Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

• ČÁST ŠESTÁ Zvláštní postupy (§ 130 – § 150)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Změna zadávací dokumentace DNS (§ 139a)

  20.05.2024 Dobrý den, Ráda bych Vás poprosila o radu týkající se změny zadávací dokumentace v zavedeném DNS, a to z důvodu, že mi nejdou odšifrovat žádosti o zařazení do DNS, jelikož kolegyně, která zde pracovala přede mnou, otevírala DNS prostřednictvím svého certifikátu (post signum od České pošty). Mohu uvést při změně zadávací dokumentace důvod administrativní změny, nebo jakým způsobem mám prosím v této situaci postupovat? Psala jsem již na podporu NEN, kde mě odkázali na Vás. Předem mockrát děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  Jak uvádíte, z důvodu personálních změn máte v DNS zaveden nefunkční certifikát k odšifrování nabídek. V daném případě je nutno postupovat podle § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) a provést změnu zadávací dokumentace, která bude spočívat v nastavení správného šifrovacího klíče z důvodu personálních změn. Tuto změnu musíte uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem, jako byla uveřejněna nebo oznámena původní zadávací podmínka, tedy původní šifrovací klíč. Jelikož se nejedná o změnu, která by měla vliv na okruh dodavatelů, není potřeba po jejím provedení vyčkávat s odesláním výzvy k podání nabídky (viz § 139a odst. 3 ZZVZ). Provedenou změnu je pak následně nutno oznámit i v uveřejňovacích formulářích (viz § 139a odst. 5 ZZVZ), kdy v daném případě půjde o opravu původního formuláře F02 nebo formuláře 16 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení, podle toho, jakým formulářem byl DNS zaveden.

  Povinnost označit v písemné zprávě dodavatele zařazené v průběhu trvání DNS (§ 140, § 217)

  26.04.2024 Dobrý den, prosím o upřesnění, zda je povinnost zveřejnit další/navazující Písemnou zprávu na profilu Zadavatele a VVZ v případě, že již mám zavedení DNS systém a přihlásí se mi další dodavatelé, které zařadím do DNS. Tyto skutečnosti bych měla do uveřejnit, protože jinak mám na profilu pouze jedinou Písemnou zprávu z původními účastníky, kteří podali svou žádost o účast a byli zařazení do DNS při jeho zavedení. Jak postupovat? Zveřejňovat další účastníky/dodavatele anebo ne? Nějak se nemohu dopátrat, zda ANO či NE. Děkuji.

  Je v pořádku, že dle § 217 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí zadavatel vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu, kterou je následně povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit na svém profilu zadavatele. V případě dynamického nákupního systému (DNS) je vypracována písemná zpráva pouze o zadávacím řízení, na základě kterého byl DNS zaveden. Po jeho zavedení probíhá zadávání veřejných zakázek v DNS formou tzv. zvláštního postupu, nejedná se tedy o zadávací řízení, a proto nedochází k vytváření písemných zpráv o jednotlivých „minitendrech“. Stejně tak i v případě dodavatelů, kteří přistoupí do DNS po jeho zavedení, není nutno již zveřejněnou písemnou zprávu jakkoliv aktualizovat. Uveřejnění jmen dodavatelů, kteří se do DNS přihlásí po jeho zavedení, není nijak zákonem vyžadováno, takovou povinnost zadavatel dle ZZVZ nemá.

  Přímé oslovení zhotovitele mimo okruh rámcových zhotovitelů (§ 131, § 135)

  12.03.2024 V otevřeném zadávacím řízení na stavební práce (dle ZZVZ) jsme soutěžili uzavření rámcových smluv na zhotovení stavby (zakázka dělena do vícero částí). Rámcové smlouvy byly uzavřeny s 5 účastníky. Nyní chceme realizovat minitendr pro uzavření dílčích smluv (dle ZD má být postupováno dle ustanovení § 135 Zákona s obnovením soutěže). Od všech subjektů, s nimiž máme uzavřeny rámcové smlouvy, však máme informaci, že se do minitendru nepřihlásí neboť nyní nemají kapacity (nepomohlo by ani další rozdělení VZ do menších celků..). Jaké máme možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele? Jedná se o akci spolufinancovanou z dotačních prostředků, kdy je dán nepřekročitelný termín pro dokončení stavby a tedy nemůžeme vyčkat na volné kapacity, resp. posunout realizaci v čase. Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)? Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv? Vzhledem k režimu VZ, potažmo lhůtám ZZVZ by toto pro nás prakticky znamenalo odstoupení od projektu, neboť stavbu v požadovaném rozsahu a termínech by již pravděpodobně nebylo možné zrealizovat. Děkuji za radu.

  Na základě dotazu, ve kterém se zadavatel popisuje, že od účastníků rámcové dohody má poznatky, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže, máme za to, že zadavatel nemůže předjímat výsledek soutěže o dílčí veřejné zakázce, pokud nemá písemné vyjádření všech účastníků rámcové dohody – RD, že se nebudou obnovení soutěže účastnit.

  Dále jednotlivě k dotazů:

  1. „Jaké jsou možnosti dalšího postupu pro výběr zhotovitele?“ – uvádíme, že popsané situaci (poznatky od účastníků RD, že nebudou podávat nabídky v případě obnovení soutěže) neodpovídá žádné ustanovení zákona umožňující flexibilní výběr zhotovitele.
  2. „Lze v tomto případě využít nějaký zjednodušený postup výběru zhotovitele, resp. oslovit subjekt, kt. by měl kapacity a splnil požadavky VZ na rámcovou smlouvu, ale do původního tendru na rámcovou smlouvu se předtím nepřihlásil (s předpokladem využití cen, k nimž se v rámcových smluv zavázaly rámcoví zhotovitelé)?“  – doporučujeme od účastníků RD získat písemné potvrzení, že nebudou v případě obnovení soutěže podávat nabídku a případné oslovení dalšího dodavatele provést v návaznosti na výši předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky např. v otevřeném řízení. Výše nabídkových cen může zadavatel ovlivnit stanovením zadávacích podmínek o maximální přípustné nabídkové ceně a o určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Případně může zadavatel stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu nabízeného plnění.
  3. „Nebo je jediným řešením opakovat zadávací řízení na uzavření rámcových smluv?“ – zadavatelům dává zákon více možností, jak dosáhnout zadání veřejné zakázky. Provedení zadávacího řízení k uzavření RD, na základě které bude zadána veřejná zakázka, může být jedním z nich. Zadavatel však může vést zadávací řízení, které bude ukončeno samotným zadáním veřejné zakázky. Úskalím uzavírání RD totiž je, že z nich, na rozdíl od zadání veřejné zakázky, nevzniká dodavatelům povinnost poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. V případě dotačních stavebních projektů považujeme za vhodné provádět zadání veřejných zakázek v zadávacích řízení, nikoliv na základě právě RD.

  Závěr: pokud např. v otevřeném řízení nepodá žádný dodavatel nabídku, může zadavatel provést jednací řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesmí podstatně změnit zadávací podmínky oproti zadávacímu řízení, na které navazuje, avšak lze pak na případné nepodání nabídek reagovat v jednacím řízení bez uveřejnění.

  Projekt: DIGI školení (§ 138-142)

  29.02.2024 Dobrý den, jsme spolek, který má schválen dotační projekt na realizaci školení v DIGI oblasti, a to ve výši 25 mil. Kč bez DPH. Tento rozpočet se reálně vážen na 43 200 hodin školení. Každá hodina je oceněna 4 jednotkovými sazbami (264 Kč na školení, 272 Kč mzdový příspěvek, 41 Kč admin náklady). Tedy reálně se školení týká jednotková sazba 264 Kč, která však dle našich zkušeností bude nižší. Samotná realizace projektu bude probíhat tak, že spolek zajistí školení pro zaměstnance svých členských subjektů. Každý členský subjekt může mít požadavek na různé typy školení. Může se jednat o standardní kurzy - např. Office, ale i speciální kurzy pro programování CNC stroje, robotické kurzy apod. Chápeme, že v případě Office kurzů je nabídka dodavatelů široká, v případě speciálních odborných kurzů pak však mnohem užší. 1. Jak správně postupovat, když v této chvíli neznáme všechny typy kurzů, které nakonec budeme realizovat, protože bude záviset na poptávce našich členských subjektů, a ta se může vyvíjet v průběhu realizace projektu? 2. Musíme v rámci projektu stanovit předpokládanou hodnotu za všechny digi kurzy společně a podle této ceny určit druh zadávání nebo máme možnost postupovat dle předpokládané ceny za jednotlivé typy kurzů? Je nám jasné, že Office kurzy bychom měly asi posuzovat v součtu, ale jde nám především o to, jak postupovat u specifických kurzů, kde je i nabídka na trhu omezená. Znamenalo by to např. že bychom jeden speciální kurz za 100 tis. Kč museli soutěžit např. jako nadlimitní zakázku. Jde nám o to, zda nám v případě kontroly finančního úřadu může být vyčteno, že všechny kurzy dohromady tvořily funkční celek. 3. Jsou školící kurzy pod dotačním projektem jeden funkční celek? Nebo na kurz lze nahlížet tak, že každý specifický kurz je věcně samostatný, protože vede ke zvýšení odbornosti v určité specifické oblasti? Děkuji

  Nejvhodnější postup se jeví být zavedení dynamického nákupního systému (DNS) rozděleného na kategorie. DNS je upraven v § 138 a násl. Zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Je jím rozuměn plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací.

  V prvé fázi postupuje zadavatel přiměřeně podle ustanovení platných pro užší řízení. Spočívá tedy v tom, že při zavádění DNS podávají dodavatelé žádosti o účast, v nichž prokazují splnění kvalifikačních požadavků stanovených pro zařazení. Po zavedení DNS pak zadavatel odesílá výzvy k podání nabídek na konkrétní plnění. Uvedený postup má obecně tu výhodu, že v nadlimitním zadávacím řízení budete postupovat pouze při zavádění DNS a doba trvání DNS přitom není omezena. Samotné/dílčí zadávání veřejných zakázek v DNS je pak tzv. zvláštním postupem, kdy postupujete podle § 141 ZZVZ (např. lhůta pro podání nabídek činí min. 10 dnů). Vyhnete se tím proto případným potížím s posuzováním toho, zda jde o funkční celek či nikoliv.

  DNS je možné rozdělit na kategorie podle předmětu veřejné zakázky, mohlo by se proto jednat např. o kategorii standardních kurzů a kategorii specializovaných kurzů, popř. i jiné podle požadavků. Každá kategorie může mít vlastní podmínky účasti, tedy kvalifikační požadavky pro zařazení. Určitě bychom doporučili provést mezi členskými subjekty sběr požadavků na kurzy, o kterých vědí, že je budou požadovat a podle toho nastavit kategorie DNS podle jejich okruhů.

  Pokud by v průběhu trvání DNS nastala potřeba rozšířit nabídku kurzů o další, je možné postupem podle § 139a ZZVZ a za dodržení jím stanovených pravidel upravit předmět DNS nebo jeho kategorie, tedy rozšířit o další kurzy, které by do té dané kategorie spadaly. Lze tedy shrnout, že pro Vaše potřeby se jako nejvhodnější postup jeví zavedení DNS, v ideálním případě rozdělený na kategorie podle typu kurzů.

  Oznámení o zařazení dodavatele nebo rozhodnutí jeho výběru v rámci DNS (§ 140 - 141)

  22.02.2024 Dobrý den, prosím o informaci, u kterého rozhodnutí je povinnost zveřejnit Seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci a Údaje vybraného dodavatele rozhodné pro prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické a technické kvalifikace. Jedná se o DNS v celkové hodnotě 20.000.000 a jednotlivé VZ zadávané v DNS budou zpravidla do 2.000.000,- (Kč bez DPH). Jde mi o to, zda musím seznam dokladů zveřejnit (uvést) v rozhodnutí o zařazení dodavatele do DNS (před zavedením DNS), nebo až u rozhodnutí o výběru dodavatele u jednotlivé VZ zadávané v DNS (minitendru), a nebo se to u DNS nezveřejňuje (neuvádí) nikde (resp. jen v protokolu o jednání komise). Děkuji

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) stanoví dle § 217 povinnost vyhotovit o každém zadávacím řízení písemnou zprávu. V této písemné zprávě musí být označeni všichni dodavatelé, kteří byli zařazeni do DNS včetně odůvodnění jejich výběru. Odůvodnění by tedy mělo obsahovat výsledky posouzení obdržených nabídek.

  Po zavedení DNS však již žádná taková další povinnost není, dle § 140 odst. 2 ZZVZ zadavatel pouze dodavateli oznámí, zda byl nebo nebyl zařazen, přičemž pouze při jeho nezařazení je zadavatel povinen toto v oznámení odůvodnit. ZZVZ žádnou jinou povinnost uveřejnění či oznámení nestanoví. Podle § 141 odst. 4 ZZVZ si zadavatel může od vybraného dodavatele vyžádat doklady o kvalifikaci, pokud je nemá k dispozici, popř. další doklady podle § 122 odst. 4 ZZVZ.

  Lze tedy shrnout, že údaje o dokladech, kterými dodavatel prokazoval kvalifikaci při podání žádosti o účast do zavedeného DNS, nemá zadavatel povinnost nikde uveřejňovat. Měl by je však mít k dispozici pro případnou kontrolu, společně se záznamem o jejich posouzení.

  Možnost využití otevřeného řízení na uzavření smlouvy s rámcovými prvky (§ 55, § 131)

  06.02.2024 Dobrý den, chtěl bych se zeptat na využití otevřeného řízení - OŘ, zda je možné použít otevřené řízení u nadlimitní VZ na služby, za předpokladu, že jednotlivé služby (které jsou definované v ZD a ve smlouvě) budou fakturovány měsíčně podle skutečného plnění a s tím, že výkony jsou omezeny pouze maximálním limitem a není tedy jisté, zda budou po dobu trvání smlouvy všechny využity (např. u údržby zahrad - sekání maximálně 36krát za rok), nejedná se ovšem o rámcovou dohodu dle ust. § 131 ZZVZ. Pokud to možné je, jaké to má implikace na uveřejnění skutečně uhrazené ceny - nevadí, že skutečně uhrazená cena může být nižší než částka uzavřená ve smlouvě? Nebude tímto porušeno ust. § 222 ZZVZ? Velice Vám děkuji a přeji Vám hezký den.

  Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

  Aplikace důvodu pro vyloučení podle § 48 odst. 7 a 9 v DNS a RD

  14.12.2023 Dobrý den, prosíme o jednoznačnou odpověď ohledně DNS v nadlimitním režimu. Pokud nám do již zavedeného DNS nově podá žádost o účast akciová společnost s nezaknihovanými akciemi můžeme tohoto dodavatele zařadit a vyzývat bez možností sankcí ze strany ÚOHS resp. nemusíme postupovat dle § 48 odst. 7 a 9 ? Doposud jsme se domnívali, že s takovými společnostmi veřejný zadavatel nemůže v nadlimitním režimu spolupracovat ani v případě DNS. S tím souvisí i další otázka, protože do zadávacích podmínek pro zařazení do DNS jsme si dali podmínku: „Zadavatel je povinen ve smyslu § 48 odst. 9 Zákona vyloučit dodavatele z účasti v Zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro vyloučení podle § 48 odst. 7 Zákona, to znamená, že dodavatel, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nemá vydány výlučně zaknihované akcie.“ Pokud by tedy bylo možné zařazovat v souladu se zákonem i tyto dodavatele, můžeme za předpokladu splnění § 139a tuto podmínku „odstranit“ ze zadávací dokumentace a pokračovat v DNS? Zároveň by nás tato podmínka zajímala i v případě rámcové dohody. Je zde povinností aplikovat § 48 odst. 7 a 9?

  Na základě dotazu ve věci aplikace ustanovení § 48 odst. 7 a 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) na dynamický nákupní systém (DNS) sdělujeme následující. DNS je elektronický otevřený systém, který je zaváděn v zadávacím řízení, ve kterém zadavatel postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení (viz § 138 ZZVZ). Samotné zadávání zakázek v DNS již není zadávacím řízením, nýbrž tzv. zvláštním postupem, kdy dle § 2 odst. 3 ZZVZ se jeho provedením považuje povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení za splněnou. Na zvláštní postup se neuplatní pravidla pro zadávací řízení, pokud není v části šesté zákona uvedeno jinak. Ve vztahu k DNS se jedná o výslovné uvedení odkazů v § 130 ZZVZ, dále odkazy v § 140a ZZVZ (pravidla pro prokazování kvalifikace a prokázání nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 ZZVZ) a dále přiměřené použití části pravidel z § 122 ZZVZ (viz § 141 ZZVZ).

  Z uvedeného je tedy zřejmé, že k přímé aplikaci § 48 odst. 7 ZZVZ dojde ve fázi zavádění DNS, kdy se jedná o postup zadavatele v zadávacím řízení. Pokud tedy žádost o účast před zavedením DNS podá účastník zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, pak jej zadavatel může vyloučit. K aplikaci § 48 odst. 9 ZZVZ v případě zavádění DNS však nedojde, neboť zde není fáze výběru dodavatele. Po zavedení DNS se pak na jednotlivé „minitendry“ § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ neuplatní, neboť se již nejedná o zadávací řízení.

  Zadavateli však nic nebrání v tom, aby si přiměřené použití dalších ustanovení ZZVZ, tedy např. aplikaci § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ, vyhradil i pro jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS. Vaše výhrada v zadávací dokumentaci k DNS je tedy v tomto ohledu v pořádku, pouze bychom upozornili, že její znění není zcela ideální – hovoříte v ní o „účasti v zadávacím řízení“, avšak jak bylo uvedeno výše, zadávací řízení je pouze postup pro zavedení DNS, po jeho zavedení se již o zadávací řízení nejedná. Doporučili bychom proto znění upravit, neboť takto je Vaše výhrada ve své podstatě obsoletní – zadávací řízení je již dávno skončené, a proto ji nelze uplatnit na výzvy k podání nabídek v DNS, neboť tam se jedná o zcela odlišný postup dle ZZVZ, stejně jako na pozdější přístup dodavatelů do DNS. Proto pokud chcete tuto podmínku dále uplatňovat, pak doporučujeme upravit její znění tak, aby z něj vyplývalo, že se vztahuje na jednotlivé výzvy k podání nabídek v DNS a na později přistoupivší dodavatele do zavedeného DNS, neboť takto chápeme Váš původní záměr. Pokud se však rozhodnete, že ji nechcete již dále uplatňovat, pak je možné tuto výhradu ze zadávací dokumentace vyjmout postupem podle § 139a ZZVZ, tedy změnou zadávací dokumentace k DNS.

  U rámcových dohod je však situace odlišná. Jak vyplývá ze znění § 133 odst. 1 ZZVZ, zadavatel při výběru dodavatelů, s nimiž má být uzavřena rámcová dohoda, postupuje podle pravidel pro výběr dodavatele. Dochází zde tedy k aplikaci § 122 ZZVZ a takoví dodavatelé jsou tedy z pohledu ZZVZ vybraní dodavatelé. V souvislosti s tím proto dochází při uzavírání rámcové dohody k aplikaci jak § 48 odst. 7 ZZVZ, tak i § 48 odst. 9 ZZVZ. Zadavatel má tedy povinnost vyloučit ze zadávacího řízení takového dodavatele, který byl sice vybrán jako účastník rámcové dohody, ale má formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

  Navýšení předpokládané hodnoty a prodloužení doby trvání DNS jako změna mimo doplněné ustanovení § 139a odst. 3 ZZVZ

  07.12.2023 Dobrý den, obracím se na Vás v souvislosti s dotazem, jestliže má zadavatele zavedený nadlimitní dynamický nákupní systém, je s ním dlouhodobě spokojený a plánuje (resp. potřebuje) provést změnu ve smyslu (i) navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty DNS) a (ii) prodloužení jeho doby trvání. Technickou novelou ze dne 16.07.2023 doplněné ustanovení § 139a ZZVZ potvrzuje do té doby pravomocnou rozhodovací praxi a názory odborné veřejnosti v tom smyslu, že změny a doplnění již zavedeného DNS jsou přípustné. Odst. 3 tohoto ustanovení však stanovuje, že "může-li změna nebo doplnění zadávací dokumentace rozšířit okruh možných dodavatelů, může zadavatel zaslat první výzvu k podání nabídek, které budou podávány na základě změněné nebo doplněné zadávací podmínky, po uplynutí doby přiměřené k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než doba pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení, kterým byl dynamický nákupní systém zaveden." Podstata mého dotazu tedy spočívá v tom, zda je možné změnu v podobě navýšení financí a prodloužení doby trvání DNS provést bez zastavení DNS, tj. např. 07.12.2023 provede zadavatel změnu v souladu se Zákonem (tj. oznámí na profilu, uveřejnění ve věstnících apod.) a např. následující den již bude zadavatel pokračovat ve vypisování dílčích veřejných zakázek v zavedeném DNS. Nemohla by být změna (navýšení) předpokládané hodnoty a prodloužení doby trvání jakýmsi "motivačním" prvkem pro nové dodavatele, kteří by se na základě těchto úprav mohli do DNS přihlásit - a to právě na popud provedených změn? Předem velice děkuji za odpověď.

  V případě změny zadávací dokumentace, pokud zadavatel má již zaveden nadlimitní dynamický nákupní systém (DNS) a plánuje prodloužení doby trvání a navýšení finančního rozsahu (předpokládané hodnoty), sdělujeme na následující dotaz, zda je taková změna zadávací dokumentace změnou umožňující rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů a zda je tedy v takovém případě nutno postupovat podle § 139a odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), jestli „pozdržet“ odeslání první výzvy k podání nabídek na základě takové změněné zadávací podmínky o dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, přičemž tato doba nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS, že úmyslem zákonodárce bylo předmětným odstavcem 3 mířit zejména na situace, kdy dochází k rozšiřování předmětu DNS o nové položky či okruhy, případně pokud dochází ke zmírnění kvalifikačních kritérií pro zařazení do DNS. Jinak řečeno tedy míří toto pravidlo na situace, kdy se v podstatě nemohli dodavatelé do daného DNS hlásit – buď nebylo poptáváno to, co nabízejí, nebo neměli např. takové zkušenosti, aby splnili kritéria kvalifikace do DNS. Prodloužení doby trvání a s tím spojené navýšení přepokládané hodnoty však dle našeho názoru není situací, která by měla za následek rozšíření možného okruhu dodavatelů, neboť ti se mohli do DNS hlásit kdykoliv v jeho průběhu a prodloužením doby jeho trvání se na této skutečnosti nic nemění. Lze sice souhlasit i s úvahou, že by tyto změny mohly být určitou motivací pro nové dodavatele, avšak rozhodně nebylo úmyslem zákonodárce de facto blokovat DNS na 30 dní (min. lhůta pro podání žádosti o účast v DNS) při každém prodloužení doby trvání, neboť tím by tento institut, který DNS umožňuje, pozbyl svých výhod. K uvedenému lze konstatovat, že tato změna nemá žádný faktický dopad na možnost dodavatelů se do DNS hlásit, což je zásadní rozdíl oproti změnám, na něž by dopadal § 139a odst. 3 ZZVZ. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru není změna zadávací dokumentace spočívající v prodloužení doby trvání a navýšení předpokládané hodnoty DNS změnou, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů a u níž by bylo nutné postupovat podle § 139a odst. 3 ZZVZ.

  Rozšíření zavedeného DNS o novou kategorii (§ 139a)

  30.11.2023 Dobrý den, je možné rozšířit již zavedený DNS o další kategorii? Jedná se o DNS v nadlimitním režimu. Námi používaný elektronický nástroj to technicky umožňuje. Při dotazu na metodickou podporu VVZ, který formulář má být pro tuto situaci využit, jsme však obdrželi odpověď, že zavedený DNS nelze rozšířit o novou kategorii. Lze přidat novou kategorii do zavedeného DNS s odkazem na § 99 ZZVZ s tím, že by proběhla lhůta o délce min. 30 dnů na zařazení nových účastníků a teprve pak by byly zadávány zakázky v rámci této nové kategorie? Má být taková změna provedena formou změny ZD ve smyslu § 99 ZZVZ a odesláním oznámení dle § 212? Jaký formulář VVZ má být využit? Děkuji.

  K dotazu ve věci rozšíření dynamického nákupního systému (DNS) o nové kategorie, sdělujeme následující. Změny zadávací dokumentace zavedeného DNS upravuje § 139a zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Dle tohoto ustanovení je zadavatel oprávněn v průběhu trvání DNS změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Taková změna nebo doplnění pak musí být oznámena stejným způsobem jako zadávací podmínka, která je změněna nebo doplněna. Zároveň platí, že zadavatel odešle oznámení o změně k uveřejnění prostřednictvím uveřejňovacích formulářů. Pokud by změna nebo doplnění měla vliv na okruh potenciálních dodavatelů, pak musí zadavatel s odesláním první výzvy na základě této změněné zadávací podmínky vyčkat dobu přiměřenou k zařazení nových dodavatelů, která nesmí být kratší než původní doba pro podání žádostí o účast při zavádění DNS. Z uvedeného je tedy zřejmé, že legislativně by vytvoření nové kategorie DNS nemělo nic bránit, pokud budou dodrženy všechny podmínky, které § 139a ZZVZ stanoví, a to zejména vyčkání přiměřené doby pro zařazení nových dodavatelů. ZZVZ tedy vytvoření nové kategorie nezakazuje, avšak jelikož je nutno všechny takové změny zadávací dokumentace uveřejnit i ve formulářích ve Věstníku veřejných zakázek a v TEDu, je možné provádět jen takové změny, které formuláře umožní. Z dosavadní komunikace s TEDem vyplývá, že uveřejňovací formuláře neumožňují rozšířit DNS o nové kategorie a proto v současné době není tento způsob změny zadávací dokumentace DNS možný. Ze strany MMR však probíhá komunikace za účelem umožnění i této formy změny zadávací dokumentace DNS, neboť vidíme její jednoznačný potenciální přínos, avšak v současné době nelze predikovat finální postoj TEDu. Lze tedy shrnout, že ačkoliv legislativní úprava v § 139a ZZVZ nebrání rozšíření DNS o nové kategorie, nelze tento způsob změny zadávací dokumentace DNS v současné době aplikovat z důvodu nemožnosti splnění uveřejňovací povinnosti takové změny ve smyslu § 139a odst. 5 ZZVZ.

  Smlouvy s částečným rámcovým charakterem (§ 131 – § 137)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 131 – § 137 ZZVZ a ustanovení ZZVZ navazujících (např. § 219 ZZVZ). Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně / automaticky (tzn. bez objednávek a bez aktivity zadavatele - např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ a plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které souvisejí s uzavíráním rámcových dohod? Děkuji za odpověď.

  V dotazem popsaném případě je nutné vyhodnotit, zda předmětný vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je smlouvou na veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodou. Rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody podle § 131 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

  Soudní rozhodovací praxe (např. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 5105/2014) je jednotná v závěru, podle něhož tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah.

  Uzavřením rámcové dohody dochází k vytvoření závazného rámce pro zadávání veřejných zakázek. Sama rámcová dohoda ale neobsahuje závazek dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce a závazek zadavatele poskytnout za tato plnění úplatu (srov. § 2 odst. 1 ZZVZ).

  Je-li tento rámec uzavřen v zadávacím řízení, mohou být jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky zadávány na jeho základě mimo zadávací řízení (§ 2 odst. 3 ZZVZ). Mnohdy může být zadavatelova potřeba řešena jak prostřednictvím zadání veřejné zakázky, např. s jednotkovými cenami, tak uzavřením rámcové dohody. Volbu činí zadavatel dle konkrétních okolností veřejné zakázky před zahájením kontraktačního postupu. Pro zadávací řízení je zejména určující, zda v zahajovacím dokumentu došlo k označení, že zadávací řízení má vyústit v uzavření rámcové dohody.

  Jeví se, že ve Vámi popsaném případě, má být toto vyhodnocení provedeno zpětně. Uvádíte, že podle smlouvy má být plněno, což odpovídá smlouvě na veřejnou zakázku. Zákon nepředpokládá, že by existoval souběh rámcové dohody ve smyslu § 131 ZZVZ a smlouvy na veřejnou zakázku § 2 ZZVZ v jednom smluvním vztahu. V oznámení o zahájení zadávacího řízení je možné zvolit jen jednu z těchto variant.

  Zdá se však, že v praxi k určité kombinaci dochází.  Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v rozhodnutí R0031/2023 uvádí, že jestliže smluvní závazek naplňuje znaky rámcové dohody, nemůže zadavatel podléhající režimu zákona její právní úpravu ve smyslu § 131 odst. 1 zákona ignorovat s tím, že zvolil nepojmenovanou smlouvu dle občanského zákoníku. Takový postup by byl obcházením zákona. Zde je třeba vzít v potaz, že zákon je pro zadavatele v zadávacím řízení zákonem speciálním, je tak třeba se jím řídit primárně a občanský zákoník aplikovat pouze podpůrně, pokud zákon neobsahuje zvláštní úpravu. V daném případě jsou rámcové dohody upraveny v hlavě II zákona v ust. § 131 a násl. zákona, a tak je zadavatel povinen se těmito ustanoveními řídit, pokud je jeho postup pod tuto právní úpravu podřaditelný.

  Úřad tedy ve své rozhodovací praxi dovozuje, že určitá pravidla pro rámcové dohody mají být dodržena i v případě smluv na veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Zaměřuje se zejména na omezení doby, na kterou jsou vztahy sjednány (viz Metodické doporučení pro nákup léčivých přípravků, kapitola 3.2.4.3.). Rámcové dohody mají být standardně uzavřeny na dobu nepřesahující 4 roky (§ 131 odst. 3 ZZVZ). Soudní dvůr Evropské unie dokonce dovodil, že rámcové dohody mají být zadavatelem určitým způsobem zastropovány (C-23/20).

  K Vašemu dotazu „Mám-li smlouvu (typicky u veřejných zakázek na servisní podporu informačního systému nebo servis výtahů) s finančním rámcem nad 2 mil. Kč bez DPH, u které část plnění probíhá průběžně (tzn. „bezobjednávkově“, tj. bez aktivity zadavatele – např. legislativní aktualizace informačního systému / pravidelné revize výtahů dle ČSN) a část plnění probíhá na základě výzev k plnění (objednávek), kde mi práva a povinnosti rámcově vymezuje smlouva, jedná se o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ?“ uvádíme, že tato skutečnost nemá za následek, že se jedná o rámcovou  dohodu.

  K Vašemu dotazu „Tj. plním u takové smlouvy jako zadavatel povinnosti, které dle ZZVZ souvisejí s rámcovými dohodami?“ uvádíme, že běžná rámcovost smlouvy na veřejnou zakázku nemá za následek povinnost řídit se úpravou stanovenou ZZVZ pro rámcové dohody jako například oznamovat uzavření smlouvy podle § 137 ZZVZ. Sjednání dlouhodobých objemově neomezených závazků by však mohlo být dohledovými institucemi považováno za narušující hospodářskou soutěž.

  Navýšení hodnoty u zavedeného DNS (§ 139 odst. 4)

  27.03.2023 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda u zavedeného DNS na 4 roky (nadlimitní), u kterého jsem stanovili předpokládanou hodnotu 20 mil, a u kterého byla bohužel tato částka již po prvním roce zavedení oproti předpokladům vyčerpána, můžeme navýšit předpokládanou hodnotu zavedeného DNS a za jakých podmínek. Délku trvání DNS měnit nehodláme. Děkuji za odpověď.

  Pokud v průběhu trvání dynamického nákupního systému (DNS) dojde k navýšení „celkové“ předpokládané hodnoty (PH), je nezbytné, aby zadavatelem byla vždy zajištěna aktuálnost takto uváděné výše – jakožto souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v zavedeném DNS zadány podle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), a to ve všech dokumentech ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ, kde je předpokládaná hodnota uvedena (zadávací dokumentace, vč. formulářů podle § 212 – VVZ, resp. TED.) Na dotaz sdělujeme, že upravovat písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky je možné po celou dobu trvání DNS postupem podle § 99 ZZVZ. Upozorňujeme však, že PH by nebylo možné navýšit, pokud by to znamenalo překročení hranice z „mírnějšího“ režimu zavádění DNS do „přísnějšího“. V případě, že byl DNS zavedený v nadlimitním režimu, je možné PH upravovat libovolně dle potřeb zadavatele, a tedy i navýšit celkovou hodnotu všech veřejných zakázek zadávaných v DNS.

  Dopad mezinárodních sankcí na zadávání zakázek v DNS (§ 39; § 48a)

  13.02.2023 Zavádíme nadlimitní DNS a jedním z dodavatelů kteří podali žádost o účast je společnost, na kterou dopadají ekonomické sankce - je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, na které ovšem nedopadají individuální sankce. Můžeme takového dodavatele zařadit do DNS? Pokud ho zařadíme do DNS, může mu být zadána v DNS veřejná zakázka, pokud bude její hodnota nižší než je limit pro nadlimitní veřejnou zakázku?

  Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

  Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

  Celková hodnota sektorové VZ - překročení fin. limitu při navýšení sazeb o inflaci (§ 158; § 169)

  19.01.2023 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat v následujícím případě. Jsme sektorový zadavatel a máme uzavřenou rámcovou smlouvu na služby na dobu neurčitou. V okamžiku podpisu smlouvy nebylo nutné vzhledem k předpokládané hodnotě zakázky za 48 měsíců postupovat podle ZZVZ. Ve smlouvě máme zakotvenou inflační doložku a poskytovatel v souladu se smlouvou může požádat o navýšení sazeb z titulu inflace. Jak máme prosím postupovat v případě, že poskytovatel požádá o navýšení sazeb o inflaci - je nutné nějak testovat znovu předpokládanou hodnotu zakázky? Pokud ano, jak postupovat v situaci, když při testování dojde k překročení předpokládané hodnoty zakázky na 48 měsíců od okamžiku testování? Je možné pokračovat ve smluvním vztahu beze změny nebo je možné pokračovat nějakým jiným způsobem a jakým nebo je nutné smluvní vztah ukončit? Děkuji.

  V obecné rovině předpokládaná hodnota funguje jako odhad, který slouží hlavně k určení režimu, ve kterém bude zakázka zadána. Předpokládaná hodnota tedy není měněna v průběhu plnění veřejné zakázky. Vyhrazená změna závazku v podobě inflační doložky podle § 100 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) musí být do předpokládané hodnoty rovněž započtena. Změna oproti původnímu odhadu, například v důsledku války na Ukrajině, nezpůsobuje dodatečnou nesprávnost stanovení předpokládané hodnoty. Problém by mohl nastat pouze v případě, že by hodnota zakázky vystoupala přes hranici režimu, ve kterém byla zakázka zadána. V takovém případě je obzvlášť nutné, aby byla předpokládaná hodnota, v době jejího stanovení, stanovena správně a vhodným způsobem podle ZZVZ.

  V případě rámcové dohody (termín “rámcová smlouva” byl v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek nahrazen termínem „rámcová dohoda“) slouží předpokládaná hodnota také jako nepřekročitelný limit do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky. Cena uhrazená za dílčí zakázku se tak odečte od tohoto limitu, až do jeho vyčerpání. Po vyčerpání předpokládané hodnoty rámcové dohody není možné zadávat další dílčí zakázky na základě této rámcové dohody. Toto pravidlo vychází ze způsobu stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody v § 23 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že: „Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.“ Předpokládaná hodnota rámcové dohody tedy není stanovena pouze za 48 měsíců, ale za celou dobu trvání.

  V případě sektorové rámcové dohody, která nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády č. 172/2016 Sb. o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády“) a nebyla zadána v zadávacím řízení, se nejedná o skutečnou rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, jelikož ta musí být zadána v zadávacím řízení. Jedná se o dohodu, která je pouze obdobná rámcové dohodě podle ZZVZ.

  U dílčích zakázek je možné uplatnit inflační doložku i v případě, že inflace překročila úroveň, se kterou zadavatel počítal při stanovení předpokládané hodnoty. Tímto však není možné navýšit celkovou předpokládanou hodnotu a po vyčerpání stanovené předpokládané hodnoty je nutné ukončit smluvní vztah a zadat novou veřejnou zakázku. Zadavatel v takovém případě určí předpokládanou hodnotu nové zakázky postupem podle § 23 odst. 1 ZZVZ a v souladu s § 100 ZZVZ započítá do předpokládané hodnoty i případné vyhrazené změny závazku, včetně inflační doložky.

  V případě, že takto stanovená předpokládaná hodnota nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády, je možné opět zadat dohodu obdobnou rámcové dohodě podle ZZVZ mimo zadávací řízení. Rovněž je možné, aby taková smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V případě, že by bylo dosaženo limitů stanovených v nařízení vlády, musel by zadavatel rámcovou dohodu uzavřít v zadávacím řízení, a i dobu trvání stanovit v souladu s § 169 odst. 1 ZZVZ. V obou případech je stanovená předpokládaná hodnota limitem, do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky.

  Lze tedy shrnout, že není nutné ani možné upravovat dříve stanovenou předpokládanou hodnotu. I v případě vyšší inflace, než jakou bylo v době stanovení předpokládané hodnoty možné předpokládat, je možné uplatnit inflační doložku. Celková hranice, do jejíž výše je možné v rámcové dohodě zadávat dílčí zakázky, se však nezvyšuje a po vyčerpání této částky (která je rovna předpokládané hodnotě) je nutné smluvní vztah ukončit a zadat novou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota bude stanovena v souladu s § 23 odst. 1 ZZVZ se započtením vyhrazených změn závazku (včetně inflační doložky) v souladu s § 100 odst. 1 (§ 222 se použije přiměřeně). Tato zakázka může být “opět” zadána mimo zadávací řízení, pokud předpokládaná hodnota nedosáhne limitů stanovených v nařízení vlády pro sektorové veřejné zakázky. V opačném případě je nutné při zadávání postupovat podle ZZVZ.

  Zadávání veřejné zakázky v DNS ve lhůtě pro posouzení žádosti o účast (§ 140; § 141)

  04.11.2022 Dobrý den, řešíme s provozovatelem profilu zadavatele otázku, zda je správné, když podáním žádosti dodavatele o zařazení do již zavedeného DNS se nám zablokuje příslušná kategorie DNS, do které dodavatel podává žádost o zařazení. Jakmile tuto žádost v elekt. nástroji otevřeme, výzvu zařazeným dodavatelům nelze odeslat dříve, než žádost dodavatele posoudíme a odešleme oznámení o zařazení/nezařazení do DNS. V zákoně č. 134/2016 Sb. se nikde o této podmínce zahájení VZ v DNS nehovoří. Tato podmínka platila dle předchozí legislativy, kde bylo v § 95 odst. 6 zákona č. 137/2012 Sb. uvedeno, že výzvu k podání nabídek odešle zadavatel zájemcům zařazeným do dynamického nákupního systému až poté, co byly posouzeny veškeré předběžné nabídky podané ve lhůtě pro podání předběžných nabídek podle zjednodušeného oznámení. Děkuji Vám za Váš čas.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) tuto situaci explicitně neřeší, nicméně právní úprava v § 140 odst. 1 ZZVZ naznačuje řešení tím způsobem, že je pro zařazení dodavatele do již zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) stanovena lhůta. Smyslem této lhůty (relativně krátké) je dle našeho názoru ochrana dodavatele, aby dodavatel nepřišel o možnost účastnit se příliš mnoha veřejných zakázek v zavedeném DNS, pouze po dobu posouzení žádosti o účasti zadavatelem.

  Tato lhůta tedy ukazuje, že je možné zahájit proces zadání veřejné zakázky v DNS podle § 141 ZZVZ i v situaci, kdy zadavatel posuzuje žádost o účast nového dodavatele, který se této zakázky nemůže účastnit. Dalším argumentem podporujícím tento výklad je možná nežádoucí situace, ve které by (například v důsledku zmírnění požadavků na kvalifikaci) více dodavatelů podalo postupně žádost o účast a tím by byl zadavatel do posouzení všech žádostí o účast zcela paralyzován.

  Lze tedy shrnout, že je možné po dobu posuzování žádosti o účast nového dodavatele vyzvat zařazené dodavatele k podání nabídek. Nicméně zadavatel by si měl dát pozor na situaci, kdy se dostane do prodlení s posuzováním žádosti o účast nového (nezařazeného) dodavatele. V případě prodlení v procesu posuzování žádosti o účast nezařazeného dodavatele by dle našeho názoru mohlo být odeslání výzvy k podání nabídek zařazeným dodavatelům posuzováno jako porušení § 6 odst. 2 ZZVZ (obecné zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace).

   

   

   

  Zavedení dynamického nákupního systému bez zařazení účastníka (§ 139)

  19.10.2022 Lze zavést DNS v NEN, pokud ve lhůtě pro podání žádostí o účast v 1. fázi DNS nepodal žádný účastník žádost o účast nebo po vyloučení účastníků nezbyl žádný účastník ZŘ? Lze využít § 139 odst. 7 zákona ve smyslu toho, že podmínky pro zavedení jsou tímto splněny ve všech třech případech, pokud není žádný účastník ZŘ? Nebo zadavatel musí původní ZŘ na zavedení DNS dle § 127 odst. 1 zákona zrušit a zahájit nové ZŘ? Zrušení ZŘ může být problém, neboť potencionální dodavatelé vyčkávají s podáním žádosti až DNS bude zavedený. Systém by tak nebyl dynamický, neboť po vyloučení účastníků, lhůtách pro námitky, zrušení původního ZŘ a zahájení nového ZŘ se lhůtou pro podání žádostí o účast min. 30 dní bychom se k zadání dílčích VZ nemuseli vůbec dostat.

  Dle § 138 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zavede zadavatel DNS v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Z uvedeného je tedy zřejmé, že dokud není DNS zaveden, postupuje zadavatel dle všech ustanovení platných pro zadávací řízení. Vztahují se na něj tedy i důvody pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ. Ustanovení § 127 odst. 1 ZZVZ pak jako povinný důvod pro zrušení zadávacího řízení stanoví situaci, kdy po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. V tomto případě nemá zadavatel žádnou možnost volby, ZZVZ tento důvod pro zrušení stanoví jako povinnost. Lze tedy shrnout, že pokud při zavádění DNS nebyly podány žádné žádosti o účast, je nutno postupovat dle § 127 odst. 1 ZZVZ a toto zadávací řízení zrušit. DNS v takovém případě není možné zavést. Je pak na zvážení, zda zadavatel nestanovil příliš přísně kvalifikační požadavky pro zařazení dodavatelů do DNS, nebo byly jiné okolnosti, které potenciální dodavatele odradily, a zadavatel by proto měl tyto okolnosti v opakovaném zadávacím řízení eliminovat.

  Uzavření smlouvy na dobu neurčitou se znaky rámcové dohody (§ 131)

  02.05.2022 Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu. Za jakých podmínek může veřejný zadavatel uzavírat smlouvy na dobu neurčitou, resp. jaký by měl přitom dodržovat postup? Je k této oblasti nějaký ustálený názor, resp. stanovisko? Jde mi o situaci, kdy zadavatel uzavře kupní smlouvu s vybraným účastníkem zadávacího řízení a podstatou smlouvy jsou opakované dodávky na základě objednávek zadavatele. Zadavatel nemá stanovenu povinnost minimálního odběru, kupní smlouva tak v podstatě pouze upravuje položky předmětu plnění, které si lze objednat a jednotkové ceny, plus samozřejmě běžná ustanovení (kdo, kde, splatnost atd.). Zadavatel si objednává výlučně kdy potřebuje a kolik potřebuje a dodavatel dodává za ceny, které nabídl na začátku. Zákon č. 134/2016 Sb. explicitně neupravuje, za jakých podmínek může veřejný zadavatel uzavírat smlouvy na dobu neurčitou a s touto eventualitou počítá. Současně však v ust. §131 o rámcových dohodách uvádí, že rámcová dohoda je omezena hranicí 4 let. Ačkoli se formálně v případě kupní smlouvy na opakované dodávky nejedná o rámcovou dohodu, svou povahou její znaky naplňuje. Předem děkuji za Vaši reakci.

  V souladu s § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se právní jednání posuzuje dle obsahu, nikoliv dle jeho označení. Ve Vašem případě uzavíráte smlouvu, ve které sjednáte délku trvání, položky a jejich jednotkové ceny, avšak četnost jednotlivých položek uvedete až v dílčích objednávkách. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o rámcovou dohodu bez obnovení soutěže, kterou uzavřete s jedním dodavatelem. Nezávisle na označení této smlouvy je třeba k ní přistupovat v souladu s jejím obsahem a je tedy třeba aplikovat relevantní ustanovení k rámcovým dohodám, tj. § 131 a následující zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  V souladu s § 131 odst. 3 ZZVZ trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky. Z tohoto důvodu byste smlouvu neměli uzavřít na dobu delší než 4 roky, pokud delší doba není odůvodnitelná předmětem plnění.

  Pokud byste měli v uzavřené smlouvě definované, v jakých intervalech Vám bude dodáváno dané množství položek, již byste nemuseli dodavateli zasílat dílčí objednávky, nebyl by tedy naplněn znak rámcové dohody a nepostupovali byste dle části šesté, hlavy II ZZVZ. U „běžných“ smluv není délka trvání výslovně omezena v ZZVZ a je na zadavateli, jakou délku trvání smluv stanoví. I v tomto případě by však měl zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a měl by být schopen odůvodnit, proč uzavírá smlouvu na dobu neurčitou, a to zejména s ohledem na zásadu přiměřenosti a se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných prostředků (dále jen „zásady 3E“). Takovýto postup by neměl vést k bezdůvodnému uzavření trhu zadavatele a zadavatel by měl vždy po určité době provést ekonomický atest podmínek na trhu, aby si ověřil, že stále postupuje v souladu se zásadami 3E.

  Poslední možností, která by pro Vás mohla být relevantní a kterou si dovolíme nastínit, je zavedení dynamického nákupního systému. Pokud poptáváte běžné a dostupné zboží, přičemž není třeba, aby veškeré toto zboží dodával jediný dodavatel, může být tento otevřený systém vhodným řešením. Dynamický nákupní systém není možné zavést na dobu neurčitou, avšak maximální délka trvání není nikterak omezena. Dynamický nákupní systém tak můžete zavést např. na dobu několik desítek let, přičemž v případě, že ho již nebudete chtít využívat, přestanete v rámci tohoto systému plnění poptávat. Tento systém je také možné zavést na kratší časový úsek a následně je možné v případě zájmu jeho trvání prodlužovat.

  Vždy je však nutné posoudit jednotlivá specifika dodávek, potřeby zadavatele a možnosti trhu, univerzální metodiku pro stanovení délky trvání smluv proto není možné vytvořit.

  DNS centrální zadávání vs. uveřejnění smluv (§ 142; § 219)

  03.06.2021 Dynamický nákupní systém – centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele: a) Je-li výstupem jednotlivé výzvy k podání nabídky s ohledem na předmět plnění rámcová kupní smlouva na ohraničené časové období (není zastropována objemem v Kč) – vyplývá zde pro centrálního zadavatele, případně smluvně přenesenou povinností na pověřujícího zadavatele, povinnost uveřejnit na profilu zadavatele pouze tuto zastřešující smlouvu, nebo i navazující konkrétní nákupy (objednávky), které jsou v průběhu vymezeného období na základě této smlouvy realizovány? b) Pokud povinnost platí i pro konkrétní nákupy, viz a), týká se to pouze nákupů nad 500 tis. Kč bez DPH, nebo jsou nákupy všech pověřujících zadavatelů považovány za celek, tj. „za smlouvu na veřejnou zakázku“ a musí se tedy uveřejnit všechny bez ohledu na hodnotu, byť by třeba byly jen v hodnotě 1 Kč? (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ).

  K úvodní části dotazu v bodě a) dotazu sdělujeme, že uzavření rámcové smlouvy na základě zavedeného dynamického nákupního systému (DNS) je zjevným odklonem od zákonodárcem zamýšleného využití DNS, v němž centrální zadavatel nakupuje pro pověřující zadavatele dle aktuální potřeby při pořizování obecně dostupných komodit a který má zadavateli umožnit flexibilně reagovat a opakovaně vyhlašovat výzvy s aktualizovanou specifikací v rámci původního předmětu plnění. V odpovědi k bodu a) dotazu se přikláníme k řešení, které zajistí (v každém případě z hlediska bezpečnosti zadavatele) transparentnost postupu zadavatele, tzn. zveřejnit postupem dle § 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nejen zastřešující smlouvu, ale i navazující konkrétní realizované nákupy, tak jak by tomu bylo v případě běžného zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS (a to právě s ohledem na charakter samotného principu DNS). Odpověď k dotazu v bodě b) se váže k uveřejňování smluv na profilu zadavatele, pro které je rozhodné splnění podmínek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d), za kterých má veřejný zadavatel (tedy i ten centrální) povinnost uveřejnit na svém profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku k nákupům nad 500 tis. Kč bez DPH (§ 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ). Povinnost zveřejnit dílčí prováděcí smlouvy se určí dle pořizované hodnoty objednávek, neboť povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků se týká pouze nákupů s hodnotou nad 500 tis. Kč bez DPH; stejně tak je rozhodné splnění i dalších podmínek předmětného ustanovení, např., že smlouva uveřejněná podle zákona o registru smluv se podle ZZVZ již nezveřejňuje (§ 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ).

  Zakázka z části v režimu rámcové dohody (§ 131; § 132)

  11.11.2020 Zadavatel chce zadat veřejnou zakázku na služby, přičemž část plnění bude hrazena formou paušálu (cca 60%) a část plnění bude poptávána na základě aktuální potřeby zadavatele formou objednávek (40%). Tedy podle mého názoru smlouva, která bude uzavřena s vybraným dodavatelem bude z dané části mít charakter smlouvy rámcové. Otázkou je v jakém režimu zadat veřejnou zakázku. Je možné, aby zadavatel smlouvu uzavřel na dobu delší než 4 roky a v zadávacím řízení požadoval jistotu, když daná veřejná zakázka svým předmětem odpovídá z části plnění na základě rámcové smlouvy? Pokud použiji analogicky ustanovení § 32 odst. 3 ZZVZ, které podle mého názoru deklaruje, že pokud nemohu jednotlivé části veřejné zakázky zadat samostatně a určitá část (bez ohledu na její poměr k celkové hodnotě veřejné zakázky) vyžaduje zadání v "přísnějším režimu", pak musím zakázku jako celek v tomto režimu zadat, pak by mi vyplývalo, že na zadávací řízení popsané výše bych měla aplikovat přísnější ustanovení části VI. vztahující se na rámcovou dohodu. Moc děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Zadavatel má možnost vybrat si některý z několika druhů zadávacího řízení, které jsou upraveny v ZZVZ. Výběr způsobu zadání veřejné zakázky je na zadavateli, který na základě svého uvážení zvolí druh zadávacího řízení pro zadání veřejné zakázky, který se mu jeví jako nejvhodnější vzhledem k požadovanému předmětu plnění.

  V případě dotazem navrhované rámcové dohody dáváme na zvážení rozdělení předmětu veřejné zakázky na část, která bude plněna kontinuálně a na část, která bude plněna podle potřeb zadavatele, případně využití vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Obecně k rámcové dohodě uvádíme, že je upravena v části šesté ZZVZ, jako zvláštní postup. Rámcovou dohodu uzavírá zadavatel na základě zadávacího řízení a pro jednotlivé veřejné zakázky zadávané na základě rámcové dohody se již další zadávací řízení neprovádí.

  Z ustanovení § 131 ZZVZ je zřejmé, že zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu i s jedním dodavatelem. ZZVZ neupravuje, jaký přesný obsah má mít rámcová dohoda, pouze uvádí, že zadavatel a dodavatel mezi sebou sjednají obchodní podmínky, které budou platit po celou dobu trvání rámcové dohody. Z uvedeného vyplývá, že pokud uzavře zadavatel smlouvu s jedním dodavatelem, má možnost nastavit podmínky rámcové dohody i tak, aby za část plnění platil zadavatel dodavateli paušálně a další plnění pak zadavatel požadoval na základě objednávek podle jeho aktuálních potřeb.

  Zadavatel může, jak je stanoveno v § 131 odst. 2 ZZVZ, uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody je podle § 23 ZZVZ rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. Je třeba zmínit, že rámcovou dohodu nelze uzavřít na dobu delší než 4 roky. Na delší dobu lze uzavřít rámcovou dohodu jen ve výjimečných a řádně odůvodněných situací. Dále pak uvádíme, že v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody je podle § 132 odst. 6 zakázáno požadovat od účastníků poskytnutí jistoty.

  K vyhrazené změně závazku uvádíme, že tento institut umožňuje zadavateli provést předem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Takovouto výhradu lze uplatnit i u rámcové dohody. Vyhrazené změny se mohou týkat například rozsahu dodávek, služeb, ceny, ale i dalších obchodních nebo technických podmínek. Pro využití tohoto institutu je nezbytné, aby byly podmínky pro uplatnění vyhrazených změn a jejich obsah v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny a zároveň tyto změny nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Vyhrazená změna může být jakkoliv velká, nemění-li celkovou povahu veřejné zakázky, předpokládaná hodnota změny musí být zohledněna v celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

  Z dotazu není možné relevantně určit, jaký způsob zadání veřejné zakázky je nejvhodnější. Doporučujeme vždy zvážit výše uvedené a zvolit takový postup, který bude nejlépe vyhovovat potřebám zadavatele a požadavkům na předmět plnění.

  DNS a rámcová smlouva

  22.10.2020 Dobrý den, je možné v zavedeném DNS zadat zakázku, jejímž výsledkem bude uzavření rámcové smlouvy?

  K dotazu ve věci uzavírání rámcových dohod v dynamickém nákupním systému (DNS) sdělujeme následující. Jak stanoví § 131 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), rámcovou dohodu lze uzavřít pouze na základě zadávacího řízení. Jelikož zvláštní postupy dle části šesté ZZVZ, tedy i zadávání veřejných zakázek v DNS, nejsou zadávacím řízením, nelze v rámci DNS uzavřít rámcovou dohodu ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ. Pokud by se však nejednalo o rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, ale o jakoukoliv jinou smlouvu, kde by plnění bylo vymezeno rámcově, pak lze mít za to, že by takovému postupu nic nebránilo, neboť ZZVZ nikde nestanoví, jaký druh smlouvy má být výsledkem „minitendru“ v DNS.

  Změna trvání DNS po uplynutí doby 4 let (§ 139 odst. 9)

  23.09.2020 Dobrý den, v roce 2017 jsme zavedli DNS s tím, že v ZD i formuláři uveřejněném ve VVZ bylo výslovně uvedeno, že DNS bude zaveden na dobu 4 let, a to v souladu se ZVZ platným v době zavádění DNS. Otázka zní, zda je zadavatel s ohledem na stávající právní úpravu oprávněn pokračovat v zavedeném DNS i po uplynutí doby 4 let, na kterou byl původně DNS zaveden, a jaké úkony pro tento účel musí případně provést.

  Na dotaz ve věci prodlužování doby trvání dynamického nákupního systému sděluji následující. Problematika dynamického nákupního systému je upravena v § 138 – 142 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ). Dle § 139 odst. 1 ZZVZ zadavatel mimo jiné uvádí v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu trvání dynamického nákupního systému. Oproti předchozímu zákonu, který stanovil maximální dobu trvání dynamického nákupního systému na 4 roky, není doba trvání nijak omezena. Zároveň je v § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ stanovena povinnost zadavatele odeslat oznámení o změně k uveřejnění podle § 212 ZZVZ, pokud dojde ke změně doby trvání dynamického nákupního systému uvedené v oznámení o zahájení zadávacího řízení na zavedení dynamického nákupního systému.

  Jelikož ustanovení § 139 odst. 9 písm. a) ZZVZ nespecifikuje, zda ohlašovaná změna může být pouze zkrácení, nebo i prodloužení, lze mít za to, že tato povinnost míří na obě situace. Lze tedy dobu trvání dynamického nákupního systému bez dalšího odůvodnění nejen zkrátit, ale stejným způsobem i prodloužit. Tento výklad lze podpořit i samotnou podstatou fungování dynamického nákupního systému, kdy tento je po celou dobu svého trvání otevřený všem dodavatelům, kteří splní podmínky účasti pro jejich zařazení. K prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému bude zadavatel přistupovat zejména tehdy, pokud se používání zavedeného dynamického nákupního systému osvědčí.

  S prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému je pak spojena i problematika správného stanovení předpokládané hodnoty. Dle § 23 ZZVZ je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být v dynamickém nákupním systému zadány. Proto pokud dojde k prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému, je nutno i adekvátně upravit předpokládanou hodnotu ve smyslu § 23 ZZVZ. Jelikož dle § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ je předpokládaná hodnota povinnou součástí zadávací dokumentace k dynamickému nákupnímu systému, je nutno provést úpravu této zadávací dokumentace, která je uveřejněna na profilu zadavatele po celou dobu trvání dynamického nákupního systému, a to postupem dle § 99 ZZVZ pro změnu nebo doplnění zadávací dokumentace.

  Upozorňujeme však, že výše uvedený postup by nebyl možný, pokud by dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci podlimitního režimu a prodloužením doby trvání by jeho předpokládaná hodnota stoupla na úroveň nadlimitního režimu. Pokud však dynamický nákupní systém byl zaveden v rámci nadlimitního režimu, pak prodloužení jeho doby trvání nic nebrání. Lze tedy shrnout, že prodloužení doby trvání dynamického nákupního systému lze provést uveřejněním nové doby trvání postupem dle § 212 ZZVZ, přičemž je nutno v takovém případě upravit i předpokládanou hodnotu uvedenou v zadávací dokumentaci uveřejněné na profilu zadavatele, pokud prodloužením doby trvání dynamického nákupního systému dojde k její změně.

  Závěrem pak sdělujeme, že výše uvedený postup platí i pro dynamické nákupní systémy zavedené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na základě přechodného ustanovení § 273 odst. 5 ZZVZ, dle něhož dynamický nákupní systém zavedený podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za dynamický nákupní systém podle tohoto zákona.

  Prodloužení končící rámcové smlouvy

  03.07.2020 Dobrý den, řeším situaci, kdy nám po 48 měsících končí rámcová smlouva na poskytování služeb. Při přípravě nového zadávacího řízení jsme zjistili, že pravděpodobně došlo na trhu k výraznému navýšení cen (jednotkových). Provedli jsme tedy průzkum trhu a z něho nám vyšlo navýšení v rozmezí 325 - 435% oproti jednotkovým cenám, které máme dle stávající smlouvy. Stávající dodavatel je ochoten s námi prodloužit smlouvu za původních podmínek (jednotkových cen). Byl by takový postup v souladu se zákonem? Zároveň poměrně zásadně řešíme principy 3E. Přece nemůže být hospodárné provést zadávací řízení s navýšením ceny o více než 300%, když máme možnost zachovat stávající ceny. Předem velmi děkuji za odpověď.

  Podle doby trvání rámcové smlouvy jste pravděpodobně prováděli zadávací řízení ještě podle předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), který v § 89 odst. 5 ZVZ říká, že zadavatel je povinen v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit dobu trvání rámcové smlouvy. Také je stanovena doba trvání rámcové smlouvy, která nesmí být delší jak 4 roky – což jste pravděpodobně měli uvedeno v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podle systematiky nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (NZVZ) se k době trvání vztahu z rámcové dohody přistupuje obdobně viz § 131 odst. 3 NZVZ (ne delší než 4 roky kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu). Pravidla proto bezpochyby navazují na předchozí úpravu, i v otázce možného použití, prodloužení atd. Ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je v § 273 odst. 6 NZVZ uvedeno, že změny závazků (v případě rámcových smluv také), které byly uzavřeny podle 137/2006 Sb., se posuzují podle současného zákona č. 134/2016 Sb. Změny existujících závazků ze smlouvy se tedy posuzují podle NZVZ viz také např. § 131 odst. 5; § 222 se použije přiměřeně. Pokud bude změna takového charakteru, že bude změnou nepodstatnou, lze takovou změnu provést, např. podle § 222 odst. 4 NZVZ. Zcela zásadní ale je, zda taková změna celkové doby plnění, pokud je doba trvání dopředu jasně dána v zadávací dokumentaci a pokud je jak starou úpravou, tak i novou úpravou dáno, že nesmí přesáhnout 4 roky, není změnou podstatnou! Zatím k tomu není ani žádná judikatura, protože zadavatelé takové dohody znovu soutěží. Takže doporučujeme znovu soutěžit. Není důvod, proč by dodavatel neměl být schopen poskytnout obdobné podmínky, jako v případě prodloužení rámcové smlouvy (dohody).

  Registrace do DNS

  30.07.2019 Jak se můžu registrovat do Dynamického Nákupního Systému. Děkuji za odpověď.

  Každý dodavatel je oprávněn podat žádost o účast ve smyslu § 139 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) při zavádění dynamického nákupního systému (DNS), a dále kdykoliv v průběhu trvání DNS v souladu s § 140 odst. 1 ZZVZ. Požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast musí být uveřejněny v elektronickém nástroji na profilu zadavatele a musí být dostupné po celou dobu trvání DNS. Přístup k informacím a dokumentům o veřejných zakázkách musí být v souladu se ZZVZ zajištěn neomezeným a dálkovým přístupem, naopak k podání žádosti o účast je předchozí registrace dodavatele do elektronického nástroje nezbytná.

  Zařazení do DNS versus § 107 odst. 5, 6 ZZVZ

  14.06.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu: při zavádění DNS dle § 139 ZZVZ byly přijaty žádosti o účast, kdy m.j. 1 účastník ZŘ podal žádost o účast samostatně a rovněž prokazuje kvalifikaci jako jiná osoba pro další 2 účastníky tohoto ZŘ. Má zadavatel postupovat podle § 107 odst. 5 ZZVZ? V tomto případě se však nejedná o nabídku, ale o žádost o účast a rovněž se o žádosti o účast nehovoří v § 107 odst. 6 ZZVZ. § 139 ZZVZ také neřeší takovýto postup. Na druhou stranu, pokud bychom takového účastníka nevyloučili, je riziko, že by v následně realizovaných dílčích zakázkách dle § 141 mohlo dojít k situaci, že by byly podány nabídky jak tímto dodavatelem, tak dodavateli, kterým tento dodavatel v první fázi prokazoval kvalifikaci (tzn. situace právě dle § 107 odst. 5 ZZVZ). Předem děkuji

  K dotazu ve věci prokazování kvalifikace jinou osobou, jež zároveň podává žádost o účast do dynamického nákupního systému (DNS) jako dodavatelé, jimž kvalifikaci prokazuje, sdělujeme následující.
  Jak správně uvádíte, § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) používá pouze pojem nabídka, resp. v odst. 6 pojem předběžná nabídka. Lze tedy mít za to, že na žádosti o účast se předmětné ustanovení neaplikuje.
  Přestože se na zadávání veřejných zakázek v DNS část čtvrtá ZZVZ, a tedy i § 107 ZZVZ, nepoužije, nedoporučovali bychom akceptovat situaci, kdy by nabídku v DNS podával dodavatel, který zároveň prokazoval část kvalifikace za jiné dodavatele při zařazení do DNS, společně s těmito dodavateli.
  Jako ideální řešení v této situaci spatřujeme uvádět ve výzvě k podání nabídky v DNS závazné pravidlo, že dodavatel, jehož prostřednictvím prokazovali další dodavatelé v DNS kvalifikaci, nesmí podat nabídku, pokud bude podána i těmito dodavateli v rámci konkrétního „minitendru“, přičemž by zadavatel odkázal na přiměřenou aplikaci § 107 odst. 4 a 5 ZZVZ, tedy že pokud tato situace nastane, bude z daného „minitendru“ tento dodavatel vyloučen. Možnost stanovení takového pravidla by vycházela z § 39 odst. 1 ZZVZ, dle něhož pokud nejsou zákonem stanovena pravidla pro průběh zadávacího řízení, určí si je zadavatel sám v souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ.

  Dílčí plnění na základě rámcové dohody

  27.05.2019 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké listiny je třeba vyhotovit pro případy dílčího plnění z Rámcové dohody (ve smyslu §131 ZZVZ) obvykle s cenou do 100tis bez DPH zadávaného postupem bez obnovení soutěže (kaskáda mimo NEN) a pak pro případy dílčího plnění zadávaného s obnovením soutěže - minitendrem v NEN. Je potřeba vyhotovit Protokol o otevírání obálek, jmenovat komisi, vyhotovit Zprávu o hodnocení nabídek (když kritériem je nejnižší nabídková cena a minitendru se účastní třeba jen jeden poskytovatel), Oznámení o výběru (musíme čekat 15 dnů na odvolání?), Písemnou zprávu zadavatele, atd.? Děkuji

  K dotazu ohledně rámcové dohody, uvádíme následující: Rámcovou dohodu (dále jen „RD“) upravuje část šestá zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Pravidla pro RD jsou tedy výslovně upravena v § 131 – 137 ZZVZ. Zadavatel může dle § 131 odst. 2 uzavřít RD pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má povinnost vyhotovit písemnou zprávu o zadávacím řízení, kterým byla uzavřena RD, nikoliv o každé veřejné zakázce, která bude posléze na základě RD zadána.
  Co se týče postupu bez obnovení soutěže mezi účastníky RD, řídí se tento postup podle pravidel, které zadavatel stanovil v zadávacích podmínkách a ze ZZVZ neplynou žádné další povinnosti. Zde upozorňujeme, že ZZVZ již neupravuje princip „kaskády a rotace“, ale nic nebrání zadavateli, aby nastavením zadávacích podmínek docílil stejného výsledku jako při použití principu „kaskády nebo rotace“ podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
  Postup s obnovením soutěže mezi účastníky se řídí § 135 ZZVZ. Podle § 135 odst. 1 písm. a) se pro podání a otevírání nabídek použijí § 107 – 110 ZZVZ obdobně. Zadavatel si v zadávací dokumentaci určí, zda bude přijímat nabídky v listinné nebo elektronické podobě a dále se řídí zmíněnými § 107 – 110 ZZVZ. Pokud tedy budou nabídky podávány v listinné podobě, je zadavateli v § 110 odst. 5 stanovena povinnost vyhotovit protokol o otevírání obálek s nabídkami. Povinnost jmenovat komisi ve spojení s RD není stanovena, stejně tak jako povinnost vyhotovit zprávu o hodnocení nabídek. Zadavatel má povinnost podle § 135 odst. 1 písm. d) oznámit výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům RD, kteří podali nabídku. Obsah takového oznámení není ZZVZ nijak specifikován, ale z odůvodnění by měl vyplývat důvod výběru – ve Vašem případě tedy, že dodavatel nabídnul nejnižší nabídkovou cenu, jelikož nejnižší nabídková cena je hodnotícím kritériem. Dle § 135 odst. 3 ZZVZ může zadavatel uzavřít smlouvu i před uplynutím 15 denní lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele. Rizikem zde je, že v případě, kdy účastník RD nesouhlasí s výběrem dodavatele a nebyla zachována lhůta pro podání námitek, může podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
  Závěrem, dodáváme, že ať už se jedná o postup s obnovením soutěže mezi účastníky, bez obnovení soutěže mezi účastníky, nebo jejich kombinací, má zadavatel dle § 137 ZZVZ povinnost odeslat oznámení o uzavření smlouvy na základě RD k uveřejnění podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od uzavření smlouvy, nebo od konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel výsledek uveřejňuje souhrnně.

  Zrušení zakázky v zavedeném DNS

  21.12.2018 V zavedeném DNS byla vyhlášená VZ, kdy nabídku podal pouze jeden dodavatel zařazený do DNS. Zadavatel odeslal oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele, který byl vyzván k podpisu smlouvy. Před podpisem smlouvy dodavatel oznámil, že dle technických parametrů (kde byla následně i zadavatelem zjištěná chybná specifikace) nemůže požadované prostředky ICT dodat, a tím pádem ani podepsat smlouvu. Jak má zadavatel postupovat v souladu se ZZVZ, když danou zakázku musí zrušit a již rozhodl o výběru dodavatele? Jaký se použije důvod zrušení VZ v DNS a jak bude znít oznámení o zrušení?

  Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému (DNS) je dle systematiky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) tzv. zvláštním postupem. Nejedná se tedy o zadávací řízení ve smyslu zákona, a proto se na postup zadavatele v rámci DNS nevztahují ustanovení pro zadávací řízení, není-li v zákoně či zadavatelem v zadávací dokumentaci řečeno jinak.
  Postup pro zrušení veřejné zakázky v DNS není nijak formálně upraven, proto není nutno naplnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 ZZVZ, a je možno zrušit takovou veřejnou zakázku i bez naplnění těchto důvodů (obdobně jako v případě veřejné zakázky malého rozsahu). V daném případě by bylo možné i analogicky využít důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ, tedy zaniknutí účasti v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení. V souladu se zásadami dle § 6 ZZVZ je však nutno oznámit takové zrušení všem dodavatelům, kteří v daném „minitendru“ podali nabídku.

  Pravidla zavedení DNS: předpokládaná hodnota a kritéria kvalifikace (§ 139)

  13.12.2018 Dobrý den, v případě, že zadavatel zavádí dynamický nákupní systém na dobu 4 let formou veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu, je povinen stanovit předpokládanou hodnotit veřejné zakázky? Ve vztahu k určení způsobu zadání zadavatel volí "nejpřísnější" režim zadávání dle ZZVZ a ve vztahu ke stanovení min. podmínek kvalifikace bude vycházeno z předpokládané hodnoty dílčí VZ, nikoliv předpokládaného hodnoty celého DNS. Děkuji za odpověď.

  Dle § 23 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je pro stanovení předpokládané hodnoty dynamického nákupního systému (DNS) rozhodná souhrnná výše všech veřejných zakázek, které mohou být v DNS zadány. Stanovení předpokládané hodnoty pak zadavateli určuje režim (nadlimitní, podlimitní apod.), ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě zavedení DNS je oproti standardnímu zadávacímu řízení stanovena v § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ povinnost uvést tuto předpokládanou hodnotu v zadávací dokumentaci. Jelikož zavedení DNS probíhá formou užšího řízení, jedná se tedy o zadávací řízení podléhající režimu ZZVZ odpovídajícímu jeho předpokládané hodnotě, je nutno i v případě nastavení podmínek účasti pro vstup do DNS postupovat dle odpovídající části zákona, v tomto případě dle části upravující nadlimitní režim. Nelze tedy v žádném případě vycházet z předpokládané hodnoty dílčí veřejné zakázky, nýbrž je nutno vycházet z předpokládané hodnoty DNS jako celku (viz § 23 ZZVZ). Po zavedení DNS se již jednotlivé veřejné zakázky zadávané v DNS neřídí žádným režimem dle zákona, neboť se jedná o tzv. zvláštní postupy a zadavatel při jejich zadávání postupuje dle § 141 ZZVZ. Nutno zdůraznit, že v těchto zvláštních postupech se již neřeší kvalifikace dodavatelů (tu zadavatel posuzuje při jejich zařazování do DNS), nýbrž pouze konkrétní nabídky na konkrétní plnění.

  DNS a aplikace § 122

  24.08.2017 Obracím s dotazem týkajícím se nového ZZVZ, konkrétně mi jde o DNS dle §§ 138 až 142 a nejkonkrétněji o zadávání veřejné zakázky dle § 141. Až doposud jsem se domníval, že před zadáním VZ v rámci DNS je nutné postupovat v souladu s § 122, tedy i v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 písm. c), a je tedy nutno vyzvat k předložení dokladů dle § 104 odst. 2. K mému milému překvapení jsem nedávno objevil přiložené stanovisko expertní skupiny MMR, dle kterého (viz poslední dva dstavce) „Zadávání veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému se pak řídí § 141 ZZVZ, který předložení informací a dokladů o skutečných majitelích nepožadují.“ a „Při zavádění dynamického nákupního systému, ani při zadávaní veřejných zakázek v dynamickém nákupním systému tak není zadavatel povinen vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.“. Pro vyloučení všech pochybností se proto raději ptám - je nutné před zadáním veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému vyžádat si předložení informací dle § 104 odst. 2, či nikoliv? Ptám se z toho důvodu, že v řadě případů je možné skutečného majitele doložit velmi snadno (často si může informace o skutečném majiteli ověřit/zjistit sám zadavatel z důvěryhodných veřejné přístupných registrů), v případě „zahraniční stopy“ ve vlastnické struktuře dodavatele se však často může jednat téměř o nemožné.

  Jak sám uvádíte, k otázce aplikace § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), se vyjádřila expertní skupina MMR, jež dospěla k závěru, že při zavádění dynamického nákupního systému nedochází k podání nabídek a výběru dodavatele, tedy nemůže dojít k uplatnění § 122 ZZVZ, neboť při zavádění DNS se do fáze výběru dodavatele zadavatel nedostává, a proto nemá povinnost vyžadovat informace a doklady o skutečném majiteli.

  V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek v rámci DNS se již nejedná o zadávací řízení (bylo ukončeno zavedením DNS), nýbrž o tzv. zvláštní postup. Na tento zvláštní postup se pak uplatní ustanovení výslovně uvedená v Hlavě III ZZVZ, resp. ve vztahu k dokladům se uplatní ustanovení uvedená v § 140 odst. 3 ZZVZ. Jedná se o pravidla uvedená v § 45 a v § 81 až 88 ZZVZ.

  Jak tedy vyplývá ze znění § 140 odst. 3 ZZVZ, ustanovení § 104 ani § 122 ZZVZ, se na zadávání veřejných zakázek v rámci DNS neaplikuje a zadavatel tedy není povinen požadovat po dodavateli, který je vybrán k podpisu smlouvy, údaje o jeho skutečném majiteli.

  Upozorňujeme však na povinnost od takového dodavatele vyžadovat před podpisem smlouvy originály nebo úředně ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, nikoliv však na základě § 122 ZZVZ, nýbrž na základě § 86 odst. 3 ZZVZ, který se na zadávání veřejných zakázek v DNS aplikuje. Tyto doklady zadavatel vyžaduje pouze tehdy, pokud je nemá již k dispozici, ať již z procesu zavádění DNS, nebo pokud již byla v rámci DNS smlouva s takovým dodavatelem podepsána a doklady již dříve vyžádány.

  DNS a předkládání dokladů o kvalifikaci

  24.08.2017 Dobrý den, rádi bychom Vás požádali o Vaše stanovisko k následujícím krokům v rámci DNS 1) Je nutné před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem v jednotlivé veřejné zakázce zadávané v DNS vyžádat si od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů kvalifikace dle § 86/3 ZZVZ. Pokud ano, k jakému datu mají být tyto doklady aktuální? (k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy). Je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky? 2) V rámci připravované migrace z Ezak na NEN, řešíme, zda je přijatelné na současném profilu pokračovat se zadáváním jednotlivých zakázek do momentu, kdy bude zavedeno DNS na NEN. Toto je rozhodný moment, po něm by docházelo jen k zadávání na NEN. Na Ezaku by se jen dokončila započaté řízení a následně by se DNS zrušilo. Cílem je najít způsob, jak migrací nenarušit běh DNS.

  Podle výkladového stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj, gestora zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel v rámci jednotlivých veřejných zakázek zadávaných v DNS před podpisem smlouvy vyžádá od vybraného dodavatele originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly dodavatelem předloženy v rámci zadávacího řízení, ve kterém byl zaveden DNS nebo v některé z předchozích veřejných zakázek zadaných v rámci DNS (jedná se o výklad § 140 odst. 3 ve spojení s § 86 odst. 3 ZZVZ).

  Co se týká další části dotazu, zda mají být tyto doklady aktuální k datu zařazení do DNS nebo k datu podpisu smlouvy, je třeba odkázat na předposlední větu § 140 odst. 3 ZZVZ (Pravidla pro předkládání dokladů podle § 45 a prokazování kvalifikace podle § 81 až 88 se použijí přiměřeně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému), přičemž podle § 86 odst. 5 ZZVZ „doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení“. Originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci, vyžadované zadavatelem před podpisem smlouvy v souladu s § 86 odst. 3 ZZVZ, by měly reflektovat stáří dokladů, jimiž byla tato kvalifikace prokazována a musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení. To však nevylučuje, aby byly mladšího data (mezi okamžikem zahájení zadávacího řízení a podpisem smlouvy může v případě DNS uplynout i několik let). V této souvislosti připomínáme, že podle věty první § 140 odst. 3 ZZVZ „Zadavatel může kdykoliv během doby trvání dynamického nákupního systému požadovat po dodavatelích zařazených v dynamickém nákupním systému předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky“ a podle věty čtvrté tohoto ustanovení „Zadavatel může rovněž u dodavatele zařazeného v dynamickém nákupním systému kdykoli v době trvání dynamického nákupního systému prokázat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5“.

  Co se týká další části dotazu, zda je u DNS nutné vyžadovat tyto originály nebo ověřené originály také elektronicky, uvádíme, že od 18.4.2017 organizační složky státu a centrální zadavatelé jsou povinni komunikovat s dodavatelem výhradně elektronicky, zasílání dokumentů v listinné podobě je (až na výjimky uvedené v § 211 odst. 3 ZZVZ ) vyloučeno. V této souvislosti upozorňujeme, že těmto dokladům, aby splňovaly podmínku originálu nebo ověřené kopie, nesmí chybět jejich ověření shody obsahu a ověřovací doložka, tak, jak je stanoveno v § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi. V opačném případě je nelze ze strany Zadavatele považovat za originály nebo ověřené kopie. Podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o konverzi“) platí, že konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě (i) do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, (ii) ověření shody obsahu těchto dokumentů a (iii) připojení ověřovací doložky, je nezbytné, aby doklady, (i) které nejsou vyhotovovány samotným dodavatelem, ale jinou osobou (například vysokou školou), a (ii) jsou zadavateli předkládány v elektronické podobě, splňovaly požadavek konverze podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona o konverzi.

  K druhému dotazu ohledně migrace DNS z elektronického nástroje EZAK na Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“), doporučujeme postupovat takto: Nejprve musí zadavatel oznámit, že jako svůj profil zadavatele zvolil NEN, což učiní uveřejněním formuláře CZ05, který je dostupný na portálu Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“). Následně provede k určitému datu převod DNS z EZAKu do NENu (např. k poslednímu dni měsíce ukončí DNS na EZAKu a od 1. následujícího měsíce „spustí“ DNS v NENu). Dále bude nezbytné, aby uveřejnil ve VVZ formulář F14 – Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací, případně, v případě podlimitní veřejné zakázky, formulář CZ04 – Oprava národního formuláře, a dále aby změnil URL adresu nástroje, na kterém bude DNS dostupný. Současně musí uveřejnit změnu zadávací dokumentace na profilu zadavatele v NENu, protože podle § 139 odst. 4 písm. c) ZZVZ v ní musí být uvedena informace o použitém elektronickém nástroji, na kterém je DNS zavedeno. Tyto kroky musí probíhat postupně, resp. musí být synchronizovány tak, aby byla dodržena pravidla ZZVZ a vyhlášky č. 168/2016 o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele a vyhlášky č. 260/2016 o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Tento postup je nezbytný, protože informace o dané veřejné zakázce, resp. DNS, nemohou být uveřejněny na dvou profilech zadavatele současně. Doporučujeme uveřejnit informaci o převodu DNS z EZAKu na NEN s dostatečným časovým předstihem na profilu zadavatele v EZAKu, aby dodavatelé byli o změně profilu včas informováni. Tato informace bude uveřejněna pouze ve formátu (.pdf) dokumentu, nikoli jako změna zadávací dokumentace.

  Soutěž o návrh vs. ZJPR-OŘ

  24.08.2017 Vedení města má zájem do budoucna zrekonstruovat bývalou budovu pivovaru-sladovny na multikulturní centrum, kde by sídlili ZUŠ, Muzeum, DDM, knihovna. Odhadovaná hodnota investice může být cca 200-300 mil. Kč. V současné době bychom rádi zahájili zadávací řízení na projektové činnosti. Vzhledem k tomu, že odpovědi od architektů či advokátních kanceláří se různí, jak v této fázi postupovat, zajímalo by nás, zda-li se musí zadavatel nutně vydat cestou soutěže o návrh a spolupracovat tak s Českou komorou architektů nebo zadat zjednodušené podlimitní řízení či otevřené řízení na služby (dle předpokládané hodnoty)? V případě, že se zadavatel vydá 2. cestou, může být podkladem takového zadávacího řízení úvodní studie zpracovaná architektem?

  ZZVZ jako takový umožňuje obě dvě cesty, tedy jak soutěž o návrh, tak zjednodušené podlimitní řízení (nebo i další, např. otevřené řízení). Druh zadávacího řízení by se měl odvíjet od očekáváného výsledku a od očekávaného způsobu plnění. Na základě soutěže o návrh můžete posuzovat jednotlivé návrhy, na základě ZPŘ budete muset akceptovat nejlepší nabídku. Bez ohledu na druh zadávacího řízení v případě architektonických nebo služeb projektanta musíte hodnotit nikoliv pouze na cenu, tedy musíte použít i jiná kritéria, než je pouze cena (§114 odst.3). Rád bych Vás upozornil ještě na jednu možnost, kterou má zadavatel v podlimitním režimu, a to je možnost volby jednacího řízení s uveřejněním (JŘSU) (bez jakéhokoli odůvodnění, bez nutnosti splnit nějaké podmínky – viz § 52, písm. b, bod 1.), které může částečně suplovat soutěž o návrh (protože můžete za dodržení pravidel zákona jednat v průběhu zadávacího řízení), pokud by šlo o zakázku, která by byla již v nadlimitním režimu, musely by být splněny podmínky pro použití JŘSU podle § 60, což by také pravděpodobně mohlo být naplněno (např. § 60 odst.1 písm. b nebo c).
  Pokud zadavatel očekává nějaké plnění a nemá zcela jasno, jak by měl výsledek v konečné podobě vypadat, doporučujeme využít nejenom výše uvedené způsoby zadávání, ale i další možnost, což je předběžná konzultace podle § 33 – ta dává zadavateli možnost zkonzultovat předmět zakázky i zadávací podmínky ještě před zahájením soutěže s odborníky i dodavateli a krom uvedeného by taková konzultace měla zadavateli pomoci i v kompletaci veškerých informací, které jsou podstatné pro přípravu a průběh zamýšleného zadávacího řízení a zamýšlený rozsah (předmět) zakázky.
  Musíte si tedy nejdříve vyhodnotit, zda máte nějaký plán a zda je dostatečně konkrétní, abyste mohli zahájit zadávací řízení, zda umíte konkrétně sdělit, co potřebujete nebo zda teprve vlastně chcete začít s nějakým prvotním návrhem, zda teprve dáváte dohromady informace o zamýšleném projektu a zda se teprve neseznamujete s možnostmi, které rekonstrukce takové budovy dává a zda teprve nevymýšlíte, jaké funkce (a v jakém rozsahu)by budova měla poskytovat. V takovém případě bych doporučil využít jak předběžných konzultací, tak i nějaké expertní konzultace o základních možnostech, funkcionalitách, parametrech, které by měla budova splňovat a až poté přistoupit buď již ke konkrétní zakázce na služby projektanta (v tom případě by mělo být zadání dostatečně konkrétní, aby byl předmět dostatečně popsán (ZPŘ, otevřené řízení) nebo aby bylo o čem jednat (JŘSU) a pokud nemáte alespoň rámcovou představu o budoucím vzhledu a základních parametrech budovy, asi by bylo vhodnější jít cestou soutěže o návrh.
  Drobnou obecnou pomůckou pro rozhodování může být: poptávám myšlenku – soutěž o návrh, poptávám konkrétní plnění – běžné zadávací řízení (včetně možného jednacího řízení s uveřejněním). Doplním o poznámku, že není nutné vždy přesně popsat předmět zakázky, ale je možné stanovit tzv. požadavky na výkon, funkci, tedy zjednodušeně řečeno musím jako zadavatel znát vstupy a požadované výstupy a požadovanou funkci budovy, potom takto mohu zadávat, ale samotné řešení je na dodavateli – posuzuji pouze, zda naplnil požadované parametry. Lze tak zadat i celkovou rekonstrukci budovy – vy stanovíte vstupní a výstupní parametry, požadované funkce a dodavatel stavby by zároveň vyhotovil i stavební projektovou dokumentaci. Takový postup může být ale v případě rekonstrukce budovy poměrně rizikový, protože bez velmi podrobného průzkumu nepůjde odhadnout rozsah nutné práce, takový postup je vhodnější pro novostavby, nikoliv pro rekonstrukce.
  Co se týká druhé části dotazu, ano, studie zpracovaná architektem může být jedním z podkladů pro zadání zakázky, nesmíte však zapomenout na vypořádání autorských práv a vyřešení problémů s případným autorským dozorem.

• ČÁST PÁTÁ Zjednodušený režim (§ 129)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Režim zadání VZ

  28.06.2019 Zakládá skutečnost, že předmětem veřejné zakázky jsou právní služby (dle přílohy č. 4 ZZVZ) povinnost realizovat tuto VZ výhradně ve zjednodušeném režimu dle § 129? Nebo je možné postupovat v příslušném režimu dle parametrů dané VZ.

  K dotazu, zda musíte zadávat právní služby ve zjednodušeném režimu, jenž se týká § 129 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) Vám sdělujeme:
  Ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174 ZZVZ, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
  I když formulace výše uvedeného ustanovení může nasvědčovat tomu, že zadavatel služby uvedené v příloze č. 4 musí zadávat ve zjednodušením režimu, není vyloučeno, aby zadavatel postupoval podle přísnějšího režimu a zadal tyto služby v režimu podlimitním nebo nadlimitním.

• ČÁST ČTVRTÁ Nadlimitní režim (§ 55 – § 128)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Závaznost předložených dokladů z nabídky (§ 83, § 88)

  11.03.2024 Pokud vybraný dodavatel splní profesní způsobilost prostřednictvím některých autorizovaných osob (např. autorizovaná osoba pro obor dopravní stavby, mosty, vodní hospodářství) je jeho povinnost tyto osoby použít i během samotné stavby nebo je může během realizace stavby nahradit jinými zaměstnanci se stejnou autorizací? Je nutné toto změnu hlásit zadavateli? Děkuji za odpověď.

  K dotazu, zda se musí autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci podílet i na realizaci veřejné zakázky a zda a za jakých okolností je možné tuto osobu nahradit jinou osobou se stejnou kvalifikací, uvádíme následující:

  Důležitou otázkou je, zda je autorizovaná osoba, která prokazuje kvalifikaci, poddodavatel nebo zaměstnanec dodavatele. V případě, že jde o poddodavatele, musí se dle § 83 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) podílet na plnění alespoň v rozsahu, ve kterém prokazoval kvalifikaci. V případě, že jde o zaměstnance dodavatele, spočívá odpovědnost za řádné plnění veřejné zakázky přímo na dodavateli, jakož i rozhodnutí o tom, jaké osoby k realizaci veřejné zakázky využije. Možnost výměny poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci v průběhu realizace plnění veřejné zakázky (pokud by k výměně došlo v průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen postupovat dle § 88 ZZVZ a oznámit změnu kvalifikace a předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci, pokud nejsou kumulativně splněny podmínky v § 88 odst. 1 písm. a) až c) ZZVZ), závisí na tom, zda si danou situaci zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě na plnění veřejné zakázky. Pokud by například zadavatel dle § 105 odst. 1 písm. b) ZZVZ požadoval předložení seznamu poddodavatelů a uvedení, které části veřejné zakázky budou kteří poddodavatelé plnit a případně by tento požadavek zohlednil i ve smlouvě pro případ výměny poddodavatele v průběhu realizace veřejné zakázky, musela by tato ujednání být, i při nahrazení poddodavatele, který prokazoval kvalifikaci, zohledněna. Podobná situace by nastala, pokud by autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci byla zaměstnancem dodavatele a ve smlouvě by byl stanoven postup pro situaci, kdy dodavatel v průběhu plnění veřejné zakázky ztratí kvalifikaci. V případě, že zadávací dokumentace ani smlouva na realizaci veřejné zakázky nijak nezohledňují výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace, může být autorizovaná osoba prokazující kvalifikaci nahrazena bez dalšího. Pokud je osoba prokazující kvalifikaci poddodavatelem, musí se na plnění veřejné zakázky podílet alespoň v rozsahu v jakém prokazovala kvalifikaci. Možnost výměny osoby, která prokazovala část kvalifikace závisí na tom, zda si zadavatel upravil v zadávací dokumentaci a ve smlouvě postup pro výměnu poddodavatele či ztrátu kvalifikace v průběhu plnění veřejné zakázky. V případě, že tato situace nijak zohledněna nebyla, je výměna poddodavatele či zaměstnance prokazujícího kvalifikaci možná bez dalšího.

  Možnost využití otevřeného řízení na uzavření smlouvy s rámcovými prvky (§ 55, § 131)

  06.02.2024 Dobrý den, chtěl bych se zeptat na využití otevřeného řízení - OŘ, zda je možné použít otevřené řízení u nadlimitní VZ na služby, za předpokladu, že jednotlivé služby (které jsou definované v ZD a ve smlouvě) budou fakturovány měsíčně podle skutečného plnění a s tím, že výkony jsou omezeny pouze maximálním limitem a není tedy jisté, zda budou po dobu trvání smlouvy všechny využity (např. u údržby zahrad - sekání maximálně 36krát za rok), nejedná se ovšem o rámcovou dohodu dle ust. § 131 ZZVZ. Pokud to možné je, jaké to má implikace na uveřejnění skutečně uhrazené ceny - nevadí, že skutečně uhrazená cena může být nižší než částka uzavřená ve smlouvě? Nebude tímto porušeno ust. § 222 ZZVZ? Velice Vám děkuji a přeji Vám hezký den.

  Otevřené řízení je možné použít k zadání nadlimitní veřejné zakázky (§ 55 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ZZVZ) i k uzavření rámcové dohody (§ 131 odst. 2 ZZVZ). Neshledáváme tudíž ve Vámi popsané situaci porušení či obcházení zákona. V zákoně není zakázáno, aby skutečně uhrazená cena byla nižší než částka uzavřená ve smlouvě. V § 222 ZZVZ je úprava změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Pokud budou Vámi zmíněné smluvní podmínky vůbec považovány za změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bude se pravděpodobně jednat o změny závazku vyhrazené podle § 100 odst. 1 ZZVZ a tedy přípustné (§ 222 odst. 2 ZZVZ). Podle tohoto ustanovení mají být podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a nesmí být změněna celková povaha veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Na Dni s veřejnými zakázkami, které pořádalo MMR v červnu 2023, byly jedním z témat Rámcové dohody vs. Veřejné zakázky s rámcovým prvkem. Prezentace k tomuto tématu je dostupná na tomto odkazu http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2023/06/RD-vs-r%C3%A1mcov%C3%A9-VZ.pptx. Lze upozornit na to, že rozhodovací praxe (Tisková zpráva ÚOHS) u tohoto typu smluv akcentuje nutnost určitým způsobem ohraničit možnost jejich využívání obdobným způsobem, jako v případě rámcových dohod, a to zejména limitováním doby, na kterou jsou sjednány, či maximálním objemem plnění.

  Mimořádně nízká nabídková cena § 113 ZZVZ

  08.01.2024 Dobrý den. Obracím se na Vás s dotazem, který se týká MNNC a sice § 113 odst. 2 bod b. Pokud definuji v zadávací dokumentaci, že za nabídku obsahující mimořádně nízkou nabídkovou cenu bude považována taková cenová nabídka, jejíž celková cenová úroveň bude o více než 45 % nižší než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek. Je tento způsob určení MNNC správný? Pokud k VZ obdržím pouze dvě nabídky z nichž jedna bude mnohonásobně (např. 400 %) převyšovat předpokládanou hodnotu, tak druhá nabídka, jejíž nabídková cena je o 5 % nižší než předpokládaná hodnota VZ, bude muset být vyhodnocena jako MNNC. MNNC definovaná jako průměr nabídkových cen v tomto případě zcela selže. Vydalo MMR k danému, tedy užívání kritéria ostatních nabídkových cen pro posouzení MMNC, nějaké stanovisko či metodiku? Či existuje nějaký článek, či literatura, která tuto oblast řeší? Našla jsem stanovisko ÚOHS S12/2013, které se týká ZVZ. Je možné toto stanovisko aplikovat i na ZZVZ? Mnohokrát Vám děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) umožňuje dle § 113 odst. 2 stanovit v zadávacích podmínkách mimořádně nízkou nabídkovou cenu, např. podle procentuálního snížení oproti průměrné nabídkové ceně v zadávacím řízení. Doporučujeme však v takové situaci stanovit minimální počet nabídek nutných pro stanovení průměru, jelikož v případě mála či dokonce pouze dvou nabídek nebude takový postup funkční. Je rovněž možné využít jiné způsoby určení mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 2 ZZVZ. Je například možné použít procentuální odchylku od předpokládané hodnoty nebo odchylku od ceny ve standardizovaném ceníku.

  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s číslem jednacím S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu rozdílně od současného zákona. Základní principy smyslu a fungování mimořádně nízké nabídkové ceny zůstávají stejné, ale právní úprava je odlišná a nedoporučujeme tedy příliš se spoléhat na toto rozhodnutí. Pro detailnější seznámení s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny zle doporučit komentáře k ZZVZ.

  Lze shrnout, že zadavatel může způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny stanovit tak, že určí odchylku od průměrné nabídkové ceny v zadávacím řízení. Měl by však v takovém případě rovněž stanovit minimální počet nabídek nutných pro použití této metody. Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže S12/2013/VZ-11730/2013/521/VČE se vztahuje k již neúčinnému zákonu a nedoporučujeme tedy příliš se na toto rozhodnutí spoléhat. V souvislosti s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny lze doporučit využití komentářů k ZZVZ, případně školení zabývající se mimořádné nízkou nabídkovou cenou.

  V rámci odboru strategií práva a elektronizace veřejných zakázek též pravidelně školíme školení zaměřená na mimořádně nízkou nabídkovou cenu, které srozumitelně pokrývá problematiku mimořádně nízké nabídkové ceny. Momentálně nejsou vypsány žádné termíny, ale tento rok bude toto téma s největší pravděpodobností ještě školeno. Na našich stránkách (odkaz zde) je rovněž k dispozici prezentace ke školení na mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

  Prokázání oprávnění k podnikání účastníkem ZŘ (§ 77; § 46)

  08.12.2023 Dobrý den, dodavatel předkládá v nabídce ke splnění profesní způsobilosti výpis z živnostenského rejstříku, přičemž živnostenské oprávnění má v době administrace veřejné zakázky přerušené, a to s pevně stanoveným termínem (dobou platnosti oprávnění). Lze tento dokument (výpis z živnostenského rejstříku) shledat a přijmout jako dostačující k prokázání splnění profesní způsobilosti. Děkuji.

  Na základě dotazu, zda může účastník zadávacího řízení prokázat profesní způsobilost výpisem z živnostenského rejstříku i když má živnostenské oprávnění přerušené, uvádíme následující:

  Účastník zadávacího řízení musí prokázat profesní způsobilost spolu s podáním nabídky (viz. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-R0035/2021/VZ-10446/2021/161/JSu). Nesplňuje-li tedy účastník zadávacího řízení profesní způsobilost již ve lhůtě pro podání nabídek, nemůže vzniklou situaci zhojit tím, že bude profesní způsobilost splňovat později. V dané situaci by tedy byl naplněn důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  Jedinou možnost, jak i přesto splnit profesní způsobilost by účastník zadávacího řízení měl, pokud by zadavatel akceptoval doplnění kvalifikace účastníka v rámci postupu dle § 46 a požádal o doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek může zadavatel dle § 46 odst. 2 ZZVZ požadovat doplnění, pročež se takové doplnění nepovažuje za změnu nabídky a skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti (tedy k prokázání profesní způsobilosti ve smyslu § 77 odst. 2 písm. a) zákona v rovině oprávnění k podnikání v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění veřejné zakázky) mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

  V případě, že by zadavatel zvolil takový postup doporučujeme zvýšenou pozornost v souvislosti s dodržením zásady přiměřenosti a zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ. Lze shrnout, že účastník zadávacího řízení prokazuje profesní způsobilost spolu s podáním nabídky, nemůže ji tedy prokázat, pokud ji nabude až po skončení lhůty pro podání nabídek. Účastník zadávacího řízení by mohl profesní způsobilost prokázat později pouze, pokud by byl zadavatelem vyzván k doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti dle § 46 ZZVZ.

  Nezahrnutí 4 položek ve výkazu výměr do vzorce pro výpočet nabídkové ceny (§ 46, § 124)

  30.10.2023 Při hodnocení nabídek nadlimitní VZ na dodávku fotovoltaiky jsme byli upozorněni, že ve výkazu výměr projektanta je chyba, když 4 položky výkazu výměr nejsou zahrnuty do vzorce na součet konečné ceny. Zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel 14 nabídek, kdy po bližší kontrole větší část nabídek obsahovala tuto chybu (včetně nabídek na 1. a 2. místě pořadí). Hodnotící komise konstatovala, že pokud by došlo k přepočítání nabídkových cen a odstranění početní chyby, nedošlo by ke změně pořadí hodnocení. Zadavatel si není jistý, jak má dále postupovat: - smlouvu musí uzavřít na cenu uvedenou v nabídce (komise nemůže upravovat nabídkové ceny v rámci hodnocení) - má zákonný důvod ke zrušení zadávacího řízení - v případě, že by nedošlo ke změně pořadí nabídek, je možné uzavřít smlouvu a rozdíl řešit dodatkem - je možné v tomto případě uzavřít smlouvu, když vybraný dodavatel bude souhlasit s tím, že předmět VZ vykoná za nabídnutou cenu (a přijde o nižší desítky tisíc).

  Na dotaz, jak reagovat na situaci, kdy účastník zadávacího řízení nezahrnul do celkové nabídkové ceny některé položky výkazu výměr, sdělujme, že na základě § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) „Po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak“.

  Dle § 46 odst. 3 ZZVZ se oprava položkového rozpočtu považuje za objasnění, ale pouze, pokud tím není dotčena celková nabídková cena.

  Celkovou nabídkovou cenu tedy již není možné ve fázi hodnocení nabídek měnit ani v případě, že se účastník zadávacího řízení pouze dopustil početní chyby. Cenu jednotlivých položek je možné měnit prostřednictvím objasnění dle § 46 odst. 3 ZZVZ tak, aby se celková nabídková cena nezměnila a byl zahlazen rozpor vzniklý chybou účastníků.

  Smlouvu s vybraným dodavatelem musí zadavatel dle § 124 odst. 4 ZZVZ uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele. Smlouva tedy musí být uzavřena na nabídkovou cenu, kterou vybraný dodavatel uvedl v nabídce. Pokud by změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud tedy změna nepřesáhne limity změny de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ a se změnou celkové nabídkové ceny nedošlo ke změně pořadí hodnocení, bylo by následně dle našeho názoru možné prostřednictvím dodatku provést uvedenou změnu závazku ze smlouvy. Je však třeba zdůraznit, že zadavatel není povinen změnu de minimis provést, je to pouze možnost, kterou dodavatel nemůže vymáhat.

  Dodavatel by musel smlouvu uzavřít bez jistoty, že nabídková cena bude následně navýšena. Vámi popsaná situace dle našeho názoru nevytváří žádný důvod pro zrušení zadávacího řízení dle § 127. Lze shrnout, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek již není možné měnit nabídku a tedy ani celkovou nabídkovou cenu. Je pouze možné upravit jednotlivé položky dle § 46 odst. 3 ZZVZ, pokud tím celková nabídková cena nebude dotčena a napravit rozpor vzniklý chybou účastníka při vytváření nabídky nebo následně cenu navýšit prostřednictvím změny závazku ze smlouvy de minimis dle § 222 odst. 4 ZZVZ.

  Prohlídka místa plnění - společná nebo individuální (§ 97)

  16.10.2023 Dobrý den, sektorový zadavatel v rámci zadávacího řízení umožní prohlídku místa plnění. Zároveň hodlá provést elektronickou aukci. Podle § 120 odst. 1 pak zadavatel postupuje v zadávacím řízení tak, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat. 1) Může být ve výše popsaném případu prohlídka v rámci otevřeného řízení s aukcí uspořádána v jeden termín pro všechny zájemce najednou nebo musí být s každým zájemcem individuálně (tj. aby se nemohli vzájemně identifikovat)? Prohlídka se v tomto případě koná v průběhu lhůty pro podání nabídek. 2) Může být ve výše popsaném případu prohlídka v rámci jednacího řízení s uveřejněním s aukcí uspořádána v jeden termín pro všechny zájemce najednou nebo musí být s každým zájemcem individuálně? Prohlídka se v tomto případě koná v průběhu lhůty pro podání (prvních) předběžných nabídek, tj. už jen pro dodavatele, kteří splnili kvalifikaci. Děkuji.

  Prohlídka místa plnění je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) upravena především v § 36 odst. 6 a § 97. Tato úprava pojímá prohlídku místa plnění jako dobrovolný nástroj zadavatele. Pokud jej zadavateli využije (v případě, že je to vhodné), tak se musí řídit pravidly určenými pro její uskutečnění. Jedná se především o dodržení lhůt stanovených v § 97 ZZVZ (v případě podlimitní veřejné zakázky lhůt podle § 54 odst. 6 ZZVZ). Je také důležité, aby při organizování prohlídky místa plnění byly dodrženy zásady podle § 6 ZZVZ, tedy především zásady transparentnosti a rovného zacházení. Pakliže je potřeba dodržet ustanovení § 120 odst. 1 ZZVZ a zajistit, aby se do ukončení elektronické aukce nemohli její účastníci vzájemně identifikovat, je nutné pořádat prohlídku místa plnění pro účastníky zadávacího řízení separátně (za dodržení zákonem vyžadovaných lhůt, zásady rovného zacházení a v případě ústní komunikace při zajištění dostatečného zdokumentování této komunikace prostřednictvím vhodných prostředků). Obdobné je to i v případě jednacího řízení s uveřejněním, kdy se prohlídka místa plnění bude konat v průběhu lhůty pro podání předběžných nabídek.

  Jednotné evropské osvědčení - JEO v užším řízení (§ 87)

  13.10.2023 Dobrý den, zadáváme významnou nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce formou užšího řízení. V rámci podaných žádostí o účast zadavateli dorazilo 7 žádostí, přičemž téměř všichni prokazují svoji kvalifikaci formou jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (dále jen "JEO"). Zadavatel tedy místo konkrétních dokladů o kvalifikaci, které by řádně posoudil, obdržel pouze tato "čestná prohlášení". Vzhledem k finančnímu objemu zakázky a rozsahu kvalifikace by zadavatel rád viděl konkrétní doklady o kvalifikaci tak, aby měl postaveno na jisto, že k podání nabídek vyzve skutečně jen kvalifikované dodavatele. V opačném případě užší řízení ztrácí svůj účel. Dotazy tedy zní: 1) Má zadavatel nějakou zákonnou možnost, jak si v užším řízení od dodavatelů ve fázi posuzování kvalifikace vyžádat konkrétní doklady o kvalifikaci? 2) JEO zahrnuje část V "Snížení počtu kvalifikovaných zájemců". Řeší tato část výhradně snížení počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ nebo se vztahuje i na podmínky kvalifikace v užším řízení a každý účastník zde musí vyplnit, zda a jak jednotlivé požadavky kvalifikace splňuje? Mnohokrát děkuji.

  Dle § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) se JEO rozumí písemné čestné prohlášení dodavatele o prokázání jeho kvalifikace, a to i prostřednictvím jiné osoby, nahrazující doklady vydané orgány veřejné správy nebo třetími stranami na formuláři zpřístupněném v informačním systému e-Certis. Jednotné evropské osvědčení – JEO pro veřejné zakázky potvrzuje splnění podmínek účasti, případně kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Zadavatel může v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat účastníka zadávacího řízení k doplnění nebo vysvětlení předložených dokladů, pokud u něj vzniknou nějaké nejasnosti, a to i v případě, pokud je kvalifikace prokazována prostřednictvím JEO. Pokud účastník zadávacího řízení požadované doklady ve stanovené lhůtě nedoloží nebo doklady ve stanovené lhůtě nevysvětlí nebo nedoplní, může být zadavatelem ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 2 ZZVZ vyloučen.

  Bez ohledu na výše uvedené není účastník zadávacího řízení, v souladu s § 45 odst. 4 ZZVZ, povinen předložit zadavateli další doklady nebo poskytnout informace, které jsou veřejně dostupné (vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup), a to prostřednictvím bezplatného přístupu do vnitrostátní databáze členského.

  V rámci JEO je ale v takovém případě nezbytné uvést internetovou adresu a identifikační údaje dané databáze, a pokud je to nezbytné, učinit taktéž prohlášení o souhlasu s poskytnutím údajů z příslušné databáze tak, aby bylo zcela zřejmé, kde jsou požadované informace k dispozici. Přístup do databáze musí být bez omezení umožněn všem zadavatelům bez ohledu na skutečnost, ze kterého členského státu daný zadavatel pochází. Účastník zadávacího řízení může na žádost zadavatele o předložení dokladů, které osvědčují skutečnosti obsažené v JEO odpovědět, že tyto doklady zadavateli předložil v jiném zadávacím řízení včetně identifikace tohoto zadávacího řízení (viz § 87 odst. 3 ZZVZ). Ze smyslu právní úpravy však vyplývá, že tak může učinit pouze tehdy, pokud jsou údaje uvedené v těchto dokladech nadále platné.

  Ke další části dotazu, týkající se snížení počtu kvalifikovaných zájemců, sdělujeme, že tato část se týká pouze snižování počtu účastníků zadávacího řízení dle § 111 ZZVZ. V daném oddíle každý z účastníků zadávacího řízení vyplní, jakým způsobem naplňuje podmínky pro postup podle § 111 ZZVZ stanovené v zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. Upozorňujeme však, že v případě užšího řízení nelze postup podle § 111 ZZVZ použít, a to dle odstavce 5 daného ustanovení. Aplikace § 111 ZZVZ je možná u užšího řízení pouze v případě sektorových veřejných zakázek (§ 163 odst. 1 ZZVZ) a veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 200 odst. 1 ZZVZ).

  Jednotné evrospké osvědčení pro VZ (§ 46; § 86 - 87)

  09.10.2023 Dovoluji se na Vás obrátit s prosbou o radu. Zadavatel vyhlásil nadlimitní veřejnou zakázku na služby v otevřeném řízení a obdržel nabídku v níž účastník doložil základní a profesní způsobilost prostřednictvím seznamu kvalifikovaných dodavatelů a dále doložil jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky. Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval mj. prokázat technickou kvalifikaci: seznam významných služeb. Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?

  Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky je upraveno v § 86 odst. 2 a v § 87 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Jedná se o transpozici čl. 59 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

  Lze vysledovat, že slouží k nahrazování dokladů (písemným čestným prohlášením), které mají být v zadávacím řízení předloženy.

  Není však vyloučeno, aby i v samotném jednotném evropském osvědčení byly uvedeny informace, které bude moci zadavatel považovat za předložení údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které prokazuje splnění požadovaných kritérií kvalifikace. Pokud by v předmětném jednotném evropském osvědčení pro veřejné zakázky byl fakticky seznam významných služeb uveden, jednalo by se o dostačující prokázání.

  Z Vámi uvedených informací vyplývá, že v posuzovaném případě k tomu nedošlo. Vzhledem k tomu, že předložení seznamu významných služeb bylo v nabídce nahrazeno, prohlášením „že dodavatel splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr“, nebyla dosud (doklady o kvalifikaci) kvalifikace prokázána.

  Zároveň však z pohledu zadavatele nemůže dojít ihned k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Dodavatelům zákon garantuje oprávnění „nahrazovací“ jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v nabídkách využívat (§ 86 odst. 2 ZZVZ). Na základě výzvy zadavatele (§ 46 ZZVZ) má však dojít k předložení samotných údajů, dokladů, modelů nebo vzorků, které splnění požadovaných kritérií kvalifikace prokazují.

  K Vašemu dotazu „Má se za to, že účastník jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky prokázal i požadovanou technickou kvalifikaci když v části IV. tohoto dokumentu odpověděl, že splňuje všechna požadovaná kvalifikační kritéria pro výběr?“ uvádíme, že takovouto právní domněnku či fikci ZZVZ nestanoví.

  Mínusové položky ve stavebním rozpočtu (§ 103)

  12.09.2023 Dobrý den, připravujeme zadávací řízení na demolici objektů. K demolici je vyhotovena projektová dokumentace. Ve výkazu výměr je uvedena i mínusová položka, kdy se počítá s tím, že dodavatel vybourané železo a kovy využije k jejich výkupu. Můj dotaz zní, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu, který je součástí zadávací dokumentace, bylo nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem. Děkuji.

  K otázce, zda je možné, aby součástí položkového rozpočtu veřejné zakázky, jejímž předmětem je poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek – demolice budov a jiných staveb, bylo i nacenění následného odprodeje kovů dodavatelem, uvádíme následující:

  Dle našeho názoru žádné z ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nebrání tomu, aby součástí položkového rozpočtu byl odprodej kovů, ze kterého by výtěžek šel zpět do rozpočtu veřejné zakázky. V dané situaci je také důležité, zda je odprodej materiálu dodavatelem provádějícím demolici běžnou obchodní praktikou. Pokud ano, tak je možné do plnění veřejné zakázky zahrnout i odprodej kovů z demolice dodavatelem.

  V případě, že by odprodej materiálu z demolice objektu standardně nebyl součástí činnosti dodavatele, který se zabývá demolicí objektů, by stanovení takové povinnosti bylo problematické, jelikož by v rozporu se zásadou přiměřenosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ) a se zásadou zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) výrazně a bezdůvodně zužovalo okruh možných dodavatelů. Do plnění veřejné zakázky by byla zahrnuta činnost, která standardně není součástí předmětu veřejné zakázky a byli by tak zvýhodněni dodavatelé, kteří se touto činností zabývají. Danou situaci by bylo možné řešit jinak, například rozdělením veřejné zakázky na části.

  Lze shrnout, že zahrnutí položky odprodeje vybouraného železa a dalších kovů dodavatelem do položkového rozpočtu je možné. Nicméně taková činnost nesmí být neobvyklou činností v souvislosti s demolicí objektů, jinak by byl předmět veřejné zakázky nepřiměřeně rozšířen.

  Nepřímý skutečný majitel (§ 122)

  30.08.2023 Při kontrole skutečného majitele vybraného dodavatele dle § 122 odst. 5 ZZVZ je v Částečném výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů uvedeno: "Povaha postavení skutečného majitele: Nepřímý skutečný majitel; Skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb." Pojem nepřímý skutečný majitel je matoucí a jeho definice není ani v ZZVZ ani v zákoně č. 37/2021 Sb. uvedena. Dotaz zní, co pojem nepřímý skutečný majitel znamená, a jaký to má vliv na ověření skutečného majitele.

  K pojmu nepřímý majitel jsou dostupné informace z webových stránek Ministerstva spravedlnosti: https://esm.justice.cz/ias/issm/napoveda#primyNeprimySm. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) je požadavek na zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele upraven v § 122 odst. 5. Zde je stanoveno, že zadavatel zjistí údaje o skutečném majiteli v případě české právnické osoby z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Z uvedeného vyplývá, že tento požadavek na zjištění skutečného majitele bude splněn, i když je v evidenci skutečných majitelů tento skutečný majitel označen jako nepřímý. Ve vztahu k využívání veřejné či neveřejné části této evidence lze uvést, že zpravidla bude dostačující výpis z veřejné části evidence. Nelze ovšem vyloučit, že by konkrétní okolnosti (například při podezření, že ke střetu zájmů dochází) vyžadovaly větší rozsah informací a tedy výpis z části neveřejné.

  Počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení ZD a zaknihované akci (§ 48, § 98)

  25.07.2023 Dobrý den, prosím o zodpovězení dvou dotazů, na které jsem nikde nenašla odpověď. 1. Dle § 98 ZZVZ je lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení ZD 8 pracovních dnů (5 + 3), nicméně, od kterého dne se tato lhůta počítá? Řekněme, že lhůta pro podání nabídek je 10. 7. 2023 v 8:00 hod. Bude tedy posledním dnem, kdy je možné zaslat zadavateli žádost o vysvětlení ZD 28. 6. 2023 (tedy prvním dnem pro odpočet 8 dnů je den předcházející lhůtě pro podání nabídek), nebo je tímto posledním dnem 29. 6. 2023, tedy lhůta se počítá včetně 10.7.2023? 2. Dle § 48 odst. 7 ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Jak se pohlíží na skutečnost, kdy účastník ZŘ je společností s ručením omezeným, ale je vlastněn akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie. Vykládá se toto ustanovení výlučně směrem k účastníku, tedy společnost s ručením omezeným, byť vlastněná akciovou společností bez zaknihovaných akcií nemůže být vyloučena? Děkuji Vám velice za zodpovězení mých dotazů.

  K dotazům sdělujeme následující.

  1. Zpětné počítání lhůty pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace po dni rozhodném pro její počátek, tzn. od kterého dne se počítá lhůta pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace

  Lhůta pro vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je počítána zpětně od uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Na takový případ lze aplikovat pravidla podle obecné judikatury (rozhodnutí NS z 21. 4. 2004 zn. 21 Odo 783/2003), z níž plyne, že den rozhodný pro stanovení lhůty počítané „zpětně“ se do ní nepočítá. V tomto případě platí, že do počtu dnů, po které musí být uveřejněno vysvětlení zadávací dokumentace, se nepočítá poslední den lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. U Vašeho případu by tedy posledním dnem pro zaslání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace bylo 28. 6. 2023.

  2. Aplikace § 48 odst. 7 ZZVZ, pokud účastník ZŘ, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, ale nemá vydány výlučně zaknihované akcie

  Dle daného ustanovení zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Pokud by se jednalo o společnost s ručením omezeným, která je vlastněna akciovou společností, která nemá výlučně zaknihované akcie, nedošlo by k aktivaci tohoto ustanovení, neboť toto dopadá pouze na osobu účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností, což ve Vámi uváděném případě není.

  Podání žádosti o účast a současné prokazování kvalifikace za jiného účastníka (§ 58, § 107)

  21.07.2023 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k posouzení žádostí o účast v užším řízení, a to k podání žádosti o účast při současném prokazování kvalifikace jinému účastníkovi jako jiná osoba. Může účastník podat samostatnou (svoji) žádost o účast a být zároveň v pozici jiné osoby prokazující kvalifikaci v jiné žádosti o účast jinému účastníkovi? Kdy takového účastníka vyloučit (nebo vyloučit oba?), aby nebylo porušeno pravidlo uvedené v § 107 odst. 4 ZZVZ "jeden účastník = jedna nabídka"? Až poté, co oba účastníci podají nabídky po vyzvání k podání nabídky dle § 58 odst. 4 ZZVZ, protože nemožnost účasti ve více žádostech o účast ZZVZ neuvádí? Děkuji za vysvětlení a jsem s pozdravem

  K dotazu, kdy má zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, který prokazuje kvalifikaci jinému účastníkovi, přičemž je zároveň sám účastníkem, uvádíme následující:

  V § 107 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je v této souvislosti zmíněna pouze nabídka, nikoli žádost o účast. Účastníka je tedy možné vyloučit až poté, co podá nabídku v zadávacím řízení, ve kterém zároveň prokazuje kvalifikaci jiného účastníka. Kvalifikaci jinému účastníkovi může prokazovat i po vyloučení. Tento jiný účastník pak už nemůže být vyloučen z důvodu, že osoba, která mu prokazuje kvalifikaci, rovněž podala nabídku na stejnou veřejnou zakázku. Lze shrnout, že vyloučen má být pouze účastník, který prokazuje kvalifikaci jinému a zároveň podává nabídku, a to až po podání nabídky.

  Předložení vzorků - prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (§ 83)

  28.06.2023 Dobrý den, v zadávací dokumentaci máme požadavek na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, tj. předložení vzorků. Tyto vzorky nebudou hodnoceny, jsou pouze k prokázání technické kvalifikace. Jiné požadavky na technickou kvalifikaci nemáme, profesní způsobilost chceme pouze dle § 77 odst. 1 ZZVZ , tj. předložení výpisu z obchodního rejstříku. Proto nám vyvstala pochybnost, zda do zadávací dokumentace psát ustanovení o možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob dle § 83 ZZVZ. Tj. můj dotaz je, zda lze technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ prokázat prostřednictvím jiných osob, nebo zda tuto možnost do zadávacích podmínek vůbec nedávat. Děkuji

  Zadavatele nemůže přímo vyloučit možnost prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob, to je dáno přímo ze zákona dle § 83 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a není tedy třeba tuto možnost uvádět zvlášť v zadávací dokumentaci. Tato jiná osoba dle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ, kterou dodavatel prokazuje kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, poskytuje plnění určené přímo k plnění veřejné zakázky, případně věci nebo práva, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rozsahu, v jakém jiná osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.

  V případě předložení vzorků dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ však půjde zřejmě o tuto zákonem předvídanou situaci a osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění jako poddodavatel, přičemž toto plnění musí odpovídat předloženým vzorkům. Zadavatel však může stanovit, že některé významné činnosti musí být plněny přímo vybraným dodavatelem dle § 105 odst. 2 ZZVZ a v takovém případě je prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob do jisté míry omezeno; jelikož jiná osoba nemůže prokázat kvalifikaci, pokud se zároveň v míře, ve které kvalifikaci prokazuje, nemůže podílet na plnění veřejné zakázky.

  K uvedenému shrnujeme, že:

  • dodavatel má právo na prokázání části kvalifikace jinou osobou přímo podle § 83 ZZVZ, proto není nutné tuto možnost uvádět v zadávacích podmínkách,
  • při prokázání kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ to bude prakticky znamenat, že tato jiná osoba prokazující kvalifikaci bude i osobou poskytující plnění,
  • pokud zadavatel má zájem na tom, aby bylo plnění poskytnuto přímo vybraným dodavatelem a jedná se o významnou činnost, může postupovat dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

  Podmínky provedení elektronické aukce (§ 120)

  15.06.2023 Dobrý den, v zadávacích podmínkách otevřeného řízení máme uvedeno, že bude provedena elektronická aukce. Je v takovém případě zadavatel povinen aukci vždy uspořádat (dokonce i když je pouze 1 účastník řízení) nebo je uspořádání el. aukce pouze možnost a ne povinnost? A pokud si zadavatel v zadávacím řízení vyhradí, že po hodnocení nabídek provede elektronickou aukci, je nutné aukci vždy uspořádat? Nebo se může zadavatel rozhodnout např. na základě počtu nabídek? Týká se otevřeného řízení a jednacího řízení s uveřejněním. Děkuji za radu.

  Na dotaz, zda v případě, že je v zadávacím řízení pouze jediný účastník a zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce, by provedení elektronické aukce v takové situaci postrádalo smysl a rovněž nehrozí, že by takovým postupem zadavatele byl účastník zadávacího řízení poškozen. Elektronická aukce je součástí procesu hodnocení nabídek a toto ustanovení se tedy vztahuje i na elektronickou aukci. V řízení s jedním účastníkem tedy zadavatel nemusí provést elektronickou aukci nikdy, neboť může být zadavatelem vybrán bez hodnocení v souladu s § 122 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). 

  Pokud je v zadávacím řízení více než jeden účastník a zadavatel si vyhradil provedení elektronické aukce, je zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti povinen elektronickou aukci provést, pokud zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude provedena elektronická aukce. V takovém případě se nejedná pouze o možnost provedení elektronické aukce. Zadavatel, který si v zadávacích podmínkách stanovil provedení elektronické aukce, se však za určitých podmínek může později rozhodnout, zda aukci provede i v zadávacím řízení s více účastníky. Zadavatel si tak v zadávacích podmínkách může určit, že elektronická aukce bude provedena za splnění stanovených podmínek. Takovou podmínkou může být i například minimální počet podaných nabídek či minimální počet účastníků, kteří splnili podmínky účasti.

  Podpis dokladů při prokazování technické kvalifikace (§ 79)

  18.05.2023 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda z nějakého ustanovení ZZVZ, případně z rozhodovací praxe ÚOHS, plyne požadavek na to, aby doklady předkládané k prokázání technických kvalifikačních předpokladů zejména podle § 79/2 písm. b), c), d) byly podepsány dodavatelem, případně konkrétními techniky například při požadavku na předložené životopisů? Jde mi o konkrétně o případy, kdy zadávací dokumentace požadavek na podpis dokumentů neobsahuje, tj. uvádí například pouze, že má být předložen seznam referenčních zakázek, které musí splňovat XY bodů, ale o podpisu seznamu referenčních zakázek se zadávací dokumentace nezmiňuje. V návaznosti na to se pak druhý dotaz týká povinnosti předložit originály dokladů k prokázání kvalifikace před podpisem smlouvy. V případě, že by doklady k prokázání technické kvalifikace zmiňované výše být podepsány nemusely (zadavatel tak v ZD nestanovil), je správný postup, kdy zadavatel nepožaduje opětovné předložení nepodepsaného dokladu před podpisem smlouvy, protože považuje dokument předložený v nabídce (bez podpisu) už za originál? Děkuji za odpověď. AP

  K dotazu, zda musí být doklady, kterými dodavatel prokazuje splnění technické kvalifikace, podepsány dodavatelem v případě, že zadávací dokumentace tento požadavek neobsahuje, uvádíme následující:

  Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je podpis vyžadován pouze pro právní jednání. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v žádném ustanovení nestanoví povinnost dodavatele podepisovat doklady osvědčující technickou kvalifikaci.

  V případě dokumentů, jejichž původcem je dodavatel a které dodavatel odešle v elektronickém nástroji není podpis nutný a takové dokumenty jsou navíc originály elektronických dokumentů. Pokud se tedy jedná například o seznam referenčních zakázek dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, není důležitý podpis ale to, že dodavatel je původcem dokumentu. V případech, kdy doklady osvědčují skutečnosti, které neprokazuje přímo dodavatel, například v případě osvědčení objednatele o poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ, bude nutný podpis objednatele.

  Ohledně vaší druhé otázky týkající se podpisu dodavatele u originálů a osvědčených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ platí stejné pravidlo, pokud jde o elektronický dokument, jehož původcem je dodavatel a který dodavatel odešle v elektronickém nástroji, jedná se o originál.

  Lze tedy shrnout, že dodavatel nemusí podepisovat doklady, kterých je původcem a které odešle v elektronickém nástroji. Takové doklady jsou originály dokladů. U jiných dokladů může být požadován podpis jiné osoby, která potvrzuje splnění některé části kvalifikace.

  Přiměřenost požadavku na specializaci ŽO - "Výkon zeměměřičských činností" naproti běžnému provádění staveb (§ 77)

  02.05.2023 Dobrý den, v rámci podlimitní VZ na stavební práce požadujeme u profesní způsobilosti ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" a také ŽO "Výkon zeměměřičských činností". Uchazeč o VZ se dotazuje, zda to není nadbytečné. Dle tohoto uchazeče je Výkon zeměměřičských činností obsažen v multiprofesním ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování". Domníváme se, že zadáváme-li stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu i malou dopravní stavbu, je tento požadavek oprávněný. Vybraný dodavatel bude provádět geodetické činnosti - vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby. Proto požadujeme mimo jiné i "Úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností udělený dle § 14 zákona č. 200/1994Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, s rozsahem uvedeným v ust. § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994Sb." Uchazeč se domnívá, že došlo k chybě v nastavení profesní kvalifikace. Prosím o zodpovězení dotazu, má uchazeč pravdu? Co přesně je obsaženo v ŽO "Provádění staveb, jejich změn a odstraňování" , když v příloze vyhlášky je uvedeno, že - provádění staveb, jejich změn a odstraňování je: provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných nebo vázaných, případně živnosti volné. Děkuji Horychová

  Na dotaz k prokázání profesní způsobilosti dokladem vydaným pro komplexní obor činností, zda je přísnější požadavek na specializaci oprávněný v případě, zadává-li zadavatel stavbu obsahující složitou vodohospodářskou stavbu, ale i malou dopravní stavbu, sdělujeme následující.

  Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

  Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky).

  Zadavatel tak musí vždy posoudit, zda např. jiný doklad než ten konkrétní, který požadoval předložit v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá nastaveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu veřejné zakázky – vzhledem k ŽO \”Výkon zeměměřičských činností\”.

  Je tedy nutné posoudit uvedené následujícím způsobem:

  • předmět činnosti neodpovídá striktně zákonu č. 200/1994 Sb. (tedy předmět regulace, zeměměřičské činnosti podle § 1, 3 a 4), nelze takovou profesní kvalifikaci vyžadovat – resp. lze takovou kvalifikaci vyžadovat, právě pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky obsahuje činnosti vyplývající z takové konkrétní právní úpravy – tedy ze zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

  Pokud předmět zakázky pokrývá jiné živnostenské oprávnění (např. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování), musí zadavatel takový doklad akceptovat, i když vydaný k jinému oboru živnosti jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti (předmět činnosti).

  V souhrnu musíte prozkoumat zda vámi požadované činnosti, jako vytyčení před stavbou, kontrolní vytyčení během stavby i zaměření skutečného stavu po dokončení stavby – odpovídají činnostem v samostatném zákoně, na základě kterého vznikl požadavek na provádění zeměměřičské činnosti a zda se jeví jako přiměřený, pro které je nutné úřední oprávnění, či zda nejde o činnosti, které se běžně provádějí před každou stavbou, jsou součástí běžné realizace a zcela běžně jsou pokryty „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.“ Jako obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví – bližší specifikace lze nalézt v „autorizačním zákoně“ č. 360/1992 Sb., anebo v případě nejasností v daných činnostech se můžete dotázat u odborníků – Česká komora autorizovaných inženýrů nebo Česká komora architektů.

  Hodnocení nabídek v případě sdružení dodavatelů (§ 116)

  05.04.2023 Dobrý den, v rámci hodnocení nabídek je jedním z kritérií, zda účastník řízení má či nemá zavedený systém ISO. Jak postupovat při hodnocení v případě, že účastníkem je sdružení, ve kterém jedna společnost ISO má a druhá nemá? Děkuji.

  Na společnou nabídku více dodavatelů není nahlíženo jinou optikou než na nabídku jednoho dodavatele, mělo by tedy dle našeho názoru stačit, pokud je hodnotící kritérium zavedení systému ISO naplněno jedním z dodavatelů. Je to dle našeho názoru podobná situace, jako splnění podmínek technické kvalifikace, které rovněž nemusí splňovat všichni dodavatelé podávající nabídku společně.

  To platí za předpokladu, že v zadávací dokumentaci není uvedeno jinak. Podstatným faktorem tak může být i to, zda dodavatel, který má zavedený systém ISO, má potenciál naplnit účel, pro který zadavatel zavedení systému ISO požaduje.

  Lze shrnout, že za předpokladu, že není zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeno jinak, lze považovat hodnotící kritérium zavedení systému ISO za splněné i v případě, že ho splní jen jeden z dodavatelů podávajících společnou nabídku. Uvedený postup hodnocení není dle našeho názoru v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

  Možnost uzavřít s vybraným dodavatelem dvě samostatné smlouvy na plnění VZ (§ 124)

  23.01.2023 Dobrý den, laskavě žádáme o zaslání odpovědi na níže uvedený dotaz: Pokud má vybraný dodavatel realizovat veřejnou zakázku, jejímž předmětem je vypracování projektové dokumentace a zároveň výkon autorského dozoru, je možné v souladu s ust. § 124 ZZVZ uzavřít dvě samostatné smlouvy, když smlouva na výkon autorského dozoru by s vybraným dodavatelem byla uzavřena až při zahájení realizace stavby, tj. např. až za několik měsíců/let po výběru dodavatele projektové dokumentace a autorského dozoru, resp. ukončení zadávacího řízení? Jinak se fakticky může stát, že fin. prostředky musí být v rozpočtu alokovány i několik let po vypracování projektové dokumentace. Velice děkuji za odpověď.

  Ustanovení § 124 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanovuje zadavateli povinnost uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku po uplynutí lhůty zákazu smlouvu uzavřít, a to bez zbytečného odkladu. Byť ZZVZ přesně nedefinuje pojem „bez zbytečného odkladu“, má se za to, že by zadavatel ani vybraný dodavatel neměl s podepsáním smlouvy bezdůvodně otálet nebo proces zbytečně zdržovat. ZZVZ umožňuje zadavateli, respektive žádné relevantní ustanovení ZZVZ takový postup nezakazuje, uzavřít s vybraným dodavatelem více smluv. Ve Vašem případě by ale tedy obě smlouvy měly být uzavřeny bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu smlouvy uzavřít s tím, že začátek výkonu autorského dozoru by měl být jednoznačně vymezen obsahem smluvního závazku.

  Prokazování splnění profesní způsobilosti dokladem obsahujícím totožný obor živnosti dle § 77/2 písm. a) ZZVZ

  19.01.2023 U veřejné zakázky na pokládku podlahových krytin bylo požadováno předložení živnostenské oprávnění pro řemeslnou živnost Podlahářství. Účastník zadávacího řízení předložil živnostenské oprávnění na Provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Je možné uznat toto ŽO na Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, přestože jsme požadovali ŽO na Podlahářství? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je oprávněn požadovat od účastníků, aby k prokázání profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), předložili jako doklad o jejich odborné způsobilosti „živnostenské oprávnění pro oblast podnikání se zaměřením na předmět plnění veřejné zakázky.“

  Pokud zadavatel požaduje doklad pro obor činnosti: řemeslné živnosti – „Truhlářství, podlahářství“, je dle našeho názoru možné přijmout k prokázání profesní způsobilosti doklad vydaný k jinému oboru živnosti – předmětu podnikání, jestliže jde o jinou kategorii, ale zároveň obsahuje totožný obor živnosti. Obecně platí, že dodavatel může předložit i jiný doklad v zadávacím řízení, který prokazuje jeho kvalifikaci/technické podmínky (zadávací podmínky). Příkladem může být právě „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ (takový obor zahrnuje řadu činností z oboru stavebnictví viz. autorizační zákon).

  Zadavatel tak musí prozkoumat, zda takový jiný doklad než ten konkrétní, který zadavatel požadoval v zadávacím řízení, požadovanou činnost zahrnuje, či nikoliv a sám musí rozhodnout, zda odborná způsobilost pro komplexní obor činností – „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ odpovídá stanoveným zadávacím podmínkám na zajištění předmětu VZ na výměnu podlah. Řešení problému není ve stanovení odpovídající kvalifikace, ale jestli jiný dokument též stanovenou kvalifikaci splňuje.

  Podání nabídky na více částí veřejné zakázky dělené na části (§ 28; § 48; § 101)

  22.11.2022 Dobrý den, u nadlimitní zakázky na služby zadavatel postupoval dle § 101 odst. 1, 2. Zakázka je rozdělena na 11 částí. V oznámení o zahájení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že dodavatel může podat nabídku max. na 3 libovolné části, přesto dodavatel podal nabídku na 10 částí. Je další postup takový, že účastníka zadavatel vyloučí dle § 48 odst. 2 a) ZZVZ.

  Ve věci vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, sdělujeme následující, že na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. V souladu s § 101 odst. 1 a 2 ZZVZ je zadavatel oprávněn rozdělit veřejnou zakázku na části a zároveň stanovit, zda může dodavatel podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. Uvedeným se dle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ rozumí zadávací podmínky, jakožto veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení nebo podmínky účasti v zadávacím řízení.

  Z výše uvedeného vyplývá, že je na zadavateli, a samozřejmě na předmětu veřejné zakázky, zda ji rozdělí na části, přičemž rozhodne-li se tak, stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že požadavek na omezení možnosti podat nabídku na určitý počet částí veřejné zakázky je zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. ZZVZ, je zadavatel oprávněn v případě, že dodavatel nedodrží toto omezení (podá více nabídek, než je zadavatelem stanoveno v zadávacích podmínkách), takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

  V souvislosti s uvedeným si dovolujeme poukázat na metodický dokument Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který obsahuje pravidla pro objasnění či doplnění informací poskytovaných v průběhu zadávacího řízení jeho účastníky zadavateli, z uvedeného citujeme, že: “Základním účelem ustanovení § 46 ZZVZ je poskytnout zadavateli nástroj, který mu umožní posoudit soulad nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) se zadávacími podmínkami a zákonem v situaci, kdy je obsah nabídky (nebo jiného úkonu účastníka zadávacího řízení) nejasný.”

  Zde dostupný materiál na stránkách ÚOHS – https://www.uohs.cz/download/Sekce_VZ/Metodiky/Aplikace-46-ZZVZ-optikou-rozhodovaci-cinnosti-UOHS_final_k-uverejneni.pdf

  Předložení jiného dokladu ke kvalifikaci v nabídce a na základě výzvy vybranému dodavateli (§ 122)

  30.09.2022 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda postačí předložit výpis z SKD v případě výzvy zadavatele k doložení originálů dle § 122 odst. 3 písm. a) a b) ZZVZ. V nabídce do soutěže jsme předložili kopie jednotlivých kvalifikačních dokumentů. Od termínu podání nabídky do zaslání Výzvy k předložení originál dokumentů uběhl téměř rok a naše firma se v tomto období zapsala do Seznam kvalifikačních dokumentů. Postačí tedy předložit Výpis z SKD nebo musíme zajisti originály všech kvalifikačních dokumentů. Děkuji za odpověď.

  Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“) podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je-li předložen dodavatelem zadavateli, plně nahrazuje doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77, a to v rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní a profesní způsobilost dvěma způsoby: i) buďto předložením konkrétních dokladů prokazujících dané skutečnosti nebo ii) výpisem ze SKD, který plně nahrazuje tyto doklady.

  Zadavatel nesmí dodavatele v jeho možnostech prokazování základní a profesní způsobilosti nijak omezovat, avšak v situaci, kdy jste předložili v rámci nabídky kopie jednotlivých kvalifikačních dokladů, je třeba na základě výzvy podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ doložit odpovídající originály nebo ověřené kopie k dokladům předloženým v nabídce. Upozorňujeme, že doklady podle § 122 ZZVZ, resp. § 123 navazují na doklady již předložené při podaní nabídky. Pokud by v této situaci došlo na základě výzvy podle § 122 odst. 3 ZZVZ k předložení výpisu ze SKD, do kterého jste se zapsali až v momentě, kdy jste již v rámci zadávacího řízení prokazovali kvalifikaci určitými doklady, nebyl by takový výpis ze SKD originálem dříve předložených dokladů.

  Dodavatel se tedy může rozhodnout, zda základní a profesní kvalifikaci prokáže doložením příslušných dokladů nebo výpisem ze SKD, touto volbou se pak musí řídit po zbytek zadávacího řízení. Závěrem shrnujeme, že i přes zápis do SKD v průběhu zadávacího řízení, se nemění nic na povinnosti doložit originály nebo ověřené kopie dokladů, kterými byla kvalifikace prokazována v podané nabídce. Výpisem ze SKD pak můžete prokazovat základní a profesní způsobilost v následujících zadávacích řízeních.

  Změna poddodavatelem prokazované technické kvalifikace v průběhu realizace VZ (§ 83; § 88; § 222; § 223)

  26.07.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, jak má zadavatel postupovat v případě, kdy v zadávacím řízení vybraný dodavatel prokazoval určitou část technické kvalifikace - poskytování služeb pomocí jiné osoby. S vybraným dodavatelem následně zadavatel uzavřel smlouvu. Při plnění veřejné zakázky vybraný dodavatel nyní zadavateli oznámil ukončení spolupráce s dotyčným poddodavatelem a současně předložil chybějící část technické kvalifikace, avšak referencí o plnění této zakázky jako kdyby tuto část VZ poskytoval celou dobu sám vybraný dodavatel. Je takovýto postup podle Vašeho názoru ze zákona přípustný? Ust. § 88 ZZVZ míří pouze na změny kvalifikace v průběhu zadávacího řízení a nikoli v průběhu plnění VZ. Děkuji.

  Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

  Vysvětlení/Změna nebo doplnění zadávací dokumentace (§ 99)

  24.06.2022 Dobrý den, u nadlimitní VZ zadávanou v užším řízení bylo nutné provést vysvětlení ZD na základě dotazu uchazeče. Protože se jednalo o změnu ZD bylo nutné rovněž posunout termín pro podání Žádosti o účast v souladu s § 99 odst. 2. Popis stavu: prostřednictvím NEN /Nestandardní stavy jsem provedl doplnění ZD a úpravu termínu k podání Žádosti o účast. Po vložení změn jsem zveřejnil změny ZD na portálu zadavatele v souladu s § 98 odst. 3. Následně prostřednictvím NEN/Úkony zadavatele/Vysvětlení ZD jsem dokumentaci vložil a odeslal tazateli. Dotaz: je nutné znovu zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD pro všechny uchazeče? Za odpověď děkuji.

  Ano, použití nestandardního stavu podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) zajistí, že změna nebo doplnění zadávací dokumentace (podmínek) bude uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna (§ 99 odst. 1). Praktické použití nestandardního stavu znamená, že je nutné zveřejňovat dokumentaci ve formuláři Vysvětlení ZD, aby byla zajištěna zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud změna nebo doplnění budou účastníkům sděleny stejným způsobem bez rozdílu, nebude docházet k porušení obecných zásad.

  Příliš drahé nabídky jako ekonomické důvody zrušení ZŘ (§ 127)

  09.06.2022 Hezký den, chtěla bych se poradit, co nejlépe udělat v situaci, kdy pro jednu z částí získal zadavatel dvě nabídky (nižší o hodnotě 2,4 mil. Kč bez DPH) s tím, že předpokládaná hodnota byla 1,7 mil. Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota v zakázce nebyla "zastropovaná", jsou zde důvody hodné ekonomického zřetele, ale (...) zadavatel to prostě měl uvést v zadávací dokumentaci, ale neuvedl. A teď se na mě obrátil, co bych mu v této situaci poradila. A já si nejsem jistá s ohledem na Rozsudek Krajského soudu v Brně 30 Af 65/2013 - 70 ve věci: "zrušení zadávacího řízení pro nedostatek finančních prostředků v rozpočtu zadavatele na financování veřejné zakázky" a zda lze rovnou zrušit v souladu s ustanovením § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ. Zadavatelem je neziskovka a opravdu nemá peníze na to, aby vynaložil 0,7 mil. Kč bez DPH (+ ještě to DPH) navíc. Pokud bych byla v roli toho poradce, který zakázku zadával, zakázku bych zastropovala. Tady se to ale nestalo a teď - co s tím? Uhrajeme to na písm. d), aniž bychom skončili před ÚOHS?

  K možnosti zrušení zadávacího řízení z důvodu překročení předpokládané hodnoty sdělujeme následující:

  Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

  Předně je třeba uvést, že oproti úpravě dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, na niž se vztahuje Vámi zmíněné rozhodnutí Krajského soudu ze dne 15. 10. 2015 sp. zn.: 30 Af 65/2013–70, došlo v § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ k rozšíření možností zrušit zadávací řízení o důvody ekonomické.

  Ke zrušení zadávacího řízení z důvodu nedostatku finančních prostředků se již vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) v rozhodnutí sp. zn.: S0134/2021/VZ ze dne 28. 5. 2021 v němž konstatoval: „Na tomto místě Úřad akcentuje, že zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky zdůvodnil prostým konstatováním, že nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, když vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, a to bez dalšího bližšího zdůvodnění. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (jak bude uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) však není zřejmé, jaké aspekty, které jsou dle názoru Úřadu pro naplnění shora uvedené podmínky pro zrušení zadávacího řízení klíčové, do svých úvah zadavatel promítl či nikoli a zda je vůbec v konečném důsledku zadavatel oprávněn zadávací řízení z jím tvrzeného důvodu zrušit. Úřad zastává ten výklad, že prosté konstatování o překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami za prostého konstatování o nedisponování finančními prostředky navíc, není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení, a ne každé překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami může vyústit v zákonné zrušení zadávacího řízení.“

  Obdobně se Úřad vyjádřil i v rozhodnutí sp. zn.: R0063/2021/VZ ze dne 26. 5. 2021: „Shodně se zadavatelem se domnívám, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanoví maximálně přípustnou výši nabídkové ceny, sama o sobě nebrání tomu, aby zadavatel kvůli enormním nabídkovým cenám zrušil zadávací řízení, pokud v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně odůvodní a prokáže, že se jedná ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ o důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (…) Pokud tak ale zadavatel v šetřeném případě neučinil a nabídka navrhovatele, která byla podle výsledku hodnocení nabídek shledána jako ekonomicky nejvýhodnější, pro něj subjektivně není ekonomicky tak výhodná, jak by mohla být, pokud by této „chyby“ (z pohledu zadavatele) zadávací dokumentace nebylo, je třeba v takovém případě zkoumat, zda zadavatelem tvrzený nedostatek zadávací dokumentace dosahuje takové intenzity, aby se jednalo o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, jenž vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010).“ A dále Úřad pokračuje: „Každá chyba v zadávací dokumentaci totiž nemůže být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale jen chyba natolik závažná/intenzivní (důvod hodný zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (rovněž viz bod 74 napadeného rozhodnutí). V opačném případě by se z institutu zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ mohl stát nástroj libovůle a korupce.“

  Z uvedených rozhodnutí je zřejmé, že Úřad nezvrhuje zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ z důvodu nedostatku finančních prostředků, avšak toto podmiňuje řádným odůvodněním, tj. uvedením všech aspektů, které zadavatele vedly k rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení. Obecně k naplnění důvodů zrušení zadávacího řízení podle tohoto ustanovení musí být splněny dvě podmínky, první je podmínka časová, tj. že důvody pro zrušení nastaly až v průběhu zadávacího řízení, a druhá podmínka je věcná, která připouští zrušení zadávacího řízení pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Nezbytná je také příčinná souvislost mezi skutečnostmi uvedenými rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a samotným rozhodnutím zadavatele v zadávacím řízení již dále nepokračovat (viz rozhodnutí Úřadu S0656/2021/VZ ze dne 21. 2. 2022).

  Prokázání technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě (§ 79)

  10.05.2022 Může zadavatel uznat jako referenční zakázku plnění účastníka, které realizoval sám pro své vlastní potřeby (např. účastník si vlastními prostředky postavil své vlastní sídlo)? Obdobně, může zadavatel uznat jako referenční zakázku, kdy účastník realizoval plnění pro svého majitele (dle výpisu z OR i výpisu z evidence skutečných majitelů)?

  K dotazu na prokazování technické kvalifikace plněním poskytnutým sám sobě si Vám dovolujeme sdělit následující.

  Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel požadovat po dodavatelích v rámci technické kvalifikace předložení seznamu stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  ZZVZ tedy přímo určuje, kterými doklady musí dodavatel prokázat svoji technickou kvalifikaci, a sice seznamem stavebních prací a osvědčením objednatele, avšak blíže nespecifikuje, jakou formu má mít osvědčení objednatele a kdo je oprávněn toto osvědčení vystavit.

  • Primárním účelem referenčních zakázek je prokázat, že dodavatel již nabyl zkušenost s obdobnými stavebními pracemi, které požaduje zadavatel v rámci předmětu plnění, a bude tak schopen poskytnout plnění v odpovídající kvalitě. Pokud je objednatel referenční stavby zároveň vlastníkem dodavatele dané stavební práce, nemusí být tato skutečnost důvodem pro neuznání dané referenční zakázky. Je třeba zkoumat zejména materiální stránku referenční zakázky, tedy to, zda dodavatel prokáže zkušenosti s provedením obdobné stavby. Pokud dodavatel předloží osvědčení objednatele, bude tím formální stránka referenční zakázky naplněna, vždy by ale měla být rozhodná stránka materiální. Otázkou tedy je, zda je skutečně naplněna i materiální stránka referenční zakázky.

  Pokud má zadavatel pochybnosti o pravdivosti informací uvedených v osvědčení a o splnění předložené referenční zakázky ze strany dodavatele, má možnost si na základě § 39 odst. 5 ZZVZ sám ověřovat věrohodnost údajů, dokladů, vzorků a modelů poskytnutých dodavatelem. Dále má zadavatel též k dispozici institut objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ, na základě kterého může vyzvat dodavatele k upřesnění či vyjasnění předložených informací. Řádný průběh referenční zakázky na stavební práce lze doložit například stavebním deníkem, dokladem o předání staveniště, protokolem o předání dokončené stavby, atd.

  Přestože je zadavatel oprávněn ověřovat informace uvedené v osvědčení objednatele, je třeba si uvědomit, jak poukazuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-00340/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0174/2021/VZ  v čl. 28: “že plnění referenční zakázky se odehrává na základě soukromoprávní smlouvy uzavřené mezi objednatelem (příp. kupujícím apod.) a dodavatelem, a jsou to pouze smluvní strany, které mohou řádnost plnění takové smlouvy potvrdit či rozporovat, a to i v případě, že smlouva byla uzavřena postupem dle zákona. Zákon sice obsahuje určité nástroje, kterými do plnění smlouvy uzavřené postupem dle zákona může zasáhnout (došlo-li k porušení zákona), tato možnost je však limitována okamžikem splnění smlouvy (srov. § 257 písm. l) zákona). Případná pochybení zadavatele referenčních zakázek (pokud byly veřejnými zakázkami) pak již lze pouze stíhat jako přestupek dle zákona.“

  Obdobná situace nastane, pokud dodavatel zhotovil stavbu sám pro sebe. V případě, že doloží osvědčení objednatele a bude tedy schopen prokázat naplnění materiální stránky reference, bude oprávněn touto referenční zakázkou prokazovat splnění technické kvalifikace, neboť ZZVZ tuto možnost nezakazuje.

  Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že není vyloučené, aby dodavatel na základě výzvy k objasnění podle § 46 ZZVZ dodal zcela novou referenční zakázku, odlišnou od té původní. Prokáže-li vybraný dodavatel, že skutečně disponuje zkušenostmi s výstavbou dané referenční stavby, není dle našeho názoru rozhodné, zda objednatelem referenční stavby byl vlastník vybraného dodavatele, či např. osoba, která nemá na vybraného dodavatele žádné vazby. Zásadní bude již zmíněné posouzení materiální stránky dané referenční zakázky.

  Zadávací řízení s obdobným předmětem plnění nebo možná změna v osobě dodavatele (§ 51; § 100; § 222)

  26.04.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k zahájení zadávacího řízení na stavební práce (výstavba kanalizace), které jsou v současnosti již zasmluvněny, ale zhotovitel ani po více než roce od předání staveniště nezahájil stavební práce a neustále toto zahájení odsouvá. Jsme obcí - veřejným zadavatelem a připravujeme se na situaci, kdy odstoupíme od smlouvy o dílo a budeme situaci řešit soudní cestou. Tedy dotazuji se, zda lze zahájit takové zadávací řízení, aniž by došlo k porušení ZZVZ, přičemž je předpokladem, že dokončení tohoto zadávacího řízení by bylo až po ukončení stávajícího smluvního vztahu. V jednom čase by tak byly dotčené stavební práce jak zasmluvněny, tak i zároveň i součástí zadávacího řízení. Děkuji za informaci a jsem s pozdravem.

  Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

  Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

  Požadavek na zajištění pozice hlavního stavbyvedoucího zaměstnancem vybraného dodavatele (§ 105 odst. 2)

  05.04.2022 Dobrý den, dle pokynu ze školení "Technická kvalifikace" zasílám dotaz a prosím o váš názor. Může zadavatel požadovat u velké a náročné stavby, aby na pozici hlavní stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek? Považujeme to za významnou činnost, hlavní stavbyvedoucí má v jednom čase na starosti několik technologicky náročných stavenišť najednou. Děkuji

  K dotazu na požadavek zadavatele, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, sdělujeme, že dle § 105 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), mohou zadavatelé v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

  Nutnou podmínkou k využití tohoto institutu je dostatečně přesné vymezení činností, které zadavatel považuje za významné. Nejedná se o činnosti jakékoliv, ale dle zadavatele významné činnosti, které jsou potřebné k plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak může dosáhnout toho, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nemůže být plněna poddodavatelem ani tzv. jinou osobou dle § 83 ZZVZ, ale přímo dodavatelem.

  K tomuto např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „Úřad“) č. S0026/2021/VZ ze dne 10. 3. 2021, v němž Úřad konstatoval: „Pokud zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby určitou významnou činnost při plnění veřejné zakázky plnil přímo vybraný dodavatel, znamená to jinými slovy, že tuto významnou činnost nesmí plnit jiná osoba (poddodavatel). Prokazování zkušenosti s určitou činností, na kterou dopadá výhrada dle 105 odst. 2 zákona, za využití zkušenosti jiné osoby (poddodavatele) by sice vypovídalo o schopnosti poddodavatele vykonávat významnou činnost, avšak z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona by ji při plnění veřejné zakázky právě tento poddodavatel (resp. ani žádný jiný) vykonávat nesměl. Oproti tomu by nic nevypovídalo o schopnostech vybraného dodavatele tuto významnou činnost realizovat. Pokud tedy z důvodu požadavku zadavatele dle § 105 odst. 2 zákona nesmí plnit vymezenou významnou činnost jiná osoba, nýbrž toliko sám vybraný dodavatel, pak musí právě sám vybraný dodavatel prokázat splnění odpovídající části kvalifikace zkušeností, kterou získal plněním dané činnosti vlastními kapacitami.“

  Ve věci samotného požadavku, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele na plný úvazek, lze při odpovědi vycházet z rozhodnutí S0424/2020/VZ ze dne 31. 12. 2020, v němž Úřad uvedl:

  „Úřad dále ve vztahu k šetřenému případu uvádí, že zadavatel v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance (…). Úřad v této souvislosti uvádí, že pokud by dané omezení obsažené v kvalifikační dokumentaci stálo v zadávacích podmínkách šetřené veřejné zakázky samostatně (bez dalšího, tj. bez souvztažnosti s výhradou ve smyslu § 105 odst. 2 zákona), jednalo by se nepochybně o nezákonné omezení způsobu prokazování předmětného kvalifikačního předpokladu.

  Ve vztahu k osobě stavbyvedoucího je proto dále v zadávacích podmínkách, konkrétně ve vzoru smlouvy uvedeno, že řádné provedení díla mj. zahrnuje zajištění odborného vedení stavby při provádění díla (…).

  Dále je ve vzoru smlouvy uvedeno, že vedením stavebních prací je pověřen stavbyvedoucí, kterým je konkrétní fyzická osoba, přičemž se musí jednat o osobu, jejímž prostřednictvím dodavatel prokázal kvalifikaci v zadávacím řízení (…), jeho výměna podléhá souhlasu zadavatele, přičemž navržený nový stavbyvedoucí musí splňovat kvalifikační předpoklady minimálně ve stejném rozsahu (…), je pak rovněž uvedeno, jaké činnosti stavbyvedoucí vykonává; stavbyvedoucí řídí za zhotovitele výstavbu a provádí dozor nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi (…).

  Ve vzoru smlouvy je tedy činnost stavbyvedoucího výslovně vymezena, když je zde uvedeno, že se jedná o řízení výstavby a provádění dozoru nad veškerými na staveništi prováděnými pracemi. Současně zadavatel stanovil, že stavbyvedoucím je konkrétní osoba, prostřednictvím které byla prokázána kvalifikace, a rovněž, že výměnu osoby stavbyvedoucího lze uskutečnit pouze ve výjimečných případech, přičemž nový stavbyvedoucí musí rovněž splňovat požadované kvalifikační předpoklady, tj. požadavky zakotvené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace. Z uvedeného tak vyplývá, že novým stavbyvedoucím musí být vždy zaměstnanec vybraného dodavatele.“

  Úřad nicméně uvádí, že na předmětný kvalifikační předpoklad je nutno nahlížet v kontextu celé zadávací dokumentace, čili nikoliv izolovaně, jak se toho dopouští navrhovatel.

  Úřad dále doplňuje: „Úřad dále uvádí, že se v obecné rovině ztotožňuje se závěrem navrhovatele, že zadavatel nemůže s ohledem na ustanovení § 84 zákona vyloučit možnost dodavatele prokázat určitou část technické kvalifikace jinou osobou (…). Uvedený závěr však není platný bez výjimky vždy.

  Pokud zadavatel využije svého zákonného práva a vyhradí si významnou činnost při plnění veřejné zakázky ve smyslu § 105 odst. 2 zákona, je – s ohledem na smysl a účel kvalifikačních předpokladů – pravidlo zakotvené v § 83 zákona prolomeno, neboť by bylo nesmyslné, aby dodavatel v zadávacím řízení prokazoval splnění kvalifikace navázané na vyhrazené činnosti prostřednictvím osoby, která se pak na samotném plnění nemůže podílet (…).

  V šetřeném případě se tak zadavatel nedopustil porušení § 84 zákona, když stanovil, že požadavek vztahující se k osobě stavbyvedoucího nelze prokázat prostřednictvím poddodavatele, nýbrž se musí jednat o účastníka nebo jeho zaměstnance, neboť toto kritérium technické kvalifikace stanovené v čl. 9.3. kvalifikační dokumentace je nepochybně navázáno na výhradu významné činnosti ve smyslu § 105 odst. 2 zákona (tj. na činnost stavbyvedoucího – viz k tomu výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).“

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že požadavek, aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, je za předpokladu jasného vymezení jeho úkolů v zadávací dokumentaci, resp. návrhu smlouvy na veřejnou zakázku, v souladu se ZZVZ. Úkolem dodavatel je naplnění požadavku zadavatele, v posuzovaném případě požadavku dle § 105 odst. 2 ZZVZ.

  Zadavatel však již nemá žádné další oprávnění předepisovat dodavateli, jakou podobu pracovněprávního vztahu musí dodavatel se svým zaměstnancem uzavřít.

  Lze tedy uzavřít, že požadavek:

  a) aby na pozici hlavního stavbyvedoucí byl zaměstnanec dodavatele, neodporuje ZZVZ,

  avšak další požadavek,

  b) aby tento zaměstnanec byl u dodavatele zaměstnán na plný úvazek oporu v ZZVZ nemá.

  Opačná situace tak nastává u požadavku, aby tento zaměstnance dodavatele u něj pracoval na plný úvazek. V tomto případě se domníváme, že takové omezení již nemá oporu v ZZVZ, neboť by tímto zadavatel porušil v návaznosti na § 36 odst. 1 ZZVZ zásadu zákazu diskriminace.

  Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká pracovně právní vztah a je věcí zaměstnavatele, zda tento vztah bude mít podobu pracovního poměru nebo jinou, tzn. dohody o práci konané mimo (hlavní) pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti).

  Hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny dle modelového příkladu, tzv. na ceník (§ 114)

  04.04.2022 Dobrý den, lze soutěžit veřejnou zakázku tzv. na ceník? Jedná se zjednodušené podlimitní řízení na dodávky. V zadávací dokumentaci požaduji: 1) pánské pracovní kalhoty, 2) pánská pracovní bunda, 3) pánské pracovní boty, 4) dámské pracovní kalhoty, 5) dámská pracovní bunda, 6) dámské pracovní boty, 7) čepice unisex. Pro každou položku specifikuji materiálové složení, barvu apod. Předpokládaná hodnota VZ do 2,7 mil Kč. Orientační poměrové rozdělení: 60% pánské oblečení, 40% dámské oblečení. Požaduji nacenit každou položku zvlášť. Nabídkovou cenou se pro účely zadávacího řízení rozumí celkový součet ceny za všechny poptávané položky. Hodnotící kritérium bude nejnižší nabídková cena. Předpokládaný rozsah dodávky (všechny položky ve stejném počtu) bude specifikován s vítězným uchazečem a bude se úzce odvíjet od nabídkové ceny za položky dodávky (součet položek) do maximální ceny: 2 700 000 Kč bez DPH. Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), neobsahuje taxativní výčet, co může být kritériem hodnocení, je tedy na zadavateli, jakým způsobem kritéria hodnocení nastaví. Musí však postupovat v souladu s § 114 odst. 1 ZZVZ a hodnotit nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti.

  Pokud byste poptávali od všech položek stejné množství, je možné hodnotit jednotkové ceny, neboť při jakémkoliv počtu kusů bude stále stejná nabídka ekonomicky nejvýhodnější. Je však nutné zohlednit, že účastníci zpravidla nabídnou jinou jednotkovou cenu při předpokládaném dodání 10 ks jedné položky a při dodání 1000 ks jedné položky. V zadávací dokumentaci byste proto měli uvést alespoň kvalifikovaný odhad množství jednotlivých položek, aby Vám účastníci byli schopni nabídnout ekonomicky nejvýhodnější nabídku.

  Dle Vámi poskytnutých informací poptáváte 3 druhy pánského oblečení, 3 druhy dámského a jeden unisex, přičemž poměrové rozdělení má být 60 % pánské oděvy a 40 % dámské. Z tohoto nám vyplývá, že veškeré položky nebudou poptávány ve zcela totožném množství. Pokud bude poptáváno různé množství jednotlivých položek, přičemž jste schopni stanovit kvalifikovaný odhad množství, je vhodné jako kritérium hodnocení použít modelový příklad – rozpočet, do kterého doplníte Vámi předpokládané množství jednotlivých položek.

  Celková cena dle modelového příkladu bude sloužit pouze jako podklad k hodnocení, fakturace bude následně probíhat na základě jednotkových cen uvedených v nabídce a skutečně dodaného množství. Na základě tohoto kritéria hodnocení vyberete dodavatele, který Vám poskytne ekonomicky nejvýhodněji celý objem plnění. Není však možné, abyste přenášeli odpovědnost za úplnost zadávací dokumentace na dodavatele. Pokud byste v zadávací dokumentaci stanovili pouze předpokládaný maximální finanční objem a výčet položek bez uvedení množství položek, mohli byste obdržet neporovnatelné nabídky, neboť každý účastník by nacenil jiné množství jinou jednotkovou cenou. Je proto třeba uvést v zadávací dokumentaci takové podrobnosti, aby podané nabídky byly vzájemně porovnatelné.

  S ohledem na skutečnost, že jste nyní schopni určit pouze odhad množství, jeví se jako nejvhodnější, aby výsledkem zadávacího řízení bylo uzavření rámcové dohody. Po uzavřené rámcové dohodě byste zaslali vybranému dodavateli závaznou objednávku, ve které byste již specifikovali přesný počet kusů. Celou dodávku poté můžete poptávat buď v rámci jedné objednávky, či můžete požadovat postupné dodávky a dílčích objednávek učiníte u vybraného dodavatele více.

  Reference prokazovaná pouze smluvním partnerem objednatele (§ 53 odst. 4, § 79 odst. 4)

  02.01.2022 Zadavatel u zjednodušeného podlimitního řízení stanovil při vymezení technické kvalifikace podmínku, že referenční zakázky prokazované dodavatelem/účastníkem (kompletní rekonstrukce budov) musel dodavatel realizovat jako smluvní partner objednatele. Zadavatele vedly k vymezení této podmínky úvahy, že podmínka postavení smluvního partnera při plnění zakázky je pro tuto zakázku a zadavatele zásadní a důležitá, neboť v sobě zahrnuje komplexní odpovědnost dodavatele stavby se všemi atributy - smluvní sankce, záruky, bankovní garance, pojištění, koordinace poddodavatelů, zajištění BOZP na staveništi, koordinace celé stavby a staveniště a podobně při plnění předmětu zakázky a nejedná se tedy o prokázání technické kvalifikace pouze jenom v obsahu prokázání dílčích stavebních prací u této zakázky, ale za celkovou odpovědnost dodavatele vyplývající ze smlouvy s objednatelem při plnění předmětu obdobných zakázek. Postupoval zadavatel v souladu se zákonem?

  Odpověď na dotaz se týká stanovení požadavku na kvalifikaci v zadávacích řízeních. Kvalifikace musí být vždy stanovena přiměřeně předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Zadávací podmínka o shodném znění muže být v jednom zadávacím řízení v souladu se zákonem a v jiném zadávacím řízení jej může porušovat. Nemůžeme tudíž učinit univerzální závěr o tom, zda v dotazované situaci postupoval zadavatel v souladu se zákonem. Pro nadlimitní režim je v § 79 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoveno, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 72 odst. 2 písm. a) ZZVZ požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  Podle § 79 odst. 4 ZZVZ nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel. Jedná se o úpravu z části čtvrté zákona, která cílí zejména na zadávací řízení v nadlimitním režimu. Obecně platí, že dodavatelé mohou využít své dřívější zkušenosti, které získali jako poddodavatelé, pro prokázání své technické kvalifikace. Zákon ale zadavateli umožňuje toto pravidlo omezit tím, že v zadávací dokumentaci stanoví jinak. Může jeho použitelnost zcela vyloučit, nebo jej modifikovat.

  Ve zjednodušeném podlimitním řízení se úprava § 79 ZZVZ nepoužije přímo. Avšak podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Ve zjednodušeném podlimitním řízení lze tudíž obdobně jako v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu požadovat, aby referenční zakázky byly plněny z pozice tzv. generálního dodavatele. Považujeme za možné, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že vyloučil obecnou možnost dodavatele prokazovat kvalifikaci referenčními zakázkami, které získal jako poddodavatel, a že tak bylo učiněno způsobem vyhovujícím § 74 odst. 4 ZZVZ. Upozorňujeme, že obdobně jako ostatní zadávací podmínky, i tato musí být přiměřena k předmětu veřejné zakázky a v souladu se zásadami. Nepovažujeme za pravděpodobné, že by ve všech zjednodušených podlimitních řízeních bylo na místě poddodavatelské referenční zakázky vylučovat.

  Požadavek na samostatné prokázání technické kvalifikace (omezení sčítání referenčních zakázek)

  02.01.2022 Zadavatel vymezil v rámci podmínek k prokazování technické kvalifikace u ZJPŘ, že dodavatel musí prokázat, že realizoval min. 3 stavby obdobného charakteru -rekonstrukce, přestavby či opravy obdobných budov. Současně stanovil podmínku, že není možné v případě prokázání splnění této technické kvalifikace (referenční zakázky postihující celý předmět plnění VZ) pomocí poddodavatele sčítat referenční zakázky od více poddodavatelů, to znamená, že buď musí tuto technickou kvalifikaci dodavatel-účastník prokázat sám , že on sám 3 zakázky realizoval nebo s pomocí jednoho poddodavatele, který tyto 3 zakázky realizoval. Nebylo tedy možné, aby například jednu zakázku realizoval dodavatel a dvě referenční zakázky realizoval jeho poddodavatel či jeden poddodavatel realizoval jednu zakázku a druhý poddodavatel realizoval dvě referenční zakázky. Zadavatele k tomuto vymezení vedly okolnosti, že pokud by sčítání kvalifikace v ZD jasně nevymezil, mohlo by potom případně dojít k uvedeným případům kombinací při sčítání referenčních zakázek a potom by těžko mohl zadavatel stanovit a posoudit, kdo vlastně bude skutečně předmět zakázky - tedy vymezený předmět technické kvalifikace realizovat při více poddodavatelích dohromady prokazujících splnění 3 referenčních zakázek nebo při kombinaci sčítání referencí dodavatele a jeho poddodavatele (nebylo by možné potom stanovit, kdo vlastně bude zakázku skutečně realizovat.) Je tento postup zadavatele v souladu se zákonem?

  Požadavky na kvalifikaci dodavatele stanovuje zadavatel s ohledem na předmět zakázky. Může tedy být takový požadavek v souladu se zákonem, kdy si okolnosti realizace předmětu vyžádají takto stanovenou kvalifikaci, aby bylo dostatečně jasné, že dodavatel má právě s ohledem na složitost předmětu zakázky nutnou zkušenost.

  Na druhou stranu, pokud půjde o nějakou jednodušší zakázku, z jejíhož průběhu bude vyplývat, že k získání zkušeností bude stačit i méně referencí s pomocí dalších referencí od poddodavatele, tak požadavek na všechny reference od jednoho dodavatele nebo jeho poddodavatele by mohl být diskriminační.

  Bude to tedy záležet od posouzení skutečných okolností veřejné zakázky, složitosti předmětu a použití zásady přiměřenosti. A právě na základě zásady přiměřenosti nelze říci, že vždy může zadavatel stanovit takovouto podmínku – tím by se tak zásada přiměřenosti (což je zásada chování zadavatele) nastavovala do situace, kdy by se stanovila určitá hranice pro všechny veřejné zakázky a to by narazilo na rozhodovací praxi ÚOHS.

  Požadavek na stanovení minimální hodnoty referenční zakázky

  10.12.2021 Dobrý den, lze dle § 79 odst. 2 písm. b) požadovat seznam významných služeb/dodávek bez požadavku na minimální finanční hodnotu dané služby/dodávky?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) explicitně nepožaduje k prokázání technické kvalifikace dodavatele seznam významných dodávek/služeb a jejich ceny. Smyslem § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je, aby zadavatel mohl ověřit, že dodavatel má dostatek zkušeností pro realizaci dané VZ. Rozsah požadavků zadavatele na kvalifikaci je obecně upraven v § 73 odst. 6 tak, že pokud zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně a vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost vymezit požadovanou minimální úroveň (minimální finanční hodnotu) významných dodávek/služeb, která musí odpovídat složitosti a rozsahu plnění veřejné zakázky a dodržovat tak zásadu přiměřenosti stanovenou v § 6 ZZVZ.

  Předkládání výpisu z evidence rejstříku trestů

  03.12.2021 Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o výklad ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ ve vztahu k odst. 2 a 3 téhož ustanovení, a to pro případ, že dodavatelem je česká právnická osoba se zahraničním statutárním orgánem nebo zahraniční pobočka závodu české právnické osoby. Prosím o zodpovězení následujících dotazů: 1. Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost? Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)? 2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí? Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí? Předem Vám velmi děkuji za odpověď a dovoluji si požádat o co možná nejrychlejší reakci Hezký den

  Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), není způsobilým dodavatel, který byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží.

  Je-li dodavatelem právnická osoba, musí podle § 74 odst. 2 ZZVZ podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat:

  a) tato právnická osoba,

  b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

  c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

  V § 74 odst. 3 ZZVZ je stanoveno, že účastní-li se zadávacího řízení pobočka závodu

  a) zahraniční právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat tato právnická osoba a vedoucí pobočky závodu,

  b) české právnické osoby, musí podmínku podle odstavce 1 písm. a) splňovat osoby uvedené v odstavci 2 a vedoucí pobočky závodu.

  Podle § 75 odst. 1 písm. a) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a).

  Podle § 5 ZZVZ se za dodavatele považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

  K Vašim dotazům poskytujeme následují stanoviska.

  1.1 Jakým výpisem z evidence rejstříku trestů, resp. z jaké země, prokazuje v případě české právnické osoby statutární orgán, který má sídlo v zahraničí, danou základní způsobilost?

  Pro určení země, ke které se vztahuje výpis z rejstříků trestů, je určující sídlo dodavatele. Tato skutečnost vyplývá z § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který způsobilost dodavatele ve věci trestní bezúhonnosti váže pouze k zemi sídla dodavatele. Došlo-li k pravomocným odsouzením pro trestné činy uvedené v příloze č. 3 ZZVZ v jiných zemích než v zemi sídla dodavatele, není to pro posouzení základní způsobilosti ve smyslu § 74 ZZVZ relevantní.

  Sídlí-li dodavatel v České republice, bude předkládat výpis z rejstříku trestů vztahující se k odsouzením v České republice. Takovýto výpis je možné získat i v zahraničí (200121_Možnost-využití-výpisů-z-evidence-rejstříků-trestů-členských-států-EU-k-prokazování-základní-způsobilosti.pdf (portal-vz.cz)).

  Skutečnost, že statutární orgán nebo jeho člen sídlí v jiné zemi než dodavatel, nemá vliv na to, že trestní bezúhonnost je podle § 74 ZZVZ prokazována „jen“ k zemi sídla dodavatele. V § 74 odst. 2 ZZVZ, který reguluje požadavek na trestní bezúhonnost statutárních orgánů, je totiž navazováno na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které způsobilost vymezuje jen k zemi sídla dodavatele.

  1.2 Předkládá statutární orgán výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky, tj. sídla dodavatele, nebo ze země svého sídla (tj. ze státu svého sídla v zahraničí, v případě, že je statutárním orgánem zahraniční právnická osoba, popř. ze státu svého bydliště v zahraničí, je-li statutárním orgánem fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí)?

  Dodavatel se sídlem v České republice bude při prokazování své způsobilosti předkládat výpis z rejstříku trestů obsahující záznamy k České republice, a to jak pro sebe samotného, tak i pro svůj statutární orgán sídlící či bydlící v zahraničí.

  2. Jaké doklady je povinna k prokázání splnění dotčené základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ předložit zahraniční pobočka závodu české právnické osoby, u které je vedoucím pobočky závodu fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí?

  Za dodavatele se považuje i pobočka závodu. Může tudíž sama být účastníkem zadávacího řízení. Za sídlo dodavatele se pak považuje sídlo pobočky závodu (viz § 5 ZZVZ). Pokud je tedy dodavatelem, resp. účastníkem zadávacího řízení, pobočka sídlící v zahraničí, bude i v tomto případě pro doložení trestní bezúhonnosti určující její sídlo. Bude tomu tak, jak v případě pobočky, sídla či bydliště statutárního orgánu nebo jeho členů, tak i pro vedoucího pobočky závodu či další osoby stanovené zadavatelem podle § 74 odst. 4 ZZVZ. Všechny předkládané výpisy z rejstříku trestů se mají vztahovat k jedné zemi, a to k té, ve které má sídlo dodavatel, což může být i pobočka závodu.

  3. Předkládá vedoucí pobočky závodu výpis z evidence rejstříku trestů z České republiky nebo ze zahraničí?

  Vedoucí pobočky předkládá výpis z rejstříku trestů země, ve které pobočka sídlí.

  Rozdíl v dokládání bezúhonnosti pro tuzemského a zahraničního dodavatele (§ 74)

  10.11.2021 Hezký den, prosím o odpověď, jak postupovat v případě prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ a) dodavatelem je česká právnická osoba, členem jejího statutárního orgánu je cizinec - bude tento cizinec předkládat výpis z rejstříku trestů pouze ve vztahu k České republice, nebo bude předkládat výpis z rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého bydliště, nebo bude předkládat výpis z rejstříku trestů ve vztahu k zemi sídla dodavatele? b) dodavatelem je zahraniční právnická osoba - bude ta předkládat výpis z rejstříku trestů pouze ve vztahu k zemi svého sídla, nebo i ve vztahu k České republice, protože § 75 odst. 1 ZZVZ hovoří o prokázání splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice? Děkuji za odpověď.

  Požadavky na prokázání základní způsobilosti jsou upraveny v § 74 a 75 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ je způsobilý takový dodavatel, který nebyl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k ZZVZ nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele, přičemž k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží. V případě, že je účastníkem právnická osoba, je dále v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ splňovat. Je však nutné poukázat na skutečnost, že druhý odstavec předmětného ustanovení odkazuje na odstavec první, avšak dále nevymezuje, k jaké zemi mají osoby podmínku splňovat. Z tohoto lze vyvodit, že taktéž osoby vymezené v odstavci 2 předmětného ustanovení mají splňovat podmínku dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

  K Vašemu prvnímu dotazu lze tedy konstatovat, že v případě, že je účastníkem společnost, jež má sídlo v České republice, všechny osoby uvedené v § 74 odst. 2 ZZVZ budou prokazovat svoji trestní bezúhonnost dle ZZVZ ve vztahu k zemi sídla dodavatele, tj. ve vztahu k ČR. Přestože tedy bude členem statutárního orgánu cizinec, výpis z evidence Rejstříku trestů doloží ve vztahu k České republice.

  K Vašemu druhému dotazu si Vás rovněž dovolujeme odkázat na ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Pokud se zadávacího řízení bude účastnit zahraniční dodavatel, prokáže splnění výše uvedeného požadavku předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k zemi svého sídla. Pokud tedy účastník nemá sídlo v České republice, nemá povinnost předkládat výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k ČR.

  Podání el. nabídky firmou s registrací v NEN za jiného dodavatele (§ 107)

  01.11.2021 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda může dodavatel registrovaný v NEN pod určitým jménem a IČem podat nabídku, kde v nabídce je návrh smlouvy a čestné prohlášení o splnění kvalifikace s vyplněnými údaji jiného dodavatele s jiným IČem. Vlastníky a sídlo mají oba dodavatelé stejné, ale domnívám se, že je to jiný subjekt. V nabídce nebyla žádná informace o zastupování, plné moci apod. Při hodnocení nabídky jsem si nevšimla, že údaje v dokumentech se neshodují s registrací do NEN. Kontrolovala jsem údaje v NEN. Jedná se o VZMR. Dodavatele jsem vyloučila z důvodu nesplnění základní kvalifikace - v OR je čerstvý zápis o zřízení zástavního práva k hromadné věci dlužníka. Po vyloučení dodavatel namítá, že jej musíme vzít zpět, protože nabídku podal jako jiný subjekt a přece si nebude zřizovat více registrací, když mají firmy stejné majitele. Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), ani vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, výslovně neupravují problematiku, kdo může podat elektronickou nabídku za účastníka zadávacího řízení v elektronickém nástroji. Dovolujeme si v odpovědi odkázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. 02356/2020/521/DFI, sp. zn. S0432/2019/VZ ze dne 21. 1. 2020, které se předmětnou problematikou zabývá. Úřad v tomto svém rozhodnutí konstatoval, že samotná absence plné moci v nabídce neznamená automaticky neexistenci zastoupení, neboť plná moc je pouze jednostranným právním úkonem deklarujícím existenci smluvního zastoupení. Úřad zde také opakovaně upozornil na skutečnost, že ZZVZ nezakazuje zastoupení dodavatele při podání nabídky na veřejnou zakázku, přičemž takové zastoupení nezakazují ani jiné právní předpisy či pravidla elektronického nástroje NEN.  Naopak Úřad poukázal na definici dodavatele dle § 5 ZZVZ, dle které se dodavatelem rozumí „osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací“, přičemž takovou osobou byla v tomto případě zcela jasně společnost identifikovaná v nabídce, nikoliv společnost, která nabídku pouze technicky vložila do elektronického nástroje, ta žádné plnění nenabízela.

  Závěrem Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel mohl bezesporu využít institutu objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ, pokud měl pochybnosti o tom, kdo podal nabídku do zadávacího řízení, potažmo kdo je účastníkem zadávacího řízení. K uvedené situaci si taktéž dovolujeme konstatovat, že v rámci veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) je zadavatel povinen aplikovat zejména základní zásady zadávání veřejných zakázek definované v § 6 ZZVZ, avšak není povinen aplikovat všechna ustanovení ZZVZ. V souladu se zásadou přiměřenosti bychom si dovolili doporučit účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky také ve VZMR, než ho bez dalšího vylučovat. Vyzvat účastníka k objasnění nebo doplnění nabídky je zadavatelovo právo, nikoliv povinnost. Pokud jsou v nabídce účastníka nejasnosti a zadavatel nechce účastníka dle § 46 odst. 1 ZZVZ vyzývat k objasnění či doplnění nabídky, je oprávněn ho v souladu s § 48 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit. Analogicky k těmto ustanovením je také možné postupovat v rámci VZMR. Nicméně s ohledem na výše citované rozhodnutí Úřadu se domníváme, že nabídka účastníka nebyla v tomto ohledu stižena vadou, neboť z obsahu nabídky bylo zřejmé, kdo ji podává. Zadavatel by měl tedy autoremedurou své rozhodnutí o vyloučení účastníka zrušit a účastníka analogicky k § 46 odst. 1 ZZVZ vyzvat k objasnění nabídky.

  Protokoly z jednání v JŘBU (§ 67)

  08.10.2021 Dobrý den, mohl bych se zeptat na skutečnost, zda-li je nutné v režimu JŘBU dokumentovat výstupy z jednání s případným dodavatelem služby v podobě například "protokolů z jednání" a jak musí být tyto podrobné, resp. je stanoveno co musí obsahovat, nebo co z nich musí být zcela patrné? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) upravuje v § 63-66 podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“), avšak speciální úpravu průběhu JŘBU (vyjma § 67) bychom v ZZVZ nenalezli. Na průběh JŘBU je proto třeba aplikovat obecná ustanovení ZZVZ, popř. ustanovení k nadlimitnímu či podlimitnímu režimu. Komunikace mezi stranami jednání je upravena v § 211 ZZVZ, přičemž dle odstavce 1 tohoto ustanovení komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení probíhá písemně; není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Průběh řízení je taktéž třeba realizovat v souladu se základními zásadami, které jsou definovány v § 6 ZZVZ. Přestože tedy ZZVZ přesně nestanovuje, v jaké formě má jednání s dodavateli probíhat a jakým způsobem má být jednání zaznamenáno, je třeba komunikaci realizovat v souladu s § 211 ZZVZ a zápis o tomto jednání by měl být taktéž vyhotoven v souladu s § 6 ZZVZ, zejména v souladu se zásadou transparentnosti. Účelem této zásady je, aby byly veškeré kroky zadavatele zpětně vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem těchto kroků zadavatele. Zadavatel by proto měl vyhotovit o jednání takový zápis, ze kterého bude patrné vše podstatné a řízení tak bude pro všechny třetí osoby čitelné a přezkoumatelné. Zápis o jednání je poté třeba uchovávat v souladu s § 216 ZZVZ. Jak bylo již řečeno, přesné požadavky na zápis však ZZVZ nestanovuje, a je proto třeba jej vyhotovit vždy s ohledem na konkrétní zadávací řízení.

  Změna zadávacích podmínek před uplynutím lhůty pro podání nabídek v JŘBU (§ 67)

  16.09.2021 Hezký den, v případě použití JŘBU v jednání s jedním dodavatelem zjistil zadavatel v průběhu lhůty před podáním nabídky, tedy před jejím uplynutím, že je třeba změnit/doplnit technickou specifikaci předmětu plnění. Je vhodně či třeba prodloužit úměrně tomu lhůtu pro podání nabídek, když se okruh dodavatelů nerozšíří? Děkuji

  V jednacím řízení bez uveřejnění dle § 67 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Specifikem jednacího řízení bez uveřejnění je skutečnost, že v jeho rámci dochází k jednání s dodavateli nikoliv o nabídkách, ale přímo o uzavření smlouvy. Z této skutečnosti vyplývá, že je zadavatel oprávněn v průběhu tohoto jednání s dodavatelem měnit zadávací podmínky. Zadavatel však musí dbát na to, aby případnou změnou zadávacích podmínek či její jinou úpravou stále splňoval veškeré podmínky, které odůvodňují jeho postup v jednacím řízení bez uveřejnění. Viz komentářová literatura k ZZVZ, např. PODEŠVA V., SOMMER L., VOTRUBEC J., FLAŠKÁR M., HARNACH J., MĚKOTA J. a JANOUŠEK M. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-10-7]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN 2336-517X.]

  Současně při změně/doplnění technické specifikace předmětu plnění zadavatel dle § 99 odst. 2 ZZVZ zváží, zda povaha doplnění vyžaduje prodloužit lhůtu pro podání nabídek (dodavatel musí mít dostatek času k doplnění/změně technické specifikace předmětu). V souhrnu můžeme konstatovat, že zadavatel je oprávněn měnit či doplňovat zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci včetně specifikace předmětu plnění, a to za předpokladu, že podmínky pro použití JŘBU budou i nadále splněny a dodrženy obecné zásady podle § 6 ZZVZ, zejména zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. ZZVZ nechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek. Jestliže změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil.

  Důvod zrušení zadávacího řízení (§ 127)

  15.09.2021 Dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud vybranému dodavateli zanikne účast po jeho vyloučení. Je možné použít tento paragraf analogicky na situaci, kdy vybraný dodavatel nesplnil povinnost dle § 122 odst. 3) ZZVZ (uplynula lhůta poskytnutá k předložení originálů dokladů, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v souladu s ustanovením § 104 ZZVZ jako podmínku před uzavřením smlouvy), ale dříve než ho zadavatel stihl vyloučit, sám ze zadávacího řízení odstoupil? Jelikož nebyla určena zadávací lhůta, zanikla tak jeho účast v zadávacím řízení okamžikem doručení tohoto odstoupení. Pokud by neodstoupil, zadavatel by rozhodl (musel rozhodnout) o jeho vyloučení. Děkuji za vyjádření.

  Přestože ustanovení § 127 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje, že zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud zanikne účast v zadávacím řízení vybranému dodavateli po jeho vyloučení, domníváme se, že dle teleologického výkladu je možné tento důvod využít taktéž v případě, že vybranému dodavateli zanikla jeho účast odstoupením ze zadávacího řízení. Tento výklad je dle našeho názoru možný, neboť hlavní účel zůstal naplněn – ekonomicky nejvýhodnějšímu dodavateli zanikla účast a zadavatel nemá zájem uzavřít smlouvu s méně ekonomicky výhodným účastníkem. Tento názor je taktéž podpořen skutečností, že v případě, že by vybraný dodavatel neodstoupil ze zadávacího řízení, zadavatel by ho v souladu s § 124 odst. 2 ZZVZ vyloučil a následně by byl oprávněn zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ zrušit.

  Dovolujeme si ovšem zdůraznit, že k této problematice dosud neexistuje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ani soudů, proto zde existuje možnost, že např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude předmětné ustanovení ZZVZ vykládat restriktivně a dojde k závěru, že dle § 127 odst. 2 písm. b) ZZVZ je možné zrušit zadávací řízení skutečně pouze v případě, že vybranému dodavateli zanikne účast vyloučením, nikoliv odstoupením.

  Z tohoto důvodu bychom Vám proto raději doporučili vždy, pokud je to možné, aplikovat jiný důvod pro zrušení zadávacího řízení. Pokud by byl vybraný dodavatel jediným účastníkem zadávacího řízení, doporučujeme zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 1 ZZVZ, neboť po odstoupení vybraného dodavatele není v zadávacím řízení žádný účastník zadávacího řízení. Pokud by v zadávacím řízení byli už jen 2 účastníci, přičemž jedním z nich by byl vybraný dodavatel, který ze zadávacího řízení odstoupil, doporučujeme zadávací řízení zrušit dle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť je v zadávacím řízení již pouze jediný účastník zadávacího řízení; tento důvod zrušení může zadavatel použít pouze do doby odeslání oznámení o výběru dodavatele.

  Společná a nerozdílná odpovědnost v rámci technické kvalifikace a referenčních dodávek (§ 83)

  01.09.2021 Dobrý den, prosíme o vysvětlení vztahu § 83/1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) k § 83/2, resp. potvrzení nebo příp. vyvrácení naší níže uvedené argumentace na příkladu technické kvalifikace a referenčních zakázek. V modelovém případě jiná osoba prokáže u zakázky na dodávky například CNC centra jakožto kompaktního stroje v hodnotě 20 mil. požadovanou referenční zakázku dle § 79/2 písm. b) za 10 mil. K tomu § 83/1 písm. d) uvádí, že je v takovém případě třeba předložit: „písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Což dle tazatele viz níže nedává v uvedeném případě smysl (…) 1. poskytnout plnění určené k plnění veřejné zakázky…, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Má tedy jiná osoba dodat polovinu CNC centra za 10 mil., jelikož v polovině hodnoty prokázala reference, když plněním je myšlena právě dodávka CNC centra? 2. nebo k poskytnutí věcí…, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Jaké věci v hodnotě 10 mil. by měla Jiná osoba poskytnout? 3. nebo k poskytnutí práv..., s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Jaká práva v hodnotě 10 mil. by měla tato Jiná osoba poskytnout? Z výše uvedeného pak logicky plyne, že v případě prokázání referenční zakázky u zakázek na dodávky ustanovení § 83 odst. 1 písm. d) nedopadá na uvedený příklad, jelikož jiná osoba se reálně nikdy nemůže zavázat k plnění, poskytnutí věcí, nebo práv v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele referenční zakázkou na dodávky dle uvedeného odstavce a písmene. Dle názoru tazatele je pak § 83/2 ZZVZ jediným legálním a reálným východiskem v popsaném případě, jakož i v dalších případech, kdy nelze přesně určit plnění, věci a práva v rozsahu prokázání kvalifikace a kdy by případný písemný závazek nedával reálný smysl a byl jen papírem, který by navíc nikdy nemohl naplnit obsah a účel uvedeného ustanovení zákona a úmyslu zákonodárce. V uvedeném případě, kdy jiná osoba prokazuje místo, resp. za dodavatele zkušenosti v podobě referenčních zakázek na dodávky v podstatě místo dodavatele říká, že je schopna dodat kvalitní plnění, které již někde dodala a jeho klient je ochoten dosvědčit kvalitu dodávky, že má dostatečné zkušenosti s takovou dodávkou např. CNC centra v požadovaném rozsahu min. 10 mil. a že je schopna splnit požadované smluvní podmínky. Vzhledem k tomu, že § 83/1 písm. d) nelze aplikovat na obsah závazku v případě technické kvalifikace a referenční zakázky na dodávky např. CNC centra, je nutno přistoupit právě k § 83/2 a obsahem závazku učinit alespoň požadované minimum, tj. požadovat společnou a nedílnou (nerozdílnou) odpovědnost jiné osoby, čímž se má za to, že smysl § 83/1 písm. d) byl splněn. Děkujeme.

  Kvalifikace dodavatele (část ekonomické, technické kvalifikace nebo část profesní způsobilosti) prostřednictvím jiné osoby je prokázána, pokud dodavatel předloží podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. To znamená, že se jiná osoba (tedy nikoliv dodavatel) zavazuje poskytnout plnění, věci nebo práva ve smyslu výše uvedeného. Tím je zajištěno, že dodavatel bude dostatečně kvalifikován, protože bude mít k dispozici vše potřebné k plnění zakázky a na dostatečné odborné výši. Dle § 83 odst. 2 ZZVZ není třeba uvádět do písemného závazku závazek na poskytnutí plnění, věcí nebo práv v tom případě, pokud je v závazku vyjádřena společná a nerozdílná odpovědnost za plnění veřejné zakázky jiné osoby a dodavatele společně. Tedy pokud jiná osoba nechce (a třeba ani nemůže) mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za zakázku, není třeba takový závazek vyžadovat – dodavatel má možnost prokázat kvalifikaci jinou osobou právě písemným závazkem ke konkrétnímu plnění, věcí nebo práv podle § 83 odst. 1 písm. d). ZZVZ tak dává dodavatelům volnost ve způsobu prokazování kvalifikace jinou osobou – a to z důvodu, že někdy je vhodné mít společnou a nerozdílnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky, někdy je vhodnější prokazovat kvalifikaci jinou osobou písemným závazkem. Je tedy na dodavateli, jaký způsob (s ohledem na charakter veřejné zakázky, rozsah prokazování kvalifikace jinou osobou, specifikací plnění jiné osoby na veřejné zakázce) prokázání své kvalifikace zvolí, v tomto ohledu má dodavatel možnost zvolit nejvhodnější způsob. Dále lze doplnit, že v § 84 je uvedeno, že zadavatel může stanovit bližší pravidla pro prokazování kvalifikace jinou osobou, ale zároveň je stanovena povinnost pro zadavatele, že nesmí vyloučit pravidla uvedená v § 82 a v § 83. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel je oprávněn vymezit pravidla např. ve vztahu k prokazování technické kvalifikace odlišně pro ty dodavatele, kteří k jejich prokázání nevyužívají jiné osoby, a pro ty, jež je prokazují prostřednictvím jiných osob. Zadavatel je však oprávněn takto blíže vymezit pouze samotná pravidla prokazování technické nebo ekonomické kvalifikace, a nikoliv úroveň kvalifikace. Zadavatel taktéž musí brát v potaz, že toto případné bližší vymezení pravidel musí být stále v souladu s § 6 ZZVZ (především se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a nediskriminace).

  Povinnost u vybraného dodavatele zjistit skutečného majitele od 1. 9. 2021

  23.08.2021 Dle ZZVZ máme povinnost, jako veřejný zadavatel, u vybraného dodavatele zjistit skutečného majitele. Nejsme si jisti, zda pro tyto účely bude od 1. 9. 2021 stačit veřejný přístup (změna ve fungování dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů, která souvisí s nabytím účinnosti nového zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů), nebo je nutné si na Ministerstvu spravedlnosti požádat o zřízení nových dálkových přístupů, s čímž je spojena nutnost zřízení elektronického identifikačního prostředku v úrovni záruky značná. Předem děkuji.

  K povinnosti veřejného zadavatele při zjišťování skutečného majitele postupem odpovídajícím zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) odkazujeme na aktualizované stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, dostupné na stránkách ministerstva – Portál o veřejných zakázkách:

  https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx.

  Předmětné stanovisko upravuje postup zadavatele v souvislosti se změnami § 122 odst. 4, 5 a 7 ZZVZ při zjišťováním skutečných majitelů, které byly provedeny zákonem č. 527/2020 Sb., jehož věcným gestorem a správcem evidence je Ministerstvo spravedlnosti.

  Konkrétní textové znění stanoviska expertní skupiny MMR ČR v kapitole IV. Povinnost zadavatele – zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je českou právnickou osobou, prakticky popisuje postup zadavatele v souvislosti s touto tzv. nepřímou novelizací ZZVZ.

  K odpovědi na Váš dotaz sdělujeme následující:

  Citace 1) Veřejně přístupné tak bude především jméno, stát bydliště, rok a měsíc narození a státní občanství skutečného majitele právnické osoby. Tyto údaje budou pro účely § 124 odst. 3 ZZVZ, tedy posouzení střetu zájmů, zpravidla dostačující (tj. zadavatel bude již na základě veřejně přístupných údajů schopen posoudit případný střet zájmů) a nebude tak nezbytné získat úplný výpis údajů postupem podle § 16 odst. 2 ZESM.

  Citace 2) Údaje zjištěné z evidence údajů o skutečných majitelích je pak zadavatel povinen uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Tuto povinnost zadavatel může splnit buď tím, že výpis z evidence (pokud nedocházelo ke zjišťování v neveřejné části evidence skutečných majitelů, postačí částečný výpis) založí do dokumentace o veřejné zakázky, nebo zjištěné údaje zaznamená v dokumentaci o veřejné zakázce (v kterékoli její části, není tedy nutné, aby tak učinil v samostatném dokumentu).

  Výzva k předložení dokladů o kvalifikaci (§ 122)

  24.07.2021 Dobrý den, je prosím někde k dohledání metodika, které popisuje čím jakou kvalifikaci a jak doložit před podpisem smlouvy?

  V případě nadlimitních veřejných zakázek zadavatel musí požadovat prokázání základní způsobilosti (§ 74) a část profesní způsobilosti (§ 77 odst. 1) vždy podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (zákon). Vzhledem ke složitosti a povaze předmětu plnění je zadavatel oprávněn požadovat prokázání další profesní způsobilosti (§ 77 odst. 2), ekonomické (§ 78) nebo technické kvalifikace (§ 79).

  Na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) Portál o veřejných zakázkách je možné naleznout následující volně dostupná metodická doporučení a postupy:

  a) Metodiky procesní k zadávacím řízením k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim, odkazují na pravidla prokazování kvalifikace a je možné je uplatnit s ohledem na zvolený druh zadávacího řízení, zda se např. jedná o nadlimitní nebo podlimitní režim veřejné zakázky podle její předpokládané hodnoty;

  b) Speciální metodika k zadávacím řízením, konkrétně Metodika – Výběr dodavatele k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-vyber-dodavatele.pdf, v části s názvem: Výzva vybranému dodavateli – na základě § 122 odst. 3 popisuje postup spojený s výběrem dodavatele nebo odeslání výzvy vybranému dodavateli.

  Metodický pokyn k obsahovým náležitostem výzvy stanoví, že zadavatel není oprávněn obsah výzvy rozšiřovat o dokumenty, údaje nebo vzorky, jejichž předložení zákon nepožaduje, nebo jejichž předložení si nevyhradil dopředu v zadávacích podmínkách. Vybraný dodavatel je proto povinen předložit doklady o jeho kvalifikaci v originále nebo ověřené kopie vždy v souladu s požadavky stanovenými zadavatelem v zadávací dokumentaci.

  Závěrem doplňujeme, že prokazuje-li se na základě konkrétního dokladu např. odborná způsobilost, jsou na uvedených internetových stránkách dostupné tzv. Odborné metodiky, k dispozici on-line zde: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim/odborne-metodiky, které se věnují vždy konkrétní specifické oblasti prokazování kvalifikace vypracované ve spolupráci s profesními organizacemi.

  Zjištěné údaje o skutečném majiteli neodpovídají skutečnosti

  19.07.2021 Zadavatel v souladu s §122 odst. 4. zjistil u vybraného dodavatele (s.r.o.) údaje o jeho skutečném majiteli dálkovým přístupem z Evidence skutečných majitelů. Údaje o skutečném majiteli však neodpovídají skutečnosti. V Evidenci jsou uvedeni 2 majitelé (62% a 38%), v OR jsou uvedeni 3 společníci (31%, 31% a 38%). Jaký je správný postup zadavatele s ohledem na §122 odst.7. písm. a)? Má povinnost vyloučit vybraného dodavatele?

  Není zodpovědností zadavatele ručit za správnost údajů zjištěných v existujícím výpise z evidence skutečných majitelů (evidence), neboť zákon, který upravuje vymezení skutečného majitele, způsob přístupu k údajům v evidenci nebo proces zápisu údajů do evidence, není speciální úpravou k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud řešíte pouze nesrovnalost a nejedná se o neexistující výpis, který k určité konkrétní právnické osobě v evidenci zcela chybí, nemusíte si nutně sami ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů na základě § 39 ZZVZ, ale doporučuje se aplikovat ustanovení § 46 ZZVZ, k objasnění nebo doplnění údajů a dokladů k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení. Dodavatel na žádost předloží takové informace, které potvrdí správnost postupu zadavatele při zjišťování skutečného majitele v souladu s § 122 odst. 4 ZZVZ, příp. vyvrátí pochyby, že nedošlo k naplnění účel nebo povahy zákona, pokud by z evidence skutečných majitelů nezjistil správné údaje o vybraném dodavateli. Závěrem si dovolíme upozornit na aktualizované výkladové stanovisko Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 6. 2021, které je dostupné na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj ČR prostřednictvím následujícího odkazu: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/12/P%C5%99edkl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD-informac%C3%AD-a-doklad%C5%AF-o-skute%C4%8Dn%C3%A9m-majiteli-vybran%C3%A9ho-dodavatele.docx

  Prokazování základní kvalifikace na veřejném zdravotním pojištění před uzavřením smlouvy (§ 86)

  14.07.2021 Dobrý den, dovoluji se tímto na Vás obrátit s dotazem týkající se prokazování základní kvalifikace dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) před uzavřením smlouvy. Dle ustanovení § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ stanoví, že způsobilým není dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Dle ustanovení § 75 odst. 1 písm. d) ZZVZ dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ. Dle ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ stanoví, že před uzavřením smlouvy si zadavatel od vybraného dodavatele vždy vyžádá předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Naše otázka zní, zdali před uzavřením smlouvy zadavatel po dodavateli požaduje pouze předložení originálu čestného prohlášení dle ustanovení § 75 odst. 1 písm. d) ZZVZ nebo zdali po dodavateli může požadovat na místo originálu čestného prohlášení potvrzení od dané pojišťovny, zdali u pojišťovny nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. S pozdravem

  Ustanovení § 86 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) stanovuje povinnost zadavatele vyžádat si od vybraného dodavatele předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ má návaznost na § 86 odst. 2 ZZVZ, který dává účastníkům možnost prokázat splnění kompletní kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení, pakliže si zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí, že je prokázání prostřednictvím čestného prohlášení zakázáno.

  Taktéž má § 86 odst. 3 ZZVZ návaznost na ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ, které stanovuje možnost účastníka v rámci jakéhokoliv zjednodušeného podlimitního řízení prokázat splnění kvalifikace v nabídce prostřednictvím čestného prohlášení. Předmětná ustanovení § 86 odst. 2 a § 53 odst. 4 ZZVZ tedy dávají možnost účastníkům prokázat v nabídce splnění kvalifikace čestným prohlášením, nicméně rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže poté zdůrazňuje, že před uzavřením smlouvy je zadavatel povinen si v souladu s § 86 odst. 3 a § 122 odst. 3 ZZVZ vyžádat originály či úředně ověřené kopie jednotlivých dokladů dle ZZVZ a zadávací dokumentace, nikoliv pouhé originály čestných prohlášení, neboť u možnosti prokázat kvalifikaci čestným prohlášením je u předmětných ustanoveních vždy uvedeno, že takovéto prokázání je možné „v nabídce“.

  Je však důležité poukázat na výše uvedenou skutečnost, tj. že ustanovení § 86 odst. 3 ZZVZ neumožňuje předložení čestného prohlášení o splnění kvalifikace před uzavřením smlouvy, avšak neznamená to, že by tím negoval veškerá ustanovení, která stanovují, že se určitá část kvalifikace splní předložením čestného prohlášení. Z dikce ustanovení § 75 odst. 1 písm. c) a d) ZZVZ vyplývá, že dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b), popř. písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ.

  Zákon však nestanovuje, že by se tímto způsobem prokazovalo splnění kvalifikace pouze v nabídce, naopak obecně říká, že dodavatel předmětné body základní způsobilosti prokáže předložením čestného prohlášení. Pokud by tedy zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení např. potvrzení pojišťovny, dopustil by se tím porušení ZZVZ, dle kterého je povinen vyžádat si k prokázání tohoto bodu právě čestné prohlášení.

  Případná argumentace zadavatele, že si namísto čestného prohlášení vyžádal potvrzení od pojišťovny, je lichá, neboť čestným prohlášením účastník deklaruje, že nemá u žádné pojišťovny splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Pokud účastník doloží potvrzení ze „své“ pojišťovny, není tím dosvědčeno, že nemá splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění u pojišťovny jiné. Z tohoto důvodu je nutné, aby zadavatel požadoval k prokázání základní způsobilosti doklady uvedené v § 75 odst. 1 ZZVZ, popř. doklady uvedené v § 86 ZZVZ, nikoliv alternativy dle úvah zadavatele.

  Prokazování splnění profesní způsobilosti dokladem z jiné obdobné evidence dle § 77/1 ZZVZ

  17.06.2021 Dobrý den, měla bych dotaz k profesní způsobilosti dle § 77/1. Po dodavatelích požadujeme výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence. Patří Živnostenský rejstřík do definice "obdobná evidence"? Tzn. pokud se jedná o živnostníka, který není zapsán v obchodním rejstříku, je možné prokázání Živnostenským rejstříkem (obdobná evidence)? Děkuji.

  Profesní způsobilost je v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), upravena v ustanovení § 77. Dodavatel dle § 77 odst. 1 ZZVZ prokazuje splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje. Obecně lze říci, že pokud zadavatel požaduje předložení dokladu a dodavatel není schopen předložit takový doklad, a to z důvodů, které mu nelze přičítat, má pak dodavatel na základě § 45 odst. 2 ZZVZ možnost předložit jiný rovnocenný doklad. Rovnocennost dokladu by měla v první řadě spočívat v rovnocennosti z hlediska obsahu tohoto dokumentu a konkrétních prokazovaných skutečností. Současně by se mělo jednat i o rovnocennost způsobu jeho vystavení, tj. v případě, že je požadován doklad vystavený třetí osobou, nebude zřejmě takovým rovnocenným dokladem čestné prohlášení vystavené samotným účastníkem zadávacího řízení, byť by obsahově potvrzovalo totožné skutečnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který nahradil výpis z obchodního rejstříku, vzhledem k tomu, že v něm není zapsán, předloženým živnostenským oprávněním, splnil profesní způsobilost.

  Použití JŘBU k zajištění stravování (§ 63)

  02.06.2021 Vážení, můj dotaz se týká zákonnosti použití JŘBU dle § 63 ZZVZ odst. 3 písmeno b). Je v souladu se zákonem použití JŘBU v zakázce na poskytnutí služby stravování (v níž je místo plnění omezeno na určitý okruh) v případě, kdy bylo průzkumem trhu zjištěno, že existuje pouze jediný poskytovatel, který je schopen poskytnout službu v požadovaném rozsahu? Omezený okruh (vzdálenost od pracoviště) byl definován s ohledem na možnost realizace plnění v přestávce má jídlo a oddech stanovenou zaměstnavatelem. Děkuji za odpověď.

  Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění („JŘBU“) jsou definovány v § 63 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), přičemž výčet důvodů použití JŘBU je taxativní. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení může zadavatel použít JŘBU, pokud veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, neboť:

  a) předmětem plnění veřejné zakázky je jedinečné umělecké dílo nebo výkon,
  b) z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, nebo
  c) je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví.

  Poskytování stravovacích služeb nelze podřadit pod umělecké dílo, stejně takt to nejsou výhradní práva ani práva duševního vlastnictví. Je nutné tedy posoudit, zda se může jednat o případ, kdy zde z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž. Technickými důvody se rozumí situace, kdy zadavatel již disponuje částečným plněním a dodávka jiného plnění by neumožňovala interoperabilitu se stávajícím plněním. Musí zde být tedy jistá technická neslučitelnost se stávajícím plněním, což na poskytování stravovacích služeb není možné vztáhnout, neboť zde je možné bez technických obtíží zvolit jakéhokoliv dodavatele namísto stávajícího. Lze tedy konstatovat, že podmínky pro využití JŘBU dle § 63 odst. 3 ZZVZ nebyly naplněny, a není možné proto tento druh zadávacího řízení využít.

  Nadto však upozorňujeme, že přestože zadavatel nemůže omezit hospodářskou soutěž tím, že bude realizovat JŘBU, je oprávněn hodnotit např. docházkovou vzdálenost pro zaměstnance, aby došlo k minimalizaci rizika vzniku prodlev v práci nedodržením daného limitu přestávky na stravování a oddech, a stejně tak je oprávněn hodnotit rozsah požadovaných služeb, aby dodavatel byl schopen služby poskytovat případně všem zaměstnancům zadavatele.

  Rovněž je zadavatel oprávněn požadovat jako podmínky účasti dle § 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ předložení přehledu nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Zadavatel takovým nastavením zadávacích podmínek a podmínek účasti v zadávacím řízení získá požadované plnění, a to bez omezení hospodářské soutěže. Pro zjednodušení administrativní náročnosti zadávacího řízení lze poté doporučit použití zjednodušeného režimu.

  Otevírání nabídek v elektronické podobě v NEN

  06.04.2021 Dobrý den, prosím o posouzení postupu zadavatele v oblasti otevírání nabídek v Národním elektronickém nástroji (NEN): Obecně platí, že pokud je proces otevírání a odšifrování proveden 2 osobami prostřednictvím systému, systém vše zaznamená do svých logů (jména, časy atd.). V tomto případě se pak nemusí vyhotovovat písemný žádný protokol z otevírání, tomu je přizpůsoben i stávající zákon č. 134/2016 Sb. Pokud však bude celý proces proveden pouze jednou osobou v systému, tak musí být procesu fyzicky přítomna minimálně jedna další osoba a musí následně sepsat protokol (nebo nějaký záznam) z otevírání. Zadavatel by tedy měl předložit tento protokol/záznam kontrolnímu orgánu. V systému však nelze učinit s nabídkami operace bez toho, aby nebyly systémem zaznamenány a zalogovány. V posuzovaném případě zadavatel v Zadávací dokumentaci pro podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce stanovil, že nabídky účastníků zadávacího řízení budou podány v elektronické podobě prostřednictvím NEN. Zadavatel pověřil otevíráním nabídek jednu osobu (zástupce zadavatele). Tato osoba provedla otevírání sice ve dvou krocích – odšifrování nabídky, otevření nabídky, vyhotovila Protokol o otevírání nabídek, který signovala pouze tato pověřená osoba. Tj. zadavatel nezajistil, aby při otevírání nabídek byly min. 2 osoby, jak vyžaduje prováděcí Vyhláška k ZZVZ - 260/2016 Sb. Jedná se mi o posouzení závažnosti případu, zda mohlo být s nabídkami manipulováno aniž bychom to mohli identifikovat ze seznamu provedených úkonů vedeného v NEN. Zda tuto situaci kvalifikovat jako nedodržení zásady transparentnosti nebo zda lze postup zadavatele s ohledem na výše zmíněnou funkčnost systému posoudit sice jako nedodržení vyhlášky, avšak bez vlivu na výsledek hodnocení. Předem děkuji za posouzení závažnosti případu. S pozdravem

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), v § 213 odst. 3 stanovuje, že Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou mimo jiné podmínky podání, příjmu a otevírání nabídek. Tyto podmínky jsou blíže upraveny ve vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška“).

  V rámci vyhlášky jsou podmínky pro odšifrování nabídek upraveny v § 6, podle kterého má zadavatel povinnost zajistit, aby odšifrování a otevření nabídek bylo vždy provedeno za účasti dvou nebo více oprávněných osob. Národní elektronický nástroj (dále jen „NEN“) má pro tyto účely upravené funkcionality.

  Zadavatel může v NEN nejprve odšifrovat nabídky a poté je otevřít nebo může odšifrování a otevření spojit do jednoho kroku. NEN v rámci parametrizace umožňuje, aby odšifrování a otevírání nabídek prováděla pouze jedna osoba, která se do NEN přihlásí, a uvedené kroky provede. Za předpokladu, že je odšifrování a otevírání nabídek přítomna i další osoba, která již nebude do NEN přihlášena, nepůjde o postup v rozporu s vyhláškou, neboť vyhláška ukládá pouze povinnost přítomnosti alespoň dvou osob, nikoliv povinnost, aby tyto osoby byly do elektronického nástroje přihlášeny zároveň.

  Zadavatel se nezajištěním přítomnosti alespoň dvou osob při odšifrování a otevírání nabídek sice dopustí porušení povinnosti stanovené vyhláškou (podzákonným předpisem), ale jelikož se jedná o elektronické nabídky podané prostřednictvím elektronického nástroje, který již sám o sobě nedovoluje jakoukoliv manipulaci s nabídkami, nejedná se dle našeho názoru o porušení zásady transparentnosti.

  Prokázání základní způsobilosti v situaci, kdy je dodavatel členem skupiny registrované k DPH

  01.02.2021 Jak postupovat v situaci, kdy je účastník zadávacího řízení členem skupiny registrované k DPH podle § 5a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDPH“). Skupinou se pro účely ZoDPH rozumí skupina spojených osob se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a ZoDPH. Dodavatel, který je členem takové skupiny registrované k DPH, sám není evidován jako plátce DPH a nevystupuje tak pod svým daňovým identifikačním číslem ve vztahu k DPH. Na základě výše uvedeného tak vyvstává nejasnost stran interpretace příslušného ustanovení ZZVZ o prokázání daňové bezdlužnosti. Potvrzení příslušného finančního úřadu o bezdlužnosti totiž neobsahuje informaci, že dodavatel sám není plátcem DPH, resp. že je členem skupiny k DPH. Potvrzení o bezdlužnosti ve vztahu k DPH je přitom vydáváno jednotně pro celou skupinu, a to právě pod daňovým identifikačním číslem skupiny. Podle mého názoru tím, že příslušná novela ZoDPH, která tuto skupinu registrovanou k DPH zavedla, se vůbec nijak nepromítla do tehdy platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ani do nového zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), by to mělo být ošetřeno tak, že Finanční úřad, když vydává dodavateli potvrzení o bezdlužnosti, do toho potvrzení bez dalšího zahrnuje i potvrzení o bezdlužnosti ve vztahu k DPH, pokud je dodavatel členem skupiny registrované k DPH, jinak by to potvrzení bylo nepravdivé. Pokud to tak není, je to asi na novelu jak ZoDPH, tak ZZVZ.

  Podle § 73 odst. 1 č. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ. Podle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ není způsobilým dodavatel, který má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Zadavatelé tudíž v některých zadávacích řízeních musí vyžadovat prokázání, že dodavatel ucházející se o veřejnou zakázku nemá v České republice ani v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek. Podle § 75 odst. 1 písm. b) a c) ZZVZ prokazuje dodavatel splnění těchto podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením potvrzení příslušného finančního úřadu a písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani.

  Dodavatelé musí tedy při prokazování nezachycení splatného daňového nedoplatku v evidenci daní v ČR předkládat potvrzení finančního úřadu a čestné prohlášení. V ZZVZ není detailně stanoveno, o jaký typ potvrzení finančního úřadu se má jednat, či k jakému identifikačnímu číslu má být vystaveno. Pojem „potvrzení finančního úřadu“ je v ZZVZ používán v širokém smyslu. Dodavatel musí předložit takový doklad finančního úřadu, který osvědčuje, že nemá, ať už sám nebo ve skupině spojených osob, v evidenci daní zachyceny splatné daňové nedoplatky. Členové skupiny totiž odpovídají společně a nerozdílně za povinnosti skupiny vyplývající z daňových zákonů. Pokud splňuje požadavek na bezdlužnost skupina, splňují ho i samotní členové skupiny.

  Máme za to, že tato problematika nevyžaduje změnu právních předpisů. Zadavateli neplyne ze ZZVZ (ani ze zadávacích směrnic) povinnost kvalifikaci aktivně zjišťovat, či ověřovat, to platí i ve vztahu ke skutečnosti, zda je dodavatel členem skupiny registrované k DPH. Při posuzování splnění podmínek účasti zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení (viz § 39 odst. 5 ZZVZ). Skutečnost, že dodavatel, který je členem skupiny registrované k DPH, nepředloží potvrzení finančního úřadu o neexistenci splatného daňového nedoplatku ve vztahu k DPH, je tak nedostatek v jednání dodavatele, a nelze jej přičítat zadavateli. Pokud tedy zadavatel na základě předložených dokladů považuje dodavatele za kvalifikovaného, nedopouští se porušení ZZVZ, i kdyby se po podepsání smlouvy ukázalo, že dodavatel kvalifikován nebyl.

  Závěrem shrnujeme, že je povinností dodavatele předložit k prokázání základní způsobilosti týkající se DPH potvrzení finančního úřadu, které tyto skutečnosti osvědčuje, přičemž se může jednat i o potvrzení vydané pro skupinu registrovanou k DPH.

  Vyhrazená změna závazku § 100 ZZVZ

  25.01.2021 Dobrý den, pro zakázku na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení máme zpracován projekt a další náležitosti dle vyhlášky 169/2016. Víme však o 4 případech, které mohou s určitou pravděpodobností průběh stavebních prací ovlivnit, ale do projektu nebylo účelné tato "rizika" zahrnout. Jde například o možný výskyt azbestu při bouracích pracích a jeho následnou likvidaci. Domníváme se, že bychom mohli využít ustanovení § 100 ZZVZ, přestože se týká především nadlimitních zakázek. A do zadávací dokumentace tuto skutečnost uvést, odhadnout hodnotu souvisejících nových prací a lhůtu na jejich splnění. Nenašel jsem však v dostupných zdrojích příklad, jak důkladně má být popis v zadávací dokumentaci proveden, aby bylo znění § 100 ZZVZ naplněno. Dovoluji si požádat o doporučení - vzorový příklad, jak má znění vyhrazené změny závazku dle § 100 ZZVZ vypadat. Nebo jinou metodickou radu, jak postupovat.

  Zadavatel si dle § 100 odst. 1 ZZVZ může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek. Předně je třeba uvést, že možnost vyhradit si změnu veřejné zakázky podle § 100 ZZVZ není omezen pouze na nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatel si výhradu změny může stanovit i v podlimitní veřejné zakázce, ale i ve veřejné zakázce malého rozsahu. Ovšem je třeba doplnit, že z důvodu povinnosti zahrnout předpokládanou hodnotu výhrady podle § 100 ZZVZ do předpokládané hodnoty zadávané veřejné zakázky, může mít v řadě případů za následek, že se zadávaná veřejná zakázka přesune do přísnějšího režimu.

  Podle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být podmínky pro změnu veřejné zakázky:

  • jednoznačně vymezeny a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. K podmínce jednoznačnosti. Z rozhodovací praxe dozorových orgánů vyplývá, že požadavek jednoznačnosti plyne z obecné zásady transparentnosti (ÚOHS-S0463/2018), jejímž úkolem je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (KS – 62Af50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012), přičemž změnit závazek ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku lze v souladu s tímto ustanovením v zásadě pouze za situace, kdy je výhrada změny popsána v zadávací dokumentaci, resp. ve smlouvě tak určitě, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat (ÚOHS – S0485/2017 ze dne 16. 1. 2020).

  Co se týče zákazu změny povahy veřejné zakázky, tak celková povaha veřejné zakázky reflektuje potřebu zadavatele, kterou se snaží uspokojit zadáním veřejné zakázky, a jakékoliv plnění, které ke splnění dané potřeby nevede, by při implementaci do původního závazku (tedy při změně takového závazku) změnilo celkovou povahu konkrétní veřejné zakázky, neboť by šlo nad rámec původní potřeby zadavatele (ÚOHS – R0061/2019 ze dne 27. 5. 2019). Změna povahy veřejné zakázky nastává „například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, jiným plněním, nebo kvůli zásadní změně typu veřejné zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledek zadávacího řízení. Při posuzování toho, zda v daném případě došlo ke změně povahy veřejné zakázky, je třeba přihlédnout též k možnému uplatnění zásad dle § 6 ZZVZ, zejména zásady zákazu diskriminace, a možnému vlivu provedené změny na výsledek zadávacího řízení a výběr dodavatele (ÚOHS – R0035/2018 ze dne 22. 5. 2018).

  Z výše uvedeného lze dovodit, že vyhrazená změna závazku ze smlouvy dle § 100 odst. 1 ZZVZ musí být uvedena v zadávací dokumentaci (stačí tedy ve smlouvě na veřejnou zakázku), natolik přesně a podrobně, aby k její aplikaci nebylo potřeba dalšího jednání mezi zadavatelem a dodavatelem, aby stačila pouhá výzva ze strany zadavatele k plnění. Jakékoliv další věcné zpřesňování by mohlo býti dozorovými orgány vykládáno jako postup v rozporu s § 100 odst. 1 ZZVZ.

  Kontrola nabídek při otevírání v elektronické podobě (§ 109)

  10.12.2020 Dobrý den. Mám dotaz k § 109 Otevírání nabídek v elektronické podobě, odst. (2) Zadavatel kontroluje při otevírání nabídek v elektronické podobě, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Pokud jsou nabídky podány certifikovaným elektronickým nástrojem, konkrétně NEN, jakým způsobem má zadavatel kontrolovat, zda je nabídka autentická a zda nebylo s nabídkou manipulováno. Dle mého názoru je toto zabezpečeno elektronickým nástrojem. Pokud ano, není uvedený odstavec zbytečný.

  Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, které při zadávání veřejných zakázek používá, splňovaly požadavky právní regulace stanovené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), vč. jeho prováděcích právních předpisů. Zadavatel nemusí vždy využívat nástroj jen s platným certifikátem shody, certifikace však znamená, že lze snadno doložit soulad jeho funkcionalit, jakož i úkonů v něm prováděných v souladu se zákonem. Úprava dle § 109 ZZVZ tak odpovídá zákonným požadavkům na rovné a spravedlivé podmínky mezi soutěžiteli, např. nelze připustit možnost zpřístupnit obsah konkurenčních nabídek před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Jakýkoliv takový pokus o přístup k nabídce před termínem otevírání nabídek musí být zaznamenán, přičemž funkčnost prokazující splnění takového zákonného požadavku je oprávněn zadavatel doložit vydaným certifikátem shody. Základní pravidlo pro příjem a uložení nabídky v elektronickém nástroji v praxi znamená, že datová zpráva nabídky nesmí být před termínem otevírání nabídek odšifrována. Osoby odpovědné za odšifrování nabídky by měly mít možnost si ověřit shora uvedené skutečnosti, alespoň v té míře, že datová zpráva s obsahem nabídky je v nástroji uložena s časově neporušeným šifrovacím certifikátem, a tedy že nebylo s jejím obsahem před termínem otevírání nabídek manipulováno.

  Nabídka uchazeče s nulovou hodnotou u jednoho ze hodnotících kritérií

  10.11.2020 Dobrý den, je možné v zadávací dokumentaci stanovit, aby uchazeč nemohl u jednoho z kritérií zadat do nabídkové ceny 0 Kč. Např. v případě, že bude jedno z hodnotících kritérií nabídková cena za pravidelné roční kontroly (např. revize zařízení) a druhé hodnotící kritérium bude hodinová sazba za mimořádný servisní úkon. Lze předejít tomu, aby uchazeč dal větší cenu u prvního kritéria (navýšil ji o případné neplánované servisní úkony) a druhé druhé hodnotící kritérium dal 0 Kč. Předem děkuji za odpověď.

  Podle § 115 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení, b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Pro zamezení spekulací při naceňování položek v nabídce dodavatele je vhodné v požadavcích na způsob zpracování nabídkové ceny stanovit, jak mají dodavatelé postupovat při sestavení ceny, tedy stanovit pro všechny shodně, jak mají přistupovat k jednotlivým položkám a tuto otázku popsat v podmínkách pro stanovení nabídkové ceny. Lze tedy jednak omezit maximální cenu za jednotlivou položku stanovením její maximální výše s tím, že její překročení bude mít za následek vyloučení ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tak i dle § 113 odst. 2 ZZVZ stanovit minimální cenu, jejíž nedosažení bude zadavatel považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel ovšem nemůže dodavatelům zakázat nacenit položky nulovou hodnotou (ale i jakoukoliv jinou hodnotou), může však stanovit, že takto naceněnou nabídku bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V takovém případě zadavatel dle § 113 odst. 4 ZZVZ dodavatele požádá o její písemné zdůvodnění. Posoudí-li, že je jeho zdůvodnění nedostatečné, nebo neobsahuje údaje uvedené v § 113 odst. 6 ZZVZ, pak ho podle § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 113 odst. 6 ZZVZ ze zadávacího řízené vyloučí. Stejně tak zadavatel postupuje i v případě, že si v zadávací dokumentaci žádnou hranici minimální nabídkové ceny nestanoví a obdrží nabídku, jejíž cenu vyhodnotí jako mimořádně nízkou.

  K uvedené problematice se již vyjádřil Krajského soudu v rozsudku č.j. 29 Af 132/2016-95 ze dne 28. 2. 2019, který se sice vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale který lze aplikovat i na posuzovaný případ. Krajský soud souhlasí s rozkladovým rozhodnutím předsedy ÚOHS, který požadavek zadavatele stanovit limit v podobě minimální ceny ve výši 1 Kč za vyprání 1 kg suchého prádla z důvodu negativních zkušeností s předchozím dodavatelem, ochranou zdraví pacientů a posouzením celkových nákladů na praní, vyhodnotil jako postup v rozporu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace, neboť ve svém důsledku byla omezena autonomní vůle dodavatelů předložit adekvátní nabídkovou cenu. A doplnil, že zadavatel pro eliminaci nekvalitních levných nabídek nebyl oprávněn postupovat nastavením limitu v podobě minimální jednotkové ceny, ale měl využít jiných zákonných institutů, např. institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Pro úplnost dodáváme, že dle § 113 odst. 5 ZZVZ může dodavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

  Dotaz k ZZVZ - pojem "jiná osoba"

  30.10.2020 Přeji hezký den, obracím se na Vás s prosbou o vyjádření k níže uvedeným dotazům, které se týkají pojmu „jiná osoba“, tak jak je uváděna např. v § 83 ZZVZ. Obec zadala v podlimitním režimu veřejnou zakázku na stavební úpravu objektu s výstavbou nových bytů – viz zadávací podmínky uvedeny na profilu zadavatele, kde byly zpřístupněny veškeré povinně zveřejněné dokumenty k zakázce. Podání nabídek bylo umožněno prostřednictvím elektronického nástroje. Elektronickou nabídku podal do konce lhůty pro podání nabídek jediný účastník, který byl vybrán bez provedení hodnocení (§ 122, odst. 2). Vybraný dodavatel prokázal část technické kvalifikace dle § 79, odst. 2, písmena d) prostřednictvím spolupracující osoby – jednalo se o doložení autorizace ČKAIT, životopisu a praxe. Forma spolupráce byla doložena smlouvou o spolupráci. DOTAZY: 1) V ZZVZ není nikde pojem jiné osoby definován. Jaké osoby se dle ZZVZ považují za „jinou osobu“? 2) Jaké formy vztahu (jaké smlouvy, dohody, apod.) mezi zadavatelem a dodavatelem určují, že se již jedná o „jinou osobu“?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje prokazování prostřednictvím jiných osob v ustanovení § 83, podle kterého může dodavatel prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

  • K dotazu č. 1: Pojem „jiná osoba“ není v ZZVZ blíže specifikován, v ustanovení § 83 ZZVZ se „jinou osobou“ myslí jakákoliv osoba odlišná od dodavatele. To znamená, že jinou osobou může jak fyzická, tak i právnická osoba, která není dodavatelem. Není-li dodavatel schopen prokázat určitou část kvalifikace sám, prostřednictvím svých kapacit, má možnost prokázat tuto chybějící část prostřednictvím jiné osoby, která disponuje chybějící částí požadované kvalifikace. Pokud tedy například dodavatel nebude disponovat ve své struktuře osobou splňující kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ, má možnost zajistit tento požadavek prostřednictvím externí fyzické osoby, to jakým způsobem a jakou formou se tato osoba zaváže dodavateli poskytnout kvalifikaci je na jejich uvážení, nezbytné však bude, aby bylo z tohoto vztahu jednoznačné, v jakém rozsahu tato osoba prokazuje kvalifikaci za dodavatele.
  • K dotazu č. 2: Aby mohl dodavatel využít možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, je nezbytné, aby prokázání chybějící části kvalifikace bylo podloženo reálným závazkem této jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění dodavatelem, nebo k poskytnutí věcí či práv, se kterými bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci veřejné zakázky. Není zapotřebí, aby tento závazek byl přímo smlouvou mezi dodavatelem a jinou osobou, ale postačí i jednostranné vyjádření závazku ze strany této osoby. Není tedy důležitá forma závazku, ale jeho obsah.
  • K dotazu č. 3: Jak uvádíte, zaměstnanec v pracovním poměru k zaměstnavateli (=dodavateli) zcela určitě není „jinou osobou“. V případě jiných pracovně-právních vztahů – dohod o provedení práce, dohod o provedení pracovní činnosti, se také nebude jednat o „jiné osoby“, a to z toho důvodu, že jsou vázáni k osobě dodavatele právě pracovně-právním vztahem.
  • K dotazu č. 4: Spolupracující osoba je institut upravený v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jelikož není institut spolupracující osoby považován za pracovně-právní vztah podle zákona č. 262/2006 Sb., o zákoníku práce, doporučujeme v intencích § 83 ZZVZ nahlížet na spolupracující osobu jako na „jinou osobu“, která je tedy povinna prokázat základní a profesní způsobilost.

  Oznámení o zrušení zadávacího řízení

  13.10.2020 Dobrý den, dle § 128 odst. 2 ZZVZ zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení. Zrušením zadávacího řízení se v uvedeném ustanovení § 128 rozumí okamžik ukončení zadávacího řízení ve smyslu § 51 odst. 2 ZZVZ nebo okamžik rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení? Děkuji

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení v ustanovení § 128. Zadavatel má povinnost písemně sdělit všem účastníkům zrušení zadávacího řízení, a to do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení daného zadávacího řízení. Poté mají účastníci ponechanou lhůtu pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení.

  Za okamžik zrušení zadávacího řízení dle § 128 odst. 2 ZZVZ se považuje v souladu s § 51 odst. 2 ZZVZ okamžik, kdy všem účastníkům uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Uvedené platí v případě, že žádný z účastníků nepodá námitky proti zrušení zadávacího řízení. Pokud jsou podány námitky a zadavatel je odmítne, pak je zadávací řízení ukončeno marným uplynutím lhůty pro podání návrhu a pokud je podán návrh proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončené až nabytím právní moci rozhodnutí ÚOHS o zastavení správního řízení nebo o zamítnutí návrhu.

  Ve vztahu k povinnosti uveřejnit oznámení o zrušení zadávacího řízení způsobem podle § 212 ZZVZ, tj. do 30 dnů od zrušení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek případně také v Ústředním věstníku Evropské unie, se považuje zadávací řízení za zrušené v momentě, kdy je ukončené podle některého z uvedených případů dle § 51 odst. 2 ZZVZ.

  Vyhrazená změna závazků na úměrné prodloužení termínu realizace (§ 100; § 222)

  04.08.2020 Dobrý den, je možné, aby si zadavatel vyhradil změnu závazků na úměrné prodloužení termínu plnění v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla - stavebních prací (vícepráce)?

  Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

  Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

  Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

  Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

  Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

  K dotazu sdělujeme následující:

  Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

  Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

  Dva dodavatelé se stejným majitelem

  16.07.2020 Dobrý den, ráda bych se zeptala na problematiku podání pouze jedné nabídky (§ 107 odst.3 ZZVZ). V případě, že jedna osoba je vlastníkem dvou společností, mohou tyto společnosti obě podat nabídku do jednoho zadávacího řízení? Nejedná se o dvě dceřiné společnosti, ani o dceru a matku, ani o pobočky. Jde o dvě samostatné společnosti, kde v jedné je osoba 100% vlastníkem a ve druhé společnosti 50% vlastníkem. Považují se tito dodavatelé se stejným vlastníkem za jednoho? Uplatní se zde zákaz podání dvou nabídek jedním dodavatelem dle § 107/3 ZZVZ? Popřípadě, kde jinde bychom našli ustanovení zakazující takovou účast v zadávacím řízení. Velmi děkuji za odpověď.

  K dotazu, který se týká § 107 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), sdělujeme následující:

  ZZVZ povoluje dodavateli, aby podal v jednom zadávacím řízení pouze jednu nabídku. Tato nabídka může být buď standardní, nebo variantní ve smyslu § 102, pokud varianty nabídek zadavatel připustil nebo je přímo požaduje. V případě podání variantní nabídky se taková nabídka pro účely zadávacího řízení považuje pouze za jednu nabídku, a je tedy v souladu se zákonem.

  Poruší-li dodavatel (účastník zadávacího řízení) zákaz uvedený v § 107 odst. 3 ZZVZ a podá tak více nabídek v tomtéž zadávacím řízení (ať již jde o případ, že podá v jednom zadávacím řízení více nabídek “sám za sebe”, nebo o případ, že podá více společných nabídek nebo podá nabídku sám za sebe a vedle toho ještě společnou nabídku), případně je osobou, jejímž prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje kvalifikaci (v tomtéž zadávacím řízení, v němž podal nabídku samostatně či společně s jiným dodavatelem), musí zadavatel rozhodnout o tom, že takového účastníka vyloučí ze zadávacího řízení.

  Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, který podal nabídku, kde v jedné společnosti je 100 % vlastníkem a v druhé 50% vlastníkem, můžeme brát za podání více nabídek jedním dodavatelem a měl by být ze zadávacího řízení vyloučen.

  Hodnota dodávky / služby

  14.07.2020 Dobrý den, v ZD je formulace "Dodavatel splňuje technickou kvalifikaci, pokud v seznamu významných dodávek poskytovaných v posledních 3 letech prokáže, že realizoval min....". Musí zadavatel explicitně uvést, že v případě, že zakázka není ukončena, tak uzná pouze dodávku/službu, jejíž realizované plnění ke dni podání nabídky dosahuje hodnoty požadované zadavatelem? Pokud toto neuvede, je možné doložit dodávky/služby, které požadavek na jejich hodnotu splní až "v budoucnu"? Nebo použití minulého času v požadavku již znamená, že musí být splněna požadovaná hodnota dodávky/služby v době podání nabídky? Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), stanoví v § 79 odst. 3 ZZVZ pravidlo pro prokazování splnění referenčních zakázek, které uvádí: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle odstavce 2 písm. a) a b) za splněné (3 roky resp. 5 let před zahájením zadávacího řízení), pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle odstavce 2 písm. a) a b).“

  Zadavatel je tedy oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit vlastní dobu rozhodnou pro splnění referenčních zakázek, neučiní-li tak, musí při posuzování splnění této technické kvalifikace striktně postupovat dle § 79 odst. 3 ZZVZ, kdy za rozhodné období se považuje doba 3 (5) roky ode dne zahájení zadávacího řízení po den zahájení zadávacího řízení.

  Hodláte-li tedy v rámci technické kvalifikace uznat i referenční zakázky zcela neukončené, a nejedná se zakázky pravidelné povahy, s tím, že postačí dosažení hodnoty uvedené v zadávací dokumentaci, je toto nutné uvést již v zadávací dokumentaci dle § 79 odst. 3 ZZVZ.

  Obdobně se k uvedené problematice vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který v rozhodnutí ÚOHS-S0275/2019/VZ-26833/2019/511/ŠNo uvedl: „K tomu Úřad uvádí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že referenční zakázky mají být poskytnuty v době za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, a současně v zadávací dokumentaci neuvedl jiné pravidlo pro dobu, během níž musí dojít k poskytnutí referenčních zakázek, pak s ohledem na ust. § 79 odst. 2 a odst. 3 zákona platí, že referenční zakázky musejí být za poslední 3 roky od zahájení zadávacího řízení dokončeny, tj. že musejí být dokončeny v období počínajícím datem, které se určí tak, že od data zahájení zadávacího řízení se odečtou 3 roky, a končícím okamžikem zahájení zadávacího řízení…“

  Nositel reference "zkušenosti"

  11.05.2020 Dobrý den, máme dotaz, který nám vyplynul v jednom zadávacím řízení, ale odpověď by nás zajímala i v obecné rovině, protože k této problematice je doposud málo rozhodnutí a metodických pokynů. Jde o využitelnost konkrétní reference (významné služby) v souladu s požadavky na prokazování technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ. Pokud nějaký dodavatel / společnost (konkrétně s.r.o., to je asi důležité) poskytoval služby a je nositelem reference: a) může touto referencí disponovat (jako dodavatel či poddodavatel v jiném řízení) i jednatel (uvedený v OR), který vedl tým a zakázku fakticky ve společnosti realizoval v době poskytováních příslušných služeb? Nebo tato reference nejde přenést na fyzickou osobu-jednatele (ve smyslu prokazování technické kvalifikace dodavatele § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, nikoliv jako zkušenost osoby v realizačním týmu dle § 79 odst. 2 písm. c) a d))? b) Může referencí disponovat dle podmínek předešlého dotazu advokát, který vedl tým v této zakázce a který je zároveň jednatelem ve společnosti s.r.o., která je nositelem reference? c) Může částečně referenci využít advokát-jednatel, pokud část plnění poskytoval pro společnost jako spolupracující advokát a na poskytování služeb se skutečně podílel? d) Dle judikatury NSS je reference nepřenosná na advokátního koncipienta či obecně zaměstnance společnosti. Je možné, aby celým rozsahem a předmětem reference „disponovala“ nějaká fyzická osoba, která pro společnost plnění poskytovala? Pokud tedy společnost byla „generálním dodavatelem“ a měla na poskytování služeb s objednatelem uzavřenou smlouvu, avšak plnění pro ni (zřejmě poddodavatelsky) zajišťoval její trvale spolupracující advokát, je možné, aby tento advokát disponoval referencí v celém rozsahu, jelikož on byl ten, kdo fakticky plnění poskytoval? (obecně se hovoří o tom, že kromě generálního dodavatele nikdo nemůže být nositelem celé reference). Děkujeme

  Zadavatel je oprávněn na základě § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), požadovat po dodavateli k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Kritéria technické kvalifikace slouží především k tomu, aby zadavatel zjistil technickou způsobilost dodavatele k plnění veřejné zakázky.

  Použití referenčních zakázek, které dodavatel v minulosti realizoval společně s jinými dodavateli nebo jako poddodavatel, je upraveno v § 79 odst. 4 ZZVZ. Nestanoví-li v zadávací dokumentaci zadavatel jinak, pro účely prokázání reference dle tohoto ustanovení se zohledňuje reference pouze v rozsahu, ve kterém se dodavatel či poddodavatel skutečně a fakticky podílel na plnění zakázky.

  Ve Vašem dotazu zmiňujete, že dodavatelem a nositelem reference z poskytnutého plnění je s. r. o., tedy právnická osoba. Dotazujete se na situaci, zda je možné, aby tuto referenci využila i konkrétní fyzická osoba, která se podílela na dodavatelově plnění. Tímto problémem se zabýval i NSS ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 213/2015, který se vztahuje k dřívějšímu zákonu č. 137/2006 Sb., ale obsahově se týká obdobné problematiky referenčních zakázek, NSS uvádí ve svém rozsudku následující: „Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem konstatuje, že reference podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona o veřejných zakázkách se váže vždy k dodavateli, který dodávkami, službami či stavebními pracemi v minulosti uskutečňoval plnění na trhu, nikoli k jeho zaměstnancům; zaměstnanci dodavatele si odchodem od něj dodavatelovy reference s sebou „neodnášejí“, byť by se na plnění, které odpovídá příslušné referenci, podíleli. Aby mohl konkrétní subjekt (konkrétní fyzická nebo právnická osoba) disponovat referencí coby „dodavatel“ (a tu pak předkládat v budoucích zadávacích řízeních pro prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů), musel by plnění, k němuž se reference váže, poskytovat jako smluvní strana kontraktu, jehož uskutečnění je referencí prokazováno, tedy svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost.“ Dále pak NSS uvádí ještě, že „je logické, že pokud subjekt prokazuje referenci ve smyslu zmíněného ustanovení, musel službu dokládanou osvědčením poskytovat jako smluvní strana kontraktu, svým jménem, na svůj účet a vlastní odpovědnost. Právě ten subjekt, který je dodavatelem služeb, totiž zajišťoval referovanou zakázku jako celek, tj. nejen odborně, ale též „technicky“ [což s sebou mimo jiné (avšak nikoliv výhradně) nese schopnost zajistit kompetentní zaměstnance]“.

  Z výše uvedeného vyplývá, že danou referenci může používat ten, kdo při plnění jednal svým jménem, na svůj účet a na vlastní zodpovědnost. Pokud tedy referenční zakázku poskytovala právnická osoba (s. r. o.) a interně se na ní podílely různé fyzické osoby, byť i samotní jednatelé, podle našeho názoru není možné, aby touto referencí disponovaly jednotlivé fyzické osoby, neboť všichni co se podíleli na plnění zakázky tak činili jménem právnické osoby (s. r. o.), která jediná bude disponovat referencí.

  K Vaší poslední části dotazu uvádíme, že poddodavatelem je subjekt, prostřednictvím kterého bude dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky, nebo který má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určitá práva či věci. Jak již bylo zmíněno, dodavatel může dle § 79 odst. 4 písm. b) ZZVZ k prokázání splnění kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ použít služby, které poskytl jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění služby v rámci dané veřejné zakázky podílel. Poddodavatel tak nedisponuje celou referencí, ale pouze částí reference, na které se ve skutečnosti podílel.

  Doložení osvědčení o poskytnutí služeb objednateli

  05.05.2020 Oprávněnost požadavku zadavatele – dokládat reference v rámci prokazování technické kvalifikace dle ust. § 79 písm. b) ZZVZ pouze zakázkami poskytnutými 3.osobám, resp. objednatelům, nikoli referencemi na vlastním majetku. V oblasti provozování vodovodů a kanalizací dochází k případům, že společnost poskytuje službu provozování vodovodů a kanalizací na sítích, které jsou v majetku 3.osob, ale rovněž sama vlastní většinu inženýrských sítí, které i provozuje.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), obsahuje v § 79 taxativní výčet kritérií, které může zadavatel požadovat k prokázání technické kvalifikace. V § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ je upravena možnost zadavatele požadovat po dodavateli seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Jak uvádíte, smyslem technické kvalifikace je prokázat schopnost dodavatele plnit předmět dané veřejné zakázky. Aby se dostálo smyslu technické kvalifikace, a byla zajištěna pravdivost a objektivnost uvedených referenčních zakázek, je zapotřebí, aby byla referenční zakázka plněna odlišnému subjektu od dodavatele/uchazeče. Jinak by bylo pouze subjektivní domněnkou uchazeče, že je schopen plnit předmět veřejné zakázky. Proto je zde důležitý prvek subjektu odlišného od uchazeče, který pro zadavatele zaručuje objektivnost tvrzených referencí.

  Není tedy možné, aby uchazeč uváděl v rámci prokazování naplnění technických kvalifikačních předpokladů referenci, kterou plnil „sám sobě“. Lze tak usuzovat i ze znění ZZVZ, kde se mluví ve spojitosti s referenční zakázkou o identifikaci objednatele. Seznam významných dodávek nebo služeb je považován za doklad a podle § 79 odst. 5 ZZVZ je rovnocenným dokladem k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Z toho plyne, že dodavatel a objednatel referenční zakázky musejí být odlišnými subjekty. Jedná-li se o zadávací řízení v nadlimitním režimu, dle části IV. ZZVZ, pak zadavatel nemůže po dodavateli vyžadovat osvědčení objednatele referenční zakázky o realizované dodávce či službě. V případě, že se však jedná o koncesní řízení, jsou připuštěna i jiná kritéria kvalifikace na základě § 180 odst. 6 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení je zadavatel povinen vždy požadovat prokázání základní kvalifikace dle § 74 ZZVZ, ale ostatní kritéria kvalifikace může zadavatel stanovit jinak, než jak jsou uvedena v § 79 ZZVZ. Vždy však musí zadavatel při stanovování jiných či modifikovaných kritérií technické kvalifikace dodržet základní zásady uvedené v § 6 ZZVZ.

  Prokázání kvalifikace prostřednictvím jiných osob (§ 83; § 105)

  13.01.2020 Dobrý den, měl bych dotaz ohledně míry zapojení jiné osoby, kterou dodavatel prokazoval část kvalifikace (konkrétně seznam stavebních prací – reference), na samotných stavebních pracích. V § 83 ZZVZ je mj. uvedeno, že v případě, že dodavatel bude určitou část kvalifikace prokazovat prostřednictvím jiné osoby, musí zadavateli předložit "písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele." Jedná-li se zároveň o prokázání seznamu stavebních prací (referenční stavby) musí tento závazek zároveň "obsahovat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje." Pokud zadavatel zároveň požaduje dle § 105 ZZVZ předložení seznamu poddodavatelů, měly by se předpokládám tyto stavební práce poskytované jinou osobou zrcadlit v tomto seznamu poddodavatelů. Může účastník zadávacího řízení postupovat následovně? Zadavatel v rámci technické kvalifikace požadoval, aby účastníci předložili seznam stavebních prací, přičemž součástí seznamu musí být alespoň 3 referenční stavby obdobného charakteru. Účastník v rámci předloženého seznamu jednu z těchto tří referenčních staveb prokazoval prostřednictvím jiné osoby (další 2 referenční stavby byly samotného účastníka). Podíl této osoby na plnění veřejné zakázky definovat pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby. Jinak řečeno, tato jiná osoba poskytne pouze jakýsi odborný dohled na samotnou realizaci příp. zapůjčí blíže nespecifikovanou mechanizaci. Může zadavatel akceptovat takovéto prokázání referenční stavby od jiné osoby, když její podíl nespočívá ve stavebních pracích, ale pouze v blíže nespecifikovaném odborném dohledu? A ještě podotázka: v jak velký rozsah stavebních prací musí vykonávat jiná osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ? Lze to pojmout tak, že např. v případě, že takto prokazuje jednu referenční stavbu ze tří, musí tato jiná osoba zároveň realizovat min. třetinu stavebních prací? Děkuji moc a přeji pěkný den.

  V případě poddodavatelů nebo jiných osob má pro účely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) dojít k odlišení způsobu, jakým se podílejí na plnění předmětu.

  1) Prostřednictvím jiných osob je dodavatel oprávněn prokázat určitou část kvalifikace, k dosažení zadavatelem stanovené úrovně kvalifikačních předpokladů, pro účely zajištění plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

  V takovém případě musí účastník zadávacího řízení spolu s doklady o kvalifikaci předložit v nabídce také písemný závazek jiné osoby v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Z důvodu zajištění obecné právní jistoty o způsobilosti obou subjektů pro plnění veřejné zakázky (VZ) se náležitosti písemného závazku v souladu s § 83 odst. 2 ZZVZ považují za splněné, pokud je obsahem písemného závazku jiné osoby stanovena společná a nerozdílná odpovědnost této osoby za plnění společně s vybraným dodavatelem.

  Věta 2. dotčeného ustanovení však dále toto obecné pravidlo „zpřísňuje“.

  Za předpokladu, že jiná osoba za dodavatele předkládá konkrétní doklady o kvalifikaci ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ; seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací, musí dokument podle § 83 odst. 1 písm. d) obsahovat závazek takové jiné osoby ve vztahu k dodavateli, že bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

  Prokazuje-li tedy dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci tak, že předkládá doklady shora uvedeným způsobem (§ 79 odst. 2 ZZVZ), musí dokument podle odstavce 1 písm. d) popisovat písemný závazek jiné osoby k poskytnutí věcí nebo práv v souvislosti s plněním předmětu VZ, jakož i odrážet faktickou míru zapojení této třetí osoby při společně zajišťované realizaci.

  Uvedené pravidlo je platné také v situaci, pokud zadavatel požaduje předložení konkrétního seznamu stavebních prací, jehož součástí mají být 3 osvědčení objednatele o jejich řádném poskytnutí a dokončení, přičemž samotný účastník zadávacího řízení je kvalifikovaný pouze pro 2 z nich. Jedná se tak o způsob sčítání či skládání referenčních VZ postupem dle § 83 odst. 1 ZZVZ, v případě osob, z nichž ani jedna sama o sobě nesplňuje předpoklady pro plnění předmětu VZ, k poskytnutí plnění v souvislosti s prokázáním stanovených kritérií kvalifikace. Výše uvedené platí v případě, že zadavatel nestanovil jiná, bližší pravidla pro prokazování technické kvalifikace podle § 84.

  Z uvedeného lze stanovit najisto, že jiná osoba musí být oprávněna k výkonu právě těch činností, k nimž se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

  Situaci popsanou ve Vašem dotazu, kdy podíl této jiné osoby na plnění VZ účastník zadávacího řízení definoval pouze jako „oborný dohled vlastním stavbyvedoucím a poskytnutí mechanizace“ v celkovém finančním objemu cca 1 % celé stavby, lze s odkazem na shora dotčená ustanovení ZZVZ považovat za nedostatečně prokázanou kvalifikaci při prokazování kvalifikace jinou osobou (požadována byla reference na realizované stavební práce – stavební práce však realizovat nebude).

  Jiné osoby, jejichž prostřednictvím dodavatel prokazoval část kvalifikaci v zadávacím řízení na uzavření smlouvy na plnění VZ, musí zadavatel při plnění VZ také využívat v rozsahu prokazované kvalifikace.

  K seznamu poddodavatelů na základě § 105 odst. 1 ZZVZ, jejichž prostřednictvím poskytovatel zajistí plnění smlouvy uzavřené na VZ, sdělujeme následující.

  ZZVZ nestanoví povinnost identifikovat na základě Seznamu poddodavatelů i jiné osoby, za tím účelem lze vytvořit např. Seznam jiných osob – postup není zákonem formalizován, ale i jiné osoby jsou poddodavateli (z tohoto pohledu jsou jiné osoby skupinou poddodavatelů).

  Na rozdíl od poddodavatelů, se účast jiných osob na plnění předmětu VZ stanoví v souladu s předloženými doklady; z obsahu písemného závazku jiné osoby tak jednoznačně vyplývá, k výkonu jakých konkrétních činností bude tato jiná osoba v souvislosti s realizací předmětu plnění pověřena, případně jakým technickým vybavením bude dodavatel oprávněn z jejich kapacit disponovat.

  Pokud zadavatel požaduje v nabídce předložení seznamu poddodavatelů, musí dodavatel na základě dotčeného ustanovení ZZVZ v nabídce také tyto poddodavatele identifikovat a požadovat, aby účastník zadávacího řízení v nabídce uvedl, která část plnění VZ bude prostřednictvím určeného poddodavatele zajišťována.

  Vzhledem k tomu, že smlouvu je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, měl by v takovém případě předložený seznam tvořit i nedílnou součást uzavírané smlouvy na VZ. Pokud z nabídky dodavatele není jasné, které osoby a jakým způsobem se jako poddodavatelé budou účastnit plnění veřejné zakázky, velmi důrazně doporučujeme takového dodavatele vyzvat k doplnění/vysvětlení nabídky a rozhodně ho nevylučovat.

  Zapojení jiných poddodavatelů do realizace VZ, kteří nebyli identifikováni podle předchozího odstavce, lze upravit smluvními podmínkami tím způsobem, tak aby bylo možné provést včasnou identifikaci již před prvním zapojením do plnění VZ, přičemž objednatel se k tomu zaváže dodatečnou žádost o zapojení poddodavatele bezdůvodně neodepřít.

  Předložení dokladů o kvalifikaci v případě změny jednatele před uzavřením smlouvy (§ 86)

  19.11.2019 Dobrý den, situace je následující. Účastnili jsme se jednacího řízení s uveřejněním, kdy v rámci žádosti o účast jsme kvalifikaci prokázali čestným prohlášením. Po této kvalifikační fázi se změnil jednatel, nový jednatel nadále splňuje kvalifikaci, tj. nemusela se nahlásit změna dle § 88 ZZVZ. Jedná se mi o to, jestli v případě povinnosti předložit originály nebo úředně ověřené doklady před podpisem smlouvy dle § 86 odst. 3 ZZVZ (jsme vybraný dodavatel), konkr. výpis z rejstříku trestů za jednatele, je nezbytné doložit výpis z rejstříku trestů i původního jednatele v době podání žádosti o účast, či zda stačí doložit výpis z rejstříku trestů jen toho aktuálního jednatele v době doručení žádosti zadavatele dle § 86 odst. 3 ZZVZ. Předem velmi děkuji za reakci.

  Podle § 88 odst. (1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání.

  Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že:

  a) podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,
  b) nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a
  c) nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

  V případě povinnosti dodavatele oznámit změnu kvalifikace v průběhu zadávacího řízení, tak povinnost nahlásit změnu kvalifikace nevzniká.

  Dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v odst. 1, zadavatel jej bezodkladně vyloučí ze zadávacího řízení podle § 88 odst. (2) ZZVZ.

  Předloží-li tedy dodavatel k prokázání kvalifikace čestné prohlášení, a zadavatel si tuto možnost ve smyslu § 86 odst. 2 ZZVZ v zadávací dokumentaci nevyhradil, doporučujeme takového dodavatele vyzvat na základě § 46 ZZVZ k objasnění nebo doplnění dokladů prokazující splnění kvalifikace.

  V případě, že takto vyzvaný účastník zadávacího řízení nebude nadále splňovat zadávací podmínky, anebo je ve stanovené lhůtě dodatečně nedoloží, je zadavatel oprávněn takového dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) nebo b) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení.

  Nutno však upozornit na § 39 odst. 4 ZZVZ dle nějž je zadavatel oprávněn provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provést až po hodnocení nabídek resp. až u vybraného dodavatel.

  Změna zadávací dokumentace (§ 99)

  22.10.2019 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat při uveřejňování informací při změně zadávací dokumentace, kde zadavatel prodlužuje lhůtu pro podání nabídek. Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Pokud zadavatel v důsledku změny nebo doplnění zadávací dokumentace postupem dle § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) mění dříve publikované informace za jiné, např. je-li povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, jedná se o povinný údaj, který byl již na základě předchozího oznámení dříve uveřejněn. Obdobně to platí u jiných, již dostupných informací na profilu zadavatele, které zadavatel spolu s informacemi o zahájení zadávacího řízení odeslal k uveřejnění, tudíž se jedná o údaj dostupný na základě některého z předchozích platných formulářů.

  V takovém případě je zadavatel oprávněn přistoupit ke změně informací na svém profilu zadavatele až od chvíle, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) uveřejní Věstník veřejných zakázek (VVZ). Postup uveřejňování tak odpovídá ust. § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ, že ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které uvádí informace odeslané k uveřejnění do Úředního věstníku EU (TED), nebo které byly uveřejněny prostřednictvím profilu zadavatele.

  Jediný správný, jakož i souladný postup se ZZVZ proto vyžaduje vyčkat s provedením změny již dříve uveřejněných informací na profilu zadavatele do chvíle, než je uveřejněna předmětná informace na národní úrovni, ve VVZ.

  Do doby uveřejnění opravného formuláře F14 je možné upravit informace dostupné k zadávacím podmínkám na profilu zadavatele v případě, že nebyly zahrnuty v předchozím řádném nebo opravném formuláři, na který ten poslední odeslaný spolu se změnou odkazuje.

  Nelze se v souladu s platnou právní úpravou ztotožnit s postupem uvedeným ve Vašem dotazu: „Je možné uveřejnit na profilu zadavatele novou lhůtu pro podání nabídek ve stejný den, kdy je odeslán formulář o změně do TEDu nebo je nutné vyčkat na uveřejnění v TEDu a teprve poté uveřejnit na profilu zadavatele.“, neboť do ZZVZ byla vtělena na národní úrovni tzv. „fikce uveřejnění“.

  Uplynutím 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v TED může být následně formulář uveřejněn ve VVZ, a to i přesto, že nebylo zadavateli či provozovateli VVZ během stanoveného intervalu doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v TED.

  K dotazu uvádíme, že potvrzení o uveřejnění vyhlášení může dojít od provozovatele VVZ technicky vzato dříve, a tudíž i změnu údajů a prodloužení lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele bude možno provést dříve, než jen a pouze na základě faktické publikace informací o veřejných zakázkách v TED.

  K odpovědi na postup uveřejňování formuláře F14 – Oprava připojujeme odkaz na Portál VZ, k metodice o uveřejňování, spolu s odkazem k metodickým pokynům pro jednotlivé druhy formulářů.

  Vzorek jako technická kvalifikace

  11.09.2019 Technická kvalifikace může být prokazovaná i předložením vzorku. Musí být vzorek součástí nabídky, nebo může být předložen později, po lhůtě pro podání nabídek (např. v zadavatelem určené lhůtě, případně jen na vyzvání)? Pokud zadavatel získá vzorky, co s nimi může dělat - jak může posoudit technickou způsobilost, resp. na základě čeho může rozhodnout, že vzorek neprokazuje technickou způsobilost uchazeče? Je to o tom, co je definováno jako požadavek na vzorek v zadávací dokumentaci (tzn. pokud určím, že při zakázce na dodávku nábytku chci jako vzorek předložit konkrétní kus nábytku, musí splňovat to, co je požadováno v charakteristice zakázky - materiál, rozměry, nosnost apod.)? Co je přiměřené požadovat jako vzorek - jak velkou část zakázky. Pokud poptávám několik kusů stolů, kontejnerů, skříní, židlí a lavic, mohu požadovat jako vzorek jeden kus od každého druhu? Jaká lhůta pro předložení vzorku je přiměřená? Je to obvyklá dodací lhůta na trhu nebo mohu požadovat předložení vzorku v obvyklé lhůtě pro podání nabídky, která je kratší.

  Zadavatel má podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), možnost požadovat předložení vzorků od dodavatelů za účelem hodnocení nabídek nebo prokázání technické kvalifikace. V zadávací dokumentaci by tak mělo být uvedeno, zda předložení vzorku souvisí s hodnocením nabídek či prokázáním kvalifikace.
  Podle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat vzorky výrobků určených k dodání. Zadavatelovou povinností je v zadávacích podmínkách přesně stanovit a vymezit, co má dodavatel zadavateli dodat. To znamená, že pokud zadavatel požaduje předložení vzorku, která má následně být i předmětem plnění veřejné zakázky, musí předložený vzorek splňovat požadavky a parametry vymezené v zadávacích podmínkách a vzorek tak musí splňovat všechny požadavky, jako zboží, které bude dodáno na základě veřejné zakázky.
  Zadavatel může požadovat předložení vzorků po všech dodavatelích podle § 39 odst. 5 ZZVZ, nebo má možnost na základě § 104 písm. a) ZZVZ, pokud si tak vyhradí, požadovat předložení vzorků vztahujících ke kvalifikaci dodavatele pouze po vybraném dodavateli jako podmínku pro uzavření smlouvy. Zadavatel tak může rozhodnout o výběru dodavatele a až poté, před uzavřením smlouvy, si vyžádat a posoudit zda vzorky vybraného dodavatele splňují podmínky.
  Zadavatel je oprávněn předložené vzorky podrobovat zkouškám, posuzovat a ověřovat dle předem stanovených podmínek a kritérií a zjišťovat tak, zda mají jím požadované vlastnosti. Zkoušku může provést zadavatel sám nebo prostřednictvím pověřené osoby. I zde platí zásada přiměřenosti, aby posouzení a případné zkoušky vzorků byly přiměřené a nepřesahovaly smysl, účel a rámec předmětu plnění.
  Lhůta pro předložení vzorků musí být stanovena a přizpůsobena povaze požadovaného vzorku. Pokud zadavatel požaduje předložení vzorků současně s nabídkou, nic mu nebrání v tom, stanovit lhůtu pro podání nabídek v takové délce, aby všichni potencionální dodavatelé stačili předložit své vzorky. Obvyklá dodací lhůta na trhu tak může zadavateli poskytnout lepší představu pro stanovení přiměřené lhůty k předložení vzorků.
  Pokud zadavatel poptává dodání stolů, skříní a židlí ve větším množství, lze považovat za přiměřené požadovat jako vzorek kus od každého druhu nábytku. Naopak v případě, kdy zadavatel poptává dodání stroje, nemusí být přiměřené požadovat jeden stroj jako vzorek, protože dodavateli by se nevyplatilo zahajovat nákladnou výrobu stroje s ohledem na nejistý výsledek v zadávacím řízení.
  Závěrem shrnujeme, že se zadavatel musí řídit konkrétní veřejnou zakázkou a jejím předmětem. Požadavky na vzorky musí zadavatel nastavit přiměřeně s ohledem na případnou nákladnost jejich přípravy ve spojitosti s předmětem a účelem veřejné zakázky a dodavateli tak nevznikaly nepřiměřené náklady.

  Žádost o vysvětlení ZD v užším řízení

  22.08.2019 Dobrý den, vztahuje se v případě užšího řízení možnost podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (pokud se jedná o zadávací podmínky, které se nevztahují ke kvalifikaci) pouze ke lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení nebo i ke lhůtě pro podání nabídek? Jinými slovy je zadavatel v užším řízení povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, tj. ve fázi po podání žádostí o účast v zadávacím řízení, avšak s zákonem požadovaným předstihem před uplynutím lhůty pro podání nabídek? Děkuji

  Užší řízení podle § 58 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je zadávacím řízením, ve kterém jsou dodavatelé nejprve vyzváni k podání žádosti o účast a později zadavatel nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzývá k podání nabídek.Podle § 98 ZZVZ může zadavatel zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to:
  a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo
  b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
  Pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Zadavatel není povinen vysvětlení poskytnout, pokud není žádost o vysvětlení doručena včas, a to alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle předchozího odstavce. Tato zákonná úprava je jednotná pro všechny druhy zadávacích řízení.
  Zadavateli je garantováno oprávnění vysvětlovat zadávací dokumentaci jak ve fázi předkládání žádostí o účast, tak i ve fázi podávání nabídek. Pouze posledních pár dní před koncem lhůt pro provedení těchto úkonů dodavatelem je vysvětlování utlumeno, protože již dochází k finalizaci dokumentů jejich podávání zadavateli.
  Závěrem shrnujeme, že v případě užšího řízení je možné podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nejen ve lhůtě pro podání žádosti o účast v zadávacím řízení ale i ve lhůtě pro podání nabídek. V užším řízení s nezkracovanými lhůtami je zadavatel povinen poskytnout podle § 98 odst. 3 ZZVZ vysvětlení zadávací dokumentace i na základě žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podané alespoň 8 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

  Protokol o elektronickém "otevírání nabídek"

  08.08.2019 Dobrý den, mám za to, že zadavatel není povinen, při elektronickém otevírání obálek, vyhotovit protokol o otevírání obálek. Je tomu skutečně tak? Pokud dodavatel zažádá o poskytnutí protokolu z otevírání nabídek elektronicky, musí, může nebo nesmí jej zadavatel dodavateli poskytnout? Předem děkuji.

  Otevírání nabídek v elektronické podobě je upraveno ustanovením § 109 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Podle § 109 ZZVZ zadavatel otevírá a zpřístupňuje obsah elektronicky podané nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek a má povinnost při jejich otevírání kontrolovat, zda byla nabídka doručena ve stanovené lhůtě, zda je nabídka autentická a zda s nabídkou nebylo před jejím otevření manipulováno. Jiné povinnosti nejsou zadavateli při otevírání nabídek v elektronické podobě stanoveny a není tak povinností zadavatele vyhotovovat písemný protokol o otevírání nabídek.
  Elektronický nástroj, prostřednictvím kterého probíhá proces podávání nabídek, zajišťuje transparentnost při otevírání nabídek v elektronické podobě. Elektronický nástroj musí kvůli tomuto účelu splňovat specifické technické požadavky plynoucí z vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Proto není u elektronického otevírání třeba pořizování protokolu a účastníkům zadávacího řízení není zaručeno právo účastnit se osobně otevírání nabídek, jako je tomu u nabídek v listinné podobě, protože právě toto právo účastníků vnáší do otevírání listinných nabídek vyšší míru transparentnosti.
  Není tedy úplně přesné, aby účastník požadoval poskytnutí protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě, ale vhodnější je požadavek specifikovat jako poskytnutí informací o otevírání nabídek v elektronické podobě. V případě, že bude účastník žádat po zadavateli poskytnutí informací o elektronickém otevírání nabídek, je na zadavateli, zda takové informace poskytne či nikoliv, protože zadavatel nemá podle ZZVZ povinnost takové informace poskytovat. Pokud se zadavatel rozhodne informace poskytnout, měl by zvážit, zda jejich zpřístupnění nebude v rozporu se zásadami § 6 ZZVZ, aby především nedošlo k narušení rovnosti mezi účastníky nebo případně k diskriminaci některého z účastníků.

  Stanovení minimální váhy kritéria nabídkové ceny

  10.07.2019 Dobrý den, pokud je nabídka hodnocena dle ekonomické výhodnosti, tedy nejen dle nabídkové ceny, je stanoveno či doporučeno, jakou má míti cena minimální váhu? Děkuji.

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví minimální váhu pro nabídkovou cenu, určení váhy ceny je zcela na zadavateli dle charakteristik konkrétního plnění. Zákon dokonce umožňuje stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze na kvalitativní kritéria.

  Hodnotící kritérium

  02.07.2019 Dobrý den, je možné použít u výběrového řízení dle ZZVZ na stavební práce hodnotící kritérium kvality dle § 116 odst.2 písm e) "Zkušenosti dodavatele", tj. hodnotil by se počet doložených realizovaných stavebních zakázek nad rámec požadavku technických kvalifikačních předpokladů dle §79 ods. 2, pís. a) ZZVZ? Tj. např. pro účely hodnocení zadavatel „zastropuje“ jako maximální počet referencí na 5 zakázek nad rámec stanovené kvalifikace, tj. v součtu s technickou kvalifikací max. 8 zakázek ? Děkuji za odpověď

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje hodnocení nabídek, konkrétně kritéria kvality v § 116. Ustanovení § 116 odst. 2 ZZVZ demonstrativně vyjmenovává, jaká mohou být kritéria kvality, ale tento výčet není konečný a zadavatel může uplatnit i jiná kritéria kvality, která budou souviset s předmětem veřejné zakázky a zároveň budou vyjadřovat kvalitu.
  Zadavatel má povinnost podle § 115 odst. 1 stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii. Zadavatel musí při postupu dle ZZVZ dbát na zásadu transparentnosti, proto musí být zadávací podmínky stanoveny a poskytnuty dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení a stejně tak i přesně popsána metoda, jak budou přidělovány body v rámci hodnocení jednotlivých kritérií kvality.
  Kritéria kvality musí být podle § 116 odst. 3 vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění ověřitelné. Kritériem kvality pak nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinnosti dodavatele, nebo platební podmínky.
  Ve Vašem případě tedy není nutné podřazovat dané hodnotící kritérium pod výčet uvedený v § 116 odst. 2 ZZVZ. Vámi navržený postup je možný, pokud bude v zadávací dokumentaci, ve srozumitelné a dostatečné míře, popsána metoda hodnocení a systém přidělovaní bodů za realizované stavební zakázky, které jsou nad rámec požadavku technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ.

  Podmínění zadání zakázky rozhodnutím přístrojové komise

  13.06.2019 Dobrý den, veřejnému zadavateli byla schválená dotace na pořízení zdravotnického přístroje - s ohledem na jeho předpokládanou hodnotu půjde o veřejnou zakázku v nadlimitním režimu. Pořízení přístroje však ještě podléhá nutnosti schválení přístrojové komise, která bude zasedat v září. Může zadavatel zakázku zahájit s tím, že si v zadávacích podmínkách vyhradí možnost zrušit veřejnou zakázku, pokud bude pořízení přístroje přístrojovou komisí zamítnuto? Pokud by zadavatel zahájil zakázku až po schválení v září, nebylo by reálné do konce roku 2019 CT dodat a vyfakturovat - což je zase podmínka pro udělení dotace. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den

  Jak vyplývá z dotazu, prostřednictvím nadlimitního zadávacího řízení bude nakoupen zdravotnický přístroj s tím, že faktickému nákupu ještě předchází jeho schválení přístrojovou komisí. Dotaz zní, zda lze v zadávacích podmínkách stanovit možnost zadávací řízení zrušit v případě, že přístrojová komise nákup přístroje zamítne.
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 127 taxativně vypočítává důvody možného zrušení zadávacího řízení. Zadavatel tedy může pro zrušení zadávacího řízení použít pouze důvody uvedené § 127 ZZVZ, nikoliv důvody vlastní, byť uvedené v zadávací dokumentaci.
  S ohledem na výše uvedené, se jako nevhodnější důvod zrušení jeví § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ tj., v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
  Alternativou k výše uvedenému by byla v rámci obchodních podmínek výhrada odstoupení od smlouvy z důvodu neschválení nákupu přístrojovou komisí, případně vázat účinnost smlouvy na splnění podmínky schválení nákupu přístrojovou komisí.

  Ověření technické kvalifikace - seznam významných služeb

  06.03.2019 Dobrý den, prosím o jasně definovaný postup při posouzení nabídky na služby TDI, konkrétně technické kvalifikace v případě, že uchazeč v nabídce předložil seznam významných služeb za poslední 3 roky. Při ověřování těchto služeb u konkrétních kontaktních osob, které byly na seznamu významných služeb, bylo zjištěno, že tento uchazeč (firma) nebyl smluvně vázaný se zadavatelem. V další uvedené službě bylo po ověření u kontaktní osoby zjištěno, že svou činnost nevykonával řádně a zadavatel s ním byl nespokojen. Je možné z těchto důvodů uchazeče vyloučit? Postačí jen telefonické ověření významných služeb a jejich řádného plnění?Proč není možné vyžádat si potvrzené objednatelem osvědčení (Referenční list) o řádném plnění zakázky? Nejlepší by ovšem bylo vrátit zpět možnost u dodávek a služeb doložením potvrzených referenčních listů v nabídce, pak by bylo vše jasné!!! Prosím o rychlou odpověď vzhledem k časové tísni ve vztahu k dokončení zakázky. Děkuji

  Pokud reference dodavatele neodpovídají skutečnosti, nemusíte je uznat – doložíte např. korespondencí se zadavateli. V prvém případě je nutné ověřit, zda skutečně k plnění došlo, či nikoliv. V druhém případě je nutné si s jiným zadavatelem vyjasnit, zda skutečně dodavatel nevykonával plnění řádně, nestačí jen ústní výrok, že zadavatel nebyl spokojen, pokud mu vše bez problémů akceptovat a zaplatil.
  Vy si jako zadavatel samozřejmě můžete vyžádat od jiného zadavatele jakékoliv dokumenty a informace, které prokáží skutečný stav uskutečnění referenční zakázky, ale není to možné vynucovat na jiném zadavateli a ani to není možné vyžadovat od dodavatele, protože bylo běžnou praxí, že zadavatelé nechtěli reference vydávat, i ze zlých důvodů v případech, kdy bylo plněno řádně. Dodavatel však může, pokud chce, doložit řádné splnění referenčních zakázek podle §79 odst. 5 i např. smlouvou nebo dokladem o uskutečnění plnění dodavatele.

  Počítání lhůty pro podání nabídek

  12.02.2019 Dobrý den, měla bych dotaz na počítání lhůty pro podání nabídek. Modelový příklad: otevřené řízení, které je zadáváno v nadlimitním režimu, prostřednictvím Národního elektronického nástroje, lhůta pro podání nabídek je stanovena na minimální zákonnou lhůtu, a to 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Zadávací řízení je zahájeno ve čtvrtek dne 31.1.2019, 30. den vychází na sobotu 2.3.2019 – musím zachovat celý následující pracovní den, tj. pondělí 4.3.2019 a budu tak otevírat nabídky až v úterý nebo mohu stanovit lhůtu pro podání nabídek do 4.3.2019 do 10:00 hodin? Pokud se otevírají nabídky např. v 10:00 hodin, počítá se tento den také do lhůty pro podání nabídek? Nebo se lhůta pro podání nabídek počítá jen do dne předcházejícího, tzn. do lhůty se počítají jen celé dny? Děkuji za odpověď

  Povinná elektronizace zadávacích řízení nemá vliv na plynutí času a stanovení konců lhůt v zadávacích řízeních. Počítání času v zadávacích řízeních se řídí občanským zákoníkem (§ 601 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
  Lhůty, jejichž konec je zadavatelem stanoven na konkrétní okamžik, uplynou ve stanovenou chvíli bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den nebo den pracovního klidu. Podle § 608 občanského zákoníku totiž lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Výše zmíněné se jedná např. lhůt pro podání nabídek, jejíž konec stanovuje zadavatel na konkrétní den a čas. V zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) jsou stanovena jen minima délek těchto lhůt. Zadavateli lze doporučit, aby konec lhůty pro podání nabídek stanovil na pracovní den.
  Ve Vámi uvedeném případě bychom proto doporučili stanovit lhůtu pro podání nabídek do pondělí 4. 3. 2019 ve Vámi určeném čase. Posouvání konců lhůt stanovených zadavatelem na pracovní dny ZZVZ výslovně neukládá, ale v duchu zásady přiměřenosti je lze doporučit. K Vašemu druhému dotazu Vám sdělujeme, že do lhůty pro podání nabídky se započítávají celé dny (Rozhodnutí Úřadu ze dne 27. 9. 2017, č. j.ÚOHS-S0306/2017/VZ-28032/2017/542/PKn).

  Vysvětlení zadávací dokumentace

  12.02.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu na modelovém příkladu: Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin? V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat? Děkuji za odpověď

  K dotazům poskytujeme následující výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).
  1. Lhůta pro podání nabídek je stanovena na 6.3.2019 do 10:00 hodin. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nestihl včas (například o jeden pracovní den) odpovědět na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, musí lhůtu pro podání nabídek právě o jeden pracovní den prodloužit. Bude lhůta prodloužena na 7.3.2019 do 10:00 hodin nebo na 8.3.2019 do 10:00 hodin?
  Podle § 98 odst. 4 ZZVZ platí, že pokud je žádost o vysvětlení zadávací dokumentace doručena včas a zadavatel neuveřejní, neodešle nebo nepředá vysvětlení do 3 pracovních dnů, prodlouží lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik pracovních dnů, o kolik přesáhla doba od doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace do uveřejnění, odeslání nebo předání vysvětlení 3 pracovní dny.
  V modelovém příkladu nebylo vysvětlení uveřejněno, odesláno nebo předáno do 3 pracovních dní. Bude tudíž nutné prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o tolik dní o kolik přesáhla doba doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace 3 pracovní dny. Pokud bylo vysvětlení poskytnuto 4. pracovní den, došlo k přesáhnutí doby o 1 pracovní den. Konec lhůty pro podání nabídek, který byl původně stanoven na 6. 3. 2019, musí být stanoven nejméně na 7. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že lhůta musí být prodloužena nejméně o 1 pracovní den (nikoli právě o jeden pracovní den, jak uvádíte ve svém dotazu), nebude v rozporu se ZZVZ pokud dojde k prodloužení o 2 pracovní dny tj. na 8. 3. 2019.
  Vzhledem k tomu, že povinnost prodloužení je stanovena ve dnech, není nezbytné pro splnění této povinnosti dopočítávat přesně na vteřiny prodloužení o 24 hodin. Dle občanského zákoníku by takovéto počítání času bylo nutné v případě lhůty nebo doby určené v kratších časových jednotkách, než jsou dny (§ 608 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
  2. V případě, že dodavatel zašle naskenovanou, ručně podepsanou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace (nebo případně i námitky) mailem (tedy ne datovou schránkou či prostřednictvím NEN),musí být tento e-mail elektronicky podepsán? A pokud ano, a dodavatel na vyzvání toto pochybení neopraví, nemusí pak zadavatel takovouto žádost /námitky vyřizovat?
  Podle § 98 odst. 3 ZZVZ platí, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele. Podle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 211 odst. 2 ZZVZ písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů v tomto ustanovení uvedených. Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být podle § 211 odst. 4 datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o:
  a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,
  b) oznámení o výběru dodavatele,
  c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,
  d) vyloučení účastníka zadávacího řízení.
  V případě, že dodavatel zašle zadavateli žádost o vysvětlení emailem, došlo k písemnému požádání o vysvětlení zadávací dokumentace. Jelikož se nejedná o výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh ani o vyloučení účastníka zadávacího řízení, nemusí být tato žádost opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem. Žádost o vysvětlení musí být podepsána, dostačující však bude podepsání prostým elektronickým podpisem (tj. například jako tento email) nebo naskenování vlastnoručního podpisu. Tyto závěry platí i pro zasílání námitek.
  Závěrem shrnujeme, že pro případy opožděného vysvětlení zadávací dokumentace je stanovena povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek minimálně o délku zpoždění. Žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace a podání námitek můžou být podepsány tzv. prostým elektronickým podpisem.

  Podání nabídek v jednacím řízení bez uveřejnění

  02.01.2019 Zadávám podlimitní veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění § 63, odst. 3, písm. c) zákona. K podání nabídky bude vyzván jeden konkrétní zhotovitel. Musí být nabídka podána elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje? A nebo můžeme připustit i podání nabídky v listinné podobě, když je vyzván k podání nabídky jen jeden účastník? Předem děkuji za odpověď.

  Povinná elektronická komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem se vztahuje na všechny skupiny zadavatelů od 18. října 2018. Povinnost se vztahuje i na podlimitní veřejné zakázky, přičemž výjimky z povinnosti elektronické komunikace jsou uvedeny v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).Odpověď na Váš dotaz proto bude znít, že nabídka v „zákonném režimu“ musí být podána vždy elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, musí být autentická, rovněž musí být zajištěno, aby s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením nijak manipulováno, nedojde-li k naplnění některé z výjimek dle § 211 odst. 3 ZZVZ.Shora uvedené proto platí i tehdy, jedná-li se o veřejnou zakázku zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. c) ZZVZ, bez ohledu na to, zda je vyzván k podání nabídky jen jeden dodavatel nebo více.

  Informace dodavatelům

  29.11.2018 Dobrý den Měl bych dotaz k poskytnutí informací dodavatelům. Otvírání nabídek v elektronické podobě probíhá bez účasti dodavatelů, takže dodavatelé nemají informaci o tom, jak si v daném zadávacím řízení stojí a zda mohou počítat, že danou zakázku budou moci plnit. Protokol o otvírání obálek zadavatel nemusí vyhotovit. Dodavatelé se výsledek zadávacího řízení dozví až po zaslání Oznámení o výběru dodavatele, což může být i za několik týdnů (měsíců) po podání nabídky. Může (musí?) zadavatel na základě žádosti jednoho z dodavatelů poskytnout informace o otvírání nabídek, jakým způsobem a s jakým obsahem? Poskytne informaci pouze dodavateli, který o to požádal (asi ne), nebo všem kteří podali nabídky? Myslím, že tyto informace jsou pro dodavatele důležité a jsou i v zájmu zadavatele, aby je dodavatel měl. V průběhu, než tuto informaci dodavatel získá, může uspět v jiné zakázce a z dané odstoupí (nepodepíše smlouvu) a zadavatel může přijít o výhodnou nabídku, včetně toho, že se zadávací řízení zbytečně může prodloužit. Děkuji.

  K otázce týkající se otevírání nabídek, které byly podány v elektronické podobě, resp. povinností zadavatele s otvíráním obálek v elektronické podobě související, je následují stanovisko: Na základě § 108 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je zadavatel povinen provést otvírání nabídek, které podali účastníci zadávacího řízení, a to ne dříve, než po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel postupuje rozdílně, jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nebo pouze nabídky v listinné podobě, či jsou-li podány jak nabídky v elektronické, tak nabídky v listinné podobě. Vycházejme tedy z předpokladu, že po 18. 10. 2018, kdy nabylo vůči všem zadavatelům účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ, které stanoví povinnost v zadávacím řízení komunikovat písemně výhradně elektronickou formou, bude z pravidla docházet k podávání pouze nabídek v elektronické podobě.
  Jsou-li podány nabídky v elektronické podobě, postupuje zadavatel podle § 109 ZZVZ. Je tedy povinen nabídky otevřít, čímž se rozumí zpřístupnění jejich obsahu zadavateli. Dále pak je zadavatel povinen zkontrolovat, zda nabídka byla doručena ve stanovené lhůtě, zda je autentická a zda s datovou zprávou obsahující nabídku nebylo před jejím otevřením manipulováno. Jsou-li podány pouze nabídky v elektronické podobě, nestanoví zákon v souvislosti s jejich otevíráním žádné další povinnosti. Zadavatel tedy, na rozdíl od otevírání nabídek v listinné podobě, neotvírá nabídky za přítomnosti účastníku zadávacího řízení a ani mu není uložena povinnost vyhotovit písemný protokol o otevírání nabídek (srov. § 110 odst. 1. a 5. ZZVZ).
  Záměrem Ministerstva pro místní rozvoj, bylo při tvorbě vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek provést důslednou transpozici zadávacích směrnic a zároveň snížit administrativní zátěž zadavatelů a dodavatelů související se zadávacím řízení, a to při současném zachování transparentnosti. Povinnosti zadavatele ve vztahu k otvírání nabídek tak byly ve vztahu k elektronickým a listinným nabídkám zcela záměrně upraveny odlišně.
  V souvislosti s podáváním nabídek v elektronické podobě je nutno upozornit na skutečnost, že nabídky v elektronické podobě je nezbytné podávat prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (§ 107 odst. 1 ZZVZ). Elektronický nástroj je definovaný v § 28 odst. 1 písm. i) ZZVZ a musí splňovat požadavky zákona vymezené v § 213 ZZVZ a dále požadavky vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „Vyhláška“). Právní regulace elektronických nástrojů používaných při zadávání veřejných zakázek přispívá ke zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, neboť vyžaduje, aby byly pořízeny záznamy o provedených elektronických úkonech, veškerých dalších činnostech a systémovém stavu elektronického nástroje (blíže viz § 7 Vyhlášky). Elektronický nástroj tak musí být schopen zajistit, aby nabídka nebyla otevřena před koncem lhůty pro podání nabídek, po uplynutí lhůty pro podání nabídek pak elektronický nástroj zaznamená, kdo a kdy nabídku otevřel. Elektronický nástroj také zkontroluje a zaznamená (tyto záznamy lze v nástroji zpětně ověřit) zda nabídka byla podána včas, zda je autentická a zda s ní nebylo manipulováno.
  V případě nabídek podávaných v elektronické podobě tak transparentnost (která je v případě listinných nabídek zajišťována jejich otevíráním za účastni účastníku zadávacího řízení, sdělováním údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení a pořizováním protokolu o otevírání obálek) zajišťuje elektronický nástroj. Je třeba upozorni, že účelem „veřejného“ otevírání nabídek v listinné podobě primárně není a ani za účinnosti předchozí právní úpravy nebylo informovat účastníky zadávacího řízení o konkurenčních nabídkách tak, aby se účastníci zadávacího řízení na základě těchto informací rozhodovali o svém postupu v zadávacím řízení. Tento přístup k otevírání obálek byl zvolen za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení, protože tímto způsobem bylo možné účinně bránit manipulaci s nabídkami na straně zadavatele, neboť byly-li údaje z nabídek sděleny a zaznamenány do protokolu, nebylo pak již možné, aby zadavatel s těmito údaji protizákonně manipuloval a při hodnocení použil údaje jiné.
  Požadovat vytváření protokolu o otevírání nabídek, případně povinnost umožnit přítomnost účastníku zadávacího řízení při otevírání nabídek, by však v případě otevírání nabídek podaných v elektronické podobě bylo nadbytečné a pro zadavatele neodůvodněně zatěžující, neboť transparentnost, která musí být také při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna již tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti zajistit. Výše uvedené lze tedy uzavřít tím, že zadavatel není, a to ani z důvodu nezbytnosti zachovat transparentnost zadávacího řízení a dodržet zásady vymezené v § 6 ZZVZ, povinen pořídit protokol z otevírání obálek podaných v elektronické podobě. Součástí Vašeho dotazu je také otázka, zda je zadavatel povinen identifikační údaje účastníků zadávacího řízení a údaje z nabídek odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení poskytnou účastníku zadávacího řízení na jeho žádost. Problematika poskytování informací v souvislosti se zadávacím řízením je regulována ustanovením § 218 ZZVZ, v jehož odstavci druhém písmenu a) je výslovně stanoveno, že: „Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím, do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení“. Zadavatel tedy není oprávněn na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace o obsahu nabídek (tedy včetně informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajícím číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení) poskytnout, a takovouto žádost by zadavatel musel odmítnout.
  Mohou však nastat také situace, kdy žádost o poskytnutí informací z nabídek zadavateli doručí účastník zadávacího řízení. Tato situace by se měla posuzovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak již bylo uvedeno výše, transparentnost otevírání obálek v elektronické podobě je zaručena použitím elektronického nástroje, zásada transparentnosti tedy poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
  Je tedy otázkou, zda zadavatel může, ač k tomu není ze zákona povinen, informace z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení poskytnout dobrovolně. S ohledem na skutečnost, že pro tuto situaci nejsou zákonem stanovena konkrétní pravidla postupu, musí je zadavatel na základě § 39 odst. 1 věty druhé ZZVZ určit sám, a to v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ (základní zásady postupu zadavatele).
  Zadavatel by měl tedy rozhodnout zda, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat: je tedy nezbytné posoudit konkrétní okolností daného zadávacího řízení, zvážit, zda poskytnutí informací nemůže narušit jeho transparentnost a především pak, zda sdělení předmětných informací nevede k diskriminaci některých účastníků zadávacího řízení, či narušení jejich rovnosti.
  S ohledem na skutečnost, že k otázce oprávnění zadavatele poskytovat informace z nabídek účastníků zadávacího řízení, v tomto případě konkrétně identifikačních údajů účastníků zadávacího řízení a údajů z nabídek odpovídajících číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení, není v tuto chvíle relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posuzování konkrétních okolností jednotlivých zadávacích řízeních může být komplikované, doporučuje Ministerstvo pro místní rozvoj věnovat této problematice náležitou pozornost. Ministerstvo pro místní rozvoj nedoporučuje poskytování informací na žádost účastníka zadávacího řízení v situace, kdy informace jichž se žádost týká, byly v souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ některým z účastníku zadávacího řízení v jeho nabídce označeny za důvěrné.
  V případě, že zadavatel po zvážení konkrétních okolností dospěje k závěru, že poskytnutí požadovaných informací nenaruší zásady § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, je s ohledem na dodržení zásady nediskriminace nezbytné současné poskytnutí stejných informací všem účastníkům zadávacího řízení. Z důvodů předcházení uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení, lze také doporučit poskytování anonymizovaných informací, tedy bez identifikace účastníků zadávacího řízení.Toto stanovisko je nezávazným právním výkladem Ministerstva pro místní rozvoj. Závazné stanovisko v případě přezkumu konkrétního případu Vám může poskytnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a v případě sporu pak nezávislý soud.

  Zrušení zadávacího řízení

  20.11.2018 Dobrý den, chtěla bych poradit v situaci, kdy máme zahájeno zadávací řízení a jsme ve fázi před otevíráním obálek s nabídkami. Veřejná zakázka se týká výměny oken na budovách jedné ze základních škol. V průběhu této doby však došlo k tomu, že z jedné z budov, na které mají být měněna okna, začaly v posledních dnech nebezpečně padat části fasády a stav fasády byl vyhodnocen jako havarijní. Z tohoto důvodu by chtěl zadavatel zadávací řízení zrušit, neboť by chtěl na této budově provést nejen výměnu oken, ale zároveň provést i rekonstrukci fasády (změnila by se tak část předmětu plnění veřejné zakázky i její hodnota). Je možné toto chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin? Jedná se v tomto případě o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d)? Děkuji za odpověď.

  Důvody pro zrušení zadávacího řízení jsou stanoveny v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). K Vašemu dotazu, zda je možné začátek nebezpečného padání fasády chápat jako podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, uvádíme, že vzhledem k tomu, že skutečnost, že fasáda původně nepadala a následně začala, lze považovat za změnu. Jelikož byl stav vyhodnocen jako havarijní, lze ji také označovat za podstatnou. Ve svém dotazu neuvádíte, co opadávání fasády způsobilo, lze však předpokládat, že příčinou jsou přírodní jevy objektivního charakteru. Lze tudíž mít za to, že se jedná o podstatnou změnu okolností způsobenou z objektivních příčin, upozorňujeme však, že takovýto závěr neodůvodňuje zrušení zadávacího řízení podle § 127 ZZVZ, provedení změny smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ, či jednacího řízení bez uveřejnění podle 63 a násl. ZZVZ.
  K Vašemu dotazu, zda se jedná o důvod zrušení dle § 127 odst. 2 písm. c) nebo dle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, uvádíme, že je nutné detailní posouzení situace a dovození všech skutečností předvídaných v těchto ustanoveních. Podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Argumentace v případě rušení zadávacího řízení z tohoto důvodu by tudíž měla být vedena k tomu, že již není nutné zadávat veřejnou zakázku na výměnu oken (odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení). Dále je nutné analyzovat příčinu toho důsledku. Tato příčina má být podstatnou změnou okolností,má nastat po zahájení zadávacího řízení, zadavatel tuto příčinu nemohl předvídat, zadavatel tuto příčinu nezpůsobil.
  Ve vašem dotazu nebyly uvedeny všechny relevantní informace pro posouzení splnění těchto zákonných podmínek. Zejména se jeví problematickým dovození, že opadávání fasády má za důsledek, že není nutné měnit okna, že opadávání fasády na jedné budově je natolik podstatné, že odpadá důvod pro výměnu oken i na jiných budovách, a dále že zadavatel nemohl předvídat, že k opadávání fasády dojde. Podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
  Pro dovození tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení je nutné zkoumat důvody zrušení zadávacího řízení a dále posuzovat zda se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, zda jsou hodné zvláštního zřetele,zda způsobují, že po zadavateli nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
  Tyto podmínky jsou kumulativní. U tohoto důvodu pro zrušení zadávacího řízení se jeví problematickým zejména dovození, že opadávání fasády způsobuje, že po zadavateli nelze požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení na výměnu oken.
  Závěrem shrnujeme, že důvody pro zrušení zadávací řízení jsou stanoveny v § 127 ZZVZ a pro možnost zrušit zadávací řízení musí být splněny všechny předpoklady uložené tímto ustanovením. Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení činí zadavatel a to na základě posouzení konkrétních okolností týkajících se zadávacího řízení. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mohou účastníci zadávacího řízení podat námitky. Zrušení zadávacího řízení může být i předmětem dozoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nad dodržováním zákona o zadávání veřejných zakázek.

  Prokazování kvalifikace u poddodavatelů

  07.11.2018 Dobrý den, máme dotaz k prokazování kvalifikace u poddodavatelů. V případě, kdy budeme chtít podat nabídku a budeme vědět, že na některou část v průběhu plnění zakázky využijeme poddodavatele, ale nepotřebujeme prokázat kvalifikaci jeho prostřednictvím, jelikož všechny podmínky ZD splníme, jaké doklady od poddodavatele musíme do nabídky předložit? Postačí pouze čestně prohlásit, že poddodavatele využijeme a uvedeme jeho identifikační údaje nebo je nutné od něj předkládat i základní a profesní kvalifikaci a také smlouvu o smlouvě budoucí, čili smlouvu s poddodavatelem?

  Zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „Zákon“) veřejnému zadavateli umožňuje, aby požadoval po účastníkovi zadávacího řízení předložení dokladů v nabídce za účelem prokázání základní způsobilosti či profesní způsobilosti jeho poddodavatelů. Bude-li zadavatel předložení dokladů o kvalifikaci poddodavatelů po dodavateli v nabídce požadovat, je zároveň povinen v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na prokázání kvalifikace takového poddodavatele. Obdobně se v zadávací dokumentaci uvede požadavek podle § 105 odst. 1 písm. a) a b) Zákona, za účelem poskytnutí informací, které části veřejné zakázky za něj bude plnit poddodavatel. Záleží tedy na zadavateli, jakou zvolí formu požadavku na prokázání kvalifikace poddodavatele, tak i požadavek na uvedení podrobností o předpokládaném budoucím zapojení poddodavatele, pokud mu je v okamžiku podání nabídky známo. V případě prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob je situace odlišná, neboť Zákon přímo stanoví povinnost předložit doklady o kvalifikaci, a dále písemný závazek jiné osoby dle § 83 odst. 1 písm. b) Zákona, chcete-li smlouvu s poddodavatelem, který je v dotčeném případě vyžadován samotným Zákonem. Tento institut se využije zejména v případě, když dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace v zadavatelem požadovaném rozsahu. Z hlediska předkládání dokladů o kvalifikaci se použijí pravidla pro nadlimitní, ale tak i podlimitní režim, to mimo jiné znamená, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů o kvalifikaci čestným prohlášením. U zjednodušeného podlimitního řízení je účastník zadávacího řízení oprávněn nahradit požadované doklady o kvalifikaci písemným čestným prohlášením, přičemž tuto volbu dodavatele nesmí zadavatel v zadávací dokumentaci omezovat. Pravidla pro předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele na základě § 122 se použijí stejně podle § 45, tak i § 83 nebo na základě § 85 Zákona; zadává-li zadavatel takovou zakázku podle části třetí, tak i v některém z druhů zadávacích řízení pro nadlimitní režim, podle části čtvrté.

  Vyhrazená změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ

  03.10.2018 Dobrý den, mám dotaz k vyhrazené změně závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ. Soutěžíme rámcovou dohodu, kde celková nabídková cena se skládá z dílčích jednotkových cen, které musí dodavatel nacenit podle odhadovaného množství položek, které předpokládáme odebrat. Současně máme k zakázce stanovenu předpokládanou hodnotu zakázky na základě předchozího průzkumu trhu. V zadávacím řízení samozřejmě dodavatelé nabídnou mnohem lepší než ceníkové ceny a často je jejich celková nabídková cena téměř poloviční než naše předpokládaná hodnota zakázky. V zadávací dokumentaci a rámcové dohodě máme proto vyhrazenu změnu závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ, kde si vyhrazujeme právo vyčerpat předpokládané množství právě až do výše předpokládané hodnoty závazku, tedy konkrétní ceny, nikoliv jen do výše nabídkové ceny vybraného dodavatele, kdy tato je v rámcové dohodě rovněž uvedena. Domníváme se, i po načtení komentovaného ustanovení, že by toto mělo být v pořádku z hlediska ZZVZ, ale chceme si to ověřit. Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
  Podmínky, které musí být zadavatelem kumulativně naplněny, aby byla změna závazku platná, jsou následující:
  – zadavatel si musí změnu závazku vyhradit již v zadávací dokumentaci,
  – v zadávací dokumentaci musí být podmínky pro tuto změnu a obsah této změny závazku vymezen jednoznačně,
  – tato změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky.
  Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě, nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
  Vyhrazené změny se mohou týkat například:
  – ceny veřejné zakázky s ohledem na inflační doložku, pohyb cen na burzách apod.
  – prodloužení termínu plnění veřejné zakázky (prodloužení termínu realizace stavebních prací o počet dnů, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním)
  – opce na další plnění za stejných podmínek (v případě potřeby odebere zadavatel za stejnou jednotkovou cenu a za stejných smluvních podmínek další položky z rozpočtu).
  Z Vašeho navrženého mechanismu, který popisuje v dotaze, není patrná změna závazku, ale nastavení trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou dohodu, kde jste soutěžili jednotkové ceny, pak celková hodnocená cena nemusí znamenat finální cenu, jednalo by se pouze o vzorek použitý pro účely hodnocení. S ohledem na shora uvedené je důležité, jak byla daná rámcová dohoda nastavena, resp. jak měla nastavenou dobu trvání. Pokud si nastavíte, že rámcová dohoda skončí uplynutím doby trvání, nebo vyčerpáním určité částky za nabídnuté jednotkové ceny, bez ohledu jaká varianta nastane dřív, nejednalo by se v takovém případě o změnu závazku, neboť by stále bylo objednáváno za totožné ceny a za totožných podmínek. Změna závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by přicházela v úvahu tehdy, pokud by smlouva byla například uzavřena na odebrání určitého počtu výrobků a vy jako zadavatel byste požadovali v průběhu plnění veřejné zakázky jeho navýšení, tedy docházelo by ke změně podmínek rámcové dohody. V takovém případě lze mít za to, že využití institutu vyhrazené změny závazku dle § 100 odst. 1 ZZVZ by bylo přípustné.

  Zjišťování skutečných majitelů

  26.09.2018 Dobrý den, měla bych následující dotaz k problematice zjišťování skutečných majitelů. Dle stanoviska MMR není možné (vyjma případu, kdy skutečný majitel neexistuje nebo jej nelze určit) dokládat vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli prostřednictvím čestného prohlášení. Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů? Na stránkách Evidence skutečných majitelů je u informací k podání návrhu uvedeno mimo jiné: "Taktéž může být postavení skutečného majitele doloženo např. seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby." Děkuji za odpověď.

  K Vašemu dotazu uvádím, že v § 122 odst. 4 a 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je stanoveno:

  (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

  (5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo

  a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

  b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

  1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

  2. seznam akcionářů,

  3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

  4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

  Primárně tedy zadavatel zjišťuje údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích. Pokud byl zápis do této evidence proveden na základě doložení seznamem akcionářů, dohodou akcionářů, prohlášením skutečného majitele či toliko prohlášením dané právnické osoby v souladu s předem uveřejněnými instrukcemi Ministerstva spravedlnosti, neshledáváme důvod správnost takto provedeného zápisu rozporovat.

  Pokud však není možné zjistit údaje o skutečném majiteli z evidence údajů o skutečných majitelích, má zadavatel přímo vyzvat vybraného dodavatele. Pokud vybraný dodavatel nepředloží výpis z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích, musí sdělit identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem a předložit doklady, z nichž vyplývá vztah těchto skutečných majitelů k dodavateli.

  Podle stanoviska Expertní skupiny MMR o Předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele po 1. 1. 2018 (dostupné na http://www.portal-vz.cz/getmedia/c3bfec05-bbc9-4fc0-baab-98638324fa7c/171222_Predkladani-informaci-a-dokladu-o-skutecnem-majiteli-vybraneho-dodavatele-po-1-1-2018.pdf [PDF, 448.83KB]) zákon výslovně vyžaduje, aby byl vztah prokazován prostřednictvím „dokladů“, není tak možné nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

  Odlišná úprava je stanovena pro doklady o kvalifikaci. Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Pro doklady, z nichž vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, však není připuštěno vyzvat vybraného dodavatele jen k předložení čestného prohlášení, které by nahradilo předložení dokladu.

  K Vašemu dotazu: „Je možné, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele (fyzické osoby), nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů?“ uvádíme, že zákon předpokládá, že dokladem z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k vybranému dodavateli, je například seznam akcionářů (§ 122 odst. 5 písm. b) bod 2 ZZVZ a § 264 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)). Vámi zmíněné prohlášení zástupců společnosti není ve výčtu vymezeném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ uvedeno. Tento výčet je však demonstrativní. Mohou tedy být využity i jiné doklady než uvedené ve výčtu stanoveném v § 122 odst. 5 písm. b) ZZVZ. Pro možnost použití prohlášení zástupců společnosti, k prokázání vztahu osoby označené za skutečného majitele k vybranému dodavateli, bude nutné posoudit, zda tento dokument je sám dokladem anebo náhražkou přiléhavějšího existujícího dokladu (např. seznam akcionářů, nebo rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku).

  Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad vůbec nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením (§ 45 odst. 3 ZZVZ). Takovýto postup není v rozporu se stanoviskem Expertní skupiny, protože to se vyjadřuje pouze k nahrazování existujících dokladů čestným prohlášením.

  Závěrem shrnujeme, že možnost, aby vybraný dodavatel, který identifikuje skutečné majitele, nicméně se jedná o akcionáře společnosti založené dle právního řádu země známé jako offshore centrum, doložil pouze prohlášení zástupců této společnosti, ve kterém uvede identifikační údaje svých akcionářů, se bude odvíjet od skutečnost, zda se jedná o doklad, z něhož vyplývá vztah skutečných majitelů k dodavateli anebo o nahrazení jiného existujícího dokladu čestným prohlášením. Dále platí, že pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

  Dodavatelem je společnost A+B dle 2716 NOZ - vůči komu se zavazuje poddodavatel?

  07.08.2018 Vážení, mám zapeklitý dotaz z oblasti veřejných zakázek. Nabídku podal jako dodavatel Společnost A+B vytvořená dle § 2716 NOZ (dříve konsorcium). Ta má dva společníky (akciovku A a akciovku B). Dle Smlouvy o sdružení ve společnosti má společník A zmocnění být správcem Společnosti a zastupovat a právně jednat jménem Společnosti podepsioval i krycí list atd.). Ovšem když se dostanu k posuzování technické kvalifikace, tak zjišťuji, že jedna z osob v seznamu techniků dle § 79 odst. 2 písm. c), u které jsme chtěli krom vzdělání a praxe též existenci „pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele“, tak ten je ze společnosti C (úplně jiná, ta nabídku nepodává), přičemž ta společnost C má uzavřenou smlouvu o poddodávce (o sml. budoucí) pouze se společníkem B. A můj dotaz prosím je, je to v pořádku? Neměla by smlouva být uzavřena spíše se společníkem A, který Společnost zastupuje? Děkuji a přeji úspěšný den všem, Pavlína

  K Vámi položenému dotazu sdělujeme, že problém je nutno spatřovat především v samotném požadavku na prokázání technické kvalifikace dodavatelem. Zadavatel není oprávněn požadovat, aby člen realizačního týmu byl v zaměstnaneckém či obdobném poměru k dodavateli. Nastavení kvalifikace je tedy v rozporu se zákonem a doporučujeme Vám zadávací řízení zrušit.

  Užší řízení a JŘSU - lhůta k vyjádření předběžného zájmu

  15.07.2018 Dobrý den, prosím o stanovisko k lhůtě pro vyjádření předběžného zájmu, pokud je řízení (užší nebo JŘSU) zahájeno odesláním předběžného oznámení. Zadavatel podle §58/5 (příp.ve spojení s §61/2) vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Výzvu k podání žádosti o účast odešle zadavatel nejdříve 35 dní po odeslání předběžného oznámení. Může zadavatel omezit lhůtou dobu, ve které jsou dodavatelé povinni svůj zájem vyjádřit? Pokud ano, může být tato lhůta i kratší, než 35 dnů? Děkuji.

  Lhůtu pro vyjádření předběžného zájmu zadavatel stanoví z toho důvodu, že se jedná o povinnou položku v příslušném formuláři pro uveřejnění. Minimální lhůta pro vyjádření předběžného zájmu není zákonem stanovena, zadavatel ji tak musí stanovit přiměřeně v souladu s §36 odst. 5 zák. č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. Tato lhůta by s ohledem na poslední větu uvedeného odstavce (délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů) neměla být dle našeho názoru kratší než 35 dnů.

  OPCE a § 100 odst. 3

  20.06.2018 Nadlimitní VZ na služby je zadaná před 1.10.2016 podle ZZVZ č.137/2006 Sb. na 5 let. OPCE v zadávací dokumentaci je vyhrazena částkou, která splňuje limit 30% z předpokládané hodnoty. Dle § 99 odst. 5 ZVZ zadavatel stanovil dobu využití opčního práva do tří let od podpisu původní smlouvy. Zadavatel neuvedl do kdy předpokládá ukončení nového plnění. Musí se vejít do původního termínu ukončení smlouvy? Nebo ji může přiměřeně prodloužit. Obecně: Může vůbec zadavatel dnes v souvislosti s § 100 a § 222 smlouvu při navýšení objemu v zákonném rozsahu nějak prodloužit?

  K dotazu týkajícího se opčního práva vyhrazeného ve veřejné zakázce zadávané v režimu zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále také „ZVZ“), Vám sdělujeme následující:
  Dle § 99 odst. 2 ZVZ mohl zadavatel zadat veřejnou zakázku na základě opčního práva pouze v jednacím řízení bez uveřejnění, konkrétně v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové zadávací řízení, zadavatel po 1. 10. 2016, to jest po nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), postupuje již podle ZZVZ, konkrétně podle § 66 písm. b).
  Jelikož navazující jednací řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“) se prostřednictvím jednání pouze s vítězem původní veřejné zakázky úzce pojí k předchozímu zadávacímu řízení, je nutnou podmínkou pro využití takové formy změny závazku, uvést již v zadávací dokumentaci na původní veřejnou zakázku předpokládanou dobu a rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací.
  Zadavatel tedy může, za splnění výše uvedených podmínek, využitím opčního práva prodloužit délku plnění smluvního vztahu vzešlého z uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Nutno však upozornit, že dobu 3 let podle § 23 odst. 7 písm. b) ZVZ, kdy lze navazujícím JŘBU využít opční právo, je skutečně nezbytné počítat od samotného okamžiku uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.
  K prodloužení délky plnění veřejné zakázky by bylo možno také využít postup dle § 222 ZZVZ, a to pouze dle odst. 4, a za předpokladu, že se tímto krokem nezmění celková povaha veřejné zakázky a zároveň hodnota takové změny bude (a) nižší než je finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky a (b) nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

  Prohlídka předmětu VZ

  17.06.2018 Pěkný den, prosím o odpovědˇ na následující dotaz. Je možné v rámci zjednodušeného podlimitního řízení stanovit povinnou prohlídku předmětu veřejné zakázky (jedná se o restaurování historického kočáru), a to zejména proto, že není možné dostatečně přesně vymezit, pouhým textovým popisem (doplněným fotodokumentací) v plné šíři obsáhnout skutečný stávající stav a detailní specifikaci předmětu plnění, což je potřebné pro úplné ocenění předmětu VZ a kvalitní zpracování nabídky? Děkuji.

  V rámci ZPŘ není možné jako podmínku účasti v zadávacím řízení stanovit prohlídku plnění. Prohlídka plnění není institut, prostřednictvím kterého zadavatel popisuje předmět plnění, pokud ho neumí popsat dostatečně do zadávací dokumentace. Pokud není zadavatel schopen dostatečně zdokumentovat předmět plnění – stávající stav kočáru, může využít další možnosti, které mu zákon poskytuje. Např. použít jeden z druhů zadávacích řízení, kde je možné s dodavateli jednat, kde je možné snižovat počty účastníků zadávacích řízení nebo snižovat počty řešení. Pravděpodobně by šlo o jednací řízení s uveřejněním podle § 60 odst. 1 písmn c) a písmn. d).c) – veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky, nebod) nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty podle § 90 odst. 1 a 2.Zadavatel může nejenom jednat o předběžných nabídkách za účelem zlepšení předběžných nabídek ve svůj prospěch, ale i může např. snižovat počty účastníků na základě technické kvalifikace, což by u Vámi popisované zakázky mohlo vyřadit takové účastníky, kteří nemají dostatečné odbornosti pro plnění takto vysoce odborné zakázky a také může měnit zadávací podmínky (zejména technické) – § 61 odst.10).

  Podání nabídky s elektronickým podpisem

  22.05.2018 Zadavatel v souladu s § 109 odst. 2 ZZVZ při otevírání nabídek v el. podobě mj. kontroluje, zda je nabídka autentická. Znamená to, že tuto autenticitu lze ověřit pouze dle zaručeného elektronického podpisu osoby oprávněné jednat za dodavatele? Jak postupovat v případě, že dodavatel podá nabídku pouze v kopii (scan nabídky) a el. podpis tak chybí (jedná se o nadlimitní režim, otevřené řízení)? Lze například vyzvat k doplnění dle § 46 odst. 1 ZZVZ?

  Samotné splnění podmínky autenticity nabídky podané v elektronické podobě by v daném případě mělo být zaručeno již jejím podáním prostřednictvím elektronického nástroje, který by měl garantovat skutečnost, zda nabídka byla podána dodavatelem, jež je její autor a dále zda s ní nebylo nijak manipulováno.

  Autorizace - nutné potvrzení zaměstnanec vs. jiná osoba?

  04.05.2018 Dobrý den, jako zadavatel požadujeme prokázání profesní způsobilost dle § 77 odst. 2 písm. c) ZZVZ tak, že dodavatel předloží doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje. Typicky definujeme předložení dokladu o autorizaci v různých oborech, např. „dopravní stavby“ dle § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (či případně potvrzení o zapsání do seznamu registrovaných osob v příslušném oboru u osob usazených a hostujících). V případě, že dodavatel předloží v nabídce kopii osvědčení o autorizaci, je nutné, aby zadavatel předem požadoval (či poté ověřoval postupem dle §46), zda se jedná o osobu v pracovně-právním vztahu k dodavateli či jinou osobu (§83), kterou prokazuje kvalifikaci? Je k tomuto kvalifikačnímu požadavku nutné chtít předložit např. čestné prohlášení, že jde o zaměstnance dodavatele? Děkujeme za odpověď.

  Podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v rámci požadavků na profesní způsobilost požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.
  Ve smyslu tohoto ustanovení může být odborně způsobilý
  1. samotný účastník zadávacího řízení
  2. zaměstnanec účastníka zadávacího řízení
  3. jiná osoba, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci
  4. zaměstnanec jiné osoby, prostřednictvím níž účastník zadávacího řízení prokazuje svou kvalifikaci.
  Zadavatel nemusí předem v zadávací dokumentaci stanovit, že dodavatel musí ve své nabídce (žádosti o účast) vyjasnit, o kterou z výše uvedených situací se jedná. Přímo zákonem je totiž uloženo, že v případě, že dodavatel prokazuje část profesní způsobilosti s prostřednictvím jiných osob, je dodavatel povinen zadavateli předložit
  a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ jinou osobou,
  b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,
  c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ jinou osobou a
  d) písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
  Pokud v nabídce (žádosti o účast) obdrží zadavatel pouze doklad o odborné způsobilosti určité osoby a není zřejmé v jakém vztahu je tato osoba k účastníkovi zadávacího řízení, je namístě, aby zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadoval, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložený doklad a případně aby i doplnil další nebo chybějící údaje či doklady.
  Není nutné vyžadovat v zadávací dokumentaci předložení čestného prohlášení o tom, že osoba uvedená v dokladu o odborné způsobilosti je zaměstnancem dodavatele. Požadavek na vyjasnění vztahu odborně způsobilé osoby k účastníkovi zadávacího řízení však může vést k efektivnějšímu postupu v zadávacím řízení, a lze jeho stanovení tudíž doporučit. Forma čestného prohlášení se však nezdá být nezbytná. Prosté uvedení tohoto údaje v nabídce (žádosti o účast) či v objasnění podle § 46 ZZVZ shledáváme dostačujícím a více naplňujícím zásadu přiměřenosti.

  Vyhrazené změny závazku

  24.04.2018 Zadavatel v zadávacím řízení pořizuje určité služby pro sebe a jeho příspěvkové organizace. Může si zadavatel v ZD v souladu s § 100 ZZVZ vyhradit požadavek, že pokud zadavatel založí další příspěvkovou organizaci, bude moci tato nově vzniklá organizace přistoupit k dané smlouvě a získat tak dané služby za stejných podmínek jako byly vysoutěženy? Nebo toto není možné a služby budou moci čerpat jen ty subjekty, které byly identifikovány v zadávací dokumentaci?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 100 upravuje podmínky pro změnu závazku ze smlouvy tím, že stanoví 3 možné způsoby, jak zamýšlené změny dosáhnout. Zadavatel si tedy za podmínek tam uvedených může vyhradit změnu rozsahu závazku, ceny nebo jiných technických či obchodních podmínek (odst. 1), změnu dodavatele veřejné zakázky (odst. 2) či možnost použití JŘBU pro poskytnutí nových služeb nebo stavebních prací (odst. 3). Obecně platí, že vyhrazenou změnu závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, musí zadavatel předem uvést v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě.
  S ohledem na výše uvedené, proto v případě, že jako zadavatel, který pořizuje určité služby pro sebe a své příspěvkové organizace, očekáváte v průběhu plnění veřejné zakázky založení další příspěvkové organizace, nemůžete pro její začlenění do probíhající veřejné zakázky aplikovat § 100 ZZVZ, neb nejde o změnu, která by se dala pod § 100 ZZVZ podřadit. Současně je nutné upozornit na skutečnost, že se ve své podstatě jedná o centralizované zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ u nějž je dle odst. 3 povinnost již v zadávací dokumentaci vymezit výčtem nebo jiným způsobem okruh zadavatelů, pro které bude zadávací řízení prováděno a dle odst. 4 s těmito zadavateli uzavřít nejpozději do zadání veřejné zakázky písemnou smlouvu upravující vzájemná práva a povinnosti související s centralizovaným zadávání.

  Splnění základní způsobilosti v případě nedoplatků hrazených splátkovým kalendářem

  17.04.2018 Obracím se na Vás s dotazem ohledně splnění základní způsobilosti v rámci VZ. Uchazeč má nedoplatky na FÚ a sociálním, ovšem má podepsaný splátkový kalendář. Je v tomto případě možné považovat uchazeče za způsobilého a může tak podepsat čestné prohlášení? Měl by k čestnému prohlášení doložit i potvrzení o splátkovém kalendáři?

  Splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejném zdravotním pojištění je nutno vykládat ve stejném duchu jako v evidencí daní zachycený splatný nedoplatek nebo splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. dodavatel může prokázat splnění podmínky neexistence splatného nedoplatku na pojistném i tehdy, má-li pro účely úhrady pojistného uzavřen splátkový kalendář a ten je z jeho strany plněn.

  Hodnocení VZ na služby obsahující CPV 71

  22.03.2018 Oddíl 71 slovníku CPV obsahuje kromě projektových služeb např. laboratorní služby, monitorování a kontrolu, technické inženýrské služby, technické testování a analýzy, které bývají často nezbytnou, ale pouze související (menšinovou) částí realizace zakázky na služby s jiným hlavním předmětem (účelem) např. sanace, čištění kontaminované půdy či vody. Je v případě takových zakázek možné hodnotit nabídky pouze dle nejnižší nabídkové ceny ?

  Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 skutečně zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 slovníku CPV.
  V praxi však často dochází k zadávání nejrůznějších služeb či činností, které jsou zahrnuty v oddílu 71 CPV společně s jiným předmětem zakázky.
  V případě takových činností, které jsou zadávány současně spolu s hlavním předmětem veřejné zakázky, se zákaz hodnocení pouze na základě nejnižší nabídkové ceny neuplatní. Rozhodný je celkový druh veřejné zakázky služby nebo stavební práce určený v souladu s § 14 a 15.
  Pokud by však služby či činnosti, uvedené v oddílu 71 slovníku CPV, činily podstatnou část předmětu veřejné zakázky, lze zadavatelům doporučit, aby předmětem hodnotících kritérií byla rovněž kvalita těchto služeb či činností, neboť hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny by v takových případech pravděpodobně vedlo k výběru nekvalitní nabídky.

  Odkaz k náčrtu výrobku nebo jeho obrázku (§ 92)

  01.03.2018 Dobrý den, v rámci projektové dokumentace stavby používáme ve výpisech výrobků pro znázornění schématický náčrt výrobku nebo jeho obrázek (např. krbová kamna) bez jakéhokoliv označení dodavatele a bez obchodního názvu. Je takovýto postup možný použít v PD stavby pro veřejnou zakázku, aniž bychom tím porušily požadavky zákona o zadávaní zakázek?

  Obecně platí, že bez ohledu na konkrétní stav projektové dokumentace, pokud se zadává v některém z druhů zadávací řízení pro nadlimitní režim dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), musí dokumentace splňovat požadavky podle § 92 a násl. odstavců:

  (1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje:
  a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
  b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
  (2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

  Co se týká používání schematických náčrtů, musí splňovat i další podmínky podle ZZVZ, konkrétně podle § 36 odst. 1 nebo odst. 3:

  (1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
  (3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

  Takže je možné použít náčrty, pokud celkově PD splňuje požadavky podle § 92 a zároveň splňuje požadavky podle § 36, odst. 1 a 3.

  Dokumentace pro VZ na stavební práce

  01.12.2017 Dobrý den, chtěl bych vás požádat o stanovisko stran potřebné dokumentace pro zahájení zadávacího řízení na stavební práce - zhotovení pozemní komunikace. V této souvislosti a návaznosti na ust. § 92 ZoZVZ bych si potřeboval ověřit úplnost a penzum podkladů, které musí mít zadavatel k dispozici. Můžeme sumarizovat, že se jedná o vyhlášku č. 169/2016 Sb. a ten odkazuje, v případě dopravních staveb, na vyhlášku č. 146/2008 Sb.? Pokud má zadavatel k dispozici vyjádření dotčených orgánů, projektovou dokumentaci pro stavební povolení a další nutné a vhodné podklady, může začít s výběrem nejvhodnějšího dodavatele i přes skutečnost, že momentálně nemá k dispozici stavební povolení pro realizaci této stavby? Předem Vám v této souvislosti děkuji za spolupráci a jakoukoliv odpověď.

  Předpisy upravující zadávání veřejných zakázek nepodmiňují zahájení zadávacího řízení k veřejné zakázce na stavební práce dispozicí stavebním povolením pro realizaci této stavby.
  Podle § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanoví zadavatel zadávací podmínky a poskytne je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
  V § 92 ZZVZ je vymezena právní konstrukce, podle které se má za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb. Podle § 2 této vyhlášky jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá
  a) projektové dokumentaci pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb,
  b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nebo
  c) dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
  V případě dopravních staveb je tedy pro uplatnění domněnky dostatečné podrobnosti zadávacích podmínek nutné, aby se jednalo o projektovou dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, nikoli vámi zmíněné dokumentace pro vydání stavebního povolení.
  Podle § 92 odst. 2 ZZVZ však mohou být výše uvedené dokumentace částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci. Domněnka stanovení a poskytnutí zadávacích podmínek dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, ale nebude platit ze zákona a zadavatel bude případně splnění této povinnosti dokazovat individuálně.
  Závěrem shrnujeme, že stavební povolení nemusí být vydáno před tím, než zadavatel zahájí zadávací řízení, ve kterém si vybírá dodavatele stavebních prací. Zadavatel však musí dodavatelům poskytnout zadávací podmínky, tedy i technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky, v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

  Omezení procent plnění zakázky poddovatelem

  25.08.2017 Prosím o zodpovězení dotazu týkajícího se nového zákona o veřejných zakázkách. Je v novém zákoně nějak omezeno procento plnění zakázky, které může dodavatel plnit prostřednictvím subdodavatele? Pokud si zadavatel nevymezí jinak, je možno plnit prostřednictvím subdodavatele jakékoliv procento plnění zakázky?

  Zákon o zadávání veřejných zakázek neomezuje rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele (dříve označován jako subdodavatel). Nevymezil-li tedy zadavatel předem v zadávacích podmínkách, že rozsah plnění, které je možno plnit prostřednictvím poddodavatele, omezuje a nevymezil-li věcně rozsah takového omezení, je dodavatel oprávněn plnit jakoukoli část veřejné zakázky poddodavatelsky.
  V této souvislosti upozorňuji na znění § 105 odst. 3, který stanoví dodavateli povinnost předložit dodavateli identifikační údaje poddodavatelů (pokud je využívá), za předpokladu, že se jedná o veřejné zakázky na stavební práce a veřejné zakázky na služby, které mají být poskytnuty pod přímým dohledem zadavatele.

  Poddodavatel

  25.08.2017 Dovolte mi, abych se na Vás obrátila s následujícími dotazy k veřejné zakázce: 1) Je možné u zakázky na stavební práce do Smlouvy o dílo uvést, že „Změna poddodavatele je možná pouze se souhlasem objednatele”? 2) Zda jiná osoba, jejímž prostřednictvím v souladu s § 83 odst. 2 Zákona prokáže dodavatel kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) Zákona se považuje za poddodavatele? 3) V případě, že se dle bodu 2) jedná o poddodavatele, tak mě zajímá v jakém rozsahu musí tento poddodavatel plnit zakázku? Pokud např. prokáže technickou kvalifikaci dle 79 odst. 2 písm. a) u všech referenčních stavebních prací (tzn. v plném rozsahu za dodavatele, který sám nepředloží žádnou referenční stavební zakázku) znamená to, že tento poddodavatel bude všechny stavební práce provádět sám (tzn. kompletně bez účasti dodavatele)? 4) Jak bude zadavatel postupovat v případě, že si dle § 105 odst. 2 Zákona vyhradí, že určitá část stavebních prací nemůže být plněna poddodavatelem? Znamená to, že v případě kladné odpovědi na otázku v bodě 3) musí zadavatel takového dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit v souladu s § 46 odst. 2 písm. a) Zákona?

  Ad 1) Využití poddodavatele je upraveno v § 105 ZZVZ. Zde jsou též popsány možnosti, jakými může zadavatel ovlivnit možnost dodavatele plnit prostřednictvím poddodavatele. Zadavatel může vybranému dodavateli omezit možnost využít poddodavatele pouze v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace v souladu s § 83 ZZVZ prostřednictvím jiné osoby, tak musí v nabídce předložit zadavateli vedle požadovaných dokladů od této osoby i písemný závazek této osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tato osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Na základě tohoto závazku by měl tedy poddodavatel za dodavatele plnit.
  Ad 2) Jiná osoba uváděná v § 83 ZZVZ bude zpravidla poddodavatelem, ale nemusí jím být ve všech případech. například v případě prokazování požadavku na technické vybavení může tento požadavek za zadavatele prokázat osoba, která mu požadovaný stroj půjčí, ale jinak se na realizaci veřejné zakázky podílet nijak nebude.
  Ad 3) viz odpověď Ad 1).
  Ad 4) Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ, že v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž mohou být určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky plněny pouze vybraným zadavatelem. V takovém případě se tato zadávací podmínka promítne do smlouvy a dodavatel je pak povinen tento požadavek zadavatele respektovat, jinak mu bude hrozit smluvní sankce ze strany zadavatele. V případě, že zadavatel využije možnosti výhrady podle § 105 odst. 2 ZZVZ, tak pokud by pak dodavatel doložil v souladu s § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v tom rozsahu, v jakém si zadavatel vyhradil, že bude plnit sám dodavatel, pak by zadavatel byl oprávněn ho v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ vyloučit ze zadávacího řízení. Vždy však záleží na konkrétním případě a rozhodnutí zadavatele, zda se zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky překrývají se závazkem jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Žádost o účast nevyzvaný dodavatel

  25.08.2017 Ráda bych se informovala k § 58 ZZVZ. Zadavatel uveřejnil Předběžné oznámení o zakázce dle § 34 a dle § 58 odst. 2 ZZVZ. Po uplynutí lhůty dle § 58 odst. 5 a po projevení zájmů zadavatel odešle Výzvu k podání žádosti o účast a zadávací dokumentaci uveřejní na profilu zadavatele, jak mu říká ZZVZ. Mohou žádost o účast předložit i dodavatelé, kteří neprojevili předběžný zájem? Pokud ano, z jakého ustanovení ZZVZ je to zřejmé.

  Ve svém dotazu správně uvádíte, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení podle § 58 odst. 2zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), vyzývá dodavatele k projevení předběžného zájmu. Lhůta pro doručení vyjádření předběžného zájmu je povinnou náležitostí předběžného oznámení, které je k zahájení zadávacího řízení využito. Podle § 58 odst. 5 ZZVZ může být předběžný zájem vyjádřen jakoukoliv formou. Vyjádřením předběžného zájmu se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel písemně vyzve všechny účastníky zadávacího řízení, kteří vyjádřili předběžný zájem, k podání žádostí o účast. Jedná se o adresnou výzvu zasílanou přímo účastníkům zadávacího řízení.
  Tato výzva musí podle přílohy č. 6 ZZVZ obsahovat alespoň: 1. druh zadávacího řízení, 2. identifikační údaje zadavatele,
  3. popis předmětu veřejné zakázky a způsobu jeho plnění (například koupě, leasing, provedení díla) včetně jeho předpokládaného rozsahu a doby plnění, 4. rozsah plnění vyhrazených změn závazku, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 100, včetně předpokládané doby a rozsahu poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací, 5. případně předpokládaný časový rozsah souvisejícího plnění včetně předpokládaného zahájení souvisejícího zadávacího řízení,
  6. předpokládaná doba výzvy k podání nabídek, 7. údaje o přístupu k zadávací dokumentaci, 8. lhůtu pro podání žádostí o účast, 9. způsob podání žádostí o účast včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány, 10. požadavky na prokázání kvalifikace včetně požadovaných dokladů, 11. kritéria hodnocení nabídek včetně jejich vah nebo jiného matematického vztahu mezi nimi, popřípadě pořadí kritérií hodnocení podle jejich významu, není-li zadavatel objektivně schopen váhy nebo jiný matematický vztah mezi kritérii stanovit.
  Výzvu k podání žádosti o účast může zadavatel odeslat nejdříve 35 dní a nejpozději 12 měsíců od odeslání předběžného oznámení k uveřejnění. Od odeslání výzvy k podání žádosti o účast zadavatel uveřejní zbývající části zadávací dokumentace na profilu zadavatele.
  Tážete se, zda může nabídku podat i dodavatel který není účastníkem zadávacího řízení, a tak k tomu ani nebyl vyzván.
  Podle § 28 odst. 1 písm. d) ZZVZ se žádostí o účast pro účely tohoto zákona rozumí údaje nebo doklady prokazující kvalifikaci dodavatele, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace. Výzva k podání žádosti o účast je součástí zadávací dokumentace (viz § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ). Zadavatel touto výzvou vyzývá k podání žádostí o účast účastníky zadávacího řízení. Tím se tato výzva liší např. od výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, kterou se vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky (§ 53 odst. 1 ZZVZ).
  Podání žádosti o účast dodavatelem, který nebyl vyzván podle § 58 odst. 5 ZZVZ, protože nevyjádřil předběžný zájem, není v souladu se zadávacími podmínkami zachycenými v zadávací dokumentaci. Podání žádosti o účast takovýmto dodavatelem, by zakládalo důvod pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ.
  Pro podávání nabídek je tato problematika výslovně upravena v § 58 odst. 4 větě první ZZVZ. Tuto úpravu lze analogicky vztáhnout i na podávání žádostí o účast.

  Elektronizace a předkládání originálů dokumentů

  25.08.2017 Prosím o odpověď na následující 2 otázky. 1) Vztahuje se povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem od 18. 4. 2017 i na předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci za strany dodavatele, vyzvaného k tomu zadavatelem v souladu s § 122 odst. 3 zákona? Tedy musí dodavatel tyto originály (resp. ověřené kopie) dokumentů předkládat pouze elektronicky a nemůže je zadavateli předložit listinné podobě? 2) Stejně tak uzavření smlouvy musí proběhnout pouze elektronicky a není možný podpis smlouvy v listinné podobě?

  Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami.
  Dle § 211 odst. 1 ZZVZ komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení probíhá písemně. Platí však, že není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci (ústní komunikace je vyloučena například v § 107 ZZVZ pro podávání nabídek), je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Vzhledem k tomu, že dle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno mj. uzavřením smlouvy, jsou úkony zadavatele dle § 122 odst. 3 ZZVZ považovány za úkony v zadávacím řízení, a proto je nutné při komunikaci postupovat v souladu s § 211 ZZVZ, tj. doklady jsou buď zasílány v elektronické podobě, nebo je lze předat přímo fyzicky prostřednictvím ústní komunikace, za předpokladu, že tato komunikace bude dostatečně zdokumentována dle § 211 odst. 1 ZZVZ. Stejně tak i při uzavírání smlouvy je nutno postupovat v souladu s § 211 ZZVZ. Zadavatel tak má možnost smlouvu na veřejnou zakázku buď uzavřít prostřednictvím elektronické komunikace, nebo v rámci ústního jednání opět za podmínky řádného zdokumentování

  Uveřejnění ZD

  25.08.2017 Dotaz v podstatě zní, zda je povinností zadavatele uveřejnit na profilu komplet celou zadávací dokumentace VZ na stavební práce, tzn. vč.: projektové dokumentace (PD) v el. podobě a slepého položkového rozpočtu v el. podobě v živém formátu? Ust. § 96 odst. 1 ZZVZ říká, že ZD (tedy v případě VZ na stavební práce i PD+slepý položkový rozpočet) musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast dle § 58 odst. 5 do konce lhůty pro podání nabídek. Ust. § 96 odst. 2 ZZVZ připouští, že pokud nelze zpřístupnit celou ZD podle odst. 1, může zadavatel příslušnou část poskytnout jiným vhodným způsobem za splnění dalších podmínek, které daný odst. dále specifikuje. Výše uvedené je ale podmíněno konkrétními skutečnostmi, které buď:vyplývají z výjimek ze způsobu komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem dle ust. § 211 odst. 3 písm. a), b) a d) ZZVZ neboz postupu zadavatele dle § 36 odst. 8 ZZVZ. Dle významu, který vyplývá z ust. § 96 ZZVZ tedy není možné poskytovat PD a slepý položkový rozpočet (ku příkladu na CD nebo v případě PD v listinné podobě) až na základě písemné žádosti dodavatele? Není možné dát na profil zadavatele ku příkladu pouze informaci o přístupu k PD a slepému položkovému rozpočtu v el. podobě v živém formátu a poskytovat je jako jedny z příloh ZD samostatně? Jaké jsou možnosti poskytování ZD (jejich příloh), tak aby nebyl porušen ZZVZ? Výše uvedené dotazy vyplynuly z technických možností (resp. nemožností) některých typů profilů zadavatelů, které nejsou schopny pojmout k jedné VZ tak velké množství dat, které celá PD v el. podobě představuje.

  V tomto ohledu je zákon poměrně nekompromisní, jsou-li předmětné dokumenty součástí ZD (i jako přílohy) je nutné je uveřejnit na profilu zadavatele. Výjimkami jsou pouze důvody podle § 211 odst. 3, případně ochrana důvěrných informací podle § 36 odst. 8 zákona. Pokud nejsou naplněny podmínky pro využití výše uvedených výjimek (k jejich naplnění u „běžné“ zakázky na stavební práce zpravidla nedochází) z uveřejnění je nutné uveřejnit ZD jako celek. Jediným možným řešením tedy je navýšení kapacity profilu zadavatele, tak aby mohl zadavatel povinnost uveřejnit ZD.

  Počítání lhůty pro podání žádosti o účast

  24.08.2017 Prosím o stanovisko k počítání lhůty pro podání žádosti o účast. Od jakého okamžiku je správné počítat lhůtu? Ode dne odeslání do věstníku veřejných zakázek nebo až ode dne uveřejnění ve VVZ? Po uveřejnění ve VVZ je následně zpravidla až další den zakázka uveřejněna v TED. V případě nadlimitních veřejných zakázek je třeba vyčkat až na potvrzení uveřejnění v TED a počítat lhůtu až ode dne uveřejnění v TED? § 61/1 ZZVZ upravuje počátek běhu lhůt, nikoliv už jejich další počítání. Dle § 62/1 ZZVZ stanoví lhůtu pro podání žádostí nejméně 30 dnů od zahájení.

  Jednací řízení s uveřejněním je na základě § 61 odst. 1 zákona zahajováno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (není-li zahajováno předběžným oznámením). Následně je pak v § 61 odst. 1 stanovena minimální lhůta pro podání žádosti o účast na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení.

  Lhůta pro podání žádosti o účast tak plyne od zahájení řízení, tedy již od odeslání formuláře k uveřejnění (prvním dnem lhůty je tak tedy, v souladu s obecnými pravidly pro počítání lhůt, den následující po odeslání formuláře). Na počítání a běh lhůty pro podání žádosti o účast tak nemá vliv okamžik reálného uveřejnění formuláře ve věstníku veřejných zakázek či v TED.

  Další podmínky pro uzavření smlouvy

  23.08.2017 Dodavatel v rámci požadavku dle §122/3/c ZZVZ resp. ke splnění povinnosti dle § 104/2/a/b předložil certifikát dle § 233 ZZVZ, v němž je mimo kvalifikačních údajů i údaj o skutečných majitelích v rozsahu - jména a příjmení osob (skut. majitelů) vč informace o tom, že tyto osoby mají vlastnit jiné právnické osoby. Dále je v certifikátu uvedeno, že údaje jsou doloženy konkrétními doklady, tj. organigramem, čestným prohlášením statutárního orgánu a výpisy z rejstříku nadací a obchodních rejstříků. My jako zadavatel máme za to, že předložený certifikát není dokladem ve smyslu § 104/2/b, neboť z dokladu nelze dovodit konkrétní vztah "konkrétní osoby v seznamu" k dodavateli. S ohledem k tomu, že jsme se z výše uvedeným postupem dokládání "skutečných majitelů" setkali poprvé a současně s ohledem k tomu, že ve smyslu § 233 ZZVZ slouží certifikát k prokazování kvalifikace, dovolujeme se dotázat na Váš právní názor na následující otázky 1) může být v certifikátu dle § 233 ZZVZ uveden údaj odlišný od kvalifikace, tj. zejm. údaj o skutečných majitelích ? 2) splní dodavatel povinnost dle § 104/2/a/b ZZVZ předložením certifikátu dle § 233 ZZVZ, v němž je sice řádně uveden seznam skutečných majitelů dle §104/2/a nicméně absentuje v něm informace o konkrétním vztahu konkrétního skutečného majitele k dodavateli (když tento konkrétní vztah by patrně mohl být dovozován z dokladů, jež byly předloženy certifikačnímu orgánu a jsou v certifikátu uvedeny) ?

  ad 1) skutečnosti požadované podle § 104 odst.2 nejsou kvalifikací. Tedy ani není možné tyto skutečnosti prokázat SKD Podle § 233 a § 234, i kdyby v certifikátu takové informace byly. Certifikát vydaný v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů slouží k prokázání kvalifikace dodavatele.
  ad 2) prokázání skutečných majitelů není možné certifikátem nebo čestným prohlášením. Zadavatel musí podle § 104 odst.2 písm. b) požadovat doklady, z kterých vyplývají vztahy podle písm. a). Tedy musí jít o konkrétní doklady, přestože nejsou zákonem specifikované pro jejich možnou variabilitu.
  Pro konkrétní postup v případě požadavků na doklady podle § 104 odst.2 doporučujeme ve Stanovisku k dané problematice na adrese:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]

  Vyhrazené změny závazku

  23.08.2017 Mám takový teoretický dotaz. Předpokládejme např. VZ na úklid. Předpokládaná hodnota VZ např. 40 000 000 Kč. Pro řízení rozpočtu někteří pokládají za nutné (vhodné) ve smlouvě rozpadnout těchto 40 000 000 Kč na a) paušální úhrady na pravidelný úklid – pol. 5169, b) úklid na objednávku (nad rámec paušálu – bude se ukrajovat z definované částky), c) spotřební materiál (toaletní papír atd.) – pol. 5139 z důvodu rozpočtového řízení smlouvy a položek rozpočtové skladby. Ceny za pravidelný úklid za měsíc, za hodinu úklid na objednávku a jednotky materiálu budou známe. Je možné si vyhradit v ZD dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. změnu rozpadu těchto 40 000 000 Kč na citované služby v průběhu smlouvy v případě potřeb zadavatele (tj. realokaci např. z částky na pravidelný úklid na úklid na přání nebo z úklidu na přání do materiálu apod.) a to formou dodatku ke smlouvě? Je vůbec si nutné takovou realokaci v ZD vymiňovat dle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., když se 40 000 000 Kč měnit nebude, ale chce se měnit v budoucnu jenom podíl této částky na službách/materiálu, které se všechny týkají úklidu? Řešením je též 40 000 000 Kč ve smlouvě nerozpadat (vést mimo), ale rozpočtářům se to moc nelíbí.

  V souladu s § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo i technických podmínek.
  Dále se podle § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ pro účely ZZVZ zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené proto v případě, že jako zadavatel budete požadovat v průběhu plnění veřejné zakázky změnu způsobu financování zadavatelem odbíraného plnění v návaznosti na Vaše aktuální potřeby a mechanismus změny způsobu financování veřejné zakázky na straně zadavatele bude v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezen a zároveň nebude měnit celkovou povahu veřejné zakázky, pak je možné takovou změnu realizovat, tj. zadavatel si může takovou změnu vyhradit postupem podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Otázka, zda je nutné takovou vyhrazenou změnu závazku realizovat dodatkem ke stávající smlouvě veřejnou zakázku či nikoli, závisí toliko na její samotné specifikaci.
  Je-li vyhrazená změna závazku včetně podmínek, za jakých může nastat, předem uvedena v zadávací dokumentaci, případně konkrétně ve smlouvě (zjednodušený příklad: předmět plnění veřejné zakázky bude zhotoven v době 1 měsíce od uzavření smlouvy, přičemž doba plnění veřejné zakázky nad rámec 1 měsíce se může posunout o tolik dní, po které nebude z objektivních důvodů možné předmět veřejné zakázky zhotovovat a dodavatel nebude v prodlení s plněním), nemusí být takováto vyhrazená změna závazku realizována na základě dodatku.
  Naopak tomu bude třeba v případě, kdy realizace vyhrazené změny závazku bude podmíněna uzavřením dodatku (opět velice zjednodušeně se například může jednat o situaci, kdy změnou sazby daně z přidané hodnoty dojde k navýšení ceny za plnění veřejné zakázky). V takovém případě by zadavatel musel realizovat vyhrazenou změnu závazku uzavřením dodatku ke stávající smlouvě na veřejnou zakázku.
  Závěrem doplňujeme, že je vždy žádoucí si provedení jakýchkoliv změn smlouvy na veřejnou zakázku včetně jejich mechanismu předem jednoznačně vyhradit. V opačném případě může zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez provedení zadávacího řízení pouze a výhradně postupem podle § 222 ZZVZ.

  Jedinečnost firmy

  23.08.2017 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak má vypadat jedinečnost firmy. Budeme spouštět VZ, a již teď víme, že existuje jenom jedna firma, co nám musí předložit nebo co musí obsahovat prohlášení o jedinečnosti firmy.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) pojem „jedinečnost firmy“ nezná. Z obsahu Vašeho dotazu vyplývá, že směřuje k možnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“) podle § 63 odst. 3 ZZVZ, tedy k situaci, kdy veřejná zakázka může být splněna pouze určitým (jediným) dodavatelem. ZZVZ vymezuje pro tuto situaci důvody umělecké (§ 63 odst. 3 písm. b, technické (§ 63 odst. 3 písm. b), a důvody ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví (§ 63 odst. 3 písm. c).
  V případě, že veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, může zadavatel použít JŘBU, avšak pouze za podmínek stanovených v ustanovení § 63 odst. 4 ZZVZ, tedy pouze v těch případech, kdy nelze využít jiného postupu a zároveň zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž. Tyto podmínky musí být zadavatel schopen prokázat.
  Zadavatel je povinen při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky pro použití JŘBU, vycházet nejen ze stavu objektivní neexistence více dodavatelů způsobilých plnit veřejnou zakázku na území České republiky, ale též ze stavu na celosvětovém trhu (není výjimkou, že některé špičkové technické přístroje vyrábí jen jeden výrobce v EU a další např. v USA nebo Japonsku a ani v takovém případě nemůže zadavatel takovou veřejnou zakázku zadat legálně v JŘBU). Dále zadavatel bude muset vždy posoudit, zda nelze pro účely pořízení požadovaného předmětu plnění veřejné zakázky využít jiný postup, který by nezahrnoval jednání pouze s jediným dodavatelem v rámci JŘBU, a zároveň že nestanovil zadávací podmínky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž, tzn. že zadavatel cíleně nestanovil zadávací podmínky diskriminačně tak, že nemohly být ze strany ostatních dodavatelů naplněny.
  Z výše uvedeného plyne, že ZZVZ pro případ použití JŘBÚ z důvodu existence jediného dodavatele nestanoví dodavateli žádnou povinnost předkládat jakékoli doklady či prohlášení o této skutečnosti. Je však třeba zdůraznit, že je na zadavateli existenci jediného dodavatele a splnění podmínek pro použití JŘBU prokázat, a lze tedy doporučit, aby zadavatel tyto skutečnosti v rámci zadávacího řízení řádně zdokumentoval.

  Přiměřenost požadavků na technickou kvalifikaci

  23.08.2017 Prosím o sdělení, kde hledat vodítko pro stanovení přiměřenosti požadavků na technickou kvalifikaci podle §79 odst. 2 písm. a). V případě ZVZ byla takovým vodítkem vyhláška č. 232/2012 Sb., ale ta byla přijetím ZZVZ zrušena. Děkuji

  Jak správně uvádíte nová právní úprava již neobsahuje vyhlášku, která by obdobně jako tomu bylo v minulosti regulovala povinnost odůvodňovat požadavky na technickou kvalifikaci. Pokud se tedy týká přiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace je vždy nutné, aby byla nastavena přiměřeně ve vztahu ke složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel tak bude zpravidla vycházet ze svých zkušeností, znalostí trhu, či může získat potřebné informaci v rámci předběžných tržních konzultací.
  Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli neplánuje vydání prováděcího právního předpisu. Situaci nelze účinně řešit ani metodicky, neboť každá veřejná zakázka je jiná a nelze tedy stanovit paušální hodnoty, které by pro kvalifikaci byly vždy přiměřené.

  Údaj o skutečných majitelích

  23.08.2017 Dobrý den, dodavatel v rámci požadavku dle §122/3/c ZZVZ resp. ke splnnění povinnosti dle § 104/2/a/b předložil certifikát dle § 233 ZZVZ vněmž je mimo kvalifikačních údajů i údaj o skutečných majitelích v rozsahu - jména a příjmení osob (skut. majitelů) vč informace o tom, že tyto osoby mají vlastnit jiné právnické osoby dále je v certifikátu uvedeno, že údaje jsou doloženy konkrétními doklady, tj. organigramem, čestným prohlášením statutárního orgánu a výpisy z rejsříku nadadcí a obchodních rejstříků. My jako zadavatel máme za to, že předložený certifikát není dokladem ve smyslu § 104/2/b neboť z dokladu nelze dovodit konkrétní vztah "konkrétní osoby v seznamu" k dodavateli. S ohledem k tomu, že jsme se z výše uvedeným postupem dokládání "skutečných majitelů" setkali poprvé a současně s ohledem k to mu, že ve smyslu §233 ZZVZ slouží certifikát k prokazování kvalifikace, dovolujeme se dotázat na Váš právní názor na následující otázky 1) může být v certifikátu dle § 233 ZZVZ uveden údaj odlišný od kvalifikace, tj. zejm údaj o skutečných majitelích ? 2) splní dodavatel povinnost dle § 104/2/a/b ZZVZ předložením certifikátu dle § 233 ZZVZ, v němž je sice řádně uveden seznam skutečných majitelů dle §104/2/a nicméně absentuje v něm informace o konkrétním vztahu konkrétního skutečného majitele k dodavateli (když tento konkrétní vztah by patrně mohl být dovozován z dokladů, jež byly předloženy certifikačnímu orgánu a jsou v certifikátu uvedeny) ?

  Povinnosti uvedené v § 122/3/c ZZVZ, resp. § 104/2/a/b neřeší způsob prokázání skutečných majitelů. Pouze demonstrativně navádí, kterými dokumenty nejčastěji musí být skuteční majitelé prokázáni – viz. § 104/2/b. Ale k samotnému prokázání skutečně musí dojít ve struktuře vlastnictví až po skutečné majitele. Nemůže tedy nastat situace, kdy by zadavatel z odkladů byl informován, že dodavatel je vlastněn např. třemi dalšími právnickými osobami bez další znalosti o jejich skutečných majitelích. Na druhou stranu lze zkoumáním dojít ke skutečnosti, že dodavatel takové osoby možná vůbec nemá (např. v případě 10 vlastníků – což mohou být osoby, které neodpovídají definici skutečných vlastníků podle zákona o praní špinavých peněz, na jehož základě je stanovena povinnost zadavatele zkoumat dodavatele, pokud je právnickou osobou). Konkrétní postup je k dispozici na portále veřejných zakázek:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_20107_k-uverejneni.pdf [PDF, 416.13KB]
  Takže dodavatel, který předloží certifikát dle § 223 a z kterého nevyplývá splnění povinnosti podle § 122, resp.104, nesplní povinnost danou § 122/3 zaslat zadavateli doklady, které jsou podmínkou pro uzavření smlouvy. Zadavatel by měl takového dodavatele vyzvat k předložení takových dokladů, které skutečně tuto povinnost prokáží. Je nutné připomenout, že prokazování skutečných majitelů není kvalifikací, ale podmínkou k podpisu smlouvy a zadavatel má povinnost dodavatele k předložení dokladů vyzvat, nemůže se spokojit pouze s tím, co bylo předloženo v nabídce a rovnou takového dodavatele vyloučit, pokud z nabídky není jasné, kdo je skutečným majitelem.

  Prověření majetkové struktury vybraného dodavatele

  23.08.2017 dvořile žádám o výklad ustanovení § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ("ZZVZ"), dle něhož je zadavatel povinen prověřit majetkovou strukturu vybraného dodavatele. Jedná se konkrétně o situaci, kdy "cesta" ke skutečnému majiteli vede skrz několik států EU či světa (prostřednictvím několika společností se sídly v různých státech) a současně dle tvrzení vybraného dodavatele neexistují v daných zemích dokumenty prokazující majetkovou strukturu (ani odpovídající demonstrativnímu výčtu zákona, ani obdobné, informace nelze vyčíst z veřejných rejstříků apod.). 1. Je možné v takovém případě akceptovat čestné prohlášení vybraného dodavatele o neexistenci dokladů prokazujících majetkovou strukturu a na to navazující čestné prohlášení, které majetkovou strukturu popisuje? Nebo je v takovém případě nutné vybraného dodavatele považovat za dodavatele s nejasnou majetkovou strukturou a dle § 122 odst. 5 ZZVZ jej vyloučit? 2. Je možné za doklad ve smyslu § 104 odst. 2 písm. b) považovat auditorskou zprávu, resp. relevantní výňatek auditorské zprávy, která (bez bližších podrobností či uvedení zdrojů) informaci podává?

  V návaznosti na otázku předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele bylo ze strany Ministerstva pro místní rozvoj vydáno výkladové stanovisko expertní skupiny, které předmětnou problematiku vysvětluje a zároveň odpovídá i na Vámi položené dotazy.

  Stanovisko k předkládání informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele naleznete na webové stránce http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf.

  Závěrem doplňujeme, že shora uvedené stanovisko rovněž zohledňuje i další konsekvence spojené s rozkrýváním konečných majitelů vybraného dodavatele.

  Písemná elektronické komunikace

  23.08.2017 Dobrý den, měl bych dotaz ohledně aplikace nutné písemné elektronické komunikace na ose zadavatel – dodavatel (v případě zadavatele, který má povinnost elektronické komunikace). Lze dotazy vznesené na organizované prohlídce místa plnění (v rámci nadlimitního otevřeného řízení) zodpovědět ústně a následně uveřejnit na profilu zadavatele ve formě vysvětlení zadávací dokumentace, nebo je nutné dotazy nechat dodavatele formulovat písemně a zaslat elektronicky, stejnou formou i odpovědět? Jde o to, jestli lze dotazy vznesené na prohlídce místa plnění (a vlastně veškerou komunikaci na místě plnění) zařadit pod komunikaci, kterou lze vyřídit ústně, nebo je nutná její písemná (a tedy i elektronická) forma. Děkuji

  Požadavek § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), aby písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhala v zadávacím řízení (až na výjimečné případy) elektronicky, nebrání tomu, aby v zadávacím řízení probíhala komunikace ústní, pokud ji zákon nevylučuje. Podle § 211 odst. 1 zákona lze totiž použít ústní komunikaci, není-li v zákoně stanoveno jinak a obsah ústní komunikace je v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy zvukovými nahrávkami, nebo souhrny hlavních prvků komunikace. Ústní jednání je tak možné nejen v případech jednání výslovně zákonem upravených (například § 61 odst. 7), ale i ve všech dalších případech, kde zákon formu komunikace nepředepisuje.

  Právě prohlídka místa plnění bude typickým příkladem, kdy dochází k ústní komunikaci mezi přítomnými zástupci zadavatele a dodavatelů. Zadavatel je tak oprávněn komunikovat s dodavateli ústně, je však povinen komunikaci v dostatečné míře zdokumentovat. V případě, že dochází k vysvětlování zadávací dokumentace postupuje zadavatel podle § 98 zákona, v případě, že by byla zadávací dokumentace měněna nebo doplňována postupuje zadavatel podle § 99 zákona.

  Hodnocení pouze jediné nabídky

  23.08.2017 Dobrý den, rád bych zjistil odkaz na paragraf, který mi určuje, jak postupovat, když mi zůstane v jakémkoli řízení (uzavřeném, otevřeném - zakázky malého rozsahu, podlimitní či nadlimitní) k vyhodnocení pouze jediná nabídka. Děkuji.

  Dotčeným ustanovením zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), které se věnuje situaci, kdy v zadávacím řízení zůstane pouze jediný účastník, se rozumí § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ. Pro uplatnění tohoto ustanovení se dále nestanoví žádné další podmínky a je proto zcela na uvážení zadavatele, zda ke zrušení zadávacího řízení přistoupí či nikoliv.

  Rozhodným hlediskem bude hospodárnost a efektivnost vynakládání veřejných prostředků nebo posouzení provozních potřeb Zadavatele. Při nakládání s veřejnými prostředky musí být postupováno souladně s pravidly hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek auditního orgánu při zajištění výkonu finanční kontroly na zdůvodnění takového postupu Zadavatele se však může jevit jako opodstatněný.

  Závěrem proto sdělujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek žádné další podmínky ve vztahu k ekonomické výhodnosti pří výběru jediného účastníka zadávacího řízení neuvádí, je proto zcela na rozhodnutí zadavatele, zda rozhodne o výběru jediného dodavatele bez provedení hodnocení.

  Možnost provádění vyhrazených změn závazku

  21.08.2017 Dobrý den, V rámci akce na Rekonstrukci technologie připravuji technické podklady - dokumentaci, výkazy výměr (VV) pro nadlimitní VŘ – typ jednací řízení s uveřejněním. Obracím se na Vás s dotazem, jakým způsobem, lze v praxi použít § 100 a § 222 zákona č. 134/2016 ze dne 19.duna 2016, který nabyl účinnosti k 1.10.2016. Jde mi o to, že mám VV, kde jsou specifikovány jednotlivé položky jako množství, služby, stavební činnosti, technologie, ale při vlastní realizaci může z technických důvodů dojít ke změně množství za danou položku s tím, že neměníme charakter položky a ani vlastní rozsah a charakter VŘ - např. ve VV mám 10 kusů … ale ve skutečnosti budu potřebovat 12 ks nebo jenom 8 ks. Mám i termíny od kdy – do kdy se bude zakázka realizovat. Mířím tím k tomu, že pokud bych použil ustanovení § 100 nemusel bych následně poměrně složitým způsobem vytvářet dodatky k SoD včetně vazby na registr smluv. Stačilo by mi, kdybych měl v SoD perfektně definováno, že hodnota prací nepřevyšuje 30 % z předpokládané ceny veřejné zakázky a mohl bych pouze změnit množství. Bohužel je to novinka tohoto zákona a není k ní výkladová praxe, alespoň já jsem ji nikde nenašel, takže bych potřeboval nejlépe jakým způsobem § 100 aplikovat do praxe. Nejlepší by byl ukázkový příklad jak § 100 aplikovat do SoD. Jste schopni mi poradit či pomoci, jak toto uvést do praxe ? Existuje prováděcí vyhláška k tomuto zákonu včetně praktický příkladů ? S pozdravem a přáním hezkého dne

  Ustanovení § 100 a § 222 se vztahuje primárně ke změnám závazku – tedy již uzavřené smlouvy. Tomu by měl odpovídat i průběh zadávacího řízení a hlavně zadávací dokumentace. Možnost měnit závazek není možnost se pojistit proti chybám v zadávací dokumentaci (tedy “co nedokážu popsat v předmětu zakázky si vyhradím jako změnu v průběhu realizace”), ale jde v případě § 100 o možné změny mechanismů smlouvy, které musí být jednoznačně vyhrazeny. Zadavatel se tak nesmí dostat do situace, kdy by ihned po uzavření smlouvy provedl změnu závazku (bez ohledu na formu takové změny) jen proto, protože ze zadávacího řízení vzešla nabídka v rozporu s podmínkami účasti, resp. zadávací dokumentací. Vyhrazeným změnám závazku podle § 100 odst.1 odpovídá např. inflační doložka, možné platby za jevy, které mohou nastat, ale zadavatel je nepředpokládá, nechce je, ale může k nim dojít (např. různé posuny termínů realizace, platby za různé situace, které nejsou standardní (hlídání stavby v případě zakonzervování stavby po určitou dobu, přestože to nebylo předpokládáno), změna ceny v případě změny legislativy (DPH, platy pracovníků dle tabulek, v oborech atp.), množství činnosti (vnější okolnosti mne donutí určitou činnost provést vícekrát, než je předpokládáno – např. sekání trávy), ale i způsob započtení množství do zakázky – např. objemové položky na stavbě – beton, množství hlíny v případech, kdy zadavatel neví, kolik množství bude potřeba odtěžit, kolik betonu bude potřeba skutečně zpracovat do základů stavby). Obecně platí, že změny musí být dopředu jasně popsány, změny mohou nastat, ale ke změnám nemusí vůbec dojít. Zadavatel ale nemůže stanovit, že si vyhrazuje možnou změnu v případě, že nějaké množství nějaké položky bude jiné, tak se dopočítá, aniž by konkrétně věděl, o jaké konkrétní položky se jedná. Takový způsob provádění změn závazku by byl v rozporu s principy zadávání a bylo by to obcházení zákona při zadávání veřejné zakázky. V případě § 222 lze provádět změny (píšete, že půjde o technologie – tedy pravděpodobně půjde o dodávky) např. podle odst. 4, kde zadavatel má k dispozici možnost měnit závazek do 10 % ze své vlastní vůle bez odůvodnění, případně pokud objektivně naplní podmínky odst. 5, tak do 50 % původní hodnoty závazku. V tomto případě ale skutečně musí odpovídat podmínkám, uvedeným v odst. 5. Vzhledem k možnosti zákona č. 134/2016 Sb. měnit závazek je nutné si uvědomit, že změna závazku se skutečně týká až situace po výběru dodavatele a uzavření smlouvy (proto se také jedná o změnu závazku), nikoliv o možnost zadavatele nezpracovat podmínky účasti, resp. zadávací podmínky do podoby takové, aby byla umožněna účast dodavatelů v zadávacím řízení, bez ohledu na to, zda stanovil vlastnosti předmětu veřejné zakázky odkazem na normy a technické dokumenty nebo požadavky na funkci a výkon. S ohledem na skutečnost, že ve Vašem případě jde o jednací řízení s uveřejněním, máte možnost řadu okolností s účastníky zadávacího řízení projednat v rámci zadávacího řízení, případně využít § 33 – předběžné tržní konzultace.

  Skuteční majitelé dle ust. § 104 odst. 2

  12.07.2017 Dobrý den, dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem týkajícím se určování tzv. skutečného majitele dle ust. § 104 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o určení skutečného majitele u obchodní korporace – společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je právnická osoba. Máme za to, že jelikož zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souvislosti se skutečným majitelem hovoří v ust. § 4 odst. 4 pouze o fyzické osobě, pak je v případě této obchodní korporace, jejímž jediným společníkem je právnická osoba, třeba za skutečného majitele považovat vždy jednatele této právnické osoby. Další v úvahu přicházející varianta je, že se má „šplhat“ v takové koncernové struktuře směrem vzhůru.

  V případě určování skutečného majitele dle § 104 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se musí jednat o fyzickou osobu. Ve Vašem případě musíte jít v koncernové struktuře výš a zjišťovat dále majitele právnické osoby, která je jediným společníkem dané obchodní korporace.
  Pouze v případě, pokud není-li skutečný majitel nebo jej nelze určit v celé koncernové struktuře, určí se skutečný majitel dodavatele postupem dle ustanovení § 4 odst. 4 bod 4. zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
  V této souvislosti bychom ještě rádi odkázali na stanovisko expertní skupiny MMR k této problematice, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích na níže uvedené adrese:
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/aac7f163-f378-477a-827b-595566b5f4f6/161220_skutecny-majitel_po-novele-1_1_2017_k-uverejneni.pdf

  Mimořádně nízká nabídková cena (§ 113)

  10.03.2017 V případě použití zjednodušeného podlimitního řízení dle § 53 zákona č. 134/2016 Sb., povinnost prověřovat nejedná-li se o "MNNC" a nebo je to jenom možno? A z § 219 odst. 4 a i z „oficiální metodiky MMR“ – viz příloha, bych si dovolil „vyčíst“, že je-li smlouva uveřejněna v RS a tedy dle jiného právního předpisu, tak není v tomto případě ani povinnost zveřejňovat cenu? A nebo to čtu a následně si i vykládám špatně?

  V podlimitním režimu není nutné posuzovat MNNC, je to volba zadavatele (pokud dopředu sám neurčil pravidla, v kterých případech bude nabídky a jejich ceny považovat za MNNC). V nadlimitním režimu to je povinnost (viz § 113). Pokud tedy dojde k posuzování MNNC v nadlimitním režimu, postupuje zadavatel podle § 113 zákona č. 134/2016 Sb.
  K druhé části dotazu – ano, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, podle § 219 odst.1 písm. d) nemusíte uveřejňovat podle zákona č. 134/2016 Sb. Doporučujeme přečíst stanovisko k problematice na stránkách MMR – portál-vz.cz:
  Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Zde je uvedeno násl., že současně podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv č. 340/2015 Sb. platí, že „je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách“.

  NZVZ

  19.12.2016 Dobrý den, dovoluji si obrátit se na vás a chtěla bych Vás požádat, zda by jste mi nezodpověděli dotazy a nesdělili názor na danou problematiku. 1. Jedná se o výklad § 83 Prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) - d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74? b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75 ? c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden? Poddodavatelem může být i fyzická osoba. 2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením? a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d) a to především "písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ"? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou? c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky?? 3.Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů? b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. K žádným změnám v kvalifikaci nedošlo. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017? c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami? Předem děkuji za odpověď.

  K Vašim dotazům ohledně ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující.

  1. a) Pokuď jakoukoliv část kvalifikace budeme prokazovat pomocí poddodavatele musí se vždy doložit doklady pro odst. a) – d) , zvláště pak v bodě c), kde je požadována základní způsobilost dle §74?
  Pokud dodavatel prokazuje určitou část kvalifikace prostřednictvím jiné osoby např. poddodavatele, musí předložit doklady a závazek uvedené v § 83 odst. 1 písm. a) až d) ZZVZ a to včetně dokladů o splnění základní způsobilosti podle § 74 ZZVZ.

  1. b) Platí i pro poddodavatele, že musí prokázat základní způsobilost plně způsobem uvedeným v §75?
  Způsob prokazování základní způsobilosti vymezený v § 75 ZZVZ platí i pro prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob.

  1. c) Jak lze zákl. způsobilost prokázat, pokud v zadávací dokumentaci není způsob prokázání uveden?
  Poddodavatelem může být i fyzická osoba.
  Způsob prokázání základní způsobilosti je ve vztahu k České republice vymezen v § 75 ZZVZ. Tento způsob prokazování platí i v případě, že osoba, prostřednictvím které je prokazována kvalifikace, je fyzickou osobou.

  2. Je dostačující pokud poddodavatel doloží svoji zákl. způsobilost čestným prohlášením?
  Podle § 86 odst. 2 ZZVZ platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.
  V nabídce tedy může být způsobilost dokládána čestným prohlášením, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak. V případě, že se účastník zadávacího řízení stane vybraným dodavatelem, musí předložit originály nebo ověřené kopie před uzavřením smlouvy (§ 86 odst. 3 ZZVZ).

  2. a) Jak je nutné prokazovat § 83 odst. 1 písm. d. a) a to především “písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění VZ”? NZVZ říká, že tento písemný závazek může být i 1 stranný.
  Způsob prokazování podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je stanoven v tomto ustanovení. Dodavatel zadavateli předkládá písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.
  Ze závazku má podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

  2. b) Bude nutné ještě přikládat poddodavatelskou smlouvu(s konkrétním názvem VZ a se závazkem k plnění), smlouvu o spolupráci,smlouvu o smlouvě budoucí,rámcovou smlouvu nebo jinou smlouvou?
  Závazky mohou zachyceny i ve smlouvách. Podle § 1723 občanského zákoníku vzniká závazek ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.
  Ať už je zvolena jakákoli forma pro závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ je dostačující, pokud je v zadávacím řízení předložen jednou.

  c) Opravdu bude stačit 1str. písemný závazek podddodavatele? Musí být v tomto 1str. písemném závazku uveden název konkrétní zakázky nebo toto prohlášení můžeme použít i do jiné zakázky??
  Není stanoveno, že by text závazku musel obsahovat název konkrétní zakázky.
  Podle § 553 občanského zákoníku o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Závazek podle § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ tedy musí být určitý.
  Vzhledem k tomu, že předměty plnění veřejných zakázek bývají různé a požadavky na ekonomickou technickou či profesní kvalifikaci jsou stanoveny zadavateli v jednotlivých zadávacích řízeních odlišně, bývá téměř nemožné formulovat závazek dostatečně určitě a zároveň použitelně pro více zadávacích řízení.

  3. Jsme vedeni v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů

  a) Jaké máme povinnosti k 31.12.2016, t.j. 3 měsíce od účinnosti nového zákona vůči seznamu kvalifikovaných dodavatelů?
  Podle § 276 ZZVZ dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ, je povinen doložit chybějící kvalifikaci včetně příslušných dokladů postupem podle § 230 ZZVZ nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZZVZ, jinak platí, že počínaje prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne nabytí účinnosti ZZVZ není v seznamu zapsán. Zejména se jednalo o originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 ZZVZ a profesní způsobilost podle § 77 ZZVZ.

  3. b) Za okolností starého zákona o VZ by jsme seznam každoročně aktualizovali až do konce března příštího roku. Bude nutné tyto změny provést už do 1.1.2017?
  Podle § 231 ZZVZ je dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj
  a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a
  b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).
  I nadále tedy budou do 31. března předkládána prohlášení a doklady prokazující základní způsobilost.

  3. c) Vyzve nás k tomu někdo nebo musíme si tuto povinnost hlídat sami?
  Povinnost podle § 231 ZZVZ vyplývá ze zákona. Doporučujeme, abyste si sami hlídali splnění této povinnosti.

• ČÁST TŘETÍ Podlimitní řízení (§ 52 – § 54)

  17. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Postup uzavření smlouvy s jediným účastníkem (§ 53)

  20.12.2023 Dobrý den, prosím, je u ZPŘ přípustný níže uvedený postup? Zadavatel v ZD uvedl, že základní i profesní způsobilost a technická kvalifikace může být prokázána pouze ČP, což jediný účastník ZŘ splnil, a taktéž splnil všechny ostatní požadavky zadavatele. Zadavatel nemusí vybranému dodavateli odesílat Oznámení o výběru dodavatele ani žádný jiný dokument, pouze např. Výzvu k předložení podepsané smlouvy, nebyla-li tato již součástí nabídky. Vzdání se práva podat námitky taktéž není vyžadováno. Smlouvu lze uzavřít v podstatě okamžitě. Děkuji za odpověď.

  Postup při výběru dodavatele po novele č. 166/2023 Sb., odstraňuje povinné předkládání originálů dokladů ke kvalifikaci a zadavatel již nemusí odesílat výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci. Pro postup před uzavřením smlouvy ve zjednodušeném podlimitním řízení (ZPŘ – 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – ZZVZ) tak „nově“ stačí, pokud účastník prokáže splnění základní i profesní způsobilost nebo technické kvalifikace čestným prohlášením (předloženým v jeho elektronické nabídce) – v rozsahu a způsobem zadavatelem požadované kvalifikace stanovenými zadávacími podmínkami. V uvedeném případě není čestné prohlášení pouhou náhradou dokladu o kvalifikaci, ale samotným dokladem způsobilým základní způsobilost prokázat. V zadávacím řízení má tedy zadavatel možnost jediného účastníka vybrat bez provedení hodnocení – je však nutné vždy posoudit splnění podmínek účasti na základě předložené nabídky a bez toho, aniž by musel odesílat oznámení o výběru, pokud se nerozhodne uveřejnit oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele, má dle našeho názoru uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, aniž se uplatní pravidla zákazu uzavření smlouvy podle § 246 ZZVZ.

  Doklady k profesní způsobilosti v ZPŘ po novelizaci - (§ 71, § 86 a § 122)

  27.07.2023 Dobrý den, po aktualizaci ZZVZ jsem u ZPŘ nenašla ustanovení o době, týkající se prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1. Dříve to byly nejdéle 3 měsíce přede dnem podání nabídky. Teď se upravila i doba prokázání základní způsobilosti a to v souladu s § 86 ZZVZ (tzn. nejpozději v době 3 měsíců před zahájením zadávacího řízení), ale u profesní způsobilosti nedokážu nic dohledat. Jak starý tedy může být Výpis z obchodního rejstříku, kterým dodavatel prokazuje profesní kvalifikaci u podlimitní či nadlimitní VZ? Také požadavek dle § 86 o tom, že si zadavatel před uzavřením smlouvy vždy vyžádá originály či ověřené kopie dokladů o kvalifikaci byl odstraněn bez náhrady? Děkuji předem za odpovědi.

  Účinností novely (od 16. 7. 2023) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se zavádí úprava dle ustanovení § 86 odst. 3 ve zjednodušeném podlimitním řízení, ale maximální lhůta pro prokázání kvalifikace (v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení) se nadále nevztahuje na doklady k prokázání splnění profesní kvalifikace podle § 77 odst. 1 ZZVZ, jelikož obchodní rejstřík je veřejně dostupný a aktuálnost údajů v něm uvedených lze kdykoli a kýmkoli ověřit. Prostřednictvím novely ZZVZ byl také upřesněn vztah mezi § 86 a § 122 ZZVZ. Zatímco ustanovení § 86 dopadá na Doklady o kvalifikaci v žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce, § 122 ZZVZ je relevantní pro předkládání dokladů ve fázi před uzavřením smlouvy. Od 16. 7. 2023 je pouze na rozhodnutí zadavatele, zda bude po vybraném dodavateli před uzavřením smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Pokud si zadavatel předložení originálů nebo úředně ověřených kopií podle § 122 odst. 4 písm. a) ZZVZ výslovně nevyžádá, uplatní se obecná úprava podle § 45 odst. 1 a dodavatel tak bude oprávněn předložit pouze kopie dokladů.

  Uveřejňování smluv a výsledku VZ rozdělené na části (§ 53; § 217; § 219)

  26.10.2022 Dobrý den, jak by se prosím mělo postupovat u zveřejňovaní smluv a oznámení o výsledku ve Věstníku v případě následující veřejné zakázky? Jedná se o veřejnou zakázku na služby zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, která má 4 části a účinnost pro každou část je jiná s počátkem v rozptylu půl roku. 3 smlouvy jsou již podepsané a jejich účinnost je od 1. 11. 2022 (2 smlouvy) a od 15. 12. 2022 (1 smlouva). Čtvrtá smlouva však bude podepsaná až na jaře 2023. Je tedy možné zveřejnit smlouvy na profilu zadavatele, a písemnou zprávu až na jaře 2023 nebo musí být již tři podepsané smlouvy zveřejněny teď do 30 dnů od jejich podpisu? Stejnou otázku na postup mám ohledně zveřejnění oznámení o výsledku ve Věstníku. Děkuji za odpověď.

  Dle odpovídajících  ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), sdělujeme následující:

  • § 219 odst. 1 veřejný zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření;
  • § 217 odst. 5 zadavatel uveřejní písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, v neposlední řadě
  • § 126 ZZVZ zadavatel má povinnost do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

  Přestože se tedy jeví, že lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a oznámení o výsledku zadávacího řízení počíná běžet každá od jiného okamžiku, jedná se o okamžik shodný. To vyplývá z definice ukončení zadávacího řízení uvedené v § 51 odst. 1 ZZVZ, dle které je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody či zavedením dynamického nákupního systému.

  Uvedené lhůty pro uveřejnění tedy počínají běžet shodně od uzavření smlouvy.

  Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen postupovat při výběru dodavatele v každé části odděleně a uzavírá v každé části a s každým dodavatelem smlouvu samostatně, vztahují se i následné povinnosti na každou část zvlášť. Pokud byla smlouva uzavřena na více částí souběžně, ZZVZ zde nespecifikuje, od uzavření jaké ze smluv by lhůta počínala běžet, z čehož vyplývá, že lhůta běží vždy od uzavření smlouvy, tedy pro každou část se počítá samostatně.

  V případě, že na některé z částí veřejné zakázky již smlouvy uzavřeny byly, je třeba do 15 dnů od jejich uzavření uveřejnit tyto smlouvy na profilu zadavatele. Profily zadavatelů neomezují termíny pro uveřejnění smluv a zadavatelé jsou oprávněni k jedné veřejné zakázce uveřejnit i několik smluv, a to postupně v souvislosti s jejich uzavřením. Stejně tak je třeba do 30 pracovních dnů od uzavření těchto smluv uveřejnit písemné zprávy k předmětným částem. Zadavatel je samozřejmě oprávněn vytvořit jednu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele, přičemž v této zprávě uvede veškeré požadované informace dle § 217 odst. 2 ZZVZ ke každé části.

  Zároveň jste tedy povinni odeslat do 30 kalendářních dnů od uzavření smluv oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kdy opět můžete zvolit, zda k předmětným částem uveřejníte jeden společný formulář, či zda pro každou část využijete formulář samostatný. Formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou tedy této situaci přizpůsobeny a rovněž umožňují oznámit výsledek více částí zadávacího řízení prostřednictvím jednoho formuláře.

  Poté, co bude uzavřena smlouva k poslední části, uveřejní ji zadavatel v zákonné lhůtě na profilu zadavatele, včetně písemné zprávy k této části a odešle oznámení o výsledku poslední části zadávacího řízení do VVZ.

   

  Použití JŘBU při zkrácení původní doby plnění pro zachování režimu podlimitní VZ (§ 53)

  15.02.2022 Dobrý den, prosím o radu, jaký by byl správný postup v následující situaci v případě zrušení ZPŘ z důvodu neobdržení žádné nabídky: (Jedná se o veřejnou zakázku na služby - smlouva na dobu neurčitou: předpokládaná hodnota za 48 měsíců). V případě využití JŘBU po naplnění podmínky § 63 odst. 1 a) bylo osloveno X dodavatelů. Z jednání vyplynulo, že předpokládaná hodnota plnění byla nesprávně určena, a za tuto hodnotu by bylo možné uzavřít smlouvu na stejný předmět plnění, pouze však na 3 roky (tak, aby předpokládaná hodnota nepřevýšila limit pro podlimitní veřejnou zakázku na služby). Je tato změna zadávacích podmínek, tedy zkrácení doby plnění možná, nebo by se mohlo jednat o podstatnou změnu, resp. i jednání vykazující prvky obcházení zákona? Mockrát děkuji

  Samotný pojem “podstatné změny zadávacích podmínek” není v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) definován, a proto je za podstatnou změnu zadávacích podmínek třeba považovat zejména takovou změnu, která je způsobilá rozšířit či naopak zúžit okruh potenciálních dodavatelů způsobilých splnit předmět veřejné zakázky. Skutečnost, zda se jedná o změnu podstatnou, či nikoliv, je třeba vždy posuzovat s ohledem na specifičnost každého jednotlivého případu. Pokud by zadavatel požadoval původně stanovený rozsah předmětu veřejné zakázky, je na základě Vašich informací evidentní, že byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena chybně nebo že se nejedná o pravidelně pořizované či trvající plnění (§ 19 ZZVZ) a požadovaný rozsah plnění by bylo nezbytné soutěžit v otevřeném řízení, respektive zadavatel by se “nevešel” do limitu pro zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ). Pokud by se zadavatel rozhodl zkrátit dobu plnění tak, aby splnil limit pro využití ZPŘ, lze předpokládat, že by takováto změna zadávacích podmínek mohla mít vliv na okruh potenciálních dodavatelů. Na základě Vámi poskytnutých informací k danému zadávacímu řízení lze konstatovat, že důvod pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ nebyl naplněn a doporučujeme zadavateli realizovat nové zadávací řízení dle výše uvedeného.

   

  Zveřejnění protokolu o hodnocení nabídek v ZPŘ (§ 53)

  14.02.2022 Dobrý den, obracím se na Vás se žádostí o zodpovězení dotazu týkajícího se uveřejnění Protokolu o hodnocení nabídek na profilu zadavatele v rámci zjednodušeného podlimitního řízení /účastník se dožadoval výsledku zakázky, zadavatel postupoval dle par. 53 odst. 6 tak, že na profil zadavatele uveřejnil protokol o hodnocení nabídek/. Může být tento protokol o hodnocení nabídek z profilu zadavatele smazán, jakmile bude na profilu zadavatele uveřejněno Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky? Nebo se na tento vztahuje také 2letá lhůta dle par. 17 odst. 2 vyhlášky 168/2016 Sb., ikdyž se nejedná o povinně zveřejňovaný dokument dle ZZVZ. Děkuji a jsem s pozdravem

  Podle ustanovení § 53 odst. 6 a 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), má zadavatel povinnost ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „ZPŘ“) použít § 114-122 ZZVZ a § 124-127 ZZVZ obdobně, to znamená v plném rozsahu. Zadavatel není v ZPŘ povinen použít § 123 ZZVZ týkající se oznámení o výběru dodavatele.

  Přesto, že není zadavatel v ZPŘ povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ, má povinnost řídit se obecným ustanovením § 50 ZZVZ a odeslat všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru. I přes to, že není písemná zpráva o hodnocení nabídek povinnou součástí oznámení o výběru podle § 50 ZZVZ, je zadavatel povinen ji vyhotovit na základě § 119 odst. 2 ZZVZ. Z ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ pak vyplývá, že zadavatel musí umožnit všem účastníkům na jejich žádost nahlédnout do vypracované zprávy o hodnocení nabídek.

  Zadavatel v ZPŘ má tedy povinnost vyhotovit písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ale není již dle ZZVZ povinen ji uveřejnit na profilu zadavatele, a dále není upraven způsob, jakým má zadavatel umožnit účastníkům náhled.

  Podle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely ZZVZ a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška“) musejí být všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, bezplatně a veřejně přístupné nepřetržitě po dobu 2 let od jejich uveřejnění.

  Obecně je vyhláška podzákonným právním předpisem, který podrobněji upravuje povinnosti stanovené zákonem. Při kolizi mezi zákonem a normou má vždy přednost zákon. Proto dle našeho názoru není zadavatel povinen v ZPŘ uveřejňovat na profilu zadavatele zprávu o hodnocení nabídek, nevztahuje se na něj povinnost podle § 17 odst. 2 vyhlášky, a není tak povinen uchovávat tento dokument na profilu zadavatele po dobu 2 let.

  Povinnost dle § 17 odst. 2 vyhlášky by se měla vztahovat na povinně uveřejňované dokumenty a informace, o kterých tak přímo stanoví ZZVZ – např. písemná zpráva zadavatele, uzavřená smlouva na VZ, skutečně uhrazená cena, atd. Tím však není dotčena povinnost § 216 ZZVZ uchovávat dokumenty o zadávacím řízení po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení.

  Pokud zadavatel uveřejnil dobrovolně zprávu o hodnocení nabídek na profilu zadavatele, i když k tomu nebyl povinen dle ZZVZ, není porušením ZZVZ pokud takový dokument odstraní z profilu zadavatele dříve, než jak ukládá § 17 odst. 2 vyhlášky.

  Povinnost předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci v ZPŘ (§ 53, 122)

  07.01.2022 V případě ZPŘ má zadavatel možnost stanovit si i odlišné podmínky kvalifikace , než jsou upraveny pro nadlimitní ZŘ. Zároveň je ale v úpravě ZPŘ podle § 53 ZZVZ a násl. upraveno (§ 53 odst. 6), že mimo jiné ust. § 122 se použije "obdobně". Podle § 122 odst. 3 a) má zadavatel povinnost odeslat vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici. Je možný postup požadovat v rámci základní kvalifikace pouze čestné prohlášení o splnění kvalifikace, a před uzavřením smlouvy tedy již nevyžadovat žádné doklady (originály jednotlivých dokladů ověřující základní kvalifikaci)? Doplňující dotaz - jaké jsou tedy minimální požadavky kvalifikace, které zadavatel musí při ZPŘ požadovat? (Obdobný dotaz zde byl zodpovězen už v roce 2017, nicméně interpretace této úpravy je různá a setkávám se s názory, že nutnost vyžádání originálů dokladů před uzavřením smlouvy se vztahuje i na ZPŘ, a vychází z toho, že se uvedené ustanovení (§ 122) a další mají použít pro ZPŘ obdobně). Velmi děkuji za odpověď a vyjasnění.

  Způsob prokázání splnění kvalifikace u zjednodušeného podlimitního řízení musí vyplývat ze zadávací dokumentace k danému zadávacímu řízení. Ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nevyplývá zadavateli povinnost požadovat po účastnících zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace. Pokud zadavatel v rámci zjednodušeného podlimitního řízení prokázání splnění kvalifikace požaduje, umožňuje mu ustanovení § 53 odst. 4 ZZVZ využít pravidla pro nadlimitní režim. Pokud se zadavatel rozhodne aplikovat část čtvrtou ZZVZ, tedy chce aplikovat pravidla pro nadlimitní režim, musí tak stanovit v zadávací dokumentaci. Platí tedy, že pokud zadavatel požaduje prokázání splnění například základní způsobilosti podle § 75 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ omezit možnost účastníků zadávacího řízení prokázat splnění kvalifikace prostřednictvím čestného prohlášení. V souladu s § 122 odst. 3 ZZVZ je však následně povinen vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií o kvalifikaci. U vybraného dodavatele si tedy nevystačí pouze s čestným prohlášením. Zadavatel se ale může rozhodnout, že v souladu s § 53 odst. 4 ZZVZ nebude postupovat podle části čtvrté ZZVZ, tedy nevyužije pravidla relevantní pro nadlimitní režim, a stanoví si vlastní požadavky na prokázání splnění kvalifikace. V tomto případě zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, jakou kvalifikaci a jakým způsobem má účastník zadávacího řízení ve své nabídce prokázat. Zadavatel tedy může mimo jiné v zadávací dokumentaci stanovit, že kvalifikace bude prokazována prostřednictvím četného prohlášení. Podle § 122 odst. 3 ZZVZ pak bude toto četné prohlášení považováno za originál či úředně ověřenou kopii a vybraný dodavatel nemusí nic nad rámec četného prohlášení předkládat.

  Reference prokazovaná pouze smluvním partnerem objednatele (§ 53 odst. 4, § 79 odst. 4)

  02.01.2022 Zadavatel u zjednodušeného podlimitního řízení stanovil při vymezení technické kvalifikace podmínku, že referenční zakázky prokazované dodavatelem/účastníkem (kompletní rekonstrukce budov) musel dodavatel realizovat jako smluvní partner objednatele. Zadavatele vedly k vymezení této podmínky úvahy, že podmínka postavení smluvního partnera při plnění zakázky je pro tuto zakázku a zadavatele zásadní a důležitá, neboť v sobě zahrnuje komplexní odpovědnost dodavatele stavby se všemi atributy - smluvní sankce, záruky, bankovní garance, pojištění, koordinace poddodavatelů, zajištění BOZP na staveništi, koordinace celé stavby a staveniště a podobně při plnění předmětu zakázky a nejedná se tedy o prokázání technické kvalifikace pouze jenom v obsahu prokázání dílčích stavebních prací u této zakázky, ale za celkovou odpovědnost dodavatele vyplývající ze smlouvy s objednatelem při plnění předmětu obdobných zakázek. Postupoval zadavatel v souladu se zákonem?

  Odpověď na dotaz se týká stanovení požadavku na kvalifikaci v zadávacích řízeních. Kvalifikace musí být vždy stanovena přiměřeně předmětu veřejné zakázky a nesmí bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Zadávací podmínka o shodném znění muže být v jednom zadávacím řízení v souladu se zákonem a v jiném zadávacím řízení jej může porušovat. Nemůžeme tudíž učinit univerzální závěr o tom, zda v dotazované situaci postupoval zadavatel v souladu se zákonem. Pro nadlimitní režim je v § 79 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), stanoveno, že kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. K prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel podle § 72 odst. 2 písm. a) ZZVZ požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

  Podle § 79 odst. 4 ZZVZ nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel. Jedná se o úpravu z části čtvrté zákona, která cílí zejména na zadávací řízení v nadlimitním režimu. Obecně platí, že dodavatelé mohou využít své dřívější zkušenosti, které získali jako poddodavatelé, pro prokázání své technické kvalifikace. Zákon ale zadavateli umožňuje toto pravidlo omezit tím, že v zadávací dokumentaci stanoví jinak. Může jeho použitelnost zcela vyloučit, nebo jej modifikovat.

  Ve zjednodušeném podlimitním řízení se úprava § 79 ZZVZ nepoužije přímo. Avšak podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Ve zjednodušeném podlimitním řízení lze tudíž obdobně jako v zadávacích řízeních v nadlimitním režimu požadovat, aby referenční zakázky byly plněny z pozice tzv. generálního dodavatele. Považujeme za možné, že zadavatel v posuzovaném případě stanovil zadávací podmínky takovým způsobem, že vyloučil obecnou možnost dodavatele prokazovat kvalifikaci referenčními zakázkami, které získal jako poddodavatel, a že tak bylo učiněno způsobem vyhovujícím § 74 odst. 4 ZZVZ. Upozorňujeme, že obdobně jako ostatní zadávací podmínky, i tato musí být přiměřena k předmětu veřejné zakázky a v souladu se zásadami. Nepovažujeme za pravděpodobné, že by ve všech zjednodušených podlimitních řízeních bylo na místě poddodavatelské referenční zakázky vylučovat.

  Změny v SoD před podpisem

  25.02.2021 Dobrý den, v rámci zjednodušeného podlimitního řízení předložil uchazeč návrh smlouvy o dílo (SoD), který je v souladu se ZD. Následně při projednávání SoD v zastupitelstvu obce byly vznešeny požadavky na doplnění smlouvy, které se netýkají ani hodnotícího kritéria (jediným byla nejnižší cena) ani podmínek ZD. Je možné se dohodnout s uchazečem na těchto změnách před podpisem? Děkuji za odpověď.

  Smlouva nebo rámcová dohoda dle § 51 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele. Navazující § 124 odst. 4 ZZVZ však nepopírá jakoukoliv možnost změn, nicméně tyto změny musí být realizovány plně v souladu se ZZVZ. Je tak možné částečně modifikovat text smlouvy oproti zadávacím podmínkám či nabídce vybraného dodavatele (resp. návrhu smlouvy obsažené v jeho nabídce). Tato modifikace smlouvy či rámcové dohody před jejím uzavřením tak může být bezesporu v podobě dílčích, ryze formálních úprav, jakými jsou například aktualizace informací o zástupcích smluvních stran, kontaktních osobách či místech a dalších obdobných údajů. V dotaze neuvádíte, co požadujete do SoD doplnit. Obecně jsou však za nepřípustné považovány všechny ty změny, které znamenají podstatnou změnu podmínek a které mohou ovlivnit průběh či výsledek samotného zadávacího řízení. K tomu, jakými principy se řídit při posuzování povahy takové změny, resp. její přípustnosti, se opakovaně vyjádřil Úřad i soudy ve správním soudnictví (např. rozhodnutí Úřadu ze dne 22. 11. 2010, č. j. ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCH, rozhodnutí Úřadu ze dne 20. 11. 2015, č. j. ÚOHS-S0705/2015/VZ-40325/2015/533/HKu, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2008, č. j. 62 Ca 21/2007-58, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2015, č. j. 62 Af 6/2014-75 apod.) V případě podstatných změn, které by mohly ovlivnit výběr dodavatele či výsledek zadávacího řízení, popřípadě jakýmkoliv způsobem zasáhnout do předmětu veřejné zakázky, doporučujeme přistoupit raději ke zrušení zadávacího řízení, a to především za takové situace, kdy existuje důvodná obava z ohrožení samotných zásad zadávacího řízení vyjádřených v ustanovení § 6 ZZVZ (např. v podobě zvýhodnění jednoho dodavatele oproti ostatním a porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace).

  Dotaz ke zveřejnění oznámení o zrušení ZPŘ ve VVZ

  15.10.2020 Dobrý den, chci se zeptat musí zadavatel u ZPŘ oznámit formulářem CZ03 i zrušení zadávacího řízení? Děkuji

  Zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanovená základní úprava pro postup zadavatele při ukončení zjednodušeného podlimitního řízení (ZPŘ) je obsažena v § 53 části třetí tohoto zákona; v případě dotazu to představuje pro zadavatele povinné použití pravidel pro nadlimitní režim v rozsahu ustanovení §§ 124 až 127 ZZVZ. Tím, že je zadavateli uložena dle § 53 odst. 8 ZZVZ povinnost uveřejnit oznámení o zrušení na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů, se jedná o speciální vnitrostátní právní úpravu, která mimo finanční limity stanovené pro nadlimitní režim nemusí nutně vycházet z regulace obsažené evropskými směrnicemi. Z pohledu doslovné dikce zákonem stanovené úpravy k ZPŘ není možné takový minimální požadavek ve smyslu shora uvedeného nahradit zveřejněním formuláře CZ03. V tom je nutné sledovat hlavní úmysl zákonodárce, s cílem zjednodušit přístup k informacím prostřednictvím profilu zadavatele. To v praxi znamená, že zadavatel je povinen vyhovět zákonným požadavkům vždy, popřípadě je vázán i jinými pravidly, např. podmínkami o poskytnutí dotace. Ty mohou požadovat po zadavateli postup nad rámec zákonem stanovených povinností, a to i podle § 128 odst. 1 a 2, třebaže tím nelze nahradit speciální úpravu k ZPŘ obsaženou v ZZVZ.

  Možnost obnovení způsobilosti ve zjednodušeném podlimitním řízení

  29.09.2020 Má účastník zadávacího řízení (ZPŘ) právní nárok na obnovení způsobilosti postupem dle § 76 ZZVZ? Zadavatel prokázání splnění podmínek základní způsobilosti požadoval, ale možnost využití self-cleaningu v zadávací dokumentaci výslovně nepřipustil a na předmětné ustanovení neodkázal. Děkuji za případnou odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) upravuje ZPŘ v § 53 a § 54. Zadavatel se při ZPŘ musí řídit také obecnými ustanoveními a základními ustanoveními o zadávacích řízeních. Vztahují-li se na ZPŘ pravidla z nadlimitního režimu (část 4. ZZVZ), jsou v § 53 a § 54 ZZVZ uvedeny odkazy na konkrétní paragrafy z nadlimitního režimu, kterými se musí zadavatel řídit. ZZVZ dále umožňuje zadavateli, aby si zvolil, kterými pravidly z nadlimitního režimu se bude řídit, nad rámec povinných pravidel plynoucích z § 53 ZZVZ.

  Pokud si tedy zadavatel v zadávací dokumentaci nevyhradí uplatnění pravidel z nadlimitního režimu, tak se taková pravidla neuplatní.

  V ZPŘ je ponecháno na zadavatelově uvážení, jaké zadávací podmínky nastaví pro účastníky, dokonce může podle § 53 odst. 4 ZZVZ použít i jiná kritéria kvalifikace, než jsou uvedena v pravidlech pro nadlimitní režim.

  Ve Vašem případě zadavatel požaduje splnění podmínek základní způsobilosti, což je v souladu se ZZVZ. Co se týče uplatnění § 76 ZZVZ o obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení, platí výše uvedené. To znamená, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně neupraví či neodkáže na možnost použití pravidla pro obnovení dodavatelovi způsobilosti, pak dodavatel nemá možnost dovolávat se tohoto pravidla.

  Nutno doplnit, že dle § 76 odst. 3 ZZVZ záleží vždy na zadavateli, jak posoudí přijatá nápravná opatření, zda účastník svými opatřeními obnovil svoji způsobilost.

  Stáří výpisu z OR

  06.12.2018 Dobrý den, jediný uchazeč doložil výpis z OR starší než 3 měsíce před podáním nabídky. Mohu ho vyzvat k doložení aktuálního výpisu? Děkuji

  Na základě § 46 ZZVZ je to možné.

  Hodnota reference u podlimitního řízení

  07.08.2018 Dobrý den, muže být hodnota reference vyšší, než je předpokládaná cena veřejné zakázky? Myslím, že u nadlimitních je to 50% z ceny zakázky. Jaký je klíč u podlimitního řízení ve výpočtu ceny reference k prokázání technické kvalifikace? Děkuji

  Aktuální právní úprava nařízená zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) žádné explicitní omezení hodnoty tzv. referenční zakázky neobashuje, nicméně požadavek zadavatele, který by byl vyšší, než je předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky by byl diskriminační a tedy v rozporu s ustanovením § 6 ZZVZ.

  Prokazování kvalifikace u ZPŘ

  16.05.2018 Dobrý den, měla bych dotaz ohledně prokazování kvalifikace u ZPŘ. Jde mi o to, že v ZPŘ je možnost prokázání kvalifikace "pouze" čestným prohlášením. Účastník řízení, podotýkám podnikající fyzická osoba prokázala v termínu podání nabídky kvalifikaci čestným prohlášením a byla vybrána .Před podpisem smlouvy doložila základní kvalifikaci opět čestným prohlášením originál podepsaným. Jde mi o to, zda je to v pořádku, nebo mám žádat předložení dokladů jako je rejstřík trestů, OSSZ, FU, když v nabídce toto bylo doloženo ČP.

  Na předmětnou otázku je odpověď potřeba hledat v zadávací dokumentaci na předmětné zjednodušené podlimitní řízení.

  Neboť v něm má zadavatel stanovit, jakými doklady se požadovaná kvalifikace prokazuje. Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel není vázán ustanoveními ZZVZ pro nadlimitní režim, proto může požadovat i prokázání jiné kvalifikace, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Platí tedy, že pokud zadavatel v ZD požadoval předložení konkrétních dokladů a dodavatel je v nabídce nahradil čestným prohlášením, je nutné před podpisem smlouvy požadovat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií požadovaných dokladů.

  Pokud však zadavatel vymezil požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením, a nepožadoval předložení konkrétních dokladů, není již nutné před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů požadovat. Zadavateli tak postačí čestné prohlášení, které je obsaženo v nabídce. Pokud se tedy jedná o zjednodušené podlimitní řízení dle § 53 ZZVZ, postupuje zadavatel podle toho, jak si nastavil zadávací dokumentaci k dané veřejné zakázce. V případě, že si tak zadavatel při ZPŘ v ZD stanovil, k prokázání základní způsobilosti poddodavatele mu postačí originál čestného prohlášení.

  Zrušení ZPŘ uveřejňovací povinnosti

  22.02.2018 Je zadavatel povinen odeslat do Věstníku veřejných zakázek oznámení o zrušení v případě zjednodušeného podlimitního řízení? Nebo je dostačující uveřejnit rozhodnutí o zrušení na profilu zadavatele? Ze zákona ani z metodiky MMR mi to není zřejmé. Děkuji

  V případě zjednodušeného podlimitního řízení je dle ustanovení § 53 odst. 8 dostačující, pokud zadavatel uveřejní oznámení o zrušení ZPŘ pouze na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí zadavatele o zrušení.

  Prokazování kvalifikace před podpisem smlouvy u ZPŘ

  12.12.2017 Dobrý den, obracím se na vás s prosbou o vyjasnění možnosti prokázání základní způsobilosti u zjednodušeného podlimitního řízení před podpisem smlouvy formou čestného prohlášení, pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil. Na jednom školení nám byla tato možnost uvedena, a to dokonce s tím, že to bylo konzultováno s MMR. Na dalších s tímto názorem spíše nesouhlasili.

  K Vašemu dotazu týkajícího se prokazování kvalifikace před podpisem smlouvy u zjednodušeného podlimitního řízení sdělujeme následující.
  Dle ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) může zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, avšak může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou stanovena v části zákona upravující nadlimitní režim, případně její prokázání jinými doklady, např. pouze čestným prohlášením. Zadavatel může požadovat jakoukoli kvalifikaci stanovenou pro nadlimitní režim či jakoukoli její část, pokud si tak v zadávací dokumentaci vyhradí. Dodavatelé jsou oprávněni nahradit doklady o kvalifikaci čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 ZZVZ, jsou-li pro prokázání kvalifikace doklady požadovány.
  Vybraný dodavatel je pak povinen před podpisem smlouvy se zadavatelem předložit originály či ověřené kopie všech požadovaných dokumentů. Pokud si však zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci požadavek na prokázání kvalifikace pouze čestným prohlášením a nepožadoval předložení příslušných dokladů, není již nutné dokládat originály či ověřené kopie před podpisem smlouvy, neboť z povahy věci je samo čestné prohlášení předložené v nabídce originálem. Pro zadavatele je tak dostačující již předložené čestné prohlášení.

• ČÁST DRUHÁ Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51)

  17. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Účastník zadávacího řízení - odsouzený za podvody v rámci jiné VZ (§ 74, § 48)

  17.07.2023 Dobrý den, při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení v rámci nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce zadavatel zjistil z veřejně dostupných informačních zdrojů, že účastník zadávacího řízení byl odsouzen (v únoru 2023) za podvody při revitalizaci veřejné zakázky, a to na základě přiznání viny dodavatele. Hodnotící komise se usnesla na tom, že osloví Vás jakožto gestora pro veřejné zakázky o radu (stanovisko) jakým způsobem má v tomto případě postupovat dle ZZVZ. Otázka hodnotící komise tedy zní - jaký je správný postup zadavatele? Předem děkujeme za Váš čas a za zpracování našeho dotazu.

  Postup při posouzení splnění podmínek účasti u účastníka zadávacího řízení, který byl odsouzen pro podvod v souvislosti s jinou veřejnou zakázkou, je následující.

  Podvod je jeden z trestných činů uvedených v příloze č. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ vylučují splnění základní způsobilosti, pokud za ně byl účastník pravomocně odsouzen za posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení. Pokud by se účastník nesplňující základní způsobilost stal vybraným dodavatelem, byl by ho zadavatel povinen vyloučit dle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ ve spojení s § 48 odst. 8 ZZVZ. Nicméně ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ rovněž uvádí, že k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží, zahlazené odsouzení tedy není překážkou ve splnění základní způsobilosti.

  Upozorňujeme, že na dotaz k ZZVZ jakožto jeho gestor není oprávněn vykládat předpisy trestního práva, nicméně v souvislosti s Vámi nastíněnou problematikou bychom Vás přesto odkázali na některá ustanovení. V případě zahlazeného odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen dle § 106 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“). Dále pak dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTOPO“) se na právnickou osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl trest vykonán.

  V případě daného účastníka zadávacího řízení tedy dle našeho názoru záleží na tom, zda již byl vykonán trest, který mu byl jako pachateli trestného činu podvodu uložen. V případě, že trest vykonán byl, je odsouzení zahlazeno a nebrání tedy tomu, aby účastník naplnil podmínku základní způsobilosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. I v takovém případě by však zadavatel dle našeho názoru mohl účastníka vyloučit, z důvodu, že „se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů“ dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud by konkrétní dané profesní pochybení považoval za natolik závažné, že účast účastníka na zadávacím řízení pro zadavatele není žádoucí.

  V případě, že uložený trest dosud vykonán nebyl, účastník podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje. Nicméně v případě, že účastník prokáže, že i přes nesplnění základní způsobilosti svou způsobilost obnovil tím, že přijal dostatečná nápravná opatření podle § 76 odst. 1 ZZVZ, může zadavatel dojít k závěru, že přijatá nápravná opatření byla dostatečná a základní způsobilost byla obnovena. Dle § 76 odst. 4 ZZVZ účastníka zadávacího řízení nemusí vyloučit. Obnovení základní způsobilosti nicméně posuzuje zadavatel a není povinen nápravná opatření uznat za dostatečná.

  Lze shrnout, že další postup zadavatele by záležel na okolnostech konkrétního případu. I v případě, že bylo odsouzení zahlazeno a účastník zadávacího řízení tedy splňuje základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, může ho zadavatel vyloučit dle § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ, pokud považuje profesní pochybení účastníka za dostatečně závažné. Naproti tomu, pokud odsouzení zahlazeno nebylo a účastník tedy základní způsobilost dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ nesplňuje, může se účastník pokusit prokázat, že základní způsobilost obnovil dle § 76 ZZVZ a zadavatel může nápravná opatření přijatá účastníkem uznat za dostatečná k obnovení způsobilosti.

  Opatření k nápravě jako možné doplnění do tabulky se správným vzorcem (§ 46)

  02.06.2023 Zadavatel jako přílohu zadávací dokumentace v ZPŘ zveřejnil excelovou tabulku k vyplnění dodavateli pro výpočet nabídkové ceny (něco jako soupis prací s výkazem výměr). Nabídková cena se skládala z různých položek, kam měli dodavatelé doplnit svoje jednotkové ceny do barevně zvýrazněných políček, přičemž celková cena se spočítala automaticky na základě vzorečku, vloženého do tabulky zadavatelem. Nabídku podali dva dodavatelé. Jeden si všiml, že ve vzorečku je chyba, a opravil ho, druhý dodavatel si chyby ve vzorečku před podáním nabídky nevšiml, takže jeho nabídková cena, která je jedním z dílčích kritérií hodnocení, vyšla nižší, než měla. Druhý dodavatel, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, si této chyby ve vzorečku všiml až po obdržení oznámení o výběru dodavatele, když při přípravě smlouvy o dílo na podpis zjistil, že tato cena, která byla předmětem hodnocení, je nereálná. Po ověření, že chyba skutečně nebyla na jeho straně, ale v materiálu připraveném zadavatelem, požádal písemně zadavatele o sjednání nápravy. Může zadavatel svoji chybu napravit podle § 49 odst. 1 ZZVZ tím, že zruší původní rozhodnutí o výběru dodavatele, provede opravu chyby ve své tabulce a správně spočítá i nabídkovou cenu původně vybraného dodavatele, a s takto opravenou nabídkovou cenou provede nové hodnocení nabídek. I po takto provedené opravě bude vítězem původně vybraný dodavatel. Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit. Podle našeho názoru nelze původně vybraného dodavatele vyloučit, protože se nedopustil žádného pochybení, a chybu zadavatele v zadávací dokumentaci nelze vykládat k jeho tíži. Pokud by nebylo možné výše uvedené opatření k nápravě, jediná další možnost by byla zrušení zadávacího řízení, zřejmě podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, ale nepřipadá nám to úplně přiléhavý důvod a původně vybraný dodavatel by takové zrušení mohl, obáváme se že úspěšně, napadnout.

  K otázce, zda může zadavatel, který udělal chybu ve vzorci v tabulce, do které účastníci doplňují nabídkové ceny, svou chybu napravit dle § 49 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující jako možné řešení použití § 46 – doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek, společně s následujícím vysvětlením.

  Na nabídkových cenách, které účastníci uvedli v nabídce, se nic nemění v závislosti na tom, zda byly zapsány do tabulky se správným nebo chybným vzorcem. Pokud vzorec nevyjadřuje poměr mezi hodnotícími kritérii, který jinde v zadávací dokumentaci není uveden a jedná se skutečně pouze o zjevnou chybu v součtu jednotlivých nabídkových cen, je dle našeho názoru možné, pouze doplnit hodnoty, které účastník uvedl do tabulky s chybným vzorcem, do tabulky se správným vzorcem a oba účastníky na chybu ve vzorci v tabulce upozornit.

  Jak je uvedeno v dotazu: „Dodavatel nijak nemusí svoji nabídku měnit.” Materiálně se na nabídce nic nemění. Nabídková cena účastníků je stejná a způsob hodnocení uvedený v zadávací dokumentaci je rovněž stejný.

  Lze shrnout, že v takovém případě je možné doplnit údaje z nabídek účastníků do tabulky se správným vzorcem a posoudit výsledek. Na údajích, které uvedli účastníci, tedy na jejich nabídce se nic nemění. Doporučujeme oba účastníky na chybu v tabulce a na postup zadavatele upozornit.

  Nákup nízkoemisních vozidel rozdělením VZ na části

  10.05.2023 Dobrý den, jak správně postupovat při zadávání veřejné zakázky na nákup nízkoemisních vozidel - jedno vozidlo bude elektromobil, druhé plug-in: jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části, nebo je třeba vyhlásit 2 řízení - na každý typ automobilu zvlášť? Je předpoklad, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele. Děkuji za odpověď.

  Pokud lze účelně rozšířit okruh dodavatelů, že každý typ vozu může mít jiného dodavatele, máte možnost uvedené zadat jako veřejnou zakázku rozdělenou na více částí, dle § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Pokud plánujete vyhlásit 2 samostatná řízení, jsou tedy obě možnosti správně a závisí na rozhodnutí zadavatele, zda k rozdělení na části přistoupit, či nikoliv.

  Dopad mezinárodních sankcí na zadávání zakázek v DNS (§ 39; § 48a)

  13.02.2023 Zavádíme nadlimitní DNS a jedním z dodavatelů kteří podali žádost o účast je společnost, na kterou dopadají ekonomické sankce - je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, na které ovšem nedopadají individuální sankce. Můžeme takového dodavatele zařadit do DNS? Pokud ho zařadíme do DNS, může mu být zadána v DNS veřejná zakázka, pokud bude její hodnota nižší než je limit pro nadlimitní veřejnou zakázku?

  Ve vztahu k DNS lze shrnout, že § 130 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) stanoví, že při postupu podle této části se § 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1 použijí obdobně. Platí tedy, že aplikace § 48a – zákaz zadání veřejné zakázky se uplatní i v případě DNS. V DNS zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. Je tak třeba posuzovat, jestli mezinárodní sankce vyžadují vyloučení vybraného dodavatele. Společnost, která je vlastněna ze 100 % ruskými státními příslušníky, je potřeba posoudit s ohledem na aplikaci článku 5k nařízení (EU) č. 833/2014. Pro aplikaci této sankce je rozhodující, zda se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, neboť uvedený článek se vztahuje pouze na zakázky, jejichž zadávání je regulováno evropskými zadávacími směrnicemi. Pokud se tedy jedná o DNS, ve kterém se předpokládá, že součet v něm zadávaných veřejných zakázek dosáhne limitů nadlimitní veřejné zakázky, byl tedy zaveden v nadlimitním režimu, vztahují se na něj sankce podle čl. 5k. V tomto ohledu nehraje roli, jaké jsou objemy jednotlivých veřejných zakázek v DNS zadávaných, rozhodující je předpokládaná hodnota DNS jako celku.

  Pokud se týká konkrétního postupu, tak ZZVZ nestanoví přesná pravidla, jak by měl být § 48a ZZVZ v DNS obdobně aplikován, zadavatel tak postupuje v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ „Zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6.“ Je tedy třeba zvolit takový přístup, který zajistí, že sankcionované osobě nebudou zadávány zakázky. Nabízí se tak například s odkazem na § 48a ZZVZ dodavatele do DNS vůbec nezařadit, případně dodavatele do DNS zařadit, ale s ohledem na § 48a ZZVZ tohoto dodavatele nevyzývat k podání nabídek na jednotlivé minitendry. Nejsou vyloučeny ani jiné postupy, které by byly v souladu s § 39 odst. 1 ZZVZ.

  Nedodání podepsané smlouvy o dílo jako důvod pro vyloučení (§ 39; § 46; § 48)

  25.10.2022 Účastník v nabídce nedodal podepsanou smlouvu o dílo, jež byla zadavatelem stanovena dle § 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ jako podmínka účasti v zadávacím řízení s ohledem na stanovení převodu majetkových autorských práv a práv průmyslového vlastnictví. jedná se (po uplynutí lhůty k podání nabídek) o důvod k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 ZZVZ?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), nestanoví povinnost podepisovat návrh smlouvy jako součást nabídky. Avšak dodrží-li zadavatel zásady zadávání veřejných zakázek (§ 6 ZZVZ), může sám stanovit zadávací podmínku (§ 37 odst. 1 písm. c) ZZVZ), podle které účastník ZŘ musí vložit do nabídky návrh smlouvy podepsaný.

  Na nedodržení zadávací podmínky může zadavatel reagovat následujícími způsoby:

  • účastníka ZŘ vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ,
  • účastníka ZŘ požádat o doplnění údaje podle § 46 ZZVZ,
  • nebude se nesplněním zadávací podmínky blíže zabývat, protože účastník ZŘ nebude vybrán k uzavření smlouvy (§ 39 odst. 2 ZZVZ).

  Závěrem shrnujeme, že podpis na návrhu smlouvy považujeme za údaj, o jehož doplnění může zadavatel účastníka ZŘ podle § 46 ZZVZ požádat. Tímto způsobem nedojde k nedovolené změně nabídky. Takové řešení s ohledem právě na možnost doplňovat obdobné údaje doporučujeme, i z důvodu zachování co nejširší soutěže, pokud tomu nebrání jiné důvody na straně zadavatele.

  Vyloučení účastníka zadávacího řízení v důsledku pochybení (§ 48)

  16.09.2022 Dobrý den, veřejný zadavatel realizuje užší řízení v dle § 58 ZZVZ, které se nyní nachází v první fázi - posouzení kvalifikace účastníků, kteří podali žádost o účast. Žádost o účast podal i účastník, se kterým má zadavatel velmi nepříjemné zkušenosti z právě probíhající jiné stavby, kdy na základě mnohých pochybení zhotovitele odstoupil zadavatel/objednatel od smlouvy. Text dotazu: lze aplikovat důvod vyloučení účastníka dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ z důvodu předčasného ukončení smluvního vztahu ze strany objednatele/zadavatele v právě probíhajícím zadávacím řízení, kdy k předčasnému ukončení smluvního vztahu došlo v průběhu tohoto zadávacího řízení? Jak správně chápat \"se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení... ? Děkuji za odpověď.

  Výklad z hlediska možného vyloučení účastníka zadávacího řízení je následující:

  Zadavatel dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky (nebo s jiným veřejným zadavatelem).

  K dotazu na výklad sousloví “se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení… ?” sdělujeme, že z textace ZZVZ vyplývá, že pro naplnění výše uvedeného zákonného důvodu vyloučení účastníka muselo dojít k danému pochybení již před zahájením zadávacího řízení, nikoliv až po jeho zahájení.

  Uvedené lze vyvodit ze srovnání, že např. v ustanovení § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ je výslovně uvedeno, že závažného profesního pochybení se účastník dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení.

  Vzhledem k tomu, že § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ hovoří o pochybeních před zahájením zadávacího řízení, nebude možná aplikace tohoto ustanovení na pochybení spáchaná až po zahájení zadávacího řízení.

  Nutné je vzít v potaz skutečnost, že ZZVZ hovoří o době, kdy se účastník dopustil pochybení, která dle § 48 odst. 5 písm. d) musela následně vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, avšak ZZVZ již nestanovuje, kdy mělo k tomuto následku dojít.

  Z tohoto je dle našeho názoru možné vyvodit závěr, že:

  i) k pochybení musí dojít před zahájení zadávacího řízení, avšak

  ii) následný vznik škody mohl nastat až po jeho zahájení.

  Je nutné zdůraznit, že důkazní břemeno nese zadavatel. Ten si tedy bude muset opatřit důkazy, ze kterých bude jasně vyplývat, kdy k danému pochybení došlo a zda tato skutečnost (k vyloučení) nezasahovala do doby po zahájení zadávacího řízení.

  Pokud by k rozhodné části pochybení došlo až po zahájení zadávacího řízení, již nebude docházet k naplnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ a zadavatel nebude oprávněn účastníka vyloučit v souladu s tímto ustanovením. Pokud však k veškerým pochybením došlo již před zahájením zadávacího řízení, bude zadavatel moci aplikovat důvod k vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Právo na plnění z jistoty (§ 41)

  27.06.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o zodpovězení dotazu souvisejícího s § 41 odst. 8 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Konkrétně jde o následující situaci. V rámci otevřeného podlimitního řízení byla zadavatelem stanovena zadávací lhůta 90 dnů a požadována jistota v hodnotě 500 tis. Do konce lhůty pro podání nabídek dorazila pouze jedna nabídka. Zadávací řízení proběhlo bez problému, účastník doložil všechny požadované doklady. Rada města schválila výsledek zadávacího řízení a tentýž den bylo odesláno a zveřejněno Oznámení o výběru dodavatele. Téhož dne však byl účastník odsouzen mimo jiné… „podle § 21 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob k trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 let…“. Z tohoto rozsudku tedy vyplývá, že účastník s námi jako zadavatelem zakázky nemůže uzavřít smlouvu o dílo na výše uvedenou veřejnou zakázku. Jako zadavatel tedy teď máme dvě možnosti, jak zadávací řízení ukončit. Buď zadávací řízení ukončíme dle § 127 odst. 2 písm. c), bez vyloučení jediného účastníka nebo účastníka vyloučíme na základě § 124 odst. 2 zákona a následně zrušíme zadávací řízení. Můj dotaz zní, má zadavatel nárok na plnění z jistoty i v případě, že dodavatele nevyloučíme, pouze zadávací řízení zrušíme? A pokud dodavatele vyloučíme dle § 124 odst. 2 zákona, máme na jistotu nárok i v tomto konkrétním případě, kdy za nastalou situaci dodavatel nemůže (v tom smyslu, že by uzavřít smlouvu chtěl, ale nemůže)? A poslední moje otázka zní, i kdybychom měli nárok na plnění z jistoty, musíme tento nárok uplatňovat (z pozice řádného hospodáře) nebo nemusíme? Případně kdo má o tomto kroku rozhodovat (rada města, zastupitelstvo města)? Děkuji za odpověď.

  V době vyhotovení tohoto stanoviska nebyl v elektronické verzi rejstříku trestů právnických osob učiněn takovýto záznam, ani nemáme k dispozici rozsudek, kterým by byl společnosti uložen trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži. Podle § 21 odst. 3 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, spočívá trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. Jeví se, že soud může usměrnit rozsah zákazu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek. Bez přesného znění rozsudku nemůžeme v rámci metodické pomoci poskytované Ministerstvem pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek vyhodnotit, jaké konkrétní dopady má uložený trest na předmětné zadávací řízení.

  Podle § 41 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), má zadavatel právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Pokud by došlo k ukončení zadávacího řízení zrušením podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ, zadavatel by právo na plnění z jistoty neměl.

  Zadavatel by vrátil peněžní jistotu dodavateli po zániku jeho účasti v zadávacím řízení (§ 41 odst. 6 písm. b) ZZVZ), která by nastala s účinky zrušení zadávacího řízení (§ 51 odst. 2 ZZVZ). Zrušení zadávacího řízení tedy nevede ke vzniku práva zadavatele na plnění z jistoty, naopak pokud dojde k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 124 odst. 2 ZZVZ, právo na plnění z jistoty zadavateli vznikne. Tento zákon (ZZVZ) nereguluje, zda musí zadavatel svého práva využít a který vnitřní orgán o tom rozhoduje. Většině zadavatelů to však vyjasňují jiné právní předpisy (např. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích).

  Podle § 124 odst. 1 ZZVZ jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Podle § 124 odst. 2 ZZVZ může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit vybraného dodavatele, který nesplnil povinnost podle odstavce 1, přičemž v ZZVZ nejsou rozlišovány důvody, které vedou dodavatele k neuzavření smlouvy. Předpokládáme, že odklad uzavření smlouvy o několik let bude pro zadavatele odkladem zbytečným a oprávnění zadavatele k vyloučení vybraného dodavatele vznikne.

  Podle § 88 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit zadavateli změnu své kvalifikace do 5 pracovních dní. Do dalších 10 pracovních dní má předložit nové doklady nebo prohlášení ke kvalifikaci. Došlo-li ke ztrátě trestní bezúhonnosti, nebude kvalifikace splněna a vzhledem k uložení zákazu plnění veřejných zakázek ani nebude možné kvalifikaci obnovit ve smyslu § 76 ZZVZ. S vyloučením pro nesplnění kvalifikace (§ 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ) taktéž není spojeno oprávnění zadavatele na plnění z jistoty.

  Zadávací řízení s obdobným předmětem plnění nebo možná změna v osobě dodavatele (§ 51; § 100; § 222)

  26.04.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k zahájení zadávacího řízení na stavební práce (výstavba kanalizace), které jsou v současnosti již zasmluvněny, ale zhotovitel ani po více než roce od předání staveniště nezahájil stavební práce a neustále toto zahájení odsouvá. Jsme obcí - veřejným zadavatelem a připravujeme se na situaci, kdy odstoupíme od smlouvy o dílo a budeme situaci řešit soudní cestou. Tedy dotazuji se, zda lze zahájit takové zadávací řízení, aniž by došlo k porušení ZZVZ, přičemž je předpokladem, že dokončení tohoto zadávacího řízení by bylo až po ukončení stávajícího smluvního vztahu. V jednom čase by tak byly dotčené stavební práce jak zasmluvněny, tak i zároveň i součástí zadávacího řízení. Děkuji za informaci a jsem s pozdravem.

  Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

  Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

  Užší řízení, změna v žádosti o účast (§ 46, § 81)

  04.02.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl k nastalé situaci v zadávacím řízení zadaném v užším řízení podle § 58 zákona na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Veřejná zakázka se nachází ve stavu, kdy zadavatel po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast posuzuje kvalifikaci jednotlivých účastníků. Jeden z účastníků po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zaslal prostřednictvím elektronického nástroje a datové schránky doplnění svých dokumentů k prokázání kvalifikace s tím, že člen týmu, jímž prokazoval technickou kvalifikaci ukončil pracovní poměr a je tedy nahrazen jinou (novou) osobou - členem týmu, k němuž formou doplnění zasílá potřebné dokumenty k prokázání kvalifikace (doklad o vzdělání, profesní životopis, osvědčení o autorizaci). Lze takové konání akceptovat a k prokázání technické kvalifikace účastníka zapojit i doplněné dokumenty? Ačkoli se nejedná o nabídku, ale o žádost o účast, nejedná o rozpor ve vztahu k § 46 odst. 2 zákona (po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna)? Děkuji za odpověď

  Pokud se zadavatel rozhodne zadávat svou hodnotou podlimitní veřejnou zakázku v užším řízení, pak se řídí podle pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vztahujících se k nadlimitnímu řízení. Jediným rozdílem je to, že se zadavatel řídí lhůtami podle § 54 ZZVZ, nikoliv lhůtami pro užší řízení uvedenými v § 59 ZZVZ. V užším řízení je podle § 58 odst. 3 ZZVZ zadavatel povinen posoudit kvalifikaci všech účastníků, kteří podali žádost o účast ve stanovené lhůtě. Při posuzování kvalifikace zadavateli nebrání nic ve využití § 46 ZZVZ pro účely doplnění nebo objasnění údajů.

  Ustanovení § 46 ZZVZ je koncipováno tak, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nelze měnit nabídku po materiální stránce, tedy nabídka nesmí být doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou následně předmětem hodnocení. Naopak doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti, tedy i kvalifikace, se za změnu nabídky nepovažuje.

  Podle § 88 odst. 1 ZZVZ má účastník zadávacího řízení povinnost oznámit do 5 pracovních dní zadavateli změny ve své kvalifikaci a do 10 pracovních dní od oznámení změny předložit nové doklady prokazující kvalifikaci. Z této povinnosti existují výjimky, podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ nemá účastník oznamovací povinnost ohledně změny své kvalifikace, pokud i po provedené změně jsou podmínky kvalifikace i nadále splněny. Situace, kdy účastník po uplynutí lhůty pro podání žádostí ukončí pracovní poměr zaměstnance, kterým prokazoval potřebnou kvalifikaci a současně přijme jako adekvátní náhradu nového zaměstnance splňujícího potřebnou kvalifikaci, jedná se dle našeho názoru o situaci odpovídající výjimce podle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

  Posouzení změny kvalifikace je vždy na každém účastníkovi, neboť je to on, kdo má oznamovací povinnost vůči zadavateli. Účastník tedy musí vyhodnotit, zda se jedná o změnu zásadní, kterou je třeba napravit a ohlásit, nebo se naopak jedná o změnu, která nemá na splnění kvalifikace zásadní vliv. Závěrem shrnujeme, že ve Vaší situaci lze využít k objasnění kvalifikace § 46 ZZVZ. Účastník zadávacího řízení se nedopustil nezákonného jednání, když obměnil kvalifikovaného zaměstnance za jiného, též kvalifikovaného zaměstnance, neboť stále disponoval kvalifikovaným zaměstnancem a podmínky kvalifikace byly stále naplněny. Navíc Vás o této změně dobrovolně a řádně informoval, i přes to, že dle § 88 odst. 1 písm. a) ZZVZ tuto povinnost nemá.

  Vyloučení účastníka bez dožádání údajů nabídky (§ 46)

  02.01.2022 Zadavatel při posuzování nabídek ve ZJPŘ u podlimitní VZ na dodávky PC techniky jednoho účastníka rovnou vyloučil pro nesplnění technických podmínek, neboť do zadavatelem předepsané přílohy ZD o splnění technických požadavků zadavatele na předmět VZ dodavatel vůbec neuvedl u velké části položek požadované údaje o typu, výrobci či parametrech daného výrobku a místo toho uvedl, že „Nabízíme produkt splňující požadované parametry“ nebo „zakázková výroba“ nebo nebylo uvedeno vůbec nic a zadavatel tak neměl možnost vyhodnotit na základě jakých výrobků byla vlastně sestavena nabídková cena a jaké výrobky hodlá dodavatel zadavateli vlastně dodat a zda jeho požadavky na technické vymezení předmětu VZ dodavatel svými dodávanými výrobky splňuje. Dodavatel námitky proti svému vyloučení nepodal. U druhého dodavatele dle § 46 zákona dožádal o vysvětlení nabídky - o vysvětlení jedné položky, kdy měl zadavatel podezření, že pravděpodobně u této položky dodavatel nesplnil požadavek zadavatele, ale chtěl mít jistotu, že na trhu se nevyskytuje jiné řešení, o kterém není zadavateli známo a které by požadavek zadavatele splňovalo. Podezření zadavatele se na základě odpovědi dodavatele skutečně naplnilo a i tento dodavatel byl zadavatelem z tohoto důvodu nesplnění technických podmínek VZ rovněž vyloučen. Námitky proti svému vyloučení dodavatel nepodal. Pokud by zadavatel prvního dodavatele dle § 46 zákona dožádal, aby svoji nabídku doplnil, tak by mu umožnil podat novou nabídku, což dle názoru zadavatele ze zákona možné není. U druhého dodavatele se jednalo o vysvětlení a upřesnění jedné stávající položky a nejednalo se tak v rámci dožádáním nabídky dle § 46 o novou nabídku. Byl tento postup zadavatele v souladu se zákonem?

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

  Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě za účelem doplnění v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

  • možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele, a proto není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek předložit nabídky, popř. žádosti o účast nebo předběžné nabídky podle zadávací dokumentace

  Zadávací řízení představuje formalizovaný postup, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům, např. ve ztrátě příležitosti se o zakázku ucházet a následně ji plnit.

  • dodržení obecných zásad znamená, že postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení a zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě, kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů)

  V případě posuzování souladu postupu zadavatele se zásadou rovného zacházení je třeba zohlednit nejen samotný postup zadavatele, ale také odlišnost situace, v níž se oba účastníci zadávacího řízení, vůči nimž směřoval sporný postup zadavatele, nacházeli. Zatímco u první (1.) nabídky se jednalo o objasnění jedné položky, druhý (2.) dodavatel zpracoval svou nabídku s četnými nedostatky (kvalita zpracování jejich nabídek se však významně lišila).

  Postup zadavatele dle našeho názoru nebyl v rozporu ze zásadou rovného zacházení a jeho postup byl v daném případě správný.

  Závěrem naší odpovědi si dovolíme upozornit, že dodavatelé nesmí doplňovat údaje, doklady, vzorky nebo modely, které mají být předmětem hodnocení dle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení.

  Podmínka na stanovení maximální dojezdové doby (§ 37)

  10.12.2021 Dobrý den, jaká jsou pravidla pro stanovení maximální dojezdové doby (z místa plnění VZ do sídla zadavatele) v zadávací dokumentaci? Jedná se o diskriminační požadavek pokud bude dojezdová doba např. 2 hodiny, popř. v jakých případech je diskriminační nebo porušuje ostatní zásady a ustanovení ZZVZ?

  Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, avšak diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Podmínku dojezdové doby je proto možné stanovit vždy pouze při zohlednění předmětu plnění, nelze jej požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

  K požadavku na dojezdovou vzdálenost a dojezdovou dobu se vyjádřil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) v několika svých rozhodnutích. V nich potvrdil, že v mnoha případech je pro zadavatele skutečně podstatné, jaká bude dojezdová doba dodavatele, a je proto stanovení dojezdové doby legitimním požadavkem. Může se jednat o případy, kdy součástí plnění je poskytování servisu, určitá dojezdová doba je vyžadována k dodržení technických norem apod. Naopak co Úřad zdůraznil, není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. To potvrdil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. S663,709/2014/VZ-22200/2014/531/VČE ze dne 21. 10. 2014, kde zdůraznil, že pokud by byla „dojezdová doba v šetřeném případě zadavatelem stanovena v přiměřené délce, vzhledem k předmětu plnění veřejných zakázek, pak by mohly být předmětné veřejné zakázky plněny bez dalšího jak dodavateli sídlícími na území České republiky, tak i případně dodavateli zahraničními. Zadavatel však požadoval zajištění servisního střediska na území České republiky, čímž vytvořil bariéru omezující soutěž o veřejné zakázky a snižující konkurenci mezi dodavateli.“ V tomto případě tedy Úřad připustil, že stanovení dojezdové doby by na rozdíl od stanovení dojezdové vzdálenosti bylo v souladu se ZZVZ.

  Nicméně i stanovení dojezdové doby musí zadavatel vždy provést přiměřeně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Úřad k tomuto uvádí, že požadavek na kratší dojezdovou dobu by bylo obecně možné akceptovat např. v případech, pokud by urgentním neprovedením servisní opravy bylo ohroženo zdraví, či dokonce životy obyvatelstva. Rovněž ve věci dojezdu k obalovně (rozhodnutí Úřadu č. j. 29675/2020/523/GHO, sp. zn. S0072/2020/VZ ze dne 22. 9. 2020) Úřad konstatoval, že „při přepravě asfaltové směsi z obalovny na místo pokládky totiž není rozhodující vzdálenost obalovny od místa pokládky, ale především doba potřebná na přepravu. Asfaltové směsi nemohou být pokládány, jestliže při přepravě zchladnou na příliš nízkou teplotu.“

  Z výše uvedeného lze tedy vyvodit, že vždy je nutné posoudit, z jakého důvodu zadavatel požadavek na dojezdovou dobu stanovil a zda se jedná o požadavek přiměřený vzhledem k předmětu veřejné zakázky a okruhu relevantních dodavatelů. Pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či riziky, která jsou s dojezdovou dobou spojena, je zadavatel oprávněn v zadávací dokumentaci stanovit požadavek na dojezdovou dobu. V obecné rovině se tedy nejedná automaticky o požadavek, který by byl bez dalšího v rozporu s § 6 ZZVZ.

  Zaknihované akcie (vyloučení účastníka na základě § 48 odst. 7 a 9)

  10.11.2021 Dobrý den, je zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele, který je evropskou akciovou společností se sídlem v ČR, a který se podřídil zákonu č. 37/2021 o evidenci skutečných majitelů, když nemá vydány výlučně zaknihované akcie? Děkuji.

  K dotazu vznesenému prostřednictvím Info-fóra uvádíme, že v § 48 odst. 7, 9 a 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je stanoveno následující:

  (7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

  (9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

  (10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

  Máme za to, že evropská akciová společnost je akciovou společností, případně má právní formu obdobnou akciové společnosti. Pokud je tato společnost vybraným dodavatelem v zadávacím řízení, má sídlo v ČR a nemá podle informací vedených v obchodním rejstříku vydány výlučně zaknihované akcie, má být podle § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ vyloučena ze zadávacího řízení.

  Povinnost zadavatele provést předmětné vyloučení vybraného dodavatele není vázána na evidenci skutečných majitelů.

  Požadavek na podrobnost oznámení o výběru v ZPŘ (§ 50)

  08.09.2021 Dobrý den, jako radní MČ Praha 16 jsem ve sporu s advokátní kanceláří mimo náš úřad, která tvrdí - kopíruji: "Úřad (ÚOHS) tak de facto postavil na roveň povinné náležitosti dle § 123 a § 50 ZZVZ. Z citovaného rozhodnutí (rozhodnutí Č.j.: ÚOHS-S0312/2017/VZ-09391/2018/541/JCh) tak plyne, že i v případě, kdy zákon neodkazuje na užití ustanovení § 123 ZZVZ při postupu v jiném než nadlimitním režimu, fakticky by oznámení mělo mít totožné náležitosti." Spor vedeme o fakt, že ve výzvě zjednodušeného podlimitního řízení bylo jednoznačně povoleno prokázat splnění kvalifikace čestným prohlášením, na které byl uchazečům nabídnut i vzor prohlášení, což vítěz splnil. AK nyní tvrdí, že při oznámení o výsledku soutěže se mělo postupovat dle §123 a reference vítěze již měly být v této chvíli prokázány. Děkuji mnohokrát za reakci.

  Právní úpravu zjednodušeného podlimitního řízení bychom nalezli v § 53 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“). Dle ustanovení § 53 odst. 6 ZZVZ se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 ZZVZ obdobně a dle § 53 odst. 7 ZZVZ se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až 127 obdobně. Tato ani žádná další ustanovení § 53 ZZVZ tedy nestanovují povinnost aplikace § 123 ZZVZ v rámci zjednodušeného podlimitního řízení. Skutečnost, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení nemá zadavatel povinnost aplikovat § 123 ZZVZ, potvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0314/2018/VZ-01609/2019/513/JLí ze dne 31. 1. 2019, ve kterém konstatoval následující: „Vzhledem k tomu, že se ve zjednodušeném podlimitním řízení na oznámení o výběru § 123 zákona nepoužije a zákonodárce nepřistoupil k tomu, že by popsal, jak má zadavatel výběr v oznámení o výběru odůvodnit, pak je zřejmé, že ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou nároky na oznámení o výběru dodavatele méně přísné. Nelze tedy aplikovat požadavky podle § 123 zákona i na odůvodnění oznámení o výběru dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení. Základním požadavkem na odůvodnění oznámení o výběru je tak zásada transparentnosti.“ Oznámení o výběru dodavatele tedy nemusí být zpracováno v podrobnostech dle § 123 ZZVZ, pouze musí být v souladu s § 50 ZZVZ a se zásadou transparentnosti.

  V případě zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel tedy odesílá pouze zjednodušené oznámení podle § 50 ZZVZ, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele (tj. obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firmu nebo jméno či jméno a příjmení, pokud jde o fyzickou osobu) a odůvodnění výběru. Na rozdíl od nadlimitního režimu ZZVZ nestanovuje detailní náležitosti takového odůvodnění. Vždy by však součástí oznámení mělo být stručné shrnutí zprávy o hodnocení nabídek a konstatování, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti v zadávacím řízení. Více k náležitostem oznámení o výběru dodavatele naleznete k v metodice k výběru dodavatele, na níž si dovoluji přiložit odkaz: Metodika-vyber-dodavatele.pdf (portal-vz.cz).

  Možnost zastoupení zadavatele při provádění úkonů v zadávacím řízení neadvokátním subjektem (§ 43)

  07.09.2021 Dobrý den, jako zadavatel jsme ve sporu s advokátní kanceláří k aplikaci zákona č. 134/2016 Sb., která tvrdí, že zadavatel hrubě porušuje dikci § 43 odst. 1 ZZVZ, pakliže je: „při provádění úkonů podle tohoto zákona souvisejících se zadávacím řízením smluvně zastoupen“ toliko neadvokátním subjektem, protože vlastní zpracování zadávacích podmínek obsahujících i příslušné vzory smluv a poté i následný průběh zadávacího řízení jsou činnosti nejen administrativně organizační a technické, ale také ve značném rozsahu činnostmi právními, které mohou realizovat buď jen advokáti zapsaní v seznamu advokátů České advokátní komory dle zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii (ZA) a nebo právníci zadavatele v jeho zaměstnaneckém poměru. Děkuji za Váš názor.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nijak nespecifikuje možnost zastoupení, ani rozsah zastoupení v zadávacím řízení podle § 43 (ZZVZ), tzn. zákon pouze specifikuje pravidla, kdy se zadavatel nesmí nechat zastoupit a tedy které úkony musí provést sám – což je výběr dodavatele, vyloučení účastníka, zrušení zadávacího řízení a rozhodnutí o námitkách. Jinak je zcela na zadavateli, jak si zorganizuje zadávací řízení. Paradoxně by tak zadavatel podle advokátní kanceláře nemohl vůbec provádět zadávací řízení, pokud by neměl v zaměstnaneckém poměru právníka.

  Doklad o provedené platbě jistoty na účet zadavatele (§ 41)

  07.09.2021 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k dokladu, jímž účastník ve své nabídce prokazuje poskytnutí jistoty dle ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ. Účastník do nabídky vložil doklad o "Oznámení o zadání domácí platby" s potvrzením přijetí bankou. Mám za to, že takový doklad nesplňuje požadavek ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ na prokázání poskytnutí jistoty, protože nesděluje údaje o provedené platbě, ale platbě, která teprve bude provedena. Ostatně platba byla připsána na účet zadavatele až následující den, v brzkých ranních hodinách před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Dotazuji se, zda lze takový doklad pokládat za souladný s ust. § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, vzhledem k Rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 1999, č. j. 2 A 2/99–20, ve kterém je krom jiného uvedeno, že "Příkaz k úhradě nelze považovat za doklad o poskytnutí jistoty, neboť nestvrzuje, že jistota se nachází na účtu zadavatele nebo na zvláštním účtu uchazeče, k němuž zadavateli zřídí výhradní dispoziční právo". Musí zadavatel zkoumat přesný čas připsání platby jistoty na účet? V odpovědi na dotaz zde v Info-fóru k obdobnému tématu s názvem: "Složení jistoty na účet zadavatele" ze dne (26.07.2018) je uváděn dotaz, ze kterého je zřejmé, že účastník předložil do nabídky příkaz k úhradě a v odpovědi je řešen termín připsání platby na účet zadavatele. Děkuji a jsem s pozdravem

  Účel skládání jistoty, tj. motivovat k uzavření smlouvy pod hrozbou ztráty finančních prostředků, byl včasným připsáním na účet naplněn. Požaduje-li zadavatel poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci, musí být jistota připsána na účet zadavatele ve lhůtě pro podání nabídek. Příkaz k úhradě odpovídá současným způsobům převádění finančních prostředků a lze ho za současného skutečného převedení finančních prostředků považovat za doklad o poskytnutí jistoty.

  Zadávací doba a vrácení jistoty (§ 41)

  28.06.2021 Dobrý den, měla bych prosbu jako dodavatel. Chtěla bych se zeptat, jak se počítá zadávací lhůta a zda máme nárok na vrácení jistoty. Dne 6. 1. 2021 byla podána výzva k podání nabídek. Po dodatečných informacích byla prodloužená doba na podání nabídek. Dne 23. 3. jsme byli vybráni a vyzváni k součinnosti. Vše jsme doložili v pořádku 27. 4. a 13. 5. jsme byli vyzváni k objasnění. Zprostředkovatel po nás chtěl předělat rozpočet, program nám lehce přepsal textaci v některých položkách. Máme už novou verzi. Kódy (které jsou důležité) zůstaly beze změn. Dne 26. 5. 2021 přišlo oznámení č. 2 o tom, že nás vybrali a 7. 6. 2021 přišla výzva k uzavření smlouvy, kterou jsme v daném čase neuzavřeli, psali jsme dotaz přímo na město, kolem cen, které teďka ve stavebnictví šly dost nahoru, oni vůbec nereagovali. Poté nás vyloučili pro nesoučinnost podpisu smlouvy. Jde mi o to, že už zadávací doba 90 dnů dávno uplynula a měli bychom mít nárok na vrácení jistoty. Oni nám k tomu napsali, že rozhodnutí o vyloučení přišlo ještě v zadávací lhůtě. Trochu mě jejich postoj překvapil, sice jsme nepodepsali smlouvu, ale už jsme jednali s projektantem, řešili kolem stavby dost věcí včetně schůzky na stavbě samotné, rozhodně z naší strany nebyl záměr do zakázky nejít, dle našeho jsme součinnost dostatečně poskytli.

  Účastníku zadávacího řízení vznikne nárok na vrácení jistoty v souvislosti s uplynutím zadávací lhůty, to však nemusí platiti v případě, že se jedná o vybraného dodavatele, který byl vyloučen z důvodu neposkytnutí potřebné součinnosti k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (VZ). Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) v uvedené souvislosti zadavateli ukládá za povinnost pouze oznámit výběr dodavatele v zadávací lhůtě, nikoliv uzavření smlouvy samotné na VZ. V případě, že zadavatel odeslal oznámení o výběru dodavatele, nesmí zadavatel v tzv. blokační lhůtě uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek. Zadávací lhůta se staví společně s dobou, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ. Navzdory tomu je i v této době možné průběžně připravovat ve vzájemné součinnosti s vybraným dodavatelem smlouvou po formální stránce k podpisu.

  Ačkoliv nedisponujeme podrobnějšími informacemi o Vaší komunikaci se zadavatelem, je na základě uvedených okolností patrné, že zadavatel uplatnil k zajištění svých zájmů krytí ve formě jistoty souladně se ZZVZ. Pokud tak např. vybraný dodavatel opakovaně nereaguje na výzvu zadavatele k uzavření smlouvy, ale namísto toho se snaží navýšit svou nabídkovou cenu, která již byla předmětem hodnocení na základě kritéria nejnižší nabídkové ceny stanovena jako ekonomicky nejvýhodnější, nemá zadavatel na podobnou výzvu možnost reagovat jiným způsobem, než že rozhodne o vyloučení vybraného dodavatele, neboť nesplnil svou povinnost uzavřít bez zbytečného odkladu smlouvu v souladu se svou nabídkou. Prakticky to znamená, že není možné upravovat nabídku v parametrech, které byly předmětem hodnocení dle hodnotících kritérií. Zadavatel musí uzavřít smlouvu v souladu s nabídkou, nabídka se nesmí nijak měnit po stránce obsahu závazku (viz § 51 odst. 3 ZZVZ). Pokud vybraný dodavatel / účastník zadávacího řízení nesplní povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu podle § 124 odst. 1 ZZVZ, poté platí, že takovému účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast podle § 124 odst. 2 ZZVZ a zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem.

  V současné chvíli je tak jedinou možností požádat zadavatele o opakované vypsání VZ se stejným předmětem plnění, pokud tak již neučinil. Ke změnám cen ve stavebnictví vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na svých stránkách – Portál.VZ materiál s názvem: „Metodické doporučení týkající se růstu cen ve veřejných zakázkách“, k dispozici prostřednictvím odkazu: Metodická stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz). Metodické doporučení se vztahuje k přípravné fázi zadávacího řízení, ve které zadavatel připravuje podrobnou specifikaci předmětu plnění a má možnost uplatnit mechanismy úpravy cen podle vyhrazené změny závazku. Závěrem je možné doplnit, že dílčí změny závazku ze smlouvy na VZ je možné provést i po uzavření smlouvy, ale taková změna není nároková a vychází z oboustranné shody dodavatele se zadavatelem.

  Vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d)

  08.04.2021 Dobrý den, obracím na Vás s dotazem. V rámci zadávacího řízení se přihlásilo několik uchazečů. Uchazeč s nejnižší nabídkovou cenou splnil požadovanou kvalifikaci, tím že doložil požadované doklady. S uchazečem s nejnižší nabídkovou cenou, máme jako zadavatel velice špatné zkušenosti ze stavby, kterou pro nás, jako zadavatele realizovali. Bohužel byl tomuto uchazeči v minulosti potvrzen referenční list, kde je uvedeno, že zakázku prováděl řádně a odborně a touto referencí prokázal požadavek na prokázání části technické kvalifikace v rámci zadávacího řízení. Je možné tohoto uchazeče vyřadit ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení pro jeho nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení v posledních 3 letech dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím. Aby zadavatel mohl vyloučit účastníka, musí být splněny kumulativně všechny podmínky tohoto ustanovení. Podle našeho názoru tedy nelze vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ na základě veřejné zakázky, u které jste v minulosti potvrdili, že byla provedena řádně, to Vám však neupírá možnost vyloučit účastníka za jinou veřejnou zakázku, která prokazuje naplnění podmínek pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Vyloučit účastníka ze zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ lze i přes to, pokud jste Vy jako veřejný zadavatel udělili účastníkovi dobrozdání o řádně splněné veřejné zakázce. Jak plyne z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, vyloučení se nemusí týkat pouze veřejné zakázky, kterou jste zadávali jako veřejný zadavatel Vy, ale může se jednat o veřejnou zakázku, kterou zadával i jakýkoliv jiný veřejný zadavatel. Stejně tak se nemusí jednat o veřejnou zakázku, kterou účastník prokazuje svoji kvalifikaci (předkládá v rámci nabídky), ale o jakékoliv jiné veřejné zakázky. Stále je však nutné prokázat, že uvedený účastník naplnil podmínky pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.

  Je tedy třeba dát si pozor na to, aby při plnění dané veřejné zakázky došlo k relevantním pochybením účastníka. Pochybení účastníka musí vést ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím. Musí tedy dojít k předčasnému ukončení smluvního vztahu ze závažných důvodů, nárokování náhrady škody nebo k jiným sankcím (sankce vyplývající z obchodních podmínek smlouvy na předchozí veřejnou zakázku, náhrada škody podle občanského zákoníku, atd.). Zadavatel musí vždy v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka popsat, proč vyhodnotil jeho pochybení jako závažné nebo dlouhodobé. Je třeba mít na paměti, že důkazní břemeno při vyloučení účastníka leží na zadavateli, který je povinen prokázat nezpůsobilost účastníka zadávacího řízení.

  Dělení zakázky na části (§ 35)

  30.03.2021 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor. Zamýšlíme vyhlásit VZ na dodávku expozice Návštěvnického střediska. Součástí této zakázky jsou jednak dodávky AV technologie (Hardware i SW) předpokládaná hodnota AV techniky je 25 mil. Kč, dále bude součástí grafika v hodnotě 5 mil., modely v hodnotě cca 20 mil. a stavební úpravy v hodnotě 6,6 mil. Mohu prosím Vás zahrnout AV techniku do celkové dodávky? Jaké budou dodávány zařízení úzce souvisí s tvorbou expozice, kdy grafika se bude prolínat do tvorby programů a programy musí být kompatibilní se zařízením. Děkuji.

  Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by měl posoudit, zda jednotlivé části požadovaného plnění jsou na trhu běžně poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že požadujete v rámci veřejné zakázky více různých plnění, která spolu dle Vámi uváděných informací věcně souvisejí a mají být vzájemně kompatibilní, jeví se jako vhodný postup rozdělit danou veřejnou zakázku na více jednotlivých částí podle § 35 ZZVZ. Pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, které spolu tvoří jeden funkční celek, pak se celková předpokládaná hodnota stanoví podle § 18 ZZVZ jako součet všech těchto jednotlivých částí.

  K pojmu funkční souvislosti se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyjádřil ve svém rozhodnutí č. j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

  Doporučujeme tedy posoudit vzájemnost požadovaného plnění, případně posoudit, zda dané plnění tvoří jeden funkční celek a je zadáváno v časové souvislosti. Pokud na trhu existuje více dodavatelů, kteří běžně poskytují kompletně Vámi požadované plnění, pak můžete zadat veřejnou zakázku jako celek. Pokud by však byl problém pro dodavatele poskytnout plnění jako celek, je vhodné rozdělit veřejnou zakázku na části a tím tak zvýšit šanci, že na jednotlivé části plnění již bude moci podat nabídku více dodavatelů.

  Vyloučení účastníka v důsledku administrativní chyby na krycím listu (§ 46)

  30.03.2021 Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o Vaše stanovisko a o Váš názor. Veřejná zakázka byla hodnocena podle ceny s DPH a dále bylo součástí nabídky předložení referenčního vzorku a jeho shoda s technickou specifikací. Uchazeč, který se umístil na prvním místě, ale do nabídky předložil špatně vyplněný krycí list, respektive vyplnil cenu 5 427 840 Kč bez DPH a 5 439 238,46 Kč s DPH, což prostě neodpovídá sazbě DPH. A teď je otázka, co s tím. Zda dodavatele vyloučit hned nebo ho vyzvat k objasnění nabídkové ceny. Jenom podotýkám, že dodavatel do nabídky nepředložil ani základní ani profesní způsobilost. Předem Vám velmi děkuji za radu a za pomoc.

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ), požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek).

  Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i u ostatních uchazečů). Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.

  K Vašemu dotazu, který se vztahuje k chybně uvedené částce na krycím listě, sdělujeme, že pokud zadavatel zjistí chybu v nabídce, měl by zvážit, zda je možné chybu považovat za zjevnou, nemající vliv na nabídkovou cenu. Zjevná početní chyba v nabídce nemající vliv na nabídkovou cenu musí být svým charakterem např. taková chyba, kdy je evidentní, že některé číslo v kontextu, či kombinaci čísel jiných za použití např. správných matematických operací je číslem (nesprávným), které by mělo být (navzdory početní chybě) číslem jiným (správným) a zároveň musí být jisté, že toto nesprávné číslo, resp. početní chyba nemá vliv na nabídkovou cenu.

  Výše uvedené je potvrzeno Nejvyšším správním soudem č. j. 2 A 7/2002 ze dne 7. 4. 2004 (dále jen „rozsudek NSS“). V předmětném rozhodnutí ve vztahu ke “zjevné početní chybě v nabídce, která nemá vliv na nabídkovou cenu” NSS uvedl, že se musí jednat o takové zjevné početní chyby, které je hodnotící komise schopna zjistit a odstranit sama, bez součinnosti s uchazečem. V této souvislosti pak soud doplnil, že uvedené ustanovení nelze analogicky aplikovat na nápravu jiného pochybení než zjevné početní chyby (tj. např. na chyby v psaní či na jiný omyl uvedený v nabídce uchazeče).

  V souhrnu lze říci, že v případě, kdy se dodavatel ve své nabídce dopustí chyby a jde o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a pravděpodobně lehce vysvětlitelnou a současně by tímto postupem nedošlo ke změně nabídky, ale pouze by opravil zřejmou chybu, jednal by v souladu se ZZVZ. V daném případě, kdy je veřejná zakázka hodnocena podle ceny s DPH, nejedná se o zjevnou početní chybu (jedná se pravděpodobně o administrativní), by dle našeho názoru neměla být nabídka měněna a dodavatel by měl být vyloučen ze zadávacího řízení.

  Výměna vadného vzorku za jiný (§ 46)

  21.03.2021 Dobrý den, zákon o zadávání veřejných zakázek § 46 odst. 1 uvádí, že zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Jak by měl zadavatel chápat tento odstavec v souvislosti se vzorky? V jakých konkrétních situací lze účastníka zadávacího řízení vyzvat ohledně vzorků? Může na základě výzvy např. dojít i k výměně vadného vzorku za jiný? Jak by měl zadavatel postupovat v případě, že v zadávací dokumentaci požadoval podle § 104 předložení prohlášení o shodě a předložení vzorků a při posouzení splnění podmínek účasti zjistí, že ani prohlášení o shodě ani vzorky nejsou předloženy v pořádku. Měl by účastníka vyzvat k objasnění prohlášení o shodě i k objasnění vzorků? Nebo vzhledem k tomu, že vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, účastníka rovnou vyloučit? Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. K Vašim dotazům, kdy je zadavatel oprávněn vyzvat dodavatele k objasnění, doplnění, případně výměně vadného vzorku za jiný, Vám sdělujeme: pokud je v zadávacích podmínkách vyžadováno předložení vzorku např. přístroje, jenž má být poté předmětem plnění veřejné zakázky, má takovýto vzorek splňovat veškeré požadavky, vlastnosti a parametry, které zadavatel vymezil v zadávacích podmínkách. Pokud předložený vzorek není ve shodě se zadávací dokumentací, může zadavatel takového dodavatele vyloučit. Zadavatel není povinen účastníky zadávacího řízení k objasnění či doplnění nabídky vyzývat. Hlavní premisou, ze které je třeba u výkladu § 46 ZZVZ vždy vycházet, je zákaz změny nabídky při dodržení zásad dle § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ (tzn. transparentnosti, přiměřenosti a nediskriminace) a naplňování principů 3E (hospodárnosti, účelnosti, efektivnosti).

  V případě, kdy účastník zadávacího řízení předložil vše, co zadavatel vyžadoval v zadávací dokumentaci, avšak některé podklady či informace způsobují zadavateli pochybnost či nejasnost, zda jsou účastníkem všechny podmínky účasti skutečně splněny, může vyzvat dodavatele k objasnění, příp. k doplnění. Takovéto doplnění se může týkat např. i předložení vzorku, který dodavatel opomněl v nabídce předložit. Z výše uvedeného vyplývá, že lze provést pouze doplnění či objasnění nabídky na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení. Rovněž může být dodavatel vyzván k obměně vadného vzorku, uvedené lze i v případě, kdy tento vzorek bude předmětem samotného hodnocení, ale nesmí mít na něj vliv. Zadavatel také může dojít k závěru, že nabídka daného dodavatele nevyhovuje podmínkám účasti a vyloučí takového dodavatele ze zadávacího řízení, takovým důvodem může být i předložení vadného vzorku. Jestliže důvodem pro vyloučení dodavatele bude předložení vadného vzorku, doporučujeme pro případný soudní přezkum zdokumentovat, že se vzorky bylo správně nakládáno a vzorek měl již vady při převzetí. Ve Vašem případě, kdy objektivně zhodnotíte, že dodavatelem předložené vzorky nesplňují požadavky uvedené v zadávací dokumentaci, jste oprávněni při dodržení zásad § 6 ZZVZ a s ohledem na principy 3E účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.

  Objasnění hodnotícího kritéria nabídky (§ 46)

  03.02.2021 Dobrý den, zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení stanovil jako jediné hodnotící kritérium nabídkovou cenu vč. DPH. Účastník, který je neplátcem DPH ve své nabídce uvedl cenu bez DPH, vyčíslil DPH a dále uvedl celkovou cenu vč. DPH, a to jak v krycím listu nabídky, tak v návrhu smlouvy, kde uved poznámku, že není plátcem DPH. Na základě žádosti o objasnění nabídky účastník uvedl, že jím nabízená cena je ve výši nabídkové ceny bez DPH, protože DPH nemůže vykazovat a nesprávně DPH v nabídce vyčíslil a uvedl, přičemž v jeho případě je DPH 0 Kč a výše nabídkové ceny bez DPH i vč. DPH je identická - tedy bez DPH. Dotaz: může zadavatel při hodnocení nabídek akceptovat uvedené vyjádření účastníka a hodnotit jeho nabídkovou cenu ve výši bez DPH na základě objasnění nabídky, ve kterém předložil opravený návrh smlouvy s uvedením již správného vyjádření nabídkové ceny: původní nabídková cena bez DPH, DPH 0 Kč, cena celkem vč. DPH ve stejné výši jako cena bez DPH?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje pravidla pro hodnocení nabídek (§114 – §121). Tyto pravidla se použijí i ve zjednodušeném podlimitním řízení. V ustanovení § 115 odst. 3 ZZVZ je pak upravena situace, zda je rozhodující při hodnocení cena s DPH nebo cena bez DPH, pokud si zadavatel nestanoví jinak v zadávací dokumentaci. Jedná se však o to, zda je plátcem či neplátcem DPH zadavatel. ZZVZ neupravuje situace, kdy je nebo není dodavatel plátcem DPH. Pokud dodavatel není plátcem DPH, může podat nabídku, která se bude hodnotit společně s ostatními nabídkami.

  Ve Vámi uvedeném případě zadavatel stanovil, že jediným hodnotícím kritériem je nabídková cena včetně DPH. Dodavatel i přes to, že není povinen platit DPH, uvedl ve své nabídce celkovou cenu včetně DPH, a to jak v návrhu smlouvy, tak i v krycím listu. Na základě objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ je výslovně zakázáno po uplynutí lhůty pro podání nabídek doplňovat nebo měnit informace nabídky, které jsou hodnoceny podle kritérií hodnocení.

  Pokud by na základě doplnění nebo objasnění nabídky podle § 46 odst. 2 ZZVZ došlo ke změně nabídkové ceny, která je navíc jediným hodnotícím kritériem, mohlo by na základě takového postupu docházet k dodatečné úpravě nabídkových cen. V krajním případě by tak dodavatelé mohli do svých nabídek účelně uvádět nižší a vyšší nabídkovou cenu a na základě žádosti o objasnění pak zvolit takovou cenu, která pro ně bude výhodnější v dané situaci. Takový postup by byl zcela v rozporu se základními zásadami podle § 6 ZZVZ, především by se jednalo o postup netransparentní.

  Dle našeho názoru tak nelze na základě § 46 odst. 2 ZZVZ objasněním nabídky snížit celkovou nabídkovou cenu. Odpovědnost za svou podanou nabídku nese vždy dodavatel, proto si musí dát pozor při stanovení celkové nabídkové ceny, zvlášť pokud se jedná o jediné hodnotící kritérium v daném zadávacím řízení.

  Přístup k utajovaným informacím - profesní způsobilost (§ 77)

  30.10.2020 Dobrý den, pokud mám veřejnou zakázku, při které může docházet k přístupu k utajovaným informacím (při jejich realizaci či z důvodu nutnosti seznámit se s projektovou dokumentací ve stupni vyhrazené, aby uchazeči mohli nabídnout kompatibilní řešení, případně je nutné zajistit přístup daným osobám do zabezpečených míst) a je požadován od uchazeče doklad o bezpečnostní způsobilosti stupně "vyhrazené, důvěrné či tajné", lze takový požadavek k prokázání kvalifikace uchazeče požadovat v otevřeném řízení, i přes to, že se nejedná o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti? Lze řadit tento doklad pod profesní způsobilost, i když je v zákoně vymezena pouze pro oblast obrany nebo bezpečnosti, případně kam ji řadit v rámci prokázání způsobilosti? Případně pokud mám zakázku, která není v oblasti obrany a bezpečnosti a dochází ke vzniku, či přístupu k utajovaným informacím, musím vždy zakázku zadávat postupy s výjimkou otevřeného řízení (užší řízení nebo jednací řízení – pokud jsou naplněny podmínky k jeho využití) a zvláštních zadávacích postupů nebo ji lze zadávat např. v otevřeném řízení? Jaké jsou způsoby zadávání běžné veřejné zakázky v případě, že dochází k přístupu k utajovaným informacím, jak to mohu zabezpečit? Může pak požadavek na prověrku být diskriminační nebo zkrátka platí, že pokud vyžaduji profesní způsobilost doložením bezpečnostní způsobilosti stupně vyhrazené, tak se musí jednat o zakázku zadávanou v oblasti obrany a bezpečnosti? Stejně tak, pokud se seznamuji s utajovanými informacemi, jedná se vždy o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti stanovit požadavek na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. Jedná se však o speciální úpravu profesní způsobilosti pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a pro jiné veřejné zakázky proto nelze toto ustanovení využít. Bude-li se tedy jednat o veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pak má zadavatel následující možnosti, v závislosti na okamžiku přístupu k utajované informaci:

  1) Přístup k utajované informaci před podáním nabídky.

  Nebude-li se jednat o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, je možné samozřejmě využít otevřené řízení, přičemž zadavatel má možnost aplikovat ustanovení § 36 odst. 8 ZZVZ, dle něhož může zadavatel v rámci zadávacích podmínek požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení. Taková opatření musí být přiměřená, z čehož plyne, že zadavatel se při stanovení požadavků na ochranu důvěrné povahy jím poskytovaných nebo zpřístupňovaných informací musí vždy pohybovat v mezích svých oprávněných zájmů na takovou ochranu.

  Pokud by tedy zadávací dokumentace obsahovala utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací, nebo by bylo nutno zajistit přístup osob do zabezpečených míst, lze požadovat před předáním zadávací dokumentace předložení dokladu podle zákona o ochraně utajovaných informací. Nepřiměřené by však bylo vyžadovat takový doklad tam, kde zadávací dokumentace utajované informace neobsahuje, nebo požadovat osvědčení vyššího stupně utajení, než odpovídá stupni utajení dané informace. Přijetí předmětného opatření pak umožňuje zadavateli výjimku z povinnosti zpřístupnit zadávací dokumentaci podle § 96 odst. 2 ZZVZ. Je nutno opětovně zdůraznit, že přijaté opatření musí být přiměřené a jeho důvodem nesmí být snaha o vyhnutí se povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. Nejednalo by se o prokázání způsobilosti, nýbrž o tzv. další závaznou zadávací podmínku.

  2) Přístup k utajované informaci v průběhu plnění.

  Je-li nutno zajistit ochranu utajovaných informací v průběhu plnění veřejné zakázky, může zadavatel od vybraného dodavatele jako podmínku pro uzavření smlouvy vyžadovat dle § 104 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné. Tento doklad není předkládán všemi dodavateli v nabídkách, nýbrž pouze vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Nedochází tak k administrativnímu zatěžování všech účastníků zadávacího řízení ve spojitosti se zařizováním dokladu prokazujícího schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací. V tomto případě však lze doporučit, aby zadavatel do smluvních podmínek promítl požadavek na udržení tohoto dokladu po celou dobu plnění smlouvy.

  3) Výjimka dle § 29 písm. b) ZZVZ.

  Podle předmětného ustanovení není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku tehdy, pokud by došlo k vyzrazení utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

  Daná výjimka tedy míří na situace, kdy ani výše uvedené možnosti zadavatele nejsou dostačující k ochraně utajovaných informací. Bude mířit zejména na situace, kdy samotná informace o realizaci dané veřejné zakázky bude utajovanou informací, nebo podstatné informace pro plnění budou utajovanou informací a ani použití § 36 odst. 8 ZZVZ nezajistí jejich ochranu.

  4) Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

  ZZVZ upravuje v ustanoveních § 187 a násl. problematiku veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, přičemž podle ustanovení § 187 odst. 1 ZZVZ je veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti mimo jiné každá veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí, jakož i citlivé stavební práce nebo citlivé služby. Ustanovení § 187 odst. 2 ZZVZ pak stanoví, že citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami se rozumí materiál, stavební práce, nebo služby, které se dotýkají utajovaných informací (tj. nedochází k poskytování utajovaných informací přímo, ale může docházet např. ke vstupu zaměstnanců dodavatele do zabezpečených prostor, kde se utajované informace nacházejí), nebo utajované informace vyžadují nebo obsahují.

  Lze tedy konstatovat, že z pohledu ZZVZ jsou veřejné zakázky s utajovaným prvkem veřejnými zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Na problematiku je však nutno nahlížet i z optiky směrnice 2009/81/ES, která výše uvedenou definici více specifikuje, a to, že citlivým vybavením“, „citlivými stavebními pracemi“ a „citlivými službami“ se rozumí vybavení, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, jež se dotýkají utajovaných informací nebo tyto informace vyžadují či obsahují.

  V souladu s eurokonformním výkladem je tedy nutno pro definici citlivého materiálu, citlivých stavebních prací či citlivých služeb brát v úvahu nejen hledisko utajovaných informací ve smyslu zákona o utajovaných informací, nýbrž i bezpečnostní účel takového plnění.

  Lze tedy shrnout, že pokud zadavatel dospěje k závěru, že veřejná zakázka naplňuje definici dle § 187 odst. 1 a 2 ZZVZ ve spojení se směrnicí 2009/81/ES, pak by se jednalo o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a bylo by možné aplikovat § 194 ZZVZ a stanovit podmínky pro ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. V takovém případě by však bylo vyloučeno použití otevřeného řízení, neboť to je v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zakázáno (viz § 187 odst. 4 ZZVZ). Nedojde-li však k naplnění dané definice, pak není možné § 194 ZZVZ využít a je nutno zvažovat využití dalších výše nastíněných možností, které zadavatel pro ochranu utajovaných informací má. V takovém případě je možné zadávat veřejnou zakázku v jakémkoliv druhu zadávacího řízení, tedy i v otevřeném.

  Platnost dokumentu opatřeného digitálním ID (certifikátem, vydaným certifikační autoritou)

  03.09.2020 Povinná elektronizace zadávacích řízení nám v praxi přinesla další související otázky. Zadavatelé od účastníků požadují provést formálně různé úkony s elektronickými originály a nikde jsme nenašli jednoznačný návod, zda hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Jednou z otázek totiž je, jak dlouho je platný elektronický originál dokumentu, opatřený "digitálním podpisem", tedy certifikátem, který fyzické osobě vydala certifikační autorita, který je zpravidla platný 1 rok od jeho vydání? Jinými slovy řečeno, je potřeba hlídat dobu platnosti digitálního ID? S tím také souvisí otázka, zda bankovní jistota, jejíž platností je podmíněna účast v zadávacím řízení, je platná dle platnosti uvedeném v textu jistoty nebo může být zneplatněna i před touto lhůtou, pokud již není možné ověřit platnost digitálního ID (elektronického podpisu)? Vzhledem k výše uvedenému bychom uvítali nějaký jasný a jednoznačný návod na to, zda je nutné hlídat konec platnosti digitálního ID nebo časového razítka tak, aby tyto nástroje po uplynutí jejich platnosti nezneplatnily originalitu celého dokumentu.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Máme za to, že dokument, který je originálem ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 41, 45, 53, 86, 122, 216, 230), nepřestane být originálem poté, co je podpisový certifikát označen za neplatný. Máme k dispozici stanovisko Ministerstva vnitra, odboru eGovernmentu ze dne 21. 3. 2018, ve kterém se uvádí: „V souvislosti s archivací smluv uvádíme, že dle § 3 zákona o archivnictví a spisové službě mají určené subjekty povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií. V případě dokumentů v digitální podobě se pak jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií. Aby si uchovávané dokumenty zachovaly požadované vlastnosti, je potřebné je nejen opatřovat všemi náležitostmi včetně elektronického časového razítka, ale také využívat k jejich zpracování a ukládání takový software pro zabezpečení spisové služby vedené v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby, který je schopen technickými prostředky takové vlastnosti zabezpečit. Nástrojem pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování je tzv. transakční protokol.

  Tento nástroj, v němž nemohou být prováděny změny, musí být schopen automaticky ukládat údaje o všech operacích prováděných s dokumenty v elektronickém systému spisové služby, o uživatelích provádějících operace a datum a čas operace. Pomocí transakčního protokolu (tedy za pomoci údajů ukládaných o všech operacích učiněných s dokumentem) lze zabezpečit neporušitelnost obsahu dokumentu, a tím i jejich spolehlivost ve smyslu § 562 odst. 2 občanského zákoníku, resp. zjistit a prokázat jejich případné porušení. Pokud je software schopen zabezpečit všechny tyto požadované činnosti, používání dalších prostředků, jako např. opatřování dokumentů elektronickým časovým razítkem opakovaně (tzv. „přerazítkování“) předtím, než pozbude platnosti certifikát, na kterém je založena elektronická značka (případně el. podpis či el. pečeť) časového razítka, není nutné, neboť jen „dublují“ úkony, které zajišťuje transakční protokol.

  Dodáváme, že u soukromých listin dle § 565 občanského zákoníku je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost (a správnost). Je tedy na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis, který již expiroval, aby dokázal, že listina nedoznala změn od doby, kdy byla podepsána elektronickým podpisem.“

  Závěrem shrnujeme, že zákon o zadávání veřejných zakázek neukládá povinnost hlídat platnost digitálních ID nebo časových razítek. Potřeba tak činit může však vyvstat v souvislosti s požadavkem na archivování a dokazování. Doporučit lze využívání software pro zaručení záznamů o všech operacích prováděných s dokumenty a jejich uchování tzv. transakční protokol.

  Hodnotící komise (§ 42)

  14.08.2019 Dobrý den, zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "ZVZ") uváděl přesná pravidla účasti (řádných) členů hodnotící komise a jejich náhradníků. Je dle nového zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možné, aby se jednání hodnotící komise, pokud ji zadavatel ustanoví, zúčastnil jmenovaný (řádný) člen a zároveň jeho jmenovaný náhradník? Děkuji za odpověď.

  K dotazu sdělujeme, že povinnost zadavatele pověřit na základě ust. § 42 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) komisi, která má minimálně 5 členů, z nichž většina má příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, se použije na veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč.
  V případě ostatních zadávacích řízení, než ve shora uvedených případech veřejných zakázek s „vyšší hodnotou“, se k provádění úkonů konkrétní zákonné požadavky na složení hodnotící komise neuplatní. ZZVZ tak upravuje pouze fakultativní možnost zadavatele použít k provádění některých úkonů hodnotící komisi. Ve skutečnosti to znamená, že speciální požadavky na zastoupení určitým počtem členů hodnotící komise nebo požadavky na jejich odbornost, mohou být pro potřeby zadavatele upraveny „nad rámec ZZVZ“ interními předpisy v organizaci veřejného zadavatele.
  V odpovědi na Váš dotaz uvádíme, že faktickým zjednodušením úpravy jmenování členů hodnotící komise a jejich náhradníků je skutečnost, že se nadále nestanoví povinnost jmenovat členy do hodnotící komise společně s jejich náhradníky a není povinnost jmenovat za konkrétního člena komise přímo také jeho náhradníka.
  Závěrem doplňujeme, že ve snaze zjednodušit přípravu jednání hodnotící komise, jakož i samotný průběh posouzení a hodnocení nabídek, vypustil zákonodárce dle nové právní úpravy formální požadavek na volbu předsedy a místopředsedy komise, zajištění usnášeníschopnosti dostatečným počtem členů nebo povinnost pozvat každého člena na 1. jednání alespoň 5 pracovních dnů předem. Lze tak konstatovat, že spolu s uvedenými změnami je to právě zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení, zcela samostatně.

  Změna technické specifikace vozu

  01.08.2019 V rámci OŘ na dodávku vozidla, ve kterém byla jediným hodnotícím kritériem cena, podal nabídku jediný účastník. Zadavatel stanovil v rámci zadávací dokumentace požadované technické parametry, přičemž jedním byla i maximální výše vozu v nezatíženém stavu 330cm. Účastník ve své nabídce, v části technické specifikace dodávaného vozu uvedl rozměry vozu, přičemž pro výšku uvedl rozměr 335cm. Tento nesoulad byl zjištěn při posouzení nabídky a účastník byl vyzván v souladu s § 46 odst. 1 ZZVZ k objasnění nesouladu mezi jím uváděným rozměrem (výška vozu) a požadavkem zadavatele (maximální výše vozu v nezatíženém stavu). Účastník ve svém objasnění uvedl, že se jedná o přepis technika, a dále uvedl, že vozidlo uvedené v nabídce splňuje zadavatelem požadovanou maximální výši vozu v nezatíženém stavu 330cm. Dotaz: může zadavatel (hodnotící komise) takové vysvětlení přijmout a akceptovat ve smyslu § 46 ZZVZ, jakož i ve smyslu odpovědi na podobný dotaz (10.01.2019, 11:52:17 „Změna technické specifikace“), nebo se jedná o nepřijatelnou změnu nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 ZZVZ a jako taková musí být vyřazena a účastník vyloučen? Děkuji za odpověď

  Ustanovení § 46 odst. 2 a 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), umožňuje zadavateli nechat si objasnit, nebo doplnit údaje, doklady, vzorky nebo modely, které byly při zadání veřejné zakázky předloženy za podmínky, že nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud nabídka zadavateli vyhovuje, výše uvedené ustanovení zadavateli umožňuje požádat o objasnění nabídky (byť může jít fakticky o změnu požadovaného rozměru) a pokud ji dodavatel doplní tak, aby byla v souladu se zadávacími podmínkami, může být tato nabídka dále posuzována a hodnocena.

  Vyloučení účastníka zadávacího řízení při nedodržení jistoty po celou zadávací lhůtu

  16.05.2019 Dobrý den. Prosím o vyjádření k následující situaci: V zadávací dokumentaci jsme požadovali složení jistoty ve výši 800.000,- Kč za účast v zadávacím řízení, přičemž zadávací lhůta byla stanovena na 100 dní. Lhůta pro podání nabídek skončila 10.05.2019 v 10:00 hodin, zadávací lhůta tedy končí 19.08.2019. Jediným hodnotícím kritériem v této zakázce byla cena. Účastník, který nabídl nejnižší cenu za plnění veřejné zakázky řádně předložil jistotu v požadované výši v originále, ovšem jistota je platná pouze do 07.08.2019, tedy nikoliv po celou dobu zadávací lhůty. Vzhledem k různicím se právním názorům Vás žádám o vyjádření, zda je zadavatel v tomto případě povinen účastníka vyloučit postupem dle ustanovení § 48 odst. 3 ZZVZ, či zda lze v tomto případě nedostatek nabídky zhojit postupem dle ustanovení § 46 odst. 1 ZZVZ. Děkuji.

  K dotazu ohledně poskytnutí jistoty účastníkem uvádíme následující: Dle § 41 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel požadovat, aby účastníci zadávacího řízení poskytli jistotu a to ve lhůtě pro podání nabídek. Aby mohl zadavatel požadovat jistotu, je nezbytné, aby byla stanovena zadávací lhůta dle § 40 ZZVZ, během které účastníci nemohou odstoupit ze zadávacího řízení.Jistotu účastníci mohou dle § 41 odst. 3 ZZVZ poskytnout ve formě a) peněžní jistoty, b) bankovní záruky, nebo c) pojištění záruky. V případě, že se jedná o bankovní záruku nebo pojištění záruky (dále jen „jistota“), je dle § 41 odst. 5 účastník povinen zajistit její platnost po celou dobu trvání zadávací lhůty. Na tuto povinnost se vztahuje § 48 odst. 3 ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
  Podle § 41 odst. 5 ZZVZ má tedy účastník povinnost zajistit platnost jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty, přičemž ZZVZ blíže tuto povinnost nespecifikuje a nechává tak prostor účastníkovi a jeho uvážení, jakým způsobem dané povinnosti dostojí. Účastník má možnost v průběhu zadávací lhůty prodlužovat jistotu. V podané nabídce tak nemusí být prokázána jistota pokrývající celou předpokládanou zadávací lhůtu, za předpokladu, že účastník dále zajistí, aby byla jistotou pokryta i zbývající část zadávací lhůty, protože nesmí nastat situace, kdy by jistota nepokrývala celou zadávací lhůtu, byť by se jednalo například i o jediný den zadávací lhůty. V případě, že nebude jistotou pokryt byť jediný den běhu lhůty, vznikne zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 3 ZZVZ. Ve Vámi uvedeném případě tak má účastník možnost do 7. 8. 2019 prodloužit platnost jistoty do 19. 8. 2019, aby byla jistotou pokryta celá lhůta.
  Závěrem dodáváme, že pokud bude platnost jistoty složené účastníkem končit dříve než zadávací lhůta, může zadavatel vyzvat účastníka k prodloužení platnosti jistoty. Využije-li zadavatel této možnosti, musí dbát na to, aby k prodloužení jistoty byli vyzváni všichni účastníci, jejichž jistota nepokryje celou zadávací lhůtu, neboť jinak by došlo k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek – zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

  Doplnění dokladu o prokázání složení jistoty

  12.04.2019 Hezký den, měl bych dotaz k § 48, odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. týkající se vyloučení účastníka z důvodu neprokázání složení požadované jistoty přímo v nabídce. Účastník zadávacího řízení (konkrétně zjednodušené podmlimitní řízení) ve lhůtě pro podání nabídek složil peněžní částku na účet zadavatele a jako variabilní symbol uvedl své IČ. Podle názvu účastníka a variabilního symbolu zadavatel identifikoval přijatou platbu. Bohužel ale účastník do nabídky v souladu s § 41 nepředložil doklad o prokázání poskytnutí jistoty a to sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Zadavatel má v zadávací dokumentaci uvedeno, že Účastník zadávacího řízení musí prokázat v nabídce poskytnutí jistoty sdělením o provedené platbě zadavateli, jde-li o peněžní jistotu. Jediným hodnotícím kritériem v zadávacím řízení je nabídková cena v Kč vč. DPH. Je možné požádat účastníka, který neprokázal složení jistoty v nabídce předepsaným způsobem, aby doklad prokazující složení jistoty předložil dodatečně, a to postupem dle § 46? Nebo musí být takovýto účastník v souladu s § 48 vyloučen ze zadávacího řízení?

  K zaslanému dotazu, který se týká jistoty, Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že jednou z forem poskytnutí jistoty účastníkem zadávacího řízení, které ZZVZ připouští, je i složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen „peněžní jistota“ nebo „jistota“) dle ustanovení § 41 odst. 3  písm. a) ZZVZ. Peněžní jistotou se rozumí složení finančních prostředků (peněz) účastníkem zadávacího řízení na účet určený zadavatelem v zadávací dokumentaci, jak uvádíte ve svém dotazu.
  Způsob poskytnutí a prokázání složení peněžní jistoty formou složení peněžní částky na účet zadavatele platí v souladu s ustanovením § 41 odst. 4 písm. a) ZZVZ, že „účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty, sdělením údajů o provedené platbě zadavateli“. Účastník zadávacího řízení je povinen prokázat poskytnutí peněžní jistoty již v nabídce, tj. aby předmětné informace nebo doklady byly součástí účastníkem podané nabídky.
  Na jistotu nelze vztáhnout ustanovení § 46 ZZVZ a doplnit tak tyto informace nebo doklady po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je tedy povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit v souladu s ustanovením § 48 odst. 3 ZZVZ a to i v případě, že by peněžní jistota byla fakticky složena, ale její složení by nebylo prokázáno a nebo je účastník zadávacího řízen prokazoval mimo svou nabídku např. ve zvláštním dopisu adresovaném zadavateli.
  Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací. Výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Dokumenty do nadlimitní veřejné zakázky (§ 45)

  05.04.2019 Budu se hlásit do Rámcové dohody vypsané Správou NP Šumava. Je oprávněný požadavek ze strany zadavatele, aby dokumenty, které jsou přiloženy v ZD, byly vytištěné, mnou fyzicky podepsané a naskenované do nabídky (ta bude následně zašifrována a podána prostřednictvím NEN)? V doplňujících informacích je tato otázka a odpověď : Znění dotazu ze dne 25. 03. 2019: Dokumenty, které budu nahrávat do nabídky (např. položkový rozpočet, rámcová dohoda, čestná prohlášení aj) mám podepsat svým certifikátem nebo je mám vytisknout podepsat vlastnoručně, oskenovat a nahrát do souboru? Odpověď zadavatele: Jako součást nabídky je mimo jiné vyžadována Rámcová dohoda (příloha č. 2 zadávací dokumentace), oceněný položkový rozpočet (Příloha č. 1 zadávací dokumentace) a Čestné prohlášení týkající se neexistence střetu zájmů se zadavatelem (Příloha č. 6 zadávací dokumentace). Tyto dokumenty je nutné podepsat, naskenovat a vložit do nabídky. Není nutné elektronicky podepisovat každý dokument zvlášť, lze elektronicky podepsat celý soubor ve verzi zip. Moc děkuji za brzkou odpověď, termín podání do RD se blíží.

  Dodavatel předkládá dokumenty v zadávacím řízení v prostých kopiích (i elektronických). S ohledem na realizaci zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje, není nutné, aby dodavatel podepisoval svoji nabídku elektronickým podpisem, k jednoznačné identifikaci dochází již registrováním dodavatele v elektronickém nástroji.

  Dodavatel předkládá dokumenty:

  • Pokud je doklad zhotoven v PC – přikládá do nabídky takový dokument (zhotovil ho dodavatel a je to originál) – a pokud takový dokument nebude měnit, je stále originálem dodavatele, dodavatel je může opakovaně poskytovat zadavatelům, pokud nezasáhl do jejich obsahu. Dokument vytvořený v elektronické podobě neztrácí elektronickým přeposíláním (nebo elektronickým kopírováním bez zásahu do jeho integrity) z pohledu ZZVZ povahu originálu. Takový dokument nemusí být nijak více podepsán.
  • Pokud má doklad (originál) dispozici v listinné podobě, musí jej převést do elektronické podoby – tedy stačí sken – stane se z něj prostá kopie, kterou přiloží. Co se týká podpisu, vyplývá z povahy dokumentu (např. podepsané reference jiným zadavatelem, smlouva s jiným dodavatelem/zadavatelem, smlouva s expertem, že se bude podílet na zakázce) – ale takový dokument pouze věcně prokazuje nějakou skutečnost, nemusí být opakovaně extra podepsán do nabídky, aby bylo prokázáno, že jej zhotovil/ připravil dodavatel.
  • Elektronické originály některých dokladů o kvalifikaci mohou být získány přímo z odkazu do informačních systémů veřejné správy (např. výpis z obchodního rejstříku na webu www.justice.cz, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů na webu http://www.isvz.cz/ISVZ/SKD/ISVZ_SKD_text.aspx). V zadávacích řízeních mohou být používány elektronické dokumenty v podobě výpisů z těchto informačních systémů.
  • Elektronické obrazy nebo kopie takových dokumentů bez elektronických podpisů nebo pečetí (např. skeny listinných výpisů nebo printscreen obrazovky) jsou z hlediska ZZVZ považovány za prosté kopie. Je však nutné upozornit, že pokud dodavatel podle § 45 odst. 4 ZZVZ předložení dokladu nahradí odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (tzn. v nabídce je obsažen odkaz, nikoliv elektronický dokument), nedochází vůbec k předložení dokladů, ustanovení ZZVZ o předkládání kopií nebo originálů dokladů se neuplatní a ve vztahu k takovým dokumentům se tedy ani výzva podle § 122 odst. 3 nezasílá.

  Co se týká podepisování samotných nabídek, tak § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů upravuje tzv. fikci podpisu při zasílání datové zprávy prostřednictvím datové schránky orgánům veřejné moci, kdy „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“

  Navíc podle obecné úpravy v § 562 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby“. Ve vztahu k elektronické komunikaci uskutečňované prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky (a to včetně úkonů vyjmenovaných v § 211 odst. 5 ZZVZ) lze tedy uzavřít, že datová zpráva nemusí být podepsána, pokud umožňuje určení jednající osoby, což bude v případě zpráv řádně zasílaných elektronickým nástrojem nebo datovou schránkou splněno.

  Doporučujeme prostudovat metodické pomůcky k uvedenému tématu na Portálu o veřejných zakázkách:

  https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/anoviska expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), konkrétně následující:

  Podepisování elektronických úkonů v zadávacím řízení [PDF, 541.09KB]

  http://www.portal-vz.cz/getmedia/5f568192-5f4d-444a-9d48-ff4ee60501cf/Podepisovani-elektronickych-ukonu-v-zadavacim-rizeni.pdf

  Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení [PDF, 522KB]

  http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/Predkladani-elektronickych-kopii-a-elektronickych-originalu-dokladu-v-zadavacim-rizeni.pdf

  Střet zájmů

  28.03.2019 Dobrý den, mám dotaz ohledně § 44 ZZVZ. Jsme město, které je 100% vlastníkem městské společnosti Technických služeb (nejsou naplněny podmínky pro "in house" zadávání). Členem dozorčí rady této obchodní společnosti je jmenován i uvolněný člen rady a vedoucí odboru technické správy města. V případě, že město odbor technické správy vyhlásí veřejnou zakázku, kterou by byly schopné plnit i tyto Technické služby, nedochází ke střetu zájmů dle § 44 ZZVZ u pana radního a vedoucího odboru? Dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, nenáleží funkcionáři za tuto činnost odměna, podíl na zisku apod., čímž by tedy neměl mít osobní výhodu (není navázán na výsledky hospodaření společnosti atd.) a zároveň, pokud je realizována otevřená soutěž, není možné, aby došlo ke snížení majetkového nebo jiného prospěchu zadavatele... Nebo jsou dané osoby ve střetu zájmů? Může se radní podílet na hlasování rady města při vyhlašování či schvalování výsledku zakázky? A vedoucí odboru může tuto zakázku připravovat? Předem děkuji za odpověď.

  ZZVZ chápe jako střet zájmů podle § 44 odst. 2 situace, kdy se zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Střet zájmů může obecně vzniknout u osoby zadavatele. Tedy pan radní by se neměl ani podílet na průběhu zadávacího řízení ani by neměl mít vliv (ani teoreticky) na výsledku takového zadávacího řízení. Zájmem může být teoreticky i odměna člena dozorčí rady apod. V tomto případě bychom tedy nedoporučovali, aby se pan radní jakýmkoliv způsobem podílel na přípravě zadávacího řízení ze strany zadavtele a i aby se nepodílel na výsledku – tedy aby nebyl v hodnotící komisi, aby nerozhodoval o výsledku.

  Předkládání dokladů v rámci elektronizace

  25.03.2019 Dobrý den, měla bych dotaz ohledně dokumentů doložených v nabídkách u zadávacího řízení. Dodavatel doložil čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které však nebylo podepsáno ani elektronicky, ani fyzicky. Je i v rámci elektronizace nutné, aby čestná prohlášení byla podepsána nebo se předpokládá, že v rámci nabídky, která byla podána v el. nástroji a navíc celá elektronicky podepsána, nemusí být čestné prohlášení podepsáno? Děkuji

  Problematiku předkládání dokladů v zadávacím řízení obecně reguluje § 86 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek  (dále jen „ZZVZ“), který v odstavci druhém stanoví: „Pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel prokázat svou kvalifikaci dle § 86 odst. 2 ZZVZ, tzn. předložit čestné prohlášení při podání žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce“.V rámci certifikovaného elektrického nástroje jsou ověřeny identity komunikujících subjektů. Proto, když zadavatel a dodavatel komunikují elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje, nemusí podepisovat každý dokument zvlášť, neboť elektronický podpis použili již ve fázi registrace do elektronického nástroje.
  Z výše uvedeného vyplývá a k Vašemu dotazu uvádíme, že čestné prohlášení o splnění základní způsobilosti, které je součástí nabídky podané elektronicky prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje, nemusí být dodavatelem podepsané ani listině ani elektronicky, neboť se má za to, že celý obsah nabídky je již podepsán a to díky ověření identity komunikujících subjektů, které proběhlo již ve fázi registrace do elektronického nástroje.

  Jistota formou bankovní záruky

  06.03.2019 1. Jestliže dodavatel poskytuje jistotu formou bankovní záruky, vydá mu banka v souladu s metodikou MMR originální soubor včetně elektronických podpisů. Tento soubor banka poskytne oprávněné osobě dodavatele, která ho poskytne dále osobě, která zpracovává nabídku a ta ho „nahraje“ jako součást elektronicky podané nabídky do elektronického nástroje. Při tomto „přeposílání“ souboru přes několik osob (u velkých společností může být tento počet i větší), má každá z těchto osob nahrán ve svém počítači „originál“ bankovní záruky, elektronické podpisy se tímto nijak nenarušují a místo jednoho originálu bankovní záruky tak vznikne neomezený počet souborů (podle počtu osob, kterým je přeposílán) a každý z nich se tváří jako originál. Poskytuje tedy dodavatel do své elektronicky podané nabídky skutečně originál bankovní záruky, jak vyžaduje zákon, když se jedná minimálně o jednu „rozmnnoženinu“ původního souboru? Nehledě na to, že originál zůstává uložen u dodavatele a ten s ním může kdykoli manipulovat. 2. V okamžicích stanovených zákonem je zadavatel povinen vrátit originál bankovní záruky dodavateli. Tento soubor je však součástí elektronicky podané nabídky a je nahrán na elektronickém nástroji. S nabídkou nelze manipulovat a elektronické nástroje neumožňují bankovní záruku z elektronicky podané nabídky vyjmout a vrátit ji zpět dodavateli. Pokud si soubor s bankovní zárukou stáhneme a tento soubor zašleme dodavateli, nejedná se o soubor poskytnutý dodavatelem a originál bankovní záruky stále zůstává zadavateli jako součást elektronicky podané nabídky. Jakým způsobem má tedy zadavatel splnit zákonem stanovenou povinnost vrátit originál bankovní záruky?

  K dotazu, který se týká bankovní záruky (dále též „jistoty“), elektronické konverze dokumentů a originálů dokumentů v elektronické podobě Vám jako gestor zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“) sdělujeme, že v uvedeném zákonu není definováno, co je originál a je na zadavateli veřejné zakázky, aby posoudil charakter v nabídce předloženého dokladu či údaje.
  Máme za to, že pokud banka poskytne účastníku zadávacího řízení (resp. odpovědné osobě) originál záruční listiny (dále též „dokument“) o poskytnutí bankovní záruky v elektronické podobě včetně elektronických podpisů a certifikátu, který je v souladu s příslušnou metodikou Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“), jedná se i v případě dalšího nakládání („přeposílání“) s takovýmto dokumentem stále o originál a to za předpokladu, že nebude zasahováno do integrity daného dokumentu tj. elektronických podpisů a certifikátu.
  Dle § 41 odst. 6 ZZVZ „zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu originál záruční listiny po uplynutí zadávací lhůty, nebo poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty“, jestliže účast v zadávacím řízení zanikla z jiných důvodů než v uvedených v § 41 odst. 8 ZZVZ. V souladu se jmenovaným ustanovením § 41 odst. 6 ZZVZ a vzhledem k účinnosti ustanovení § 211 ZZVZ o povinnosti elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, musí písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat elektronicky tj. zadavatel vrátí účastníku zadávacího řízení originál záruční listiny tj. samostatný soubor se zachovanou integritou.
  Podrobně se problematice Prokazování složení jistoty formou bankovní záruky v nabídce v elektronické podobě věnuje stanovisko (viz odkaz níže), které bylo uveřejněno na: Portálu o veřejných zakázkách a koncesích, jenž spravuje MMR.
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/6b693552-dca5-4cec-a443-e9e499f67e2c/Bankovni-zaruka [PDF, 184.89KB]
  Dále si Vás dovolujeme na jmenovaném portálu odkázat ještě na uveřejněné stanovisko k: Předkládání elektronických kopií a elektronických originálů dokladů v zadávacím řízení
  http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z
  Závěrem si Vás rovněž dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací a učiněných předpokladů, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Střet zájmu dodavatele, který byl současně zpracovatelem technických podmínek

  01.03.2019 Je možné nadále použít závěry z rozhodnutí ÚOHS, potažmo Evropského soudního dvora týkající se nepodjatosti, resp. rovného zacházení v kontextu nové právní úpravy střetu zájmů uvedené v § 44 ZZVZ? Jak bylo opakovaně rozhodnuto (za účinnosti předchozí právní úpravy), je v rozporu se zásadami uvedenými v v zadávacích směrnicích a ZVZ, pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž. Je tedy i ve světle § 44 ZZVZ přípustné, aby ten, kdo se podílel na zpracování zadávací dokumentace (např. projektant), se později zúčastnil samotného zadávacího řízení, nebo jde o osobu, jejíž zájem ohrožuje podle ust. § 44 odst. 2 písm. b) ZZVZ její nestrannost a nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením? Jak má zadavatel postupovat v případě, kdy osoba, která se podílela na zpracování zadávací dokumentace (a byla v ní uvedena např. jako zpracovatel projektové dokumentace) podá v příslušném zadávacím řízení nabídku?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) pracuje ve věci „střetu zájmů“ s obsahově podobným institutem, jako tomu bylo v případě předchozí právní úpravy v souvislosti s nepodjatostí členů hodnotící komise dle § 74 odst. 7 zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platného do 30. 9. 2016).

  Definice střetu zájmů dle ZZVZ
  Nová právní úprava na rozdíl od právní úpravy předchozí používá v oblasti zadávání veřejných zakázek nový legální pojem „střet zájmů“. Z hlediska určitosti lze podobu úpravy nepodjatosti na základě střetu zájmů v současné právní úpravě vnímat spíše neformálně.
  Jedním ze základních rozdílů předchozí a stávající právní úpravy je širší právní účinek zjišťování možného střetu zájmů, který se na rozdíl od předchozí právní úpravy vztahuje podle té současné k osobě zadavatele jako celku, když v § 44 odst. 1 ZZVZ uvádí: „Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů.“ V souvislosti s tím zákon č. 137/2006 Sb. stanovil, že nastane-li v průběhu zadávacího řízení důvod k podjatosti některého z členů hodnotící komise, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit veřejnému zadavateli. ZZVZ zadavateli také ukládá povinnost přijmout opatření k nápravě, pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, viz dále v textu popsaný důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení na základě § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Přitom osobami vystupujícími v zadávacím řízení jako osoby mající možný střet zájmů mohou být dle § 42 ZZVZ jak členové hodnotící komise, případně administrátoři, kteří se podílí na průběhu zadávacího řízení, tak také přizvaní odborníci, které zadavatel na posouzení nebo hodnocení nabídek najme. Zadavatel musí dbát toho, aby nedocházelo ke střetu zájmů, přičemž veškerá rozhodnutí a další úkony, které mohou mít vliv na zadání zakázky nebo na vyloučení účastníka zadávacího řízení, musí být činěny pouze s ohledem na objektivní potřeby zadavatele, aby úkony nebyly ovlivněny finančním či jiným osobním zájmem osob, které se podílejí na průběhu řízení nebo mohou ovlivnit jeho výsledek.

  Změna povinnosti ustanovení členů hodnotící komise
  Na rozdíl od předchozí právní úpravy se k provádění úkonů na základě ZZVZ již nestanoví povinnost ustanovit v zadávacím řízení hodnotící komisi, ale je to výhradně zadavatel, který činí své úkony navenek vůči třetím osobám, jakož i ke konkrétním účastníkům zadávacího řízení. Pokud interní předpisy ukládají povinnost jmenovat hodnotící komisi, podepisují absenci střetu zájmů před jednáním všichni členové hodnotící komise, které k tomu zadavatel určil. Osobami, které mají povinnost podepisovat absenci střetu zájmů, jsou právě ty osoby, které se podílejí na přípravě zadávacích podmínek, případně činí rozhodnutí, která ovlivňují průběh zadávacího řízení.
  Za tímto účelem byl zadavatel již na základě předchozí právní úpravy povinen sdělit na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé člen v hodnotící komisi přítomen, identifikační údaje účastníků zadávacího řízení, aby si členové hodnotící komise měli možnost tuto skutečnost ověřit. Důvodem širšího dopadu nové právní úpravy, než tomu bylo stanoveno na základě zákona č. 137/2006 Sb. v souvislosti s nepodjatostí ve vztahu k členům hodnotící komise, je právě ta skutečnost, že v samotné zadavatelské organizaci může možný střet zájmů nastat u daleko širšího okruhu oprávněných osob, jejichž pokynům je veřejný zadavatel povinen se s ohledem na své interní předpisy podřídit. Možný střet zájmů lze sledovat u pracovníků zadavatele, přímo u členů hodnotící komise, dále také u přizvaných odborníků, kteří tvoří poradní orgán zadavatele a mají na rozhodnutí faktický podíl, přičemž jsou schopni svým jednáním ovlivnit dílčí rozhodnutí zadavatele, anebo celkový výsledek zadávacího řízení.

  Okolnosti vzniku střetu zájmů
  Vznik střetu zájmů může nastat v případě, pokud se na přípravě zadávacích podmínek podílela osoba, která má zájem na získání zakázky v navazujícím zadávacím řízení a zároveň se nastavení podmínek či požadavků na kvalifikaci nebo technické vlastnosti předmětu plnění jeví být diskriminační či nepřiměřené k předmětu veřejné zakázky. Lze přitom namítat, že pokud zadávací dokumentaci nebo její část vypracovala osoba odlišná od zadavatele, může zpracovateli technické části dokumentace vzniknout neoprávněně výhoda, spojená s jeho možnou budoucí účastí v zadávacím řízení.

  Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od osoby zadavatele, doporučujeme zvážit stanovení takové lhůty pro podání nabídek, která umožní srovnatelnou přípravu nabídky také těm dodavatelům, kteří se na konkrétním obsahu zadávacích podmínek fakticky možnost podílet neměli.

  Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí být zadávací podmínky stanoveny odkazem na určité dodavatele nebo výrobky či práva vyplývající z práv duševního vlastnictví (patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu). Porušení zákazu diskriminace naopak není nastavení podmínek zadávacího řízení, které odpovídá účelu veřejné zakázky nebo potřebě zadavatele zajistit předmět plnění v souladu s určitým technickým parametrem.
  Uvedené platí tím spíše o právních zásadách, jejichž možný rámec se mění s okolnostmi aplikace normy, proto se podobné zjištění, zda byla porušena rovnost přístupu ke všem subjektům kontraktačního procesu, bude vztahovat vždy na všechny okolnosti případu. Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 ZZVZ je jedním z obecných principů, přitom důsledné posouzení věcných skutečností zpravidla provází právě tyto tzv. „neurčité právní pojmy.“ Pro účely zjišťování možného střetu zájmů není možné v takovém jednání spatřovat snahu zadavatele nebo jiných osob podílejících se na průběhu příprav zadávacích podmínek, ovlivnit výsledek zadávacího řízení, ačkoli spolehlivé zjišťování závěru o skutkovém stavu může být zdlouhavé, a to jak v rámci řízení před úřadem, tak i v případě následného soudního přezkumu.

  Předcházení vzniku střetu zájmů
  V souvislosti s citovanou částí Vašeho dotazu: „pokud je určitý dodavatel a priori bez dalšího vyloučen z možnosti účastnit se zadávacího řízení, jestliže se podílel na přípravných fázích zadání, aniž by mu bylo umožněno prokázat, že jím nabyté zkušenosti nemohly narušit soutěž“ sdělujeme, že takový postup zadavatele může být v zadávacím řízení nahlížen v souladu s ustálenou rozhodovací praxí jako porušení zákazu diskriminace v zadávacím řízení. Možnému vzniku střetu zájmů lze předcházet jiným způsobem, pokud existuje důvodné očekávání, že podíl na přípravě zadávací dokumentace bude možné označit za konkurenční výhodu, lze v krajních případech předcházet očekávanému střetu zájmů již smluvní úpravou se zpracovatelem zadávací dokumentace, kterou se zaváže k neúčasti v navazujícím zadávacím řízení. Pokud dodavatel nabídku podá, ačkoliv se ji zavázal nepodat, ocitá se v možném střetu zájmů a zadavatel je oprávněn takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit postupem dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. Než zadavatel učiní rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí ho předtím vyzvat k objasnění, aby uvedl důvody, pro které se domnívá, že s podáním jeho nabídky ke střetu zájmů nedošlo. Pokud dotčený účastník zadávacího řízení neprokáže, že jeho účastí na přípravě nedošlo ke zvýhodnění při přípravě nabídky, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže, je zadavatel dále oprávněn vyloučit takového účastníka za zadávacího řízení.

  Závěr
  Možnost nechat zpracovat po odborné stránce srozumitelné zadávací podmínky osobou odlišnou od osoby zadavatele, disponující určitými odbornými znalostmi ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, anebo s povědomím o specifických potřebách zadavatele, je zcela legitimní postup zadavatele, který právě za předpokladu, že dojde k označení osob spojených s přípravou zadávacích podmínek, činí celou fázi přípravy podmínek soutěže více transparentní. Jedná se o jeden z nástrojů prevence střetu zájmů, který hájí zachování hospodářské soutěže, a který zároveň celý proces zadávání zprůhledňuje. Výkladovými metodami nebo opačnou interpretací dotčených ustanovení zákona nelze dle našeho názoru jakkoliv sledovat záměr zákonodárce upírat právo stát se účastníkem zadávacího řízení určitým skupinám dodavatelů, neboli právě těm osobám, které poskytují služby zpracovatelů projektových dokumentací, případně zaměřují své služby na přípravu zadávací dokumentace nebo jen jednotlivých částí (dokumentace pro technické, stavební či jiné inženýrské projekty, technické specifikace služeb, příp. díla atp.).

  Objasnění nabídky (§ 46)

  14.02.2019 Dobrý den, zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen "ZVZ") umožňoval dle § 76 odst. 5 ZVZ po písemném zdůvodnění nejasností nabídky přizvat uchazeče na jednání hodnotící komise za účelem vysvětelní jeho nabídky. V zákone č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek taková možnost uvedena není. Má zadavatel možnost přizvat účastníka po písemném objasnění na jednání, za účelem obajsnění, které by urychlilo zadávací řízení?

  Dle § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely. Přičemž na žádost o objasnění nejsou ZZVZ kladeny žádné formální požadavky a zadavatel může tuto možnost učinit opakovaně. ZZVZ blíže nespecifikuje, jakým způsobem má k objasnění dojít.
  Dále dle § 211 odst. 1 ZZVZ není-li v ZZVZ stanoveno jinak, lze pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem použít i ústní komunikaci. Ovšem za podmínky, že bude obsah komunikace v dostatečné míře zdokumentován – zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
  Dle výše uvedeného ZZVZ neznemožňuje, aby byl účastník pozván na jednání za účelem objasnění nabídky. Zadavatel však musí při takovém postupu dbát na to, aby obsah ústní komunikace byl dostatečně zdokumentován, aby byly zachovány základní zásady dle § 6 ZZVZ a nedošlo tak k netransparentnímu, nerovnému a diskriminačnímu zacházení s účastníky zadávacího řízení.

  Změna technické specifikace

  10.01.2019 V rámci ZPŘ na dodávky došlo v rámci vysvětlení ZD ke změně požadovaných hodnot některých parametrů z technické specifikace, která byla součástí zadávací dokumentace. V rámci posouzení nabídky dodavatele, jehož nabídka byla hodnocena jako nejvhodnější, bylo zjištěno, že dodavatel nezapracoval předmětné změny do své nabídky a použil původní verzi technické specifikace. V této souvislosti prosíme o informaci, zda je možné vyzvat dodavatele k objasnění jeho nabídky, tedy k předložení upravené technické specifikace v souladu s vysvětlením ZD za předpokladu, že jeho nabídková cena se nezmění nebo je nutné dodavatele vyloučit.

  V případě, že uplynula lhůta pro podání nabídek, platí dle § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, že takové nabídky nemohou být již měněny – nelze tak například, aby v rámci doplňování došlo ke změně nabídkové ceny či nabídnutí jiného výrobku. Naproti tomu však, dle stejného ustanovení, mohou být nabídky doplňovány o údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny dle kritérií hodnocení. Pokud je tedy v ZPŘ hodnotícím kritériem nabídková cena, která zůstane nedotčena i po doplnění upravené technické specifikace, je možné postupovat Vámi uvedeným způsobem a není nutné dodavatele vyloučit.

  Vyloučení účastníka na základě § 48 odst. 7 a 9

  14.12.2018 Dobrý den, obdrželi jsme nabídku od dodavatele se sídlem v České republice. Tento dodavatel má kmenové akcie na jméno v listinné podobě a nejedná se o akciovou společnost ve vlastnictví obce. Dle § 48 odstavce 7 takového dodavatele zadavatel může vyloučit. Ale dle § 48 odstavce 9 jsme povinni v tomto případě dodavatele vyloučit v souladu s odst. 7, protože se nejedná o dodavatele se sídlem v zahraničí. Tento postup dle našeho názoru porušuje § 6, tj. dodržení zásady rovného zacházení, neboť je jiný přístup k domácím a jiný k zahraničním dodavatelům. Na základě výše uvedeného Vás tímto prosím o vyjádření, zda v tomto případě opravdu musíme dodavatele vyloučit nebo je možno požádat tuzemského dodavatele o předložení čestného prohlášení dle § 48 odst. 9. Děkuji za odpověď

  Zadavatel je dle § 48 odst. 7 ZZVZ oprávněn vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. Avšak u vybraného dodavatele, tj. dodavatele, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a jde zároveň o tuzemskou akciovou společnost, se tato možnost přesune do roviny povinnosti a zadavatel dle § 48 odst. 9 ZZVZ takového dodavatele vyloučí se zadávacího řízení.
  U zahraniční akciové společnosti zadavatel postupuje odlišně, nejprve ji vyzve k předložení písemného čestného prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu s uvedením zdroj, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. Pokud tento vybraný dodavatel (zahraniční akciová společnost) písemné čestné prohlášení nepředloží nebo jeho obsahem nebude také zdroj údajů, bude zadavatelem vyloučen na základě § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ v návaznosti na § 48 dost. 8 ZZVZ.
  Lze tedy shrnout, že ZZVZ uplatňuje specifický postup pro tuzemskou akciovou společnost a specifický postup pro zahraniční akciovou společnost, přičemž ZZVZ neumožňuje tyto postupy zaměňovat. Tuzemská akciová společnost musí mít vydány výlučně zaknihované akcie, není-li tomu tak, zadavatel takového dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení.
  Dodáváme, že není vyloučena možnost poskytnout dodavateli, který nemá vydány výlučně zaknihované akcie, prostor pro jejich zaknihování. Jedná se však o časově poměrně náročný proces (v řádu měsíců), proto by jeho využití mělo ze strany zadavatele předcházet důkladné zvážení, zda je v jeho zájmu toto zdržení umožnit.

  Prokázání kvalifikace

  19.10.2018 Dobrý den, naše firma se zúčstnila výběrového řízení veřejné zakázky kde jsme byli vyhodnoceni na druhém místě. Vítězná firma nedoložila ve své nabídce požadovanou kvalifikaci - Výpis trestního rejstříku právnické osoby a Výpis rejstříků trestů fyzické osoby. Firmně bylo umožněno dodat tyto doklady v náhradním termínu, ani tomto termínu nebyly požadované doklady k dispozici. Přesto byl termín dodání chybějící dokumentace opět posunut a novém termínu již chybějící dokumenty byly dodány. Je takovéto opakované posunutí termínu možné?

  Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách.
  Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.
  Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele. Přičemž doplnění informací týkajících se prokázání a splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažují.
  Prokázání základní způsobilosti, ve Vašem případě dodání výpisu z rejstříků trestů právnické a fyzické osoby, není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Z tohoto důvodu zmiňované dokumenty mohou být ze strany dodavatele doplněny. Zadavatel je oprávněn žádost ve výše uvedeném smyslu činit opakovaně, případně je oprávněn i jím stanovenou lhůtu k předložení údajů, dokladů, prodloužit nebo prominout její zmeškání.

  Doplnění/objasnění údajů vztahujících se k hodnotícím kritériím

  19.09.2018 Dobrý den, dle § 46 odst. 2 může být nabídka doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje nebo doklady, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Pokud dané ustanovení chápeme správně, že sice není možné doplnění nabídky, ale je možné její objasnění dle odst.1? Zadavatel má hodnotit počet let praxe a počet realizovaných projektů členů týmu, ale účastníci předloží jednotlivé životopisy, které jsou zpracovány velice ledabyle k realizovaných projektů a praxi jsou uvedeny jen kusé informace. Pokud třeba účastník uvádí určitou délku praxe, ale u té není zřejmé, zda je všeobecná v oboru nebo v požadované činnosti, případně ji není možné zcela jednoznačně vyčíst z popsané praxe, nebo je uvedena informace o realizované zakázce, ale chabí její konkrétnější specifikace. U některých údajů je zadavatel schopen jejich naplnění sám ověřit, u některých je lze s určitou pravděpodobností dovodit, ale u mnohých by bylo třeba dalších informací od účastníků. Nicméně takovýto postup se nám zdá potencionálně diskriminační k účastníkům, ale opačně se zadavatel může dopustit porušení § 46. Není nám zcela jasné, jaké informace mohou být považovány ještě za objasnění a co už je doplněním. Může zadavatel přijmout od účastníka nové informace do upřesňující jednotlivé životopisy nebo by se jednalo o nezákonné doplnění nabídky? Platí to i pokud zadavatel informace získal z důvodu upřesnění nabídky pro prokázání kvalifikace? Děkuji moc za Vaše objasnění

  K dotazu, který se týká ustanovení § 46 odst. 1, 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) sdělujeme následující. Zadavatel je obecně oprávněn dle § 46 odst. 1 ZZVZ  požadovat po účastnících zadávacího řízení, aby objasnili své předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, které uvedli ve svých žádostech o účast, předběžných nabídkách nebo nabídkách. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek dle § 46 odst. 2 ZZVZ nemůže být nabídka měněna. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 ZZVZ (tj. žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění nabídky) o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Zadavatelé by měli přistupovat k výzvě k doplnění zejména v případech drobných pochybení, která působí nejednoznačnost údajů či dokladů v nabídkách (či jiných úkonech účastníků), přičemž tato nejednoznačnost je snadno odstranitelná a současně vinou nejednoznačnosti nelze nabídky hodnotit, případně nelze na jejich základě (či na základě jiných úkonů) učinit jednoznačný závěr ohledně splnění podmínek účasti.
  Možnost žádat o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů je oprávněním zadavatele.  Současně není v rozporu s řádným průběhem zadávacího řízení, pokud dojde k vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu, že nejsou schopni předložit žádosti o účast, předběžné nabídky či nabídky dostatečné a úplné (za předpokladu jednoznačně formulovaných zadávacích podmínek). Postupem zadavatele nesmí dojít k porušení základních zásad zadávacího řízení, tj. zadavatel by měl přistupovat ke všem uchazečům stejně (v případě kdy vyzve některého uchazeče k objasnění nabídky, měl by postupovat stejně i ostatních uchazečů).
  Objasněním nabídky se rozumí vysvětlení, jak danou informaci uchazeč v nabídce zamýšlel, přičemž doplnění je poskytnutí zcela nových informací, zpravidla nového dokumentu. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení předložených údajů, které mají být hodnoceny, se dle textace zákona jeví být možná.  Doplnění údajů, případně zcela nové informace, které mají být hodnoceny a v nabídce nebyly, už přípustné nejsou. V souhrnu lze říci, že doplnit či objasnit je možné vše, co není předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení a toto doplnění či objasnění je pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí. Objasnění, tedy pouhé vysvětlení, je možné i v případě, kdy je daná informace hodnotícím kritériem. Zadavatel ale nemůže přijmout od účastníka nové informace, které v nabídce nebyly a které do hodnocení zasahují.

  Složení jistoty na účet zadavatele

  26.07.2018 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, ohledně složení jistoty na účet zadavatele - pokud účastník složí jistotu na účet zadavatele, musí být jistota na účtu zadavatele připsána nejpozději v den podání nabídek nebo postačí, pokud účastník dá ve lhůtě pro podání nabídek příkaz k úhradě jistoty a do nabídky doloží údaje o platbě? Účastník podal příkaz k úhradě jistoty ve lhůtě pro podání nabídek, nicméně na účet zadavatele byla platba připsána až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Do nabídky pak účastník přiložil oznámení o provedení platby. Úprava poskytnutí jistoty v zadavácí dokumentaci kopíruje úpravu v ZZVZ. Splnil účastník podmínku složit jistotu ve lhůtě pro podání nabídek, či nikoliv. Děkuji.

  Na základě § 41 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu, stanovil-li zadávací lhůtu. Jistota může být účastníkem zadávacího řízení poskytnuta mimo jiné formou složení peněžní částky na účet zadavatele. V takovém případě účastník zadávacího řízení prokáže v nabídce poskytnutí jistoty sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Účastníka zadávacího řízení, který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty, zadavatel vyloučí ze zadávacího řízení (§ 48 odst. 3 ZZVZ).
  V ZZVZ není specifikováno, jaký okamžik je považován za složení peněžní částky na účet zadavatele. Terminologii „složení peněžní částky na účet“ neužívá ani zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
  Povinnost složit peněžní prostředky na účet je však formulována také v § 255 ZZVZ. Jedná se o povinnost složit kauci v souvislosti s podáváním návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. K problematice skládání kauce zaujímá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovisko (https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html), že „podle § 255 odst. 1 a 2 zákona musí být kauce připsána na účet Úřadu nejpozději poslední den lhůty stanovené podle § 251 odst. 2 nebo 3 a § 254 odst. 3 zákona pro doručení návrhu Úřadu. Jinými slovy řečeno kauce je řádně a včas složena až ve chvíli, kdy je v celé zákonem stanovené výši připsána na účet Úřadu (nestačí tedy, byl-li poslední den lhůty pro složení kauce podán např. příkaz k její úhradě).“
  I přes rozdílnosti ve správním řízení vedeném Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a v soukromoprávním zadávacím řízením vedeném zadavatelem, lze předpokládat, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude za složení peněžní částky na účet zadavatele také považovat až připsání peněžních prostředků na účet zadavatele.
  Závěrem shrnujeme, že je-li poskytnutí jistoty v zadávací dokumentaci požadováno, musí být jistota poskytnuta ve lhůtě pro podání nabídek a v nabídce prokázána např. sdělením údajů o provedené platbě zadavateli. Připsání platby na účet zadavatele, které nastane až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, bude pravděpodobně Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže považováno za opožděné.

  Náhrada škody v případě neuzavření smlouvy s vybraným dodavatelem

  18.07.2018 Dobrý den, jakožto veřejný zadavatel jsme zadávali veřejnou zakázku na stavební práce, jednalo se o VZ malého rozsahu týkající se rekonstrukce kotelny. V zadávací dokumentaci byla stanovena zadávací lhůta. Ze tří uchazečů byl vybrán nejvhodnější dodavatel, který jako součást podané nabídky doložil také podepsaný návrh smlouvy, který byl součástí zveřejněné zadávací dokumentace. Po oznámení nejvhodnějšího dodavatele jsme byli vybraným dodavatelem vyrozuměni o tom, že neví, zda bude moci v důsledku svého harmonogramu zakázku realizovat a zda z jeho strany dojde k podpisu smlouvy, přičemž tento dodavatel následně od uzavření smlouvy odstoupil z výše uvedeného důvodu. K tomu došlo v průběhu zadávací lhůty. Vybraný dodavatel byl proto ze zadávacího řízení vyloučen a došlo k uzavření smlouvy s druhým dodavatelem v pořadí, jehož nabídková cena je cca o 100 tisíc Kč vyšší. Otázka proto zní, zda je v této situaci přípustné domáhat se soudní cestou náhrady škody spočívající v rozdílu nabídkových cen prvního a druhého uchazeče s ohledem na skutečnost, že je dodavatel v průběhu zadávací lhůty vázán svojí nabídkou? Děkuji

  Domáhat se soudní cestou o náhradu škody lze, otázkou ovšem je, co je prokazatelnou skutečně vzniklou škodou, o jejíž náhradu se budete moci domáhat. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů zakázky malého rozsahu neřeší a v tomto případě by se jednalo o soukromoprávní spor řešený podle Občanského zákoníku.

  Zadávací lhůta

  20.04.2018 Dobrý den, je možné prodloužit zadávací lhůtu v době po podání nabídek? Musí k tomu být souhlas uchazečů, nebo to může být jednostranný úkon zadavatele? Děkuji.

  O jednostranném úkonu zadavatele zcela určitě nelze uvažovat. Prodloužení zadávací lhůty, pokud se zadavatel dohodne se všemi účastníky, možné je. Pokud souhlasí všichni, tak nejde o zvýhodnění zadavatele, případně zmírnění podmínek účasti dodavatelů oproti těm, kteří se již nemohou účastnit zadávacího řízení za příhodnějších podmínek. Pokud by s tím účastníci sami nesouhlasili, že budou dále účastníci v “přísnějším” zadávacím řízení, jednoduše na dohodu nepřistoupí.

  Požadování plnění z jistoty (§ 41)

  20.04.2018 Dobrý den, zadávacího řízení na stavební práce se zúčastnili 2 dodavatelé, vybraný dodavatel ale nepředložil dokumenty před podpisem smlouvy a neposkytl součinnost k podpisu smlouvy. Uchazeč nebyl vyloučen a s ohledem na značný finanční rozdíl mezi prvním a druhým uchazečem bylo zadávací řízení zrušeno. Je možno po uchazeči, který neposkytl součinnost k podpisu smlouvy ale nebyl vyloučen ze zadávacího řízení, požadovat plnění z jistoty dle §41 ZZVZ? Děkuji.

  Ve Vámi popsaném případu by šlo spíše o problém s důvody zrušení zadávacího řízení, protože pokud je zadávací řízení zrušeno, zadavatel jistotu vrací, účastníkům zanikla účast v zadávacím řízení. Zadavatel se musí “vejít” do důvodů, které jsou uvedeny v § 127 – důvody pro zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu s § 127, jde o jeho úkon a tímto úkonem by neměli trpět účastníci zadávacího řízení. Jedním z důvodů pro zrušení zadávacího řízení je i důvod, že vybranému dodavateli zanikne účast v zadávacím řízení (§ 127/2/b – zánik účastenství dodavatele po jeho vyloučení) – potom by ale měl být takový dodavatel nejprve vyloučen (§ 122/5) a až potom by také vzniklo zadavateli právo na plnění z jistoty (§ 41/8) a vzniknul by zadavateli důvod pro možné zrušení zadávacího řízení. Samozřejmě stále zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud nastanou i jiné okolnosti, uvedené v § 127.

  Nahrazení ustanovení ke střetu zájmů dle zákona č. 134/2016 Sb.

  17.04.2018 Čím je nahrazen § 68 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., dle zákona platného od 1. 10. 2016?

  Ustanovení § 68 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není v zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“) nahrazen obdobným ustanovením. V ZZVZ byly přijaty jiné nástroje, které mají zajistit prevenci střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek. Jedná se konkrétně o ustanovení § 48 odst. 6 až 10 ZZVZ:
  § 48
  6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu (zákon o ochraně hospodářské soutěže) v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
  (7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
  (8) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c).
  (9) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
  (10) Ustanovení odstavců 7 a 9 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.
  Dále pak je u vybraného dodavatele v souladu s § 122 odst. 4 a 5 ZZVZ potřeba se zabývat tím, kdo je jeho skutečným majitelem, a v případě, že je zjištěn střet zájmů, je nutné vybraného dodavatele v souladu s ustanovením § 124 odst. 3 ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučit.
  § 122
  (4) U vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen “skutečný majitel”) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
  (5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo
  a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a
  b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména
  1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,
  2. seznam akcionářů,
  3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,
  4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

  VZMR - elektronická komunikace (§ 31; § 211)

  12.04.2018 Dobrý den, jako škola zřizovaná MHMP zadáváme veřejné zakázky malého rozsahu podle §27 zákona. Bude se na nás vztahovat ustanovení účinnosti od 18. 10. 2018 týkající se elektronické komunikace? Nebo je možné využít výjimky podle §31?

  Dle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), musí komunikace mezi zadavatelem s dodavatelem v zadávacím řízení probíhat elektronicky s výjimkami uvedenými v odst. 3 téhož ustanovení. Na zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se vztahuje výjimka, která je definována v ustanovení § 31 ZZVZ, tedy, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle ustanovení § 6 ZZVZ. Z výše uvedeného vyplývá povinnost zadavatele v zadávacím řízení komunikovat elektronicky, avšak pokud zadavatel zadává zadavatel veřejnou zakázku malého rozsahu, není na základě výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ povinen zadat takovou zakázku v zadávacím řízení a nevztahuje se tedy na něj výše uvedené ustanovení dle § 211 ZZVZ, a tedy není povinen komunikovat elektronicky. Výše uvedený závěr je podpořen také stanoviskem expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek a to stanoviskem Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, které je uveřejněno na portále o veřejných zakázkách a koncesích a lze jej nalézt pod následujícím odkazem: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf

  Určení hlavního předmětu u zakázky na části (§ 15, § 35)

  10.04.2018 Hezký den, dovoluji se na vás obrátit s dotazem. Zadavatel bude vyhlašovat veřejnou zakázku na realizaci gastroprovozu. Součástí veřejné zakázky bude dodávka technologie a zařízení v předpokládané hodnotě 6,7 mil. Kč bez DPH a stavební práce zařízení v předpokládané hodnotě 6,6 mil. Kč bez DPH. Lze v tomto případě vyhlásit veřejnou zakázku na dodávku v nadlimitním režimu s tím, že zakázka bude rozdělena na dvě části? 1. část Dodávka a 2. část Stavební práce? Samozřejmě pro každou část bude specifikován požadavek na kvalifikaci. Děkuji za odpověď

  Lze to takto provést, pokud jde o dvě veřejné zakázky. Jediný problém může nastat, pokud by celkově byla zakázka dodávkou (tedy stavební práce by byly součástí dodávky a dodávku by bez nich nešlo realizovat) – potom by pravděpodobně šlo o jednu veřejnou zakázku na dodávky a obě části by měly být zadány v nadlimitním režimu (rozhodnete podle § 15 odst. 1 nebo odst. 3).

  Splnění kvalifikace doplněním dokladu do nabídky (§ 46)

  27.02.2018 Prosím o vysvětlení, jak vykládat ustanovení § 46 odst. 2) ZZVZ - nabídka však může být doplněna (...) přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Jedná se o skutečnost, kdy účastník doplní doklad o kvalifikaci, který prokazuje splnění požadované kvalifikace až po lhůtě pro podání nabídek. Děkuji.

  Dle ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) nemůže být nabídka měněna, avšak může být doplněna na základě žádosti zadavatele o údaje, doklady, vzorky nebo modely.  Takovéto doplnění výše uvedených údajů týkajících se splnění podmínek účasti se za změnu nabídky nepovažuje. Jelikož některé doklady jsou vydávány s platností ke dni žádosti (např. výpis z trestního rejstříku), bylo by takové doklady nemožné doplnit, pokud by musely splňovat platnost před lhůtou pro podání nabídek, a proto zákon výslovně připouští možnost, že skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, kterou je nutno vykládat tak, že v případě aplikace ustanovení § 46 ZZVZ je možné předložit i doklady s pozdějším datem vydání, než byla lhůta pro podání nabídek.

  Nařízení vlády č. 173/20156 Sb.

  07.12.2017 Dobrý den, prosím o upřesnění, zda nařízení vlády č. 173/2016 Sb. o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel platí i pro zakázky malého rozsahu nebo pouze pro zakázky zadávané zadávacím řízením podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nařízení se vztahuje k § 37 odst. 7 písm. a) a § 118 odst. 3 ZZVZ, tedy lze z toho usuzujeme, že se vztahuje pouze na dodávky, kdy předpokládaná hodnota VZ je vyšší než částka 2 000 000 Kč bez DPH. Prosím o potvrzení, zda je naše úvaha správná a u VZ malého rozsahu do 2 000 000 Kč bez DPH nemusíme jako veřejný zadavatel nezbytně požadovat splnění limitů stanovených tímto nařízením.

  Předmětné nařízení vlády bylo vládou vydáno na základě zmocnění v § 37 odst. 7 písm. a) a §118 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).
  Na základě systematiky ZZVZ spadá ustanovení § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ do části druhé ZZVZ, která upravuje základní ustanovení o zadávacích řízeních a zmocnění k vydání nařízení vlády upravené v ustanovení  § 37 odst. 7 písm. a) ZZVZ se tudíž vztahuje na stanovení některých závazných podmínek účasti v zadávacím řízení v určitých kategoriích veřejných zakázek a rozsah jejich používání. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnosti stanovené  zadavatelům v NV č. 173/2016 Sb.  se uplatní jen ve vztahu k veřejným zakázkám na pořízení silničních vozidel zadávaným v zadávacím řízení, tedy nikoliv ve vztahu k veřejným zakázkám malého rozsahu, u nichž zadavatel uplatňuje výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

  Námitky u VZMR

  25.08.2017 Dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem , zda u zakázek malého rozsahu podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb. může uchazeč uplatnit námitky. Velmi děkujeme za odpověď .

  Námitky lze uplatnit také u veřejné zakázky malého rozsahu, nicméně zadavatel k nim nemusí přihlížet. Tuto povinnost má pouze u zadávacích řízení.

  Dělení zakázek

  25.08.2017 Sportovní klub ( dle ZZVZ „zadavatel“) obdržel na základě jedné projektové žádosti celkovou dotaci ve výši cca 3,7 mil. Kč ( dotace je ze státního rozpočtu, tudíž je to zadavatel dle §4 ZZVZ) Projektová žádost řeší dodávku 2 ks vícemístných osobních automobilů v hodnotě cca 1,7 mil. Kč bez DPH. Dále projektová žádost řeší dodávku několika různých rehabilitačních přístrojů a různých přístrojů do posilovny v celkové hodnotě pod 2 mil. Kč bez DPH. Lze řešit výběr aut a výběr přístrojů ve dvou samostatných VZMR z důvodu, že celková hodnota netvoří jeden funkční celek? (§18 ZZVZ). Nebo zadavatel musí postupovat dle ZZVZ a výběr aut a přístrojů řešit v jedné VZ (ZPŘ na dodávky např. na dvě části?) Mám na tento dotaz různé odpovědi. Převažuje názor, že z důvodu základního účelu veřejné zakázky lze provést dvě VZMR aniž by to bylo porušení ZZVZ neboť se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů.

  Ustanovení § 35 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zakotvuje právo zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části. Z pohledu zadavatele existuje hned několik důvodů, proč přistoupit k zadání částí veřejné zakázky. Jedním z nich je možná úspora finančních prostředků. Rozdělení zakázky může vést ke snížení nákladů ve srovnání se situací, kdy by celou zakázku plnil jen jeden dodavatel, neboť takový postup může vytvořit podmínky k širšímu přístupu lokálních dodavatelů k soutěži o veřejnou zakázku. Obecně lze právě rozšíření soutěže považovat za nejčastější motiv k využití rozdělení veřejné zakázky na části.
  Je však zapotřebí striktně rozlišovat mezi veřejnou zakázkou rozdělenou na části a rozdělením veřejné zakázky. V prvním případě jde v podstatě o vymezení dílčích částí jedné veřejné zakázky v rámci jediného zadávacího řízení tak, aby bylo například možné provést v rámci jednotlivých částí veřejné zakázky hodnocení nabídek dle samostatných kritérií hodnocení či umožnit v jednotlivých částech veřejné zakázky účast širšího okruhu dodavatelů včetně těch, kteří by nebyli objektivně schopni splnit veřejnou zakázku celou.
  § 18 ZZVZ v odst. 2 říká, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Tento koncept vychází z dosavadní rozhodovací praxe, která za jednu veřejnou zakázku považuje souhrn plnění, která spolu souvisejí, a to na základě funkčních a časových hledisek.
  V případě, že se nejedná o jeden funkční celek a každou část celkového plnění dle žádosti dodává jiný segment dodavatelů, se přikláníme k názoru, že by se mělo jednat o dvě zakázky, které by měly být zadány samostatně.

  Střet zájmů zpracovatele projektové dokumentace (§ 36)

  25.08.2017 Mám dotaz k § 44 střet zájmů. Jde o situaci, kdy byla jako podklad pro vydání stavebního povolení zpracována projektová dokumentace nejmenovaným dodavatelem. Tato dokumentace se zároveň stala jako podklad pro zadávací řízení (jedna z částí zadávací dokumentace), které je kombinací zadávacího řízení na dodávky a stavební práce. Můj dotaz zní, zda se bude jednat o střet zájmů, v případě, že zpracovatel projektové dokumentace bude účastníkem zadávacího řízení (otevřené řízení § 56) a zda v případě, že podá nabídku, jej zadavatel musí z důvodu střetu zájmů vyloučit. Dále, zda se jedná o střet zájmů, v případě, že bude tento dodavatel - zpracovatel projektové dokumentace, poddodavatelem jiného účastníka (dodavatele), který podá nabídku.

  Vámi popsaná situace nemusí nutně vést ke střetu zájmů. Střet zájmů se váže na samotný průběh zadávacího řízení a osobu zadavatele (případně jeho expertů, komise). Spíše, pokud by zde byl problém, bude problém spočívat v neoprávněné výhodě pro některého účastníka zadávacího řízení (dodavatele) a narušení hospodářské soutěže, což je jeden z nových důvodů pro vyloučení takového dodavatele, podle § 48 odst. 5 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. Samotný fakt, že dodavatel se podílel na přípravě zadávací dokumentace, ještě neznamená automatickou diskvalifikaci z účasti v zadávacím řízení, zákon (ani evropská směrnice) nic takového nezakazují, a to na základě zásady žádného dodavatele nediskriminovat. Transparentní postup zadavatele by měl být zajištěn ustanovením § 36 odst. 4 zákona, které ukládá zadavateli označit takového dodavatele v zadávací dokumentaci a vyznačit konkrétně ty části, na jejichž přípravě se někdo podílel – tedy ve Vašem případě dodavatel, který by se chtěl zúčastnit zadávacího řízení. Celou situaci musí posoudit zadavatel podle konkrétních okolností a musí vyhodnotit, zda přípravou na zadávací dokumentaci vznikla nebo nevznikla některému dodavateli taková výhoda, že by byla narušena hospodářská soutěž. Zároveň účastníci mají zase svá práva podávat námitky, pokud by měli dojem, že hospodářská soutěž a dodržená základních zásad zadávání by nebylo zajištěno. Pokud tedy takový dodavatel může být dodavatelem (a účastnit se zadávacího řízení), může být i poddodavatelem.

  Vrácení jistoty

  25.08.2017 Prosím o informaci, jak postupovat při vrácení jistoty dle ZZVZ. §41 odst. 6 ZZVZ stanoví, že zadavatel vrátí jistotu bez zbytečného odkladu a) po uplynutí zadávací lhůty, b) poté, co účastníkovi zadávacího řízení zanikne účast v ZŘ před koncem zadávací lhůty (viz § 47 odst. 2). Kdy má zadavatel vrátit jistotu účastníkovi, který je vybraným dodavatelem, resp. dodavateli, kterému nezanikla účast před koncem zadávací lhůty v situaci, kdy došlo podpisu smlouvy před uplynutím zadávací lhůty (ZŘ proběhlo bez komplikací a ze zadávací lhůty 90 dní zbývá např. 2 měsíce)? Má tak učinit až po plynutí zadávací lhůty, nebo může vrátit jistotu již po podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem (resp. kde najít pro tento postup oporu v zákoně)?

  V případech, kdy je zadávací řízení ukončeno v souladu s § 51 Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) uzavřením smlouvy nebo zrušením zadávacího řízení, tak zadavatel vrátí peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy nebo v případě zrušení zadávacího řízení bez zbytečného odkladu po okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 ZZVZ. Důvodem pro vrácení peněžní jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, a to všem účastníkům ukončeného zadávacího řízení, kterým již účast v zadávacím řízení dříve nezanikla (tedy včetně vybraného dodavatele) je ten, že smyslem poskytování jistoty je zajištění povinnosti uzavřít smlouvu ze strany účastníka zadávacího řízení až do uzavření smlouvy nebo vypršení zadávací lhůty. Pokud je tedy zadávací řízení ukončeno před uplynutím zadávací lhůty, tak již není důvod, aby zadavatel dále tuto jistotu účastníkům již ukončeného zadávacího řízení zadržoval. Rovněž je potřeba vycházet ze skutečnosti, že účastenství v zadávacím řízení, ke kterému je jistota vázaná, již dále netrvá, protože předmětné zadávací řízení bylo ukončeno.

  Odstoupení mimo zadávací lhůtu

  25.08.2017 Dotazuji se na problematiku vrácení jistoty účastníkům, konkrétně se nám jedná o § 41 odst. 6 v souvislosti s § 40 odst. 2, § 246 odst. 1 písm. a) a § 47 odst. 4 zák. č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek v z. p. p. Máme obavy, že výklad těchto paragrafů nahrává situaci, že vítězný účastník (dodavatel) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele odstoupí s odkazem na § 47 odst. 4 písm. a), pak účast tohoto účastníka v zadávacím řízení zanikne a my (coby zadavatel) jsme povinni tomuto účastníkovi s ohledem na § 41 odst. 6 písm. b) vrátit jistotu. S tímto výkladem zákona jsme se poprvé setkali na školení vedeném Ing. Robertem Páleníkem a byli jsme jím nemile překvapeni, jelikož by samotné poskytnutí jistoty ztratilo svůj význam. S ohledem na výše uvedené bychom se v této souvislosti rádi dotázali, jaké stanovisko zastává přímo Ministerstvo pro místní rozvoj?

  Podle § 40 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Zadávací lhůta neběží po dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ.
  Podle § 47 ZZVZ může účast v zadávacím řízení zaniknout odstoupením účastníka zadávacího řízení v době mimo zadávací lhůtu.  Dobou mimo zadávací lhůtu je myšlena zejména situace, kdy zadávací lhůta nebyla stanovena vůbec, nebo stanovena byla, ale již uplynula. V důvodové zprávě k ZZVZ je uvedeno „V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.“, z čehož lze vysledovat záměr zákonodárce považovat dobu, ve které zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, také za dobu mimo zadávací lhůtu.
  K této problematice byly publikovány i odlišné názory, podle nichž odstoupení účastníka zadávacího řízení v době, kdy neběží zadávací lhůta, možné není (např. PODEŠVA, V., SOMMER, L., VOTRUBEC, J., FLAŠKÁR, M., HARNECH, J., JANOUŠEK, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha. Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 158, 192). Řešení této sporné otázky patrně poskytne až budoucí rozhodovací praxe.
  Vrácení jistoty upravuje § 40 odst. 6 ZZVZ. Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, originál záruční listiny nebo písemné prohlášení pojistitele
  a) po uplynutí zadávací lhůty, nebo
  b) poté, co účastníku zadávacího řízení zanikne jeho účast v zadávacím řízení před koncem zadávací lhůty.
  Vybranému dodavateli, který odstoupil ze zadávacího řízení v době, kdy běží lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, se bude jistota vracet, pokud bude mít právo ze zadávacího řízení odstoupit. Ministerstvo pro místní rozvoj se přiklání k názoru vyjádřenému v důvodové zprávě tedy, že dodavatel může v stavění zadávací lhůty ze zadávacího řízení odstoupit. V případě uplatňování opravných prostředků zmíněných v § 246 ZZVZ může dojít k výraznému odsunutí konce zadávací lhůty. Bylo by nepřiměřené všem účastníkům zadávacího řízení držet jistoty i v případě výrazných prodloužení.

  Posuzování v případě ekonomické výhodnosti nabídek

  24.08.2017 Prosím o vysvětlení správného a nejlepšího postupu v případě, kdy nemám stanovené jedno kritérium - cenu, ale například že mám stanoveny 2 hodnotící kritéria – jedno bude nabídková cena, druhé kritérium bude termín dodání. Musím já posuzovat všechny došlé nabídky a posléze počítat body ekonomické výhodnosti pouze s těmi nabídkami, které prošly posuzováním jako nabídky úplné, nebo s nimi můžu počítat bez ohledu, zda by prošly fází posuzování a pak posuzovat jen tu nejvýhodnější? Například když mi přijdou 3 nabídky – A, B, C. Nabídka A bude mít nejvýhodnější cenu, nabídka B bude mít nejkratší termín plnění, tudíž počítám body v jednom případě s daty nabídky A, v druhém případě s daty nabídky B. Stačí mi překontrolovat vítězná nabídka A, nebo stačí nabídka A, B a nabídky C si všímat nemusím, když s ní vůbec nepočítám a ani není vítězná? Nebo musím nejprve zkontrolovat úplnost všech 3 nabídek a pak až počítat body? Děkuji moc za vyjasnění této situace. My v případě více hodnotících kritérií raději nyní všechny posoudíme a pak teprve vyhodnocujeme, ale zajímá nás, zda nejde proces nějak urychlit, zkrátit a zjednodušit tak jako to lze v případě 1 kritéria nabídkové ceny.

  Ustanovení § 39 ZZVZ  umožňuje zadavatel provést nejprve hodnocení nabídek a posléze teprve jejich posouzení (§39 odst.4 ZZVZ – posoudit před hodnocením nebo až po hodnocení). Povinnost posoudit nabídku (resp. splnění podmínek účasti) musí být splněna vždy u vybraného dodavatele (§ 39 odst.4 ZZVZ poslední věta). Z toho vyplývá, že zadavatel může provést hodnocení a posoudit pouze nabídku vybraného dodavatele. Hodnocení samo však musí být provedeno u všech nabídek a podle všech hodnotících kritérií, až samotné posouzení nabídky (resp. splnění podmínek účasti), může být provedeno pouze u vybraného dodavatele.

  VZMR

  24.08.2017 Obracíme se na Vás s dotazem, jak v praxi postupovat při zadávání zakázek (zpravidla malého rozsahu) při nákupu originálních tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí. Originální tonery jsou soudy poptávány z důvodu dodržení záručních podmínek výrobce (dodavatele) pro provoz těchto zařízení. Použitím neoriginálních tonerů by soud ztratil záruku na tato zařízení. Kontrolní skupina ministerstva financí na jednom z našich okresních soudů požadavek na „originálnost“ tonerů v zadávací dokumentaci vytkla jako porušení zásady zákazu diskriminace § 6 odst. 1 ZVZ a dovozuje dále podezření na porušení rozpočtové kázně. Následná kontrola finančního úřadu se s tímto závěrem ztotožňuje a bude jim stanovovat odvod za toto porušení. Je pravda, že okresní soud při vypsání této VZMR na e-tržišti svůj požadavek na originálnost tonerů nijak nezdůvodnil. Toto odůvodnění předložil až při finanční kontrole mj. s odkazem na rozhodnutí ÚOHS čj. S20/09-2812/2009/510/Kče ze dne 27.03.2009. Možným řešením se nám do budoucna jeví vypisovat zadávací řízení poněkud odlišným způsobem např. tak, že budeme v zadávací dokumentaci uvádět, jaké máme tiskárny, kopírky nebo multifunkční zařízení, uvést jejich výrobní značku a do nich požadovat dodání tonerů s podmínkou, že tyto tonery budoucnu schváleny výrobcem nebo budou mít certifikát výrobce. Přesto si tímto postupem nejsme jisti, i s ohledem na argumentaci v citovaném rozhodnutí ÚOHS.

  Podle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásadu transparentnosti a přiměřenosti a dále pak ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
  K otázce Stanovení zadávacích podmínek zaručujících konkurenční výhodu
  V souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí stanovit zadávací podmínky tak, aby tyto určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské. Za takové jsou z pohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) považovány například „technické podmínky obsahující požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, která platí pro určitou osobu, či její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků“ (viz rozhodnutí ÚOHS č.j. S20/09/2812/2009/510/KČE ze dne 27.3.2009). Doplňujeme, že ačkoliv shora uvedený závěr ÚOHS se vztahuje k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, lze jej aplikovat i na dosavadní ZZVZ.

  Dále v souvislosti s Vaším dotazem je nutno dodat, že primárním cílem, který zadavatel sleduje při zadávání veřejné zakázky, je naplnění jeho vlastních potřeb za účelem jeho provozní činnosti. Ta může spočívat i v pořizování (v určitých případech i originálních, tj. původních) tonerů do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí.

  Shrneme-li shora uvedené, pak je tudíž možné považovat požadavek na získání plnění v podobě „originálních tonerů“ za zadávací podmínku, která bude určitým dodavatelům zaručovat konkurenční výhodu. V některých případech lze však mít za to, že se jedná o požadavek odůvodněný a přípustný, a to zejména tehdy, je-li pro zadavatele nezbytné získat originální (původní) tonery do tiskáren, kopírek nebo tzv. multifunkcí z důvodu zajištění záruční doby takových zařízení, kdy v případě použití „neoriginálních tonerů“ by na straně zadavatele došlo ke ztrátě záruky na jím používaná zařízení.

  Co se dále týká povinnosti zadavatele odůvodňovat vlastní potřebu „originálu toneru“ v zadávací dokumentaci, pak uvádíme, že ZZVZ takovou povinnost zadavateli neukládá. Lze nicméně doporučit, aby požadavek zadavatele na „originálnost tonerů“ byl již v zadávací dokumentaci odůvodněn, a to například za účelem zvýšení transparentnosti zadávacího řízení a samotné potřeby zadavatele a dále pak pro účely vysvětlení postupu zadavatele případným kontrolám.

  K otázce Jak definovat předmět veřejné zakázky
  V souladu s § 37 odst. 1 písm. b) ZZVZ má být předmět veřejné zakázky vymezen skrze technické podmínky, které zadavatel stanovuje prostřednictvím
  a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
  b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
  c) odkazu na štítky.

  Jak uvádíte ve své dotazu, je (s ohledem na výše nastíněné) možné vymezit technické podmínky na předmět veřejné zakázky, jímž je pořízení tonerů, i odkazem na štítky, kterými jsou příslušné tiskárny, kopírky nebo tzv. multifunkce definovány s tím, že jako zadavatel požadujete do uvedených zařízení příslušné tonery stanovené přímo výrobcem, přičemž právě tento požadavek musí být vždy odůvodněn (například dodržením záruční doby daného zařízení), jelikož představuje zadávací podmínku, která zaručuje některým dodavatelům konkurenční výhodu.

  Předběžné oznámení ve VVZ

  23.08.2017 Ráda bych se optala, jaký je vztah mezi prvními kolonkami v Předběžném oznámení ve VVZ a zkrácením lhůty pro podání nabídek – jestli když označím, že jde jen o informaci, mohu potom zkrátit lhůtu a naopak?

  Pokud v předběžném oznámení v úvodu označíte, že „Toto oznámení je pouze pro předběžné oznámení“, nemůžete provést zkrácení lhůty pro podání nabídek v navazujícím zadávacím řízení.

  Naopak označení „Na základě tohoto oznámení budou zkráceny lhůty pro doručení nabídek“ v předběžném oznámení má za následek, že v navazujícím zadávacím řízení mohou být zkráceny lhůty pro podání nabídek např. podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. I v případě uveřejnění předběžného oznámení s takovýmto označením sdělí zadavatel dodavatelům svůj úmysl zahájit zadávací řízení, avšak předběžné oznámení již neslouží „pouze“ k tomuto sdělení.

  Statutární orgán

  23.08.2017 Dobrý den, již se nám stalo ve dvou případech výběrových řízeních na stavební zakázku, že jsme se nemohli na základě rozhodnutí zadavatele těchto výběrových řízení zúčastnit z důvodu sourozeneckého vztahu člena statutárního orgánu zadavatele a člena statutárního orgánu naší firmy. Nejsme přesvědčení, že se má ustanovení Občanského zákoníku o osobě blízké takto používat. Děkuji Vám za odpověď,

  Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v režimu zákona či o veřejnou zakázku malého rozsahu, odpovíme tedy obecně:
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) reguluje problematiku střetu zájmů v § 44 (viz níže), střed zájmů pak může být za splnění zákonných podmínek také důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení podle ustanovení § 48 zákona.
  Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
  I v případě, že by v zadávacím řízení ke střetu zájmu došlo, není tato skutečnost sama o sobě důvodem pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn dodavatele vyloučit, až pokud by nebylo možné přijmout jiné oprávněním, kterým by mohlo být střetu zájmu zabráněno (např. výměna člena hodnotící komise atp.).
  Pokud je tedy dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen bez dalšího jen z důvodu příbuzenské vazby mezi statutárními orgány zadavatele a dodavatele, aniž by bylo argumentováno z jakého důvodu ke střetu zájmů dochází a z jakého důvodu mu nejde zabránit jinak než vyloučením dodavatele, je takovýto postup nezákonný.

  Předložení dokladů (§ 45)

  23.08.2017 ZZVZ uvádí § 45 Předložení dokladů (4) Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné. Dotaz zní, zda může dodavatel doložení profesní způsobilosti - odborná způsobilost splnit zasláním odkazu na seznam autorizovaných osob, které je veden ČKAIT (případně ČKA)

  Podle ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ může dodavatel splnit povinnost předložit doklad odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státě, který umožnuje neomezený dálkový přístup. Co je informačním systémem veřejné správy stanoví zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je v gesci ČR – Ministerstva vnitra. Informačním systémem veřejné správy se rozumí zejména obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík, živnostenský rejstřík, katastr nemovitostí, které jsou veřejnosti neomezeně přístupné a spravované veřejnou správou. Více také viz http://www.mvcr.cz/clanek/co-je-a-co-neni-isvs.aspx
  Seznam autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě spravovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a seznam autorizovaných architektů vedených Českou komorou architektů nejsou informačním systémem veřejné správy ve smyslu § 45 odst. 4 ZZVZ ve spojení se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost nám potvrdila i Česká republika – Ministerstvo vnitra.
  S ohledem na výše uvedené nemůže být profesní způsobilost architekta, autorizovaného inženýra nebo technika doložena odkazem na seznamy vedené profesními komorami, které jsou veřejně přístupné na jejich internetových stránek, ale musí předložit osvědčení o autorizaci.

  Dotaz k elektronickým podpisům dokumentů v rámci VZ

  23.08.2017 V současné době řešíme tento problém. Pokud dokumenty, čestná prohlášení či smlouva o dílo, které požadujeme, nejsou podepsané elektronickým podpisem s časovým razítkem, pak není možné provést jejich úřední konverzi z elektronické do listinné podoby. V budoucnu se může stát, že bude potřeba předložit tyto dokumenty v listinné podobě. Naše smlouvy o dílo, které vycházejí z našich veřejných zakázek jsou na taková plnění, které trvají i několik let. Velmi často jde o veřejné zakázky, jejichž předmět díla bude financován z evropských fondů a my v současné chvíli nevíme, co budeme muset předkládat a v jaké formě. Zároveň, pokud elektronicky podepsaný dokument je podepsán bez časového razítka, pak dokument je platný pouze po dobu trvání platnosti tohoto razítka (tedy 12 měsíců od jeho vydání). Elektronická nabídky elektronicky podepsaná (zjednodušené podlimitní řízení) V současné době požadujeme po dodavateli, aby jeho nabídka byla elektronicky podepsaná. K tomuto jsme přistoupili vzhledem k tomu, že požadujeme předložení také čestných prohlášení. Chce mít alespoň nějakou záruku, že informace, které nám předkládá, jsou korektní a pravdivá. Pokud nám však nedá podepsanou nabídku, nevylučujeme ho, ale při předložení dokladů před podpisem smlouvy o dílo chceme po dodavateli i elektronické originály těchto prohlášení (které byly v nabídce předloženy bez podpisu). Tak nám to nyní umožňuje zákon. Je tento postup správný? Máme právo na to požadovat po dodavateli přeložení nabídky s elektronickým podpisem? Někteří naši dodavatelé se tomuto diví.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem provedený úkon v průběhu zadávacího řízení byl opatřen tzv. elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž ani dodavatel není ze ZZVZ povinen svou nabídku podávanou do zadávacího řízení opatřovat elektronickým podpisem.
  Zadavatel avšak může jako jednu ze zadávacích podmínek stanovit požadavek na opatření nabídky dodavatele elektronickým podpisem. Takový postup zadavatele není ZZVZ vyloučen.
  V případě, že se zadavatel rozhodne stanovit jako jednu ze zadávacích podmínek i požadavek na podepsání nabídky dodavatele elektronickým podpisem, je nezbytné zvážit, zda je tento požadavek pro podání nabídky skutečně nezbytně nutný, jelikož je nutné mít na paměti, že podle § 36 odst. 1 ZZVZ zadavatel nesmí nastavit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Je tedy otázkou, zda je požadavek zadavatele na opatření nabídky elektronickým podpisem skutečně pro zadání veřejné zakázky natolik zásadní na to, aby byl zadavatelem vyžadován.
  Pokud je již nicméně ze strany zadavatele v zadávacích podmínkách požadováno, aby nabídka dodavatele byla opatřena elektronickým podpisem, musí nabídka dodavatele při svém podání daný požadavek splňovat. V opačném případě by se jednalo o nesplnění zadávací podmínky a dodavatel by musel být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen.
  Co se dále týká korektnosti a pravdivosti informací uvedených dodavatelem v nabídce, pak rozhodně nejsme toho názoru, že opatření nabídky dodavatele jeho elektronickým podpisem zadavateli zajistí, že informace uváděné dodavatelem v nabídce jsou bezvýhradně pravdivé a relevantní.
  Závěrem uvádíme, že rovněž nelze směšovat platnost elektronického podpisu a platnost, respektive obsah samotného dokumentu, který je elektronickým podpisem opatřen v jedno. Jedná se o dvě odlišné věci. Dokument podepsaný platným elektronickým podpisem pouze (i) identifikuje osobu, která daný dokument podepsala, a dále pak (ii) deklaruje, že k podepsání dokumentu skutečně došlo právě onou konkrétní osobou, která měla jako osoba oprávněná daný dokument podepsat, čímž to dokument získá váhu originálu v elektronické podobě obdobně jako je tomu tehdy, pokud je dokument podepisován v podobě listinné.

  Konverze dokumentů v rámci elektronické nabídky na VZ

  23.08.2017 Dobrý den, ráda bych se na Vás obrátila s dotazem k ZZVZ (dále jen "zákon") , který nás trápí jako dodavatele a komplikuje nám časově/finančně předkládání nabídek na veřejné zakázky podávané v písemné formě elektronicky prostřednictvím elektronických nástrojů. Mám na Vás kontakt ze školení, případně prosím o postoupené mého dotazu. Zadavatelé si v zadávacích podmínkách občas kladou požadavky na autorizovanou konverzi všech dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb. předložených již v rámci elektronické nabídky, tak aby byla nabídka podána v originálech. Nepostačuje podat nabídku se scany dokumentů (podepsaných osobou odpovědnou jednat za dodavatele / nebo podepsané elektronicky) osobou zplnomocněnou podávat elektronické nabídky disponující zaručených kvalifikovaným certifikátem resp. elektronickým podpisem, ale nemůže podepisovat samotné dokumenty v rámci nabídky zejména návrh smlouvy. Ráda bych se proto zeptala, zda je tento požadavek v souladu se zákonem a zadavatel postupuje správně. Nenašla jsem k tomuto tématu rozhodovací praxi. Zákon klade požadavek na předložení kopií dokumentů v rámci nabídky, ale napadlo mě, zda tím nejsou myšleny dokumenty vztahující se pouze ke kvalifikaci, kde požadavek na předložení originálů dokumentů/ jejich konverze je spojen pouze v souvislosti s aplikací § 46 ZZVZ a § 122 ZZVZ zejména pro vybraného dodavatele. Ale připadá mi nelogické, že by dodavatel v rámci nabídky musel autorizovaně konvertovat pouze ty dokumenty, které se netýkají kvalifikace nebo všechny dokumenty v rámci nabídky viz výše. Elektronizace veřejných zakázek by měla přinést časovou úsporu a zákonodárce asi neměl v úmyslu v souvislosti s elektronizací veřejných zakázek nutit dodavatele stát dlouhé fronty na poště a platit za konverze dokumentů již v rámci nabídky (povinnosti pro vybraného dodavatele nejsou předmětem mého dotazu).

  K Vámi zaslanému dotazu, který se z velké části týká předkládání dokladů v rámci dodavatelem podané nabídky v zadávacím řízení veřejné zakázky, Vám sdělujeme následující.
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZZVZ“ nebo „zákon“) zadavateli neukládá povinnost vyžadovat, aby jakýkoliv dodavatelem předložený doklad v průběhu zadávacího řízení byl tzv. konvertovaným dokumentem ve smyslu § 22 a dalších souvisejících ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení ZZVZ zadavateli neumožňuje požadovat originály dokumentů o kvalifikaci již v nabídce a takovýto postup je v rozporu z § 45 ZZVZ.
  V ZZVZ se předkládání dokladů věnuje ustanovení § 45 odst. 1 ZZVZ uvádí, že: „Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu, předkládá dodavatel kopie dokladu, nestanoví-li tento zákon jinak. Zadavatel může postupem podle § 46 odst. 1 požadovat předložení originálu nebo ověřené kopie dokladu.“ Z  uvedeného vyplývá, že doklady prokazující splnění podmínek účasti, jsou účastníky zadávacího řízení předkládány v kopiích, nestanoví-li ZZVZ jinak.
  Zároveň ZZVZ stanoví v případě povinnosti vybraného dodavatele předložit zadavateli na jeho výzvu originál nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ. Zadavatel rovněž může v průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení předložil doklad o splnění podmínek účasti v originále nebo ověřené kopii. V takovém případě pak zadavatel postupuje v souladu s ustanovením § 46 ZZVZ.
  Je-li to potřebné k zajištění řádného průběhu zadávacího řízení, zejména tam, kde by vznikla pochybnost o autenticitě předložených kopií dokladů nebo jejich obsahu, umožňuje ZZVZ zadavateli, aby si mohl vyžádat originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění podmínek účasti stanovených zadavatelem v rámci zadávací dokumentace viz ustanovení §46 ZZVZ. Nebude-li účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele reagovat, může jej zadavatel z účasti v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ vyloučit.

• ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení (§ 1- § 32)

  17. 12. 2019
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Sčítání předmětu plnění (§ 15, § 16 a § 18)

  23.05.2024 Dobrý den, je třeba sčítat předmět plnění při zakázce na tištěné knihy (CPV kód: 22110000-4 - Tištěné knihy) a zakázky na elektronické knihy (CPV kód: Databázové služby 72320000-4)? Nejedná se o otázku výjimky dle § 30 ZZVZ, kterou nechávám stranou. Děkuji.

  Rozhodující vliv na předmět plnění má výsledná činnost, poptává-li zadavatel plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované za konkrétním účelem – může se jednat o totožnou charakteristiku zajišťované práce dle kódů Common Procurement Vocabulary [CPV kód: 22110000 – Tištěné knihy, brožury a letáky], že odlišná bude až výsledná forma zobrazení textu – tzn. tiskařské služby ve VZ rozdělené na části. Naproti tomu povinnost sčítat předmět plnění v případě zakázky na zajištění zpracování textů, jejich editace, finální korektury atd., nemusí nutně znamenat stejný CPV kód jako databázové služby – elektronické knihy, ale směřuje-li k zajištění konkrétního výsledku veřejné zakázky, je CPV kód spíše orientační, než skutečnou nebo faktickou stránkou povahy předmětu plnění. Podstatným se jeví posouzení konkrétní potřeby zadavatele, ta převažující představuje volbu mezi kódy v otázce „hlavního“ předmětu plnění. Cílem zákonodárce v kontextu výše uvedeného je, že bude sečteno plnění VZ, u kterých je nutno předpokládanou hodnotu sčítat na základě pravidel stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§16-23 ZZVZ).

  Zpracovatel PD versus účastník VZ (§ 36, § 48)

  25.03.2024 Dobrý den, může být zpracovatel projektové dokumentace zároveň účastníkem VZ? Nedojde k porušení § 6 zákona? Předem děkuji za odpověď.

  K otázce narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, zda může být zpracovatel projektové dokumentace zároveň účastníkem zadávacího řízení, sdělujeme, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neuvádí žádný zákaz, který by stanovil, že se dodavatel, který se podílel na projektové dokumentaci, nemůže podílet na realizaci veřejné zakázky. To, že se účastník podílel na projektové dokumentaci k veřejné zakázce, však může způsobit nezpůsobilost účastníka z důvodu možného narušení hospodářské soutěže dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ. V takovém případě účastník musí na výzvu zadavatele prokázat, že jeho účastí na přípravě zadávacího řízení k narušení hospodářské soutěže nedošlo. V zájmu zachování zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 2 ZZVZ může zadavatel například stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci mohli dohnat informační náskok účastníka, který se podílel na zpracování projektové dokumentace. Zadavatel je také podle § 36 odst. 4 ZZVZ povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu v zadávací dokumentaci identifikovat. Lze shrnout, že stejný dodavatel, který zpracovával projektovou dokumentaci, může zároveň provést i vlastní realizaci veřejné zakázky. Účastník, který se podílel na přípravě zadávacího řízení, však musí prokázat, že jeho účastí nedojde k narušení hospodářské soutěže, čímž by se účastník dle § 48 odst. 5 písm. c) ZZVZ stal nezpůsobilým. Pro větší zajištění zásady rovného zacházení může zadavatel stanovit delší lhůtu pro podání nabídek, aby ostatní účastníci měli čas seznámit se s předmětem veřejné zakázky stejně dobře jako účastník, který se jako dodavatel podílel na projektové dokumentaci. Zadavatel je rovněž povinen v zadávací dokumentaci označit části, které vypracovala jiná osoba než zadavatel a tuto osobu identifikovat.

  Výklad pojmu k "dotovanému" zadavateli dle ZZVZ (§ 4 odst. 2)

  23.02.2024 Prosím o výklad, jak určit naplnění zákonné podmínky, že k úhradě zakázky bude použito více než 50 % peněžních prostředků rozpočtu veřejného zadavatele nebo EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek), tedy zda prostředky, z kterých se oněch 50 % počítá, jsou stanoveny: a) na základě aktuální cenové nabídky k aktuálnímu datu, za kterou by se zakázka realizovala = tedy na základě aktuálních podaných oceněných nabídek, tedy aktuální předpokládané hodnoty b) na základě rozpočtu přiloženého k žádosti o dotaci v případě, že je akce spolufinancována z dotace, tedy z veřejných prostředků/prostředků EU = dle rozpočtu v žádosti Hypoteticky tak může nastat situace, že by byla nabídková cena finálních podaných cenových nabídek nižší a dotace by pak stoupla nad 50 % – muselo by poté dojít k soutěžení zakázky dle nabídkových cen? Nebo zůstává relevantní určení přepokládané hodnoty z doby před zahájením výběru dodavatele?

  Je nutné vycházet z pravidel zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, která stanoví pro dotované zadavatele limit peněžních prostředků (50%) a způsob jejich použití – jedná se o “prostředky použité k úhradě”. V případě zakázky s použitím více než 50 % peněžních prostředků rozpočtu veřejného zadavatele nebo EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) k úhradě, se tak příjemce dotace musí podřídit pravidlům zadávání veřejných zakázek, protože se z definice se stal zadavatelem, tedy musí postupovat podle zákona. Rozhodnou je tedy výše/podíl peněžních prostředků všech veřejných rozpočtů (i když se prostředky stanoví nejprve orientačně podle konkrétních okolností, včetně zohlednění podmínek dotace) které zadavatel použije k úhradě. Pokud je dotace pevně stanovena konkrétní částkou, bez ohledu na výši vysoutěžené ceny (a tedy se podíl dotace může měnit), lze doporučit s ohledem na princip opatrnosti, postupovat podle zákona vždy, kdy příjemci dotace hrozí (na základě stanovení předpokládané hodnoty, průzkumu trhu, atp.), že by při úhradě zakázky byla překročena hranice 50%. Pokud je dotace vymezena procentem, je vysoutěžená cena bezpředmětná, podíl je v každém případě již dán dopředu.

  Uzavřená výzva (§ 27 , § 31)

  16.02.2024 Dobrý den, při uzavřené výzvě byla zadávací dokumentace dostupná na webu zadavatele. Přihlásil se neoslovený subjekt s nejlepší nabídkou. Postupuje se při hodnocení nabídek jako při uzavřené nebo otevřené výzvě? Děkuji za odpověď.

  Nelze jasně určit o jaká pravidla pro užší nebo otevřenou výzvu jde, podle jakých pravidel zadavatel postupoval. Předpokládáme, že jde o zakázku malého rozsahu – VZMR dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože nezmiňujete, že by zakázka byla zadávána v zadávacím řízení.
  Obecně při hodnocení nabídek v případě VZMR je jedno, zda jde o užší nebo otevřenou výzvu, vychází se z pravidel, uvedených ve výzvě/zadávací dokumentaci při respektování pravidel uvedených ve vnitřní směrnici. Bude tedy konkrétně záležet na zadávacích podmínkách, co měl zadavatel napsáno v zadávací dokumentaci a na jeho přístupu.
  Bezpochyby pokud zadavatel měl uzavřenou výzvu uveřejněnou na webu zadavatele, tak se může jednat o administrativní chybu bez dopadu na výsledek a způsob zadání a nebo se může jednat o úmysl zadavatele – přestože se pohyboval (s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky) v pravidlech pro uzavřenou výzvu, nad rámec povinností uveřejnil. Tedy je na zadavateli, zda pravidla pro otevřenou výzvu bude dodržovat, či nikoliv (mohou být přísnější než pravidla pro užší výzvu). Pokud jde pouze o skutečnost, že pro zakázku s předpokládanou hodnotou odpovídající užší výzvě (tedy méně přísná pravidla) uveřejnil, tak zadavatel vykonává něco navíc. Zatímco u zakázky pro otevřenou výzvu zadavatel musí pravidla odpovídající předpokládané hodnotě dodržet, tak v případě, že zadavatel uzavřenou výzvu uveřejní např. z důvodu, že očekává více nabídek, tak by to neměl být problém – s ohledem na výši zakázky pouze přidává vyšší stupeň transparentnosti a s ohledem na zásadu přiměřenosti lze akceptovat jak pravidla pro hodnocení v případě užší výzvy, tak otevřené výzvy.

  Nákup letenek - jako VZ proměnlivé povahy (§ 19)

  23.10.2023 Dobrý den, prosím o zaslání odpovědi k předmětu plnění a to letenkám, zda se nepovažují za VZ pravidelné povahy dle § 19 odst. 3, a to s ohledem na jejich proměnlivou jednotkovou cenu. Zadavatel v tomto případě kupuje dle svých aktuálních potřeb zahraniční cesty v souvislosti s jeho potřebami. Předem velice děkuji.

  V posuzovaném případě záleží na  předpokládané hodnotě letenek, které pořizujete v průběhu 12 měsíců nebo v účetním období. Pokud předpokládaná hodnota určená podle § 19 odst. 1 nebo 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) nedosahuje limitu podle § 25 ZZVZ, tedy jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu nebo o podlimitní veřejnou zakázku, jste oprávněni postupovat podle § 19 odst. 3 ZZVZ. V takovém případě by bylo možné letenky pořizovat nahodile dle svých aktuálních potřeb. Pokud ovšem objem letenek, respektive jejich předpokládaná hodnota, přesáhne limit podle § 25 ZZVZ, tedy bude se jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, není zadavatel v takovém případě oprávněn využít postup podle § 19 odst. 3 ZZVZ a musí zadat nákup letenek v některém ze zadávacích řízení podle ZZVZ.

  VZ na založení termínovaného vkladu (§ 19 - 21, § 29)

  25.08.2023 Dobrý den, naše obec jakožto veřejný zadavatel by ráda převedla část finančních prostředků do termínovaného vkladu. Z naší strany došlo k oslovení 3 bank pro dodání nabídky na zřízení termínovaného vkladu na určitou částku a určitou dobu. Nabídky včetně podmínek projednalo zastupitelstvo. Následně však byl vznesen dotaz, zda nemusíme vybrat banku přes zadávací řízení na služby. Domníváme se, že se jedná o obecnou výjimku dle § 29 - (1) Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, l) jde-li o finanční služby v souvislosti s vydáním, nákupem, prodejem nebo jiným převodem cenných papírů, včetně zaknihovaných cenných papírů, nebo jiných investičních nástrojů) Je to tak správně a není nutné zadávat VZ? A nebo platí pravidlo, že se jedná o VZMR a můžeme postupovat s výběrem služby dle vlastních pravidel? Děkuji

  Předmět veřejné zakázky je popsán jako převedení finančních prostředků do termínovaného vkladu veřejným zadavatelem.

  Investiční nástroje, jak jsou v § 3 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, vymezeny, jsou následující:

  a) investiční cenné papíry,

  b) cenné papíry kolektivního investování,

  c) nástroje peněžního trhu,

  d) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, povolenkám na emise skleníkových plynů, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání věci, k níž se jejich hodnota vztahuje,

  e) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

  f) finanční rozdílové smlouvy,

  g) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

  h) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, a se kterými se obchoduje na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému popřípadě v organizovaném obchodním systému, s výjimkou velkoobchodních energetických produktů podle čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií obchodovaných v organizovaném obchodním systému, z nichž vyplývá povinnost dodání této komodity,

  i) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke komoditám a z nichž vyplývá právo na dodání této komodity, které nejsou uvedené v písmenu h), nejsou určené pro obchodní účely a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů,

  j) opce, futures, swapy, forwardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke klimatickým ukazatelům, přepravním tarifům nebo míře inflace a dalším ekonomickým ukazatelům uveřejněným na úseku oficiální statistiky, a z nichž vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích, nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,

  k) nástroje, jejichž hodnota se vztahuje k věcem, právům, dluhům, indexům nebo kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, které nejsou uvedené v písmenech a) až j) a mají znaky jiných derivátových investičních nástrojů; zejména jde o ty, které jsou obchodovány na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, nebo v organizovaném obchodním systému, a

  l) povolenky na emise skleníkových plynů.

  Neshledali jsme zde souvislost s cennými papíry, nebo jinými investičními nástroji podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, na který je v § 29 odst. 1 písm. l) bodě 1 odkazováno. Máme tudíž za to, že zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení není pod toto ustanovení podřaditelné.

  Zařazení mezi veřejné zakázky malého rozsahu se bude odvíjet od výše předpokládané hodnoty. Dotazem však není uvedeno, jaká je předpokládaná hodnota veřejné zakázky.

  Uvádíme odkaz na Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj – MMR a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) k problematice možnosti uzavření smlouvy na bankovní služby:

  http://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/01/Spole%C4%8Dn%C3%A9-stanovisko-MMR_%C3%9AOHS_bankovn%C3%AD-slu%C5%BEby.docx

  Ve stanovisku je k této problematice uvedeno:

  Veřejnou zakázkou malého rozsahu je podle § 27 písm. a) ZZVZ veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

  Předpokládaná hodnota bankovních služeb dlouhodobějšího charakteru se stanoví podle § 21 ZZVZ. U veřejných zakázek na služby, u kterých se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty:

  a) za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší,

  b) za 48 měsíců u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 48 měsíců.

  U bankovních a finančních služeb musí zadavatel do předpokládané hodnoty zahrnout poplatky, provize, úroky a jiné související platby (§ 21 odst. 2 písm. b) ZZVZ).

  Pokud platby za bankovní služby za 4 roky nedosahují 2 000 000 Kč, nemusí být předmětné služby zadány v zadávacím řízení. Tato situace nastává často u vedení běžných účtů.

  Bankovní služby mívají charakter trvajících služeb ve smyslu § 19 ZZVZ. Podle § 19 odst. 1 ZZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako

  a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

  b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

  Do předpokládané hodnoty trvajících služeb se zahrnuje vždy alespoň 12 měsíců, případně delší účetní období, a to i kdyby měla být smlouva na veřejnou zakázku uzavřena na kratší dobu.

  Pokud zadavatel za bankovní služby za rok zaplatí více než 2 000 000 Kč, nebude se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, i kdyby uzavíraná smlouva samotná měla pokrývat kratší dobu a dosáhnout nižší částky.

  Zrušení části VZ (§ 18 odst. 3, § 27)

  04.07.2023 Dobrý den, u nadlimitního otevřeného řízení rozděleného na části nám na jednu část nepřišla žádná nabídka. Předpokládaná hodnota této části je ve výši do 500 000 Kč bez DPH. Zakázku budeme vypisovat znovu, musíme použít opět otevřené nadlimitní řízení? Děkuji.

  Povinnost sčítat předpokládané hodnoty jednotlivých částí veřejné zakázky je stanovena dle § 18 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ, přičemž za dodržování pravidel podle tohoto zákona při stanovení předpokládané hodnoty je odpovědný právě zadavatel, který sestavuje plány veřejných zakázek v návaznosti na hospodaření ve své organizaci na rozpočtové období. Volba zadání v mírnějším režimu neznamená obcházet pravidla funkčního celku, tvořeného souvisejícím plněním, nebo že související plnění nemusí být zadáváno v časové souvislosti. Lze tak subsumovat, že pokud zadávací řízení pro nadlimitní část veřejné zakázky již bylo alespoň zahájeno, jsou i zákonné podmínky na zvolený postup ve výjimce splněny. Obecně tedy každá část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky tzn. “v součtovém režimu veřejné zakázky”, ale samozřejmě lze využít i pravidlo podle § 18 odst. 3 ZZVZ. Oprávněnost použití této výjimky ze součtového pravidla ZZVZ posoudí výše uvedeným postupem zadavatel a pokud hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty, může být část veřejné zakázky zadána např. jako veřejná zakázka malého rozsahu v souladu s ustanovením § 18 odst. 3 ZZVZ.

  Limity určující povinnost zveřejnění veřejné zakázky (§ 18 odst. 3 a § 25)

  14.06.2023 Dobrý den, můžete mi prosím poradit, nebo odkázat na nějaké informace, od jaké ceny ať už služeb, nebo stavebních prací je povinnost zveřejňování zakázek? Jedná se mi hlavně o poptávková řízení a zakázky s nízkou hodnotou - a to u státních zadavatelů. Např.: Obec/ město bude hledat projektanta či zhotovitele stavebních prací - od jaké ceny a kde musí toto zveřejnit a kde (stačí úřední deska, profil zadavatele?), popřípadě za jakých okolností může zadat zakázku přímo?

  Povinnost zveřejňovat veřejné zakázky na profilu zadavatele je stanovena zákonem o zadávání veřejných zakázek, zákon č. 134/2016 Sb. (dále jen „ZZVZ“). Pro zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí především limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek, které jsou uvedeny v následující nařízení vlády zapracovávajícím příslušné předpisy – úplné znění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění nařízení vlády č. 471/2017 Sb., nařízení vlády č. 335/2019 Sb., nařízení vlády č. 475/2021 Sb. a nařízení vlády č. 435/2023 Sb. – bylo aktualizováno a je dostupné zde.

  Je ovšem třeba podotknout, že obce či města se při zadávání veřejných zakázek menšího rozsahu, než jaké jsou uvedeny v tabulce, často řídí svými vlastními pravidly či směrnicemi pro zadávání zakázek malého rozsahu. Pro účely zveřejňování zakázek na profilu zadavatele platí i nadále limitní hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (limity vymezující tyto VZMR na dodávky a služby 2 mil. Kč a stavební práce 6 mil. Kč), které zůstávají nadále beze změny.

  Výši příslušného finančního limitu určující nadlimitní veřejné zakázky doplňuje následující tabulka:

  1 955 000	vyčlenění části veřejné zakázky v případě dodávek nebo služeb
  24 440 000	vyčlenění části veřejné zakázky v případě stavebních prací
  3 494 000	dodávky a služby u veřejného zadavatele na státní úrovni
  5 401 000	dodávky a služby u veřejného zadavatele na nižší úrovni
  10 826 000	dodávky a služby v případě sektoru a obrany nebo bezpečnosti
  18 330 000	zvláštní služby u klasických veřejných zakázek
  24 440 000	zvláštní služby u sektoru, vyčlenění části u stavebních prací
  135 348 000	stavební práce, koncese

   

  Uveřejňování smlouvy s rámcovým charakterem nepřekračující limity - VZMR (§ 27, 32 a § 219)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 2 ZZVZ. Týká se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ také smluv s rámcovým charakterem, u nichž finanční rámec nepřekročí limity VZMR? Děkuji za odpověď.

  Zda se povinnost dle § 219 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), týká i smluv s rámcovým charakterem (obdobné rámcovým dohodám podle ZZVZ), jejichž předpokládaná hodnota nicméně nepřekročí limity na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující.

  Pokud smlouva s rámcovým prvkem byla uzavřena mimo zadávací řízení a celková předpokládaná hodnota u takto uzavíraných smluv nepřekročí limity na veřejnou zakázku malého rozsahu, nemůže se jednat o rámcovou dohodu dle § 131 ZZVZ, ale jedná se o smlouvu pouze obdobnou rámcové dohodě, ve smyslu ZZVZ. Povinnost dle ustanovení § 219 odst. 2 ZZVZ se vztahuje pouze na rámcovou dohodu, uzavřenou postupem dle ZZVZ. 

  Nicméně v případě, že by veřejná zakázka zadaná na základě takové smlouvy přesáhla hodnotu 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty), je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ každou jednotlivou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Na smlouvu, na jejímž základě jsou až následně jednotlivé zakázky zadávány, se však ve Vámi popsaném případě povinnost uveřejnění smlouvy na profilu nevztahuje.

  Lze shrnout, že na smlouvu s rámcovým charakterem, jejíž předpokládaná hodnota nepřekročí limity veřejné zakázky malého rozsahu (tedy je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky než finanční limity dle § 27 ZZVZ), se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ nevztahuje, jelikož nejde o rámcovou dohodu a zadavatel smlouvu tedy není povinen v souladu s tímto ustanovením dle ZZVZ uveřejnit. Je nicméně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud je na základě takové smlouvy s rámcovým prvkem zadána a jejíž cena přesáhne 500 000 Kč.

   

   

  Stanovisko k postupu zadavatele při nákupu potravin (§ 19)

  06.04.2023 Jak sčítat předpokládané hodnoty při nákupu potravin (např. pro zaměstnaneckou jídelnu) pro účely uplatnění výjimky dle novelizovaného § 19 odst. 3 ZZVZ? Je třeba sčítat hodnotu všech potravin dohromady, či na jaké úrovni CPV kódů hodnoty sčítat? Bude uveřejněno výkladové stanovisko MMR? Děkuji.

  Prostřednictvím internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj bylo uveřejněno stanovisko [https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/] k otázce řešení nákupů potraviny u veřejných zadavatelů (školských zařízení, nemocnic atp.), že pokud jsou pravidelně pořizovanými dodávkami, stanoví se předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

  Jako postup určení “stejného druhu dodávek” při pravidelném pořizování potravin nebo pro účely stanovení předpokládané hodnoty, se jeví vyhovující a dostatečné sčítat (až) dodávky, které spadají do každé jednotlivé skupiny pod tříciferným kódem. Pokud charakter skupiny potravin lze považovat za dostatečně odlišný, např. rozdíl mezi masnými výrobky (skupina 151) a mléčnými výrobky (skupina 155), nic nebrání zadavateli, aby zakázku při zadávání rozdělil na části zákonem předvídaným způsobem.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky (§ 16)

  17.03.2023 Dobrý den, může se zadavatel v rámci Výzvy k podání nabídky v rámci ZMR v otevřeném řízení u stavební zakázky rozhodnout, že nebude uvádět výši předpokládané hodnoty? Jinak ale musí postupovat dle par. 16, tedy alespoň interně stanovit před zahájením zadávacího řízení předpokládanou hodnotu alespoň interně? Děkuji za odpověď.

  Zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky v souladu s tímto zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky tak slouží hlavně ke stanovení režimu, ve kterém bude veřejná zakázka zadána. V případě veřejné zakázky malého rozsahu, zadávané v otevřeném řízení, nevyplývá ze ZZVZ povinnost zadavatele uveřejnit předpokládanou hodnotu (stále však trvá povinnost předpokládanou hodnotu podle § 16 ZZVZ stanovit).

  Lze shrnout, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16 ZZVZ. Není však povinen mimo specifické případy předpokládanou hodnotu uveřejnit nebo její výši sdělit účastníkům zadávacího řízení.

  Např. zadavatel je povinen uvést předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění v zadávací dokumentaci dle § 16 odst. 3 ZZVZ, pokud si v zadávací dokumentaci vyhradí možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění, k poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací vybraným dodavatelem podle § 100 odst. 3 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota VZMR a období 12ti měsíců (§ 19)

  17.03.2023 Dobrý den, ráda bych se dotázala na období 12ti měsíců, které uvádí ZZVZ v souvislosti s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Z dikce zákona a související judikatury lze dovodit, že se jedná o účetní období roku – tedy 1. 1. -31. 12. každého roku. Tato domněnka má samozřejmě i logiku, a tudíž i oporu, ve vztahu k pořizovaným plánům nákupu na daný rok. Setkala jsem se s výkladem, že se jedná o 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců – např. březen 2022 – březen 2023. Domnívám se, že se jedná o chybný výklad? Děkuji za odpověď.

  Pravidlo uvedené § 19 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), jak se dotazujete „na období 12ti měsíců“, které se použije při stanovení předpokládané hodnoty na zakázky pravidelné povahy, je určeno pro cenu uhrazenou zadavatelem podle písm. a) nebo jak uvádíte dotazem dle písm. b), ve vztahu k pořizovaným plánům nákupu na daný rok, a to za účelem odhadu budoucího plnění. Účelem je stanovit předpokládanou hodnotu co nejpřesněji, primárně za předchozích 12 měsíců u veřejných zakázek pravidelné povahy podle písmene a), pokud účetní rok není delší ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kdy je rozhodné období (účetní rok) delší než 12 měsíců, pokud např. dle komentovaného znění zákona zadavatel přecházel z kalendářního účetního roku na hospodářský rok. Jako gestor ZZVZ však nemáme možnost interpretovat jiné právní předpisy ve smyslu samostatného zákona o účetnictví.

  Zpravidla však smlouvy na veřejné zakázky nejsou uzavírány na účetní období roku – od 1. 1., do 31. 12. každého roku. Podobně je stanoveno najisto, že pokud smlouva není uzavřena na dobu určitou, stanoví se předpokládaná hodnota za 48 měsíců, nikoliv za 4 po sobě jdoucí účetní období. Nelze proto dle pravidel podle § 19 ZZVZ označit za chybu, pokud zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu na základě 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a tedy jak uvádíte: březen 2022 – březen 2023. V případě postupu ve výjimce dle § 31 ZZVZ stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nejpozději před jejím zadáním.

  Definice provozně organizační jednotky (§ 17)

  03.03.2023 Existuje nějaká definice samostatné provozní jednotky? Jsme příspěvková organizace zřízená magistrátem města, jednou naší částí je i kino, které je v jiné části města než sídlo organizace. V budově kina kromě provozu samotného kina pronajímáme i kanceláře cizím subjektům. Účetně je kino vedeno jako středisko organizace. Jeho provoz je krytý z účelového příspěvku zřizovatele a z vlastních výnosů - ze vstupného a právě z pronájmů za kanceláře. Je možné na toto kino pohlížet jako na samostatnou provozní jednotku? Děkuji za odpověď.

  Provozní jednotka s funkční samostatností pro oblast zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategoriích je zmíněna v § 17 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), není zde však přímo definována. Podrobněji je samostatná provozní jednotka popsána v bodu 20 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES: „Za opodstatněný by například bylo možné považovat odhad hodnot veřejných zakázek na úrovni samostatné provozní jednotky veřejného zadavatele, jako jsou například školy nebo mateřské školy, za předpokladu, že má dotčená jednotka nezávislou odpovědnost za zadávání svých zakázek. Tento předpoklad lze považovat za splněný v případě, že samostatná provozní jednotka nezávisle vede zadávací řízení a činí rozhodnutí o nákupu, disponuje pro dotčené veřejné zakázky samostatnou rozpočtovou položkou, nezávisle uzavře danou smlouvu a financuje ji z rozpočtu, kterým disponuje. Rozdělení není opodstatněno tam, kde veřejný zadavatel veřejnou zakázku pouze organizuje decentralizovaným způsobem.“

  Samostatnost hospodaření provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, ale i vnitřními předpisy či organizačními pokyny zadavatele. Není zásadní forma, ale to, zda skutečně došlo k převedení samostatného rozhodování na tuto jednotku. Taková jednotka by měla nezávisle rozhodovat o některých otázkách naplnění svých provozních potřeb a relativně samostatně hospodařit s finančními prostředky. Měla by být schopna samostatně bez zásahu zadavatele rozhodovat o některých záležitostech ohledně zadávání veřejných zakázek, provádět zadávací řízení, činit rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírat smlouvy. V každém případě by takové postavení provozní jednotky mělo být dlouhodobé povahy, jelikož § 17 odst. 2 ZZVZ by neměl být použit k  účelovému obcházení zákona (nemělo by tak být možné zohlednit např. jednorázové pověření k zadání zakázky.)

  Nemusí se jednat o samostatnou právnickou osobu ani o samostatnou rozpočtovou kapitolu ve smyslu rozpočtových pravidel. Příklady provozních jednotek podle § 17 odst. 2 ZZVZ jsou například městské části statutárních měst, fakulty vysokých škol, odštěpné závody nebo pobočky obchodních společností. V případě, který uvádíte záleží hlavně na tom, zda kino relativně samostatně hospodaří a rozhoduje o některých otázkách zadávání veřejných zakázek. Pokud zadávání probíhá zcela na úrovni příspěvkové organizace, o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek se nejedná.

  Lze shrnout, že to, zda se jedná o provozní jednotku s funkční samostatností při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejich kategorií podle § 17 odst. 2 ZZVZ, závisí na tom, zda provozní jednotka dostatečně samostatně rozhoduje o svých provozních potřebách, zda může relativně samostatně hospodařit a zda má možnost nezávisle rozhodovat o otázkách souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Samostatnost provozní jednotky může být stanovena obecně závaznými právními předpisy, minimálně by však měla být založena interními předpisy zadavatele, důležitý je tak faktický stav.

  S ohledem na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – ÚOHS-R0204/2020/VZ lze uvedené interpretovat způsobem, že se tedy jinými slovy bude jednat o požadavek na přítomnost určité samostatné administrativní struktury (nikoliv nutně právní osobnosti), která bude mít zadání veřejné zakázky na starost a bude za ni odpovídat, přičemž je rovněž nutná existence určité finanční samostatnosti, která může a nemusí znamenat samostatnou rozpočtovou kapitolu.

  Archivace veřejných zakázek malého rozsahu (§ 31; § 216)

  21.02.2023 Dle § 216 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen archivovat zakázky po dobu 10 let. Platí tato povinnost i na veřejné zakázky malého rozsahu? Děkuji.

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (ZŘ) – tedy takové pravidlo se nevztahuje na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Zadavatel tak použije běžná pravidla pro archivaci dokumentace nebo i další pravidla a povinnosti ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla stanoví např. poskytovatel dotace, např. v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace.

  Druh veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky (§ 14)

  20.02.2023 Vážení, chystáme se realizovat veřejnou zakázku na Výměnu požárních dveří a Výměnu vitráží. Nevíme však, zda se jedná o veřejnou zakázku na dodávky či veřejnou zakázku na stavební práce. Můžete nám poradit? Děkuji.

  Podle § 14 odst. 3, písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je: „poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“)“. V oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému v třídě 45.42 – Truhlářské a zámečnické kompletační práce je uvedeno i „Osazování dveří a oken a souvisejících komponentů“. V případě výměny požárních dveří a výměny vitráží se tedy jedná o zakázku na stavební práce, jakožto výsledku stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. O zakázku na dodávky by šlo v případě, že by dodavatel např. pouze dodal potřebné komponenty, které by zadavatel následně instaloval sám. Lze tedy shrnout, že podle § 14 odst. 3, písm. a) ZZVZ se v případě výměny požárních dveří a výměny vitráží jedná o zakázku na stavební práce, za předpokladu, že předmětem zakázky není pouze dodání potřebných komponentů bez jejich následné instalace dodavatelem.

  Předpokládaná hodnota VZMR s inflační doložkou (§ 16 odst. 5)

  15.02.2023 Dobrý den, prosím o stanovisko, zda je možné uzavřít na základě VZMR smlouvu na dobu neurčitou a nabídkovou cenou 1.966.500,- Kč bez DPH, která obsahuje inflační doložku ve znění: "Zhotovitel je oprávněn na začátku kalendářního roku, nejpozději do konce března, tuto cenu upravit o výši míry inflace oficiálně oznámenou za předchozí kalendářní rok Českým statistickým úřadem a o této změně informovat objednatele." Může zadavatel takovou smlouvu uzavřít nebo je povinen s ohledem na ust. § 16 odst. 5) ZZVZ a s ohledem na skutečnost, že je téměř jisté, že i při inflaci ve výši 2 %, na kterou standardně "cílí" ČNB dojde k navýšení smluvní ceny nad 2.000.000,- Kč bez DPH, tuto zakázku zadat jako podlimitní v zadávacím řízení. Děkuji za odpověď.

  Na dotaz, zda je možné zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“), která v důsledku použití inflační doložky překročí hranici VZMR stanovenou v § 27 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), připojujeme následující odpověď:

  Inflační doložka je vyhrazenou změnou závazku podle § 100 odst. 1 ZZVZ, podle § 16 odst. 3 se aplikuje uvedené pravidlo i v případě VZMR, že “předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100″ musí být zahrnuta do “celkové” předpokládané hodnoty.

  Předpokládaná hodnota navýšení ceny v důsledku použití inflační doložky tedy musí být zahrnuta do celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky a v tomto dotaze přesáhne předpokládaná hodnota hranici VZMR podle § 27 ZZVZ. Z toho vyplývá, že veřejnou zakázku bude nutné zadat v zadávacím řízení (§ 3), nikoliv ve výjimce.

  Lze shrnout, že inflační doložka musí být vždy započítána do předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Pokud předpokládaná míra inflace navýší celkovou předpokládanou hodnotu natolik, že bude překročena hranice VZMR stanovená v § 27 ZZVZ, není možné zakázku zadat jako VZMR mimo zadávací řízení.

  Zadání veřejné zakázky na dobu neurčitou se znaky rámcové dohody (§ 2)

  12.02.2023 Dobrý den, dovoluji si touto cestou požádat o zodpovězení dotazu týkajícího se uzavření smlouvy na dobu neurčitou, která má však dle mého názoru znaky rámcové dohody. Jedná se o smlouvu na poskytnutí tiskových služeb s jedním dodavatelem. Tyto služby zadavatel objednává operativně dle potřeby (zpravidla několikrát do týdne, někdy např. 14 dní služby neobjedná vůbec), přičemž zadavatel není schopen dopředu stanovit přesné termíny dílčích objednávek. Zadavatel také není schopen předem stanovit přesné množství objednaných služeb, ve smlouvě budou uvedeny jednotkové ceny za jednotlivé položky, pro účely zadávacího řízení bude definován "model" rámcového množství položek za časové období (jeden měsíc). Ve smlouvě není ani definován postup pro uzavření dílčích objednávek (smluv) v pravém slova smyslu. Smlouva nepočítá s procesem vystavení objednávky objednatelem a potvrzení objednávky poskytovatelem v písemné (a vlastně ani v ústní) podobě. Smlouva počítá s tím, že plnění bude poskytováno dle potřeby na základě pokynů objednatele, přičemž za pokyn objednatele k tisku se považuje předání datového souboru s dokumenty k vytištění prostřednictvím softwarového systému. Je za výše uvedených podmínek možné uzavřít smlouvu na dobu neurčitou, protože se nejedná o rámcovou dohodu (chybí kontraktační proces v "pravém slova smyslu") nebo lze "pokyn objednatele k plnění" (předání datového souboru k vytištění, jehož převzetí poskytovatel nijak nepotvrzuje a rovnou plní) považovat za "dílčí objednávku" a v tom případě se jedná o rámcovou dohodu a zadavatel je povinen takovou smlouvu uzavřít dle ustanovení § 131 a násl. zákona č. 134/2016 Sb.? Předem děkuji za odpověď.

  • Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku

  V § 2 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190.

  Uzavření dotazem popsané smlouvy (tj. uzavřená s jedním dodavatelem na tiskové služby, které jsou operativně objednávány zadavatelem a hrazeny dle sjednaných jednotkových cen) splňuje zákonné vymezení zadání veřejné zakázky. V zákonném vymezení zadání veřejné zakázky nehraje roli rozložení plnění a plateb.

  • Zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení

  Podle § 2 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Tato povinnost se považuje za splněnou mimo jiné, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II ZZVZ. Zákonem není stanoveno, že by nějaké veřejné zakázky musely být zadány na základě rámcových dohod.

  Volba, zda zadání veřejné zakázky provést v zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody, je ponechána na zadavateli.

  • Doba trvání smlouvy na VZ není zákonem o zadávání veřejných zakázek omezena

  V § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ je možnost uzavřít smlouvu na dobu neurčitou předvídána: použijí se zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je v případě smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

  • Dodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na VZ

  Smlouva na veřejnou zakázku i rámcová dohoda musí být uzavřena písemně (§ 51 odst. 3 ZZVZ) resp. elektronicky (§ 211 odst. 3 ZZVZ).

  Dotazem nastíněný postup, spočívající v předání datového souboru s dokumenty k vytištění prostřednictvím softwarového systému bez potvrzení od dodavatele, by v případě zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody odpovídal úpravě § 1744 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve které je stanoveno, že s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas. Podle § 1745 občanského zákoníku je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 

  Vzhledem k zásadě transparentnosti (§ 6 ZZVZ) a povinnosti uveřejňovat smlouvy na veřejné zakázky (§ 219 ZZVZ) doporučujeme stanovit podmínky rámcové dohody vždy tak, aby zadání veřejné zakázky na jejím základě probíhalo písemně a elektronicky.

  Expertní skupina MMR k ZZVZ vydala stanovisko k situacím, kdy dojde k uzavření smlouvy jinak než elektronicky: [DŮSLEDKY NEDODRŽENÍ POVINNÉ ELEKTRONICKÉ FORMY PÍSEMNÉ KOMUNIKACE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU]. Závěry učiněné v tomto stanovisku, že nedodržení formy uzavření smlouvy nezpůsobuje neplatnost smlouvy, se jeví být použitelné i při zadávání veřejných zakázek na základě rámcových dohod a vzniku smlouvy faktickým plněním. Nicméně takovéto uzavření smlouvy faktickým plněním neodpovídá požadavku na písemné, resp. elektronické, uzavírání smluv na veřejné zakázky podle ZZVZ.

  • Rámcová dohoda podle § 131 ZZVZ

  Rámcovou dohodou se ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky.

  Nejvyšší soud v obecné poloze dovodil, že tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah a pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají (rozsudek sp. zn. 32 Cdo 24/2010 a rozsudek sen. zn. 29 ICdo 26/2012, uveřejněný pod číslem 25/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dodavatel tudíž není povinen na základě rámcové dohody poskytnout zadavateli plnění.

  Odpověď na dotaz

  Zákon o zadávání veřejných zakázek zadavateli neurčuje, zda zadání veřejné zakázky provést v jednom zadávacím řízení, nebo na základě rámcové dohody uzavřené v zadávacím řízení (§ 3). Smlouvu na dobu neurčitou, lze uzavřít v zadávacím řízení, pokud si zadavatel na místo zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení zvolí provedení zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody s pozdějším případným zadáním veřejné zakázky, bude moci rámcovou dohodu uzavřít jen na 4 roky a z této rámcové dohody nebude vyplývat povinnost dodavatele poskytnout plnění. Problematickým je i uzavření smlouvy tzv. faktickým plněním namísto písemně resp. elektronicky, jak to smysl a účel ZZVZ vyžaduje.

  Pořízení pohonných hmot (§ 19)

  29.12.2022 Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na pořizování pohonných hmot. V nemocnici máme svojí tankovací stanici, pro kterou nakupujeme motorovou naftu. Tankovací stanice je pouze pro potřeby nemocnice. Chtěla bych se Vás zeptat, jestli musíme dodávky nafty soutěžit, když se jedná o komoditu, jejíž jednotková cena je v průběhu účetní období proměnlivá a zadavatel pořizuje dodávky opakovaně dle svých aktuálních potřeb? Děkuji za poskytnutí informace.

  Nákup pohonných hmot je v obecné rovině považován za nákup pravidelné povahy, u kterého je třeba předpokládanou hodnotu stanovit v souladu s § 19 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Komentářová literatura mnohdy označuje nákup pohonných hmot jako nahodilý nákup a podřazuje stanovení přepokládané hodnoty těchto dodávek pod § 19 odst. 3 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se jedná o veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb. Možnost podřadit nákup pohonných hmot pod ustanovení § 19 odst. 3 ZZVZ ovšem není absolutní, jak také potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0269/2022/VZ ze dne 9. 8. 2022.

  V předmětné věci nakupovaly Technické služby města Chomutova, příspěvková organizace, pohonné hmoty do své čerpací stanice, odkud ji následně odčerpávala pouze její vozidla, a předpokládanou hodnotu těchto nákupů stanovovaly právě dle § 19 odst. 3 ZZVZ. Úřad k tomuto ovšem konstatoval následující: „Za takovou komoditu, jež bývá pořizována v režimu § 19 odst. 3 zákona, lze obecně považovat např. pohonné hmoty, kdy každé „načerpání“ pohonných hmot je považováno za samostatnou veřejnou zakázku. Úmyslem zákonodárce tak bylo přijmout takovou právní úpravu, která by neomezovala zadavatele při pořizování určitých specifických plnění (vzhledem k jejich zvláštní povaze a nahodilosti jejich pořizování). V šetřeném případě však nelze označit nákupy pohonných hmot (motorové nafty) obviněným za opakovaně pořizované podle svých aktuálních potřeb. Hlavní činností obviněného je totiž mj. údržba komunikací či správa veřejné zeleně, přičemž k provozování jeho základní činnosti je pořizování pohonných hmot logicky nezbytné. Za tímto účelem obviněný disponuje vlastní čerpací stanicí (do níž pohonné hmoty nakupuje), ze které jsou pohonné hmoty „tankovány“ za účelem provozování základní činnosti obviněného. Obviněný tak nepořizuje pohonné hmoty nahodile, např. pouze pro služební vozidla na „běžných“ (veřejných) čerpacích stanicích, ale systematicky za účelem plnění jeho hlavní činnosti, která by bez značného množství pohonných hmot nemohla být prakticky vykonávána. Lze tak shledat, že obviněný pořizuje pohonné hmoty v relativně pravidelných intervalech a o podobné hodnotě (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí), když spotřeba pohonných hmot je ovlivněna potřebou vykonávaných prací např. dle ročního období. Obviněný si však musí být vědom, že čerpací stanici, jejíž nádrž disponuje určitým objemem, bude muset pohonnými hmotami naplnit, aby mohl provozovat svou činnost, a musí být dle svých zkušeností schopen předpokládat svou spotřebu pohonných hmot v určitém časovém rozmezí. Dodávku pohonných hmot do čerpací stanice navrhovatele tak nelze považovat „za pořízení podle svých aktuálních potřeb“, neboť předmětné dodávky pohonných hmot nelze považovat za nahodilé, když nutnost disponovat zásobou pohonných hmot lze označit za esenciální nutnost k provozování činnosti obviněného.“

  V předmětném rozhodnutí dále došel Úřad k závěru, že zadavatel byl povinen postupovat podle § 19 odst. 1 písm. a) ZZVZ a provést výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek na dodávky pohonných hmot, nikoliv postupovat podle výjimky v § 19 odst. 3 ZZVZ. Výše citované rozhodnutí je dle našeho názoru aplikovatelné rovněž na Vaši situaci. Pokud máte vlastní čerpací stanici, lze předpokládat, že nákup pohonných hmot nebude zcela nahodilý, a naopak bude uskutečňován v relativně pravidelných intervalech. Zároveň předpokládáme, že nakupujete pohonné hmoty za účelem plnění jedné z Vašich hlavních činností (např. provoz záchranky), ke které je nákup pohonných hmot nezbytný. Z výše uvedených důvodů jsme toho názoru, že budete povinni stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 odst. 1 ZZVZ. V případě, že předpokládaná hodnota těchto dodávek přesáhne 2 mil. Kč bez DPH, bude se jednat o podlimitní, popř. nadlimitní veřejnou zakázku, a budete povinni aplikovat příslušná ustanovení a realizovat zadávací řízení dle ZZVZ, neboť žádnou další výjimku na nákup pohonných hmot ZZVZ nestanovuje.

  Přezkoumatelnost postupu zadavatele při ověřování ceny plnění (§ 6)

  08.12.2022 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali se dá považovat za transparentní postup zadavatele VZMR, pokud mu vnitřní předpis stanovuje jako jedinou povinnost ověřit u poptávaného plnění cenu v místě a čase obvyklou, ale tento úkon není nikterak formalizovaný a o jeho provedení a výsledku neexistuje žádný doložitelný záznam. VZMR je následně zadána přímo vybranému dodavateli. Děkuji.

  K Vašemu dotazu, zda je zásada transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) splněna v případě, že jediná povinnost spojená se zadáním veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“), je ověření v místě a čase obvyklé ceny poptávaného plnění, přičemž postup není formalizován a neexistuje žádný záznam o průběhu tohoto ověření, uvádíme následující.

  Zásada transparentnosti spočívá v možnosti kontroly a přezkoumatelnosti postupu zadavatele. V případě, že neexistuje záznam o ověření ceny v místě a čase obvyklém a není tedy možné postup zadavatele zpětně přezkoumat, není postup zadavatele transparentní. Není sice stanoven konkrétní postup, který musí zadavatel u VZMR dodržet, nicméně u VZMR s vyšší předpokládanou hodnotou je vhodné postupovat tak, aby byl postup zadavatele přezkoumatelný.

  Zásada transparentnosti může do jisté míry kolidovat s ostatními zásadami (např. se zásadou přiměřenosti) nebo s principy 3E. Například nákup občerstvení za 300 Kč nevyžaduje tak přísný postup zadavatele, jelikož administrativní náročnost postupu pro zajištění transparentnosti, by byla nepřiměřená s ohledem na marginální hodnotu plnění. Velmi tedy závisí na předpokládané hodnotě, ale i na specifikách daného odvětví (obchodních zvyklostech, struktuře trhu) či místě plnění veřejné zakázky. Čím více se předpokládaná hodnota blíží hranici mezi VZMR a podlimitním režimem, tím přísněji by mělo být zajištěno dodržování zásad podle § 6 ZZVZ.

  Lze tedy shrnout, že pouhé zjištění ceny v místě a čase obvyklém, bez pořízení záznamu a zajištění zpětné přezkoumatelnosti, nemusí být dostačujícím postupem pro zajištění transparentnosti VZMR. U VZMR s nižší předpokládanou hodnotou může být takový postup adekvátní, ale u VZMR blíže k hranici podlimitního režimu je vhodné použít přísnější opatření k zajištění dodržení zásad v § 6 ZZVZ.

  Uveřejňování smlouvy ve sdružení zadavatelů (§ 7; § 219)

  06.10.2022 Při sdružení dvou zadavatelů uzavře každý zadavatel samostatnou smlouvu s vybraným dodavatelem. Prosím o informaci, na kterém profilu se mají tyto dvě smlouvy uveřejnit. Prosím o výběr jedné ze tří možností. 1) Obě smlouvy se uveřejní jen na profilu zástupce obou zadavatelů. 2) Příslušná smlouva se uveřejní jen na profilu příslušného zadavatele. C) Obě smlouvy se uveřejní na profilu zástupce zadavatelů a navíc příslušná smlouva se uveřejní na profilu druhého zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Možnost zadavatelů zadat veřejnou zakázku společně je upravena v § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZZVZ). V odst. 3 tohoto ustanovení je pak uvedeno, že za dodržení ZZVZ odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Takovým úkonem je například podpis smlouvy s dodavatelem.

  Zadavatelé zadávající veřejnou zakázku společně mají povinnost podle § 7 odst. 2 ZZVZ uzavřít mezi sebou smlouvu, která upravuje práva a povinnosti související s daným zadávacím řízením a dále vymezení pravidel jednání vůči třetím osobám. Předmětem této smlouvy je zpravidla určení zadavatele, který bude jednat jménem všech zadavatelů zúčastněných na společném zadávání.

  Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy s dodavatelem. Zadávací řízení je tedy ukončené podpisem smlouvy a jak bylo uvedeno výše, smlouva upravující práva a povinnosti společných zadavatelů se vztahuje na zadávací řízení. Vzhledem k tomu by tedy po ukončení společného zadávacího řízení měl každý zadavatel sám za sebe uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 ZZVZ, ke které se dobrovolně zavázal tím, že ji uzavřel s vybraným dodavatelem.

  Závěrem dodáváme, že pro zadavatele neplatí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není potřeba, aby smlouvu duplicitně uveřejnil na svém profilu zadavatele.

  Dělení VZ pod zákonem stanovené finanční limity (§ 16, § 18, popř. § 19)

  24.06.2022 Dobrý den, chtěla bych vás požádat o vyjádření k souběžné platnosti kupních smluv a jejím vlivu na stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Subjekt uzavřel kupní smlouvu s platností od 01.01.2021 do 31.12.2021 na dodávku max. 20 sad materiálu nebo do vyčerpání částky 1 970 000 Kč bez DPH. V 05/2021 uzavřel další kupní smlouvu na tentýž materiál se stejnou jednotkovou cenou na dobu určitou, která byla dána odběrem max. 8 sad (opět pod limit 2 mil. Kč bez DPH) bez časového určení. V době uzavření nové smlouvy nebyla překročena předpokládaná hodnota pro zadání VZ v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Přestože byla smlouva uzavřena již v 05/2021, plnění na jejím základě začalo probíhat až od 11/2021. Do té doby bylo zboží objednáváno na základě předchozí roční smlouvy. Celkové roční plnění na základě obou smluv bylo 26 sad za celkovou hodnotu cca 2 500 000 Kč bez DPH. Pokud by v průběhu platnosti kupní smlouvy byly uzavírány další smlouvy na tentýž předmět plnění s platností na dobu neurčitou, případně podmíněnou odebraným množstvím, hrozilo by, že si zadavatel novou smlouvu bude uzavírat v době, kdy předpokládaná hodnota VZ nedosáhne limitu pro zadání v zadávacím řízení podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., tj. součet uhrazených dodávek za předchozích 12 měsíců, ale plnění na základě nové smlouvy začne být čerpáno až v době, kdy by byl překročen limit pro zadání VZ v režimu zákona. Je možné uzavřít kupní smlouvu na tentýž materiál ještě v průběhu platnosti původní smlouvy a plnění na základě nové smlouvy započít až s časovým odstupem několika měsíců, případně i let? Lze na takový postup nahlížet jako na dělení VZ? Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), je zadavatel povinen do předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnout předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Pokud zadavatel do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítá vše požadované, může se následně dopustit nezákonného dělení veřejných zakázek. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané dodávky nesplňují výše uvedené požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

  Naplnění podmínky časové souvislosti bude třeba vykládat zejména s ohledem na úmysly a informace zadavatele jemu dostupné v okamžiku zahájení zadávacího řízení, klíčové jsou taktéž termíny uzavření smluv, popř. termíny plnění. V dané věci bude třeba posoudit, zda zadavatel již před zahájením prvního zadávacího řízení věděl, že bude potřebovat také dalších 8 sad, či zda měl tuto potřebu alespoň předpokládat. Pokud by tomu tak bylo, lze s ohledem na termíny uzavření smluv a termíny realizace veřejných zakázek předpokládat, že podmínka časové souvislosti bude naplněna. Pokud zadavatel o předmětné potřebě před zahájením prvního zadávacího řízení nevěděl a ani tuto potřebu nemohl předpokládat, lze se domnívat, že podmínka časové souvislosti naopak naplněna nabude.

  Argument, že zadavatel uzavřel smlouvu již v květnu, přestože plnění probíhalo až v listopadu, není relevantní. ZZVZ nestanovuje povinnost plnit neprodleně po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Naopak dle ZZVZ je žádoucí, aby zadavatel zahájil zadávací řízení včas, aby i v případě prodlev v zadávacím řízení mohlo dojít ke včasnému uzavření smlouvy, potažmo ke včasnému plnění předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy bylo nutné zajistit dodávky neprodleně po ukončení plnění první veřejné zakázky, je v souladu se ZZVZ, že zadavatel uzavřel smlouvu na druhou veřejnou zakázku v průběhu platnosti první smlouvy.

  Při posouzení toho, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je dále třeba přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem, tj. ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

  • Při posouzení funkčního celku je poté třeba vycházet zejména z věcného posouzení předmětu veřejných zakázek, kdy se za funkční celek považuje především plnění stejného nebo srovnatelného druhu, za něž se pokládá i souhrn jednotlivých určitých relativně samostatných plnění, pokud spolu úzce souvisejí, zejména z hlediska místního, urbanistického, funkčního nebo technologického.
  • Věcná souvislost je dána zejména konkrétním záměrem a účelem daného projektu, a nikoliv obecně tím, zda se jedná o poskytování služby jednoho druhu. Automaticky to tedy neznamená, že je nutné, aby zadavatel pro určení režimu zakázky sčítal předpokládané hodnoty zakázek, jejichž předmětem je stejný druh dodávek, nicméně bude nutné posuzovat taktéž účel těchto dodávek.

  Je také vhodné poukázat na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sp. zn. ÚOHS-S0238/2021/VZ ze dne 1. 12. 2021, ve kterém Úřad konstatoval, že v případě, kdy zadavatel pořizuje plnění pouze do zásoby, tj. k uskladnění, a není mu v době pořízení znám účel použití plnění, není zde možné shledat, že by spolu plnění souvisela z hlediska funkčního. Vždy bude tedy třeba posuzovat, zda zadavatel poptává plnění k přímému použití, či pouze do zásoby, a zda plnění z obou veřejných zakázek bude sloužit stejnému účelu. Pokud zadavateli nebude účel znám, či dodávky z jednotlivých veřejných zakázek budou sloužit jinému účelu, lze předpokládat, že nebude naplněna podmínka funkčního celku a zadavatel tedy nebude mít povinnost předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek sčítat. Pokud však zadavatel poptával všechna plnění za totožným účelem, dojde k naplnění podmínky funkčního celku.

  Pro povinnost sčítat předpokládané hodnoty plnění je třeba kumulativní naplnění výše uvedených podmínek, musí se tedy jednat o jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti. Pokud obě podmínky splněny jsou, a zadavatel přesto zadá veřejné zakázky zvlášť pouze dle předpokládané hodnoty jednotlivého plnění, dopustí se tím nezákonného dělení veřejných zakázek, tedy porušení ZZVZ. Dalším důvodem, proč by se měly předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sčítat, by mohlo být, že se jedná o veřejné zakázky pravidelné povahy.

  Dle rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0336/2020/VZ ze dne 20. 11. 2020 jsou dodávkami nebo službami pravidelné povahy myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost. Zpravidla se bude jednat o typově stejné dodávky či služby, u kterých je zadavatel schopen předem určit jejich předpokládaný rozsah a předpokládanou hodnotu, a to na rok dopředu. Pokud by tedy zadavatel v průběhu roku pravidelně poptával typově stejné sady, jednalo by se o veřejné zakázky pravidelné povahy a zadavatel by byl povinen stanovit předpokládanou hodnotu v souladu s § 19 ZZVZ. V případě, že by se ovšem jednalo pouze o nahodilé nákupy, již by trvala pouze povinnost stanovit předpokládanou hodnotu dle § 16, popř. § 18 ZZVZ, nikoliv dle § 19 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota stavebních průzkumů (§ 18)

  22.06.2022 Dobrý den, chci se zeptat, jestli je nutné soutěžit v režimu celku stavebně technický a stavebně historický průzkum stavby. Lze zadat jako dvě VZMR, nebo je nutno jejich hodnoty sečíst? Oba průzkumy se budou provádět současně. Stavebně technický průzkum je prováděn autorizovaným technikem (ČKAIT), stavebně historický průzkum je elaborát zpracovaný historikem architektury, nebo umění. Dle NEN ze 106 subjektů provádějících stavebně technický průzkum pouze 4 někdy prováděli i průzkum stavebně historický. Jak to je s dalšími průzkumy, např. restaurátorským (provádí restaurátoři s licencí ministerstva kultury)? Děkuji.

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda Vámi poptávané služby nesplňují tyto požadavky, tj. zda netvoří jeden funkční celek a nejsou zadávány v časové souvislosti.

  S ohledem na skutečnost, že již nyní před zahájením zadávacího řízení víte, že budete dané průzkumy poptávat, pokud průzkumy budou prováděny souběžně, lze konstatovat, že podmínka časové souvislosti je naplněna.

  Aby bylo možné zjistit, zda jednotlivá plnění tvoří funkční celek, je nutné určit, zda existuje cíl či účel, který je spojuje. Tento účel však nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících.

  Příkladem lze uvést veřejné zakázky na různé stupně projektové dokumentace. V tomto případě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0149/2022/VZ ze dne 9. 5. 2022 konstatoval následující: „U šetřených veřejných zakázek lze přitom dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť za jednotící účel předmětných plnění dle SoD DURSP a SoD DPS lze obecně označit zajištění kompletní projektové dokumentace pro stavbu koupaliště v Horšovském Týně.“

  Pokud lze tedy dovodit společný účel stavebně technického a stavebně historického, popř. i dalšího průzkumu, dojde k naplnění podmínky funkčního celku a je nutné předpokládané hodnoty jednotlivých plnění sečíst a veřejnou zakázku zahájit v režimu dle součtu těchto hodnot.

  Pokud je účelem výše vyjmenovaných průzkumů např. zjištění stavu nemovitosti, popř. zajištění podkladů pro vydání všech povolení potřebných k rekonstrukci stavby, lze se domnívat, že lze dovodit společný účel plnění a bude nutné předpokládanou hodnotu sčítat.

  Naopak pokud by průzkumy probíhaly ve stejné době a na stejném místě, avšak každý průzkum by sloužil k jinému účelu a jednotící účel by zde nebyl shledán, nebyla by podmínka funkčního celku splněna a zadavatel by byl oprávněn zahájit veřejné zakázky dle předpokládané hodnoty jednotlivých plnění – jednotlivých průzkumů.

  Informace, že jeden průzkum je oprávněno provádět 106 osob, zatímco druhý pouze 4 osoby, je pro stanovení předpokládané hodnoty irelevantní. Neboť je však okruh dodavatelů značně rozlišný, doporučujeme v případě, že se bude jednat o jednu veřejnou zakázku, rozdělit tuto zakázku na části, aby nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.

  Právo stavby a postup dle ZZVZ (§ 2)

  22.06.2022 Dobrý den, řešíme prosím otázku práva stavby, jak postupovat. Obracejí se na mě právníci a chtějí, abych jim řekla, jako pracovník veřejných zakázek, jestli budeme postupovat podle ZZVZ. Nemáme s tím ale žádné zkušenosti. Našla jsem ve všech dokumentech na internetu, které se zabývaly touto problematikou vždy jen to, že se jedná o veřejnou soutěž dle občanského zákoníku a nikde souvislost se ZZVZ. Město má zájemce, který by chtěl na pozemku města postavit sportovní halu a tu provozovat a od nás chce záruky, že se bude město objednávat "hodiny" pro ZŠ a pro veřejnost. Nabízím postup koncesního řízení, ale ten dotyčný to chce napřímo, nechce se účastnit soutěže a chce, aby to město řešilo právem stavby bez soutěže. Napsala jsem právníkům: "v příloze posílám dokument – Veřejná soutěž na prodej práva stavby – jde o veřejnou soutěž, to není veřejná zakázka dle ZZVZ, ale podle občana. Myslím si, že i tak se musí právo stavby uveřejnit na úřední desce (jako při prodeji pozemků) a přihlásí-li se někdo další, musí zastupitelstvo schválit výběr. Můžeme dostat další nabídku, výhodnější a tu musí asi akceptovat. (???) Podle nás by bylo možné jít cestou zadávacího řízení formou koncesního řízení, potom by to bylo dle ZZVZ. Také se samozřejmě může přihlásit více dodavatelů a nemusí vyjít jako vybraný dodavatel zrovna ten, co nás oslovil." Odpověď od právníka z majetkoprávního odboru: "Obdobná problematika se již v minulosti řešila i v rámci města, a to ve vztahu k projektu výstavby a provozu malé haly zimního stadionu – důvodová zpráva ze září 2020, ve které se mimo jiné k právu stavby uvádí, že v případě naplnění podmínek dle ZZVZ bude řešeno v tomto režimu. Nelze se tedy bez dalšího spokojit s níže uvedeným. Je třeba se na celou problematiku dívat optikou ZZVZ. Taktéž by se dle mého názoru nemělo v tomto případě právo stavby posuzovat izolovaně, ale ve vztahu ke všem okolnostem a smluvním vztahům, které budou/jsou v dané věci sjednány.

  K dotazu ohledně existence povinnosti postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) při zřízení práva stavby na pozemcích města, Vám sdělujeme následující:

  Dle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Rovněž dle § 2 ZZVZ se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.

  Pro posouzení, zda se jedná o zadání veřejné zakázky či nikoliv a zda je tedy potřeba postupovat v souladu se ZZVZ, je výše uvedené ustanovení § 2 ZZVZ stěžejní. I v případě zřízení práva stavby je nutné prozkoumat, zda nedochází k naplnění pojmových znaků, které jsou obsaženy v definici “zadání veřejné zakázky”.

  To, že se jedná o institut občanského práva přitom není rozhodující, neboť ZZVZ je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a vždy, když se bude jednat o “zadání veřejné zakázky”, tak je potřeba úpravu vyplývající ze ZZVZ dodržet. U práva stavby obecně je tedy potřeba zamyslet se nad tím, zda se nejedná o veřejnou zakázku na stavební práce podle § 14 odst. 3 ZZVZ, případně koncesi na stavební práce podle § 174 odst. 2 ZZVZ. Rozdíl mezi veřejnou zakázkou na stavební práce a koncesí na stavební práce spočívá v přenosu provozního rizika spojeného s užíváním stavby.

  ad1) V případě, že: částka za realizaci stavby byla stanovena pevnou částkou, nebyla by tedy závislá na výši zisku stavebníka (oprávněného z práva stavby) tj. odměna, či úplata by nespočívala v právu stavebníka poskytovat vlastní službu, ale byla by garantována zadavatelem, přičemž odpovědnost a rizika by zůstávala na zadavateli, je nutno postupovat postupem pro zadávání veřejných zakázek.

  ad2) V opačném případě, kdy: zadavatel umožní stavebníkovi brát užitky z provedené stavby a na stavebníka by bylo přeneseno provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, bude nutno postupovat postupem pro zadávání koncesí.

  V dotazu nejsou sděleny bližší podrobnosti ohledně smluvních podmínek, v rámci kterých bude právo stavby zřízeno. Zmiňován je pouze závazek města, že si bude objednávat hodiny pro ZŠ a pro veřejnost. I tento závazek lze považovat za úplatu ze strany zadavatele, neboť úplata nemusí být pouze v peněžité, ale může být rovněž v nepeněžité formě. Z provozování hodin pro ZŠ a veřejnost budou pak dodavateli plynout užitky.

  Vzhledem k tomu, že po uplynutí sjednané doby přejde stavba do vlastnictví města, je potřeba na tuto skutečnost pohlížet tak, že zadavatel prostřednictvím uvedeného smluvního vztahu ve výsledku získá uvedenou stavbu, což je dalším znakem veřejné zakázky.

  Záleží tedy především na tom, na čí straně bude provozní riziko spojené s braním užitků vyplývajících z provozování stavby, tato skutečnost rozhodne o tom, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo koncesi na stavební práce.

  Podmínka dotace na energetickou třídu výrobku ve vztahu k obecným zásadám (§ 6)

  02.06.2022 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Naše nemocnice provádí rekonstrukci stravovacího provozu, kde vaříme denně přibližně 1 400 jídel v rozložení 600 pro zaměstnance a 800 pro pacienty, z čehož je přibližně 100 diet V rámci Operačního programu životní prostředí bychom jako veřejný zadavatel chtěli požádat o dotaci na komplexní výměnu technologie stravovacího provozu. Předpokládaná hodnota zakázky je 18 mil. Kč. V Operačním programu je tato podmínka - cituji z pravidel: „Jsou podporovány pouze spotřebiče splňující nejvyšší dostupnou energetickou třídu dle příslušné legislativy pro daný typ spotřebiče.“ Můj dotaz zní, zda uvedení přímo této formulace v zadávacích podmínkách není diskriminační vůči dodavatelům, jejichž výrobky nejvyšší dostupnou energetickou třídu nesplňují. Děkuji za odpověď.

  V souladu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ) nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  Zadavatel je vždy povinen při nastavení zadávacích podmínek zohlednit své potřeby a zadávací podmínky následně nastaví takovým způsobem, aby co nejlépe dosáhl požadovaného účelu veřejné zakázky. Pokud je podstatnou vlastností energetická třída spotřebiče, jste oprávněni v technických podmínkách stanovit, že požadujete minimální energetickou třídu určité skupiny.

  Je však nutné poukázat také na skutečnost, že splnění technické specifikace je podmínkou účasti v zadávacím řízení a zadavatel není oprávněn stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně omezil okruh potenciálních dodavatelů. Vhodným řešením proto zpravidla bývá i) požadovat v rámci podmínek účasti pouze nižší energetickou třídu a ii) v rámci kritérií hodnocení stanovit jako kritérium „energetickou třídu spotřebiče“, v rámci kterého pak zadavatel dodávce s vyšší třídou energetické účinnosti přidělí větší počet bodů v porovnání s tou, která splňuje minimální požadovanou energetickou třídu.

  Pokud zadavatel k dosažení účelu veřejné zakázky potřebuje nejvyšší energetickou třídu, je samozřejmě oprávněn tento požadavek stanovit v zadávací dokumentaci, avšak důkazní břemeno o nezbytnosti tohoto požadavku nese sám zadavatel. Je proto třeba zohlednit také dostupnost dodávky na trhu a ověřit si, že požadavkem na nejvyšší energetickou třídu zadavatel bezdůvodně neomezí hospodářskou soutěž např. pouze na jediného dodavatele, přestože zmírněním tohoto požadavku by hospodářskou soutěž naopak značně rozšířil na velký okruh potenciálních dodavatelů. Je však také nutné poukázat na skutečnost, že požadavek na nejvyšší energetickou třídu může být promítnutím zásady environmentálně odpovědného zadávání a může být tedy v mnoha případech žádoucí.

  Jak však bylo řečeno výše, tento požadavek nesmí vést k porušování zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je tedy třeba, aby zadavatel posoudil, zda a) požadavek na nejvyšší energetickou třídu “skutečně” přispěje k dodržování zásady environmentálně odpovědného zadávání a zda b) bezdůvodně nevytvoří překážky hospodářské soutěže.

  Druhou rovinou Vašeho dotazu je poté nastavení dotačních pravidel:

  Poskytovatel dotace je oprávněn stanovit taková pravidla, prostřednictvím kterých dosáhne nejlépe účelu daného programu. Neznamená to však, že by všechna tato pravidla aplikovaná v zadávacím řízení byla automaticky v souladu se ZZVZ. Tento soulad je povinen posoudit sám zadavatel při nastavení zadávacích podmínek při zohlednění všech specifik konkrétního zadávacího řízení. V souladu s výše uvedeným je nutné konstatovat, že zadavatel je oprávněn Vámi uváděnou podmínku stanovit v zadávací dokumentaci v případě, že tím určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručuje konkurenční výhodu a že tento požadavek bude v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ. V opačném případě je zadavatel oprávněn požadovat pouze nižší energetickou třídu, a pokud je pro něj energetická třída podstatnou vlastností dodávky, může ji stanovit také jako jedno z kritérií hodnocení.

  Hotelové služby z FKSP a VZMR (§ 27; § 31)

  01.06.2022 Dobrý den, naše organizace - příspěvková organizace kraje - se rozhodla, že v jednom hotelu koupí pro každého zaměstnance poukaz v hodnotě 3000,-kč na hotelové služby. Celkem za 282 000,-kč. Ve směrnici o zadávání zakázek od zřizovatele máme uvedeno, že u dodávek a služeb od 200 000,-kč máme vyzvat tři dodavatele k předložení cenové nabídky. Vztahuje se toto ustanovení i na náš případ? Domnívám se, že ne, protože nelze objektivně hodnotit hotelové služby (ubytování, stravu, fitness, wellness). Prosím o Váš pohled na věc. Děkuji za ochotu!

  Na základě § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu (dále také „VZMR“) v zadávacím řízení v režimu ZZVZ, avšak je povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, a za předpokladu, pokud to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, také zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací, přičemž svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

  Podle § 27 písm. a) ZZVZ se VZMR na služby nebo dodávky myslí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH. S ohledem na skutečnost, že Vámi zvažovaný nákup hotelových poukázek v hodnotě 282 000 Kč naplňuje znaky VZMR dle § 27 ZZVZ, nejste při jejich nákupu povinni postupovat v režimu ZZVZ, avšak jste podle § 6 ZZVZ povinni dodržovat tam uvedené zásady. Co se týče postupu podle směrnice Vašeho zřizovatele, je toto třeba projednat právě s Vaším zřizovatelem, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj jakožto gestor ZZVZ poskytuje metodickou pomoc při zadávání veřejných zakázek zadávaných v režimu ZZVZ, avšak se již nevyjadřuje ani nezasahuje do vnitřních předpisů jednotlivých zadavatelů.

  Smíšená sektorová zakázka (§ 32, § 158)

  04.05.2022 Dobrý den, jsme sektorový zadavatel a máme VZ rozdělenou na části, které spolu tvoří jeden funkční celek charakteru dodávky. Jednotlivé části VZ budou zadány v samostatných zadávacích řízeních. Jedna z částí VZ je na stavební práce a je zadána za účelem dalšího prodeje. Mohu prosím u této části použít výjimku dle § 158 odst. 2 písm. a) ZZVZ? Nejsem si jistá, zda se pojem „veřejná zakázka“ vymezený u této výjimky nevztahuje k celé VZ jako celku a nikoliv pouze k části, kterou takto odděluje. Děkuji.

  Smíšenou zakázkou označuje  zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) ve svém § 32 zakázku, která je z jedné části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a naopak z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Odstavec 2 tohoto ustanovení dále zadavateli umožňuje, aby v případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, zadával její jednotlivé části samostatně, v takovém případě zadá každou část takovým způsobem, který dané části (veřejné zakázce) odpovídá.

  Veřejnou zakázku tedy zadá v zadávacím řízení dle ZZVZ a část, na níž se vztahuje výjimka, zadá postupem odpovídajícím této výjimce.

  Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, zadavatel postupuje dle § 151 odst. 4 ZZVZ , tedy také podle části první ZZVZ, pokud není stanoveno jinak, je možné na Váš případ aplikovat právě výše uvedený § 32 ZZVZ. Část veřejné zakázky jste proto oprávněni zadat v zadávacím řízení a část postupem odpovídajícím výjimce, ke které jste oprávněni.

  K první části dotazu sdělujeme, že pokud by se zadavatel rozhodl zadat smíšenou zakázku pouze jako jednu veřejnou zakázku, musí ji zadat v zadávacím řízení v souladu s § 32 odst. 3 ZZVZ, přičemž předpokládanou hodnotu smíšené zakázky stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení, pokud se nebude jednat o situaci dle § 32 odst. 4 ZZVZ.

  Na základě doplňujícího dotazu, pokud se jedná o zakázku charakteru funkčního celku a jedna část tohoto funkčního celku bude následně předmětem odprodeje ve smyslu § 158 odst. 2 písm. a), zda to znamená, že tato jedna část by tak spadala pod výjimku bez povinnosti zadání v ZŘ, sdělujeme, že ustanovení § 32 odst. 1 ZZVZ stanovuje, že smíšenou zakázkou se rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Toto ustanovení tedy počítá se situací, že dané plnění je poptáváno v rámci jedné veřejné zakázky, tj. předmětná plnění spolu tvoří jeden funkční celek.

  Pokud by plnění naopak jeden funkční celek netvořilo, nebylo by možné ho zadávat v rámci jedné veřejné zakázky, neboť by se jednalo o nezákonné slučování veřejných zakázek. Na plnění, která netvoří funkční celek, tedy není možné § 32 ZZVZ aplikovat.

  Důvody neoddělitelnosti nemohou být založeny pouze na subjektivním názoru zadavatele, avšak bude se jednat zpravidla o důvody technické, právní či ekonomické, pro které není možné jednotlivá plnění poptávat samostatně, avšak je nutné uzavřít např. jednu smlouvu s jedním dodavatelem. Skutečnost, že se jedná o neoddělitelná plnění, je třeba vždy prokázat vzhledem ke specifikům jednotlivé zakázky, přičemž důkazní břemeno náleží zadavateli.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel může aplikovat § 32 ZZVZ i v případě, že se jedná z části o sektorovou veřejnou zakázku, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části se jedná o zakázku, na níž je zadavatel dle ZZVZ oprávněn aplikovat výjimku.

  Správné stanovení režimu VZ pro 10 samostatně podaných dotačních žádostí ve shodném termínu (§ 16 – 23 ZZVZ)

  29.03.2022 Dobrý den, měla bych dotaz k tomu jak správně zadat výběrové řízení na dodavatele kurzu v rámci dotace. 9 žádostí jsme podali v prosinci a máme schváleno, poslední 10. žádost v březnu (rušili jsme původní žádost z prosince a podávali znovu v březnu). Celková hodnota 1 950 000,- bez DPH a 10. žádost v hodnotě 300 000,- je v režimu podání (ještě nemáme schváleno). Jde o 10 různých zdravotnických certifikovaných akreditovaných kurzů (každá žádost má samostatné číslo projektu a samostatné téma), které podle průzkumu ve většině případů nabízí na trhu jen 1 až 2 dodavatelé (dle tabulky MZČR). Máme velkou obavu z toho, že nám i tak někteří dodavatelé vůbec nepošlou nabídku do VŘ, jelikož si mohou naplnit kurzy sami na základě vypsaných otevřených kurzů na webu a tím pádem nebudou mít potřebu zajistit nám místo pro naše pracovníky, protože nebudou chtít nést administrativní zátěž z VŘ. Zároveň chci umožnit dodavatelům aby mohli pracovníky zařadit do svých otevřených kurzů tak bychom mohli mít lepší výhodu a nemuseli by nám odmítnout alespoň někteří poslat nabídku. Dotazy jsou následující: 1. musíme sčítat všech 10 kurzů jako funkční celek a vyhlašovat VŘ v režimu zákona č. 134/2016 Sb. s tím, že je rozdělíme na části nebo můžeme každou žádost (kurz) brát jako jeden celek a zadat podle částek za jednotlivé kurzy (žádosti)? V případě, že budeme muset sečíst jako celek těch 9 kurzů, protože byly podány ve stejný den, musíme k tomu přičítat i 10. žádost, o které zatím ani nevíme zda bude schválena a navíc v rámci projektu musíme dle pracovníků Úřadu práce první mít schválenou žádost a pak až můžeme vypsat výběrové řízení. Tedy museli bychom kvůli jedné žádosti čekat a pak se může stát, že nestihneme do termínu daného projektem proškolit alespoň něco. Jak se k tomuto postavit? 2. i když už nyní víme že nám kurzy dodavatelsky je schopen splnit jen jeden dodavatel, přesto musíme vyhlašovat VŘ? 3. pokud by se projekt řadil do zjednodušeného vykazování s jednotkovými náklady, mohli bychom tak pak zadat napřímo v případě ceny do 2 mil. a proto hledám pro nás co nejlepší a nejrychlejší řešení a zároveň neporušit zákonné pravidla. Děkuji

  Posouzení, zda se jedná o související zakázky tvořící jeden funkční celek nebo zda jsou zadávány v časové souvislosti, je na zadavateli. Z Vámi poskytnutých informací nemůžeme žádný závěr vyvodit, ale dá se předpokládat, že spolu budou jednotlivé zakázky souviset – jedná se o kurzy pro zdravotníky. Pokud si zadavatel není jistý, doporučujeme zadávat zakázky v přísnějším režimu, tzn. posuzovat je jako jeden celek. V případě, že byste chtěli zadávat jednotlivá školení jako samostatné zakázky malého rozsahu, doporučujeme mít připravené důkladné odůvodnění, že spolu jednotlivé zakázky nijak nesouvisí a že jste předpokládanou hodnotu veřejných zakázek stanovili v souladu s postupy § 16 – 23 ZZVZ a nedošlo tak k zadání v jiných režimech zadání, než správně mělo dojít. Pokud jednotlivá školení spolu souvisejí a problémem je tedy zda a jak je zadat v případě, že ještě nevíte, jestli budete jednu z částí realizovat, popřípadě ji budete realizovat s ohledem na konkrétní skutečnosti (schválení finančních prostředků) později. Z hlediska zadávání není problém takovou část vyhradit s podmínkou, že bude realizována pouze v případě, že bude projekt schválen.

  V případě, že se pohybujete na hranici pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu a podlimitní veřejné zakázky, velmi doporučujme zadávat veřejnou zakázku v odpovídajícím součtovém režimu (např. podlimitní, dle PH). Takovouto zakázku můžete rozdělit na jednotlivé části a ty zadávat samostatně (i v jiném termínu). S ohledem na celkovou výši předpokládané hodnoty, pokud by překročila limit pro VZMR, je nutné zadat každou jednotlivou zakázku – část – jako podlimitní – tzn., můžete zadat 9 částí a 10. část později, až budete mít schváleno. Navíc, rozdělení zakázky na části může přispět k tomu, že se přihlásí více možných dodavatelů spíše na konkrétní jednotlivé části než na celý celek. Zároveň můžete, např. pro část 10, využít postupu podle § 18 odst. 3 ZZVZ.

  Zadat veřejnou zakázku přímo konkrétnímu dodavateli lze v souladu se ZZVZ v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, v tomto konkrétním případě v souladu s § 63 pokud v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo zjednodušeném podlimitním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo tyto nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele a zadavatel podstatně nezměnil zadávací podmínky nebo pokud může být veřejná zakázka splněna pouze určitým dodavatelem viz odst. 3 a 4 § 63 ZZVZ (což vzhledem k tomu, že se jedná o kurzy pro zdravotníky, nepředpokládáme). Postup, kdy by zadavatel dopředu skutečně věděl, že na trhu existuje pouze jeden jediný dodavatel v oblasti vzdělávání a zadal veřejnou zakázku bez odpovídající soutěže i na základě skutečně dlouhodobé odlišné zkušenosti, zcela určitě nedoporučujeme.

  Požadavek na sídlo výrobce předmětu plnění (§ 6)

  03.03.2022 Požadavek, aby měl dodavatel sídlo v EU, není v souladu s § 6 odst. (3), neboť by tím došlo k omezení účasti dodavatelů, kteří mají sídlo ve státě EHP, který není zároveň státem EU, nebo ve Švýcarsku a dále v jiném státě dle písm. b) (§ 6, odst. 3) ZZVZ). Může ale zadavatel požadovat, aby byl výrobce předmětu plnění z EU, nebo je i tento požadavek v rozporu s § 6 a to s odst. 3 či odst. 2 (ve vztahu k dodavatelům zadavatel nedodržuje zásadu rovného zacházení)? Děkuji.

  Uvedený požadavek by skutečně nebyl v rozporu s ustanovením § 6 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), neboť by nedocházelo k omezování účasti dodavatelů, kteří mají sídlo v tomto ustanovení uvedených zemích.

  Uvedeným požadavkem však s nejvyšší pravděpodobností dojde k porušení zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 ZZVZ) a tuto zásadu provádějících ustanovení ZZVZ (především § 36 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Požadavkem na to, aby byl výrobce předmětu plnění z EU totiž zvýhodňujete dodavatele nabízející plnění výrobců z EU před dodavateli, kteří nabízejí předmět plnění od výrobců se sídlem mimo členské státy EU. Ze strany dodavatelů dodávajících předmět plnění od výrobců, kteří nejsou z členských států EU, bude tak pravděpodobně namítáno, že jsou diskriminováni a že se v případě tohoto požadavku jedná o vytváření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže.

  Pokud výrobci předmětu plnění z EU dodávají takový předmět plnění, který zadavatel požaduje a jiný dodavatel než ten z EU není schopen mu ho poskytnou, tak bude zadavatel muset využít jinou specifikaci předmětu plnění (tedy technických podmínek) než takovou, že výrobce předmětu plnění musí být z EU; může např. využít odkaz na štítky (§ 94 ZZVZ) apod.

  Nákup stravovacích poukázek z FKSP a provize od 3. subjektů (§ 16)

  23.02.2022 Dobrý den, pokud úřad státní správy potřebuje uzavřít smlouvu s dodavatelem stravovacích poukázek (elektronická karta pro zaměstnance), jedná se o veřejnou zakázku? Jedná se sice o službu, ale není tam podle mě žádná úplata (zadavatel poskytne dodavateli finanční prostředky a v naprosto stejné finanční hodnotě obdrží stravenky - nedochází tedy k vydání veřejných prostředků). Žádnou cenu (provizi) za poskytnutí služeb zadavatel dodavateli neplatí. Cena za tuto službu je nulová. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky by byla tudíž také nulová. Dodavatel zřejmě následně inkasuje v souvislosti s touto zakázkou provize od třetích subjektů, ale to není předmětem naší smlouvy. Přirovnala bych to k něčemu takovému, jako kdybychom za naše peníze nakoupili např. kolky. Peníze za kolky (peníze za stravenky), nominální hodnota zůstává stejná. Žádné veřejné peníze ve směru k dodavateli se nevydávají. Takže si myslím, že se o veřejnou zakázku jako takovou nejedná, tudíž je nesmysl dělat výběrové (zadávací) řízení atd. Děkuji za odpověď.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se určuje na základě § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 ZZVZ. Předpokládaná hodnota je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Aby byla zajištěna aktuálnost předpokládané hodnoty, určí se podle § 16 odst. 5 ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení (možnost uplatnění výjimky z povinnosti konat zadávací řízení je navázána na předpokládanou hodnotu – § 27 ZZVZ.)

  U problematiky určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na nákup stravovacích poukazů je třeba vycházet z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 8 Afs 12/2012 (dále jen „rozsudek NSS“), ve kterém byla řešena právě tato problematika. Podle tohoto rozsudku NSS se u veřejné zakázky na stravovací poukazy do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezapočítává částka odpovídající nominální hodnotě poptávaných poukázek, protože při nákupu poukázek dochází ke směně vzájemně značně zastupitelných nositelů hodnot a nedochází tak k vydávání veřejných prostředků. Předpokládaná hodnota je v takovém případě tvořena výší provize, kterou obdrží dodavatel od zadavatele za poskytnutí služby. Dle rozsudku NSS není třeba do výše předpokládané hodnoty vedle nominálních hodnot poptávaných poukázek započítávat ani provizi dodavatele poskytovanou od třetích subjektů (smluvních partnerů dodavatele).

  V rozsudku NSS bylo dále uvedeno, že pro určení předpokládané hodnoty není určující, zda úplata směřuje k dodavateli z veřejných prostředků, může to být i ze soukromých prostředků, tzv. nepřímá úhrada. Nicméně v případě stravovacích poukazů se provize mezi dodavatelem a třetími subjekty sjednávají prostřednictvím dlouhodobých smluv bez ohledu na jednotlivé časově na nich nezávislé veřejné zakázky. Proto se v praxi výše této provize budě těžko určovat.

  Předpokládanou hodnotu u nákupu stravovacích poukazů tedy netvoří nominální výše pořizovaných poukazů, ani výše provize dodavatele od třetích subjektů, ale předpokládanou hodnotu bude tvořit cena za zprostředkování směny, cena spojená s výrobou stravovacích poukazů, tedy personifikací, distribucí, případné vrácení přebývajících poukazů a další poplatky spojené s jejich zajištěním a dodáním zadavateli.

  Je třeba brát v potaz i to, že existuje více dodavatelů těchto služeb. Každý dodavatel stravovacích poukazů má jiný okruh nasmlouvaných partnerů, u kterých pak zaměstnanci mohou uplatnit tyto poukazy. Proto v praxi zadavatelé při hodnocení zohledňují vedle nabídkové ceny za stravovací poukaz také počet smluvních partnerů dodavatele. A to z důvodu, aby předešli situaci, kdy dodané stravovací poukazy budou sice nejlevnější, nicméně zaměstnanci zadavatele budou omezeni při jejich uplatnění, jelikož budou akceptovány pouze v úzkém okruhu nasmlouvaných partnerů dodavatele. To, že dodavatel předloží nulovou nabídkovou cenu ještě nutně neznamená, že je jeho nabídka kvalitnější než nabídka od dodavatele, jehož nabídková cena bude vyšší.

  Dle našeho názoru se jedná o veřejnou zakázku, znak úplatnosti takové veřejné zakázky může být naplněn i formou nepřímé úhrady, tedy i v případě, kdy zadavatel neposkytne dodavateli žádnou přímou úplatu za služby spojené s nákupem stravovacích poukazů, neboť dodavateli bude úplata následně poskytnuta jeho smluvními partnery. Nicméně tuto úplatu nelze započítat do předpokládané hodnoty, z důvodu, jenž byl uveden výše. Doporučujeme tedy postupovat podle pravidel § 16 ZZVZ a určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, tedy určit zadavatelem poskytovanou provizi dodavateli za služby nákupu a distribuce stravovacích poukazů, a následně pak postupovat v příslušném režimu dle ZZVZ. S ohledem na výše uvedený způsob určování předpokládané hodnoty u stravovacích poukazů se s velkou pravděpodobností bude jednat o výjimku veřejné zakázky malého rozsahu podle § 31 ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stravenky (§ 16 – 23 ZZVZ)

  11.02.2022 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak mám správně stanovit (co všechno zahrnout) předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na stravenky? Na internetu lze nalézt jak zadavatele, kteří zadávají VZ na nákup stravenek prostřednictvím otevřeného řízení (kde určují předpokládanou hodnotu podle objemu stravenek a celé ceny stravenek), tak i zadavatele, kteří zadávají VZ na nákup stravenek jako VZMR. Předem děkuji za odpověď.

  Nominální hodnota stravenek není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť nenaplňuje znaky úplatnosti podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jako je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z které plyne povinnost dodavatele poskytnout za úplatu určité plnění. Naproti tomu nepřímé úhrady od třetích stran neboli provize za poskytování stravovacích kuponů dodavateli stravenek jsou v přímé souvislosti s plněním veřejné zakázky stejně jako náklady spojené s vydáním stravovacích poukazů.

  Výjimky k podlimitním VZ na plnění poskytované Vězeňskou službou České republice (§ 30)

  04.02.2022 Vážení, dovoluji si Vás požádat o odpověď na následující dotaz: lze výjimku stanovenou v § 30 písm. b) ZZVZ aplikovat i v případě státního podniku, jehož zřizovatelem (zakladatelem) je organizační složka státu? Jinými slovy, může státní podnik oslovit napřímo Vězeňskou službu a nakoupit od ní zboží či služby, aniž by byl povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku? A změnila by se situace v případě, že by zadavatel - státní podnik, poptával u Vězeňské služby zboží za méně jak 2 miliony Kč, tj. šlo by o veřejnou zakázku malého rozsahu (nikoli podlimitní)? Děkuji předem za Váš čas a odpověď.

  V souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice na základě výjimky § 30 písm. b) ZZVZ. Zákonnou podmínkou pro využití této výjimky je skutečnost, že plnění je poskytnuté České republice.

  Státní podnik je podle zákona 77/1997 Sb., o státním podniku, státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek.

  Státní podnik má vlastní právní osobnost, a tudíž není zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tj. Českou republikou. Podle § 2 ZZVZ se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Přestože je to běžné, zákonná definice zadání veřejné zakázky nevyžaduje, aby dodavatel poskytoval plnění ryze zadavateli.

  Vzhledem k tomu, že pro oprávnění využít předmětnou výjimku není rozhodující, kdo je zadavatel, a že státní podnik vykonává činnost za účelem plnění zájmů České republiky, lze mít za to, že i státní podnik by mohl výjimky podle § 30 písm. b) ZZVZ využít. Rozhodující bude, jakým způsobem se ve smlouvě nastaví poskytování plnění České republice.

  Pokud by byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky nižší než 2 000 000 Kč jednalo by se o veřejnou zakázku malého rozsahu a zadavatel by nebyl povinen zadat ji v zadávacím řízení na základě § 31 ZZVZ. Pro využití této výjimky je rozhodující pouze předpokládaná hodnota veřejné zakázky a komu konkrétně je plnění poskytováno, nemá na využitelnost výjimky vliv.

  Stanovení podílu prostředků "spolufinancované" VZ – zadavatel dle § 4 odst. 2

  03.01.2022 Jednou ze tří podmínek pro zadavatele dle § 4 odst. 2 ZVZ je zákonem stanovený minimální podíl 50 % poskytnutých peněžních prostředků na celkové úhradě veřejné zakázky. Z jaké částky by se mělo vycházet při posouzení splnění tohoto podílu v níže uvedeném případě? Fyzická osoba podnikající, je současně příjemcem dotace ze státního rozpočtu. Dotace byla poskytnuta ve výši 5 400 000,- Kč, na výstavbu 9-ti pečovatelských bytů vzniklých rekonstrukcí stávajícího objektu. Příjemce dotace nechal zhotovit projektovou dokumentaci k rekonstrukci dotčeného objektu, který však nezahrnoval pouze výstavbu 9-ti dotovaných bytů, ale výstavbu 13-ti pečovatelských bytů. Z rozpočtu projektu je zřejmá předpokládaná hodnota celé rekonstrukce ve výši 15 300 000,- Kč bez DPH. Dle předpokládané hodnoty se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, která má být částečně hrazena z veřejných zdrojů. Je správné pro posouzení postavení subjektu jako "dotovaného" před vlastním zahájením zadávání plnění výstavba 12-ti bytů vycházet z částky 15 300 000,- Kč přesto, že plnění této zakázky je širšího rozsahu než předmět, na který byla poskytnuta dotace? Toto vše se zohledněním skutečnosti, že pro posouzení postavení subjektu jako "dotovaného" je relevantní skutečná výše peněžních prostředků použitá k úhradě plnění a posouzení by mělo být provedeno následně ještě jednou k těmto poskytnutým peněžním prostředkům.

  Dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), se zadavatelem rozumí osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200.000.000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.

  Poměr spolufinancování se vždy počítá z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak je na posouzení zadavatele a definici projektu, co bude předmětem dané veřejné zakázky. Na základě dotazem uvedených informací není zřejmé, zda je možné dle projektu do veřejné zakázky zahrnout také rekonstrukce dalších bytů, či nikoliv. Rovněž bude třeba posoudit, zda spolu plnění tvoří jeden funkční celek souvisejících budov.

  ad1 ) Pokud by všechny byty byly např. v jedné budově a předmětné plnění by tvořilo jeden funkční celek, přičemž by nebylo v rozporu s definovaným projektem slučování realizace plnění hrazeného i nehrazeného z dotace, přikláněli bychom se spíše k zadání rekonstrukce všech bytů, přičemž poměr dotovaného části by se následně počítal z předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky, tj. z hodnoty rekonstrukce 13 bytů.

  ad2) Pokud by však 9 bytů spolu se zbývajícími 4 netvořilo jeden funkční celek (který by byl zadáván v časové souvislosti), a projekt by se zbývajícími 4 byty nepočítal, je dle našeho názoru třeba posuzovat naplnění podmínek § 4 odst. 2 ZZVZ pouze k rekonstrukci bytů spolufinancovaných z peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, či z rozpočtu Evropské unie. Smlouvu se zhotovitelem rekonstrukce 4 bytů by poté bylo možné uzavřít bez aplikace ZZVZ.

  Výše uvedené ovšem doporučujeme konzultovat s poskytovatelem dotace vzhledem k definici předmětu projektu.

  Požadavek k zajištění služeb servisu na území ČR (§ 6)

  02.01.2022 Zadavatel u VZ na dodávky PC techniky a zajištění konektivity internetového připojení ve ZJPŘ vymezil v kupní smlouvě, že se prodávající zavazuje, že má na území ČR zajištěn servis dodávaných výrobků (nikoliv že má pobočku či sídlo či firmy servisu na území ČR). Dle zadavatele je zcela u této zakázky na místě, že zadavatel chce mít zajištěny služby servisu jako takové na území ČR, neboť z hlediska časového, jazykového či ekonomického a finančního není pro něj přijatelné, aby byl zajištěn servis jinde v jiném státě a rovněž u zabudovaných součástí dodávek, které nelze odvést jinam, musí být servis proveden v místě kupujícího. Pokud by tomu tak bylo a zadavatel by toto umožnil, nastaly by pro něj celkově jenom potíže a problémy při zajištění servisu v jiném státě a to bez ohledu na to, jakým způsobem a v jakých místech má servis svoje pobočky, sídlo či provozovny. Pokud by toto ustanovení ve smlouvě nebylo, mohla by se stát situace, že sice se výrobek zde na území ČR prodává, ale servis je zajištěn pouze například v USA či Velké Británii či jiných zámořských státech. Potom by pro kupujícího nastaly neřešitelné situace při řešení závad dodávaných zařízení. Zadavatel žádným způsobem v ZD nestanovil, kde bude mít servisní firma zajišťující požadované servisní služby svoji provozovnu či středisko, pouze vymezuje požadavek, aby byly úkony servisu zajištěny na našem území, což je dle zadavatele v pořádku. Bylo toto ustanovení ve smlouvě porušením § 6 zákona, když zadavatel pouze požadoval, aby služby servisu byly na území ČR zajišťovány a nikoliv, aby měly dodavatelé servisní středisko na našem území?

  Ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), stanovuje zákaz diskriminace, přičemž diskriminací se rozumí neodůvodněné zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, nikoliv nastavení zadávacích podmínek zadávacího řízení v rozsahu, který odpovídá předmětu veřejné zakázky, či rizikům, která jsou s plněním veřejné zakázky spojena. Požadavek na zajištění servisu je proto možné stanovit při zohlednění předmětu plnění, nelze jej však požadovat za účelem omezení hospodářské soutěže.

  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svých rozhodnutích zdůraznil, že pro zadavatele není zpravidla rozhodující dojezdová vzdálenost dodavatele, a zadavatelé proto nejsou oprávněni stanovit např. podmínku, že se mohou zadávacího řízení účastnit pouze dodavatelé se sídlem na území České republiky, taková podmínka by byla v rozporu s § 6 odst. 3 ZZVZ. Stanovisko k požadavku na servisní středisko v České republice bychom nalezli např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2015 – 69 ze dne 31. 5. 2017, ve kterém soud mimo jiné konstatoval: „Z napadeného rozhodnutí přitom nevyplývá, že by žalovaný považoval za diskriminační či jinak v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách požadavek žalobce na zajištění samotného záručního a pozáručního servisu, stejně jako nebyl ze strany žalovaného rozporován požadavek na to, aby servisní oprava byla prováděna přímo v místě (sídle) žalobce a aby bylo na opravu nastoupeno do určité doby. Všechny tyto požadavky žalovaný respektoval, pokládal je za odůvodněné a prvek diskriminace shledal pouze u požadavku na zajištění servisního střediska na území České republiky, jelikož tento považoval ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti předmětů této konkrétní veřejné zakázky za nepřiměřený. S tímto hodnocením se krajský soud v dané věci ztotožňuje. […] Dle krajského soudu je pak nutné odmítnout také argumentaci žalobce, že vymezení požadavku na realizaci včasného servisu tzv. dojezdovými časy je buď stejně diskriminační, či stejně nediskriminační jako požadavek na zřízení servisního střediska na území České republiky. Dle krajského soudu naopak požadavek na vybudování servisního střediska na území České republiky či jeho smluvní zajištění nelze srovnávat s požadavkem na přiměřený termín, ve kterém musí dodavatel nastoupit na realizaci záruční opravy. V takovém případě by totiž bylo ponecháno zcela na vůli dodavatele, jakým způsobem splnění této své povinnosti dostojí, přičemž by v tomto nebyl vázán splněním nové povinnosti v podobě zřízení servisního střediska na území České republiky, či jeho smluvního zajištění. V praxi by se tak jednalo o situaci, kdy by dodavatel nedisponoval servisním střediskem na území České republiky, přesto by však byl schopen ze servisního střediska v zahraničí vyslat technika, který by na místo instalace daného zařízení dorazil ve stanoveném dojezdovém čase, a dostál by tak všem případným smluvním povinnostem. Naopak pokud žalobce striktně požadoval, aby takové středisko dodavatel na území zajistil, pak již mohlo dojít k potenciálnímu omezení těch dodavatelů (v daném případě těch ze zahraničí), kterým by v případě, že by se o předmětnou veřejnou zakázku chtěli ucházet, vznikla nová povinnost.“

  Z citovaného rozhodnutí je tedy možné vyvodit, že není možné požadovat, aby měl dodavatel v České republice servisní středisko, neboť tento požadavek nezaručí zadavateli ekonomicky výhodnějšího či zkušenějšího dodavatele ani rychlejší poskytnutí požadovaného servisu apod., tj. nebude pro zadavatele přidanou hodnotou poptávaného plnění. Je však možné stanovit např. požadavek na dojezdový čas, ve kterém musí dodavatel nastoupit u zadavatele k zajištění servisní opravy, neboť tento požadavek již má přímý a pozitivní vliv na poptávané plnění. S ohledem na skutečnost, že požadavek na poskytování servisu u zadavatele, tj. v České republice, je požadavkem obecnějším než stanovení dojezdového času k zadavateli, lze předpokládat, že stanovením tohoto požadavku se zadavatel nedopustí porušení zásady zákazu diskriminace a předmětný požadavek bude v souladu s § 6 ZZVZ.

  Sčítání hodnot veřejných zakázek (§ 18)

  02.01.2022 Zadavatel vlastní na jednom místě komplex budov, které stěnami i sousedí s ostatními. jedná se o rozsáhlý komplex památkově chráněného kláštera a zadavatel chce postupně opravovat střechy těchto budov, podle svých finančních možností a to postupně jednotlivě v celkovém období několika let. Postupně si nechává i vypracovat PD, podle toho, na co má předpoklad zajištění finančních prostředků. Každá budova a střecha může funkčně samostatně existovat bez závislosti na jiných budovách a střechách. Může jednotlivé zakázky na jednotlivé budovy při opravě střechy zadat jako VZMR, pokud svoji hodnotou nepřekročí hranici 6,0 mil. Kč bez DPH? Jedná se či nejedná o funkční souvislost u oprav střech vzájemně sousedících ale samostatných budov?

  V souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Je proto třeba posoudit, zda dané stavební práce tvoří jeden funkční celek a jsou zadávány v časové souvislosti.

  Z Vašeho dotazu vyplývá, že nyní poptáváte vypracování projektových dokumentací v samostatných zadávacích řízeních, a to dle finančních možností. K uvedenému bychom Vás odkázali na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. ÚOHS-13125/2021/163/MBR, sp. zn. ÚOHS-R0055/2021/VZ ze dne 10. 5. 2021, kde Úřad mimo jiné konstatoval: „Funkční celek bude možné dovodit i u plnění, které až pospolu poskytují zamýšlený hospodářský a funkční užitek (například projektové práce jednotlivých budov, které jsou součástí stejného areálu a které spolu funkčně souvisí, nikoliv však jakékoliv projektové práce).“ S ohledem na skutečnost, že všechny části střechy kláštera slouží ke stejnému účelu a nachází se ve stejném komplexu budov, lze u projektových prací shledávat naplnění podmínky funkčního celku. K časové souvislosti předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl ze dne 13. 8. 2019 konstatoval: „Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.“ Neboť již nyní předpokládáte, že budete zadávat veřejné zakázky na vyhotovení projektové dokumentace dalších budov v rámci jednoho komplexu, doporučujeme Vám provést posouzení, zda rovněž projektové práce netvoří jeden funkční celek a není je třeba zadávat v rámci jednoho zadávacího řízení, které můžete v případě potřeby rozdělit na části.

  U veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech, je opět třeba posoudit, zda spolu poptávaná plnění netvoří jeden funkční celek. K veřejným zakázkám na stavební práce, jejichž předmětem je rekonstrukce sousedních budov, se vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí č. j. 30 Af 16/2019 – 48 ze dne 30. 11. 2020 následovně: „Pro posouzení, zda zakázky tvoří jeden funkční celek, není zásadní, jak byly zakázky ve výsledku realizovány, ale fakt, že potenciálně mohly být realizovány ve vzájemné souvislosti, neboť spolu věcně i místně souvisely a sledovaly jednotný cíl a účel. Z obsahu zadávacích dokumentací i smluv o dílo je zřejmé, že předmětná plnění zadavatelem nepochybně mohla být poptávána v rámci jedné veřejné zakázky, což by mělo za následek v podstatě jen jiný způsob místního vymezení poptávaných prací. Vzájemná provázanost zkoumaných veřejných zakázek, tj. skutečnost, že záměrem zadavatele bylo zajistit zateplení obou bytových domů nacházejících se na ulici K. v obci B., je nepochybná. Správní orgány proto správně uzavřely, že obě veřejné zakázky měly souvislost funkční, tj. tvořily jeden funkční celek ve smyslu § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. […] Lze tak uzavřít, že pojem „funkční celek“ obsažený v § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek je nutno vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zvažovat ta kritéria souvislosti, která s ohledem charakter věci mohou být relevantní. V nyní projednávané věci je nesporné, že obě samostatné veřejné zakázky se týkaly téhož předmětu plnění (zateplení bytových domů), měly blízkou místní souvislost (šlo v podstatě o téměř sousedící domy v téže ulici), sledovaly totožný účel a finanční prostředky na ně plynuly ze shodného zdroje (z dotace IROP). Správní orgány tak oprávněně konstatovaly, že předmětné veřejné zakázky tvořily jeden funkční celek.“

  Dle našeho názoru lze shledávat jistou podobnost mezi Vámi poptávaným plněním a předmětem veřejné zakázky z výše citovaného rozhodnutí – předmět plnění je ve Vašem případě též totožný, neboť jím je rekonstrukce střechy, je zde splněna podmínka místní souvislosti, jelikož se jedná o sousední budovy, a zároveň stavební práce sledují stejný účel. Z tohoto důvodu lze v obecné rovině konstatovat, že v případě veřejných zakázek na stavební práce, jejichž předmětem bude rekonstrukce střech komplexu památkově chráněného kláštera, lze shledávat naplnění podmínky funkčního celku zadávaného v časové souvislosti, tj. zadavatel by měl poptávat plnění v rámci jedné veřejné zakázky. Nicméně jak poukázal i Krajský soud v Brně, pojem „funkční celek“ je třeba vykládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a je třeba zvažovat ta kritéria a souvislosti, která s ohledem k charakteru věci mohou být relevantní. Toto posouzení však musí provést sám zadavatel, který má k dispozici veškeré potřebné informace.

  V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno rovněž upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Nákup potravin opakovaně dle aktuálních potřeb (§ 19 odst. 3)

  16.12.2021 Dobrý den, naše instituce v současné době pořizuje potraviny a suroviny pro přípravu jídel prostřednictvím elektronického nástroje, který je na webových stránkách Portálu o veřejných zakázkách uveden jako certifikovaný pro všechny typy zadávacích postupů a je certifikován z hlediska funkcionality elektronického nástroje a z hlediska prostředí, ve kterém je tento elektronický nástroj provozován (https://portal-vz.cz/elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/seznam-certifikovanych-el-nastroju-dle-zakona-c-134-2016-sb/). Jsou tedy nákupy potravin prostřednictvím tohoto elektronického nástroje prováděny v souladu se ZZVZ? Jaký dopad na tento elektronický nástroj bude mít plánovaná technická novela ZZVZ, která upravuje § 19 odst. 3 ZZVZ?

  V současné době probíhá nákup potravin zpravidla s odkazem na výjimku § 19 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”), podle které se u pravidelně pořizovaných dodávek s proměnlivou jednotkovou cenou, které zadavatel pořizuje v průběhu účetního období opakovaně dle svých aktuálních potřeb, předpokládaná hodnota jednotlivých nákupů nesčítá. Zadavatel tak zpravidla postupuje mimo zadávací řízení a každý nákup pořizuje jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud nakupujete potraviny prostřednictvím elektronického nástroje, který odpovídá požadavkům ZZVZ, potažmo požadavkům vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, a dodržujete ustanovení ZZVZ relevantní pro veřejné zakázky malého rozsahu, lze konstatovat, že v dané věci postupujete v souladu se ZZVZ. Výjimka podle § 19 odst. 3 ZZVZ představuje odchylku od evropských zadávacích směrnic, proto lze předpokládat, že prostřednictvím technické novely ZZVZ bude předmětné ustanovení změněno. Výslednou podobu ovšem není možné v současné chvíli predikovat. Dle návrhu MMR bude zadavatel povinen předpokládanou hodnotu jednotlivých nákupů potravin za dané účetní období sčítat. Neplatí to však absolutně, nýbrž s ohledem na věcnou a časovou souvislost. Pro zadavatele tak bude z našeho pohledu nejpraktičtější zavedení rámcových dohod nebo dynamických nákupních systémů. Vámi uvedený elektronický nástroj podporuje oba způsoby zadávání veřejných zakázek, proto by technická novela ZZVZ neměla mít na daný nástroj žádný vliv.

  Dodávka specializovaných čipů existuje-li jeden výrobce (§ 63, § 64 a § 29 písm. r)

  26.11.2021 Dobrý den, v rámci projektu hrazeného z prostředků Evropské unie potřebujeme nakoupit vysoce specializované čipy za cca 4 mil. Kč. Čipy by se měly vyrábět na zakázku v Belgii a existuje pouze jeden výrobce. Právníkem nám bylo doporučeno zadat VZ na certifikovaném el. nástroji, kam by se měl v ideálním případě přihlásit onen jediný dodavatel. Ale v dnešní situaci, kdy je celosvětový nedostatek čipů, jsme byli informováni, že tento dodavatel nechce řešit administrativu spojenou s VZ s odůvodněním, že zakázek mají dost. Další možností by bylo zřejmě prokázat odbornou kvalifikaci prodávajícího, což obnáší doložit řídícímu orgánu asi 10 dokumentů, ale ani toto tento dodavatel není ochoten provést. Aktuální situace se nám jeví jako patová a je bohužel smutným faktem, že pro dodavatele je taková zakázka zjevně nezajímavá a není nijak motivovaný s námi ve věci VZ spolupracovat. Z tohoto důvodu si Vás dovolujeme poprosit o radu, jak bychom v dané situaci mohli postupovat v případě, že výrobce nezmění postoj a zda se na tuto situaci nevztahují nějaké výjimky (např. dle § 29 písm. r). Děkujeme za pochopení a radu/upřesnění v této věci.

  K dotazu, jak postupovat při nákupu specializovaných čipů, které vyrábí na zakázku pouze jeden výrobce, sdělujeme, že pokud existuje pouze jeden dodavatel, můžeme na základě obdržených informací dovodit, že připadají v úvahu 2 možnosti použití jednacího  řízení bez uveřejnění (JŘBU) podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ).

  • První možností je § 63 odst. 3 písm. b) a c) ZZVZ. V daném případě by se mohlo jednat o situaci, kdy zadavatel požaduje poskytnutí určitého plnění, které je předmětem patentové ochrany. Toto plnění je pak bezesporu zadavateli schopen dodat pouze dodavatel, který je držitelem takového patentu, popř. lze technické důvody spatřovat např. v situaci, kdy zadavatel již disponuje nějakým plněním, které mu bylo dříve poskytnuto, a poptává plnění, jehož dodání by mělo za následek nekompatibilitu s dříve poskytnutým plněním, pokud by bylo poskytnuto dodavatelem odlišným od toho, který mu poskytl původní plnění.

  V uvedených případech je zadavatel povinen posoudit, zda lze využít také jiného postupu, případně že nenastavil zadávací podmínky způsobem, kterým sledoval vyloučení hospodářské soutěže. Za účelem vyloučení pochyb o existenci pouze jednoho dodavatele, doporučujeme udělat průzkum trhu. Zadavatel musí nezpochybnitelným způsobem prokázat a náležitě zdokumentovat, že objektivně neexistuje více než jeden dodavatel veřejné zakázky. V praxi nelze vyloučit, že může dojít ke kumulaci důvodů pro použití tohoto jednacího řízení bez uveřejnění u jednoho konkrétního dodavatele, typicky se jedná o kumulaci technických důvodů a důvodů ochrany výhradních práv.

  • Druhou možností je postup dle ustanovení § 64 písm. a) ZZVZ. Jedná se o situaci, kdy dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje; taková veřejná zakázka však nesmí zahrnovat dodávku určenou pro výrobu ve velkém rozsahu prováděnou za účelem dosažení hospodářské rentability nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem. Uvedené zákonné ustanovení obsahuje pojmy výzkum, vývoj, pokus nebo studium, přičemž pojmy výzkum a vývoj jsou legálně definovány v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVV“).

  ZVV rozeznává dle § 1 odst. 2 ZVV základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Základním výzkumem rozumí teoretickou nebo experimentální práci prováděnou zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi, zatímco výzkumem aplikovaným rozumí teoretickou a experimentální práci zaměřenou na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Pojem “experimentální vývoj” (pro který ZZVZ používá pojem “vývoj”) zahrnuje získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

  V dotazu je uvedena možnost nakoupit čipy prostřednictvím výjimky dle § 29 písm. r) ZZVZ. Uvedenou výjimku lze využít pouze u těch veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou služby ve výzkumu a vývoji. V popsaném případě se jedná o výrobu čipů, tedy o dodávku zboží, proto nelze uvedenou výjimku použít. 

  Závěrem bychom rádi zmínili, že ZZVZ neřeší co má zadavatel nakupovat, ani ochotu dodavatele se daného zadávacího řízení zúčastnit, ale řeší pouze procesní normu.

  Finanční limity veřejné zakázky malého rozsahu (§ 27)

  04.11.2021 Dobrý den. Finanční limity uvedené v zákoně o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) jsou myšlené včetně DPH nebo bez DPH? Konkrétně se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na služby (dnes je limit 2 000 000 Kč k okamžiku zadání mimo zadávací řízení). Děkuji

  Na základě dotazu, zda do předpokládané hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu na pořízení služeb je zadavatel povinen započítat DPH, sdělujeme, že dle § 16 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) se do předpokládané hodnoty nákupu služeb, zboží nebo stavebních prací DPH nezapočítává.

  Darování projektové dokumentace na přístavbu školy (§ 6, § 15)

  27.10.2021 Obec má mecenáše, který má zájem podpořit vybavení a technické zázemí v základní škole. Tento subjekt je ochoten zadat a zaplatit projektovou dokumentaci na přístavbu školy (budou v ní i počítačové učebny, apod., již je zpracována studie) a následně projektovou dokumentaci bezúplatně na obec převést. V případě, že by PD zadávala obec, tak by vše bylo v režimu zákona, a tudíž by to i trvalo déle, což je důvod, proč by tento mecenáš chtěl místo finančních prostředků rovnou obci darovat PD. Není možné takový postup (bezúplatný převod PD, která bude zpracována ke konkrétní stavbě ve vlastnictví obce, respektující již existující studii) považovat za obcházení zákona? Vycházíme z úvah, že znakem veřejné zakázky je protiplnění, které by zde s ohledem na bezúplatnost pro obec nebylo, takže by to veřejná zakázka a obcházení zákona nebylo. Je tato úvaha správná?

  Dobrovolné a bezúplatné přijetí daru územním samosprávným celkem (obcí), tj. veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nesplňuje obecné definiční znaky veřejné zakázky (uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce). My jako gestor pro oblast veřejných zakázek jsme oprávněni poskytnout metodickou pomoc pouze v příbuzných otázkách spojených s pravidly zadávání (poskytování darů upravuje § 2055 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.)

  Obecně platí, že disponuje-li darovanou věcí veřejný zadavatel jako se svým vlastním majetkem, bude se jednat o veřejné prostředky a případná související plnění již veřejný zadavatel musí realizovat výhradně s ohledem na zákon č. 134/2016 Sb. Pokud se obec rozhodne dar (PD) přijmout, považujeme za vhodné upravit v darovací smlouvě použití daru, kde je dobré zdůraznit, že bezúplatný převod PD nezakládá další práva dárce k poskytnutí navazujících služeb, dodávek nebo stavebních prací. Není tak možné straně darující z pohledu veřejného zadavatele zaručit například placené dopracování PD, nebo nárok strany darující na zhotovení samotného účelu stavby apod.

  Dodávka, služba nebo stavební práce (§ 15 odst. 3)

  04.10.2021 Plánujeme provedení obnovy laviček amfiteátru, která bude spočívat ve výměně stávajících sklolaminátových sedadel a opěradel za obdobu z termoplastu a v opravě ocelové konstrukce. Naším záměrem je uvést hlediště do přibližně původního stavu. Jedná se o veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce? V rámci plnění předmětu zakázky bude provedena demontáž stávajících sedadel a opěradel ze sklolaminátu a dřeva, demontáž ocelové konstrukce prvních tří řad (lavičky budou zrušeny), upravení terénu a provedení povrchu ze štěrku, oprava a repasování ocelových konstrukcí spočívající v obroušení původních nátěrů, opravě a případné lokální výměně konstrukce nebo jejím doplnění, v úpravě a trojnásobném nátěru, dodávka a montáž nových sedadel a opěradel původního tvaru z vakuově lisovaného termoplastu, který dobře odolává změně barvy a zkřehnutí při dlouhodobém vystavení slunečnímu záření, teplu, dešti, mrazu a odolává běžným chemikáliím, drobná zemní úprava v nutných místech. Jedná se o samostatnou zakázku, která není součástí rekonstrukce celého areálu. Předpokládaná hodnota je 2,5 mil. Kč. Přibližně 70 % z hodnoty zakázky tvoří cena za materiál (termoplast).

  Pokud veřejná zakázka zahrnuje dodávky (případně služby) a současně stavební práce z oddílu 45 slovníku jednotného klasifikačního systému (klasifikace CPV kódy), určí se hlavní předmět na základě § 15 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZVZZ) podle základního účelu veřejné zakázky. Poměrné zastoupení dodávek a služeb nebo stavebních prací (tzv. „princip těžiště“) se v případě veřejné zakázky na stavební práce neuplatní, z hlediska základního účelu není rozhodující hodnota podílu stavebních prací na předmětu plnění jako celku a může tak představovat i méně než 30 %.

  K určení základního účelu veřejné zakázky jako možný příklad na základě rozhodovací praxe dozorového orgánu připojujeme odkaz na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad), č. j.: S0163/2018, které v čl. 52 uvádí, že „pokud tedy veřejná zakázka zahrnuje na jedné straně dodávky, na straně druhé stavební práce, budou hlavním předmětem takové veřejné zakázky dodávky pouze tehdy, pokud stavební práce sice jsou nezbytné k řádnému splnění veřejné zakázky, avšak v jejich provedení nespočívá základní účel, pro nějž je poskytováno plnění dodavatele jako celek.“

  V každém případě je za určení hlavního předmětu veřejné zakázky zodpovědný zadavatel, který má posoudit “základní účel” rekonstrukce z hlediska funkčního celku. Vzhledem k dotazovanému případu není dostatek informací, na základě kterých je možné zcela bezpečně určit druh veřejné zakázky. Je nutné poukázat na skutečnost, že hraniční hodnota pro zadání veřejné zakázky bez provedení zadávacího řízení je nastavena v případě dodávek a služeb přísněji, pouze do 2 mil. Kč bez DPH, proto je na zadavateli, aby unesl důkazní břemeno, že se z hlediska základního účelu veřejné zakázky skutečně jedná o stavební práce, neboť v takovém případě má možnost oprávněně postupovat na základě výjimky pro zakázky malého rozsahu (VZMR) bez zahájení/provedení řádného zadávacího řízení s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky nepřesahující 6 mil. Kč bez DPH.

  Závěrem doporučujeme, že v případě, kdy je zadavatel v nejistotě určení druhu veřejné zakázky (a tedy mohlo by dojít k porušení postupů podle ZZVZ, zvláště správného určení finančního režimu), je v rámci pravidel bezpečnosti výhodnější využít takový postup, který zadavatele ponechá v jistotě, že při zadání veřejné zakázky neporuší žádný z postupů ZZVZ. Takovým bezpečným postupem/možností je tedy ve Vašem případě zadat veřejnou zakázku např. ve zjednodušeném podlimitním řízení.

  Veřejnoprávní smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a Českou poštou, s.p. (§ 29)

  13.08.2021 Dobrý den, dovolila bych si položit následující dotaz. Lze uzavřít Veřejnoprávní smlouvu o přenesení výkonu působnosti v oblasti doručování (předpokládaná hodnota nad 2 000 000,- Kč bez DPH) s Českou poštou, s.p. bez provedení zadávacího řízení s odkazem na § 29 písm. q) ZZVZ? Právním předpisem by byl v daném případě zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, konkrétně § 19 odst. 3.

  Předmětné ustanovení § 29 písm. q) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyjímá z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle ZZVZ případy, kdy se jedná o veřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu.

  První podmínkou tedy je, že smlouva musí být uzavřena mezi dvěma veřejnými zadavateli. Pokud jsou Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky a Česká pošta, s.p. veřejnými zadavateli dle § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, bude tato podmínka splněna.

  Dále musí být pro účely této výjimky výhradní právo zakotveno právním předpisem, a to zákonem, či podzákonným právním předpisem, jenž je prováděcím předpisem k zákonu, který věcně řeší danou problematiku. Pokud by se mělo jednat o výhradní právo přiznané či udělené podzákonným právním předpisem, příslušný zákon musí obsahovat zmocnění k vydání takového podzákonného předpisu.

  Dotaz odkazuje na § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ze kterého tazatel vyvozuje, že výhradní právo je přiznané právě České poště, s.p. Dle tohoto ustanovení platí následující: „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, může správní orgán zaslat písemnost do datové schránky kontaktního místa veřejné správy, které tuto písemnost převede autorizovanou konverzí dokumentů a doručí písemnost, která je jejím výstupem; odstavce 1 a 2 platí obdobně. Při zaslání písemnosti do datové schránky kontaktního místa veřejné správy správní orgán určí způsob doručení adresátovi. Kontaktní místo veřejné správy bezodkladně zašle správnímu orgánu doklad o doručení písemnosti, je-li pro řízení třeba, nebo potvrzení o nemožnosti písemnost doručit a důvody nedoručení. Pro účely postupu podle věty první přenese správní orgán výkon své působnosti v oblasti doručování na kontaktní místo veřejné správy. Působnost lze přenést veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou mezi správními orgány podle § 160 odst. 3 s účinky pro budoucí doručování za předpokladu, že správní orgán v daném případě postup podle tohoto odstavce zvolí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo dohody podle předchozí věty není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.“

  Kontaktní místo veřejné správy je povinno v souladu se správním řádem odeslat písemnost adresátovi prostřednictvím držitele poštovní licence dle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Dle § 22 odst. 1 zákona o poštovních službách Český telekomunikační úřad ukládá povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.

  Zde je ovšem nutné se vrátit k druhé podmínce dle § 29 písm. q) ZZVZ, a to konkrétně k výkladu pojmu „výhradní právo“.

  Pojem výhradního právo není v § 29 písm. q) ZZVZ definován, stejně tak bychom nenalezli definici tohoto pojmu v obecných ustanoveních, nicméně domníváme se, že je možné vycházet z definice zakotvené v § 152 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se rozumí zvláštními nebo výhradními právy „práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností vymezených v § 153 ZZVZ jedné nebo více osobám a která podstatně ovlivňují možnost jiných osob vykonávat tuto činnost.

  Za zvláštní nebo výhradní práva se nepovažují taková práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné uveřejnění a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Za takový postup se považují zejména:

  a) zadávací řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů, nebo

  b) řízení podle jiných právních předpisů uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu.“

  V příloze č. 5 k ZZVZ bychom následně nalezli odkaz právě na ustanovení § 22 zákona o poštovních službách. Z tohoto vyplývá, že udělení poštovní licence není výhradním právem dle § 152 odst. 2 písm. b) ZZVZ. S ohledem na tuto skutečnost se nám jeví, že nedochází k naplnění druhé podmínky dle § 29 písm. q) ZZVZ, konkrétně že nedochází k zadání veřejné zakázky na základě výhradního práva, a proto není možné předmětnou výjimku aplikovat.

  Zároveň si Vás však dovolujeme upozornit, že Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem pouze ZZVZ a není oprávněno vykládat jiné zákony, tj. není oprávněn posuzovat naplnění podmínek pro aplikaci § 19 odst. 3 správního řádu a rovněž není oprávněn vykládat zákon o poštovních službách. Proto pokud je možné správní řád a zákon o poštovních službách vyložit tím způsobem, že doručovací služby může poskytovat pouze Česká pošta, s.p., doporučili bychom uzavření smlouvy s tímto dodavatelem na základě jednacího řízení bez uveřejnění, které je možné realizovat dle § 63 odst. 3 ZZVZ, neboť zde neexistuje hospodářská soutěž právě z důvodu, že služby může poskytovat pouze držitel poštovní licence, kterým je pouze Česká pošta, s.p. Tímto způsobem lze docílit toho, že služby bude poskytovat držitel poštovní licence, zadávací řízení bude s ohledem na uzavřenou výzvu administrativně méně náročné a zároveň nebude obcházeno žádné ustanovení ZZVZ.

  Pravidla horizontální spolupráce (§ 12), resp. centralizované zadávání (§ 9)

  22.07.2021 Dobrý den, rád bych se na Vás obrátil jako na specialisty v oblasti veřejných zakázek ke konzultaci v oblasti horizontální spolupráce dvou veřejných zadavatelů. Jde o případ medicínského ústavu, veřejného zadavatele, který využívá k nákupu léků lékárnu jiného veřejného zadavatele. Mají spolu v rámci smlouvy nastavené podmínky dodávek a informaci o 4% marži z nákupních cen léků. Jsou nastavené postupy objednávek léků, jejich dodání atp. Ta lékárna druhého zadavatele nakupuje i léky pro svojí nemocnici. Léky nakupuje ve VZ, ale i mimo VZ. Některé léky jsou společné pro obě zařízení, některé specifické pouze pro daný ústav, kterému je objednává. Dotaz 1) Jedná se vůbec o horizontální spolupráci, když pouze jedna lékárna nakupuje některé léky i pro sebe a některé jen pro daný ústav? V komentáři jsem četl podmínky vzájemné kooperace, ne že jeden nakupuje pro druhého, což mi vychází právě v případě, že se jedná o nákup léků pouze pro daný ústav? Dotaz 2) Lékárna dodává ústavu zboží v objemu přesahující hranici VZMR, ale nesoutěží je? Mám jako druhá strana horizontální spolupráce na to nějaký vliv, mám svojí odpovědnost za nákup nevysoutěženého zboží? Jsem v rovném postavení z druhou stranou, když mají marži 4%?

  Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) je možné využít tehdy, pokud:

  a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

  b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

  c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

  Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata. Lze mít za to, že daný postup sleduje určitý veřejný zájem, nelze však určit, zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu.

  Lze však dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o nákup a následný prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce. Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné, neboť nedochází k naplnění podmínky faktické spolupráce. Odpovědnost za dodržení (porušení) ZZVZ pak mají v takovém případě obě strany – veřejní zadavatelé.

  Spíše svým charakterem by nastíněný případ mohl mít znaky centralizovaného zadávání ve smyslu § 9 ZZVZ, neboť jde o situaci, kdy jeden zadavatel nakupuje pro druhého léky, přičemž provádí nákupy i pro sebe. K tomu by však bylo nutné naplnit podmínky dle § 9 ZZVZ, zejména aby zadavatelé měli mezi sebou uzavřenou písemnou smlouvu, která by upravovala jejich vzájemná práva a povinnosti. O takové smlouvě se však nezmiňujete, přičemž nelze opomenout i fakt, který uvádíte, a to, že jsou tímto způsobem realizovány i dodávky zboží v objemu vyšším, než je limit pro VZMR, čímž by byla nedodržena povinnost zadavatele zadat takovou veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Pokud by se však jednalo o centralizované zadávání, měl by v takovém případě odpovědnost za dodržení ZZVZ centrální zadavatel, tedy ten, kdo nákupy provádí.

  V souvislosti s tímto stanoviskem je nutno upozornit, že vychází výhradně z materiálů a informací poskytnutých tazatelem. Toto stanovisko je pouze nezávazným právním výkladem. Závazné stanovisko může poskytnout při přezkumu konkrétního případu orgán dohledu – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, závazný výklad zákona v případě sporu podává pouze nezávislý soud.

  Uzavření smlouvy o spolupráci s pojišťovacím makléřem (§ 2)

  15.07.2021 Vážení, dovoluji se na Vás obrátit s následujícím dotazem, který se týká uzavření smlouvy s pojišťovacím makléřem: "Je pravdou, že pokud klient (např. státní podnik) uzavře s pojišťovacím makléřem smlouvu, jejímž předmětem je spolupráce v oblasti pojišťovnictví a klient za tuto spolupráci makléři neplatí žádnou úhradu, neboť makléř bere provizi od "vítězné" pojišťovny, s níž klient na základě zprostředkování makléřem následně uzavřel pojistnou smlouvu, nejedná se o uzavření úplatné smlouvy mezi klientem a makléřem (klient za poskytnuté plnění makléři nic neplatí), což znamená, že vztah mezi klientem a makléřem na základě smlouvy o spolupráci, kdy klient neposkytuje makléři žádné úplatné plnění, nespadá pod režim zákona o zadávání veřejných zakázek ve smyslu jeho ustanovení § 2 odst. 1?? Nebo je to jinak?? Děkuji předem za Vaši ochotu a spolupráci.

  Dobrý den,

  dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) se zadáním veřejné zakázky rozumí: „uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 ZZVZ.“ Žádná z výjimek dle věty druhé předmětného ustanovení se na Vaši situaci nevztahuje, je tedy nutné posoudit, zda uzavření smlouvy mezi objednatelem a pojišťovacím makléřem je úplatným uzavřením smlouvy a zda jsou tedy naplněny znaky veřejné zakázky dle věty první.

  Výklad pojmu „úplata“ bychom nalezli v důvodové zprávě k tomuto ustanovení, dle které je charakteristikou veřejné zakázky úplatnost, tj. situace, kdy zadavatel “platí” za poskytnuté plnění, přičemž “úplata” nemusí probíhat jen prostřednictvím peněz, může být realizována jinou formou, například zadavatel platí tím, že se vzdává potenciálních příjmů nebo dochází k zápočtům plnění obou smluvních stran. Komentářová literatura k ZZVZ [PODEŠVA, Vilém, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. § 2 Zadání veřejné zakázky. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2021-7-16]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.] dále upřesňuje, že: „Znak úplatnosti je naplněn i v těch případech, kdy dodavatel obdrží za plnění veřejné zakázky úplatu v podobě prostředků z veřejných prostředků od subjektů odlišných od zadavatele, a to zejména na základě smluv těchto subjektů se zadavatelem či ze zákona.“ 

  Co se rozumí pojmem úplata bylo taktéž mnohokrát judikováno, přičemž např. v rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) č. j. S121/2008/VZ-12420/2008/510/Od ze dne 23. 6. 2008 Úřad konstatoval následující: „V případě dalšího pojmového znaku veřejné zakázky – úplatnosti – se jedná o úplatu zpravidla hrazenou zadavatelem, avšak nelze vyloučit ani „nepřímou“ úhradu zadavatele, a to např. v případech nepeněžitého protiplnění či v případech jiných konstrukcí úplaty, kdy zadavatel rozhodne o způsobu úhrady jinými osobami, jako je tomu v šetřeném případě. Zadavatel měl možnost náklady spojené s převodem započíst do kupní ceny hrazené kupujícími zadavateli a následně tuto cenu služeb spojených s prodejem uhradit realitním kancelářím. Místo toho volil jinou konstrukci úhrad, tj. jako podmínku prodeje stanovil povinnost kupujících uhradit náklady prodeje přímo realitním kancelářím. Tento postup ovšem nemůže mít za následek to, že by se zadavatel při objednávání realitních služeb mohl vyhnout postupu podle zákona. Je tedy zřejmé, že i v šetřeném případě jde o plnění služeb požadovaných zadavatelem za úplatu, které je nutno považovat za veřejnou zakázku, přestože úplatu na základě rozhodnutí zadavatele hradí jiné osoby.

  Vzhledem k tomu, že zadavatel v daném případě uzavřel smlouvy o poskytnutí služeb, jejichž součástí je i ustanovení určující úplatnost daného smluvního vztahu, a to ve výši stanovené provize, naplnil tak podmínku úplatnosti stanovenou v § 7 zákona.“  pozn. [Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.]

  Výše citované rozhodnutí je obdobou Vaší situace. Zadavatel v tomto případě poptával služby realitního makléře, přičemž stanovil, že za tyto služby nebude platit on sám, avšak odměnu realitnímu makléři uhradí kupující nemovitosti. Úřad však konstatoval, že přestože zadavatel přenesl svoji povinnost hradit odměnu poskytovateli služeb na třetí osobu, neznamená to, že by poptávka po službách realitního makléře nebyla veřejnou zakázkou, stále se dle Úřadu jedná o úplatný vztah mezi zadavatelem a realitním makléřem.

  V souladu s výše uvedeným lze konstatovat, že pojem úplatnosti veřejné zakázky je naplněn taktéž v případě, že úplatu neposkytuje přímo zadavatel, avšak namísto něj ji poskytuje osoba, která byla určena na základě rozhodnutí zadavatele. Z tohoto důvodu je také poskytování služeb pojišťovacím makléřem plněním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ, přestože odměnu pojišťovacímu makléři nehradí zadavatel, avšak pojišťovna, a zadavatel je proto povinen při zadávání této veřejné zakázky dodržet ustanovení ZZVZ. K tomuto si Vás taktéž dovolujeme upozornit na ustanovení § 21 odst. 2 písm. a) ZZVZ, které upravuje, jakým způsobem se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pojišťovací služby.

  Překročení finančního limitu závazku ze smlouvy na VZMR (§ 27)

  08.07.2021 Dobrý den, pokud by v průběhu realizace VZMR z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu, jak dále postupovat? V jakém režimu soutěžit vícepráce?

  Problematika překročení limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR) je upravena stanoviskem expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj k zákonu o zadávání veřejných zakázek: „Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu“, které je dostupné prostřednictví odkazu na stránky Portál o veřejných zakázkách – https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf.

  Dle tohoto stanoviska platí níže uvedené, že pokud má být závazek ze smlouvy na VZMR změněn, je zadavatel povinen zkoumat, zda veřejná zakázka bude také po změně splňovat finanční limit pro VZMR dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ). Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle § 31 ZZVZ. To znamená, že pokud nedojde k překročení finančního limitu pro VZMR, je zadavatel oprávněn tuto změnu provést bez aplikace pravidel uvedených § 222 ZZVZ. Zadavatel tedy nemusí zahajovat nové zadávací řízení, kterým by zadal potřebné vícepráce, ani při uzavírání dodatku ke smlouvě, jehož předmětem budou dané vícepráce, nemusí dodržovat finanční limity stanovené v § 222 ZZVZ.

  Pokud by však limit pro VZMR byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v § 222 ZZVZ. Rozhodující pro posouzení limitu pro VZMR je stav po změně, tj. celková hodnota veřejné zakázky po provedení změny. Pokud tedy hodnota závazku po provedení změny přesáhne 2 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na dodávky či služby, popř. 6 mil. Kč bez DPH v případě veřejné zakázky na stavební práce, je nutné při uzavírání dodatků ke smlouvě, které již jsou nad zákonným limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu, aplikovat § 222 ZZVZ.

  Odpovědné veřejné zadávání (§ 6)

  25.05.2021 Dobrý den, tímto bych se chtěla zeptat, zda je nutné klást na uchazeče VZ jakékoliv zvýšené požadavky kvůli odpovědnému zadávání, zejména právě v takových oblastech, kde se nedá čekat, že by taková činnost měla negativní dopady? Např. měl by zadavatel chtít po společnosti, která bude tvořit a programovat webové stránky, aby měla zavedené ISO 14001, případně jiné speciální požadavky? Nebo by toto naopak bylo považováno za diskriminační kritérium? Co by bylo vhodné uvést v ZD na veřejnou zakázku na tvorbu webových stránek, aby byla splněna zásada odpovědného zadávání, ale nebyly porušeny další zásady? Předem děkuji za odpověď.

  Podle § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), je zadavatel při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.

  Dotaz – je nutné klást na uchazeče VZ jakékoliv zvýšené požadavky kvůli odpovědnému zadávání, zejména právě v takových oblastech, kde se nedá čekat, že by taková činnost měla negativní dopady?

  Zadavatel je při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele povinen dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Dodržení těchto zásad může mít formu určitých požadavků na dodavatele.

  Existence Vámi zmíněných negativních dopadů by pravděpodobně odpovídala zákonem předpovídané situaci, pro kterou tato povinnost uložena není. Zásady je totiž nutné dodržovat pouze v případě, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné.

  Dotaz – Např. měl by zadavatel chtít po společnosti, která bude tvořit a programovat webové stránky, aby měla zavedené ISO 14001, případně jiné speciální požadavky?

  Pokud je to vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné a požadavek na zavedené ISO 14001 představuje dodržování výše uvedených zásad (např. environmentálně odpovědným zadáváním se podle § 28 odst. 1 písm. q) ZZVZ rozumí postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou), může zadavatel při vytváření zadávacích podmínek za dodržení ostatních ustanovení ZZVZ vznést požadavek, aby měl dodavatel zavedené ISO 14001. Avšak jestli je či není možné tento požadavek vznést a zda to v konkrétním případě je diskriminační, nejsme schopni posoudit. Přípustnost požadavku se musí řešit ad hoc ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce.

  Upozorňujeme, že v rámci kvalifikace může zadavatel podle § 79 odst. 2 písm. h) ZZVZ požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Pokud zadavatel pro účely prokázání tohoto kritéria technické kvalifikace požaduje splnění systému nebo norem environmentálního řízení, odkáže podle § 80 ZZVZ na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.

  Další požadavky naplňujícími zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se mohou týkat například zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce.

  Váš dotaz – Nebo by toto naopak bylo považováno za diskriminační kritérium?

  Každá zadávací podmínka určitým způsobem omezuje přístup k veřejné zakázce a může být tudíž považována za diskriminační. Vymezení hranice pro určení přípustné a nepřípustné diskriminace obsahuje § 36 odst. 1 ZZVZ, podle kterého nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  Naplňování zásady environmentálně odpovědného zadávání je zpravidla považováno za důvodnou výhodu, resp. překážku. Požadavky na certifikáty by však neměly být zneužity pro omezování soutěže za jinými účely.

  Váš dotaz – Co by bylo vhodné uvést v ZD na veřejnou zakázku na tvorbu webových stránek, aby byla splněna zásada odpovědného zadávání, ale nebyly porušeny další zásady?

  Příklady pro naplňování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací se zabývá zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí (příručka OVZ_PUBLIKACE_OVZ v kostce_210x210_navrh grafiky (sovz.cz)).

  Je však úlohou zadavatele, který pořizuje určité plnění, aby se zabýval otázkou, zda je vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné zásady naplnit, a pokud ano, aby zvolil vhodné řešení.

  Dalšími zásadami zadávání veřejných zakázek je transparentnost, přiměřenosti, rovné zacházení a zákaz diskriminace (včetně sídla). Aby nedošlo k narušení těchto zásad doporučujeme zadávací podmínky formulovat jednoznačně a přehledně, brát ohledy na faktické možnosti dodavatelů a při vybírání dodavatele se neřídit osobními preferencemi a jinými nelegitimní cíli.

  Použití JŘBU ve VZMR (§ 31 - přímé zadání; § 219)

  23.03.2021 Dobrý den, naše instituce připravuje veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) na servisní opravu unikátního přístroje vyráběného a servisovaného jedinou firmou v zahraničí. Vzhledem k tomu, že existuje pouze jediný dodavatel schopný zakázku realizovat, zvolili jsme JŘBU. Obdobná situace je s přepravcem zásilky tam a zpět, kdy kromě jediného nechce žádný z přepravců oslovených v předběžném tržním průzkumu podstoupit riziko přepravy tak choulostivé zásilky. Opět tedy budeme nuceni přistoupit k přímé objednávce služby u jednoho jediného dodavatele. Není nám v těchto případech jasné, zda musíme zveřejnit naše výzvy na dopravu a opravu na některém z portálů NEN nebo ZADAVATEL.CZ nebo postačí zveřejnit smlouvy / objednávky v registru smluv. Děkuji.

  U veřejných zakázek malého rozsahu, v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ale je povinen při zadání VZMR dodržet zásady § 6 ZZVZ. Co se týká Vašeho dotazu k nutnosti využívat NEN u zakázek malého rozsahu, tak zde platí, že zadavatel u zakázek v hodnotě nad 500 000 Kč bez DPH je povinen takovouto zakázku v NEN zaevidovat. Současně má zadavatel povinnost u zakázek, které přesáhnou hodnotu 500 000 Kč bez DPH uveřejnit dle § 219 ZZVZ smlouvu a skutečně uhrazenou cenu na svém profilu zadavatele. Tato povinnost je také splněna uveřejněním příslušné smlouvy v Registru smluv.

  Dotace na rekonstrukci základní školy (§ 15)

  20.03.2021 Dobrý den, spolupracuji s firmou na zadávání veřejných zakázek a prosím o radu. Obrátil se na nás klient (obec), který získal dotaci na rekonstrukci základní školy, kterou provozuje. Předpokládaná hodnota rekonstrukce je 3 miliony Kč bez DPH. Ve stejné době má obec v plánu realizovat drobné sadové úpravy před obecním úřadem. Prosím, poraďte, jak máme postupovat, jakým způsobem máme danou věc s klientem řešit: na základě jakých informací a podkladů máme pracovat, jak máme postupovat, tj. jak by měl celý proces zadání zakázky vypadat od prvního do posledního kontaktu s klientem. Děkuji mnohokrát.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje postup a stanovuje základní zásady, které by měli zadavatelé při zadávání veřejné zakázky dodržet. Při zadávání veřejné zakázky si musí obec nejprve stanovit, co vlastně požaduje, tedy co bude předmětem dané veřejné zakázky. Spolu věcně související plnění by mělo být zadáváno v jedné společné veřejné zakázce a nemělo by být rozdělováno do více veřejných zakázek, za účelem, aby zadavatel snížil předpokládanou hodnotu a mohl veřejnou zakázku zadat v mírnějším režimu. A naopak by v rámci jedné veřejné zakázky nemělo být požadováno spolu nesouvisející plnění. Zásadním krokem je stanovení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky, předpokládanou hodnotou je výše úplaty, kterou bude zadavatel platit dodavateli za plnění veřejné zakázky.

  Pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty jsou uvedena v § 16 – § 23 ZZVZ. Na základě předpokládané hodnoty pak zadavatel určí, v jakém režimu zahájí zadávací řízení – podlimitní režim, nadlimitní režim nebo zda se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. O veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná v případě, že předpokládaná hodnota je nižší nebo rovna částce 2 000 000 Kč bez DPH u dodávek či služeb a částce 6 000 000 Kč bez DPH u stavebních prací (§ 27 ZZVZ). Veřejná zakázka malého rozsahu je pak podle § 31 ZZVZ výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat tuto veřejnou zakázku v zadávacím řízení – tedy podle pravidel ZZVZ upravujících postup v zadávacím řízení, nicméně zadavatel má povinnost dodržet základní zásady stanovené v § 6 ZZVZ.

  Ve Vašem případě se tedy jedná o dvě zcela odlišná plnění, to znamená, že každé plnění by mělo být zadáno v samostatné veřejné zakázce. Rekonstrukce školy je podle předpokládané hodnoty veřejnou zakázkou malého rozsahu (§ 27), kterou tedy nemusíte zadávat v zadávacím řízení (předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší na stavební práce částce 6 000 000 Kč bez DPH). Nicméně uvádíte, že veřejná zakázka bude financována z dotace, to znamená, že zadavatel musí při zadávání veřejné zakázky dodržet nejen zásady podle § 6 ZZVZ, ale také pravidla poskytovatele dotace, pokud taková pravidla poskytoval dotace stanovil. V případě že by zadavatel nepostupoval v souladu s pravidly poskytovatele dotace, bude se vystavovat riziku, že mu dotace bude zkrácena, nebo bude penalizován.

  Ohledně dotazu na konkrétní postup při zadávání veřejných zakázek odkazujeme na naše webové stránky Metodiky/stanoviska – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) , kde lze najít metodiky pro postup v zadávacím řízení. Zde je pak odkaz přímo na metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu: Metodiky obecné – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Zadávací řízení (v režimu ZZVZ) vs. poptávkové (výběrové) řízení (mimo režim ZZVZ), vč. uveřejňovacích povinností zadavatele (§ 27)

  14.03.2021 § 3 ZZVZ definuje pojem „Zadávací řízení“. Z výše uvedeného vyplývá, že zakázky malého rozsahu (definované v § 27 ZZVZ do 2 a 6 mil. Kč bez DPH) nejsou zpravidla zadávány v Zadávacím řízení, jak je definováno v § 3, tj. nejsou zadávány tzv. „v režimu zákona“, a tedy postupem v celém rozsahu dle ZZVZ, ale jsou zpravidla zadávány tzv. „mimo režim zákona“. Pak bychom neměli používat v souvislosti se zadáváním těchto VZMR zákonem definovaný pojem Zadávací řízení, ale například raději používat pojem „Poptávkové řízení“, abychom striktně odlišili způsob zadávání tzv. „mimo režim zákona“ a zadávání tzv. „v režimu zákona“, neboť § 248 (Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy) odst. 2 ZZVZ říká: Zahájil-li zadavatel podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku. K tomu k tomu § 4 odst. 4 ZZVZ: Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon. Tím bychom se mohli nechtěně dostat do situace, že chceme zadat VZMR jako VZMR postupem „mimo režim zákona“, nicméně v zadávací dokumentaci, která v mnoha případech odkazuje na konkrétní ustanovení ZZVZ, uvedeme, že tuto VZMR zadáváme v zadávacím řízení, a tím by mohlo být naplněno výše uvedené, že tato VZMR je automaticky považována za podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel je tak povinen ve vztahu k veřejné zakázce dodržovat celý ZZVZ v plném rozsahu. Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ? Příklad aplikace v praxi: Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)? Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno? Dle Informačního listu 3/2016 ÚOHS k uveřejňovacím povinnostem zadavatelů při uveřejňování informací a dokumentů dle ZZVZ mají zadavatelé jedinou uveřejňovací povinnost v případě uzavírání smluv na VZMR, a to uveřejnit celé znění smlouvy na VZ včetně všech jejich změn a dodatků, a to do 15 kalendářních dnů od jejího uzavření, pokud její cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH. Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?

  Na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), jsou vymezeny 3 režimy zadávání veřejných zakázek. Jedná se o nadlimitní režim (§ 25 ZZVZ), podlimitní režim (§ 26 ZZVZ) a zjednodušený režim (§ 129 ZZVZ). Pojmy „v režimu zákona“ a „mimo režim zákona“ nejsou v ZZVZ vymezeny. Pokud tyto pojmy zadavatel vůči dodavatelům užívá, měl by na základě zásady transparentnosti ohlídat, že je zřejmé, jakým jim přikládá význam.

  Podle § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Podle § 31 ZZVZ není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Zákon pro případy využití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nestanoví, jak se má proces výběru dodavatele nazývat. Platí, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon (§ 4 odst. 4 ZZVZ). Může se tak stát, že užívání pojmu „zadávací řízení“ při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu, může vyvolat dojem, že nedošlo k využití výjimky z povinnosti provést zadávací řízení.

  K dotazu: „Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ?“ uvádíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR („MMR“) doporučuje při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) užívat na základě zásady transparentnosti pojmy, které nebudou vyvolávat nejasnosti ohledně využití, či nevyužití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel využije výjimku z povinnosti provést zadávací řízení, nemá za následek, že se na něj nevztahuje úprava části desáté ZZVZ.

  K příkladu: „Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)?“ uvádíme, že všechna tato ustanovení se ze zákona obecně na veřejnou zakázku malého rozsahu vztahují. Zadavatel nemusí využít oprávnění, která mu tato ustanovení garantují (např. změnit smlouvu), ale musí plnit povinnosti těmito ustanoveními stanovené (např. uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele).

  Změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu se věnovala Expertní skupina MMR ve svém stanovisku, dostupném prostřednictvím odkazu na stránkách Portál.VZ, zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

  K dotazu: „Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno?“ uvádíme, že nakolik je určité ustanovení aplikovatelné na konkrétní veřejnou zakázku vyplývá z textu daného ustanovení. Například v § 211 ZZVZ je stanoveno, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Tudíž pokud zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu využil výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nemusí komunikovat s dodavatelem písemně, a to protože nepostupuje v zadávacím řízení ani ve zvláštních postupech. Zato úprava § 221 ZZVZ, podle které zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury, neobsahuje žádné omezení na veřejné zakázky zadané v zadávacím řízení a plně platí i u veřejných zakázek malého rozsahu.

  K dotazu: „Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?“ uvádíme, že celá část desátá ZZVZ, která je nazvána Společná ustanovení se obecně na veřejné zakázky malého rozsahu vztahuje.

  Servis motorových vozidel

  28.01.2021 Dobrý den, realizujeme VZ malého rozsahu na servis, opravy a údržbu motorových vozidel určité značky. Výsledkem je uzavření rámcové smlouvy na určité období s dílčím plněním na základě objednávek. Kritérii hodnocení jsou nabídková cena (skládá se z více položek) a vzdálenost k provozovně. Váha obou kritérií je stejná. Lze současně stanovit do zadávacích podmínek, že místo plnění musí být do určité vzdálenosti (např. 100 km) od místa zadavatele nebo se jedná o diskriminační podmínku? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ve svém § 31 stanovuje, že veřejná zakázka malého rozsahu je výjimkou, kdy zadavatel při zadání veřejné zakázky nemusí postupovat v zadávacím řízení podle ZZVZ. To znamená, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu nemusí řídit pravidly pro zadávací řízení stanovené v ZZVZ, musí však vždy dodržet zásady podle § 6 ZZVZ. Jednou ze zásad podle § 6 ZZVZ je i zásada zákazu diskriminace, kterou tedy musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu dodržet. Stanovení požadavku na to, aby se dodavatelův servis nacházel do 100 km, je dle našeho názoru omezujícím pro dodavatele, kteří mají své servisy ve vzdálenosti nad 100 km, tedy například i 101 km. Navíc někteří dodavatelé mohou být schopni poskytnout požadované služby, i přes svou větší dojezdovou vzdálenost od sídla zadavatele.

  Požadavek na vzdálenost lze určitě odrazit v hodnocení nabídek, nicméně hodnotící kritéria by měla být nastavena přiměřeně tak, aby i dodavatelé s provozovnou ve větší vzdálenosti měli reálnou šanci získat veřejnou zakázku. Při stanovování kritérií, která zohledňují vzdálenost provozovny dodavatele, byste měli mít na paměti, že dodavatelé mají možnost zajistit služby spojené se servisem i přes větší dojezdovou vzdálenost, například mobilním servisem, vysláním pracovníka, zajištěním odvozu vozidel na své vlastní náklady, případně i využitím poddovatele atd. Vhodnější možností je stanovení požadavku na flexibilitu dodavatele, v takovém případě by se však měla hodnotit dodavatelova reakční doba a nikoliv dojezdová vzdálenost. Dodavatelé budou muset zvážit, zda se jim vyplatí poskytování služeb i přes větší dojezdovou vzdálenosti, ale pokud omezíte jako zadavatel vzdálenost dojezdu k provozně dodavatele, jedná se dle našeho názoru o diskriminační podmínku.

  Dodržování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu ZZVZ

  21.01.2021 Dobrý den, víme, že při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení (citováno z komentáře k § 31 ZZVZ, poslední odstavec, v ASPI) je nutno dodržovat zásadu transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jak to je nyní u VZMR s dodržováním § 6 odst. 4 (Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit), když dle rozhodnutí ÚOHS ze dne 8.8.2014, č. j. ÚOHS-S546/2014/VZ-16668/2014/531/ESt uzavření smluv na veřejné zakázky malého rozsahu neprobíhá v zadávacím řízení a nedochází tedy k jejich zadání podle zákona. Je nutno u VZMR vyplňovat jakýsi kontrolní list, který připravilo ministerstvo (nejspíš MMR) a nebo se toto doporučení vztahuje pouze na veřejné zakázky zadávané podle ZZVZ? Děkuji moc za objasnění...

  S ohledem na skutečnost, že nové zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací byly doplněny do ustanovení § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), které spadá do Části I. ZZVZ, musí zadavatel zohlednit tyto zásady nejen při zadávání veřejných zakázek v zadávacích řízeních, ale mj. i u veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Ačkoli zadavatel nemá povinnost zadávat VZMR v zadávacím řízení, musí ovšem postupovat v souladu se ZZVZ a dodržet zásady podle § 6 ZZVZ (viz § 31 ZZVZ). U VZMR ani u veřejných zakázek zadávaných v zadávacích řízeních nemá zadavatel povinnost vyplňovat kontrolní list vytvořený MPSV. Jedná se pouze o metodický nástroj, který by měl zadavateli pomoci při přípravě zadávacího řízení na konkrétní veřejnou zakázku, respektive řízení na VZMR, jehož prostřednictvím lze vyhodnotit sociální a environmentální aspekty včetně možnosti využití inovací. Neznamená to ovšem, že závěry z kontrolního listu zadavateli vždy zajistí správný postup v souladu se zákonnou úpravou.

  Režim zadání zakázky - úvěr pro zadavatele

  08.01.2021 Dobrý den, jako veřejný zadavatel (obec) si plánujeme vzít na financování rekonstrukce nájemních bytů ve vlastnictví obce úvěr, kde předpokládané úroky budou činit cca 6 mil. V § 21, odst. 2 b) je psáno, že u určení předpokládané hodnoty se počítají úroky. V § 29 je psáno, že nejsme povinni zadat VZ v zadávacím řízením dle odst. 1 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku. Nemusíme tedy postupovat při výběru dle zadávacího řízení? Resp. postačuje pouze provést jednoduchou poptávku nebo musíme provést veřejnou zakázku malého rozsahu? Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 29 obecné výjimky, ve kterých zadavatel není povinen provést zadávací řízení. Mezi obecné výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ patří i situace, kdy předmětem veřejné zakázky bude úvěr nebo zápůjčka. Pokud zadavatel bude požadovat úvěr, jedná se stále o veřejnou zakázku, ale zadavatel nemá povinnost pro její zadání provést zadávací řízení. Při zajišťování úvěru tak nemusíte postupovat v žádném ze zadávacích řízení podle ZZVZ. Při aplikaci této výjimky je nezbytně nutné, aby se opravdu jednalo o úvěr podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Veřejná zakázka malého rozsahu je také výjimkou, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ. Rozdílem je, že o veřejnou zakázku malého rozsahu se jedná, pokud je předpokládaná hodnota nižší než limity uvedené v § 27 ZZVZ, u výjimky podle § 29 písm. m) ZZVZ, zadavatel není limitován výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Na základě § 21 ZZVZ se do předpokládané hodnoty u veřejné zakázky na bankovní nebo finanční služby musí kromě úplaty za celou dobu trvání smlouvy (resp. za 48 měsíců) zahrnout i úroky, poplatky, provize a jiné související platby. Výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky však nijak nevylučuje ani neomezuje možnost zadavatele využít výjimku podle § 29 písm. m) ZZVZ a zadat tak veřejnou zakázku mimo zadávací řízení.

  VZ na části

  30.09.2020 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli existují nějaká závazná pravidla nebo kritéria podle čeho zakázku vyhlásit jako jednu VZ nebo VZ na části nebo samostatnou z hlediska předmětu a specifikace nebo je to jen na subjektivním názoru zadavatele, popř. co je dostačující prokázání zvoleného postupu. Konkrétně mám zakázku na dodávku: zubní kartáčky, ochranné obaly, ochranné pomůcky, zdravotnický materiál, spotřební materiál testovací proužky pro různé přístroje. Jednotlivé části jsou VZMR, ale různé kombinace už můžou být podlimitní zakázka. Velmi děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje komplexně pravidla pro zadávání zakázek. Pravidla ohledně předmětu veřejné zakázky, případně jejího rozdělení jsou upraveny v I. části ZZVZ. Obecně platí dva základní principy při stanovování předmětu a předpokládané hodnoty konkrétní veřejné zakázky. Zadavatel nesmí ve veřejné zakázce kumulovat rozdílná, spolu nesouvisející plnění. Tím by zadavatel omezil hospodářskou soutěž, neboť by nabídku mohlo podat méně dodavatelů, než pokud by zadavatel jednotlivá plnění požadoval samostatně. Na druhou stranu zadavatel nesmí obcházet pravidla ZZVZ tím, že veřejnou zakázku uměle rozdělí na více samostatných veřejných zakázek, tak aby je mohl zadat v mírnějším režimu. Zadavatel by tedy před zadáním veřejné zakázky měl posoudit, jaké plnění požaduje, zda se například jedná o dodávky, které jsou běžně na trhu poskytovány samostatně nebo naopak vzájemně. Zadavatel může dle vlastního uvážení na základě ZZVZ rozdělit veřejnou zakázku na více částí, v takovém případě může veřejnou zakázku rozdělenou na části zadat v jednom zadávacím řízení, nebo může jednotlivé části zadat v samostatných zadávacích řízeních, ale v režimu, který odpovídá součtu předpokládaných hodnot všech těchto veřejných zakázek.

  Kdy se bude jednat o veřejnou zakázku, jejíž jednotlivé části budou muset být sečteny, i když se jedná o relativně samostatná plnění, pak blíže upravuje § 18 ZZVZ. Podle § 18 ZZVZ bude muset zadavatel sčítat předpokládané hodnoty všech poptávaných plnění vždy, když tato plnění spolu budou vzájemně tvořit jeden funkční celek a budou zadávány v časové souvislosti. To znamená, že mezi jednotlivými plněními bude existovat věcná, místní a časová souvislost. Tyto souvislosti musí být naplněny kumulativně, pokud tedy nebude naplněna některá z podmínek věcné, místní nebo časové souvislosti, může zadavatel zadat jednotlivá plnění v samostatných zadávacích řízeních a nesčítat jejich předpokládané hodnoty. Problematikou funkční a časové souvislosti se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), proto níže uvádíme úryvky z rozhodnutí ÚOHS vztahující se právě k těmto pojmům. K pojmu funkční souvislosti se ÚOHS vyjádřil ve svém rozhodnutí č.j. R0055/2019 následovně: „Funkční souvislost je totiž nutné chápat jako určitou návaznost jednotlivých předmětů plnění, neboť právě souvislost jednotlivých předmětů plnění je nezbytným předpokladem pro určení toho, zda lze konstatovat existenci funkční souvislosti či její absenci. Pro představu uvádím, že funkční souvislost se může projevit např. v jednotícím záměru zadavatele nebo v podmíněnosti realizace dílčích plnění nebo ve zřejmé potřebě zadavatele v určitém okamžiku realizovat všechna plnění, byť na různých územích spravovaných zadavatelem, ale jednotlivá plnění by sama o sobě nesplnila požadovaný cíl. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti, či alespoň obdobnosti (věcná souvislost).“

  K pojmu časové souvislosti se ÚOHS vyjádřil v rozhodnutí č.j. S0112/2019 následovně: „Aby byla podmínka časové souvislosti určitých plnění naplněna, musí být tato plnění dle názoru Úřadu realizována či zadána v tomtéž časovém období, případně v období časově blízkém, či na sebe například musí časově navazovat. Rozhodnou skutečností pro určení existence časové souvislosti může být také fakt, že zadavatel v době zadávání určitého plnění již prokazatelně závazně plánoval, že v dohledné budoucnosti bude realizovat konkrétní plnění s totožným či obdobným předmětem. Musí však jít o konkrétní prokazatelný záměr realizace, plynoucí například ze schváleného plánu investic, rozpočtu apod. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění, resp. to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde, nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí.“

  Ve Vašem případě tedy doporučujeme zvážit, zda poptávané dodávky mezi sebou tvoří jeden funkční celek a zároveň zda jsou zadávané v časové souvislosti. Pokud ano, zvolte postup veřejné zakázky rozdělené na části. Pokud dospějete k opačnému názoru, pak můžete jednotlivé dodávky požadovat samostatně. Závěrem dodáváme, že jako vhodné řešení této situace je zavedení dynamického nákupního systému (§ 138 – § 142 ZZVZ). V případě zavedení dynamického nákupního systému pak nebudete muset řešit problematiku rozdělení předmětu veřejné zakázky a získáte velkou flexibilitu pro zadávání veřejných zakázek.

  Horizontální spolupráce - nákup léků

  29.09.2020 Dobrý den, je možné formou horizontální spolupráce realizovat nákup léky mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele? V praxi by se jednalo o situaci, kdy by se jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejně zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata. Je možné takovou formu spolupráce brát jako horizontální spolupráci? Dle mého by tedy úplata za plnění, která by byla poskytována mezi těmito subjekty, nepokrývala pouze skutečné náklady veřejného zadavatele souvisejícího s poskytováním takového plnění. Prosím o Vaše výkladové stanovisko k této možnosti spolupráce. S pozdravem a přáním hezkého dne

  K dotazu ve věci horizontální spolupráce sdělujeme následující.

  Horizontální spolupráci dle § 12 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), je možné využít tehdy, pokud:

  a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat,

  b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a

  c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

  Jak uvádíte ve svém dotazu, mělo by jít o realizaci nákupu léků mezi dvěma subjekty, které mají stejného zřizovatele, tedy situaci, kdy by jedna příspěvková organizace objednávala léky od druhé příspěvkové organizace (jedná se o veřejné zadavatele). Za dodání léků by byla poskytována úplata.

  Z Vašeho popisu není zřejmé, zda je v tomto postupu nějaký veřejný zájem, či zda je splněna podmínka podílu činnosti na trhu, avšak lze dojít k závěru, že není naplněna podmínka dle písm. a), tedy spolupráce za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat. Zásadní v tomto případě je pojem „spolupráce“, neboť aby byla tato podmínka splněna, musejí se oba subjekty na plnění fakticky podílet. O spolupráci se v žádném případě nemůže jednat tehdy, pokud jsou úkoly, které mají být předmětem spolupráce, delegovány pouze na jeden subjekt. Ve Vámi nastíněném případě jde o prodej léků ze strany jednoho subjektu druhému, a takový model zcela jednoznačně postrádá jakýkoliv znak spolupráce.

  Lze tedy shrnout, že dle našeho názoru pro Vámi nastíněný případ není využití horizontální spolupráce dle § 12 ZZVZ možné.

  Jako možný postup by se však mohlo jevit využití postupu dle § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy vertikální spolupráce s horizontálním prvkem. Dle daného ustanovení se za zadání veřejné zakázky nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a).

  Jak uvádíte, oba subjekty mají stejného zřizovatele. Je-li tento zřizovatel veřejným zadavatelem a zároveň sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obě příspěvkové organizace obdobně jako své vnitřní organizační jednotky viz § 11 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tedy pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby viz § 11 odst. 2 ZZVZ, pak se jeví jako možné, aby nákup léků jednou příspěvkovou organizací od druhé byl proveden na základě § 11 odst. 4 písm. b) ZZVZ, tedy formou vertikální spolupráce s horizontálním prvkem, budou-li naplněny veškeré zákonem stanovené uvedené podmínky.

  Změna v osobě dodavatele

  16.04.2020 Veřejnou zakázku malého rozsahu jsme zadali dodavateli - OSVČ, s nímž máme uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou. Podnikatel nyní převádí své podnikání na (jím založenou) právnickou osobu - s. r. o. a své živnostenské oprávnění ukončil. Nově bude poskytovat své služby pod hlavičkou s. r. o. Jedná se o akceptovatelnou změnu v osobě dodavatele, nebo bude nutné původní smlouvu ukončit (dodavatel "zanikl") a vyhlásit nové výběrové řízení? U přechodu podnikající fyzické osoby na právnickou osobu není úplně zřejmé, že se jedná o právní nástupnictví - a tato změna ani není zřejmě zachycena žádnou oficiální listinou jako v případě různých změn u právnických osob.

  Pokud se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou zadavatel není povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zadat v zadávacím řízení. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu si zadavatel vymezuje ve vlastních vnitřních předpisech, u dotovaných veřejných zakázek je pak zadavatel povinen dodržet podmínky poskytnutí dotace (pokud jsou pro veřejné zakázky malého rozsahu stanoveny).

  Vždy je povinen dodržet zásady: transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které vyplývají z ustanovení § 6 ZZVZ.

  V uvedeném případě tedy záleží na stanovených podmínkách a pravidlech, které vyplývají z výše uvedených dokumentů. Pokud se v daném případě nemění osoba dodavatele (pouze došlo k jeho přeměně), která byla vybrána k podpisu smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, a dál bude plněno v souladu s původní smlouvou na veřejnou zakázku, není nutné provádět nové výběrové řízení. Doporučujeme sepsat dodatek k původní smlouvě o změně právní formy dodavatele.

  Obchodní značky pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu

  06.09.2019 Zákon 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, par. 89, odst. 5 a 6 stanoví, že: v zadávací dokumentaci nesmí být bezdůvodně uvedeny konkrétní výrobky (obchodní značky). Par. 89 platí pro nadlimitní režim. Platí stejná zásada pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje použít v souladu s ust. § 52 ZZVZ k zadání podlimitní VZ zadávací řízení podle části 4., jinak určený pro nadlimitní režim, v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně, s výjimkou některých dílčích úprav ve vztahu k podmínkám použití jednacích řízení, a dále také lhůt, které jsou při zadávání podlimitní veřejné zakázky stanoveny specificky v ust. § 54 ZZVZ. Přitom výklad slova „obdobně“ je nutné použít v souladu s čl. 41 Legislativních pravidel Vlády, a tedy v plném rozsahu, pokud se jedná o přímý odkaz na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu. Ačkoliv tedy ust. § 89 odst. 5 ZZVZ upravuje možnost stanovit technické podmínky prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité výrobky (obchodní značky, konkrétní označení typu atp.) u nadlimitních VZ, stává se závazným také při zadání podlimitní VZ, postupem podle části čtvrté ZZVZ.
  Pravidla formulace technických podmínek nedopadají na zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ), neboť se jedná o samostatnou vnitrostátní úpravu zadávacího řízení, bez odkazu k pravidlům nadlimitních VZ, a tudíž i do směrnic. To však neznamená, že regulace nastavených podmínek technické povahy by měla být v ZPŘ zcela opomenuta, neboť se jedná o samostatný druh zadávacího řízení dle ust. § 3 ZZVZ, který upravují obecná ustanovení v rozsahu § 33 – 51 ZZVZ. Zadavatel je tak povinen postupovat při sestavení zadávacích podmínek v souladu s ust. § 36 ZZVZ, kde odst. 1 stanoví, že zadávací podmínky nesmí být zpracovány tím způsobem, aby konkrétním dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Znění dotčeného ust. ZZVZ tak při vypracování zadávací dokumentace zohledňuje dodržení zásad přiměřenosti a nediskriminace dle § 6 ZZVZ.
  K Vašemu dotazu dále uvádíme, že ačkoliv z pohledu systematiky ZZVZ dělí způsoby uzavření písemné smlouvy na VZ mezi formalizované postupy tzv. „v režimu ZZVZ“ nebo také na použití výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (VZMR), je povinnost dodržovat zásadu přiměřenosti či zákaz diskriminace platná bez rozdílu na jejich cílovou hodnotu. I proto povinnost dodržet základní zásady obsahuje samostatná úprava zadávání VZMR v souladu s ust. § 31 ZZVZ, při jejichž zadávání je zadavatel povinen dodržet zásady ve smyslu § 6 ZZVZ.
  Společně se při zadávání veřejných zakázek na základě ZZVZ uplatní podstata zákazu tzv. skryté diskriminace, která obecně odpovídá jakékoliv mechanické aplikaci zpřísňujících podmínek účasti v zadávacím řízení. Uvedení technické podmínky účasti v zadávacím řízení ještě automaticky nemusí vykazovat znaky skryté diskriminace, ale lze ji zdůvodnit právě ve vztahu ke specifickým požadavkům zadavatele na předmět plnění. To dokládá skutečnost, že obecně zadavatel není oprávněn odmítnout srovnatelné či technicky obdobné řešení, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku, jako při řešení požadovaným zadavatelem.

  VZMR - Zadávací dokumentace vs. EZAK

  25.07.2019 Dobrý den, mám dotaz. Veřejná zakázka malého rozsahu byla zadána přes el. nástroj EZAK, avšak v zadávací dokumentaci bylo jasně sděleno, že nabídky se podávají pouze písemnou formou v obálkách. Jedna nabídka byla podána pouze el. přes systém EZAK a nebyla chybou uživatelů zařazena do hodnocení spolu s obálkami papírovými. Zakázka byla rozhodnutím RM zadána nejlevnějšímu dodavateli z obálek, ale dodavatel s el. nabídkou přes EZAK, který do hodnocení nebyl zařazen je ještě levnější a nyní náš postup rozporuje. Je právně možné odvolávat se na zadávací dokumentaci pokud je to VZMR, nebo byl naším postupem porušen § 6, či ustanovení v části 10 - Společná ustanovení. Děkuji za Vaši radu.

  Dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) je zadavatel oprávněn veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZZVZ, za současného dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ.Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem upravená v § 221 ZZVZ dopadá toliko na komunikaci v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona, lze při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZZVZ, tj. za využití výjimky dle § 31 ZZVZ, stanovit v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku malého rozsahu povinnost podat nabídku výlučně v listinné podobě.

  Vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ u příspěvkové organizace

  07.05.2019 Dobrý den, prosím o sdělení, zda principy vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ musíme uplatňovat i v případě, kdy je veřejným zadavatelem zřízena příspěvková organizace vykonávající služby na základě zřizovací listiny (každoročně je veřejným zadavatelem poskytován příspěvek na činnost), nikoliv na základě úplatné smlouvy dle § 2 odst. 1 a 3. Děkuji předem za Vaši odpověď.

  V případě dotazu by se mělo jednat pouze o tzv. rozpočtový přesun, tedy nikoliv o aplikaci ust. § 11 ZZVZ. Jen je nutno pouze upozornit, že by ze strany zadavatele neměly být poskytnuty jiné platby za konkrétní plnění příspěvkové organizace, než je tomu právě v případě přesunu prostředků z rozpočtu zadavatele, neboť v takovém případě by se již jednalo o úplatnou smlouvu.

  Subdodávky v případě vertikální spolupráce

  18.04.2019 Dobrý den, rád bych se zeptal, zda dodavatel, se kterým zadavatel (dle odst. 2 § 4 ZZVZ) uzavřel smlouvu v režimu vertikální spolupráce (dle odst. 6 § 11 ZZVZ) na stavební práce, je povinen v případě dílčí subdodávky realizovat zadávací řízení dle ZZVZ? Jedná se o subdodávku i v případě pořízení stavebního materiálu? Dodavatelem je obchodní společnost, která nenaplňuje definici zadavatele dle ZZVZ.

  K dotazu týkajícímu se vertikální spolupráce uvádíme následující: Dle § 11 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může být uzavřena vertikální spolupráce mezi zadavatelem a jinou právnickou osobou, pokud tuto právnickou osobu a) sám zadavatel nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a c) více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Podmínky tohoto ustanovení se dle § 11 odst. 6 ZZVZ vztahují i na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud jsou kumulativně naplněny podmínky § 11 odst. 1 ZZVZ, lze uzavřít smlouvu o vertikální spolupráci bez provedení zadávacího řízení dle ZZVZ.V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Je tomu tak proto, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahují limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud předpokládaná hodnota nepřesahuje tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 31 ZZVZ může být zadávána mimo zadávací řízení a nemusí se řídit ustanoveními ZZVZ, ovšem musí být dodrženy základní zásady stanovené § 6 ZZVZ.
  Závěrem uvádíme, že pořízení stavebního materiálu je též poddodávkou. A pokud právnická osoba v rámci vertikální spolupráce využije poddodavatele, je na tuto poddodávku nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat dle pravidel ZZVZ.

  Komodity mimo VZ jako VZ pravidelné povahy (§ 19 odst. 3)

  19.03.2019 Dobrý den, prosím o radu k následujícímu. Jsme státní příspěvková organizace. Které komodity můžeme nakoupit mimo režim veřejných zakázek. Konkrétně se mi jedná o potraviny (zásobování stravovacího provozu) a drogistické a hygienické potřeby. Děkuji a přeji hezký den.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) stanoví pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 až § 23 ZZVZ, kdy na základě § 19 odst. 3 ZZVZ je možné pro pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, jejichž cena je v průběhu „účetního období proměnlivá“, pořizovat opakovaně dle aktuálních potřeb k zajištění “operativních nákupů” a nepoužije se tak pravidlo ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy.
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu ve svém rozhodnutí S211/2013 ze dne 12. března 2014 rozhodl ve znění předchozí právní úpravy na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tak, že: „Obecně lze k problematice takových nákupů uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13 odst. 8 ZVZ, srov. § 19 odst. 3 ZZVZ. V tomto případě musí zadavatel provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen.“ Dále je rozhodnutím uvedeno, že: „Smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění.“
  K tomu, aby mohlo docházet k zajištění „operativních nákupů” shora uvedeným způsobem, nesmí se „řetězit objednávky“ se stále stejným okruhem dodavatelů, anebo prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale je vždy nutné zajistit, aby veřejná zakázka byla opakovaně vystavena hospodářské soutěži. Komentář Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kol., Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 2. aktualizované vydání, Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 52, k odst. (3) dotčeného ustanovení uvádí: „V případě, že cena opakovaně pořizovaného je proměnlivá, bývají menší nákupy podle aktuálních potřeb hospodárnější, účelnější a efektivnější.“
  Jelikož se při zajištění shora uvedených dodávek jedná o rizikový postup, neboť zadavatel může snadno pochybit (důvodem může být nezbytnost zajištění hospodárnosti, anebo také ekonomické výhodnosti krátkodobých či jednorázových nákupů, a dále prokazatelnost, že k naplnění podmínky hospodárnosti skutečně dochází), doporučujeme k zásobování stravovacího provozu využít na nákup potravin či drogistických a hygienických potřeb Dynamický nákupní systém (DNS), který je jedním z flexibilních nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, kdy jde o plně elektronizovanou formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje zadávat zakázky na základě momentálních potřeb zadavatelů. Na základě zajištění těchto předpokladů se pro nákup komodit na zásobování stravovacího provozu jeví DNS jako vhodný instrument. DNS přináleží do zvláštních postupů podle části šesté zákona, konkrétně se jedná o ustanovení dle § 138 až § 142 ZZVZ. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je vyloučena možnost přístupu dalších dodavatelů, mohou dodavatelé do DNS přistupovat nejen ve fázi jeho zavádění, ale jsou oprávněni podávat žádost o účast v DNS kdykoli v průběhu jeho trvání. Výhodou zavedeného DNS je skutečnost, že dobu po kterou byl DNS zaveden, je možné dále prodlužovat. Je pouze nezbytné odhadnout rozsah všech veřejných zakázek, které mohou být v průběhu jeho trvání zadány. Také je vhodné uvažovat o rozdělení DNS do kategorií, které budou vymezeny objektivním způsobem na základě samostatných druhů komodit, v nichž budou jednotlivé veřejné zakázky zadávány. Bezpochyby to napomůže k zajištění větší míry diverzifikace dodavatelů nebo k získání co nejvýhodnějších podmínek při nákupů jednotlivých druhů komodit.

  Shodná nabídková cena (§ 6)

  15.01.2019 Dobrý den, mám dotaz jak postupovat, když jsem v zadávacím řízení obdržel od dvou účastníků nabídky se shodnou nabídkovou cenou, které jsou zároveň nabídkami s nejnižší nabídkovou cenou? V zadávací dokumentaci není uvedeno, jak v tomto případě bude zadavatel postupovat. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku na služby zadávanou v otevřeném řízení. Předem děkuji za odpověď.

  Situaci, kdy je hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena a zadavatel obdrží od dvou účastníků nabídky se shodnou nabídkovou cenou, která je zároveň nejnižší nabídkovou cenou, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) neupravuje. Zadavatel je v takovém případě povinen počínat si tak, aby jeho další postup v zadávacím řízení byl v souladu s obecnými zásadami pro zadávání veřejných zakázek, uvedenými v § 6 ZZVZ. Jako gestor ZZVZ zastáváme stanovisko, že zásady § 6 ZZVZ v této situaci nevylučují vybrat nejvhodnější nabídku prostřednictvím losu. Evropské právo nahlíží na los jako na povolený prostředek výběru (např. při omezování počtu účastníků zadávacího řízení), proto není přípustný argument, že jde o postup netransparentní a tedy zakázaný. Pro výběr nejvhodnější nabídky prostřednictvím losu není nutná výhrada takového postupu v zadávací dokumentaci a zadavatel jej tak má možnost provést i bez výhrady.
  Pokud zadavatel přistoupí k losování, musí dbát na zajištění jeho transparentnosti. Za vhodné se považuje zejména losování za účasti notáře, dále pak umožnění účasti při losování a umožnění kontroly losovacího zařízení účastníkům řízení, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou.

  Funkční celek

  12.12.2018 V rámci 85% dotace na sociální podnikání budeme pořizovat ojetý nákladní automobil v hodnotě cca 400 tis. Kč - počítáme s výběrovým řízením zakázky malého rozsahu. Je nutné do této zakázky zahrnout i přívěsný vlek za tento automobil v hodnotě cca 80 tis. Kč? Jedná se o funkční celek, nebo stačí soutěžit pouze automobil a vlek lze koupit mimo tuto soutěž? Totéž je i otázka u druhého našeho výběrového řízení, kde musíme nakoupit vybavení dílny na výrobu plastových nádrží. Je třeba nakoupit automatické svařovací pravítko v hodnotě cca 1 mil. Kč - je naší povinností zahrnout do této zakázky i ostatní vybavení dílny jako formátovací pilu (140 tis. Kč) a jiné drobné elektrické náčiní v jednotkových hodnotách cca 4 tis. Kč a další drobné nástroje v hodnotách do 2 tis. Kč? Celková cena pořizovaného vybavení dílny je 1,5 mil. Kč. Jede o samostatné stroje nikoliv součásti jedné výrobní linky, ale dílna veškeré tyto stroje a nástroje potřebuje nakoupit v podstatě najednou. Dále budeme nakupovat vysokozdvižný vozík v hodnotě cca 100 tis. Kč - je také součástí funkčního celku dílny? Prosím o radu - neradi bychom se dopustili nějakého porušení z důvodu nevědomosti, samozřejmě ale by pro nás bylo o mnoho jednoduší soutěžit pouze nákladní automobil a automatické svařovací pravítko bez ostatních položek. Děkuji

  Z dotazu nevyplývá, kdo je poskytovatelem předmětné dotace a zda je tato poskytována z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by však šlo o Evropské strukturální a investiční fondy, jsou podmínky pro zadávací/výběrové řízení stanoveny poměrně přísně a do tzv. funkčního celku a tedy i předpokládané hodnoty bude v obou případech nezbytné zahrnout všechna související plnění. Nicméně zároveň platí i možnost analogického postupu dle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), tedy že určité části do 20% předpokládané hodnoty funkčního celku můžete zadat mírnějším postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě této konkrétní (menší) části, případně částem. Ve Vámi popsaných případech by bylo možné přívěsný vlek zadat tvz. z ruky, protože splňuje uvedený 20% limit a stejně tak by v případě druhého výběrového řízení bylo možné zadat tzv. z ruky další vybavení díly až do hodnoty 300.000 Kč, pokud je celková předpokládána hodnota této zakázky 1.500.000,- Kč

  Úvěr s úroky nad 2 mil.Kč

  03.12.2018 Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení § 29 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku dlouhodobý úvěr na investici s celkovými úroky nad 2 mil. Kč = podlimitní zakázka? (služby nad 2 mil. Kč) Podléhá taková zakázka elektronizaci a u obou subjektů? Zadavatel i dodavatel? Moc Vám děkuji za osvětlení problematiky.

  K Vašemu dotazu, jenž se týká povinné elektronizace u výjimky uvedené v § 29 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:
  Povinnost komunikovat elektronicky dopadá pouze na veřejné zakázky zadávané v zadávacích řízeních. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení mohou být i nadále realizovány v listinné podobě.

  Výměna vodoměrů

  03.12.2018 Dobrý den, Je výměna vodoměrů v bytových domech dodávka nebo stavební práce? Děkuji.

  Bez bližších informací nelze určit. Může to být obojí – záleží na tom, zda jsou s výměnou spojeny stavební práce či výměna vodoměrů je prováděna v rámci větší stavební zakázky nebo v případě pouhé prosté výměny vodoměrů zda cena za provedení služby nepřevyšuje cenu samotných vodoměrů – potom by to mohla být i (servisní) služba (§ 15 zákona 134/2016 Sb.). Při určení se postupuje podle § 14 a § 15.

  Povinnosti plynoucí ze zákona u zakázek malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000,- Kč bez DPH

  22.11.2018 Dobrý den, prosím o vymezení jasných povinností zadavatele při zadání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona k listopadu 2018, jejichž hodnota je vyšší než 500 000,- Kč bez DPH? Děkuji.

  V souvislosti s Vaším dotazem ohledně povinností při zadávání zakázky malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000 Kč sdělujeme následující:
  Zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadávat v zadávacím řízení. Zadavatel je však povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a neomezovat účast dodavatelům se sídlem v členském státě EU nebo ve státě, který má uzavřenou smlouvu o přístupu k veřejné zakázce.
  V případě zakázky s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH je v souladu s § 219 ZZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na tuto zakázku a následně skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy. Uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele není potřeba, pokud je smlouva v souladu s § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ uveřejněna podle jiného právního předpisu, typicky tedy pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv. Skutečně uhrazená cena za plnění smlouvy musí být v souladu s § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejněna na profilu zadavatele do 3 měsíců od splnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění viz výše. Pokud doba plnění smlouvy přesahuje jeden rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
  Zároveň v případě veřejného zadavatele podle § 4 ZZVZ je v případě zakázek s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH dána usnesením vlády č. 408/2018, kterým se mění usnesení vlády č. 467/2017 povinnost využívat pro zadání Národní elektronický nástroj (NEN). Povinnost používat NEN se nevztahuje na zakázky, které byly zahájeny před 1. červencem 2018 v jiném elektronickém nástroji a na zakázky malého rozsahu, které naplňují stejné podmínky pro využití výjimky z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení dle ZZVZ. Povinnost používat NEN se nevztahuje na organizace, které si do 30. června 2018 požádali o příslušnou výjimku.
  Zároveň, pokud se jedná o dotovanou zakázku, je nutné dodržet pravidla určená poskytovatelem příslušné dotace.

  Plnění smlouvy u VZMR na dobu neurčitou

  15.11.2018 Uzavřeli jsme smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je poskytování pracovnělékařských služeb. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena podle § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ a podle takto stanovené předpokládané hodnoty byla zakázka zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu. U veřejné zakázky nebyla stanovena celková smluvní cena, pouze ceny jednotkové za určité poskytované služby. Podle obdobné veřejné zakázky zadávané v minulosti předpokládá zadavatel předpokládanou výši úplaty za 48 měsíců ve výši 1 200 000 Kč bez DPH. Nejedná se o rámcovou dohodu. Zadavatel však předpokládá, že trvání smlouvy bude delší než 48 měsíců. Je zadavatel po celou dobu trvání této smlouvy vázán režimem veřejné zakázky s ohledem na výši jejího plnění, tj. musí před dosažením částky 2 000 000,- Kč smlouvu ukončit nebo může zadavatel ve smlouvě pokračovat i po dosažení 2 000 000,- Kč po neomezenou dobu?

  Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky, v souladu s § 16 odst. 1 věty 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZZ“). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
  K posouzení limitu na veřejnou zakázku malého rozsahu je rozhodující celková hodnota veřejné zakázky, která se stanoví za období 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Za veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ označuje veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než částky uvedené v § 27. Celková cena za plnění proto nesmí překročit ZZVZ stanovené limity.
  U veřejných zakázek na služby, jejichž smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 48 měsíců, se stanoví v souladu s § 21 odst. 1 ZZVZ předpokládaná hodnota se zahrnutím poskytování služeb v době 48 měsíců. Předpokládaná hodnota plnění poskytovaných služeb v době následující po 48 měsících se již nebere v úvahu.
  Pokud ve smlouvě na veřejnou zakázku není sjednána cena za dílo, ale ceny jednotkové za určité poskytované služby a není-li stanoven celkový objem dotazem dotčených poskytovaných pracovně lékařských služeb, pak je u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za období 48 měsíců.
  U smlouvy na dobu neurčitou je tedy možno pokračovat v plnění i v době přesahující 48 měsíců, potom hodnota takového plnění již nemá na předpokládanou hodnotu vliv.
  Správný postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, k jehož přezkumu je oprávněn dle § 248 odst. 1 písm. b) ZZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se ZZVZ.

  Předpokládaná hodnota - § 16 odst. 5

  05.10.2018 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, na výklad § 16 odst. 5 ZZVZ, kdy zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu VZ k okamžiku zadání VZ. Okamžikem zadání zakázky se rozumí uzavření smlouvy nebo lze tento okamžik vztáhnout i na okamžik uzavření dodatku ke smlouvě, což by znamenalo, že celkové plnění (tedy plnění na základě smlouvy a dodatků) nesmí překročit hranici podlimitní zakázky? Děkuji za odpověď Nebo se okamžikem zadání zakázky myslí okamžik uzavření smlouvy a nikoliv pak dodatku? Jak by měl zadavatel v případě vyvstání této potřeby víceprací následně pak správně postupovat? Děkuji za odpověď

  V souladu s ustanovením § 16 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky (v případě, že veřejná zakázka není zadávána v zadávacím řízení).
  Měnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku lze pouze v souladu s pravidly obsaženými v ustanovení § 222 ZZVZ, které stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle ZZVZ.
  Pokud zadavatel dodrží pravidla pro změnu závazku podle ustanovení § 222 ZZVZ, tak i když předpokládaná hodnota původní podlimitní veřejné zakázky spolu s provedenými změnami závazku ze smlouvy v součtu následně převýší finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky, tak nepůjde o porušení ustanovení § 16 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel tak nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když původní veřejnou zakázku zadával v podlimitním režimu.
  Pokud má být měněn závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, je nutné zkoumat, zda veřejná zakázka po změně splňuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle ustanovení § 31 ZZVZ (tj. bez aplikace pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ). Pokud by však limit byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ. Blíže k této problematice viz stanovisko expertní skupiny MMR k ZZVZ: http://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

  Povinnost vyhlásit veřejnou zakázku

  12.09.2018 Dobrý den, mám dotaz. Naše společnost je o.p.s. v oblasti kultury, v letošním roce jsme dostali celkovou částku dotací na projekt vyšší než 50% celkových nákladů na projekt. Stal by se z nás v tomto případě veřejný zadavatel?

  Se vší pravděpodobností bez znalosti dalších informací byste skutečně museli zadat zakázku jako zadavatel podle zákona 134/2016 Sb.  o zadávání veřejných zakázek. Nikoliv jako veřejný zadavatel, ale jako zadavatel podle § 4 odst.2. To však na věci nic nemění.

  Zadání VZMR napřímo žadateli o dotaci (§ 6)

  07.09.2018 Dobrý den, příjemce získal dotaci z Ministerstva kultury na obnovu kulturní památky. Jde o fyzickou osobu, dotovaného zadavatele, zakázka malého rozsahu. Provedl tedy jednoduché poptávkové řízení, oslovil 3 OSVČ, kteří se zabývají pracemi na obnově kulturních památek. Nevybral si ani dle ceny a vzhledem ke znalosti dané problematiky a místa se rozhodl, že práce provede svépomocí. Uzavřel smlouvu o dílo sám se sebou (fyzická osoba - rodné číslo x fyzická osoba - IČ). Ministerstvo kultury žádost o dotaci včetně smlouvy odsouhlasilo a vyplatilo dotaci. Jde v tomto případě o porušení § 6 zákona o veřejných zakázkách? Děkuji předem za odpověď. EM

  Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nevztahuje se na zadání zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel totiž podle ustanovení § 31 ZZVZ není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ.
  Z pohledu ZZVZ lze konstatovat, že zadavatel by měl dodržet zásady podle § 6 ZZVZ a dále pravidla poskytovatele dotace, podle kterých by zadavatel měl v tomto případě postupovat. Co se týče zadání veřejné zakázky malého rozsahu napřímo žadateli o dotaci (tatáž osoba žádá o dotaci a zároveň realizuje plnění veřejné zakázky), toto ZZVZ neřeší a nejedná se tak o porušení § 6 ZZVZ.
  Z výše uvedeného vyplývá, že záleží primárně na tom, co je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí dotace. Pokud smlouva o poskytnutí dotace nevylučuje přidělení zakázky samotnému žadateli o dotaci, jeví se tento způsob jako správný, nicméně znovu zdůrazňuji, že záleží na podmínkách, které vyplývají ze smlouvy o poskytnutí dotace.

  Zadavatel

  16.07.2018 Dobrý den. Byla-li zájmovému sdružení (KPN 116) přidělena státní dotace ve výši nad 6 mil. Kč, jaká právní norma ukládá tomuto sdružení povinnost zadat veřejnou soutěž na realizaci podlimitní stavby velkého rozsahu. Děkuji za odpověď. S pozdravem

  V souvislosti s Vaší žádostí k právní normě, která ukládá povinnost zadávat veřejnou zakázku příjemci dotace, uvádíme následující:
  Pravidla a povinnosti při zadávání veřejných zakázek řeší zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 4 odstavcem 2 výše uvedeného zákona je zadavatelem i osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50% peněžních prostředků poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mino území Evropské unie.
  Z Vámi poskytnutých informací nelze přesně určit, jakou poměrnou část z celkové ceny zakázky činí státní dotace. Pokud se jedná o více než 50%, splňujete podmínku zákona a jste povinni se jím řídit. Zároveň zde existuje možnost, že poskytovatel dotace v rámci svých pravidel celý postup zpřísní.

  Nákup stravovacích poukázek (nominální hodnota stravenky)

  14.05.2018 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak stanovit předpokládanou hodnotu zakázky, jestliže zadavatel (obec) poptává pro zaměstnance nákup stravenek nebo elektronických stravenek (karta)? Započítává se předpokládané ceny i nominální hodnota stravenky? Děkuji

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávku stravovacích poukazů je předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vyplývající z plnění veřejné zakázky, tedy předpokládaný objem veřejných prostředků, které jdou směrem od zadavatele k dodavateli. V daném případě je předpokládaná hodnota veřejné zakázky představována výší provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, naopak cena samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává, neboť prostředky zadavatele nejsou snižovány o jmenovitou hodnotu poukazu, za finanční prostředky zadavatel obdrží poukazy ve stejné hodnotě, nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků.
  Pro zachování jistoty postupu v souladu se zákonem doporučujeme, aby součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla jak provize, kterou hradí zadavatel ve formě ceny za poskytnutí služby tak provize, kterou dodavatel inkasuje od třetích subjektů.
  Jak bylo řečeno již výše, částka odpovídající nominální hodnotě stravenek pak není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť se nejedná o částku, kterou by zadavatel dodavateli měl zaplatit za plnění zakázky tj. dodání stravenek. Ve vztahu k nominální hodnotě stravenky dochází pouze k výměně „nositele“ hodnot, peníze za stravenky, přičemž se jedná o nositele hodnot, které lze považovat za vzájemně značně zastupitelné.

  Povinnost zadávat VZMR dle usnesení vlády č. 467

  06.04.2018 Dobrý den, v usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 je mj. v bodu III.1 uložena povinnost vybraným subjektům od 1. července 2018 používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek v rozsahu stanoveném v příloze daného usnesení. V příloze usnesení je uvedeno následující: "Zadavatelé uvedeni v bodu III.1 tohoto usnesení (dále jen "zadavatel") jsou povinni pro zadávání níže definovaných veřejných zakázek používat výhradně Národní elektronický nástroj: - veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen "ZZVZ")..." Z výše uvedené plyne tedy povinnost v případě veřejných zakázek malého rozsahu pro vybrané zadavatele používat výhradně Národní elektronický nástroj v rozsahu stanoveném v příloze usnesení (bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu). V bodu III.2 je tomu samému okruhu zadavatelů uložena povinnost (pokud nepožádá o výjimku, pokud výjimka je schválena, pokud nezahájil řízení před nabytím účinnosti atp.) používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, u kterých neplatí povinnost podle bodu III.1 usnesení. V usnesení vlády české republiky je dále v bodu III.4 uložena povinnost "...zpracovat Pravidla systému používání Národního elektronického nástroje s tím, že součástí těchto pravidel bude oprávnění zadavatele nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty, prostřednictvím Národního elektronického nástroje.“ Dotaz: Má tedy zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1, při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v rozsahu stanoveném v příloze usnesení, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 5000.000 Kč povinnost zadávat tyto veřejné zakázky malého rozsahu prostřednictvím Národního elektronického nástroje? Děkuji za odpověď.

  Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá, zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1 dle usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 nemá povinnost zadávat VZMR v NEN. Tato skutečnost vyplývá z Vámi uvedených ustanovení předmětného UV, přičemž je jednoznačně potvrzena i zněním příslušných pravidel, jež přikládám.
  https://nen.nipez.cz/UzivatelskeInformace/ProvozniRad    
  Část Pravidel NEN:
  Čl. II. – Působnost Pravidel
  1) Provozovatel a jakýkoli uživatel NEN jsou povinni řídit se Pravidly, není-li stanoveno jinak.
  2) Zadavatel je oprávněn nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč bez DPH, prostřednictvím NEN, pokud dále není stanoveno jinak.

  VZMR na stavební práce

  28.02.2018 Město v jednom roce provedlo 4 výběrová řízení na stavební práce v režimu Zakázka malého rozsahu vztahující se: - k opravě ulice – částka 2 163 000 Kč - k revitalizaci sídliště – komunikace a zpevněné plochy – částka 2 139 000 Kč - k rekonstrukci chodníku a komunikace – částka 2 146 000 Kč - k zvýšení bezpečnosti na komunikaci (úprava přechodů a chodníků) – částka 600 500 Kč Celková hodnota zakázek v daném roce činí 7 048 500 Kč. Mělo město postupovat při zadávání těchto zakázek v režimu Zjednodušené podlimitní řízení? Nejedná se o dělení zakázek? Mělo zadávat všechny zakázky v Zjednodušeném podlimitním řízení nebo jen tu čtvrtou zakázku, kterou byl překročen limit pro VŘ. Je vysvětlením to, že se jedná o různé městské části, i když u všech zadavatelem je město?

  U stavebních prací není dána podmínka, že by se musely zakázky za jeden rok sčítat. U stavebních prací se postupuje podle § 16 odst. 2 – (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
  A také podle § 18, odst. 1 a 2.
  (1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
  a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
  b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
  (2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
  Takže se posuzují konkrétní okolnosti dané (daných) zakázky (zakázek), zda u nich nastaly uvedené podmínky, či nikoliv, zda tvoří jeden funkční celek, jaká je časová souvislost a další. Samotný fakt, že zakázky zadává jediný zadavatel ještě nezavdává zákonnou příčinu nutně všechny zakázky zadat v jediném zadávacím řízení. Skutečně je to na konkrétním posouzení všech okolností jednotlivých zakázek.

  Povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty VZ

  27.02.2018 Dobrý den, jako zadavatel nadlimitní veřejné zakázky na služby zadávané v otevřeném řízení bychom rádi oznámili zahájení zadávacího řízení bez uveřejnění předpokládané hodnoty. Vycházíme-li z Metodických pokynů a validačních pravidel pro vyplnění formuláře F02 je nám takový postup umožněn. Prosím o odpověď na otázku, zda tento postup nemá jiné zákonné omezující podmínky? Předem děkuji za odpověď.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ukládá jen v případě, že si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací. Pro jiné situace není povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty uložena.
  Údaje, které mají být v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplňovány, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pro standardní formulář 2 “Oznámení o zahájení zadávacího řízení” lze výčet povinných údajů nalézt v části B. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky není v tomto výčtu zahrnuta.
  K problematice uveřejňování předpokládané hodnoty veřejné zakázky zaujala v stanovisko Expertní skupina MMR. Stanovisko se bylo vydáno v době platnosti předchozího zákona (137/2006 Sb.) a je dostupné na tomto odkazu http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty. Kromě nově uložené povinnosti podle § 16 odst. 3 ZZVZ, odpovídá stanovisko i současné právní úpravě.

  Elektronizace

  13.02.2018 Dobrý den, musí zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky? Děkuji za odpověď

  Zadavatel není povinen zadávat dle § 31 zákona 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále ZZVZ) v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou definovány v § 27 ZZVZ (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč) dle kritéria prahové předpokládané hodnoty.
  Z výše uvedeného je zřejmé, že zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky nemusí, neboť je zadavatel řeší mimo režim ZZVZ.

  Sčítání veřejných zakázek

  25.08.2017 Nakupujeme OOPP ( oděv a obuv,čepice ) pro naše zaměstnance na několika pracovištích v kraji. Doposud bylo průběžně dle potřeby během roku na základě jednotlivých objednávek. Částka nedosáhla ročně 50 tis.Kč bez DPH. Nakupovali jsme od dvou dodavatelů jen na objednávku, bez smlouvy.Jen s doložením dalších dvou dražších nabídek. Letos poprvé budeme nakupovat pro nové skupiny zaměstnanců na pracovištích, kteří zahájí práce v terénu, celková částka již přesáhne 50 tis.Kč bez DPH. Podle resortních předpisů musíme zadání VZMR nad 50 tis.Kč bez DPH zveřejňovat na profilu zadavatele a následně smlouvu, akceptované objednávky zveřejňovat v registru smluv. Dotaz: Budeme v 2017 správně tyto nákupy sčítat - zveřejňovat dle předešlé věty nebo půjde o aktuální plnění bez sčítání v jednom roce.

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „PHVZ“) podle pravidel uvedených v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je jedním z hlavních nástrojů předcházení účelovosti dělení jinak spolu souvisejících položek předmětu plnění a může k němu docházet například za účelem snižování právě PHVZ, přičemž důsledkem může být neoprávněné užití mírnějších režimů pro zadávání veřejných zakázek nebo postupů při uzavírání smluv. Zadavatel se může dopustit účelového dělení předmětu vždy, pokud stanovení PHVZ neprobíhá podle pravidel uvedených v § 15 ZZVZ, anebo například dochází k „okrajování“ menších celků veřejné zakázky, a to v případě jinak spolu věcně a místně souvisejících plnění v rámci jednoho účelového celku podle předmětu veřejné zakázky. Následně je možné hovořit o účelovém dělení předmětu veřejné zakázky, neboť podle § 16 odst. 2 ZZVZ se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  Na základě § 19 ZZVZ se při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, které jsou pravidelně pořizované nebo trvající, vychází z předpokládané hodnoty za 12 měsíců, přičemž pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví a je za něj považováno období z hlediska časové, věcné a místní souvislosti požadovaného plnění. S ohledem na výjimku podle § 19 odst. 3 ZZVZ doplňujeme, že pokud by se u pravidelně pořizovaných nebo trvajících dodávek mělo jednat o takové plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, pak zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné zkoumání vazby na okolnosti a potřeby předpokládaného využití nakupovaného zboží. Jednotlivé položky předmětu plnění, které společně tvoří v určitém časovém období funkční celky, ale jsou i jinak věcně související, by proto neměly být děleny na samostatné veřejné zakázky. Pokud hodnota nakupovaných komodit nedosáhne limitů uvedených na základě § 27 ZZVZ, není zadavatel v souladu s § 31 ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen“VZMR“). Z pohledu ZZVZ se tak nejedná o formalizovaný postup, neboli způsob zadání VZMR není upraven v žádném ze samostatných druhů zadávacích řízení a zadavatel je povinen dodržet pouze zásady uvedené v § 6 ZZVZ. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje výkladová stanoviska zejména k ZZVZ, avšak povinnost zveřejňovat smlouvy se řídí samostatnou právní úpravou, ve znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „Registr smluv“). K Vašemu dotazu uvádíme následující shrnutí. Výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu v Registru smluv je možné uplatnit také v případě, že výše hodnoty takové smlouvy na jednorázové plnění činí částku 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Příslušné resortní předpisy mohou stanovit i přísnější pravidla pro zveřejňování informací v Registr smluv, ZZVZ však tuto problematiku žádným způsobem dále neupravuje ani neřeší.

  Stavební práce nebo dodávky

  25.08.2017 Chystáme se zadat opravu stávajícího výtahu. Jedná se o zakázku na stavební práce nebo dodávky??? Rozsah prací je uveden níže. V příloze zasílám orientační rozpočet. Rozsah prací a dodávek nové technologie: 1. oprava a repase výtahového stroje včetně převodovek a motoru, 2. nové hnací ozubené věnce, 3. nová polygonová kola, 4. výměna nosných řetězů a čepů kabin vč. doložení výsledků trhacích zkoušek, 5. výměna elektrické troleje, 6. dodávka nových závěsů a vodící čelisti klecí výtahů, 7. repase nosných rámů kabin, 8. dodávka nových ochranných stěn, 9. oprava a repase portálů nástupišť a výtahových šachet – především prahů, nárazníků, čelních stěn a osvětlení s případnou výměnou neopravitelných částí, 10. dodávka ovládacích prvků a signalizací, 11. repase rozvaděče výtahu včetně elektroinstalace a hlavního vypínače s případnou výměnou neopravitelných prvků, 12. dodávka nových dokumentací včetně tabulek a návodů.

  V případech, kdy jsou součástí pořizovaného plnění tedy dodávek i stavební práce, se hlavní předmět zakázky určí podle základního účelu veřejné zakázky.  Základní účel veřejné zakázky se odráží i v určení hlavního kódu CPV při zahájení zadávacího řízení.  Pokud veřejná zakázka v sobě zahrnuje kromě dodávky zboží také poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.Pokud by byla hlavním účelem veřejné zakázky oprava budovy a v jejím rámci by  došlo k výměně výtahu v budově,  jednalo by se o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Služba nebo stavební práce

  25.08.2017 Chtěla bych Vás požádat o radu ohledně správného stanovení, zda se jedná o službu nebo stavební práci s tím, že rozpočtová položka je stanovena jako oprava a údržba: - pokládka PVC v místnostech budovy - renovace nebo pokládka parketových vlysů - výmalba chodeb i místností v budově Dále žádám o sdělení, zda se při určování veřejné zakázky na službu nebo stavební práci, máme řídit podle číselníku NIPEZ.

  Číselník NIPEZ slouží především jako informační podpora při zadávání veřejných zakázek jak pro zadavatele, tak dodavatele. Slouží ke standardizaci jednotného popisu předmětů veřejných zakázek (na základě CPV kódů), ale není primárním určovatelem druhu veřejné zakázky, je pouze pomocným, orientačním pomocníkem. Zadavatel musí určit druh veřejné zakázky na základě zákona, pokud jde o zakázku, kterou podle zákona musí zadávat. Může existovat řada zakázek na služby nebo dodávky, v rámci kterých jsou prováděny i stavební úpravy, tedy činnosti, které najdete pod stavebními pracemi.
  Pro Vás tedy bude rozhodující, zda provádíte pouze pokládku PVC a nic více nebo pouze renovaci parket, či zda všechny uvedené činnosti provádíte v rámci např. větší rekonstrukce nebo v souvislosti s instalací nějaké dodávky.Pokládku PVC nenajdete v jednotném slovníku, ale najdete tam položku pokládka podlah a podlahových krytin (mezi položkami stavebním prací – 4543000-4 a další položky). Obdobně nenajdete výmalbu chodeb, ale pod položkou 45440000-3 sklenářské, malířské a natěračské práce (a další položky).
  Pro určení druhu veřejné zakázky je jedno, zda jde o stavbu nebo běžnou opravu (i to má pouze orientační, pomocný charakter) – jde o její charakter a věcné zaměření v kontextu celé zakázky . Pokud by šlo pouze o Vámi uváděné položky, pravděpodobně by šlo o stavební práce. Pokud by šlo o zakázku do dvou mil. Kč, určení je z hlediska zákona nerelevantní.

  Provozní jednotky

  25.08.2017 Biologické centrum AV ČR, v. v. i. („BC“) je největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR. S ohledem na svou velikost (600 zaměstnanců) a pestrou škálu odborných služeb, poskytovaných ve veřejném zájmu, je interně uspořádáno celkem do pěti organizačních součástí (vědeckých ústavů), jedné velké infrastruktury a na technicko-hospodářskou součást. Každá tato jednotka má svého ředitele/vedoucího, byť navenek má BC jednoho statutárního zástupce a jedno IČO. Do roku 2006 měl každý ústav vlastní IČO a byl tak veřejným zadavatelem sám o sobě, až v roce 2007 bylo novelou zákona o veřejných výzkumných institucích BC sjednoceno pod jedno společné IČO. Nicméně různorodost potřeb pochopitelně zůstala stejná jako před novelou. Máme za to, že každá z výše uvedených entit je provozní jednotkou (§ 17 odst. 1). Rozpor vidíme v tom, že i když jsou tyto provozní jednotky do jisté úrovně samostatnými funkčními celky, tak mají společné právní oddělení (§ 17 odst. 2), které koordinuje zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Prosíme o odpovědi na tyto otázky: 1) Máme položky v centralizovaném plánu nákupů sčítat na úrovni BC, nebo na úrovni jednotlivých provozní jednotek, nebo dle umístnění (jsme v různých budovách), nebo dle projektů? 2) V jaké úrovni CPV kódů máme považovat nákupy ještě za nákupy v rámci jedné kategorie? /Ilustrativní příklad: Máme zadávat ochranný laminární box pro PCR cykler za 20 tis. Kč ve stejném druhu řízení jako třeba PCR cykler za 3,5 mil. Kč, když je obojí v kategorii PCR?/

  Možnost zadávat samostatně na úrovni organizačních jednotek je dána jejich skutečnou volností v organizačním uspořádání, volností a možností nakládat s finančními prostředky, mírou nezávislosti v jednání, či volností uzavírat samostatně smlouvy. Není dána územně, tedy nerozhoduje, zda jednotlivé organizační složky/útvary se nacházejí v jedné nebo více budovách, či zcela na rozdílných adresách. Podstatný vliv na určení, zda taková osoba/organizační složka může nebo nemůže zadávat samostatně, mají interní předpisy takové osoby, interní pravidla, zřizovací listiny, statusy, kde je řada kompetencí popsána. Na základě vyhodnocení takových podstatných informací se zadavatel rozhodně, zda odpovídá § 17 – a tedy má odpovídající funkční samostatnost, či nikoliv. Funkční samostatnost může být dána i pouze pro některé kategorie. Pokud zmiňujete Vaše právní oddělení, musíte při vyhodnocování zvážit i jeho roli. Má právní oddělení slovo ve všech zakázkách? Má právo veta při rozhodování o způsobu provádění veřejných zakázek? Může se každý ředitel sám rozhodnout o určení druhu veřejné zakázky, zadávacího řízení a následně může po provedení zadávacího řízení bez ohledu na jiné výhrady uzavřít smlouvu za jemu svěřený ústav?
  Pokud zmiňujete centrální nákup/zadávání, pravděpodobně bylo zřízeno za účelem centrálního zadávání za účelem jednotného nákupu. Tedy pravděpodobně musíte centralizovaně zadávat na základě nějakého dokumentu, rozhodnutí, které určilo, že se má centrálně nakupovat. Pokud takové rozhodnutí nemůžou jednotlivé provozní jednotky ignorovat, nelze usuzovat, že jde o samostatné provozní funkční jednotky.
  Doporučení: vyhodnotit všechny okolnosti, které určují volnost jednotlivých provozních jednotek. Co se týká centralizovaného nákupu, se vší pravděpodobností nejde o samostatné provozní jednotky a doporučujeme nakupovat centrálně za zadavatele. Co se týká konkrétně recyklérů, bez bližších odborných znalostí můžeme doporučit vyhodnotit nikoliv pouze cenu (rozdíl mezi 20 tisíci a 3,5 mil. Kč), ale i technologickou/technickou povahu výrobku, okruh dodavatelů, CPV klasifikaci, minulou zkušenost s nakupováním obdobných výrobků – zda jde o pravidelné nakupování nebo zda jde o skutečně ojedinělý nákup stroje, kde nepočítáte s jeho dalším pořizováním v blízké budoucnosti. Pokud slouží obdobným pracím, vyrábí je obdobný okruh dodavatelů, zadáváte (poptáváte) je relativně pravidelně, možná slouží k obdobnému účelu, potom bychom doporučili společný nákup. V případě, že si jako zadavatel nejste zcela jisti, doporučujeme využít § 18, § 35 (§101 v nadlimitním režimu) pro rozdělení zakázky na části a zadávat ve více zadávacích řízeních za dodržení postupů v uvedených paragrafech.

  Nájemní smlouva/podnájem

  24.08.2017 Mám dotaz k zadávání veřejných zakázek, dle paragrafu 29, není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení v případě nájmu existující nemovitosti. Lze tuto výjimku aplikovat i na situaci, kdy se nebude jednat o nájem ale o podnájem? Zadavatel bude v postavení podnajemce.

  S ohledem na skutečnost, že podnájem je systematicky v občanském zákoníku zařazen do části čtvrté, hlavy druhé, oddíl 3 – nájem, vztahuje se tak předmětná výjimka i na podnájem nemovitosti.

  Sektorová veřejná zakázka

  23.08.2017 Dobrý den, v souvislosti s novým zákonem nevíme, do jaké kategorie zadavatele spadáme. Jsme teplárna, akciová společnost, vlastněná 100 % městem. Město má v naší společnosti rozhodující vliv a jmenuje více než polovinu členů v našich statutárních a kontrolních orgánech. Naše nosná činnost je výroba a rozvod tepla na základě licencí vydaných ERÚ. V novém zákoně o VZ č. 134/2016 Sb. je v § 4 jinak definovaný zadavatel proti předešlé právní úpravě. Už tam není sektorový zadavatel. Spadáme v § 4 pod odst. 1 písm. e) jiná právnická osoba, pokud? Mám za to, že pod písmeno e) nepatříme, protože výroba a rozvod tepla mají průmyslovou a obchodní povahu a tudíž nesplňujeme všechny podmínky pro veřejného zadavatele. Z toho nám vyplývá, že nejsme veřejný zadavatel, a podle nového zákona o zadávání VZ musím postupovat pouze u nadlimitních VZ v souladu s § 151 a násl., sektorové veřejné zakázky. Tak to vlastně bylo i ve starém z. č. 137/2006 Sb., kde byl definovaný sektorový zadavatel. Je tato úvaha správná ? Děkujeme za odpověď.

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) již nepoužívá termín sektorový zadavatel, neboť došlo k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky a nově tedy používá pouze pojem sektorová veřejná zakázka. Tou je dle části sedmé ZZVZ jednak sektorová veřejná zakázka, jíž zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti, v tomto případě je tedy nutno splnit podmínky dvě, a to naplnění definice veřejného zadavatele a výkon relevantní činnosti při zadání takové zakázky. V rámci další kategorie sektorových veřejných zakázek je nutno splnění celkem tří podmínek, a to že sektorová veřejná zakázka je zadávaná osobou, která není veřejným zadavatelem, je jím zadávána při výkonu některé z definovaných relevantních činností a tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou vykonává veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo dominantní vliv. Splnění podmínek existence zvláštních či výhradních práv je v tomto případě zásadním, neboť pokud taková osoba bude vykonávat relevantní činnost, nicméně s absencí těchto práv, nebude podléhat aplikaci pravidel platných pro sektorové veřejné zakázky. Jako poslední je sektorová veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti a nad kterou uplatňuje veřejný zadavatel přímo či nepřímo dominantní vliv.
  Jak uvádíte, pro definici veřejného zadavatele – jiné právnické osoby, zde ve Vašem případě nejsou naplněny všechny podmínky definice, a to konkrétně, kdy jiná právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu. K definici veřejného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e), je nutno zdůraznit, že je nutno splnit bod 1. a bod 2 taxativně.
  Tedy k definici tzv. jiné právnické osoby lze uvést, a to ve vztahu k podmínce ad) 1, že předmětná společnost musí splňovat několik podmínek. Musí se jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v odvětví vodárenství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nezbytné posouzení ad hoc.
  Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. Pro podporu shora uvedených tvrzení lze uvést situaci, kdy by se předmětná společnost dostala do ztráty, která by pro ni byla likvidační, přičemž zakládající subjekt – obec by takovou ztrátu negarantovala, což patrně nelze předpokládat. Za další rozhodnou skutečnost lze považovat i regulaci cen vodného a stočného ze strany územně samosprávných celků formou obecně závazných cenových předpisů, cena tedy není regulována trhem.
  V dané souvislosti je nutno zohlednit především judikaturu Soudního dvora EU, a to příkladmo rozhodnutí ve věci C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápány jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát z důvodů obecného zájmu rozhodl poskytovat sám nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. Při posuzování, zda – li zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozhodnutí SDEU ve věci C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48).
  K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem lze dále uvést rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2008 ve věci C-393/06 Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: “je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu … podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní”.
  Ve vztahu k podmínce ad) 2 lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele. Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí. Smyslem předmětného ustanovení je postihnout případy, kdy veřejný zadavatel založí právnickou osobu jiné formy než příspěvková společnost a samozřejmě tedy i případy, kdy zde existuje pluralita subjektů.
  Případ jiné osoby dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost, a to na základě zvláštních či výhradních práv, či pokud nad ní veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv je nutno uvést, že existenci zvláštních či výhradních práv je nutno posoudit dle následujících premis. Zvláštními či výhradními právy dle ZZVZ jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností jednomu či více subjektům, a která podstatně ovlivňují možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Je tedy nutno především posouzení, zda – li udělení takového práva podstatně ovlivní možnost jiných osob za srovnatelných podmínek vykonávat relevantní činnost na stejném území a je nutno i zkoumat, jakým způsobem tato osoba předmětné právo získala.
  Zásadní skutečností, jejíž existence vede k závěru, že se nejedná o zvláštní či výhradní právo je ta, zda taková práva byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné zveřejnění, a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Zcela nově je v zákoně zároveň vymezen demonstrativní výčet právních předpisů, na základě kterých pokud je takové osobě právo uděleno, rovněž se o zvláštní či výhradní právo nebude jednat. Předmětné právní předpisy jsou jednak vymezeny v příloze č. 5 zákona a dále se jedná o postupy, mezi něž patří zadávací či koncesní řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů.
  V příloze č. 5 zákona se jedná o demonstrativní výčet právních předpisů EU, kdy za postupy udělené v souladu s těmito jsou považovány právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici. Předmětné právní předpisy, vymezené touto přílohou, věcně pokrývají část relevantních činností, definovaných v zákoně. Mezi předmětné právní předpisy patří zejména právní předpisy EU (vymezené přílohou II. sektorové směrnice) a dále právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici, přičemž je nutno především klást důraz na příslušné evropské právní předpisy, neboť by nebylo lze akceptovat případné právní předpisy ČR, jež mají širší působnost. Lze zmínit například udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn dle směrnice 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, dále povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, obě transponované v rámci energetického zákona.
  Mezi postupy vymezené přílohou č. II sektorové směrnice a přílohou č. 5 zákona však nepatří konkrétní postupy vztahující se k výrobě tepla, neboť ve vztahu k energetickému zákonu jsou vymezeny pouze postupy ve vztahu k zemnímu plynu a k výrobě elektřiny, k obdobnému závěru tedy lze dospět i posouzením existence zvláštních či výhradních práv dle obecných premis v ZZVZ.
  Závěrem tedy lze konstatovat, že ve Vašem případě bude patrně při zadávání sektorové veřejné zakázky nutno postupovat dle ZZVZ, neboť ve Vašem případě by měla být naplněna definice sektorové veřejné zakázky, jíž zadává veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost, případně, pokud by zde skutečně absentovala jedna z podmínek, a to existence průmyslové či obchodní povahy, dle našeho názoru bude naplněna definice jiné osoby dle §151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Tedy v případě, kdy budete zadávat jako veřejný zadavatel sektorovou veřejnou zakázku, je nutno postupovat dle ZZVZ, a to konkrétně dle Části sedmé ZZVZ, pouze pokud se bude jednat o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Dle části, jež upravuje tzv. podlimitní režim je nutno postupovat pouze v případě, kdy byste jakožto veřejný zadavatel zadávali klasickou veřejnou zakázku podlimitní, a tedy nikoliv sektorovou veřejnou zakázku. Dle ustanovení § 158 ZZVZ zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitu dle ustanovení § 25 ZZVZ.

  Určení druhu VZ a CPV

  23.08.2017 Připravujeme veřejnou zakázku na opravu sportovní přetlakové (nafukovací) haly, jejímž předmětem bude demontáž stávající přetlakové haly spočívající v odstranění lanové sítě a foliových vrstev, dodávka nových vrstev folií a lanové sítě a montáž (instalace)těchto vrstev ke stávající podsadě, ukotvení a nafouknutí. Kotvící body s podsadou i povrchy a strojovna VZT zařízení zůstanou zachovány. Předpokládaná hodnota VZ je cca 2,3 mil. Kč bez DPH. Jelikož se jedná o „stavbu“, která může být i před každou letní sezonou demontována máme polemiku, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo zda se spíše jedná o zakázku na dodávky. V klasifikačním číselníku CPV jsme našli pouze jediný kód, který by se týkal dané předmětu a to „Výstavba nafukovacích hal“ 45217000-1. Co by jste nám prosím poradil, jak se zde dívat na základní účel, jedná se stále o stavbu, nebo toto máme vidět spíše jako dodávku? V případě, že by se jednalo o dodávku, tak pak nevíme co s CPV kódem, jaký zvolit, nenašli jsme nic vhodného.

  Z hlediska určení druhu veřejné zakázky je podstatné vycházet z definice zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon definuje dodávky v § 14 hned v odstavci prvém: Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
  Veřejnou zakázkou na služby je taková veřejná zakázka, která je činností, která není uvedena v odstavci 3 paragrafu 14.
  Stavební práce jsou definovány také v § 14, v odstavci 3:
  Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
  a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“).
  b) zhotovení stavby, nebo
  c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
  a zároveň je také v § 14 v odstavci 4 definována stavba (pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek):
  Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
  Pokud tedy jsou prováděny činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému nebo je předmětem veřejné zakázky zhotovení stavby, jde o zakázky na stavební práce, jak to říká zákon.
  S ohledem na skutečnost, že nafukovací haly nejsou podle CPV kódů mezi dodávkami, lze říci, že zakázka není dodávkou. Zakázka tak může být pouze zakázkou na stavební práce nebo služby. V případě služeb by pravděpodobně šlo o servis, údržbu, běžné opravy. Z Vámi uváděných informací a z telefonického rozhovoru lze usoudit, že nepůjde o běžné opravy, že nepůjde o běžné servisní úkony, ale vlastně půjde o celkovou rekonstrukci haly, protože je na konci své životnosti a v rámci této rekonstrukce budou tedy prováděny montážní činnosti jako při výstavbě nové haly (nová konstrukce, lana, montáž folií), až na novou výstavbu betonového základu haly. Pouze z důvodu, že betonový základ staré haly je v dostatečně dobrém stavu, nebude prováděna výstavba nového základu. Bez dalších bližších informací možná půjde o některou z činností:
  45217000-1 Výstavba nafukovacích hal
  45223800-4 Instalace a montáž montovaných staveb
  45223810-7 Montované konstrukce
  45223821-7 Montované jednotky
  45223822-4 Montované komponenty
  45262400-5 Instalace a montáž ocelových konstrukcí
  45262410-8 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro budovy
  45262420-1 Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro stavby 45351000-2 Instalace a montáž technického zařízení budovy
  45111300-1 Demontážní práce
  Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o stavební práce, protože jsou uvedeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. O službu by šlo, pokud by prováděné činnosti právě nebyly v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
  Pomůckou pro určení druhu veřejné zakázky může být i stavební zákon a judikatura, přestože jde skutečně pouze o pomůcku. K upřesnění tohoto je možné využít judikaturu – rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 08.12.2010, čj. 10 Ca 280/2008 – 78, publikovaný ve sbírce rozhodnutí NSS, využívá následující formulaci: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“
  Naproti tomu stavbou se podle stavebního zákona rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií od začátku do konce v prostoru staveniště, bez zřetele na (mimo jiné) jeho stavebně technické provedení, materiál nebo konstrukci. I z toho tedy dovozuji, že Vámi zmíněná nafukovací hala je stavbou, která byla prováděna stavební i montážní činností i za pomoci předem připravené konstrukce. Stavební zákon klade stavbu a výrobek plnící účel stavby na stejnou úroveň, takže z hlediska povolovacích procesů mezi nimi není rozdíl s jedinou výjimkou – výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Jinak v obou případech musí investor získat územní rozhodnutí, na základě Vašich informací pro původní výstavbu haly jste potřebovali stavební povolení od stavebního úřadu.
  S ohledem na výše uvedené (a i s ohledem na omezené množství informací) se lze domnívat, že pravděpodobně jde ve vašem případě o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Musí PO soutěžit služby auditora

  23.08.2017 Ráda bych se zeptala, zda v případě PO, která je sektorovým zadavatelem a musí dle zák. č. 563/1991 Sb. za splnění určitých podmínek nechat svoji účetní závěrku zkontrolovat auditorem, je zároveň povinností této PO soutěžit auditorské služby dle nového zák. o ZVZ či zda se může jednat o výjimku ze zák. o ZVZ, a to z titulu, kdy povinnost ověřit účetní závěrku auditorem ukládá PO výše zmíněný zákon o účetnictví?

  Podle § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, není-li dále ZZVZ stanoveno jinak, přičemž za veřejnou zakázku je z pohledu ZZVZ považována veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce a dále pak koncese na služby a koncese na stavební práce.

  Z povinnosti uvedené v § 2 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že každý zadavatel, tedy i zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ (Vámi zmiňovaný jako sektorový zadavatel), je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li stanoveno jinak.

  Jinak je pro zadavatele podle § 4 odst. 3 ZZVZ stanoveno v § 158 až 160 ZZVZ, kdy zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ není například povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 413 000 Kč (viz § 3 odst. 2 nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek).

  Konkrétně ve vztahu k Vašemu dotazu nicméně uvádíme, že ZZVZ nedává zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ výslovnou výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem jsou auditorské služby pro účely splnění povinností vyplývajících zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. i tyto služby by měl zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ získat na základě výsledku zadávacího řízení.

  Procentuální podíl poddodavatele

  31.07.2017 Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda zákon upravuje nutnost uvést v podané nabídce procentuální podíl, jakým se bude poddodavatel účastnit na VZ. Děkuji

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nereguluje tuto povinnost dodavatele. Zákon však v § 105 odst. 1 zadavateli umožňuje takovýto požadavek v zadávací dokumentaci – je to tedy oprávnění zadavatele. S uvedeného tedy vyplývá, že dodavatel je povinen předmětné informace sdělit, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.

  Kombinace dotovaného a sektorového veřejného zadavatele

  16.02.2017 Jaký postup má při zadávání veřejné zakázky (VZ) zvolit zadavatel pokud naplňuje znaky „více kategorií“ zadavatele, resp. je současně zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zadavatelem („sektorovým“) dle § 4 odst. 3 ZZVZ a zároveň je předpokládaná hodnota VZ např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ? Doplňující dotazy: 1. Platí tedy, že zadavatel zadávající sektorovou VZ je vázán ZZVZ pouze v případě, že zadává sektorové nadlimitní VZ. Sektorové podlimitní VZ může zadat zcela mimo režim ZZVZ podle interních pravidel? NEBO 2. Pokud zadavatel zadávající sektorovou VZ je v případě podlimitní VZ mimo režim ZZVZ, ale zároveň je zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ, pak by měl zadávat VZ postupy podle § 26 ZZVZ, resp. „klasickým“ otevřeným (podlimitním nebo nadlimitním) řízením? Pro přehled uvádím, že současně platí níže uvedené podmínky: • zadavatel je (obecně) zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 písm. b) ZZVZ, který zadává sektorové VZ; • jedná se o VZ, která souvisí s výkonem relevantní činnosti; • jedná se o VZ, která bude financovaná z rozpočtu Evropské unie; • jedná se o VZ na dodávky; • předpokládaná hodnota VZ je např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ; • v podmínkách poskytnutí dotace je uvedeno, že zadavatel je povinen postupovat dle nových zadávacích směrnic EU (resp. tedy dle ZZVZ). Děkujeme za vyjádření

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek již nedefinuje kategorii dotovaného či sektorového zadavatele, neboť došlo k terminologickým změnám, kdy již neexistují termíny dotovaný zadavatel ani sektorový zadavatel, tedy dříve dotovaný zadavatel je nyní subjekt dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ a namísto termínu sektorový zadavatel, již je definován pouze termín sektorová veřejná zakázka, došlo tedy k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky.
  V případě souběhu zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, je tento povinen postupovat dle ustanovení platných pro sektorové veřejné zakázky, a to pouze pokud předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje finančního limitu dle ust. § 25 ZZVZ.
  Pokud tedy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku (tedy i tzv. zadavatel dotovaný), je povinen postupovat dle ZZVZ pouze v případě, že zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, a to dle ust. § 158 ZZVZ.

  Povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty VZ

  27.02.2018, 9:00:21 :: Dobrý den, jako zadavatel nadlimitní veřejné zakázky na služby zadávané v otevřeném řízení bychom rádi oznámili zahájení zadávacího řízení bez uveřejnění předpokládané hodnoty. Vycházíme-li z Metodických pokynů a validačních pravidel pro vyplnění formuláře F02 je nám takový postup umožněn. Prosím o odpověď na otázku, zda tento postup nemá jiné zákonné omezující podmínky? Předem děkuji za odpověď.

  Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ukládá jen v případě, že si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací. Pro jiné situace není povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty uložena.
  Údaje, které mají být v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplňovány, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pro standardní formulář 2 “Oznámení o zahájení zadávacího řízení” lze výčet povinných údajů nalézt v části B. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky není v tomto výčtu zahrnuta.
  K problematice uveřejňování předpokládané hodnoty veřejné zakázky zaujala v stanovisko Expertní skupina MMR. Stanovisko se bylo vydáno v době platnosti předchozího zákona (137/2006 Sb.) a je dostupné na tomto odkazu http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty. Kromě nově uložené povinnosti podle § 16 odst. 3 ZZVZ, odpovídá stanovisko i současné právní úpravě.

  Komodity mimo VZ

  19.03.2019, 9:10:29 :: Dobrý den, prosím o radu k následujícímu. Jsme státní příspěvková organizace. Které komodity můžeme nakoupit mimo režim veřejných zakázek. Konkrétně se mi jedná o potraviny (zásobování stravovacího provozu) a drogistické a hygienické potřeby. Děkuji a přeji hezký den.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) stanoví pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 až § 23 ZZVZ, kdy na základě § 19 odst. 3 ZZVZ je možné pro pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, jejichž cena je v průběhu „účetního období proměnlivá“, pořizovat opakovaně dle aktuálních potřeb k zajištění “operativních nákupů” a nepoužije se tak pravidlo ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy.
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu ve svém rozhodnutí S211/2013 ze dne 12. března 2014 rozhodl ve znění předchozí právní úpravy na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tak, že: „Obecně lze k problematice takových nákupů uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13 odst. 8 (§ 19 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). V tomto případě musí zadavatel provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen.“ Dále je rozhodnutím uvedeno, že: „Smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění.“
  K tomu, aby mohlo docházet k zajištění „operativních nákupů” shora uvedeným způsobem, nesmí se „řetězit objednávky“ se stále stejným okruhem dodavatelů, anebo prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale je vždy nutné zajistit, aby veřejná zakázka byla opakovaně vystavena hospodářské soutěži.
  Komentář Vydavatelství Aleš Čeněk od autorského týmu Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv k odstavci 3 dotčeného ustanovení uvádí: „V případě, že cena opakovaně pořizovaného je proměnlivá, bývají menší nákupy podle aktuálních potřeb hospodárnější, účelnější a efektivnější.“
  Jelikož se při zajištění shora uvedených dodávek jedná o rizikový postup, kdy zadavatel může snadno pochybit (důvodem může být nezbytnost zajištění hospodárnosti, anebo také ekonomické výhodnosti krátkodobých či jednorázových nákupů, a dále prokazatelnost, že k naplnění podmínky hospodárnosti skutečně dochází), doporučujeme k zásobování stravovacího provozu využít na nákup potravin či drogistických a hygienických potřeb Dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“).
  DNS je jedním z flexibilních nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, jde o plně elektronizovanou formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje zadávat zakázky na základě momentálních potřeb zadavatelů. Na základě zajištění těchto předpokladů se pro nákup komodit na zásobování stravovacího provozu jeví DNS jako vhodný instrument.
  DNS přináleží do zvláštních postupů podle části šesté zákona, konkrétně se jedná o ustanovení dle § 138 až § 142 ZZVZ. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je vyloučena možnost přístupu dalších dodavatelů, mohou dodavatelé do DNS přistupovat nejen ve fázi jeho zavádění, ale jsou oprávněni podávat žádost o účast v DNS kdykoli v průběhu jeho trvání. Výhodou zavedeného DNS je skutečnost, že dobu po kterou byl DNS zaveden, je možné dále prodlužovat. Je pouze nezbytné odhadnout rozsah všech veřejných zakázek, které mohou být v průběhu jeho trvání zadány. Také je vhodné uvažovat o rozdělení DNS do kategorií, které budou vymezeny objektivním způsobem na základě samostatných druhů komodit, v nichž budou jednotlivé veřejné zakázky zadávány. Bezpochyby to napomůže k zajištění větší míry diverzifikace dodavatelů nebo k získání co nejvýhodnějších podmínek při nákupů jednotlivých druhů komodit.

  Vertikální spolupráce dle § 11 ZZZV u příspěvkové organizace

  07.05.2019, 14:29:10 :: Dobrý den, prosím o sdělení, zda principy vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ musíme uplatňovat i v případě, kdy je veřejným zadavatelem zřízena příspěvková organizace vykonávající služby na základě zřizovací listiny (každoročně je veřejným zadavatelem poskytován příspěvek na činnost), nikoliv na základě úplatné smlouvy dle § 2 odst. 1 a 3. Děkuji předem za Vaši odpověď.

  V případě dotazu by se mělo jednat pouze o tzv. rozpočtový přesun, tedy nikoliv o aplikaci ust. § 11 ZZVZ. Jen je nutno pouze upozornit, že by ze strany zadavatele neměly být poskytnuty jiné platby za konkrétní plnění příspěvkové organizace, než je tomu právě v případě přesunu prostředků z rozpočtu zadavatele, neboť v takovém případě by se již jednalo o úplatnou smlouvu.

  Subdodávky v případě vertikální spolupráce

  18.04.2019, 7:44:01 :: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda dodavatel, se kterým zadavatel (dle odst. 2 § 4 ZZVZ) uzavřel smlouvu v režimu vertikální spolupráce (dle odst. 6 § 11 ZZVZ) na stavební práce, je povinen v případě dílčí subdodávky realizovat zadávací řízení dle ZZVZ? Jedná se o subdodávku i v případě pořízení stavebního materiálu? Dodavatelem je obchodní společnost, která nenaplňuje definici zadavatele dle ZZVZ.

  K dotazu týkajícímu se vertikální spolupráce uvádíme následující: Dle § 11 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může být uzavřena vertikální spolupráce mezi zadavatelem a jinou právnickou osobou, pokud tuto právnickou osobu a) sám zadavatel nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a c) více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Podmínky tohoto ustanovení se dle § 11 odst. 6 ZZVZ vztahují i na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ.
  Pokud jsou kumulativně naplněny podmínky § 11 odst. 1 ZZVZ, lze uzavřít smlouvu o vertikální spolupráci bez provedení zadávacího řízení dle ZZVZ.V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Je tomu tak proto, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahují limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud předpokládaná hodnota nepřesahuje tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 31 ZZVZ může být zadávána mimo zadávací řízení a nemusí se řídit ustanoveními ZZVZ, ovšem musí být dodrženy základní zásady stanovené § 6 ZZVZ.
  Závěrem uvádíme, že pořízení stavebního materiálu je též poddodávkou. A pokud právnická osoba v rámci vertikální spolupráce využije poddodavatele, je na tuto poddodávku nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat dle pravidel ZZVZ.

  Kombinace dotovaného a sektorového veřejného zadavatele

  16.02.2017, 8:39:08 :: Jaký postup má při zadávání veřejné zakázky (VZ) zvolit zadavatel pokud naplňuje znaky „více kategorií“ zadavatele, resp. je současně zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zadavatelem („sektorovým“) dle § 4 odst. 3 ZZVZ a zároveň je předpokládaná hodnota VZ např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ? Doplňující dotazy: 1. Platí tedy, že zadavatel zadávající sektorovou VZ je vázán ZZVZ pouze v případě, že zadává sektorové nadlimitní VZ. Sektorové podlimitní VZ může zadat zcela mimo režim ZZVZ podle interních pravidel? NEBO 2. Pokud zadavatel zadávající sektorovou VZ je v případě podlimitní VZ mimo režim ZZVZ, ale zároveň je zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ, pak by měl zadávat VZ postupy podle § 26 ZZVZ, resp. „klasickým“ otevřeným (podlimitním nebo nadlimitním) řízením? Pro přehled uvádím, že současně platí níže uvedené podmínky: • zadavatel je (obecně) zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 písm. b) ZZVZ, který zadává sektorové VZ; • jedná se o VZ, která souvisí s výkonem relevantní činnosti; • jedná se o VZ, která bude financovaná z rozpočtu Evropské unie; • jedná se o VZ na dodávky; • předpokládaná hodnota VZ je např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ; • v podmínkách poskytnutí dotace je uvedeno, že zadavatel je povinen postupovat dle nových zadávacích směrnic EU (resp. tedy dle ZZVZ). Děkujeme za vyjádření

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek již nedefinuje kategorii dotovaného či sektorového zadavatele, neboť došlo k terminologickým změnám, kdy již neexistují termíny dotovaný zadavatel ani sektorový zadavatel, tedy dříve dotovaný zadavatel je nyní subjekt dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ a namísto termínu sektorový zadavatel, již je definován pouze termín sektorová veřejná zakázka, došlo tedy k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky.
  V případě souběhu zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, je tento povinen postupovat dle ustanovení platných pro sektorové veřejné zakázky, a to pouze pokud předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje finančního limitu dle ust. § 25 ZZVZ.
  Pokud tedy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku (tedy i tzv. zadavatel dotovaný), je povinen postupovat dle ZZVZ pouze v případě, že zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, a to dle ust. § 158 ZZVZ.

  § 6 ZVZ

  07.09.2018, 11:57:15 :: Dobrý den, příjemce získal dotaci z Ministerstva kultury na obnovu kulturní památky. Jde o fyzickou osobu, dotovaného zadavatele, zakázka malého rozsahu. Provedl tedy jednoduché poptávkové řízení, oslovil 3 OSVČ, kteří se zabývají pracemi na obnově kulturních památek. Nevybral si ani dle ceny a vzhledem ke znalosti dané problematiky a místa se rozhodl, že práce provede svépomocí. Uzavřel smlouvu o dílo sám se sebou (fyzická osoba – rodné číslo x fyzická osoba – IČ). Ministerstvo kultury žádost o dotaci včetně smlouvy odsouhlasilo a vyplatilo dotaci. Jde v tomto případě o porušení § 6 zákona o veřejných zakázkách? Děkuji předem za odpověď. EM

  Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nevztahuje se na zadání zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel totiž podle ustanovení § 31 ZZVZ není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ.
  Z pohledu ZZVZ lze konstatovat, že zadavatel by měl dodržet zásady podle § 6 ZZVZ a dále pravidla poskytovatele dotace, podle kterých by zadavatel měl v tomto případě postupovat. Co se týče zadání veřejné zakázky malého rozsahu napřímo žadateli o dotaci (tatáž osoba žádá o dotaci a zároveň realizuje plnění veřejné zakázky), toto ZZVZ neřeší a nejedná se tak o porušení § 6 ZZVZ.
  Z výše uvedeného vyplývá, že záleží primárně na tom, co je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí dotace. Pokud smlouva o poskytnutí dotace nevylučuje přidělení zakázky samotnému žadateli o dotaci, jeví se tento způsob jako správný, nicméně znovu zdůrazňuji, že záleží na podmínkách, které vyplývají ze smlouvy o poskytnutí dotace.

  Obchodní značky pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu

  06.09.2019, 15:02:55 :: Zákon 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, par. 89, odst. 5 a 6 stanoví, že: v zadávací dokumentaci nesmí být bezdůvodně uvedeny konkrétní výrobky (obchodní značky). Par. 89 platí pro nadlimitní režim. Platí stejná zásada pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje použít v souladu s ust. § 52 ZZVZ k zadání podlimitní VZ zadávací řízení podle části 4., jinak určený pro nadlimitní režim, v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně, s výjimkou některých dílčích úprav ve vztahu k podmínkám použití jednacích řízení, a dále také lhůt, které jsou při zadávání podlimitní veřejné zakázky stanoveny specificky v ust. § 54 ZZVZ. Přitom výklad slova „obdobně“ je nutné použít v souladu s čl. 41 Legislativních pravidel Vlády, a tedy v plném rozsahu, pokud se jedná o přímý odkaz na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu. Ačkoliv tedy ust. § 89 odst. 5 ZZVZ upravuje možnost stanovit technické podmínky prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité výrobky (obchodní značky, konkrétní označení typu atp.) u nadlimitních VZ, stává se závazným také při zadání podlimitní VZ, postupem podle části čtvrté ZZVZ.
  Pravidla formulace technických podmínek nedopadají na zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ), neboť se jedná o samostatnou vnitrostátní úpravu zadávacího řízení, bez odkazu k pravidlům nadlimitních VZ, a tudíž i do směrnic. To však neznamená, že regulace nastavených podmínek technické povahy by měla být v ZPŘ zcela opomenuta, neboť se jedná o samostatný druh zadávacího řízení dle ust. § 3 ZZVZ, který upravují obecná ustanovení v rozsahu § 33 – 51 ZZVZ. Zadavatel je tak povinen postupovat při sestavení zadávacích podmínek v souladu s ust. § 36 ZZVZ, kde odst. 1 stanoví, že zadávací podmínky nesmí být zpracovány tím způsobem, aby konkrétním dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Znění dotčeného ust. ZZVZ tak při vypracování zadávací dokumentace zohledňuje dodržení zásad přiměřenosti a nediskriminace dle § 6 ZZVZ.
  K Vašemu dotazu dále uvádíme, že ačkoliv z pohledu systematiky ZZVZ dělí způsoby uzavření písemné smlouvy na VZ mezi formalizované postupy tzv. „v režimu ZZVZ“ nebo také na použití výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (VZMR), je povinnost dodržovat zásadu přiměřenosti či zákaz diskriminace platná bez rozdílu na jejich cílovou hodnotu. I proto povinnost dodržet základní zásady obsahuje samostatná úprava zadávání VZMR v souladu s ust. § 31 ZZVZ, při jejichž zadávání je zadavatel povinen dodržet zásady ve smyslu § 6 ZZVZ.
  Společně se při zadávání veřejných zakázek na základě ZZVZ uplatní podstata zákazu tzv. skryté diskriminace, která obecně odpovídá jakékoliv mechanické aplikaci zpřísňujících podmínek účasti v zadávacím řízení. Uvedení technické podmínky účasti v zadávacím řízení ještě automaticky nemusí vykazovat znaky skryté diskriminace, ale lze ji zdůvodnit právě ve vztahu ke specifickým požadavkům zadavatele na předmět plnění. To dokládá skutečnost, že obecně zadavatel není oprávněn odmítnout srovnatelné či technicky obdobné řešení, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku, jako při řešení požadovaným zadavatelem.

  Plnění smlouvy u VZMR na dobu neurčitou

  15.11.2018, 7:56:48 :: Uzavřeli jsme smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je poskytování pracovnělékařských služeb. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena podle § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ a podle takto stanovené předpokládané hodnoty byla zakázka zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu. U veřejné zakázky nebyla stanovena celková smluvní cena, pouze ceny jednotkové za určité poskytované služby. Podle obdobné veřejné zakázky zadávané v minulosti předpokládá zadavatel předpokládanou výši úplaty za 48 měsíců ve výši 1 200 000 Kč bez DPH. Nejedná se o rámcovou dohodu. Zadavatel však předpokládá, že trvání smlouvy bude delší než 48 měsíců. Je zadavatel po celou dobu trvání této smlouvy vázán režimem veřejné zakázky s ohledem na výši jejího plnění, tj. musí před dosažením částky 2 000 000,- Kč smlouvu ukončit nebo může zadavatel ve smlouvě pokračovat i po dosažení 2 000 000,- Kč po neomezenou dobu?

  Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky, v souladu s § 16 odst. 1 věty 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZZ“). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
  K posouzení limitu na veřejnou zakázku malého rozsahu je rozhodující celková hodnota veřejné zakázky, která se stanoví za období 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Za veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ označuje veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než částky uvedené v § 27. Celková cena za plnění proto nesmí překročit ZZVZ stanovené limity.
  U veřejných zakázek na služby, jejichž smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 48 měsíců, se stanoví v souladu s § 21 odst. 1 ZZVZ předpokládaná hodnota se zahrnutím poskytování služeb v době 48 měsíců. Předpokládaná hodnota plnění poskytovaných služeb v době následující po 48 měsících se již nebere v úvahu.
  Pokud ve smlouvě na veřejnou zakázku není sjednána cena za dílo, ale ceny jednotkové za určité poskytované služby a není-li stanoven celkový objem dotazem dotčených poskytovaných pracovně lékařských služeb, pak je u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za období 48 měsíců.
  U smlouvy na dobu neurčitou je tedy možno pokračovat v plnění i v době přesahující 48 měsíců, potom hodnota takového plnění již nemá na předpokládanou hodnotu vliv.
  Správný postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, k jehož přezkumu je oprávněn dle § 248 odst. 1 písm. b) ZZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se ZZVZ.

  Povinnost zadávat VZMR dle usnesení vlády č. 467

  06.04.2018, 13:11:01 :: Dobrý den, v usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 je mj. v bodu III.1 uložena povinnost vybraným subjektům od 1. července 2018 používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek v rozsahu stanoveném v příloze daného usnesení. V příloze usnesení je uvedeno následující: “Zadavatelé uvedeni v bodu III.1 tohoto usnesení (dále jen “zadavatel”) jsou povinni pro zadávání níže definovaných veřejných zakázek používat výhradně Národní elektronický nástroj: – veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”)…” Z výše uvedené plyne tedy povinnost v případě veřejných zakázek malého rozsahu pro vybrané zadavatele používat výhradně Národní elektronický nástroj v rozsahu stanoveném v příloze usnesení (bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu). V bodu III.2 je tomu samému okruhu zadavatelů uložena povinnost (pokud nepožádá o výjimku, pokud výjimka je schválena, pokud nezahájil řízení před nabytím účinnosti atp.) používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, u kterých neplatí povinnost podle bodu III.1 usnesení. V usnesení vlády české republiky je dále v bodu III.4 uložena povinnost “…zpracovat Pravidla systému používání Národního elektronického nástroje s tím, že součástí těchto pravidel bude oprávnění zadavatele nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty, prostřednictvím Národního elektronického nástroje.“ Dotaz: Má tedy zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1, při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v rozsahu stanoveném v příloze usnesení, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 5000.000 Kč povinnost zadávat tyto veřejné zakázky malého rozsahu prostřednictvím Národního elektronického nástroje? Děkuji za odpověď.

  Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá, zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1 dle usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 nemá povinnost zadávat VZMR v NEN. Tato skutečnost vyplývá z Vámi uvedených ustanovení předmětného UV, přičemž je jednoznačně potvrzena i zněním příslušných pravidel, jež přikládám.
  https://nen.nipez.cz/UzivatelskeInformace/ProvozniRad    
  Část Pravidel NEN:
  Čl. II. – Působnost Pravidel
  1) Provozovatel a jakýkoli uživatel NEN jsou povinni řídit se Pravidly, není-li stanoveno jinak.
  2) Zadavatel je oprávněn nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč bez DPH, prostřednictvím NEN, pokud dále není stanoveno jinak.

  VZMR – Zadávací dokumentace vs. EZAK

  25.07.2019, 10:05:22 :: Dobrý den, mám dotaz. Veřejná zakázka malého rozsahu byla zadána přes el. nástroj EZAK, avšak v zadávací dokumentaci bylo jasně sděleno, že nabídky se podávají pouze písemnou formou v obálkách. Jedna nabídka byla podána pouze el. přes systém EZAK a nebyla chybou uživatelů zařazena do hodnocení spolu s obálkami papírovými. Zakázka byla rozhodnutím RM zadána nejlevnějšímu dodavateli z obálek, ale dodavatel s el. nabídkou přes EZAK, který do hodnocení nebyl zařazen je ještě levnější a nyní náš postup rozporuje. Je právně možné odvolávat se na zadávací dokumentaci pokud je to VZMR, nebo byl naším postupem porušen § 6, či ustanovení v části 10 – Společná ustanovení. Děkuji za Vaši radu.

  Dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) je zadavatel oprávněn veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZZVZ, za současného dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ.Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem upravená v § 221 ZZVZ dopadá toliko na komunikaci v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona, lze při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZZVZ, tj. za využití výjimky dle § 31 ZZVZ, stanovit v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku malého rozsahu povinnost podat nabídku výlučně v listinné podobě.

  VZMR na stavební práce

  28.02.2018, 12:05:05 :: Město v jednom roce provedlo 4 výběrová řízení na stavební práce v režimu Zakázka malého rozsahu vztahující se: – k opravě ulice – částka 2 163 000 Kč – k revitalizaci sídliště – komunikace a zpevněné plochy – částka 2 139 000 Kč – k rekonstrukci chodníku a komunikace – částka 2 146 000 Kč – k zvýšení bezpečnosti na komunikaci (úprava přechodů a chodníků) – částka 600 500 Kč Celková hodnota zakázek v daném roce činí 7 048 500 Kč. Mělo město postupovat při zadávání těchto zakázek v režimu Zjednodušené podlimitní řízení? Nejedná se o dělení zakázek? Mělo zadávat všechny zakázky v Zjednodušeném podlimitním řízení nebo jen tu čtvrtou zakázku, kterou byl překročen limit pro VŘ. Je vysvětlením to, že se jedná o různé městské části, i když u všech zadavatelem je město?

  U stavebních prací není dána podmínka, že by se musely zakázky za jeden rok sčítat. U stavebních prací se postupuje podle § 16 odst. 2 – (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
  A také podle § 18, odst. 1 a 2.
  (1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
  a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
  b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
  (2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
  Takže se posuzují konkrétní okolnosti dané (daných) zakázky (zakázek), zda u nich nastaly uvedené podmínky, či nikoliv, zda tvoří jeden funkční celek, jaká je časová souvislost a další. Samotný fakt, že zakázky zadává jediný zadavatel ještě nezavdává zákonnou příčinu nutně všechny zakázky zadat v jediném zadávacím řízení. Skutečně je to na konkrétním posouzení všech okolností jednotlivých zakázek.

  Povinnost vyhlásit veřejnou zakázku

  12.09.2018, 11:02:05 :: Dobrý den, mám dotaz. Naše společnost je o.p.s. v oblasti kultury, v letošním roce jsme dostali celkovou částku dotací na projekt vyšší než 50% celkových nákladů na projekt. Stal by se z nás v tomto případě veřejný zadavatel?

  Se vší pravděpodobností bez znalosti dalších informací byste skutečně museli zadat zakázku jako zadavatel podle zákona 134/2016 Sb.  o zadávání veřejných zakázek. Nikoliv jako veřejný zadavatel, ale jako zadavatel podle § 4 odst.2. To však na věci nic nemění.

  Povinnosti plynoucí ze zákona u zakázek malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000,- Kč bez DPH

  20.11.2018, 10:19:59 :: Dobrý den, prosím o vymezení jasných povinností zadavatele při zadání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona k listopadu 2018, jejichž hodnota je vyšší než 500 000,- Kč bez DPH? Děkuji.

  V souvislosti s Vaším dotazem ohledně povinností při zadávání zakázky malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000 Kč sdělujeme následující:
  Zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadávat v zadávacím řízení.  Zadavatel je však povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a neomezovat účast dodavatelům se sídlem v členském státě EU nebo ve státě, který má uzavřenou smlouvu o přístupu k veřejné zakázce.
  V případě zakázky s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH je v souladu s § 219 ZZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na tuto zakázku a následně skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy. Uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele není potřeba, pokud je smlouva v souladu s § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ uveřejněna podle jiného právního předpisu, typicky tedy pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv. Skutečně uhrazená cena za plnění smlouvy musí být v souladu s § 2019 odst. 3 ZZVZ uveřejněna na profilu zadavatele do 3 měsíců od splnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění viz výše. Pokud doba plnění smlouvy přesahuje jeden rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
  Zároveň v případě veřejného zadavatele podle § 4 ZZVZ je v případě zakázek s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH dána usnesením vlády č. 408/2018, kterým se mění usnesení vlády č. 467/2017 povinnost využívat pro zadání Národní elektronický nástroj (NEN). Povinnost používat NEN se nevztahuje na zakázky, které byly zahájeny před 1. červencem 2018 v jiném elektronickém nástroji a na zakázky malého rozsahu, které naplňují stejné podmínky pro využití výjimky z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení dle ZZVZ. Povinnost používat NEN se nevztahuje na organizace, které si do 30. června 2018 požádali o příslušnou výjimku.
  Zároveň, pokud se jedná o dotovanou zakázku, je nutné dodržet pravidla určená poskytovatelem příslušné dotace.

  Funkční celek

  12.12.2018, 14:30:31 :: V rámci 85% dotace na sociální podnikání budeme pořizovat ojetý nákladní automobil v hodnotě cca 400 tis. Kč – počítáme s výběrovým řízením zakázky malého rozsahu. Je nutné do této zakázky zahrnout i přívěsný vlek za tento automobil v hodnotě cca 80 tis. Kč? Jedná se o funkční celek, nebo stačí soutěžit pouze automobil a vlek lze koupit mimo tuto soutěž? Totéž je i otázka u druhého našeho výběrového řízení, kde musíme nakoupit vybavení dílny na výrobu plastových nádrží. Je třeba nakoupit automatické svařovací pravítko v hodnotě cca 1 mil. Kč – je naší povinností zahrnout do této zakázky i ostatní vybavení dílny jako formátovací pilu (140 tis. Kč) a jiné drobné elektrické náčiní v jednotkových hodnotách cca 4 tis. Kč a další drobné nástroje v hodnotách do 2 tis. Kč? Celková cena pořizovaného vybavení dílny je 1,5 mil. Kč. Jede o samostatné stroje nikoliv součásti jedné výrobní linky, ale dílna veškeré tyto stroje a nástroje potřebuje nakoupit v podstatě najednou. Dále budeme nakupovat vysokozdvižný vozík v hodnotě cca 100 tis. Kč – je také součástí funkčního celku dílny? Prosím o radu – neradi bychom se dopustili nějakého porušení z důvodu nevědomosti, samozřejmě ale by pro nás bylo o mnoho jednoduší soutěžit pouze nákladní automobil a automatické svařovací pravítko bez ostatních položek. Děkuji

  Z dotazu nevyplývá, kdo je poskytovatelem předmětné dotace a zda je tato poskytována z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by však šlo o Evropské strukturální a investiční fondy, jsou podmínky pro zadávací/výběrové řízení stanoveny poměrně přísně a do tzv. funkčního celku a tedy i předpokládané hodnoty bude v obou případech nezbytné zahrnout všechna související plnění. Nicméně zároveň platí i možnost analogického postupu dle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), tedy že určité části do 20% předpokládané hodnoty funkčního celku můžete zadat mírnějším postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě této konkrétní (menší) části, případně částem. Ve Vámi popsaných případech by bylo možné přívěsný vlek zadat tvz. z ruky, protože splňuje uvedený 20% limit a stejně tak by v případě druhého výběrového řízení bylo možné zadat tzv. z ruky další vybavení díly až do hodnoty 300.000 Kč, pokud je celková předpokládána hodnota této zakázky 1.500.000,- Kč.

  Úvěr s úroky nad 2 mil.Kč

  03.12.2018, 23:29:50 :: Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení § 29 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku dlouhodobý úvěr na investici s celkovými úroky nad 2 mil. Kč = podlimitní zakázka? (služby nad 2 mil. Kč) Podléhá taková zakázka elektronizaci a u obou subjektů? Zadavatel i dodavatel? Moc Vám děkuji za osvětlení problematiky.

  K Vašemu dotazu, jenž se týká povinné elektronizace u výjimky uvedené v § 29 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:
  Povinnost komunikovat elektronicky dopadá pouze na veřejné zakázky zadávané v zadávacích řízeních. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení mohou být i nadále realizovány v listinné podobě.

  Výměna vodoměrů

  03.12.2018, 18:02:50 :: Dobrý den, Je výměna vodoměrů v bytových domech dodávka nebo stavební práce? Děkuji.

  Bez bližších informací nelze určit. Může to být obojí – záleží na tom, zda jsou s výměnou spojeny stavební práce či výměna vodoměrů je prováděna v rámci větší stavební zakázky nebo v případě pouhé prosté výměny vodoměrů zda cena za provedení služby nepřevyšuje cenu samotných vodoměrů – potom by to mohla být i (servisní) služba (§ 15 zákona 134/2016 Sb.). Při určení se postupuje podle § 14 a § 15.

  Předpokládaná hodnota – § 16 odst. 5

  05.10.2018, 10:03:43 :: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, na výklad § 16 odst. 5 ZZVZ, kdy zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu VZ k okamžiku zadání VZ. Okamžikem zadání zakázky se rozumí uzavření smlouvy nebo lze tento okamžik vztáhnout i na okamžik uzavření dodatku ke smlouvě, což by znamenalo, že celkové plnění (tedy plnění na základě smlouvy a dodatků) nesmí překročit hranici podlimitní zakázky? Děkuji za odpověď Nebo se okamžikem zadání zakázky myslí okamžik uzavření smlouvy a nikoliv pak dodatku? Jak by měl zadavatel v případě vyvstání této potřeby víceprací následně pak správně postupovat? Děkuji za odpověď

  V souladu s ustanovením § 16 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení,  nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky (v případě, že veřejná zakázka není zadávána v zadávacím řízení).
  Měnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku lze pouze v souladu s pravidly obsaženými v ustanovení § 222 ZZVZ, které stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle ZZVZ.
  Pokud zadavatel dodrží pravidla pro změnu závazku podle ustanovení § 222 ZZVZ, tak i když předpokládaná hodnota původní podlimitní veřejné zakázky spolu s provedenými změnami závazku ze smlouvy v součtu následně převýší finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky, tak nepůjde o porušení ustanovení § 16 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel tak nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když původní veřejnou zakázku zadával v podlimitním režimu.
  Pokud má být měněn závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, je nutné zkoumat, zda veřejná zakázka po změně splňuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle ustanovení § 31 ZZVZ (tj. bez aplikace pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ). Pokud by však limit byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ. Blíže k této problematice viz stanovisko expertní skupiny MMR k ZZVZ:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

  Zadavatel

  16.07.2018, 15:35:22 :: Dobrý den. Byla-li zájmovému sdružení (KPN 116) přidělena státní dotace ve výši nad 6 mil. Kč, jaká právní norma ukládá tomuto sdružení povinnost zadat veřejnou soutěž na realizaci podlimitní stavby velkého rozsahu. Děkuji za odpověď. S pozdravem

  V souvislosti s Vaší žádostí k právní normě, která ukládá povinnost zadávat veřejnou zakázku příjemci dotace, uvádíme následující:
  Pravidla a povinnosti při zadávání veřejných zakázek řeší zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 4 odstavcem 2 výše uvedeného zákona je zadavatelem i osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50% peněžních prostředků poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mino území Evropské unie.
  Z Vámi poskytnutých informací nelze přesně určit, jakou poměrnou část z celkové ceny zakázky činí státní dotace. Pokud se jedná o více než 50%, splňujete podmínku zákona a jste povinni se jím řídit. Zároveň zde existuje možnost, že poskytovatel dotace v rámci svých pravidel celý postup zpřísní.

  Nákup stravovacích poukázek (papírová nebo elektronická forma)

  14.05.2018, 15:54:22 :: Dobrý den, chtěla jsem se zepta, jak stanovit předpokládanou hodnotu zakázky, jestliže zadavatel (obec) poptává pro zaměstnance nákup stravenek nebo elektronických stravenek (karta)? Započítává se předpokládané ceny i nominální hodnota stravenky? Děkuji

  Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávku stravovacích poukazů je předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vyplývající z plnění veřejné zakázky, tedy předpokládaný objem veřejných prostředků, které jdou směrem od zadavatele k dodavateli. V daném případě je předpokládaná hodnota veřejné zakázky představována výši provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, naopak cena samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává, neboť prostředky zadavatele nejsou snižovány o jmenovitou hodnotu poukazu, za finanční prostředky zadavatel obdrží poukazy ve stejné hodnotě, nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků.
  Pro zachování jistoty postupu v souladu se zákonem doporučujeme, aby součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla jak provize, kterou hradí zadavatel ve formě ceny za poskytnutí služby tak provize, kterou dodavatel inkasuje od třetích subjektů.
  Jak bylo řečeno již výše, částka odpovídající nominální hodnotě stravenek pak není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť se nejedná o částku, kterou by zadavatel dodavateli měl zaplatit za plnění zakázky tj. dodání stravenek. Ve vztahu k nominální hodnotě stravenky dochází pouze k výměně „nositele“ hodnot, peníze za stravenky, přičemž se jedná o nositele hodnot, které lze považovat za vzájemně značně zastupitelné.

  Elektronizace

  13.02.2018, 14:22:07 :: Dobrý den, musí zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky? Děkuji za odpověď

  Zadavatel není povinen zadávat dle § 31 zákona 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále ZZVZ) v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou definovány v § 27 ZZVZ (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč) dle kritéria prahové předpokládané hodnoty.
  Z výše uvedeného je zřejmé, že zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky nemusí, neboť je zadavatel řeší mimo režim ZZVZ.

  Sčítání veřejných zakázek

  25.08.2017, 12:19:15 :: Nakupujeme OOPP ( oděv a obuv,čepice ) pro naše zaměstnance na několika pracovištích v kraji. Doposud bylo průběžně dle potřeby během roku na základě jednotlivých objednávek. Částka nedosáhla ročně 50 tis.Kč bez DPH. Nakupovali jsme od dvou dodavatelů jen na objednávku, bez smlouvy.Jen s doložením dalších dvou dražších nabídek. Letos poprvé budeme nakupovat pro nové skupiny zaměstnanců na pracovištích, kteří zahájí práce v terénu, celková částka již přesáhne 50 tis.Kč bez DPH. Podle resortních předpisů musíme zadání VZMR nad 50 tis.Kč bez DPH zveřejňovat na profilu zadavatele a následně smlouvu, akceptované objednávky zveřejňovat v registru smluv. Dotaz: Budeme v 2017 správně tyto nákupy sčítat – zveřejňovat dle předešlé věty nebo půjde o aktuální plnění bez sčítání v jednom roce.

  Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „PHVZ“) podle pravidel uvedených v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je jedním z hlavních nástrojů předcházení účelovosti dělení jinak spolu souvisejících položek předmětu plnění a může k němu docházet například za účelem snižování právě PHVZ, přičemž důsledkem může být neoprávněné užití mírnějších režimů pro zadávání veřejných zakázek nebo postupů při uzavírání smluv. Zadavatel se může dopustit účelového dělení předmětu vždy, pokud stanovení PHVZ neprobíhá podle pravidel uvedených v § 15 ZZVZ, anebo například dochází k „okrajování“ menších celků veřejné zakázky, a to v případě jinak spolu věcně a místně souvisejících plnění v rámci jednoho účelového celku podle předmětu veřejné zakázky. Následně je možné hovořit o účelovém dělení předmětu veřejné zakázky, neboť podle § 16 odst. 2 ZZVZ se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  Na základě § 19 ZZVZ se při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, které jsou pravidelně pořizované nebo trvající, vychází z předpokládané hodnoty za 12 měsíců, přičemž pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví a je za něj považováno období z hlediska časové, věcné a místní souvislosti požadovaného plnění. S ohledem na výjimku podle § 19 odst. 3 ZZVZ doplňujeme, že pokud by se u pravidelně pořizovaných nebo trvajících dodávek mělo jednat o takové plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, pak zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

  Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné zkoumání vazby na okolnosti a potřeby předpokládaného využití nakupovaného zboží. Jednotlivé položky předmětu plnění, které společně tvoří v určitém časovém období funkční celky, ale jsou i jinak věcně související, by proto neměly být děleny na samostatné veřejné zakázky. Pokud hodnota nakupovaných komodit nedosáhne limitů uvedených na základě § 27 ZZVZ, není zadavatel v souladu s § 31 ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen“VZMR“). Z pohledu ZZVZ se tak nejedná o formalizovaný postup, neboli způsob zadání VZMR není upraven v žádném ze samostatných druhů zadávacích řízení a zadavatel je povinen dodržet pouze zásady uvedené v § 6 ZZVZ. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje výkladová stanoviska zejména k ZZVZ, avšak povinnost zveřejňovat smlouvy se řídí samostatnou právní úpravou, ve znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „Registr smluv“). K Vašemu dotazu uvádíme následující shrnutí. Výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu v Registru smluv je možné uplatnit také v případě, že výše hodnoty takové smlouvy na jednorázové plnění činí částku 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Příslušné resortní předpisy mohou stanovit i přísnější pravidla pro zveřejňování informací v Registr smluv, ZZVZ však tuto problematiku žádným způsobem dále neupravuje ani neřeší.

  Stavební práce nebo dodávky

  25.08.2017, 11:56:59 :: Chystáme se zadat opravu stávajícího výtahu. Jedná se o zakázku na stavební práce nebo dodávky??? Rozsah prací je uveden níže. V příloze zasílám orientační rozpočet. Rozsah prací a dodávek nové technologie: 1. oprava a repase výtahového stroje včetně převodovek a motoru, 2. nové hnací ozubené věnce, 3. nová polygonová kola, 4. výměna nosných řetězů a čepů kabin vč. doložení výsledků trhacích zkoušek, 5. výměna elektrické troleje, 6. dodávka nových závěsů a vodící čelisti klecí výtahů, 7. repase nosných rámů kabin, 8. dodávka nových ochranných stěn, 9. oprava a repase portálů nástupišť a výtahových šachet – především prahů, nárazníků, čelních stěn a osvětlení s případnou výměnou neopravitelných částí, 10. dodávka ovládacích prvků a signalizací, 11. repase rozvaděče výtahu včetně elektroinstalace a hlavního vypínače s případnou výměnou neopravitelných prvků, 12. dodávka nových dokumentací včetně tabulek a návodů.

  V případech, kdy jsou součástí pořizovaného plnění tedy dodávek i stavební práce, se hlavní předmět zakázky určí podle základního účelu veřejné zakázky.  Základní účel veřejné zakázky se odráží i v určení hlavního kódu CPV při zahájení zadávacího řízení.  Pokud veřejná zakázka v sobě zahrnuje kromě dodávky zboží také poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.Pokud by byla hlavním účelem veřejné zakázky oprava budovy a v jejím rámci by  došlo k výměně výtahu v budově,  jednalo by se o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Služba nebo stavební práce

  25.08.2017, 8:38:18 :: Chtěla bych Vás požádat o radu ohledně správného stanovení, zda se jedná o službu nebo stavební práci s tím, že rozpočtová položka je stanovena jako oprava a údržba: – pokládka PVC v místnostech budovy – renovace nebo pokládka parketových vlysů – výmalba chodeb i místností v budově Dále žádám o sdělení, zda se při určování veřejné zakázky na službu nebo stavební práci, máme řídit podle číselníku NIPEZ.

  Číselník NIPEZ slouží především jako informační podpora při zadávání veřejných zakázek jak pro zadavatele, tak dodavatele. Slouží ke standardizaci jednotného popisu předmětů veřejných zakázek (na základě CPV kódů), ale není primárním určovatelem druhu veřejné zakázky, je pouze pomocným, orientačním pomocníkem. Zadavatel musí určit druh veřejné zakázky na základě zákona, pokud jde o zakázku, kterou podle zákona musí zadávat. Může existovat řada zakázek na služby nebo dodávky, v rámci kterých jsou prováděny i stavební úpravy, tedy činnosti, které najdete pod stavebními pracemi.
  Pro Vás tedy bude rozhodující, zda provádíte pouze pokládku PVC a nic více nebo pouze renovaci parket, či zda všechny uvedené činnosti provádíte v rámci např. větší rekonstrukce nebo v souvislosti s instalací nějaké dodávky.Pokládku PVC nenajdete v jednotném slovníku, ale najdete tam položku pokládka podlah a podlahových krytin (mezi položkami stavebním prací – 4543000-4 a další položky). Obdobně nenajdete výmalbu chodeb, ale pod položkou 45440000-3 sklenářské, malířské a natěračské práce (a další položky).
  Pro určení druhu veřejné zakázky je jedno, zda jde o stavbu nebo běžnou opravu (i to má pouze orientační, pomocný charakter) – jde o její charakter a věcné zaměření v kontextu celé zakázky . Pokud by šlo pouze o Vámi uváděné položky, pravděpodobně by šlo o stavební práce. Pokud by šlo o zakázku do dvou mil. Kč, určení je z hlediska zákona nerelevantní.

  Provozní jednotky

  25.08.2017, 8:34:15 :: Biologické centrum AV ČR, v. v. i. („BC“) je největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR. S ohledem na svou velikost (600 zaměstnanců) a pestrou škálu odborných služeb, poskytovaných ve veřejném zájmu, je interně uspořádáno celkem do pěti organizačních součástí (vědeckých ústavů), jedné velké infrastruktury a na technicko-hospodářskou součást. Každá tato jednotka má svého ředitele/vedoucího, byť navenek má BC jednoho statutárního zástupce a jedno IČO. Do roku 2006 měl každý ústav vlastní IČO a byl tak veřejným zadavatelem sám o sobě, až v roce 2007 bylo novelou zákona o veřejných výzkumných institucích BC sjednoceno pod jedno společné IČO. Nicméně různorodost potřeb pochopitelně zůstala stejná jako před novelou. Máme za to, že každá z výše uvedených entit je provozní jednotkou (§ 17 odst. 1). Rozpor vidíme v tom, že i když jsou tyto provozní jednotky do jisté úrovně samostatnými funkčními celky, tak mají společné právní oddělení (§ 17 odst. 2), které koordinuje zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Prosíme o odpovědi na tyto otázky: 1) Máme položky v centralizovaném plánu nákupů sčítat na úrovni BC, nebo na úrovni jednotlivých provozní jednotek, nebo dle umístnění (jsme v různých budovách), nebo dle projektů? 2) V jaké úrovni CPV kódů máme považovat nákupy ještě za nákupy v rámci jedné kategorie? /Ilustrativní příklad: Máme zadávat ochranný laminární box pro PCR cykler za 20 tis. Kč ve stejném druhu řízení jako třeba PCR cykler za 3,5 mil. Kč, když je obojí v kategorii PCR?/

  Možnost zadávat samostatně na úrovni organizačních jednotek je dána jejich skutečnou volností v organizačním uspořádání, volností a možností nakládat s finančními prostředky, mírou nezávislosti v jednání, či volností uzavírat samostatně smlouvy. Není dána územně, tedy nerozhoduje, zda jednotlivé organizační složky/útvary se nacházejí v jedné nebo více budovách, či zcela na rozdílných adresách. Podstatný vliv na určení, zda taková osoba/organizační složka může nebo nemůže zadávat samostatně, mají interní předpisy takové osoby, interní pravidla, zřizovací listiny, statusy, kde je řada kompetencí popsána. Na základě vyhodnocení takových podstatných informací se zadavatel rozhodně, zda odpovídá § 17 – a tedy má odpovídající funkční samostatnost, či nikoliv. Funkční samostatnost může být dána i pouze pro některé kategorie. Pokud zmiňujete Vaše právní oddělení, musíte při vyhodnocování zvážit i jeho roli. Má právní oddělení slovo ve všech zakázkách? Má právo veta při rozhodování o způsobu provádění veřejných zakázek? Může se každý ředitel sám rozhodnout o určení druhu veřejné zakázky, zadávacího řízení a následně může po provedení zadávacího řízení bez ohledu na jiné výhrady uzavřít smlouvu za jemu svěřený ústav?
  Pokud zmiňujete centrální nákup/zadávání, pravděpodobně bylo zřízeno za účelem centrálního zadávání za účelem jednotného nákupu. Tedy pravděpodobně musíte centralizovaně zadávat na základě nějakého dokumentu, rozhodnutí, které určilo, že se má centrálně nakupovat. Pokud takové rozhodnutí nemůžou jednotlivé provozní jednotky ignorovat, nelze usuzovat, že jde o samostatné provozní funkční jednotky.
  Doporučení: vyhodnotit všechny okolnosti, které určují volnost jednotlivých provozních jednotek. Co se týká centralizovaného nákupu, se vší pravděpodobností nejde o samostatné provozní jednotky a doporučujeme nakupovat centrálně za zadavatele. Co se týká konkrétně recyklérů, bez bližších odborných znalostí můžeme doporučit vyhodnotit nikoliv pouze cenu (rozdíl mezi 20 tisíci a 3,5 mil. Kč), ale i technologickou/technickou povahu výrobku, okruh dodavatelů, CPV klasifikaci, minulou zkušenost s nakupováním obdobných výrobků – zda jde o pravidelné nakupování nebo zda jde o skutečně ojedinělý nákup stroje, kde nepočítáte s jeho dalším pořizováním v blízké budoucnosti. Pokud slouží obdobným pracím, vyrábí je obdobný okruh dodavatelů, zadáváte (poptáváte) je relativně pravidelně, možná slouží k obdobnému účelu, potom bychom doporučili společný nákup. V případě, že si jako zadavatel nejste zcela jisti, doporučujeme využít § 18, § 35 (§101 v nadlimitním režimu) pro rozdělení zakázky na části a zadávat ve více zadávacích řízeních za dodržení postupů v uvedených paragrafech.

  Nájemní smlouva/podnájem

  24.08.2017, 15:11:44 :: mám dotaz k zadávání veřejných zakázek, dle paragrafu 29, není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení v případě nájmu existující nemovitosti. Lze tuto výjimku aplikovat i na situaci, kdy se nebude jednat o nájem ale o podnájem? Zadavatel bude v postavení podnajemce.

  S ohledem na skutečnost, že podnájem je systematicky v občanském zákoníku zařazen do části čtvrté, hlavy druhé, oddíl 3 – nájem, vztahuje se tak předmětná výjimka i na podnájem nemovitosti.

  Určení druhu VZ a CPV

  23.08.2017, 16:25:11 :: Připravujeme veřejnou zakázku na opravu sportovní přetlakové (nafukovací) haly, jejímž předmětem bude demontáž stávající přetlakové haly spočívající v odstranění lanové sítě a foliových vrstev, dodávka nových vrstev folií a lanové sítě a montáž (instalace)těchto vrstev ke stávající podsadě, ukotvení a nafouknutí. Kotvící body s podsadou i povrchy a strojovna VZT zařízení zůstanou zachovány. Předpokládaná hodnota VZ je cca 2,3 mil. Kč bez DPH. Jelikož se jedná o „stavbu“, která může být i před každou letní sezonou demontována máme polemiku, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo zda se spíše jedná o zakázku na dodávky. V klasifikačním číselníku CPV jsme našli pouze jediný kód, který by se týkal dané předmětu a to „Výstavba nafukovacích hal“ 45217000-1. Co by jste nám prosím poradil, jak se zde dívat na základní účel, jedná se stále o stavbu, nebo toto máme vidět spíše jako dodávku? V případě, že by se jednalo o dodávku, tak pak nevíme co s CPV kódem, jaký zvolit, nenašli jsme nic vhodného.

  Z hlediska určení druhu veřejné zakázky je podstatné vycházet z definice zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon definuje dodávky v § 14 hned v odstavci prvém: Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
  Veřejnou zakázkou na služby je taková veřejná zakázka, která je činností, která není uvedena v odstavci 3 paragrafu 14.
  Stavební práce jsou definovány také v § 14, v odstavci 3:
  Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
  a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“).
  b) zhotovení stavby, nebo
  c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
  a zároveň je také v § 14 v odstavci 4 definována stavba (pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek):
  Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
  Pokud tedy jsou prováděny činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému nebo je předmětem veřejné zakázky zhotovení stavby, jde o zakázky na stavební práce, jak to říká zákon.
  S ohledem na skutečnost, že nafukovací haly nejsou podle CPV kódů mezi dodávkami, lze říci, že zakázka není dodávkou. Zakázka tak může být pouze zakázkou na stavební práce nebo služby. V případě služeb by pravděpodobně šlo o servis, údržbu, běžné opravy. Z Vámi uváděných informací a z telefonického rozhovoru lze usoudit, že nepůjde o běžné opravy, že nepůjde o běžné servisní úkony, ale vlastně půjde o celkovou rekonstrukci haly, protože je na konci své životnosti a v rámci této rekonstrukce budou tedy prováděny montážní činnosti jako při výstavbě nové haly (nová konstrukce, lana, montáž folií), až na novou výstavbu betonového základu haly. Pouze z důvodu, že betonový základ staré haly je v dostatečně dobrém stavu, nebude prováděna výstavba nového základu. Bez dalších bližších informací možná půjde o některou z činností:
  45217000-1   Výstavba nafukovacích hal
  45223800-4   Instalace a montáž montovaných staveb
  45223810-7   Montované konstrukce
  45223821-7   Montované jednotky
  45223822-4   Montované komponenty
  45262400-5   Instalace a montáž ocelových konstrukcí
  45262410-8   Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro budovy
  45262420-1   Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro stavby 45351000-2   Instalace a montáž technického zařízení budovy
  45111300-1   Demontážní práce
  Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o stavební práce, protože jsou uvedeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. O službu by šlo, pokud by prováděné činnosti právě nebyly v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
  Pomůckou pro určení druhu veřejné zakázky může být i stavební zákon a judikatura, přestože jde skutečně pouze o pomůcku. K upřesnění tohoto je možné využít judikaturu –  rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 08.12.2010, čj. 10 Ca 280/2008 – 78, publikovaný ve sbírce rozhodnutí NSS, využívá následující formulaci: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“
  Naproti tomu stavbou se podle stavebního zákona rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií od začátku do konce v prostoru staveniště, bez zřetele na (mimo jiné) jeho stavebně technické provedení, materiál nebo konstrukci. I z toho tedy dovozuji, že Vámi zmíněná nafukovací hala je stavbou, která byla prováděna stavební i montážní činností i za pomoci předem připravené konstrukce. Stavební zákon klade stavbu a výrobek plnící účel stavby na stejnou úroveň, takže z hlediska povolovacích procesů mezi nimi není rozdíl s jedinou výjimkou – výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Jinak v obou případech musí investor získat územní rozhodnutí, na základě Vašich informací pro původní výstavbu haly jste potřebovali stavební povolení od stavebního úřadu.
  S ohledem na výše uvedené (a i s ohledem na omezené množství informací) se lze domnívat, že pravděpodobně jde ve vašem případě o veřejnou zakázku na stavební práce.

  Musí PO soutěžit služby auditora

  23.08.2017, 16:18:37 :: Ráda bych se zeptala, zda v případě PO, která je sektorovým zadavatelem a musí dle zák. č. 563/1991 Sb. za splnění určitých podmínek nechat svoji účetní závěrku zkontrolovat auditorem, je zároveň povinností této PO soutěžit auditorské služby dle nového zák. o ZVZ či zda se může jednat o výjimku ze zák. o ZVZ, a to z titulu, kdy povinnost ověřit účetní závěrku auditorem ukládá PO výše zmíněný zákon o účetnictví?

  Podle § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, není-li dále ZZVZ stanoveno jinak, přičemž za veřejnou zakázku je z pohledu ZZVZ považována veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce a dále pak koncese na služby a koncese na stavební práce.

  Z povinnosti uvedené v § 2 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že každý zadavatel, tedy i zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ (Vámi zmiňovaný jako sektorový zadavatel), je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li stanoveno jinak.

  Jinak je pro zadavatele podle § 4 odst. 3 ZZVZ stanoveno v § 158 až 160 ZZVZ, kdy zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ není například povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 413 000 Kč (viz § 3 odst. 2 nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek).

  Konkrétně ve vztahu k Vašemu dotazu nicméně uvádíme, že ZZVZ nedává zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ výslovnou výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem jsou auditorské služby pro účely splnění povinností vyplývajících zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. i tyto služby by měl zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ získat na základě výsledku zadávacího řízení.

  Překročení limitu VZMR

  23.08.2017, 16:16:40 :: Je možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit 6 000 000,- Kč bez DPH, aniž by to bylo v rozporu s předmětným zákonem?

  Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení §24 Zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ).
  Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení.
  V případě veřejné zakázky malého rozsahu je intenzita veřejného zájmu na regulaci jejich zadávání z povahy věci nižší než u podlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu a patrně i ve snaze nezatěžovat pořizování jednoduchých plnění nadbytečnou administrativní zátěží zákonodárce umožňuje jejich zadávání mimo zadávací řízení (za předpokladu dodržení základních zásad dle § 6).
  Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ocitla by se v režimu veřejné zakázky, kterou je nutno zadávat podle ZZVZ.
  Domníváme se tedy, že není možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu.

  Podíl poddodavatele

  23.08.2017, 14:49:02 :: DObrý den, ráda bych se zeptala, zda zákon upravuje nutnost uvést v podané nabídce procentuální podíl , jakým se bude poddodavatel účastnit na VZ Děkuji

  Zákon o zadávání veřejných zakázek nereguluje tuto povinnost dodavatele. Zákon však v § 105 odst. 1 zadavateli umožňuje takovýto požadavek v zadávací dokumentaci – je to tedy oprávnění zadavatele.

  S uvedeného tedy vyplývá, že dodavatel je povinen předmětné informace sdělit, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.

  Sektorový zadavatel

  23.08.2017, 14:04:50 :: Dobrý den, v souvislosti s novým zákonem nevíme, do jaké kategorie zadavatele spadáme. Jsme teplárna, akciová společnost, vlastněná 100 % městem …… Město ……. má v naší společnosti rozhodující vliv a jmenuje více než polovinu členů v našich statutárních a kontrolních orgánech. Naše nosná činnost je výroba a rozvod tepla na základě licencí vydaných ERÚ. V novém zákoně o VZ č. 134/2016 Sb. je v § 4 jinak definovaný zadavatel proti předešlé právní úpravě. Už tam není sektorový zadavatel. Spadáme v § 4 pod odst. 1 písm. e) jiná právnická osoba, pokud …..? Mám za to, že pod písmeno e) nepatříme, protože výroba a rozvod tepla mají průmyslovou a obchodní povahu a tudíž nesplňujeme všechny podmínky pro veřejného zadavatele. Z toho nám vyplývá, že nejsme veřejný zadavatel, a podle nového zákona o zadávání VZ musím postupovat pouze u nadlimitních VZ v souladu s § 151 a násl., sektorové veřejné zakázky. Tak to vlastně bylo i ve starém z. č. 137/2006 Sb., kde byl definovaný sektorový zadavatel. Je tato úvaha správná ? Děkujeme za odpověď.

  Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) již nepoužívá termín sektorový zadavatel, neboť došlo k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky a nově tedy používá pouze pojem sektorová veřejná zakázka. Tou je dle části sedmé ZZVZ jednak sektorová veřejná zakázka, jíž zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti, v tomto případě je tedy nutno splnit podmínky dvě, a to naplnění definice veřejného zadavatele a výkon relevantní činnosti při zadání takové zakázky.
  V rámci další kategorie sektorových veřejných zakázek je nutno splnění celkem tří podmínek, a to že sektorová veřejná zakázka je zadávaná osobou, která není veřejným zadavatelem, je jím zadávána při výkonu některé z definovaných relevantních činností a tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou vykonává veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo dominantní vliv. Splnění podmínek existence zvláštních či výhradních práv je v tomto případě zásadním, neboť pokud taková osoba bude vykonávat relevantní činnost, nicméně s absencí těchto práv, nebude podléhat aplikaci pravidel platných pro sektorové veřejné zakázky. Jako poslední je sektorová veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti a nad kterou uplatňuje veřejný zadavatel přímo či nepřímo dominantní vliv.
  Jak uvádíte, pro definici veřejného zadavatele – jiné právnické osoby, zde ve Vašem případě nejsou naplněny všechny podmínky definice, a to konkrétně, kdy jiná právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu. K definici veřejného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e), je nutno zdůraznit, že je nutno splnit bod 1. a bod 2 taxativně.
  Tedy k definici tzv. jiné právnické osoby lze uvést, a to ve vztahu k podmínce ad) 1, že předmětná společnost musí splňovat několik podmínek. Musí se jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v odvětví vodárenství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nezbytné posouzení ad hoc.
  Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. Pro podporu shora uvedených tvrzení lze uvést situaci, kdy by se předmětná společnost dostala do ztráty, která by pro ni byla likvidační, přičemž zakládající subjekt – obec by takovou ztrátu negarantovala, což patrně nelze předpokládat. Za další rozhodnou skutečnost lze považovat i regulaci cen vodného a stočného ze strany územně samosprávných celků formou obecně závazných cenových předpisů, cena tedy není regulována trhem.
  V dané souvislosti je nutno zohlednit především judikaturu Soudního dvora EU, a to příkladmo rozhodnutí ve věci  C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápány jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát z důvodů obecného zájmu rozhodl poskytovat sám nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. Při posuzování, zda – li zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozhodnutí SDEU ve věci C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48).
  K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem lze dále uvést rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2008 ve věci C-393/06  Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: “je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu … podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní”.
  Ve vztahu k podmínce ad) 2 lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele. Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí. Smyslem předmětného ustanovení je postihnout případy, kdy veřejný zadavatel založí právnickou osobu jiné formy než příspěvková společnost a samozřejmě tedy i případy, kdy zde existuje pluralita subjektů.
  Případ jiné osoby dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost, a to na základě zvláštních či výhradních práv, či pokud nad ní veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv je nutno uvést, že existenci zvláštních či výhradních práv je nutno posoudit dle následujících premis. Zvláštními či výhradními právy dle ZZVZ jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností jednomu či více subjektům, a která podstatně ovlivňují možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Je tedy nutno především posouzení, zda – li udělení takového práva podstatně ovlivní možnost jiných osob za srovnatelných podmínek vykonávat relevantní činnost na stejném území a je nutno i zkoumat, jakým způsobem tato osoba předmětné právo získala.
  Zásadní skutečností, jejíž existence vede k závěru, že se nejedná o zvláštní či výhradní právo je ta, zda taková práva byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné zveřejnění, a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Zcela nově je v zákoně zároveň vymezen demonstrativní výčet právních předpisů, na základě kterých pokud je takové osobě právo uděleno, rovněž se o zvláštní či výhradní právo nebude jednat. Předmětné právní předpisy jsou jednak vymezeny v příloze č. 5 zákona a dále se jedná o postupy, mezi něž patří zadávací či koncesní řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů.
  V příloze č. 5 zákona se jedná o demonstrativní výčet právních předpisů EU, kdy za postupy udělené v souladu s těmito jsou považovány právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici. Předmětné právní předpisy, vymezené touto přílohou, věcně pokrývají část relevantních činností, definovaných v zákoně.  Mezi předmětné právní předpisy patří zejména právní předpisy EU (vymezené přílohou II. sektorové směrnice) a dále právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici, přičemž je nutno především klást důraz na příslušné evropské právní předpisy, neboť by nebylo lze akceptovat případné právní předpisy ČR, jež mají širší působnost. Lze zmínit například udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn dle směrnice 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, dále povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, obě transponované v rámci energetického zákona.
  Mezi postupy vymezené přílohou č. II sektorové směrnice a přílohou č. 5 zákona však nepatří konkrétní postupy vztahující se k výrobě tepla, neboť ve vztahu k energetickému zákonu jsou vymezeny pouze postupy ve vztahu k zemnímu plynu a k výrobě elektřiny, k obdobnému závěru tedy lze dospět i posouzením existence zvláštních či výhradních práv dle obecných premis v ZZVZ.
  Závěrem tedy lze konstatovat, že ve Vašem případě bude patrně při zadávání sektorové veřejné zakázky nutno postupovat dle ZZVZ, neboť ve Vašem případě by měla být naplněna definice sektorové veřejné zakázky, jíž zadává veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost, případně, pokud by zde skutečně absentovala jedna z podmínek, a to existence průmyslové či obchodní povahy, dle našeho názoru bude naplněna definice jiné osoby dle §151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Tedy v případě, kdy budete zadávat jako veřejný zadavatel sektorovou veřejnou zakázku, je nutno postupovat dle ZZVZ, a to konkrétně dle Části sedmé ZZVZ, pouze pokud se bude jednat o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Dle části, jež upravuje tzv. podlimitní režim je nutno postupovat pouze v případě, kdy byste jakožto veřejný zadavatel zadávali klasickou veřejnou zakázku podlimitní, a tedy nikoliv sektorovou veřejnou zakázku. Dle ustanovení § 158 ZZVZ zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitu dle ustanovení § 25 ZZVZ.

• Otázky a odpovědi

  17. 12. 2019

  Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

  ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení (§ 1- § 32) (83)
  ČÁST DRUHÁ Základní ustanovení o zadávacích řízení (§ 33 – § 51) (58)
  ČÁST TŘETÍ Podlimitní řízení (§ 52 – § 54) (15)
  ČÁST ČTVRTÁ Nadlimitní režim (§ 55 – § 128) (103)
  ČÁST PÁTÁ Zjednodušený režim (§ 129) (1)
  ČÁST ŠESTÁ Zvláštní postupy (§ 130 – § 150) (29)
  ČÁST SEDMÁ Postup pro zadávání sektorových veřejných zakázek (§ 151 – § 173) (5)
  ČÁST OSMÁ Postup při zadávání koncesí (§ 174 – § 186) (0)
  ČÁST DEVÁTÁ Postup pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 187 – § 209) (2)
  ČÁST DESÁTÁ Společné ustanovení (§ 210 – § 223) (83)
  ČÁST JEDENÁCTÁ Informační systém o veřejných zakázkách (§ 224 – § 232) (3)
  ČÁST DVANÁCTÁ Systém certifikovaných dodavatelů (§ 233 – § 240) (2)
  ČÁST TŘINÁCTÁ Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele (§ 241 – § 272) (7)
  ČÁST ČTRNÁCTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 273 – § 278) (0)
  ČÁST PATNÁCTÁ Účinnost (§ 279) (2)
  NEZAŘAZENÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI (7)

• Zveřejnění na profilu zadavatele

  9. 8. 2018
  Dobrý den, prosím o odpověď na následující dotaz: byla uzavřena úvěrová smlouva mezi obcí a bankou. Smlouva nebyla předmětem výběrového řízení, hodnota úroků překročí 500 tis.kč ,ale nebude vyšší než 2 mil. Kč. Musí obec tuto smlouvu zveřejnit na profilu zadavatele. Podotýkám, že přesnou hodnotu úroků nejsme v okamžiku podpisu smlouvy schopni vyčíslit. Závisí to na tom, jak bude úvěr čerpán a to závisí na průběhu stavebních prací. Děkuji za odpověď
  
  
  Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se ve zvláštních případech uvedených na základě § 21 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zahrnou u bankovních a finančních služeb také poplatky, provize, úroky a jiné související platby. Zadáním veřejné zakázky se na základě využití obecné výjimky dle § 29 písm. m) ZZVZ rozumí uzavření úplatné písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem mimo zadávací řízení. Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv nelze nahradit jejím uveřejněním na profilu zadavatele; naopak se však stanoví, že je-li v souladu se zák. o registru smluv uveřejněna smlouva na veřejnou zakázku, která má být uveřejněna podle zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele, je tím povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele fakticky splněna viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Rozhodným k zodpovězení Vašeho dotazu se proto jeví zjištění skutečnosti, zda musí dojít ke zveřejnění smlouvy dle zák. o registru smluv, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Pokud některým dodavatelům tato povinnost nevzniká, lze zadavateli jedině doporučit, uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele.

• Odkaz na výrobek

  26. 2. 2018
  Dobrý den,
  v rámci projektové dokumentace stavby používáme ve výpisech výrobků pro znázornění schématický náčrt výrobku nebo jeho obrázek (např. krbová kamna) bez jakéhokoliv označení dodavatele a bez obchodního názvu. Je takovýto postup možný použít v PD stavby pro veřejnou zakázku, aniž bychom tím porušily požadavky zákona o zadávaní zakázek?
  
  

  Obecně platí, že bez ohledu na konkrétní stav projektové dokumentace, pokud se zadává v zadávacím řízení podle zákona (§ 3), musí dokumentace splňovat požadavky podle § 92

  (1) Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje
  a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj a
  b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj.
  (2) Dokumenty podle odstavce 1 mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

  Co se týká používání schematických náčrtů, musí splňovat i další podmínky podle ZZVZ, konkrétně podle § 36 odst.1 a odst.3.

  (1) Zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

  (3) Zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

   

  Takže je možné použít náčrty, pokud celkově PD splňuje požadavky podle § 92 a zároveň splňuje požadavky podle § 36, odst. 1 a 3.

• Kontakt

  26. 9. 2016

  Za účelem poskytnutí metodické podpory mohou tazatelé dotazy k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek zasílat prostřednictvím e-mailové adresy dotazynzzvz@mmr.gov.cz.

  Připomínky k metodikám lze zasílat na adresu pripominkykmetodikam@mmr.gov.cz.

  Funkčnost info-linky je momentálně omezena. Otázky k zákonu je nadále možné klást prostřednictvím Info-fora, na webu MMR – Zadat otázku k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Děkujeme za pochopení. Odbor strategií, práva a elektronizace veřejných zakázek, e-mail: ospevz@mmr.gov.cz, tel: +420 234 154 223.

• <<
• 1
• 2