povinen prokázat splnění určité části základních kvalifikačních předpokladů nejen ke vztahu k zemi svého sídla, ale i ve vztahu k České republice.
  V rámci prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je dodavatel povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů. Shora uvedené kvalifikační předpoklady musí splňovat zahraniční dodavatel jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. V případě právnické osoby musí předpoklad beztrestnosti ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby. Prokazuje-li kvalifikaci zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto bodu splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky (§ 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ). Bezúhonnost není prokazována v zemi původu těchto osob, ale pouze v zemi sídla nebo místa podnikání společnosti.
  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že v případě prokazování kvalifikace týkající se bezúhonnosti zahraniční právnické osoby je třeba vzít v úvahu místo jejího sídla. Ve Vámi popisovaném případě (společnost se sídlem na Slovensku) budou muset být předloženy výpisy z evidence Rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu podle českého právního řádu a též všech členů statutárního orgánu podle slovenského právního řádu. S ohledem na skutečnost, že se zadávacího řízení zúčastní zahraniční právnická osoba prostřednictvím české organizační složky, předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů i vedoucí organizační složky, a to současně s obdobným dokladem ze země sídla společnosti.
  S odkazem na Váš druhý dotaz, zda lze uznat výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vydaný na pobočku v České republice a nikoliv na zahraniční právnickou osobu Vám sdělujeme s odkazem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S53/2009/VZ-3866/2009/530/SWa ze dne 3.4.2009, že výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů znějící na organizační složku zahraniční právnické osoby nahrazuje prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů a zapsaných profesních kvalifikačních předpokladů i ve vztahu k zahraniční právnické osobě.

  Kvalifikace

  15.01.2015 Dobrý den, dotaz první je, zda existuje již nějaké centrální místo, kde lze jedním úkonem dostat veškeré kvalifikační doklady pro s.r.o. ucházející se o VZ nadlimitní i podlimitní? A dotaz druhý, zda již a případně kde, se žádá o výpis z rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Děkuji za odpovědi.

  Dobrý den, k Vašemu prvnímu dotazu sdělujeme, že v současné době neexistuje jednotné místo, na kterém by bylo možné získat jeden doklad k prokázání základní kvalifikace dodavatele dle § 53 odst. 3 ZVZ.
  V návaznosti na Váš dotaz současně sdělujeme, že v souladu s § 127 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ je možné prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 a 2 ZVZ či profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a) až d) ZVZ prostřednictvím výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Podmínky, za kterých může být dodavatel zapsán do tohoto seznamu, jsou uvedeny v § 129 ZVZ. V případě dodavatele, který má v úmyslu účastnit se většího množství zadávacích řízení, představuje tato možnost významné zjednodušení.
  K Vašemu druhému dotazu uvádíme, že výpis z rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek lze obdržet prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj a lze o něj požádat přímo Odbor elektronizace veřejných zakázek a koncesí. Současně sdělujeme, že informace o subjektech vedených v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek lze nalézt na adrese: http://www.isvz.cz/ISVZ/VZ/VestnikZakazPlneniVZ.aspx    .

  Významné dodávky

  13.01.2015 Dobrý deň, platí nejaké teritoriálne obmedzenie ohľadne významných dodávok, ktorými preukazuje uchádzač technické kvalifikačné predpoklady? Konkrétne - uchádzač preukazuje technické kvalifikačné predpoklady dodávkou zdravotnického prostriedku do Ruska.

  Dobrý den,
  dle ustanovení § 56 odst. (1) písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“), je zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky oprávněn požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech. Dodavatelé tak musí v nabídce / žádosti o účast přiložit seznam realizovaných významných dodávek s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou tohoto seznamu musí být osvědčení vydané či podepsané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli či osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

  Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel přiloží v nabídce seznam realizovaných významných dodávek s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Zadavatel nesmí žádným způsobem v zadávacích podmínkách omezit realizaci významných dodávek pouze na určité území. Toto omezení by ve svém důsledku znamenalo porušení zásad transparentnosti, rovného zacházení a diskriminace uvedených v ustanovení § 6 ZVZ.

  Pro úplnost uvádíme, že ustanovení § 56 ZVZ obsahuje taxativní výčet technických kvalifikačních předpokladů, zadavatel tak nemůže využít jiných požadavků na technické kvalifikační předpoklady kromě těch, které stanoví ZVZ. Novela č. 55/2012 Sb., která vstoupila v účinnost dne 1. dubna 2012, dále upřesňuje, že zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže.

  Prokazování kvalifikace subdodavatelem

  12.01.2015 Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu. Řeším problém, který se týká prokazování kvalifikace subdodavatelem. Uchazeč je povinen zadavateli předložit doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. a) zákona, subdodavatelem. Je to takto striktně dané, nebo můžeme požadovat u profesních kvalifikačních předpokladů také písmeno b) a d) a technické kvalifikační předpoklady? Musí být totožné, jakou kvalifikaci požadujeme u uchazeče, tak takovou kvalifikaci musí prokázat i subdodavatel? Situace se týká zakázek malého rozsahu. Velice děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Z praktických důvodů však doporučujeme, aby si pro případy zadávání VZMR zadavatel stanovil svá interní pravidla či směrnice, na základě kterých bude následně zadávání prováděno.
  Dále bychom chtěli odkázat na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení podklady pro lepší orientaci v postupu zadávání VZMR:
  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska
  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že v případě VZMR nemusí zadavatel postupovat dle ZVZ a je na jeho uvážení, jaká nastaví interní pravidla pro zadání VZMR. Zadavatel je však povinen dodržet pravidla § 6 ZVZ.

  Zadávací řízení navazující na řízení zrušené z důvodu jedné nabídky

  09.01.2015 Dobrý den, Zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno z důvodu doručení pouze jedné nabídky. Tyto informace oznámil ve formuláři Oznámení o zakázce a později vypsal nové zadávací řízení s obdobným předmětem. Dotaz: V případě, že opět obdrží pouze jednu nabídku nebo po posouzení zbyde k hodnocní pouze jdena nabídka, může pokračovat v dalším řízení a vyhodnotit zbylého uchazeče jako potencionálního dodavatele, se kterým následně uzavře smlouvu? Děkuji

  Dobrý den,
  v souladu s ustanovením § 84 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 71 odst. 6 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může zadavatel pokračovat v zadávacím řízení (neboli není povinen zadávací řízení zrušit) i v případě, že obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku nebo pokud po posouzení nabídek zbyde k hodnocení pouze jedna nabídka, avšak pouze za splnění (všech) následujících podmínek:

  zadavatel zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ,
  v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
  v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek.

  Pokud byť jen jedna z výše uvedených tří podmínek splněna není, tak zadavatel musí zadávací řízení zrušit na základě ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Z dotazu není jasné, zda byly v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení rovněž označeny změny zadávacích podmínek, a proto není možné odpovědět na dotaz konkrétním způsobem.
  Nad rámec dotazu uvádíme, že pokud se zadavatel rozhodne, že i při splnění všech v předchozí větě uváděných podmínek zadávací řízení zruší, pak je k tomu oprávněn na základě ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ, a to až do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

  Čestné prohlášení jednoho dodavatele

  07.01.2015 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat u zakázky do 500 tis. nemusí být vypsáno výběrové řízení. Je možné toto řešit pouze "Čestným prohlášením jednoho dodavatele"? Existuje nějaký vzor či právní předpis, jak má případně takové čestné prohlášení vypadat? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  na základě § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, a to zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Na základě § 12 odst. 3 ZVZ se VZMR rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 mil. Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 mil. Kč bez DPH.
  Pokud „Čestným prohlášením jednoho dodavatele“ myslíte přímé zadání jednomu dodavateli bez ohledu na množství dodavatelů na relevantním trhu, tak uvádíme následující:
  Obecně platí, že úměrně předpokládané hodnotě plánované veřejné zakázky by měl zadavatel volit náročnost postupu jednak s ohledem na
   transparentnost zadání veřejné zakázky,
   hospodárnost, efektivnost a účelnost – pokud je zde předpoklad, že při „otevřenějším“ způsobu zadání dostane zadavatel výhodnější nabídky,
   administrativní náročnost postupu – náklady na výběr dodavatele by měly být přiměřené možnému užitku z širšího výběru mezi uchazeči.
  Vzhledem k výše uvedenému uvádíme, že tedy není pravdou, že u veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou do 500 tis. Kč nemusí být vypisováno výběrové řízení.
  Běžnou praxí je, že zadavatel si přijme na zadávání VZMR vnitřní předpis upravující postup zadávání VZMR, který závisí na předpokládané hodnotě veřejné zakázky a v tomto vnitřním předpise si stanoví též limity pro použití jednotlivých způsobů zadání.
  Metodika zadávání veřejných zakázek vydaná MMR obsahuje příklady z aplikační praxe, popisující, jak je možno rozlišit postup pro zadávání VZMR z hlediska výše předpokládané hodnoty. Metodika je k nalezení zde:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/33963307-4c88-4f14-a816-6f33057648b7/Metodika_uprava2014-(5)-(obnoveny).pdf [PDF, 2.3MB]

  ODPOVĚDNOST ZADAVATELE - NULA A VELKÁ

  25.12.2014 Vážení, marně pátrám v zákoně o veřejných zakázkách (137), kterak je vymezena a specifikována odpovědnost zadavatele za komplexní správnost výběrového řízení. Jsem stavební technik. Prošel jsem ledasjaké stavby, pracoval jsem s různými lidmi. Ale to, co se děje posledních cca 5 let ve stavebnictví je hnuj a chlív (a to je hodně slabý výraz). Zadavatel řeší ve výkresové části 80 kusů železobetonových pilot , kus po 3m délky. Při dotazu, kde jsou vrtací práce a armování betonu bylo odpovězeno (přesná citace): Vzhledem k tomu, že není možné zjistit skutečný stav podloží, jsou v projektové dokumentaci resp. v rozpočtu uvedeny pouze položky (zpracování a dodávka betonu do pilot), které pro zpracování nabídkové ceny jsou dostačující. Celkový stav montáže pilot bude detailněji specifikován na stavbě při realizaci a po zjištění samotného stavu svahu. Tedy se ptám, co tedy zadavatel chce, když sám neví co chce. Odpovím si sám. Jsou dvě varianty. Buď to zadavatel něco strká pod jazyk a něco občas pokouří, a pak píše také nesmysli nebo je celá zakázka pochystaná pro někoho jiného, který už má v šuplíku dokumentaci a přesně ví, v jakém stavu je svah atd. Vzhledem k tomu, že zadavatel dosti své projektantské práce a odpovědnosti přesunuje ve výběrovém řízení k tíži zhotovitele, nedivil bych se tomu, kdyby někdo vytáhnul ze šuplíku již vše hotové. O to spíš, že celé řízení běží přes vánoční svátky. Každý mlčí a jen nadává u piva v hospodě. Ale nikdo se neozve. Ozval jsem se u investora já, celkem se zlou jsem se potázal. Podvodníci a hajzlové se mají v ČR moc dobře. Je s podivem, že to nikomu tady nevadí... Jarda Klíma

  Dobrý den,
  při zadávání veřejné zakázky na stavební práce je pro zadavatele závazný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a prováděcí vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen Vyhláška).
  Dle § 44 odst. 4 ZVZ musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce mj. obsahovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném Vyhláškou. Příslušnou dokumentací je v souladu s § 3 Vyhlášky projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Výkazem výměr je podle Vyhlášky popis postupu výpočtu celkového množství stavebních prací, dodávek nebo služeb, případně s uvedením odkazu na výkresovou nebo textovou část dokumentace tak, aby byla umožněna kontrola postupu výpočtu a tím i celkové výměry položky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle § 44 odst. 1 ZVZ zadavatel.
  Ustanovení § 6 odst. 1 ZVZ stanovuje, že zadavatel je povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro naplnění těchto zásad je tedy nezbytné dbát na to, aby zadávací dokumentace byla dostatečně konkrétní a určitá, aby uchazeči mohli zpracovat své nabídky a aby tyto nabídky byly vzájemně porovnatelné a tedy vyhodnotitelné. V opačném případě by se zadavatel dostal do situace, kdy by měl neřešitelné problémy s obhájením svého postupu vzhledem k obsahu shora citovaného ustanovení § 6 ZVZ.
  Dále bychom chtěli odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS), který ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S418/2011/VZ-19206/2011/510/MOn ze dne 21.12.2011 došel v souvislosti se zadávací dokumentací k následujícímu závěru:
  „Zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, proto zákon ukládá zadavateli vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Význam preciznosti zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě mají podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem stanovených hodnotících kritérií.“
  „Zadávací dokumentace musí obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň, aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby jakýkoliv potencionální dodavatel si po přečtení zadávací dokumentace dokázal udělat představu, co je předmětem veřejné zakázky, příp. jaké jsou parametry požadovaného plnění. Zadávací dokumentace rovněž musí vyloučit možnost dvojího výkladu technických podmínek a požadavků zadavatele.“
  S ohledem na shora uvedené musí tedy zadávací dokumentace na stavební práce dle § 3 Vyhlášky obsahovat mj. podrobný soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen soupis prací), který musí obsahovat položky veškerých stavebních nebo montážních prací, dodávek materiálů a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního nebo inženýrského objektu.
  Závěrem můžeme tedy shrnout, že zadavatel musí v zadávací dokumentaci vymezit kompletní soupis prací s výkazem výměr, jejichž prostřednictvím má být splněn předmět veřejné zakázky, přičemž nelze umožnit jeho případné rozšiřování.
  V případě, že se domníváte, že zadavatel porušil zákon a Vám tím hrozí nebo vznikla újma na Vašich právech, můžete podat v souladu s § 110 a násl. ZVZ zdůvodněné námitky, které lze podat proti všem úkonům zadavatele. Tyto námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů) ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona tímto úkonem zadavatele dozví. Pokud zadavatel podaným námitkám nevyhoví ve smyslu § 111 odst. 1 ZVZ, může stěžovatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dle § 114 odst. 4 ZVZ.

  Předběžné oznámení

  18.12.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda se u veřejné zakázky, u které bylo předběžné oznámení odesláno v roce 2014, avšak Oznámení o zakázce bude zřejmě odesláno až s účinností novely zákona, bude postupovat dle původního znění zákona a nebo dle novely. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  na zahájené zadávací řízení se vztahuje zákonná právní úprava účinná v době zahájení zadávacího řízení.
  S odkazem na § 26 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) zahajuje zadavatel zadávací řízení odesláním
  a) oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo
  b) výzvy o zahájení zadávacího řízení.
  Předběžným oznámením o zahájení zadávacího řízení tedy není zadávací řízení zahájeno a není ani novelou dotčena jeho platnost.
  Dle Vašeho sdělení bude ve Vašem případě zadávací řízení zahájeno v době, kdy odešlete oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (§ 26 odst. 1 písm. a) ZVZ) a bude se tedy řídit zákonnou právní úpravou účinnou v té době.

  Rozhodnutí o výběru dodavatele při zadávání přes e-tržiště

  17.12.2014 Dobrý den, má zadavatel v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu prostřednictvím elektronického tržiště povinnost vytvořit rozhodnutí o výběru, i když tento systém rozhodnutí automaticky negeneruje? Nebo je dostačující oznámení o výběru dodavatele? A má dále zadavatel v případě VZMR zadávaných přes elektronické tržiště povinnost vytvořit rozhodnutí o vyloučení uchazeče a rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  veřejné zakázky malého rozsahu jsou vyňaty z povinnosti postupu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) s výjimkou dodržení zásad uvedených v § 6 ZVZ. Z výše uvedeného tedy platí, že zadavatelé nejsou povinni dodržet povinnosti uvedené v ZVZ, mohou se jimi ovšem inspirovat při zpracovávání interních směrnic, které stanovují postupy pro výběr dodavatele na veřejnou zakázku vyňatou z působnosti ZVZ. Zadavatelé nejsou povinni disponovat výše zmíněnými směrnicemi, je ovšem nezbytné pro dodržení zásady transparentnosti předem stanovit pravidla, dle jakých bude zadavatel při výběru dodavatele postupovat. Pro řadu zadavatelů je tak praktičtější přijmout vnitřní směrnici upravující postup zadavatele, než upravovat jednotlivá výběrová řízení individuálně. Pakliže tedy zadavatel nemá povinnost (ať již plynoucí ze směrnice, ze zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce či např. z pravidel poskytovatele dotace) vydat rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, rozhodnutí o vyloučení uchazeče ani o zrušení veřejné zakázky, nemusí jej vydávat. Musí ovšem zajistit naplnění zásad transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace. Přestože e- tržiště nedisponují funkcionalitou, která by zajistila vygenerování výše uvedených dokumentů, není vyloučeno, aby zadavatel tyto dokumenty vložil do příloh např. dokumentu .doc(x), .pdf či jiných.

  Neuzavření smlouvy ve lhůtě 15 dní

  16.12.2014 Dobrý den, zadavatel vydal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, nebyly podány žádné námitky, ale smlouvu se mnou uzavřel až za 6 měsíců, nedodržel tedy 15 denní lhůtu pro uzavření smlouvy. Jak se můžu proti těmto průtahům do budoucna bránit, případně hrozí zadavateli nějaká sankce za postup v rozporu se zákonem?

  Dobrý den,
  podle ustanovení § 82 odst. (1) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud nebyly námitky ve stanovené době podány, uzavře zadavatel podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tato lhůta je pro zadavatele pouze pořádková. Souvisí především s ustanovením § 82 odst. (4) ZVZ, který stanoví povinnost vybraného uchazeče poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v této lhůtě (podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ).

  Důvody pro pozdější uzavření smlouvy mohou vyvstat jak na straně zadavatele, tak i na straně dodavatele, ovšem pokud důvody pro pozdější uzavření smlouvy vyvstaly na straně zadavatele, nejsou s nedodržením lhůty podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ spojovány žádné sankce pro zadavatele.

  Závěrem uvádíme, že pozdějším uzavřením smlouvy nesmí být obcházen ZVZ, tzn., že nesmí dojít k situaci, kdy pozdější uzavření smlouvy bude mít za následek faktickou změnu termínu plnění, resp. jeho faktické prodloužení.

  Dodatek ke smlouvě

  15.12.2014 Dobrý den, dovolím se na Vás obrátit s následujícím dotazem. Na základě výběrového řízení jsme uzavřeli smlouvu s dodavatelem stavby dešťové kanalizace v hodnotě 5 mil. Ve SOD (která byla součástí VŘ) byl odstavec o poskytnutí bankovní záruky ve výši 500 000 po dobu stavby. Dodavatel nabídnul místo bankovní záruky složení peněžní částky na náš účet. Myslíte , že lze formou dodatku ke SOD takto postupovat ? V § 67 ZVZ jsou obě tyto možnosti přípustné a § 82 odst.(7) se hovoří o přípustných možnostech změny SOD. Je tedy toto přípustná možnost ? děkuji za zprávu

  Dobrý den,
  pro účel posouzení Vašeho dotazu z pohledu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je potřeba stanovit druh veřejné zakázky.
  A) Veřejná zakázka malého rozsahu – Vzhledem ke skutečnosti, že Vámi zadaná veřejná zakázka na stavbu dešťové kanalizace je v hodnotě 5 mil. Kč (pravděpodobně s DPH), existuje možnost, že předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla stanovena pod hranicí pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce (6 mil. Kč bez DPH).
  § 18 odst. 5 ZVZ stanoví, že veřejné zakázky malého rozsahu zadavatel není povinen zadávat v režimu ZVZ, je však povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 ZVZ).
  B) Podlimitní veřejná zakázka – Pokud ale zadavatel zahájí zadávací řízení postupem platným pro zadání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky (§ 26 odst. 5 ZVZ).
  Pokud jste zadávací řízení zahájili jako podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, je potřeba se řídit ustanovením § 82 odst. 7 ZVZ, kde je upravena možnost změny práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, a to tak, že tato změna nesmí:
  a) rozšířit předmět veřejné zakázky,
  b) připustit účast jiných dodavatelů v případě použití v původním zadávacím řízení,
  c) ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
  d) měnit ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  Poskytnutí nové formy zajištění, tj. poskytnutí peněžní částky přímo na účet zadavatele namísto smluvně dohodnuté bankovní záruky, je v zásadě přípustné, ovšem pouze za předpokladu, že dodavatel dodrží minimálně stejně vysokou míru zajištění zadavatele, tj. v daném případě složí na účet zadavatele částku odpovídající minimálně dohodnuté výši bankovní záruky. Takovou změnu pak nelze považovat za diskriminační, neboť není způsobilá ovlivnit účast jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení, ani výběr nejvhodnější nabídky a ani nemění ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče, jelikož podmínky, za nichž byla předmětná veřejná zakázka zadána, jsou stále stejné. V daném případě se tedy nejedná o podstatnou změnu smlouvy, která by byla ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ nepřípustná.

  Ačkoliv není změna samotné formy záruky v tomto konkrétním případě diskriminační vůči ostatním uchazečům/dodavatelům, není zadavatel povinen tuto změnu vybranému uchazeči umožnit.
  Změna formy složení jistoty (dodavatel složí jistotu nikoliv formou bankovní záruky, ale složením peněžní částky na Váš účet) se nejeví jako podstatná změna smlouvy, která by měla vést k porušení ZVZ v obou uvedených případech A) i B).

  Metodika pro LCC

  14.12.2014 Nová Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU uvádí jen jedno kritérium hodnocení zakázky - kritérium ekonomicky nejvýhodnější nabídky; přitom je zdůrazněno hledisko nákladů životního cyklu a nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou. MMR již zahájilo proces transposice těchto směrnic do nového českého zákona o veřejných zakázkách. Otázka: je známa taková metodika potřebná pro stavební zakázky? Dle směrnic UE musí být vypracována na základě vědeckých informací nebo založena na jiných objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích, je určena pro opakované nebo trvalé použití a má být přístupná všem stranám, které mají zájem.

  Dobrý den,
  Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR) nemá k dispozici metodický pokyn v souvislosti s transpozicí Směrnice. Pokud bude přijat evropský metodický pokyn, bude tento zveřejněn a zpřístupněn na stránkách MMR.
  Ačkoliv tedy v současné době není zpracován metodický pokyn k předmětné Směrnici, nic nebrání tomu, aby zadavatel v zadávacím řízení vydal vlastní metodický pokyn vztahující se k hodnotícímu kritériu ekonomické výhodnosti nabídky. Směrnice v čl. 67 odst. 2 obsahuje demonstrativní výčet kritérií, která může zadavatel použít pro stanovení oné ekonomické výhodnosti nabídky. Tento metodický pokyn však musí být v souladu se zněním Směrnice, zejména se zmiňovaným čl. 67 a dále čl. 68 Směrnice.

  §54 písmeno b)

  12.12.2014 Dobrý den, potřeboval bych vysvětlit, zda při VZ je v případě že zadavatel požaduje doložení kvalifikace §54 písmeno a) a b) lze toto učinit čestným prohlášením a v případě požadavku zadavatele doložit ověřené originály. Případně rovnou doložit výpis z OR a §54 písmeno b) čestným prohlášením a následně doložit originály. Jde o to, že jsem byl z VZ vyloučen pro nedoložení ověřené kopie ŽL, byť bylo zasláno elektronicky podepsané čestné prohlášení, že ŽL vlastním. Všechny výklady co jsem zatím dohledal se různí. Děkuji za Vaší rychlou odpověď!

  Dobrý den,
  dle ustanovení § 54 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) prokazuje dodavatel splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením

  a) výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Výpis z obchodního rejstříku vydávají na žádost rejstříkové soudy nebo kontaktní místa veřejné správy tzv. Czech POINT, tento výpis nesmí být starší 90 dnů.

  b) dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Výpis z živnostenského rejstříku je na požádání vystavován živnostenskými úřady (na základě § 60 odst. (4) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů) nebo jej taktéž na žádost vydávají na kontaktních místech veřejné správy (tzv. Czech POINT). Výpis z živnostenského rejstříku není časově nijak omezen, pokud tedy od doby vydání výpisu z živnostenského rejstříku nedošlo ke změnám v příslušném živnostenském oprávnění dodavatele, může dodavatel využít výpis z živnostenského rejstříku, který mu byl vydán živnostenským úřadem při vzniku živnostenského oprávnění. V opačném případě si musí dodavatel zažádat o aktuální výpis z živnostenského rejstříku.

  c)dokladu vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů,

  d) dokladu osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů

  e) dokladu prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

  Nestanoví-li ZVZ jinak, předkládá dodavatel dle ustanovení § 57 odst. (1) ZVZ kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Požaduje-li však zadavatel, před uzavřením smlouvy, předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle ustanovení § 82, povinen je předložit. V případě prokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 54 písm. a) a b) ZVZ taktéž postačí, když dodavatel předloží v souladu s ustanovením § 57 odst. (1) ZVZ kopie dokladů, nicméně z internetových aplikací vytištěné výpisy z obchodního či živnostenského rejstříku (které nejsou elektronicky podepsané k tomu zmocněným orgánem) plní pouze informativní funkci a nemohou být považovány za doklady neboli dokumenty, ve kterých je autoritativním způsobem potvrzeno, že skutečnosti v nich uvedené odpovídají skutečnosti. Takovéto výpisy tudíž k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele využít nelze. Pokud je tedy nabídka podávána v listinné podobě, může dodavatel tento dokument použít k prokazování profesních kvalifikačních předpokladů pouze za podmínky, že ho nechá opatřit ověřovací doložkou o autorizované konverzi dokumentu z elektronické do listinné podoby podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Tuto službu poskytují na žádost kontaktní místa veřejné správy (tzv. Czech POINT), případně i advokáti či notáři.

  V rámci prokazování profesních kvalifikačních předpokladů v nabídce stačí kopie takovéhoto dokladu, před podpisem smlouvy je pak nutno na vyžádání zadavatele předložit jeho originál či ověřenou kopii. Pro úplnost uvádíme, že pouze v případě, kdy si dodavatel vytiskne z některé internetové aplikace obchodního rejstříku soudem elektronicky podepsaný výpis z obchodního rejstříku, který je tam takto uložen jakožto PDF soubor (např. na www.justice.cz    ), je možné ho využít k prokázání profesního kvalifikačního předpokladu v případě, že nabídka je podávána v elektronické podobě.

  S ohledem na výše uvedené a k Vašemu dotazu uvádíme, že čestným prohlášením lze prokázat splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů (dále jen „kvalifikační předpoklady“) dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení. Ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje v první fázi (fáze podání nabídky) předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. Součástí čestného prohlášení ke kvalifikaci nejsou žádné další dokumenty. V druhé fázi (fáze před podpisem smlouvy) je dle ustanovení § 62 odst. (3) ZVZ uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Z formulace použité v tomto ustanovení (originály nebo úředně ověřené kopie dokladů) vyplývá, že se již nejedná o jeden dokument (čestné prohlášení), kterým uchazeč prokázal splnění kvalifikačních předpokladů, ale o soubor dokumentů. Smyslem tohoto ustanovení je ověřit správnosti údajů obsažených v čestném prohlášení a to ještě před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem. Ustanovení § 62 odst. 2 se v tomto případě nepoužije.

  Pokud se ovšem nejedná o zjednodušené podlimitní řízení, předkládá dodavatel dle ustanovení § 57 odst. (1) ZVZ kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace a originály nebo úředně ověřené kopie těchto dokladů před podpisem smlouvy. V tomto případě pak ve fázi podání nabídky nelze nahradit kopie dokladů čestným prohlášením. Nepředložení kopie dokladů je důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení dle ustanovení § 76 odst. (1) ZVZ.

  Pochybnost při rozhodnutí veřejné zakázky

  12.12.2014 Dobrý den, zúčastnil jsem se veřejného výběrového řízení pro státní zprávu. Jednalo se o nadlimitní veřejnou zakázku. V zadávací dokumentaci byly podmínky pro splnění na účasti. Konkurenční produkt, který toto výběrové řízení vyhrál, dle ČSN a certifikátu CE nesplňuje tyto podmínky. Komise se opírá o manuál výrobce, kde uvádí mimo hodnot z CE certifikátu také další hodnoty, které vedlo k rozhodnutí ve prospěch konkurenční nabídky. Má komise právo se opírat o manuál výrobce a nebo musí přihlédnout k ČSN a CE certifikátu. Neměla být konkurenční nabídka vyloučena z výběrového řízení, protože nesplňuje podmínky dle ČSN a CE, které byly v zadávací dokumentaci? F Harant

  Dobrý den,
  zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval mimo jiné, aby předmětný výrobek měl výdrž minimálně 240 minut. Zároveň požadoval, aby dodavatelé doložili k výrobku CE certifikát, který osvědčuje vlastnosti výrobku. Hodnotící komise vybrala jako nejvhodnější nabídku uchazeče, který nabízí výrobek, který dle ČSN i CE certifikátu garantuje výdrž výrazně nižší (konkrétně 168 minut). Dle manuálu k výroku, který byl součástí nabídky předmětného dodavatele, však výrobek může vydržet až 240 minut. Zřejmě na základě této informace nebyla nabídka uchazeče vyřazena ze zadávacího řízení. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil technické podmínky, tedy vymezil charakteristiku a požadavky na dodávky stanové objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění a odkázal se na ČSN, případně na jiné dokumenty uvedené v § 46 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a některá z nabídek tyto požadavky nesplnila, měla by být taková nabídka vyřazena ze zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel odkazem na ČSN specifikoval předmět a stanovil, že požadovaný výrobek má splňovat minimálně takové parametry, které předmětná ČSN stanovuje a pokud tato skutečnost měla být osvědčena pro účely podání nabídky CE certifikátem a zároveň se nejednalo o diskriminační či neodůvodněný požadavek, postupovala hodnotící komise zřejmě nesprávně, když nabídku nesplňující tyto požadavky nevyřadila ze zadávacího řízení. Pokud totiž hodnotící komise nevyřadila nabídku, která nesplňuje objektivně stanovené technické požadavky, porušila zásadu rovného přístupu a ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ. Pokud však v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že zadavatel požaduje výrobek, který vydrží 240 minut a dále tento svůj požadavek nespecifikoval, mohl podat nabídku i dodavatel, který nabídl výrobek splňující požadavek výdrže 240 minut, přestože tato skutečnost nebyla osvědčena CE certifikátem, ale jiným objektivním způsobem. V daném případě je tedy stěžejní, jak byl požadavek zadavatele na vlastnosti výrobku uveden v zadávacích podmínkách. Na základě poskytnutých informací není možné učinit jednoznačný závěr o tom, zda zadavatel postupoval správně či nikoliv. Ministerstvu pro místní rozvoj ostatně ani nepřísluší posuzovat individuální případy postupu v zadávacím řízení, závazná stanoviska může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, případně nezávislý soud.

  §49 odst. 3 ZVZ - Poskytování dodatečných informací dodavatelům

  09.12.2014 Dobrý den, dovoluji si obrátit se na Vás s dotazem, ohledně poskytování dodatečných informací dodavatelům v případě, že je ZD kompletně zveřejněna na profilu zadavatele. UOHS ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-S243,246/2013/VZ-18727/2013/522/JCh konstatoval, že nepostačuje, aby zadavatel odeslal dodatečné informace jen dodavateli - tazateli a pak je pouze zveřejnil na profilu zadavatele. Dle UOHS měl zadavatel odeslat dodatečné informace všem dodavatelům, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, tedy všem, kteří si ZD z profilu zadavatele stáhli. Za tímto účelem měl zadavatel zajistit, aby byl schopen vést evidenci dodavatelů, kteří si ZD stáhli a pokud tak neučinil, jedná se o jeho pochybení a porušení ZVZ. Ačkoliv se s tímto názorem UOHS neztotožňuji, zatím jsem nikde nenašla informaci o tom, že by toto rozhodnutí UOHS bylo překonáno. Proto jsme si také, jako zadavatel, nastavili na profilu zadavatele požadavek, že ZD si může stáhnout jen registrovaný uživatel, abychom měli k dispozici seznam a kontaktní údaje těch, co si ZD stáhli. Nicméně se často setkáváme s falešnými profily „dodavatelů“ a neexistujícími adresami. Navíc není v našich silách zjistit, zda všichni ti, co si ZD stáhli, jsou skutečně dodavateli ve smyslu § 17 a) ZVZ nebo zda si ZD stáhli jen ze zvědavosti. Jak byste doporučili v tomto případě postupovat? Zasílat dodatečné informace všem, kdo si ZD stáhli, bez ohledu na nesmyslnost uvedných jmen a adres (zásilka se pak pochopitelně vrátí) Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) v § 49 odst. 3 ukládá zadavateli povinnost odeslat dodatečné informace současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, přičemž dle § 48 odst. 1 a 2 ZVZ textovou část zadávací dokumentaci je vyjma postupu sektorového zadavatele podle § 33 ZVZ zadavatel povinen uveřejnit na svém profilu a tu část zadávací dokumentace, která nebyla uveřejněna na profilu, je povinen předat či odeslat nejpozději do 3 respektive do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele.

  Při výkladu § 49 odst. 3 ZVZ nezbytné vycházet z vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. MMR jakožto gestor ZVZ připravil a postupně aktualizuje metodiku k této vyhlášce, která je dostupná na adrese: http://www.portal-vz.cz/getmedia/745e5233-1e1c-4d46-bc3b-8f597b675f9d/Metodicky-postup_profil-0141101_V7_o.pdf

  Z předmětné metodiky lze shrnout, že jelikož dle § 17 písm. w) ZVZ musí profil zadavatele, prostřednictvím jehož zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám, umožňovat neomezený a přímý dálkový přístup, doporučuje MMR, aby tento neomezený a dálkový přístup byl umožněn bez jakékoliv registrace, neboť pro případné uchazeče je to rychlejší a komfortnější. (Tento způsob bude rovněž aplikován při realizaci Národního elektronického nástroje, jehož tvorbu v současné době MMR zajišťuje). Přestože požadavek registrace není v rozporu se ZVZ, nesmí však jakýmkoliv způsobem omezovat okruh osob, které mají zájem seznámit se s dokumenty uveřejněnými na profilu zadavatele. Proto jakékoliv vyžadování údajů (např. povinné IČO) nebo ověřování platnosti údajů (např. oproti ARES) není přípustné. Vzhledem k tomu, že zadavatel má povinnost poskytovat dodatečné informace na profilu zadavatele, není proto nutné mít přehled o potenciálních uchazečích. Pokud by ovšem zadavatel trval na registraci a zajištění odesílání dodatečných informací osobám, které projevily zájem o zadávací dokumentaci, bylo by vhodné kromě „registrovaných uživatelů“ vytvořit např. anonymní přístup, při kterém uživatel prohlédne potřebné dokumenty bez nutnosti registrace, byť i s vědomím toho, že mu nebudou zasílány informace o veřejné zakázce. Zadavatel je povinen zajistit, aby registrovaný uživatel měl po své registraci okamžitý přístup k informacím uveřejněným na profilu zadavatele. Omezováním přístupu uživatele – např. až po následném doručení přístupových údajů (hesla) e-mailem či poštou znamená potenciální porušení zásad uvedených v § 6 odst. 1 ZVZ.

  Z výše uvedeného i s vědomím Vámi uváděného rozhodnutí č.j. ÚOHS-S243,246/2013/VZ-18727/2013/522/JCh, lze doporučit postupovat dle zmíněné metodiky a registraci nevyžadovat a dodatečné informace kromě jejich povinného uveřejnění na profilu zadavatele odesílat pouze všem známým dodavatelům tj. těm dodavatelům, kterým byla poskytnuta neuveřejněná část zadávací dokumentace nebo o zadávací dokumentaci požádali. Setrváte-li na registraci, je nutné za dodržení výše uvedených podmínek dodatečné informace odesílat všem registrovaným dodavatelům i s vědomím, že jejich jména a adresy nemusí odpovídat realitě.

  Exekuce na jednatele firmy

  08.12.2014 Byla učiněna výzva v režimu zjednušeného podlimitního řízení. Při podrobném zkoumání nabídek se zjistilo, že uchazeč, který nabídl nejnižší nabídkovou cenu, má uvedeno ve výpise záznam o probíhajícím exekučním řízení na jednoho z jednatelů. Je to důvod k vyloučení tohoto uchazeče z dalšího hodnocení.

  Dobrý den,
  vyloučení uchazeče ze zjednodušeného podlimitního řízení může být provedeno pouze v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení je zejména nesplnění kvalifikačních předpokladů. Vedení exekučního řízení může mít dle našeho názoru vliv na ekonomickou a finanční situaci dodavatele. Možnost požadovat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady je však zákonem redukována na požadavek předložit čestné prohlášení o své ekonomické a kvalifikační způsobilosti splnit veřejnou zakázku (§ 50 odst. 1 písm. c) ZVZ).
  Vycházíme z toho, že Vámi zmiňovaný záznam o probíhajícím exekučním řízení na jednoho z jednatelů je záznam v obchodním rejstříku podle § 65 písm. h) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V tom případě by se jednalo o postižení podílu některého společníka ve společnosti na základě rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí nebo na základě exekučního příkazu.
  Nejsou nám známy bližší skutečnosti o zadávané veřejné zakázce ani o situaci zmiňovaného uchazeče, přesto si dovolujeme usuzovat, že na základě uvedení „záznamu o probíhajícím exekučním řízení na jednoho z jednatelů ve výpise“ nevyvstávají důvody pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. Jak uvádíte, exekuce směřuje jen proti jednomu z jednatelů dodavatele a samotné provedení exekuce bude mít pravděpodobně za následek změnu v osobě společníka. Takovéto skutečnosti nemívají za následek, že společnost není schopna realizovat veřejné zakázky.

  Povinnost poptat

  08.12.2014 Dobrý den, chtěl bych se informovat zda v případě zájmu o (veřejnou) zakázku, má zadavatel povinnost poptat firmu, která má zájem o zakázku nebo nikoli a vybere si okruh poptávaných sám? Případně zda-li to nějak řeší ÚHOS Děkuji

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), upravuje zejména postupy zadavatelů vedoucí k uspokojení jejich poptávek. Zadávání veřejných zakázek se uskutečňuje v různých druzích zadávacího řízení (§ 26 ZVZ). Jedním z rozlišovacích znaků mezi těmito zadávacími řízeními je způsob oslovení potenciálních dodavatelů.
  Například v otevřeném řízení, které je považováno za nejtransparentnější, oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku a vyzývá je k podání jejich nabídek a prokázání jejich kvalifikace (§ 27 ZVZ). V otevřeném řízení je stanovena povinnost oslovit všechny dodavatele. Zadavatel tak činí prostřednictvím uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
  V užším řízení (§ 28) a v jednacím řízení s uveřejněním (§ 29 ZVZ) se taktéž oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku. Následný postup je však rozdělen do dvou fází. V první fázi se vyzývají všichni dodavatelé k podání žádostí o účast a k prokázání kvalifikace. V další fázi jsou k podání nabídek vyzváni jen ti ze zájemců, kteří prokázali kvalifikaci. Výjimečně je připuštěno omezování počtu zájemců na základě objektivních kritérií (§ 61 a § 66 ZVZ).
  Jednací řízení bez uveřejnění je zadávacím řízením, ve kterém nedochází k oslovení neomezeného počtu potenciálních dodavatelů, naopak z důvodů existence zvláštních okolností (§ 23 ZVZ) se vyzývá k jednání pouze omezený počet dodavatelů či dokonce jen jeden dodavatel (§ 34 ZVZ).
  V soutěžním dialogu se vybízí k podání žádosti o účast neomezený počet dodavatelů. Avšak k účasti v samotném dialogu jsou vyzváni pouze ti zájemci, kteří prokázali zadavateli svou kvalifikaci.
  Postupovat ve zjednodušeném podlimitním řízení je přípustné pouze za splnění podmínek stanovených v § 25 ZVZ. V tomto zadávacím řízení vyzývá zadavatel 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi (§ 38 ZVZ).
  Na národní úrovni se dokumenty uveřejňují ve Věstníku veřejných zakázek (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ ) a na nadnárodní v Úředním věstníku Evropské unie (http://ted.europa.eu/TED/main/HomePage.do ). Některé dokumenty (např. zadávací dokumentaci) uveřejňují zadavatelé na svých profilech, jejich seznam můžete nalézt na http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/co/Searching/ShowPublicPublisherProfiles .
  Závěrem shrnujeme, že při zadávání veřejných zakázek je rozsah oslovovaných dodavatelů regulován právními předpisy. Jedná se o poměrně komplikovanou úpravu, která v sobě zahrnuje jak uložení povinnosti oslovit prostřednictvím uveřejnění všechny dodavatele, tak i oprávnění oslovit jen jednoho dodavatele napřímo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se v rámci výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek zabývá i touto problematikou (sbírka jeho rozhodnutí je dostupná na http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html ).

  Písemá zpráva - zveřejnění

  05.12.2014 Dobrý den, prosím o sdělení, zda je nutné zveřejnit vytvořenou písemnou zprávu v souladu s § 85 na profilu zadavatele u VZ nadlimitní na služby - stravování, uzavřené na 18 měsíců, zadávané podle § 18 odst. 1 písm. e) v souladu s postupem přiměřeným JŘBU podle § 34 ZVZ. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  pokud zadavatel splnil podmínky pro uplatnění výjimky z nutnosti postupu dle ZVZ, není povinen splnit povinnost uvedenou v § 85 ZVZ, tedy uveřejnit písemnou zprávu zadavatele. Pokud zadavatel zvolil pro zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, je povinen písemnou zprávu zadavatele uveřejnit. Z Vámi uvedených informací však vyplývá, že zadavatel využil výjimky z působnosti ZVZ, konkrétně dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ. V tomto případě není třeba písemnou zprávu zadavatele uveřejnit.

  VZMR dodací lhůta pro dodávky

  05.12.2014 Na e-tržišti jsme zadali VZMR na dodávky zboží. Soutěžili jsme nejnižší nabídkovou cenu. Návrh kupní smlouvy měl předložit dodavatel. Dodatečnou informací jsme si podmínili, s ohledem na konec roku, dodání zboží do 3 dnů od podpisu kupní smlouvy. Obdrželi jsme 4 nabídky, z nichž do kupní smlouvy dodávku zboží do 3 dnů uvedl pouze jeden z uchazečů, který však nabízí třetí nejvyšší kupní cenu. Pravdou je, že termín pro dodání je pro nás skutečně důležitý. Pokud bychom pro nedodržení naší podmínky termínu dodání vyloučili tyto tři uchazeče, zbyde nám jeden. Museli bychom zakázku zrušit, i když je to VZMR? Nebo naše podmínka není pro soutěž nejnižší nabídkové ceny podstatná? Nebo se máme pokusit před vyhodnocením VZMR dohodnout s uchazečem, který má nejnižší nabídkovou cenu, o zkrácení termínu dodání na naše požadované 3 dny? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), není zadavatel povinen postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“ nebo „ZVZ“), avšak je povinen dodržet zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  V případě, že zadavatel zadává veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště, je současně povinen dodržovat „Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit“ (dále jen „Pravidla“), která jsou v platném znění stanovena v příloze usnesení vlády č. 222 ze dne 28. března 2012 a jsou účinná od 1. 7. 2012. Zadavatel může při zadávání veřejných zakázek rovněž postupovat dle svých vnitřních pravidel, přičemž platí, že v případě vzájemného nesouladu mají vždy přednost Pravidla. Pokud tedy zadavatel zadává VZMR prostřednictvím e-tržiště, měl by při absenci svých vnitřních pravidel zadávání vycházet z výše uvedených Pravidel a jeho povinností je dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ.
  V článku VI. 3 odst. 2. Pravidel „Zahájení zadávacího řízení a zadávací podmínky“ jsou pro zadávání VZMR stanoveny povinné minimální požadavky na obsah výzvy k podání nabídky v přímém zadání, v řízení uzavřená výzva a v řízení otevřená výzva. V rámci těchto minimálních požadavků Pravidla stanoví, že výzva k podání nabídky musí obsahovat rovněž „hodnotící kritéria a způsob hodnocení“. Jelikož se jedná o VZMR, kdy zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ, je na zadavateli, jaká hodnotící kritéria si stanoví. Je nutné tedy posoudit, jaká kritéria pro hodnocení nabídky jste si v zadávací dokumentaci stanovili a podle nich postupovat v zadávacím řízení, aby byla splněna zásada transparentnosti.
  Vzhledem k tomu, že postup, který předchází uzavření smlouvy na VZMR, není ZVZ výslovně upraven a neprobíhá tedy v zadávacím řízení, je při zadávání VZMR zadavatel vázán shora uvedenými Pravidly a vlastními vnitřními pravidly. Obecně se má tedy za to, že zadavatel není při zadávání VZMR, až na výše uvedené, ZVZ nijak omezen. S odkazem na článek VI.8 odst. 9 Pravidel může zadavatel zadávací řízení zrušit kdykoliv, a to nejpozději do doby uzavření smlouvy, vždy však musí uvést odůvodnění. V případě, že zadavatel zruší zadávací řízení, uveřejní tuto skutečnost včetně odůvodnění v e-tržišti. S odkazem na shora uvedené na Vás povinnost dle § 84 ZVZ nedopadá a v případě, že Vám zbyla pouze jedna nabídka, nemusíte zadávací řízení rušit.
  Jak již bylo tedy výše zmíněno, není zadavatel povinen u VZMR postupovat dle ZVZ, může však podle něj postupovat dobrovolně. S ohledem na tuto skutečnost může hodnotící komise (pokud byla ustanovena) dle § 76 odst. 4 po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení jeho nabídky. Toto uvádím s odkazem na Váš dotaz ohledně možnosti jednat s uchazečem, který má nejnižší nabídkovou cenu o opravě jeho nabídky. Chtěla bych však upozornit na povinnost postupovat v souladu s § 6 ZVZ. Pokud by došlo k dohodě s daným uchazečem, považuje se za přípustnou změna podané nabídky, která nebude podstatná, nebudou tedy prováděny změny, které by měly vliv na pořadí uchazečů, nebo by takovou změnou byl uchazeč ekonomicky zvýhodňován. V tomto odkazuji na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení podklady pro lepší orientaci v postupu zadávání VZMR:
  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska

  Prodej dříví na ,,stojato"

  04.12.2014 Dobrý den, společnost vlastněná městem (s.r.o.) spravuje lesní majetek. Na jaře letošního roku proběhla soutěž na prodej dříví ,,nastojato" (zpracování kůrovcového dříví a nahodilé těžby, tedy celkový předpoklad byl rozdělen dle aktuálního výskytu škodlivých činitelů). Soutěž proběhla podle zákona o veřejných zakázkách. Předpokládaný objem byl 3 500 m3 vysoutěžený za 3,85 mil Kč. Ve smlouvě bylo zakotveno, že objem se může změnit o + 20 % . Platnost smlouvy je do 31.12.2014. I těchto 20% bylo naplněnu už v srpnu. Jelikož ještě nekončila kůrovcová kalamita, vyvstal problém zpracovat ještě 500 m3. Jak zadat těchto 500 m3, které jsou nad rámec smlouy? (hodnota podle cen z letošní soutěže je 610 tis Kč). Může se těchto 500 m3 zadat firmě, která v letošním roce vyhrála soutěž nebo musí být nové výběrové řízení? Nebo stačí průzkum trhu? Zpracování kůrovcového dříví je dosti citlivá záležitost, jak z pohledu zákona o lesích, tak i zákona o životním prostředí. Nezpracováním dochází k šíření kalamitního škůdce i znehodnocením dříví. Máme veliký problém s tím jak stanovit objem zakázky, těžko se dopředu předvídá jaký objem dříví škůdce napadne nebo jaký objem dříví se vyvrátí větrem. Jak bychom měli postupovat, abych dodrželi všechny dotčené zákony? Jak by se mělo postupovat v kalamitních stavech? Npř. : zakázka bude naplněna, v běžné situaci nebude třeba nic zpracovávat (prodávat), avšak vlivem počasí (ledovka, bořivý vítr) spadne přes noc na státní komunikaci a v chatové oblasti ,,1000 m3" dříví (těžko odhadnout zda bude zpracováno 1 tis nebo 2 tis, nepřístupnost, z ohledem na BOZP), jak ošetřit rychlost zpracování? Musí se i v těchto případech zadávat veřejnou zakázkou? Kdy je třeba v ohrožení soukromý majetek? Omlouvám se za moc dotazů, snad jsem je popsal srozumitelně. Nějak mi stále nikdo z vedení podniku není schopen odpovědět na tuto problematiku v hospodaření v přírodě. Děkuji za odpovědi a rady. S pozdravem Lesu zdar! vn

  Dobrý den,

  nejprve bychom se rádi vyjádřili k Vašemu obecnému dotazu ohledně řešení kalamitních situací, kdy je potřeba řešit nastalou situaci co nejrychleji. V této věci bychom odkázali na § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), kdy může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen JŘBU), jestliže je veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Postup pro zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je upraven v § 34 ZVZ.
  Dále ve Vašem dotazu uvádíte, že v některých případech (kalamitní stavy apod.) je obtížné stanovit rozsah předmětu veřejné zakázky. V tomto ohledu bychom Vám do budoucna doporučovali uzavřít rámcovou smlouvu postupem dle § 89 a násl. ZVZ. Hlavními znaky této smlouvy je, že se jedná o dočasný smluvní vztah mezi veřejným zadavatelem a dodavatelem (smlouva může být dle § 89 odst. 5 písm. a) ZVZ uzavřena nejvýše na 4 roky) a zároveň je uzavřena za účelem zajištění opakujících se dodávek, služeb nebo stavebních prací. Předpokládaná hodnota plnění je v tomto případě hodnota všech dílčích veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy dle § 13 odst. 7 ZVZ. Jako hodnotící kritériu by byla stanovena jednotková cena za m3 zpracovaného dřeva a do rámcové smlouvy byste uvedli pouze odhadovaný objem těžby. V tomto dále odkazuji na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení podklady pro lepší orientaci v postupu zadávání VZ:
  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska

  S odkazem na Váš dotaz týkající se zadání veřejné zakázky na zpracování dalších 500 m3 dřeva bychom Vám doporučili následující. V případě, že jste z objektivních důvodů nemohli odhadnout množství napadeného dřeva, zadejte s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky tuto zakázku v režimu veřejné zakázky malého rozsahu, a to pouze na vytěžení nejnutnějšího množství napadeného dřeva, které je potřeba zpracovat. Zároveň ovšem doporučujeme začít připravovat zadávací řízení dle ZVZ na veřejnou zakázku na další těžbu dřeva s uzavřením rámcové smlouvy postupem uvedeným výše.
  Shora uvedený postup je rizikový, ovšem vzhledem k okolnostem, které sám ve Vašem dotazu zmiňujete, tj. povinnost chránit majetek, zabránit šíření škodlivého stavu atd. podle zvláštních právních předpisů, tak se námi navrhovaný postup zadat zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu jeví jako jediný možný. Použití JŘBU v tomto případě nedoporučujeme, neboť jeho použití, jak jsme již výše zmiňovali, je mimo jiné vázáno na předvídatelnost nastalé situace. Ve Vašem případě, kdy byste uzavřeli smlouvu v JŘBU, která by řešila stejný problém jako původní veřejný zakázka, jste tuto situaci předvídali, ale pouze jste špatně odhadli rozsah jejího plnění. Nesplnili byste proto podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. JŘBU by bylo možné použít pouze v případě, že jste nemohli odhadnout rozsah plnění a přišla nová kalamita.

  Přímé oslovení dodavatelů po uveřejnění Oznámení o zahájení zadávacího řízení

  04.12.2014 Dobrý den, pokud je zadávací řízení zahájeno uveřejněním Oznámení, může následně zadavatel, po uveřejnění tohoto oznámení, oslovovat potenciální vhodné dodavatele a upozorňovat je na dané řízení a žádat je o podání nabídky? Není tento postup v rozporu se zásadou rovného přístupu v tom smyslu, že někteří dodavatelé obdrží adresnou informaci a někteří se musí spoléhat pouze na to že zakázku naleznou vlastními silami? Například v ZPŘ se řízení zahajuje adresnou výzvou ale zároveň se výzva uveřejňuje na profilu zadavatele, analogicky bych tedy neviděl problém v tom pokud zadavatel např. v otevřeném řízení uveřejní Oznámení a následně adresně osloví několik jemu známých dodavatelů.

  Dobrý den,
  postup pro zahájení zadávacího řízení upravuje § 26 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). Zadávací řízení je podle tohoto odstavce možné zahájit pouze odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení. Oznámením o zahájení zadávacího řízení zákonodárce předpokládá formulář ve smyslu nařízení 1564/2005/ES, tj. formuláře sloužící k uveřejňování v informačním systému. Výzvou se zahajuje jednací řízení bez uveřejnění, zjednodušené podlimitní řízení či řízení na základě rámcové smlouvy, přičemž se jedná o písemný projev vůle zadavatele vyjadřující úmysl zahájit a realizovat jedno z uvedených zadávacích řízení směřující jednomu či více vyzývaným dodavatelům (v závislosti na druhu zadávacího řízení).
  ZVZ tedy shora uvedeným způsobem taxativně vymezuje způsoby zahájení zadávacích řízení, což znamená, že jiný způsob zahájení zadávacího řízení není přípustný a zadavatel, který by jiný způsob použil, porušuje ZVZ. Smyslem Vámi zmiňovaného způsobu zahájení zadávacích řízení na základě oznámení dle § 26 odst. 2 ZVZ je, že veřejný zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu. Hlavním znakem těchto druhů řízení vyjmenovaných v § 26 odst. 2 ZVZ je právě neomezený počet dodavatelů.
  Dále chceme upozornit na § 6 ZVZ, kdy je zadavatel povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. S ohledem na tuto skutečnost by Vámi navrhované jednání bylo v rozporu s těmito zásadami. S odkazem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. R406/2013/VZ-19255/2014/310/PMo ze dne 12.9.2014 by jednání, kdy byste vyzvali neomezený počet dodavatelů a zároveň přímo vyzvali určité dodavatele, znamenalo zvýhodnění pro tyto dodavatele, neboť ti by se o zahájení daného zadávacího řízení dozvěděli, aniž by museli cokoliv vyhledávat. Tímto jednáním by docházelo k omezování účasti v zadávacím řízení, a tím pádem k porušení zásady zákazu diskriminace a rovného zacházení u těch potenciálních zájemců o veřejnou zakázku, kteří by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé zadavatelem vyzvaní, avšak o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku se nedozvěděli.
  Vámi zmiňované zjednodušené podlimitní řízení se spolu s jednacím řízením bez uveřejnění a řízením na základě rámcové smlouvy zahajuje dle § 26 odst. 3 ZVZ výzvou o zahájení zadávacího řízení. Zákonným znakem těchto druhů zadávacích řízení je, že veřejný zadavatel vyzývá omezený počet zájemců a pro použití těchto druhů zadávacích řízení zákon určuje přesná pravidla.
  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že není možné vytrhávat z kontextu ZVZ pravidla pro zadávání veřejných zakázek různých druhů a vždy je nutné postupovat v souladu se zákonnými ustanoveními ZVZ.

  Profesní kvalifikační předpoklady

  04.12.2014 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o nástin řešení níže popsané situace výběrového řízení v režimu malého rozsahu: Zadavatel si v zadávací dokumentaci uvedl, že profesní kvalifikační předpoklady budou splněny předložením: a) Výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpisu z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsaná (např. zřizovací listna, stanovy, registrace MV ČR apod.) b) Dokad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 kalendářních dnů ke dni podání nabídky. Doklady předloží uchazeč v prosté kopii. Vítězný uchzeč je povinen předložit originál nebo úředně ověřenou kopii těchto dokladů před podpisem smlouvy. Nabídka výtězného uchazeče, se kterou zadavatel uzavřel kupní smlouvu, však obsahovala pouze Výpis z obchodního rejstříku. Chtěl bych Vás tímto poprosit o Váš názor, zda nabídka splnila profesní kvalifikační předpoklady, tedy zda je dostačující předložení výpisu z Obchodního rejstříku, kde je uveden předmět podnikání, ačkoliv zadávací dokumentace hovořila o doložení také Živnostenského oprávnění (dále ŽL), nebo nedoložením prosté kopie ŽL je pochybení zadávacích podmínek a zadavatel měl jednat buďto doplněním nebo vyloučením z dalšího hodnocení? Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď.

  Dobrý den,
  dle ustanovení § 54 zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) prokazuje dodavatel splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením:

  výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Výpis z obchodního rejstříku vydávají na žádost rejstříkové soudy nebo kontaktní místa veřejné správy tzv. Czech POINT, tento výpis nesmí být starší 90 dnů.
  dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Výpis z živnostenského rejstříku je na požádání vystavován živnostenskými úřady (na základě § 60 odst. (4) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů) nebo jej taktéž na žádost vydávají na kontaktních místech veřejné správy (tzv. Czech POINT). Výpis z živnostenského rejstříku není časově nijak omezen, pokud tedy od doby vydání výpisu z živnostenského rejstříku nedošlo ke změnám v příslušném živnostenském oprávnění dodavatele, může dodavatel využít výpis z živnostenského rejstříku, který mu byl vydán živnostenským úřadem při vzniku živnostenského oprávnění. V opačném případě si musí dodavatel zažádat o aktuální výpis z živnostenského rejstříku.
  dokladu vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů,
  dokladu osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů
  dokladu prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

  S ohledem na výše uvedenému k Vašemu dotazu sdělujeme, že cílem tohoto kvalifikačního předpokladu je zajistit, že dodavatel veřejné zakázky je hospodářským subjektem, který je řádně veden v příslušných evidencích. Fyzické osoby prokazují splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci. Právnické osoby prokazují splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Dle Vámi poskytnutých informací obsahovala nabídka vítězného uchazeče, s kterým zadavatel uzavřel smlouvu, pouze Výpis z obchodního rejstříku, kde je ovšem živnost vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky uvedená. Tímto dodavatel dle ustanovení § 54 ZVZ prokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů a zadavatel tak mohl s takovýmto dodavatelem smlouvu uzavřít.

  Zařazení VZ do stavebních prací nebo do dodávek?

  04.12.2014 Dobrý den, ráda bych se ujistila o správném zařazení veřejné zakázky na nově realizovaný systém chlazení budovy. Zda tuto veřejnou zakázku zařdit do stavebních prací nebo dodávek na na zařízení. Jedná se o to, že naše organizace má v investičním záměru (akce SMVS, hrazena z položky 6121-Budovy, haly a stavby) ve třech podlažích větší budovy instalovat venkovní chladící agregáty, ke kterým budou ve všech místnostech vedeny rozvody pod stávajícími sádrokartony a podhledy. Nejedná se o výměnu, ale skutečně o pořízení nového systému chlazení budovy včetně rozvodů a servisu, což je hlavním účelem veřejné zakázky. Instalace obsahují i stavební úpravy, které budou zasahovat do pláště budovy - vrtání prostupů a do interiéru - průrazy a následné opravy sádrokartonových příček, případně omítky, či zdiva. Na základě odpovědi MMR ze dne 6.8.2014, kdy v případě smíšené veřejné zakázky na stavební práce a dodávky neplatí pravidlo těžiště (porovnání předpokládaných hodnot stavebních prací a dodávek), ale pravidlo účelu, budeme tuto VZ hodnotit tedy jako VZ na dodávku? Prosím o potvrzení či vyvrácení našeho předpokladu. Předem děkuji. S pozdravem Z.J."

  Dobrý den,
  pokud jde o veřejnou zakázku z hlediska jejího předmětu v případě smíšeného plnění, a to stavebních prací a dodávek včetně montáže je rozhodující, zda jsou dodávky nezbytné k provedení stavebních prací (pak se stanou veřejnou zakázkou na stavební práce) nebo zda jsou stavební práce ve vztahu k dodávkám pouze vedlejším plněním, které není základním účelem veřejné zakázky, ale jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (pak jsou veřejnou zakázkou na dodávky). V případě kombinace veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění jsou stavební práce a dodávky je rozhodující tzv. pravidlo účelu.

  Dle ustanovení § 8 odst. (2) zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejnou zakázkou na dodávky i taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Toto ustanovení dopadá právě na situaci, kdy účelem veřejné zakázky je instalace venkovních chladících agregátů, ale současně je potřeba ještě plnění dalších činností, které jsou nezbytné pro uvedení dodávaného plnění do provozu – činnosti související s instalací zařízení a přizpůsobení nového systému chlazení budovy. Aby tedy mohl být nový systém chlazení budovy uveden do provozu, je třeba provést nezbytné stavební a montážní práce, které jsou v tomto případě jednoznačně vedlejším plněním, tzn. hlavním účelem předmětné veřejné zakázky je dodávka nového systému chlazení budovy schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, nikoliv nezbytné stavební a montážní práce.

  Oproti tomu je veřejnou zakázkou na stavební práce taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3. Popis jednotlivých stavebních činností dle přílohy č. 3 ZVZ obsahuje stavební činnost třídy 45.33 Instalatérské práce, jejímž obsahem je montáž v budovách a jiných stavbách vytápěcího, ventilačního, chladícího nebo klimatizačního zařízení a vedení. Tuto činnost lze zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Z ustanovení § 9 odst. (2) ZVZ vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky. Základním účelem ve smyslu § 9 ZVZ je, zdali stavební práce jsou hlavním plněním veřejné zakázky a dodávka nového systému chlazení budovy by byla pouze nezbytná k provedení předmětu veřejné zakázky.

  K Vašemu dotazu uvádíme, že při posouzení se postupovalo s ohledem na tzv. pravidlo účelu. Na základě výše uvedeného je třeba na veřejnou zakázku, jejímž účelem je instalace venkovních chladících agregátů a kde je současně potřeba plnění dalších činností, které jsou nezbytné pro uvedení dodávaného plnění do provozu, pohlížet jako na veřejnou zakázku na dodávku neboť hlavním účelem předmětné veřejné zakázky je dodávka nového systému chlazení budovy schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, nikoliv nezbytné stavební a montážní práce.

  Stavební práce

  03.12.2014 Dobrý den. Chtěla bych se Vás zeptat na zakázku malého rozsahu na stavební práce. Je nutné mít pro zadání výběrového řízení zpracovanou projektovou dokumentaci nebo lze přiložit pouze slepý výkaz výměr? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá generální výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 1 ZVZ. Z praktických důvodů však doporučujeme, aby si pro případy zadávání VZMR zadavatel stanovil svá interní pravidla či směrnice, na základě kterých bude následně zadávání prováděno.
  S ohledem na shora uvedené se tak na zadavatele nevztahuje ani povinnosti plynoucí z vyhlášky č. 230/2012 Sb. Zadavatel tedy není povinen pořizovat příslušnou projektovou dokumentaci, kterou je v souladu s § 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb. projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.
  Pro naplnění zásad uvedených v § 6 odst. 1 ZVZ je ovšem nezbytné dbát na to, aby zadávací dokumentace předmětné VZMR byla dostatečně konkrétní a určitá, aby uchazeči mohli zpracovat své nabídky a aby tyto nabídky byly vzájemně porovnatelné a tedy vyhodnotitelné.
  V případě VZMR, jejichž předmětem jsou stavební práce, však lze doporučit, aby podrobnost příslušné dokumentace, podrobnost soupisu stavebních prací, dodávek a služeb i podmínky elektronické podoby odpovídaly požadavkům vyhlášky č. 230/2012 Sb. Je totiž v zájmu zadavatele, aby byla potenciálním dodavatelům předložena v zadávacím řízení taková zadávací dokumentace, z jejíhož obsahu bude zcela zřejmé, co v rámci plnění požaduje.

  S ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že s odkazem na generální výjimku ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat VZMR dle ZVZ, s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 ZVZ. Zadavatel tedy nemusí pořizovat příslušnou dokumentaci dle § 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb.
  Dále bychom chtěli odkázat na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), kde MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení podklady pro lepší orientaci v postupu zadávání VZMR:
  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska

  Jistota při účasti v soutěži ve sdružení

  02.12.2014 Dobrý den, zajímá nás, jestli při účasti v soutěži může být předložena za sdružení jistota v podobě bankovní záruky zněnící pouze na jméno jednoho z účastníka a zdali to může být důvod k vyřazení ze soutěže. Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  zadavatel je v souladu s ustanovením § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, zjednodušeného podlimitního řízení nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeč poskytl jistotu k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení. Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele, nebo formou bankovní záruky nebo formou pojištění záruky. Má-li být jistota poskytnuta formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je uchazeč povinen podle § 67 odst. (5) ZVZ zajistit její platnost po celou dobu zadávací lhůty podle § 43 ZVZ.

  V případě sdružení dodavatelů je možné, aby jistota byla poskytnuta formou bankovní záruky znějící na jméno pouze jednoho člena sdružení. Zadavatel může vyřadit nabídku, a následně vyloučit uchazeče, pouze v situacích předpokládaných ZVZ. Pokud zájemce poskytl bankovní záruku dle požadavků zadavatele, byť znějící na jméno pouze jednoho člena sdružení, nejedná se o důvod, na jehož základě by mohl být zájemce vyřazen ze soutěžního dialogu.

  Výpis z OR

  02.12.2014 Dobrý den, chci se zeptat, zda může být doložena s nabídkou na VZ kopie úředně ověřené kopie výpisu z OR jako součást profesních kvalifikačních předpokladů? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) prokáže dodavatel, který předloží
  a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán a
  b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci.
  S odkazem na § 57 odst. 1 ZVZ stačí k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. a) a b) ZVZ, když dodavatel předloží kopie dokladů (tedy kopie výpisů z příslušných rejstříků). Pokud máte kopii z ověřené kopie originálu, lze ji k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů použít. Požaduje-li pak zadavatel před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má smlouva být uzavřena, povinen je předložit.
  Zde bych ráda odkázala také na stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) č.j. 3871/03-151-IS ze dne 2.9.2003, citované v rozhodnutí ÚOHS č.j. S599-R/03-757/140/VŠ ze dne 20.11.2003, kdy lze v případě, že před podpisem smlouvy bude zadavatel požadovat doložení originálu nebo ověřené kopie shora uvedených dokladů, lze předložit úředně ověřenou kopii úředně ověřené kopie originálu dokladu.
  Dále bych chtěla upozornit, že dle § 57 odst. 2 ZVZ nesmí být výpis z OR starší 90 dnů.
  S odkazem na shora uvedené tedy v rámci prokazování profesních kvalifikačních předpokladů v nabídce stačí kopie shora uvedených dokladů, před podpisem smlouvy je pak nutno na vyžádání zadavatele předložit jeho originál či ověřenou kopii.

  Přiměřenost sankce za nedodržení termínu předání díla

  01.12.2014 Dobrý den, prosím o informaci, zda lze v rámci obchodních podmínek u ZD na stavební práce stanovit sankci za nedodržení termínu předání díla ve výši 100% ceny díla a zda lze v této souvislosti požadovat také bankovní záruku za řádné a včasné splnění smlouvy, která bude pokrývat 100% ceny díla. Jedná se o stavební práce financované prostřednictvím dotace ze zdrojů EU a nedodržení termínu ukončení fyzické realizace/předání díla může mít za následek neposkytnutí dotace na realizovanou stavbu. Předem děkuji za Vaši odpověď!

  Dobrý den,
  zadávací dokumentace k veřejné zakázce musí dle § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) obsahovat mimo jiné obchodní podmínky, včetně platebních podmínek. V těchto obchodních podmínkách může tedy veřejný zadavatel stanovit sankce za nedodržení podmínek stanovených veřejným zadavatelem. Otázku výše stanovené sankce a její odůvodnění upravuje vyhláška č. 232/2012, o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen Vyhláška). Ve Vašem případě, kdy se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, nemáte povinnost dle § 4 odst. 3 Vyhlášky odůvodnit výši stanovené smluvní pokuty a bankovní záruky. Tato povinnost plyne pouze pro veřejné zakázky na dodávky a veřejné zakázky na služby, a to dle § 4 odst. 1 Vyhlášky.
  Dále bychom chtěli ovšem upozornit na návrh prováděcí vyhlášky k ZVZ, kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. V § 23 odst. 2 této prováděcí vyhlášky byla navržena maximální výše smluvní pokuty za prodlení se splněním termínu dokončení díla ve výši 0,5 % denně z ceny díla za každý započatý den prodlení.
  Ve Vašem případě bychom chtěli upozornit na velmi vysoko stanovenou smluvní pokutu i bankovní záruku. Takto přísné obchodní podmínky by mohly mít za následek, že dodavatelé nepodají nabídky, nebo podají nabídky takoví dodavatelé, u kterých bude hrozit, že dodržení termínu splnění smlouvy půjde na úkor kvality zhotovení předmětu veřejné zakázky. Dále bychom chtěli upozornit na možnost, kdy by mohly být ze strany dodavatele (stěžovatele) podány námitky dle § 110 odst. 3 ZVZ na diskriminační podmínky v zadávací dokumentaci, a to pro nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu či bankovní záruku, kdy takto stanovená sankční opatření by mohla mít vliv na okruh dodavatelů.
  Upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě. Soud může smluvní pokutu v rámci moderačního práva snížit, a to s ohledem na zjevnou nepřiměřenost výše sankce. Soud v rámci tohoto rozhodování vždy přihlíží k okolnostem, hodnotě a významu zajišťované povinnosti. V souvislosti s tímto odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6.11.2009.

  Jeden uchazeč - dvě (části) nabídky

  25.11.2014 Probíhá lhůta pro podání nabídek. Jde sice o veřejnou zakázku malého rozsahu (mimo režim zákona), ale jedná se o dotační akci (OPŽP). Byla již doručena nabídka od uchazeče. Ten ale následně zjistil, že není kompletní (chybí POŽADOVANÝ protokol o zkoušce zařízení). Uchazeč nám oznámil, že odeslal "doplnění" nabídky s průvodním dopisem a s požadovaným dokumentem. Můžeme tuto nabídku "ve dvou obálkách" hodnotit? Jaké má vůbec v této situaci uchazeč možnosti, když je z druhého konce republiky a "nevyplatí se" mu kvůli tomu jezdit a nabídky fyzicky vyměnit? Nebylo by lepší, kdyby poslat druhou kompletní nabidku se všemi dokumenty s tím, že by komise posuzovala tu s pozdějším datem doručení?

  Dobrý den,
  pro posouzení Vámi uváděného případu je nutné vycházet z ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), které opravňuje veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZVZ, avšak s povinností dodržení zásad uvedených v § 6 ZVZ tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jinými slovy, je zcela na zadavateli, jakým postupem, při dodržení výše uvedených zásad, vybere dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel ale také může při výběru dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu postupovat analogicky dle ZVZ.
  Ustanovení § 69 ZVZ požaduje, aby dodavatel podal toliko jednu nabídku. Je tedy obvyklé, že je nabídka podávána v jedné obálce, není však vyloučeno, aby nabídka byla podána i ve vícero obálkách (s různými daty odeslání), které budou označeny v souladu s § 69 odst. 5 ZVZ a zadávacími podmínkami tj., aby bylo zajištěno, že všechny části nabídky budou otevřeny až v průběhu otevírání obálek s nabídkami a za předpokladu, že obsah nabídky dodavatele nebude vnitřně rozporný – bude zřejmé, jakými právy a povinnostmi chce být dodavatel v okamžiku konce lhůty pro podání nabídek vázán.
  Obecně lze uvést to, že nejvhodnějším postupem pro doplnění nabídky dodavatele v průběhu lhůty pro podání nabídek by bylo takou neúplnou nabídku vyměnit za nabídku úplnou. Jelikož tento postup vyžaduje fyzickou přítomnost zástupce dodavatele u zadavatele, což by řadě dodavatelům přineslo zvýšené náklady, lze neúplnou nabídku doplnit o další dokumenty také za podmínek výše uvedených. Stejně tak lze postupovat i při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

  VZ - výběrové řízení na subdodavate

  22.11.2014 Dobrý den, budeme podávat nabídku na nadlimitní veřejnou zakázku, týká se vzdělávání. Jedno k kvalifikačních požadavku je doložení významné služby, kterou nesplňujeme, ale je zde možnost zajistit ji subdodavatelem. Musí se tento subdodavatel vybírat ve výběrovém řízení nebo je na nás koho si za subdodavatele zvolíme? Děkuji Kramlová

  Dobrý den,

  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) v § 51 odst. 4 opravňuje dodavatele, který není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace dle § 51 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ v plném rozsahu, prokázat v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele. V takovém případě je povinen zadavateli předložit čestné prohlášení subdodavatele, že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm subdodavatel zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní subdodavatel zapsán a smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) ZVZ.

  ZVZ dodavatele ve vztahu k prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele limituje pouze povinností předložit výše uvedené doklady. Je tedy zcela na uvážení a svobodné vůli dodavatele, jakým subdodavatelem bude v případě potřeby prokazovat splnění části kvalifikace.

  In - house zadávání

  20.11.2014 20.11.2014, 12:13:17 :: Dobrý den, prosím o odpověď, zda je považována za veřejného zadavatele i akciová společnost, jejímž 100 % vlastníkem je Kraj, a zda tedy je možné zadat na základě výjimky dle § 18 odst. 1 písm. e) zadat zakázku přímo subjektu, který vykonává 100 % činnosti pro 4 obce a tuto akciovou společnost, a v němž výlučná majetková práva mají pouze tito veřejní zadavatelé (včetně akciové společnosti). Děkuji. Mgr. Eva Balonová

  Dobrý den,
  K první části Vašeho dotazu: akciová společnost je považována za jiného veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, pokud splňuje následující podmínky, a totiž, že

  byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a (současně)
  je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  V dotazovaném případě je tedy potřeba posoudit, zda dotyčná akciová společnost, která je 100% vlastněná Krajem, splňuje výše uvedené podmínky, aby bylo možné ji považovat za veřejného zadavatele.
  K druhé části Vašeho dotazu: k uplatnění tzv. „in-house“ výjimky z působnosti zákona na základě § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ je nutné, aby byly kumulativně naplněny následující podmínky:

  jedná se o poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací pouze veřejnému zadavateli, ve prospěch veřejného zadavatele je vykonávána podstatná část veškeré činnosti osoby, a zároveň
  veřejný zadavatel má výlučná majetková práva k této osobě, tj. veřejný zadavatel musí mít výlučné (100 %) vlastnictví této osoby. Veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby.

  Aplikace předmětné výjimky vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) a pro výklad jejího používání je proto potřeba opírat se o tuto judikaturu.
  Pokud se jedná o podmínku výkonu činnosti, zde je výkladovou praxí požadováno, aby podstatná část činnosti osoby byla vyhrazena hlavně veřejnému zadavateli, který jí vlastní, přičemž jakákoli jiná činnost této osoby může mít pouze okrajový charakter. To znamená, že veřejný zadavatel musí zkoumat, zda je činnost dotyčné osoby vyhrazena hlavně jemu (dle výkladové praxe SDEU by měl být podíl minimálně 80 %, ideálně by se však měl tento podíl blížit 100 %).
  Co se týče podmínky kontroly (výlučných majetkových práv k osobě), tak SDEU připustil, že kontrolu může vykonávat několik zadavatelů společně, přičemž v takovém případě jsou všichni výjimku oprávněni použít.
  V dotazovaném případě se tedy jeví, že za předpokladu, že v dotaze uváděná akciová společnost je veřejným zadavatelem (nutno posoudit na základě odpovědi na první dotaz), tak je u této akciové společnosti i u ostatních v dotaze uvedených veřejných zadavatelů (4 obcí) splněna podmínka kontroly i výkonu činnosti a všichni v dotaze uvedení veřejní zadavatelé mohou výjimku podle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ využít. V případě, že v dotaze uváděná akciová společnost veřejným zadavatelem není, tak veřejní zadavatelé, kteří spolu s touto akciovou společností osobu vlastní (v dotaze uvedené 4 obce), výjimku podle § 18 odst. 1 písm. e) využít nemohou a musí zadávat dle ZVZ.

  Vyloučení z VŘ

  20.11.2014 Dobrý den , bylo vypsáno VŘ kde následne byla vybrána nejvýhodnější nabídka, dále byl vyloučen pro nesplnění zadávacích podmínek uchazeč, který podal ve lhůtě námitku ta mu byla uznána a tento uchazeč byl vybrán jako vítěz VŘ. Jak má postupovat první vybraný uchazeč? děkuji

  Dobrý den,

  pokud byly námitky proti rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení zadavateli doručeny do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno, lze konstatovat, že podání námitek proběhlo v souladu s § 110 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  Pokud zadavatel postupoval v souladu s § 111 odst. 1 ZVZ, tedy přezkoumal podané námitky a do 10 dnů od obdržení námitek odeslal stěžovateli písemné rozhodnutí, že námitkám vyhovuje včetně způsobu provedení nápravy, ve Vašem případě tedy rozhodnutí o výběru jiného uchazeče včetně odůvodnění změny rozhodnutí, a zároveň bezodkladně informoval všechny uchazeče o podaných námitkách a o svém rozhodnutí, opět lze konstatovat, že zadavatel postupoval v souladu se ZVZ.

  Závěrem uvádíme, že na základě poskytnutých informací se MMR jeví, že zadavatel postupoval po procesní stránce v souladu se ZVZ, věcnou správnost ovšem není možné posoudit. Pokud má původně vybraný uchazeč pochybnosti o konkrétním úkonu zadavatele, je oprávněn podat podle § 110 odst. 4 ZVZ námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

  Přečerpání rámcové smlouvy

  20.11.2014 Dobrý den, ráda bych se zeptala na možnost "přečerpání" rámcové smlouvy. V případě, že je výsledkem otevřeného nadlimitního řízení uzavření rámcové smlouvy, v rámci které jsou nastaveny předpokládané počty odebíraného zboží a stanoveny jednotkové ceny, je dle MMR možné odebrat více zboží než je předpokládáno? Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je nastavena jako limitní a zadavatel (objednatel) tak může z rámcové smlouvy čerpat pouze do její výše. Otázkou je, zda v případě, kdy v rámcové smlouvě je uveden předpokládaný počet např. 10 ks určitého zboží, je objednatel oprávněn objednat v době trvání rámcové smlouvy pouze např. 5 ks nebo naopak objednat více než bylo předpokládáno např. 15 ks daného zboží? Pokud je možné předpokládané množství přesáhnout, je odběr zboží nějakým způsobem omezen? Např. může by být odebráno max. o 20 % zboží než bylo předpokládáno apod. Předem děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  podstatou Vašeho dotazu je, zda můžete jako zadavatel odebrat větší množství zboží, než je předpokládáno v rámcové smlouvě, když rámcová smlouva na nadlimitní veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) byla uzavřena na základě otevřeného řízení, jsou v ní uvedeny počty zboží, které má být odebráno, jednotková cena a výše předpokládané hodnoty VZ, do které může zadavatel zboží odebrat.
  Rámcovou smlouvu upravuje §11 ve spojení s §§ 89 až 92 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Podle § 13 odst. (7) ZVZ je u rámcových smluv předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech dílčích veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy.
  ZVZ neobsahuje výslovný zákaz překročení ceny plnění na základě rámcové smlouvy oproti původní předpokládané hodnotě, a to ani při dodržení stejných podmínek, které jsou uvedeny v rámcové smlouvě.
  Ve Vašem případě je rámcová smlouva naplněna odebráním množství (počtu) zboží, uvedeného v rámcové smlouvě, a vyčerpáním předpokládané hodnoty VZ při nabídkové jednotkové ceně zboží, což vyplývá z rámcové smlouvy, jak uvádíte, a nesporně i z obchodních podmínek.
  Pokud zadavatel požaduje další dodávky nad množství (počet) zboží obsažené v rámcové smlouvě, doporučujeme zadavateli toto „další“ zboží zadávat v novém zadávacím řízení.

  Uvedený výklad není závazný, má pouze doporučující charakter. Pokud by zadavatel i přes vyčerpaný finanční limit dál realizoval dílčí veřejné zakázky na základě dané rámcové smlouvy, je nutné upozornit, že v případě kontroly zadavatele týkající se zadávání veřejných zakázek nebo jeho hospodaření s majetkem, může kontrolní orgán dospět k závěru, že zadavatel měl při vyčerpání předpokládané hodnoty VZ dodání „dalšího“ zboží realizovat na základě nového zadávacího řízení.

  Nabídky

  19.11.2014 Dobrý den, jsou po skončení výběrového řízení v nějakém systému ochráněny před zneužitím? Jede mi o to jestli nabídky jsou voně přístupné nebo zda jsou nějak chráněny, např .před konkurencí,novináři apod. Děkuji Vácha

  Dobrý den,
  zák.č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZVZ“) neupravuje ochranu nabídek po skončení zadávacího/výběrového řízení.

  V § 152 upravuje ZVZ možnost zadavatele vymínit si v zadávacích podmínkách povinnost dodavatele ve vztahu k ochraně určitých informací či dokladů poskytovaných zadavatelem dodavatelům.

  V praxi se lze setkat s případy, kdy třetí subjekty žádají o poskytnutí částí či celých nabídek podaných na plnění veřejných zakázek ve smyslu ZVZ. Jsme toho názoru, že v takovýchto případech jsou zadavatelé, kteří jsou povinnými subjekty ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k in- formacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“), povinni postupovat v souladu se ZSPI. ZSPI ve svém § 11 stanoví, že povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost ZSPI neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. Nabídky či jejich části, podané na plnění veřejných zakázek jsou právě takovými informacemi vzniklými bez použití veřejných prostředků, a pokud se nejedná o nabídku podanou subjektem, kterému jsou uloženy povinnosti dle ZSPI, anebo pokud příslušný dodavatel s poskytnutím informace nevysloví souhlas, povinný subjekt (zadavatel) není oprávněn tyto informace žádajícímu subjektu poskytnout.

  Vyloučení uchazeče, který podal nabídku, a zároveň je subdodavatelem jiného uchazeče

  18.11.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se musí vyloučit uchazeč A, který podal nabídku a zároveň je subdodavatelem jiného uchazeče B, avšak tento jiný uchazeč B neprokazuje kvalifikaci prostřednictvím tohoto uchazeče A.

  Dobrý den,

  ze zadávacího řízení musí být podle § 69 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vyřazeny nabídky dodavatele, který:
  a) podal více nabídek samostatně,
  b) podal více nabídek společně s dalšími dodavateli, nebo
  c) je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.
  Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení.

  Níže rozebíráme, zda nenastaly důvody pro vyřazení nabídky podle těchto ustanovení.

  Ad a)
  Ve svém dotazu uvádíte, že uchazeč A samostatně podal jen jednu nabídku. Jelikož nepodal nabídek více, nezakládá takové jednání důvod pro vyřazení nabídky.

  Ad b)
  Podáním nabídky společně s dalšími dodavateli se rozumí podání nabídky podle § 51 odst. 6 ZVZ. Podle Vámi poskytnutých informací je uchazeč A ve vztahu k uchazeči B v postavení subdodavatele. Nejedná se tak o dodavatele, kteří podali (v terminologii ZVZ) nabídku společně. Nenastaly tak důvody pro vyřazení nabídky uchazeče A.

  Ad c)
  Neprokazuje-li uchazeč B ve své nabídce splnění části kvalifikace prostřednictvím uchazeče A, nenastává důvod pro vyřazení nabídky uchazeče A.

  Závěrem shrnujeme, že zadavatel může vyřadit nabídku, a následně vyloučit uchazeče, pouze v situacích předpokládaných zákonem. Pokud dodavatel podá v zadávacím řízení nabídku a zároveň je v nabídce jiného dodavatel označen za jeho subdodavatele, nezakládá tato skutečnost důvod k jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

  Zavedení DNS - významná veřejná zakázka

  18.11.2014 Dobrý den, rád bych se touto cestou dotázal, zda je v případě zavedení DNS, na základě kterého bude v průběhu 4 let (doba na kterou bude DNS zřízeno) nakoupeno zboží v hodnotě převyšující 300 mil. Kč bez DPH, zadavatel povinen postupovat jako při zadávání významné veřejné zakázky? Jednotlivé "nákupy" v rámci zavedeného DNS zcela jistě nepřekročí 300 mil.Kč bez DPH. Jde především o povinnosti týkající se složení hodnotící komise dle §74 odst. 6 ZVZ - zda by se takováto komise musela scházet vždy, když by nějaký uchazeč požádal o zařazení do takovéhoto DNS,a to za účelem posouzení, zda uchazeč může být do DNS zařazen. Dotaz vznikl ve vazbě na znění § 93 odst. 2 ZVZ - ."..zadavatel postupuje v souladu s pravidly otevřeného řízení..." Velmi děkuji za Vaši odpověď.

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) upravuje postup pro stanovení přepokládané hodnoty veřejné zakázky ve svém § 13. V souladu s § 13 ZVZ se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Dle § 13 odst. 7 ZVZ platí, že v případě rámcových smluv a DNS je předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či DNS. Pokud tedy zadavatel dospěl k závěru, že po dobu trvání DNS bude pořízeno zboží v hodnotě převyšující 300 000 000 Kč bez DPH, je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky tato zadavatelem zjištěná částka. ZVZ dále v § 16a uvádí, že veřejnou zakázkou, jejíž předpokládaná hodnota převyšuje 300 000 000 Kč bez DPH, se rozumí významná veřejná zakázka, pakliže je zadavatelem některý ze subjektů uvedených v § 16a odst. 1 ZVZ. Domníváme se, že předmětem Vašeho dotazu, je obava z nutnosti postupu dle § 74 odst. 6 ZVZ v případě, že zadavatel bude v rámci DNS zadávat významnou veřejnou zakázku. V této souvislosti lze uvést, že § 93 odst. 2 skutečně uvádí, že při zavedení DNS a zařazení dodavatelů do DNS postupuje zadavatel v souladu s pravidly otevřeného řízení až do okamžiku zadání veřejných zakázek v DNS a tudíž pro něj platí i ustanovení týkající se hodnotící komise. Je však třeba upozornit na ustanovení § 74 odst. 2 ZVZ, které uvádí, že povinnost veřejného zadavatele ustanovit hodnotící komisi podle § 74 odst. 1 se nepoužije při zadávání veřejných zakázek v DNS podle § 95. V takovém případě provede hodnocení prostřednictvím automatické metody hodnocení zadavatel. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že s ohledem na předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky se zřejmě skutečně bude jednat o významnou veřejnou zakázku, avšak v souvislosti s výjimkou uvedenou v § 74 odst. 2 ZVZ není zadavatel povinen ustanovit hodnotící komisi dle § 74 odst. 1 ZVZ, nýbrž provede hodnocení sám. Pro zařazení uchazeče do DNS postupuje zadavatel v souladu s § 94 ZVZ.

  Role rady města při výběru vítězného uchazeče

  14.11.2014 Dobrý den, Město vyhlásilo zakázku v režimu ZJPŘ na dodávky. Podány byly 4 nabídky, 2 byly vyřazeny. Hodnotící komise vyhodnotila dle kritérií v zadávací dokumentaci nejvýhodnější nabídku. Zároveň bylo v zadávací dokumentaci jasně popsáno, že před podpisem smlouvy s vítězným uchazečem, bude muset vítězný uchazeč předvést funkcionalitu dodávaného systému. Aby nedošlo k porušení Zák. č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a nejednalo se naráz s více uchazeči, předložila hodnotící komise Radě města ke schválení vítěze, aby mohl být vítěz vyzván k předvedení funkcionalit systému. Rada města nejvhodnější nabídku dle návrhu hodnotící komise neschválila. Jaké jsou následující možnosti postupu? Jaký je v tomto případě vztah mezi zadavatelem (rada města – starosta) a doporučením hodnotící komise, musí být její doporučení respektováno? Může statutární zástupce zadavatele (starostka) na základě neschválení nejvhodnější nabídky Radou města zrušit veřejnou zakázku? Může starostka vyzvat vítězného uchazeče (dle hodnotící komise) k předvedení funkcionalit a následně s ním podepsat smlouvu? V čem se má upřednostňovat Zák. č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách před zák. č.128/2000 Sb., o obcích? Děkuji

  Dobrý den,
  z ustanovení zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ vyplývá, že ustanovil-li zadavatel hodnotící komisi, je jejími závěry vázán. Výjimku představuje situace uvedená v § 79 odst. 5 ZVZ, kdy zadavatel zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený ZVZ, v takovém případě rozhodne o novém posouzení a hodnocení nabídek. Pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám.
  Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel nemůže neakceptovat závěry hodnotící komise v jiném případě než v případě porušení postupu stanoveného ZVZ. Proto pokud rada města nerozhodla o výběru nejvhodnější nabídky v souladu se závěry hodnotící komise z jiného důvodu než z důvodu porušení ZVZ ze strany hodnotící komise a zároveň platí, že rada města je oprávněna jednat jménem zadavatele, nepostupovala zřejmě v souladu s ustanovením ZVZ. Pokud důvodem pro nerozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo porušení postupu stanoveného ZVZ, musí zadavatel rozhodnout o novém posouzení a hodnocení nabídek.
  Pro zrušení zadávacího řízení musí být naplněn jeden z důvodů uvedených v § 84 ZVZ.
  Dále je třeba sdělit, že ZVZ nestanoví, které z povinností zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky plní starosta, které zastupitelstvo či rada obce a které případně jiné její orgány. Kompetence jednotlivých orgánů obce stanoví příslušné právní předpisy upravující pravomoci a odpovědnost jednotlivých orgánů územně samosprávného celku – obce. Jedná se jednak o právní předpisy vydávané pod patronací ministerstva vnitra, jako například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), nebo zákony upravující povinnosti spojené s hospodařením s veřejnými prostředky, jako je například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, pokud se vztahuje na hospodaření obcí. Garantem tohoto zákona je Ministerstvo financí ČR.
  U podlimitní veřejné zakázky je osobou oprávněnou k výběru nejvhodnější nabídky dle § 81 ZVZ zadavatel. Kdo jedná jako zadavatel ve Vaší obci, by mělo vyplývat ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, případně z vnitřních předpisů obce. Pokud by byl oprávněn o výběru nejvhodnější nabídky rozhodnout starosta, měl by tak učinit v souladu se závěry hodnotící komise, pokud je o výběru nejvhodnější nabídky oprávněna rada města, měla by tak učinit ona, avšak v souladu se závěry hodnotící komise.

  Lze kupovat použité přístroje v rámci ZVZ?

  13.11.2014 Zdravím, bojuji s tím jak vymluvit poptávajícímu nákup použitého přístroje v rámci ZVZ. Cítím, že diskriminuji dodavatele nových. Nevím jak technicky stanovit, který s použitých přístrojů je méně či více použitý i když je stanovena lhůta, že nesmí být starší než 3 roky. Pokud by byl soudní znalec, který by prohlédl všechny nabízené použité přístroje a řekl, jsou srovnatelné kvality, tak soutěž na cenu, tak snad. I když jak to ve skutečnosti učinit. Nedovedu si představit, že se neozvou dodavatelé nových přístrojů . Mám problém s tím, jak vypočítat zákonně předpokládanou hodnotu...Děkuji za odpověď. Helena

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nevylučuje pořizování použitých přístrojů. Zadavatel s ohledem na své potřeby se může rozhodnout pořídit i použité přístroje, pakliže plně vyhovují jeho potřebám. V takovém případě se zřejmě nebude jednat o diskriminaci dodavatelů nových přístrojů. Otázka, zda zadavatel pořídí použité nebo nové přístroje však není řešena v ZVZ, nýbrž spíše v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, která ukládá adresátům této právní normy vynakládat finanční prostředky účelně, efektivně a hospodárně. Pokud se veřejný zadavatel rozhodne pořídit použité přístroje, musí stejně jako v případě nových přístrojů stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, na základě které bude moci určit režim, v jakém bude veřejná zakázka zadávána. Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s § 13 ZVZ. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zadavatel vychází zejména z údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, které již v minulosti realizoval. Pokud však zadavatel takovými údaji nedisponuje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, případně na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Rovněž pro vymezení předmětu platí stejná pravidla jako při pořizování nepoužitých přístrojů. Zadavatel musí specifikovat předmět s ohledem na své požadavky, musí tedy stanovit technické a jiné parametry, které přístroj musí mít. V případě použitých přístrojů doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost ustanovením kupní smlouvy, zejména ve vztahu k záruce a odpovědnosti za škodu a vady zboží.

  Veřejná zakázka na dodávky nebo na stavební práce

  12.11.2014 Dobrý den, s ohledem na Vaše stanoviska ze dne 10. 9. 2013 (Výměna oken - VZ na stavební práce nebo dodávky), ze dne 26. 6. 2007 (Výměna oken) a ze dne 5. 9. 2014 (Rekonstrukce výtahu) bych Vás ráda poprosila o upřesnění, kdy v případě zakázky na výměnu výtahu a zakázky na výměnu oken se bude jednat o zakázku na dodávku, jejíž součástí je provedení stavebních prací (§ 8 odst. 2 ZVZ), a kdy se bude jednat o zakázku na stavební práce (§ 9 odst. 1 písm. a/ a odst. 2 ZVZ)? Jedná se o zboží, u kterého zadavatel většinou poptává současně dodávku a jeho montáž a není možné jednoduše říci, že hlavním účelem zakázky je dodávka např. oken nebo že hlavním účelem zakázky je jejich montáž - jedno bez druhého by nesplnilo účel zakázky jako celku. Bylo by možné poskytnout i nějaké obecné vodítko k Příloze č. 3 k ZVZ, tj. v jakých případech se činnosti uvedené v Příloze č. 3 stávají pouze součástí zakázky na dodávku, přestože v § 9 odst. 1 písm. a) ZVZ se předpokládá, že provedení stavebních prací zde uvedených je veřejnou zakázkou na stavební práce? Velice předem děkuji za Vaši odpověď.

  Dobrý den,
  Pokud jde o veřejnou zakázku z hlediska jejího předmětu v případě smíšeného plnění, a to stavebních prací a dodávek včetně montáže je rozhodující, zda jsou dodávky nezbytné k provedení stavebních prací (pak se stanou veřejnou zakázkou na stavební práce) nebo zda jsou stavební práce ve vztahu k dodávkám pouze vedlejším plněním, které není základním účelem veřejné zakázky, ale jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (pak jsou veřejnou zakázkou na dodávky). V případě kombinace veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění jsou stavební práce a dodávky je rozhodující tzv. pravidlo účelu.

  Dle ustanovení § 8 odst. (2) zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejnou zakázkou na dodávky i taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Toto ustanovení dopadá právě na situaci, kdy účelem veřejné zakázky je pořízení výtahu, ale současně je potřeba ještě plnění dalších činností, které jsou nezbytné pro uvedení dodávaného plnění do provozu – činnosti související s instalací zařízení a přizpůsobení výtahové šachty. Aby tedy mohl být nový výtah uveden do provozu, je třeba provést nezbytné stavební a montážní práce, které jsou v tomto případě jednoznačně vedlejším plněním, tzn. hlavním účelem předmětné veřejné zakázky je dodávka nového výtahu schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, nikoliv nezbytné stavební a montážní práce.

  Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3. Popis jednotlivých stavebních činností dle přílohy č. 3 ZVZ obsahuje stavební činnost třídy 45.31 Instalace elektrických rozvodů a zařízení, jejímž obsahem je montáž výtahů a eskalátorů v budovách a jiných stavbách. Tuto činnost lze zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Z ustanovení § 9 odst. (2) ZVZ vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky. Základním účelem ve smyslu § 9 ZVZ je, zdali stavební práce jsou hlavním plněním veřejné zakázky a dodávka výtahu je pouze nezbytná k provedení předmětu veřejné zakázky.

  K Vašemu dotazu ohledně veřejné zakázky na výměnu oken sdělujeme následující.

  Stejně jako v přechozím případě tzv. „smíšených“ veřejných zakázek je pro určení druhu veřejné zakázky nutné určit, kdy část plnění vykazuje znaky veřejné zakázky na dodávky (viz § 8 odst. 1 ZVZ) a část plnění lze považovat veřejnou zakázku na stavební práce (viz § 9 odst. 1 písm. a) ZVZ). S ohledem na výměnu oken a ve spojení s třídou 45.42 „Truhlářské kompletační práce“ přílohy č. 3 k ZVZ, je opět podstatné, co lze považovat za základní účel veřejné zakázky. Pokud lze montáž oken považovat za podstatu (smysl) předmětu plnění veřejné zakázky a pokud je dodávka oken nezbytná pro zajištění předmětné montáže, veřejná zakázka bude s ohledem na § 9 odst. 2 ZVZ považována za veřejnou zakázku na stavební práce. Kritériem určujícím, zda je dodávka pro provedení díla nezbytná, může být okolnost, zda konkrétní komponenty (okna) jsou do díla (budovy) integrovány trvale, přičemž případnou demontáží by dílo přestalo plnit zamýšlenou funkci. Při výměně oken jde obecně o jejich zabudování, které má trvalý charakter, přičemž okna jsou nedílnou funkční součástí budovy. Veřejná zakázka, jejímž předmětem je výměna oken, tak bude veřejnou zakázkou na stavební práce. K předmětné problematice přistupuje obdobně také Nejvyšší správní soud ČR, když v rozhodnutí č.j. 5 Afs 68/2011 – 99 vychází z předpokladu, že výměna oken je veřejnou zakázkou na stavební práce.

  Z výše uvedeného vyplývá, že do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky (dle § 9 odst. (2) ZVZ) a naopak nelze zahrnout dodávky, které k provedení stavebních prací nezbytné nejsou. Takové dodávky tvoří samostatný předmět veřejné zakázky a zadavatel neporuší ZVZ, pokud je zadá odděleně od veřejné zakázky na stavební práce; naopak je takto povinen postupovat. Jinými slovy je nutné zvážit, zda dodávky přímo souvisí s předmětem veřejné zakázky, či je možné, aby veřejná zakázka na stavební práce mohla být realizovat, aniž by byly některé z plánovaných dodávek pořízeny. V případě smíšené veřejné zakázky na stavební práce a dodávky tedy neplatí pravidlo těžiště (porovnání předpokládaných hodnot stavebních prací a dodávek) ale pravidlo účelu. Stanovit jednoduché obecně použitelné pravidlo, které bude použitelné při posuzování všech veřejných zakázek se smíšeným předmětem, není s ohledem na rozmanitost jednotlivých veřejných zakázek, jejich předmětů a veškerých okolností ovlivňujících konkrétní veřejné zakázky možné, vždy bude nezbytné posoudit každou takovou veřejnou zakázku individuálně. S ohledem na limity jednotlivých druhů veřejných zakázek a s tím související povinnosti uložené zadavatelům veřejných zakázek v zadávacím řízení lze zadavatelům doporučit, aby v případě pochybností o základním účelu veřejné zakázky, tuto zakázku zadávali jako veřejnou zakázky na dodávky a nikoli jako veřejnou zakázku na stavební práce.

   

  Změna, nová provozovna

  12.11.2014 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli se musí hlásit nová provozovna (nebo změna stávající)? Ve výpisu z Živnostenského rejstříku je změna zřejmá, ale ve Výpisu se Seznamu kvalifikovaných dodavatelů ne. Nevím zda se to zanáší někam "hlouběji" ve Vašem systému. Bylo by zřízení nové provozovny důvodem k nahlášení změny? Předem děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  v ustanovení § 126 písm. b) zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že se do seznamu kvalifikovaných dodavatelů zapisují tyto údaje o dodavateli: jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma, a místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, jedná-li se o fyzickou osobu. Vzhledem k tomu, že se dle ustanovení § 17 zákona č. 455/1991 Sb. ČR o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon) provozovnou rozumí prostor, v němž je živnost provozována, je tedy provozovna místem podnikání fyzické osoby.

  V ustanovení § 130 odst. (2) ZVZ je uvedeno, že pokud dojde u dodavatele ke změně údajů zapsaných v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, která by jinak měla za následek neprokázání splnění základních či profesních kvalifikačních předpokladů, je dodavatel povinen podat žádost o změnu zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Pokud dojde ke změně místa podnikání fyzické osoby, stejně tak jako ke změně sídla právnické osoby, které je uvedeno v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, jedná se o změnu zásadní, tzn., že tuto změnu je dodavatel povinen podat do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, žádost o změnu zápisu . Povinnost podat žádost o změnu zápisu neplatí, pokud se jedná o novou provozovnu ve smyslu další provozovny, tedy té provozovny, která není uvedená v seznamu kvalifikovaných dodavatelů a slouží jako další prostor, v němž je živnost vykonávána.

  Realizace dle architektonického návrhu

  06.11.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně postupovat při zadání veřejné zakázky malého rozsahu na úpravu a vybavení interiéru podle architektonického návrhu. Z 80 % se jedná o dodávku nábytku a vybavení a z cca 20 % pak malířské a natěračské práce, úprava elektroinstalace, renovace parket apod. Předpokládáme zadání VZ na dodávky. Návrh architekta obsahuje mimo návrhu nábytku na míru i některé designové prvky, jako je osvětlení, židle a grafiky. V těchto případech odkazuje architekt v projektu na konkrétní výrobky a obchodní názvy. Domníváme se, že zákaz použití odkazů na výrobky a obchodní názvy dle § 44 odst. 11 ZVZ se vztahuje rovněž na zakázky malého rozsahu, a to z důvodu přímé souvislosti s § 6 ZVZ - zákazu diskriminace uchazečů. Je v případě designových prvků, které mají zásadní vliv na konečný vzhled interiéru a jeho soulad s architektonickým návrhem, možnost odkázat na konkrétní výrobky s tím, že bychom umožnili použití alternativního řešení? Nedojde tak k porušení § 6 ZVZ? Existuje způsob, jak dosáhnout toho, že bude možná následná realizace VZ v souladu s architektonickým návrhem? Děkuji

  Dobrý den,

  není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky (dále jen „VZ“) či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí VZ, uzavřenou rámcovou smlouvu dle zák. č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků (§ 44 odst. 11). Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle §§ 45 a 46 ZVZ dostatečně přesný a srozumitelný.
  V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.
  V případě VZ malého rozsahu (dále jen „VZMR“), jejímž předmětem je z 80% dodávka designového nábytku a z 20% služby, úprava interiéru (malířské, natěračské práce, úprava elektroinstalace, renovace parket) podle architektonického návrhu, lze odkaz na označení výrobků výjimečně připustit, není-li popis předmětu VZ-dodávky- při analogickém postupu dle §§ 45 a 46 ZVZ dostatečně přesný a srozumitelný, přičemž zadavatel výslovně připustí i jiné kvalitativně a technicky obdobné řešení. V žádném případě nesmí odkaz na označení výrobku a obchodní název vést k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže a porušení zásad ZVZ uvedených v § 6, zejména zásady diskriminace potenciálních dodavatelů.
  Otázku odkazu na konkrétní označení zboží a služeb v zadávacích podmínkách řeší rozhodnutí č.j. ÚOHS-S205/2012/VZ-20793/2012/540/MDI z 5.11.2012, č.j. ÚOHS-S436/2013/VZ-19964/2013/523/MLi z 15.10. 2013.

  Sčítání předpokládaných hodnot - § 13 odst. 8

  05.11.2014 Který okamžik procesu zadání veřejné zakázky je rozhodující pro určení, že ji zadavatel "hodlá pořídit v průběhu (konkrétního) účetního období". Jde o to, zda např. předpokládanou zakázku VZ na dodávku nábytku, jejíž zadávání bude zahájeno (zadavatel "hodlá" pořídit (?)) v roce 2014 a dodání ("pořízení"(?)) proběhne v roce 2015, má zadavatel sčítat s VZ na nábytek v roce 2014 nebo 2015.

  Dobrý den,

  ze znění Vašeho dotazu vyplývá, že se týká § 13 odst. (8), věty první zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Podle zmíněného ustanovení ZVZ je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „VZ“) sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období.

  Podle § 13 odst. (1) ZVZ se rozumí předpokládanou hodnotou VZ předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění VZ.

  Vzhledem k tomu, že ustanovení hovoří o předpokládané hodnotě VZ, sčítají se předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb v průběhu účetního období, tedy těch, které hodlá zadavatel pořídit v průběhu účetního období. Ve Vámi uvedeném příkladu zadavatel sečte předpokládané hodnoty nábytku, který hodlá pořídit v roce 2014 bez ohledu na to, kdy proběhne jeho faktické dodání.

  Princip kaskády

  03.11.2014 Lze využít při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy uzavřené se 3 uchazeči postup dle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ (princip kaskády) v případě, kdy předmět plnění definovaný v rámcové smlouvě se skládá z mnoha položek a zadavatel nepoptává všechny položky současně? Je v souladu se ZVZ (a hospodárné) vyzývat k uzavření smlouvy na jednotlivé dílčí položky jako prvního uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy sice umístil jako první v pořadí, nicméně některé jednotlivé položky předmětu plnění může dodat výrazně levněji uchazeč, který se umístil při uzavírání rámcové smlouvy v pořadí až jako druhý nebo třetí?

  Dobrý den,
  podle § 92 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), lze postupovat, je-li rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny. Pro posouzení, zda lze posupovat podle tohoto ustanovení v případě, že zadavatel nepoptává všechny položky současně, je nezbytné zabývat se tím, zda byla tato skutečnost náležitě uvedena v rámcové smlouvě.
  • Podstatná změna
  Při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě (§ 92 odst. 5 ZVZ). Na základě analogie s ustanovením § 82 odst. 7 ZVZ se domníváme, že takovouto podstatnou změnou je i skutečnost, že za použití v původním zadávacím řízení mohla takováto změna ovlivnit pořadí uchazečů.
  Poměrně striktní požadavek na konkrétní vymezení veškerých podmínek plnění v rámcové smlouvě a zákaz odchýlit se od nich může mít za následek, že zadavatel nebude moci postupy podle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ zadávat jen některé položky.
  • Soulad s podmínkami plnění
  Nicméně ve svém dotazu uvádíte, že všechny položky nebudou zadávány současně. To naznačuje, že bude následovat i zadání plnění na zbývající položky. Bude-li tento postup odpovídat vymezení podmínek plnění v rámcové smlouvě, je možné zadávat jednotlivé zakázky postupně.
  Veřejný zadavatel pak postupuje při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky tak, že písemně vyzve k předložení návrhu na uzavření smlouvy vždy toho uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí. Teprve odmítne-li tento uchazeč návrh předložit, vyzve veřejný zadavatel uchazeče, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil další v pořadí. Obdobným způsobem postupuje veřejný zadavatel až do doby, kdy bude uzavřena smlouva nebo kdy návrh odmítne předložit i uchazeč, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil poslední v pořadí.
  • Hospodárnost
  Zajištění hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky, je jedním z cílů ZVZ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 20/2008 – 152). Ustanovení ZVZ by tak měla být vykládána s ohledem na tento cíl. Pokud nastavené podmínky již nesměřují k naplnění tohoto cíle, doporučujeme provést novou soutěž.
  Závěrem shrnujeme, že možnost postupovat při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 2 písm. a) ZVZ se odvíjí od způsobu nastavení podmínek v rámcové smlouvě a charakteru jednotlivých veřejných zakázek.

  Zakázka bez výběrového řízení

  30.10.2014 Dobrý den, město má zřízené technické služby se 100% majetkovou spoluúčastí. Společnost městu mimo jiné zajišťuje opravy a rekonstrukce komunikací, chodníků a veřejného osvětlení. Může město takovéto společnosti zadat i podlimitní veřejnou zakázku tj. nad 6 mil. Kč bez výběrového řízení? Jednalo by se taktéž pouze o rekonstrukci chodníku a komunikace (bez pokládky sítí).

  Dobrý den,
  ve svém dotaze naznačujete zájem využít výjimku v postupu při zadávání veřejných zakázek uvedenou v § 18 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), známou jako tzv. in-house. Ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ uvádí následující: Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby. Z výše uvedeného vyplývá, že pro využití výjimky z působnosti ZVZ je nezbytné splnění dvou podmínek, přičemž první z nich je skutečnost, že osoba, které má zadavatel v úmyslu zadat veřejnou zakázku vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto zadavatele. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda technické služby poskytují své služby z podstatné části (podstatnou částí se rozumí 80 %) městu či zda vykonávají svou činnost také pro jiné subjekty. Pokud by byla splněna podmínka výkonu podstatné činnosti ve prospěch daného veřejného zadavatele a zároveň by veřejný zadavatel disponoval výlučnými majetkovými právy, mohl by využít výjimky in-house uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ.

  Elektronické tržiště - doručení

  23.10.2014 Dobrý den, měli bychom jeden dotaz, jak se určuje doručení na e-tržišti? My, když jako zadavatel odešleme žádost o doplnění např. kvalifikace, tak moment doručení (datum, hodina) je, kdy byl požadavek námi odeslán a nebo v tu chvíli kdy jej přečte druhá strana? (podobně jako v datových schránkách, ve kterých jsou rozlišeny pojmy „odeslání“ a „doručení“. "Odesláním" se rozumí dodání do datové schránky adresáta a "doručením" se rozumí pro zadavatele, že dokument je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.). Pokud by to nebylo mementem odeslání, ale jako v DS, tak kde bychom našli doklad, kdy druhá strana otevřela dokument, který jsme jí zasílali? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  přestože některá e-tržiště umožňují služby obdobné tzv. doručenkám (kdy na e-mail obdržíte zprávu o tom, že si adresát zasílanou zprávu přečetl), nefungují e-tržiště obdobně jako datové schránky, u kterých je možné bez pochyby určit okamžik doručení zasílané zprávy. Při stanovení okamžiku doručení zprávy zasílané prostřednictvím e-tržiště je tedy nezbytné vycházet z obecných pravidel stanovených soukromoprávními předpisy. V souladu s ustanovením § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) platí, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Občanský zákoník obsahuje ustanovení týkající se tzv. domněnky doby dojití, ta však platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb, což zjevně není případ doručování prostřednictvím e-tržiště. Ke stanovení doby doručení u elektronických prostředků se však opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rámci svých rozhodnutí (např. rozhodnutí 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009), ve kterých za okamžik doručení právního úkonu nepřítomné osobě považuje okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu postačí, že adresát právního úkonu nabyl faktickou možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. V souvislosti s Vaším dotazem bychom s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR považovali za okamžik doručení okamžik, který bezprostředně následuje po odeslání zprávy prostřednictvím e-tržiště. Počátek běhu lhůt by tedy připadl na den (resp. pracovní den) následující po dni odeslání, resp. doručení zprávy dodavateli prostřednictvím e-tržiště.

  Jistota a minitendr

  22.10.2014 Dobrý den, narazil jsem na problém, na který jsem dosud nenalezl odpověď. Máme uzavřenou rámcovou smlouvu s více účastníky na základě otevřeného řízení. Zakázky na jednotlivé průvodní zakázky jsou zadávány výzvami k podání nabídek (minitendry). Jedná se o dodávky hutního materiálu v celkem vysoké hodnotě a proto zní můj dotaz - mohu požadovat jistoty k nabídce na tyto průvodní zakázky (cca 200.000,- Kč z jednotlivé zakázky za 10.000.000,-Kč) nebo nikoliv. Děkuji. Bartoň

  Dobrý den,
  vycházíme z toho, že Váš dotaz směřuje k požadavku jistoty dle § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Smyslem požadování jistoty dle § 67 ZVZ je zajistit, aby uchazeči plnili své povinnosti vyplývající ze ZVZ v průběhu trvání zadávacího řízení. ZVZ rovněž vymezuje v jakých zadávacích řízeních je zadavatel oprávněn požadovat jistotu. Z ustanovení § 67 ZVZ vyplývá, že ZVZ neumožňuje Zadavateli požadovat jistotu dle § 67 v rámci výzvy k podání nabídky na základě rámcové smlouvy. Zadavatel musí dodržet podmínky vymezené v rámcové smlouvě a v souladu s § 92 odst. 5 ZVZ se nesmí v žádném případě při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy dopustit podstatné změny v podmínkách stanovených v předmětné rámcové smlouvě.

  Maximální cena

  20.10.2014 Dobrý den, je možné nastavit v zadávací dokumentaci požadavek na maximální hodnotu jednotlivých položek výkazu výměr? Maximální částka by se odvíjela od ceníku stavebních prací platného v době podání nabídek. V případě překročení této maximální podmínky by daná nabídka byla vyřazena.Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  vyhláška č. 203/2012 Sb., provádějící ustanovení § 44 odst. 4 zákona č. 137/2016 Sb., o veřejných zakázkách a stanovící podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ukládá v § 6 povinný obsah položky soupisu prací. Za podmínky dodržení tam uvedených náležitostí soupisu prací, není na překážku uvést pro jednotlivé položky soupisu prací také jejich maximální přípustnou cenovou hodnotu vyplývající z cenové soustavy, jejíž překročení by vedlo k vyřazení nabídky ze zadávacího řízení. Je však nezbytné zvážit, zda uvedení limitní hodnoty nepovede spíše k tomu, že dodavatelé budou tyto položky ve velké míře oceňovat právě částkou, která by se co nejvíce blížila stanovenému limitu bez ohledu na skutečné náklady.
  Alternativou může být stanovení maximální přípustné celkové nabídkové ceny se stejnými následky jejího překročení tj. vyřazení ze zadávacího řízení.

  Jednání hodnotící komise

  17.10.2014 Dobrý den, mám následující dotaz: Co se míní pojmem 1. jednání hodnotící komise, pokud hodnotící komise plní i funkci otevírání obálek a posouzení kvalifikace? Je 1. jednáním HK již otevírání obálek? Nebo až posuzování a hodnocení nabídek po otevření obálek? Nevím, jestli protokol o jednání hodnotící komise má obsahovat i otevírání obálek (vzhledem k tomu, že se dělá samostatný protokol o otevírání obálek) a dále, jestli podpis čestného prohlášení o nepodjatosti a mlčenlivosti jednotlivých členů a volba předsedy a místopředsedy HK má proběhnout již před otevíráním obálek nebo až poté. Vzhledem k tomu, že je také nutné 5 pracovních dnů předem pozvat členy HK na 1. jednání, potřebovala bych vyjasnit tuto otázku, protože jsem se setkala se dvěma protichůdnými právními názory k této problematice. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  z ustanovení § 71 odst. (3) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vyplývá, že když tak veřejný zadavatel stanoví, funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami plní zároveň funkci hodnotící komise. Veřejný zadavatel může dále dle ustanovení § 59 odst. (3) ZVZ stanovit, že kvalifikaci v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení může posoudit hodnotící komise. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud tak veřejný zadavatel stanoví, může hodnotící komise otevírat obálky s nabídkami, v případě otevřeného a zjednodušeného podlimitního řízení posuzovat prokázání splnění kvalifikace a také posoudit a hodnotit nabídky.

  K Vašemu dotazu uvádíme, že pokud tak veřejný zadavatel stanoví, funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami plní zároveň funkci hodnotící komise. Plní-li tedy hodnotící komise i funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami je prvním jednáním hodnotící komise již otevírání obálek s nabídkami. Veřejný zadavatel podle ustanovení § 75 odst. (1) ZVZ svolává první jednání komise, na které musí být každý člen komise zadavatelem pozván nejméně pět pracovních dnů předem. Na tomto prvním jednání, před samotným aktem otevírání obálek s nabídkami, volí komise ze svých členů předsedu a místopředsedu a zároveň vzhledem k tomu, že jsou členové komise povinni dle ustanovení § 71 odst. (2) ZVZ zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v komisi, potvrdí podpisem čestné prohlášení o zachování mlčenlivosti.

  Co se týče protokolárních povinností, s přihlédnutím k ustanovení § 73 ZVZ je výstupem z otevírání obálek s nabídkami protokol o otevírání obálek a výstupem z jednání komise je dle ustanovení § 75 odst. (5) ZVZ protokol o jednání. Nicméně je možné a v souladu se ZVZ, aby jak protokol z otevírání obálek tak i protokol o jednání byly součástí jednoho dokumentu, ovšem pouze za předpokladu, že v tomto jednom dokumentu budou veškeré náležitosti jak protokolu z otevírání obálek tak i protokolu o jednání.

  Nad rámec uvádíme, že v případě, kdy hodnotící komise plní funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami postačí dle ustanovení § 71 odst. (1) ZVZ, aby komise měla minimálně tři členy ustanovené veřejným zadavatelem. Další jednání komise (posouzení prokázání splnění kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídky) se dle ustanovení § 74 odst. (3) ZVZ odehrává za přítomnosti alespoň pěti členů s tím, že za každého člena komise jmenuje veřejný zadavatel jeho náhradníka a dále, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Členem komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele.

  Prokazování kvalifikace

  16.10.2014 Lze považovat za splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložení živnostenského oprávnění "výroba strojů a zařízení", i když uchazeč nevyrábí stroje, které jsou předmětem nabídky a dodávku řeší subdodavatelem bez toho, aby doložil doklady, které jsou požadovány v případě využití subdodavatele (smlouva se subdodavatelem)?

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu je zřejmé, že zadavatel požadoval po uchazečích, aby prokázali splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením živnostenského oprávnění. K tomu uvádíme, že zadavatel je povinen požadovat předložení předmětného živnostenského oprávnění pouze v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky. Je tak v prvé řadě otázkou, zda je zadavatel oprávněn požadovat živnostenské oprávnění “výroba strojů a zařízení”, když může být zcela dostačující, aby uchazeč disponoval živnostenským oprávněním opravňujícím k běžné dodávce těchto strojů.

  Vyjdeme-li však ze situace, že požadavek zadavatele na předmětné živnostenské oprávnění “výroba strojů a zařízení” je z objektivního důvodu oprávněný, přičemž sám uchazeč takovým živnostenským oprávněním nedisponuje, je uchazeč oprávněn prokázat splnění této části kvalifikace za splnění podmínek uvedených § 51 odst. 4 ZVZ prostřednictvím subdodavatele.

  Ke shora uvedenému je třeba říci, že ve vztahu k ZVZ není zadavatel oprávněn posuzovat, zda uchazeč, který disponuje živnostenským oprávněním “výroba strojů a zařízení”, skutečně vyrábí stroje a zařízení spadající do této kategorie sám. Zadavatel pouze posuzuje, zda je předložené živnostenského oprávnění v souladu s požadavkem na prokázání splnění kvalifikace, který je uvedený v zadávací dokumentaci. Pokud tomu tak je,  musí zadavatel považovat požadovaný profesní kvalifikační předpoklad za prokázaný.

  V této věci je však třeba upozornit, že dodavatel je povinen na základě ustanovení § 147a odst. 4 ZVZ předložit seznam subdodavatelů (i subdodavatelů, kterými nebylo prokazováno samotné splnění kvalifikace), ve kterém uvede subdodavatele, jímž za plnění subdodávek uhradil více než 10 %  nebo v případě významné veřejné zakázky 5 % z celkové ceny veřejné zakázky nebo z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok. Zadavatel je povinen seznam dle § 147a odst. 6 ZVZ uveřejnit.

  Kvalifikace dodavatele po dobu provádění díla

  15.10.2014 Dobrý den, jak postupovat v případě, že dodavatel prokáže v souladu se zákonem svoji kvalifikaci, ale v průběhu realizace zakázky ji pozbyde, o čemž se zadavatel (resp. objednatel) nemusí ani dozvědět ? Je zadavatel nebo jím stanovená komise oprávněna v průběhu posuzování nabídek zkoumat, zdali je dodavatel kvalifikován po celou dobu provádění díla ? Jak postupovat, pokud dodavatel prokazuje svoji kvalifikaci dokladem, jehož platnost končí v průběhu realizace díla ? Dopustí se dodavatel správního deliktu podle § 120a písm. a), když ve své nabídce předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku, přičemž není schopen doložit objednateli před dokončením díla bankovní záruku po dobu záruční doby ?

  Dobrý den,
  v ustanovení § 58 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se uvádí, že pokud do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky přestane dodavatel splňovat kvalifikaci, je dodavatel povinen nejpozději do 7 pracovních dnů tuto skutečnost veřejnému zadavateli písemně oznámit. Pokud změnu v kvalifikaci dle výše uvedeného dodavatel neoznámí, poruší ZVZ a dopustí se správního deliktu dle § 120a ZVZ. K Vašemu druhému dotazu, ve kterém se ptáte, jak postupovat, když dodavatel prokazuje kvalifikaci dokladem, jehož platnost končí v průběhu realizace díla, sdělujeme následující. Zadavatel může pro účely zadávacího řízení požadovat doložení určitých dokladů, kterými dodavatelé prokáží, že jsou schopni (kvalifikováni) splnit zadavatelem poptávané plnění. Tím, že dodavatelé doloží doklady prokazující jejich určité, zadavatelem požadované schopnosti, znalosti či dosavadní zkušenosti, může zadavatel předpokládat, že takoví dodavatelé budou schopni splnit jím zadávanou veřejnou zakázku. Jak již bylo předesláno výše, prokazování kvalifikace je relevantní pouze pro účely zadávacího řízení. Prokázáním kvalifikace se dodavatel nezavazuje k tomu, že bude takto kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky. Pokud zadavatel požaduje, aby dodavatel disponoval určitými vlastnostmi, zaměstnanci apod. i po dobu plnění veřejné zakázky, musí si tento požadavek upravit ve smlouvě. K Vašemu poslednímu dotazu uvádíme, že zadavatel je oprávněn požadovat po dodavateli předložení bankovní záruky před dokončením díla pouze v případě, že si to vymínil v zadávacích podmínkách nebo pokud se na tom s dodavatelem následně domluví. To, že dodavatel předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti, jej automaticky nezavazuje k tomu, aby zadavateli předkládal bankovní záruku.

  Opakované zrušení výběrového řízení

  15.10.2014 Dobrý den, zúčastnil jsem se dvakrát výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu. V obou případech byla jediným hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena. V obou případech jsem předložil nejnižší cenu. V obou případech majetková komise městské části vybrala moji nabídku jako nejvýhodnější a doporučila Radě MČ tuto nabídku přijmout. V obou případech bylo výběrové řízení zrušeno (bez udání důvodu). Je tento postup legální? Mohu se proti opakovaném rušení zakázky účinně bránit?

  Dobrý den,
  jelikož se Váš dotaz týká veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), lze konstatovat, že se na zadavatele vztahuje generální výjimka dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat VZMR dle ZVZ (vyjma postupu podle § 6 ZVZ a za splnění podmínek i podle § 147a ZVZ).
  Vzhledem k tomu, že postup, který předchází uzavření smlouvy na VZMR, není ZVZ výslovně upraven a neprobíhá tedy v zadávacím řízení. Při zadávání VZMR je zadavatel vázán pouze vlastními interními pravidly. Obecně se má tedy za to, že zadavatel není při zadávání VZMR, až na výše uvedené, ZVZ nijak omezen a může tedy řízení bez dalšího zrušit.
  V případě, že v průběhu realizace konkrétní VZMR vznikne pochybnost v postupu dotčeného subjektu, je jakákoli osoba oprávněna podat podnět na příslušný finanční úřad. Zároveň, pokud vznikne podezření, že byl v souvislosti s VZMR spáchán trestní čin, může být taktéž celá věc na základě podnětu řešena orgány činnými v trestním řízení.
  Obecně také platí, že plnění podmínky efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti, na jejímž základě jsou veřejné finanční prostředky vynakládány, vymezuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Ten také upravuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Tato finanční kontrola je součástí systému finančního řízení zabezpečujícího hospodaření s veřejnými prostředky. Od 1. ledna 2012 je také účinný zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, který upravuje podmínky trestní odpovědnosti těchto subjektů, tresty a ochranná opatření, které jim lze v případě spáchání stanovených trestných činů uložit, a postup v řízení proti těmto subjektům.

  Doporučujeme Vám postupovat v souladu s výše uvedeným.

  Předpokládaná hodnota VZ v rámci projektů

  14.10.2014 Dobrý den, rád bych Vás touto cestou požádal o odpověď, zda je zadavatel povinen sčítat předpokládanou hodnotu u přístrojů pořizovaných v rámci jednoho projektu spolufinancovaného z prostředků EU, a to především ve vazbě na povinnost zahrnutí do jedné VZ spolu související plnění (zejména z hlediska místního, urbanistického, funkčního, časového, technologického nebo z pohledu nakolik jsou součástí jediného záměru). Například nákup zdravotnické techniky v rámci jednoho realizovaného projektu je právě tímto projektem „ohraničen“, na druhou stranu však jednotlivé přístroje mohou fungovat (a také fungují) samostatně, tj. bez vazby na ostatní zdravotnickou techniku poptávanou v rámci konkrétního projektu. Je zadavatel v tomto případě povinen sečíst předpokládanou hodnotu všech přístrojů, které hodlá v rámci tohoto projektu nakoupit a na základě této hodnoty zvolit správný druh ZŘ nebo je možné koupit přístroje „samostatně“ (například 2 zjednodušená podlimitní řízení namísto 1 nadlimitního)? Děkuji.

  Dobrý den,
  skutečnost, zda je poptávané plnění spolufinancováno z jednoho operačního programu neimplikuje povinnost nahlížet na předmětné plnění jako na jednu veřejnou zakázku. Vymezení předmětu veřejné zakázky musí být stanoveno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ať již se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo veřejnou zakázku podlimitní či nadlimitní. Ustanovení § 13 ZVZ uvádí, co se rozumí předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a jakým způsobem má být stanovena. Ze všeho nejdřív však zadavatel musí určit, co je jednou veřejnou zakázkou a to především s ohledem na vzájemnou souvislost požadovaného plnění a zároveň by měl zadavatel přihlédnout k tomu, zda je účelné a efektivní poptávat požadované plnění dohromady. Zadavatel by měl přihlédnout také k tomu, jací dodavatelé jsou schopni požadované plnění dodat. Pakliže je okruh dodavatelů pro veškeré poptávané plnění stejný nebo obdobný, lze předpokládat, že se zřejmě bude jednat o předmět jedné veřejné zakázky. Aspektů, které musí zadavatel zohlednit při rozhodování, zda má být na požadované plnění nahlíženo jako na jednu veřejnou zakázku nebo na více veřejných zakázek, je celá řada. Pokud bude zadavatel ve stejném okamžiku zadávat několik strojů, které budou sloužit ke stejnému či obdobnému účelu, lze předpokládat, že by takové plnění mělo být poptáváno jako jedna veřejná zakázka. Ve své žádosti uvádíte příklad nákupu zdravotnické techniky, kdy bude poptáváno několik přístrojů, které dle Vašich slov fungují samostatně, bez vazby na ostatní zdravotnickou techniku. Tato úvaha není zcela správná. Skutečnost, že přístroje fungují samostatně, nemusí znamenat, že na ně nemusí být nahlíženo jako na jednu veřejnou zakázku. Pokud se jedná o totožné přístroje, je téměř s jistotou možné tvrdit, že by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. Pokud jsou to přístroje obdobné, či zcela odlišné přístroje sloužící však k obdobnému účelu, které je možné dodat jedním subjektem, aniž by došlo k neúčelnému a nepřiměřenému omezování hospodářské soutěže, lze opět s relativní jistotou předjímat, že by se mělo jednat o jednu veřejnou zakázku. ÚOHS v rámci své rozhodovací praxe dospěl k závěru, že pro rozhodnutí, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku či několik samostatných veřejných zakázek, nemusí být ani splněna podmínka stejného či obdobného účelu. Je skutečně důležité posoudit vzájemnou souvislost požadovaného plnění dle výše uvedených hledisek. Stěžejním rozhodnutím ÚOHS je v tomto ohledu rozhodnutí ÚOHS č.j. S312/2009/VZ-698/2010/520/JHl ze dne 24. února 2010, doporučujeme Vám tedy, aby jste se s obsahem tohoto rozhodnutí seznámili. Pokud dospěje zadavatel k názoru, že se jedná o jednu veřejnou zakázku, je možné zadávat tuto veřejnou zakázku na části, tzn. že ke každé části veřejné zakázky bude přistupováno, jako by se jednalo o samostatnou veřejnou zakázku a každou část může plnit odlišný dodavatel. Je však nezbytné správně stanovit předpokládanou hodnotu, a to jako součet předpokládaných hodnot jednotlivých částí veřejné zakázky. Dle ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ. Zadavatel by si při rozhodování, zda bude zadávat veřejnou zakázku v přísnějším režimu či zvolí cestu dvou či více veřejných zakázek v mírnějším režimu, měl uvědomit, zda bude schopen obhájit, proč se rozhodl pro druhou variantu a tudíž bez pochybností objasnit rozdílnost obou plnění a tudíž neúčelnost zadání plnění jako jedné jediné veřejné zakázky. Druhým aspektem nastíněné situace je povinnost zadavatel sčítat předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ dopadá především na situaci, kdy zadavatel v krátkém časovém úseku (např. v jednom účetním období) opakovaně poptává obdobné, spolu související dodávky a služby, přičemž zde se jedná o samostatné veřejné zakázky. V takovém případě je povinen dle tohoto ustanovení sčítat předpokládané hodnoty nové veřejné zakázky a všech dosavadních spolu souvisejících veřejných zakázek a novou veřejnou zakázku zadávat v režimu odpovídajícímu součtu uvedených předpokládaných hodnot.

  Zahraniční seznam kvalifikovaných dodavatelů

  13.10.2014 Dobrý den, zajímalo by mne, v jakém rozsahu nahrazuje výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů zadavatelem požadovanou kvalifikaci k plnění veřejné zakázky, resp. zda nahrazuje prokázání kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. a), b), f), g) a h) i ve vztahu k České republice či pouze ve vztahu k zemi sídla, místa podnikání či bydliště? Děkuji

  Dobrý den,
  Váš dotaz lze rozdělit na dvě části:
  1) V jakém rozsahu nahrazuje výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů zadavatelem požadovanou kvalifikaci k plnění veřejné zakázky?
  2) Zda výpis ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů nahrazuje prokázání základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a), b), f), g) a h)  zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) i ve vztahu k České republice či pouze ve vztahu k zemi sídla, místa podnikání či bydliště?

  Ad 1) V prvé řadě je nutné si uvědomit, že zahraniční seznam kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „zahraniční seznam“) není konkrétním seznamem kvalifikovaných dodavatelů, jedná se o souhrnné označení podobných seznamů dodavatelů vedených jednotlivými členskými státy Evropské unie.
  Prvotním předpokladem akceptace výpisu ze zahraničního seznamu kvalifikovaných dodavatelů je skutečnost, že byl vydán ve státě, který je součástí Evropského hospodářského prostoru, nebo v jiném státě, stanoví-li tak mezinárodní smlouva uzavřená Evropskou unií nebo Českou republikou. Dále musí výpis splnit podmínku, že dodavatel má v zemi, která výpis vydala, sídlo či místo podnikání, popřípadě bydliště.
  V případě dodržení podmínek stanovených ZVZ lze výpisem ze zahraničního seznamu prokázat v  České republice splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů, a to v plném rozsahu.  Co se týče prokazování technických kvalifikačních předpokladů, lze prokázat splnění jen některých požadavků prokazujících technickou způsobilost.
  Rozsah prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů výpisem ze zahraničního seznamu upravuje § 143 odst. 3 ZVZ.

  Ad 2) Podle § 143 odst. 3 písm. a) ZVZ nahrazuje výpis ze zahraničního seznamu splnění základních kvalifikačních předpokladů, které jsou v příslušném státě obdobou kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 53 odst. 1 a) až k) nebo odst. 2. To znamená, že z výpisu ze zahraničního seznamu vyplývá splnění obdobných požadavků, které pro splnění základních kvalifikačních předpokladů požaduje český zákon.
  § 143 odst. 3) písm. c)  ZVZ   je však zadavatel oprávněn vedle výpisu ze zahraničního seznamu požadovat rovněž předložení dokladů prokazující splnění kvalifikace podle § 53 odst. 1 písm. f) až h), pokud si toto právo vyhradil v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

  Posouzení nabídky

  09.10.2014 Dobrý den, při posouzení nabídek nadlimitní zakázky se vyskytly dva problémy: 1) cena uvedená v položkovém rozpočtu se neshoduje s cenou uvedenou v krycím listu nabídky a návrhu smlouvy ( i když jen o 14 Kč), kterou cenu máme brát za platnou a kterou uvést jako početní chybu ( v položkovém rozpočtu není zjevná početní chyba) 2) v zadávací dokumentaci a návrhu smlouvy je jasně daná doba plnění do 15.3.2015, uchazeč ji v návrhu smlouvy potvrdil, ale ve vlastní nabídce v harmonogramu plnění uvedl plnění do 30.3.2015. Je možné žádat o vysvětlení, příp. potvrzení uchazeče, že zakázku splní do 15.3.2015? V případě vyloučení uchazeče musíme zakázku zrušit, protože máme jen 2 nabídky. Zrušení nám vyvolá velké problémy z důvodu poskytnutí dotace. Děkuji za odpověď. DK

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu ve věci rozporu nabídkové ceny uvádíme následující.

  Z informacím poskytnutých ve Vašem dotazu považujeme za nesporné, že nabídka uchazeče obsahovala na několika místech různou nabídkovou cenu (v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy byla uvedena cena shodná, ale v položkovém rozpočtu byla uvedena cena odlišná od ceny uvedené v krycím listu a v návrhu smlouvy a to o 14 Kč). Pro posouzení správnosti postupu zadavatele předmětné zakázky je stěžejní posoudit, zda výše uvedená skutečnost, tedy rozdílná výše nabídkové ceny v jednotlivých částech nabídky, je důvodem pro vyřazení takové nabídky, protože jde o nenapravitelný nedostatek nabídky, nebo zda jde o nejasnost, která se dá objasnit postupem dle ustanovení § 76 odst. (3) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a jejíž odstranění se nedá považovat za zákonnou možnost zadavatele, nýbrž za jeho povinnost. Povinnost zadavatele, tedy postupovat dle ustanovení § 76 odst. (3) ZVZ, vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010 – viz následující pasáž: „v případě opravy jasné chyby není důvodu na pokus o její opravu, nedochází-li k faktické změně nabídky, rezignovat“.

  Na výše uvedenou povinnost navazuje i rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) ze dne 19. 7. 2013 (č. j. ÚOHS-S356/2013/VZ-13648/2013/51¬4/JNv). ÚOHS vznikla pochybnost, zdali postup zadavatele nebyl zatížen přílišným formalismem na úkor smyslu a účelu zákona. „V daném případě se jeví důvod pro vyřazení nabídky s nejnižší nabídkovou cenou pro součet položek výkazu výměr o 59 Kč nižší než je nabídková cena uvedená v ostatních částech nabídky, bez možnosti využití institutu vysvětlení nabídky podle § 76 odst. (3) ZVZ jako příliš formalistický. Pochybení navrhovatele se rovněž nikterak neodrazí v realizaci předmětu plnění a rovněž by nedošlo k faktické změně jeho nabídky, či návrhu smlouvy.“

  Dle výše uvedeného k Vašemu dotazu sdělujeme, že zadavatel je s přihlédnutím k § 6 ZVZ povinen postupovat dle ustanovení § 76 odst. (3) ZVZ, tedy požádat uchazeče o vysvětlení.

  K Vašemu dotazu ve věci rozporu harmonogramu uvádíme následující.

  Pokud po posouzení nabídek dle ustanovení § 76 odst. (1) ZVZ hodnotící komise zjistí, že v nabídce uchazeč sice předložil časový harmonogram požadovaný zadávací dokumentací, nicméně plnění v harmonogramu uvedeného v nabídce uchazeče je v rozporu s plněním harmonogramu uvedeným v zadávací dokumentaci a ve smlouvě, může hodnotící komise dle ustanovení § 76 odst. (3) ZVZ uchazeče požádat, aby ve stanovené lhůtě písemně vysvětlil nabídku. V žádosti o písemné vysvětlení nabídky hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit.

  K bezodkladnému vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení dle ustanovení § 76 odst. (6) věta první ZVZ by zadavatel přistoupil až v případě, kdy by uchazeč v podaném vysvětlení nabídky uvedl, že trvá na harmonogramu plnění uvedeného v nabídce, tj. do 30. března 2015 (v tomto případě by se jednalo o porušení zadávacích podmínek)  nebo pokud by uchazeč ve stanovené lhůtě nepodal písemné vysvětlení nabídky. Zadavatel je dle ustanovení § 76 odst. (6) ZVZ povinen uchazeči bezodkladně písemně oznámit jeho vyloučení, včetně důvodu vyloučení

  Dělení zakázky

  08.10.2014 Dobrý den, připravujeme výběrové řízení na dodavatele stavby, jehož předmětem bude realizace zateplení dvou objektů, které jsou od sebe cca 50 m vzdáleny, budou realizovány ve stejném časovém úseku, jsou financovány z OPŽP. Co se týče dotačního titulu, byla podána žádost o dotaci na každý objekt samostatně, každý objekt je samostatně vyprojektován, má tedy samostatný rozpočet. Uvažujeme správně, když chceme vypsat zakázku jako jedinou veřejnou zakázku, z níž vzejde jediný vítězný uchazeč? Obě zakázky jsou nad 10 mil. Kč bez DPH, budeme vypisovat v otevřeném podlimitním řízení. Chceme zamezit účelovému dělení zakázky, nechceme však omezit, aby se do zakázek mohli přihlásit menší stavební firmy. Děkuji za Vaši reakci Vaňková Michaela

  Dobrý den,

  pro posouzení otázky, zda se jedná o jednu nebo více veřejných zakázek, je rozhodující posouzení celkového charakteru předmětu plnění těchto zakázek. Dle ustálené judikatury rozhodl Nejvyšší správní soud, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění. Poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  Zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání: „…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…“. Z Vašeho dotazu vyplývá, že je zde zcela patrná souvislost časová (jedná se o jedno účetní období), věcná (totožné předměty plnění) a geografická (v rámci jedné obce – v těsné blízkosti 50 m vedle sebe). Vzhledem k tomu, že jednotlivá plnění naplňují výše popsané znaky obdobnosti, měly by být předpokládané hodnoty obou plánovaných zakázek sečteny a zadány v příslušném zadávacím řízení dle ustanovení § 21 ZVZ jako jedna veřejná zakázka (podle dosaženého finančního limitu vyplývajícího z nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění).

  Dovolujeme si Vás upozornit, že zadavatel může dle ustanovení § 98 ZVZ rozdělit veřejnou zakázku na části, tedy umožnit předmět jedné veřejné zakázky plnit několika dodavatelům za předpokladu, že jednotlivé části budou zadávány v režimu odpovídajícímu součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí dané veřejné zakázky. Dle Vámi poskytnutých informací by se ve Vašem případě jednalo o dvě samostatné části realizované v rámci jedné podlimitní veřejné zakázky s tím, že by každá z těchto částí byla zadána dle ustanovení § 27 ZVZ v otevřeném řízení. Zadavatel pak bude oprávněn dle ustanovení § 98 odst. (4) uzavřít na každou část veřejné zakázky samostatnou smlouvu.

  Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel bude postupovat v souladu se ZVZ, pokud zvolí jednu z níže uvedených možností:

  sečte předpokládané hodnoty obou plánovaných zakázek a zadá je jako jednu podlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení dle ustanovení § 27 ZVZ,
  sečte předpokládané hodnoty obou plánovaných zakázek a zadá je jako dvě samostatné části realizované v rámci jedné podlimitní veřejné zakázky s tím, že by každá z těchto částí byla zadána dle ustanovení § 27 ZVZ v otevřeném řízení.

  Zásadní je tedy správné vymezení předmětu jedné veřejné zakázky a stanovení předpokládané hodnoty postupem uvedeném v ustanovení § 13 odst. (2) ZVZ.

  Uzavření smlouvy

  07.10.2014 Dobrý den, chtěl jsem se zeptat: Odstavec 2 § 82 zadavateli přikazuje uzavřít s vybraným uchazečem smlouvu, a to ve lhůtě 15 dní od uplynutí lhůty pro podání námitek. Právní úprava zde stranám nedává žádnou volnost, jelikož výslovně vyžaduje, aby smlouva byla uzavřena v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce daného uchazeče. Dle důvodové zprávy byla konkrétní lhůta do ZVZ vložena proto, aby nedocházelo k neodůvodněné prodlevě mezi rozhodnutím o výběru a uzavřením smlouvy. V praxi však často nebývá dodržena z důvodu zdlouhavých interních schvalovacích procesů (např. schválení radou či zastupitelstvem obce). Převažujícím názorem však je, že tato lhůta je jen pořádková a na možnost ani povinnost uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem nemá vliv. Souhlasíte s tímto názorem? je smlouva platná i když je podepsaná po této lhůtě?

  Dobrý den,

  podle ustanovení § 82 odst. (1) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

  Pokud nebyly námitky ve stanovené době podány, uzavře zadavatel podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tato lhůta je pro zadavatele pouze pořádková. Souvisí především s ustanovením § 82 odst. (4) ZVZ, který stanoví povinnost vybraného uchazeče poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v této lhůtě (podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ). Pokud totiž vybraný uchazeč odmítne smlouvu se zadavatelem uzavřít nebo neposkytne řádnou součinnost k tomu, aby mohla být smlouva v této lhůtě uzavřena, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí.

  I kdyby však důvody pro pozdější uzavření smlouvy vyvstaly na straně zadavatele, nejsou s nedodržením lhůty podle ustanovení § 82 odst. (2) ZVZ spojovány žádné sankce pro zadavatele.

  Jednací řízení bez uveřejnění

  07.10.2014 Dobrý den, chci se zeptat na možnost zadávat zakázku v JŘbU v této situaci: Zadavatel plánuje zadat nadlimitní zakázku na dodávky. Zadavatel již ví, že tyto dodávky budou uskutečňovány dlouhodoběji, např. po dobu 1 roku. Zároveň je však s dodávkami třeba z objektivně naléhavých důvodů (např. živelná katastrofa) započít v krátkém časovém horizontu, který vylučuje, aby se postupovalo v otevřeném řízení. Nabízí se tedy zadat zakázku v JŘbU. Je však otázkou, zda lze takto zadat celou zakázku, nebo jen tu její část, u které z časových důvodů nelze provést otevřené řízení (např. zajištění dodávek po dobu prvních 6 měsíců) a zbytek zadat v takovém typu zadávacího řízení, který bude odpovídat hodnotě zakázky za zbývajících 6 měsíců plnění? Anebo je legitimní v takovémto případě zadat celou zakázku v JŘbU? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  na základě ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“), je zadavatel oprávněn zahájit JŘBU, jestliže je veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Podmínky pro použití ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ musí být zadavatel schopen objektivně a nezpochybnitelným způsobem prokázat kumulativním splněním dvou podmínek. V první řadě se jedná o „krajně naléhavý případ“, tedy o situaci, kterou zadavatel nezpůsobil svým jednáním a ani ji nemohl předvídat – jde o situaci nestandardní, která je z objektivní povahy nezávislá na vůli zadavatele. Protože zadavatel tuto událost nezpůsobil, nemohl předvídat a ani ji nemohl zadat v jiném zadávacím řízení, považujeme za takové události např. o přírodní či ekologické katastrofy. Druhá podmínka poukazuje na nutnost, kdy zadavatel musí být schopen objektivně prokázat, že veřejnou zakázku není možné z „časových důvodů“ zadat v jiném druhu zadávacího řízení vzhledem k nutnosti reagovat „ihned“. Tato podmínka je považována za splněnou v případě přírodních katastrof či havárií, kde může dojít k ohrožení životů nebo zdraví. Aby zadavatel mohl zadat veřejnou zakázku ve smyslu ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ musí být současně splněna podmínka krajně naléhavého případu i podmínka časová.

  Po posouzení Vámi uvedených informací se jeví jako možný způsob řešení nastalé situace právě použitím JŘBU dle § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ na danou část, ovšem s ohledem na základní zásady zadávacího řízení obsažené v ustanovení § 6 odst. (1) ZVZ a obecný zákaz extenzivního použití výjimečných zákonných ustanovení, mezi které patří i ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ, lze v rámci tohoto zadávacího řízení, dle našeho názoru, zadat pouze veřejnou zakázku, jejíž potřeba je krajně naléhavá a pouze na dobu, po kterou tato potřeba trvá.

  Podle ustanovení § 23 odst. (4) písm. b) ZVZ je tedy možné zadat veřejnou zakázku, případně část veřejné zakázky v JŘBU. Musí jít ovšem o takovou veřejnou zakázku, nebo její část, jejíž potřeba je krajně naléhavá a zadavatel se bez jejího plnění neobejde a zároveň pouze na období, ve kterém tato potřeba trvá – období, než bude předmět této zakázky zadán v nějakém standardním zadávacím řízení, pro jehož použití není třeba žádné zákonné výjimky. Zároveň Vám doporučujeme neprodlené zahájení standardního zadávacího řízení, v opačném případě by mohl být postup zadavatele považován za obcházení ZVZ.

  Nebude-li zadavatel schopen výše uvedené skutečnosti nezpochybnitelným způsobem prokázat, pak nebude možné JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ použít a zadavatel bude povinen použít jiný druh zadávacího řízení.

  Pojištění odpovědnosti za škodu

  07.10.2014 Dobrý den, zadavatel požaduje, aby uchazeč k nabídce připojil pojistnou smlouvu. Jaký je postup zadavatele v případě stanovení výše pojistky? Podle čeho soudit či brát zřetel, abychom správně určily výši pojistky? Např. zakázky týkající se rekonstrukce zámku, či jiné stavební práce. Otázka ohledně platnosti pojistné smlouvy - správně lze předpokládat, že pojistná smlouva by měla být v platnosti po celou dobu trvání zakázky?

  Dobrý den,
  k první části Vašeho dotazu sdělujeme, že stanovit výši požadované pojistky musí zadavatel s přihlédnutím ke specifikům předmětu plnění veřejné zakázky a k možné způsobené škodě tak, aby výše sjednaného pojištění byla dostatečná pro případ uplatnění odpovědnosti za škodu předmětného dodavatele vůči třetím osobám. Zadavatel rovněž musí dbát na to, aby požadavek na sjednání pojištění odpovědnosti za škodu nebyl diskriminační. Za diskriminační lze naopak považovat požadavek na připojení pojistné smlouvy již do nabídky uchazeče. Tento požadavek nemá oporu v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a představuje dle našeho mínění značnou a neodůvodněnou zátěž pro dodavatele. Pokud zadavatel požaduje, aby byl vybraný uchazeč pojištěn proti způsobení škody třetí osobě, lze tento požadavek včlenit mezi obchodní podmínky smlouvy a vyžadovat předložení uzavřené pojistné smlouvy před okamžikem uzavření smlouvy (např. 2 dny nebo bezprostředně před podpisem smlouvy) nebo v jiném stanoveném termínu po uzavření smlouvy pouze po vybraném uchazeči. Součástí předmětné obchodní podmínky by měl být uveden rovněž požadavek na délku trvání daného pojištění.

  Hodnocení cenových nabídek u ZMR

  07.10.2014 Dobrý den, mohla bych se Vás prosím zeptat na jednu záležitost ohledně výběrových řízení - ohledně hodnocení cenových nabídek při výběrových řízení? Jsme obec - neplátce DPH. K zakázce malého rozsahu byly podány 3 cenové nabídky. Jedna je od neplátce DPH a dvě jsou od plátce DPH. Jakou cenu posuzuji bez DPH nebo s DPH. Dle mého názoru a dosavadní praxe, se posuzuje konečná cena, protože nejsme plátci DPH, takže u cenové nabídky plátce DPH cenu s DPH a u neplátce DPH konečnou cenu. Dle pracovnic auditu máme vždy u všech zakázek posuzovat u cenové nabídky plátce DPH cenu bez DPH a u neplátce DPH konečnou cenu. Zde ale diskriminujeme neplátce DPH a jsme nuceni vybrat ne nejvýhodnější nabídku, nýbrž dražší nabídku. Mohla bych se Vás zeptat na výklad? Moc děkuji předem. S pozdravem Ing. Petra Petrovická

  Dobrý den,

  tážete se na správný postup zadavatele v rámci výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu. V rámci výběrových řízení na veřejné zakázky malého rozsahu není stanovena povinnost zadavatele postupovat dle ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), s výjimkou zásad uvedených v § 6 ZVZ.
  Ptáte se, jak hodnotit nabídkové ceny jednotlivých dodavatelů, z nichž někteří jsou plátci DPH, jiní neplátci DPH. V první řadě je třeba uvést, že zadavatel musí hodnotit nabídkové ceny v souladu se zadávací dokumentací. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že hodnotícím kritériem předmětné veřejné zakázky malého rozsahu je výše nabídkové ceny, dá se předpokládat, že stanovil, zda bude rozhodná výše nabídkové ceny bez DPH nebo včetně DPH. Pokud tedy např. zadavatel stanovil, že rozhodnou je výše nabídkové ceny včetně DPH, je nezbytné hodnotit pouze nabídkové ceny včetně DPH.
  Pokud však zadavatel tuto informaci neuvedl a pouze sdělil, že hodnotícím kritériem je výše nabídkové ceny bez dalšího, jedná se o nejasné stanovení podmínek výběrového řízení a existuje riziko porušení zásady transparentnosti výběrového řízení.
  Aby byla zajištěna zásada rovného přístupu, musí zadavatel vzájemně porovnávat nabídkové ceny uvedené buď jako ceny bez DPH nebo jako ceny včetně DPH.
  Ustanovení § 79 odst. 2 ZVZ uvádí, že nestanoví-li zadavatel jinak, rozhoduje při hodnocení pro plátce DPH cena bez DPH a pro neplátce DPH cena včetně DPH. Přestože předmětná veřejná zakázka není zadávána v režimu ZVZ, doporučujeme zadavateli použit výše uvedené pravidlo analogicky. Jelikož je tedy zadavatelem obec, která je neplátcem DPH, měla by být pro účely hodnocení rozhodná cena včetně DPH, není-li stanoveno jinak.

  Použití JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. b)

  06.10.2014 Dobrý den, Na základě zadavatelem neoptimálně historicky nastavených a následně vysoutěžených podmínek, bylo dodavateli umožněno vypovědět v 6týdenní lhůtě smlouvu na pojištění. Na základě dohody s dodavatelem byl uzavřen dodatek, kterým se ukončení platnosti odsunulo o další půl rok, přesto krátkou dobu pro provedení řádného otevřeného řízení, z hlediska nutné přípravy zadávacího řízení, přípravy optimálních zadávacích podmínek, zpomalených vnitřních schvalovacích procesů zadavatele, a zejména nutnosti dodržení zákonných lhůt. Nyní je nutné pojištění zabezpečit, proto zadavateli nezbývá než uzavřít na dobu nezbytně nutnou (v délce nejméně 1 roku - jelikož kratší pojištění by bylo pro zadavatele neekonomické a pro zadavatele nevýhodné) smlouvu na jeden rok prostřednictvím institutu JŘBU podle výše zmíněného ustanovení. Je takový postup zadavatele v souladu se zákonem, příp. je jiná cesta, jak by měl zadavatel situaci řešit?

  Dobrý den,

  všechny podmínky, za kterých je zadavatel oprávněn postupovat při výběru dodavatele v jednacím řízení bez uveřejnění jsou stanoveny v § 23 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  Ve svém dotazu uvádíte, že zadavatel není schopen ukončit otevřené zadávací řízení dříve, než smluvní vztah s přecházejícím dodavatelem skončí. Takováto skutečnost není ve výčtu podmínek opravňujících k postupu v jednacím řízení bez uveřejnění uvedena. Navíc půl roku je zpravidla dostačující doba na úspěšné provedení otevřeného řízení.

  Stává se, že zadavatelé podřazují takovéto okolnosti pod ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ, podle kterého může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže je nezbytné zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

  Problematickým bude zejména dovození dosažení míry naléhavosti odpovídající případům bezprostředního ohrožení života, zdraví, majetku či životního prostředí. Vzhledem, k tomu, že zadavatel uzavřel s původním dodavatelem smlouvu, kterou bylo možné vypovědět ve lhůtě 6 týdnů, nelze shledat současnou situaci zadavatelem nezpůsobenou či jím nepředvídatelnou. Pro bližší výklad ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ odkazujeme rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (například rozhodnutí č.j.: S312/2013).

  Závěrem shrnujeme, že se nedomníváme, že by zadavatel byl v popsané situaci oprávněn postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění. Pro sjednání pojištění na dobu nezbytně nutnou přichází v úvahu využití ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ, podle kterého není zadavatel povinen při výběru dodavatele postupovat podle ZVZ u veřejných zakázek malého rozsahu (tj. s předpokládanou hodnotou služeb pod 2 000 000 Kč bez DPH). Avšak i takovýto postup může být problematický, protože při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Může se tak stát, že finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu bude v součtu překročen.

  Posouzení všech nabídek v dané fázi VŘ

  02.10.2014 Dobrý den, mám dotaz týkající se fází postupu ve výběru nejvhodnější nabídky a nutnosti jejich dokončení: Konkrétně mi jde o situaci, kdy např. byly zadavateli doručeny 2 nabídky a komise v rámci posuzování dalších náležitostí nabídky u nabídky č. 1, kterou posuzuje jako první, zjistí takové pochybnosti, že tuto nabídku musí vyřadit a uchazeče vyloučit. Je komise povinna provést posouzení i v pořadí 2. (a zároveň poslední) nabídky, když je s ohledem na vzniklou situaci jasné, že VŘ bude muset být v souladu s § 84 písm. e) ZVZ zrušeno? Nebo může tuto 2. nabídku, s ohledem na zjištěné důvody pro vyloučení u 1. posuzované nabídky, vůbec neposuzovat (což uvede v protokolu o jednání)? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  podle § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), má zadavatel povinnost zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud:

  1. obdržel pouze jednu nabídku nebo
  2. po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka.

  K bodu 1
  Jelikož byly zadavateli doručeny dvě nabídky, nemůže být toto zadávací řízení zrušeno z důvodu obdržení pouze jedné nabídky.

  K bodu 2
  Pokud nebylo dokončeno posuzování nabídek, nebude dán důvod pro zrušení zadávacího řízení z důvodu, že po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Aby mohlo být zadávací řízení podle tohoto ustanovení zrušeno, musí být fáze posuzování nabídek dokončena. Musí být totiž zřejmé, že skutečně zbyde pouze jedna nabídka k hodnocení.

  Dokud není posuzování dokončeno, přichází totiž v úvahu i zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ. Důvod pro postup podle tohoto ustanovení je dán, jsou-li všichni dodavatelé z účasti v zadávacím řízení vyloučení. Takováto situace by nastala v případě, že by se ukázalo, že i druhá nabídka musí být vyřazena.

  Třebaže se rozlišování těchto důvodů pro zrušení zadávacího řízení může na první pohled zdát malicherné, má tato skutečnost významné důsledky pro další postup zadavatele. Například zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ je podle § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ jedním z předpokladů pro otevření jediné obálky s nabídkou v navazujícím zadávacím řízení. V případě zrušení předchozího zadávacího řízení podle § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ by takto postupováno být nemohlo. Zadavatel by tedy nebyl oprávněn v případě, že obdrží ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálku s touto nabídkou otevřít.

  Přestože k tomu Váš dotaz nesměřuje, upozorňujeme, že v popsané situaci lze využít ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ, podle kterého může zadavatel zrušit zadávací řízení až do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, pokud byla podána jenom jedna nabídka nebo pokud byly všechny nabídky kromě jedné vyřazeny. Aby byl zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení z tohoto důvodu, není nezbytné, aby byla fáze posuzování nabídek dokončena.

  Závěrem shrnujeme, že i v případě, že je zřejmé, že jedna nabídka bude ze zadávacího řízení vyřazena, musí být před zrušením zadávacího řízení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ fáze posouzení nabídek dokončena. Dovolujeme, si poznamenat, že zruší-li zadavatel zadávací řízení v rozporu s § 84 ZVZ, dopustí se správního deliktu, za který může být uložena pokuta až do výše 20 000 000 Kč.

  Nákup konkrétní odborné literatury - musí být vypsáno výběrové řízení?

  01.10.2014 Dobrý den, jakoýto součást veřejné vysoké školy každoročnš nakupujeme odbornou literaturu (zejména elektronické přístupy k aktuálním vydáním zahraničních odborných periodik, která dlouhodobě odebíráme a jejichž seznam je tudíž dosti stabilní). Celkové roční náklady překračují limit, od něhož již musí být vypsáno výběrové řízení. Údajně z tohoto důvodu časopisy předplácíme prostřednictvím evropských firem specializovaných na distribuci odborné literatury, které jsou schopné pokrýt celý požadovaný soubor titulů nebo jeho významnou část, avšak současně zvyšují přinejmenším u některých titulů ceny o 10 - 15 % oproti katalogovým cenám, za něž by stejné tituly mohl dodat přímý vydavatel. Tedy paradoxně nákup cestou výběrového řízení může vést a pravděpodobně i vede k navýšení celkových nákladů. Bylo by možné v případě titulů či nakladatelství, u nichž nákup přes distributora zvyšuje náklady, od výběrového řízení upustit a literaturu kupovat přímo od nakladatele cestou jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu ochrany výhradních práv, protože předmět veřejné zakázky může plnit pouze jediný dodavatel.(t.j. nakladatel vydávající konkrétní požadovaný titul)? Nebyl by takový postup považován za nedovolené rozdělení veřejné zakázky, pokud by se tím případně částka dostala pod limit? Děkuji předem za radu.

  Dobrý den,

  Ministerstvo pro místní rozvoj na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz ) uveřejnilo stanovisko expertní skupiny MMR k ZVZ (dále jen „stanovisko“) nazvané „Stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek u zadavatele, který má samostatné provozní jednotky“ (cesta: Metodiky / stanoviska – Stanoviska – Stanoviska expertní skupiny MMR k ZVZ).

  Zde předkládáme znění zmíněného stanoviska:
  „Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky.
  Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity; nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev či samosprávných úřadů. Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky (veřejné zakázky týkající se těchto oblastí hospodaření by měly být posuzovány jako věcně nesouvisející), zatímco jiné zůstávají v kompetenci „centrální části“ zadavatele (předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadávaných centrálně se musí sčítat, i kdyby předměty zakázek využívaly různé části zadavatele). V každém případě se musí jednat o dlouhodobý systém hospodaření, nelze zohlednit jednorázové pověření k zadání zakázky či jiné účelové obcházení povinnosti sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty obdobná plnění zadavatele (viz ustanovení § 13 až 16 zákona o veřejných zakázkách).“

  Vzhledem k výše uvedenému je zadavatel dle ustanovení § 13 odst. (8) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) pro stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu příslušného účetního období. To ale neplatí pro dodávky a služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky a služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Při posouzení, zda zadavatel dělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se taktéž dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.

  Pokud Vaše fakulta pořizuje literaturu, která je obsahově velmi rozmanitá, je zřejmé, že její dodání není možné zajistit jedním dodavatelem. V tomto případě nelze hovořit o účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky dle ustanovení § 13 odst. (3) ZVZ, jelikož každý titul je svým způsobem unikátním zbožím a jednotlivé dodávky spolu nesouvisí. Vaše poptávka se navíc odvíjí od aktuální nabídky na trhu, přičemž jednotkovou a kompletní cenu za pořízení všech knih nelze dopředu předvídat. Nákup jednotlivých titulů je z pohledu ZVZ považován za zcela samostatnou zakázku, předpokládané hodnoty jednotlivých knih proto není potřeba v souladu s ustanovením § 13 odst. (8) ZVZ sčítat. Zadavatel je oprávněn pořizovat jednotlivé tituly samostatně přímo od vydavatele, s ohledem na obvyklé ceny knih, pravděpodobně jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo režim ZVZ (povinnost zadavatele dodržet zásady dle ustanovení § 6 odst. (1) ZVZ), nikoliv v rámci jednacího řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 odst. (4) písm. a) ZVZ.

  YKY8F

  30.09.2014 Dobrý den, prosím o stanovení výkladu §56 odst.3, písm.a) ZVZ, podle nějž splnění technických kval.předpokladů prokazujeme předložením sezanmu zakázek realizovaných v posledních 5ti letech a k tomu osvědčeními objednavatelů o řádném provedení těchto zakázek. Do cenové nabídky odevzdané 15.9.2014 jsme vložili seznam zakázek (požadovaná hodnota 11,5mil. Kč bez DPH) a k tomu patřičná osvědčení s uvedením údajů dle ZVZ. Jedna ze zakázek v hodnotě 12,1 mil Kč byla řádně dokončena 30.11.2009, což dle našeho názoru bezpečně zákon splňuje. Nyní máme na stole žádost zadavatele o vysvětlení s tím, že právě tato zakázka, která byla realizována v období 10/2008 až 11/2009 cituji ,, nespadá do časového limitu 5ti let a je mimo zadavatelem požadovaný časový horizont". Jak se můžeme ve vztahu k zákou vůči zadavateli bránit?, Jsme právo my jako uchazeč, jenž předložil požadované doklady nebo má pravdu dle ZVZ tadavatel? Děkuji Vám předem za odpověď. Milan Vinš, DiS Děčínský stavební podnik s.r.o.

  Dobrý den,

  pokud zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů prostřednictvím předložení seznamu stavebních prací dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je dodavatel povinen předložit seznam relevantních stavebních prací, které realizoval v posledních 5 letech, přičemž při stanovování doby realizace se za relevantní považuje termín dokončení stavby.

  K posouzení Vámi uvedeného problému je rozhodující termín podání nabídky, jelikož právě od tohoto data lze zpětně vypočítat lhůtu 5 let.

  Ve svém dotaze neuvádíte datum podání Vaší nabídky ani termín pro otevírání obálek, nicméně lze předpokládat, že tyto termíny nastaly v září 2014, z čehož vyplývá, že poslední termín pro dokončení referenční stavby, jejímž prostřednictvím bude technická kvalifikace z hlediska doby realizace referenční stavby splněna, je září 2009 a zadavatel je tedy povinen akceptovat veškeré referenční stavby dokončené po a včetně září 2009. Jelikož Vámi předložená referenční stavba byla dokončena v listopadu 2009, lze konstatovat, že z hlediska doby realizace referenční stavby dodavatel technickou kvalifikace prokázal, ovšem pouze za předpokladu, že termín pro otevírání obálek, respektive datum podání nabídky skutečně nastal v průběhu září 2014.

  Opakované zjednodušené podlimitní řízení

  28.09.2014 Dobrý den, pozorně jsem si přečetl Vaše odpovědi na dotazy k postupům pro případ, kdy zadavatel obdrží pouze jednu nabídku. Můj dotaz tedy směřuji do situace, kdy zadavatel zrušil dle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ zakázku zadávanou konkrétně ve zjednodušeném podlimitním řízení a má zájem o zadání zakázky v novém zadávacím řízení při dodržení podmínek uvedených § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ. Body 1. a 2. § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ uvádějí podmínky pro "oznámení o zahájení nového řízení". Je možné za toto "oznámení" považovat zveřejnění písemné výzvy dle § 38 odst. 2 ZVZ? Děkuji a zdravím. Martin Šuma

  Dobrý den,
  pokud byla veřejná zakázka zrušena podle ustanovení § 84 odst. (1) písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“) z důvodu obdržení pouze jedné nabídky, může zadavatel při opětovném zadávání veřejné zakázky identifikovat v Oznámení o zahájení „nového“ zadávacího řízení předchozí zadávací řízení a zároveň v něm označit změny  zadávacích podmínek, které provedl. Takovéto splnění náležitostí stanovených v ustanovení § 71 odst. (6) písm. c) ZVZ bude mít za následek, že v případě opětovného obdržení pouze jedné obálky s nabídkou, se na zadavatele nebude vztahovat povinnost takovouto obálku neotevřít a zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu, že údaje podle ustanovení § 71 odst. (6) písm. c) bod 2. a 3. musí být uvedeny v oznámení o zahájení zadávací řízení, je tato výjimka uplatnitelná pouze v zadávacích řízeních zahajovaných odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění dle ustanovení § 26 odst. (2) ZVZ.

  V souvislosti s výše uvedeným nedoporučujeme zadávat veřejnou zakázku dvakrát ve zjednodušeném podlimitním řízení. V případě, kdyby v opakovaném zjednodušeném podlimitním řízení byla opět doručena pouze jedna nabídka, nemohl by tuto zadavatel otevřít, protože by nebyly splněny podmínky ustanovení § 71 odst. (6) písm. c) ZVZ.

  Zjednodušené zadávací řízení

  17.09.2014 Jsme dotovaný zadavatel a žádáme o dotaci z programu rozvoje pracovních příležitostí Ústeckého kraje na „Modernizace výroby BIO sýrů a rozvoj výroby kozích sýrů“ Na stavbu je vydáno stavební povolení, předpokládaná celková cena stavby je 7,4 mil. Kč, z toho náklady na stroje a zařízení (výrobní zařízení – provozní soubor) činí 5,15 mil. Kč a stavební práce 2,25 mil. Kč. Výběr zhotovitele hodláme provést ve zjednodušeném zadávacím řízení na stavbu s tím, že smlouvy o dílo budou uzavřeny samostatně na stavební práce a samostatně na výrobní zařízení. Je možno postupovat tímto způsobem ?

  Dobrý den,
  pokud jste dotovaným zadavatelem, pak máte povinnost postupovat při výběru dodavatele v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Stojíte teď před důležitým úkolem stanovit předmět veřejné zakázky. Musíte se vyvarovat jak tzv. dělení zakázky tak tzv. sčítání zakázek.
  Úvodem upozorňujeme, že rozřazení plánovaných výdajů do rozpočtových položek pro účely poskytnutí dotace nemusí odpovídat rozdělení veřejných zakázek podle druhu (dodávky, služby, stavební práce).
  Níže uvádíme několik variant řešení:
  1. Pokud by stavební práce spočívaly pouze v umístění, montáži či uvedení výrobních zařízení do provozu a nebyly by základním účelem veřejné zakázky (byly by pouze nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávku výrobních zařízení), jednalo by se v souhrnu o veřejnou zakázku na dodávky (§ 8 ZVZ). Předpokládaná hodnota veřejné zakázky by pak odpovídala součtu plánovaných výdajů. Došlo by tak překročení finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky (§ 12 ZVZ a nařízení vlády č. 77/2008 Sb.) a postup ve zjednodušeném podlimitní řízení by nebyl přípustný.
  2. Může se však ukázat, že výstup z provedených stavební prací bude schopen plnit samostatnou funkci a tak nebude důvodu zahrnovat jej do jedné veřejné zakázky s dodávkami výrobních zařízení. V takovém případě by veřejná zakázka na dodávky byla podlimitní a bylo by možné posupovat ve zjednodušeném podlimitním řízení a veřejná zakázka na stavební práce by byla malého rozsahu. Při výběru dodavatele na veřejné zakázky malého rozsahu nemusí být, kromě povinnosti dodržet základní zásady, postupováno podle ZVZ. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o jeden projekt, se obáváme, že bude možné shledat blízkou funkční souvislost těchto plnění a tato varianta se ukáže nepřípustnou.
  3. S ohledem na rozsah nákladů na pořízení výrobních strojů, se zdá být nejméně správným, aby byla celá veřejná zakázka vyhodnocena jako veřejná zakázka na stavební práce a zadávána v podlimitním zadávacím řízení.
  Závěrem shrnujeme, že stanovení tohoto předmětu veřejné zakázky není možné bez bližší znalosti relevantních skutečností. K Vašemu dotazu, zda mohou být výstupem z jednoho zadávacího řízení dvě smlouvy, uvádíme již jen v obecné rovině, že takový postup je možný a děje se tak zpravidla při zadávání veřejných zakázek rozdělených na části (§ 98 ZVZ).

  Závazky vůči podnikatelským subjektům

  10.09.2014 Dobrý den, ráda bych znala Váš názor, zda-li smím v čestném prohlášení o způsobilosti plnit VZ, kde je napsáno, že: „uchazeč je ekonomicky, finančně, materiálně, technicky, odborně a personálně způsobilý splnit veřejnou zakázku“, dále vymezit, že uchazeč nemá žádné dluhy vůči jiným podnikatelským subjektům?Lze si toto někde vymezit?

  Dobrý den,

  v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je stanoveno jaké požadavky si může veřejný zadavatel klást na dodavatele, pokud jde o doložení jeho způsobilosti pro plnění veřejné zakázky.

  Podle § 50 odst. 1 ZVZ dodavatel, který
  a) splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53,
  b) splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54,
  c) předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a
  d) splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56.
  je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky.

  Ve svém dotazu se tážete na „čestné prohlášení o způsobilosti plnit VZ“. Předpokládáme, že tím bylo myšleno čestné prohlášení o dodavatelově ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku podle § 50 odst. 1 písm. c) ZVZ.

  Materiální, technická a personální způsobilost spadá pod technické kvalifikační předpoklady. Tyto předpoklady může požadovat zadavatel podle § 56 ZVZ. V případě jejich stanovení je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Není vyloučeno, aby za způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů bylo zvoleno čestné prohlášení – dokonce koncipovaného na jedné listině s čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele splnit veřejnou zakázku.

  Pokud jde o odbornou způsobilost, tak je zahrnuta jak v profesní tak i v technické kvalifikaci. V této souvislosti upozorňujeme, že profesní kvalifikace se zpravidla prokazuje zákonem stanovenými doklady, tudíž prokázání čestným prohlášením není dostačující (výjimka je stanovena např. pro zjednodušené podlimitní řízení).

  Požadavky na bezdlužnost dodavatele jsou v kvalifikačních předpokladech zohledněny. Požadavek znějící tak, že uchazeč nemá žádné dluhy vůči jiným podnikatelským subjektům, však nelze podřadit pod žádný ze zákonem připuštěných kvalifikačních předpokladů. Zadavatel není oprávněn takovouto skutečnost po dodavatelích požadovat. Kupříkladu k požadavkům na bezdlužnost dodavatelů vůči samotnému zadavateli se vyjadřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí č.j.: S149/2008 ze dne 4. srpna 2008 a taktéž jej shledal nepřípustným. Požadavek na bezdlužnost vůči České republice je stanovený v § 53 odst. 1 písm. f) až h) ZVZ a nelze ho zaměňovat se vznikem pohledávek ze závazkových vztahů či jinak rozšiřovat.

  Odpovědnost dodavatele za spáchání správního deliktu (nabídka nebo žádost o účast podávaná ve sdruže

  10.09.2014 Na tom, že dodavatel, který podává nabídku je odpovědný za případné spáchání správního deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ i pokud „falešnou“ referenci získal od subdodavatele, panuje v odborných diskuzích shoda. Lze konstatovat, se zohledněním relevantních ustanovení ZVZ, a to mj. § 17 písm. a), § 17 písm. n), § 17 písm. j), § 17 písm. i), § 51 odst. 5 ZVZ, § 51 odst. 6, že je ve vztahu ke spáchání deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ rozdíl, pokud dodavatelé ve sdružení podávají v užším řízení žádosti o účast a např. v otevřeném řízení nabídky? § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ totiž hovoří o dodavateli, nikoliv o zájemci ve smyslu § 17 písm. n) ZVZ. Jinak řečeno, pokud ZVZ hovoří, že dodavatel se dopustí správního deliktu, zájemce ve smyslu ZVZ se správního deliktu dopustit nemůže? Nebo je z pohledu aplikace § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ irelevantní, zda se jednalo o podání nabídky ve sdružení, či podání žádosti o účast ve sdružení, kdy „falešnou“ referenci má vždy jen jeden z dodavatelů ve sdružení? Je za situace, kdy je podána nabídka (nikoliv žádost o účast) odpovědný za spáchání uvedeného deliktu pouze ten dodavatel v rámci sdružení, který prostřednictvím subdodavatele prokazuje kvalifikaci (byť pro sdružení jako celek)? Nebo jsou odpovědní všichni dodavatelé, kteří podávají nabídku ve sdružení? Uchazečem je podle § 17 písm. n) ZVZ dodavatel, který podal nabídku a sdružení nemá právní subjektivitu, tu mají pouze dodavatelé ve sdružení, kteří zároveň podávají nabídku jako „jeden“ dodavatel, čili uchazeč. Jestliže podle obecného výkladu dopadá solidární odpovědnost dodavatelů podávajících společnou nabídku na proces po uzavření smlouvy, nemohou být všichni dodavatelé v rámci sdružení odpovědní za jednoho dodavatele v rámci sdružení, který prostřednictvím subdodavatele předloží „falešnou“ referenci? Nebo, naopak, dle výkladu ZVZ podávají nabídku všichni společně a proto v případném deliktním řízení před orgánem dohledu bude všem dodavatelům ve sdružení hrozit pokuta?

  Dobrý den,

  podle § 17 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Skutečnost, že dodavatel v určité fázi zadávacího řízení naplní i definici uchazeče (§ 17 písm. j) ZVZ) či zájemce (§ 17 písm. n) ZVZ), neznamená, že by přestal být dodavatelem. Správního deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ se může dopustit dodavatel, ať již v průběhu zadávacího řízení získá postavení uchazeče či zájemce.

  Ve svém dotazu dále polemizujete o deliktní odpovědnosti dodavatelů, kteří hodlají podat společnou nabídku, protože plánují, že předmět veřejné zakázky budou plnit společně (dále také „sdružení“). Každý z těchto dodavatelů je povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 50 odst. 1 písm. a) ZVZ a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ v plném rozsahu, avšak splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) musí prokázat všichni dodavatelé společně. Současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů (výjimečně při podání nabídky) jsou povinni předložit veřejnému zadavateli smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky.

  Na dodavatele, kteří podali společnou nabídku, se v průběhu zadávacího řízení hledí jako na jednoho uchazeče a i pro realizační fázi veřejné zakázky je stanovena jejich solidární odpovědnost.

  Avšak takováto jednotnost není dovozována v případě odpovědnosti za správní delikt podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ, což lze demonstrovat na několika rozhodnutích Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Například podle rozhodnutí č.j.: ÚOHS-S196/2010/VZ-19174/2010/530/JWe bylo správní řízení zahájeno proti dodavateli, který podal společnou nabídku s dalšími šesti dodavateli. Tento dodavatel předložil ve společné nabídce nepravá a nepravdivá potvrzení finančního úřadu a okresní správy sociálního zabezpečení, která měla prokázat jeho základní kvalifikační předpoklady podle § 53 odst. 1 písm. f) a h) ZVZ. Předložil potvrzení, která neodpovídají skutečnosti, což mělo vliv na posouzení kvalifikace uchazeče, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ. Sankce (pokuta a zákaz plnění veřejných zakázek) byla uložena pouze tomuto jednomu dodavateli ve sdružení.

  V určitém rozsahu se solidární odpovědnost dodavatelů ve sdružení projeví, v případě deliktního jednání při prokazování splnění kvalifikace, v tom, že všichni dodavatelé ve sdružení budou vyloučeni z účasti v zadávacím řízení. Pro případy kdy skutečnost, že dodavatel uvedl v nabídce informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a které měly nebo mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, vyjde najevo až po uzavření smlouvy, má zadavatel podle § 82 odst. 8 ZVZ právo odstoupit od smlouvy.

  § 44 odst. 6 ZVZ

  09.09.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na výklad § 44 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách, zejména pasáže "Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem.. ".Může být toto vyloženo tak, že zadavatel může uvést v ZD, že rozsah plnění subdodavatelem nesmí nepřáshnout např. 30 % z celkového požadovaného předmětu plnění?

  Dobrý den,

  v případě, že zadavatel využil svého oprávnění uvedeného v ustanovení § 44 odst. 6 ZVZ a v zadávací dokumentaci si vyhradil požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem, je nezbytné, aby tuto výhradu specifikoval ve vztahu ke konkrétní věcně vymezené části plnění předmětu veřejné zakázky (nikoliv tedy obecným procentem). Vymezení může zadavatel učinit buď pozitivně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky musí plnit výlučně uchazeč s tím, že zbývající části mohou být zajištěny prostřednictvím plnění subdodavatelů uchazeče), nebo negativně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí plnit subdodavatelé, ale uchazeč).

  Vysoká nabídková cena

  09.09.2014 Dobrý den, zadavatel použil zjednodušené podlimitní řízení pro zadání podlimitní veřejné zakázky na stavební práce. Obdržel dvě nabídky, z nichž u jedné byla nabídková cena 10,5 mil. Kč. Musí se tato nabídka vyloučit a soutěž zrušit? Velice Vám děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  Dobrý den,
  v úvodu odpovědi na Váš dotaz je třeba nejprve vymezit rozdíly mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou předloženou uchazečem v rámci nabídky.
  Předpokládanou hodnotou se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku bez DPH, kterou zadavatel stanoví na základě údajů o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, a to za předpokladu, že takové údaje má k dispozici. Pokud takovou možnost nemá, stanoví předpokládanou hodnotu na základě průzkumu trhu, případně jiným vhodným způsobem. Odhad předpokládané hodnoty veřejné zakázky by měl co nejvíce odpovídat ceně plnění veřejné zakázky, za kterou je možné příslušné plnění v daném čase pořídit na relevantním trhu. Zadavatelem stanovená výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky (nikoliv tedy výše nabídkové ceny) je pak určující pro volbu jednotlivých typů zadávacích řízení, kdy (zjednodušeně řečeno) platí, že čím je vyšší předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tím přísnější je i procedura spojená s jejím zadáním.
  Co se týká nabídkové ceny, ZVZ nestanoví zadavateli povinnost určit cenový „strop“ ve vztahu k nabídkové ceně. Nabídková cena je kromě jiného odvislá od situace na relevantním trhu a může být tedy ve skutečnosti vyšší, nebo naopak nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky. V této souvislosti je však důležité zmínit, že zadavatel má, a to zejména z důvodu hospodárnosti, možnost v zadávací dokumentaci stanovit maximální přípustnou nabídkovou cenu.
  Z Vašeho dotazu není patrné, zda zadavatel v zadávací dokumentaci maximální přípustnou výši nabídkové ceny stanovil či nikoliv. V případě, že tak učinil a nabídková cena uchazeče překročila maximální stanovenou hodnotu, musí zadavatel dle § 76 odst. 1 ZVZ takovou nabídku vyřadit pro nesplnění podmínek zadávací dokumentace. Uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Pakliže po posouzení nabídek zbyde k hodnocení pouze jedna nabídka, postupuje zadavatel dle § 84, odst. 1 písm. e) ZVZ a zadávací řízení bez zbytečného odkladu zruší.
  Naopak, pokud zadavatel maximální přípustnou hodnotu nabídkové ceny nestanovil, skutečnost, že výše nabídkové ceny uvedené v nabídce převyšuje stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, mu nebrání, aby v souladu se ZVZ přistoupil k dalším úkonům v rámci zadávacího řízení.
  Ve Vámi popisovaném případě, kdy zadavatel obdržel nabídku s nabídkovou cenou převyšující předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, mohou, jak výše podrobně uvedeno, nastat obě výše uvedené situace, a to v závislosti na tom, zda zadavatel stanovil či nestanovil finanční „strop“ ve vztahu k nabídkové ceně. Pokud jej stanovil, nabídka bude vyřazena, uchazeč vyloučen a jestliže k hodnocení zbyde pouze jedna nabídka, bude zrušeno zadávací řízení, naopak pokud zadavatel „strop“ nestanovil, bude moci v souladu se ZVZ přistoupit k posuzování a hodnocení nabídek.

  Dotaz dodavatele

  09.09.2014 Ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 ZVZ je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Poskytnuté dodatečné informace tedy slouží k tomu účelu, aby byla zadávací dokumentace ve vztahu k předmětu veřejné zakázky vymezena tak podrobně, aby dodavatelé byli schopni zpracovat své nabídky, resp. aby tyto nabídky byly porovnatelné. Jestliže bylo dodavateli odpovězeno na první dotaz ke stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, že tato byla v rámci stavebních prací stanovena projektantem, jeví se tato odpověď jako postačující. Dodavatel se však opakovaně po zadavateli domáhá podrobného popisu, jak projektatnt výslednou cenu stanovil, což se zadavateli jeví jako nerelevantní. Na základě čeho (a lze-li) odmítnout dotaz dodavatele, popř. jak zdůvodnit odpověď?

  Dobrý den,

  zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky jednoznačně a přesně, pokud se jejich znění neshoduje s některým z platných ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je uchazeč oprávněn proti těmto zadávacím podmínkám podat námitky v souladu s § 110 odst. 3 ZVZ.

  Neuvede-li zadavatel v zadávacích podmínkách všechny podrobnosti nezbytné pro zpracování nabídky, je dodavatel v takovém případě oprávněn požadovat písemně dodatečné informace. To platí pouze v případě, že svým podáním poptává informace nezbytné pro zpracování nabídky, současně může za účelem lepšího vysvětlení dotazu zmínit i práci projektanta.

  Pokud podání žádosti domněle zpochybňuje soulad zadávacích podmínek se ZVZ nebo naopak směřuje ke stanovení nákladů na předmět plnění veřejné zakázky dodavatelem, neukládá zákon zadavateli povinnost sdělovat způsob ani popis postupu stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Výše uvedené zároveň není povinnou součástí zadávací dokumentace a zadavatel je v takovém případě oprávněn odpověď neposkytnout.

  Neposkytnutí dodatečných informací je odůvodněno sdělením, že předmětem dotazu není žádost o poskytnutí nezbytných informací pro podání nabídky. V případě, že dodatečné informace neodstraní pochyby dodavatele o jasně stanovené specifikaci poptávaného předmětu plnění, možností dodavatele je konat ve smyslu výše uvedeného postupu, a to způsobem přes podání námitek proti zadávacím podmínkám.

  Vyloučení

  09.09.2014 Dobrý den, může být důvodem k vyloučení ze soutěže absence oceněného výkazu výměr v elektronické podobě, když tištěný výkaz v nabídce přiložen byl? Požadavek na elektronickou formu byl uveden pouze v návrhu členění nabídky. Děkuji M. Šnobl

  Dobrý den,

  obecně platí, že zadavatel je v zadávacích podmínkách oprávněn klást pouze takové požadavky na zpracování nabídky, které mají oporu v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Tyto zákonné požadavky je třeba nahlížet jako výjimku z pravidla, a proto je vykládat zužujícím způsobem.

  Mnozí zadavatelé často tíhnou k mylnému výkladu Zákona, když za obecné oprávnění stanovovat formální požadavky na zpracování nabídky považují ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) Zákona požadující, aby nabídka byla zpracována v souladu s podmínkami a požadavky na zpracování nabídky. Zde však má zákonodárce na mysli požadavky na věcný obsah nabídky, a proto ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) Zákona zadavatele k určení elektronické podoby některých příloh nabídky neopravňuje.

  Oprávnění požadovat předložení přílohy nabídky v elektronické podobě nezakládá ani ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) Zákona, neboť zadavatel je oprávněn požadovat předložení nabídky v elektronické podobě jako celku a pouze pokud je podávána prostřednictvím elektronického nástroje. Ostatně účelem ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) Zákona bylo vytvořit legislativní předpoklad pro využívání elektronických nástrojů, nikoli zatěžovat dodavatele nadměrnými formálními požadavky.

  Lze tedy uzavřít, že požadavek zadavatele, aby jedna z příloh nabídky byla předložena v elektronické podobě, nemá oporu v Zákoně a je třeba jej vykládat pouze jako doporučující. K dotazu, zda má vliv na závaznost určitého požadavku jeho umístění v rámci zadávacích podmínek, uvádíme, že obecně to není rozhodné; rozhodné je, aby byl požadavek stanoven jednoznačně. V konkrétním případě by však bylo možné závaznost zpochybnit z celkového kontextu ustanovení (kapitoly, článku) zadávacích podmínek. Typicky se může jednat například jednat o slovo „doporučující“ v nadpisu předmětného ustanovení, uvození slovy „zadavatel doporučuje“.

  Rekonstrukce výtahu

  05.09.2014 Dobrý den, Chtěl bych se touto cestou zeptat, zda-li výměna stávajícího výtahu ve stávající budově je z hlediska ZVZ jako stavební práce (viz příloha č. 3 ZVZ) nebo se jedná o dodávku včetně montáže. Rozměr šachty kabiny výtahu zůstává stejný bude se jednat pouze o drobné stavební úpravy (výměna dveří apod.) Děkuji předem za odpověď J. Dohnal

  Dobrý den,

  v § 8 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, že veřejnou zakázkou na dodávky mimo jiné i je veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu. Tyto doprovodné činnosti nesmí být základním účelem veřejné zakázky – jsou pouze nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Dále platí, že se nesmí jednat o zhotovení stavby.
  Na základě popisu situace, který jste učinil ve Vašem dotazu, se domníváme, že se nebude jednat o zhotovení stavby. Zhotovením stavby se zde rozumí výsledek stavebních nebo montážních prací (případně i související projektové či inženýrské činnosti), který je jako celek schopen plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.
  Dále se domníváme, že základním účelem této veřejné zakázky je pořízení nového výtahu. Provedení stavebních prací bude spočívat v umístění tohoto výtahu a nepřeváží nad základním účelem této veřejné zakázky.
  Závěrem shrnujeme, že na základě informací o veřejné zakázce, které jste nám poskytl, se domníváme, že jedná o veřejnou zakázku na dodávky.

  Kvalifikace u VZMR v el. tržišti

  04.09.2014 Dobrý den, je vždy nutné u VZMR zadávaných přes elektronické tržiště požadovat prokázání kvalifikace dle §53 a §54, když v "Pravidlech systému používání el.tržišť subjekty veřejné správy..." ČÁST DRUHÁ, Čl. VI-Veřejné zakázky malého rozsahu, VI.3 - Zahájení zadávacího řízení a zadávací podmínky, bod 2) je uvedeno, že: Výzva k podání nabídky v přímém zadání, řízení uzavřená výzva a v řízení otevřená výzva musí alespoň obsahovat: za a) - l) ? Další dotaz se týká Komise: V "Pravidlech" je u jednotlivých částí řízení uváděna komise a také věta, že: Komise (pro otevírání nabídek, posouzení kvalifikace, posouzení a hodnocení nabídek) ustanovuje zadavtel v souladu se zákonem a svými vnitřními předpisy. Jedná se stále o VZMR a zadavatel žádný vnitřní předpis nemá, který by toto určoval. Musí být u těchto zakázek komise stanovena? Děkuji předem za odpovědi. M.Marešová

  Dobrý den,

  vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), není zadavatel povinen postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“ nebo „ZVZ“), avšak je povinen dodržet zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V případě, že zadavatel zadává veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště, je současně povinen dodržovat „Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit“ (dále jen „Pravidla“), která jsou v platném znění stanovena v příloze usnesení vlády č. 222 ze dne 28. března 2012 a jsou účinná od 1. 7. 2012. Zadavatel může při zadávání veřejných zakázek rovněž postupovat dle svých vnitřních pravidel, přičemž platí, že v případě vzájemného nesouladu mají vždy přednost Pravidla.

  Pokud tedy zadavatel zadává VZMR prostřednictvím e-tržiště, měl by při absenci svých vnitřních pravidel zadávání vycházet z výše uvedených Pravidel a jeho povinností je dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ.

  V článku VI. 3 odst. 2. Pravidel „Zahájení zadávacího řízení a zadávací podmínky“ jsou pro zadávání VZMR stanoveny povinné minimální požadavky na obsah výzvy k podání nabídky v přímém zadání, v řízení uzavřená výzva a v řízení otevřená výzva. V rámci těchto minimálních požadavků Pravidla stanoví, že výzva k podání nabídky musí obsahovat rovněž „požadavky na kvalifikaci a způsob jejího prokázání“. Jelikož se jedná o VZMR, kdy zadavatel není povinen postupovat podle Zákona,
  a Pravidla požadavky na kvalifikaci striktně nevymezují, je na zadavateli, jaké kvalifikační požadavky si stanoví (způsob prokazování splnění zadavatelem požadované kvalifikace uvedený v článku VI. 6 Pravidel tím není pochopitelně dotčen a je pro zadavatele závazný). Vzhledem k tomu, že kvalifikace je důležitým prostředkem k ověření způsobilosti dodavatele splnit veřejnou zakázku, doporučujeme zadavateli, aby kvalifikační předpoklady stanovil alespoň v takovém rozsahu, který minimalizuje okruh dodavatelů nezpůsobilých veřejnou zakázku splnit (analogicky lze využít kvalifikační předpoklady uvedené v §§ 53 až 56 ZVZ).

  Na Váš druhý dotaz týkající se ustanovení hodnotící komise lze odpovědět obdobným způsobem jako v případě obsahových náležitostí výzvy k podání nabídek. V případě VZMR zadávaných přes e-tržiště je v článku VI. 5 Pravidel stanoveno, že zadavatel ustanoví pro otevírání nabídek, posouzení kvalifikace a posouzení a hodnocení nabídek osoby nebo komise podle svých vnitřních pravidel. Vzhledem k tomu, že ve Vámi uvedeném případě se jedná o VZMR, kdy zadavatel není povinen postupovat podle Zákona a zároveň nedisponuje svými vnitřními předpisy pro zadávání veřejných zakázek, je na jeho uvážení, jakým způsobem zajistí hodnocení nabídek.
  Závěrem je třeba opětovně upozornit na povinnost zadavatele dodržovat v každé fázi procesu zadávání zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Kromě povinnosti striktně dodržovat výše uvedené zásady by měl každý zadavatel postupovat tak, aby se nedostal do rozporu s pravidly stanovenými v zákoně č. 320/2001 Sb.,
  o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

  Nabídky na VZ

  04.09.2014 Může si organizace ve výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku stanovit způsob jejího podání ? Tím, že striktně stanovím formu (doporučenou poštou, kurýrní poštou nebo osobně) zcela vylučuji formu elektronické komunikace. Jde mi o to, zdali tím neznevýhodňuji všechny potencionální dodavatele, kteří by z nějakého důvodu zaslali nabídku elektronicky. V případě, že by nabídka byla i přesto v tomto konkrétním případě doručena v termínu elektronicky, mám právo ji vyřadit ? Pokud by to bylo možné, pak organizace nemusí vůbec řešit elektronickou formu doručování nabídek. /Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 9/2011Sb. ze dne 10. ledna 2011/ Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  ustanovení § 69 odst. 5 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje varianty, které dodavatel může využít k podání nabídky, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje. Právo dodavatele podat nabídku v listinné podobě může být zadavatelem omezeno jen na základě ustanovení § 44 odst. 3 písm. i) ZVZ, tj. pokud zadavatel sám stanoví požadavek na podání nabídky pouze prostřednictvím elektronického nástroje.
  Z povahy věci vyplývá, že zadavatel může omezit právo dodavatele podat nabídku v listinné podobě pouze za předpokladu, že sám disponuje vhodným elektronickým nástrojem, který zadavateli umožní přijímat elektronicky podané nabídky a který je současně způsobilý zaručit autentičnost zaslané nabídky.
  Pokud tedy zadavatel takovým elektronickým nástrojem disponuje, nemá žádný zákonný důvod pro stanovení omezujícího požadavku, kterým by uchazeči znemožnil podat nabídku elektronickými prostředky. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že jestliže byla nabídka podána v elektronické podobě, nelze uchazeče vylučovat z účasti na zadávacím řízení a je povinností zadavatele takovou nabídku přijmout.

  Písemná zpráva

  04.09.2014 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je nutné vystavit písemnou zprávu zadavatele u minitendrů a objednávek z RS? Pokud ano, jak ji uveřejnit na profilu zadavatele, kde není uveřejněna daná VZ, protože ta je uvedena u centrálního zadavatele. Dotaz se týká povinnosti pro sektorového zadavatele. Děkuji Barešová

  Dobrý den,

  podle § 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vyhotoví zadavatel o každé veřejné zakázce písemnou zprávu, kterou následně uveřejní na profilu zadavatele. Právní úprava písemné zprávy nečiní rozdíl mezi zadavatelem veřejným a sektorovým či dotovaným. Písemná zpráva se vyhotovuje po ukončení zadávacího řízení.

  Obecně platí, že sektorový zadavatel při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy postupuje v jednacím řízení bez uveřejnění. Jelikož jednací řízení bez uveřejnění je zadávacím řízením, musí zadavatel po jeho ukončení vyhotovit a uveřejnit písemnou zprávu.

  Avšak v případě, že veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, může sektorový zadavatel použít pro zadání jednotlivých veřejných zakázek postupy podle § 92 odst. 1 písm. a) nebo § 92 odst. 2 ZVZ obdobně. Předpokládáme, ve Vašem dotazu uvedenými „minitendry a objednávkami z RS“ byly myšleny právě tyto postupy. Jelikož se při těchto postupech nepostupuje v zadávacím řízení, nemusí být o jednotlivých takto zadaných veřejných zakázkách písemná zpráva vyhotovována.

  Sdružení zadavatelů

  02.09.2014 Dobrý den, veřejný zadavatel hodlá uzavřít s partnery projektu - jinými veřejnými zadavateli Smlouvu o sdružení veřejných zadavatelů ve smyslu § 2 odst. 9 ZVZ, na základě které bude jako "hlavní zadavatel" realizovat pro všechny účastníky sdružení nadlimitní VZ na dodávky na pořízení IT vybavení pro sebe a pro všechny partnery současně. Hlavní veřejný zadavatel má na pořízení IT vybavení zaveden dynamický nákupní systém dle § 93 ZVZ a násl., z tohoto důvodu předmětné VŘ hodlá zadat prostřednictvím zavedeného DNS. Je tohoto systému, tedy již zavedeného DNS možné využít a pořídit IT vybavení pro hlavního zadavatele, ale současně také pro všechny partnery projektu, tedy pro všechny účastníky smlouvy o sdružení veřejných zadavatelů? Děkuji

  Dobrý den,

  ustanovení § 2 odst. (9) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) definuje „sdružení zadavatelů“, kteří chtějí společně, především „ad hoc“, zadávat veřejnou zakázku (dále jen „VZ“). Pro účely výpočtu předpokládané hodnoty VZ se „sdružení zadavatelů“ považuje za jednoho zadavatele, tzn., že se sčítají předpokládané hodnoty jednotlivých VZ určených pro sdružené zadavatele. Ve Vašem případě bude „sdružení zadavatelů“ postupovat podle ustanovení platných pro veřejného zadavatele.
  „Sdružení zadavatelů“ podle § 2 odst. (9) ZVZ je sdružením bez právní subjektivity. Sdružení zadavatelé jsou povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, kde si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení. Při uzavírání písemné smlouvy před zahájením zadávacího řízení mezi sdruženými zadavateli, doporučujeme postupovat podle § 2716 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

  Z vašich informací je patrné, že na nákup IT vybavení máte zavedený dynamický nákupní systém (dále jen („DNS“).

  Zavedený DNS na pořízení IT vybavení podle § 93 ZVZ, lze využít i pro pořízení IT vybavení pro sdružené zadavatele. Pro zadávání VZ na pořízení IT vybavení v rámci DNS pro sdružené zadavatele využijete formulář „Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému“ , ve kterém v oddíle I.4) Zadání zakázky jménem jiných veřejných zadavatelů / zadavatelů označíte možnost „Ano“ a v příloze A formuláře vyplníte adresy zadavatelů, jejichž jménem zadavatel zadává VZ.

  Nulová položka v rozpočtu

  02.09.2014 Dobrý den, obdrželi jsme nabídky k veřejné zakázce, ve všech nabídkách uvádějí uchazeči v položkovém rozpočtu u rozpočtové rezervy nulovou hodnotu a v položce vedlejší rozpočtové náklady je částka uvedena pouze v jedné nabídce, další uchazeči uvádějí nulovou hodnotu. Prosím Vás o odpověď, zda komise může i přes výše uvedené skutečnosti provést hodnocení nabídek a doporučit zadavateli vítěze zakázky. Hodnotícím kritériem byla nabídková cena, v zadávací dokumentaci není skutečnost nulových položek řešena. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  podle § 76 odst. (1) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků, požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. (1) ZVZ.

  Požaduje-li zadavatel v zadávacích podmínkách ocenění všech položek položkového rozpočtu v souladu s projektovou dokumentací pro provádění stavby (vyhl. č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr), tedy i rozpočtové rezervy a vedlejších rozpočtových nákladů a uchazeči uvedou v nabídce u této položky hodnotu 0 Kč, přičemž z nabídky uchazečů vyplývá jednoznačný závazek předmět veřejné zakázky splnit, doporučujeme hodnotící komisi zadavatele požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky postupem podle § 76 odst. (3) ZVZ, v němž by se uchazeč měl vyjádřit k hodnotě 0 Kč u položek rozpočtová rezerva a vedlejší rozpočtové náklady v položkovém rozpočtu a zdůvodnit tento způsob jejich ocenění ve stanovené lhůtě.

  Hodnotící komise posoudí uvedené položky položkového rozpočtu s hodnotou 0 Kč na základě písemného vysvětlení uchazeče a neshledá-li vysvětlení uchazeče u uvedených položek položkového rozpočtu za odůvodněné objektivními příčinami, nabídku podle § 76 odst. (1), (6) ve spojení s § 6 odst. (1) ZVZ vyřadí ze zadávacího řízení, neboť ji posoudí jako nepřijatelnou podle § 22 odst.(1) písm. b) ZVZ. Teprve poté by měla hodnotící komise při dodržení všech ustanovení ZVZ přistoupit k hodnocení nabídek.
  V této souvislosti odkazujeme na názor vyslovený v rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.: R040/2007/02-07002/2007/310-Šp ze dne 6.4.2007, v němž uvádí “…není vyloučeno, že některý z uchazečů může zadavateli reálně nabídnout cenu některé položky rozpočtu za podstatně nižší cenu, než obsahují ostatní nabídky uchazečů, a to např. z důvodu, že sídlo společnosti je v blízkosti místa předmětu veřejné zakázky, z důvodu, že uchazeč poblíž místa plnění VZ provádí jiné stavební práce a přebytečnou zeminu upotřebí na jiné stavbě, o využití přebytečné zeminy se dohodne s jiným subjektem, který ji dále využije apod. Nelze tedy automaticky vyloučit možnost, že některá položka položkového rozpočtu je nižší (příp. má nulovou hodnotu), než v případě ostatních uchazečů.“

  Obecně zadávací postup

  28.08.2014 Dobrý den, ve zkratce. Proběhla klasická veřejná zakázka malého rozsahu ( stavební práce - oprava ) na veřejném elektronickém servru ( Tendermarket ), tři krát zrušeno ( odstoupení od smlouvy, vysoká cena a vysoká cena-jeden uchazeč ). Další postup by měl být, že zadavatel , oproti zákonu o veřejných zakázkach 137 / 2006 Sb., by měl oslovit jím vybrané firmy zasláním zadávací dokumentace, stanovit postup, termín prohlídky, termín zaslání nabídky, otevírání obálek, vyhodnocení nabídek, oznámení výsledku uchazečům. Je tento následný postup někde uveřejněn? Děkuji.

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) neupravuje postup pro výběr dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu, pouze stanoví povinnost dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ a po ukončení zadávacího řízení splnit uveřejňovací povinnost dle § 147a ZVZ. Zadavatel tedy musí postupovat tak, aby jednal nediskriminačně a transparentně a aby zajistil rovný přístup ke všem dodavatelům na relevantním trhu. Jaké konkrétní činnosti v rámci výběrového řízení vykoná, jsou dány rozhodnutím zadavatele, avšak musí být dodrženy výše uvedené zásady. Pokud by se jednalo o veřejnou zakázku, která je spolufinancovaná z jiných zdrojů, než ze zdrojů zadavatele, je zadavatel povinen rovněž postupovat dle pravidel stanovených poskytovatelem dotace. MMR připravilo v rámci metodického pokynu pro postup zadavatele v zadávacím řízení také doporučující podklady pro postup zadavatele při výběru dodavatele na realizaci veřejné zakázky, tento metodický materiál posíláme v příloze.

  Oznámení o výsledku zadávacího řízení (§ 83)

  27.08.2014 Dobrý den, prosím jak má postupovat zadavatel při splnění § 83 v případě nadlimitní VZ zadávané v OŘ a dělené na části. Smlouvy jsou schválené s 15 denním odstupem, tedy nelze při uveřejnění splnit 15 denní lhůtu dle § 83. Může zadavatel zaslat oznámení o výsledku zadávacího řízení za každou smlouvu samostatně? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve svém ustanovení § 83 ukládá veřejnému zadavateli povinnost do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Ve Vámi popsaném případě však zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části a smlouvy na jednotlivé části bude uzavírat s vítěznými uchazeči se značným časovým rozestupem. V takovém případě lze za správný postup považovat ten, při kterém zadavatel splní svou uveřejňovací povinnost dle ustanovení § 83 ZVZ v patnáctidenní lhůtě po uzavření smlouvy na první část (případně části) s tím, že do předmětného oznámení uvede částku za již zadanou část (případně souhrnnou částku za již zadané části) veřejné zakázky. Poté, co uzavře smlouvu na další část, či zbývající části veřejné zakázky, uveřejní opět v předmětné patnáctidenní lhůtě opravný formulář k oznámení o zadání zakázky, ve kterém navýší hodnotu veřejné zakázky o zbývající části veřejné zakázky.
  Tento postup je uveřejněn v metodickém pokynu k vyplňování formuláře oznámení o zadání zakázky (str. 9), který je uveřejněn zde: http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs-CZ/Form    .

  Soupis prací

  25.08.2014 Dobrý den, musí soupis prací (výkaz výměr) obsahovat přené vzorce k výpočtu nabídkové ceny.

  Dobrý den,
  náležitosti soupisu prací s výkazem výměrem specifikuje vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Konkrétně v § 7 této vyhlášky je uvedeno, že výkazem výměr se rozumí vymezení množství stavebních prací, konstrukcí, dodávek nebo služeb s uvedením postupu výpočtu celkového množství položek soupisu prací. Pro správné vymezení předmětu a rozsahu stavebních prací a výkazu výměr je nezbytné splnit požadavky uvedené ve výše uvedené vyhlášce. Předmětná vyhláška neupravuje způsob tvorby nabídkové ceny, nýbrž pouze způsob, jakým by mělo být přehledně vymezeno množství stavebních prací, konstrukcí, dodávek či služeb a stanoven postup výpočtu celkového množství položek soupisu prací. Způsob zpracování nabídkové ceny musí být dle § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ součástí zadávací dokumentace. ZVZ ani předmětná vyhláška tedy neukládají zadavateli povinnost uvést způsob výpočtu nabídkové ceny do soupisu prací s výkazem výměr, způsob zpracování nabídkové ceny však musí být součástí zadávací dokumentace, jejíž součástí je i soupis prací s výkazem výměr.

  Prostá kopie návrhu smlouvy

  22.08.2014 Pokud je podepsaný návrh smlouvy předložen v nabídce podané v rámci otevřeného nadlimitního řízení v prosté kopii (uchazečem potvrzeno, že jde skutečně pouze o prostou kopii nikoli originál), je tato skutečnost důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení z důvodů nedodržení požadavků zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZ") a zadávací dokumentace, kde je zadavatelem jasně deklarováno že má být nabídka předložena v originále? Případně lze s tímto uchazečem uzavřít smlouvu aniž by se zadavatel dopustil porušení ZVZ?

  Dobrý den,
  podmínkou pro to, aby se dodavatelé mohli účastnit zadávacího řízení, je podání nabídky, která obsahuje závazný návrh smlouvy na veřejnou zakázku podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele a další dokumenty požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci či stanovené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a to ve lhůtě stanovené zadavatelem. Pokud komise pro otevírání obálek zjistí, že nabídka uchazeče neobsahuje originál návrhu smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, je povinna takovou nabídku v souladu s § 71 odst. 10 ZVZ vyřadit a zadavatel poté bezodkladně uchazeče vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Kopie podepsaného návrhu smlouvy nesplňuje zákonem stanovenou podmínku a není tedy pro účely zadávacího řízení dostačující.

  Princip rotace u rámcové smlouvy

  22.08.2014 Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o laskavé upřesnění a vysvětlení zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy. Jedná se konkrétně o § 92 odst. 2 písm. b) ZVZ princip rotace. V zákoně je uvedeno, že tento způsob výběru může být zadavatelem použit pouze ve zvlášť odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění rámcové smlouvy, zejména je-li plnění zcela či částečně stanoveno na základě zvláštního právního předpisu. Můžete prosím přesně specifikovat, proč ho lze použít pouze v odůvodněných případech (v komentářích k ZVZ je uvedeno, že se jedná např. o služby znalce) a z jakých důvodů jej nelze využít bez omezení? V případě, že jej zadavatel využije i v neodůvodněných případech, hrozí ze strany ÚOHS postih? Rozhodl již úřad někdy v této věci tzn. neodůvodněného použití principu rotace?. Předem děkuji za odpověď na můj dotaz. S pozdravem a přáním hezkého dne J.Vokřálová

  Dobrý den,
  v § 92 odst. 2 písm. b) ZVZ je uvedeno, že tento způsob výběru může být zadavatelem použit pouze ve zvlášť odůvodněných případech s ohledem na povahu předmětu plnění rámcové smlouvy, zejména je-li plnění zcela či částečně stanoveno na základě zvláštního právního předpisu. Přičemž veřejný zadavatel je povinen v návrhu rámcové smlouvy podle § 89 odst. 4 uvést jeden ze způsobů výběru uchazeče pro plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy uvedený v písmenu a) nebo b).
  Jak jste se již zřejmě dočetla v komentáři ke zmíněnému odstavci ZVZ, princip rotace může veřejný zadavatel použít například u rámcové smlouvy na poskytnutí služeb soudního znalce na základě zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
  Obecně řečeno princip rotace veřejný zadavatel použije na základě povinnosti respektovat právně relevantně projevenou „vůli oprávněné vyšší autority“. (Směrnice EU, platný a účinný právní předpis atd.)
  V souvislosti s touto skutečností platí, že veřejný zadavatel má povinnost uvést, který z uvedených způsobů výběru uchazečů (princip kaskády či princip rotace) bude pro zadávání veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy používat, a to již v návrhu rámcové smlouvy podle § 89 odst. 4 ZVZ. Tato povinnost je zejména projevem transparentnosti zadávacího řízení a konkretizuje zásady uvedené v § 6 odst. 1 Zákona. Slouží však dále k tomu, aby uchazeči již ve fázi uzavírání rámcové smlouvy věděli, který způsob výběru bude veřejný zadavatel používat pro zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.
  Důvodem proč kromě zvláště odůvodněných případů, s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky, nemůže veřejný zadavatel mimo případy výslovně uvedené v ZVZ, vyzvat k předložení návrhu na uzavření smlouvy jiného uchazeče než toho, který se při uzavírání rámcové smlouvy umístil jako první v pořadí, je vedle povinnosti zadavatele dodržovat zásady stanovené v § 6 ZVZ, hlavně jeho povinnost řádně hospodařit s veřejnými prostředky, které mu byly svěřeny.
  Nedodržením postupu stanoveného ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu ve smyslu § 120 uvedeného zákona.

  VZMR a dokumentace pro provádění stavby

  21.08.2014 Dobrý den, má veřejný zadavatel, který zadává zakázku malého rozsahu na stavební práce mimo režim ZVZ, povinnost soutěžit na základě projektové dokumentace pro provádění stavby, nebo může použít nižší stupeň dokumentace (např. pro stavební povolení)? Děkuji.

  Dobrý den,

  vzhledem k tomu, že na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), není zadavatel povinen postupovat podle ZVZ (s výjimkou dodržování zásad dle § 6 ZVZ). Na zadavatele se tak nevztahují ani povinnosti plynoucí z vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „Vyhláška“).
  S ohledem na výše uvedené není povinností zadavatele pořizovat dokumentaci dle § 1 odst. 3 Vyhlášky, tj. projektovou dokumentaci pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky
  č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.
  Zadavatel je proto povinen zpracovat dokumentaci pouze v rozsahu povinností, které stanovuje stavební zákon a jeho prováděcí předpisy.

  Zároveň je však s ohledem na zachování zákonných zásad nutno zpracovat dokumentaci v podrobnostech nezbytných pro přípravu nabídek a jejich vzájemnou porovnatelnost.

  Subdodavatelská smlouva

  21.08.2014 Dobrý den, zajímalo by mě, zda lze uzavřít smlouvu se subdodavatelem jako smlouvu rámcovou - tzn. že po dobu např. kalendářního roku bude subdodavatel poskytovat dodavateli plnění na určitých veř. zakázkách, nebo je potřeba uzavírat subdodavatelskou smlouvu vždy pro každou veřejnou zakázku zvlášť. Děkuji Hana Novotná

  Dobrý den,

  s ohledem na absenci dalších relevantních informací je možné poskytnout pouze obecný výklad k problematice tzv. subdodavatelských smluv z hlediska dopadů na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). V této souvislosti je třeba podotknout, že samotné vztahy mezi dodavatelem a subdodavatelem, tj. včetně vztahů smluvních, nejsou předmětem úpravy ZVZ.
  V případě, že zadavatel v zadávací dokumentaci nevyloučí plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 44 odst. 6 ZVZ, může vybraný dodavatel předmět plnění takové veřejné zakázky plnit zcela nebo zčásti prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel by měl mít vždy na paměti, že subdodavatel, se kterým hodlá uzavřít smlouvu, by měl být subjektem, který poskytuje plnění, věci či práva, která jsou přímou součástí plnění veřejné zakázky, resp. který se „vědomě“ zavázal k participaci na konkrétní veřejné zakázce.
  Smlouva mezi dodavatelem a subdodavatelem bude zpravidla uzavírána až po zadání veřejné zakázky dodavateli, nelze však vyloučit ani situaci, kdy si dodavatel bude chtít dopředu smluvně zajistit subdodávku nezbytnou pro realizaci veřejné zakázky (typicky situace, kdy dodavatel uzavře smlouvu se subdodavatelem ještě před zadáním veřejné zakázky, aby tak mohl v souladu s § 54 odst. 4. písm. d) ZVZ prokázat svoji kvalifikaci prostřednictvím tohoto subdodavatele).
  V případě, že dodavatel hodlá prokázat svoji kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele ve smyslu § 54 odst. 4 písm. d) ZVZ, měl by být ve smlouvě uzavřené mezi dodavatelem a subdodavatelem definován rozsah plnění odpovídající prokazované kvalifikaci. Ve stejném rozsahu se bude subdodavatel podílet i na samotném plnění veřejné zakázky.
  Ačkoliv smluvní vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem, jak již bylo výše uvedeno, není předmětem úpravy ZVZ, je na každém dodavateli, aby zajistil, že konkrétní subdodavatelská smlouva, ať už se jedná o Vámi uváděnou rámcovou či individuální subdodavatelskou smlouvu, bude obsahovat jasně formulovaný závazek k poskytnutí plnění v rozsahu a za podmínek odpovídajících konkrétní veřejné zakázce. V tomto ohledu bude tedy primárně záležet na tom, jaké plnění, věci či práva mají být dodavateli ze strany subdodavatele poskytnuty. Bude-li se jednat např. o poskytnutí licence k výkonu autorských práv či k užívání průmyslového vzoru po dobu jednoho roku anebo např. půjde v případě stavební firmy o závazek subdodavatele kdykoliv na její žádost poskytnout či pronajmout jí stavební techniku, nelze vůči rámcovému charakteru takové subdodavatelské smlouvy nic namítat. Vždy však bude nutné s přihlédnutím k obsahu smlouvy a k okolnostem konkrétního případu tuto otázku ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce posoudit.
  Lze tedy shrnout, že dodavateli v zásadě nic nebrání uzavřít se subdodavatelem i rámcovou smlouvu, a to za předpokladu, že ze smlouvy bude vyplývat závazek k poskytnutí příslušné součinnosti k plnění předmětu veřejné zakázky. Samotný obsah závazku bude v každém případě předmětem konkrétního posouzení.

  Předpokládaná hodnota zakázky na dodávku energií

  20.08.2014 Dobrý den, jak se vypočítává předpokládaná hodnota zakázky na dodávku energií? Plyn i el. energie mají v ceně regulovanou i neregulovanou složku ceny. Faktická soutěž se tedy děje jen o složku neregulovanou. Do předpokládané hodnoty zakázky se tak počítá kompletní cena, kterou vyčteme z faktury, nebo jen samotná cena komodity? Např. u el. energie vlastně soutěžíte nějakých 45 - 50% skutečné ceny hrazedé odběratelem.

  Dobrý den,
  předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
  Přestože bude část ceny veřejné zakázky na dodávky energií regulovaná, je součástí předpokládaného peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky, a proto je zadavatel povinen zahrnout ji do předpokládané hodnoty.
  Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v ZVZ a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem.
  Dodávky energií jsou svým charakterem opakující se nebo trvající dodávky, pro které je způsob stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky blíže upraven v § 14 odst. 2 a 3 ZVZ.

  Prokázání kvalifikace subdodavatelem a doložení dokladů dle § 54 písm. b)

  19.08.2014 Dobrý den, rád bych se touto cestou zeptal na váš názor ohledně výkladu ust. § 54 odst. a) ZVZ. Jde mi konkrétně o to co za konkrétní doklady je myšleno pod zkratkou "výpis z jiné obdobné evidence". Jde mi zejména o případ, kdy uchazeč prokazuje část kvalifikace pomocí subdodavatele. V takovém případě má tento dle § 51 odst. 4 doložit doklady prokazující splnění základního kvalifikačních předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. j) - což doloží čestným prohlášením, smlouvu uzavřenou se subdodavatelem.... a doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. a) subdodavatelem. Zde v § 54 písm. a) ZVZ pak zákon uvádí, že v rámci této části kvalifikace má dotyčný subdodavatel doložit výpis z obchodního rejstříku (je-li v něm zapsán) či výpis z jiné obdobné evidence. Nikde však již není uveden co vše se touto jinou evidencí rozumí..pouze v pozn. po čarou je jako příklad uveden § 2f zákona o zemědělství. Jaké další evidence toto mohou být? Lze pod tyto jiné evidence zařadit i výpis z živnostenského rejstříku tzn. měl by takový subdodavatel vždy dokládat i výpis z živnostenského rejstříku když není zapsán v obchodním rejstříku? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanoví v § 54 písm. a), že splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán.
  Cílem tohoto kvalifikačního předpokladu je zajistit, že dodavatel veřejné zakázky je hospodářským subjektem, který je řádně veden v příslušných evidencích. Většina dodavatelů veřejných zakázek je evidována v obchodním rejstříku. Jako příklad jiné obdobné evidence lze uvést evidenci zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, či školský rejstřík podle zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Například zákon č. 304/2013 Sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, řadí mezi veřejné rejstříky i spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek a rejstřík obecně prospěšných společností.
  Výpisem z živnostenského rejstříku podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, se pro účely zadávání veřejných zakázek prokazuje oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky. Jedná se o profesní kvalifikační předpoklad podle § 54 písm. b) ZVZ. Cíle těchto profesních kvalifikačních předpokladů jsou rozdílné.
  Evidence v živnostenském rejstříku se omezuje na zaznamenávání vydaných živnostenský oprávnění a doprovodných údajů. Oproti tomu veřejné rejstříky mají za cíl evidovat údaje o hospodářských subjektech, zejména právnických osob, jsou regulovány evropským právem a mají stanovené požadavky na formální a materiální publicitu.
  Je třeba poukázat rovněž na skutečnost, že doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění je uveden v samostatném odstavci, a to v § 54 písm. b) ZVZ. Vycházeje ze systematického výkladu a s ohledem na vztah obecného a speciálního lze usuzovat, že tedy došlo k vyčlenění živnostenského rejstříku z pojmu „jiná obdobná evidence“ ve smyslu § 54 písm. a) ZVZ.
  S přihlédnutím k systematickému a teleologickému výkladu se tudíž domníváme, že nelze zjednodušeně dovozovat, že by dodavatel (případně subdodavatel, je-li jeho prostřednictvím prokazována kvalifikace) měl vždy za situace, kdy není zapsán obchodním rejstříku, povinnost předložit k prokázání kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ výpis z živnostenského oprávnění. V úvahu přichází i evidence v jiných rejstřících, u kterých lze shledat větší obdobnost s obchodním rejstříkem.

  E-aukce a zvýhodnění uchazeče dle § 101

  19.08.2014 Město vyhlásilo veřejnou zakázku na dodávku elektrické energie a zemního plynu pro rok 2015. Zakázka byla vyhlášena jako podlimitní veřejná zakázka zadávaná druhem zjednodušeného podlimitního řízení dle § 38 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen ZVZ). Hodnocení uchazečů bylo zadavatelem určeno podle kritéria nejnižší nabídkové ceny, s využitím elektronické aukce v souladu s § 96 a § 97 ZVZ. Po otevření obálek bylo zjištěno, že jeden z uchazečů využil ustanovení § 101, odstavec 4, ZVZ a požaduje postup dle tohoto ustanovení, tzn. snížení rozhodné nabídkové ceny o 15%. Tím však může dojít k situaci, že Město jako zadavatel, nebude žádným způsobem schopno dodržet ustanovení § 97, odstavec 7 ZVZ (v případě postupu dle §101/4 ZVZ bude po ukončení elektronické aukce jednomu z uchazečů rozhodná cena snížena o 15%), když nelze objektivně splnit zákonnou povinnost sdělit v každém okamžiku elektronické aukce uchazečům informace o jeho momentálním pořadí nebo o momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Dovolujeme si Vás tedy požádat o doporučení, jak v této situaci dále postupovat, abychom se vyhnuli podání námitek uchazečů a splnili veškeré požadavky dané zákonem o veřejných zakázkách. Celá záležitost je vysoce urgentní, neboť veřejná zakázka v tuto chvíli stále běží a město dosud nemá smluvně zajištěny dodávky energií pro rok 2015. Děkuji za spolupráci a rychlou odpověď.

  Dobrý den,

  v případě, že se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby účastní dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. Takový uchazeč musí být zvýhodněn také v případě, jsou-li nabídky hodnoceny prostřednictvím elektronické aukce a toto jeho zvýhodnění musí být respektováno a musí být zřejmé po celou dobu průběhu elektronické aukce. Pořadí nabídek dodavatelů, které je výsledkem elektronické aukce tak již musí být konečné, a nelze dodavatele, který splnil podmínky ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”)zvýhodňovat až následně po ukončení elektronické aukce, čímž by došlo k porušení zásad ustanovení § 6 ZVZ. Pokud zadáváte veřejnou zakázku prostřednictvím některého z e-tržišť, nenastává v této situaci problém, neboť e-tržiště umožňují již během elektronické aukce zohlednit skutečnost, že mezi uchazeči o zakázku jsou také uchazeči, kteří mají být zvýhodnění na základě ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ. Pokud elektronická aukce neprobíhá na e-tržišti, ale je prováděna prostřednictvím jiného elektronického nástroje, musí být vždy zajištěno, aby zvýhodnění dle § 101 bylo při hodnocení respektováno, a tomu přizpůsobit el. nástroj.

  Dělení zakázky

  18.08.2014 Dobrý den, v rámci výzvy č.51 OPVK budeme jako příjemce dotace pro školy (partnery projektu) soutěžit následující: 1) Dodávka výukového software pro tablety – plánovaná hodnota za 3mio. Kč 2) Dodávka WiFi sítí pro školy – plánovaná hodnota za 4mio. Kč 3) Tablety, NTB + příslušný kancelářský SW (mobilní učebny, realizační tým) – plánovaná hodnota za 2,4mio. Kč Domnívám se, že část 1 bychom mohli soutěžit sólo v režimu VZ podlimitní a část 2,3 v režimu VZ nadlimitní (2 samostatné části). Oporu hledám ve faktu, že výukový SW bude dodávat jiná specializovaná společnost než firmy zaměřené na ICT - HW (tablety, NTB) a běžný počítačový SW, čili nelze předpokládat finanční úsporu. Váš názor? děkuji za odpověď, Marek Jakubský C SYSTEM CZ a.s. 602-788 776

  Dobrý den,

  podle § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.

  Při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k věcným, časovým a místním souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda jde o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku, respektive veřejné zakázky, je tak třeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost dodávek a zároveň vědomí zadavatele, jaké dodávky bude v průběhu účetního období pořizovat.

  Potvrzujeme tedy úvahu tazatele, že v případě, že zadavatel neshledal žádnou vzájemnou souvislost mezi 1. částí, zejména i s ohledem na okruh možných dodavatelů, který se liší oproti plnění části 2 a 3, a ostatními částmi, je možné zadat část 1 v režimu podlimitní veřejné zakázky a zároveň, pokud spolu části 2 a 3 věcně, časově, místně a funkčně souvisí, je nezbytné jejich předpokládané hodnoty sečíst a zadat v režimu nadlimitní veřejné zakázky rozdělené na části.

  Dělení zakázek

  18.08.2014 Dobrý den, v rámci projektu OPVK, výzva č.51 je stanoveno - každý partner projektu s finančním příspěvkem si vysoutěží pořizovanou techniku (tablety) sám, pokud částka přesáhne 200tis., prostřednictvím výběrového řízení malého rozsahu. V reálu to znamená, že příjemce dotace (naše společnost) pošle školám peníze a škola si techniku sama vysoutěží. 2.varianta, kterou jsme předpokládali (to jsme ještě neznali detaily výzvy), byla ta, že techniku (tablety) vysoutěžíme formou veřejné zakázky nadlimitní jako příjemce dotace my. Nemůže být toto v případě kontroly UOHS nebo FU vnímáno jako záměrné dělení zakázky? MŠMT nám na tento dotaz odpovědělo - školy si musí techniku vysoutěžit samy. děkuji za odpověď, Marek Jakubský Manažer projektu C SYSTEM a.s. 602 788 776

  Dobrý den,

  Ve Vašem případě záleží na skutečnosti, zda na straně zadavatele stojí Vaše společnost, která zadává pro školy veřejnou zakázku na dodávky tabletů a následně podepisuje smlouvu s dodavatelem nebo zda je Vaše společnost pouze příjemcem dotace, přičemž na straně zadavatele stojí každá škola zvlášť a každá škola zvlášť zároveň uzavírá smlouvu s vlastním dodavatelem.

  V prvním případě je nezbytné dodržet následující:
  Podle § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla či na ně ZVZ, s výjimkou § 6 ZVZ, vůbec nedopadá.
  Ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ dále ukládá zadavateli povinnost sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek, které hodlá v průběhu účetního období pořídit. Obdobnost dodávek je nutné posuzovat vždy s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podmínkou použití tohoto ustanovení je tedy vzájemná souvislost dodávek a zároveň vědomí zadavatele, že bude takové dodávky v průběhu účetního období pořizovat.
  Jelikož ve Vámi popsaném případě existuje zcela zřejmá vzájemná souvislost mezi jednotlivými veřejnými zakázkami, a to i v případě, že by jednotlivé školy měly odlišné požadavky na technické parametry pořizované techniky, a zároveň i záměr zadavatele dané veřejné zakázky v důsledku přiznání dotace realizovat. S ohledem na výše uvedené doporučujeme v prvním případě předpokládané hodnoty všech pořizovaných tabletů sečíst a zadat prostřednictvím příjemce dotace společně jako nadlimitní (vycházíme z informace v dotaze) veřejnou zakázku podle relevantních ustanovení ZVZ.
  K druhé možnosti uvádíme toto:

  Pokud by zadavatelem byly jednotlivé školy, lze na základě poskytnutých informací konstatovat, že jednotlivé veřejné zakázky na dodávky tabletů nedosahují finančního limitu 2 000 000 Kč bez DPH a spadají tak podle § 12 odst. 3 ZVZ do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu. Na daný případ se proto vztahuje generální výjimka dle § 18 odst. 5 ZVZ a zadavatel proto není povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu dle ZVZ, musí však dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ.

  V tomto případě je možné, aby si každá škola pořídila tablety sama, tedy realizovala veřejnou zakázku malého rozsahu.

  Prohlídka místa plnění

  14.08.2014 Dobrý den, měla bych prosím dotaz ohledně podmínky zadavatele, kterou si nastavil v zadávací dokumentaci z roku 2011 a to, že uchazeč, který se nezúčastnil prohlídky místa plnění, nesmí podat nabídku, tedy podání nabídky podmínil prohlídkou místa plnění. Dle mého názoru to narází jednoznačně na § 6 a to z několika důvodů. Prosím o Váš názor. Moc děkuji MS

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v roce 2011 (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon“) sdělujeme následující.

  K situaci, kdy zadavatel v dotčeném případě stanovil v zadávacích podmínkách v roce 2011, že uchazeč, který se nezúčastnil prohlídky místa plnění, nesmí podat nabídku, sdělujeme, že takové jednání zadavatele vykazuje se zohledněním Vámi poskytnutých informací podle našeho názoru diskriminační charakter a vytváří porušení zásady rovného zacházení (§ 6 ZVZ).

  Ve vztahu k ustanovení § 49 ZVZ ve znění

  „Je-li to pro plnění veřejné zakázky či zpracování nabídky nezbytné, umožní zadavatel prohlídku místa plnění v době jím určené v zadávacích podmínkách všem dodavatelům, kteří mají zájem na podání nabídky v otevřeném řízení, ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo všem zájemcům, kteří byli vyzváni k podání nabídky v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo k účasti v soutěžním dialogu.“

  uvádíme, že z této formulace v zákoně nelze dovozovat oprávnění zadavatele na stanovení zadávací podmínky v zadávací dokumentaci, kterou popisujete.

  Analogicky k § 48 ZVZ, který umožňuje podat nabídku rovněž dodavateli, který nepožádal zadavatele o poskytnutí zadávací dokumentace nebo který si zadávací dokumentaci nevyzvedl, by měl zadavatel umožnit podat nabídku rovněž dodavateli, který se neúčastnil prohlídky místa plnění.

  Samotné ustanovení, které popisujete ve svém dotazu, které si zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, mohlo odradit uchazeče od podání nabídky (zúžení okruhu potenciálních uchazečů v soutěži). Jako problematickou spatřujeme rovněž situaci, ve které by zadavatel na základě takového ustanovení v zadávací dokumentaci vyloučil uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Obojí (jak stanovení takové podmínky v zadávací dokumentaci, tak vyloučení na základě takové podmínky) není v souladu s § 6 ZVZ a má hypotetický či dokonce faktický dopad na výsledek zadávacího řízení.

  Hodnocení nabídek od neplátce DPH

  13.08.2014 Dobrý den, máme diskuzi, jak postupovat při veřejné zakázce malého rozsahu. Zadavatel (neplátce DPH) stanovil, že nejvýhodnější nabídkou, bude nabídka s nejnižší cenou bez DPH (ve výzvě tedy jednoznačně stanovil, že hodnocení bude prováděno dle ceny bez DPH). Jak hodnotit nabídky, když tři uchazeči jsou plátci DPH a uvádějí nabídkovou cenu bez DPH a jeden uchazeč není plátce DPH, tuto skutečnost uvedl a jeho nabídková cena je včetně DPH. Děkuji.

  Dobrý den,
  při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, na jejichž zadávání se nevztahuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), je nicméně zadavatel vždy povinen zajistit dodržení zásad uvedených v ustanovení § 6 ZVZ, tedy dodržení zásady rovného zacházení, zásady transparentnosti a zásady zákazu diskriminace. Aby byly dodrženy výše uvedené zásady, je vždy nutné, aby zadavatel postupoval vždy tak, jak bylo stanoveno v zadávacích podmínkách.
  Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, že kritériem pro hodnocení nabídek bude nabídková cena bez DPH. Hodnotící kritérium stanovené zadavatelem je vždy rozhodující a tento zákonný předpoklad je vymezen i v ustanovení § 79 odst. 2 ZVZ.
  Pokud tedy v zadávací dokumentaci zadavatel výslovně stanovil, že předmětem hodnocení nabídek bude cena bez DPH, je třeba při hodnocení vycházet z nabídkové ceny bez DPH. V daném případě není rozhodující, zda dodavatel je či není plátce DPH, ale jednoznačně stanovená podmínka zadavatele, že nabídkové ceny uchazečů budou hodnoceny dle ceny bez DPH. V opačném případě by zadavatel v rozporu se zásadami uvedenými v § 6 ZVZ přistoupil k hodnocení neporovnatelných nabídek, přičemž tento postup by mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
  Jelikož se v dotazovaném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nabízí se zadavateli v zásadě dvě možnosti, jak v daném případě postupovat. Jednou z možností je uchazeče, neplátce DPH, vyloučit z důvodu nesplnění podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci s tím, že uvedený postup nebude v rozporu se zákonem, resp. zásadami uvedených v § 6 ZVZ.
  Druhou možností je tohoto uchazeče vyzvat k vysvětlení nabídkové ceny, tj. zda nabídkovou cenu včetně DPH uvedl omylem nebo zda tak učinil z důvodu svého postavení jako neplátce DPH. V každém případě platí, že je nepřípustná jakákoliv změna nabídky, tedy i nabídkové ceny. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejedná o plátce DPH, lze se oprávněně domnívat, že nabídková cena bez i včetně DPH by zůstala nedotčena, jelikož DPH státu neodvádí. Výše uvedeným postupem nedojde ke změně nabídkových cen jednotlivých uchazečů, přičemž zadavatel tak získá porovnatelné nabídky a může přistoupit k hodnocení nabídkových cen bez DPH.
  Postup naznačený v předchozím odstavci lze doporučit, neboť zadavatel uvedeným způsobem podpoří soutěžní princip a současně naplní i zásady 3E.

  Nevyzvednutí rozhodnutí

  12.08.2014 Dobrý den, rozhodnutí o vyloučení bylo zasláno na doručenku uchazeči, který si dopis nepřevzal, tak jsme ji zaslali znova poštou EMS, opět si nepřevzal. Jak máme postupovat dál, když se mám rozhodnutí vrací zpět. Potřebujeme už uzavřít smlouvu s vítězným uchazečem a jeden uchazeč si stále nepřebírá poštu a tudíž ani neví, že je vyloučen a že je rozhodnuto o přidělení. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  k Vašemu dotazu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“), sdělujeme následující.

  Na doručování oznámení o rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení s ohledem na § 110 odst. 4 ZVZ je, vzhledem ke skutečnosti, že ZVZ neobsahuje speciální ustanovení doručování právních úkonů, nutné aplikovat ustanovení obecné právní normy.

  Obecnou právní normou je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „NOZ“), který upravuje právní jednání vůči nepřítomné osobě v ustanoveních § 570 a násl.

  Obdobně jako dříve § 45 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, stanoví nyní také § 570 odst. 1 NOZ, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“

  Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „nejvyšší soud“) vyplývá, že právní úkon je doručen nepřítomné osobě okamžikem, kdy jí dojde. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009 judikuje, že okamžikem, kdy právní úkon dojde nepřítomné osobě, tedy je doručen nepřítomné osobě, je okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu tedy postačí, že adresát právního úkonu nabyl konkrétní možnost se s obsahem právního úkonu seznámit.

  Pokud jde tedy o doručení oznámení o rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), pak lze s ohledem na výše uvedenou konstantní judikaturu nejvyššího soudu uzavřít, že toto rozhodnutí o vyloučení bylo doručeno vyloučenému uchazeči, pokud se toto rozhodnutí o vyloučení dostalo do jeho dispoziční sféry, tedy pokud bylo doručeno na adresu jeho sídla, případně na adresu uvedenou v nabídce, jako adresu pro doručování a tento uchazeč měl možnost si jej převzít.

  Přestože tedy není možné uplatnit procesně právní fikci doručení, kterou upravují veřejnoprávní předpisy, má judikovaný institut dispoziční sféry adresáta v podstatě shodné účinky.

  S ohledem na maximální bezpečnost směřující k eliminaci rizika úspěšného napadení tohoto postupu ze strany vyloučeného uchazeče doporučujeme za první den lhůty pro podání námitek považovat poslední den, kdy si uchazeč mohl převzít (vyzvednout) rozhodnutí o vyloučení. Toto doporučení vychází z výše popsané judikatury nejvyššího soudu, ale i ze skutečnosti, že v případě opačného závěru by došlo k absurdní situaci, kdy by jakýkoli uchazeč mohl na nekonečně dlouhou dobu paralyzovat jakékoli zadávací řízení.

  Pro případné námitkové řízení nebo řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže dále doporučujeme zadavateli, aby byl schopen prokázat, že splnil zákonné povinnosti odeslat rozhodnutí o vyloučení. Lze předpokládat, že skutečnost, že jej odeslal více způsoby, bude v případném sporu pro zadavatele velmi příznivou okolností.

  Kvalifikační předpoklady u zakázky dělené na části

  07.08.2014 Prosím o ujasnění, zda u zakázky dělené na dvě části (jedna podlimitní, jedna VZMR), jejichž součet vytváří nadlimitní zakázku a jako taková bude zadána v otevřeném řízení, může zadavatel požadovat splnění kvalifikačních předpokladů (zejména základních) v každé části jako pro podlimitní zakázku (v tomto případě tedy čestným prohlášením) a to i v případě, že by mu stačilo předložit splnění kvalifikačních předpokladů pouze jednou pro obě části zakázky. Předpokládám správně, že i když se jedná o dvě části zakázky charakteru podlimitní, musí být dodržena lhůta pro podání nabídek jako pro nadlimitní? Děkuji.

  Dobrý den,
  je-li veřejná zakázka rozdělena na části, tak podle § 13 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. Ve svém dotazu uvádíte, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky dosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky.
  Zadavatel je oprávněn zadat části nadlimitní veřejné zakázky postupem stanoveným pro podlimitní veřejné zakázky pouze za předpokladu, že předpokládaná hodnota příslušné části v případě dodávek a služeb je nižší než částka odpovídající 2 027 000 Kč a v případě stavebních prací nižší než částka odpovídající 25 338 000 Kč, a dále za předpokladu, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí nepřesáhne 20 % předpokládané hodnoty předmětu celé veřejné zakázky (§ 98 odst. 5 ZVZ a nařízení vlády č. 77/2008 Sb.).
  Pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky, musí se každá část veřejné zakázky zadat postupem stanoveným pro nadlimitní veřejné zakázky. Není připuštěno, aby při uzavírání smlouvy k některé z částí rozdělené nadlimitní veřejné zakázky byla využita výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu (§ 18 odst. 5 ZVZ).
  Vzhledem k tomu, že v souhrnu se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, musí zadavatel požadovat prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů jako u nadlimitní veřejné zakázky (§ 53 odst. 3 ZVZ) a v případě, že je oprávněn zadat část nadlimitní veřejné zakázky postupem stanoveným pro podlimitní zakázky, může pro tuto část požadovat prokázání splnění kvalifikačních předpokladů dodavatele podle § 62 ZVZ.
  Zadavatel rozdělení veřejné zakázky na části uvede v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, kde kromě vymezení předmětu jednotlivých částí veřejné zakázky stanoví i další požadavky související s rozdělením veřejné zakázky na části. Takovýmto požadavkem může být, zda se v případě podání nabídky na více částí rozdělené veřejné zakázky prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů jednotlivě pro každou část nebo stačí prokázání kvalifikace jedenkrát s relevancí na obě části.
  Jelikož se v souhrnu jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, musí i lhůty pro podání nabídek být stanoveny v délce odpovídající nadlimitním veřejným zakázkám (§ 39 odst. 3 písm. a) ZVZ).
  Pouze pro část, kterou lze zadat postupem stanoveným pro podlimitní veřejnou zakázku může být lhůta kratší (§ 39 odst. 3 písm. b) ZVZ).

  Dodávky vs. stavební práce

  06.08.2014 Dobrý den, záměrem je vybudování lávky pro pěší přes řeku, přičemž cca 90% předpokládané ceny tvoří zámečnické konstrukce (výroba, dodávka a montáž) a cca 10% vlastní stavební práce. Bude se jednat o stavební práce podle § 9 ZVZ a přílohy 3, skupina 45.21, nebo je nutné vyhlásit zakázku na dodávky podle § 8, odst. 2? Děkuji předem za odpověď.

  Dobrý den,

  rozhodnutí, o který druh veřejné zakázky se jedná, je důležité především z hlediska různé výše finančních limitů pro jednotlivé druhy veřejných zakázek.

  Pokud jde o veřejnou zakázku z hlediska jejího předmětu v případě smíšeného plnění, a to stavebních prací a dodávek včetně montáže, je rozhodující zda jsou dodávky nezbytné k provedení stavebních prací (pak se stanou veřejnou zakázkou na stavební práce) nebo zda jsou stavební práce ve vztahu k dodávkám pouze vedlejším plněním, které není základním účelem veřejné zakázky, ale je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (pak jsou veřejnou zakázkou na dodávky). V případě kombinace veřejné zakázky, jejímž předmětem plnění jsou stavební práce a dodávky je rozhodující tzv. pravidlo účelu.

  V daném případě je hlavním účelem VZ zhotovení stavby lávky pro pěší přes řeku jako celku schopného plnit určenou samostatnou technickou funkci, která je výsledkem stavebních a montážních prací, související projektové a inženýrské činnosti, a to včetně dodávek nezbytných k provedení předmětu této veřejné zakázky.
  S ohledem na výše uvedené si Vás dovolujeme upozornit na rozhodnutí ÚOHS č.j. 227/09 z 27.1. 2010, který vycházel při posouzení zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce z
  • charakteru předmětu veřejné zakázky,
  • toho zda je veřejná zakázka realizována na základě projektové dokumentace,
  • požadavku zadavatele na odbornou způsobilost-autorizaci dle autorizačního zákona,
  • obsahu smlouvy o dílo,
  • zatřídění dle kódu CPV podpůrně.
  ÚOHS dospěl k závěru, že při posouzení zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce či nikoliv nelze vycházet pouze z jednotlivého předpokladu, ale vždy z jejich souhrnu a souvislostí.
  Vzhledem k tomu, že v případě smíšené veřejné zakázky na stavební práce a dodávky neplatí pravidlo těžiště (porovnání předpokládaných hodnot stavebních prací a dodávek) ale pravidlo účelu, v textu výše popsané, přikláníme se k závěru, že se v daném případě bude jednat o VZ na stavební práce.

  Vyřazení uchazeče

  06.08.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda mám nebo nemám vyloučit uchazeče, když při posuzování kvalifikace byl komisí vyzván k doložení "výpisu rejstříku trestů", který zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval, ale uchazeč ho v jeho nabídce neměl. Uchazeč ve stanovené lhůtě komisí "výpis rejstříku trestů dodal", ale v aktuálním datem, tedy datum vystavení byl 10.7. 2014, ale lhůta pro podání nabídek do VŘ končila 1. 7. 2014. Otázkou tedy je, zda takového uchazeče vyřadit nebo ne? Děkuji Thermanová

  Dobrý den,

  v ustanovení § 53 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZVZ“), jsou vymezeny doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů. Výpisem z evidence Rejstříků trestů se prokazuje splnění požadavků na trestní bezúhonnost dodavatele upravenou v § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Doba, ve které má být splnění kvalifikace prokázáno, je stanovena v ustanovení § 52 ZVZ. Například v otevřeném řízení je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek.

  Pokud zadavatel při posuzování kvalifikace zjistí, že požadované doklady v nabídce chybí, může zadavatel požadovat po dodavateli, aby předložil další informace či doklady, které splnění kvalifikace prokazují. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. V případě takovéhoto postupu mohou skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat po lhůtě podle § 52 ZVZ. Rozhodnou skutečností je v této souvislosti trestní bezúhonnost.

  Zákonné požadavky na stáří dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku jsou stanoveny v § 57 ZVZ. Například v otevřeném řízení nesmějí být doklady starší 90 dnů ke dni podání nabídky. Stáří dokladů je však omezeno pouze z jedné strany. Je přípustné, aby doklady předložené na základě výzvy k doplnění kvalifikace byly vydány i po uplynutí lhůty pro podání nabídky.

  Závěrem shrnujeme, že z účasti v zadávacím řízení nelze vyloučit uchazeče z důvodu, že v rámci doplnění kvalifikace předložil výpis z Rejstříku trestů, který byl pořízení po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

  Profil

  05.08.2014 Dobrý den, můj dotaz zní: je zadavatel (město) povinen po ukončení zadávacího řízení (smlouva a písemná zpráva zadavatele je uveřejněna na profilu) mít uveřejněnou na profilu zadávací dokumentaci? Nebo jí můžeme už veřejnosti nezpřístupnit? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  zadavatel má ze zákona povinnost uveřejnit alespoň textovou část zadávací dokumentace (dále jen „ZD“) alespoň do konce lhůty pro podání nabídek (odkazujeme na ustanovení § 48 odst. 1 ZVZ), a dále má možnost (nikoli povinnost) uveřejnit ZD i po lhůtě pro podání nabídek.

  Zadavatel musí zejména zajistit, aby přístup k ZD nebyl diskriminační vůči některým možným dodavatelům, což vyplývá ze zákonného požadavku na dodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 odst. 1 ZVZ).

  Povinnosti zadavatele týkající se uchovávání dokumentace o veřejné zakázce stanoví § 155 ZVZ. Ve vztahu k uveřejnění by z hlediska transparentnosti měl zadavatel po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení uchovávat dokumenty, kterými prokáže, že zadávací podmínky byly po celou dobu zadávací lhůty uveřejněny tak, jak ZVZ vyžaduje.

  Chybějící návod

  04.08.2014 Dobrý den, v rámci ZD byl stanoven požadavek zadavatele pro podání nabídky předložení návodu k dodávanému zboží. Také bylo uvedeno, že nepředložení návodu je důvodem pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. K nabídce uchazeče sice bylo přiloženo CD se souborem označeným jako návod k dodávanému zboží, avšak tento soubor byl poškozen a zadavatel tak neměl možnost návod prohlédnout. Rád bych se zeptal, jaký je správný postup zadavatele. Zda má zadavatel na poškozený návod pohlížet jako na dokument v nabídce zcela absentující a uchazeče vyřadit z další účasti v zadávacím řízení, nebo zda může zadavatel využít možnosti požádat uchazeče o vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3, v rámci nějž uchazeč tento nedostatek shojí (doplněním návodu, případně jiným způsobem)? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  podle § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Podání vysvětlení nejasností nabídky však zásadně nelze využít na straně uchazeče k doplňování chybějících částí nabídky nebo k jejím změnám. Vysvětlení zásadně neslouží k nápravě věcných chyb a nedostatků nabídky uchazeče.
  V dotazovaném případě je třeba posoudit konkrétní okolnosti, za jakých došlo nebo mohlo dojít ke znemožnění prohlídky obsahové části návodu k dodávanému zboží uloženého na přiloženém CD nosiči.
  Z hlediska aplikace § 76 ZVZ je na hodnotící komisi posoudit, zda uchazeč při předložení CD nosiče nepostupoval nevhodným způsobem (či jinak pochybil) a znemožnil tak zadavateli zpřístupnit soubor s návodem k dodávanému zboží. V případě zjištění, že uchazeč prokazatelně předložil CD nosič s přiloženým návodem v takovém stavu, který neumožňuje jeho otevření (je na zadavateli, aby prokázal příčinnou souvislosti mezi vznikem pochybení a jeho následkem, tj. znemožněním zpřístupnění souboru s návodem na CD nosiči), je nutné nabídku podle § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a uchazeče na základě § 76 odst. 6 ZVZ bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Za těchto okolností je postup dle § 76 odst. 3 ZVZ vyloučen, jelikož není zásadně možné doplňovat chybějící části nabídky.
  V případě, že nelze jednoznačně prokázat příčinnou souvislost mezi pochybením uchazeče v podobě nevhodně zvoleného postupu při předložení CD nosiče a nemožností otevřít soubor s návodem na CD nosiči,  může zadavatel požádat uchazeče o vysvětlení nejasností nabídky podle
  § 76 odst. 3. ZVZ (např. uchazeč může předložit relevantní informace technického charakteru přímo či nepřímo související s nemožností otevření přiloženého souboru ze strany zadavatele – např. nezpůsobilé hardwarové či softwarové vybavení zadavatele). Za situace, kdy se zadavatel z blíže nezjištěných důvodů nebude moci seznámit s návodem, který měl být obsahem původního CD nosiče, a uvedeného efektu nebude dosaženo ani na základě uchazečem poskytnutých informací technického charakteru v rámci vysvětlení nejasností nabídky, může zadavatel podle § 76 odst. 3 ZVZ požádat uchazeče o předložení náhradního CD nosiče s návodem.
  Pokud by výsledkem postupu dle § 76 odst. 3 ZVZ, jak již bylo výše uvedeno, měla být změna či doplnění nabídky, musel by zadavatel přistoupit podle § 76 odst. 1 ZVZ k vyřazení nabídky a uchazeče na základě § 76 odst. 6 ZVZ bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

  Cese pohledávky za zadavatelem z rámcové smlouvy

  04.08.2014 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je v souladu se ZVZ, aby dodavatel provedl (globální) cesi pohledávek za zadavatelem vyplývajících z rámcové smlouvy na subdodavatele v případě, že mu to rámcová smlouva nezakazuje? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  cesí se rozumí postoupení pohledávky smlouvou, kterou uzavře věřitel (postupitel) s postupníkem. Postupník se pak stává nový věřitelem závazku. Za globální cesi se označuje postoupení souboru třeba i budoucích pohledávek. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučují (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“). Postoupení pohledávky nepodléhá souhlasu dlužníka.
  Pohledávkou je právo věřitele vůči dlužníku na určité plnění. U smluv na veřejnou zakázku je obvyklé, že pohledávka dodavatele vůči zadavateli spočívá v právu na zaplacení ceny za plnění, které mu bylo dodavatelem poskytnuto. Při postoupení práva na zaplacení sjednané ceny na subdodavatele je z pohledu zadávání veřejných zakázek nezbytné dohlédnout na to, aby nedošlo k tzv. podstatné změně.
  Podle § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by:
  a) rozšířila předmět veřejné zakázky,
  b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
  c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
  d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  V ZVZ není blíže stanoveno, že by podstatnou změnu smlouvy nesměl provést dodavatel. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že zákaz umožnit podstatnou změnu práv se vztahuje pouze na zadavatele. Vzhledem k tomu, že postoupení pohledávky lze provést i bez souhlasu dlužníka, je obvyklé, že zadavatelé v zadávacích podmínkách postoupení pohledávek zakazují. Pro posouzení, zda není provedené postoupení pohledávky v rozporu se ZVZ, bude nezbytné zkoumat nejen samotnou rámcovou smlouvu, ale i zadávací podmínky či průběh samotného zadávacího řízení.
  Ve svém dotazu uvádíte, že postoupená pohledávka vyplývá z rámcové smlouvy. Rámcovou smlouvou se pro účely ZVZ rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství (§ 11 ZVZ). Z rámcových smluv ve smyslu ZVZ nevznikají žádné pohledávky. Podstatou tohoto institutu je, že zadavatel v zadávacím řízení uzavře rámcovou smlouvu. Na jejím základě pak může zadávat (§ 92 ZVZ) jednotlivé veřejné zakázky s plněním, které je svým charakterem obdobné a opakující se, aniž by se provádělo další zadávací řízení.
  Upozorňujeme, že pokud by měla změnu závazku spočívat ve změně uchazeče, se kterým je uzavřena rámcová smlouva, na osobu, která byla původně subdodavatel, jednalo by se o nepřípustnou změnu. Postoupením pohledávky nemůže dojít k změně v osobě uchazeče, se kterým je rámcová smlouva uzavřena.
  Závěrem shrnujeme, že jedná-li se o postoupení práva na zaplacení ceny za poskytnuté plnění ze smluv na veřejné zakázky, které budou zadávané na základě rámcové smlouvy a takováto změna nebude v rozporu s rámcovou smlouvou, zadávacími podmínkami či jinak představovat podstatnou změnu ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ, neshledáváme důvodu, aby byla tato změna považována za provedenou v rozporu se ZVZ. Budou-li dodrženy požadavky stanovené v § 1887 OZ, může se jednat i o pohledávky, které teprve vzniknou.

  Výše skutečně uhrazené ceny

  01.08.2014 Dobrý den, existuje povinný formulář k uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny a uveřejňování subdodavatelů za plnění VZ? Děkuji za odpověď. Kubzová

  Dobrý den,

  povinný formulář k uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů podle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanoven není.

  Avšak struktura údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a uveřejnění seznamu subdodavatelů jsou stanoveny v příloze č. 5 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.

  Pokud jde o výši skutečně uhrazené ceny, uveřejňuje se:
  • skutečně uhrazená cena bez DPH v jednotlivých letech plnění
  • skutečně uhrazená cena s DPH v jednotlivých letech plnění

  Pokud jde o seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, uveřejňuje se:
  • seznam subdodavatelů
  • Ke každému subdodavateli se uvádí následující údaje:
  o IČO
  o název nebo obchodní firma uchazeče v případě právnické osoby/ jméno, příjmení uchazeče v případě fyzické osoby
  o země sídla, místa podnikání nebo bydliště uchazeče.

  Jako pomocný materiál při uveřejňování doporučujeme Metodiku k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, která je dostupná zde:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/4a1e1b15-d439-4103-922b-fc2ef35038cb/Metodicky-postup_profil-20131231_V6-_2_.pdf

  Prokazování technické kvalifikace

  31.07.2014 Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval prokázání technických kvalifikačních předpokladů pro zakázku na stavební práce seznamem stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčením objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací. Uchazeč v nabídce sice doložil seznam a osvědčení, avšak z nich nebylo možné dovodit, že je kvalifikace splněna v tom rozsahu, jak to požadoval zadavatel. Uchazeč nedoložil tuto kvalifikaci ani po výzvě k doplnění ani jinými rovnocenými doklady. Zadavatel však ze své zkušenosti ví, že uchazeč tuto kvalifikaci splňuje, protože tento uchazeč pro zadavatele tyto stavební práce v pořadovaném rozsahu prováděl. Lze při posouzení kvalifikace zohlednit vlastní zkušenost zadavatele nebo je třeba tohoto uchazeče vyřadit z hodocení a vyloučit ho ze zadávacího řízení?

  Dobrý den,

  veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). K prokázání technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat:
  •seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a
  •osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

  K takovémuto technickému kvalifikačnímu předpokladu je veřejný zadavatel povinen:
  •stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,
  •uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a
  •vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesmí překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

  Pokud dodavatel neprokáže splnění požadavků na kvalifikační předpoklady předloženými dokumenty, může zadavatel požadovat po dodavateli, aby v přiměřené lhůtě předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace.

  O posouzení kvalifikace pořídí veřejný zadavatel protokol, ve kterém mimo jiné uvede seznam dokladů, kterými uchazeči prokazovali technické kvalifikační předpoklady. V seznamu uvede:
  •název dokladu,
  •označení osoby, která doklad vyhotovila,
  •datum vyhotovení,
  •u dokladů k prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ, § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ a § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ označení dodávek, služeb
  či stavebních prací poskytnutých dodavatelem,
  •v případě prokazování kvalifikace postupem podle § 51 odst. 4 ZVZ identifikační údaje subdodavatele, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci, a název a
  datum uzavření smlouvy podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ a
  •dodavatele, u kterých veřejný zadavatel postupoval podle § 59 odst. 4 ZVZ, a označení dokladů, které byly k prokázání kvalifikace doloženy dodatečně.

  Zadavatel při rozhodnutí o prokázání nebo neprokázání splnění kvalifikace musí vycházet z dokladů a informací, kterými technické kvalifikační předpoklady prokazoval dodavatel. Pokud by rozhodnutí zadavatele o prokázání splnění kvalifikace mělo oporu v jiných dokumentech či informacích než předložených samotným dodavatelem, nedošlo by k naplnění požadavků na transparentnost.

  Je-li zadavateli z jiných zdrojů známo, že dodavatel kvalifikaci splňuje, avšak dodavatel není schopen ani dodatečně tuto skutečnost prokázat, je nezbytné takového dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit.

  Odborná způsobilost - advokacie

  29.07.2014 Dobrý den, v případě, že žádají o zápis do SKD advokáti v rámci advokátní kanceláře, musí dokládat odbornou způsobilost? Našla jsem pouze speciální zákony (o architektech, zeměměřičích), proto se chci raději zeptat přímo Vás. Děkuji JB.

  Dobrý den,
  odbornou způsobilost pro účely zápisu do SKD dokládá:

  advokátní kancelář  (právnická osoba)
  Potvrzením, že je advokátní kancelář zapsána v České advokátní  komoře (  § 54 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)
  Osvědčením nebo Výpisem ze seznamu advokátů vydaným Českou advokátní komorou pro  všechny členy statutárního orgánu, nebo osoby, jejímž prostřednictvím  je prokazována odborná způsobilost ( § 54 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Dále je u těchto osob třeba doložit jejich čestná prohlášení, ve kterých vyslovily souhlas s tím, že v SKD budou uvedeny.
  Advokát ( fyzická osoba)
  Osvědčením nebo Výpisem ze seznamu advokátů vydaným Českou advokátní komorou

  Dotaz na VZ

  29.07.2014 Dobrý den, zajímá mě jak postupovat v případě, že VZ je technicky do detailu specifikována na konkrétního dodavatele. Lze toto zadání rozporovat? Pokud ano tak jakou formou nebo dle jakého paragrafu.

  Dobrý den,
  dodavatel je dle § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) oprávněn podat písemné námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Námitky musí dodavatel doručit zadavateli písemně, nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
  Dodavatel v námitkách dle § 110 odst. 7 ZVZ uvede, kdo námitky podává (identifikační údaje dodavatele); proti kterému úkonu zadavatele námitky směřují (námitky proti zadávacím podmínkám dle § 110 odst. 3 ZVZ); v čem je spatřováno porušení zákona a uvede újmu, která dodavateli hrozí. V případě námitek proti zadávacím podmínkám dodavatel zpravidla jako hrozící újmu uvádí, že je mu v důsledku požadavku zadávacích podmínek, který je v rozporu se ZVZ, znemožněno zúčastnit se zadávacího řízení.
  Pokud se dodavatel domnívá, že jsou zadávací podmínky „šity na míru konkrétního dodavatele“, může se jednat zejména o tyto případy:
  stanovení technických podmínek v rozporu s požadavky dle § 45 odst. 3 a 4 a § 46 ZVZ; tedy technické podmínky buď zaručují neoprávněnou konkurenční výhodu, vytváří neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, nebo zadavatel odkazuje v daném případě neoprávněně na normy, jež nemají evropský či nadnárodní základ,
  zadavatel použije v rozporu s § 44 odst. 11 ZVZ při vymezení předmětu veřejné zakázky označení příznačné pro určitého dodavatele,
  zadavatel v rámci kvalifikačních předpokladů požaduje v rozporu s § 50 odst. 2 ZVZ prokázání skutečností, jež nesouvisí bezprostředně s předmětem veřejné zakázky, nebo v rozporu a s § 50 odst. 4 ZVZ stanoví kvalifikační předpoklady, které vedou k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.
  Dále může dodavatel dovodit nesoulad zadávacích podmínek se ZVZ z důvodu porušení obecného požadavku zákazu skryté diskriminace dle ustanovení § 6 odst. 1 ZVZ. Zde se jedná o případy požadavků kdekoli v rámci zadávacích podmínek, které navenek působí korektně a nestranně, avšak na základě argumentů z oboru plnění veřejné zakázky lze prokázat, že jejich účelem je znemožnit účast v zadávacím řízení určitému uchazeči, ač by tento jinak byl způsobilý splnit řádně předmět veřejné zakázky. Je třeba doplnit, že zákaz skrytě diskriminačních požadavků potvrdil i Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008.
  Pro úplnost bychom chtěli upozornit i na institut dodatečných informací. Dodavatel je oprávněn požadovat dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZVZ (podlimitní veřejné zakázky), nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.
  Někteří dodavatelé nejprve podávají žádost o dodatečné informace, aby se vyhnuli nutnosti podat námitky. Oprávnění dodavatele podat námitky proti zadávacím podmínkám dle § 110 odst. 3 ZVZ není podáním žádosti o dodatečné informace dotčeno.

  Vracení nabídek

  21.07.2014 Musí zadavatel vrátit neotevřenou nabídku, jestliže zrušil zadávací řízení 1 den před otvíráním obálek? Děkuji.

  Dobrý den,

  veřejný zadavatel může zrušit zadávací řízení jeden den před otevíráním obálek pouze z důvodů uvedených v ust. § 84 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”).

  Pokud zadavatel uvedené možnosti využije, uchazeči/uchazečům nabídky nevrací, naopak má povinnost je archivovat, a to s ohledem na ust. § 155 odst. 1 ZVZ v kombinaci s ust. § 17 písm. v) ZVZ a to po dobu 10 let od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

  Zadavatel je dále povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu v souladu s ust. § 84 odst. 8 ZVZ a zároveň je povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle ust. § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí v souladu s ust. § 84 odst. 7 ZVZ (tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy).

  Odstoupení ze zadávacího řízení

  18.07.2014 Dobrý den, jeden uchazeč potřebuje vrátit vzorky. Dle § 56 odst. 8 ZVZ je to možné až po uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení, k čemuž ale hned tak nedojde, zadávací řízení se prodlužuje námitkami a asi bude i předmětem přezkumu ÚOHS. Uchazeč proto zaslal zadavateli dopis, že odstupuje ze zadávacího řízení a chce proto vrátit vzorky. ZVZ možnost odstoupení ze zadávacího řízení nezná, naopak v § 43 ZVZ se uvádí, že uchazeč je vázán nabídkou až do uzavření smlouvy (je na třetím místě). Je možné, aby uchazeč odstoupil ze zedávacího řízení a vzorky mu tak byly vráceny již před podpisem smlouvy? Nevytkne to pak ÚOHS zadavateli? Situaci ještě komplikuje, že uchazeči jsou jen 3, když tento odstoupí, tak budou jen 2 a jednomu přitom hrozí vyloučení. V případě odstoupení tohoto uchazeče by při vyloučení dalšího muselo být zadávací řízení zrušeno, když by se znovu provádělo posouzení a hodnocení nabídek, kdežto jinak by být zrušeno nemuselo. Děkuji za odpověď. S pozdravem Jiří Přib

  Dobrý den,
  v souladu s ust. § 43 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) jsou uchazeči svými nabídkami vázáni po dobu zadávací lhůty.
  V souladu s ust. § 43 odst. 3 začíná zadávací lhůta běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací lhůta se však, dle druhé věty třetího odstavce uvedeného ustanovení, prodlužuje uchazečům, s nimiž může zadavatel v souladu se ZVZ uzavřít smlouvu, až do doby uzavření smlouvy podle ust. § 82 odst. 4 nebo do zrušení zadávacího řízení, což se, jak uvádíte ve svém dotazu, vztahuje i na případ zmíněného uchazeče.
  Uchazeči mohou svými nabídkami řádně podanými do zadávacího řízení disponovat do začátku běhu zadávací lhůty. Z uvedeného vyplývá, že v této době mohou vzít své nabídky i zpět. Následně okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek, začíná běžet zadávací lhůta, a uchazeči již s podanými nabídkami disponovat nemohou.
  Uchazečem předložené vzorky jsou součástí podané nabídky a zadavatel je povinen v souladu s ust. § 56 odst. 8 ZVZ tyto vzorky na základě písemné žádosti uchazeče po uzavření smlouvy nebo po zrušení zadávacího řízení bezodkladně vrátit nebo uhradit jejich hodnotu.
  Jsou –li podány námitky nebo je-li podán návrh na přezkoumání úkonu zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zadávací lhůta neběží v souladu s ust. § 43 odst. 4 a 5 ZVZ. V případě podání návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo v případě, že Úřad zahájí řízení z moci úřední, běh zadávací lhůty pokračuje až dnem následujícím po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu. Konec zadávací lhůty se tak úměrně posouvá o dobu, kdy zadávací lhůta neběží, toto bude zřejmě příznačné i pro Vámi popsanou situaci.

  Vyloučení uchazeče

  15.07.2014 Dobrý den, dali jsme si do zadávacích podmínek větu, že prohlídka místa je povinná a nesplnění této podmínky bude důvodem k vyřazení uchazeče. Ozval se nám možný uchazeč, který termín prohlídky propásl (ale zadavací řízení ještě není skončeno, posouzení nabídek bude až za týden) s tím, že jeho případné vyloučení bude protizákonné. Více k tomu nesdělil. Dle § 76 ZVZ musí být nabídky, které nesplní požadavky zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, vyloučeny. Ale je pravda, že bychom si mohli do zadávacích podmínek dát nesplnitelné požadavky a tím diskriminovat uchazeče. Můžete mi sdělit, zda nesplnění takové podmínky, kterou jsme si dali, může být důvodem k vyřazení uchazeče?

  Dobrý den,
  podle odstavce 5) § 49 ZVZ je sice zadavatel oprávněn, za předpokladu, že „je to pro plnění veřejné zakázky či zpracování nabídky nezbytné“, umožnit všem dodavatelům, kteří mají zájem na podání nabídky, prohlídku místa plnění v době jím určené v zadávacích podmínkách, ale z citované formulace „umožnit“ v žádném případě nevyplývá pro uchazeče nějaká povinnost, se prohlídky zúčastnit.
  Pokud se máme vyjádřit k možnosti zadavatele zařadit z vlastní vůle do zadávacích podmínek „povinnost uchazeče zúčastnit se prohlídky místa plnění ve stanovené době“, pak upozorňujeme na skutečnost, že pro takový postup nedává ZVZ v žádném svém ustanovení zadavateli zákonnou oporu.
  Je sice pravda, že § 44 ZVZ umožňuje zadavateli uplatnit v zadávací dokumentaci tzv. „ jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky“ (písmeno j odstavce 3 § 44), ovšem je třeba respektovat, že se jedná o „jiné požadavky na samotné plnění VZ“. „Prohlídka místa plnění“ toto vymezení citované zákonné možnosti zadavatele nenaplňuje.

  Obnovení činnosti hodnotící komise

  15.07.2014 Dobrý den, hodnotící komise navrhla zadavateli vyloučit některé uchazeče z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny. Tomuto návrhu předcházelo zdůvodnění dle §77 ZVZ, podložené odborným posudkem (autorizovaného inspektora podle stavebního zákona a znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí), který si komise před návrhem na vyloučení nechala zpracovat. Posudek bral v potaz i písemná zdůvodnění jednotlivých uchazečů ohledně mimořádně nízkých nabídkových cen. Poté komise vyhotovila a členové podepsali Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek a komise tímto ukončila svou činnost. Legislativně právní odbor, který předkládá návrh rozhodnutí Radě města, však usoudil, že komise neměla vůbec ukončit svou činnost a měla si vyžádat POSUDEK OD SOUDNÍHO ZNALCE. Komise následně obnovila svou činnost, i když neporušila zákon. To znamená, že ve složce průběhu výběrového řízení budou 2 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Je tento postup správný? Děkuji předem za odpověď

  Dobrý den,

  jestliže komise ukončila svou činnost, ve smyslu „přestala existovat“, pak tato již neexistující komise nemůže dále jednat. Její členové nemají k takovému jednání oprávnění. Pokud neporušila ZVZ, pak není ani důvod, aby „znovu jednala“.

  Jestliže ovšem zadavatel zjistil, že hodnotící komise porušila postup stanovený ZVZ, pak podle ustanovení odstavce 5) § 79 ZVZ, pro nové posouzení a hodnocení nabídek ustanoví jinou hodnotící komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení nabídek sám. Důvody pro nové posouzení a hodnocení nabídek zadavatel připojí k původní zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Provede-li nové posouzení a hodnocení nabídek podle tohoto odstavce zadavatel sám, zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 obdobně.

  Přílohy návrhu smlouvy

  15.07.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda zadavatel postupoval správně, když při posuzování nabídek vyloučil nabídky, v nichž byl předložen řádně podepsaný návrh smlouvy, avšak uchazeč nepředložil povinné přílohy tohoto návrhu smlouvy - seznam subdodavatelů a harmonogram. Tyto přílohy jsou vytvářeny přímo uchazeči a nelze jejich nepředložení zdůvodnit tím, že přílohy budou dodány zadavatelem (jako např. zadávací a projektová dokumentace). Byl postup zadavatele správný, když vylouči uchazeče, kteří nepředložili v rámci návrhu smlouvy předhled subdodavatelů a harmonogram? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  předpokládáme, že vyřazení nabídek a vyloučení uchazečů pro nesplnění zadávacích podmínek [chybějící přílohy návrhu smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky (dále jen „VZ“), a to seznam subdodavatelů a harmonogram plnění předmětu VZ] předcházel požadavek zadavatele v zadávacích podmínkách na danou veřejnou zakázku, aby dodavatel učinil přílohou a nedílnou součástí návrhu smlouvy seznam subdodavatelů se specifikací částí veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele [§44 odst. (6), věta první ve spojení s § 17 písm. d) zák. č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) ] a harmonogram provádění předmětu veřejné zakázky.

  Pokud však shora uvedený požadavek zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl, nelze postupovat vámi popsaným způsobem.

  Zákaz diskriminace

  14.07.2014 Problematika zákazu diskriminace a s tím související znevýhodňování potenciálního dodavatele. Připravujeme zakázku malého rozsahu na zajištěni servisu služebních vozidel. Při zadávání kritérií pro dodavatele bychom chtěli nastavit požadavek na autorizovaný servis (smluvního partnera automobilky dané značky), z důvodu kvality, bezpečnosti a originality náhradních dílů přímo od výrobce. Právníci magistrátu však považují tento požadavek za problematický a diskriminační. Je možné oprávněně požadovat autorizovaný servis či nikoliv? Předem děkuji a přeji hezký den. Mgr. Zuzana Dostalíková vedoucí odboru technického zabezpečení Městská policie Liberec tř. 1. máje 108/48 460 07 Liberec III tel: 488 578 102 mobil: 602 417 957 email: dostalikova.zuzana@mp.liberec.cz web: www.mpliberec.cz

  Dobrý den,

  ve svém dotazu uvádíte, že připravujete uzavření smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu. Podle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejný zadavatel je však při uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky povinen dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Pro zodpovězení Vašeho dotazu bude nezbytné posoudit, nakolik je požadavek na autorizovaný servis v rozporu se zákazem diskriminace. Ve svém dotazu uvádíte, že podstata autorizovaného servisu spočívá v tom, že autoservis je smluvním partnerem určitého výrobce aut. Důsledkem existence takovéhoto vztahu má být kvalitnější plnění dodavatele, bezpečnost a originalita použitých náhradních dílů od výrobce. Zde si dovolíme poznamenat, že takovýto závěr nemusí být jednoznačný. Připouštíme, že tento náš závěr může plynout pouze z neznalosti relevantního trhu a obsahu smluv mezi výrobci aut a autorizovanými servisy.

  Pokud budete požadavek na autorizovaný servis formulovat tak, že svým charakterem bude odpovídat požadavkům na kvalifikační předpoklady, doporučujeme doplnit argumentaci, proč spatřujete pouze autorizované servisy za poskytující takovou míru kvality plnění, která je pro zadavatele přijatelná, resp. proč jsou plnění neautorizovaných servisů nepřijatelně nízké kvality.

  Obecně lze konstatovat, že požadavky na kvalitu plnění, bezpečnost i kompatibilitu náhradních dílů jsou při zadávání veřejných zakázek důvodné. Zadavatelé veřejných zakázek obvykle zohlední zájmy týkající se těchto požadavků při stanovení hodnotících kritérií.

  Pokud při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu budete provádět nějaké poptávkové řízení, doporučujeme stanovit hodnotící kritéria tak, aby zohledňovala požadavky na kvalitu plnění. Avšak bez doplnění argumentace, nepovažujeme za vhodné neautorizované servisy předem z účasti v řízení vylučovat.

  Zadávací řízení - jedinečný produkt

  13.07.2014 Dobrý den, ráda bych se informovala, zda jsou nějaké výjimky od Zákona o VZ, hlavně vyhlášení zadávacího řízení, průběh zadávacího řízení,.... pokud chci koupit jedinečný produkt, který vyrábí (prodává) pouze jediná mě známá firma. Cena bude do 1,5 mil. Kč. Mnohokrát děkuji za odpověď Skokanová

  Dobrý den,

  za výjimky ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jsou označována ta ustanovení ZVZ, dle kterých není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona. Tyto výjimky jsou uvedeny v § 18 a 19 ZVZ. Zadáváním se rozumí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, v dynamickém nákupním systému, nebo uzavření smlouvy na veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy (blíže §17 písm. m) ZVZ).
  Z popisu veřejné zakázky, který jste učinila ve svém dotazu, se zdá, že bude možné využít výjimky stanovené v § 18 odst. 5 ZVZ. Podle tohoto ustanovení není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejnou zakázkou malého rozsahu je zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH (resp. 6 000 000 Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při tomto postupu je však zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období.
  Doporučujeme ověřit, že zadavatel nebude pořizovat obdobné, související plnění ve shodném účetním období. Ukáže-li se, že při stanovení předpokládané hodnoty není nutné brát v úvahu tyto jiné veřejné zakázky, bude se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu. Ve svém dotazu totiž uvádíte, že předpokládaná výše peněžitého závazku na nákup produktu bude 1 500 000 Kč, z čehož lze dojít k závěru, že předpokládaná hodnota této veřejné zakázky nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH.
  Pokud se tak zadavatel dobrovolně nerozhodne (§ 26 odst. 5 ZVZ), nemusí při uzavírání smlouvy na realizaci této veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení. Je-li zadavatelem veřejným, je povinen při uzavírání smlouvy dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6 ZVZ). Zadavatelé při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu postupují podle obecné právní úpravy (§ 1724 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
  Na situace, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, je pamatováno v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ. Pokud takováto situace nastává z důvodů technických, uměleckých, vyplývajících z ochrany výhradních práv nebo ze zvláštního právního předpisu, může zadavatel zadat tuto veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Jednací řízení bez uveřejnění je zadávacím řízením (§ 21 odst. 1 písm. d) ZVZ), avšak svým charakterem je také poměrně výjimečným. Postup v jednacím řízení bez uveřejnění je upraven zejména v § 35 ZVZ.
  Upozorňujeme, že odůvodnění správnosti a vhodnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění náleží zadavateli. Ten by měl být schopen prokázat, že jím provedená volba jednacího řízení bez uveřejnění je v souladu se ZVZ. Musí být dovozena objektivní nemožnost jiných dodavatelů poskytnout zadavateli jím požadované plnění. Pouhé konstatování, že „produkt vyrábí jediná vám známá firma“, které jsme zaznamenali ve Vašem dotazu, by bylo nedostačujícím.
  Nelze opomenout, že situace odpovídající podmínkám pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, nesmí být zadavatelem vytvářena uměle s cílem vyhnout se transparentnějším zadávacím řízením. Zadavatel zejména nesmí svým dřívějším jednáním stav exkluzivity sám vytvářet.
  Závěrem shrnujeme, že v ZVZ je stanovena výjimečná právní úprava pro veřejné zakázky malého rozsahu, jakož i pro veřejné zakázky, u kterých může být plnění poskytnuto pouze jediným dodavatelem.

  Námitka

  12.07.2014 Dobrý den,chci podat námitky proti výběru nejvýhodnější nabídky veřejné soutěže.Jedná se provoz divadelního bufetu,Doložila jsem skvělé reference a petice diváků a mám 22let praxe s tímto provozem,nikdy žádný prohřešek a podle slov ČT,která jezdí po divadlech zcela nejlepší provoz.Mám dojem diskriminace,že jsem žena a podjatosti ohledně vítězného uchazeče,jak se mohu bránit?Při oznámení o mém nepřijetí,jsem nebyla poučena o námitkách.Děkuji.

  Dobrý den,
  ve svém dotazu uvádíte, že jste se zúčastnila veřejné soutěže. Jelikož blíže nespecifikujete, o jakou veřejnou soutěž se jedná, dovolujeme si usuzovat, že jde o veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku podle § 1772 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pro tento zvláštním způsob uzavírání smlouvy platí, že vyhlašovatel je oprávněn vybrat nabídku, která mu nejlépe vyhovuje, není-li v podmínkách soutěže blíže stanoven způsob výběru nabídky. Po ukončení soutěže vyrozumí vyhlašovatel bez zbytečného odkladu navrhovatele, kteří v soutěži neuspěli, že jejich nabídky odmítl. Z výše uvedeného vyplývá, že vyhlašovatel není povinen předem sdělit své preference na výběr nejvhodnější nabídky a ani následně odůvodňovat, proč shledal určitou nabídku nevíce vyhovující jeho potřebám. Taktéž není povinen poučit odmítnuté uchazeče o opravných prostředcích.

  Prostřednictvím Info-fora na www.portal-vz.cz se podává výklad zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Pro bližší výklad předpisů regulujících veřejnou soutěž o nevhodnější nabídku doporučujeme obrátit se s dotazem na Ministerstvo spravedlnosti ČR, do jehož gesce tyto předpisy náleží.

  Pro případ, že by provoz divadelního bufetu, o který jste se ucházela, byl předmětem veřejné zakázky, uvádíme, že zadavatel je povinen při postupu podle ZVZ dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro určení, zda se jedná o veřejnou zakázku, bude rozhodné, zda je druhá strana zadavatelem podle § 2 ZVZ.

  Pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH, (resp. 6 000 000 Kč. bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce), jednalo by se se o veřejnou zakázku malého rozsahu. Tento druh veřejné zakázky nemusí být zadáván podle ZVZ. Zadavatel by si mohl zvolit jako způsob uzavření smlouvy na takovouto veřejnou zakázku i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. Nástroje na ochranu proti nesprávnému postupu zadavatele, které provedl při uzavírání smlouvy na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu, nejsou v ZVZ stanoveny. V úvahu přichází, abyste se písemně obrátila na zadavatele a sdělila mu, v čem spatřujete porušení zásad postupu zadavatele (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Zadavatel by měl za účelem dodržení těchto základních zásad takovéto sdělení vypořádat.

  Veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je vyšší, než je přípustné pro veřejné zakázky malého rozsahu (tzv. podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky), musí být zadávány podle ZVZ. Postupy pro zadání takovýchto veřejných zakázek jsou poměrně podrobně upraveny v ZVZ a to včetně podávání námitek proti domnělému porušení tohoto zákona zadavatelem.

  Závěrem shrnujeme, že oprávnění podat námitky podle § 110 ZVZ má dodavatel pouze při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh. Pokud nejste dodavatel, který má nebo měl zájem na získání takovéto veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, nejste oprávněna podat zadavateli námitky ve smyslu ZVZ.

  VZMR - dodatek ke smlouvě

  09.07.2014 Dobrý den. Obec podepsala smlouvu s vítězem VZMR na stavební práce hrazené z EU. Nyní zjistila, že nelze technicky provést část plnění dle projektu. Vznikají tak vícepráce v hodnotě cca 200.000,- Kč bez DPH (původní hodnota VZMR byla 3.600.000,- bez DPH). Může vícepráce zadavatel vyřešit dodatkem ke smlouvě, kde se upraví rozsah předmětu plnění a cena? Nebo by měl zadavatel vysoutěžit dodavatele těchto víceprací? Děkuji předem za odpověď.

  Dobrý den,
  Z vašeho dotazu není zřejmé, kdy byla vámi uvedená veřejná zakázka vyhlášena. Pokud to bylo po
  1. 1. tohoto roku, jednalo se vzhledem k vámi uvedené předpokládané hodnotě zakázky skutečně
  o veřejnou zakázku malého rozsahu. To znamená, že zadavatel při zadávání této zakázky byl povinen dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, závazně stanovené v odstavci 1) § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Ostatní ustanovení tohoto zákona zadavatele zakázky malého rozsahu nezavazují.
  Počínaje datem 1. 1. 2014 byl limit pro zakázky malého rozsahu u stavebních prací navrácen zpět na částku 6 milionů Kč. To znamená, že ani předpokládaná hodnota vysoutěžené zakázky zvýšená
  o hodnotu víceprací v rozsahu 200 tisíc Kč bez DPH, by stanovený limit nepřekročila. Ovšem i za těchto okolností platí, že postup zadavatele při zadávání takovéto veřejné zakázky musí být transparentní a nediskriminační. Je otázka, zda bude tento požadavek ZVZ splněn, jestliže po ukončení výběrového řízení a podpisu smlouvy o dílo s vybraným uchazečem dojde k podstatné změně smlouvy, což zvýšení ceny o 200 000,- Kč bezesporu je.
  Z tohoto důvodu se nedomníváme, že lze bez dalšího s vybraným dodavatelem stavebních prací, bez výběrového řízení na výše uvedené vícepráce, podepsat dodatek na jejich provedení.
  Jiná věc je podpis zmíněného dodatku na základě nového výběrového řízení, ve kterém by byl původní dodavatel vybrán v souladu se zásadami uvedenými v odst. 1) § 6 ZVZ.

  §50 odst.1, písm.c)

  08.07.2014 Lze prokázat ekonomickou a finanční způsobilost splnit VZ prostřednictvím subdodavatele? Děkuji

  Dobrý den,
  v případě čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku dle § 50 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ a „Prohlášení“) je třeba striktně oddělit formální možnost prokázat čestné prohlášení prostřednictvím subdodavatele a faktickou možnost uchazeče vytvořit si prostřednictvím subdodavatelů podmínky, aby Prohlášení mohl sám pravdivě učinit.
  Z hlediska formálního je třeba poukázat na ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ, které stanovuje úplný výčet kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění lze prokázat prostřednictvím subdodavatele. Splnění jiných kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele prokazovat nelze. Protože kvalifikační předpoklad Prohlášení není uveden ve výčtu dle § 51 odst. 4 ZVZ, jeho splnění nelze formálně prokazovat prostřednictvím subdodavatele, tedy nabídka uchazeče nemůže obsahovat Prohlášení podepsané subdodavatelem.
  Závěrem je třeba říci, i proč zákonodárce nepřipouští, aby Prohlášení bylo podepsáno subdodavatelem. Jedná se o odraz závazkového práva v ZVZ. Jestliže zadavatel uzavírá smlouvu na veřejnou zakázku s uchazečem a na plnění této smlouvy je oprávněn žalovat u soudu právě uchazeče, postrádalo by čestné prohlášení třetí osoby smysl.

  Vydání publikace

  07.07.2014 Dobrý den. Město hodlá vydat k 700. výročí založení reprezentativní publikaci. Aktuální odhadované náklady činí 3 miliony Kč celkem. Je zřejmé, že celý proces sestavení publikace se skládá z několika (3?) celkem samostatných částí: sestavení textů, dokumentů .. - zde jedná spíše o badatelskou, než-li autorskou činnost; grafická a předtisková úprava publikace; samotné zhotovení - tisk. Je možno tyto části zadat odděleně (přitom zřejmě 2. a 3. spolu)? Je možno zadat celou zakázku/první část v JŘBU místnímu reg. spolku, jehož členové se předmětem desítky let zabývají? Děkuji za stanovisko.

  Dobrý den,
  ve svém dotazu uvádíte, že předmětem Vámi plánované veřejné zakázky je vytvoření, úprava a zhotovení reprezentativní publikace při příležitosti 700. výročí založení města. Pro rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části, jak bylo výše uvedeno, se použije ust. § 13 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), které stanoví, že pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.
  Můžete tedy postupovat dvojím způsobem, buď jednu veřejnou zakázku rozdělíte na tři části a dáte možnost uchazečům podat nabídku na 1- 3 části předmětné veřejné zakázky, nebo můžete jednotlivé zakázky skutečně od sebe formálně oddělit a vysoutěžit je samostatně. V obou nastíněných případech však musíte vždy zadat tyto zakázky v režimu, který je roven součtu předpokládaných hodnot všech částí, resp. samostatných zakázek. Upozorňujeme, že v případě autorské činnosti je žádoucí pro zadavatele správně specifikovat autorská práva do smluvních podmínek.
  Jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU) ve smyslu ust. § 21 odst. 1 písm. d) ZVZ, je možné využít pouze v taxativních případech stanovených v ust. § 23 ZVZ. Užití tohoto druhu zadávacího řízení s sebou nese určitá specifika, pokud zadavatel využije jednacího řízení bez uveřejnění, musí nejen naplnit zákonné důvody pro jeho užití, ale zároveň musí i svoje rozhodnutí užít JŘBU transparentně odůvodnit v souladu se ZVZ.
  V případě, kdy by měla celá veřejná zakázka, nebo jedna její část (předpokládáme, že máte na mysli badatelskou činnost, resp. sepsání textů) být zadána v jednacím řízení bez uveřejnění místnímu regionálnímu spolku, protože se jeho členové historií města zabývají desítky let, jak uvádíte, nejsou zákonné důvody pro využití JŘBU naplněny, nicméně není tím nikterak vyloučena účast tohoto regionálního spolku jako uchazeče veřejné zakázky.

  Zadávání víceprací

  02.07.2014 Dobrý den, zadali jsme zakázku na stavební práce v otevřeném řízení. V průběhu stavby byly zjištěny nezbytné dodatečné práce (vícepráce), pro které jsem použili jednací řízení bez uveřejnění v souladu s § 23, odst 7a). Na tyto dodatečné stavební práce bude uzavřena nová smlouva (bylo vedené nové JŘBU) nebo budou formou dodatku smlouvy přičteny k původní zakázce? Jakým způsobem bude uveřejňovaná výše skutečně uhrazené ceny dle § 147a? Cena pro každou zakázku zvlášť nebo součet cen pro celou stavbu ? Děkuji

  Dobrý den,
  tážete se na uveřejňovací povinnost veřejného zadavatele dle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) v případě, že tento zadá také (stavební) vícepráce dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“).
  Ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) stanoví podmínky použití JŘBU u víceprací, které mají být zadány původnímu dodavateli (viz § 23 odst. 7 písm. a) bod 1 ZVZ). Přímo se tedy nabízí, že výstupem JŘBU bude dodatek k původní smlouvě (to je běžná praxe), není ale v žádném případě zapovězeno, aby smluvní formát byl jiný (lze si představit například inominátní smlouvu o změně smlouvy atd.). Vždy se ale jedná o nové zadávací řízení a novou veřejnou zakázku, u níž uzavřený dodatel je smlouvou ve smyslu § 7 ZVZ.
  Dle § 147a ZVZ má veřejný zadavatel uveřejnit na svém profilu zadavatele mimo jiné „smlouvu na veřejnou zakázku, včetně jejích změn a dodatků.“
  Je nutné, aby postup zadavatele byl transparentní (je to jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 odst. 1 ZVZ). Z informací poskytnutých na profilu zadavatele u původní veřejné zakázky, musí být tedy patrné a dohledatelné, že k původní smlouvě byl uzavřen dodatek a tento musí být uveřejněn.
  Zdůrazňujeme ale, že postup zadavatele musí být transparentní.

  Změna kvalifikace podle § 58 odst. 1)

  02.07.2014 Dobrý den, Chci se zeptat jak posuzovat situaci, kdy v zadávacím řízení došlo do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky k tomu, že uchazeč v jednom okamžiku odvolal všech 8 členů statutárnímu orgánu a ihned zpátky jmenoval z původních osmi tři. Pak došlo k pouze formální změně adresy jeho sídla a názvu jednoho odštěpného závodu. Jde v tomto případě o tzv. kvalifikovanou změnu ve smyslu rozhodovací praxe ÚOHS, nebo nekvalifikovanou? ÚOHS-S339,347,359/2009,182/2010/KO-1514/2010/510/Hod cit: "K předmětné změně v kvalifikaci dodavatele Úřad uvádí, že v případě, kdy do statutárního orgánu je zvolen nový člen, ztrácí dodavatel automaticky kvalifikaci, neboť podle ust. § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona musí základní kvalifikační předpoklady podle těchto ustanovení zákona splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu.Pokud se tedy členem statutárního orgánu stala osoba, která v nabídce neprokazovala splnění kvalifikace podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona, pozbyl v důsledku této skutečnosti dodavatel, který předložil nabídku, prokázanou příslušnou kvalifikaci." ÚOHS-S420/2012/VZ-21090/2012/521/HKu cit: "Úřad konstatuje, že odvolání jednoho člena statutárního orgánu a jeho výmaz z obchodního rejstříku v případě, že odvolaný člen není nahrazen členem novým, není takovou změnou, která by mohla mít za následek nesplnění kvalifikace dodavatele a dodavatel tak není povinen ve vztahu k provedené změně kvalifikaci znovu prokazovat, ani tuto změnu podle § 58 odst. 1 oznamovat.“ Metodika zadávání veřejných zakázek MMR na str. 175 ve shodě s Metodikou ÚOHS uvádí, že Za změny v kvalifikaci dodavatele, která by naopak neznamenaly nesplnění kvalifikace, mohou být například považovány následující změny: • změna bydliště statutárního orgánu dodavatele • odvolání člena statutárního orgánu dodavatele, u něhož byla prokázána trestní bezúhonnost. Domnívám se správně, že vzhledem k tomu, že fakticky došlo k odvolání původních pěti čelů statutárního orgánu, když nově jsou členy původní 3 členové, tedy Ti kteří prokázali v nabídce kvalifikační předpoklady podle § 53 a) a b). Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  pokud do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky přestane dodavatel splňovat kvalifikaci, je dodavatel povinen podle § 58 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nejpozději do 7 pracovních dnů písemně oznámit tuto skutečnost veřejnému zadavateli. Dodavatel je povinen předložit potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu do 10 pracovních dnů od oznámení této skutečnosti veřejnému zadavateli. Veřejný zadavatel může na žádost dodavatele tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

  Při změně některých údajů, které jsou uvedeny v dokumentech, kterými dodavatel prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů, musí dodavatel posoudit, nakolik mohou tyto změny ovlivnit jeho splnění kvalifikace. Změna ve složení statutárního orgánu, může představovat změnu, kterou je dodavatel povinen zadavateli oznámit a následně doložit. Nesplnění této povinnosti má za následek vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

  Ve Vámi popsané situaci byli odvoláni všichni členové statutárního orgánu a následně se tři z původních členů opětovně stali členy statutárního orgánu dodavatele. U těchto staronových členů byly zákonem vyžadované kvalifikační předpoklady již prokázány. Takováto změna ve složení statutárního orgánu nemá vliv na splnění kvalifikace. Jelikož dodavatel nepřestal splňovat kvalifikaci, nenastala ani oznamovací povinnost uložená v § 58 ZVZ. Obdobně ani změna adresy sídla a názvu jednoho odštěpného závodu nemívají vliv na splňování kvalifikace.

  Vyloučení uchazeče z důvodu evidence pohledávky za ním

  02.07.2014 Dobrý den, mohu v zadávacím řízení předem vyloučit toho uchazeče, za kterým eviduji pohledávku? Je výše této pohledávky v tomto případě relevantní (pohledávka je až dvojnásobně vyšší než předpokládaná cena zakázky). Děkuji za včasnou odpověď.

  Dobrý den,

  pohledávka je právo na určité plnění, které má věřitel ze závazku vůči dlužníku. Závazky vznikají ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá (blíže k tomu § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

  Skutečnost, že zadavatel má vůči dodavateli právo na určité plnění a eviduje takovouto pohledávku ve svém účetnictví, není důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Takovéto vyloučení nemůže být vyhrazeno předem v zadávacích podmínkách ani provedeno následně v průběhu zadávacího řízení.

  Pro způsobilost dodavatele plnit veřejnou zakázku používá zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon“ nebo „ZVZ“), pojem kvalifikace. V § 50 ZVZ je stanoveno, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který
  a) splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53 ZVZ,
  b) splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 ZVZ,
  c) předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a
  d) splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56 ZVZ.

  Požadavek na to, aby dodavatel neměl u zadavatele evidované pohledávky, neleze podřadit pod žádný ze zákonem připuštěných kvalifikačních předpokladů. Zadavatel není oprávněn takovouto skutečnost po dodavatelích požadovat.
  K požadavkům na bezdlužnost dodavatelů vůči zadavateli se vyjadřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí č.j.: S149/2008 ze dne 4. srpna 2008 a taktéž jej shledal nepřípustným. Požadavek na bezdlužnost vůči České republice je stanovený v § 53 odst. 1 písm. f) až h) ZVZ a nelze ho zaměňovat se vznikem pohledávek ze závazkových vztahů či jinak rozšiřovat.

  Překročení maximálně možné přípustné školy

  26.06.2014 Dobrý den, administruji podlimitní výběrové řízení na stavební práce spočívající ve výstavbě mateřské školy. Předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla zadavatelem dle prováděcí projektové dokumentace a rozpočtu stanovena ve výši 17.100.000,- Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zároveň stanovena jako cena maximální a nejvýše přípustná. V rámci výběrového řízení byly doručeny 4 nabídky. Nabídkové ceny všech uchazečů přesáhly 22 mil. Kč bez DPH. Je možné v tomto zadávacím řízení pokračovat a vyhodnotit nejvýhodnější nabídku nebo je lepší ho zrušit? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  zadavatel si může podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanovit v zadávací dokumentaci požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny. Tyto požadavky se mohou týkat i její maximální výše.

  Podle § 76 ZVZ posoudí hodnotící komise nabídky z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení vyloučí a tuto skutečnost mu písemně oznámí. V tomto oznámení uvede i důvody vyloučení.

  Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Cena, uvedená uchazeči v jejich nabídkách, může předpokládanou hodnotu veřejné zakázky překročit. Tato skutečnost nebude představovat nesplnění zákonných požadavků či zadávacích podmínek, protože výše předpokládané hodnoty je určující pouze pro stanovení způsobu zadávání veřejné zakázky.

  Pokud to zadavatel považuje za nezbytné, může v zadávacích podmínkách stanovit maximální přípustnou cenu. Na základě skutečnosti, že žádná ze čtyř podaných nabídek tuto podmínku nesplnila, se jeví, že tato podmínka nemusela být v zadávací dokumentaci stanovena dostatečně jasně. Doporučujeme, aby při posuzování nabídek bylo důsledně ověřeno, jaké je znění této zadávací podmínky a zda nabídky tuto podmínku splňují.

  Jestliže všechny obdržené nabídky nesplní zadavatelem stanovenou zadávací podmínku (např. překročí maximální přípustnou cenu), musí zadavatel všechny uchazeče ze zadávacího řízení vyloučit.

  Byli-li z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé, musí zadavatel podle § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení.
  Závěrem shrnujeme, že zadávací řízení, ve kterém žádná z podaných nabídek nesplnila zadávací podmínky, bude nezbytné zrušit. Pokračování v zadávacím řízení by bylo v rozporu se ZVZ.

  Dodatečná informace

  25.06.2014 Dobrý den, měli jsme odpovědět dle zákona na dodatečnou informaci do 4 pracovních dnů, ale bohužel jsme odpověděli až po šesti dnech. Jak napravíme chybu? Máme prodloužit lhůtu pro podání nabídek nebo soutěž zrušit? Prosím o odpověď co v nejkratším možném termínu. Děkuji. Králová

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 SB., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ“) ve svém § 49 odst. 2 uvádí, že zadavatel odešle dodatečné informace k zadávacím podmínkám, případně související dokumenty, nejpozději do 4 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1, a jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2, nejpozději do 3 pracovních dnů po doručení žádosti podle odstavce 1.
  Ve svém dotaze uvádíte, že zadavatel nedodržel lhůtu uvedenou v ZVZ a uveřejnil dodatečné informace nikoli za 4 dny, nýbrž za 6 dní. Lze připustit, že některé dodatečné informace vyžadují časově náročnější přípravu a tudíž je možné poskytnout je v termínu delším, než je stanoven zákonem. V takovém případě je však zadavatel v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 ZVZ povinen přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek a tuto skutečnost oznámit všem dodavatelům dle § 49 odst. 3 ZVZ.

  Koncese x veřejná zakázka

  24.06.2014 Zadavatel má zájem převést správu veřejného osvětlení na třetí osobu. V rámci toho bude platit dodavateli měsíční "nájemné" za správu tohoto zařízení. Dodavatel zajistí provoz veřejného osvětlení - tzn. funkčnost světel, dodávku el. energie a také renovaci světelných zdrojů. Celkové náklady jsou předpokládány do 10 mil. Kč za období 8 let. Jakým způsobem by měl zadavatel provést výběr uchazeče (dle kterých ustanovení platných právních předpisů). Jedná se o koncesi nebo o veřejnou zakázku?

  Dobrý den,
  obrátila jste se na nás s žádostí o posouzení, zda popsaný postup zadavatele podléhá ustanovením zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) anebo ustanovením zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (dále jen „KZ“). Koncesní smlouva ve smyslu KZ spočívá v oprávnění koncesionáře k braní užitků z poskytování služeb či realizace konkrétního díla. Existuje i možnost části plnění poskytnutého zadavatelem v penězích. V praxi se nejčastěji jedná o případy, kdy koncesionář přímo vybírá poplatky od koncových uživatelů, kdy dochází k přenosu určitých ekonomických rizik spojených s jejich výběrem, nicméně platby od třetích osob nemusí být vždy znakem koncesní smlouvy. Pokud tedy v předmětném vztahu dojde k naplnění podmínek, kdy veřejný subjekt – veřejný zadavatel, fakticky opravňuje koncesionáře k tomu, aby místo něj poskytoval veřejnou službu (§ 16 odst. 1 KZ), za dodržení podmínek spočívajících v oprávnění soukromého subjektu k braní užitků vyplývajících z poskytování dané služby, či z využívání provedeného díla, jež jsou formou protiplnění poskytnutého zadavatelem (§ 16 odst. 1 KZ), přičemž na provozovatele jsou přenesena rizika spojená s vlastním provozem či poskytování konkrétní služby (§ 16 odst. 2 KZ), obvykle za současného naplnění podmínky spočívající v přenosu rizika spojeného s vybíráním uživatelských poplatků koncesionářem, jsou naplněny znaky koncesní smlouvy ve smyslu KZ a je nutno realizovat koncesní řízení. Z Vámi uvedených informací však tato skutečnost nevyplývá, nýbrž se domníváme, že veřejnou službu bude i nadále poskytovat veřejný zadavatel. Předmětem vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem bude nejspíš oprava, renovace a zajištění funkčnosti veřejného osvětlení dodavatelem, přičemž protiplněním za tyto služby bude Vámi uvedené měsíční nájemné poskytované zadavatelem. V takovém případě by se zřejmě jednalo o veřejnou zakázku dle § 7 ZVZ. Vzhledem k množství poskytnutých informací není možné sdělit, zda má být v daném případě postupováno dle KZ nebo dle ZVZ.

  Zrušení zadávacího řízení

  19.06.2014 Jak postupovat, když se dodatečně zjistí chyba v zadávacím řízení? Konkrétně, když výzva již byla uveřejněna, neukončena a dodatčeně se zjistilo, že nedopatřením se u předpokládané ceny zakázky ve výzvě se uvedla jen cena s DPH ( ve specifikaci byla uvedena cena bez a s DPH) a rovněž v návrhu smlouvy termín dodání nesplňuje pravidla pro realizaci klíčové aktivity, která má být zahájena dříve, než je termín dodání. Jednalo by se o zakázku malého rozsahu, dle příručky pro dotaze verze 7. Lze zrušit VR (příručka udává, že by to mělo jít, jen s obeznámením důvodu zprostředkujícího subjektu), nebo informovat o změnách oslovené dodavatele a veřejnost? Děkuji za odpově´d.

  Dobrý den,
  zákonnost vašeho postupu se posuzuje podle ustanovení § 18 odst. 5) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“), o obecných výjimkách z působnosti zákona. Přesnou hodnotu veřejné zakázky bez daně z přidané hodnoty, spolu s vymezením jejího předmětu podle § 7 odst. 2 Zákona, nám však v dotazu nesdělujete. Veřejnou zakázkou malého rozsahu (dále jen „VZMR“) se proto obecně rozumí veřejná zakázka dle § 12 odst. 3 Zákona, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne zákonem stanovených finančních limitů. Uveřejnění předpokládané ceny s DPH nemělo v popisovaném případě za následek dosažení stanoveného finančního limitu, a pokud zadavatel postupoval v souladu s ust. § 6 odst. 1 Zákona, neporušil svým jednáním zákonné povinnosti vztahující se obecně k VZMR. Zadavatel proto není povinen postupovat a zadávat podle tohoto Zákona veřejné zakázky malého rozsahu, příslušné ustanovení zákona upravuje pouze postup zadavatele ve vztahu k zásadám transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Povinností příjemce dotace je dostát závazným metodickým pokynům poskytovatele dotace způsobem, který je v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a není v rozporu se zákazem diskriminace. V případě, kdy příjemce dotace přikročí k odstranění nesrovnalostí nebo k nápravě chyb v oznámení o zahájení výběrového řízení, resp. ve výzvě nebo v zadávací dokumentaci, popř. se rozhodne zrušit zadávací řízení, je s ohledem na výše uvedené ustanovení Zákona povinen tuto informaci sdělit všem uchazečům a zájemcům, resp. uveřejnit tyto změny způsobem shodným a za využití stejného postupu, který byl využit k uveřejnění oznámení o zahájení výběrového řízení.

  Zadávací lhůta

  18.06.2014 Dobrý den, v § 43 odst. 3 ZVZ je m.j. uvedeno, že zadávací lhůta začíná běžet OKAMŽIKEM skončení lhůty pro podání nabídek ... Pokud je lhůta pro podání nabídek stanovena datem a hodinou (např. 10.6.14 v 10:00 hod.) a zadávací lhůta stanovena ve dnech (např. 120 dnů), jaká je rozhodná doba pro počátek běhu zadávací lhůty? Je to den 10.6.2014, který se započítává do 120 dnů, nebo lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek, tj. počátek lhůty se datuje dnem 11.6.2014? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  podle ust. § 43 odst. (3) věty první zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) začíná zadávací lhůta běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

  S odkazem na § 43 odst.(3) větu první ZVZ počíná zadávací lhůta běžet již okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek, nikoliv dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek.

  Zadávací lhůta by tedy ve vámi uvedeném případě začala běžet 10.6.2014 a skončila po uplynutí 120 dnů, tedy dnem 7.10. 2014.

  V souvislosti s počátkem běhu zadávací lhůty odkazujme na rozhodnutí č.j.:ÚOHS-S132/2010/VZ-17758/2010/540/VKu ze dne 3.12.2010.

  SoD a její dodatky

  18.06.2014 Vážení, obracíme se na Vás s prosbou o odbornou konzultaci ve věci výběru zhotovitele a financování veřejné zakázky projektu, částečně hrazeného z dotace ROP jako uznatelné náklady projektu a zbývající části zcela v režii města. Jedním z kriterií hodnocení nabídek na veřejnou zakázku byla délka realizace stavby ve dnech, kdy jako mezní termín byl stanovený červen příštího roku. Očekávali jsme, že vzhledem k objemu prací a ve snaze nezužovat okruh uchazečů s ohledem na jejich kapacitní možnosti. Očekávali jsme, že všichni uchazeči nabídnou dokončení stavby v příštím roce. Úměrně předpokládaným objemům v jednotlivých letech město stanovilo v rozpočtu města plánovaný objem investic na stavbě. Vítězný uchazeč však nabídl dokončení stavby ještě letos. Z hlediska následného posouzení harmonogramu prací a nutných termínů vzhledem k technologiím provádění lze tuto nabídku při dostatečném kapacitním zajištění považovat v nabídnutém termínu za realizovatelnou. Termín pro dokončení stavby byl jedním z hodnotících kriterií, v případě jeho prodloužení dle finančních možností města toto však nebude mít vliv na celkové hodnocení celé veřejné zakázky a stanovení vítězného uchazeče. I v případě prodloužení termínu na hodnoty požadované městem bude dle přepočtů hodnocení (šlo o vícekriteriální hodnocení při celkovém hodnocení dle ekonomické výhodnosti nabídky) vítězná nabídka stále na prvním místě v tabulce hodnocení jako ekonomicky nejvýhodnější. Příčiny případného prodloužení termínu výstavby z důvodu neschopnosti část stavby financovat, jsou tedy zcela na straně města jako objednatele. Lze uzavřít dodatek smlouvy o dílo, který tyto příčiny na straně objednatele zmiňuje a došlo by v něm k rozdělení termínů pro dokončení tak aby část stavby mohla být hrazena z plánovaných investic města na další rok (dokončení „dotované části“ předpokládáme v termínu dle nabídky zhotovitele)? Ing. Pavel Sehnal vedoucí oddělení investic a místních komunikací MěÚ Šternberk

  Dobrý den,
  v souladu s ust. § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“), nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Postup proti uvedenému ustanovení by ve Vašem případě znamenal nepřípustnou změnu smluvních podmínek. ZVZ taxativně uvádí výčet podstatných změn v tomtéž ustanovení. ZVZ za podstatnou považuje takovou změnu, která by
  rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) a § 23 odst. 7 ZVZ,
  za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
  za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
  měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  Vzhledem k informacím uvedeným v textu Vašeho dotazu předpokládáme, že prodloužením doby realizace stavby nedojde k nepřípustné změně definované ve výše citovaném ustanovení pod písmeny a), b) a c), protože ke změně předmětu veřejné zakázky zjevně nedochází, vítězný dodavatel, jak uvádíte, by se i za předpokladu, že by nabídl dobu realizace stavby o délce, která by vyhovovala finančním možnostem zadavatele, umístil při hodnocení nabídek stále na prvním místě a konečně i proto, že nedochází ke změně zadávacích podmínek, daných zadavatelem, pokud vyjdeme z předpokladu, že konečný termín po posunutí doby realizace stavby by stále nepřekročil mezní termín – červen příštího roku – uvedený v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky.
  Zda nastíněná změna mění ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče, nemůžeme z informací ve Vašem dotazu objektivně určit, nicméně pokud tomu tak není, nejedná se, s ohledem na výše uvedené, v konečném důsledku o nepřípustnou změnu smluvních podmínek dle ZVZ a zadavatel tak může dodatek ke smlouvě o dílo uzavřít.

  Zveřejnění části nabídek po zrušení zadávacího řízení

  17.06.2014 Ministerstvo obdrželo žádost o poskytnutí všech právních stanovisek, které mu byly předloženy 13 uchazeči o veřejnou zakázku Právní služby jako součást nabídky. Ministerstvo žádost částečně odmítlo podle § 11 odst. 2 písm. a) a písm. c) InfZ a poskytlo žadateli pouze 4 z požadovaných stanovisek, protože pouze 4 uchazeči souhlasili se zveřejněním svých stanovisek. Žadatel podal rozklad proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a požadoval poskytnutí všech stanovisek. Na základě včas podaného rozkladu ministr obrany napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání, přičemž vyjádřil právní názor, že za situace, kdy rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ještě nebylo učiněno, má ministerstvo odmítnout žádost v prvé řadě s odvoláním na § 11 odst. 1 písm. b) InZ. Při novém projednání věci muselo ministerstvo vzít v úvahu, že žádost byla podána v době, kdy zadávací řízení k předmětné veřejné zakázce bylo vráceno do fáze hodnocení na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým zrušil úkony ministerstva (zadavatele) související s hodnocením nabídek a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějších nabídek, tj. nabídky se měly znovu posoudit a hodnotit nově ustanovenou hodnotící komisí. V tomto případě byly požadované stanoviska již jednou posouzeny a hodnoceny hodnotící komisí, která vypracovala podrobnou zprávu o jejich posouzení a hodnocení a v této fázi zadávacího řízení již měli uchazeči možnost do zprávy o jejich posouzení a hodnocení nahlédnout a pořídit si z ní výpisy a opisy ve smyslu § 80 odst. 3 ZVZ. Rovněž předmětné rozhodnutí Úřadu, které je veřejně přístupné, obsahuje podrobné hodnocení nabídek, které se bezprostředně vztahuje k požadovaným stanoviskům. Dále byly již 4 z 13 požadovaných stanovisek zveřejněny na základě žádosti o poskytnutí informací podané podle InfZ, jak je výše uvedeno (v době, kdy byl výběr nejvhodnější nabídky zrušen a před novým výběrem nejvhodnější nabídky) . Problém je v tom, že v době po zrušení napadeného rozhodnutí a ještě před vyřízením žádosti na základě rozhodnutí ministra o rozkladu, ministerstvo zadávací řízení k předmětné veřejné zakázce zrušilo podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (za důvod hodný zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení uvedlo porušení zásady důvěrnosti nabídek podle § 148 ZVZ, protože již 4 z 13 právních stanovisek byly zveřejněny před výběrem nejvhodnější nabídky). Domnívám se, že v této situaci již nelze odmítnout požadované stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b) InfZ. Nevím však, jestli v případě zrušení zadávacího řízení k předmětné veřejné zakázce před vydáním rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek nenastala situace, kdy by se měly požadované stanoviska odmítnout podle § 11 odst. 2 písm. a) a písm. c) InfZ (podle rozhodnutí ministra požadované stanoviska objektivně naplňují definiční znaky autorského díla, ale v rozhodnutí upozornil na fakt, že celý obsah nabídky všech uchazečů se jejich předáním zadavateli stal součástí veřejné soutěže, přičemž se zabýval otázkou, jestli samotný konkludentní souhlas uchazeče se zpracováním obsahu podané nabídky pro účely určení vítěze nezahrnuje též souhlas s poskytnutím obsahu nabídky třetím osobám v souvislosti s dohledem nad zadáváním veřejných zakázek a dále uvedl, že v okamžiku ukončení procesu výběru nejvhodnějšího uchazeče je navíc hodnota díla, které bylo zpracováno jen za tímto účelem z velké části zkonzumována). Prosím, můžete mi sdělit, jestli podle Vašeho názoru existuje v uvedeném případě zákonný důvod, který by opravňoval ministerstvo, aby požadované stanoviska žadateli neposkytlo?

  Dobrý den,

  před zodpovězením vašeho dotazu, zda je zadavatel oprávněn zpřístupnit ve smyslu zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů třetí osobě nabídku (její součást) uchazečů, je nutné zkoumat, zda samotná povaha nabídky uchazeče dovoluje její zpřístupnění třetím osobám, a to bez ohledu na skutečnost, zda si uchazeč vyhradil či nikoliv, že některé části jeho nabídky jsou obchodním tajemstvím.

  Jelikož

  • podle § 504 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tvoří obchodní tajemství konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení,

  • podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-R254/2011/VZ-5915/2012/310-JRa ze dne 16. května 2012 jsou pojmové znaky obchodního tajemství u nabídky splněny, neboť nabídka obsahuje skutečnosti obchodní povahy související s podnikem, přičemž tyto skutečnosti mají potenciální materiální nebo nemateriální hodnotu,

  je nutné chápat nabídku kteréhokoliv uchazeče jako jedinou komplexní informaci, která svou povahou naplňuje znaky obchodního tajemství a kterou není zadavatel povinen dle § 9 odst. (1) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů zpřístupnit jakýmkoliv jiným třetím osobám nebo neúspěšnému uchazeči.

  Zadavatel je pouze povinen v souladu s § 80 odst. (3) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů umožnit do okamžiku uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

  Zadavatel nesmí třetím osobám zpřístupnit informace, které se týkají obchodního tajemství uchazečů.

  Podotýkáme, že naše stanovisko vychází z Vámi poskytnutých informací, je nezávazné a nelze tedy předjímat případná další rozhodnutí ÚOHS nebo soudů v konkrétním případě.

  VZMR Otevřená výzva

  16.06.2014 Dobrý den, obec zadává zakázku na stavební práce mimo režim zákona formou tzv. Otevřené výzvy dle metodiky platné od 1.1.2014. Rád bych se zeptal, zda je možné dodatečné informace k zakázce, změny v zadávací dokumentaci, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, oznámení o vyloučení uchazeče uveřejnit na webových stránkách obce - na úřední desce, a tato současně považovat za doručená okamžikem jejich uveřejnění na úřední desce (analogie se ZPŘ dle § 38 ZVZ)? Děkuji mnohokrát za odpověď. S pozdravem Lukáš Marek

  Dobrý den,

  z Metodiky zadávání veřejných zakázek publikované na www.mmr.cz     vycházející z právního stavu k 1.1.2014 (dále jen „metodika“) i ze zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vyplývá, že veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ, je však povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ.
  Podle § 12 odst. (3) ZVZ se VZMR na stavební práce rozumí veřejná zakázka (dále jen „VZ“) jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 6 000 000 Kč bez DPH.
  Metodika v části VIII. upravuje zadávání VZMR mimo jiné formou „otevřené výzvy“, kdy zadavatel osloví neomezený počet dodavatelů s výzvou k podání nabídky. Výzva musí být uveřejněna vhodným způsobem např. na webových stránkách obce-na úřední desce, na profilu zadavatele apod. Stejným způsobem jakým zadavatel oslovil neomezený počet dodavatelů s výzvou k podání nabídky, uveřejní i dodatečné informace k veřejné zakázce, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky i oznámení o vyloučení uchazeče, případně oznámení o zrušení zadávacího řízení, pokud si zadavatel tuto možnost vyhradil ve výzvě. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, oznámení o vyloučení uchazeče z výběrového řízení, oznámení o zrušení výběrového řízení považuje za doručené všem dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na webových stránkách obce-úřední desce, profilu zadavatele apod.
  Nad rámec dotazu si dovolujeme upozornit, že veřejný zadavatel je povinen uveřejnit celé znění smlouvy na plnění VZMR a všech případných dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření, pokud cena za plnění přesáhne 500 000 Kč bez DPH (§ 147a odst. (1) písm. a) ve spojení s odst. (2) písm. a) téhož ustanovení ZVZ).
  Výklad a právní názory obsažené v metodice, z níž vycházíme při koncipování odpovědi, nelze považovat za právně závazné.

  Podklad pro VZ

  16.06.2014 Dobrý den, může být jako podklad pro VZ projekt pro výběr zhotovitele? V Zadání je tento projekt nazván jako Projektová dokumentace pro provádění stavby t ,ale projektová dokumentace ,která je přílohou je označena statusem DVZ,jak informuje i zadávající organizace .Je teda v rozporu se Zadáním.Nemůže být tato skutečnost napadena a tím celá soutěž zrušena děkuji Zemanová

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu je patrné, že zadávaná veřejná zakázka je veřejnou zakázkou na stavební práce dle ust. § 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“). Protože ale z Vašeho dotazu nelze jednoznačně určit, jaká dokumentace je přílohou zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce, odpovíme pouze v obecné rovině.
  Povinné náležitosti zadávací dokumentace stanoví ust. § 44 odst. 3 ZVZ. U veřejných zakázek na stavební práce musí v souladu s ust. § 44 odst. 4 ZVZ, krom obecně povinných náležitostí uvedených v § 44 odst. 3 ZVZ, zadávací dokumentace obsahovat i příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky a zároveň soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
  Výjimkou z výše uvedeného ustanovení § 44 odst. 4 ZVZ jsou veřejné zakázky na stavební práce podle ust. § 9 odst. 1 písm. b) nebo c), jejichž součástí je projektová činnost – příslušnou výjimku blíže stanoví ust. § 44 odst. 5 ZVZ.
  Pro účely naší odpovědi na Váš dotaz předpokládáme, že Váš dotaz směřuje k výkladu ust. § 44 odst. 4 ZVZ. Příslušným prováděcím předpisem pro zpracování zadávací dokumentace dle náležitostí uvedených v ust. 44 odst. 4 ZVZ je vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.
  Výše uvedená vyhláška neřeší problematiku komplexně, ale používá odkazů na již existující a v praxi používané prováděcí právní předpisy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jedním z těchto prováděcích předpisů je i vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění, která stanoví náležitosti projektové dokumentace pro provádění staveb.
  Lze říci, že pokud je jednou z příloh zadávací dokumentace, k Vámi uvedené veřejné zakázce, projektová dokumentace, která splňuje obsahové náležitosti „Projektové dokumentace pro provádění staveb“ uvedené ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, bez ohledu na název přílohy stanovený zadavatelem, jsou zadávací podmínky předmětné zakázky v tomto ohledu v souladu se ZVZ. Pokud tomu tak není, platí opak, tudíž zadavatel nenastavil zadávací podmínky v souladu se ZVZ.

  § 101 a prokazování

  11.06.2014 Dobrý den, účastníme se výběrových řízení na veřejné zakázky a používáme § 101, neboť splňujeme podmínky pro 15% zvýhodnění při posuzování nabídek. Ráda bych věděla, jak doložit požadovaná 4 předchozí čtvrtletí, když je VZ vypsána už v novém čtvrtletí (případně ve starém, ale odevzdává se v novém) a požadovaný doklad z ÚP ještě nemáme, neboť není možné ho obdržet dříve, než proběhnou výplaty v následujícím měsíci po konci čtvrtletí a na ÚP doložíme požadované doklady k jeho vystavení. Existuje nějaký prozatímní dokument, který by byl uznán místo požadovaného dokladu z ÚP? Už několikrát se nám stalo, že jsme potřebovali odevzdat nabídku, tento doklad jsme ještě neměli, doložili jsme předchozí 4 čtvrtletí bez toho posledního a nebyli jsme hodnoceni se zvýhodněním.

  Dobrý den,
  má-li být pro účely hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny dodavatele snížena o 15 % v souladu s § 101 odst. 4 a 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je dodavatel povinen prokázat, že ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení zaměstnával více než 25 zaměstnanců, z nichž bylo více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, přičemž zvýhodnění dodavatele je možné pouze v rámci podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo na služby zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení.

  Dokladem, kterým dodavatel prokazuje, že zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž bylo více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je dle § 101 odst. 5 ZVZ právě potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce.

  Jelikož ZVZ striktně stanovuje, že takovým dokladem musí být potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce, není možné tento doklad nahradit jiným alternativním než právě tímto.

  V této souvislosti dále doplňujeme, že čtyřmi předchozími kalendářními čtvrtletími přede dnem zahájení zadávacího řízení jsou právě čtyři kalendářní čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení, tj. je-li zadávací řízení na veřejnou zakázku zahájeno například 5.4.2014, je dodavatel pro účely zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 ZVZ povinen předložit zadavateli potvrzení vztahující se k prvnímu čtvrtletí roku 2014 a dále ke druhému, třetímu a čtvrtému čtvrtletí roku 2013.

  A dále, bylo-li zadávací řízení zahájeno například 16.6.2014, je dodavatel pro účely zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 ZVZ povinen předložit zadavateli potvrzení vztahující se opět k prvnímu čtvrtletí roku 2014 a dále ke druhému, třetímu a čtvrtému čtvrtletí roku 2013.

  Uvádíte-li proto ve svém dotazu, že potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce je Úřadem práce vydáváno až v měsíci následujícím po konci daného čtvrtletí, nejeví se s ohledem na shora uvedené, a to i s ohledem také na fakt, že lhůta pro podání nabídek nemůže být v této souvislosti kratší než 15 dní, že by pro účely zvýhodnění ve smyslu § 101 odst. 4 ZVZ nebylo možné získat potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce včas.

  Seznam významných dodávek u nového produktu

  10.06.2014 Dobrý den, prosila bych o informaci jak postupovat u prokázání technické kvalifikace seznamem 3 významných dodávek s uvedením finančního objemu, realizovaných dodavatelem/uchazečem včetně osvědčení od odběratele v případě, že hodlá přibrat do portfolia nový produkt/přístroj od zahraničního výrobce. Jako potenciální uchazeč/dodavatel nemůže tedy poskytnout žádnou referenci. Znamená to nemožnost účasti ve výběrových řízeních? Velice předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  v souladu s ust. § 50 odst. 2 ZVZ je veřejný zadavatel povinen stanovit požadavky na prokázání splnění kvalifikace v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Mezi tyto požadavky může u veřejných zakázek na dodávky patřit i technický kvalifikační předpoklad dle ust. § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ, pokud bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.
  Pokud není dodavatel sám schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle ust. § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ (tedy i kvalifikační předpoklad dle ust. 56 odst. 1 písm. a) ZVZ) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele v souladu s ust. § 51 odst. 4 ZVZ.
  Pakliže se na nabídce podílí uchazeč i subdodavatel, je nutné mimo dokumenty požadované zadávacími podmínkami předložit i tyto dokumenty:

  čestné prohlášení subdodavatele o tom, že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek;
  výpis z obchodního rejstříku subdodavatele;
  smlouvu uzavřenou mezi dodavatelem a subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ.

  Druhou možností, jak může dodavatel postupovat, pakliže nemůže sám prokázat splnění určité části kvalifikace, je využití možnosti plnit předmět zakázky několika dodavateli společně, to znamená podat v rámci předmětné zakázky společnou nabídku v souladu s ust. § 51 odst. 5 , resp. odst. 6 ZVZ.
  V tomto případě je každý z dodavatelů povinen prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů podle ust. § 50 odst. 1 písm. a) ZVZ a profesního kvalifikačního předpokladu podle ust. § 54 písm. a) ZVZ v plném rozsahu. Splnění kvalifikace podle ust. § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ musí prokázat všichni dodavatelé společně.
  Ve Vaší situaci je tedy možné využít obou výše uvedených způsobů, tedy prokázání příslušné části kvalifikace (referenčních zakázek) prostřednictvím subdodavatele nebo v rámci společné nabídky s jiným dodavatelem. Pro úplnost ještě dodáváme, že ani v druhém popsaném případě není vyloučena možnost využití subdodavatele.

  Zrušení VZ

  09.06.2014 Dobrý den, Při veřejné zakázce jsme použili elektronickou aukci. V zadávací dokumentaci jsme deklarovali toto hodnocení: Cena - 85 %, délka záruky - 15 %. Délku záruky jsme omezili od 36 do 72 měsíců. Při výpočtu bodů u záruky byl použit klasický výpočet: body=nabídka uchazeče / nejlepší nabídka * stanovená váha kritéria (tj. 15). Uchazeč podal námitku proti bodování, protože uchazeč, který nabídl nejnižší možnou záruku (tj.36 měsíců) obdržel 7,5 bodu a uchazeč s nejvyšší možnou nabídkou záruky (72 měsíců) obdržel 15 bodů. Uchazeč požaduje, aby ten, který nabídl 36 měsíců obdržel 0 bodů. Zadavatel dospěl k závěru, že námitka je oprávněná. Nemá ale jasno, zda musí veřejnou zakázku zrušit celou a nebo může zrušit pouze e-aukci a opakovat ji. Děkuji Miloslav Záboj

  Dobrý den,
  předpokládáme, že ve Vašem dotazu zmiňujete veřejnou zakázku zadávanou dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), kde zadavatel využil elektronickou aukci jako prostředek pro hodnocení nabídek v souladu s ust. § 96 ZVZ.
  Pokud hovoříme o hodnotících kritériích obecně, musí tato být (nejen) při využití elektronické aukce stanovena také podle ust. § 6 a ust. § 96 odst. 4 ZVZ již v zadávacích podmínkách. V textu dotazu uvádíte, že v zadávací dokumentaci jste deklarovali toto hodnocení: „cena“ – 85 %, „délka záruky“ – 15 %. Délku záruky jste omezili od 36 do 72 měsíců. Při výpočtu bodů u záruky byl použit klasický výpočet: body = nabídka uchazeče / nejlepší nabídka * stanovená váha kritéria. Dále uvádíte, že jeden z uchazečů podal námitky proti hodnocení kritéria „délka záruky“.
  V prvé řadě se zadavatel musí zabývat oprávněností podaných námitek. Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel v souladu s ust. § 110 odst. 3 ZVZ doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Teprve pokud stěžovatel podal námitky v uvedené zákonné lhůtě a současně v řádné formě dle ust. § 110 odst. 7 ZVZ, zadavatel přezkoumává věcný obsah námitek samých, což ve Vašem případě znamená přezkoumání bodového hodnocení ve vztahu mezi zadávacími podmínkami zadavatele a podanými nabídkami uchazečů.
  Protože z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, zda zadavatel uvedl v zadávacích podmínkách, že bude hodnotit jako dílčí hodnotící kritérium „celkovou nabídnutou dobu záruky“, nebo „dobu záruky nad 36 měsíců“, mohly ve Vašem případě nastat dvě situace:
  A/ Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že bude hodnotit „celkovou nabídnutou dobu záruky“ a jeden z uchazečů nabídl dobu záruky v délce 36 měsíců. Pak platí, že je zadavatel povinen nebo oprávněn zrušit zadávací řízení výlučně v případech taxativně vymezených v ustanovení § 84 ZVZ. S ohledem na Vámi poskytnuté informace se jeví, že v dotčeném případě bylo hodnocení nastaveno v souladu se zásadou transparentnosti a provedeno řádně dle nastavených zadávacích podmínek, zadavatel tedy, dle našeho názoru, nemá zákonný důvod pro zrušení a následnému opakování veřejné zakázky ve vztahu k nastavení hodnotících kritérií. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel by měl námitky stěžovatele zamítnout v souladu s ust. § 111 odst. 2 ZVZ a dále pokračovat v předmětném zadávacím řízení, protože body byly uchazeči přiděleny v souladu se zadávacími podmínkami.
  B/ Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že bude hodnotit „dobu záruky nad 36 měsíců“ a jeden z uchazečů nabídl dobu záruky v délce 36 měsíců. V tomto případě se námitky podané stěžovatelem jeví jako oprávněné a nabídka uchazeče s uvedenou dobou záruky 36 měsíců, měla obdržet za dílčí hodnotící kritérium „doba záruky“ nula bodů.
  Protože nabídky jsou v elektronické aukci hodnoceny automaticky systémem a pořadí nabídek je stanovováno průběžně v reálném čase, a to na základě zadavatelem stanovených hodnotících kritérií, která byla vyhlášena při zahájení zadávacího řízení, je vysoce pravděpodobné, že e-aukce neproběhla v souladu se zadávacími podmínkami.
  Zadavatel dle ust. § 44 odst. 1 ZVZ odpovídá za správnost a úplnost zadávacích podmínek, ve kterých v tomto případě zadavatel stanovil i způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „doba záruky“. Zadávací podmínky v zadávacím řízení jsou závazné jak pro uchazeče, tak i pro zadavatele samotného, což koresponduje mimo jiné i se základními zásadami zadávacího řízení, uvedenými v ust. § 6 odst. 1 ZVZ (zejména zásadou transparentnosti). Zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme, v souladu s ust. § 111 odst. 6 ZVZ, opatření k jeho nápravě, což v uvedeném případě znamená vyhlásit novou e-aukci, která bude v souladu se ZVZ i se zadávacími podmínkami.

  Požadované kvalifikační požadavky

  07.06.2014 Dobrý den, pokud v požadovaných kvalifikačních předpokladech na veřejnou zakázku malého rozsahu nepožaduje zadavatel §101 zák. 137/2006Sb, tak při výběru nejvhodnější nabídky zadavatel nepřihlíží u dodavatelů ,kteří splňují atributy §101 k těmto skutečnostem? Děkuji

  Dobrý den,
  veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitů stanovených v ust. § 12 odst. 3 ZVZ. Veřejnou zakázku splňující výše uvedenou podmínku není veřejný zadavatel povinen zadávat podle ZVZ v souladu s ust. § 18 ZVZ, za předpokladu, že dodrží zásady uvedené v ust. § 6 ZVZ.
  I když se na takovou veřejnou zakázku ustanovení ZVZ neaplikují, zadavatel si může vyhradit v zadávacích podmínkách, že bude v souladu s ust. § 101 postupovat. Pokud zadavatel této možnosti nevyužije, nemůže zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením aplikovat následně v pozdějších fázích výběrového řízení malého rozsahu (po vyhlášení / rozeslání výzvy k podání nabídky), protože by porušil právě základní zásady uvedené v ust. § 6 odst. 1 ZVZ.

  Jednací řízení bez uveřejnění - autorský dozor

  06.06.2014 Dobrý den, s nutností jak dále postupovat, se Vás prosím ptám: Vysoutěžili jsme projektanta k veřejné zakázce zpracování projektové dokumentace obnovy zeleně zámeckého parku, se kterým se podepsala smlouva o dílo. V této smlouvě je uvedeno v čl. 11 Vlastnictví k dílu, cituji: „Uhrazením dohodnuté částky za dílo přecházejí veškerá autorská práva za dílo od zhotovitele projektové dokumentace na objednatele projektové dokumentace“. Smlouva je podepsaná a orazítkovaná přímo projektantem a faktura je za projekt již uhrazená. Je tedy na místě se zeptat, opravdu tyto autorská práva přecházejí na objednatele? A můžeme si tedy vysoutěžit autorský dozor v VZMR v uzavřené výzvě a nikoliv postupovat podle JŘBÚ?

  Dobrý den,
  zadavatel by měl nejprve zvážit, zda je vůbec dle § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“) povinen zajistit pro danou akci autorský dozor.
  Povinnost zadavatele zajistit autorský dozor vzniká dle § 152 odst. 4 SZ pouze, pokud jsou splněny tři kumulativní podmínky:
  1. Výsledkem stavební akce musí být stavba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 SZ, podle kterého se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
  2. Stavba musí být financována z veřejných prostředků. Pro výklad pojmu veřejné prostředky lze použít definici pojmu veřejné zdroje dle ustanovení § 17 písm. u) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  3. Stavba musí být realizována na základě projektové dokumentace zpracované osobou, která je autorizovaná dle zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve znění pozdějších předpisů. (dále jen „autorizační zákon“).
  Teprve v případě, kdy je veřejný zadavatel povinen zadat službu autorského dozoru, je třeba zodpovědět otázku, zda je povinen službu zadat autorovi projektové dokumentace, či libovolné osobě autorizované dle zvláštního předpisu.
  I když je institut autorského dozoru uváděn ve SZ i v autorizačním zákoně, není ani v jednom z nich definován. Nicméně se jedná o institut veřejného práva, jehož obsahem je činnost autorizované osoby, za účelem odborné kontroly provádění stavebních prací, která má zajistit soulad prováděné stavby s projektovou dokumentací v průběhu výstavby tak, aby v důsledku odchylné realizace stavby od projektu nebyl ohrožen majetek, zdraví a životy osob.
  S ohledem na účel autorského dozoru, může být požadavek na jeho zajištění dle § 152 odst. 4 SZ zajištěn nejenom prostřednictvím autora projektu, ale prostřednictvím jakékoli osoby, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona.
  Jinou otázkou však je, zda oprávnění vykonávat autorský dozor je či není osobnostním autorským právem ve smyslu § 11 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“). Protože nejsme metodickými gestory AZ, nepřísluší nám podat výklad této otázky. Pro účely tohoto stanoviska však vycházejme z toho, že by se o osobnostní autorské právo jednalo.
  Doporučujeme i zadavateli, aby z důvodu opatrnosti vycházel z toho, že příslušná osobnostní práva vzniknout mohou a přizpůsobil tomu dikci smlouvy, jež uzavírá s projektantem. Smlouva by měla obsahovat výslovné oprávnění zadavatele zadat autorský dozor třetí osobě.
  Tazatel uvádí, že ve smlouvě uzavřené s projektantem upravil autorská práva projektanta k projektové dokumentaci následovně: „Uhrazením dohodnuté částky za dílo přecházejí veškerá autorská práva za dílo od zhotovitele projektové dokumentace na objednatele projektové dokumentace“.
  U takto uzavřené smlouvy se jeví otázka, zda projektant svolil k provedení autorského dozoru třetí osobou, jako sporná. Snad je možné dovodit jeho souhlas s ohledem na účel smlouvy, kterým bylo pořízení projektové dokumentace právě proto, aby projekt mohl být realizován, což v případech stanovených dle § 152 odst. 4 SZ není možné bez autorského dozoru.
  Lze tedy shrnout, že autorský dozor lze zadat jakékoli osobě, která disponuje příslušnou autorizací dle autorizačního zákona, ledaže by tomu bránila osobnostní práva autorská.
  Pokud lze zadat autorský dozor jakékoli osobě, je zadavatel oprávněn tuto činnost vymezit jako samostatný předmět veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku na základě nového zadávacího či výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
  Rozdílnost předmětů veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace a veřejné zakázky na autorský dozor lze dovodit zejména z hlediska místního, neboť autorský dozor lze provádět pouze v místě stavby; rozdíl může nastat i z hlediska časového, zejména pokud v době zhotovování projektové dokumentace nelze (typicky z důvodu absence veřejnoprávních povolení) vymezit čas, kdy bude prováděn autorský dozor. V důsledku těchto rozdílů je skupina dodavatelů, jež mají faktickou kapacitu (časové možnosti) veřejnou zakázku plnit, rozdílná.
  To by ovšem neplatilo, pokud by autorský dozor musel být zadán původnímu projektantovi. Zde by byl zadavatel povinen sečíst hodnotu smluvní odměny veřejných zakázek na zpracování projektu a na autorský dozor. Pokud by v součtu byla překročena částka 2 mil. Kč bez DPH, byla by realizace veřejné zakázky právně nemožná, ledaže by autor projektové dokumentace dal souhlas dodatečně. Každopádně zadavatel by nebyl oprávněn použít jednání řízení bez uveřejnění z důvodu existence výhradních práv (důvod dle § 23 odst. 4 písm. a/ ZVZ), neboť stav exkluzivity autora projektové dokumentace by vznikl v důsledku předchozího nevhodného postupu zadavatele.

  Zveřejňování částí VZ na profilu zadavatele

  06.06.2014 Chtěl bych se zeptat jak se na profilu zadavatele uveřejňují zakázky na části. Uveřejňují se data k případné každé části zakázky zvlášť jako samostatné zadávací řízení nebo data jen té VZ kde se oznamuje řešení VZ na části? Jaká je rozdíl mezi VZ na části a dílčím plněním VZ?

  Dobrý den,
  zadávání veřejné zakázky dělené na části se řídí postupem podle ust. § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), který uvádí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

  Protože ustanovení Zákona, která upravují povinnost zadavatele uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele, nespecifikují zvláštní způsob uveřejňování dokumentů a informací v případě veřejné zakázky rozdělené na části, uplatní se i zde pravidlo, podle kterého je zadavatel povinen uveřejňovat informace a dokumenty za každou část veřejné zakázky, jako by se jednalo o samostatné zadávací řízení.

  Tím však není vyloučeno, aby profil zadavatele podporoval nad rámec povinných funkcionalit i funkcionalitu umožňující označit rozdělení veřejné zakázky na části, přičemž uveřejňovací povinnosti budou splněny v rámci jednotlivých částí.

  Pokud jde o dotaz na rozdíl mezi „rozdělením veřejné zakázky na části“ a „dílčím plněním veřejné zakázky“,  Zákon právní institut (termín) „dílčí plnění veřejné zakázky“ nezná. S ohledem na ustálenou terminologii používanou v praxi však lze rozdíl mezi oběma pojmy vnímat tak, že zatímco v případě rozdělení veřejné zakázky na části zadavatel svou potřebu, kterou hodlá realizovat formou veřejné zakázky, rozdělí a každou část předmětu veřejné zakázky soutěží samostatně, tak v případě dílčího plnění se jedná o případy, kdy je jedna veřejná zakázka, která byla vysoutěžena jako celek, realizována pouze částečně (jde např. o dodávky předem určeného objemu určitého zboží po částech v několika termínech).

  Změna limitu

  30.05.2014 Dobrý den, ráda bych se zeptala na následující situaci. V roce 2013, kdy platil limit pro ZMR 1 mil. Kč byl vybrán dodavatel s tím, že přesný rozsah plnění bude stanovován dle potřeb zadavatele a byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou. Plnění dosud nepřesáhlo 1 mil. Kč. V lednu 2014 byl zvýšen limit pro ZMR na 2 mil. Kč. Lze v uzavřené smlouvě (uzavřené na základě ZMR v roce 2013) a jejím plnění nadále pokračovat i v roce 2014 až do vyčerpání nového limitu pro ZMR 2 mil. Kč? Jedná se o průběžné plnění dle potřeb zadavatele. Děkuji

  Dobrý den,
  předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se dle § 13 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, kterou je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
  Pokud zadavatel hodlá uzavřít smlouvu na dobu neurčitou, stanoví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky nebo služby na základě předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců.
  Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
  Aby zadavatel mohl v souladu se ZVZ pořizovat plnění na základě smlouvy, která byla podepsána na dobu neurčitou, je rozhodující, zda byla k datu zahájení zadávacího řízení správně stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tj. v souladu se závazným postupem, který stanoví dle § 13 až 16 ZVZ. Oproti tomu je zásadně právně irelevantní, zda po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku byla zákonodárcem změněna pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, popř. finanční limity stanovené na základě § 12 ZVZ.
  Pokud zadavatel v r. 2013 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku na dodávky či služby na dobu neurčitou a stanovil předpokládanou hodnotu nižší než 1 mil., měla tato odpovídat předpokládanému finančnímu závazku za plnění 48 měsíců. Jestliže nyní po necelém roce plnění veřejné zakázky již odebral plnění v hodnotě 1 mil., je třeba pečlivě zvážit, zda zadavatel skutečně stanovil předpokládanou hodnotu v souladu se ZVZ.
  Na základě této informace lze ovšem spíše dovodit, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla být stanovena ve výši kolem 4 mil bez DPH a zadavatel měl tedy použít zadávací řízení ve smyslu § 21 ZVZ.
  Pokud byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena v rozporu se ZVZ, měl by zadavatel ukončit plnění smlouvy na veřejnou zakázku a použít zadávací řízení pro zadání nové veřejné zakázky.

  Plná moc

  30.05.2014 Dobrý den, jak postupovat v případě, kdy si zadavatel není jistý, zdali může přijmout plnou moc doloženou v nabídce k veřejné zakázce? Společnost, která podává nabídku (a.s.) uvádí jako způsob jednání, že jménem společnosti jednají vždy dva členové představenstva společně, z nichž jeden musí být předseda představenstva. Za společnost podepisují vždy dva členové představenstva z nichž jeden musí být předseda představenstva.Tato společnost doložila v nabídce zadavateli plnou moc, ve které předseda představenstva zplnomocňuje místopředsedu představenstva pro danou veřejnou zakázku. Následně místopředseda představenstva (zmocněnec) podepisuje dokumenty včetně návrhu obchodní smlouvy. Na těchto dokumentech je však vždy uveden pouze místopředseda představenstva (zmocněnec) a jeho podpis.

  Dobrý den,

  podle § 68 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), obsahuje nabídka uchazeče o veřejnou zakázku návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Splnění této povinnosti se kontroluje podle § 71 odst. 8 ZVZ při otevírání obálek.
  Jak uvádíte ve svém dotazu, uchazečem byla akciová společnost. Akciové společnosti jsou právnickými osobami. Podle § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
  Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může podle § 164 odst. 2 OZ právnickou osobu zastoupit člen jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Lze předpokládat, že ve společenské smlouvě vyjádřený způsob jednání za společnost byl promítnut do obchodního rejstříku, ze kterého jste způsob jednání za společnost zjistili. Přestože je v tomto veřejném rejstříku uvedeno, že za společnost jednají vždy dva členové představenstva společně, může jeden ze členů zastoupit společnost samostatně, pokud k tomu byl zmocněn. Aby byl takovýto postup přípustný, musí se zmocnění vztahovat k určitému právnímu jednání. Udělení zmocnění pro konkrétní zakázku, lze považovat za splňující tento požadavek zákona.
  K Vašemu dotazu jak dále postupovat doporučujeme, aby zadavatel posoudil zejména obsah plné moci a usoudil, zda byl v popsané situaci oprávněn za společnost jednat jeden člen statutárního orgánu samostatně podle § 164 odst. 2 OZ. V případě přetrvávající nejistoty ohledně oprávněnosti podepisovat za uchazeče doporučujeme zadavateli, aby postupoval podle § 76 odst. 3 ZVZ, tedy požádal uchazeče o písemné vysvětlení nabídky.
  Prostřednictvím Info-fora je podáván výklad ZVZ. Jelikož se Váš dotaz týká problematiky zastoupení na základě plné moci, které je upravené v OZ, doporučujeme obracet se s žádostí o výkladové stanovisko na gestora OZ, kterým je Ministerstvo spravedlnosti.

  Lhůta pro využití opčního práva

  30.05.2014 Dobrý den, pokud máme uzavřenu smlouvu na veřejnou zakázku na dobu trvání 5 let s možností opčního práva, je možné zadávací řízení k zadání plnění, které je předmětem opčního práva i po 4 či 5 letech od uzavření smlouvy? Nebo je nutné, jak se všude píše, zahájit zadávací řízení (JŘBU) do 3 let od uzavření smlouvy? Takové časové omezení by čijilo možnost využít opčního práva u déle trvajících smluv naprosto neaplikovatelné. V této souvislosti bych se rád zeptal, z čeho se dovozuje, že § 99 odst. 2 odkazuje na jednací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ s tím, že pro využití opčního práva musí být splněny všechny podmínky uvedené v § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, tedy i ona 3letá lhůta pro zahájení JŘBU. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  zadavatel je při zahájení zadávacího řízení povinen v souladu s § 99 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) předběžně stanovit dobu využití opčního práva a vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Takový „odhad“ zadavatele nemusí být zcela přesný, což plyne ze skutečnosti, že zadavatel opčního práva využívá v případě, kdy o eventuálním budoucím plnění nemá jasnou a přesnou představu. Přesto by měl zadavatel stanovení doby využití opčního práva věnovat náležitou péči a zohlednit, že je při stanovení doby využití opčního práva v případě zadávání veřejné zakázky na služby či stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění vázán § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZVZ, tedy je jeho povinností zahájit řízení nejpozději do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.

  Tato povinnost vyplývá přímo z § 99 odst. 2 ZVZ, jelikož veřejná zakázka zadávaná na základě opčního práva splňuje podmínky využití JŘBU dle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, a je proto nezbytné zahájit řízení v souladu s § 23 odst. 7 písm. b) bod 5 ZVZ.

  Opční právo na dodávky navazující na rámcovou smlouvu

  30.05.2014 Dobrý den, narazil jsem na Vašich stránkách na zajímavý dotaz týkající se opčního práva, u kterého ale není odpověď. Níže celý dotaz přeposílám. Bylo by prosím možné zveřejnit i odpověď. Děkuji "23.7.2013, 10:39:36 :: Dobrý den, jakým konkrétním způsobem lze aplikovat možnost využít opčního práva na dodávky na základě rámcové smlouvy (§ 99 odst. 2 ZVZ)? Lze druhou větu § 99 odst. 2 ZVZ chápat i tak, že využitím opčního práva může být rozšířen sortiment dodávek na základě rámcové smlouvy o dodávky obdobného charakteru tak, že dle § 92 odst. 1 písm. b) ZVZ zadavatel vyzve uchazeče, se kterým má uzavřenou rámcovou smlouvu, k podání nabídky na požadované „opční“ plnění (dodávky obdobného charakteru) s tím, že se následně o toto plnění rozšíří předmět rámcové smlouvy/sortiment, který lze objednávat na základě rámcové smlouvy? Dále bude tedy zadavatel postupovat podle § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ, tj. realizovat jednotlivé objednávky dle aktuálních potřeb v rozsahu celého rozšířeného sortimentu; u plnění doplněného na základě využití opčního práva případně jen do povoleného finančního limitu pro opční právo podle § 99 odst. 3 ZVZ? Praktický příklad: Zadavatel uzavřel rámcovou smlouvu s jedním uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky cartridge a tonerů do tiskáren používaných zadavatelem. Vyhradil si možnost využít opčního práva na dodávky dalších cartridge a tonerů (např. jiných typů, značek apod.) v určitém finančním rozsahu (dle limitů vyplývajících z § 99 odst. 3 ZVZ). V průběhu trvání rámcové smlouvy zadavatel pořídí nové tiskárny (např. jiný typ, jiný výrobce apod.), do kterých nelze využít cartridge a tonery z katalogu, ze kterého lze objednávat podle rámcové smlouvy. Lze využitím opčního práva rozšířit sortiment cartridge a tonerů, které bude možné na základě rámcové smlouvy dále objednávat postupem podle § 92 odst. 1 ZVZ? Předem děkuji za odpověď, resp. názor na tuto problematiku. Petr Novotný"

  Dobrý den,

  § 99 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) umožňuje zadavateli zadat na základě využití opčního práva veřejnou zakázku na dodávky, která navazuje na rámcovou smlouvu uzavřenou s jedním dodavatelem. Podmínkou ovšem je, že zadavatel si musí právo na poskytnutí dalších dodávek vyhradit již v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky, tedy ve chvíli, kdy vybírá účastníka rámcové smlouvy. Z tohoto důvodu tedy v případě plnění na základě opčního práva nedochází k rozšíření předmětu (to by bylo v rozporu se ZVZ), jelikož s ním již bylo počítáno v zadávací dokumentaci k původní veřejné zakázce.
  Při stanovování rozsahu plnění na základě opčního práva je nezbytné, aby:
  1. cena bez DPH, kterou by byl zadavatel povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky nebo jeho části při využití opčního práva, přesahovala předpokládanou hodnotu stanovenou v zadávacích podmínkách plnění odpovídající opčnímu právu či jeho části maximálně o 30 % její hodnoty, a zároveň
  2. cena plnění odpovídající opčnímu právu bez DPH nepřesáhla 30 % skutečně uhrazené ceny původní veřejné zakázky.

  Pokud zadavatel splní veškeré výše uvedené podmínky, je oprávněn zadat veřejnou zakázku na dodávky na základě opčního práva, která navazuje na rámcovou smlouvu uzavřenou s jedním dodavatelem, podle § 92 odst. 1 ZVZ.

  K Vašemu konkrétnímu příkladu uvádíme, že obecně není rozšíření předmětu veřejné zakázky možné, jelikož již při zahajování původního zadávacího řízení je zadavatel povinen vymezit základní předmět veřejné zakázky týkající se opčního práva. Pokud ovšem zadavatel vymezil, že předmětem opčního práva budou dodávky jiných obdobných typů cartrige a tonerů, je takový požadavek v případě splnění všech uvedených podmínek z hlediska ZVZ přípustný.

  Odůvodnění veřejné zakázky

  29.05.2014 Dobrý den, Dle § 86 ZVZ je zadavatel povinen uveřejnit v rámci Předběžného oznámení VZ Odůvodnění účelnosti VZ v rozsahu stanoveném Vyhl. 232/2012 Sb. Dle § 156 je však zadavatel povinen uveřejnit Odůvodnění VZ v rozsahu stanoveném Vyhl. 232/2012 do 3 pracovních dnů od uveřejnění Oznámení o zahájení ZŘ (tj. u nadlimitního ZŘ do 3 dnů od uveřejnění Oznámení o zakázce ve VVZ). Doposud jsme vždy postupovali dle § 156. Zadávací podmínky, které se v Odůvodnění odůvodňují, totiž v okamžiku uveřejnění Předběžných informací ještě nebývají definované. Je nějaké vysvětlení k tomuto rozporu mezi paragrafy ZVZ? Chtěla bych se zeptat, zda je náš postup korektní, nebo zda se dopouštíme vážného pochybení.

  Dobrý den,
  z pohledu aplikační logiky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (Zákon), jsou rozlišována dvě různá odůvodnění, mezi něž řadíme odůvodnění účelnosti veřejné zakázky (dle § 86 odst. 2 Zákona) a odůvodnění veřejné zakázky (dle § 156 Zákona).

  Odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení veřejného zadavatele, podle § 86 odst. 2 Zákona, uveřejní veřejný zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek jako součást předběžného oznámení.

  Odůvodnění veřejné zakázky zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele podle § 156 odst. 1 ZVZ do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení. Součástí odůvodnění veřejné zakázky jsou již dříve uveřejněné informace v odůvodnění účelnosti veřejné zakázky pro účely předběžného oznámení, které zadavatel doplní o změněné údaje oproti dříve uveřejněným skutečnostem.

  Pravidla o podrobnostech a rozsahu zadavatelem zpracovaného odůvodnění účelnosti veřejné zakázky nebo odůvodnění veřejné zakázky, stanovuje Zákon v souladu s prováděcím předpisem, kterým je vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.

  Dodatek ke smlouvě o dílo nebo nepodstatná změna smlouvy

  27.05.2014 Dobrý den, jako veřejný zadavatel jsme v posledních několika měsících zahájili výběrové řízení na stavební práce. Z důvodu vysvětlení nejasností objevených v nabídkách uchazečů při posouzení nabídek došlo k prodloužení celého výběrového řízení, např. o 1 měsíc. Původní stanovené termíny (termín předání a převzetí staveniště, termín zahájení stavebních prací) uvedené v závazném návrhu smlouvy o dílo, který byl součástí zadávací dokumentace jako její příloha, tak neodpovídají skutečnosti a potřebujeme je prodloužit. 1) Postupujeme správně, když k původní smlouvě o dílo (vycházející ze závazného návrhu) uzavřeme dodatek s novými termíny? 2) V případě, že bychom termíny opravili v původní smlouvě o dílo, nedojde k podstatné změně smlouvy, a tudíž zadávacích podmínek?

  Dobrý den,
  v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku před jejím uzavřením nelze oproti znění jejího závazného návrhu v zadávacích podmínkách zásadně činit žádné změny s výjimkou změn ryze technického charakteru.
  Přípustnost uzavření dodatku smlouvy na veřejnou zakázku se posoudí dle ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“), podle kterého nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem.
  Jako podstatnou změnu práv a povinností definuje § 82 odst. 7 ZVZ mimo jiné takovou změnu, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů nebo která by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  Pokud by zadavatel uzavřel dodatek smlouvy na veřejnou zakázku, kterým by se stanovovaly pozdější lhůty pro dokončení díla, než které byly určeny v zadávací dokumentaci, lze předpokládat, že by v důsledku této změny došlo k rozšíření okruhu dodavatelů, kteří by bývali podali nabídku, pokud by byla nově stanovovaná lhůta uvedena již v zadávací dokumentaci, přičemž tento postup zadavatele může podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
  Došlo by tím zřejmě i k narušení ekonomické rovnováhy mezi dodavatelem a zadavatelem dle návrhu smlouvy na veřejnou zakázku v nabídce uchazeče, kdy se na jedné straně dodavatel zavázal k provedení díla k určitému datu a zadavatel se zavázal k peněžitému plnění za provedené dílo. Se změnou původních lhůt by zadavatel ztratil oprávnění požadovat zhotovení díla k původně nabídnuté lhůtě plnění včetně oprávnění uspokojit se nároky ze zajištění tohoto závazku, aniž by za to od dodavatele získal jakoukoli protihodnotu.
  Lze tedy shrnout, že změnu lhůty plnění na dobu pozdější je třeba ve většině případů posoudit jako podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu, tuto nelze provést ani před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku ani formou jejího dodatku.

  Předběžné oznámení při zavádění DNS

  27.05.2014 Dobrý den, je nutné při zavádění DNS v otevřeném nadlimitním řízení nejprve uveřejnit předběžné oznámení dle § 86?

  Dobrý den,
  postup zavedení dynamického nákupního systému veřejným zadavatelem probíhá v souladu s pravidly otevřeného řízení, jak je stanoveno v § 93 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (Zákon), a to až do okamžiku zadání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému.

  Součástí obecné úpravy zadávání veřejné zakázky v otevřeném řízení je i ustanovení § 86 odst. 1 Zákona, které stanovuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit oznámení pro účely předběžného oznámení pro nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky.

  Z tohoto důvodu je veřejný zadavatel oprávněn zahájit otevřené řízení, v němž zavede dynamický nákupní systém, nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení.

  1 nabídka v opakovaném řízení před a po 1. 1. 2014

  26.05.2014 Dobrý den, předchozí veřejná zakázka byla zrušena před 1. 1. 2014 (byla doručena pouze jedna nabídka). Nová veřejná zakázka byla zahájena po 1. 1. 2014 a v oznámení o zakázce byly uvedeny podmínky dle 71 odst. 6 ZVZ. Není nutné postupovat podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, tzn. opakovanou zakázku zrušit? Podle našeho názoru nikoliv, protože v jiné věci, ale ve velmi obdobné časové souvislosti postupuje zadavatel podle § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ, tzn. nevyhotovuje výzvu k podání nabídky, ale jen soupis a odůvodnění stavebních prací, i když původní veřejná zakázka byla zahájena před účinností § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ dne 1. 4. 2012. Děkujeme.

  Dobrý den,

  jestliže zadavatel zahájil zadávací řízení poté, co zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem, ve kterém obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek mu zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka a v opakovaném zadávacím řízení zadavatel postupoval podle § 71 odst. 6 písm. c) zákona č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pak není povinen druhé zadávací řízení zrušit (dle § 84 odst. 1 písm. e/ ZVZ), i když opět obdržel pouze jednu nabídku či mu pouze jedna nabídka zbyla k hodnocení.

  Dovolíme si ještě upozornit na možné pochybení zadavatele při postupu dle § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ.
  Zadavatel je při opakování zadávacího řízení povinen zvolit druh zadávacího řízení, který je zahájen odesláním oznámení o zadávacím řízení. Oznámením o zahájení zadávacího řízení se dle § 26 odst. 2 písm. b) ZVZ rozumí odeslání vyhlášení veřejné zakázky na standardizovaném formuláři do Věstníku veřejných zakázek a případně ve stejnopisu do Úředního věstníku EU.

  Tazatelem citovaný § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ se v tomto v případě nepoužije, zejména protože je postup zadavatele podrobně upraven v ustanovení § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ.

  Zveřejnění předpokládané hodnoty VZ

  21.05.2014 Dobrý den! Jelikož při posuzování nabídek stále častěji narážíme na mimořádně nízké nabídkové ceny, snažíme se s velkou pečlivostí o stanovení přesné, aktuální předpokládané hodnoty VZ. Postupujeme dle §13-16 zákona o VZ, tzn vycházíme (v tomto případě u služeb - projekčních prací) z projekčních prací stejného předmětu plnění v uplynulých 12měsících. Dočetli jsme se v odborném časopise věnujícímu se problematice veřejných zakázek, že: cituji: " je věcí zadavatele, zda předpokláídanou hodnotu VZ zveřejní, či nikoli......Důvodem PRO uveřejnění může být prevence mimořádně nízkým nab.cenám, PROTI uveřejnění je riziko přizpůsobování nabídek uveřejněné ceně ". Dotaz: Doporučujete nám zveřejnit předpokládanou cenu, či nikoli a proč. A je zveřejnění opravdu nepovinné? Děkuji Horychová

  Dobrý den,
  potvrzujeme jako gestor zákona o veřejných zakázkách, že i když formuláře oznámení veřejné zakázky obsahují kolonku týkající se předpokládané ceny (předpokládané hodnoty), její vyplnění není povinné.
  Je věcí obchodní taktiky zadavatele, zda předpokládanou hodnotu uveřejní či nikoli. Důvodem pro uveřejnění může být prevence proti mimořádně nízkým nabídkovým cenám. Důvodem proti uveřejnění je riziko přizpůsobování nabídek uveřejněné ceně.

  Osvědčení od dodvatelů

  20.05.2014 Dobrý den, zajímalo by mě, jestli je možné stanovit si v osvědčeních vyžadovaných od dodavatelů dle §56 odst. 2 písm. a), že plnili řádně a včas, podobně jako je tomu u §56 odst. 3 písm. a)? V rámci hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti nakládání s finančními prostředky by se tak v procesu zadávání mohli eliminovat uchazeči, kteří neplní své závazky řádně a včas. Děkuji

  Dobrý den,
  i když zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), výslovně nezmiňuje, že v seznamu významných služeb má být uveden vedle rozsahu a doby poskytnutí i údaj o jejich řádném a včasném provedení, doporučujeme, aby zadavatel v rámci vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu stanovil podmínku, že každá z významných služeb byla poskytnuta řádně a včas.
  Způsob, kterým dodavatel prokazuje splnění minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu seznam významných služeb, je v zadávacích podmínkách třeba stanovit, avšak minimální úroveň bude vždy prokazována v rámci seznamu významných služeb. Osvědčení od objednatele významných služeb naopak slouží pouze jako doklad o tom, že významná služba byla realizována, tedy v jeho rámci nelze požadovat uvedení všech podrobností nezbytných pro posouzení, zda je naplněna minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu.

  Neregulérní aukce

  19.05.2014 Dobrý den, naše společnost se zúčastnila aukce, která byla na stejný předmět vyhlášena zadavatelem již po třetí. První 2 aukce byly po proběhnutí zrušeny bez udání důvodu. Během třetí aukce došlo k tomu, že naše společnost z důvodu, který se nám nepodařilo objasnit nemohla v aukční síni žádným způsobem upravit - snížit - svoji nabídkovou cenu. Systém změnu přijal, ale po pár vteřinách vymazal a nastavil původní, vstupní, hodnoty. Snažili jsme se ještě v průběhu aukce kontaktovat administrátora a na chybu systému upozornit, ale neúspěšně. Po proběhnutí aukce jsme upozornili písemně zadavatele na nestandardní průběh aukce a žádali opakování. Naše námitka byla zamítnuta s tím, že druhý účastník aukce ( od začátku vedoucí na prvním místě) potíže neměl. Po celou dobu aukce nedošlo k žádnému pohybu cen. Jak máme postupovat dále, domníváme se, že za těchto podmínek, kdy jednomu z účastníků bylo prakticky znemožněno soutěžit by měla být celá soutěž zrušena a vypsána znovu. Děkuji za laskavou odpověď.

  Dobrý den,

  ve Vašem dotazu se ptáte na zrušení aukce zadavatelem bez udání důvodu a následně na to, jak postupovat ve specifické situaci, ke které došlo při třetím vyhlášení zmíněné aukce. S ohledem na Vámi uvedené informace předpokládáme, že šlo elektronickou aukci podle ust. § 17 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a  naše odpověď je koncipována s ohledem na tuto predikci.

  Elektronickou aukcí se dle ust. § 17 písm. c) ZVZ rozumí proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. Z uvedeného vyplývá, že elektronická aukce je úkonem zadavatele v zadávacím řízení, a proto lze proti jejímu průběhu podat písemné námitky v souladu s ust. § 110 ZVZ, platí však, že stěžovatel musí doručit námitky zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení ZVZ úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy v předmětném zadávacím řízení. Soudíme, že nyní k dispozici tento opravný prostředek již nemáte, protože lhůta dle ust. § 110 odst. 2 již marně uplynula. V opačném případě Vám doporučujeme námitky zadavateli doručit.

  Důvodem pro podání námitek může být i netransparentní postup zadavatele. Pokud zadavatel zrušil dvě předcházející elektronické aukce, které dle popisu tazatele probíhaly transparentně a v souladu s pravidly stanovenými zadávacími podmínkami a výzvou k podání nových aukčních hodnot do elektronické aukce podle § 97 odst. 2 ZVZ (dále jen „Výzva“), aniž by byl zřejmý důvod tohoto rozhodnutí, mohl se dopustit netransparentního jednání, pokud lze důvodně pochybovat o skutečných důvodech, které zadavatele k takovému jednání vedly.

  Pokud přejdeme k druhému Vašemu dotazu, za průběh elektronické aukce je zadavatel odpovědný, tudíž i v tomto případě lze podat námitky ve smyslu ust. § 110 ZVZ, jak bylo výše popsáno.

  Dle dostupných informací dodavatel práva podat námitky využil, nicméně zadavatel podaným námitkám nevyhověl. Dodavatel je proto oprávněn Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) podat v souladu s § 114 ZVZ návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele (dále jen „Návrh“), pokud nadále trvá na tom, že v průběhu zadávacího řízení došlo k porušení ZVZ, přičemž Návrh musí být doručen ÚOHS a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

  Při posouzení zákonnosti postupu zadavatele v popisovaném zadávacím řízení je rozhodující, zda:

  byla dodržena ustanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky upravující průběh elektronické aukce a pravidla dle Výzvy;
  použitý elektronický nástroj splňoval požadavky dle ZVZ;
  zadavatel nepostupoval v zadávacím řízení v rozporu se zásadou transparentnosti.

  K postupu zadavatele dle zadávacích podmínek
  Povinnou součástí ustanovení zadávacích podmínek, která popisují průběh elektronické aukce, jsou dle § 96 odst. 4 písm. b) a e) ZVZ omezení týkající se nových aukčních hodnot. Zadavatel má dále povinnost stanovit v souladu s § 97 ZVZ podrobnou specifikaci a závazná pravidla každé realizované elektronické aukce ve Výzvě. Průběh elektronické aukce se tak může skládat z jednotlivých časových období neboli aukčních kol dle § 97 odst. 6 Zákona, o jejichž délce a dalších souvisejících podrobnostech, týkajících se například i stanovených skutečností vedoucích k ukončení elektronické aukce podle § 97 odst. 9 Zákona, je zadavatel povinen informovat dodavatele ve Výzvě.

  Dodavatel je tedy oprávněn podat novou aukční hodnotu, pouze pokud dodrží pravidla stanovená v zadávacích podmínkách a ve Výzvě. Pokud však tato pravidla dodrží, je naopak zadavatel povinen zohlednit obdrženou aukční hodnotu. Jestliže dodavatel podal aukční hodnotu, kterou byl zadavatel povinen zohlednit, avšak neučinil tak, pak byl průběh elektronické aukce nezákonný, přičemž mohl být významně ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky.

  Soulad použitého elektronického nástroje se ZVZ

  Elektronická aukce rovněž musí naplňovat zákonné požadavky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky jejich prostřednictvím, mezi něž se řadí i příjem a hodnocení nabídek v průběhu elektronické aukce. Vznesení této otázky v rámci námitek či Návrhu může být pro dodavatele praktické v případě, kdy je složité prokázat, že zadavatel neoprávněně nezohlednil dodavatelem podanou aukční hodnotu.

  Zadavatel je povinen zajistit, aby použitý elektronický nástroj naplňoval zákonné požadavky na jeho provoz v době trvání aukce. Zadavatel je vždy oprávněn prokázat splnění požadavků předložením platného certifikátu shody, vydaného v souladu s prováděcím předpisem k § 149 ZVZ, kterým je vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. K certifikátu shody by nebylo však možné přihlížet, pokud by se prokazatelně vztahoval na jinou verzi elektronického nástroje, než byla použita. V případě kdy nelze doložit k použitému elektronickému nástroji platný certifikát shody, popřípadě elektronický nástroj certifikován nebyl, je zadavatel povinen prokázat soulad se ZVZ jiným způsobem.

  V situaci, kdy se měl použitý elektronický nástroj v průběhu elektronické aukce chovat nestandardně, lze mít důvodné pochybnosti o tom, zda naplňoval zákonné požadavky. Dovolujeme si však upozornit, že pokud dodavatel tento argument přímo nezmínil v podaných námitkách proti průběhu elektronické aukce, může být sporné, nakolik má ÚHOS k této otázce uplatněné teprve v rámci Návrhu přihlížet.

  Doplnění subdodavatele

  12.05.2014 Dobrý den, ráda bych Vás požádala o informaci týkající se Zákona o veřejných zakázkách. Před dvěma lety jsme se účastnili zadávacího řízeni ve formě soutěžního dialogu, kvalifikaci jsme splnily a ve fázi nabídek, si zadavatel vhodnou nabídku nevybral. Nyní, jsme ve fázi, kdy se vyhlásil opět nový tendr v oblasti obrany a dle § 23 odst. 11 zak. o veřejných zakázkách a stejný zadavatel přeskočil fázi kvalifikace a zahájilo se řízení bez uveřejnění. Nyní jsme ve fázi podávání nabídek a chtěli bychom plnit část zakázky pomocí subdodavatel, otázka zní zda je v této fázi, když kvalifikace byla přeskočena možnost změn ve smyslu přibrání subdodavatele, pokud toto v kvalifikaci nebylo ujednáno?Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  zadavatel může využít ustanovení § 23 odst. 11 ZVZ, jsou-li splněny následující podmínky.
  1) v předchozím užším řízení, soutěžním dialogu nebo zjednodušeném podlimitním řízení byly podány pouze neúplné nabídky podle § 22 odst. 1 věty druhé ZVZ, nebo nepřijatelné nabídky podle § 22 odst. 1 věty třetí ZVZ,
  2)  zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky
  3) zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezprostředně po zrušení předchozího zadávacího řízení
  4) v předchozím užším řízení, soutěžním dialogu nebo zjednodušeném podlimitním řízení byli uchazeči, kteří splňují kvalifikaci a současně v předchozím zadávacím řízení  ve lhůtě pro podání nabídek podali nabídky, jež splnili požadavky podle § 69 odst. 5 ZVZ.
  Shora uvedené podmínky musí být splněny kumulativně. Nejsou-li shora uvedené podmínky splněny, nelze použít jednací řízení bez uveřejnění.

  Z ustanovení § 23 odst. 11 ZVZ dále plyne: Jednací řízení bez uveřejnění je zahájeno písemnou výzvou k jednání. Tuto výzvu je zadavatel povinen odeslat všem dodavatelům, kteří

  splňují kvalifikaci
  v předchozím zadávacím řízení  ve lhůtě pro podání nabídek podali nabídky, jež splnili požadavky podle § 69 odst. 5 ZVZ.

  Protože Tito zadavatelé v době předchozího užšího řízení, soutěžního dialogu nebo zjednodušeného podlimitního řízení splňovali kvalifikaci, přičemž z textu zákona vyplývá, že jednací řízení bez uveřejnění na základě § 23 odst. 11 lze využít bezprostředně po zrušení uvedených předchozích řízení a za obdobných podmínek, lze dojít k závěru, že ačkoliv se jedná o dva druhy zadávacích řízení, půjde v širším slova smyslu o jeden kontraktační proces. Zadavatel má tedy za to, že oslovení dodavatelé splňují kvalifikaci dále, a proto nemusí výzva k jednání v jednacím řízení na základě  § 51 odst. 3 ZVZ obsahovat požadavky na prokázání splnění kvalifikace.
  Zadavatel tedy může zahájit jednací řízení bez uveřejnění dle ustanovení § 23 odst. 11 ZVZ, má-li vzhledem k předchozímu zadávacímu řízení za to, že alespoň dva uchazeči splňují obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b).

  Právě z důvodu, že v druhém zadávacím řízení zadavatel nepožaduje prokázání splnění kvalifikace, může dodavatel nabýt dojmu, že nemusí zadavateli sdělovat změnu kvalifikace na základě § 58 ZVZ.
  Lze však konstatovat, že dodavatel, který již nesplňuje kvalifikaci a byl vyzván k jednání, má povinnost učinit takové kroky, aby kontraktační proces pokračoval bez omylu na straně zadavatele. Dle obecných pravidel platných pro uzavírání smluv by totiž jedna ze stran (zadavatel) pokračovala ve smluvním procesu v omylu, že všichni dodavatelé splňují kvalifikaci, což by následně mohlo mít dopad na učiněné právní jednání.
  Jsme přesvědčení, že dodavatel může podmínku (myšleno prokázání splnění kvalifikace) ujednanou se zadavatelem v průběhu kontraktačního procesu změnit, je však povinen tuto změnu zadavateli oznámit. Pokud zadavatel zhodnotí, že změna provedená dodavatelem nepokrývá předchozí sjednanou podmínku, nabídku dodavatele vyřadí ze zadávacího řízení.

  Závěrem ještě uvádíme, že pokud by si byl zadavatel vědom, že pouze jeden uchazeč splňuje obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), lze z jazykového výkladu dovodit, že zadavatel nemůže postupovat na základě jednacího řízení bez uveřejnění, protože zadavatel je povinen odeslat výzvu pouze tomuto konkrétnímu uchazeči, přičemž následně zadávací řízení zruší z důvodu podání jediné nabídky na základě ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ.
  Jiným dodavatelům zadavatel výzvu odeslat nemůže.

  Z Vašeho dotazu je zřejmé, že mezi soutěžním dialogem a jednacím řízením bez uveřejnění uběhly dva roky, proto se lze důvodně domnívat, že podmínku č. 3 nelze považovat za splněnou. K uvedenému lze doplnit, že dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, může zadavateli podat zdůvodněné námitky, viz § 110 a násl. ZVZ.

  Zrušení veřejné zakázky zadávané v Dynamickém nákupním systému

  12.05.2014 Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o výklad § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ ve vztahu k veřejné zakázce zadávané na základě dynamického nákupního systému. Ve lhůtě pro podání nabídek byly obdrženy tři nabídky. Po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Chápeme správně, že i v takovém případě nemusíme rušit zadávací řízení a můžeme postupovat na výjimku dle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ za středníkem a uzavřít smlouvu ? Děkuji moc předem za rychlou odpověď

  Dobrý den,
  ve svém dotazu se tážete, zda můžete v případě dynamického nákupního systému uzavřít smlouvu s dodavatelem i za předpokladu, že vám zůstala v hodnocení pouze jedna nabídka, která splnila požadavky dané zadávacími podmínkami a nemusíte zadávací řízení zrušit v souladu s ust. § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“).
  Pokud zadavatel v zadávacím řízení obdrží pouze jednu nabídku, nebo mu jedna nabídka zůstane po fázi posouzení nabídek v zadávacím řízení, musí zadávací řízení zrušit bez zbytečného odkladu v souladu s ust. § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Z uvedeného ustanovení však ZVZ explicitně připouští výjimky, které udává v ust. § 71 odst. 6 písm. a) až c), jsou jimi případy, pokud zadavatel:

  a) postupuje podle ust. § 22 odst. 3 a 4 nebo ust. § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ (jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění)

  b) zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému, nebo

  c) postupoval tak, že

  1. zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e),
  2. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
  3. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek,
  tedy případy, v nichž by zrušení zadávacího řízení neodpovídalo charakteru zakázky, případně použitému druhu zadávacího řízení.
  Pokud tedy zadáváte předmětnou veřejnou zakázku v dynamickém nákupním systému, tato výjimka se na vás vztahuje a uzavření smlouvy s jediným zbylým dodavatelem je v souladu se ZVZ. Pro úplnost dodáváme, že hodnocení se v tomto případě neprovádí s ohledem na ust. § 79 odst. 6 ZVZ.

  Stejný okruh zájemců

  07.05.2014 Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, jak správně postupovat v situaci, kdy by bylo v krátké době za sebou či dokonce najednou vyhlášeno více zadávacích řízení na rekonstrukci různých ulic ve městě, které mají samostatné projektové dokumentace a na jednotlivé realizace jsou žádosti o dotace z různých dotačních titulů. Zadavatel nesmí vyzvat stejný okruh zájemců, ale v případě např. 3 vyhlášených řízení nemá povědomí o tolika zájemcích. Na školení nám bylo řečeno, že by mělo stačit obměnit v každém okruhu jednoho zájemce. Bylo by to dostačující? Dle nejen mého názoru, i když se změní pouze jeden zájemce už se nejedná o stejný okruh zájemců. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  na základě uvedených informací předpokládáme, že se jedná o několik veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení dle ust. § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“).
  ZVZ přímo nedefinuje stejný okruh zájemců, nicméně každé ustanovení ZVZ musí být vykládáno s ohledem na základní zásady ZVZ uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení, které mají zajistit odpovídající soutěžní prostřední při zadávacím řízení. Jedním za hlavních účelů těchto je zabránit tomu, aby z hospodářské soutěže (zadávacího řízení) byli vyloučeni ti zájemci, kteří jsou reálně schopni předmět plnění veřejné zakázky splnit a veřejným zadavatelem nejsou vyzýváni k podání nabídky pouze např. z důvodu, že veřejný zadavatel má zkušenosti s jím preferovaným okruhem dodavatelů.
  S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že situace, kdy budou vyzývání neustále stejní zájemci s tím, že vždy změněn pouze jeden nebo dva vyzvaní a ostatní dodavatelé budou vyzíváni opakovaně, není v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a takovým způsobem by zadavatel jednoznačně postupovat neměl.
  Pokud zadavatel, jak uvádíte „nemá povědomí“ o tolika zájemcích, tak mu nic nebrání v tom aby, tyto zakázky zadal v otevřeném ne užším řízení podle § 21 odst. 1 písm. a) nebo b) ZVZ, kdy žádné zájemce přímo neoslovuje.
  S ohledem na Váš dotaz, ve kterém uvádíte, že se jedná o situaci, kdy by bylo v krátké době za sebou či dokonce najednou vyhlášeno více zadávacích řízení na rekonstrukci různých ulic ve městě, které mají samostatné projektové dokumentace a na jednotlivé realizace jsou žádosti o dotace z různých dotačních titulů, je třeba, aby zadavatel dodržel zákaz dělení veřejných zakázek.
  Při posuzování předmětu veřejné zakázky, resp. otázky, zda jde o jednu veřejnou zakázku nebo několik samostatných není rozhodné, zda jsou jednotlivá dílčí plnění (v tomto případě rekonstrukce různých ulic) financována z jiných dotačních titulů nebo zda mají samostatné projektové dokumentace, ale vždy musí být předmět veřejné zakázky, případně veřejných zakázek posouzen s hlediska věcné (funkční), místní a časové souvislost. Upozorňujeme Vás proto rovněž na ust. § 13 odst. 3 ZVZ, které stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ust. § 12 ZVZ.

  Počítání doby

  07.05.2014 Dobrý den, podle §56 odst. 1 písmeno je požadován a) seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech. Je touto dobu myšleno 3 roky zpětně počítáno od posledního dne lhůty pro podání námitek, nebo to lze chápat tak, že se jedná o zakázku realizovanou v posledních 3 kalendářních letech (v roce 2014 tedy v letech 2011,2012 a 2013)? Děkuji. Vilimovský

  Dobrý den,
  ve svém dotazu se tážete, zda období realizace významné dodávky uvedené v ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“), textem ZVZ označené jako „v posledních 3 letech“, je myšleno 3 roky zpětně počítáno od posledního dne lhůty pro podání námitek (patrně však myslíte nabídek), nebo to lze chápat tak, že se jedná o zakázku realizovanou v posledních 3 kalendářních letech.
  ZVZ ani evropské zadávací směrnice nestanoví, zda se ve vztahu k časovému omezení má jednat o významné dodávky, které byly realizovány v posledních třech kalendářních letech, ve třech letech obecně či ve třech účetních obdobích. Vzhledem ke skutečnosti, že ZVZ neupravuje počítání času, vztahují se na počítání dob v zadávacím řízení obecná pravidla počítání času vyplývající ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“).
  Počítání lhůt upravují ust. §§ 605 a násl. NOZ. Dle ust. § 605 odst. 2 NOZ, konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. (výjimkou je stav, kdy takový den v posledním měsíci není, pak dle NOZ připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce).

  Je-li proto dodavatel povinen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ seznamem významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech, je rozhodným dnem určujícím konec 3leté doby, v níž měla být dodavatelem realizována příslušná dodávka, poslední den lhůty pro podání nabídek.

  Jak vyplývá z výše uvedeného, jedná se o 3 roky od posledního dne lhůty pro podání nabídek.

  Otevírání obálek

  03.05.2014 Dobrý den, dovolte, abych Vás požádal o radu jak postupovat. Jedná se o situaci v podlimitní VZ na stavební práce zadávané v otevřeném jednání. Při otevírání obálek komise pro otevírání obálek na svém jednání otevřela všechny obálky, sepsala protokol a neshledala u žádné nabídky nevyhovění požadavkům dle § 71 odst.11. Následně zadavatel, ještě před jednáním hodnotící komise (posouzení kvalifikace dle § 59, posouzení a hodnocení nabídek § 76) při detailním seznámení se s nabídkami shledal, že v jedné z nabídek je část textu pouze v anglickém jazyku (celý, zadavatelem požadovaný katalogový list dodavatelem nabízeného technologického zařízení). Jedná se tedy o nesplnění požadavku dle § 71 odst.9 a) a také o chybu při činnosti komise pro otevírání obálek. Jak má nyní zadavatel postupovat? Má dle §111 odst.6. opakovat jednání komise pro otevírání obálek (komise vyřadí dodavatele § 71 odst.11) nebo vyloučit dodavatele sám. Děkuji.

  Dobrý den,
  pokud komise pro otevírání obálek, přestože tak učinit měla, nabídku podle § 71 odst. 10 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nevyřadila a dotyčného uchazeče nevyloučila, musí tak poté, aby došlo k napravení chyby učiněné v předchozí fázi zadávacího řízení, učinit hodnotící komise. Hodnotící komise tuto nabídku vyřadí po jejím posouzení na základě § 76 odst. 1 ZVZ, neboť tato nabídka nesplňuje požadavky zákona, a zadavatel následně uchazeče podle § 76 odst. 6 ZVZ vyloučí.

  Nová VZ na stejný předmět plnění za platnosti a účinnosti rámcové smlouvy o dílo uzavřené s jiným do

  02.05.2014 Dobrý den, v roce 2013 jsme uzavřeli na základě uskutečněné VZ rámcovou smlouvu s dodavatelem s platností a účinností 3 roky nebo do vyčerpání finančního limitu 900.000,- Kč bez DPH. termín plnění VZ je průběžný a probíhá na základě objednávek. Rámcovou smlouvu můžeme vypovědět v 3 měsíční výpovědní lhůtě. Problém je v tom, že dodavatel plní VZ prostřednictvím subdodavatele, kterému dodavatel, byť subdodavatel dílčí předmět plnění splní a předá ho, za odvedenou práci, resp. za dílčí dílo nezaplatí, byť od naší organizace zaplaceno dostane. Z tohoto důvodu proto subdodavatel odmítá splnit další dílčí předměty plnění. Otázka zní zda můžeme vypsat novou VZ na dodávky se stejným předmětem plnění, za platnosti a účinnosti původní rámcové smlouvy (byť v mezidobí smlouvu vypovíme) nebo tak můžeme učinit až poté co uplyne 3 měsíční výpovední doba.

  Dobrý den,
  rámcovou smlouvou se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.
  V ZVZ není uložena povinnost vypovědět předcházející rámcovou smlouvu či vyčkat do skončení předcházejícího právního vztahu a až následně zahájit nové zadávací řízení (nepřípustným je pouze zahájení zadávacího řízení před zrušením zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění). Nevylučujeme však, že takováto povinnost může vyplývat ze samotné rámcové smlouvy, vnitřních předpisů zadavatele či z jiných právních předpisů.
  Jako prevenci Vámi popsané situace, doporučujeme, v novém zadávacím řízení zvážit možnost nastavení platebních podmínek tak, aby mohl zadavatel platit přímo subdodavateli. Takovéto smluvním ujednání nepovažujeme za rozporné se ZVZ.

  Domněnka doby dojití

  02.05.2014 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je možné v případě, že uchazeč nepřebírá oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zaslané prostřednictvím České pošty, s. p. na adresu jeho sídla (jde o jeho jedinou kontaktní adresu), použít domněnku doby dojití dle § 573 NOZ, případně jakým jiným způsobem je třeba postupovat, aby mohla začít běžet lhůta pro podání námitek? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  ustanovení § 110 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), které váže začátek běhu lhůty na okamžik doručení (v dikci NOZ „dojití“) oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, neřeší případy, kdy dodavatel zmaří doručení zásilky.
  Je proto třeba použít ustanovení obecného předpisu, kterým je § 570 odst. 1 NOZ, část věty za středníkem, které určuje, že: „zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo“.
  Okamžikem, kdy uchazeč vědomě zmařil doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, je okamžik, kdy odmítl převzít zásilku od pověřeného zaměstnance provozovatele poštovních služeb, nebo jiného dopravce zásilky, a není-li takového okamžiku, tak den, kdy byla zásilka dle dodacích podmínek provozovatele poštovních služeb, či jiného dopravce zásilky odeslána zpět.
  Než zadavatel dojde k závěru, že uchazeč vědomě zmařil doručení oznámení, je třeba ověřit, zda uchazeč na obálce nabídky uvedl své sídlo jako adresu, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 5 ZVZ a zda nebylo sídlo dodavatele v mezidobí změněno. Možnou změnu sídla dodavatele lze ověřit v obchodním rejstříku. Konečně je třeba také ověřit, nemá-li dodavatel datovou schránku.
  V případě, že zadavatel výše uvedeným postupem zjistí nové kontaktní údaje, je třeba, pokusí se nejprve doručit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky na nově zjištěnou adresu, nebo do datové schránky uchazeče.
  Teprve pokud zadavatel nezjistí žádné nové kontaktní údaje nebo se nepodaří doručit písemnost ani jejich prostřednictvím, lze vycházet z toho, že zadavatel vědomě zmařil doručení oznámení a lhůta pro podání námitek dle § 110 odst. 4 ZVZ začala plynout.
  Pro úplnost dodáváme, že domněnku doby dojití dle § 573 NOZ zřejmě nelze v tomto případě použít, neboť ta se uplatní jen tam, kde nelze zjistit dobu doručení, tj. kdyby byla zásilka doručována obyčejnou poštou.

  Změna rozpočtu

  30.04.2014 Dobrý den, v zadávací dokumentaci, položkovém rozpočtu pro ocenění, byla uvedena položka s nulovou výměrou. Jedná se o položku přesun hmot pro zámečnické výrobky. Tato položka je v rozpočtu navíc, ale je správně uvedeno nulové množství. Uchazeče to zřejmě při podání nabídky uvedlo v omyl a domníval se, že chybou není uvedeno množství. Doplnil si tedy tuto položku dle svého uvážení a položku ocenil. Vzhledem k tomu, že doplněné množství je zanadbatelné, jedná se velice malou částku, kterou se navíc úpravou rozpočtu poškodil oproti jiným uchazečům. Je nutné uchazeče vyloučit? Předem děkuji za odpověď. Pavlíčková

  Dobrý den,
  pokud zadavatel použil v položce soupisu prací položku s nulovou výměrou, ačkoliv je to neobvyklé, mohl se uchazeč rozumně domnívat, že má tuto položku nacenit. Údaj o položce s nulovou výměrou tak lze klasifikovat jako ne zcela jednoznačný a protože dle § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů „za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel“, nelze nejednoznačnost zadávacích podmínek vykládat k tíži uchazeče; není tedy možné z důvodu nacenění předmětné položky uchazeče vyloučit.
  K tomuto závěru vede podpůrně i § 557 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který stanovuje, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V tomto případě použil sporný výraz v zadávacích podmínkách veřejné zakázky zadavatel, na jejichž základě uchazeč teprve následně podal nabídku.
  Pro úplnost uvádíme, že předpokladem pro to, aby zadavatel pokračoval v posouzení a hodnocení nabídek, je, aby sporná položka neměla vliv na pořadí nabídkových cen a její dopady do celkové ekonomické výhodnosti smlouvy na veřejnou zakázku byly zanedbatelné. Pokud je podmínka splněna, lze veřejnou zakázku zadat, pokud podmínka splněna není, je nutné zrušit zadávací řízení.

  Reference u VZ na projektovou dokumentaci

  29.04.2014 Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o stanovisko, zda při VZ na projektovou dokumentaci může zadavatel požadovat doložení referenčních zakázek ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ ve výši odpovídající dané projektové dokumentace nebo může požadovat, aby reference zněla na projektovou dokumentaci na určitou stavbu dané hodnoty. Děkuji

  Dobrý den,
  při stanovení požadovaného finančního rozsahu významné služby (zde výše smluvní úplaty, kterou dodavatel obdržel za poskytnutí významné služby) zadavatel vždy zohlední předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

  V rámci minimální úrovně prokázání technického předpokladu seznam významných služeb je ale dále vhodné vymezit i stavbu, k níž byla v rámci významné služby projektová dokumentace zhotovena. Zadavatel by přitom měl klást důraz na požadované charakteristiky stavby, jež byly klíčové pro získání know-how přípravy projektové dokumentace, které přesahuje obecné profesní schopnosti požadované pro příslušnou osobu dle zvláštního prováděcího předpisu.

  Nelze vyloučit, že takovou charakteristikou může být v konkrétním případě i minimální hodnota stavby, avšak nejedná se o pravidlo. Pokud zadavatel zamýšlí vymezit v rámci minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu i tuto podmínku, je třeba, aby byl požadavek schopen náležitě odůvodnit ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

  § 156 - Odůvodnění veřejné zakázky

  28.04.2014 Dobrý den, v průběhu lhůty pro podání nabídek zadavatel opravil písařskou chybu v Odůvodnění veřejné zakázky, v bodě Odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady podle § 3 odst. 2 Vyhlášky č. 232/2012 Sb. Jedná se dle Vašeho názoru o tak zásadní změnu zadávacích podmínek, že mělo dojít k prodloužení lhůty pro podání nabídek či nikoliv? Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  oprava písařské chyby  v „Odůvodnění  veřejné zakázky“, v bodě Odůvodnění přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 232/2012 Sb. nezakládá povinnost prodloužit lhůtu dle § 40 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), neboť ustanovení § 40 odst. 3 ZVZ se týká jen změn v zadávacích podmínkách.
  Z definice zadávacích podmínek dle § 17 písm. l) ZVZ vyplývá, že jejich součástí jsou pouze dokumenty, jejichž obsahem jsou požadavky zadavatele.
  Dokument „Odůvodnění  veřejné zakázky“ však žádné požadavky zadavatele neobsahuje (jeho účelem je toliko zvýšení transparentnosti zadávacího řízení), a proto se o změnu zadávacích podmínek nejedná.

  Rozdělení VZ

  25.04.2014 Dobrý den, jsme příspěvková organizace ÚSC. Budeme provádět stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota je cca 7,7 mil. Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni zajistit v průběhu jednoho účetního období takovou sumu, chtěli bychom v jednom účetním období realizovat pouze část těchto prací (cca za 1,5 mil. Kč). Můžeme tedy vyhlásit VZMR, s tím, že zbylé práce by následovaly v dalších účetních obdobích? Děkuji

  Dobrý den,
  jestliže byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce stanovena ve výši 7,7 mil. Kč bez DPH, pak se podle § 12 odst. 2 ZVZ jedná o podlimitní veřejnou zakázku (nikoli veřejnou zakázku malého rozsahu). Podlimitní veřejnou zakázku je veřejný zadavatel povinen zadávat podle postupů stanovených v ZVZ v některém z druhů zadávacích řízení (viz § 21 ZVZ).

  Pokud jde o předem známou skutečnost, že zadavatel nedisponuje potřebným množstvím finančních prostředků pro zadání a/nebo realizaci předmětné veřejné zakázky (dále jen „VZ“) v jednom účetním období a má v úmyslu nechat realizovat v jednom účetním období pouze část stavebních prací a zbývající práce v dalších účetních obdobích, sdělujeme následující.

  I.
  Existuje-li nejistota ve věci dostatku finančních prostředků na úhradu poskytnutého plnění VZ, obecně lze doporučit uskutečnění soutěže o VZ s tím, že zadavatel může zvolit dílčí plnění VZ. Přitom k části VZ, u níž nemá jistotu ohledně jejího financování, si může jako jednu z obchodních podmínek ve smlouvě vyhradit možnost zrušení této části VZ, pokud na ni v budoucnu neobdrží finanční prostředky. Analogicky je možné uplatnit takovou obchodní podmínku ve smlouvě vůči celému plnění VZ.

  II.
  Pomocí vhodného stanovení smluvních podmínek lze také „rozfázovat“ realizaci plnění VZ a platby do jednotlivých fází (vymezených částí plnění) v jednotlivých účetních obdobích (stanovit harmonogram).

  IV.
  Dále je možné – připouští-li to povaha předmětu VZ – rozdělit VZ na části ve smyslu § 98 ZVZ – u této volby si však dovolujeme upozornit na povinnost zadavatele uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku na všechny či některé části veřejné zakázky nebo jen na jednu část VZ.

  V.
  V některých případech je možné uplatnit opční právo podle § 99 ZVZ, zadavatel však není oprávněn využít opčního práva v případech stanovených v § 99 odst. 3 ZVZ.

  Lze shrnout, že s odkazem na poskytnuté informace by zadavatelem zamýšlené využití obecné výjimky z působnosti zákona, tj. postup podle § 18 odst. 5 ZVZ, nebylo souladné s požadavky ZVZ.

  Pro úplnost si dovolujeme upozornit, že stavební práce, které hodlá veřejný zadavatel pořizovat, nedoporučujeme zadávat jako několik samostatných VZ malého rozsahu zadávaných tzv. mimo režim ZVZ, a sice s odkazem na požadavek § 13 odst. 3 ZVZ (zadavatel nesmí rozdělit předmět VZ tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ).

  K problematice zadávání VZ uveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz) Metodiku zadávání veřejných zakázek (právní stav k 1. 1. 2014). V metodice naleznete podrobné postupy popisující možnosti zadávání podlimitních veřejných zakázek, které Vám mohou posloužit při Vaší práci. Místo uložení metodiky na portálu: Jak na zadávání veřejných zakázek – Metodiky / stanoviska.

  Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována toliko na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Změna plnění oproti nabídce na základě požadavku zadavetele

  24.04.2014 V zadávací dokumnetaci resp. projektove dokumentaci bylo definováno veřejné osvětlení. Vítězný uchazeč ve své nabídce předložil konkrétní typy veřejného osvětlení. Nyní však při realizaci se řeší, že nabídnuté osvětlení je nevyhovující (designově a částečně i funkčně /špatný projekt/). Zadavatel tak nyní řeší: 1) Změna části svítidla - zrušení výložníku, zůstal by stejný dodavatel. Zrušením výložníku by se uspořilo. Chyba vznikla ze strany zadavatele, kdy jsme si neuvědomili, že část svítidel je u stěny objektu, a proto se tam nevejde designový protivýložník. Architektonicky nejčistší řešení je zrušení výložníku u všech svítidel. Nejsou žádné vícenáklady, ale může být rozporován nesoulad se zadávací dokumentací. 2) Pokud by posudkem vyšlo, že při stejném počtu a umístění svítidel osvětlí plochu svítidla na nižším stožáru (ne 8 m, ale třeba jen 7 m), dalo by se o změně (zkrácení sloupů) jednat? Znamenalo by to také úsporu. 3) Změna dodavatele svítidla - původní dodavatel dle nabídky generálního dodavatele přestal svítidla vyrábět, ale hledáme jiného dodavatele, který by dodal světla se stejnou technickou specifikací. Dodavatel svítidel je relativně jasný. V odkaze č. 2 - svítidla se přestala vyrábět v lednu, ale protože se doprodávají zásoby ze skladu, tak to distributor nikomu neoznámil. Proto je má dodavatel v nabídce. Lze nyní provést změnu? Pokud ano, JŘBÚ se bude realizovat jako dodávka a nebo stavební práce. Diky za odpoved.

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uvádí v § 82 odst. 7 ZVZ, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou změnu smlouvy se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel by rád změnil předmět plnění, a to jak v části svítidla, tak v délce stožáru. Obáváme se, že takové změny lze označit za podstatné změny smlouvy, které mohly v případě použití v původním zadávacím řízení umožnit účast jiných dodavatelů a ovlivnit výběr nevhodnější nabídky. Z tohoto důvodu se domníváme, že výše navrhované změny plnění, nejsou v souladu se ZVZ. Další dotaz se týká změny dodavatele svítidel. Pokud došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s určitým dodavatelem, a ten však není schopen plnit to, k čemu se zavázal, není možné, aby zadavatel uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem bez toho, aniž by byl tento nový dodavatel vybrán na základě zadávacího řízení dle ZVZ. Z Vámi uvedených informací se domníváme, že zadavatel zadal veřejnou zakázku na základě nevyhovujících podkladů a tedy plnění, ke kterému se vítězný dodavatel zavázal, je nevyhovující pro potřeby zadavatele a zároveň vítězný uchazeč není schopen plnit to, k čemu se zavázal. V takové situaci je pravděpodobně nejvhodnějším řešením vypovědět smlouvu mezi vítězným uchazečem a zadavatelem a zahájit nové zadávací řízení za podmínek, které reflektují skutečné potřeby zadavatele.

  Povinnost veřejné zakázky při havárii?

  24.04.2014 Dobrý den. Na majetku obce doško k havárii a bylo nutno odstranit urychleně důsledky. Rozsah oprav finančně převýšil limit, který mohl starosta vyplatit bez zadání výběrového řízení. Jedná se o porušení zákona? Děkuji za odpověd.

  Dobrý den,
  na Vaši otázku není možné bez podrobné znalosti předmětné zakázky jednoznačně odpovědět. Ve svém dotazu vůbec neuvádíte, o jakou zakázku se jednalo, není tudíž zřejmé, zda se jednalo o zakázku na dodávky, služby či stavební práce, ani v jaké hodnotě se zakázka, alespoň řádově, pohybovala.

  Pro posouzení zákonnosti postupu pana starosty je nutné posoudit, zda má být zadávaná zakázka zadávána s ohledem na její předpokládanou hodnotu procesními postupy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) a zda případně může být taková zakázka zadána v jednacím řízení bez uveřejnění:
  Hodnota realizované zakázky         
  Veřejný zadavatel není povinen v souladu s ust. § 18 odst. 5 ZVZ zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, za předpokladu, že dodrží ust. § 6 ZVZ (dodržení zásad transparentnosti, rovnosti a zákazu diskriminace).
  Pokud tedy Vámi zmíněná zakázka nedosahovala hodnoty pro podlimitní veřejnou zakázku dle ust. § 12 odst. 1, resp. odst. 2 ZVZ (2.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby a 6.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce), jedná se o zakázku malého rozsahu a zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ (vyjma ust. § 6 ZVZ). V takovém případě by zadavatel tedy ZVZ neporušil.
  Zadání zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění
  Za předpokladu, že Vámi uvedená veřejná zakázka dosahuje, resp. přesahuje výše uvedené finanční limity (2.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby a 6.000.000,- Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce), může být taková veřejná zakázka v zákonem stanovených případech zadána v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) v souladu s ust. § 23 odst. 4 písm. b) ZVZ. JŘBU dle tohoto zákonného ustanovení je zadavatel oprávněn využít za kumulativního splnění níže uvedených předpokladů:
  -musí se jednat o krajně naléhavý případ;
  -tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil;
  -zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat;
  -z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení

  Předpokladem použití JŘBU dle tohoto ustanovení ZVZ je tedy existence krajně naléhavého případu. Krajně naléhavým případem je pak třeba rozumět situace, které vykazují značný stupeň intenzity, přičemž se bude jednat zejména o případy, kdy dochází k ohrožení lidského života, dochází k možnosti vzniku ekologických katastrof, havárií či hrozí závažné škody, což mohlo odpovídat situaci, kterou ve Vašem dotazu popisujete.

  Jednací řízení bez uveřejnění

  23.04.2014 Mohla bych znát přesný postup pří zadání veřejné zakázky bez uveřejnění na stavební vícepráce (§23 odst. 7 písm. a) zákona) po zadání VZ formou zjednodušeného podlimitního řízení 1. Písemný popis + odůvodnění (§34 odst. 5, písm.c zákona) 2- Prokázování kvalifikace (§ 51 odst. 3 zákona) je nutné požadovat kvalifikaci opětovně? - vazba na zákonné neprokazování kvalifikace § 52 odst. 3 zákona se tohoto postupu netýká - není však zasílána "výzva", je to na rozhodnutí zadavatele? 3. uzavřený dodatek smluvního ujednání - zveřejněný na profilu zadavatele v požadovaných lhůtách 4. písemná zpráva zadavatele (§ 85 odst.1 zákona) - vypracování je povinné o každé veřejné zakázce + profil zadavatele uveřejnění- jak je posuzováno JŘBÚ? 5. Oznámení o výsledku zadávacího řízení (§146 zákona) zveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek -vztahuje se i na vícepráce? Můžete mi prosím uvést přesný zákonný postup zadání JŘBÚ. Nejasnosti jsme uvedla u jednotlivých kroků dle ZVZ. Jarmila Lásková Soldátová

  Dobrý den,
  zadavatel může zadat dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“)v případě, že splní podmínky uvedené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). V takovém případě je procesní postup v daném zadávacím řízení značně zjednodušen. Postup podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ vychází z předpokladu, že JŘBU předcházelo zadávací řízení, na jehož základě uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku. To znamená, že vybraný uchazeč již absolvoval celý zadávací proces a splnil veškeré zákonné požadavky příslušného zadávacího řízení podle ZVZ. Jelikož jedna z podmínek použití JŘBU podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ ukládá povinnost zadat dodatečné stavební práce právě tomuto dodavateli, není potřeba celý zadávací proces znovu opakovat. Není tedy nutné požadovat po dodavateli prokázání kvalifikace, což vyplývá z § 51 odst. 3 věta druhá ZVZ, která uvádí, že v ostatních případech JRBU (kam spadá i předmětný § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ)je veřejný zadavatel prokázání splnění kvalifikace vyzvaného zájemce oprávněn požadovat (nikoli povinen). Aby byl zadavatel oprávněn zadat dodatečné stavební práce v JŘBU, je nezbytné současně splnit následující podmínky: • v průběhu plnění původní smlouvy vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností potřeba realizovat dodatečné stavební práce nezbytné pro dokončení původně sjednané veřejné zakázky, • dodatečné stavební práce nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, • dodatečné stavební práce budou zadány dodavateli, který realizoval původní stavební práce, • dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací, • dodatečné stavební práce nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, jelikož by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo takové oddělení je sice možné, ale dodatečné stavební práce jsou nezbytně nutné pro dokončení předmětu veřejné zakázky, • v případě veřejného zadavatele pak celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20 % reálné ceny původní veřejné zakázky. Pokud jsou splněny všechny výše uvedené podmínky lze pro zadání dodatečných stavebních prací využít JŘBU podle § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ, které nevyžaduje pořízení písemné výzvy k jednání podle § 34 odst. 1 a 2 ZVZ. Neprobíhá tedy klasický formální průběh JŘBU a celý proces je tak značně zjednodušen. Je ale nutné dodržet to, co požaduje ZVZ – zadavatel musí, vedle dodatku ke smlouvě s dodavatelem, pořídit písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně jejich ceny. Co se rozumí písemným soupisem a jaká je jeho struktura a obsah, upravuje vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezené předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Odůvodněním nezbytnosti se pak rozumí zdůvodnění nutnosti postupovat dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, potažmo § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ. Zároveň přetrvává povinnost zadavatele uveřejnit výsledek zadávacího řízení podle ustanovení § 83 ZVZ, zadávací řízení, na jehož základě budou zadány dodatečné stavební práce, je samostatným zadávacím řízením a na takové se předmětná uveřejňovací povinnost vztahuje. Zadavatel je rovněž povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele dle § 85 ZVZ, kterou je povinen uveřejnit na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Postup podle § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ nelze použít v případě porušení minimálně jedné z výše uvedených podmínek podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. Pokud by nebyla splněna některá z podmínek § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, není možné využít JŘBU a zadavateli vzniká povinnost zadat stavební práce jako samostatnou veřejnou zakázku.

  Lhůta pro uzavření smlouvy s vítězným uchazečem

  23.04.2014 Vážení, dovoluji si Vás požádat o zodpovězení dále uvedeného dotazu, týkajícího se lhůty pro uzavření smlouvy. Zadavatel je v souladu s § 82 odst. 2 ZVZ povinen uzavřít s vítězným uchazečem smlouvu do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Lze tuto lhůtu prodloužit ze strany zadavatele, tak aby nedošlo k pochybení ze strany zadavatele a porušení zákona? Jde mi především o situaci, kdy zadavatel má povinnost poslat před uzavřením smlouvy s vítězným uchazečem zadávací podmínky, vítěznou nabídku atd. ke kontrole poskytovateli podpory a ten má na kontrolu stanovenou určitou lhůtu, která může být i prodloužena. A právě z tohoto důvodu může být podpis smlouvy do 15 dnů po uplynutí lhůty na podání námitek promeškán, avšak jak je uvedeno výše, z důvodu spočívajících na straně zadavatele. Je toto zmeškání lhůty nějakým způsobem zhojitelné? Velice děkuji

  Dobrý den,
  podle § 82 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.
  Pokud nebyly námitky ve stanovené době podány, uzavře zadavatel podle § 82 odst. 2 ZVZ smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Tato lhůta je pro zadavatele pouze pořádková. Souvisí především s § 82 odst. 4 ZVZ, který stanoví povinnost vybraného uchazeče poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena v této lhůtě (podle § 82 odst. 2 ZVZ). Pokud totiž vybraný uchazeč odmítne smlouvu se zadavatelem uzavřít nebo neposkytne řádnou součinnost, aby mohla být smlouva v této lhůtě uzavřena, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí.
  I kdyby však důvody pro pozdější uzavření smlouvy vyvstaly na straně zadavatele, nejsou s nedodržením lhůty podle § 82 odst. 2 ZVZ spojovány žádné sankce pro zadavatele.

  Požadavek na provázanost technických kvalifikačních předpokladů

  23.04.2014 Dobrý den, je možné, aby zadavatel nastavil požadavky na technickou kvalifikaci tak, že u zakázky na stavbu stanovil, že osoby, u kterých má být doloženo osvědčení o vzdělání dle § 56 odst. 3 písm. c), se musí podílet alespoň na jedné referenční zakázce, kterou uchazeč dokládá dle § 56 odst. 3 písm. a)? Tzn. zadavatel stanovil určitou provázanost těchto požadavků a fakticky neumožnil účast uchazečů, kteří by měli osoby s požadovanými zkušenostmi, ale ve vztahu k jiným dodavatelům nebo projektům, než které uchazeč dokládá dle § 56 odst. 3 a). Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ zadavateli umožňuje požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací.

  Pokud by však, jak ve svém dotazu píšete, zadavatel stanovil, že osoby, u kterých má být doloženo osvědčení o vzdělání podle § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ, by se musely podílet alespoň na jedné referenční zakázce, kterou uchazeč dokládá podle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ, pak by se jednalo o porušení zásady zákazu diskriminace, kterou musí zadavatel při postupu podle ZVZ dodržovat na základě § 6 odst. 1 ZVZ. Stanovením takovéhoto požadavku by totiž docházelo k diskriminaci uchazečů, kteří by mohli prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) ZVZ prostřednictvím osob, které získali svou odbornou kvalifikaci u jiných osob než u uchazeče.

  §81 odst. 5 ZVZ

  22.04.2014 Dobrý den, není mi jasné ustanovení §81 odst. 5 písm. d) ZVZ, které stanoví povinnost zadavatele uvést v Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ....rovněž jaké údaje z nabídky byly hodnoceny zadavatelem na základě jednání jinak.... Co je myšleno pojmem HODNOCENÍ JINAK? Znamená to, že pokud uchazeč v rámci jednání v jednacím řízení s uveřejněním nabídne např. nižší nabídkovou cenu, než byla uvedena v původní nabídce, uvádí zadavatel jak původní nabídkovou cenu a cenu, která vyjednání na základě jednání s uchazečem? Nebo je tím myšleno něco jiného? Děkuji

  Dobrý den,

  dle ustanovení § 81 odst. 5 písm. d) ZVZ, které se váže výhradně k jednacímu řízení s uveřejněním, je zadavatel povinen v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvést, kromě dalších údajů rovněž také, jaké údaje z nabídky uchazeče byly zadavatelem hodnoceny jinak tj. uvést odchylky od předběžného hodnocení nabídek dle ustanovení § 30 odst. 1 ZVZ.

  V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky tak zadavatel uvádí hodnocení finálních (po jednání) nabídek dle jednotlivých kritérií vyplývajících se zadávací dokumentace případně z výzvy k podání nabídek a v případě, že uchazeč na základě jednání nabídku změnil, uvádí zadavatel také údaje z nabídek dle výzvy dle § 29 odst. 4 ZVZ.

  Změnil-li uchazeč svoji nabídkovou cenu, je povinností zadavatel v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvést jak cenu finální, tak cenu původní.

  Výše skutečně uhrazené ceny

  18.04.2014 Dobrý den, prosím o radu, jak postupovat při zveřejňování výše skutečně uhrazené ceny v následujícím modelu: V roce 2013 byla uzavřena smlouva na stavební práce, s plněním přesahující 1 rok. V roce 2014 byla řádně zveřejněna výše skutečně uhrazené cena za rok 2013. Akce byla ukončena (i finančně) v dubnu 2014. Dotazy: 1) Má být nyní zveřejněna výše skutečně uhrazené ceny za rok 2014 nebo cena celková? 2) Má být zveřejněno do 3 měsíců od ukončení realizace nebo do 31.3.2015? Děkuji za odpovědi.

  Dobrý den,
  ustanovení § 147a odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ukládá veřejnému zadavateli kumulativně dvě povinnosti.
  Veřejný zadavatel jednak uveřejní výši skutečně uhrazené ceny za plnění celé veřejné zakázky, a to nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy.
  Dále veřejný zadavatel v případě smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní vždy nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Tímto pravidlem zákonodárce rozšiřuje povinnosti zadavatele při uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny, a proto jej nelze vykládat jako důvod, proč by měla být zmírněna obecná zákonná povinnost zadavatele, uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy.
  Pokud tedy došlo v dubnu 2014 ke splnění smlouvy na veřejnou zakázku, jejíž doba plnění přesahovala 1 rok, pak uveřejní veřejný zadavatel výši skutečně uhrazené ceny nejpozději do 90 dnů od okamžiku splnění smlouvy. Zadavatel rovněž uveřejní v téže lhůtě výši ceny, která byla uhrazena v posledním roce plnění smlouvy.

  Oznámení předběžných informací

  18.04.2014 Dobrý den, jako zadavatel podlimitní VZ zadávané v otevřeném řízení musíme opakovat jednu část této VZ, která byla z důvodu chyby v PD zrušena. Druhá část uvedené VZ byla vyhodnocena a uzavřena. Musíme opětovně odeslat k uveřejnění Oznámení předběžných informací do VVZ a čekat 30 dní? Nedochází k žádné změně v zadávacích podmínkách, dojde pouze k opravě chybného údaje v PD a VZ bude opět vyhlášena formou otevřeného podlimitního řízení. Nestačí odkaz v Oznámení o zakázce na původní předběžné oznámení? Děkuji za názor a jsem s pozdravem Ing. Tomáš Maceček Manažer projektu

  Dobrý den,

  je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

  Povinnost uveřejnit předběžné oznámení veřejného zadavatele je stanovena v § 86 ZVZ. Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení. Výjimky z této povinnosti jsou uvedeny v § 86 odst. 3 ZVZ.
  Ve svém dotazu uvádíte, že zadávací řízení k jedné části veřejné zakázky bylo zrušeno, zatímco ve zbývající části bylo ukončeno uzavřením smlouvy. V případě, že zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zruší podle § 84 ZVZ, pak podle § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ nemá před zahájení navazujícího zadávacího řízení povinnost uveřejnit předběžné oznámení.

  Ve svém dotazu používáte zkratku PD. Předpokládáme, že ji užíváte ve významu příslušná dokumentace. Podle § 44 odst. 4 musí být součástí zadávací dokumentace i příslušná dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) zpracovaná do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky. Podle § 1 odst. 3 tohoto prováděcího právního předpisu je pro všechny stavby příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby.

  Upozorňujeme, že příslušná dokumentace resp. dokumentace pro provádění stavby je součástí zadávací dokumentace. Oprava chybného údaje v příslušné dokumentaci je změnou zadávacích podmínek.
  Jak uvádíte, byla chyba v zadávacích podmínkách důvodem pro zrušení původního zadávacího řízení. V navazujícím zadávacím řízení bude chyba v zadávacích podmínkách opravena. Dojde tedy ke změně zadávacích podmínek. Doporučujeme zhodnotit míru vlivu této změny předmět zakázky, neboť výjimka z povinnosti uveřejňovat předběžné oznámení podle § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ se vztahuje pouze na zadávací řízení s obdobným předmětem zakázky.

  Forma prokázání kvalifikačních předpokladů u VZMR

  17.04.2014 Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je veřejný zadavatel povinen požadovat v zadávací dokumentaci (výzvě k podání nabídky) VZMR prokázání splnění kvalifikace dodavatele dle § 50 odst. 1 originálními dokumenty (výpisy jednotlivých registrů) či postačí pouze předložení čestného prohlášení k prokázání kvalifikačních předpokladů. Doložení originálních dokumentů pak např. před podpisem smlouvy. Děkuji

  Dobrý den,
  protože se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), není dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadavatel povinen použít zadávací řízení, tedy formalizovaný a podrobně upravený postup podle ZVZ. Zadavatel je pouze povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ. (Tedy odhlížíme od případu, kdy zadavatel zahájí dobrovolně zadávací řízení dle § 26 odst. 5 ZVZ a vznikne mu tak povinnost i nadále postupovat dle ustanovení ZVZ platných pro příslušné zadávací řízení).
  Protože je použití úpravy prokazování kvalifikace dle § 50 ZVZ a následujících ZVZ omezeno na zadávací řízení, nepoužijí se tato zákonná ustanovení na postup při výběru dodavatele VZMR.
  Přesto lze doporučit, aby zadavatel při výběru dodavatele VZMR stanovil přiměřený rozsah kvalifikačních předpokladů a způsob jejich prokázání. Je přitom na zadavateli, zda bude po dodavatelích požadovat prokázání splnění kvalifikace již ve lhůtě pro podání nabídek, nebo se omezí pouze na vybraného dodavatele a vyzve ho k prokázání kvalifikace až před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku.
  Zda má dodavatel předložit kopie nebo originály dokladů, doporučujeme řešit v analogii s ustanoveními § 57 odst. 1 ZVZ a § 62 odst. 3 ZVZ. S ohledem na dikci § 57 odst. 1 ZVZ, nelze doporučit, aby zadavatel požadoval předložení originálů dokumentů dodavateli již v nabídkách, a to zejména s ohledem na skutečnost, že pro dodavatele znamená takový požadavek jisté náklady.
  Pokud tedy zadavatel považuje za účelné předložit originály dokladů prokazujících kvalifikaci, měl by takový požadavek omezit pouze na vybraného uchazeče.

  Otevření obálky před koncem lhůty pro podání nabídek

  16.04.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak postupovat v případě, že bude zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek doručena obálka s nabídkou dodavatele, která není označena názvem veřejné zakázky a ani jinak nelze z informací na obálce vyčíst, že se jedná o nabídku do zadávacího řízení (dle ZVZ) a tato obálka bude dle běžných postupů zadavatele podatelnou otevřena. Je správný takový postup, že zadavatel sepíše záznam o této skutečnosti a v rámci otevírání obálek pak komise nabídku pro nesplnění požadavků uvedených v § 69 odst. 5 ZVZ vyloučí? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  nabídka doručená zadavateli, která nebyla označena žádnými údaji, z nichž by bylo patrné, že se jedná o nabídku do zadávacího řízení, nebyla řádně podána. Dodavatel totiž nesplnil zákonnou povinnost označit řádně uzavřenou obálku s nabídkou názvem veřejné zakázky, kterou mu ukládá ustanovení § 69 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Pokud podatelna zadavatele takovou nabídku otevřela, nelze vzniklou situaci řešit k tíži zadavatele. Naopak dodavatel porušením zákonné povinnosti řádně označit obálku s nabídkou znemožnil zadavateli provést její otevření formalizovaným postupem dle § 71 ZVZ (dále jen „řádně otevřít“).
  Protože ZVZ neupravuje, jak naložit s nabídkou, jež nebyla označena žádnými údaji nasvědčujícími, že by se jednalo o nabídku, je třeba aplikovat analogicky úpravu ZVZ pro podobný případ. Tou je ustanovení § 71 odst. 5 ZVZ upravující, jak má naložit zadavatel s nabídkou podanou po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel proto bezodkladně vyrozumí dodavatele, že jeho nabídka nebyla řádně podána a tedy se na ni pohlíží tak, jako by ji nepodal. Zároveň je zadavatel povinen tuto obálku neoznačenou názvem veřejné zakázky archivovat.
  Pro úplnost dodáváme, že jiná situace by nastala v případě, kdy dodavatel by na obálku uvedl neúplné informace (např. zkratku veřejné zakázky), avšak z informací by bylo zřejmé, že se jedná o nabídku na konkrétní veřejnou zakázku. Takovou nabídku by zadavatel byl povinen řádně otevřít, jak bylo potvrzeno i judikátem sp. zn. 31 Ca 172/2005 Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2006, dle kterého nezakládá uvedení zkratky veřejné zakázky na obálku důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení.

  Dokumentace pro provádění stavby k výběrovému řízení

  16.04.2014 Dobrý den, ráda bych se informovala, zda-li je možné uveřejnit veřejnou zakázku na stavební práce, i když dosud nemáme stavební povolení? Uchazečům bude poskytována dokumentace pro provedení stavby a soupis prací v souladu s vyhl. č. 230/2012, ovšem v části E. této dokumentace, nebude doloženo stavební povolení, jelikož se teprve vyřizuje. Je to možné? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  předpokládáme, že uveřejněním veřejné zakázky na stavební práce, máte na mysli zahájení zadávacího řízení podle § 26 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Nejedná-li se o veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí je projektová činnost (§ 9 odst. 1 písm. b) nebo c) ZVZ), musí být součástí zadávací dokumentace i příslušná dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) zpracovaná do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky. Podle § 1 odst. 3 této vyhlášky je pro všechny stavby příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby.
  Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, stanoví rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby.                 Dokladová část dokumentace pro provádění stavby (část E) obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. V rámci této části má dokumentace obsahovat vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů (E.1) a projekt zpracovaný báňským projektantem (E.2).
  Žádná z výše uvedených vyhlášek nestanoví, že by v části E příslušné dokumentace/dokumentace pro provádění staveb muselo být vloženo stavební povolení. Pokud bude tato dokumentace zpracována do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, bude naplněn smysl ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ.
  Upozorňujeme však, že stavební úřad podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví ve stavebním povolení podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Vzhledem k tomu, že stavební povolení může stanovit podmínky pro provádění stavby, zadavatel se, zahájením zadávacího řízení před právní mocí relevantního stavebního povolení, vystavuje riziku, že zadávací podmínky bude nezbytné změnit. Provede-li veřejný zadavatel úpravy zadávacích podmínek, je povinen současně přiměřeně (podle povahy provedené úpravy) prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení nebo lhůtu pro podání nabídek.
  Závěrem shrnujeme, že v okamžiku zahájení zadávacího řízení nemusí být součástí zadávacích podmínek stavební povolení.

  Poštovní služby

  15.04.2014 Dobrý den, pokud jsou poštovní služby relevantní činností dle §4 ZVZ, je třeba vypisovat veřejnou zakázku na jejich poskytování pro OSS? Česká pošta je zřejmě Sektorový zadavatel nepodléhající větší či menší mírou konkurenci, což je zapříčiněno zvláštní povahou jeho činnosti, neboť podniká v oblastech, kde se taková konkurence nevyskytuje a z povahy věci ani vyskytovat nemůže (případně je omezena). Je tedy možné uzavřít s ČP smlouvu na poskytování poštovních služeb bez výběrového řízení?

  Dobrý den,
  předmětem Vašeho dotazu je otázka, zda je zadavatel povinen postupovat dle ZVZ, pokud poptává poštovní služby, které dle Vašeho předpokladu poskytuje pouze Česká pošta, s. p. Z pohledu ZVZ není podstatné, zda předmět veřejné zakázky je plněním, které je v § 4 ZVZ definováno jako relevantní činnost. Relevantní činnost je v ZVZ definována pro účely vymezení sektorového zadavatele, nikoli pro stanovení výjimek z působnosti ZVZ. Pokud předmětné poštovní služby poptává subjekt, který je zadavatelem dle ZVZ a zároveň jsou naplněny znaky veřejné zakázky uvedené v § 7 ZVZ, je tento zadavatel povinen při zadávání veřejné zakázky na poštovní služby postupovat dle ustanovení ZVZ (s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu). Pokud může být předmětná veřejná zakázka splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, může zadavatel v souladu s § 23 odst. 4 ZVZ zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění.

  Autoremedura

  14.04.2014 Dobrý den, v zadávacích podmínkách jsme mylně uvedli v obchodních podmínkách odkaz na obchodní zákoník, kdy jsme však již měli postupovat dle nového občanského zákoníku. Nyní je zadávací řízení ve fázi před podpisem smlouvy, lze provést autoremeduru dle § 111 odst. 4, nebo musíme zrušit zadávací řízení.

  Dobrý den,
  v návrhu smlouvy na veřejnou zakázku před jejím uzavřením nelze oproti znění jejího závazného návrhu v zadávacích podmínkách zásadně činit žádné změny.
  Výjimkou jsou jen změny technického charakteru jako například změny některých kontaktních údajů, změna záhlaví smlouvy z hlediska toho, kdo bude smlouvu za jednotlivé strany podepisovat, nebo, učinil-li zadavatel součástí zadávací dokumentace vlastní návrh smlouvy, změny související s tím, že byla podaná společná nabídka     a smlouvu tak může podepisovat na straně vybraného uchazeče     i více dodavatelů.
  Pro posouzení otázky, zda lze nahradit odkaz na obchodní zákoník odkazem na občanský zákoník, je klíčové, zda změna zákonného režimu bude mít faktický dopad na práva a povinnosti smluvních stran.
  Avšak posouzení této otázky s sebou přináší značné riziko pochybení zadavatele. Spornou se jeví již samotná otázka, zda lze k odkazu na obchodní zákoník, který byl uveden v zadávacích podmínkách, vůbec přihlížet.
  Pokud ano, je s ohledem na rozsah obou zákonných norem velmi náročné posoudit, jak dalekosáhlé budou důsledky, které změna zákonného režimu smlouvy na veřejnou zakázku přináší. Zadavatel by totiž měl posoudit rozdíly mezi všemi dispozitivními ustanoveními obou zákoníků, jež mohou být použita při plnění zakázky.
  Přípustnost změny zákonného režimu smlouvy na veřejnou zakázku tedy nelze chápat jako formální změnu, naopak by před jejím provedením bylo třeba pečlivě porovnat obě právní úpravy. S ohledem na složitost tohoto porovnání, důrazně doporučujeme změnu zákonného režimu před podpisem smlouvy neprovádět a předmětné zadávací řízení z důvodu opatrnosti zrušit.

  Lhůta a cena ve smlouvě

  13.04.2014 Vážení přátelé, dotazuji se na případ, kdy v zadávacím řízení zadavatel stanovil lhůtu plnění VZ, avšak zadávacími podmínkami si zároveň vyhradil právo časově posunout tuto lhůtu (o kolik se posune zahájení, o teolik i dokončení). To vše bylo stanoveno již v zadávací dokumentaci, kde bylo stanoveno také, že nabídková cena bude nepřekročitelná. Po výběru zadavatel míní uplatnit své vyhrazené právo čas. posunu plnění, avšak vybraný uchazeč žádá inflační doložku k ceně. Má na to nárok?

  Dobrý den,
  ve svém dotaze se tážete, zda je možné upravit smlouvu na veřejnou zakázku, konkrétně upravit (navýšit) nabídkovou cenu. V dotaze neuvádíte, zda již k podpisu smlouvy došlo či nikoliv, níže uvedené závěry jsou ovšem pro oba případy stejné. Pokud není ve smlouvě upravena možnost upravit cenu ve vztahu k inflaci či z jiného jasně uvedeného důvodu, jsou strany oprávněny změnit smlouvy pouze ze zákonných důvodů. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 82 odst. 2 uvádí, že smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popř. upraveným dle § 32 ZVZ. Dle § 82 odst. 7 ZVZ zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývající ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů či mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, či by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. Změna ceny uvedené ve smlouvě je z pohledu ZVZ považována za podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, která by mohla umožnit účast i jiných dodavatelů v původním zadávacím řízení či by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. S ohledem na výše uvedené je dodavatelem navrhovaná změna smlouvy v rozporu se zákonem, tudíž platí, že dodavatel nejenže nemá na úpravu ceny nárok, ale zadavatel takovou změnu smlouvy nesmí umožnit a to ani před podpisem smlouvy.

  Spotřební komodity

  11.04.2014 Vážení, s omluvou, ale z nutnosti pro nekončící polemiky na mém pracoviště se Vás ptám na nejvhodnější řešení nákupu komodit PHM a krmiv pro hospodářská zvířata pro organizaci v.v.i, ač je na Vašich stránkám k tomuto odpověď na linku http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Info-forum/Otazky-a-odpovedi/CAST-PRVNI-Obecna-ustanoveni-(%c2%a71-%c2%a720) a tento závěr vychází z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: S40/2010/VZ-6872/2010/540/KKo ze dne 21. října 2010 k vámi publikované otázce z 10.2.2014, na kterou jsme byli odkázáni. Tímto datem je vidět, že judikát k této věci z října 2010 je stále diskutovaný a zadavatelé se asi obávají následků vůči ZVZ. Osoba zpracovávající veřejné zakázky může mít potíže s výkladem a aplikací. U PHM se v mé otázce nejedná o tankování do aut v čerpacích stanicích, které se nesoutěží nejméně dle usnesení vlády o povinných komoditách ani pro elektronické tržiště, ale o krátkodobé cyklicky opakované zásobování do vlastních rezervoárových nádrží pro výdej do zemědělských strojů, tj. dovoz v cisternách dodavatele. Zemědělské stroje dojíždět k čerpacím stanicím nesmějí. U krmiv pak o krmné komponenty, krmné směsi a primární krmiva typu sojový šrot, pšenice, minerální doplňky a podobně, též se cyklicky opakující v průběhu roků pro všechny kategorie držených hospodářských zvířat. Dodavateli nejsou prodejny pro chovatele, ale jsou to odchodní organizace typu ZZN (Zemědělské zásobování a nákup). Předpokládám podobnou kategorizaci jako je u potravin z velkoskladů, vyjma nákupů v marketech ap. Máme za sebou neúspěšný pokus o VZ na krmiva v nadlimitním režimu a hledám řešení, abychom vůbec docílili nabídek. Zadavatel soutěžil na rámcovou smlouvu na 4 roky a narazili jsme na problém mj,. v neochotě se zavazovat na tuto dobu i na pouhý rok, hlavně pro nejistotu kurzovní hladiny a variability cen na trhu vůbec. To je stejné i u PHM a podobných komodit. I kdybychom docílili nabídek a vítězů, bude riziko výpovědí ze smluv, jakmile bude plnění pro jednu či druhou stranu nevýhodné. V tom momentu je pak problém s nákupy a hospodářským pněním. Dodavatelé vědí, že nakoupit musíme, nakrmit zvířata a mít PHM v nádržích traktorů na orbu mít musíme a tak dle předchozí zkušenosti soutěže na RS se do nabídek v režimech podle ZVZ nijak nehrnou. Máme za sebou pod profesionálním vedením specialistů s využitím §151 soutěž na krmiva v nadlimitu s výsledkem: žádné použitelné nabídky. Otázka tedy zní, zda tyto komodity je možné soutěžit v elektronickém tržišti, na výzvy vybraným dodavatelům, nebo otevřené všem uchazečům a tím transparentně garantovat §6 ZVZ a kontrolovatelně docílit nejvhodnější nabídky, a to vždy každou dílčí v čase nabíhající potřebu nákupů a zda by tak mohlo být činěno i v režimu VZMR jak uvádíte, pokud dílčí zakázka (objednávka) nepřesáhne částku pro podlimitní režim. Pokud by se teoreticky stalo, že by byla potřeba dílčí zakázky přesahující limit do podlimitního režimu, zda ji pak lze realizovat v elektronickém tržišti v režimu ZPŘ. Obě komodity by odpovídaly podmínkám co uvádíte: • cena jednotlivých dodávek je v průběhu účetního období proměnlivá, a • zadavatel dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb. Ač bude odpověď asi obdobná jako výše uvedený odkaz, přesto Vám snažně o odpověď prosím.

  Dobrý den,

  Váš dotaz se týká výběru nejvhodnějšího způsobu nákupu pohonných hmot pro krátkodobé cyklicky opakované zásobování do rezervoárových nádrží pro výdej do zemědělských strojů a nákupů krmiv pro hospodářská zvířata, rovněž cyklicky se opakující v průběhu účetního období, přičemž se na tyto nákupy vztahuje § 13 odst. (8) věta druhá zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a jeho podstatou je, zda
  a)
  je možné uvedené komodity soutěžit v elektronickém tržišti na výzvy vybraným dodavatelům nebo otevřené všem uchazečům, a to každou dílčí zakázku, která nedosáhne předpokládané hodnoty pro podlimitní veřejnou zakázku,

  b)
  lze realizovat podlimitní veřejnou zakázku v elektronickém tržišti v režimu zjednodušeného podlimitního řízení.

  Ke shora uvedeným dotazům v souladu s našimi předchozími stanovisky uvádíme

  ad a)
  usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343 ve znění usnesení vlády ČR ze dne 15. června 2011 č. 451, usnesení vlády ČR ze dne 14. prosince 2011 č. 933, usnesení vlády ČR ze dne 28. března 2012 č. 222 a usnesení vlády ČR ze dne 18. prosince 2013 č. 981 rozlišuje dva typy uživatelů elektronického tržiště

  1.
  povinní uživatelé, kteří musí od 1.1.2014 prostřednictvím e-tržiště zadávat 100 % svého finančního objemu vynakládaného na komodity, uvedené v příloze č. 1 s názvem „Seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště“ (dále jen „Seznam komodit“) shora uvedeného usnesení vlády (Ústřední orgány státní správy „ÚOSS“, podřízené organizace jednotlivých ÚOSS, které jsou zadavateli dle ustanovení § 2 odst. (2) písm. a) a b) ZVZ, tedy organizační složky státu a státní příspěvkové organizace jednotlivých ÚOSS),

  2.
  dobrovolní uživatelé (zadavatelé), na které se povinnost ad 1. nevztahuje, mohou e-tržiště používat dobrovolně (územní samosprávné celky-obce, kraje, statutární města a hl. m. Praha, příspěvkové organizace, u nichž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, jiné právnické osoby dle ZVZ, sektoroví zadavatelé, veřejní zadavatelé, kteří zadávají veřejnou zakázku v souvislosti s výkonem relevantní činnosti podle § 4 ZVZ, dotovaní zadavatelé).

  Přestože pohonné hmoty a krmiva nejsou uvedena v „Seznamu komodit“ mohou být prostřednictvím e-tržiště zadávána. (    http://www.portal-vz.cz/getmedia/6a30b41a-b382-488b-8944-63e4d3e9668b/Priloha-k-UV-981_uplne-zneni.pdf [PDF, 469.97KB]).

  ad b)
  Povinnost využívat e-tržiště ve vztahu k určeným komoditám se týká veřejných zakázek zadávaných jednak mimo režim ZVZ (u veřejných zakázek malého rozsahu) a jednak v režimu ZVZ, a to pouze u podlimitních veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení a veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy s více uchazeči dle § 92 odst. (3) ZVZ.

  Zakázky zadávané mimo režim ZVZ
  U veřejných zakázek zadávaných mimo režim ZVZ obsahují e-tržiště zadávací postupy, které bude zadavatel využívat v závislosti na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky (http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronicke-vzdelavani/NIPEZ-El-trziste-verejne-spravy/Materialy-ke-stazeni)

  Zadávací řízení, která nejsou e-tržištěm podporována (např. otevřené řízení, jednací řízení s uveřejněním apod.), nelze na e-tržišti použít.
  Z uvedeného plyne, že můžete zadávat podlimitní veřejnou zakázku na Vámi uvedené komodity ve zjednodušeném podlimitním řízení s využitím e- tržiště.

  Rozšíření služeb

  11.04.2014 Prosím o zodpovězení následujícího dotazu: Příspěvková organizace uzavřela smlouvu na dodávku služby (ostraha objektu) v roce 2003 na dobu neurčitou. V srpnu 2013 byl dodatkem změněn rozsah poskytovaných služeb (z důvodu otevření nového pavilonu), a to navýšením o jednoho pracovníka ostrahy a příslušný počet hodin. Dodatkem byla k 1. 9. 2013 sjednaná cena navýšena z částky 38 300 Kč bez DPH na 67 600 Kč bez DPH, tedy o 29 300 Kč bez DPH (za 48 měsíců dle §14 ZVZ o 1 406 400 Kč bez DPH). Příspěvková organizace vybrala uvedeného dodavatele pro rozšíření služby pouze na základě znalosti trhu doložené od 3 uchazečů. Lze předpokládat, že příspěvková organizace nesplnila podmínky postupu výběru dodavatele v souladu se zák. č. 137/2006 sb., o veřejných zakázkách? Příspěvková organizace totiž argumentuje názorem právníka, „že vzhledem k existujícím smluvním vztahům na tyto služby, jež byly založeny na základě výsledků výběrového řízení dle dřívějšího zákona číslo 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek a na základě dle tohoto výběrového řízení uzavřené smlouvy, nebylo třeba k předmětnému rozšíření vyhlašovat opětovně výběrové řízení dle stávajícího zákona o č. 137/2006 sb., o veřejných zakázkách.“ Domníváme se, že tento názor je mylný. Děkujeme Vám za odpověď a přejeme pěkný den.

  Dobrý den,

  z Vašeho dotazu je zřejmé, že se jednalo o příspěvkovou organizaci, tedy ve smyslu § 2 odst. (2) písm. b) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) veřejného zadavatele, na kterého se vztahuje ZVZ.

  Předmět dodatku uzavřený v srpnu 2013 byl rozdílný od předmětu smlouvy uzavřené na dobu neurčitou v r. 2003, na základě předchozího výběrového řízení podle zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť předmětem dodatku ke smlouvě byla ostraha nového pavilonu, navýšení pracovníků ostrahy o jednoho pracovníka a příslušný počet hodin, což představovalo částku 1 406 400 Kč bez DPH při uzavření dodatku ke smlouvě na dobu neurčitou, navýšení ceny služeb o 29.300,-Kč bez DPH/měsíc, o kteroužto částku byla navýšena cena smlouvy z r. 2003.

  V době uzavření dodatku ke smlouvě, tedy v srpnu 2013, platil ZVZ ve znění zák. č. 55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jehož účinnost nastala 1.4.2012 a podle kterého byl finanční limit veřejné zakázky malého rozsahu na služby nižší než 1 000 000 Kč bez DPH.

  Ve Vámi zmiňovaném případě činila cena za předmět dodatku ke smlouvě 1 406 400 Kč bez DPH a jednalo se tudíž o podlimitní veřejnou zakázku podle ZVZ.
  V § 82 odst. (7) ZVZ jsou formulována pravidla, za nichž může dojít ke změnám uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky. Tato pravidla vycházejí z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie (zejména rozsudek C-454/06 Pressetext). Základním pravidlem je, že smlouvu na plnění veřejné zakázky lze měnit, pokud se jedná o změnu nepodstatnou. Zákonodárce v citovaném ustanovení uvádí, že rozšíření předmětu veřejné zakázky je podstatnou změnou. Ač je rozšíření předmětu veřejné zakázky podstatnou měnou, nevylučuje zadání veřejné zakázky na dodatečné služby v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 23 odst. (7) písm. a), b) ZVZ. Jedná se o výjimečné postupy, které lze použít pouze při splnění všech podmínek uvedených v odkazovaných ustanoveních ZVZ. Tam, kde podmínky pro zadání rozšiřujícího plnění v JŘBU nebudou splněny, bude nutné přistoupit k novému zadávacímu řízení.
  V daném případě to znamená, že zadavatel posoudí rozšíření předmětu veřejné zakázky podle § 23 odst. (7)

  • písm. a) ZVZ
  • zda jde o dodatečné služby, které nebyly zahrnuty v původních zadávacích podmínkách a jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností nebo jsou nezbytné pro poskytnutí původních služeb za předpokladu, že
  1. dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli;
  2. dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli nebo ač je oddělení technicky a ekonomicky možné, jsou dodatečné služby nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky;
  3. celkový rozsah dodatečných služeb nepřekročí 20% ceny původní veřejné zakázky.

  • písm. b) ZVZ
  • zda jde o nové služby spočívající v obdobných službách jako v původní veřejné zakázce za předpokladu, že
  1. nové služby budou zadány témuž dodavateli;
  2. původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném, užším nebo zjednodušeném podlimitním řízení;
  3. v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové služby v JŘBU;
  4. předpokládaná hodnota na nové služby byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky;
  5. JŘBU bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.

  Z nám dostupných informací, vyplývajících z Vašeho dotazu, lze dovodit, že nejsou pravděpodobně naplněny podmínky pro postup zadavatele v JŘBU podle § 23 odst. (7) písm. b) ZVZ (zejména body 3.,4, 5.) ani pro postup podle § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ (zejména bod 2.).

  Uzavřela-li příspěvková organizace ke smlouvě z r. 2003, jejímž předmětem bylo poskytování služeb (ostraha objektu) na základě předchozího výběrového řízení podle zák. č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dne 1.9.2013 dodatek na dobu neurčitou, protože byl změněn rozsah poskytovaných služeb z důvodu otevření nového pavilonu, rozšíření počtu pracovníků ostrahy o jednoho pracovníka a příslušný počet hodin, což představuje za 48 měsíců (dobu neurčitou) částku 1 406 400 Kč bez DPH pouze na základě znalosti trhu (oslovení 3 dodavatelů), pak se dopustila porušení ZVZ a je nutné ji zadat podle ZVZ.

  Vzhledem k tomu, že příspěvková organizace nepostupovala podle ZVZ ve znění platném k srpnu 2013, dopustila se správního deliktu podle § 120 odst. (1) písm. a) ZVZ, za který lze uložit pokutu ve smyslu § 120 odst. (2) písm. a) ZVZ ve výši 10% ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
  Shora uvedená odpověď je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i Soudního dvora Evropské unie.

  Proč vyvěsit zrušení VZ na Věstník?

  09.04.2014 Dobrý den, z jakého důvodu se musí v případě zjednodušeného podlimitního řízení vyvěsit do Věstníku VZ zrušení celé, nebo části VZ, ikdyž o této zakázce nebyla původně ve Věstníku ani zmínka? Proč nestačí oznámení o zrušení vložit např. na profil zadavatele, kde jsem o této zakázce původně informoval? Co tento postup přináší? Jak závažný správní delikt je, když není tento postup dodržen? Děkuji za odpovědi...

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu sdělujeme, že důvodem existence ustanovení § 84 odst. 7 ZVZ, které ukládá zadavateli povinnost oznámit zrušení celé nebo části veřejné zakázky ve Věstníku veřejné zakázek, je snaha zákonodárce předejít netransparentním postupům některých zadavatelů.
  Povinnost byla uzákoněna od 1. července 2006; tedy s účinností stávajícího ZVZ. Do té doby totiž docházelo opakovaně k rušení veřejných zakázek, pokud v zadávacím řízení měla být vybrána nabídka zadavatelem nepreferovaného dodavatele. A nebylo možné předpokládat, že by zadavatelé postupovali jinak v případě tehdy nově zaváděného zjednodušeného podlimitního řízení.
  Neodeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění je správním deliktem nesplnění zákonné povinnosti uveřejnění dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ, za jehož spáchání lze dle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč.

  § 101 - metody zvýhodnění

  09.04.2014 Dobrý den, prosím o vyjasnění uplatnění dvou metod zvýhodnění dodavatelů zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. Konkrétně se mi jedná o situaci, kdy si zadavatel v otevřeném řízení na dodávky/služby do oznámení stanovil, že se zadávacího řízení může účastnit pouze dodavatel, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců. Nabídku předloží a skutečnosti doloží zároveň uchazeč, který zamětsnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50% zaměstnanců osobami se zdravotním postižením. Má zadavatel tohoto uchazeče zvýhodnit zároveň při hodnocení nabídek dle § 101 odst. 4), tedy snížit nabídkovou cenu o 15%? Děkuji.

  Dobrý den,
  aplikace zvýhodnění dodavatelů dle ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a dle ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ je navzájem nezávislá.
  Zadavatel postupuje dle § 101 odst. 1 ZVZ, pokud stanoví, že se zadávacího řízení může zúčastnit pouze dodavatel, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců dodavatele. Naopak zvýhodnit dodavatele dle ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ je zadavatel povinen vždy, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Obě zákonná ustanovení mohou tak být v jednom zadávacím řízení použita kumulativně.
  I pokud se zadavatel rozhodl postupovat v otevřeném řízení na podlimitní veřejnou zakázku dle § 101 odst. 1 ZVZ, stále trvá jeho povinnost zvýhodnit při hodnocení nabídky uchazečů, u kterých je tak povinen dle § 101 odst. 4 ZVZ učinit.
  Při hodnocení tedy budou postupem dle § 101 odst. 4 ZVZ zvýhodněni ti dodavatelé, kteří zaměstnávají více jak 25 zaměstnanců, z nichž je více jak 50% zaměstnanců osobami se zdravotním postižením oproti těm, kteří sice také zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, avšak celkový počet jejich zaměstnanců je nižší než 25.

  Nákup použitého stroje

  08.04.2014 Dobrý den, měl bych dotaz jak postupovat při koupi použitého stroje v souladu ze zákonem o veřejných zakázkách. Máme možnost výhodně koupit použitý stroj, máme znalecký posudek od soudního znalce, ale nikde v zákoně jsem nenašel jestli je toto v souladu se ZVZ možné. Děkuji.

  Dobrý den,
  dotaz lze rozdělit na problematiku vymezení předmětu veřejné zakázky a na otázku postupu zadavatele, pokud zamýšlí pořídit předmět, který je individuálně určen.
  Obecné vymezení předmětu veřejné zakázky
  Předmět veřejné zakázky je v zadávací dokumentaci třeba obecně specifikovat v souladu s požadavkem § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), tedy v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přičemž za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Z tohoto požadavku dovozuje aplikační praxe povinnost zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech zaručujících vzájemnou porovnatelnost nabídek. Zadavatel rovněž v souladu s § 44 odst. 11 ZVZ dbá obecného zákazu vymezení předmětu veřejné zakázky odkazem na označení, která jsou příznačná pro určitého dodavatele.
  Pokud je předmětem veřejné zakázky pořízení stroje, lze předpokládat, že vymezení předmětu veřejné zakázky by nebylo dostatečně určité a zřejmé, pokud by zadavatel postupoval jen podle § 44 ZVZ. Zadavatel proto zároveň vymezí technické podmínky předmětu veřejné zakázky v souladu s postupem dle ustanovení § 45 a § 46 ZVZ.
  Stanovení technických podmínek nesmí žádným dodavatelům zaručovat konkurenční výhodu nebo vytvářet neodůvodněné překážky hospodářské soutěže pro jiné dodavatele. Tak například zadavatel není oprávněn použít technickou normu, kterou by vydával pouze jeden ze způsobilých dodavatelů a ostatní by tak nemohli prokázat její splnění.
  Pokud zadavatel zamýšlí pořídit použitý stroj, měl by tomu náležitě přizpůsobit technické podmínky. Zadavatel by měl kupříkladu zvážit, zda v rámci technických podmínek neakceptovat i starší normy či jiné charakteristiky, které již nelze dle platných a účinných veřejnoprávních předpisů použít na nové stroje použít, neboť na ně jsou kladeny již přísnější požadavky.
  Aby byla zaručena vzájemná porovnatelnost nabídek, zadavatel vymezí míru opotřebení stroje; ať již nejvyšší přípustnou mírou opotřebení, nebo požadavkem na minimální zbývající životnost. Zadavatel při tomto vymezení vychází z charakteristiky, která je pro měření míry opotřebení obdobných strojů v daných obchodních kruzích běžná, může se jednat například o strojové hodiny. Z hlediska efektivnosti vynakládání veřejných prostředků by zadavatel měl též dbát na to, aby poptávaný stroj nebyl na konci své životnosti.
  Individuálně určený předmět veřejné zakázky
  V případě, že zadavatel zamýšlí pořídit individuálně určený stroj splňující požadavky předmětu veřejné zakázky, který vymezil výše naznačeným postupem, je oprávněn použít jednací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 5 písm. e) ZVZ, pokud jsou kumulativně splněny následující podmínky:

  jedná se o podlimitní veřejnou zakázku,
  jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena,
  tato podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu.

  Zadavatel však musí být schopen splnění zákonných podmínek prokázat; jejich naplnění by tedy měl předem pečlivě uvážit a jednací řízení bez uveřejnění nepoužít, pokud si se splněním všech zákonných podmínek není jistý.

  Rezerva jako součást nabídkové ceny

  03.04.2014 Dobrý den, můj dotaz se týká finanční rezervy jako součásti předpokládané hodnoty u veřejných zakázek na stavební práce. Je možné zahrnout finanční rezervu 5% z ceny díla do předpokládané hodnoty veřejné zakázky? Je to podloženo zákonem o VZ 137/2006 Sb.? Velice děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce se stanoví na základě § 13 a 16 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZVZ“). Předpokládanou hodnotou je podle § 13 odst. 1 ZVZ předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
  Účelem finanční rezervy u stavebních prací v obecné rovině je pokrytí nákladů na tzv. „vícepráce“, což jsou dodatečné práce, jejichž potřeba v době uzavírání smlouvy na provedení stavebních prací není známa. Zahrnutí finanční rezervy do předpokládané hodnoty u veřejných zakázek na stavební práce tak není v souladu s § 13 odst. 1 ZVZ, neboť finanční rezerva na vícepráce se nemůže počítat do předpokládané výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky.
  Tzv. „vícepráce“ se zadávají následně v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ při splnění všech podmínek zde uvedených. Pro využití jednacího řízení bez uveřejnění k zadání „víceprací“ (neboli podle zákonné definice: dodatečných stavebních prací, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací) je potřeba splnit kumulativně následující podmínky:

  dodatečné stavební práce nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách
  jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností
  dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací
  dodatečné stavební práce budou zadány témuž dodavateli
  dodatečné stavební práce nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky a
  v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20 % z ceny původní veřejné zakázky.

  Starý vs. nový zákon

  03.04.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak postupovat v následujícím případu: V roce 2013 byla vyhlášena VZ, přičemž nabídky přišly až v roce 2014. Jedná se o to, že podle právní úpravy zákona o VZ, platné znění do 31.12.2013 bychom všechny uchazeče museli vyloučit pro nesplnění kvalifikace, ale pokud bychom použili zákon VZ platný od 1.1.2014 tak by uchazeči splňovali kvalifikaci. Jak na tuto věc pohlížet?

  Dobrý den,
  zákonné opatření senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb.) obsahuje v čl. II bod 1 přechodné ustanovení následujícího znění: „Zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu.“
  Z výše uváděného přechodného ustanovení lze dovodit, že vzhledem k tomu, že v dotazovaném případě došlo k zahájení zadávacího řízení v r. 2013, tak celé toto zadávací řízení (vč. posouzení kvalifikace) se bude až do jeho ukončení řídit zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb.

  Zjevná chyba v označení zařízení

  02.04.2014 Dobrý den. Zadávací dokumentace obsahovala výčet parametrů požadovaného zařízení. Jeden z uchazečů (s cenově výhodnou nabídkou) uvedl ve své nabídce zařízení "XYZ", které technické parametry nesplňuje do očí bijícím způsobem. Komisi je však známo, že v sortimentu výrobce je i "XYZ2", které parametry beze zbytku splňuje. "Selský rozum" říká, že zadavatel zapomněl připsat jeden znak na konec názvu zařízení. Lze v takovém případě uchazeče vyzvat k podání vysvětlení dle §76 nebo je nutné nabídku vyloučit?

  Dobrý den,
  podle § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky.  V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit.
  Nejasnosti v nabídce však musí vyplývat z kontextu celé nabídky, v dotazovaném případě by se muselo jednat např. o situaci, kdy uchazeč na různých místech v nabídce uvádí jiná zařízení, přičemž na základě uchazečem podaného vysvětlení by se zjistilo, že na jednom místě uchazeč zapomněl uvést v názvu zařízení jeden znak. Na základě podaného vysvětlení by bylo vyjasněné, jaké zařízení nabídka uchazeče obsahuje, přičemž by nedošlo ke změně nabídky, pouze by byla odstraněna nejasnost.
  Pokud však má v dotazovaném případě hodnotící komise podezření, že uchazeč omylem uvedl do nabídky jiný než zamýšlený typ zařízení tím, že opomněl na konec tohoto názvu připsat jeden znak, tak v takovémto případě není možno postupovat podle § 76 odst. 3 ZVZ, neboť předpokládaným vysvětlením nabídky by došlo k její změně, což je nepřípustné.
  K takovémuto výkladu dospěl při svém rozhodování i ÚOHS např. v rozhodnutí ze dne 6. 9. 2012, čj. ÚOHS-S119/2012/VZ-16801/2012    /52­1/SMo    , potvrzeného rozhodnutím předsedy ÚOHS ze dne 3. 6. 2013, č. j. ÚOHS-R270/2012/VZ-10201/2013/31­0/PMa    : Podání vysvětlení nejasností nabídky zásadně nemůže být využito na straně uchazeče k doplňování chybějících částí nabídky nebo k jejím změnám. Institut vysvětlení nejasností nabídky tedy není určen k nápravě věcných chyb a nedostatků nabídky uchazeče.
  V dotazovaném případě (pokud se nejedná o výše popsanou nejasnost) je tedy nutné nabídku podle § 76 odst. 1 ZVZ vyřadit a uchazeče na základě § 76 odst. 6 bezodkladně vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

  Prokázání kvalifikace prostřednictvím subdodavatele

  01.04.2014 Dobrý den, prosíme Vás o posouzení, zda-li uchazeč splnil kvalifikaci v rámci výběrového řízení na dodavatele vzdělávání, jestliže: - zadavatel požadoval splnění základních, profesních a technických kvalifikačních předpokladů - zadavatel umožnil zapojení subdodavatele do plnění předmětu zakázky bez omezení - uchazeč splnil základní a profesní kvalifikační předpoklady sám (bez pomoci subdodavatele) a v plném rozsahu, při splnění technických kvalifikačních předpokladů postupoval následovně: a) seznam významných služeb – uchazeč doložil seznam významných služeb dle požadavků zadavatele, avšak v plném rozsahu prokázal splnění tohoto předpokladu prostřednictvím subdodavatele (všechny doložené významné služby byly realizované subdodavatelem) b) seznam osob, jež se budou podílet na plnění zakázky a prokázání jejich vzdělání a odborné praxe – uchazeč do plnění zakázky zapojil z větší části své osoby a u nich prokázal požadovanou úroveň vzdělání a praxe, do zbývající části plnění zapojil osoby subdodavatele a u nich rovněž prokázal požadovanou úroveň vzdělání a praxe. Ve stejném poměru, v jakém uchazeč zapojil subdodavatele a jeho osoby do prokázání kvalifikace, je zapojil i do plnění zakázky. Pozn.: kromě osob podílejících se na plnění zakázky (lektorů) zapojil subdodavatel i svého organizačního pracovníka, který zajistí kvalitu plnění. Je výše uvedený postup prokázání kvalifikace uchazečem dostačující a lze tuto nabídku postoupit do další fáze hodnocení? Děkuji za Váš čas a stanovisko. S. Ch.

  Dobrý den,
  ve svém dotaze uvádíte, že zadavatel v zadávacích podmínkách neomezil možnost dodavatele prokázat splnění požadované kvalifikace subdodavatelem. V souladu s § 51 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je dodavatel oprávněn, pokud není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem dle § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ v plném rozsahu, prokázat splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel tedy dle Vámi uvedených informací využil možnost prokázat libovolnou (v mezích ZVZ) část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele tak, jak mu to umožňovala zadávací dokumentace. Pokud dodavatele prokáže splnění části kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, je v souladu s § 51 odst. 4 ZVZ povinen předložit veřejnému zadavateli a) doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a b) smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věci či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d). V dotaze uvádíte, že základní a profesní kvalifikační předpoklady splnil sám uchazeč, v případě technických kvalifikačních předpokladů byla část splněna pouze subdodavatelem (seznam významných služeb) a část jak uchazečem, tak subdodavatelem (seznam osob, jež se budou podílet na plnění zakázky a prokázání jejich vzdělání a odborné praxe). Poměr, v jakém byly do plnění veřejné zakázky zapojeny osoby subdodavatele, odpovídal poměru, v jakém bylo prokázáno splnění kvalifikace subdodavatelem. Pokud byly splněny podmínky uvedené v § 51 odst. 4 a) i b) ZVZ, neshledáváme ve Vámi popsaném případě rozpor se ZVZ.

  Nabídku podal dodavatel, který předtím vypracoval projektovou dokumentaci

  28.03.2014 Dodavatel v primární veřejné zakázce na službu zpracoval projektovou dokumentaci pro stavební povolení, resp. pro výběr dodavatele, příp. též součástí jeho plnění bylo zajištění vydání stavebního povolení. Potom zadavatel zahájil zadávací řízení na stavební práce, příp. dodávku (stavby, kde převažuje hodnota dodávky). Zpracovatel projektové dokumentace podal nabídku v navazujícím zadávacím řízení na stavební práce. Jedná se o postup v souladu se ZVZ nebo má být zadavatelem vyloučen? Nejde o porušení zásady transparentnosti, zákazu diskriminace a stejného zacházení, když takovýto dodavatel znal předem rozsah poptávaného plnění, samotnou projektovou dokumentaci, znal místně příslušné podmínky stavby a s ní spjatá rizika v rámci projednávání PD s dotčenými orgány a osobami, takže se na nabídku mohl připravit předem před uveřejněním oznámení o zakázce ve VVZ a jen ji modifikovat dle zadávacích podmínek VZ na stavební práce a lépe zohlednit rizika v celkové nabídkové ceně, délky doby plnění, poskytované záruky atd.? Nejde též o porušení § 68 odst. 3 písm. a) - seznam "statutárů", kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele - když je pojil obchodně závazkový vztah ke stejné stavbě? Případně porušení jiných obecných, psaných či nepsaných, právních zásad, např. nestrannosti, nepodjatosti, nebo dle nového občanského zákoníku (NOZ) rozpor s dobrými mravy?

  Dobrý den,
  skutečnost, že nabídku na veřejnou zakázku podala také společnost, která se podílela na zpracování zadávací dokumentace, sama o sobě nenasvědčuje tomu, že došlo k porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), konkrétně ustanovení § 6, které ukládá zadavatelům povinnost dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jsme si vědomi možného rizika informační převahy, o kterém ve svém dotaze píšete. Úkolem zadavatele je však zpracovat zadávací dokumentaci do takových podrobností, která uchazečům umožní vypracovat porovnatelné nabídky. Zadavatel by měl tedy zajistit, aby všechny informace získané v souvislosti se zpracováním projektové dokumentace byly uvedeny do zadávací dokumentace, která bude k dispozici každému zájemci o účast v zadávacím řízení. V případě informací, které nelze z povahy věci uveřejnit, je nutné, aby zadavatel takovou skutečnost objektivně odůvodnil. V ustanovení § 17 písm. r) ZVZ jsou vymezeny případy, u kterých dochází k poskytování nebo vzniku utajovaných informací. Při stanovování lhůt je třeba vždy postupovat s ohledem na předmět veřejné zakázky, zejména pak na technickou náročnost a celkový objem veřejné zakázky, aby všichni zájemci o účast v zadávacím řízení měli prostor pro získání všech potřebných informací. Aby bylo možné konstatovat, že postupem zadavatele byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily všem uchazečům podat srovnatelné nabídky. Pokud dodavatel připravoval projektovou dokumentaci k veřejné zakázce na základě dřívější veřejné zakázky daného zadavatele, není naplněn vztah uvedený v § 68 odst. 3 písm. a) ZVZ, ve kterém jde o pracovněprávní, funkční či obdobný vztah mezi statutárním orgánem či členem statutárního orgánu dodavatele a zadavatelem. V případě, kdy by však tento vztah byl v uvedeném případě shledán, není tím dán dle ZVZ důvod pro vyloučení takového uchazeče ze zadávacího řízení. ZVZ neřeší otázku posouzení jednání zadavatele a dodavatele v rozporu s dobrými mravy či jinými obecnými zásadami. Posoudit, zda bylo jednání účastníků konkrétního zadávacího řízení v rozporu s dobrými mravy, přísluší pouze soudu.

  Výpis ze SKD

  28.03.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co vše nahrazuje výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Odevzdali jsme nabídku a součástí měl být výpis z OR, ŽR a rejstříků trestů, atd. Tyto dokumnety jsme nahradili výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Tento výpis prokazuje, že naši statutáři nejsou vedení v rejstříku trestů? Co 3 měsíce si pro tento výpis chodíme na Czech Point, ale nejsem si jista, zda tento výpis aktuálně prokazuje, že nikdo s našich statutárů není veden v rejstříku trestů. Vím totiž, že se výpis ze SKD aktualizuje 1x za rok a když chce zadavatel prokázat ZKP, tak doklady nesmí být starší 90 dnů. Prosím o radu. Děkuji

  Dobrý den,

  dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) ve spojení s § 53 odst. 3 ZVZ je dodavatel povinen prokázat splnění tohoto základního kvalifikačního předpokladu prostřednictvím výpisu z evidence rejstříku trestů, a to jak každého jednotlivého člena statutárního orgánu dodavatele, tak výpisem z evidence rejstříku právnických osob dodavatele samotného, je-li právnickou osobou.

  V souladu s § 127 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ nahrazuje výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a 2 ZVZ, jakož i splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 a) až d) ZVZ v tom rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky.

  Jelikož tedy výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů nahrazuje mimo jiné i splnění kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ, prokazuje tento výpis, že členové statutárního orgánu dodavatele nejsou vedeni v evidenci rejstříku trestů, jakož i skutečnost, že dodavatel, je-li právnickou osobou, není veden v evidenci rejstříku právnických osob.

  V souvislosti s Vaší otázkou a v tomto kontextu rovněž upozorňujeme na ustanovení § 130 odst. 2 ZVZ, podle něhož je dodavatel, dojde-li u něj ke změně údajů zapsaných v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, která by jinak měla za následek neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů (například tedy neaktuálnost informací uvedených ve výpisu z evidence rejstříku trestů), povinen podat do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, žádost o změnu zápisu. V případě, že tuto povinnost dodavatel nesplní, platí, že ode dne, kdy k takové změně došlo, není zapsán v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, a tudíž od tohoto okamžiku nesplňuje kvalifikaci pro plnění veřejné zakázky a za účelem prokázání splnění kvalifikace předkládá zadavateli doklady, které neodpovídají skutečnosti, čímž se dodavatel dále vystavuje riziku, že se dopustí správního deliktu ve smyslu § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ, za který mu může být uložena pokuta do výše 20.000.000,- Kč a zákaz plnění veřejných zakázek na dobu 3 let.

  Ačkoliv je, jak ve svém dotazu správně uvádíte, seznam kvalifikovaných dodavatelů jeho provozovatelem de facto aktualizován 1 x ročně, přesto jsou dodavatelé v něm zapsaní povinni, a to především ve svém vlastním zájmu, zajistit, aby údaje o nich uvedené v tomto seznamu byly správné a aktuální. V opačném případě se vystavují riziku zákazu plnění veřejných zakázek a značným pokutám ukládaným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, čímž je zároveň zajištěna aktuálnost informací uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

  Výkaz výměr u zakázky malého rozsahu

  27.03.2014 Dobrý den, mám dva dotazy - 1)může zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu vyhlásit tuto VZ bez výkazu výměr, pouze s textovou částí dokumentace? 2) může zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu vyhlásit tuto VZ bez výkazu výměr pouze s textovou a výkresovou částí dokumentace? 3) může zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu vyhlásit tuto VZ pouze s částečným výkazem výměr a zbytek požadovat po soutěžících na základě prohlídky a výkresové části? Děkuji

  Dobrý den,

  zadavatel není povinen veřejné zakázky malého rozsahu zadávat v režimu ZVZ, vždy však musí při výběru dodavatele dodržovat zásady uvedené v odstavci (1) § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Z praktických důvodů platí doporučení, aby si pro případy zadávání VZMR zadavatel stanovil svá interní pravidla či směrnice, na základě kterých bude následně zadávání prováděno.

  Na VZMR se nevztahuje vyhláška 230/2012, přestože v § 1 odst. 2 proklamuje, že je závazná pro všechny veřejné zakázky na stavební práce. Vyhláška slouží k provedení § 44 odst. 4 ZVZ, tzn., že se nevztahuje na VZMR a na VZ na stavební práce podle § 44 (5).

  Povinnost požadovat vyplnění tzv. “výkazu výměr” tedy zadavatel v případě VZMR nemá.

  Pro naplnění zásad uvedených v odstavci (1) § 6 je ovšem nezbytné dbát na to, aby zadávací dokumentace předmětné VZMR byla dostečně konkrétní a určitá, aby uchazeči mohli zpracovat své nabídky a aby tyto nabídky byly vzájemně porovnatelné a tedy vyhodnotitelné. v Opačném případě by se dostal do situace, kdy by měl něřešitelné problémy s obhájením svého postupu vzhledem k obsahu citovaného ustanovení § 6 ZVZ.

  OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ

  27.03.2014 Dobrý den Užší zadávací řízení na významnou podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce veřejný zadavatel dle §84 odst. 2 písm. e). zrušil. Je veřejný zadavatel povinen uveřejnit znovu Oznámení předběžných informací pro opakované řízení, kterým by zadával stejnou veřejnou zakázku a které by zahájil ihned po marném uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, v případě že by použil opět užší zadávací řízení? Je veřejný zadavatel povinen uveřejnit znovu Oznámení předběžných informací pro opakované řízení, kterým by zadával stejnou veřejnou zakázku a které by zahájil ihned po marném uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, v případě že by použil otevřené zadávací řízení?

  Dobrý den,
  ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) upravuje povinnost zadavatele uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky.

  V § 86 odst. 3 ZVZ jsou zároveň dále definovány případy, kdy zadavatel není povinen toto předběžné oznámení uveřejnit. V návaznosti na Vaši otázku není zadavatel dle § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ povinen uveřejnit oznámení o zakázce v případě, kdy zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 ZVZ, tj. tedy i v případě dle 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, kdy zadavatel zadávací řízení zrušil z důvodů hodných zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro něž nebylo na zadavateli možné požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

  V této souvislosti nicméně rovněž upozorňujeme, že termín předchozí zadávací řízení uvedený v § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ je nutné chápat ve smyslu stejné zadávací řízení, v jehož rámci měla být předmětná veřejná zakázka zadána. Není možné využít předběžné oznámení pro veřejnou zakázku, která byla zadavatelem zadávána nejprve v užším řízení, jež bylo zrušeno a následně pro další zadávací řízení, kterým bude například otevřené řízení. Takový postup zadavatele by byl v rozporu se ZVZ.

  §68 odst.3 písmeno a)

  26.03.2014 Dobrý den, účastnili jsme se výborového řízení dle zákona 137/2006 Sb. Byli jsme vyřazeni z důvodu nedodání seznamu statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídky byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u Zadavatele. Protože nejsme právnická osoba, jsme fyzická osoba podnikající na základě živnostenského zákona a nezapsaná v obchodním rejstříku tak nemáme statutární orgán ani jeho členy. Je tedy nutné tento doklad dle § 68 odst. 3 písmena a) předkládat a psát že takový seznam neexistuje protože z povahy podnikání (což je vidět i ve výpisu kvalifikovaných dodavatelů) ani existovat nemůže. V zadávací dokumentaci zadavatel měl připraveny tři čestná prohlášení formátu A4 a to podle §68 odst3 písmena a), §68 odst3 písmena b) a §68 odst3 písmena c),. Podali jsme v nabídce pouze čestné prohlášení podle §68 odst 3 písmena c), Vyloučeni jsme byly z důvodu nedodání čestného prohlášení dle §68 odst3 písmena a). Je toto naše vyřazení v souladu se zákonem ? Děkuji za odpověď a přeji příjemný den

  Dobrý den,

  přestože ZVZ ukládá dodavateli povinnost předložit doklady k prokázání skutečností uvedených v § 68 odst. 3 ZVZ, považujeme rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dokladu dle § 68 odst. 3 písm. a) ZVZ dodavatelem, který je fyzickou osobou a tudíž nemá statutární orgán, za přehnaně formalistické. Důvodem pro požadování seznamů dle § 68 odst. 3 písm. a) a b) ZVZ je zjištění, zda nedošlo k nevhodnému propojení zadavatele a dodavatele. Pokud by z předložených dokladů vyplývalo propojení zadavatele a dodavatele, není v zákoně stanoveno, zda je zadavatel oprávněn takové dodavatele vyloučit. Pakliže však dodavatel požadované doklady nepředloží, je zadavatel oprávněn dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. Pokud dodavatel zapomene předmětné seznamy do nabídky vložit, může být zadavatelem vyzván dle § 76 odst. 3 ZVZ k jejich doplnění. Domníváme se, že pokud se jedná o jediný nedostatek nabídky, měl by zadavatel tohoto dodavatele s ohledem na zásadu hospodárnosti a na formální charakter těchto dokladů vyzvat k jejich doplnění. Domníváme se, že z pohledu zákon o finanční kontrole by mohlo být toto jednání zadavatele hodnoceno jako problematické. Otázkou však zůstává, zda má zadavatel skutečně trvat na předložení seznamu statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele v případě dodavatele, který je fyzickou osobou a tudíž je z povahy věci jisté, že takové osoby neexistují. Pokud zadavatel skutečně trvá na tom, aby mu i fyzické osoby předkládali „nevyplněný“ seznam statutárních orgánů či členů statutárních orgánů dle § 68 odst. 3 písm. a) ZVZ či čestně prohlásili, že uvedenou zákonnou podmínku splňují, je třeba trvat na tom, že s ohledem na přesnou dikci zákona, který uvádí, že součástí nabídky MUSÍ být seznam dle § 68 odst. 3 písm. a) ZVZ, aniž by podmiňoval doložení splnění této povinnosti pouze pro dodavatele, které mají statutární orgány, je dodavatel povinen předmětný seznam doložit. Z pohledu ZVZ je tedy patrně nezbytné, aby dodavatel splnění předmětného požadavku prokázal. Samostatnou otázkou však zůstává, zda rozhodnutí zadavatele nevyzvat uchazeče k doložení seznamu dle § 68 odst. 3 písm. a) ZVZ a rovnou jej vyloučit nebylo v rozporu se zákonem č. 320/200 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákon (zákon o finanční kontrole). Pokud byla hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena a vyloučený uchazeč podal nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, lze se domnívat, že jednání zadavatele bylo protizákonné. Zákon o finanční kontrole však spadá do působnosti ministerstva financí, dovolujeme si Vás tedy v souvislosti s výše popsanou problematikou odkázat na Ministerstvo financí ČR. V případě nevypršení lhůty pro podání námitky proti vyloučení uchazeče dáváme ke zvážení možnost podat proti tomuto úkonu zadavatele námitku.

  § 147a

  26.03.2014 Dobrý den, prosím o odpověď, zda se ustanovení § 147a vztahuje i na veřejné zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) - jiná právnická osoba.. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) je jiná právnická osoba (pozn. jiná než Česká republika, státní příspěvková organizace a územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek viz § 2 odst. 2 písm. a) až c) ZVZ), pokud
  1.byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
  2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
  Povinnost uveřejnit smlouvu, výši skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů podle § 147a ZVZ dopadá na všechny kategorie veřejných dodavatelů, výše uvedenou povinnost má tedy i veřejný zadavatel uvedený v § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ.
  Výjimky z povinnosti veřejného zadavatele podle § 147a odst. 1 ZVZ jsou uvedeny v § 147a odst. 2, 3 a 7 ZVZ, avšak tyto se týkají určitých přesně vymezených okruhů veřejných zakázek, nikoliv kategorií zadavatelů.

  26.03.2014 Dobrý den, velice Vás tím to žádám o právní rozbor povinnosti zveřejňovat Oznámení předběžných informací dotovaným zadavatelem. Jakožto společnost s ručením omezeným jsme organizovali zadávací řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky v otevřeném řízení. V zadávacím řízení jsme se považovali za dotovaného zadavatele, neboť jsme společnost s ručením omezeným, kde společníky jsou fyzické osoby, nespadáme tedy pod ustanovení § 2 odst. 2, ale zakázka je financována z dotačního programu a to více jak z 50%. Podřadili jsme se tedy pod ustanovení § 2 odst. 3 zákona. K veřejné zakázce jsme sice poslali a uveřejnili Oznámení předběžných informací, avšak nedodrželi jsme lhůtu 1 měsíce a Oznámení o zakázce zaslali ke zveřejnění před uplynutím této lhůty. Tím jsme také zahájili zadávací řízení a zveřejnili potřebné dokumenty na profilu zadavatele. Ze strany poskytovatele dotace je nám nyní vyčítáno zahájení zadávacího řízení před uplynutím lhůty 1 měsíce, my jsme však přesvědčení o tom, že tato povinnost se na dotovaného zadavatele nevztahuje, a zveřejnění Oznámení předběžných informací bylo z naší strany čistě dobrovolné. Prosím o vaše stanovisko, děkuji.

  Dobrý den,
  podle § 2 odst. 5 ZVZ postupuje dotovaný zadavatel při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. Tím není dotčeno ustanovení § 2 odst. 7 ZVZ, které stanoví, že vykonává-li dotovaný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4 ZVZ, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení ZVZ v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

  Dotovaný zadavatel je tedy (až na výše uvedené výjimky) povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle ustanovení zákona, jež dopadají na veřejného zadavatele. Podle § 17 písm. m) ZVZ je „zadávání“ vymezeno jako závazný postup zadavatele v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

  Vzhledem k tomu, že povinnost veřejného zadavatele uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázku v souladu s § 86 odst. 1 ZVZ minimálně 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení, časově nespadá do procesu zadávání definovaného v § 17 písm. m) ZVZ, nýbrž předchází samotnému zahájení tohoto procesu, tak na dotovaného zadavatele nedopadá.

  Nad rámec dotazu upozorňujeme, že i společnost s ručením omezeným (tvořená společníky, kteří jsou fyzickými osobami) je právnickou osobou, která při splnění podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, je veřejným zadavatelem.
  Veřejným zadavatelem je podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ jiná právnická osoba (pozn. jiná než ta podle § 2 odst. 2 písm. a) až c) ZVZ), pokud tato jiná právnická osoba
  1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
  2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  Dodávky na e-tržišti pro příspěvkové organizace

  26.03.2014 Dobrý den. Prostřednictvím elektronického tržiště chceme řešit dodávky kancelářských a hygienických potřeb nejen pro sebe jako město, ale rovněž pro své příspěvkové organizace. Určitě se bude jednat svým rozsahem o zakázky spadající do režimu VZMR. V komentáři k zákonu jsem se dočetla, že v případě VZMR nevystupujeme jako centrální zadavatel. Lze tedy tento postup vůbec realizovat, případně jaký smluvní vztah uzavřít s jednotlivými subjekty? Děkuji

  Dobrý den,
  veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) nemusí zadavatel v souladu s § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadávat podle ZVZ, musí však dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  Centrální zadavatel, definovaný v § 3 ZVZ, provádí centralizované zadávání (viz definice zadávání podle § 17 písm. m) ZVZ: závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení). Pokud zadavatel nezadává podle ZVZ (v případě VZMR), tak není centrálním zadavatelem postupujícím podle ZVZ, avšak v zásadě jedná obdobně jako centrální zadavatel, neboli jedná jakožto zadavatel -zprostředkovatel, který pořizuje dodávky jakožto VZMR i pro své podřízené organizace (rovněž zadavatele VZMR).
  V případě, že budete pořizovat dodávky ve formě VZMR mimo režim ZVZ prostřednictvím elektronického tržiště i pro své příspěvkové organizace, tak bude rovněž jako při centrálním zadávání potřeba mít s Vašimi příspěvkovými organizacemi uzavřenou smlouvu, kde budou vymezena práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s takovýmto pořizováním dodávek.
  V elektronickém tržišti je možno i ohledně VZMR vystupovat jakožto „zadavatelský útvar“, který je s ohledem na vnitřní předpisy zadavatele pověřen jednat jménem jemu podřízených zadavatelských útvarů (zadavatelů).

  Seznam subdodavatelů

  25.03.2014 Vztahuje se povinnost předložit zadavateli seznam subdodavatelů podle § 147a odst 4. i na "staré" běžící veřejné zakázky, zahájené před 1.4.2012 (účinností zák. 55/2012 Sb.) nebo pouze na veřejné zakázky zahájené až po 1. 4. 2012?

  Dobrý den, ustanovení § 147a bylo do ZVZ vloženo novelou provedenou zák. č. 55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1.4.2012.

  Podle „Přechodných ustanovení“ zák. č. 55/2012 Sb. se zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti zák. č. 55/2012 Sb. (před 1.4.2012) dokončí podle dosavadních právních předpisů.

  V řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele, která byla zahájena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo soutěž o návrh navazují, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

  Podle § 17 písm. m) ZVZ se zadáváním rozumí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

  Vzhledem k tomu, že povinnost dodavatele předložit seznam subdodavatelů s náležitostmi uvedenými v § 147a odst. (4) již není ve smyslu §17 písm. m) ZVZ zadáváním veřejné zakázky a nevztahují se na ní přechodná ustanovení zák. č. 55/2012 Sb., je povinností dodavatele předložit zadavateli seznam subdodavatelů i u „běžících“ veřejných zakázek zadávaných před 1.4.2012.

  Uveřejnění ceny

  24.03.2014 Dobrý den, jsme veřejný zadavatel podlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení. Při otevírání obálek s nabídkami zveřejnila komise pro otevírání obálek nabídkovou cenu z krycího listu nabídky. Při následné kontrole nabídky hodnotící komise zjistila rozpor mezi cenou uváděnou na krycím listě, cenou v návrhu smlouvy o dílo a cenou uvedenou v položkovém rozpočtu (oceněném výkazu výměr). Ceny uvedené ve smlouvě o dílo a v položkovém rozpočtu si odpovídají. Obracíme se na Vás s dotazem, jak má hodnotící komise postupovat ? Zda - li je nutné nabídku vyřadit nebo zdali je možno vyzvat uchazeče k vysvětlení, která cena platí ? Děkuji za Vaši odpověď.

  Dobrý den,
  v ustanovení § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr. Ve svém dotaze uvádíte, že nabídková cena uvedená ve smlouvě a cena uvedená ve výkazu výměr se shodují, avšak jsou odlišné od ceny uvedené v krycím listu nabídky. Jelikož při otevírání obálek byla zveřejněna nabídková cena z krycího listu nabídky, která ovšem neodpovídá ceně uvedené ve smlouvě ani ve výkazu výměr, domníváme se, že se jedná o nezhojitelnou chybu. Ve svém stanovisku vycházíme z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „ÚOHS“) S729/2012/VZ-6199/2013/513/PPo a S3/2013/VZ-10139/2013/513/JWe, ve kterých Úřad posuzuje přípustnost vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu uvedení rozdílných cen na různých místech nabídky, přičemž byla při otevírání obálek přečtena cena, která nebyla „tou správnou“ nabídkovou cenou. Ve druhém uvedeném rozhodnutí Úřadu je v bodě 68 uvedeno, že „vzhledem k tomu, že uvedená nabídková cena byla přečtena veřejně při otevírání obálek a chyba nebyla na straně zadavatele (jak potvrzuje i navrhovatel – viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí), vedly by všechny další kroky zadavatele směřující k následné změně tohoto údaje formou žádosti o vysvětlení nabídky podle ust. § 76 odst. 6 zákona k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení veřejné zakázky a tedy k porušení ust. § 6 zákona.“ Dále je v bodě 73 předmětného rozhodnutí uvedeno následující: Úřad dále konstatuje, že umožnění změny nabídkové ceny odůvodněné písařskou chybou za situace, kdy je tato cena jediným hodnotícím kritériem, by mohlo vést k porušení zásady transparentnosti uvedené v ust. § 6 zákona, neboť takový postup by mohl znejistit ostatní uchazeče, kteří byli přítomni při otevírání obálek a byli tam zadavatelem seznámeni s nabídkovými cenami ostatních uchazečů.“ S ohledem na výše uvedené se domníváme, že za nastalé situace, kdy došlo k uveřejnění „špatné“ nabídkové ceny, nelze vysvětlit rozdílnost nabídkových cen, aniž by nedošlo k porušení zásady transparentnosti. Zadavatel by tedy měl nabídku předmětného uchazeče vyřadit a uchazeče vyloučit ze zadávacího řízení.

  Uveřejnění negativní informace v případě skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů

  24.03.2014 Dobrý den, je nutné zveřejnit na profilu zadavatele dle ust. § 147a ZVZ rovněž negativní informaci o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznamu subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, tj. v případech, kdy skutečně uhrazená cena plnění je v daném kalendářním roce nulová a dodavatel žádné subdodavatele nemá? Vztahuje se k zakázkám, jejichž realiazace přesahuje 1 kalendářní rok.

  Dobrý den,

  uveřejňování výše skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů na profilu zadavatele upravuje § 147a zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  V odst. (1) ZVZ uvádí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele

  a) smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků,
  b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky,
  c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky.

  V odst. (3) téhož ustanovení ZVZ uvádí, že u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku.

  Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky se nevztahuje na

  • veřejné zakázky malého rozsahu,
  • veřejné zakázky, u kterých veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. (1) písm. a), odst. (2), písm. a) a c), odst. (3) písm. e) a odst. (4) písm. d).

  ZVZ v odst. (3) taxativně vymezuje výjimky, kdy veřejný zadavatel není povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že mezi výjimky není zahrnut případ, kdy zadavatel v daném kalendářním roce neuhradí žádnou cenu za plnění veřejné zakázky, pak má zadavatel povinnost uveřejnit i to, že žádnou cenu za plnění veřejné zakázky v daném kalendářním roce neuhradil.

  Pokud jde o povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, je nutné vycházet z § § 147a odst. (4) ZVZ.

  Citované ustanovení uvádí, že dodavatel předloží veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, v němž uvede subdodavatele, jimž za plnění subdodávky uhradil více než 10% nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5%

  • z celkové ceny veřejné zakázky, nebo
  • z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění přesahuje 1 rok.

  ZVZ v § 147a odst. (7) taxativně vypočítává na jaké veřejné zakázky se nevztahuje povinnost stanovená odst. (4) téhož ustanovení. Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě nejedná o výjimku stanovenou § 147a odst. (7) ZVZ, musíte uveřejnit na profilu zadavatele, že dodavatel nemá žádné subdodavatele a tudíž ani subdodavatele, kterým by uhradil za plnění veřejné zakázky částky uvedené v § 147a odst. (4) ZVZ.

  Nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené v § 147a ZVZ by mohlo být posuzováno jako správní delikt zadavatele podle § 120 odst. (1) písm. b) ZVZ, za který lze uložit pokutu do 20 000 000,-Kč.

  Podotýkáme, že naše stanovisko vychází pouze z Vámi poskytnutých informací, stávající výkladové praxe ÚOHS a nelze předjímat případná další rozhodnutí ÚOHS nebo soudů v konkrétním případě.

  Oprava motorových vozidel

  24.03.2014 Dobrý den, vznáším dotaz týkající se problematiky opravy vozidel. Jsme zdravotnické zařízení s vlastním vozovým parkem. Dle zákona a nařízení tato komodita spadá do seznamu, kdy je povinnost tuto službu či dodávku pořizovat prostřednictvím elektronického tržiště. 1. Náš vozový park není tak veliký, abychom si mohli dovolit v případě nepředpokládatelné poruchy na vozidle , toto vozidlo odstavit a čekat na celý proces nutný k objednání opravy přes tržiště. . Většina oprav je nepředvídatelná s nutností opravy co nejdříve ( sanity, zásobovací vozy - rozvozy stravy atd. ). 2. Dalším problémem je soutěžení např. STK + Emise , kdy se jedná o pravidelnou lze naplánovanou službu. V zadávacích podmínkách máme uvedenou určitou dostupnost servisu v kilometrech ( kdy je i časová prodleva + dojezd např. do 40 km ), pro nás důležitá. Podané nabídky toto nesplňují a jiná nabídka není podaná - toto se týká i opravy vozidel. 3. Pokud servis vystaví 1 fakturu, kde je finančně vyčíslená částka za práci a zvlášť na té samé faktuře částka za náhradní díly. Započítává se do povinnosti - limitu celá faktura jako služba nebo dodávka a započítává se vše jako celek. Děkuji za odpověď Štruplová Hana Prosím Vás o vyjádření k tomuto problému, popř.

  Dobrý den,
  v první řadě je třeba stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na opravu vozidel Vašeho zdravotnického zařízení. Je zřejmé, že potřeba oprav vozidel je nahodilá a nelze přesně předpokládat množství oprav v delším časovém úseku, zadavatel však může na základě údajů z minulosti odhadnout potřeby pro nadcházející období (např. rok) a na základě těchto údajů stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Pokud předpokládaná hodnota zjištěná dle § 13 ZVZ nedosahuje limitů pro podlimitní veřejné zakázky (v případě veřejných zakázek na služby je to 2 000 000 Kč bez DPH) a jedná se tedy o veřejnou zakázku malého rozsahu, nemusí zadavatel postupovat dle ZVZ, je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6 odst. 1 ZVZ. Pokud se dle výše předpokládané hodnoty jedná o veřejnou zakázku podlimitní nebo nadlimitní, vybere si zadavatel jeden z druhů zadávacího řízení uvedených v § 21 ZVZ. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené ZVZ. Ve svém dotaze vycházíte z předpokladu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nedosáhne limitů stanovených pro podlimitní veřejné zakázky a budete tedy zadávat veřejnou zakázku v režimu veřejných zakázek malého rozsahu. Uvádíte, že předmět veřejné zakázky je uveden v seznamu komodit, u kterých je povinnost tento předmět pořizovat prostřednictvím elektronického tržiště. Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu na e-tržišti se zadavatel řídí Pravidly systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit (    http://portal-vz.cz/getmedia/6a30b41a-b382-488b-8944-63e4d3e9668b/Priloha-k-UV-981_uplne-zneni.pdf [PDF, 469.97KB]). S ohledem na výši předpokládané hodnoty zvolíte jeden ze zde uvedených způsobů zadání veřejné zakázky. S ohledem na předmět veřejné zakázky se domníváme, že nejvhodnějším způsobem pro zajištění nahodilých oprav automobilů je výběr jednoho dodavatele, který bude v požadované době (např. v délce jednoho roku) zajišťovat služby vždy na základě objednávek učiněných zadavatelem dle jeho aktuálních potřeb. Jelikož není dopředu zřejmé, v jaké hodnotě budou služby dodavatelem poskytnuty, a tudíž není možné stanovit nabídkovou cenu, nabízí se možnost hodnotit nabídky dodavatelů dle jednotkových cen jednotlivých služeb. K Vašemu druhému dotazu, ve kterém uvádíte, že v zadávacím řízení na výběr dodavatele zajišťujícího pravidelné prohlídky vozů (STK a Emise) nebyly podány žádné způsobilé nabídky, uvádíme následující. Uvádíte, že v zadávacím řízení byly podány nabídky, avšak žádná z nich nesplňovala řádně všechny požadavky zadavatele. Domníváme se, že dojezdová vzdálenost v délce 40 km není nesplnitelný požadavek, proto je možné, že zadávací podmínky obsahovaly jiné požadavky, které bránily v účasti některým dodavatelům. Zkuste proto zvážit přehodnocení zadávacích podmínek a požadovat po dodavatelích pouze to, co je skutečně relevantní a potřebné pro řádné plnění předmětné veřejné zakázky. Ve vztahu k Vašemu třetímu dotazu uvádíme, že záleží na tom, jestli se vystavená faktura váže k veřejné zakázce na služby nebo veřejné zakázce na dodávky. Pokud jste v uvedeném případě zadali veřejnou zakázku mimo zadávací řízení i mimo elektronické tržiště, tedy dodavatel veřejné zakázky byl vybrán napřímo tak, že se s porouchaným autem zajelo do konkrétního servisu a tam bylo auto opraveno a byly dodány náhradní díly (předpokládáme, že se jedná o VZMR), tak není pro účely ZVZ důležité, jak se jednotlivé položky faktury rozdělí. Rozhodnutí o tom, zda se jedná o veřejnou zakázku na služby nebo na dodávky (případně na stavební práce), musí zadavatel učinit vždy před zahájením zadávacího (v případě veřejných zakázek malého rozsahu výběrového) řízení.

  Nulová skutečně uhrazená cena

  21.03.2014 Jak má postupovat zadavatel při uveřejňování Skutečně uhrazené ceny u stavebních prací v případě, že byla smlouva o dílo uzavřena v 10/2013 a ještě nedošlo k žádnému finančnímu plnění. Musím jako zadavatel přesto uveřejnit na profil zadavatele výši skutečně uhrazené ceny v hodnotě 0?

  Dobrý den,

  povinnost zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky na profilu zadavatele upravuje § 147a odst. (1) písm. b) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  V odst. (3) větě třetí ZVZ uvádí, že povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky ve lhůtě stanovené v odst. (3) větě druhé se nevztahuje na
  • veřejné zakázky malého rozsahu,
  • veřejné zakázky, u kterých veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. (1) písm. a), odst. (2), písm. a) a c), odst. (3) písm. e) a odst. (4) písm. d).

  ZVZ v odst. (3) taxativně vymezuje výjimky, kdy veřejný zadavatel není povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že mezi výjimky není zahrnut případ, kdy zadavatel v daném kalendářním roce neuhradí žádnou cenu za plnění veřejné zakázky, pak má zadavatel povinnost uveřejnit i to, že žádnou cenu za plnění veřejné zakázky v daném kalendářním roce neuhradil.

  Nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené v § 147a ZVZ by mohlo být posuzováno jako správní delikt zadavatele podle § 120 odst. (1) písm. b) ZVZ, za který lze uložit pokutu do 20 000 000,-Kč.

  Výpis z obdobné evidence dle § 54 písm. ZVZa)

  20.03.2014 Dobrý den, co konkrétně je v zákoně myšleno "jinou obdobnou evidencí" dle § 54 písm. a)? Pokud není dodavatel zapsán v obchodním rejstříku, může po něm zadavatel požadovat výpis ze živnostenského rejstříku?

  Dobrý den,

  v § 54 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je stanoveno, že splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Přímo v tomto ustanovení je poznámce pod čarou č. 42 jako příklad jiné obdobné evidence uvedeno, že se může jednat o evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

  Metodika zadávání veřejných zakázek, která je dostupná na www.portal-vz.cz jako příklad dalších obdobných evidencí uvádí školský rejstřík podle zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“) i živnostenský rejstřík podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

  Smyslem tohoto kvalifikačního předpokladu je zajistit, aby přístup k veřejným zakázkám byl umožněn pouze ekonomickým subjektům, kteří jsou řádně vedení v evidencích v souladu s jinými právními předpisy. Jelikož charakter dodavatelů veřejných zakázek je velice různý, je tento požadavek v ZVZ vyjádřen poměrně obecným ustanovením. Pokud dodavatel není a nemusí být zapsán v evidencích, nemusí v rámci prokazování splnění kvalifikačních předpokladů výpis předkládat.

  Upozorňujeme, že je nezbytné rozlišovat kvalifikační předpoklady podle § 54 písm. a) ZVZ a podle § 54 písm. b) ZVZ. Podle § 54 písm. b) ZVZ musí dodavatel k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložit doklad o oprávnění k podnikání odpovídající rozsahu předmětu veřejné zakázky. Tímto dokladem je obvykle také výpis z živnostenského rejstříku.

  Doplnění nabídky

  20.03.2014 Dobrý den, uchazeč prokázal část technických kvalifikačních předpokladů subdodavatelem a současně předložil všech potřebné dokumenty (sub. smlouva, výpis z OR, čestné prohlášení. Součastí nabídky bylo subdodavatelské schéma, ve kterém měl uchazeč uvést subdodavatele, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. V tomto schématu však subdodavatel prokazující kvalifikaci chyběl. Je možné tuto nejasnost v nabídce vyřešit postupem podle § 76 odst. 3 a vyzvat uchazeče o vysvětlení nabídky nebo se jedná o rozpor v nabídce a uchazeč by měl být vyloučen ze zadávacího řízení. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  podle § 76 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Pokud hodnotící komise shledá nějaké nejasnosti v nabídce, je vhodné zadavatele vyzvat k vysvětlení, neboť tento postup je jednoduší a rychlejší než přezkoumávání případných námitek. Tento postup lze doporučit taktéž ve světle rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. : 62 Af 50/2010-104, neboť v něm bylo vyjádřeno, že hodnotící komise může vyřadit nabídku pouze v případě, že má postaveno najisto, že nabídka nemůže postoupit do fáze hodnocení. V případě pochybností je hodnotící komise povinna tyto své pochybnosti odstranit prostřednictvím postupu podle § 76 odst. 3 ZVZ.

  Jelikož je zřejmé, že hodnotící komise má při posuzování nabídky nejasnosti, lze pouze doporučit, aby využila svého oprávnění postupovat podle § 76 odst. 3 ZVZ. Aby mohla hodnotící komise vyřadit nabídku, musí mít postaveno najisto, že nabídka nesplňuje zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách a dále že se nejedná o nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Lze usuzovat, že pokud bude z podaného vysvětlení zřejmé, že subdodavatelské schéma v nabídce je nesprávné, tak nabídka nesplňuje zákonné požadavky nebo požadavky zadavatele a takováto nabídka se musí vyřadit. Dovolujeme si však upozornit, že v nabídce je subdodavatel, prostřednictvím kterého byla kvalifikace prokazována, uveden. Požadavek zadavatele, na formální úpravu nabídek (např. uvedení seznamu subdodavatelů podle § 44 odst. 6 ZVZ v určité části nabídky nadepsané subdodavatelské schéma), je požadavek formálního charakteru, pro jehož nedodržení nelze nabídku vyřazovat.

  Nezískání dotace - důvod pro zrušení VZ?

  19.03.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda nezískání dotace je důvod pro zrušení veřejné zakázky (jde-li použít § 84 odst. d? e?). Děkuji. L. Hollerová´, město Jičín

  Dobrý den,

  důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou stanoveny v § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Rozlišuje se mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení podle (§ 84 odst. 1 ZVZ) a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem (§ 84 v odst. 2 až 5 ZVZ).

  Zadavatelé mohou v souvislosti s financováním zakázky podat žádost o dotaci. Protože na dotaci není právní nárok, nemá zadavatel po podání žádosti jistotu, že mu budou tyto peněžní prostředky na stanovený účel poskytnuty. V rozhodnutí o poskytnutí dotace stanoví poskytovatel lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo. S vědomím jaké dotační podmínky bude muset zadavatel plnit, zahajuje mnohdy zadávací řízení ještě před tím, než je o jeho žádosti rozhodnuto. V některých případech by mohlo vyčkávání se zahájením zadávacího řízení (až do okamžiku vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo dokonce do jejího proplacení) zpozdit realizaci projektu natolik, že by již nemohlo být včas dosaženo účelu dotace.

  Neposkytnutí dotace, která měla být použita k financování výdajů na veřejnou zakázku, může představovat podstatnou změnu okolností, pro kterou odpadne důvod pro pokračování v zadávacím řízení. Neposkytnutí dotace může mít za následek, že projekt, ke kterému byla dotace požadována, nemůže být realizován v původně plánovaném rozsahu nebo dokonce nemůže být realizován vůbec.

  Pokud takováto podstatná změna okolností nastala po zahájení zadávacího řízení a zadavatel ji nezpůsobil a ani ji nemohl s přehlédnutím ke všem okolnostem předvídat, jsou splněny podmínky pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ. Důvodová zpráva k zákonu a odborné komentáře, které jsou citovány i v rozhodovací praxi, k tomuto ustanovení uvádějí jako příklad situaci, ve které byla zadavateli na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží. Pro postup podle tohoto ustanovení je nezbytné, aby zadavatel měl v době před tím, než nastala tato podstatná změna, vysokou míru jistoty, že mu dotace bude vyplacena.

  Dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení jsou okolnosti hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (§ 84 odst. 2 písm. e) ZVZ). Aby nedostatek finančních prostředků mohl být považován za důvod zvláštního zřetele hodný, který skutečně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, mělo by se jednat z hlediska faktické možnosti financování předmětu plnění veřejné zakázky o zásadní zásah do finanční situace zadavatele (viz rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.: ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530/SWa).

  Jak důvody podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ tak i důvody podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ musí být objektivního charakteru. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j.: 2 Afs 64/2009 – 109 ze dne 25. srpna 2011 blíže vyložil, že objektivními důvody jsou ty, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno.

  Závěrem shrnujeme, že v souvislosti s nezískáním dotace přichází v úvahu důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) a e) ZVZ. Avšak samotné nezískání dotace není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle těchto ustanovení. V § 84 odst. 2 písm. d) a e) ZVZ jsou vymezeny i další podmínky (např. časový okamžik, ve kterém změna nastala, míra jistoty obdržení dotace, objektivnost okolností), které musí nastat, aby byl zadavatel oprávněn zadávací řízení podle těchto ustanovení zrušit. V úvahu se tak musí brát i další související okolnosti.

  Prohlášení základních kvalif předpokladů §53 odst. písm i) výpisem ze SKD k autorizovaným osobám v n

  19.03.2014 Dobrý den, vztahuje se prohlášení uchazeče dle §53 odst. 1 písm. i) obsažené ve výpisu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) pouze na odpovědné osoby (autorizované osoby požadavek dle §54 písm. d)) ve výpisu ze SKD uvedené, nebo se toto prohlášení k písm. i) vztahuje obecně i na odpovědné osoby, kterými uchazeč plní kvalifikaci, přičemž tyto osoby ve výpisu ze SKD nejsou? Děkuji

  Dobrý den,
  dodavatel ve svém čestném prohlášení stanoví, ke kterým osobám a k jakým skutečnostem se jeho prohlášení vztahuje. Zadavatel následně posoudí, zda doklady předložené dodavatelem (např. čestné prohlášení, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů) prokazují jeho kvalifikaci pro plnění veřejné zakázky. Pokud dodavatel kvalifikaci nesplní, musí být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.
  Je-li podle § 54 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“),  požadováno prokázání odborné způsobilosti, pak základní kvalifikační předpoklady podle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ splňuje dodavatel, který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů. Pokud dodavatel vykonává odbornou činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento základní kvalifikační předpoklad na tyto osoby.
  Obecně platí, že splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ prokazuje dodavatel předložením čestného prohlášení a splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. d) ZVZ prokazuje dodavatel předložením dokladu osvědčujícím odbornou způsobilost. Předložení výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů nahrazuje prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů doklady, o kterých tak jinak stanoví ZVZ.
  Aby došlo k prokázání splnění základního kvalifikačního předpokladu podle §53 odst. 1 písm. i) ZVZ, musí se čestné prohlášení vztahovat k osobě samotného dodavatele nebo k odpovědnému zástupci, pokud je odborná činnost vykonávána jeho prostřednictvím, případně k jiné osobě, která odpovídá za odbornou činnost dodavatele. Tyto osoby budou obvykle také osobami, jejichž prostřednictvím dodavatel zabezpečuje odbornou způsobilost podle § 54 písm. d) ZVZ. Uvedení dalších osob v čestném prohlášení k prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ nemá na splnění kvalifikace vliv.
  Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů pravděpodobně obsahuje ustanovení v tomto znění:
  Dodavatel prokázal ministerstvu pro místní rozvoj v souladu s ustanovením § 53 odst. 2 zákona, že:
  § 53 odst. 1 písm. i)
   nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby.
  Závěrem shrnujeme, že výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů dokládá skutečnosti v něm uvedené. Osoby, ke kterým se vztahuje požadavek podle § 54 písm. d) ZVZ a § 53 odst. 1 ZVZ jsou obvykle totožné, ale vzhledem k rozlišným formulacím předmětných ustanovení (odpovědný zástupce nebo jiná osoba odpovídající za činnost dodavatele a osoba, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje) nelze vyloučit, že se u konkrétního dodavatele budou lišit. Na jiné odpovědné osoby, kterými uchazeč plní kvalifikaci, než uvedené v § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ se čestné prohlášení podle § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ ani výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, který toto čestné prohlášení nahrazuje, nemusí vztahovat. Pokud je obsah výpisu se seznamu kvalifikovaných dodavatelů shodný s výše uvedeným příkladem, tak ani nevztahuje.

  Doložení technických kvalifikačních předpokladů

  18.03.2014 Dobrý den, je možné, aby uchazeč - nově vzniklá právnická osoba - doložil technické kvalifikační předpoklady dle §56 odst.1) písm a), které realizoval v posledních třech letech jako fyzická osoba podnikající. V roce zadání veřejné zakázky provedl uchazeč změnu z fyzické osoby na právnickou osobu, které je jediným společníkem a technické kvalifikační předpoklady za poslední 3 roky může tedy doložit pouze jak fyzická osoba, neboť jako právnická osoba v posledních 3 letech neexistoval a žádné dodávky nerealizoval.

  Dobrý den,
  účelem prokazování technických kvalifikačních předpokladů seznamem významných dodávek podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ je prokázat, že dodavatel disponuje pro plnění veřejné zakázky potřebnou technickou způsobilostí, resp. má k dispozici potřebné materiální a personální zázemí. Prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů má veřejnému zadavateli zajistit, že vybraný dodavatel disponuje potřebnou technickou kapacitou k plnění veřejné zakázky.
  Prokazovat tak splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ prostřednictvím reference právního předchůdce dodavatele není možné, aniž by bylo prokázáno, že dodavatel – právnická osoba (dále jen „PO“) coby právní nástupce fyzické osoby (dále jen „FO“), která provedla referenční významnou dodávku, skutečně disponuje s veškerými prostředky svého právního předchůdce, které k plnění významné dodávky využíval.
  Přechod z FO na PO může být uskutečněn následujícími způsoby: buď vkladem FO do nově založené s.r.o. nebo založením nové společnosti a následným prodejem podniku FO. U těchto způsobů přechodu z FO na PO se dá předpokládat, že právní nástupce bude disponovat veškerou technickou kapacitou svého právního předchůdce. Poslední variantou je současné podnikání obou (FO i PO – s.r.o.) a postupný převod majetku. U této varianty není jasné, zda technická kapacita potřebná k plnění veřejné zakázky byla již převedena.
  Pokud tedy podnikající FO, která realizovala referenční významnou dodávku, uskutečnila přechod na PO (dodavatele), kde je jediným společníkem (tím spíše, pokud je tato FO zároveň i statutárním orgánem nově vzniklé PO), měl by zadavatel vyzvat dodavatele podle § 59 odst. 4 ZVZ k objasnění předložených informací či dokladů nebo k předložení dalších informací či dokladů prokazujících, že PO (dodavatel) vzniknul přechodem z podnikající FO (která provedla referenční dodávku) a současně, že tímto přechodem vzniklá PO (dodavatel) disponuje potřebnou technickou kapacitou k plnění veřejné zakázky, kterou disponoval její právní předchůdce – podnikající FO, a že tudíž dodavatel splňuje technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ.

  Oznámení o zakázce

  18.03.2014 Dobrý den, je zadavatel povinen specifikovat v oznámení o zakázce (otevřené nadlimitní řízení)dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu nebo stačí, aby tyto údaje uvedl zadavatel pouze v zadávací dokumentaci, kterou poskytuje uchazečům na základě jejich písemných žádostí o dokumentaci? Dle ZVZ § 78 odst 6 je zadavatel povinen uvést dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. V komentáři k ZVZ a v metodickém pokynu pro vyplnění formuláře oznámení o zakázce je však uvedeno, že zadavatel je povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria v oznámení o zakázce a současně s tím je možné dílčí hodnotící kritéria dále specifikovat v zadávací dokumentaci. Můžete případně uvést odkaz na relevantní rozhodnutí ÚOHS nebo judikaturu soudů? Děkuji za odpověď a přeji hezký den

  Dobrý den,

  ve svém dotazu správně uvádíte, že zadavatel nadlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení je podle § 78 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění předpisů účinných ke dni vydání tohoto stanoviska (dále jen „ZVZ“), povinen v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvést dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu. Zadávací dokumentace musí podle § 44 odst. 3 písm. h) ZVZ obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Textaci Vámi zmiňovaných komentářů či metodických pokynů, dle kterých je zadavatel povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria v oznámení o zakázce a současně s tím je možné dílčí hodnotící kritéria dále specifikovat v zadávací dokumentaci, považujeme za souladné se zněním ZVZ. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se dohledem nad dodržováním postupů stanovených v § 78 ve spojení s § 44 a § 6 odst. 1 ZVZ zabýval například v rozhodnutí č.j.: S696,731/2012 ze dne 12. srpna 2013.

  Pokud zadavatel poskytuje dodavatelům zadávací dokumentaci pouze na základě jejich písemných žádostí, nepostupuje v souladu s ustanovením § 48 ZVZ. Podle tohoto ustanovení je zadavatel v otevřeném zadávacím řízení povinen uveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace a to již ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

  Do znění § 78 odst. 6 ZVZ zasáhla novelizace provedená zákonem č. 55/2012 Sb. (tzv. transparentní novela). Do 1. 4. 2012 bylo připuštěno, aby dílčí hodnotící kritéria byla uvedena v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. V tehdejší době nebyla zadavatelům uložena povinnost uveřejňovat zadávací dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud zadavatel bezodkladně vydával zadávací dokumentaci jen na základě žádostí (nemusela být písemná), byl takovýto postup v souladu s tehdy účinným zněním zákona o veřejných zakázkách. Doporučujeme ověřit, jaké znění zákona bylo pro zadavatele závazné, protože situaci popsanou ve Vašem dotazu shledáváme, odpovídající tehdejší právní úpravě. Podle přechodných ustanovení transparentní novely se zadávání veřejných zakázek, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti této novely (1. 4. 2012), dokončí podle dosavadních právních předpisů.

  Dodávky potravin pro stravovací provoz

  18.03.2014 Dobrý den, jsme přísp.organizace v sociálních službách a naše organizace se skládá ze 2 středisek s vlastním stravovacím provozem. Pro stravovací provoz nakupujeme potraviny od různých dodavatelů za proměnlivé ceny, nejvýše však za částku do 200 000,-kč ročně od jednoho dodavatele. V souč.době objednáváme veškeré potraviny na základě jednotlivých objednávek, které přitom nesčítáme. Chtěla bych se zeptat, jestli je nutné na tyto objednávky sjednat s jednotlivými dodavateli Rámcové smlouvy na 1 účetní období, nebo jestli je nutné tyto zakázky nasčítat a zadat výběrové řízení. Děkuji

  Dobrý den,
  příspěvková organizace jakožto veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je povinna při zadávání veřejných zakázek na dodávky (nákup potravin) postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Zadavatel musí nejprve stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na dodávky podle pravidel stanovených v § 13 a 14 ZVZ. Předpokládanou hodnotou je zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.
  Zadavatel je podle ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ povinen sečíst při stanovení předpokládané hodnoty obdobné a spolu související dodávky, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. To však neplatí pro dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Zadavatel však musí vždy dodržet zásady stanovené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  V dotazovaném případě nákupu potravin se jedná o dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Z povahy potřeb, které jsou těmito dodávkami uspokojovány, rovněž vyplývá, že zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb. V dotazovaném případě jsou tedy naplněny podmínky pro použití výjimky z povinnosti sčítat při stanovení předpokládané hodnoty obdobné a spolu související dodávky, které zadavatel hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období.

  Tento závěr je v souladu s rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.:  S40/2010/VZ-6872/2010/540/KKo ze dne 21. října 2010 ve kterém bylo dovozeno, že smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění. Uvedená výjimka se týká zejména pořizování pohonných hmot, potravin, apod., kdy zadavatel pořizované plnění v průběhu účetního období postupně spotřebuje a následně pořídí plnění nové. Jde tedy o opakované pořizování téhož plnění v průběhu jednoho účetního období.
  Pokud předpokládaná hodnota u jednotlivých objednávek na dodávky potravin nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH, jedná se o veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Zadavatel není v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ povinen zadávat VZMR podle ZVZ (tudíž není ani povinen uzavírat s dodavateli rámcové smlouvy podle ZVZ). Zadavatel VZMR  je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Subdodavatel jako akcionář jiného dodavatele

  17.03.2014 Dobrý den, uchazeč-akciová společnost předložil nabídku jejíž součástí je i ČP dle § 68 odst. 3 a bylo prokázáno, že uchazeč dle předloženého seznamu vlastníků akcií má akcionáře, který zároveň prokazuje podle §56 odst. 3 písm. a) splnění technických kvalifikačních předpokladů u jiného uchazeče. Není nám proto zřejmé, zda neporušuje takový akcionář resp. uchazeč §69 odst. 2 ? Předem děkuji za rychlou reakci.

  Dobrý den,
  ve svém dotaze uvádíte, že v zadávacím řízení podal nabídku dodavatel – akciová společnost, jejíž jeden z akcionářů byl zároveň subdodavatelem jiného dodavatele podávajícího nabídku v daném zadávacím řízení. Tento subdodavatel (akcionář) zároveň prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů druhého dodavatele. Vy se tážete, zda není v tomto případě porušen ZVZ, konkrétně v § 69 odst. 2 ZVZ. Ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ uvádí, že „dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci“. Za dodavatele je dle § 17 písm. a) ZVZ je považována fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Akcionář akciové společnosti je odlišnou osobou (ať již právnickou nebo fyzickou) od akciové společnosti, jedná se tedy o dva různé dodavatele. Je tudíž možné, aby se o jednu zakázku ucházeli jak akciová společnost, tak také akcionáři teto společnosti jako odlišní dodavatelé. Tím spíše není vyloučeno, aby akcionář akciové společnosti, která se účastní zadávacího řízení, vystupoval jako subdodavatel jiného dodavatele, který se účastní stejného zadávacího řízení. Majetkové propojení 2 odlišných subjektů nemůže automaticky vést k vyloučení některého z nich z účasti v zadávacím řízení.

  Dodavatel PD zároveň dodavatelem stavby

  17.03.2014 Dobrý den, rád bych se zeptal na problematiku v rámci podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, kde subdodavatelem jednoho z uchazečů je i zpracovatel projektové dokumentace, jež tvořila hlavní podkladovou část v ZD. Tento projektový inženýr v rámci subdodávky dodává technologickou část ČOV. V realizační fázi projektu je i autorským dozorem stavby. Rád bych se zeptal, zda je možné aby tento projektant zpracoval PD, byl součástí subdodávky (případného vítězného uchazeče) a zároveň konal na realizaci projektu vč. stavební části autorský dozor? Nejedná se o střet zájmů? Jak bychom měli postupovat? Předem děkuji za rychlou reakci.

  Dobrý den,
  k Vámi uvedené situaci je možné s ohledem na rozsah poskytnutých údajů uvést pouze obecné informace a poukázat na možná úskalí, která mohou v obdobných situacích vznikat. Obecně lze uvést, že zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) neobsahuje explicitní zákaz účasti v zadávacím řízení jakémukoliv dodavateli. Svoji nabídku na veřejnou zakázku tedy může podat jakýkoliv uchazeč, s výjimkou uchazečů, kterým byl na základě ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ uložen zákaz plnění veřejných zakázek. ZVZ se rovněž nezabývá otázkou možného střetu zájmů s výjimkou ustanovení § 46d odst. 2, ve kterém je uvedeno, že zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená. To však neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel. Ve svém dotaze uvádíte, že jedna osoba je zároveň zpracovatelem projektové dokumentace, jež tvořila hlavní podkladovou část zadávací dokumentace, subdodavatelem některého z uchazečů o veřejnou zakázku a rovněž tato osoba vykonává autorský dozor stavby. Základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku. S ohledem na skutečnost, že daný projektový inženýr zpracovával projektovou dokumentaci, která je významným podkladem pro zpracování zadávací dokumentace, a zároveň se tato osoba bude účastnit soutěže o veřejnou zakázku prostřednictvím jiného dodavatele, hrozí riziko určité informační a časové výhody oproti jiným dodavatelům. Je zřejmé, že projektový inženýr, který připravil předmětnou projektovou dokumentaci, disponuje větším množství informací než ostatní projektoví inženýři či jiné osoby, jež se mohou ucházet o předmětnou veřejnou zakázku. Z pohledu ZVZ je však podstatné, aby tato osoba nedisponovala větším množstvím relevantních informací, které by mohly zvýhodnit uchazeče, jehož je tento projektový inženýr subdodavatelem, při přípravě nabídky. Aby bylo možné konstatovat, že postupem zadavatele byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily i jiným možným subjektům účastnit se zadávacího řízení. Tímto prokázáním lze eliminovat možnou tezi o informační a časové výhodě předmětného projektového inženýra. Především je velmi důležité, aby byla na relevantním trhu zajištěna hospodářská soutěž, tedy aby nebyla předmětná veřejná zakázka připravena na míru zpracovateli předmětné zadávací (projektové) dokumentace. Dle definice autorského dozoru uveřejněné na internetových stránkách České komory autorizovaných inženýrů a techniků je autorský dozor činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděná obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s projektovou dokumentací. V souvislosti se skutečností, že předmětný projektový inženýr vykonává rovněž autorský dozor stavby, neshledáváme žádný rozpor se ZVZ.

  Nákup stravenek

  14.03.2014 Jak stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky při nákupu stravenek (cenin-poukazů na odběr teplé stravy pro zaměstnance) /a samozřejmě vhodné zadávací řízení/, když peněžité plnění zaplacené z veřejného rozpočtu veřejným zadavatelem dodavateli za stravenky dosahuje výše pro nadlimitní veřejnou zakázku, avšak dodavatel dodává stravenky za jmenovitou hodnotu a neúčtuje veřejnému zadavateli žádnou provizi?Jak mají dodavatelé soutěžit, když dodají všichni stravenky za jmenovitou hodnotu bez jakékoli provize od veřejného zadavatele? Podle ekonomické výhodnosti? Děkuji

  Dobrý den,

  předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Problematikou nákupu stravovacích poukazů se ve své rozhodovací praxi zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) v rozhodnutí č.j.: R142/2009, Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 12. 1. 2012 č.j:. 62 Af 42/2010-131 i Nejvyšší správní soud v rozsudku č.j.: 8 Afs12/2012 – 46 ze dne 29. 1. 2013. Zde bylo vyjádřeno, že v případě veřejné zakázky na nákup stravenek je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky výše provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, avšak hodnota samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává. Nejedná se totiž o částku, kterou by zadavatel měl dodavateli zaplatit za plnění zakázky, protože dochází pouze k výměně nositelů vzájemně značně zastupitelných hodnot, tj. peněz za stravenku.

  Ve svém dotazu uvádíte, že peněžité plnění zaplacené veřejným zadavatelem z veřejného rozpočtu za stravenky dosáhne výše pro nadlimitní veřejnou zakázku. Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 77/2008 Sb. Pro veřejné zadavatele je stanoven tento limit ve výši 3 395 000 Kč resp. 5 244 000 Kč pro některé z veřejných zadavatelů. Jak bylo uvedeno výše, je pro stanovení předpokládané hodnoty určují výše provize. Avšak ve svém dotazu zmiňujete situaci, ve které dodavatel poskytuje zadavateli stravenky pouze za jmenovitou hodnotu a neúčtuje mu žádnou provizi. V takové situaci by provize dosahovala nulové částky, což může vést k tomu, že i předpokládaná hodnota veřejné zakázky by mohla být stanovena ve výši 0 Kč. Vzhledem k tomu, že veřejnou zakázkou je podle § 7 ZVZ zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací, vyvstávají zde pochyby, zda při nulové výši předpokládané hodnot zakázky, je naplněn definiční znak úplatnosti. Pouze obecně na tomto místě uvádíme, že pokud zakázka není veřejnou zakázkou ve smyslu ZVZ nemusí být zadávána podle ZVZ.

  Ve výše uvedených rozsudcích se soudy zabývaly otázkou, zda může být do nabídkové ceny, zejména za účelem stanovení výše kauce, zahrnuta i cena hrazená dodavateli v souvislosti s veřejnou zakázkou od třetích stran. Dospěli k závěru, že v některých případech do celkové hodnoty zakázky musí být zahrnuty příjmy od třetích osob, třebaže pocházejí z neveřejných finančních prostředků, avšak nákup stravenek takovým případem není, protože vydavatelé stravovacích poukazů si se třetími subjekty (stravovacími zařízeními) nesjednávají provize vázané na konkrétní veřejné zakázky.

  K otázce hodnotících kritérií uvádíme, že zadavatel si zvolí základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Základními hodnotícími kritérii jsou ekonomická výhodnost nabídky a nejnižší nabídková cena. Při využití kritéria ekonomické výhodnosti nabídky stanoví zadavatel dílčí hodnotící kritéria, která vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny a která se vztahují k nabízenému plnění veřejné zakázky. Při hodnocení podle kritéria ekonomické výhodnosti je méně pravděpodobné, že by došlo k situaci, kdy budou hodnocené údaje několika nabídek shodné, tudíž i výsledky hodnocení budou shodné, a zadavatel se ve fázi rozhodování o výběru nevýhodnější nabídky dostane do komplikované situace. S ohledem na druh veřejné zakázky si dovolujeme usoudit, že základní hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti je u zakázek na nákup stravenek vhodnější.

  Pokud jde o volbu vhodného zadávacího řízení, vždy se nabízí otevřené zadávací řízení, které je univerzálně použitelné a nejvíce vyhovující nárokům na transparentnost.

  Předmět VZ

  11.03.2014 Může zadavatel (obec) vymezit předmět veřejné zakázky jako stavební práce -dodávku stavby kanalizace a ČOV a současně požadovat také provozování dokončeného díla na dobu zkušebního provozu v délce 1 rok po ukončení realizace díla - v rámci jedné veřejné zakázky, a zároveň také požadovat zahrnout do nákladů díla i náklady na zkušební provoz?

  Dobrý den,
  podle § 9 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejnou zakázkou (dále jen „VZ“) na stavební práce též VZ, jejímž předmětem je vedle plnění podle § 9 odst. 1 ZVZ rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu VZ dodavatelem.
  Vzhledem k neúplnosti informací obsažených v dotazu nelze jednoznačně zodpovědět otázku, zda provozování dokončené stavby (kanalizace a ČOV, dále jen „kanalizace“) po dobu zkušebního provozu v délce 1 roku po ukončení realizace díla je službou nezbytnou k provedení stavby, jakožto předmětu VZ na stavební práce. Tato otázka musí být zodpovězena na základě znalosti přesného popisu předmětu VZ. Pokud by např. provozování zkušebního provozu bylo nezbytné k ověření toho, zda kanalizace řádně funguje, pak by se mělo jednat o službu nezbytnou k řádnému provedení stavby dodavatelem. V zásadě se však jedná buď o veřejnou zakázku na stavební práce, která má své záruční mechanismy, takže provozovatel se vybírá až následně nebo o koncesi na provedení stavby a její následné provozování, přičemž v takovémto případě si dodavatel nese rizika provozování sám.
  Zahrnout předpokládanou hodnotu VZ na provozování zkušebního provozu do předpokládané hodnoty VZ na stavbu kanalizace v případě posouzení služby jako nikoliv nezbytné k provedení předmětu VZ (stavby kanalizace) by pak bylo spíše jen teoreticky možné pouze za předpokladu, že by tím nebyl porušen zákaz uvedený v § 16 odst. 2 ZVZ: Zadavatel nesmí do předpokládané hodnoty VZ na stavební práce zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu VZ na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty VZ na stavební práce by znamenalo, že

  by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem, nebo
  by byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním VZ, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní VZ na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k VZ malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní VZ na dodávky či služby.

  (příklad 1: předpokládaná hodnota stavby kanalizace je 3 mil. Kč bez DPH a předpokládaná hodnota služby, která není nezbytná k provedení stavby kanalizace je 2,5 mil. Kč bez DPH– celková předpokládaná hodnota VZ na stavební práce by tedy byla 5,5 mil. Kč. bez DPH, což v souhrnu odpovídá VZ na stavební práce malého rozsahu, zatímco služba samotná by jinak musela být zadávána podle ZVZ; příklad 2: předpokládaná hodnota stavby kanalizace je 50 mil. Kč bez DPH a předpokládaná hodnota služby, která není nezbytná k provedení stavby kanalizace, je 10 mil Kč bez DPH, což v souhrnu předpokládaných hodnot odpovídá podlimitní VZ na stavební práce, zatímco služba samotná by jinak musela být zadávána jako nadlimitní VZ)
  Upozorňujeme však, že zadavatel nikdy nesmí při procesu zadávání VZ opominout dodržet zásady postupu zadavatele stanovené v § 6 ZVZ, a to zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  V dotazovaném případě je tak nezbytné zvážit, zda pokud by zadavatel zahrnul do VZ na stavební práce i službu nikoliv nezbytnou k provedení předmětu této VZ, spočívající v provozování zkušebního provozu stavby, tak zda (i v případě, že neporuší zákaz podle § 16 odst. 2 ZVZ) již samotným zahrnutím takovéto služby do VZ na stavební práce nediskriminuje ty dodavatele (stavební firmy), kteří nejsou schopni takovou službu současně se stavebními pracemi poskytnout. V takovém případě by k zahrnutí služby (nikoliv nezbytné k provedení předmětu VZ na stavební práce) do předmětu VZ na stavební práce nesmělo dojít.

  Zadávací dokumentace - omezení při přípravě smluvních podmínek?

  10.03.2014 Dobrý den, rád bych se zeptal, zda je veřejný zadavatel nějak zákonně omezen při přípravě zadávací dokumentace, zejména návrhu smlouvy o dílo a smluvních podmínek. Může zadavatel v návrhu SoD například uvádět podmínku, že zhotovitel (tedy uchazeč o veřejnou zakázku) je odpovědný za dodržení podmínek stavebního povolení? Jde mi zejména o situaci, kdy stavební povolení není v době odevzdávání nabídky k dispozici a zadavatel ani uchazeč podmínky stavebního povolení nezná. Ze strany uchazeče pak nelze odhalit případná rizika plynoucí ze stavebních povolení, když tato rizika mohou mít vliv na nabídkovou cenu. Děkuji.

  Dobrý den,

  veřejný zadavatel je při přípravě zadávacích podmínek omezen především § 44 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  Návrh smlouvy nemusí být součástí zadávací dokumentace. Podle § 68 odst. 2 ZVZ musí být návrh smlouvy součástí nabídky. Je však obvyklé, že zadávací dokumentace obsahuje vzorový návrh smlouvy jako zadávací podmínku a uchazeči ve svých nabídkách do vzorového návrhu smlouvy doplní jen některá předem vymezená ustanovení. Takovýto postup usnadní zadavateli proces posouzení a hodnocení nabídek, protože nabídky budou snadněji srovnatelné.

  Přestože zadávací dokumentace nemusí obsahovat návrh smlouvy, musí obsahovat obchodní podmínky včetně platebních podmínek (§ 44 odst. 3 písm. a) ZVZ). Veřejný zadavatel veřejné zakázky na stavební práce je povinen stanovit obchodní podmínky v souladu vyhláškou č. 231/2012 Sb. Smluvní ujednání, podle kterého by byl zhotovitel odpovědný za dodržení podmínek stavebního povolení, v této vyhlášce uvedeno není. I přesto platí, že veřejný zadavatel je oprávněn stanovit i další obchodní podmínky, které tato vyhláška neupravuje, ale vždy přiměřeně k předmětu plnění a podmínkám této vyhlášky. V takovém případě odůvodní stanovení obchodních podmínek s ohledem na své potřeby. Toto odůvodnění je součástí odůvodnění veřejné zakázky podle § 156 ZVZ.

  Nejedná-li se o veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí je projektová činnost (§ 9 odst. 1 písm. b) nebo c) ZVZ), musí být součástí zadávacích podmínek vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb. Podle této vyhlášky musí zadávací dokumentace obsahovat soupis prací podle příslušné dokumentace. Pro všechny stavby je příslušnou dokumentací projektová dokumentace pro provádění stavby. Stavební úřad podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve stavebním povolení stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání. Až v okamžiku, kdy stavební povolení nabude právní moci, budou podmínky pro provádění stavby v něm uložené závazné. Před tímto okamžikem hrozí, že projektová dokumentace pro provádění stavby bude muset doznat výrazných změn, které se projeví i ve vymezení předmětu veřejné zakázky.

  Pokud se zadavatel rozhodne zadat jednu veřejnou zakázku na stavební práce včetně zpracování projektové dokumentace podle § 44 odst. 4 nebo 5 ZVZ, tedy formou stanovení požadavků na výkon a funkci, nemusí být obchodní podmínky v zadávací dokumentaci stanoveny podle vyhlášky č. 230/2012 Sb. I v tomto případě lze doporučit zahájení zadávací řízení až po vydání stavebního povolení.

  V případě, že zadávací řízení bude zahájeno poté, co stavební povolení nabude právní moci, shledáváme přípustným, aby zadávací podmínky stanovily, že plnění podmínek stanovených stavebním povolení bude smluvně přeneseno na zhotovitele. V této době již bude možné blíže specifikovat např. rozsah, způsob a odpovědnost za jejich plnění.

  Pokud bude zadávací řízení zahájeno před vydáním stavebního povolení, mohou taktéž obchodní podmínky stanovit, že odpovědnost za dodržení podmínek stavebního povolení nese zhotovitel, avšak takovouto podmínku je nutné odůvodnit podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 231/2012 Sb. Je nezbytné dbát na to, aby specifikace předmětu veřejné zakázky byla provedena podle příslušné dokumentace a v rozsahu nezbytném pro podání nabídek. Na případné relevantní změny příslušné dokumentace je nezbytné reagovat úpravou zadávacích podmínek a v realizační fázi se vyvarovat podstatných změn ve smyslu § 84 odst. 7 ZVZ. Pokud stavební povolení uloží podmínky pro provedení stavby, které nebyly v zadávacích podmínkách vymezeny, může dojít k potřebě zadávací podmínky měnit, zadávat tzv. vícepráce i k rizikům, která popisujete ve svém dotazu.

  Technické kvalifikační předpoklady

  10.03.2014 V zadávací dokumentaci VZ je uvedeno: Splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění VZ na dodávky podle ust. par. 56 odst. 1 písm. a), e) a f) zákona prokáže dodavatel, který předloží: seznam minimálně 3 významných dodávek obdobného plnění realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění. Přílohou musí být osvědčení vydané veřejným zadavatelem, jinou osobou, smlouva s jinou osobou ... Můj dotaz se týká definice "posledních tří let". Datum pro podání nabídky je 28. duben 2014. Jsou posledními 3 lety celé roky 2011, 2012 a 2013, nebo období 28. duben 2014 mínus 3 x 365 dní? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  vzhledem ke skutečnosti, že ZVZ neupravuje počítání času, vztahují se na počítání dob v zadávacím řízení obecná pravidla počítání času vyplývající ze zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) .

  Dle § 605 odst. (2) OZ, účinného od 1.1.2014, konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Je-li proto dodavatel povinen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ seznamem významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech, je rozhodným dnem určujícím konec 3leté doby, v níž měla být dodavatelem realizována příslušná dodávka, poslední den lhůty pro podání nabídek.

  S ohledem na shora uvedené je proto doba, za níž je dodavatel povinen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů, dobou 3 let (36 měsíců) předcházejících dni určenému zadavatelem jako poslední den lhůty pro podání nabídek.

  Ve vztahu k Vámi uvedenému příkladu musí být referenční dodávka dodavatelem realizována ve lhůtě 3 let předcházejících poslednímu dni lhůty pro podání nabídek, tj. ve lhůtě 3 let před 28.4. 2014, tedy od 28.4.2011 do 28.4.2014.

  Skutečně uhrazená cena před rokem 2012

  10.03.2014 Dobrý den, chtěla bych zde navázat na dotaz s titulkem "Skutečně uhrazená cena u starých smluv" ze dne 9.4.2013. V odpovědi na tento dotaz mimo jiné uvádíte, že "S ohledem na znění § 147a odst. 3 ZVZ je třeba v případě smluv uzavřených na dobu delší než 1 rok uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za uplynulý rok do 31. 3. následujícího roku. Tato povinnost vznikla dnem účinnosti poslední novely ZVZ (tedy 1. 4. 2012). Zadavateli tedy vznikla povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění na základě předmětné smlouvy za rok 2012 a to nejpozději ke dni 31. 3. 2013." Máme si tedy tuto informaci vykládat tak, že skutečně uhrazenou cenu za období před rokem 2012 není u dlouhodobých smluv nutno uveřejňovat? Je jasné, že s ohledem na termín účinnosti předmětné novely již nelze uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za léta před rokem 2012 do 31.3. následujícího roku, avšak znamená to tedy, že zadavatel není povinen skutečně uhrazenou cenu za období před rokem 2012 uveřejňovat vůbec? Ze ZVZ, "uveřejňovací" vyhlášky ani z metodik MMR jsem tuto informaci nevyčetla. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), nabyl účinnosti dne 1. 4. 2012. Touto novelou byla do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), zavedena povinnost uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny.

  Podle přechodných ustanovení novely se zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních právních předpisů. V řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele, která na tyto veřejné zakázky a soutěže o návrh navazují, se také postupuje podle dosavadních právních předpisů, třebaže byla zahájena až po nabytí účinnosti novely.

  Vzhledem k tomu, že následné uveřejňovací povinnosti podle § 147a ZVZ nejsou prováděné v rámci zadávacího řízení a přechodná ustanovení novely je nijak neupravují, vznikly tyto povinnosti veřejným zadavatelům dne 1. 4. 2012. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny se vztahuje i na smlouvy které byly uzavřeny před 1. 4. 2012.

  Podle ustanovení § 147a odst. 3 ZVZ u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Dne 1. 4. 2012 již nebylo možné splnit povinnost nejpozději do 31. 3. 2012 uveřejnit cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v roce 2011. V ZVZ není žádným ustanovením uložena další/dodatečná průběžná povinnost uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za roky předcházející roku 2012.

  Kromě povinnosti průběžně uveřejňovat cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předcházejícím roce, dopadá na smlouvy, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, i povinnost uveřejnit celkovou výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a to do 90 dnů od splnění smlouvy. Tato povinnost se vztahuje i na smlouvy, které byly uzavřeny v roce 2011 a dříve.

  § 16 odst. 1 ZVZ

  07.03.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na výklad ust. § 16 odst. 1 ZVZ - chápu jej správně tak, že pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku na stavební práce, je nutné započítat do předpokládané hodnoty takové veřejné zakázky rovněž hodnotu dodávek, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky a které zadavatel pro dodavatele zajistí? Pokud tedy zadavatel disponuje např. stavebním materiálem (který byl řádně vysoutěžen v jiném zadávacím řízení nebo který z jiného důvodu má k dispozici z minulosti), je povinen jeho hodnotu připočíst k předpokládané hodnotě stavebních prací? a to i v případě, kdy hodnota materiálu nekolikanásobně převyšuje hodnotu stavebních prací? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  nejprve je třeba uvést, že ZVZ pod veřejnou zakázku na stavební práce podřazuje rovněž poskytnutí dodávek (v případě sektorového zadavatele i služeb), které jsou nezbytné k provedení stavebních prací. Veřejnou zakázkou na stavební práce jsou tedy například veškeré dodávky stavebních materiálů (např. cihly, panely, plastová okna apod.) nezbytné k provedení stavebních prací. Důvodem tohoto podřazení je především komplexnost veřejné zakázky na stavební práce. Pokud jste tedy v jiném zadávacím řízení zadávali dodávku stavebního materiálu, nejednalo se z hlediska ZVZ o veřejnou zakázku na dodávky, ale o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Podle § 16 odst. (1) ZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce stanoví podle pravidel uvedených v § 13 ZVZ.

  V případě, kdy zadavatel vítěznému uchazeči zajistí dodávky stavebního materiálu z vlastních zdrojů (v případě sektorového zadavatele i služby), které jsou nezbytné k provedení stavebních prací, předpokládaná hodnota dodávek stavebního materiálu (v případě sektorového zadavatele i služeb) se zahrne do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce.

  Nerespektování shora uvedené zásady stanovené v ZVZ by znamenalo, že by se zadavatel vyhnul povinnosti zakázku zadávat v zadávacím řízení podle ZVZ nebo že by se zakázka dostala do jiné kategorie a pro její zadávání by se tak uplatnil méně přísný režim.

  Výpis z rejstříku trestů právnických osob s pozdějším datem

  06.03.2014 Lze u zakázky malého rozsahu 2. Kategorie stavební práce po výzvě doložit výpis z rejstříku trestů právnických osob s pozdějším datem? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se touto problematikou zabýval ve svém rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S141/2013/VZ-13236/2013/514/PJa ze dne 15. 7. 2013 a dospěl k závěru, že v současné době, kdy ještě neuplynula minimální lhůta pro zahlazení účinků odsouzení právnické osoby, lze prokázání základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst.(1) písm. a), resp. b) zákona prokázat i výpisem z Rejstříku trestů právnických osob, který byl pořízen k pozdějšímu dni, než byl den konce lhůty pro podání nabídek podle § 52 odst. (1) zákona, neboť v současnosti (a minimálně do 1. 1. 2017) nemůže dojít k odstranění záznamu o odsouzení jakékoliv právnické osoby z Rejstříku trestů, což znamená, že nemá-li v současnosti … (dodavatel) záznam v Rejstříku trestů, neměl jej ani ve lhůtě pro podání nabídek a požadovaný kvalifikační předpoklad tak splnil.

  Závěrem lze tedy shrnout, že z účasti ve výběrovém (zadávacím) řízení nelze v současnosti a minimálně do 1.1.2017 z důvodů výše uvedených vyloučit uchazeče proto, že v rámci doplnění kvalifikace předložil výpis z Rejstříku trestů právnických osob, který byl pořízen po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

  Významná veřejná zakázka

  05.03.2014 Dobrý den, město bude zahajovat významnou zakázku, je mi jasné, že odůvodnění musí schválit zastupitelstvo města. Musí zastupitelstvo města schválit také zadávací podmínky a jmenování komise? Dále se ptám jestli musí přes zastupitelstvo jít i schválení např. přidělení zakázky, vyloučení uchazeče, námitky atd. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ”) upravuje proces zadávání veřejných zakázek nikoliv rozsah pravomoci jednotlivých orgánů města (obce) jako veřejného zadavatele ve vztahu k jednotlivým úkonům zadávacího řízení.

  Pravomoc orgánů města (obce) je upravena zák. č.128/2000Sb., o obcích, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o obcích“). Problematická se jeví působnost zastupitelstva či rady obce v rámci jednotlivých úkonů při realizaci zadávacích řízení, a to zejména s ohledem na existující rozhodovací praxi Nejvyššího soudu z důvodu případné neplatnosti smlouvy o dílo, pokud tato není schválena zastupitelstvem města (obce). Gestorem zákona o obcích je Ministerstvo vnitra, které je příslušné k jeho výkladu, a to zejména ustanovení týkajících se pravomoci zastupitelstva a rady města (obce).

  Z ustanovení ZVZ lze zmínit pouze ustanovení § 16 a) písm. b) ve spojení s ustanovením § 156 odst. (4), která se týkají významných veřejných zakázek, u nichž je v případě zadavatele dle ustanovení § 2 odst. (2) písm. c) stanovena povinnost schválení odůvodnění veřejné zakázky zastupitelstvem.

  Ve shora uvedené věci lze uvést ze strany MMR pouze některá doporučení v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu č.j. 33 Cdo 1090/2008 ze dne 31.8.2010 podle něhož je nezbytné, aby smlouva, na jejímž základě dojde k nabytí nemovitosti, byla schválena zastupitelstvem. Pokud by smlouva o dílo na výstavbu nemovitosti byla výsledkem zadávacího řízení dle ZVZ, je nutné zohlednit citované rozhodnutí a smlouva by měla být schválena zastupitelstvem.
  Jedná se o pravomoc zastupitelstva při rozhodování o majetkoprávních úkonech, která je zakotvena v ustanovení § 85 zákona o obcích. V ostatních případech, a to jaký konkrétní subjekt vystupuje jménem města (obce) v zadávacím řízení dle ZVZ, případná činnost zastupitelstva či rady města (obce) v rámci zadávacího řízení, je výlučně v pravomoci města (obce) a samozřejmě v intencích zákona o obcích.
  Dle našeho názoru skutečnost zakládající povinnost schválit smlouvu na nabytí nemovitosti nezakládá předchozí povinnost schválení zahájení zadávacího řízení, schválení zadávací dokumentace zastupitelstvem, jmenování komise, přidělení zakázky, vyloučení uchazeče.
  Je nutné zdůraznit, že by mohlo být problematické schvalování zadávací dokumentace na jednání zastupitelstva s přítomností veřejnosti, zejména pokud by na takovém jednání byly sděleny okolnosti či informace, které by mohly potenciálně zvýhodnit některého z případných dodavatelů, čímž by došlo k porušení zásad podle § 6 ZVZ. Proto je nutno při organizaci zadávacího řízení a navazujících schvalovacích procedurách tuto skutečnost zohlednit.
  S ohledem na výše uvedené lze doporučit skutečnosti související s vymezením pravomoci zastupitelstva a rady města (obce) konzultovat na Ministerstvu vnitra, které je gestorem zákona o obcích, neboť MMR nemůže podávat závazný výklad problematiky související s pravomocí zastupitelstva a rady města (obce). Z hlediska ZVZ nejsou tyto skutečnosti rozhodnými a jsou výlučně předmětem zákona o obcích a interní organizační struktury zadavatele.

  Zrušení ZMR a komise u ZPŘ

  05.03.2014 Dobrý den, mám 2 dotazy. Jak se má postupovat v případě, že u zakázky malého rozsahu přišla jen 1 nabídka? Jsme vázáni § 84 či ne? Druhý dotaz se týká ZPŘ - můžete mi, prosím, objasnit, v jaké době po otevírání obálek má zasedat hodnotící komise? Předem děkuji za odpověď. LZ

  Dobrý den,

  na veřejné zakázky malého rozsahu dopadá generální výjimka § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu dle ZVZ, vyjma dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ. Pokud hodnota veřejné zakázky překročí hodnotu 500 000 Kč bez DPH, je dále nezbytné v souladu s § 147a odst. 2 ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

  Jelikož ZVZ zadávání veřejných zakázek malého rozsahu neupravuje, je nezbytné postupovat v souladu s požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci. Je tak zcela zřejmé, že povinnost postupovat dle § 84 ZVZ na Vás nedopadá.

  Co se týká Vašeho druhého dotazu, ZVZ v § 71 odst. 4 ZVZ stanovuje komisi pro otevírání obálek povinnost zahájit otevírání obálek ihned po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Termín pro první jednání hodnotící komise, které proběhne po otevření obálek s nabídkami, však není v ZVZ vymezen, a je proto na uvážení hodnotící komise, respektive zadavatele, na kdy první jednání hodnotící komise svolá (v souladu s § 75 odst. 1 ZVZ je nezbytné pozvat každého člena hodnotící komise nejméně 5 pracovních dní před jednáním). Doporučujeme však zadavateli, aby první jednání hodnotící komise svolal bez zbytečné časové prodlevy po otevření obálek. U veřejných zakázek malého rozsahu pak opět platí, že zadavatel není v této věci povinen postupovat podle ZVZ, a proto rozhoduje o termínu zasedání hodnotící komise podle svého uvážení.

  Veřejná zakázka na exekutora

  04.03.2014 Vážení, rád bych se zeptal, zda je nutné vypisovat veřejnou zakázku na služby exekutora, pokud veřejný zadavatel využívá jeho (případně více soudních exekutorů) služby pravidelně, přičemž v některých případech musí hradit zálohu na náklady exekučního řízení, a objem plnění by v průběhu čtyř let mohl přesáhnout limit pro zakázku malého rozsahu. Případně prosím o uvedení důvodu, proč veřejná zakázka vypisována být nemusí. Domnívám se však, že předmět plnění, tj. služby exekutora, ani nenaplňují definici pojmu veřejné zakázky dle ust. § 7 zákona o veřejných zakázkách. Předem děkuji za Vaši odpověď.

  Dobrý den,

  dle § 7 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ) je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadávat podle ZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

  Podle § 28 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů vede exekuci ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí, přičemž tímto úkonem mezi exekutorem a oprávněným nedochází k uzavření smlouvy a ani se nejedná jak ze strany oprávněného tak ze strany exekutora o úplatné poskytnutí služeb.

  Exekutor vykonává exekuční a další činnost, vymezenou v § 1 odst. (1) vyhl. č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “vyhláška”) za odměnu, jejíž výše a způsob jejího určení se řídí vyhláškou. Exekutor může podle svého uvážení ve smyslu §12 odst. (1) vyhlášky požadovat zálohu na náklady exekuce, jejíž výši a lhůtu k jejímu složení určuje sám exekutor. Zálohu na náklady exekuce exekutor vyúčtuje jako účelně vynaložené náklady v souvislosti s vymáháním nároku oprávněného (vrátí oprávněnému z vymožené částky).

  Proto, že základem pro určení odměny exekutora za exekuci ukládající zaplacení peněžité částky je předem neznámá výše exekutorem vymoženého plnění nezahrnujícího náklady exekuce a náklady oprávněného, nebylo by možné stanovit předem přepokládanou hodnotu a v souvislosti s tím rovněž nabídkovou cenu.

  Vzhledem k tomu, že se nejedná o veřejnou zakázku ve smyslu ZVZ, neboť nejsou splněny její pojmové znaky (písemná smlouva mezi zadavatelem a exekutorem, úplatné poskytnutí služeb), není veřejný zadavatel povinen realizovat výběr exekutora podle ZVZ.

  § 68

  04.03.2014 Dobrý den, můžete mi prosím vysvětlit, co je v § 68 odst. 3 písm. a) myšleno funkčním či obdobném poměrem u zadavatele ? Je starosta města, který je členem krajského zastupitelstva, v nějakém poměru dle výše uvedeného ustanovení zákona vůči zadavateli, kterým bude kraj ? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  Váš příklad by byl relevantní pouze ve chvíli, kdy by Vámi uvedené město podalo nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku zadávanou krajem, což je velmi nepravděpodobné.

  Dále pak může tato situace nastat v případě, že dotyčný starosta například v roce 2013 ukončí svou funkci a založí si vlastní stavební společnost a následně se v roce 2015 přihlásí do zadávacího řízení na veřejnou zakázku na stavební práce, které vyhlásil kraj, kde byl dotyčný v minulosti členem krajského zastupitelstva. V takovém případě by byl v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek ve funkčním poměru u zadavatele, a proto by musel být uveden na seznamu dle § 68 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v podané nabídce.

  JŘBU

  03.03.2014 Co všechno musí zadavatel uveřejnit v jednacím řízení bez uveřejnění (§ 23 odst. 4. písm. a) ZVZ jedná se o podlimitní VZ na služby. V případě, že uveřejnil předběžné oznámení na nadlimitní VZ, a poté zadával VZ podle výše uvedého § 23, musí uveřejnit nové předběžné oznámení, nebo stačí opravné. Děkuji za odpoveď

  Dobrý den,
  k Vašemu prvnímu dotazu ohledně uveřejňování v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) uvádíme následující:
  Podle § 26 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a 147 ZVZ. U JŘBU se však zadávací řízení zahajuje odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Z toho plyne, že u JŘBU není povinnost uveřejnit zahájení zadávacího řízení. Podle § 34 ZVZ zadavatel JŘBU pouze oznamuje zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení.
  Podle § 48 odst. 5 ZVZ zadavatel JŘBU poskytne zadávací dokumentaci jako přílohu výzvy k podání nabídek a uvede ve výzvě k podání nabídek informaci o uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele, pokud zadávací dokumentaci takto uveřejnil. To znamená, že uveřejnění zadávací dokumentace v JŘBU na profilu zadavatele je možné, nikoliv však povinné. Pokud se zadavatel rozhodne zadávací dokumentaci na profilu uveřejnit, musí tuto informaci uvést ve výzvě k podání nabídek.
  Zadavatel JŘBU podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ musí u nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění veřejné zakázky podle § 156 ZVZ, a to do 3 pracovních dnů od odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení (výjimka z této povinnosti podle § 156 odst. 6 písm. c) se vztahuje k jiným JŘBU (nikoliv těm podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ).
  Veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek podle § 83 ZVZ. Podrobnosti uveřejňování vyhlášení pro účely ZVZ stanoví vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely ZVZ a náležitostech profilu zadavatele.
  Ke každé veřejné zakázce bez ohledu na druh zadávacího řízení je dále potřeba uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení (§ 85 ZVZ).
  Smlouva, výše skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů se uveřejňují na profilu zadavatele podle § 147a ZVZ.
  Co se týká povinnosti veřejného zadavatele uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky podle § 86 ZVZ, i v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) má veřejný zadavatel tuto povinnost. Výjimka z této povinnosti podle § 86 odst. 3 písm. c) se vztahuje k jiným JŘBU (nikoliv těm podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ).
  K Vašemu druhému dotazu uvádíme:
  Pokud byla veřejná zakázka uveřejněna formou předběžného oznámení již dříve a došlo k podstatné změně podmínek (např. byl změněn druh zadávacího řízení nebo druh veřejné zakázky), pak je Ministerstvem pro místní rozvoj jakožto správcem Informačního systému o veřejných zakázkách doporučeno uveřejnit nové (nikoliv opravit již existující) předběžné oznámení veřejné zakázky. V takovém případě je povinností zadavatele dodržet lhůtu podle § 86 odst. 1 ZVZ (zahajovat zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání tohoto nového předběžného oznámení). Původní předběžné oznámení se přitom neruší.
  Podrobněji k odpovědi na Váš dotaz viz Metodika k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, která je k nalezení zde:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/4a1e1b15-d439-4103-922b-fc2ef35038cb/Metodicky-postup_profil-20131231_V6-_2_.pdf :
  Výňatek z Metodiky: „V případě, že veřejný zadavatel mění informace v již uveřejněném Oznámení předběžných informací prostřednictvím odeslání opravného formuláře k uveřejnění, počátek běhu lhůty 1 měsíce je vztažen k datu uveřejnění původního (řádného) Oznámení předběžných informací. Pokud by se jednalo o podstatnou změnu podmínek (např. úpravu předpokládané hodnoty VZ tak, že původní podlimitní VZ by byla zahajována jako nadlimitní) nebo od uveřejnění původního předběžného oznámení uplynula lhůta v řádu několika měsíců, je doporučeno uveřejnit nový (řádný) formulář oznámení předběžných informací a lhůtu 30 dnů počítat od odeslání tohoto nového formuláře. Vzhledem k tomu, že uveřejněním formuláře Oznámení předběžných informací nevzniká zadavateli povinnost zahájit zadávací řízení, lze uveřejnit opakovaně řádný formulář k zahajovanému zadávacímu řízení. V takovém případě je však třeba následně uveřejňované formuláře (např. Oznámení o zakázce) provázat v rámci životního cyklu veřejné zakázky s relevantním Oznámením předběžných informací.“

  Doklad o doručení

  03.03.2014 Můj dotaz se bude ještě jednou týkat dokladu o doručení. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky stačí uveřejnit na profilu zadavatele nebo musí být odesláno uchazečům písemně, aby byl doklad o doručení? A dotazy? Když uchazeč podá dotaz. Zadavatel na dotaz odpoví a uveřejní ho na profilu zadavatele a musí být také zaslán všem uchazečům písemně? Podotýkám, že profil je certifikovaný. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  podle § 81 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může veřejný zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na profilu zadavatele, avšak pouze v případě, že si to vyhradil v zadávacích podmínkách. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. Ve všech ostatních případech je potřeba odeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni (další podrobnosti viz § 81 odst. 3 ZVZ). Pravidla komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem jsou vymezena v § 148 ZVZ. Vždy je potřeba uchovávat doklady o doručení patřičných písemností dodavatelům.
  Co se týče dotazů dodavatelů, neboli žádostí o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, tyto řeší § 49 ZVZ. Podle § 49 odst. 3 odešle zadavatel dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku na dodatečné informace, všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel dále vždy uveřejní dodatečné informace včetně přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci (tedy podle § 48 ZVZ na profilu zadavatele).

  § 111 odst. 3 ZVZ

  28.02.2014 Dobrý den, zajímalo by mne, zda mám jako zadavatel povinnost informovat uchazeče i o tom rozhodnutí o námitkách, kterým je odmítám, či zda se tato povinnost vztahuje pouze na rozhodnutí, kterým rozhoduji meritorně, tedy kterým námitkám vyhovuji, či kterým je zamítám (nevyhovuji). Děkuji

  Dobrý den,
  v ustanovení § 111 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uvedeno, že zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od jejich obdržení odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. O podaných námitkách a rozhodnutí o nich zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče, a pokud neuplynula v době vyřízení námitek lhůta pro podání nabídek, všechny zájemce. V souladu s ustanovením § 110 odst. 7 ZVZ je zadavatel povinen bezodkladně vyrozumět stěžovatele poté, co odmítne námitky neobsahující náležitosti dle § 110 odst. 7 ZVZ. Zadavatel je tedy povinen informovat uchazeče o svém rozhodnutí, ať již námitkám vyhověl či nevyhověl stejně tak, pokud námitky odmítl.

  Odložená splatnost/splátkový kalendář

  27.02.2014 Dobrý den, veřejný zadavatel vysoutěžil v otevřeném řízení zakázku. V současnosti však není schopen uhradit plnou cenu této zakázky tak, jak bylo stanoveno v podmínkách otevřeného řízení. Vítězný dodavatel by byl ochoten posečkat s placením, popř. vytvořit splátkový kalendář. Ovšem za to odložení splatnosti/vytvoření splátkového kalendáře požaduje úrok. Jedná se o veřejnou zakázku na služby? Je nezbytné postupovat dle zákona o veřejných zakázkách? Nebo je možné uzavřít dodatek ke smlouvě bez vypsání výběrového řízení? Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  při postupu v zadávacím řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), uzavírá zadavatel s jedním či více dodavateli písemnou smlouvu k realizaci veřejné zakázky. Předmětem této smlouvy je poskytnutí úplaty ze strany zadavatele za dodavatelovo poskytnutí dodávek či služeb nebo provedení stavebních prací.
  Smluvní ujednání obvykle obsahuje platební podmínky. Pokud tomu tak není, aplikuje se obecná právní úprava závazkového práva (např. § 1724 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ“). Upozorňujeme, že smlouva může podléhat starší právní úpravě, která se od znění NOZ odlišuje. Zadavatel musí postupovat podle úpravy, která je pro něj závazná.
  Zadavatel, který neplní svůj dluh řádně a včas, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 NOZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nastane-li situace předpokládaná tímto ustanovením má dodavatel ze zákona právo na úrok z prodlení. Opožděné plnění závazků spolu s úrokem z prodlení může být považováno za nehospodárné jednání, čímž může docházet k porušení jiných právních předpisů.
  Dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být podle § 1973 NOZ výslovně dohodnuto. V oblasti veřejných zakázek jsou některé změny smluv, které jsou jinak zcela běžně připuštěny, zakázány. Podle § 82 odst. 7 ZVZ nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy. Za podstatnou se považuje taková změna, která by:
  a) rozšířila předmět veřejné zakázky;
  b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
  c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
  d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  Pokud se zadavatel s dodavatelem dohodne na plnění splatného dluhu i s úroky z prodlení ve splátkách, bude se jednat o změnu smlouvy. Při jejím sjednávání se musíte vyvarovat změn, které jsou považovány za podstatné. Bude nezbytné důkladně zanalyzovat vliv této změny na původní zadávací řízení a vyváženost smluvního vztahu. Lze předpokládat, že pokud by došlo ke sjednání úroků ve výši, která překračuje výši stanovenou nařízením vlády, jednalo by se o podstatnou změnu.
  K Vašemu dotazu, zda se jedná o veřejnou zakázku na služby, uvádíme, že takováto změna může přestavovat rozšíření předmětu zakázky. Tedy že k původní veřejné zakázce, přistoupí další veřejná zakázka, jejímž předmětem je tzv. dodavatelský úvěr. Takovouto zakázku bude pravděpodobně nezbytné zadat v zadávacím řízení, neboť při stanovení její předpokládané hodnoty bude zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období, čímž se dostane nad limity stanovené pro veřejné zakázky malého rozsahu.
  Závěrem shrnujeme, že k popsané situaci přicházejí v úvahu různé varianty řešení. Bude nezbytné posoudit obsah sjednaných platebních podmínek, důvody prodlení, výši úroků, časové hledisko atd. Jak uvádíte v úvodu svého dotazu zadavatel je zadavatelem veřejným. Veřejný zadavatel je při zadávání zakázky i při změnách smlouvy na veřejnou zakázku povinen postupovat podle ZVZ.

  Digitální podpis

  27.02.2014 Dobrý den, ve zjednodušeném podlimitním řízní zveřejnil zadavatel text výzvy, zadávací dokumentaci a veškeré další doklady týkající se veřejné zakázky na profilu zadavatele bez podepsání těchto dokumentů digitálním podpisem. Smlouva s vybraným uchazečem již byla podepsána. Může mít toto pochybení za následek neplatnost uzavřené smlouvy. Děkuji

  Dobrý den,

  v § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“), je stanoveno, že

  • písemná výzva ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „ZPŘ“) podle § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“),
  • zadávací dokumentace nebo textová část zadávací dokumentace podle § 48 ZVZ,
  • dodatečné informace a informace o umožnění prohlídky místa plnění u ZPŘ podle § 49 ZVZ,
  • rozhodnutí o vyloučení uchazeče podle § 60 a 76 ZVZ,
  • oznámení o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 ZVZ ve ZPŘ a
  • písemná zpráva podle § 85 ZVZ

  jsou při uveřejnění na profilu zadavatele podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele. Pokud při uveřejnění na profilu zadavatele nebyly tyto dokumenty podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, došlo k porušení právních předpisů.

  Podle ustanovení § 118 odst. 6 ZVZ se smlouva na plnění veřejné zakázky stává neplatnou z důvodu nedodržení postupu podle tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) uloží zákaz jejího plnění podle § 118 odst. 2 ZVZ. V popsané situaci nebyl dodržen postup stanovený Vyhláškou, která je prováděcím předpisem k ZVZ. Na základě argumentu a maiori ad minus lze dospět k závěru, že i v tomto případě bude neplatnost smlouvy z důvodu nedodržení postupů stanovených Vyhláškou, vázána pouze na případ, kdy ÚOHS uloží zákaz jejího plnění. Je nezbytné doplnit, že ustanovením § 118 odst. 6 ZVZ není dotčena neplatnost z jiných důvodů. Obecná úprava neplatnosti právních jednání je vymezena v § 574 z násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

  Závěrem shrnujeme, že neplatnost smlouvy z důvodu porušení ustanovení § 9 odst. 3 Vyhlášky spočívající v neopatření dokumentů povinně uveřejňovaných na profilu zadavatele uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nastane pouze v případě uložení zákazu plnění smlouvy ÚOHS. Vzhledem k tomu, že uložení zákazu plnění smlouvy je vázáno na poměrně závažná pochybení, považujeme za velice nepravděpodobné, že k uložení takového zákazu (a zároveň k neplatnosti smlouvy) dojde.

  Prokazování kvalifikace - zahraniční dodavatel

  26.02.2014 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak prokazuje, německý uchazeč o veřejnou zakázku malého rozsahu, profesní kvalifikační předpoklady. Veřejná zakázka je zadávána českým zadavatelem (tedy dle zákona č. 137/2006 Sb.,ZVZ). V zadávací dokumentaci zadavatel uvedl, že dodavatel musí splnit § 54 písm. a) a b) ZVZ. Nabídka uchazeče však dokumenty prokazující požadavky dle § 54 písm. a) a b) neobsahovala. Co musí prokázat v Německu (§ 51 odst. 7 ZVZ). Děkuji za odpověď. Nováčková

  Dobrý den,
  jelikož Vámi realizovaná veřejná zakázka spadá do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu, vztahuje se na Vás generální výjimka dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu dle ZVZ, vyjma dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ. Pokud hodnota veřejné zakázky překročí hodnotu 500 000 Kč bez DPH, je dále nezbytné v souladu s § 147a odst. 2 ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

  Jelikož ZVZ postup pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu neupravuje, je nezbytné postupovat v souladu s požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci.

  Nabídka odpovědného zástupce projektanta

  26.02.2014 Dobrý den. Může projektant (s autorizací), který dělá odpovědného zástupce jinému projektantovi bez autorizace, podat také nabídku ve veřejné zakázce na projektové práce. Tyto projektové práce dle stavebního zákona vyžadují příslušnou autorizaci. Nabídku podali oba dva. Lze chápat provádění odpovědného zástupce jako činnost subdodavatele ve smyslu §69 a oba projektanty vyřadit? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  podle § 69 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nesmí být dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, zároveň subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje ve stejném zadávacím řízení svou kvalifikaci.

  Pokud tato situace v konkrétním zadávacím řízení nastane, tedy jako ve Vašem případě projektant s autorizací je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný projektant bez autorizace prokazuje v totožném zadávacím řízení svou kvalifikaci a zároveň projektant s autorizací podá vlastní nabídku, je zadavatel povinen nabídku podanou projektantem s autorizací ze zadávacího řízení vyřadit a jeho samotného vyloučit z účasti v něm. V případě, že nabídka projektanta bez autorizace splňuje veškeré náležitosti požadované ZVZ, není důvod k jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

  Závěrem lze shrnout, že v zadávacím řízení nemůže konkrétní subjekt působit zároveň jako dodavatel a zároveň jako subdodavatel, jehož prostřednictvím jiný uchazeč prokazuje svou kvalifikaci.

  Jednací řízení bez uveřejnění

  25.02.2014 Ve zjednodušeném podlimitním řízení na bankovní služby (poskytnutí úvěru) neobdržel veřejný zadavatel žádnou nabídku. Bezprostředně po zrušení zadávacího řízení dle § 84, odst. 1, písm. a) hodlá zadavatel zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23, odst. 1, písm. a). Vyzván bude jen jediný zájemce, tzn., že zadavatel předpokládá, že obdrží pouze jedinou nabídku. Je tento postup v souladu se zákonem, nemusí zadavatel i při opakovaném řízení obdržet alespoň 2 nabídky ? V uvedeném případě se nejedná o postup dle § 23, odst. 4 až 8 a 10.

  Dobrý den,

  podle § 84 odst. (1) písm. a) ZVZ je zadavatel povinen bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pokud nebyly podány ve stanovené lhůtě žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast.
  Spojení “bez zbytečného odkladu” znamená povinnost zrušit zadávací řízení co nejrychleji od okamžiku, kdy se zadavatel dozvěděl o skutečnosti zakládající povinnost zrušit zadávací řízení, tj. nejrychleji vzhledem k technickým možnostem. V praxi by se tato lhůta měla pohybovat maximálně v rámci dnů.

  Podle § 23 odst. (1) písm. a) ZVZ může zadavatel zadávat veřejnou zakázku v JŘBU, bylo-li kromě jiných zadávacích řízení, ZPŘ zrušeno proto, že v něm nebyly podány žádné nabídky.

  Ustanovení § 71 odst. (6) ZVZ připouští možnost podání pouze jedné nabídky, aniž by zadavatel musel zrušit zadávací řízení, a to

  a) postupuje-li zadavatel podle § 22 odst. (3) a (4) nebo § 23 odst. (4) až (8) a (10);

  b) zadává-li zadavatel veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému nebo;

  c) postupoval-li zadavatel tak, že
  zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. (1) písm.e) ZVZ,
  v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
  v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek.

  Možnost postupovat podle § 71 odst. (6) písm. c) ZVZ předpokládá kumulativní splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených, vztahuje se pouze na ta zadávací řízení, která se zahajují odesláním do Věstníku veřejných zakázek, což ZPŘ není, neboť to se zahajuje odesláním písemné výzvy k podání nabídek.

  Vzhledem k tomu, že nejsou naplněny podmínky § 71 odst. (6) písm. a) až c) ZVZ není možné, aby zadavatel vyzval k jednání v JŘBU pouze jediného zájemce, neboť pak by musel JŘBU zrušit podle § 84 odst. (1) písm. e) ZVZ.

  Vyzvat k jednání v JŘBU pouze jediného zájemce lze jen v případě, postupuje-li zadavatel podle § 23 odst. (4) až (8) a (10) ZVZ, o což, jak uvádíte, se v daném případě nejedná.

  Hodláte-li k zadávání veřejné zakázky využít JŘBU za předpokladu, že podstatně nezměníte zadávací podmínky a zahájíte JŘBU bezodkladně po zrušení ZPŘ (§ 23 odst. (1) písm. a), odst. (2) ZVZ), doporučuji vyzvat více zájemců k jednání v JŘBU, aby nedošlo k situaci, kdy bude podána pouze jedna nabídka či k hodnocení zbyde jedna nabídka.

  Zrušení a opětovné vyhlášení VZ

  25.02.2014 Dobrý den, ráda bych se zeptala, v jakém režimu musí zadavatel zahájit zadávací řízení u zakázky, která byla rozdělena na dvě části, jejichž součtem bylo rozhoduto, že se jedná o nadlimitní, ale pro obdržení jediné nabídky v jedné části VZ (v druhé došlo k zadání zakázky) tuto část zrušil a hodnota zrušené části VZ již spadá do podlimitního řízení? Může tuto část zrušené zakázky vyhlásit již v podlimitním řízení, nebo musí i nadále pokračovat v původním, nadliimitním. Děkuji S pozdravem DFK

  Dobrý den,
  rozdělit veřejnou zakázku na části je zadavatel oprávněn pouze v případě, dovoluje-li to povaha předmětu veřejné zakázky, a v případě, že takové dělení veřejných zakázek není v rozporu se zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”).

  Podle § 13 odst.(4) ZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, je-li tato rozdělena na části, rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

  Stanovení předpokládané hodnoty součtem všech částí veřejné zakázky je podstatné především z hlediska určení, zda se v daném případě jedná o veřejnou zakázku nadlimitní, podlimitní či malého rozsahu. Zařazení veřejné zakázky do kategorie dle výše předpokládané hodnoty má vliv na následný postup zadavatele v zadávacím řízení.

  Je-li zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení zákona na každou jednotlivou část veřejné zakázky, nevyplývá-li ze ZVZ něco jiného. Ustanovením § 13 odst.(4) ZVZ není dotčen § 98 odst. (4) ZVZ.

  ZVZ předpokládá postup, podle něhož musí být veřejná zakázka zadávána v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech částí původní veřejné zakázky. Není tedy možné původní část veřejné zakázky zadávat v režimu odpovídajícím předpokládané hodnotě dané části veřejné zakázky.

  Výjimka z výše uvedeného postupu by byla možná, pokud by již v původním zadávacím řízení byly splněny podmínky § 98 odst. (5) ZVZ, tedy

  1) je-li možné předmět veřejné zakázky rozdělit na jednotlivé části a;

  2) podmínky pro postup stanovený pro podlimitní veřejné zakázky byly splněny již v původním zadávacím řízení ( i když zadavatel této možnosti v původním zadávacím řízení nevyužil)a;

  3) předpokládaná hodnota příslušné části veřejné zakázky v případě dodávek a služeb je nižší než částka odpovídající 80 000 EUR a v případě stavebních prací je nižší než 1 000 000 EUR (pro přepočet se použije §3 nař. vlády 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, vymezení zboží pořizovaného ČR-Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu) a;

  4) předpokládaná hodnota takto zadávané části veřejné zakázky nepřesáhne 20% předpokládané hodnoty předmětu celé veřejné zakázky.

  Možnost rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části, které jsou následně zadávány postupem platným pro podlimitní veřejné zakázky umožňuje sektorovému zadavateli na základě aplikace výjimky podle § 19 odst. (1) ZVZ postupovat mimo režim ZVZ.

  Bylo-li předchozí zadávací řízení ve vztahu k části veřejné zakázky zadávané v souladu s § 98 ZVZ s obdobným předmětem plnění zrušeno podle § 84 ZVZ, neuveřejňuje zadavatel před zahájením nového zadávacího řízení předběžné oznámení (§ 86 odst. (3) písm. d) ZVZ).

  Losování

  24.02.2014 Dobrý den, z Vašich odpovědí na dotazy týkající se postupu při hodnocení nabídek dle § 78 Hodnotící kritéria ZVZ nejnižší nabídková cena jsem vyrozuměla, že připouštíte možnost losování pro případy, kdy bude existovat více nabídek se shodnou nabídkovou cenou různých uchazečů. Je možné tento postup využít i v případě, že rozhodnutí o vítězi losem nebude předem vymezeno v zadávací dokumentaci? Nebo je v takovém případě lepší zakázku zrušit? Dále bych ráda upozornila, že výběr nejvhodnější nabídky prostřednictvím náhodného losu v případě nabídek se shodnou nabídkovou cenou je nastaven jako výchozí také v elektronickém tržišti Tendermarket, což by tedy v souvislosti s Vaším výkladem mělo být naprosto v pořádku. Je to tak? Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem

  Dobrý den,
  v našich dřívějších stanoviscích připouštíme, aby nejvhodnější nabídka byla vybrána prostřednictvím losu, pokud při základním hodnotícím kritériu nejnižší nabídkové ceny došlo ke shodě cenových nabídek uchazečů. Takovýto postup ve svých stanoviscích nepodmiňujeme tím, že by si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil oprávnění takto postupovat.

  Pokud byl výběr proveden prostřednictvím mechanických, elektronicko-mechanických, elektronických nebo obdobných zařízení a za účasti notáře, který osvědčuje jeho průběh, považujeme takovýto postup za vyhovující nárokům kladeným zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) na transparentnost a zákaz diskriminace. Dále považujeme za nezbytné, aby zadavatel v dostatečném předstihu vyrozuměl uchazeče, kterých se náhodný výběr týká, o místu a čase konání losování. Při losování by zadavatel měl umožnit přítomnost uchazečů a připustit, aby zkontrolovali zařízení a prostředky sloužící k losování.

  Podle § 81 odst. 1 ZVZ zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka byla podle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny vyhodnocena jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Pokud nejnižší nabídkovou cenu obsahují dvě nabídky, umožní transparentní losování zadavateli vybrat nevhodnější nabídku.

  Umožňuje-li elektronické tržiště Tendermarket transparentní losování pro případ shody nejnižších nabídkových cen, neshledáváme v takovémto postupu porušení ZVZ.

  Upozorňujeme, že takovýto postup nebyl dosud podroben dohledu nad dodržováním ZVZ, který vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a výše uvedené je tedy pouze názorem gestora ZVZ.

  Dotovaný zadavatel a předběžné oznámení

  21.02.2014 Dobrý den, chtěla bych Vás požádala o radu, zda je dotovaný zadavatel povinen zveřejňovat předběžné oznámení v otevřeném podlimitním řízení. Zastávám názor, že nikoli, jelikož dle § 17 písm. m) ZVZ ve spojitosti s § 86 odst. 1 věty druhé ZVZ se dotovaný zadavatel nenachází v takové chvíli v zadávacím řízení a jen při zadávání VZ je povinen postupovat ve smyslu ustanovení upravujících postup veřejného zadavatele. Ráda bych však znala Váš názor na uvedenou věc. Děkuji, Lenka Szafranková

  Dobrý den,
  dotovaný zadavatel je povinen podle § 2 odst. (5), věta první zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) při zadávání veřejné zakázky postupovat podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele.

  Ve smyslu § 17 písm. m) věta před středníkem ZVZ se rozumí zadáváním závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.

  Povinnost dotovaného zadavatele řídit se ustanoveními ZVZ platnými pro veřejného zadavatele se vztahuje k postupu v rámci zadávacího řízení.

  Předběžné oznámení předchází zadávacímu řízení ( § 86 odst. (1), věta druhá ZVZ). Uveřejnění předběžného oznámení není úkonem v zadávacím řízení.

  Z výše uvedeného vyplývá, že dotovaný zadavatel není povinen uveřejňovat předběžné oznámení.

  Jednání hodnotící komise

  21.02.2014 Dobrý den. Měl bych dotaz k ZVZ §75 Jednání hodnotící komise odstavec 1) „Každý člen hodnotící komise musí být na její první jednání pozván nejméně 5 pracovních dnů předem.“ A. Musí veřejný zadavatel mít potvrzeno, že se člen hodnotící komise o jednání komise dozvěděl 5 pracovních dnů předem nebo je to myšleno, že veřejný zadavatel odešle pozvánku nejpozději 5 pracovních dnů před jednáním. B. Jak má postupovat veřejný zadavatel v případě, že člen komise nepřevezme pozvánku k jednání (např. doporučený dopis); zadavatel nemá potvrzeno, že člen komise byl vyrozuměn. C. Je možné odeslat pozvánku členům komise elektronicky (e-mailem)? Je potvrzení o doručení e-mailové zprávy (potvrzení o přečtení) adekvátním potvrzením, jako doručenka (v případě odeslání pozvánky doporučeným podpisem) a může zadavatele předpokládat, že byl splněn požadavek zákona.

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádí v § 75 odst. 1, že každý člen hodnotící komise musí být na její první jednání pozván nejméně 5 pracovních dnů předem, bližší specifikace pozvání členů na první jednání hodnotící komise není v ZVZ uvedena. ZVZ rovněž nestanovuje formu, jakou má být člen hodnotící komise pozván. Předmětné ustanovení se však vykládá tak, že zadavatel odešle pozvánky členům hodnotící komise nejpozději 5 pracovních dnů předem, případně je v dané lhůtě pozve ústně či telefonicky. Elektronická forma odeslání pozvánky na jednání hodnotící komise je v praxi zcela běžná. Pokud zadavatel zvolí písemnou formu pozvání členů hodnotící komise (ať již listinnou či elektronickou), je vhodné si ověřit obdržení pozvánky také ústně (telefonicky). Členové hodnotící komise mohou svým podpisem stvrdit včasnost a řádnost pozvání na jednání hodnotící komise v protokolu o jednání hodnotící komise.

  Soupis prací

  19.02.2014 Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o Váš názor k soupisu prací předloženého do výběrového řízení na dodavatele stavby v otevřeném podlimitním řízení. Musí soupis prací v nabídce absolutně korespondovat se soupisem prací předloženým k podpisu smlouvy o dílo? Konkrétně uvádím, že uchazeč do nabídky předložil soupis prací, upravil si ovšem vzorce a v jednotlivých položkách se mu kopírovala neustále stejná cena celkem. V celkové ceně za dílo jsou ovšem uvedeny správně propočty množství x jednotková cena. Uchazečem nabídnutá cena je tedy správná, ovšem pokud by měl být soupis prací v této podobě součástí smlouvy o dílo, a mělo se dle něho fakturovat, došlo by k nesouladu. Děkuji

  Dobrý den,
  podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.
  Dovolujeme si vznést pochyby, zda nabídka vybraného uchazeče splnila požadavky zadavatele, když si uchazeč upravil vzorce v soupisu prací oproti zadávacím podmínkám a zda je vůbec možné nabídku v podrobnostech soupisu prací posoudit. Takováto nejasnost měla být minimálně vyjasněna prostřednictvím vysvětlení nabídky podle § 76 odst. 4 ZVZ a v úvahu přichází také vyřazení nabídky z důvodů nesplnění požadavků.
  Dále již jen obecně k Vašemu dotazu uvádíme, že zadavatel musí podle § 82 odst. 2 ZVZ uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Smlouva tedy nemusí s návrhem smlouvy absolutně korespondovat, ale musí vyhovovat požadavku na soulad. Obecně se za souladné považují změny formálního a okrajového charakteru např. doplnění kontraktních údajů, kontaktní osoby, opravy zjevných chyb a přepisů.
  Při posuzování, kde leží hranice mezi změnami, které jsou v souladu s návrhem smlouvy a které již nikoli, doporučujeme vycházet z ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ. Zde jsou vymezeny tzv. podstatné změny smlouvy, které jsou nepřípustné. Provedení jiných změn, které nejsou považovány za podstatné, zakázáno není. Není důvod usuzovat, že změny, které mohou být učiněny ve smlouvě, nemohou být učiněny již v jejím návrhu.
  Na základě výše uvedeného doporučujeme vyvarovat se změn, které by
  • rozšířily předmět veřejné zakázky
  • za použití v zadávacím řízení umožnily účast jiných dodavatelů,
  • za použití v zadávacím řízení mohly ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
  • měnily ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

  Námitka na zrušení zadávacího řízení

  18.02.2014 Dobrý den, může zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu zadávané mimo režim zákona č. 137/2006 zrušit veřejnou zakázku bez udání důvodu, pokud to uvedl v zadávací dokumentaci po podání nabídek uchazečů. Pokud ano, jakým způsobem se poté může uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou bránit?

  Dobrý den,

  veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen zadávat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH.

  Při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu může zadavatel dobrovolně zahájit zadávací řízení postupy platnými pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. V takovém případě je povinen postupovat podle právní úpravy platné pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Pokud si zadavatel nezvolí takový postup, tak při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu nezahajuje zadávací řízení ve smyslu ZVZ a tudíž ani pravidla pro zrušení zadávacího řízení stanovená v § 84 ZVZ se na něj nevztahují.
  Veřejný zadavatel je povinen dodržet při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud si zadavatel v zadávacích podmínkách k zakázce malého rozsahu vyhradil oprávnění výběrové řízení zrušit bez udání důvodů a následně tak také učiní, nespatřujeme v takovém postupu porušení základních zásad stanovených v § 6 ZVZ.

  Z Vašeho dotazu vyplývá, že zadavatel prováděl řízení k výběru dodavatele, ale nejednalo se o zadávací řízení ve smyslu ZVZ. Je obvyklé, že postupy při výběru dodavatelů veřejných zakázek malého rozsahu jsou upraveny vnitřními předpisy zadavatele nebo dotačními podmínkami. Zadavatel se mohl zrušením výběrového řízení bez uvedení důvodu dopustit porušení těchto aktů.

  Pro veřejné zakázky malého rozsahu nejsou v ZVZ stanoveny zvláštní nástroje na ochranu proti nesprávnému postupu zadavatele. Pokud se domníváte, že se zadavatel dopustil porušení pravidel pro výběr dodavatele, doporučujeme zadavateli tuto skutečnost oznámit. Vzhledem k tomu, že zadavatel je povinen postupovat v souladu se základními zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, měl by Váš podnět vypořádat.

  Dodatečné informace

  17.02.2014 Dobrý den. Jak se správně určí datum „nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek“. (Jedná se o: § 49 odst.1, Dodatečné informace, Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději …..) Příklad: lhůta pro podání nabídek 22. 1. 2014 do 10,00 hodin. A) 5 pracovních dnů před je 15. 1. 2014 (22.1. minus 5 pracovních dnů + So + Ne), tzn. že 15.1. 24,00 hodin je poslední den, kdy zadavatel musí žádost akceptovat B) 5 pracovních dnů před je 15. 1. 2014 (22.1. minus 5 pracovních dnů + So + Ne), tzn. že 15.1. 10,00 hodin je poslední den a hodina, kdy zadavatel musí žádost akceptovat C) 5 pracovních dnů před je 14. 1. 2014 (14.1. plus 5 pracovních dnů + So + Ne), tzn. že 14.1. 24,00 hodin je poslední den a hodina, kdy zadavatel musí žádost akceptovat Děkuji.

  Dobrý den,
  úvodem si dovolujeme pro úplnost poznamenat, že znění ustanovení § 49 odst. 1 ZVZ se před 1. 4. 2012, tj. před nabytím účinnosti novely ZVZ č. 55/2012 Sb., lišilo od znění § 49 odst. 1 ZVZ, které je účinné a platné nyní. Zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky (dále jen „VZ“) podle znění ZVZ, které je účinné v době zahájení zadávacího řízení.
  Podle aktuálně účinného znění § 49 odst. 1 ZVZ
  „je dodavatel oprávněn po zadavateli požadovat písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost musí být zadavateli doručena nejpozději 6 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek; jde-li o zadávací řízení, ve kterém jsou lhůty stanoveny podle § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2, nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.“
  Subsidiárním pramenem k ZVZ byl před 1. 1. 2014 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), který ve svém ustanovení § 122 OZ zakotvuje počítání lhůt, a to tak, že lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Vzhledem k tomu, že nesplnění této lhůty má pro dodavatele negativní následek, je jako konec lhůty pro podání žádosti dle § 49 odst. 1 ZVZ považována půlnoc posledního dne.
  Od 1. 1. 2014 je v této věci subsidiárním pramenem k ZVZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který problematiku počítání času upravuje v § 605 a násl. NOZ. Relevantní znění § 605 NOZ je obdobné k § 122 OZ, konkrétně NOZ stanoví, že „Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.“
  Ve Vašem konkrétním případě je za poslední den, kdy dodavatel musel doručit písemnou žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, považováno úterý 14. 1. 2014 do 24.00 hod.
  Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Střet zájmů

  16.02.2014 Dobrý den, naše společnost je dotovaným zadavatelem a bude vyhlašovat poptávkové řízení na služby. Bude se jednat o zakázku malého rozsahu. Poptávkové řízení bude vyvěšeno na internetových stránkách společnosti. Nebudeme nikoho oslovovat - bude to otevřené poptávkové řízení.Statutární zástupce naší společnosti je současně jednatelem společnosti, která má zájem účastnit se poptávkového řízení (mimo režim zákona). Je možné, aby společnost, ve které je statutární zástupce jednatelem, podala nabídku na toto poptávkové řízení ? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  dotovaný zadavatel je povinen podle § 2 odst. (5) zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) postupovat podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. V daném případě je dotovaným zadavatelem právnická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou více jak z 50% z peněžních prostředků z veřejných zdrojů (veřejná zakázka malého rozsahu).

  Podle § 18 odst. (5) ZVZ není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v §6 ZVZ.

  Podle § 6 odst. (1) ZVZ je zadavatel povinen při zadávání veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Zásady podle § 6 ZVZ mají zabránit tomu, aby zadávací podmínky byly nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže.

  Zásada transparentnosti a povinnosti vztahující se k jejímu naplňování procházejí všemi fázemi výběrového řízení. Zásadou transparentnosti se rozumí průhlednost, srozumitelnost, pochopitelnost, předvídatelnost, ověřitelnost jednotlivých kroků zadavatele v řízení. Dodržení zásady transparentnosti umožní dodavateli, aby byl přiměřeně informován o kritériích, která budou použita pro určení nejvhodnější nabídky.

  Smyslem této zásady je to, aby bylo možné bez dalšího odhalit a sankcionovat jakékoliv formy korupčních jednání.

  Zásada rovného zacházení

  Tuto zásadu lze obecně pojmout jako povinnost zadavatele postupovat vůči všem dodavatelům v rámci celého výběrového řízení stejným způsobem.

  Zásada zákazu diskriminace

  Tato zásada musí být dodržována v průběhu celého výběrového řízení, ba i před jeho zahájením. Nejčastějším a nejtypičtějším projevem porušení této zásady je objektivní nemožnost určitého dodavatele ucházet se o účast ve výběrovém řízení z toho důvodu, že požadavky na prokázání splnění kvalifikace byly zadavatelem nastaveny nepřiměřeně ( diskriminačně). Zásada rovného zacházení s sebou nese požadavek na transparentnost výběrového řízení.

  Pokud bude k posouzení nabídek ustanovena komise, pak její členové nesmějí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům o ni podjati, nesmí se zejména podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledkům výběrového řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazečem je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.

  Pro účely zachování zásad transparentnosti a nediskriminace ve fázi posouzení a hodnocení nabídek je nezbytné, aby členové komise nebyli podjati, a to ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k uchazečům.

  I když nelze vyloučit jakékoliv dodavatele z možnosti podat nabídku na veřejnou zakázku s výjimkou těch, jimž byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek ve smyslu § 120a odst. (3) ZVZ, považuji za nevhodné, aby dodavatel, jehož statutární zástupce je zároveň statutárním zástupcem dotovaného zadavatele, podal nabídku v daném výběrovém řízení. Za popsané situace by bylo velmi obtížné, ba téměř nemožné, aby zadavatel dodržel zásady stanovené § 6 ZVZ, např. z důvodů dále uvedených

  zadavatel, jehož statutární orgán je totožný se statutárním orgánem dodavatele, zpravidla rozhoduje jakého výběrového (zadávacího) řízení se dodavatel účastní, odpovídá v daném případě za správnost a úplnost podmínek výběrového řízení a je tedy ať vědomě nebo nevědomě seznámen s podmínkami výběrového řízení dříve něž ostatní potencionální dodavatelé;
  nastavení objektivních podmínek výběrového řízení na plnění veřejné zakázky je v daném případě velmi obtížně obhajitelné, neboť více než v kterémkoliv výběrovém (zadávacím) řízení hrozí, že podmínky pro plnění veřejné zakázky budou nastaveny zadavatelem nepřiměřeně;
  za problematické považuji i zachování rovného, transparentního a nediskriminačního postupu ve fázi posouzení, hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ať již ho budou provádět pověření zaměstnanci zadavatele či na základě interního předpisu komise ustanovená zadavatelem. Za velmi obtížné rovněž považuji, aby členové komise učinili a podepsali písemná prohlášení o své nepodjatosti s obsahem analogickým § 74 odst. (7), (8) ZVZ.

  Rozdíl mezi odůvodněním VZ a Zadávacími podmínkami

  14.02.2014 Pěkný den. Mám před sebou zakázku, kdy Zadavatel do odůvodnění VZ uvedl jiný postup pro hodnocení nabídek (metoda pro nekvantifikovatelné hodnocení), než pak použil v Zadávacích podmínkách. Může Zadavatel takovým způsobem vést veřejnou zakázku nebo se dopustil porušení zákona? Děkuji za odpověď David Letarg

  Dobrý den,

  odůvodnění veřejné zakázky upravuje § 156 ZVZ. Povinnost zpracovat odůvodnění veřejné zakázky se týká pouze veřejných zadavatelů včetně dotovaných zadavatelů, neboť ti jsou povinni při zadávání veřejných zakázek postupovat podle ustanovení platných pro veřejné zadavatele.

  Odůvodnění veřejných zakázek je veřejný zadavatel povinen vypracovat u všech veřejných zakázek (nadlimitních, podlimitních) s výjimkou případů uvedených v § 156 odst. (6) ZVZ. Ustanovení § 156 odst. (8) ZVZ, pokud jde o podrobnosti rozsahu odůvodnění veřejných zakázek, odkazuje na prováděcí předpis, kterým je vyhl. č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky (dále jen “vyhláška”), účinný od 1.9.2012.

  Vyhláška v § 6 odst. (1) uvádí, že veřejný zadavatel odůvodní stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

  Pro odůvodnění veřejné zakázky použije veřejný zadavatel strukturu podle přílohy k vyhlášce. Odůvodnění veřejné zakázky, tedy i odůvodnění základních a dílčích hodnotících kritérií ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele, uveřejní veřejný zadavatel u nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek na profilu zadavatele do 3 pracovních dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení.

  Zadávací dokumentaci (zadávací podmínky) je nutné chápat jako dokument, který doplňuje oznámení či výzvu o zahájení zadávacího řízení, tedy dokumenty, jimiž zadavatel zahajuje zadávací řízení. Vzhledem k omezené možnosti zadavatele specifikovat veškeré své požadavky v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, rozvádí zadavatel podrobně své požadavky v zadávací dokumentaci.

  S ohledem na skutečnost, že ZVZ nestanoví jednotnou metodu hodnocení nabídek, musí být způsob hodnocení nabídek (§ 156 odst. (1) písm. d) ZVZ) popsán v zadávací dokumentaci natolik přesně a srozumitelně , aby si dodavatelé vytvořili jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny, a aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v daném zadávacím řízení.

  ZVZ ve spojení s vyhláškou předpokládají, že postup hodnocení nabídek z hlediska ekonomické výhodnosti bude totožný v odůvodnění veřejné zakázky podle vyhlášky i v zadávací dokumentaci ( zadávacích podmínkách) k veřejné zakázce, neboť dodavatelé musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl dodavatele v omyl či uvedl nedostatečné informace tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

  V případě, kdy by se omyl či nedostatečné informace v zadávací dokumentaci (zadávacích podmínkách) ve spojení s odůvodněním veřejné zakázky dle vyhlášky vyskytl, nelze tento omyl či nejasnost v žádném případě vykládat k tíži dodavatele, neboť takový postup by byl v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení s dodavateli (§6 ZVZ) a nemohl by tak být vytvořen rámec pro objektivní posouzení a výběr nejvhodnější nabídky.

  Pokud nastala situace, kterou popisujete, pak zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem a mohl se dopustit správního deliktu podle § 120 odst. (1) písm. a) ZVZ.

  Administrativní chyba v soupisu prací nebo vyloučení

  11.02.2014 Dobrý den, jako veřejný zadavatel jsme v minulém roce zahájili zadávací řízení na stavební práce. Jeden z uchazečů ve své nabídce předložil oceněné soupisy prací (které se skládají z krycího listu rozpočtu, rekapitulace stavebních dílů a položkového rozpočtu s výkazy výměr - každý na samostatném listu) pro několik stavebních objektů. Přitom v jednom soupisu prací pro SO-1 doložil a ocenil vše správně a v SO-2 doložil správně krycí list rozpočtu, rekapitulaci stavebních dílů, ale místo položkového rozpočtu pro SO-2 doložil položkový rozpočet pro SO-1. Můžeme přihlédnout k administrativní chybě uchazeče, když v rekapitulaci stavebních dílů jsou uvedeny souhrny z položkového rozpočtu a tudíž uchazeč soupis prací oceňoval, jen nejsou uvedeny jednotlivé položky soupisu prací? Nebo musí být uchazeč jednoznačně vyloučen pro nedoložení správného položkového rozpočtu? Děkuji. P.Ž.

  Dobrý den,
  podle § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) hodnotící komise nepřihlíží ke zjevným početním chybám zjištěným v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu. V dotazovaném případě se však nejedná o početní chybu. Jedná se o chybějící část nabídky, konkrétně položkový rozpočet u jednoho ze stavebních objektů.
  Podle § 76 odst. 3 ZVZ a za podmínek v něm uvedených může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Zadavateli je tedy dán prostor pro vyjasnění nejasností vyplývajících z nabídky. Nicméně v dotaze popsané pochybení uchazeče nelze ani takovýmto vysvětlením zhojit, neboť v rámci vysvětlení nabídky nelze nabídku doplňovat.
  Podle § 76 odst. 1 ZVZ v případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace (povinně) obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr. Pokud jeden položkový rozpočet s výkazy výměr chybí, musí být nabídka podle § 76 odst. 1 ZVZ vyřazena jakožto nesplňující zákonné požadavky. Uchazeč pak musí být podle § 76 odst. 6 ZVZ bezodkladně vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

  Dodávka potravin pro stravovací provoz

  10.02.2014 Dobrý den, jsme zdravotnické zařízení s vlastním stravovacím provozem. Pro stravovací provoz nakupujeme potraviny ročně asi za 11 mil Kč . V největším objemu se jedná se zejména o maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, pečivo a pekárenské výrobky mouku, cukr, rýži. Roční spotřebu těchto komodit jsme schopni odhadnout a naplánovat. Jinak je to však s cenou jednotlivých komodit, která je proměnlivá a žádný z dodavatelů nám není ochoten v rámci rámcových smluv garantovat cenu výhodnější, než za kterou momentálně nakupujeme.Měli jsme snahu na dodávku potravin uzavřít rámcové smlouvy, ale nabídky byly pro naše zdravotnické zařízení ekonomicky nevýhodné. Hodnota jedné dodávky nikdy nepřesáhne 2 000 000,-Kč. Zatím postupujeme tak, že cca jednou za měsíc oslovíme tři dodavatele shora uvedených komodit a kupujeme od toho, jehož cena je pro nás nejvýhodnější. Podle našeho názoru lze aplikovat na náš postup ust.§ 13 odst. 8 ZVZ a nejsme povinni cenu dodávek za účetní období sčítat. Prosíme o sdělení, zda postupujeme správně. Děkuji Olga Knoblochová

  Dobrý den,

  nákup potravin pro stravovací zařízení veřejného zadavatele je veřejnou zakázkou na dodávky a zadavatel je povinen při jejím zadávání postupovat v souladu s ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Zadavatel je podle § 13 odst. 1 ZVZ povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je pak určující pro postup v zadávacím řízení. Předpokládanou hodnotou je zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky a stanoví se před zahájením zadávacího řízení.

  Zadavatel je povinen podle ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ sečíst při stanovení předpokládané hodnoty obdobné a spolu související dodávky, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. Zadavatel nicméně nemusí sčítat hodnotu jednotlivých dodávek za předpokladu splnění těchto podmínek:
  • cena jednotlivých dodávek je v průběhu účetního období proměnlivá, a
  • zadavatel dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb.
  S ohledem na charakter potravin, jejichž cena je v čase proměnlivá a jež jsou zadavatelem opakovaně pořizovány, není zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávku potravin, kterou hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období, povinen sčítat hodnotu jednotlivých nákupů potravin. Zadavatel však musí vždy dodržet zásady stanovené v § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Tento závěr vychází rovněž z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: S40/2010/VZ-6872/2010/540/KKo ze dne 21. října 2010, ve kterém bylo dovozeno, že smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění. Uvedená výjimka se týká zejména pořizování pohonných hmot, potravin, apod., kdy zadavatel pořizované plnění v průběhu účetního období postupně spotřebuje a následně pořídí plnění nové. Jde tedy o opakované pořizování téhož plnění v průběhu jednoho účetního období.
  Pokud předpokládaná hodnota jednotlivých veřejných zakázek nepřesáhne 2 000 000 Kč, jedná se o zakázku malého rozsahu a zadavatel není povinen zadávat takovou zakázku v zadávacím řízení podle ZVZ. Veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 ZVZ.

  Náležitosti smlouvy v JŘbU

  07.02.2014 V průběhu provádění stavebních prací vznikne potřeba vícero dodatečných stavebních prací splňujících podmínky JŘbU. Z hlediska časového a technologického postupu nechce nebo nemůže ani zadavatel ani zhotoviteli práce na stavbě přerušovat. Zahájím JŘbU se znalostí předmětu plnění, ale neznám její přesný rozsah. Ten budu vědět až budou práce hotové. Pořídí se písemný soupis s odůvodněním nezbytnosti. Se zhotovitelem se dohodnu na položkovém rozpočtu a způsobu jeho ocenění např:. (1) Zhotovitel provede ocenění soupisu dodatečných stavebních prací, dodávek a služeb za použití stejných položek a jednotkových cen uvedených v oceněném soupisu prací, který byl v nabídce zhotovitele v zadávacím řízení (položkový rozpočet). V případě, že jednotková cena položky v položkovém rozpočtu dle předcházející věty bude vyšší než jednotková cena této položky dle cenové soustavy ÚRS Praha platné v době vzniku změny, použije se jednotková cena této položky dle cenové soustavy. (2) Pokud se položky stavebních prací, dodávek a služeb víceprací nenacházejí v položkovém rozpočtu zhotovitele, pak bude k ocenění vícepráce použito jednotkových cen z cenové soustavy ÚRS Praha, a.s. platné v době vzniku změny. (3) Pokud se položky nenalézají ani v položkovém rozpočtu zhotovitele, ani v cenové soustavě ÚRS Praha, bude postupováno následovně: - u prací prováděných zhotovitelem budou jednotkové ceny stavebních prací a služeb stanoveny pomocí hodinových zúčtovacích sazeb profesí z příbuzných prací z cenové soustavy ÚRS Praha, a.s. platné v době vzniku změny vynásobené koeficientem 0,9, - u prací prováděných podzhotovitelem budou jednotkové ceny prací a služeb stanoveny na základě faktur podzhotovitelů vynásobené koeficientem 1,05, - u dodávek (materiálu) bude jednotková cena dané dodávky stanovena na základě fakturace a dodacího listu předložených zhotovitelem vynásobené koeficientem 1,13. (4) Za předpokladu, že zhotovitel ocení položku víceprací dle odst. 2 tohoto čl. VOP jednotkovou cenou dle soustavy URS Praha a tato položka je nižší pracnosti nebo typu než položka s vyšší pracností nebo typu nacházející se v položkovém rozpočtu zhotovitele, nemůže být jednotková cena položka nižší pracnosti nebo typu vyšší než jednotková cena položky vyšší pracnosti nebo typu. (5) Ceny budou dále upraveny tak, aby cena položky soupisu víceprací s nižší pracností nebo typu nebyla vyšší než obdobná položka s vyšší pracností nebo typu (příklad: jednotková cena v soupisu víceprací těžení zeminy třídy těžitelnosti 2 nemůže mít vyšší cenu než nabídková/obvyklá cena těžby zeminy třídy těžitelnosti 3). Takhle mi to schválí i zadavatel jako výsledek JŘbU s nějakou předpokládanou hodnotou. Se zhotovitelem uzavřu dodatek, kde nebude mimo jiné položkový rozpočet, vymezující předmět plnění a způsob stanovení ceny. Nebude tam ale vyčíslená absolutní cena. Po ukončení prací bude doplněn položkový rozpočet o výkaz výměr a ceny dle předem nastaveného způsobu a tento dokument bude přiložen k dodatku. Na základě toho bude provedena fakturace. Je tento způsob možný?

  Dobrý den,

  nejprve se pokusím shrnout o co ve vašem dotazu jde.

  Zhotovitel pro objednatele provádí stavební práce na základě předchozího zadávacího řízení;
  v průběhu provádění stavebních prací vyvstane potřeba provedení dalších stavebních prací, přičemž nedojde k přerušení provádění původních stavebních prací zhotovitelem;
  objednatel (zadavatel) zná předmět dodatečných stavebních prací, nikoliv jejich rozsah, který bude vědět až budou dodatečné stavební práce hotové;
  dodatečné stavební práce chce objednatel (zadavatel) zadat v JŘBU podle § 34 odst. (5) písm.b) ZVZ a tvrdí, že jsou splněny podmínky podle § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ;
  objednatel (zadavatel) chce pořídit písemný soupis s odůvodněním nezbytnosti dodatečných stavebních prací;
  objednatel (zadavatel) se chce se zhotovitelem dohodnout na položkovém rozpočtu, a to na stejné položky a jednotkové ceny, které byly uvedeny v oceněném soupisu prací, který byl součástí nabídky v předchozím zadávacím řízení na stavební práce;
  nebudou-li položky stavebních prací v položkovém rozpočtu zhotovitele, objednatel (zadavatel) je ocení podle jednotkových cen z cenové soustavy ÚRS Praha platné v době vzniku změny a vynásobí koeficientem;
  uvedený postup schválí i objednatel (zadavatel) jako výsledek JŘBU s nějakou předpokládanou hodnotou;
  zadavatel uzavře na dodatečné stavební práce Dodatek ke smlouvě, kde nebude a)vyčíslená absolutní cena, b) položkový rozpočet vymezující předmět plnění a způsob stanovení ceny;
  po ukončení dodatečných stavebních prací zadavatel doplní položkový rozpočet, výkaz výměr a ceny podle předem nastaveného způsobu. Uvedené dokumenty zadavatel přiloží k Dodatku ke smlouvě a na základě doplněných dokumentů provede fakturaci.
  Na základě provedeného shrnutí uvádím ve shodě s našimi předchozími stanovisky, že

  zadavatel musí před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 13 ZVZ;
  zadavatel musí posoudit před zahájením jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”), zda jsou současně splněny podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací podle § 34, odst. (5) písm.b) v JŘBU;
  v případě veřejného zadavatele nesmí celkový rozsah dodatečných stavebních prací překročit 20% ceny původní veřejné zakázky,
  zadavatel je povinen pořídit soupis prací, v němž uvede podrobný popis všech stavebních prací, dodávek či služeb nezbytných k realizaci dodatečných stavebních prací, musí je odůvodnit včetně jejich ceny
  zadavatel musí vymezit v soupisu dodatečných stavebních prací i požadavky, které vyplývají z konkrétních podmínek realizace dodatečných stavebních prací a nejsou obsahem popisu jednotlivých položek
  Z výše uvedeného je patrné, že Vámi navrhovaný způsob postupu při zadávání dodatečných stavebních prací není v souladu s postupem stanoveným ZVZ při zadávání dodatečných stavebních prací.

  Procesní postup

  07.02.2014 VZ neupravuje podrobnější postup při jednacím řízení bez uveřejnění. Důvodový zpráva k návrhu zákona č. 55/2013 uvádí. K § 23 Navrhovaná změna zjednodušuje průběh jednacího řízení bez uveřejnění ve specifických případech. Návrh odstraňuje nadbytečný formalismus prvotní výzvy k zahájení jednání. Navrhovaná změna nijak nepostihuje podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. První změna se týká dodávek nabízených a kupovaných na komoditních burzách. Druhý případ postihuje dodatečné stavební práce, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb. Smyslem návrhu je tedy vypuštění formálních náležitostí výzvy v tom případě, kde z povahy věci není možná (komoditní burza) nebo je v aplikační praxi zhotovována dodatečně až po ukončení prací (dodatečné stavební práce). U dodatečných stavebních prací je ovšem zadavatel pro posílení transparentnosti povinen pořídit písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny. Můžeme si dané ustanovení vyložit následujícím způsobem? V průběhu provádění stavebních prací vznikne potřeba vícero dodatečných stavebních prací splňujících podmínky JŘbU. Z hlediska výše uvedeného nemusím zasílat vyzvu. Pověřená osoba zadavatele Rady města rozhodne o zahájení jednacího řízení a povolí zahájení přípravných prací, protože ty nesnesou odkladu a stavba by stála. Mezi zadavatelem a zhotovitelem proběhne písemná korespondence s vyjasněním předmětu plnění, obchodními podmínkami atd. Pořídí se písemný soupis s odůvodněním nezbytnosti. Když jsou práce hotové a jsou známy přesné výměry jednotlivých položek– rozsah práce, pak bude zhotovitel vyzván k podání nabídky. Zasedne Radou města jmenovaná komise, posoudí nabídku a doporučí Radě města zadání. Na základě toho bude uzavřen dodatek. Komentář k § 34 ZVZ je následující: Uvedená novela odstranila mnohdy nadbytečný formalismus prvotní výzvy k zahájení jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, když vypustila formální náležitosti výzvy v případech, kde z povahy věci není možná (dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách) nebo je v aplikační praxi zhotovována dodatečně až po ukončení prací (dodatečné stavební práce). U dodatečných stavebních prací je zadavatel povinen pořídit písemný soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny. Na tomto místě je však třeba podotknout, že uvedená novelizace není z pohledu autorů tohoto komentáře příliš šťastně formulována a v praxi bude zřejmě ve vztahu k tomuto ustanovení docházet k výkladovým nejasnostem, jejichž rozřešení přinese až rozhodovací praxe. Z uvedené textace není zřejmé, zdali v těchto případech již není třeba pouze výzvy jako takové anebo celého zadávacího procesu, tedy jednání se zájemcem, podání nabídky, její otevírání apod. Komentované ustanovení lze totiž vykládat tak, že i v těchto případech bude zadavatel postupovat tak, jak stanoví § 34 Zákona, pouze s tím rozdílem, že v rámci tohoto zadávacího řízení nebude ze strany zadavatele činěna písemná výzva. Dalším možným výkladem tohoto ustanovení (ke kterému se přiklání autoři tohoto komentáře), který lze přijmout na základě zřejmého úmyslu zákonodárce – zjednodušit kontraktační proces – je výklad, že nebude třeba zadávacího procesu jako takového vůbec. Výsledkem tohoto zadání pak bude pouze uzavření smlouvy, resp. dodatku v případě dodatečných stavebních prací (s výjimkou pořízení písemného soupisu a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny). Lze však doporučit (pro účely transparentnosti a přezkoumatelnosti), aby zadavatelé i v těchto případech vyhotovovali dokument/y shrnující průběh zadání těchto veřejných zakázek. Dalo by se ve světle tohoto komentáře postupovat ještě volněji? V průběhu provádění stavebních prací vznikne potřeba vícero dodatečných stavebních prací splňujících podmínky JŘbU. Z hlediska výše uvedeného nemusím zasílat vyzvu. Pořídí se písemný soupis s odůvodněním nezbytnosti. Když jsou práce hotové a jsou známy přesné výměry jednotlivých položek– rozsah práce, pak bude zhotovitel vyzván k ocenění. Na základě toho bude uzavřen dodatek. Jaký by tedy měl být správný postup?

  Dobrý den,

  v souladu s našimi předchozími stanovisky k dané problematice uvádíme, že vzhledem k těžké předvídatelnosti přesného objemu stavebních prací zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) s možností dodatečných stavebních prací počítá a popisuje postup zadavatele při zadávání dodatečných stavebních prací zhotoviteli stavby, a to v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”).

  JŘBU je možné použít při zadávání dodatečných stavebních prací jen při současném splnění podmínek uvedených v § 23 odst. (7) písm. a) ZVZ. Ustanovení § 34 odst. (5) písm. b) ZVZ novelizované zák. č. 55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů umožňuje zadavateli postupovat neformálně a reagovat tak pružně na vzniklou potřebu dodatečných stavebních prací.

  Zadavatel již není povinen vyhotovit a odeslat písemnou výzvu k jednání v JŘBU podle § 34 odst. (1), (2) ZVZ, nevyhotovuje protokoly z jednání, nevyzývá zhotovitele stavby k podání nabídky, tudíž jí zhotovitel stavby ani nepodává, nepořizují se tedy protokoly z otevírání obálky s nabídkou ani o posouzení nabídky, zadavatel nevypracovává rozhodnutí ani oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

  Zadavatel však vyhotovuje písemnou zprávu podle § 85 ZVZ a veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění (§83 odst. (1) ZVZ).

  Zadavatel je povinen, při zadávání dodatečných stavebních prací zhotoviteli stavby, pořídit pouze písemný soupis a odůvodnění dodatečných stavebních prací včetně ceny.

  Kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení

  07.02.2014 Otázka týkající se odpovědi MMR na otázku ze dne:17.9.2013, 8:29:04 V odpovědi je řečeno, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení se prokazuje kvalifikace pouze čestným prohlášením. Žádným jiným způsobem. Prosím o potvrzení, že odpověď byla situována ve vztahu k textaci zadávací dokumentaci tvořené zadavatelem. Tzn. přestože v zadávací dokumentaci je způsob prokázání ošetřen předložením čestného prohlášení, v případě, že uchazeč již v rámci nabídky předloží originály či ověřené kopie dokladů prokazujících kvalifikaci (např. potvrzení z finančního úřadu, výpis z obchodního rejstříku nebo výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů), případně kopiie těchto dokladů bez toho aby předložil zároveň čestné prohlášení, může zadavatel konstatovat prokázání předmětné části kvalifikačních předpokladů. Neboli vyší váha dokumentu přebíjí ten nižší? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  v případě, že uchazeč ve zjednodušeném podlimitním řízení namísto čestného prohlášení předloží dokumenty prokazující splnění jednotlivých kvalifikačních předpokladů, zadavatel musí předložení těchto dokumentů akceptovat (vzhledem k tomu, že předmětem čestného prohlášení má být prokázání určitých skutečností, tak je možné považovat za prokázání těchto skutečností rovnocenným způsobem i předložení patřičných dokumentů, které tyto skutečnosti prokazují). Rozhodně tak zadavatel nemůže dotyčného uchazeče vyloučit jen proto, že předložil přímo samotné doklady prokazující splnění kvalifikace. V takovém případě však bude zadavatel muset zkoumat kvalitu předložených dokumentů vč. zvažování případného postupu podle § 59 odst. 4 ZVZ už při posuzování kvalifikace. Jinak totiž zadavatel při posuzování nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zkoumá pouze přítomnost čestných prohlášení, zatímco dokumenty prokazující splnění kvalifikace v originále nebo úředně ověřené kopii předložené uchazečem, se kterým má být uzavřena smlouva, posuzuje až před podpisem smlouvy.
  Pokud zadavatel nechce postupovat u této konkrétní nabídky rozdílným (a rovněž složitějším) způsobem než u ostatních nabídek, je možné, aby si v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ vyžádal předložení zákonem požadovaného čestného prohlášení. Avšak v případě, že by uchazeč čestné prohlášení na základě výzvy nepředložil, musel by zadavatel posuzovat již dodané doklady prokazující splnění kvalifikace a nikoliv vylučovat uchazeče kvůli nedodání čestného prohlášení.

  Uveřejňování skutečně uhrazené ceny

  06.02.2014 Dobrý den, podle § 147a ZVZ je třeba uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění veřejné zakázky do 31. 3. následujícího kalendářního roku v případě, že plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok. U veřejné zakázky na dodávku energií nejsme schopni uveřejnit cenu do uvedeného data, neboť fakturace (vyúčtování záloh) probíhá až po uvedeném datu čili po 31. 3. zjistíme skutečně uhrazenou cenu. Jedná se o správní delikt, pokud zadavatel uveřejní cenu až v po 31. 3. anebo je třeba dodatkem upravit smlouvu (uzavřenou před 1. 4. 2012) tak, aby bylo možné cenu uveřejnit do 31. 3.?

  Dobrý den,
  podle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném
  a účinném znění, uveřejní veřejný zadavatel výši skutečně uhrazené (celkové) ceny za plnění veřejné zakázky na profilu nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. Přičemž „splněním smlouvy“ je zpravidla okamžik, kdy jsou všechny závazky vzájemně vyrovnány a závazek ze smlouvy již neexistuje. Nejčastěji je takovým okamžikem uhrazení poslední faktury po předchozím převzetí plnění ze smlouvy. Z tohoto plyne, že ke splnění Vaší smlouvy s dodavatelem energie dojde až zaplacením faktury vystavené po vyúčtování předchozích, již zaplacených záloh za předmětné účetní období.
  Výši této skutečně uhrazené ceny jste jako veřejný zadavatel povinni uveřejnit nejpozději do 90 dnů od zaplacení poslední faktury – splnění smlouvy.
  Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu, jejíž doba plnění přesahuje
  1 rok, a dodavatel energie Vám jak uvádíte, nezaslal do konce března poslední fakturu, jste jako veřejný zadavatel povinni uveřejnit nejpozději do 31. března i cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky (zaplacené zálohy) v předchozím kalendářním roce.

  Doklad o doručení

  06.02.2014 Dobrý den, můj dotaz se týká dokladu o doručení. Když ÚOHS nebo poskytovatel dotace chce doložit doklad o doručení rozhodnutí o vyloučení, je možné jako potvrzení doložit doklad „zprávu o uveřejnění na profilu zadavatele“? Používáme elektronický nástroj E-Zak kde se uchazeči přihlašují a jsou zde uveřejněny veškeré informace a dokumenty k veřejné zakázce. Je nutné např. rozhodnutí o vyloučení apod. zasílat uchazečům ještě DS nebo poštou, když tyto dokumenty jsou zveřejněny na profilu? Je dostačujícím důkazem doručení uveřejnění na profilu? Děkuji

  Dobrý den,
  v souladu s § 60 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) vyloučí veřejný zadavatel z účasti v zadávacím řízení dodavatele, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58 ZVZ. Způsob, kterým tak zadavatel učiní je popsán v § 60 odst. 2 ZVZ. Veřejný zadavatel bezodkladně písemně oznámí dodavateli své rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení s uvedením důvodu. Pouze pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může rozhodnutí o vyloučení uchazeče oznámit jeho uveřejněním na profilu zadavatele, ale to pouze v případě zjednodušeného podlimitního řízení. Za splnění výše uvedených podmínek se má rozhodnutí o vyloučení za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. Pokud platí, že předmětné zadávací řízení bylo zjednodušené podlimitní řízení a zároveň si zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil možnost oznámit rozhodnutí o vyloučení uchazeče prostřednictvím uveřejnění na profilu zadavatele, měl by plně stačit doklad o tom, že k uveřejnění rozhodnutí o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení na profilu zadavatele došlo. V souladu s vyhláškou č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele by měl být každý profil zadavatel opatřen záznamovým souborem, který mimo jiné slouží k doložení skutečností, zda, kdy a kým došlo k vložení nějakého souboru či jeho změně. V opačném případě, tedy pokud není splněna některá z výše uvedených podmínek pro uveřejnění rozhodnutí o vyloučení uchazeče na profilu zadavatele, je zadavatel povinen toto své rozhodnutí dodavateli oznámit písemně, což musí být schopen prokazatelně doložit. Disponovat dokladem o doručení rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení je třeba zejména proto, aby bylo jasné, kdy (případně zda) uběhla lhůta pro podání námitek a tudíž kdy může zadavatel platně uzavřít smlouvu.

  Změna hodnoty VŘ během předběžného oznámení

  04.02.2014 Zadavatel vyvěsil předběžné oznámení k ex-ante kontrole a vyčkal po dobu 30ti denní lhůty. Poté však vyvstala potřeba navýšit hodnotu VŘ o několik milionů. Je nutné posílat dokumentaci znovu k ex-ante kontrole a čekat dalších 30 dní? Nebo stačí pouze vyvěsit znovu opravené dokumenty a pak např. do 10 dnů VŽ vyhlásit? Děkuji za odpověd. DM

  Dobrý den,

  Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, zda se jedná o předběžné oznámení, nebo o dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu, které zadavatel může dobrovolně uveřejnit prostřednictvím formuláře s názvem oznámení o dobrovolné průhlednosti ex ante (dále jen „ex ante“) dle § 146 odst. 2 ZVZ v případě, že není povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení.

  Vzhledem k tomu, že formuláři ex ante zadavatel vyplňuje až v situaci, kdy zná nabídkovou cenu vybraného uchazeče, předpokládáme, že se Váš dotaz týká předběžného oznámení.

  V případě, že zadavatel chce změnit informace v již uveřejněném předběžném oznámení, neboť se zvýšila předpokládaná hodnota veřejné zakázky (dále jen „VZ“) o několik milionů, je nutné zhodnotit, zda se jedná o podstatnou nebo nepodstatnou změnu zadávacích podmínek.
  O podstatnou změnu se bude jednat vždy, pokud v důsledku zvýšení předpokládané hodnoty vznikne zadavateli povinnost použít přísnější procesní postup dle ZVZ; například pokud namísto postupu pro zadání podlimitní veřejné zakázky bude třeba použít postup pro veřejnou zakázku nadlimitní.

  Pokud by se jednalo o podstatnou změnu zadávacích podmínek, doporučujeme uveřejnit nový (řádný) formulář oznámení předběžných informací, zákonná lhůta 1 měsíc se bude počítat od odeslání tohoto nového formuláře.

  Pro úplnost si závěrem dovolujeme doplnit, že zadavatel nemá povinnost do předběžného oznámení uvádět předpokládanou hodnotu VZ a pokud této možnosti využije, může předejít případným komplikacím, které mohou vyvstat v souvislosti se změnou výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
  Bližší informace k této problematice naleznete v metodice MMR dostupné na níže uvedeném odkaze:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/4a1e1b15-d439-4103-922b-fc2ef35038cb/Metodicky-postup_profil-20131231_V6-_2_.pdf

  Smlouva o sdružení

  04.02.2014 Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o informaci, jak máme postupovat v případě, že se potřebujeme sdružit s jinou společností pro podání společné nabídky. Dle nového občanského zákoníku (NOZ) již není možné uzavírat smlouvu o sdružení, protože dle ust.§ 2716 NOZ (1) Zaváže-li se smlouvu několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. (2) Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdružení bylo jen to, co uvádí soupis. Jak máme postupovat? Jakou smlouvu máme uzavřít, aby to bylo v souladu se ust. § 51 odst. 5 a 6 zákona č. 137/2006 Sb.? Nemůžeme využít ani ust. § 51 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., protože si zadavatel vymezil, že část předmětu díla nemůže být plněna subdodavatelem, tudíž k prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle ust. § 56 odst. 3 písm. a) nemůžeme využít referenční zakázku a osvědčení objednatelů o řádném provedení stavby subdodavatele, protože požadavek na obsah referenční stavby obsahuje právě práce, které nesmí být plněny subdodavatelem. Je možné uzavřít např. "nepojmenovanou" smlouvu o spolupráci, ve které bude závazek dle ust.§ 51 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb.? Doufám, že se mi podařilo srozumitelně popsat náš problém. Pokud nebude můj dotaz srozumitelný, prosím napište mi Váš telefonní kontakt a pokusila bych se to vysvětlit telefonicky. Děkuji za odpověď. S pozdravem Mirka Ptáčková

  Dobrý den,
  v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) již není po 1.1.2014 možné platně uzavřít smlouvu o sdružení ve smyslu § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“) a podat tudíž na jejím základě společnou nabídku na plnění veřejné zakázky ve smyslu § 51 odst. 5 a 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  Smlouva o sdružení ve smyslu úpravy ObčZ byla s účinností NOZ „nahrazena“ smlouvou, jíž vzniká společnost, přičemž taková společnost se stejně jako sdružení vzniklé na základě smlouvy o sdružení dle ObčZ do veřejného rejstříku nezapisuje.

  V této souvislosti si Vás nicméně dovolujeme upozornit na skutečnost, že společnost vzniklou na základě smlouvy dle § 2716 a násl. NOZ nelze chápat ve smyslu obchodní společnosti, kterážto jako taková byla upravena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“). Obchodní společnost ve smyslu ObchZ je nyní obchodní korporací, jejíž právní poměry jsou upraveny jak NOZ, tak zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

  S ohledem na výše uvedené lze proto konstatovat, že pro účely podání společné nabídky ve smyslu § 51 odst. 5 a 6 ZVZ po 1.1.2014 je vhodné, aby dodavatelé mezi sebou uzavřeli smlouvu, kterou vznikne společnost ve smyslu § 2716 a násl. NOZ. Vzhledem k uvedenému by proto neměly být pro účely vzájemné spolupráce mezi dodavateli uzavírány „nepojmenované“ smlouvy o spolupráci, ale smlouvy o společnosti ve smyslu NOZ, v nichž bude jasně specifikován účel, za kterým budou tyto společnosti vznikat.

  Nad rámec uvedeného dále upozorňujeme, že ačkoliv pro formu spolupráce mezi dodavateli na základě smlouvy o vzniku společnosti není NOZ vyžadována písemná forma, ZVZ jakožto speciální právní předpis písemnou formu vyžaduje.

  Podání nabídek, dělení zakázky

  03.02.2014 Vážení, prosím o názor k dělení zakázky a podání nabídky v elektronické podobě. Veřejná zakázka na stavební práce zadávaná v otevřeném řízení, jejíž předmětem je rekonstrukce obecního úřadu včetně dodávek movitých věcí (nábytek, sanita..). Musí se tato zakázka rozdělit zvlášť na stavební práce a zvlášť na movité věci, když tyto jsou součástí rekonstrukce a předmět plnění tvoří jeden funkční celek. Obávám se při rozdělení, že se poruší zákon v souvislosti dělení zakázek. Dále, je přípustné požadovat nabídky pouze v listinné podobě, když odborný zástupce zadavatele, který zajišťuje příjem nabídek nedisponuje s certifikovaným elektronickým nástrojem? Za odpověď mnohokrát děkuji

  Dobrý den,
  dle předložených informací vycházíme z toho, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce.
  Do předmětu veřejné zakázky na stavební práce lze zahrnout i dodávky, které jsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky (dle § 9 odst. 2 ZVZ). A naopak nelze zahrnout dodávky, které k provedení stavebních prací nezbytné nejsou. Takové dodávky tvoří samostatný předmět veřejné zakázky a zadavatel neporuší ZVZ, pokud je zadá odděleně od veřejné zakázky na stavební práce; naopak je takto povinen postupovat.
  Jinými slovy je nutné zvážit, zda předmětné dodávky přímo souvisí s předmětem veřejné zakázky, či je možné, aby veřejnou zakázku na stavební práce realizovat, aniž by byly některé z plánovaných dodávek pořízeny.
  Indicií pro nezbytnost pořízení dodávek v rámci veřejné zakázky na stavební práce je i otázka, zda předmětné dodávky jsou běžně (zadavateli i soukromými investory) pořizovány samostatně, či zda by naopak bylo zcela neobvyklé takové dodávky poptávat samostatně.
  Další indicií může je popis jednotlivých stavebních činností dle přílohy č. 3 ZVZ. Protože příloha č. 3 ZVZ obsahuje stavební činnost třídy 45.33 Instalatérské práce, jejímž obsahem je montáž vodovodního a sanitárního zařízení, lze toto zařízení zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Naopak nábytek by zásadně v rámci veřejné zakázky na stavební práce pořizován být neměl, výjimku však tvoří činnosti uvedené ve stavebních pracích třídy 45.42 Truhlářské kompletační práce, kam patří zejména montáž vestavěných kuchyní a zařízení obchodů, pokud se ovšem nejedná o vlastní výrobu dodavatele.

  K Vašemu druhému dotazu, který se týká podávání nabídek pouze v listinné podobě, Vám sdělujeme:
  Způsob podání nabídek upravuje ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ, dle kterého nabídky podávají dodavatelé písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje.
  Žádné ustanovení ZVZ sice výslovně neopravňuje zadavatele stanovit požadavek na podání nabídky pouze v listinné podobě. Ale důvodem, na základě kterého je zadavatel oprávněn v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na podání nabídek pouze v listinné podobě, je objektivní skutečnost, že nedisponuje elektronickým nástrojem, jehož prostřednictvím by mohl přijímat nabídky podané elektronickými prostředky.
  Pokud zadavatel naopak elektronickým nástrojem disponuje, nemá žádný zákonný důvod pro stanovení omezující požadavku, jímž by vyloučil možnost podat nabídku elektronickými prostředky.

  Projektová dokumentace

  03.02.2014 Může být, vzhledem k ustanovení v §1 odst. 3 vyhlášky 230/2012, součástí předmětu plnění veřejné zakázky zpracování dokumentace pro provedení stavby? Nebo musí být vždy, bez výjimky, projektová dokumentace pro provádění stavby součástí zadávací dokumentace? Děkuji.

  Dobrý den,
  podle § 44 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahovat mj. příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 230/2012 Sb., zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky.

  Vzhledem k vymezení druhu veřejných zakázek na stavební práce, kdy za veřejné zakázky na stavební práce jsou považovány rovněž stavební činnosti společně s projektovými pracemi [§ 9 odst. 1 písm. b) nebo c)] může být v těchto případech příslušná dokumentace nahrazena odkazem na technické podmínky specifikované způsobem dle § 46 odst. 4 nebo 5 (tedy odkazem na výkon nebo funkci požadovaného plnění, resp. výsledku požadovaného plnění). Toto ustanovení tedy umožňuje zadávat veřejné zakázky na stavební práce společně s vyhotovením projektové dokumentace.

  Doba plnění smlouvy

  03.02.2014 Znění §147a stanovuje povinnost zhotovitele předložit seznam subdodavatelů v případě, že plnění smlouvy přesahuje 1 rok. Znamená to, že práce jsou prováděny přes jeden kalendářní rok (např. jeden 31 dní v prosinci a 31dní v lednu= v součtu 62 dní plnění smlouvy) a nebo se myslí plnění smlouvy v délce delší než 365dní? Děkuji za vysvětlení nebo odkaz na výkladové stanovisko.

  Dobrý den, v § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je upravena povinnost uveřejňování seznamu subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Ve svém dotazu se zajímáte o význam pojmu 1 rok. V souvislosti s uveřejňování seznamu subdodavatelů je tento pojem použit v § 147a odst. 4 až odst. 6 ZVZ. V těchto ustanoveních je použit i pojem kalendářní rok. Významy těchto pojmů jsou odlišné.

  Pojem kalendářní rok označuje časový úsek, pro který se používá stejné označení např. 2013 (od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013).

  Pojem 1 rok označuje časový úsek
  • ode dne, na který připadá skutečnost, od níž se doba počítá,
  • do dne v následujícím kalendářním roce, který se pojmenováním shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se doba počítá. Např. od 1. 5. 2013 do 1. 5. 2014.

  Pro bližší seznámení s počítáním času u právních dob a lhůt odkazujeme na ustanovení § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

  K příkladu, který jste nastínila ve Vašem dotazu, uvádíme, že pokud plnění probíhalo od 1. 12. 2013 do 31. 1. 2014, tak plnění smlouvy nepřesáhlo 1 rok (ve smyslu § 147a ZVZ).

  Sčítací povinnost zadavatele

  02.02.2014 Dobrý den chtěla bych Vás požádat informaci ve věci realizace veřejných zakázek - sčítací povinnost zadavatele v rámci projektu spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU. V rámci realizace jednoho projektu máme např. vyhrazeno 1.300.000 Kč bez DPH na kancelářské potřeby, za dobu realizace projektu jsou u zadavatele realizovány 2 VZ. 1 VZ je realizována v roce 2012 s předpokládanou hodnotou 2. 200.000 Kč bez DPH v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, přičemž projekt z této VZ čerpá, poté v roce 2013 je realizována další VZ s předpokládanou hodnotou 3.000.000 Kč bez DPH v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. Vlnění z VZ v roce 2012 bylo vyčerpáno a zadavatel předpokládá v roce 2013 nové projekty, které budou plnění potřebovat. Při respektování sčítací povinnosti zadavatele v rámci jednoho projektu, je možné přijmout výše uvedené veřejné zakázky realizované v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, když předpokládaná hodnota komodity v rámci projektu odpovídá veřejné zakázce malého rozsahu, nebo zadavatel musí i v rámci projektu sčítat předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, ze které bylo plnění poskytnuto, tedy aby zadavatel mohl čerpat plnění pro projekt i z druhé veřejné zakázky, musela by být tato realizována v otevřeném řízení, protože součet předpokládaných hodnot již neodpovídá podlimitnímu řízení? Děkuji za poskytnuté informace

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), nevymezuje sčítací povinnost v rámci jednoho projektu. ZVZ se nezabývá projektem, jak je chápán projektovým managementem, ale veřejnou zakázkou. Veřejnou zakázkou je podle § 7 ZVZ zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky (§ 8 ZVZ), veřejné zakázky na služby (§ 10 ZVZ) a veřejné zakázky na stavební práce (§ 9 ZVZ). Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.
  K zodpovězení v jakém zadávacím řízení měla být zakázka zadávána je/bylo nezbytné vymezit správně předmět tzv. jedné veřejné zakázky a stanovit její předpokládanou hodnotu.
  Do jedné zakázky musí být zahrnuto spolu související plnění a v úvahu se berou zejména hlediska místní, urbanistická, funkční, časová, technologická a dále nakolik jsou součástí jediného záměru. Ve Vašem dotazu uvádíte příklad pořizování kancelářských potřeb. Zadavatel zadal v roce 2012 zakázku s předpokládanou hodnotou 2 200 000 Kč bez DPH a v roce 2013 zakázku s přepokládanou hodnotou 3 000 000 Kč bez DPH. Pořízené kancelářské potřeby byly využity ve Vašem projektu i v jiných projektech. Na základě této informace usuzujeme, že se jedná o běžné potřeby a proto při vymezení předmětu plnění převažuje hledisko věcné. Při stanovení předmětu tzv. jedné zakázky na běžné kancelářské potřeby není nutné brát v úvahu, nakolik budou pořízené předměty využity v projektu spolufinancovaném ze strukturálních fondů EU. Pouze pokud by tyto předměty vykazovaly výraznější specifické vlastnosti (např. z důvodů povinné publicity) bylo by možné považovat je za další tzv. jednu zakázku.
  Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ. Především je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období.
  Zadávání veřejné zakázky na dodávky běžných kancelářských potřeb pro jednotlivé kalendářní roky považujeme za běžný postup, který odpovídá životnímu cyklu pořízených věcí i řízení finančních toků ve větších organizacích. Zmiňované zakázky byly podlimitní a při jejich zadávání mohlo být podle § 25 ZVZ postupováno ve zjednodušeném podlimitním řízení.
  Jak uvádíte ve svém dotazu, Váš projekt je spolufinancován ze strukturálních fondů EU. Při posouzení nakolik budou výdaje na kancelářské potřeby, které vzešly ze zmiňovaných zakázek tzv. způsobilými výdaji, doporučujeme vycházet z rozhodnutí o poskytnutí dotace a případné nejasnosti konzultovat s poskytovatelem podpory.

  Živnostenské oprávnění - dokumentace skutečného provedení stavby

  01.02.2014 Prosím Vás o zodpovězení dotazu, zda je nezbytné u veřejných zakázek na stavební práce požadovat po uchazečích v rámci profesních kvalifikačních předpokladů kromě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání "provádění staveb, jejich změn a odstraňování" také předložení živnostenského oprávnění s předmětem podnikání "projektová činnost ve výstavbě", pokud je předmětem zakázky kromě samotného zhotovení stavby také zhotovení dokumentace skutečného provedení stavby. Děkuji.

  Dobrý den,
  veřejný zadavatel je podle § 51 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li ZVZ jinak. Veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

  Zde si dovolujeme upozornit na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.: S241/2007-00298/2007/550-MN ze dne 18. 10. 2007, dle kterého ve vztahu k § 54 ZVZ zadavatel není povinen určovat, jaká oprávnění k podnikání mají uchazeči předložit. Povinností uchazeče je předložit taková oprávnění k podnikání, která pokryjí celý rozsah veřejné zakázky.
  Projektová činnost ve výstavbě je vázanou živností podle přílohy č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

  Projektová činnost ve výstavbě je vybranou činností, kterou mohou vykovávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. V ustanovení § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) je blíže vymezeno, co se rozumí projektovou činností ve výstavbě. Zpracování dokumentace skutečného provedení stavby (podle § 125 stavebního zákona) není uvedeno ve výčtu činností považovaných za projektovou činnost ve výstavbě.

  Závěrem shrnujeme, že pokud je předmětem zakázky kromě samotného zhotovení stavby i zhotovení dokumentace skutečného provedení stavby, avšak ne projektová činnost ve výstavbě vymezená v § 158 stavebního zákona, není zadavatel oprávněn požadovat v rámci profesní ch kvalifikačních předpokladů předložení živnostenského oprávnění s předmětem podnikání projektová činnost ve výstavbě, protože rozsah požadované kvalifikace by nebyl omezen pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

  Předpokládaná hodnota zakázky - pojištění

  31.01.2014 Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně sčítání obdobných zakázek na služby v jednom účetním období, týká se pojištění. Pokud stanovím předpokládanou hodnotu na jeden rok, tak nepřesáhne 2 mil. Kč (pojištění majetku cca 900 tis. Kč, pojištění odpovědnosti cca 200 tis. Kč, havarijní a povinné cca 200 tis. Kč). Obecně mě zajímá, jestli u tohoto typu zakázek, kdy se jedná o opakované každoroční plnění, stačí každý rok vypsat VZMR? Nebo jsem povinna to vypsat např. jako nadlimitní zakázku na více let? Děkuji Soňa Černá

  Dobrý den,

  při posouzení, zda zadavatel uměle rozdělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se dle rozhodovací praxe přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek.

  Z ustanovení § 13 odst. 8 ZVZ, vyplývá, že zadavatel je povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. Uvedené pravidlo tedy ukládá zadavateli povinnost přihlížet k časovým souvislostem minimálně v rámci jednoho účetního období, nelze jej naopak vykládat jako oprávnění zadavatele libovolně rozdělovat předmět veřejné zakázky dle jednotlivých účetních období.

  Obecně lze říci, že jedná-li se o plánovaná plnění, která zadavatel hodlá opakovaně poptávat v delším časovém období, byť rozloženém do jednotlivých kalendářních let, měl by stanovit dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku (tedy časový rozsah předmětu veřejné zakázky) na dobu neurčitou.

  Pouze v případě objektivních důvodů může zadavatel vymezit předmět veřejné zakázky a tedy dobu, na níž uzavírá smlouvu na veřejnou zakázku, na dobu určitou. ZVZ výčet těchto důvodů neuvádí a nelze ani uvést jejich taxativní výklad. Může se jednat například o tyto důvody:
  – očekávaný technologický pokrok – zadavatel předpokládá, že při uzavření smlouvy na dobu neurčitou by se smlouva na veřejnou zakázku postupně stala ekonomicky nevýhodnou, a to z důvodu dostupnosti levnějšího a výhodnějšího plnění v následujících letech,
  – úmysl zadavatele zcizit majetek, který má být pojištěn,
  – skutečnost, že pojistné smlouvy na dané pojistné riziko jsou obvykle sjednávány na dobu určitou a dodavatelé jsou ochotni uzavřít smlouvu na dobu delší než obvyklou pouze za nápadně nevýhodných podmínek

  Záměr vymezit předmět veřejné zakázky na základě objektivních důvodů na dobu určitou by měl zadavatel vždy pečlivě zvážit. Existenci objektivních důvodů by měl být zadavatel schopen písemně odůvodnit, aby nemohlo dojít ke zpochybnění jeho postupu

  Obdobný předmět plnění

  31.01.2014 Zadavatel je povinen sečíst předpokládanou hodnotu všech obdobných veřejných zakázek na dodávky, které hodlá během účetního období pořídit. Lze považovat nákup dopravních prostředků (osobní a nákladní automobily) a nákup pracovních strojů (zametací stroje, frézy,...), zemědělských a lesnických strojů za jedinou veřejnou zakázku (obdobného charakteru)? Děkuji

  Dobrý den,
  podle § 13 odst. 3 ZVZ nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.
  Při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k věcným, časovým a místním souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda jde o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku je tak potřeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost dodávek a zároveň vědomí zadavatele, jaké dodávky bude v průběhu účetního období pořizovat.
  Pokud zadavatel plánuje nákup osobních automobilů, nákup nákladních automobilů a zároveň nákup pracovních strojů, lze předpokládat, že jejich dodávku není možné zajistit jedním dodavatelem. Ve Vašem případě proto není možné hovořit o účelovém rozdělování předmětu veřejné zakázky, jelikož osobní automobily, nákladní automobily a pracovní stroje představují odlišný předmět plnění a zároveň spolu věcně ani funkčně nesouvisí.
  Závěrem tak lze konstatovat, že pořízení osobních automobilů, nákladních automobilů a pracovních strojů lze z pohledu ZVZ považovat za zcela samostatné veřejné zakázky a nejedná se tedy o nezákonné dělení předmětu podle § 13 odst. 3 ZVZ. Ve Vašem případě nelze výše uvedené předměty plnění zadat jako jednu veřejnou zakázku.
  Pro úplnost dodáváme, že je ale nezbytně nutné sečíst předpokládané hodnoty jednotlivých osobních automobilů, jednotlivých nákladních automobilů a jednotlivých pracovních strojů, které spolu věcně, časově, místně a funkčně souvisí a podle dosažené částky zadat v souladu s § 12 ZVZ v režimu ZVZ jako podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku, či mimo režim ZVZ jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud pochybnosti o tom, zda se jedná o jeden předmět veřejné zakázky či nikoli, přetrvávají, doporučujeme z opatrnosti rozdělit veřejnou zakázku na části a v zadávání postupovat v souladu s ustanoveními § 98 ZVZ. Druhým navrhovaným řešením je pak zadat každou zakázku samostatně tak, aby nebyla porušena zásada diskriminace podle § 6 ZVZ z důvodu sloučení nesouvisejících předmětů. V obou případech je ale nezbytné sečíst předpokládané hodnoty jednotlivých předmětů plnění.

  Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady

  31.01.2014 Dobrý den, může zadavatel v připravované veřejné zakázce malého rozsahu použít k prokázání kvalifikace v zadávací dokumentaci mimo čestného prohlášení i konkrétní požadavek na předložení pojistné smlouvy, jejíž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě před podpisem smlouvy (tzv. součinnost před uzavřením smlouvy). Zadavatel se domnívá, že při předpokládaném budoucím plnění může tento stav obecně nastat, Děkuji

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu, který se týká předložení pojistné smlouvy před podpisem smlouvy, jenž se vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, (dále jen „ZVZ“) Vám sdělujeme, že vzhledem k tomu, že se dle Vašeho popisu jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), vztahuje se na Vás generální výjimka dle § 18 odst. 5 ZVZ. Zadavatel není pro zadání VZMR povinen použít zadávací řízení jako formalizovaný a podrobně upravený postup, musí však dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ.

  V souhrnu to znamená, zadavatel je oprávněn požadovat předložení pojistné smlouvy od uchazeče za následujících podmínek, pokud:

  – tento svůj požadavek rozumně odůvodní ve vztahu k rizikům, která souvisejí s plněním veřejné zakázky (naplnění požadavku transparentnosti) a

  – v příčinné souvislosti s požadavkem na předložení pojistné smlouvy, nedojde k situaci, kdy zadavatel v důsledku požadavků nepřiměřených předmětu plnění znemožní podání nabídek (a následně plnění smlouvy na veřejnou zakázku) dodavatelům, kteří by jinak byli způsobilí řádně splnit předmět veřejné zakázky.

  Restaurování sochy

  29.01.2014 Dobrý den, zakázka, jejímž předmětem je zrestaurování kamenné sochy je služba nebo stavební práce? Jedná se o odstranění nečistot, mikroflóry, očištění kamenných prvků, omývání tlakovou vodu, odstranění železných prvků a nevhodných doplňků, doplnění kamene, modelační a barevné retuše, konzervace. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  rozhodnutí, o který druh veřejné zakázky se jedná, je důležité z hlediska různé výše finančních limitů pro jednotlivé druhy veřejných zakázek.

  V zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”) je v souvislosti s pojmem stavba odkazováno přímo na zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. V § 2 odst. (3) stavebního zákona je definováno, co se rozumí pod pojmem stavba. Stavbou se rozumí podle stavebního zákona veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

  ZVZ definuje veřejnou zakázku na stavební práce

  v § 9 odst. (1) písm. a) prostřednictvím stavebních prací, které se týkají některé ze stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ bez ohledu na skutečnost, jaký výsledek má být stavebními činnostmi dosažen (oprava, údržba či zhotovení nové stavby);
  v § 9 odst. (1) písm. b) prostřednictvím projektové a inženýrské činnosti související se stavebními pracemi, které se týkají některé ze stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ. (Zadavatel sám rozhodne, zda projektová nebo inženýrská činnost s provedením stavebních prací souvisí či nikoliv a zadá projekt samostatně jako veřejnou zakázku na služby nebo společně s následnou realizací stavebních prací jako veřejnou zakázku na stavební práce);
  v §9 odst. (1) písm. c) prostřednictvím zhotovení stavby podle stavebního zákona, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci a je výsledkem stavebních nebo montážních prací. Stavební nebo montážní práce nemusí být výslovně uvedeny v Příloze č. 3 k ZVZ. Stačí když výsledná stavba bude schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci;
  v § 9 odst. (2) jako veškeré dodávky a služby, které jsou poskytovány společně se stavebními pracemi;
  stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

  ZVZ vymezuje negativně, co je veřejnou zakázkou na služby a definuje ji

  v § 10 odst. (1) jako veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou na dodávky ani veřejnou zakázkou na stavební práce;
  v § 10 odst. (2) písm. a) jako veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb také poskytnutí dodávky, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota dodávky. V případě této kombinace dojde k uplatnění tzv. ” principu těžiště”;
  v § 10 odst. (2) písm. b) jako veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby. V případě kombinace veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce se uplatní “zásada základního účelu”, která stanoví, že o veřejnou zakázku na služby se jedná tehdy, pokud současně poskytované stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby (bez ohledu na poměr předpokládaných hodnot poskytovaných služeb či stavebních prací);
  v § 10 odst. (3) je upraveno rozdělení služeb do kategorií, uvedených v Přílohách č. 1 a č. 2 k ZVZ;
  v § 10 odst. (4) je upraven postup pro určení celkové kategorie služeb, pokud předmětem veřejné zakázky jsou služby dle Přílohy č. 1 a č. 2 k ZVZ. Služba se zařadí do té kategorie, do níž spadá služba s vyšší předpokládanou hodnotou.

  Podle předmětu veřejné zakázky (§ 7 odst. (2) ZVZ) s ohledem na Vámi uvedený popis činností v dotazu, nezbytných k zrestaurování kamenné sochy, lze z výše citovaných ustanovení dovodit, že se nejedná o

  stavbu ve smyslu § 2 odst. (3) stavebního zákona;
  stavební práce týkající se některé ze stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ;
  o projektové a inženýrské činnosti související se stavebními pracemi, které se týkají stavebních činností uvedených v Příloze č. 3 k ZVZ;
  zhotovení stavby podle stavebního zákona, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci a je výsledkem stavebních nebo montážních prací;
  dodávky a služby, které jsou poskytovány společně se stavebními pracemi;
  stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

  Vámi popsané činnosti, které tvoří předmět veřejné zakázky, a to odstranění nečistot, mikroflóry, očištění kamenných prvků, omývání tlakovou vodou, odstranění železných prvků a nevhodných doplňků, doplnění kamene, modelační a barevné retuše, konzervace kamenné sochy lze posoudit jako veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb (odstranění nečistot, mikroflóry, očištění kamenných prvků, omývání tlakovou vodou, odstranění železných prvků a nevhodných doplňků) také dodávka určitého množství kamene, modelační a barevné retuše. Pro určení druhu veřejné zakázky ( § 7 odst. (2) ZVZ) bude rozhodující porovnání výše předpokládané hodnoty poskytovaných služeb a výše předpokládané hodnoty dodávky určitého množství kamene, modelační a barevné retuše. Budeme tedy vycházet z tzv. “principu těžiště”, kdy veřejná zakázka bude podřazena pod ten druh, jehož předpokládaná hodnota bude vyšší.

  Zveřejňování ceny u centralizovaného zadávání

  29.01.2014 Prosím o vysvětlení, jak zveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny u elektrické energie nebo plynu v případě centralizovaného nákupu. Stačí zveřejnit fakturovanou jednotkovou cenu silové elektřiny, která byla poptávána, nebo se musí uveřejnit celá hodnota faktury? Stačí zveřejnit cenu centrálního zadavatele s tím, že je stejná pro všechny zadavatele, které zastupoval? V případě, že by se musela zveřejnit uhrazená cena za každého jednotlivého zadavatele, platí to i pro „malé“ zadavatele, u nichž uhrazená cena je v řádech tisíci korun (celková centralizovaná zakázka je ale vyšší)? Jak dodržet povinnost zveřejňovat uhrazenou cenu za kalendářní rok, když vyúčtování není shodné s kalendářním rokem? Jak dodržet povinnost zveřejnit uhrazenou cenu do 31. března následujícího kalendářního roku, když vyúčtování dostáváme např. v červenci?

  Dobrý den,

  úvodem k Vašim dále uvedeným dotazům konstatuji v obecné rovině, ve shodě s našimi předchozími stanovisky, že centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel, který bude pověřen k realizaci centralizovaného zadávání ostatními zadavateli (bez ohledu na kategorii).

  Centralizované zadávání upravuje § 3 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”).

  Předpokladem pro centralizované zadávání je
  pluralita subjektů, pověřujících centrálního zadavatele k centralizovanému zadávání,
  uzavření písemné smlouvy o centralizovaném zadávání mezi centrálním zadavatelem a zadavateli, jež mají v úmyslu využít jeho služeb. V této smlouvě musí být vedle přesné specifikace plnění, jež má být formou centralizovaného zadávání poptáváno, stanovena jednotlivá práva a povinnosti smluvních stran (zejména druh centralizovaného zadávání, mechanismus odběru plnění jednotlivými zadavateli, kompenzace nákladů vlastního zadávacího řízení). Tato smlouva musí být uzavřena před zahájením centralizovaného zadávání. Uzavřením písemné smlouvy vzniká centrálnímu zadavateli ve vztahu k dotčeným zadavatelům oprávnění provádět centralizované zadávání.
  Centralizované zadávání lze realizovat ve dvou druzích

  centrální zadavatel svým jménem a na svůj účet pro jiné zadavatele provádí zadávací řízení, pořizuje dodávky či služby, které následně prodává jednotlivým zadavatelům bez navýšení ceny. S vybraným uchazečem uzavírá smlouvu přímo centrální zadavatel. Centrální zadavatel následně na základě jiné smlouvy “přeprodává” dodávky či služby jiným zadavatelům, a to na základě jejich požadavku a obsahu smlouvy o centralizovaném zadávání.

  Tento druh centralizovaného zadávání nelze použít pro veřejné zakázky na stavební práce. V rámci tohoto druhu centralizovaného zadávání může centrální zadavatel pořizovat dodávky či služby i pro sebe (§3 odst. (1) písm. a) ZVZ);

  centrální zadavatel provádí zadávací řízení, tedy pořizuje dodávky, služby či stavební práce, výhradně jménem a na účet zadavatelů, kteří provedením zadávacího řízení centrálního zadavatele smluvně pověřili. Smlouvu s vybraným uchazečem uzavírají sami zadavatelé, kteří pověřili centrálního zadavatele pouze provedením zadávacího řízení.

  Není vyloučeno, aby u tohoto druhu centralizovaného zadávání sám centrální zadavatel jako jeden ze zadavatelů, vedle těch, kteří jej pověřili centralizovaným zadáváním, nabýval plnění na základě zadání předmětné veřejné zakázky (§3 odst. (1) písm. b) ZVZ).

  1)
  Jak zveřejňovat skutečně uhrazené ceny elektrické energie/plynu u centralizovaného nákupu?

  Z výše uvedeného konstatování v souvislosti s druhy centralizovaného zadávání vyplývá, že
  pokud centrální zadavatel provádí zadávací řízení, tedy pořizuje dodávky či služby svým jménem a na svůj účet a uzavírá smlouvu s vybraným uchazečem a teprve poté “přeprodává” dodávky či služby na základě jiné smlouvy bez navýšení ceny “jiným zadavatelům” v souladu s obsahem smlouvy o centralizovaném zadávání, plní všechny povinnosti spojené se zadávacím řízením, tedy i povinnosti podle § 147a ZVZ centrální zadavatel.

  V tomto případě uveřejňuje výši skutečně uhrazené ceny za dodávky elektrické energie/plynu centrální zadavatel (§3 odst.(1) písm. a) ZVZ);

  pokud centrální zadavatel provádí zadávací řízení, tedy pořizuje dodávky, služby či stavební práce jménem a na účet “jiných zadavatelů”, uzavírají smlouvu na dodávky, služby či stavební práce s vybraným uchazečem “jiní zadavatelé”.

  V tomto případě uveřejňuje výši skutečně uhrazené ceny za dodávky elektrické energie/plynu každý “jiný zadavatel” (§3 odst. (1) písm. b) ZVZ).

  2)
  Stačí zveřejnit fakturovanou jednotkovou cenu silové elektřiny nebo se musí uveřejnit celá hodnota faktury?

  V § 147a odst. (1) písm. b) ve spojení s odst. (3) ZVZ hovoří o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky, v našem případě tedy musí zadavatel ( centrální nebo každý ze zadavatelů, a to podle ujednání ve smlouvě o centralizovaném zadávání) uveřejnit na profilu zadavatele skutečnou cenu za dodávku elektrické energie, nikoliv jednotkovou cenu silové elektřiny/ plynu.

  3)
  Stačí zveřejnit cenu centrálního zadavatele s tím, že je stejná pro všechny zadavatele, které zastupoval?

  Odpověď na tuto otázku souvisí s tím, v jakém druhu centralizovaného zadávání bude veřejná zakázka zadávána a jaké množství elektrické energie/plynu bude skutečně uhrazeno. Pokud půjde o zadávací řízení, v němž zadává centrální zadavatel dodávky vlastním jménem a na vlastní účet, uveřejňuje centrální zadavatel skutečně uhrazenou cenu za plnění veřejné zakázky (§147a odst. (1) písm. b) ve spojení s odst. (3) ZVZ).
  V případě, že bude centrální zadavatel zadávací řízení realizovat jménem a na účet ” jiných zadavatelů”, uveřejňuje každý ze zadavatelů skutečně uhrazenou cenu dodávky elektrické energie/plynu na základě smlouvy uzavřené každým ze zadavatelů s vybraným uchazečem.

  4)
  Pokud by se uhrazená cena musela zveřejnit za každého zadavatele, platí to i pro “malé zadavatele”, u kterých je uhrazená cena v řádech tisíci korun?

  Bude-li zadávací řízení provádět centrální zadavatel jménem a na účet “jiných zadavatelů” (§3 odst. (1) písm. b) ZVZ), pak z § 147 a odst. (3) písm. a) ZVZ vyplývá, že se povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Pokud tedy skutečně uhrazená cena za dodávky elektrické energie/plynu je nižší než finanční limit stanovený ZVZ ve spojení s nařízením vlády, kterým se stanoví finanční limity pro účely ZVZ, skutečně uhrazená cena za dodávky elektrické energie/plynu se neuveřejňuje.

  5)
  Jak dodržet povinnost zveřejňovat uhrazenou cenu za kalendářní rok, když vyúčtování není shodné s kalendářním rokem?

  ZVZ v § 147a odst. (3) upravuje situaci jak postupovat při uveřejňování skutečně uhrazené ceny u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok. ZVZ v tomto ustanovení uvádí, že zadavatel nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku uveřejní cenu uhrazenou, v našem případě za dodávky elektrické energie/plynu, v předchozím kalendářním roce.

  6)
  Jak dodržet povinnost zveřejnit uhrazenou cenu do 31.3. následujícího kalendářního roku, když vyúčtování přijde např. v červenci?
  I tuto situaci upravuje ZVZ v § 147a odst. (3) větě druhé. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku skutečnou cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce. Ve Vámi uváděném příkladu, bude-li cena skutečně uhrazena v červenci, uveřejní ji zadavatel nejpozději do 31.3. následujícího kalendářního roku.

  VŘ

  29.01.2014 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda v případě, že v prosinci roku 2013 bylo vyhlášeno výběrové řízení podle zákona v režimu podlimitních zakázek a bylo zrušeno z důvodu obdržení 1 nabídky, zda lze nyní v lednu 2014 po novele ZVZ vyhlásit výběrové řízení podle pravidel řídícího orgánu (zakázka za cca 1 030 000 Kč bez DPH) jako opakované výběrové řízení s tím, že by byla výzva vyvěšena jako opakovaná (zadávací dokumentace by byla upravena a bylo by uvedeno, co bylo upraveno a že se jedná o opakované VŘ) a pokud by přišla opět pouze 1 nabídky, nebo po hodnocení nabídek by zbyla 1 nabídka, lze již tuto nabídku poptat. Prosím o sdělení, zda je tento postup správný, zda pokud bylo v prosinci 2013 vyhlášeno VŘ dle zákona a nyní v lednu by bylo vyhlášeno dle pravidel řídícího orgánu jako opakované řízení. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  z Vašeho dotazu vyplývá, že jste zadávali v prosinci 2013 podlimitní veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou 1 030 000,- Kč bez DPH v zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen “ZPŘ”) podle § 38 ZVZ. ZPŘ jste byli nuceni zrušit podle § 84 odst. (1) písm. e) ZVZ, neboť vám byla doručena pouze jedna nabídka. V návaznosti na výše uvedené uvažujete o novém řízení se stejným předmětem veřejné zakázky za splnění podmínek § 71 odst.(6) písm. c) ZVZ ve spojení s § 84 odst. (1)písm. e) ZVZ, kdy zadavatel není povinen nové zadávací řízení zrušit, bude-li podána jedna nabídka či k hodnocení zůstane jedna nabídka.

  Uvedenou změnu přinesla novela ZVZ provedená zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. ze dne 10.10.2013, které nabylo účinnosti v části se shora uvedeným obsahem 1.1.2014.

  Možnost postupovat vámi navrženým způsobem se vztahuje pouze na ta řízení, která se zahajují odesláním do Věstníku veřejných zakázek, jak lze dovodit z § 71 odst. (6) ZVZ, který předpokládá kumulativní splnění následujících podmínek, a to

  zrušení předchozího zadávacího řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst.(1) písm. e) ZVZ,
  identifikaci předchozího zadávacího řízení v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení,
  označení všech změn zadávacích podmínek v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení. Podmínky nového zadávacího řízení nesmějí být změněny tak, aby zúžily okruh potencionálních dodavatelů, např. vyššími požadavky na kvalifikační předpoklady, na předmět veřejné zakázky, změnily obchodní a platební podmínky ve prospěch zadavatele. Pro uvedení změn doporučujeme zadavatelům využít oddíly, které jsou v oznámení obsaženy již nyní, bod VI.-Další informace.

  Vzhledem k tomu, že od 1.1.,2014 platí i nové finanční limity pro účely ZVZ, stanovené nař.vlády č. 456/2013 Sb., půjde ve vašem případě, nezvýšíte-li předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 12 odst. (3) ZVZ, která se podle § 18 odst. (5) ZVZ nezadává podle ZVZ. Doporučuji vám postupovat podle vašeho interního předpisu, který upravuje zadávání veřejných zakázek mimo režim zákona.

  Výpis z rejstříku trestů právnických osob

  28.01.2014 Dobrý den, v rámci zadávacího řízení zahájeného v 11/2013 nepředložil uchazeč v rámci své nabídky výpis z rejstříku trestů právnických osob, následně byl hodnotící komisí vyzván k doplnění a doložil aktuální výpis z RT PO (tzn. po konci lhůty pro podání nabídek). Je možné s ohledem na znění § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. (platného ke dni zahájení zad.řízení) - tzn. že "skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě dle § 52" - uchazeče vyloučit pro nesplnění kvalifikace? Novela ZVZ účinná od 1.1.2014 už přinesla úpravu tohoto ustanovení, nicméně my se musíme řídit předchozí textací. Je otázkou, jestli tedy "rozhodné skutečnosti", tedy v tomto případě bezúhonnost práv.osoby nastaly ve lhůtě (mezi koncem lhůty pro podání nabídek a nově doloženým dokladem je cca 3 týdenní rozdíl).

  Dobrý den,
  posouzení splnění kvalifikačních předpokladů provádí zadavatel nebo jím stanovená komise. V ustanovení § 53 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), jsou vymezeny doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů. Výpisem z evidence Rejstříků trestů se prokazuje splnění požadavků na trestní bezúhonnost dodavatele upravenou v § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

  Pokud zadavatel při posuzování kvalifikace zjistí, že požadované doklady v nabídce chybí, může požadovat po dodavateli, aby předložil další informace či doklady, které prokazují splnění kvalifikace. Dodavatel je povinen splnit tuto povinnost v přiměřené lhůtě stanovené veřejným zadavatelem. Podle znění ZVZ účinného do 31. 12. 2013 musí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě podle § 52 ZVZ. Za rozhodnou skutečnost je v tomto ustanovení považována bezúhonnost právnické osoby.

  Podle ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů, v případě otevřeného řízení, ke dni podání nabídky. Zákon o veřejných zakázkách omezuje stáří dokladů pouze z jedné strany. Je přípustné, aby doklady předložené na základě výzvy k doplnění kvalifikace byly vydány i po uplynutí lhůty podání nabídky. Na rozdíl od jiných dokladů prokazujících kvalifikaci, není výpis z evidence Rejstříku trestů vydáván s údaji osvědčujícími odsouzení k určitému datu v minulosti. Je tomu tak z důvodu, že dojde-li k zahlazení odsouzení, hledí se na odsouzeného jako by nebyl odsouzen, a odsouzení se následně neuvádí ve výpisu z evidence Rejstříku trestů. I přes tuto skutečnost osvědčuje výpis z Rejstříku trestů právnických osob skutečnosti, které nastaly v minulosti, a proto lze připustit, aby i později vydaný výpis, byl použit jako doklad k prokázání kvalifikace. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se touto problematikou zabýval ve svém rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S141/2013/VZ-13236/2013/514/PJa ze dne 15. 7. 2013. a dospěl k závěru, že v současné době, kdy ještě neuplynula minimální lhůta pro zahlazení účinků odsouzení právnické osoby, lze prokázání základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. a), resp. b) zákona prokázat i výpisem z rejstříku trestů právnických osob, který byl pořízen k pozdějšímu dni, než byl den konce lhůty pro podání nabídek podle § 52 odst. 1 zákona, neboť v současnosti (a minimálně do 1. 1. 2017) nemůže dojít k odstranění záznamu o odsouzení jakékoliv právnické osoby z rejstříku trestů, což znamená, že nemá-li v současnosti … (dodavatel) záznam v rejstříku trestů, neměl jej ani ve lhůtě pro podání nabídek a požadovaný kvalifikační předpoklad tak splnil.

  V posuzování kvalifikace dodavatele lze sledovat sklony k opouštění formalistický nároků a příklon k materiálnímu přístupu, který umožní výběr dodavatele, který schopen splnit závazky plynoucí z předmětu veřejné zakázky. Tyto tendence mimo jiné vyústily k přijetí novelizace ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ účinné ode dne 1. 1. 2014. Nadále již platí, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace mohou nastat, v případě písemného objasnění předložených informací a dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace, i po lhůtě podle § 52 ZVZ.

  Závěrem shrnujeme, že z účasti v zadávacím řízení nelze vyloučit uchazeče z důvodu, že v rámci doplnění kvalifikace předložil výpis z Rejstříku trestů právnických osob, který byl pořízen po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

  Jak počítat cenu smlouvy

  24.01.2014 Jak by se měla počítat cena smlouvy uzavřené na dobu neurčitou pro účely zveřejnění na profilu zadavatele podle § 147a? Za 48 měsíců obdobně jako je to při stanovení předpokládané hodnoty u zakázky na dobu neurčitou?

  Dobrý den,
  ve vztahu k výjimce z povinnosti uveřejňovat na profilu zadavatele smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH (výjimka podle § 147a odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), se cena smlouvy na dobu neurčitou určí analogicky tak, jako se určuje předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky či služby se smlouvou na dobu neurčitou – podle § 14 odst. 1 a § 15 odst. 1 ZVZ (tedy dle celkového peněžního závazku zadavatele za 48 měsíců).
  Pokud Váš dotaz směřuje k samotnému uveřejňování ceny na profilu zadavatele, tak podle přílohy č. 5 písm. i) vyhlášky č. 133/2012 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, se ke každému vybranému uchazeči uvádí (mimo jiné) i následující informace:
  – celková cena dle smlouvy bez DPH – uvádí veřejný zadavatel, pokud byla smlouva uzavřena
  – celková cena dle smlouvy s DPH – uvádí veřejný zadavatel, pokud byla smlouva uzavřena
  – skutečně uhrazená cena bez DPH v jednotlivých letech plnění – uvádí veřejný zadavatel, pokud došlo k realizaci veřejné zakázky
  – skutečně uhrazená cena s DPH v jednotlivých letech plnění – uvádí veřejný zadavatel, pokud došlo k realizaci veřejné zakázky
  Celková cena dle smlouvy na dobu neurčitou se určí rovněž analogicky tak, jako se určuje předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky či služby se smlouvou na dobu neurčitou.
  Údaje o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce (§ 147a odst. 3 ZVZ).

  Schvalování odůvodnění významné veřejné zakázky

  21.01.2014 Dobrý den, jsme akciovou společností se 100 % majetkovou účastí města. Zajímalo by nás, zda v našem případě je orgánem rozhodujícím o otázkách hospodaření ve smyslu § 156 odst. 5 ZVZ valná hromada, tj. zda v případě významné veřejné zakázky musíme odůvodnění předkládat ke schválení valné hromadě? Děkuji. Tesařová

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu, který se týká výkladu ustanovení § 156 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”), ve kterém je stanoveno, že veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. d) předloží odůvodnění veřejné zakázky u významné veřejné zakázky ke schválení orgánu rozhodujícímu o otázkách jeho hospodaření podle zvláštního právního předpisu, uvádíme následující.

  Pokud je Vaše společnost společností akciovou se 100% majetkovou účastí města, je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ. V případě, že předpokládaná hodnota zakázky činí více než 50 000 000 Kč a tento veřejný zadavatel je financován, ovládán územním samosprávným celkem nebo příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek nebo tento celek jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu, jedná se o významnou veřejnou zakázku.

  Pro určení orgánu akciové společnosti, který rozhoduje o otázkách hospodaření podle zvláštního právního předpisu, je tímto zvláštním přepisem zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), případně dosavadní právní předpisy, pokud tak vyplývá z přechodných ustanovení tohoto zákona. Zákon o obchodních korporacích nesvěřuje do působnosti valné hromady rozhodování o otázkách hospodaření obchodní společnosti, avšak kromě tohoto zákona mohou další rozhodnutí svěřit do působnosti valné hromady stanovy. Stanovy společnosti proto budou rozhodující, pro určení, který orgán obchodní společnosti má odůvodnění významné veřejné zakázky schválit.

  Povinnost zrušit zadávací řízení

  21.01.2014 Dobrý den, chtěla bych si ověřit, jak rozumět ustanovením, která se týkají zrušení zadávacího řízení. Nejsem si jistá, jak postupovat v následujícím případě. Zadavatel vyhlásí zadávací řízení a v termínu obdrží pouze 1 nabídku. Obálku neotevírá a řízení zruší. Upraví zadávací dokumentaci, v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikuje předchozí zadávací řízení a označí změny zadávacích podmínek. Zahájí v pořadí druhé zadávací řízení. Obdrží např. 3 nabídky, posouzením přijatelnosti projde pouze 1 nabídka. K hodnocení zůstane opět 1 nabídka. Má se postupovat v souladu s § 84 odst. 1 písm e)? Měl by zadavatel zrušit 2. zadávací řízení a znovu upravit a zahájit v pořadí už 3. řízení? Takto bude postupovat až do chvíle, kdy bude možné hodnotit alespoň 2 nabídky? Výše uvedený příklad je popsán velmi zjednodušeně, protože nejsem právník, ale snad je z toho můj dotaz pochopitelný. Pokoušela jsem se dohledat komentář k zákonu, který by podobný případ zachycoval, ale nebyla jsem úspěšná. Předem děkuji na odpověď.

  Dobrý den,
  v ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je upravena povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení v případě, že obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Trvá-li zadavatelův zájem o zadání zakázky, může zahájit nové zadávací řízení. Pokud nově zahájené zadávací řízení navazuje na přecházející zadávací řízení zrušené z důvodu obdržení pouze jedné nabídky, v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení je identifikováno předchozí zadávací řízení a zároveň jsou v něm označeny provedené změny zadávacích podmínek, dojde ke splnění náležitostí stanovených v § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ. Tato skutečnost bude mít za následek, že v případě opětovného obdržení pouze jedné obálky s nabídkou, se na toto zadávací řízení nebude vztahovat povinnost takovouto obálku neotevřít a zároveň se na toto zadávací řízení nebude vztahovat povinnost zadávací řízení zrušit. Na případy uvedené v § 71 odst. 6 písm. a) až c) ZVZ se nevztahuje povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení bez zbytečného odkladu (viz § 84 odst. 1 písm. e) věta druhá ZVZ).

  Lze tedy shrnout, že splnění podmínek uvedených v § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ má za následek, že zadavatel nebude mít povinnost zadávací řízení zrušit v případě, že opětovně obdrží pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyde pouze jedna nabídka k hodnocení. Stále však bude oprávněn (nikoli povinen) zadávací řízení zrušit podle ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ.

  Na dodatečný dotaz tazatele zasláno:

  V § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ je stanoveno následující:
  zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka; to neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 6 písm. a) až c) ZVZ.

  Pokud jsou v opakovaném zadávacím řízení splněny náležitosti § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ, tedy
  zadavatel postupoval tak, že
  1. zrušil předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem podle § 84 odst. 1 písm. e),
  2. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a
  3. v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení označil změny zadávacích podmínek
  a po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, není zákonem o veřejných zakázkách ani žádným jiným právním předpisem uložena povinnost zrušit zadávací řízení.

  Povinnost zrušit zadávací řízení, pokud zadavateli po posouzení nabídek zbyla pouze jedna nabídka k hodnocení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, nelze aplikovat na opakované zadávací řízení, ve kterém došlo ke splnění náležitostí podle § 71 odst. 6 písm. c) ZVZ. Je tomu tak z důvodu ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ za středníkem, dle kterého povinnost zrušit zadávací řízení bez zbytečného odkladu, pokud po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 6 písm. a) až c) ZVZ.

  Dodatečné stavební práce

  21.01.2014 Dobrý den, prosím o zodpovězení jak postupovat v následujícícm případě: Původní zakázka na stavební práce byla zadána v otevřeném řízení. Dodatečné stavební práce, které je nutné provést jsou sice pod 20% hodnoty původní VZ, ale z finančních důvodů (nižší cena za dodatečné práce u jiného dodavatele) je žádoucí zakázku zadat jinému dodavateli, tudíž není možno oplikovat JŘ bez uveřejnění. Lze zadat dodatečné stavební práce jako zakázku malého rozsahu (cena dodatečných prací v limitu pro VZMRa zároveň do 20% původní VZ) jinému dodavateli, nebo je nutné postupovat v zadání zakázky ve stejném řízení jako byla původní zakázka a tudíž v otevřeném řízení? Děkuji

  Dobrý den,
  dodatečné stavební práce mohou být zadány v jednacím řízení bez uveřejnění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Jak uvádíte ve svém dotazu, nebude zakázka zadána stejnému dodavateli jako původní zakázka, takže jedna z podmínek pro využití tohoto druhu zadávacího řízení nebude splněna.

  Dodatečné stavení práce jsou novou zakázkou. Tato zakázka ale souvisí se zakázkou původní. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ. Při stanovení předpokládané hodnoty zakázky na dodatečné stavební práce je tudíž nezbytné brát v úvahu i hodnotu původní zakázky na stavební práce. Pokud předpokládaná hodnota zakázky na dodatečné práce, dána součtem hodnoty zakázky původní a předpokládané hodnoty zakázky dodatečné, bude dosahovat či přesahovat finanční limit stanovený v § 12 odst. 3 ZVZ, nebude se jednat o zakázku malého rozsahu. U takovéto zakázky nebude možné využít výjimku z povinnosti zadávat zakázku v zadávacím řízení podle ZVZ, která je upravena v ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ.

  Zakázku na dodatečné stavební práce je zadavatel povinen realizovat standardním postupem dle ZVZ v zadávacím řízení, které odpovídá součtu hodnoty původní zakázky a předpokládané dodatečných prací.

  Může sdružení zadavatelů splnit podmínky § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ?

  20.01.2014 Lze aplikovat výjimku dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ, pokud jde o splnění podmínky výlučného majitele v subjektu dodavatele, pokud zadavatelem je sdružení dvou měst, přičemž tato města mají každé 50%ní účast v osobě dodavatele?

  Dobrý den,

  podle ustanovení § 2 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se za jednoho zadavatele považuje i několik zadavatelů uvedených v § 2 odst. 2 ZVZ (v případě veřejných zadavatelů), pokud se sdruží či se jinak spojí za účelem společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky.

  Ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ stanoví, že veřejný zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky podle ZVZ, jestliže je jejich předmětem poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě (typicky se jedná o obchodní společnosti), nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby (například příspěvková organizace). Použití této výjimky se přímo opírá o rozsudky Evropského soudního dvora (C-107/98 a C-26/03).

  Veřejný zadavatel, respektive sdružení veřejných zadavatelů, může zadat veřejnou zakázku přímo své organizaci bez realizace zadávacího řízení dle ZVZ, jestliže jsou splněny všechny následující podmínky:

  • jedná se o poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací pouze veřejnému zadavateli,
  • ve prospěch veřejného zadavatele je vykonávána podstatná část veškeré činnosti (nezbytné zhodnotit kvantitativní a kvalitativní aspekt) dané společnosti (dodavatele), a zároveň
  • veřejný zadavatel má výlučná majetková práva k dané společnosti (dodavateli), tj. povinné výlučné vlastnictví 100 %.

  Jelikož je na sdružení zadavatelů pohlíženo jako na jednoho zadavatele veřejné zakázky, vyplývá tedy z výše uvedeného, že pokud sdružení zadavatelů disponuje výlučnými majetkovými právy k dodavateli (ve Vašem případě lze 50 % a 50 % považovat za 100 % výlučné vlastnictví) a zároveň splňuje všechny výše uvedené podmínky, je možné aplikovat výjimku dle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ a postupovat tedy mimo režim ZVZ. V případě, že některá z podmínek splněna není, je sdružení zadavatelů povinno zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle ZVZ.

  §101

  20.01.2014 Dobrý den, výchozí stav: zakázka dle zákona o veřejných zakázkách ve zjednodušeném podlimitním řízení. §101 odst.4 Dotazy: - musí zadavatel již v zadávací dokumentaci uvést, že nabídky budou aplikován § 101 ZVZ, nebo pokud neuvede nic tak toto platí automaticky - je možné aby vítězný dodavatel na základě §101 odst. 4 , na část zakázky provedl realizaci subdodavatelem , který §101 nesplňuje. Pokud ano do jaké výše ? - Je zadavatel povinen poskytnout k nahlédnutí na požádání kompletní vítěznou nabídku ? Hlavně smlouvou včetně všech příloh a de facto i přesnou technickou specifikaci dodávaného zboží. - Jak se pak realizuje kontrola, že bylo skutečné dodáno to co bylo nabízeno, nebo aspoň alternativní řešení, splňující původní zadání - jak se má postupovat v případě e se s zjistí že byla vybrána nabídka, která nesplňuje požadované zadané technické parametry ? Děkuji

  Dobrý den,

  v případě, že se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby účastní uchazeč zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto uchazeče snížena o 15 %, přičemž ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ tím není dotčeno. Aby uchazeč mohl využít uvedené zvýhodnění, je nezbytné, aby prokázal ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí skutečnost, že zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením podle § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Skutečnosti musí být prokázány v nabídce, a to předložením potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Je nepřípustné, aby uchazeč tyto skutečnosti prokazoval prostřednictvím subdodavatelů. S ohledem na předmět plnění veřejné zakázky, respektive pokud existuje předpoklad, že se zadávacího řízení mohou zúčastnit i uchazeči zaměstnávající osoby se zdravotním postižením, doporučujeme zadavateli (není to však jeho povinností, neboť daná věc vyplývá přímo ze ZVZ) uvést do zadávací dokumentace např. následující:

  V případě účasti uchazeče, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením podle § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, bude pro účely hodnocení nabídková cena tohoto uchazeče snížena o 15 %.
  Uchazeč je povinen předložit potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce, kterým prokáže zaměstnávání výše uvedených osob. Potvrzení musí být součástí nabídky uchazeče.
  Výše uvedené skutečnosti musí prokázat uchazeč o veřejnou zakázku, nikoli třetí osoba (subdodavatel).

  Všichni účastníci řízení jsou předem seznámeni se skutečností, že pokud se řízení zúčastní uchazeč zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením podle § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, bude takový uchazeč oproti ostatním při hodnocení automaticky zvýhodněn snížením nabídkové ceny o 15 % (vyplývá přímo z ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ).

  Jak je již uvedeno výše, skutečnosti dle § 101 odst. 4 ZVZ není možné prokazovat prostřednictvím subdodavatele. Zároveň také platí, že v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ zadavatel nesmí, a to ani v případě zvýhodněného dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením, zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. I zvýhodněný dodavatel je oprávněn k plnění předmětu veřejné zakázky využít subdodavatele. V souladu se zásadami ZVZ však není možné, aby nabídka zvýhodněného dodavatele byla vybrána jako nejvhodnější a současně byla plněna v celém rozsahu prostřednictvím subdodavatele.

  Zadavatel je povinen uveřejnit náležitosti stanovené ZVZ. Podle § 85 ZVZ je zadavatel povinen uveřejnit do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele písemnou zprávu, která mj. obsahuje identifikační údaje vybraného uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna subdodavatelem. Podle § 147a odst. 1 ZVZ je zároveň povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Z relevantních ustanovení ZVZ nevyplývá zadavateli povinnost, respektive oprávnění, poskytnout na požádání k nahlédnutí kompletní vítěznou nabídku.

  Řádné plnění veřejné zakázky vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vítězným uchazečem. Vítězem zadávacího řízení se může stát pouze uchazeč, který požadovaným způsobem prokáže kvalifikaci a předloží zadavateli nabídku, která je v souladu se zadávacími podmínkami a která bude, na základě hodnotících kritérií, vyhodnocena jako nejvhodnější.

  Vítězný uchazeč, respektive dodavatel, je na základě podepsané smlouvy povinen řádně a včas plnit své závazky v požadované kvalitě a objemu, stanovené v zadávacích podmínkách. Kontrola plnění povinností vyplývajících ze smlouvy dopadá na zadavatele.

  V případě, že v průběhu konkrétního zadávacího řízení vznikne pochybnost o zákonnosti postupu zadavatele, je dodavatel oprávněn proti jednotlivým úkonům zadavatele podat námitky, v případě jejich odmítnutí je pak dodavatel oprávněn podat dle § 114 odst. 1 ZVZ návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je možné podat i po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku, nicméně pouze proti skutečnostem vymezeným v § 114 odst. 2 ZVZ. Dále je pak jakákoli osoba oprávněna podat podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či na příslušný finanční úřad. V případě, že vznikne podezření, že byl v souvislosti s veřejnou zakázkou spáchán trestní čin, může být taktéž celá věc na základě podnětu řešena orgány činnými v trestním řízení.

  Kvalifikace u podlimitní VZ dle §62 odst. 2

  20.01.2014 Dle § 62 odst. 2 se základní kvalifikační předpoklady prokazjjí čestným prohlášením ze ktrého je zřejmé.... atd. Veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení ZŘ stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů (ZKP) doklady uvedenými v §53 odst. 3. popřípadě ... atd. Je tedy možné, aby veřejný zadavatel požadoval před podpisem smlouvy předložit originály, nebo úředně ověřené kopie dokladů k ZKP (v souladu s §57 odst. 1) pokud do nabídky požadoval pouze čestné prohlášení? Z odst. 2 § 62 jasně nevyplývá v jaké fázi zadávacího řízení může veřejný zadavatel požadovat doklady ke splnění ZKP, zda jako součást nabídky, nebo až před podpisem smlouvy.

  Dobrý den,
  jak správně uvádíte, zadavatel je oprávněn v souladu s ustanovením § 57 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) požadovat před uzavřením smlouvy předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace a uchazeč je povinen v rámci poskytování součinnosti dle § 82 odst. 4 ZVZ tyto doklady předložit. U podlimitních veřejných zakázek platí zjednodušený postup pro prokázání základních kvalifikačních předpokladů, tedy předložením čestného prohlášení v písemné formě. Z obsahu takového čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem. Zadavatel je však oprávněn v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění (všech, nebo pouze části) základních kvalifikačních předpokladů příslušnými doklady. Pokud tak neučiní, je oprávněn požadovat originály či ověřené kopie příslušných dokladů až před podpisem smlouvy v souladu s § 57 odst. 1 ZVZ.

  Dělení zakázky

  16.01.2014 Dobrý den, připravujeme realizaci podlimitního výb.řízení VZ na stavební práce. V rozpočtu pro letošní rok však máme k dispozici 60% plánované částky. Lze v zadávací dokumentaci VZ rozdělit na části s ohledem na možnosti financování, za předpokladu, že je to technologicky možné tak, že druhá případně další část by byla realizována v dalších letech. Děkuji.

  Dobrý den,
  dle ustanovení § 89 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Musí se tedy jednat o jednu veřejnou zakázku, jejíž předmět připouští rozdělení na části. Zadavatel pak bude oprávněn uzavřít na každou část veřejné zakázky samostatnou smlouvu, a tudíž mu bude umožněno podmínit začátek realizace druhé či další části tomu, zda a kdy získá potřebné finanční prostředky. Zadavatel může zahájit zadávací řízení buď jedním oznámením či výzvou o zahájení zadávacího řízení pro všechny části veřejné zakázky nebo mohou být jednotlivé části zakázek zahájeny vlastními oznámeními či výzvami. Pokud ve Vámi uvedené situaci bude možné rozdělit veřejnou zakázku na části, dovolujeme si připomenout, že pro stanovení předpokládané hodnoty je rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky. Pokud tedy bude součet všech částí dosahovat hodnoty odpovídající podlimitní veřejné zakázce, je zadavatel povinen všechny části veřejné zakázky zadávat jako podlimitní veřejné zakázky, byť by hodnoty jednotlivých částí odpovídali veřejným zakázkám malého rozsahu. Zadavatel se v souladu s § 13 odst. 3 ZVZ musí vyvarovat neodůvodněného dělení předmětu veřejné zakázky, jehož účelem by bylo snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem pro přísnější režim zadávání veřejných zakázek. Pro stanovení předpokládané hodnoty je třeba vycházet z předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž předmět je třeba vymezit s ohledem na místní, věcné, urbanistické, funkční a časové souvislosti s případnými dalšími záměry zadavatele. Zásadní je tedy správné vymezení předmětu jedné veřejné zakázky a stanovení předpokládané hodnoty postupem uvedeném v § 13 odst. 2 ZVZ. Alternativou, kterou ZVZ umožňuje pro Vámi popsanou situaci, je zadání veřejné zakázky jako celku s tím, že jednotlivá, samostatně realizovatelná plnění budou postupně poskytována podle finančních možností zadavatele např. v průběhu několika let. Smlouva by měla řešit jak výzvy k plnění jednotlivých etap a jejich předání, tak i podmínky možného předčasného ukončení projektu z důvodu nedostatku finančních prostředků (např. nedopadnou předpokládané žádosti o dotace).

  Dotovaný zadvatel

  15.01.2014 Dobrý den, chtěla bych si ujasnit problematiku dotovaného zadavatele. Obchodní společnost obdrží v roce 2013 dotaci z územně samosprávného celku. Následně realizuje stavební práce hrazené v plné výši z poskytnuté dotace. Jelikož realizace stavebních prací nepřekročí limit 3 mil. Kč bez DPH, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu (obchodní společnost postupuje při výběru dodavatele v souladu s vnitřní směrnicí). Následně je ke smlouvě se zhotovitelem uzavřen dodatek (taktéž v roce 2013), kterým dojde k překročení limitu 3 mil. Kč bez DPH, avšak tyto dodatečné práce již nejsou hrazeny z dotace, ale z vlastních zdrojů obchodní společnosti. Došlo v uvedeném případě k „porušení“ zákona, jelikož byl překročen limit pro VZMR nebo se při uzavírání dodatku již obchodní společnost zákonem č. 137/2006 Sb. řídit nemusí a nedošlo tedy k překročení limitu pro VZMR? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky. Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu před zahájením zadávacího řízení. Stanovení předpokládané hodnoty zakázky je rozhodující pro stanovení správného režimu, ve kterém bude zakázka zadávána. Zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro zakázky na stavební práce zahájené v roce 2013 byl finanční limit pro zakázky malého rozsahu stanoven ve výši 3 000 000 Kč bez DPH. Při dodržení zásad stanovených v § 6 ZVZ mohl zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu postupovat při výběru dodavatele podle svých vnitřních předpisů a dotačních podmínek.
  Zadavatel je povinen stanovit předpokládanou hodnotu podle pravidel stanovených v § 13 a násl. ZVZ. Pokud byla tato předpokládaná hodnota stanovena řádně, není porušením zákona o veřejných zakázkách, pokud následně cenou plnění v uzavřené smlouvě překročena.
  Problematiku změn smlouvy upravuje ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ. Právní úprava těchto ustanovení vychází z interpretace základních zásad postupu zadavatele provedené správními i soudními přezkumy z oblasti veřejných zakázek. Zákonná úprava pro změnu smluv se tedy vztahuje i veřejné zakázky malého rozsahu. Nejsou nám známy bližší okolnosti, za kterých došlo k navýšení ceny plnění, a tudíž nelze na základě Vámi poskytnutých informací určit, zda provedená změna smlouvy je tzv. změnou podstatnou a tedy provedenou v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.
  Avšak upozorňujeme, že pokud důvodem k uzavření dodatku byly dodatečné stavební práce, vyvstává zde otázka, zda byl správně stanoven předmět veřejné zakázky a následně i předpokládaná hodnota zakázky. Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně o veřejných zakázkách. Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících plnění, která hodlá pořídit v průběhu účetního období. Předmět plnění prvotně zadané zakázky i předmět plnění dodatečně zadaných prací tak měl být výchozí pro stanovení předpokládané hodnoty zakázky. Zakázka měla být zadávána postupem odpovídajícím součtu předpokládaných hodnot obou těchto částí. Pouze v případě, že by se jednalo o objektivně nepředvídané dodatečné práce, mohly by být tyto stavební práce považovány za samostatnou zakázku.
  Obdobně jako při stanovení předpokládané hodnoty tak i při určení, zda je zadavatel, zadavatelem dotovaným je nezbytné brát v úvahu celou jednu zakázku. Pokud spolu plnění souvisí – v úvahu se berou zejména hlediska místní, urbanistická, funkční, časová a technologická – nelze účelově vyčlenit část plnění s odůvodněním, že tato část nebude hrazena z veřejných prostředků, a proto se nejedná o veřejnou zakázku. Pokud míra financování této celé jedné zakázky je hrazena z více než z 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč, jedná se o dotovaného zadavatele a při výběru dodavatele a uzavírání smlouvy musí postupovat podle ustanovení zákona o veřejných zakázkách platných pro zadavatele veřejného.

  Ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady

  15.01.2014 Dobrý den, obracím se na vás s následujícím dotazem, který se týká způsobu posuzování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dle §55. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že uchazeči prokáží splnění výše uvedených kvalifikačních předpokladů předložením pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uchazečem třetí osobě. Pojistná smlouva musí být účinná po celou dobu realizace zakázky. Způsob prokázání splnění kvalifikačního předpokladu: Dodavatel předloží účinnou pojistnou smlouvu na tento druh pojištění. Požadovaná minimální úroveň kvalifikačního předpokladu: Dodavatel předloží pojistnou smlouvu, z níž bude patrná výše pojistné částky pro tento druh pojištění v minimální výši 15 milionů Kč pro jednu pojistnou událost. Předpokládaná doba realizace veřejné zakázky byla stanovena do 30.9.2011. Uchazeč předložil pojistnou smlouvu, která byla účinná do 31.05.2011. K tomu uchazeč doložil čestné prohlášení, že pokud bude vítězným uchazečem, tak že pojistnou smlouvu před podpisem smlouvy o dílo prolonguje, tj. uzavře např. dodatek, kterým se prodlouží účinnost smlouvy. Prosím o stanovisko, jestli tímto uchazeč kvalifikaci splnil či nesplnil. Děkuji za odpověď na váš dotaz.

  Dobrý den,
  v ustanovení § 55 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) bylo až do novelizace provedené zákonem č. 55/2012 Sb. připuštěno, aby veřejný zadavatel k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele požadoval předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. V oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení musel být stanoven rozsah požadovaných informací a dokladů, uveden způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a vymezena jejich minimální úroveň odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

  Ve svém dotazu uvádíte, že zadavatel požadoval předložení pojistné smlouvy, z níž bude patrná výše pojistné částky dosahující minimálně částky 15 milionů Kč. pro jednu pojistnou událost. Požadavkem zadavatele bylo, aby pojistná smlouva byla účinná po celou dobu realizace zakázky. Předpokládaná doba realizace byla stanovena do 30. 9. 2011. Uchazeč předložil pojistnou smlouvu, která byla účinná pouze do 31. 5. 2011.

  Prokázání splnění kvalifikace dodavatele posuzuje zadavatel nebo jím ustanovená komise. Prokázání splnění kvalifikace se posuzuje z hlediska splnění požadavků stanovených v souladu se ZVZ.

  V ustanovení § 55 odst. 4 ZVZ, ve znění účinném před 1. 4. 2012, bylo stanoveno, že pokud není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným v souladu se ZVZ, je oprávněn prokázat je i jinými rovnocennými doklady, pokud je veřejný zadavatel z objektivních důvodů neodmítne. K prokazování splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele jinými doklady než zadavatelem stanovenými, lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, čj. 8 Afs 21/2009 – 243, ve kterém byla dokonce odmítnuta rovnocennost pojistné smlouvy a čestného prohlášení uchazeče spolu s příslibem pojistitele, že v případě úspěchu uchazeče s ním pojistnou smlouvu uzavře.

  Lze tedy shrnout, že na rozdíl od v dnešní době účinné právní úpravy, kdy je pro dostačující předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti uchazeče splnit veřejnou zakázku, nebylo dle tehdejšího znění ZVZ čestné prohlášení, které obsahovalo závazek uchazeče uzavřít pojistnou smlouvu v případě úspěchu ve veřejné zakázce, rovnocenným dokladem se samotnou pojistnou smlouvou, kterou požadoval zadavatel předložit k prokázání kvalifikačních předpokladů.

  Pravidelné servisní prohlídky

  14.01.2014 Dobrý den, veřejný zadavatel (technické služby) vlastní několik dopravních prostředků a pracovních strojů (traktory, zametače, apod.), u kterých provádí pravidelné servisní prohlídky u autorizovaného prodejce daného prostředku či stroje. Můj dotaz zní: 1) zda se na něho vztahuje ZVZ v případě, že se jedná o servisní prohlídky v době záruční lhůty - tj. musí vypsat výběrové řízení/zadávací řízení s ohledem na předpokládanou hodnotu VZ (zde by ale v případě výběru odlišného poskytovatele servisu přišel o poskytnutou záruku) anebo může rovnou oslovit dodavatele (prodejce daného stroje); 2) zda se na něho vztahuje ZVZ v případě, že se jedná o servisní prohlídky po uplynutí záruční lhůty a jak tuto zakázku případně zadávat tak, aby nedošlo k rozdělení předmětu veřejné zakázky - zvlášť dopravní prostředky (různí výrobci) a zvlášť pracovní stroje (různí výrobci) anebo jako jednu VZ?

  Dobrý den,
  pokud zadavatel dotčené dopravní prostředky již vlastní, je třeba vycházet z toho, co bylo předmětem (dnes již zadané) veřejné zakázky (dále jen „VZ“). Jestliže předmětem takové VZ bylo dodání dopravních prostředků včetně provádění servisních prohlídek, pak není veřejný zadavatel povinen znovu zahajovat zadávací řízení a může přímo požadovat plnění (provedení servisní prohlídky) v souladu se zněním uzavřené smlouvy na již zadanou VZ.

  Jestliže předmětem dříve zadávané VZ provádění servisních prohlídek nebylo, pak je veřejný zadavatel povinen pořizovat předmětné služby (servisní prohlídky) v souladu se ZVZ. Nedosáhne-li předpokládaná hodnota takové VZ hodnoty 2 mil. Kč (bez DPH), je veřejný zadavatel oprávněn využít obecnou výjimku z působnosti zákona podle § 18 odst. 5 ZVZ. Nejedná-li se o VZ malého rozsahu, je veřejný zadavatel povinen zadávat VZ v některém z druhů zadávacích řízení (§ 21 ZVZ).

  Pokud jde o problematiku dělení předmětu VZ (naplnění požadavků § 13 odst. 3 a 8 ZVZ), mohou v popsaném případě nastat v zásadě tyto varianty:

  a) pořídil-li zadavatel různé dopravní prostředky a různé pracovní stroje, jejichž servisní prohlídky spolu nesouvisí nebo nejsou obdobné, jedná se o různé služby, jejichž předpokládané hodnoty není zadavatel povinen sečíst ve smyslu § 13 odst. 8 ZVZ;

  b) pokud spolu provedení servisních prohlídek vzájemně souvisí a zároveň jsou tyto služby obdobné, je zadavatel povinen podle § 13 odst. 8 věty první ZVZ sečíst předpokládané hodnoty takových služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období, a zadávat takové VZ v příslušném druhu zadávacího řízení, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot služeb.

  Zásadní je posouzení toho, zda existuje v případě předmětných služeb, které hodlá zadavatel pořídit, vzájemná souvislost a podobnost. Aby se jednalo o předmět jedné VZ, je třeba, aby byly kumulativně splněny jak podmínka obdobnosti, tak i vzájemné souvislosti (§ 13 odst. 8 věta první ZVZ). Pro posouzení vzájemné souvislosti a obdobnosti není rozhodné, zda se jedná o dopravní prostředky nebo pracovní stroje, ani zda se jedná o dopravní prostředky či pracovní stroje různých nebo stejných výrobců, ale výlučně náplň a obsah servisních prohlídek.

  Postup zvolený zadavatelem by měl být nejen v souladu se ZVZ, ale by měl také odpovídat zásadám hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti (viz § 2 písm. l) až o) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

  Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Bankovní záruka v jediné nabídce

  14.01.2014 Dobrý den. V zadávacím řízení jsem obdržela pouze jednu nabídku a ZŘ se zrušilo. Uchazeč, který nabídku podal, požaduje vrácení bankovní záruky, která je uvnitř nabídky. Co mám dělat když se samozřejmě nabídka nesmí otevřít. Jak se k té bankovní záruce dostanu. Děkuji a přeji hezký den.

  Dobrý den,

  v dané věci jste postupovali správně když jste, podle § 71 odst. (7) věty první ZVZ, po uplynutí lhůty pro podání nabídek neotevřeli obálku s nabídku, vzhledem k tomu, že Vám byla doručena pouze jedna nabídka.
  Z uvedeného postupu lze dovodit, že jste zakázku nezadávali v JŘSU (§22 odst. (3) ZVZ) ani jste nebyli v postavení sektorového zadavatele (§22 odst. (4) ZVZ), nezadávali jste zakázku v JŘBU (§23 odst. (4) až (8) a (10) ZVZ) ani na základě rámcové smlouvy. V uvedených případech nemá zadavatel povinnost podle § 71 odst. (7) věty druhé ZVZ zadávací řízení zrušit, pokud mu bude doručena pouze jedna nabídka.

  ZVZ v § 67 odst. (5) věta druhá stanovuje zadavateli povinnost uchovat kopii záruční listiny pro účely archivace (§155 ZVZ) a originál záruční listiny vrátit uchazeči ve lhůtě stanovené v § 67 odst. (2) písm. d) ZVZ, tedy do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že ZVZ Vámi popsanou situaci neupravuje, doporučuji v zájmu zachování zásady transparentnosti zadávacího řízení (§6 ZVZ) zároveň s oznámením o zrušení zadávacího řízení vyzvat uchazeče, aby se dostavil k zadavateli k převzetí originálu záruční listiny do 5 pracovních dnů od odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení. V této souvislosti doporučuji, v zájmu zachování zásady transparentnosti zadávacího řízení, sepsat v přítomnosti osoby oprávněné jednat za uchazeče (pověření k převzetí originálu záruční listiny, což neplatí pro statutární orgán) a osoby oprávněné jednat za zadavatele protokol o otevření obálky s nabídkou uchazeče a převzetí originálu záruční listiny osobou oprávněnou jednat za uchazeče.
  Pokud bude originál záruční listiny pevně spojený s nabídkou, doporučuji ho opatrně vyjmout a nahradit fotokopií záruční listiny, nebude-li fotokopie záruční listiny součástí nabídky, a tento děj zaznamenat v protokolu s ohledem na dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení.

  Poskytnutí součinnosti

  14.01.2014 Dobrý den, dle § 62 odst. 3 ZVZ je vybraný dodavatel povinen před uzavřením smlouvy "předložit zadavateli" originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Lze slovní spojení "předložit zadavateli" vykládat i tak, že vybraný dodavatel originály nebo úředně ověřené kopie skutečně jen zadavateli předloží, zadavatel s ním sepíše "protokol o předání a kontrole dokladů prokazujících splnění kvalifikace dodavatele před uzavřením smlouvy", zadavatel zkontroluje dokumenty, zda se jedná o originály nebo úředně ověřené kopie, vrátí je dodavateli a z originálů si vytvoří jen obyčejné kopie a uchová je v dokumentaci VZ a do protokolu zaznamená, že "Dodavatel prokázal splnění kvalifikace před uzavřením smlouvy předloženích těchto originálů k nahlédnutí?" Nebo je nutné tyto originály nebo úředně ověřené kopie skutečně uchovávat v dokumentaci VZ pro kontrolní orgány? Řeší některý § ZVZ, které doklady je nutné uchovávat pro kontrolní orgány? Máme zkušenost, že dodavatelé originály nebo úředně ověřené kopie potřebují do dalších veřejných zakázek a nechtějí vynakládat další finanční náklady za poplatky při ověřování apod...Děkuji Vám za odpověď.

  Dobrý den,
  pro zodpovězení otázky je klíčový výklad slovesa „předložit“ v rámci systematiky ZVZ. Z tohoto výkladu ZVZ přitom vyplývá, že předložené doklady zadavatel archivuje, protože o této povinnosti není pochyb u prokazování základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 3 ZVZ nebo u prokazování profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 ZVZ a ZVZ v těchto ustanoveních rovněž používá sloveso „předložit“.

  Povinnost uchovávat předložené doklady je zadavateli stanovena dle § 155 ZVZ, který ukládá zadavateli povinnost uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 ZVZ po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

  Dokumentací o veřejné zakázce se dle § 17 písm. v) ZVZ rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv.

  Protože do této definice spadají i originály či úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění kvalifikace předkládané zadavateli dle § 62 odst. 3 ZVZ, jedná se o nedílnou součást dokumentace o veřejné zakázce a zadavatel je povinen tyto doklady archivovat.

  Kvalifikace dodavatele - potvrzení o bezdlužnosti vůči zadavateli

  14.01.2014 Dobrý den, je možné v zadávacích podmínkách veřejné zakázky stanovit požadavek, že uchazeč nesmí mít jakýkoliv dluh vůči zadavateli - např. doložením prohlášení v rámci kvalifikace uchazeče? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  ustanovení § 50 odst. 1 ZVZ vymezuje čtyři typy kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění prokazují dodavatelé jednak na základě taxativně stanovených předpokladů (základní, resp. profesní kvalifikační předpoklady), které deklarují, že dodavatel řádně vyvíjí svou činnost a jeho existence není bezprostředně ohrožena, a dále také na základě zadavatelem zvolených a ZVZ povolených předpokladů (čestného prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a technických kvalifikačních předpokladů), jež mají prokazovat, zda je ten který dodavatel schopen splnit konkrétní předmět veřejné zakázky.
  Oprávnění zadavatele požadovat, že uchazeč „nesmí mít jakýkoliv dluh vůči zadavateli“ v ZVZ uvedeno není. Zadavatel je sice dle ZVZ oprávněn požadovat předložení obecného čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti, avšak nesmí požadovat, aby se toto prohlášení vázalo ke konkrétním skutečnostem, tím méně je zadavatel po dodavateli oprávněn požadovat, aby například dokládal prohlášení o bezdlužnosti účetními doklady.
  Pro úplnost uvádíme, že přestože bylo před účinností novely ZVZ provedené zákonem č. 55/2012 Sb. v ustanovení § 55 odst. 2 ZVZ uvedeno, že zadavatel může k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů požadovat i předložení jiných dokladů, jimiž uchazeč prokáže ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady, tak rozhodovací praxe (rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže č. j. S683/2012/VZ-4155/2013/523/Opi potvrzené rozkladovým rozhodnutím č. j. R76/2013/VZ-23309/2013/310/PMa) dovodila nepřípustnost požadavku i dle dřívější úpravy ZVZ.
  Důvodem byla skutečnost, že se prohlášení o bezdlužnosti vůči zadavateli žádným způsobem nevztahuje k předmětu veřejné zakázky a ani nemá žádnou vypovídající hodnotu o ekonomické schopnosti dodavatele plnit předmět veřejné zakázky.
  S ohledem na Výše uvedené skutečnosti není dle našeho názoru zmíněný požadavek zadavatele možné dle ZVZ vyžadovat. Takto stanovený požadavek zadavatele by mohl omezit účast v soutěži o veřejnou zakázku, přičemž někteří uchazeči by se neucházeli o účast v zadávacím řízení nebo by byli ze soutěže vyloučeni. V této souvislosti by v předmětném případě mohl být takový požadavek zadavatele označen příslušným kontrolním orgánem jako diskriminační, tedy v nesouladu s požadavky § 6 odst. 1 ZVZ.

  Výzva k doplnění nabídky § 59 odst. 4 ZVZ

  13.01.2014 Dobrý den, vzhledem k tomu, že se různí názory na to, kdy je zadavatel oprávněn využít možnosti vyzvat uchazeče k doplnění nabídky dle ust. § 59 odst. 4 ZVZ, prosím o sdělení jak postupovat, pokud nabídka v prvním případě neobsahuje přílohu k prokázání technického kvalifikačního předpokladu dle ust. § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ (neobsahuje vedle seznamu referenčních zakázek osvědčení), a v druhém případě neobsahuje vůbec čestné prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. Děkuji

  Dobrý den,

  zákonem č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon o veřejných zakázkách a některé další zákony byl změněn § 59 odst. (4) ZVZ v tom smyslu, že dovětek “…s výjimkou případů, kdy splnění příslušné části kvalifikace nebylo dodavatelem prokázáno vůbec” byl z textu vypuštěn.
  Citované ustanovení ZVZ uvádí výslovně veřejného zadavatele, ale může jej využít rovněž sektorový zadavatel, a to s odkazem na § 64 odst. (7) ZVZ, v němž je uvedeno, že ustanovení § 58 až § 60 platí pro sektorového zadavatele obdobně.

  Zadavateli dává § 59 odst. (4) ZVZ možnost v rámci posouzení prokázání splnění kvalifikace požádat i opakovaně uchazeče o objasnění kvalifikace. Zadavateli tedy není dána povinnost vyzvat uchazeče k předložení dalších dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Pokud se zadavatel rozhodne tohoto ustanovení využít, pak je nutné, aby přistupoval ke všem uchazečům stejně a k objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších informací či dokladů, prokazujících splnění kvalifikace, nevyzval pouze některé z uchazečů, neboť by se takovýmto postupem dopustil porušení zásady rovného zacházení s uchazeči. Jedná se o konkretizaci šířeji vykládané zásady zákazu diskriminace a lze obecně říci, že zadavatel na základě této zásady musí v průběhu zadávacího řízení postupovat způsobem, kdy žádného z uchazečů přímo či nepřímo neznevýhodňuje oproti jiným uchazečům v obdobném postavení ( §6 ZVZ).

  Obdobným postavením uchazeče se rozumí stav, kdy není ze strany uchazeče splnění určitého kvalifikačního předpokladu prokázáno způsobem požadovaným zadavatelem v zadávacích podmínkách. V tomto smyslu není rozhodující jakým způsobem, z jakého důvodu či v jaké míře splnění kvalifikačního předpokladu uchazeč neprokázal. Ze strany zadavatele není možné přistupovat k vzájemnému porovnávání a posuzování míry neprokázání splnění kvalifikace ze strany uchazečů a z tohoto porovnání poté u konkrétního uchazeče činit závěry o možnosti či nemožnosti požadovat další doklady k prokázání splnění kvalifikace.

  Aplikaci § 59 odst. (4) ZVZ lze všem zadavatelům doporučit, a to zejména s ohledem na skutečnost, že v mnoha případech by se jinak zadavatel připravil o možnost získat jinak výhodnou nabídku. Uchazeč tak může na základě výzvy zadavatele dodatečně předložit zadavateli i takové doklady, které nebyly součástí nabídky, které mohou být datovány po konci lhůty pro podání nabídky. Z dodatečně předložených dokladů však musí plynout, že skutečnosti, které jsou těmito doklady osvědčovány, nastaly ve lhůtě podle § 52 ZVZ.

  K objasnění či doplnění informací či dokladů k prokázání kvalifikace musí zadavatel uchazečům stanovit přiměřenou lhůtu. Pojem přiměřená lhůta není nikde v ZVZ definován. Jeho výklad je třeba provést v souvislosti s dotčenou žádostí zadavatele o chybějící dokumenty, prokazující splnění kvalifikace, tedy s ohledem na časové možnosti jak dotazovaného uchazeče, provozovatele poštovních služeb, tak s ohledem na charakter dnů, ve kterých má dotazovaný uchazeč plnit. Ve stanovené lhůtě by se tedy měly zohlednit dny pracovního klidu (svátek,víkend), doba doručení písemné žádosti (jak dlouho bude trvat provozovateli poštovních služeb doručení uchazeči a následně zpětná reakce k zadavateli) a ve vztahu k žádosti zaslané prostřednictvím elektronických prostředků čas, ve kterém byl e-mail s žádostí zaslán (doba, kdy se pracovní doba většiny uchazečů chýlí ke konci).

  S ohledem na výše uvedené, doporučuji ve Vašem případě vyzvat uchazeče k předložení osvědčení či smlouvy a dokladu o uskutečnění plnění dodavatele, není-li možné osvědčení získat z důvodů uvedených v ZVZ i čestného prohlášení uchazeče o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.

  V souvislosti s danou problematikou odkazuji na rozhodnutí ÚOHS, např. č.j.: ÚOHS-S481/2012/VZ-2808/2013/522/MSc ze 13.2.2013 a č.j.: ÚOHS-S485/2010/VZ-4342/2011/520/JHl z 8.4.2011.

  Zrušení zadávacího řízení

  09.01.2014 Dobrý den, prosím o Vaše stanovisko k tolik diskutované otázce možnosti zrušení zadávacího řízení ze strany zadavatele z důvodu neobdržení dotačních prostředků, když výběrové řízení muselo být z časových důvodů zahájeno ještě před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotačních prostředků na danou akci. Děkuji a přeji hezký den Ing. Pavel Beran

  Dobrý den,
  podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.
  Výklad toho, které důvody můžou spadat pod ustanovení výše uváděného § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ, byl upřesněn např. rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS) č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007: „Důvodem podstatné změny okolností pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu.“
  Je možné rovněž hledat oporu v důvodové zprávě k ZVZ. Důvodová zpráva k v té době § 81 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, uvádí následující vysvětlení:
  „Dle zákona je fakultativně možné zrušit zadávací řízení mj. i v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. Za podstatnou změnu okolností se považuje například skutečnost, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení neobdržel očekávané rozpočtové prostředky či přislíbenou veřejnou podporu či kdy tuto veřejnou podporu není oprávněn nadále čerpat, popřípadě její část určenou k zajištění úhrady plnění dodavatele.“
  S ohledem na výše uváděné lze shrnout, že neobdržení dotačních prostředků je možné považovat za podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení. Přitom však tyto okolnosti musí dosahovat intenzity „podstatné změny“, tedy takové změny, která činí další realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou. V důsledku této změny by tedy nebylo vhodné pokračovat v zadávacím řízení, které fakticky již nemůže dospět k zamýšlenému výsledku.
  Při postupu podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ je nutné naplnit rovněž druhou část podmínky pro použití tohoto ustanovení, která spočívá v tom, že zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl výše popsané podstatné změny okolností předvídat a ani je nezpůsobil. Určení toho, zda tato druhá část podmínky byla splněna, záleží na důvodech neposkytnutí dotace – neposkytnutí dotace nesmí být zadavatelem zaviněno a zadavatel to, že dotace nebude poskytnuta, nesměl mít možnost předvídat již v době zahájení zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že dotace je nenároková, tak zadavatel nemůže s jejím poskytnutím počítat. Tato skutečnost v sobě skrývá nebezpečí, že by mohlo dojít k presumpci, že zadavatel její neposkytnutí mohl předvídat a neměl tudíž zadávací řízení zahajovat před schválením dotace.
  Případ, na který se dotazujete, však může svou podstatou spadat i pod ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, které stanoví, že zadavatel může bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Výše uvedené ustanovení zákona tedy opravňuje zadavatele zrušit zadávací řízení za podmínky, že nastal “důvod hodný zvláštního zřetele”.
  Již uváděné rozhodnutí ÚOHS č. R093/2007 ze dne 22. 6. 2007 k tomuto důvodu uvádí: „Tímto důvodem může být například přírodní katastrofa, nedostatek financí na straně zadavatele, nepřidělení přislíbené dotace, obdržení nabídek výrazně převyšujících předpokládanou cenu, apod. Některé “důvody hodné zvláštního zřetele” se v praxi mohou prolínat i s “podstatnými změnami okolností”, které zmiňuje ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona.“
  Nutno však konstatovat, že ÚOHS bude ve vztahu k posouzení, zda bylo zrušení zadávacího řízení provedeno v souladu se ZVZ či protizákonně posuzovat každý případ na základě veškerých okolností a bude zkoumat, zda byly skutečně naplněny všechny podmínky pro uplatnění § 84 odst. 2 písm. d) nebo e) ZVZ.
  Jako příklad je možné uvést rozhodnutí ÚOHS ze dne 25. 8. 2011, č. j. ÚOHS-S41/2011/VZ-8783/2011/530­/SWa    , ve kterém ÚOHS kvůli nenaplnění všech podmínek zákona neuznal zrušení zadávacího řízení jako v souladu se zákonem:
  „V předmětném zadávacím řízení byl jako hlavní důvod zrušení zadavatelem označen nedostatek finančních prostředků z důvodu neschváleného rozpočtu na rok 2011. Mezi skutečnosti, jež jsou důvodem pro zrušení veřejné zakázky, lze obecně zařadit nedostatek finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, který nastal mimořádně, nepředvídaně a v průběhu zadávacího řízení.
  ….. V době, kdy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, ještě nebyl dán důvod, který zadavatel uvádí jako stěžejní pro svoje rozhodnutí. Nedostatek finančních prostředků tedy nenastal „v průběhu“ zadávacího řízení, ale až po jeho zrušení
  …. Aby nedostatek finančních prostředků mohl být považován za důvod zvláštního zřetele hodný, který skutečně odůvodňuje zrušení zadávacího řízení, mělo by se jednat z hlediska faktické možnosti financování předmětu plnění veřejné zakázky o zásadní zásah do finanční situace zadavatele jako je např. nepřidělení původně přislíbené dotace určené pro realizaci předmětu veřejné zakázky, prohlášení konkursu, vstup do likvidace apod.“
  Závěrem možno konstatovat, že z rozhodovací praxe ÚOHS vyplývá, že neobdržení dotačních prostředků může spadat pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ a rovněž pod důvod popsaný v § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Záleží však na konkrétních okolnostech jednotlivého případu, zda byly splněny veškeré podmínky, jejichž splnění zákon vyžaduje.

  Dodatečná informace - nejasnosti v projektové dokumentaci a soupisu prací

  09.01.2014 Dobrý den, jako veřejný zadavatel jsme v 12/2013 zahájili zadávací řízení na stavební práce. Předpokládaná hodnota zakázky byla stanovena na základě vypracovaného rozpočtu projektanta. Obdrželi jsme dotaz dodavatele, ve kterém poukazuje na nejasnosti v technické zprávě (projektové dokumentace) a soupisu prací. 1) Je třeba opravit soupis prací a uveřejnit na profilu zadavatele nový (opravený) soupis prací? Nestačilo by jen odpověděť na dotaz dodavatele? 2) V případě, že uvedené nejasnosti (či nepřesnosti) budou mít vliv na navýšení ceny, resp. předpokládané hodnoty zakázky, musíme upravit předpokládanou hodnotu zakázky v zadávací dokumentaci? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  institut dodatečných informací (§ 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; „ZVZ“) slouží k vyjasnění či osvětlení pro náležité pochopení určité informace obsažené v zadávacích podmínkách, ať již je potřeba na straně dodavatelů způsobena jejich nepochopením či pochybnostmi o výkladu zadávacích podmínek, nebo je způsobena např. ne zcela jasnou formulací zadávacích podmínek, kterou je možné odstranit poskytnutím dodatečných informací. Tímto postupem však nemůže být zadávací dokumentace měněna, ale mohou být vysvětlovány pouze nejasnosti, které by z jejího obsahu mohly vyplývat (rozsudek NSS ČR č. j. 1 Afs 8/2011 – 117 ze dne 30. 3. 2011).
  Z uvedeného je tedy patrné, že prostřednictvím dodatečných informací nelze napravit vady, jimiž zadávací dokumentace trpí. Pokud jde o vady, u kterých není zřejmé, jak by se mohly v průběhu zadávacího řízení projevit, je nutno takové opravit, přičemž zadavatel musí přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek (§ 40 odst. 3 ZVZ). V případě změny zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání žádosti o účast nebo pro podání nabídek.
  Upozorňujeme, že ZVZ stanoví objektivní odpovědnost zadavatele (odpovědnost bez ohledu na existenci zavinění) za zadávací dokumentaci (§ 44 odst. 1 ZVZ), přičemž nedostatky v zadávací dokumentaci nemohou jít k tíži dodavatelů. Zadavatel se také nemůže zbavit odpovědnosti za nedostatky zadávací dokumentace odkazem na to, že vadu v zadávací dokumentaci způsobil projektant (např. rozhodnutí ÚOHS č. j. S154/2010 ze dne 10. 12. 2010).

  Veřejná zakázka - námitky

  07.01.2014 Podle § 82 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je vybraný uchazeč povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Uchazeč však požadovanou součinnost neposkytl a zadavatel oznámil, že smlouva bude uzavřena s uchazečem ve druhém pořadí. Proti tomu podal první uchazeč námitky. Námitky lze podle zákona podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví. Před uplynutím lhůty pro podání námitek a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu. Zadavatel má v úmyslu námitkám vyhovět. Dotazy: 1/ podat jiným uchazečem námitky proti rozhodnutí zadavatele o tom, že vyhoví námitkám uchazeče v prvním pořadí? 2/ Pokud zadavatel námitkám vyhoví, může s uchazečem v prvním pořadí uzavřít smlouvu ihned poté, kdy bude rozhodnutí zadavatele o námitkách doručeno prvnímu uchazeči nebo musí čekat na uplynutí lhůty pro podání námitek jiným uchazečem? 3/ Je třeba pro účely uzavření smlouvy s uchazečem v prvním pořadí, jehož námitkám bude vyhověno, nějakého jiného úkonu zadavatele? Děkuji

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu ve věci uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku uvádíme následující: Při zpracování odpovědi jsme vycházeli z následujících skutečností. Zadavatel rozhodl o výběru nejvýhodnější nabídky a uvedl pořadí jednotlivých uchazečů na základě výsledků hodnocení nabídek. Po obdržení oznámení o výběru nejvýhodnější nabídky začala plynout lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky, která dle poskytnutých údajů marně uplynula. Zadavatel vyzval uchazeče, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, k poskytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy. Vybraný uchazeč však požadovanou součinnost neposkytl, a tudíž se zadavatel v souladu s ustanovením § 82 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) rozhodl využít možnosti uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. V dotazu uvádíte, že zadavatel oznámil svůj záměr uzavřít smlouvu s uchazečem na druhém místě, přestože tuto povinnost mu zákon neukládá. Proti tomuto úkonu zadavatele podal námitky uchazeč, který se umístil na prvním místě. Zadavatel vyhodnotil námitky jako oprávněné a chce jim vyhovět. Po uplynutí lhůty pro podání námitek proti výběru nejvýhodnější nabídky, může zadavatel uzavřít bez dalšího smlouvu s vítězným uchazečem. Pokud se tak nestane a zadavatel se obrátí v souladu se zákonem na druhého uchazeče v pořadí, nemusí tento krok zbývajícím uchazečům oznamovat. Lze připustit, že některý z uchazečů, který se cítí být tímto (či jakýmkoliv jiným) úkonem dotčen, může podat námitku. Pokud však zadavatel již vybral nejvýhodnější nabídku a uplynula lhůta pro podání námitky v souladu s § 82 odst. 1 ZVZ, může uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem. Pokud nedojde k uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, je zadavatel oprávněn uzavřít smlouvu s uchazečem umístěným na druhém místě. Zde již však zákon nepředpokládá nutnost zadavatele vyčkat, zda některý z uchazečů podá či nepodá námitky, a tudíž ze zákona pro zadavatele vyplývá oprávnění uzavřít smlouvu s uchazečem umístěným na druhém místě v přiměřené lhůtě. ZVZ nedefinuje, co znamená poskytnutí řádné součinnosti, ani kdo má být iniciátorem jednání vedoucích k uzavření smlouvy. Úřad se však v souvislosti s tímto vyjádřil následovně: „Přestože zákon jednoznačně nestanoví, která ze smluvních stran, zda zadavatel nebo vybraný uchazeč, je povinna vyzvat druhou stranu k uzavření smlouvy, Úřad … zastává názor, že břemeno odpovědnosti učinit první krok a vyzvat druhou stranu k podpisu smlouvy leží na zadavateli, čemuž nota bene svědčí i skutečnost, že právě pouze zadavatel zná přesný okamžik uplynutí lhůty pro podání námitek a tedy počátek běhu lhůty pro uzavření smlouvy. Zadavatel je tedy podle názoru Úřadu povinen připravit konečné znění smlouvy a předložit je vybranému uchazeči k podpisu, přičemž mu nic nebrání vést ještě před uplynutím lhůty pro podání námitek s vybraným uchazečem jednání směřující k vyhotovení konečného znění smlouvy tak, aby k podpisu mohlo dojít v zákonem stanovených následujících 15 dnech. Výše uvedené povinnosti zadavatele na jedné straně pak odpovídá povinnost vybraného uchazeče podle § 82 odst. 4 zákona poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy, což znamená, že vybraný uchazeč musí být připraven ve lhůtě podle § 82 odst. 2 zákona akceptovat smlouvu v souladu se zadávacími podmínkami a svojí nabídkou. Z dikce zákona vyplývá, že minimální rozsah součinnosti vybraného uchazeče spočívá v podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky.“ Rozhodnutí ÚOHS Č. j.: ÚOHS-S259/2013/VZ23631/2013/514/AŠu ze dne 3. prosince 2013) Dle § 82 odst. 2 uzavře zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu do patnácti dnů od konce lhůty pro podání námitek, pokud námitky nebyly podány. Nesplnění této lhůty není porušením ZVZ (proto se obecně označuje jako „lhůta pořádková“), pouze dává možnost zadavateli pro případ, že vybraný uchazeč neposkytne součinnost, oslovit dalšího v pořadí. Dle § 82 odst. 4 vyzve zadavatel dalšího v pořadí tehdy, když oslovený uchazeč (i) odmítne uzavřít smlouvu (aktivní jednání) – tehdy je zcela jasné, odkdy může zadavatel dále jednat, (ii) neposkytne potřebnou součinnost tak, aby smlouva byla uzavřena ve lhůtě 15 dnů (pasivní jednání). Pokud je vyzvaný uchazeč připraven uzavřít smlouvu a smlouva není ve lhůtě uzavřena vinou dlouhé schvalovací procedury u zadavatele, jistě nelze takový stav nazvat neposkytnutím součinnosti. Naopak stav, kdy uchazeč oznámí zadavateli, že smlouvu uzavřít hodlá, avšak bez relevantního důvodu dále nekomunikuje, tedy nepokračuje v „poskytování součinnosti směřujícímu k uzavření smlouvy“, je jistě možné vyzvat dalšího v pořadí. Lze konstatovat, že pokud oslovený uchazeč ve lhůtě 15 dnů od oslovení neposkytl součinnost, promlčelo se jeho právo na uzavření smlouvy, které mu plynulo z titulu jeho nejvýhodnější nabídky. Zadavatel však s ním uzavřít smlouvu může. Pokud zadavatel vyzve druhého uchazeče v pořadí, plyne druhému uchazeči právo na uzavření smlouvy ze strany zadavatele. Pokud zadavatel smlouvu neuzavře proto, že se rozhodne pro prvého osloveného, pak však nese (soukromoprávní) odpovědnost vůči druhému, který má nárok na uzavření smlouvy oproti prvnímu. Tato odpovědnost se může projevit i žalobou na náhradu škody druhého uchazeče proti zadavateli. Dále se ptáte, zda je možné, aby jiní uchazeči podali námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyhovění námitkám prvního uchazeče. Jestliže ZVZ umožňuje uchazeči podat námitku proti jakémukoliv úkonu zadavatele (§ 110 odst. 2 ZVZ), lze připustit, že je možné podat námitku i proti tomuto úkonu. Lhůta 15 dnů pro podání námitek se však vztahuje na možného stěžovatele a jeho právo podat námitky, není nutné, aby zadavatel vyčkával s podpisem smlouvy.

  Dodatek ke smlouvě

  07.01.2014 Dobrý den, lze u zakázek malého rozsahuke ke stávající smlouvě s dodavatelem služby uzavřít dodatek pro zlepšení technických podmínek s navýšením ceny? Jedná se o rychlost připojení internetu. Potřebujeme zvýšit rychlost připojení k internetu u jedné z lokatit firmy a dodavatel nám nabídl možnost zvýšit rychlosti připojení u všech lokalit naší firmy zdarma, v případě, že dojde k prodloužení smlouvy o 24 měsíců nebo dočasně u jedné lokality s navýšením ceny do ukončení smlouvy. Obáváme se, že změna předmětu zakázky a prodloužení smlouvy , byť u VZMR, není možná. U druhé varianty tj. zvýšení rychlosti jen v jedné lokalitě a navýšení ceny cca 3% z celkové ceny se dostaneme také do rozporu se ZVZ?Pokud ne, je možné situaci řešit dodatkem smlouvy? Předem děkuji za Vaši odpověď.

  Dobrý den,
  veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje limitů pro podlimitní veřejné zakázky, nejsou zadávány dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), je však třeba dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, kterými jsou zákaz diskriminace, rovné zacházení a transparentnost. Pokud dodatečné zvýšení celkové ceny nebude vyhodnoceno jako obcházení zákona, a bude tedy platit, že zadavatel modifikuje předmět smlouvy z objektivních důvodů, resp. svou současnou potřebu nemohl předpokládat před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku a částkou představující předmětná 3 % účelově nesnížil předpokládanou hodnotu pod hranici podlimitních veřejných zakázek, lze připustit, aby zadavatel za splnění další podmínek rozšířil původní smlouvu se stávajícím dodavatelem. Je však třeba postupovat s ohledem na aktuální situaci na trhu nikoli vycházet z podmínek platných v době, kdy byla uzavírána smlouva na veřejnou zakázku. Zadavatel musí zjišťovat, jaké řešení současné situace je pro něj nejefektivnější. Zda-li je vybraný dodavatel schopen i dnes zajistit nejvýhodnější podmínky pro požadavky zadavatele, nebo jestli nejsou na trhu dodavatelé, kteří jsou schopni poskytnout požadované plnění za výhodnějších podmínek. Zadavatel se však nemůže řídit pouze nabízenými cenami za požadované plnění, nýbrž je třeba zohledňovat veškeré náklady spojené s vybranou alternativou. Pokud se nabídka stávajícího dodavatele jeví jako nejvýhodnější, je možné připustit uzavření dodatku a tedy rozšíření předmětu plnění, případně uzavření zcela nové smlouvy s vybraným dodavatelem.

  Odstoupení od smlouvy

  03.01.2014 Dobrý den. Po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo ze strany zadavatele k odstoupení od této smlouvy pro podstatné porušení povinností na straně uchazeče, a to podle §345 obchod.zák. Je nutné za této situace zadat veřejnou zakázku znovu, nebo lze uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil II.v pořadí. Zdá se, že ZVZ na tuto situaci nepamatuje ani v §82 odst. 8. Děkuji předem za odpověď.

  Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) upravuje postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Zadáváním se v souladu s § 17 písm. m) ZVZ rozumí závazný postup zadavatele dle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení. Pokud po uzavření smlouvy s uchazečem, jehož nabídka byla dle postupu uvedeného v ZVZ vyhodnocena jako nejvýhodnější, došlo k odstoupení od smlouvy, není možné uplatňovat postup, který se vztahuje k jednání zadavatele před uzavřením smlouvy. Ve Vámi uvedeném případě je tedy třeba vybrat nového dodavatele ve zcela novém zadávacím řízení.

  Platnost technické novely

  02.01.2014 Dobrý den, všude se píše , že Od 01.01.2014 nastane účinnost tzv. technické novely zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ktrá má být schválena poslaneckou sněmovnou. Zatím jsem nikde nenašla informaci o tom, že by poslanecká sněmovna schválila, podle čeho máme postupovat ?

  Dobrý den,
  dne 1. 1. 2014 nabyla účinnosti část tzv. technické novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Jelikož došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny a jednalo se o věc, která nesnese odkladu a vyžadovala by jinak přijetí zákona, byla tato novelizace provedena zákonným opatřením Senátu přijatým podle čl. 33 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“). Zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nabylo platnosti dne 30. 10. 2013 vyhlášením ve Sbírce zákonů. Nově zvolená Poslanecká sněmovna na své první schůzi dne 27. 11. 2013 schválila toto zákonné opatření, a tudíž v souladu s ustanovením čl. 33 odst. 5 Ústavy nepozbylo platnosti. Část tohoto zákonného opatření nabyla účinnosti dne 1. 1. 2014 a část nabyde účinnosti až 1. 1. 2015.
  Lze tedy shrnout, že legislativní proces tzv. technické novely byl již dokončen. Znění zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinné k dnešnímu dni je dostupné např. na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Legislativa-a-Judikatura/Legislativa/Narodni-legislativa-aktualni-a-uplne-zneni-z-(1)/ZVZ).

  Otevřené řízení / zjednodušené podlimitní řízení

  02.01.2014 Jsme veřejný zadavatel. Před měsícem jsme zveřejnili ve VVZ oznámení předběžných informací na stavení zakázku, předpokládaná hodnota zakázky činila 10,9 mil. Kč bez DPH a z tohoto důvodu zadavatel zamýšlel vypsat zakázku jako otevřené řízení. Po úpravě projektové dokumentace došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na 8,4 mil. Kč. Rádi bychom tuto zakázku vypsali jako zjednodušené podlimitní řízení. Je to možné, když už bylo zveřejněno předběžné oznámení? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  veřejný zadavatel je povinen alespoň jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení odeslat předběžné oznámení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek k uveřejnění. Smyslem této povinnosti je včasné uvědomění potenciálních dodavatelů o tom, že veřejný zadavatel v určitém časovém horizontu plánuje zadat nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku na určitý předmět plnění. Potenciální dodavatelé tak mají delší časový prostor pro seznámení se s úmyslem veřejného zadavatele zadat veřejnou zakázku určitého druhu a pro přípravu na danou veřejnou zakázku. Uložení této povinnosti vede ke zvýšení transparentnosti zadávacího řízení jako celku.
  Předběžné oznámení veřejného zadavatele musí obsahovat odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a to alespoň v rozsahu vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. Na základě uveřejnění předběžného oznámení nelze dovozovat povinnost zadavatele zahájit zadávací řízení této oznámené veřejné zakázky.
  Ve svém dotazu popisujete, že po uveřejnění předběžného oznámení došlo k úpravě projektové dokumentace, která vyústila ve snížení předpokládané hodnoty. Obecně je přípustné, aby údaje uvedené v předběžném oznámení doznaly pozdějších změn. Avšak pokud k nim dojde, musí být následně uvedeny v odůvodnění veřejné zakázky podle § 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nedosáhne-li změna v předmětu zakázky provedená po uveřejnění předběžného oznámení takového rozsahu, že by se změnil okruh potenciálních dodavatelů, nemusí být uveřejňováno nové předběžné oznámení. Avšak u rozsáhlých změn s vlivem na okruh potenciálních dodavatelů, by nedošlo k naplnění cíle právní úpravy uveřejňování předběžných oznámení a v neuveřejnění nového předběžného oznámení by mohlo být spatřováno obcházení zákona.
  U zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení není povinnost uveřejnit předběžné oznámení (§ 86 odst. 3 písm. a) ZVZ) ani odůvodnění veřejné zakázky (§ 156 odst. 6 písm. a) ZVZ) uložena vůbec. Lze tedy shrnout, že bude-li tato zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, nedojde k porušení povinnosti uveřejnit předběžné oznámení veřejného zadavatele.

  Vyloučení všech uchazečů, zrušení zadávacího řízení

  27.12.2013 Dobrý den, je v souladu se zákonem, pokud zadavatel rozhodne o vyloučení uchazečů z účasti v zadávacím řízení a současně rozhodne o zrušení zadávacího řízení z důvodu vyloučení všech uchazečů, tedy zruší zadávací řízení, aniž by uplynula lhůta pro podání námitek proti vyloučení všem uchazečům zadávacího řízení? Děkuji

  Dobrý den,

  z Vašeho dotazu vyplývá, že se pohybujeme v režimu zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”).

  Institut podání námitek včetně lhůt k jejich podání a jejich náležitosti upravuje § 110 a násl. ZVZ. Uchazeči mohou podat námitky proti všem úkonům zadavatele, který musí být připraven v jakékoliv fázi zadávacího řízení tyto námitky vyřídit, tj. o nich rozhodnout i odeslat své rozhodnutí o nich v souladu se ZVZ. Součástí rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení je i poučení o možnosti podat v ZVZ stanovené lhůtě námitky, případně se práva na podání námitek vzdát (§110 odst.(8) ZVZ).

  Ve Vašem případě hodláte vyloučit všechny uchazeče a podle § 84 odst. (1) písm. b) ZVZ zrušit zadávací řízení proto, že byli vyloučení všichni uchazeči, přičemž máte v úmyslu zaslat uchazečům rozhodnutí o jejich vyloučení zároveň s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení.

  Včasné podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení podle § 110 odst. (4) ZVZ má však za následek, že dodavatel nesmí uzavřít smlouvu (pod sankcí absolutní neplatnosti) nebo zrušit zadávací řízení.

  Pokud by zadavatel nenechal uplynout lhůtu pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení uchazečů ze zadávacího řízení, bylo by možné jeho jednání posoudit jako správní delikt podle § 120 odst.(1) ZVZ.

  Požadavky zadavatele - realizace včetně architektonického návrhu

  20.12.2013 1. Je povinen zadavatel zpřístupnit vítězný architektonický návrh ke kontrole, zda byly dodrženy deklarované požadavky zadavatele - výměry poch, využití a funkce jednotlivých prostorů, dodržení předepsaných norem a předpisů 2. Je nedodržení výše uvedených požadavků důvodem k námitce, odvolání a přehodnocení soutěže 3. Může zadavatel nechat po soutěži vítězný návrh přepracovat, aby dodržel jím zadané parametry

  Dobrý den,

  obecně lze uvést, že soutěž o návrh dle § 102 a násl. zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů ( dále jen “ZVZ) je zvláštní výběrové řízení, které je upraveno nezávisle na právní úpravě zadávacích řízení uvedených v § 21 ZVZ. Pro výklad ustanovení soutěže o návrh obsažených v části IV. zákona se ustanovení v ostatních částech zákona podpůrně nepoužijí, pokud na ně ustanovení části IV. ZVZ výslovně neodkazují.

  Podle § 107 ZVZ rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu (návrhů) činí zadavatel, který odešle oznámení o výběru nejvhodnějšího návrhu všem účastníkům soutěže o návrh, kteří nebyli vyloučeni z účasti v soutěži o návrh. Pro možnost podání námitek platí §110 a 111 ZVZ obdobně. V oznámení o výběru nejvhodnějšího návrhu vyzve zadavatel účastníky soutěže o návrh, jejichž návrhy nebyly vybrány, k jejich převzetí. Výsledek soutěže o návrh zadavatel odešle k uveřejnění způsobem uvedeným v § 146 a 147 ZVZ.

  Pro uveřejnění výsledku soutěže o návrh použije zadavatel Přílohu č. XIII s názvem “Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon”, která je součástí Prováděcího nařízení komise (ES) č. 842/2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

  Ad1)

  Se shora uvedeného vyplývá, že účastníci soutěže, kteří nebyli vyloučeni z účasti v soutěži o návrh, obdrží oznámení o výběru nejvhodnějšího návrhu. Vzhledem k tomu, že do pravomoci účastníků soutěže není a nemůže být svěřena kontrola architektonického návrhu vítězného účastníka z pohledu toho, zda byly dodrženy požadavky zadavatele, předepsané normy a předpisy vyplývá, že vítězný architektonický návrh nelze zpřístupnit uchazečům, kteří nebyli vyloučení z účasti v soutěži o návrh ke kontrole, neboť by tím došlo k porušení principu rovného postavení všech účastníků soutěže o návrh.

  Ad2)

  Z ust. § 107 ZVZ vyplývá, že pro možnost podání námitek v soutěži o návrh platí § 110 a 111 ZVZ obdobně.

  Paragraf 110 odst. (1),(2) ZVZ stanoví, že v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, k zadavateli podat odůvodněné námitky. Námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, v případě námitek proti podmínkám soutěže o návrh nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání návrhu. V námitkách musí stěžovatel uvést, jaká újma mu v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Podává-li stěžovatel námitky podle § 110 odst. (2) ZVZ, musí v námitkách uvést skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl.

  Ad 3)

  Posuzování a hodnocení návrhů provádí porota. Pro posouzení návrhů porotou se § 76 odst. (1),(2), (6) ZVZ (posouzení nabídek) použijí obdobně. Porota o způsobu hodnocení na základě hodnotících kritérií, uvedených v oznámení soutěže o návrh a případně podrobněji specifikovaných v soutěžních podmínkách, vyhotoví protokol, který včetně návrhů předá zadavateli. O průběhu uveřejnění výsledků, hodnocení návrhů a eventuálním projednání dodatečných dotazů zadavatel vyhotoví písemný protokol s uvedením podmínek zveřejnění návrhů. Zadavatel je vázán hodnocením poroty, ledaže by porušila postup stanovený zákonem nebo soutěžními podmínkami. Vzhledem k popsanému postupu není důvod, aby zadavatel nechával vítězný návrh “přepracovat”. Pokud by nebyly dodrženy soutěžní podmínky, porota návrh takového účastníka ze soutěž vyřadí.

  Vyloučení z VZ

  18.12.2013 V proběhlé soutěži se naše firma umístila na 2. místě. Firma na prvém pořadí odstoupila z důvodu chyby v počtu dodávaných přístrojů. Naše společnost byla s nabídkou o cca 1.000.000,- Kč levnější proti třetímu v pořadí a přesto byla vyřazena ze soutěže z důvodů: - U dvou přístrojů z celé soutěže byl zadán zcela bezvýznamný parametr, který může splnit pouze jeden výrobce. Nabídli jsme proto do soutěže přístroj, který splňuje všechny požadované technické parametry a v mnoha ukazatelých jej naprosto předčí, s vyjímkou tohoto jednoho parametru. Je zcela zřejmé, že tento parametr diskriminuje ostatní účastníky soutěže. Je možné proti vyloučení podat námitku ze zcela jasného záměru nastavit parametr tak, aby ho žádný z uchazečů nemohl splnit? Dále Vás prosím o informaci, zda je možné vyrozumění o vyloučení ze soutěže obdržet pouze v elektronické podobě, bez písemného vyrozumění ve formě dopisu a zda je správné, že na tomto dokumentu o vyloučení není uvedený absolutně žádný odkaz na možnost případného odvolání proti vyloučení

  Dobrý den, nesplnění požadavků na předmět plnění zakázky je v souladu s ustanovením § 76 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), důvodem pro vyřazení nabídky. Jak uvádíte, zadavatel poptával plnění se specifickým parametrem. Nemůžeme se Vám vyjádřit k tomu, zda je tento požadavek diskriminační, neboť nám nejsou známy bližší informace o této zakázce. Takovéto požadavky mohou být pro zadavatele důvodné a tedy i v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, ale mohou také přestavovat tzv. skrytou diskriminaci. Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele (např. stanovením diskriminačních zadávacích podmínek) hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky. Námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.
  Zadavatel je povinen uchazeči bezodkladně písemně oznámit jeho vyloučení. Tento úkon je přípustné učinit elektronickými prostředky a musí obsahovat důvody pro vyřazení. I proti tomuto úkonu může dodavatel podat zadavateli zdůvodněné námitky, shledá-li tento úkon zadavatele za provedený v rozporu se ZVZ. Námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů) ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. V zákoně o veřejných zakázkách není výslovně stanoveno, že zadavatel musí v oznámení o vyloučení z účasti v zadávacím řízení poučit uchazeče o možnosti podat proti tomuto úkonu námitky, avšak v souladu se základními zásadami transparentnosti, rovného přístupu a zákazu diskriminace doporučujeme, aby v oznámení o vyloučení z účasti v zadávacím řízení takovéto poučení bylo uvedeno.

  Prokazování technické kvalifikace

  18.12.2013 Dobrý den, uchazeč ve své nabídce předložil v rámci technické kvalifikace jednu referenční zakázku, která byla starší 5 let. Tudíž kvalifikaci nesplnil. Může jej komise ihned vyřadit. Přestože u ostatních uchazečů, kterým chybí např. doklady o oprávnění k podnikání, doklady o bezdlužnosti apod. bude vyzývat dle § 59 odst. 4 ZVZ k doložení těchto dokumentů. Nedojde tímto postupem k porušení zásady rovného zacházení?

  Dobrý den,
  z Vámi položeného dotazu lze dovodit, že jste zadávali veřejnou zakázku na stavební práce v režimu zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ ZVZ“). K prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle §56 odst. (3) písm. a) ZVZ jste požadovali, aby uchazeč v nabídce předložil seznam stavebních prací provedených uchazečem za posledních pět let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací, přičemž osvědčení muselo zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně. Vycházíme z předpokladu, že jste požadovali doklady a informace bezprostředně související s předmětem dané veřejné zakázky a že minimální úroveň požadavků vyžadovaná ke splnění technických kvalifikačních předpokladů odpovídala druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky.
  Postup zadavatele v jakékoliv fázi zadávacího řízení je ovládán zásadami obsaženými v § 6 ZVZ, tedy zásadami transparentnosti, rovného zacházení s uchazeči a zákazu jejich diskriminace.
  ZVZ v § 59 odst. (4) umožňuje zadavateli požadovat po uchazeči, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Tuto povinnost je uchazeč povinen splnit v přiměřené lhůtě stanovené zadavatelem. Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě podle § 52 ZVZ.
  V dotazu uvádíte, že jeden z uchazečů předložil „referenční zakázku“ starší 5 let a tím neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů a hodnotící komise má v úmyslu ho ihned „vyřadit“, zatímco ostatní uchazeče budete vyzývat k předložení chybějících dokladů podle § 59 odst. (4) ZVZ.
  Aplikace či neaplikace § 59 odst. (4) ZVZ ze strany zadavatele musí dopadat na všechny zúčastněné uchazeče stejně. Pokud zadavatel u určitého uchazeče, jehož doklady prokazující splnění technických kvalifikačních předpokladů vykazují vady, které je možné zhojit postupem podle § 59 odst. (4) ZVZ, této možnosti využije a požádá uchazeče o vysvětlení či doplnění dokladů, musí stejným způsobem postupovat ve vztahu ke všem ostatním uchazečům v obdobném postavení bez rozdílu. Stejně tak, pokud u určitého uchazeče tohoto institutu nevyužije, nemůže jej aplikovat ani u ostatních uchazečů. Takovýmto postupem je zajištěno dodržení zásady rovného zacházení se všemi uchazeči. Obdobným postavením uchazeče se rozumí stav, kdy ze strany uchazeče není splnění určitého kvalifikačního předpokladu prokázáno způsobem požadovaným zadavatelem v zadávacích podmínkách. Není rozhodující jakým způsobem, z jakého důvodu či v jaké míře uchazeč splnění kvalifikačního předpokladu neprokázal. V této souvislosti odkazuji na rozhodnutí ÚOHS č.j.ÚOHS-S481/2012/VZ-2808/2013/522/MSc ze dne 13.2.2013,č.j. ÚOHS-S434/2012/VZ-20216/2012/513/PPO ze dne 26.10.2012.
  Usoudil-li zadavatel, že uchazeč technické kvalifikační předpoklady vymezené v zadávací dokumentaci nesplňuje, měl by ho přesto vyzvat k doplnění (jak to ostatně u jiných uchazečů hodlá učinit) a teprve po doplnění technických kvalifikačních předpokladů a posouzení tohoto doplnění může uchazeče, který „neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů“ z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Pokud by zadavatel postupoval rozdílně u uchazeče „neprokazujícího splnění technických kvalifikačních předpokladů“ než u ostatních uchazečů, porušil by zásadu rovného zacházení obsaženou v § 6 ZVZ.

  Významná veřejná zakázka

  16.12.2013 Zadavatel plánuje v příštím roce rekonstrukce jednotlivých pavilónů nemocnice s tím, že rozpočty na jednotlivé pavilony činí cca 20 mil. Kč bez DPH. V součtu rozpočtu všech pavilónů se však jedná o významnou zakázku. Na rekonstrukce jednotlivých pavilónů jsou konkrétní projektové dokumentace, konkrétní stavební povolení s odlišnou dobou zahájení stavby apod. Otázka zní, zda zadavatel je povinen vypisovat jednotlivá zadávací řízení jako významné zakázky? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  významnou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dosáhne minimálně zákonem stanoveného finančního limitu. Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky jsou upravena v § 13 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně (tedy i pro limity stanovené pro významné veřejné zakázky).
  Při určení jaký rozsah plnění, pro účely stanovení předpokládané hodnoty, zahrnout do jedné zakázky je rozhodující nakolik úzce spolu plnění souvisí a v úvahu se berou zejména hlediska místní, urbanistická, funkční, časová, technologická a dále nakolik jsou součástí jediného záměru. Zásadní je tedy posouzení, zda jednotlivé rekonstrukce pavilonů tvoří předmět jedné veřejné zakázky. V posuzovaném případě, je velice pravděpodobné, že výše uvedené souvislosti mezi rekonstrukcemi jednotlivých pavilónů v rámci areálu jedné nemocnice existují a proto je při zadávání zakázek na jejich rekonstrukci nezbytné postupovat podle právní úpravy odpovídající součtu jejich předpokládaných hodnot.
  Doporučujeme, abyste zvážili postup podle ustanovení § 98 ZVZ, podle kterého zadavatel může rozdělit zakázku na části, pokud to připouští povaha předmětu zakázky. Takovéto rozdělení zakázky může být ve výsledku hospodárnější nebo organizačně jednoduší. Ale ani při tomto zvláštním postupu nesmí dojít k obcházení jiných ustanovení ZVZ a tedy, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

  Stejná nabídková cena

  13.12.2013 Jak postupovat při hodnocení nabídek, jeli zvoleno hodnotící kritérium dle § 78 Hodnotící kritéria ZVZ nejnižší nabídková cena a jako nejnižší se sejde úplně stejná cena od dvou uchazečů? Je možno do Zadávací dokumentace napsat , že pokud bude nabídková cena zájemců stejná, rozhoduje dřívější podání nabídky.

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“) neupravuje situaci, při které dojde ke shodě nabídkových cen v nabídkách různých uchazečů. Zadavatel má vždy povinnost postupovat v souladu se zásadami stanovenými v § 6 ZVZ, tedy zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  Za optimální řešení považujeme vybrat nejvhodnější nabídku na základě náhodného losu mezi nabídkami uchazečů, kteří splnili požadavky zadavatele v rozsahu kvalifikace a jejichž nabídková cena byla cenou nejnižší. Výběr by měl být proveden prostřednictvím mechanických, elektronicko-mechanických, elektronických nebo obdobných zařízení a za účasti notáře, který osvědčuje jeho průběh. Uchazeči, kterých se náhodný výběr týká, mají právo být při losování přítomni. O termínu konání je zadavatel vyrozumí v dostatečném předstihu. Zadavatel by zároveň měl zájemcům umožnit zkontrolovat před zahájením náhodného výběru zařízení a prostředky k němu sloužící.
  Zadávací podmínku, podle které bude při shodě nabídkových cen zvolena nejvhodnější nabídkou ta z nabídek, která byla podána dříve, nepovažujeme za vhodnou. Přestože plynutí času lze považovat za objektivní a transparentní, shledáváme ho v rozporu se smyslem lhůty pro podání nabídek. Tato lhůta musí být určena s ohledem na předmět veřejné zakázky a poskytovat dodavateli dostatečně dlouhou lhůtu pro řádné zpracování nabídek. Je obvyklé, že nabídky bývají podány v posledních dnech lhůty. Vámi navrhovaná zadávací podmínka je tedy v rozporu se základními zásadami postupu zadavatele.

  VZMR a finanční předpokladydy

  12.12.2013 Dobrý den, vypsali jsme VZMR a do zadávacích podmínek jsme zadali splnění ekonomických a finančních předpokladů doložit uchazečem:čestné prohlášení uchazeče o dosažení kladného hospo. výsledku za poslední tři roky, čestné prohlášení o dosažení ročního obratu 100 000 000,- Kč. Obdrželi jsme námitku od uchazeče, že vybraná firma neplňuje nastavené předpoklady a naopak vykazovali v posledních třech letech záporného hospodářského výsledku. Jakým způsobem máme postupovat při vyřizování námitky? děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  1.
  Postup mimo ZVZ
  Na základě obecné výjimky z působnosti zákona není podle § 18 odst. 5 ZVZ zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle ZVZ; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ (tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace). Zmíněná výjimka představuje možnost nepostupovat podle ZVZ, nikoliv povinnost.
  Jestliže zadavatel aplikoval výše uvedenou výjimku dle § 18 odst. 5 ZVZ a tedy nezadával veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) podle postupů stanovených v ZVZ, je povinen dodržet pouze zásady stanovené v § 6 odst. 1 ZVZ.
  Obecně je možné uvést, že při zadávání VZ musí zadavatel umožnit hospodářskou soutěž (nesmí docházet k jejímu omezování), to platí rovněž pro VZMR. Veřejný zadavatel je v širším kontextu povinen naplnit požadavky § 6 odst. 1 ZVZ v přímé spojitosti k dalším právním předpisům, kterými jsou zejména:
  – zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
  – zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a
  – zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
  jež stanoví obci (zadavateli) kromě jiného především povinnosti směřující k zajištění efektivního vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů.

  Lze tedy shrnout, že veřejný zadavatel je v případě VZMR povinen prokázat, že vybral nejvhodnější nabídku a současně dodržel zásady stanovené v § 6 ZVZ a požadavky dalších souvisejících právních předpisů. ZVZ nestanoví postup pro zadání VZMR.

  Požadavek na zmíněný roční obrat ve výši 100 000 000 Kč je možné považovat v případě zadávání VZMR, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje v případě pořizování dodávek nebo služeb 1 000 000 Kč bez DPH a v případě pořizování stavebních prací 3 000 000 Kč bez DPH, za nepřiměřený a jeví se, že vykazuje diskriminační charakter. Předpokládaná hodnota dotčené VZ stanovená zadavatelem nám není známa, dovozujeme však, že zadavatelem požadovaný roční obrat představuje několikanásobek předpokládané hodnoty VZ. Rovněž nám není známo, co je předmětem dotčené VZ. Z hlediska posouzení oprávněnosti stanovení minimálního obratu ve vztahu k realizaci VZ je rozhodná souvislost požadovaného obratu s předmětem VZ, zejména s jejím charakterem.
  Stanovený ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad musí odpovídat objemu a složitosti předmětu VZ a nemůže být bezdůvodně diskriminační, tzn. že by měl vést k eliminaci dodavatelů, kteří nejsou dostatečně stabilní a nemají dostatečné zázemí pro realizaci VZ, nicméně na druhou stranu tento kvalifikační předpoklad nemůže zamezit v účasti dodavatelům, jejichž stabilita je dostatečná a mohli by předmět VZ spolehlivě a kvalitně plnit.

  Shrnujeme, že Vámi zmíněné zadávací podmínky se v části týkající se naznačených požadavků na kvalifikaci jeví jako diskriminační.

  ZVZ nestanoví postup pro vyřizování námitek při zadávání VZMR, neukládá v této věci zadavateli VZMR žádné povinnosti. Avšak se zohledněním povinnosti zadavatele dodržet při zadávání VZMR zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ je vhodné, aby se zadavatel ve vztahu k obdržené námitce přesvědčil o tom, zda jsou čestná prohlášení vybraného uchazeče pravdivá (hodnověrná), přičemž vybraný uchazeč by měl poskytnout řádnou součinnost. Poté může zadavatel rozhodnout o dalším postupu:

  a) zda neuzavřít smlouvu s vybraným uchazečem a zahájit uzavírání smlouvy s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí, nebo
  b) zrušit výběrové řízení (např. z toho důvodu, že vybraný uchazeč neposkytl zadavateli řádnou součinnost k uzavření smlouvy, nebo z toho důvodu, že v průběhu výběrového řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby ve výběrovém řízení pokračoval) a zahájit nové zadávání VZMR.

  Tíhu rozhodnutí o tom, zda námitce bude vyhověno či nikoli, vč. uvedení důvodu, nese plně zadavatel VZ. O rozhodnutí o námitce doporučujeme bezodkladně informovat písemně všechny uchazeče o VZ (zásada transparentnosti).

  Nad rámec dotazu doplňujeme, že skutečnost, že zadavatel nemusí postupovat podle ZVZ, nezbavuje zadavatele zodpovědnosti postupovat podle pravidel stanovených poskytovatelem dotace, a to za předpokladu, že je VZMR spolufinancována z dotace (nejčastěji z fondů EU). Dále je žádoucí zohlednit při zadávání VZMR požadavky vnitřního předpisu organizace (zadavatele), který může stanovit přísnější postup, než jaký stanoví ZVZ. V takovém případě doporučujeme postupovat podle takového vnitřního předpisu zadavatele.

  Problematika VZMR je také rozvedena v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 1. 10. 2013), konkrétně v části VIII. nazvané „metodika veřejných zakázek malého rozsahu“. Dovolujeme si odkázat se zejména na str. 315 v dokumentu ve formátu .docx, od které jsou shrnuty „obecné způsoby zadání – právní rámec“ a „postup mimo ZVZ“. Metodika není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

  2.
  Dobrovolný postup podle ZVZ
  Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání VZMR postupem platným pro podlimitní (příp. nadlimitní) veřejné zakázky, pak postupuje s odkazem na § 26 odst. 5 ZVZ po celou dobu zadávání podle ustanovení ZVZ platných pro podlimitní (příp. nadlimitní) veřejné zakázky.
  Na takovouto VZ se již nepohlíží jako na VZMR, přestože její předpokládaná hodnota neodpovídá podlimitní nebo nadlimitní VZ, ale jako na VZ podle kategorie, ve které se jí rozhodl zadavatel zadat.
  V takovém případě je zadavatel povinen postupovat při přezkoumání námitek podle ustanovení § 111 ZVZ, na které tímto přímo odkazujeme.

  Dovolujeme si také upozornit, že „zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel“ (viz § 111 odst. 6 ZVZ).

  Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu, tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Doložení kvalifikačních dokladů před podpisem smlouvy

  12.12.2013 Dobrý den, vítězný uchazeč je vyznán, aby před podpisem smlouvy doložil kvalifikační doklady: 1) Pokud bude uchazeč dokládat doklady v úředně ověřené kopii, musí být ověření datováno před datem podání nabídky? Nebo stačí, když originál je vydán před datem podání nabídky a ověření je zajištěno až v době mezi podáním nabídky a datem pro doložení kvalifikačních dokladů před podpisem smlouvy? 2) V případě, že se jedná o vítězného uchazeče, který k datu podání vítězné nabídky nezaměstnává zaměstnance (neodvádí za ně sociální pojištění) a tedy není registrován na OSSZ, jakým způsobem má před podpisem smlouvy doložit potvrzení od OSSZ, že nemá nedoplatky na sociálním pojištění? Zaměstnanci OSSZ odmítli vydat toto potvrzení, jelikož uchazeč není registrován. Může být potvrzení z OSSZ nahrazeno čestným prohlášením vystaveným vítězným uchazečem? Je v tomto případě zadavatel oprávněn neuzavřít smlouvu s vítězným uchazečem kvůli chybějícímu potvrzení od OSSZ? Děkuji za odpovědi. S. CH.

  Dobrý den,
  k dotazu ke splnění kvalifikačních předpokladů před podpisem smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující.
  1) Požaduje-li zadavatel před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, povinen je předložit. Úřední ověření kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace může být ze dne, který nastal až po uplynutí lhůty pro podání nabídky.
  Pokud zakázku zadáváte ve zjednodušeném podlimitním řízení, tak uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ. I v tomto případě může úřední ověření kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace být ze dne, který nastal po uplynutí lhůty pro podání nabídky.
  Obecně lze říci, že ustanovení § 52 ZVZ, ve kterém je pro různé druhy zadávacích řízení stanoveno, do kdy je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace, se neuplatní, protože v této fázi zadávacího řízení se již nejedná o prokazování kvalifikace, ale o poskytnutí součinnosti s uzavřením smlouvy.
  2) Základní kvalifikační předpoklady splňuje, mimo jiných požadavků, dodavatel, který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele. Tuto skutečnost dodavatel prokazuje předložením potvrzení příslušného orgánu či instituce. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému podle ustanovení § 22d zákona č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Z vyjádření Ústředí České správy sociálního zabezpečení, se kterou jsme tuto problematiku konzultovali, vyplývá, že příslušná okresní správa sociálního zabezpečení na žádost vydává o potvrzení stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále a přirážky k pojistnému a to i v případě, že žadatel není registrován jako plátce. Vydání tohoto potvrzení bývá pozdrženo v případě zjištění, že žadatel evidován jako plátce není, přestože by podle právních předpisů evidován měl být a to až do doby ukončení procesu registrace. Doporučujeme Vám, abyste trvali na písemném vyjádření příslušného orgánu či instituce, ze kterého bude vyplývat, že dodavateli nedoplatek nevznikl a nespokojit se s čestným prohlášením dodavatele o této skutečnosti.
  Pokud bude uchazeč schopen tuto skutečnost doložit, nevyvstává zde důvod pro jeho vyřazení. Avšak nesplní-li uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, svou povinnost, na základě požadavku zadavatele před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, jedná se o neposkytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy. Zadavatel může v takovém případě postupovat podle ustanovení § 84 odst. 4 ZVZ a uzavřít smlouvu s dalším v pořadí.

  Způsob prokázání živnostenského oprávnění

  11.12.2013 Dobrý den, rád bych se touto cestou zeptal zda je v současné době přípustné, aby zadavatel akceptoval v otevřeném zadávacím řízení prokázání profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele pomocí v nabídce doloženého živnostenského listu (nikoliv výpisu z živnostenského rejstříku). Živnostenský zákon sice v § 10 odst. 3 stanovuje, že podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění výpisem ze živnostenského rejstříku, avšak v přechodných ust. novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., je uvedeno, že se právo provozovat živnost prokazuje dosavadním průkazem živnostenského oprávnění (tedy živnostenským listem) až do doby vydání prvního výpisu podnikateli s tím, že tento výpis vydá živnostenský úřad na žádost nebo na základě oznámení změny údajů vztahujících se živ. oprávnění. V praxi to tedy může znamenat, že se určitý podnikatel může stále prokazovat živnostenským listem? Má zadavatel povinnost zkoumat, zda již byl podnikateli vydán první výpis z živnostenského rejstříku či zda podnikatel prováděl nějaké změny a má tedy povinnost prokazovat se již výpisem z živnostenského rejstříku? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  podle § 54 písm. b) ZVZ prokáže dodavatel splnění profesních kvalifikačních předpokladů předložením dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladu prokazujícím příslušné živnostenské oprávnění či licenci.
  V přechodných ustanoveních novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb. (čl. II odst. 2), je stanoveno, že dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována. Právo provozovat živnost se prokazuje dosavadním průkazem živnostenského oprávnění až do doby vydání prvního výpisu podnikateli. Výpis vydá živnostenský úřad na žádost nebo na základě oznámení změny.
  Dá se tedy doporučit, aby zadavatel v případě, že dodavatel prokazuje profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 písm. b) ZVZ živnostenským listem, zkontroloval údaje v něm uvedené s údaji uvedenými v živnostenském rejstříku. Pokud živnostenské oprávnění neodpovídá živnostenskému rejstříku, tak zadavatel může dle § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat dodavatele k doložení výpisu z živnostenského rejstříku. Při případném předložení výpisu z živnostenského rejstříku na základě výzvy zadavatele podle § 59 odst. 4 ZVZ zadavatel musí ještě posoudit, zda dodavatel splnil požadavek podle § 52 ZVZ, který se týká doby prokazování splnění kvalifikace (tedy zda např. v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení dodavatel splňoval kvalifikaci již k poslednímu dni pro podání nabídek).
  Pokud však živnostenský list odpovídá údajům z živnostenského rejstříku, tak může zadavatel předpokládat, že dodavatel nežádal o vydání výpisu z živnostenského rejstříku a považovat živnostenský list za prokazující v tomto bodu profesní kvalifikační předpoklady (viz. výše uvedená přechodná ustanovení novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb.).

  Námitky

  10.12.2013 Může dodavatel, který nebyl vyloučen z účasti v zadávacím řízení podat námitky proti rozhodnutí zadavatele, kterým vyhověl námitkám vyloučeného zadavatele? Pokud ano, běží lhůta k podání námitek od doručení informace zadavatele o rozhodnutí o námitkách nebo až od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky?

  Dobrý den,
  podle § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen „stěžovatel“), podat zdůvodněné námitky.
  Rozhodnutí o podaných námitkách je bezesporu úkonem učiněným zadavatelem, neboť úkon je v zákoně č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů definován jako projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Stěžovatel (viz definice obsažená v předchozím odstavci) může tedy proti rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách podat své zdůvodněné námitky.
  Námitky proti všem úkonům zadavatele (v tomto konkrétním případě proti rozhodnutí zadavatele, kterým zadavatel vyhověl námitkám vyloučeného dodavatele), je možno podat do 15 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů) ode dne, kdy se stěžovatel o domnělém porušení zákona tímto úkonem zadavatele dozví.
  Podle § 111 odst. 3 ZVZ zadavatel bezodkladně písemně informuje všechny uchazeče o podaných námitkách a rozhodnutí o nich. Tito uchazeči jsou tak potencionálními stěžovateli, neboť mají zájem na získání určité zakázky a v důsledku případného domnělého porušení zákona úkonem zadavatele jim hrozí újma na jejich právech.
  Lhůta k podání námitek proti rozhodnutí zadavatele, kterým zadavatel vyhověl námitkám vyloučeného dodavatele, však začíná uchazečům (potencionálním stěžovatelům) běžet již ode dne, kdy byli písemně informováni o tomto rozhodnutí, nikoliv později, např. až ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

  §126 odst.5 Zahájení ZŘ

  09.12.2013 Dobrý den, Pravidla pro žadatele PRV přikazují u zakázek malého rozsahu VZ a zakázek žadatelů mimo režim zákona odeslat výzvy a obdržet určitý počet nabídek uchazečů. Zadavatel může použít zveřejnění dle § 147, aby získal chybějící uchazeče a pak pokračoval dále dle Pravidel. Je správně formulovaná druhá věta v Pravidlech: "Bez ohledu na výši zakázky může zadavatel zadávající zakázku mimo režim zákona tuto zadat a dokladovat podle § 147 zák. č. 137/2006Sb..Veřejný a dotovaný zadavatel (dotace nad 50%) se zakázkou malého rozsahu musí po zveřejnění dle § 147 zákona č. 137/2006 Sb., nadále postupovat dle zákona (§ 26, odst. 5)". Nebo pokud nebude odeslána výzva, není platná podmínka § 26 odst.5? Děkuji.

  Dobrý den,
  na veřejné zakázky malého rozsahu dopadá výjimka uvedená v § 18 odst. 5 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ či Zákon), dle které není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu dle ZVZ; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ. Pokud však zadavatel pro realizaci svého záměru získal dotaci, je povinen postupovat dle pravidel poskytovatele dotace, pakliže tyto nejsou v rozporu se ZVZ. Obecně platí, že pokud není zadavateli zákonem uložena povinnost postupovat dle ZVZ, avšak pravidla poskytovatele dotace v určitých případech vyžadují postup dle vybraných ustanovení ZVZ, je takový zadavatel povinen řídit se pravidly poskytovatele dotace.
  Ustanovení § 26 odst. 5 ZVZ obsahuje možnost a zároveň povinnost zadavatele postupovat dle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky za předpokladu, že zahájí veřejnou zakázku malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky je třeba rozumět postup stanovený ZVZ v případě zadávání podlimitních veřejných zakázek, tedy včetně veškerých formálních náležitostí a povinností zadavatele, tedy i odeslání výzvy o zahájení zadávacího řízení. Platí tedy, že pokud zadavatel nezahájí zadávací řízení dle ZVZ, tedy neodešle oznámení o zahájení zadávacího řízení případně výzvu o zahájení zadávacího řízení, nejsou splněny podmínky uvedené v § 26 odst. 5 ZVZ a zadavatel není povinen dále postupovat při zadávání veřejné zakázky dle ZVZ.
  Na závěr je třeba uvést, že Ministerstvu pro místní rozvoj nepřísluší zasahovat do znění podmínek pro poskytování dotací jiných úřadů v České republice z pohledu veřejných zakázek, případně závazně hodnotit správnost vybraných formulací.

  Opětovné vyhlášení jedné části veřejné zakázky a uveřejnění na profilu zadavatele

  06.12.2013 V rámci zjednodušeného podlimitního řízení jsme měli zakázku rozdělenu na 2 části. Protože jsme na druhou část zakázky neobdrželi žádnou nabídku, vyhlašovali jsme tuto druhou část znovu. Je možné tuto 2. výzvu na druhou část veřejné zakázky administrovat v rámci původní výzvy i na profilu zadavatele? Nebo je nutné vytvořit na profilu zadavatele zcela novou zakázku, i když se jedná jen o část předchozí zakázky? Je toto někde ošetřeno v zákoně, jak by se mělo postupovat v případě vyhlášení nové výzvy pouze na část veřejné zakázky?

  Dobrý den,
  dle ustanovení § 98 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze ZVZ jinak. S ohledem na výše uvedené tedy platí, že se na postup při zadávání každé jednotlivé části pohlíží jako na samostatné zadávací řízení. Pokud tedy zadavatel neobdržel pro jednu část veřejné zakázky žádnou nabídku a zákon mu ukládá povinnost v případě neobdržení žádné, příp. jedné nabídky, veřejnou zakázku zrušit, zruší tuto část veřejné zakázky a zadá ji znovu postupem stanoveným v zákoně jako samostatnou veřejnou zakázku. Zadavatel vyhlásí novou výzvu pro předkládání nabídek k části veřejné zakázky nikoli v rámci původní veřejné zakázky, nýbrž jako nové zadávací řízení na samostatnou veřejnou zakázku.

  Obsah nabídkové ceny

  05.12.2013 Dobrý den. podali jsme nabídku na veřejnou zakázku v podlimitním řízení. V položkovém rozpočtu jsme mj. nacenili ostatní a vedlejší náklady (OVN), ale tyto se nám nenačetli do celkové rekapitulace. Cenu díla jsme tedy nevědomky na krycím listě i ve smlouvě uvedli bez OVN. Na výzvu zadavatele, abychom vysvětlili jsme odpověděli proč v jsou OVN v rozpočtech a nejsou v rekapitulaci rozpočtu a součástí ceny v krycím listu i ve smlouvě, jsme odpověděli, že to byla naše chyba a že respektujeme cenu, kterou jsme uvedli v krycím listě i ve smlouvě jako cenu pevnou a že OVN nebudeme fakturovat. Byli jsme vyřazeni s odůvodněním, že všechny rozpočtové položky nemáme v ceně díla a tudíž by nebyl rovný přístup k hodnocení všech nabídek. Je postup hodnotící komice správný? Děkuji za odpověď. Paníček

  Dobrý den,
  v rámci fáze posouzení nabídek (§ 76 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; dále jen „ZVZ“) hodnotící komise ustavená zadavatelem ověřuje, zda nabídka podaná uchazečem splňuje zákonné požadavky a požadavky stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách (§ 76 odst. 1 ZVZ). Součástí zadávacích podmínek je také specifikace, jakým způsobem má být zpracována nabídková cena (§ 17 písm. l) ve spojení s § 44 odst. 3 písm. f) ZVZ). Hodnotící komise vyřadí nabídku uchazeče, která zmíněné požadavky nesplňuje (§ 76 odst. 1 ZVZ), přičemž zadavatel vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena (§ 76 odst. 6 ZVZ).
  V průběhu posuzování nabídky může nastat situace, kdy komise nebude schopna vyložit obsah některé části nabídky (nebude vědět „jak to uchazeč myslel“). Taková nejasnost může být důsledkem chyby v nabídce uchazeče. Podle Krajského soudu v Brně, „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky, jednoduše řečeno, dopustil chyby, tedy o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit a tím ji odstranit – využít k tomu postupu nabízeného mu v § 76 odst. 3 ZVZ, byť tam uvedený postup je postupem pro zadavatele obecně pouze fakultativním.“ (rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011).
  Odstraněním nejasností způsobených chybami (např. na základě institutu objasnění nabídky dle § 76 odst. 3 ZVZ) nesmí dojít ke změně nabídky (§ 82 odst. 2 věta druhá ZVZ: „Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32.“).
  Při posouzení, zda by úpravou nabídky na základě podaného vysvětlení došlo ke změně nabídky, je nutné v prvé řadě vyjít z textu nabídky. Institut objasnění nabídky je však nástrojem výkladu, který zohledňuje i vůli uchazeče. Je tak třeba mít na zřeteli, že vůle musí být z textu seznatelná – musí být možné ji z textu vysledovat. Jinými slovy – vůle uchazeče nesmí být s rozporu s textem nabídky. Nelze připustit, aby prostřednictvím objasnění nebo vysvětlení nabídky uchazeč změnil původní nabídku (je nutné zkoumat, co chtěl uchazeč původně, nikoliv co chce – např. v důsledku zjištění neodstranitelné chyby – teď).
  Ve Vámi uvedeném případě výkladem údajů v nabídce (rozpočet x celková rekapitulace) nelze dospět k jednoznačnému závěru (nelze na základě údajů uvedených v nabídce a jejich nedostatečné logické provázanosti dovodit, zda je rozhodná cena v rámci rozpočtu nebo celkové rekapitulace). Vůle uchazeče tak není seznatelná.
  Na základě Vámi podaných informací se tedy lze domnívat, že zadavatel postupoval správně, když Vaši nabídku vyřadil ze zadávacího řízení. Pokud by totiž nedošlo k vyřazení nabídky a zadavatel by zohlednil údaje Vámi poskytnuté na základě § 76 odst. 3 ZVZ, došlo by ke změně nabídky, která není podle ZVZ přípustná.

  VZ na části

  02.12.2013 Dobrý den, jedná se o zadávací řízení po 1.1. 2014. Akce revitalizace centra obce. Zakázku hodláme zadat na dvě části - stavební práce a služby (revitalizace zeleně). Stavební práce ve výši 2,4 mil Kč bez DPH a služby ve výši 1,3 mil Kč bez DPH. Část zakázky je samostatně i po sečtení obou částí vždy VZMR, ale služby samostatně spadají do režimu VZMR, po sečtení obou částí zakázky, ale služby spadají do režimu ZPŘ. Jaký postup zadání je správný dle ZVZ po 1.1. 2014? Děkuji za odpověď. Sušilová

  Dobrý den,
  pokud zadavatel zahájí výběr dodavatele veřejné zakázky po 1. lednu 2014, bude se dle poskytnutých informací vždy jednat o VZMR (stavební práce v předpokládané hodnotě 2,4 mil Kč bez DPH a služby v předpokládané hodnotě 1,3 mil Kč bez DPH).
  Proto bude zadavatel za těchto skutkových okolností při vymezení předmětu veřejné zakázky vázán pouze povinností dodržet zákonné zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ, zejména pak zákonnou zásadu zákazu diskriminace.
  Dne 1. 1. 2014 totiž vstoupila v účinnost novela ZVZ provedená zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
  Novelizované ustanovení § 12 odst. 3 ZVZ pak definuje podlimitní veřejnou zakázku takto: „Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.“
  Závěrem si dovolujeme doplnit, že při posuzování, které služby lze zahrnout do předmětu veřejné zakázky na stavební práce, obecně platí § 16 odst. 2 ZVZ, podle kterého zadavatel nesmí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce zahrnout dodávky či služby, pokud by tento krok způsobil, že by tyto dodávky či služby nemusely být zadávány v zadávacím řízení v souladu se zákonem (popřípadě by služby v objemu odpovídajícím nadlimitní veřejné zakázky byly zadávány dle pravidel pro veřejnou zakázku podlimitní).

  Finanční limity pro nad/podlimitní zakázky

  02.12.2013 Dobrý den, dne 10. 10. 2013 schválil Senát formou zákonného opatření Senátu technickou novelu ZVZ, která, mimo jiné, mění finanční limity pro VZMR. Mění se i prováděcí předpis stanovující limity pro pod/nadlimitní zakázky? Děkuji.

  Dobrý den,

  nařízení vlády č. 77/2008 Sb., které stanovuje finanční limity oddělující podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, bylo s účinností k 1. lednu 2014 novelizováno, a to nařízením vlády č. 456/2013 Sb. Nově stanovené finanční limity vychází z právních dokumentů Evropské unie, uvedených v poznámce pod čarou nařízení vlády č. 456/2013 Sb.
  Nové finanční limity jsou přehledně shrnuty v článku na Portále o veřejných zakázkách a koncesích na URL adrese:
      http://www.portal-vz.cz/getmedia/ccb4c028-db55-4cc8-afca-baa0b4ab3317/Nove-financni-limity-pro-verejne-zakazky-a-koncesni-rizeni_2014-prehled.pdf [PDF, 20.86KB]
  Stejnopis znění nařízení vlády č. 456/2013 Sb. ve Sbírce zákonů lze nalézt na URL adrese:
  http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/    

  Občanský zákon

  02.12.2013 Dobrý den, můžete nám dělit jak ovlivní nový Občanský zákonpo 1. 1. 2014 veřejné zakázky či smluvní podmínky u VZ? Děkujeme za odpověď Sušilová

  Dobrý den,
  smlouva na veřejnou zakázku uzavřená na základě zadávacího řízení zahájeného po 1. 1. 2014 se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník). Bylo-li zadávací řízení zahájeno do 31. 12. 2013, řídí se smlouva na veřejnou zakázku dřívějšími právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. Zadavatel, pokud se tak rozhodne, by měl nicméně takto učinit již na začátku zadávacího řízení, jinak by se mohlo jednat o podstatnou změnu obchodních podmínek veřejné zakázky.
  Vzhledem ke skutečnosti, že popis změn, které do zákonné úpravy smluvních vztahů přináší nový občanský zákoník, nelze shrnout do krátkého stanoviska, dovolujeme si Vás odkázat na informační portál Ministerstva spravedlnosti, kde lze vznášet dotazy k výkladu nového občanského zákoníku: http://obcanskyzakonik.justice.cz/

  Zjednodušené podlimitní řízení

  02.12.2013 Dobrý den, poslaneckou sněmovnou prošla novela zákona o veřejných zakázkách, takže o d 1.1. 2014 se mění zákon o veřejných zakázkách. Zajímalo by mě, zda mění i limit na použití zjednodušeného podlimitního řízení. Děkuji

  Dobrý den,
  zjednodušené podlimitní řízení lze použít podle § 25 ZVZ pro zadání
  podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby, nebo
  podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 mil. Kč bez DPH.
  K posouzení, zda je možné využít zjednodušené podlimitní řízení, je tudíž nutné určit, zda se v případě zadávané veřejné zakázky jedná o podlimitní veřejnou zakázku. K tomu slouží ustanovení § 12 odst. 2 ZVZ, kterého se týká v dotaze zmiňovaná novelizace ZVZ.
  Novela ZVZ (zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů), účinná od 1. 1. 2014, upravuje finanční limity předpokládané hodnoty pro určení podlimitní veřejné zakázky následovně: Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 ZVZ.
  Ve vztahu k finančnímu limitu podle § 12 odst. 1 ZVZ (určujícímu od které výše předpokládané hodnoty se již jedná o nadlimitní veřejnou zakázku), zákon odkazuje na prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NV č. 77/2008 Sb.“).
  I tento finanční limit stanovený v NV č. 77/2008 Sb. by měl být s účinností od 1. 1. 2014 změněn na základě nařízení Evropské komise, které by mělo být podle našich informací v nebližší době přijato.

  Úvěr pro město

  29.11.2013 Dobrý den, město má v úmyslu žádat o poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 25 miliónů Kč. Můj dotaz se týká v této souvislosti § 18, odst. 2 b)-můžeme v tomto případě použít uvedenou výjimku? Nebo je třeba zohlednit cenu zakázky (tedy předpokládaný úrok) a zadávat klasicky? Děkuji za Váš názor.

  Dobrý den,
  Vámi uváděná výjimka z působnosti ZVZ podle § 18 odst. 2 písm. b) ZVZ spadá na veřejné zakázky, jejichž předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi. Úvěr, za který zadavatel platí poskytovateli úvěru poplatky (úroky či jiné), však pod výše uvedené ustanovení nespadá. Poskytnutí úvěru je tedy třeba považovat za službu, kterou zadavatel musí zadávat jako veřejnou zakázku na služby v souladu se ZVZ.
  Záleží tedy na předpokládané hodnotě této služby, podle které zadavatel určí režim, ve kterém je možno či naopak nutno veřejnou zakázku zadávat. Podle ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu v režimu ZVZ. Je však povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 ZVZ. Dále je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a doplňků, pokud její cena přesáhne částku 500 tis. Kč bez DPH.
  Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby jsou upravena v ustanovení § 13 a 15 ZVZ.
  Ustanovení § 15 odst. 2 písm. b) ZVZ konkrétně určuje, že základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v případě bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami.
  S odkazem na ustanovení § 15 odst. 1 ZVZ se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby konkrétně takto: bude-li smlouva uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota této veřejné zakázky podle předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti této smlouvy. Bude-li však tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit, stanoví se výše předpokládané hodnoty této veřejné zakázky na základě předpokládané výše peněžitého závazku zadavatele za dobu 48 měsíců trvání této smlouvy.

  Úvěr pro město

  29.11.2013 Dobrý den, město má v úmyslu žádat o poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 25 miliónů Kč. Můj dotaz se týká v této souvislosti § 18, odst. 2 b)-můžeme v tomto případě použít uvedenou výjimku? Nebo je třeba zohlednit cenu zakázky (tedy předpokládaný úrok) a zadávat klasicky? Děkuji za Váš názor.

  Dobrý den,
  Vámi uváděná výjimka z působnosti ZVZ podle § 18 odst. 2 písm. b) ZVZ spadá na veřejné zakázky, jejichž předmětem je vydání nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů nebo jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi. Úvěr, za který zadavatel platí poskytovateli úvěru poplatky (úroky či jiné), však pod výše uvedené ustanovení nespadá. Poskytnutí úvěru je tedy třeba považovat za službu, kterou zadavatel musí zadávat jako veřejnou zakázku na služby v souladu se ZVZ.
  Záleží tedy na předpokládané hodnotě této služby, podle které zadavatel určí režim, ve kterém je možno či naopak nutno veřejnou zakázku zadávat. Podle ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu v režimu ZVZ. Je však povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 odst. 1 ZVZ. Dále je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a doplňků, pokud její cena přesáhne částku 500 tis. Kč bez DPH.
  Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby jsou upravena v ustanovení § 13 a 15 ZVZ.
  Ustanovení § 15 odst. 2 písm. b) ZVZ konkrétně určuje, že základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v případě bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami.
  S odkazem na ustanovení § 15 odst. 1 ZVZ se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby konkrétně takto: bude-li smlouva uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota této veřejné zakázky podle předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti této smlouvy. Bude-li však tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit, stanoví se výše předpokládané hodnoty této veřejné zakázky na základě předpokládané výše peněžitého závazku zadavatele za dobu 48 měsíců trvání této smlouvy.

  Možné dovolání při nepostupování zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách

  28.11.2013 Dobrý den, i přesto, že zadavatel v daném případě musí dle našeho názoru při zadání zakázky postupovat v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, jedná s možnými dodavateli o uzavření smlouvy bez řádného zadávacího řízení. Jaké je možné použít opravné prostředky proti tomuto postupu? Má stěžovatel podat zadavateli námitky dle § 110 zákona když zde může nastat situace, že zadavatel na námitky nebude reagovat v domnění, že nezadává zakázku dle zákona a tuto povinnost nemá a v mezidobí smlouvu s dodavatelem podepíše? Či je třeba podat raději podnět k ÚOHS? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  vycházíme-li se znění § 110 odst. 1  ZVZ opravňující kteréhokoliv dodavatele při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení ZVZ úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, k podání zdůvodněné námitky, tak postup zadavatele mimo režim ZVZ jak z důvodu výjimky uvedené v § 18 a § 19 ZVZ či z jakéhokoliv jiného důvodu, podání námitek vylučuje.
  Stejně tak i možnost podání návrhu na zahájení správního řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“) je vyloučena neb dle § 112 odst. 1 ZVZ se dohled ÚOHS vztahuje pouze na postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh s tím, že zadáváním je závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení § 17 písm. m) ZVZ.
  Platí tedy, že postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky mimo režim ZVZ vylučuje v případě pochybností o správnosti jeho postupu, uplatnit opravné procesní instituty vyplývající z části páté ZVZ.
  Avšak výše uvedené již nezakládá nemožnost kohokoliv podat k ÚOHS, jako orgánu příslušnému k přezkumu veřejných zakázek dle § 112 ZVZ podnět, jehož obsahem bude žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky neb ustanovení § 110 odst. 9 ZVZ se z důvodu postupu zadavatele mimo režim ZVZ neuplatní. V takovém případě je nanejvýš vhodné, aby podnět k ÚOHS obsahoval náležitosti vyplývající z § 37 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád.
  Současně dáváme na zvážení možnost obrátit se také na nadřízený případně kontrolní orgán zadavatele s žádostí o přezkoumání postupu zadavatele.

  Opakovane zadání

  28.11.2013 Dobry den, zrusili jsme otevrene vyberove rizeni na podlimitni dodavku z duvodu, ze nam neprisla zadna nabídka. Nyní chceme to stejne zadani vyhlasit ještě jednou. Bylo mi receno, ze nemusíme znovu uverejnovat predbezne informace, ze mame zacit hned Oznamenim o zakazce. Je to pravda? Muzete me prosim odkazat na nejaky predpis, který to upravuje? Moc dekuji, s pozdravem, Sanetrnikova

  Dobrý den,

  podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je veřejný zadavatel povinen uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení. Součástí předběžného oznámení musí být odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přičemž podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.
  Výjimky z povinnosti uveřejnit předběžné oznámení veřejné zakázky podle § 86 odst. 1 a 2 ZVZ (dále jen „povinnost uveřejnit předběžné oznámení“) jsou uvedeny v § 86 odst. 3 ZVZ a vztahují se:
  a) na veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení,
  b) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 a 2 ZVZ,
  c) na veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) nebo § 23 odst. 11 ZVZ a
  d) na případy, kdy zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ .
  Technická novela ZVZ (zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb.) s účinností od 1. 1. 2014 rozšiřuje v § 86 odst. 3 písm. d) ZVZ případy, kdy veřejný zadavatel není povinen uveřejňovat předběžné oznámení. Nově nemá veřejný zadavatel tuto povinnost u opakovaného zadávacího řízení, pokud se předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem rušilo z jakéhokoliv důvodu uvedeného v § 84 ZVZ a nikoliv tedy už jen z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, a to že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka.
  V dotazovaném případě (kdy původní zadávací řízení bylo zrušeno z důvodu, že ve stanovené lhůtě nebyla podána žádná nabídka, tedy z důvodu podle § 84 odst. 1 písm. a) ZVZ) tedy záleží na tom, kdy bude zahajováno opakované zadávací řízení. Do 31. 12. 2013 v dotazovaném případě trvá povinnost uveřejnit předběžné oznámení, od 1. 1. 2014 již tato povinnost odpadá s odkazem na výše popsanou novelizaci ZVZ.

  Zadávání VZ dotovaným zadavatelem

  27.11.2013 Dobrý den, v souvislosti s povinností zveřejňování smlouvy uzavřené s vítězným uchazečem na profilu zadavatele jsme narazili na otázku, zda se tato povinnost týká i dotovaného zadavatele. Jedná se konkrétně o ustanovení § 2 odst. 5 ZVZ ve spojení s § 17 písm. m), tj. dotovaný zadavatel se při zadávání VZ řídí ustanoveními platnými pro veřejného zadavatele, avšak v § 17 písm. m) se zadáváním rozumí závazný postup zadavatele ..., a to až do uzavření smlouvy. Jelikož tedy výše uvedená povinnost nastává až po uzavření smlouvy, dospěli jsme k závěru, že tato povinnost nedopadá na dotovaného zadavatele. Tímto se na Vás tedy obracím s dotazem, zda vykládáme § 2 odst. 5 ve smyslu § 17 písm. m) ZVZ správně. Děkuji

  Dobrý den,

  dotovaný zadavatele dle § 2 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele s tím, že zadáváním se dle § 17 písm. m) ZVZ rozumí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení.
  Lze tedy konstatovat, že postup dotovaného zadavatele po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky již není ZVZ nijak upraven a tak povinnost uveřejnit smlouvu dle § 147a ZVZ na dotovaného zadavatele nedopadá.

  Technické kvalifikační předpoklady

  22.11.2013 Dobrý den, v rámci veřejné zakázky na služby, zadané ve zjednodušeném podlimitním řízení bylao po uchazečích požadováno prokázání splnění kvalifikačních předpokladů (základních, profesních, technických, ekonomické a finanční způsobilosti). Vzor čestného prohlášení byl přílohou k zadávací dokumentaci. Bohužel se do tohoto vzoru čestného prohlášení opomělo dát splnění technických kvalifikačních předpokladů. Zadavatel tuto skutečnost objasnil v dodatečných informacích kde uvedl, že příloha vzoru čestného prohlášení neobsahuje část o splnění technických kvalifikačních předpokladů. Do výběrového řízení se nám přihlásilo celkem 6 uchazečů, z toho 5 uchazečů dodalo samostatně čestné prohlášení o splnění technických kvalifikačních předpokladů,1 uchazeč toto prohlášení nedodal. Má otázka tedy zní: je nutné tohoto uchazeče vyřadit, nebo je možno ho dle par. 59 odst. 4 vyzvat k doplnění dokladu (čestného prohlášení) o splnění technické kvalifikace?

  Dobrý den,
  podle § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může veřejný zadavatel požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace.
  V situaci, kterou jste popsala, je samozřejmě možné tohoto ustanovení využít a uchazeče, který nedodal určitý doklad prokazující splnění kvalifikace (v tomto případě samostatné čestné prohlášení o splnění technických kvalifikačních předpokladů, ze kterého musí vyplývat, že tuto kvalifikaci dodavatel splňoval již k poslednímu dni lhůty pro podání nabídek), vyzvat k jeho předložení. Z hlediska nutnosti dodržet zásadu rovného zacházení je potřeba v případě, pokud by v nabídkách ostatních uchazečů rovněž chyběl např. nějaký jiný doklad prokazující splnění kvalifikace, vyzvat i tyto ostatní uchazeče k předložení chybějících dokladů prokazujících splnění kvalifikace.

  Soukroma spolecnost pusobici v sektoru

  19.11.2013 Dobry den, rada bych se zeptala, zda koncern pusobici v urcitem sektoru a vykonavajici relevantni cinnost, je sektorovym zadavatel. Napr. e.on v energetice. Dekuji, hezky den.

  Dobrý den,
  dle § 2 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je sektorovým zadavatelem osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4 ZVZ, pokud

  a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo

  b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že disponuje většinou hlasovacích práv sám či na základě dohody s jinou osobou, nebo jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  Pokud předmět veřejné zakázky přímo souvisí s relevantní činností, respektive pokud se jako ve Vašem dotazu jedná o společnost zabývající se činností v odvětví plynárenství a elektroenergetiky podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) ZVZ, je sektorový zadavatel povinen při zadávání nadlimitní veřejné zakázky postupovat podle ustanovení ZVZ platných pro sektorové zadavatele, přičemž výjimky pro tuto kategorii vymezuje § 19 ZVZ.

  Závěrem upozorňujeme, že toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Předpokládaná hodnota VZ vs. Celková nabídková cena

  19.11.2013 Dobrý den, prosila bych o ověření - v případě podlimitní veřejné zakázky na dodávky, zadávané v otevřeném řízení dle § 27 zákona o VZ zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí: "Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí: 2.000.000,- Kč bez DPH". Dále v dokumentaci požaduje zpracovat ceny jednotlivých komodit za předpokládaný počet kusů dle zadání, s uvedením celkové nabídkové ceny, která nesmí překročit částku 4.999.999,- Kč bez DPH. Hodnotícím kriteriem pak bude nejnižší celková nabídková cena bez DPH. Chápu tedy správně, že "Předpokládaná hodnota" je vždy stanovena jako informativní a celková nabídková cena bez DPH se prakticky může pohybovat i pod hranicí této předpokládané hodnoty, avšak nejvýše do limitu stanovené celkové nabídkové ceny? Jak je to v případech, kdy zadavatel v zad. dokumentaci uvádí pouze "Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky"? Je to pro dodavatele limit, který nesmí překročit? Velice Vám děkuji za odpověď. .

  Dobrý den,
  problematika předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále také jen „VZ“) je upravena zejména v ustanoveních § 12 až 16 ZVZ. Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní VZ, podlimitní VZ a VZ malého rozsahu, jak stanoví § 7 odst. 3 ZVZ. Tato problematika je dále podrobněji rozvedena v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 1. 10. 2013). Metodika není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

  K Vašim konkrétním dotazům je možné uvést, že předpokládaná hodnota VZ představuje předpokládanou (odhadovanou) výši peněžitého závazku a jako takovou ji lze považovat za informativní. Celková nabídková cena může být fakticky vyšší, nebo naopak nižší než předpokládaná hodnota VZ.
  ZVZ nestanoví zadavateli žádná omezení, pokud jde o možnost takzvaně „zastropovat“ nabídkovou cenu, to znamená možnost stanovit v zadávacích podmínkách /obchodní podmínky/, že nabídková cena uchazečů o VZ nesmí překročit určitou částku. Zadavatelé tuto možnost „zastropování“ využívají především s cílem dosáhnout hospodárnosti.

  Určí-li zadavatel předpokládanou hodnotu VZ, jak stanoví pravidla uvedená v § 13 až § 16 ZVZ, a zároveň nestanoví maximální výši celkové nabídkové ceny za plnění (podle ZVZ není povinen „strop“ stanovit), neznamená to, že předpokládaná hodnota VZ je limitem, který uchazeč nesmí ve své nabídce překročit. Nabídková cena je kromě jiného odvislá od situace na relevantním trhu.
  Nabídková cena nemá žádnou přímou návaznost na předpokládanou hodnotu VZ, nicméně obě se váží na předmět VZ a rozdíl, který uvádíte (2 000 000 Kč bez DPH a 4 999 999 Kč bez DPH), považujeme přinejmenším za podivný.

  Předběžné oznámení

  18.11.2013 Dobrý den, Veřejný zadavatel je povinen vždy uveřejnit předběžné oznámení prostřednictvím formuláře „Oznámení předběžných informací“ pro podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky. V průběhu 1-2 let budeme realizovat několik podlimitních a nadlimitních VZ na služby se stejným kódem NIPEZ. Je nutné zpracovat na každou VZ předběžné oznámení zvlášť s jeho odůvodněním, nebo stačí zpracovat na všechny VZ jen jedno souhrnné předběžné oznámení? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 86 stanoví, že veřejný zadavatel je povinen uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázku. Cílem ustanovení § 86 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je včasné uvědomění potenciálních dodavatelů o tom, že zadavatel v určitém časovém horizontu plánuje zadat veřejnou zakázku na určitý, kódem CPV specifikovaný, předmět plnění. Z obsahového hlediska by mělo předběžné oznámení co nejvíce odpovídat následnému zadávacímu řízení a jeho podmínkám tak, aby nebyla narušena jednota mezi obsahem předběžného oznámení a oznámení o zahájení zadávacího řízení. Nedílnou součástí předběžného oznámení je také odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. Vzhledem k účelu, jaký má předběžné oznámení plnit, je třeba trvat na tom, že ke každé podlimitní a nadlimitní veřejné zakázce (s výjimkou těch, které jsou uvedeny v § 86 odst. 3 ZVZ) je třeba uveřejnit předběžné oznámení. Platí tedy, že předběžné oznámení se vztahuje vždy k jedné veřejné zakázce, bez ohledu na to, zda budou ve určitém časovém horizontu realizovány další obdobné veřejné zakázky či nikoliv. V souvislosti s Vaším dotazem si dovolujeme upozornit na možné riziko související s dělením předmětu veřejné zakázky. Dle § 13 odst. 3 ZVZ zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ.

  Společná obálka

  18.11.2013 Dobrý deň, Ide o prípad nadlimitnej verejnej zakázky na dodávky, ktorá je zadaná v otvorenom konaní a je rozdelená na niekoĺko častí. Uchádzač podal niekoľko ponúk na rozne časti verejnej zakázky v jednej spoločnej obálke - teda nie každú jednu ponuku na konkrétnu časť verejnej zakázky v samostatnej obálke. V zadávacej dokumentácii sme mali stanovené, že " nabídku je možné podat písemně a to v jedné uzavřené obálce, označené názvem veřejné zakázky a názvem části veřejné zakázky." Je uvedená skutočnosť dovodom na vulúčenie uchádzača, alebo ide o formálny nedostatok, pre ktorý uchádzača nemožno vylúčiť?

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v ustanovení § 69 upravuje postup pro podání nabídek, včetně náležitostí nabídek. V ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ je uveden požadavek na podání nabídky v podobě řádně uzavřené obálky s názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na níž je možné zaslat oznámení dle § 71 odst. 6 nebo 7 ZVZ. Přestože zadavatel požadoval nad rámec zákonných požadavků uvést na obálku také název části veřejné zakázky, domníváme se, že nedodržení tohoto požadavku ze strany dodavatele, lze označit za formální pochybení. Pokud předmětný uchazeč doručil nabídky včas a všechny nabídky se týkaly jedné veřejné zakázky, tedy různých částí jedné veřejné zakázky, přičemž tyto nabídky byly doručeny v jedné obálce, domníváme se, že skutečnost, že neoznačil obálku názvem části veřejné zakázky, nepředstavuje důvod pro vyloučení takového dodavatele.

  Skutečně uhrazená cena a seznam subdodavatelů

  15.11.2013 Dobrý den, měla bych dotaz ke zveřejňování skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů. Jedná se o situaci, kdy v rámci realizace veřejné zakázky na stavební práce se vyskytla potřeba dodatečných stavebních prací (víceprací), které byly zrealizovány na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění dle § 34 odst. 5 písm. b). Oznámení o zadání této nové veřejné zakázky na vícepráce bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek. K této veřejné zakázce na vícepráce bude uveřejněna na profilu zadavatele skutečně uhrazená cena (tj. cena za vícepráce) a seznam subdodavatelů dle zákona. Jak je to ale s původní veřejnou zakázkou na stavební práce? Zahrnuje skutečně uhrazená cena původní veřejné zakázky i cenu víceprací, která se vlastně uveřejňuje zvlášť v rámci nové veřejné zakázky na dodatečné stavební práce k původní veřejné zakázce? Nebo se skutečně uhrazenou cenou původní veřejné zakázky míní cena původně vysoutěžená snížená jen o cenu méněprací? A obdobně i u seznamu subdodavatelů - započítává se do celkové ceny veřejné zakázky, ze které se pak počítá 10 % pro zjištění nutnosti uveřejnit konkrétního subdodavatele, i cena víceprací? Nebo jen původní cena po odečtení méněprací? A je skutečně uhrazenou cenou míněna cena s DPH nebo bez DPH? V případě přenesené daňové povinnosti zadavatel ve skutečnosti uhradí dodavateli jen cenu bez DPH, neboť DPH odvádí sám. Mělo by se tedy počítat 10 % z ceny bez DPH, i když subdodavateli dodavatel uhradí cenu včetně DPH? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  ustanovení § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) klade veřejným zadavatelům povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Tyto požadavky se vztahují vždy k jedné veřejné zakázce. Pakliže v souvislosti s veřejnou zakázkou na stavební práce vznikne potřeba dodatečných prací a v důsledku toho bude zadána nová veřejná zakázka, byť související, je třeba splnit uveřejnovací povinnosti uvedené v § 147a ZVZ jak pro původní veřejnou zakázku, tak pro novou veřejnou zakázku. V rámci skutečně uhrazené ceny za veřejnou zakázku na stavební práce uveřejní zadavatel smlouvu, na základě které bylo plněno, výši skutečně uhrazené ceny, která byla uhrazena za plnění na základě předmětné smlouvy a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky, kteří se podíleli na plnění na základě předmětné smlouvy. V rámci plnění uveřejňovacích povinností souvisejících se zadáním veřejné zakázky na dodatečné stavební práce zadavatel uveřejní zákonem požadované informace související s touto veřejnou zakázkou. Dovolujeme si upozornit, že v případě zadávání veřejné zakázky na stavební práce – dodatečných stavebních prací je zadavatel dále v souladu s ustanovením § 34 odst. 5 písm. b) ZVZ povinen pořídit písemný soupis dodatečných stavebních prací včetně odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací a jejich ceny. K Vašemu dotazu ve věci uveřejnění skutečně uhrazené ceny sdělujeme, že zadavatel uveřejní cenu, kterou skutečně uhradil, ať již je zadavatel plátcem DPH či neplátcem, vždy bude cena, kterou uhradí za plnění veřejné zakázky, obsahovat DPH. Zadavatel tedy bude při výpočtu 10 % ze skutečně uhrazené ceny veřejné zakázky vycházet z částky včetně DPH.

  Použití zadávacího řízení v případě dodávek energií

  14.11.2013 Jak postupovat při volbě zadávacího řízení na dodávku energií (teplo, voda - kanalizace) pro veřejného zadavatele. Jaké zařízení zvolit v případě jasné závislosti na jedinečných rozvodech sítí (teplo = parovod, voda = vodovodní potrubí, kanalizace = městský kanalizační řád) jediného stávajícího dodavatele, s kterým je doposud uzavřena smlouva na dobu neurčitou. V dané lokalitě není technicky možné volit jiného dodavatele, v případě tepla všechny objekty vybaveny na tento druh energie pro vytápění = nelze bez velkých investic změnit. Je třeba vůbec tento obchodní vztah řešit prostřednictvím ZVZ nebo stačí stávající smlouvy?

  Dobrý den,
  pokud již existuje smlouva, která byla v době svého vzniku uzavřena v souladu s právním řádem ČR, tak je možné z této smlouvy vycházet a po dobu platnosti této smlouvy není nutné veřejnou zakázku nově zadávat. Tudíž až po ukončení tohoto smluvního vztahu nastane potřeba veřejnou zakázku nově zadat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  V takovém případě by pak bylo nutno udělat průzkum trhu a hodnověrným a doložitelným způsobem ověřit, zda se ohledně předmětné dodávky energií na trhu skutečně nachází pouze jediný dodavatel, schopný po technické stránce plnění zajistit. Vzhledem k ustanovení § 6 odst. 2 ZVZ je potřeba vzít v úvahu i situaci na trhu v členských státech Evropské unie a dalších zemích, se kterými má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

  ZVZ umožňuje zadavateli zadat veřejnou zakázku, která může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, v jednacím řízení bez uveřejnění (§ 23 odst. 4 písm. a) ZVZ). Jednací řízení bez uveřejnění je upravené v § 34 ZVZ.

  Nad rámec dotazu je možné zmínit, že ZVZ umožňuje zadat v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž veřejné zakázky na dodávky, jejichž předmětem je pořízení energií na některé z komoditních burz, což může být případ např. zemního plynu nebo elektrické energie (§ 23 odst. 5 písm. c) ZVZ). Platí totiž, že zadavatel není povinen prokazovat, že zboží pořízené na komoditní burze bylo pořízeno za výhodných podmínek (tato výhodnost by sama o sobě měla být zajištěna právě nákupem na takové burze), postačí samotný fakt, že došlo k pořízení na komoditní burze. Podle § 34 odst. 5 písm. a) ZVZ se u takto zadávaných zakázek nevyžaduje písemná výzva podle § 34 odst. 1 ZVZ.

  Limity pro sektorového zadavatele

  07.11.2013 Dobrý den, jaký je finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou sektorovým zadavatelem v souvislosti s výkonem jeho relevantní činnosti, konkrétně provozování veřejné autobusové dopravy. Konkrétně se jedná o stanovení limitu, při jehož překročení musí takový zadavatel postupovat podle ZVZ při zadávání veřejné zakázky na dodávku autobusů provozovaných ve veřejné linkové dopravě? Děkuji za odpověď. J. Marková

  Dobrý den,
  sektorový zadavatel, tak jak je vymezený v § 2 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu se ZVZ pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota dle § 13 ZVZ bez DPH dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem, kterým je nařízení vlády č. 77/ 2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou- Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v ZVZ v eurech na českou měnu. Dle předmětného prováděcího předpisu je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a služby pro sektorové zadavatele stanoven ve výši 10 021 000 Kč, pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce je výše finančního limitu 125 265 000 Kč.

  156 / 1 - dokladování

  06.11.2013 Dobrý den, je předepsán formát - náležitosti pro zpracování odůvodnění veřejné zakázky dle § 156 / 1. Nebo je zcela na zadaveteli jakým způsobem toto odůvodnění napíše? Pro informaci uvádím, že zakázka bude vyhlášena dle §23odst 4a) jako JŘBU. Předpokládaná hodnota zakázky je 1 750 000 kč

  Dobrý den,
  podrobnosti rozsahu odůvodnění veřejné zakázky dle § 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů jsou stanoveny ve vyhlášce č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.
  Její znění je možné nalézt na tomto odkazu:     http://portal-vz.cz/getmedia/b3572a61-614a-4558-86e2-d540f6c712d1/vyhlasky-230_231_232_2012 [PDF, 2.12MB].

  Výjimky ze zákona

  05.11.2013 Dobrý den, můj dotaz směřuje na výjimky z působnosti Zákona o veřejných zakázkách. Dle § 18 (1) písm e) zadavatel není povinnen zadávat podle zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva. Takže například město nemusí postupovat dle zákona zadává-li zakázky společnosti kterou 100% vlastní. Bude však zakázka platná když tato společnost uskuteční fůzi s jinou společností, která je vlastněna městem jen z 45% ? Zůstane zadána, ačkoliv ji bude plnit nadále subjekt, který není 100% vlastněný veřejným zadavatelem ? Neobešel by se takto zákon? Předem Vám velice děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ uvádí, že zadavatel není povinen zadávat veřejné zakázky podle ZVZ, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že tuto výjimku je možné využít pouze v případě, kdy má veřejný zadavatel výlučná majetková práva v dané osobě a výlučně vykonává kontrolu nad jejím hospodařením. Platí, že pokud by jakýkoliv podíl (i naprosto minimální) byl v soukromém vlastnictví, není naplněno kritérium kontroly, a tudíž nejsou splněny podmínky pro možnost využití výjimky in- house. Z Vašeho dotazu však vyplývá, že se tážete na situaci, kdy je veřejná zakázka zadána na základě výjimky uvedené v § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ určitému subjektu a až v průběhu realizace plnění této veřejné zakázky by tento subjekt chtěl fúzovat s jinou společností, která uvedené podmínky nesplňuje. V této souvislosti je nezbytné uvést, že pokud veřejnou zakázku získal interní subjekt zadavatele splňující podmínky pro využití výjimky in-house, do kterého po zadání zakázky vstoupil jiný subjekt (soukromý subjekt), který však nesplňuje uvedené podmínky, lze tento postup klasifikovat jako obcházení zákona. V souvislosti s touto problematikou je třeba upozornit na skutečnost, že pro rozhodnutí, zda se jedná o obcházení zákona či nikoliv, je třeba vždy posuzovat každý případ individuálně. Důležitou okolností je především skutečnost, zda zadavatel před zadáním veřejné zakázky věděl, případně mohl důvodně předpokládat, že k takovému sloučení dojde. Dále je třeba přihlédnout k dalším skutečnostem, např. zda-li se jednalo o jednorázové plnění či dlouhodobou činnost vykonávanou pro dodavatele, jak dlouho po uzavření smlouvy k předmětné fúzi došlo apod. Na závěr upozorňujeme, že jsme při zpracování naší odpovědi vycházeli toliko z předložených či dostupných podkladů a informací. Rovněž upozorňujeme, že naše stanovisko je nezávazné a nelze tedy předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, případně soudů, v konkrétním případě.

  Podaná jedna nabídka

  01.11.2013 Dobrý den, podávali jsme nabídku na nadlimitní veřejnou zakázku. Jediným uchazečem byla naše společnost. Tzn., že řízení se ruší. Nikde jsem nenašel co se má s podanou nabídkou dál dělat. Zadavatel si jí nechal u sebe, že jí založí do archivu, my bychom jí chtěli zpátky. Můj dotaz je tedy jednoduchý... Jak se má nakládat s jedinou podanou nabídkou, pokud se VZ ruší? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  podle § 155 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení. Dokumentací se dle § 17 písm. w) ZVZ rozumí souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv. Zadavatel je tedy povinen v souladu se zákonem archivovat všechny nabídky.
  Zadavatel, který obdržel ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, tuto obálku neotevírá a archivuje ji v neotevřeném stavu.
  Zadavatel musí s nabídkou nakládat v souladu se zákonem a nemůže Vám ji tudíž vrátit.

  Oznámení o výsledku

  01.11.2013 Dobrý den, prosím o sdělení, zda je v případě veřejné zakázky na stavební práce do výše 3.mil. Kč zadavatel (Obecní úřad) povinen oznámit uchazečům VŘ písemně výsledek, resp. kde je povinen tento výsledek uveřejnit a na jak dlouho ? Je možné si tento výsledek na obecním úřadě vyžádat resp. nahlédnout do kopie Zápisu hodnotící komise ? Když jsem se informovala na OÚ, bylo mi sděleno, že tuto povinnost nemají. Děkuji za odpověd. Pokorná

  Dobrý den,
  podle § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), se veřejnou zakázkou malého rozsahu (dále jen „VZMR“) rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. V dotazovaném případě se tedy jedná o VZMR, kterou není zadavatel v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ povinen zadávat podle ZVZ (musí pouze dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace).
  Zadavatel VZMR tak sice nemá přímo stanovenou povinnost sdělovat uchazečům výsledek výběrového řízení (jakou mají zadavatelé postupující podle ZVZ), nicméně vzhledem k povinnosti zadavatele VZMR řídit se zásadou transparentnosti, by měl alespoň na vyžádání výsledek výběrového řízení uchazečům sdělit. Ze stejného důvodu by měl zadavatel po ukončení výběrového řízení uchazečům na vyžádání umožnit nahlédnout do protokolu hodnotící komise, byla-li hodnotící komise ustanovena.
  Zadavatel VZMR musí splnit dále povinnost uloženou mu § 147a ZVZ, a to uveřejnit smlouvu uzavřenou na VZMR včetně všech jejích změn a dodatků, pokud cena přesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Toto uveřejnění musí provést do 15 dnů od uzavření smlouvy. Zadavatel uveřejní smlouvu na svém profilu zadavatele v souladu s § 147a odst. 8 ZVZ a vyhláškou č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Seznam platných profilů zadavatelů naleznete zde: http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Searching/ShowPublicPublisherProfiles?statusId=0&test=False&size=20&page=9

  Zadávací řízení na dodávku potravin

  24.10.2013 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda se vypisuje výběrové řízení na dodávku potravin nebo se výběrové řízení na dodávku potravin vůbec nevypisuje. V zákoně jsem nic konkrétního k dané problematice nenašla. Celkový objem potravin za rok je cca 3 mil. Kč. Předem děkuji

  Dobrý den,

  zadavatel je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném od 1. 1. 2014.
  Jestliže předpokládaná hodnota nedosáhne v případě jedné dodávky hodnotu 2.000.000,- Kč bez DPH, jednalo by se o zakázku malého rozsahu a zadavatel je povinen dodržet zásady uvedené v § 6 odst. 1 ZVZ, a to v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ.
  Dle § 13 odst. 1 ZVZ je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením předpokládanou výši peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky, tj. zadavatel je povinen stanovit předpokládanou cenu veřejné zakázky.
  Dále dle § 13 odst. 8 ZVZ je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečíst obdobné a spolu související dodávky, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období. Zadavatel však není povinen sčítat hodnotu jednotlivých dodávek za předpokladu splnění všech těchto podmínek:
  • cena jednotlivých dodávek je v průběhu účetního období proměnlivá,
  • zadavatel dodávky pořizuje opakovaně dle svých aktuálních potřeb a
  • zadavatel dodržuje zákonné zásady dle § 6 odst. 1 ZVZ.
  S ohledem na charakter potravin, jejichž cena je v čase proměnlivá a jež jsou zadavatelem opakovaně pořizovány, není zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávku potravin, kterou hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období, povinen sčítat hodnotu jednotlivých dodávek potravin. Zadavatel je však vždy povinen dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  Výjimka pro zadavatele při nákupu dodávek potravin dle § 13 odst. 8 ZVZ neplatí, jestliže:
  • hodnota jedné dodávky potravin přesáhne hodnotu 2.000.000,- Kč bez DPH nebo
  • zadavatel nakoupí veškeré potraviny pouze u jediného dodavatele, který se nestal vítězným uchazečem na základě zadávacího řízení.
  V případě, že by se zadavatel rozhodl nakupovat veškeré potraviny pouze u jediného dodavatele je povinen postupovat dle ZVZ a v rámci zadávacího řízení zadat veřejnou zakázku na dodávku potravin vítěznému uchazeči.

  VZ rozdělená na části

  20.10.2013 Dobrý den, rád bych se touto cestou zeptal na Váš názor na dva dotazy týkající se způsobu jak postupovat v případě, kdy je VZ rozdělena na více samostatných částí. V prvním případě uchazeči podávají nabídky na plnění těchto jednotlivých částí. Konkrétně jde o možnost, kdy uchazeči podávají nabídky na více částí v jedné obálce (požadavky na kvalifikaci jsou u jednotlivých částí téměř totožné či totožné) a zadavatel tedy akceptuje podání dokladů k prokázání kvalifikace pouze v jednom vyhotovení (obálce) a uchazeči mají za povinnost v nabídce pouze samostatně ocenit jednotlivé částí nabídky ( samostatně ocení položkové rozpočty pro každou část, předloží samostatné sml. atd.) - tzn. že každý uchazeč podá pouze jednu obálku na níž označí na, které části nabídku podává. Jak ale postupovat v případě, že na jednu z částí bude podána pouze jedna nabídka avšak v obálce, v níž uchazeč zároveň podává nabídku i na jinou část, kam přišlo nabídek více? Zadavatel musí otevřít i tuto obálku ač ust. § 71 odst. 7 ZVZ říká, že v případě podání jediné nabídky se tato neotevírá? Nutit uchazeče, aby podávali nabídku vždy na každou část zakázky v samostatné obálce nám nepřijde jako vhodné, jelikož by beztak většina dokladů (kvalifikace aj.) byly totožné. Druhá část mého dotazu zní: kolik dodavatelů má být min. zadavatelem na přímo osloveno písemnou výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení v případě VZ rozdělené na 2 části, kdy obě tyto části mají obdobný předmět plnění (zahradnické a a arboristické práce) postačuje výzvu zaslat 5 dodavatelům? Předem děkuji za názor.

  Dobrý den,
  k Vašim dotazům, které se týkají veřejných zakázek rozdělených na více částí, sdělujeme následující:
  K 1. dotazu:
  Důvodem pro neotevírání obálky s jedinou nabídkou podle § 71 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je následná povinnost zrušit zadávací řízení (až na v § 71 odst. 7 ZVZ uvedené výjimky). Pokud je veřejná zakázka rozdělena na více částí v souladu s § 98 ZVZ, přičemž dodavatelé podávají nabídky na všechny části veřejné zakázky v jedné obálce spolu s doklady k prokázání kvalifikace, tak je potřeba otevřít všechny obálky, které obsahují nabídky k těm částem veřejné zakázky, kde bylo podáno více nabídek (aby nedocházelo k diskriminaci některého dodavatele). Zadavatel obálky otevře a je-li to možné, oddělí jednotlivé nabídky. Nabídku, která byla ohledně některé části veřejné zakázky podaná jako jediná, uloží do samostatné obálky, kterou následně zalepí a bude archivovat v souladu s § 155 ZVZ, přičemž ohledně této části veřejné zakázky musí zadavatel postupovat v souladu s § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ a zadávací řízení bez odkladu zrušit. Pokud jsou však nabídky např. sešité dohromady a tudíž je nelze od sebe oddělit, tak musí být zajištěno, že bude zachována absolutní důvěrnost této jediné nabídky. Celý postup musí být řádně zaprotokolován, aby byla dodržena zásada transparentnosti.
  K 2. dotazu:
  V § 98 odst. 4 ZVZ je stanoveno, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení na každou jednotlivou část. U každé části veřejné zakázky je tedy potřeba vyzvat nejméně 5 zájemců (dodavatelů) k podání nabídky a k prokázání kvalifikace. Není vyloučené vyzvat k oběma částem veřejné zakázky stejné zájemce, pokud se jedná o obdobný předmět plnění. Nicméně, s ohledem na § 38 odst. 3 ZVZ, který stanoví, že veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi, lze doporučit, aby v případě, že existuje širší okruh dodavatelů, které je možno oslovit, byli u jednotlivých částí veřejné zakázky vyzýváni jiní zájemci.

  Obrana proti nekvalitním dodavatelům

  17.10.2013 Dobrý den, má zadavatel veřejné zakázky nějakou reálnou šanci bránit se proti tomu, že se do řízení o veřejné zakázce přihlásí firma, která již v minulosti prováděla práce pro zadavatele avšak v nízké kvalitě a nedodržela opakovaně konečný termín předání díla? Byly vúči ní již uplatněny smluvní sankce, je s ní vedeno správní řízení nicméně dle právního názoru zainteresovaných nelze tuto firmu vyřadit ze seznamu uchazečů. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  současná úprava zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) možnost vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu pochybení při realizaci dříve zadané veřejné zakázky nestanoví.
  ZVZ však obsahuje nástroje, které mohou riziko vítězství nekvalitního dodavatele či pozdější problémy v průběhu realizace veřejné zakázky zmírnit. Tyto je však třeba uplatnit především ve fázi přípravy veřejné zakázky. Zejména lze doporučit, aby se zadavatelé zaměřili na zpracování kvalitních zadávacích podmínek:
  • Nejasně vymezený předmět veřejné zakázky (tedy toho, co zadavatel požaduje) velmi pravděpodobně zkomplikuje plnění veřejné zakázky (pokud vůbec přes takto závažnou vadu k realizační fázi dojde). Nutným předpokladem pro vymezení předmětu veřejné zakázky je znalost vlastních potřeb a situace a možností relevantního trhu.
  • Vhodně volené smluvní mechanismy (včetně přiměřených sankcí) v rámci obchodních a platebních podmínek mohou mít preventivní účinek a odradit ty dodavatele, kterým nejde v prvé řadě o dobře odvedenou práci (§ 44 odst. 3 písm. a) ZVZ; např. platby po uskutečněném a řádně převzatém plnění, bankovní záruka za řádné a včasné splnění smlouvy, průběžné kontroly plnění, pojištění dodavatele atd.).
  • Zadavatel by měl také pečlivě zvážit použití jednotlivých technických kvalifikačních požadavků (§ 56 ZVZ). V konkrétním případě je možné posuzovat např. dosavadní praxi dodavatele s plněním zakázek (veřejných, případně i ostatních kontraktů), personální a organizační zabezpečení veřejné zakázky dodavatelem (seznam techniků a technických útvarů bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli), technické vybavení dodavatele a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti, vzorky atd.
  Rozsah zmíněných požadavků však musí být přiměřený předmětu veřejné zakázky a nesmí omezit hospodářskou soutěž. Zadavatel tak musí volit shora zmíněné prostředky vždy vzhledem k okolnostem konkrétní veřejné zakázky.

  Profesní kvalifikační předpoklady

  15.10.2013 Žádný lektor mi nebyl schopen uspokojivě vysvětlit existenci požadavku na předložení dokladu osvědčujícího odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů (§ 54 písm. d) ZVZ). Odkaz vysvětlivky na zákon č. 360/1992 Sb. napovídá, že jde o výsledek lobingu ČKAIT. Podle mne jde o doklad osoby odpovědné za živnost vázanou Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, nebo Projektová činnost ve výstavbě, ale příslušnou živnost dodavatel získá podle živnostenského zákona i tehdy, nemá-li osoba odpovědná za živnost autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., stačí, když doloží středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání získané na škole zaměřené na stavebnictví, a k tomu určitou minimální praxi v oboru. Jeví se proto jako ryze formalistické požadovat předložení dokladlu podle § 54 písm. d) ZVZ, když dodavatel musí předložit podle § 54 písm. b) doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění. Pokud tedy dodavatel má příslušné živnostenské oprávnění, musel živnostenskému úřadu doložit doklady osoby odpovědné za živnost. Proč takové doklady ještě má zkoumat zadavatel? Zadavatel u zakázky na zracování projektové dokumentace může zkoumat, zda má příslušnou autorizaci projektant, který bude na projektu pracovat (§ 56 odst. 2 písm. e) ZVZ), nebo zda příslušnou autorizaci má osoba odpovědná za provádění stavby, tedy stavbyvedoucí (§ 56 odst. 3 písm. c) ZVZ). Není vyloučeno, aby tyto práce vykonávala osoba odpovědná za živnost, ale zpravidla je to někdo úplně jiný.

  Dobrý den,
  jak správně uvádíte, k provozování živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ či „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ není nutná autorizace dle zákona č. 360/1992 Sb., postačí středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání získané na škole zaměřené na stavebnictví, a k tomu určitou minimální praxi v oboru.
  Vezmeme-li ale v potaz, že dle § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále také „stavební zákon“) mohou vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu dle zákona č. 360/1992 Sb., pak by pouhé doložení dokladu opravňujícího k podnikání v nabídce uchazeče nijak nedokládalo požadovanou autorizaci (viz výše) neb způsob naplnění podmínky k udělení živnosti se v dokladu opravňující k podnikání neuvádí. Je tedy nanejvýš vhodné a důležité, aby zadavatel měl možnost zkontrolovat jak oprávnění k podnikání tak i odbornou způsobilost uchazeče.
  Co se týče § 56 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. c) ZVZ tak zákonodárce v tomto případě již neměl na mysli doklad dle § 54 písm. d) ZVZ, ale doklad typu maturitního vysvědčení či vysokoškolského diplomu nebo jakýkoliv jiný doklad potvrzující vzdělanostní a profesní způsobilost.
  Platí tedy, pokud je zvláštním právním předpisem stanovena pro výkon určité činnosti, jenž je pro plnění veřejné zakázky nezbytná, zvláštní odborná způsobilost (např. zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo zákonem č. 200/1994 o zeměměřičství popřípadě jiným právním předpisem, na jehož základě je udělován doklad osvědčující odbornou způsobilost) je zadavatel povinen si tento doklad dle § 54 písm. d) ZVZ vyžádat.

  Podání námitky po výběru nejvhodnější nabídky

  14.10.2013 Dobrý den, účastnili jsme se veřejné zakázky - jednání s uveřejněním. Při prvním podíání nabídkových cen, byly souboru pro vpis cen a kódů uzamčeny proti případným změnám. Naše cena byla výhodnější o 10mil než u ostatních. V prvním a závěrečném kole jednání, tyto soubory byly již odemčeny a mohly se tvořit úpravy. Naše nabídková cena byla zhruba stejná, jeden uchazeč zůstal u první nabídky a druhý uchazeč šel až o 10 mil níže než my a tudíž o 20mil níže než byla jeho původní nabídka. Jak bychom měli postupovat v případě podání námitky? Je možné, abychom nahlédli do nabídky vítězné firmy? Děkuji

  Dobrý den,
  podle § 30 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel (v jednacím řízení s uveřejněním) oprávněn v průběhu jednání o nabídkách sdělovat uchazečům údaje týkající se nabídky jiného uchazeče bez předchozího souhlasu takového uchazeče, vyjma aktuální výše nabídkové ceny. Zadavatel tedy nebyl oprávněn sdělovat údaje z Vaší nabídky (jiné než ohledně aktuální výše nabídkové ceny) ostatním uchazečům bez Vašeho souhlasu.
  Dodavatelé však po celou dobu jednání o nabídkách mohou disponovat svou nabídkou, to znamená i měnit cenu v reakci na informace o nabídkové ceně ostatních uchazečů, takže na základě Vámi uváděných skutečností nelze jednoznačně usuzovat, že by zadavatel údaje (jiné než týkající se aktuální výše nabídkové ceny) z Vaší nabídky ostatním uchazečům sděloval.
  Zadavatel musí dále v souladu s § 30 odst. 8 ZVZ zajistit v rámci všech jednání o nabídkách dodržení zásad uvedených v § 6 odst. 1, tedy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  V případě, že se domníváte, že zadavatel porušil zákon a Vám tím hrozí nebo vznikla újma na Vašich právech, můžete podat v souladu s § 110 a násl. ZVZ zdůvodněné námitky. Pouze upozorňujeme, že to, že jiný uchazeč svoji nabídku snížil, bez ohledu na to o jakou částku, není v rozporu se zákonem, neboť právě jednání o podmínkách plnění, a především těch, které jsou předmětem hodnocení, je účelem jednacího řízení.
  Co se týče nahlédnutí do nabídky vítězné firmy – zadavatel není oprávněn nechat uchazeče nahlížet do nabídek ostatních uchazečů, neboť § 148 odst. 1 ZVZ stanoví, že při komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavatel smí pouze (v jednacím řízení s uveřejněním) v průběhu jednání o nabídkách sdělovat aktuální výši nabídkové ceny ostatních uchazečů (§ 30 odst. 6 ZVZ).
  Uchazeč je však podle § 31 odst. 4 ZVZ oprávněn nahlížet do protokolu z jednání, jehož byl účasten a pořizovat z něj výpisy či opisy a rovněž uchazeč, s nímž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno, má nárok obdržet protokol o konečném výsledku hodnocení nejpozději do 5 dnů po ukončení každé fáze jednání.

  Subdodavatel

  14.10.2013 Dobrý den, ráda bych se zeptala zda je možná situace,kdy je vyhlášena veřejná zakázka, které se účastní několik dodavatelů. Všichni budou prokazovat kvalifikaci stejným subdodavatelem? Je toto možné? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  v ustanovení § 51 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je stanoveno, že pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele (za splnění podmínek určených v tomto ustanovení).
  ZVZ dodavatele ve vztahu k výše uvedenému prokazování kvalifikace subdodavatelem limituje pouze v tom ohledu, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci (§ 69 odst. 2 ZVZ). Situace, na kterou se dotazujete, tedy, že několik dodavatelů u veřejné zakázky prokazuje kvalifikaci stejným subdodavatelem, je možná a neodporuje zákonu.

  Subdodavatelé

  11.10.2013 Dobrý den, není mi úplně jasný z pohledu veřejné zakázky pojem "subdodavatel". Jsme společnost působící v laserech a optických systémech. Všichni naši dodavatelé jsou zahraniční společnosti, u některých jsme také výhradními distributory pro ČR/SR. Jako společnost ve své podstatě nevyrábíme, přístroje kompletujeme dle parametrů zákazníka z jednotlivých komponentů od dodavatelů. Zajišťujeme také kompletní realizaci dodávky (servis). Zajímá mne, zda jsou v tomto případě dodavatelé jednotlivých komponent z pohledu veřejné zakázky subdodavatelem a zda je tedy musíme ve veřejných zakázkách uvádět? Pokud ano, zda je nějaký rozdíl ještě v případě, že jsme výhradními zástupci daného dodavatele pro ČR. Za odpověď moc děkuji.

  Dobrý den,
  definice pojmu subdodavatel je pro účely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je uvedena v § 17 písm. i) v následujícím znění: Subdodavatelem se rozumí osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. ZVZ obecně rozlišuje subdodavatele na ty, jejichž prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky, a ty, jejichž prostřednictvím je nejen plněna část veřejné zakázky ale i prokazována část kvalifikace. Pokud dodavatel prokazuje veřejnému zadavateli splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, je povinen předložit zadavateli subdodavatelskou smlouvu dle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ. Pokud dodavatel prostřednictvím subdodavatele „pouze“ plní část veřejné zakázky, zadavatel se o existenci subdodávky nemusí z nabídky vůbec dovědět, ledaže by si v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ v zadávací dokumentaci předem vyhradil, že dodavatel v nabídce uvede identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel je rovněž povinen v souladu s § 147a ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky do 90 dnů od splnění smlouvy, případně do 31. března následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje jeden rok. Skutečnost, zda je dodavatel výhradním zástupcem daného subdodavatele či subdodavatel dodává více subjektům na trhu, nemá vliv na výše uvedené skutečnosti. Závěrem tedy shrnujeme, že předmětná společnost, od které budete pořizovat potřebný materiál, je v každém případě Vašim subdodavatelem. Zdali tohoto subdodavatele budete identifikovat již v nabídce či až později, záleží na požadavcích zadavatele, které vymezil v zadávací dokumentaci.

  Uveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele v případě dvou zadavatelů

  10.10.2013 Dobrý den, mám dotaz týkající se uveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele v případě , že veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce zadávají dva zadavatelé - obec a státní příspěvková organizace. Dle výzvy k podání nabídky v poptávkovém řízení na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu v souladu s ustanovení §18 odst.5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je administrátorem zadávacího řízení státní příspěvková organizace. Dle smlouvy o dílo bude každý objednatel obec i státní příspěvková organizace financovat své stavební objekty stavby samostatně na základě samostatných a oddělených faktur vystavených zhotovitelem. Musí uveřejnit smlouvu o dílo oba zadavatelé na svém profilu zadavatele? Děkuji Luboš Krupka

  Dobrý den,
  zadávání veřejných zakázek malého rozsahu nepodléhá postupům uvedených v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dle jen ZVZ), je však třeba respektovat některá ustanovení ZVZ týkající se např. uveřejňovacích povinností. V souladu s ustanovením § 147a ZVZ musí zadavatel vždy uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejich změn a dodatků, ledaže se jedná o smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH a smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písem. d) ZVZ. Ze zákona tedy plyne, že stěžejní pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele je skutečnost, jaká částka je obsažena ve smlouvě. Pokud tedy cena obsažená ve smlouvě na veřejnou zakázku převyšovala 500 000 Kč bez DPH, je nezbytné tuto smlouvu uveřejnit. Pokud veřejnou zakázku zadávají dva zadavatelé dle ZVZ, uveřejní smlouvu každý na svém profilu zadavatele. V této souvislosti je rozhodné nikoli to, kolik každý ze zadavatelů uhradí, nýbrž to, kolik činí celková cena uvedená ve smlouvě, kterou je vázán zadavatel.

  Kvalifikace zahraničního statutárního zástupce českého dodavatele

  10.10.2013 Dobrý den, prosím o sdělení, zda je nutné vyžadovat u ZPŘ v rámci poskytnutí součinnosti českého dodavatele (právnické osoby) k uzavření smlouvy od zahraničního člena statutárního orgánu doklady dle § 53 odst. 1 písm a) a b) a odstavce 2 písm. b) ze země jeho bydliště (Itálie). Děkuji za rychlou odpověď.

  Dobrý den,

  pro situaci, kterou popisujete ve Vašem dotazu, jsou stěžejní ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  Prokazování těchto kvalifikačních předpokladů upravují výše uvedená ustanovení ZVZ shodným způsobem, z tohoto důvodu uvádíme pouze zvýrazněná ustanovení § 53 odst. 1 písm. a):

  a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

  Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, kdy podává nabídku česká právnická osoba, vztahuje se takovouto osobu pouze první zvýrazněná věta (jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu), skutečnost, že jeden z členů statutárního orgánu má bydliště v Itálii, je pro splnění tohoto kvalifikačního předpokladu irelevantní i tento člen statutárního orgánu prokazuje svou „beztrestnost“ „pouze“ ve vztahu k České republice. Beztrestnost ve vztahu k území Itálie by tato osoba prokazovala pouze v případě, že by podávala nabídku jako fyzická osoba, případně byla statutárním orgánem právnické osoby se sídlem v Itálii.

  Závěrem jen uvádíme, že základní kvalifikační předpoklady dle § 53 odst. 2 ZVZ prokazuje dodavatel pouze v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti podle § 10a ZVZ.

  Elektronický vípis ze SKD

  10.10.2013 Dobrý den, od 1.9.2013 spustilo MMR vydávání elektronického výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. je možno takto získaný doklad použít do nabídky bez toho aby byl uchazeč vyloučen, že doklad není prokazatelný datum platnosti (stejně jako tomu je i výpisu z OR, který se musí získat na OR, Czech POINT, - musí být datum vystavení, podpis a razítko). Děkuji

  Dobrý den,
  v souladu s § 127 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů ve lhůtě pro prokázání kvalifikace, nahrazuje tento výpis prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 a 2 ZVZ a dále splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. a) až d) ZVZ v rozsahu, v jakém doklady prokazující splnění těchto profesních kvalifikačních předpokladů pokrývají požadavky zadavatele na prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky.

  Jelikož však dále dle § 127 odst. 4 ZVZ je zadavatel povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazující splnění kvalifikace pouze za podmínky, že výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebude k poslednímu dni, ke kterému má být splnění kvalifikace prokázáno, starší než 3 měsíce, je nezbytné, aby i na výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů bylo čitelné datum jeho vydání. V opačném případě výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů neprokazuje splnění kvalifikace v daném rozsahu v souladu se ZVZ a uchazeč tak může být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.

  E-aukce a mimořádně nízká nabídková cena

  09.10.2013 Dobrý den. Mám dotaz týkající se posouzení nabídek z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny v případě, kdy jako prostředek pro hodnocení nabídek použijeme elektronickou aukci. Kdy posuzujeme nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny? Již ve fázi předběžného hodnocení - tedy ještě před zahájením elektronické aukce uchazeče s mimořádně nízkou nabídkou cenu vyzveme k vysvětlení a dle posouzení hodnotící komise následně nabídku postoupíme do aukce či vyřadíme z výběrového řízení, nebo toto posouzení provádíme až po ukončení aukce, nebo posouzení z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny provádíme v obou fázích tohoto typu výběrového řízení. Za odpověď předem děkuji.

  Dobrý den,
  v souladu s § 97 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je před zahájením elektronické aukce hodnotící komise (a v případě, kdy hodnotící komise není ustanovena v souladu s § 74 odst. 9 ZVZ, pak zadavatel) povinna provést posouzení a hodnocení nabídek a pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 ZVZ (dále jen „předběžné hodnocení“). V rámci předmětného předběžného posouzení nabídek je hodnotící komise, potažmo zadavatel, povinna posoudit nabídky i z hlediska toho, zda neobsahují mimořádné nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

  S ohledem na shora uvedené je proto v případě elektronické aukce nezbytné posoudit nabídky z hlediska toho, zda neobsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky již ve fázi předběžného hodnocení.

  Má-li tedy hodnotící komise podezření, že nabídková cena je mimořádně nízkou nabídkovou cenou, musí si hodnotící komise ve fázi předběžného hodnocení vyžádat od uchazeče zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Pouze v případě, kdy uchazeč písemně neodůvodní nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě nebo posoudí-li hodnotící komise jeho zdůvodnění jako neopodstatněné, musí být nabídka takového uchazeče, a to dle § 77 odst. 6 ZVZ, ze zadávacího řízení vyřazena.

  Nad rámec výše uvedeného doplňujeme, že pokud by posuzování nabídek z hlediska mimořádné nízké nabídkové ceny probíhalo až po skončení elektronické aukce, ve své podstatě by vylučovalo použití institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, vzhledem k čemuž musí být posouzení nabídky uchazeče z hlediska toho, zda neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky provedeno již ve fázi předběžného hodnocení.

  Výběrové řízení maléhorozsahu

  09.10.2013 Dobrý den, v době mé nepřítomnosti organizace vyvěsila výběrové řízení malého rozsahu a neoslovila potřebný počet zájemců. Když jsem sepo nemoci vrátil, zjistil jjsem, že se přihlásily dvě organizace. Je výběrové řízení platné nebo ho musíme zrušit a opakovat? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen podle ZVZ zadávat veřejné zakázky malého rozsahu; je však povinen dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Dodržel-li proto ve Vámi nastíněném případě zadavatel shora uvedené zásady a nezahájil-li zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky ve smyslu § 26 odst. 5 ZVZ, není povinen veřejnou zakázku malého rozsahu rušit a celé zadávací řízení znovu opakovat z důvodu, že zadavatel – organizace neoslovil potřebný počet zájemců. Důvodem ke zrušení a opakování celého zadávacího řízení rovněž není skutečnost, že svou nabídku podali pouze dva uchazeči.

  Nicméně co se dále této otázky (neoslovení potřebného počtu zájemců) týká, lze nad rámec shora uvedeného uvést, že je-li vnitřním předpisem zadavatele stanovena povinnost, že zadavatel musí v případě veřejných zakázek malého rozsahu oslovit minimální počet zájemců, je zadavatel povinen tento vnitřní předpis bez výjimky dodržet. Máte-li proto pochybnost, že neoslovením potřebného počtu zájemců byl porušen vnitřní předpis zadavatele, doporučujeme Vám obrátit se na orgány dozorující činnost zadavatele, v jejichž kompetenci je kontrola postupů zadavatele.

  Zakázka dělená na části - rámcová smlouva

  09.10.2013 Dobrý den, budeme vypisovat podlimitní veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení na uzavření rámcové smlouvy s dodavatelem na dodávky hygienických potřeb a úklidových prostředků. Zakázku bychom chtěli rozdělit na 3 části, a jelikož jsem nováčkem, potřebovala bych poradit, jaký by byl výsledek v případě, že by na všechny tři části přišla jiná ekonomicky nejvýhodnější nabídka, resp. každou část by získal jiný dodavatel. Uzavřely by se 3 rámcové smlouvy vždy s jedním uchazečem, ve kterých by byly uvedeny jednotlivé nabídkové ceny? Nebo je jiný postup? Moc děkuji za pomoc. Loučková

  Dobrý den,
  postupem podle § 98 ZVZ je možné docílit rozdělení jedné veřejné zakázky (dále jen „VZ“) na několik částí. Podmínkou takového postupu je, že rozdělení připouští povaha předmětu VZ, a také, že zadavatel při určení předpokládané hodnoty VZ sečte předpokládané hodnoty jednotlivých částí VZ. Přestože se tedy jedná o jednu VZ, každá její část chová jako samostatná VZ. V takovém případě zadavatel uzavírá na každou část VZ samostatnou rámcovou smlouvu. V souhrnu platí, že je-li VZ rozdělená na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak (viz § 98 odst. 4 ZVZ).

  Dovolujeme si upozornit, že naše odpověď byla zpracována výhradně na základě Vámi poskytnutých informací a jedná se o nezávazný právní výklad. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad ZVZ v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením

  07.10.2013 Dobrý den, Chtěl bych se zeptat na způsob výkladu § 101 odst. 4) (Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením). Dle znění tohoto ustanovení je zadavatel podlimitní veřejné zakázky povinen snížit nabídkovou cenu uchazeče, který splňuje dané podmínky o 15%. K výkladu tohoto ustanovení bych rád vznesl tři samostatné otázky: 1) Takovýto uchazeč musí k naplnění podmínky § 101 zaměstnávat více než 50% osob se zdravotním postižením. Jedná se dle výkladu ministerstva o 50% z minimálního počtu 25 zaměstnanců, nebo o 50% z celkového počtu zaměstnanců? 2) Dle znění § 101 musí uchazeč tuto skutečnost prokázat za 4 předchozí kalendářní čtvrtletí. Jak je v dané situaci potřeba vykládat tento časový úsek? Například je-li řízení zahájeno v únoru roku 2013, jedná se o poslední tři čtvrtletí roku 2012 a první čtvrtletí roku 2013 (i když nedoběhlo celé)? Nebo se jedná o všechna čtyři čtvrtletí roku 2012 a začátek roku 2013 se již nebere v úvahu? Případně by též existovala možnost prokazovat všechna čtyři čtvrtletí roku 2012 a první dva měsíce roku 2013 atd. 3) V případě, že je hodnotícím kritériem veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky a ne nejnižší nabídková cena, aplikuje se snížení nabídkové ceny o 15% jenom na dílčí kritérium nabídková cena, nebo je nutné jej nějakým způsobem aplikovat i na ostatní dílčí kritéria? 4) Poslední otázka se týká možné neužitelnosti tohoto ustanovení v podlimitních veřejných zakázkách. Lze nějak zabránit situaci, kdy potenciální dodavatelé prostřednictvím uchazeče, který splňuje podmínky § 101 odst. 4), podají nabídku za účelem snížení svojí nabídkové ceny, přestože podávající uchazeč se potom fakticky na plnění dodávky nepodílí? Za situace, kdy zákon do jisté míry umožňuje prokazování splnění kvalifikace subdodavatelem (například při prokazování referencí), mohou potom uchazeči splňující požadavky § 101 odst. 4) prakticky poskytovat takovýmto subdodavatelům konkurenční výhodu. Předem mnohokrát děkuji za odpověď

  Dobrý den, k Vašim dotazům ve věci zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením uvádíme následující: 1) Dle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je u dodavatele, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, ve zjednodušeném podlimitním řízení, otevřeném řízení či užším řízení pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny snížená o 15 %. Uvedené podmínky (tedy více než 25 zaměstnanců, z nichž více než 50 % je osobami se zdravotním postižením) jsou podmínkami kumulativními, je tedy vždy třeba oněch více než 50 % zaměstnaných osob se zdravotním postižením vztahovat k celkovému počtu zaměstnanců konkrétního zaměstnavatele. Toto zákonné ustanovení vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, která umožňuje členským státům v národní legislativě zvýhodnit zaměstnavatele, jejichž většina zaměstnanců jsou zdravotně postižené osoby, které z důvodu povahy nebo vážnosti svého postižení nemohou vykonávat pracovní činnost v běžných podmínkách. Pro dodržení cíle tohoto ustanovení je třeba skutečně počítat většinu, tedy více než 50 %, zaměstnanců se zdravotním postižením ze všech zaměstnanců daného zaměstnavatele. 2) Ustanovení § 101 odst. 5 ZVZ uvádí, že skutečnosti podle odstavce 4 musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Je tedy třeba za ona 4 předcházející kalendářní čtvrtletí považovat taková kalendářní čtvrtletí, která jsou před zahájením zadávacího řízení dokončená. Ve vámi uvedeném příkladu by to tedy byla všechna čtyři čtvrtletí roku 2012. 3) Zákon jasně stanoví, že pro hodnocení nabídek je v případě, že se zadávacího řízení účastní zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 osob, přičemž více než 50 % těchto osob má zdravotní postižení, rozhodná výše nabídkové ceny snížená o 15 %. Toto snížení nabídkové ceny tedy nelze vztahovat na žádná jiná dílčí hodnotící kritéria. 4) Zadavatel může předejít nastíněnému zneužití ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ tak, že v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ v zadávací dokumentaci bude po dodavateli požadovat vymezení části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelů, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si rovněž může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Tento požadavek však musí být uveřejněn ve výzvě či oznámení o zahájení zadávacího řízení.

  Oprava pískovcových soch

  07.10.2013 Naše obec se rozhodla provést opravu pískovcových soch ,nemovité kulturní památky z konce 18.stol. Je nutné provést výběrové řízení formou veřejné zakázky? Předpokládané náklady na opravu do 500 tis.

  Dobrý den,

  jelikož Vámi realizovaná veřejná zakázka na stavební práce nedosahuje finančního limitu 3 000 000 Kč bez DPH a spadá tak podle § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu, vztahuje se na Vás generální výjimka dle § 18 odst. 5 ZVZ. Zadavatel není podle tohoto ustanovení povinen zadávat veřejnou zakázku podle ZVZ a realizovat tak zadávací řízení, je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, to znamená zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Zahájení insolvenčního řízení

  03.10.2013 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda uchazeč, se kterým je po lhůtě po podání nabídek zahájeno insolvenční řízení má povinnost tuto skutečnost oznámit zadavateli dle § 58 odst. 1 či nikoli. Děkuji za odpověď Pokorný

  Dobrý den,
  ustanovení § 58 odst. 1 ZVZ stanoví, že pokud do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky přestane dodavatel splňovat kvalifikaci, je dodavatel povinen nejpozději do 7 pracovních dnů tuto skutečnost veřejnému zadavateli písemně oznámit.
  Samotné zahájení insolvenčního řízení není důvodem pro pozbytí základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. d) ZVZ, neboť dodavatel v rámci základních kvalifikačních předpokladů prokazuje mimo jiné neexistenci probíhajícího insolvenčního řízení vůči svému majetku, avšak pouze takového insolvenčního řízení, ve kterém
  bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo
  insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo
  nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující.
  Pokud tedy zahájené insolvenční řízení nedospělo do některého z § 53 odst. 1 písm. d) ZVZ uváděných stádií, tak dodavatel, vůči jehož majetku bylo insolvenční řízení zahájeno, i nadále splňuje v tomto ohledu kvalifikaci a oznamovací povinnost stanovená § 58 odst. 1 ZVZ se ho tudíž netýká.

  Prokazování kvalif. předpokladů doklady přes datové schránky

  03.10.2013 Dobrý den, před uzavřením kupní smlouvy jsme byli vyzváni abychom doložili splnění kvalifikačních předpokladů doklady mj. - potvrzení příslušného finančního úřadu - § 53 odst. 1 písm. f) zákona - potvrzení příslušných orgánů či institucí - § 53 odst. 1 písm. h) zákona, tj. správa sociálního zabezpečení Doklady jsme získali z vlastní datové schránky (vyžádáním na příslušném úřadu) a zaslali je elektronickou cestou do datové schránky zadavatele. Dokumenty v pdf byly elektronicky podepsané odpovědnými osobami zaručeným elektronickým podpisem. Avšak zadavatel tyto doklady neuznal s důvodem: "potvrzení finančního úřadu a správy sociálního zabezpečení, které jsem od Vás obdržela, není úředně oveřené. Protože podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, musí být před podpisem smlouvy dodány kvalifikační dokumenty bud v originále nebo úředně ověřené, nemohu s Vámi uzavřít smlouvu. Je nám to velmi líto, nicméně uzavření smlouvy by bylo porušením ustanovení § 57 odst. 1 a § 82 odst. 4 zákona." Je postup zadavatele v pořádku? Děkuji

  Dobrý den,
  doklady, které byly vydány příslušným finančním úřadem a příslušným orgánem či institucí a opatřeny zaručeným elektronickým podpisem, a uchazeči zaslány prostřednictvím datové schránky, který je potažmo zaslal do datové schránky zadavatele, mají stejnou váhu jako originály nebo úředně ověřené kopie. Prokázání základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. f) a h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) tak bylo ve Vašem případě zcela v souladu se ZVZ.

  Na základě Vámi poskytnutých informací se tak domníváme, že zadavatel pochybil, jelikož daného uchazeče ze zadávacího řízení vyloučil z výše uvedeného důvodu neoprávněně. Upozorňujeme však, že neznáme veškeré podrobnosti související s daným zadávacím řízením a vycházíme tak pouze z Vámi poskytnutých podkladů.

  Významná veřejná zakázka a dotovaný zadavatel

  26.09.2013 26.09.2013, 9:20:32 :: Dobrý den, jaký limit pro významnou veřejnou zakázku dle §16a platí v případě dotovaného zadavatele? Lze jej odvodit analogicky z nařízení vlády o finančních limitech 77/2008 Sb. upraveného nařízením vlády 386/2012 Sb., které uvádí, že pro zadavatele dle §2 odst 3 (dotovaný zadavatel) se používají limity shodné jako pro zadavatele dle §2 odst. 2 písmena c) a d) a tedy použít §16a písmeno b) a limit 50 000 000 Kč? Děkuji

  Dobrý den,
  definice potřebná k určení, kterou veřejnou zakázku je nutno považovat za „významnou veřejnou zakázku“, se nachází v § 16a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  V § 16a ZVZ je stanoveno, který ze zadavatelů (z § 2 ZVZ), se stane zadavatelem významné veřejné zakázky za toho předpokladu, že jím zadávaná veřejná zakázka dosáhne určité, v tomto ustanovení uváděné výše předpokládané hodnoty.
  Dotovaný zadavatel definovaný v § 2 odst. 3 ZVZ není v § 16a ZVZ jmenován. To tedy znamená, že dotovaný zadavatel významnou veřejnou zakázku nezadává, a to ani v případě, že jím zadávaná veřejná zakázka dosáhne v § 16a ZVZ určené výše předpokládané hodnoty. Analogie s Vámi uváděným nařízením vlády (č. 77/2008 Sb.) je absolutně nepřípustná, neboť v tomto nařízení vlády se řeší otázka finančního limitu pro stanovení nadlimitní veřejné zakázky, což je pojem odlišný od pojmu významné veřejné zakázky a zároveň z důvodu, že výčet případů je v § 16a ZVZ taxativní, tedy vylučující použití analogie.

  Novelizace § 12 odst. 3 zákona

  25.09.2013 Dne 1.1.2014 má vstoupit v účinnost novelizované znění § 12 odst. 3 zákona, čímž dojde ke snížení horní hranice pro veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce na 1 milion Kč bez DPH. Je přijatelný postup, aby zadavatel zahájil poptávkové řízení podle svého vnitřního předpisu na VZMR s předpokládanou hodnotou nad 1 milion Kč před koncem roku 2013 a následně podepsal smlouvu s vybraným dodavatelem po 1.1.2014?

  K Vašemu dotazu, jak postupovat v případě novelizace § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), sdělujeme následující:
  Nejdříve v obecné rovině: Pokud bylo zahájeno výběrové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle vnitřního předpisu zadavatele, tak je na místě toto řízení dokončit podle tohoto vnitřního předpisu zadavatele v režimu výběrového řízení na VZMR, a to i v případě, pokud by v průběhu tohoto výběrového řízení nabylo účinnosti novelizované znění § 12 odst. 3 ZVZ, které by obsahovalo snížené limity předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro povinný postup podle ZVZ.
  Přechodné ustanovení řešící tuto situaci ve vztahu k zadávání veřejných zakázek v Čl. II, odst. 1 zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění ZVZ, není v případě VZMR aplikovatelné, neboť toto přechodné ustanovení řeší zadávání veřejných zakázek, avšak VZMR se nezadávají povinně postupem dle ZVZ a nespadají tak pod definici zadávání podle § 17 písm. m) ZVZ.
  Musíme tedy přistoupit k systematickému výkladu ZVZ a zároveň hledat podporu v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), konkrétně v rozhodnutí S368/2012 ÚOHS, potvrzeném rozkladem R284/2012/VZ (nabytí právní moci 28. 11. 2012). Z uvedeného rozhodnutí ÚOHS lze dovodit, že ÚOHS považuje výběrové řízení za řízení svého druhu, které se dokončí v původně zvoleném režimu bez ohledu na změnu zákona, která nastane před ukončením takového řízení. Ve zmiňovaném případě se ÚOHS totiž spokojil s konstatováním, že zadavatel zahájil veřejnou zakázku doložitelným způsobem v určitém režimu, a skutečnost, že výběrové řízení bylo dokončeno za účinnosti novely a tudíž přísnějších pravidel, Úřad nijak nerozporoval.
  A nyní aktuálně: Dne 10. 10. 2013 schválil Senát formou zákonného opatření Senátu (zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů) tzv. technickou novelu ZVZ, která, mimo jiné, mění § 12 odst. 3 ZVZ. Nově zde dochází nikoliv ke snížení, ale naopak ke zvýšení limitů předpokládané hodnoty veřejné zakázky pro povinný postup podle ZVZ, a to následovně: u veřejných zakázek na dodávky a služby byl limit zvýšen z 1 milionu Kč na 2 miliony Kč bez DPH a u veřejných zakázek na stavební práce z 3 milionů Kč na 6 milionů Kč bez DPH.
  Dne 27. 11. 2013 Poslanecká sněmovna výše uváděné zákonné opatření Senátu na své první schůzi schválila, takže předmětná novelizace ZVZ vstupuje v účinnost 1. 1. 2014.

  Změna doby plnění veřejné zakázky

  24.09.2013 Pokud veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci zjednodušeného podlimitního řízení veřejné zakázky na dodávky uvedl dobu plnění konkrétními daty: zahájení dodávky: 01.01.0000, ukončení dodávky: 15.02.0000 a totéž uvedl i v návrhu smlouvy, je možné následně s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu, kde doba plnění bude sice také 45 dní, ale např. od 15.03.0000 do 30.04.0000? Lze měnit (prodlužovat) termín doby plnění (lhůta k plnění nebyla hodnotícím kritériem) stanovený v zadávací dokumentaci a návrhu smlouvy, a to za jakých podmínek?

  Dobrý den,

  v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), uzavírá zadavatel s vybraným uchazečem smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce. Striktně vzato by měl Zadavatel předvídat možné změny skutečností rozhodných pro stanovení smluvních podmínek a pro provedení plnění ze smlouvy tak, aby zadávací podmínky případné změny umožňovaly, a přitom aby nedošlo k porušení základních zásad zadávání (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Je však zřejmé, že mohou nastat skutečnosti, které předvídat nelze, nebo se na ně lze připravit jen velmi obtížně a vzniklou situaci je třeba řešit ad hoc.
  Zadavatel by se však měl snažit takovým situacím předcházet např. tím, že určí termín plnění veřejné zakázky v závislosti na okamžiku podpisu smlouvy. Tento postup je možný, pokud se ovšem nejedná o tzv. fixní smlouvy. Pakliže plnění musí proběhnout v určitém období či okamžiku, je třeba na tuto skutečnost v zadávacích podmínkách upozornit, případně nastavit mechanismus, na základě kterého je možné termín realizace v budoucnu přizpůsobit potřebám zadavatele.
  Smlouvu, kterou dodavatel předložil v nabídce, lze měnit, avšak postup zadavatele by měl být odůvodněn objektivní potřebou změny a nemělo by se jednat o změnu podstatnou. Argumentačně lze vyjít z § 82 odst. 7 ZVZ, který upravuje možnost změny již uzavřené smlouvy. Lze konstatovat, že jestliže podle § 82 odst. 7 ZVZ a za podmínek v něm stanovených lze měnit již uzavřenou smlouvu, tím spíše lze za těchto podmínek upravit návrh smlouvy předložený v nabídce. Jestliže se totiž jedná o změnu, která není podstatná ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ, pak lze konstatovat, že takto upravená smlouva bude v souladu s nabídkou ve smyslu § 82 odst. 2 ZVZ.
  Změny, které by posouvaly termín zahájení prací, lze odůvodnit např. skutečností, že kvůli zahájení řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není možné zahájit v termínu, který byl předpokládán v návrhu smlouvy. Tyto změny by měly být dány okolnostmi, které zadavatel sám o sobě nemůže ovlivnit (pokud prodlení spočívá v komplikovaném schvalovacím procesu na straně zadavatele, má s ním být počítáno). Vždy je však nezbytné posuzovat situaci dle konkrétních okolností případu.
  Závěrem uvádíme, že pokud došlo k nepředvídané situaci, kterou nemohl dodavatel ani zadavatel ovlivnit, a pokud je možné prokázat, že změna doby plnění by neměla zásadní dopad na výběr nejvhodnější nabídky, není nutné takovou změnu smlouvy neumožnit.

  Počet členů hodnotící komise

  24.09.2013 Dobrý den, podle § 74 zákona č. 137/2006 Sb. musí mít hodnotící komise nejméně 5 členů. Podle § 75 může hodnotící komise jednat, pokud jsou přítomny nejméně 2/3 členů nebo jejich náhradníků - kolik tedy musí být přítomno nejméně členů nebo náhradníků (3 nebo 4)?

  Dobrý den,
  jak správně uvádíte, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 74 uvádí, že hodnotící komise musí mít vždy alespoň 5 členů (výjimka uvedená v § 74 odst. 5 ZVZ). Pokud je tedy ustavena hodnotící komise, musí mít vždy nejméně 5 členů, pokud však zadavatel považuje za vhodné, může rozhodnout o jmenování více členů hodnotící komise. Ustanovení § 75 ZVZ upravuje již samotné jednání hodnotící komise, především její usnášeníschopnost, která je vymezena v odst. 3. Hodnotící komise může jednat nebo se usnášet, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů nebo jejich náhradníků, chápáno z celkového počtu jmenovaných členů dané hodnotící komise. Obecně nejnižším možným požadovaným počtem členů/ náhradníků v hodnotící komisi, která může v souladu se ZVZ jednat a usnášet se, jsou 4. U veřejných zakázek zadávaných dle § 2 odst. 2 písm. a) a b) ZVZ, u kterých přesáhne výše předpokládaná hodnoty 200 mil. Kč bez DPH, je zákonem stanoven nejnižší možný počet členů hodnotící komise na 7. U těchto veřejných zakázek pak hodnotící komise může jednat a usnášet se, pokud je přítomno alespoň 5 členů. Při zjišťování, kolik členů / náhradníků musí být na jednání hodnotící komise přítomno, je vždy třeba vycházet z celkového počtu členů konkrétní hodnotící komise.

  Zveřejňování smluv - hodnota smlouvy

  23.09.2013 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu jakým způsobem určím hodnotu smlouvy v návaznosti na povinnost stanovenou v § 147 a odst. 1 a 2 uveřejňovat u veřejných zakázek malého rozsahu pouze smlouvy jejihž hodnota přesáhne 500 000 Kč bez DPH. Konkrétně se jedná o smlouvu o poskytnutí služby užívání optického vlákna (dodavatel vybrán dle předpokládané hodnoty ve vzmr), když je smlouva uzavírána na dobu neurčitou minimálně však na dobu 10 let. Ve smlouvě je uvedena roční výše penežitého závazku. Jakým způsobem tedy určím hodnotu smlouvy: a) obdobně jako předpokládanou hodnotu (u smluv na dobu neurčitou 48 měsíců krát roční hodnota), nebo za b) minimální doba (zde 10 let) krát roční hodnota, či c) jinak? Děkuji za odpověď Jitka Vokatá

  Dobrý den, veřejný zadavatel je dle § 147a odst. 1 ZVZ povinen uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. V § 147a odst. 2 ZVZ je vymezeno v kterých případech se povinnosti uvedené v § 147 odst. 1 ZVZ na zadavatele nevztahují. S ohledem na Váš dotaz Vám sdělujeme, že pokud částka uvedená ve smlouvě za veřejnou zakázku za dobu 10 let u zakázky malého rozsahu nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH, povinnosti uvedené v § 147a odstavce 1 písm. a) se na Vás jako zadavatele nevztahují. V tomto případě je totiž rozhodující, že smlouva je uzavřena minimálně na dobu 10 let.

  Kontokorent

  20.09.2013 1. Dotaz: Město má zřízený běžný účet u finančního subjektu s kontokorentem na částku 20 mil. Kč. V případě, že by se v rámci stávajících obchodních podmínek navyšovala uvedená disponibilní částka kontokorentu z 20 mil. Kč na částku 40 mil. Kč musela by probíhat soutěž dle ZVZ?. Jedná se pouze o navýšení kontokorentu, ne o jeho okamžité čerpání. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  posoudili jsme Vámi položenou otázku, zda navýšení kontokorentu (nikoliv jeho čerpání) lze považovat za veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) a zda je tedy nutné postupovat v některém z druhů zadávacích řízení dle ZVZ. Kontokorent je bankovní službou, jejíž parametry se liší v závislosti na smlouvě mezi bankovní institucí a klientem. Vzhledem k tomu, že konkrétními informacemi o stávající nebo plánované dohodě mezi bankou a zadavatelem jako klientem banky nedisponujeme, bude (a může být) proveden jen obecný rozbor této problematiky.
  Na prvním místě je zásadní, zda navýšení kontokorentního limitu je novým zadáním veřejné zakázky, kdy zadavatel (jako klient) musí při výběru dodavatele (banky) postupovat procesním postupem dle ZVZ.
  Dle § 7 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou „zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí … služeb …“ Pokud je tedy navýšení kontokorentního úvěru jakkoliv zpoplatněno, jedná se o veřejnou zakázku. Veřejný zadavatel je ovšem povinen postupovat v některém druhu zadávacího řízení dle § 21 ZVZ pouze v případě, že hodnota plnění dosahuje alespoň hodnoty podlimitní veřejné zakázky, tedy 2 milionů korun českých.
  Tedy pro určení, zda má veřejný zadavatel povinnost při výběru dodavatele (bankovní instituce) postupovat v některém druhu zadávacího řízení dle § 21 ZVZ, je zásadní stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.
  Dle § 15 odst. 2 písm. b) ZVZ jsou základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na bankovní a finanční služby „poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami …“ Do základu pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na kontokorentní služby (navýšení kontokorentu) se nepřičítá ani (navýšená) suma kontokorentního limitu, ani předpokládaná výše případně čerpaného kontokorentního úvěru. Tyto nejsou ve své podstatě službou (tím méně pak dodávkou nebo stavební prací) a i kdyby byl kontokorent čerpán, byla by úhrada ve směru zadavatel –> banka vrácením úvěru, ne úhradou za plnění.
  Z finančních toků ve spojitosti s navýšením kontokorentního úvěru má prvek úplatnosti pouze placení poplatků, provizí, úroků a jakýchkoliv dalších odměn souvisejících s kontokorentními službami a jen tyto položky se tak do předpokládané hodnoty započítávají. Pokud tyto ve svém úhrnu dosáhnou alespoň hodnoty 2 miliony Kč, je zadavatel povinen postupovat procesním postupem dle ZVZ.
  V každém případě (tedy i nenabude-li cena navýšení kontokorentu ani podlimitní hodnoty) bude navíc zadavatel povinen posoudit, zda se nejedná o tzv. podstatnou změnu smlouvy ve smyslu § 82 odst. 7 ZVZ, kterou zadavatel nesmí umožnit bez dalšího. Podstatnou změnou se přitom rozumí taková změna, která by

  rozšířila předmět veřejné zakázky,
  za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
  za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
  měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

  Některé z definičních znaků podstatné změny smlouvy uvedených výše by mohly být v případě navýšení kontokorentu naplněny, nemusí tomu tak ovšem být. Protože nemáme žádné bližší informace o původní a plánované smlouvě, uvedeme níže představitelné (ne nutné) scénáře, kdy navýšení kontokorentu bude podstatnou změnou smlouvy.
  Ke znaku ad a)
  Poplatky za vedení kontokorentu po jeho navýšení budou v souhrnu vyšší než dle původní smlouvy. V takovém případě je předmět veřejné zakázky oproti její původní podobě rozšířen. Pro vyloučení pochybností uvádíme, že samotné navýšení kontokorentu bez současného navýšení souvisejících plateb ve směru zadavatel –> banka není rozšíření předmětu veřejné zakázky.
  Ke znaku ad b)
  Podmínky poskytnutí navýšeného kontokorentu jsou odlišné do té míry, že při jejich stanovení již v původním zadávacím řízení by atrahovaly jiné dodavatele (jiný nebo širší okruh) a vítězný poskytovatel původního kontokorentu i jen hypoteticky mohl být jiný.
  Ad c)
  Výše poskytnutého kontokorentu byla posuzována v rámci požadavků na splnění kvalifikace nebo hodnocena v rámci hodnotících kritérií původní veřejné zakázky.
  Bude-li navýšení kontokorentu podstatnou změnou smlouvy, bude povinen postupovat procesním postupem dle ZVZ.
  Vzhledem k omezenému množství informací, kterými disponujeme, berte závěry výše uvedené spíše jako vodítko pro výběr zákonného režimu, ne jako závazné pokyny.

  Dodatečné informace

  19.09.2013 Dobrý den, měl povinnost zadavatel písemně informovat všechny zaregistrované uchazeče o dodatečných informacích, pokud je zveřejnil na profilu zadavatele, kde byla i volně dostupná zadávací dokumentace? A dále jsem se chtěla zeptat, zda má zadavatel povinnost písemně informovat všechny účastníky ve výběrovém řízení o jejich vyloučení a o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo zda je dostačující zveřejnění na profilu zadavetele? Děkuji

  Dobrý den,
  váš dotaz se týká povinnosti zadavatele uveřejnit v průběhu zadávacího řízení jeho jednotlivé úkony a povinnosti zadavatele oznámit je dodavatelům, respektive jejich vzájemné zastupitelnosti. V následujícím textu proto provedeme rozbor povinnosti zadavatele uveřejnit některé jeho úkony na profilu zadavatele a oznámit tyto jeho úkony známým dodavatelům a identifikaci úkonů, u nichž je možné oznámení uchazeči nahradit uveřejněním na profilu zadavatele.
  Pro vyloučení pochybností doplňujeme, že uvedenou problematiku posuzujeme pouze v souvislosti s úkony, které jste uvedla ve Vašem dotazu (uvedené úkony zadavatele nejsou jedinými úkony, u nichž má zadavatel uveřejňovací nebo oznamovací povinnost).
  A. DODATEČNÉ INFORMACE
  V souvislosti s poskytováním dodatečných informací dle § 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) má zadavatel povinnost
  i. uveřejnit dodatečné informace (včetně přesného znění žádosti, jsou-li dodatečné informace odpovědí na položený dotaz) stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci, tedy na profilu zadavatele a zároveň
  ii. odeslat dodatečné informace včetně dodavatelům, „kteří požádali o poskytnutí nebo kterým byla poskytnuta zadávací dokumentace,“ případně kvalifikační dokumentace (v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním).
  Dále dle § 48 ZVZ (odst. 1) „Zadavatel … uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace …“ (odst. 2) „Části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli …“
  Výkladem ZVZ lze dospět k tomu, že ani dodatečné informace zadavatel známým (např. v elektronickém nástroji registrovaným) dodavatelům odesílat nemusí, a to s níže uvedenými výhradami.
  Zadávací dokumentace musí být po účinnosti novely, zákona č. 55/2012 Sb. zadavatelem uveřejněna na jeho profilu zadavatele (to platí pro textovou část zadávací dokumentace). Do té doby, tj. do účinnosti novely 55/2012, byla možnost „poskytnout“ zadávací dokumentaci „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ pouze alternativou, ne povinností zadavatele. Dle aktuálního znění ZVZ tedy již zadavatel již není povinen uchazečům zadávací ani předávat, ani na jejich žádost odesílat, místo toho ji uveřejňuje na profilu zadavatele.
  Ustanovení § 49 odst. 3 ZVZ sice stanoví povinnost zadavatele dodatečné informace uchazečům jak uveřejnit stejným způsobem jako zadávací dokumentaci, tak odeslat známých dodavatelům, kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta nebo kteří o její poskytnutí požádali, jedná se ale spíše o nedůslednost zákonodárce při novelizaci. Pokud totiž zadavatel nemá povinnost odeslat dodavatelům zadávací dokumentaci, jen stěží lze dovodit jeho povinnost odesílat dodatečné informace.
  Na jednu stranu by doslovným výkladem šlo dovodit následující. Má-li dle § 49 odst. 3 ZVZ zadavatel povinnost odeslat dodatečné informace dodavatelům, „kteří o poskytnutí zadávací dokumentace požádali“ nebo „kterým byla poskytnuta“, pak má povinnost dodatečné informace odeslat registrovaným dodavatelům, neboť jejich registrace je de facto „žádostí o poskytnutí zadávací dokumentace“ a samotné uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je „poskytnutím zadávací dokumentace.“
  Na druhou stranu by takový výklad rozhodně nekonvenoval s účelem zákonného zakotvení
  – institutu profilu zadavatele vůbec a
  – povinnosti zadavatelů jeho prostřednictvím komunikovat s dodavateli,
  kterým je mimo jiné zjednodušení administrace veřejných zakázek.
  Máme proto za to, že postačí, když zadavatel dodatečné informace uveřejní na profilu zadavatele.
  Výše uvedené závěry se ale mohou uplatnit jen ve spojitosti s tou částí zadávací dokumentace, kterou zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele a kterou tak není povinen odesílat dodavatelům.
  Dle § 48 odst. 1 ZVZ ale zadavatel není povinen na profilu zadavatele uveřejnit celou zadávací dokumentaci, ale toliko její textovou část. Dle § 48 odst. 2 ZVZ „části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli…“ Pokud je tedy zadavatel povinen některé části zadávací dokumentace dodavatelům odeslat nebo předat, zůstává jeho povinnost odeslat dodatečné informace dodavatelům, kteří o poskytnutí těchto částí zadávací dokumentace požádali, zachována vedle povinnosti uveřejnit je stejným způsobem jako zadávací dokumentaci, tedy na profilu zadavatele. Ani to ale neznamená, že by měl zadavatel v takovém případě (vedle uveřejnění na profilu zadavatele) odesílat dodatečné informace všem známým (registrovaným) dodavatelům, tuto povinnost má pouze vůči těm dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí neuveřejněných částí zadávací dokumentace. Upozorňujeme, že tyto závěry se budou lišit podle funkcionality profilu zadavatele jako elektronického nástroje. Pokud registrace znamená automatickou žádost o zaslání nezveřejněných částí zadávací dokumentace, pak by mělo platit, že zadavatel má vedle povinnosti uveřejnit dodatečné informace na profilu zadavatele povinnost odeslat dodatečné informace všem zaregistrovaným uchazečům.
  B. VYLOUČENÍ UCHAZEČE A OZNÁMENÍ O VÝBĚRU NEJVHODNĚJŠÍ NABÍDKY
  V jednotlivých fázích zadávacího řízení má zadavatel povinnost vyloučit uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Jedná se o vyloučení
  – dle § 71 odst. 11 ZVZ ve fázi otevírání obálek, pokud nabídka uchazeče nevyhoví požadavkům zadavatele dle § 71 odst. 9 ZVZ,
  – dle § 60 odst. 1 ZVZ ve fázi posuzování kvalifikace pro nesplnění kvalifikace v požadovaném rozsahu,
  – dle § 76 odst. 6 ZVZ ve fázi posouzení nabídek pro nesplnění zákonných požadavků nebo požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách,
  – dle § 77 odst. 6 v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou.
  Ve všech těchto případech je zadavatel povinen uchazeči bezodkladně jeho vyloučení oznámit, a to včetně uvedení důvodů vyloučení.
  Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky dle § 81 odst. 3 ZVZ zašle do 5 pracovních dnů po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům (tedy těch, kteří nebyli pravomocně vyloučeni z účasti v zadávacím řízení).
  V některých z výše uvedených případech má zadavatel dle výslovného znění ZVZ možnost nahradit odeslání oznámení uchazečům uveřejněním oznámení na profilu zadavatele:
  – Oznámení o vyloučení uchazeče pro nesplnění kvalifikace může dle § 60 odst. 2 ZVZ zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
  – Oznámení o vyloučení uchazeče ve fázi posouzení nabídek může dle § 76 odst. 6 ZVZ zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
  – Oznámení o vyloučení uchazeče může dle § 77 odst. 6 v souvislosti s mimořádně nízkou nabídkovou cenou (s výslovným odkazem na § 76 odst. 6 ZVZ) zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
  – Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky může dle § 81 odst. 4 ZVZ zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení provést uveřejněním na profilu zadavatele.
  Ve všech těchto případech se oznámení považuje za doručené okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. Uvedené „úlevy“ pro zadavatele se vždy mohou uplatnit jen ve zjednodušeném podlimitním řízení a vždy jen v případě, že si to zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil.
  Zadavatel ale uveřejněním na profilu zadavatele nemůže nahradit oznámení o vyloučení uchazeče ve fázi otevírání obálek, které je povinen odeslat vyloučenému uchazeči.

  Kvalifikace a její prokázání před uzavřením smlouvy

  17.09.2013 Dobrý den Základní kvalifikační předpoklady vybraný uchazeč u zjednodušeného podlimitního řízení prokazuje před podpisem smlouvy čestným prohlášením nebo musí doložit originály všech dokladů dle 53/3? V případě, že musí doložit všechny doklady dle 53/3 prosím o zdůvodnění ve srovnání s podlimitní zakázkou kde postačuje čestné prohlášení. Děkuji za odpověď Josef Mistr Město Vimperk

  Dobrý den,
  podle § 62 odst. 3 Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je uchazeč, se kterým má být v rámci zjednodušeného podlimitního řízení uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.
  Ve zjednodušeném podlimitním řízení (které zadavatel může použít pro zadávání podlimitních zakázek uvedených v § 25 ZVZ) zadavatel nemá možnost volit mezi dvěma způsoby prokazování splnění základních kvalifikačních předpokladů (čestné prohlášení nebo předložení patřičných dokladů požadovaných § 53 ZVZ) jako je tomu v případě zadávání podlimitní veřejné zakázky v jiném než zjednodušeném podlimitním řízení (§ 62 odst. 2 ZVZ).
  Ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění základních kvalifikačních předpokladů prokazuje pouze předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje (§ 62 odst. 3 ZVZ). Úprava zjednodušeného podlimitního řízení tak odpovídá snaze dát zadavateli možnost zadat podlimitní veřejnou zakázku v celkově zjednodušeném druhu zadávacího řízení, který usnadňuje postup i dodavatelům.
  Před uzavřením smlouvy však už je (v rámci zjednodušeného podlimitního řízení) stanovena zákonná povinnost vybraného uchazeče předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů požadovaných v § 53 ZVZ, prokazujících splnění kvalifikace. Splnění této povinnosti vybraným uchazečem slouží k ověření správnosti údajů obsažených v čestném prohlášení ještě před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem.

  Uveřejnění formuláře „ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ / SOUTĚŽE O NÁVRH“

  16.09.2013 Dobrý den, mám dotaz k zadávání veřejných zakázek podle zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ). Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, která je zadávána v otevřeném řízení. Zadání zakázky bude zrušeno podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Dotaz: Je zadavatel povinen uveřejnit formulář „ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ / SOUTĚŽE O NÁVRH“ kromě Věstníku veřejných zakázek i v Úředním věstníku EU? Důvodem dotazu je skutečnost, že podle § 84 odst. 7 ZVZ je zadavatel povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, chybí tedy povinnost k uveřejnění odkazem na § 146 a § 147 ZVZ, kterým by pro nadlimitní veřejnou zakázku bylo zajištěno i uveřejnění v Úředním věstníku EU (viz například srovnání s § 26 odst. 4 ZVZ). Uvedené znění § 84 odst. 7 ZVZ lze shledat v rozporu z cit. § 146 ZVZ, konkrétně s § 146 odst. 1 ZVZ, který ve výčtu dokumentů k uveřejnění uvádí i „oznámení o zrušení zadávacího řízení“. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  jedná-li se v dotčeném případě o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky, ukládá zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění, (dále jen „ZVZ“ nebo také „zákon“) veřejnému a sektorovému zadavateli uveřejnit formulář oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh ve Věstníku veřejných zakázek (na národní úrovni) a také v Úředním věstníku Evropské unie (TED).
  Ustanovení § 84 odst. 7 ZVZ neshledáváme v rozporu s ustanovením § 146 téhož zákona. Zatímco účelem § 84 odst. 7 první části souvětí ZVZ je stanovení lhůty pro odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, účelem § 146 odst. 1 ZVZ je určení (ze zákona) povinných „uveřejňovacích míst“ v členění na veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty.
  Právě s ohledem na rozdílný účel citovaných odstavců ustanovení jsou také podřazeny odděleně ve dvou různých částech zákona, a sice v části druhé „Zadávací řízení“ hlavě VIII „Ukončení zadávacího řízení“ týkající se „Zrušení zadávacího řízení“ a v části sedmé „Společná ustanovení“ týkající se „Uveřejňování“.

  Úřad pro úřední tisky EU ( dále „Úřad“) požaduje v případě nadlimitních veřejných zakázek, u kterých byl uveřejněn formulář Oznámení o zakázce (popř. Oznámení o zakázce – veřejné služby) v TED, zaslání informace o způsobu ukončení zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564, nestanoví standardní formulář pro zrušení zadávacího řízení či soutěže o návrh, je oznámení o neukončeném (zrušeném) zadávacím řízení odesíláno k uveřejnění v TED prostřednictvím formuláře „ Oznámení dodatečných informací, informací o nedokončeném řízení nebo oprav“, jehož podobu stanoví Úřad. Zadavatel je povinen odeslat k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek formulář „Zrušení zadávacího řízení/ soutěže o návrh“ a označit v objednávce požadavek na odeslání do TED, na jehož základě je provozovatel Věstníku veřejných zakázek povinen zajistit odeslání do TED.

  Dovolujeme si doplnit, že výše zmíněné zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti jsou podrobně popsány také v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012) na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích, do které můžete nahlédnout na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska.

  Nad rámec dotazu si s cílem poskytnout Vám komplexnější odpověď dovolujeme upozornit také na povinnosti, které zadavateli ukládá § 147 odst. 6 ZVZ.

  Dělení VZ - předpokládané hodnota

  13.09.2013 Veřejný zadavatel má nasmlouvány paušálně na dobu neurčitou služby týkající se servisu všech počítačů zadavatele. Před půl rokem se zadavatel rozšířil cca na dvojnásobek o jednu celou budovu. Původní paušální smlouvu nyní dodavatel nechce měnit (zadavatel ale ano neboť v původní smlouvě určen strop v množství PC), ale chce uzavřít smlouvu novou, a to na servis počítačů v té druhé budově. Původní paušální smlouva je z roku 2008. Je nyní možné novou smlouvu uzavřít bez povinnosti následného zveřejnění smlouvy (nová smlouva bude do 500 tis Kč za souhrn 48 měsíců). Děkuji za odpověď LD

  Dobrý den,
  v souladu s ustanovením § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. Pokud by došlo k rozšíření předmětu smlouvy o dvojnásobné množství, došlo by k rozšíření předmětu veřejné zakázky, což by bylo posuzováno jako jednání v rozporu se zákonem. Zadavatelem navrhovaná možnost je tedy vyloučena.
  Pokud stávající smlouva uzavřená mezi zadavatelem a dodavatelem neumožňuje poskytovat předmětné služby v rozsahu, jaký zadavatel nyní požaduje, je nebytné na servis počítačů v druhé budově uzavřít novou smlouvu. Tato smlouva, jejímž předmětem je veřejná zakázka, musí být opět výsledkem zadávacího řízení (jde-li o veřejnou zakázku dle ZVZ), popř. výběrového řízení (jedná-li se o veřejnou zakázku malého rozsahu).
  Veřejný zadavatel má povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejich změn a dodatků. Tato povinnost se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Jestliže tedy veřejný zadavatel uzavře smlouvu na novou veřejnou zakázku, jejíž hodnota nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH, není povinen uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele.

  Zrušení VŘ i přes rozhodnutí ÚOHS

  13.09.2013 Pokud se ÚOHS vyjádří, že VŘ je v pořádku a má se uzavřít smlouva s vybraným uchazečem (ten, který podal návrh na zahájení správního řízení) , je možné od realizace této VZ odstoupit z důvodu, že již není čas danou VZ zrealizovat?

  Dobrý den,

  zadavatel je povinen nebo oprávněn zrušit zadávací řízení výlučně v případech taxativně vymezených v ustanovení § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění, (dále jen „ZVZ“ nebo také „zákon“).

  S ohledem na Vámi poskytnuté informace se jeví, že v dotčeném případě – tj. v situaci, kdy ještě nebyla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem a zároveň zadavatel má objektivní důvod(y) k nerealizaci veřejné zakázky, přičemž tento důvod fakticky vznikl nezávisle na vůli zadavatele; zadavatel si situaci sám nevytvořil či nezpůsobil svým jednáním či opomenutím – by bylo lze možno postupovat podle § 84 odst. 2 písm. d) nebo e) ZVZ.

  Nad rámec si dovolujeme vzhledem ke znění dotazu uvést, že jako rizikové pro zadavatele spatřujeme okolnosti, kdy by některý z účastníků zadávacího řízení, příp. kontrolní orgán, mohl namítat, že pokud nehodlá zadavatel plánovanou veřejnou zakázku realizovat, potom potřeby zadavatele, které měly být splněním této veřejné zakázky naplněny, zřejmě zanikly, příp. neexistovaly (odůvodnění účelnosti nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky).

  Doplňujeme, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je úkonem v zadávacím řízení, tedy i proti tomuto úkonu zadavatele je možné podat námitky, popř. následný návrh Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), aby zadavatel v zadávacím řízení pokračoval. V případě, že ÚOHS shledá, že zadávací řízení bylo zrušeno v rozporu se zákonem, může zadavateli kupříkladu i „přikázat“, aby v zadávacím řízení pokračoval.

  Lze uzavřít, že zadavatel je v předmětném případě oprávněn zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení pouze pokud nastala některá ze situací vymezených v § 84 odst. 2 ZVZ. Dovolujeme si doporučit zadavateli pečlivě odůvodnit své případné rozhodnutí zrušit zadávací řízení a tyto důvody zaznamenat.

  Oznámení o dobrovolné průhlednosti Ex-Ante

  13.09.2013 Dobrý den, rád bych se zeptal, ve kterém okamžiku realizace Jednacího řízení bez uveřejnění se zveřejňuje ve VVZ Oznámení o dobrovolné průhlednosti Ex-Ante dle §146 odst. 2? Děkuji

  Dobrý den,
  v souladu s § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je možné podat námitky proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení do 30 dnů od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Zadavatel tedy uveřejní oznámení o dobrovolné průhlednosti Ex Ante ještě před zahájením zadávacího řízení. Ve zmíněné třicetidenní lhůtě mohou být podány námitky proti zvolenému postupu zadavatele (tedy postupu mimo režim ZVZ, případně zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění), po uplynutí předmětné lhůty může zadavatel zahájit zadávací řízení, případně uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem a zároveň mu od tohoto okamžiku nemůže být uložen zákaz plnění smlouvy dle § 118 odst. 2 písm. a) ZVZ.

  Změny v předběžném oznámení

  12.09.2013 Vážení, rád bych se informoval o možnostech provádění změn v již uveřejněném předběžném oznámení dle § 86 ZVZ, resp. o dopadech takového jednání na měsíční lhůtu pro kterou musí být předběžné oznámení uveřejněno. Konkrétně jde o otázku, zda-li po provedení změn v předběžném oznámení (v již uveřejněném formuláři ve Věstníku veřejných zakázek) musí běžet lhůta jednoho měsíce od data uveřejnění změn, nebo zda-li je možné počítat lhůtu stále ode dne původního uveřejnění? Dále zda-li je možné rozlišit mezi podstatnými změnami, při kterých je nutné dodržet lhůtu jednoho měsíce, či nepodstatnými změnami, u kterých by toto nutné nebylo? Konkrétně pak, zda-li např. doplnění kodu NUTS či doplnění informací (odkazů) o obecném právním rámci jsou považovány za podstatné změny či nikoliv (popř. zda-li je vůbec nutné tyto údaje uvádět)? Děkuji.

  Dobrý den,
  cílem ustanovení § 86 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je včasné uvědomění potenciálních dodavatelů o tom, že zadavatel v určitém časovém horizontu plánuje zadat veřejnou zakázku na určitý, kódem CPV specifikovaný předmět plnění. Z obsahového hlediska by mělo předběžné oznámení co nejvíce odpovídat následnému zadávacímu řízení a jeho podmínkám tak, aby nebyla narušena jednota mezi obsahem předběžného oznámení a oznámení o zahájení zadávacího řízení. Nedílnou součástí předběžného oznámení je také odůvodnění účelnosti veřejné zakázky. V případě, že dojde ke změně předběžného oznámení, je vždy potřeba přihlížet k charakteru změny a předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud by se jednalo pouze o formální chybu, zadavatel uveřejní opravené předběžné oznámení, aniž by došlo ke změně lhůty. Je tedy zachována lhůta daná původním předběžným oznámením. V případě, že se jedná o změnu, která se dotýká předmětu plnění veřejné zakázky nebo pokud tato změna rozšíří okruh potenciálních dodavatelů, je nezbytné lhůtu prodloužit o celou původní lhůtu, tedy zahájit zadávací řízení nejdříve 30 dnů od odeslání opraveného předběžného oznámení. V příloze Vám posíláme metodický pokyn k vyplňování formuláře „Oznámení předběžných informací“, ve kterém naleznete návod, jak předmětný formulář vyplnit spolu s informacemi, která pole předmětného formuláře musí být povinně vyplněna. Z tohoto metodického pokynu vyplývá, že pro specifikaci místa provedení stavebních prací, dodávek či plnění veřejné zakázky je nutné vyplnit kód NUTS. Ve vztahu k doplnění informací o obecném právním rámci je třeba sdělit, že zadavatel je povinen uvést u veřejných zakázek na stavební práce a na služby internetové stránky správního orgánu či jiného subjektu, u kterého mohou dodavatelé získat informace o povinnostech vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. U veřejných zakázek na dodávky je na odpovědnosti zadavatele, zda tyto informace uvede či ne.

  Kvalifikační předpoklady a hodnotící kritéria

  12.09.2013 den, je možné v technických kvalifikační předpokladech § 56 odst. 2 požadovat ukázkový vzdělávací kurz a zároveň ho požadovat v hodnotících kritériích jako předmět hodnocení? Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  ukázkový vzdělávací kurz není možné podřadit pod žádný ze zákonem jmenovaných požadavků, prostřednictvím kterých může být prokázána technická kvalifikace (viz. § 56 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ)). V rámci veřejných zakázek na dodávky je možné po uchazečích v rámci prokazování technických kvalifikačních předpokladů požadovat vzorky, to se však vztahuje výlučně na veřejné zakázky na dodávky, nikoli tedy na veřejné zakázky na služby. Ukázkový vzdělávací kurz je možno zvolit jako jedno z dílčích hodnotících kritérií a tudíž na něj nahlížet jako na předmět hodnocení. V tomto případě však zdůrazňujeme nutnost řádného vymezení tohoto dílčího hodnotícího kritéria, aby bylo jednoznačné, co a jakým způsobem bude hodnoceno. Zároveň připomínáme ustanovení § 78 odst. 4 ZVZ, dle kterého zadavatel, který zvolí hodnotící kritérium ekonomická výhodnost nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.

  Prokázání skutečností dle § 101 odst.4

  11.09.2013 Dobrý den, rád bych se zeptal na formu prokázání skutečností dle § 101 odst.4 ZVZ (konkrétně že dodavatel zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením). Odst. 6 stanoví, že dodavatel toto prokazuje formou předložení potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Nicméně ze zákona nevyplývá, zda takový dokument musí býyt předložen jako originál či ověřená kopie, nebo postačuje i prostá kopie. Zákon připouští předložení prosté kopie pouze pro kvalifikaci, nicméně systematicky dle ZVZ se v případě výše uvedeného dokladu nejedná o kvalifikaci. Jak má tedy zadavatel postupovat, když mu dodavatel uvedenou skutečnost prokáže pouze prostou kopií potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce? Jelikož se nejedná o kvalifikace, tak pravděpodobně nemůže využít institutu doplnění kvalifikace. Stejně tak je otázkou, zda je možné použít vysvětlení nabídky dle § 76 odst.3, jelikož pokud by uchazeč následně dodal originál, mohlo by se jednat o nepovolené doplnění nabídky. Rád bych se proto zeptal, jak má zadavatel v případě obdržení prosté kopi daného dokladu postupovat. Děkuji

  Dobrý den,
  pokud zadavatel neuvedl jinak, je poskytnutí prosté kopie potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce o zaměstnávání více než 50% osob se zdravotním postižením v rámci svých více než 25 zaměstnanců dostačující. Správně se domníváte, že není možné využít možnosti vyžádání doplnění kvalifikace uchazeče právě proto, že se nejedná o součást kvalifikace. Zadavatel však může v případě, že se chce ujistit o věrohodnosti předmětného potvrzení, žádat uchazeče o vysvětlení nabídky na základě § 76 odst. 3 ZVZ. Uchazeč je pak povinen prokázat věrohodnost předložených dokladů, např. tím, že předloží zadavateli originál daného potvrzení (poskytnutím originálu nedojde k nepovolenému doplnění nabídky). Zadavatel má rovněž možnost požadovat předložení originálu předmětného potvrzení v rámci poskytování součinnosti před uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem dle § 82 odst. 4 ZVZ. Obecně však platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl jinak, měla by prostá kopie předmětného potvrzení být zcela dostačující.

  Část nabídky ve slovenštině

  11.09.2013 Dobrý den, chtěl bych se zeptat na následující: Když zadavatel v zadávacích podmínkách požaduje předložení nabídky pouze v českém jazyce, je přípustné, aby uchazeč předložil část nabídky ve slovenštině, když se nejedná o doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů, ale o součást věcné nabídky? Děkuji. Pavel Löffelmann

  Dobrý den,
  na základě ustanovení § 148 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je možné nabídky a ostatní písemnosti, to znamená veškeré písemnosti podle ZVZ, předložit vždy v českém jazyce, popřípadě v jazyce stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách. Jestliže tedy zadavatel na základě Vámi poskytnutých informací stanovil, že nabídky mají být zpracovány v českém jazyce a zároveň nestanovil v zadávacích podmínkách, že je možné předložit nabídky nebo jejich části v jiném jazyce, jsou uchazeči (zájemci) povinni předložit nabídky v jazyce českém. Pokud hodnotící komise v rámci kontroly nabídek dle § 71 odst. 9 ZVZ zjistí, že nabídka není zpracována v požadovaném jazyce, tedy nabídka nevyhoví požadavkům dle ustanovení § 71 odst. 9 ZVZ, nabídku vyřadí. Pokud by zadavatel stanovením v zadávacích podmínkách umožnil uchazečům předkládat nabídky v jiném jím stanoveném jazyce, potom by uchazeči měli možnost vybrat si, v jakém jazyce předloží nabídku či její část, tj. zda ji předloží v jazyce českém nebo v jazyce jiném, stanoveném zadavatelem. Závěrem uvádíme, že doklady k prokázání kvalifikace mohou být předkládány ve slovenském jazyce.

  Výměna oken - VZ na stavební práce nebo dodávky

  10.09.2013 Dobrý den, prosím o informaci, zda se v případě veřejné zakázky na "Výměnu oken", kdy cena oken přesahuje cenu stavebních prací spojených s výměnou, jedná o veřejnou zakázku na dodávky ( s ohledem na princip těžiště) nebo se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce s ohledem na přílohu č. 3 zákona třídu 45.42. Děkuji. Hana Doležalová

  Dobrý den,
  ZVZ obsahuje přílohu č. 3, která definuje stavební činnosti. V této příloze je mimo jiné klasifikována třída 45.42 Truhlářské práce, ve které je obsaženo i osazování oken ze dřeva nebo jiných materiálů. Montáž (tedy i výměna oken) je stavební práce, k jejímuž provedení je nezbytná dodávka oken. Vámi definovaná veřejná zakázka je tedy veřejnou zakázku na stavební práce bez ohledu na to, jaký je poměr mezi hodnotou dodávky oken a hodnotou jejich osazení.

  Stáří dokladů

  09.09.2013 V souladu s § 129 odst. 2 zákona 136/2007 Sb., zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ ) doklady, prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů dodavatele, nesmí být ke dni podání žádosti starší 90 dnů. Jedná se mi o doklady které vystavují zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a někdy i finanční úřad. Doklad vystaví dne 10. 9. 2013 a v textu uvedou, že se jedná o stanovení bezdlužnosti ke dni 30. 8. 2013. Moje otázka zní jestli 90 dní uplyne dle stáří dokladu a to 9.12. 2013 nebo 29.11.2013 podle data ke kterému příslušný úřad vyhotovoval potvrzení. Děkuji za Vaši odpověď a přeji příjemný den Duba

  Dobrý den,
  doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů dodavatele a doklad prokazující splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ, nesmí být ke dni podání žádosti starší 90 dnů, od data ke kterému doklad danou skutečnost prokazuje. V souvislosti s Vaší otázkou, je rozhodné datum pro stanovení bezdlužnosti 30. 8. 2013 to znamená, že platnost vystaveného dokladu uplyne 29. 11. 2013.

  Uveřejňování smlouvy.

  06.09.2013 Dobrý den, naše město vyhlásilo VZ malého rozsahu na stavební práce, s vítězným uchazečem byla dne 28.6.2013 uzavřena písemná smlouva. Vzhledem k tomu, že cena díla byla nad 500.000,- Kč měla se uveřejnit na profil zadavatele. Bohužel jsem zapomněla a uveřejnila jsem smlouvu až 2.9. 2013. Ptám se co se může stát, když jsem smlouvu uveřejnila s takovým zpožděním? Čeká nás pokuta od ÚOHS pro nedodržení zákona? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  veřejný zadavatel je povinen dle ustanovení § 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ)uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku v hodnotě 500 000 Kč bez DPH a více včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku postihu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) z důvodu spáchání správního deliktu. Správního deliktu se dle § 120 odst. 1 písm. b) ZVZ zadavatel dopustí, pokud nesplní povinnosti uveřejnění stanovené ZVZ, nebo nedodrží způsob uveřejnění dle ZVZ. Za tento správní delikt se dle § 120 odst. 2 písm. b) ZVZ uloží pokuta do 20 000 000 Kč. Ve Vámi popsaném postupu došlo k pochybení, ale vzhledem k tomu, že k uveřejnění (byť zpožděnému) nakonec došlo, domníváme se, že pokud by Úřad k uložení sankce skutečně přistoupil, výše pokuty by s ohledem na nápravu vlastního pochybení nemusela být příliš velká.

  Technická kvalifikace

  05.09.2013 Dobrý den, ráda bych si upřesnila znění § 56 odst. 2 písm. a) zákona o VZ Jedná se o doložení seznamu významných služeb formou osvědčení.. Jde mi jen o toto: - např. zadavatel na veřejnou zakázku (stavebnictví) požaduje osvědčení na novostavbu a vypíše stupně dokumentace, které má osvědčení mít. Osvědčení na novostavbu s příslušnými stupni dokumentace (přesně generel a DUR) mám - zakázka byla provedena, ale novostavba nebyla z finančních důvodů poté nikým dokončena.. Je toto osvědčení platné a mohu ho do veřejné soutěže pro požadavek dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona o VZ použít? Podle mého názoru ano, protože požadované stupně dokumentace jsou splněny, ale že nebyl projekt dokončen, za to už naše společnost nemůže.. Děkuji velmi za pomoc... EM

  Dobrý den,
  v rámci svých požadavků na technickou kvalifikaci může zadavatel požadovat prokázání realizace
  – referenčních dodávek (u veřejné zakázky na dodávky),
  – referenčních služeb (u veřejné zakázky na služby) nebo
  – referenčních stavebních prací (u veřejné zakázky na stavební práce).
  Ve svém dotazu výslovně odkazujete na § 56 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), který reguluje požadavky zadavatele na realizaci referenčních služeb, nikoliv stavebních prací. Ze zbytku dotazu ale plyne, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce. Přitom právě u regulace požadavků zadavatele na reference je mezi veřejnými zakázkami na služby a veřejnými zakázkami na stavební práce rozdíl. Náš rozbor možnosti prokázat referenci nedokončeným projektem proto bude vztažen k (a) referenčním službám i (b) referenčním zakázkám na stavební práce.
  a) Referenční služby
  Dle § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ je zadavatel oprávněn požadovat, aby uchazeč předložil „seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech … s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být osvědčení“ (veřejného nebo soukromého) zadavatele referenční služby, případně za splnění zákonných podmínek místo něj smlouvu se soukromým zadavatelem.
  Citované ustanovení nestanoví, že by se v případě referenčních služeb muselo jednat pouze o služby poskytnuté v rámci již dokončeného (stavebního) projektu. Zásadní je, aby z předloženého seznamu služeb a osvědčení zadavatele (za splnění podmínek dle ZVZ případně smlouvy se soukromým zadavatelem) vyplývalo, že dodavatel v posledních 3 letech poskytoval referenční služby v rozsahu dle požadavků zadavatele stanovených v zadávacích podmínkách.
  Podmínka, že referenční služba musela být realizována v rámci již dokončeného (stavebního) projektu neplyne ani ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen „Směrnice“). Dle odst. 39 úvodních ustanovení Směrnice by ověřování vhodnosti uchazečů a jejich výběr měl být prováděn za transparentních podmínek, přičemž za tímto účelem by měla být stanovena nediskriminační kritéria a prostředky k prokázání splnění zadavatelem nastavených kritérií.
  Máme proto za to, že dodavatel je oprávněn prokázat splnění své kvalifikace dle § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ i prostřednictvím probíhající (nedokončené) zakázky. Prokázání splnění kvalifikace v rámci doposud probíhající zakázky, v níž dodavatel službu poskytnul, je však možné pouze za předpokladu, že:
  • již realizovaný rozsah poskytnutých služeb odpovídá objemu požadovanému zadavatelem v zadávacích podmínkách;
  • tento již realizovaný rozsah referenční služby byl realizován ve lhůtě dle ZVZ nebo dle zadávacích podmínek;
  • dodavatel prokáže splnění daného předpokladu doklady stanovenými v ZVZ a zadávacích podmínkách.
  b) Referenční stavební práce
  Dle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ je zadavatel oprávněn požadovat, aby uchazeč předložil „seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně“.
  Závěry ohledně prokazování referenčních zakázek na stavební práce je podobný jako u referenčních zakázek na služby s tím, že ZVZ u stavebních referencí navíc výslovně zdůrazňuje jejich řádné a včasné provedení.
  Máme za to, že ZVZ či Směrnice ani u veřejných zakázek na stavební práce nestanoví, že by se v případě referenčních stavebních prací muselo jednat pouze o stavební práce poskytnuté v rámci již dokončeného (stavebního) projektu. Mělo by platit, že dodavatel je oprávněn prokázat splnění své kvalifikace dle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ i prostřednictvím probíhající (nedokončené) zakázky. Prokázání splnění kvalifikace v rámci doposud probíhající zakázky, v níž dodavatel stavební práce poskytnul, je však možné pouze za předpokladu, že:
  • již realizovaný rozsah poskytnutých referenčních stavebních prací odpovídá objemu požadovanému zadavatelem v zadávacích podmínkách;
  • tento již realizovaný rozsah poskytnutých referenčních stavebních prací byl realizován ve lhůtě dle ZVZ nebo dle zadávacích podmínek;
  • dodavatel prokáže, že stavební práce byly poskytnuty řádně;
  • dodavatel prokáže splnění daného předpokladu doklady stanovenými v ZVZ a zadávacích podmínkách.
  c) Shrnutí
  Jak plyne z výše uvedeného, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku na služby a požaduje referenci o realizaci zakázky na služby (například projektové), může dodavatel využít i služby poskytnuté v rámci ještě nedokončeného stavebního projektu, pokud splňují požadavky ZVZ a zadavatele dle zadávacích podmínek (zjednodušeně řečeno se takové reference týkají poskytnutých služeb, ne stavebních prací).

  Podání dvou nabídek

  03.09.2013 Dobrý den, uchazeč o VZ podal v rozporu se zadávací dokumentací i zákonem (§ 69) dvě obálky s nabídkou a to patrně proto, že v průběhu lhůty pro podání nabídek byly zveřejněny dodatečné informace k zadávacím podmínkám a současně prodloužena lhůta pro podání nabídek. Uchazeč si neuvědomil, že již podal jednu nabídku, jejíž podání nevzal zpět. Dotaz zní, zda komise otevírá všechny obálky s nabídkami a čte nabídkové ceny a následně pak vyloučí uchazeče, který podal dvě nabídky nebo je uchazeč vyloučen až ve fázi posuzování nabídek? Děkuji za odpověď. ing. Tomáš Maceček

  Dobrý den,
  dle § 71 odst. 9 Zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), komise otevírá obálky a kontroluje, zda a) je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a b) je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Již v této fázi, např. právě u kontroly podpisu oprávněnou osobou či při následném sdělování informací o nabídkové ceně uchazečům, je možné (avšak nikoliv nutné) odhalit podání dvou různých nabídek jedním uchazečem.
  Pokud nedojde k vyřazení nabídek a vyloučení uchazeče již při otevírání obálek, pak je dán prostor učinit tak při posuzování nabídek. V rámci posuzování nabídek je pak už nutné postupovat dle § 76 odst. 1 ZVZ a obě nabídky vyřadit v souvislosti s porušením § 69 odst. 1 ZVZ a uchazeče vyloučit dle § 76 odst. 6 ZVZ.
  Pouze v případě, že by při posuzování nabídek bylo zjištěno, že nabídky jsou zcela identické, tak by bylo možné tuto informaci uvést do protokolu a nabídky sloučit pod jedním číslem, neboť § 69 odst. 1 ZVZ lze při použití systematického výkladu právní normy vykládat tak, že ačkoliv lze podat pouze jednu nabídku, tak v případě podání dvou identických nabídek lze takovýto postup uchazeče označit nikoliv jako podání více nabídek, nýbrž jako „podání jedné nabídky dvakrát“. ZVZ neupravuje, jak v takovémto případě postupovat, ale lze předpokládat, že postup, při kterém budou dodrženy zásady obsažené v § 6 ZVZ, tedy zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, by měl být v pořádku.

  Dodatečné stavební práce

  03.09.2013 Dobrý den, byla vysoutěžena zakázka na stavební práce v režimu zjednodušeného podlimitního řízení. Realizace probíhá cca již půl roku. Během stavby se vlivem prostředí a chyby v projektu vyskytly vícepráce, které zadavatelem byly odsouhlaseny a realizovány, protože byly nedílnou a nepostradatelnou součástí akce. Jejich výše ale postupem vyšplhala ke 20% a hrozí že se vyskytnou i další a přesáhnou 20%. Jak je možné vyhlásit výběrové řízení na vícepráce, které přesáhnou 20%, když je již část realizovaná. Má se soutěžit jen to co ještě zbývá? V jakém režimu se musí soutěžit kdy původní zakázka byla cca 8 mil. Kč bez DPH a vícepráce budou pod 3 mil. bez DPH? Děkuji za odpověd

  Dobrý den,
  vzhledem k tomu, že původní veřejná zakázka byla soutěžena ve zjednodušeném podlimitním řízení, předpokládáme, že dotaz se týká veřejného (nikoliv tedy sektorového) zadavatele.
  Veřejný zadavatel může dle § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadat vícepráce (slovy ZVZ dodatečné stavební práce) původnímu dodavateli, i když tyto nebyly předvídány v původních zadávacích podmínkách, pokud
  – jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností;
  – jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací;
  – nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky (oddělení by způsobilo závažnou újmu zadavateli), nebo je technické či ekonomické oddělení sice možné, ale vícepráce jsou zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky; a
  – celkový rozsah víceprací nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky.
  Posouzení naplnění těchto podmínek, které musí být kumulatnivní, je věcí a i odpovědností zadavatele. Upozorňujeme, že pojem „objektivně nepředvídané okolnosti“, které zapříčinily potřebu víceprací, je v relevantní judikatuře vykládán restriktivně, když se musí jednat o takové okolnosti, které zadavatel nejenže nepředvídal, ale předvídat ani nemohl. Objektivními jsou pak tyto okolnosti v případě, že nevznikly pouze na volní úvaze zadavatele.
  Platí, že finanční limit 20% hodnoty původní veřejné zakázky musí být dodržen vzhledem ke všem vícepracím jako celku. V tomto ohledu je hodnota původní veřejné zakázky (dle znění dotazu se jednalo o 8 milionů Kč) s ohledem na celkovou hodnotu víceprací významná.
  Nutné je dále zhodnotit, zda postupem zadavatele nedochází k protizákonnému dělení předmětu veřejné zakázky na vícepráce ve smyslu § 12 odst. 3 ZVZ. V tomto ohledu je hodnota původní veřejné zakázky bez významu.
  Jako nesouladný se zákonem bude pravděpodobně zhodnocen takový postup zadavatele, kdy se tento dozví, že vnikla potřeba víceprací, z nich vícepráce odpovídající 20 % hodnoty původní veřejné zakázky zadá původnímu dodavateli dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ a zbylé vícepráce zadá samostatně, přičemž se vyhne aplikaci přísnějších pravidel ZVZ nebo aplikaci ZVZ vůbec.
  Přijatelný by naopak byl postup, kdy zadavatel další vícepráce, jejichž potřeba vznikla, které v celkovém souhrnu překročí 20 % hodnoty původní veřejné zakázky a které dosahují finančních limitů dle ZVZ, zadá v některém z druhů zadávacího řízení v souladu se ZVZ, například v otevřeném řízení.

  §54písm. e) ZVZ

  02.09.2013 Jakým způsobem lze získat doklad, který splňuje §54 písm. e) ZVZ? Děkuji

  Dobrý den,
  zadavatel veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti může dle § 54 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), požadovat, aby dodavatelé prokázali schopnost a oprávnění nakládat s utajovanými informacemi. Dodavatelé tento profesní kvalifikační předpoklad prokazují předložením dokladu vydaného na základě zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 412/2005“). Takový doklad prokazuje, že dodavatel je schopen zabezpečit ochranu utajované informace příslušným druhem zajištění odpovídajícím požadavkům zadavatele na opatření, která zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách.
  Doklad dle § 54 písm. e) ZVZ lze tedy získat postupem dle zákona 412/2005. Konkrétní podmínky získání požadovaného dokladu závisí na tom, jaký doklad zadavatel v zadávacích podmínkách fakticky požaduje. Požadavky na získání dokladu dle § 54 písm. e) ZVZ se mohou lišit například v závislosti na tom, jakým stupněm utajení dle § 4 zákona 412/2005 je utajovaná informace, která má být dodavateli zpřístupněna, klasifikována nebo jaká bude forma přístupu k utajované informaci dle § 20 zákona 412/2005.
  Zároveň dle § 52 odst. 4 ZVZ platí, že veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit, že lhůta pro prokázání splnění kvalifikace dle § 54 písm. e) ZVZ pro dodavatele, kteří příslušným dokladem ještě nedisponují, neuplyne už ve lhůtě pro podání nabídek (ve zjednodušeném podlimitním řízení) nebo ve lhůtě pro podání žádostí o účast (v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu). Vždy ale platí, že doklad o splnění kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. e) ZVZ musí být předložen nejpozději před uzavřením smlouvy.

  Definice dotovaného zadavatele

  30.08.2013 Pokud Zadavatel, podnikatelský subjekt, získal rozhodnutí o dotaci ve výši 60% na úhradu způsobilých výdajů projektu, ale součástí vypsané zakázky na stavební práce jsou i nezpůsobilé výdaje (stavební úpravy nad rámec projektu) a díky nim bude výsledný podíl dotace na celkové zakázce nižší než 50%, bude nebo nebude při vypsání zakázky subjekt postupovat jako dotovaných Zadavatel.

  Dobrý den,
  definici dotovaného zadavatele lze nalézt v § 2 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), která dotovaným zadavatelem označuje právnickou nebo fyzickou osobu, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč. Z dikce zákona ve vztahu k Vašemu dotazu vyplývá, že pokud součet všech prostředků z veřejných zdrojů, které Vám byly poskytnuty na konkrétní projekt, nepřesáhne 50 % celkové ceny dané veřejné zakázky (případně 200 000 000 Kč), nejste považován za dotovaného zadavatele dle ZVZ.

  Vyřazení nabídky

  30.08.2013 Dobrý den, účastnili jsme se výborového řízení dle zákona 137/2006 Sb. Předali jsme nabídku, následně jsme byli písemně vyzváni, abychom doplnili kvalifikační předpoklady dle § 53, odst 3, což jsme obratem v termínu učinili. Nicméně jsme byli dalším dopisem vyrozumněni, že jsme byli vyřazeni z důvodu nedodání seznamu statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídky byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u Zadavatele. Žádný takovýto seznam neexistuje, protože nikdo ze statutáru nebyl v žádném výše uvedeném poměru k Zadavateli. Je toto naše vyřazení zákonné? Neměl nás Zadavatel o tomto svém požadavku na doplnění uvědomit již v předchozím případě? Zákonný požadavek je na seznam statutárů, kterí byli v poměru k Zadavateli, nikoli seznam statutáru a výčet, kteří z nich byli nebo nebyli v poměru k Zadavateli. Připadá námnelogické zasílat seznam statutárů, kteří nebyli v poměru k Zadavateli. Děkuji za odpově'd Robert Daubner

  Dobrý den,
  součástí nabídky podle § 68 odst. 3 písm. a) Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) musí být seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech od konce lhůty pro podání nabídek byli v pracovněprávním, funkčním či obdobném poměru u zadavatele. Tento seznam musí nabídka obsahovat i v případě neexistence výše uvedeného poměru, pak je nutno tuto skutečnost v seznamu uvést.
  Zadavatel tak postupoval v souladu se ZVZ, když Vaši nabídku, která seznam neobsahovala, vyřadil.
  Podle § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise požádat o doplnění dokladů podle § 68 odst. 3 ZVZ, avšak není to její povinností.  Pokud se rozhodne chybějící doklady od uchazečů nevyžadovat, musí tak učinit v souladu s § 6 ZVZ a dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Společná nabídka, závazek solidární odpovědnosti dle § 51 odst. 6 ZVZ

  30.08.2013 Uchazeč ve zjednodušeném podlimitním řízení podal nabídku jako společnou. K nabídce přiložil rámcovou smlouvu o sdružení s jiným subjektem podle § 829 a násl. občanského zákoníku. Tato smlouva však neobsahuje závazek o solidární odpovědnosti členů sdružení vůči zadavateli a třetím osobám, který požaduje § 51 odst. 6 zákona o veřejných zakázkách. Naopak obsahuje ustanovení, že veškeré finanční nároky související s neplněním smlouvy o dílo ponese vedoucí účastník sdružení a v dalším ustanovení se účastníci sdružení zavazují, že zásady pro činnost sdružení dohodnou do 14 dnů od doručení výzvy k uzavření smlouvy. Zadavatel nezakázal podávání společných nabídek ani v zadávací dokumentaci nevyloučil nebo nemodifikoval požadavek na solidární odpovědnost v případě společné nabídky. Nabídka by tedy zřejmě měla obsahovat listinu, v níž bude závazek solidární odpovědnosti sjednán. Je možné takového uchazeče vyloučit rovnou nebo jej má hodnotící komise vyzývat k vysvětlení /doplnění, nebo ho nelze vyloučit vůbec?

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) možnost dodavatelů podat společnou nabídku aprobuje ve svém § 69 odst. 4. Mimo jiné ji ale dle § 51 odst. 6 ZVZ podmiňuje povinností sdružení podat současně s doklady k prokázání splnění kvalifikace smlouvu, „ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky“.
  Předložil-li dodavatel rámcovou smlouvu o sdružení, ve které solidární odpovědnost členů sdružení stanovena není, místo toho dle ní veškeré finanční nároky související s neplněním smlouvy na realizaci veřejné zakázky ponese vedoucí účastník sdružení a ostatní účastníci sdružení jsou zavázáni toliko dohodnout zásady pro činnost sdružení do 14 dnů od doručení výzvy k uzavření smlouvy, nepředložil smlouvu tak, jak ji požaduje § 51 odst. 6 ZVZ.
  ZVZ nedává dodavatelům (uchazečům) žádnou možnost volby, jak bude odpovědnost členů sdružení při podání společné nabídky nastavena. Dle dikce ZVZ musí jít o solidární odpovědnost všech členů sdružení, tj. všichni musí být ve vztahu k zadavateli odpovědní společně a nerozdílně. Na tom nic nemění ani skutečnost, že například jediný zavázaný člen sdružení je vedoucím nebo nejdůležitějším členem.
  Požadavek na solidární odpovědnost členů sdružení může „zmírnit“ jen speciální (oborový) zákon nebo sám zadavatel v zadávacích podmínkách. Nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak, musí sdružení (na které se ZVZ dívá jako na jednoho dodavatele) předložit smlouvu, ze které nepochybně plyne solidární odpovědnost každého jednoho člena sdružení za realizaci veřejné zakázky.
  Tážete se, zda je možné takového uchazeče vyloučit rovnou nebo jej má hodnotící komise vyzývat k vysvětlení /doplnění.
  Ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ sice dává hodnotící komisi možnost (nikoliv povinnost) požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, to ale jen takové vysvětlení, které vysvětlí případnou nejasnost, není ale přípustné, aby touto cestou byla nabídka doplňována nebo opravována. Takový postup by totiž mohl být shledán jako diskriminační. Cestou „vysvětlení nabídky“ podle § 76 odst. 3 ZVZ tedy uchazeč nepředloženou smlouvu o solidárním ručení „doložit“ fakticky nemůže.
  Problematika vylučování uchazečů před samotným hodnocením nabídek je obecně poměrně složitá a tudíž na otázku možnosti požadovat doplnění nabídky lze nazírat dvěma způsoby.
  Zaprvé platí, že výzva k doplnění nabídky je možná jen ve vztahu k dokladům dle § 68 odst. 3 ZVZ (zjednodušeně (a) seznam statutárních orgánů nebo jejich členů, (b) seznam vlastníků akcií, (c) prohlášení o neuzavření zakázané dohody dle zákona o ochraně hospodářské soutěže). Smlouva se zakotvením solidární odpovědnosti členů sdružení tedy mezi dokumenty, jejichž doplnění ZVZ výslovně ve svém § 76 odst. 3 umožňuje, nepatří. Prvním (přísným) výkladem by tedy šlo dovodit, že ve vzniklé situaci je na místě, aby hodnotící komise nabídku uchazeče vyřadila a zadavatel jej vyloučil z další účasti v zadávacím řízení.
  Na druhou stranu ale platí, že povinnost sdružení předložit smlouvu zakotvující solidární ručení členů sdružení je zakotvena v § 51 odst. 6 ZVZ, tedy ve spojitosti s prokazováním kvalifikace dodavateli. Ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ pak stanoví možnost (nikoliv povinnost) veřejného zadavatele po dodavateli požadovat, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Druhý (méně přísný) výklad tedy svědčí dodavateli, kterého může zadavatel vyzvat k doložení dokladů. Tento postup by však mohl být posuzován kontrolními orgány jako nesprávný s ohledem na absenci výslovné zákonné úpravy (tedy i když je v podstatě „prosoutěžní“, je méně bezpečný).
  Považujte výše uvedené údaje jako obecné a čistě informativní. Nemůžeme v rámci této odpovědi (ani by to s ohledem na omezené množství informací nebylo možné) radit zadavateli, jaký přístup má zvolit, ani nemůžeme předvídat případné rozhodnutí pravomocného orgánu.

  Hodnocení technických kvalifikačních předpokladů

  29.08.2013 Dobrý den, zadavatel VZ v technických kvalifikačních předpokladech stanovil předložení seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních třech letech a přílohou osvědčení. Domnívali jsme se, že jsou dostačující zakázky z r. 2010. Zakázka byla podána 7.8.2013. Byli jsme však vyloučeni proto, že některé reference měli termín realizace 3/2010 a 6/2010. Postupovala hodnotící komise v souladu se zákonem ? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí (§ 56 odst. 2 písm. a Zákona č. 137/2006  Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).
  Pravidla počítání času subsidiárně k ZVZ stanovuje § 122 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů: „Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž se lhůta počítá.“  Rozhodným dnem určujícím konec v § 56 odst. 2 písm. a ZVZ stanovené tříleté doby je dle systematického výkladu ZVZ poslední den lhůty pro podání nabídek. Začátek této doby je tudíž potřeba určit jako s tímto dnem pojmenováním nebo číslem se shodující den před třemi roky.
  Nabídka byla dle Vašich informací podána 7. 8. 2013. Lhůta pro podání nabídek musela být tím pádem tohoto nebo pozdějšího data. Na základě výše uvedeného lze dovodit, že do vymezeného časového období v tomto konkrétním případě nemůže spadat doba před 7. 8. 2010.
  Hodnotící komise nepovažovala Vámi dodaný seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem za splňující stanovené požadavky na splnění technických kvalifikačních předpokladů (seznam obsahoval služby z období nespadajícího do zákonem a zadavatelem vymezeného časového období). Dle výše podaných vysvětlení byl tento postup hodnotící komise v souladu se ZVZ.

  Hodnotící komise

  27.08.2013 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli primátor města může být členem hodnotící komise. A dále se chci zeptat, jestli členem hodnotící komise může být vedoucí odboru, který dle směrnice města plní úlohu zadavatele. Děkuji za odpověď Soňa Černá

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) ve svém ustanovení § 74 uvádí, že členem hodnotící komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele a zároveň tato osoba nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatá, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jí nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči nesmí spojovat osobní ani pracovní či obdobný poměr. Dále také platí, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, že alespoň jedna třetina členů hodnotící komise musí mít příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Další požadavky na členy hodnotící komise ZVZ neklade. Pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené požadavky na členy hodnotící komise, není dán důvod pro to, aby primátor města či vedoucí odboru nemohl být jmenován jako člen komise. Není důvod předpokládat, že primátor z titulu své funkce stejně tak vedoucí odboru, který plní úlohu zadavatele, nesplňuje výše uvedené požadavky více než jiní zaměstnanci městského úřadu.

  Prokazování splnění kvalifikace

  22.08.2013 Dobrý den, rád bych se Vás zeptal jakým způsobem, podle § 53 odst. 3 písm. a) zákona, prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů český dodavatel, jehož jeden člen statutárního orgánu je cizinec s trvalým bydlištěm mimo území České republiky? Doloží tento člen statutárního orgánu výpis z evidence Rejstříku trestu vydaný v zemi místa trvalého bydliště s úředně ověřeným překladem do českého jazyka? Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  v souladu s ustanovením § 51 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) platí, že nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa jeho podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Dále platí, že doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
  Ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) ZVZ v souvislosti se splněním základních kvalifikačních předpokladů dodavatelem uvádí následující:
  „Jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu…; tento kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání nebo bydliště.“
  S ohledem na výše uvedené lze učinit závěr, že člen statutárního orgánu dodavatele, který je osobou s cizí státní příslušností a bydlištěm v jiné zemi, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů vydaný v zemi jeho bydliště (pokud se tento doklad v dané zemi vydává, v opačném případě předloží čestné prohlášení) a k tomuto připojí úředně ověřený překlad do českého jazyka a zároveň je povinen předložit výpis z evidence Rejstříku trestů vydaný v České republice.

  Zakázka malého rozsahu

  21.08.2013 Dobrý den, ráda bych se Vás zpetala jestli může uchazeč u veřejné zakázky malého rozsahu použík k prokázání kvalifikací výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, i když se o něm v zadávací dokumentaci zadavatel nezmiňuje a uvádá, že se nejedná o zadání dle ZVZ, nebo musí doložit přímo vyspecifikované doklady včetně čestných prohlášení stanovených zadavatelem v ZD? Dále bych se ráda zeptala na problematiku spojenou se zmocněncem k zastupování firmy ve všech úkonech při zadávání VZ. Jsou tito zmocněnci oprávněni podle zákona o VZ k podpisu veškerých čestných prohlášení (jedná se mi o ČP dle §53, §62 odst. 3, § 50 písm.c a §68 odst. 3)? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ. Uchazeči jsou pak povinni postupovat v souladu s pravidly, která stanoví sám zadavatel, případně poskytovatel dotace. Není však vyloučeno, že zadavatel zvolí postup analogický k postupu uvedenému v ZVZ.
  V zákonném režimu je veřejný zadavatel povinen v souladu s ustanovením § 127 ZVZ přijmout ve lhůtě pro prokázání splnění kvalifikace předložený výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „ SKD“) za předpokladu, že tento nahrazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 nebo 2 ZVZ a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 a) až d) ZVZ. Zadavatelé nemusí kontrolovat správnost údajů, které jsou ve výpisu obsaženy, musí pouze kontrolovat, zda ode dne vydání výpisu neuplynuly více než 3 měsíce. SKD je nástrojem pro usnadnění procesu prokazování splnění kvalifikace v zadávacím řízení.
  Vzhledem ke skutečnosti, že veřejné zakázky malého rozsahu mohou být zadávány v mírnějším režimu, než jaký stanoví ZVZ, resp. není důvod je zadávat v režimu přísnějším, než je režim zákona o veřejných zakázkách, nepovažujeme za důvodné a hospodárné neumožnit uchazečům o veřejnou zakázku malého rozsahu prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím výpisu z SKD.
  ZVZ neupravuje otázku jednání dodavatelů, resp. možnost, případně rozsah možného zastoupení. Tato problematika je upravena v právních normách občanského a obchodního práva. Obecně lze však mít za to, že třetí osoba může činit právní úkony jménem dodavatele či v jeho zastoupení v takovém rozsahu, v jakém byla dodavatelem zmocněna.

  Veřejná zakázka zadaná mimo rámcovou smlouvu

  20.08.2013 Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o posouzení následujícího postupu veřejného zadavatele. Zadavatel zahájil zadávací řízení ve formě tzv. minitendru na základě rámcové smlouvy (nadlimitní otevřené řízení), kdy vyzval všechny dodavatele z rámcové smlouvy k podání nabídky. Byly doručeny dvě nabídky, obě byly pro nesplnění zadávacích podmínek vyloučeny a řízení bylo zrušeno. Byl vypsán další minitendr, znovu osloveni všichni dodavatelé, tentokrát nebyla doručena žádná nabídka a řízení muselo být opět zrušeno. Následně použil zadavatel (dle své interní směrnice) druh zadávacího řízení, které odpovídalo předpokládané hodnotě veřejné zakázky (malého rozsahu) bez ohledu na celkovou předpokládanou hodnotu rámcové smlouvy. Je tento postup zadavatele správný, mohl zadat zakázku mimo rámcovou smlouvu bez toho, aby zadal zakázku v režimu součtu (předpokládaná hodnota rámcové smlouvy)? Mohl zadavatel využít JŘBÚ? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  zadavatel má povinnost dle § 13 odst. 8 ZVZ sčítat předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Pokud by nastala Vámi popsaná situace, kdy by zadavatel skutečně musel nakoupit i od jiného dodavatele, než se kterým byla uzavřena rámcová smlouva, jednalo by se tedy o neplánovanou událost (z důvodu neobdržení nabídek od uchazečů rámcové smlouvy), bylo by třeba postupovat v souladu se ZVZ postupem podle odpovídajícího řízení určeného na základě předpokládané hodnoty daného nákupu.

  K Vašemu druhému dotazu, zda zadavatel mohl použít jednací řízení bez uveřejnění (JŘBÚ), pokud žádný z uchazečů rámcové smlouvy nabídku nepodal, sdělujeme:

  Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v JŘBÚ pouze na základě některého z důvodů uvedených v § 23 ZVZ, přičemž Vámi uvedené situace pravděpodobně neodpovídá žádnému zákonnému důvodu pro použití JŘBU, resp. z uvedených informací není zřejmé, zda jsou či nejsou splněny podmínky uvedené v tomto zákonném ustanovení.

  Závěrem si Vám dovolujeme sdělit, že naše odpověď se opírá pouze o Vámi poskytnuté poklady. Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

  Osoby se zvláštní způsobilostí

  16.08.2013 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak probíhají přípravy vzdělávacího programu MMR pro osoby se zvláštní způsobilostí dle § 151a ZVZ. Byl již zahájen, resp. kdy bude spuštěn? Účinnost transparentní novely je od 1.1.2014, dle zprávy http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Osoba-se-zvlastni-zpusobilosti-Vzdelavaci-program měl být spuštěn v závěru roku 2012, ale zatím jsem jej nikde nezaznamenal, ani podzákonný předpis. Děkuji za informaci. Mgr. Josef Haas, tajemník MěÚ Železný Brod

  Dobrý den,
  dne 10. 10. 2013 byla Senátem Parlamentu ČR formou zákonného opatření Senátu schválena tzv. technická novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), která by měla vstoupit v účinnost dne 1. 1. 2014, a která, mimo jiné, ruší institut osoby se zvláštní způsobilostí. Senát tímto zrušil § 17 písm. v) ZVZ definující osobu se zvláštní způsobilostí, § 44 odst. 12 ZVZ zakládající povinnost osoby se zvláštní způsobilostí vyjádřit se k zadávacím podmínkám nadlimitní veřejné zakázky, a výrazně změnil § 74 odst. 5 ZVZ stanovící povinné členství osoby se zvláštní způsobilostí v hodnotící komisi u nadlimitních veřejných zakázek.
  V souvislosti se zrušením institutu osoby se zvláštní způsobilostí se také zrušil § 151a ZVZ tj. vzdělávací program, v rámci kterého měly být tyto osoby školeny.
  V případě, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR předmětné zákonné opatření Senátu na své první schůzi schválí, nabude novela ZVZ 1. 1. 2014 účinnosti, a vzdělávací program pro osoby se zvláštní způsobilostí tak nebude potřeba.

  Poskytování dodatečných informací

  16.08.2013 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak je v ZVZ po novele řešeno poskytování dodatečných informací. Dle §49 zašle zadavatel dodatečnou informaci, vč. přesného znění žádosti, těm dodavatelům, kteří požádal o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, a samozřejmě žadateli o dodatečné informace. Jak je to s dodavateli, kteří si pouze stáhl zadávací dokumentaci na profilu zadavatele? Těm se dodatečná informace neodesílá, pouze se zveřejní na profilu zadavatele, kde si předtím stáhli zadávací dokumentaci? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  dle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) je zadavatel povinen odeslat dodatečné informace současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, přičemž poskytnutím zadávací dokumentace se dle § 48 odst. 1 ZVZ rozumí i její uveřejnění na profilu zadavatele.
  Přestože z § 49 odst. 3 ZVZ plyne pro zadavatele povinnost odeslat dodatečné informace pouze těm dodavatelům, kteří požádali o zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta, ale zadavateli jsou známi i další dodavatelé (např. ti, kteří si zadávací dokumentaci stáhli z profilu zadavatele nebo se na zadávací dokumentaci dotazovali), zastáváme stanovisko, že je zadavatel v souladu se zásadou rovnosti povinen dodatečné informace odeslat i těmto dodavatelům.
  V této souvislosti dodáváme, že vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, nestanoví povinnost identifikovat přihlášené dodavatele na profil zadavatele. Bude-li ale zadavatel disponovat takovým elektronickým nástrojem, který je výše uvedeného schopen, je zadavatel povinen dodatečné informace odeslat i těmto dodavatelům.

  Dotaz

  13.08.2013 Dobrý den, je nutné vyhotovit Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek v souladu s § 80 ZVZ, pokud je veřejná zakázka na dodatečné stavební práce zadaná v JŘBU dle § 23 odst. 7, písm a) ZVZ (oslovením jednoho, původního dodavatele) ? Pokud ano, co bude obsahem Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, za použití § 34 odst. 5, písm. b) ZVZ (pořízení písemného soupisu a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací vč. ceny) ?

  Dobrý den,
  zpráva o posouzení a hodnocení nabídek se pořizuje vždy, výjimku tvoří pouze veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému nebo na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Pokud zadavatel zadává dodatečné stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění v souladu s § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, je obsahem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek soupis a odůvodnění nezbytnosti takto zadaných stavebních prací včetně ceny tak, jak uvádíte.

  Výpis z OR

  09.08.2013 Dobrý den, dle ust. § 51 odst. 4 písm. a) musí subdodavatel, kterým dodavatel prokazuje kvalifikaci, mj. předložit výpis z obchodního rejstříku, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán. Platí ust. § 57 odst. 2 o stáří výpisu z obchodního rejstříku v případě otevřeného řízení, ZPŘ a JŘBU 90 dnů ke dni podání nabídky i pro výpis z OR subdodavatele doložený v nabídce k prokázání splnění kvalifikace dodavatele? Děkuji.

  Dobrý den,

  v případě prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele podle § 51 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jde stále o prokazování kvalifikace, přičemž ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ se vztahuje na pravost a stáří dokladů k prokázání kvalifikace, lhostejno, zda jde o doklady, které předkládá dodavatel či subdodavatel. To znamená, že pro dodavatele i subdodavatele platí stejné zákonné ustanovení, výpis z obchodního rejstříku nesmí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky v případě otevřeného řízení, zjednodušeného podlimitního řízení a jednacího řízení bez uveřejnění.

  Hodnotící komise

  09.08.2013 Dobrý den, v ust. § 74 odst. 4 je mj. uvedeno, že za každého člena hodnotící komise jmenuje veřejný zadavatel jeho náhradníka. V praxi to dozajista znamená, že za člena s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky dle ust. § 74 odst. 3 by měl být jmenován s příslušnou odborností i jeho náhradník. Při jednáních hodnotící komise velice často dochází k situaci, že se za chybějícího člena hodnotící komise dostaví náhradník úplně jiného člena, který je však na komisi rovněž přítomen, takže se jednání a rozhodování (hlasování) v komisi účastní člen a současně jeho náhradník. Navíc v případě, kdy je nutné mít v pětičlenné komisi 2 odborníky, tak dojde k situaci, že je sice komise pětičlenná, ale s nedostatečným počtem členů s příslušnou odborností. Je tento postup „záměny“ náhradníků z hlediska dodržení zákona správný? Děkuji.

  Dobrý den,

  dle § 74 odst. 3 ZVZ musí mít hodnotící komise alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít alespoň jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že členové hodnotící komise musí mít v odůvodněných případech takovou odbornost, aby dokázali posoudit a hodnotit podané nabídky.

  Povinnost veřejného zadavatele jmenovat náhradníky členů hodnotící komise upravuje § 74 odst. 4 ZVZ, ze kterého vyplývá, že veřejný zadavatel jmenuje za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka.

  Role náhradníka dle § 74 odst. 4 ZVZ ve spojení s § 75 odst. 2 ZVZ spočívá v tom, aby zastoupil (řádného) člena hodnotící komise. ZVZ předpokládá, že ne vždy je možné, aby se dostavili všichni řádní členové, nebo může řádný člen pozbýt svého členství podle § 74 odst. 8 ZVZ. V takovýchto případech nahrazuje člena hodnotící komise právě jeho náhradník.
  V případě Vašeho dotazu na správnost Vašeho postupu při stanovení složení hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek, lze tedy shrnout, že zadavatel je odpovědný za dodržování ZVZ. Odpovídá tedy za složení a činnost hodnotící komise a je vázán § 74 odst. 3 ZVZ, z něhož explicitně vyplývá, že pokud to je odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít minimálně jedna třetina členů komise příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

  Hlavní účel § 74 odst. 4 ZVZ je pak třeba spatřovat právě v návaznosti na výše zmíněné ustanovaní § 74 odst. 3 ZVZ, tedy v tom, aby člena hodnotící komise s příslušnou odborností zastupoval právě jeho náhradník, jež touto odborností disponuje také.

  Účast náhradníka na jednání hodnotící komise upravují § 75 odst. 2 a § 74 odst. 8 ZVZ, ze kterých vyplývá, že jediným zákonným důvodem účasti náhradníka člena na jednání hodnotící komise je právě nahrazení konkrétního člena hodnotící komise, za jehož náhradníka je jmenován. Pokud tedy nastane situace, že se jednání hodnotící komise účastní jak její člen tak jeho náhradník, je takový stav v rozporu s výše uvedenými ustanoveními ZVZ.

  Kvalifikace ZPŘ

  09.08.2013 Dobrý den, v ust. § 62 odst. 3 je mj. uvedeno, že ve zjednodušeném podlimitním řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. V praxi však velice často dochází k situaci, kdy dodavatel nedoloží „souhrnné“ čestné prohlášení, že požadovanou kvalifikaci splňuje, ale dokládá kopie jednotlivých dokladů, které zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje a které má dodavatel povinnost předložit v orig. či úř. ověřené kopii až před podpisem smlouvy. Dochází tak často k faktickému neprokázání kvalifikačních předpokladů (např. u stavebních prací zejména technických), kdy z předložených osvědčení je zřejmé, že kvalifikaci dodavatel buď přímo nesplňuje, případně z těchto osvědčení nejsou relevantní skutečnosti pro prokázání kvalifikace zřejmé. Může zadavatel v takovémto případě, kdy je zřejmé nesplnění kvalifikace u ZPŘ ve fázi kontroly nabídek, využít ust. § 59 odst. 4 s tím, že pokud ani po výzvě nebude dodavatelem kvalifikace řádně splněna, tohoto dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučí? V opačném případě se zadavatel vystavuje nebezpečí, že dodavatel nebude schopen požadované listiny před podpisem smlouvy zadavateli doložit a tento problém se může opakovat i u druhého či třetího v pořadí a v případě nízkého počtu nabídek tak zadavatel bude muset zadávací řízení zrušit. Děkuji.

  Dobrý den,

  v případě Vašeho dotazu, jak postupovat, když uchazeč nedoloží Vámi požadované čestné prohlášení a namísto toho předloží doklady, ze kterých nevyplývá nebo dokonce je zřejmé, že uchazeč nesplňuje Vámi požadované kvalifikační předpoklady, který se vztahuje k aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), Vám sdělujeme:
  Kvalifikace dodavatele se v případě zjednodušeného podlimitního řízení prokazuje čestným prohlášením, z jehož obsahu bude zřejmé, že uchazeč splňuje všechny kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem. Jestliže uchazeč, namísto čestného prohlášení předloží přímo dokumenty prokazující splnění jednotlivých kvalifikačních předpokladů, lze i tuto situaci považovat za souladnou se zákonem, neboť uvedené dokumenty jsou rovnocenné požadovanému čestnému prohlášení. Takové doklady bude zadavatel posuzovat na základě jejich obsahu.
  V případě, že uchazeč zašle doklady, z jejichž obsahu nebude patrné, že dané kvalifikační předpoklady uchazeč splňuje, může zadavatel na základě § 59 odst. 4 ZVZ po uchazeči požadovat, aby ve stanovené lhůtě chybějící čestné prohlášení podle § 62 odst. 3 ZVZ zaslal. S ohledem na Vámi uvedené informace považujeme za vhodné, aby v případě zmíněné žádosti o dodatečné zaslání čestného prohlášení dle ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ zadavatel uvedl, že doklady, které uchazeč zaslal, nesplňují zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady a zároveň ho upozornil na skutečnost, že pokud v zadávacím řízení uspěje (jeho nabídka bude vyhodnocena jako nejvhodnější), je povinen na základě § 82 odst. 4 ZVZ předložit zadavateli veškeré originály nebo úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů, z nichž musí vyplývat splnění kvalifikačních předpokladů. V opačném případě, při neposkytnutí řádné součinnosti k uzavření smlouvy vybraným uchazečem dle § 82 odst. 4 ZVZ, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí.

  Závěrem ještě doplňujeme, že danou problematikou, která se týká prokazování kvalifikace čestným prohlášením, se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Stanovisko ÚOHS v této věci je uveřejněno na webových stránkách ÚOHS (http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/vykladova-stanoviska-a-metodiky.html )

  Minitendry

  08.08.2013 Dobrý den, je nutné v případě zadávání tzv. minitendrů na základě uzavřené Rámcové smlouvy s více uchazeči před odesláním výzvy odeslat ke zveřejnění rovněž předběžné oznámení dle § 86 ZVZ a dále pak odůvodnění dle § 156 ZVZ? Nebo se tato povinnost na veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy nevztahuje? Dále bychom si chtěli ověřit, zda údaje dle § 147a ZVZ (zejm. skutečně uhrazená cena a subdodavatelé) se na profilu zadavatele zveřejňují pouze ve vztahu k Rámcové smlouvě, nebo pouze u jednotlivých uzavřených Prováděcích smluv (popř. v obou případech)? Děkuji.

  Dobrý den,

  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) upravuje zadávání jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy jako specifická zadávací řízení. Ustanovení ZVZ vztahující se k úpravě „klasického“ zadávacího řízení se proto nepoužijí. Zadavatel tak není povinen v souvislosti se zadáváním jednotlivých veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy uveřejnit předběžné oznámení dle § 86 ZVZ.
  Shora uvedené však neplatí pro povinnost odůvodnit jednotlivé minitendry. Odůvodnění veřejné zakázky totiž není povinností platnou pouze pro postup v zadávacím řízení, ale jde o společnou povinnost platnou zásadně pro všechny veřejné zakázky bez ohledu na to, jakým způsobem jsou zadávány (kromě případů, na které se vztahuje výjimka uvedená v § 156 odst. 6 ZVZ). Zadavatel je tak dle § 156 ZVZ povinen odůvodnit i jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy.
  Pokud jde o povinnost uveřejnit smlouvu, skutečně uhrazenou cenu a seznam subdodavatelů (§ 147a ZVZ), lze konstatovat, že uvedená povinnost dopadá jak na rámcové smlouvy, tak na jednotlivé smlouvy zadávané na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele
  rámcovou smlouvu a smlouvy uzavřené na základě jednotlivých minitendrů (§ 147a odst. 2 ZVZ)
  do 31. 3. následujícího roku součet skutečně uhrazených cen všech splněných veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce; zadavatel kromě toho uveřejní výši skutečně uhrazené ceny každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy (§ 147a odst. 3 ZVZ)
  ve vztahu k rámcové smlouvě seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10 % (popřípadě 5 %) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce; zadavatel kromě toho uveřejní ve vztahu k jednotlivé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy seznam subdodavatelů, pokud jim za plnění subdodávky uhradil více než 10 % (popřípadě 5 %) z celkové ceny minitendru.
  Vedle uveřejnění na profilu zadavatele upozorňujeme na povinnost uveřejňování jednotlivých minitendrů nebo souhrnného čtvrtletního oznámení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 83 odst. 2 ZVZ.

  Možnost použití mimořádně nízké nabídkové ceny u VZMR

  08.08.2013 Dobrý den, je možné u veřejné zakázky malého rozsahu (např. spolufinancované z dotačního titulu) použít institut mimořádně nízké nabídkové ceny? Jelikož VZMR se neřídí 2. částí zákona, nevyplývá tedy automaticky možnost použít (řešit) institut mimořádně nízké nabídkové ceny u veřejných zakázek malého rozsahu. Nicméně zadavatel považuje za vhodné se před dumpingovými cenami chránit. Je možné si v zadávacích podmínkách vyhradit, že zadavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu může řešit, a že může postupovat přiměřeně § 77 zákona? Konkrétně bychom chtěli v zadávacích podmínkách použít odstavec ve znění: "V případě, že nabídková cena uchazeče bez DPH bude nižší než 80 % předpokládané ceny uvedené v části II. odst. 2.4. této Výzvy, si zadavatel tímto vyhrazuje právo postupovat u takového uchazeče přiměřeně s § 77 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění - institut mimořádně nízké nabídkové ceny. Tedy především si zadavatel (prostřednictvím hodnotící komise) vyhrazuje právo vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, případně následně požadovat osobní vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Dále si zadavatel vyhrazuje právo vyloučit z tohoto zadávacího řízení uchazeče v případě, že ve stanovené lhůtě nedoručí písemné zdůvodnění, případně se nedostaví k osobnímu vysvětlení, případně posoudí-li hodnotící komise písemné zdůvodnění, či osobní vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny jako neopodstatněné." Nemůže být takovýto postup vnímán jako porušení základních zásad zadávacího procesu? Děkuji moc za odpověď a přeji pěkný den. S pozdravem Ing. Miroslav Jílek

  Vážený pane inženýre,

  dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu. Je však bez výjimky povinen při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ a ani jiné ustanovení ZVZ v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu použití institutu mimořádné nízké nabídkové ceny ve smyslu § 77 ZVZ nebrání a ani jej nevylučuje a proto je zadavatel oprávněn jej aplikovat.

  Možnosti, jak při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu může zadavatel aplikovat ustanovení § 77 ZVZ, jsou následující:

  • v zadávacích podmínkách zadavatel jasně stanoví analogický postup dle § 77 ZVZ;

  • ustanovení § 77 ZVZ bude bez jakýchkoliv změn a úprav přímo promítnuto do zadávacích podmínek;

  • v souladu s § 26 odst. 5, věta druhá, ZVZ bude zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupovat postupem platným pro zadávání podlimitních veřejných zakázek. V takovém případě však zadavatele upozorňujeme, že je povinen splnit veškeré povinnosti, které mu ZVZ pro zadávání podlimitních veřejných zakázek ukládá, a to i přesto, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu.

  Co se dále konkrétně týká Vámi navržené formulace ohledně postupu zadavatele v případě obdržení nabídky s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, jehož znění neodpovídá textu § 77 ZVZ, není vhodné a nedoporučujeme jej v zadávacích podmínkách použít, a to právě z důvodu, že neodpovídá dikci ZVZ.

  Jako nejvhodnější a správné řešení Vaší situace se proto jeví, stanovíte-li v zadávacích podmínkách pro případ obdržení nabídky s mimořádné nízkou nabídkovou cenou, že zadavatel bude v takové situaci postupovat analogicky dle § 77 ZVZ. Tím tak bude naplněn Váš požadavek, bude se jednat o postup zcela v souladu se zásadami dle § 6 ZVZ a zároveň se i vyvarujete vzniku případných komplikací, které by z Vámi navrženého odstavce mohly v budoucnosti vyplynout.

  Nad rámec shora uvedeného si Vás dovolujeme upozornit, že otázku, zda je nabídková cena uchazeče mimořádně nízkou nabídkovou cenou, je nutné posuzovat ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a nikoliv k její předpokládané hodnotě. Jelikož s ohledem na dobu, která uplyne mezi stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky a koncem lhůty pro podání nabídek, není vyloučeno, že na daném trhu dojde ke změnám cenových hladin.

  V neposlední řadě podotýkáme, že je-li Vaše veřejná zakázka malého rozsahu mimo jiné i financována z dotací, jste povinni, a to nad rámec shora uvedeného, postupovat a řídit se pravidly poskytovatele dotace.

  Podepisování protokolů a dokumentů při soutěžení na e-tržišti

  08.08.2013 Dobrý den, měl bych dotaz na soutěžení veřejných zakázek na e-tržišti, konkrétně na Zjednodušené podlimitní řízení, které se již musí řídit zákonem o veřejných zakázkách. Je povinností zadavatele pro zajištění úplnosti a souladu s ZVZ, aby byly veškeré protokoly, které vznikají v průběhu VZ (otevírání obálek, posouzení kvalifikace, hodnocení, oznámení o výběru, atd...) , aby tyto kromě vygenerovaných protokolů E-tržištěm byly hodnotící komisí tisknuty a podepisovány ručně? Nebo je někdo uvedeno, že v případě e-tržišť nemusí být vznikající dokumenty podepisovány členy HK. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) stanoví
  povinnost podepsat protokol o otevírání obálek všemi přítomnými členy komise (§ 73 odst. 3 ZVZ)
  v případě, že posouzení kvalifikace provedla zvláštní komise nebo hodnotící komise, povinnost podepsat protokol o posouzení kvalifikace všemi přítomnými členy komise (§ 59 odst. 7 ZVZ)
  povinnost podepsat zprávu o posouzení a hodnocení nabídek (§ 80 odst. 2 ZVZ).
  Z uvedeného je zřejmé, že předmětné protokoly musí být členy příslušné komise podepsány. Samotné vygenerování protokolu prostřednictvím webového rozhraní elektronického tržiště je pouze pomůckou a zmíněnou povinnost podepsat protokoly nenahrazuje.
  K povinnosti podepsat oznámení o zadání veřejné zakázky (ve smyslu ZVZ oznámení o výsledku zadávacího řízení) dodáváme, že povinnost podepsat předmětné oznámení vyplývá z § 4 odst. 2 a 4 vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Zadavatel může oznámení doručit provozovateli Věstníku veřejných zakázek jak v listinné, tak elektronické formě. V případě elektronické formy zadavatel opatří oznámení zaručeným elektronickým podpisem.

  E-Aukce

  06.08.2013 Z jakého ustanovení zákona o veřejných zakázkách popř. prováděcího předpisu vyplývá povinnost, že v rámci elektronické aukce při podávání nových aukčních hodnot musí dodavatel svoji nabídku být opatřit elektronickým podpisem?

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ“) ani jiný právní předpis povinnost podepisovat nové aukční hodnoty elektronickým podpisem neukládá. Zadavatel je však podle § 149 odst. 4 ZVZ (poslední věta) oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky, tedy i u datových zpráv, které se týkají podání nové aukční hodnoty.
  Doporučujeme, aby zadavatelé předmětného oprávnění využívali. V opačném případě se vystavují riziku, že např. vítězný dodavatel zpochybní poslední nabídnutou aukční hodnotu a bude prohlašovat, že není touto aukční hodnotou vázán. Pokud totiž nejsou nové aukční hodnoty opatřeny uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou, dodavatel může tvrdit, že poslední nabídnutou aukční hodnotu místo něj podal narušitel, který se naboural do elektronického nástroje, prostřednictvím něhož elektronická aukce probíhala. Požadavkem na připojení uznávaného elektronického podpisu nebo uznávané elektronické značky ke každé nové aukční hodnotě zadavatel přenese riziko vyplývající ze zneužití při  autentifikaci na dodavatele.

  Lhůta pro uzavření smlouvy v případě zamítnutí námitek

  06.08.2013 Podle § 82 ZVZ je zadavatel povinen uzavřít smlouvu do 15 dnů od uplynutí lhůty pro podání námitek, pokud nebyly námitky podány. Jaká je situace v případě, že námitky byly podány, zadavatel je zamítnul jako neodůvodněné a stěžovatel nepodá návrh na přezkoumání úkonů zadavatele na UOHS? Platí opět povinnost zadavatele uzavřít smlouvu do 15 dnů, v tomto případě od uplynutí lhůty pro podání návrhu na UOHS?

  Dobrý den,
  ustanovení § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se vztahuje pouze na situaci, kdy nebyly podány námitky ve stanovené zákonné lhůtě. Pokud tedy námitky ve stanovené lhůtě podány nebyly, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Toto ustanovení, byť obsahuje slovo „uzavře“, má pořádkový charakter a je třeba mu rozumět tak, že dodavatel poskytne řádnou součinnost k uzavření smlouvy. Pokud námitky podány byly, je postup zadavatele při přezkoumávání námitek a následném uzavření smlouvy upraven v ustanovení § 111 ZVZ. Pokud byly předmětné námitky podány včas a zadavatel se jimi v souladu se zákonem zabýval, avšak těmto námitkám v souladu s § 111 odst. 1 ZVZ nevyhověl, nesmí zadavatel uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad) dle § 114 odst. 4 ZVZ, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek. Ze zákona tedy nelze dovodit, že zadavatel má povinnost uzavřít smlouvu do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání návrhu na Úřad, je však možné tuto lhůtu použít jako podpůrnou. Nýbrž platí, že nepodá-li stěžovatel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů u Úřadu, stanoví zákon zadavateli povinnost neuzavřít smlouvu do uplynutí lhůty pro toto podání a zároveň nesmí být smlouva uzavřena ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek.

  Veřejné zakázky a nový občanský zákoník

  05.08.2013 Dobrý den, v návaznosti na pomalu se blížící termín nabytí účinnosti občanského zákoníku ( od 1.1.2014), se dovoluji zeptat, jakým způsobem má zadavatel postupovat, pokud reálně hrozí, že smluvní vztah na základě předchozího zadávacího řízení by měl být uzavřen po 31.12.2013 ? Přechodná ustanovení nového občanského zákoníku tuto situaci ve vztahu k zadávání veřejných zakázek bohužel neřeší. Zadavatel však nemůže jako součást zadávacích podmínek přiložit dvě smlouvy jednu zpracovanou např. dle obchodního zákoníku (bude-li se smlouva uzavírat do 31.12.2013) a druhou podle novelizovaného ObčZ ( bude-li se smlouva uzavírat od 1.1.2014 dále). Je v této souvislosti plánována ještě nějaká úprava či metodika jak postupovat ze strany MMR ? Děkujeme

  Dobrý den,
  Vámi nastíněný problém upravuje zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva v čl. 75, který v rámci přechodných ustanovení k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádí, že bylo-li přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zahájeno zadávací řízení, řídí se soukromá práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení, včetně práv a povinností z porušení této smlouvy, dosavadními právními předpisy, ledaže zadavatel v zadávacích podmínkách určí jinak. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich soukromá práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
  Z uvedeného přechodného ustanovení tedy vyplývá, že zahájí-li se zadávací řízení před účinností nového občanského zákoníku a v zadávacích podmínkách nebude určeno jinak, uzavře se smlouva na základě předmětného zadávacího řízení v intencích dosavadní právní úpravy a všechna soukromá práva a povinnosti, které ze smlouvy vyplývají, budou rovněž podléhat režimu právní úpravy účinné v době zahájení zadávacího řízení, stejně tak v případě porušení smlouvy bude postupováno dle dosavadní právní úpravy. Zadavatel však již nyní může v zadávacích podmínkách stanovit, že vzájemná soukromá práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy se budou řídit zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

  Minitendry a otevírání obálek

  02.08.2013 Dobrý den, pokud je VZ zadávána podle rámcové smlouvy s více uchazeči v režimu minitendru (elektronicky) a zadavatel do zadání přiložil návrh smlouvy a oznámil, že "smlouvu vytvoří sám zadavatel (je součástí zadávacích podmínek)", jakým způsobem se pak postupuje při otevírání obálek a kontrole nabídek podle § 71 odst. 9 ZVZ při kontrole smlouvy? Tedy: 1) pokud je smlouva vyplněna a podepsána stat. zástupcem a do nabídky je vložený jen scan této smlouvy bez digitálního podpisu, je tato nabídka vyhovující? 2) pokud je smlouva vyplněna a není zaslán scan s podpisem stat. zástupce, ale je zaslána jen digitální verze (soubor *.DOC), ve které není ani oskenovaný podpis, ani není soubor podepsán digitálně, je tato smlouva potažmo celá nabídka dle § 71 odst. 9 vyhovující? Obě nabídky jako celky nejsou digitálně podepsány. Byly podány prostřednictvím systému Gemin.cz. Domnívám se, že bychom v tomto případě měli obě nabídky odmítnout pro formální nedostatek (návrh smlouvy není právoplatně podepsán osobou oprávněnou) a tím tento minitendr zcela zrušit. Děkuji za odpověď. L.Cvrk

  Dobrý den,

  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) zná v případě zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy více uchazečům dvě situace, a sice případ, kdy jsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny a případ, kdy rámcová smlouva konkrétně nevymezuje všechny podmínky plnění.
  V situaci, kdy rámcová smlouva konkrétně vymezuje veškeré podmínky plnění, vyzve zadavatel vybraného uchazeče dle § 92 odst. 2 písm. a) nebo b) ZVZ k předložení návrhu na uzavření smlouvy. Tento návrh je pro vybraného uchazeče závazný a je tedy nezbytné, aby byl řádně podepsán (pokud je veřejná zakázka zadávána prostřednictvím elektronických prostředků, musí být návrh smlouvy opatřen zaručeným elektronickým podpisem). Smlouvu s vybraným uchazečem uzavírá veřejný zadavatel přijetím návrhu na uzavření smlouvy předloženého vybraným uchazečem.
  Pokud rámcová smlouvy neobsahuje konkrétní vymezení všech podmínek plnění, zadá veřejný zadavatel veřejnou zakázku vybranému uchazeči po předchozí písemné výzvě k podání nabídek na základě hodnotících kritérií stanovených v souladu s § 91 ZVZ. Nabídka uchazeče musí obsahovat mimo jiné podepsaný návrh smlouvy, v opačném případě musí být zadavatelem vyřazena.
  Skutečnost, že je návrh smlouvy opatřen originálním vlastnoručním podpisem, v případě elektronického podání nabídky zaručeným elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče, zajišťuje vázanost uchazeče nabídkou a proto je nezbytné trvat na tom, aby byl návrh smlouvy podepsán uchazečem, případně osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

  Kvalifikační předpoklady

  02.08.2013 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je principiálně možné v rámci technických kvalifikační předpokladů požadovat po uchazeči certifikát ISO 27001, např. dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (případně dle jakého ustanovení) pakliže by to bylo podmíněno předmětem plnění veřejné zakázky - předmětem dodání bude informační systém datového centra pro vzdálenou správu dat, v rámci kterého bude nakládáno s daty třetích subjektů, která jsou chráněná dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nebo dle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, nebo se bude jednat data chráněná dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kdy půjde o obchodní tajemství). Jde o to, zdali možnost tohoto požadavku nebyla dotčena novelou zákona o veřejných zakázkách účinnou od 1. 4. 2012, kdy v rámci kvalifikace došlo zejména k vypuštění odstavců 4 a 5 v § 56 ZVZ. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže takovýto požadavek, pakliže byl odůvodněn předmětem plnění veřejné zakázky, připouštěl - viz rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S407/2010 ze dne 20. 5. 2011.

  Dobrý den,
  ustanovení § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) uvádí taxativní výčet požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Veřejní zadavatelé jsou tedy při stanovování požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů omezeni jen na takové, které jsou uvedené v ustanovení § 56 ZVZ.
  Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 4. 2012 nemohou veřejní zadavatelé k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadovat po uchazečích předložení jakéhokoliv certifikátu ISO.
  Je-li však požadavek na předložení certifikátu ISO odůvodněn předmětem veřejné zakázky, může zadavatel v zadávací dokumentaci vymezit tento požadavek jako technickou podmínku. Tato podmínka však nesmí být stanovena tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly neodůvodněnou konkurenční výhodu nebo neodůvodněně vytvářely překážky hospodářské soutěže.

  Vrácení bankovní záruky

  01.08.2013 Dobrý den, prosím Vás o názor, jak postupovat v případě, že v otevřeném řízení je zadavateli doručena pouze jedna nabídka, kterou není oprávněn otevřít, ale v nabídce se nachází "bankovní záruka", kterou požaduje uchazeč vrátit. Děkuji Vám za odpověď Kašková

  Dobrý den,

  1. K otázce vrácení originálu bankovní záruky

  Dle § 67 odst. 1, věta poslední, zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je jistotou ve smyslu ZVZ složení peněžní částky na účet zadavatele, bankovní záruka nebo pojištění záruky.

  Má-li být, a to v souladu s § 67 odst. 5 ZVZ, v zadávacím řízení poskytnuta jistota formou bankovní záruky nebo pojištění záruky, je uchazeč povinen zajistit její platnost po celou dobu zadávací lhůty, přičemž zadavatel je povinen uchovávat kopii záruční listiny a originál záruční listiny vrátit uchazeči ve lhůtě podle § 67 odst. 2 ZVZ.

  Je-li proto zadávací řízení zrušeno například jako ve Vašem případě právě proto, že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, je zadavatel dle § 67 odst. 2 písm. d) ZVZ povinen jistotu uchazeče uvolnit / vrátit originál bankovní záruky, a to do 5 pracovních dnů po odeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení.

  2. K otázce vrácení originálu bankovní záruky v případě, že zadavatel obdržel toliko jednu nabídku

  Co se však konkrétně týká Vašeho dotazu, je při jeho zodpovězení nezbytné vzít rovněž v úvahu dále i / reflektovat:

  • ustanovení § 71 odst. 7 ZVZ, podle kterého, obdrží-li zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek pouze jedinou nabídku, taková obálka se neotevírá a zadavatel je povinen bezodkladně o této skutečnosti vyrozumět uchazeče; a

  • ustanovení § 155 odst. 1 ZVZ, podle něhož je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce a záznamech učiněných elektronicky po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; jakož i

  • standardizovaný postup peněžních ústavů, které vyžadují vrácení originálu bankovní záruky po uplynutí doby, na kterou byla vystavena.

  S ohledem na shora uvedené je proto v případě, že již bylo předmětné zadávací řízení zrušeno a od okamžiku zrušení tohoto zadávacího řízení bylo zadavatelem ve smyslu § 67 odst. 2 písm. d) ZVZ odesláno oznámení o zrušení zadávacího řízení, pak je možné, aby zadavatel obálku s jedinou nabídkou otevřel a dodavateli originál bankovní záruky vrátil.

  Vzhledem ke skutečnosti, že se však jedná o zcela nestandardní a výjimečnou situaci, doporučujeme zadavateli, aby o postupu otevření obálky pořídil protokol a prostou kopii originálu bankovní záruky, která má být dodavateli vrácena. Tyto dokumenty pak zadavatel učiní součástí dokumentace k veřejné zakázce, a to z důvodu případných budoucích kontrol ze strany orgánů státní správy či jiných.

  3. Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k otázce vrácení originálu bankovní záruky

  Závěrem si dovolujeme doplnit, že výše uvedené je i v souladu s postojem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který ve svém stanovisku k § 67 ZVZ mimo jiné uvádí následující:

  „Bude-li se v praxi jednat o tyto případy, kdy zadavatel již nemá možnost nebo nehodlá uplatnit práva z poskytnuté bankovní záruky a originál bankovní záruky slouží pouze pro účely archivace, nejeví se z hlediska praktického účelné vyžadovat důslednou aplikaci ust. § 155 zákona ve vztahu k originálu záruční listiny. Z uvedeného důvodu lze konstatovat, že by při případném přezkoumání úkonů zadavatele Úřad v konkrétním případě připustil, pokud by zadavatel vrátil originál záruční listiny v případech, kdy jsou uchazeči zavázáni k vrácení záruční listiny peněžnímu ústavu. V této souvislosti je však nutno poznamenat, že z hlediska přezkoumatelnosti je nezbytné ponechat v dokumentaci o veřejné zakázce kopii (příp. úředně ověřenou kopii) záruční listiny.“

  Zpracování ZD a následná účast dodavatele ve VZ

  01.08.2013 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda dodavatel, který se částečně podílel na zpracování ZD - vypracování části technických požadavků na předmět plnění VZ (např. výkaz výměr) - může následně podat nabídku ve vyhlášeném zadávacím řízení. Příkladem uvádím situaci, kdy např. objemová/dispoziční studie, kterou vypracovával projektant a která je součástí ZD na vypracování projektové dokumentace. Může projektant, který tuto studii vypracoval podat nabídku do veřejné zakázky na vypracování projektové dokumentace? Předem děkuji za Vaše stanovisko

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se otázkou střetu zájmů ve smyslu Vámi uvedeného případu nezabývá. ZVZ nebrání žádnému uchazeči v účasti na veřejné zakázce s výjimkou ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ, které obsahuje zákaz plnění veřejných zakázek těch uchazečům, kteří spáchají správní delikt dle § 120a odst. 1 písm. a) ZVZ.
  Je třeba ale podotknout, že základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku.
  Skutečnost, že se jedna osoba podílela na zpracování zadávací dokumentace a ta samá osoba se následně účastní související veřejné zakázky, nemusí být automaticky vykládána jako rozpor se ZVZ. Důležité je, aby byla na relevantním trhu zajištěna hospodářská soutěž. Je nezbytné trvat na tom, aby zadavatel uveřejnil informace o veřejné zakázce v souladu se zákonem a umožnil tak účast ve veřejné zakázce i dalším subjektům na trhu. Aby bylo možné konstatovat, že zadavatelovým postupem byla dodržena zásada rovného zacházení, je třeba posoudit, zda lhůta pro podání nabídky byla dostatečně dlouhá a zda zadávací podmínky dostatečným způsobem definovaly předmět veřejné zakázky tak, aby umožnily i jiným možným subjektům účastnit se zadávacího řízení. Díky těmto krokům lze eliminovat možnou tezi o informační výhodě osob propojených se zadavatelem.

  Seznam komodit elektronického tržiště

  31.07.2013 Dobrý den, prosím o informaci, zda je k dnešnímu datu 31.07.2013 aktuální a platný Seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, který je přílohou č. 1 k usnesení vlády ze dne ze dne 15. června 2011 č. 451. Děkuji za Vaši odpoěď. Alena Rűckerová - Fakultní nemocnice Hradec Králové

  Dobrý den, seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, který je přílohou č. 1 usnesení vlády ze dne 15. června 2011 č. 451 je k dnešnímu dni platný. Aktuální znění je možné získat na Portálu VZ na adrese:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/a4fefc10-e89a-4ee6-bc25-02d0e189e419/Priloha-c-1-k-UV-c-451_2011 [PDF, 256.63KB].

  Předpokládaná hodnota/maximální cena

  29.07.2013 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na postup hodnocení zakázky malého rozsahu v případě, že jsme do výzvy a zadávací dokumentace uvedli : Předpokládáná hodnota celkem : 95868,- Kč bez DPH (116000,- Kč včetně DPH), Hodnotící kritéria: nabídková cena CELKOVÁ CENA včetně DPH (váha kriteria 100% ) ,neboť nejsme plátci DPH. U předpokládané hodnoty jsme neuvedli, že tato hodnota je maximální přípustná nabídková cena. Znamená to tedy, že budou přípustné i takové nabídky, které tuto částku překročí a budou dále posuzovány ? Byla nám doručena nabídka, která nabízela cenu bez DPH 96758,80 Kč a cenu s DPH 115200,- Kč. (rozdíl v DPH je způsoben kombinací 15% a 21% DPH, neboť se jedná o zakázku na služby (stravné+ubytování). Domníváme se, že taková nabídka je přípustná, a stanoveným kriteriím z výzvy vyhovuje. Nejsme plátci a cena bez DPH je pro nás rozhodující pouze jako ukazatel režimu, kterým se zadání zakázky řídí. Předem děkuji za vyjádření a jsem s pozdravem Šárka Longauerová

  Dobrý den,
  zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud v zadávací dokumentaci bylo uvedeno, že zadavatel bude hodnotit nabídkovou cenu včetně DPH, je tímto vázán a jako vítěznou nabídku tedy vybere tu, která obsahuje nejnižší nabídkovou cenu včetně DPH. Připomínáme, že se zadavatel může vždy libovolně rozhodnout, zda bude hodnotit ceny bez DPH či včetně DPH, je však třeba, aby skutečnost, zda budou hodnoceny ceny bez DPH či včetně DPH, byla uchazečům známa předem, resp. v době přípravy jejich nabídek a konstrukce nabídkových cen. Jak již bylo výše uvedeno, veřejný zadavatel není v případě veřejných zakázek malého rozsahu povinen postupovat dle ustanovení ZVZ, avšak může zde uvedená ustanovení podpůrně využít. Pokud má zadavatel z jakéhokoliv důvodu pochybnosti o správnosti průběhu výběrového řízení, je oprávněn toto řízení zrušit a zahájit nové výběrové řízení. K části dotazu týkající se předpokládané hodnoty uvádíme, že zákonnou definicí předpokládané hodnoty veřejné zakázky se pro účely ZVZ rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky tedy nepředstavuje maximální možnou nabídkovou cenu. Zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci uvést maximální možnou nabídkovou cenu, kterou bude pro dané plnění akceptovat. Tento údaj však není obligatorní součástí zadávací dokumentace, na rozdíl od předpokládané hodnoty, jejíž výše však nemusí vždy odpovídat hodnotě obdržených nabídkových cen (může být tedy výrazně vyšší případně nižší). Předpokládanou hodnotou se vždy rozumí peněžitá částka bez DPH.

  Hodnotící kritéria

  24.07.2013 Dobrý den, u veřejné zakázky malého rozsahu uvedl veřejný zadavatel ve výzvě k podání nabídky jako kritéria soutěže: Nabídková cena s vahou 90%, reference o již provedených zakázkách s vahou 5%, a kvalifikační předpoklady s vahou 5%. Obsah dílčích kritérií „reference o již provedených zakázkách“ a „kvalifikační předpoklady“ však nebyl ve výzvě k podání nabídky ani zadávací dokumentaci nijak blíže specifikován. (ze samotných kritérií tak jak jsou uvedeny ve výzvě k podání nabídek tedy není zřejmé, co bude zadavatel považovat za výhodné). Domnívám se, že reference a kvalifikační předpoklady jsou ve své podstatě nehodnotitelné a jsou tedy dle mého názoru diskriminační. Nebo se mýlím? Samotný zadavatel k tomu následně přistoupil tak, že do hodnocení nabídek dle kritérií uvedl, že kritéria „reference o již provedených zakázkách“ a „kvalifikační předpoklady“ splnili všichni uchazeči na 100%, tedy rozhodovala nabídková cena. Zadavatel tedy posuzoval pouze „má reference/nemá reference“. Lze tento postup zadavatele označit za správný?? Děkuji

  Dobrý den,
  zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ či „zákon“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud by se jednalo o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona, bylo by možné shledat v postupu zadavatele několik závažných pochybení. Jelikož však uvádíte, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, je třeba uvést, že postup zadavatele, při kterém nespecifikoval, jakým způsobem bude hodnotit dílčí hodnotící kritéria, je možné označit za netransparentní nikoli však za diskriminační. Zde je na místě opět připomenout, že zadavatel je vždy povinen dodržet zásadu transparentnosti, ať již se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu či mimo režim ZVZ. Zásada transparentnosti se promítá především do postupů zadavatele v zadávacím řízení, které mají zajistit dostatečnou kontrolovatelnost, přehlednost a čitelnost jednotlivých kroků v rámci zadávacího řízení, případně předcházení možnému vzniku pochyb o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Výklad zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie i Krajského soudu v Brně se shoduje v tom, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Přestože v případě veřejných zakázek malého rozsahu nelze hovořit o zadávacím řízení, je třeba výše uvedené závěry vztáhnout také na veřejné zakázky malého rozsahu. Z tohoto důvodu je nezbytné trvat na tom, že zadavatel, který dostatečně nestanovil, co přesně bude hodnotit, případně co bude považovat za výhodné, nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti. Důvodem je především nejasné zadání, které způsobuje obtížnou přezkoumatelnost všech postupů zadavatele souvisejících s výběrem nejvýhodnější nabídky a vytváří prostor pro subjektivní hodnocení. S ohledem na skutečnost, že v uvedeném případě šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu, není možné Vámi uvedenou situaci hodnotit z pohledu správnosti postupu v souladu se ZVZ (s výjimkou uvedených zásad). Veřejný zadavatel je povinen dodržet ustanovení § 6 ZVZ, v případě, že se na něj vztahují ustanovení zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, musí dále jednat hospodárně, efektivně a účelně a dodržovat vnitřní směrnici pro zadávání veřejných zakázek, pakliže taková existuje. Závěrem uvádíme, že ZVZ nepřipouští, aby reference byly předmětem hodnocení (je možné je požadovat v rámci technických kvalifikačních požadavků dodavatele) a z tohoto důvodu nedoporučujeme volbu referencí jako dílčího hodnotícího kritéria ani v případě veřejných zakázek malého rozsahu.

  Nabídka v ZMR

  24.07.2013 Dobrý den, v zakázce malého rozsahu (služby do 2 000 000,- kč bez DPH) byly podány tři nabídky v neporušených obálkách. Při otevírání obálek vyšlo najevo, že jedna z obálek obsahuje pouze dopis osloveného uchazeče, že se z kapacitních důvodů nezúčastní. Lze takovou obálku považovat za "nabídku"? Ptám se, protože zadavatel by byl povinen výběrové řízení zrušit, pokud by dostal méně než 3 nabídky. (vnitřní předpis) Děkuji

  Dobrý den,

  zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ, je však povinen dodržet zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Pokud zadavatel vnitřním předpisem stanovil povinnost zrušit výběrové řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu v případě obdržení méně než 3 nabídek (případně pokud mu tato povinnost byla stanovena ze strany poskytovatele dotace), je povinen předmětné výběrové řízení zrušit. Z povahy věci nelze považovat dopis dodavatele o neúčasti ve výběrovém řízení za nabídku zaslanou za účelem účasti ve výběrovém řízení o veřejnou zakázku. Je vhodné rovněž poukázat na skutečnost, že povinnost zrušit výběrové řízení při obdržení méně než 3 nabídek se jeví u veřejných zakázek malého rozsahu jako nezvykle přísná.

  El. tržiště veřejného sektoru

  24.07.2013 Dobrý den, táži se, zda-li musím být registrován u všech 5 el. tržišť veřejného sektoru, abych jako dodavatel obsáhnul celkovou poptávku v rámci el. tižišť veřejného sektoru? Jde mi o to, zda-li jsou tržiště nějak propojeny, nebo zda se jedná o samostatné subjekty? V praxi - Zda-li se mi poptávka od zadavatele X registrovaného na tržišti A, objeví také na tržišti B? Zadavatelé si registrují profily na jednotlivá tržiště podle toho jak chtějí? Pokud ovládám jednu platformu el. tržiště např. PROe.biz, jsou ostatní totožné, nebo úplně jiné? Děkuji a s pozdravem Martin Határ

  Dobrý den,
  pro možnost reagovat na veškeré poptávky zadávané prostřednictvím elektronických tržišť veřejné správy musí být dodavatel zaregistrovaný na všech pěti elektronických tržištích. Aby však při kontrole nově vypsaných veřejných zakázek nemusel vždy navštěvovat všechna e-tržiště, poskytuje aktuální přehled veškerých veřejných zakázek (nejen z e-tržišť) Informační systém o veřejných zakázkách: https://www.isvz.cz/ISVZ/VZ/Filter.aspx . V současné době má Ministerstvo pro místní rozvoj ČR uzavřenu koncesní smlouvu na provoz elektronických tržišť veřejné správy s provozovateli Česká pošta, Český trh, Tendersystems, Syntaxit a VORTAL Connecting Business CZ, kteří provozují následující e-tržiště: • Centrum veřejných zakázek, • Český trh – elektronické tržiště, • Tendermarket, • Gemin.cz, • VortalGOV. Pro všechny provozovatele byla stanovena stejná kritéria a uvedeny stejné požadavky na to, co mají systémy e-tržiště nabízet, jaké základní služby mají obsahovat a jaké funkcionality splňovat, nikoliv však na jaké platformě má e-tržiště fungovat. Platformy, na kterých jsou systémy jednotlivých e-tržišť realizovány tudíž nejsou totožné. Vámi zmiňovaný PROe.biz není elektronickým tržištěm veřejné správy, ale jiným elektronickým nástrojem. E-tržiště nejsou vzájemně propojena. V každém e-tržišti vidíte jen na něm vypsané zakázky. Zadavatelé registrovaní na jednom e-tržišti mohou oslovovat jen dodavatele registrované v daném e-tržišti. Pakliže chce mít dodavatel možnost účastnit se všech veřejných zakázek realizovaných prostřednictvím e- tržišť, musí být na všech těchto e-tržištích registrován. Zadavatel může vyzvat dodavatele k podání nabídky, případně uveřejnit výzvu k podání nabídky pouze na tom e-tržišti, na kterém je registrován a nabídky mohou podávat pouze ti dodavatelé, kteří jsou registrováni na totožném e-tržišti jako vyzývající zadavatel. Zadavatelé mohou pro zadávání veřejných zakázek využívat jedno (doporučujeme) či více e-tržišť dle svého výběru, kde se zaregistrují. MMR pro usnadnění výběru vydalo Metodický pokyn výběru provozovatele E-tržiště Zadavatelem ve vztahu k Základním a Aditivním službám. Veškeré informace k systému elektronických tržišť naleznete na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích pod následujícím odkazem: http://www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronicke-vzdelavani/NIPEZ-El-trziste-verejne-spravy.

  Doklady ke kvalifikaci předkládané před podpisem smlouvy u nadlimitní VZ

  19.07.2013 Dobrý den, mám dotaz jménem několika veřejných zadavatelů, ale i dodavatelů, kteří s tím mají zcela stejný problém. Jedná se o stáří dokladů prokazující kvalifikaci předkládané uchazečem před podpisem smlouvy u nadlimitních veřejných zakázek. Zadavatel v ZD požadoval v souladu se zákonem, aby uchazeč před podpisem smlouvy předložil originály/úředně ověřené kopie dokladů prokazující kvalifikaci. Domníváme se, že výklad UOHS ve vztahu k této problematice u ZPŘ (viz www.compet.cz) se v posledním odstavci stanoviska jednoznačně vztahuje obecně na všechny druhy zadávacího řízení. Uchazeč podle našeho názoru proto může např. výpis z rejstříku trestů, výpis z obchodního rejstříku doložit i mladší/čerstvý, a takové doklady se mohou vztahovat i k době po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Kdyby to totiž nebylo umožněno, tak např. u veřejné zakázky, která bude rok na UOHS, nelze po dodavateli žádat, aby předložil originál rok starého výpisu z obchodního rejstříku, a zase naopak, když doloží rok staré potvrzení FU o bezdlužnosti, tak již tato skutečnost v době podpisu smlouvy nemusí být pravdivá a zadavatel to nemá možnost jakkoliv ověřit, byť má dodavatel povinnost oznámit změnu ve své kvalifikaci. Děkujeme předem za odpověď.

  Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci stáří dokladů prokazujících kvalifikaci uvádíme následující: Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci prokazování kvalifikace v rámci zjednodušeného podlimitního řízení není možno vztahovat na způsob prokazování kvalifikace u nadlimitních veřejných zakázek. Postup pro prokazování kvalifikace a stáří dokumentů je přesně stanoven v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). Doba prokazování kvalifikace je uvedena v § 52 ZVZ. Dodavatel je tedy povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek, pro podání žádosti o účast či ve lhůtě stanovené veřejným zadavatelem ve výzvě k jednání v případě jednacího řízení bez uveřejnění a to nejpozději do uzavření smlouvy. ZVZ v § 57 odst. 1 opravňuje zadavatele požadovat po uchazeči, se kterým má být uzavřena smlouva dle § 82 ZVZ, před uzavřením smlouvy předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace a ten je povinen je předložit. Dále ZVZ ve svém ustanovení § 59 odst. 4 umožňuje veřejnému zadavateli požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace, avšak skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě dle § 52 ZVZ. I toto ustanovení tedy nepřipouští možnost předložit zadavateli doklady prokazující splnění kvalifikace, které nedokládají prokazované skutečnosti ve lhůtě dle § 52 ZVZ. Obecně lze tedy uvést, že u nadlimitních veřejných zakázek zákon požaduje prokázání kvalifikačních předpokladů ve lhůtách uvedených v § 52 ZVZ (do nabídky jsou vkládány prosté kopie dokladů), avšak před podpisem smlouvy může zadavatel požadovat předložení originálů či úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž tyto doklady stejně jako výpis z obchodního rejstříku nesmějí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky (viz. § 57 odst. 2 ZVZ).

  Elektronický výpis z obchodního rejstříku

  16.07.2013 Dobrý den, uchazeč, který byl vybrán pro plnění předmětu ve zjednodušeném podlimitním řízení musí předložit před podpisem smlouvy v rámci splnění kvalifikačních předpokladů opis či originál Výpisu z obchodního rejstříku. Musí být tento výpis z doby podání nabídky? Stačí výpis v elektronické podobě, který byl v té době stažen? Děkuji za odpověď. Oldřich Černý

  Dobrý den,

  v souladu s ustanovením § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) se splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje předložením čestného prohlášení. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva dle § 82 ZVZ , je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž pro stáří těchto dokladů je možno aplikovat obecné ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ, dle kterého nesmí být tyto doklady spolu s výpisem z obchodního rejstříku starší 90 dnů. Dodavatel tedy může zadavateli předložit doklady vztahující se i k době po uplynutí lhůty pro podání nabídky.
  Pokud bude nabídka podávána v elektronické podobě, je možné, aby byl dodavatelem předložen elektronický výpis z obchodního rejstříku opatřený elektronickým podpisem ve formě datové zprávy. Pokud je však nabídka podávána v tištěné podobě, je jedinou přípustnou formou dokladu dle § 54 písm. a) ZVZ autoritativně potvrzený výpis. Pokud by byl elektronický výpis vytištěn, není možné jej považovat za doklad prokazující splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a) ZVZ, jelikož zde nelze prokázat přítomnost elektronického podpisu a jedná se tedy o výpis, který má pouze informativní povahu.

  § 71 odst 4

  15.07.2013 Dobrý den, jak kontrétně si má davatel vysvětlit lhůtu stanovenou pro zahájení otevírání obálek dle § 71 odst. 4 "ihned" po uplynutí lhůty pro podání nabídek - 1 vteřina, 5 min...???

  Dobrý den,

  ustanovení § 71 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách je zapotřebí vykládat striktně, termínem „ihned“ se rozumí povinnost zadavatele učinit taková opatření, která zaručí přímou časovou návaznost mezi uplynutím lhůty pro podání nabídek a zahájením otevírání obálek s nabídkami. V praxi to znamená, že pokud je uplynutí lhůty pro podání nabídek určeno např. ve 14 hod, zadavatel/hodnotící komise zahájí otevírání obálek v ten samý den ve 14 hod. Smyslem úpravy je eliminace prostoru pro manipulaci s podanými nabídkami, což právě bezprostřední kontinuita obou dějů zajišťuje. Zadavatel je povinen učinit taková opatření, aby naplnil požadavek zákona.

  Hodnocení nabídek

  12.07.2013 Dobrý den, mám dotaz ohledně VZ na výměnu oken v bytový domech zadanou ve zjednodušeném podlimitním řízení. Při kontrole nabídek bylo zjištěno, že jeden uchazeč vůbec nemá doložený časový harmonogram prací,není tam ani zmínka, že vše bude v požadovaném termínu. Má pouze podepsaný návrh smlouvy, kde je uveden termín od do, ale jednotlivé SO měly být právě v harmonogramu prací rozděleny. Máme uchazeče vyloučit nebo požádat o doplnění časového harmonogramu. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  za podmínky, že písemná výzva podle § 38 ZVZ, resp. zadávací dokumentace, zahrnovala požadavek veřejného zadavatele na předložení časového harmonogramu prací v nabídce a uchazeč jej v nabídce nepředložil, je veřejný zadavatel povinen podle § 76 odst. 1 ZVZ po provedení posouzení nabídek nabídku takového uchazeče vyřadit. Následně uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení (§ 76 odst. 6 věta první ZVZ).
  Hodnotící komise může podle § 76 odst. 3 ZVZ v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. ZVZ ovšem nepřipouští možnost doplnění nabídky o doklady, které uchazeč (zájemce) nepředložil v nabídce.

  Shodná nabídková cena více uchazečů

  11.07.2013 Dobrý den, rád bych se zeptal, jak má postupovat veřejný zadavatel, pokud v zadávacím řízení obdrží dvě popřípadě i více nabídek uchazečů se stejnou nabídkovou cenou. Může/musí v případě, že by se na prvním místě mělo umístit více uchazečů (nabídková cena je jediné hodnotící kriterium), zadávací řízení zrušit? Případně jaký jiný postup v mezích zákona má zvolit? Děkuji S pozdravem Petr Řehák

  Dobrý den,

  pravděpodobnost, že nastane situace, kdy obdržíte stejnou nabídkovou cenu od všech uchazečů je velice malá, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZVZ“) tuto situaci výslovně neupravuje. Zadavatel však musí postupovat v souladu se zásadami stanovenými v § 6 ZVZ.

  Pokud zadavatel obdrží dvě nebo více nabídek se stejnou cenou, má zadavatel v podstatě pouze jednu možnost, jak takovou situaci řešit, vítězného uchazeče prostřednictvím může vybrat pomocí náhodného výběru. Výběr by měl být proveden co nejtransparentnějším způsobem, uchazeči, kterých se takový výběr týká, by měli mít se tohoto výběru zúčastnit, případně může být takový výběr proveden ještě za účasti notáře. Zadavatel by zároveň měl zájemcům umožnit zkontrolovat před zahájením náhodného výběru zařízení a prostředky k němu sloužící.

  Závěrem si dovolujeme sdělit, že zásadně nedoporučujeme jako způsob řešení nastalé situace umožnit uchazečům úpravu nabídkové ceny, takový postup by částečně odpovídal jednacímu řízení, přičemž jednací řízení může zadavatel použít pouze v případech taxativně uvedených v § 22 resp. 23 ZVZ a i v případě, že by dle těchto zákonných ustanovení bylo možné předmětnou veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení, není možné v průběhu zadávacího řízení měnit jeho druh.

  Výklad §23 odst. 7 písm. a) bod 2. zákona o VZ

  11.07.2013 Prosím o vysvětlení znění §23 odst. 7 písm. a) bod 2. zákona o VZ pro použití JŘBU. Ve všech dostupných výkladech ohledně použití JŘBU je vždy doslovná citace s upozorněním, že musí být splněna všechna ustanovení kumulativně. Jelikož je v ust. bodu 2 spojka "nebo", znamená to, že použiji buď ustanovení první části: "dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny o d původní VZ, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli". V případě, že toto charakter víceprací nesplňuje mohu tedy použít ustanovení druhé části: "ačkoli je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní VZ"? Samozřejmě bude splněno toto ustanovení s kumulativním splněním všech ustanovení dalších bodů v odst. 7. Konkrétně se jedná o dodatečné dílčí geodetické práce, které by sice technicky mohl provést jiný než původní dodavatel, ale bez jejich provedení nelze v zakázce (pozemková úprava) pokračovat (další projektové a geodetické práce), ani ji zdárně dokončit původním dodavatelem. Předem děkuji za včasnou odpověď.

  Dobrý den,
  ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) bod 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) stanoví, že dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky.
  Spojka „nebo“ zde má tedy vylučovací charakter, kdy buď platí první část věty, nebo druhá. Buď jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby neoddělitelné od původní veřejné zakázky, nebo mohou být oddělitelné, avšak jsou nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky.
  V případě Vámi uváděných dílčích geodetických prací se tedy jeví, že pokud budou kumulativně splněny všechny podmínky pro zadání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb dle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, pak by tyto práce bylo možné zadat v jednacím řízení bez uveřejnění dle tohoto ustanovení, a to i v případě, že mohou být technicky či ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky.

  Realizovány prostřednictvím subdodavatele

  10.07.2013 Dobrý den, veřejná zakázka na stavební práce byla zadávána ve Zjednodušeném řízením podlimitním, po vyhodnocení nabídek apod. byl vyzván uchazeč s nejvhodnější nabídkou k poskytnutí součinnosti pro podpis smlouvy. Vybraný uchazeč součinnost neposkytl a smlouva nebyla do 15 dní od uplynutí lhůty pro podání námitek podepsána. Následně byl vyzván k součinnosti uchazeč na druhém místě. Smlouva je uzavřena s uchazečem na druhém místě, nyní se na nás dodavatel obrátil s žádostí o umožnění realizace i prostřednictvím subdodavatele. V rámci zadávacích podmínek ani smlouvy nejsou vymezeny části zakázek, které by neměly být realizovány prostřednictvím subdodavatele, pouze byl stanoven v zadávacích podmínkách požadavek na specifikaci těch části zakázek, které má uchazeč v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele, za jejichž plnění subdodávky hodlá uhradit více než 10% z nabídkové ceny. Náš dodavatel prokázal celou požadovanou kvalifikaci bez subdodavatele a do nabídky doložil prohlášení, že realizace proběhne bez subdodávek. Prosím o informaci zda je možné subdodavatele dodavateli nyní povolit a jak máme postupovat, případně podle jakého § zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Za odpověď předem děkuji. Nováková

  Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci umožnění realizace části veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele uvádíme následující: Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci umožnil realizaci veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele a to bez jakéhokoliv omezení, není důvod neumožnit vybranému dodavateli realizovat veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele, a to ani přesto, že prohlásil, že veřejnou zakázku bude realizovat samostatně, tedy bez využití subdodavatelů. To však pouze za předpokladu, že nedojde ke změně ceny, předmětu ani k dalším podstatným změnám práv a povinností uvedených v § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě je možné uzavřít s dodavatelem dohodu o plnění prostřednictvím subdodavatele. Pokud dojde k situaci, že se dodavatel dodatečně dohodne se zadavatelem na možnosti realizace veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele, doporučujeme zadavateli, aby požadoval doklad o tom, že je předmětný subdodavatel dostatečně kvalifikovaný pro plnění dané části veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že vybraný uchazeč, který se umístil na prvním místě, neposkytl součinnost k uzavření smlouvy, a tudíž byl vyzván uchazeč umístěný na druhém místě, si dovolíme poukázat na riziko spojené s možným nezákonným jednáním spočívajícím ve vzájemné dohodě uchazečů s cílem obohatit se na veřejné zakázce. Pokud by totiž subdodavatelem druhého uchazeče byl první uchazeč, který by fakticky poskytl plnění, přičemž o rozdíl nabídkových cen by se uchazeči podělili, mohlo by se jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu pletichy při zadání veřejné zakázky podle § 257 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku. Není vyloučen ani přezkum Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z titulu nekalosoutěžního jednání. Mohlo by se jednat o bid rigging, neboli o zakázanou dohodu o ovlivňování nabídek mezi uchazeči o veřejnou zakázku. Dohody typu bid rigging představují jednu z nejzávaznějších forem porušení hospodářské soutěže, definovanou v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

  Dokazování

  09.07.2013 Dobrý den, Chtěl bych se optat na možnosti postupu zadavatele a dokazování splnění technické specifikace při postupu dle § 76 odst. 3). Zadavatel vypsal výběrové řízení na dodávku vozidel kategorie N1 a N2. V rámci prokázání technické specifikace těchto vozidel požaduje v rámci vysvětlení nabídky striktně předložení technického průkazu k nabízenému vozidlu a jiné způsoby prokázání odmítá. Za situace, kdy tatáž technická specifikace jde prokázat i jiným dokumentem, jako je například COC prohlášení o shodě, globální, či dílčí homologace, nebo prohlášení výrobce, je takovýto požadavek zadavatele v souladu se zákonem? Lze takovýto požadavek hodnotit jako diskriminační? V případě, že zadavatelem dotazovanou specifikaci nelze prokázat ani technickým průkazem, či jiným schvalovacím dokumentem (například přítomnost rádia, ostřikovačů skel, či jiné výbavy), lze ji prokázat též prohlášením výrobce vozidla?

  Dobrý den,
  ustanovení § 76 odst. 3 ákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) uvádí, že hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, případně o doplnění dokladů dle § 68 odst. 3 ZVZ. Zákon tedy opravňuje hodnotící komisi pouze k tomu, aby si vyžádala vysvětlení nabídky, nikoli však k tomu, aby dodavateli nařídila, jakým způsobem tak má učinit. Hodnotící komise ve své žádosti o vysvětlení musí podrobně popsat, v čem spatřuje nejasnosti nabídky (případně které doklady má zadavatel předložit; myšleno doklady dle § 68 odst. 3 ZVZ), aby nedošlo k situaci, že odpověď uchazeče nejasnost neozřejmí, a to vzhledem k nevhodně zvolené formulaci v žádosti hodnotící komise. Skutečnost, že zadavatel odmítá akceptovat vysvětlení nejasností pomocí relevantních dokladů objektivně objasňujících případný rozpor a trvá na jiném konkrétním dokladu, je v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Dále lze na chování zadavatele pohlížet jako na nehospodárné, s ohledem na skutečnost, že bezdůvodným znepříjemňováním účasti dodavatele v soutěži se může zadavatel připravit o nejvýhodnější nabídku. Prohlášení výrobce vozidla lze považovat za adekvátní prokázání dotazované specifikace, pakliže nelze dané skutečnosti prokázat technickým průkazem či jiným schvalovacím dokumentem.

  Elektronický podpis nabídky vs. elektronický podpis návrhu smlouvy a jiných dokumentů

  01.07.2013 Dobrý den, rád bych se zeptal na následující: Elektronická nabídka je podepsána elektronicky osobou, která je oprávněna jménem/ či za uchazeče podat (vypracovat, zhotovit, vytvořit) onu nabídku (typicky referent, administrátor apod.), nicméně např. z pověření vyplývá, že není oprávněná v rámci firemní struktury podepisovat návrh smlouvy, čestné prohlášení apod. Zároveň el. nabídka obsahuje naskenované dokumenty (návrh smlouvy, čestné prohlášení atd.) v PDF formátu, které obsahují podpis osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče (nikoli tedy elektronický podpis). Je výše uvedená situace v souladu se ZVZ či nikoli? Jinými slovy - je tedy nutno, aby každý jednotlivý dokument, který vyžaduje podpis osoby oprávněné jednat, byl podepsán elektronicky osobou oprávněnou jednat, pokud je nabídka podepsána elektronicky osobou oprávněnou "pouze" podat nabídku jménem/ za uchazeče? Děkuji velice za odpověď, Michal Prokop

  Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci podpisu elektronické nabídky uvádíme následující: Postup, při kterém je elektronická nabídka opatřena elektronickým podpisem osoby, která je k tomuto úkonu oprávněna zadavatelem, přičemž se jedná o osobu, která není oprávněna jednat jménem či za uchazeče ve smyslu podepisování smluv a dalších úkonů, které zadavatele přímo zavazují, a zároveň tato nabídka obsahuje dokumenty, které jsou podepsány osobou oprávněnou jednat jménem či za zadavatele (v ideálním případě opatřeny elektronickým podpisem, nicméně i vlastnoruční podpis je v tomto případě dostačující), není v rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Je však třeba splnit několik podmínek. První podmínkou je existence smluvního vztahu mezi dodavatelem a administrátorem, případně jinou třetí osobou, která je oprávněna v potřebném rozsahu jednat jménem či za dodavatele v souvislosti s podáním nabídky. Tato osoba musí zároveň disponovat ověřeným elektronickým podpisem. Druhý požadavek spočívá v tom, že administrátor (či jiná osoba, která má zmocnění k podání nabídky jménem dodavatele a která tuto nabídku v souladu se zákonem v elektronické podobě podala) musí disponovat originály dokumentů, které jsou součástí předmětné nabídky a tyto dokumenty jsou vlastnoručně podepsány dodavatelem, a to pro případ, že by tento dodavatel chtěl v budoucnu zpochybnit podanou nabídku. Závěrem tedy uvádíme, že pokud je nabídka podávána nikoli přímo dodavatelem, nýbrž osobou zmocněnou k podání nabídky jménem dodavatele, je ideální variantou takový postup, kdy jsou dokumenty obsažené v elektronicky podané nabídce opatřeny elektronickým podpisem dodavatele. Pakliže dodavatel nedisponuje elektronickým podpisem nebo z jiného důvodu nemohou být veškeré dokumenty opatřeny jeho elektronickým podpisem, je třeba trvat na tom, aby osoba podávající nabídku jménem dodavatele disponovala podepsanými originály všech v nabídce obsažených dokumentů.

  Poskytnutí zadávací dokumentace

  01.07.2013 Dobrý den, jsem povinen zaslat uchazeči zadávací dokumentaci na jeho žádost, pokud byla tato zveřejněna na profilu zadavatele? A pokud tak učiním, není to v rozporu se ZVZ? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  poskytování zadávací dokumentace upravuje § 48 ZVZ. Dle § 48 odst. 1 ZVZ je zadavatel povinen alespoň textovou část zadávací dokumentace uveřejnit na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

  Poskytování netextových částí zadávací dokumentace je upraveno § 48 odst. 2 ZVZ, netextové části zadávací dokumentace, které zadavatel neuveřejnil na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli v otevřeném řízení nejpozději do 3 pracovních dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele.

  Z výše uvedených ustanovení ZVZ vyplývá, že zadavatel nemá povinnost zaslat uchazeči zadávací dokumentaci na jeho žádost, pokud byla tato zveřejněna na profilu zadavatele, považujeme však za vhodné, aby zadavatel uchazeče, který o zadávací dokumentaci požádal, informoval o jejím umístění.

  iskriminační smlouva

  29.06.2013 Dobrý den, prosím o informaci: Zadavatel vypsal veřejnou zakázku, která, jak se domnívám, je pro jistého dodavatele "na míru". Já jsem veřejnou zakázku vyhrála a jsem připravena podepsat smlouvu. Zadavatel mě ještě kontaktoval s požadavkem na informaci o dříve nepožadovaných kriteriích. Smlouva, ač má 18 stran, vůbec neřeší: kdy obdrží zpracovatel upřesnění podkladu, jaký bude harmonogram prací - závislost na zadavateli, jak a kdy proběhne proces schvalování, dílčích částí, za jakých okolností lze hotové dílo odmítnout, zda a jak budou zajištěny konzultace s navazujícími profesemi, objednatel může zcela odmítnout konzultaci - ale požaduje velmi rychlý termín odevzdání, který bez součinnosti nemůže uchazeč garantovat. Smlouva je velmi vágní a může ji podepsat pouze zcela nesoudný uchazeč - nebo uchazeč předem domluvený. Zadavatel odmítá jakékoliv dodatky, které však dle smlouvy jsou možné: upřesnění postupu, předání podkladů, konkretizace požadavků, uvedení termínu odpovědi na dotaz - to všechno jsou body, které nejsou v rozporu se smlouvou. Pokud od podpisu odstoupíme, další uchazeč je o 30 % dražší - investorovi, který čerpá dotace tak vznikne škoda. Dotaz zní, zda lze zpochybnit jednání zadavatele, který jednoznačně nabízí diskriminační smlouvu, která je v rozporu s dobrými mravy a má za cíl odradit další uchazeče (proto se ucházela pouze spřízněná firma a "křoví"). Zadavatel měl možnost již před rokem zadat zakázku, kdy v rámci dovolených je potřeba konzultace s profesemi náročná a zadavatel může součinnost dle smlouvy odmítnout. O zmanipulovanosti zakázky jsem si jistá. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  požadavek zadavatele na poskytnutí informací o kvalifikaci, která nebyla požadována v rámci zadávacích podmínek, není v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ). Zákon nezakládá právo zadavatele požadovat po vybraném uchazeči před podpisem smlouvy další informace související s kvalifikací dodavatele nad rámec informací požadovaných v  zadávací dokumentaci, nýbrž pouhou součinnost vedoucí k uzavření smlouvy ve lhůtě dle § 82 odst. 2 ZVZ. Na tomto místě je vhodné připomenout, že zadavatel podepisuje s vybraným uchazečem smlouvu ve znění, které je součástí nabídky tohoto uchazeče.
  V souvislosti s druhou částí dotazu je třeba poukázat na skutečnost, že v souladu se ZVZ je dodavatel oprávněn požadovat po zadavateli písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám, ve lhůtách uvedených v § 49 ZVZ. Dodavatel tedy mohl ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek žádat vysvětlení požadavků na vypracování nabídky (popř. znění zadavatelem předkládané smlouvy), případně poskytnutí dalších informací týkajících se výše uvedených nejasností.
  V souladu s ustanovením § 68 ZVZ dodavatel předkládá nabídku, jejímž obsahem je mimo jiné návrh smlouvy, který je podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Je tedy zřejmé, že dodavatel vypracoval návrh smlouvy (případně podepsal zadavatelem předložený návrh smlouvy) a do doby podání nabídky neshledal ve znění předmětné smlouvy nejasnosti. Jinými slovy výše uvedené nedostatky návrhu smlouvy byly zpozorovány až před podpisem smlouvy, přičemž na ně mohlo (a mělo) být poukázáno již mnohem dříve. Pokud by totiž již při vypracovávání návrhu smlouvy (příp. nabídky, která návrh smlouvy obsahovala) dodavatel objevil nedostatky zadání a nejasné a vágní formulace, měl zákonnou možnost obrátit se na zadavatele s žádostí o vysvětlení požadavků na zpracování nabídky.
  Další možnost dodavatele je uvedena v ustanovení § 110 ZVZ, které opravňuje dodavatele podat odůvodněné námitky proti všem úkonům zadavatele, při kterých mu hrozí či již vznikla újma v důsledku domnělého porušení zákona. Námitky proti zadávacím podmítkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podávání nabídek.
  V případě, že by zadavatel nevyhověl námitkám dodavatele, může se tento obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s písemným návrhem o přezkoumání úkonů zadavatele. Kdokoliv pak může na ÚOHS směřovat svůj podnět. V případě, že by ÚOHS v rámci řízení shledal, že zadavatel spáchal správní delikt, byla by zadavateli uložena sankce dle ZVZ.

  Veřejný zadavatel - potřeby veřejného zájmu

  27.06.2013 Dobrý den, jsme s.r.o. a provádíme služby na podporu podnikání (zejména MSP) - tzn. pomáháme firmám zodpovídat dotazy týkající se podnikání, s mezinárodní obchodní a technologickou spoluprací, s dotacemi apod. Pořádáme také semináře na témata, která s podnikáním (zejména přeshraničním) a jeho zahájením souvisí. Velkou část našich služeb však provádíme pro podnikatele zdarma - financování je zajištěno z veřejných zdrojů. Nejsme si však jisti, zda jsme veřejný zadavatel. Nedokážeme si jednoznačně vyložit písm. d), odst. 2 § 2 ZVZ - tedy uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Domníváme se správně, že pokud veškeré naše služby směřují k podpoře podnikání, mají tedy průmyslovou či obchodní povahu a díky tomu nejsme veřejným zadavatelem? Děkuji za vysvětlení a přeji příjemný den

  Dobrý den,

  dle § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

  • byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

  • je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  Znaky, kterými je charakterizována jiná právnická osoba v § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, musí být vždy všechny splněny bez výjimky. V opačném případě se nejedná o jinou právnickou osobu ve smyslu ZVZ.

  Co se týká faktického výkladu slovního spojení uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, zabýval se jím již Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 9 Afs 111/2008 ze dne 10.9.2009. Dle názoru Nejvyššího správního soudu je „skutečnost, že subjekt vykonává svou činnosti v rámci hospodářské soutěže, významným indikátorem toho, že by jeho potřeby mohly mít průmyslovou nebo obchodní povahu. Avšak v této situaci je nutné zvážit také všechny další relevantní právní a skutkové okolnosti, které hypotézu potřeb majících obchodní či průmyslovou povahu potvrdí či vyvrátí. V souvislosti s tím je proto nutno především posoudit, za jakým primárním účelem je činnost subjektu vykonávána. Jednalo-li by se o účel dosažení zisku, je málo pravděpodobné, aby potřeby, jež uspokojuje, měly jinou než průmyslovou či obchodní povahu.“

  Nad rámec shora uvedeného lze doplnit, že provozuje-li daná společnost svou činnost primárně za účelem dosažení zisku a nese-li veškeré ztráty vzešlé ze svých aktivit, jsou tyto skutečnosti, a to v kontextu působení společnosti v prostředí hospodářské soutěže, natolik příznačné pro povahu uspokojování potřeb, které právě mají průmyslovou nebo obchodní povahu, že by bylo jen velmi málo pravděpodobné, že by tyto potřeby byly takového charakteru dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ .

  Jelikož z Vámi poskytnutých informací dále vyplývá, že i nezanedbatelná část činnosti Vaší společnosti má charakter podnikání ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, tj. nemalá část aktivit Vaší společnosti je činností soustavnou prováděnou samostatně vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, není Vaše společnost s ohledem na shora uvedené veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ, jelikož není splněn předpoklad uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

  Povinnost dokladovat od dodavatele certifikáty pro laboratorní nábytek

  20.06.2013 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o informaci, ohledně povinnosti doložit od dodávající firmy certifikáty pro laborat. nábytek, určený jako zařízení laboratoře. Cituji ze stavební dokumentace z roku 2009:Technická zpráva,d.11 Zařízení laboratoře: "Nábytek musí mít certifikát hygienické nezávadnosti, certifikát o mechanicko-fyzikálních zkouškách, certifikát ČSN EN 131150, být ve shodě s EN 14056." Existuje nějaký zákon požadující doložení již zmiňovaných certifikátů dodávajíc firmou? Proč se ptám? Mobiliář pro laboratoř jsme řešili veřejným výběrovým řízením, kde jako jedna z podmínek bylo vyžadováno doložení certifikátů, které byly požadovány již ve stavební dokumentaci určené a schválené k projektu(viz výše). Jedna z firem,dodávající lab. potřeby a nábytek se ohradila, že tímto požadavkem je diskriminujeme(cituji dodavatele "Dodávka mobiliáře pro nové laboratoře- této soutěže se nezúčastníme, sice bychom byli levnější než je vámi požadovaná cena, ale nechceme dělat problémy, proto se nezúčastníme. (zde vysvětlení: Zákon o zadávání VZ zakazuje diskriminaci uchazečů (& 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.). Cílem je umožnit účast co největšího počtu zájemců. Proto nelze v zadání požadovat atesty a certifikáty, které nejsou zákonem předepsané pro daný výrobek, protože tím se snižuje počet možných zájemců o VZ a preferuje se uchazeč, který ony certifikáty má, přesto že je zákon nepožaduje. Něco takového je možné pouze v odůvodněném případě, kdy je zadavatel schopen prokázat, že daný výrobek bez onoho „nepovinného“ certifikátu nemůže používat. Obecně platí, že veškeré výrobky uváděné na trh musí být bezpečné a musí být použitelné k deklarovanému účelu a musí odpovídat normám, které jsou pro daný výrobek povinné. Požadavek, že nábytek musí mít certifikát hygienické nezávadnosti, certifikát o mechanicko-fyzikálních zkouškách, certifikát ČSN EN 131150 atd. jde nad rámec zákona, preferuje jednoho dodavatele a omezuje účast ostatních výrobců laboratorního nábytku, kteří ony certifikáty nemají a nemohou je v soutěžní lhůtě z časových důvodů získat." konec citace ) Příslušný zákon jsem si samozřejmě prostudovala, ale k rozřešení mého problému nijak nepokročilo. Mohli byste mi prosím poskytnout informace týkající se této záležitosti. Velmi děkuji za Vaši odpověď. S srdečným pozdravem Jana Turňová

  Dobrý den, při posuzování nastíněné situace je nezbytné vědět, do jaké míry jsou pro provoz laboratoře závazná předmětná ustanovení stavební dokumentace. Zda-li jsou požadavky, uvedené v technické zprávě, natolik důležité (nezbytné), že bez jejich splnění by nebylo možné laboratoř provozovat či mají spíše doporučující charakter. Dále je nutné zkoumat, zda technická zpráva v rámci stavební dokumentace může být závazná i pro mobiliář. Pokud by zadavateli v důsledku nesplnění požadavků uvedených v technické zprávě hrozily sankce, jiný postih či by nebylo možné předmětné vybavení bez požadovaných atestů využívat, je třeba na předmětných certifikátech trvat. V takovém případě pak není možné hovořit o diskriminaci, jelikož nábytek bez těchto certifikátů není možné do předmětných laboratoří umístit a laboratoř využívat ke stanovenému účelu. Dá se předpokládat, že v souvislosti s charakterem místnosti (laboratoř) nelze vyloučit závaznost požadavků, stanovených dotčeným orgánem (např. státní hygienická stanice), na atestované vybavení. Za této situace by bylo možné požadavek zadavatele na výše uvedené certifikáty považovat za zcela legitimní. Pokud by však předmětná ustanovení stavební dokumentace měla pouze doplňkový charakter, je třeba ze strany zadavatele trvat pouze na požadavcích na atesty a certifikáty, které jsou zákonem předepsány pro daný výrobek.

  Hodnotící kriterium

  19.06.2013 Dobrý den, připravujeme zjednodušené podlimitní řízení na nákup zboží, kdy bychom chtěli jako jediné hodnotící kritérium dát množství (počet kusů). Přesněji do výzvy uvedeme částku v Kč a vítězná bude ta nabídka, která za danou částku nabídne nejvíce počtu kusů daného zboží. Já bych Vás chtěla požádat o radu, zda-li je toto hodnocení vůbec možné. Co je pak základním hodnotícím kritériem? Zda-li ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena? Děkuji K.P.

  Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádí v § 78 odst. 1 dvě možná základní hodnotící kritéria, která mohou být při zadávání veřejné zakázky v režimu ZVZ zvolena. Jsou jimi ekonomická výhodnost nabídky a nejnižší nabídková cena. V souladu se zákonem tedy není možné stanovit jiné hodnotící kritérium, než jedno z výše uvedených. Způsob zadávání veřejné zakázky, který popisujete ve svém dotazu, tedy že zadavatel určí fixní cenu a hodnotí dodavatele na základě množství dodaného zboží (vybraným dodavatelem bude ten, který nabídne největší množství poptávaného zboží), ZVZ umožňuje. S ohledem na možnosti výběru hlavních hodnotících kritérií, která ZVZ nabízí a jejich charakteristiku, se jako jediná možnost jeví výběr ekonomické výhodnosti nabídky jako hlavního hodnotícího kritéria. Dovolujeme si upozornit na ustanovení § 78 odst. 4 ZVZ, které v souvislosti s výběrem ekonomické výhodnosti nabídky zakládá povinnost zadavatele stanovit dílčí hodnotící kritéria. Není tedy možné, jak uvádíte ve Vašem dotazu, stanovit pouze jedno dílčí hodnotící kritérium. Zadavatel by měl vedle dílčího hodnotícího kritéria množství stanovit minimálně jedno další hodnotící kritérium. Přestože výše popsaný způsob zadání veřejné zakázky není obvyklý, ZVZ tento postup umožňuje. Je však v souvislosti se zvýšeným rizikem možného zneužití tohoto postupu nezbytné dbát na hospodárnost a efektivnost využívání svěřených veřejných prostředků v souladu se zákonem o finanční kontrole. Zadavatel by měl pořizovat pouze takové plnění, které ke své činnosti opravdu potřebuje. Zadavatel by měl tedy specifikovat své potřeby a na základě těchto stanovit přesné množství zboží, které bude poptávat. Pokud je odůvodněným zájmem zadavatele získat co největší možné plnění za danou fixní cenu, je možné v zadávací dokumentaci tento postup připustit. Využití uvedeného postupu by tedy mělo být vždy obezřetné a uvážené. Odůvodněným příkladem zboží, které by výše popsaným způsobem mohlo být pořízeno, je např. nákup technické soli (u které je zřejmé, že se dříve nebo později spotřebuje, nezkazí se a kapacity na její skladování jsou značné, a u které je navíc těžko odhadnutelná její roční spotřeba a v případě dlouhé zimy, sněhových kalamit a silných mrazů může hrozit nemožnost pořídit požadované množství v potřebném čase, tudíž by případný nedostatek tohoto materiálu mohl způsobit nemalé problémy značné části obyvatel), nákup sazenic v případě zadavatele Lesů ČR, národních parků atd., či pořizování stále potřebného materiálu v případě nemocnic (např. obvazového, léky, apod.). Jedná se tedy o takové případy, u kterých je účelné a hospodárné získat co největší množství požadovaného zboží a naopak nehrozí získání takového množství, které zadavatel nebude moci účelně využít. Závěrem uvádíme, že zadavatel má možnost zafixovat horní hranici nabídkových cen na libovolnou částku, aby zamezil podání nabídek, na které nebude mít volné finanční kapacity. To znamená, že stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zároveň uvede maximální akceptovatelnou částku, kterou je schopen za nabízené plnění uhradit.

  Vzorky ve zjednodušeném podlimitním řízení

  14.06.2013 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda současná podoba § 56 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách dovoluje zadavateli požadovat po uchazečích, aby ve svých nabídkách poskytli vzorky zboží, je-li zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení? Z § 62 odst. 3 zákona vyplývá, že kvalifikace se v ZPŘ prokazuje pouze předložením čestného prohlášení a na vzorky není v citovaném ustanovení pamatováno. Dovoluje zákon o veřejných zakázkách zadavateli, aby předložení vzorků mohl požadovat alespoň po uchazeči, jehož nabídka bude vybrána jako nejvhodnější, jestliže tento uchazeč v čestném prohlášení v rámci prokázání kvalifikace deklaruje, že jím nabízené vzorky budou odpovídat požadavkům zadavatele? Jak uvádí § 62 odst. 3 zákona in fine, i v rámci součinnosti smluvních stran před podpisem smlouvy jsou předkládány pouze originály či úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, přičemž vzorky nejsou řešeny. Děkuji a jsem s pozdravem Martin Hanuš

  Dobrý den, z hlediska zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je požadavek na předložení vzorku v rámci zjednodušeného podlimitního řízení (v rámci prokazování technické kvalifikace) možný. Dodavatel v čestném prohlášení uvede, že kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje a před podpisem smlouvy bude vzorek zadavateli skutečně předložen. Povinnost uvedená v § 62 odst. 3 ZVZ se tedy vztahuje také na vzorky, které dokládají dodavatelovu kvalifikaci, přestože doslovné znění zákonného ustanovení uvádí povinnost předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace.

  Technické kvalifikační předpoklady

  11.06.2013 V případě, že je dodavatelem organizační složka zahraniční právnické osoby, je možné do seznamu významných služeb uvést služby poskytnuté zahraniční právnickou osobou, tedy služby které nebyly poskytnuty přímo danou organizační složkou, ale například jinou organizační složkou této zahraniční právnické osoby (třeba i na území jiného státu)? Považuje se tedy za dodavatele zahraniční právnická osoba i v případě, že má v ČR zastoupení organizační složkou?

  Dobrý den,

  zahraniční právnická osoba může podnikat na území České republiky podle § 21 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů prostřednictvím organizační složky nebo prostřednictvím svého podniku na území České republiky. Pokud zahraniční právnická osoba podniká na území České republiky prostřednictvím organizační složky, tak to fakticky znamená, že se nejedná o nový (jiný) subjekt odlišný od této zahraniční právnické osoby, na kterou se pro účely právní subjektivity nahlíží jako na jeden celek, ale pouze o organizační složku zahraniční právnické osoby. Za dodavatele se proto považuje zahraniční právnická osoba, nikoli její organizační složka, která není právnickou osobou, ale součástí této zahraniční právnické osoby. S ohledem na skutečnost, že organizační složka nemá právní subjektivitu, vstupuje do závazkových vztahů v rámci veřejných zakázek nikoliv organizační složka, ale zahraniční právnická osoba.

  Z výše uvedeného vyplývá (pokud jde skutečně o organizační složky a nikoliv o samostatné „dceřiné„ společnosti), že do seznamu významných služeb můžete uvést i služby poskytnuté jinou organizační složkou zahraniční právnické osoby vzhledem k tomu, že smluvní stranou (tedy dodavatelem) je vždy zahraniční právnická osoba a organizační složky pouze zastupují zahraniční právnickou osobu při podnikání v jednotlivých státech, přičemž smluvní stranou zůstává i nadále zahraniční právnická společnost.

  Osvědčení objednatele

  10.06.2013 Umožňuje zákon nahradit osvědčení smlouvou s jinou osobou a dokladem o uskutečnění plnění, není-li současně možné osvědčení získat z důvodů spočívajících na straně objednatele, i v případě dokládání stavebních prací (vzhledem k textu ust. § 56 odst. 6 zákona - prokazování jinými rovnocennými doklady..)? Anebo je možnost zákonem omezena pouze pro případy dodávek a služeb? Děkuji.

  Dobrý den,
  ustanovení § 56 odst. 1 až odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uvádí taxativní výčet možností rozdělených dle druhu předmětu veřejné zakázky, které může veřejný zadavatel požadovat za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů. Veřejný zadavatel tedy není oprávněn požadovat po dodavatelích prokázání technických kvalifikačních předpokladů způsobem odlišným od znění ZVZ.
  V případě, že není dodavatel z objektivních důvodů schopen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným veřejným zadavatelem, může dodavatel prokázat svou technickou kvalifikaci i jinými doklady, než které byly veřejným zadavatelem požadovány, a to v souladu s § 56 odst. 6 ZVZ. Tato možnost se vztahuje na všechny druhy veřejných zakázek. Musí se však jednat o případ, kdy dodavatel objektivně není schopen splnění technických kvalifikačních předpokladů prokázat způsobem stanoveným ze strany veřejného zadavatele, přičemž taková neschopnost by měla být dodavatelem dostatečně doložena a odůvodněna. Dodavatel dále musí být schopen doložit splnění technických předpokladů prostřednictvím jiných dokumentů, které jsou rovnocenné dokumentům požadovaným veřejným zadavatelem. Zadavatel má zároveň právo takové dokumenty z objektivních důvodů odmítnout.
  Osvědčení podle § 56 odst. 3, písm. a) prokazující řádné plnění nejvýznamnějších ze seznamu stavebních prací není možné nahradit čestným prohlášením dodavatele, nicméně je možné takové osvědčení nahradit rovnocennými doklady, které pak musí bezpodmínečně zahrnovat cenu, dobu, místo provádění stavebních prací a údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.
  Takovým rovnocenným dokladem může být chápán doklad o uskutečnění plnění, kterým je vyjádřen souhlas objednatele s tím, že plnění bylo řádně poskytnuto. Vzhledem ke skutečnosti, že doklad o uskutečnění plnění nemusí obsahovat informaci o ceně veřejné zakázky, je třeba pro prokázání řádného plnění nejvýznamnějších ze seznamu stavebních prací doložit ještě smlouvu uzavřenou se zadavatelem.
  Při zachování výše uvedených skutečností lze dospět k závěru, že Dodavatel je oprávněn v odůvodněných případech nahradit doložení osvědčení podle § 56 odst. 3 předložením smlouvy a dokladem o uskutečnění plnění, pokud z nich budou přímo odvoditelné skutečnosti, které by jinak vyplývaly z osvědčení.

  Dynamický nákupní cyklus

  07.06.2013 Dobrý den, ráda bych se zeptala jak postupovat v případě, že na námi zaslanou výzvu k předložení nabídek do DNS cyklu jsme neobdrželi žádnou nabídku. Je nutné DNS cyklus zrušit a vyhlásit znovu? Vztahuje se na opakované vyhlášení stále stejné předběžné uveřejnění? Jak máme zajistit, že uchazeči, kteří jsou zařazeni do DNS, nabídku podají? Děkuji

  Dobrý den, k Vašemu dotazu o postupu v rámci DNS v případě neobdržení žádné nabídky uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující. Pokud zadavatel po zaslání výzvy, která obsahuje všechny náležitosti dle § 95 odst. 5 ZVZ, neobdržel nabídky ve lhůtě, kterou v této výzvě stanovil, může zadavatel všem zájemcům zařazeným do systému zaslat novou výzvu (aniž by bylo nutné danou veřejnou zakázku zadávanou prostřednictvím DNS rušit). Je však třeba, aby před novou výzvou zadavatel v souladu s ustanovením § 95 odst. 3 ZVZ uveřejnil další zjednodušené oznámení, vztahující se k této nové výzvě. Pokud zadavatel neobdržel žádnou nabídku, doporučujeme zadavateli přehodnotit požadavky, které vyžaduje ze strany dodavatelů splnit, případně lépe specifikovat předmět požadovaného plnění. Pokud několik dodavatelů podalo předběžné nabídky (tj. měli zájem se ucházet o veřejnou zakázku) a poté, co jim byla zaslána výzva k podání nabídky, své konkrétní nabídky nepodali, dá se předpokládat, že chyba může být na straně zadavatele.

  §147a, odst.8

  03.06.2013 Dobrý den, prosím o sdělení, který aktuální prováděcí právní předpis stanoví strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a uveřejnění seznamu subdodavatelů ve smyslu §147a, odst.8 zákona 137/2006 Sb. Děkuji.

  Dobrý den,

  prováděcím předpisem, který stanoví strukturu údajů uveřejňovaných na základě § 147a ZVZ je vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.

  Vyhláška je k dispozici na níže uvedené webové stránce:
      http://www.portal-vz.cz/getmedia/1d650410-6db8-45a0-a520-86db932c7fad/vyhlaska-c-1332012-Sb-o-uverejnovani-vyhlaseni-p [PDF, 6.19MB]

  Prokázání profesních kvalifikačních předpokladů

  30.05.2013 Dobrý den, doklady k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů se dokládají v prosté kopii, je přípustné aby dodavatel prokazoval splnění tohto předpokladu výpisem z internetu? Pouze elektronickým výpisem? Nemá elektronický výpis jenom informativní charakter? Dále, jake je myšlen dle § 54 písm. a) ZVZ výpis z jiné obdobné evidence ? Jinou obdobnou evidencí se myslí jenom výpis z evidence pro podnikatele - tudíž se druhá část věty vztahuje k první - výpis z obch. rejstříku, nebo k písm. b) ZVZ - podnikání, nebo jde o výpis z evidence také pro organizace, která není podnikatelem - např. SVČ, NNO, a můžeme požadovat výpis ze školního rejstříku..? Děkuji moc S pozdravem

  Dobrý den,
  je zásadně nepřípustné, aby dodavatel prokazoval splnění profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 ZVZ – například předložení výpisu z obchodního rejstříku – pomocí výpisu pořízeného prostřednictvím sítě internet, neboť takový výpis má pouze informativní charakter a není dokumentem, který by autoritativně potvrzoval skutečnosti v něm uvedené. To však od 1. 4. 2012 neplatí pro elektronicky podepsaný výpis z obchodního rejstříku ve formě datové zprávy – musí být však zachována elektronická forma, jelikož vytištěním výpis degraduje (nelze prokázat přítomnost elektronického podpisu) na dokument informativní povahy a nelze jej tedy ve smyslu § 54 písm. a) ZVZ předložit k prokázání kvalifikace. Vždy je tedy třeba předložit autoritativně potvrzený výpis nebo jeho fotokopii. Pokud se však takový výpis nevydává, lze povinnost stanovenou ustanovením § 54 ZVZ splnit i předložením jiného autoritativně potvrzeného dokladu.
  Evidencemi ve smyslu § 54 písm. a) ZVZ se rozumí veřejné seznamy, v kterých jsou vedeny stanovené údaje zejména o osobách, které jsou podnikatel, ale i takové veřejné seznamy, v kterých jsou vedeny právnické osoby, které podnikateli nejsou (například v dotazu zmiňované právnické osoby, které jsou středisky volného času). Evidencí podle § 54 písm. a) ZVZ je obchodní rejstřík, tak jiné obdobné evidence. Za jinou obdobnou evidenci lze považovat například evidenci zemědělského podnikatele podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, nebo například také živnostenský rejstřík podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „zákon o živnostenském podnikání“), ale i školský rejstřík podle zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“).
  Střediska volného času (SVČ) jsou školskými zařízeními ve smyslu § 111 odst. 1 školského zákona. Školské zařízení je zákonem definováno jako činnost, která je prováděna školskou právnickou osobou nebo příspěvkovou organizací podle zvláštního právního předpisu (§ 8 odst. 1 školského zákona). Podmínkou výkonu činnosti školského zařízení je zápis do školského rejstříku (§ 7 odst. 6 školského zákona). Zadavatel by tak měl po školských právnických osobách požadovat v souladu s § 54 písm. a) ZVZ výpis ze školského rejstříku. Po příspěvkové organizaci, která vykonává činnosti jako školského zařízení, by měl však zadavatel předmětný výpis požadovat pouze tehdy, pokud veřejná zakázka souvisí s činnostmi školského zařízení. Po příspěvkové organizaci však zadavatel vždy požaduje výpis z obchodního rejstříku.
  Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou právnickou osobou – obvykle půjde o občanské sdružení nebo odborovou organizaci ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „zákon o sdružování“). Taková právnická osoba vzniká registrací u Ministerstva vnitra. Seznam občanských sdružení, který vede Ministerstvo vnitra, však není veřejným seznamem a Ministerstvo vnitra nevydává z tohoto seznamu výpisy. Zadavatel tak nemůže požadovat výpis ze seznamu občanských sdružení a povinnost stanovenou v § 54 písm. a) dodavatel splní předložením kopie stanov občanského sdružení s vyznačeným dnem registrace, případně návrhem na registraci občanského sdružení, pokud tento návrh nebyl Ministerstvem vnitra odmítnut a zároveň uplynula lhůta podle § 8 odst. 5 zákona o sdružování.
  Dokladem prokazujícím oprávnění k podnikání podle § 54 písm. b) ZVZ se rozumí takový doklad, kterým se osvědčuje právo podnikatele vykonávat určitou činnost jako podnikání ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Je tedy třeba rozlišovat mezi výpisem z veřejné evidence podle § 54 písm. a) a dokladem prokazujícím oprávnění k podnikání podle § 54 písm. b) ZVZ.
  Upozorňujeme, že při výkladu povinnosti předložit doklad prokazující živnostenské oprávnění podle § 54 písm. b) ZVZ je za splnění předmětné povinnosti nutné považovat kromě předložení živnostenského listu i výpis z živnostenského rejstříku, případně do vydání výpisu stejnopis ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu nebo pravomocné rozhodnutím o udělení koncese (§ 10 odst. 3 zákona o živnostenském podnikání). Novelou zákona o živnostenském podnikání účinnou ke dni 1. 1. 2008 bylo totiž vydávání živnostenských listů zrušeno. Upozorňujeme však, že výpis nesmí být pouze informativní (z internetu), ale musí být autoritativně ověřený.

  Registrace uchazečů

  29.05.2013 Dobrý den, na profilu zadavatele bude uveřejněna informace o zahájení zadávacího řízení (otevřené nadlimitní). Zadávací dokumentace bude uchazečům poskytnuta neomezeně dálkovým přístupem (volně stažená z profilu zadavatele). Musí zadavatel mít evidenci uchazečů, kteří si zadávací dokumentaci stáhli z profilu zadavatele? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  zadávací dokumentace se uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; dále jen „ZVZ“) a proto je volně stažitelná z profilu zadavatele. Zadavatel tak není povinen vést evidenci dodavatelů, kteří si zadávací dokumentaci stáhli z profilu zadavatele. Stáhnutí z profilu zadavatele není poskytnutím podle § 48 odst. 2 ZVZ. K evidenci dodavatelů není žádný důvod, protože např. dodatečné informace uveřejňuje způsoben, kterým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace.

  Námitka proti úkonu zadavatele – zrušení zadávacího řízení

  28.05.2013 Veřejný zadavatel obdržel po otevření obálek, ale v souladu s § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) námitky proti zadávacím podmínkám nadlimitní veřejné zakázky na služby vyhlášené v otevřeném řízení podle § 27 zákona. Stěžovatel požadoval zrušení zadávacího řízení. Zadavatel námitce vyhověl a řídil se ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, kdy zrušil bez zbytečného odkladu (před vlastním hodnocením podaných nabídek) zadávací řízení z důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. § 110 odst. 2 zákona dává dodavateli možnost podat do 15 dnů námitky proti všem úkonům zadavatele. Musí zadavatel v případě, že mu budou námitky doručeny v zákonné lhůtě a v odpovídající formě, zohlednit tuto skutečnost při vyhlášení nového výběrového řízení se shodným předmětem plnění.

  Dobrý den,
  k Vašemu dotazu, ve kterém se ptáte, jestli zadavatel musí podané námitky zohlednit při zahájení nového zadávacího řízení se shodným předmětem plnění, si dovolujeme předložit následující vyjádření.
  Ve Vámi popisovaném případě byly zadavateli podány prvně námitky podle § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), tedy námitky proti zadávacím podmínkám. Na jejich základě zadavatel zrušil zadávací řízení. Proti tomuto rozhodnutí se ostatní uchazeči mohou bránit námitkami podle § 110 odst. 2 ZVZ, které budou směřovat proti zákonnosti zrušení zadávacího řízení. Jediné, čeho se mohou uchazeči námitkami domáhat, je zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Námitkami podle § 110 odst. 2 ZVZ nelze zpětně nahrazovat námitky proti zadávacím podmínkám, jednak proto, že lhůta pro jejich uplatnění již uběhla, jednak proto, že zadavatel by neměl jinou možnost, jak vyhovět těmto námitkám, než zrušit zadávací řízení, což už učinil.
  Při zahájení nového zadávacího řízení by měl zadavatel brát ohled na skutečnosti, které byly příčinou zrušení předchozího zadávacího řízení; věcně může přihlédnout k obsahu námitek uchazečů, není však povinen se jimi řídit.

  Subdodavatel veřejné zakázky

  28.05.2013 Dobrý den, rád bych se zeptal na pojem "subdodavatel" VZ a to kdy můžeme považovat našeho dodavatele za subdodavatele VZ? Jedná se o dodávky materiálu pro zadavatele VZ. Výhradním dovozcem tohoto materiálu do ČR od zahraničního výrobce je česká společnost od které budeme kupovat v plném rozsahu předmět plnění VZ. Zadavatel VZ požaduje při účasti subdodavatele doložit dokumenty viz. zákon. Subdodavatele naše společnost nepotřebuje k prokázání kvalifikace. Je v tomto případě společnost od které budeme kupovat veškerý materiál (předmět plnění) pro splnění VZ naším subdodavatelem? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, ustanovení § 17 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) obsahuje definici, která jako subdodavatele považuje takovou osobu, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci nebo práva. ZVZ obecně rozlišuje subdodavatele na ty, jejichž prostřednictvím je plněna část veřejné zakázky, a ty, jejichž prostřednictvím je nejen plněna část veřejné zakázky ale i prokazována část kvalifikace. Pokud dodavatel prokazuje veřejnému zadavateli splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, je povinen předložit zadavateli subdodavatelskou smlouvu dle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ. Pokud dodavatel prostřednictvím subdodavatele „pouze“ plní část veřejné zakázky, zadavatel se o existenci subdodávky nemusí z nabídky vůbec dovědět, ledaže by si v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ v zadávací dokumentaci předem vyhradil, že dodavatel v nabídce uvede identifikační údaje každého subdodavatele. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci nepožaduje po dodavateli uvést identifikační údaje každého subdodavatele již v nabídce, dovídá se o subdodavatelích až při zhotovování písemné zprávy zadavatele dle § 85 ZVZ, jejíž součástí je informace o tom, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel je rovněž povinen v souladu s § 147a ZVZ uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky do 60 dnů od splnění smlouvy, případně do 28. února následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje jeden rok. Závěrem tedy shrnujeme, že předmětná společnost, od které budete pořizovat potřebný materiál, je v každém případě Vašim subdodavatelem. Zda-li tohoto subdodavatele budete identifikovat již v nabídce či až později, záleží na požadavcích zadavatele, které vymezil v zadávací dokumentaci.

  Poskytnutí zadávací dokumentace

  28.05.2013 Dobrý den, prosím o radu. § 48/2 říká, že je zadavatel povinen předat či odeslat ty části ZD, které nebyly zveřejněny na profilu zadavatele dle 48/1, v určité lhůtě. Nikde se ale nehovoří o formě, jakou mají být poskytnuty. Zejména u stavebních prací, kde by v případě neuveřejnění projektové dokumentace na profilu zadavatele, bylo velmi náročné tuto tisknout, je možné předat anebo odeslat neuveřejněnou část ZD na CD? Anebo musí být vždy v listinné podobě. Tedy, je na rozhodnutí zadavatele, zda dokumentaci dle 48/2 poskytne v listinné anebo v elektronické podobě? Jenom malá analogie: § 48/5 písm. c) říká, že zadavatele ZD poskytne v listinné či elektronické podobě.. zde je to jedno... Děkuji mnohokrát za Vaši pomoc.

  Dobrý den, k Vašemu dotazu o formě, v jaké mají být poskytnuty informace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele dle § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující: V souladu s ustanovením § 48 odst. 2 ZVZ musí zadavatel ve stanovené lhůtě předat či odeslat dodavatelům ty části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele dle § 48 odst. 1 ZVZ (tedy netextové části zadávací dokumentace). Zákon nespecifikuje formu, ve které má být netextová část dokumentace dodavatelům předána či odeslána, je tedy možné zvolit elektronickou, listinnou či jinou alternativní podobu, která je běžně používaná a nebude pro dodavatele představovat neúměrné dodatečné náklady či jiné komplikace (např. pořízení speciálního software apod.). Obecně platí, že je nutné předat zadávací dokumentaci takovým způsobem, aby dodavateli neztížila podání nabídky. Zadavatel má tedy možnost poskytnout dodavatelům projektovou dokumentaci i jiným způsobem, než v listinné podobě. Pokud tak učiní, doporučujeme, aby zadavatel způsob poskytnutí dokumentace uvedl v zadávacích podmínkách (např. projektová dokumentace pro provádění stavby bude uchazečům předána na CD či projektová dokumentace pro provádění stavby je k dispozici na profilu zadavatele pod odkazem…, apod.). V případě, že je to technicky možné, doporučujeme zadavateli uveřejnit i netextovou část zadávací dokumentace na profilu zadavatele, čímž bude, při dodržení postupu dle ZVZ a vyhlášky č. 133/2012 Sb., zajištěno, že dokumentace bude dodavatelům poskytnuta řádně a včas. Jsme si vědomi, že např. u uvedené projektové dokumentace to však často technicky možné není, proto je možné postupovat výše uvedeným způsobem, tedy zvolit odpovídající alternativu.

  Veřejná zakázka malého rozsahu

  26.05.2013 Dobrý den, mám dotaz ohledně veřejné zakázky malého rozsahu. Pokusím se popsat dotaz co možná nejpřehledněji: Na stavební akci za 10mil. Kč(bez DPH) ve 100% režii města (=bez dotací) se vyskytly dodatečné stavební práce za zhruba 350tis. kč (bez DPH). Jak vyplývá ze znění §23 odst. 7 ZVZ jsou dodatečné stavební práce "veřejnou zakázkou". Dle § 12, odst. 3 ZVZ spadá tato veřejná zakázka do "veřejných zakázek malého rozsahu" (stavební práce do 3mil. kč) Dle § 18, odst. 5 ZVZ Zadavatel není povinen veřejné zakázky malého rozsahu zadávat podle tohoto zákona, je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 (transparentnost, zákaz diskriminace, rovné podmínky) Otázka zní: Je možné oslovit dodavatele, který má s městem již smlouvu o dílo, kde se vyskytly dodatečné stavební práce, bez nutnosti vyhlašování jednacího řízení bez uveřejnění?Tzn. výzvou jen jedné firmě? Předem děkuji za brzkou odpověď S pozdravem Mgr. Jan Slováček

  Dobrý den,
  jak vyplývá z § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ), zadavatel může použít jednací řízení bez uveřejnění, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že
  1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,
  2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a
  3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky.
  Všechny tyto podmínky musejí být kumulativně splněny.
  K Vaší úvaze, že dodatečné stavební práce v hodnotě 350 tis. Kč jsou veřejnou zakázkou malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 ZVZ a bylo by možné aplikovat výjimku z působnosti ZVZ uvedenou v
  § 18 odst. 5 ZVZ sdělujeme, že tímto způsobem na dodatečné stavební práce nahlížet nelze. Dodatečné stavební práce jsou už ze svého charakteru věcně, cenově a časově navázané na původní veřejnou zakázku a proto pokud budou splněny podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ, jde o nejsnazší způsob, jak tyto dodatečné stavební práce zadat. Už z jejich charakteru jsou zadávány právě tomu dodavateli, který provádí předmětné stavební práce či služby, k nimž se dodatečné stavební práce či služby vztahují. Pokud by tyto podmínky splněny nebyly (např. cena dodatečných stavebních prací by překročila 20 % ceny původní veřejné zakázky), pak by zadavatel musel postupovat standardním postupem dle ZVZ, a to ve stejném režimu, v jakém probíhalo původní zadávací řízení, bez ohledu na cenu těchto dodatečných stavebních prací.

  Počet porotců

  23.05.2013 Dobrý den, ráda bych se zeptala jaký je minimální počet porotců v rámci soutěže o návrh a zda jsou dány nějaké omezující podmínky. Předem velmi děkuji za odpověď. S pozdravem Alena Adamíková

  Dobrý den,
  pravidla pro složení poroty stanoví § 106 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Počet členů poroty však ZVZ neupravuje. Záleží tedy na rozhodnutí zadavatele, kolik fyzických osob jako členů poroty jmenuje. Při ustavování poroty, tedy i při stanovení počtu členů, by však měl zadavatel přihlédnout k povaze a složitosti předmětu soutěže o návrh. Z praktického hlediska lze doporučit, aby byl počet členů poroty vždy lichý, tedy aby porota měla alespoň tři členy.
  Porota může být sestavena výhradně z fyzických osob, které musí být ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh nepodjaté. Většina členů poroty musí být ve vztahu k zadavateli nezávislá. Nezávislými se rozumí členové poroty, kteří nejsou se zadavatelem v trvalém obchodním vztahu, popřípadě ve vztahu zaměstnaneckém, služebním a obdobném (§ 106 odst. 2 ZVZ). Je-li od účastníků soutěže o návrh vyžadována určitá kvalifikace, musí mít nejméně polovina členů poroty obdobnou nebo rovnocennou kvalifikaci (§ 106 odst. 3 ZVZ).

  Dílčí hodnotící kritéria

  22.05.2013 Je možné zvolit po novele VZ jako dílčí hodnotící kriterium veřejné zakázky kriterium:reference (referenční zakázky) X% a sankce za prodlení s plněním VZ X% (v závorce uvedena výše maximální smluvní sankce) ?

  Dobrý den, k Vašemu dotazu o možnosti zvolit reference či sankce jako dílčí hodnotící kritérium uvádíme následující: V souladu s ustanovením § 56 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) je možné požadovat po dodavateli seznam dodávek, služeb či stavebních prací a příslušné osvědčení o této skutečnosti od příjemce realizovaného plnění. Nejedná se však o dílčí hodnotící kritérium, nýbrž o technickýé kvalifikační požadavekky na osobu dodavatele. Dle ustanovení § 50 odst. 5 ZVZ nemůže být kvalifikace dodavatele předmětem hodnocení. Sankce není možné zvolit jako dílčí hodnotící kritérium. Zákon č. 55/2012 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2012 novelizován zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinesl zákaz použití některých dílčích hodnoticích kritérií, a to konkrétně smluvních podmínek, jejichž účelem je zajištění povinnosti dodavatele (např. smluvní pokuty, úroky z prodlení), a platebních podmínek (délka splatnosti faktur). Tyto (zajišťovací) instituty není dovoleno hodnotit, protože jejich vztah k předmětu plnění není přímý, ale využívá se až v případě, že není plněno řádně a včas. Zadavatel je povinen stanovit zajišťovací instituty v obchodních podmínkách tak, aby mu poskytovaly dostatečnou ochranu a jistotu při realizaci smluvního vztahu a zaručovaly mu případnou úhradu nákladů a způsobené škody.

  §29 proti §48 137/2006

  21.05.2013 Dobrý den, chtěli bychom se zeptat na vydání kvalifikační dokumentace a zadávací dokumentace v zadávacím řízení s uveřejněním (zadavatel je sektorovým zadavatelem). Dle §29 oznamuji záměr veřejné zakázky a přikládám kvalifikační dokumentaci, dle které se uchazeč kvalifikuje (§29, odst. 1). Dle zákona má uchazeč 37 dní na zaslání kvalifikace. Prokvalifikovaným uchazečům zašleme výzvu k podání nabídek společně se zadávací dokumentací (§29, odst. 4) kde v bodě a) je odkaz na §48. §48 odst. 1 ale říká, že zadavatel v jednacím řízení s uveřejněním předkládá textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení. Prosím o vysvětlení tohoto rozporu, neboli potvrzení, jestli v jednacím řízení s uveřejněním pro sektorového zadavatele platí, že vydává oznámení o VZ s kvalifikační dokumentací a po 37 dnech uveřejní prokvalifikovaným uchazečům zadávací dokumentaci nebo je to jinak.

  Dobrý den,

  zákonný požadavek stanovený v § 48 odst. 1 ZVZ tzn. uveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek, musí být v dotčeném případě sektorovým zadavatelem naplněn vždy (vazba na § 29 odst. 4 ZVZ).

  Následně zadavatel může poskytnout zadávací dokumentaci jako přílohu výzvy k podání nabídek dle § 29 odst. 4 ZVZ písm. a), nebo ve výzvě k podání nabídek uvede informaci, že zadávací dokumentace je uveřejněna na profilu zadavatele (zadavatel zadávací dokumentaci může uveřejnit podle § 48 odst. 1 ZVZ v plném rozsahu).

  Kvalifikační dokumentaci dle § 48 odst. 6 ZVZ zadavatel uveřejní na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení, pokud zadavatel v JŘSU nestanovil požadavky k prokázání kvalifikace v zadávací dokumentaci.

  Písemná zpráva zadavatele

  17.05.2013 Dobrý den, musí zadavatel vyhotovit písemnou zprávu zadavatele i na veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, k Vašemu dotazu o povinnosti vyhotovit písemnou zprávu zadavatele i v případě veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy Vám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující: Ustanovení § 85 odst. 1 ZVZ stanoví, že zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. Ustanovení § 11 odst. 2 ZVZ pak upřesňuje, že pojmem veřejná zakázka se rozumí i rámcová smlouva dle § 11 odst. 1 ZVZ. Rámcovou smlouvou se rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství. Písemnou zprávu o veřejné zakázce dle § 85 ZVZ je zadavatel povinen vyhotovit až po skončení zadávacího řízení, jehož předmětem bylo uzavření celé rámcové smlouvy s jedním či více uchazeči. Zadavatel tedy není povinen vyhotovovat písemnou zprávu o veřejné zakázce po každé dílčí veřejné zakázce zadávané na základě rámcové smlouvy. Výše uvedené je rovněž v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, dle které je zadavatel povinen vyhotovit písemnou zprávu o každé rámcové smlouvě, nikoli o dílčí části veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy (čl. 43).

  Chybějící podpis na návrhu smlouvy

  16.05.2013 Dobrý den,naše společnost se zúčastnila veřejné zakázky dle zákona č.137/2006 SB.a nes nám přišlo vyjádření ,že naše společnost byla vyřazena ze soutěže pro chybějící podpis jednatele na návrhu kupní smlouvy. Paradox je že veškeré přílohy smlouvy jsou podepsány .Dá se tato administrativní chyba opravit dodatečným podpisem ? Existuje nějaký opravný prostředek ? Děkuji za Vaši odpověď.

  Dobrý den,
  k Vašemu o možnosti dodatečného podepsání nabídky zadavatelem v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) uvádíme následující:
  z ustanovení § 71 odst. 9 a 11 ZVZ vyplývá, že pokud komise pro otevírání obálek po provedení kontroly nabídek zjistí, že některá z nabídek není zpracována v požadovaném jazyce či není přiložený návrh smlouvy podepsán oprávněnou osobou, takovou nabídku vyřadí a zadavatel bezodkladně tohoto uchazeče vyloučí. Tento postup se vztahuje i na případ, že na návrhu smlouvy podpis osoby oprávněné jednat jménem či za uchazeče zcela chybí. Nepodepsaný návrh smlouvy není návrhem smlouvy a taková nabídka musí být vyřazena. Dodatečný podpis ani žádný jiný způsob, jak tento nedostatek zhojit, není zákonem umožněn.

  Dělení předmětu VZ

  14.05.2013 Dobrý den, ráda bych využila možnosti položit Vám dotaz týkající se zadávání veřejných zakázek, respektive dělení předmětu veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn stanovit či vydefinovat předmět veřejné zakázky (požadované plnění) dle vlastního rozhodnutí; je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky dle § 13 odst. 3), pokud by v důsledku toho došlo ke snížené předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. S tím souvisí i můj dotaz, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Veřejný zadavatel zadává v rámci jednoho kraje výstavby polních cest, které slouží ke zpřístupnění pozemků a to v různých katastrálních územích. Jednotlivé polní cesty jsou různé délky, šíře, skládají se z různých konstrukčních vrstev dle návrhu vozovky tzn. jednotlivé položky soupisu prací, služeb a dodávek nejsou totožné, každá stavba je více méně jedinečná. I když členění soupisu prací obsahuje obdobné části jako jsou zemní práce, vodorovné konstrukce, komunikace atd. Je nutno pohlížet na výstavbu těchto polních cest jako na jedinou podlimitní veřejnou zakázku ( v součtu za účetní období nepřekročí limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce) , jako na jeden předmět plnění, když jsou zadávány během jednoho účetního období jedním zadavatelem? Může zadavatel využít zjednodušené podlimitní řízení, když předpokládaná hodnota některých polních cest nedosahuje 10 mil. Kč bez DPH nebo musí sčítat předpokládané hodnoty a zadávat vše v otevřeném řízení buď jednotlivě nebo jako veřejnou zakázku dělenou v souladu s § 98 zákona na části? Děkuji. S pozdravem Vondráčková

  Dobrý den, k Vašemu dotazu o dělení předmětu veřejné zakázky Vám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) sdělujeme následující: Pro posouzení otázky, zda se jedná o jednu nebo více veřejných zakázek, je rozhodující posouzení celkového charakteru předmětu plnění těchto zakázek. Nejvyšší správní soud zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění. Poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle ZVZ, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části. Zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání „…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…“ Ačkoli se ve Vašem případě jedná o výstavbu polních cest, které se nacházejí v různých částech kraje, je zde zcela patrná souvislost časová (jedná se o jedno účetní období), věcná (podobné až zcela totožné předměty plnění) a geografická (kraj). Zadavatel si je navíc vědom, že v průběhu sledovaného období bude realizovat více oprav jednotlivých cest. Pokud tedy jednotlivá plnění naplňují výše popsané znaky obdobnosti, měly by být předpokládané hodnoty všech plánovaných zakázek sečteny a zadány v příslušném zadávacím řízení podle ZVZ jako podlimitní či nadlimitní veřejná zakázka (podle dosaženého finančního limitu vyplývajícího z nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění). Podobnou otázkou se zabýval v roce 2007 také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ROZHODNUTÍ: VZ/S171/07), který dospěl k závěru, že veřejnou zakázku na opravu komunikací v rámci jedné obce zadávanou v daném účetním období, je třeba považovat za jednu veřejnou zakázku, byť jednotlivé stavební práce nebyly totožné, stejně jako je tomu ve Vašem případě. Zadavatel může dle § 98 ZVZ rozdělit veřejné zakázky na části, tedy umožnit předmět jedné veřejné zakázky plnit několika dodavatelům za předpokladu, že jednotlivé části budou zadávány v režimu odpovídajícímu součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí dané veřejné zakázky. Výjimku představuje ustanovení § 98 odst. 5 ZVZ. K Vašemu druhému dotazu sdělujeme, že pakliže předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce (tedy součet všech předpokládaných hodnot plánovaných záměrů) nedosahuje 10 mil. Kč bez DPH, je možné využít zjednodušené podlimitní řízení, v opačném případě je nutné zvolit jiný druh zadávacího řízení (otevřené řízení). V případě pochybností, v jakém režimu zadat příslušné veřejné zakázky, doporučujeme z důvodu opatrnosti zvolit postup přísnější.

  Jak řešit situaci, kdy po otevírání obálek zbyde jediná úplná nabídka

  13.05.2013 Dobrý den, zadavatel obdržel v ZPŘ dvě nabídky. Po otevření první zjistil, že nabídka neobsahuje návrh smlouvy, tudíž je nutno ji vyřadit a uchazeče vyloučit dle § 71 odst. 11. Zbývá tedy druhá nabídka - je nutné tuto obálku otevírat a následně posoudit, zda vyhovuje všem požadavkům zadavatele a zákona a posléze vyhotovit zprávu (příp. protokoly) a posléze řízení zrušit dle § 84 odst. 1 b) nebo e)? Anebo, jelikož po vyřazení první nabídky zbyla jen jedna nabídka pro otevírání, není nutné obálku otevírat a řízení rovnou zrušit dle § 84 odst. 1 psím. e)? Děkuji velice za odpověď.

  Dobrý den,
  fázi zadávacího řízení otevírání obálek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 71. Dle § 71 odst. 9 ZVZ zadavatel v této fázi kontroluje, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a zda obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Dle § 71 odst. 10 ZVZ po provedení kontroly každé nabídky podle § 71 odst. 9 sdělí komise přítomným uchazečům identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle § 71 odst. 9; komise přítomným uchazečům sdělí rovněž informace o nabídkové ceně a informace o údajích z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným dílčím hodnotícím kritériím. O otevírání obálek pak komise sepisuje protokol.
  Je-li proces otevírání obálek zahájen, pak jej zadavatel musí i dokončit, jelikož do protokolu o otevírání obálek uvádí komise u každé nabídky údaje dle § 71 odst. 10 ZVZ. V daném případě, kdy zadavatel obdržel pouze dvě nabídky a u první zjistil vadu, která způsobí vyřazení nabídky, provede i otevření druhé nabídky a její posouzení, tedy zda splňuje požadavky dle § 71 odst. 9 ZVZ. Zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče, jehož nabídka byla komisí vyřazena, z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči.
  Zadávací řízení pak je zadavatel povinen zrušit dle § 84 odst. 1 písm. e), jelikož po vyřazení první nabídky by po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze druhá nabídka, případně dle § 84 odst. 1 písm. b), pokud by ani druhá z nabídek nevyhověla požadavkům dle § 71 odst. 9 ZVZ.

  JŘbU dle § 23 odst. 1

  13.05.2013 Dobrý den, v rámci ZPŘ jsme neobdrželi žádnou nabídku, nabízí se tedy jednací řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 1 ZVZ s jedním osloveným uchazečem. Nicméně § 71 odst. 7 ve spojení s § 84 odst. 1 písm. e) pro tento druh řízení neupravuje výjimku ohledně "povoleného" obdržení jediné nabídky, ač bych z logiky věci předpokládal, že pokud nebyla podána žádná nabídka, pokusím se oslovit alespoň jednoho uchazeče, abych mohl plnění uskutečnit. Jedná se o mylný výklad zadavatele, o legislativní chybu či naopak záměr legislativce a je tedy nutno i v řízení dle § 23 odst. 1 obdržet a hodnotit alespoň dvě nabídky? Děkuji velice za odpověď.

  Dobrý den,
  smyslem zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadání veřejné zakázky tomu uchazeči, který zadavateli nabídne „nejefektivnější řešení“. Právě prostřednictvím ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, které se týká povinnosti zadavatele zrušit zadávací řízení v zákonem stanovených případech, je zadavatel motivován k nediskriminačnímu nastavení zadávacích podmínek a k použití veškerých zákonných prostředků k tomu, aby o zadávanou zakázku soutěžilo, pokud možno co největší množství dodavatelů, tedy aby reálně docházelo k faktické soutěži o veřejnou zakázku.

  V této souvislosti Vás upozorňujeme, že dle ZVZ i v rámci jednacího řízení bez uveřejnění je zadavatel oprávněn otevřít obálku s jedinou nabídkou uchazeče výhradně v případech předvídaných v § 71 odst. 7 ZVZ, tj. v případě použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ. Není-li uvedená podmínka splněna a zadavatel v zadávacím řízení obdrží pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbude k hodnocení pouze jedna nabídka, je zadavatel povinen jednací řízení bez uveřejnění bez zbytečného odkladu zrušit.

  Rozhodne-li se proto jako zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění v souladu s postupem predikovaným v § 23 odst. 1 ZVZ, jste povinni oznámit svůj úmysl zadat veřejnou otázku alespoň dvěma (doporučujeme však spíše více) zájemcům, a to tak, abyste mohli reálně předpokládat, že získáte právě dvě nabídky, které bude možné hodnotit, a že budete schopni splnit požadavek ZVZ ohledně faktické soutěže o veřejnou zakázku.

  Závěrem si dovoluji doplnit, že výše uvedený výklad ohledně zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je zcela v souladu s § 34 ZVZ, kdy oznámení úmyslu zadavatele zadat veřejnou zakázku (jedinému) zájemci se vztahuje na speciální případy předvídané § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ.

  Subdodavatel

  06.05.2013 Je nějak omezeno, jak velkou část veřejné zakázky může za dodavatele provést subdodavatel? Může subdodavatel za dodavatele provést celou veřejnou zakázku?

  Dobrý den,

  zadavatel je v souladu s § 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) oprávněn, v případě, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, uvést v zadávací dokumentaci výhradu, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být provedena subdodavatelem a musí být zajištěna přímo hlavním dodavatelem, respektive jeho kvalifikovanými zaměstnanci. Zadavatel by měl tuto výhradu specifikovat zpravidla ve vztahu ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky (nikoliv tedy obecným procentem), a to tak, že v zadávací dokumentaci uvede konkrétní část plnění předmětu veřejné zakázky, kterou musí plnit výlučně uchazeč, respektive nemůže být plněna prostřednictvím subdodavatele. Tuto výhradu je zadavatel povinen uvést již v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. Zároveň upozorňujeme, že omezení plnění předmětu veřejné zakázky subdodavatelem musí být uvedeno i ve smluvních podmínkách mezi zadavatelem a dodavatelem.
  Ačkoliv zadavatel může množství subdodávek v rámci předmětné veřejné zakázky regulovat, není oprávněn použití subdodavatelů dodavatelem při plnění veřejné zakázky zcela vyloučit. A naopak, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci výše uvedenou výhradu, není v rozporu se ZVZ, aby celý předmět plnění byl realizován prostřednictvím subdodavatele.

  Dodatečné informace při dálkově neomezeném přístupu k ZD

  06.05.2013 Dobrý den. Jakou formou dle zákona má zadavatel poskytnout dodatečné informace k veřejné zakázce v případě, kdy poskytl prostřednictvím profilu zadavatele neomezený dálkový přístup k ZD a všem ostatním dokumentům, když profil zadavatele neposkytuje zadavateli informace o zájemcích o zakázku, kteří si ZD stáhli ? Zadavateli tedy nejsou známi jména dodavatelů, kterým prostřednictvím profilu zadavatele poskytl ZD a nemůže jim tedy zaslat dodatečné informace. Je v takovém případě v pořádku, když je dodatečná informace zveřejněna pouze na profilu zadavatele a zaslána dodavateli, který o tuto dodatečnou informaci požádal, resp. požádal o předchozí ostatní dodatečné informace ? Děkuji Václav Andrle

  Dobrý den,

  podle § 49 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen uveřejnit dodatečné informace včetně přesného znění žádosti (výjimkou je postup podle § 49 odst. 4 ZVZ) stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část zadávací dokumentace nebo kvalifikační dokumentaci. Jelikož je zadavatel podle § 48 odst. 1 ZVZ povinen uveřejnit alespoň textovou část zadávací na svém profilu zadavatele, vyplývá z výše uvedeného, že dodatečné informace budou taktéž uveřejněny na profilu zadavatele, kde budou dostupné všem potenciálním uchazečům. Zde však upozorňujeme na skutečnost, že z § 9 odst. 3 vyhlášky č. 133/2012 Sb., vyplývá, že dodatečné informace uveřejněné na profilu zadavatele musí být podepsány zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vystaven pro osobu oprávněnou k podepisování za zadavatele.

  Zadavatel je tedy povinen zajistit, aby odpovědi na všechny doručené požadavky na dodatečné informace byly poskytnuty všem dodavatelům současně, a to včetně přesného znění jednotlivých požadavků (vždy však bez identifikačních údajů žadatelů). Subjekty, jimž musí být dodatečné informace poskytnuty, jsou ti dodavatelé, kteří mají přístup k zadávací dokumentaci. Jelikož je ve Vašem případě zadávací dokumentace neomezeně dostupná na profilu zadavatele, je nezbytné na profilu zadavatele uveřejnit i veškeré dodatečné informace včetně přesného znění jednotlivých požadavků.

  Technické kvalifikační předpoklady

  06.05.2013 Dobrý den. Prosím o odpověď na dotaz týkající se techn. kvalif. předpokladů. "Bude zadavatel pro splnění technických kvalifikačních předpokladů akceptovat osvědčení o významné službě (provedené v posledních třech letech ve stanoveném rozsahu a finančním objemu), vystavené uchazečem podávajícím danou nabídku, případně jeho organizační složkou? Uchazeč je zároveň veřejným zadavatelem dle zák. č. 137/2006 Sb." Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem, Tetourová

  Dobrý den,

  ustanovení § 56 odst. 2 ZVZ vymezuje, jak dodavatel prokazuje, že realizoval referenční zakázky. Osvědčení o významné službě vystaví objednatel, kterému byly dodavatelem v minulosti poskytnuty odpovídající služby, žádná jiná osoba, vyjma objednatele poskytnutých služeb, nemůže předmětné osvědčení vystavit. Smyslem ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ je, aby dodavatel objektivně doložil, že je schopen plnit veřejnou zakázku. Zadavatel je povinen připojit k seznamu významných služeb pouze dokumenty taxativně vyjmenované v předmětném ustanovení. Z obsahu tohoto ustanovení je zřejmé, že osoba, které byly poskytovány dokládané služby, musí být odlišná od osoby dodavatele.

  Technické a kvalifikační předpoklady dle § 56

  30.04.2013 Tech. a kvalif.předpoklady dle § 56 odst.3 písm.a) splňuje uchazeč, který předloží údaje o min.3 dokončených zakázkách obd.charakteru ve výši plnění nad 6 mil.Kč včetně DPH. Za zakázku obdobného charakteru je považována zakázka, jejímž předmětem je výstavba nebo rekonstrukce objektů pozem. stavitelství, které realizoval uchazeč jako generální dodavatel v posledních 5 letech. Dle mého laického názoru, mi připadá toto zadání, připravené pro jednu firmu. Výběrové řízeni bylo v roce 2009.

  Dobrý den,
  K Vašemu dotazu ve věci nastavení technických kvalifikačních předpokladů uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění do 14. 9. 2010 (dále jen ZVZ) následující:
  Ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ uvádí následující:
  K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.
  Ustanovení § 56 odst. 7 pak konkretizuje požadavky zadavatele na prokázání technické kvalifikace:
  Ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení
  a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,
  b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a
  c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.
  Požadavek na alespoň 3 dokončené veřejné zakázky obdobného charakteru je zcela oprávněný (zákon umožňuje zadavateli požadovat seznam stavebních prací…), stejně tak jako požadavek na období, ve kterém byly obdobné veřejné zakázky zadavatelem uskutečněny (5 let výslovně uvádí zákon). Větou „Za zakázku obdobného charakteru je považována zakázka, jejímž předmětem je výstavba nebo rekonstrukce objektů pozem. stavitelství, které realizoval uchazeč jako generální dodavatel v posledních 5 letech.“ zadavatel specifikuje to, co považuje za veřejnou zakázku obdobného charakteru, tak jak mu to ukládá § 56 odst. 7 písm. c).
  Ve znění účinném v době, kdy probíhalo předmětné zadávací řízení, nestanoval ZVZ finanční limity, které byli zadavatelé oprávněni požadovat pro prokázání technické způsobilosti dodavatelů, kteří se účastnili zadávacího řízení. Je tedy třeba zkoumat, zda byly požadavky zadavatele na výši prokazovaného realizovaného plnění přiměřené hodnotě veřejné zakázky, o kterou se dodavatel ucházel či nikoliv.
  Ve vztahu k zákonným ustanovením a údajům, které jste nám poskytla ve Vašem dotazu, neshledáváme důvod, pro který by mělo být takovéto zadání považováno za „připravované na jednu firmu“.

  Uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele

  29.04.2013 Dobrý den, postupuje veřejný zadavatel v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, když podmíní zpřístupnění jakéhokoli typu dokumentu týkajícího se veřejné zakázky (ať již zadávacích podmínek nebo uzavřené smlouvy) na profilu zadavatele registrací uživatele? Požadované údaje nutné k registraci: uživatelské jméno, jméno a příjmení (firma), město, ulice a samozřejmě heslo. Děkuji

  Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci podmiňování zpřístupnění informací na profilu zadavatele povinnou registrací uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující:
  V ustanovení § 17 písm. x) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a v § 93 odst. 6 zákona je vyžadováno zajištění neomezeného a přímého dálkového přístupu. Neomezený a přímý dálkový přístup znamená, že prostřednictvím sítě internet si může kdokoliv a kdykoliv prohlédnout a případně stáhnout příslušnou informaci či dokument. V současné době je tento požadavek realizován zadavateli dvěma způsoby. U prvního způsobu je neomezený a přímý dálkový přístup zajišťován tak, že prostřednictvím sítě internet si může kdokoliv prohlédnout a případně stáhnout příslušnou informaci či dokument bez nutnosti jakékoliv identifikace osoby, která si chce informaci či dokument prohlédnout nebo stáhnout. Druhý způsob zajištění neomezeného a přímého dálkového přístupu spočívá v tom, že prostřednictvím sítě internet si může kdokoliv prohlédnout a případně stáhnout příslušnou informaci či dokument po vyplnění požadovaných údajů do registračního formuláře. Z pohledu MMR je jednoznačně preferován přístup k dokumentům bez jakékoliv registrace, neboť pro případné uchazeče je to komfortnější (tento způsob bude rovněž aplikován při realizaci Národního elektronického nástroje, jehož tvorbu v současné době zajišťuje MMR). Požadavek registrace při stahování zadávací dokumentace není v rozporu se zákonem, nesmí však jakýmkoliv způsobem omezovat okruh osob, které mají zájem seznámit se s dokumenty uveřejněnými na profilu zadavatele. Proto jakékoliv vyžadování údajů (např. povinné IČO) nebo ověřování platnosti údajů (např. oproti ARES) není přípustné.

  Návrh smlouvy

  27.04.2013 Dobrý den, chci se zeptat jak má vypadat hlavička návrhu smlouvy v nadlimitním výběrovém řízení. Odmítl jsem podepsat v zadávací dokumentaci smlouvu ( návrh) , protože nebyl jako návrh označen, a byl jsem za toto opomenutí vyloučen z výběrového řízení. Podle našeho názoru musí být návrh takto označen, nebo se jedná o klasickou smlouvu, kterou nelze před dokončením řízení podepsat.

  Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci označení návrhu smlouvy uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující:
  Součástí nabídky je v souladu s § 68 ZVZ i návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Zadavatel má možnost přiložit návrh smlouvy do zadávací dokumentace s tím, že dodavatelé tento návrh pouze podepíší, nebo může nechat podobu návrhu smlouvy na dodavatelích. Pokud obsahem zadávací dokumentace byla smlouva (návrh smlouvy) a zadavatel nepožadoval zpracování návrhu smlouvy samostatně dodavatelem, nýbrž požadoval přijetí návrhu smlouvy v podobě, která byla součástí zadávací dokumentace, byl dodavatel povinen tuto smlouvu podepsat. V souvislosti s dotazem je třeba poukázat na významný rozdíl mezi smlouvou a návrhem smlouvy v režimu občanského zákoníku (pravděpodobně onou „klasickou smlouvou“, kterou uvádíte) a v režimu ZVZ. Uzavírání smluv v režimu ZVZ se řídí speciálním postupem, ve kterém je povinnou součástí nabídky smlouva (resp. její návrh), která je však návrhem ze zákona, tzn. nemusí být jako návrh označena. Pro uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem není jako v režimu občanského zákoníku potřeba tento návrh pouze podepsat druhou stranou, nýbrž je v souladu s § 82 ZVZ potřeba učinit více úkonů. Poté, co zadavatel vybere nejvhodnější nabídku, běží zákonná lhůta pro podání námitek dle § 110 odst. 4 ZVZ, po jejímž marném uplynutí uzavře zadavatel smlouvu s vybraným dodavatelem v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy. Dodavatel však může odmítnout smlouvu uzavřít, případně pokud neposkytne potřebou součinnost, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Závěrem tedy shrnujeme, že návrh smlouvy v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku nemusí být výslovně označen jako návrh smlouvy.

  Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem

  26.04.2013 Zadavatel v "Oznámení o zakázce" zveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek uvedl příloze A v bodě "I) Adresy a kontaktní místa, na kterých lze získat další informace" a také v bodě "II) Adresy a kontaktní místa, na kterých lze získat zadávací dokumentaci a další dokumenty" e-mailovou adresu. V zadávací dokumentaci umožnil žádost o dokumentaci písmeně poštou nebo na e-mail, kde uvedl e-mailovou adresu. Je tedy zřejmé, že zadavatel může komunikovat elektronicky pomocí e-mailu. Může tento zadavatel v zadávací dokumentaci na podlimitní veřejnou zakázku uvést, že žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám musí být písemná a musí být doručena na adresu (uvedena je jen poštovní adresa)? Musí být tedy žádost o dodatečné informace, v tomto konkrétním případě doručena jen písemně na udanou adresu nebo i tak může zaslat žádost o dodatečné informace e-mailem a zadavatel je povinen nám ve lhůtě odpovědět?

  Dobrý den, k Vašemu dotazu ve věci omezení možnosti žádat dodatečné informace pouze v listinné podobě uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující: Ustanovení § 49 ZVZ opravňuje dodavatele požadovat písemně po zadavateli poskytnutí dodatečných informací k zadávacím podmínkám, a to způsobem, který je obvyklý. Zákon výslovně určuje písemnou formu pro žádost o dodatečné informace, přičemž jako písemnou formu je nutné považovat nejen listinnou, nýbrž i elektronickou. Zákon neopravňuje zadavatele k omezení podoby žádosti o poskytnutí dodatečné informace. Zadavatel je tedy povinen odeslat dodavateli dodatečnou informaci bez ohledu na to, jestli byla žádost doručena v listinné nebo elektronické podobě.

  Předběžné oznámení

  25.04.2013 Dobrý den. Obec získala dotaci na zateplení budovy z OPŽP a nyní bude vypisovat VŘ na dodavatele stavby. Investice se bude pohybovat okolo 15 mil Kč. Velmi nás tlačí čas aby se stihla realizace o prázdninách. Rád bych věděl, zda je obec povinna v tomto případě postupovat dle §86 a před vlastním rozesláním Výzvy ještě provést předběžné oznámení (případně jakou formou). Pokud to dobře chápu, pak by bylo nutné uveřejnit předběžné oznámení a po měsíci teprve vypsat VŘ (tedy obeslat 5 firem a vyvěsit výzvu na stránky obce). Nelze tento krok (předběžné oznámení) při splnění nějakých podmínek vynechat? Realizace VŘ by se tím prodloužila o 1 měs. Děkuji Vám za odpověď prosím o její zaslání na uvedený e-mail. Jakub Tošner

  Dobrý den,

  jelikož předběžné oznámení veřejného zadavatele podle § 86 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), představuje podmínku pro zahájení zadávacího řízení a je tak jeho nedílnou součástí, není možné předběžné oznámení jakkoli nahradit (ZVZ žádnou alternativu nevymezuje ani neumožňuje).

  Zadávací řízení může být zahájeno nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení.

  Pro úplnost upozorňujeme, že s ohledem na předpokládanou hodnotou Vámi zadávané veřejné zakázky na stavební práce, která činí cca 15 mil. Kč, nelze použít zjednodušené podlimitní řízení a zadávací řízení zahájit výzvou nejméně 5 zájemců. Tento druh zadávacího řízení je v souladu s § 25 písm. b) ZVZ určen pouze pro podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 mil. Kč bez DPH. Zadavatel je tak povinen postupovat v souladu s ustanoveními ZVZ, která jsou, s ohledem na předpokládanou hodnotu 15 mil. Kč, relevantní pro Vámi zadávanou podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

  Pravdivost čestného prohlášení

  25.04.2013 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na situaci, kdy dodavatel doložil v rámci zjednodušeného podlimitního řízení čestné prohlášení o splnění zadávacích podmínek. Zadavatel ale na základě prohlídky ubytovacího zařízení a po rozhovoru s hygienikem zjistil, že dodavatel nesplňuje min. v jednom bodě zadávací podmínky, jak čestně prohlašuje. Je v pořádku, když bude tento uchazeč vyřazen ze zadávacího řízení na základě § 76 ZVZ s tím, že byl vyzván ať nějak prokáže splnění zadávacích podmínek do stanovené doby, ale toto neudělal? Je potřeba k tomuto oficiální zpráva z hygieny, nebo stačí neoficiální korespondence s hygienikem a zjištění z prohlídky ubytovacího zařízení? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  Dle § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), v rámci posouzení nabídek hodnotící komise přezkoumá obsahový i formální soulad nabídky se ZVZ a se zadávacími podmínkami. Jestliže hodnotící komise shledá rozpor s požadavky, které jsou v zadávacích podmínkách je povinna takovou nabídku vyřadit a tato nabídka nebude dále posuzována ani hodnocena. Proti vyřazení nabídky se dodavatel může bránit podáním námitek a následně i podáním návrhu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na přezkoumání úkonů zadavatele. Pokud tedy zadavatel vyřadí nabídku z důvodu, že tato je v rozporu se zadávacími podmínkami, musí tyto důvody obstát při případném přezkumu před ÚOHS, zadavatel musí disponovat takovými informacemi nebo doklady o rozporu nabídky se zadávacími podmínkami, které bude moci poskytnout ÚOHS v případě přezkumu zadávacího řízení tímto orgánem. Pokud zadavatel zjistí, že čestné prohlášení obsažené v nabídce uchazeče není pravdivé a nabídka je díky tomu v rozporu se zadávacími podmínkami, postupuje podle výše uvedeného zákonného ustanovení, zadavatel však musí být schopen prokázat, že uchazeč nesplnil zadávací podmínky.

  V případě, že jste vyzvali uchazeče k vysvětlení jeho nabídky, budete postupovat na základě § 76 odst. 3 ZVZ. Ten ustanovuje, že hodnotící komise pokud shledá v nabídce některého uchazeče nejasnost je oprávněna požádat příslušného uchazeče o písemné vysvětlení jeho nabídky. V žádosti o písemné vysvětlení, by měla komise přesně specifikovat, v čem daná nejasnost spočívá a lhůtu k podání vysvětlení, která nesmí být kratší než 3 pracovní dny ode dne doručení žádosti. V případě, že nabídka jak popisujete, nesplnila Vámi stanovené zadávací podmínky a dodavatel nedodal vysvětlení k Vámi zaslanému požadavku, komise takového uchazeče vyřadí z dalšího posuzování a hodnocení nabídek.

  Je zadavatel oprávněn uzavřít smlouvu s uchazečem i při neposkytnutí součinnosti?

  25.04.2013 Dobrý den, rád bych se zeptal, zda v případě, že ve zjednodušeném podlimitním řízení vítězný uchazeč nepředloží zadavateli před uzavřením smlouvy veškeré požadované originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazující splnění kvalifikace (tj. v případě neposkytnutí součinnosti dle § 82 odst. 4 ZVZ), je zadavatel nadále oprávněn uzavřít s takovým uchazečem smlouvu, nebo zda je povinen se s uzavřením smlouvy obrátit na uchazeče, který skončil v pořadí jako druhý. Děkuji za odpověď. Jan Dobřichovský

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu, který se váže k aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, tj. ve znění zákona č. 55/2012 Sb., (dále jen „ZVZ“), Vám sdělujeme následující:

  Uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější ve zjednodušeném podlimitním řízení, je povinen zadavateli poskytnut řádnou součinnost k uzavření smlouvy v souladu s § 82 odst. 4 ZVZ a předložit tak potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu nejpozději při uzavření smlouvy. Tyto dokumenty jsou dle § 62 odstavec 3 v podobě originálů nebo úředně ověřených kopií.

  Pokud vítězný uchazeč není schopen takové doklady předložit, je zadavatel oprávněn vyzvat uchazeče, jehož nabídka se umístila jako druhá v pořadí za vítěznou nabídkou, k uzavření smlouvy. Ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ předpokládá, jako podmínku uzavření smlouvy s uchazečem předložení originálů, nebo ověřených kopií dokladů k prokázání kvalifikace, pokud vybraný uchazeč tyto doklady nepředloží, nemůže s ním být uzavřena smlouva. Neposkytne-li řádnou součinnost k uzavření smlouvy ani druhý uchazeč, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí.

  Zhodnocení předmětu nájmu

  24.04.2013 Může být skutečnost, že se veřejný zadavatel jako pronajímatel v rámci nájemní smlouvy k nemovitosti zaváže uhradit nájemci náklady vynaložené na změnu předmětu nájmu (resp. že dá souhlas se změnou předmětu nájmu, který vede k povinnosti náhrady zhodnocení dle § 667 odst. 1 občanského zákoníku), kvalifikována jako veřejné zakázka? Jde např. o stavební úpravy pronajaté nemovitosti nájemcem, které by hradil pronajímatel (veřejný zadavatel).

  Dobrý den,
  v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) lze obecně konstatovat, že pokud je veřejný zadavatel v pozici prodávajícího či pronajímatele určité nemovitosti, tedy nevykládá ze své strany v dané věci žádné finanční prostředky, nejedná se o veřejnou zakázku ve smyslu ZVZ a zadavatel tak není povinen při prodeji či pronájmu vlastní nemovitosti postupovat v intencích ZVZ.

  Pokud se však veřejný zadavatel jako pronajímatel nemovitosti zaváže k úhradě nákladů spjatých se změnou předmětu nájmu, což sebou nese vynaložení veřejných prostředků, je nezbytné postupovat v souladu se ZVZ. Jsou zde totiž naplněny znaky veřejné zakázky podle § 7 ZVZ, kterou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem (pronajímatel (nájemce) a realizátor stavebních úprav), jejímž předmětem je úplatné provedení stavebních prací (úhrada stavebních úprav nemovitosti).

  Zadavateli (pronajímateli) v souladu s výše uvedeným vzniká povinnost postupovat ve věci stavebních úprav podle ZVZ a podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce dle § 12 ZVZ zadat zakázku v souladu s relevantními ustanoveními ZVZ jako podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud předpokládaná hodnota nedosáhne částky 3 000 000 Kč bez DPH, jako veřejnou zakázku malého rozsahu.

  Jiné požadavky dle ust.§44, odst.3.,písm.j)

  24.04.2013 Dobrý den, je možné, aby zadavatel požadoval dle ust. §44 zákona po uchazeči předložení čestného prohlášení, že vůči němu žádný veřejný zadavatel v určitém časovém období neuplatnil finanční postih (smluvní pokutu, náhradu škody) vyplývající z nedodržení závazků pocházejících ze smlouvy uzavřené v zadávacím řízení. Děkuji.

  Dobrý den,
  ustanovení § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vymezuje náležitosti a požadavky na zadávací dokumentaci k veřejné zakázce. Vedle povinných položek je v § 44 odst. 3 písm. j) ZVZ zadavateli umožněno mít na uchazeče i jiné požadavky na plnění veřejné zakázky. Pokud si tedy zadavatel v zadávacích podmínkách určí, že uchazeč musí předložit čestné prohlášení, ze kterého vyplývá, že vůči dotyčnému žádný veřejný zadavatel ve stanoveném období neuplatnil finanční postih vyplývající z nedodržení závazků pocházejících ze smlouvy uzavřené v zadávacím řízení, je potřeba takový požadavek zhodnotit z pohledu zásad stanovených v § 6 ZVZ.

  Zásada transparentnosti není ze strany zadavatele porušena, jelikož zadavatel svůj požadavek jasně vymezí v zadávací dokumentaci a tato skutečnost je dopředu známa. Zadavatel také všem uchazečům bez výjimky oznámí svůj úmysl si takovou podmínku stanovit a v souladu se zásadou rovného zacházení tuto informaci uchazečům poskytne. Nicméně za diskriminační lze považovat skutečnost, že zadavatel z účasti v zadávacím řízení vyloučí uchazeče, který např. na základě nepředvídatelné skutečnosti nedodržel sjednané termíny a byl nucen zaplatit smluvní pokutu. Tento fakt ještě nečinní z daného uchazeče osobu neschopnou řádně a včas splnit jinou veřejnou zakázku. Povinností zadavatele je, aby s veřejnými prostředky nakládal hospodárně, účelně a efektivně (stanoveno zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů), proto je žádoucí, aby byla smlouva uzavřena pouze s dodavatelem, který zajistí její bezproblémové plnění. Vyloučení uchazečů, kteří v minulosti zaplatili smluvní pokutu, popřípadě uhradili náhradu škody, však nelze považovat za oprávněný požadavek zadavatele, jelikož ho lze v tomto ohledu považovat za diskriminační.

  Dle našeho názoru lze navíc takový požadavek označit jako požadavek na kvalifikaci dodavatele, jejíž obsah je taxativně vymezen ustanoveními § 53, § 54 a § 56 ZVZ a čestným prohlášením o ekonomické a finanční způsobilosti plnit veřejnou zakázku. Požadavky zadavatele, které jsou nad rámec uvedeného, jsou neoprávněné. I z tohoto důvodu nelze výše uvedené čestné prohlášení po uchazečích požadovat.

  Veřejná zakázka malého rozsahu

  23.04.2013 Musí dotovaný zadavatel u zakázky malého rozsahu do 500 tis. Kč vyžadovat po dodavateli splnění kvalifikačních předpokladů, např. výpis z obchodního rejstříku? Musí dotovaný zadavatel (nikoli veřejný) u zakázky malého rozsahu nad 500 tis. Kč dle § 147a na profilu zadavatele zveřejňovat smlouvy?

  Dobrý den,
  zadává-li zadavatel veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v ustanovení § 12 odst. 3 ZVZ, tedy veřejnou zakázku na dodávky či služby v hodnotě do 1 mil. Kč bez DPH, případně veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě do 3 mil. Kč bez DPH, není na základě ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ při zadávání takové veřejné zakázky povinen postupovat v režimu ZVZ. Povinnost (uvedená v § 18 odst. 5 věta za středníkem ZVZ) dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ se vztahuje pouze na veřejného zadavatele a v souladu s § 2 odst. 5 ZVZ rovněž na dotovaného zadavatele. Jiná zákonná ustanovení však již není dotovaný zadavatel povinen dodržovat, postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je tak regulován především interními předpisy zadavatele. Dotovaní zadavatelé jsou dále povinni postupovat v souladu s pravidly poskytovatele dotace. S ohledem na výše uvedené tedy platí, že pokud není v interních pravidlech zadavatele, ani v pravidlech, kterými je dodavatel v souvislosti s čerpáním dotace vázán, stanovena povinnost požadovat po dodavateli výpis z obchodního rejstříku, nemusí jej dodavatel dokládat. Ustanovení § 2 odst. 5 ZVZ uvádí, že dotovaný zadavatel postupuje při zadávání (postup zadavatele vedoucí k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku až do jejího uzavření) veřejné zakázky dle ustanovení ZVZ platných pro veřejného zadavatele. Ustanovení § 147a ZVZ však reguluje postup veřejného zadavatele po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, tedy postup veřejného zadavatele, na který se ustanovení § 2 odst. 5 ZVZ již nevztahuje. Dotovaný zadavatel tedy není povinen uveřejňovat smlouvu dle ustanovení § 147a odst. 2 ZVZ.

  Přepočet cizí měny

  23.04.2013 Dobrý den, Při prováděném průzkumu trhu jsme obdrželi odhad cen na námi požadovaný předmět zakázky v měně EURO. Mohli by jste nám prosím sdělit podle jakého kurzu je nutné přepočítat tuto nabídku pro potřebu určení zda se jedná o nadlimitní nebo podlimitní zakázku. Děkuji předem za odpověď

  Dobrý den,

  údaje získané z průzkumu trhu mají pouze informativní charakter stejně jako zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota, proto pro přepočet cenové nabídky uvedené v EUR na CZK stačí použít aktuální devizový kurz.
  Účelem stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je její rozdělení na nadlimitní, podlimitní a malého rozsahu. Toto rozdělení určuje typ zadávacího řízení, přičemž platí (zjednodušeně), že čím je vyšší předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tím přísnější je i postup pro její zadávání.
  Pokud se předpokládaná výše plnění veřejné zakázky pohybuje blízko hranice pro přísnější postup zadávání, doporučujeme zadavateli zadávat veřejnou zakázku v přísnějším režimu, ve Vašem případě tedy jako nadlimitní veřejnou zakázku.

  Nepodjatost

  20.04.2013 Může člen hodnotící komise podepsat prohlášení o nepodjatosti dle § 74 odst. 7, když se dozví, že nabídku na veřejnou zakázku podal i subjekt, u kterého na řadové pozici zaměstnance pracuje jeho manželka? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  pro účely zachování zásad transparentnosti a nediskriminace dle § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) ve fázi posouzení a hodnocení nabídek je nezbytné, aby členové komise nebyli podjatí, a to ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a zároveň ve vztahu k uchazečům. Pro tyto účely jsou povinni podepsat na prvním jednání, kterého se účastní, prohlášení o své nepodjatosti. Prohlášení o nepodjatosti obsahuje zejména prohlášení člena komise o tom, že se nepodílel na zpracování žádné z nabídek podaných v zadávacím řízení, dále že nemá osobní zájem na zadání veřejné zakázky a neexistuje žádný poměr (zejména pracovní, osobní nebo jiný obdobný) mezi členem komise a některým z uchazečů. Tato povinnost se v souladu s § 74 odst. 4 ZVZ vztahuje i na náhradníka za člena hodnoticí komise.

  V případě, že člen hodnotící komise splňuje výše uvedené, je možné, aby prohlášení o své nepodjatosti podepsal. Ve Vašem případě dáváme ke zvážení, zda skutečnost, že nabídku v zadávacím řízení podal i uchazeč, u kterého na řadové pozici působí manželka člena hodnotící komise, znamená, že je tento člen podjatý. Pokud zadavatel o nepodjatosti člena hodnotící komise pochybuje, doporučujeme, aby se jednání hodnotící komise místo tohoto člena účastnil jeho náhradník, případně, aby zadavatel místo tohoto člena jmenoval do hodnoticí komise jinou osobu, a to i přes to, že člen komise prohlášení o své nepodjatosti již podepsal.

  Vyloučení uchazeče před zahájením elelktronické aukce

  18.04.2013 Dobrý den, veřejný zadavatel - město ve veřejné zakázce zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení vyloučil 2 uchazeče po předběžném hodnocení nabídek před zahájením elektronické aukce pro nesplnění zadávacích podmínek. Vlastní elektronickou aukci se zbývajícími uchazeči zadavatel provedl bezprostředně po odeslání rozhodnutí o vyloučení, aniž by vyčkal zákonné lhůty pro podání námitek proti vyloučení ze zadávacího řízení a případně dál rozhodl o podaných námitkách. V § 97 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. je uvedeno: "Po předběžném hodnocení zadavatel vyzve všechny uchazeče, kteří nebyli v rámci předběžného hodnocení vyloučeni, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukce". Lze si tedy toto ustanovení vykládat i takovým způsobem, že vyloučený uchazeč již nemá šanci se proti rozhodnutí o vyloučení bránit a nebo má zadavatel povinnost před zahájením vlastní elektronické aukce v souladu se zákonem vyřešit vyloučení uchazečů s ohledem na veškeré zákonné postupy vč. lhůt (podání námitky, rozhodnutí o námitce, návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k ÚOHS) a teprve potom zahájit elektronickou aukci. Ze znění zákona je jednoznačné, že námitku lze podat proti všem úkonům zadavatele a tato námitka musí být vyřízena v souladu se zákonem. Jaký tedy bude další postup, pokud by musel vyloučeného uchazeče do zadávacího řízení vrátit a nebo se v takovém případě zadávací řízení automaticky ruší a vypisuje se nové zadávací řízení? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  veřejný zadavatel je povinen bezodkladně vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, jehož nabídka byla v souladu s § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) hodnotící komisí vyřazena (to samozřejmě platí za předpokladu, že hodnotící komise postupovala v souladu se ZVZ; v případě, že veřejný zadavatel zjistí, že hodnotící komise nepostupovala v souladu se ZVZ, je zadavatel povinen sjednat nápravu). Podle § 110 odst. 4 má uchazeč (stěžovatel) právo podat námitky proti vyloučení ze zadávacího řízení, a to ve lhůtě 10 dnů (v případě zjednodušeného podlimitního řízení) ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Rozsah a způsob podání námitek upravují ustanovení § 110 ZVZ.

  Pokud ve Vašem případě zadavatel vyloučil uchazeče na základě nesplnění zadávacích podmínek dle § 76 odst. 1 ZVZ, je povinen v souladu s § 76 odst. 6 ZVZ odeslat tomuto uchazeči písemné oznámení o vyloučení společně s odůvodněním svého rozhodnutí. Samotná elektronická aukce je zahájena pouze s uchazeči, kteří nebyli na základě předběžného hodnocení vyloučeni ze zadávacího řízení. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že vyloučený uchazeč může do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení podat proti tomuto rozhodnutí námitky. V souladu s § 81 odst. 3 ZVZ totiž nelze takového uchazeče považovat za vyloučeného s konečnou platností. Stále je dotčeným uchazečem, kterému musí být odesláno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky (proti kterému lze taktéž podat námitky). Zadavatel tedy nemusí před zahájením elektronické aukce vyčkávat než budou uchazeči vyloučeni s konenčou platností.

  Zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoli společně s uvedením důvodu. Postup zadavatele při přezkoumání námitek upravují jednotlivá ustanovení § 111 ZVZ, přičemž ustanovení § 113 až § 114 ZVZ pak vymezují řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v případě, kdy je stěžovatelem podán proti činnosti zadavatele návrh na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

  Zjistí-li zadavatel v průběhu řízení, že některým úkonem porušil zákon, je povinen přijmout opatření k jeho nápravě i v případě, kdy proti takovému úkonu neobdržel námitky. O přijetí nápravného opatření je povinen informovat všechny uchazeče či zájemce. Přijaté opatření bude záviset na vadnosti úkonu; v některých případech může spočívat až v nutnosti zrušit řízení.

  V případě, že zadavatel zjistí, že hodnotící komise porušila postup stanovený ZVZ, rozhodne v souladu s § 79 odst. 5 ZVZ o novém posouzení a hodnocení nabídek. Pro nové posouzení a hodnocení ustanoví jinou komisi, případně provede nové posouzení a hodnocení sám. Podle § 80 odst. 1 pak zpracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že i v případě použití elektronické aukce je uchazeč oprávněn podat proti úkonům zadavatele námitky. Pokud by bylo vyloučení uchazeče shledáno za chybné, je povinností zadavatele zrušit veškeré neoprávněné kroky, rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení by bylo zrušeno, zadávací řízení by bylo navráceno do fáze, kde nastala chyba a postup by byl opakován, nyní však již v souladu se ZVZ. Elektronická aukce by se tedy konala opakovaně, nově za účasti uchazeče, který byl původním rozhodnutím vyloučen ze zadávacího řízení.

  Elektronická aukce

  18.04.2013 Dobrý den, měli jsme vypsanou zakázku na stavební práce (malého rozsahu) a v zadávací dokumentaci jsme uvedli, že po předběžném posouzení kvalifikace bude uchazečům poslána výzva k soutěžení ceny v e-aukci. V rámci posouzení kvalifikace jsme vyzvali 2 uchazeče k doplnění. Teď jsme ve fázi kdy řeším jak postupovat dál. Je správně tento postup? - po doplnění vyhodnotíme nabídku zda obsahuje vše co má a popř. vyzveme uchazeče k doplnění - zároveň oznámíme všem, kteří splní všechny podmínky ZD, že za 5 dní se bude konat e-aukce a pošleme ve výzvě všechny informace k ní. - při ukončení aukce vyzveme toho uchazeče, který nabídl nejnižší cenu, k podpisu smlouvy Je tento postup správný? Jsou nějaké limity jak dlouho před konáním aukce musíme poslat uchazečům výzvu? A hodnocení, zda nabídka obsahuje všechny podmínky ZD (máme namysli i mimo kval. předpoklady) můžeme udělat před e-aukcí? Nebo to vyhodnotíme až před podpisem smlouvy? Předem moc děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu lze usoudit, že v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou malého rozsahu postupujete obdobně podle pravidel pro zadávací řízení stanovených zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vámi navrhovaný postup, tedy nejprve posoudit, zda nabídky vyhovují požadavkům zadavatele a teprve poté nabídky hodnotit prostřednictvím elektronické aukce a na základě výsledků aukce vybrat nejvhodnější nabídku, lze považovat za obecně vhodný. Musíte však dodržet podmínky, které byly stanoveny v zadání výběrového řízení.

  Lhůta pro odeslání výzvy k účasti v elektronické aukci stanovena není. Zadavatelem stanovené lhůty pro provedení úkonů ve výběrovém řízení však musí být úměrné povaze a složitosti předmětu veřejné zakázky. Z poskytnutých informací lze usuzovat, že pětidenní lhůta pro přípravu na aukci je dostačující.

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách neupravuje závazné postupy pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel však vždy musí postupovat v souladu se zásadami stanovenými v § 6 ZVZ. Je tedy nutné, aby postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu v elektronické aukci byl transparentní, zaručoval rovné zacházení s dodavateli a vylučoval diskriminování dodavatelů. Kromě uvedených zásad také zadavatel vždy postupuje v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.

  Odbornost komise

  16.04.2013 Dobrý den, můj dotaz směřuje k § 74 odst. 3 ZVZ. Jestliže hodnotím u VZ nejnižší nabídkovou cenu. Všechny doklady jsou v ZD jasně specifikovány, součástí nabídky je i položkový soupis prací je nutné klást důraz na odbornost členů komise?

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v § 74 odst. 3 (dále jen „ZVZ“) stanoví, že hodnotící komise musí mít nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Předmětem veřejné zakázky je třeba rozumět faktické plnění, které má být poskytnuto na základě uzavřené smlouvy. Je povinností zadavatele sestavit hodnotící komisi tak, aby byla schopna posoudit a vyhodnotit nabídky.
  Hodnotící komise se ustavuje nejen pro hodnocení nabídek, ale i pro předchozí fázi – posouzení. Zadavatel je tedy povinen složit hodnoticí komisi tak, aby byl zajištěn řádný postup pro obě fáze (nejen pro hodnocení, ale i pro posouzení).
  Členové hodnotící komise musí mít vždy takovou odbornost, aby dokázali posoudit a hodnotit podané nabídky. Z toho plyne, že zadavatel musí stanovit odbornost hodnotící komise přiměřeně složitosti předmětu veřejné zakázky a případně okolnostem veřejné zakázky.
  Zadavatel je odpovědný za dodržování ZVZ. Odpovídá tedy i za složení a důsledky činnosti hodnotící komise. Vzhledem k tomu, že je hodnocením nabídek provedeným hodnotící komisí vázán, je v jeho zájmu ustavit hodnotící komisi tak, aby bylo toto hodnocení provedeno řádně.

  Soudní exekutor

  15.04.2013 Je veřejnou zakázkou provádění exekucí soudním exekutorem (z.120/2001 Sb.) na základě rámcové smlouvy o prováddění exekucí pro veřejného zadavatele? A bez rámcové smlouvy?

  Dobrý den,
  veřejná zakázka je dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zakázka realizovaná na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle ZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Vzhledem k tomu, že dle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád) vede exekuci ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný, přičemž tímto úkonem mezi exekutorem a oprávněným nedochází k uzavření smlouvy a ani se nejedná jak ze strany oprávněného, tak ze strany samotného exekutora o úplatné poskytnutí služeb, není ve Vašem případě město Rožnov pod Radhoštěm povinno postupovat při označení exekutora dle ZVZ. Pakliže Vaše město uzavřelo rámcovou smlouvu s exekutorem o provádění exekucí, práva a povinnosti smluvních stran nejsou dotčena ani tím, že se nejedná o veřejnou zakázku, ani tím, že ke vzniku této smlouvy došlo v zadávacím řízení. Pokud by však předmětem plnění byly kromě nuceného výkonu exekučního titulu i jiné služby (např. související právní poradenství), jednalo by se o veřejnou zakázku a s ohledem na předpokládanou cenu této zakázky by pak (ne)vznikala povinnost postupovat v souladu se ZVZ. Obecně platí, že výše odměny a náhrad exekutora se řídí vyhláškou č. 330/2001 Sb., jiné finanční plnění není exekutor po oprávněném oprávněn požadovat, tudíž zde neexistuje plnění ze strany města exekutorovi a nemůže se tedy jednat o veřejnou zakázku ve smyslu ZVZ.

  § 13 ZVZ

  15.04.2013 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda zadavatel jako fyzická osoba, která realizuje výstavbu školícího centra (stavební práce - 498 tis. Kč, stroje a zařízení - 602 tis. Kč, elektronika a školící pomůcky - 325 100 Kč). Nevztahuje se na něj ZVZ, ale je povinen dodržet Pravidla pro výběr dodavatelů, kde je uvedeno, že nesmí účelově dělit zakázky a je povinen dodržet § 13 ZVZ. Pravidla jsou pro něj závazná v případě, že předpokládaná hodnota zakázky překročí 500 tis. Kč. Je povinen dle § 13 ZVZ sečíst všechny výše uvedené předp. hodnoty st. prací a dodávek, čímž se dostane do režimu Pravidel?

  Dobrý den,
  s ohledem na věcný rozsah předloženého dotazu o povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) lze uvést následující: Výklad k § 13 ZVZ o povinnosti sčítat předpokládané hodnoty jednotlivých plnění v rámci jedné veřejné zakázky je následující: Podle § 13 odst. 3 ZVZ nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak účelově dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla či na ně ZVZ, s výjimkou § 6 VZ, vůbec nedopadá. Při posouzení, zda zadavatel dělil předmět veřejné zakázky nepřípustným způsobem, se taktéž přihlíží k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden souvislý funkční celek. Pokud veřejná zakázka splňuje výše uvedené, je dělení předmětu nepřijatelné. Je třeba od sebe odlišovat instituty rozdělení předmětu veřejné zakázky a rozdělení veřejné zakázky na části. Zatímco v prvním případě v důsledku rozdělení předmětu veřejné zakázky vznikají dvě nové, samostatné veřejné zakázky, v druhém případě jde stále o jednu veřejnou zakázku, která je případně plněna více dodavateli. Dodavatelé jsou pak, dle rozhodnutí zadavatele učiněného ve smyslu § 98 odst. 3 ZVZ, oprávněni podávat své nabídky na všechny či jen na některé části veřejné zakázky anebo jen na její jednu část. I zde je však zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty všech částí veřejné zakázky a postupovat pak v zadávání podle příslušné kategorie veřejné zakázky. Obdobnost dodávek či služeb je vždy nutné posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost dodávek a zároveň vědomí zadavatele, jaké dodávky či služby bude v průběhu účetního období pořizovat. Váš záměr, tak jak byl v dotaze popsán, představuje funkční celek a je tedy třeba zkoumat, zda všechny uvedené položky přímo souvisí s předmětem veřejné zakázky či je možné, aby školící centrum plnilo svou funkci, aniž by byly některé z Vámi plánovaných komodit pořízeny. Jinými slovy je nutné zjistit, jestli by bylo možné bez některých položek využívat předmět veřejné zakázky k účelu, ke kterému má sloužit. Pakliže odpověď zní, že všechna plánovaná plnění jsou nezbytná k realizaci dané veřejné zakázky, je nutné sečíst předpokládané hodnoty všech Vámi uvedených plnění. Pokud je však možné, aby školící centrum plnilo svůj účel i přesto, že některá plánovaná plnění by nebyla realizovaná, lze předpokládat, že půjde o dvě veřejné zakázky. Vámi popisovaný záměr zahrnuje tři různá plnění, z nichž jedno lze považovat za stavební práce a dvě za dodávku. Aby bylo možné považovat tato tři plnění za jednu veřejnou zakázku, je třeba nejprve zkoumat, zda by tato smíšená zakázka odpovídala požadavkům zákona na zadávání dodávek podle § 8 ZVZ, resp. stavebních prací dle § 9 ZVZ. Pokud by měla být tato smíšená veřejná zakázka považována za dodávku, musela by splnit ustanovení § 8 odst. 2 ZVZ. Předmětné stavební práce by nesměly spočívat ve zhotovení stavby a musely by být nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky. Vzhledem ke skutečnosti, že ve svém dotaze uvádíte, že se jedná o výstavbu školícího centra, se domníváme, že požadavky uvedené v § 8 odst. 2 ZVZ nejsou splněny. Pokud by naopak předmětná smíšená veřejná zakázka měla být považována za stavební práci, muselo by předmětem být vedle stavebních prací také poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky (§ 9 odst. 2 ZVZ). Záleží tedy v první řadě na povaze položek „stroje a zařízení“ a „elektronika a školící pomůcky“ a na skutečnosti, zdali jsou tyto položky opravdu nezbytné k zajištění funkčnosti záměru (ze strojů a zařízení či elektroniky a školících pomůcek to může být např. výtah, vestavěná tabule apod.). Závěrem si ještě dovolíme upozornit na ustanovení § 16 odst. 2 písm. a), které zakazuje zadavateli přičíst k předpokládané hodnotě veřejné zakázky na stavební práce předpokládané hodnoty dodávek a služeb, pokud tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejichž zahrnutí do veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem. Jinými slovy zadavatel nesmí k veřejné zakázce na stavební práce, která je zadávána v režimu veřejných zakázek malého rozsahu přičíst hodnoty dodávek či služeb, které by měly být zadány v režimu podlimitní veřejné zakázky a zároveň tyto dodávky a služby nejsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce.

  Uveřejňování příloh smluv

  09.04.2013 Dobrý den, mám dotaz ohledně uveřejňování příloh smluv, které nejsou fyzicky se smlouvou spojené - např. projektové dokumentace nebo zadávacích podmínek. Projektovou dokumentaci uvádíme jako přílohu smlouvy, ale není spojena přímo se smlouvou, je pouze archivována u veřejné zakázky. Bylo by dost obtížné a i náročné z hlediska objemu dat, uveřejňovat na profilu zadavatele takto obsáhlé přílohy. Také nevím, jestli je vhodné uveřejňovat projektovou dokumentaci nebo příp. nabídku zhotovitele (např. položkový rozpočet z nabídky) z hlediska autorského práva nebo z hlediska ochrany obchodního tajemství (viz § 17 obchodního zákoníku). Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, k Vašemu dotazu o povinnosti uveřejňovat přílohy ke smlouvám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) sdělujeme následující: Ustanovení § 147a odst. 1 písm. a) ZVZ obsahuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Zadavatel má povinnost zveřejnit celou smlouvu, včetně všech jejich příloh, neboť přílohy jsou nedílnou součástí smlouvy. Zadavatel však není povinen uveřejňovat informace, které jsou předmětem obchodního tajemství. K tomuto však dodáváme, že aby informace dodavatelem označené za obchodní tajemství, byly skutečně obchodním tajemstvím, musí kumulativně naplňovat pojmové znaky obchodního tajemství, které jsou vymezeny obchodním zákoníkem. § 17 Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje. Obecně nelze považovat položkový rozpočet (cenové kalkulace) za předmět, který by byl chráněn obchodním tajemstvím. Je však možné připustit, že existují údaje v položkovém rozpočtu, které pojmové znaky obchodního tajemství mohou naplňovat, případně je v určitém konkrétním případě možno celý položkový rozpočet považovat za obchodní tajemství. Tyto skutečnosti však musí vždy prokázat dodavatel. V souvislosti s touto záležitostí uvádíme rozsudek Nejvyššího soudu 21 Cdo 2022/2000, ve kterém připustil, že skutečností obchodní povahy je možno chápat mimo jiné i cenové kalkulace. Tento názor sdílí rovněž autoři komentáře k obchodnímu zákoníku (Plíva, Štenglová, Tomsa a kol., C. H. Beck 2001), když uvádí, že mezi skutečnosti, které lze považovat za obchodní tajemství, patří i např. obchodní plány, obchodní kalkulace apod. Tuto citaci si vypůjčil také ÚOHS v rámci odůvodnění svého rozhodnutí (Č. j.: ÚOHS-R20/2012/VZ-8011/2012/310/JRa), ve kterém mimo jiné rovněž uvádí následující: Pokud bych přistoupil na to, že nabídky uchazečů je nutné zpřístupnit, včetně částí, ve kterých jsou informace spadající do obchodního tajemství, pak by se dle mého názoru jednalo o natolik limitující skutečnost, která by mohla omezovat jakékoliv zadávání veřejných zakázek z důvodu obav, že konkurenční společnost může získat neodůvodněnou výhodu či prospěch. Nabídku jako takovou je třeba chránit, nabídka nepodléhá povinnostem uveřejnění na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o ochraně osobních údajů. Jeví se jako praktické, aby zadavatel specifikoval v zadávacích podmínkách, které části nabídky budou součástí smlouvy, a tudíž budou uveřejněny. Účelem tohoto omezení je jednak chránit citlivé údaje dodavatele, které by neměly být vyzrazeny, ale také neuveřejňovat údaje, které nesouvisí s plněním, přičemž jsou však součástí nabídky pouze pro účely splnění podmínek zadávacího řízení, např. potvrzení o bezdlužnosti. Obecně lze tedy uvést, že pokud smlouva obsahuje údaje, které mají být považovány za obchodního tajemství, zadavatel tyto pro účely uveřejnění začerní. Ministerstvo pro místní rozvoj však není kompetentní k posouzení, zdali je možno považovat konkrétní položkový rozpočet za obchodní tajemství, či zda je projektová dokumentace předmětem ochrany autorského práva či nikoliv. Tyto záležitosti je třeba posuzovat vždy individuálně s ohledem na zákonná ustanovení a splnění pojmových znaků předmětných institutů. Obecně však platí, že je-li položkový rozpočet a projektová dokumentace přílohou smlouvy, či na ně předmětná smlouva odkazuje, je třeba tyto přílohy v souladu s ustanovením § 147a ZVZ řádně uveřejnit.

  Skutečně uhrazená cena u starých smluv

  09.04.2013 Dobrý den, chtěl bych se zeptat na povinnost uveřejňování dle § 147a odst. 1 písm. b) tj. výše skutečně uhrazené ceny a tu u těch smluv, kde plnění neskončilo (dlouhodobé smlouvy na dobu neurčitou-určitou), ale byly uzavřeny dávno před novelou. To může být např. elektrická energie, ročně částka přesáhne 1 mil. Kč bez DPH, musíme zveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny? V případě, že bychom museli u těchto smluv zveřejňovat skutečně uhrazenou cenu, tak jak je to když roční plnění je do 1 mil. Kč. Jde na toto pohlížet jako na zakázku malého rozsahu a není potřeba zveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny? A ještě poslední dotaz k tomuto tématu, město vlastní společnost, která dodává městu Teplo, zde je také potřeba případně zveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny? Předem děkuji za odpovědi

  Dobrý den,
  k Vašemu dotazu o povinnosti uveřejňování skutečně uhrazené ceny Vám sdělujeme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) následující.
  Zákonná povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění veřejné zakázky je vázána na rozhodný okamžik splnění smlouvy, nikoli na okamžik uzavření smlouvy. S ohledem na znění § 147a odst. 3 ZVZ je tedy třeba v případě smluv uzavřených na dobu delší než 1 rok uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za uplynulý rok do 31. 3. následujícího roku. Tato povinnost vznikla dnem účinnosti poslední novely ZVZ (tedy 1. 4. 2012). Zadavateli tedy vznikla povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění na základě předmětné smlouvy za rok 2012 a to nejpozději ke dni 31. 3. 2013.
  Výše skutečně uhrazené ceny dílčího plnění za uplynulý rok není v souvislosti s povinností uveřejnit tuto výši v souladu s § 147a ZVZ podstatná. Povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu se vztahuje na hodnotu veřejné zakázky jako celku.  Pokud byla tedy zadána podlimitní či nadlimitní veřejná zakázka, která zároveň nesplňuje podmínky uplatnění výjimky dle § 147a odst. 3 písm. b)                                                                                                                                                                                                       ZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit skutečně uhrazenou cenu veřejné zakázky, v případě dlouhodobých smluv skutečně uhrazenou cenu dílčího plnění za uplynulý kalendářní rok. Pro posouzení, zda se na zadavatele vztahuje povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu v souladu s § 147a ZVZ, je rozhodné, zda byla veřejná zakázka soutěžena jako veřejná zakázka malého rozsahu, ne jestli je hodnocena jako veřejná zakázka malého rozsahu dle v současné době účinné právní úpravy.
  V případě, že by se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, na kterou se nevztahuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu v souladu s § 147a ZVZ, z důvodu transparentnosti doporučujeme výši skutečného plnění uveřejnit.
  Dále upozorňujeme, že jestliže máte uzavřenu smlouvu na dobu neurčitou, tuto smlouvu lze měnit pouze při dodržení ustanovení § 82 odst. 7 ZVZ.
  K Vašemu poslednímu dotazu sdělujeme následující:
  V souladu s § 147a odst. 3 věta třetí ZVZ platí, že povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny a plnění veřejné zakázky se nevztahuje pouze veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) ZVZ.
  Z výše uvedeného vyplývá, že i v případě, kdy dodavatelem v rámci veřejné zakázky je společnost vlastněná zadavatelem a zároveň nejsou splněny předpoklady dle § 147a odst. 3 ZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny.

  Povinnost umožnit podání elektronických nabídek

  09.04.2013 Dobrý den, rád bych se tuto cestou položil následující otázku: Je zadavatel povinen umožnit uchazečům podávat nabídky jak v listinné tak v elektronické podobě? Možnost vymezení si podání pouze v el. podobě zákon výslovně umožňuje. Avšak u způsobu podání v § 69 ZVZ odst. 5 je uvedeno " Nabídky se podávají písemně, a to v listinné podobě nebo v el. podobě..". V případě, že zadavatel např. i disponuje elektronickým nástrojem, který el. podání umožňuje, ale stanovil by, že uchazeči mohou podat nabídky pouze v listinně podobě - je toto možné?

  Dobrý den,

  způsob podání nabídek upravuje ustanovení § 69 odst. 5 ZVZ, dle, kterého nabídky podávají písemně, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje.

  Ustanovení § 44 odstavec 3 písmene i) ZVZ dále umožňuje, aby zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na podání nabídek pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje.

  Žádné ustanovení ZVZ neumožňuje zadavateli, aby mohl stanovit požadavek na podání nabídky pouze v listinné podobě. Jediným důvodem, na základě kterého, by mohl zadavatel v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na podání nabídek pouze v listinné podobě, by byla objektivní skutečnost, že by zadavatel nedisponoval elektronickým nástrojem, na základě kterého by mohl přijímat nabídky podané elektronickými prostředky.

  Pokud zadavatel elektronickým nástrojem disponuje, nemá žádný zákonný důvod pro stanovení omezující požadavku, jímž by vyloučil možnost podat nabídku elektronickými prostředky.

  VZMR - jediná nabídka k hodnocení

  09.04.2013 Dobrý den, jedná se o zakázku malého rozsahu na využití odpadního tepla z kogenerační jednotky - výstavba teplovodu. Posuzujeme čtyři nabídky, z nichž tři nesplňují profesní kvalifikační předpoklad - požadovali jsme osvědčení o autorizaci dle zákona č. 360/1992 Sb. v oboru technika prostředí staveb, jedna nabídka obsahuje autorizaci v oboru pozemní stavby, další nabídka obsahuje oprávnění k montáži tlakových zařízení, oprávnění k revizím a zkouškám provozovaných tlakových zařízení a třetí nabídka certifikát odborné způsobilosti lepič plastů pro lepení potrubních systémů a osvědčení pro montáže a opravy vyhrazených plynových zařízení. Dvě z těchto nabídek ještě nesplňují technický kvalifikační předpoklad dle § 56 odst. 3 písm. a) - seznam prací za posledních pět let a osvědčení objednatelů - alespoň 3 stavby v objemu min. 1,4 mil. Kč bez DPH. Takže nám k hodnocení zbývá pouze jedna nabídka. Nepochybili jsme při stanovení profesního kvalifikačního předpokladu a při posuzování nabídek? A může být zbylá jedna nabídka předána hodnotící komisí zadavateli a ten rozhodne o výběru této nabídky nebo musí být výběrové řízení zrušeno? Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  profesní kvalifikační předpoklady, které jsou vymezeny v §54 ZVZ slouží pro prokázání schopnosti plnit zakázku ze strany dodavatele. Veřejný zadavatel je oprávněn požadovat prokázání splnění pouze takové kvalifikace, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, přičemž se vždy musí jednat o požadavky přiměřené předmětu a rozsahu veřejné zakázky. O diskriminační požadavky by se jednalo v případě, že by kvalifikační požadavky zadavatele byly stanoveny nepřiměřeně ve vztahu k předmětu a rozsahu veřejné zakázky. To platí i pro doklady, které zadavatel požaduje předložit jako důkaz o kvalifikaci dodavatele dle § 56 odst. 3 písm. a) ZVZ. Veřejný zadavatel je povinen postupovat v rámci zadávacího řízení dle §6 odstavec 1 ZVZ, tj. jednat transparentně, nediskriminačně a dodržovat zásadu rovného zacházení. Vzhledem k tomu, že neznáme Vámi popsanou problematiku podrobněji, není možné posoudit, zda jste profesní kvalifikační předpoklady stanovili správně. Pokud nemá dojít k diskriminačnímu jednání z Vaší strany, tzn. ze strany zadavatele, je nutné posoudit jaká profesní kvalifikace (autorizace) je pro plnění této VZ nezbytná, aby tyto předpoklady nebyly stanoveny neúměrně vysoko ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V případě, kdy jsou kvalifikační předpoklady neúměrné k předmětu VZ a pokud mohou být stanoveny i jiné, jedná se o diskriminační jednání.

  V případě druhého dotazu, který se týká zakázky malého rozsahu a jediné nabídky, splňující požadavky zadavatele, Vám sdělujeme následující:

  Na základě obecné výjimky z působnosti zákona není podle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 (dále jen „ZVZ“), zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle ZVZ. Výjimka podle výše zmíněného § 18 odst. 5 ZVZ představuje pouze možnost postupovat mimo režim ZVZ. Veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ (to jest zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace).

  V dotčeném případě, kdy se jedná o zakázku malého rozsahu, zadavatel nemá povinnost zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ. Povinnost zrušit bez zbytečného odkladu zadávací řízení podle § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ se na něj rovněž nevztahuje, pokud zadavatel postupoval podle § 26 odst. 5 věty druhé ZVZ, tj. zahájil zadávání VZMR postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Výjimka je pouze v případě, kdy vnitřní předpis organizace postupuje v přísnějším režimu, než který stanovuje zákon.

  Sdružení zadavatelů-uveřejňovací povinnost

  08.04.2013 Dobrý den, mám následující dotaz: Za účelem společného postupu při zadání veřejné zakázky (§2 odst. 9 ZVZ ) byla třemi veřejnými zadavateli uzavřena Smlouva o sdružení dle § 829 a násl. z. č. 40/1964, občanský zákoník, v platném znění. K veškerému jednání je za sdružení zadavatelů oprávněn pouze jeden z nich. Smlouvu s vítězným dodavatelem uzavře každý člen sdružení samostatně. Zákon o veřejných zakázkách ukládá zadavateli povinnost v něm specifikované dokumenty a informace uveřejňovat způsobem, který tento zákon stanoví. Kdo v tomto případě nese uveřejňovací povinnost? Na profilu kterého zadavatele je nutné uveřejnit příslušné informace a dokumenty týkající se průběhu zadávacího řízení? Má každý ze členů sdružení povinnost zveřejnit na svém profilu zadavatele smlouvu uzavřenou s vítězným dodavatelem? Děkuji předem za brzké vyřízení mého dotazu. S pozdravem Lenka Choutková

  Dobrý den,

  v souladu s § 2 odst. 9 ZVZ uzavře sdružení zadavatelů před zahájením zadávacího řízení písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků. Vámi popsané sdružení zadavatelů je považováno za jednoho zadavatele, z tohoto důvodu je nutné si v již zmíněné smlouvě stanovit, kdo má na starosti uveřejnění příslušných dokumentů, a na kterém profilu zadavatele budou zveřejněny. S ohledem na výše uvedené, zejména s ohledem na ustanovení § 2 odst. 9 ZVZ, Vám sdělujeme, že povinnost uveřejnit informace a dokumenty podle § 147 a 147a ZVZ má ten zadavatel, který na základě písemné smlouvy, uzavřené dle ustanovení § 2 odst. 9 ZVZ, jedná za ostatní sdružené zadavatele.

  Posouzení kvalifikace § 59 odst. 5 a 6

  05.04.2013 Dobrý den, rád bych znal Váš výklad § 59 odst. 5 a 6. Dle vlastní úvahy je považuji za nepříliš šťastné, protože odstavec 5 mluví pouze o prokazování technické kvalifikace nikoliv již o ostatních (§ 53, 54, 50) ve vztahu k pořizovanému protokolu o posouzení kvalifikace. Lze postupovat v případě zjednodušeného podlimitního řízení tak, že k uvedenému Protokolu o posouzení kvalifikace budou přiloženy jako příloha okopírovaná čestná prohlášení (dle § 62 odst. 3) z nabídek jednotlivých dodavatelů, kterými prokazují splnění kvalifikačních předpokladů tj. (§ 53, 54, 50, 56), obsahující název dokladu - čestné prohlášení dodavatele dle § 62 odst. 3 dále jméno a příjmení osoby, která čestné prohlášení za dodavatele vyhotovila a samotný datum vyhotovení? Děkuji Vám předem za rychlou odpověď.

  Dobrý den,

  z odstavce 5) § 59 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ) ve znění zákona číslo 55/2012 Sb., vyplývá, že součástí „protokolu o posouzení kvalifikace“ musí být „seznam dokladů, kterými uchazeči prokazovali technické kvalifikační předpoklady“. ZVZ v tomto ustanovení neukládá veřejnému zadavateli povinnost přiložit k „protokolu“ soubor uvedených dokladů. Na druhé straně přiložení takového souboru dokladů, například čestných prohlášení, ZVZ nezakazuje. Není však důvod rozšiřovat výše uvedený protokol o jiné přílohy, než ty, které ZVZ závazně požaduje.

  Dva dodavatelé se stejným jednatelem

  04.04.2013 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je v pořádku, pokud nabídku na veřejnou zakázku poslali dva různí dodavatelé, kteří mají zároveň totožného jednatele? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  Pouhá skutečnost, že jedna fyzická osoba je statutárním orgánem dvou uchazečů (právnických osob), nezakládá důvod k vyloučení nabídek těchto uchazečů. Nejedná se totiž o jednoho uchazeče, ale o dva rozdílné subjekty práva. Tuto situaci tedy nelze podřadit pod ustanovení zakazující jednomu dodavateli podat více jak jednu nabídku dle § 69 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

  VZMR - podané nabídky

  04.04.2013 Dobrý den, využívám této možnosti zeptat se na to, jaký je správný postup při následující situaci: Jedná se o VZMR na služby, byl osloven přímo omezený počet dodavatelů - 5, přesto nabídku podala i společnost, která nebyla mezi oslovenými. Je povinností zadavatele přijmout i tuto nabídku s ohledem na § 6 ZVZ? Děkuji Vám za brzkou odpověď.

  Dobrý den, zadavatel je povinen vždy postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Dle § 18 odst. 5 ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle ZVZ. Je však povinen dodržet zásady dle § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Podal-li proto v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu svou nabídku i uchazeč, jenž nebyl zadavatelem osloven, je zadavatel povinen jeho nabídku přijmout. Nepřijmutí nabídky neosloveného uchazeče by znamenalo porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Centrální zadávání - Dynamický nákupní systém

  02.04.2013 Dobrý den, v rámci centralizovaného zadávání byl centrálním zadavatelem zaveden dynamický nákupní systém. Centrální zadavatel nám, jako podřízené organizaci, nařizuje nakupovat komoditu "Počítače a stroje na zpracování dat a média" přes tento DNS v rozsahu zakázek nad 50 tis. Kč (za zakázku a rok). Vyplývá z příslušných usnesení vlády o centralizovaném zadávání povinnost administrovat zakázky malého rozsahu centrálně, tj. v našem případě přes DNS? Případně pokud budeme DNS využívat i pro zakázky malého rozsahu, nebude toto v rozporu s povinností využívat k tomuto účelu e-tržiště? Doposud jsme tyto zakázky administrovali na elektronickém tržišti, což velmi usnadňuje a zrychluje nákup komodit. Centrální zadavatel se odvolává na ministerstvo pro místní rozvoj, že i zakázky malého rozsahu (případně zjednodušená podlimitní řízení) musí být vyhlášeny centrálně, tudíž v DNS, což přináší např. i další náklady na zveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a dodržování dalších zákonných ustanovení. Děkuji

  Dobrý den,

  Usnesení vlády, která se vztahují na resortní systémy centralizovaného zadávání (zejména UV č. 563/2011 a UV č. 930/2011) taxativně neurčují, která zadávací řízení ( i VZMR) mají být centralizovaně zadávána a která ne. Hlavní zásadou je centrálně nakupovat povinné či resortní komodity bez ohledu na výši předpokládané hodnoty. V tomto případě je tedy nutné centrálně zadávat i VZMR. Co se týče Vašeho dotazu k nákupům v DNS v hodnotě VZMR a souladu s Usnesením vlády k e-tržištím, tak zde rozpor není. Dané zakázky v DNS jsou zadávány v rámci zákona (§ 95 ZVZ) a nákup na e-tržištích se na ně nevztahuje.

  Principem resortních systémů centralizovaného zadávání je jistá autonomie řídících subjektů stanovujících svá resortní pravidla včetně nákupní strategie. Ministerstvu pro místní rozvoj nepřísluší zavedení DNS Ministerstvem zdravotnictví pro potřeby centrálního zadávání blíže komentovat.

  Pouze doporučujeme předem stanovit povinností nadřízené a podřízené organizace ve vztahu k uveřejňovacím povinnostem jak ve VVZ, tak na profilu zadavatele.

  Veřejný zadavatel

  02.04.2013 Dobrý den, mám dvě otázky: 1. jsme akciová společnost podnikající v oblasti odpadového hospodářství. Vlastníky společnosti jsou ze 100% obce a města, pro které poskytujeme služby v OH. Je třeba aby obce vypisovaly VŘ na dodavatele služeb v OH? 2. V případě, že jako společnost investujeme, nakupujem služby atd. jsme jako společnost veřejným zadavatelem? Vždy nebo jen v některých případech? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu lze uvést, že pokud jsou v případě předmětné akciové společnosti splněny podmínky dle ust. § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ, a to, že společnost je 100% vlastněna ze strany měst a obcí a zároveň společnost vykonává podstatnou část své činnosti v jejich prospěch, lze aplikovat výjimku ze ZVZ – in-house. Zároveň lze konstatovat, že pokud jsou v případě předmětné společnosti splněny podmínky pro tzv. výjimku in-house, budou splněny i podmínky pro naplnění definice veřejného zadavatele, a to z důvodů následujících:

  Pro naplnění podmínek definice veřejného zadavatele ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) ZVZ je nutno taxativního splnění dvou základních podmínek, a to:

  1) jiná PO musí být založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou či obchodní povahu, a
  2) je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  Musí se tedy jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v oblasti vodohospodářství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nutno jak již shora řečeno v tom kterém případě nezbytné posouzení ad hoc.

  Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá.

  Ve vztahu k druhé podmínce lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele.Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí.

  Tedy v případě zadávání veřejných zakázek souvisejících s odpadovým hospodářstvím mezi městy a obcemi a jimi vlastněnou akciovou společností lze aplikovat výjimku ze ZVZ, v druhém případě, a to kdy samotná akciová společnost příkladmo poptává služby apod. (tedy případy kdy se jedná o veřejnou zakázku) je však samozřejmě nutno postupovat v intencích ustanovení platných pro veřejného zadavatele.

  Záměna místa plnění VZ

  29.03.2013 ážení, dovoluji si vás požádat o zodpovězení následujícho dotazu: Veřejný zadavatel uzavřel smlouvu o dílo (SoD) na dodávku stavebních prací. Předmětem SoD je rekonstrukce 6-ti betonových nádrží v průběhu několika let. Nádrže tvoří část technologického celku 12 nádrží a čerpacích stanic. V pruběhu plnění VZ došlo k zhoršení stavu části zbývajících nádrží a bylo by třeba zajistit přednostně rekonstrukci jedné z nádrží z druhé části - nádrží č. 7-12. Obě nádrže jsou zcela identické a identický by byl i způsob jejich rekonstrukce včetně všech technických podmínek a finančního plnění. Uzavření další SoD krom časových důvodů ztěžuje i nedostatek finančních prostředků zadavatele. Je možné uzavřít dodatek ke smlouvě, kterým dojde ke změně místa plnění VZ tak, že na místo nádrže č. 6 (je součástí předmětu plnění dle uzavřené SoD) bude rekonstruována nádrž č. 7 (nebyla součástí předmětu plnění dle uzavřené SoD)? Ke zhoršení postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 82 odst. 7 zákona o VZ nedochází, neboť obě plnění jsou identická. Děkuji S pozdravem Řehák

  Dobrý den,
  změnu smlouvy, která byla uzavřena na základě zadávacího řízení, upravuje ustanovení § 82 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Podle tohoto ustanovení nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, přičemž za podstatnou se považuje taková změna, která by:
  a) rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) a § 23 odst. 7 ZVZ,
  b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,
  c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
  d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.
  Naplnění kterékoliv z výše uvedených skutečností způsobí nepřípustnost změny smlouvy.
  Při posouzení konkrétní situace je třeba vycházet z předpokladu, že zadavatel provedl zadávací řízení na základě skutečností, které mu byly v době zahájení známy. Pokud se v průběhu realizace veřejné zakázky na základě uzavřené smlouvy objevily nové skutečnosti, které nemohl zadavatel předvídat a také zahrnout do zadávacích podmínek, je zřejmé, že nebylo jiné východisko, než upravit původní znění smlouvy dodatkem ke smlouvě.
  Pokud tedy zadavatel prokáže, že změna místa plnění veřejné zakázky nerozšířila předmět veřejné zakázky, neovlivnila účast uchazečů na veřejné zakázce, neovlivnila výběr nejvhodnější nabídky nebo neměnila ekonomickou rovnováhu smlouvy, je taková změna ve smyslu ZVZ přípustná.

  Doplnění kvalifikace

  27.03.2013 Dobrý den, ráda bych se zeptala na výklad ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ. Z ustanovení § 59 odst. 4 lze dovodit, že se dá doplnit doklad (kvalifikace) i s datem pozdějším, ale je nutné doložit, aby byl v dokladu byl zřejmý stav věci, jaký byl k datu podání nabídek. Chápu to správně? Nyní u nás, nevím jak je to v jiných městech, nastává problém, kdy uchazeči nezískají snadno doklad od FÚ. Tento úřad má na vystavení potvrzení 30 dní. Takže při jeho absenci v nabídce se dá předpokládat, že doklad, který bude na výzvu doplněn, bude nést pozdější datum (po podání nabídek) a navíc zde bude uvedeno i datum o bezdlužnosti nejspíše k datu jeho vystavení. A to může být v rozporu právě s datem pro podání nabídek (v době podání nabídek může mít uchazeč dluh). Jakým způsobem by mě zadavatel postupovat? Co dělat v případě, že v nabídce se objeví případně i jen prohlášení (i když zadavatel požadoval potvrzení FU) o bezdlužnosti s prohlášením, že uchazeč požádal a do podání nabídek předmětné potvrzení nezískal. Děkuji

  Dobrý den,
  k Vašemu dotazu na výklad ustanovení § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) Vám sdělujeme následující:
  Ustanovení § 59 odst. 4 poslední věty ZVZ je třeba vykládat tak, že veškeré skutečnosti, kterými dodavatel prokazuje splnění kvalifikace, musí nastat ve lhůtě podle § 52 ZVZ (v tomto případě ve lhůtě pro podání nabídek), i když prokázány mohou být i později. Tzn., že dodavatel může na základě výzvy zadavatele podle § 59 odst. 4 ZVZ dodatečně doložit dokumenty prokazující splnění kvalifikace, které mohou být datovány po konci lhůty podle § 52 ZVZ (po konci lhůty pro podání nabídek), ovšem z takto předložených dokladů musí plynout, že skutečnosti, které jsou těmito doklady osvědčovány, nastaly ve lhůtě podle § 52 ZVZ. Potvrzení z finančního úřadu je možné získat i zpětně k požadovanému datu. Požadavky ZVZ na prokázání kvalifikace ve lhůtě dle § 52 ZVZ nelze zmírnit.
  Pokud zadavatel vyžaduje potvrzení o bezdlužnosti z finančního úřadu a uchazeč ve své nabídce předloží pouze čestné prohlášení o této skutečnosti, jedná se o nesplnění podmínky kvalifikace a zadavatel takového uchazeče může v souladu s ustanovením § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat k doplnění požadovaných informací, k čemuž stanoví dodavateli dodatečnou lhůtu. V opačném případě zadavatel takového dodavatele vyloučí z výběrového řízení.
  V zadavatelem stanovené dodatečné lhůtě má dodavatel oprávnění předložit zadavatelem požadované informace (dokumenty), pakliže nechce být vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Skutečnosti, které příslušný dokument potvrzuje, však musí nastat již ve lhůtě pro podání nabídek.
  Pokud by zadavatel nevyzval dodavatele k doplnění požadované kvalifikace, mohl by se připravit o nejvýhodnější nabídku. Proto doporučujeme, aby zadavatel takové dodavatele vyzýval k doplnění chybějících dokumentů. Vyloučení dodavatele bez poskytnutí možnosti doplnit chybějící údaje, by mohlo být považováno za jednání v rozporu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, tedy označeno za nehospodárné.

  Zadávací lhůta

  27.03.2013 Přeji dobrý den. Naše společnost podala v roce 2011 nabídku na uzavření Rámcové smlouvy. V nabídce akceptovala Zadávací lhůtu stanovenou zadavatelem. Veřejná zakázka byla projednávána u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který teprve v nedávné době vydal stanovisko umožňující pokračovat v jednání o uzavření Rámcové smlouvy. ZoVZ stanoví, kdy a za jakých podmínek přestává platit zákonná lhůta - v tomto případě se jedná o dobu, kdy byl veřejná zakázka projednávána u Úřadu. Mezitím ale došlo k výrazné změně kurzu EUR a USDx CZK, došlo ke změně DPH, což nás v tuto chvíli znevýhodňuje. Existuje nějaká legislativní cesta jak jednat o úpravě cen nabídky před uzavřením smlouvy? Předem děkuji za odpověď

  Dobrý den, na Váš dotaz týkající se možnosti změny ceny před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku uvádíme v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) následující: dle ustanovení § 82 odst. 2 věta druhá ZVZ má zadavatel povinnost uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným dle § 32 ZVZ (ustanovení § 32 ZVZ se vztahuje k jednacímu řízení s uveřejněním; domníváme se, že zadavatel nepostupuje tímto zadávacím řízením, proto se na něj nevztahuje možnost úprav nabídky v souladu s § 32 ZVZ). Změny měnových kurzů patří k běžným ekonomickým rizikům, a proto by s nimi měli dodavatelé počítat již při přípravě své nabídky. Vzhledem k uvedenému by pak měli vhodným způsobem ošetřit tyto nepředvídatelné a nevyhnutelné skutečnosti již v nabídce, kterou předkládají zadavateli (např. kurzová doložka). V souvislosti se změnou DPH je rozhodné znění smlouvy a především skutečnost, zdali je smlouva uzavřena v částce obsahující DPH či bez DPH. Pokud je ve smlouvě uvedena částka včetně DPH, případně stanovena konkrétní procentní sazba DPH, je možné smlouvu upravit právě o příslušnou procentní změnu sazby DPH. Pokud je uvedená cena bez DPH, dodavatel k této ceně přičte aktuální sazbu DPH. Ustanovení § 82 odst. 2 věta druhá ZVZ uvádí, že „smlouva je uzavřena v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče…“. S ohledem na toto zákonné ustanovení je možné v případě změny DPH cenu o příslušnou daňovou sazbu upravit, není však možné upravovat celkovou cenu o kurzové změny.

  Vyřazení nabídky z důvodu uvedení nesprávného IČ

  26.03.2013 Dobrý den, zadavatel vyřadil nabídku z účasti v zadávacím řízení ve zjednodušeném podlimitním řízení z důvodu uvedení nesprávného IČ dodavatele, které bylo uvedeno nesprávně na všech dokumentech nabídky. Je tento postup správný? Nejedná se o chybu formální zejména s ohledem na skutečnost, že se tento údaj nachází ve všech veřejně dostupných databázích a z nabídky je zřejmé, že se jedná o dodavatele, jehož služby jsou v souladu s předmětem zakázky? Nemohl postupovat této věci podle § 76 odst. 3 zák. o VZ a vyžádat si případně vysvětlení v případě nejasností?

  Dobrý den,

  zákon stanoví, že v nabídce musí být uvedeny identifikační údaje uchazeče (viz § 68 odst. 2 ZVZ).

  Podle § 17 písm. d) ZVZ se pro účely ZVZ identifikačními údaji kromě jiného rozumí „identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu; identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu“.

  Na základě ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ je hodnotící komise povinna provést posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách (kráceno). Totéž ustanovení zároveň stanoví, že „nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny“.

  Nad rámec dotazu pro úplnost doplňujeme, že uvedení nesprávného IČO není předmětem hodnocení nabídek (§ 79 ZVZ), je toliko předmětem posouzení nabídek (§ 76 ZVZ), nemůže tedy ovlivnit pořadí úspěšnosti nabídek.

  Lze shrnout, že s ohledem na to, že

  – z dikce ZVZ vyplývá, že hodnotící komise má možnost (nikoli povinnost) požádat uchazeče na základě § 76 odst. 3 ZVZ o písemné vysvětlení (nikoli však o doplnění) nabídky; tuto žádost se doporučuje využívat kromě jiného zejména z důvodů umožnění účasti většího počtu uchazečů v soutěži o VZ s cílem postupovat tak, aby bylo dosaženo optimálního vztahu mezi hospodárností, účelností a efektivností VZ,

  – podle § 68 odst. 2 ZVZ musí být v nabídce uvedeny identifikační údaje uchazeče a tyto údaje mají z logiky věci jednoznačně identifikovat uchazeče (především v případech shodných názvů obchodních firem apod.), a proto by měly být uvedeny správně,

  – nesprávně uvedené IČO může vést zadavatele k pochybnostem o tom, kdo (jaký uchazeč) podal nabídku, a zda je skutečně vázán svou nabídkou,

  se jeví, že jestliže zadavatel v dotčeném případě vyřadil předmětnou nabídku, protože nesplňovala zákonné požadavky, nepostupoval v rozporu se ZVZ. V předmětném případě bylo na zvážení zadavatele, zda vyhodnotí IČO nesprávně uvedené ve všech dokumentech představujících nabídku jako formální pochybení, překlep bez významnosti, nebo zda bude výsledkem jeho posouzení rozhodnutí o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení.

  Počet nabídek

  26.03.2013 Dobrý den, rádi bychom se zeptali, zda v případě, že obec vypíše vyběrové řízení na poskytnutí úvěru na financování akce jako zakázku malého rozsahu ( předpokládaná výše služby je cca 500 000 Kč,) a obdrží pouze jednu nabídku, může nabídku otevřít a posoudit a případně uzavřít smlouvu nebo musí obdržet minimálně dvě nabídky? Předem děkujeme za odpovědˇ. Pavlíčková

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky, která bude obcí realizována, je 500.000,- Kč (pravděpodobně bez DPH) a tudíž se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na služby ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).

  Dle § 18 odst. 5 ZVZ nemusí zadavatel zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu. Je však povinen dodržet zásady ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Vaše obec jako zadavatel proto nemusí při zadání veřejné zakázky malého rozsahu na poskytnutí úvěru postupovat dle ZVZ, avšak zásady ZVZ je povinna dodržet bezvýhradně.

  Ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ, jež se týká bezodkladné povinnosti zadavatele zrušit zadávací řízení, v jehož rámci by obec případně obdržela toliko jedinou nabídku, se s ohledem na shora uvedené na Váš případ rovněž nevztahuje a jako zadavatel nejste povinni zrušit zadávací řízení, obdržíte-li pouze jedinou nabídku.

  Doručování datovou schránkou

  22.03.2013 Dobrý den, mám dotaz k doručování dokumentů, které zasílá zadavatel uchazečům datovou schránkou. Kdy se zpráva považuje za doručenou, pokud se uchazeč nehlásí do datové schránky? Platí fikce doručení po 10 dnech? Můj dotaz se týká všech dokumentů, které by zadavatel mohl v průběhu zadávacího řízení potřebovat uchazečům zaslat (oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, oznámení o vyloučení uchazeče, oznámení o vyřazení nabídky při otevírání obálek, .....) Zadavatelem je obec (městská část Prahy). Předem děkuji za odpověď Straňáková

  Dobrý den,

  na používání datových schránek při komunikaci v zadávacím řízení se vztahuje ustanovení § 18a odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008“), přičemž z uvedeného ustanovení vyplývá, že dokument zaslaný prostřednictvím datové schránky je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.

  V případě, že nastane situace, kdy se uchazeč, resp. osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, do datové schránky nepřihlásí a není možné podle výše uvedeného ustanovení zákona č. 300/2008 doručit uchazeči nějaký dokument např. Rozhodnutí o vyloučení nebo Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, což by mohlo vést k paralyzování jakéhokoliv zadávacího řízení, je možné aplikovat ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský zákoník“), který obsahuje obecnou právní úpravu doručování dokumentů v soukromoprávních vztazích.

  Tato obecná úprava doručování je obsažena v § 45 Občanského zákoníku, který stanoví, že „projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde“, přičemž z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) vyplývá, že právní úkon je doručen nepřítomné osobě okamžikem, kdy jí dojde. Přestože tedy není možné uplatnit procesně právní fikci doručení, kterou upravují veřejnoprávní předpisy, má judikovaný institut dispoziční sféry adresáta v podstatě shodné účinky. Pro doručení právního úkonu tedy postačí, že adresát právního úkonu nabyl konkrétní možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. Pokud jde tedy o doručení dokumentu datovou schránkou v rámci zadávacího řízení (např. Rozhodnutí o vyloučení, Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky), pak s ohledem na výše uvedenou konstantní judikaturu Nejvyššího soudu lze uzavřít, že takový dokument byl doručen adresátovi, pokud se tento dokument dostal do jeho dispoziční sféry, tedy pokud byl doručen na adresu jeho sídla/jeho datové schránky, případně na adresu uvedenou v nabídce, jako adresu pro doručování a tento uchazeč měl možnost si jej převzít.

  S ohledem na maximální bezpečnost, směřující k eliminaci rizika úspěšného napadení tohoto postupu ze strany osoby, které je takovýmto způsobem doručováno, doporučujeme za den doručení považovat poslední den, kdy si taková osoba mohla doručovaný dokument převzít (vyzvednout).

  Finanční limit

  19.03.2013 Dobrý den Prosím o určení prováděcího předpisu na který je odkaz v § 12 odst. 1. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Zdeněk Hubáček

  Dobrý den,

  k Vašemu dotazu ohledně prováděcího předpisu, na který odkazuje ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Vám sdělujeme, že se jedná o nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů. Finanční limity pro veřejné zakázky účinné od 1. 1. 2012 naleznete také na níže uvedeném odkazu.

  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Legislativa-a-Judikatura/Legislativa

  Použití záruční lhůty jako hodnotícího kritéria

  19.03.2013 Dobrý den, použili jsme v zadávacím řízení jako jedno z dílčích hodnotících kritérií délku záruční lhůty. K použití tohoto kriteria jsme přistoupili na základě Metodiky zadávání veřejných zakázek ze dne 15. 7. 2012, kde je na straně 124 uvedeno toto kritérium jako jeden z příkladů možných kritérií v rámci hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky. Nyní jsme byli Úřadem Regionální Rady, se kterým průběžně situaci konzultujeme upozorněni, že Záruční lhůta nesmí být použita jako hodnotící kritérium. Zadávací řízení stále běží, máme tudíž možnost včas případně podmínky upravit. Rádi bychom si proto ověřili, zda Záruční lhůta může být použita, či nikoliv, případně za jakých podmínek může být použita.

  Dobrý den,

  zákon č. 55/2012 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2012 novelizován zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinesl zákaz použití některých dílčích hodnoticích kritérií, a to konkrétně smluvních podmínek, jejichž účelem je zajištění povinnosti dodavatele (např. smluvní pokuty, úroky z prodlení), a platebních podmínek (délka splatnosti faktur). Záruka jako hodnoticí kritérium nadále zůstává umožněna, zadavatel však vždy musí zvážit účelnost jejího hodnocení. Je rovněž vhodné stanovit minimální a maximální délku záruky, jinak se zadavatel vystavuje riziku, že v nabídce dodavatel nabídne až absurdně dlouhou délku záruky (i delší než životnost požadovaného plnění) a zadavatel bude muset tuto nabídku vyhodnotit jako nejlepší v daném kritériu, protože nabídce s nepřiměřeně dlouhou délkou záruky nelze přidělit nula bodů, i kdyby si to zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci (toto platí obdobně pro všechna hodnoticí kritéria, u kterých je pro zadavatele nejvýhodnější nabídka s co možná nejvyšší hodnotou a jdou k tíži dodavatele; k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 75/2009).

  Zadání veřejné zakázky

  18.03.2013 Dobrý den, dotaz se týká zadání opravy oken a dveří u obce. Odhad zakázky je cca 170.000,- Kč. Je nutné zadání přes elektronické tržiště nebo může být zadáno přímo vybranému zhotoviteli. Děkuji za informaci.

  Dobrý den,
  k Vašemu dotazu sdělujeme, že usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2010 č. 343 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků ukládá povinnost členům vlády a vedoucím ústředních správních úřadů zajistit, aby v rámci veřejných zakázek malého rozsahu a veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení při pořizování a obnově komodit uvedených v seznamu, který je přílohou předmětného usnesení, postupovaly v souladu s Pravidly systému používání elektronických tržišť.
  Ostatním veřejným zadavatelům ve smyslu ustanovení § 2 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“), je takový postup pouze doporučen.
  K Vašemu dotazu tedy uvádím, že veřejný zadavatel, kterým je obec, nespadá pod působnost shora uvedeného nařízení, a proto zadavatel není povinen zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu na opravu dveří a oken za použití elektronického tržiště. Veřejný zadavatel je povinen postupovat při zadání veřejné zakázky tak, aby neporušil zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ. I přes to, že působnost shora uvedeného nařízení na obce nespadá, lze považovat postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu za použití elektronických tržišť za doporučený.

  VZ a autorská díla

  18.03.2013 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat v případě VZ týkajících se autorských děl. Jako příspěvková organizace pořádáme mezinárodní kulturní akci, v rámci které zadáváme českým i zahraničním umělcům vytvoření nových děl či provedení již děl existujících - tj, jedná se o umělecké profese typu režisér, choreograf, kurátor, autor výtvarné koncepce, scénograf, architekt, grafik či , kde není možné jako kritérium stanovit cenu apod, ale zadávali jsme to vždy samozřejmě podle jejich uměleckých kvalit. Nyní jsme s odvoláním na nový zákon o VZ zřizovatelem vyzýváni k realizacím VZ i v rámci elektronických systémů a jako hlavní kritérium stanovit cenu. Podobný problém máme i s realizací překladů uměleckých textů či tisku uměleckých publikací. Na těchto stránkách ( http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Info-forum/Otazky-a-odpovedi/CAST-TRETI-Zvlastni-postupy-v-zadavacim-rizeni-(%C2%A78) jsem četla i tento výklad: "Elektronickou aukci dále nelze použít ve specifických případech, kdy má být součástí předmětu veřejné zakázky na služby či stavební práce plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Účelem tohoto omezení je zdůraznění významu subjektivní stránky hodnocení v případech těch veřejných zakázek, kdy předmětem plnění je vytvoření např. autorského díla, a kdy tedy pro účely hodnocení nabídek není vhodné použít hodnoticí kritéria založená na kvantifikovatelných parametrech. Na druhou stranu je nezbytné vykládat toto omezení s ohledem na konkrétní veřejnou zakázku. Toto omezení by mělo směřovat na takové veřejné zakázky, kdy dochází k vytvoření určitého autorského díla v rámci plnění předmětu veřejné zakázky a toto autorské dílo tvoří primární cíl zadavatele (typicky se může jednat o vyhotovení projektu, architektonické studie, softwaru vytvořeného „na zakázku“, který bude mít nesporně charakter autorského díla, apod.). Domníváme se, že samotné restaurátorské a uměleckořemeslné práce nepředstavují zakázku na stavební práce, jejichž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Nicméně MMR není gestorem zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a proto není kompetentní k výkladu tohoto zákona. V případě, že by se v souladu s autorským zákonem jednalo o duševní vlastnictví, není možné elektronickou kauci využít. V opačném případě ji naopak využít lze. " V zákoně o VZ ani autorském zákoně jsem však nic takového nenašla, proto bych se ráda dozvěděla, o co se tento výklad opírá, abych jej mohla použít. Děkuji

  Dobrý den,

  dotazujete se celkem na tři oblasti, ke kterým sdělujeme následující:

  a) tážete se, o co se opírá výklad k § 96 odst. 1 ZVZ.
  Tento výklad se opírá přímo o samotné ustanovení § 96 odst. 1 ZVZ, kde je zakotveno, že „Elektronickou aukci nelze využít, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví.“ Toto ustanovení se zabývá tím, zda se předmět veřejné zakázky týká či netýká práv duševního vlastnictví, a tedy zda je, resp. není možno využít elektronickou aukci.
  Koná-li se tedy zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky na služby nebo stavební práce, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví, není žádný zadavatel oprávněn elektronické aukce využít. Smyslem tohoto ustanovení je, je-li předmětem veřejné zakázky (dále také jen „VZ“) plnění chráněné právy duševního vlastnictví (např. vytvoření architektonické studie), omezit nadměrné upřednostňování ceny VZ na úkor kvality prováděného plnění.
  Tento výklad naleznete přímo v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012), která je dostupná na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích na http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska. Zmíněná metodika vytváří podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek v praxi, není právně závazným výkladem ZVZ.
  V této souvislosti upozorňujeme na to, že kritéria, která budou předmětem elektronické aukce, musí být zadavatelem stanovena vždy tak, aby byla vyjádřitelná v číslech. To přímo souvisí s následujícím postupem v elektronické aukci, kdy jakákoliv jiná kritéria, která by nebyla číselně vyjádřitelná, by nemohla být hodnocena. Kromě těchto hodnotících kritérií však mohou zadávací podmínky obsahovat číselně nevyjádřitelná hodnotící kritéria, která budou vyhodnocena v rámci předběžného hodnocení, přičemž v rámci elektronické aukce se již tyto hodnoty měnit nebudou (budou do matematického vzorce dosazeny jako konstanty). Hodnotícím kritériem, jež bude předmětem elektronické aukce, tak může být například cena plnění, délka záruční doby, atp. Není možné, aby hodnotícím kritériem pro elektronickou aukci byl například způsob provedení služby, jež je předmětem VZ, neboť toto kritérium nelze jednoznačně číselně vyjádřit.
  Upozorňujeme však, že situaci je potřebné posoudit zásadně vždy v konkrétním případě na základě všech okolností případu. Obecně nedoporučujeme VZ na služby hodnotit prostřednictvím elektronické aukce, jelikož se jedná o plnění, která je potřeba hodnotit především kvalitativně, nikoliv získat nejlevnější možnou nabídku;

  b) dále zmiňujete, že jste zřizovatelem vyzýváni k tomu, abyste jako „hlavní kritérium stanovovali cenu“.

  Pokud jde o cenu, ZVZ neuvádí, zda má zadavatel jako základní hodnotící kritérium stanovit nabídkovou cenu.
  ZVZ stanoví v § 78 ZVZ, že zadavatel má možnost zvolit si pro zadání VZ mezi těmito dvěma základními hodnotícími kritérii, a to podle druhu a složitosti VZ:

  – ekonomická výhodnost nabídky, nebo
  – nejnižší nabídková cena.

  Je tedy na rozhodnutí zadavatele, jaké základní hodnotící kritérium si vybere pro zadání VZ a jaké váhy přidělí jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím, v případě, že jako základní hodnotící kritérium zvolí ekonomickou výhodnost nabídky.
  Toto stanovil ZVZ před nabytím účinnosti zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012, kterým se mění ZVZ, (dále jen „novela ZVZ“), a stanoví to takto i nyní. Nelze tedy spojovat novelu ZVZ s jakýmikoli legislativními úpravami týkajícími se základních hodnotících kritérií;

  c) uvádíte, že jste „zřizovatelem vyzýváni k realizacím VZ i v rámci elektronických systémů“.

  Máte-li „elektronickým systémem“ na mysli dynamický nákupní systém, lze shrnout následující.
  Novela ZVZ akcentovala sice možnosti používání elektronického zadávání VZ, avšak dynamický nákupní systém (viz § 17 písm. b) ZVZ a dále § 93 až 95 ZVZ) je jako plně elektronický systém vhodný toliko pro pořizování běžného (standardizovaného) a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Dynamický nákupní systém lze využít zejména pro pořizování takových typů komodit jako jsou kancelářské potřeby, běžně dostupné IT komponenty jako jsou monitory, klávesnice, náplně do tiskáren, překladatelské služby, běžný stavební materiál. Představuje-li tedy předmět VZ běžné (standardizované), obecně dostupné zboží, služby či stavební práce, může zadavatel využít dynamický nákupní systém.

  Závěrem si dovolujeme upozornit, že naše stanovisko je nezávazné a nelze předjímat případné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v konkrétním případu. Dále upozorňujeme, že vycházíme toliko z předložených či dostupných podkladů a informací.

  VZ

  15.03.2013 Dobrý den, najdu nějaký vzor jak správně a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a rovněž v el.podobě, vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, položkový rozpočet a souhrnný rozpočet pro zadání veřejné zakázky na dodavatele?

  Dobrý den,

  v současné chvíli je připravováno metodické výkladové stanovisko k některým ustanovením vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „vyhláška“), společně se vzorovým soupisem prací, jejichž finální podoba bude uveřejněna na webových stránkách provozovaných MMR ČR (www.portal-vz.cz).

  Soupis prací stanoví v přímé návaznosti na projektovou dokumentaci pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb podrobný popis všech stavebních prací, dodávek či služeb, které jsou nezbytné k úplné realizaci předmětu veřejné zakázky a popis dalších prací, dodávek a služeb nezbytných k plnění požadavku zadavatele.
  Záleží na rozhodnutí zpracovatele soupisu, zda popíše položku individuálně či zda v soupisu použije položku z některé cenové soustavy (např. CS RTS či URS).

  Výkazem výměr vyhláška rozumí popis postupu výpočtu celkového množství stavebních prací, dodávek nebo služeb, případně s uvedením odkazu na výkresovou nebo textovou část dokumentace tak, aby byla umožněna kontrola postupu výpočtu, a tím i celkové výměry položky. Výkaz výměr není povinným údajem každé položky soupisu, i když ze znění § 6 vyhlášky lze na povinnost usuzovat, nebylo záměrem vyhlášky měnit stávající praxi.

  Nezbytnost uvedení výkazu výměr, tedy postupu výpočtu celkového množství u položky soupisu, je v praxi vždy ponecháno na úvaze zpracovatele soupisu.
  U položek se stejnou výměrou se výkaz výměr neopakuje a je uveden odkazem. Zároveň se obvykle výkaz výměr neuvádí u položek s celkovým množstvím, u kterých není potřeba dokumentovat výpočet matematickým postupem.
  Pokud je výkaz výměr z praktických nebo jiných důvodů zpracován samostatně a není tedy součástí soupisu prací, je nezbytné u položky soupisu uvést odkaz na místo v zadávací dokumentaci, kde je příslušný výkaz výměr uveden.

  Při zpracování soupisu prací v návaznosti na výpočty výměr a výpisy prvků zpracované CAD produkty pro projektování, je nutné, aby zpracovatel příslušné dokumentace předal zpracovateli soupisu stavebních prací, dodávek a služeb dokumentaci výpočtu v listinné, případně i elektronické podobě. Výkaz výměr u položky soupisu se v takovém případě může odkazovat na příslušné místo přiloženého postupu výpočtu v zadávací dokumentaci.

  Ustanovení § 12 vyhlášky stanoví podmínky pro elektronickou podobu soupisu tak, aby byl umožněn transfer dat a zpracování pomocí různých SW produktů. Vyhláška dále stanoví, že všechny dílčí soupisy k jedné zakázce musí být v jednotném formátu.
  Formát xml je vyhláškou považován za základní elektronickou podobu soupisu. Tento formát je obecně určen k transferům dat a je tedy vhodným formátem pro přenos soupisů prací mezi jednotlivými SW produkty a je současně vhodný k distribuci od zadavatelů k dodavatelům a naopak.

  Obsah údajů a struktura formátu je aktualizovanou verzí dokumentu již dříve dohodnutého hlavními producenty rozpočtových SW produktů, pro zajištění nezávislosti všech účastníků řízení na jednom SW produktu.
  Obsah formátu odpovídá podmínkám této vyhlášky a jeho úplná dokumentace je neomezeně dostupná na internetových stránkách (http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Legislativa-a-Judikatura/Legislativa/Narodni-legislativa-aktualni-a-uplne-zneni-z-(1)/ZVZ).
  Na této adrese je dále možné stáhnout speciální SW modul, který umožní prohlížení soupisu v xml formátu, jeho kontrolu, doplnění nabídkové ceny, případně upřesnění popisu položky a vytvoření nabídky.
  Tento modul je určen pro dodavatele, který nemá žádný SW produkt pro zpracování nabídky.

  Formát xls je elektronickou podobou ve smyslu § 14 vyhlášky. Otevřeným formátem je tento formát z toho důvodu, že lze oprávněně předpokládat, že každý dodavatel jej má k disposici a může jej pro tento účel použít.
  Zadavatel by měl ve svých obchodních podmínkách (smlouvě se zpracovatelem soupisu) dohodnout i formát, ve kterém mu bude soupis stavebních prací, dodávek a služeb předán a není v rozporu s vyhláškou, bude-li zadavatel požadovat formáty oba.

  Zadávací řízení na dodatečné služby při využití opčního práva

  15.03.2013 Dobrý den, jaký by měl být přesný procesní postup při zadání veřejné zakázky na rozšíření služeb od stejného dodavatele, který byl vybrán v rámci otevřeného výběrového řízení? Původně se jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku s opčním právem v zadávací dokumentaci, kdy se v průběhu poskytování služeb objevila potřeba tyto služby rozšířit formou dodatku k původní smlouvě s dodavatelem. Hodnota zakázky za poskytnutí dodatečných služeb nepřesahuje hodnotu opčního práva v zadávací dokumentaci. Děkuji.

  Dobrý den,
  definice opčního práva je zakotvena v ustanovení § 99 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen jako „ZVZ“). Dle uvedeného ustanovení se opčním právem rozumí právo zadavatele na poskytnutí dalších dodávek, služeb či stavebních prací, jejichž zadání si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení.
  Dle ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ lze využít opčního práva pouze v rámci zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen jako „JŘBU“), přičemž předmětné ustanovení nedovoluje zadat v rámci JŘBU veřejnou zakázku na dodávky.

  Ze shora uvedeného ustanovení je dále zřejmé, že v případě, kdy zadavatel hodlá zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby, je třeba vycházet z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které upravuje JŘBU pro nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i pro nové služby.

  Předmětné ustanovení nelze vykládat rozšiřujícím způsobem, neboť v něm je explicitně vyjádřeno, kteří zadavatelé (zda veřejní, dotovaní či sektoroví) mohou zadat veřejné zakázky na služby. Z ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ je tak zřejmé, že veřejnému zadavateli, příp. dotovanému zadavateli, je umožněno zadat veřejnou zakázku jak na nové stavební práce, tak na nové služby.

  Vyjma podmínek stanovených v ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, které musí být splněny kumulativně, je využití opčního práva omezeno ve spojitosti s cenou opčního práva. Ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) a b) ZVZ upravují limity při využití opčního práva. V souvislosti s limity při využití opčního práva upozorňujeme, že je třeba rozlišovat mezi výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky a cenou, která má být za předmět veřejné zakázky uhrazena. Při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva musí zadavatel respektovat jak ustanovení § 99 odst. 3 písm. a) ZVZ, tedy cena bez daně, kterou by byl povinen uhradit za plnění předmětu veřejné zakázky, nesmí o víc než 30% převyšovat předpokládanou hodnotu opčního práva vymezeného v zadávací dokumentaci a zároveň musí být respektováno také písmeno b) téhož ustanovení zákona, tedy, že cena plnění odpovídající opčnímu právu nesmí činit více než 30% ceny původní veřejné zakázky. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že při zadávání veřejné zakázky na základě využití opčního práva nepostačí zkoumat pouze podmínky uvedené v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky, ale je nutné také přihlížet ke konkrétním okolnostem, tedy například za jakou cenu byla původní veřejná zakázka vysoutěžena

  K Vašemu dotazu dále sdělujeme, že zadavatel je povinen na základě ustanovení § 99 odst. 5 ZVZ stanovit dobu využití opčního práva a vymezit předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Při stanovení doby využití opčního práva vychází zadavatel z ustanovení § 23 odst. 7 bod 5 ZVZ, tedy JŘBU musí být zahájeno nejpozději do tří let od uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. Co se stanovení předmětu plnění veřejné zakázky týká, je zadavatel oprávněn využít opčního práva jen pro plnění shodné nebo obdobné s původní veřejnou zakázkou. Upozorňujeme, že zadavatel zadá na základě využití opčního práva jen tu část předmětu plnění veřejné zakázky, kterou v zadávací dokumentaci k tomu označil.

  Osoba se zvláštní způsobilostí

  11.03.2013 Dobrý den, náš dotaz se týká vzdělávacího programu MMR pro osoby se zvláštní způsobilostí. Probíhá již nějaký program nebo se teprve připravuje (je znám přibližný termín)? Děkuji za odpověď Helena Budeanuová, technik zadávání zakázek, Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje, příspěvková organizace.

  Dobrý den,
  ustanovení § 44 odst. 12 ZVZ je účinné od 1. 1. 2014. Předmětný vzdělávací program je ze strany ministerstva pro místní rozvoj připravován, nicméně vzhledem k současné přípravě nikoli obsáhlé novely ZVZ lze předpokládat, že ustanovení týkající se vzdělávacího programu, resp. osoby se zvláštní způsobilostí, mohou být ještě před nabytím účinnosti relevantní části poslední novely ZVZ (tj. zákon č. 55/2012 Sb.) novelizována.

  Z uvedeného vyplývá, že aktuálně není možné s určitostí říci, zda skutečně 1. 1. 2014 nabudou účinnosti povinnosti dle § 44 odst. 12 ZVZ, které stanoví zákon č. 55/2012 Sb., nebo zda bude jejich účinnost odložena.

  Dovolujeme si Vám doporučit sledovat sekci „Aktuality“ na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz/cs/Uvodni-strana).

  Použití certifikátu v ZP (§56)

  11.03.2013 Dobrý den, je možno v zakázce na stavební práce (protihluková opatření) požadovat v technické kvalifikaci po zhotovitelích certifikáty na výrobky, když část zakázky bude dodávka oken (dle § 56 pro dodávky odst.1,písm f)....zákon 22/1997)? Děkuji

  Dobrý den,
  dle § 56 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky požadovat doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušným orgánem podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

  V souladu s § 56 odst. 4 ZVZ je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 1 až 3 ZVZ. Spočívá – li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek, tedy jako ve Vašem případě veřejné zakázce na dodávku oken a zároveň na stavební práce, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 1 až 3 ZVZ v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v rámci prokazování technické kvalifikace můžete požadovat mj. i doklad vymezený § 56 odst. 1 písm. f) ZVZ.

  Pro úplnost dodáváme, že zadavatel může zvážit stanovení požadavku na předložení výše uvedeného dokladu nikoli v rámci požadavků na technickou kvalifikaci, ale v rámci obchodních podmínek, například tak, že předmětný certifikát předloží až vítězný dodavatel předtím než zahájí plnění veřejné zakázky. Bude-li zadavatel požadovat předložení tohoto certifikátu v rámci prokazování splnění kvalifikace hrozí například, že někteří z uchazečů nebudou schopni předložit certifikát ve lhůtě pro podání nabídek (nutnost vyžádat certifikát od výrobce), čímž nesplní zadávací podmínky, přestože výrobky takový certifikát mají.

  §96 a §97 E-AUKCE

  08.03.2013 Dotaz č.1: Jak postupovat při hodnocení nabídek v zadávacím řízení, které má být dle hodnotících kritérií hodnoceno pomocí elektronické aukce (dle §96 a §97 ZVZ), v případě, kdy uchazeč, který podal nejvýhodnější nabídku po předběžném hodnocení, se do této aukce nepřihlásí, tzn. nepodá „novou aukční hodnotu“? Může nastat situace, kdy uchazeč, který se do aukce nepřihlásil má nejvýhodnější nabídku i po jejím skončení. Dotaz č.2: Je nutné, aby úchazeč o zakázku hodnocenou elektronickou aukcí dle ZVZ, elektronicky podepsal každou novou aukční hodnotu? Dotaz č.3: Je uchazeč povinen svoji nabídku elektronicky podepsat, pokud je elektronická aukce použita v případě zakázky malého rozsahu? Dotaz č.4: Smí zadavatel pomocí elektronické aukce hodnotit zpracování projektové dokumentace stavby, nebo je toto hodnocení v rozporu s §96 odst.1 ZVZ?

  Dobrý den, k Vašemu dotazu o hodnocení nabídek prostřednictvím elektronické aukce Vám v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále ZVZ) uvádíme následující:
  Ad. 1 Uchazeči jsou oprávněni požadovat po zadavateli, aby jim sdělil jejich umístění či uvedl nejvýhodnější nabídku (přičemž za výchozí stav jsou považovány hodnoty/výsledky z předběžného hodnocení). Kroky učiněné dodavateli, kteří se aukce účastnili, přestože nenabídli výhodnější nabídku, než uchazeč umístěný na prvním místě, se zdají být iracionální. Pokud by však opravdu došlo k situaci, že nabídka uchazeče, který skončil na prvním místě již po předběžném hodnocení nabídek, byla hodnocena jako celkově nejlepší i přesto, že by se tento dodavatel následných aukčních kol vůbec neúčastnil, je považován tento dodavatel za vítěze elektronické aukce, protože právě jím předložená nabídka byla hodnocena jako celkově nejlepší bez ohledu na jeho účast v elektronické aukci.
  Ad. 2 U podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek je nutné, aby byly nové aukční hodnoty podepsány elektronickým podpisem dodavatele. Tato povinnost existuje především proto, aby měl zadavatel jistotu, že je nabídka učiněna vážně a určitě (že např. třetí osoba neodeslala nabídku za dodavatele ať už omylem či vědomě).
  Ad. 3 Pro veřejné zakázky malého rozsahu tato povinnost neplatí, tedy nové nabídky dodavatele nemusí být opatřeny elektronickým podpisem. Přesto Vám velmi doporučujeme, aby zadavatel tuto povinnost vyžadoval z důvodu přezkoumatelnosti.
  Ad. 4 Pakliže se projektová dokumentace vyznačuje takovými charakteristikami, že se na ni vztahuje ochrana práv duševního vlastnictví, nelze využít elektronickou aukci jako nástroj pro hodnocení veřejné zakázky, jejíž je tato předmětem. Pokud se projektová dokumentace vyznačuje spíše technickými charakteristikami a není předmětem ochrany práv duševního vlastnictví, ZVZ nevylučuje využití elektronické aukce k hodnocení nabídek, jejichž předmětem je právě tato projektová dokumentace. Obecně však důrazně nedoporučujeme projektové dokumentace prostřednictvím elektronické aukce hodnotit, protože se jedná o plnění, které je potřeba hodnotit především kvalitativně, nikoliv získat nejlevnější možnou nabídku. V této souvislosti upozorňujeme na to, že kritéria, která budou předmětem elektronické aukce, musí být zadavatelem stanovena vždy tak, aby byla vyjádřitelná v číslech. To přímo souvisí s následujícím postupem v elektronické aukci, kdy jakákoliv jiná kritéria, která by nebyla číselně vyjádřitelná, by nemohla být hodnocena. Kromě těchto hodnotících kritérií však mohou zadávací podmínky obsahovat číselně nevyjádřitelná hodnotící kritéria, která budou vyhodnocena v rámci předběžného hodnocení, přičemž v rámci elektronické aukce se již tyto hodnoty měnit nebudou (budou do matematického vzorce dosazeny jako konstanty). Hodnotícím kritériem, jež bude předmětem elektronické aukce, tak může být například cena plnění, délka záruční doby, atp. Není možné, aby hodnotícím kritériem pro elektronickou aukci byl například způsob provedení služby, jež je předmětem veřejné zakázky, neboť toto kritérium nelze jednoznačně číselně vyjádřit.

  Nabídka od neplátce DPH

  06.03.2013 Dobrý den, měli jsme s kolegy diskuzi, jak postupovat při veřejné zakázce malého rozsahu, pokud by přišla nabídka od neplátce DPH, který nabídl konečnou cenu jen s DPH. Neuvedl by požadovanou cenu bez DPH, a i když by byla jeho nabídka s DPH levnější než nabídky ostaních uchacečů, kterí by rozepsali cenu bez DPH a s DPH, vyloučili by jsme ho z veřejné zakázky, protože nedodržel podmínku, že musí nabídnout cenu bez DPH a s DPH. Bylo by to od nás správné?? Děkuji.

  Dobrý den,
  z dotazu není patrno, zda-li zadavatel stanovil, jestli bude hodnotit nabídky s DPH nebo bez DPH. Za předpokladu, že zadavatel neuvedl, zda bude hodnotit veřejné zakázky dle ceny včetně DPH nebo bez DPH, jedná se o jeho pochybení, které znemožňuje hodnocení nabídek. Takové poptávkové řízení by mělo být zrušeno. Z výzvy či zadávací dokumentace proto musí být vždy zřejmé, co bude zadavatel hodnotit. Za předpokladu, že by bylo stanoveno, že zadavatel bude hodnotit jen ceny bez DPH, přestože požadoval po dodavatelích uvést ceny včetně ale i bez DPH, musel by uchazeče, který podal nabídku pouze s uvedením ceny včetně DPH, vyřadit. V souvislosti s výše uvedeným je rovněž nutno zdůraznit, že zadavatel musí vždy porovnávat porovnatelné nabídky. V případě, že by někteří dodavatelé uvedli ceny jen včetně DPH a jiní pouze bez DPH, nebylo by možné takové nabídky vzájemně porovnávat.

  Okamžik ukončení zadávacího řízení

  06.03.2013 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na rozhodný okamžik ukončení zadávacího řízení. Kdy je zadávací řízení ukončeno - okamžikem uplynutí lhůty pro podání námitek proti výběru nejvhodnější nabídky nebo okamžikem uzavření smlouvy s uchazečem? Děkuji za brzkou odpověď.

  Dobrý den,
  z Hlavy VIII („Ukončení zadávacího řízení“), § 82 a § 84 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) vyplývá, že existují dva způsoby ukončení zadávacího řízení. Prvním ze způsobů je uzavření smlouvy s uchazečem (§ 82 ZVZ), druhým je zrušení zadávacího řízení (§ 84 ZVZ). Pouhé uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (§ 110 odst. 4 ZVZ) nemůže znamenat konec zadávacího řízení. Zadávací řízení je totiž právním rámcem pro postup zadavatelem, který směřuje k získání určitého plnění (za úplatu). Právním důvodem tohoto plnění je uzavřená smlouva s vybraným uchazečem (srov. § 7 odst. 1 ZVZ). Kdyby zadávací řízení skončilo uplynutím lhůty pro podání námitek, nemohlo by dojít k naplnění podstaty zadávacího řízení.

  Prokazování kvalifikace §51 odst. 4 písm. b)

  06.03.2013 Dobrý den, V případě, že uchazeč prokazuje splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, konkrétně referenční zakázky v požadovaném objemu a rozsahu a druh stavebních prací v referenci je částečně předmětěm soutěžené VZ, je povinností zadavatele uznat tuto kvalifikaci (referenci) a to i v případě, že si zadavatel v ZD vymezil požadavek, který stanoví, že tyto soutěžené stavební práce (obsažené v referenci) nesmí být prováděny pomocí subdodavatele? Z §51 odst. 4 písm. b) je zřejmé, že subdodavatel by měl plnit VZ alepsoň v rozsahu, v jakém plní pro uchazeče kvalifikaci - v tomto případě reference na provádění prací, které ovšem subdodavatelem být prováděny nesmějí. Zdůrazňuji, že se jedná pouze o určitou část prací a nebylo znemožněno plnění VZ subdodavatelem. V případě, že by tato kvalifikace subdodavatelem uznána nebyla, uchazeč by se nekvalifikoval, v opačném případě by se kvalifikoval subdodavatelem, který ale uvedenou část zakázky nesmí plnit, což by bylo v rozporu s §51 odst. 4 písm b) podle kterého právě tuto část plnit musí. Prosím o ujasnění zda je taková reference uznatelná, či nikoliv. Děkuji za odpověď

  Dobrý den,
  podle § 51 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách může dodavatel, pakliže není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem v plném rozsahu, splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem (§ 44 odst. 6 ZVZ). Zadavatel by měl tuto výhradu specifikovat ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele (§ 44 odst. 6 in fine). Výhrada omezení plnění části veřejné zakázky však musí být důvodná a přiměřená vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Musí být tedy v souladu se zásadami podle § 6 odst. 1 ZVZ. I pro tento případ platí, že diskriminovat dodavatele, kteří mají sídlo v jiném státě Evropské unie nebo dodavatele z jiné země, která uzavřela s Českou republikou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce, je zakázáno (§ 6 odst. 2 ZVZ). Pokud chce zadavatel zmíněné výhrady využít, musí tento svůj úmysl uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení (§ 44 odst. 6 ZVZ).
  V případě prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele podle § 51 odst. 4 ZVZ, dodavatel podle písm. b) předkládá zadavateli smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal kvalifikaci. Smyslem tohoto pravidla je mj. zajistit, aby ta část plnění, ke které prokázal dodavatele kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele, byla fakticky plněna právě subdodavatelem – tedy tím, kdo prokazovanou způsobilostí reálně disponuje. Zadavatel je také informován o tom, který konkrétní subjekt bude předmětné plnění fakticky zajišťovat.
  Dodavatel tak nemůže splnit kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele v situaci, když si zadavatel předem vyhradil, že tu část veřejné zakázky, ke které by chtěl dodavatel prokázat splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatele, není možné plnit subdodavatelem.

  Předpokládaná hodnoa zakázky

  04.03.2013 Jako příspěvková organizace jsme veřejným zadavatelem. Vypisujeme nyní druhou soutěž na stavební práce v otevřeném nadliminím řízení. Ze zkušenosti z první již realizované soutěže víme, že nabídky se pohybují v nižších cenových úrovních než jsou ceny dle oceněných výkazů výměr dle URS . Dotaz: můžeme v případě druhé obdobné soutěže stanovit (podle zkušenosti z první soutěže) předpokládanou hodnou zakázky v nižší ekvivalenní hodnotě ačkoliv máme pro druhou soutěž oceněný výkaz výměr opět sestavený z hodnot URS? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce postupuje zadavatel podle ustanovení § 16, resp. § 13 ZVZ. V § 13 je jako základní pravidlo pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky uvedeno využití údajů a informací o zakázkách stejného či obdobného předmětu plnění. Zadavatel tedy vychází zejména z vlastních zkušeností s obdobným předmětem plnění, může ale využít i zkušeností a informací získaných od jiných osob.
  Pokud tedy zadavatel stanoví základ pro výpočet předpokládané hodnoty veřejné zakázky za použití cenové soustavy URS, může na základě svých zkušeností takto vypočtenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky aktualizovat a přizpůsobit momentální situaci na trhu, tedy ji snížit nebo zvýšit.
  Je však důležité, aby byl zadavatel schopen takovýto postup a jeho odůvodněnost vysvětlit a doložit při případné kontrole. Údaje a informace, které zadavatele vedly ke stanovení peřdpokládané hodnoty veřejné zakázky musí být součástí dokumentace k veřejné zakázce.

  Výběr exekutora

  04.03.2013 Dobrý den. Dle ustan. § 28 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v exekučním návrhu označí oprávněný exekutora, který povede exekuci, tedy sám oprávněný, v tomto případě ČR-MV, při podání exekučního návrhu je povinno si vybrat osobu soudního exekutora. Prosím o sdělení, zda v případě výběru soudního exekutora, je nutné postupovat v souladu se ZVZ. Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem. Tetourová

  Vážená paní Tetourová,

  veřejná zakázka je dle § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zakázka realizovaná na základě smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle ZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

  Vzhledem k tomu, že dle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů vede exekuci ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný, tj. ve Vašem případě ČR – MV, přičemž tímto úkonem mezi exekutorem a oprávněným nedochází k uzavření smlouvy a ani se nejedná jak ze strany oprávněného, tak ze strany samotného exekutora o úplatné poskytnutí služeb, není ČR – MV zadavatelem ve smyslu ZVZ a tudíž není povinna postupovat při označení exekutora dle ZVZ.

  Certifikát o shodě

  04.03.2013 Dobrý den, stojíme před zadáním veřejné zakázky na služení stejnokroje (přestrojení celníků). Obávám se, že budeme-li požadovat, aby byly jednotlivé soutežní vzorky i ústřižky materiálu opatřeny mimo jiné visačkou s razítkem (plombou apod.) akreditované zkušebny potvrzující shodu tohoto vzorku se zadávací dokumentací, dopustíme se diskriminace těch uchazečů, kteří si nebudou moct cetifikáty zkušebny finančně dovolit. Prosím o Váš názor. Děkuji

  Dobrý den,
  je-li to odůvodněno předmětem zakázky, může zadavatel v zadávací dokumentaci vymezit technické podmínky, tedy charakteristiku a požadavky, které vyjadřují účel použití zadavatelem požadovaného plnění (§ 44 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 45 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; dále jen „ZVZ“). Technické podmínky však nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly neodůvodněnou konkurenční výhodu nebo neodůvodněně vytvářely překážky hospodářské soutěže (§ 45 odst. 3 ZVZ). Zadavatel je povinen podmínky vymezit dostatečně přesně a stanovení těchto podmínek musí být přiměřené a zdůvodnitelné předmětem veřejné zakázky. Samotné vymezení technických podmínek pak lze provést buď odkazem na určitý (konkrétně vymezený) soubor technických norem nebo technických dokumentů (§ 46 odst. 1 a odst. 2 ZVZ), stanovením požadavků na výkon nebo funkci (§ 46 odst. 4 ZVZ), nebo kombinací zmíněných způsobů (§ 46 odst. 5 ZVZ). Zadavatel však musí požadavky vymezit vždy přesně a jasně, přičemž je povinen akceptovat i jiná vyhovující řešení dle srovnatelných norem, případně nesmí odmítnout nabídku, pokud dodavatel prokáže, že nabízené dodávky rovnocenným způsobem splňují požadavky vymezené technickými podmínkami (§ 46 odst. 3, odst. 6 ZVZ).
  Zadavatel také může v zadávacích podmínkách uvést zvláštní podmínky na plnění veřejné zakázky. Jde zejména o požadavky týkající se např. oblasti zaměstnanosti (§ 44 odst. 10 ZVZ). Zadavatel může v odůvodněných případech uplatnit další zvláštní podmínky jako např. v oblasti sociální (www.socialni-zaclenovani.cz ).
  V § 56 1 písm. f) ZVZ dále stanoví, že veřejný zadavatel může po dodavatelích k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadovat doklad prokazující shodu požadovaného výrobku vydaný příslušnou odbornou autoritou. Můžete tedy také stanovit povinnost předložení takového dokladu. Musíte však zároveň respektovat běžnou praxi v daném odvětví (tedy požadovat prokázat shodu s ohledem pouze na taková pravidla a požadavky, která přímo souvisí s účelem a povahou daného výrobku) a případná specifika (zvláštní požadavky) musíte řádně odůvodnit ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.
  Zároveň Vás upozorňujeme, že možnost vyžádat si vzorky od dodavatele je omezena lhůtou pro prokázání kvalifikace (§ 56 odst. 7 ZVZ).
  Náklady spojené s nabídkou jdou na vrub uchazeče, měly by být přiměřené objemu veřejné zakázky.

  § 69 ZVZ - povinnost vyloučit nabídky

  01.03.2013 Dobrý den, v rámci zjednodušeného podlimitního řízení jsme obdrželi kromě jiných 2 nabídky, kdy jednu podala fyzická osoba – podnikatel a druhou podala společnost s ručením omezeným, v níž je ta samá osoba jednatelem a společníkem (50 procentní obchodní podíl). Jsou uvedené skutečnosti důvodem pro vyloučení obou nabídek v souladu s § 69 ZVZ? Děkujeme za odpověď.

  Dobrý den,

  dle § 69 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) může dodavatel v zadávacím řízení podat pouze jednu nabídku. Dodavatelem se dle § 17 písm. a) ZVZ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel. Ve svém dotaze uvádíte, že nabídky byly podány fyzickou osobou – podnikatelem a společností s ručením omezeným, v níž je ta samá osoba jednatelem a společníkem. Dodavatelé ve smyslu § 17 písm. a) ZVZ jsou pak identifikováni na základě identifikačních údajů, které jsou uvedeny v § 17 písm. d) ZVZ, dle kterého jde o obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firmu nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu.

  Z uvedeného tedy vyplývá, že v dané situaci nedochází k podání dvou nabídek jedním dodavatelem, ale k podání nabídek dvěma různými právními subjekty s různými identifikačními údaji. Jelikož ZVZ personální propojení dodavatelů účastnících se zadávacího řízení nijak nezakazuje, je z pohledu § 69 odst. 1 ZVZ tato situace v pořádku, neboť jeden každý dodavatel podal jednu nabídku.

  Nelze však vyloučit, že by se mohlo jednat o jednání v rozporu se zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, avšak tento rozpor by bylo možné spatřovat až na základě případného konkrétního jednání obou dodavatelů, resp. osoby, jejímž prostřednictvím jsou oba dodavatelé propojeni, které by mohlo narušovat hospodářskou soutěž.

  Minitendry

  27.02.2013 Dobrý den, chci se zeptat na situaci, kdy v rámci vysoutěžené rámcové smlouvy jsou zadávány jednotlivé zakázky formou minitendrů. Pokud se minitendru účastní 3 firmy a dvě z toho jsou v průběhu vyloučeny, může zadavatel uzavřít smlouvu s posledním zbylým uchazečem nebo je nutné i na tento druh zadávání uplatnit §84 odst. 1 písm. e) a zrušit zadávací řízení ("obdrže pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka"). Pokud ano, pokud je tedy nutné zrušit zadávací řízení resp. minitendr, hraje nějakou roli to, že rámcová smlouva byla vysoutěžena ještě před novelou? Nebo platí, že každý minitendr se řídí pravidly platnými v době soutěžení toho každého minitendru. Děkuji

  Dobrý den,

  pokud zadavateli zbyde k hodnocení pouze jediná nabídka, je povinen podle § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) zrušit zadávací řízení. To však s ohledem na cit. ustanovení ve spojení s § 71 odst. 7 větou druhou ZVZ neplatí, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy (realizuje „minitendry“). Nemáte tedy povinnost ve Vašem případě zrušit zadávací řízení.

  Co se týká jednotlivých veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy (§ 92 ZVZ), jde o samostatná zadávací řízení, která se řídí právní úpravou účinnou v době jejich realizace. Pokud dojde k rozporu pravidel stanovených v rámcové smlouvě, která byla soutěžena podle předchozí (jiné) právní úpravy a právní úpravy účinné v době zahájení řízení na základě rámcové smlouvy, je zadavatel oprávněn využít rámcovou smlouvu pouze v rozsahu, v jakém odpovídá nové právní úpravě.

  Předpokládaná hodnota - sčítání zakázek

  27.02.2013 Dobrý den. V letošním roce máme v plánu provést zateplení a výměnu oken dvou mateřských školek, každá v hodnotě zakázky přes 5 mil. Kč. Jedná se o školky které jsou sice v jednom městě, ale každá v jiné části města a zahájení prací bude asi o měsíc posunuto, i když se budou práce překrývat. Můžeme použít zjednodušené podlimitní řízení na každou školku, nebo musíme hodnoty sečíst a použít otevřené řízení podlimitní zakázky. Jak bychom měli postupovat v případě zateplení a výměny oken u další mateřské školky v obdobné ceně. V případě,že u prvních dvou použijeme otevřené řízení musíme je použít i u této školky, i když cenou bude odpovídat ZPŘ nebo můžeme použít ZPŘ. Děkuji.

  Dobrý den,

  při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k věcným, časovým a geografickým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda se jedná o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku je tak potřeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost stavebních prací a zároveň vědomí zadavatele, jaké stavební práce bude v průběhu sledovaného období realizovat.

  Ve Vámi uvedeném případě je zřejmá časová (jedná se o jedno účetní období), místní (jedno město, byť na různých místech) i věcná (podobné, ne-li stejné předměty plnění) příslušnost. Zadavatel si je rovněž vědom realizace stavebních úprav několika objektů.

  Není ovšem striktně vyloučeno, že by zadání veřejné zakázky na úpravy budov mateřských školek mohlo být realizováno v rámci dvou samostatných zadávacích řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že z Vašeho dotazu nevyplývají podrobnější informace, doporučujeme zvážit, zda Vámi plánované stavební úpravy mateřských školek mají natolik stejný charakter, že by bylo vhodné zadat veřejnou zakázku na stavební práce v rámci jediného zadávacího řízení.

  Podle § 13 odst. 3 ZVZ však platí, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak účelově dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.

  Z hlediska opatrnosti proto doporučujeme v případě, ve kterém je předmět zakázek natolik obdobný, že pokud by byly veřejné zakázky zadány zvlášť, hrozilo by v budoucnu riziko nařčení z nedovoleného dělení předmětu veřejné zakázky, použít takové zadávací řízení, které odpovídá součtu výše investic, které má zadavatel pro veřejnou zakázku již fakticky vyčleněny a zároveň které budou zadavatelem v průběhu příslušného účetního období na veřejnou zakázku případně dodatečně schváleny. Finanční limity pro veřejné zakázky jsou uvedeny v § 12 ZVZ a v nařízení vlády č. 77/2008 Sb., v platném znění).

  V případě pochybností o tom, zda se jedná o jeden předmět veřejné zakázky či nikoli, je rovněž možné rozdělit veřejnou zakázku na části a v zadávání postupovat v souladu s ustanoveními § 98 ZVZ.

  Podmínky použití § 22 odst,. 1 ZVZ

  27.02.2013 Dobrý den, dovoluji se na Vás obrátit s následujícím dotazem: U veřejné zakázky na stavební práce zadávané formou otevřeného řízení bylo podáno celkem osm nabídek. Všechny nabídky byly shledány úplnými a byly podány ve lhůtě pro podání nabídek a splnily i požadavky dle § 69 odst. 5 ZVZ. Po posouzení kvalifikace a posouzení nabídek dle § 76 odst. 1 ZVZ došlo k vyloučení sedmi uchazečů z účasti v zadávacím řízení. K hodnocení tedy zůstala nabídka pouze jednoho uchazeče a je tedy dán důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ. Otázka zní, zda může v tomto případě zadavatel použít postup dle § 22 odst. 1 ZVZ (dle kterého může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, pokud v předchozím otevřeném řízení byly podány pouze nepřijatelné nabídky) i když obdržel onu jednu přijatelnou nabídku ? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  podle § 22 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) „zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky (…)“. Neúplnou nabídkou je taková nabídka, která nebyla zpracována v požadovaném jazyku, nebo jde o návrh smlouvy, který nebyl podepsán osobou oprávněnou. Nepřijatelnou nabídkou je pak taková nabídka, která musela být vyřazena při posuzování kvalifikace, při posouzení nabídek nebo nebyla mezi nabídky zařazena proto, že došla ke konci lhůty pro podání nabídek.

  V případě, kdy zadavateli po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, je povinen zadávací řízení v souladu s § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ zrušit.

  Dle Vašeho sdělení jste provedli posouzení kvalifikace a posouzení nabídek, přičemž jste vyloučili všechny nabídky kromě jediné. Zbyla Vám tak nabídka, které nebyla neúplná ani nepřijatelná. Není tedy možné podle shora uvedeného zadat zakázku v jednacím řízení s uveřejněním. Naopak je nutné postupovat podle § 84 odst. 1 písm. e) a zadávací řízení zrušit.

  Hodnocení při stejném pořadí nabídek a stejných nabídkových cenách

  21.02.2013 Dobrý den, zajímal by mne váš názor na postup v případě, že zadavatel obdržel dvě či více nabídek, které po hodnocení získaly zcela stejné bodové hodnocení. V případě hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. Komise by mohla jako nejvýhodnější vybrat tu z nabídek, která měla z dotčených nabídek se stejným pořadím, nejnižší cenu (kritérium s nejvyšší vahou), ale jak postupovat v případě, že by např. dvě nabídky obsahovaly i totožnou nabídkovou cenu? Je dle Vašeho mínění možné použít mezi těmito dvěma nabídkami losování? Nebo je nutné zrušení řízení? Děkuji

  Dobrý den,

  zadavatel je povinen zvolit jedno ze základních hodnotících kritérií (nejnižší nabídková cena nebo ekonomická výhodnost nabídky) a případně stanovit dílčí hodnotící kritéria. Zadavatel stanoví takové hodnotící kritérium, které bude přiměřené předmětu a účelu veřejné zakázky. Měl by dbát na povahu předmětu veřejné zakázky. Zadavatel by měl také předvídat dopad, který mohou způsobit jím zvolená hodnotící kritéria. Možnost, že dva či více uchazečů nabídnou stejný rozhodný hodnotící údaj, nelze vyloučit, avšak zadavatel může pravděpodobnost vzniku takovéto situace eliminovat buď jeho modifikací nebo přidáním dalšího subkritéria. Zadavatel je totiž ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) odpovědný za správnost a úplnost zadávacích podmínek.

  Provedení losování by mělo být nejzazší možnou variantou. Shora uvedené plyne pro zadavatele, který je současně orgánem veřejné správy, také ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (dále jen „ZFK“). Tento zadavatel by měl prostřednictvím vedoucího orgánu veřejné správy v souladu s § 25 odst. 1 písm. b) ZFK zavést takový vnitřní řídící a kontrolní systém, který je schopen včas zjišťovat, vyhodnocovat a ošetřovat rizika, tedy i rizika související s procesy zadávání veřejných zakázek.
  V případě, kdy už však k situaci, na kterou se tážete, došlo, doporučujeme zadávací řízení nezrušit a uchazeče vybrat losem. Pokud se zadavatel chová standardně, pravděpodobnost vzniku této situace je naprosto zanedbatelná a proto řešení této otázky lze považovat toliko v akademické rovině. Z tohoto důvodu tato otázka není ani řešena zákonem, protože za obvyklých okolností praxe tento problém nezná (nepředpokládá se tedy záměrné jednání dodavatelů ve shodě, ani umělé zvyšování pravděpodobnosti vzniku této skutečnosti ze strany zadavatele – např. kdyby jediným hodnotícím kritériem byla hodinová sazba pracovníka v případě, kdy je obvyklá hodinová sazba běžně známým údajem).

  Zadávací dokumentace stavby

  20.02.2013 Může zadavatel poskytnout technickou dokumentaci stavby-projekt ve ZPŘ pouze v elektronické podobě např. na CD v pdf nebo odkazem na umístění, kde je možno si jej stáhnout? Nebo musí být projektová dokumentace pro provádění stavby předána i v listinné podobě? Děkuji za odpověď

  Dobrý den,

  zadávací dokumentaci, která podle § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) představuje soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, lze rozdělit na textovou (např. obchodní podmínky, způsob hodnocení nabídek, apod.) a netextovou část (výkresy, apod.).

  Dle § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „ZPŘ“) povinen uveřejnit na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace, a to ode dne uveřejnění výzvy k podání nabídek minimálně do konce lhůty pro podání nabídek. Části zadávací dokumentace, tedy netextové části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, je zadavatel v ZPŘ povinen v souladu s § 48 odst. 2 ZVZ předat či odeslat dodavatelům do 2 pracovních dnů ode dne doručení jejich písemné žádosti.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že textová část zadávací dokumentace musí být vždy zpracována v elektronické podobě tak, aby mohla být uveřejněna na profilu zadavatele. Netextové části pak mohou mít elektronickou, listinou, či jinou alternativní podobu.

  ZVZ nestanovuje zadavateli povinnost poskytnout dodavatelům projektovou dokumentaci pro provádění stavby (dále jen „dokumentace“), která je netextovou částí zadávací dokumentace, v listinné podobě. Zadavatel má tedy možnost poskytnout dodavatelům dokumentaci i jiným způsobem. Pokud tak učiní, doporučujeme, aby zadavatel způsob poskytnutí dokumentace uvedl v zadávacích podmínkách (např. projektová dokumentace pro provádění stavby bude uchazečům předána na CD či projektová dokumentace pro provádění stavby je k dispozici na profilu zadavatele pod odkazem…, apod.). V případě, že je to možné, doporučujeme zadavateli uveřejnit i netextovou čast zadávací dokumentaci na profilu zadavatele, čímž bude, při dodržení postupu dle ZVZ a vyhlášky č. 135/2012 Sb., zajištěno, že dokumentace bude dodavatelům poskytnuta řádně a včas.

  Zveřejnění smlouvy

  18.02.2013 Dobrý den, ş 147 Musí být zveřejněná smlouva na profilu včetně kopie podpisu a razítka? Josef Mistr Město Vimperk

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je postaven na principu veřejné publicity výsledků řízení realizovaných podle tohoto zákona. Ustanovení §147a ZVZ ukládá zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Důležitá je zde především obsahová stránka smlouvy. Osobní údaje podléhající ochraně podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, budou ve smlouvě začerněny. Přítomnost podpisů v uveřejňované smlouvě není striktně požadována, lze je nahradit např. označením osoby, která smlouvy podepsala s dodatkem „v. r.“.

  Uveřejňování dílčích smluv

  08.02.2013 Dobrý den, zajímalo by mě, zda dílčí smlouva uzavřená na základě rámcové smlouvy musí být uveřejněna podle ustanovení § 147a ZVZ vždy, či je na ni možné použít výjimku uvedenou v ustanovení § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ. Jinými slovy, pokud by dílčí smlouva nedosahovala hodnoty 500 000 Kč, je možné ji neuveřejnit, I přesto, že by předpokládaná hodnota rámcové smlouvy byla v limitu podlimitní či nadlimitní veřejné zakázky? (jak rámcová smlouva, tak dílčí smlouva je uzavírána po 1.4.2012, takže otázka účinnosti novely není předmětem dotazu). Pro upřesnění dodávám, že žádná metodika ani stanovisko MMR se touto problematikou nezabývá. Mnohokrát děkuji za Vaši odpověď a jsem s pozdravem. M. Š.

  Dobrý den,

  ustanovení § 147a odst. 2 písm. a) ZVZ zakotvuje pro zadavatele povinnost uveřejnit i smlouvy uzavřené na veřejné zakázky malého rozsahu s hranicí přesahující 500 000,- bez DPH. Z povahy tohoto ustanovení je zřejmá snaha o naplnění zásady transparentnosti, a to i u veřejných zakázek malého rozsahu.

  Lze konstatovat, že vycházíme-li z agumentum a simili (tedy z důkazu podobnosti), lze předmětné ustanovení aplikovat i na dílčí smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy.

  V případě, že požadovaná částka za plnění uvedené v dílčí smlouvě uzavřené na základě rámcové smlouvy nedosahuje shora uvedeného limitu, není zadavatel povinen takovou smlouvu uveřejnit.

  V souvislosti s naplněním zásady transparentnosti upozorňujeme dále na povinnost zadavatele uveřejnit skutečně uhrazenou cenu, kterou zadavatel vynaložil na plnění dle rámcové smlouvy.

  Uveřejňování seznamu subdodavatelů podle §147a ZVZ

  06.02.2013 Vážená paní, vážený pane, rád bych Vás požádal o zodpovězení dotazu týkajícího se ustanovení § 147a ZVZ. Podle ustanovení § 147a odst. 4 ZVZ dodavatel předloží veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů podle odstavce 1 písm. c), ve kterém uvede subdodavatele, jímž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 % z celkové ceny veřejné zakázky, nebo části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok. Spadá pod definici subdodavatele uvedenou v ustanovení § 17 písm. i) ZVZ rovněž výrobce zboží? Pokud se například účastním veřejné zakázky na dodání kancelářského nábytku, je mým subdodavatelem nábytkářská firma, od které nábytek koupím? Jak je to dále v případě, pokud se účastním této veřejné zakázky a zakoupím zboží od firmy, která je předtím zakoupí od výrobce nábytku? Tedy shrnuto, jsem povinen zveřejňovat za podmínek ustanovení § 147a rovněž výrobce, popř. společnosti, od kterých pořídil zboží můj subdodavatel? Děkuji S pozdravem Vladimír Fišar

  Dobrý den,

  subdodavatelem ve smyslu § 17 písm. i) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Subdodavatelem je tedy osoba, která „jako druhá v pořadí“ jménem vítězného dodavatele poskytuje zadavateli plnění veřejné zakázky.

  Jak jste již ve svém dotazu uvedl, je vítězný dodavatel dle § 147a odst. 1 písm. c) ZVZ povinen uveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů vítězného dodavatele veřejné zakázky, tj. seznam osob, které vítěznému dodavateli poskytli plnění související s realizací veřejné zakázky a kterým dodavatel za toto plnění uhradil více jak 10 % (nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 %) z celkové ceny veřejné zakázky (viz § 147a odst. 4 ZVZ). Tento seznam již nezahrnuje dodavatele subdodavatelů.

  Účastníte-li se proto veřejné zakázky na dodání kancelářského nábytku, je Vaším subdodavatelem nábytkářská společnost, od které nábytek koupíte. Účastníte-li se však veřejné zakázky a koupíte zboží od společnosti, která je předtím zakoupila od výrobce nábytku, je Vaším subdodavatelem pouze společnost od níž si zboží zakoupíte. Výrobce nábytku je dodavatelem Vašeho subdodavatele a není subdodavatelem ve smyslu § 17 písm. i) ZVZ. Vítězný dodavatel není povinen ve smyslu § 147a ZVZ uveřejňovat seznam osob, od nichž subdodavatelé pořídili své zboží.

  §147a - SUBDODAVATEL

  05.02.2013 Dobrý den, Ráda bych položila dotaz se týkající se praktické aplikace §147a odst. 5 ZVZ. V praxi se setkáváme s rozdílnými výklady, kdo má být pro účely splnění této uveřejňovací povinnost považován za SUBDODAVATELE. Např. nákup laboratorního přístroje – vybraný uchazeč, se kterým byla uzavřena smlouva není výrobcem daného přístroje. Uchazeč přístroj zadavateli dodává pod svým jménem včetně instalace a uvedení do provozu vlastními zaměstnanci. Je jeho subdodavatelem pro účely §147a odst. 5 ZVZ výrobce daného přístroje, od kterého přístroj zakoupil? Děkuji za odpověď Jitka Smutná

  Dobrý den,
  podle § 147a odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je dodavatel povinen předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, ve kterém uvede subdodavatele, jímž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 %

  a) z celkové ceny veřejné zakázky, nebo
  b) z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok (pokud plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok, překládá dodavatel seznam subdodavatelů za každý předchozí rok a zároveň za celou dobu plnění smlouvy po splnění celé smlouvy).

  Ustanovení § 147a odst. 5 ZVZ stanovuje dodavateli lhůtu pro předložení seznamu subdodavatelů

  a) do 60 dnů od splnění smlouvy, nebo
  b) do 28. února následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje 1 rok.

  Zvláštní povinnost se dále vztahuje na takového subdodavatele, který má být uveřejněn, neboť mu dodavatel uhradil více než 10 % (popř. 5 %) z celkové ceny veřejné zakázky a který má zároveň formu akciové společnosti. Takový subdodavatel musí dodavateli poskytnout seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu. Seznam akcionářů dodavatel předá zadavateli k uveřejnění. Dodavatel by si měl u subdodavatelů, u kterých lze očekávat, že budou muset seznam svých akcionářů poskytnout, smluvně ošetřit mechanismus poskytnutí těchto informací. Seznam akcionářů subdodavatelů musí být vyhotoven ve lhůtě 90 dnů před dnem předložení seznamu subdodavatelů.

  Veřejný zadavatel je pak povinen uveřejnit seznam subdodavatelů nejpozději
  a) do 90 dnů od splnění smlouvy, nebo
  b) do 31. března následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje 1 rok.

  Povinnost uveřejňovat subdodavatele se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) ZVZ.

  Strukturu údajů pro uveřejnění seznamu subdodavatelů veřejné zakázky upravuje vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.

  Konkrétní subjekt lze označit za subdodavatele v případě, že na něj dopadá ustanovení § 17 písm. i) ZVZ, tedy takový subjekt je osobou, jejímž prostřednictvím dodavatel plní určitou část veřejné zakázky nebo která poskytuje dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci a práva. Pokud výrobce laboratorního přístroje splňuje výše uvedené, jedná se bezpochyby o subdodavatele. Zároveň platí, že v případě, že dodavatel tomuto výrobci uhradí za plnění subdodávky (nákup laboratorního přístroje) více jak 10 % z celkové ceny veřejné zakázky, vztahuje se na něj povinnost dle § 147a odst. 4 písm. a) ZVZ a dodavatel musí zahrnout tohoto výrobce do seznamu subdodavatelů a poskytnout údaje o něm (struktura údajů viz Příloha č. 5 vyhlášky č. 133/2012 Sb.) veřejnému zadavateli k uveřejnění.

  Smlouva o dílo

  05.02.2013 Dobrý den, chtěla bych se zeptat zdali jsou veřejně přístupné také uzavřené smlouvy o dílo a tím i nabídkové rozpočty uchazečů(dodavatelů) o veřejnou zakázku nebo již vyfakturované rozpočty. Případně na jaké adrese je možné tyto údaje vyhledat. Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  dle § 147a odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uveřejní veřejný zadavatel na svém profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů (např. obsah nabídek jednotlivých uchazečů, apod.). Podmínky uveřejňování výše uvedených náležitostí vymezují ustanovení § 147a ZVZ.

  Odkaz na profil zadavatele lze dohledat ve Věstníku veřejných zakázek (http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ ), na webových stránkách zadavatele či prostřednictvím vyhledávače na internetu.

  Úplnost nabídky

  05.02.2013 Dobrý den, v jakém stádium zadávacího řízení má být kontrolována úplnost nabídky - např.: přiložení prohlášení o počtu stran, dokumentů dle § 68 odst. 3 apod. Při otevírání obálek ani při kontrole prokázání splnění kvalifikace by se toto provádět nemělo, resp. není to v zákoně uvedeno. Podle jakého ustanovneí je pak možné vyzvat uchazeče k doplnění nebo objasnění těchto zmíněných dokumentů. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  pro posouzení a hodnocení nabídek ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi postupem podle § 74 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZVZ”). Tato hodnotící komise posoudí v souladu s § 76 ZVZ nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku dle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ. V souladu s § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky či o doplnění dokladů dle § 68 odst. 3 ZVZ. Upozorňujeme však na skutečnost, že v této fázi nesmí doplněním a vysvětlením nabídky dojít k její změně. Tudíž, co se týče zcela chybějících dokumentů vyžadovaných zadavatelem, lze zažádat pouze o dokumenty dle § 68 odst. 3 ZVZ, ostatní dokumenty nelze takto zpětně doložit. Zároveň upozorňujeme, že zadavatel není oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nesplní formální požadavky zadavatele, které nemají vztah k předmětu plnění veřejné zakázky (např. prohlášení o počtu stran, apod.).
  K objasnění nabídky či doplnění dokumentů může tedy zadavatel uchazeče vyzvat dle § 76 odst. 3 ZVZ, a to ve fázi posuzování a hodnocení nabídek.

  VZMR na stavební práce - projektová dokumentace

  03.02.2013 Dobrý den, mám jednoduchý dotaz. Je nezbytné, aby byla dodavatelům poskytnuta v případě veřejné zakázky malého rozsahu prováděcí dokumentace stavby? Nebo lze vyhlásit zadávací řízení na zakázku malého rozsahu na stavbu pouze s projektovou dokumentací ke stavebnímu povolení? Díky za odpověď

  Dobrý den,
  jelikož na veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) dopadá výjimka ustanovení § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), není zadavatel povinen postupovat podle ZVZ (s výjimkou dodržování zásad dle § 6 ZVZ) a nevztahuje se tak na něj ani povinnosti plynoucí z vyhlášky č. 230/2012 Sb. Zadavatel tedy nemusí pořizovat příslušnou dokumentaci, kterou je v souladu s § 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb., projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Příslušnou dokumentací v souladu s požadavky vyhlášky č. 230/2012 Sb., může být, zejména u menších zakázek, i jiná technická dokumentace zpracovaná v podrobnosti prováděcí dokumentace, tedy umožňující položkový soupis.
  Lze však doporučit, aby z důvodu korektního postupu odpovídala podrobnost příslušné dokumentace požadavkům vyhlášky č. 230/2012 Sb., na projekt i na položkový soupis prací.

  Elektronická aukce

  31.01.2013 Dobrý den, připravuji zadávací dokumentaci jako nadlimitní zakázku s elektronickou aukcí na stavební práce - oprava a revitalizace památkového interiéru chrámu. Dotaz zní: požadované práce jsou z velké části restaurátorskými a uměleckořemeslnými pracemi, přesto však dle mého názoru nejsou předmětem práv duševního vlastnictví ani intelektuálních výkonech. Požadované práce jsou přesně specifikovány (rozsah prací a technologie restaurování). Po jednání s odborníky - někteří elektronickou aukci doporučují jako nejtranparentnější, nejméně dikriminační a zejména protikorupční způsob zadávání veřejných zakázek - jiní tvrdí porušení zákona o VZ §96 odst. 1, poslední věta ZVZ. Žádám Vás o stanovisko. Děkuji. S pozdravem, Fundová

  Dobrý den,
  cílem elektronické aukce je v souladu s § 96 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) umožnit zadavateli v závěrečné fázi zadávacího řízení dosáhnout finanční úspory, a to transparentním způsobem a za využití nástrojů, jež jsou zcela nezávislé na personálním zabezpečení zadávacího řízení ze strany zadavatele. Elektronická aukce je tedy institutem, který není samostatným zadávacím řízením, ale je naopak nadstavbou a částí procesu v rámci standardního zadávacího řízení, kterou může zadavatel aplikovat v závěrečné fázi zadávacího řízení. Pokud se tedy zadavatel rozhodne elektronickou aukci použít, stává se aukce nástrojem pro hodnocení nabídek, výsledek elektronické aukce je pak podkladem pro rozhodnutí hodnoticí komise, resp. zadavatele, který nemá jinou možnost než takový výsledek deklarovat. Elektronická aukce tedy nemůže být využita jinak než právě toliko jako prostředek pro hodnocení nabídek.
  Zadavatel je oprávněn použít elektronickou aukci ve všech druzích zadávacího řízení, vyjma jednacího řízení bez uveřejnění a soutěžního dialogu. V jednacím řízení s uveřejněním však může zadavatel zadat veřejnou zakázku na základě výsledků elektronické aukce pouze v případě, jde-li o jednací řízení s uveřejněním zahájené z důvodu, že v předchozím zadávacím řízení zadavatel obdržel pouze neúplné či nepřijatelné nabídky (§ 22 odst. 1 ZVZ). Elektronickou aukci dále nelze použít ve specifických případech, kdy má být součástí předmětu veřejné zakázky na služby či stavební práce plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Účelem tohoto omezení je zdůraznění významu subjektivní stránky hodnocení v případech těch veřejných zakázek, kdy předmětem plnění je vytvoření např. autorského díla, a kdy tedy pro účely hodnocení nabídek není vhodné použít hodnoticí kritéria založená na kvantifikovatelných parametrech.
  Na druhou stranu je nezbytné vykládat toto omezení s ohledem na konkrétní veřejnou zakázku. Toto omezení by mělo směřovat na takové veřejné zakázky, kdy dochází k vytvoření určitého autorského díla v rámci plnění předmětu veřejné zakázky a toto autorské dílo tvoří primární cíl zadavatele (typicky se může jednat o vyhotovení projektu, architektonické studie, softwaru vytvořeného „na zakázku“, který bude mít nesporně charakter autorského díla, apod.).
  Domníváme se, že samotné restaurátorské a uměleckořemeslné práce nepředstavují zakázku na stavební práce, jejichž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Nicméně MMR není gestorem zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a proto není kompetentní k výkladu tohoto zákona. V případě, že by se v souladu s autorským zákonem jednalo o duševní vlastnictví, není možné elektronickou kauci využít. V opačném případě ji naopak využít lze.

  Dotovaný zadavatel a střet zájmů

  25.01.2013 Dobrý den, jsem v postavení dotovaného zadavatele, který vyhlašuje zadávací řízení postupem dle zákona o veřejných zakázkách. Zároveň jsem jednatelem společnosti, která je potenciálním uchazečem na zmíněnou veřejnou zakázku (ale není příjemcem dotace). Je možné, aby společnost, ve které figuruji jako jednatel, podala nabídku na tuto veřejnou zakázku? Případně, kde je podání takové nabídky omezeno? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) obecně nevylučuje jakéhokoliv uchazeče z možnosti podat nabídku na veřejnou zakázku. Výjimku tvoří uchazeči, kterým byl na základě ustanovení § 120a odst. 2 ZVZ uložen zákaz plnění veřejných zakázek.

  Platí tedy, že jakákoliv osoba tj. fyzická nebo právnická je oprávněna podat nabídku na veřejnou zakázku zadávanou jakoukoliv jinou fyzickou nebo právnickou osobou. Vždy se bude jednat o odlišné právní subjekty, i když může v některých případech nastat situace, kterou popisujete ve svém dotazu, že dojde k personálnímu propojení zadavatele a uchazeče o veřejnou zakázku.
  Je třeba ale podotknout, že základní povinností zadavatele je zajistit, aby zadávací řízení probíhalo v souladu se ZVZ zejména s ustanovením § 6 ZVZ, dle něhož je zadavatel povinen při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace neboli zajistit férovou soutěž o veřejnou zakázku.
  Dále je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 74 odst. 4 ZVZ musí být člen hodnotící komise vždy zástupcem zadavatele, bude za této situace pro zadavatele obtížné dostát povinnosti vyplývající z ustanovení § 74 odst. 7 ZVZ podle kterého nesmí být členové hodnotící komise ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr.
  S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domníváme, že Vy jako zadavatel nesoucí plnou zodpovědnost za správnost provedení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, byste se v případě podání nabídky na veřejnou zakázku společností, jejíž jste jednatelem, dostal do velmi obtížně řešitelné situace. I přesto, že této společnosti nelze zakázat podat nabídku na předmětnou veřejnou zakázku, z hlediska dodržení výše uvedených povinností zadavatele bychom doporučili, aby nabídku nepodávala.

  Cena výpisu SKD

  25.01.2013 Dobrý den. Chci se prosím zeptat zda cena jedné strany výpisu z SKD stojí stále 15,-

  Dobrý den,
  cena jedné stránky výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů je stále 15 Kč.

  Prokázání kvalifikace subdodavatele

  24.01.2013 Dobrý den, chtěla bych se zeptat jaký způsob prokázání kvalifikace subdodavatele u zjednodušeného podlimitního řízení je správný (v ZD bylo prokázání uchazeče dle § 62 odst. 3). Buď uchazeč předloží doklady dle § 51 odst. 4 nebo stačí když uchazeč předloží pouze čestné prohlášení, ze kterého bude zřejmé, že se subdodavatelem uzavře smlouvu a četně prohlásí, že splňuje i podle § 53 odst. 1 j) a podle § 54 písm. a). Takže v případě prokázání kvalifikačních předpokladů subdodavatele bude zadavate požadovat kopie dokladů nebo četné prohlášení? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,

  dle ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) prokazuje dodavatel splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.

  Obsahem tohoto čestného prohlášení může být buď jednoduchá deklarace toho, že dodavatel splňuje všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady nebo dodavatel podrobně uvede, které kvalifikační předpoklady tímto čestným prohlášením prokazuje. Je tedy na dodavateli do jakých podrobností čestné prohlášení zpracuje. Dodáváme, že z obsahu čestného prohlášení nemusí vyplývat, jestli kvalifikační předpoklady dodavatel splňuje sám nebo pomocí subdodavatele.

  Čestné prohlášení ve zjednodušeném podlimitním řízení pokrývá také dokumenty, které se týkají subdodavatele, a proto již není třeba v nabídce předkládat smlouvu se subdodavatelem, čestné prohlášení o tom, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ani výpis z obchodního rejstříku subdodavatele.

  Teprve před uzavřením smlouvy je vybraný dodavatel povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace v rozsahu ustanovení § 50 a následujících ZVZ, a to včetně dokladů vztahujících se na subdodavatele dle ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy vy smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.

  Subdodavatelé - zjed.podl.řízení

  24.01.2013 Dobrý den, ve zjednodušeném podlimitním řízení nám prokazuje určitou část práce subdodavatel. Přikládáme Čestné prohlášení, kde je jeho název, ičo, sídlo, kontakty a množství zadané práce. Je nutné ještě přikládat uzavřenou smlouvu o dílo s tímto subdodavatelem, autorizaci, výpis z OR a jeho čestné prohlášení? Které konkrétní listiny být musí a které ne? Opakuji, že se jedná o zjednodušené podlimitní řízení. Děkuji Vám.

  Dobrý den,

  obsahem čestného prohlášení, jímž dodavatel dle ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů, může být buď jednoduchá deklarace toho, že dodavatel splňuje všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady nebo podrobný soupis kvalifikačních předpokladů, jejichž splnění se tímto čestným prohlášením prokazuje s tím, že dodavatel nemusí uvádět, zda kvalifikační předpoklady splňuje sám či prostřednictvím subdodavatele. Je tedy na dodavateli do jakých podrobností čestné prohlášení zpracuje.

  Čestné prohlášení ve zjednodušeném podlimitním řízení pokrývá také dokumenty, které se týkají subdodavatele, a proto již není třeba v nabídce předkládat smlouvu se subdodavatelem, čestné prohlášení o tom, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, ani výpis z obchodního rejstříku subdodavatele.

  Teprve před uzavřením smlouvy je vybraný dodavatel povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace v rozsahu ustanovení § 50 a následujících ZVZ, a to včetně dokladů vztahujících se na subdodavatele dle ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy vy smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.

  Cese uzavřené smlouvy na jiného veřejného zadavatele

  23.01.2013 Kraj hodlá založit novou příspěvkovou organizaci, která bude obhospodařovat krajem zřízenou strategickou průmyslovou zónu. V současné době se stále ještě plní některé uzavřené smlouvy o dílo, které v minulosti vysoutěžil v zadávacím řízení kraj. Může kraj tyto dosud nesplněné smlouvy o dílo cedovat na tuto nově zřízenou příspěvkovou organizaci, a pokud ano, za jakých podmínek? Pokud ano, jak si myslíme, jak to bude s evidencí smluv, informací o skutečném plnění a o subdodavatelích na profilech zadavatele?

  Dobrý den,

  1. K povaze příspěvkové organizace

  V souladu s § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdější předpisů, je příspěvkovou organizací organizace, která má ve své působnosti činnosti, jež jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatelem takové příspěvkové organizace je vždy výhradně územně samosprávný celek, kterým je i kraj.

  Zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je územně samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územně samosprávný celek.

  2. K postoupení pohledávky kraje jeho příspěvkové organizaci

  Hodlá-li kraj zřídit příspěvkovou organizaci za účelem správy strategické průmyslové zóny, kterou jako zadavatel sám v současné době spravuje, je možné postoupit jeho závazky zadavatele na jím nově zřízenou příspěvkovou organizaci.

  Postoupit smluvní pozici zadavatele lze v tomto případě proto, že touto změnou de facto nedojde k podstatné změně již uzavřené smlouvy, která je dle § 82 odst. 7 ZVZ zakázána. I po postoupení pohledávky kraje jako zadavatele na jím zřízenou příspěvkovou organizaci bude činnost příspěvkové organizace nadále řízena krajem jako jejím zřizovatelem.

  Faktické postoupení pozice zadavatele ze smlouvy je možné pouze a výhradně za předpokladu postoupení pohledávky mezi „původním“ a „novým“ zadavatelem podle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

  V souvislosti s postoupením pohledávky ze smlouvy na plnění veřejné zakázky zadavateli doporučujeme vyžádat si od dodavatele (jakožto věřitele) písemný souhlas s postoupením smlouvy z kraje na příspěvkovou organizaci, který bude součástí dodatku ke smlouvě na plnění veřejné zakázky.

  3. K samotné změně postupované smlouvy

  Změna smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku je možná výhradně v těch částech, které se budou týkat vymezení nového zadavatele. Podmínky a jakákoliv jiná ujednání ve smlouvě měnit možné není. Jak již bylo výše uvedeno zadavatel v souladu s § 82 odst. 7 ZVZ nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem.

  4. K uveřejňovací povinnosti zadavatele

  Zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele informace uvedené v § 147a ZVZ. S ohledem na změnu v osobě zadavatele je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele – kraje skutečnost, že došlo ke změně v osobě zadavatele a další informace stanovené ZVZ je nadále povinen uveřejňovat na profilu nového zadavatele, tj. na profilu příspěvkové organizace.

  Zadavateli – příspěvkové organizaci doporučujeme a považujeme za vhodné spolu s dodatkem ke smlouvě uveřejnit na profilu zadavatele – příspěvkové organizace i samotnou smlouvu uzavřenou s vítězným uchazečem.

  Za účelem zachování kontinuity informací dále zadavateli – kraji doporučujeme uveřejnit na jeho profilu zadavatele informace v souladu s § 147a ZVZ, a to vzhledem k tomu, že kraj je zřizovatelem příspěvkové organizace a byl i původním účastníkem smlouvy samotné.

  Stejná nabídková cena

  23.01.2013 Dobrý den, potřebovali bychom poradit jak dále postupovat v případě zjednodušeného podlimitního řízení, když kritériem je nejnižší nabídková cena a jako nejnižší se sejde úplně stejná cena od dvou uchazečů. Co dále rozhoduje o výběru ? Děkuji Nováček

  Dobrý den,
  v rámci zjednodušeného podlimitního řízení zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) výslovně neupravuje postup zadavatele v případě, kdy základním hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena a právě dva uchazeči předloží zadavateli svou nabídku se stejnou nabídkovou cenou, která je zároveň cenou nejnižší.

  Zadavateli proto ve shora uvedeném případě doporučujeme postupovat analogicky dle § 61 odst. 4 ZVZ. Zadavatel by měl zvolit nejvhodnější nabídku na základě náhodného losu mezi nabídkami uchazečů, kteří splnili požadavky zadavatele v rozsahu kvalifikace a jejichž nabídková cena byla cenou nejnižší. Upozorňujeme, že i v této situaci je zadavatel povinen dodržet zásady stanovené ZVZ, a to zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Losování doporučujeme zadavateli provést prostřednictvím mechanických, elektronicko-mechanických, elektronických nebo obdobných zařízení, a to jak za účasti uchazečů, tak notáře, který osvědčí průběh celého losování. Rovněž by bylo vhodné, aby notářem vyhotovený zápis o průběhu losování byl součástí dokumentace o veřejné zakázce.

  Uveřejňování dodatku

  21.01.2013 Dobrý den, žádám o zodpovězení dotazu, dle § 147a zákona č. 137/2006 Sb., má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Vztahuje se tato povinnost i na uveřejnění dodatku (uzavřeného nyní) ke smlouvě, která byla uzavřena ještě před "dubnovou novelou"???? Děkuji.

  Dobrý den,
  povinnost zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků byla do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) doplněna zákonem č. 55/2012, kterým se mění ZVZ (dále jen „Novela“). Novela nabyla účinnosti dne 1.4.2012.

  Od účinnosti Novely je povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele spojena s okamžikem jejího uzavření. V případě, že okamžik uzavření smlouvy nebo dodatku nastane až po nabytí účinnosti Novely, je zadavatel povinen tuto smlouvu nebo dodatek, a to včetně veškerých jejich změn, uveřejnit v souladu s § 147a ZVZ na profilu zadavatele. Okamžik zahájení zadávacího řízení nemá na uveřejňovací povinnost zadavatele žádný vliv.

  V návaznosti na shora uvedené se povinnost zadavatele dle § 147a ZVZ vztahuje i na uveřejnění dodatku uzavřeného po 1.4.2012. Za účelem zachování smyslu předmětné povinnosti zadavatele je vhodné a doporučujeme uveřejnit navíc spolu s dodatkem i smlouvu, a to i přesto, že byla uzavřena ještě před účinností Novely.

  Předpokládaná hodnota - sčítání zakázek

  17.01.2013 V letošním roce máme plánované stavební úpravy budov školy a školky, kolegyně bude dělat úpravy bytových domů, kdy kody CPV – první čyři čísla máme stejné. Tudíž předpokládané hodnoty škol a bytových domů sečteme a budeme zadávat v patřičném řízení – zjednodušené podlimitní. Ovšem nevíme si rady v jiné věci – v rozpočtu schválené investice jsou jasné, ale existuje tzv. „plán investic“, kde jsou neschválené investice, které se ovšem v průběhu roku mohou schválit a realizovat (ovšem také nemusí – dle financí). Máme je připočítávat ke schváleným investicím? Protože v tom případě bychom už musely použít jiné – otevřené - zadávací řízení vzhledem k navýšení předpokládané hodnoty všech zakázek. Nebo je přičítat nebudeme a v případě jejich realizace bychom je pak zadávaly rovněž zjednodušeně, nebo už otevřeně ?(celková suma by překročila 10mil. Kč bez DPH), i když jejich hodnota by byla např. 700tis. Kč.

  Dobrý den,

  1. Ke kódům CPV

  Rádi bychom Vás upozornili, že kódy CPV především slouží ke klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací v rámci veřejné zakázky a pro definování předmětu samotné veřejné zakázky nejsou určujícím faktorem. Co bude či nebude předmětem veřejné zakázky, závisí plně na rozhodnutí zadavatele.

  Hodláte-li jako zadavatel zadat veřejnou zakázku, jejímž předmětem bude úprava budovy školy, školky a dále bytových domů, nemusí se nutně jednat o jediný předmět veřejné zakázky, tj. o jednu veřejnou zakázku, ačkoliv zamýšlené stavební práce budou mít stejný CPV kód. Provedení výše uvedených úprav je možno realizovat například i v rámci dvou na sobě nezávislých veřejných zakázek.

  Rozhoduje-li se proto zadavatel, zda dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) zadá veřejnou zakázku v rámci jednoho nebo dvou zadávacích řízení, je při svém rozhodování povinen přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým a časovým, jež se veřejné zakázky týkají, a dále rovněž ke skutečnosti, zda je předmět veřejné zakázky způsobilý tvořit jeden funkční celek.

  V návaznosti na Váš dotaz a shora uvedené to znamená, že zadání veřejné zakázky na úpravy budov školy a školky a zároveň bytových domů by mohlo být realizováno v rámci dvou samostatných zadávacích řízeních. Vzhledem ke skutečnosti, že z Vašeho dotazu nevyplývají podrobnější informace, doporučujeme zvážit, zda Vámi plánované úpravy budovy školy, školky a bytových domů mají skutečně natolik stejný charakter (CPV kód není určující), že bude nezbytné zadat tyto stavební práce v rámci jediného zadávacího řízení.

  2. K volbě druhu zadávacího řízení

  Volba druhu zadávacího řízení se také mimojiné řídí výší předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. Zadavatel je dle § 13 odst. 2 ZVZ povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Zároveň je zadavatel povinen při určení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečíst veškeré předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu jednoho účetního období.

  Pokud je předmět všech zakázek, tedy i těch, na něž dosud nejsou schváleny finanční prostředky natolik obdobný, že kdyby byly zadávány zvlášť, hrozilo by v budoucnosti riziko konstatování nedovoleného dělení předmětu veřejné zakázky (zadal-li by je zadavatel jako podlimitní veřejnou zakázku, resp. veřejnou zakázku malého rozsahu), přičemž v celkovém součtu by odpovídaly nadlimitní veřejné zakázce, z hlediska opatrnosti doporučujeme použít zadávací řízení, které odpovídá součtu výše investic, které (i) má zadavatel pro veřejnou zakázku již fakticky vyčleněny a (ii) které budou zadavatelem v průběhu příslušného účetního období na veřejnou zakázku případně dodatečně schváleny.

  Nepřekročí-li konečná výše předpokládané hodnoty, jež je určena na veřejnou zakázku, 10.000.000,- Kč bez DPH, bude zadavatel oprávněn použít zjednodušené podlimitní řízení. Přesáhne-li však konečná částka celé veřejné zakázky 10.000.000,- Kč bez DPH, bude zadavatel povinen zvolit jiný druh zadávacího řízení, kterým může být právě otevřené řízení.

  3. K opčnímu právu

  Z Vašeho dotazu nevyplývají informace o způsobu užití možných dodatečných finančních prostředků. Pokud by byly použity za stejným účelem jako v současné době schválené finanční prostředky, tedy na další úpravu školy, školky či bytových domů, bylo by možné využít institutu opčního práva. Opční právo si zadavatel může v zadávacích podmínkách vyhradit tehdy, panuje-li určitá úroveň nejistoty o celém objemu finančních prostředků pro veřejnou zakázku.

  Vyhradí-li si zadavatel v zadávacích podmínkách opční právo dle § 99 ZVZ, je oprávněn poptávat další dodávky, služby či stavební práce, jejichž zadání si vyhradil v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení. Opční právo je zadavatel oprávněn využít pouze ve vztahu k dodavateli, kterému již zadal původní veřejnou zakázku.

  Budou-li proto (i) v průběhu roku zadavatelem schváleny další investice na probíhající či již proběhlou úpravu budovy školy, školky a bytových domů a (ii) zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhradí opční právo, může následně vítěznému dodavateli, který již realizoval stavební práce předešlé, zadat realizaci dalších stavebních prací. V případě, že investice schváleny nebudou, není zadavatel povinen vítěznému dodavateli zadat veřejnou zakázku v rozsahu vyhrazeném opčním právem.

  Dále bychom Vás rádi upozornili, že zadavatel je povinen již při zahájení zadávacího řízení předběžně stanovit dobu využití opčního práva. I v tomto případě platí, že pro stanovení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky je celková hodnota veřejné zakázky, a to včetně neschválených investic, které budou předmětem opčního práva.

  Podrobnější informace související s opčním právem jsou uvedeny v § 99 ZVZ a v Metodice VZ uveřejněné na webových stránkách www.portal-vz.cz v sekci Metodiky/stanoviska.

  4. K zadání veřejné zakázky

  Pokud by dodatečně schválené finanční prostředky byly využity na jiné stavební práce, resp. na stavební práce na jiných objektech, doporučujeme zadavateli zadat veřejnou zakázku v režimu, který odpovídá součtu všech spolu souvisejících stavebních prací.

  Dále si Vás dovolujeme upozornit, že již nyní je možné vyhlásit veřejnou zakázku, jejíž předmět bude pokrývat i stavební práce, na které dosud nebyly schváleny prostředky s tím, že zadavatel tuto skutečnost uvede v zadávací dokumentaci.

  Podání námitek

  16.01.2013 Dobrý den. Mohu dle §110 odst.3 ZVZ podat zadavateli námitku proti zadávacím podmínkám, pokud jsem nepodal nabídku?

  Dobrý den,

  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) stanoví v § 110 odst. 1, že při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.

  Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že právo k podání námitek může mít i dodavatel, který se neúčastní zadávacího řízení. Musí však prokázat zájem na získání předmětné zakázky. Tento zájem bude prokázán, pokud podá námitky např. proti zadávacím podmínkám, v jejichž důsledku se nemohl zadávacího řízení zúčastnit (např. diskriminačně nastavené kvalifikační předpoklady). Zároveň musí prokázat újmu či její hrozbu, která by mohla být např. způsobena tím, že zadavatel nedodrží zákonný postup při zadávání veřejných zakázek a uzavře smlouvu bez použití zadávacího řízení, popřípadě řádně neoznámí zahájení zadávacího řízení a dodavatel se o této skutečnosti dozví v okamžiku, kdy již zadávací řízení probíhá. Prokázání zájmu a újmy či její hrozby jsou tedy kumulativní podmínky, které musí dodavatel splňovat, aby byl příslušný k podání námitek. Důkazní břemeno prokázání zájmu a újmy v takovém případě nese dodavatel, který námitky podává. Námitky pak musejí splňovat náležitosti dle § 110 odst. 7 ZVZ.

  Technické kvalifikační předpoklady

  15.01.2013 Dobrý den, můj dotaz je velmi stručný. Musím jako zadavatel požadovat u nadlimitní VZ i technické kvalifikační předpoklady dle § 56 ZVZ? Anebo stačí, když budeme po dodavatelích požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů? Děkuji mnohokrát za pomoc.

  Dobrý den,
  zadavatel je oprávněn a nikoliv povinen dle § 56 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky požadovat splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů.

  ZVZ zadavateli neukládá povinnost stanovit technické kvalifikační předpoklady v kvalifikační nebo zadávací dokumentace a není proto vyloučeno, aby zadavatel technické kvalifikační předpoklady nestanovil.

  Dokumentace skutečného provedení stavby - musí být součástí zadávací dokumentace?

  11.01.2013 Dobrý den, musí být dokumentace skutečného provedení stavby součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce? Případně, v jaké fázi má být dokumentace skutečného provedení stavby vyhotovena? Děkuji, Jarmila Hanzalová

  Dobrý den,
  podle § 44 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahovat mj. příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 230/2012 Sb., zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky.
  Příslušnou dokumentací je v souladu s § 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb., projektová dokumentace pro provádění stavby. Doporučení MMR, uveřejněné na internetových stránkách www.mmr.cz , doplňuje, že se tím myslí projektová dokumentace pro provádění stavby ve smyslu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Příslušnou dokumentací v souladu s požadavky vyhlášky č. 230/2012 Sb., může být, zejména u menších zakázek, i jiná technická dokumentace zpracovaná v podrobnosti prováděcí dokumentace, tedy umožňující položkový soupis.
  Projektová dokumentace v podrobnosti pro provedení stavby tedy musí být součástí zadávací dokumentace.

  Městské televizní vysílání

  10.01.2013 Vztahuje se na veřejného zadavatele obecná výjimka z působnosti zákona o veřejných zakázkách (§18) u veřejné zakázky na zajištění městského televizního vysílání prostřednictvím kabelové sítě a internetového televizního portálu na území města? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  veřejný zadavatel není v souladu s § 18 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) povinen postupovat podle ZVZ, jestliže zadává veřejnou zakázku, jejímž účelem je umožnit mu poskytování nebo provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
  Z výše uvedeného vyplývá, že v tomto případě se na veřejného zadavatele výjimka stanovená § 18 odst. 2 písm. e) ZVZ vztahuje.

  Výběrové řízení

  03.01.2013 Do jaké částky není třeba výberového řízení

  Dobrý den,
  dle § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu, neboli takové veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota nepřesáhne limity uvedené v § 12 odst. 3 ZVZ. Jde tedy o veřejnou zakázku na dodávky či služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000,- Kč bez DPH, nebo veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 3 000 000,- Kč bez DPH.  Přitom je však zadavatel povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ. Závěrem upozorňujeme, že výjimka dle § 18 odst. 5 ZVZ se však nevztahuje na povinnost zadavatele uveřejnit uzavřenou smlouvu na profilu zadavatele. Dle § 147a odst. 2 ZVZ se tato povinnost nevztahuje pouze na smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, u nichž cena nepřesáhne 500 000,- Kč bez DPH.

  Zveřejnění skutečně uhrazené ceny

  02.01.2013 Jak se konkrétně zveřejní výše skutečně uhrazené ceny? Fakturou? Výpisem? Čestným prohlášením? Děkuji.

  Dobrý den,

  v souladu s § 147a odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je zadavatel povinen uveřejnit, a to nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky.

  ZVZ zadavateli neurčuje formu, jakou má být oznámení o výši skutečně uhrazené ceny uveřejněno. Zadavatel je proto oprávněn výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky uveřejnit například formou sdělení, ve kterém bude specifikována veřejná zakázka, ke které se sdělení zadavatele vztahuje (včetně předmětu jejího plnění) a dále údaje o výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky.

  Shora uvedené sdělení je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele.

  Kvalifikace - veřejná zakázka malého rozsahu

  27.12.2012 Dobrý den, je nutné při vyhlašování výzvy na podání cenové nabídky u veřejné zakázky malého rozsahu (144 tis. bez DPH) na dodávku/služby požadovat po dodavateli splnění kvalifikace (základní, profesní ad.) podle zákona nebo se v tomto případě jedná o fakultativní požadavek zadavetele? Děkuji Lýsek

  Dobrý den,
  zadavatel není povinen požadovat po dodavatelích splnění kvalifikace, a to v souladu s § 18 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), kterým je stanoveno, že zadavatel nemusí zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle tohoto zákona. Avšak v případě, kdy je veřejná zakázka financována prostřednictvím dotace, má dotující subjekt právo stanovit ve smlouvě požadavek na splnění konkrétních kvalifikačních kritérií.
  Dovolujeme si zároveň upozornit, že požadavek na podání cenové nabídky nemusí být vůbec součástí výběrového ani zadávacího řízení, jedná se například o případ, kdy jsou cenové nabídky požadovány za účelem průzkumu trhu. Kvalifikaci či její část může zadavatel požadovat jako součást své poptávky.
  V případě veřejného vyhlášení požadavku na podání cenové nabídky podle § 281 – § 288 zákona
  č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), činí zadavatel výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy v rámci obchodní veřejné soutěže. Prokázání určité kvalifikace může být součástí podmínek soutěže. Při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu pak zadavatel může postupovat analogicky jako u otevřeného řízení.
  Dále si dovolujeme upozornit na povinnost zadavatele zadávajícího veřejnou zakázku malého rozsahu vyplývající z § 147a ZVZ, týkající se uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele.
  Při hodnocení nabídek a v průběhu celého zadávacího řízení musí být respektovány zásady uvedené
  v § 6 ZVZ, především zásada rovného zacházení, ale i zásada transparentnosti a zákazu diskriminace.

  Možnosti doplnění nabídky

  20.12.2012 Dobrý den, Rádi bychom s vámi konzultovali situaci v rámci realizace podlimitního výběrového řízení na dodavatele služeb, probíhající v rámci projektu. Přihlásilo se celkem pět uchazečů, přičemž žádná z nabídek nebyla při kontrole kvalifikačních kritérií nebyla shledána jako úplná a uchazeči proto byli vyzváni zadavatelem (respektive jím jmenovanou hodnotící komisí) k doplnění a vysvětlení svých nabídek dle § 59 odstavce 4 zákona o VZ. Zadavatel měl v rámci technické kvalifikace konkrétní požadavek na profil a kvalifikaci realizačního týmu + požadoval referenční zakázky obdobného charakteru. Jeden z uchazečů po této výzvě zadavatele, vysvětlil původní nabídku nejen o zadavatelem požadované informace, ale také doplnil o nové členy realizačního týmu a nové referenční zakázky. Vzhledem k tomu, že se setkáváme s různými právními výklady týkajícími se popisovaného doplnění původní nabídky podané ve stanovené lhůtě, velmi bychom uvítali doporučení, jak ve věci postupovat. Zejména proto, že z doplnění požadovaných informací vyplynulo, že původní nabídka uchazeče podmínky zadávací dokumentace nesplnila, ale při zahrnutí nově doplněných členů realizačního týmu a nových zakázek, je zřejmě tato nabídka přijatelná. Domníváme se, že přijetím informací nad rámec požadovaný zadavatelem by došlo k porušení § 52 odstavce 1 zákona o VZ, ale setkali jsme se i s opačným právním výkladem, který naopak takovéto ex post doplnění nad rámec informací obsažených v původní nabídce připouští. VŘ mělo uzávěrku v listopadu a je tedy organizováno v rámci platné novely ZVZ. Jedná se cenově nejvýhodnější nabídku, a proto bychom v tomto ohledu neradi pochybili, ať už s možným ohledem na odvolání vyloučeného uchazeče na UOHS, tak s ohledem na návazné kontroly ze strany poskytovatele. Předem děkuji za odpověď a jsem s pozdravem, Karolína Řípová

  Dobrý den,
  v případě neúplných, nejednoznačných či nesrozumitelných nabídek má zadavatel možnost vyzvat dodavatele k doplnění nebo vysvětlení nabídek a to v souladu s § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). K objasnění nebo předložení dalších informací či dokladů je dodavatelům poskytnuta přiměřená lhůta.
  Ve Vámi popisovaném případě neprokázal splnění kvalifikace ani jeden z uchazečů. Pokud by tedy zadavatel nevyzval uchazeče k doplnění kvalifikace, musel by všechny uchazeče vyloučit a zadávací řízení zrušit. Jestliže zadavatel dá uchazeči možnost kvalifikaci doplnit, pak může uchazeč doplnit části, které by kvalifikaci byly splňovaly – např. doplnit další referenční zakázky či aktualizovat seznam členů realizačního týmu. Je také třeba poukázat na ust. § 58, které počítá s možnou změnou v kvalifikaci v průběhu zadávacího řízení. Jestliže dojde v průběhu zadávacího řízení ke skutečnosti zapříčiňující nemožnost zapojení navrhovaného člena v rámci veřejné zakázky (smrt, skončení pracovního poměru apod.), je povinností uchazeče v předepsané lhůtě kvalifikaci doplnit. V tomto případě pak není výzva ze strany zadavatele potřebná.
  Aby byl dodavatel považován za kvalifikovaného ke splnění veřejné zakázky, je třeba, aby skutečnosti, které do své nabídky doplnil, nastaly ve lhůtě pro podání nabídek. Nově doplněné referenční zakázky musí být k datu podání nabídky uznatelné, což znamená, že musí splňovat požadavek realizace v posledních 3 letech včetně dalších požadavků zadavatele. V případě doplnění nabídky o nové členy realizačního týmu, je povinností dodavatele prokázat, že tyto osoby byly v době podání nabídky kmenovými zaměstnanci společnosti, nebo musí doložit subdodavatelskou smlouvu s externími zaměstnanci, ze které bude zřejmé, že již v době podání nabídky existoval závazek subdodavatele plnit určitou část veřejné zakázky.
  Neposkytne-li dodavatel potřebné informace a doklady, a původní nabídka dodavatele podmínky zadávací dokumentace nesplnila, pak je veřejný zadavatel povinen takového dodavatele z důvodu nesplnění kvalifikace vyloučit.

  Datum uzavření subdodavatelské smlouvy u ZPŘ

  19.12.2012 Dobrý den, v rámci ZPŘ byla ke dni podání nabídky předložena čestná prohlášení o splnění kvalifikačních předpokladů. Následně byl vítěz vyzván k součinnosti před podpisem smlouvy tzn. k doložení dokladů, ze kterých by bylo možné ověřit prokázání kvalifikace. Reference byly poskytnuty subdodavatelem. Subdodavatelská smlouva byla předložena vítězem až v rámci součinnosti tzn. s datem podpisu až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Je tento postup správný nebo musí být subdodavatelská smlouva uzavřena nejpozději ke dni podání nabídky?

  Dobrý den,

  v případě, že dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované zadavatelem, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele.

  V rámci zjednodušeného podlimitního řízení se splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje.

  Pouze uchazeč, jehož nabídka byla zadavatelem vybrána jako nejvhodnější a s nímž má být uzavřena smlouva, je povinen před uzavřením smlouvy předložit zadavateli doklady prokazující splnění kvalifikace v originále nebo úředně ověřené kopii.

  V souladu s výkladovým stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) není v rámci součinnosti k uzavření smlouvy vyloučeno, aby zadavatel vyzval vybraného uchazeče k doložení či doplnění dokladů o kvalifikaci, pokud vybraný uchazeč nedoložil všechny zákonem požadované doklady, či jsou tyto nejasné.

  Na základě předmětného stanoviska ÚOHS je stáří dokladů předložených vítězným uchazečem v rámci součinnosti posuzováno v souladu s § 57 odst. 2 ZVZ, podle kterého doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmí být starší 90 dnů ke dni podání nabídky. Není proto vyloučeno, aby uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, předložil zadavateli doklady, tj. ve Vašem případě smlouvu uzavřenou mezi vybraným uchazečem a jeho subdodavatelem, které (která) se budou vztahovat i k době po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Uvedený postup nebude v rozporu se ZVZ.

  E-Tržiště - Otevíraní obálek

  18.12.2012 Dobrý den, U VZ podlimitní ve zjdnodušeném podlimitním řízení zveřejněné přes e-Tržiště komise úpro oetvírání obálek posuzuje podle § 71 odst. 9 písm. b) ZVZ zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a podle § 149 odst. 4 ZVZ zda je datová zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Zadavatel je oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky. Může zadavatel považovat návrh smlouvy podepsaný jednatelem společnosti a opatřený razítkem, který byl následně naskenován do PDF soubou (bez podepsání uznávaným elektronickým podpisem) a takto připojen do nabídky uchazeče, která jako celek musí být zabezpečena uznávaným elektronickým podpisem uchazeče za splnění ust. § 71 odst. 9 písm. b) a § 149 odst. 4 ZVZ, nebo je povinen požadovat po uchazeči aby takto naskenovaný dokument v PDF samostaně podepsal uznávaným elektronickým podpisem osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a aby následně i nabídka jako celek pak byla na základě podmínek e-Tržiště podepsaná uznávaným elektronickým podpisem osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče? Snad jsem to napsal srozumitelně. Děkuji za Vaše stanovisko.

  Dobrý den,

  V souladu s § 149 odst. 4 ZVZ podává-li dodavatel nabídku, musí být datová zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Zadavatel je oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky.

  Dle § 68 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) se za nabídku považuje taková nabídka,

  (i) v níž jsou uvedeny identifikační údaje uchazeče, která
  (ii) obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, jakož i
  (iii) další dokumenty požadované ZVZ nebo zadavatelem.

  Je-li proto nabídka podávána dodavatelem elektronicky, přičemž je zároveň jako celek podepsána uznávaným elektronickým podpisem nebo je podána prostřednictvím datové zprávy podepsané uznávaným elektronickým podpisem, případně prostřednictvím datové zprávy, která je označena elektronickou značkou, jedná se o nabídku podanou ve smyslu § 149 odst. 4 ZVZ, která dle § 71 odst. 10 ZVZ ve spojení s § 71 odst. 9 ZVZ splňuje požadavek na podepsání návrhu smlouvy osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče.

  Zhotovení sochy

  11.12.2012 Dobrý den, město chce zhotovit sochu cca 2.000.000 Kč bez DPH dle návrhu, který má k dispozici. Zajímalo by mě zda se jedná o veřejnou zakázku na dodávku zadanou ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo jaký druh řízení použít? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den,
  město jako územní samosprávný celek je zadavatelem ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Zadavatel je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle ZVZ.

  1. K veřejné zakázce na dodávky (a k veřejné zakázce na služby)
  ZVZ rozlišuje tyto typy veřejných zakázek: veřejnou zakázku na dodávky, veřejnou zakázku na stavební práce a veřejnou zakázku na služby.
  Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci, zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing).
  Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.
  Z Vámi poskytnutých informací není možné zcela jednoznačně určit konkrétní typ Vaší veřejné zakázky, protože z dotazu nevyplývá, zda podstatou předmětu veřejné zakázky je zhotovení sochy ve smyslu poskytnutí služby jako rozpracování návrhu a následné stavby sochy nebo zda podstatou předmětu veřejné zakázky je dodávka zboží – sochy podle již dokončeného návrhu.
  V souvislosti se shora uvedeným otázka, zda se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku na dodávky nebo o veřejnou zakázku na služby však není v případě stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozhodná a Vámi zamýšlená veřejná zakázka bude v každém případě dle § 12 odst. 2 ZVZ podlimitní veřejnou zakázkou.
  Podrobnější informace týkající se jednotlivých zadávacích řízení naleznete v Metodice Veřejných zakázek, která je dostupná na webových stránkách www.portal.vz.cz     v sekci Metodiky/stanoviska.

  2. K volbě zadávacího řízení
  Volba určitého druhu zadávacího řízení závisí na zadavateli. Zadavatel je při výběru druhu zadávacího řízení povinen dodržet veškeré postupy a pravidla, která jsou mu stanovena ZVZ.
  Zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít zadávací řízení uvedené v § 21 ZVZ. Jedním ze zadávacích řízení uvedených v § 21 ZVZ je i Vámi zmiňované zjednodušené podlimitní řízení.
  Zjednodušené podlimitní řízení může zadavatel dle § 25 ZVZ použít pro zadání podlimitní veřejné zakázky na služby. Na základě Vámi poskytnutých informací je tato podmínka splněna a proto je možné pro zadání veřejné zakázky na zhotovení sochy použít jako konkrétní zadávací řízení zjednodušené podlimitní řízení.

  3. K autorským právům
  Z Vašeho dotazu vyplývá, že socha má být zhotovena podle návrhu. Vzhledem k tomu, že návrh na zhotovení sochy ve Vaší otázce konkrétně nespecifikujete, rádi bychom Vás upozornili, že samotný návrh na zhotovení sochy může podléhat ochraně autorských práv. V tomto směru bychom Vám proto doporučili zajistit, abyste jako zadavatel byli při zadání veřejné zakázky na zhotovení sochy oprávněni použít návrh na zhotovení sochy tak, aniž by došlo k porušení jakýchkoliv autorských práv.

  Profil zadavatele

  11.12.2012 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda stránky profilzadavatele.cz jsou certifikovanou stránkou a je možné se přes tyto stránky zřídít profil zadavatele aniž bychom nějak pochybili při VŘ. Děkuji

  Dobrý den,

  Na webových stránkách www.portal-vz.cz v sekci Elektronické zadávání VZ – Seznam certifikovaných nástrojů naleznete kompletní seznam společností, které splnily požadavky na elektronický nástroj ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) a které jsou držiteli certifikovaného elektronického nástroje, vydaného certifikační autoritou.

  Provozovatel webových stránek www.profilzadavatele.cz není dle výše uvedeného seznamu držitelem certifikovaného elektronického nástroje, což však neznamená, že zřízení profilu zadavatele na webových stránkách www.profilzadavatele.cz nesplňuje požadavky ZVZ a dalších právních předpisů.

  Doporučujeme proto preventivně vznést dotaz přímo na poskytovatele webových stránek www.profilzadavatele.cz , zda jeho prostřednictvím je skutečně možné splnit uveřejňovací povinnost zadavatele na profilu zadavatele dle ZVZ.

  Osoba se zvláštní způsobilostí

  11.12.2012 Dobrý den, ráda bych se dotázala na možný termín zahájení vzdělávacího programu pro osoby se zvláštní způsobilosti. Děkuji.

  Dobrý den,

  vzdělávací program pro osoby se zvláštní způsobilostí se v současné době připravuje a zahájen by měl být na začátku druhého pololetí roku 2013.
  Přesné informace týkající se zahájení programu včetně konkrétních termínů školení budou uveřejněny na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

  Limit předpokládané hodnoty pro neplátce DPH při zadávání VZ

  10.12.2012 Opakovaný dotaz z 28.11.2012. Dobrý den, jsme státní příspěvková organizace a nejsme plátci DPH - prosím o upřesnění § 12 zákona o veřejných zakázkách (137/2006 Sb.), který stanovuje limity bez DPH - jaký limit ctí neplátci - s DPH či v tomto případě znají cenu bez DPH? Děkuji za odpověď. S pozdravem I.H.

  Dobrý den, ustanovení § 12 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje finanční limity pro nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku a pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Předpokládaná hodnota výše uvedených veřejných zakázek je dle § 12 ZVZ stanovena bez DPH.

  V souladu s § 13 odst. 1 ZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky vždy rozhodná cena bez DPH. Zadavatel je proto povinen i v případě, že není plátcem DPH stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky bez DPH.

  Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovuje zadavatel na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění. Nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem, tj. zadavateli by s ohledem na shora uvedené měla být předpokládávaná hodnota veřejné zakázky bez i s DPH známa.

  Možnost dělení zakázek

  10.12.2012 Dobrý den. Obec připravuje na tentorok zakázky na opravu resp. výstavbu chodníků v různých částech obce. Lze soutěžit na každou stavbu zvlášt nebo je nutno vyhlásit jednu "velkou" soutěž? Podotýkám, že jde i v součtu zakázek o zakázku malého rozsahu. Děkuji

  Dobrý den,

  v souladu s § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ.

  Vzhledem k tomu, že se dle dostupných informací ve Vašem případě jedná, a to i v součtu, o veřejnou zakázku malého rozsahu, je možné veřejnou zakázku na výstavbu chodníků rozdělit. V každém případě je však Vaše obec jako zadavatel povinna dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 ZVZ.

  V souvislosti s Vaším dotazem bychom Vás dále rádi upozornili, že je-li Vaše veřejná zakázka spolufinancována ze zdrojů EU, je zadavatel povinen dodržet závazné postupy poskytovatele dotace. Postupy poskytovatele dotace mohou být v otázce možnosti dělení veřejné zakázky odlišné od postupů uvedených v ZVZ.

  Limity pro dotovaného zadavatele

  29.08.2012 Dobrý den, Chtěl bych požádat o odpověď, který finanční limit v nařízení vlády č. 772008 Sb., se vztahuje na dotovaného zadavatele. ZVZ sice říká, že dotovaný zadavatel postupuje dle pravidel pro veřejného zadavatele, ale pro veřejného zadavatele jsou v nařízení vlády stanoveny dva různé finanční limity 3.256.000 Kč a 5.010.000 Kč. Který z těchto dvou limitů je tedy relevantní pro dotovaného zadavatele podnikatele při určení, zda jde o podlimitní nebo nadlimitní zakázku na dodávky? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, v souvislosti s rozšířením povinností dotovaného zadavatele po nabytí účinnosti zákona č. 55/2012 Sb. uvádíme, že za nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky a služby je třeba považovat veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou přesahující 5 010 000 Kč. Dotčená problematika je také zpracována v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012). Metodika je uspořádána do systematických bloků, není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/Metodiky, stanoviska.

  Dodavatel a SUBDODAVATEL

  14.08.2012 Dobrý den, musíme v nabídce pro veřejnou zakázku vždy uvést subdodavatele? Nebo v jakých případech je to nutné? Může subdodavatel dodat do stejného výběrového řízení vlastní, samostatnou nabídku?

  Dobrý den, dle § 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) je zadavatel oprávněn v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Identifikačními údaji se přitom ve smyslu ustanovení § 17 písm. d) ZVZ rozumí obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u právnické osoby, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u fyzické osoby. Pokud však dodavatel prokazuje pomocí subdodavatele splnění určitých částí kvalifikace, pak je dle § 51 odst. 4 ZVZ povinen předložit doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) ZVZ a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) ZVZ subdodavatelem a smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) ZVZ. Vítězný uchazeč je pak povinen v souladu s ustanovením § 147a odst. 4 ZVZ předložit veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, ve kterém uvede subdodavatele, jímž za plnění subdodávky uhradil více než 10 % nebo v případě významné veřejné zakázky více než 5 % z celkové ceny veřejné zakázky, nebo z části ceny veřejné zakázky uhrazené veřejným zadavatelem v jednom kalendářním roce, pokud doba plnění veřejné zakázky přesahuje 1 rok. Lze tedy shrnout, že povinnost uvést v nabídce subdodavatele se vždy vztahuje pouze na situaci, kdy pomocí subdodavatele dodavatel prokazuje některý z kvalifikačních předpokladů. Ostatní subdodavatele, pomocí nichž bude dodavatel plnit předmět veřejné zakázky, je pak dodavatel povinen uvést v nabídce pouze tehdy, pokud to zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně vyžaduje. Závěrem pak upozorňujeme, že dle ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

  Jedna nabídka (3)

  10.08.2012 Jak postupovat dále, pokud jsme obdrželi pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka, ale předmět veřejné zakázky potřebujeme?

  Dobrý den, postup k problematice jediné nabídky je v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ) stanoven pro fázi otevírání obálek (§ 71), hodnocení nabídek (§ 79) a zrušení zadávacího řízení (§ 84). Ve vztahu k informacím poskytnutým v dotazu lze uvést následující. Obdrží-li zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek pouze jednu nabídku, obálka se neotevírá (viz § 71 odst. 7 ZVZ). O této skutečnosti zadavatel bezodkladně vyrozumí uchazeče. To neplatí, pokud zadavatel postupuje podle § 22 odst. 3 a 4 ZVZ (jednací řízení s uveřejněním), § 23 odst. 4 až 8 a 10 (jednací řízení bez uveřejnění) nebo zadává veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) na základě rámcové smlouvy. Pokud byla doručena pouze jedna nabídka, nebo bylo doručeno více nabídek, avšak všechny nabídky kromě jediné byly postupně vyřazeny, musí zadavatel s odkazem na ustanovení § 84 odst. 1 písm. e) ZVZ bez zbytečného odkladu zadávací řízení zrušit, což neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 7 větě druhé, to jest postupuje-li zadavatel podle § 22 odst. 3 a 4 ZVZ (jednací řízení s uveřejněním), § 23 odst. 4 až 8 a 10 ZVZ (jednací řízení bez uveřejnění) nebo zadává-li VZ na základě rámcové smlouvy. Není-li možné vybrat z většího množství nabídek, znamená to, že soutěž nemůže proběhnout a nemůže být vybrána nejvhodnější nabídka. Pro nově zahajované zadávací řízení je možné doporučit například po zvážení snížení požadavků na kvalifikaci a podpořit tak hospodářskou soutěž mezi uchazeči o VZ. Zruší-li zadavatel zadávací řízení, je povinen podle § 84 odst. 7 ZVZ odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy (viz). Zároveň zadavatel odešle písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Předmětná problematika je také rozvedena v Metodice zadávání veřejných zakázek (právní stav k 15. 7. 2012). Metodika je uspořádána do systematických bloků. Není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na http://www.portal-vz.cz/Metodiky, stanoviska.

  Typ projektové dokumentace

  19.07.2012 Jaký stupeň projektové dokumentace je nutné poskytnout uchazečům na VZ pro stavební práce? Prováděcí vyhláška č.2302012, §1 odst. 3 jednoznačně stanovuje PD pro provádění stavby. Stačí v některých případech i projektová dokumentace pro stavební povolení ? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce kromě náležitostí uvedených v ustanovení § 44 odst. 3 ZVZ také obsahovat příslušnou dokumentaci v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky, Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 230/2012 Sb., která nabude účinnosti dne 1. září 2012 a která za příslušnou dokumentaci v ustanovení § 1 odst. 1 rozumí dokumentaci určující stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a která umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen „soupis prací“) včetně výkazu výměr. V ustanovení § 1 odst. 3 dále stanoví, že příslušnou dokumentací je pro všechny stavby projektová dokumentace pro provádění stavby. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby vymezuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci stavby, případně vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb. Z výše uvedeného vyplývá, že součástí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) ZVZ musí být vždy projektová dokumentace pro provádění stavby, jejíž rozsah a obsah je vymezen ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. nebo ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., nikoliv projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení.

  Hodnotící kriterium záruka

  18.07.2012 Je možné i po novelizaci zákona zvolit jako dílčí hodnotící kriterium veřejné zakázky kriterium délka záruky. Ptám se z toho důvodu, protože mám pochybnosti, jestli toto kriterium není na stejné úrovni jako jsou sankce, penále, atd., které již není možné jako hodnotící kriteria používat.

  Dobrý den, podle § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je při stanovování dílčích hodnotících kritérií nejpodstatnější, aby byly respektovány základní zásady transparentnosti a nediskriminace, aby kritéria odpovídala charakteru a složitosti veřejné zakázky a současně umožňovala zadavateli nabídky vyhodnotit. Stanovení délky záruky jako dílčího hodnotícího kritéria není v rozporu se ZVZ. Podle § 78 odst. 4 ZVZ nemohou být dílčím hodnotícím kritériem platební podmínky či smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele. Délka záruky do těchto podmínek nespadá, jelikož ale neuspokojivým způsobem vyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny, je toto dílčí kritérium, s ohledem na nedostatečný vypovídací charakter, k hodnocení nabídek nevhodné. Doporučujeme Vám proto stanovit jiná dílčí hodnotící kritéria, jejichž prostřednictvím budete schopni mezi sebou jednotlivé nabídky objektivně porovnat.

  Zveřejnění smlouvy na profilu zadavatele

  17.07.2012 Pokud zveřejňuji smlouvu o dílo na profilu zadavatele, stačí zveřejnit znění smlouvy bez položkového rozpočtu, nebo musí zveřejnit i položkový rozpočet, který tvoří přílohu smlouvy?

  Dobrý den, podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Zadavatel je povinen uveřejnit kompletní znění smlouvy vyjma obchodního tajemství dodavatele. Jelikož ale položkový rozpočet nesplňuje znaky obchodního tajemství (Obchodní zákoník § 17), doporučujeme zadavateli uveřejnit celé znění smlouvy včetně všech jejích příloh, tedy včetně položkového rozpočtu.

  Prokázání kvalifikace v elektronické podobě

  11.07.2012 Dobrý den, jaké dokumenty při prokazování kvalifikace v elektronické podobě (neexistují) či nemohou být zadavatelem akceptovány ? Lze akceprovat např. podepsaný a orazítovaný scan čestného prohlášení dle § 53 či scan dokladů dle § 54 a) b) předložený při prokazování kvalifikace při zaváděí DNS, to vše podané v rámci certifikovaného elektronického nástroje a předběžné nabídky opatřené platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu?

  Dobrý den, dle ustanovení § 57 odst. 1 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) předkládá dodavatel kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Dodavatel, se kterým bude uzavřena smlouva podle ustanovení § 82 ZVZ, je povinen předložit originály nebo úředně ověřené kopie pouze na základě žádosti zadavatele. Předložení uvedených dokladů je umožněno i v podobě elektronické. Předkládá-li dodavatel doklady prokazující kvalifikaci v podobě elektronické, je povinen na základě ustanovení § 149 odst. 4 ZVZ opatřit datovou zprávu elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu či elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu. V našem vyjádření považujeme za nezbytné zmínit, že doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů ( a tedy i čestné prohlášení dle ustanovení § 53 ZVZ) a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být v případě dynamického nákupního systému starší 90 dnů ke dni odeslání či předání předběžné nabídky.

  Obsah nabídek, § 68

  10.07.2012 Dobrý den, při kontrole hodnocení nabídek bylo zjištěno, že někteří uchazeči nedoložili čestné prohlášení v souladu s § 68 odst. 3. Může komise tyto uchazeče vyloučt? Nebo lze jako u kvalifikace požadovat doplnění? Jaký postup je správný, Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, v případech, kdy nabídka neobsahuje doklady uvedené v ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ , příp. předmětné doklady vyvolávají určité nejasnosti, může zadavatel k doložení těchto dokladů, příp. k vysvětlení nejasností, uchazeče vyzvat (na základě ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ) nebo jej ze zadávacího řízení vyloučit (na základě ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ). Je však povinností zadavatele dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 ZVZ, konkrétně zásadu rovného zacházení. Zadavateli tedy ZVZ neumožňuje některé z uchazečů vyloučit a jiné vyzvat k doplnění. Vzhledem k okolnostem, že by zadavatel za použití ustanovení § 76 odst. 1 ZVZ mohl vyloučit nejvýhodnější nabídku, důrazně doporučujeme dožádání dokladů uvedených v ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ. Dovolujeme si upozornit, že vyloučení nejvýhodnější nabídky bez předchozí výzvy učiněné na základě ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ by mohlo být považováno za jednání v rozporu se zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, tedy označeno za nehospodárné.

  Kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení (1)

  02.07.2012 Do nabídky je uchazeč povinen předložit čestné prohlášení o splnění kvalifikace, kterou požadoval veřejný zadavatel. 1. Pokud uchazeč předloží splnění kvalifikace pomocí dokladů (čestné prohlášení k § 53 odst. 1 písm. a) až k), výpis z obchodního rejstříku atd.) a neuvede čestné prohlášení, že splňuje kvalifikaci, je jeho nabídka v pořádku? 2. Vybraný uchazeč před podpisem smlouvy předloží originály či ověřené kopie dokladů prokazující splnění kvalifikace. U § 53 odst. 1 písm. a) až k) je povinnost dokládat způsobem dle § 53 odst. 3? Z ustanovení § 62 odst. 3 by se tak mohlo jevit. A jak je to u obchodního rejstříku? Ověření má být do data podání nabídky nebo může být ověření s datem těsně před podpisem smlouvy? Nicméně pořízení výpisu z obchodního rejstříku by určitě mělo být vždy před datem podání nabídky. Děkuji za odpověď a vysvětlení.

  Dobrý den, 1. K první části dotazu s odkazem na poskytnuté informace sdělujeme, že jestliže uchazeč o veřejnou zakázku (dále jen „VZ“) v dotčeném případě do čestného prohlášení podle § 53 odst. 3 písm. c) ZVZ neuvedl své prohlášení, že splňuje relevantní (v prohlášení přesně specifikované) kvalifikační předpoklady, potom takový uchazeč o VZ neprokázal dostatečně splnění základních kvalifikačních předpokladů, jak požaduje citované ustanovení ZVZ. Z čestného prohlášení musí být jednoznačně zřejmé, co uchazeč prohlašuje, tj. zda příslušné základní kvalifikační předpoklady splňuje, či nikoli. Z tohoto pohledu se tedy s odkazem na Vámi popsanou situaci jeví, že uchazeč o VZ neprokázal splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v ZVZ. Pro úplnost doplňujeme, že ZVZ dává veřejnému zadavateli možnost požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace či doklady prokazující splnění kvalifikace. Bližší zákonem stanovené podmínky k této možnosti naleznete v ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ. 2. Z ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ, které tvoří speciální právní úpravu pro zjednodušené podlimitní řízení (dále jen „ZPŘ“), vyplývá, že zájemce o VZ (dále jen „uchazeč o VZ“) v ZPŘ předkládá spolu s nabídkou jen čestné prohlášení (kopie je dostatečná), jehož obsahem je jednoduchá deklarace toho, že uchazeč o VZ splňuje všechny zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. Ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ neurčuje, jaké kvalifikační předpoklady má uchazeč o VZ prokázat, je věcí zadavatele, jaké kvalifikační předpoklady bude kromě povinně stanovených zákonem (ZVZ) požadovat. Zadavatel pořídí protokol, do kterého uvede, zda nabídka uchazeče o VZ obsahuje předmětné čestné prohlášení, resp. zda všichni uchazeči toto čestné prohlášení předložili či nikoli. Po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky je v ZPŘ uchazeč o VZ, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, tzn. vybraný uchazeč, povinen poskytnout součinnost a předložit zadavateli před uzavřením smlouvy všechny doklady dle požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace podle § 50 ZVZ, tj. vybraný uchazeč teprve v této fázi předkládá všechny doklady ke kompletnímu prokázání splnění kvalifikace. To tedy znamená, že vybraný uchazeč v ZPŘ až nyní prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů, jak stanoví § 53 odst. 3 ZVZ, splnění profesních a technických kvalifikačních předpokladů, jak stanoví § 54 a § 56 ZVZ. Na základě požadavku ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) ZVZ předkládá dále čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit VZ. Čestná prohlášení podle § 53 odst. 3 ZVZ předkládá dodavatel v originálním vyhotovení. To platí rovněž pro ZPŘ ve vztahu k ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ. Návazně je o posouzení kvalifikace veřejný zadavatel povinen pořídit protokol dle požadavků § 59 odst. 5 ZVZ. Doklady, které uchazeč o VZ předkládá zadavateli podle § 62 odst. 3 ZVZ, budou vystaveny k datu odpovídajícímu době, kdy podával nabídku. Oproti předchozí právní úpravě nyní podle § 59 odst. 4 ZVZ (striktně) musejí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě pro podání nabídek. Dovolujeme si upozornit, že požadavky ZVZ v těchto případech nelze zmírnit a nedostatečné prokázání splnění kvalifikace nelze dodatečně zhojit. Dále § 52 odst. 1 ZVZ stanoví, že v ZPŘ je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Je skutečně nutné, aby vybraný uchazeč předložil zadavateli před uzavřením smlouvy doklady prokazující splnění kvalifikace, tuto povinnost přímo ukládá § 62 odst. 3 ZVZ. Nesplní-li vybraný uchazeč povinnosti jemu uložené v § 62 odst. 3 ZVZ, považuje se takové jednání za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy. Zadavatel může takového vybraného uchazeče podle § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat, aby písemně objasnil nebo předložil další doklady prokazující splnění kvalifikace. Pokud tak zadavatel neučiní, může k podpisu smlouvy na VZ vyzvat uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí. Lze tedy shrnout, že uchazeč o VZ v ZPŘ nejdříve předloží s nabídkou čestné prohlášení a poté před uzavřením smlouvy prokáže předložením dokladů podle § 62 odst. 3 ZVZ, že skutečnosti uvedené v jeho čestném prohlášení jsou pravdivé. Zadavatel sepíše protokol o tom, že nabídka uchazeče o VZ obsahuje (popř. neobsahuje) čestné prohlášení o tom, že uchazeč o VZ splňuje zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. K další části Vašeho dotazu sdělujeme s odkazem na § 57 ZVZ, který upravuje pravost a stáří dokladů, že v případě ZPŘ nesmějí být doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku starší 90 dnů ke dni podání nabídky (odst. 2 § 57 ZVZ).

  Prokázání profesních kvalifikačních předpokladů

  29.06.2012 Dobrý den, je možné po před i po 1.4. 2012 považovat úředně ověřený živnostenský list jako doklad, který prokazuje splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 odst. b)? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, ustanovení § 54 písm. b) ZVZ nebylo prostřednictvím zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012, kterým se mění ZVZ a který nabyl účinnosti dne 1. dubna 2012, novelizováno. To znamená, že požadavky ZVZ se oproti stavu před 1. 4. 2012 nezměnily. K Vašemu dotazu sdělujeme, že pravost a stáří dokladů prokazujících splnění kvalifikace stanoví § 57 ZVZ. Do 14. 9. 2010 stanovoval ZVZ povinnost předložit doklady prokazující splnění kvalifikace v originále či v úředně ověřené kopii. Od 15. 9. 2010 (včetně nyní účinné právní úpravy ZVZ) není v nesouladu se ZVZ, jestliže dodavatel předkládá toliko (neověřené) kopie takových dokladů. Stane-li se, že je v nabídce přiložen originál, taková skutečnost sama o sobě neznamená, že dodavatel neprokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle ZVZ nebo že nabídka byla předložena v rozporu se ZVZ. ZVZ pak dále dává zadavateli možnost požádat uchazeče, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ (tj. vybraný uchazeč), o předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, a to před uzavřením smlouvy na VZ. V případě zjednodušeného podlimitního řízení se dle § 62 odst. 3 ZVZ nesplnění této povinnosti ze strany vybraného uchazeče považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 ZVZ.

  Zjednodušené podlimitní řízení (4)

  26.06.2012 Dobrý den, mám dotaz k uveřejňování informací zjednodušeného podlimitního řízení . Jaké informace je zadavatel povinen uveřejnit ve Věstníku veřejných zakázek ? Domníván se, že podle zákona o veřejných zakázkách se jedná o oznámení o výsledku zadávacího řízení dle § 83 (1) a oznámení o zrušení zadávacího řízení dle § 84 (7) . Platí to i když není ve Věstníku uveřejněno vyhlášení ? Můžete prosím uvést konkrétně pro zjednodušené podlimitní řízení co je povinné zveřejnit ve Věstníku a jaké použít konkrétní formuláře. Děkuji

  Dobrý den, v případě použití zjednodušeného podlimitní řízení je zadavatel povinen ve Věstníku veřejných zakázek uveřejnit oznámení či zrušení profilu zadavatele podle ustanovení § 17 písm. x) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 83 odst. 1 ZVZ a oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 7 ZVZ. Dále lze dobrovolně uveřejnit i jiná vyhlášení, u nichž ZVZ vyhlašovací povinnost nestanoví. Podle ustanovení § 146 odst. 2 ZVZ tak lze dobrovolně uveřejnit oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Pro jednotlivá vyhlášení je zadavatel povinen použít formuláře, které jsou dostupné na adrese: http://www.isvzus.cz/cs/Form. V konkrétním případě se pro oznámení profilu použije formulář č. 52, pro zrušení profilu formulář č. 53, pro oznámení výsledku zadávacího řízení formulář č. 3, pro oznámení zrušení zadávacího řízení formulář č. 51 a pro oznámení o záměru uzavřít smlouvu formulář č. 15. V souvislosti s novelou ZVZ provedenou zákonem č. 55/2012 Sb. vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj novou metodiku k zadávání veřejných zakázek. Metodika není právně závazným výkladem ZVZ, vytváří však podpůrný prostředek pro aplikaci zadávání veřejných zakázek do praxe. Dokument je dostupný na adrese: http://www.portal-vz.cz/Metodiky—stanoviska.

  Prokazování kvalifikace (1)

  04.06.2012 Dobrý den, jakým způsobem má být prokazováno doložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku, podáváli více dodavatelů společnou nabídku? Ustanovení § 51 odst. 5 je po novele nesrozumitelné. Děkuji.

  Dobrý den,ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, tj. ve znění zákona č. 55/2012 Sb. (dále jen „ZVZ“), stanoví, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky (dále jen „VZ“) je dodavatel, který předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit VZ. V ustanovení § 51 odst. 5 ZVZ, které vymezuje povinnosti dodavatelů pro případy, kdy má být předmět VZ plněn několika dodavateli společně a za tímto účelem podávají či hodlají podat takoví dodavatelé společnou nabídku, není výslovně uvedeno, jakým způsobem mají tito dodavatelé prokazovat ekonomickou a finanční způsobilost splnit VZ. V tomto případě je třeba vzít v úvahu postavení dodavatelů, které vychází z ustanovení § 69 odst. 4 ZVZ: „Společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče.“ Považují-li se tedy podle ZVZ dodavatelé podávající společnou nabídku za jednoho uchazeče, není nutné předkládat předmětné čestné prohlášení každého jednotlivého dodavatele, ale postačí, když toto prohlášení předloží jeden z dodavatelů, kteří podávají společnou nabídku. Tím bude deklarováno, že je uchazeč o VZ, tedy dodavatelé podávající společnou nabídku, způsobilý po ekonomické a finanční stránce splnit VZ.

  Zjednodušené podlimitní řízení (3)

  28.05.2012 Dobrý den Musím při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení, zadávat výzvu do veřejného věstníku, nebo stačí zveřejnit na stránkách (veřejného) zadavatele? Děkuji za opovšď

  Dobrý den, dle § 38 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) uveřejní veřejný zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení písemnou výzvu na svém profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Tuto písemnou výzvu tedy neuveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek. V případě použití zjednodušeného podlimitního řízení uveřejňuje veřejný zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek pouze oznámení o zřízení profilu zadavatele a oznámení o zadání zakázky na konci zadávacího řízení. Veškeré ostatní uveřejňování provádí veřejný zadavatel na svém profilu zadavatele, jež je definován v § 17 písm. x) ZVZ a podrobné požadavky stanoví prováděcí vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.

  Limity pro určení zda se jedná o nadlimitní zakázku

  25.05.2012 Dobrý den, vzhledem k tomu, že realizujeme projekt na který máme přislíbenu dotaci z EU vyšší jak 50 jsme pro zadání zakázky dotovaným zadavatelem. Nevíme ovšem jak máme postupovat z hlediska určení zda tato zakázka je podlimitní či nadlimitní. V žádné skupině limitů není uveden dotovaný zadavatel. Jakým klíčem máme určit zda se jedná o zakázku nadlimitní nebo podlimitní. Děkuji

  Dobrý den, limity pro rozdělení veřejných zakázek na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu upravuje § 12 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“). Dle odstavce 1 předmětného ustanovení je nadlimitní veřejnou zakázkou taková zakázka, jejíž předpokládaná hodnota bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem. Tento prováděcí právní předpis, nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, pak ve svém § 2 stanoví jednotlivé limity pro veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce. Vzhledem k tomu, že pro dotovaného zadavatele platí stejná pravidla, jako pro veřejného zadavatele, jsou limity pro veřejné zakázky na dodávky a služby zadávané dotovaným zadavatelem 5 010 000,- Kč a pro veřejné zakázky na stavební práce 125 265 000,- Kč.

  Kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení

  07.05.2012 Vysvětluji si správně, že u ZPŘ se profesní kvalifikační předpoklady prokazují čestným prohlášením stejně jako základní kvalifikační předpoklady? Ze zákona to není jednoznačně zřejmé. Děkuji za rychlou odpověď

  Dobrý den, dle § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) se splnění kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném podlimitním řízení prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje. Toto ustanovení se tedy týká všech kvalifikačních předpokladů, tedy základních, profesních i technických. Je namístě upozornit, že dle věty druhé tohoto ustanovení je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva, povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Tyto doklady však musejí být platné již k datu podání nabídky, jelikož v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ musejí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě pro podání nabídek.

  Kavlifikace u podlimitní veřejné zakázky

  04.05.2012 V § 62 odst. 3 je uvedeno: "Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace." Jedná se o doložení kompletní kvalifikace, tj. základní a technické kvalifikační předpoklady? Dále, pokud ano, k jakému datu budou tyto dokumenty, např. výpis z rejstříku trestů (zpětně jej nikdo neudělá). Je opravdu nutné toto po dodavateli požadovat, když prokázal kvalifikaci čestným prohlášením? Je nutno toto předložení nějak protokolovat nebo archivovat kopie? Děkuji za spolupráci

  Dobrý den, část ustanovení § 62 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon“), kterou citujete, představuje speciální úpravu pro zjednodušené podlimitní řízení. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zájemce o veřejnou zakázku (dále jen „uchazeč o VZ“), se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 ZVZ, tj. vítěz zadávacího řízení, je povinen poskytnout součinnost a předložit zadavateli před uzavřením smlouvy všechny doklady dle požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace podle § 50 ZVZ, tj. uchazeč o VZ předkládá všechny doklady ke kompletnímu prokázání splnění kvalifikace. Ustanovení § 62 odst. 3 ZVZ neurčuje, jaké kvalifikační předpoklady má uchazeč o VZ prokázat, je věcí zadavatele, jaké kvalifikační předpoklady bude kromě povinně stanovených zákonem požadovat. O posouzení kvalifikace je veřejný zadavatel povinen pořídit protokol dle požadavků § 59 odst. 5 ZVZ. Doklady, které bude uchazeč o VZ, předkládat zadavateli podle § 62 odst. 3 ZVZ, budou vystaveny k datu odpovídajícímu době, kdy podával nabídku. Oproti předchozí právní úpravě nyní podle § 59 odst. 4 ZVZ (striktně) musejí skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat ve lhůtě pro podání nabídek. Dovolujeme si upozornit, že požadavky ZVZ v těchto případech nelze zmírnit a nedostatečné prokázání splnění kvalifikace nelze dodatečně zhojit. Dále § 52 odst. 1 ZVZ stanoví, že ve zjednodušeném podlimitním řízení je dodavatel povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání nabídek. Z uvedeného tedy vyplývá, že uchazeč o VZ ve zjednodušeném podlimitním řízení nejdříve předloží s nabídkou čestné prohlášení a poté před uzavřením smlouvy prokáže předložením dokladů podle § 62 odst. 3 ZVZ, že skutečnosti uvedené v jeho čestném prohlášení jsou pravdivé. Zadavatel sepíše protokol o tom, že nabídka uchazeče o VZ obsahuje (popř. neobsahuje) čestné prohlášení o tom, že uchazeč o VZ splňuje zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. Návazně odkazujeme na § 57 ZVZ, který upravuje pravost a stáří dokladů. Ve vztahu k položené otázce dále sdělujeme, že je skutečně nutné, aby vítěz zadávacího řízení předložil zadavateli při součinnosti k uzavírání smlouvy doklady prokazující splnění kvalifikace, tuto povinnost přímo ukládá § 62 odst. 3 ZVZ. Nesplní-li uchazeč o VZ povinnosti jemu uložené v § 62 odst. 3 ZVZ, považuje se takové jednání za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy. Zadavatel může takového uchazeče o VZ podle § 59 odst. 4 ZVZ vyzvat, aby písemně objasnil nebo předložil další doklady prokazující splnění kvalifikace. Pokud tak zadavatel neučiní, může k podpisu smlouvy na VZ vyzvat uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí za vítězným uchazečem. Ustanovení § 59 odst. 3 ZVZ dává navíc v případě zjednodušeného podlimitního řízení veřejnému zadavateli možnost (nikoli povinnost) stanovit, že kvalifikaci může posoudit hodnotící komise. Doklady předložené zadavateli podle § 62 odst. 3 ZVZ jsou součástí dokumentace o veřejné zakázce, kterou je zadavatel povinen archivovat v souladu s požadavky § 155 ZVZ, nestanoví-li zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jinak. Tuto dokumentaci o VZ nově vymezuje ZVZ v ustanovení § 17 písm. w).

  Zadávací dokumentace (1)

  02.05.2012 Je možné požadovat po uchazeči, dle § 44 odst. 3 písm. j) zákona, předložit v nabídce pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě ?

  Dobrý den, před nabytím účinnosti zákona č. 55/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012 (dále jen „novela ZVZ“), kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), tj. před 1. dubnem 2012, mohl veřejný zadavatel podle § 55 odst. 1 písm. a) ZVZ k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele požadovat předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. Pokud hodlá zadavatel nyní po nabytí účinnosti novely ZVZ požadovat předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě (myšleno dodavatelem ve smyslu ZVZ v platném znění), lze uplatnit požadavek na samotné předložení pojistné smlouvy vůči dodavateli v rámci obchodních podmínek před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky. Předpokladem pro takový požadavek je situace, kdy je tato obchodní podmínka, resp. návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, přílohou (a tedy součástí) zadávací dokumentace ve smyslu § 44 odst. 1 ZVZ v platném znění. Současně doporučujeme zadavatelům, aby takovou obchodní podmínku určili způsobem, který zajistí příslušné pojištění po celou dobu plnění veřejné zakázky, tedy od podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. V praxi to pak znamená, že dodavatel je poté zavázán předložit zadavateli uzavřenou pojistnou smlouvu před podpisem, v den podpisu nebo také i po podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky, a to v závislosti na tom, jak je daná obchodní podmínka ve smlouvě (v zadávací dokumentaci) stanovena. Zadavatel může tuto podmínku uplatnit nejdříve po výběru nejvýhodnější nabídky, zpravidla při podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Pro úplnost si dovolujeme uvést, že rozsah odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele je předmětem prováděcího právního předpisu k § 156 ZVZ v platném znění. Obdobně je předmětem jiného prováděcího právního předpisu k § 46d odst. 1 ZVZ v platném znění stanovení obchodních podmínek pro veřejné zakázky na stavební práce. Nabytí účinnosti shora zmíněných prováděcích právních předpisů k ZVZ v platném znění lze očekávat v měsíci červenci t. r.

  Osoba se zvláštní způsobilostí (1)

  11.04.2012 Dobrý den, § 17 písm. v) z.č. 1372006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) vysvětluje pojem osoby se zvláštní způsobilostí a § 151a) ZVZ vysvětluje pojem vzdělávací program pro tyto osoby. Dotaz: Za jakých podmínek je možné tento vzdělávací program absolvovat? Např.: Jsem v pracovněprávním vztahu k veřejnému zadavateli zadávajícímu veřejnou zakázku a chci být osobou se zvláštní způsobilostí. Kde se mohu přihlásit? Má už MMR v současné době tento vzdělávací program spuštěn, pokud ne, kdy hodlá? Mohu být zároveň osobou se zvláštní způsobilostí v souladu s § 17 písm. v) ZVZ a zároveň osobou s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu (§ 44 odst. 12 platný až od 1.1.2014)? Prosím o bližší vysvětlení § 74a) Seznam hodnotitelů. Jak to bude probíhat v praxi tzn. že se může přihlásit jakákoliv fyzická osoba, splňující ustanovení § 74a ZVZ? Jak tato osoba prokáže svou odbornou způsobilost hodnotit zakázky? (§ 74a odst. 1 ZVZ? Jakým způsobem tato osoba prokáže svou odbornou praxi v trvání alespoň 5 let? Může nastat situace, že se žádná osoba napřihlásí? Mgr. Pavlína Fialová, odbor veřejných zakázek Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje

  Dobrý den, zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2012 Sb., o veřejných zakázkách zavádí od 1. 4. 2012 institut osoby se zvláštní způsobilostí, kterou bude zaměstnanec veřejného zadavatele, který byl proškolen v rámci vzdělávacího programu MMR ČR. Pro účely zadávacích řízení nadlimitních veřejných zakázek musí veřejní zadavatelé disponovat těmito proškolenými pracovníky až k 1. 1. 2014, kdy nabude předmětné ustanovení účinnosti. Vzdělávací program MMR ČR však nebyl zahájen ihned s účinností transparentní novely, jelikož je vázán na prováděcí předpisy, které souvisí s přijetím novely č. 55/2012 Sb. a momentálně jsou ve fázi přípravy. Proto lze předpokládat, že ke spuštění vzdělávacího programu dojde nejdříve v závěru tohoto roku. V případě právních institutů osoby se zvláštní způsobilostí a osoby s odbornou způsobilostí zákon nevylučuje, aby obě tyto funkce zastávala jedna osoba a proto bude možné, za splnění všech zákonných podmínek pro získání těchto statusů, být zároveň osobou se zvláštní způsobilostí i osobou s odbornou způsobilostí. Do seznamu hodnotitelů bude moci dle novely být zapsána osoba, která prokáže svou odbornou praxi v trvání alespoň 5 let a splní všeobecné podmínky pro provozování živnosti podle zák. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Z uvedeného tedy vyplývá, že se skutečně bude moci přihlásit jakákoliv fyzická osoba, která splní zákonem stanovené požadavky pro zapsání do seznamu hodnotitelů. Seznam hodnotitelů bude veden Ministerstvem pro místní rozvoj a bude součástí veřejně přístupného informačního systému. Podrobnosti k vedení seznamu hodnotitelů, a tedy i k zápisu do něj, budou stanoveny prováděcím předpisem, který je stejně jako v předchozím případě ve fázi přípravy. Stejně jako v předchozím případě nabývá toto ustanovení účinnosti k 1. 1. 2014.

  Zakázka vyhlášená před, ale hodnocená po 1.4.2012

  10.04.2012 Dobrý den, při zadávání zakázky na služby za cca 1,4 mil. Kč jsme na konci března vyhlásili VŘ dle jiných pravidel než ZVZ. Nabídky budou přijaty a vyhodnoceny až v průběhu dubna 2012. Dle nového ZVZ splňujeme definici dotovaného zadavatele. Jak máme pokračovat dál? Musíme se řídit novým ZVZ i v jiných úkonech než postupu zadavatele po zadání veřejné zakázky? Děkuji za odpověď a přeji příjemný den

  Dobrý den, k předmětné problematice zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích před nabytím účinnosti novely č. 55/2012 Sb. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, účinné od 1. 4. 2012 (dále jen „ZVZ“) „Doporučení MMR k postupu u zakázek, u kterých má být smlouva uzavřena po 1. 4. 2012“. Pro případy veřejných zakázek, jejichž zadávání bylo zahájeno před účinností zmíněné novely ZVZ, ale bude ukončeno až poté, co výše uvedená novela nabyla účinnosti, obsahuje novela v čl. II přechodné ustanovení, podle něhož se zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Zadáváním se v souladu s § 17 písm. m) ZVZ rozumí závazný postup zadavatele podle ZVZ v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky (dále jen „VZ“), a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení, postup zadavatele směřující k zadání VZ v dynamickém nákupním systému anebo zadávání VZ na základě rámcové smlouvy. To znamená, že za zadávání lze považovat pouze takový postup zadavatele, kdy zadává VZ v některém z druhů zadávacích řízení, které jsou uvedeny v § 21 ZVZ, v dynamickém nákupním systému nebo na základě rámcové smlouvy. Vzhledem k tomu, že pojem „zadávání“ je v § 17 ZVZ jasně definován, nelze přechodné ustanovení vztáhnout i na veřejné zakázky malého rozsahu, které zadavatel není povinen zadávat podle ZVZ. V dotčeném případě bylo na základě poskytnutých informací zadávací řízení zahájeno na konci měsíce března 2012, tedy před účinností novely č. 55/2012 Sb. ZVZ, a to podle jiných pravidel než podle požadavků ZVZ. Ve vztahu k položené otázce dále při posouzení situace vycházíme z Vámi poskytnuté informace, že zadavatel po nabytí účinnosti novely č. 55/2012 Sb. ZVZ nyní nově splňuje podmínky pro to, aby byl považován za dotovaného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 3 ZVZ. V tomto případě se na zadavatele nevztahují přechodná ustanovení obsažená v novele č. 55/2012 Sb. ZVZ. To znamená, že za podmínky, že lze zadavatele po nabytí účinnosti novely č. 55/2012 Sb. ZVZ považovat za dotovaného zadavatele dle § 2 odst. 3 ZVZ, je tento zadavatel povinen postupovat dle ustanovení ZVZ příslušných pro dotovaného zadavatele. Jestliže bylo v dotčeném případě na konci měsíce března 2012 zahájeno zadávací řízení před nabytím účinnosti předmětné novely ZVZ na veřejnou zakázku na služby s předpokládanou hodnotou cca 1,4 mil. Kč, to znamená, že před 1. 4. 2012 odpovídala předpokládaná hodnota veřejné zakázce malého rozsahu a po 1. 4. 2012 již nikoliv, dovolujeme si uvést, že úplné znění ZVZ ve znění novely č. 55/2012 Sb. ZVZ bylo ve Sbírce zákonů České republiky zveřejněno 24. 2. 2012 (stejnopis částky č. 21). V této souvislosti a s ohledem na publicitu, jaké se novele ZVZ dostalo na veřejných portálech a v médiích, měl dle našeho názoru zadavatel přinejmenším možnost vzít v úvahu novou právní úpravu ZVZ a při identifikaci nových vzniklých významných rizik spojených se změnou právních (příp. jiných souvisejících) podmínek měl možnost provést před uskutečněním rozhodnutí o zadání zakázky taková opatření (usměrnění), která by dostatečně zajistila ochranu finančních prostředků proti rizikům.

  Prokázání kvalifikace subdodavatelem (1)

  03.04.2012 § 51 odst. 4 a) a odst. 4 b) poslední odstavec si odporují, nebo to špatně chápu? Jde o možnost prokázání kvalifikace podle § 54 písm. a) subdodavatelem. Jeden odstavec tuto možnost připouští, druhý zamítá.

  Dobrý den, k Vašemu dotazu, zda § 51 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) si odporuje s § 51 odst. 4 písm. b) poslední věta ZVZ sdělujeme následující. § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ dodavateli ukládá povinnost předložit veřejnému zadavateli, čestné prohlášení o tom, že subdodavatel není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek podle § 53 odst. 1 písm. j) a výpis z obchodního rejstříku nebo z jiné obdobné evidence, pokud je v něm subdodavatel zapsán podle § 54 písm. a). Poslední věta v § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ pro dodavatele znamená: když při prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele předloží doklady podle § 51 odst. 4 písm. a) ZVZ, má stále podle § 54 písm. a) ZVZ povinnost při prokazování splnění vlastních profesních kvalifikačních předpokladů předložit, také svůj výpis z obchodního rejstříku nebo z jiné obdobné evidence, pokud je v nich zapsán. Jinými slovy, dodavatelova povinnost předložit zadavateli doklady podle § 54 písm. a), aby prokázal splnění profesního kvalifikačního předpokladu je nezastupitelná. Tato povinnost má za cíl poskytnout zadavateli možnost ověřit si, zda konkrétní subjekt, který se účastní na nabídce buď jako samostatný dodavatel nebo jako sdružení dodavatelů podle § 2 odst. 9 ZVZ anebo se na ní podílí jako subdodavatel, prostřednictvím něhož dodavatel plní některou část kvalifikace, opravdu existuje.

  Pojistná smlouva

  02.04.2012 Může zadavatel dát např. požadavek na pojistnou smlouvu do smluvních podmínek nebo do tzv. jiných požadavků zadavatele, když ji nelze mít v rámci ek. a fin. kval. požadavků?

  Dobrý den, Máte-li v dotčeném případě s odkazem na Vámi formulovanou otázku na mysli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě (myšleno dodavatelem ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění; dále jen „ZVZ“), doporučujeme zadavateli, pokud hodlá požadovat předložení takovéto pojistné smlouvy, uplatnit tento požadavek na samotné předložení pojistné smlouvy vůči dodavateli v rámci obchodních podmínek před podpisem smlouvy na plnění veřejné zakázky. Předpokladem pro takový požadavek je situace, kdy je tato obchodní podmínka, resp. návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky, přílohou (a tedy součástí) zadávací dokumentace ve smyslu § 44 odst. 1 ZVZ. Současně doporučujeme zadavatelům, aby takovou obchodní podmínku určili způsobem, který zajistí příslušné pojištění po celou dobu plnění veřejné zakázky, tedy od podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. V praxi to pak znamená, že dodavatel je poté zavázán předložit zadavateli uzavřenou pojistnou smlouvu před podpisem, v den podpisu nebo také i po podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky, a to v závislosti na tom, jak je daná obchodní podmínka ve smlouvě (v zadávací dokumentaci) stanovena. Zadavatel může tuto podmínku uplatnit nejdříve po výběru nejvýhodnější nabídky, zpravidla při podpisu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Pro úplnost si dovolujeme uvést, že rozsah odůvodnění vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele je předmětem prováděcího právního předpisu k § 156 ZVZ. Obdobně je předmětem jiného prováděcího právního předpisu k § 46d odst. 1 ZVZ stanovení obchodních podmínek pro veřejné zakázky na stavební práce. Vzhledem k tomu, že v průběhu připomínkového řízení k prováděcím vyhláškám k novele ZVZ bylo doručeno velké množství připomínek a je nutné tyto připomínky zapracovat do znění vyhlášek, lze nabytí účinnosti shora zmíněných prováděcích právních předpisů k ZVZ očekávat v měsíci květnu t. r.

  Dotaz k novele zákona č. 552012

  23.03.2012 1. Kdy MMR uveřejní Seznam hodnotilů ? 2. Jak postupovat k 1.4.2012 při předběžném oznámení, neli dosud k dispozici vyhláška ani metodické doporučení MMR? Děkuji

  Dobrý den, Seznam hodnotitelů v ustanovení § 74a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“) se přímo vztahuje k novelizovanému § 74 odst. 6 ZVZ, který se týká posuzování významných veřejných zakázek, jehož účinnost byla článkem III zákona č. 55/2012 Sb. odložena na 1. 1. 2014. Jestliže se tedy ustanovení § 74a ZVZ o seznamu hodnotitelů uplatní jen v případě posuzování významných veřejných zakázek podle novelizovaného § 74 odst. 6 ZVZ, ale do 1. 1. 2014 neúčinného, Ministerstvo pro místní rozvoj seznam hodnotitelů v současné době neuveřejní, protože prováděcí předpis, který upraví podrobnosti k vedení seznamu hodnotitelů je teprve ve stádiu přípravy. K druhé části otázky poznamenávám, že ve sbírce zákonů 20. 4. 2012 vyšla vyhláška č. 133/2012 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Přestože vyhláška nabude účinnosti až 1. 6. 2012 nebrání nic tomu při uveřejňování postupovat právě podle ní.

  Certifikát o shodě k profilu zadavatele

  15.03.2012 Na profilu zadavatele uveřejňujeme výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zajistíme certifikát veřejného klíče k tomuto profilu. Potřebujeme ještě jiný certifikát, např. o shodě se ZVZ, nebo dostačuje prohlášení provozovatele serveru naší webové stránky, že tento profil splňuje podmínky ZVZ? Jaké jsou předepsané náležitosti takového prohlášení?

  Cetifikát prokazující shodu s požadavky ZVZ a prováděcích předpisů, který je vydáván v souladu s vyhláškou č. 9/2011 Sb,, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody, není povinný. Zadavatel je však povinen v případě potřebu shora uvedenou shodu prokázat ( např. znaleckým posudkem, výpisem z logů apod.). Zadavatel by měl s provozovatelem serverů smluvně ošetřit součinnost při případném prokazování shody.

  Zasílání Výzvy potencionálním uchazečům emailem

  13.03.2012 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda email je dostačující a bezpečné pro zaslání Výzvy potencionálnímu uchazeči emailem, nebo je nutné zasílát Výzvu včetně příloh poštou s doručenkou? Děkuji za odpověď

  Zákon o veřejných zakázkách připouští v § 148 odst. 2 doručení písemností i jiným způsobem, což může být i prostřednictvím e-mailu. Zadavatel je povinen prokázat v případě potřeby jednoznačně datum odeslání Výzvy. Pokud je schopen toto prokázat i v případě e-mailu, může jej použít. Doporučujeme ( v případě, že jsou výzvy odesílány osobám, které mají všechny zřízenou datovou schránku) odeslat výzvu prostřednictvím datové schránky, kde zadavatel může doložit jednoznačně, kdy byla výzva odeslána a má zároveň i informaci, kdy byla dodána, resp. doručena uchazeči.

  Výpis z evidence RT právnických osob

  13.03.2012 Dobrý den, pokud požaduje zadavatel pro prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů u podlimitní veřejné zakázky doložit do nabídky výpis z evidence Rejstříku trestů (dle odstavce 1 písm. a) a b) §53 zákona č. 1372006 Sb.), je nutné doložit u podlimitní veřejné zakázky také výpis z evidence rejstříku trestů právnických osob nebo stačí pouze odpovídající čestné prohlášení? Velmi děkuji. Ivana Pašková

  Dobrý den, zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „ZVZ“) stanoví v § 62 odst. 2 možnost prokázání základních kvalifikačních předpokladů u podlimitních veřejných zakázek pouze předložením čestného prohlášení. Dává však veřejnému zadavateli možnost v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů. Proto pokud veřejný zadavatel požaduje prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů uvedených v § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů, je dodavatel povinen, jde-li o právnickou osobu, splnění tohoto kvalifikačního bodu prokázat předložením příslušného dokladu, tedy výpisem z evidence rejstříku trestů právnických osob.

  Vyhláška k ZVZ

  11.03.2012 Dobrý den, existuje prováděcí vyhláška k ZVZ, která by reflektovala PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 8422011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 15642005? Děkuji za zprávu.

  Návrh vyhlášky zohlednující nařízení 842/2011 prošel meziresortním připomínkovým řízením a bude v nejbližších dnech projednáván Legislativní radou vlády.

  Společná nabídka společné prokázání kvalifikace

  28.02.2012 Dobrý den, chtěli bychom se zeptat (ujistit se), jak lze vyložit §51 odst. 5 ZVZ (společné prokázání kvalifikace) "Splnění kvalifikace podle § 50 odst 1 písm. b až d) musí prokázat všichni dodavatelé společně". Znamená to, že požadovanou kvalifikaci: a) musí prokázat všichni dodavatelé plně nebo b) musí prokázat alespoň jeden dodavatel plně nebo c) může prokázat část konkrétní kvalifikace jeden dodavatel a část jiný (sčítání kvalifikace)? Napříkladu u požadavku na 5 referencí: a) musí všichni dodavatelé splnit 5 referencí nebo b) musí alespoň jeden dodavatel splnit 5 referencí nebo c) lze, aby jeden dodavatel doložil 2 reference a druhý 3 reference? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, Vámi citované ustanovení § 51 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) stanoví podmínky pro plnění kvalifikace při plnění předmětu veřejné zakázky více dodavateli současně, čili při podání společné nabídky. Jak je v daném ustanovení uvedeno, splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 50 písm. a) ZVZ, čili předložení výpisu z obchodního rejstříku nebo z jiné obdobné evidence, je každý z dodavatelů při podání společné nabídky povinen prokázat samostatně v plném rozsahu. Zbývající část kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ jsou pak v případě podání společné nabídky povinni dodavatelé splnit současně, což znamená, že každý z nich může splnit pouze některý z požadovaných kvalifikačních předpokladů, ve výsledku však musí být beze zbytku splněny veškeré kvalifikační požadavky zadavatele. Jde tedy o formu sčítání kvalifikace, kdy při analogickém použití Vámi nastíněného případu je v situaci, kdy zadavatel požaduje doložení 5 referencí možné, aby tento požadavek byl splněn součtem doložených referencí dodavatelů podávajících společnou nabídku, čili například aby jeden dodavatel doložil 2 reference a druhý 3 reference. Všechny však musejí splňovat požadavky stanovené zadavatelem. Není tedy možné, aby například místo jedné reference na zakázku za 100 mil. Kč doložili dodavatelé 3 reference na zakázky za 70 mil. Kč a odvolávali se na charakter sčítání kvalifikací. Vždy je nutné brát v potaz charakter, funkci a smysl příslušného kvalifikačního předpokladu.

  Dynamický nákupní systém

  24.02.2012 Dobrý den, chceme zavádět DNS a chci se zeptat na harmonogram jeho zavedení? Jako otevřené řízení budou mít uchazeči 52 dní na podání předběžných nabídek, na které jim musíme do 15 dní odpovědět. Dále pak musí do 7 dní uchazeči podat již konkrétní nabídky, na které jim do 5 prac. dní oznámíme výherce. Po vyhlášení výsledků je nutné vyčkat 15 dní a odvolání. Je to tak správně? Děkuji

  Při zavedení DNS postupuje zadavatel až do okamžiku veřejných zakázek v souladu s pravidly otevřeného řízení – t.j. lhůta pro podání předběžných nabídek při zavedení DNS je v souladu s § 39 odst. 3 písm a) minimálně 52 dnů ( v souladu s § 40 odst. 1 může veřejný zadavatel tuto lhůtu zkrátit o 5 dnů, pokud uveřejní na svém profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení). Lhůtu na odpověď uchazečům zákon nestanoví. Po zavedení DNS zadavatel musí umožnit po celou dobu trvání DNS každému dodavateli podat předběžnou nabídku v souladu s požadavky zadavatele. U takových dodavatelů ( kteří podali předběžnou nabídku již do zavedeného DNS) musí zadavatel posoudit jejich nabídku do 15 dnů. Při zadávání (jednotlivé) veřejné zakázky na základě DNS zadavatel nejprve uveřejní zjednodušené oznámení, ve kterém specifikuje zadávanou veřejnou zakázku a vyzve dodavatele k podání předběžných nabídek (jde o výzvu k podání předběžných nabídek a prokázání požadované kvalifikace zejména těm dodavatelům, kteří na základě předchozích úkonů zadavatele – zavedení dynamického nákupního systému – dosud nejsou do tohoto systému zařazeni); lhůta pro podání předběžných nabídek nesmí být nikdy kratší než 15 dnů ode dne uveřejnění zjednodušeného oznámení. Poté co byly posouzeny předběžné nabídky, zadavatel pošle všem zájemcům zařazeným do DNS výzvu k podání nabídek, Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 7 dnů. Lhůty na odpověď uchazečům zákon nestanoví. V souladu s § 110 odst.2 je uchazeč oprávněn podat námitky proti všem úkonům zadavateleve lhůtě do 15 dnů.

  Kvalifikace § 55, §56 služby

  23.02.2012 Dobrý den, existuje nějaká doporučená metodika či výkladová praxe (rozhodnutí uhos) pro stanovování limitů ekonomických a technických kvalifikací vůči předpokládáné ceně zakázky? Jedná se mi konkretně o kvalifikace pro zakázky na zajištění projektových a inženýrských služeb. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, S účinností novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) č. 55/2012 k 1.4.2012 byl zrušen § 55 ZVZ, který se týkal ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů. Nyní již tuto kvalifikaci dodavatel prokazuje pouze předložením čestného prohlášení o způsobilosti splnit veřejnou zakázku. Zadavatel tedy již nesmí požadovat informace o tom, jaký má dodavatel obrat. V případě technických kvalifikačních předpokladů je veřejný zadavatel povinen své požadavky stanovit v souladu s možnostmi, které mu dává § 56 ZVZ a přitom tyto požadavky musejí být přiměřené ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. U technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na dodávky a služby ZVZ nestanoví žádné finanční limity, které by mohl zadavatel požadovat, avšak u technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na stavební práce stanoví ZVZ v § 56 odst. 5 písm. c) omezení, že požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesmí překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Veřejný zadavatel nesmí při stanovování požadavků na technickou kvalifikaci porušit základní zásady zadávacího řízení podle § 6 odst. 1 ZVZ, zejména zásadu zákazu diskriminace či transparentnosti zadávacího řízení. Za pochybení ze strany veřejného zadavatele pak lze považovat situaci, pokud by nastavení technických kvalifikačních předpokladů, které by, ač bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky, byly co do požadované úrovně technické způsobilosti zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky.

  Splnění kvalifikačních předpokladů

  17.01.2012 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda Výpis ze živnostenského rejstříku pořízený z Internetu je platným dokladem k doložení splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle paragrafu 54 Zákona.

  Dobrý den, profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 písm. b) ZVZ zadavatel prokazuje příslušným živnostenským oprávněním či licencí. Pod pojmem živnostenské oprávnění či licence je třeba spatřovat živnostenský list, resp. výpis z živnostenského rejstříku ověřený autoritativně. Výpis z živnostenského rejstříku pořízený na Internetu má pouze informativní charakter. Z uvedeného plyne, že výpis z živnostenského rejstříku pořízený z Internetu je z pohledu § 54 ZVZ dokladem nedostatečným. Uchazeč je v souladu s § 57 povinen doložit kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Na kopie výpisu z živnostenského rejstříku se nevztahuje požadavek uvedený v odst. 2 tohoto ust., tj. mohou být k poslednímu dni, kdekterému má být kvalifikace prokázána, starší 90 dnů.

  Kvalifikační kriterium

  25.12.2011 Dobrý den Mohu jako zadavatel požadovat jako jedno z kvalifikačních kritérii po uchazeči mít zaměstnanecký smluvní či obdobný vztah se soudním znalcem v oboru předmětu zakázky. Děkuji

  Dobrý den, Váš požadavek spadá do tzv. technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. b) ZVZ, kde je stanoveno, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel může požadovat, aby soudní znalec byl v zaměstnaneckém nebo jiném obdobném vztahu k dodavateli, ovšem konkrétní podobu tohoto vztahu nemůže omezit, např. pouze na zaměstnanecký vztah nebo pouze na vztah subdodavatelský.

  Limity nadlimitní zakázky

  01.12.2011 Jak je stanoven limit pro nadlimitní zakázku na dodávky a služby v případě státní příspěvkové organizace, podle jakého kurzu probíhá přepočet z EUR? Existuje web, kde je možné najít aktuální hodnotu v Kč?

  Dobrý den, finanční limity platné od 1.1.2012 včetně přepočtu na Kč naleznete na http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45ec9d13-c38f-410b-9f19-823a1449ad1e.

  Odvolání proti výsledku hodnocení VZ

  01.12.2011 Prosím o odpověď 1.kdo se může odvolat proti výsledku hodnocení VZ ? 2. může se odvolat na př. uchazeč který si vyzvednul zadávací dokumentaci pro VZ a nabídku nepodal ? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, podle § 110 odst. 1 ZVZ při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky. Z uvedeného plyne, že námitky je možné podat proti kterémukoliv úkonu zadavatele. Podmínkou podání námitek není přímá účast v zadávacím řízení, nicméně pro dodavatele bude obtížnější v tomto případě zájem prokázat. V námitkách je nutné současně zdůvodnit, jakým způsobem se dodavatel cítí poškozen a vymezení újmy; újma nemusí být vyčíslitelná stačí obecné vymezení. Minimálním předpokladem úspěchu určitě bude např. pokud dodavatel disponuje příslušnými živnostenskými oprávněními nebo jiným veřejnoprávním povolením k plnění veřejné zakázky.

  Zadávací dokumentace pouze v listinné podobě nebo i na CD

  28.11.2011 Pokud zadavatel neposkytne v otevřeném řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení dálkový přístup k zadávací dokumentaci, je přípustné, aby zadavatel veřejné zakázky na stavební práce poskytl zadávací dokumentaci v elektronické podobě na CD? (Zadávací dokumentace je přílohou výzvy). Např. ve ZPŘ pěti vyzvaným + ostatním přihlášeným zaslat: 1. výzvu, pokyny pro uchazeče, vzor smlouvy, obchodní podmínky, formuláře k prokázání kvalifikace v listinné podobě a projektovou dokumentaci stavby , včetně soupisu prací pouze na CD? nebo 2. výzvu v listinné (písemné) a ostatní části zadávací dokumentace pouze, včetně projektové dokumentace, na CD? Jde o to, že projektovou dokumentaci nemusí mít zadavatel v požadovaném množství, protože neví kolik zájemců si vyžádá zadávací dokumentaci a vícetisky projektové dokumentace není možné zajistit do konce lhůty pro podání nabídek. Zájemci se hlásí po celou dobu lhůty. Děkuji.

  Dobrý den, zadávací dokumentace včetně příloh tvoří jeden celek. Poskytováním zadávací dokumentace (nebo její části) v elektronické podobě se myslí poskytování prostřednictvím elektronických nástrojů, které zabezpečí ochranu elektronicky předávaných dat před nežádoucí změnou, identifikaci zadavatele, čas převzetí dokumentace, identifikaci osoby, která o dokumentaci požádala atd. Zákonný rámec elektronické komunikace je stanoven v § 149 ZVZ, podrobněji k těmto požadavkům viz vyhláška 9 /2011 Sb. Z výše uvedeného plyne, že předání technické dokumentace na CD požadavky na elektronické poskytování ZD nesplňuje, nicméně tento způsob nelze vyloučit jako doplňkovou formu k poskytnutí ZD v listinné podobě. Zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci zadávací dokumentace, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím zadávací dokumentace. Zadavatel však nesmí požadovat úhradu těchto nákladů přesahující obvyklé náklady. Zadavatel je povinen i v případě ZPŘ postupovat vůči všem dodavatelům stejně (nediskriminačně), individuálně pouze ve smyslu respektování žádosti konkrétního dodavatele o zaslání ZD v elektronické podobě (nikoliv však na CD) pokud si dodavatel tento způsob výslovně vymíní ve své žádosti. Pouze tehdy, pokud dodavatel nepožaduje předání ZD v listinné podobě může se zadavatel vyhnout problémům se zabezpečením vícetisků. Pokud zadavatel skutečně není schopen zabezpečit poskytnutí ZD podle zákonem stanovených pravidel, může prodloužit lhůtu k podání nabídek (autoremedura podle 111 odst. 6 ZVZ). O tomto kroku je povinen informovat všechny uchazeče a zájemce a tuto informaci zveřejnit na profilu zadavatele (§ 38 ZVZ).

  Nákup nástrojů

  24.11.2011 Dobrý den, jsme základní umělecká škola a v průběhu roku nakupujeme hudební nástroje cca za 80.000,. Nevím si rady jak postupovat v případě kdy by došlo k nepředpokládané situaci (zničený nástroj) a musel se zakoupit nový hudební nástroj a celková hodnota nákupu nástrojů od jednoho dodavatele by přesáhla 100.000,. Dá se zažádat o přidělení evidenč. čísla zakázky dodatečně? Eventuelně s vysvětlením.

  Dobrý den, veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje částky 2 000 000,- Kč bez DPH je veřejnou zakázku malého rozsahu. V těchto případech musí zadavatel respektovat pouze zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu zákazu diskriminace, rovného zacházení a transparentnosti. Uvedené zásady by měly být promítnuty do vnitřního předpisu zadavatele, který by měl upravovat postup pro zadávání veřejných zakázek pro tyto případy. Zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ (obecná výluka ze zákona – § 18 odst. 5 ZVZ).

  Veřejná zakázka § 53 odst.1,písm k + §53 odst.1,písm.l

  23.11.2011 Zadavatel požaduje k § 53 odst.1,písm k + §53 odst.1,písm.l Čestné prohlášení naší společnosti se to netýkámám to přejít a nic nesdělovat nebo musím k tomuto požadavku napsat na př. "netýká se naší společnosti" ? Děkuji za odpověď František Vozábal, tel.602271572 email

  Dobrý den, kvalifikační předpoklady podle § 53 odst. 1 písm. k) ZVZ je uchazeč povinen prokázat čestným prohlášením. Pokud nemá statutární orgány nebo členy statutárního orgánu, kteří v posledních třech letech pracovali u zadavatele, učiní o tom čestné prohlášení. Pokud uchazeč nemá formu akciové společnosti, kvalifikaci uvedenou v § 53 odst. písm. l) není povinen prokazovat.

  Nabídková cena (1)

  23.11.2011 Dobrý den, zakázka malého rozsahu zadavatel (neplátce DPH) ve výzvě k podání nabídky uvedl předpokládanou hodnotu zakázky bez DPH a s DPH. Zadavateli byly doručeny tři nabídky, kdy se vítězem stal dodavatel, který není plátce DPH. Jím nabídnutá cena byla vyšší než zadavatelem stanovená max. přípustná cena bez DPH, ale nižší než zadavatelem stanovená max. přípustná cena s DPH (příklad: předpokládaná hodnota zakázky bez DPH 120 000, Kč, s DPH 144 00,Kč vítězný dodavatel (neplátce DPH) vyhrál s cenou 130 000, Kč). Je postup zadavatele při výběru dodavatele v pořádku nebo je pro potencionálního dodavatele (neplátce DPH) nejvyšší přípustná cena ta bez DPH (v uvedeném příkladu max. 120 000, Kč)?? Děkuji. Černocký

  Dobrý den, pro účely hodnocení je vždy rozhodující, jaká kritéria stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci. Dle § 79 odst. 2 ZVZ pokud zadavatel nestanoví jinak, rozhoduje při hodnocení pro plátce daně z přidané hodnoty cena bez daně z přidané hodnoty, pro neplátce cena s daní z přidané hodnoty. Toto ustanovení hovoří o DPH z pohledu zadavatele, tj. pokud zadavatel neplátce DPH nestanoví jinak, je pro něj při hodnocení VZ rozhodující cena s daní z přidané hodnoty. Pokud tedy zadavatel v ZD nestanovil jinak, lépe řečeno z Vašeho dotazu neplyne, že by zadavatel určil, jestli bude hodnotit cenu bez DPH nebo s DPH (přestože v zadávací dokumentaci požadoval uvést jak cenu s DPH tak bez DPH), bude předmětem hodnocení cena s DPH bez ohledu na skutečnost, jestli dodavatel je nebo není plátce DPH. Tj. pokud určitý dodavatel není plátcem DPH, jeho nabídka bude hodnocena spolu s nabídkami zahrnujícími DPH. Postup zadavatele byl ve Vámi řešeném případě v pořádku.

  Veřejná zakázka

  03.11.2011 Při zadání veřejné zakázky Městský úřad špatně popsal nájemný vztah a tím uvedl zájemce v omyl. jak postupovat aby tato veřejná zakázka, která byla již vyhodnocena, zrušena ?

  Pokud se jedná o situaci, kdy Městský úřad zadal veřejnou zakázku na nájem existující nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor, je třeba si ujasnit,jestli zadavatel skutečně postupoval podle ZVZ. Podle § 18 odst. 1 písm. d) zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ v těchto případech. Pokud zadavatel dobrovolně zahájil veřejnou zakázku podle ZVZ, je pak povinen v průběhu celého zadávacího řízení postupovat podle ZVZ. Za předpokladu, že se jedná o VZ zadanou podle ZVZ a zadávací řízení nebylo ještě ukončeno, tj. uzavřena smlouva, může zadavatel využít postup podle § 111 odst. 6 ZVZ, tj. postupovat cestou autoremedury vlastního chybného úkonu v zadávacím řízení. V daném případě zřejmě bude třeba zrušit všechny úkony včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, opravit zadávací dokumentaci a stanovit novou lhůtu pro podání nabídek.

  Výroční zpráva veřejných zakázek

  01.11.2011 Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, jestli existují nějaké výroční zprávy ohledně veřejnýc hzakázek. Nebo nějaký jiný materiál, který každoročně vychází je v nich statistika týkající se veřejných zakázek. Děkuji, Anna Bubleová

  Dobrý den, statistické výstupy, které se týkají veřejných zakázek naleznete na www.portal-vz.cz. http://www.portal-vz.cz/Information-System-on-Public-Contracts/Statistical-Outputs-on-Public-Contracts/Souhrnny-statisticky-prehled-verejnych-zakazek Zprávy o plnění Národního plánu na: http://www.portal-vz.cz/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Zpravy-o-plneni-Narodniho-planu—Zprava-o-plneni-

  Vícepráce

  27.10.2011 Dobrý den, na základě jakého ustanovení mohu v zadávací dokumentaci zakázat možné budoucí vícepráce u novostavby? Děkuji

  Dobrý den, v zadávací dokumentaci je zadavatel oprávněn si stanovit, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je nepřekročitelná a je horní hranicí, kterou je zadavatel vzhledem k finančním prostředkům ochoten akceptovat. Zadavatel si může také vhodným způsobem stanovit v návrhu smlouvy, který připojí k zadávací dokumentaci, smluvní podmínky, zejména sankce, kterými bude dodavatele motivovat k řádnému a včasnému splnění předmětu smlouvy.Toto ujednání nicméně nemůže určitě zcela vyloučit, že v průběhu stavby se neobjeví nepředvídatelné důvody, pro které bude nutné tzv. vícepráce zadat. Vyhlášení zadávacího řízení na zakázku na “vícepráce” je však na zadavateli, zadavatel nemá povinnost tuto veřejnou zakázku vyhlásit. Veřejnou zakázku na vícepráce je vždy nutné zadat jako novou zakázku a to buď za splnění zákonných podmínek v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 ZVZ nebo v ostatních případech v jakémkoliv standardním zadávacím řízení s ohledem na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

  Elektronické podání nabídky

  24.10.2011 Je možné ve veřejné zakázce zadávané v otevřeném řízení požadovat, aby uchazeči podali nabídky POUZE elektronicky? Jako zadavatel chceme toto použít. Elektronický nástroj máme certifikovaný. Děkuji za odpověď.

  Podle § 69 odst. 5 se nabídky se podávají písemně. Uchazeč podává nabídku ve lhůtě pro podání nabídek. Nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, na které musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení podle § 71 odst. 6. Nabídky podané elektronickými prostředky musí být podány v souladu s požadavky stanovenými v § 149. Podle odst. 6 tohoto ustanovení zadavatel eviduje podané nabídky s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. Pro účely stanovení pořadových čísel podaných nabídek přiřazuje zadavatel podaným nabídkám evidenční čísla v samostatných číselných řadách pro nabídky podané v listinné podobě a nabídky podané elektronickými prostředky. Pořadová čísla všech podaných nabídek stanoví zadavatel tak, že číselná řada nabídek podaných elektronickými prostředky se předřadí číselné řadě nabídek podaných v listinné podobě. Z uvedeného vyplývá, že uchazeč má právo podávat nabídky oběma způsoby, jelikož ZVZ nestanoví povinné zadávání veřejných zakázek pouze elektronickou formou. Pouze v případě, že zadavatel nedisponuje elektronickým nástrojem, který by splňoval podmínky stanovené zákonem a vyhláškou 9/2011 Sb., může omezit způsob podávání nabídek pouze na písemnou formu.

  Předpokládaná hodnota VZ

  18.10.2011 Dobrý den,chtěl bych se zeptat ke stanovení předp. hodnoty VZ zadavatel má v úmyslu v jednom roce provést rekonstrukci školy (stavební práce cca 10 mil. Kč bez DPH) a obměnu jejího vybavení (dodávky výpočetní technika a nábytek za cca 1.7 mil. Kč bez DPH). Musí tyto zakázky zadat v jedné veřejné zakázce (tj. podlimitní), anebo může zadat samostatně stavební práce dle zákona č. 1372006 a dodávky jako zakázku malého rozsahu? Domníváme se, že obsah obou zakázek je věcně natolik odlišný, že toto možné je. Děkujeme za názor.

  Dobrý den, podle § 16 ZVZ do předpokládané hodnoty na veřejnou zakázku na stavební práce se započítává předpokládaná hodnota dodávek, pokud tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce. V uvedeném případě zadavatel zadává stavební práce v hodnotě 10 mil. Kč, tj. bude se jednat o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Pokud jde o dodávku výpočetní techniky, zastáváme názor, že tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení stavební zakázky, tj. zakázka může být splněna i bez této dodávky, bezprostředně nesouvisí se stavebními pracemi a tudíž ji nelze zahrnout do VZ na stavební práce. Veřejnou zakázku na dodávku nábytku je třeba posoudit s ohledem na charakter nábytku; musí se opět jednat o nábytek, který bezprostředně nesouvisí se stavbou, tj. např. nejde o vybavení pevně spojené se stavbou, které je do stavby zakomponováno. Pokud dodávka nábytku není nezbytná pro provedení stavebních prací, do VZ na stavební práce se nezahrne.

  Překročení částky vysoutěžené veřejné zakázky o hodnotu víceprací

  17.10.2011 Je nějaký procentuelní limit, který stanovuje do jaké výše může být překročena hodnota zakázky vysoutěžené veřejné zakázky. Jde o hodnotu víceprací u stavební zakázky.

  Pokud jsou splněny níže uvedené podmínky, je zadavatel oprávněn postupovat formou jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 ZVZ: V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že 1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, 2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a 3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky. V opačném případě je zadavatel povinen postupovat standardním způsobem, tj. zadat novou veřejnou zakázku některým ze standardních druhů zadávacího řízení.

  Podání nabídky

  14.10.2011 Dobrý den, chtěla bych Vás tímto poprosit o Váš názor. V zadávacím řízení podaly mimo jiné nabídku dvě firmy, které jsou obě společnostmi s ručením omezeným a obě tyto firmy mají společného jednoho ze dvou jednatelů. Jedna z těchto firem vlastní dle výpisu z obchodního rejstříku 90 obchodního podílu druhé firmy. Zadavatel se domnívá, že vzhledem k tomu, že obě firmy jsou kontrolovány shodným jednatelem a shodnými společníky, nejsou tyto společnosti vůči sobě v nezávislém postavení a proto ve své podstatě jednají jako jeden uchazeč o veřejnou zakázku. Jaký je Váš názor na vyloučení obou firem z účasti v zadávacím řízení?

  ZVZ v platném znění tuto situaci neřeší. V § 69 odst. 2 ZVZ je stanoveno, že dodavatel, který podal nabídku, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. V odst. 3 téhož ustanovení pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí. Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Dle odst. 4 společnou nabídkou se rozumí nabídka, kterou podalo více dodavatelů společně podle § 51 odst. 6 ZVZ. Pokud však v zadávacím řízení podají nabídku dva odlišné subjekty, byť personálně a majetkově propojené, jedná se z pohledu ZVZ o nabídku dvou dodavatelů, nikoliv jednoho. V těchto případech nemá zadavatel zákonný důvod pro vyloučení uvedených dodavatelů.

  Změna sídla uchazeče

  13.10.2011 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jakým způsobem má dát uchazeč (který podal nabídku) o veřejnou zakázku vědět zadavateli informaci o změně sídla společnosti. Popřípadě v jaké části zákova 137 o veřejných zakázkách bych to našla. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, podle § 58 odst. 1 ZVZ dojde-li do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky k jakékoliv změně v kvalifikaci dodavatele, která by jinak znamenala nesplnění kvalifikace podle § 60, je dodavatel povinen nejpozději do 7 dnů tuto skutečnost veřejnému zadavateli písemně oznámit a současně předložit potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu. Povinnost podle odstavce 1 se vztahuje obdobně na uchazeče, se kterým je v souladu s rozhodnutím veřejného zadavatele podle § 81 možné uzavřít smlouvu, a to až do doby uzavření smlouvy. V takovém případě musí uchazeč, s nímž veřejný zadavatel uzavírá smlouvu, předložit potřebné dokumenty prokazující splnění kvalifikace v plném rozsahu nejpozději při uzavření smlouvy. V rozhodnutí ÚOHS R4,7/2011/KO-7213/2011/310/EKu se uvádí: „Z ustanovení zákona vyplývá, že dodavatel není povinen zadavateli oznámit každou změnu v kvalifikaci, která nastala v průběhu zadávacího řízení. Povinnost oznámení změn v kvalifikaci se vztahuje na takové změny, které mají přímý vliv na splnění či nesplnění kvalifikace, a nikoli formální změny, tj. např. změna bydliště člena statutárního orgánu, která nemá vliv na existenci záznamů v Rejstříku trestů. Současně je nutno dodat, že povinnost prokázat, že i přes učiněnou změnu v kvalifikaci dodavatel kvalifikaci splňuje, je zcela zodpovědností příslušného dodavatele.“ Z uvedeného rozhodnutí dle našeho názoru vyplývá, že změna sídla společnosti je změnou formální, která nemá vliv na zápis dodavatele do obchodního rejstříku a nemá tedy přímý vliv na splnění nebo nesplnění kvalifikace. Dodavatel tedy není ze zákona povinen zadavatele informovat o této změně. Z praktického hlediska však doporučujeme tuto změnu oznámit s ohledem na snadnější komunikaci v zadávacím řízení.

  Zjednodušené podlimitní řízení (2)

  05.10.2011 Dobrý den, při zjednodušeném podlimitním řízení je dána povinnost zadavateli zveřejnit písemnou výzvu na svém profilu. Chci se zeptat, zda je také potřeba zveřejňovat v IS VZ, a pokud ano, jaké formuláře je nutno vyplnit a poté zveřejnit. Děkuji Petr

  Dobrý den, dle § 38 odst. 3 ZVZ je povinnost podle odstavce 2 (zveřejnění výzvy po celo dobu trvání lhůty pro podání nabídek) splněna, pokud veřejný zadavatel uveřejní písemnou výzvu na svém profilu zadavatele, který byl uveřejněn v informačním systému podle § 157. Podrobnější podmínky týkající se způsobu oznámení o profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. Zveřejnění výzvy na profilu zadavatele je povinné. Tj. zadavatel musí nejdříve zveřejnit profil zadavatel v informačním systému, což znamená postupovat podle vyhlášky 339/2010 Sb. o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách . V příloze 3 této vyhlášky je vzor „formulář pro oznámení profilu zadavatele“, který je třeba doručit provozovateli informačního systému v listinné podobě, faxem, datovou zprávu nebo elektronickými prostředky. Zveřejnění výzvy v ISVZ není nutné, zákon tuto povinnost neukládá.

  v.v.i. a stejný zřizovatel

  04.10.2011 Musí být výběrové řízení i v případě, kdy jedné veřejné výzkumné instituci má zájem poskytovat služby jiné v.v.i. stejného zřizovatele?

  Podle § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ není zadavatel povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, pokud jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby.

  Osvědčení objednatele o řádném plnění zakázky

  02.10.2011 Dobrý den, zadavatel stanovil v oznámení o veřejné zakázce podmínku na prokázání kvalifikace v oblasti technické způsobilosti podle § 56 odst. 3 písm. a) seznam referenčních zakázek s osvědčením objednatelů o řádném plnění. Je zadavatel (objednatel) po ukončení zakázky povinen vystavit toto osvědčení? Který zákon mu to nařizuje? Předem děkuji za odpověď. V.Dejl

  Dobrý den, zadavatel (objednatel) není povinen po ukončení zakázky vystavit osvědčení o řádném plnění, neexistuje zákonná povinnost. ZVZ však připouští osvědčení nahradit rovnocenným dokladem – viz§ 56 odst. 8 -pokud uchazeč není z objektivních důvodů schopen prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů způsobem stanoveným veřejným zadavatelem. Zadavatel je povinen doklad akceptovat, pokud nemá objektivní důvod tak neučinit. Musí se tedy jednat o rovnocenné, věrohodné a zastupitelné doklady.

  VZ služby pojišťovacího makléře

  30.09.2011 Dobrý den, statutární město jako zadavatel, má v úmyslu si zajistit služby pojišťovacího makléře. Dle různých pravních výkladů, však není patrno jak vlastně takový výběr provést. Jedná se v tomto případě o veřejnou zakázku dle zákona 1372006 Sb. ? Nelze totiž stanovit předpokládanou cenu a podpisem smlouvy s pojišťovacím makléřem nevzniknou zadavateli finanční závazky. Je tedy možné provést veřejné poptávkové řízení, nebo musíme postupovat dle zákona o VZ potažmo vnitřnímy předpisy o zadávání VZ. Předem děkuji za odpověď.

  Dobrý den, dle § 7 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. V uvedené věci je třeba vycházet z rozhodovací praxe ÚOHS, zejména z rozhodnutí S257/2008/VZ-23325/2008/530/RP v obdobném případě, ve kterém se říká, cit.:„Úřad konstatuje, že jde o plnění služeb požadovaných zadavatelem za úplatu, které je nutno považovat za veřejnou zakázku ve smyslu § 7 zákona, přestože úplatu na základě zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí hradí jiné osoby. Jak vyplývá z výše uvedeného pro určení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky je určující výše provize, kterou makléř obdrží, a to bez ohledu na to, od kterého subjektu ji obdrží.“ Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel je povinen postupovat podle příslušných ustanovení ZVZ s ohledem na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

  Technické kvalifikační předpoklady

  30.09.2011 Dobrý den, rozumí se pojmem stavební práce i dodávka technologie, pokud ne je nutné v referencích od zákazníka uvést cenu? Dále by mě zajímalo, zda pokud naše firma není vedena v rejstříku osob se zákazem plnění VZ, musíme mít k tomuto ještě nějaké prohlášení? Je nutné k nabídce přiložit seznam kvalifikovaných dodavatelů nebo stačí Výpisy z OR a živnost.rejstříku? Děkuji velmi za zodpovězení dotazů

  Dobrý den, k Vašemu prvnímu dotazu: Postup pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce je uveden v § 16 ZVZ, kde se stanoví, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítává předpokládaná hodnota dodávek, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce nesmí zadavatel zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že a) by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem, nebo b) by byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním veřejným zakázkám, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k veřejným zakázkám malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby. K Vašemu druhému dotazu: Podle § 53 ost. 3 ZVZ je uchazeč povinen prokázat kvalifikační předpoklad podle 53 odst. 1 písm. j) formou četného prohlášení. K vašemu třetímu dotazu: Uchazeč je povinen doložit základní kvalifikační předpoklady tak, jak je uvedeno v § 53;profesní kvalifikační předpoklady způsobem uvedeným v § 54. Prokazování kvalifikace výpisem je alternativou k povinnostem uvedeným v §§ 53 a 54 , je možné jej využít vždy, i když zadavatel tuto možnost výslovně v zadávací dokumentace nezmiňuje (za zákonem stanovených podmínek), ale nenahrazuje prokázání kvalifikace v plném rozsahu. Výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (§ 127)může uchazeč doložit splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 nebo 2 s výjimkou předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. k) a l) a profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. a) až d). Zápis uchazeče do seznamu je dobrovolný.

  Správnost výběrového řízení

  27.09.2011 Dobrý den! V naší obci proběhlo výběrové řízení na pronájem místního hostince. Ani na úřední desce obce, ani nikde jinde nebylo možno zjistit, do kdy je možno podávat přihlášky do tohoto výběrového řízení. Z úst obecního zastupitele jsme se dozvěděli, že přihlášky se podávali do 15. srpna. Písemně však tuto informaci nemáme. Na zasedání, které se konalo 7. 9. bylo řečeno, že se přihlásili 2 zájemci (byla uvedena i jejich jména) a že o tom, kdo hostinec do nájmu získá se rozhodne na příštím zasedání. Na zasedání, které se konalo včera, zastupitelé uvedli, že o hostinec projevili zájem 4 nájemci a pronájem hostince odklepli muži, který svou přihlášku podal až včera, v den konání veřejného zasedání. Je tento postup ze strany obce správný a zákonný? Neměla by obec vybírat jen z těch zájemců, kteří se přihlásili v době konání výběrového řízení? A nemělo by být někde jasně uvedeno, od kdy do kdy vypsané výběrové řízení trvá? Za odpověď předem děkuji D. Kučerová Uriková

  Dobrý den, pokud předmětem smlouvy je pronájem nemovitosti, kterou vlastní zadavatel, nejedná se o veřejnou zakázku. Definice veřejné zakázky je uvedena v § 7 ZVZ, kde zákon stanoví, že veřejnou zakázkou je mimo jiné úplatné poskytnutí služeb. Zadavatel ve Vaše případě nevynakládá finanční prostředky, naopak bude mít z pronájmu příjem. V daném případě měl zadavatel postupovat podle z. 128/2000 Sb., zákon o obcích: § 39 (1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platného ke dni zveřejnění záměru. (2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. (3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí.

  Dodatečné informace

  26.09.2011 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, v případě, že si zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku (podlimitní řízení § 21 odst. 1 písm. f dle zákona č.1372006 Sb) stáhnu ze serveru pro veřejné zakázky, kde se musím zaregistrovat, tudíž zadavatel má přehled o případných uchazečích, je v takovémto případě zadavatel povinen upozornit uchazeče o vyvěšení dodatečných informací k veřejné zakázce nebo je věcí uchazeče si portál hlídat? (jednáli se o jinou dodat.info než je změna termínu pro podání nabídek.)

  Dobrý den, podle § 49 ZVZ dodatečné informace, včetně přesného znění požadavku podle odstavce 1, odešle zadavatel současně všem dodavatelům, kteří požádali o poskytnutí zadávací dokumentace nebo kterým byla zadávací dokumentace poskytnuta. Zadavatel vždy uveřejní dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti, též způsobem, jakým poskytl přístup k zadávací nebo kvalifikační dokumentaci, který umožňuje dálkový přístup. Z uvedeného vyplývá, že pokud zadavatel ví (inf. vyplývá z registrace), že konkrétnímu uchazeči byla poskytnuta zadávací dokumentace, je povinen mu dodatečné informace zaslat přímo na adresu (kontakt), který uvedl, popř. ho informovat, kde tyto dodatečné informace nalezne.

  Osvědčení objednatele

  26.09.2011 Dobrý den, §56 odst.3 uvádí, jaké náležitosti má obsahovat osvědčení odjednatele. které se dokládá při výběrovém žízení. Mj.je zde uvedeno " ..osvědčení musí zahrnovat ....zda byly tyto práve provedeny řádně a odborně". Chtěla bych se zeptat, znamená to, že v osvědčení musí být uvedeno přímo slovní spojení řádně a odborně, nebo je to myšleno, že z popisu objednatele má vyplávat, že byly stavební práce provedeny řádně a odborně.

  Dobrý den, podle dikce ust. § 56 odst. 3 ZVZ musí osvědčení obsahovat výslovně údaj o tom, že práce byly provedeny řádně a odborně. Tomu výkladu odpovídá i např. rozhodnutí ÚOHS S164/2011/VZ-8287/2011/520/JHl. Pod pojmem řádně a odborně lze rozumět práce, které byly provedeny v sjednaném termínu a ve sjednané kvalitě, tj. přikláníme se k výkladu, že minimálně tento popis musí být obsažen v osvědčení, pokud zde není výslovně uvedeno „řádně a odborně“.

  Žádost o změnu v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů

  23.09.2011 Dobrý den, naše společnost má zájem zažádat o změnu údajů uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů ve smyslu novely zákona č.1372006Sb. Jedná se nám o doložení kvalifikačních předpokladů pro potřeby veřejných zakázek v obolasti obrany nebo bezpečnosti. Jak máme postupovat a jaké doklady máme předložit? Velmi vám předem děkuji za odpověď. Andrea Filipová

  Dobrý den, od data účinnosti zákona 258/2011 Sb. (novela zákona 137/2006 Sb.), tj. od 12. 9. 2011 platí následující: Dodavatel, který se hodlá ucházet o veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, má možnost prokázat splnění základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách výpisem ze SKD, pokud tuto skutečnost uvede v žádosti o zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů nebo již zapsaný dodavatel požádá o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Ostatní dodavatelé nejsou povinni žádat o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Novelou dochází k úpravě profesních kvalifikačních předpokladů (§ 54 písm. e) zákona o veřejných zakázkách). Zadavatel je oprávněn v rámci profesních kvalifikačních předpokladů u veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti po uchazeči požadovat prokázání schopnosti zacházet s utajovanými informacemi příslušným dokladem vydaným na základě zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 127 odst. 1 písm. b) splnění tohoto profesního kvalifikačního předpokladu není prokazováno výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a proto profesní kvalifikační předpoklady dle § 54 písm. e) zákona o veřejných zakázkách nejsou zapisovány do SKD. Aktualizovaný Metodický postup pro dodavatele při řízeních ve věcech seznamu kvalifikovaných dodavatelů a vzory žádosti o zápis či změnu v SKD jsou k dispozici na Portále o veřejných zakázkách a koncesích www.portal-vz.cz v sekci Informační systém o VZ – Seznam kvalifikovaných dodavatelů.

  Prostředky FKSP

  16.09.2011 Dobrý den. Chci se zeptat, zda na čerpání prostředků z FKSP se vztahuje zákon č. 1372006 Sb. Děkuji Vám za odpověď.

  Dobrý den, podle definice v § 7 ZVZ je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem/dodavateli na dodávky, služby nebo stavební práce, jejichž poskytnutí je úplatné. Jedná se tedy o výdaj z rozpočtu zadavatele, přičemž tento výdaj může být i nefinanční, spočívající v jiném druhu plnění. Pokud je subjekt zadavatelem ve smyslu § 2 ZVZ a vynakládá prostředky ze svého rozpočtu výše uvedeným způsobem, je povinen postupovat podle příslušných ustanovený ZVZ podle druhu a velikosti veřejné zakázky s přihlédnutím k případným možným výjimkám z působnosti ZVZ pro některé druhy plnění za zákonem stanovených podmínek (§§ 18,19).

  Omezení velikosti subdodávky

  13.09.2011 Existuje omezení velikosti subdodávky, pokud ano kde je to uvedeno. Firma se přihlašuje do veřejné soutěže a velikost subdodávky činí 50 ebo 30

  Dobrý den, samotné omezení velikosti subdodávky v ZVZ upraveno není. Osoba subdodavatele je definována v § 17 písm. i) ZVZ, podle kterého je subdodavatel osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky (§ 331 Obchodního zákoníku, dle kterého plní-li dlužník svůj závazek pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by závazek plnil sám, nestanoví-li tento zákon jinak) nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva. Dle § 44 odst. 6 zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. Zadavatel je oprávněn uvést v zadávací dokumentaci výhradu, že určitá část plnění naopak nesmí být provedena subdodavatelem a musí být zajištěna přímo hlavním dodavatelem (resp. jeho kvalifikovaným personálem). Zadavatel by měl tuto výhradu specifikovat zpravidla ve vztahu ke konkrétní části plnění předmětu veřejné zakázky (nikoliv tedy obecným procentem); může tak učinit buď pozitivně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky musí plnit výlučně uchazeč s tím, že zbývající části mohou být zajištěny prostřednictvím plnění subdodavatelů uchazeče), nebo negativně (určitou část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí plnit subdodavatelé, ale uchazeč). Není však vyloučeno, aby zadavatel omezil subdodávky i procentuálně. Požadavek na omezení rozsahu subdodávek má svůj význam zejména v případě veřejných zakázek na služby, kdy existuje zcela legitimní zájem zadavatele na tom, aby poptávané služby byly poskytovány na odborné úrovni přímo uchazečem, s nímž zadavatel uzavírá smlouvu a který za kvalitu a řádné splnění dané veřejné zakázky primárně odpovídá (může se jednat např. o překladatelské či tlumočnické služby, kdy hlavní dodavatel díky svému realizačnímu týmu zajišťuje vysokou úroveň poskytovaných služeb, zatímco v případě subdodávek na dílčí části plnění by mohla být kvalita narušena). Tuto výhradu je zadavatel povinen uvést již v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. K výše uvedenému je možné dále uvést, že na rozdíl od specifických veřejných zakázek na služby, kdy je kvalita plnění převážně závislá na osobnostních a odborných předpokladech osob podílejících se na plnění veřejné zakázky, není vhodné omezovat subdodávky v případech komplexních veřejných zakázek, kdy je hlavní dodavatel v pozici integrátora (koordinátora) dodávek, služeb či stavebních prací a jediným smluvním partnerem zadavatele a nositelem veškerých záruk. V takovém případě je v zájmu zadavatele nelimitovat takového uchazeče při sestavování nabídky tak, aby měl dodavatel možnost zvolit pro zadavatele co možná nejvhodnější řešení.

  Nabídka návrh smlouvy

  08.09.2011 Máme k Vám dotaz týkající se obchodních podmínek ve formě návrhu smlouvy. Pro veřejnou zakázku zadanou v otevřeném řízení je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit obchodní podmínky ( § 44 odst.3 písm. a) zákona č.1372006 Sb. dále jen zákon). V konkrétním případě zadavatel místo obchodních podmínek vypracoval SMLOUVU jako součást zadávací dokumentace.Současně však v zadávací dokumentaci požaduje,aby uchazeč předložil jako součást své nabídky návrh smlouvy o dílo. (§ 68 odst.2 zákona).s tím, že doplní pouze termíny plnění a nabídkovou cenu. Uchazeč řešil tuto situaci tím, že předloženou smlouvu o požadované údaje doplnil s tím, že ji pak sám označil nadpisem NÁVRH. protože zadavatel nepředložil návrh smlouvy ,uchazeč předloženou smlouvu chápal jako podklad pro svůj vlastní návrh smlouvy. Dotaz zní : Je postup uchazeče správný ?: Nejednalo s epouze o formální chybu v označení? Uchazeč mohl oproti SMLOUVĚ ve svém návrhu upravit ,případně vylepšit a doplnit některé požadavky zadavatele. Za Vaši odpověď předem děkujeme. S pozdravem Prokeš Eduard OAaVOŠ Uherské Hradiště

  Vážený pane Prokeši, postup uchazeče, který jste popsal, považujeme za správný. Pro hodnocení nabídek je důležité, jestli návrh smlouvy, který uchazeč předložil ve své nabídce obsahově odpovídá požadavku zadavatele, bez ohledu na jeho formální označení.

  Zvýhodnění dodavatele podle §101 u nadlimitní zakázky

  06.09.2011 Dobrý den. Má prosím zadavatel povinnost při hodnocení zvýhodnit cenovou nabídku dodavatele splňujícího podmínku stanovenou odst.1, §101 jednáli se o nadlimitní zakázku, otevřené řízení a ve výzvě ani zadávací dokumentaci není skutečnost týkající se §101 zmíněna? Děkuji.

  Dobrý den, cenové zvýhodnění nabídky dodavatele, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením je uvedeno v § 101 odst. 4 ZVZ. Podmínkou pro zvýhodnění při hodnocení nabídek je ovšem kumulativní splnění všech podmínek uvedených v tomto odstavci, tj.: 1. jedná se o otevřené řízení, užší řízení nebo zjednodušené podlimitní řízení, 2. pouze při zadávání podlimitní veřejné zakázky, 3. jde o VZ na dodávky nebo služby a 4. dodavatel zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % osobami se zdravotním postižením. Výslovná zmínka ve výzvě nebo v zadávací dokumentaci o tomto způsobu hodnocení není ze zákona povinná.

  Subdodavatel prostřednictvím nějž neprokazuje dodavatel kvalifikaci

  06.09.2011 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaké náležitosti musí být v nabídce, pokud má dodavatel subdodavatele, prostřednictvím nějž ale neprokazuje žádnou kvalifikaci. Musí i v tomto případě být součástí nabídky subdodavatelská smlouva, výpis z OR a čestné prohlášení §53 odst.1, písm.j)? Děkuji.

  Dobrý den, podmínky pro subdodavatele, kterými zadavatel neprokazuje kvalifikaci jsou stanoveny v § 44 odst 4 ZVZ: „Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. „

  Rozdělení předmětu veřejné zakázky

  01.09.2011 Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně možnosti rozdělení předmětu veřejné zakázky na více samostatných předmětů. Obecné pravidlo umožňuje zadavateli stanovit či definovat předmět veřejné zakázky dle vlastního rozhodnutí, nestanovíli ZVZ jinak. Dané obecné pravidlo je omezeno ustanovením §13 odst. 3 ZVZ zakázujícím účelové rozdělování předmětu veřejné zakázky, pokud by tím došlo ke snížení předpokládaných hodnot pod finanční limity v ZVZ stanovené. Můj dotaz zní: (1) zda v případě, kdy se subjekt zadavatele chystá zadat nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět rozdělí na dvě samostatné veřejné zakázky, z nichž jedna bude nadlimitní a druhá podlimitní, poruší tím ZVZ dle ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ? (2) v případě, že se subjekt zadavatele rozdělí nadlimitní veřejnou zakázku, kterou rozdělí na dvě samostatné veřejné zakázky, kdy obě dvě "nové" veřejné zakázky jsou zakázkami nadlimitními, poruší tím zadavatel ZVZ dle ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ? Děkuji za odpovědi, zdraví Juřica

  Dobrý den, k Vašemu prvnímu dotazu, sdělujeme že zadavatel j povinen respektovat § 13 odst. 3 ZVZ, tj. nesmí rozdělit předmět VZ tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně. Pokud tedy zakázku, která by měla být zadána jako jedna nadlimitní rozdělí tak, že zadá místo ní dvě – jednu nadlimitní a druhou podlimitní, poruší tak toto ustanovení. V druhém případě, pokud zadavatel namísto jedné nadlimitní zadá dvě nadlimitní, ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ neporuší, jelikož bude zadávací řízení pro obě zakázky probíhat ve stejně „přísném“ režimu, což je smyslem tohoto ustanovení. Podle rozhodnutí ÚOHS S89/2009/VZ – 4659/2009/540/KKo je při posuzování rozdělení veřejné zakázky vždy třeba přihlížet k věcným, geografickým, časový a místním souvislostem, popř. také ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

  Kvalifikační dokumenty zahraničního dodavatele

  31.08.2011 Dobrý den, pokud má zájem zúčastnit se tendru na veřejnou zakázku zahraniční subjekt, který na území ČR nemá doposavad žádné obchodní aktivity (ani zde není registrován jako podnikatelský subjekt), je nutné předkládat v rámci kvalifikačních dokumentů jako je např. výpis z rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu a potvrzení příslušné instituce o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na sociální zabezpečení i potvrzení vydaná českými institucemi? Nebo stačí předložit výše uvedené dokumenty vystavené pouze relevantními institucemi v zemi sídla a místa podnikání tohoto potenciálního dodavatele? Předem Vám děkuji za odpověď. S pozdravem, Kateřina Tobiášová

  Při prokazování kvalifikace zahraničním dodavatelem je nutné vycházet z ustanovení § 51 odst. 7 ZVZ, který říká, že: „Nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak, prokazuje zahraniční dodavatel splnění kvalifikace způsobem podle právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště, a to v rozsahu požadovaném tímto zákonem a veřejným zadavatelem. Pokud se podle právního řádu platného v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele určitý doklad nevydává, je zahraniční dodavatel povinen prokázat splnění takové části kvalifikace čestným prohlášením. Není-li povinnost, jejíž splnění má být v rámci kvalifikace prokázáno, v zemi sídla, místa podnikání nebo bydliště zahraničního dodavatele stanovena, učiní o této skutečnosti čestné prohlášení. Doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční dodavatel v původním jazyce s připojením jejich úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak; to platí i v případě, prokazuje-li splnění kvalifikace doklady v jiném než českém jazyce dodavatel se sídlem, místem podnikání nebo místem trvalého pobytu na území České republiky. Povinnost připojit k dokladům úředně ověřený překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce.“ Dále je třeba vycházet z ustanovení § 53, kdy pro veřejné zakázky (kromě zakázek z oblasti obrany nebo bezpečnosti) platí cituji : „1) Základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel, a) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, c) který v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu40), d) vůči jehož majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující41) nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů, e) který není v likvidaci, f) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, g) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, h) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele, i) který nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby, j) který není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, k) který předloží seznam statutárních orgánů nebo členů statutárních orgánů, kteří v posledních 3 letech pracovali u zadavatele a l) který, má-li formu akciové společnosti, předloží aktuální seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %. (3) Dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavce 1 předložením a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b)], b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)], c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)], d) čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g), i) až l)].“

  Subdodávky

  31.08.2011 Musí zadavatel vyloučit uchazeče, pokud v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů doložil za použití § 51 odst. 4 zákona o VZ, při zadavatelem požadovaných 3 referencí obdobných staveb, 33,33 podíl formou subdodávky a když zadavatel ve smlouvě o dílo s vybraným uchazečem požadoval (návrh této smlouvy byl součástí zadávacích podmínek) při realizaci díla možnost subdodávky ve výši max. 25 a tuto skutečnost musí uchazeč v nabídce doložit vyplněním formuláře (který je součástí zadávací dokumentace), kde uvádí jak procentuální podíl práce realizované vlastními kapacitami tak i procentuální podíl práce realizované subdodavatelem Jsou tyto dva údaje provázány nebo se jedná o samostatné na sobě nezávislé záležitosti. Děkujeme Eislerová

  Ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ umožňuje obecně prokázat chybějící část kvalifikace prostřednictvím subdodavatele (s výjimkou základních kvalifikačních předpokladů a výpisu z obchodního rejstříku). Tato možnost je v souladu s evropskými zadávacími směrnicemi a vyplývá rovněž z judikatury Evropského soudního dvora. Toto ustanovení zároveň nestanoví žádné omezující limity pro využití této možnosti s výjimkou povinnosti předložení zmíněné smlouvy, která bude obsahovat závazek v tom směru, že subdodavatel se zaváže poskytovat dodavateli předmětné plnění či mu poskytne určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace. Rovněž evropské zadávací směrnice, z nichž ZVZ vychází a s nimiž musí být v souladu, kladou důraz na skutečnost, že dodavatel musí mít zdroje, které prokázal prostřednictvím subdodavatele, skutečně k dispozici. Z toho je možné dovodit, že subdodavatel by měl v případě uvedeném v dotazu plnit celou část zakázky, ke které prokázal splnění kvalifikace. Ve Vašem případě se jedná o “skládání” kvalifikace. Při posuzování je třeba vycházet ze skutečnosti, jestli zadavatel získá jistotu, že zadavatel bude schopen plnit veřejnou zakázku. Pokud uchazeč doložil, že na plnění referenčních staveb měl 33,33 % podíl subdodavatel, ovšem zadávací dokumentace stanoví, aby subdodávky činily max. 25 %, nelze učinit jednoznačný závěr. V daném případě je třeba nejdříve zjistit, jestli se max. výše 25 % podílu vztahuje k celé zakázce nebo jen k určitému druhu prací a tyto údaje porovnat s referenčními doklady. Zákon požaduje obecně, aby dodavatel předložil smlouvu se subdodavatelem, ze které bude plynout, že subdodavatel se zavazuje plnit subdodavatelsky minimálně v rozsahu, v jakém se podílel na prokazování kvalifikace, tj. ve Vašem případě by měl stačit závazek ve výši 33, 33 %. Otázkou však zůstává, jestli zadavatel získá takto jistotu, že zadavatel je schopen splnit veřejnou zakázku ze 75 % sám, pokud by tuto skutečnost referenčními zakázkami fakticky neprokázal, tj.pokud by se potvrdilo, že plnil jen z 66,66 %. Přikláníme se k názoru, že takto prokázaná kvalifikace by byla nedostatečná. Závěrem však upozorňujeme na skutečnost, že k předmětné otázce dosud neexistuje relevantní rozhodovací praxe ÚOHS.

  Účast organizátora VZ v zadávacím řízení s uveřejněním

  25.08.2011 Jak by zákon o veřejných zakázkách resp. orgán dohledu nahlížel na situaci, kdy třetí osoba pověřená zadavatelem organizací VZ zároveň podá nabídku v rámci zadávacího řízení a v tomto řízení zvítězí? Jediným hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. Je tento postup již od počátku v konfliktu s principem rovného zacházení dle §6 ZoVZ a tedy nepřípustný?

  Dobrý den, z Vašeho dotazu jsme vyrozuměli, že máte zřejmě na mysli zastoupení zadavatele v řízení podle § 151. V odst. 1 tohoto ustanovení se říká, že tato osoba se nesmí účastnit příslušného zadávacího řízení. Zmíněná osoba musí splňovat požadavek nepodjatosti podle § 74 odst. 7 ZVZ, což znamená, že se nesmí podílet na zpracování žádné z nabídek, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky konkrétnímu dodavateli a s dodavateli ji nesmí pojit osobní, pracovní, obchodní či jiný obdobný vztah. Jak plyne ze shora uvedeného, není rozhodné, o jaké zadávací řízení se jednalo nebo jaká byla hodnotící kriteria pro výběr nejvhodnější nabídky. Účast zástupce zadavatele je už od počátku v rozporu s principem nepodjatosti, který konkretizuje obecné zásady zadávací řízení, zejména princip rovného zacházení a zákazu diskriminace. Postup orgánu dohledu můžeme pouze předvídat, toto stanovisko nenahrazuje rozhodnutí nebo stanovisko orgánu dohledu. Dle našeho názoru by se mohlo jednat o porušení § 114 odst. 1 ZVZ, kdy zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou podala osoba, kterou pověřil zastoupením v řízení, kterého se tato osoba zúčastnila se svojí nabídkou. Jedná se o úkon, který vylučuje nebo může vyloučit zásady podle § 6, v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele. Pokud se jedná o tento případ, další postup ÚOHS by mohl být takový, že orgán dohledu uloží nápravné opatření (pokud ještě nebyl uzavřena smlouva) formou zrušení jednotlivého úkonu zadavatele, tj. zde rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

  Cena výpisu ze SKD

  03.08.2011 Dobrý den, mohli byste mi, prosím, sdělit, jaká je běžná cena (počet stran) výpisu ze SKD? Je její výše stejná i při doručení skrze elektronickou poštu? Děkuji Markéta Skopalová

  Dobrý den, cena za výpis z SKD je 15 ,–Kč za stránku, běžný výpis má 3 strany, záleží na rozsahu údajů v živnostenském rejstříku. V případě zaslání elektronicky je poplatek stejný.

  Plná moc k vyzvednutí kopie zprávy o posouzení a hodnocení nabídek

  02.08.2011 Dobrý den, čím je potřeba se prokázat při požadavku na nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídky? Je potřeba plné moci statutárního orgánu či jihého zmocnění pro vyžádání kopie z této zprávy? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, zadavatel je v souladu s § 80 odst. 3 ZVZ povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. Osoba, která za uchazeče jedná při tomto úkonu, je povinna prokázat skutečnost, že je zástupcem uchazeče, tj. plná moc nebo zmocnění vyplývající z vnitřních předpisů může být zadavatelem vyžadováno. Podle § 152 ZVZ je zadavatel povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích či dokladech poskytnutých dodavatelem, pokud byly při jejich poskytnutí označeny za důvěrné.Při jakémkoliv nakládání s informacemi či doklady dodavatele je zadavatel vždy povinen respektovat práva dodavatele. Z těchto důvodů je nutné, aby zadavatel neumožnil nahlédnout do zprávy komukoliv.

  Nejasnost nabídky

  28.07.2011 Dobrý den, je uvedení rozdílných údajů v nabídce uchazeče důvodem pro vyloučení?v zadávací dokumentaci není ustanovení o vyloučení uchazeče v případě uvedení rozdílných údajů.jde o rozdílný údaj v počtě dnů při lhůtě pro realizaci dodávky, kterou uchazeč uvedl jinak v návrhu kupní smlouvy a v krycím listě. Jde zároveň o hodnotící kriterium. Děkuji

  Dobrý den, pokud hodnotící komise shledá nejasnosti v uchazečově nabídce, je oprávněna požádat o vysvětlení podle § 76 odst. 3 ZVZ. Hodnotící komise vyzve uchazeče k objasnění nejasností v nabídce ve lhůtě, kterou k tomu stanoví; lhůta nesmí být kratší než tři pracovní dny. Pokud uchazeč objasnění neposkytne ve stanovené lhůtě, komise je povinna takového uchazeče vyřadit z dalšího posouzení a hodnocení nabídek. Pokud je vysvětlení nedostatečné, může komise postupovat dále budˇ tak, že přizve uchazeče na své další jednání k ústnímu vysvětlení nebo nabídku vyřadí z důvodu rozporu se zadávacími podmínkami (§ 76 odst. 4 ZVZ).

  Seznam kvalifikovaných dodavaletú

  21.07.2011 Dobrý deň, naša spoločnosť by sa rada zaregistrovala ako kvalifikovaný dodávateľ u Vás v ČR. Sme spoločnosť so sídlom v SR, ako máme dodať žiadosť a aké doklady treba doložiť aby sme o to mohli požiadať? Za skorú odpoveď vopred ďakujem, s pozdravom Nemcová

  Podrobnosti k zápisu do SKD jsou přístupné na www.portal-vz.cz, v Metodickém postupu pro SKD a šablony dokumentů.

  Archivační povinnosti dodavatele

  20.07.2011 Dobrý den, chci se zeptat, jaké má povinnosti při archivaci dodavatel? Mám namysli zejména to, zda musí archivovat i dokumenty o veřejných zakázkách ve kterých neuspěl nebo pouze o vyhraných veřejných zakázkách. V § 155 jsou uvedeny pouze archivační povinnosti zadavatele. Děkuji S pozdravem Lada Kružíková

  Dobrý den, dodavateli není zákonem o veřejných zakázkách stanovena povinnost archivovat dokumenty o veřejných zakázkách, ale zákon číslo 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, ukládá příjemcům peněz z veřejných rozpočtů povinnost spolupůsobit při výkonu finanční kontroly prováděné v souvislosti s úhradou zboží nebo služeb z veřejných výdajů (§ 2 písm. e). V § 13, který pojednává o veřejnosprávní kontrole na místě se uvádí, že: (1) Vzájemné vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými osobami při výkonu veřejnosprávní kontroly na místě se řídí částí třetí zákona o státní kontrole,(kontrolní řád) nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Zaměstnanci kontrolního orgánu mohou při veřejnosprávní kontrole vykonávané na místě u právnické nebo fyzické osoby, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem, používat kontrolní oprávnění podle tohoto zákona a podle části třetí zákona o státní kontrole (zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 148/1998 Sb.) pouze v rozsahu nezbytném ke splnění účelu této kontroly. (3) Zjistí-li kontrolní orgán u kontrolované osoby nesrovnalosti v dokladech o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, použije při kontrole u osoby povinné spolupůsobit při výkonu této kontroly přiměřeně postup podle odstavce 1. (4) Pokud se osoba povinná spolupůsobit ke kontrole podle odstavce 3 již předem ve smlouvě o dodávkách zboží nebo služeb nezavázala, kontrolní orgán je oprávněn vyžádat si doklady v rozsahu nezbytném k ověření příslušné operace. Např. lhůty pro uchování účetních dokladů stanoví zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, v § 31, archivační lhůty z. č. 499/2004 Sb., zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých předpisů.

  Pochybení komise pro otevírání obálek

  21.06.2011 Dobrý večer, jakým způsobem by měl zadavatel postupovat v případě, že komise pro otevírání obálek při čtení nabídkových cen u dvou nabídek nečetla celkovou nabídkovou cenu, ale pouze cenu za jednu část plnění. Na toto své pochybení přišla, až následně při sepisování protokolu o otevírání obálek. Děkuji za odpověď

  Dobrý den, Vámi zmíněný nedostatek/ chybu při otevírání obálek lze zhojit postupem tzv. autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ. Toto ustanovení říká, že zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel. V tomto případě doporučujeme rozeslat všem uchazečům a osobám, které se zúčastnili otevírání obálek, protokol o otevírání obálek s vysvětlením pochybení.

  Komise pro otevírání obálek

  21.06.2011 Dobrý den, jak má zadavatel postupovat, v případě, že komise pro otevírání obálek vyloučila při veřejném otevírání obálek uchzače. Následně však zjistila při sepisování protokolu, že nabídka obsahovaluje všechny, součásti požadované zadavatelem i zákonem. Jak výše uvedenou situaci napravit. Děkuji za odpověď

  Dobrý den, Vámi zmíněný nedostatek/ chybu při otevírání obálek lze zhojit postupem tzv. autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ. Toto ustanovení říká, že zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel. V tomto případě doporučujeme rozeslat všem uchazečům a osobám, které se zúčastnili otevírání obálek, protokol o otevírání obálek s vysvětlením pochybení.

  Kvalifikační požadavky

  26.05.2011 Dobrý den, je možné požadovat jako kvalifikační požadavek u podlimitních zakázek čestné prohlášení o tom, že "uchazeč není dlužníkem vůči zadavateli nebo vůči subjektům ovládaným zadavatelem" ? A je možné toto požadovat u zakázek malého rozsahu ?

  Dobrý den, dle rozhodovací praxe orgánu dohledu, např. rozhodnutí ÚOHS č. j.S149/2008/VZ-13309/2008/540/PV, zadavatel není oprávněn v rámci kvalifikačních předpokladů požadovat čestné prohlášení o tom, že „uchazeč není dlužníkem vůči zadavateli nebo vůči subjektům ovládaným zadavatelem“ . Tento požadavek by mohl být shledán diskriminačním.

  Překročení ceny

  25.05.2011 Dobrý den, obracím se na Vás s tímto dotazem: Jsme zadavateli veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení na stavební práce. Ze čtyř nabídek byly dvě vyřazeny z řízení pro neúplnost, dvě vyhověly, avšak obě přesáhly předpokládanou hodnotu (9 mil. Kč) o více než 4 mil. Kč. Je možné s uchazečem, kterého bychom vybrali, zahájit jednání o snížení ceny, nebo je nutné zrušit původní řízení a zahájit nové s uveřejněním nebo bez, přičemž bude zvýšena předpokládaná cena, neboť cena v původním řízení je nereálná? Pokud by bylo nutno zahájit nové řízení, mělo by to být s nebo bez uveřejnění? Díky moc za odpověď. Jitka Kuhnová

  Dobrý den, překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, pokud nejde o překročení limitu veřejné zakázky v tom směru, že zakázka zahájená v méně přísném režimu např. v ZPŘ, měla být vypsána v režimu nadlimitní zakázky, není v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Pokud zadavatel v tomto případě disponuje potřebnými finančními prostředky, lze v zadávacím řízení pokračovat. S uchazeči není možné zahájit jednání o snížení ceny, jednalo by se o podstatnou změnu smlouvy, což zákon o veřejných zakázkách nepřipouští. Problémům s překročením předpokládané hodnoty lze do budoucna předejít vhodnou formulací zadávacích podmínek, např. vymezením předpokládané hodnoty jako nepřekročitelné; potom by zadavatel měl možnost uchazeče s vyšší nabídkovou cenou vyloučit. Pokud uchazeč nemá k dispozici finanční prostředky na realizaci výrazně dražší zakázky, je dle našeho názoru možné využít ustanovení § 84 odst. 2 písm e) ZVZ a toto zadávací řízení zrušit. Následující zadávací řízení musí být zahájeno standardně, není důvod pro využití jednacího řízení bez uveřejnění.

  Dokumentace u VZ malého rozsahu

  20.05.2011 Dobrý den. Veřejný zadavatel zpracuje vlastní metodiku pro VZ malého rozsahu. Stanoví např., že do hodnoty zakázky 50.000, není třeba vybírat mezi více dodavateli. Vaše Metodika u definice transparentnosti hovoří o povinnosti administrace průběhu VZ. Vztahuje se tato povinnost i na uvedený příklad? Pokud ano jaké minimální údaje musí taková dokumentace obsahovat? Děkuji

  Podle zákona o veřejných zakázkách je zadavatel je povinen uchovávat veškerou okumentaci související s veřejnou zakázkou po dobu 5ti let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení zadávacího řízení. Doporučujeme analogicky zachovat výše uvedenou lhůtu. Dokumentací v tomto případě bude minimálně klasická smlouva nebo objednávka a její akceptace ze strany dodavatele a protokol o předání/převzetí plnění.

  Společná nabídka

  13.05.2011 Co se stane, když ve výběrovém řízení zvítězí nabídka, která byla podána společně několika dodavateli a v průběhu realizace zakázky jeden z těchto dodavatelů odstoupí od realizace. Musí se v tomto případě opakovat výběrové řízení? Nelze tomuto zabránit již při zpracování společné nabídky, resp. smlouvy mezi dodavateli podávajícími společnou nabídku?

  Dobrý den, podávání společných nabídek je upraveno v § 69 odst. 4 ZVZ ve spojení s § 51 odst. 6 ZVZ. Podle uvedených ustanovení se společnou nabídkou rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče. Tito dodavatelé jsou povinni předložit současně s doklady prokazujícími splnění kvalifikačních předpokladů smlouvu, ve které je obsažen závazek, že všichni tito dodavatelé budou vůči veřejnému zadavateli a třetím osobám z jakýchkoliv právních vztahů vzniklých v souvislosti s veřejnou zakázkou zavázáni společně a nerozdílně, a to po celou dobu plnění veřejné zakázky i po dobu trvání jiných závazků vyplývajících z veřejné zakázky, pokud zvláštní předpis nebo zadavatel nestanoví jinak. Odstoupení některého dodavatele z realizace není vzhledem k výše uvedenému důvodem pro vypsání nového zadávacího řízení. Odpovědnost mezi dodavateli je v tomto případě solidární. Nahrazení tohoto dodavatele je vnitřní záležitostí mezi těmito dodavateli.

  Zveřejnění nabídky uchazeče

  11.05.2011 Vážení, lze zveřejnit celý obsah nabídek uchazečů na www stránkách veřejného zadavatele? Představou je požadovat doložení nabídky i na CD, aby se daly jednoduše umístit na veb, lze tento požadavek zakomponovat do požadavků Výzvy a žádat od uchazeče i souhlas s tímto krokem? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, zveřejnění celého obsahu nabídek není v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, kromě ustanovení, která by mohla být v rozporu se zásadou ochrany důvěrných informací podle § 152. Zadavatel je dle tohoto ustanovení povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích či dokladech poskytnutých dodavatelem, pokud byly při jejich poskytnutí označeny za důvěrné; tím není dotčena ochrana údajů podle jiných právních předpisů zejména OBZ (ochrana obchodního tajemství) či zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Povinnost mlčenlivosti zadavatele však není neomezená. Zadavatel je oprávněn, bez nutnosti vyžádat si souhlas dodavatele, který konkrétní informace poskytl, použít jakékoliv tyto informace: • pro postup podle zákona, je-li to nezbytné (např. pro účely hodnocení nabídek, pokud zadavatel přizve k hodnocení nezávislé odborníky, dodrží-li povinnost zavázat tyto osoby k mlčenlivosti v obdobném rozsahu) • pokud jejich použití vyplývá z účelu zákona (např. v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) • vyhradil-li si právo jejich použití v zadávací dokumentaci (i v tomto případě však je zadavatel povinen dodržet ustanovení zvláštních právních předpisů o ochraně určitých informací; například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti). Zadavatel je oprávněn požadovat ve výzvě předložení nabídky na CD, ovšem v případě nesplnění tohoto požadavku není možné uchazeče z tohoto důvodu vyloučit. Jedná se o však zadávací podmínku formálního charakteru, tudíž vyloučení uchazeče pro její nesplnění by dle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS mohlo neodůvodněně omezit hospodářskou soutěž.

  Prokázání kvalifikace

  09.05.2011 Dobrý den, má otázka se týka § 53 odst 1 písmene l) . Naše společnost má právní formu společnosti s ručením omezeným. Dle § 53 odst 2 písmene d) dokládám splnění ZKP předložením čestného prohlášení mimo jiné dle odst 1 písmene l). Jelikož nejsme akciová společnost, usuzuji, že v čestném prohlášení tento bod vynechávám, neb se naší společnosti netýká. Je možné, vyřadit naší nabídku z důvodu nedoložení čestného prohlášení s tímto jedním konkrétním bodem. Ostatní body čestné prohlášení obsahuje . Děkuji Moj

  Dobrý den, ustanovení § 53 odst. 1 písm l) ZVZ v platném znění, požaduje, aby uchazeč, který má formu akciové společnosti, předložil aktuální seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 %. Pokud má uchazeč jinou právní formu, tento doklad nepředkládá a jeho nedoložení nemůže být tudíž důvodem pro vyřazení jeho nabídky ze zadávacího řízení. za odbor veřejného investování, MMR, Mgr. Michaela Mrzenová

  Dotaz na určení předmětu veřejné zakázky

  30.04.2011 Dobrý den,obracím se na Vás s dotazem ohledně posouzení předmětu veřejné zakázky. Potřebovala bych vědět, zda se jedná o dodávku nebo o stavební práce. Jedná se o výměnu trubních rozvodů vody od plaveckého (velkého) bazénu ke strojovně a výměna odtokových žlabů plaveckého (velkého) bazénů v Městské plavecké hale. Bližší specifikace: Stávající trubní rozvody bazénové vody budou demontovány a nahrazeny novými plastovými. Stávající odtokové žlaby budou demontovány a nahrazeny novými nerezovými žlaby včetně nových žlabových vtoků. Předem Vám děkuju za odpověď.

  Dobrý den, obecně platí, že veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná-li se o zhotovení staveb, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (§ 8 odst. 2 ZVZ).

  Posouzení kvalifikace zadavatelem

  29.04.2011 Dobrý den, ZVZ v §59 stanoví, že "veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele". Kdo tuto činnost v praxi provádí je to např. starosta obce, nebo může veřejný zadavatel k této činnosti někoho zmocnit (např. externí poradenskou firmu)? Děkuji.

  Dobrý den, podle § 59 ZVZ zadavatel při posouzení kvalifikace postupuje tak, že zvolí některou z následujících variant: 1. posoudí kvalifikaci sám, tj. učiní tak přímo zadavatel (např. starosta obce) nebo 2. může ustanovit zvláštní komisi podle pravidel stanovených v § 75 odst. 6 ZVZ, tj. členové komise pro posouzení kvalifikace jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti se svou účastí v hodnotící komisi. To platí obdobně i pro jiné osoby, které byly na jednání přizvány veřejným zadavatelem nebo komisí pro posouzení kvalifikace. Komise musí mít alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Členem komise musí být vždy zástupce veřejného zadavatele. Současně se jmenováním členů komise jmenuje veřejný zadavatel za každého člena komise jeho náhradníka. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na člena komise platí obdobně pro jeho náhradníka. V případě otevřeného řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení může zadavatel kromě výše uvedených možností ještě využít varianty, kdy kvalifikaci posoudí hodnotící komise, pokud si to zadavatel stanoví. Zadavatel může tedy externího odborníka zvolit do komise nebo přizvat na jednání komise. V úvahu přichází i zastoupení zadavatele na základě ustanovení § 151 ZVZ. Posouzení kvalifikace, pokud touto činností nepověří zadavatel zvláštní nebo hodnotící komisi, lze na základě zmocnění svěřit externí poradenské firmě. Tato firma musí splňovat požadavek nepodjatosti, nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení a nemůže např. rozhodnout o vyloučení dodavatele z účasti v řízení. Současně platí, že odpovědnost za činnost osoby pověřené nese zadavatel.

  Oznámení o výsledku zadávacího řízení rámcová smlouva

  26.04.2011 Dobrý den. § 83 odst. 1 zákona č. 1372006 Sb. ukládá zadavateli odeslat po uzavření smlouvy oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Veřejný zadavatel uzavřel rámcovou smlouvu s jedním dodavatelem a tento výsledek zadávacího řízení řádně oznámil. S tímto jedním (neměnným) dodavatelem uzavírá podle své potřeby jednotlivé smlouvy (bude tak uzavírat až do výše hodnoty zakázky). Je povinnen souhrn těchto smluv (každá v řádech jen tisíců Kč) oznamovat opět každé čtvrtletí podle §83 odstavce 2.?

  Dobrý den, v souladu s § 83 odst. 1 platného znění ZVZ je zadavatel povinen do 48 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení pokud zadavatel v případě dynamického nákupního systému a v případě smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy neodešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění postupem podle odst 1, je povinen jej odeslat souhrnně za předcházející čtvrtletí; souhrn oznámení je zadavatel povinen odeslat do 30 dnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Uvedené ustanovení se vztahuje na všechny rámcové smlouvy bez ohledu na počet dodavatelů. Povinnost zveřejňovat informace o smlouvách uzavřených na základě rámcových smluv bylo změněno a upřesněno novelou ZVZ č. 179/2010 Sb. Jak je uvedeno v důvodové zprávě k zrušenému ustanovení § 85 odst. 4 ZVZ, toto ustanovení stanovovalo veřejným zadavatelům povinnost zpracovávat a předávat provozovateli Informačního systému písemnou zprávu podle § 85 odst. 2 zákona o každé veřejné zakázce zadané na základě rámcové smlouvy. Požadovaný obsah této zprávy však neodpovídal charakteru veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy, navíc tato povinnost není vyžadována evropskými zadávacími směrnicemi. Místo zrušené povinnosti se zadavatelům stanovuje povinnost předávat provozovateli Informačního systému o veřejných zakázkách čtvrtletní souhrnné zprávy pro statistické účely (obdobným způsobem jako u dynamického nákupního systému). Změna v ustanovení § 83 odst. 2 zdůrazňuje, že zadavatel se rozhodne, zda bude v dynamickém nákupním systému odesílat každé oznámení o výsledku jednotlivě, nebo souhrnně za předchozí kalendářní čtvrtletí.

  Zadání stavebních prací bez výběrového řízení.

  12.04.2011 Existuje právní norma, která umožňuje v případě vzniku havarijního stavu na majetku státu s ohledem na časovou tíseň zadat stavební práce bez výběrového řízení? V zákoně č.1372006 Sb. jsem nic takového nenašel. Bylo by od věci tuto problematiku zařadit ve formě paragrafu do zákona. I když by se jednalo pouze o VZMR.

  Dobrý den, zákon o veřejných zakázkách č. 137//2006 Sb., v platném znění, umožňuje zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) v případě, kdy je veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. V otmot řízení lze vyzvat pouze jednoho uchazeče, jedná se v podstatě o obchodní jednání, kdy mohou být i změněny původní podmínky plnění veřejné zakázky, které byly uvedeny ve výzvě či v zadávací dokumentaci (více viz § 34 ZVZ).

  Zrušení zadávacího řízení na malou zakázku

  06.04.2011 Dobrý den, zadavatel se v průběhu vyhlášeného řízení na malou zakázku dostal do nepříznivé finanční situace, je možné z tohoto důvodu zadávací řízení zrušit?

  Dobrý den, z Vašeho dotazu usuzujeme, že máte zřejmě na mysli veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 18 odst. 3 ZVZ spadá do výjimky z působnosti zákona o veřejných zakázkách, zadavatel není povinen postupovat podle ZVZ. Zadávání VZMR bývá zpravidla upraveno vnitřním předpisem zadavatele, podle kterého je třeba postupovat. Zadavatel je při zadávání ZVZ povinen respektovat zákaz diskriminaci, zásadu rovného zacházení a zásadu transparentnosti. Tyto zakázky lze kdykoliv zrušit bez uvedení konkrétního důvodu aniž by se zadavatel dostal do rozporu se ZVZ.

  Sdružení uchazečů

  06.04.2011 Dobrý den, v případě kdy hodlají dva uchazeči zaúčelemplnění veřejné zakázky zadávané ve formě zjednodušeného podlimitního řízení uzavřít smlouvu o sdružení a jeden z uchazečů splňuje podmínky dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižení dle §101, bude takové sdružení zvýhodněno při hodnocení nabídek dle §101 zákona 1372006 Sb.

  Dobrý den, podle § 69 odst. 4 ZVZ se společnou nabídkou rozumí nabídka, kterou podalo za podmínek stanovených v § 51 odst. 6 ZVZ více dodavatelů společně. V takovém případě se dodavatelé podávající společnou nabídku považují za jednoho uchazeče. Z uvedeného vyplývá, že zvýhodnění plynoucí ze zaměstnávání osob se zdravot. postižením se posuzuje za oba subjekty v souhrnu, jakoby se jednalo o jeden subjekt.

  Zrušení soutěže

  05.04.2011 Lze zrušit soutěž (veřejnou zakázku) , ve které je od začátku uváděno chybné IČ zadavatele (inzerát, zadávací dokumentace, krycí list,...) např. námitkou špatná identifikace zadavatele ?

  Dobrý den, v uvedené problematice se lze opřít o rozhodnutí ÚOHS S275/2007/VZ-21451/2007/520-ABZ, ve kterém se mimo jiné uvádí: “Ustanovení § 38 odst. 4 písm. a) ZVZ uvádí, že písemná výzva ve zjednodušeném podlimitním řízení má obsahovat alespoň identifikační údaje veřejného zadavatele. Zákon dále vymezuje pojem identifikační údaje v ustanovení § 17 písm. d), ve kterém se uvádí, že identifikačními údaji se rozumí obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu. Zadavatel ve výzvě ve zjednodušeném podlimitním řízení uvedl, že město Břeclav se sídlem nám. T. G. Masaryka 3, 690 81 Břeclav, vyzývá dodavatele k prokázání kvalifikace a k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku. V případě označení zadavatele uvedl zadavatel údaje, které mají rozlišovací schopnost tj. uvedl označení jednotky územní samosprávy a sídla. Zadavatel však neuvedl identifikační číslo, jak stanoví zákon. Označení jednotky územní samosprávy s uvedením sídla však není způsobilé záměny jednajícího subjektu s jiným subjektem a z toho důvodu nemohly vzniknout pochybnosti, kdo je konkrétním zadavatelem. Neuvedení identifikačního čísla zadavatele tak nemohlo znemožnit dodavatelům podání nabídek. Zadavatel tedy porušil ustanovení § 38 odst. 4 písm. a) zákona v návaznosti na ustanovení § 17 písm. d) téhož zákona, když ve výzvě ve zjednodušeném podlimitním řízení ze dne … neuvedl své identifikační číslo, avšak tento postup podstatně neovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. ” S ohledem na výše uvedené rozhodnutí se přikláníme k názoru, že chybné IČ zadavatele uvedené v dokumentu jako je výzva, nebo uveřejněný formulář, který se týká předmětné zakázky (tj. oficiální dokumenty, kterými zadavatel zahajuje zadávací řízení), může za určitých okolností vést k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Jedná se zejména o případy, kdy může dojít k záměně subjektů; v tomto případě by uvedená chyba mohla být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Pokud však v předmětném zadávacím řízení nebyly nabídky uchazečů ještě otevřeny, může zadavatel tzv. autoremedurou opravit chybu ve výzvě nebo uveřejněném formuláři a stanovit novou lhůtu k podání nabídek.

  Fotografie v zadávací dokumentaci

  04.04.2011 Dobrý den, je možné uvést do zadávací dokumentace fotografie konkrétních výrobků? Nebo je na fotodokumentaci pohlíženo stejně, jako na uvedení obchodního názvu? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, dle našeho názoru je třeba na fotodokumentaci nahlížet stejným způsobem jako na slovní popis výrobku, který musí splňovat podmínky § 45 a § 46 ZVZ. Fotodokumentace může, dle našeho názoru, pouze doprovodit (ilustrovat) slovní popis dodávky, služby nebo stavební práce. Smyslem uvedených ustanovení je nebránit hospodářské soutěži diskriminací některých případných uchazečů o veřejnou zakázku.

  Protokol o otevírání obálky

  31.03.2011 Dle §23 odst. 4 a) ZVZ byla zadána nadlimitní veřejná zakázka. Při otevírání obálky pouze od 1 uchazeče komise pouze procházela nabídku, zda obsahuje listy požadované v zadávací dokumentaci, ale v tomto kroku nezohledňovala, zda např. čestné prohlášení o obratu za poslední 3 účetní období obsahuje podpis, který chyběl. Až při dalším jednání, kdy komise posuzovala nabídku z hlediska splnění zákonných požadavků zjistila, že toto čestné prohlášení není podepsané a toto si vyžádalo. Můj dotaz zní, zda komise při otevírání obálek nemusí kontrolovat podpisy na čestných prohlášení, přestože dle mého názoru toto spadá do §71 odst. 8 c) ZVZ (v zadávací dokumentaci byl požadavek na podepsané čestné prohlášení)? Dále je tu § 79 odst. 6 ZVZ "Hodnotící komise neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit nabídku pouze jednoho uchazeče", v jakém kroku řízení probíhá hodnocení u jedné nabídky? Provádí se tento krok již při otevírání obálek a v případě bezchybné nabídky je závěrem protokolu o otevírání obálky doporučení k podpisu smlouvy s tímto uchazečem? Jaké nezbytně nutné kroky jsou v jednacím řízení bez uveřejnění v případě 1 uchazeče? Děkuji za odpověď na velice obsáhlý dotaz.

  Dobrý den, jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ, kdy zadavatel vyzve jediného možného dodavatele, je ve své podstatě obchodním jednáním. Postup zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění je uveden v § 34 ZVZ. ZVZ umožňuje v tomto případě zadavateli pouze využít jeho oprávnění a požadovat prokázání splnění kvalifikace; zadavatel nemá povinnost prokázání kvalifikace vyžadovat. Pokud se zadavatel rozhodne prokázání kvalifikace požadovat, je prokázání kvalifikace předpokladem uzavření smlouvy. Podle § 71 odst. 1 ZVZ veřejný zadavatel, který zadává veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, není povinen ustanovit komisi pro otevírání obálek a veškerá práva a povinnosti související s otvíráním obálek plní zadavatel. Zadavatel je také v souladu s odst. 3 téhož ustanovení oprávněn stanovit, že funkci komise pro otvírání obálek plní hodnotící komise. Vzhledem k druhu řízení, je vhodné některou z možností využít a postup při jednání s jedním uchazečem tímto způsobem urychlit a zjednodušit. Z Vámi poskytnutých informací vyplývá, že zadavatel nevyužil výše uvedeného zjednodušeného postupu a jmenoval jak komisi pro otevírání obálek, tak komisi pro hodnocení nabídek. Komise pro otevírání obálek je povinna zkontrolovat nabídku, zda je zpracována v požadovaném jazyku, zda je návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a nabídka obsahuje všechny součásti požadované zákonem či zadavatelem v zadávacích podmínkách. Ustálený výklad ustanovení § 71 odst. 8 ZVZ je takový, že jde pouze o formální kontrolu. Tato komise má právo vyřadit pouze nabídky, které jsou zjevně neúplné, např. nejsou zpracovány v požadovaném jazyku nebo chybí podepsaná smlouva. Čestné prohlášení uchazeč předložil, nabídka je z pohledu komise pro otevírání obálek úplná. Posouzení splnění kvalifikace je v kompetenci komise pro posouzení a hodnocení nabídek. Pokud jde o upřesnění kvalifikace, postup je uveden v § 59 odst. 4 ZVZ. V případě chybějícího podpisu na čestném prohlášení je teprve hodnotící komise oprávněna vyzvat uchazeče k doplnění podepsaného čestného prohlášení. V souladu s § 79 odst. 6 ZVZ komise neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla hodnotit jen nabídku jednoho uchazeče. Komise pouze posoudí, zda nabídka obsahuje všechny náležitosti stanovené ve výzvě a zákonem o veřejných zakázkách. V souladu s § 34 odst. 4 ZVZ může zadavatel v rámci jednání dohodnout s vyzvaným zájemcem i jiné podmínky plnění VZ, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání nebo v zadávací dokumentaci.

  Oznámení o zrušení zadávacího řízení

  30.03.2011 Dobrý den, chtěla bych se informovat zda v případě, že zadavatel ruší zadávací řízení z důvodů § 84 odst. 2 písm.e) je povinen oznámit tuto skutečnost pouze uchazečům, kterí podali nabídky nebo všem zájemcům, kterí požádali o zadávací dokumentaci?

  Dobrý den, v souladu s § 84 odst. 8 ZVZ je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. V § 17 odst. 1 písm. n) ZVZ je definován okruh osob, které se považují za “zájemce” ve smyslu ZVZ. Zájemcem je dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky v ZPŘ, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení. Z uvedeného vyplývá, že okruh zájemců je užší, kritériem není žádost o zaslání zadávací dokumentace.

  VZMR od jednoho možného dodavatele (patent

  24.03.2011 Je možné oslovit při VZMR pouze jednoho dodavatele přístroje, který vlastní na jeho výrobu patent ?

  Veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen, v souladu s § 18 odst. 3 ZVZ, zadávat podle ZVZ, jedná se o obecnou výjimku ze zákona. Při zadávání VZMR je zadavatel povinen zachovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace. Zadávání těchto zakázek zadavatel obvykle upravuje vnitřním předpisem.

  Dotaz

  24.03.2011 Dobrý den, mám dotaz ohledně VZ, jak postupuje zadavatel pokud zadává zakázku na dodávky, kterou pro svou specifikaci jsou schopni plnit pouze dva dodavatelé v celé ČR? Děkuji předem za odpověď.

  Dobrý den, v obecné rovině, pokud je veřejnou zakázku schopen plnit více než jeden dodavatel a nejsou splněny jiné podmínky pro to, aby zadavatel podle ZVZ nebyl povinen postupovat (§ 18 ZVZ – obecné výjimky) nebo nejsou splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 ZVZ, je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku standardním postupem podle ZVZ.

  Zadávací dokumentace poskytování

  24.03.2011 § 48 odst. 1 ZVZ ve znění platném od 15.9.2010 má dodavatel právo zvolit si při podání žádosti o poskytnutí ZD formu poskytnuté zadávací dokumentace, tzn., má možnost výběru, zda požádá pouze o tištěnou či pouze o elektronickou podobu ZD, příp. o obě formy? Nebo se musí přizpůsobit zadavateli, který poskytuje ZD pouze v písemné podobě za úplatu a k tomu je "navíc" ochoten poskytnout i elektronickou podobu ZD? V případě, že si dodavatel může zvolit formu ZD a požádá pouze o poskytnutí elektronické podoby ZD, je zadavatel po něm oprávněn s ohledem na znění § 48 odst. 5 požadovat úhradu nákladů ve stejné výši jako při poskytnutí písemné podoby ZD?

  Ustanovení § 48 ZVZ v platném znění stanoví různé varianty poskytování ZD. Obecně však platí, že způsob poskytování ZD určuje zadavatel, tj. uchazeč je povinen akceptovat způsob, který zadavatel určil, tzn. neomezeným dálkovým přístupem, jako příloha k výzvě, předání osobní či zaslání ZD v listinné nebo elektronické podobě. Současně však platí, že způsob a podmínky poskytnutí musí být v souladu se ZVZ také s ohledem na příslušný druh zadávacího řízení. V souladu s § 48 odst. 5 ZVZ v platném znění si zadavatel může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů související s poskytnutím ZD, která musí korespondovat s výší obvyklých nákladů; toto ustanovení se vztahuje k poskytování ZD v listinné podobě (kopírování, balné, poštovné).

  Průmyslový vzor a JŘBU

  23.03.2011 Je prosím možné zadat prostřednictvím JŘBU veřejnou zakázku (§ 23 odst. 4 písm a)) pouze na základě skutečnosti, že k uvednému výrobku vlastní konkrétní subjekt průmyslový vzor? Jaký je vztah tohoto druhu řízení k § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách v případě průmyslového vzoru? Konrétně se jedná o součást výstroje ozbrojených složek, ke které vlastní průmyslový vzor jediný subjekt.

  Dobrý den, v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ je stanoveno, že zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže veřejná zakázka může být splněna mimo jiné z důvodu ochrany výhradních práv pouze určitým dodavatelem. Mezi tato práva se řadí práva k průmyslovému vzoru. Z uvedeného vyplývá, že samotná skutečnost, že konkrétní subjekt je vlastníkem průmyslového vzoru, není dostatečná. Pokud jsou splněny podmínky pro použití JŘBÚ podle uvedeného ustanovení, zadavatel zahájí jednání s jedním konkrétním subjektem. V těchto případech je použití konkrétních požadavků a odkazů odůvodněno předmětem veřejné zakázky a druhem zadávacího řízení. V případě veřejné zakázky pro ozbrojené složky také zadavatel může případně využít obecné výjimky z použití ZVZ, pokud jsou splněny podmínky dané v ust. § 18 ZVZ.

  § 57 Pravost a stáří dokladů

  22.03.2011 Dobrý den, prokázání kvalifikace kopiemi dokladů dle §57 platí pro všechny doklady kvalifikace vč. např. čestného prohlášení dle §53, odst. 1? děkuji. Vyhlas

  Dobrý den, § 57 ZVZ, který upravuje pravost a stáří dokladů, se vztahuje na všechny doklady, kterými se prokazuje kvalifikace v zadávacím řízení. Uvedené ustanovení samozřejmě nevylučuje předložení originálů těchto dokladů.

  Nabídka dodavatele nezařazeného v DNS

  16.03.2011 Máme zaveden dynamický nákupní systém pro nákup výpočetní techniky. Zákon o veřejných zakázkách stanoví, že úmysl zadat veřejnou zakázku oznamuje zadavatel výzvou k podání nabídek všem zájemcům zařazeným do DNS, to však nevylučuje, že se informace o zakázce a zadávací podmínky nedostanou i k dodavatelům nezařazeným v DNS. Je v případě, kdy nabídku na plnění veřejné zakázky zadávané v dynamickém nákupním systému podal (s využitím elektronických prostředků podle § 149 zákona o veřejných zakázkách) dodavatel nezařazený do tohoto DNS a současně s nabídkou tento dodavatel doložil i splnění kvalifikačních předpokladů, zadavatel povinen takovou nabídku posoudit a v případě, že vyhověla zadávacím podmínkám i hodnotit?

  Dynamický nákupní systém je zvláštním řízením, které probíhá elektronickou formou. Jeho hlavním účelem je podstatné ulehčení zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného (standardizovaného) a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému se rozpadá do dvou základních fází – v prvé fázi se dynamický nákupní systém zavádí, a to formou otevřeného řízení, ve druhé fázi pak dochází v zavedeném dynamickém nákupním systému k zadávání jednotlivých veřejných zakázek dle pravidel tohoto systému. Pokud při zadávání jednotlivé dílčí veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému zadavatel obdrží předběžnou nabídku po uplynutí lhůty pro podání předběžných nabídek uvedené ve zjednodušeném oznámení, tato předběžná nabídka bude řádně posouzena a dodavatel do dynamického nákupního systému případně zařazen (avšak až pro účely následujících veřejných zakázek zadávaných v rámci systému). Jak vyplývá z výše uvedeného, dodavatel, který dosud nebyl zařazen do DNS nemůže podat konkrétní nabídku bez toho, aby předem podal tzv. předběžnou nabídku a prokázal kvalifikaci podle požadavků zadavatele. Pokud nabídka Vámi zmíněného dodavatele obsahově splňuje požadavky zadavatele na zařazení do DNS, zadavatel tuto nabídku posoudí v souladu s § 94 a případně dodavatele zařadí do DNS, ale až pro účely následujících VZ v rámci tohoto systému.

  Koexistence DNS a rámcové smlouvy pro jednu komoditu

  16.03.2011 Máme zaveden dynamický nákupní systém pro standartdní kancelářské potřeby. I při bezporuchovém průběhu zadávacího řízení pro nákup nelze v daném systému vzhledem k povinnostem zadavatele a lhůtám některých úkonů stanoveným zákonem či jejich věcnou náročností reálně dosáhnout dodávky zboží dříve než za cca 31 dnů od uplatnění požadavku na nákup. Tato lhůta je v některých případech objektivně nepřijatelná. Hodláme proto dynamický nákupní systém pro danou komoditu doplnit rámcovou smlouvou, v níž budou veškeré podmínky plnění konkrétně vymezeny, uzavřenou s jedním uchazečem, aby v případech hodných zvláštního zřetele mohl být nákup potřebného zboží operativně zadán výzvou tomuto uchazeči k poskytnutí plnění a potvrzením této výzvy dle § 92 odst. 1 písm. a zákona o veřejných zakázkách. Jsme si přitom vědomi, že nákup na základě rámcové smlouvy může být v některých případech dražší než nákup v dynamickém nákupním systému (rámcová smlouva bude vzhledem k jejímu poslání vymezovat krátké dodací lhůty, ceny jednotlivých položek budou v rámcové smlouvě zafixovány a k jejich snížení nebude možno využít momentální situace na trhu), nákup na základě rámcové smlouvy bude proto interními pravidly zadavatele povolen pouze pro předem definované případy hodné zvláštního zřetele. Domníváme se, že navržený model (kombinace DNS a rámcové smlouvy) je optimálním řešením pro obstarávání obdobných veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou za účetní období přesahující limit pro zakázky malého rozsahu. K vyloučení jakýchkoli pochybností prosíme o potvrzení, že uvažovaný postup není v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

  Z Vašeho dotazu není patrné, zda dynamický nákupní systém i rámcová smlouva byly ( budou) v zadány v režimu nadlimitní veřejné zakázky. Pokud obojí je zadáno v režimu nadlimitní veřejné zakázky, tak podle mého názoru je možno připustit koexistenci DNS i rámcové smlouvy na pořízení stejných či podobných komodit. Pokud by předpokládaná hodnota VZ na zavedení DNS a předpokládaná hodnota VZ na rámcovou smlouvu byla stanovena tak, že jednotlivě by byly zadávány v jiném režimu ( např. podlimitním), než by odpovídalo součtu obou předpokládaných hodnot, zadavatel by porušil ustanovení odst. 3 § 13 zákona č. 137/2006 Sb., ov veřejných zakázkách.

  Zahraniční dodavatel

  09.03.2011 Dobrý den. Měla bych dotaz týkající se nadlimitní veřejné soutěže, do které se přihlásila firma z USA. Chtěla bych se zeptat, KDE zjistím, jaké doklady má předložit dodavatel ke splńění kvalifikace. A dále u základních kvalifikačních předpokladů, jakým způsobem a KDE zahraniční firmy prokáží kvalifiační předpoklad ve vztahu k území ČR? Děkuji za Vaši odpověď

  Dobrý den, obecně prokazování kvalifikace zahraničním dodavatelem upravuje § 51 odst. 7 ZVZ. Podle tohoto ustanovení by měl zahraniční dodavatel prokázat kvalifikaci v rozsahu požadovaném ZVZ a zadavatelem. Způsob prokázání se odvozuje z právního řádu platného v zemi jeho sídla, místa podnikání nebo bydliště. Dodavatel je povinen tyto doklady předložit v původním jazyce s úředně ověřeným překladem, pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak. Pro ověření, zda předložené doklady jsou skutečně doklady, kterými se podle právního řádu příslušného státu USA prokazuje uvedená kvalifikace nebo jestli postačí čestné prohlášení, v případě, že se v tomto státě příslušný doklad nevydává, doporučujeme se obrátit ne velvyslanectví USA, popř. Americkou obchodní komoru. Bezdlužnost, tj. prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f), g) a h), ve vztahu k České republice prokazuje zahraniční dodavatel: -potvrzením příslušného finančního úřadu, ohledně skutečnosti, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky – v souladu se z. č. 531/1990 Sb., zákon o územních finančních orgánech, § 3, potvrzení vydává Finanční úřad pro Prahu 1, -potvrzením příslušného orgánu o neexistenci nedoplatků na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – v souladu se z. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, toto potvrzení vydává Pražská správa sociálního zabezpečení, územní pracoviště pro Prahu 8 na základě žádosti s odůvodněním, -čestným prohlášením o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění.

  Více práce, méně práce

  08.03.2011 Dobrý den, pracuji jako stavební technik vykonávám funkci TDI na stavbách. Na jedné stavbě jsem se setkal se situací, kdy investor vypsal výběrové řízení na základě dokumentace pro stavební povolení jehož součástí byl výkaz výměr, který však obsahoval chyby, tj. na jedné straně chyběly položky na některé stavební práce a na straně druhé v něm byly uvedeny položky, které s danou stavbou prokazatelně nesouvisely, např. „přesun hmot pro budovy zděné do výše 12m“ stavba však byla o jednom nadzemním podlaží a jednom podzemním podlaží, „nakládání vybouraných hmot na dopravní prostředek“ (číslo položky 979086213), tato položka platí pro nakládání výkopku při melioračních pracích, což zde nebylo, „uložení suti na skládku se zhutněním“ tato položka dle metodiky nelze použít v případě, kdy je uplatňována položka „odvoz suti a vybouraných hmot na skládku do 1km“ (číslo položky 979081111), tato agregovaná položka obsahuje jak naložení suti, tak odvoz i uložení na skládce, dále je též uplatňována oprávněně položka „poplatek za skládku“. Zhotovitel, který toto výběrové řízení vyhrál, ocenil dle podmínek výběrového řízení poskytnutý výkaz výměr, byla s ním podepsána SOD a započal stavbu realizovat. Po zahájení stavebních prací začal zhotovitel okamžitě poukazovat na skutečnost, že ve výkazu výměr chyběly položky na některé práce, které je potřeba na stavbě provést a začal uplatňovat pomocí změnových listů vícepráce. TDI, který položkové rozpočty ke změnovým listům kontroluje a odsouhlasuje svým podpisem však požadoval, aby v rámci přípočtů byly provedeny též odpočty těch položek, které se stavbou prokazatelně nesouvisí, nebo jsou nárokovány neoprávněně, viz. výše. S tímto však zhotovitel rezolutně nesouhlasil s argumentací, že položky vysoutěžil a chce je tudíž zaplatit. Můj dotaz tedy zní, je požadavek zhotovitele na zaplacení vysoutěžených položek i když na stavbě nejsou prováděny, nebo jsou prováděny v jiném rozsahu oprávněný, nebo má pravdu TDI, který požaduje odečíst tyto položky v rámci změnových listů jako méněpráce. Pomíjím skutečnost, že celá příprava výběrového řízení ze strany investora byla provedena špatně. Moc děkuji jestli jste to dočetli až sem a ještě více Vám budu vděčný za kvalifikovanou odpověď. Příjemný den Igor Kadlec

  Dobrý den, vzhledem k tomu, že se jedná o otázku položenou v rámci Info-fora, lze poskytnout pouze obecnou odpověď. Pokud jde o vícepráce nebo méněpráce, lze tyto změny oproti původním zadávacím podmínkám realizovat, ale pouze za podmínky respektování platné právní úpravy. 1. Pro zadání víceprací musí být splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 7 ZVZ. Méněpráce a vícepráce nelze pro tyto účely vzájemně započítat. 2. Dodavatel je oprávněn na objednateli požadovat pouze úhradu za práce, které prokazatelně zhotovil nebo provedl. V opačném případě by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení, popř. jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Skutečnost, že předmětná činnost byla požadována v zadávacích podmínkách a naceněna v dodavatelově nabídce není rozhodující.

  Početní chyby v nabídce

  04.03.2011 Dobrý den. Chci se zeptat, jak má hodnotící komise postupovat, jestliže v nabídce zjistí početní chybu, která má vliv na výši nabídkové ceny. Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem, Tetourová

  Dobrý den, hodnotící komise by v případě početní chyby, která má vliv na výši nabídkové ceny měla postupovat tak, že písemně vyzve uchazeče k vysvětlení nabídky v souladu s § 76 odst. 3 ZVZ stejně jako v případě jiných nejasností v doručené nabídce, popř. také poté přizve dotčeného uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětlení nabídky (§76 odst. 4 ZVZ) . Výši nabídkové ceny však uchazeč nesmí změnit. Výjimkou by však byly zjevné početní chyby v nabídce, které by neměly vliv na nabídkovou cenu. Komise k těmto chybám nepřihlíží. Více viz metodika k veřejným zakázkám na www.portal-vz.cz

  Dodavatelé

  02.03.2011 Dobrý den. Je nutné z důvodu vyloučení možnosti podání 2 nabídek jedním dodavatelem zkoumat i akcionáře dodavatele? Nabídku podá dodavatel A a dále dodavatel B, přičemž ze seznamu akcionářů zjistíme, že dodavatel A vlastní např. 60 akcií dodavatele B. Má vlastnictví akcií vliv, když se jinak jedná o dvě akciové společnosti?

  Dobrý den, zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb., v platném znění, tuto provázanost akcionářů ve vzahu k podávání nabídek v tomtéž zadávacím řízení neřeší. Není zde důvod pro vyloučení těchto uchazečů z uvedených důvodů.

  Závazný návrh smlouvy

  23.02.2011 V případě, že součástí nabídky je dle zadávací dokumentace závazný návrh smlouvy, je zadavatel povinen přistoupit na tuto smlouvu v případě, že vybere daného uchazeče? Do VŘ se přihlásil uchazeč, který byl vyhodnocen jako vyhovující, ale přestože požadované náležitosti jsou ve smlouvě obsaženy, návrh je neakceptovatelný z důvodu navrhovaných sankcí. Jak v takovém případě dále postupovat? Děkuji Staníková

  Dobrý den, Pokud rozsah sankcí nebyl v zadávacích podmínkách (přesněji v návrhu smlouvy nebo obchodních podmínkách) upraven vůbec, může se zadavatel s vítězným uchazečem dohodnout na určitých smluvních sankcích, ale není povinen přistoupit na návrh, který by byl v rozporu s dobrými mravy nebo zásadami poctivého obchodního styku. V žádném případě však není povinen akceptovat jednostranný návrh byť uchazeče, jehož nabídka byla shledána v ostatních, zákonem stanovených (§ 76 odst. 1 ZVZ), parametrech jako nejvýhodnější. Hodnotící komise může v tomto případě využít svého práva podle § 76 odst. 3 ZVZ a požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V této fázi je prostor pro vyjasnění “rozporu” se zadávacími podmínkami ohledně smluvních sankcí. Zadavatel také může uvažovat o vyřazení nabídky jako nepřijatelné podle § 22 odst. 1 písm. d) – rozpor s právními předpisy (obchodním zákoníkem, občanským zákoníkem), pokud by byly splněny podmínky. Ohledně finální podoby ujednání o sankcích, pokud nebyly součástí zadávacích podmínek, může zadavatel s vybraných uchazečem jednat také poté, kdy jeho nabídku oficiálně vyhodnotil jako nejvýhodnější (proti oznámení o výběru vítězného uchazeče nebyly podány námitky). Pokud by vítězný uchazeč neposkytl součinnost, je zadavatel oprávněn začít jednat s uchazečem, jehož nabídka byla hodnocena jako druhá nejvýhodnější a tímto způsobem případně dál (§ 83 ZVZ).

  Chyba v projektové dokumentaci

  21.02.2011 Dobrý den, je možné považovat chyby v projektové dokumentaci, podle které byla vysoutěžena veřejná zakázka, a následně zjištěno, že dokumentace je pro stavbu v podstatě nepoužitelná, za "objektivně nepředvídatelné okolnosti", které by opravňovaly zadavatele použít pro zadání dalších stavebních prací jednací řízení bez uveřejnění?

  Dobrý den, z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, v jaké fázi a jak se zjistilo, že nelze stavbu podle dokumentace realizovat. Pokud už bylo zadávací řízení ukončeno podpisem smlouvy, nelze na uvedenou situaci aplikovat zákon o veřejných zakázkách (§ 17 odst. 1 písm. m) ZVZ). Zadavatel a vítězný uchazeč jsou povinni postupovat podle příslušných ustanovení smlouvy, kterou na předmět veřejné zakázky uzavřeli.

  Předběžné oznámení o VZ na CA?

  19.02.2011 Pokud budu zveřejňovat výběrové řízení na centrální adrese otevřené nadlimitní dodávky, a to výběrové řízení bude trvat 52 dnů, dle zákona o VZ, je nutné na centrální adrese zveřejňovat předběžné oznámení o VZ?

  Předběžné oznámení o nadlimitních veřejných zakázkách slouží k možnosti zkrátit lhůtu pro podání nabídek u veřejných zakázek, které zadavatel hodlá zadat v následujících 12 měsících. V souladu s § 86 odst. 1 ZVZ je zadavatel povinen předběžně oznámit veřejné zakázky pouze tehdy, pokud hodlá zkrátit standardní délku lhůt stanovených v § 39 ZVZ. Lhůta 52 dnů je pro nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení lhůtou, která má standardní délku, tj. není třeba toto oznámení zveřejňovat v Informačním systému.

  Zadávání dceřinné společnosti sekt. zadavatele

  18.02.2011 Lze allikovat vyjímku dle §19 odst. 3 písm. a) pro zadávání veřejné zakázky ze strany matky (a.s., sektorový zadavatel) vůči dřeřinné společnosti (a.s. ve 100 vlastnictví matky) a v praxi tedy zadávat zakázky dceři bez realizace zadávacího řízení?

  Ustanovení § 19 odst. 3 písm. a) ZVZ je třeba vykládat spolu s odst. 4 téhož ustanovení a § 17 odst. 1 písm h) ZVZ. Ze shora uvedeného vyplývá, že tuto výjimku může mateřská společnost uplatnit jen tehdy, pokud alespoň 80 % průměrného obratu dceřinné společnosti je tvořeno poskytováním předmětných služeb/dodávek/stavebních prací za předchozí tři roky mateřské společnosti.

  Popis hodnocení jednotlivých nabídek

  17.02.2011 Dobrý den, dle § 80 odst. 1 ZVZ ve znění pozdějších předpisů je zadavatel povinen uvést ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek mj. i popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií. Co to konkrétně znamená? V případě, že zadavatel uvede ve zprávě podrobné tabulky, ze kterých je v případě hodnocení nabídek dle § 78 odst. 1 písm. a) (ekonomická výhodnost) naprosto zřejmé, jakým způsobem jednotlivé nabídky u všech hodnotících kritérií hodnotil a toto hodnocení je v souladu s popisem způsobu hodnocení uvedeným v zadávací dokumentaci, je tento postup již dle novely ZVZ nedostačující?

  Dobrý den, dle důvodové zprávy k novele ZVZ č. 179/2010 Sb., z původního znění ustanovení § 80 odst. 1 nebylo zcela jednoznačně zřejmé, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií. Podle nové právní úpravy zakotvené v novele ZVZ z.č.179/2010 Sb., zpráva musí jednoznačně obsahovat hodnoty všech hodnotících kritérií, podrobný popis, jak a proč byly nabídky ve všech hodnotících kritériích hodnoceny. Nové znění je v kontextu stávajícího znění více návodné, tuto povinnost měl zadavatel i za stavu před novelou, nicméně její legislativní zakotvení nebylo dostatečně určité. Vámi nastíněný postup je dostačující.

  Nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek

  17.02.2011 Dobrý den, dle § 80 odst. 3 ZVZ ve znění pozdějších předpisů je zadavatel povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. Zajímá mě konkrétně, zda tuto možnost mají i uchazeči, jejichž nabídky byly pouze předmětem posouzení nabídek dle § 76 odst. 1 zákona (příp. § 77 odst. 1), jelikož jejich nabídky byly v důsledku nesplnění zadávacích podmínek vyřazeny, tudíž se do fáze hodnocení nabídek nedostaly.

  Dobrý den, v souladu s § 80 odst. 3 ZVZ s přihlédnutím k textu důvodové zprávy je zadavatel povinen umožnit nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení a hodnocení. Zpráva se vztahuje k činnosti komise pro hodnocení nabídek jako k celku, tj. uchazeč, jehož nabídka byla vyřazena v této fázi, má právo do zprávy nahlédnout včetně opisu, kopie nebo výpisu. Současně do 5 pracovních dnů po učiněném rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky odešle zadavatel také vyloučenému uchazeči oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nemusí obsahovat podrobný popis a odůvodnění hodnocení nabídek, které jsou obsaženy ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Proti oznámení má i tento uchazeč právo podat námitky. Jiný by byl postup v případě uchazeče, jehož nabídka byla vyřazena komisí pro otvírání obálek a nebyla předmětem posouzení a hodnocení prováděného hodnotící komisí podle § 76 ZVZ. Takový uchazeče by byl pouze oprávněn podle § 73 odst. 4 ZVZ nahlédnout do protokolu o otevírání obálek a pořídit si z něj výpis nebo jeho opis. Je-li nabídka uchazeče komisí vyřazena, je zadavatel povinen bezodkladně vyloučit (rozhodnout o vyloučení) uchazeče z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení (rozhodnutí o vyloučení) uchazeče včetně důvodů zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Proti vyloučení ze zadávacího řízení má uchazeč právo podat námitky.

  Doložení kvalifikace v kopii místo ověřené kopieoriginálu

  14.02.2011 Doložíli uchazeč ve své nabídce jakýkoli dokument prokazující kvalifikaci (např. výpis z OR) pouze v prosté kopii namísto ověřené kopie nebo originálu, mohu tuto nabídku vyřadit?

  Dobrý den, dle novely zákona o veřejných zakázkách č. 179/2010 Sb. (účinná od 15.9.2010) platí , v souladu s § 53 odst. 1 z. č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách, nestanoví-li tento zákon jinak, předkládá dodavatel kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Požaduje-li zadavatel před uzavřením smlouvy předložit originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace, je uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82, povinen je předložit. Vámi zmíněnou nabídku nelze z tohoto důvodu vyřadit.

  Změna ceny dodávky

  10.02.2011 Dodavatel vítěz soutěže dodávky řádně plnil ale fakturace plnění se začala lišit od vysoutěžených cen (směrem nahoru). Dodávané zboží již je ve spotřebě (náhradní díly, pneumatiky). Může se to obrátit proti zadavateli, když není dodržena jedna z podmínek soutěže cena? Jaké je řešení?

  Dobrý den, zadavatel po uzavření smlouvy s vítězným uchazečem vychází z podmínek smluvního vztahu uvedených ve smlouvě. Dodavatel není oprávněn na objednateli požadovat cenu vyšší, než je stanovena ve smlouvě, pokud smluvní podmínky nestanoví, že cenu může být za určitých okolností navýšena a zboží svými parametry odpovídalo vymezenému předmětu veřejné zakázky. Objednatel může, dle našeho názoru, uplatnit na základě této smlouvy na dodavateli nárok na vrácení částky, která přesahuje cenu stanovenou ve smlouvě z důvodu, že byl uveden v omyl.

  Akreditační orgán

  08.02.2011 Prokázání shody elektronického nástroje s požadavky ZVZ je možné prokázat certifikátem shody vydaným nezávislým akreditačním orgánem. Kde lze, prosím, nelézt seznam těchto akreditovaných orgánů? Děkuji

  Obecně platí, že při elektronickém zadávání veřejných zakázek musí být použity elektronické nástroje, které odpovídají požadavkům zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a prováděcích předpisů – především vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. Novela zákona o veřejných zakázkách účinná od 15.9.2010 dala zadavateli možnost zvolit způsob, jakým prokáže shodu elektronického nástroje – jedním ze způsobů je certifikát shody, který bude vydáván certifikačními orgány. Na základě vydané vyhlášky č. 9/2011 Sb. byl zahájen proces akreditace certifikačních orgánů. Jakmile budě dokončena akreditace certifikačních orgánů – jejich seznam bude uveřejněn jednak na stránkách Českého institutu pro akreditaci a na Portále o veřejných zakázkách a koncesích. V případě potřeby má zadavatel možnost prokázat shodu elektronického nástroje i jiným způsobem – např. znaleckým posudkem.

  Horní hranice nabídkové ceny

  07.02.2011 Dobrý den, může veřejný zadavatel (u zakázky zadávané v režimu zákona o veřejných zakázkách) uvést v zadávacích podmínkách maximální možnou akceptovatelnou výši nabídkové ceny (např. cenu dle žádosti o dotaci) s podmínkou, že pokud tuto cenu některý z uchazečů ve své nabídce překročí, bude zadavatelem vyloučen na základě nesplnění zadávacích podmínek? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, ano, zadavatel je oprávněn v zadávací dokumentaci (přesněji v obchodních podmínkách) stanovit maximální možnou akceptovatelnou výši nabídkové ceny jako cenu nepřekročitelnou. Překročení takto stanovené nabídkové ceny je v tomto případě důvodem pro vyloučení uchazeče pro nesplnění zadávacích podmínek. Tento způsob stanovení nabídkové ceny je praktický a umožňuje zadavateli transparentně vymezit objem finančních protředků, které má k dispozici pro realizaci předmětu veřejné zakázky.

  Profil zadavatele

  04.02.2011 Dobrý den, je možné provozovat profil zadavatele na webových stránkách obce elektronické úřední desce? Dle vyjádření správce úřední desky tento redakční systém umožňuje sledování přístupů na úřední desku, tj. jednoznačně kdo, kdy a co na úřední desce zveřejnil a po jakou dobu. Děkuji

  Dobrý den, profil zadavatele v souladu s § 17 odst. 1 písm. g) ZVZ je konkrétní adresa elektronického nástroje v síti Internet. Z uvedeného vyplývá, že se musí jednat o elektronický nástroj. Při posouzení, zda elektronická úřední deska splňuje požadavky na elektronický nástroj, je třeba postupovat podle § 149 odst. 8 a 9 ZVZ. V § 149 odst. 9 ZVZ je stanoveno, že zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění lze vždy prokázat certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě zvláštního právního předpisu (Vydání certifikátu shody není podmínkou pro používání elektronického nástroje ve smyslu ZVZ). Tímto předpisem je vyhláška č. 9/2011 Sb. (dále “vyhláška o elektronických nástrojích”). Požadavky na prokazování shody elektronického nástroje pro účely vydání certifikátu shody uvedené v této vyhlášce lze analogicky využít pro posouzení, zda elektronický nástroj splňuje požadavky zákona. V souladu s vyhláškou o elektronických nástrojích o elektronických úkonech a veškerých dalších činnostech elektronického nástroje musí zadavatel vést evidenci (bližší podmínky v § 6 vyhl. o elektr. nástrojích). Součástí této evidence musí být:záznam o určení úkonu, čas provedení úkonu, identifikátor osoby, která úkon provedla, záznam o případném chybovém výsledku včetně záznamu o systémovém stavu elektronického nástroje s uvedením časové informace (§ 7 vyhl. o elektr. nástrojích).Tyto údaje musí být chráněny proti neoprávněnému přístupu, změně a zničení. Pokud jde o poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací prostřednictvím profilu, stanoví vyhláška o elektronických nástrojích podrobnější požadavky a to v § 4 odst. 2, kde je stanoveno: Poskytuje-li zadavatel zadávací dokumentaci neomezeným dálkovým přístupem na svém profilu nebo i na jiných internetových stránkách bez předchozí žádosti, zajistí, aby a) každý se mohl ujistit o identitě zadavatele i o identitě provozovatele internetových stránek formou certifikátu veřejného klíče vydaného k profilu zadavatele nebo k adrese internetových stránek, prostřednictvím kterých zadavatel poskytuje zadávací dokumentaci, b) zadávací dokumentace byla chráněna proti neoprávněné změně a c) zadávací dokumentace byla ve stanovené lhůtě přístupná na profilu zadavatele nebo na jiných internetových stránkách nepřetržitě. (3) Poskytuje-li zadavatel zadávací dokumentaci na základě písemné žádosti dodavatele, zajistí, aby a) zadávací dokumentace byla poskytnuta jen na základě platně doručené žádosti osoby, jejíž elektronický podpis byl úspěšně ověřen, b) zadávací dokumentace byla opatřena elektronickým podpisem oprávněné osoby zadavatele nebo elektronickou značkou zadavatele, pokud bude zadávací dokumentace poskytnuta formou odeslání na požadovanou elektronickou adresu dodavatele, a c) byly splněny požadavky podle odstavce 2, pokud bude zadávací dokumentace poskytnuta formou individuálního zpřístupnění zadávací dokumentace prostřednictvím profilu zadavatele nebo jiných internetových stránek. (4) Na poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám se použijí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

  Základní kvalif. předpoklady

  28.01.2011 Jsme organizační složka sídlící v Praze zahraniční (slovenské) akciové společnosti. Organizační složka se hlásí do veřejné zakázky a má mezi jinými, splnit základní kvalif.předpoklady dle paragrafu 53 odst. 1. Naše ozázka zní, máme jako organizační složka, dle paragr.53 odst.1 písm. l) předložit seznam akcionářů s podílem vyšším jako 10?

  Podle obchodního zákoníku nemá organizační složka zahraniční právnické osoby založené podle českého právního řádu samostatnou subjektivitu, tj. kvalifikační předpoklad podle § 53 odst. 1 písm. l) prokazuje zahraniční právnická osoba jako taková. Seznam akcionářů s podílem vyšším než 10 % předloží formou česného prohlášení podle pravidel stanovených v § 51 odst. 7 ZVZ (postačí ve slovenském jazyce).

  Jak prokáže zahraniční uchazeč bezdlužnost v ČR

  28.01.2011 Jak má prokázat zahraniční uchazeč o nadlimitní veřejnou zakázku bezdlužnost ve vztahu k ČR, když zde dosud nepůsobil? Vystaví mu nějaké potvrzení finanční úřad či OSSZ, a pokud ano, tak který úřad je ten věcně příslušný? Nebo to může prokázat čestným prohlášením (to zde ale ZVZ u nadlimitní zakázky nepřipouští)?

  Bezdlužnost, tj. prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. f), g) a h), ve vztahu k České republice prokazuje zahraniční dodavatel: -potvrzením příslušného finančního úřadu, ohledně skutečnosti, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky – v souladu se z. č. 531/1990 Sb., zákon o územních finančních orgánech, § 3, potvrzení vydává Finanční úřad pro Prahu 1, -potvrzením příslušného orgánu o neexistenci nedoplatků na pojistném a penále na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – v souladu se z. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, toto potvrzení vydává Pražská správa sociálního zabezpečení, územní pracoviště pro Prahu 8 na základě žádosti s odůvodněním, -čestným prohlášením o neexistenci nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění.

  Zadávací dokumentace pro stavební práce

  25.01.2011 Může zadavatel poskytnout technickou dokumentaci stavby pouze v elektronické verzi? Mám na mysli projekt uložený na CD v pdf.

  Dobrý den, pokud zadavatel neumožní dodavatelům neomezený přímý přístup k zadávací dokumentaci (jejíž součástí technická dokumentace nepochybně je), např. prostřednictvím odkazu na webové stránky, kde je dokumentace umístěna, poskytne zadávací dokumentaci v listinné nebo elektronické podobě na žádost. Způsob poskytnutí je na uvážení zadavatele. Poskytováním v elektronické podobě se však myslí poskytování prostřednictvím elektronických nástrojů, které zabezpečí ochranu elektronicky předávaných dat před nežádoucí změnou, identifikaci zadavatele, čas převzetí dokumentace, identifikaci osoby, která o dokumentaci požádala atd. Zákonný rámec elektronické komunikace je stanoven v § 149 ZVZ, podrobněji k těmto požadavkům viz vyhláška 9 /2011 Sb. Z výše uvedeného plyne, že předání technické dokumentace na CD požadavky na elektronické poskytování ZD nesplňuje, nicméně tento způsob nelze vyloučit jako doplňkovou formu, např. k poskytnutí ZD v listinné podobě. Pro úplnost uvádíme pravidla, která platí pro poskytování ZD podle ZVZ : V § 48 ZVZ je stanoveno: Neposkytne-li zadavatel v otevřeném řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení přístup k zadávací dokumentaci způsobem, který umožňuje dálkový přístup, předá zadávací dokumentaci v listinné podobě dodavateli na jeho žádost bezodkladně. Na žádost dodavatele odešle zadavatel dodavateli zadávací dokumentaci v elektronické podobě v otevřeném řízení nejpozději do 6 dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele. (2) Nabídku může podat rovněž dodavatel, který nepožádal zadavatele o poskytnutí zadávací dokumentace nebo který si zadávací dokumentaci nevyzvedl. (3) Zadavatel v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním a v jednacím řízení bez uveřejnění a veřejný zadavatel v soutěžním dialogu a) poskytne zadávací dokumentaci jako přílohu výzvy k podání nabídek, b) uvede ve výzvě k podání nabídek odkaz na místo přístupu k zadávací dokumentaci, pokud je dálkově přístupná, c) předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli do 6 dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele o její poskytnutí, byla-li žádost doručena nejpozději 8 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, nebo d) uvede adresu, kde je možno požádat o poskytnutí zadávací dokumentace, pokud je k dispozici u jiné osoby než zadavatele; v takovém případě předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli tato jiná osoba do 6 dnů ode dne doručení žádosti dodavatele o její poskytnutí, byla-li žádost doručena nejpozději 8 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. (4) V případě, že zadavatel v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním a veřejný zadavatel v soutěžním dialogu nezveřejnil kvalifikační dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup ke kvalifikační dokumentaci, předá či odešle kvalifikační dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli bezodkladně, nejpozději do 6 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele. Písemná žádost dodavatele o poskytnutí kvalifikační dokumentace musí být zadavateli doručena nejpozději 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast. (5) Zadavatel si může v zadávacích podmínkách vyhradit právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. V takovém případě uvede v zadávacích podmínkách výši nákladů na reprodukci zadávací dokumentace, nákladů na balné a poštovné a současně stanoví platební podmínky související s poskytnutím zadávací dokumentace. Zadavatel však nesmí požadovat úhradu těchto nákladů přesahující obvyklé náklady. Bližší vysvětlení naleznete též v metodice k veřejným zakázkám přístupné na www.portal-vz.cz.

  Zadavatel veřejné zakázky

  21.01.2011 Vážení, jsme občanské sdružení vzniklé za účelem podnikání podle zák.č. 831990 Sb. o sdružování občanů a mezi našimi členy jsou m.j. i státní příspěvkové organizace a veřejné vysoké školy. Jsme z tohoto titulu zadavateli veřejné zakázky ? Pokud ano, podle kterého ustanovení zák.č. 1372006 Sb. Děkujeme předem za Vaši odpověď. Miloš Toms

  Dobrý den, v tomto případě půjde o zadavatele, který je vymezen v § 2 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb, kde je stanoveno, že za zadavatele se považuje rovněž jakékoliv sdružení nebo jiné spojení zadavatele podle odstavce 2 , 3, nebo 6 s fyzickou nebo právnickou osobou, která není zadavatelem za účelem zadání veřejné zakázky.

  Zákl. kvalif. předpoklady v průběhu řízení

  17.01.2011 Chtěl bych se zeptat: Pokud veřejná zakázka byla sice zahájena před účinností novely zákona o Vz č. 1792010 Sb., nicméně k otevírání obálek má dojít již za této novely a je velmi pravděpodobné, že někteří dodavatelé již tak nyní nesplňují požadavek ustanovení §53 odst. 1 písm. m) (a.s. s akciemi na majitele). Mají být tedy tyto ze zadávacího řízení vyloučeni, anebo vzhledem k přechodným ustanovením se tato veřejná zakázka dokončí bez ohledu na zmíněnou novelu, tedy budou tyto dodavatelé připuštěni?

  Dobrý den, v přechodných ustanoveních novely ZVZ č. 179/2010 Sb., je stanoveno, že zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Splnění kvalifikačního předpokladu uvedeného v § 53 odst. 1 písm. m) ZVZ, který byl zmíněnou novelou do ZVZ vtělen, nebude ve Vámi zmíněném zadávacím řízení požadováno ani posuzováno.

  Možnost podat námitku proti kvalifikační dokumentaci veřejné zakázky

  14.01.2011 Může uchazeč podat námitku proti podmínkám uvedených v kvalifikační (nikoliv tedy zadávací) dokumentaci na nadlimitní veřejnou zakázku? V případě, že uchazeč podá námitku k zadavateli, může se kromě podmínek stanovených v kvalifikační dokumentaci odvolávat rovněž na odpovědi, které obdržel na svoje dotazy ke kvalifikační dokumentaci a které bohužel ve většině případů nevedou k objasnění, jak má uchazeč při sestavování své žádosti (prekvalifikační nabídky) postupovat, př. jak bude daný zadavatel jednotlivá kritéria posuzovat? Předem děkuji za odpověď.

  ZVZ připouští podání námitek proti kvalifikační dokumentaci při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh. Námitky proti kvalifikační dokumentaci lze podat na základě § 110 odst. 1 ZVZ (Námitky může podat kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákon úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.) ve lhůtě stanovené v § 110 odst. 3 ZVZ, kde je uvedeno, že námitky proti zadávacím podmínkám musí stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Dodavatel je oprávněn doručit tyto námitky během celé této lhůty, nejpozději však do 5 dnů po skončení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel přezkoumá námitky dodavatele kdykoliv během této lhůty, není povinen s vypořádáním námitek čekat na ukončení běhu lhůty. Co se rozumí “zadávacími podmínkami” je stanoveno v § 17 odst. 1 písm. l) ZVZ. Zadávacími podmínkami jsou dle tohoto ustanovení veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Pokud bychom toto ustanovení vyložili restriktivně, kvalifikační dokumentaci bychom do zadávacích podmínek nemohli zahrnout, jelikož “nevymezuje předmět veřejné zakázky”. Zadavatel však zahajuje zadávací řízení uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení. Formulář, jehož obsah je stanoven přímo použitelným předpisem Evropského společenství však vyžaduje, aby zadavatel uvedl podmínky účasti v zadávacím řízení. Do těchto podmínek patří profesní kvalifikační předpoklady dodavatelů, včetně požadavků týkajících se registrace v profesních nebo jiných rejstřících, ekonomická a finanční způsobilost a technická způsobilost. Z výše uvedeného plyne, že vzhledem k tomu, že součástí takového formuláře jsou také požadavky na kvalifikaci, lze tyto požadavky zahnout do “zadávacích podmínek”, jelikož požadavky na kvalifikaci jsou v kvalifikační dokumentaci pouze blíže specifikovány. Pokud jde o námitky proti dodatečným informacím (odpovědím na dotazy k upřesnění) ke kvalifikační dokumentaci, lze tyto námitky podat v souladu s § 110 odst. 2 ZVZ, kde je stanoveno, že námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.

  Složení poroty v soutěži o návrh

  12.01.2011 V § 106 odst. 2 zákona je uvedeno, že většina členů poroty musí být ve vztahu k zadavateli nezávislá a za nezávislého člena poroty se rozumí mimo jiné i osoba v zaměstnaneckém či služebním vztahu k zadavateli. Jakým způsobem má tedy zadavatel postupovat při jmenování členů poroty pro hodnocení návrhů? Z jakého okruhu osob může zadavatel členy poroty jmenovat?

  Ustanovení § 106 odst. 2 zákona je třeba chápat tak, že méně než polovina členů poroty může být v zaměstnaneckém, služebním či obdobném vztahu se zaměstnavatelem nebo může mít se zadavatelem trvalý obchodní vztah. Ostatní členové poroty však v žádném takovém vztahu se zadavatelem být nesmí. Jejich vztah se zadavatelem musí být jednorázový, směřovaný na účast v porotě soutěže o návrh. Vztah může být úplatný i bezplatný (čestný). Jmenování členů poroty je čistě na zadavateli. Může jmenovat z výše uvedeného okruhu fyzických osob jakoukoliv osobu, která splňuje požadovanou kvalifikaci (příp. podmínky zvláštních zákonů – např. utajované informace, občanství ČR, zletilost, způsobilost k právním úkonům apod.), případně může tyto členy poroty soutěžit ve výběrovém či zadávacím řízení – podle výše celkových odměn za účast v porotě.

  JŘBU v návaznosti na SoN

  12.01.2011 Je možné navázat na soutěž o návrh na komunikační strategii JŘBU na samotnou realizaci tohoto návrhu? Resp. je toto případ, kdy to odůvodňuje povaha předmětu soutěže? Případně je někde uveden výčet těchto případů, kdy je možné v JŘBU zadat vlastní realizaci návrhu?

  Účelem soutěže o návrh není vybrat cenově nejvýhodnější nabídku, ale nejefektivnější návrh z pohledu předmětu soutěže. V následném JŘBU může být ve zcela odůvodněném případě zadáno dopracování návrhu (např. u staveb je možno soutěžit vizualizaci stavby s tím, že v následném JŘBU bude vítězi zadáno zpracování projektové dokumentace – ne však již realizování stavby). V případě komunikační strategie doporučujeme v soutěži o návrh vysoutěžit návrh, o jeho případném dopracování (např. na základě následných připomínek a přání zadavatele) v JŘBU lze uvažovat. Realizaci návrhu však doporučujeme soutěžit v otevřeném řízení. Pro úplnost uvádíme, že výčet případů, kdy je možné v JŘBU zadat vlastní realizaci návrhu není nikde vymezen. Realizovat komunikační strategii podle JŘBU pouze z toho důvodu, že navazuje na soutěž o návrh, nedoporučujeme, protože k tomu neshledáváme žádné objektivní důvody.

  Subdodavatele, nebo společná nabídka

  10.01.2011 Dobrý den, ve zjednodušeném podlimitním řízení na dodávku obráběcího strje, a to formou nájmu s právem následné koupě (finanční leasing) do soutěže podalo nabídky celkem 4 uchazeči z pěti oslovených. Uchazeči "A", "B", "C" a "D". Uchazeč "A" proklamoval ve své nabídce, že financování stroje bude zajištěno ve spolupráci se společnosti "D", která sama podala nabidku a proklamuje, že stroj nakoupí prostředníctvím společnosti "A". Jedna se v tomto případě o porušení § 69 odst. 2 a 3 zákona? Měla byt soutěž zadavatelem zrušena i kvůli menšímu počtu uchazečů než stanovil zadavatel? Za Vaši odpověď předem děkují.

  Dobrý den, z Vámi uvedených informací není zcela zřejmé, zda uchazeč A a D podali společnou nabídku nebo se jedná o vzájemné subdodavatelské vztahy. K posouzení situace je třeba prověřit, zda tito uchazeči splnili požadavky na doložení kvalifikace podle § 51 odst. 5 ZVZ a předložili smlouvu o solidární odpovědnosti podle odst. 6, které jsou třeba v případě podání společné nabídky. Pokud by bylo zjištěno, že A a D podali společnou nabídku a D další svoji samostatnou nabídku, zadavatel je povinen A i D vyloučit (porušení § 69 odst. 3 ZVZ). Zadavatel by byl také také povinen vyloučit uchazeče v případě, že některý z dodavatelů, který podal nabídku v zadávacím řízení, by byl současně subdodavatelem jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci (§ 69 odst. 2 ZVZ). Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou uvedeny v § 84 ZVZ. Zadavatel není oprávněn zrušit ZPŘ pouze z důvodu, že nepodalo nabídku všech 5 oslovených zájemců, které zadavatel vyzval k podání nabídky a prokázání kvalifikace.

  Odmítnutí dodávky zboží původem z Egypta ve VZ

  07.01.2011 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na případ, kdy zadavatel veřejné zakázky využije ustanovení § 100 ZVZ a znevýhodní nabídky zahrnující dodávky původem ze států, s nimiž ES neuzavřelo dohodu zajišťující přístup na trh s VZ. V konkrétním případě se jedná o dodávku tvořenou zbožím původním v Egyptě (původ prokázán dokladem EUR.1). Zboží bylo v ČR propuštěno do volného oběhu a má tedy celní status Společenství. Egypt, pokud mám správné informace, není smluvní stranou dohody GPA. Existuje snad nějaká dohoda mezi ES a Egyptem o rovném přístupu na trh s VZ nebo nevyplývá toto třeba z dohody o přidružení mezi EU a Egyptem? Můj dotaz tedy zní může zadavatel odmítnout na základě § 100 ZVZ dodávku tvořenou zbožím původním v Egyptě? Děkuji za odpověď. Jana Bezdeková

  Pokud jde o liberalizaci trhu s veřejnými zakázkami a rovné zacházení stran, lze odkázat na článek 41 Еvropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé (publikována pod č. 98/238/ES): „Article 41 1. The Parties shall set as their objective a reciprocal and gradual liberalisation of public procurement contracts. 2. The Association Council shall take the steps necessary to implement paragraph 1.” Egypt k této dohodě přistoupil v r. 2004 (Rozhodnutí Rady ze dne 21. dubna 2004 o uzavření Evropsko – středomořské dohody, kterou se zakládá přidružení mezi ES a Egyptem (č. 635/2004/ES); publikováno URL adrese: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:11:51:32004D0635:CS:PDF) Současná podoba vztahů mezi Evropskou unií a Egyptem je upravena v tzv. Akčním plánu z roku 2007; který je publikován na URL adrese: http://ec.europa.eu/world/enp/pdf/action_plans/egypt_enp_ap_final_en.pdf. Článek 2.2.4 písm. e) – Veřejné zakázky – zmiňuje i aproximaci předpisů a standardů v této oblasti: “e) Public procurement – Initiate a process of gradual approximation with, and implementation of key international principles, transparency, competition and access to legal recourse. In order to help enhance access to each other’s public procurement markets, and to ensure effective communication, task the relevant sub-committee to identify obstacles hindering public procurement access inter alia through dialogue with relevant operators and authorities.” Lze shrnout, že Evropská unie a Egypt se navzájem zavázaly postupně liberalizovat trh veřejných zakázek. I když hloubka liberalizace dle výše citovaných dokumentů nedosahuje požadavků dle § 100 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, doporučujeme přesto nabídky, které zahrnují dodávky původem z Egypta, neodmítat ani neznevýhodňovat postupem dle § 100 zákona o veřejných zakázkách.

  Kvalifikační předpoklady

  04.01.2011 Dobrý den, může zadavatel v rámci ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dle dle ust. § 55 odst. 1 písm. a) ZVZ požadovat předložení pojistné smlouvy, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem podnikatelské činnosti třetí osob rozšířené i o stavebně montážní pojištění či je dle uvedeného ustanovení možné požadovat pouze pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě a stavebně montážní pojištění požadovat dle § 55 odst. 2 ZVZ či jiného ustanovení?

  Dobrý den, podle § 55 odst. 1 ZVZ může veřejný zadavatel k prokázání splnění ekonomických a kvalifikačních předpokladů požadovat předložení jednoho či více dokladů uvedených pod písm. a), b) a c). V § 55 odst. 1 písm. a) se hovoří pouze o pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě. Doložení pojistné smlouvy na stavebně montážní pojištění není, dle našeho názoru, možné požadovat na základě tohoto ustanovení, pokud pojistná rizika uvedená ve stavebně montážním pojištění přesahují nebo neodpovídají vymezení stanovenému v odst. 1 písm. a). Pojistnou smlouvu na stavebně montážní pojištění může zadavatel požadovat,dle našeho názoru, na základě § 55 odst. 2, jelikož se jedná o jiné další ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady dodavatele.

  Seznam přijatých nabídek

  03.01.2011 Je zadavatel povinnen zpracovat seznam přijatých nabídek, ve kterém eviduje postupně nabídky?

  Dobrý den, v souladu s § 69 odst. 6 ZVZ zadavatel eviduje podané nabídky s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. Pro účely stanovení pořadových čísel podaných nabídek přiřazuje zadavatel podaným nabídkám evidenční čísla v samostatných číselných řadách pro nabídky podané v listinné podobě a nabídky podané elektronickými prostředky. Pořadová čísla všech podaných nabídek stanoví zadavatel tak, že číselná řada nabídek podaných elektronickými prostředky se předřadí číselné řadě nabídek podaných v listinné podobě. Zákon výslovně neužívá pojem seznam, nicméně ze smyslu výše uvedeného zákonného textu vyplývá, že zákonodárce měl v podstatě na mysli vytvoření seznamu. Kromě údajů stanovených v § 69 odst. 2 ZVZ je zadavatel v souladu s § 148 odst. 3 ZVZ povinen u každé nabídky evidované v seznamu uvést identifikační údaje uchazeče.

  Zjednodušené podlimitní řízení (1)

  21.12.2010 Dle poslední věty § 49 odst. 5 oznámí zadavatel potřebné informace o umožnění místa plnění na profilu zadavatele. Pokud zadavatel uveřejní na profilu zadavatele s výzvou k podání nabídky i zadávací dokumentaci, v níž jsou uvedeny všechny informace ohledně prohlídky místa plnění, je toto dostačující, nebo musí zadavatel uveřejnit i samostatné oznámení s těmito informacemi? Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, smyslem § 49 odst. 5 ZVZ je i u zjednodušeného podlimitního řízení zajistit všem (nejen vyzvaným) zájemcům rovný přístup k informacím o podmínkách zadávání veřejné zakázky (tedy i prohlídku místa plnění). Dále v návaznosti na připuštění podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení i bez předchozí výzvy (§ 38 odst.6), se rozšiřuje povinnost umožnit prohlídku místa plnění i ve vztahu k nevyzvaným uchazečům ve zjednodušeném podlimitním řízení, což je zajištěno povinností stanovenou v poslední větě odst. § 49 odst. 5. Forma oznámení není zákonem stanovena. Pokud zadavatel zveřejnil na profilu zadavatele kromě výzvy i zadávací dokumentaci, ve které jsou uvedeny potřebné informace k prohlídce místa plnění, splnil povinnost stanovenou zákonem.

  Zadávací dokumentace

  16.12.2010 Jaký stupeň projektové dokumentace je nutné poskytnout uchazečům na VZ pro stavební práce? Stačí projektová dokumentace pro stavební povolení nebo pro provedení stavby! Děkuji za odpověď

  Dobrý den, zadávací dokumentace musí v souladu s § 44 obsahovat určité náležitosti. Jednak náležitosti společné pro všechny druhy veřejných zakázek (§ 44 odst. 3 ZVZ) a dále pro veřejné zakázky na stavební práce je stanovena zadavateli povinnost (§ 44 odst. 4 písm. a) ) poskytnout v rámci ZD příslušnou dokumentaci podle zvláštního právní předpisu (stavební zákon a provádění právní předpisy k tomuto zákonu ) nebo jinou technickou dokumentaci zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky. Pokud ve Vašem případě byla zpracována i projektová dokumentace pro provádění stavby a údaje v ní uvedené jsou nezbytné pro zpracování nabídky, doporučujeme poskytnout kromě projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení i tuto.

  Seznam významných zakázek

  13.12.2010 Dobrý den, chtěl bych se zeptat chtěli bychom vyhlásit zakázku na překlady na jeden rok za 200 tis. Kč. Je možné požadovat po uchazečích seznam významných zakázek v celkové sumě 400 tis. Kč za 3 roky? Obecně je má otázka taková: Do jaké výše ceny zakázky můžeme požadovat seznam významných zakázek a od jaké výše by se.

  Dobrý den, veřejná zakázky na dodávky nebo služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 2 000 000,- Kč bez DPH je zakázkou malého rozsahu a podle § 18 odst. 3 veřejný zadavatel nemusí tuto zakázku zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je pouze povinen dodržet zásady uvedené v § 6 – zásada diskriminace, rovného zacházení a transparentnosti. Požadavek na seznam významných zakázek v celkové sumě 400 000, -Kč za 3 roky není v rozporu se zásadou diskriminace, tento požadavek je přiměřený. Obecně požadavek na prokázání technické kvalifikace musí odpovídat druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky (§ 56 dost. 7 ZVZ). Při stanovení minimální úrovně tohoto kvalifikačního předpokladu je třeba vzít také v úvahu, zda se jedná o jednorázové plnění, zda je předmět plnění veřejné zakázky rozložen do delšího časového úseku nebo se jedná o opakující se plnění.

  Atest i pro profil zadavatele ?

  09.12.2010 Dobrý den, pro uvěřování dokumentů souvisejících s průběhem zadávacího řízení používáme elektronickou úřední desku, která je součástí webových stránek města. Tato deska je profilem zadavatele. Slouží pouze k publikování dokumentů ( oznámení o zakázce, zadávací dokumentace, protokol z jednání komise apod. ). Úřední deska má certifikát podle staré vyhlášky. Je nutné podle paragrafu 149 odst. 9 získat nový certifikát shody? Kde lze najít seznam subjektů akreditovaných k vydávání certifikátů ?

  Dobrý den, stávající certifikáty shody, které udělovalo Ministerstvo vnitra podle vyhlášky 326/2006 Sb., vyhláška o atestačním řízení pro elektronické nástroje, jsou v souladu s novelou zákona o veřejných zakázkách č. 417/2010 Sb. platné do 30.6.2011. Nová vyhláška o elektronických nástrojích k provedení § 149 odst. 8 a 9 platného znění zákona o veřejných zakázkách je v současné době v Legislativní radě vlády, tj. dosud nenabyla platnosti. Nová podoba navrhované vyhlášky však nestanoví povinné atesty elektronických nástrojů. Splnění požadavků na prokázání shody elektronického nástroje se zákonem a prováděcími předpisy lze prokázat i jinak, např. znaleckým posudkem. Ze míněných důvodů zatím neexistuje žádný subjekt akreditovaný k vydání certifikátu.

  Zjednodušené podlimitní řízení

  06.12.2010 Dobrý den, chceme zadat zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení. Výzvou budeme přímo oslovovat 5 dodavatelů. Chceme dále zaslat Oznámení o zakázce na ISVZ US a zakázku tím zveřejnit na ISVZ US. Nahrazuje toto uveřejnění v ISVZ US uveřejnění Výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele?

  Zákon 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách, v platném znění (dále “ZVZ”) v § 38 odst. 2 stanoví, že písemnou výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejní zadavatel vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. V § 38 odst. 3 ZVZ se pak dále stanoví, že povinnost podle odstavce 2 je splněna, pokud veřejný zadavatel uveřejní písemnou výzvu na svém profilu zadavatele, který byl uveřejněn v informačním systému podle § 157. Podrobnosti týkající se způsobu oznámení o profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách, která nabyla platnosti 3. 12. 2010; účinnosti nabude 15.12.2010. Jak je uvedeno v důvodové zprávě k novele ZVZ 179/2010 Sb., další uveřejnění výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení zákon i nadále nevylučuje. Uveřejnění v ISVZUS však nenahrazuje uveřejnění písemné výzvy na profilu zadavatele.

  Povinný údaj o odhadu ceny zakázky

  01.12.2010 Součástí zadávací dokumentace je i "výkaz výměr" stanovený DPS (dok. pro provedení stavby), jako prevence proti nedorozuměním o rozsahu stavby. Projektant předal i položkový ceníkový rozpočet (který není součástí zadávací dokumentace), kde je uvedena celková cena zakázky. Je investor povinen tento údaj uvést v zadávací dokumentaci?

  Dobrý den, náležitosti zadávací dokumentace jsou stanoveny v § 44 z.č. 137/2006 Sb, v platném znění (dále “ZVZ”). Zákon v tomto ustanovení mimo jiné říká, že ZD musí obsahovat požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny. Předpokádanou hodnotu veřejné zakázky je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky může dodavatel odvodit od druhu zadávacího řízení (§ 21 ZVZ) a typu veřejné zakázky (veřejná zakázka malého rozsahu, podlimitní veřejná zakázka, nadlimitní veřejná zakázka), zadavatel není povinen v zadávací dokumentaci stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Z praktického hlediska je však většinou vhodné a obvyklé předpokládanou hodnotu do zadávací dokumentace uvést vzhledem k tomu, že zadavatel je většinou vázán určitým objemem finančních prostředků, které má pro realizaci zakázky k dispozici.

  Obsah oznámení o výsledku výběru

  30.11.2010 Hezký den, co musí konkrétně obsahovat dopis, který informuje uchazeče o výsledku výběru v případě veřejné zakázky malého rozsahu ? Musí obsahovat konkrétní uvedení vybraného uchazeče (jméno, identifikační údaje) či stačí pouze obecné informování o tom, že byl vybrán jiný uchazeč s nejvyššími počtem dosažených bodů? Děkuji

  Zákon 137/2010 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění, (dále „ZVZ“) v § 18 odst. 3 stanoví, že zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona zakázky malého rozsahu; pouze má povinnost dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zakázkami malého rozsahu jsou zakázky, u nichž předpokládaná hodnota nedosahuje 2 000 000, -Kč bez DPH. Zadávání zakázek malého rozsahu obvykle upravuje zadavatel vnitřním předpisem, který je pro něj závazný. V případě absence vnitřního přepisu doporučujeme postupovat analogicky podle příslušných ustanovení ZVZ.

  Vícepráce

  30.11.2010 Vícepráce lze zadávat formou jednacího řízení bez uveřejnění, za splnění všech podmínek, které jsou v § 23 odst. 7 písm. a) zákona č. 1372006 Sb., o veřejných zakázkách. Otázkou však zůstává, kdy zadat tuto zakázku formou jednacího řízení bez uveřejnění? Uvedemeli příklad realizace stavby např. o objemu 500 mil. Kč, z praxe víme, že se průběhu stavby vyskytne potřeba dodatečných stavebních prací, avšak ne v jednom časovém okamžiku. Jestliže zadavatel bude postupovat dle zákona a na každou dodatečnou práci vypíše JŘBU, znamená to, že v těchto okamžicích by měl přerušit stavební práce. V tomto případě nastává problém s termíny dokončení v důsledku pozdržení prací, nedodržení smluv generálního dodavatele se subdodavateli … apod. V současné době u výše zmíněné stavby zadavatel v důsledku objektivně nepředvídaných okolností schválil již 30 dodatečných prací v průběhu 6 měsíců. Žádám o stanovisko, jak postupovat v uvedeném případě, jestliže přerušení stavebních prací by ohrozilo realizaci stavby. Upozorňuji, že potřeby víceprací vznikají postupně a mnohé se časově prolínají. Tzn., vyhlásíli zadavatel JŘBU na dodatečnou práci a do té doby, než uzavře dodatek, nastane již další potřeba vícepráce. Děkuji za odpověď I.Št.

  Právní úpravu zadávání víceprací formou jednacího řízení bez uveřejnění upravuje zákon o veřejných zakázkách v platném znění v § 23 odst. 7 písm. a) a b). Zadavatel může zadat veřejnou zakázku na stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže jde o: 1) dodatečné stavební práce , které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací , a to za předpokladu současného naplnění následujících podmínek · dodatečné stavební práce budou zadány témuž dodavateli, který realizoval původní veřejnou zakázku, · dodatečné stavební práce nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a · v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky; nebo 2 ) nové stavební práce spočívající v obdobných stavebních pracích jako v původní veřejné zakázce a odpovídajících původní veřejné zakázce, a to za předpokladu současného naplnění následujících podmínek · nové stavební práce budou zadány témuž dodavateli, · původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení, a v případě sektorového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním, · v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění, · předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a · jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. V případě možnosti sub 1 se jedná převážně o nepředvídatelné vícepráce (vyvolané v důsledku objektivních okolností), v případě možnosti sub 2 se jedná o využití opčního práva, které si zadavatel vyhradil v zadávacích podmínkách k původní veřejné zakázce. Bez vyhrazeného opčního práva v předcházejícím zadávacím řízení není možné dle tohoto ustanovení postupovat. Pro případ, který popisujete by bylo, dle našeho názoru, vhodné uvážit vypsání další nové veřejné zakázky s opčním právem, která by pokrývala co nejdelší časový úsek tak, aby se předešlo ztrátám plynoucím z postupu, který popisujete. Současně je zřejmé, že zde došlo k chybě v přípravě veřejné zakázky, za kterou je odpovědný zadavatel.

  Kvalifikační předpoklady subdodavatele fyzické osoby

  24.11.2010 Dobrý den, novelou zákona č. 1372006 Sb. o veřejných zakázkách, platnou od 15.9.2010, došlo ke změnám v požadavcích při prokazování části kvalifikace subdodavatelem. Nově je požadováno (kromě smlouvy uzavřené se subdodavatelem) předložit i doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem. Dovolte, abych se v této souvislosti dotázal, jak je to s povinností naplnit tyto požadavky zákona v případě, že subdodavatelem je fyzická osoba bez jakékoliv registrace. (Může se jednat o řadu takových případů, jako např. autorizované osoby, specialisté – zeměměřičství, osoby s určitou předepsanou elektrotechnickou způsobilosti, atd., atp.). Můžete mi prosím sdělit, jaké konkrétní doklady takového subdodavatele je třeba doložit, aby takové nabídce, či žádosti o účast, nehrozilo vyloučení pro nenaplnění zákonných požadavků? Za vaši brzkou odpověď předem děkuji a přeji příjemný den. Jiří Klomínský

  Prokazování kvalifikace subdodavatelem je upraveno v § 51 a v § 69 ZVZ. V souladu s § 51 odst. 4, pokud jde o prokazování splnění kvalifikace veřejným zadavatelem cituji: “Pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a b) smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d). Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace podle § 54 písm. a).” K Vašemu dotazu ohledně předložení dokladů podle § 51 odst. 4 písm. a) sdělujeme následující: S přihlédnutím ke způsobu prokazování základních kvalifikačních předpokladů, který je upraven v § 53 odst. 2 písm. d) ZVZ, dodavatel doloží čestné prohlášení (pokud to odpovídá skutečnosti), že není veden v rejstříku osob se zákazem plnění. Rejstřík je veřejně přístupný na stránkách www.portal-vz.cz. Rejstřík k dnešnímu dni neobsahuje žádné záznamy. Prokazování profesních kvalifikačních předpokladů je upraveno v § 54 ZVZ. Pokud subdodavatel není zapsán v obchodním rejstříku (§ 54 a)) ani nedisponuje (zákon mu to neukládá) oprávněním k podnikání nebo licencí dle § 54 odst. b), ale jedná se o výkon profese, jejíž provozování je podmíněnou členstvím v profesní komoře nebo jiné organizaci a udělením dokladu osvědčujícím odbornou způsobilost, je-li to nutné pro plnění veřejné zakázky podle zvláštních předpisů (např. zákon 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů), předkládá subdodavatel příslušné doklady zmíněné v § 54 odst. c) a d). Jedná se zejména o autorizované osoby podle zákona 360/1992 Sb., advokáty, patentové zástupce, auditory atd., tj. tzv. svobodná povolání. Jestliže máte v konkrétním případě pochybnosti, doporučujeme učinit dotaz na zadavatele v rámci dodatečných dotazů k zadávacím podmínkám dle § 49 ZVZ.

  Zadávací řízení

  22.11.2010 Dobrý den, může veřejný zadavatel vypsat zakázku (malého rozsahu) na dodávku služby vzdělávacího programu pokud má tuto činnost akreditováno pouze jedno vzdělávací zařízení v ČR? Zda nejsou podmínky zadávacího řízení diskriminační vůči ostatním vzdělávacím institucím a co v případě, že si zmíněný program nikdo další nezakredituje. Nelze tedy tuto službu vůbec realizovat? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, úvodem bychom Vám chtěli sdělit, že v případě zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”)v platném znění, zadávat zakázky podle tohoto zákona. Pouze je povinen postupovat v souladu s § 6, tj. respektovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Postup pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu bývá obvykle upraven ve vnitřních předpisech konkrétního zadavatele, podle kterých je zadavatel povinen postupovat. K Vašemu případu je obecně třeba říci, že zadavatel musí zvážit, zda skutečně potřebuje pouze ten konkrétní vzdělávací program a proč, např. analogický postup, jako je tomu u jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ – výhradní autorská práva, nebo případ upravený v § 23 odst. 7 ZVZ – dodatečné služby. Pokud zadavatel nemá důvod pro uplatnění jednacího řízení bez uveřejnění, je povinen postupovat standardním způsobem. Zákaz použití příznačných opatření v zadávacích podmínkách: Dle ustanovení § 44 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zásadně nelze v zadávacích podmínkách uvádět označení příznačná pro určitou právnickou nebo fyzickou osobu.Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Příznačná označení jsou v ustanovení § 44 odst. 9 definována jako „požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu“. Některé pojmy jsou blíže definovány ve zvláštních předpisech, například: patenty v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, užitné vzory v zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů nebo průmyslové vzory v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů , ve znění pozdějších předpisů. V případě sporu o to, zda jsou zadávací podmínky souladné s požadavkem dle § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách, by byl správnost svého postupu povinen prokázat zadavatel (nikoli dodavatel nebo orgán dohledu), neboť za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle ustanovení § 44 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zadavatel. Proto lze doporučit, aby zadavatel dříve než použije v zadávacích podmínkách příznačné označení z důvodu, že popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách není dostatečně přesný a srozumitelný, měl připravené písemné odůvodnění správnosti svého postupu.

  Mimořádně nízká nabídková cena

  09.11.2010 Dobrý den. Mám dotaz jak posoudit , zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu zejména u VZ na služby konkrétně komplexní pozemkové úpravy a jak se v poslední době vypořádat s výrazným snížením nabídkových cen některých dodavatelů. Máme zpracované průměrné ceny na jednotku plochy ( 1 ha) a ceny za dílčí položky taktéž na 1 ha za období 20062009. Podaná nabídka je řádově o 28 nižší než je průměr za poslední 2 roky a cca o 30 než cena předpokládaná. Vliv na tuto výrazně nízkou nabídkovou cenu mají maximálně 23 položky položkového rozpočtu. Při stanovení předpokládané ceny byl jako základ použit průměr za poslední období a bylo též přihlédnuto k vyšší složitosti řešených prací než je obvyklé a toto bylo promítnuto formou mírného navýšení předpokládané ceny. Hodnotící komise využije ustanovení § 77 odst. 1 a požádá uchazeče o zdůvodnění. Jaké zdůvodnění může být pro komisi přijatelné? Domnívám se, že možnosti odůvodnění uvedené v § 77 odst. 2 nedávají uchazeči a následně hodnotící komisi příliš možností. Lze uznat například odůvodnění takové, že uchazeč vysvětlí důvod a doloží jej na příkladu obdobných zakázek za poslední období, s tím že již více takovýchto služeb řádně realizoval a za ceny sporných položek v obdobné výši s cenami v podané nabídce? Děkuji za odpověď

  Problematika mimořádně nízké nabídkové ceny byla již řešena v odpovědi nad dotaz ze dne 20.11.2006 22:02:06, na který Vás tímto odkazujem. Přesněji k Vašamu dotazu. Obecně institut mimořádně nízké nabídkové ceny je upraven v § 77 ZVZ. V odst.. 1 je stanoveno, že nabídková komise posoudí výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstaté. Uchazeč je povinen zdůvodnění doručit v zákonem stanovené lhůtě. Výzva k odůdovnění musí být transparentní a jasně vymezovat, jaká část cenové nabídky (je-li nabídková cena členěna na položky) je z pohledu komise mikořádněn nízká. Důvody uvedené v § 77 odst. 2 ZVZ jsou pouze demonstrativní (příkladné), nejedná se tedy o uzavřený okruh důvodů; vždy však musí jít o důvody objektivní. Pokud uchazeč řádně odůvodní nabídku tím, že podrobně zdůvodní výši ceny jednotlivých položek a doloží, že za tyto ceny realizovat již jiné obdobné zakázky, domníváme se, že by to mohlo být možné. Pokud jde o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak hodnocení toho, zda je cena ve vztahu k předmětu veřejné zakázky (nikoliv v porovnání s ostatními nabídkami dalších uchazečů) mimořádně nízká, náleží hodnotící komisi. Je pak zcela v kompetenci hodnotící komise posoudit, zda nabídka některého z uchazečů je mimořádně nízká či nikoliv a není samo o sobě porušením zákona, jestliže hodnotící komise k takovému názoru nedospěje. Názory vyjádřené v Info – foru však v žádném případě nenahrazují případné rozhodnutí orgánu dohledu nebo rozhodnutí soudu v této věci, pokud by bylo učiněno.

  Vztah zákona č. 1372006 Sb. a koncesního zákona

  07.11.2010 Dobrý den, prosím o upřesnění vztahu obou výše jmenovaných zákonů. A dále: je možné, aby se výběr provozovatele vodovodů řídil podle zákona č. 1372006 Sb.? Zde se jedná o model vlastník vodovoduobec a provozovatel vodovoduspolečnost Vodárny a.s. Děkuji.

  Projekty na výběr provozovatele vodohospodářské infrastruktury je dle platné právní úpravy možno realizovat několika způsoby. Jedná se jednak o formu veřejné zakázky, dle zák. č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, koncese dle zák. č. 139/2006 Sb., zákona o koncensích smlouvách a koncesním řízení nebo existuje možnost založení vlastní provozní společnosti, kdy není třeba zahajovat výběrové řízení. Je tedy nutno zvážit, zda je třeba do vztahu zapojení soukromého sektoru a tedy zda danému vztahu přinese adekvátní hodnotu. Základní rozdíly mezi veřejnou zakázkou a koncesí: V případě veřejné zakázky bude platba za realizaci zakázky stanovena pevnou částkou, tzn. nebude závislá na výši zisku provozovatele a bude poskytnuta přímo zadavatelem. Odměna, či úplata tedy nespočívá v právu provozovatele poskytovat vlastní službu, ale je garantována zadavatelem. Odpovědnost a rizika tedy zůstávají na zadavateli. Koncese se oproti veřejné zakázce vyznačuje odlišným způsobem protiplnění, které spočívá v oprávnění koncesionáře k braní užitků z poskytování služeb či realizace konkrétního díla. Existuje i možnost části plnění poskytnutého zadavatelem v penězích. V praxi u vodohospodářských projektů se nejčastěji jedná o případy, kdy koncesionář přímo vybírá poplatky od koncových uživatelů, tedy vodné a stočné, kdy dochází k přenosu určitých ekonomických rizik spojených s jejich výběrem.

  Elektronický nástroj pro zřízení a provoz profilu zadavatele

  05.11.2010 Dobrý den. Prosím o informaci jaké podmínky by musel splňovat elektronický nástroj (SW) pokud bychom chtěli provozovat vlastní profil zadavatele. Pokud je nutná nějaká atestace, pak také prosím o info kým je udělována a na základě čeho. Děkuji.

  Dobrý den, k Vašemu dotazu bychom vám chtěli sdělit, že od 15.9.2010 není atestace elektronického nástroje podmínkou k jeho provozování. Pouze § 149 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen “ZVZ”), stanoví, že splnění požadavků na elektronické nástroje lze vždy prokázat certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě zvláštního právní předpisu, kterým je zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že prováděcí právní předpis (vyhláška) o elektronických nástrojích, která bude prováděcím právním předpisem zmíněným v § 149 odst. 8 a 9 ZVZ, je v současné době projednávána v Legislativní radě vlády, zatím neexistuje certifikační orgán, který by byl k této činnosti akreditován. V odůvodnění k návrhu vyhlášky se stanoví, že certifikát shody budou vydávat certifikační orgány, kterým bude k posuzování shody udělena akreditace Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. Jiným způsobem prokázání shody může být znalecký posudek. Součástí navrhované vyhlášky je příloha, kterou jsou specifikovány požadavky pro prokazování shody elektronických nástrojů s požadavky zákona o veřejných zakázkách. Tato příloha bude sloužit nejen jako podklad pro vytvoření certifikačních schémat při vydávání certifikátu shody, ale může být zadavatelem využita v případě, že zadavatel ve smyslu § 149 odst. 9 ZVZ prokazuje skutečnost, že elektronický nástroj splňuje požadavky stanovené zákonem a prováděcími právními předpisy jinak, než prostřednictvím certifikátu shody.

  Zakázka malého rozsahu (2)

  04.11.2010 Dobrý den, jsme nestátní nezisková organizace. Získali jsme dotaci z ESF na projekt v jehož rámci máme vypsat veřejnou zakázku malého rozsahu. Cena zakázky je 350 000,. Jak postupovat, stačí oslovit 3 dodavatele a s jedním poté uzavřít rámcovou smlouvu? Děkuji za odpověď

  Dobrý den, veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou do 2 mil. Kč, bez DPH spadá do veřejných zakázek malého rozsahu. Podle § 18 odst. 3 ZVZ (ustanovení o výjimkách) není zadavatel v tomto případě povinen postupovat podle ZVZ, veřejný zadavatel je však povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V zájmu dodržení uvedených zásad je v praxi obvyklé na základě průzkumu trhu oslovit nejméně 3 dodavatele a vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku, viz také Metodika k zadávání veřejných zakázek, která je uveřejněná na http://www.portal-vz.cz/Metodiky—stanoviska. Současně je třeba přihlédnout k případným požadavkům nebo podmínkám na realizaci zadávacích řízení, které mohou doprovázet přidělení dotace (např. Metodický pokyn).

  Prokázání shody el. nástroje s požadavky ZVZ

  04.11.2010 Prokázání shody elektronického nástroje s požadavky ZVZ je možné prokázat certifikátem shody vydaným nezávislým certifikačním orgánem. Nikde jsem však nenalezl kdo je zmiňovaným certifikačním orgánem. Zároveň bych se rád zeptal na další možnosti prokázání shody (jinak než certifikátem shody).

  § 149 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákon o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen “ZVZ”), stanoví, že splnění požadavků na elektronické nástroje lze vždy prokázat certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě zvláštního právní předpisu, kterým je zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že prováděcí právní předpis (vyhláška) o elektronických nástrojích, která bude prováděcím právním předpisem zmíněným v § 149 odst. 8 a 9 ZVZ, je v současné době projednávána v Legislativní radě vlády, zatím neexistuje cetifikační orgán, který by byl k této činnosti akreditován. V odůvodnění k návrhu vyhlášky se stanoví, že certifikát shody budou vydávat certifikační orgány, kterým bude k posuzování shody udělena akreditace Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. K Vašemu druhému dotazu: Jiným způsobem prokázání shody může být znalecký posudek . Součástí navrhované vyhlášky je příloha, kterou jsou specifikovány požadavky pro prokazování shody elektronických nástrojů s požadavky zákona o veřejných zakázkách. Tato příloha bude sloužit nejen jako podklad pro vytvoření certifikačních schémat při vydávání certifikátu shody, ale může být zadavatelem využita v případě, že zadavatel ve smyslu § 149 odst. 9 ZVZ prokazuje skutečnost, že elektronický nástroj splňuje požadavky stanovené zákonem a prováděcími právními předpisy jinak, než prostřednictvím certifikátu shody.

  §44, odst.9 přesný výklad a neefektivní investice

  03.11.2010 Otázka 1: Jak si přesně vyložit zmiňovaný odstavec je opravdu nevyhnutelný zákaz uvádění konkrétního typu komponentu či zařízení apod. v projektových dokumentacích pro výběr zhotovitele za předpokladu, že budou označena jako referenční pro stanovení technologického standardu? Nebo jde jen o nepřesný výklad některých úředníků, zjednodušujících si svoji práci? Označení konkrétního typu přístroje neobsahuje odkaz: na obchodní firmu příznačný pro osoby, popř. její org. složky patenty a ochranné známky Otázka 2: Jak si zde přesně vyložit pojem průmyslový či užitný vzor? Jde o typové označení komponentu? Není velmi často možné dostatečně přesně specifikovat rozsáhlý soubor veškerých požadavků na složité systémy, sestávající z velkého množství sofistikovaných zařízení popisem předmětu veřejné zakázky, byla by to práce několikanásobně převyšující vlastní činnost při zhotovování projektové dokumentace, navíc bez záruky splnění svého účelu. Ale to není hlavní důvod dotazu. Na vysvětlenou uvedu konkrétnější příklad problému a jeho důsledky v praxi, které však v obecné rovině dnes provázejí snad každou stavbu či rekonstrukci ve státním sektoru. Model A efektivnější realizace zakázky pro soukromý subjekt: Soukromý investor, kterému jde o investici např. do kvalitního audiovizuálního systému svého disco klubu mne osloví, co by projektanta elektro i těchto technologií. Nechť tuto činnost vykonávám dlouhá léta, práce s těmito zařízeními mě stále velmi baví, sbírám postřehy kolegů i servrvisních opravářů zejména s ohledem na provozní kvality komponentů, s technikou sám zajišťuji dodavatelsky ozvučování, osvětlování, videoprojekce atd., vynakládám tudíž do tvorby projektové dokumentace (PD) značné provozní knowhow. Proto zpracuji podrobnou PD s uvedením typů použitých kvalitních zařízení, které jsou mezi sebou úzce svázány mnohdy díky jemným, ale uživatelskoprovozně zásadním nuancím jednoznačným způsobem propojení a softwarovým řešením. Jinými slovy perfektnost dělají i detaily a ty někdy bývají pro určité provozní činnosti zásadní, či krokem vpřed oproti konkurenci. Detaily v PD zahrnují i propracovanost s ostatními profesemi, začlenění prvků do propracovaného interiéru atd. Výsledkem je PD s detailně zpracovaným položkovým rozpočtem (s orientačními cenami pro představu investora). Detailní a konkrétní výkaz výměr bez cen potenciální dodavatelé snadněji a rychleji nacení. V případě, že uvedou alternativní, avšak kvalitativně i provozně ekvivalentní řešení, dá se snadno jednat na základě stanoveného technologického standardu, vyplývajícího z původní PD. Investor již poté snadno dle nabídkové ceny, záručního i pozáručního servisu, případně i referencí vybere dodavatele. Během předávání díla je pak snadné i jednoznačné např. i za pomocí autorského dozoru zkontrolovat úplnost i funkčnost dodávky. Investice tak mohou být v tomto směru zhodnoceny opravdu efektivně. Model B veřejná zakázka státního investora: Investor (nebo spíše generální projektant stavby) mě osloví např. s požadavkem na vypracování PD pro výběr zhotovitele v oborech elektro a AV technologií většího multifunkčního kulturního centra a jde o investice do zařízení v řádech několika mil. Kč, které byly stanoveny na základě předchozí studie. Pakliže nesmím uvádět v PD konkrétní typy zařízení, pak mohu: a) vše zpracovat detailně, jako v předchozím případě, avšak "vymazat" z PD popisy typů zařízení b) zakreslit schéma v obecném duchu, které má pro potenciálního dodavatele sdělnou hodnotu především v počtu kusů přibližně takových a takových zařízení. Pokud za a), pak jde jen o komedii, jelikož zkušenější specialista dodavatel si dle podrobného výkresu typ většiny zařízení doplní sám a nebo se stejně doptá, především přímo u zdroje. Tudíž jde jen o bezúčelnou komplikaci pro obě strany. Pokud za b), pak většina projekčních prací v tomto směru je ale zbytečná, jelikož opravdu z pohledu výběru zhotovitele stačí uvádět technické požadavky a výčet nějakých zařízení pro stanovení počtu kusů. Většina výkresů jsou tak anonymního charakteru, obdélníčky, propojené čárkami, s popisy, které jsou většinou i bez tak samozřejmé výkresy jsou vždy typu: "od ústředny vede vše na jednotlivá koncová zařízení". Jenže to ale "stačí" jen velmi zdánlivě, investor i dodavatel musí mít přehled, co kde bude, jak a čím to bude řešeno a je nutné tímto stanovit určitá kritéria. Tudíž je nezbytné vypracovat PD, která je však pouhým "námětem", nikoliv podrobným řešením. Ale podrobné řešení se nesmí (?) zpracovat a tak... ... A tak následuje běžná stavební praxe: Projekt je tak napůl, aby tam něco bylo, jelikož projektant již dávno ví, že stejně vše bude nakonec sice možná podobně, ale i kdovíjak jinak. Pokud by měl zpracovávat podrobné charakteristiky zařízení, znamenalo by to vypracovávání několikasetstránkových knih. Mimochodem, jsou totiž v praxi běžná zařízení, jejichž uživatelské manuály čítají několikasetstránkové manuály (jak jinak podrobně vystihnout např. sw podrobnosti apod.?), přičemž samotná tech. specifikace vše jednoznačně neurčuje. Názornější příklad nemusí ale popisovat jen sofistikované zařízení. Lze např. postavit vedle sebe i několik reprosoustav. V jejich tech. specifikacích budou uvedeny naprosto stejné hodnoty, přitom některá z nich bude "hrát" kvalitně a příjemně, jiná bude při vyšších hlasitostech "uječená", další nápodobně, navíc se během provozu za stejných podmínek "spálí" reproduktory... Toto se jak ošetří technických podmínkách? Jak se podobná, téměř nespecifikovatelná kritéria obsáhlých sofistikovaných elektronických zařízení uvádějí v položkových rozpočtech? Jak se určují konkrétní prvky, utvářející interiér svítidla, spínače, zásuvky atd.? Jsou "takové kulaté, mírně do červena, dole bílé, malinko zahnuté...." ?!? To vše má za následek mnohé improvizace během realizace, na které se pak váží další změny, které pak způsobují problémy navazujícím profesím atd.. V podstatě není detailněji určeno nic a hlavní přínos je pro některé pouze v tom, že vzniká prostor pro přesun peněz nesprávným směrem. Zejména u systémů, které nepodléhají revizím a certifikacím, je možné dojít ke zlomkovým pořizovacím hodnotám především díky nepřebernému množství zboží čínské provencience, oproti schváleným cenám v položkových rozpočtech. Kam finanční rozdíl putuje, je snad jasné. Bohužel ale do kvalitního vybavení téměř nikdy ne. Kdo to ohlídá, když neexistuje předem stanovený standard projektovou dokumentací? O co se opřít v případě sporu, kdy se dodavatel ohání technickou specifikací výrobku, která technickým podmínkám zadávací dokumentace vyhovuje? Obrazně řečeno, "Vždyť dodavateli ta vřískající bedna hraje příjemně" když ji bude potřebovat prodat, klidně bude tvrdit i to, s čím sám uvnitř též nesouhlasí. Jsou to pochopitelně téměř krajnosti. Faktem ale bohužel je, že se během finále stavebních prací zpravidla řeší mnohem důležitější věci, termíny hoří, skluz je neobvykle velký a tak se "méně" důležité technologie řeší tak, aby od nich byl pokoj a většinou tak zůstávají pomníčky "frázovitých napůlřešení" za velké státní peníze se zbytčnými a četnými provozními omezeními. Hm, nic nového, že? Tak jak je to tedy s tím přesným výkladem odst. 9? Pokud bude výslovně všude uvedeno, že "Uvedené typy zařízení jsou zde za účelem technologického standardu a dodavatel má právo ekvivalentních alternativ.", lze argumentovat "výjimečnými odkazy" pro zefektivnění investic dle modelu A? Nebo se zkrátka musíme smířit s tím, že bude mnoho investic rozpuštěno do kapes "šikovných" managerů na úkor provozních možností a kvalit rekonstruovaných objektů či systémů. A to pro to, že se mnozí úředníci bojí výše postavených úředníkú a ti zas... proto všichni v PD tvrdošíjně odmítají jakýkoliv údaj o typu čehokoliv. "Co kdybychom byli vyřazeni z žádostí o dotaci na akci XY jen pro to, že jsme porušili zákon o veřejných zakázkách uvedením typů v PD, to bychom jistě přišli o flek..." Porušují opravdu ten zákon, nebo ne? Nebo si jej jen špatně vykládají a skutečnost je při tom jiná? Díky předem za odpověď.

  Zákaz použití příznačných opatření v zadávacích podmínkách Dle ustanovení § 44 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů zásadně nelze v zadávacích podmínkách (včetně dokumentace dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů) uvádět označení příznačná pro určitou právnickou nebo fyzickou osobu. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Příznačná označení jsou v ustanovení § 44 odst. 9 definována jako „požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu“. Některé pojmy jsou blíže definovány ve zvláštních předpisech, například: ـ patenty v zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ـ užitné vzory v zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů nebo ـ průmyslové vzory v zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů , ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách obecně zakazuje použít jakékoli označení nebo způsob popisu, který je příznačný pro určitou osobu. Zadavatel proto poruší ustanovení § 44 odst. 9 i v případě, kdy sice v projektové dokumentaci výslovně neuvede označení konkrétního výrobku, ale z „detailního“ popisu vyplyne, o který výrobek se jedná. Důkazní břemeno V případě sporu o to, zda jsou zadávací podmínky souladné s požadavkem dle § 44 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách, by byl správnost svého postupu povinen prokázat zadavatel (nikoli dodavatel nebo orgán dohledu), neboť za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle ustanovení § 44 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách zadavatel. Proto lze doporučit, aby zadavatel dříve než použije v zadávacích podmínkách příznačné označení z důvodu, že popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona o veřejných zakázkách není dostatečně přesný a srozumitelný, měl připravené písemné odůvodnění správnosti svého postupu. Je třeba i předem počítat s námitkami dodavatelů, že byli diskriminováni, neboť požadavek, aby jimi nabízené plnění bylo „kvalitativně a technicky obdobné“, je vágní. Pokud zadávací podmínky nebo jejich část zhotovuje osoba odlišná od zadavatele, je proto vhodné, aby zadavatel ve smlouvě definoval její odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek; a to včetně: ـ povinnosti písemně odůvodnit a zodpovídat tak zadavateli za potencionálně sporné části zadávacích podmínek i ـ sankčních mechanismů pro případ, kdy by předmětná část zadávacích podmínek byla v rozporu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek.

  Rámcová smlouva

  02.11.2010 Vážení, žádám o zodpovězení následující otázky. Zadavatel hodlá zahájit zadávací řízení veřejné zakázky na dodávky léčiv. Bude se přitom jednat o opakované dodávky prováděné v průběhu dvou let od uzavření smlouvy. Součástí zadávací dokumentace bude návrh smlouvy, jež bude dle obsahu rámcovou smlouvou především v obchodním pojetí, avšak mohl by být i rámcovou smlouvou i ve smyslu zákona o veřejných zakázkách, neboť naplní zákonem stanovené požadavky. Problém spočívá v tom, že zadavatel si chce zajisti povinnost, že budou dodávky realizovány, a to zejm. sjednáním smluvní pokuty pro případ nedodržení povinnosti dodávek. Dodávky bude uchazeč (dodavatel) realizovat na základě jednostranných objednávek od zadavatele. V tom spočívá podstata mé otázky, neboť tento postup naráží dle mého názoru na § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ, který stanoví, že veřejná zakázka je uzavřena na základě uchazečem provedeného písemného potvrzení výzvy zadavatele. Z toho dovozuji, že uchazeče nelze k plnění nutit. Žádám tak o zodpovězení otázky, zda shora uvedená "rámcová" smlouva by byla kvalifikována jako rámcová smlouva dle ZVZ a tudíž ujednání o povinnosti plnit by bylo pro rozpor se zákonem nevymahatelné (neplatné) nebo by se jednalo o inominátní smlouvu dle ObZ, na niž by nedopadala ustanovení rámcové smlouvy dle ZVZ. Případně by se mohlo jednat o rámcovou smlouvu dle ZVZ a ustanovení by nemuselo být shledábo neplatným. Předem děkuji za odpověď Jan Tejkal

  Z obecného hlediska závazkového práva není rámcová smlouva jako zvláštní smluvní typ upravena ani v občanském zákoníku, ani v obchodním zákoníku a jako závazkový vztah se v rámci těchto kodexů soukromého práva zpravidla řadí mezi tzv. smlouvy nepojmenované (innominátní), kdy podle § 51 občanského zákoníku účastníci závazkových vztahů mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako zvláštní smluvní typ, avšak nesmí odporovat obsahu nebo účelu občanského zákoníku. Podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku je pak pro uzavření takové smlouvy třeba, aby účastníci závazkového vztahu dostatečně určili předmět svých závazků. Smluvní vztahy založené nepojmenovanou smlouvou se opírají o to, co bylo výslovně smluveno, a o to, co obsahují obecná ustanovení občanského nebo obchodního zákoníku. Pokud porovnáme vymezení institutu rámcové smlouvy v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”) můžeme dospět k závěru, že rámcové smlouvy upravené v ZVZ uvedeným obecným požadavkům občanského a obchodního zákoníku vyhovují. Zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy je upraven v § 92 ZVZ. V případě, že jde o rámcovou smlouvu uzavřenou podle § 92 odst. 1 písm. a) ZVZ, tj. rámcová smlouva je uzavřena jen s jedním uchazečem a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy. Institut rámcové smlouvy sleduje zejména hospodárné a efektivní zadávání veřejných zakázek u komodit, které zadavatel nakupuje opakovaně v určitém, smlouvou vymezeném časovém období a předem mu je známo jejich množství a cena. Zadavatel volí tento způsob zadávání veřejných zakázek aby se vyhnul vypisování veřejné zakázky na každou zakázku zvlášť a řeší tak své aktuální potřeby. Pokud by na výzvu k podání nabídky tento jediný uchazeč nereagoval, pak by zřejmě zadavatel musel uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem, než se kterým uzavřel rámcovou smlouvu. Pokud zadavatel stanoví v rámcové smlouvě veškeré podmínky zadávání veřejných zakázek na jejím základě včetně ostatních podmínek poskytování plnění dodavatelem, pak je oprávněné po dodavateli požadovat smluvní pokutu v případě nepodání nabídky. Pokud však zadavatel v rámcové smlouvě nestanoví veškeré podmínky zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy a podmínky plnění, dodavatel není předem informován o veškerých podmínkách, které zadavatel po dodavateli bude požadovat, není povinnost uhradit smluvní pokutu v případě nepodání nabídky na základě rámcové smlouvy oprávněná. Současně je však třeba uvést, že výše smluvní pokuty může být, v případě soudního vymáhání soudem snížena na základě moderačního práva soudu nebo i zcela zamítnuta pro rozpor s dobrými mravy, vždy záleží na individuálním konkrétním případu rámcové smlouvy.

  Písemná evidence úkonů

  01.11.2010 Dobrý den, chtěla bych se optat, jaké konkrétně úkony je zadavatel dle § 148 odst. 3 ZVZ povinen vést v písemné evidenci? Vím, že všechny mezi dodavatelem a zadavatelem a Úřadu či Evropské komisi naopak, lze ale nějak specifikovat o jaké úkony konrétně jde? Např. rozhodnutí o vyloučení o výběru nejvhodnější nabídky a jaké další?

  Dobrý den, § 148 odst. 3 ZVZ stanoví povinnost vést evidenci veškerých úkonů učiněných dodavatelem vůči zadavateli a zadavatelem vůči dodavatelům, Úřadu či Evropské komisi. Jedná se o všechny úkony v rámci toho kterého řízení mezi uvedenými subjekty, přesný výčet by byl vzhledem k různým druhům zejména zadávacích řízení, popř. řízení vedených s Úřadem pro hospodářskou soutěž nebo vůči Evropské komisi, značně rozsáhlý. Forma evidence není stanovena, vhodný způsob provádění je tedy na uvážení povinného subjektu, který musí pouze zajistit, aby písemná evidence obsahovala všechny údaje požadované ZVZ. Podrobněji viz Metodika k Zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném od 15.9.2010, která je k dipozici na www.portal-vz.cz.

  Základní kvalifikační předpoklady

  01.11.2010 Jsme obecně prospěšná společnost, která nemá žádné společníky, zakladateli jsou právnické osoby. Co se přesně uvádí do požadovaného seznamu společníků nebo členů dle § 53, odst. 1 písm. k) _

  Statutárním orgánem o.p.s. je správní rada, která má 3-15 členů. V souladu s § 53 odst. 1 písm. k) předloží seznam členů statutárního orgánu, tedy členů správní rady.

  Subdodavatel pro více uchazečů

  25.10.2010 V § 69 Zákona odst.2 došlo s účinností od 15.9.2010 k vypuštění věty, kdy se říká, že dodavatel, který nepodal nabídku v zadávacím řízení, může být subdodavatelem více uchazečů v tomtéž řízení. Ptám se, může tedy nyní (po novele1792010Sb.) několik uchazečů prokazovat splnění kvalifikace jedním subdodavatelem, který se jinak nezúčastní tohoto zadávacího řízení? Tedy jinak, platí tato možnost i nadále, že jeden dodavatel může být subdodavatelem pro vícero uchazečů, kteří s jeho pomocí prokážou kvalaifikaci?

  Dobrý den, platná právní úprava zákona o veřejných zakázkách pouze zakazuje dodavateli, který podal nabídku v zadávacím řízení, aby byl současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci (viz § 69 odst. 2 ZVZ). Předmětné ustanovení ve znění před účinností z. č. 179/2010 Sb., navazovalo na ustanovení § 69 odst. 1 ZVZ zakotvující zásadu, že dodavatel může podat pouze jednu nabídku, a jeho účelem mělo být eliminovat možnost, že by určitý dodavatel multiplikoval svou účast v zadávacím řízení tím, že by byl zároveň subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Dané ustanovení však vyvolávalo v aplikační praxi značné problémy v řadě směrů. Identifikace toho, kdo je subdodavatelem kterého dodavatele, již v průběhu zadávacího řízení je u všech subjektů, tj. zadavatele, dodavatele i subdodavatele možné jen v případě, že uchazeč prokazuje prostřednictvím subdodavatele kvalifikaci. Zadavatel dále může získat představu o identitě subdodavatelů uchazeče rovněž i tehdy, pokud si to vyhradí v zadávacích podmínkách. V tomto případě však již skutečnost, že je subdodavatelem určitého uchazeče, nemusí být známa tomuto subdodavateli, který rovněž podá nabídku (typicky zejména u veřejných zakázek na dodávky). S ohledem na výše uvedené důvody tedy nová právní úprava stanoví pouze zákaz účasti dodavatele, který je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci.

  Nákup chemikálií

  22.10.2010 Dobrý den, lze při pořizování chemikálií jednotlivými pracovišti, katedrami a centry veřejného zadavatele, postupovat v souladu s § 13 odst. 8 zákona, část druhá, tj. lze na chemikálie pohlížet stejně jako na letenky, pohonné hmoty, neboť jednotková cena je v průběhu účetního období za chemikálie proměnlivá a tato komodita se pořizuje opakovaně, vždy podle aktuálních potřeb jednotlivých odborných pracovišť veřejného zadavatele. Děkuji za odpověď. Mgr. Petra Jungová

  Účelem § 13 odst. 8 ZVZ je (v souladu s dřívější rozhodovací praxí ÚOHS) umožnit veřejnému zadavateli odchýlit se od obecné povinnosti sčítání obdobných, spolu souvisejících plnění v případech, kdy by jejich pořizování v rámci jedné veřejné zakázky bylo s ohledem na specifickou povahu předmětu plnění neracionální, neekonomické či jinak problematické. Důvodem může být např. skutečnost, že cena požadovaného plnění v čase kolísá (typicky se jedná o komodity s nízkou a velmi proměnlivou jednotkovou cenou) a jejich jednorázové vysoutěžení by bylo neekonomické. Jiným důvodem může být to, že zadavatel pořizuje plnění podle aktuálních potřeb a nákup většího množství by nemusel být racionální (potraviny, letenky) či je přímo problematický (čerpání PHM do služebních vozidel). Smyslem tohoto ustanovení tedy není vyjmout z obecné agregační povinnosti veškeré opakovaně nakupované komodity s proměnlivou jednotkovou cenou. Zadavatel musí v konkrétním případě sám zvážit (a v případě potřeby zdůvodnit), zda je pro něj ekonomičtější a racionálnější postupovat klasickým způsobem nebo využít možnosti podle § 13 odst. 8 ZVZ.

  Zakázka na autorský dozor

  20.10.2010 Dobrý den, je podle Vašeho názoru možné zadat zakázku na autorský dozor u stavebních prací podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ pouze zhotoviteli projektové dokumentace nebo se takováto zakázka musí "normálně" soutěžit?

  Obecně lze říci, že jednací řízení bez uveřejnění je nejméně transparentním řízením podle zákona o veřejných zakázkách (dále jen “ZVZ”), které lze použít jen v případě specializované veřejné zakázky, kdy plnění může ze zákonem stanovených důvodů v daném čase poskytnout pouze určitý dodavatel nebo omezený počet dodavatelů veřejné zakázky. O aplikaci příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který současně za volbu správného způsobu zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná ze strany orgánu dohledu. Veřejnou zakázku je možné zadat podle § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem, v tomto případě pokud je důvodem ochrana výhradních práv autora projektové dokumentace. Výklad zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) není v kompetenci odboru veřejného investování. Více informací je také možné nalézt na internetových stránkách České komory architektů.

  Dodatečné stavební práce

  20.10.2010 Dobrý den, prosím o informaci, zda změnu ve způsobu provádění stavebních prací (orgánem památkové péče nařízen odlišný typ a odlišný způsob umístění výplní otvorů) lze (je nutbné) považovat za dodatečné stavební práce. Odlišný způsob provedení stavebních prací navýší cenu díla avšak toto navýšení bude kompenzováno úsporami v jiných částech díla, tudíž celková smluvní cena díla se nezmění.

  V obecné rovině lze odkázat na výkladové stanovisko ÚOHS k zadávání víceprací, které naleznete na www.compet.cz.

  Uveřejňování v IS VZ

  10.06.2009 Dobrý den, dle obecného ustanovení § 83 odst. 1 je povinnost oznámit výsledek zadávacího řízení i u zjednodušeného podlimitního řízení v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Jaké důsledky plynou z neoznámení této skutečnosti na www.isvzus.cz popř. nedodržení lhůty pro zveřejnění 48 dní. Děkuji za Vaši odpověď. Málková Lenka

  Neoznámením výsledku zjednodušeného podlimitního řízení se zadavatel dopustí správního deliktu dle § 120 ( odst. 1, písm. d) zákona č. 137/2006 Sb.

  Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů

  10.06.2009 Prosím o radu ve věci zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů sdružení (vzniklé dle § 829 občanského zákoníku) se bude transformovat na spol. s r.o. jednotliví členové sdružení jsou zapsáni do seznamu kvalifikovaných dodavatelů. 1. zda si můžu v návrhu na zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů stanovit den, ke kterému má být zápis proveden, abych si zajistila určitou kontinuitu? 2. zda jednotliví členové sdružení, doposud jednotlivě zapsaní v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, mohou být zapsaní po určitou dobu zároveň jako kvalifikov. dodavatelé v pozici jednatele s.r.o.? 3. lze zapsat jako kvalifikovaného dodavatele s.r.o. jako právnickou osobu nebo pouze její jednatele? 4. v případě, že zapisuje s.r.o. do seznamu kvalifikovaných dodavatelů jak prokážu splnění některých kvalifikačních předpokladů dle § 53 ZVZ jako např. nedoplatky na pojistném, penále na veřejném zdravotním pojištění atd..popř. pokud je to nově vznikající s.r.o. musím např. nedoplatky prokazovat?

  1. ne 2. pokud jsou zapsáni jako fyz. osoby a jako takové podnikají a současně jsou i členové statutárního orgánu s.r.o., mohou být zapsáni jako dva různí dodavatelé 3. s.r.o. se zapisují jako právnická osoba 4. musí se prokázat všechny základní kvalifikační předpoklady podle §53, odst. 1 ZVZ a to způsobem uvedeným v odst. 2

  Možnost ucházet se o VZ nečlen EU

  10.06.2009 Dobrý den, prosím o info může do veřejné zakázky zveřejněné v TED přihlásit rovněž uchazeč z ne členské země EU Turecka? Děkuji Ing.Ivo Grill

  Může, ale musí postupovat v souladu s legislativou členských zemí EU (např. prokazování kvalifikace)

  Nákup na GEM

  10.06.2009 Jak velkou část z celkových nákupů elektrotechniky představuje elektrotechnika nakoupená v souladu s ZVZ? Jaké odbory státní správy se v nákupech elektrotechniky angažují? Jaká kritéria jsou pro výběr a nákup počítačů pro ministerstva uplatňována?

  IT vybavení komodity ústřední orgány státní správy (ÚOSS) nakupuji na elektronických tržištích státní správy v souladu s usnesením vlády České republiky č.683/2002 ze dne 25.6.2002 o povinném nákupu vybraných komodit přes elektronická tržiště, viz. zmíněné usnesení vlády V rámci ÚOSS jsou to zpravidla odbory hospodářské správy, popř. odbor informatiky apod. Běžná kritéria podle § 78 ZVZ tj. ekonomická výhodnost nabídky resp. nejnižší nabídková cena; ÚOSS povinna dbát na i na ustanovení související legislativy, zejména zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole

  Objem vládních výdajů

  10.06.2009 Jaké byly za rok 2007 (případně za jiný rok nebo za několik posledních let) výdaje vlády ČR na nákup elektrotechniky – na úrovni centrální (ministerstva) a regionální (kraje)?

  Dle zakázek evidovaných v ISVZ – tj. zakázky zadávané v souladu se zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ministerstva – v roce 2008 zadala veřejné zakázky v celkové hodnotě 36 030 072 Kč; Regionální či místní orgán/ územní samosprávný celek- v roce 2008 zakázky v hodnotě 4 429 525 Kč

  CPV

  10.06.2009 Dobrý den, Pokud rozpočet stavebních prací (výkaz výměr) bude sloužit jako součást zadání veřejné soutěže, požaduje investor uvedení kodů CPV do rozpočtu.Prosím o vysvětlení: a) do jaké podrobnosti kodu (oddíl, skupina, třída)má být kod u jednotlivých oddílů uveden? b) pokud je rozpočet řazen podle metodiky ÚRS do oddílů a tyto nesouhlasí s kody CPV, je nutno položky rozpočtu přeřadit podle kodů CPV? S díky Radim Kubala inž. činnost v inv. výstavbě

  a) tak, aby co nepřesněji odpovídal zamýšlenému předmětu veřejné zakázky b) ne

  Vyplnění formuláře oznámení o zakázce

  10.06.2009 Jakým způsobem vyplnit formulář oznámení o zakázce v bodu II.3 ohledně trvání smlouvy, pokud má zadavatel záměr vybrat dodavatele léků, s nímž uzavře smlouvu na dobu neurčitou? Formulář jako by s touto možností nepočítal

  Dle metodiky zadávání VZ po dle zákona 137/2006 Sb. o VZ dostupné na Portálu VZ a koncesí je jedním z definičních znaků rámcové smlouvy její dočasnost. Tzn., že rámcová smlouva musí být vždy uzavřena na dobu určitou – doba trvání rámcové smlouvy nesmí přesáhnout 4 roky (ve zvláště odůvodněných případech však může být doba trvání i delší).

  CPV dodávky léků

  10.06.2009 Dobrý den, jaký bude prosím kód v případě nadlimitní VZ, kdy zadavatel chce vybrat dodavatele pro dodávky léků do lékárny, kterou provozuje? Jedná se o kompletní sortiment léků nutný k vybavení každé lékárny.

  Kód CPV 33600000-6 – Léčivé přípravky a zdravotní prostředky

  Navrácení vzorků

  24.06.2008 Dobrý den, může zadavatel skladovat předložené požadované vzorky po dobu 5 let, i když je uchazeč vyloučen z veřejné zakázky z důvodů nesplnění technických předpokladů právě těchto vzorků ? Děkuji za odpověď Jana Dománková

  Na předložené vzorky se nevztahuje povinnost jejich archivace podle § 155, a veřejný zadavatel je povinen vrátit je zpět dodavateli, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak. Předmětem archivace naopak budou například protokoly pořízené v rámci případného testování vzorku.

  Vícepráce - §23

  23.06.2008 Dobrý den, Musí veřejný zadavatel vždy při vzniku víceprací postupovat dle §23 z.137/2006 tj. vždy použít jednací řízení bez uveřejnění ( je dodržen max rozsah do 20% původní veřejné zakázky).Nebo se tento § nevztahuje v případě, že jsou vícepráce nižší než 2mil.resp.6 mil Kč?Potom pouze dodatkem k SOD. Děkuji.

  Dodatky smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem na základě zadávacího řízení jsou jinými slovy změnami této smlouvy. Odpovědností zadavatele je v rámci povinnosti dodržet základní zásady stanovené § 6 ZVZ, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, postupovat tak, aby tyto zásady nebyly dodatečnými změnami porušeny. Změny za žádných okolností nesmí způsobit situaci, která by ovlivnila podobu nabídek předložených uchazeči v případě, že by byly známy již v době zpracovávání nabídek. Podmínky řešení potřeby tzv. nepředvídatelných víceprací (stavebních prací či služeb), zadávaných témuž dodavateli, s nímž již má zadavatel uzavřenou smlouvu, stanoví ustanovení odst. 7) písmena a) § 23 ZVZ.

  § 23 odst. 4 v praxi

  20.06.2008 Dobrý den, mám následující dotaz: byla uzavřena smlouva s vítězem nadlimitní veřejné zakázky na poskytování služeb v oblasti informačních technologií. Místo realizace smlouvy v daném časovém horizontu, ale dodavatel sdělil, že není schopen tuto službu zabezpečit. Zadavatel se ale tímto nekorektním jednáním dodavatele dostal do situace, kdy jeho centrála není propojena s pobočkami (smluva s předchozím poskytovatelem služby byla vypovězena), přičemž přenos dat mezi těmito pracovišti je pro zadavatele klíčový. Je možné v takovéto kritické situaci využít výjimku danou § 23 odst.4 písm.b) zákona, tj. pod vlivem toho, že pracoviště musí být pro řádné fungování zadavatele propojeny, oslovit přímo jiného dodavatele (resp. zájemce, který se předcházejícího řízení zúčastnil a splnil požadavky - pouze cena byla o trochu vyšší než nabídka vítěze) - aplikovat jednací řízení bez uveřejnění. Děkuji za brzkou odpověď...

  Zadavatel může použít jednacího řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené § 23 odst. 4) písmeno b). Tj. tehdy, pokud se dostane bez vlastního přičinění do takového stavu, kdy je třeba veřejnou zakázku zadat urychleně, zejména z důvodu akutní potřeby předcházení vzniku škod či zabránění vzniku dalších škod na majetku či zdraví a současně není pro zadání takové veřejné zakázky dostatečný čas pro použití jiného druhu zadávacího řízení. ZVZ vyžaduje pro možnost postupu zadavatele podle tohoto ustanovení splnění všech těchto požadavků: existence krajně naléhavého případu, jednání zadavatele nebylo příčinou vzniku krajně naléhavého případu (stavu), tj. zadavatel se nesmí na vzniku konkrétní situace podílet, a to ať už svým jednáním nebo svým opomenutím, krajně naléhavý případ nemohl zadavatel předvídat, z časových důvodů není možné použít jiný druh zadávacího řízení. Není rozhodné, zda se v konkrétním případě jedná o veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.

  Rámcová smlouva (1)

  18.06.2008 Je možné uzavřít rámcovou smlouvu na dobu neurčitou v případě sektorového zadavatele?

  Zadavatel má povinnost již v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést přesnou dobu trvání (účinnosti) rámcové smlouvy. Uzavření takové smlouvy na dobu neurčitou je vyloučeno. V případě sektorových zadavatelů není horní hranice trvání rámcové smlouvy omezena.

  Písemnosti ve slovenském jazyce

  15.06.2008 Je možné v nabídce předkládat doklady a písemnosti ve slovenském jazyce bez úředně ověřeného překladu do českého jazyka, když zadavatel stanovuje, že nabídka musí být zpracována v českém jazyce? Zákon 500/2004 Sb., Správní řád, v §16 stanoví, že "V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském." Vztahuje se toto ustanovení i na podávání nabídek dle zákona 137/2006 Sb.?

  Zahraniční dodavatel zásadně předkládá doklady v původním (originálním) jazyce s úředně ověřeným překladem do českého jazyka, pokud z některé mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného. Např. pro příslušné doklady o vzdělání vystavené ve Slovenské republice platí pravidla stanovená Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2001 Sb.m.s.), a to bez ohledu na to, zda se jedná o listinnou či elektronickou formu dokladu. Podávání nabídek v zadávacím řízení je upraveno zákonem č. 137/2006 Sb. Nejedná se o správní řízení.

  Přechod mezi podlimitní a nadlimitní hranicí

  09.06.2008 Příjemce dotace provedl zadávací řízení v říjnu 2007. Zadal otevřené podlimitní zadávací řízení zakázku na dodavatele projektové dokumentace a souvisejících služeb. Uvedl předpokládanou cenu cca 5,6 mil. Kč. Vybral dodavatele ze dvou zájemců a uzavřel s ním smlouvu na služby v hodnotě 6,9 mil. Kč. Jak se má postupovat při hodnocení takovéto zakázkyí? Zadavatel chce dále uzavřít s výhercem další smlouvu o autorském dozoru (odvolává se na autorský zákon) bez zadávacího řízení na částku 3 mil. Kč. Mají se tyto částky sčítat? Děkuji za odpověď

  Pro účely stanovení, zda se v konkrétním případě bude jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, podlimitní veřejnou zakázku nebo veřejnou zakázku malého rozsahu, je třeba vycházet z předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§ 13 a násl.). Stanovení této skutečnosti je důležité z hlediska dalšího postupu zadavatele podle ZVZ. Za nadlimitní veřejnou zakázku se považuje veřejná zakázka, jejíž předpokládané hodnota dosahuje nejméně finančního limitu. Každý zadavatel je tedy povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku, která pro zadavatele vyplývá z plnění veřejné zakázky. Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období (§ 13 odst. 8 ZVZ).

  Neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci

  29.05.2008 Uvažujeme o zřízení "neomezeného a přímého dálkového přístupu k zadávací dokumentaci" dle § 48 odst. 1) Zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vyhovuje tomuto termínu postup zadavatele, při kterém by musel zájemce po výběru konkrétní veřejné zakázky na našich internetových stránkách vyplnit v tabulce název, IČO, kontaktní adresu a jméno? Dále by si zvolil přístupové jméno a heslo, pod kterým by nadále k zadávací dokumentaci i případným dodatečným informacím dle § 49 zákona přistupoval? Přístup je dle našeho názoru neomezený jak z hlediska času, tak i obsahu, i přímý, protože není podmíněn předáním žádného přístupového kódu ze strany zadavatele. Potřebuje v tomto případě zadavatel atest svých internetových stránek dle § 149 odst. 2) zákona?

  Formulace „neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci“ vyjadřuje požadavek ZVZ, aby přístup k této dokumentaci nebyl selektivní. Požadavek aby nebyly narušeny principy stanovené § 6 ZVZ, tj. zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákaz diskriminace. Přístup k zadávací dokumentaci by měl být dodavateli umožněn bez neodůvodněných překážek. Za takovou překážku ovšem není považována nutnost dodavatele před přístupem k zadávací dokumentaci vyplnit základní identifikační údaje. Zadavatel by měl mít přehled o počtu potenciálních dodavatelů, a to i pro případ budoucích možných změn v uveřejněném vyhlášení, tedy i možných změn zadávací dokumentace – dodavatel se vyplněním takových identifikačních údajů stane ve vlastním zájmu zadavateli známým (§ 147 odst. 8 ZVZ). Podmínky pro použití elektronických prostředků a elektronických nástrojů upravuje § 149 ZVZ. Další podrobnosti § 4 vyhlášky č. 329/2006 Sb.

  Veřejná zakázka na dodávku celodenní stravy

  05.05.2008 Příspěvkové organizaci bude předán jejím zřizovatelem do správy Domov pro seniory. Protože toto zařízení nemá vlastní varnu, musí organizace zajistit dodávku celodenní stravy pro uživatele zařízení a jeho zaměstnance. 1, Musí vyhlásit veřejnou zakázku na dodávku stravy, jestliže by jejím dodavatelem byla určena příspěvková organizace ( školní jídelna ), která má stejného zřizovatele jako provozovatel předmětného zařízení ? Jednalo by se tedy o spolupráci dvou příspěvkových organizací ( právních subjektů ) spadajících pod jednoho zřizovatele. 2, V případě, že bude nutné vyhlásit veřejnou zakázku na dodávku stravy, budou se do předpokládané výše veřejné zakázky započítávat náklady na stravu uživatelů - ubytovaných seniorů ? Jedná se totiž o skutečnost, že náklady na stravu si budou ve stanovené výši hradit sami uživatelé ( dle § 15 odst.2 písm. b) vyhlášky č. 505/2006 Sb. ). Prosím, pro případnou konzultaci kontaktujte: p. Josef Hrbáček tel. 581 736 370 606 704 215

  Z dotazu lze dovodit, že má jít o dodávku stravy, kterou bude jedna organizace na základě písemné smlouvy odebírat za úplatu od druhé organizace. Jedná se tedy o veřejnou zakázku definovanou § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Odběratel stravy je tedy v postavení veřejného zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. c) ZVZ a je povinen postupovat podle tohoto zákona. Případné úvahy využít možnost výjimky, kterou dává § 18 písmeno j) ZVZ je nutno odmítnout z toho důvodu, že nejsou splněny podmínky, za kterých je postup podle citovaného ustanovení přípustný. Školní jídelna nevykonává převážnou část své činnosti ve prospěch příspěvkové organizace, která dostala do správy Domov pro seniory. Stejně tak není naplněna ani druhá podmínka. Příspěvková organizace spravující Domov pro seniory není zřizovatelem příspěvkové organizace provozující školní jídelnu.

  Úplatnost veřejné zakázky

  05.05.2008 Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem. Veřejný zadavatel je vydavatelem měsíčníku, zajišťuje obsahovou náplň a nese veškeré náklady na jeho tisk a distribuci, které pro zadavatele poskytují dodavatelé těchto služeb. Zadavatel má současně příjmy z inzerce uveřejněné v měsíčníku. Zadavatel má zájem nadále zajistit tuto činnost externím subjektem, který by na své náklady zajišťoval tisk, distribuci a dále naplnění měsíčníku inzercí (ve stanoveném rozsahu). Obsahovou náplň měsíčníku by nadále určoval zadavatel. Odměnou za tuto činnost by však nebyla úplata od zadavatele, nýbrž pouze příjem z inzerce uveřejněné v měsíčníku, tzn. platby přímo od inzerentů. Zadavatel by nadále měsíčník nijak nefinancoval, nezavázal by se k jakýmkoli platbám vůči dodavateli služeb, nebyla by dohodnuta ani případná garance určité výše tržeb z inzerce apod. Je v takovém případě naplněn znak úplatnosti, jde tudíž o veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb. a je zadavatel povinen vybrat dodavatele popsaných služeb v zadávacím řízení dle tohoto zákona? Co by v takovém případě bylo předpokládanou hodnotou veřejné zakázky? Předem velice děkuji za zodpovězení dotazu..

  V tomto případě se domníváme, že by se za splnění určitých předpokladů jednalo o koncesi, neboť zde jednak dochází k přenosu rizik z veřejného zadavatele na dodavatele (koncesionáře), a úplata za tuto činnost není poskytována veřejným zadavatelem, ale dodavatel ( koncesionář) získává právo na platby za poskytované plnění předmětu koncese od třetích osob, tedy má právo k braní užitků od uživatelů služby, jsou zde tedy naplněny dvě základní podmínky existence koncese, kterými se tato odlišuje od klasické veřejné zakázky. Rozhodujícím v tomto případě je však skutečnost, zda předmět činnosti veřejného zadavatele – konkrétně vydávání měsíčníku je veřejným zájmem, tedy je nutno posoudit, zda z hlediska obsahové náplně měsíčníku se jedná o všeobecnou informovanost, jež je možno za takový zájem považovat, či se jedná pouze o určitou zájmovou oblast směřující pro pouze omezenou skupinu adresátů. Lze tedy konstatovat, že pokud se jedná o činnost zadavatele ve veřejném zájmu, a jsou zde naplněny podmínky, kdy dodavatel (koncesionář) má právo braní užitků od koncových uživatelů a dále nese podstatnou část rizik spojených s braním užitků, bylo by lze aplikovat v tomto případě koncesní zákon, tedy zadavatel by měl vybrat koncesionáře v koncesním řízení, a to pokud předpokládaný příjem koncesionáře činí alespoň 20.mil. Kč, bez DPH, lze však doporučit postup v koncesním řízení i když je tento příjem nižší.

  Prokazování základních kvalifikačních předpokladů v zjednodušeném podlimitním řízení

  02.05.2008 Pokud požadujeme prokázání základních kvalifikačních předpokladů v souladu s ust. §62 odst. 2 ZVZ čestným prohlášením dodavatele, jsou povinni čestné prohlášení o splnění základního kvalifikačního předpokladu podle ust. § 53odst. 1 písmena a) a b) povinni podepsat všichni členové statutárního orgánu, nebo postačí čestné prohlášení, které podepíše jednatel společnosti (nebo jiná oprávněná osoba dle obchodního rejstříku), v němž potrvrdí trestnou bezúhonnost všech členů statutárního orgánu. Děkuji za odpověď. Klára Benišová, MŠMT

  Čestné prohlášení činí dodavatel, tedy v případě právnické osoby ty osoby, které jednají jejím jménem (nebo za tuto právnickou osobu), a to v souladu se způsobem jednání a podepisování za právnickou osobu. Není nutné, aby čestné prohlášení činily ty osoby, na které se požadavek vztahuje.

  Možnost vypuštění nepřijatelného ustanovení z návrhu smlouvy

  29.04.2008 Je možné v rámci otevřeného řízení, i přes ustanovení § 82 odst. 2 ZVZ, vypustit z návrhu smlouvy ustanovení, které je pro zadavatele nepřípustné (ustanovení je v rozporu s konceptem zákona o veřejných zakázkách - uchazeč si vyhrazuje právo převést kdykoli plnění a fakturace celé smlouvy nebo její části na svou nebo své spřízněné společnosti, přičemž veškerá odpovědnost a závazky uchazeče zůstávají nedotčeny). Vypuštění příslušného ustanovení by nemělo vliv na zadávací řízení či předmět veřejné zakázky. V případě, že povinnost zadavatele uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy není absolutní (v rámci otevřeného řízení), kdy může zadavatel požadovat vypuštění nepřijatelného ustanovení a za jakých podmínek? Děkuji

  Ze skutečnosti, že smlouva není uzavřena rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, ale teprve postupem a ve lhůtách stanovených v § 82 ZVZ, je třeba dovodit, že zákon dává smluvním stranám jistý prostor pro kontraktační jednání. Takové řešení je nezbytné zejména v situaci, kdy návrh smlouvy není zpracován ve formě způsobilé k podpisu. Proto bývá často nutné vypracovat konečný text smlouvy. Toto řešení ovšem přináší nebezpečí, že se obě strany nedohodnou na konečném textu smlouvy nebo, že se dohodnou na obsahu smlouvy, který se odlišuje od zadávacích podmínek či od podstatných částí nabídky, čímž dojde k faktickému zmaření účelu zadávacího řízení. Zákon výslovně požaduje, aby zadavatel s uchazečem uzavřel smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Samostatnou otázkou je rozsah vázanosti smluvních stran obsahem nabídky. Prakticky použitelný je výklad, který připouští částečnou modifikaci textu smlouvy oproti textu návrhu smlouvy v nabídce, ale pouze v částech, které nebyly předmětem hodnocení a které nebyly určeny ZVZ či požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách. Nerespektování tohoto omezení by mohlo vést k neplatnosti smlouvy podle § 39 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (1)

  18.04.2008 Mezi veřejným zadavatelem a uchazečem je uzavřena smlouva na dodávku služeb na dobu určitou 3 let s automatickým prolužováním vždy o jeden rok (neoznámí-li zadavatel 6 měsíců předem, že nemá zájem na proloužení smlouvy). Smlouva byla uzavřena jako zakázka malého rozsahu, v současné době však její plnění již překračuje limit 2 mil Kč stanovený § 14 ZVZ (plnění přesahuje poslední 2 roky 1 milion Kč ročně). Veřejný zadavatel a uchazeč se dohodli na ukončení stávající smlouvy dohodou a uzavření nové smlouvy na dobu neurčitou, jejímž předmětem je i pro zadavatele výhodná změna cenových ujednání tak, že roční plnění zadavatele je stanoveno pevnou částkou pouze 450.000 Kč ročně. Lze novou smlouvu považovat za zakázku malého rozsahu ?

  Jestliže se zadavatel a dodavatel (vybraný uchazeč) dohodli na ukončení smlouvy uzavřené v rámci zadání veřejné zakázky, pak právní vztah upravený touto smlouvou končí a své další potřeby musí veřejný zadavatel řešit opět v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Tzn. zadáním nové veřejné zakázky. Uzavřením nové smlouvy bez zadávacího řízení by došlo k zásadnímu porušení ZVZ.

  Úprava názvu zakázky

  16.04.2008 Dobrý den, na ISVZ byla zveřejněna naše informace "Oznámení o zakázce", dne 7.3.2008. Jedná se o veřejnou zakázku nadlimitní zadanou podle § 28 ZVZ (užší řízení). Nyní byly doručeny žádosti o účast a kvalifikační dokumentace zájemců o řešení zakázky. Po vyhodnocení kvalifikace následně vyzveme zájemce, kteří splnili kvalifikaci, k podání nabídky. A nyní k dotazu: V Oznámení o zakázce jsme uvedli v položce II.1.1) "Název přidělený zakázce..."název (cca 20 slov), který se nám zdá dlouhý. Tento původní název bychom chtěli zkrátit (upravit) na délku cca 6 slov, kde by dále zůstal zachován původní význam řešení zakázky. Prosím o nástin dalšího postupu, jak toho dosáhnout. Rada pro výzkum a vývoj požaduje názvy veřejných zakázek co nejkratší. Děkuji za odpověď a Váš čas.

  Problematiku uveřejňování veřejných zakázek upravuje § 147 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ) a prováděcí vyhláška k ZVZ č. 330/2006 Sb. Podle § 147 odst. 8) ZVZ je zadavatel oprávněn provádět opravy v obsahu uveřejněných vyhlášeních (formulářích). Opravy se provádějí formou uveřejnění opravného vyhlášení. Zadavatel je povinen provedení úpravy oznámit všem známým dodavatelům či zájemcům (např. v otevřeném řízení všem dodavatelům, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci) do 5 dnů s uvedením konkrétního důvodu provedení opravy. Podrobnosti postupu zadavatele stanoví § 7 vyhl. č. 330/2006 Sb.

  Obchodní podmínky formou smlouvy

  16.04.2008 Dobrý den, prosím o názor, zda je podle zákona přípustné stanovit v zadávací dokumentaci obchodní podmínky formou formuláře smlouvy, který musí uchazeč doslovně převzít a může do něj doplnit jen nabídkovou cenu a podpis. Podle mého názoru je zákon koncipován tak, že zadavatel stanoví obhodní podmínky a uchazeč do své nabídky vloží návrh smlouvy, který nesmí být v rozporu s obhodními podmínkami, ale v ostatním je jeho tvorba předpokládána uchazečem. Prosím o Váš názor jak v takovém případě postupovat, jestli je nutné takový požadavek respektovat a do formuláře smlouvy opravdu není možné zasahovat nebo lze tento požadavek považovat za formální a je možné vložit do nabídky vlastní návrh smlouvy, který není s formulářem v rozporu ale je doplněn o vlastní navrhovaná další ustanovení. Předem děkuji za odpověď. Zdeněk Mandovec

  Podle § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ) je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele. Zadávací dokumentace musí obsahovat, mimo jiné, obchodní podmínky /§ 44 odst. 3a)/, a tzv. jiné požadavky /§ 44 odst. 3g) ZVZ/. Podle § 76 odst. 1) hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Co se týče obchodních podmínek způsob jejich stanovení ZVZ ponechává na uvážení zadavatele. Z rozhodovací praxe ÚOHS lze uvést případ z r. 2007, kdy návrh smlouvy obsažený v nabídce navrhovatele byl v rozporu se zadávacími podmínkami (návrhem smlouvy v zadávací dokumentaci). Nesplňoval požadavky zadavatele nebo obsahoval ustanovení v neprospěch zadavatele. ÚOHS k uvedeným změnám návrhu smlouvy provedeným uchazečem konstatoval, že uchazeč byl povinen akceptovat znění smlouvy, které bylo navrženo v zadávací dokumentaci. Zadavatel je povinen stanovit obchodní, platební či jiné zadávací podmínky stejně pro všechny uchazeče. Zadavatel tedy určuje podmínky, za kterých se bude dílo realizovat, je ze zákona povinen tyto podmínky zveřejnit a v průběhu zadávacího řízení je neměnit. Nelze připustit změnu ustanovení návrhu smlouvy, protože pak by hodnotící komise porovnávala vzájemně neporovnatelné nabídky. Pokud by totiž i ostatní uchazeči měli možnost stanovené podmínky měnit, pak by se tato skutečnost mohla projevit i v nabídkové ceně. ZVZ změnu zadávacích podmínek ze strany uchazeče nepřipouští. Důvodem vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení však nemohou být jakékoliv provedené změny smluvních podmínek, ale pouze ty, které změnily věcnou stránku zadávacích podmínek. Uchazeč není povinen znění smluvních podmínek doslova opsat, je však povinen dodržet věcnou stránku jednotlivých ustanovení.

  Rozdělení veřejné zakázky

  09.04.2008 Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně zakázky na zpracování projektové dokumentace. Zadavatel požaduje vyhlásit výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace, ale pouze zatím v rozsahu pro územní řízení. Chci se vás zeptat, zda-li musí zadavatel vyhlásit výběrové řízení na zpracování projektové dokumentace v celém rozsahu (tj. jak pro zpracování PD pro územní řízení, tak pro stavební řízení a prováděcí PD) nebo může pouze zadat výběrové řízení na zpracování projektu jen v rozsahu projektu na územní řízení? Jde mi o to, aby zadavatel nebyl zpochybněn, že rozděluje zakázku, tak aby například snížil předpokládanou cenu zakázky. (podlimitní/nadlimitní zakázka). A ještě jedna věc. Zpracování projektové dokumentace je výběrové řízení na služby nebo na dodávky? Děkuji předem za odpověď Ubiasová

  Zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí. Vždy je však povinen dodržet pravidla stanovená zákonem č. 136/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), která upravují problematiku rozdělení předmětu veřejné zakázky, zadávání částí veřejných zakázek nebo naopak povinnost sečtení předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb. Podle § 13 odst. 3) nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 ZVZ. S tím souvisí vymezení, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Rozhodující je posouzení, zda v konkrétním případě lze konstatovat souvislost věcnou, geografickou, časovou a případně zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Přitom musí zadavatel zvážit také předvídatelnost pořizovaných dodávek, služeb nebo stavebních prací. Ustanovení odst. 8) § 13 ZVZ sleduje stejný cíl, tj. zabránit obcházení stanovených finančních limitů, i z druhé strany. Ukládá zadavateli povinnost při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo služby sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období (jednoho roku). V odstavcích 3) a 8) § 13 ZVZ jde tedy o předmět nebo předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Jinak je tomu v § 98 a v odstavci 4) § 13 ZVZ, kde se mluví také o rozdělení, ale tentokrát ne o rozdělení předmětu nebo předpokládané hodnoty, ale o rozdělení samotné veřejné zakázky na dílčí části. Připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky může zadavatel veřejnou zakázku (v tomto případě tedy ne její předmět) rozdělit na (dílčí) části. Jde stále ovšem o jednu veřejnou zakázku a může jít (ale nemusí, při dodržení zákazu dle § 13 odst. 3) i o jedno zadávací řízení. (Vyjma případů dle odst. 5 § 98 ZVZ) Je tedy nutné odlišovat rozdělení veřejné zakázky na části od rozdělení předmětu veřejné zakázky. Zatímco při rozdělení předmětu veřejné zakázky dle odst. 3) § 13 ZVZ jde o to, že z jedné veřejné zakázky se v důsledku rozdělení stává dvě i více veřejných zakázek, při rozdělení veřejné zakázky na dílčí části jde i nadále o jednu veřejnou zakázku (jedno zadávací řízení), jejíž jednotlivé části mohou mít odlišný právní režim a ve výsledku (jednoho) zadávacího řízení mohou být na různé části uzavřeny smlouvy s různými dodavateli. Vždy s tím, jehož nabídka byla v té které části vyhodnocena jako nejvhodnější. V případě, že je veřejná zakázka rozdělena na (dílčí) části, je zadavatel povinen při stanovení její předpokládané hodnoty sečíst předpokládané výše všech (dílčích) částí veřejné zakázky. Zadavatel je povinen určit, zda se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na (dílčí) části nebo více samostatných veřejných zakázek. V případě sporných (hraničních) případů je vhodnější sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek a zadat veřejnou zakázku přísnějšími postupy dle ZVZ. Například tedy zadat (jednu) veřejnou zakázku jako nadlimitní než zadat dvě veřejné zakázky jako podlimitní. Zpracování projektové dokumentace je služba.

  Zakázka malého rozsahu

  09.04.2008 Obec Jehnědí zahájila zjednodušené podlimitní řízení - výzvu na podání nabídky na vypracování Územního plánu obce Jehnědí. Bylo osloveno 5 firem, 3 firmy nám zaslaly nabídku vypracování územního plánu. Ani jedna z nabídek neobsahovala čestné prohlášení a profesní kavalifikační prokázání předpokladů dodavatele. Jsou tyto doklady jako součást nabídky nezbytné nebo můžeme z těchto 3 firem jednu vybrat. Děkuji Coufalová

  U podlimitní veřejné zakázky je zadavatel podle § 62 odst. 1. zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (ZVZ) povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Odstavec 2. § 62 ZVZ umožňuje dodavateli u podlimitní veřejné zakázky prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů čestným prohlášením. Splnění ostatních kvalifikačních předpokladů, tj. profesních, popřípadě i ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů, prokazuje dodavatel v případě podlimitní veřejné zakázky vždy tím způsobem, kterým veřejný zadavatel požadoval v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. V tomto ohledu se uplatní obecná právní úprava platná pro prokazování splnění kvalifikace (tedy jako pro nadlimitní veřejné zakázky). Tzn., že splnění profesních kvalifikačních předpokladů se prokazuje vždy příslušným dokladem. Nesplnění kvalifikace upravuje § 60 ZVZ. Dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

  Odsouzený jednatel

  03.04.2008 Pokud by firma měla dva jednatele jednající jménem společnosti samostatně a jeden z nich by byl odsouzen za trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolční, za čin jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, popř. byl v posledních 3 letech disciplinárně potrestán, může se i tak firma účastnit výběrových řízení, s tím, že čestné prohlášení dle § 53 podepíše druhý jednatel, který může jednat samostatně? Děkuji Veldová

  § 53 odst. 1 a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje mimo jiné ustanovení, že základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel – právnická osoba – jestliže podmínky stanovené příslušnými ustanoveními ZVZ splňuje statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu.

  Zjištění rozporu s ZVZ po podpisu smlouvy

  03.04.2008 Dobrý den, co se dá dělat, když se zjistí rozpor s ZVZ až po podpisu smlouvy (obsažen například v obchodních podmínkách zadavatele)? Jako příklad berme často se objevující ustanovení o "přenesení odpovědnosti" za úplnost a správnost projektové dokumentace.

  Rozhodující je skutečnost o jaký rozpor se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách jde. Pokud je v obchodních podmínkách zadávací dokumentace uvedeno, že za úplnost a správnost projektové dokumentace odpovídá někdo jiný než zadavatel, pak jde o ustanovení, které je v rozporu s textem ZVZ, který v § 44 odst. 1) stanoví, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. V takovém případě je uvedené ustanovení zadávací dokumentace neplatné a platí zákon. Obdobně je tomu v případě, že by podobné ustanovení bylo sjednáno ve smlouvě uzavřené s vybraným uchazečem v rámci zadání veřejné zakázky.

  Zjednodušené podlimitní řízení - počet hodnotitelných nabídek

  01.04.2008 Veřejný zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení písemnou výzvou nejméně pěti zájemcům. 1) Jak se postupuje v případě, že není možné oslovit takovýto počet potenciálních dodavatelů? Např. na trhu je málo dodavatelů, kteří by byli schopni dodat potřebnou strojní technologii. 2) Kolik nabídek musí být hodnotitelných? Co když oslovíme 5 potenciálních dodavatelů, ale zájem o účast v zadávacím řízením budou mít např. pouze dva? Děkuji za odpověď. Witoszová

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách nezná žádnou výjimku, která by veřejnému zadavateli umožňovala vyzývat v některých případech nižší počet zájemců, než je zákonný limit, například z toho důvodu, že je na trhu nedostatek zájemců, kteří by byli objektivně schopni plnění veřejné zakázky poskytnout. V takovém případě je veřejný zadavatel povinen použít pro zadání veřejné zakázky jiný druh zadávacího řízení. Vedle odeslání výzvy k podání nabídek nejméně 5 zájemcům má veřejný zadavatel povinnost navíc tuto výzvu uveřejnit vhodným způsobem od data odeslání výzvy po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek.

  Poskytování projektové dokumentace stavby

  27.03.2008 Je možné poskytnout projektovou dokumentaci stavby pouze v elektronické podobě na CD, nebo musí být poskytnuta i v tištěné podobě.

  Poskytování dokumentace dodavatelům upravuje § 48 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je na zadavateli, zda bude poskytovat zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě. Závazný způsob předání stanoví ZVZ jen v § 44 odst. 4b., který stanoví, že zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí obsahovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě. Informace o serveruMinisterstvo pro místní rozvoj © 2003 – 2006 Všechna práva vyhrazena. | Mapa stránek | RSS Prohlášení o přístupnosti | Seznam klávesových zkratek | Kontakt | Programming QCM s.r.o..

  Rozdělení zakázky po VŘ

  26.03.2008 Lze rozdělit zakázku na stavební práce (v odůvodněných případech) po výběru zhotovitele na etapy se zachováním vítěze VŘ na obě etapy? Případně o kolik může investor snížit objem prací, aby nemuselo být vypsáno nové VŘ? Výběr byl proveden ve zjednodušeném podlimitním řízení a lhůta realizace byla jedním z hodnotících kriterií. Stavba by měla být z původní 5 měs. realizace rozdělena na dvě etapy v r. 08 a v r. 09. Děkuji Křístek

  Nejdůležitější pravidlo ZVZ, které je pro zadavatele závazné při úplatném zajišťování veřejných potřeb, je povinnost dodržet zásady uvedené v § 6. Tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Změna textu smlouvy již uzavřené s vybraným uchazečem nebo uzavření smlouvy s odlišnými podmínkami oproti podmínkám uvedeným v zadávací dokumentaci zadávacího řízení může porušení vyjmenovaných zásad způsobit. Z tohoto pohledu je proto nutno požadavky na změnu smlouvy hodnotit. Zásadně nelze připustit takové změny textu smlouvy, které by v případě, že by o nich ostatní uchazeči věděli v době přípravy jejich nabídek, ovlivnily jimi nabídnuté podmínky a tím i celkový výsledek výběru uchazeče.

  Poskytnutí dodávek jako součásti stavebních prací

  13.03.2008 Prosím o výkald textu ustanovení §9, odst.2 zákona. Součástí stavebních prací budov sloužících k poskytování sociální péče - pobytové zařízení pro dlouhodobý pobyt mohou být i dodávky nezbytné k provedení předmětu VZ. Podle mého názoru se za nezbytné dodávky, mimo technologií tvořících součást budovy, dají označit i dodávky nábytku určeného pro klienty zařízení, tedy lůžek, nočních stolků, řady zdravotnických prostředků. Bez nábytku a dalšího vnitřního vybavení nelze zajistit funkce budovy.

  Jednou z výkladových zásad ZVZ, analogicky odvozenou z obdobné zásady výkladu směrnic ES, je zásada nevykládat ustanovení ZVZ v případě nejasností extensivním (rozšiřujícím) způsobem. Přistupovat k aplikaci s přiměřenou opatrností. Pro vymezení kategorie dodávek nezbytných k provedení díla, je rozhodný způsob zakomponování té které dodávky do díla jako celku. Jde o to posoudit, zda je konkrétní komponent integrován do díla trvale, přičemž jeho případnou demontáží by dílo přestalo plnit svou funkci. Například odstraněním nábytku z místnosti klientů v dotazu uvedeného zařízení, může vzniknout prázdná místnost užívaná jako sklad. Po jejím následném vybavení knihovnou a křesílky může být stejná místnost používána třeba jako čítárna. Ani v jednom z těchto náhodně uvedených příkladů nevyplývá, že by celá budova léčebny přestala plnit svoji funkci. Dodávka nábytku v tomto případě tedy uvedené znaky kategorie dodávek nezbytných k provedení díla nesplňuje.

  Změna smlouvy jež byla součástí po výběru uchazeče v případě zakázky malého rozsahu

  13.03.2008 Uvažujeme o zadání zakázky malého rozsahu. Součástí výzvy k předložení nabídek bude ze strany zadavatele i text návrhu smlouvy, která bude uzavřena s vybraným uchazečem (nejspíše tak bude požadováno, aby takový návrh smlouvy učinili uchazeči součástí svých nabídek - nebo lze povinnost vybraného uchazeče uzavřít takovou smlouvu zajistit i jinak ?). Moje otázka pak zní, zda je nějakým postupem možné (třeba výslovným uvedením této eventuality ve výzvě) měnit po výběru uchazeče text smlouvy ? Vím, že v případě zakázky malého rozsahu se pohybujeme mimo režim ZVZ, ale nebyl by takový postup v rozporu s § 6 zákona, popř. se zákonem na ochranu hospodářské soutěže ? Děkuji za odpověď

  Pro zakázky malého rozsahu platí výjimka z působnosti zákona formulovaná v § 18 odst. 3) ZVZ. I v těchto případech je však veřejný zadavatel povinen dodržet jednoznačně nejdůležitější pravidlo ZVZ, a to povinnost dodržet zásady uvedené v § 6. Tj.zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Změna textu smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem oproti textu návrhu smlouvy uvedeného ve výzvě k předložení nabídek může skutečně porušení prakticky všech vyjmenovaných zásad způsobit. Z tohoto pohledu je proto nutné případné požadavky na změnu smlouvy hodnotit. Zásadně nelze připustit takové změny textu smlouvy, které by v případě, že by o nich ostatní uchazeči věděli v době přípravy jejich nabídek ovlivnily jimi nabídnuté podmínky a tím i celkový výsledek výběru uchazeče.

  Vyšší nabídková cena než limit na podlimitní VZ

  06.03.2008 Je důvodem pro vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení - konkrétně ve zjednodušeném podlimitním řízení to, že uchazeč podal nabídku s nabídkovou cenou vyšší než je limit podlimitní veřejné zakázky.

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách neobsahuje ustanovení, které by zadavatele opravňovalo vyloučit uchazeče, který podal na výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení nabídku, která překračuje příslušný limit stanovený v ZVZ. Na druhé straně, pokud zadavatel správně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a jsou splněny podmínky pro použití zjednodušeného podlimitního řízení, dá se předpokládat, že vzhledem k povinnosti stanovit základní hodnotící kritéria ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena (§ 78 ZVZ) neměla by být nabídka překračující limit úspěšná. Problém může zadavateli nastat, pokud odhad předpokládané ceny nebyl učiněn kvalifikovaně, reálně a v souladu s pravidly uvedenými v ZVZ. V krajním případě lze zvažovat, zda zadavatel neporušil ZVZ v důsledku vadně stanovené předpokládané hodnoty. O zásadní vady stanovení předpokládané hodnoty půjde zejména tehdy, kdy vadné stanovení předpokládané hodnoty vyústilo v postup zadavatele dle mírnějšího režimu ZVZ, než který měl být aplikován. Proto platí nepsaná zásada, v pochybnostech vždy zvolit přísnější postup dle ZVZ. Jinak problémům s obdržením nabídky překračující limit stanovený v ZVZ v podlimitním zadávacím řízení (tj. i ve zjednodušeném podlimitním řízení) lze jednoduše vyřešit stanovením požadavku maximální ceny (tzv. jiné požadavky zadavatele na plnění VZ podle odst. 3) g, § 44), jinak řečeno výslovného požadavku, aby nabídková cena nebyla vyšší než zadavatelem stanovená cena.

  Hodnotící a kvalifikační kritéria

  06.03.2008 Organizace poptává v rámci veřejné zakázky malého rozsahu dodávku osobních automobilů. Je možné, pokud je již jako součást požadavků na zakázku definována maximální spotřeba vozu a maximální emise CO2 a pokud jsou uvedené ukazatele i součástí hodnotících kritérií, omezit poptávku na dodávku pouze např. hybridních automobilů? Předem mockrát děkuji za odpověď

  Podle odst. 3) § 45 ZVZ nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Následující odst. 4 odkazuje při formulaci technických podmínek na § 46 odst. 1, 2, 4 a 5. Jednou z forem konkrétního zobrazení obecné zásady zákazu diskriminace určitých dodavatelů či způsobů řešení veřejné zakázky jsou ustanovení ZVZ, která od zadavatele požadují natolik obecný popis předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazoval na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů. K této zásadě existuje ustálená výkladová praxe orgánů dohledu. Dle ustáleného výkladu, je zadavatel povinen stanovit předmět plnění veřejné zakázky pomocí obecných specifikací, jako například technické specifikace výkon a jeho parametry, funkce atd. Co se týče technických řešení, nesmí dojít k omezení práv těch dodavatelů, kteří ve svých nabídkách nabídnou technická řešení se srovnatelnými parametry.

  §151 zastoupení zadavatele v řízení

  05.03.2008 Prosím o vysvětlení ustavení §151 zákona, že se zastupující osoba nesmí účastnit zadávacího řízení. Znamená to, že nesmí být zájemcem popřípadě uchazečem v dané veřejné zakázce? Pokud ne, co je tedy tímto myšleno? Předpokládám, že může být členem hodnotící komise. Děkuji za odpověď. Renata

  Zadavatel má možnost se při zadávání veřejné zakázky nechat zastoupit jinou osobou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou osobu nebo právnickou osobu. Zadavatel se nesmí dát zastoupit osobou, jejíž postavení by v konkrétní veřejné zakázce mohlo způsobit konflikt zájmů. Zákon nestanoví formální požadavky z hlediska náležitosti právního úkonu, kterým zadavatel určuje svého zástupce. V tomto případě zadavatel vychází z občanského a obchodního zákoníku a zastoupení může realizovat například na základě plné moci, pověření, mandátní smlouvy, příkazní smlouvy atp. ZVZ výslovně stanoví, že zástupce musí splňovat požadavky na nepodjatost podle § 74 odst. 7 ZVZ. Zastupující osoba tedy nesmí být podjatá jak ve vztahu k veřejné zakázce, tak ve vztahu k uchazečům (zájemcům). Nesmí se podílet na zpracování nabídky, nesmí se účastnit příslušného zadávacího řízení (kromě své úlohy zástupce zadavatele), nesmí ji spojovat například osobní, pracovní či jiný vztah s uchazeči (zájemci).

  Zadání zakázky s různou dobou realizace jednotlivých stavebních objektů

  28.02.2008 Dobrý den, mám dotaz k zadání veřejné zakázky na stavební práce v otevřeném (nebo zjednodušeném podlimitním) řízení, konkrétně inženýrské sítě pro rodinné domy. Jedná se kompletní dodávku vedení elektro, vodovodu, kanalizace, plynovodu, komunikace a chodníků s tím, že v jednom roce by proběhla realizace všech stavebních objektů kromě komunikace, která by se dělala až po roce (možná po dvou letech), po dokončení výstavby domů na okolních parcelách. Je možné toto stanovit v podmínkách zadávacího řízení? Nebo na komunikaci udělat samostatné výběrové řízení až těsně před výstavbou? S tím souvisí ještě podobný dotaz na realizaci výřejných zakázek, kde proběhne výběr dodavatele, ale nepodaří se zajistit finanční prostředky (např. nebude přiznaná dotace, ale kvůli termínům je třeba mít vybraného dodavatele). Je možné posunout termín realizace a s vybranou firmou ve smlouvě dohodnout navýšení ceny o cenovou úroveň pro rok realizace? Nebo zrušit výběrové řízení a později vypsat nové?

  Otázka termínů zahájení a dokončení jednotlivých prací, tvořících předmět veřejné zakázky na stavební práce, je součástí ujednání zadavatele a vybraného uchazeče ve smlouvě uzavřené na základě zadávacího řízení veřejné zakázky. Pokud nemají být porušeny zásady stanovené v § 6 ZVZ, tj. zásada transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, musí uzavřená smlouva s vybraným uchazečem odpovídat podmínkám, které zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci veřejné zakázky a návrhu smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Tzn., že zadavatel musí požadavek na termíny zahájení a ukončení prací uvést jako podmínky nejlépe již v rámci úkonů, kterými zahajuje příslušné zadávací řízení a případně tyto své požadavky ještě upřesnit v zadávací dokumentaci. Připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky, lze postupovat i podle § 98 ZVZ. Pokud zadavateli byla přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že tuto dotaci neobdrží, má zadavatel právo veřejnou zakázku podle odst. 2 písm. d) a e) § 84 ZVZ zrušit.

  Profesní kvalifikace

  26.02.2008 Může dodavatel prokázat profesní kvalifikační předpoklad pomocí fyzické osoby, se kterou má sjednanou dohodu o pracovní činnosti? Resp. má to stejnou váhu jako by kvalif. předpoklad prokazoval prostřednictvím kmenového zaměstnance, nebo musí v nabídce doložit smlouvu o smlouvě budoucí jako se subdodavatelem (i když se jedná například o odpovědného zástupce za jednu z živností "zaměstnavatele")? Děkuji za odpověď

  Za kvalifikaci ve smyslu hlavy páté, části druhé ZVZ je třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem požadovanou veřejnou zakázku. Kvalifikaci pro plnění určité VZ splňuje dodavatel, který prokáže splnění kvalifikačních předpokladů v rozsahu stanoveném veřejným zadavatelem. Přičemž veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem VZ. Podle § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, patří jak pracovní poměr tak i právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, mezi tzv. základní pracovněprávními vztahy. (Nejedná se zde o subdodavatele.) ZVZ otázku druhu uzavřeného pracovněprávního vztahu v souvislosti s prokazováním profesní kvalifikace neřeší.

  Nahlížení do zakázek

  25.02.2008 Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, zda a v jaké míře má obyčejný občan právo nahlížet do dokumentů nabídek na již uzavřené nebo probíhající akce ve zjednoduššeném podlimitním řízení, příp. užším řízení např. na městském úřadě. Je v zákoně nějak uvedena povinnost na požádání předložit alespoň seznam oslovených firem, případně výši nabídkové ceny? Má také právo takového nahlédnutí do zakázky zástupce neoslovené firmy? Děkuji, VZ

  Pravidla pro poskytování informací upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon upravuje i podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím. Podle § 19 umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.

  Soubor technologických zařízení

  22.02.2008 V rámci připravované žádosti o podporu ze strukturálních fondů EU bude realizována veřejná zakázka na dodávku souboru různých technologických zařízení, které budou určeny k zajištění odborné výuky. Celková suma je plánována ve výši zhruba 16 mil. Kč. Tento soubor bude tvořen jednotlivými zařízeními strojírenského a elektrotechnického charakteru a bude zahrnovat jak zařízení určené výhradně pro výukové účely (a takto i specifikované), tak i tzv. "produkční" zařízení, tzn.. stroje použitelné ve výrobním procesu a to od různých výrobců. V této souvislosti vzniká problém, zda bude muset být veřejná zakázka vypsána jako jeden celek (na celý soubor požadovaných technologických zařízení) nebo, zda je možné ve vztahu ke specifitě a různordosti zakázky, tuto rozdělit na jednotlivá dílčí výběrová řízení a za jakých podmínek?

  Přestože má zadavatel právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí, nemůže postupovat libovolně. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách mu v § 13 odst. 8 ukládá povinnost zahrnout do jedné veřejné zakázky obdobné dodávky nebo služby, které spolu souvisí a které se mají uskutečnit v jednom účetním období. Přesněji řečeno toto ustanovení ukládá povinnost sečíst předpokládané hodnoty uvedených dodávek nebo služeb. (Toto neplatí u VZ na stavební práce) Stejný účel, i když z opačné strany, sleduje tzv. pravidlo zákazu účelového rozdělení předmětu VZ, formulované v ustanovení § 13 v odst. 3. Zadavatel nesmí přistoupit k rozdělení předmětu veřejné zakázky pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12. Při posouzení, zda se jedná o jednu či více VZ, je třeba přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým, časovým a případně rovněž ke skutečnosti, že předmět plnění VZ tvoří jeden funkční celek.

  Autorizace v Certifikátu

  21.02.2008 Dobrý den, můžete mi prosím dát jednoznačné a vyčerpávající odpovědi na otázky vztahující se ke způsobu a konkrétnímu obsahu naplnění profesního kvalifikačního předpokladu předepsaného § 54 písm. d) zákona č.137/2006 Sb. prostřednictvím Certifikátu vydaného v rámci systému certifikovaných dodavatelů (viz § 134 zákona 137/2006 Sb.) Obsahem tohoto certifikátu je kromě jiného i seznam autorizovaných inženýrů a techniků (cerifikačnímu orgánu dokládáno osvědčeními o autorizacích) Mé dotazy zní: Je třeba – v případě, že zadavatel požaduje prokázat, že autorizovaná osoba je kmenovým zaměstnancem uchazeče – tuto skutečnost, byť např. pouze čestným prohlášením, v takovém případě ještě samostatně prokazovat? Je možné do Certifikátu uvést i takové autorizované osoby, které sice nejsou kmenovými zaměstnanci uchazeče, ale příslib spolupráce s ním certifikačnímu orgánu doloží smluvně? Za vaše odpovědi předem děkuji.

  Dodavatel je povinen prokázat splnění profesního kvalifikačního předpokladu dle § 54 písm. d) pouze tehdy, je-li jeho prokázání nezbytné pro plnění veřejné zakázky podle zvláštních právních předpisů. Veřejný zadavatel má v takovém případě povinnost prokázání splnění tohoto profesního kvalifikačního předpokladu požadovat. Co se týče způsobu prokazování, dodavatel má díky ustanovení § 51 odst. 4) ZVZ možnost prokazovat splnění určité části kvalifikace zde v rozsahu vymezeném § 50 odst. 1 písm. b) až d), prostřednictvím subdodavatele. Tedy i v dotazu konkrétně uvedených profesních kvalifikačních předpokladů ( § 54, ZVZ). Toto oprávnění dává dodavateli zákon a zadavatel je povinen toto oprávnění dodavatele respektovat. A to bez ohledu na svůj případný požadavek například ve výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci. Dodavatel je povinen doložit zadavateli, že uzavřel příslušnou smlouvu se subdodavatelem. Jedním z možných způsobů prokazování, které nabízí ZVZ je předložení certifikátu (§ 139 ZVZ) vydaného v souladu s podmínkami ZVZ, který v rozsahu v něm uvedených údajů nahrazuje prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů. Jedním z povinných údajů certifikátu je podle § 139 písm. k) ZVZ seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů. Pravidla používání systému certifikovaných dodavatelů zpracovává správce systému a schvaluje MMR ČR. Otázku, zda je možné do certifikátu uvést i takové autorizované osoby, které nejsou kmenovými zaměstnanci dodavatele, ale spolupracují s ním na smluvním základě, je nutno konzultovat s příslušným správcem systému certifikovaných dodavatelů. Záleží na tom, zda tuto možnost připouští pravidla konkrétního systému. Zákon umožňuje správci tento postup zahrnout do pravidel.

  Právně závazný příslib?

  20.02.2008 Je zahájení zadávacího řízení právně závazným příslibem objednávky?

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách pojem “právně závazný příslib” neobsahuje. To ovšem neznamená, že zadavatel je oprávněn postupovat libovolně a v různých fázích procesu zadávání není příslušnými ustanoveními zákona vázán. Mimo jiné i z definice pojmu zadávání, formulované v § 17 písm. m (“zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy”) vyplývá, že pokud nenastanou okolnosti uvedené v § 84 odst. 1 – 5 nemůže zadávací řízení svévolně zrušit.

  Navýšení ceny veřejné zakázky

  15.02.2008 Dobrý den, je možné navýšit cenu VZ na stavební práce (zadané ještě podle z.č. 40/2004 Sb.), pokud dodavatel argumentuje zvýšením inflace ceny materiálů? Exisuji případně nějaké limity (procentní sazby) o kolik lze cenu max. navýšit? Předem děkuji za odpověď.

  Samotným smyslem jak předchozího zákona č. 40/2004 Sb., tak i v současné době platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je řádně hospodařit s veřejnými prostředky. Tj. mj. uzavřít závaznou smlouvu s co nejvýhodnějšími podmínkami pro veřejného zadavatele, při zachování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dodavatelé – uchazeči spolu za těchto podmínek soutěží prostřednictvím dobrovolně podaných nabídek zpracovaných v souladu s vyhlášenými závaznými kritérii stanovenými zadavatelem pro všechny uchazeče stejně. Uchazeč, který podal nejlepší nabídku, ke které se svým podpisem na stanovenou dobu sám podle zákona zavázal, získává dobrovolnou možnost uzavřít se zadavatelem smlouvu. Podmínky této smlouvy mu byly známy již v momentě, kdy do soutěže o veřejnou zakázku vstupoval. Vyvstává zde tedy otázka, proč by měl veřejný zadavatel proti smyslu zákona, cíle celého procesu veřejných zakázek, v rozporu se závaznými zásadami směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18ES, a v neposlední řadě v rozporu s povinností řádně hospodařit s veřejnými prostředky na výsledku této soutěže něco měnit? Dost možná na úkor ostatních uchazečů, jejichž nabídky by proti zvýšené ceně vybraného uchazeče uspěly, ale určitě v neprospěch veřejného zadavatele.

  Druh zakázky

  14.02.2008 Veřejný zadavatel připravuje VŘ na stavební práce výstavbu polní cesty. Stavební povolení ještě není. Po vydání stav. povolení a na základě VŘ na VZ na stavební práce bude provedena vlastní realizace zakázky. V trase však stojí stomy, které musí být likvidovány (ořez větví,vyklučení,odstranění pařezu)v době vegetačního klidu v daném případě od 1.10. do 31.3. běžného roku . Lze tuto v podstatě přípravnou činnost dle zákona o VZ realizovat samostatně jako VZ na službu?

  Podle § 13 odst. 3 zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12. (Nutno odlišovat rozdělení předmětu VZ od rozdělení veřejné zakázky podle § 98 ZVZ) Při posouzení, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým, časovým a případně ke skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek. Přitom musí zadavatel také zvážit předvídatelnost pořizovaných dodávek, služeb nebo stavebních prací. Rozdělení předmětu veřejné zakázky je tedy možné, musí být však vždy zachováno pravidlo zákazu účelového rozdělení předmětu veřejné zakázky s úmyslem snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity. Určitou povolenou výjimku z uvedeného pravidla zákazu (účelového) rozdělení předmětu veřejné zakázky upravuje § 98 odst. 5 ZVZ. Pokud zadavatel rozdělí předmět nadlimitní VZ tak, že i po tomto rozdělení bude zadávat dvě či více nadlimitních VZ, je tento postup přístupný. Odstavec 3 § 13 zakazuje pouze úmyslné nebo účelové dělení předmětu VZ.

  Námitky u veřejné zakázky malého rozsahu

  08.02.2008 Je možné aby zadavatel v zadávacích podmínkách k veřejné zakázce malého rozsahu uvedl, že proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky nelze podat námitky?

  Námitky může podle § 110 zákona o veřejných zakázkách podat kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky, a kterému v důsledku domnělého porušení ZVZ úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. O veřejné zakázce malého rozsahu v tomto smyslu ZVZ nemluví. Navíc podle § 18 odst. 3 není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky malého rozsahu podle ZVZ, s výjimkou dodržování povinností stanovených § 6 zákona. Tzn., bez ohledu na skutečnost, jestli zadavatel v ZD citované prohlášení uvedl nebo neuvedl, institut námitek u veřejných zakázek malého rozsahu uplatnit nelze.

  Hodnocení nabídky

  07.02.2008 Je důvod k vyřazení nabídky, když se jednalo o podlimitní zakázku na stavební práce a nabídková cena dodavatele odpovídá nadlimitní zakázce?

  Možnost vyloučení nabídky proto, že nabídková cena výrazně převyšuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přestože předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena správně, ZVZ neobsahuje. Jestliže nabídka vyhoví všem požadavkům zadávací dokumentace a zákona, je zadavatel povinen ji hodnotit. Zadavatel je však oprávněn stanovit si již v zadávací dokumentaci limit pro nabídkovou cenu a určit tak maximální částku, kterou jsou uchazeči oprávněni nabídnout. V takovém případě pak překročení stanoveného limitu znamená nedodržení zadávacích podmínkek a příslušná nabídka musí být v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřazena. Pro úplnost uvádíme, že situace, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí, že na realizaci veřejné zakázky nebude mít dostatek finančních prostředků (např. nezíská dotaci, se kterou počítal) zřejmě opravňuje zadavatele ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Při použití tohoto důvodu je vždy na zadavateli, aby zrušení zadávacího řízení řádně odůvodnil.

  §53 odst.1 písm. i) - prokázání

  07.02.2008 Požadujeme po dodavateli prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních předpisů. Pokud tuto odbornou způsobilost mají zaměstnanci nebo odpovědný zástupce dodavatele, jak má být prokázáno splnění kvalifikačního předpokladu podle §53 odst. 1 písm. i)? Je to čestné prohlášení dodavatele nebo čestné prohlášení držitele dokladu o odborné způsobilosti nebo obojí?

  Společným znakem základních kvalifikačních předpokladů uvedených v § 53 odst. 1, písmeno i) je skutečnost, že dodavatel musí prokázat jejich splnění pouze tehdy, pokud je současně veřejným zadavatelem požadováno prokázání splnění odborné způsobilosti jako části profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. d). Prokazuje se čestným prohlášením dodavatele.

  Poskytování zadávací dokumentace (2)

  05.02.2008 Prosím o Váš komentář k ust. § 48 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, podle něhož je zadavatel oprávněn vyhradit si právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace. Jde konkrétně o to, zda součástí nákladů na reprodukci mohou být poměrné náklady na mzdu pracovníka, který reprodukci ZD zabezpečuje?

  Uplatní-li zadavatel své právo požadovat úhradu nákladů souvisejících s poskytnutím zadávací dokumentace, je oprávněn do výše těchto nákladů započíst pouze oprávněné náklady. Tj. pouze náklady na reprodukci konkrétního pare ZD, ve výši, jež je v místě obvyklá, na poštovné nebo balné. Musí být odlišeny případy, kdy ZD je poskytována osobním převzetím a kdy jejím zasláním. Je nepřípustné aby zadavatel od dodavatelů požadoval úhradu části nákladů spojených se samotným zhotovením ZD, případně aby požadoval úhradu nákladů na pořízení zařízení, jež tuto reprodukci umožní. Kromě toho je třeba upozornit, že zadavatel je oprávněn tyto náklady požadovat pouze tehdy, jestliže jejich výši uvedl v zadávacích podmínkách.

  Slučování zakázek

  04.02.2008 Dobrý den, připravujeme zadání zakázek na stavbu deseti různých cest po okrese. Cesty budou tedy budovány místně i časově různě, byť v jednom roce. Lze je zadat jednotlivě (mají konkrétní prováděcí projekty, konkrétní stavební povolení) nebo musíme zakázky sloučit? Děkuji, Ertner.

  Zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky (požadované plnění) podle vlastního rozhodnutí. Je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené § 12 ZVZ. Při posuzování, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba přihlédnout k souvislostem věcným, geografickým, časovým a případně rovněž ke skutečnosti, že předmět plnění VZ tvoří jeden funkční celek. Podle § 13, odst. 8 je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (tj. i rámcové smlouvy) sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Pro veřejné zakázky na stavební práce není pravidlo sčítání předpokládaných hodnot zákonem stanoveno.

  Zakázka malého rozsahu (1)

  02.02.2008 Je možno použít Rámcovou smlouvu na služby sdtejného druhu i v případěm že celkové plnění nepřesáhne 2 mil. Kč bez DPH ?

  Podle § 11 zákona o veřejných zakázkách se rámcovou smlouvou rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce, zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy. ZVZ neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo uzavřít rámcovou smlouvu v případě, že předpokládaná hodnota rámcové smlouvy nepřesáhne 2 mil. Kč. Jestliže veřejný zadavatel využije možnost zadat tuto rámcovou smlouvu mimo režim ZVZ doporučujeme v zájmu předcházení případných pochybností o dodržení § 26 odst. 5) ZVZ nepoužívat v souvislosti s touto činností termín “zadávací řízení”. Vhodnější je zvolit jiný, vyhovující termín, neuvedený v § 21 ZVZ.

  Dodavatel - nový právní subjekt

  30.01.2008 Dobrý den, naše společnost "A" - pobočka zahraniční společnosti, je zapsaná v SKD. Nicméně, nově vzniklá společnost "B" - organizační složka převezme od 1.4.2008 veškeré závazky a majetek společnosti "A", kterou kupuje. Jak postupovat, aby společnost "B" byla zapsaná v SKD. Je třeba dodat všechny dokumenty znovu a opakovat veškeré papírování? Děkuji za odpověď. Lišková

  V případě, že jde o nově vzniklou společnost, nový právní subjekt, je v případě, že chce být jako dodavatel zapsán do seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen postupovat podle § 129 zákona o veřejných zakázkách. Tj. zejména podat žádost o zápis do SKD, prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních předpokladů příslušnými doklady a uhradit správní poplatek. U dokladů v cizím jazyce je třeba předložit jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. Stejně tak žádost musí být podána vždy v českém jazyce.

  Zákon o veřejných zakázkách nebo koncesní zákon?

  30.01.2008 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda by měla obec postupovat podle zákona o veřejných zakázkách či koncesního zákona za předpokladu, že: 1. jde o obec, která chce jako veřejný zadavatel rekonstruovat objekt ve vlastnictví obce, 2. na rekonstruovaném objektu bude vybudována nástavba, která bude prodána / pronajmuta třetím osobám, 3. za tuto rekonstrukci nebude dodavateli poskytnuta žádná nebo jen minimální úhrada, tzn., že rekonstrukce bude hrazena ze soukromých zdrojů (dodavatele a třetích osob) a 4. dodavateli bude brát užitky z provedeného díla formou příjmů z pronájmu / prodeje nástavby na rekonstruovaném objektu. Děkuji za odpověď

  Doporučujeme popsaný záměr na rekonstrukci nemovitosti v majetku obce projednat se specializovaným právníkem. Po vyjasnění otázek vlastnictví rekonstruované nemovitosti, v případě vlastnictví nemovitosti obcí, lze řešit její využití na základě zákona č. 139/2006 Sb., koncesního zákona.

  Výběrové řízení na projektové práce

  25.01.2008 Dobrý den. Ráda bych se zeptala na zadávání projektových prací. Je zpracovní každého jednolivého stupně projektové dokumentace správně chápáno podle zákona o veřejných zakázkách jako samostatná zakázka, nebo se musí předpokládaná cena projektových prací stanovit tak, že se sečtou ceny všech projektových stupňů (od studie až po projekt pro výběr dodavatele stavby) a podle výsledné celkové ceny se stanoví předpokládaná hodnota zakázky a z ní vyplývající způsob výběrového řízení. Zdá se mi tady totiž problematické, že na samém počátku (studie) nemusí být jisté, že zadavateli vznikne potřeba zadávat ještě také další stupně projektové dokumentace. Celý tento proces může být ovlivněn řadou faktorů (nejčastěji nedostatek finančním prostředků na výstavbu, neobdržení dotace, komplikace při stavebním řízení a pod.). Děkuji za odpověď. I. Slabá

  Podle § 13, odst. 8 je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. V případě, že odpadnou důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení v souladu s § 84 odst. 2 d). Zrušit zadávací řízení může zadavatel i v situaci, kdy v průběhu zadávacího řízení se vyskytnou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které na něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (§ 84 odst. 2 písm. e)

  Zveřejnění zakázky, jež není veřejnou dle zákona 137/2006 Sb.

  25.01.2008 Dobrý den, zajímalo by mne, zda Informační systém o veřejných zakázkách - uveřejňovací subsystém - umožňuje zveřejnit informace, které se váží k zakázce, která není veřejnou dle zákona č. 137/2006 Sb., protože její zadavatel nesplňuje vymezení veřejného zadavatele. Pokud je to možné, prosím o informace, jaké formuláře jsou pro uvedenou situaci správné a jaké sazby jsou pro zveřejnění takového zakázky platné. Předem děkuji za informace.

  Podle § 157 zákona o veřejných zakázkách je informační systém informačním systémem veřejné správy. Zabezpečuje uveřejňování informací o veřejných zakázkách, vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů a seznamu systémů certifikovaných dodavatelů. Zabezpečuje statistické výstupy o veřejných zakázkách.

  Zrušení zadávacího řízení dle §84 zák. 137/2006 Sb.

  21.01.2008 Dobrý den, může veřejný zadavatel (město) zrušit zadávací řízení dle §84, odst. 2 písm. e), když v průběhu zadávacího řízení zadavatel neobdržel dotaci na realizaci VZ? (zadavatel neobdržel příslib o dotaci, v době zadávacího řízení o dotaci zatím žádá a neví jak to dopadne) S pozdravem J. Dušek, město Písek

  Ustanovení § 84 odst. 2 písmena d) a e) obsahují zvláštní možnost zadavatele zrušit zadávací řízení v situacích, v nichž se zadavatel ocitne zpravidla v důsledku působení některé vnější, nepředvídatelné události. Například právě tehdy, pokud mu byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží. Oprávněnost postupu zadavatele podle odst. 2 písm. d) nebo e) bude vždy třeba zkoumat a posuzovat podle konkrétních okolností, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení.

  Dceřinná společnost jako subdodavatel

  17.01.2008 Dobrý den, je možné, aby dceřinná společnost zadavatele byla subdodavatelem dodavatele?

  Co se týče subdodavatelů § 44 odst. 6) ZVZ dává zadavateli právo v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v ZD vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Současně ovšem platí, že zadavatel nesmí vyloučit možnost plnit VZ prostřednictvím subdodavatele zcela. Samotný fakt, že subdodavatelem uchazeče je dceřiná společnost zadavatele, ZVZ konkrétně neřeší, tzn. nezakazuje. V praxi by ovšem mohl vzniknout problém v případě porušení zásad stanovených v § 6 ZVZ v souvislosti s hodnocením nabídek uchazečů. Zejména složení hodnotící komise doporučujeme pečlivě zvážit z hlediska možné podjatosti (§ 74 odst. 7).

  Zadávací dokumentace

  17.01.2008 Dobrý den, zpracovatel projektové dokumentace, která je součástí zadávací dokumentace u podlimitní veřejné zakázky projevil snahu zúčastnit se tohoto výběrového řízení i jako uchazeč. V případě, že by tento uchazeč vyhrál, je to důvod pro napadnutí výsledku VŘ z hlediska podjatosti? Máme proto tohoto uchazeče vyloučit?

  Samotná skutečnost, že u podlimitní veřejné zakázky by jako nejvhodnější byla vybrána nabídka, kterou podal zpracovatel projektové dokumentace použité v zadávací dokumentaci této veřejné zakázky by v rozporu se žádným ustanovením zákona o veřejných zakázkách nebyla. Samozřejmě je jistě dobré, když si zadavatel uvědomí skutečnost, že během procesu zajišťování projektové dokumentace došlo jistě k řadě pracovních kontaktů s jejím zpracovatelem, k předání některých podkladů a informací, které by případně mohly zvýhodnit tohoto dodavatele v následující veřejné zakázce. Tzn. doporučujeme pečlivě dbát na dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Rozdělení veřejné zakázky (1)

  17.01.2008 Dobrý den,chtěla bych Vás požádat o radu v této záležitosti: 1)Jako veřejný zadavatel budeme zadávat podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě 15 mil.Kč,která je rozdělena na 4 části.Je možné zadat každou část této veřejné zakázky jako samostatnou podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení?(Jedná se o výstavby 4 polních cest v různých katastrálních územích jednoho okresu ,výstavba bude probíhat v různých měsících jednoho roku). Nedojde tímto postupem k porušení zákona č.137/2006 Sb. a k porušení Směrnice Evropského parlamentu a Rady č.2004/18/ES? 2)Pokud je tento postup možný u zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimtním řízeníi,lze jej praktikovat i u podlimitní zakázky(nad.20 mil.Kč) na stavební práce rozdělené na části, kdy rozdělené části zadáme v otevřeném řízení? 3)Jaký je obecný postup pro zjednodušené podlimitní řízení při zadávání podlimitní veř.zakázky na stavební práce,která je rozdělena na části.Např.je pro všechny části veř.zakázky jedna výzva,kterou oslovujeme pro každou část 5 různých zájemců (tzn.u 4 částí celkem 20 zájemců) nebo má každá část svou samostatnou výzvu,zadávací dokumentaci ,hodnotící komisi atd.? Děkuji Vokřálová

  Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 zákona o veřejných zakázkách. Podle tohoto ustanovení zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. I v případě rozdělení VZ na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí VZ. Tyto části zadavatel zadá na základě jednoho zadávacího řízení, které se zahajuje odesláním jediného oznámení (popř. výzvy) o zahájení zadávacího řízení. Rozdělení veřejné zakázky na části je zadavatel povinen uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, včetně vymezení předmětu jednotlivých částí. Dále je zadavatel povinen uvést, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku jen na jednu část, na všechny či jen některé části veřejné zakázky. Zadávání jednotlivých částí VZ je třeba posuzovat zcela odděleně, jako kdyby se jednalo o samostatná zadávací řízení. Kromě společného zahájení probíhá zadávání každé jednotlivé části VZ v zásadě samostatně. Včetně například posuzování splnění kvalifikace pro každou část VZ. Hodnotící komise ovšem může být společná. Na jednotlivé části se uzavírají samostatné smlouvy. Jednotlivé části veřejné zakázky tak mohou být zadány rozdílným uchazečům. Postup podle odst. 5) § 98 ZVZ nelze ve Vašem případě použít, protože nejde o nadlimitní VZ. Zjednodušené podlimitní řízení může veřejný zadavatel použít i pro zadání podlimitní veřejné zakázky na stavební práce do 20 mil. Kč bez DPH. Podmínky a postup stanovený § 38 musí být dodržen v tomto případě i pro každou jednotlivou část VZ.

  Hodnotící kritérium - úroveň tech.a funkčních parametrů

  11.01.2008 Dobrý den, chtěla bych se informovat, zda je možné do hodnotících kritérií zahrnout 30% úroveň technických a funkčních parametrů. Cena činí 65%, záruka 5%. Součástí nabídky byli 2 vzorky. V soutěži jsme skončili jako druzí, měli jsme výhodnější cenu i záruku, ale jen 83 b. za tech.a funkční parametry, s tím že vítěz dostal 100 b. My se domníváme , že vzorky jsme měli srovnatelné, Dá se toto napadnout a odvolat, popř. je zadavatel povinen nám zdělit v čem měl vítěz lepší hodnotící kritérium technické a funkční parametry. Děkuji za Vaši odpověď

  ZVZ uvádí v § 78 odst. 4) v případě základního hodnotícího kritéria “ekonomická výhodnost nabídky” vedle nabídkové ceny pouze demonstrativní výčet dalších dílčích hodnotících kritérií, a to kvalitu, technickou úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůtu nebo lhůtu pro dokončení. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění VZ. Hodnotícími kritérii tedy nemohou být údaje vztahující se k uchazečům o veřejnou zakázku (tedy k osobě uchazeče), neboť tyto parametry jsou zadavatelem přezkoumávány v rámci posuzování splnění kvalifikačních předpokladů. Při tomto hodnocení se posuzuje pouze zda uchazeč kvalifikační předpoklady splnil nebo nesplnil. Při stanovení dílčích hodnotících kritérií je nejpodstatnější, aby respektovala základní zásady transparentnosti a nediskriminace, odpovídala charakteru a složitosti VZ a současně umožňovala zadavateli nabídky vyhodnotit. Proto je povinností zadavatele, aby poskytl v zadávacích podmínkách jednoznačnou informaci o způsobu hodnocení (porovnávání) nabídek. O posouzení a hodnocení nabídek zpracovává hodnotící komise písemnou zprávu, s uvedením náležitého odůvodnění. Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům na jejich žádost do zprávy nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo opis.

  Oznámení na profilu kupujícího

  05.01.2008 Dle §86 odst. 4 ZVZ lze uveřejnění Oznámení předběžných informací (formulář 01) nahradit Oznámením na profilu kupujícího (F08). Odstavec uvádí, že veřejný zadavatel není oprávněn uveřejnit předběžné oznámení (F01) na svém profilu před odesláním F08 k uveřejnění. Kdy však nejpozději musí zadavatel na svém profilu uveřejnit F01, poté co odeslal F08 do ISVZ-US?

  § 86 zákona o veřejných zakázkách neřeší otázku, kdy nejpozději musí veřejný zadavatel na svém profilu uveřejnit předběžné oznámení, po té co odeslal oznámení o uveřejnění předběžného oznámení na svém profilu zadavatele k uveřejnění dle § 146 a § 147 ZVZ. Datum odeslání formuláře k uveřejnění musí být na jeho profilu uvedeno. Má právo využít předběžné oznámení s možnými účinky následného zkrácení lhůty pro podání nabídek u jakéhokoliv druhu nadlimitní veřejné zakázky, a to bez ohledu na to, zda se jedná o jednu nebo více nadlimitních veřejných zakázek, a bez ohledu na to, kdy bude předběžné oznámení uveřejněno. Vždy však je nutné rovněž dodržet podmínky a zákonnou lhůtu stanovenou § 40 odst. 1. Veřejný zadavatel nemůže zkrátit lhůtu pro podání nabídek u VZ, kterou zadává v JŘBU.

  Dodatek smlouvy nebo nová veřejná zakázka?

  03.01.2008 Organizační složce státu. Při výběru úklidové firmy jsme zadali vyřejnou zakázku a vybrali nejlepšího uchazeče, jenž obstarává úklid pouze v námi užívané části budovy. V blízké době bude organizační složka užívající část "naší" budovy delimitována jinam, uvolněné prostory bude užívat náš úřad. Z toho důvodu budeme muset obstarat úklid uvolněných prostor. Je možné pouze rozšířit současný závazkový vztah dodatkem smlouvy, nebo takové rozšíření předmětu veřejné zakázky znamená zadat zakázku znova? (pozn. současný závazek /předmět veřejné zakázky, uklízené prostory/ by byl navýšen o cca 10%) Díky za odpověď P.K.

  Při úvahách o uzavírání jakýchkoliv dodatků smlouvy uzavřené s dodavatelem vybraným na základě veřejné zakázky je třeba mít na paměti, že uchazeči při zpracovávání svých nabídek vycházejí z údajů stanovených v zadávacích podmínkách. Těmto podmínkám odpovídají jejich nabídky. Samozřejmě lze předpokládat, že se změnou podmínek, například právě v případě rozšíření předmětu VZ, se obvykle mění i jejich nabídky. Dodatečnou změnou smlouvy uzavřené na základě VZ by tudíž prakticky docházelo ke zkreslování výsledku VZ. To neznamená, že nelze nijak navázat na smlouvu uzavřenou na základě VZ. Podle § 23 ZVZ se tak může stát, za předpokladu dodržení postupu jednacího řízení bez uveřejnění a splnění stanovených podmínek použití tohoto druhu zadávacího řízení. Ve vztahu k situaci popsané v dotazu je ovšem nutné upozornit, že JŘBU zřejmě nebude možné použít vzhledem k podmínce nezbytnosti dodatečných služeb pro poskytnutí původních služeb. (odst. 7 písm. a). V případě posuzování možnosti postupovat podle písmena b) stejného odstavce pravděpodobně nebude splněna podmínka opčního práva výslovně uvedeného v zadávacích podmínkách původní VZ.

  Hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním

  02.01.2008 Podle ustanovení § 74 odst. 1 zákona "... pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi." Znamená to, že průběžné hodnocení modifikovaných nabídek po každé fázi jednání, včetně finálního hodnocení, provádí zadavatel, a nikoli hodnotící komise?

  O podaných nabídkách jedná s uchazeči zadavatel (zpravidla osoba pověřená na základě interních předpisů). Zadavatel však může jednáním o nabídkách pověřit i hodnotící komisi, některé její členy či jakoukoliv jinou osobu („schopného vyjednavače“). Pro osoby jednající za zadavatele platí pravidla o nepodjatosti vůči jednotlivým uchazečům a veřejné zakázce a povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se tyto osoby dozvěděly v průběhu jednání o nabídkách. Zadavatel může jednat o nabídkách se všemi uchazeči současně či odděleně.

  Státní podnik a veřejné zakázky

  01.01.2008 Dobrý den, je povinen Státní podnik (dále jen s.p.) se řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek, když musí generovat zisk, aby mohl existovat. Soukromý sektor provádějící obdobnou činost je ve výhodě proti s.p., protože nemusí dodržovat tento zákon a tím je pružnější a rychlejší při uspokojování potřeb zákazníků. Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem P.Šulc

  Podle zákona o veřejných zakázkách je povinen postupovat každý zadavatel veřejné zakázky, který naplňuje znaky uvedené v § 2 ZVZ. Vzhledem k existenci příslušných směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES platí v podstatě totožné povinnosti pro zadavatele veřejných zakázek v celé EU. Přičemž teritoriální působnost ZVZ je v ČR pro zadavatele veřejných zakázek rozhodující. Základním cílem uvedených směrnic a tedy i zákona o veřejných zakázkách, je umožnit zadavatelům veřejných zakázek na celém území EU hospodárně, účelně a efektivně nakládat se svěřenými finančními prostředky. A to maximálně transparentním způsobem. Současně závazně definuje podmínky rovného zacházení, tj. výrazně omezuje možnosti dříve často obvyklé diskriminace, pro dodavatele z členských států v celém ekonomickém prostoru EU. Různé varianty postupů, které zákon umožňuje, dávají prostor i pro pružné fungování zadavatelů veřejných zakázek. Na druhé straně řadu postupů, které jsou obsahem tohoto zákona, obdobným způsobem ve velkém rozsahu využívá ve svých aktivitách i soukromý sektor.

  Zrušení zadávacího řízení (4)

  15.12.2007 Je zadávací řízení zrušeno rozhodnutím zadavatele či zveřejněním rozhodnutí o zrušením na CA?Je možné podat námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení? Je pak zadavatel povinnen čekat na uplynutí 15. denní lhůty?

  Z dikce § 84 ZVZ vyplývá, že zadávací řízení je zrušeno okamžikem rozhodnutí zadavatele. Oznámení o zrušení zadávacího řízení v ISVZ a oznámení této skutečnosti všem známým zájemcům či uchazečům jsou povinnosti, které na toto rozhodnutí navazují, avšak nepodmiňují jeho platnost. Ustanovení § 110 odst. 1 ZVZ neomezuje úkony zadavatele, proti kterým mohou být námitky podány. Námitky je tedy možné podat i proti zrušení zadávacího řízení, pokud se dodavatel domnívá, že tímto zrušením byl porušen zákon (samozřejmě při splnění všech dalších zákonem stanovených podmínek). Tyto námitky spadají do režimu § 110 odst. 3 ZVZ, lze je tedy podat ve lhůtě 15 dnů od okamžiku, kdy se dodavatel dozví o domnělém porušení zákona. V tomto režimu ZVZ nestanoví lhůtu, ve které by zadavateli zakazoval činit určité úkony, pouze zakazuje uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení do doby rozhodnutí o těchto námitkách. Tyto zákazy však nejsou v daném případě relevantní, neboť zadávací řízení již zrušeno bylo a podání námitek nemá na platnost tohoto rozhodnutí žádný vliv. ZVZ žádnou speciální úpravu pro podávání námitek proti zrušení zadávacího řízení neobsahuje. Z další části otázky není zcela zřejmé, před provedením jakého úkonu by měl zadavatel čekat 15 dní. Předpokládáme však, že je myšleno zahájení nového zadávacího řízení se stejným předmětem. ZVZ zahájení nového zadávacího řízení před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a po jejich podání nezakazuje (ustanovení § 84 odst. 6 ZVZ se vztahuje pouze na situace, kdy zadávací řízení dosud zrušeno nebylo). Zadavatel by však měl s ohledem na možnost případného přezkumného řízení, kterým by mu mohlo být uloženo zrušení nezákonného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zvážit, zda je tento postup vhodný (mohl by se dostat do situace, že by pak probíhala dvě identická zadávací řízení).

  Vícepráce (1)

  14.12.2007 Příklad: Při zakázce je řešena lokální výměna poškozené kanalizace. Při otevření výkopu je zjištěno, že rozsah je větší. Vzniká vícepráce. Do jaké výše může zhotovitel práce provádět ,nebo je nutné na to provést další výběrové řízení, a kdo uhradí prostoj dané firmě, a jak je to řešeno s termínem když se stavba zastaví - ujednané podmíinky ve smlouvě strácí smysl. děkuji

  V případě, že jde o havárii kanalizace, a předmětem veřejné zakázky je oprava poškozené části, je vhodné ověřit, zda byly naplněny podmínky dané zákonem o veřejných zakázkách v odstavci 4b), § 23 ZVZ. Toto ustanovení upravuje podmínky použití tzv. jednacího řízení bez uveřejnění. Musí jít o krajně naléhavý případ, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Přičemž naléhavost musí dosahovat značné intenzity, tj. je ohrožen lidský život nebo hrozí škoda značného rozsahu. Zadavatel se nesmí na vzniku krizové situace podílet, a to ani opomenutím. Nemožnost předvídat vznik krizové situace musí být objektivní. Současně je třeba prokázat, že z časových důvodů není možné použít jiný druh zadávacího řízení. Situace, kdy po započetí práce je dodavatelem zjištěno, že rozsah potřebných prací je větší, než uvedl zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky řeší odst. 7a) § 23 ZVZ. Všechny podmínky jsou kumulativní, je tedy nezbytné, aby byly splněny ve všech bodech. Pokud bylo podle tohoto ustanovení postupováno opakovaně, pak ani součet cen všech zadaných víceprací nesmí přesáhnout hranici 20% ceny sjednané v původní smlouvě.

  Způsob zadání zakázky

  10.12.2007 Dobrý den. Jaký je postup v případě, že se v rámci jedné akce budou provádět stavební práce a zároveň dodávky různého charakteru. Jedná se o to, že projekt na rekostrukci objetku obsahuje dokumentaci stavebních prací, dokumentaci dodávky interiéru, dodávky technologie kuchyně a dodávky informační technologie. Musí se při stanovení správného druhu zadávacího řízení sečíst předpokládaná cena všech dodávek, a nebo lze zadávat dodávky jednotlivě dle výše každé jedné předpokládané hodnoty ? Uvedu příklad: Rozpočtovaná cena celého projektu je 22 mil. Kč bez DPH. Z toho je 18 mil. Kč bez DPH na stavební práce, 1,5 mil. Kč bez DPH na dodávku interiéru, 1 mil. Kč bez DPH na dodávku technologie kuchyně a 1,5 mil. Kč na dodávku informačního systému. Lze tuto zakázku zadat takto: - stavební práce zjednodušeným podlimitním řízením - dodávku interiéru, technologie kuchyně a informačního systému jako 3 samostatné zakázky malého rozsahu ? Děkuji za odpověď

  Při určování, které dodávky a služby v rámci jedné akce spadají pod pojem veřejná zakázka na stavební práce je nutné vycházet z textu § 9 odst. 2 ZVZ, který říká, že veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce 1 rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem. V případě služeb lze z tohoto pohledu vymezit dvě kategorie. Jednak služby přímo podřaditelné pod definici veřejné zakázky na stavební práce dle § 9 odst. 1 (projektová a inženýrská činnost) a dále jiné služby nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky dle odst. 2. Může jít i o služby, které jsou nezbytné k tomu, aby dílo mohlo po dokončení plnit účel požadovaný zadavatelem. Pokud jde o dodávky je rozhodný způsob zakomponování do díla jako celku. Zda je například konkrétní komponent integrován do díla trvale, přičemž jeho demontáží by dílo přestalo plnit zamýšlenou funkci.

  Zakázka malého rozsahu a dělení "komodit"?

  25.11.2007 Potřebuji si ověřit správnost výkladu. Dle §11, 12, 13 jde o podlimitní zakázku. Jakým způsobem se dělí tzv. "komodity" zakázky. Jsme státní organizace.Máme uzavřeny smlouvy po jednotlivém samostatném odsoutěžení tzv.roční rámcové smlouvy na opravy techniky po jednotlivých typech techniky (T-815, UAZ 469, P-V3S, Zil, osobní (lesklá) vozidla. Tři typy vozidel opravujeme u jednoho dodavatele. Smí součet cen všech tří typů techniky za opravy u jednoho dodavatele přesáhnout částku 2.mil, pokud jsou samostatné rámcové smlouvy na základě samostatného výběru dodavatelů?

  Ve Vašem případě je jistě výhodné využít možnosti uzavření rámcové smlouvy buď s jedním nebo s více uchazeči. Výsledkem zadávacího řízení je uzavření vždy jen jedné rámcové smlouvy, jejímiž účastníky jsou zadavatel a jeden či více jednotlivých uchazečů, jejichž nabídky byly zadavatelem v zadávacím řízení vybrány jako nejvhodnější. Podle § 13, odst. 8 je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (tj. i rámcové smlouvy) sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Určitou výjimkou je možnost rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu (§ 98 ZVZ). Rozdělení veřejné zakázky na části je zadavatel povinen uvést v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, včetně vymezení předmětu jednotlivých částí. Dále je zadavatel povinen uvést, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku jen na jednu část, na všechny či jen některé části veřejné zakázky. Jednotlivé části veřejné zakázky tak mohou být zadány rozdílným uchazečům. Zadavatel nesmí při rozdělení veřejné zakázky účelově rozdělit předmět veřejné zakázky. I pro předpokládané hodnoty jednotlivých částí platí povinnost je sčítat podle § 13 odst. ZVZ.

  Dodávky s proměnlivou jednotkovou cenou

  23.11.2007 Dle ustanovení § 13 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), zadavatel v případě dodávek, jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje tyto dodávky opakovaně podle svých aktuálních potřeb, není povinen sečíst předpokládané hodnoty těchto obdobných a spolu souvisejících dodávek. Jako státní příspěvková organizace pořizujeme pro provoz svých kuchyní a kantýn opakovaně dodávky potravin na základě svých aktuálních potřeb tj. bez předchozího zadávacího řízení. Cena potravin je v průběhu účetního období proměnlivá, u některých potravin více (např. ovoce, zelenina, maso) a u některých méně (např. pečivo, mléčné výrobky). Předpokládaná hodnota některých jednotlivých komodit v našem případě přesahuje 2 mil. Kč ročně např. roční objem dodávek masa činí cca 20 mil. Kč. Jde v těchto případech o podlimitní popř. nadlimitní veřejné zakázky, tj. předpokládaná hodnota jednotlivých opakovaných dodávek v průběhu účetního období se musí sečíst a jsme tedy povinni realizovat zadávací řízení (např. na dodávky masa), a nebo se na tento případ vztahuje ustanovení § 13 odst. 8 zákona, tj. předpokládané hodnoty opakovaných dodávek nejsme povinni sečíst a jedná se tedy o veřejné zakázky malého rozsahu na jednotlivé dílčí dodávky? Při seminářích jsou jako příklad dodávek s proměnlivou jednotkovou cenou pořizované zadavatelem na základě jeho aktuálních potřeb uváděny dodávky benzínu resp. pohonných hmot. Vztahuje se tedy ustanovení § 13 odst. 8 zákona skutečně na dodávky benzínu a nafty, přičemž roční objem dodávek benzínu a nafty v našem případě činí přibližně 45 mil. Kč? Obdobně pro provoz našich autoopraven odebíráme náhradní díly pro automobily. Cena náhradních dílů je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel je pořizuje na základě svých aktuálních potřeb - zjednodušeně řečeno podle toho, které auto se porouchá, což nelze předvídat. Roční objem dodávek náhradních dílů činí cca 50 mil. Kč. Vztahuje se ustanovení § 13 odst. 8 zákona též na dodávky náhradních dílů? Dále jsou pořizovány na základě aktuálních potřeb čistící prostředky, přičemž jejich cena je v průběhu účetního období též proměnlivá. Lze v případě dodávek čistících prostředků, jejichž roční objem činí cca 2,5 mil. Kč, použít ustanovení § 13 odst. 8 zákona a realizovat dodávky formou veřejné zakázky malého rozsahu během roku? Děkujeme za Vaše odpovědi. Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra P.S. Tato otázka již byla zaslána 30. 1. 2007, ale bohužel nebyla dosud zodpovězena. Zároveň jsme nenašli otázku a odpověď obdobnou, kterou by bylo možné aplikovat na náš případ.

  Nákup phm. letenek, potravin a léků je typickým příkladem dodávek, kdy zadavatel má možnost využít výjimku uvedenou v poslední větě § 13 odst. 8. V tomto případě opakované a obdobné dodávky (nikoliv služby) není možné považovat za jedinou veřejnou zakázku podle věty prvé odst. 8, ale za samostatné veřejné zakázky. Předpokládané hodnoty se v tomto případě nemusí sčítat. I zde je však zadavatel povinen dodržovat zásady podle § 6 ZVZ. Předpokládá se, že bude vybírat aktuálně nejvýhodnější nabídky dodavatelů.

  Základní kvalifkačncí předpoklady - § 53 odst. 1 písm. i)

  22.11.2007 Je zadavatel povinen vyžadovat, příp. je dodavatel povinen dodávat pro prokázání základních kvalifikačních předpokladů čestné prohlášení podle § 53 odst. 1 písm. i), když zadavatel nepožaduje prokázání profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 písm. d)? Děkuji

  Ustanovení odstavce d) § 54 ZVZ obsahuje podmínku, vyjádřenou slovy “…je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů”. Jestliže situace uvedená v této podmínce v konkrétním případě nenastala, evidentně není důvod, aby dodavatel takovýto doklad předkládal. Vzhledem k odstavci 3) § 50 ZVZ zadavatel není ani oprávněn nadbytečný doklad požadovat.

  Oborová zdravotní pojišťovna

  22.11.2007 Dobrý den, jsou oborové zdravotní pojišťovny zadavateli dle zákona č. 137/2006 Sb.? Děkuji za odpověď.

  Otázku oborové zdravotní pojišťovny jako veřejného zadavatele řeší § 2 odst. 1) a 2) ZVZ, který stanoví, že zadavatelem veřejné zakázky je, mimo jiné, také jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

  Zapsání do SKD (§ 125 zákona) 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách

  19.11.2007 Dobrý den, jaký je postup při zapsání firmy do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů? Konkrétně jaké doklady potřebujeme a také kam se posílají. Děkuji předem za odpověď.

  Potřebné informace pro zapsání firmy do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů lze nejlépe získat přímo na “Portálu o veřejných zakázkách a koncesích” MMR ČR. Postupným rozkliknutím nabídek označených jako “Informační systém o veřejných zakázkách”, “Seznam kvalifikovaných dodavatelů”, a “Metodický postup pro SKD a šablony dokumentů” získáte podrobný návod jak postupovat.

  Překročení limitu zjednodušeného podlimitního řízení

  25.09.2007 Byla vypsána veřejná zakázka způsobem dle §38 odst.(1). Jedná se o stavební práce, tzn. finanční limit do 20 mil. Kč bez DPH. Co má dělat zadavatel v případě, že jeden z uchazečů podal nabídku, která překročila tento limit? Jedná se o nesplnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele dle §76 odst. (1)? To by znamenalo vyloučit uchazeče. A nebo hodnotící komise může tuto nabídku dále posuzovat a hodnotit?

  Vhodný druh zadávacího řízení určuje zadavatel na základě výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž předpokládaná hodnota se stanoví vždy již před zahájením zadávacího řízení a po celou dobu zadávacího řízení zůstává neměnná. Je pravděpodobné, že výsledná vysoutěžená cena veřejné zakázky se bude od přepdokládané hodnoty lišit a je dokonce možné, že překročí limit pro “vyšší kategorii” veřejných zakázek. tato skutečnost sama o sobě není v rozporu se ZVZ a nabídky, které takto přesahují předpokládanou hodnotu není třeba ze zadávacího řízení vyřazovat. Upozorňujeme však, že výše uvedené platí za předpokladu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena správně (tj. v souladu s § 13 a následujícími ZVZ) a nedošlo např. k jejímu účelovému snížení či nepovolenému rozdělení předmětu veřejné zakázky. Pokud by předpokládaná hodnota byla stanovena v rozporu se zákonem a v důsledku to ho by byl stanoven nesprávný druh řízení, šlo by zřejmě o důvod pro zrušení řízení na základě autoremedury dle § 111 odst. 6 ZVZ.

  Překročení limitu zjednodušeného podlimitního řízení (1)

  25.09.2007 Byla vypsána veřejná zakázka způsobem dle §38 odst.(1). Jedná se o stavební práce, tzn. finanční limit do 20 mil. Kč bez DPH. Co má dělat zadavatel v případě, že jeden z uchazečů podal nabídku, která překročila tento limit? Jedná se o nesplnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele dle §76 odst. (1)? To by znamenalo vyloučit uchazeče. A nebo hodnotící komise může tuto nabídku dále posuzovat a hodnotit?

  Vhodný druh zadávacího řízení určuje zadavatel na základě výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, přičemž předpokládaná hodnota se stanoví vždy již před zahájením zadávacího řízení a po celou dobu zadávacího řízení zůstává neměnná. Je pravděpodobné, že výsledná vysoutěžená cena veřejné zakázky se bude od přepdokládané hodnoty lišit a je dokonce možné, že překročí limit pro “vyšší kategorii” veřejných zakázek. tato skutečnost sama o sobě není v rozporu se ZVZ a nabídky, které takto přesahují předpokládanou hodnotu není třeba ze zadávacího řízení vyřazovat. Upozorňujeme však, že výše uvedené platí za předpokladu, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena správně (tj. v souladu s § 13 a následujícími ZVZ) a nedošlo např. k jejímu účelovému snížení či nepovolenému rozdělení předmětu veřejné zakázky. Pokud by předpokládaná hodnota byla stanovena v rozporu se zákonem a v důsledku to ho by byl stanoven nesprávný druh řízení, šlo by zřejmě o důvod pro zrušení řízení na základě autoremedury dle § 111 odst. 6 ZVZ.

  Rozdělení zakázky malého rozsahu

  20.09.2007 Dobrý den, naše organizace má vnitřní předpis, který upravuje postup zadávání zakázek malého rozsahu (dělí zakázky do 200 tisíc, od 200 tisíc do 1 milionu a od 1 milionu do 2 milionů). Vnitřní předpis neobsahuje zákaz rozdělení těchto zakázek na dílčí zakázky. Proto se chci zeptat, myslíte si, že je možné, popř. vhodné či nutné použít analogii se zákonem 137/2006 Sb. (zejména § 13 odst. 3 a odst. 4 a § 98) ? Děkuji Vám za odpověď

  Jedním z principů, které je veřejný zadavatel povinen podle § 18 odst. 3 ZVZ dodržet, je princip transparentnosti. Naplnění tohoto principu vyžaduje mimo jiné, aby byly postupy zadavatele předvídatelné a v souladu s pravidly, které předem stanovil. Pokud tedy zadavatel upravil postupy zadávání veřejných zakázek malého rozsahu vnitřním předpisem, bylo by v rozporu s principem transparentnosti, pokud by zadavatel obcházel pravidla, která si sám stanovil, tím, že bude zakázky účelově rozdělovat. Na rozdíl od předchozího zákona č. 40/2004 Sb. nový ZVZ nevylučuje veřejné zakázky malého rozsahu ze své působnosti, pouze je vyjímá z povinnosti zadávat je v zadávacích řízeních podle ZVZ. I pro veřejné zakázky malého rozsahu tedy platí obecná ustanovení ZVZ, která se mimo jiné týkají stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a povinnosti jejich agregace. Zákaz účelového rozdělování veřejných zakázek podle § 13 odst. 3 ZVZ se sice výslovně vztahuje jen k limitům stanoveným ZVZ, avšak pokud je stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky v určité výši (např. 650 tis. Kč), bylo by v rozporu s výše zmíněným principem transparentnosti, kdyby zadavatel zakázku účelově rozdělil a zadal podle méně přísných pravidel, než by jinak odpovídalo jeho vnitřnímu předpisu.

  Veřejná zakázka malého rozsahu

  17.09.2007 Naše obec chce vybavit dětské hřiště do 2 mil. kč . Je možné, aby jsme koupili u jedné firmy houpačku, u druhé klouzačku apod., nebo musíme zadat vybavení dětského hřiště pouze jedné firmě? Děkuji za odpověď

  Veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou do 2 mil. Kč, bez DPH spadá do veřejných zakázek malého rozsahu. Podle § 18 odst. 3 ZVZ (ustanovení o výjimkách) není zadavatel v tomto případě povinen postupovat podle ZVZ, veřejný zadavatel je však povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V zájmu dodržení uvedených zásad je v praxi obvyklé na základě průzkumu trhu oslovit nejméně 3 dodavatele a vybrat ekonomicky nejvýhodnější nabídku. To neznamená, že zadavatel nemůže i u VZMR zvolit postup obdobný § 98 ZVZ a rozdělit předmět VZ. Tzn. předpokládá se uvedení informace o rozdělení předmětu veřejné zakázky na části již ve výzvě o zahájení zadávacího řízení na VZMR, včetně informace, zda může dodavatel podat nabídku třeba jen na jednu část VZ. Stále se ovšem bude jednat o jedno zadávací řízení.

  Části dynamického nákupního systému

  16.09.2007 Lze založit jeden Dynamický nákupní systém na pořizování různých, ale svým charakterem obdobných služeb pro zadavatele tak, že DNS bude rozdělen na části (§98) a dodavatelé se budou registrovat jen do těch částí, v nichž jsou schopni dodávat? Do jednotlivých zakázek v DNS by pak byli zváni jen ti dodavatelé, kteří se přihlásili do té části DNS, ve které je zakázka zadávána. Nekolidovalo by to s ustanovením §95 odst. 4)? Nebo by museli být zváni úplně všichni dodavatelé, zaregistrovaní do DNS? Děkuji za odpověď Oldřich Obdržálek

  Dynamický nákupní systém (DNS) je sice specifickým komplexním elektronickým institutem zákona, avšak k jeho zavedení dochází v souladu s § 93 odst. 1 ZVZ v otevřeném řízení, které je až na specifikované odlišnosti standardním zadávacím řízením, byť nekončí uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky, nýbrž pouze zavedením DNS, ve kterém teprve budou dílčí veřejné zakázky zadávány. Máme za to, že žádné ustanovení ZVZ nebrání tomu zavést DNS v rozdělení na části. Naopak, toto řešení může být praktické v případě, že určitá poptávaná plnění je třeba podle pravidel pro agregaci považovat za jednu veřejnou zakázku, avšak existuje předpoklad, že všechna poptávaná plnění není většina dodavatelů schopna sama dodat. Podle § 98 odst. 4 ZVZ platí, že je-li veřejná zakázka (a tedy i DNS) rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li se ZVZ jinak. V souladu s tímto ustanovením je pak třeba vykládat i ustanovení § 95 odst. 4 ZVZ, tj. povinnost zaslat výzvu k podání nabídky všem zájemcům zařazeným do systému; tato výzva by tedy byla zasílána jen těm zájemcům, kteří by byli zařazeni do příslušné části DNS (obdobná situace nastává i například v případě užšího řízení rozděleného na části, u kterého rovněž omezení počtu uchazečů a následná výzva k podání nabídky probíhá rovněž pro každou část zvlášť). Veřejná zakázka (a tedy i DNS) rozdělená na části se z praktického hlediska chová jako několik samostatných zakázek, které jsou spojeny pouze společným oznámením zadávacího řízení a společnou (celkovou) předpokládanou hodnotou (případně rovněž spolčeným prokázáním kvalifikace).

  § 69 a části zakázky (1)

  14.09.2007 Zakázka je rozdělena na části. Dodavatelé mohou předložit nabídky na jednu, více nebo všechny části zakázky. Dodavatel předložil společnou nabídku s jiným dodavatelem, v které je společná pouze část A veřejné zakázky. Dodavatel vedle toho přeložil ještě samostatnou nabídku na část B zakázky. Jde v tomto případě o porušení § 69 a je třeba tyto nabídky vyloučit? Michael Issa Aon Stach ČR, s.r.o.

  Podle § 98 odst. 4 ZVZ platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li se ZVZ jinak. Fakticky je tedy každá část veřejné zakázky zadávána jako samostatná zakázka, přičemž všechny části jsou spojeny pouze společným oznámením zadávacího řízení a společnou (celkovou) předpokládanou hodnotou. Pokud je v předmětném zadávacím řízení připuštěno, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí veřejné zakázky, je rovněž přípustné, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí nejen sám, ale případně na určitou část i ve sdružení s jiným dodavatelem. Účelem ustanovení § 69 ZVZ je zabránit tomu, aby jeden subjekt získával výhodu v zadávacím řízení tím, že v jedné soutěži bude zastoupen v různých obměnách vícekrát s různými variantami nabídek. V daném případě však jsou jednotlivé části samostatné, každá z nich vede k uzavření jiné smlouvy, a tedy tyto podané nabídky si vzájemně nekonkurují. Podané nabídky proto není možné podle ZVZ vyřadit.

  § 69 a části zakázky

  14.09.2007 Zakázka je rozdělena na části. Dodavatelé mohou předložit nabídky na jednu, více nebo všechny části zakázky. Dodavatel předložil společnou nabídku s jiným dodavatelem, v které je společná pouze část A veřejné zakázky. Dodavatel vedle toho přeložil ještě samostatnou nabídku na část B zakázky. Jde v tomto případě o porušení § 69 a je třeba tyto nabídky vyloučit? Michael Issa Aon Stach ČR, s.r.o

  Podle § 98 odst. 4 ZVZ platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li se ZVZ jinak. Fakticky je tedy každá část veřejné zakázky zadávána jako samostatná zakázka, přičemž všechny části jsou spojeny pouze společným oznámením zadávacího řízení a společnou (celkovou) předpokládanou hodnotou. Pokud je v předmětném zadávacím řízení připuštěno, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí veřejné zakázky, je rovněž přípustné, aby jeden dodavatel předložil nabídky na více částí nejen sám, ale případně na určitou část i ve sdružení s jiným dodavatelem. Účelem ustanovení § 69 ZVZ je zabránit tomu, aby jeden subjekt získával výhodu v zadávacím řízení tím, že v jedné soutěži bude zastoupen v různých obměnách vícekrát s různými variantami nabídek. V daném případě však jsou jednotlivé části samostatné, každá z nich vede k uzavření jiné smlouvy, a tedy tyto podané nabídky si vzájemně nekonkurují. Podané nabídky proto není možné podle ZVZ vyřadit.

  Vzdání se námitek

  12.09.2007 Dobrý den, měl bych otázku k možnosti, kterou dává ZVZ v §110 odst. 7 -tzn. k možnosti uchazečů vzdát se písemně práva na podání námitek. Dle mého názoru je možné, aby se všichni uchazeči, kteří podali nabídku, ale nebyli zadavatelem vybráni, mohli vzdát svého práva na podání námitky (proti vyloučení nebo proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky). Prakticky by tak šel urychlit podpis smlouvy bez nutnosti čekat 15 dní na možná podání námitek (přemýšlím zejm. o případech časové tísně). Vycházím ovšem z předpokladu, že námitky mohou podávat pouze uchazeči, kteří podali nabídky, a kteří mohou tyto námitky vznášet. Je tento předpoklad správný resp. lze tuto konstrukci možné provádět v souladu se ZVZ? Děkuji P.M.

  Ustanovení § 110 odst. 7 ZVZ dává skutečně možnost vzdát se práva na podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení a proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, a to až po vzniku tohoto práva. Pokud se všichni uchazeči, kteří mají právo na podání námitek v okamžiku doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (tedy zejména ti, kterým nebyla veřejná zakázku přidělena, ale i vybraný uchazeč, a rovněž ti, kteří byli ze zadávacího řízení vyloučení, pokud jim dosud neuplynula lhůta pro podání námitek), vzdají tohoto práva, je možné, jak správně v dotazu uvádíte, urychlit podpis smlouvy bez nutnosti čekat 15 dní na možné podání námitek. Tento postup je smyslem existence citovaného ustanovení zákona, které ovšem bude nejčastěji možné využít v případě, kdy v zadávacím řízení zůstal pouze jeden uchazeč (ať už proto, že jeho nabídka zbyla v řízení nebo byla podána jako jediná nebo že se jedná o jednací řízení bez uveřejnění s jedním uchazečem). I vybranému uchazeči totiž svědčí právo na podání námitek, kterého se tedy musí podle § 110 odst. 7 ZVZ případně vzdát. I po rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky mají (přinejmenším teoreticky) možnost podat námitky i jiní dodavatelé z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 110 odst. 4 ZVZ, tedy proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení, takové námitky by se však pohybovaly v režimu § 110 odst. 3 ZVZ a není na ně vázána 15 denní blokační lhůta ve vztahu k podpisu smlouvy (takové námitky tedy buď budou do okamžiku podpisu smlouvy podány a bude nutné je vyřídit nebo nikoliv a pak není nutné tuto pouhou možnost brát při podpisu smlouvy v potaz).

  Zrušení zadávacího řízení (6)

  12.09.2007 V otevřeném řízení se nám přihlásilo šest uchazečů, z nichž pouze jeden splnil kvalifikační předoklady (pět ostatních nepředložilo prohlášení o vázanosti uchazeče nabídkou dle § 68/2 a byli tak vyloučeni). Existuje jakákoliv možnost jak toto zadávací řízení zrušit a následně jej znovu zahájit? Smyslem zadávacího řízení je vybrat si nejvýhodnější nabídku a nikoliv eliminovat téměř všechny nabídky na "formálních" zákonných požadavcích a pak být nuceni uzavřít smlouvy s tím jediným, který zůstal. Děkuji za odpověď.

  Situace, ve které v zadávacím řízení zůstane ve fázi hodnocení pouze jedna nabídka (ať už proto, že byla podána pouze jedna nabídka, nebo proto, že ostatní nabídky byly vyřazeny), není automatickým důvodem ke zrušení zadávacího řízení. V tomto případě ovšem logicky nemůže hodnotící komise provádět hodnocení, protože nemá nabídku s čím srovnat (jak ostatně výslovně uvádí § 79 odst. 6 ZVZ). Zadavatel však zároveň není povinen nabídku zcela automaticky akceptovat, avšak musí provést ekonomickou úvahu, zda je nabídka dostatečně výhodná či nikoliv. Pokud má zadavatel za to, že nabídka není ekonomicky dostatečně výhodná, může zadávací řízení zrušit s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (ustanovení § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ lze vzhledem k nejasné formulaci použít pouze na případy, kdy je podána jediná nabídka, avšak nikoliv na případy, kdy tato situace nastane v důsledku vyřazení ostatních podaných nabídek). Toto zrušení však nedává zadavateli právo zahájit nové zadávací řízení jako jakékoliv nestandardní řízení (např. jednací řízení s uveřejním nebo jednací řízení bez uveřejnění). Pro úplnost dodáváme, že předložení prohlášení o vázanosti nabídkou podle § 68 odst. 2 ZVZ není kvalifikačním požadavkem, nýbrž obsahovým požadavkem na nabídku. Jeho nepředložení však je důvodem k vyřazení nabídky, který není za stávající právní úpravy možné zhojit.

  Obsah nabídky

  11.09.2007 Nabídka má obsahovat návrh smlouvy o dílo podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče a prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty. Jak má vypadat to čestné prohlášení? Děkuji za odpověď.

  ZVZ nestanoví žádnou závaznou formu tohoto prohlášení, závazný je pouze jeho obsah, z nějž musí být zřejmé, že uchazeč je vázán obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty. Formální požadavky na zpracování prohlášení o vázanosti může stanovit zadavatel v zadávací dokumentaci (např. požadavek na umístění prohlášení na krycím listě), dle našeho názoru však pro nesplnění takových formálních požadavků nelze uchazeče vyloučit (za předpokladu, že obsahově je prohlášení v souladu s § 68 odst. 2 ZVZ).

  Hodnotící kritériu.m

  10.09.2007 Mohu reference použít jako hodnotící kritérium? Děkuji

  Ne, požadavek na předložení seznamu referenčních zakázek je jedním z technických kvalifikačních předpokladů a jako takový nemůže být použit pro vlastní hodnocení nabídek, což je výslovně uvedeno v § 50 odst. 4 ZVZ. Použití referencí (či jiného kvalifikačního předpokladu) jako hodnotícího kritéria by bylo možné připustit pouze v případě veřejných zakázek malého rozsahu, u nichž zadavatel nemusí postupovat v režimu zákona.

  Veřejná zakázka malého rozsahu (1)

  07.09.2007 Je podle zákona 137/2006 povinné oznámit výsledek zadávacího řízení ( § 83), jedná-li se o veřejnou zakázku malého rozsahu, konkrétně zakázku na stavební práce, jejíž cena bez nepřesáhne 6 mil. Kč?

  Z ustanovení § 18 odst. 3 ZVZ vyplývá, že při dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace není zadavatel povinen zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu ZVZ. Pokud tedy zadavatel využije této výjimky z působnosti zákona, není povinen zasílat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Pokud však veřejný zadavatel zahájí zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro podlimitní, příp. nadlimitní veřejné zakázky, tj. pokud zahájí zadávací řízení v režimu ZVZ, je dle § 26 odst. 5 ZVZ povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona a vztahuje se na něj tedy rovněž povinnost zaslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

  Veřejná zakázka malého rozsahu

  07.09.2007 Je podle zákona 137/2006 povinné oznámit výsledek zadávacího řízení ( § 83), jedná-li se o veřejnou zakázku malého rozsahu, konkrétně zakázku na stavební práce, jejíž cena bez nepřesáhne 6 mil. Kč?

  Z ustanovení § 18 odst. 3 ZVZ vyplývá, že při dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace není zadavatel povinen zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu ZVZ. Pokud tedy zadavatel využije této výjimky z působnosti zákona, není povinen zasílat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Pokud však veřejný zadavatel zahájí zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro podlimitní, příp. nadlimitní veřejné zakázky, tj. pokud zahájí zadávací řízení v režimu ZVZ, je dle § 26 odst. 5 ZVZ povinen postupovat podle příslušných ustanovení zákona a vztahuje se na něj tedy rovněž povinnost zaslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

  Zrušení zadávacího řízení (10)

  07.09.2007 Prosím o informaci, jaký je správný postup, hlavně termínový, v případě, že jediní dva uchazeči o zakázku byli vyloučeni hned při otevírání obálek, protože nedodali výpisy z RT a dokumenty byly chybně podepsané. Obratem byli vyrozmuměni o vyloučení. Tím, pádem žádný uchazeč nezbyl a proto jsem podle § 84 1b) bez zbytečného odkladu zrušila zadávací řízení. Měla jsem počkat 14 dní na případné odvolání uchazečů ?? Je vůbec přípustné, aby se uchazeč odvolal proti rozhodnutí, které je založeno na skutečnosti, že nebyly dodány doklady o splnění základních kvalifikačních předpokladů ?? Je na tom něco k odvolání? Děkuji RK

  Ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ stanoví, že zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé. Při jeho výkladu je však třeba vzít v úvahu ustanovení § 110 odst. 4 ZVZ, které upravuje postup podávání námitek mimo jiné proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a stanoví lhůtu 15 dnů po doručení rozhodnutí zadavatele, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu ani zrušit zadávací řízení. To znamená, že vyloučení dodavatele nastává v podstatě až tehdy, pokud zadavatel v dané lhůtě neobdržel námitky, a zadavatel tedy musí počkat 15 dnů, než o zrušení zadávacího řízení rozhodne. ZVZ dává možnost dodavatelům podat námitky za stanovených podmínek v podstatě proti jakýmkoliv úkonům zadavatele včetně rozhodnutí o vyloučení z důvodu neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů. Dodavatelé toto právo mají bez ohledu na to, že v konkrétním případě se může zdát, že neexistuje žádný důvod pro podání námitek. Obecně však nelze nikdy vyloučit případ, že posouzení kvalifikace nebylo zadavatelem provedeno správně apod.

  Zrušení zadávacího řízení (5)

  07.09.2007 Prosím o informaci, jaký je správný postup, hlavně termínový, v případě, že jediní dva uchazeči o zakázku byli vyloučeni hned při otevírání obálek, protože nedodali výpisy z RT a dokumenty byly chybně podepsané. Obratem byli vyrozmuměni o vyloučení. Tím, pádem žádný uchazeč nezbyl a proto jsem podle § 84 1b) bez zbytečného odkladu zrušila zadávací řízení. Měla jsem počkat 14 dní na případné odvolání uchazečů ?? Je vůbec přípustné, aby se uchazeč odvolal proti rozhodnutí, které je založeno na skutečnosti, že nebyly dodány doklady o splnění základních kvalifikačních předpokladů ?? Je na tom něco k odvolání? Děkuji RK

  Ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ stanoví, že zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé. Při jeho výkladu je však třeba vzít v úvahu ustanovení § 110 odst. 4 ZVZ, které upravuje postup podávání námitek mimo jiné proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a stanoví lhůtu 15 dnů po doručení rozhodnutí zadavatele, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu ani zrušit zadávací řízení. To znamená, že vyloučení dodavatele nastává v podstatě až tehdy, pokud zadavatel v dané lhůtě neobdržel námitky, a zadavatel tedy musí počkat 15 dnů, než o zrušení zadávacího řízení rozhodne. ZVZ dává možnost dodavatelům podat námitky za stanovených podmínek v podstatě proti jakýmkoliv úkonům zadavatele včetně rozhodnutí o vyloučení z důvodu neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů. Dodavatelé toto právo mají bez ohledu na to, že v konkrétním případě se může zdát, že neexistuje žádný důvod pro podání námitek. Obecně však nelze nikdy vyloučit případ, že posouzení kvalifikace nebylo zadavatelem provedeno správně apod.

  Zrušení řízení

  06.09.2007 Dobrý den, dotaz: je nutno zrušit řízení, jedná-li se o veřejnou zakázku na služby (čistě jen projektová dokumentace) a pro oznámení na CA bylo chybně užito formuláře pro sektorového zadavatele namísto pro veřejného zadavatele. Srovnáním obou druhů formulářů nenalézáme podstatné rozdíly, uchazeč má všechny relevantní údaje. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku v otevřeném řízení. Děkuji.

  Uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení zahajuje zadavatel v souladu s § 26 odst. 1 ZVZ zadávací řízení. Volbou druhu formuláře, který je použit, přitom zadavatel rozhoduje o tom, v jakém režimu bude zadávací řízení prováděno (tedy zejména podle pravidle platných pro veřejného nebo sektorového zadavatele). Přestože se označení druhu formuláře může zdát být podružnou otázkou, zejména vzhledem k tomu, že jak formulář oznámení otevřeného řízení veřejným zadavatelem, tak oznámení otevřeného řízení sektorovým zadavatelem obsahují obdobné údaje, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že tímto formulářem se zadávací řízení dostává do zcela jiného právního režimu z hlediska mnoha ustanovení ZVZ. Ustanovení § 147 odst. 8 ZVZ sice umožňuje zadavateli, aby provedl v uveřejněném vyhlášení úpravy, tímto postupem však nelze napravit volbu špatného formuláře a zadávací řízení je třeba zrušit a zahájit znovu (obdobně by nebylo možné změnit například omylem zahájenou soutěž o návrh na otevřené řízení).

  Dodání novějšího tipu zboží než bylo uvedeno v nabídce

  06.09.2007 Dobrý den, je možné, aby výherce veřejné zakázky dodal po dohodě se zadavatelem novější tip zboží (skeneru), než uvedl v nabídce a to proto, že v době podávání nabídek a jejich hodnocení nebyl ještě na trhu? Je technologicky výhodnější a cenově srovnatelný s nabízeným tipem. Díky za odpověď.

  ZVZ tuto otázku výslovně neřeší a standardně musí smlouva a poskytnuté plnění odpovídat nabídce vybraného uchazeče. Pokud bude novější typ zboží dodán za naprosto identických podmínek, jako bylo uvedeno v nabídce (zejména cena, ale i další podmínky plnění), bez jakýchkoliv změn či úprav, je zřejmě možné takový postup výjimečně připustit (rovněž s ohledem na § 45 a 46 ZVZ, zejména § 46 odst. 6 a 7 ZVZ které stanoví, že zadavatel je povinen přijmout (byť se zde hovoří o nabídce) plnění, které rovnocenným způsobem splňuje požadavky stanovené v zadávacích podmínkách). Je však na zodpovědnosti zadavatele, aby v případě kontroly prokázal, že přijaté plnění je pro něj skutečně výhodnější, a že nedošlo k diskriminačnímu zvýhodnění vybraného uchazeče.

  Jistota (1)

  03.09.2007 V rámci zadávacího řízení bylo požadováno po uchazečích poskytnutí jistoty. Zákon upravuje pouze uvolnění pěněžní jistoty, tj. jistoty poskytnuté formou složení peněžní částky na účet zadavatele. Uchazeč může rovněž zvolil formu bankovní záruky. Kdy zadavatel uvolní uchazeči tuto jistotu, resp. vratí bankovní záruku např. v případě, že je uchazeč vyloučen nebo bylo doručeno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nebo uzavřena smlouva. Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 67 ZVZ výslovně neřeší, zda může uchazeč požadovat vrácení originálu listiny bankovní záruky nebo zda má zadavatel povinnost ji uvolnit (např. po vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení). Vzhledem k tomu, že ZVZ výslovně hovoří pouze o vracení peněžní jistoty, a s ohledem na § 155 ZVZ, který stanoví zadavateli povinnost archivovat dokumentaci o veřejné zakázce, jejíž součásti je mimo jiné i úplné znění originálů všech nabídek, lze dovodit, že takový postup není možný. Bankovní záruku tedy zadavatel nevrací, a to ani na případnou žádost uchazeče.

  Dodávka v různých účetních obdobích

  31.08.2007 Dobrý den, prosím o odpověď na otázku: Může zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky, pokud chce dodávku stejného zboží realizovat ve dvou po sobě jdoucích účetních období? Nebo je povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky součtem předpokládané ceny obou dodávek, i když budou realizovány v různých účetních obdobích? Děkuji

  Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky v § 13 a násl. ZVZ ani právní teorie veřejných zakázek neumožňuje dělit předmět veřejné zakázky s ohledem na skutečnost, do jakých účetních období plnění spadá, pokud se podle ostatních pravidel pro agregaci plnění (zejména věcná souvislost plnění) jedná o jednu veřejnou zakázku. V takovém případě je tedy nutné stanovit předpokládanou hodnotu jako součet obou částí dodávek a plnění zadat jako jednu veřejnou zakázku.

  Výběrová/hodnotící kritéria

  29.08.2007 Je možné, ať už se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na dodávku osobních automobilů či veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku osobních automobilů, zahrnout mezi hodnotící kriteria ukazatele typu rozvor kol, zdvihový objem motoru a typ karoserie, aniž by byl zadavatel nařčen ze stanovení diskriminačních kritérií?

  Podle § 45 odst. 3 ZVZ nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel proto může požadovat nejrůznější technické parametry tehdy, pokud pro tento požadavek je objektivní důvod. Zadavatel má bezpochyby právo rozhodnout o tom, jaké plnění a v jaké kvalitě bude požadovat (tj. například o jakou třídu automobilu se má jednat, jaká má být výbava, jaké mají být jízdní vlastnosti apod.). Naopak, v rozporu se ZVZ by takové požadavky byly tehdy, pokud by jejich účelem bylo obejití zákazu požadovat konkrétní značku automobilu (např. stanovením požadavku na naprosto přesný rozvor kol, který odpovídá pouze určité, zadavatelem preferované značce vozu). Použití těchto technických parametrů jako hodnotících kritérií je poněkud problematické, avšak není vyloučeno. Zadavatel by musel specifikovat, jak bude nabídnuté parametry hodnotit. Není totiž zcela zřejmé, jak například rozvor kol či typ karoserie ovlivňuje kvalitu nabídnutého automobilu, respektive, jakou hodnotu má dodavatel nabídnout, aby jeho nabídka byla hodnocena co nejlépe. Vhodnější by proto bylo používat spíše výkonností parametry automobilu (výkon, spotřeba, zrychlení apod.).

  Elektronické tržiště

  27.08.2007 Zadail jsme poptávkové řízení v rámci elektronického tržiště. Dostali jsme čtyři nabídky, ale pátá nabídka přišla doporučeně v zalepené obálce. Jak nyní postupovat?

  ZVZ otázky fungování elektronických tržišť neřeší. V daném případě se (pokud jste veřejným zadavatelem) pohybujete v rovině veřejných zakázek malého rozsahu, pro něž § 18 odst. 3 ZVZ stanoví pouze povinnost dodržení tří základních zásad zákona, tj. transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Ze stejných principů je třeba vycházet rovněž, pokud jste zadavatelem sektorovým a jedná se o podlimitní veřejnou zakázku nebo veřejnou zakázku malého rozsahu. Je proto třeba se řídit provozním řádem daného elektronického tržiště (předpokládáme nicméně, že pravidla elektronických tržišť vyžadují elektronické podání nabídky).

  Finanční a ekonomická způsobilost u VZ

  27.08.2007 V některých VŘ musí uchazeč prokázat svou finančně-ekonomickou způsobilost originálem zpracované rozvahy, která nesmí mít záporný HV. Vlastní dotaz: je možné tuto doložit originálem zpracované rozvahy hlavního subdodavatele zakázky?

  Ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ dává dodavateli možnost prokázat chybějící kvalifikaci (s výjimkou základních kvalifikačních předpokladů a výpisu z obchodního rejstříku) prostřednictvím subdodavatele, přičemž v ZVZ tato možnost není dále omezena. Její rozsah však není zcela jednoznačný a bude zřejmě přesně vymezen až na základě rozhodovací praxe ÚOHS. Z požadavků na obsah smlouvy se subdodavatelem lze však dovodit, že se musí jednat o reálné prokázání, tj. dodavatel musí mít možnost skutečně se zdroji subdodavatele disponovat. Prokazování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele je poněkud problematické. V daném případě totiž není zcela jasné, co vlastně subdodavatel místo dodavatele prokazuje, respektive, co mu poskytuje k dispozici. Tato úvaha by naznačovala, že prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu prostřednictvím subdodavatele spíše není možné. Vzhledem k neexistenci zákonného omezení však je nutno až do vydání „precedenčního“ rozhodnutí ÚOHS, doporučit zadavatelům, aby takovýto způsob prokázání kvalifikace akceptovali. Pro úplnost dodáváme, že požadavek na kladný hospodářský výsledek není příliš vhodným kritériem, neboť i ekonomicky zdravá společnost může mít záporný hospodářský výsledek (např. proto, že je zatížena splácením úvěrů, které byly použity na její rozvoj) a naopak.

  Atestace elektronického nástroje

  25.08.2007 Dobrý den, dovoluji si požádat o zodpovězení následujícího dotazu. Vzhledem k tomu, že naše organizace je z pohledu ZVZ veřejným zadavatelem, je dle zákona povinna vhodným způsobem zveřejnit výběrová řízení, která uskutečňuje podle tohoto zákona. Jedná se zejména o úřední desky, příp. webové stránky (nejedná se o uveřejnění na USISVZ). Nejsme však klasickým státním úřadem, z tohoto důvodu úřední desku nevlastníme a je nutno veřejné zakázky zveřejňovat na vlastních webových stránkách. Je v takovém případě nutno požádat MI ČR o atestační řízení pro webové stránky? Jak je to s používáním e-mailu (Microsoft Outlook) např. pouze pro zasílání určitých formulářů či výkazů výměr uchazečům? V případě že je atestace nutná, co je, prosím, třeba učinit a jaká je cena za tuto atestaci? Můj dotaz na MI ČR nebyl od začátku roku doposud zodpovězen. Předem děkuji za odpověď.

  Podle § 149 odst. 2 ZVZ je možné použít elektronické nástroje v zadávacím řízení pouze tehdy, jsou-li atestovány. Podle první věty téhož ustanovení jsou elektronickým nástrojem jakákoliv technická zařízení nebo programová vybavení, která jsou spojená se sítí nebo službou elektronických komunikací a prostřednictvím této sítě nebo služby umožňují provádění úkonů podle ZVZ v elektronické podobě. Elektronickým nástrojem podle tohoto ustanovení jsou tedy i internetové stránky, na kterých zadavatel uveřejňuje informace o veřejných zakázkách nebo které zadavatel používá k poskytování zadávací dokumentace. Elektronickým nástrojem podle ZVZ je i software, který umožňuje zasílání určitých informací v zadávacích řízeních e-mailem. Tyto elektronické nástroje tedy podléhají povinnosti atestace podle § 149 odst. 2 ZVZ a prováděcí vyhlášky č. 326/2006 Sb. V daném případě se jedná o tzv. malý elektronický nástroj podle § 3 odst. 3 vyhlášky, který neumožňuje příjem nabídek, respektive žádostí o účast. Poplatek za atestaci činí v těchto případech 100 Kč. Bližší podrobnosti týkající se atestace lze nalézt v citované vyhlášce (viz např. http://www.portal-vz.cz/uploads/legislativa/Sbirka_zakonu_100_vyhlasky_k_ZVZ.pdf). Orgánem, který je pověřen prováděním atestace je na základě zákona č. 110/2007 Sb., kterým bylo zrušeno Ministerstvo informatiky a kterým byl rovněž byl novelizován v tomto směru ZVZ, s účinností od 1. června 2007 Ministerstvo vnitra, na které je třeba se v této záležitosti obrátit.

  Chráněná pracovní dílna

  22.08.2007 § 101 zákona o VZ řeší v 1. a 2. odst. zvýhodnění dodavatele, kteý provozuje chráněnou pracovní dílnu a dodavatele, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením. V ostatních odstavcích se již pojem chráněná pracovní dílna neuvádí a zákon hovoří pouze o dodavatelích zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením. Dotaz je následující: Jaké je postavení dodavatele provozujícího chráněnou pracovní dílnu, pokud podá nabídku do veřejné soutěže? tzn. Vztahují se na tohoto dodavatele ustanovení § 101 odst. 3 až 7 a v jakém rozsahu? Musí tento dovatel splňovat podmínku týkající se počtu zaměstnanců, nebo postačuje fakt, že se jedná o chráněnou pracovní dílnu? (Z č. 435/2004 počty zaměstnanců u chráněné pracovní dílny neřeší - uvádí pouze % těchto zaměstnanců.) Děkuji za zodpovězení dotazu a jsem s pozdravem Mgr. Hana Seibertová Zařízení služeb pro MV

  Ustanovení § 101 ZVZ obsahuje dvě samostatná zvýhodnění pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, která jsou na sobě nezávislá. Odstavce 1 až 4 obsahují novou možnost, aby zadavatel vyhradil účast v určitém zadávacím řízení pouze dodavatelům, kteří provozují chráněnou dílnu nebo program chráněného zaměstnání, přičemž posouzení tohoto jejich statusu by se provádělo pouze podle zákona o zaměstnanosti. Na základě takové výhrady by se pak dodavatelé nesplňující tuto podmínku nemohli řízení vůbec účastnit. Pokud však zadavatel tuto výhradu nevyužije (nařízení vlády dle odstavce 4 nebylo dosud vydáno), neplyne z odstavců 1 až 4 pro tyto subjekty žádná výhoda. Toto zvýhodnění, které je převzato z evropských zadávacích směrnic, lze použít i v případě nadlimitních veřejných zakázek. Naproti tomu odstavce 5 až 7 obsahují obdobné zvýhodnění, které bylo obsaženo již v zákoně č. 40/2004 Sb., které se uplatní v zadávacím řízení automaticky, avšak pouze v případě podlimitních veřejných zakázek a v otevřeném nebo užším řízení na dodávky nebo služby (tedy například nikoliv ve zjednodušeném podlimitním řízení). V tomto případě musí dodavatel, pokud chce využít procentuálního zvýhodnění, prokázat požadované počty zaměstnanců, na druhou stranu však nemusí prokazovat status chráněné dílny ani chráněného zaměstnání.

  Zrušení veřejné zakázky malého rozsahu (1)

  18.08.2007 Možná triviální dotaz, ale: po zrušení zadávacího řízení zakázky malého rozsahu - je povinen zadavatel spolu s oznámením o zrušení vrátit nabídky uchazečům? Je to obecné pravidlo? Děkuji za odpověď.

  Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není zákonem regulováno nad rámec povinnosti dodržení základních zásad stanovených v § 6 ZVZ, tedy transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Povinnost vracet nabídky v případě zrušení řízení z těchto zásad nelze vyvodit, bude proto rozhodující, co zadavatel uvedl ve vyhlášení řízení (výzvě k podání nabídek). Složitější je situace, pokud zadavatel ve vyhlášení či výzvě neuvedl v tomto směru nic. Zde ovšem můžeme vyjít analogicky z postupů při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. ZVZ povinnost vracet uchazečům nabídky v případě zrušení řízení neukládá, naopak, ukládá v § 155 ZVZ zadavateli, aby originály nabídek ve všech případech po dobu 5 let archivoval. Stejný postup lze proto zadavateli doporučit i při zadání veřejné zakázky malého rozsahu.

  Společné prokazování kvalifikačních předpokladů

  18.08.2007 Nabídku podává více uchazečů společně. Je dostatečné, pokud splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d) prokáží v souladu s § 51 odst. 5 všichni dodavatelé společně tak, že každý z nich prokáže splnění části kvalifikace doložením: - části živnostenských oprávnění, - části referencí, - části požadovaného obratu, kdžy v součtu bude dodržena požadovaná minimální úroveň (každý má dvě z celkem tří požadovaných referencí; každý bude mít obrat 20 mil.Kč - vyžadován je obrat 30 mil. Kč)?

  Úprava prokazování splnění kvalifikace v novém ZVZ je (na rozdíl od předchozí právní úpravy a v souladu s evropskými zadávacími směrnicemi a příslušnými rozsudky ESD) mnohem flexibilnější. Nový ZVZ tak umožnil mimo jiné tzv. „sčítání“, tj. způsob prokazování kvalifikace, při kterém více uchazečů podávajících společnou nabídku prokáže jednotlivé kvalifikační předpoklady tak, že je splní společně. Nová právní úprava však přináší rovněž některé otázky, ke kterým dosud neexistuje relevantní rozhodovací praxe ÚOHS. Prokázání oprávnění k podnikání nečiní žádné problémy a je tedy možné, aby každý ze členů sdružení předložil např. jeden z požadovaných živnostenských listů. Složitější je otázka prokazování referencí nebo obratu. Zatímco doslovný výklad ZVZ by nasvědčoval spíše tomu, že postup, který uvádíte ve svém příkladu, je možné použít, je podle našeho názoru nutné přihlédnout i ke smyslu prokazování kvalifikace. Je proto třeba si položit otázku, zda dva subjekty s jednou referencí jsou rovnocenné jednomu subjektu se dvěma referencemi či zda dva subjekty s menším obratem jsou stejně stabilní jako jeden subjekt s obratem dvojnásobným. Odborné názory v tomto směru se liší. Obecně je možno říci, že problematické jsou z tohoto hlediska veškeré ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady, zatímco technické kvalifikační předpoklady (včetně referencí) zdaleka takové problémy nezpůsobují. Položený dotaz bohužel nelze uspokojivě vyřešit výkladem zákona a pochybnosti s konečnou platností odstraní až případná budoucí novelizace. Do doby vydání „precedentního“ rozhodnutí ÚOHS nelze než zadavatelům doporučit, aby z opatrnosti vycházeli spíše z doslovného výkladu ZVZ a tyto způsoby prokázání kvalifikace uznávali, a naopak dodavatelům, aby při zvažování těchto možností byli spíše obezřetní.

  Stáří dokladů podle §57 zákona

  16.08.2007 Finanční úřad vystavil doklad podle §53, odst.2, písm.b) s datem 30.4.2007. Uvnitř dokladu ale uvedl, že uchazeč nemá v evidenci nedoplatky k datu 24.4.2007. Lhůta pro prokazování kvalifikačních předpokladů byla stanovena na 23.7.2007. Zadavatel vyloučil uchazeče ze soutěže z důvodu nepředložení dokladu,ne staršího 90 dnů, resp. řídil se datem 24.4.2007, nikoliv datem vydání dokladu, tedy stáří doklaldu. Je posouzení stáří dokladu správné nebo ne? Posuzuje se stáří dokladu ve vztahu k datu jeho vydání a nebo se posuzuje samotné splnění kvalifikačního předpokladu ke lhůtě prokázání - otevírání obálek, to je k datu, uvedenému v potvrzení finančního úřadu?

  Podle ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ nesmí být doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů starší 90 kalendářních dní k poslednímu dni lhůty pro prokázání kvalifikace. Z dikce zákona proto vyplývá, že rozhodujícím je datum vystavení dokladu, nikoliv datum, ke kterému byla určitá skutečnost aktualizována apod. a které je uvedeno v dokladu. Zadavatel tedy podle našeho názoru uchazeče vyloučil ze zadávacího řízení v rozporu se ZVZ. Pokud měl zadavatel pochybnosti o prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu, mohl rovněž vyzvat dodavatele k poskytnutí dodatečných informací nebo dokladů v souladu s § 59 odst. 4 ZVZ.

  Prokazování kvalifikace - zahraniční dodavatel

  15.08.2007 Podle §53 odst 1f splňuje základní kvalifikační předpoklady dodavatel - který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele. Pokud tedy to soutěže budou vstupovat společně dva dodavatelé a jeden z nich bude ze zahraniční, potom bude muset na základě citovaného pargrafu předložit osvědčení finančního úřadu ze země kde sídlí, jak ale má podat potvrzení z České republiky když zde nepodniká. Pokud ho opravdu musí předložit potom mně zajímá kde se ho má domáhat?

  Zahraniční dodavatel prokazuje splnění některých základních kvalifikačních předpokladů (mj. kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. f)) jak ve vztahu k zemi svého sídla, tak ve vztahu k ČR. Pokud jde o způsob prokazování tohoto kvalifikačního předpokladu, dle našich informací vydává potvrzení o daňových nedoplatcích pro zahraniční osoby Finanční úřad pro Prahu 1.

  Zadání zakázky veřejnému zadavateli

  14.08.2007 Společnost ve 100%-ním vlastnictví obce provádí činnost, která je uspokojováním potřeby veřejného zájmu a nemá obchodní ani průmyslovou povahu (např. odvoz komunálního odpadu). Mimoto společnost provádí další činnosti a celkový objem dodávek a služeb poskytovaných obci (vlastníkovi) je nižší než 80% jejího obratu. Této společnosti nebyla ani udělena žádná výhradní práva. Bude-li chtít obec této společnosti zadat zakázku na cokoli (např. uvedený svoz odpadu) v hodnotě vyšší než 2 mil. Kč, bude tak moci učinit pouze postupem zadávacího řízení podle zákona, ačkoli tato společnost je sama veřejným zadavatelem?

  Skutečnost, že potencionální dodavatel je rovněž zadavatelem podle ZVZ, nemá žádný vliv na jeho postavení v zadávacím řízení, pokud nejsou splněny podmínky pro použití výjimky podle § 18 odst. 1 písm. k) ZVZ (které v daném případě splněny nejsou). Pro možnost přímého zadání veřejné zakázky bez zadávacího řízení je třeba splnit veškeré podmínky stanovené v § 18 odst. 1 písm. j) ZVZ. Jednou ze stanovených podmínek je podmínka výkonu převážné části své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele, který subjekt založil nebo zřídil. Tuto podmínku je však třeba vykládat ve světle příslušných rozhodnutí Evropského soudního dvora, zejména rozsudku C-340/04 Carbotermo, který byl vydán až po publikaci ZVZ ve Sbírce zákonů ČR a který proto není v textu ZVZ dosud zohledněn. Z tohoto rozsudku vyplývá, že subjekt musí vykonávat téměř veškerou svoji činnost ve prospěch veřejného zadavatele, přičemž jakákoliv jiná činnost musí mít pouze nahodilý a okrajový charakter. Pokud tedy společnost vykonává vedle činnosti pro předmětného zadavatele plánovitě ještě jinou činnost, je třeba na ni pohlížet jako na standardního soutěžitele, který se musí o veřejné zakázky ucházet v zadávacích řízeních.

  Uspokojování potřeb veřejného zájmu

  14.08.2007 V dokumentu na adrese: http://www.portal-vz.cz/uploads/Metodicke_pokyny/Metodika_final_uprMMR_2006_10_13.pdf uvádíte, že veřejným zadavatelem podle §2 odst. 2 pís. d) je např. "společnost založená územně samosprávným celkem, která pro tento územně samosprávný celek vykonává činnosti svěřené územně samosprávnému celku zákonem do jeho samostatné působnosti; může se jednat např. o odvoz komunálního odpadu, údržbu zeleně, čištění komunikací atp.". Do samostatné působnosti obcí (záležitosti v zájmu obce pokud nejde o přenesenou působnost) ovšem patří spousta činností, které vykonávají běžné komerční společnosti. Je tedy těžké určit, která z činností je uspokojováním potřeby veřejného zájmu. Vždyť svoz komunálního odpadu provádějí i soukromé společnosti. Co například činnost "správy bytů", je také ve veřejném zájmu, jestliže se bude jednat o byty ve vlastnictví obce?. Existuje nějaká pomůcka, jak správně rozhodnout, zda společnost založená městem uspokojuje potřeby veřejného zájmu? Existuje pro ČR nějaký seznam veřejnoprávních subjektů, který je přílohou č. III Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES?

  Definice veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ je interpretačně poměrně obtížná. Proto je velmi těžké či dokonce nemožné vymezit nějaké jednoduché kritérium, které by bylo možné aplikovat pro rozhodnutí o tom, zda subjekt podmínky citovaného ustanovení splňuje či nikoliv. Každý případ je nutno posuzovat individuálně podle kritérií, které jsou uvedeny mimo jiné právě ve Vámi citované metodice, případně v přehledu judikatury Evropského soudního dvora, který je rovněž dostupný na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. Obecně se však jedná o takové činnosti, nad kterými si veřejné orgány hodlají ponechat rozhodující vliv. Fakticky se většinou bude jednat o činnosti, které nejsou vykonávány v běžném tržním prostředí a primárně za účelem dosažení zisku, ale za účelem naplnění určitých potřeb, které má například obec pro své občany zajistit. Výše uvedené neznamená, že by se nemohlo jednat o činnosti, které vykonávají rovněž soukromé společnosti, nebo činnosti, které jsou ziskové, přestože to není jejich primárním cílem. Seznam veřejnoprávních subjektů, na který odkazujete, dosud pro ČR vytvořen nebyl. Jeho vytvoření však výše uvedené problémy nevyřeší zcela, neboť je svou povahou nevyčerpávající. Lze předpokládat, že seznam by se (na základě analogie se seznamy subjektů ze „starých“ členských zemí EU) spíše týkal právnických osob na úrovni ústředních orgánů a rozhodně by neobsahoval všechny zadavatele – jiné právnické osoby.

  Mimořádně nízká nabídková cena (1)

  13.08.2007 Je hodnotící komise oprávněna, resp. povinna, posuzovat výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky dle § 77 ZVZ i co do jednotlivých položek uvedených ve výkazu výměr? Jedná se o situaci, kdy celková nabídková cena se výrazně neodchyluje od ceny předmětu veřejné zakázky, avšak ceny uvedené uchazečem u určitých položek ve výkazu výměr (položkovém rozpočtu) jsou nepřiměřeně nízké. Je možné v tomto případě postupovat podle § 77, tj. vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění a eventuelně nabídku vyřadit?

  Ustanovení § 77 odst. 1 ZVZ hovoří o tom, že hodnotící komise si musí vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou podstatné pro výši nabídkové ceny. S ohledem na smysl tohoto ustanovení (jímž je zajištění toho, aby uchazeči ve svých nabídkách nenabízeli dumpingové ceny, za něž následně nebudou schopni veřejnou zakázku realizovat)) je třeba citované ustanovení vykládat tak v tom směru, že hodnotící komise je oprávněna vyžadovat vedle vysvětlení celkové ceny i vysvětlení jejích jednotlivých složek, pokud je možné je považovat za mimořádně nízké (a případně nabídku následně vyřadit). Tyto dílčí položky jsou právě těmi prvky nabídky, které jsou rozhodující pro výši nabídkové ceny. Zkreslení nabídkové ceny v dílčích položkách by vedlo k tomu, že uchazeč sice zdánlivě nabídne „normální“ cenu, její podrobný rozpočet však neodpovídá realitě. V této souvislosti pro úplnost dodáváme, že podstatou veřejné zakázky je poskytnutí plnění (dodávky, služby, stavební práce) za ekvivalentní protiplnění (zpravidla peníze). Z této definice pak vyplývá to, že uchazeč není oprávněn nabízet zadavateli části plnění zdarma nebo za cenu, která je podstatně nižší než cena tržní či obvyklá pokud není zdůvodněna objektivními příčinami podle § 77 odst. 2 ZVZ.

  Vysoká nabídková cena

  13.08.2007 Lze považovat nabídku za nepřijatelnou, jestliže "nepřiměřeně" převyšuje předpokládanou cenu, která byla vyčíslena na základě rozpočtu ze zpracované projektové dokumentace a rovněž potvrzena nezávislým kontrolním propočtem rozpočtu? V praxi jsme se již setkali se stavem, kdy všechny cenové nabídky byly v průměru o 15 % vyšší než předpokládaná cena, aniž by byl chybně zpracován rozpočet zadavatele. V důsledku toho by zadavatel uzavřel SOD na cenu, kterou by neměl finančně zajištěnu. Děkuji za odpověď

  Možnost vyloučení nabídky proto, že nabídková cena výrazně převyšuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přestože předpokládaná hodnota byla zadavatelem stanovena správně, ZVZ neobsahuje. Jestliže nabídka vyhoví všem požadavkům zadávací dokumentace a zákona, je zadavatel povinen ji hodnotit. Zadavatel je však oprávněn stanovit si již v zadávací dokumentaci limit pro nabídkovou cenu a určit tak maximální částku, kterou jsou uchazeči oprávněni nabídnout. V takovém případě pak překročení stanoveného limitu znamená nedodržení zadávacích podmínkek a příslušná nabídka musí být v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ vyřazena. Pro úplnost uvádíme, že situace, kdy zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistí, že na realizaci veřejné zakázky nebude mít dostatek finančních prostředků (např. nezíská dotaci, se kterou počítal) zřejmě opravňuje zadavatele ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ.

  Prodlení s podpisem smlouvy a zrušení zadávacího řízení

  07.08.2007 Dobrý den, dotaz se týká podlimitní veřejné zakázky na stavební práce. Zadavatel řádně zahájil otevřené zadávací řízení, komise posoudila a vyhodnotila nabídky. Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek předala zadavateli k podpisu. Zadavatel zprávu podepsal s prodlením 30 dní. Po dalších 15 dnech, kdy bylo uchazečům rozesláno oznámení o zadání zakázky a námitky nebyly podány byla zadavateli předána smlouva k podpisu s vybraným uchazečem. Tato smlouva však po 30 dnech stále není podepsána. Nyní zadavatel zastává názor, že vzhledem k tomu, že nemůže dodržet zadávací podmínky - konkrétně termín zahájení prací - zadávací řízení zruší. Může to tak být nebo je zadavatel povinen smlouvu podepsat? Kromě nutnosti posunutí termínu zahájení prací a současně termínu ukončení prací jiný problém se zakázkou není. Předem děkuji za odpověď

  Ustanovení § 82 ZVZ stanoví, že zadavatel uzavře smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dní po uplynutí lhůty pro podání námitek. S nedodržením této lhůty však zákon nespojuje žádné následky ani sankce; zejména z jejího nedodržení nevyplývá nemožnost smlouvu následně uzavřít. Naopak, rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky vzniká zadavateli kontraktační povinnost, tj. zadavatel je povinen smlouvu uzavřít (vybraný uchazeč by se této povinnosti mohl domáhat i soudně, případně požadovat náhradu škody). Zadavatel rovněž nemůže zadávací řízení zrušit, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v § 84 ZVZ (i v případě, že by se jednalo o zjednodušené podlimitní řízení, musí zadavatel zrušení objektivně zdůvodnit). Nemožnost dodržení termínu zahájení prací takovým důvodem není (ani důvodem podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ), a to zvláště proto, že ji zadavatel zřejmě sám zavinil. Zadavatel má v takovém případě, jak uvádíte, možnost posunout termín dokončení prací tak, aby odpovídal stanovené lhůtě. Standardně by ovšem zadavatel měl postupovat tak, aby k podobným situacím nedocházelo.

  Jistota

  03.08.2007 V rámci zadávacího řízení bylo požadováno po uchazečích poskytnutí jistoty. Zákon upravuje pouze uvolnění pěněžní jistoty, tj. jistoty poskytnuté formou složení peněžní částky na účet zadavatele. Uchazeč může rovněž zvolil formu bankovní záruky. Kdy zadavatel uvolní uchazeči tuto jistotu, resp. vratí bankovní záruku např. v případě, že je uchazeč vyloučen nebo bylo doručeno oznámení o výběru nejvhodnější nabídky nebo uzavřena smlouva. Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 67 ZVZ výslovně neřeší, zda může uchazeč požadovat vrácení originálu listiny bankovní záruky nebo zda má zadavatel povinnost ji uvolnit (např. po vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení). Vzhledem k tomu, že ZVZ výslovně hovoří pouze o vracení peněžní jistoty, a s ohledem na § 155 ZVZ, který stanoví zadavateli povinnost archivovat dokumentaci o veřejné zakázce, jejíž součásti je mimo jiné i úplné znění originálů všech nabídek, lze dovodit, že takový postup není možný. Bankovní záruku tedy zadavatel nevrací, a to ani na případnou žádost uchazeče.

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky

  02.08.2007 I.Jakym zpusobem je mozne resit situaci, kdy neni objektivne mozne na zaklade povahy sluzby urcit vysi predpokladane hodnoty? (Nelze aplikovat marketingovy pruzkum, ci srovnani ani urceni ceny jednotky.) II. Umoznuje zakon, paklize se jedna o verejne zadavatele, a na zaklade vyse uvedeneho, vlozeni klauzule do potencialni smlouvy o negociaci ceny na zaklade skutecneho prubehu poskytovani sluzeb?

  Ad 1) Jedním ze zásadních požadavků zadávacího řízení podle ZVZ je dostatečně přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, které umožní uchazečům zpracovat porovnatelné nabídky. Bez tohoto předpokladu by totiž nebyl zadavatel schopen provést objektivní porovnání podaných nabídek a výběr nejvýhodnější z nich. Zadavatel proto musí vždy provést vhodným způsobem kvalifikovaný odhad předpokládané hodnoty. Zadavatel totiž bude muset následně v zadávací dokumentaci stanovit způsob výpočtu nabídkové ceny, který bude vycházet přinejmenším z určitého výpočtového modelu (např. cena za hodinu práce a předpokládaný počet hodin). Vzhledem k tomu, že v některých případech může být výše uvedený postup problematický umožňuje zákon využití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu uvedeného v § 23 odst. 3 písm. a) ZVZ; tedy pokud lze s ohledem na povahu předmětu plnění nebo rizika s ním spojená důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou vzájemně nesrovnatelné. Zde je pak cílem jednání upravit nabídky tak, aby se staly vzájemně porovnatelnými a aby zadavatel mohl provést v rámci jejich hodnocení objektivní porovnání. Upozorňujeme však, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí ESD je třeba důvody pro použití jednacích řízení vykládat restriktivně. Za zdůvodnění jeho použití pak nese odpovědnost výhradně zadavatel. Pokud se bude jednat o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby je rovněž možné využít k jejich zadání jednacího řízení s uveřejněním, a to podle § 23 odst. 3 písm. b) ZVZ. To stejné platí i pro všechny služby uvedené v příloze č. 2 k ZVZ (neprioritní služby) – viz § 23 odst. 5 ZVZ. Vzhledem k tomu, že z dotazu není zřejmé, o jaké služby se jedná, není možné poskytnout konkrétnější informace. ad 2) V návaznosti na odpověď uvedenou ad 1) lze uvést, že takový postup podle ZVZ možný není. V zadávacím řízení je vždy nutno stanovit přinejmenším určité jednotkové ceny, podle kterých bude fakturována cena za poskytnuté plnění, a to dle skutečného plnění.

  Veřejná zakázka rozdělená na části (1)

  01.08.2007 Dobrý den, jak se postupuje v případě, že je veřejná zakázka rozdělená na části, uchazeč podá nabídku na několik částí VZ a uchazeči v jedné části chybí např. prohlášení, že uchazeč je vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty, příp. se objeví nějaký nedostatek v jedné části při posuzování nabídky? Vyřadí se pouze neúplná část nabídky vztahující se k příslušné části VZ bez následného vyloučení uchazeče? Pokud je tomu tak, je povinen vyřazení této části zadavatel písemně oznámit uchazeči? Děkuji za odpověď.

  Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 ZVZ. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení vztahují na každou jednotlivou část, není-li v ZVZ výslovně stanoveno jinak. Jinými slovy lze říci, že zadavatel se chová k částem veřejné zakázky fakticky jako k samostatným zakázkám, včetně otázek vyřazování nabídek, podávání námitek či rušení zadávacího řízení. Výjimkou je v podstatě pouze výslovně zmíněné ustanovení § 13 odst. 4, podle kterého je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty sečíst předpokládané hodnoty všech částí. Další výjimkou může být rovněž posuzování kvalifikace, u kterého podle našeho názoru stačí společné prokázání pro všechny části, pokud jsou požadavky na kvalifikaci u všech částí shodné, případně společné prokázání společných předpokladů (zejména základní kvalifikační požadavky). Ve Vámi uváděném případě je tedy zadavatel povinen vyřadit nabídku a vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení pouze na tu část veřejné zakázky, které se vadná nabídka týkala. Zadavatel je samozřejmě povinen splnit ve vztahu k této části všechny zákonné povinnosti včetně oznámení této skutečnosti uchazeči podle § 76 odst. 6 ZVZ.

  Veřejná zakázka rozdělená na části

  01.08.2007 Dobrý den, jak se postupuje v případě, že je veřejná zakázka rozdělená na části, uchazeč podá nabídku na několik částí VZ a uchazeči v jedné části chybí např. prohlášení, že uchazeč je vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty, příp. se objeví nějaký nedostatek v jedné části při posuzování nabídky? Vyřadí se pouze neúplná část nabídky vztahující se k příslušné části VZ bez následného vyloučení uchazeče? Pokud je tomu tak, je povinen vyřazení této části zadavatel písemně oznámit uchazeči? Děkuji za odpověď.

  Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 ZVZ. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení vztahují na každou jednotlivou část, není-li v ZVZ výslovně stanoveno jinak. Jinými slovy lze říci, že zadavatel se chová k částem veřejné zakázky fakticky jako k samostatným zakázkám, včetně otázek vyřazování nabídek, podávání námitek či rušení zadávacího řízení. Výjimkou je v podstatě pouze výslovně zmíněné ustanovení § 13 odst. 4, podle kterého je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty sečíst předpokládané hodnoty všech částí. Další výjimkou může být rovněž posuzování kvalifikace, u kterého podle našeho názoru stačí společné prokázání pro všechny části, pokud jsou požadavky na kvalifikaci u všech částí shodné, případně společné prokázání společných předpokladů (zejména základní kvalifikační požadavky). Ve Vámi uváděném případě je tedy zadavatel povinen vyřadit nabídku a vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení pouze na tu část veřejné zakázky, které se vadná nabídka týkala. Zadavatel je samozřejmě povinen splnit ve vztahu k této části všechny zákonné povinnosti včetně oznámení této skutečnosti uchazeči podle § 76 odst. 6 ZVZ.

  Veřejná zakázka rozdělená na části (2)

  01.08.2007 Dobrý den, jak se postupuje v případě, že je veřejná zakázka rozdělená na části, uchazeč podá nabídku na několik částí VZ a uchazeči v jedné části chybí např. prohlášení, že uchazeč je vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty, příp. se objeví nějaký nedostatek v jedné části při posuzování nabídky? Vyřadí se pouze neúplná část nabídky vztahující se k příslušné části VZ bez následného vyloučení uchazeče? Pokud je tomu tak, je povinen vyřazení této části zadavatel písemně oznámit uchazeči? Děkuji za odpověď.

  Zadávání částí veřejných zakázek upravuje § 98 ZVZ. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení se ustanovení ZVZ týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení vztahují na každou jednotlivou část, není-li v ZVZ výslovně stanoveno jinak. Jinými slovy lze říci, že zadavatel se chová k částem veřejné zakázky fakticky jako k samostatným zakázkám, včetně otázek vyřazování nabídek, podávání námitek či rušení zadávacího řízení. Výjimkou je v podstatě pouze výslovně zmíněné ustanovení § 13 odst. 4, podle kterého je zadavatel povinen při stanovení předpokládané hodnoty sečíst předpokládané hodnoty všech částí. Další výjimkou může být rovněž posuzování kvalifikace, u kterého podle našeho názoru stačí společné prokázání pro všechny části, pokud jsou požadavky na kvalifikaci u všech částí shodné, případně společné prokázání společných předpokladů (zejména základní kvalifikační požadavky). Ve Vámi uváděném případě je tedy zadavatel povinen vyřadit nabídku a vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení pouze na tu část veřejné zakázky, které se vadná nabídka týkala. Zadavatel je samozřejmě povinen splnit ve vztahu k této části všechny zákonné povinnosti včetně oznámení této skutečnosti uchazeči podle § 76 odst. 6 ZVZ.

  Zvýšené náklady na stavební práce "na bedra" uchazeče (zhotovitele)?

  27.07.2007 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda zadavatel VZ na stavební práce může v obchodních podmínkách, které jsou součástí zadávací dokumentace po uchazeči požadovat následující: "Uchazeč se seznámil se staveništěm, projektovou dokumentací a dalšími podmínkami VZ. Tyto podklady jsou zcela dostačující pro řádné provedení díla na předmětném staveništi, dále, že uchazeč PROZKOUMAL A POROVNAL jednotlivé podklady pro provedení díla a že tyto podklady neobsahují žádné rozpory, které by mohly ztížit provedení díla či ZVÝŠIT NÁKLADY na jeho provedení. A současně, že zadavatel NEODPOVÍDÁ ZA PŘÍPADNÉ ROZPORY V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI, které budou zhotovitelem zjištěny po uplynutí lhůty pro podání nabídek ANI ZA PŘÍPADNÉ ZVÝŠENÉ NÁKLADY na provedení díla s tím spojené." Předem děkuji za váš názor.

  Podle § 44 odst. 1 poslední věty ZVZ odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (a tedy i za soulad projektové dokumentace se soupisem stavebních prací, dodávek a služeb) vždy zadavatel. Zadavatel se nemůže této odpovědnosti žádným způsobem zprostit a jakákoliv ustanovení nebo požadavky na prohlášení ze strany uchazeče v zadávacích podmínkách v tomto smyslu jsou v rozporu se ZVZ. Tato úprava je založena principu, že zadavatel je vždy osobou, která musí zcela přesně definovat předmět veřejné zakázky tak, aby bylo jasné, jaké plnění je poptáváno a aby bylo možné zpracovat porovnatelné nabídky. Proto je jakékoliv přenášení odpovědnosti v tomto smyslu na uchazeče nepřípustné.

  Opční právo

  25.07.2007 Chctěla bych se ujistit, zda je můj správný názor, že nemohu využít opčního práva v případě, že zadávám veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení. A to přesto, že předpokládaná hodnota zakázky by vč. části kryté opčním právem byla podlimitní (zadávaná část na služby do 2 mil. Kč, celková hodnota vč. části s opčním právem pak do 4 mil. Kč bez DPH). Není pak totiž možno splnit požadavek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23, odst. 7, b) 2. Je to takto zákonem myšleno, přestože zadavatel splní všechny požadavky zákona pro zjednodušené podlimitní řízení vč. zveřejnění na svých webových stránkách? Děkuji předem za odpověď. I. Kocveldová

  Ustanovení § 23 odst. 7 písm. b) bodu 2 ZVZ skutečně neuvádí mezi druhy zadávacího řízení, které umožňují využití opčního práva, zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ) a proto v návaznosti na ZPŘ nelze opční právo využít. Pokud zadavatel potřebuje opční právo využít, musí zvolit jiný druh zadávacího řízení. Důvod pro tuto úpravu není věcný, ale má svůj původ v procesu přípravy zákona. ZPŘ totiž bylo do zákona vloženo až ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a pozměňovací návrh příslušným způsobem neupravil ustanovení týkající se opčního práva v § 23.

  Zrušení veřejné zakázky malého rozsahu

  18.07.2007 Možná triviální dotaz, ale: po zrušení zadávacího řízení zakázky malého rozsahu - je povinen zadavatel spolu s oznámením o zrušení vrátit nabídky uchazečům? Je to obecné pravidlo? Děkuji za odpověď.

  Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není zákonem regulováno nad rámec povinnosti dodržení základních zásad stanovených v § 6 ZVZ, tedy transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Povinnost vracet nabídky v případě zrušení řízení z těchto zásad nelze vyvodit, bude proto rozhodující, co zadavatel uvedl ve vyhlášení řízení (výzvě k podání nabídek). Složitější je situace, pokud zadavatel ve vyhlášení či výzvě neuvedl v tomto směru nic. Zde ovšem můžeme vyjít analogicky z postupů při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. ZVZ povinnost vracet uchazečům nabídky v případě zrušení řízení neukládá, naopak, ukládá v § 155 ZVZ zadavateli, aby originály nabídek ve všech případech po dobu 5 let archivoval. Stejný postup lze proto zadavateli doporučit i při zadání veřejné zakázky malého rozsahu.

  Smlouva

  04.07.2007 Do jaké míry jsou přípustné zásahy do návrhu smlouvy předloženého vítězným uchazečem v nabídce a popř. následně v uzavřené smlouvě (např. dodatkem ke smlouvě)? Je samozřejmostí, že nelze měnit parametry, které byly předmětem hodnocení nabídky (cena, lhůta, záruka ...). V praxi však dochází k případům, kdy např. požadavky v pozdějším stavebním povolení jsou odlišné od podkladů k zadávací dokumentaci. Děkuji

  Zadávací řízení podle evropských zadávacích směrnic a tedy i ZVZ jsou (s výjimkou jednacích řízení) založena na principu, že není přípustné vyjednávání o smlouvě předložené uchazečem v nabídce. Smlouva na plnění veřejné zakázky by tak měla být v zásadě uzavřena v souladu s návrhem obsaženým v nabídce vítězného uchazeče. Vyloučeny jsou samozřejmě, jak uvádíte, jakékoliv úpravy parametrů, které byly předmětem hodnotících kritérií. Vyloučeny jsou ovšem i jakékoliv jiné podstatné změny. Za podstatnou změnu lze přitom považovat jakoukoliv změnu původních zadávacích podmínek, která by bývala mohla ovlivnit okruh zájemců či uchazečů o veřejnou zakázku a výsledek zadávacího řízení. Připustit lze pouze nepodstatné změny nebo úpravy (zejména úpravy identifikačních údajů nebo evidenčních čísel smlouvy nebo opravy zjevných chyb apod.). Vámi uváděnou situaci, kdy je třeba změnit projekt s ohledem na požadavky stavebního povolení, lze bez znalosti dalších podrobností řešit jen velmi těžko. V určitých případech by bylo zřejmě možné využít jednacího řízení bez uveřejnění, avšak každou situaci je třeba posoudit individuálně. Nelze vyloučit ani to, že řešení, které by bylo zcela v souladu se ZVZ, není možné. Z těchto důvodů proto doporučujeme, aby bylo zadávací řízení zahájeno až tehdy, pokud zadavatel získá stavební povolení. Zadávání veřejné zakázky na stavební práce (pokud se nebude jednat o veřejnou zakázku, jejíž součástí bude jak projekt, tak provedení stavby) bez stavebního povolení by rovněž bylo možné považovat za porušení § 44 odst. 1 ZVZ, neboť zadavatel v danou chvíli ještě nemusí být schopen vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

  Vyřazení nabídky

  04.07.2007 Prosím o konzultaci. Zadavatel provedl výběrové řízení zjednodušeným podlimitním řízením, zadavatelem jmenovaná komise pro oteírání obálek, která byla zároveň komisí pro hodnocení nabídek vyloučila uchazeče pro nesplnění podmínek zadání. Podle zákona č. 137/2007 Sb. § 71 odst. 10 říká, že zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče ....vyloučení bezodkladně písemně oznámí uchazeči. Co znamená pojem bezodkladně? Zadavatel = rada města a její zasedání proběhne až za týden po zasedání komise je to bezodkladně? Muže vyloučit jen zadavatel? Nemůže jeho jménem činit komise? V § 74 ,odst 1 se mimo jiné říká......... činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele. Jaké jsou to úkony? Prosím, bude-li to možné o objasnění. Děkuji

  Pojem „bezodkladně“ patří k neurčitým právním pojmům, které právní řád používá v situacích, kdy s ohledem na okolnosti nelze zcela jednoznačně vyjádřit lhůtu přesným časovým údajem nebo kdy by to nebylo vhodné. Při výkladu tohoto pojmu je proto v konkrétní situaci třeba přihlédnout například k tomu, kdo úkon činí, čeho se týká a dalším okolnostem situace. Účelem ustanovení § 71 odst. 10 ZVZ je, aby se dotčený uchazeč dozvěděl o tom, že byl ze zadávacího řízení vyloučen, v době, kdy je to s ohledem na okolnosti nejdříve možné (aby mohl případně včas uplatnit opravné prostředky). Pokud tedy funkci zadavatele vykonává rada města, je v pořádku, pokud bude uchazeč vyloučen na jejím následujícím zasedání. Pokud by však rada bez vážného důvodu odročila rozhodnutí například až na další zasedání, nebylo by takové vyloučení za bezodkladné možné považovat. Co se týče vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, tuto pravomoc má ze zákona pouze zadavatel. Hodnotící komise, stejně jako v daném případě komise pro otevírání obálek je pouze poradním orgánem zadavatele a nemůže činit úkony za zadavatele. Účelem ustanovení § 74 odst. 1 věty poslední ZVZ rozhodně není zmocnit hodnotící komisi k zastupování zadavatele. Hodnotící komise jako poradní orgán zadavatele nemá vlastní právní subjektivitu, avšak ZVZ ji dává různá oprávnění vůči uchazečům (např. požadovat zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny). V minulosti vznikaly pochybnosti o tom, zda tyto úkony, ke kterým hodnotící komisi zákon výslovně zmocňuje, činí jménem zadavatele nebo sama za sebe, proto nový ZVZ tuto otázku výslovně upravil.

  Závaznost zákona č. 137/2006 Sb. pro neveřejného zadavatele

  27.06.2007 Jsme povinni se řídit všemi ustanoveními zákona č. 137/2006 Sb. (dále jen „zákona“), když nejsme ve smyslu §2 zákona „dotovaným zadavatelem“, ale zaháji-li jsme na základě požadavku správce dotace zadávací řízení s odkazem na zákon č. 137/2006 Sb. ? Dále zda pro nás platí §26 odst. 5. zákona, když nejsme veřejným ani dotovaným zadavatelem a zda je v tomto případě Úřad pro ochranu hospodářské soutěž příslušný k dohledu nad dodržováním zákona ? Ing. Václav Pivokonský

  Osobní působnost ZVZ, tedy okruh subjektů, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky v zadávacích řízeních podle ZVZ, je vymezen v § 2. Pokud nenaplňujete podmínky pro zařazení do žádné z vymezených kategorií, není možné tuto působnost rozšířit na základě požadavků žádného orgánu, tedy ani správce dotace. Z právního hlediska se tedy ani v tomto případě na Vás ZVZ nevztahuje. Z toho plyne rovněž to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by neměl pravomoc takové řízení přezkoumávat. Na druhou stranu je správce dotace oprávněn stanovit podmínky, za kterých musí být poskytnuté finanční prostředky vynaloženy. Je tedy oprávněn stanovit i podmínky pro zadávání „zakázek“, které budou z prostředků dotace hrazeny. Je na zvážení správce dotace, jakým způsobem tyto podmínky stanoví, může se jednat o stanovení vlastních pravidel (což považujeme za vhodnější) nebo o odkaz na ZVZ. Odkaz na ZVZ nelze vyloučit, nicméně tento způsob není příliš vhodný, neboť může způsobovat výkladové problémy, mj. v otázce, podle jakých pravidel má příjemce dotace postupovat (pro veřejného, dotovaného či sektorového zadavatele). Požadavek na postup podle ZVZ v případě subjektu, který není zadavatelem, by se však dal vykládat také tak, že je naprosto v souladu se ZVZ, pokud subjekt nebude zadávací řízení provádět, právě proto, že se na něj ZVZ nevztahuje. Z praktického hlediska nicméně doporučujeme (z důvodu vlastní bezpečnosti a neporušení pravidel pro získání dotace) podle ZVZ postupovat, avšak s vědomím, že se jedná jen o postup podle obdobných pravidel, jaká jsou stanovena v ZVZ. Pokud jste zahájili zadávací řízení tak, jako by se na Vás ZVZ vztahoval, jste povinni se s ohledem na zásadu transparentnosti (která se na Vás jako na příjemce dotace vztahuje bez ohledu na to, zda jste zadavatelem podle ZVZ či nikoliv) dokončit celé řízení podle ZVZ a dodržet veškerá jeho ustanovení. Pokud totiž řízení bylo vyhlášeno jako zadávací řízení podle ZVZ, mohli všichni uchazeči důvodně předpokládat, že budete podle všech ustanovení ZVZ postupovat. V jakýchkoliv pochybnostech Vám rovněž doporučujeme kontaktovat přímo správce dotace.

  Výměna oken

  26.06.2007 Přeji hezký den. Chtěla bych Vás požádat o radu. Chystáme se v objektu měnit stará okna za nová a to plastová. Nejsem si ale zcela jistá, zda jde o stavební práce, či dodávky, či služby. Mohli byste mi na tuto otázku odpovědět? Děkuji Romana Sojáková

  V daném případě se jedná veřejnou zakázku, která je smíšená z hlediska svého předmětu. Je ji proto třeba posoudit a zatřídit do jednoho z druhů z hlediska pravidel, která jsou stanovena v § 8 až 10 ZVZ. V daném případě je předmětem veřejné zakázky jednak pořízení oken (dodávka) a jednak jejich osazení (stavební práce podle přílohy č. 3 k ZVZ, třída 45.42). Teoreticky by se tedy mohlo jednat buď o stavební práce, k jejichž provedení jsou třeba dodávky (viz § 9 odst. 2 ZVZ), nebo dodávku, k jejímuž umístění a montáži je třeba provést určité stavební práce, které ovšem nejsou hlavním účelem veřejné zakázky (viz § 8 odst. 2 ZVZ; pozn.: pojem „služby“ v tomto ustanovení nelze (mimo jiné s ohledem na znění evropských zadávacích směrnic) ztotožňovat pouze s veřejnou zakázkou na služby, ale zahrnuje i stavební práce). Jak je tedy zřejmé, ZVZ neobsahuje žádné „automatické“ řešení, ale situaci je třeba posoudit z hlediska obou variant. Máme za to, že v daném případě je primárním účelem dodání nových oken a proto se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, přičemž související práce jsou pouze vedlejší činností (tj. kdyby nedošlo k dodávce oken, nebyly by prováděny ani tyto práce).

  Právo zadavatele - zakázat plnění subdodavatelsky

  25.06.2007 Má zadavatel právo v zadávacích podmínkách zakázat uchazečům plnění veřejné zakázky (např. na stavební práce) pomocí subdodavatelů, případně zakázat postoupit celou zakázku další jakékoliv firmě? A jsou uchazeči povinni toto akceptovat? Děkuji za odpověď.

  Podle § 44 odst. 6 ZVZ může zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelsky. Tato část může být přitom vymezena buď procentuelně (což může způsobovat určité problémy) anebo z hlediska jednotlivých činností (což je vhodnější). ZVZ však zároveň stanoví, že možnost plnění prostřednictvím subdodavatele nesmí být vyloučena zcela. Zadavatel však může tento požadavek fakticky uplatnit pouze tehdy, pokud zároveň požaduje v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ, aby uchazeč specifikoval části veřejné zakázky, které hodlá plnit prostřednictvím subdodavatele, případně, pokud uchazeč subdodavatele využívá v souladu s § 51 odst. 4 ZVZ k prokázání splnění části kvalifikace. Vhodné samozřejmě je, aby si zadavatel tento požadavek ošetřil i smluvně v obchodních podmínkách, aby nemohl být tento zákaz obejit následně. Pokud zadavatel subdodávky omezí, je tento požadavek pro uchazeče závazný a jeho nerespektování by vedlo k tomu, že by nabídka byla vyloučena ve fázi posuzování nabídek kvůli nesplnění zadávacích podmínek. Pro úplnost dodáváme, že pokud zadavatel subdodávky pro určitou část plnění vyloučí, znamená to rovněž, že uchazeč nemůže využít subdodavatele ani k prokázání splnění kvalifikace týkající se vyloučené části.

  Hodnocení nabídek (1)

  21.06.2007 Zadavatel z neznalosti při hodnocení nabídek nezkontroloval, zda nabídky obsahují prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednatjménem uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu zadávací lhůty (§ 68). V některých nabídkách toto prohlášení chybělo, ale z výše uvedených důvodů nebyly tyto nabídky vyřazeny. Může to být důvod ke zrušení výběrového řízení? Dělkuji za odpověď.

  Podle § 68 odst. 2 ZVZ je prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty, povinnou součástí nabídky. Nabídka, která toto prohlášení neobsahuje, proto musí být ze zadávacího řízení vyřazena. Zadavatel nemůže tento nedostatek prominout. Pokud tedy zadavatel nevyloučil ze zadávacího řízení nabídky uchazečů, kteří v nabídkách prohlášení podle § 68 odst. 2 ZVZ nedoložili, dopustil se porušení ZVZ, které mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jestliže zadavatel dosud neuzavřel smlouvu, lze doporučit provedení autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ (tedy přijetí nápravných opatření z vlastního podnětu) spočívající v tom, že zadavatel dodatečně vyřadí tyto nabídky ze zadávacího řízení a provede nové hodnocení zbylých nabídek. Lze předpokládat, že obdobný postup by nařídil v rámci nápravného opatření i ÚOHS, pokud by nebyla ještě uzavřena smlouva. Celé zadávací řízení by muselo být zrušeno pouze tehdy, pokud by nešlo nápravy dosáhnout méně závažným nápravným opatřením.

  Hodnocení nabídek

  21.06.2007 Zadavatel z neznalosti při hodnocení nabídek nezkontroloval, zda nabídky obsahují prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednatjménem uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu zadávací lhůty (§ 68). V některých nabídkách toto prohlášení chybělo, ale z výše uvedených důvodů nebyly tyto nabídky vyřazeny. Může to být důvod ke zrušení výběrového řízení? Dělkuji za odpověď.

  Podle § 68 odst. 2 ZVZ je prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty, povinnou součástí nabídky. Nabídka, která toto prohlášení neobsahuje, proto musí být ze zadávacího řízení vyřazena. Zadavatel nemůže tento nedostatek prominout. Pokud tedy zadavatel nevyloučil ze zadávacího řízení nabídky uchazečů, kteří v nabídkách prohlášení podle § 68 odst. 2 ZVZ nedoložili, dopustil se porušení ZVZ, které mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jestliže zadavatel dosud neuzavřel smlouvu, lze doporučit provedení autoremedury podle § 111 odst. 6 ZVZ (tedy přijetí nápravných opatření z vlastního podnětu) spočívající v tom, že zadavatel dodatečně vyřadí tyto nabídky ze zadávacího řízení a provede nové hodnocení zbylých nabídek. Lze předpokládat, že obdobný postup by nařídil v rámci nápravného opatření i ÚOHS, pokud by nebyla ještě uzavřena smlouva. Celé zadávací řízení by muselo být zrušeno pouze tehdy, pokud by nešlo nápravy dosáhnout méně závažným nápravným opatřením.

  Dodatečné snížení předpokládané hodnoty

  19.06.2007 Jako zadavatel jsme oslovili 6 dodavatelů s žádostí o zpracování nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku. Předpokládaná hodnota byla stanovena na 1.85 mil Kč (bez DPH). Po obdržení 3 nabídek však všechny byly výše než 2 mil. Je možné v tomto případě, aby jsme jako zadavatelé rozhodli, že část dodávky nebude požadovaná, dle předložených rozpočtů lze tak tuto část u všech nabídek odečíst a hodnotit zbývající dodávku, která limit splní? Nebo správný postup by byl zrušit zakázku a vypsat jí opětovně, ale již bez vynechané části dodávky, tak aby byl limit splněn? Děkuji

  V souladu s § 13 odst. 1 ZVZ, který se uplatní i v případě veřejných zakázek malého rozsahu, je pro účely postupu v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle pravidel uvedených v § 13 až 16 ZVZ před zahájením zadávacího řízení. Z tohoto pohledu tedy není podstatné, že nabídková cena v podaných nabídkách překročila finanční limit pro veřejné zakázky malého rozsahu. Rozhodující však je, zda zadavatel skutečně stanovil předpokládanou hodnotu správně (a je schopen tuto skutečnost případně obhájit i před ÚOHS). Pokud je tedy zadavatel přesvědčen, že předpokládaná hodnota byla stanovena správně, není povinen zadávací řízení rušit. V opačném případě doporučujeme zadávací řízení zrušit a zahájit znovu jako podlimitní veřejnou zakázku. Toto rozhodnutí a odpovědnost za ně je zcela na Vás jako zadavateli. Postup s vypuštěním části plnění nedoporučujeme, neboť by mohl být posouzen jako obcházení ZVZ s cílem vyhnout se aplikaci zadávacího řízení (totéž platí o opakovaném zadání této veřejné zakázky ve zmenšeném rozsahu). Bylo by totiž přinejmenším nejasné, proč zadavatel požadoval plnění, které může takto snadno vypustit. Pro úplnost upozorňujeme, že dodatečné zadání této části zakázky témuž dodavateli by bylo posouzeno jako nezákonné rozdělování veřejné zakázky, které je v rozporu s § 13 odst. 3 ZVZ.

  Aplikácia zásady zákazu diskriminácie (1)

  13.06.2007 Dobrý deň, v zmysle §44 zák.137/2006 musí byť súčasťou zadávací dokumentace aj nevyhnutná projektová dokumentácia stavby. Máme negatívnu skúsenosť, že už v projektovej dokumentácii sa zámerne používajú tech. formulácie, ktoré vylučujú použitie konkurenčných riešení (tieto môžu byť až o 40%lacnejšie). Aký bol úmysel zákonodarcu pri zakotvení zásady zákazu diskriminácie a ako sa možno domáhať ochrany pred takýmito nekalými praktikami? S úctou Peter Dráb (Ako príklad uvediem: V projektovej dok. je zámerne uvedené, že mobilné protipovodňové hradenie musí mať podzemné kotviace prvky a následne sa špecifikujú všetky ďalšie stavebné práce na to nadväzujúce. Pritom technicky je možné použiť aj hradenie, ktoré kotviace prvky nemá, no spĺňa všetky ostatné požiadavky - životnosť materiálu, rýchlosť stavby a pod. Môže zadavatel vylúčiť z tohto dôvodu dodávateľa? Resp. môže vylúčiť generálneho dodávateľa v prípade, ak sa tento rozhodne pre subdodávku mob. hradení bez spodnej stavby?)

  Vzhledem k tomu, že účelem info-fora není řešení konkrétních problémů v zadávacích řízeních (což vzhledem ke kusým informacím není ani možné), poskytujeme k této problematice pouze obecný výklad, který musíte sami aplikovat na konkrétní případy. Vznesené otázky se týká ustanovení § 45 odst. 3, které stranoví, že technické specifikace nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tedy zakazuje, aby zadavatel záměrně stanovil technické požadavky na plnění tak, aby tím diskriminoval určité dodavatele na úkor jiných. Nelze ho však vykládat v tom smyslu, že by zadavatel byl zbaven volby technického řešení. Je primárně na zadavateli a jeho odpovědnosti, jaké plnění hodlá pořídit, aby zajistil určitou veřejnou potřebu. Právo veřejných zakázek tento rozhodovací proces nereguluje. Zadavatel je však následně povinen dodržet při pořizování požadovaného plnění ZVZ. Vždy ovšem bude záležet na posouzení konkrétního případu, zda je či není daný požadavek oprávněný nebo zda není v rozporu s citovaným ustanovením § 45 odst. 3 ZVZ (případně § 44 odst. 9 ZVZ, pokud by dané řešení mohlo být považováno za příznačné pro určitého dodavatele). Zvolit jedno z možných technických řešení zejména v případě, kdy taková volba určitým způsobem omezuje okruh možných dodavatelů, by měl zadavatel pouze tehdy, pokud jsou k tomu dány určité závažné důvody (pokud by např. v uváděném případě hrazení bez kotvících prvků nezaručovalo dostatečnou ochranu hustě obydlené oblasti). Zadavatel by v takovém případě měl vždy zdůvodnit, proč volí pouze jedno z možných řešení. Pokud zadavatel v daném zadávacím řízení výslovně nepřipustil varianty, jsou takové požadavky pro uchazeče závazné. V případě odchýlení se by pak nabídka musela být v souladu se ZVZ vyloučena pro nesplnění zadávacích podmínek. Závěrem uvádíme, že pokud dodavatel pokládá zadávací podmínky za nezákonné, je v souladu se ZVZ oprávněn napadnout je námitkami (§ 110 ZVZ) a případně podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (§ 112 a násl. ZVZ), a to již před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

  Aplikácia zásady zákazu diskriminácie

  13.06.2007 Dobrý deň, v zmysle §44 zák.137/2006 musí byť súčasťou zadávací dokumentace aj nevyhnutná projektová dokumentácia stavby. Máme negatívnu skúsenosť, že už v projektovej dokumentácii sa zámerne používajú tech. formulácie, ktoré vylučujú použitie konkurenčných riešení (tieto môžu byť až o 40%lacnejšie). Aký bol úmysel zákonodarcu pri zakotvení zásady zákazu diskriminácie a ako sa možno domáhať ochrany pred takýmito nekalými praktikami? S úctou Peter Dráb (Ako príklad uvediem: V projektovej dok. je zámerne uvedené, že mobilné protipovodňové hradenie musí mať podzemné kotviace prvky a následne sa špecifikujú všetky ďalšie stavebné práce na to nadväzujúce. Pritom technicky je možné použiť aj hradenie, ktoré kotviace prvky nemá, no spĺňa všetky ostatné požiadavky - životnosť materiálu, rýchlosť stavby a pod. Môže zadavatel vylúčiť z tohto dôvodu dodávateľa? Resp. môže vylúčiť generálneho dodávateľa v prípade, ak sa tento rozhodne pre subdodávku mob. hradení bez spodnej stavby?)

  Vzhledem k tomu, že účelem info-fora není řešení konkrétních problémů v zadávacích řízeních (což vzhledem ke kusým informacím není ani možné), poskytujeme k této problematice pouze obecný výklad, který musíte sami aplikovat na konkrétní případy. Vznesené otázky se týká ustanovení § 45 odst. 3, které stranoví, že technické specifikace nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tedy zakazuje, aby zadavatel záměrně stanovil technické požadavky na plnění tak, aby tím diskriminoval určité dodavatele na úkor jiných. Nelze ho však vykládat v tom smyslu, že by zadavatel byl zbaven volby technického řešení. Je primárně na zadavateli a jeho odpovědnosti, jaké plnění hodlá pořídit, aby zajistil určitou veřejnou potřebu. Právo veřejných zakázek tento rozhodovací proces nereguluje. Zadavatel je však následně povinen dodržet při pořizování požadovaného plnění ZVZ. Vždy ovšem bude záležet na posouzení konkrétního případu, zda je či není daný požadavek oprávněný nebo zda není v rozporu s citovaným ustanovením § 45 odst. 3 ZVZ (případně § 44 odst. 9 ZVZ, pokud by dané řešení mohlo být považováno za příznačné pro určitého dodavatele). Zvolit jedno z možných technických řešení zejména v případě, kdy taková volba určitým způsobem omezuje okruh možných dodavatelů, by měl zadavatel pouze tehdy, pokud jsou k tomu dány určité závažné důvody (pokud by např. v uváděném případě hrazení bez kotvících prvků nezaručovalo dostatečnou ochranu hustě obydlené oblasti). Zadavatel by v takovém případě měl vždy zdůvodnit, proč volí pouze jedno z možných řešení. Pokud zadavatel v daném zadávacím řízení výslovně nepřipustil varianty, jsou takové požadavky pro uchazeče závazné. V případě odchýlení se by pak nabídka musela být v souladu se ZVZ vyloučena pro nesplnění zadávacích podmínek. Závěrem uvádíme, že pokud dodavatel pokládá zadávací podmínky za nezákonné, je v souladu se ZVZ oprávněn napadnout je námitkami (§ 110 ZVZ) a případně podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (§ 112 a násl. ZVZ), a to již před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

  Výběrové řízení na dodavatele stavební práce

  11.06.2007 Musíme soutěžit dle zákona o VZ, když hodnota stavební práce nepřesáhne 4 mil.Kč? Domnívám se dobře, že stačí soutěžit z volné ruky, tzn. když jsou stavební práce do 6 mil.Kč soutěžíme mimo zákon o VZ, stačí pouze oslovit 3 - 5 firem, udělat si průzkum trhu. Nebo opravdu musíme soutěžit dle zákona o VZ a zveřejnit soutěž na centrální adrese? Děkuji za brzkou odpověď.

  Podle § 18 odst. 3 ZVZ není veřejný zadavatel povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu, je však povinen dodržet základní zásady zákona uvedené v § 6 ZVZ, tedy zásadu transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Ohledně doporučeného postupu při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu plně odkazujeme na Metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu uveřejněnou na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích (http://www.portal-vz.cz/iii-metodicky-navod-postupu-pro-zadavani-verejnych-zakazek-maleho-rozsahu).

  Znamená nová smlouva vždy veřejnou zakázku?

  11.06.2007 Jsme organizační složka státu se sídlem v Sokolově, máme tři detašovaná pracoviště v okolních městech. Tato pracoviště jsou umístěna v pronajímaných nebytových prostorech. V případě jednoho z nich je nájemní smlouva již poměrně starší, není zcela přesná a určitá její ustanovení mohou přinášet problémy. Proto je třeba smlouvu změnit, nežli však dodatkem, bylo by mnohem jednodušší a lepší zpracovat smlouvu novou (v mezidobí účinnosti smlouvy se rovněž změnil majitel pronajímané nemovitosti). Je správný názor, že v takovém případě (sepsání nové smlouvy) je nutné zadat veřejnou zakázku na prostory k využití pro detašované pracoviště? Je toto opravdu smyslem (či nechtěným důsledkem) zákona? Naše detašované pracoviště rozhodně nechceme stěhovat do jiných prostor. Děkuji P.K.

  Podle § 18 odst. 1 písm. g) ZVZ není zadavatel povinen zadávat veřejné zakázky, jejichž předmětem je nabytí nebo nájem existujících nemovitostí, bytů a nebytových prostor, podle ZVZ. Uzavření či změna nájemní smlouvy týkající se nebytových prostor proto zadávacímu řízení nepodléhá. Obecně je ovšem z pohledu ZVZ lhostejné, zda změna určitého smluvního ujednání je provedena ve formě dodatku nebo novou smlouvou. Podstatné je posoudit, zda se jedná o takovou změnu či rozšíření smlouvy, které zadávacímu řízení podléhá, či nikoliv. Z tohoto hlediska je novou veřejnou zakázkou a zadávacímu řízení vždy podléhá rozšíření původního předmětu veřejné zakázky. U ostatních změn je třeba vždy posoudit, zda se jedná o změny podstatné (které nejsou bez nového zadávacího řízení možné) či změny nepodstatné. Podstatné změny jsou takové změny v zadávacích podmínkách (zejména v kvalifikačních předpokladech, předmětu veřejné zakázky nebo obchodních podmínkách), které by bývaly mohly mít vliv na okruh původních zájemců či uchazečů o veřejnou zakázku.

  Elektronická aukce

  05.06.2007 Žádáme o výklad § 96 odst. 1 konkrétně: "Elektronickou akci nelze využít, jde-li o VZ na stavební práce nebo na služby , jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví." Jmenovaný předmět plnění týkající se práv duševního vlastnictví se v této citaci zákona vztahuje pouze na služby nebo i na stavební práce? Děkuji

  Cílem uvedeného ustanovení nebylo vyloučit veškeré veřejné zakázky na stavební práce z možnosti použití elektronické aukce. Citovaná vedlejší věta se proto vztahuje jak k veřejným zakázkám na stavební práce, tak k veřejným zakázkám na služby. Smyslem této úpravy bylo (v souladu s evropskými zadávacími směrnicemi) omezit použití elektronické aukce u těch veřejných zakázek, u nichž plnění spočívá z velké části v intelektuálních výkonech. Důvodem je to, aby v těchto případech nedocházelo k výraznému upřednostňování ceny na úkor kvality poskytovaného plnění.

  Rozdělení předmětu zakázky

  01.06.2007 Dobrý den, město má v plánu opravit dno koupaliště o výměře cca 7500 m2. Náklady jsou odhadnuty na 30.000.000,- Kč. Z tohoto důvodu bude realizace probíhat v několika letech a není ani jisté, že každý rok bude stavba pokračovat. Bude se jednat o nepovolené rozdělení předmětu zakázky, když na základě schválených prostředků ve výši 5.000.000,- Kč na rok 2008, bude město postupovat jeko u zakázky malého rozsahu a vybere uchazeče na realizaci jen té části, na kterou má finanční prostředky? Předpokládáme, že obdobně by se pokračovalo i v dalších letech. Děkuji zaodpověď.

  Účelem info-fora není (v souladu s jeho pravidly) řešení konkrétních problémů zadavatelů v konkrétních zadávacích řízeních, nýbrž poskytování obecných stanovisek k jednotlivým ustanovením a institutům ZVZ. Následující odpověď je proto třeba považovat pouze za obecný výklad, za jehož správnou aplikaci v konkrétních podmínkách odpovídá výlučně zadavatel. Z poskytnutých informací nicméně vyplývá, že předmětem veřejné zakázky (tj. subjektivním úmyslem zadavatele) je oprava celého dna koupaliště. Skutečnost, že realizace veřejné zakázky bude probíhat na etapy, není důvodem pro její rozdělení. Zadavatel je tedy povinen danou veřejnou zakázku zadat postupem pro podlimitní veřejné zakázky a realizaci v etapách uvést v zadávacích podmínkách a ošetřit smluvně, například formou odkládacích či rozvazovacích podmínek. Variantou by v tomto případě mohlo být rovněž využití opčního práva, tj. zadavatel by zadal zakázku na opravu určité části koupaliště, na kterou má finanční prostředky a na opravu zbytku dna by si vyhradil opční právo. V takovém případě je však zadavatel rovněž povinen veřejnou zakázku zadat postupem odpovídajícím celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky včetně opčního práva. Další variantou by bylo provést na jednotlivé etapy realizace samostatná zadávací řízení. V takovém případě by se však fakticky jednalo o zadávání částí jedné veřejné zakázky, které jsou zadávány odděleně v čase. Proto by bylo nutné zadávat tyto části způsobem odpovídajícím celkové předpokládané hodnotě všech částí, přestože by předpokládaná hodnota jedné části odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. Důsledkem tohoto postupu by však mohlo být to, že každou etapu bude realizovat jiný dodavatel. Porušením ZVZ by rovněž nebyl postup, kdy by zadavatel rozdělil jednu podlimitní veřejnou zakázku na více podlimitních. I v takovém případě by však potom mohlo dojít k situaci, kdy každou etapu bude realizovat jiný zhotovitel.

  Použití § 101 zákona u veřejné zakázky malého rozsahu

  30.05.2007 Dobrý den. Je možné uplatnit znění § 101 zákona u veřejné zakázky malého rozsahu na dodávku, nebo to striktně platí jenom pro podlimitní veřejné zakázky? Děkuji za odpověď.

  Podle obecné výjimky v § 18 odst. 3 ZVZ nejsou zadavatelé povinni zadávat veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) podle ZVZ, tj. postupovat při uzavírání smluv na jejich plnění v zadávacích řízení podle zákona. Na základě této výjimky se na zadávání VZMR nevztahuje automaticky ani § 101 ZVZ. Podle našeho názoru však zadavateli nic nebrání v tom, aby obdobná pravidla použil dobrovolně i v rámci zadání VZMR, pokud si tento postup vyhradí v zadávacích podmínkách. Zadavatel však k tomu není povinen.

  Rozšíření veřejné zakázky (1)

  25.05.2007 Jsme veřejný zadavatel. Zadali jsme vypracování projektové dokumentace jako zjednodušené podlimitní řízení.Po dokončení předmětu veřejné zakázky (odevzdání PD a zaplacení faktury) vznikla potřeba dodatečného rozšíření této veřejné zakázky. Jedná se dodatečné a zároveň i nové služby. Jakým způsobem máme toto rozšíření zadat? - §23 odst. 7 a) stanovuje limit 20% - tato výše nám však nepokrývá předpokládaný odhad - §23 odst. 7 b) , týká se zřejmě opčního práva, které jsme si vyhradili v zadávacích podmínkách původní zakázky, ale nesplňujeme podmínky bodu 2. tohoto §, zadání v otevřeném nebo užším řízení (§99, však neurčuje pro jaký typ zadání lze opční právo použít). Mohli bychom zadat tuto veřejnou zakázku jako zakázku malého rozsahu, za předpokladu, že součet původní zakázky a dodatečného rozšíření, nepřekročí částku 4290tis. Kč bez DPH?

  Předpokladem zadání dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb původnímu dodavateli v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ je (mimo dalších podmínek) skutečnost, že: – potřeba tohoto dodatečného plnění vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a – toto dodatečné plnění je nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo poskytnutí původních služeb. V daném případě je otázkou, jestli tyto podmínky jsou skutečně splněny, pokud potřeba dodatečného rozšíření vznikla, jak uvádíte, po odevzdání projektové dokumentace a zaplacení faktury, tedy po dokončení zakázky. Spíše se zdá, že se jedná o nové požadavky zadavatele, které není podle tohoto ustanovení možné zadat původnímu dodavateli. Posouzení konkrétní situace však přísluší Vám jako zadavateli. V případě, že by všechny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ byly splněny s výjimkou rozsahu, tj. pokud by celkový rozsah těchto dodatečných plnění překročil 20 % ceny původní veřejné zakázky, není možné jednací řízení bez uveřejnění použít. Pokud je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, není využití opčního práva možné. Ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ totiž odkazuje z hlediska zadání části odpovídající opčnímu právu na jednací řízení bez uveřejnění, pro něž jsou však stanoveny podmínky použití v § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vyhrazené opční právo proto nelze v jednacím řízení bez uveřejnění v takovém případě zadat. Dodatečné rozšíření je proto třeba zadat standardním postupem. Je přitom třeba posoudit, zda se jedná skutečně o samostatné plnění odpovídající samostatné veřejné zakázce – pak by bylo možné tuto část zadat postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu (ovšem v soutěži, nikoliv přímo stejnému dodavateli). Pokud by se spíše jednalo o část původní zakázky, doporučujeme ji zadat jako časově oddělenou část podlimitní veřejné zakázky, tj. postupem podle celkové předpokládané hodnoty původní i nové části, přestože hodnota samotné části by odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. Jde totiž o to, aby se zadavatel nedopustil nezákonného rozdělování veřejné zakázky tím, že bude postupně rozšiřovat původní plnění formou veřejných zakázek malého rozsahu, přičemž celkové plnění by (pokud by bylo zadáváno společně) bylo považováno za jednu veřejnou zakázku.

  Rozšíření veřejné zakázky

  25.05.2007 Jsme veřejný zadavatel. Zadali jsme vypracování projektové dokumentace jako zjednodušené podlimitní řízení.Po dokončení předmětu veřejné zakázky (odevzdání PD a zaplacení faktury) vznikla potřeba dodatečného rozšíření této veřejné zakázky. Jedná se dodatečné a zároveň i nové služby. Jakým způsobem máme toto rozšíření zadat? - §23 odst. 7 a) stanovuje limit 20% - tato výše nám však nepokrývá předpokládaný odhad - §23 odst. 7 b) , týká se zřejmě opčního práva, které jsme si vyhradili v zadávacích podmínkách původní zakázky, ale nesplňujeme podmínky bodu 2. tohoto §, zadání v otevřeném nebo užším řízení (§99, však neurčuje pro jaký typ zadání lze opční právo použít). Mohli bychom zadat tuto veřejnou zakázku jako zakázku malého rozsahu, za předpokladu, že součet původní zakázky a dodatečného rozšíření, nepřekročí částku 4290tis. Kč bez DPH?

  Předpokladem zadání dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb původnímu dodavateli v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ je (mimo dalších podmínek) skutečnost, že: – potřeba tohoto dodatečného plnění vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a – toto dodatečné plnění je nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo poskytnutí původních služeb. V daném případě je otázkou, jestli tyto podmínky jsou skutečně splněny, pokud potřeba dodatečného rozšíření vznikla, jak uvádíte, po odevzdání projektové dokumentace a zaplacení faktury, tedy po dokončení zakázky. Spíše se zdá, že se jedná o nové požadavky zadavatele, které není podle tohoto ustanovení možné zadat původnímu dodavateli. Posouzení konkrétní situace však přísluší Vám jako zadavateli. V případě, že by všechny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ byly splněny s výjimkou rozsahu, tj. pokud by celkový rozsah těchto dodatečných plnění překročil 20 % ceny původní veřejné zakázky, není možné jednací řízení bez uveřejnění použít. Pokud je veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, není využití opčního práva možné. Ustanovení § 99 odst. 2 ZVZ totiž odkazuje z hlediska zadání části odpovídající opčnímu právu na jednací řízení bez uveřejnění, pro něž jsou však stanoveny podmínky použití v § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vyhrazené opční právo proto nelze v jednacím řízení bez uveřejnění v takovém případě zadat. Dodatečné rozšíření je proto třeba zadat standardním postupem. Je přitom třeba posoudit, zda se jedná skutečně o samostatné plnění odpovídající samostatné veřejné zakázce – pak by bylo možné tuto část zadat postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu (ovšem v soutěži, nikoliv přímo stejnému dodavateli). Pokud by se spíše jednalo o část původní zakázky, doporučujeme ji zadat jako časově oddělenou část podlimitní veřejné zakázky, tj. postupem podle celkové předpokládané hodnoty původní i nové části, přestože hodnota samotné části by odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. Jde totiž o to, aby se zadavatel nedopustil nezákonného rozdělování veřejné zakázky tím, že bude postupně rozšiřovat původní plnění formou veřejných zakázek malého rozsahu, přičemž celkové plnění by (pokud by bylo zadáváno společně) bylo považováno za jednu veřejnou zakázku.

  Zjednodušené řízení

  22.05.2007 Dobrý den, při podlimitním zjednodušeném řízení bylo vyzváno 5 uchzečů k podání nabídky. Jeden byl vyřazen z důvodu nezabezpečení nabídky proti manipulaci s listy nabídky. Zůstávají 4 platné nabídky. Otázka : Je třeba výběrové řízení zrušit - je nutno 5 platných nabídek, nebo stačí zbývající 4 k vyhodnocení komisi ? Děkuji Michal

  Ustanovení § 38 ZVZ, které upravuje postup v zjednodušeném podlimitním řízení (ZPŘ), stanoví zadavateli povinnost vyzvat k podání nabídky nejméně 5 zájemců. Ze ZVZ však nevyplývá, že by zadavatel byl povinen zrušit ZPŘ, pokud na výzvu reaguje či kvalifikaci splní nebo podá vyhovující nabídky méně než 5 zájemců. Zadavatel tedy může v řízení pokračovat. Pro úplnost dodáváme, že zadavatel samozřejmě nesmí tohoto principu zneužívat k tomu, že bude záměrně vyzývat k podání nabídky zájemce, o nichž je mu známo, že nesplňují požadovanou kvalifikaci nebo nabídku pravděpodobně nepodají. Takový postup by byl v rozporu se ZVZ. Dále upozorňujeme na skutečnost, že podle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS není nesplnění formálních požadavků zadavatele na zpracování nabídky důvodem k jejímu vyřazení ze zadávacího řízení, neboť tyto požadavky je třeba považovat pouze za doporučující. Tato rozhodnutí sice byla vydána za účinnosti zákona č. 40/2004 Sb., jsou však podle našeho názoru aplikovatelná i pro nový ZVZ.

  Zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ)

  21.05.2007 Jako veřejný zadavatel vyzývám při ZPŘ min. 5 zájemců k podání nabídek. Jak mám postupovat, když mi po otevírání obálek zůstane pouze jeden uchazeč s nepřiměřeně vysokou cenou?

  Situace, kdy v zadávacím řízení zůstane pouze jedna nabídka, je specifickým případem, kdy není možné provést hodnocení nabídek (tj. srovnání nabídek mezi sebou). Zadavatel proto v takovém případě provede pouze posouzení nabídek a s ohledem na § 79 odst. 6 ZVZ hodnocení nabídek neprovádí. Zadavatel však musí provést místo hodnocení nabídek ekonomickou úvahu, zda je nabídka dostatečně ekonomicky výhodná či nikoliv. Pokud má zadavatel za to, že nabídka uchazeče ekonomicky výhodná není, může s odkazem na § 84 odst. 3 písm. b) ZVZ zrušit zadávací řízení.

  Technické kvalifikační předpoklady

  21.05.2007 Pokud zadavatel při prokázání technických kvalifikačních předpokladů veřejné zakázky zadané ve zjednodušeném podlimitním řízení požaduje předložení seznamu významných služeb provedených v posledních 3 letech s připojením jejich rozsahu a doby poskytnutí s připojením osvědčení vydaným veřejným zadavatelem či jiným objednatelem dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona č.137/2006 Sb. a neuvede požadovaný rozsah provedených služeb, má dle zákona právo vyloučit uchazeče z důvodu, že předložené zakázky nebyly zpracovány v dostatečném rozsahu ? Domníváme se, že tento postup je diskriminační vůči firmám, které s činností teprve začínají, či z nějakého důvodu přerušily, či pozastavily svou činnost, nebo z důvodu změny postupu v zadávání VZ v předešlých letech vykonávaly požadované činnosti pouze v částečném rozsahu. Za brzké zodpovězení dotazu předem děkuji Alena Truhličková

  Podle § 56 odst. 7 ZVZ je veřejný zadavatel povinen ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud tedy zadavatel nestanoví minimální úroveň těchto referenčních zakázek, dopouští se tím porušení citovaného ustanovení ZVZ. V takovém případě není oprávněn vylučovat jakéhokoliv uchazeče s odkazem na nedostatečný rozsah referenční veřejné zakázky. Tento kvalifikační předpoklad by v takovém případě naopak splnil každý dodavatel, který by doložil seznam a osvědčení o jakýchkoliv významných službách, bez ohledu na jejich rozsah.

  Nákup konkrétního předmětu

  17.05.2007 Zajímalo by nás, zda je možné při zadání veřejné zakázky nejen malého rozsahu zcela přesně definovat konkrétní předmět zakázky, který bychom rádi zakoupili ( např. výrobce a typ sekačky ) a požadovat od dodavatelů cenovou nabídku. Nebo je nutné napsat , že vypisujeme veřejnou zakázku na nákup sekačky bez identifikace a nebude tedy možné udat jakou konkrétní požadujeme a čekat, co nám dodavatelé nabídnou? Toto se může týkat např. nákupu automobilu, telefonů a pod. Děkujeme za odpověď

  Podle ustanovení § 44 odst. 9 ZVZ nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Za standardní situace proto není možné požadovat ku příkladu automobil konkrétní značky. Výjimkou může být situace, kdy je například z technických důvodů nezbytné koupit výrobek určité značky (např. originální náhradní díl ke kopírce). Zadavatel tedy musí požadovaný výrobek specifikovat pomocí technických požadavků, nikoliv pomocí konkrétních označení. Výjimkou je situace (kterou musí zadavatel řádně zdůvodnit), kdy popis předmětu plnění pouze pomocí technických charakteristik by nebyl dostatečně přesný a srozumitelný. V takovém případě však musí zadavatel připustit podání nabídek i na jiná, kvalitativně a technicky obdobná řešení.

  Elektronické nástroje pro zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek malého rozsahu

  16.05.2007 Zajímalo by mě, zda elektronický nástroj, který cestou elektronické komunikace (internetu) zveřejňuje poptávky, sbírá nabídky od dodavatelů, vyhodnocují se dle ekonomické výhodnosti zadavatelem nebo pomocí aukce a tyto výsledky se zveřejňují prostřednictvím tohoto nástroje opět na stránkách internetu, zda pokud tímto způsobem jsou vybíráni pouze dodavatelé zakázek malého rozsahu zda není nutné tento elektronický nástroj atestovat dle § 149 odstavec 2 zákona 137/2006 o veřejných zakázkách, kde se nic o rozsahu zakázek takto provozovaných nemluví? V případě vyjímky ze zákona který právní dokument to řeší ?

  Na základě obecné výjimky v § 18 odst. 3 ZVZ nejsou zadavatelé povinni zadávat veřejné zakázky malého rozsahu v zadávacích řízeních podle ZVZ (veřejní zadavatelé jsou povinni dodržet pouze základní zásady stanovené v § 6 ZVZ). Na veřejné zakázky malého rozsahu se tak na základě uvedené výjimky vztahují pouze některá obecná ustanovení z části první ZVZ (např. stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky). Elektronické nástroje, které jsou používány pouze k vybírání dodavatelů na plnění veřejných zakázek malého rozsahu, proto nepodléhají povinnosti atestace podle § 149 ZVZ.

  Předběžné oznámení (1)

  15.05.2007 Je povinností veřejného zadavatele, který chce zveřejnit nadlimitní veřejnou zakázku na služby kat. 12, která přesáhne limit 750 tis. EUR a nechce zkrátit lhůtu pro podání nabídek, aby tuto zakázku zveřejnil i předběžným oznámením v IS VZ US? Děkuji za odpověď.

  Podle § 86 odst. 1 ZVZ je veřejný zadavatel povinen uveřejnit formou předběžného oznámení pouze nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Pokud tedy veřejný zadavatel nehodlá využít možnosti zkrácení lhůty pro podání nabídek podle § 40 odst. 1 ZVZ, není (na rozdíl od předchozí právní úpravy) povinen předběžné oznámení uveřejňovat.

  Předběžné oznámení

  15.05.2007 Je povinností veřejného zadavatele, který chce zveřejnit nadlimitní veřejnou zakázku na služby kat. 12, která přesáhne limit 750 tis. EUR a nechce zkrátit lhůtu pro podání nabídek, aby tuto zakázku zveřejnil i předběžným oznámením v IS VZ US? Děkuji za odpověď.

  Podle § 86 odst. 1 ZVZ je veřejný zadavatel povinen uveřejnit formou předběžného oznámení pouze nadlimitní veřejné zakázky, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících a u kterých hodlá zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Pokud tedy veřejný zadavatel nehodlá využít možnosti zkrácení lhůty pro podání nabídek podle § 40 odst. 1 ZVZ, není (na rozdíl od předchozí právní úpravy) povinen předběžné oznámení uveřejňovat.

  Hodnotící komise

  07.05.2007 Dobrý den, Vyhlásili jsme výzvu ve zjednodušeném podlimitním řízení na dodávky do částky 4 290 000 Kč. Kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky. Jeden účastník v nabídce tuto cenu překročil. Hodnotící komise tohoto učastníka nevyloučila. Jednala správně? Děkuji za odpovědˇ. Bouzková

  Podle § 13 odst. 1 ZVZ je předpokládaná hodnota (stanovená před začátkem zadávacího řízení podle pravidel stanovených zákonem) rozhodující pro postup zadavatele při zadání veřejné zakázky. ZVZ v žádném svém ustanovení nezakazuje uchazečům, aby podali nabídky, které překročí zadavatelem stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, natož aby umožňoval zadavateli takového uchazeče vyloučit ze zadávacího řízení. Pokud však nabídkové ceny přesáhnou finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky (zejména, pokud tento limit přesáhnou všechny nabídky nebo pokud ho přesáhne nabídka, která bude vybrána na základě kritéria ekonomické výhodnosti jako nejlepší), nabízí se otázka, zda zadavatel skutečně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky správně. Pokud je zadavatel přesvědčen (a připraven případně obhájit před ÚOHS), že předpokládanou hodnotu stanovil správně, není třeba zadávací řízení rušit. V opačném případě by zadavatel měl zadávací řízení zrušit s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (z důvodu porušení ZVZ, které není možné napravit autoremedurou podle § 111 odst. 6 ZVZ) a vyhlásit řízení znovu jako nadlimitní. Z Vašeho dotazu není zcela patrné, zda nemíří na situaci, kdy zadavatel omezil maximální výši nabídkové ceny v zadávacích podmínkách. Pro tento případ uvádíme následující. ZVZ sice takovou možnost neupravuje, ale zároveň nevylučuje. Pokud by zadavatel přípustnou výši nabídkové ceny omezil, musel by potom nabídku, která by tento limit překročila, vyřadit v rámci posouzení nabídek jako nepřijatelnou podle § 22 odst. 1 písm. b) ZVZ. Důrazně však nedoporučujeme stanovovat takový finanční limit ve výši odpovídající finančním limitům pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek. Takový postup by totiž mohl být považován za důkaz toho, že zadavatel si je vědom, že nabídkové ceny zřejmě překročí tento limit a chce účelově zabránit klasifikaci veřejné zakázky jako nadlimitní.

  Odmítnout či vyřadit nabídku dle § 48 odst. 2

  26.04.2007 Může zadavatel odmítnout (či hodnotící komise vyřadit) nabídku uchazeče, který nepožádal zadavatele o zadávací dokumentaci nebo který si ji nevyzvedl, nebyla-li umístěna na veřejně přístupném elektronickém nástroji? § 48 odst. 2 zákona stanoví, že "nabídku může podat rovněž uchazeč ... ", ale neřeší, co se má dít, pokud zmíněné podmínky splněny nejsou. V Metodice MMR uvádíte "je třeba vzít v úvahu, že nabídku může podat pouze dodavatel, který měl k dispozici pro její zpracování zadávací dokumentaci ... ". Domníváme se, že zákon v uvedeném ustanovení nic takového neříká a že pro zadavatele nemá být rozhodující, zda, kde a jak uchazeč zadávací dokumentaci získal: Např. ve zjednodušeném podlim. řízení od zadavatele (poskytujícího dokumentaci dle podmínek výzvy k podání nabídky za úhradu) získá dokumentaci určitý dodavatel. Ten po jejím bližším prozkoumání zjistí, že to není jeho "šálek kávy" a poskytne ji jinému dodavateli, se kterým občas spolupracuje a o kterém ví, že by to zvládl. Proč by takový dodavatel nemohl podat nabídku? Nebo proč by si ji takový dodavatel musel pořizovat znovu ? Obdobou může být situace s mateřskou a dceřinnou firmou, atp . Hodnotící komise zadavatele je dle § 76 povinna posoudit nabídky, zda splňují zadávací podmínky (tj. i podmínky dle zadávací dokumentace), a to zda si dodavatel vyzvedl či nevyzvedl dokumentaci ještě vůbec nezaručuje, že podá nabídku respektující tyto podmínky. Nabídku, která zadávací podmínky nerespektuje, hodnotící komise vyřadí. Musí to udělat (viz zákon) ! Tj. argument "jak může podat nabídku někdo , kdo si ani nevyzvedl dokumentaci ?" je naprosto nadbytečný a diskriminující. Pokud si ji uchazeč nevyzvedl, nechť je to jeho problém, jak podat nabídku splňující všechny podmínky, nikoliv problém, který by měl řešit zadavatel. Díky za zvážení odpovědi na otázku v úvodu i předložené argumentace. Ing. Marek Bena vedoucí odd. zakázky a výběrových řízení Brněnské komunikace a.s.

  Interpretace ustanovení § 48 odst. 2 poslední věty ZVZ nepochybně činí obtíže. Její platné znění je výsledkem pozměňovacího návrhu v Senátu Parlamentu ČR. Původní vládní návrh naopak výslovně říkal (v souladu s dosavadní rozhodovací praxí ÚOHS), že nabídku může podat i uchazeč, který si zadávací dokumentaci nevyzvedl. Lze se důvodně domnívat, že cílem pozměňovacího návrhu bylo tuto možnost omezit, a to (vzhledem k nové možnosti poskytování zadávací dokumentace) s výjimkou případů, kdy byla zadávací dokumentace uveřejněna na internetu. Výsledné znění však takový zákaz výslovně neobsahuje a bylo by možné ho dovodit pouze z opaku (a contrario). Domníváme se však, že omezení tak významného práva dodavatele, jako je podání nabídky, nelze dovozovat tímto způsobem. ZVZ navíc zadavatele neopravňuje v žádném ustanovení k vyloučení nabídky podané uchazečem, který si zadávací dokumentaci nevyzvedl (tj. ani v rámci otevírání obálek ani v rámci posuzování nabídek). Podle našeho názoru tedy může nabídku podat i uchazeč, který si zadávací dokumentaci nevyzvedl, a to i tehdy, nebyla-li umístěna na veřejně přístupném elektronickém nástroji. Relevantní rozhodovací praxe ÚOHS k této otázce však dosud neexistuje.

  Rámcová smlouva s více uchazeči - veřejná zakázka malého rozsahu

  19.04.2007 Je možné uzavřít v případě veřejné zakázky malého rozsahu která díky výjimce ze zákona musí dodržet pouze podmínky transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení, rámcovou smlouvy s více uchazeči?

  Podle § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách není zadavatel v případě veřejných zakázek malého rozsahu povinen postupovat v režimu upraveném zákonem. Zákon tedy ponechává (za předpokladu dodržení základních zásad zadávacího řízení dle § 6 zákona) zcela na vůli zadavatele, jaký konkrétní postup pro výběr dodavatele zvolí. Mimo jiné je tedy možné i uzavření rámcové smlouvy s více uchazeči.

  Není používání el. tržišť diskriminační

  19.04.2007 Elektronická tržiště byla zřízena podle starého zákona o VZ. V novém zákoně o nich není žádná zmínka. V novém zákoně je podmínkou pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu nediskriminace. Pokud využijeme služeb některého z elektronických tržišť, nedostanou se k zakázce ti dodavatelé, kteří nemají s daným tržištěm uzavřenou smlouvu a pokud by chtěli, musí takovou smlouvu uzavřít. Můžeme přes el. tržiště přesto zadávat? Nemůžeme být potrestáni za diskriminaci? Děkuji za odpověď. Oldřich Obdržálek

  Principy uvedené v § 6 ZVZ je třeba brát jako jakési maximy, jejichž konkrétní naplnění bude vždy záležet na celé řadě okolností. V otázce elektronických tržišť je třeba spíše pohlížet na otázku tak, zda mají dodavatelé možnost za otevřených a nediskriminačních podmínek uzavřít smlouvu s provozovatelem elektronického tržiště. Pokud ano, k porušení zásady nediskriminace nedojde. Situace je obdobná uzavření rámcové smlouvy nebo zavedení dynamického nákupního systému, kdy bude možné dílčí zakázky také zadávat jen účastníkům rámcové smlouvy nebo dodavatelům přijatým do DNS. Pro úplnost dodáváme, že žádný z předchozích zákonů o veřejných zakázkách elektronická tržiště neupravoval.

  Příslušnost zákona

  15.03.2007 Dobrý den. Zadavatel si v otevřeném řízení, vypsané v roce 2005,dle zákona č. 40/2004 Sb. vyhradil právo zadat zbývající úsek liniové stavby v souladu s § 27 písm 3)odst.b) zákona č. 40/2004 Sb. jednacím řízením bez uveřejnění. Tato možnost však časově spadá do současné doby, kdy platí zákon č. 137/2006 Sb. a uvedené ust. § již v totmo zákonu není.(§23,zákona č. 137/2006 Sb.).Podle kterého zákona bude u jedné a té samé akce, postupováno?

  Rozšíření předmětu veřejné zakázky je v souladu s ustálenou teorií veřejných zakázek i rozhodovací praxí ÚOHS třeba považovat za samostatnou veřejnou zakázku. Proto i plnění, které má být zadáno na základě opčního práva, je novou veřejnou zakázkou. Jako takové proto musí být zadáno v souladu s právní úpravou účinnou v okamžiku zahájení zadávacího řízení, tedy v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., a to bez ohledu na skutečnost, že opční právo bylo vyhrazeno v zadávacím řízení podle předchozí právní úpravy. Možnost zadat plnění (nové stavební práce nebo služby) na základě opčního práva je upravena v § 23 odst. 7 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb. Proto je třeba v daném případě posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky uvedené v tomto ustanovení. Ty jsou ovšem až na drobné formulační rozdíly shodné s podmínkami uvedenými v § 27 odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb. Podmínka zadání původní veřejné zakázky v otevřeném nebo užším řízení je splněna i tehdy, pokud byla původní veřejná zakázka zadána v otevřeném nebo užším řízení podle zákona č. 40/2004 Sb.

  Zjednodušené podlimitní řízení

  13.03.2007 Dobrý den, rád bych se zeptal na několik otázek týkajících se vyhlášení nového zadávacího řízení po předešlém zrušení zadávacího řízení ve zjednodušeném podlimitním řízení 1) Bere se za jiný okruh dodavatelů když ze 7 původních uchazečů, které jsme vyzvali v dnes již zrušeném zad. řízení, oslovíme 6 a přidáme 2 nové uchazeče? 2) Může se použít u těch 6 původních uchazečů původní projektová dokumentace, kterou si nechali nebo musí dostat novou? 3) Může zůstat stejný předmět plnění, jelikož na něm nemůžeme nic změnit? 4) do hodnotících kriterií chceme něco jako zkušenost s obdobným typem dodávky, je to možné a jak to správně formulovat? Děkuji za rychlou odpověď PH

  ad 1) Účelem zákazu uvedeného v § 38 odst. 3 ZVZ je zabránit tomu, aby zadavatel zvýhodňoval určité dodavatele tím, že je bude opakovaně vyzývat k podání nabídek u veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění. Oslovení stejného nebo z větší části stejného okruhu dodavatelů by přitom bylo možné pouze tehdy, pokud by to bylo odůvodněno určitými zvláštními okolnostmi, například skutečností, že se jedná o specializované plnění, které poskytuje na trhu jen několik dodavatelů. V případě zrušení zadávacího řízení by se obecně mohlo jednat o zvláštní okolnosti, o kterých hovoří § 38 odst. 3 ZVZ, které by mohly odůvodňovat vyzvání stejného okruhu dodavatelů. Pokud by například všechny nabídky byly v předchozím řízení vyloučeny, zadavatel by mohl dát vyzvaným dodavatelům “druhou šanci” (zde by ovšem bylo vhodné vyzvat i ty dodavatele, kteří nebyli vyzváni, avšak podali nabídku). Pro konkrétnější závěr by však bylo třeba znát důvod zrušení předchozího zadávacího řízení. (V této souvislosti pro úplnost upozorňujeme, že existence zákonné výhrady zrušit zjednodušené podlimitní řízení nezbavuje zadavatele toto zrušení řádně zdůvodnit, přičemž se musí jednat o objektivní důvod, který je v souladu se základními zásadami zákona). Ve Vámi uváděném případě však vzbuzuje určité pochybnosti skutečnost, že zadavatel již nehodlá oslovit jednoho z původně oslovených dodavatelů, avšak výběr doplňuje o další dva dodavatele. Bez bližších podrobností není možné se k této situaci konkrétněji vyjádřit (řešení konkrétních situací ostatně není účelem tohoto fora), avšak naznačená situace vzbuzuje určité pochybnosti z hlediska dodržení zásady rovného zacházení. ad 2) ZVZ tuto otázku výslovně neupravuje, nicméně lze vycházet ze smyslu institutu poskytování zadávací dokumentace, jímž je poskytnutí dostatečně podrobných informací dodavatelům k tomu, aby mohli zpracovat porovnatelné nabídky. Proto již dodavatelé těmito informacemi disponují, není třeba jim pouze formalisticky tyto dokumenty poskytovat znovu (zvláště pokud by za ně museli platit). Doporučujeme však použít například takový postup, že zadavatel ve výzvě uvede, že projektová dokumentace se shoduje s projektovou dokumentací poskytnutou v předchozím, nezdařeném zadávacím řízení, avšak že ji v případě zájmu dodavatelům na žádost znovu poskytne. ad 3) Pokud nelze na předmětu veřejné zakázky nic měnit, je samozřejmě možné (a nutné) ji zadat se stejným předmětem plnění. Zadavateli nic nebrání v tom, aby se pokusil veřejnou zakázku zadat opakovaně, pokud předchozí zadávací řízení neskončila úspěšně. ad 4) Zkušenosti s obdobným typem dodávky jsou jedním z technických kvalifikačních předpokladů (viz § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ). Použití kvalifikačních kritérií jako hodnotících kritérií je přísně zakázáno. ZVZ tento zákaz výslovně obsahuje v § 50 odst. 4. ZVZ je založen na striktním oddělení posouzení osoby dodavatele a nabízeného plnění. Zkušenost s obdobnou dodávkou je přitom charakteristikou vztahující se k osobě dodavatele, která nevypovídá nic o nabízeném plnění.

  Výklad ustanovení § 13 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb.

  08.03.2007 Z ustanovení § 13 odst. 8 zákona vyplývá, že z působnosti zákona je vyjmuto pořizování některých specifických komodit, u nichž je cena proměnlivá a zadavatel je nakupuje dle své aktuální potřeby. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 137 jsou těmito komoditami např. léky, potraviny, pohonné hmoty, letenky. Jsme zdravotnickým zařízením, které v rámci své činnosti nakupuje léky či potraviny pro poskytování zdravotnických služeb. Je skutečně možné v případě léků či potravin (analogicky třeba i u zdravotnického materiálu, kde je cena proměnlivá) postupovat dle §13 odst. 8. Z dřívější činnosti víme, jaké množství léků či potravin je spotřebováváno. Děkuji za odpověď

  Účelem § 13 odst. 8 ZVZ je (v souladu s dřívější rozhodovací praxí ÚOHS) umožnit veřejnému zadavateli odchýlit se od obecné povinnosti sčítání obdobných, spolu souvisejících plnění v případech, kdy by jejich pořizování v rámci jedné veřejné zakázky bylo s ohledem na specifickou povahu předmětu plnění neracionální, neekonomické či jinak problematické. Důvodem může být např. skutečnost, že cena požadovaného plnění v čase kolísá (typicky se jedná o komodity s nízkou a velmi proměnlivou jednotkovou cenou) a jejich jednorázové vysoutěžení by bylo neekonomické. Jiným důvodem může být to, že zadavatel pořizuje plnění podle aktuálních potřeb a nákup většího množství by nemusel být racionální (potraviny, letenky) či je přímo problematický (čerpání PHM do služebních vozidel). Smyslem tohoto ustanovení tedy není vyjmout z obecné agregační povinnosti veškeré opakovaně nakupované komodity s proměnlivou jednotkovou cenou. Zadavatel musí v konkrétním případě sám zvážit (a v případě potřeby zdůvodnit), zda je pro něj ekonomičtější a racionálnější postupovat klasickým způsobem nebo využít možnosti podle § 13 odst. 8 ZVZ. Pokud je však zadavatel schopen předem stanovit množství a druh komodit, které bude nakupovat, a nebrání-li tomu povaha nakupovaného plnění či jiné objektivní okolnosti, doporučujeme raději využít institutu rámcové smlouvy.

  Odpovědnost za správnost zadáívací dokumentace

  06.03.2007 Může zadavatel "přenést" na základě zadávacích podmínek odpovědnost za úplnost, srávnost a kompletnost zadávací dokumentace a to zejména za soulad projektové dokumentace se sopisem prací a dodávek (výkazem výměr) na zhotovitele a to s odkazem na jeho odbornou znalost? ing. Pavel Strnad

  Podle § 44 odst. 1 poslední věty ZVZ odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (a tedy i souladu projektové dokumentace se soupisem stavebních prací, dodávek a služeb) vždy zadavatel. Zadavatel se nemůže této odpovědnosti žádným způsobem zprostit a jakákoliv ustanovení nebo požadavky na prohlášení ze strany uchazeče v zadávacích podmínkách v tomto smyslu jsou v rozporu se ZVZ. Tato úprava je založena principu, že zadavatel je vždy osobou, která musí zcela přesně definovat předmět veřejné zakázky tak, aby bylo jasné, jaké plnění je poptáváno a aby bylo možné zpracovat porovnatelné nabídky. Proto je jakékoliv přenášení odpovědnosti v tomto smyslu na uchazeče nepřípustné.

  Vícepráce u veřejné zakázky

  01.03.2007 Je možné zadat dodatečné stavební práce ( vícepráce ) ,pakliže splňujeme podmínku § 23 odst. 7 zák. č. 137/2006 Sb, a finanční objem těchto dodatečných stavebních prací nepřevyšuje 6 mil. Kč ( bez DPH ), - pouze jednoduchou výzvou k předložení dodatku SoD ( cena je předem dohodnuta a doložena změnovým listem ) ? Bez organizování jakékoliv soutěže.

  Dodatečné stavební práce (tj. rozšíření předmětu veřejné zakázky) představují v souladu s ustálenou právní teorií veřejných zakázek i rozhodovací praxí ÚOHS novou veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat v novém zadávacím řízení způsobem odpovídajícím předpokládané hodnotě této veřejné zakázky. Pokud tedy dodatečné stavební práce nedosahují 6 mil. Kč bez DPH, je třeba jejich zadání provést postupem platným pro veřejné zakázky malého rozsahu, tj. za dodržení základních zásad zákona – transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Standardně by tedy bylo nutné přinejmenším vyzvat 3 dodavatele k podání nabídky. Přímé zadání zhotoviteli původní veřejné zakázky je možné pouze tehdy, jsou-li analogicky splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. V takovém případě může zadavatel vyzvat původního dodavatele přímo k uzavření dodatku smlouvy. Upozorňujeme Vás však na skutečnost, že při posuzování podmínky rozsahu maximálně 20 % ceny původní veřejné zakázky je třeba sečíst všechny již uzavřené dodatky k předmětné smlouvě (tj. jednotlivé dodatky se z tohoto hlediska neposuzují samostatně). Závěrem si Vás dále dovolujeme upozornit na skutečnost, že účelem tohoto fóra není (v souladu s jeho pravidly) řešení konkrétních problémů zadavatelů v zadávacích řízeních. Odpověď je třeba proto považovat za obecný výklad, za jehož správnou aplikaci na konkrétní podmínky nese odpovědnost výlučně zadavatel.

  Vícepráce

  01.03.2007 Vícepráce vzniklé při realizaci veřejné zakázky a nedosahující 20 % původního finančního objemu se zadávají jako samostatná zakázka? § 23 odst. 7 zák. 137/2006 Sb nám pouze umožňuje zadat to jednomu zájemci ( tudíž zhotoviteli původní zakázky) ? Můžeme tyto vícepráce zadat i jinému zájemci ( opět pouze jednomu, ale ne původnímu dodavateli ?

  Dodatečné stavební práce (vícepráce) představují rozšíření předmětu veřejné zakázky a tudíž v souladu s ustálenou právní teorií veřejných zakázek i rozhodovací praxí ÚOHS novou veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat v novém zadávacím řízení způsobem odpovídajícím předpokládané hodnotě této veřejné zakázky. Ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ umožňuje (jako výjimku) přímé zadání tzv. víceprací zhotoviteli původní veřejné zakázky, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení. Jednou z podmínek je i skutečnost, že provedení víceprací bude zadáno témuž dodavateli. Tato podmínka vychází ze smyslu této úpravy, jejímž cílem je umožnit zadání dodatečných prací původnímu zhotoviteli, neboť realizace víceprací jiným dodavatelem by zřejmě byla neracionální či neekonomická. Pokud však zadavatel nehodlá zadat provedení víceprací původnímu dodavateli, nemůže jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ použít.

  Smlouva se subdodavatelem dle § 51 odst.4 zák. 137/2006 Sb.

  01.03.2007 Dobrý den, můžete mi prosím upřesnit jaký rozsah a formu musí mít tato smlouva? Stačí, aby obsahovala pouze textaci uvedenou v tomto paragrafu nebo má řešit i termín, cenu a pod. jako smlouva o dílo? Je možno získat vzor takové smlouvy? Děkuji předem za odpověď Irena

  Podle ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ je dodavatel povinen předložit zadavateli smlouvu se subdodavatelem, z níž bude vyplývat závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky či poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky. Z této dikce vyplývá, že se tedy musí jednat o platně uzavřenou smlouvu odpovídající části kvalifikace, která je prokazována prostřednictvím subdodavatele, byť např. s odloženou účinností k okamžiku, kdy (pokud vůbec) bude nabídka dodavatele vybrána jako nejvhodnější. Vzhledem k různým kvalifikačním předpokladům, které je možné tímto způsobem prokazovat pomocí subdodavatele, není možné vytvořit jednotný vzor takové smlouvy. Podle povahy kvalifikačního požadavku se může jednat například o smlouvu o dílo, nájemní smlouvu či nepojmenovanou smlouvu. Tato smlouva musí ve všech případech obsahovat všechny náležitosti požadované občanským nebo obchodním zákoníkem k tomu, aby byla uzavřena platně. Pouhé opsání textace citovaného ustanovení ZVZ do listiny nebude proto zpravidla dostačující.

  Výklad §69

  21.02.2007 Dobrý den, při otevírání obálek v zjednodušeném podlimitním řízení (stavební práce) se nám stalo, že dodavatel, který podal samostatně nabídku, byl uveden jako subdodavatel ještě v dalších dvou nabídkách jiných firem. Z textu § 69 odstavce (3) nám neplyne zcela jednoznačně, zda máme vyločit pouze firmu, která je subdodavatelem a zároveň podala nabídku samostatně, nebo i obě další firmy, které tuto firmu uvedly jako svého subdodavatele. Děkuji za odpověď Ing. Eva Nosková SÚS Kralovice

  Ustanovení § 69 odst. 3 stanoví: “Pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo podá nabídku a současně je subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem samostatně či společně s jinými dodavateli vyřadí.”. Přestože se zřejmě při výkladu tohoto ustanovení nabízí obě dvě možnosti, z textu citovaného ustanovení spíše vyplývá, že by zadavatel měl vyloučit pouze uchazeče, který zákaz uvedený v § 69 odst. 3 ZVZ porušil. Slovní spojení “společně s jinými dodavateli” se totiž vztahuje pouze na podání společné nabídky ve smyslu § 69 odst. 4 ve spojení s § 51 odst. 6 ZVZ, nikoliv na případ, kdy je subjekt uveden v nabídce určitého uchazeče jako subdodavatel. Opačný výklad je založen na interpretaci, která určitým způsobem jde nad rámec zákonného textu. Nelze samozřejmě vyloučit, že by ÚOHS rozhodl v konkrétním případě opačně, ovšem až do vydání takového rozhodnutí doporučujeme zadavatelům řídit se spíše výkladem doslovným a vylučovat pouze subjekt, který porušil zákaz uvedený v § 69 odst. 3 ZVZ tím, že podal nabídku, ačkoliv byl zároveň uveden v jiné nabídce jako subdodavatel.

  Veřejné zakázky malého rozsahu

  16.02.2007 Lze u VZMR zadávané dle § 18 odst. 3 obesílat stejné zájemce, například pokud poprvé nikdo nesplní všechny náležitosti dle poptávkového listu, všichni žadatelé jsou tudíž vyloučeni a my vypíšeme zakázku znovu? Musí zadavatel u VZMR zadávané dle § 18 odst. 3 vyloučit všechny uchazeče, kteří nesplnili požadavky stanovené poptávkovým listem? Například pokud každý uchazeč nesplní jeden požadavek, že bychom jim to prominuli a nabídky hodnotili jako úplné? (Je nám jasné, že nemůžeme prominout jednomu a druhého vyloučit, že by to nebyl rovný přístup). Děkuji za odpověď. Piskačová

  ZVZ postup uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) neupravuje, pouze stanoví, že veřejný zadavatel je povinen postupovat v souladu s principy transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Z pohledu dodržení těchto principů je proto třeba rovněž posoudit vznesené otázky. Rozhodující ovšem je, jaká pravidla (samozřejmě v souladu s výše citovanými základními zásadami) zadavatel ve výzvě (poptávkovém listu) pro řízení stanovil. Opakované vyzvání stejných dodavatelů v případě, kdy se zadávací řízení nezdařilo, není podle našeho názoru s uvedenými základními zásadami v rozporu (na rozdíl od situace, kdy zadavatel opakovaně vyzývá stejné dodavatele v rámci různých veřejných zakázek). Tuto situaci lze přirovnat k možnostem upraveným v § 22 odst. 1 a 2 ZVZ, které zadavateli umožňují řešit některé situace, kdy se zadávací řízení nezdařilo z důvodu nedostatků v nabídkách. Prominutí nesplnění některých požadavků v nabídkách uchazečů je z několika důvodů poměrně problematické. Prvním důvodem je, že zadavatel by měl dodržet v průběhu zadávacího řízení předem stanovená pravidla. Druhým problémem je faktický dopad nesplnění těchto požadavků. Jde tedy o to, že zadavatel stanoví určité požadavky proto, že mají vzhledem k poptávanému plnění význam. Pokud bychom připustili promíjení, mohla by nastat situace, že uchazeč nebude například disponovat požadovanou kvalifikací nebo dokonce, že nabídky nebudou rovnocenné z hlediska nabízeného plnění a tudíž budou nesrovnatelné. Prominutí nesplnění některých požadavků by mohlo být rovněž diskriminační vůči těm dodavatelům, kteří tyto požadavky nesplňovali a proto nabídku nepodali. Jako vhodnější řešení se u VZMR jeví doplnění nabídek, tj. postup, kdy by zadavatel vyzval uchazeče k odstranění vad nabídek a vyloučil pouze ty, kteří by nabídky nedoplnili ani v dodatečné lhůtě. Tuto možnost by si ovšem zadavatel měl předem vyhradit ve výzvě k podání nabídky.

  Prubezny nákup napr. nabytku

  14.02.2007 1) Pokud zadavatel prubezne vybavuje kancelare nabytkem a pocitaci, jakym zpusobem ma stanovit predpokladanou hodnotu? Lze postupovat podle § 13 odst. 8 a secist predpokladane hodnoty jednotlivych nakupu nabytku, popr. pocitacu za jedno ucetni obdobi? Nebo je treba pocitat predpokladanou hodnotu za obdobi 4 let podle § 14? 2) Pokud si zadavatel vnitrnim predpisem stanovil vlastni limity pro zadavani zakazek maleho rozsahu, musi vyse zminovane dodavky zadat jako jednu zakazku anebo je muze zadavat jednotlive podle katualni potreby? Napr. stanovi si limit 500 tis. Kc, od ktereho je treba vyhlasit vyberove rizeni. V danem roce chce nakoupit nabytek za celkem 1 mil. Kc pro tri kancelare. Je pak mozne nakoupit napr. na jare nabytek pro jednu kancelar za 200 tis. Kc bez vyberoveho rizeni a zbytek az na podzim? Dekuji za odpoved Kulhavy

  Ad 1) Účelem § 13 odst. 8 ZVZ je (v souladu s dřívější rozhodovací praxí ÚOHS) umožnit veřejnému zadavateli odchýlit se od obecné povinnosti sčítání obdobných, spolu souvisejících plnění v případech, kdy by jejich pořizování v rámci jedné veřejné zakázky bylo s ohledem na specifickou povahu předmětu plnění neracionální, neekonomické či jinak problematické. Důvodem může být např. skutečnost, že cena požadovaného plnění v čase kolísá (typicky se jedná o komodity s nízkou a velmi proměnlivou jednotkovou cenou) a jejich jednorázové vysoutěžení by bylo neekonomické. Jiným důvodem může být to, že zadavatel pořizuje plnění podle aktuálních potřeb a nákup většího množství by nemusel být racionální (potraviny, letenky) či je přímo problematický (čerpání PHM do služebních vozidel). Smyslem tohoto ustanovení tedy není vyjmout z obecné agregační povinnosti veškeré opakovaně nakupované komodity s proměnlivou jednotkovou cenou. Zadavatel musí v konkrétním případě sám zvážit (a v případě potřeby zdůvodnit), zda je pro něj ekonomičtější a racionálnější postupovat klasickým způsobem nebo využít možnosti podle § 13 odst. 8 ZVZ. V daném případě se spíše jedná o opakující se dodávky. Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky proto musí zadavatel vyjít v souladu s § 14 odst. 3 ZVZ z předpokládané hodnoty takových dodávek za dobu minimálně jednoho roku. Pokud však zadavatel hodlá v takovýchto nákupech pokračovat po delší dobu, lze takové dodávky zřejmě podřadit pod pojem smlouvy, jejíž trvání nelze přesně vymezit, a stanovit, jak správně uvádíte, její předpokládanou hodnotu podle § 14 odst. 1 písm. b) ZVZ jako součet předpokládaného plnění za 4 roky. V daném případě lze doporučit uzavření rámcové smlouvy, na jejímž základě bude zadavatel pořizovat dílčí plnění zjednodušeným způsobem. Jiný závěr by byl možný pouze v případě, kdy by se jednalo skutečně o nahodilé nepředvídatelné nákupy. Ty by pak bylo možné považovat za samostatné zakázky. Upozorňujeme však na skutečnost, že zadavatel je i v případě, že by se jednalo o veřejné zakázky malého rozsahu, povinen dodržet přinejmenším základní zásady zákona. Pokud by zadavatel zadával tyto veřejné zakázky malého rozsahu opakovaně stejnému dodavateli, bylo by to považováno za konkludentní přiznání toho, že se ve skutečnosti o jednu veřejnou zakázku jednalo. Ad 2) Přesnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou povinnosti dodržení základních zásad podle § 6 ZVZ nejsou stanoveny. Pro odpověď na danou otázku je třeba primárně vyjít z uvedeného vnitřního předpisu. Nicméně s ohledem na zásadu transparentnosti lze obecně odpovědět tak, že zadavatel by měl dodržet pravidla, která si sám stanovil. Pokud se tedy jedná (dle obecných pravidel ZVZ) o jednu veřejnou zakázku, neměl by ji zadavatel účelově rozdělovat.

  Rezerva jako součást nabídkové ceny

  13.02.2007 Je možné, aby zadavatel veřejné zakázky vznesl v zadávacích podmínkách požadavek, aby nabídková cena uchazečů obsahovala i finanční rezervu (v rozsahu např. 15% z ceny služeb či prací), která bude použita pro případné dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nejsou obsaženy v zadávacích podmínkách, tak aby mohl o tuto částku navýšit předpokládanou cenu veřejné zakázky? Dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nejsou obsaženy v zadávacích podmínkách budou zadány dle ustanovení § 23 odst. 7 ZVZ. Důvodem takového postupu je snaha o zajištění financování případných dodatečných stavebních prácí nebo dodatečných služeb z prostředků, které budou zadavateli přiděleny formou dotace. Děkuji Drobný

  ZVZ výslovně nezakazuje, aby zadavatel zahrnul do soupisu stavebních prací, dodávek a služeb rovněž určitou procentuální rezervu na případné vícepráce, např. z důvodu přidělení i této částky v rámci dotace. Tato možnost je však poněkud problematická z hlediska splnění jiné, významné povinnosti zadavatele, kterou je povinnost vymezit přesně předmět veřejné zakázky. V daném případě totiž zadavatel v podstatě předem počítá s vícepracemi, tj. připouští, že v daném případě předmět veřejné zakázky není zcela přesně vymezen. Takový postup není v souladu s principy, na kterých je založeno zadávací řízení podle ZVZ. Pro všechny případy upozorňujeme na skutečnost, že tímto způsobem nelze obcházet ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ. Rezervu by tedy bylo možné použít pouze na financování víceprací, které splňují podmínky uvedené v citovaném ustanovení, a tyto prostředky by bylo třeba započítat do celkového rozsahu 20 % víceprací podle § 23 odst. 7 písm. a) bodu 3 ZVZ. Nelze tedy tímto způsobem obcházet limitaci rozsahu připuštěných víceprací.

  k § 110 , odst. 3 - způsob podání námitek

  09.02.2007 Dobrý den. Dne 18.12.2006 jsme si převzali od zadavatele zadávací dokumentaci. Termín na podání nabídek byl do 31.1.2007. Dne 8.1.2007 jsme podali oficiální mámitku dle §110. Zadavatel naši námitku nepřezkoumal dle §111, odst.1, ale s odkazem na §110, odst.6 nám sdělil, že naši námitku odmítá, jelikož jsme ji nepodali do 15 dnů, kdy jsme se o domnělém porušení zákona dozvěděli a údajné prodlení počítá ode dne převzetí zadávací dokumentace. Tento postup zadavatele považujeme za nesprávný, jelikož se domníváme, že není nikde v zákoně určeno, že se uchazeč musí zadávací dokumentací ihned zabývat. Zadavatel nám dokonce dne 10.1.2007 ještě změnil (předpokládáme že všem možným uchazečům to dal na vědomí), přílohu k zadávací dokumentaci. Podali jsme námitku znova (i když si myslíme, že naše první byla v pořádku) v čas, v termínu jsme ji doručili a naši námitku nám opět zadavatel odmítl, se stejným odůvodněním. Zadavatel tím, že naše námitky odmítá, zřejmě oddaluje čas a nehodlá se našimi námitkami řádně zabývat. 1. Ani je nezamítne a ani jim nevyhoví. Lze v tomto případě považovat odmítnutou námitku jako námitku, které zadavatel nevyhověl a můžeme se obrátit na Úřad s návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele, dle § 113, odst. 3? Děkuji za odpověď. DH

  Lhůta 15 dnů pro podání námitek podle § 110 odst. 3 ZVZ je vázána na subjektivní počátek, tedy okamžik, kdy se dodavatel o možném porušení zákona zadavatelem dozví. Dodavatel je v námitkách povinen tento okamžik specifikovat. Zatímco v případě určitých úkonů bude tento okamžik poměrně jasný (přestože nedochází k adresnému doručení dodavateli), v celé řadě případů je časový interval, ve kterém se dodavatel může dozvědět o porušení zákona, poměrně široký. Ustanovení je tak třeba vykládat primárně podle jeho smyslu, jímž je na jednu stranu umožnit efektivní přezkum úkonů zadavatelů v zadávacích řízeních; na druhou stranu stanovením lhůty zákonodárce vyjádřil zájem na tom, aby případná porušení byla řešena co nejdříve poté, co budou zjištěna, aby zadavatel mohl porušení co nejdříve napravit (a neučinil případně nevratné kroky) a aby námitky nebyly účelově podávány pozdě. Jednotlivé případy je tak třeba posoudit samostatně. Co se týče námitek proti obsahu zadávací dokumentace, rozhodně nelze ztotožňovat okamžik, kdy se dodavatel o domnělém porušení zákona dozví s dnem vyzvednutí zadávací dokumentace (ZVZ nestanoví dodavateli povinnost se s obsahem zadávací dokumentace bezodkladně seznámit, což často není vzhledem k jejímu rozsahu ani prakticky možné; navíc některá porušení mohou být odhalena až později při jejím detailním prostudování). Otázkou tedy spíše je, který je nejzašší okamžik, kdy se uchazeč měl o porušení dozvědět. Domníváme se, že přiměřeným okamžikem je konec lhůty pro podávání nabídek; upozorňujeme však, že k této záležitosti dosud neexistuje v ČR relevantní rozhodovací praxe. Pokud zadavatel nevyřídil námitky tak, jak byl povinen, může dodavatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 odst. 3 ZVZ.

  Stáří dokumentů

  06.02.2007 Dobrý den, prosím o zodpovězení těchto otázek: 1. Pro prokázání základních kvalifikačních předpokladů byl dodán "výpis z rejstříku trestů" z Francie ze dne 26.10.2006, který byl přeložen do českého jazyka s tlumočnickou doložkou ze dne 22.11.2006 a byla z něj pořízena úředně ověřená kopie dne 21.12.2006. Od kterého z těchto tří dat se počítá lhůta dle § 57 odst. 2 ZVZ 90 kalendářních dnů? 2. V případě, že uchazeč dodá k prokázání základních kvalifikačních předpokladů některé dokumenty, které budou starší 90 dnů ( např. výpis z rejstříku trestů, potvrzení FÚ,.....) je možno postupovat dle § 59 oédst. 4 ZVZ. Děkuji V.K.

  ad 1) Ustanovení § 57 odst. 2 ZVZ stanoví, že doklady prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů nesmí být starší než 90 dnů. Podle § 53 odst. 2 písm. a) ZVZ se splnění trestní bezúhonnosti podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ prokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů, případně obdobným dokladem ze zahraničí podle sídla společnosti. Dokladem, ke kterému se vztahuje lhůta platnosti je proto nepochybně výpis z francouzského “rejstříku trestů”, nikoliv jeho překlad. Rozhodujícím datem pro běh 90 denní lhůty proto bylo 26.10.2006. ad 2) Ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ stanoví, že veřejný zadavatel může požadovat písemné objasnění předložených informací či dokladů nebo předložení dalších dodatečných informací či dokladů, pokud bylo splnění příslušné části kvalifikace prokázáno alespoň částečně. Přesné vymezení situací, kdy lze ještě kvalifikační předpoklad považovat za prokázaný, není zákonem stanoveno a je tedy pouze předmětem výkladu. K tomuto ustanovení prozatím rovněž neexistuje příslušná rozhodovací praxe ÚOHS. Vzhledem ke smyslu prokazování kvalifikace (jímž je ověření určitých charakteristik dodavatele, nikoliv formální stránka věci) lze doporučit spíše extenzivnější výklad a doplňování kvalifikace připustit v co největší možné míře. Podle našeho názoru však předložení dokladu, který je starší než požadovaná lhůta, neprokazuje kvalifikační předpoklad ani částečně. Takový doklad pouze vypovídá o tom, že daný požadavek byl splněn v minulosti, avšak nevypovídá vůbec nic o aktuálním stavu. Domníváme se proto, že v takovém případě nelze podle § 59 odst. 4 ZVZ postupovat.

  Hodnocení nabídek na služby

  05.02.2007 Dobrý den, prosím o informaci, jak definovat způsob zpracování nabídky při výběru poskytovatelů služeb např. opravy služebních automobilů, pokud zadavatel nezná své budoucí potřeby v této oblasti a jednotkové ceny (např. sazba za hodinu práce) stejně jako ceny náhradních dílů se mohou lišit ve vztahu k druhu opravy či údržby? Je možné postupovat tak, že zadavatel k zadávací dokumentaci přiloží slepý rozpočet předpokládaných oprav a požadavků na údržbu, a dále bude hodnotit nabídky dle celkové ceny vycházející z oceněného slepého rozpočtu? Děkuji

  Předpokladem zadání veřejné zakázky v souladu se ZVZ je dostatečně přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, na jehož základě mohou uchazeči předložit srovnatelné nabídky. Zadání veřejné zakázky bez dostatečné specifikace potřeb zadavatele tedy není možné (pokud nejsou dány specifické důvody, které by umožňovaly použití jednacího řízení bez uveřejnění nebo soutěžního dialogu). V dotazu je ovšem zřejmě myšlena situace, kdy zadavatel není schopen předem stanovit přesná množství, která bude poptávat, ani dobu, kdy poptávka vznikne. V takovém případě může být vhodné využít institutu rámcové smlouvy podle § 11 a § 89 a násl. ZVZ. Rámcovou smlouvu je možné uzavřít v tomto případě ve třech variantách, které se budou lišit tím, zda by byla rámcová smlouva uzavřena s jedním nebo více dodavateli a zda by byly všechny podmínky vymezeny již v rámcové smlouvy či nikoliv. V případě, že všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě zcela vymezeny, mohou dodavatelé při uzavírání jednotlivých dílčích smluv nabízet upravené hodnoty v rámci limitů stanovených rámcovou smlouvou. Pro stanovení nabídkové ceny může zadavatel využit určitý modelový výpočet, který bude vycházet z jednotkových cen např. za hodinu práce a jednotkových cen náhradních dílů (které budou buď představovat cenu, která bude účtována, nebo budou představovat horní limit ceny) a předpokládaného objemu za určitou dobu (např. 1 rok). Plnění na základě jednotlivých dílčích smluv by pak bylo účtováno na základě jednotkových cen a skutečného množství. Je tedy nutné vytvořit určitý model, který bude vyjadřovat pravděpodobné plnění. Samotné jednotkové ceny bez předpokládaného množství nelze hodnotit, neboť by docházelo ke sčítání nesourodých hodnot.

  Hodnocení nabídek na služby (1)

  05.02.2007 Dobrý den, prosím o informaci, jak definovat způsob zpracování nabídky při výběru poskytovatelů služeb např. opravy služebních automobilů, pokud zadavatel nezná své budoucí potřeby v této oblasti a jednotkové ceny (např. sazba za hodinu práce) stejně jako ceny náhradních dílů se mohou lišit ve vztahu k druhu opravy či údržby? Je možné postupovat tak, že zadavatel k zadávací dokumentaci přiloží slepý rozpočet předpokládaných oprav a požadavků na údržbu, a dále bude hodnotit nabídky dle celkové ceny vycházející z oceněného slepého rozpočtu? Děkuji

  Předpokladem zadání veřejné zakázky v souladu se ZVZ je dostatečně přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, na jehož základě mohou uchazeči předložit srovnatelné nabídky. Zadání veřejné zakázky bez dostatečné specifikace potřeb zadavatele tedy není možné (pokud nejsou dány specifické důvody, které by umožňovaly použití jednacího řízení bez uveřejnění nebo soutěžního dialogu). V dotazu je ovšem zřejmě myšlena situace, kdy zadavatel není schopen předem stanovit přesná množství, která bude poptávat, ani dobu, kdy poptávka vznikne. V takovém případě může být vhodné využít institutu rámcové smlouvy podle § 11 a § 89 a násl. ZVZ. Rámcovou smlouvu je možné uzavřít v tomto případě ve třech variantách, které se budou lišit tím, zda by byla rámcová smlouva uzavřena s jedním nebo více dodavateli a zda by byly všechny podmínky vymezeny již v rámcové smlouvy či nikoliv. V případě, že všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě zcela vymezeny, mohou dodavatelé při uzavírání jednotlivých dílčích smluv nabízet upravené hodnoty v rámci limitů stanovených rámcovou smlouvou. Pro stanovení nabídkové ceny může zadavatel využit určitý modelový výpočet, který bude vycházet z jednotkových cen např. za hodinu práce a jednotkových cen náhradních dílů (které budou buď představovat cenu, která bude účtována, nebo budou představovat horní limit ceny) a předpokládaného objemu za určitou dobu (např. 1 rok). Plnění na základě jednotlivých dílčích smluv by pak bylo účtováno na základě jednotkových cen a skutečného množství. Je tedy nutné vytvořit určitý model, který bude vyjadřovat pravděpodobné plnění. Samotné jednotkové ceny bez předpokládaného množství nelze hodnotit, neboť by docházelo ke sčítání nesourodých hodnot.

  Dynamický nákupní systém (1)

  02.02.2007 Prosím o výklad § 69 ve vztahu k veřejné zakázce zadávané zavedením dynamického nákupního systému. Je skutečně nutné odmítnout zařazení do DNS v případě, že samostatnou předběžnou nabídku podá např. výrobce a jeho distributor?

  Odpověď na uvedenou otázku má obecnou platnost, týká se tedy jakýchkoliv zadávacích řízení, nejen zavádění DNS. ZVZ v § 69 odst. 3 zakazuje, aby jeden subjekt byl zároveň uchazečem a subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž zadávacím řízení. Stěžejní otázkou při aplikaci tohoto ustanovení je vymezení pojmu subdodavatele. Tato otázka vyvstává zejména v případě veřejných zakázek na dodávky, kdy uchazeč často není výrobcem dodávaného zboží. Mohou tak nastat situace, kdy se zadávacího řízení bude účastnit jak výrobce, tak uchazeči, kteří zboží od výrobce nakoupili. Při posouzení této otázky je třeba vzít v úvahu definici subdodavatele uvedenou v § 17 písm. i) zákona, která zahrnuje jak osoby, pomocí kterých má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, tak osoby, které poskytují zadavateli určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky. Spojení “… poskytují […] k plnění veřejné zakázky” je podle našeho názoru třeba vykládat tak, že se musí jednat o aktivní, adresné a vědomé poskytnutí subdodávky v souvislosti s konkrétní veřejnou zakázkou. Subdodavatelem tedy není například subjekt, který poskytuje uchazeči určité věci obecněji (např. na základě dlouhodobého pronájmu), ani subjekt, od kterého uchazeč nakoupil určité zboží, aniž by tomuto subjektu bylo známo, že zboží bude použito pro účely plnění určité veřejné zakázky. V tomto směru klade toto ustanovení zvýšené požadavky i na uchazeče, který musí správně posoudit, zda určitý vztah lze považovat za subdodávku ve smyslu zákona či nikoliv. Upozorňujeme však na skutečnost, že k dané otázce prozatím v ČR neexistuje relevantní rozhodovací praxe.

  Dynamický nákupní systém

  02.02.2007 Prosím o výklad § 69 ve vztahu k veřejné zakázce zadávané zavedením dynamického nákupního systému. Je skutečně nutné odmítnout zařazení do DNS v případě, že samostatnou předběžnou nabídku podá např. výrobce a jeho distributor?

  Odpověď na uvedenou otázku má obecnou platnost, týká se tedy jakýchkoliv zadávacích řízení, nejen zavádění DNS. ZVZ v § 69 odst. 3 zakazuje, aby jeden subjekt byl zároveň uchazečem a subdodavatelem jiného uchazeče v tomtéž zadávacím řízení. Stěžejní otázkou při aplikaci tohoto ustanovení je vymezení pojmu subdodavatele. Tato otázka vyvstává zejména v případě veřejných zakázek na dodávky, kdy uchazeč často není výrobcem dodávaného zboží. Mohou tak nastat situace, kdy se zadávacího řízení bude účastnit jak výrobce, tak uchazeči, kteří zboží od výrobce nakoupili. Při posouzení této otázky je třeba vzít v úvahu definici subdodavatele uvedenou v § 17 písm. i) zákona, která zahrnuje jak osoby, pomocí kterých má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, tak osoby, které poskytují zadavateli určité věci nebo práva k plnění veřejné zakázky. Spojení “… poskytují […] k plnění veřejné zakázky” je podle našeho názoru třeba vykládat tak, že se musí jednat o aktivní, adresné a vědomé poskytnutí subdodávky v souvislosti s konkrétní veřejnou zakázkou. Subdodavatelem tedy není například subjekt, který poskytuje uchazeči určité věci obecněji (např. na základě dlouhodobého pronájmu), ani subjekt, od kterého uchazeč nakoupil určité zboží, aniž by tomuto subjektu bylo známo, že zboží bude použito pro účely plnění určité veřejné zakázky. V tomto směru klade toto ustanovení zvýšené požadavky i na uchazeče, který musí správně posoudit, zda určitý vztah lze považovat za subdodávku ve smyslu zákona či nikoliv. Upozorňujeme však na skutečnost, že k dané otázce prozatím v ČR neexistuje relevantní rozhodovací praxe.

  Zadání zakázky (1)

  01.02.2007 Budeme vybavovat budovu novým nábytkem. Jedná se o 3 druhy nábytku - laboratorní, kancelářský a skladový. Celková hodnota nábytku přesahuje 15 mil. Kč vč. DPH. Musím zadat jako 1 veřejnou zakázku s rozdělením na části podle druhů nábytku nebo mohu zadat jako samostatné zakázky podle § 38 zákona č. 137/2006 Sb. zjednodušeným podlimitním řízením? Předpokládaná hodnota u všech druhů nepřekročí limit stanovený v § 25 písm. a) zákoan. Děkuji za odpověď.

  Pravidla pro určení předmětu jedné veřejné zakázky (agregaci plnění) ZVZ neobsahuje. Stanoví pouze určité negativní vymezení spočívající v tom, že zakazuje zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky na více plnění tak, aby tím došlo k jejich zadání podle méně přísných pravidel (tedy jako podlimitních veřejných zakázek místo nadlimitních veřejných zakázek nebo jako veřejných zakázek malého rozsahu místo podlimitních veřejných zakázek). Při stanovení předmětu veřejné zakázky je třeba kromě výše uvedeného zákazu vyjít z právní teorie veřejných zakázek a rozhodovací praxe ÚOHS. Zadavatel přitom musí zohlednit zejména věcné, ale i časové a místní souvislosti požadovaného plnění. Významnou roli hraje ovšem i subjektivní stránka, tj. úmysl zadavatele, s jakým požadované plnění hodlá pořídit. Účelem tohoto fóra není odpovídat na konkrétní situace vzniklé v zadávacím řízení. Odpověď je proto třeba považovat za obecné stanovisko, za jehož správnou aplikaci v konkrétním případě odpovídá sám zadavatel. V uváděném případě je cílem zadavatele vybavit budovu najednou novým nábytkem; tedy subjektivní stránka zde spočívá právě v onom vybavení budovy. Z toho lze usuzovat, že toto plnění je třeba považovat za jednu veřejnou zakázku. K opačnému závěru bychom mohli dojít pouze v případě, že by poptávaná plnění byla natolik specifická, že by mezi nimi nebyla dostatečná věcná souvislost. Rozdělení plnění na více veřejných zakázek ovšem neospravedlňuje pouhý fakt, že poptávané plnění není schopen poskytnout jeden dodavatel. V takovém případě je možné zadat veřejnou zakázku s rozdělením na části.

  Zadání zakázky

  01.02.2007 Budeme vybavovat budovu novým nábytkem. Jedná se o 3 druhy nábytku - laboratorní, kancelářský a skladový. Celková hodnota nábytku přesahuje 15 mil. Kč vč. DPH. Musím zadat jako 1 veřejnou zakázku s rozdělením na části podle druhů nábytku nebo mohu zadat jako samostatné zakázky podle § 38 zákona č. 137/2006 Sb. zjednodušeným podlimitním řízením? Předpokládaná hodnota u všech druhů nepřekročí limit stanovený v § 25 písm. a) zákoan. Děkuji za odpověď.

  Pravidla pro určení předmětu jedné veřejné zakázky (agregaci plnění) ZVZ neobsahuje. Stanoví pouze určité negativní vymezení spočívající v tom, že zakazuje zadavateli rozdělit předmět veřejné zakázky na více plnění tak, aby tím došlo k jejich zadání podle méně přísných pravidel (tedy jako podlimitních veřejných zakázek místo nadlimitních veřejných zakázek nebo jako veřejných zakázek malého rozsahu místo podlimitních veřejných zakázek). Při stanovení předmětu veřejné zakázky je třeba kromě výše uvedeného zákazu vyjít z právní teorie veřejných zakázek a rozhodovací praxe ÚOHS. Zadavatel přitom musí zohlednit zejména věcné, ale i časové a místní souvislosti požadovaného plnění. Významnou roli hraje ovšem i subjektivní stránka, tj. úmysl zadavatele, s jakým požadované plnění hodlá pořídit. Účelem tohoto fóra není odpovídat na konkrétní situace vzniklé v zadávacím řízení. Odpověď je proto třeba považovat za obecné stanovisko, za jehož správnou aplikaci v konkrétním případě odpovídá sám zadavatel. V uváděném případě je cílem zadavatele vybavit budovu najednou novým nábytkem; tedy subjektivní stránka zde spočívá právě v onom vybavení budovy. Z toho lze usuzovat, že toto plnění je třeba považovat za jednu veřejnou zakázku. K opačnému závěru bychom mohli dojít pouze v případě, že by poptávaná plnění byla natolik specifická, že by mezi nimi nebyla dostatečná věcná souvislost. Rozdělení plnění na více veřejných zakázek ovšem neospravedlňuje pouhý fakt, že poptávané plnění není schopen poskytnout jeden dodavatel. V takovém případě je možné zadat veřejnou zakázku s rozdělením na části.

  Zrušení zadávacího řízení (9)

  15.01.2007 Je zadávací řízení zrušeno rozhodnutím zadavatele či zveřejněním rozhodnutí o zrušením na CA?Je možné podat námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení? Je pak zadavatel povinnen čekat na uplynutí 15. denní lhůty?

  Z dikce § 84 ZVZ vyplývá, že zadávací řízení je zrušeno okamžikem rozhodnutí zadavatele. Oznámení o zrušení zadávacího řízení v ISVZ a oznámení této skutečnosti všem známým zájemcům či uchazečům jsou povinnosti, které na toto rozhodnutí navazují, avšak nepodmiňují jeho platnost. Ustanovení § 110 odst. 1 ZVZ neomezuje úkony zadavatele, proti kterým mohou být námitky podány. Námitky je tedy možné podat i proti zrušení zadávacího řízení, pokud se dodavatel domnívá, že tímto zrušením byl porušen zákon (samozřejmě při splnění všech dalších zákonem stanovených podmínek). Tyto námitky spadají do režimu § 110 odst. 3 ZVZ, lze je tedy podat ve lhůtě 15 dnů od okamžiku, kdy se dodavatel dozví o domnělém porušení zákona. V tomto režimu ZVZ nestanoví lhůtu, ve které by zadavateli zakazoval činit určité úkony, pouze zakazuje uzavření smlouvy nebo zrušení zadávacího řízení do doby rozhodnutí o těchto námitkách. Tyto zákazy však nejsou v daném případě relevantní, neboť zadávací řízení již zrušeno bylo a podání námitek nemá na platnost tohoto rozhodnutí žádný vliv. ZVZ žádnou speciální úpravu pro podávání námitek proti zrušení zadávacího řízení neobsahuje. Z další části otázky není zcela zřejmé, před provedením jakého úkonu by měl zadavatel čekat 15 dní. Předpokládáme však, že je myšleno zahájení nového zadávacího řízení se stejným předmětem. ZVZ zahájení nového zadávacího řízení před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a po jejich podání nezakazuje (ustanovení § 84 odst. 6 ZVZ se vztahuje pouze na situace, kdy zadávací řízení dosud zrušeno nebylo). Zadavatel by však měl s ohledem na možnost případného přezkumného řízení, kterým by mu mohlo být uloženo zrušení nezákonného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zvážit, zda je tento postup vhodný (mohl by se dostat do situace, že by pak probíhala dvě identická zadávací řízení).

  Kvalifikační předpoklady subdodavatele

  04.01.2007 Prosím o sdělení, zda subdodavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení musí také prokazovat základní kvalifikační předpoklady.

  Ustanovení § 51 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách umožňuje, aby dodavatel, který není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace, prokázal splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele. Z citovaného ustanovení ale také vyplývá, že dodavatel nemůže tímto způsobem prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů a ani splnění profesní kvalifikace podle § 54 písm. a), tj. kvalifikace spočívající v předložení výpisu z obchodního rejstříku. Splnění těchto kvalifikačních předpokladů prokazuje tedy dodavatel vždy sám, splnění ostatních pak může prokázat prostřednictvím subdodavatele. Zákon přitom výslovně nestanoví, že by subdodavatel musel sám rovněž prokazovat splnění základních kvalifikačních předpokladů. Lze tedy dovodit, že subdodavatel splnění základních kvalifikačních předpokladů neprokazuje a že postačí prokázání těchto kvalifikačních předpokladů u dodavatele, a to i s ohledem na to, že odpovědnost za řádnou realizaci zakázky nese výlučně dodavatel. Výše uvedené platí obecně, tedy i pro zjednodušené podlimitní řízení.

  Nákup automobilu

  03.01.2007 Dobrý den, prosím o radu jak postupovat, pokud obec potřebuje koupit os.automobil, cena max do výše 300tis. Musíme postupovat podle zákona o VZ, když např. na internetu najdu výhodnou nabídku se slevou, která může mít trvání třeba jen pár hodin nebo dní ?Stačilo by oslovit několik prodejců,popř.stáhnout nabídky z internetu a rada obce vybere nejlepší nabídku ? Děkuji za brzkou odpověď.

  Z údaje o předpokládané hodnotě veřejné zakázky je zřejmé, že se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. S odkazem na ustanovení § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách není zadavatel takovou zakázku povinen zadávat podle tohoto zákona. Záleží tedy na zadavateli, jak bude postupovat. Je třeba ovšem upozornit na to, že veřejný zadavatel je i v takovém případě povinen dodržet zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. V tomto směru lze v uvažovaném případě s ohledem na výši předpokládané hodnoty považovat oslovení několika prodejců, popř. opatření si několika nabídek a vybrání té nejvýhodnější za dostačující, za takové opatření přitom lze považovat i získání ceníků z Internetu. V otázce konkrétního postupu naplňujícího výše uvedené zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace odkazujeme na doporučený postup pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, který je obsažen v Metodice zadávání veřejných zakázek podle zákona 137/2006 Sb. (část III), uveřejněné na tomto Portálu.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

  02.01.2007 Pokud je veřejná zakázka na základě stanovené přepokládáné hodnoty zadávána jako podlimitní, může být uzavřena smlouva s vítězným uchazečem, jehož nabídka bude vyšší než jsou povolené limity v § 12 zákona č. 137/2006 Sb. (např. 165 288 500 v případě zakázky na stavební práce). Pokud ano, o kolik procent může být maximálně tento limit překročen. Pokud ne, je zde dán důvod ke zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm e) zákona č. 137/2006 Sb.? Velmi děkuji za odpověď a Váš čas.

  Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky je zadavatel dle § 13 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách povinen stanovit před zahájením zadávacího řízení. Výše předpokládané hodnoty je rozhodující pro určení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku nadlimitní či podlimitní (případně veřejnou zakázku malého rozsahu) a která ustanovení zákona se tedy budou na zadávací řízení vztahovat. Po zahájení zadávacího řízení se již výše předpokládané hodnoty nemění a zadavtel postupuje podle předem stanovených pravidel přesto, že se nabídkové ceny od předpokládané hodnoty budou lišit. To platí i v případě, že nabídkové ceny (včetně ceny vítězné nabídky) překročí limit, stanovený v § 12 zákona pro příslušnou “kategorii” veřejné zakázky – vždy však za předpokladu, že zadavatel při určování předpokládané hodnoty postupoval v souladu s pravidly uvedenými v § 13-16 zákona. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena v souladu se zákonem, není rozhodující, o kolik procent překročí výsledná nabídková cena příslušný limit, zadavatel není v takovém případě povinen zadávací řízení rušit.

  Rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem.

  28.12.2006 Nejdříve přeji do nového roku mnoho úspěchů a děkuji, že existujete. Laskavě mi prosím pomozte zorientovat se v otázce, kdo komu předkládá závazný návrh RS uzavírané s jedním uchazečem ( u RS s více uchazeči je jasně v zákoně, že veřejný zadavatel závazný návrh přikládá v rámci zadávací dokumentace )? Návrh překládá uchazeč a zadavatel doplňuje, diskutuje s vítězem o formě RS nebo naopak natvrdo zadavatel nebo uchazeč ji tomu druhémému předkládá k podpisu? Druhý dotaz se týká okamžiku, tedy v jaké fázi procesu zadávání se RS předkládá, všem uchazečům nebo až po vyhodnocení nejvýhodnější nabídky jen vítězi? Předem děkuji za vysvětlení. H.K.

  Závazný návrh smlouvy předkládá ve všech případech (jak u veřejných zakázek, tak rámcových smluv) uchazeč jako součást své nabídky. Jediný rozdíl je v tom, v jakém rozsahu je uchazeč při vytvoření návrhu smlouvy vázán požadavky zadavatele (obchodními podmínkami) stanovenými v zadávacích podmínkách. Zadavatel má obecně možnost stanovit obchodní podmínky různým způsobem – od uvedení závazného znění textu smlouvy, od kterého se uchazeč nesmí odchýlit, až po uvedení jen několika málo závazných ustanovení, které se stanou součástí smlouvy. Tato možnost pak platí i v případě rámcových smluv uzavřených s jedním uchazečem. Je tedy na uvážení zadavatele, zda v zadávací dokumentaci stanoví závazný text budoucí smlouvy či nikoliv. Výjimkou je rámcová smlova uzavřená s více uchazeči. V tomto případě zákon v § 89 odst. 4 stanoví zadavateli povinnost uvést závazný text návrhu rámcové smluvy v zadávací dokumetaci. Důvodem je skutečnost, že se všemi uchazeči musí být uzavřena identická rámcová smlouva a v opačném případě by zadavatel obdržel několik různých návrhů. Ani v tomto příapdě se však nejedná ze strany zadavatele o závazný návrh rámcové smlouvy.

  Jednací řízení bez uveřejnění (1)

  19.12.2006 V případě tzv. víceprací, které se při realizaci projeví, je nutno postupovat dle §34, a oslovit dodavatele zde definovaným postupem. Je však nutno požadovat po dodavateli znovu doložení prokázání splnění kvalifikace? Vždyť zadavatel má s tímto dodavatelem již uzavřenou smlouvu, a před jejím uzavřením byla celá zakázka "vysoutěžena". Je také nutno uvádět klasifikaci předmětu VZ dle § 47? V případě použití jednacího žízení bez uveřejnění přece nic nezveřejňuji; na co pak vyhledávat a zařazovat VCP dle CPV? Předem děkuji.

  ZVZ obecně stanoví veřejnému zadavateli povinnost vyžadovat od dodavatelů prokázání jejich kvalifikace. Výjimkou v tomto směru je však jednací řízení bez uveřejnění (dále jen “JŘBU”), u kterého není prokázání kvalifikace povinné. Naopak, § 51 odst. 3 ZVZ rozlišuje případy, kdy je prokazování kvalifikace v JŘBU dokonce zcela vyloučeno, a případy, kdy požadavek na prokázání kvalifikace záleží na úvaze zadavatele. Realizace víceprací (podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ) je druhým případem; záleží tedy čistě na úvaze zadavatele, zda bude prokázání kvalifikace požadovat. Důvodem pro (dodatečné) prokázání kvalifikace v tomto případě může být například specifická povaha plnění, které je předmětem víceprací. Ustanovení § 47 nerozlišuje povinnost zatřídění předmětu veřejné zakázky podle společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) ve vztahu k jednotlivým druhům zadávacího řízení. I když má toto zatřídění v JŘBU menší význam, než například v otevřeném řízení, bude využito minimálně při uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, které je povinné i v případě JŘBU.

  Technická způsobilost - seznam stavebních prací

  08.12.2006 Připravujeme zadání zakázky na rekonstrukci budovy, která je kulturní památkou. Je možné v požadavcích na technické kvalifikační předpoklady omezit seznam realizovaných stavebních akcí (dle paragrafu 56, odstavce 3, písmene a) na seznam stavebních prací na kulturních památkách? Případně lze určitý počet staveb realizovaných na kulturních památkách a o určitém finančním objemu stanovit jako minimální úroveň výše zmíněného požadavku (a tedy případného zájemce nesplňujícího tento požadavek z hodnocení nabídek vyloučit pro nesplnění kvalifikačních kritérií)?

  Při stanovení požadavku na prokázání technických kvalifikačních předpokladů je zadavatel podle § 56 odst. 7 ZVZ povinen: – vymezit rozsah požadovaných informací a dokladů, – stanovit způsob prokázání kvalifikačního požadavku a – vymezit minimální úroveň kvalifikačního požadavku odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Podle § 50 odst. 3 ZVZ je zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. Obecně je tedy přípustné, aby zadavatel požadoval předložení referencí, které se týkají rekonstrukcí kulturních památek. Vymezit minimální úroveň kvalifikačního požadavku je zadavatel ze zákona povinen (jinak by jeho prokazování nemělo smysl) s tím, že neprokázání požadované úrovně je důvodem k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání splnění požadované kvalifikace. Zadavatel však musí vždy pečlivě zvážit, zda jsou jeho požadavky přiměřené předmětu veřejné zakázky (např. zda je požadavek na doložení konkrétních referencí odůvodněn tím, že zadavatel pro plnění veřejné zakázky potřebuje zvláštní znalosti a zkušenosti, které nemohl získat při plnění jiných zakázek). Dále musí stanovit minimální požadavky tak, aby požadavky na počet nebo finanční objem dokládaných zakázek nebyl diskriminační (zadavatel by tak například neměl stanovit požadavky, které splňuje jen jeden dodavatel na trhu, pokud to není řádně zdůvodnitelné zvláštní povahou předmětu veřejné zakázky). Toto posouzení však musí provést vždy na základě detailní znalosti konkrétní situace sám zadavatel, který musí být rovněž připraven své požadavky v případě potřeby obhájit.

  Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona

  08.12.2006 Základní kvalifikační předpoklady dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), musí splňovat v případě dodavatele - fyzické osoby sama fyzická osoba a v případě dodavatele – právnické osoby její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu. V případě, že je ustanoven prokurista, musí dodavatel dokládat splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona také prokuristy? Pokud ano, rozlišuje se případ, kdy prokurista jedná za dodavatele v rámci určité veřejné zakázky tj. podepisuje nabídku, prohlášení o vázanosti nabídkou apod., a případ, kdy za dodavatele v rámci určité veřejné zakázky nejedná tj. nic nepodepisuje? Obdobně pokud nabídku podepisuje jménem dodavatele jeho zástupce na základě zvláštní plné moci, musí být dokládáno splnění základních kvalifikačních kritérií dle § 53 odst. 1 písm. a) a b) zákona také u tohoto zplnomocněného zástupce? Děkuji za odpověď. Mgr. Veronika Kuželová

  Způsob prokazování základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 písm. a) a b) ZVZ v případě dodavatele, který je právnickou osobou, stanoví ZVZ přímo v těchto ustanoveních. Jelikož v českém právním řádu neexistuje trestní odpovědnost právnických osob, považuje ZVZ za beztrestnou takovou právnickou osobu, jejíž statutární orgán nebo žádný z členů statutárního orgánu nebyl pravomocně odsouzen pro vyjmenované trestné činy (v případě organizační složky zahraniční právnické osoby rovněž její vedoucí). Prokazování beztrestnosti je však zákonem omezeno výhradně na tyto osoby. Vzhledem k tomu, že pokurista nemá postavení statutárního orgánu (jde o zvláštní druh generální plné moci), není třeba beztrestnost prokuristy dokládat. Totéž platí i o osobě, která za dodavatele jedná na základě plné moci.

  Podpis

  06.12.2006 V zadávací dokumentaci si zadavatel vyhradil právo předložení vzorku před podepsáním smlouvy z důvodu kontroly požadovaných technických parametrů předmětu plnění. Hodnotící komise písemně zažádá uchazeče (v souladu se ZD), aby vzorek předložil do určité lhůty. Dotaz: kdo podepíše tuto žádost. Čí jménem bude žádost adresována. Podepíše jí předseda či místopředseda hodnotící komise, nebo zadavatel VZ?

  V tomto případě by se uplatnilo ustanovení § 74 odst. 1 poslední věty ZVZ, které stanoví, že činí-li hodnotící komise úkony ve vztahu k dodavatelům, platí, že je činí jménem zadavatele. Žádost by tedy měla být adresována jménem zadavatele, je však lhostejné, zda ji podepíše zadavatel nebo předseda či místopředseda hodnotící komise. Ohledně povahy tohoto požadavku si Vás však dovolujeme upozornit na skutečnost, že předložení vzorku má jednoznačně charakter technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 1 písm. e) ZVZ. Požadavek na jeho předložení až ve fázi posouzení či hodnocení nabídek je proto přinejmenším problematický a mohl by být v rozporu se zákazem směšování fáze kvalifikace dodavatelů a fáze hodnocení nabídek. Zadavatel navíc nemá v zákoně oporu pro to, aby vyloučil ze zadávacího řízení nebo přeskočil uchazeče, jehož nabídka se jinak umístila na prvním místě, z důvodu předložení nevyhovujícího vzorku.

  Zrušení zadávacího řízení (7)

  05.12.2006 Dle ust. § 84 odst. 1 b) z.č. 137/2006 Sb.zruší zadavatel bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud byli z účasti v ZŘ vyloučeni všichni dodavatelé. Zadavatel však musí nejprve o vyloučení rozhodnout a oznámit vyloučení písemně uchazeči, který má právo podat námitky. Je lhůta bez zbytečného odkladu zachována v tomto případě, kdy jsou vyloučeni všichmi dodavatelé , po uplynutí lhůty k podání námitek dle ust. § 110 odst. 4) zákona , tj. po uplynutí 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení všem dodavatelům, když před uplynutím lhůty pro podání námitek nesmí zadavatel zrušit zadávací řízení?Děkuji

  Obecný právní pojem “bez zbytečného odkladu” nemusí vždy znamenat ihned. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ a § 110 odst. 4 ZVZ je třeba vykládat ve vzájemných souvislostech, není zrušení zadávacího řízení možné před tím, než uplyne lhůta pro podání námitek tomu z uchazečů, kterému bylo rozhodnutí doručeno jako poslednímu. Proto dobu, po kterou zadavatel zadávací řízení zrušit nesmí, není možné považovat za “zbytečný” odklad. Zbytečným odkladem by byla až situace, kdy by zadavatel po uplynutí lhůt pro podání námitek bez důvodu se zrušením řízení dále otálel. Pro úplnost je třeba uvést, že uvedená lhůta má v tomto případě pouze pořádkový charakter a s jejím nedodržením nejsou spojeny žádné sankce. Větší význam má tato povinnost u případů uvedených v § 84 odst. 2, neboť tam zadavatel může zadávací řízení zrušit pouze v dané fázi a, pokud tak neučiní, musí v řízení pokračovat.

  Zrušení zadávacího řízení (2)

  05.12.2006 Dle ust. § 84 odst. 1 b) z.č. 137/2006 Sb.zruší zadavatel bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud byli z účasti v ZŘ vyloučeni všichni dodavatelé. Zadavatel však musí nejprve o vyloučení rozhodnout a oznámit vyloučení písemně uchazeči, který má právo podat námitky. Je lhůta bez zbytečného odkladu zachována v tomto případě, kdy jsou vyloučeni všichmi dodavatelé , po uplynutí lhůty k podání námitek dle ust. § 110 odst. 4) zákona , tj. po uplynutí 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení všem dodavatelům, když před uplynutím lhůty pro podání námitek nesmí zadavatel zrušit zadávací řízení?Děkuji

  Obecný právní pojem “bez zbytečného odkladu” nemusí vždy znamenat ihned. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 84 odst. 1 písm. b) ZVZ a § 110 odst. 4 ZVZ je třeba vykládat ve vzájemných souvislostech, není zrušení zadávacího řízení možné před tím, než uplyne lhůta pro podání námitek tomu z uchazečů, kterému bylo rozhodnutí doručeno jako poslednímu. Proto dobu, po kterou zadavatel zadávací řízení zrušit nesmí, není možné považovat za “zbytečný” odklad. Zbytečným odkladem by byla až situace, kdy by zadavatel po uplynutí lhůt pro podání námitek bez důvodu se zrušením řízení dále otálel. Pro úplnost je třeba uvést, že uvedená lhůta má v tomto případě pouze pořádkový charakter a s jejím nedodržením nejsou spojeny žádné sankce. Větší význam má tato povinnost u případů uvedených v § 84 odst. 2, neboť tam zadavatel může zadávací řízení zrušit pouze v dané fázi a, pokud tak neučiní, musí v řízení pokračovat.

  § 23 odst. 5) písm. b) - dodatečné dodávky

  01.12.2006 Je možno při použití tohoto ustanovení dokoupit předmět plnění ve vyšší finanční hodnotě než byl původní nákup realizován v otevřeném řízením? Děkuji za odpověď.

  Ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ nestanoví žádné podmínky týkající se ceny, za kterou budou dodatečné dodávky pořízeny. Nabídková cena a další podmínky dodatečné dodávky budou výsledkem jednacího řízení mezi zadavatelem a původním dodavatelem, přičemž není vyloučeno, že nová nabídková cena bude vyšší, než cena, za kterou byly pořízeny původní dodávky. V takovém případě je na posouzení zadavatele, zda s ohledem na princip hospodárného vynakládání finančních prostředků smlouvu uzavře či nikoliv.

  Nesprávné ustanovení komise (1)

  30.11.2006 Předpokládaná cena nabídky byla stanovena pod 200 mil Kč, a proto komise pro otevřené řízení byla jmenována zadavatelem. Jak postupovat v případě, že podané nabídky přesáhnou hodnotu 200 mil Kč a dle § 84 odst. (1) a odst. (3) zákona není tedy možno zadávací řízení zrušit. Nebo se na tento případ vztahuje § 84 odst.(3) písm. b) t.j. jedná se o nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. c)?

  Pro postup zadavatele v zadávacím řízení je rozhodující předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou musí zadavatel v souladu s § 13 odst. 1 ZVZ stanovit před zahájením zadávacího řízení. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena správně, není (alespoň teoreticky) postup v souladu s touto předpokládanou hodnotou (tj. v uvedeném případě bez jmenování komise věcně příslušným ministrem) v rozporu se zákonem, ani když všechny podané nabídky předpokládanou hodnotu překročily. Takové nabídky nejsou nepřijatelné a je možné je přijmout do zadávacího řízení. K otázce zrušení zadávacího řízení v obdobných případech odkazujeme na otázku “Jak postupovat v případě vysoké nabídkové ceny OŘ” ze dne 30.11.2006. Z praktického hlediska je však vhodné, aby zadavatel zkoumal, co je příčinou této odchylky (např. nesprávné stanovení předpokládané hodnoty nebo nezákonná dohoda uchazečů), a případně rozhodl o zrušení zadávacího řízení na základě § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ a následném vypsání řízení nového.

  Nesprávné ustanovení komise

  30.11.2006 Předpokládaná cena nabídky byla stanovena pod 200 mil Kč, a proto komise pro otevřené řízení byla jmenována zadavatelem. Jak postupovat v případě, že podané nabídky přesáhnou hodnotu 200 mil Kč a dle § 84 odst. (1) a odst. (3) zákona není tedy možno zadávací řízení zrušit. Nebo se na tento případ vztahuje § 84 odst.(3) písm. b) t.j. jedná se o nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. c)?

  Pro postup zadavatele v zadávacím řízení je rozhodující předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou musí zadavatel v souladu s § 13 odst. 1 ZVZ stanovit před zahájením zadávacího řízení. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena správně, není (alespoň teoreticky) postup v souladu s touto předpokládanou hodnotou (tj. v uvedeném případě bez jmenování komise věcně příslušným ministrem) v rozporu se zákonem, ani když všechny podané nabídky předpokládanou hodnotu překročily. Takové nabídky nejsou nepřijatelné a je možné je přijmout do zadávacího řízení. K otázce zrušení zadávacího řízení v obdobných případech odkazujeme na otázku “Jak postupovat v případě vysoké nabídkové ceny OŘ” ze dne 30.11.2006. Z praktického hlediska je však vhodné, aby zadavatel zkoumal, co je příčinou této odchylky (např. nesprávné stanovení předpokládané hodnoty nebo nezákonná dohoda uchazečů), a případně rozhodl o zrušení zadávacího řízení na základě § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ a následném vypsání řízení nového.

  Dotaz k §127 odst.3 zákona o veřejných zakázkách (1)

  30.11.2006 Dobrý den, chtěla bych se na Vás totuto cestou obrátit s dotazem ohledně vztahu §53 a §127 odst.3 zákona o veřejných zakázkách.V §127/odst.3 je uvedeno,že je zadavatel oprávněn požadovat nad rámec výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů i prokázání kvalifikace dle §53 odst.1 f)až h) pokud si toto právo vyhradí v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.Chtěla bych se zeptat na způsob či formu,jakou by to mělo být vyhrazeno v oznámení či výzvě???

  ZVZ nestanoví pro tuto výhradu žádné formální požadavky. Její praktické provedení je proto na uvážení zadavatele. Metodický pokyn pro vyplnění formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení (viz http://www.isvzus.cz) doporučuje, aby zadavatel tuto skutečnost uvedl v bodě III.2.1) “Profesní kvalifikační předpoklady dodavatelů, včetně požadavků týkajících se registrace v profesních nebo jiných rejstřících”.

  Jak postupovat v případě vysoké nabídkové ceny OŘ

  30.11.2006 Jak postupovat pokud je v otevřeném řízení podána více než 1 nabídka a ceny jsou neúměrně vysoké? Je možno zadávací řízení zrušit?

  V uvedeném případě je možné uvažovat o zrušení zadávacího řízení na základě ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. Zadavatel nemůže být nucen uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, pokud na její plnění nemá dostatek rozpočtových prostředků nebo pokud je nabídnutá cena oproti obvyklé ceně nepřiměřeně vysoká. Nepostačuje však pouhé překročení stanovené předpokládané hodnoty. Musí se jednat o výrazné překročení stanovené předpokládané hodnoty nebo rozpočtových možností zadavatele. Při použití tohoto důvodu je vždy na zadavateli, aby zrušení zadávacího řízení řádně odůvodnil.

  Forma jistoty

  30.11.2006 Může zadavatel VZ v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu zvolit jakou formou uchazeč poskytne jistotu ? Např. pouze formou bankovní záruky ?

  Ustanovení § 67 odst. 1 ZVZ stanoví, že “Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen “peněžní jistota”) nebo formou bankovní záruky.”. Na rozdíl od zákona č. 40/2004 Sb. již ZVZ neuvádí, že formu poskytnutí jistoty stanoví zadavatel. Zadavatel tak nově stanoví pouze výši jistoty. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o tom, jakou formou bude jistota poskytnuta, přísluší uchazeči, přičemž uchazeč má na výběr z poskytnutí jistoty formou složení peněžní jistoty nebo formou bankovní záruky.

  Dotaz k §127 odst.3 zákona o veřejných zakázkách

  30.11.2006 Dobrý den, chtěla bych se na Vás totuto cestou obrátit s dotazem ohledně vztahu §53 a §127 odst.3 zákona o veřejných zakázkách.V §127/odst.3 je uvedeno,že je zadavatel oprávněn požadovat nad rámec výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů i prokázání kvalifikace dle §53 odst.1 f)až h) pokud si toto právo vyhradí v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.Chtěla bych se zeptat na způsob či formu,jakou by to mělo být vyhrazeno v oznámení či výzvě???

  ZVZ nestanoví pro tuto výhradu žádné formální požadavky. Její praktické provedení je proto na uvážení zadavatele. Metodický pokyn pro vyplnění formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení (viz http://www.isvzus.cz) doporučuje, aby zadavatel tuto skutečnost uvedl v bodě III.2.1) “Profesní kvalifikační předpoklady dodavatelů, včetně požadavků týkajících se registrace v profesních nebo jiných rejstřících”.

  Zrušení zadávacího řízení (1)

  30.11.2006 Podle ustanovení §84 odst.4 zákona je zadavatel oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění a zjednodušené podlimitní řízení do doby uzavření smlouvy a to bez udání důvodu. Je zadavatel v tomto případě povinen v oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 8 uvést důvod zrušení?

  Ustanovení § 84 odst. 4 ZVZ stanoví, že zadavatel je oprávněn až do doby uzavření smlouvy zrušit jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ) nebo řízení na základě rámcové smlouvy. Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že zadavatel má právo řízení zrušit, aniž by si toto právo předem musel vyhradit. ZVZ však nehovoří o tom, že je to možné “bez udání důvodu”; důvody jsou v těchto případech pouze širší, než je uvedeno v § 84 odst. 1 až 3 ZVZ. I pro tyto případy však platí povinnost podle § 84 odst. 8, tj. povinnost uvést důvod zrušení. Ustanovení § 84 odst. 4 ZVZ obsahuje z povahy věci dvě odlišné situace. Jednací řízení bez uveřejnění a zadávání na základě rámcové smlouvy jsou specifické situace, které mohou skončit nezdarem (jednání proto, že se strany nedohodly, zadání na základě rámcové smlouvy proto, že zadavatel nepovažuje nabídnuté podmínky u dílčí zakázky za výhodné). Naproti tomu u ZPŘ se jedná pouze o obdobu výhrady podle zákona č. 40/2004 Sb, kterou není nutné uvádět v oznámení. Zadavatel není v tomto případě při odůvodňování zrušení vázan výčtem uvedeným v § 84 odst. 1 až 3 ZVZ.

  Co je myšleno pod § 27 odst. 6 zákona

  29.11.2006 V § 103, odst. 4 písmeno b) zákona je odkaz na § 27 odst. 6 zákona, ale § 27 má jen jediný odstavec, který se nijak nečlení. Co s tím?

  V ustanovení § 103 odst. 4 písm. b) ZVZ je uveden chybný odkaz. Správný odkaz měl být na § 23 odst. 6 ZVZ, tedy možnost navázat na soutěž o návrh zadáním navazující veřejné zakázky na služby v jednacím řízení bez uveřejnění. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 27 neobsahuje ani odstavec 6, ani ustanovení o soutěži o návrh, je třeba ustanovení § 103 odst. 4 písm. b) ZVZ vykládat podle jeho smyslu tak, jako by odkazovalo na ustanovení správné. Při vhodné příležitosti bude tato chyba novelizací odstraněna.

  SKD (1)

  29.11.2006 Dobrý den, potřeboval bych si ověřit pár důležitých skutečností. Podniká - li slovesnká společnost na území ČR prostřednictvím své organizační složky, bude v případě žádosti o zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů : 1) předkládat doklady, jakožto zahraniční dodavatel prokazující splnění základních i kvalifikačních předpokladů jak na území ČR tak i SR? Tedy daňová potvrzen (ČR a SR)í, sociální potvrzení apod (ČR a SR). 2) oprávnění k podnikání prokáže výpisem z obchodního rejstříku (živnostenskými listy) jen organizační složky nebo musí i výpisem zahraniční právnické osoby a živnostenskými listy právnické osoby? 3) výpis z rejstříku trestů musejí dokládat jednatelé jak v ČR (kde sídlí organizační složka) tak v SR (sídlo společnosti)? A co v případě, kdy jeden z jednatlů je belgičan, sídlo společnosti na Slovensku a sídlo organizační složky v ČR? Bude i on dokládat výpis z rejstříku trestů z Belgie, z ČR i ze SR? 4) chci - li do seznamu zapsat i další osoby, které jménem společnosti mají v rámci veřejných zakázek jednat, musí i ony dokládat výpis z resjtříku trestů, a pokud ano, tak z ČR i ze SR nebo jen z ČR? 5) musí být i slovenské doklady úředně překládány do českého jazyka? Předem děkuji za odpověď. Martin Grepl

  ad 1) Ano. Slovenská právnická osoba, podnikající v ČR prostřednictvím organizační složky je považována za zahraničního dodavatele, tudíž prokazuje splnění kvalifikačních předpokladů jednak ve vztahu k ČR a jednak ve vztahu k zemi svého sídla (SR). ad 2) Oprávnění k podnikání podle § 54 písm. b) zákona o veřejných zakázkách prokazují zahraniční dodavatelé, kteří hodlají do SKD zapsat svou organizační složku, pouze ve vztahu k této organizační složce, a to doložením např. živnostenských listů. Výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence (§ 54 písm. a) zákona) však zahtraniční dodavatelé dodávají jak za svou organizační složku, tak za zahraniční společnost samotnou – výpis zahraniční společnosti slouží k ověření identifikačních údajů a informací o statutárním orgánu dodavatele. ad 3) Bezúhonnost dle § 53 odst. 1 písm a) a b) zákona dokládají právnické osoby výpisem z rejstříku trestů svého statutárního orgánu, případně všech jeho členů, a to ve vztahu k ČR a k zemi sídla právnické osoby. Zahraniční právnické osoby, podnikající v ČR protřednictvím organizační složky, prokazují rovněž bezúhonnost vedoucího této organizační složky. Ve Vašem případě tedy musí být předloženy výpisy z rejstříku trestů z ČR i SR za všechny členy statutárního orgánu a za vedoucího organizační složky, a to bez ohledu na jejich státní občanství či místo pobytu. I příslušník třetího státu (Belgie) dokládá pouze výpis z ČR a SR. ad 4) U dalších osob, jež se zapisují do SKD jako osoby oprávněné jednat za dodavatele, ale nejsou členy statutárního orgánu, se prokázání bezúhonnosti nevyžaduje. ad 5) Ne, MMR jako provozovatel SKD překlad ze slovenského jazyka nepožaduje. Rovněž z § 16 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, plyne oprávnění účastníků řízení jednat a předkládat písemnosti ve slovenském jazyce.

  Chyba

  27.11.2006 Při posouzení kvalifikačních předpokladů udělala komise chybu. Uchazeč dokladoval bezdlužnost vůči zdravotním pojišťovnám čestným prohlášením a komise ho vyloučila, protože to prostě popletla a chtěla předložit potvrzení od těchto pojišťoven. Všichni ostatní uchazeči totiž tato potvrzení doložili, což komisi zmátlo. Teprve po oznámení výsledku všem uchazečům jsme tento omyl odhalili. Může se zadavatel omluvit neprávem vyloučenému uchazeči a nechat ho postoupit dále ?? Nebo musíme čekat, až si uchazeč našeho omylu všimne a podá námitku. Potom námitce vyhovět a pustit ho dál ?? Jak se vůbec řeší v obecné poloze omyly, ke kterým samosebou může při jednání komise dojít a komise si je uvědomí bez ohledu na nějaké námitky ?? Děkuji. RK

  Případy, kdy se zadavatel (respektive jeho poradní orgány) dopustí v průběhu zadávacího řízení porušení ZVZ, vůči kterému nejsou podány námitky, řeší výslovně ustanovení § 111 odst. 6 ZVZ. Podle tohoto ustanovení zadavatel přijme opatření k nápravě nezákonného úkonu i bez podání námitek (jde o tzv. autoremeduru). V uvedeném případě je tedy třeba zrušit rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení a tuto skutečnost dotčenému uchazeči i ostatním uchazečům oznámit.

  Otevírání obálek

  27.11.2006 Bez ohledu na další požadavky musí uchazeči v obálce s nabídkou předložit listiny podle § 68 a v případě otevřeného řízení složku s doklady o splnění kvalifikace. Jako veřejný zadavatel ustanovím tedy 3-člennou komisi pro otevírání obálek . Ta obálky otevře a před zraky zástupců uchazečů z obálky vyndá : - složku s kvalif. kritérii - návrh kupní smlouvy - prohlášení - ev. další požadované listiny Komise zkontroluje češtinu, zkontroluje, zda poslali všechno, co zadavatel či zákon požadují a zkontroluje orávněnost podpisů. To znamená, že komise musí najít výpis z OR, podívat se na způsob podepisování a zároveň i zkontrolovat, zda je výps z OR platný (datum). Stalo se nám již 2x, že hned při této první kontrole byl výpis z OR shledán starší 90 dnů a nabídku jsme okamžitě vyloučili. Je to správný postup ?? Navíc moje předchůdkyně v komisi měla praxi, že v přítomnosti hostů probírala veškeré listiny (ŽL, OR, RT ...) a před hosty četla data vysavení, ověření a v podstatě rovnou při otevírání obálek proběhlo i posouzení splnění kvalifikace - to vše v přítomnosti hostů. Není to moc ?? Prosím o sdělení, co všechno se má host dozvědět a co všechno konkrétně má komise v přítomnosti hostů dělat. Děkuji. RK

  Součástí kontroly úplnosti při otevírání obálek podle § 71 odst. 8 je pouze kontrola požadovaného jazyka, existence příslušných podpisů a obsahu zákonem nebo zadavatelem požadovaných součástí. V otevřeném řízení, resp. ve zjednodušeném podlimitním řízení bude tedy komise pro otevírání obálek rovněž kontrolovat, zda součástí nabídky jsou dokumenty prokazující kvalifikaci. V této fázi by však nemělo docházet k posuzování kvalifikace podle § 59 zákona. Bude to teprve fáze posuzování, v níž dojde ke zkoumání, zda předložené doklady o kvalifikaci odpovídají zákonným požadavkům a požadavkům zadavatele. V této fázi může zadavatel podle § 59 odst. 4 požadovat po dodavateli objasnění předložených informací, nebo předložení dalších. Předložení výpisu z obchodního rejstříku, který je starší 90 dnů, může typicky patřit ke skutečnostem, které může zadavatel chtít vysvětlit/doložit. Naopak pokud by např. zadavatel požadoval splnění technických kvalifikačních předpokladů a nabídka by příslušné doklady neobsahovala, dalo by se s ohledem na § 58 odst. 4 a § 71 odst. 8 konstatovat, že taková nabídka je neúplná, a bylo by tedy možno ji vyřadit již ve fázi otevírání obálek. Posuzování kvalifikace podle § 58 provádí zadavatel, zvláštní komise, nebo hodnoticí komise. Pokud tedy byla vedle hodnoticí komise jmenována i komise pro otevírání obálek, není zkoumání jednotlivých kvalifikačních dokumentů (tj. posuzování kvalifikace) činností, která by náležela této komisi. Posuzování kvalifikace rovněž není činností, která by probíhala za účasti jiných osob, než zadavatele, resp. příslušné komise. Z uvedeného vyplývá, že pokud nejsou předloženy požadované dokumenty, je možno nabídku označit za neúplnou ve fázi otevírání obálek. Detailní prozkoumávání kvalifikačních dokumentů je však již posuzováním kvalifikace podle § 59, což je činnost, která navazuje v další fázi řízení a nepřísluší již komisi pro otevírání obálek. Z hlediska procesní ekonomie může samozřejmě zadavatel uvažovat o tom, že otevírání obálek i posuzování kvalifikace bude provádět jediná komise. Pak by posuzování kvalifikace mohlo na fázi otevírání obálek přímo navázat.

  Významné dodávky

  27.11.2006 Prosím o vysvětlení co obsahuje seznam významných dodávek za poslední 3 roky ??? Je to za ukončené minulé 3 kalendářní roky ?? Potom se nebudou počítat zakázky právě běžícího roku, což znamená, že v 12/2006 sice budu zohledňovat zakázky roku 2003, ale ne zakázky současného roku 2006. Nebo posledním rokem se rozumí právě běžící rok ?? Potom např. v lednu 2007 se nebudou už zohleďňovat zakázky za rok 2004. Nebo se rokem rozumí kterýchkoliv 12 měsíců po sobě jdoucích ?? Děkuji. RK

  ZVZ (ani evropské zadávací směrnice) nestanoví, zda se má jednat o roky běžné, roky kalendářní nebo účetní období. Z povahy uvedeného kvalifikačního předpokladu vyplývá, že jeho účelem je prokázat schopnost a zkušenosti dodavatele s určitým typem dodávek v určitém předcházejícím časovém období (starší zkušenosti nemusí již být z mnoha důvodů aktuální). Proto by bylo nelogické vylučovat významné dodávky uskutečněné v právě běžícím roce. Tam, kde se má jednat o kalendářní rok nebo účetní období, je tato skutečnost navíc výslovně uvedena v textu zákona. Závěrem tedy je, že v ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ jsou myšleny významné dodávky za předchozí 3 běžné roky, tj. předchozích 36 měsíců.

  Zadavatel jako sdružení pro zadání veřejné zakázky

  21.11.2006 Několik veřejných zadavatelů chce uzavřít smlouvu o sdružení (bez právní subjektivity) pro zadání veřejné zakázky na dodávky. Jednalo by se o nadlimitní veřejnou zakázku zadanou v otevřeném řízení. S vybraným dodavatelem však chtějí dle smlouvy o sdružení uzavřít kupní smlouvy již samostatně každý člen sdružení. Je tento postup možný?

  Zadávání veřejné zakázky sdružením zadavatelů je upraveno v § 2 odst. 8 ZVZ. Toto ustanovení stanoví takovému sdružení povinnost uzavřít písemnou smlouvu, v níž si účastníci upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení. Uzavření více smluv na plnění veřejné zakázky je možné, pokud tento postup vyplývá ze smlouvy o sdružení a bude uveden rovněž v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

  Aplikace § 66 zákona č. 137/2006 Sb.

  20.11.2006 U některých velkých investičních projektů (rekonstrukce a modernizace existujících výrobních zařízení v řádech stovek mil. Kč) existuje pouze úzká skupina (3-5) možných dodavatelů, kteří maji potřebné know-how, finanční sílu a zázemí k realizování zakázky a každý z nich splňuje kritéria a je schopen zrealizovat celou zakázku. Avšak každý z těchto možných uchazečů k optimálnímu (a to i z pohledu zadavatele) splnění zakázky potřebuje spolupráci alespoň s jedním z dalších uchazečů. O těchto skutečností se odvíjejí následující dotazy: 1. Může být uchazeč - dodavatel subdodavatelem subdodavatele jiného uchazeče - dodavatele v tomtéž výběrovém řízení? 2. Není porušením zákona (a jakým) když uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější použije k realizaci zakázky jako subdodavatele neúspěšné uchazeče v daném výběrovém řízení. Děkuji Vám za spolupráci Se srdečným pozdravem Milan KOHOUT Polytechna Consulting a.s.

  Předpokládáme, že dotaz směřuje spíše k § 69 ZVZ. ad 1) Ustanovení § 69 odst. 2 ZVZ výslovně stanoví, že dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem jiného dodavatele v tomtéž zadávacím řízení. Cílem tohoto ustanovení je zabránit narušení hospodářské soutěže tím, že jednotliví uchazeči budou vůči sobě zároveň v subdodavatelských vztazích. Pokud bude tento zákaz porušen, zadavatel je v souladu s § 69 odst. 3 ZVZ povinen oba takové dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení. Jestliže je při plnění veřejné zakázky nezbytná součinnost jiného z potencionálních dodavatelů, nabízí se otázka, zda by nebylo vhodnější podání společné nabídky (viz § 69 odst. 4 ZVZ). ad 2) Otázku subdodavatelských vztahů po zadání veřejné zakázky, tj. po uzavření smlouvy ZVZ neupravuje. Pokud tedy zadavatel použití subdodávek v zadávacím řízení nevyloučil (viz § 44 odst. 6 ZVZ) a neupravil tuto otázku smluvně, vybranému uchazeči nic nebrání, aby jako svého subdodavatele využil některého z neúspěšných uchazečů.

  Mimořádně nízká nabídková cena

  20.11.2006 Co myslel tvůrce zákona pod pojmem posouzení výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky? Má se jednat o posouzení nabídkové ceny k předmětu veřejné zakázky vycházející z předpokládané hodnoty veřejné zakázky § 13 zákona(jako u zákona č. 40/2004 Sb.), nebo z nabídkových cen ostatních uchazečů (jako u zákona č. 199/1994 Sb.)?

  ZVZ v § 77 odst. 1 stanoví, že nabídkové ceny budou posouzeny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Tento formulační posun oproti zákonu č. 40/2004 Sb. by měl přispět k objektivnějšímu posouzení případné mimořádně nízké nabídkové ceny, než tomu bylo ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, a to z několika důvodů. Prvním důvodem je skutečnost, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky neodpovídá ve všech případech částce, která bude nabídnuta jako nabídková cena. Je tomu tak např. v případech, kdy je uplatňován určitý modelový výpočet (např. výše plnění za 4 roky), v případě započtení opčního práva nebo v případě rámcových smluv. Druhým důvodem je skutečnost, že posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky umožňuje zohlednit odlišnou výši přípustné odchylky v závislosti na předmětu veřejné zakázky (zatímco např. u stavebních prací je přípustná odchylka zřejmě jen poměrně málo procent, u některých jiných plnění (např. některých služeb) lze připustit cenové odchylky výrazně větší). Zákon nepracuje při stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny s nabídkovými cenami ostatních uchazečů. Přestože tyto mohou být rovněž určitým vodítkem, musí být nabídková cena posuzována objektivně bez ohledu na ostatní nabídky.

  Odbornost člena hodnotící komise

  16.11.2006 V odst. 3 § 74 je stanoveno: Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Co je příslušnou odborností a jak se prokazuje? Např. u členů komise, kteří hodnotí VZ na služby (např. kácení dřevin, projetové dokumentace)? Děkuji

  ZVZ v otázce odborné způsobilosti členů hodnotící komise neuvádí bližší podrobnosti. Vzhledem k velké rozmanitosti předmětů veřejných zakázek to ani není možné. Je proto vždy na zadavateli, aby posoudil: 1. zda je odborná způsobilost členů hodnotící komise vzhledem k předmětu veřejné zakázky nezbytná a 2. jaké vzdělání nebo praxe je odpovídající předmětu veřejné zakázky. ad 1) Rozhodujícím kritériem je, zda lze předpokládat, že odborná způsobilost členů komise bude třeba ve fázi posouzení a/nebo hodnocení nabídek. Zejména v případě jednodušších dodávek (např. kancelářské potřeby) a služeb (např. úklidové služby) tato odborná způsobilost třeba nebude. Odborná způsobilost členů komise bude mít rovněž menší využití v případě veřejných zakázek zadávaných na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny, případně na základě číselně vyjádřitelných kritérií. Ovšem i v těchto případech mohou být odborně způsobilé osoby třeba ke správnému posouzení nabídek. ad 2) Zadavatel musí sám zvážit, jaké vzdělání a/nebo praxe, případně další odborná způsobilost (např. autorizace) je vzhledem k předmětu veřejné zakázky třeba. Přestože ZVZ přesné požadavky nestanoví, je třeba vzít v úvahu skutečnost, že vhodné složení hodnotící komise bude mít zásadní vliv na kvalitu posouzení a hodnocení nabídek.

  Zrušit či pokračovat v části zjednodušeného podlimitního řízení

  15.11.2006 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor na korektní postup ve zjednodušeném podlimit. řízení. Situace je následující: bylo vyhlášeno zjednodušené podlimitní řízení rozdělené na části. V jedné části byla jediná podaná nabídka vyhodnocena jako nepřijatelná, v druhé části nepřišla žádná nabídka. Zadavatel uvažoval o pokračování v těchto částech formou JŘBÚ. Před tímto rozhodnutím však narazil na problém, že v ! 22 odst. 1) zákona 137/2006 není o ZPŘ zmínka. Znamená to tedy, že JŘBÚ nelze použít? Dle našeho názoru není důvod proč by tento postup nemohl být použit i po použití ZPŘ. Zákon to sice nezakazuje, ale ani nikde nepřipouští, takže se zdá, že jedinou možností je výše uvedené části zrušit a zadat je znovu od začátku. Děkuji za názor, Vaňková.

  Použití jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) v návaznosti na nezdařené předchozí zadávací řízení je v souladu s § 23 odst. 1 ZVZ možné pouze v případě, že v předchozím řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné žádosti o účast. Tato možnost vychází z předpokladu, že o realizaci veřejné zakázky nemá nikdo zájem, neboť na řádně uveřejněné oznámení nikdo nereagoval. Proto je tato možnost omezena jen na otevřené řízení, užší řízení a jednací řízení s uveřejněním. Na roveň výše uvedeným situacím je pak postaven případ, kdy byly podány pouze nabídky nevhodné (viz § 22 odst. 1 písm. a) ZVZ), tj. nabídky, které tak zásadním způsobem nesplňují požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky, že jsou pro zadavatele naprosto nevyužitelné. Vzhledem k tomu, že zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ) v sobě kombinuje adresnou výzvu konkrétním subjektům s pouze omezeným uveřejněním vhodným způsobem, nelze s jistotou tvrdit, že o realizaci veřejné zakázky nemá žádný dodavatel zájem. Proto není použití JŘBU v návaznosti na ZPŘ umožněno. (Obdobně není umožněno v návaznosti na soutěžní dialog vzhledem ke specifičnosti tohoto postupu (zadavatel mimo jiné nemá dostatečně specifikován předmět veřejné zakázky). Pokud nemá v tomto případě žádný subjekt zájem, musí zadavatel buď znovu zahájit soutěžní dialog nebo se pokusit zadat zakázku jiným, standardním postupem). Jediným možným postupem je tedy zrušení zadávacího řízení a jeho nové zadání standardním postupem. Pro úplnost upozorňujeme na to, že skutečnost, že nabídka je nepřijatelná, neopravňuje zadavatele v žádném případě k použití JŘBU, ale pouze k použití jednacího řízení s uveřejněním. Ani tato možnost však není z důvodů popsaných výše v ZPŘ umožněna.

  Druh řízení VZ

  13.11.2006 Za jakých podmínek je zadavatel oprávněn využít druh řízení "jednací, bez výzvy k účasti v soutěži"? Konkrétně kdy je a není oprávněn vypstat tento druh řízení na základě důvodů spojených s ochranou výhradních práv? Děkuji J.O.

  V otázce je zřejmě myšleno jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU). Podmínky použití JŘBU jsou stanoveny v § 23 ZVZ. Podmínka použití JŘBU z důvodu ochrany výhradních práv je specifikována v § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ. Obecně je možno uvést, že podmínky tohoto ustanovení jsou splněny tehdy, když pouze určitý dodavatel může požadované plnění poskytnout proto, že má k předmětu veřejné zakázky autorská práva nebo jiná práva duševního vlastnictví (např. je držitelem patentu) a plnění veřejné zakázky by to těchto práv zasahovalo. Podmínkou ovšem je, že zadavatel požaduje konkrétní předmět veřejné zakázky oprávněně (nesmí se tedy jednat např. jen o jedno z více dostupných řešení, které splňují požadavky zadavatele). Zadavatel rovněž nesmí sám vytvořit podmínky pro použití tohoto ustanovení; uvedená situace musí existovat objektivně. Jako příklad lze uvést situaci, kdy zadavatel pořídí v otevřeném řízení na základě neomezené soutěže určitý informační systém. Pokud následně vyvstane potřeba určitých drobných úprav nebo údržby systému, kterými by se zasahovalo do zdrojového kódu (a tedy do autorských práv tvůrce), má zadavatel právo zadat takovou zakázku v JŘBU držiteli autorských práv. Pokud by se však jednalo o zásadní úpravu tohoto systému (tzn., že by v podstatě vznikal informační systém nový), musí již zadavatel umožnit podání nabídek i ostatním dodavatelům a JŘBU použít nemůže.

  Veřejná zakázka v užším řízení (1)

  09.11.2006 Počet účastníků je omezen losem. Je je při losování nutná účast notáře?

  Omezování počtu zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu náhodným výběrem losem je upraveno v § 61 odst. 4 ZVZ pro veřejné zadavatele a v § 66 odst. 4 ZVZ pro sektorové zadavatele. Přesný postup losování není v ZVZ stanoven. Zákon pouze požaduje, aby byly při losování dodrženy základní zásady zákona stanovené v § 6 (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Naplnění těchto principů ponechává na zadavateli. Jedinou zákonnou podmínkou je, že zadavatel musí připustit při losování účast zájemců, kterých se týká, a včas je o termínu losování informovat. Notář, který průběh losování osvědčí notářským zápisem, může být losování přítomen. Účast notáře nepochybně přispívá k dodržení základních zásad, proto ji lze doporučit, není však povinná.

  Podjatost u zakázky malého rozsahu

  09.11.2006 Dobrý den, může být z důvodu následného podezření na podjatost u 1 člena hodnotící komise u zadávacího řízení na služby pod 2 miliony Kč zpochybněn výsledek hodnocení, když členové hodnotící komise v tomto případě nemusí podepisovat prohlášení o nepodjatosti? Je možné to posoudit jako porušení zásady transparentnosti? Děkuji za odpověď.

  Nepodjatost členů hodnotící komise je i u veřejných zakázek malého rozsahu jedním z předpokladů pro to, aby byly dodrženy základní zásady zákona stanovené v § 6 ZVZ. Proto je podle našeho názoru možné, aby zadavatel rozhodl o novém hodnocení nabídek, pokud má podezření na podjatost u některého z členů hodnotící komise, i když členové hodnotící komise prohlášení o nepodjatosti nepodepisovali. Zadavateli však obecně nic nebrání (a lze doporučit), aby od členů hodnotící komise toto prohlášení požadoval.

  Veřejná zakázka v užším řízení

  09.11.2006 Počet účastníků je omezen losem. Je je při losování nutná účast notáře?

  Omezování počtu zájemců v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním a soutěžním dialogu náhodným výběrem losem je upraveno v § 61 odst. 4 ZVZ pro veřejné zadavatele a v § 66 odst. 4 ZVZ pro sektorové zadavatele. Přesný postup losování není v ZVZ stanoven. Zákon pouze požaduje, aby byly při losování dodrženy základní zásady zákona stanovené v § 6 (transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace). Naplnění těchto principů ponechává na zadavateli. Jedinou zákonnou podmínkou je, že zadavatel musí připustit při losování účast zájemců, kterých se týká, a včas je o termínu losování informovat. Notář, který průběh losování osvědčí notářským zápisem, může být losování přítomen. Účast notáře nepochybně přispívá k dodržení základních zásad, proto ji lze doporučit, není však povinná.

  Postup proti zadavateli

  09.11.2006 Dobrý den. Můj dotaz se týká následující situace: proběhlo konkrétní zadávací řízení dle zákona o veřejných zakázkách a uchazečům bylo v souladu se zákonem doručeno Rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky. Zadavateli nebyly ve věci předmětného zadávacího řízení v zákonné lhůtě doručeny žádné námitky. Zadavatel však následně s vybraným zájemcem bezodkladně neuzavřel písemnou smlouvu, ale po cca třech měsících mu oznámil, že zadávací řízení zrušil. Vybraný uchazeč se však domnívá, že zadavatel ke zrušení zadávacího řízení nemá zákonný důvod, že tento úkon učinil v rozporu se zákonem a je rozhodnut se proti postupu zadavatele bránit právní cestou. Vzhledem k tomu, že však již dávno uplynula zákonná lhůta pro podání námitek (když k jejich podání vybraným uchazečem nebyl do této chvíle žádný důvod), a není tedy proto ani možné podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, domníváme se proto, že jedinou možností je podání žaloby u soudu. Můžete mi prosím sdělit, zda je náš názor správný, či zda není třeba volit jiný postup? Za vaši rychlou odpověď vám předem děkuji.

  Doručením oznámení o výběru nejvhodnější nabídky vybranému uchazeči vzniká zadavateli kontraktační povinnost, tj. povinnost uzavřít v souladu se ZVZ s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky. Výjimkou z této povinnosti jsou situace, kdy je zadavatel oprávněn zrušit v souladu se ZVZ zadávací řízení i po doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Pokud však zadavatel zrušil zadávací řízení v rozporu se zákonem, jedná se o porušení zákona, proti kterému může uchazeč podat námitky v souladu s § 110 odst. 3 ZVZ , tj. do 15 dnů od okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona dozví. V návaznosti na tyto námitky je možné podat případně i návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Uchazeč se může rovněž domáhat, jak správně uvádíte, uzavření smlouvy žalobou u soudu.

  Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů slovenskej firmy

  09.11.2006 Dobrý den, Sme slovenská firma, zúčastňujeme sa sútaži na verejných zakázkach v ČR , - môžeme ako slovenská firma podat žádost o zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelu v ČR ? -doklady vystavené na slovensku příslušným orgánem jako : výpis z obchdního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku, výpis z rejstříku trestu, musia mat priložené úřední preklady těchto dokumentu do českého jazyka ? ďakujem Murčová

  Do seznamu kvlaifikovaných dodavatelů (SKD) se mohou zapisovat i zahraniční dodavatelé bez ohledu na to, zda mají v ČR organizační složku). O zápise do SKD se rozhoduje ve správním řízení, přičemž dle s § 16 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jsou účastníci správního řízení oprávněni jednat a předkládat dokumenty i ve slovenském jazyce. Doklady vydané slovenskými orgány proto není třeba překládat. Pro úplnost dodáváme, že zahraniční dodavatelé prokazují při zápisu do SKD splnění základních kvalifikačních předpokladů (§ 53 zákona o veřejných zakázkách) jak jak ve vztahu k zemi sídla, tak ve vztahu k ČR, a to i v případě, že nemají v ČR zřízenou organizační složku.

  Výklad §3 zákona

  07.11.2006 Dobrý den, prosím o podrobnější výklad §3 zákona o Centrálním zadavateli. Konkrétně se jedná o odst.1, písm.b), kdy je VZ zadávána "na účet" jiných zadavatelů. Znamená výraz "na účet" tu skutečnost, že vysoutěžené služby jsou hrazeny z rozpočtů jednotlivých zadavatelů nebo je všechny financuje centrální zadavatel ze svého rozpočtu a jiní zadavatelé nic nehradí, jen služby odebírají? Děkuji za brzkou odpověď.

  V případě podle § 3 odst. 1 písm. a) ZVZ pořizuje plnění sám centrální zadavatel, který rovněž sám uzavírá s vybraným dodavatelem smlouvu. Teprve následně přeprodává části pořízeného plnění jednotlivým zadavatelům. Centrální zadavatel tedy např. nakoupí kancelářské potřeby ve velkém množství. ZVZ otázku financování veřejné zakázky neupravuje, avšak v tomto případě bude obvykle nákup hradit centrální zadavatel, který bude přeprodávat jiným zadavatelům plnění za cenu ne vyšší, než za kterou byla pořízena. V případě podle § 3 odst. 1 písm. b) ZVZ je centrální zadavatel v obdobné pozici jako osoba pověřená zadavatelskou činností. Centrální zadavatel tedy provádí místo zadavatele konkrétní zadávací řízení na konkrétní veřejnou zakázku (proto je možné takto zadávat i veřejné zakázky na stavební práce). Smlouvu s vybraným dodavatelem však již uzavře tento zadavatel, který rovněž bude realizaci veřejné zakázky hradit.

  Dohoda o veřejných zakázkách (GPA)

  07.11.2006 Kdy se vztahuje Dohoda o veřejných zakázkách (GPA) na sektorového zadavatele, jaké jsou důsledky, které z toho vyplývají? /Bod II.1.7 "Oznámení o zakázce - veřejné služby" odkazuje v této věci na neaktuální metodiku na www.mmr.cz. / Děkuji předem za odpověď. S pozdravem Marie Vítková

  Stanovisko k Dohodě o veřejných zakázkách (GPA) sice odkazuje v některých případech na zrušený zákon č. 40/2004 Sb., avšak jinak zůstává i nadále aktuální (stanovisko používá termín “síťový zadavatel” místo “sektorový zadavatel”). Odkazujeme proto plně na toto stanovisko. Vzhledem k tomu, že ZVZ i nadále zachovává princip otevřeného přístupu na trh veřejných zakázek i pro dodavatele z jiných než členských států EU, nemá otázka, zda se na konkrétního zadavatele nebo veřejnou zakázku GPA vztahuje, z praktického hlediska význam. Povinnosti vyplývající z GPA jsou promítnuty do evropských zadávacích směrnic, které jsou plně převzaty do ZVZ. Sektorový zadavatel je tedy povinen přijmout do zadávacího řízení i dodavatele ze zemí, které nejsou členskými státy EU ani smluvními stranami GPA. Jedinou výjimkou je ustanovení § 100 ZVZ, které umožňuje sektorovému zadavateli v případě veřejných zakázek na dodávky znevýhodnit nabídky s dodávkami ze zemí, které nejsou členskými státy EU (resp. Evropského hospodářského prostoru), smluvními stranami GPA, případně jiných mezinárodních dohod s EU, které umožnují vzájemný přístup na trhy veřejných zakázek (např. Chile nebo Mexiko).

  Prokázání kvalifikace dle § 56 odst.3 písm.a)

  06.11.2006 Dobrý den, zadavatel stanovil v oznámení o podlimitní veřejné zakázce podmínku na prokázání kvalifikace v oblasti technické způsobilosti podle § 56 odst. 3 písm. a) - seznam referenčních zakázek s osvědčením objednatelů o řádném plnění. Do přihlášky k účasti jsme zařadili seznam referenčních zakázek+čestné prohlášení naší společnosti, že jednotlivé stavby odpovídaly technickýcm požadavkům a v souladu se smlouvou o dílo byly vždy řádně dokončeny a předány objednateli+fotokopie referenčních dopisů. Zadavatel naši společnost vyloučil z účasti v soutěži z důvodu, že doklady ke splnění kvalifikace-osvědčení objednatelů nebylo doloženo v originále či ověřené kopii. Můžete nám prosím odpovědět, zda je postup zadavatele správný, nestačí u podlimitní zakázky pouze čestné prohlášení? Děkuji Slámová Renáta Požadavky

  Požadavky na prokázání splnění kvalifikace u podlimitních veřejných zakázek jsou stanoveny v § 62 ZVZ. Prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních požadavků není u podlimitních veřejných zakázek povinné, avšak požaduje-li zadavatel jejich prokázání, platí pro ně obdobně (tj. ve stejném rozsahu) pravidla pro nadlimitní veřejné zakázky. Na rozdíl od předchozí právní úpravy tedy nový zákon neumožňuje u ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů a technických kvalifikačních předpokladů jejich prokázání čestným prohlášením. Vyloučení uchazeče v uvedeném případě z důvodu nepředložení požadovaných dokladů bylo tedy v souladu se ZVZ.

  Dodatečné dodávky

  06.11.2006 Dobrý den. Je podle § 23 odst. 5 písm. b) možné zadat i více než jednu dodatečnou dodávku? Modelová situace: původní zakázka v OŘ, potom JŘBU jako dodatečná, potom znova dodatečná k zakázce zadané v OŘ. Zákonné znění mi přijde nejednoznačné, text Směrnice rovněž. Děkuji za odpověď.

  Zákon tuto otázku výslovně neřeší. V souladu s ustáleným výkladem je však třeba na jednotlivé dodatečné dodávky pohlížet jako na samostatné veřejné zakázky. U každé z nich pak bude třeba samostatně posoudit, zda jsou splněny podmínky stanovené v § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ, přičemž tyto podmínky je třeba (jako všechny odchylky od standardních postupů) vykládat restriktivně (zužujícím způsobem). Pokud budou tyto podmínky splněny, nic nebrání tomu, aby na základě citovaného ustanovení bylo zadáno více dodatečných dodávek v JŘBU.

  Obsah nabídky

  06.11.2006 Je absence prohlášení o tom, že uchazeč je vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty (§68) důvodem pro vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení? Není možné požadovat dodatečné předložení prohlášení?

  Požadavek na předložení prohlášení o tom, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty (§ 68 odst. 2 ZVZ), je zákonným požadavkem na obsah nabídky. Nabídky, které nesplňují zákonné požadavky, musí být v souladu s § 76 odst. 1 ZVZ ze zadávacího řízení ve fázi posuzování nabídek vyřazeny. Tento nedostatek není možné žádným způsobem zhojit. V souladu s § 76 odst. 3 ZVZ může hodnotící komise vyzvat uchazeče k vysvětlení nabídky. Toto vysvětlení však nesmí podanou nabídku žádným způsobem měnit nebo doplňovat. Není tak možné ani dodatečné doložení tohoto prohlášení.

  Protokol o otevírání obálek

  06.11.2006 Dobrý den, Má zadavatel povinnost zveřejnit obvyklým způsobem protokol o otevírání obálek?Z § 73 jsem pochopila, že pokud bude probíhat otevírání obálek podle § 71, má zadavatel povinnost zpřístupnit protokol uchazečům. Znamená to např. zaslat pouze uchazečům protokol e-mailem? Nemusí se tedy zveřejnit na úřední desce? Děkuji za odpověď

  Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví ZVZ povinnost uveřejnit protokol o otevírání obálek obvyklým způsobem. Pokud se koná otevírání obálek s nabídkami podanými v listinné podobě podle § 71 ZVZ, je zadavatel v souladu s § 73 odst. 3 větou třetí ZVZ povinen umožnit uchazečům na jejich žádost nahlédnout do tohoto protokolu. Pouze v případě, kdy se v souladu s § 72 odst. 4 ZVZ veřejné otevírání obálek nekoná (rozhodne-li tak zadavatel, pokud jsou podány nabídky pouze v elektronické podobě), je zadavatel povinen uchazečům tento protokol bezodkladně zpřístupnit (např. zaslat e-mailem). V žádném případě se tedy protokol o otevírání obálek nemusí uveřejňovat.

  Zrušení řízení a zahájení nového

  06.11.2006 Dobrý den, podku dojde k tomu, že zadavatel zruší zadávací řízení (legálně), může bez dalšího zahájit nové zadávací řízení nebo je při tom vázán nějakou lhůtou, omezeními apod.? Děkuji Milena

  Předpokládáme, že dotaz směřuje k zahájení zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění. Pokud zadavatel zadávací řízení v souladu se ZVZ zruší, může bez dalšího zahájit nové zadávací řízení s obdobným předmětem plnění. Zákon v tomto směru žádné povinnosti ani omezení neukládá, neboť nové řízení je zcela nezávislým řízením. Zrušení předchozího řízení proto také samo o sobě zadavatele neopravňuje k použití žádných výjimečných postupů ani zkracování lhůt. Pro úplnost dodáváme, že zadavatel není podle § 84 odst. 6 ZVZ oprávněn zahájit zadávací řízení s obdobným předmětem plnění před zrušením původního zadávacího řízení. Tímto ustanovením brání ZVZ obcházení zákazu zrušit zadávací řízení v případě podání námitek nebo návrhu na přezkumné řízení před ÚOHS.

  Zrušení zadávacího řízení (8)

  04.11.2006 Dobrý den, jakým způsobem se lze bránit proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem? Dekuji Milena

  Důvody, které opravňují zadavatele zrušit zadávací řízení, jsou upraveny v § 84 ZVZ. Toto ustanovení mimo jiné ukládá v odstavci 8 zadavateli povinnost doručit oznámení o zrušení zadávacího řízení s uvedením důvodu všem známým zájemcům či uchazečům. Pokud zadavatel řízení zruší v rozporu s ustanovením § 84, mají uchazeči nebo zájemci možnost podat proti tomuto rozhodnutí námitky v souladu s § 110 a následně případně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s § 113 a násl. ZVZ.

  Zrušení zadávacího řízení (3)

  04.11.2006 Dobrý den, jakým způsobem se lze bránit proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem? Dekuji Milena

  Důvody, které opravňují zadavatele zrušit zadávací řízení, jsou upraveny v § 84 ZVZ. Toto ustanovení mimo jiné ukládá v odstavci 8 zadavateli povinnost doručit oznámení o zrušení zadávacího řízení s uvedením důvodu všem známým zájemcům či uchazečům. Pokud zadavatel řízení zruší v rozporu s ustanovením § 84, mají uchazeči nebo zájemci možnost podat proti tomuto rozhodnutí námitky v souladu s § 110 a následně případně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v souladu s § 113 a násl. ZVZ.

  Veřejná zakázka na dodávky vs. veřejná zakázka na stavební práce (1)

  03.11.2006 Veřejnou zakázkou na dodávky je dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle § 8 odst. 1 zákona rovněž poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky – čili zjednodušeně řečeno, kdyby nebylo této dodávky, není ani tato služba. Lze toto ustanovení o službách analogicky použít i na stavební práce – tj. veřejnou zakázkou na dodávky by byla i veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle § 8 odst. 1 zákona rovněž provedení stavebních prací, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (např. instalace elektrických rozvodů, provedení boracích prací, nových stěn či omítek)? Pokud nikoli, prosím o stanovisko, jak v takovémto případě postupovat – jde o veřejnou zakázku, kdy podstatnou část plnění (cca 80 %, finančně i rozsahem) představuje dodávka zboží, doplněná o určitou stavební část spočívající ve stavebních úpravách prostorů umístění dodávaného zboží. V případě, že se jedná o výše uvedenou veřejnou zakázku na dodávky s částečným cca 20 % plněním spočívajícím ve stavebních pracích, je zadavatel oprávněn požadovat vedle prokázání technických kvalifikačních předpokladů pro veřejnou zakázku na dodávky (tj. dle § 56 odst. 1 zákona) také prokázání technických kvalifikačních předpokladů pro stavební část veřejné zakázky na dodávky (tj. dle § 56 odst. 3 zákona)? Zjednodušeně řečeno, lze v tomto případě požadovat např. seznam významných stavebních prací provedených dodavatelem za posledních pět let? Děkuji za odpověď. Mgr. Veronika Kuželová

  Přestože ZVZ užívá v § 8 odst. 2 termín “poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení do provozu…”, nelze tento termín podle našeho názoru vykládat (rovněž s ohledem na znění čl. 1 odst. 2 písm. c) druhého pododstavce směrnice 2004/18/ES) vykládat ve smyslu vymezení veřejných zakázek na služby. Tyto “služby” proto mohou (a zřejmě často budou) zahrnovat i stavební práce. Pokud tedy uváděné stavební práce bezprostředně souvisí s instalací pořizované dodávky, je možné je považovat za součást veřejné zakázky na dodávku. Pak by vzhledem ke znění ustanovení § 56 odst. 6 ZVZ bylo možné požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů z katalogu pro veřejné zakázky na stavební práce (otázkou ovšem je, zda a v jakém rozsahu je to vzhledem k marginálnímu významu těchto stavebních prací vhodné). Pokud by však stavební úpravy nesouvisely bezprostředně s instalací dodávky, jednalo by se o dvě samostatné veřejné zakázky, které by bylo třeba zadat samostatně.

  Veřejná zakázka na dodávky vs. veřejná zakázka na stavební práce

  03.11.2006 Veřejnou zakázkou na dodávky je dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle § 8 odst. 1 zákona rovněž poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky – čili zjednodušeně řečeno, kdyby nebylo této dodávky, není ani tato služba. Lze toto ustanovení o službách analogicky použít i na stavební práce – tj. veřejnou zakázkou na dodávky by byla i veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle § 8 odst. 1 zákona rovněž provedení stavebních prací, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky (např. instalace elektrických rozvodů, provedení boracích prací, nových stěn či omítek)? Pokud nikoli, prosím o stanovisko, jak v takovémto případě postupovat – jde o veřejnou zakázku, kdy podstatnou část plnění (cca 80 %, finančně i rozsahem) představuje dodávka zboží, doplněná o určitou stavební část spočívající ve stavebních úpravách prostorů umístění dodávaného zboží. V případě, že se jedná o výše uvedenou veřejnou zakázku na dodávky s částečným cca 20 % plněním spočívajícím ve stavebních pracích, je zadavatel oprávněn požadovat vedle prokázání technických kvalifikačních předpokladů pro veřejnou zakázku na dodávky (tj. dle § 56 odst. 1 zákona) také prokázání technických kvalifikačních předpokladů pro stavební část veřejné zakázky na dodávky (tj. dle § 56 odst. 3 zákona)? Zjednodušeně řečeno, lze v tomto případě požadovat např. seznam významných stavebních prací provedených dodavatelem za posledních pět let? Děkuji za odpověď. Mgr. Veronika Kuželová

  Přestože ZVZ užívá v § 8 odst. 2 termín “poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení do provozu…”, nelze tento termín podle našeho názoru vykládat (rovněž s ohledem na znění čl. 1 odst. 2 písm. c) druhého pododstavce směrnice 2004/18/ES) vykládat ve smyslu vymezení veřejných zakázek na služby. Tyto “služby” proto mohou (a zřejmě často budou) zahrnovat i stavební práce. Pokud tedy uváděné stavební práce bezprostředně souvisí s instalací pořizované dodávky, je možné je považovat za součást veřejné zakázky na dodávku. Pak by vzhledem ke znění ustanovení § 56 odst. 6 ZVZ bylo možné požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů z katalogu pro veřejné zakázky na stavební práce (otázkou ovšem je, zda a v jakém rozsahu je to vzhledem k marginálnímu významu těchto stavebních prací vhodné). Pokud by však stavební úpravy nesouvisely bezprostředně s instalací dodávky, jednalo by se o dvě samostatné veřejné zakázky, které by bylo třeba zadat samostatně.

  Čtení údajů z nabídek při otevírání obálek

  03.11.2006 Dobrý den, chtěla bych se zeptat k §71. Když komise otevírá obálky s nabídkami, opravdu se osobám přítomným u otevírání obálek čtou pouze údaje uvedené v §71? Mohu přečíst i cenu? Nebo to bude v rozporu se zákonem a cenu číst nesmím? Předem děkuji za odpověď

  Na základě ustanovení § 71 odst. 9 ZVZ je komise pro otevírání obálek povinna sdělit přítomným uchazečům pouze identifikační údaje uchazečů a informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle § 71 odst. 8, tj. zda je nabídka úplná. Na rozdíl od úpravy v zákoně č. 40/2004 Sb. a zákoně č. 199/1994 Sb. však zákon nezakazuje sdělit uchazečům jiné údaje z nabídky. Proto lze mít zato, že nabídkové ceny je možno přečíst, aniž by to znamenalo porušení zákona.

  Požadavky na technické kvalifikační předpoklady

  03.11.2006 Dle ustanovení § 56 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“), je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických předpokladů uvedených v § 56 odstavcích 1 až 5 zákona. To znamená, že veřejný zadavatel není oprávněn požadovat prokázání jiných technických předpokladů zde neuvedených a výčet technických kvalifikačních předpokladů, které lze požadovat, je taxativní. Zadavatel je oprávněn požadovat dle § 56 odst. 1 resp. odst. 2 resp. odst. 3 zákona seznam významných dodávek resp. služeb resp. stavebních prací. Tyto odstavce se liší mj. v době, za kterou lze seznam dodávek, služeb či stavebních prací požadovat – dodávky a služby provedené v posledních třech letech, stavební práce provedené v posledních pěti letech. S ohledem na ustanovení § 56 odst. 6 zákona lze soudit, že veřejný zadavatel je oprávněn požadovat pouze seznam dodávek popř. služeb provedených za poslední tři roky (nikoli např. provedených za poslední dva či čtyři roky) a seznam stavebních prací provedených za posledních pět let (nikoli např. za poslední tři či šest let). Prosím o vyjádření, zda výše uvedený výklad je v souladu se stanoviskem MMR popř. prosím o Vaše stanoviska. Děkuji. Mgr. Veronika Kuželová

  Výčet technických kvalifikačních požadavků je, jak správně uvádite, taxativní. Požadavek na doložení seznamu významných zakázek (“referencí”) podle § 56 odst. 1 (resp. 2 nebo 3) písm. a) ZVZ je třeba interpretovat tak, že zadavatel je povinen respektovat zde uvedené časové rozpětí. Zadavatel tedy nemůže vyžadovat ani předložení referencí za dobu kratší, ani naopak tuto délku prodlužovat. Rozdíl v délce období mezi dodávkami a službami na jedné straně a stavebními pracemi na straně druhé je dán obecně delší dobou realizace stavebních zakázek, zatímco reference za poskytování dodávek nebo služeb z doby starší než 3 roky by naopak mohly být již neaktuální. Pro úplnost dodáváme, že zadavatel není oprávněn ani určovat, jak mají být reference ve stanoveném období rozděleny (tedy např. jedna reference za každý z požadovaných roků). Dodavatel může tedy přeložit např. všechny reference z posledního roku nebo naopak reference z celého sledovaného období.

  Jednací řízení bez uveřejnění

  02.11.2006 Dobrý den, mám následující dotaz. otevřené zadávací řízení bylo zrušeno, protože jnabídku podal pouze jediný uchazeč, který byl vyloučen z důvodu podání nevhodné nabídky. Je možné zadat veřejnou zakázku formou jednacího řízení bez uveřejnění (§23 odst. 1 písm. b)) oslovením vyloučeného uchazeče? A pokud ano, v jakém časovém horizontu po zveřejnění zrušení otevřeného řízení? Zákon uvádí v § 23 odst. 2 bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Děkuji.

  V souladu s § 23 odst. 1 písm. b) ZVZ může být jednací řízení bez uveřejnění mj. použito, pokud v předchozím otevřeném řízení byly podány pouze nevhodné nabídky. Jednací řízení bez uveřejnění je možné použít, pokud budou současně splněny 3 podmínky (viz § 23 odst. 2): 1. nabídka byla nevhodná ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) ZVZ; 2. zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky a 3. zadavatel zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího, nezdařeného zadávacího řízení. ad 1) Nevhodnou nabídkou je nabídka, která nesplňuje požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky. Musí se přitom jednat o tak zásadní nesoulad, že nabídka by byla pro zadavatele v podstatě nevyužitelná, tj. lze na ni pohlížet, jakoby vůbec nebyla podána. V žádném případě se nejedná o nabídky, které se pouze dílčím způsobem odchylují od stanovených smluvních nebo technických požadavků. Bude se tedy jednat o poměrně výjimečný případ. Pro úplnost dodáváme, že v případě ostatních nedostatků nabídek je zadavatel oprávněn použít jednací řízení s uveřejněním. ad 2) Podstatnou změnou zadávacích podmínek je každá změna v kvalifikačních požadavcích, smluvních podmínkách nebo předmětu veřejné zakázky, která by mohla mít za následek změnu v okruhu potencionálních dodavatelů veřejné zakázky (např. v důsledku zmírnění kvalifikačních požadavků by byl kvalifikován větší počet subjektů nebo v důsledku zmírnění některých přísných technických požadavků by byl zakázku schopen plnit větší počet dodavatelů). ad 3) Přesná lhůta pro zahájení navazujícího jednacího řízení bez uveřejnění není stanovena. Z dikce zákona však plyne, že zadavatel je povinen zahájit toto řízení v podstatě okamžitě po zrušení řízení předchozího s tím, že prodleva může být způsobena pouze nezbytnými úkony (např. příprava výzvy k jednání, nezbytná úprava zadávací dokumentace nebo rozhodovací proces v rámci zadavatele vedoucí k zahájení jednacího řízení).

  Rozšíření zakázky

  27.10.2006 Je možné rozšíření nadlimitní veřejné zakázky pokud proběhlo výběrové řízení, byl vybrán uchazeč a po nějaké době se zjistí, že je nutno rozšířit předmět smlouvy či její objem? Je možné na toto uzavřít dodatek? Je nějak omezená částka, či nějaká další omezení? Děkuji za odpověď.

  Každé rozšíření předmětu plnění je novou veřejnou zakázkou (bez ohledu na formu jakou je provedeno (nová smlouva či dodatek k původní smlouvě)), kterou je třeba zadat v souladu s příslušným postupem stanoveným ZVZ. Žádné rozšiřování původní zakázky bez nového výběrového řízení není možné. Pokud otázka směřuje k tomu, zda je možné nové plnění (rozšíření) zadat uchazeči, s nímž byla uzavřena smlouva na původní plnění, uvádíme, že to je možné pouze za přesně stanovených podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. V úvahu přichází následující důvody: – § 23 odst. 5 písm. b) ZVZ (dodatečné dodávky z důvodu “technické neslučitelnosti”); – § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ (tzv. vícepráce); – § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ (opční právo). Upozorňujeme, že ve všech uvedených případech musí být splněny podmínky stanovené v příslušných ustanoveních, přičemž tyto podmínky není přípustné vykládat extenzivně. V ostatních případech je třeba postupovat standardním způsobem např. formou otevřeného nebo užšího řízení, případně přiměřeným způsobem v případě veřejných zakázek malého rozsahu.

  SKD

  25.10.2006 Dobrý den, prosím o sdělení které doklady jsou nahrazeny výpisem ze SKD a jakou musí mít platnost ke dni podání nabídky ověřený výpis ze SKD. Děkuji

  Výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) může dodavatel prokázat splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů; výpis proto nahrazuje doklady, uvedené v § 53 odst. 2 a v § 54 zákona o veřejných zakázkách. Ve vztahu k profesním kvalifikačním předpokladům však výpis nahrazuje doklady jen v tom rozsahu, v jakém pokrývá požadavky zadavatele na splnění profesních kvalifikačních předpokladů (tedy zda např. živnostenské oprávnění uvedené ve výpisu z SKD je shodné s živnostenským oprávněním, které musí být doloženo ke konkrétní veřejné zakázce). Zadavatel je však v souladu s § 127 odst. 4 zákona oprávněn si vedle výpisu z SKD vyžádat předložení dokladů, jimiž se prokazují kvalifikační předpoklady uvedené v § 53 odst. 1 písm. f) až h) (jedná se o potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že dodavatel nemá nedoplatky v evidenci daní, potvrzení příslušného orgánu o tom, že dodavatel nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, čestné prohlášení dodavatele o tom, že nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a čestné prohlášení dodavatele o tom, že nemá nedoplatky na spotřební dani). Pokud si tedy zadavatel předložení těchto dokladů vyhradí v zadávací dokumentaci, je dodavatel povinen je předložit i přesto, že dokládá splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů výpisem z SKD. Výpis z SKD nesmí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší než 3 měsíce. Ve výběrovém řízení lze použít originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z SKD

  Uveřejnění VZ na služby v Úředním věstníku Evropské unie

  18.10.2006 Dle § 146, odst. 1 se podlimitní veřejná zakázka uveřejňuje pouze v ISVZ. Týká se to i podlimitních veřejných zakázek na služby uvedené v příloze č. 1 ZVZ, které podléhají uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie? Pokud si to vysvětluji správně, v ÚV EU se tedy uveřejňují pouze oznámení o nadlimitní zakázce (dodávky, stavební práce a služby uvedené v příloze 1) a následně oznámení o zadání zakázky (dodávky, stavební práce a služby uvedené v obou přílohách). Předem děkuji za odpověď.

  V souladu s § 146 odst. 1 písm. a) a b) se v informačním systému uveřejňují jak nadlimitní, tak podlimitní veřejné zakázky; nadlimitní veřejné zakázky se kromě toho navíc uveřejňují i v Úředním věstníku EU. V případě nadlimitních zakázek na služby uvedené v příloze č. 2 k zákonu se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení (soutěže o návrh). V Úředním věstníku EU se tedy uveřejňují, jak správně uvádíte, oznámení o zahájení zadávacího řízení u všech nadlimitních veřejných zakázkách na dodávky a stavební práce, ale pouze u nadlimitních veřejných zakázek na služby dle přílohy č. 1. Oznámení o výsledku zadávacího řízení se naproti tomu uveřejňuje v Úředním věstníku EU u veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby dle obou příloh. Pro úplnost dodáváme, že uveřejnění vyhlášení v Úředním věstníku může zadavatel zajistit buď přímo, odesláním vyhlášení Úřadu pro úřední tisky, nebo prostřednictvím provozovatele informačního systému. Ve druhém případě tedy zadavatel odešle vyhlášení pouze provozovateli informačního systému, přičemž v objednávce zaškrtne požadavek na odeslání formuláře do Úředního věstníku EU.

  Zastoupení zadavatele §151 (1)

  17.10.2006 Dobrý den, jako odboná společnost zastupujeme zadavatele při zadávání veřejné zakázky na služby. V §151 je uvedeno, že osoba, která zastupuje zadavatele musí splňovat požadavek nepodjatosti a nesmí se učástnit příslušného zadávacího řízení. Tzn., že nesmí být ani členem hodnotící komise? V § 74 je uvedeno, že je-li to odůvodněno předmětem VZ, musí mít hodnotící komise nejméně 1/3 členů s příslušnou odborností.. . Tzn. že bychom do komise zvolili nebo navrhli někoho z konkurence? Děkuji za Vaši odpověď.

  Ustanovení § 151 odst. 1 věty druhé ZVZ je třeba vykládat tak, že osoba, která v řízení zastupuje zadavatele, se nesmí příslušného řízení zároveň účastnit jako dodavatel. Osoba zastupující zadavatele se zadávacího řízení účastní na straně zadavatele, což je třeba připustit. Jedná se o smluvní zastoupení, kdy zástupce v řízení jedná za zadavatele, tj. úkony zástupce budou přičitatelné přímo zadavateli. Opačným výkladem bychom se totiž dostali k absurdnímu závěru, že zadávacího řízení se nesmí účastnit ani sám zadavatel. Proto je možné, aby zástupce byl členem hodnotící komise. Tento výklad podporuje i § 74 odst. 4 věta první ZVZ, která stanoví, že členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele (ať už např. pověřený zaměstnanec nebo zástupce na základě smlouvy).

  Zastoupení zadavatele §151

  17.10.2006 Dobrý den, jako odborná společnost zastupujeme zadavatele při zadávání veřejné zakázky na služby. V §151 je uvedeno, že osoba, která zastupuje zadavatele musí splňovat požadavek nepodjatosti a nesmí se učástnit příslušného zadávacího řízení. Tzn., že nesmí být ani členem hodnotící komise? V § 74 je uvedeno, že je-li to odůvodněno předmětem VZ, musí mít hodnotící komise nejméně 1/3 členů s příslušnou odborností.. . Tzn. že bychom do komise zvolili nebo navrhli někoho z konkurence? Děkuji za Vaši odpověď.

  Ustanovení § 151 odst. 1 věty druhé ZVZ je třeba vykládat tak, že osoba, která v řízení zastupuje zadavatele, se nesmí příslušného řízení zároveň účastnit jako dodavatel. Osoba zastupující zadavatele se zadávacího řízení účastní na straně zadavatele, což je třeba připustit. Jedná se o smluvní zastoupení, kdy zástupce v řízení jedná za zadavatele, tj. úkony zástupce budou přičitatelné přímo zadavateli. Opačným výkladem bychom se totiž dostali k absurdnímu závěru, že zadávacího řízení se nesmí účastnit ani sám zadavatel. Proto je možné, aby zástupce byl členem hodnotící komise. Tento výklad podporuje i § 74 odst. 4 věta první ZVZ, která stanoví, že členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele (ať už např. pověřený zaměstnanec nebo zástupce na základě smlouvy).

  Elektronický obchod

  16.10.2006 Mohli jsme ve veřejné zakázce malého rozsahu na dodávky (jedná se o nákup PC a notebooků) oslovit také E-shopy na internetu, které jsou mnohdy o dost levnější než "klasický" dodavatel? Jak máme postupovat, jestliže oslovené firmy podaly nabídky na dodávky, ale překročily o několik tisíc naše finanční možnosti a mezi E-shopy lze nalézt pro nás cenově výhodné nabídky? Jsme příspěvková organizace (škola). Předem děkuji za rychlou odpověď. Markéta Aubrechtová

  Způsob dodržení základních zásad zákona je při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) plně na zadavateli. Vedle adresného oslovení určitého počtu potencionálních dodavatelů je (zejména v případě VZMR s nižší hodnotou) rovněž přípustný výběr dodavatele na základě nabídek, které si zadavatel opatří jinak nebo je má již k dispozici (tedy např. ceníky na internetu). Tento postup uvádí rovněž doporučená metodika pro zadávání VZMR uveřejněná na Portále o veřejných zakázkách a koncesích. Zadavatel tedy může oslovit e-shopy na internetu, stejně jako zadat VZMR prostřednictvím některého z elektronických tržišť.

  Soutěž o návrh (1)

  16.10.2006 Existuje v soutěži o návrh povinnost prokazovat základní kvalifikační předpoklady?

  Nikoli. Konstrukce soutěže o návrh nepočítá s prokazováním kvalifikačních předpokladů v té podobě, v jaké se kvalifikační předpoklady uplatňují v zadávacích řízeních. Část čtvrtá zákona (soutěž o návrh) odkazuje na určitou možnost požadavků na „odbornou kvalifikaci“ (§ 106 odst. 3), tyto požadavky se však přímo nekryjí s kvalifikačními předpoklady stanovené v části druhé hlavě páté zákona. Je však potřeba upozornit na to, že počítá-li zadavatel s tím, že na soutěž o návrh bude navazovat zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, § 51 odst. 3 zákona výslovně stanoví, že splnění kvalifikačních předpokladů zadavatel nevyžaduje v jednacím řízení bez uveřejnění navazujícím na soutěž o návrh. Má-li tedy zadavatel určité odůvodněné požadavky na kvalifikaci potenciálního dodavatele (např. požadavky na profesní kvalifikaci, které se nebudou krýt s „odbornou kvalifikací“ podle § 106 odst. 3), musí tyto kvalifikační předpoklady specifikovat již v podmínkách soutěže o návrh.

  Zrušení zadávacího řízení sektorovým zadavatelem

  05.10.2006 Prosím o Vaši odpověď kde, resp. jak je možno ve smyslu ust. § 84 odst. 5 z.č. 137/2006Sb. vyhradit si možnost zrušit zadávací řízení v oznámení o zahájení zadávacího řízení, prosím konkrétně! Děkuji předem. Zdraví Martin Křivánek Tuto výhradu, stejně jako další informace, pro které formulář neobsahuje konkrétní položku, je možné uvést v oddíle VI Doplňující údaje, bodě VI.2 Další informace.

  Tuto výhradu, stejně jako další informace, pro které formulář neobsahuje konkrétní položku, je možné uvést v oddíle VI Doplňující údaje, bodě VI.2 Další informace.

  § 53 odst. 1 písm. i) - základní kvalifikační předpoklady

  05.10.2006 Při prokazování tohoto základního kval. předpokladu podepisuje čestné prohlášení v případě, že dodavatel prokazuje splnění tohoto předpokladu prostřednictvím svého zaměstnance, oprávněná osoba dodavatele? V případě, že dodavatel prokazuje tento předpoklad prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, jedná se v takovém případě o prokazování prostřednictvím subdodavatele, pro kterého platí § 51 odst. 4, tzn. uzavření smlouvy se subdodavatelem?

  Úvodní věta § 53 odst. ZVZ stanoví, že “základní kvalifikační předpoklady splňuje dodavatel …”. Rovněž úvodní věta § 53 odst. 2 ZVZ stanoví, že “dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů …”. Z dikce obou ustanovení plyne, že základní kvalifikační předpoklady se vztahují na dodavatele, který je prokazuje, a to bez ohledu na skutečnost, že v některých případech zákon ztotožňuje kvalifikaci právnické osoby (jako umělé entity) s určitou charakteristikou vztahující se k určité fyzické osobě. Obdobné platí v případě, kdy dodavatel-fyzická osoba využívá při podnikatelské činnosti odpovědného zástupce. Proto je možné, aby čestné prohlášení v případě § 53 odst. 1 písm. i) ZVZ podepsala osoba oprávněná jednat za dodavatele. Pokud by však toto prohlášení podepsal sám odpovědný zástupce, je takové prohlášení rovněž dostačující. Vztah mezi dodavatelem a odpovědným zástupcem tedy nemá povahu subdodavatelského vztahu. Jedná se o fikci zákona, která charakteristiky určité fyzické osoby ztotožňuje s charakteristikami dodavatele (obdobně jako u trestní bezúhonnosti). ZVZ navíc prokazování základních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele neumožňuje. Uzavírání smlouvy podle § 51 odst. 4 ZVZ tedy není nutné.

  Poskytování zadávací dokumentace (1)

  25.09.2006 V případě zjednodušeného podlimitního řízení vyzývá zadavatel nejméně 5 zájemců. Výzvu uveřejní vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Podle výkladu na semináři 19.9.2006, se může na základě zveřejnění přihlásit jakýkoliv zájemce. Je zadavatel povinen poskytnout i neoslovenému zájemci zadávací dokumentaci? Zpravidla je k dispozici omezený počet paré projektové dokumentace. Ve lhůtě 15 dnů pro podání nabídky není možné zpracovat vícetisky tak, aby měl zájemce dostatek času na zpracování nabídky. Jak má zadavatel postupovat? Děkuji za odpověď. Ing. Antonín Fík Městský úřad Rokycany

  Zjednodušené podlimitní řízení je ze své podstaty řízení otevřené, kdokoli se o řízení dozví, může podat nabídku. Zadavatel je odpovědný za zajištění odpovídající otevřenosti tohoto řízení. Pro poskytování zadávací dokumentace dodavatelům stanoví zákon v § 48 přísné lhůty, odstavce 1 a 2 se přitom výslovně vztahují na poskytování zadávací dokumentace v otevřeném a zjednodušeném podlimitním řízení. S potřebou zaslat zadávací dokumentaci ve zjednodušeném podlimitním řízení neomezenému počtu dodavatelů musí zadavatel počítat již od počátku přípravy zadávacího řízení. Neposkytne-li zadavatel zadávací dokumentaci všem dodavatelům, kteří o ni požádají, dopustí se tím závažného porušení jednoho ze základních zadávacích principů – rovného zacházení s dodavateli.

  DOTAZ k §148 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb.

  22.09.2006 Žádáme o sdělení, jak má zadavatel dlouho čekat, když obdrží telefonickou Žádost o účast v užším řízení v den ukončení lhůty pro předložení Žádosti o účast, zda dodavatel vůbec zašle písemně vlastní Žádost o účast včetně všech požadovaných dokladů, když v Oznámení o zakázce je lhůta omezena dnem i hodinou.

  Zákon v § 148 odst. 4 stanoví, že v případě telefonické žádosti o účast je dodavatel povinen potvrdit tuto žádost písemně a tuto písemnou žádost musí odeslat nejpozději v den uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast. Doručovací doba tedy bude záviset na tom, jakým způsobem dodavatel hodlá písemnou žádost poslat. Zadavatel by se tedy měl již při podání telefonické žádosti informovat o tom, jakým způsobem hodlá dodavatel doručit písemnou žádost. I při odeslání běžnou poštou (což by mohl být nejspíše nejpomalejší způsob přepravy) lze alespoň rámcově odhadnout předpokládanou dobu poštovní přepravy, ať již se jedná o doručování tuzemské nebo ze zahraničí. Na základě těchto odhadů by měl zadavatel určit, jak dlouho bude očekávat písemnou žádost o účast. V případě sporu je na dodavateli, aby prokázal, kdy písemnou žádost odeslal.

  Sdružení zadavatelů

  20.09.2006 Podle § 2, osdt. 8 zákona se mohou zadavatelé (organizační složky státu ) sdružit, či jinak spojit pro účely společného postupu k zadání veřejné zakázky. Mezi organizačními složkami státu by asi nepřicházelo v úvahu sdružení s právní subjektivitou. Je možno sdružení nahradit společnosu smlouvou několika zadavatelů, ve které si dohodnou vzájemná práva a povinnosti při zadávání zakázky? Jak budou takto spojení zadavatelé (bez právní subjektivity) vystupovat při vyhlašování veřejné zakázky, případně vůči orgánu dohledu? Můžete uvést některé případy využití § 2, odst. 8 zákona u veřejných zadavetelů - ČR. Děkuji.

  Sdružení zadavatelů podle § 2 odst. 8 ZVZ bude z povahy věci vždy sdružením bez právní subjektivity. Sdružení zadavatelů s právní subjektivitou v tomto případě nepřichází v úvahu, protože na sdružení s právní subjektivitou by bylo třeba aplikovat zcela nezávisle ustanovení § 2 ZVZ a určit, zda toto sdružení naplňuje či nenaplňuje definici zadavatele (např. tzv. jiné osoby podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ). ZVZ neřeší, na jakém smluvním základě sdružení zadavatelů vznikne (může se jednat např. o smlouvu o sdružení podle § 829 občanského zákoníku, stejně jako o smlouvu nepojmenovanou). Specifickým případem pak bude takové ujednání mezi organizačními složkami státu, které nemají vlastní právní subjektivitu. ZVZ považuje sdružení zadavatelů za jednoho zadavatele a ZVZ proto pro sdružení zadavatelů nestanoví žádné zvláštní podmínky. Obsahem smlouvy mezi sdruženými zadavateli proto musí být zejména určení způsobu jednání jménem účastníků sdružení, ale rovněž další otázky (např. způsob komunikace mezi jednotlivými účastníky sdružení, způsob rozhodování, úhrada nákladů souvisejících se zadávacím řízením, určení, kterému z účastníků budou podávány nabídky apod.). Obsahem dohody proto musí být i postup při vyhlašování zakázky a jednání vůči orgánu dohledu při případném přezkumném řízení. Lze doporučit, aby smlouva řešila i otázku uzavření smlouvy nebo smluv na základě zadávacího řízení. Využití společného zadávání veřejné zakázky lze doporučit tam, kde více zadavatelů směřuje k uzavření obdobného plnění. Zákon tak zadavatelům umožňuje zracionalizovat zadávací proces např. tak, že místo několika obdobných zadávacích řízení bude probíhat jen jedno, které provede jeden ze sdružených zadavatelů. Informace o serveruMinisterstvo pro místní rozvoj © 2003 – 2006 Všechna práva vyhrazena. | Mapa stránek | RSS Prohlášení

  Každý veřejný výdaj ve veřejná zakázka - i chladnička za 15 tis.Kč..

  20.09.2006 Zdravím a prosila bych o identifikací paragrafu zákona č. 137/Sb., 2006 o VZ, ze kterého vyplývá, že každý nákup z veřejných prostředků musí splňovat zásadu transparentnosti, stejného přístupu a nediskriminace. Nějak ten podstatný ve 161 paragrafech zákona nemohu objevit. Děkuji mnohokrát.

  Povinnost dodržovat při zadávání veřejných zakázek zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení stanoví § 6 zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách. V případě veřejných zadavatelů se tato povinnost vztahuje i na zakázky malého rozsahu (§ 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Je pochopitelné, že postup zadavatele se bude v rámci veřejných zakázek malého rozsahu lišit podle předpokládané hodnoty zakázky – mechanismus pro výběr dodavatele u zakázky v hodnotě 15.000 Kč bude zřejmě jednodušší, než u zakázek řádově vyšších. Bude tedy postačovat, pokud zadavatel (pověřený zaměstnanec zadavatele) rozhodne o zadání veřejné zakázky např. na základě aktuální, veřejně přístupné cenové nabídky dostupných dodavatelů (tedy aniž by bylo nutné zpracovávat zadávací dokumentaci či provádět hodnocení několika předložených nabídek). Doporučujeme však i v tchto případech vést a uchovávat dokumentaci k veřejné zakázce, aby byla umožněna kontrola postupu při výběru dodavatele. V této souvislosti odkazujeme na “Metodiku zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek” uveřejněnou na Portálu o veřejných zakázkách, která v části III obsahuje doporučený postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu.

  Časová působnost nového a starého zákona

  20.09.2006 Dobrý den, pokud se zadavatel rozhodne zrušit zadávací řízení zahájené ještě podle starého zákona (40/2004), postupuje při zrušení podle starého nebo podle nového zákona? Děkuji Anna

  U řízení zahájených za účinnosti zákona č. 40/2004 Sb. stanoví nový zákon v § 158 odst. 1, že tato řízení proběhnou celá podle předpisů účinných v době zahájení řízení. Toto pravidlo zahrnuje pochopitelně i zrušení řízení. Jedinou odchylku stanoví § 158 odst. 8, a to pro uveřejňování, které i u řízení probíhajících podle zákona č. 40/2004 Sb. musí proběhnout podle nové úpravy. V případě zrušení řízení tedy oznámení tohoto zrušení bude provedeno pomocí formuláře podle vyhlášky č. 330/2006 Sb. v ISVZ-US. Způsob vyplnění údajů požadovaných podle zákona č. 40/2004 Sb. do tohoto formuláře blíže popisuje metodický pokyn k tomuto formuláři.

  Soutěž o návrh

  16.09.2006 Existuje v soutěži o návrh povinnost prokazovat základní kvalifikační předpoklady?

  Nikoli. Konstrukce soutěže o návrh nepočítá s prokazováním kvalifikačních předpokladů v té podobě, v jaké se kvalifikační předpoklady uplatňují v zadávacích řízeních. Část čtvrtá zákona (soutěž o návrh) odkazuje na určitou možnost požadavků na „odbornou kvalifikaci“ (§ 106 odst. 3), tyto požadavky se však přímo nekryjí s kvalifikačními předpoklady stanovené v části druhé hlavě páté zákona. Je však potřeba upozornit na to, že počítá-li zadavatel s tím, že na soutěž o návrh bude navazovat zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, § 51 odst. 3 zákona výslovně stanoví, že splnění kvalifikačních předpokladů zadavatel nevyžaduje v jednacím řízení bez uveřejnění navazujícím na soutěž o návrh. Má-li tedy zadavatel určité odůvodněné požadavky na kvalifikaci potenciálního dodavatele (např. požadavky na profesní kvalifikaci, které se nebudou krýt s „odbornou kvalifikací“ podle § 106 odst. 3), musí tyto kvalifikační předpoklady specifikovat již v podmínkách soutěže o návrh.

  Prokazování kvalifikace

  14.09.2006 Musí u nadlimitní veřejné zakázkyna předmět veřejné zakázky, který není předmětem spotřební daně, při prokazování splnění kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. (1) písm. f) zákona 137 /2006 Sb. předkládat čestné prohlášení ve vztahu ke spotřební dani všichni uchazeči nebo jenom ti, kterých se to z důvodu jejich jiné činnosti, než je předmětem veřejné zakázky, týká?

  Prokazování základních kvalifikačních předpokladů je založeno na prokázání souladu s katalogem skutečností, vyjmenovaných v rámci § 53 odst. 1. Řadí se k nim i písm. f) stanovící požadavek na bezdlužnost ve vztahu k placení daní. V případě prokazování základních kvalifikačních předpokladů prokazuje řádné placení daní každý dodavatel. Ustanovení § 50 odst. 3, resp. § 63 odst. 4, stanovící požadavky na souvislost požadavků zadavatele na prokázání kvalifikace s vlastním požadovaným předmětem veřejné zakázky, je nutno aplikovat na profesní, ekonomické a finanční a technické kvalifikační požadavky. Tj. požadavky jako doklad o odborné způsobilost, požadavek na určitou výši obratu dodavatele nebo požadavek na seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, musí být vždy stanoveny ve vztahu k požadovanému plnění (ať již jde o požadavek na odbornou způsobilost dodavatele k takovému plnění, nebo o míru naplnění jednotlivých požadavků na ekonomickou/finanční nebo technickou kvalifikaci). Pokud jde o základní kvalifikační předpoklady, tato vazba možná není. Proto jde-li o prokázání bezdlužnosti dodavatele, je z tohoto hlediska vždy podstatná rovněž informace o bezdlužnosti tohoto dodavatele ve vztahu ke spotřební dani, jakkoli určitá dodávka předmětem spotřební daně být nemusí.

  Sektorový zadavatel

  11.09.2006 Vodohospodářskéí sdružení obcí a měst bylo založeno ke správě majetku obcí v oblasti vodovodů a kanalizací. Vodovodní a kanalizační sítě, včetně ČOVatd. jsou ve vlastnictví obcí, které je vložily do sdružení. Je při zadávání veřejných zakázek Vodohospodářské sdružení sektorovým zadavtelem?

  Popisované vlastnictví vodovodní a kanalizační infrastruktury zjevně souvisí s tzv. relevantními činnostmi podle § 4 odst. 1 písm. d) bod 1. (zjednodušeně poskytování vodovodu sloužící veřejné potřebě) a § 4 odst. 1 písm. e) bod 2. (zjednodušeně související odvádění odpadních vod). Příslušné sdružení obcí a měst je tedy v případech zadávání veřejné zakázky související s touto činností v souladu s § 2 odst. 7 zákona veřejným zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost. Podle tohoto ustanovení zákona bude takový veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost postupovat v případě veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s touto relevantní činností podle pravidel platných pro zadavatele sektorové, tj. podle pravidel jednodušších. Ostatní veřejné zakázky pak bude zadávat standardním způsobem, tj. podle přísnějších pravidel určených veřejným zadavatelům.

  Kategorie zadavatele

  05.09.2006 Dobrý den, prosím o pomoc při výkladu § 2 odst. 7 z.č. 137/2006 Sb. Vyplývá z tohoto ustanovení, že pro veřejného zadavatele, který vykonává relevantní činnost a veřejná zakázka má být zadána v její souvislosti, platí finanční limit pro nadlimitní veř. zak. stejný jako pro sektorového zadavatele, tzn. 13 215 000,- Kč u dodávek a služeb? Veř. zak. s plněním do této výše by tedy nemusel zadávat podle uvedeného zákona? Která jsou další "ustanovení zákona vztahující se na sektorové zadavatele", které může takový veřejný zadavatel využít? Může totiž dojít k rozporu a např. ust. § 19 odst. 2 písm. a) by v takovém případě nemohlo být účinné. Děkuji za odpověď. P.K.

  Výklad § 2 odst. 7 zákona je poměrně jednoznačný – pokud veřejný zadavatel vykonává sektorovou činnost a určitá veřejná zakázka je zadávána v souvislosti s vykonáváním této relevantní činnosti, postupuje tento veřejný zadavatel podle pravidel určených pro sektorové zadavatele. To znamená, že se na něj v tomto případě vztahují nejen limity veřejných zakázek, platné pro sektorové zadavatele, ale i veškerá ostatní ustanovení, kterých využívají sektoroví zadavatelé – namátkou uveďme např. pravidla požadavků na kvalifikaci, stanovení lhůt v zadávacím řízení nebo také pravidla pro uchovávání dokumentace. Upozorňujeme na to, že rozlišení toho, která ustanovení se vztahují na příslušný druh zadavatele, vyplývá z použitých výrazů: hovoří-li zákon o „zadavateli“, týká se příslušné ustanovení veřejných i sektorových zadavatelů, hovoří-li zákon o „sektorovém zadavateli“, týká se ustanovení pouze sektorových zadavatelů, v případě „veřejného zadavatele“ se týká jen veřejných zadavatelů. Pokud některá ustanovení použitelná pro sektorové zadavatele nelze v konkrétním případě veřejného zadavatele vykonávajícího relevantní činnost použít, neznamená to nutně právní rozpor, zvláště pokud se jedná o výjimky, které představují pouze potenciální situace, v nichž lze výjimku aplikovat. § 19 odst. 2 písm. a) stanoví mj., že sektoroví zadavatelé nepostupují podle zákona v případě zadávání nadlimitních veřejných zakázek, které se netýkají jejich relevantní činnosti. Pokud se ale jedná o veřejného zadavatele, právě v těchto případech pro něj platí pravidla zadávání pro veřejné zadavatele, tj. pravidla přísnější. § 2 odst. 7 stanoví, že veřejný zadavatel postupuje podle pravidel pro sektorové zadavatele pouze při zadávání veřejných zakázek souvisejících s relevantní činností. Toto pravidlo je pravidlem základním, které § 19 odst. 2 písm. a) ve vztahu k veřejným zadavatelům pouze doplňuje. Uvedená ustanovení proto nelze vykládat proti sobě, ale ve vzájemných souvislostech.

  Elektronické zadávání (1)

  04.09.2006 Je povinností zadavatele (vyplývající ze zák. č. 137/2006, oveřejných zakázkách) umožnit uchazeči elektronické podání nabídky? Děkuji za odpověď.

  Nikoli. Zadavatel má možnost využívat elektronické nástroje v řízení, nikoli však povinnost. Především je na odpovědnosti zadavatele, aby stanovil požadavky na jím používané elektronické nástroje tak, aby odpovídaly zákonným požadavkům – pokud nic takového neučiní, nelze předpokládat, že elektronická nabídka uchazeče bude takové požadavky splňovat, uchazeči nemají podle zákona povinnost zajistit soulad jimi použitých elektronických nástrojů se zákonem. § 148 odst. 2 stanoví obecnou možnost používat pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem elektronické prostředky, příslušné požadavky jsou pak definovány v § 149. Pozornost je nutno věnovat především § 149 odst. 2, který stanoví náležitosti elektronických nástrojů, které jsou k elektronické komunikaci používány, mj. musí být atestovány (atest nezajišťuje dodavatel, ale zadavatel), § 149 odst. 3 pak ukládá zadavatelům povinnost v případě použití elektronických nástrojů poskytnout dodavatelům potřebné technické informace, bude-li chtít využívat elektronických nástrojů. Bez splnění těchto základních předpokladů nelze předpokládat, že elektronická komunikace bude prováděna v souladu se zákonem. Ustanovení § 69 odst. 5 týkající se požadavků na podávání nabídek na ustanovení § 149 výslovně odkazuje. Pokud tedy zadavatel hodlá používat v zadávacím řízení elektronické prostředky a nástroje, musí splnit přísné zákonné požadavky, přitom tyto požadavky může splnit jedině zadavatel, nikoli dodavatel. Dodavatelé si na zadavatelích nemohou používání elektronických prostředků/nástrojů podle zákona vynutit.

  Elektronické zadávání

  04.09.2006 Je povinností zadavatele (vyplývající ze zák. č. 137/2006, oveřejných zakázkách) umožnit uchazeči elektronické podání nabídky? Děkuji za odpověď.

  Nikoli. Zadavatel má možnost využívat elektronické nástroje v řízení, nikoli však povinnost. Především je na odpovědnosti zadavatele, aby stanovil požadavky na jím používané elektronické nástroje tak, aby odpovídaly zákonným požadavkům – pokud nic takového neučiní, nelze předpokládat, že elektronická nabídka uchazeče bude takové požadavky splňovat, uchazeči nemají podle zákona povinnost zajistit soulad jimi použitých elektronických nástrojů se zákonem. § 148 odst. 2 stanoví obecnou možnost používat pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem elektronické prostředky, příslušné požadavky jsou pak definovány v § 149. Pozornost je nutno věnovat především § 149 odst. 2, který stanoví náležitosti elektronických nástrojů, které jsou k elektronické komunikaci používány, mj. musí být atestovány (atest nezajišťuje dodavatel, ale zadavatel), § 149 odst. 3 pak ukládá zadavatelům povinnost v případě použití elektronických nástrojů poskytnout dodavatelům potřebné technické informace, bude-li chtít využívat elektronických nástrojů. Bez splnění těchto základních předpokladů nelze předpokládat, že elektronická komunikace bude prováděna v souladu se zákonem. Ustanovení § 69 odst. 5 týkající se požadavků na podávání nabídek na ustanovení § 149 výslovně odkazuje. Pokud tedy zadavatel hodlá používat v zadávacím řízení elektronické prostředky a nástroje, musí splnit přísné zákonné požadavky, přitom tyto požadavky může splnit jedině zadavatel, nikoli dodavatel. Dodavatelé si na zadavatelích nemohou používání elektronických prostředků/nástrojů podle zákona vynutit.

  Zrušení zadávacího řízení

  31.08.2006 Jsme v situaci, kdy se příliš dlouho vleče /k dnešnímu dni 28 dní/ iúzavření smlouvy s vítězem žadávacího řízení, které proběhlo formou užšího řízení u podlimitní zakázky dle zákona 137/2006Sb. Zákon stanoví, že musíme oslovit dalšího v pořadí. Raději bychom ale zadávací řízení zrušili a vyhlásili nové, tzv, zjednodušené podlimitní řízení, neboť do konce roku již mnoho času nezbývá na zhotovení zakázky. Je to možné? Dále se dotazuji, zda zákon uznává uveřejnění zadání ve zjednodušeném podlimitním řízení na úřední desce obce, kde bude místo plnění. Děkuji za odpověď.

  Situaci, kdy vybraný uchazeč neposkytne zadavateli potřebnou součinnost k tomu, aby mohla být smlouva včas uzavřena, upravuje § 82 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Zadavatel má v takovém případě právo (nikoli povinnost) uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Ustanovení § 84 odst. 2 písm. c) zákona však v takovém případě zadavateli rovněž umožňuje zadávací řízení zrušit, přičemž pokud zadavatel této možnosti využije, je samozřejmě oprávněn zahájit nové zadávací řízení. Pokud jde o podlimitní veřejnou zakázku (v případě stavebních přácí o veřejnou zakázku, jejíž hodnota nepřesáhne 20 mil. Kč bez DPH), je v souladu s § 25 zákona možné využít zjednodušeného podlimitního řízení. Pro upřesnění dodáváme, že uvedený postup není možné využít, pokud důvodem průtahů v uzavírání smlouvy není odmítnutí nebo neposkytnutí součinnosti ze strany vítězného uchazeče (jde tedy např. o prodlevu způsobenou podanými námitkami či průtahy na straně zadavatele).

  Centrální zadavatel (3)

  29.08.2006 Prosím o vysvětlení rozdílu mezi činností centrálního zadavatele podle § 3 a zastoupením zadavatele v řízení podle § 151. Děkuji.

  Ustanovení § 151 zákona o veřejných zakázkách upravuje zastupování zadavatele v zadávacím řízení, přičemž se může jednat jak o zastupování v celém řízení (s výjimkou úkonů uvedených v § 151 odst. 2), tak o zastoupení při jednotlivých úkonech zadavatele. Zástupcem může být libovolná právnická nebo fyzická osoba, pokud splňuje podmínku nepodjatosti a neúčastní se daného zadávacího řízení. Zástupce v tomto případě jedná vždy na účet zadavatele, na němž zůstává plná odpovědnost za dodržování zákona. § 3 zákona upravuje speciální případ zastoupení zadavatele v zadávacím řízení, kdy větší počet zadavatelů zadává veřejné zakázky prostřednictvím centrálního zadavatele, a to na základě písemné smlouvy, jedním ze způsobů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel. Odpovědnost za průběh zadávacího řízení v tomto případě ze zákona nese centrální zadavatel (§ 3 odst. 3 a 4 zákona).

  Centrální zadavatel

  29.08.2006 Prosím o vysvětlení rozdílu mezi činností centrálního zadavatele podle § 3 a zastoupením zadavatele v řízení podle § 151. Děkuji

  Ustanovení § 151 zákona o veřejných zakázkách upravuje zastupování zadavatele v zadávacím řízení, přičemž se může jednat jak o zastupování v celém řízení (s výjimkou úkonů uvedených v § 151 odst. 2), tak o zastoupení při jednotlivých úkonech zadavatele. Zástupcem může být libovolná právnická nebo fyzická osoba, pokud splňuje podmínku nepodjatosti a neúčastní se daného zadávacího řízení. Zástupce v tomto případě jedná vždy na účet zadavatele, na němž zůstává plná odpovědnost za dodržování zákona. § 3 zákona upravuje speciální případ zastoupení zadavatele v zadávacím řízení, kdy větší počet zadavatelů zadává veřejné zakázky prostřednictvím centrálního zadavatele, a to na základě písemné smlouvy, jedním ze způsobů uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel. Odpovědnost za průběh zadávacího řízení v tomto případě ze zákona nese centrální zadavatel (§ 3 odst. 3 a 4 zákona).

  Metoda hodnocení nabídek

  28.08.2006 Je správný názor, že hodnotící komise v případě hodnocení nabídek dle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky může oproti právnímu stavu dle zákona č. 40/2004 Sb. zvolit metodu k provedení hodnocení nabídek dle svého uvážení? Nemusí tedy nutně použít bodovací metodu, kterou ukládala použít vyhláška č. 240/2004 Sb., která byla zákonem č. 137/2006 Sb. zrušena? (viz § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb.)

  Ano. Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví nový zákon o veřejných zakázkách ani jeho prováděcí předpisy závaznou metodu hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti. Je ponecháno na zadavateli, zda použije obdobu bodové metody, která byla dříve zakotvena v § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb., nebo zda zvolí jinou vhodnou metodu hodnocení nabídek. Zvolená metoda však musí, kromě respektování základních zásad podle § 6 zákona, zohledňovat jednotlivá předem stanovená dílčí hodnoticí kritéria a jejich váhy. Upozorňujeme však na skutečnost, že metodu hodnocení nabídek nevolí hodnotící komise, ale musí ji předem stanovit zadavatel v zadávací dokumentaci (viz § 44 odst. 3 písm. f) zákona).

  Má "přednost" oznámení nebo zadávací dokumentace?

  28.08.2006 Dobrý den, prosím můžete mi odpovědět na tuto otázku: Co je třeba dokládat, když v oznámení předepisuje jiný požadavek než zadávací dokumentace. Např.: Oznámení požaduje doložit seznam dodávek za poslední 3 roky. Zadávací dokumentace požaduje seznam dodávek za posledních 5 let. Děkuji Ann

  Podle § 44 odst. 2 zákona může zadávací dokumentace obsahovat podrobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že prvotní jsou údaje uveřejněné v oznámení. Pokud jsou však v obou dokumentech uváděny stejné údaje, nesmí mezi nimi být rozpor. V daném případě proto doporučujeme postupovat podle § 49 odst. 1 a požádat zadavatele o vysvětlení rozporů formou žádosti o dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Pozn.: Podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona lze požadovat seznam významných dodávek maximálně za poslední 3 roky.

  Metoda hodnocení nabídek (1)

  28.08.2006 Je správný názor, že hodnotící komise v případě hodnocení nabídek dle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky může oproti právnímu stavu dle zákona č. 40/2004 Sb. zvolit metodu k provedení hodnocení nabídek dle svého uvážení? Nemusí tedy nutně použít bodovací metodu, kterou ukládala použít vyhláška č. 240/2004 Sb., která byla zákonem č. 137/2006 Sb. zrušena? (viz § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb.)

  Ano. Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví nový zákon o veřejných zakázkách ani jeho prováděcí předpisy závaznou metodu hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti. Je ponecháno na zadavateli, zda použije obdobu bodové metody, která byla dříve zakotvena v § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb., nebo zda zvolí jinou vhodnou metodu hodnocení nabídek. Zvolená metoda však musí, kromě respektování základních zásad podle § 6 zákona, zohledňovat jednotlivá předem stanovená dílčí hodnoticí kritéria a jejich váhy. Upozorňujeme však na skutečnost, že metodu hodnocení nabídek nevolí hodnotící komise, ale musí ji předem stanovit zadavatel v zadávací dokumentaci (viz § 44 odst. 3 písm. f) zákona).

  Prokázování profesní kvalifikace - odborná způsobilost

  24.08.2006 Dobrý den, prosím, jakým způsobem se prokazuje splnění odborných profesních kvalifikačních předpokladů? Předkládá se např. osvědčení od profesních komor, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání, životopis? Děkuji Renata

  Splnění profesních kvalifikačních předpokladů se prokazuje předložením dokladů, uvedených v § 54 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Výpis z obchodního rejstříku či jiné obdobné evidence dokládá dodavatel, pokud je v takové evidenci zapsán, doklad o oprávnění k podnikání (např. živnostenský list) se dokládá v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky. Doklad o členství v profesní komoře a o další odborné způsobilosti se dokládají pouze v případě, kdy je členství v profesné organizaci či příslušná odborná způsobilost podle zvláštních právních předpisů nutná ke splnění předmětu veřejné zakázky.

  Formální náležitosti nabídky uchazeče

  24.08.2006 Dobrý den, existují nějaká obecně platná formální kritéria pro nabídky uchazečů? Např. - náležitosti titulní strany nabídky /krycího listu, - vazba nabídky, barevné dělící listy, - co vše musí být podepsáno statutárním orgánem/zástupcem, - je potřeba doslovně opisovat zadání VZ do nadpisů, - když se mají dokládat fotografie, je třeba před ně vkládat list "Fotografie", apod. Děkuji Anna Dolejší

  Povinné obsahové náležitosti nabídky jsou stanoveny v § 68 odst. 2 zákona. Podle tohoto ustanovení musí nabídka obsahovat: – identifikační údaje uchazeče; – návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče; – prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče, z něhož vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou dobu běhu zadávací lhůty; – případně další dokumenty požadované zákonem či zadavatelem. V otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení mohou být součástí nabídky rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace. Podle § 69 odst. 5 musí být nabídka podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky a zpáteční adresou. Formální náležitosti na nabídky stanoveny nejsou. Podle § 44 odst. 3 písm. e) může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci rovněž (formální) požadavky na zpracování nabídky. V souladu s rozhodovací praxí orgánu dohledu je však třeba tyto požadavky považovat jen za doporučení, jehož nedodržení nemůže být důvodem pro vyloučení uchazeče. Smyslem zadávacího řízení je totiž výběr nejvhodnější nabídky a nikoliv dodržování formálních požadavků na vypracování nabídky. V opačném případě by totiž zadavatel mohl vyloučit z formálních důvodů nabídku, která jinak nabízí nejvýhodnější podmínky plnění.

  Platnost výpisů z veřejných rejstříků

  24.08.2006 Dobrý den, prosím, jak dlouho od vystavení příslušným orgánem jsou pro účely dokládání kvalifikačních předpokladů pro veřejné zakázky použitelné: - výpis z obchodního rejstříku, - výpis z živnostenského rejstříku, - výpis z rejstříku trestů, - doklad vydaný profesní samosprávnou komorou prokazující členství v ní. Děkuji Anna

  Veškeré doklady, jimiž dodavatel prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů (tj. výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení finančního úřadu a potvrzení správy sociálního zabezpečení) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) (výpis z obchodního rejstříku či jiné evidence), nesmí být k poslednímu dni, kdy je možno podat nabídku, starší 90 kalendářních dnů (viz § 57 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách). U ostatních dokumentů, jimiž se prokazuje splnění profesních kvalifikačních předpokladů (doklad prokazující oprávnění k podnikání, osvědčení o členství v profesní komoře, doklad o odborné způsobilosti apod.) zákon podobné omezení nestanoví. Např. živnostenský list je tedy platný po celou dobu, kdy trvá živnostenské oprávnění. V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že zákon neumožňuje požadovat k prokázání profesních kvalifikačních předpokladů výpis z živnostenského rejstříku.

  Písemná evidence

  23.08.2006 Co si máme představit pod pojmem písemná evidence §148 odst.3 zákon 137/2006 Sb. a jak jí provádět.

  Zákon pro vedení písemné evidence podle § 148 odst. 3 nepředepisuje žádné formální požadavky. Vhodný způsob provádění je tedy na uvážení zadavatele, který musí pouze zajsitit, aby písemná evidence obsahovala všechny údaje požadované v druhé větě citovaného ustanovení, tj. pořadové číslo úkonu, jeho označení, datum a identifikační údaje dodavatele (nejednalo-li se o úkon vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Evropské komisi).

  Podlimitní zakázka (1)

  18.08.2006 Potřebuji si ověřit správnost výkladu. Dle §12 odst. 2 jde o podlimitní zakázku a dle §38 odst. 2 "Písemnou výzvu podle osdt. 1 uveřejní veřejný zadavatel vhodným způsobem po ceou dobu trvání lhůty pro podání nabídek". Výklad chápu, že obec uvřejní text výzvy umístěním na veřejnou vývěsku po dobu podání nabídek a s výsledky výběrového řízení uveřejní opět na vývěsce nebo vše musí být uveřejněno na centrální adrese?

  Výzvu k podávání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení není třeba uveřejňovat v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. V souladu s § 38 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách postačí, je-li tato výzva uveřejněna jiným vhodným způsobem – tj. tak, aby byla volně přístupná neomezenému počtu zájemců. Za takový způsob uveřejnění je možné považovat např. umístění výzvy na úřední desce či internetových stránkách zadavatele. Ustanovení § 38 odst. 2 zákona se však vztahuje pouze na výzvu k podávání nabídek. Oznámení o výsledcích zadávacího řízení je i u zjednodušeného podlimitního řízení třeba uveřejnit v souladu s obecným ustanovením § 83 odst. 1 v uveřejňovacím subsystému informačního systému o veřejných zakázkách. Pro uveřejnění oznámení je zadavatel povinen použít formulář “Oznámení o zadání zakázky”. Vzor formuláře včetně metodických pokynů pro jeho vyplnění je k dispozici na internetové adrese http://www.isvzus.cz.

  Podlimitní zakázka

  18.08.2006 Potřebuji si ověřit správnost výkladu. Dle §12 odst. 2 jde o podlimitní zakázku a dle §38 odst. 2 "Písemnou výzvu podle osdt. 1 uveřejní veřejný zadavatel vhodným způsobem po ceou dobu trvání lhůty pro podání nabídek". Výklad chápu, že obec uvřejní text výzvy umístěním na veřejnou vývěsku po dobu podání nabídek a s výsledky výběrového řízení uveřejní opět na vývěsce nebo vše musí být uveřejněno na centrální adrese?

  Zákon jakožto obecná norma nemůže precizně stanovit, kde jsou hranice veškerých jednotlivých zakázek – toto rozhodnutí je vždy na plné odpovědnosti zadavatele. Ten přitom musí vycházet především z § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který stanoví zákaz dělit předmět veřejné zakázky tak, aby se zadavatel vyhnul limitům určujícím přísnější postupy. Dalším důležitým ustanovením je § 13 odst. 8 zákona, který stanoví, že při stanovení předpokládané hodnoty (která se principiálně týká jednotlivé veřejné zakázky) je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. Pro potřeby zadávání veřejných zakázek tedy musí zadavatel svou činnost rozdělit do jednotlivých logických celků, které jsou s těmito pravidly v souladu. Při určení, zda jednotlivé programové práce jsou samostatnými veřejnými zakázkami, nebo pouze částmi jedné veřejné zakázky, je tak třeba hledat výše uvedené souvislosti – např. zda takové různé práce jsou potřebné a předvídané z hlediska očekávané funkcionality určitého systému. Samotná skutečnost použití různých programovacích jazyků ještě nemusí znamenat, že taková programovací práce je logicky oddělitelná od jiné práce. Zde je potřeba upozornit na skutečnost, že veřejné zakázky lze zadávat po částech (tj. jako jednu veřejnou zakázku za dodržení zákazu dělení podle § 13 odst. 3 zákona, která je rozdělena na části podle svých logických komponent). Tudíž i v případě, že zadavatel určí předmět jedné veřejné zakázky šířeji, lze zadat plnění jednotlivých částí zvlášť (např. prací v různých programovacích jazycích), dodavatelé tedy mohou být různí, pokud to lépe vyhovuje potřebě zadavatele.

  Centrální zadavatel (1)

  16.08.2006 Není v rozporu ustanovení § 3, odst. 3, zákona 137/2006 a § 151, odst.3 ? Děkuji za odpověď.

  Smyslem § 151 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách je stanovit, že i v případě, kdy se zadavatel nechá při výkonu svých práv a povinností v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh zastoupit jinou osobou, leží odpovědnost za dodržování zákona plně na něm. Ustanovení § 3 zákona upravuje speciální případ, kdy jeden subjekt (centrální zadavatel), kterým může být pouze veřejný zadavatel, provádí centralizované zadávání pro jiné zadavatele nebo na jejich účet. V tomto případě, narozdíl od ostatních případů zastoupení v zadávacím řízení platí, že odpovědnost za dodržování zákona nese centrální zadavatel.

  Centrální zadavatel (2)

  16.08.2006 Není v rozporu ustanovení § 3, odst. 3, zákona 137/2006 a § 151, odst.3 ? Děkuji za odpověď.

  Smyslem § 151 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách je stanovit, že i v případě, kdy se zadavatel nechá při výkonu svých práv a povinností v zadávacím řízení nebo v soutěži o návrh zastoupit jinou osobou, leží odpovědnost za dodržování zákona plně na něm. Ustanovení § 3 zákona upravuje speciální případ, kdy jeden subjekt (centrální zadavatel), kterým může být pouze veřejný zadavatel, provádí centralizované zadávání pro jiné zadavatele nebo na jejich účet. V tomto případě, narozdíl od ostatních případů zastoupení v zadávacím řízení platí, že odpovědnost za dodržování zákona nese centrální zadavatel.

  Žádost o účast v jednacím řízení s uveřejněním

  15.08.2006 Může být přítomen při otevírání obálek se žádostmi o účast v jednacím řízení s uveřejněním zástupce jednoho zájemce o účast, který projevil zájem? Ostatní zájemci neví, kdy dojde k otevírání obálek ani neprojevili o tuto informaci zájem. Podle jakých ustanovení zákona se má při otevírání žádostí zadavatel řídít. Není nám jasné, zda máme analogicky použít ustanovení zákona týkající se otevírání obálek s nabídkami - tady zákon umožňuje přítomnost uchazečů. Děkuji. Kravčíková

  Účast veřejnosti při otevírání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním (stejně jako v užším řízení a soutěžním dialogu) zákon nepředpokládá. Zákonem není totiž předpokládána ani samostatná fáze odpovídající otevírání obálek s nabídkami. Smyslem současného otevírání obláek s nabídkami je totiž zajistit stejné zacházení s nabídkami všech uchazečů, aby např. zadavatel nezvýhodnil jednoho uchazeče tím, že jeho nabídku bude moci studovat delší dobu než nabídku jinou. V případě žádosti o účast v řízení zvýhodnění zájemců nehrozí. Zadavatel proto ani nemusí čekat s otevíráním žádostí na konec lhůty pro jejich podávání. V této souvislosti upozorňujeme na ustanovení § 148 odst. 4, podle kterého je žádost možné učinit i telefonicky, pokud bude stanoveným způsobem ve stanovené době zájemcem potvrzena.

  Oznámení o zadání zakázky (1)

  11.08.2006 Dobrý den. § 83 odst. 1 ukládá zadavateli odeslat po uzavření smlouvy oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. O zadávací řízení se nepochybně jedná i v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Znamená to tedy, že veřejní zadavatelé jsou povinni odesílat na centrální adresu i oznámení o výsledcích zadávacích řízení na realizaci veřejných zakázek malého rozsahu? Za vaši odpověď vám předem děkuji.

  I veřejné zakázky malého rozsahu jsou veřejnými zakázkami ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., proto obecně platí, že při jejich zadávání je třeba z tohoto zákona vycházet. Na veřejné zakázky malého rozsahu se však vztahuje výjimka dle § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, podle níž “zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6.” “Zadáváním podle tohoto zákona” (tj. zákona o veřejných zakázkách) se přitom rozumí využití některého ze zadávacích řízení, která jsou zákonem o veřejných zakázkách upravena. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je tedy zadavatel oprávněn postupovat mimo zadávací řízení. Pro postup výběru dodavatele je vhodné používat jinou terminologii, než je “zadávání”. Zadavatel proto v případě veřejných zakázek malého rozsahu nemusí dodržovat ustanovení zákona o veřejných zakázkách, kterými je upraveno zadávací řízení. Není proto mj. povinen dodržovat ani ustanovení o uveřejňování v informačním systému.

  Oznámení o zadání zakázky

  11.08.2006 Dobrý den. § 83 odst. 1 ukládá zadavateli odeslat po uzavření smlouvy oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. O zadávací řízení se nepochybně jedná i v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Znamená to tedy, že veřejní zadavatelé jsou povinni odesílat na centrální adresu i oznámení o výsledcích zadávacích řízení na realizaci veřejných zakázek malého rozsahu? Za vaši odpověď vám předem děkuji.

  I veřejné zakázky malého rozsahu jsou veřejnými zakázkami ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., proto obecně platí, že při jejich zadávání je třeba z tohoto zákona vycházet. Na veřejné zakázky malého rozsahu se však vztahuje výjimka dle § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, podle níž “zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6.” “Zadáváním podle tohoto zákona” (tj. zákona o veřejných zakázkách) se přitom rozumí využití některého ze zadávacích řízení, která jsou zákonem o veřejných zakázkách upravena. V případě veřejných zakázek malého rozsahu je tedy zadavatel oprávněn postupovat mimo zadávací řízení. Pro postup výběru dodavatele je vhodné používat jinou terminologii, než je “zadávání”. Zadavatel proto v případě veřejných zakázek malého rozsahu nemusí dodržovat ustanovení zákona o veřejných zakázkách, kterými je upraveno zadávací řízení. Není proto mj. povinen dodržovat ani ustanovení o uveřejňování v informačním systému

  Postoupení realizace VZ

  11.08.2006 Dobrý den. Můj dotaz se týká § 18 odst. 1 písm. j) zákona č. 137/2006 Sb., ve kterém jsou z působnosti zákona vyčleněny osoby, které vykonávají převážnou část činnosti ve prospěch veřejného zadavatele, atd., atd. a zní, zda po získání takové veřejné zakázky tímto nestandardním způsobem na základě zcela nadbytečné výjimky má tato osoba možnost, na základě potvrzené smlouvy o dílo, postoupit vlastní realizaci celé zakázky či jakékoliv její části třetímu subjektu, který však již samozřejmě podmínky zákonem umožněné výjimky nesplňuje. Za vaši odpověď vám předem děkuji.

  Zákon pro uplatnění výjimky uvedené v § 18 odst. 1 písm. j) (tzv. in-house smlouvy) stanoví poměrně striktní podmínky, které mohou splnit pouze osoby, které jsou ve velmi úzkém vztahu k zadavateli. V podstatě se jedná o jeho vlastní organizační jednotky, které jsou z nejrůznějších praktických důvodů vyčleněny do formálně odlišných právnických osob. Jde tedy o situaci obdobnou případům, kdy si zadavatel plnění zajišťuje vlastními silami. Obecně je pak možné, aby subjekt, se kterým byla uzavřena smlouva na základě této výjimky, zadal realizaci zakázky subdodavateli. Ačkoliv nelze zcela vyloučit případy, kdy by tento subjekt nebyl povinen rovněž postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, ve velké většině případů se bude jednat o subjekty, které samy naplňuji definici zadavatele a musí proto i své subdodavatele vybírat v zadávacím řízení (ať už proto, že se jedná o (státní) příspěvkové organizace, nebo proto, že jde o obchodní společnosti, státní podniky nebo jiné subjekty, které splňují definici tzv. jiné osoby podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona.

  Informace o rozšíření požadavků na kvalkifikaci

  11.08.2006 Dobrý den. Mé dotazy se týkají výkladu § 50 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., kde je zadavatelům umožněno, uvést podrobnou specifikaci požadavků na prokázání kvalifikace v kvalifikační či zadávací dokumentaci. Současně je zde uvedeno, že kvalifikační dokumentaci je zadavatel povinen zpřístupnit na své internetové adrese, nebo jiným vhodným způsobem. Ptám se tedy v této souvislosti, zda je možné, aby zadavatel požadavky na kvalifikaci v kvalifikační či zadávací dokumentaci specifikoval bez toho, že by informaci o tom, že jím uvedené požadavky jsou někde dále specifikovány, uvedl v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Pokud by totiž nebylo třeba na tuto skutečnost zájemce či uchazeče upozornit, potom existuje reálné nebezpečí, že zadavatelé budou tuto skutečnost záměrně zatajovat a tím způsobí, že řada zájemců či uchazečů nenaplní kvalifikaci, jelikož vůbec nezjistí, že zadavatel ve výzvě či v oznámení uvedená kritéria někde ještě specifikuje a to samozřejmě tak, že ten, kdo se s touto specifikací neseznámí, kvalifikaci s vysokou pravděpodobností nenaplní. Dále se ptám, zda možnost uvést specifikaci požadavků na kvalifikaci v zadávací dokumentaci znamená, že v případě otevřeného řízení je tím uchazeč nyní nucen si zadávací dokumentaci zakoupit, aby až po její úhradě a prostudování zjistil, že v ní uvedené požadavky na kvalifikaci nenaplňuje. Taková podmíněnost je neakceptovatelná a bylo by s podivem, kdyby takovou možnost nový zákon o veřejných zakázkách připouštěl, zvlášť proto, že v době platnosti původního zákona bylo takové počínání zadavatelů nezákonné, přesto však jimi využívané. Posledním dotazem je dotaz na specifikaci termínu užitého pro zveřejňování kvalifikační či zadávací dokumentace: „jiným vhodným způsobem“. Můžete mi prosím tento vágní pojem definovat tak, aby se ze zájemců či uchazečů o veřejné zakázky nemuseli stát slídilové, kteří telefonují a obíhají stovky různých nástěnek v sídlech zadavatelů, aby snad někdy se štěstím takovou specifikaci požadavků na kvalifikaci objevili? Za vaše konkrétní odpovědi vám předem děkuji.

  Účelem ustanovení o uveřejňování je, aby se potencionální dodavatelé mohli dozvědět všechny potřebné informace, které jsou nezbytné k rozhodnutí o jejich účasti v zadávacím řízení. Požadavky týkající se prokazování kvalifikace proto musí zadavatel uvést primárně v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Pokud prostor ve formuláři nepostačuje, může zadavatel použít kvalifikační nebo zadávací dokumentaci. Z principu transparentnosti zadávacího řízení však plyne, že zadavatel musí v takovém případě na kvalifikační nebo zadávací dokumentaci odkázat a uvést způsoby přístupu k ní. Pokud by tedy zadavatel tuto informaci neuvedl, nemohl by k takovým požadavkům při posuzování kvalifikace přihlížet. Z důvodu snadného přístupu ke kvalifikační dokumentaci se upřednostňuje její uveřejnění na internetu. Zákon však pro všechny případy stanoví i možnost jiného vhodného zpřístupnění. V takovém případě však musí zadavatel toto umístění v oznámení specifikovat. Zákon neupravuje speciálně poskytování zadávací dokumentace, pokud v ní zadavatel blíže specifikuje požadavky na kvalifikaci. Přestože by základní informace týkající se kvalifikace měly být zřejmé již z oznámení, zřejmě nelze vyloučit situace, kdy by dodavatel až ze zadávací dokumentace zjistil, že kvalifikaci není schopen splnit. Pokud zadavatel požaduje za poskytnutí zadávací dokumentace úhradu nákladů, měl by podle našeho názoru dodavateli na žádost zdarma sdělit, jaké požadavky na kvalifikaci zadávací dokumentace obsahuje.

  Základní kvalifikační předpoklady

  11.08.2006 Dobrý den. § 50 odst. 2 zákona č.137/2006 ukládá zadavatelům uvést požadavky na kvalifikaci v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Ve formuláři určeném pro oznámení o zakázce však není žádný prostor určený pro uvedení požadavků zadavatele na základní kvalifikační předpoklady dle § 53 zákona. Vzhledem k tomu, že v kvalifikační či zadávací dokumentaci smí být zadavatelem uvedena již pouze podrobná specifikace požadavků předepsaných v oznámení či výzvě, logicky mi z toho plyne, že zájemce či uchazeč v případě, kdy je veřejná zakázka zadávána zadavatelem formou zveřejnění formuláře „Oznámení o zakázce“ na centrální adrese nemusí vůbec prokazovat naplnění základních kvalifikačních kritérií a nemůže být za to zadavatelem v žádném případě vyloučen. Můžete mi prosím tento můj názor potvrdit, či mi jej odkazem na konkrétní ustanovení zákona vyvrátit? Děkuji vám.

  Podle § 50 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách splní kvalifikaci dodavatel, který prokáže splnění mj. základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 zákona. Povinnost prokázat splnění všech základních kvalifikačních předpokladů uvedených v § 53 odst. 1 a způsob jejich prokazování vyplývá přímo ze zákona, je stejný pro všechny veřejné zakázky a zadavatel nemůže rozsah základních kvalifikačních kritérií žádným způsobem omezovat ani blíže specifikovat (viz znění § 53, které neumožňuje žádné odchylky či výběr z uvedených kvalifikačních předpokladů, narozdíl od předpokladů profesních, ekonomických a finančních a technických). V případě, že dodavatel neprokáže splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu (tedy neprokáže-li mj. splnění základních kvalifikačních předpokladů v plném rozsahu požadovaném zákonem), je zadavatel povinen jej z účasti v zadávacím řízení vyloučit (§ 60 odst. 1 zákona). Zadavatel je povinen uvést požadavek na splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 zákona v bodě III.2.1 Oznámení o zakázce (viz Metodický pokyn pro vyplnění formuláře na adrese www.isvzus.cz).

  Hodnotící kritéria

  04.08.2006 Dobrý den, prosím o informaci zda s novým zákonem 137/2006 o VZ při hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky platí stejná pravidla jako byla uvedena v zákoně č.40/2004 Sb. - ve vyhl. č. 240 § 8 odst.3. Podkud ano jaká platná vyhláška se k této problematice nyní vztahuje. Děkuji

  Na rozdíl od předchozí právní úpravy nestanoví nový zákon o veřejných zakázkách ani jeho prováděcí předpisy závaznou metodu hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti. Je ponecháno na zadavateli, zda použije bodovou metodu, která byla dříve zakotvena v § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb., nebo zda zvolí jinou metodu hodnocení nabídek. V každém případě je však zadavatel (resp. hodnoticí komise) při hodnocení nabídek povinen vycházet z jednotlivých předem stanovených dílčích hodnoticích kritérií a z váhy, kterou jim přidělil (případně za podmínek ust. § 78 odst. 7 z pořadí hodnoticích kritérií, sestaveného sestupně podle jejich významu). Způsob hodnocení nabídek je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci (viz § 44 odst. 3 písm. f) zákona).

  Podání námitky (zákon č. 137/2006 Sb.)

  03.08.2006 V souladu s §110 může kterýkoliv dodavatel podat zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona dozví (nejpozději však do doby uzavření smlouvy). V případě rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení může vyloučený uchazeč podat námitky do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyloučení. Je povinností hodnotící komise po dobu 15 dní (pro případ námitky) posečkat s její navazující činností (hodnocením nabídek) nebo může v řízení dále pokračovat aniž by čekala na případné námitky? Děkuji za odpověď S pozdravem Ing.Jaroslav Jakl interní auditor Úřadu průmyslového vlastnictví

  § 110 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. stanoví zadavateli pouze zákaz uzavřít smlouvu nebo zrušit zadávací řízení do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách. Ostatní kroky v zadávacím řízení možné jsou, vč. postupu hodnoticí komise, budou však muset být revidovány, pokud zadavatel námitkám vyhoví. Otázka, zda pokračovat např. v hodnocení, je tedy otázkou spíše praktickou. Pokud hodnoticí komise provede hodnocení nevyloučených nabídek a předá výsledek hodnocení zadavateli, načež zadavatel svým rozhodnutím vyhoví námitkám a vyloučeného uchazeče “vrátí” zpět do řízení, bude provedené hodnocení zbytečné a komise je bude muset provést znovu, tentokrát s “navráceným” uchazečem.

  Stavební práce podle § 9 odst. (1) písm. c)

  02.08.2006 Prosím o výklad textu § 9 odst. (1) písm. c) zákona. Je možno text předmětného odstavce chápat tak, že do této kategorie spadá např. zhotovení stavby včetně jejího technologického vybavení (tzn. budova + technologická linka)? Nebo je nutno při zadávání VZ od sebe navzájem oddělit stavbu (stavební práce) a technologii (dodávka), když např. předpokládaná hodnota stavby bude činit 40mil. Kč a předpokládaná hodnota technologie 20 mil. Kč. Děkuji předem za odpověď.

  Podle § 9 odst. 2 mohou být součástí veřejné zakázky na stavební práce rovněž dodávky nebo služby, které jsou nezbytné k jejímu provedení. Tato situace bude přicházet v úvahu velmi často právě u staveb s vysokým podílem dodávek a montáže technologického vybavení. Musí se však jednat o takové dodávky, které nelze od stavby oddělit bez porušení její funkce. V takovém případě je možné zahrnout do podlimitní veřejné zakázky na stavební práce dodávky, které by jinak byly samostatně nadlimitní veřejnou zakázkou. Nesmí se však jednat o případy, kdy lze technologické vybavení bez porušení funkce stavby odstranit (např. samostatná tovární hala a výrobní linka, kterou lze bez větších obtíží odtranit a nahradit jinou). V takovém případě by se jednalo o obcházení zákona (viz též § 16 odst. 2).

  Vypis z SKD dle noveho zakona

  01.08.2006 Nase společnost byla zapsana a i je dnes zapsana v Seznamu kvalifikovanych dodavatelu, dle zákona c. 40/2004 Sb. Poslední vypis z tohoto seznamu mame dne 15.5.2005. Nase společnost pozadala a je zapsana v Seznamu kvalifikovanych dodavatelu, dle zákona c.137/2006 Sb. Zadosti na vypis dle zákona c. 40/2004 Sb. vydaval Vas urad do dne 30.6.2006. Dnes uz vypis ze seznamu, dle c. 40/2004 Sb. nelze dostat. Soutezime ve verejne souteži zverejnene jeste za zákona c. 40/2004 Sb. a lhuta pro podani nabidky je 22.8.2006 Muzeme splneni zakladnich kvalifikacnich kriteri prokazat v této zakazce vypisem zs Seznamu kvalifikovanych dodavatelu, dle zákona c. 137/2004 Sb.

  Podle § 158 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. se Seznam kvalifikovaných dodavatelů (SKD) podle zákona č. 40/2004 Sb. považuje za SKD podle zákona nového. Nedochází tedy k zániku původního SKD a vytvoření SKD nového, nýbrž se jedná stále o stejný seznam. Přestože zákon tuto otázku výslovně neřeší, plyne z výše uvedeného, že je možné použít výpis z SKD vydaný podle zákona č. 137/2006 Sb. k prokázání kvalifikace také v zadávacím řízení, které probíhá podle zákona č. 40/2004 Sb.

  § 77 odst. 5 - informace Evropské komisi

  01.08.2006 Jakou formou a na jakou adresu poskytuje zadavatel informaci Evropské komisi podle § 77 odst. 5 zákona.

  Zákon ani evropská úprava přesný způsob nestanoví. Pro zachování jednotné praxe doporučujeme, aby tyto informace (v českém jazyce) spolu s příslušným odůvodněním byly odesílány Ministerstvu pro místní rozvoj, které je bude předávat Evropské komisi, Generálnímu ředitelství pro vnitřní trh. Adresa pro doručení je: ČR – Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor veřejných investic Staroměstské nám. 6 110 15 Praha 1. Z předávané informace by mělo jednoznačně vyplynout, že se jedná o informace podle § 77 odst. 5 zákona, určené k předání Evropské komisi (nejlépe již označením na obálce).

  §10-Veřejné zakázky na služby (1)

  28.07.2006 Žádám Vás o vysvětlení, zda můžu VZ na projekt stavby, (cena PS cca za 500 tis, cena stavby 10 mil.) zadat jako zakázku malého rozsahu. Za odpověd předem děkuje Thiel.

  Podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) zákona obsahuje zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce kromě obecných náležitostí rovněž projektovou dokumentaci stavby (podle stavebního zákona) zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky. Zadávací dokumentaci je tedy zadavatel povinen připravit před zahájením zadávacího řízení veřejné zakázky, jejímž předmětem bude provedení dotčených stavebních prací. Z výše uvedeného vyplývá, že příprava projektu stavby nemůže být součástí veřejné zakázky na stavební práce a je proto samostatnou veřejnou zakázkou na služby. V uvedeném případě je tedy možné zhotovení projektu stavby zadat jako veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud jeho předpokládaná hodnota nedosáhne 2 mil. Kč bez DPH. Pro úplnost dodáváme, že jiná situace by byla, pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem by bylo jak zhotovení projektu, tak vlastní provedení stavebních prací (podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona). Tato možnost, která je využitelná zejména u technologických staveb, předpokládá, že vítězný uchazeč v rámci realizace veřejné zakázky vyhotoví nejprve projekt stavby a pak provede vlastní realizaci stavebních prací. V tomto případě je zhotovení projektu integrální součástí realizace veřejné zakázky a projektovou dokumentaci tak nelze připravit před zahájením zadávacího řízení. Proto se místo ustanovení § 44 odst. 4 zákona použije odstavec 5 téhož paragrafu, který vymezuje způsob, kterým bude veřejná zakázka specifikována (pomocí technických podmínek vyjádřených formou požadavků na výkon nebo funkci).

  §10-Veřejné zakázky na služby

  28.07.2006 Žádám Vás o vysvětlení, zda můžu VZ na projekt stavby, (cena PS cca za 500 tis, cena stavby 10 mil.) zadat jako zakázku malého rozsahu. Za odpověd předem děkuje Thiel.

  Podle ustanovení § 44 odst. 4 písm. a) zákona obsahuje zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce kromě obecných náležitostí rovněž projektovou dokumentaci stavby (podle stavebního zákona) zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky. Zadávací dokumentaci je tedy zadavatel povinen připravit před zahájením zadávacího řízení veřejné zakázky, jejímž předmětem bude provedení dotčených stavebních prací. Z výše uvedeného vyplývá, že příprava projektu stavby nemůže být součástí veřejné zakázky na stavební práce a je proto samostatnou veřejnou zakázkou na služby. V uvedeném případě je tedy možné zhotovení projektu stavby zadat jako veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud jeho předpokládaná hodnota nedosáhne 2 mil. Kč bez DPH. Pro úplnost dodáváme, že jiná situace by byla, pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem by bylo jak zhotovení projektu, tak vlastní provedení stavebních prací (podle § 9 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona). Tato možnost, která je využitelná zejména u technologických staveb, předpokládá, že vítězný uchazeč v rámci realizace veřejné zakázky vyhotoví nejprve projekt stavby a pak provede vlastní realizaci stavebních prací. V tomto případě je zhotovení projektu integrální součástí realizace veřejné zakázky a projektovou dokumentaci tak nelze připravit před zahájením zadávacího řízení. Proto se místo ustanovení § 44 odst. 4 zákona použije odstavec 5 téhož paragrafu, který vymezuje způsob, kterým bude veřejná zakázka specifikována (pomocí technických podmínek vyjádřených formou požadavků na výkon nebo funkci).

  Rámcové smlouvy

  24.07.2006 V případě, že zadavatel uzavírá rámcovou smlouvu s více uchazeči dle § 89 odst. 3 je možné, aby byla obsahově shodná rámcová smlouva uzavřena s každým uchazečem zvlášť (na více listinách)?

  Z dotazu není zcela zřejmé, zda je cílem uzavření jedné rámcové smlouvy (na staně dlužníka se všemi vybranými dodavateli) pouze s tím, že projevy vůle nebudou na jedné listině, nebo zda je cílem uzavření několika identických smluv (tj. na straně dlužníka bude uveden vždy pouze jeden z vybraných dodavatelů). Zákon o veřejných zakázkách nevyžaduje (na rozdíl o zákona koncesního), aby projevy vůle byly na jedné listině. Z tohoto hlediska je tedy možné rámcovou smlouvu uzavřít s projevy vůle na více listinách. Podle ustanovení § 89 odst. 3 zákona uzavře zadavatel jedinou rámcovou smlouvu, i když ji uzavírá s více uchazeči. Proto je v případě rámcové smlouvy uzavírané s více uchazeči zadavatel podle § 89 odst. 4 zákona povinen uvést v zadávacích podmínkách vždy text návrhu smlouvy. V případě rámcové smlouvy uzavírané s více uchazeči je proto třeba uzavřít pouze jedinou smlouvu. Uzavření byť obsahově shodných smluv s každým z uchazečů zvlášť by znamenalo uzavření více rámcových smluv s jedním uchazečem se všemi důsledky z toho plynoucími (zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 1 namísto podle § 92 odst. 2 nebo 3 zákona).

  Sektorový zadavatel

  21.07.2006 Dobrý den, mohli byste mi sdělit: 1. jestli je rozdíl v chápání pojmu sektorový zadavatel v Z. č. 40/2004 Sb. a v Z. 137/2006 Sb. 2. Musel sektorový zadavatel podle 40/2004 uz vlastnit vodovodní sít a kanalizacní sít, nebo mohl mít jen jednu z nich a druhou vystavet. Nebo jestlize uz nevlastnil jednu z nich, nejednalo se o sektorového zadavatele? A jak je to ve 137/2006 Děkuji Petrosova

  Ad 1) Šíře dotazu přesahuje účel i možnosti tohoto fóra, proto poskytujeme jen stručnější odpověď s důrazem na nastalé změny. Ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb. odpovídá obsahově vymezení sektorového zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2004 Sb. Formulační rozdíl (uplatňování dominantního vlivu vs. ovládání) je dán snahou o přesnější definici, proto nová definice v zákoně vychází z definice v evropské směrnici 2004/17/ES. Smyslem změny bylo pokrýt s jistotou situace, kdy v české právní teorii není shoda o tom, zda se pojem ovládání podle obchodního zákoníku vztahuje na všechny v úvahu připadající právnické osoby (jde zejména o státní podniky). Jako sektorový zadavatel může i nadále za určitých okolností postupovat zadavatel veřejný, což je v novém zákoně již výslovně stanoveno v § 2 odst. 7. V těchto případech však není za sektorového zadavatele označován, pouze postupuje podle “sektorových” ustanovení. Určité rozdíly nastaly ve vymezení činností v odvětvích, které zadavatele kvalifikují jako sektorového zadavatele (činnost v odvětcích podle § 3 zákona č. 40/2004 Sb. a tzv. relevantní činnost podle § 4 zákona č. 137/2006 Sb.). Z hlavních změn lze uvést vypuštění odvětví telekomunikací a naopak zařazení poštovních služeb. Došlo však i k dalším drobnějším změnám (např. provozování vs. poskytování nebo provozování dopravních sítí), jejichž podrobný rozbor však přesahuje účel této odpovědi. Rošířeny byly také specifické výjimky z působnosti zákona platné pro sektorové zadavatele (§ 5 zákona č. 40/2004 Sb. a § 19 a 20 zákona č. 137/2006 Sb.). Ad 2) Podle obou zákonů je poskytování nebo provozování veřejného vodovodu dostačující podmínkou k tomu, aby subjekt mohl být kvalifikován jako sektorový zadavatel. Poskytování nebo provozování kanalizace naproti tomu samo o sobě nestačí k tomu, aby se subjekt sektorovým zadavatelem stal (viz § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/2004 Sb. a § 4 odst. 1 písm. e) bod 2 zákona č. 137/2006 Sb.). Přestože to v zákoně ani evropských směrnicích není výslovně uvedeno, je podle převažujícího výkladu povinen veřejnou zakázku zadávat podle zákona i subjekt, který dosud sektorovým zadavatelem není, avšak předmětem veřejné zakázky bude právě zhotovení zařízení, které mu umožní relevantní činnost vykonávat. Například subjekt, který dosud nevyrábí elektrickou energii, bude podle tohoto výkladu povinen zadat podle zákona i zakázku na výstavbu první větrné elektrárny, nikoliv až následné zakázky. Tento výklad vychází ze smyslu zákona, neboť při opačném výkladu by z působnosti zákona byla vyjmuta nejvýznamnější část “sektorové” činnosti.

  Věc : DOTAZ - Otevírání obálek dle 71 zákona č. 137/2006 Sb.

  21.07.2006 Jaké informace je musí sdělovat komise jmenovaná zadavatelem při otevírání obálek : pouze dle § 71 odst. 8 nebo také cenu, termíny, sakce, .... ( tj. hodnotící kritéria) . S pozdravem Pavel Strnad

  Podle ustanovení § 71 odst. 9 zákona sděluje komise při otevírání obálek přítomným uchazečům pouze identifikační údaje uchazeče (viz § 17 písm. d) zákona) a informace o tom, zda nabídka vyhověla kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona. Žádné další informace není komise uchazečům oprávněna sdělovat. Podle nového zákona se tak uchazečům již nesděluje ani výše nabídkových cen.

  Termín uzavření smlouvy

  20.07.2006 Do otevřeného řízení podal nabídku pouze jeden uchazeč. Jeho nabídka plně vyhovuje. Posíláme tedy jen oznámení a výzvu k uzavření smlouvy tomu jedinému uchazeči. Musíme nebo nemusíme tedy vyčkávat 15 dnů ode dne doručení, abychom uzavřeli smlouvu?

  Zákon tuto výjimečnou situaci speciálně neupravuje. Z povahy věci by bylo možné dovodit, že v tomto případě zadavatel na uplynutí lhůty 15 dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky čekat nemusí, protože jediným subjektem, který je legitimován podat námitky, je vybraný uchazeč. S ohledem na platné znění zákona však doporučujeme využít postup podle § 110 odst. 7 zákona, podle kterého se uchazeč může vzdát práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a to po vzniku tohoto práva. Pokud se uchazeč vzdá práva na podání námitek, platí, že lhůta pro jejich podání vůči němu uplynula.

  Poskytování zadávací dokumentace

  18.07.2006 Neposkytne-li zadavatel v otevřeném řízení nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení neomezený a přímý dálkový přístup k zadávací dokumentaci, předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli ... (viz. § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) - může zadavatel ve výzvě k podání nabídek v části informující o poskytování zadávací dokumentace stanovit, že zadávací dokumentace bude vydávána v sídle zadavatele v pracovní dny oproti úhradě nákladů zadávací dokumentace nebo musí vždy stanovit i podmínky pro případné zaslání zadávací dokumentace (např. poštovné)? Pokud zadavatel stanoví, že zadávací dokumentace se bude vydávat osobně a dodavatel v žádosti uvede požadavek na zaslání zadávací dokumentace, jak má zadavatel postupovat? Děkuji za odpověď.

  Účelem ustanovení zákona, která upravují poskytování zadávací dokumentace, je to, aby každý dodavatel, který má zájem o účast v zadávacím řízení, mohl získat včas dostatečné informace, které mu umožní zpracování nabídky (ve zjednodušeném podlimitním řízení se jedná zejména o ty dodavatele, kteří nebyli zadavatelem vyzváni, avšak kteří mají rovněž právo podat nabídku). Omezení poskytování zadávací dokumentace na osobní vyzvednutí v sídle zadavatele by znevýhodňovalo dodavatele, kteří mají sídlo ve větší vzdálenosti od sídla zadavatele, zejména dodavatele zahraniční. V této souvislosti upozorňujeme, že zadavatel nesmí diskriminovat zahraniční dodavatele ani v případě podlimitních veřejných zakázek. Zadavatel je tedy povinen vždy připustit oba způsoby poskytování zadávací dokumentace. V případě poskytování zadávací dokumentace zasláním má v souladu s § 48 odst. 4 zákona právo požadovat rovněž úhradu nákladů na balné a poštovné. Případným technickým obtížím spojeným s poskytováním zadávací dokumentace zasláním lze předejít zpřístupněním zadávací dokumentace na internetových stránkách zadavatele (samozřejmě, je-li to technicky možné).

  Začátek lhůty pro podávání nabídek

  12.07.2006 V §39 odst.(5) zákona č. 137/2006 je uvedeno: "Lhůty začínají běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek." Podle nového Provozního řádu provozovatele informačního systému o veřejných zakázkách je lhůta pro zveřejnění oznámení na IS VZ US dvanáct dnů. Pokud budeme postupovat podle zákona a provozního řádu provozovatele ISVZ, při zkrácení lhůty pro podávání nabídek podle §40 odst.(1) na 36 dnů bude se tato lhůta počítat ode dne následujícího po dni odeslání ke zveřejnění a oznámení pak bude zveřejněno 24 dnů před koncem lhůty pro podávání nabídek. Je takový postup správný?

  Jak správně uvádíte, lhůty pro doručení žádostí o účast nebo podání nabídek se počítají ode dne následujícího po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek k uveřejnění (§ 39 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb.). Provozovatel IS VZ US je přitom povinen uveřejnit oznámení v informačním systému do 12 dní (5 dní, pokud je oznámení odesláno elektronickými prostředky) ode dne jeho odeslání. Proto bude běžně docházet k tomu, že doba mezi faktickým uveřejněním oznámení a uplynutím zadavatelem stanovené lhůty bude o několik dní kratší, než kolik činí celá doba této lhůty. Toto pojetí vychází z koncepce evropských zadávacích směrnic a ze způsobu uveřejňování v Úředním věstníku Evropské unie, kde se s určitou prodlevou mezi počátkem běhu lhůty a uveřejněním rovněž počítá. V praxi předpokládáme, že u převážné většiny oznámení provozovatel IS VZ US nevyčerpá celou 12ti denní (5ti denní) lhůtu a oznámení budou obvykle uveřejňována bezodkladně po jejich doručení.

  Další postup v návaznosti zákona č. 137/2006 Sb.

  11.07.2006 Dobrý den. Na centrální adrese jsme dne 16.6.2006 zveřejnili oznámení zadávacího řízení - užšího na veřejnou zakázku. Dne 26.7.2006 by měli zájemci o účast předložit žádost o účast a kvalifikační kriteria. Při splnění kvalifikačních kritérií budou úspěšní zájemci vyzváni k podání nabídky na řešení veřejné zakázky a současně jim bude zaslána zadávací dokumentace. V textu "výzvy k podání nabídky" mají být použity odkazy na znění paragrafů dle nové vyhlášky (137/2006) ? V novém zákoně nemohu najít odkaz na § ve kterém je specifikována výzva k podání nabídky, tak jako v § 46 zákona č. 40/2004 Sb. Děkuji.

  Pokud bylo zadávací řízení zahájeno za účinnosti zákona č. 40/2004 Sb., dokončí se v souladu s přechodným ustanovením v § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 40/2004 Sb. Výzva k podání nabídky v užším řízení bude tedy provedena v souladu s § 46 zákona č. 40/2004 Sb. Zákonem č. 40/2004 Sb. se bude řídit i další postup v tomto zadávacím řízení, včetně případného řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Jedinou výjimkou bude uveřejnění výsledku zadávacího řízení podle § 67 zákona č. 40/2004 Sb., které již neproběhne na centrální adrese, ale musí být provedeno na novém formuláři “Oznámení o zadání zakázky” v Informačním systému o veřejných zakázkách (http://www.isvzus.cz). Pro úplnost dodáváme, že v novém zákoně č. 137/2006 Sb. je výzva k podání nabídek v užším řízení specifikována v § 28 odst. 5.

  Věc : DOTAZ - zjednodušené podlimitní řízení dle §38 zákona č. 137/2006 Sb.

  07.07.2006 Žádáme o sdělení, zda může zadavatel při použití zadání VZ dle §38 odmítnout „nevyzvané“ zájemce, kteří se přihlásí na základě uveřejnění např. na úřední desce a případně, kde je v zákoně povinnost tohoto zájemce zařadit do vlastního hodnocení a posuzování nabídek ( v zákoně je stanovena pouze povinnost zadavatele nevyzývat stejný okruh zájemců ) . S pozdravem Ing. Pavel Strnad

  Možnost odmítnout zájemce, který podal nabídku na základě výzvy, uveřejněné zadavatelem podle § 38 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., není v zákoně nikde uvedena. Jedním ze základních principů, na nichž je zákon postaven, je soutěž, pomocí níž má zadavatel získat co nejlepší plnění (“value for money”). Veškeré situace, ve kterých je možno tuto soutěž omezit, nebo dokonce vyloučit, zákon výslovně vyjmenovává. Pokud tedy taková možnost v zákoně zmíněna není, nelze ji ani z jiných zákonných ustanovení dovodit. Zájemce, kteří nebyli přímo vyzváni (tedy podali nabídku na základě uveřejněné výzvy), nelze tedy v žádném případě odmítnout. Nutnost umožnit účast v zadávacím řízení i těm zájemcům, kteří nebyli přímo vyzváni, vyplývá i ze samotné formulace ustanovení § 38 odst. 2. Ten stanoví povinnost uveřejnit celou výzvu, tj. soubor informací shodný s tím, který je adresně zasílán nejméně pěti zájemcům podle § 38 odst. 1 zákona, nikoli pouze omezenou informaci o tom, že bylo vyzváno nejméně pět určitých zájemců. Smyslem tohoto uveřejnění je právě to, aby kterýkoli další (nevyzvaný) zájemce obdržel stejné informace jako zájemce vyzvaný a mohl tak zvážit, zda má zájem zúčastnit se zadávacího řízení.

  Nabídková cena při otevírání obálek zakázek malého rozsahu

  28.06.2006 Může veřejný zadavatel přečíst nabídkovou cenu při otevírání obálek zakázek malého rozsahu? Děkuji Praunová

  Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu není zadavatel v souladu s § 18 odst. 3 povinen postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Je tak ponecháno na zadavateli, jaká pravidla pro otevírání obálek určí (za předpokladu, že dodrží základní zásady zadávacího řízení dle § 6 zákona). Zadavatel se tedy může rozhodnout, zda bude uchazečům sdělovat údaje uvedené v § 71 odst. 8 zákona, případně jiné údaje, nebo zda upraví otevírání obálek zcela odchylně od postupu stanoveného zákonem.

  Zakázky malého rozsahu

  07.04.2006 Na stavební práce do 6 mil. Na semináři k zadávání zakázek dle nového zákona č. 137/2006 Sb. jsem zaslechla, že i tyto zakázky se řídí novým zákonem. Proto se chci zeptat, zda je nějaký předpis, jak tyto zakázky zadávat. Děkuji za odpověď

  Definice veřejné zakázky v zákoně č. 137/2006 Sb. neobsahuje na rozdíl od zákona č. 40/2004 Sb. omezení dolním finančním limitem. Veřejnou zakázkou je proto jakákoliv úplatná zakázka (smlouva) bez ohledu na výši předpokládané hodnoty. Veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 2 mil. Kč (u dodávek a služeb), resp. 6 mil. Kč (u stavebních prací) je tzv. „veřejnou zakázkou malého rozsahu“ (viz § 12 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb.). Z výše uvedeného vyplývá, že i veřejné zakázky malého rozsahu spadají do působnosti zákona, avšak vztahuje se na ně výjimka (§ 18 odst. 3 zákona), podle které zadavatel tyto zakázky nemusí zadávat podle zákona, tj. nemusí použít postupy zadávacího řízení stanovené zákonem o veřejných zakázkách. Platí pro ně však obecná ustanovení zákona, tj. např. pravidla týkající se určení předpokládané hodnoty. Veřejný zadavatel je v souladu s § 18 odst. 3 zákona povinen při uzavírání smluv na veřejné zakázky malého rozsahu dodržet základní zásady postupu zadavatele vymezené v § 6 zákona. Jde o zásadu transparentnosti, zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Je přitom ponecháno na veřejném zadavateli, jakým způsobem dodržení uvedených zásad zajistí; zákon o veřejných zakázkách ani jiný právní předpis pro tyto případy žádný konkrétní závazný postup nestanoví. Veřejným zadavatelům se při uzavírání smluv na veřejné zakázky malého rozsahu doporučuje zejména předem stanovit jednoznačná kritéria pro výběr dodavatelů, oslovit více potenciálních dodavatelů (nebo si přinejmenším opatřit několik nabídek) a uchovat alespoň stručnou dokumentaci o průběhu výběrového řízení. Je na uvážení zadavatele, zda se (zejména u veřejných zakázek malého rozsahu s vyšší hodnotou) rozhodne uveřejnit výzvu k podání nabídek např. na svých internetových stránkách. S ohledem na zásadu proporcionality je třeba vždy postupovat přiměřeně výši veřejné zakázky. U veřejných zakázek bagatelní hodnoty je přípustné i přímé zadání jednomu dodavateli. Jako vhodný postup lze doporučit, aby si veřejný zadavatel pro uzavírání smluv na veřejné zakázky malého rozsahu vytvořil interní metodiku.

  Doplnění nabídky

  19.04.2025 Dobrý den, zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na obsah nabídky, kdy dodavatelé měli v nabídce předložit seznam subdodavatelů dle § 44 odst. 6 či doložit prohlášení, že subdodavatelé nevyužijí. Chtěl bych se zeptat, pokud dodavatel tento seznam či prohlášení nepředloží, je možné ho vyzvat k doplnění nabídky dle § 76 odst. 3 nebo jsme nuceni ho vyloučit? Děkuji Pokorný

  Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) připouští doplnění nabídky pouze ve dvou případech. Prvním je ustanovení § 59 odst. 4 ZVZ, kde v rámci posouzení kvalifikace může veřejný zadavatel požadovat po dodavateli, aby písemně objasnil předložené informace nebo doklady, případně předložil další informace nebo doklady, prokazující splnění jeho kvalifikace. Druhým je pak případ ustanovení § 76 odst. 3 ZVZ, kdy si při posouzení nabídek může hodnotící komise v případě nejasností vyžádat písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může v tomto případě rovněž požádat uchazeče o doplnění podkladů v rozsahu, který je uveden v § 68 odst. 3 ZVZ. Ten se však omezuje pouze na 3 doklady, které musí být součástí nabídky a to seznam statutárních orgánů nebo jejich členů, kteří byli v pracovněprávním, funkčním nebo obdobném poměru u zadavatele v posledních 3 letech. Dále na seznam vlastníků akcií (s jmenovitou hodnotou přesahující 10 % základního kapitálu) má-li dodavatel formu akciové společnosti a konečně na prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a ani neuzavře zakázanou dohodu podle zvláštního právního předpisu.
  Vzhledem ke skutečnosti, že seznam subdodavatelů, nepatří ani mezi doklady posuzované hodnotící komisí v rámci posouzení kvalifikace a nelze jej podřadit ani pod ustanovení § 68 odst. 3 ZVZ, je možné dovodit, že seznam subdodavatelů nelze do nabídky uchazeče doplnit a zadavatel tak bude povinen nabídku daného uchazeče vyřadit a uchazeče vyloučit.

  Řízení bez uveřejnění - odvolací lhůta

  19.04.2025 Dobrý den, mám na Vás dotaz týkající se jednacího řízení bez uveřejnění. Zajímalo by mě, jestli je v tomto řízení nutné vytvořit - rozhodnutí o výběru. A pokud ano, tak zda poté musí běžet standartní lhůta na odvolání? V tomto případě otevřeného řízení 15dní. Je zde po té možnost vzdát se lhůty na odvolání? A případně jak, formulářem? Předem děkuji za rychlou odpověď. Marvánková Gabriela

  Dobrý den,

  jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) může být podle § 34 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), zahájeno s jedním zájemcem nebo s omezeným počtem zájemců.
  V JŘBU musí zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky podle § 81 ZVZ. Pokud je JŘBÚ vedeno s jedním dodavatelem, nemusí být jeho nabídka hodnocena a zadavatel rozhodne o výběru této nabídky podle § 81 odst. 2 ZVZ.

  Kromě provedení samotného rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, musí zadavatel výběr nejvhodnější nabídky oznámit.

  Je-li veřejná zakázka zadávána po jednání s jediným vyzvaným dodavatelem v JŘBU, tak se podle ustanovení § 81 odst. 6 ZVZ nepoužije § 81 odst. 4 ZVZ. V ustanovení tohoto odstavce 4 je upraven alternativní způsob doručování oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení. Takovýto postup se skutečně v JŘBU nepoužije. Jedná se o legislativně technickou chybu, ke které došlo při novelizaci provedené zákonem č. 55/2012 Sb. Do ustanovení § 82 ZVZ byl vložen nový odstavec 4, což vedlo k přečíslování odstavců, avšak odkaz v odstavci 6 změněn nebyl. V úpravě § 82 odst. 6 ZVZ má být správně odkazováno na odstavec 5, ve kterém jsou stanoveny obsahové náležitosti oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Cílem je nestanovit žádné formální ani obsahové náležitosti tohoto úkonu.

  Je-li jednání v JŘBU vedeno s více vyzvanými dodavateli, musí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky obsahovat náležitosti podle § 81 odst. 5 písm. a), b) a e) ZVZ. Zadavatel odešle toto oznámení všem dotčeným zájemcům a uchazečům podle § 81 odst. 3 ZVZ.

  Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky může dodavatel podat zadavateli námitky. Lhůta pro podání tohoto druhu námitek je 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

  Zájemce či uchazeč se může práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky písemně vzdát. Tak lze učinit až po vzniku práva podat námitky (po doručení oznámení). Pokud se zájemce či uchazeč vzdal práva na podání námitek, platí, že lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto zájemci či uchazeči uplynula. Kromě písemné formy nestanoví ZVZ jiné náležitosti tohoto právního jednání.

  Zrušení zadávacího řízení

  19.04.2025 Dobrý den, může zadavatel zrušit ZŘ kvůli vlastním pochybením v průběhu zadávacího řízení s využitím § 84 odst. 2 písm. e) zákona? S pozdravem J.G.

  Dobrý den, zadavatel může ust. § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ (důvody hodné zvláštního zřetele) využít z důvodu vlastního pochybení jen za situace, kdy už není možné napravit chybu postupem podle § 111 odst. 6 ZVZ (tzv. autoremedurou), tj. tehdy: 1. pokud už bylo zadávací řízení ukončeno, 2. existují důvody zvláštního zřetele, např.v následném řízení o přezkoumání úkonů dodavatele by došlo k uložení pokuty za správní delikt nebo nápravné opatření a 3. tyto důvody nastaly objektivně, bez přímého zavinění zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že pokud zadávací řízení ještě probíhá, zadavatel má možnost postupovat cestou autoremedury, tj. opravy vlastního chybného úkonu, i když neobdržel proti tomuto úkonu námitky. O opatření k nápravě musí informovat všechny uchazeče či zájemce.

  Všechny oblasti

  ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení (§ 1- § 32) (111)
  ČÁST DRUHÁ Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51) (65)
  ČÁST TŘETÍ Podlimitní řízení (§ 52 – § 54) (20)
  ČÁST ČTVRTÁ Nadlimitní režim (§ 55 – § 128) (132)
  ČÁST PÁTÁ Zjednodušený režim (§ 129) (1)
  ČÁST ŠESTÁ Zvláštní postupy (§ 130 – § 150) (35)
  ČÁST SEDMÁ Postup pro zadávání sektorových veřejných zakázek (§ 151 – § 173) (10)
  ČÁST OSMÁ Postup při zadávání koncesí (§ 174 – § 186) (0)
  ČÁST DEVÁTÁ Postup pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 187 – § 209) (2)
  ČÁST DESÁTÁ Společné ustanovení (§ 210 – § 223) (97)
  ČÁST JEDENÁCTÁ Informační systém o veřejných zakázkách (§ 224 – § 232) (2)
  ČÁST DVANÁCTÁ Systém certifikovaných dodavatelů (§ 233 – § 240) (2)
  ČÁST TŘINÁCTÁ Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele (§ 241 – § 272) (10)
  ČÁST ČTRNÁCTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 273 – § 278) (0)
  ČÁST PATNÁCTÁ Účinnost (§ 279) (2)
  NEZAŘAZENÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI (6)

• Zveřejnění na profilu zadavatele

  9. 8. 2018
  Dobrý den, prosím o odpověď na následující dotaz: byla uzavřena úvěrová smlouva mezi obcí a bankou. Smlouva nebyla předmětem výběrového řízení, hodnota úroků překročí 500 tis.kč ,ale nebude vyšší než 2 mil. Kč. Musí obec tuto smlouvu zveřejnit na profilu zadavatele. Podotýkám, že přesnou hodnotu úroků nejsme v okamžiku podpisu smlouvy schopni vyčíslit. Závisí to na tom, jak bude úvěr čerpán a to závisí na průběhu stavebních prací. Děkuji za odpověď
  
  
  Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se ve zvláštních případech uvedených na základě § 21 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zahrnou u bankovních a finančních služeb také poplatky, provize, úroky a jiné související platby. Zadáním veřejné zakázky se na základě využití obecné výjimky dle § 29 písm. m) ZZVZ rozumí uzavření úplatné písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem mimo zadávací řízení. Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv nelze nahradit jejím uveřejněním na profilu zadavatele; naopak se však stanoví, že je-li v souladu se zák. o registru smluv uveřejněna smlouva na veřejnou zakázku, která má být uveřejněna podle zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele, je tím povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele fakticky splněna viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Rozhodným k zodpovězení Vašeho dotazu se proto jeví zjištění skutečnosti, zda musí dojít ke zveřejnění smlouvy dle zák. o registru smluv, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Pokud některým dodavatelům tato povinnost nevzniká, lze zadavateli jedině doporučit, uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele.

• Odkaz na výrobek

  26. 2. 2018
  Dobrý den,
  v rámci projektové dokumentace stavby používáme ve výpisech výrobků pro znázornění schématický náčrt výrobku nebo jeho obrázek (např. krbová kamna) bez jakéhokoliv označení dodavatele a bez obchodního názvu. Je takovýto postup možný použít v PD stavby pro veřejnou zakázku, aniž bychom tím porušily požadavky zákona o zadávaní zakázek?
  
  

  Obecně platí, že bez ohledu na konkrétní stav projektové dokumentace, pokud se zadává v zadávacím řízení podle zákona (§ 3), musí dokumentace splňovat požadavky podle § 92

  (1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje
  a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
  b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
  (2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

  Co se týká používání schematických náčrtů, musí splňovat i další podmínky podle ZZVZ, konkrétně podle § 36 odst.1 a odst.3.

  (1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  (3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

   

  Takže je možné použít náčrty, pokud celkově PD splňuje požadavky podle § 92 a zároveň splňuje požadavky podle § 36, odst. 1 a 3.

• Kontakt

  26. 9. 2016

  Za účelem poskytnutí metodické podpory mohou tazatelé dotazy k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek zasílat prostřednictvím e-mailové adresy dotazynzzvz@mmr.gov.cz.

  Připomínky k metodikám lze zasílat na adresu pripominkykmetodikam@mmr.gov.cz.

  Funkčnost info-linky je momentálně omezena. Otázky k zákonu je nadále možné klást prostřednictvím Info-fora, na webu MMR – Zadat otázku k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Děkujeme za pochopení. Odbor strategií, práva a podpory veřejného investování, e-mail: ospevz@mmr.gov.cz, tel: +420 234 154 223.