Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

• NEZAŘAZENÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Uzavřená výzva

  25.02.2019 Dobrý den, může se o uzavřenou výzvu ucházet i dodavatel, který nebyl vyzván? V případě, že dokumentace je dostupná na webu zadavatele. Nebo je zakázka striktně určena pouze pro vyzvané? Děkuji za odpověď.

  V případě, že jsou podmínky účasti v zadávacím řízení uveřejněny na portále zadavatele a stávají se tak veřejně dostupné, je přípustné, aby nabídku podal i ten účastník, který nebyl vyzván prostřednictvím uzavřené výzvy. Pro úplnost uvádíme, že by zadavatel neměl vyřadit nabídku jen z toho důvodu, že účastník nebyl vyzván k podání nabídky.

  Stejná cena

  19.12.2018 Dobrý den, zadavatel ve výběrovém řízení na TDI a BOZP rozdělil veřejnou zakázku malého rozsahu na části. Část I byla na TDI a část II na BOZP. Účastníci mohli podat nabídku na jednu část nebo obě části a hodnotícím kriteriem byla nejnižší cena. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 6 nabídek, kdy všichni účastníci podali nabídku na obě části. Prosím o odpověď na dotaz, jak vybrat vítěze? V části I zvítězil uchazeč s nejnižší cenou a v části II zvítězili dva účastníci se stejnou cenou. Jedním z těchto dvou účastníků byl i vítěz části I. Je možné vybrat jako vítěze části II na základě toho, že zvítězil v části I? V zadávací dokumentaci s touto variantou zadavatel nepočítal. Prosím o sdělení jak postupovat v případě stejné nabídkové ceny u dvou vítězů.

  K Vašemu dotazu lze konstatovat, že v případě rovnosti nabídkových cen lze využít tzv. výběr losem, nicméně zadavatel by měl zajistit transparentnost takového postupu. Lze tedy aplikovat tento postup za účasti notáře a zároveň umožnění účasti při losování zástupcům dodavatelů, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou a umožnění kontroly losovacího zařízení těmto osobám, případně jiný adekvátní postup, při kterém bude dodržena jeho dostatečná transparentnost.

  NEN - el. podepisování nabídek

  12.10.2018 Prosím o Vaše stanovisko k podepisování nabídek podávaných elektronicky přes NEN. Je můj výklad správný, že každá elektronická nabídka podaná přes NEN je automaticky podepsaná kvalifikovaným podpisem dodavatele, jestliže dodavatel prokázal svou identifikaci formou kvalifikovaného podpisu již při registraci do NEN? Nebo je nutné, aby zadavatel vyžadoval elektronický podpis nabídky (bez ohledu na režim zadávání)?

  ZZVZ již neukládá, aby byla nabídka, resp. návrh smlouvy podepsán. Pokud se však podává nabídka do e-nástroje musí se zašifrovat. NEN sám nic nepodepisuje.

  Povinná elektronická komunikace

  31.07.2018 Dobrý den. Můj dotaz směřuje do povinné elektronické komunikace, která vstupuje v účinnost od října 2018. Jsme zaregistrováni na profilu zadavatele na Portálu pro vhodné uveřejnění (PVU) a pro nás jako zadavatele to znamená, že od 18. 10. nebude moci zveřejňovat nabídky na zakázky? Děkuji za odpověď.

  Na základe Vašeho dotazu si Vám dovolujeme zaslat odkaz viz níže na metodické dokumenty Ministerstva pro místní rozvoj, které byly dnes uveřejněny. Věřím, že Vám tyto dokumenty pomohou v rychlejší orientaci v nové právní povinnosti elektronicky komunikovat v zadávacím řízení: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

  Datum doručení oznámení

  03.05.2018 Dobry den, prosim o kvalifikovane zodpovezeni dvou dotazu: 1. V systemu Tender Arena mame prichozi zpravu od zadavatele VZ. Zpravu vidime jen jako nadpis. Dosud jsme ji neotevreli a neprecetli. Od kdy se pocita datum doruceni uchazeci? Od otevreni a precteni zpravy, nebo od uverejneni? 2. Na poste mame normalni doporuceny dopis od zadavatele s odpovedi na nase namitky. Od kdy se pocita datum doruceni? Od data prevzeti na poste ci jinak? Moc dekuji za brzkou odpoved! S pozdravem

  Přestože některá e-tržiště umožňují služby obdobné tzv. doručenkám (kdy na e-mail zadavatel obdrží zprávu o tom, že si adresát zasílanou zprávu přečetl), nefungují e-tržiště obdobně jako datové schránky, u kterých je možné bez pochyby určit okamžik doručení zasílané zprávy. Při stanovení okamžiku doručení zprávy zasílané prostřednictvím e-tržiště je tedy nezbytné vycházet z obecných pravidel stanovených soukromoprávními předpisy. V souladu s ustanovením § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) platí, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“
  Občanský zákoník obsahuje ustanovení týkající se tzv. domněnky doby dojití, ta však platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb, což zjevně není případ doručování prostřednictvím e-tržiště. Ke stanovení doby doručení u elektronických prostředků se však opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rámci svých rozhodnutí (např. rozhodnutí 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009), ve kterých za okamžik doručení právního úkonu nepřítomné osobě považuje okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu postačí, že adresát právního úkonu nabyl faktickou možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. V souvislosti s Vaším dotazem bychom s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR považovali za okamžik doručení okamžik, který bezprostředně následuje po odeslání zprávy prostřednictvím e-tržiště. Počátek běhu lhůt by tedy připadl na den (resp. pracovní den) následující po dni odeslání, resp. doručení zprávy dodavateli prostřednictvím e-tržiště.
  Z výše uvedeného lze vyvodit závěr i pro Váš druhý dotaz – od kdy se počítá datum doručení dopisu od zadavatele? Od data převzetí na poště či jinak? Jak už bylo řečeno výše, občanský zákoník obsahuje ustanovení § 573 týkající se tzv. domněnky doby dojití, která platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zákonodárce stanoví pro doručení v tuzemsku třídenní lhůtu, jejímž uplynutím (skončením) vzniká domněnka dojití.
  Lhůta tří pracovních dnů po odeslání s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku znamená, že počíná dnem, který následuje po dni rozhodném pro její počátek, tj. po dni, kdy byla zásilka odevzdána provozovateli poštovních služeb. Byla-li proto odpověď zadavatele na námitky odevzdána provozovateli poštovních služeb například v pátek, začíná běžet třídenní lhůta pondělím příštího týdne. Po uplynutí třídenní lhůty vzniká domněnka dojití, tedy ve středu se má za to, že zásilka byla doručena bez ohledu na to, zda byla dodavatelem vyzvednuta na poště.

  Veřejná zakázka malého rozsahu - vyloučení pro nezpůsobilost - opakované sankce

  25.04.2018 Dobrý den, je možné v zadávací dokumentaci u veřejné zakázky malého rozsahu využit ustanovení, které by vedlo k vyloučení účastníka z veřejné zakázky v případě, kdy by zadavatel opakovaně dostával sankce za plnění jiných zakázek (např. nedodržení termínu, neodstranění vad apod.) nebo porušil smlouvu takovým způsobem, že by došlo např. k odstoupení od smlouvy?

  V případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) je možné aplikovat pravidla uvedená v zákoně č. 134/2016 Sb., v platném znění (ZZVZ) podle konkrétně stanoveného účelu, k němuž po věcné stránce směřují. V případě dotazem dotčeného ustanovení je možné postupovat v analogii k § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Samotnou možnost analogické aplikace § 48 ZZVZ pak doporučujeme provádět přímo prostřednictvím věcné výhrady ve výzvě k podání nabídek.

  Upozorňujeme, že možnost analogického použití je zatížena důkazním břemenem na straně zadavatele, které spočívá právě v uplatnění smluvních sankcí k předchozí zakázce, kvůli zpožděnému nebo nekvalitnímu plnění. Důvody použití lze tedy spatřovat nejen v pravomocném rozhodnutí soudu, pokud tomu tak není, je nezbytné zajistit dostatečné množství objektivních skutečností o tom, že důvody zadavatel svým jednáním nezpůsobil, anebo nemohl přijmout žádné opatření vedoucí k jejich odstranění.

  Je rovněž bezesporu nutné vyloučit, že takto se opakující pochybení, či jinak dlouhodobě trvající komplikace, nevznikly v důsledku špatně odvedené, anebo nedůsledné činnosti pří přípravě zadávacích podmínek zadavatelem. V obecné rovině může být důvodem zániku takové smlouvy písemné odstoupení, v případě podstatného porušení smlouvy jednou ze smluvních stran, anebo odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

  Vzhledem k tomu, že dotazem nemáme najisto postavený způsob financování, můžeme odkázat u zakázek financovaných z národních zdrojů na Metodiky obecné, které řeší procesní postup zadavatele u VZMR a odkazují na příslušná ustanovení k obchodním podmínkám a jsou dostupné na adrese Portal-vz.cz prostřednictvím portálu veřejných zakázek.

  Za klíčový dokument pro spolufinancované zakázky lze označit Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek 2014-2020, dálkově dostupný na webu DotaceEU.cz ve verzi 4, vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), ze dne 20. března 2017, s účinností od 1. května 2017.

  Metodický pokyn na str. 21, v kap. 8.3.5. dává zadavateli oprávnění za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se dodavatel dopustil v posledních 3 letech před zahájením výběrového řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané zakázky, anebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

• ČÁST PATNÁCTÁ Účinnost (§ 279)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Smlouva z veřejné zakázky uzavíraná po 18.10.2018

  18.06.2018 Blíží se datum 18.10.2018, od kdy musí již všichni zadavatelé v ČR zadávat veřejné zakázky elektronicky. Jak to bude s veřejnými zakázkami, které byly zahájeny před tímto datem, v našem případě ještě v roce 2017, a to klasicky, ale k dokončení zadávacího řízení a podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem by mělo dojít až po 18.10.2018. Lze toto zadávací řízení realizované ještě klasicky, takto i dokončit, nebo ho bude nutné zrušit?

  Co se týče zadávacích řízení zahájených před 18. říjnem 2018, s ohledem na neexistující přechodná ustanovení k § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), se bude povinná elektronizace týkat všech zadávacích řízení, u nichž lhůta pro podání nabídek skončí 18. října 2018 a později (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Povinna-elektronicka-aktualizace). Z výše uvedeného vyplývá, že stěžejním momentem je lhůta pro podání nabídek. Předpokládáme, že ve Vašem případě již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky tak byly podány listině (tj. před datem 18. října 2018). Pokud tomu tak je, zadávací řízení nemusí být zrušeno, neboť veškerá další písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem bude, podle § 211 odst. 3 ZZVZ, s účinností od 18. října 2018 probíhat elektronicky (u organizačních složek státu (zadavatelé podle § 4 odst. 1 písm. a), ČNB a centrální zadavatelé je elektronická komunikace účinná od 18. dubna 2017). V praxi to znamená, že pokud již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky byly před 18. říjnem 2018 podány listině, tak zadavatel nezruší zadávací řízení, ale dokončí jej a to tak, že buď:
  – pro další průběh a ukončení zadávacího řízení určí elektronický nástroj (je-li k tomu povinný!!), prostřednictvím kterého dokončí zadávací řízení, nebo
  – pro další průběh a ukončení zadávacího řízení využije e-mail, datovou schránku, apod., jakožto prostředky elektronické komunikace (vztahuje se na případy, kdy zadavatel nemusí použít elektronický nástroj), prostřednictvím kterých dokončí zadávací řízení.
  Pokud ovšem zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, musí v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na elektronickou formu nabídky a určit elektronický nástroj pro jejich podání. Po 18. říjnu 2018 tak zadavatel nesmí umožnit podávání listinných nabídek. Výše uvedené vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
  K povinné elektronizaci dále uvádíme, že z usnesení vlády ze dne 19. června 2018 č. 408, o změně usnesení vlády ze dne 21. června 2017 č. 467, o uložení povinnosti využívat Národní elektronický nástroj při zadávání veřejných zakázek (dále jen „UV č. 408“) vyplývá (za předpokladu, že se jedná o subjekty, na které UV č. 408 dopadá, tedy členy vlády a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízeným orgánům a organizacím, kteří jsou veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) ZZVZ a zároveň se jedná o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH s výjimkou podle bodu V/2 tohoto UV č. 408) povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Pokud tomu tak není, tak i přesto, že by lhůta pro podání nabídek skončila až 18. října 2018 nebo později, není potřeba k zadávání veřejných zakázek využít Národní elektronický nástroj a můžete umožnit podávání elektronických nabídek prostřednictvím jiného elektronického nástroje (nabídky lze po 18. říjnu 2018 podávat pouze elektronicky, nikoliv listině). Pokud jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, jedná se o zakázku v režimu ZZVZ a zároveň zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, je potřeba k zadávání veřejných zakázek využít přímo Národní elektronický nástroj.
  Co se týče uzavírání smlouvy, platí, že pokud se smlouva na veřejnou zakázku uzavírá v zadávacím řízení, vztahuje se na její uzavření povinnost provádět písemnou komunikaci elektronicky podle § 211 odst. 3 ZZVZ; výjimku představují případy uvedené v § 211 odst. 3 pod písmeny a) až d) ZZVZ. Smyslem a účelem § 211 odst. 3 ZZVZ je zajistit transpozici směrnic, které vyžadují (až na výjimky) plnou elektronizaci písemné komunikace v zadávacím řízení. Pojem zadání je zde potřeba vykládat podle terminologie evropských směrnic jako rozhodnutí, kterému dodavateli bude veřejná zakázka přidělena, na rozdíl od vnitrostátní úpravy v § 2 odst. 1 ZZVZ, která pojem zadání definuje jako okamžik uzavření smlouvy. Použití sankce neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě tedy není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné. Smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v zadávacím řízení v listinné podobě tak budou platné (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB] [PDF, 178.41KB]
  Pro úplnost doplňuji, že povinná elektronizace se netýká zakázek malé rozsahu. U zakázek malého rozsahu tudíž bude i po 18. říjnu 2018 možné nadále přijímat nabídky v listinné podobě. Daný závěr potvrzuje stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR dostupné zde: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf [PDF, 181.87KB] [PDF, 181.87KB] . Ze stanoviska vyplývá, že je nutné ze systematického hlediska považovat § 211 odst. 3 ZZVZ za pravidlo konkretizující obecné pravidlo uvedené v § 211 odst. 1 ZZVZ, které se nevztahuje na zakázky malého rozsahu.

  Elektronický originál dokumentu (smlouvy)

  24.08.2017 Dobrý den, prosím o informaci, zda v rámci realizace zadávacího řízení formou DNS je nutné podepsat v závěru řízení smlouvu elektronicky, tedy mít originál dokumentu v elektronické podobě nikoliv v analogové formě. Obdobně tak u VZ, kde je podmíněn elektronický příjem nabídek.

  Od 18. 4. 2017 vstoupila dle § 279 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“) v účinnost povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, dále České národní banky a centrálních zadavatelů. V případě ostatních zadavatelů (např. státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky) je povinná elektronizace odložena na 18. 10. 2018.
  Toto pravidlo platí pro všechna zadávací řízení a vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené by smlouva mezi zadavatelem, pro kterého je povinná elektronická komunikace, a  vybraným dodavatelem měla být uzavírána elektronicky, tzn. podepsána uznávaným elektronickým podpisem.
  V případě dynamického nákupního systému je povinná elektronizace pro všechny zadavatele od nabytí účinnosti ZZVZ, tj. od 18. 10. 2016 (viz § 279 odst. 3 ZZVZ) a smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem by měla být uzavírána také elektronicky.

• ČÁST ČTRNÁCTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 273 – § 278)

  18. 1. 2020
  
  
  
  
  
  
  

  
  
  
  
  Rozbalit vše
  

  Výsledky vyhledávání:

• ČÁST TŘINÁCTÁ Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky rozdělené na části (§ 101, § 242 - § 246)

  08.08.2025 Dobrý den, prosíme o informaci zda v případě kdy máme zveřejněnou VZ rozdělenou na části se samostatnou administrací jednotlivých částí a budou podány námitky proti zadávací dokumentaci v rámci jedné části VZ, můžeme na ostatní části VZ rozhodnout o výběru a uzavřít smlouvy či musíme čekat na vyřízení námitek popř. na námitky na ÚOHS u části kde tyto námitky podány byly. Děkujeme za odpověď.

  Na základě ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyplývá, že zadavatel postupuje při výběru dodavatele v každé části veřejné zakázky rozdělené na části odděleně, pokud není v ZZVZ stanoveno jinak. Pro podání opravných prostředků jinak stanoveno v ZZVZ není, tudíž i v případě, že se na jednu část veřejné zakázky uplatní zákaz uzavření smlouvy dle § 246 ZZVZ, nebrání to dokončení zadávacího řízení a uzavření smlouvy v částech ostatních.

  Možnost "opakovaně" zahájit ZŘ – námitka 2. účastníka v pořadí proti zrušení § 127 odst. 2 písm. h)

  17.06.2025 Dobrý den, zadavatel vyhlásil výběrové řízení (ZPŘ na stavební práce). Při otevírání obálek zadavatel přijal dvě nabídky. Účastník, který dle ekonomické výhodnosti (jediné kritérium) skončil první v pořadí, odstoupil na základě vlastní vůle z výběrového řízení. Ve výběrovém řízení tedy zůstal jediný účastník, který podal nabídku výrazně dražší, než první účastník, který odstoupil. Zadavatel se rozhodl využít zákonného práva a výběrové řízení zrušit dle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ. Bylo tedy vydáno rozhodnutí zadavatele o zrušení výběrového řízení (nebylo vydáno rozhodnutí o výběru dodavatele - vítěze). Proti zrušení výběrového řízení jeden jediný účastník podal námitku (účastník, který jako jediný zbyl ve výběrovém řízení). Zadavatel nyní námitky zamítne. Postupuje zadavatel podle zákona? Pokud ve výběrovém řízení figuruje pouze jediný účastník, pak má zadavatel možnost výběrové řízení zrušit dle § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ. Kdy může zadavatel zahájit nové výběrové řízení na stejný druh plnění? Jak dlouho musí zadavatel čekat po tom, co zamítne námitky proti zrušení výběrového řízení? Děkuji a přeji hezký den.

  Dle § 53 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 127 ZZVZ obdobně. Váš postup, kdy jste zrušili zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. h) ZZVZ, neboť zbyl pouze jeden účastník, byl v souladu se ZZVZ. Dle § 242 odst. 2 ZZVZ měl zbylý dodavatel právo podat námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel má tedy následně povinnost dle 245 odst. 1 ZZVZ do 15 dnů od doručení námitek odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách. Pokud námitky odmítne, musí být součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedených stěžovatelem v námitkách. Zadavatel může následně zahájit nové zadávací řízení se stejným předmětem plnění až poté, co je ukončeno původní zadávací řízení. V případě, že byly podány námitky proti zrušení zadávacího řízení, je toto zadávací řízení ukončeno dle § 51 odst. 2 písm. b) ZZVZ uplynutím lhůty pro podání návrhu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dle § 251 odst. 2 ZZVZ. V případě, že bude podán návrh podle § 251 odst. 1 ZZVZ, je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení či zamítnutí návrhu s odkazem na § 51 odst. 2 písm. c) ZZVZ. Před ukončením zadávacího řízení může dle § 51 odst. 4 ZZVZ zadavatel zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Ačkoliv neznáme konkrétní předmět plnění Vámi uvedené veřejné zakázky, vzhledem k situaci, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce, kloníme se k názoru, že by nebyly naplněny podmínky pro použití této výjimky.

  Lhůta pro podání námitek a pravidla počítání času (§ 242)

  18.02.2025 Dobrý den, podle § 242 odst. 1 je lhůta pro podání námitek 15 dní. Dochází k prodloužení lhůty na první pracovní den po dni volny pokud lhůta končila o víkendu? Rozhodnutí o výběru zhotovitele vydáno 24.1. a lhůta končí 8.2. nebo až 10.2.? Děkuji za odpověď

  Zadávací řízení na základě zákona dle § 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“) je sice specifický druh soukromoprávní kontraktace, ale z hlediska hmotněprávní úpravy počítání času v zadávacím řízení neobsahuje ZZVZ nijak zvláštní úpravu. Je proto i v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (R0130/2021/VZ), který vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem (ZZVZ), že ve vztahu k tomuto zákonu (ZZVZ) působí tzv. lex generalis pro počítání času (úpravy pravidel) stanovené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Z uvedeného důvodu nemohou pravidla pro zadávací řízení být odtržena od obecných pravidel počítání času, neboť bez nich nelze stanovit najisto, kdy taková lhůta např. ve vztahu k § 242 odst. 1 ZZVZ ve skutečnosti končí. Na otázku právní regulace pro počítání času při úkonech/povinnostech daných zadavateli, je důležité nejprve správně stanovit okamžik, kdy nastanou skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty pro podání námitek, např. proti výběru dodavatele, pak konkrétně podle § 242 odst. 2 ZZVZ v zadávacím řízené musí být doručeny námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Přičemž okamžik rozhodný, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu, je jednoznačným definováním okamžiku doručení ve vztahu k posouzení dodržení lhůt při podání námitek. Jestliže tedy dle pravidel pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení (§ 211 odst. 9 ZZVZ) bylo „Rozhodnutí o výběru zhotovitele“ jakožto vnější forma oznámení o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele odesláno, resp. doručeno všem účastníkům zadávacího řízení dne 24.1.2025, tak za počátek běhu lhůt (1. den lhůty) je přitom možné označit s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku den, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Závěrem sdělujeme, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Pokud by tedy připadl 15. den lhůty na sobotu 8.2., stejně tak platí, že lhůta dle § 607 občanského zákoníku uplynula až nejbližší následující pracovní den, tedy v pondělí 10. 2. 2025. Lhůta 15 dnů, ve které bylo možné doručit námitky dle § 242 odst. 2 ZZVZ, tedy prakticky plynula ve dnech 25.1.2025 – 10.2.2025, tj. včetně.

  Lhůta pro podání nabídek - ZPŘ při aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ

  12.07.2024 Dobrý den, budeme zadávat zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení a lhůta pro podání nabídek vychází na sobotu (11. pracovní den je pátek), takže bychom standardně určili konec lhůty pro podání nabídek na pondělí. Chceme ale nastavit 72 hodin před koncem pro nemožnost podání námitek. Znamená to, že musíme lhůtu pro podání nabídek posunout na čtvrtek (tedy 72 hodin navíc k termínu nastaveném na pracovní den), nebo může lhůta končit už v úterý (tzn. že 11. pracovní den je pátek, fakticky by lhůta na přijímání nabídek připadla na sobotu a k tomu připočteme 72 hodin a tím naplníme požadavek na délku + zároveň den otevření vyjde na pracovní den). Děkuji.

  Pokud zadavatel postupuje podle § 242 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je okamžik, do kdy je možné podat námitky proti zadávacím podmínkám, rozhodný i pro běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Podle § 98 odst. 1 ZZVZ platí, že zadavatel může zadávací dokumentaci (ZD) vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek (pokud lhůta pro podání nabídek nebyla zkrácena v souladu se ZZVZ).

  Zároveň platí, v souladu s § 98 odst. 3 ZZVZ, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele v případě, že je žádost o vysvětlení doručena alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanoví v souladu s § 242 odst. 5 ZZVZ, zadavatel připočítává k „původní“ lhůtě pro podání nabídek 72hod (pozn. to souvisí s koncem lhůty pro podání námitek, protože to je lhůta, která nesmí být dodavatelům krácena), běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ se ale počítá od „původní“ lhůty pro podání nabídek. Pro úplnost doplňujeme odkaz na výkladové stanovisko ÚOHS k této problematice, kde je uveden i konkrétní příklad výpočtu vizte Stanovisko k aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ (220 KB).

  Zároveň je nezbytné zohlednit skutečnost, že lhůty podle § 98 ZZVZ jsou stanoveny v pracovních dnech, lhůta 72hod podle § 242 odst. 5 ZZVZ plyne bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den či víkend.

  Ve vztahu ke zjednodušenému podlimitnímu řízení (dále jen „ZPŘ“) uvádíme, že podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel pro postup v tomto řízení zvolit pravidla relevantní pro nadlimitní režim. Pravidla pro nadlimitní režim, která zadavatel musí v rámci ZPŘ respektovat vždy, jsou v textu zákona výslovně uvedena odkazem na příslušný paragraf. Ustanovení § 242 odst. 5 ZZVZ představuje „obecné“ ustanovení, jehož aplikace je na uvážení zadavatele. Pokud si tedy zadavatel výhradu podle § 242 odst. 5 ZZVZ v zadávací dokumentaci ZPŘ stanoví, je jeho povinností dodržet postup podle tohoto ustanovení. Pokud zadavatel výhradu v ZD neuvede, postup podle § 242 odst. 5 ZZVZ pro něj není relevantní (to v uvedeném případě platí i u nadlimitního řízení).

  Lhůta pro podání námitek při předložení vzorků (§ 246)

  26.02.2024 Zadavatel vyhlásil nadlimitní VZ v otevřeném řízení. V zadávací dokumentaci zadavatel požadoval předložení vzorků před podpisem smlouvy. Zadavatel nejdříve oznámil výběr dodavatele, nechal uplynout zákonnou lhůtu 15 KD na podání námitek, a až následně vyzval vybraného dodavatele k předložení vzorků. Na základě dodaných vzorků, zadavatel provedl vzorkové řízení. Výsledky vzorkového řízení zadavatel zpřístupnil všem účastníkům zadávacího řízení v podobě protokolu - "Oznámení o výsledku vzorkového řízení ". Dotaz: Běží po uveřejnění Oznámení o výsledku vzorkového řízení zákonná lhůta pro podání námitek? Nebo může zadavatel rovnou přistoupit k podepsání smlouvy? Děkuji

  Ano, proti sdělení údajů postupem podle § 123 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen “ZZVZ”, je  možné podat námitky. Zákonná lhůta pro podání námitek, při postupu podle § 123 odst. 2 ZZVZ, běží po uveřejnění Oznámení o výsledku “vzorkového řízení”. Vychází to přímo z § 246 odst. 1 písm. a) bod. 3 ZZVZ, kde je upravené, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 ZZVZ.

  Vzdání se práva podat námitky (§ 243)

  27.12.2021 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k uplatnění procesu vzdání se práva podat námitky (§243 ZZVZ) s ohledem na zákaz uzavření smlouvy (§246 ZZVZ). Může zadavatel uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka ZŘ, či před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele (§246 odst. 1 písm. a) ZZVZ) v situaci, kdy obdržel od všech účastníků ZŘ vzdání se práva podání námitky (§243 ZZVZ), nebo je zadavatel i tak povinen lhůtu zákazu uzavření smlouvy dodržet? Děkuji za odpověď

  V zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nesmí zadavatel, mimo jiných v § 246 ZZVZ uvedených důvodů, uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, či před uplynutím lhůty pro podání námitek o výběru dodavatele. Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele může podat pouze účastník zadávacího řízení (§ 241 odst. 3 ZZVZ). Pokud se však všichni účastníci zadávacího řízení zadavateli písemně vzdají práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, platí, že doručením vzdání se práva podat námitky od všech účastníků, lhůta pro podání námitek v zadávacím řízení uplynula (§ 243 ZZVZ). Stejný postup je i v případě, kdy se uvedeného práva vznést námitky vzdá vyloučený účastník zadávacího řízení.

  Vypořádání námitek proti zadávacím podmínkám při pravomocném zrušení ZŘ (§ 245)

  26.07.2021 Dobrý den, několik hodin před koncem lhůty pro podání nabídek jsme obdrželi velmi podrobné námitky proti zadávacím podmínkám (způsobu hodnocení nabídek). Požadavek námitek byl zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu, že jsme obdrželi pouze jednu nabídku, která nesplnila zadávací podmínky a byla vyloučena a současně se účastník vzdal práva podat námitky proti svému vyloučení, bylo zadávací řízení zrušeno a není již nikdo kdo by proti tomuto zrušení mohl podat námitky. Námitky prti zadávacím podmínkám je tak zjevně bezpředmětná. Musí ji tedy zadavatel věcně a podrobně vypořádat. ZZVZ tuto situaci vůbec neřeší a striktně trvá na podrobném vypořádání námitek. V rozhodovací praxi ani judikatuře jsme žádný výklad neobjevili, ale vypořádání této námitky nám připadá zcela v rozporu s procesní ekonomií. Na druhou stranu bychom byli neradi v případě, že by byl podán návrh na přezkum nedostatečného vypořádání námitek i přes to, že zadávací řízení bylo zrušeno. Díky za stanovisko

  Dle ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) platí, že: „Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.“ S ohledem na citované ustanovení potvrzujeme Vaši tezi, že ZZVZ stanovuje povinnost zadavatele vypořádat ve stanovené lhůtě námitky, avšak nepamatuje již na situaci, kdy zadavatel po přijetí námitek zadávací řízení zrušil, a to bez ohledu na obsah těchto námitek.

  Taktéž nám není známo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) či soudů, které by tuto situaci řešilo, nicméně poukázali bychom na rozsudek Krajského soudu v Brně („krajský soud“) ze dne 30. 3. 2021, č. j. 29 Af 5/2019-38. V této věci se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 ZZVZ, když Úřadu v rámci správního řízení o návrhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu nezaslal vyjádření k návrhu. Zadavatel zde argumentoval, že s ohledem na skutečnost, že sám zadávací řízení po zahájení správního řízení zrušil, Úřad požadované materiály dle § 252 odst. 1 ZZVZ již k ničemu nepotřeboval, neboť musel správní řízení dle § 257 písm. g) ZZVZ zastavit. Dále zadavatel argumentoval, že s ohledem na uvedené zde není společenská škodlivost, a nejedná se proto dle něj o přestupek. K tomuto Úřad, potažmo krajský soud konstatovali, že: „dle § 270 ZZVZ se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Dané ustanovení tak předpokládá, na rozdíl od zákona o odpovědnosti za přestupky, že spolu s naplněním formální stránky přestupku dochází k naplnění též stránky materiální.“ Krajský soud následně vyvrátil zadavatelovu domněnku o společenské škodlivosti jeho jednání.

  Dále je třeba posoudit, zda je případné nezaslání rozhodnutí o námitkách přestupkem dle ZZVZ. Institut přestupků je upraven v části třinácté ZZVZ, přičemž dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 ZZVZ. Ustanovení § 270 odst. 1 ZZVZ dále stanovuje vyvratitelnou domněnku, dle které se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. S ohledem na tato ustanovení a na výše citované rozhodnutí krajského soudu lze předpokládat, že zadavatel je povinen vypořádat námitky dle § 245 ZZVZ, přestože zadávací řízení již bylo zrušeno, neboť ZZVZ nestanovuje výjimku, dle které by nebylo třeba námitky vypořádávat. Nesplnění povinnosti dle § 245 ZZVZ by tudíž mohlo být posouzeno jako přestupek dle § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Aktivní legitimace při podání námitek (§ 241 - § 242)

  13.06.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, který má souvislost s ust. § 241 ZZVZ a týká se možnosti podání námitek. Jsme v situaci, kdy musíme obligatorně zrušit zadávací řízení dle ust. § 127 odst. 1 ZZVZ, zde nutno podotknout, že žádná nabídka nebyla doručena ve lhůtě pro podání nabídek (v rámci zjednodušeného podlimitního řízení). Jedná se nám o to, zda musíme plně konzumovat lhůtu 15 dnů pro podání námitek (dle § 242 ZZVZ), v kontextu ust. § 241 odst. 1 ZZVZ. Jinak řečeno, může podat námitku kdokoli (kterýkoli i nepřihlášený dodavatel). Máme za to, že zde žádný potencionální stěžovatel neexistuje - je naše úvaha správná? Potřebujme co nejdříve zakázku opakovaně vyhlásit s ohledem na dotační titul a právní názory jsou v této oblasti zcela roztříštěny a bez judikatury. Zdvořile Vás prosím o co nejrychlejší odpověď, za kterou dopředu srdečně děkuji

  K dotazu týkajícímu se možnosti podání námitek sdělujeme následující: Zadavatel má dle § 127 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinnost zrušit zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. Tato povinnost se podle § 53 odst. 7 ZZVZ vztahuje i na zjednodušené podlimitní řízení.
  Obecně může podle § 241 odst. 1 ZZVZ námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Z toho vyplývá, že právo podat námitku nemá pouze účastník zadávacího řízení, ale i dodavatel, který se nestal účastníkem řízení, ale má za to, že mu byla způsobena újma. Za újmu lze také považovat například ztrátu šance na získání veřejné zakázky. Dále podle § 242 odst. 2 námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
  Ukončení zadávacího řízení je upravené § 51 ZZVZ. Konkrétně § 51 odst. 2 stanovuje, že v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy:
  a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
  b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
  c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení, či zamítnutí návrhu, nebo
  d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
  Pokud tedy ve lhůtě 15 dní od zveřejnění či doručení sdělení či oznámení o zrušení zadávacího řízení účastníkům nebudou zadavateli doručeny žádné námitky proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončeno k okamžiku uplynutí této lhůty. Shrnujeme tak, že 15 denní lhůta pro podání námitek dle § 242 odst. 2 ZZVZ musí být dodržena.
  Výjimkou je § 51 odst. 4 ZZVZ, který uvádí, že zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění, pouze pokud jsou naplněny dvě podmínky a to, že tak vyžadují provozní potřeby zadavatele, a že veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.
  Závěrem ještě upozorňujeme na možnost využití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel může použít JŘBU, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast.

  Platba kauce (§ 241, § 249)

  07.04.2019 Podľa § 242 v lehota pre podanie námietok je potrebné podľa § 255 zložiť kauciu vo výške 1 % z ponukovej ceny. Na aké číslo účtu Úradu je potrebné kauciu zložiť ak platba prebehne zo Slovenska? Adresa Úradu kde je potrebné zaslať námietku je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 ? Ďakujem

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu není bohužel zřejmé, zda chcete podat námitku nebo návrh na zahájení řízení. Podáváte-li námitku vůči postupu zadavatele, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, podle § 241 ve lhůtě dle § 242 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon), v tomto případě se kauce neskládá. Pokud chcete zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, podáváte Návrh na zahájení řízení dle § 249 zákona, které je zpoplatněno kaucí dle § 255 zákona. Tuto kauci skládáte na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, postupem uvedeným na [https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html]. Jedná se o dva různé úkony, které mají různý procesní postup, a dodavatel by před jejich zahájením měl sám definovat, který úkon hodlá činit.

  Náležitosti námitek - vzor (§ 244)

  19.09.2018 Dobrý den. Jako stavební firma jsme se zúčastnili VŘ na stavební práce. Zadavatel rozhodl o našem vyloučení a my se domníváme, že neoprávněně. Majitel firmy chce podat námitku. Jelikož jsme jí nikdy nepodávali, je někde vzor, jak by měla vypadat? Děkuji

  Podstatnými náležitostmi námitek jsou dle § 244 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů identifikace toho, kdo námitky podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem, a dále čeho se konkrétně stěžovatel domáhá. Například pokud je stěžovatel přesvědčen, že uvedené rozhodnutí zadavatele nebylo učiněno v souladu s tímto zákonem, či věcnou stránkou informací a údajů uvedených nabídkou, je oprávněn se stěžovatel domáhat, aby zadavatel podle ust. § 245 odst. 1 podaným námitkám vyhověl a napadené rozhodnutí o vyloučení zrušil. V případě, že účastník zadávacího řízení podává námitky proti svému vyloučení, na základě informací oznamovaných v některém z dokumentů, v němž se účastník zadávacího řízení o svém vyloučení dozvěděl, je také jednou z podstatných náležitostí námitek údaj, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl. Lhůta pro podání námitek se potom řídí podle ustanovení § 242 odst. 2 pro každého z účastníků samostatně a činí 15 dnů ode dne doručení oznámení. Zadavatel také do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí o námitkách musí být opět uvedeno odůvodnění, v němž se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě, například rozhodnutí o vyloučení zruší atp.

  Podpis námitek (§ 244)

  20.06.2018 Dobrý den, jak je to v současné době s podání námitek? Konkrétně v ZZVZ je stanoveno, že námitky musí obsahovat určité náležitosti, mj. kdo je podává. Musí zadavatel přijmout (při splnění dalších povinných náležitostí dle ZZVZ) námitky, kde je jasně identifikován dodavatel/stěžovatel pomocí obchodního názvu, sídla, IČ, avšak námitky jsou fyzicky podepsány osobou, která je sice zaměstnancem stěžovatele, ale k takovému úkonu není v předložené plné moci zmocněna a ani tomu neodpovídá způsob jednání uvedený v OR? Děkuji

  V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, pokud jsou splněny další povinné náležitosti dle ZZVZ, je veřejný zadavatel povinen takové námitky přijmout.

   

  Zpětvzetí námitek stěžovatelem (§ 245)

  17.05.2018 Dobrý den, ZZVZ na rozdíl od předchozího zákona neupravuje možnost zpětvzetí námitek. Jak má zadavatel postupovat, pokud stěžovatel vezme podané námitky zpět? Je povinen o takových námitkách rozhodovat? V ZZVZ jsme nenalezli oporu pro odmítnutí námitek z důvodu zpětvzetí, ani pro možnost se takovými námitkami nezabývat. Má být podpůrně aplikována obecná úprava dle NOZ? Děkuji.

  Podle § 111 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel nerozhodoval o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Podle zákona § 245 odst. 3 písm. b) č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadavatel odmítne námitky, které jsou podány opožděně. Výslovná úprava postupů pro případ, že stěžovatel vezme své námitky zpět v ZZVZ není. Použije se tudíž úprava § 39 odst. 1 ZZVZ, podle které pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ. Zadavatel musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Za postup vyhovující zásadám lze považovat přehledné evidování námitek i jejich zpětvzetí. Rozhodování o námitkách, které vzal stěžovatel zpět, není nutné, neboť stěžovatel se již nedomáhá provedení změn v zadávacím řízení. V případě dalších zpět vzatých námitek je nutné pro dodržení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace postupovat shodně jako v prvním případě.

• ČÁST DVANÁCTÁ Systém certifikovaných dodavatelů (§ 233 – § 240)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Platnost Certifikátu

  18.07.2018 Lze ze strany dodavatele prokázat kvalifikaci (např. základní způsobilost) ve smyslu ust. § 86 odst. 5 ZZVZ. Předložením certifikátu ze sys. cert. dodavatelů dle § 233 a násl. ZZVZ. Pokud certifikát již není platný (viz § 234 odst.1 ZZVZ), nicméně ve lhůtě stanovené v § 86 odst. 5 (tj. 3 měsíce přede dnem zahájením zadávacího řízení) platným byl? Děkuji

  Splnění kteréhokoliv druhu kvalifikace požadované zadavatelem v zadávacím řízení lze prokázat v rozsahu osvědčujícím dodavatele pouze pro určitá kvalifikační kritéria, pro něž byl platný certifikát ze schváleného systému certifikovaných dodavatelů vydán.
  Zadavatel ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nezpochybňuje údaje předložené na základě certifikátu, dodavatel je tedy kvalifikovaným právě takovým způsobem a v rozsahu uvedeném v předloženém certifikátu. Pokud nedojde k obnově platnosti postupem pro opakovanou certifikaci, je uloženo zadavateli takový certifikát odmítnout, neboť se dle § 239 ZZVZ stanoví k povinným náležitostem certifikátu také datum vydání a platnost certifikátu, která činí (maximálně 1 rok ode dne jeho vydání). Pro účely prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení lze připustit pouze platné certifikáty, jako dodržení jedné z podmínek ve výčtu dle § 239 odst. 1 písm. k) ZZVZ.
  Předloží-li tedy dodavatel ke dni podání nabídky certifikát, který nesplňuje podstatné náležitosti takového certifikátu, ačkoliv takovou změnou nejsou údaje ani informace v něm obsažené dotčeny, je zadavatel povinen přímo ze zákona předložený certifikát odmítnout a považovat podmínku účasti v zadávacím řízení za nesplněnou.

  Správce systému certifikovaných dodavatelů - Svaz podnikatelů ve stavebnictví

  14.05.2018 Dobrý den, v případě, že se odkáže v rámci prokazování kvalifikace na internetovou adresu správce systému certifikovaných dodavatelů, konkrétně Svaz podnikatelů ve stavebnictví www.sps.cz/registr, který je uveden na www.isvz.cz, záložka Věstník SCD, jedná se v tomto případě o informační systém veřejné správy, čili postup podle § 45 odst. 4 ZZVZ? Děkuji.

  Podle § 45 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) může dodavatel splnit povinnost předložit doklad (typicky to bude v rámci prokazování kvalifikace) „odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup.“ Poznámka pod čarou 20) přímo odkazuje na zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o ISVS“).
  Podle našeho názoru SCD nemůže být automaticky považován za informační systém veřejné správy, neboť neodpovídá jeho definici podle § 2 písm. b) zákona o ISVS. Podle tohoto ustanovení je informačním systémem veřejné správy „funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy.“
  SCD je sice schválený Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), jeho prostřednictvím ale není vykonávána veřejná správa. Při schvalování SCD MMR nekontroluje, jestli SCD splňuje podmínky informačních systémů veřejné správy.
  Zdůrazňujeme, že určení, zda jakýkoliv informační systém je informačním systémem veřejné správy, není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ale Ministerstva vnitra. Odkazujeme také na dokument „Komentář k zákonu č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
  Co je a co není informační systém veřejné správy“ dostupný na internetových stránkách Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx
  Při posouzení vašeho dotazu jsme vycházeli také z dikce § 234 odst. 2 ZZVZ, podle jehož věty první nemůže zadavatel „bez zvláštních důvodů zpochybnit údaje uvedené v certifikátu.“ Z toho výkladem a contrario plyne, že pokud k tomu má zadavatel „zvláštní důvody“, může údaje v certifikátu zpochybnit. Jen stěží by bylo možné zpochybňovat údaje evidované v informačním systému veřejné správy podle zákona o ISVS.

• ČÁST JEDENÁCTÁ Informační systém o veřejných zakázkách (§ 224 – § 232)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Prokázání základní způsobilosti výpisem z SKD (§ 228 - § 232)

  04.06.2025 Dobrý den, dovolím si Vás poprosit o potvrzení, že výpis ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (SKD) dle ustanovení § 228 odst. 1 písm. b) ZZVZ nahrazuje v plném rozsahu prokázání základní způsobilosti dle § 74 způsobem dle § 75 ZZVZ. Setkali jsme se s postupem zadavatele, který nás vyzval k objasnění, pravděpodobně narážel na § 75 odst. 1 písm. c) - ve vztahu ke spotřební dani, cituji znění žádosti "Účastník v rámci nabídky předložil k prokázání základní způsobilosti výpis z SKD. Zadavatel upozorňuje, že výpisem z SKD nelze doložit § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ, to znamená, že účastník nemá v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný nedoplatek. K prokázání výše uvedeného kritéria účastník předloží čestné prohlášení". Dle našeho názoru nahrazuje výpis z SKD § 74 ZZVZ v plném rozsahu - tzn. není již nutné předkládat žádná další čestná prohlášení. Můžete prosím potvrdit správnost tohoto tvrzení? Děkuji.

  Předně ze zákonných ustanovení k Seznamu kvalifikovaných dodavatelů vyplývá na základě § 228 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), že:
  (1) Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující
  a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a
  b) základní způsobilost podle § 74.
  (2) Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce.
  Primárně by mělo jít o zákonné důvody odmítnutí, jestliže zadavatel nepřijme výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 228 odst. 2 věta druhá – na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 3, pročež tím pádem v zadávacím řízení nebude kvalifikace prokázána výpisem z SKD bez jakýchkoli pochyb.
  Je nicméně třeba zdůraznit, že výpis SKD skutečně prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti v plném rozsahu, včetně prohlášení ve vztahu ke spotřební dani, co možné určitě není, je zpochybňovat výpis z SKD jako takový (jde-li o veřejnou listinu). Jiné věcné skutečnosti nebo podle čeho se zadavatel rozhodl, že zrovna ve vztahu k daňovým nedoplatkům na spotřební dani se výpis z SKD nevztahuje, nám nejsou známy.
  Spíše něž odmítnout výpis má zadavatel právo si údaje ověřovat a žádat doplnění (postupem dle § 46 zákona), tak by tomu ovšem mělo být jen tehdy, pokud zadavatel získal nějakou jasnou indicii, že třeba dodavatel na daních dlužný je ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ nebo má prokazatelně v registru daní zachycen splatný daňový nedoplatek.
  Závěrem lze s odkazem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu a jeho předsedy poukázat na možnost podle § 39 odst. 5 ZZVZ ověřovat ve svém vlastním zájmu zadavatelem zejména doklady splňující formální požadavky zákona a nemělo by být na překážku, pokud by např. předložený výpis podrobil vlastnímu posouzení, že dodavatel deklarovanou způsobilost skutečně splňuje.

  Možnost zápisu do "SKD" při prokazování základní způsobilosti zahraniční jednotkou (§ 83, § 230)

  27.05.2025 Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem týkajícím se prokazování základní způsobilosti v rámci žádosti o zařazení do systému kvalifikovaných dodavatelů. V rámci žádosti dokládáme část kvalifikace prostřednictvím naší zahraniční výrobní jednotky se sídlem ve Švédsku, konkrétně formou referencí. Tato jednotka má odlišné identifikační číslo (IČO), a proto je zadavatelem považována za samostatnou právnickou osobu, přestože jsme součástí jedné korporace. Zadavatel nás v této souvislosti požádal o doložení základní způsobilosti za tuto zahraniční jednotku. Současně však výslovně vylučuje možnost nahradit požadované doklady čestným prohlášením. Rádi bychom se proto informovali, jakým způsobem máme v takovém případě postupovat, zejména s ohledem na skutečnost, že dokumenty požadované pro prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ (např. výpisy z rejstříků trestů, potvrzení o bezdlužnosti vůči daňovým a pojistným institucím) nejsou v zemi sídla této jednotky běžně vydávány v obdobné formě jako v České republice. Existuje v takovém případě možnost doložit rovnocenné dokumenty vydané příslušnými orgány ve Švédsku, případně jaké konkrétní doklady by byly považovány za akceptovatelné? Je možné doložit stanovisko švédského orgánu o neexistenci daného typu dokladu? Zároveň bychom se rádi zeptali, zda je možné tuto zahraniční jednotku zapsat do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů vedeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pokud ano, jaké konkrétní podmínky musí být splněny a jaký je doporučený postup pro zahraniční právnickou osobu? Předem děkujeme za Vaši odpověď.

  Pokud jde o prokazování základní způsobilosti (jinou osobou) dle § 74 ZZVZ zahraniční právnickou osobou (dodavatelem se sídlem mimo území České republiky), pak platí, že tato osoba prokazuje základní způsobilost jak ve vztahu k České republice (tam, kde je vyžadováno – viz dále), tak ve vztahu k zemi svého sídla.

  Zahraniční právnická osoba si tedy vyžádá ve vztahu k České republice o vydání příslušných dokladů:

  • Potvrzení o neexistenci daňových nedoplatků příslušného finančního úřadu (Finanční úřad),
  • Potvrzení o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (Správa sociálního zabezpečení).

  Ve vztahu k České republice pak tato zahraniční právnická osoba doloží formou “písemného” čestného prohlášení, že nemá v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek ve vztahu ke spotřební dani | § 75 odst. 1 písm. c) a splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění | § 74 odst. 1 písm. c).

  Ve vztahu k zemi svého sídla (Švédsko) zahraniční dodavatel doloží:

  • Výpis z rejstříku trestů právnické osoby – dodavatele (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele existuje trestní odpovědnost právnických osob a je veden trestní rejstřík právnických osob),
  • Výpis z rejstříku trestů každého člena statutárního orgánu (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele je veden trestní rejstřík fyzických osob), vč. právnické osoby ve statutárním orgánu podle | § 74 odst. 2 věta 2.,
  • Potvrzení (doklad) nebo čestné prohlášení (pokud se dokad v zemi sídle nevydává) že dodavatel nemá v evidenci v zemi svého sídla zachycen splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění (v případě, že v zemi sídla zahraničního dodavatele existuje systém veřejného zdravotního pojištění)
  • Potvrzení (doklad) o neexistenci daňových nedoplatků (včetně “prohlášení” ve vztahu ke spotřební dani, pokud se v zemi sídla platí spotřební daně) od příslušného finančního úřadu,
  • Potvrzení (doklad) o neexistenci nedoplatků na pojistném na sociální zabezpečení příslušné správy sociálního zabezpečení (je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, předkládá výpis z obchodního rejstříku i ta).

  
  Výpis z obchodního rejstříku | § 74 odst. 1 písm. e), že dodavatel není v likvidaci, nebylo proti němu vydáno rozhodnutí o úpadku, nebyla vůči němu nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu nebo není v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.

  Situaci, kdy dodavatel není schopen prokázat kvalifikaci doklady vyžadovanými ZZVZ nebo zadavatelem, upravuje § 45 odst. 2 až 4 ZZVZ:

  (odst. 2) Pokud zadavatel vyžaduje předložení dokladu a dodavatel není z důvodů, které mu nelze přičítat, schopen předložit požadovaný doklad, je oprávněn předložit jiný rovnocenný doklad.

  (odst. 3) Pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává. Doklad, který je vyhotoven v jiném jazyce, než který zadavatel určil pro podání žádosti o účast, předběžné nabídky nebo nabídky, se předkládá s překladem do zadavatelem určeného jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků19). Doklad v českém jazyce nebo slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu; zadavatel může povinnost předložit překlad prominout i u jiných dokladů. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen písemným čestným prohlášením.

  (odst. 4) Povinnost předložit doklad může dodavatel splnit odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje pro přihlášení a vyhledání požadované informace, jsou-li takové údaje nezbytné.

  Ustanovení § 45 odst. 2 ZZVZ poskytuje dodavatelům obecnou možnost předložit rovnocenný doklad v případě, kdy z důvodů, které jim nelze přičítat, nemohou předložit doklad specificky požadovaný zadavatelem. Toto oprávnění vyplývá pro dodavatele ex lege. Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže však dovodila, že dodavatel by měl spolu s rovnocenným dokladem předložit i odůvodnění, proč není předložení zadavatelem (zákonem) požadovaného dokladu možné. Rovněž lze doporučit, aby dodavatel uvedl, proč je tento doklad možné považovat za rovnocenný a proč nelze důvod nepředložení požadovaného dokladu dodavateli přičítat.
  Ustanovení § 45 odst. 3 ZZVZ pak dopadá především na dodavatele se sídlem mimo území České republiky, na něž nedopadá právní úprava vydávání dokladů dle právního řádu České republiky. Doklady požadované podle právního řádu České republiky mohou být nahrazeny i obdobnými doklady podle právního řádu země, ve které se vydávají. V případě, že se podle příslušného právního řádu určitý doklad nevydává vůbec, a dodavatel jej tak objektivně nemůže předložit, může být doklad nahrazen předložením písemného čestného prohlášení. Toto čestné prohlášení by s ohledem na smysl a účel právní úpravy mělo jednak deklarovat neexistenci požadovaného dokladu dle příslušné legislativy, jednak by mělo obsahovat vlastní prohlášení o splnění požadavků, které by jinak byly prokazovány příslušným dokladem (např. čestné prohlášení o neexistenci rejstříku trestů a o tom, že dodavatel nebyl trestán). Dodavatel tedy může předložit i stanovisko švédského orgánu o neexistenci daného typu dokladu spolu s čestným prohlášením dodavatele, že daný požadavek splňuje.
  Ustanovení § 45 odst. 4 ZZVZ pokud jsou v zemi sídla zahraničního dodavatele prokazované skutečnosti vedeny v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném členským státem umožňujícím neomezený dálkový přístup (např. obchodní či živnostenský rejstřík), může dodavatel namísto předložení dokladu uvést odkaz na tento systém (internetovou adresu a případně údaje pro přihlášení). Přístup do informačního systému nebo jeho části, na níž se dodavatel odkazuje, nesmí být zpoplatněn. Ověřit si, jaký typ dokladu můžete použít ke splnění určitého požadavku při prokazování základní způsobilosti a který orgán tento dokument ve Švédsku vydává (popř. zda je vůbec vydáván), můžete v informačním systému eCertis (https://ec.europa.eu/tools/ecertis/#/search)

  Považujeme za nezbytné zdůraznit, že všechny doklady (s výjimkou dokladů v českém jazyce, ve slovenském jazyce a dokladů o vzdělání v latinském jazyce) musí být dodavatelem předloženy v jazyce, který určil pro jejich předložení zadavatel. Pokud jsou předkládané doklady v jiném než zadavatelem určeném jazyce, musí být k těmto dokladům připojen i jejich prostý překlad do zadavatelem určeného jazyka. Zahraničním dodavatelům (nebo poddodavatelům českých dodavatelů) lze zápis do seznamu doporučit, vyhnou se opakovanému vyžádání dokladů prokazujících základní a profesní způsobilost od příslušných institucí | orgánů a překladu těchto dokumentů do českého jazyka.

  Zahraniční právnická osoba – dodavatelé, stejně jako dodavatelé z ČR, mají možnost nechat se zapsat do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Zápis v seznamu dodavatelům usnadňuje prokazování základní a profesní způsobilosti v rámci jednotlivých veřejných zakázek (Metodický postup pro SKD a šablony dokumentů – Portál o veřejných zakázkách).

  Doklady nutné pro zápis dodavatele do SKD (aktualizace leden 2025)

  Obdoba výpisu zahraničního SKD a prokazování trestní bezúhonnosti členů statutárního orgánu (§ 228)

  22.09.2022 Dobrý den, Může zadavatel veřejné zakázky u dodavatele, který je zahraniční právnickou osobou (sídlo v EU), odmítnout jako doklad o trestní bezúhonnosti předložení osvědčení ze země sídla dodavatele, které je obdobou českého Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, a k prokázání bezúhonnosti členů statutárního orgánu požadovat výslovně výpisy z trestních rejstříků jeho jednatelů? Pro českou právnickou osobu postačuje doložení výpisu z SKD i ve vztahu ke členům jejího statutárního orgánu… Pokud zadavatel může požadovat doložení výpisů z trestních rejstříků za členy statutárního orgánu – jednatele zahraniční právnické osoby, má jít o výpisy dle země sídla právnické osoby- uchazeče, nebo dle bydliště jednatelů?

  Podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud dodavatel předloží zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“), tento výpis nahrazuje doklad prokazující: a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilostí, a b) základní způsobilost podle § 74. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní způsobilost v plném rozsahu prostřednictvím výpisu ze SKD, přičemž zadavatel nesmí dodavatele v této jeho možnosti nijak omezovat. Podle § 228 odst. 3 ZZVZ může dodavatel stejně jako výpisem ze SKD prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze SKD.

  Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zadavatelovy požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. V případě prokazování základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ u dodavatele, který je právnickou osobou, je v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí splňovat podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Ustanovení § 74 odst. 2 ZZVZ však nevymezuje, ve vztahu k jaké zemi mají dané osoby podmínku splňovat. Z toho lze dovodit, že osoby vymezené v § 74 odst. 2 ZZVZ mají splňovat podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

  Pokud by tedy dodavatelem byl zahraniční dodavatel, prokazoval by trestní bezúhonnost osob uvedených v § 74 odst. 2 ZZVZ pouze ve vztahu k zemi svého sídla, i pokud by např. člen statutárního orgánu dodavatele nebyl příslušníkem státu, ve kterém sídlí dodavatel. Shrnujeme však, že pokud dodavatel má sídlo v členském státě EU a prokáže svoji základní způsobilost osvědčením obdobným výpisu ze SKD, pak zadavatel nesmí omezit tuto možnost dodavatele.

  Registrace zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (§ 225)

  14.01.2022 Dobrý den, jak má správně postupovat budoucí zadavatel stran své registrace ve Věstníku veřejných zakázek, který je založený v cizím státě a na území ČR působí prostřednictvím svého odštěpného závodu? Tedy budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, ale jeho odštěpný závod je zapsán v českém obchodním rejstříku, avšak je nezbytné, aby v rámci zadávacích řízeních působil zahraniční subjekt jako zadavatel. Jinými slovy v rámci registrace ve věstníku se použijí identifikační údaje budoucího zadavatele (zahraničního subjektu) nebo jeho odštěpného závodu? Děkuji za odpověď.

  Na základě ověření postupu registrace při řešení dále uvedených technických překážek v souvislosti se zřízením uživatelského účtu zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (dál jen VVZ) k dotazu sdělujeme, že pokud budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, registrace do VVZ možná není.

  Jako zdůvodnění jsou použity následující argumenty:

  Ad1) postup registrace uživatelského účtu ve VVZ je navázán na IČO, které se vydává subjektu zapsanému k podnikání v ČR, kdy uživatel povinně vyplní IČO obchodní firmy, dále systém ověří např. pomocí datové schránky existenci ID datové schránky ve vazbě na zadané IČO (pokud uživatel vyplní ID datové schránky – platí pouze pro právnickou osobu) viz blíže nápověda a dokumentace, zde:

  https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/File/Download?fileName=VVZMP_Registrace_a_nastaveni_uzivatelskehoho_uctu.pdf

  Ad2) nepředpokládá se, že zadavatelem v režimu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) bude zahraniční subjekt, tedy že bude zahajovat zadávací řízení postupem dle § 212 prostřednictvím tuzemského VVZ.

  Dle informací doplněných k dotazu, aby zadavatel nepřišel o možnost čerpat dotaci, kterou poskytovatel neposkytne pobočce závodu (která není podnikatelem – samostatně podnikající právnickou osobou v soukromoprávním slova smyslu, ale věcí bez právní subjektivity), tak pokud jde o praktické řešení, pak je shodně odkazováno na společné zadávání ve smyslu ZZVZ, kde je určitě součástí i český subjekt, který se má možnost ve VVZ registrovat.

• ČÁST DESÁTÁ Společné ustanovení (§ 210 – § 223)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Společné zadávání více zadavatelů a limity změn dle § 222 ZZVZ

  11.09.2025 Město postupem dle § 7 ZZVZ vybralo ve společném zadávání s provozovatelem vodohospodářské infrastruktury (dále jako PVHI) dodavatele rekonstrukce kanalizační sítě. Jednalo se o podlimitní veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení. Výsledkem zadávacího řízení jsou dvě smlouvy (jednu uzavřelo město, druhou uzavřel PHVI). Veřejná zakázka nebyla rozdělena na části ve smyslu § 101 ZZVZ. Po zahájení realizace smlouvy město zjistilo okolnosti ve smyslu § 222 odst. 6 ZZVZ, pro které je nutné uzavřít dodatek ke smlouvě. Dotaz zní, z jakého základu se počítá limit pro max. 30% cenový nárůst dle § 222 odst. 9 ZZVZ? Je možné cenový nárůst počítat ze souhrnné hodnoty smluvních závazků obou společných zadavatelů, nebo každý ze zadavatelů musí vycházet z hodnoty "vlastního" závazku. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

  Na základě § 222 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ZZVZ, je stanoveno:

  „Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.“

  Uvádíme, že limit pro maximální cenový nárůst se počítá z původní hodnoty závazku, kterou je cena s jednaná ve smlouvě.

  Zákon tak nepřipouští, aby v případě změny závazku z určité smlouvy byla využita cena sjednaná v jiné smlouvě.

  Cenový nárůst není možné počítat ze souhrnné hodnoty smluvních závazků více zadavatelů.

  Změna osoby na pozici stavbyvedoucího u nadlimitní VZ (§ 222 odst. 3)

  20.08.2025 Dobrý den, jsme veřejný zadavatel a máme uzavřenou smlouvu na nadlimitní VZ dle ZZVZ na dodávky "Solární park". Dodavatel nám oznámil změnu na pozici stavbyvedoucího. Pod který odstavec § 222 můžu tuto změnu zařadit u dodatku? Děkuji.

  Musí být zřejmé, zda osoba stavbyvedoucího byla předmětem prokázání technické kvalifikace či dokonce byla hodnocena, anebo se jedná jen o prostou výměnu osoby uvedené ve smlouvě (která byla jen doplněna do návrhu smlouvy, aniž by byla v zadávacím řízení zohledňována). V prvním případě je třeba zajistit, aby nedošlo k podstatné změně dle § 222 odst. 3 ZZVZ, tedy aby výměnou osoby nedošlo k ovlivnění posouzení kvalifikace či dokonce hodnocení. Změna v pozici stavbyvedoucího, pokud jde jen o prostou výměnu jména, aby tedy o podstatnou změnu ve smyslu § 222 odst. 3 nešlo, musí být vyměněna za takovou, která splňuje původní kvalifikační požadavky, resp. která by byla hodnocena jako původní stavbyvedoucí. Obecně doporučujeme, aby řešení takové situace bylo ošetřeno (v souladu s výše uvedeným) ve smlouvě.

  Změna závazku ze smlouvy na základě důvodu dle § 222 odst. 4

  12.08.2025 Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o Vaše stanovisko ke změně závazku ze smlouvy na výkon ostrahy objektů (smlouva na rok 2023-2025), dle § 222, odst. 4 písm. b) bod 1. ZZVZ. Změnou závazku by došlo pouze k navýšení smluvní ceny, předmět plnění by zůstal stejný, tedy nemění se celková povaha VZ: - ze stávajících 14.794.962 Kč bez DPH - o 10% (dle § 222 ZZVZ), tj.1.479.496,20 Kč bez DPH - na celkovou částku 16.274.458,20 Kč bez DPH. Dotaz – je možné, v souladu s výše uvedeným odkazem na § 222 ZZVZ provést navýšení ceny bez zadání nového zadávacího řízení/VZ (ANO / NE)? Děkuji za informaci.

  Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) umožňuje změnu smlouvy v případě, že navýšení ceny je (v případě služeb) nižší než 10 %. Pokud by se tedy jednalo pouze o navýšení smluvní ceny, musí být nižší než Vámi uváděná částka 1.479.496,20 Kč (která představuje přesně 10 %). Tato částka je zároveň nižší než limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby a nedochází, jak uvádíte, ke změně celkové povahy veřejné zakázky. Pokud tedy bude drobně ponížena hodnota navýšení, budou podmínky pro změnu de minimis splněny. Není však patrné, proč k uvedenému navýšení má dojít. Upozorňujeme, že situace, kdy by důvodem byl například nárůst nákladů dodavatele (aniž by došlo např. k prodloužení doby plnění či zvýšení rozsahu služeb), může být považována za problematickou. Takový postup by mohl být shledán jako rozporný se zásadami 3E, pokud k nárůstu nákladů dodavatele nedošlo např. v důsledku nějaké nepředvídané události.

  Cena uvedené ve smlouvě a skutečně uhrazená cena (§ 126, resp. § 212 a § 219)

  23.07.2025 Dobrý den, prosím o upřesnění k výkladu skutečně uhrazené ceny VZ ve věstníku. Skutečně uhrazená cena zakázky dodavateli činní 2.003.397,-Kč. Jedná se o cenu bez DPH z důvodu přenesené daňové povinnosti. Mám ve skutečně uhrazené ceně uvézt částku bez DPH i částku s DPH stejnou, tedy 2.003.397,-Kč? Děkuji za odpověď.

  Uveřejňování výsledné smluvní ceny ve Věstníku dle § 126, resp. § 212 a skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele, vč. problematiky týkající se uveřejnění smlouvy (§ 219) se po technické stránce z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) řeší odlišně. K profilu zadavatele Je třeba upřesnit, že skutečně uhrazenou cenou se rozumí uveřejňování dat na profilu zadavatele ve strukturované podobě, nicméně na smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty se povinnost uveřejnit ji dle § 219 ZZVZ na profilu zadavatele neuplatní. Následně odpovídáme, že údaje o cenách na profilu zadavatele se uveřejní jako výše skutečně uhrazené ceny, ta by měla odpovídat výši dodavateli skutečně uhrazených částek nebo alespoň vystaveným fakturám. Částky započítané na vrub zadavatele, pokud došlo k plnění smlouvy – jsou skutečně uhrazená cena bez DPH v jednotlivých letech plnění a skutečně uhrazená cena s DPH v jednotlivých letech plnění, kterou uvádí veřejný zadavatel (na svém profilu zadavatel); pokud není dodavatel plátcem DPH, budou oba údaje shodné. Režim přenesení daňové povinnosti Při zjištění, zda je zadavatel plátcem DPH, či nikoliv, je třeba vycházet z jiného zákona § 5 a násl. zák. o DPH (235/2004 Sb.), pokud např. zadavatel – neplátce v návrhu kupní smlouvy požadoval nacenit nabídku, vč. sazby DPH, lze pak stěží předpokládat, že bude aplikovaná přenesená (započítána) daňová povinnost na vrub takového zadavatele (jako neplátce DPH), který bude povinen uhradit taktéž právě DPH, na které si jako zadavatel neplátce DPH nebude moci uplatnit odpočet. Z výše uvedeného důvodu se cena plnění uvádí u většiny veřejných zadavatelů vč. DPH, jakožto celkové náklady očekávané zadavatelem a v celkové výši plnění vyplývající ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku. Celková smluvní cena Údaje ke smluvní ceně se stanoví odlišně na základě povinnost vyplývající z ustanovení § 126 ZZVZ – Oznámení o výsledku zadávacího řízení. Pokud účastníkem zadávacího postupu nebo vybraný dodavatel není plátce DPH, je stejná i konečná nabídková cena (vč. i bez DPH). Stejně tak vhodný postup je hodnocení na základě ceny uvedené v nabídce včetně započtení celkové (konečné smluvní ceny pro zadavatele neplátce) a tedy i včetně výše DPH; na základě plnění od dodavatele, který je plátcem DPH, to znamená celkově vynaložit vyšší částku, neboť kromě nabídkové ceny bez DPH, bude muset uhradit zadavatel taktéž právě DPH. Odlišný přístup z hlediska principu hospodárnosti je tak spíše nepravděpodobný; ve výsledku se uveřejní celkové náklady pro zadavatele vyplývající z ceny plnění na základě smlouvy (z ceny uzavřené na VZ), jestliže bude muset uhradit taktéž právě DPH, na které si jako zadavatel neplátce DPH nebude moci uplatnit odpočet.

  Zveřejňování v registru smluv vs zveřejnění na profilu zadavatele (§ 219, zákon č. 340/2015 Sb.)

  10.07.2025 Dobrý den, obec (III. a nebo II. typu), která není povinným subjektem ke zveřejňování smluv v Registru smluv. Zveřejní smlouvu dobrovolně v Registru smluv - je tím splněna jeho zákonná povinnost vůči Profilu zadavatele a povinnému zveřejnění dle zákona o Zadávání veřejných zakázek? Pokud není povinným subjektem a zveřejní smlouvu v registru smluv a již nezveřejní na profilu zadavatele, poruší tím svou povinnost vůči ZZVZ? Hrozí obci nějaká sankce za zveřejnění smlouvy dobrovolně POUZE v registru smluv? Děkuji, s pozdravem

  Podle § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), musí zadavatel na svém profilu zadavatele uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

  Tato povinnost zadavatele se podle § 219 písm. d) ZZVZ neuplatní v případě, kdy smlouva byla uveřejněna v registru smluv podle jiného právního předpisu, tj. zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „ZRS“). Podle § 8 odst. 4 ZRS „je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách…“

  Z toho plyne, že pokud byla smlouva uveřejněna v registru smluv v souladu se ZRS, nemusí být duplicitně uveřejňována na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, přičemž není podstatné, zda jde o smlouvu, která v registru uveřejněna být musí, nebo o smlouvu, která je některou ze smluvních stran v registru smluv uveřejněna dobrovolně.

  K problematice zastupitelnosti uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele jejím dobrovolným uveřejněním v registru smluv vydalo MMR podrobné stanovisko, které naleznete na stránkách ministerstva, zde: MMR_Stanovisko_registr_smluv.pdf

  Profil zadavatele a veřejné zakázky malého rozsahu (§ 214)

  08.07.2025 Dobrý den, existuje povinnost v případě veřejných zakázek malého rozsahu (kromě uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny dle § 219) využívat profil zadavatele? Metodika na https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/10/Metodika-zadavani-verejnych-zakazek-maleho-rozsahu.pdf totiž na str. 6 (otevřené řízení) uvádí: "Výzva se uveřejní vhodným způsobem, a to na profilu zadavatele a dále např. na webových stránkách obce – na úřední desce, v místním tisku, na elektronickém nástroji, na webových stránkách poskytovatele dotace apod." Vyznívá to, jakoby byl profil zadavatele u VZMR povinný pro zveřejnění výzvy, ale v zákoně ani v prováděcí vyhlášce jsem takovou povinnost nedohledal. Děkuji.

  Povinnost využívat profil zadavatele u zadávání veřejných zakázek malého rozsahu neexistuje, s Vámi uváděnou výjimkou plnění uveřejňovací povinnosti dle § 219 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Metodiku pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je třeba chápat pouze jako doporučené minimální standardy postupů pro naplnění principů transparentnosti a přiměřenosti procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR). Jejich implementace do interní směrnice zadavatele má zvýšit: 1. jistotu zadavatele ohledně správnosti vlastních postupů, 2. srozumitelnost pro externí subjekty, zejména dodavatele a kontrolní orgány, 3. důvěru v zadavatele ze strany dodavatelů i veřejnosti. Metodika, a v ní doporučené postupy zadávání VZMR, zohledňuje rovněž naplňování principů 3E (efektivnost, účelnost, hospodárnost), resp. jak co nejlépe, nejefektivněji a s přiměřenou administrativní zátěží dosáhnout v praxi co nejhospodárnějšího vynakládání veřejných prostředků.
  Uveřejňování otevřených výzev na profilu zadavatele se jeví jako nejefektivnější a nejtransparentnější způsob zajištění hospodářské soutěže a dosažení co nejvýhodnějších nabídek s vynaložením přiměřené administrativní zátěže pro zadavatele i u VZMR. Profil zadavatele má zřízen každý veřejný zadavatel, existují certifikované profily zadavatelů, jejichž provoz je pro zadavatele zdarma (např. NEN), existují rozcestníky sdružující nejvýznamnější profily zadavatelů: (FEN a ROZZA), v nichž jsou registrovány desítky tisíc dodavatelů, kteří sledují aktuálně vypsané veřejné zakázky v jejich oboru činnosti, což (na rozdíl od uveřejňování na webových stránkách zadavatele) zvyšuje pravděpodobnost, že dojde k hospodářské soutěži mezi dodavateli a zadavatel obdrží více nabídek.

  Poskytnutí jiných údajů z nabídek nebo ochrana informací (§ 109 odst. 4, § 218 odst. 2)

  17.06.2025 Dobrý den, po oznámení o výběru žádal jeden z účastníků o poskytnutí obchodního názvu a výrobce zboží z jednotlivých nabídek (bez identifikačních údajů účastníků). Dle § 109 odst. 4 přitom není vyloučeno poskytnutí jiných údajů z nabídek, vedle číselně vyjádřitelných kritérií hodnocení, nicméně dle § 218 odst. 2 písm. a) by se jednalo o poskytnutí části obsahu nabídek, před skončením zadávacího řízení. Jaké je doporučení pro takové situace? Dle našeho názoru jednak poskytnutí takových informací od zadavatele není vynutitelné, nejde tedy o povinnost zadavatele proti povinnosti dle § 109 odst. 3 (číselně vyjádřitelné kritéria hodnocení), no samotné případné poskytnutí by nemělo znamenat porušení zákona. Jiná osoba (ne účastník) však dle § 218 odst. 2 písm. a) by na takové informace neměla mít nárok. Jestli by však žádal dle zákona č. 106/1999 Sb. účastník o takové informace, uplatní se § 109 před § 218? Zajímal by nás tedy i obecně vztah daných ustanovení. Předem děkuji za Váš čas.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je založen na principu, že zadavatel poskytuje ostatním účastníkům zadávacího řízení jen informace, které zákon stanoví. Účastník tak například může požádat dle § 109 odst. 3 ZZVZ o informaci o nabídkových cenách a jiných číselně vyjádřitelných kritériích hodnocení, bez uvedení identifikačních údajů účastníků. Zejména pak stanoví v § 123 ZZVZ povinný obsah oznámení o výběru dodavatele, který se týká splnění podmínek účasti. Nabídky ostatních účastníků nejsou z důvodu ochrany hospodářské soutěže (získávání informací ze strany konkurence apod.) bez dalšího přístupné. Povinnost poskytovat informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon č. 106“) je modifikována zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), který je speciálním zákonem vůči Zákonu č. 106. Tudíž tam, kde ZZVZ upravuje povinnost poskytovat informace odlišně od úpravy v Zákoně č. 106 se přednostně uplatní ustanovení ZZVZ. Speciální úpravu dle ZZVZ ve vztahu k poskytování informací nalezneme v § 218 tohoto zákona.

  Z důvodové zprávy k tomuto ustanovení vyplývá, že „smyslem ustanovení o ochraně informací je zabránit cílenému nahlížení dodavatelů do konkurenčních nabídek, které je v praxi hojně využíváno v případě, že dojde ke zrušení zadávacího řízení, kdy právě tímto způsobem dodavatelé získávali informace o své konkurenci.“ Dle § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ se do ukončení zadávacího řízení neposkytují informace mj. o obsahu nabídek. Do podpisu smlouvy je tedy jakékoliv nahlížení do nabídek zcela vyloučeno. Zadavatel však nemá dle § 218 odst. 2 písm. b) ZZVZ povinnost poskytnout informaci, kterou dodavatel ve své nabídce označil za důvěrnou. Typicky se jedná o popis nabízeného plnění, návrh řešení předložený v nabídce či obchodní tajemství. Tyto informace nesmí zadavatel poskytnout v průběhu nebo po skončení zadávacího řízení. Obranou dodavatele v zadávacím řízení je v případě možného porušení ZZVZ institut námitek.

  Dle § 241 odst. 1 ZZVZ může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma. Nelze podat obecnou námitku proti výběru dodavatele, ale v námitkách musí být dle § 244 odst. 1 ZZVZ uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení ZZVZ zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. Lhůta pro podání námitek proti úkonům oznamovaným v dokumentech, činí dle § 242 odst. 2 ZZVZ 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Závěrem s ohledem na shora uvedené tedy shrnujeme, že účastníkovi nemohou být před ukončením zadávacího řízení nabídky zpřístupněny a nesmí mu být ani sděleny jiné údaje z nabídek, než zákon stanoví, a to ani na základě žádosti dle Zákona č. 106 (pokud je zadavatel povinným subjektem k poskytování informací dle tohoto zákona).

  Zvýšení limitu pro účely uveřejnění smlouvy (§ 219)

  05.06.2025 Zvýšení limitu, od kterého veřejný zadavatel uveřejňuje smlouvu uzavřenou na VZ na profilu zadavatele z 500 000 Kč bez DPH na 1 mil. Kč bez DPH. Je schváleno? Pokud ANO mohu poprosit od kdy, děkuji. S pozdravem

  V návaznosti na zvýšení limitu, od kterého veřejný zadavatel uveřejňuje smlouvu uzavřenou na VZ na svém profilu, z 500 000 Kč bez DPH na 1 mil. Kč bez DPH, sdělujeme následují:

  Zvýšení limitu smlouvy dle § 219 odst. 1 písm. a) stanovené novelizací č. 69/2025 Sb., neobsahuje přechodná ustanovení, proto podle změny zákona (po nabytí účinnosti novely) se bude postupovat v případě smlouvy uzavřené dne 3.4.2025 a násl., dnem účinnosti v případě § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ se částka „500000 Kč“ nahrazuje částkou „1000000 Kč” a na smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, a tedy má cenu nižší než 1 mil. Kč, se povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele neuplatní.

  Informace a odkazy k obsahu této novely zákona jsou zveřejněné na stránkách MMR (potál-vz.cz) na přiloženém odkazu – https://portal-vz.cz/info-forum-vzdelavani/aktuality/ke-zvyseni-limitu-pro-verejne-zakazky-maleho-rozsahu-dojde-od-3-dubna-2025/.

  Uveřejnění smluv u zakázky rozdělené na části (§ 18; § 219)

  15.05.2025 Dobrý den, rád bych se zeptal, zda má veřejný zadavatel (obec) povinnost uveřejnit dle § 219 ZZVZ na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku v situaci, kdy zadavatel rozdělil v souladu s § 18 ZZVZ veřejnou zakázku na dvě části, které obě zadal v samostatném zadávacím řízení (v režimu odpovídajícím součtu předpokládaných hodnot), a jedna z těchto uzavřených smluv (z jednoho zadávacího řízení) má cenu nižší než 1 mil. Kč (druhá smlouva je za více než 1 mil. Kč, tam je jasné, že musí být uveřejněna). Je zadavatel povinen takovou smlouvu uveřejnit? Děkuji.

  Veřejný zadavatel (obec) nemá povinnost uveřejnit dle § 219 ZZVZ na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku v situaci, kdy zadavatel rozdělil v souladu s § 18 ZZVZ veřejnou zakázku na části a jedna z těchto uzavřených smluv (z jednoho zadávacího řízení) má cenu nižší než je uvedený limit v § 219 odst. a) ZZVZ.
  Novelou č. 166/2023 Sb. bylo vyjasněno, že limit v § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ se týká pouze hodnoty smlouvy, nikoli veřejné zakázky jako celku. Podle důvodové zprávy, se slova „jejíž cena“ vztahují ke smlouvě, aby bylo zřejmé, že pro vznik uveřejňovací povinnosti je rozhodná cena jednotlivé smlouvy, a proto zda vznikly uveřejňovací povinnosti (k jednotlivým smlouvám), je rozhodná cena jednotlivé smlouvy, nikoliv VZ jako celku.
  Závěr: Na smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, a tedy má cenu nižší než 1 mil. Kč, povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele neplatí.

  Uveřejnění nabídkových cen v případě zrušení ZŘ (§ 53, § 217 - § 218)

  13.05.2025 Dobrý den, v písemné zprávě ke zjednodušenému podlimitnímu řízení, které bylo zrušeno z důvodu podání jediné nabídky, zadavatel neuveřejnil nabídkovou cenu uchazeče. Má na to právo, když nabídku otevřel? Děkuji.

  Na dotaz ke zjednodušenému podlimitnímu řízení, které bylo zrušeno z důvodu podání jediné nabídky a zadavatel neuveřejnil nabídkovou cenu uchazeče v písemné zprávě, zda má na toto právo, je postup ukončení zadávacího řízení z hlediska dotčených ustanovení § 124 až 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) obdobný, jako pro zakázku v některém ze zadávacích řízení určených pro nadlimitní režim. Srovnatelně pro otevřené řízení musí písemná zpráva podle § 217 odst. 2 písm. c) ZZVZ obsahovat „označení účastníků zadávacího řízení a uvedení jejich nabídkových cen“ nebo cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena podle písm. a), nebo dle písm. d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení, dle písm. j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení aj.
  Nicméně ve vztahu k povinnostem uveřejňování nabídkových cen lze využít § 218 odst. 3 ZZVZ, podle kterého zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, kdy důvodem neuveřejnění je možnost ovlivnění hospodářské soutěže. Uvedenému by však měla předcházet řádná úvaha zadavatele, neboť je na zadavateli, aby svůj postup nezveřejnění informací dle ZZVZ v případě potřeby obhájil, např. pokud standardně neprobíhá veřejné otevírání nabídek a zadavatel bude zadávací řízení opakovat, ale nechce ostatním prozrazovat, jaká byla nabídková cena „jediného“ účastníka, pak by uveřejnění ceny určitě nějak tu budoucí soutěž ovlivnilo. Uvedené se jeví jako legitimní a v praxi možný příklad.

  Zveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele (§ 212)

  29.04.2025 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, a to konkrétně na okamžik uveřejnění zadávací dokumentaci na profilu zadavatele u nadlimitních zakázek. V rámci metodiky zveřejněné na portal-vz je uvedeno, že zadávací dokumentace je možné zveřejnit, až bude zveřejněno jak na VVZ tak v TEDu. S tím souhlasím, neboť dle mého názoru, pokud se zveřejní ZD na profilu zadavatele dříve, než je v TED, může dojít k porušení § 6 a to rovných podmínek, kdy český dodavatel je zvýhodněn oproti Evropě. V rámci důvodové zprávy k letní novele je však uvedeno: K bodu 213 – k § 212 odst. 8: Upřesňuje se, že ke zveřejnění údajů na profilu zadavatele nesmí dojít dříve, než dojde k uveřejnění formuláře, a to bez ohledu na to, zda jde o uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, nebo Úředním věstníku Evropské unie, neboť podle odstavce 7 je možné, že v některých případech dojde k uveřejnění v národním věstníku dříve než ve věstníku EU. Po prvním z těchto uveřejnění lze údaje na profilu zadavatele uveřejnit. To platí i pro uveřejnění zadávací dokumentace podle § 96 odst. 1. Chápu tedy prosím správně, že když se mi zveřejnění formulář na VVZ, ale není v TEDu mohu uveřejnit a stejně tak, pokud mi zveřejní první TED, ale není ve VVZ mohu zveřejnit? Děkuji moc.

  Úvodem je nutné potvrdit základní možnosti, kdy se domníváme, že dotaz směřuje zejména k potvrzení okamžiku pro uveřejnění zadávací dokumentace podle § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, možné zjednodušení a názornost postupu – jsou platná základní pravidla:

  • uveřejnění je možné během 48 hod. od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie – EU TED (je-li zveřejněn formulář);
  • pokud TED do 48 hod. neuveřejní, může uveřejnit VVZ (pravidlo 48 hodin), v okamžiku uveřejnění ve VVZ můžete uveřejnit na profilu ZD (na základě uveřejnění ve VVZ – dříve než ve věstníku EU TED).

  Pro úplnost si dovolíme připojit následující odpověď k postupu zadavatele, pokud zveřejní první TED, ale zatím není uveřejněno ve VVZ.

  Jde tak primárně o podmínky uveřejnění formulářů (VVZ + TED), kde informace kterými zadavatel zahajuje zadávací řízení, jsou nejprve uveřejněny právě ve formulářích dle § 212 ZZVZ, jakožto právní následky jednání zadavatele – zahájení ZŘ od odeslání oznámení. Právě za účelem zahájení zadávacího řízení na zadání nadlimitní veřejné zakázky zadavatel odesílá formulář k uveřejnění, aby uvedl základní informace k dostupnosti a uveřejnění ZD uvedl do oznámení informaci, např. odkaz na profil zadavatele ve smyslu § 28 odst. 1 písm. j) ZZVZ. Pokud dochází k uveřejnění v národním věstníku (ve VVZ) dříve než ve věstníku EU, tak pouze s odkazem na § 212 odst. 7, který se uplatní na formuláře na národní, resp. evropské úrovni, ale již ne s odkazem na zahájení zadávacího řízení ve smyslu uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele. Jinak ano – standardně po uplynutí 48 hodin je formulář odeslaný provozovatelem VVZ do TED uveřejněn, a tedy v tomto odůvodněném případě dříve na národní úrovni, to proto, že předání a ověření správnosti dat může znamenat prodlevu, i když není obratem některý formulář uveřejněn, tak to neznamená oprávněné porušení navazujících pravidel při uveřejňování na profilu, na základě úpravy pravidel zmíněně dle § 212 odst. 8 ZZVZ. Platí tak, že ke zveřejnění údajů na profilu zadavatele nesmí dojít dříve, s ohledem na pravidlo, že Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře.
  Bylo by nelogické, pokud by např. na profilu zadavatele byli informováni dodavatelé dříve, než jakým postupem podle ZZVZ dochází k zahájení zadávacího řízení informacemi ve formulářích odesílaných k uveřejnění. I když tedy k uveřejnění Oznámení prostřednictvím formulářů dochází s určitou prodlevou, je prováděna nutná validace dat v prostředí národního věstníku, aby formulář byl přijat provozovatelem, který až pak předá formulář k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie – do TED.
  Základním předpokladem správnosti údajů je ověření obsahu formulářů – co je způsobeno provozními okolnostmi – viz provozní řád VVZ, to není problém ve srovnání s tím, pokud by informace odeslaná k uveřejnění o zahájení zadávacího řízení byla uveřejněna chybně, a tedy dříve jinde, vzhledem k tomu, že zejména Oznámení o zahájení zadávacího řízení na základě formulářů slouží při zahájení jako předvídaný a primární zdroj informací k nadlimitním zakázkám.

   

  Navýšení hodnoty smlouvy - nový limit VZMR (novelizací č. 69/2025 Sb. po 3.4.2025)

  08.04.2025 Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je možné na smlouvu uzavřenou v roce 2023 za základě VZMR (do 2 mil.) nyní po novelizaci uzavřít dodatek, kterým navýšíme finanční limit plnění na nový limit VZMR (3 mil.) plus ještě podle § 222 odst. 6 o dalších 30 %, tedy na 3,9 mil. Podotýkám, že se jedná o velmi důležitý předmět plnění, u kterého se nám neočekávaně zvedlo plnění a potřebujeme navýšit do doby než bude zrealizována nová VZ. Děkuji za rychlou odpověď.

  Dotazem uvedený postup změny smlouvy možný není. Ustanovení § 222 odst. 9, které limituje povolený cenový nárůst pro § 222 odst. 5 a 6, počítá přípustnou hodnotu změny vždy k hodnotě původního závazku; totéž platí pro změny de minimis dle § 222 odst. 4. Maximální navýšení 30 % se tak bude vždy vztahovat k původně uzavřené smlouvě s hodnotou 2 mil. Kč.
  Můžete však, jak píšete, navýšit hodnotu závazku na 3 mil. Kč v souladu s § 222 odst. 1.

  Uveřejňování smlouvy s odkazem na novelu zák. č. 69/2025 Sb.

  21.03.2025 Dobrý den, dne 3.4.2025 nabývá účinnost zákon 69/2025 Sb., kterým se mění ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek. V § 219 ZZVZ se doplňuje odst. 5, mimo jiné, že Smlouva se považuje za uzavřenou v zadávacím řízení, pokud její obsah odpovídá obsahu smlouvy, která byla uzavřena v zadávacím řízení a byla od počátku zrušena z důvodu neuveřejnění v registru smluv; znamená to, že pokud smlouva, uzavřená v zadávacím řízení, která nebyla zveřejněna v registru smluv, je platná - není toto v rozporu se zákonem o registru smluv?

  Nejedná se o novelu zákona o registru smluv, proto nadále platí § 7 odst. 1 zákona o registru smluv, že smlouva, jejíž stranou je povinná osoba, která nebyla uveřejněna v registru ve lhůtě 3 měsíců, se od počátku zrušuje. Jak však vyplývá z Metodického návodu k aplikaci zákona o registru smluv (Metodické dokumenty – Digitální a informační agentura), je možné tento následek ze soukromoprávního hlediska napravit tím, že se smlouva v registru dodatečně uveřejní. Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže však dospěla k poměrně formalistickému závěru, že takový postup je porušení ZZVZ (a dochází k porušování § 2 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek viz také ÚOHS-S0285/2022/VZ), neboť dochází k uzavření smlouvy bez provedení zadávacího řízení (jelikož původní zadávací řízení bylo uzavřením původní, zrušené smlouvy zkonzumováno).
  Lze shrnout k uvedenému, že zákon o registru smluv umožňuje zhojení následků neuveřejnění, je však třeba smlouvu v registru uveřejnit, aby byla účinná. ZZVZ se pouze upravuje, že taková smlouva se považuje za uzavřenou v zadávacím řízení podle této novely.

  Povinnost využívat elektronický nástroj pro školy (§ 213)

  11.03.2025 Dobrý den, pracuji v příspěvkové organizaci - střední škola. Je pro školy povinná Tender arena? Nebo je to jen dobrovolné? Děkuji.

  Soukromý el. nástroj jako např. Tender arena pro zadávání veřejných zakázek není pro školy povinný ze zákona. Povinnost používání však mohla být škole stanovena jiným způsobem, například:
  • Zřizovatelem školy – může existovat interní předpis (např. směrnice kraje, obce či jiného zřizovatele), který školám ukládá povinnost využívat konkrétní profil zadavatele, včetně Tender areny.
  • Interním předpisem školy – škola mohla sama přijmout vnitřní směrnici, která stanovuje, že zakázky budou zadávány prostřednictvím Tender areny.
  • Projektovým financováním – pokud škola čerpá dotace (např. z OP JAK, IROP či jiných dotačních programů), může být využívání konkrétního elektronického nástroje jednou z podmínek poskytovatele dotace.
  • Rozhodnutím vedení školy – škola mohla sama rozhodnout o využívání Tender areny jako preferovaného nástroje pro zjednodušení zadávání zakázek.
  Doporučením je tedy nejprve zjistit u zřizovatele, zda taková povinnost existuje, zda tato povinnost vyplývá z vnitřních pravidel školy, z rozhodnutí zřizovatele nebo z podmínek dotačního programu, pokud škola nějaké využívá.

  Archiv ukončených veřejných zakázek (§ 212; § 219 - zák. č. 340/2015 Sb.)

  07.03.2025 Dobrý den, prosím Vás, kde najdu archiv ukončených veřejných zakázek za posledních 5 let?

  Legislativní rámec uveřejňovacích povinností v jednotlivých druzích zadávacích řízení ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v souladu s tímto zákonem (dále jen „ZZVZ“) a jeho prováděcími předpisy stanoví, že souhrnným zdrojem uveřejňování informací pro veřejného zadavatele jsou při uveřejňování ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „Věstník“) formuláře, ve kterých by měly být dohledatelné všechny VZ podle zákona ZZVZ.

  Ve formuláři ve Věstníku je vždy uveřejněná internetová adresa profilu zadavatele, která odkazuje přímo na internetovou stránku profilu zadavatele, na které jsou uveřejněny výhradně veřejné zakázky příslušného zadavatele. Pravidla dostupnosti podle § 11 odst. 6 vyhlášky č. 345/2023 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, zní: „Dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění.“

  Pokud se obecně tážete na pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (§ 216 Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení) – ale nevztahují se na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Vedle připravovaných dopadů změn aktuální novelizace ZZVZ, kterou mj. dochází ke zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR), se upravují povinnosti týkající se povinnosti uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele, a to navýšením částky, od které veřejný zadavatel uveřejňuje smlouvu uzavřenou na VZ na profilu zadavatele se dle § 219 odst. 1 písm. a) částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“.

  Na současné uveřejnění smlouvy v registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb.) a podle zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 219) se nahlíží jako na nutné odstranění duplicitní povinnosti zadavatele při uveřejňování smlouvy, proto kdy k uveřejnění v registru smluv povinné subjekty uveřejňují smlouvy s hodnotou předmětu smlouvy nad 50 000 Kč bez DPH, dochází ke sjednocení pravidel pro uveřejnění na profilu – viz následující, že smlouvu uveřejněnou podle registru smluv nemusí zadavatel uveřejňovat na profilu (tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.)

  Obecně tedy se na uveřejňování vztahuje celá řada výjimek, lze přitom závěrem plošně poukázat na pravidla pro archivaci dokumentace, která zadavatel použije pro archivaci dokumentace obecně ve své organizaci ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla ukládá smlouva o poskytnutí dotace. Možné je požádat „ex post“ o informace, jestliže nemohly nebo nesměly být poskytnuty během zadávacího řízení (lze uplatnit i na VZMR k o obsahu nabídek či o osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení) a nejedná se o důvody pro odmítnutí žádosti ve vztahu k ochraně informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, č. 106/1999 Sb., (tj. SvInf zejm. § 7 až 11).

  Vyvěšování smlouvy o uzavření budoucí smlouvy na profilu zadavatele (§ 219)

  19.02.2025 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli se musí na profilu zadavatele vyvěsit Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o dílo? Děkuji.

  Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o dílo (SoSB) podléhá uveřejnění, pokud vede k uzavření smlouvy, která splňuje znaky veřejné zakázky dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Zpravidla se bude jednat o výsledek zadávacího řízení a bude obsahovat nabídku § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ jakožto návrh na uzavření smlouvy. V této souvislosti připomínáme povinnost provést zadávací řízení před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, pokud k tomu vede zadavatele povinnost uvedená v ZZVZ (nebo v právním aktu o poskytnutí dotace).
  Přitom není podstatné označení smlouvy, má-li se jednat o provázané smlouvy spjaté s následnými objednávkami či realizačními smlouvami. Existence jediné smlouvy v jednotném čísle neznamená, že pro více takových smluv dohromady právní regulace dle ZZVZ nebude povinná. I když může docházet k různým odchylkám, doporučujeme k řádnému uveřejnění smlouvy včetně SoSB přistupovat podle pravidel ZZVZ. Povinnost uveřejňovat smlouvy na veřejnou zakázku a skutečně uhrazené ceny pro zadavatele proto může vyvstat i pokud si smluvní strany sjednaly rámcové podmínky s úmyslem „později“ realizovat ujednanou veřejnou zakázku

  Překročení limitu závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v režimu zakázky malého rozsahu (§ 31, § 222)

  07.02.2025 Vážení, obracím se na Vás s dotazem týkajícím se změny závazků ze smlouvy v případě, kdy v průběhu jejího plnění dojde k překročení limitů pro veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR). Konkrétně bych se ráda ujistila, jak v takové situaci správně postupovat. Mohu v tomto případě využít možnosti navýšení ceny zakázky o 10 % u dodávek a služeb a o 15 % u stavebních prací dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek? Nebo je nutné zvolit jiný postup, například zahájit nové zadávací řízení? Předem děkuji za Vaši odpověď a metodické doporučení.

  Na základě ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 27 ZZVZ. Celkovou hodnotou závazku po jeho změně se v uvedeném ustanovení rozumí celková hodnota závazku po zohlednění provedených změn. ZZVZ nezakazuje, aby v důsledku změny závazku ze smlouvy byl překročen limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě však musí změna spadat pod některou z výjimek, která není podstatnou změnou závazku ze smlouvy, tedy pod § 222 odst. 4, 5 nebo 6 ZZVZ (v případě § 222 odst. 5 a 6 musí být dodržen i limit dle § 222 odst. 9 ZZVZ). V opačném případě, pokud by se jednalo o podstatnou změnu závazku, musel by zadavatel smlouvu ukončit dle § 223 odst. 1 ZZVZ a zahájit nové zadávací řízení. V rámci metodické podpory odkazujeme na stanovisko MMR uveřejněné na Portálu o veřejných zakázkách: Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf (uveřejněno 10. října 2017), které se věnuje problematice změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu

  Vyhrazená změna závazku ze smlouvy - úprava minimální mzdy (§ 100, § 222)

  26.11.2024 Dobrý den, v rámci rámcové smlouvy máme sjednanou vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy ve znění: V případě, kdy změnou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, dojde během trvání Dohody k navýšení základní sazby minimální mzdy, je Poskytovatel oprávněn vyzvat Objednatele k jednání o zvýšení jednotkových cen, a to o procentní sazbu odpovídající zvýšení minimální mzdy. K 1.1.2025 však dochází k navýšení minimální mzdy na základě nařízení vlády č. 285/2024 Sb., o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026. Lze případné sjednaní navýšení cen v důsledku změny minimální mzdy v důsledku nařízení vlády č. 285/2024 Sb. v souladu se ZZVZ podřadit pod výše vyhrazenou změnu závazku? Děkuji za odpověď.

  Na vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) předně sdělujeme, že Ve Vámi popsaném případě by měla být v zadávací dokumentaci vyhrazena jednoznačným způsobem, aby v případě, že nastanou podmínky pro tuto změnu ve smlouvě popsané, tak aby zadavatel i dodavatel postupovali podle této vyhrazené změny, aniž by bylo potřeba provádět dodatečná jednání, která by si vyžádala dodatek ke smlouvě.
  Jestliže máte v zadávací dokumentaci upraveno, že ke změně závazku ze smlouvy dojde v souvislosti se změnou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., které upravuje výši základní sazby minimální mzdy, upozorňujme však, že toto nařízení vlády bude zrušeno v souvislosti se zákonem č. 230/2024 Sb. Jelikož tedy toto nařízení vlády z roku 2006 bylo v platnosti skoro dvě desetiletí, tak se nedomníváme, že by zadavatel měl předpokládat jeho zrušení a přijetí nařízení nového a rovněž by se vzhledem k Vámi uvedené povaze vyhrazené změny závazku ze smlouvy nemělo jednat o věcnou změnu v právním předpisu, která by změnila obsah Vámi vyhrazené změny závazku ze smlouvy.
  Přichází proto do úvahy postupovat na základě nového nařízení vlády bez dodatku ke smlouvě nebo dodatkem smlouvy upravit odkaz na aktuální právní předpis, který ohledně otázky základní sazby minimální mzdy bez věcných změn odpovídá předchozímu právnímu předpisu. Takováto změna by neměla být shledávána jako podstatná změna závazku ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 3 ZZVZ.

  Záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací položkami stejné nebo vyšší kvality (§ 114, § 116, § 222)

  08.10.2024 Dle § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb. platí, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, mimo jiné za předpokladu že materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší. Co přesně je myšlenou onou „kvalitou“? Může se jednat i o zvýšení účelnosti a lepší vhodnost řešení oproti předešlé (původní) položce v soupisu stavebních prací? Nebo jde vždy čistě o doménu technických vlastností položky? Viz následující příklady: Bezproblémovou situací, kdy chceme dotčené znění zákona použít je nahrazení položky izolačního materiálu položkou novou – jiná izolace s lepšími izolačními vlastnostmi než původní materiál = nová položka je z hlediska kvalit izolace lepší, tudíž podmínka cit. paragrafu je naplněna. Jiná naše situace nás však mate. Jedná se o požadavek na nahrazení položky interiérových dveří; konkrétně se plánuje náhrada plných dveří za prosklené. V režimu de minimis byl totiž oproti projektu změněn účel původních místností skladů (po zbourání staticky nevyhovující příčky) na nahrávací studio. Pro tento účel jsou vhodnější prosklené dveře než plné dveře. Je možno zvýšení kvality v tomto případě vykládávat v kontextu zajištění lepší vhodnosti a účelnosti nové položky soupisu oproti položce původní? Nebo je nutno se držet pouze exaktních technických vlastností (původně plánované plné dveře mají lepší odhlučnění, lepší protipožární vlastnosti apod., tedy čistě technicky jsou kvalitativně lepší)?

  Na základě dotazu k § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), uvádíme, co je považováno za kvalitu podle tohoto ustanovení.

  Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že
  a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,
  b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,
  c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a
  d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

  Sdělujeme, že tento pojem “kvalita” není v ZZVZ definován. Bližší vymezení je možné nalézt v ustanoveních § 114 a násl. ZZVZ, která se týkají hodnocení. Z demonstrativního výčtu kritérií kvality v § 116 odst. 2 ZZVZ lze vysledovat, že kvalita je zde pojímána šířeji než jen technické parametry; uvedeny jsou také estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

  Uvedené lze shrnout, že nevidíme důvodu pro užší pojetí kvality pro účely § 222 odst. 7 ZZVZ. Ostatně toto ustanovení je rozvedením § 222 odst. 3 ZZVZ, který se zaměřuje mimo jiné na potenciální dopady na původní zadávací řízení včetně výběru dodavatele zakládajícím se na hodnocení. Účelem této podmínky je primárně zajistit, aby za stejnou či dokonce vyšší cenu nebyly po záměně dodávány položky, které jsou kvalitativně horší.

  V této souvislosti nicméně upozorňujeme také na podmínku dle písmene a), která vyžaduje, aby se jednalo o srovnatelný druh materiálu nebo prací. Je tedy na Vašem technickém posouzení, zda lze mít tuto podmínku za splněnou.

  Upozorňujeme rovněž, že z Vámi popsané situace se zdá, že jedna změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku byla účelově rozdělena tak, aby jedna část vyhověla ustanovením § 222 odst. 4 ZZVZ a druhá část ustanovením § 222 odst. 7 ZZVZ. Doporučujeme ověřit, že takové rozdělení bylo na místě (pravidlem je, že jedna změna může být provedena jen podle jednoho důvodu změny) a zejména, že byl řádně aplikován § 222 odst. 4 ZZVZ obsahující požadavek na nezměnění celkové povahy veřejné zakázky a stanovení hodnoty změny.

  Uveřejňování smlouvy na základě rámcové dohody (§ 131, § 219)

  13.09.2024 Dobrý den, ráda bych se zeptala na správný postup. V případě veřejných zakázek zadávaných na základě uzavřené rámcové dohody je nutné na profilu zadavatele uveřejňovat jednotlivé objednávky (výsledky minitendrů), jestliže nedosahují hodnoty 50tis. Kč bez DPH? Od 50tis. Kč vše zveřejňujeme v registru smluv. Platí tedy v tomto případě, že povinnost uveřejnit objednávku (smlouvu) na profilu zadavatele máme až s hodnotou přesahující 500tis. Kč bez DPH, přičemž v registru smluv od 50tis. Kč bez DPH a tedy objednávky s hodnotou do 50tis. Kč není třeba zveřejňovat v registru smluv a ani na profilu zadavatele. Děkuji.

  Na základě dotazu na správný postup veřejného zadavatele a uveřejnění uzavřených jednotlivých smluv na základě rámcové dohody (příp. po jejich akceptaci jakožto výsledek dílčích objednávek – minitendrů) je ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zřejmé, že dle § 219 odst. 2 ZZVZ uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku a pravidla se použijí obdobně i v případě rámcových dohod dle § 131 ZZVZ.
  Zadavatel postupuje při uveřejňování smlouvy nebo skutečně uhrazené ceny obdobně podle pravidel, jak jsou vymezena podle odstavce 1 předmětného ustanovení, je rovněž povinen rámcovou dohodu uveřejnit srovnatelně ve lhůtě 30 dní (od uzavření), přičemž na její uveřejnění se vztahují obdobné výjimky jako na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky uzavírané dle § 2 odst. 3 ZZVZ (popř. uzavřené i jiným zákonem aprobovaným postupem – např. na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II).
  K předmětu dotazu sdělujeme, že při překročení ceny uváděné hodnoty smlouvy dle ZZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit smlouvu v souladu s § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ na svém profilu zadavatele, až pokud hodnota závazku pro dílčí jednotlivou prováděcí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku přesahuje i na základě rámcové dohody uvedených 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty). Z hlediska textace ZZVZ je důvodná i další výjimka, že na smlouvu uveřejněnou „v režimu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)“ dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ se tato povinnost uveřejňování smlouvy na profilu již dále neuplatní.
  Lze shrnout k uvedenému, že se uplatní zákonem předvídaný postup pro uvedenou výjimku, aby takto fakticky uveřejněná smlouva „svého druhu“ speciálně v registru smluv – dle tam uvedených limitů, již nebyla duplicitně dále uveřejňována také na profilu zadavatele.
  Nejsme však oprávněni poskytovat výklad jiného zákona (zákona o registru smluv) jehož nejsme gestorem, proto dotazy na přesnou hranici pro účely vyhodnocení, zda podmínky pro považování smlouvy za nezveřejněnou tamtéž jsou v souladu se speciálním zákonem splněny, jakož i na případné důsledky neuveřejnění smlouvy tamtéž doporučujeme uvedené adresovat Ministerstvu vnitra, které má Registr smluv ve své gesci.

  Dlouhodobá smlouva - 10 % původní hodnoty závazku (§ 222 odst. 4, 9)

  20.08.2024 Dobrý den, prosím o radu ohledně dodatku dle § 222 odst. 4 ZZVZ u smlouvy, která je uzavřena do doby vyčerpání částky 5 400 000 Kč bez DPH. Cena je rozdělena: část byla uhrazena jednorázově na začátku za dodání předmětu plnění a část se platí čtvrtletně. Nyní zvažujeme možnost uzavřít dodatek s navýšením do 10 % u částky placené čtvrtletně, ale vyvstala otázka, co je "původní hodnota závazku". I na základě dodatku bychom smlouvu ukončili vyčerpáním částky 5 400 000 Kč, takže se nezmění to, kolik za smlouvu celkem zaplatíme, ale množství odvedené práce z této smlouvy. Jak tedy počítat původní hodnotu závazku - sečíst všechny dosud zaplacené částky (vč. jednorázového plnění na začátku, což je déle, než 4 roky) a přičíst k tomu předpoklad dalšího plnění - pokud ano, tak za 4 roky? Nebo je nutné hlídat nepřekročení 10 % pouze u navyšované položky (mám za to, že je nutné počítat vždy s navýšením celé smlouvy, nikoli u jedné položky)? Případně lze navýšit o 10 % maximální částku čerpání na 5 940 000 Kč, i když bychom pak již byli v nadlimitním režimu (VZ byla původně soutěžena jako podlimitní VZ)? Děkuji za radu a přeji hezký den.

  Na základě § 222 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení.

  V § 222 odst. 4 ZZVZ je stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je:

  a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a
  b) nižší než

  1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo
  2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

  Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn. Ve svém dotazu uvádíte, že smlouva byla uzavřena do doby vyčerpání částky 5 400 000 Kč bez DPH. Jeví se, že tato hodnota odpovídá původní hodnotě závazku podle § 222 odst. 9 ZZVZ. Částka 540 000 Kč (bez DPH) pak představuje 10 % původní hodnoty závazku.

  Zákon však nestanoví požadavek na nedosažení 10 % přímo u měněné položky. Konkrétní znění zákona zmiňující „závazek“ takovýto dojem může vyvolávat.

  Tato úprava vychází ze směrnic EU (např. čl. 72 odst. 2 směrnice 2014/24/EU), které užívají terminologii „původní veřejné zakázky“, resp. v angličtině „initial contract value“. Zde je zřejmé, že se má vycházet z celé veřejné zakázky či smlouvy. Při transpozici do českého práva došlo k přizpůsobení terminologii občanského zákoníku, který hovoří o změnách závazku, nikoliv smluv či veřejných zakázek. Cílem při tom nebylo zpřísnění evropských pravidel.

  Ve svém dotazu představujete zvažovanou variantu, podle které po změně bude stále zaplaceno 5 400 000 Kč bez DPH, přičemž změny se budou týkat rozsahu plnění. Upozorňujeme, že i takové změny mají ekonomickou hodnotu, která musí být poměřována s limity stanovenými v § 222 odst. 4 ZZVZ.

  Zadavatelé mohou provést změny, které se podle § 222 odst. 4 ZZVZ nepovažují za podstatné.

  Překročení finančního limitu, který slouží k určení nadlimitní veřejné zakázky (nařízení vlády č. 172/2016 Sb.) za celkovou uhrazenou částkou veřejné zakázky není relevantní, pokud byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky původně stanovena správně.

  Předmětné ustanovení (a zejména směrnice EU, které se na nadlimitní veřejné zakázky zaměřují) ukládá, aby hodnota změny byla nižší než tyto limity, nikoli celková finálně uhrazená cena.

  Upozorňujeme, že navýšení až na 5 940 000 Kč by již nebylo v souladu s § 222 odst. 4 ZZVZ, protože změna přípustná podle tohoto ustanovení musí být nižší než 10 % nikoli rovna. O korunu nižší částka by však byla v pořádku.

  Změna v osobě dodavatele § 222 odst. 10 písm. b) a § 83 odst. 2

  07.08.2024 Dobrý den, je prosím možné, aby nový dodavatel dle § 222 odst. 10 písm. b) ZZVZ prokazoval svou kvalifikaci v původním zadávacím řízením prostřednictvím jiných osob dle § 83 odst. 2? Děkuji.

  Ze smyslu § 222 odst. 10 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ) jasně plyne, že nový dodavatel musí být kvalifikován již v době, kdy zadavatel umožňuje změnu závazku v subjektu dodavatele. Jinak by totiž docházelo k tomu, že veřejnou zakázku bude po změně závazku plnit nekvalifikovaný dodavatel. V takovém případě je potřebné, aby nový dodavatel objektivně splňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení (z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.  ÚOHS-20961/2024/162).

  V dotazem uváděném případě, je zadávací řízení ukončeno, probíhá plnění ze smlouvy původním dodavatelem a nyní nastala situace, kdy došlo k rozdělení původního dodavatele koupí části závodu a má plnit nový dodavatel. V tomto případě je nutné, aby nový dodavatel uzavřel s původním dodavatelem před jeho rozdělením smlouvu dle § 83 ZZVZ, jejímž předmětem by bylo poskytnutí chybějící části kvalifikace novému dodavateli a zároveň závazek původního dodavatele podílet se v chybějícím rozsahu na plnění ze smlouvy.

  Prokázat prostřednictvím i jiných osob chybějící část technické kvalifikace než pouze skrze původního dodavatele by bylo možné jako právo “nového” dodavatele v souladu se ZZVZ.

  Nabídka podaná do jiného ZŘ (§ 107, § 213)

  12.07.2024 Dobrý den, v případě zjednodušeného podlimitního řízení byly nabídky podány elektronicky. Po zpřístupnění obsahu se zjistilo, že jeden účastník podal nabídku do zcela jiného zadávacího řízení (všechny obsažené dokumenty patřily k úplně jiné akci). Pohlíží se v tomto případě na nabídku jako na nepodanou a dále se s ní v procesu ZŘ již nepočítá? Děkuji

  ZZVZ neobsahuje ustanovení, které by k nabídku, která obsahově patří do jiného zadávacího řízení, umožňovalo považovat za nepodanou a dále k ní nepřihlížet. Takový postup je stanoven v § 29 odst. 2 ZZVZ jen pro nabídku, která nebyla zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci. Účastníka, který podal takovou nabídku je však možno vyloučit podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, tedy z důvodu, že nesplňuje zadávací podmínky. Vyloučení účastníka je však dle § 48 odst. 8 povinné jen vůči vybranému dodavateli. Zadavatel tedy může postupovat i tak, že nabídku ponechá v zadávacím řízení, taková nabídka však nebude (a ani nemůže) vstupovat do hodnocení. V dokumentaci o zadávacím řízení však doporučujeme tuto situaci dostatečně popsat a odůvodnit. Fakticky k ní tedy v dalším procesu přihlížet nebudete.

  Zveřejnění smlouvy po překročení ceny 500 000 Kč (§ 219)

  29.05.2024 Dobrý den, jako obec máme uzavřenou smlouvu na bio odpady z roku 2016. Smlouva není zveřejněna na profilu zadavatele, ale za předešlé 4 roky (2020-2023) přesáhly náklady 500 000 Kč. Máme nyní smlouvu uveřejnit dodatečně? Děkuji za odpověď.

  K otázce, zda je zadavatel povinen uveřejnit dodatečně smlouvu na veřejnou zakázku, která v průběhu plnění přesáhne 500 000 Kč, uvádíme, že dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel není povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Pokud však smlouva v průběhu plnění tuto hranici překročí, již se na ni výjimka z uveřejňovací povinnosti nevztahuje a zadavatel je povinen smlouvu včetně dodatků uveřejnit dodatečně. Lhůta dle § 219 ZZVZ běží od okamžiku překročení limitu 500 000 Kč. Tento postup je potvrzen v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (např. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-0016/2022/VZ-01597/2022/500). Lze shrnout, že zadavatel je povinen dodatečně uveřejnit smlouvu, jejíž cena překročila hranici 500 000 Kč až v průběhu plnění.

  Oslovení dodavatelů v nadlimitním řízení - zahájení ZŘ (§ 212)

  08.03.2024 Dobrý den, je možné v rámci nadlimitního řízení oslovit dodavatele analogicky dle § 53 odst. 1 ZZVZ u zjednodušeného podlimitního řízení? Zákon tuto možnost nijak nezakazuje, lze se tedy domnívat, že oslovením minimálně 5 dodavatelů by nedošlo k žádnému porušení. Pokud by takovéto oslovení bylo možné, je v pořádku uvedené oslovení realizovat až v okamžiku uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele? Předem velice děkuji za odpověď a s přáním hezkého dne.

  Na dotaz, zda je možné v nadlimitním režimu vyzvat některé dodavatele k podání nabídek podobně jako v případě zjednodušeného podlimitního řízení dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

  Dle našeho názoru je možné i v nadlimitním řízení vyzvat některé konkrétní dodavatele k podání nabídek podobně jako ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 odst. 1 ZZVZ. Takový postup není v žádném ustanovení ZZVZ zakázán a zadavateli je v § 39 odst. 1 ZZVZ umožněno stanovit vlastní pravidla pro průběh v zadávacím řízení, pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou upravena zákonem a pokud jsou dodrženy zásady zadávání veřejných zakázek v § 6 ZZVZ. Dle našeho názoru vyzvání konkrétních dodavatelů k podání nabídek v nadlimitním režimu zásady v § 6 ZZVZ nenarušuje. Musí však být dodržena obdobná pravidla jako v případě odeslání výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení. Například v otevřeném řízení může zadavatel konkrétní dodavatele vyzvat k podání nabídek až po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a musí oslovit alespoň 5 dodavatelů.

  Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele, pokud by byli konkrétní dodavatelé vyzváni předtím, než se o zadávacím řízení mohou dovědět ostatní potenciální účastníci, došlo by k porušení zásady rovného zacházení. Rovněž doporučujeme ve výzvě uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci místo přímého zaslání.

  Lze shrnout, že dle našeho názoru je možné vyzvat konkrétní dodavatele k podání nabídek i v nadlimitním režimu. Vyzvaní dodavatelé však tímto postupem nesmí být zvýhodněni, a je tedy nutné postupovat analogicky dle pravidel v § 53 odst. 1 ZZVZ, aby nebyly narušeny zásady zadávání veřejných zakázek. Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele a rovněž doporučujeme uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci.

  Vyhrazená změna závazku ze smlouvy na VZMR při překročení limitu ve výjimce (§ 16, § 31)

  24.01.2024 Dobrý den, rádi bychom se dotázali na situaci, kdy veřejná zakázka byla soutěžena v režimu VZMR, tedy při aplikaci výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ. Konečná cena služeb dle vysoutěžené SoD je 1.900.000 Kč bez DPH. Součástí SoD byla inflační doložka. Pokud by v rámci navýšení ceny o dílo na základě aplikace inflační doložky došlo k přesažení limitu 2.000.000 Kč bez DPH, tedy limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, je možné s ohledem na ustanovení § 222 ZZVZ uzavřít dodatek k SoD, aniž by bylo nutné zakázku "přesoutěžit" v režimu podlimitní VZ? Nebo je třeba ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ vykládat tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu "soutěžit" nemusí, ale je pro danou změnu SoD pouze nutné postupovat podle ostatních pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ?

  Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek – režim veřejné zakázky (dále jen ZZVZ). Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení. Obecně se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky použijí ustanovení § 16, tedy jak ustanovení § 16 odst. 2 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak), tak ustanovení § 16 odst. 3 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100. Pokud si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3, uvede v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění.) V případě veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 ZZVZ se předpokládaná hodnota stanoví podle § 16 odst.5 (Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.), tedy k okamžiku zadání veřejné zakázky (k okamžiku uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem) a podle odst. 6 (Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která nebyla zadána v zadávacím řízení, se použijí cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku). S ohledem na skutečnost, že inflační doložka je z hlediska zákona vyhrazenou změnou podle § 100 (dopředu všem dodavatelům v zadávacích podmínkách stanovujete postup, jak bude navyšována cena, pokud nastane Vámi inzerovaná situace – tedy nárůst inflace) musí zadavatel její předpokládanou hodnotu zahrnout do předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. Překročí-li totiž výše předložené nabídkové ceny (se zahrnutím ceny za vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1) zákonný limit pro veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení, je nezbytné, aby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu k okamžiku zadání veřejné zakázky ve vztahu k finančním limitům, a pokud předpokládaná hodnota odpovídá veřejné zakázce, která musí být zadána v zadávacím řízení, musí ji takto zadat v zadávacím řízení. Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky (§16 ZZVZ), do které je nutné počítat hodnotu zakázky i vyhrazené změny, překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu dle ustanovení § 31 ZZVZ, ocitla by se tedy v režimu veřejné zakázky, kterou bylo nutno zadávat v zadávacím řízením a došlo by tak k obcházení povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 (Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak). Domníváme se proto, že není možné použít ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ a vykládat jej tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu „soutěžit“ nemusí a navýšit cenu plnění u smlouvy o dílo, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny vyhrazených změn závazku (ve Vašem případě naplnění mechanismů inflační doložky) překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon neumožňuje nezahrnout do předpokládané hodnoty zakázky vyhrazenou změnu a neumožňuje následně takový postup, že se v případě zvýšení hodnoty zakázky díky inflaci bude jednat o běžnou změnu veřejné zakázky, která se bude posuzovat podle § 222. Pokud tedy ve Vašem případě došlo k takové situaci, doporučujeme zvážit zrušení výběrového řízení a vypsání nové soutěže v intencích ZZVZ dle § 2.

  Okamžik uveřejnění ZD na profilu zadavatele (§ 212)

  16.01.2024 Prosím o vyjasnění okamžiku pro uveřejnění ZD u otevřeného nadlimitního řízen na profilu zadavatele. V procesních metodikách zde na Portálu-VZ píšete, že "ne dříve, než je uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie". Nicméně když se dívám na zakázky vypisované ve VVZ, naprostá většina institucí, vč. MMR vkládají zadávací dokumentaci na profil zadavatele v den uveřejnění ve VVZ (což je o dva dny dříve než v TED).

  V souladu s § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci k otevřenému nadlimitnímu řízení na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentace má být tedy na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení je odesláno k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ. Dle § 212 odst. 7 ZZVZ nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek – VVZ nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie – TED. To však neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

  Ve Věstníku veřejných zakázek tedy může být oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno po 48 hodinách od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, i když v TEDu dosud uveřejněno nebylo. Rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je tedy den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v prvním z těchto věstníků.

  Lze shrnout, že okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je den, kdy je oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno buď ve VVZ nebo v TED, závisí na tom, ve kterém věstníku dojde k uveřejnění dříve.

  Skutečně uhrazená cena (§ 219 odst. 3)

  11.01.2024 Co se rozumí skutečně uhrazenou cenou za daný rok v případě kdy na uzavřenou smlouvu přijde příjem například z vyúčtování? Hlásí se pouze skutečně uhrazené výdaje daného roku bez započtení příjmu? Děkuji za odpověď.

  Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy do 3 měsíců od splnění smlouvy. Splněním smlouvy je zpravidla okamžik, kdy jsou všechny závazky vzájemně vyrovnány a závazek ze smlouvy již neexistuje. Nejčastěji bude takovým okamžikem uhrazení poslední faktury po předchozím převzetí plnění ze smlouvy.

  Co se týče smluv na veřejnou zakázku, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

  Jelikož ale po úplném splnění celé smlouvy je veřejný zadavatel opět povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za celou dobu trvání smlouvy, neměl by zadavatel podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ do „průběžně uveřejňované uhrazené“ ceny za 1 daný rok započítávat příjmy a uveřejnit tedy jen skutečně uhrazené výdaje za daný kalendářní rok.

  Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 214, § 216)

  14.11.2023 § 216 ZZVZ stanovuje povinnost uchovávání dokumentace o zadávacím řízení, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na VZ. Je tato povinnost splněna tím, že jsou dokumenty archivovány po uvedenou dobu na profilu zadavatele, a to včetně komunikace mezi zadavatelem a účastníky řízení? Musí zadavatel (obec) kromě toho archivovat dokumentaci prostřednictvím spisové služby?

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení, nebo od změny závazku na původní veřejnou zakázku, je povinnost dle § 216 uchovávat takové dokumenty v listinné anebo elektronické podobě, příp. i jiné záznamy z ústní komunikace, u kterých je to vyžadováno zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dle § 211 odst. 2) – ty se vhodným způsobem „archivují“ společně s nabídkami účastníků zadávacího řízení.

  Nezávisle na uvedeném je povinnost uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele podle § 214 tohoto zákona, které dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, musí zadavatel bezplatně držet jako veřejně dostupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele.

  Proto uvádíme, že je důležité rozlišovat mezi povinností uveřejňovat dokumenty a informace podle tohoto zákona na profilu zadavatele a následně je držet jako veřejně přístupné (nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele) a povinným uchováváním dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let. Povinné uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 216) se nepoužije na výjimky dle ZZVZ a nelze jej zaměňovat s uveřejněním informací a dokumentů na profilu zadavatele, pokud zadavatel nemá povinnost zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, např. malého rozsahu – VZMR.

  To však neznamená, že by ukládání dokumentace nemohl zadavatel provádět i jiným způsobem, anebo že zadavatel zcela rezignuje na to, co je míněno obecně archivací v organizaci zadavatele. Proto doporučujeme použít pravidla uchovávání dokumentace a informací uložených v certifikovaném elektronickém nástroji, ale dokumentaci je možné uložit i mimo certifikovaný elektronický nástroj, např. do spisové služby zadavatele.

  Ochrana informací v případě výjimky na VZMR (§ 31, § 218)

  09.11.2023 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s poskytováním informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím ve vztahu k zakázkám malého rozsahu. Lze i na tyto zakázky aplikovat ustanovení § 218? Nebo by zadavatel měl poskytnou požadované informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím i před ukončením výběrového řízení? Děkuji za odpověď.

  K otázce, zda se výjimka z povinnosti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“) v § 218 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), použije i na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující:

  Ustanovení § 218 odst.2 písm. a) ZZVZ zadavateli zakazuje poskytnutí informací, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení do ukončení zadávacího řízení. Toto ustanovení se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejné zakázky malého rozsahu ani nejsou zadávány v zadávacím řízení a konec zákazu poskytnutí informací tedy nemůže být navázán na ukončení zadávacího řízení. V případě že je zadavatel požádán o informace vztahující se k veřejné zakázce malého rozsahu podle ZSPI, neuplatní se § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ a zadavatel je tedy povinen postupovat podle ZSPI. V případě, že by zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení, tak by se na něj § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ vztahoval a zadavatel by informace týkající se obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, do ukončení zadávacího řízení nemohl poskytnout.

  Lze shrnout, že § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ se neuplatní na situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Zadavatel v takovém případě postupuje mimo ZZVZ a vztahuje se na něj v souvislosti s poskytnutím informací pouze ZSPI.

  Překročení limitu pro podlimitní VZ (§ 26; § 222)

  20.10.2023 Dobrý den, jak se postupuje v případě, že dodatek smlouvy s vybraným dodavatelem u podlimitní VZ překročí limity tak, že by limit následně odpovídal nadlimitní VZ?

  Na základě pravidel ke změnám závazků dle 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ. Tyto podmínky se nevážou na limity relevantní pro jednotlivé režimy veřejných zakázek. Pokud tedy změnu závazku ze smlouvy lze v souladu s § 222 ZZVZ označit za nepodstatnou, může ji zadavatel realizovat bez povinnosti provést zadávací řízení, a to bez ohledu na to, zda překročí či nepřekročí limit relevantní pro režim veřejné zakázky.

  Pro úplnost uvádíme, že podle § 222 odst. 1 ZZVZ platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; tedy se má jednat o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), výjimku na veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 25 ZZVZ, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, podle § 27 ZZVZ, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo podle § 178 ZZVZ, jde-li o koncesi malého rozsahu, tak zadavatel není povinen zkoumat, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

  Novela ZZVZ a § 222 odst. 1 - uplatnění výjimky § 25, § 27 a § 178

  05.10.2023 Dobrý den, setkali jsme se s vysvětlením k § 222 odst. 1, že v případě, že nedojde při změnách závazku ze smlouvy k překročení limitu pro VZMR, podlimitní veřejnou zakázku, případně koncesi malého rozsahu, tzn. že zůstane zachován režim VZ, ve kterém byl zahájen (VZMR, podlimitní a koncese malého rozsahu), nemusí zadavatel vůbec řešit změny podle § 222 a změnu může provést bez dalšího. Tento výklad samozřejmě vítáme, jde ale o tak velkou "volnost", že bych se v tom raději chtěla utvrdit, že je to takto správně chápáno.

  Pokud zadavatel již zadává v režimu zadávacího řízení (§ 3) veřejnou zakázku, samozřejmě se na změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (VZ) aplikuje § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože zadavatel je v zákonném režimu. Pouze pokud zadavatel zadává VZ jako výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu – § 31 (anebo koncesi malého rozsahu) a i po změně je součet změn mimo zákonné limity, tak se neaplikuje § 222 ZZVZ – ale pokud zadavatel limit přesáhne, tak samozřejmě ano – postupuje obdobně podle pravidel pro změny závazku i u dalších, dotazem uvedených situací.

  Změny dle § 222 odst. 1 k podlimitní VZ - novela ZZVZ

  19.09.2023 Dobrý den, na školení k novele (zákon č. 134/2016 Sb.) byl § 222 odst. 1 ZZVZ prezentován tak, že v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd..? Stále si nejsme tímto výkladem jisti. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že:

  Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ.

  Dále podle tohoto ustanovení (dochází k upřesnění pravidel § 222 v případech, kdy je na změnu možné aplikovat některou z výjimek) a platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; a tedy jedná-li se o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle:

  a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
  b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo
  c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu,

  není zadavatel povinen zkoumat (v souvislosti s provedenou změnou), zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

  Konkrétně, pokud zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky s původní hodnotou 1 mil. Kč a chtěl by realizovat změnu této zakázky v hodnotě 300 000 Kč, celková změněná hodnota by činila 1,3 mil. Kč, a nepřekračovala by tedy hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě by zadavatel mohl využít popsané výjimky a nemusel by posuzovat přípustnost změny z hlediska podstatných a nepodstatných změn podle § 222.

  Na dotaz, zda “v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd.”? sdělujeme, že Vámi uvedené platí pouze u podlimitních veřejných zakázek zadávaných na základě výjimky (je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku), nikoli pro podlimitní veřejné zakázky obecně.

  Nastavení E-katalogů v DNS (§ 215)

  14.09.2023 Ze ZZVZ vyplývá, že zadávací dokumentací je ZD zavádějící celé DNS, nikoli např. výzva k podání nabídek na dílčí zakázku. Pak je ale problematický požadavek § 215 odst. 2 (zejm. písm. b): „ V zadávací dokumentaci zadavatel uvede způsob výběru z elektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně.“ V praxi je celkem běžné, že se eKatalogy používají tam, kde se situace na trhu poměrně rychle a často mění. Někdy je vhodnější rozdělit zakázku na části (ve smyslu co položka, to samostatná část VZ) a dodavateli umožnit podat nabídku na ty části, které je schopen aktuálně dodat. Někdy je naopak vhodnější spojit položky do větších celků. Během trvání DNS (zvlášť jsou-li zavedena na dobu neurčitou) se pak ta situace změní i několikrát. Tento požadavek ZZVZ nutí zadavatele situaci zakonzervovat a držet vždy jen jeden způsob, po celou dobu trvání DNS. Není možný výklad, kdy by zadavatel v ZD na zavedení DNS vyjmenoval všechny možné kombinace a v konkrétní výzvě pak vybral tu, podle které bude postupovat?

  Zadavatel má dle § 215 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) povinnost uvést v zadávací dokumentaci při zavádění dynamického nákupního systému (DNS) způsob výběru z elektronického katalogu, tedy stanovit, zda ad1) bude postupovat dle odstavce 4 písm. a) nebo b), společně s informací, zda ad2) bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně. Je tedy na uvážení zadavatele, jaký postup pro něj bude ekonomicky výhodnější, zda získání plnění jako celku od jednoho dodavatele, nebo výběr jednotlivých položek z různých katalogů od různých dodavatelů, což by se v kombinaci s DNS mělo nejvíce blížit pojetí e-shopu.

  Není nijak vyloučeno, aby zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl obě tyto možnosti, tzn. že bude vybírat v některých minitendrech pouze z jednoho katalogu a v jiných z více katalogů, přičemž metodu upřesní v konkrétní výzvě k podání nabídek na konkrétní veřejnou zakázku. Tato možnost vyplývá ze znění odst. 2 písm. b), kdy je mezi oběma variantami použita spojka „nebo“ ve významu slučovacím, nikoliv ve významu vylučovacím, neboť dle legislativních pravidel vlády by vylučovací způsob musel být oddělen čárkou, tj. „…, nebo …“. Stejně tak není vyloučena kombinace postupů podle § 215 odst. 4 písm. a) či b).

  V případě rámcových dohod není v takovém případě (kombinace postupů) komplikace, neboť dodavatelé musejí předložit hotové elektronické katalogy již při uzavírání rámcové dohody a tato je dále neměnná.

  V případě DNS však musí zadavatel zvažovat již při jeho zavádění, zda bude chtít využít variantu podle písm. b), neboť na rozdíl od varianty podle písm. a) musí již přesně vymezit předmět DNS co se týká poptávaných položek, neboť aby bylo možné variantu podle písm. b) v DNS využít, musejí dodavatelé, na rozdíl od varianty podle písm. a), předložit elektronické katalogy již při podání žádosti o účast do DNS. Tato povinnost vyplývá ze samotné povahy varianty podle písm. b) a zároveň je explicitně uvedena v čl. 36 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

  Lze shrnout, že zadavatel má v případě využití elektronických katalogů v DNS značnou variabilitu použití, avšak je nutno všechny podstatné informace sdělit již v zadávací dokumentaci k zavedení DNS, aby v souladu se zásadou transparentnosti měli všichni potenciální dodavatelé kompletní informace o tom, jak bude DNS fungovat. K tomu by tedy mělo postačit sdělení, že zadavatel bude k výběru využívat obě varianty podle odst. 4 písm. a) a b), společně s oběma možnostmi výběru z katalogů, přičemž konkrétní podmínky budou upřesněny v jednotlivých výzvách k podání nabídek.

  Zveřejňování SUC u Smluv zveřejňovaných v registru smluv (§ 9)

  22.08.2023 Máme dotaz ke zveřejňování skutečně uhrazené ceny. Dlouhodobě se setkáváme s dvojím výkladem, zda zadavatel, který zveřejňuje smlouvy v registru smluv, je povinen SUC zveřejňovat nebo ne. Z textu zákona se zdá, že takovou povinnost nemá, ale z hlediska zásady transparentnosti zveřejňování SUC má význam. SUC stále zveřejňujeme z opatrnosti, ale zajímá nás, jaký je správný výklad a pohled MMR. Např. pokud bychom jako centrální zadavatel vysoutěžili zakázku pro jiného zadavatele, který SUC nezveřejňuje a nechtěl by ji zveřejňovat ani v rámci centrálně zadávané zakázky (za sebe) a odkázal by se na § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ, museli bychom mu vyhovět a jeho cenu nezveřejňovat? Děkujeme.

  Novela (č. 166/2023 Sb.) doplnila právní fikci, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele plní centrální zadavatel. Při zadávání v systému centralizovaného zadávání má odpovědnost za dodržení zákona centrální zadavatel nebo i jiný zadavatel, který samostatně uzavírá smlouvy podle části šesté a následně disponuje údaji do Oznámení dle § 137 nebo § 142. Smlouvu k centrálnímu zadávání dle § 9 odst. 5 ZZVZ upravte způsobem, aby vzájemná práva a povinnosti zadavatelů odpovídaly pravidlům při uveřejňování. Otázku skutečně uhrazené ceny smlouvy uveřejněné v registru dle § 219 odst. 1 písm. d) vždy doporučujeme řešit společně s centrálním zadavatelem – ke spolufinancované zakázce s poskytovatelem dotace nebo na základě pokynu od jiného řídícího subjektu.

  Platnost ustanovení § 222 - novela ZZVZ

  27.07.2023 Dobrý den, dovoluji si obrátit se na Vás s dotazem, které znění ZZVZ se vztahuje ke změnám zakázky, která byla zadána podle původního znění ZZVZ, konkrétně § 222, odst. 6. Z absolvovaného on-line školení pořádaného MMR jsem nabyla dojmu, že je možno uplatnit již novelizované znění. Není zde sice příliš velký rozdíl, ale ráda bych měla jistotu, zejména ve vztahu na případné změny dotačních zakázek, i když se bude jednat pouze o pouze textovou specifikaci, nikoli využití (%) změn. Děkuji Vám za odpověď.

  Novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) neobsahuje ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 přechodné ustanovení, které by omezovalo použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Od 16. 7. 2023 tak u nepodstatných změn smlouvy lze postupovat v souladu s aktuálním zněním § 222 ZZVZ.

  Novela ZZVZ - platnost (§ 222)

  17.07.2023 Dobrý den, měla bych na Vás dotazy ohledně novely ZZVZ a § 222, viz následující: 1. § 222 odst. 4 i nadále pracuje se změnou závazku (tedy vícepráce i méněpráce), zatímco § 222 odst. 5 a 6 pracují pouze s cenovým nárůstem? 2. Podle jakého odstavce § 222 uzavírat dodatky v případě, že se bude jednat pouze o méněpráce a nepůjde tedy o cenový nárůst (a § 4 bude již vyčerpán)? Je potřeba takovou změnu uveřejňovat ve Věstníku VZ? 3. Přechodná ustanovení – platí tedy, že od 16. 7. 2023 se bude ihned používat § 222 dle novely ZZVZ?

  Níže uvedené odpovědi na dotazy (1. – 3.) k novelizovanému znění § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).

  1. Ano, u změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ se odstraňuje limit 50 % hodnoty změny. Zůstává však úprava v § 222 odst. 9 ZZVZ, kde je stanoven celkový společný limit 30 % cenového nárůstu pro důvody podle těchto odstavců. Úprava změny “de minimis” podle § 222 odst. 4 ZZVZ zůstává beze změny.

  2. U změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel provádí na základě § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ, je povinen do 30 dnů odeslat oznámení o této změně závazku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. I v případě samotných méněprací, které nejsou podstatnou změnou smlouvy (a které přicházejí při vyčerpání odst. 4 z logiky věci do úvahy už jen podle odst. 6, a to při splnění tam uvedených podmínek) platí pak povinnost uveřejnit oznámení o této změně ve Věstníku veřejných zakázek.

  3. Novela neobsahuje ve vztahu ke změně § 222 přechodná ustanovení, která by omezovala použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Důvodem je skutečnost, že nová právní úprava je pro zadavatele a dodavatele příznivější, není tedy důvodu bránit její aplikaci i na dříve uzavřené smlouvy.

  Uveřejňování smlouvy s rámcovým charakterem nepřekračující limity - VZMR (§ 27, 32 a § 219)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 2 ZZVZ. Týká se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ také smluv s rámcovým charakterem, u nichž finanční rámec nepřekročí limity VZMR? Děkuji za odpověď.

  Zda se povinnost dle § 219 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), týká i smluv s rámcovým charakterem (obdobné rámcovým dohodám podle ZZVZ), jejichž předpokládaná hodnota nicméně nepřekročí limity na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující.

  Pokud smlouva s rámcovým prvkem byla uzavřena mimo zadávací řízení a celková předpokládaná hodnota u takto uzavíraných smluv nepřekročí limity na veřejnou zakázku malého rozsahu, nemůže se jednat o rámcovou dohodu dle § 131 ZZVZ, ale jedná se o smlouvu pouze obdobnou rámcové dohodě, ve smyslu ZZVZ. Povinnost dle ustanovení § 219 odst. 2 ZZVZ se vztahuje pouze na rámcovou dohodu, uzavřenou postupem dle ZZVZ. 

  Nicméně v případě, že by veřejná zakázka zadaná na základě takové smlouvy přesáhla hodnotu 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty), je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ každou jednotlivou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Na smlouvu, na jejímž základě jsou až následně jednotlivé zakázky zadávány, se však ve Vámi popsaném případě povinnost uveřejnění smlouvy na profilu nevztahuje.

  Lze shrnout, že na smlouvu s rámcovým charakterem, jejíž předpokládaná hodnota nepřekročí limity veřejné zakázky malého rozsahu (tedy je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky než finanční limity dle § 27 ZZVZ), se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ nevztahuje, jelikož nejde o rámcovou dohodu a zadavatel smlouvu tedy není povinen v souladu s tímto ustanovením dle ZZVZ uveřejnit. Je nicméně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud je na základě takové smlouvy s rámcovým prvkem zadána a jejíž cena přesáhne 500 000 Kč.

   

   

  Aplikace § 219 ZZVZ u smluv s plněním přes 1 rok

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 3 ZZVZ u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok. Uveřejňuje u takové smlouvy zadavatel skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy: pouze 1 x za rok (tj. pouze podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ), nebo se na uveřejnění skutečně uhrazené ceny vztahuje i věta první a zadavatel kromě toho, že podle věty druhé uveřejňuje skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy postupně (každý rok), navíc podle věty první uveřejní (souhrnnou) skutečně uhrazenou cenu za celou dobu smlouvy? Děkuji za odpověď.

  U smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, je zadavatel dle věty druhé § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinen nejpozději 31. března následujícího kalendářního roku uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce. Toto ustanovení zajišťuje větší transparentnost u smluv s delší dobou plnění. To však nenahrazuje dále povinnost zadavatele uveřejnit i celkovou skutečně uhrazenou cenu do 3 měsíců od splnění smlouvy podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel je stále po splnění smlouvy povinen skutečně uhrazenou cenu uveřejnit.

  Na dotaz, zda je zadavatel u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, povinen dle § 219 odst. 3 ZZVZ pouze uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (1 x za rok) nebo zda je rovněž povinen uveřejnit celkovou skutečně uhrazenou cenu (souhrnnou) po splnění smlouvy, lze shrnout uvedené, že zadavatel je povinen, u smluv jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, ad1) podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ, každý rok uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (každoročně), a následně ad2) po splnění smlouvy tedy poté, kdy zadavatel plnil naposled, je zadavatel rovněž povinen dle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejnit souhrnnou skutečně uhrazenou cenu zahrnující všechna plnění.

  Registr smluv a uveřejňování skutečně uhrazené ceny (§ 219)

  01.03.2023 Dobrý den, ráda bych si vyjasnila aktuální výklad povinnosti uveřejňování skutečně uhrazené ceny u smluv zveřejněných v registru smluv. MMR zde na webu v několika odpovědích k této problematice uvádí, že se povinnost uveřejnění skutečně uhrazené ceny nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv), přičemž v některých případech odkazuje na společné stanovisko ÚOHS a MMR. S tímto výkladem jsem se setkala i na některých školeních a v odborných článcích. Aktuální verze stanoviska však dle mého názoru tento výklad výslovně neobsahuje. Mám to chápat tak, že zde došlo k nějakému posunu ve výkladu a skutečně uhrazené ceny by měly být zveřejňovány i u smluv zveřejněných v registru smluv? Nebo je výklad stále stejný a zveřejňovat se nemusí? Moc děkuji za vyjasnění.

  Výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle kterého neexistuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele, pokud byla smlouva uveřejněna v registru smluv, vychází přímo ze znění § 219 ZZVZ. Podle § 219 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen na profilu zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy „na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1“. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ tato povinnost uveřejnění nevztahuje. Smlouva uveřejněná v registru smluv je smlouvou uveřejněnou podle zákona č 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv tedy podle jiného právního předpisu, tím pádem nemusí být skutečně uhrazená cena uveřejněna na profilu zadavatele. Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) uvádí, že smlouva, která byla uveřejněna v registru smluv, je smlouvou uveřejněnou podle jiného právního předpisu podle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Skutečně uhrazenou cenu však stanovisko skutečně přímo nezmiňuje. Lze shrnout, že povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele se nevztahuje na případ, kdy byla smlouva uveřejněna v registru smluv. Tato skutečnost vychází přímo ze zákona z § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a § 219 odst. 3 ZZVZ.

  Archivace veřejných zakázek malého rozsahu (§ 31; § 216)

  21.02.2023 Dle § 216 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen archivovat zakázky po dobu 10 let. Platí tato povinnost i na veřejné zakázky malého rozsahu? Děkuji.

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (ZŘ) – tedy takové pravidlo se nevztahuje na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Zadavatel tak použije běžná pravidla pro archivaci dokumentace nebo i další pravidla a povinnosti ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla stanoví např. poskytovatel dotace, např. v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace.

  Chyby projektové dokumentace jako důvod změny závazku ze smlouvy (§ 222)

  20.01.2023 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnost aplikace § 222 při realizaci zakázky na stavební práce. Konkrétně pokud se v průběhu realizace stavebních prací zjistí, že ačkoliv projektová dokumentace obsahuje provádění určitých prací, nejsou tyto práce obsaženy v soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, čili existuje rozpor mezi textovou/výkresovou částí projektové dokumentace a soupisem stavebních prací, který zhotovitel ocenil v rámci nabídky. Bez těchto prací není možné stavbu dokončit v požadovaném rozsahu a následně nebude možné ji kolaudovat v souladu se stavebním povolením. Projektová dokumentace tedy s těmito pracemi uvažuje, ale projektant je nepřenesl do soupisu stavebních prací. Je možné tyto práce zajistit změnou závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 4 či odst. 6 zákona ZVZ, ačkoliv se situace jeví jako chyba projektanta? A v případě že ano, existuje k tomu nějaký výklad/judikát/rozhodnutí ÚOHS?

  Zatímco odst. 6 (§ 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ) je podmíněn objektivními důvody (že pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí “jen” na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu (zejména vzhledem charakteru změny), než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4. S ohledem na skutečnost, že rozpor mezi PD a soupisem prací je zjevnou chybou projektanta, pak bychom doporučili postup pouze podle § 222 odst. 4. Obhajoba postupu změny podle odst. 6 není vyloučena, ale může být s ohledem na podmínky použití odst. 6 problematická. Problematiku dodatečných stavebních prací ZZVZ upravuje samostatně podmínkami ke změnám závazků ze smlouvy (ne již důvody pro využití jednacího řízení bez uveřejnění viz ze srov. implementace „nové“ směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU, že zadavatel „jednající s náležitou péčí“ použije projektovou dokumentaci zpracovanou externí autorizovanou osobou a předpokládá její věcnou správnost). Z hlediska požadavku na doplnění aktuální rozhodovací praxe lze pouze doplnit, že bude vždy při posuzování konkrétní situace nutné vyjasnit absolutní míru objektivní nepředvídatelnosti.

  Skutečně uhrazená cena ve vazbě na splnění smlouvy (§ 219)

  29.11.2022 Dobrý den, v § 219 ZZVZ je v odst. 3 uložena veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. Pojem "splnění smlouvy", na který se lhůta váže, však není blíže definován. Je splněním smlouvy myšleno jak splnění závazků ze smlouvy na straně dodavatele (zhotovení stavby, dodávka zboží, atp.), tak splnění závazků ze smlouvy na straně zadavatele (úhrada ceny za zhotovení stavby, dodávku, zboží)? Na konkrétním příkladu: dodavatel mi dodá zboží ve smluvním termínu dne 31.10.2022, včetně faktury se splatností 15 dnů, kterou uhradím 14.11.2022. Od data úhrady (14.11.2022) mi tedy běží 3 měsíční lhůta pro uveřejnění skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele? Děkuji za informaci.

  K Vašemu dotazu ohledně uveřejňování skutečně uhrazené ceny uvádíme následující. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 219 odst. 3 povinnost pro zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje podle § 219 odst. 1 ZZVZ, a to nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy. Za okamžik splnění smlouvy se obecně považuje okamžik, kdy jsou vzájemně splněny závazky obou stran smluvního vztahu a závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku tak již neexistuje. Tedy moment, kdy dodavatel dokončí své plnění a zadavatel uhradí poslední fakturu vystavenou dodavatelem. Ve Vámi uváděném příkladě by tedy měla běžet 3 měsíční lhůta podle § 219 odst. 3 ZZVZ od 14. 11. 2022, došlo-li v tento den skutečně k úhradě daného plnění.

  Uveřejňování smluv a výsledku VZ rozdělené na části (§ 53; § 217; § 219)

  26.10.2022 Dobrý den, jak by se prosím mělo postupovat u zveřejňovaní smluv a oznámení o výsledku ve Věstníku v případě následující veřejné zakázky? Jedná se o veřejnou zakázku na služby zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, která má 4 části a účinnost pro každou část je jiná s počátkem v rozptylu půl roku. 3 smlouvy jsou již podepsané a jejich účinnost je od 1. 11. 2022 (2 smlouvy) a od 15. 12. 2022 (1 smlouva). Čtvrtá smlouva však bude podepsaná až na jaře 2023. Je tedy možné zveřejnit smlouvy na profilu zadavatele, a písemnou zprávu až na jaře 2023 nebo musí být již tři podepsané smlouvy zveřejněny teď do 30 dnů od jejich podpisu? Stejnou otázku na postup mám ohledně zveřejnění oznámení o výsledku ve Věstníku. Děkuji za odpověď.

  Dle odpovídajících  ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), sdělujeme následující:

  • § 219 odst. 1 veřejný zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření;
  • § 217 odst. 5 zadavatel uveřejní písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, v neposlední řadě
  • § 126 ZZVZ zadavatel má povinnost do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

  Přestože se tedy jeví, že lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a oznámení o výsledku zadávacího řízení počíná běžet každá od jiného okamžiku, jedná se o okamžik shodný. To vyplývá z definice ukončení zadávacího řízení uvedené v § 51 odst. 1 ZZVZ, dle které je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody či zavedením dynamického nákupního systému.

  Uvedené lhůty pro uveřejnění tedy počínají běžet shodně od uzavření smlouvy.

  Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen postupovat při výběru dodavatele v každé části odděleně a uzavírá v každé části a s každým dodavatelem smlouvu samostatně, vztahují se i následné povinnosti na každou část zvlášť. Pokud byla smlouva uzavřena na více částí souběžně, ZZVZ zde nespecifikuje, od uzavření jaké ze smluv by lhůta počínala běžet, z čehož vyplývá, že lhůta běží vždy od uzavření smlouvy, tedy pro každou část se počítá samostatně.

  V případě, že na některé z částí veřejné zakázky již smlouvy uzavřeny byly, je třeba do 15 dnů od jejich uzavření uveřejnit tyto smlouvy na profilu zadavatele. Profily zadavatelů neomezují termíny pro uveřejnění smluv a zadavatelé jsou oprávněni k jedné veřejné zakázce uveřejnit i několik smluv, a to postupně v souvislosti s jejich uzavřením. Stejně tak je třeba do 30 pracovních dnů od uzavření těchto smluv uveřejnit písemné zprávy k předmětným částem. Zadavatel je samozřejmě oprávněn vytvořit jednu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele, přičemž v této zprávě uvede veškeré požadované informace dle § 217 odst. 2 ZZVZ ke každé části.

  Zároveň jste tedy povinni odeslat do 30 kalendářních dnů od uzavření smluv oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kdy opět můžete zvolit, zda k předmětným částem uveřejníte jeden společný formulář, či zda pro každou část využijete formulář samostatný. Formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou tedy této situaci přizpůsobeny a rovněž umožňují oznámit výsledek více částí zadávacího řízení prostřednictvím jednoho formuláře.

  Poté, co bude uzavřena smlouva k poslední části, uveřejní ji zadavatel v zákonné lhůtě na profilu zadavatele, včetně písemné zprávy k této části a odešle oznámení o výsledku poslední části zadávacího řízení do VVZ.

   

  Uveřejňování smlouvy ve sdružení zadavatelů (§ 7; § 219)

  06.10.2022 Při sdružení dvou zadavatelů uzavře každý zadavatel samostatnou smlouvu s vybraným dodavatelem. Prosím o informaci, na kterém profilu se mají tyto dvě smlouvy uveřejnit. Prosím o výběr jedné ze tří možností. 1) Obě smlouvy se uveřejní jen na profilu zástupce obou zadavatelů. 2) Příslušná smlouva se uveřejní jen na profilu příslušného zadavatele. C) Obě smlouvy se uveřejní na profilu zástupce zadavatelů a navíc příslušná smlouva se uveřejní na profilu druhého zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Možnost zadavatelů zadat veřejnou zakázku společně je upravena v § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZZVZ). V odst. 3 tohoto ustanovení je pak uvedeno, že za dodržení ZZVZ odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Takovým úkonem je například podpis smlouvy s dodavatelem.

  Zadavatelé zadávající veřejnou zakázku společně mají povinnost podle § 7 odst. 2 ZZVZ uzavřít mezi sebou smlouvu, která upravuje práva a povinnosti související s daným zadávacím řízením a dále vymezení pravidel jednání vůči třetím osobám. Předmětem této smlouvy je zpravidla určení zadavatele, který bude jednat jménem všech zadavatelů zúčastněných na společném zadávání.

  Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy s dodavatelem. Zadávací řízení je tedy ukončené podpisem smlouvy a jak bylo uvedeno výše, smlouva upravující práva a povinnosti společných zadavatelů se vztahuje na zadávací řízení. Vzhledem k tomu by tedy po ukončení společného zadávacího řízení měl každý zadavatel sám za sebe uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 ZZVZ, ke které se dobrovolně zavázal tím, že ji uzavřel s vybraným dodavatelem.

  Závěrem dodáváme, že pro zadavatele neplatí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není potřeba, aby smlouvu duplicitně uveřejnil na svém profilu zadavatele.

  Změna poddodavatelem prokazované technické kvalifikace v průběhu realizace VZ (§ 83, § 88, § 222, § 223)

  26.07.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, jak má zadavatel postupovat v případě, kdy v zadávacím řízení vybraný dodavatel prokazoval určitou část technické kvalifikace - poskytování služeb pomocí jiné osoby. S vybraným dodavatelem následně zadavatel uzavřel smlouvu. Při plnění veřejné zakázky vybraný dodavatel nyní zadavateli oznámil ukončení spolupráce s dotyčným poddodavatelem a současně předložil chybějící část technické kvalifikace, avšak referencí o plnění této zakázky jako kdyby tuto část VZ poskytoval celou dobu sám vybraný dodavatel. Je takovýto postup podle Vašeho názoru ze zákona přípustný? Ust. § 88 ZZVZ míří pouze na změny kvalifikace v průběhu zadávacího řízení a nikoli v průběhu plnění VZ. Děkuji.

  Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

  Dva aktivní profily zadavatele (§ 214)

  20.07.2022 Dobrý den, ZZVZ v § 214 připouští, aby zadavatel vedle svého aktivního profilu používal souběžně další aktivní profil, kterým je NEN . Pokud tedy bude mít zadavatel zaregistrovány dva aktivní profily zadavatele, musí pak pro každé zadávací řízení využívat vždy oba profily současně nebo může využívat jen jeden z nich, který si určí příslušné v zadávací dokumentaci příslušné VZ? Děkuji

  Ano, nelze uveřejňovat informace k jedné veřejné zakázce na více profilech zadavatele, které má zadavatel oznámeny jako aktivní ve Věstníku veřejných zakázek, ale má dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možnost si vybrat pouze jeden, který bude využívat k uveřejnění informací v souvislosti s jejím zadáním, tzn. jedna VZ a jeden profil.

  Uveřejňování skutečně uhrazené ceny (§ 219)

  19.05.2022 Dobrý den, setkala jsem se s názorem ze strany kontrolních orgánů, že u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce, a to i tehdy pokud v předchozím kalendářním roce nebylo nic uhrazeno, tzn. že má být uveřejněna skutečně uhrazená cena s hodnotou "0". Můžete mi prosím sdělit, zda tento názor je správný a jak to mám chápat? Předem děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanoví povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Naopak povinnost se nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv.)

  Odkazujeme na Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv dostupné na stránkách našeho ministerstva prostřednictvím Portálu o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Rozhodne-li se veřejný zadavatel uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na svém profilu zadavatele, provede to podle vyhlášky č. 168/2016 Sb. (o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele), dle přílohy č. 8 ve struktuře údajů a formátu dat požadovaných elektronickým nástrojem.

  Aby uveřejňované informace odpovídaly co nejvíce povaze a účelu zákona, doporučujme přistupovat k uveřejnění s ohledem na skutečnost, že budou v souladu s interním pokynem vystavovány pouze faktury s datem splatnosti před koncem daného kalendářního roku, za který veřejný zadavatel údaje „ve skutečnosti“ zveřejňuje.

  Domníváme se, že zadavatel tímto způsobem má možnost ohlídat, že uveřejní právě tu výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uhrazena v souvislosti s plněním smlouvy za předchozí kalendářní rok. Jestli má mít skutečně uhrazená cena hodnotu \”0\”, nezbývá než zveřejnit právě tu.

  Závěrem odpovědi je možné doplnit, že „uveřejňování skutečně uhrazené ceny“ nenese znaky skutkové podstaty žádného z  přestupků dle ZZVZ, za který by zadavateli hrozilo uložení peněžité pokuty.

  Zadávací řízení s obdobným předmětem plnění nebo možná změna v osobě dodavatele (§ 51; § 100; § 222)

  26.04.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k zahájení zadávacího řízení na stavební práce (výstavba kanalizace), které jsou v současnosti již zasmluvněny, ale zhotovitel ani po více než roce od předání staveniště nezahájil stavební práce a neustále toto zahájení odsouvá. Jsme obcí - veřejným zadavatelem a připravujeme se na situaci, kdy odstoupíme od smlouvy o dílo a budeme situaci řešit soudní cestou. Tedy dotazuji se, zda lze zahájit takové zadávací řízení, aniž by došlo k porušení ZZVZ, přičemž je předpokladem, že dokončení tohoto zadávacího řízení by bylo až po ukončení stávajícího smluvního vztahu. V jednom čase by tak byly dotčené stavební práce jak zasmluvněny, tak i zároveň i součástí zadávacího řízení. Děkuji za informaci a jsem s pozdravem.

  Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

  Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

  Uveřejnění smlouvy v registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb.) a podle zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 219)

  01.04.2022 Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Je tato smlouva považována za zveřejněnou na profilu zadavatele, když ji zveřejním 16. den po uzavření v registru smluv?

  Z ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, přičemž má být tato smlouva uveřejněna podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je tato povinnost splněna právě jejím uveřejněním v registru smluv. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv, nemusí již smlouvu na veřejnou zakázku duplicitně uveřejňovat na profilu zadavatele (viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Naopak ale platí, že pokud zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v souladu se ZZVZ, není tím splněna povinnost podle zákona o registru smluv. Ke splnění povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv je podle zákona o registru smluv stanovena lhůta 30 dnů od uzavření smlouvy, zatímco podle ZZVZ se jedná o 15 dnů. S ohledem na výše uvedené je dostačující, aby zadavatel zaslal smlouvu k uveřejnění do registru smluv ve lhůtě 30 dnů. Tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Změna závazku při obchodním a ekonomickém embargu zemí dotčených válečným konfliktem (§ 222)

  12.03.2022 Dobrý den, dovolte, abych se dotázal na vhodný postup v situaci vyvolané válečným konfliktem na Ukrajině a následným hospodářsko-ekonomickým embargem ČR i zemí EU vůči zemím dotčeným tímto konfliktem. V nastalé situaci je zcela rozvrácen systém dodavatelsko-odběratelských vztahů, nezpůsobený konkurenčním prostředím, a to s neočekávaným dopadem na plnění smluv veřejných zakázek uzavřených na základě ZŘ dle ZZVZ. Mám za to, že vyvolané embargo s následnými výpadky dodávek není výsledkem činnosti hospodářských subjektů podílejících se svojí činností na hospodářském trhu, ale politickým rozhodnutím, se kterým tvůrci ZZVZ vůbec nekalkulovali a tudíž ani takový proces do ZZVZ nezapracovali. Dotaz: Existuje možný postup při realizaci veřejných zakázek, a to v souladu s § 222 ZZVZ (vyjma postupu dle odst. 2, kdy nemohl nikdo předpokládat válečný konflikt a taková pravidla zapracovat do obchodních podmínek zadávacích řízení), který bude akceptovat výpadky množství dodávek (např. ve stavebnictví stavebních materiálů) s dopadem jak na cenu (možnost navýšení jednotkových cen), tak na termín dokončení plnění veřejné zakázky (možnost změny termínu dokončení plnění VZ)?

  MMR na Portále o veřejných zakázkách uveřejnilo ke vzrůstajícím cenám řadu dokumentů, jak by měl zadavatel postupovat na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodicka-stanoviska, včetně informace k situacím odchodu ukrajinských pracovníků (tedy doporučujeme držet se uvedených postupů – primárně lze využívat § 222 odst. 4, dále výhrady podle § 100 odst. 1 ZZVZ.)

  Paragraf 222 odst. 6 se vztahuje obecně na nepředvídatelné situace (samozřejmě není vyloučený, ale pokud se bude vztahovat čistě ke vzrůstajícím cenám, tak bude v dnešní době již obtížně obhajitelný – inflace je zde již více než 1 rok.) Co se týče § 222 odst. 6, tak každá situace u zadavatele se musí posuzovat v tomto světle, zda konkrétní situace skutečně odpovídá podmínkám použití § 222 odst. 6 (zda jde o něco skutečně nového, co nešlo předpokládat – zda situace má dopad objektivně na všechny dodavatele v původním tendru.)

  Tedy pokud by situace u zadavatele vznikla v důsledku konkrétní okolnosti (nikoliv pouze na základě obecné proklamace např. „sankce, pak můžeme automaticky prodlužovat, měnit ceny“), která by měla dopad na průběh plnění, mohl by zadavatel posoudit takové okolnosti, zda neodpovídají podmínkám v § 222 odst. 6 – ale není to rozhodně automatické a v řadě případů mu možná nezbude nic jiného, než zakázku přetendrovat se zavedením inflačních doložek a zakomponováním nových okolností do zadávacích podmínek.

  Uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele k VZMR rozdělené na části (§ 219)

  31.01.2022 Dobrý den, mám dotaz týkající se uveřejňování smlouvy podle § 219. Typicky v případě veřejné zakázky malého rozsahu, u obce bez rozšířené působnosti, která smlouvu neuveřejňuje podle zákona o registru smluv, ale musí smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele. Je rozhodující sjednaná cena ve smlouvě nebo hodnota veřejné zakázky? Mám na mysli VZMR rozdělenou na části, kdy cena sjednaná ve smlouvách na jednotlivé části nepřesahuje 500 000, ale celková hodnota ano. Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje uveřejnění smlouvy v § 219 odst. 1, podle kterého je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.

  To neplatí pro:

  a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
  b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
  c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
  d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

  Uvádíte, že se na Vás vztahuje výjimka podle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv a nemusíte tím pádem uveřejňovat smlouvy v registru smluv. Dále se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“) rozdělenou na části, přičemž žádná z jednotlivých částí nepřesahuje svou cenou 500 000 Kč bez DPH, ale celková hodnota v součtu tuto částku přesáhne.

  Obecně jsou VZMR výjimkou ze ZZVZ, kdy zadavatel může při jejich zadání postupovat mimo zadávací řízení, ale je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ. I na VZMR se však vztahují základní ustanovení ZZVZ (§ 1 – § 32).

  Aby zadavatel zjistil, zda se skutečně jedná o VZMR a mohl postupovat při jejím zadání mimo zadávací řízení, musí nejprve stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části upravuje § 18 odst. 1 ZZVZ. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části se stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Tento součet jednotlivých částí musí podle § 18 odst. 2 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která společně tvoří jeden funkční celek a zároveň jsou zadávána v časové souvislosti.

  Na veřejnou zakázku, byť je rozdělena na více částí, je třeba nahlížet jako na celek. Přesto, že se v § 219 odst. 1 ZZVZ hovoří o smlouvě na veřejnou zakázku v jednotném čísle, je ve Vašem případě tato veřejná zakázka tvořena vícero částmi a tudíž vícero smlouvami. Aby byl naplněn smysl a účel § 219 odst. 1 ZZVZ včetně zásady transparentnosti podle § 6 ZZVZ, je třeba na profilu zadavatele uveřejnit všechny smlouvy uzavřené na danou veřejnou zakázku.

  Závěrem dodáváme, že povinné základní informace o veřejné zakázce na profilu zadavatele jsou obsaženy v příloze č. 8 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

  Obsah písemné zprávy: cena včetně odůvodnění výběru (§ 217)

  17.01.2022 Dobrý den, zadavatel v ZD stanovil vícekriteriální hodnocení nabídek v podobě: ad 1 kritérium - ekonomická výhodnost (nejnižší nabídková cena), ad 2 kritérium - design. V § 217 odst. 2 písm. a) ZZVZ, zákona ukládá zadavateli povinnost uveřejnit v písemné zprávě alespoň: označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, za podmínky, že byla smlouva uzavřena. Chápeme správně, že v písemné zprávě zadavatele postačí, když zadavatel uvede informace pouze k ad 1? Děkuji.

  Písemná zpráva zadavatele musí obsahovat náležitosti taxativně stanovené v § 217 odst. 2 ZZVZ. Jedná se pouze o minimální nutný výčet položek, které je zadavatel povinen zahrnout ve své zprávě, nad rámec uvedených je pak zadavatel oprávněn tyto doplnit o další informace, jež považuje za vhodné. V písemné zprávě dle § 217 odst. 2 psím. a) ZZVZ zadavatel uvede mimo jiné údaj k ceně sjednané ve smlouvě, tedy cenu vítězné nabídky (nabídku vybraného dodavatele). Zadavatel dále označí dodavatele, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatele, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru. Součástí písemné zprávy je tak odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky dle § 217 odst. 2 písm. e) ZZVZ. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost uvést nejen cenu vítězné nabídky, ale odůvodnit i výběr nejvhodnější nabídky, tzn. uvést ad 1 kritérium ekonomickou výhodnost (nejnižší nabídkovou cenu) a ad 2 kritérium – v daném případě design.

  Změna doby a ceny plnění v době realizace zakázky na stavební práce (§ 222)

  16.08.2021 Dotaz č. 1: Pokud bude v době realizace zakázky na stavební práce zjištěna některá ze skutečností uvedených v ust. § 2627 či § 2594 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ), např. (skryté překážky místa plnění či nevhodná povaha věcí převzatých zhotovitelem od objednatele), je možno řešit nezbytné (a řádně zdůvodněné) prodloužení doby plnění (ať již prodloužení plynoucí přímo z ust. 2594 odst. 3 občanského zákoníku či prodloužení nezbytné z důvodů výskytu skrytých překážek dle § 2627 občanského zákoníku) jako změnu závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ dodatkem k uzavřené smlouvě? Je - li důsledkem těchto překážek následné sjednané provedení víceprací, které zvyšují časovou náročnost díla a prodlouží jeho provádění oproti původnímu harmonogramu, lze v rámci změny závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ ve zdůvodněném nezbytném rozsahu prodloužit dobu plnění? Dotaz č. 2: Může zadavatel (v zájmu faktické splnitelnosti zakázky zhotovitelem stavební zakázky) reagovat na současné enormní zvyšování cen stavebních materiálů změnou závazku ve smyslu ust. § 222 odst. 6 ZZVZ, tj. uzavřením dodatku, jímž by byla přiměřeně (maximálně však v míře odpovídající nepředvídatelnému zvýšení cen, za nějž je zhotovitel zakázky pořizuje) zvýšena jednotková cena těch materiálů, u nichž došlo k mimořádnému nárůstu jejich ceny nepředvídatelnému v době uzavření smlouvy (samozřejmě s patřičným zdůvodněním míry zvýšení)? Pokud ano, může takto zadavatel postupovat i v situaci, kdy je ve smlouvě na veřejnou zakázku smluvně vyloučeno užití § 2620 odst. 2 občanského zákoníku? Domnívám se, že ani takové smluvní ujednání by takovému případnému postupu nemělo zadavateli bránit - zadavatel tímto smluvním ujednáním pouze vyloučil situaci, kdy byl nucen čelit riziku vnuceného zvýšení ceny či zrušení smlouvy soudem, nicméně dle mého názoru má právo umožnit změnu ceny dobrovolně. A ještě analogický dotaz: může být současná nedostupnost některých materiálů a v době uzavření smlouvy nepředvídatelné mimořádné prodloužení jejich dodacích lhůt relevantním důvodem pro změnu závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ spočívající ve změně doby plnění?

  Dovolujeme si odpovědět na dotaz směřující ke změnám závazků (a i možnému navyšování cen již uzavřených smluvních závazků) způsobem, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo a uveřejnilo ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společné stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů, které je uveřejněno na Portálu o veřejných zakázkách na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/.

  Uvedený materiál “Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice nárůstu cen stavebních materiálů” poměrně podrobně rozebírá možnosti zadavatelů ve vztahu k problematice nárůstu cen i ve vztahu k OZ. Doufáme, že jak toto uveřejněné společné stanovisko, tak i předchozí metodické doporučení https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodicka-doporuceni/, Vám společně pomůže problematické situace řešit.

  Archivace veřejných zakázek (§ 216)

  12.08.2021 Dobrý den, máme zájem přejít s profilem zadavatele od současného poskytovatele na NEN. Jak je to s archivací ukončených veřejných zakázek, které máme na současném profilu zadavatele? Je nutné zajistit uchovávání dokumentace o zadávacím řízení prostřednictvím profilu zadavatele, ať již původního nebo nového exportem zakázek a nebo je možné veškerou dokumentaci nahrát například na naše webové stránky, aby byla zajištěna veřejná přístupnost? Opakuji, že mi jde o zakázky, které již byly řádně ukončeny a dle zákona je nutné zajistit jejich archivaci. Děkuji a jsem s pozdravem

  Obecně na profilu zadavatele, všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění, v souladu s vyhláškou č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatel. Pokud tedy byla VZ zadána a nic dalšího se už neuveřejňovalo, pak se počítají 2 roky od momentu, kdy byla VZ na profilu označena jako zadaná. Změna profilu zadavatele je možná, zadavatel může informace k VZ ponechat na původním profilu po dobu 2 let, což asi bude znamenat nějaké náklady, příp. ji může převést do NEN. Je nutné rozlišovat mezi povinnou archivací, resp. uchováním dokumentace k ZŘ a povinností uveřejňovat informace na profilu. Pokud jde o uchovávání dokumentace o zadávacím řízení VZ po dobu 10 let, ta nemá s uveřejněním na profilu nic společného. Dokumentaci proto pro účely § 216 ZZVZ nemusí zadavatel držet na profilu celou dobu, ale může ji uložit někam jinam, např. do spisové služby.

   

  Uveřejňování smluv na veřejnou zakázku, vč. položek rozpočtu a poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. (§ 218 - § 219)

  31.03.2021 Dobrý den, mám dva dotazy k uveřejňování smluv na profilu zadavatele a k poskytování informací o zadávacích řízeních a nabídkách podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 1) Podle § 219 má zadavatel zveřejnit uzavřenou smlouvu včetně změn a dodatků na profilu zadavatele. Přílohou smlouvy je položkový rozpočet. Týká se povinnost zveřejnění i pro tento rozpočet, případně další dokumenty, které jsou přílohou smlouvy? Nebo se na podrobný položkový rozpočet s jednotkovými cenami položek pohlíží jako na důvěrnou informaci či obchodní tajemství a jeho zveřejnění by mohlo vést např. ke konkurenční výhodě ostatních dodavatelů, kteří by mohli zjistit ceny způsoby oceňování vybraných dodavatelů. Stačilo by potom zveřejnění rekapitulace rozpočtu bez podrobného soupisu položek? Objevují se názory, že je to obchodní tajemství či důvěrná informace (a bez ohledu na to, zda ji tak účastník označí), ale i názor že v případě použití veřejných prostředků je zveřejnění podrobného rozpočtu žádoucí a pokud tvoří součást/přílohu smlouvy, platí povinnost zveřejnění. 2) Je možné poskytovat nabídky, rozpočty či další informace a doklady z nabídek žadatelům o informace dle zákona o poskytování informací (po ukončení zadávacího řízení)? Nabídky obsahují běžně osobní údaje, informace o zaměstnancích a neveřejné údaje o dodavatelích. V §218, odst. 2, písm. b) je uvedeno, že nebudou poskytnuty informace, které dodavatel označil jako důvěrné (dle odst. 1). Pokud je ale takto neoznačí, jak s poskytnutím informace naložit? Je možné použít odst. 3, a žádost zamítnout s odkazem na ochranu obchodního tajemství či ovlivnění hospodářské soutěže? Čím potom žadatelům o informace odůvodnit, že se na požadované informace toto ustanovení vztahuje? Stačí vůbec pouhé označení dodavatelem dokumentů či údajů za důvěrné, nebo tyto musejí zároveň splnit definici obchodního tajemství dle občanského zákoníku (nebo obojí, tedy označení dodavatelem a zároveň podmínky dle občanského zákoníku? Často bývá zákon o poskytování informací využíván k žádostem typu poskytnutí celé dokumentace veřejné zakázky, bez bližší specifikace, to by znamenalo vše od zadávacích podmínek po rozhodnutí o výběru včetně všech nabídek účastníků a uzavřené smlouvy. Předem děkuji za odpověď.

  Zadavatel má povinnost na základě § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Součástí smlouvy na veřejnou zakázku jsou i její přílohy, například výkaz výměr nebo položkový rozpočet. Ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ, které se věnuje ochraně informací, však říká, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci, kterou má povinnost uveřejnit dle ZZVZ, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Zadavatel tedy není povinen uveřejňovat informace, jejichž uveřejnění by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Zda se jedná o obchodní tajemství, bude záležet na posouzení konkrétního případu, vždy však musí být naplněny znaky obchodního tajemství uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 504 občanského zákoníku jsou obchodním tajemstvím konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Otázce, zda ocenění jednotlivých položek výkazu výměr lze považovat za obchodní tajemství dle § 504 občanského zákoníku, se věnuje Úřad pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí č. j. S0816/2015/VZ-01817/2016/521/MŽi. V tomto rozhodnutí Úřad uvádí následující: „Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr tedy odráží tzv. „cenovou politiku“ konkrétního uchazeče, tj. jeho způsob tvorby nabídkové ceny. V ocenění jednotlivých položek výkazu výměr se pak promítají jednak skutečné náklady, ale také marže uchazeče. (…) Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je zcela nepochybně skutečností konkurenčně významnou právě proto, že odráží způsob tvorby nabídkové ceny uchazeče a jejím uveřejněním může dojít k eliminaci této konkurenční výhody v tom smyslu, že konkurenti uchazeče mohou svoji cenotvorbu přizpůsobit zjištěným skutečnostem. (…) Jedná se současně o skutečnost určitelnou, neboť pokud uchazeč uvede, že považuje ocenění jednotlivých položek výkazu výměr za obchodní tajemství, je zcela jednoznačné, kterou konkrétní část výkazu výměr uchazeč míní (je tedy zřejmé, že se nejedná např. o krycí list, neboť tento ocenění jednotlivých položek výkazu výměr neobsahuje). V důsledku toho, že ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je výsledkem cenotvorby jednotlivých uchazečů (tedy výsledkem činnosti konkrétního uchazeče), se jedná o skutečnosti v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné a současně související s obchodním závodem.“ Dále pak Úřad, ve vztahu k transparentnosti a kontrole vynakládání veřejných prostředků, dodává, že „i přes neuveřejnění ocenění jednotlivých položek výkazu výměr zadavatel v šetřeném případě uveřejnil na svém profilu krycí list oceněného výkazu výměr a dále pak ocenění jednotlivých stavebních objektů včetně ocenění dílčích kapitol těchto stavebních objektů. Kontrola vynakládání veřejných prostředků tedy nebyla znemožněna.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ocenění jednotlivých položek může být obchodním tajemstvím dodavatele. Dodavatel má na základě § 218 odst. 3 ZZVZ právo na ochranu svého obchodního tajemství a zadavatel by toto právo neměl nijak omezovat. Důvěrný údaj nebo sdělení je v zákoně definován v návaznosti na § 1730 ObčZ a je za něj považován takový údaj nebo takové sdělení, které dodavatel zadavateli v zadávacím řízení poskytl a označil jako důvěrný. Zadavatel dále není povinen uveřejnit informaci podle ZZVZ, jestliže by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu (například zákona o ochraně utajovaných informací), bylo v rozporu s veřejným zájmem, mohlo by porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. K Vašemu druhému dotazu uvádíme následující: Po ukončení zadávacího řízení zadavatel nadále není oprávněn poskytnout informace, které dodavatel označil za důvěrné. Ostatní informace (které nemohly, resp. nesměly být poskytnuty již v průběhu zadávacího řízení), a to včetně informací o obsahu nabídek či osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen SvInf) poskytnout. Uvedené platí za předpokladu, že nebudou naplněny důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí takové informace dle SvInf (zejm. § 7 až 11 SvInf).

  Předložení vzorků a lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení (§ 211)

  30.03.2021 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, zda v případě, kdy zadavatel využívá svého práva v rámci otevřeného řízení požadovat předložení vzorků, tedy postupuje v souladu s § 211, odst. 3 písm. c) ZZVZ, je automaticky povinen postupovat v souladu § 57, odst. 1 písm a), tedy prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů? Velmi Vám děkuji

  Dotazem není specifikováno, za jakým účelem požadavek na předložení vzorků stanovujete, neboť vzorky mohou být v zadávacím řízení předkládány za různými účely a v různé okamžiky.

  Vzorky například mohou být předkládány za účelem:

  • Prokázání kvalifikace (§ 73 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ), dále ve více fázových zadávacích řízeních mohou být předkládány vzorky v době podávání žádosti o účast (§ 58 odst. 3 ZZVZ) tzn., že je-li vzorek předkládán za účelem kvalifikace, může být doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídky (§ 46 odst. 2 ZZVZ).
  • Vzorky mohou být předkládány také za účelem hodnocení nabídky (§ 103 odst. 1 písm. a) ZZVZ), ale bez možnosti doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
  • Požadavek na předložení vzorku může směřovat do fáze před uzavřením smlouvy (§ 104 ZZVZ).

  Ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které ukládá zadavateli povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje, je transpozicí čl. 27 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Tato směrnice užívá pojem nabídka v širším smyslu, který zahrnuje i vzorky (na rozdíl od § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ). To lze vysledovat z čl. 22 odst. 1 pododstavce druhého písm. d) výše uvedené směrnice, podle kterého nejsou zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek v případě, že zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků. V českém právním řádu je toto ustanovení transponováno v § 211 odst. 3 písm. c) ZZVZ, ke kterému směřuje dotaz.

  Na rozdíl od české úpravy, která cílí na veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, zaměřuje se evropský předpis přímo na proces podávání nabídek. Při zaujetí eurokonformního výkladu jsme dospěli k závěru, že požaduje-li zadavatel předložení vzorku ve lhůtě pro podání nabídek, a tento vzorek nemůže být předložen za použití elektronických prostředků pro jeho fyzický charakter, musí být lhůta pro podání nabídek stanovena alespoň v délce 35 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

  K dotazu shrnujeme, že pokud zadavatel v otevřeném řízení požaduje předložení vzorků, které nelze předložit za použití elektronické komunikace, je povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, pokud je tato lhůta pro předložení vzorku relevantní.

  Použití JŘBU ve VZMR (§ 31 - přímé zadání; § 219)

  23.03.2021 Dobrý den, naše instituce připravuje veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) na servisní opravu unikátního přístroje vyráběného a servisovaného jedinou firmou v zahraničí. Vzhledem k tomu, že existuje pouze jediný dodavatel schopný zakázku realizovat, zvolili jsme JŘBU. Obdobná situace je s přepravcem zásilky tam a zpět, kdy kromě jediného nechce žádný z přepravců oslovených v předběžném tržním průzkumu podstoupit riziko přepravy tak choulostivé zásilky. Opět tedy budeme nuceni přistoupit k přímé objednávce služby u jednoho jediného dodavatele. Není nám v těchto případech jasné, zda musíme zveřejnit naše výzvy na dopravu a opravu na některém z portálů NEN nebo ZADAVATEL.CZ nebo postačí zveřejnit smlouvy / objednávky v registru smluv. Děkuji.

  U veřejných zakázek malého rozsahu, v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ale je povinen při zadání VZMR dodržet zásady § 6 ZZVZ. Co se týká Vašeho dotazu k nutnosti využívat NEN u zakázek malého rozsahu, tak zde platí, že zadavatel u zakázek v hodnotě nad 500 000 Kč bez DPH je povinen takovouto zakázku v NEN zaevidovat. Současně má zadavatel povinnost u zakázek, které přesáhnou hodnotu 500 000 Kč bez DPH uveřejnit dle § 219 ZZVZ smlouvu a skutečně uhrazenou cenu na svém profilu zadavatele. Tato povinnost je také splněna uveřejněním příslušné smlouvy v Registru smluv.

  Zadávací řízení (v režimu ZZVZ) vs. poptávkové (výběrové) řízení (mimo režim ZZVZ), vč. uveřejňovacích povinností zadavatele (§ 27)

  14.03.2021 § 3 ZZVZ definuje pojem „Zadávací řízení“. Z výše uvedeného vyplývá, že zakázky malého rozsahu (definované v § 27 ZZVZ do 2 a 6 mil. Kč bez DPH) nejsou zpravidla zadávány v Zadávacím řízení, jak je definováno v § 3, tj. nejsou zadávány tzv. „v režimu zákona“, a tedy postupem v celém rozsahu dle ZZVZ, ale jsou zpravidla zadávány tzv. „mimo režim zákona“. Pak bychom neměli používat v souvislosti se zadáváním těchto VZMR zákonem definovaný pojem Zadávací řízení, ale například raději používat pojem „Poptávkové řízení“, abychom striktně odlišili způsob zadávání tzv. „mimo režim zákona“ a zadávání tzv. „v režimu zákona“, neboť § 248 (Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy) odst. 2 ZZVZ říká: Zahájil-li zadavatel podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku. K tomu k tomu § 4 odst. 4 ZZVZ: Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon. Tím bychom se mohli nechtěně dostat do situace, že chceme zadat VZMR jako VZMR postupem „mimo režim zákona“, nicméně v zadávací dokumentaci, která v mnoha případech odkazuje na konkrétní ustanovení ZZVZ, uvedeme, že tuto VZMR zadáváme v zadávacím řízení, a tím by mohlo být naplněno výše uvedené, že tato VZMR je automaticky považována za podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel je tak povinen ve vztahu k veřejné zakázce dodržovat celý ZZVZ v plném rozsahu. Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ? Příklad aplikace v praxi: Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)? Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno? Dle Informačního listu 3/2016 ÚOHS k uveřejňovacím povinnostem zadavatelů při uveřejňování informací a dokumentů dle ZZVZ mají zadavatelé jedinou uveřejňovací povinnost v případě uzavírání smluv na VZMR, a to uveřejnit celé znění smlouvy na VZ včetně všech jejich změn a dodatků, a to do 15 kalendářních dnů od jejího uzavření, pokud její cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH. Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?

  Na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), jsou vymezeny 3 režimy zadávání veřejných zakázek. Jedná se o nadlimitní režim (§ 25 ZZVZ), podlimitní režim (§ 26 ZZVZ) a zjednodušený režim (§ 129 ZZVZ). Pojmy „v režimu zákona“ a „mimo režim zákona“ nejsou v ZZVZ vymezeny. Pokud tyto pojmy zadavatel vůči dodavatelům užívá, měl by na základě zásady transparentnosti ohlídat, že je zřejmé, jakým jim přikládá význam.

  Podle § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Podle § 31 ZZVZ není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Zákon pro případy využití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nestanoví, jak se má proces výběru dodavatele nazývat. Platí, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon (§ 4 odst. 4 ZZVZ). Může se tak stát, že užívání pojmu „zadávací řízení“ při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu, může vyvolat dojem, že nedošlo k využití výjimky z povinnosti provést zadávací řízení.

  K dotazu: „Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ?“ uvádíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR („MMR“) doporučuje při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) užívat na základě zásady transparentnosti pojmy, které nebudou vyvolávat nejasnosti ohledně využití, či nevyužití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel využije výjimku z povinnosti provést zadávací řízení, nemá za následek, že se na něj nevztahuje úprava části desáté ZZVZ.

  K příkladu: „Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)?“ uvádíme, že všechna tato ustanovení se ze zákona obecně na veřejnou zakázku malého rozsahu vztahují. Zadavatel nemusí využít oprávnění, která mu tato ustanovení garantují (např. změnit smlouvu), ale musí plnit povinnosti těmito ustanoveními stanovené (např. uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele).

  Změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu se věnovala Expertní skupina MMR ve svém stanovisku, dostupném prostřednictvím odkazu na stránkách Portál.VZ, zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

  K dotazu: „Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno?“ uvádíme, že nakolik je určité ustanovení aplikovatelné na konkrétní veřejnou zakázku vyplývá z textu daného ustanovení. Například v § 211 ZZVZ je stanoveno, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Tudíž pokud zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu využil výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nemusí komunikovat s dodavatelem písemně, a to protože nepostupuje v zadávacím řízení ani ve zvláštních postupech. Zato úprava § 221 ZZVZ, podle které zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury, neobsahuje žádné omezení na veřejné zakázky zadané v zadávacím řízení a plně platí i u veřejných zakázek malého rozsahu.

  K dotazu: „Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?“ uvádíme, že celá část desátá ZZVZ, která je nazvána Společná ustanovení se obecně na veřejné zakázky malého rozsahu vztahuje.

  Výpočet hodnoty změny "méněpráce" dle § 222 odst. 5 ZZVZ

  24.09.2020 Dobrý den, ve znění § 222 odst. 5 je uvedeno "Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují DODATEČNÉ stavební práce, služby nebo dodávky...." Je výrazem DODATEČNÉ myšleno, že nemůžeme do odst. 5 zahrnovat méněpráce související s vícepracemi. Nebo platí komentář k tomuto odstavci v publikaci "Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 2. vydání od autorů Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv", ve kterém je uvedeno, že "...hodnota dodatečných dodávek, služeb nebo stavebních prací bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o částečnou náhradu nebo rozšíření předmětu původní veřejné zakázky..." (komentář strana 527, odst. Ad 6 a 7 k odstavci 5). Prosím o informaci, zda lze uplatňovat méněpráce do odstavce 5, v případě, že se jedná o částečnou náhradu, ke které při realizaci stavebních prací dochází. Děkuji

  Dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které (…) nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku:

  Výraz „dodatečné“ je pro účely ZZVZ nutné vykládat jako částečná náhrada původního plnění nebo rozšíření původního plnění. Zahrnuje tedy v sobě jak obvykle používaný pojem „vícepráce“ tak i pojem „méněpráce“.

  V případě, že dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku (například k provedení dodatečných stavebních prací), je třeba při výpočtu hodnoty změny zohlednit jak cenu přidaného (vícepráce) plnění, tak cenu nevyčerpaného (méněpráce) plnění.

  Pro výpočet hodnoty změny je tudíž rozhodný absolutní součet hodnot dodatečného (přidaného) plnění a plnění původního (zadavatelem nevyčerpaného), tj. dotazem uváděná úvaha je zcela správná.

  Vyhrazená změna závazků na úměrné prodloužení termínu realizace (§ 100, § 222)

  04.08.2020 Dobrý den, je možné, aby si zadavatel vyhradil změnu závazků na úměrné prodloužení termínu plnění v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla - stavebních prací (vícepráce)?

  Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

  Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

  Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

  Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

  Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

  K dotazu sdělujeme následující:

  Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

  Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

  Smlouva o dílo - elektronický podpis

  12.06.2020 Dobrý den, je možné podepsat smlouvu o dílo fyzicky v listinné podobě? Nebo již musí být podepsána elektronicky? Naše společnost zastupuje zadavatele ve věci zadání VZ. Dosud probíhala komunikace elektronicky. V rámci VZ máme vybraného dodavatele a nyní běží lhůta pro podání námitek, tak zjišťujeme, jestli je nutné, aby si zadavatel, resp. předseda tělovýchovné jednoty, zřídil elektronický podpis. Děkuji.

  Podle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) má zadavatel povinnost v zadávacím řízení komunikovat s dodavateli písemně a elektronicky, až na stanovené výjimky. Zadávací řízení je podle § 51 odst. 1 ZZVZ ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo jeho zrušením. To znamená, že i podpis smlouvy s vybraným dodavatelem je součástí zadávacího řízení. Tím pádem se na podpis smlouvy také vztahuje povinnost elektronické formy komunikace.

  ZZVZ ale již neupravuje, jak má zadavatel smlouvu uzavírat a jaké typy podpisů má používat. Uzavírání smlouvy se tak v tomto ohledu řídí obecnou právní normou – Občanským zákoníkem. Je tedy na zadavateli, jakým způsobem si vnitřně nastaví konkrétní způsob elektronického uzavírání smluv, přičemž jednoznačně doporučujeme, aby si smluvní strany předem ujednaly, za účelem jednotné podoby podepisované smlouvy, v jaké podobě budou smlouvu uzavírat, nutno ovšem připustit, že nejpraktičtější řešení je připojení elektronického podpisu smluvních stran ke smlouvě.

  Nad rámec dotazu si dovolíme odkázat na stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj zabývající se důsledkům nedodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku. Expertní skupina došla k závěru, že vzhledem ke smyslu a účelu ZZVZ není nezbytné uplatňovat sankci neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě. Smlouva na veřejnou zakázku, která byla uzavřená v zadávacím řízení a v listinné podobě tak bude platná.

  Stanovisko zde:

  http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf

  Odložení termínu začátku plnění VZ

  25.05.2020 Dobrý den, lze použit §222 zákona č. 134/2016 Sb., i pro posunutí termínu začátku plnění smlouvy v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele? V rozhodnutích ÚOHS jsem objevila rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0485/2017/VZ-26056/2015/544/MDb, dle kterého by oddálení termínu plnění za specifických podmínek bylo možné a neporušili bychom zákon. Děkuji a jsem s pozdravem

  Na dotaz k umožnění posunu termínu začátku plnění smlouvy o dodávkách tepelné energie v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele, je potřeba uvést, že pokud by ve smlouvě na veřejnou zakázku, která byla uzavřena s dodavatelem tepelné energie, byla ustanovení upravující postup zadavatele v uváděném případě, pak by nebylo potřeba řešit postup podle § 222 ZZVZ, neboť v nastalém případě by zadavatel postupoval na základě smluvních ustanovení upravených v této s dodavatelem uzavřené smlouvě. Vzhledem k tomu, že předmětem dotazu je možnost využití ustanovení § 222 ZZVZ, tedy možnosti změnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by došlo k porušení ZZVZ, tak lze předpokládat, že patřičné smluvní ustanovení smlouva neobsahuje a je tedy potřeba zvážit, zda je zadavatel oprávněn provést změnu závazku z této smlouvy. V takovém případě je potřeba určit, zda Vámi uváděná změna závazku ze smlouvy je či není tzv. podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  V souladu s ustanovením § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona. Co je a co není podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je definováno v uvedeném ustanovení § 222 ZZVZ.

  Dodavatelé podávají nabídky v zadávacím řízení na základě zadávacích podmínek, kam patří především smluvní podmínky. Pokud nebyla upravena možnost posunu termínu začátku plnění smlouvy, vycházeli dodavatelé z této smluvní podmínky a je tedy potřeba zkoumat, zda by zamýšlená změna umožnila či neumožnila účast jiných dodavatelů podle ustanovení § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ, neboť je možné, že někteří dodavatelé by mohli plnit právě až od tohoto “posunutého” termínu. Konkrétní okolnosti, kvůli kterým nemohlo dojít k zahájení plnění ve smlouvě stanoveném termínu, zadavatel musí zvážit; zda tyto okolnosti jsou okolnostmi, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Je totiž na zadavateli, aby prokázal, že změnu nemohl předvídat, že změna závazku se váže na jím uvedené okolnosti a takové okolnosti jsou příčinou (objektivně) vynucené změny závazku. Rozhodnutí ÚOHS, na které se ve svém dotazu odvoláváte (S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb), se týká případu, kdy zadavatel měl v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Z informací uvedených ve Vašem dotazu však nevyplývá, že by zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky tuto výhradu změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obsahovaly.

  K Vašemu dotazu, zda je povinné uplatňování sankcí vůči dodavateli ze smlouvy na veřejnou zakázku, sdělujeme, že na neuplatňování ve smlouvě stanovených sankcí je potřeba nahlížet jako na faktickou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou lze shledat jako podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (viz § 222 odst. 3 písm. b) ZZVZ).

  Možnost vypustit některé práce předmětu díla na předem vyhrazené méněpráce

  13.01.2020 Dobrý den. Ve smlouvě o dílo sjednaná cena díla: 16.622.554,- Kč. Skutečná cena díla:13.564.005,- Kč (došlo ke snížení rozsahu prací, některé práce nebyly provedeny vůbec). Ve smlouvě o dílo je toto ustanovení: "Změna ceny díla je možná, jestliže objednatel požaduje vypustit některé práce předmětu díla, tzv. méněpráce". O zadávací dokumentaci požádali 3 uchazeči, nabídku podali 2 uchazeči. Při "novém" porovnání vítězné nabídky (rozsah prací snížen dle skutečnosti) a nabídky umístěné druhé v pořadí (rozsah prací ponížen jako u vítězné nabídky) by opět zvítězila nabídka, která se původně umístila na prvním místě. Došlo snížením rozsahu prací k podstatné změně smlouvy o dílo s odkazem na § 82 odst. 7 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.? Děkuji.

  Vzhledem k přechodnému ustanovení § 273 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZZVZ“), není třeba se zabývat podstatnou změnou smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle § 273 odst. 6 ZZVZ se změny závazků ze smluv na veřejné zakázky ode dne nabytí účinnosti ZZVZ posuzují právě podle ZZVZ a do součtu cenového nárůstu změn závazku podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) se započítávají i změny závazků ze smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ.

  V ZZVZ je změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravena v § 222. V ustanovení § 222 odst. 3 ZZVZ jsou uvedeny 3 obecné podmínky, a pokud je naplněna alespoň jedna z těchto podmínek, jedná se o podstatnou změnu závazku. Podstatnou změnou závazku je tedy taková změna smluvních podmínek, která by:

  a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

  b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

  c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

  Pokud zadavatel dospěje k názoru, že změna, která má být provedena nenaplňuje ani jednu podmínku podle § 222 odst. 3 ZZVZ a není tak změnou podstatnou, může ji provést bez dalšího. Pokud zadavatelem zamýšlená změna závazku je podle § 222 odst. 3 ZZVZ podstatnou změnou, lze takovou změnu provést pouze v souladu s § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ. V § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ jsou stanoveny výjimky, které se za podstatnou změnu smlouvy nepovažují. Pokud změna vyhoví podmínkám některého ze zmíněných odst. 4, 5, 6 a 10, nepovažuje se za podstatnou změnu a může být provedena bez ohledu na to, že splňuje některou z podmínek § 222 odst. 3 ZZVZ. Do změny hodnoty závazku se započítává jak cena přidaného plnění (tzv. vícepráce), tak i cena nevyčerpaného nebo neprovedeného plnění (tzv. méněpráce). Proto pokud byly provedeny pouze méněpráce, musí je zadavatel brát v potaz při výpočtu hodnoty změny závazku.

  Uvádíte, že ve smlouvě je zmíněna možnost změny ceny díla. Záleží, zda ve Vašem případě je tato změna ceny brána ve smyslu a v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ, který umožňuje zadavateli vyhradit si v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Aby mohl zadavatel využít takovéto výhrady, musí být splněny dvě podmínky: 1. podmínky dané změny a jejího obsahu musí být jednoznačně a přesně vymezeny, 2. změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Jsou-li totiž naplněny tyto podmínky, pak se podle § 222 odst. 2 ZZVZ uplatnění takto vyhrazených změn nepovažuje za podstatnou změnu závazku a zadavatel je může využít v míře, v jaké si předem stanovil.

  El. komunikace - Elektornické podpisy ve VZ

  24.06.2019 Dobrý den, chtěl bych se zeptat k tématu el. komunikace, ZZVZ dle §211 odst. 5 hovoří o komunikaci v elektronické podobě, že musí být datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje) pokud jde o úkony § 211 odst. 5 což jsou pouze úkony zadavatele. Ze strany dodavatele ZZVZ hovoří v případě uznávaného elektronického podpisu pouze u úkonu dodavatele a to návrh §253 odst. 3, že také musí být datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje). Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje) komunikace vůči zadavateli? Na tyto případy ZZVZ nereaguje, děkuji a zdravím Vás.

  Úvodní část odpovědi na dotaz je věnována ustanovení § 211/5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), podle kterého elektronický nástroj nebo datová schránka nahrazují uznávaný elektronický podpis u těch úkonů zadavatele, u nichž to ZZVZ explicitně vyžaduje. Povinnost dodavatele opatřit datovou zprávu s nabídkou uznávaným el. podpisem vyplývá z dikce § 107 odst. 1 ZZVZ, s odkazem na § 211 odst. 2 ZZVZ. Fakticky tak nabídky mohou být podávány výhradně prostřednictvím el. nástroje (EN), v nichž probíhá autentizace osob oprávněných jednat jménem dodavatele při registraci vložením certifikátu s platným uznávaným elektronickým podpisem a heslem elektronického podpisu.
  Ostatní úkony dodavatele v zadávacím řízení, až do uzavření smlouvy, jsou z pohledu ZZVZ komunikací dle § 211 odst. 3 ZZVZ, která musí mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat v zadávacím řízení výhradně elektronicky a tedy i písemně. Obecné zásady komunikace tak upravují rovněž žádost dle § 122 odst. 3 ZZVZ, z hlediska povinnosti vyžádat si od vybraného dodavatele před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, pokud již takový doklad nemá zadavatel k dispozici, anebo mu nebyl předložen spolu s ostatními doklady v nabídce.
  Příkladem dokladu, který je originálem již od chvíle, kdy vznikl jako elektronický originál tím, že ho dodavatel sám vytvořil, může být prokázání neexistence splatného daňového nedoplatku na spotřební dani dle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ viz písemné čestné prohlášení dodavatele o neexistenci splatného daňového nedoplatku.
  V opačném případě u dokladů předkládaných v ZŘ, jejichž původcem není sám dodavatel, jako například výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu, potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, výpis z Obchodního rejstříku atp., nelze odesláním dokumentu v EN nahradit doložku z hlediska původu dokladu nebo nahradit autentičnost osoby, která doklad oprávněně vydává (původce). Pro úplnost doplňujeme, že autentičnost takového dokumentu tudíž musí být zajištěna nad rámec uskutečňované elektronické komunikace.
  K odpovědi na dotaz: „Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím EN) komunikace vůči zadavateli?“ sdělujeme, že data jsou při el. komunikaci s obsahem datové zprávy logicky spojena a nemusí již docházet k jejich dodatečnému ověřování.
  Požadavek na připojení uznávaného elektronického podpisu lze dovozovat s odkazem na zásadu rovnosti, ve vztahu k ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří již své doklady o kvalifikaci předkládali v nabídkách, spolu s uznávaným elektronickým podpisem. S přihlédnutím k této skutečnosti se lze oprávněně domnívat, že požadavek zadavatele na předložení dokladů spolu s takovým elektronickým podpisem může být oprávněný. Bezvadným právním jednáním mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je tak komunikace uskutečňovaná v EN, který shora uvedeným způsobem nahrazuje elektronický podpis logicky spojený s obsahem datové zprávy.
  Pro úplnost doplňujeme, že zadávání veřejných zakázek není výkonem veřejné moci, ačkoliv se jedná o civilní kontraktační proces, který je upraven zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty.
  Z hlediska zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kterým bylo implementováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce tak lze k podepisování (ověřování) úkonů či listin mezi dvěma soukromoprávními subjekty použít jakýkoliv podpis, běžně používaný v elektronické komunikaci.

  Opožděná publikace smlouvy

  29.05.2019 Vážení, prosím Vás o Váš názor v této věci: Podle §219 zákona o veřejných zakázkách je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 od jejího uzavření. Lze však využít ust. §8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv, kde je uvedeno, že „Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.“ Povinnost uveřejnit na profilu zadavatele (nebo v registru smluv) se týká i kupních smluv (nabytí do majetku obce, a dále nájem, pacht existující věci nemovité – taky do majetku obce) nad 500.000 Kč bez DPH. Nastane-li situace, že se smlouva neuveřejní ve lhůtě 15-dnů na profilu zadavatele, ale ani v souladu se zákonem o registru smluv do 30 dnů, ani do 3 měsíců od uzavření, a protože se jedná o přestupek podle §269 odst. 2 a 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, za který lze uložit pokutu do výše 1 milion Kč, je nezbytné tuto situaci napravit, a nyní otázka, jakým způsobem? Pokud by se smlouva dodatečně uveřejnila v registru smluv, toto situaci nevyřeší, neboť dle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, smlouva již nebyla uveřejněna v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv (stalo by se tak po uplynutí zákonných lhůt a navíc se jedná o smlouvy vkládáme do KN, takže by mohl nastat případný spor o platnost/účinnost smlouvy). A tak vyvstává pouze jedno řešení - uveřejnit všechny dotčené smlouvy na profilu zadavatele (byť po uplynutí 15-denní lhůty), nicméně tak povinnost uveřejnit bude splněna. Děkuji za vyjádření a jsem s pozdravem

  K dotazu ve věci neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku jak na profilu zadavatele, tak i v registru smluv, Vám sdělujeme následující:
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 219 odst. 1 ukládá zadavateli povinnost nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku tuto včetně všech jejich dodatků a změn uveřejnit na profilu zadavatel. Toto však neplatí pro smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, jimž je myšlen zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále také „Registr“).
  Vzhledem k tomu, že dle § 8 odst. 4 Registru platí, že je-li v souladu s Registrem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách, zadavatel již smlouvu na veřejnou, kterou uveřejní v Registru, nemusí duplicitně uveřejňovat také na svém profilu zadavatele. Neuveřejní-li však zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku v souladu § 219 odst. 1 ZZVZ, dopustí se přestupku dle § 269 odst. 2 ZZVZ, přičemž dodatečné uveřejnění, tj. uveřejnění po lhůtě uvedené buď v ZZVZ nebo Registru, nevede ke zhojení již spáchaného přestupku.
  Co se týče skutečnosti, že zadavatel neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku ani ve lhůtě do tří měsíců od jejího uzavření, platí dle § 7 odst. 1 Registru, že taková smlouva je zrušena od počátku. Z pohledu práva soukromého je následkem neuveřejnění smlouvy ani v dodatečné lhůtě její absolutní neplatnost.

  Problematice registru smluv se jakožto gestor tohoto zákona věnuje Ministerstvo vnitra, zde je odkaz: https://www.mvcr.cz/soubor/sp-2-19-krc-bouda-pdf.aspx

  Povinnost zveřejnění smlouvy v případě § 29 písm. h) ZZVZ - po novele č. 166/2023

  29.05.2019 Vážení, podle § 2 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek – se Zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Podle § 2 odst. 2 zákona – je veřejnou zakázkou mimo jiné zakázka na dodávky… Podle §14 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na dodávky rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Podle § 2 odst. 3 zákona - Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 29 písm. h) zákona – zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv. Podle § 219 odst. 1 zákona – veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 dnů od jejich uzavření. To neplatí pro a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH a další případy smluv zde uvedených. Je nepochybné, že nabytí, nájem či pach existující věci nemovité je veřejnou zakázkou. Pokud však zákon umožňuje v těchto případech nepostupovat podle zákona o zadávaní veřejných zakázek, a povinný subjekt toho využije, domníváme se, že se na povinný subjekt tím pádem nevztahuje ani povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, protože smlouva nebyla uzavřena způsobem dle zákona (veřejná zakázka nebyla zadána v zadávacím řízení). Prosíme Vás o Vaše stanovisko k výše uvedené otázce, zda tedy je povinnost uveřejňovat smlouvy o nabytí (kupní), nájemní, či pachtovní s předmětem plnění s hodnotou nad 500 tis. na profilu zadavatele dle zákona č. 134/2016 Sb.? Děkujeme za vyjádření a jsme s pozdravem

  K dotazu, který se týká uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v případě, kdy zadavatel není povinen dle § 29 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, Vám sdělujeme následující:
  Uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 1 ZZVZ se vztahuje pouze na veřejné zadavatele podle § 4 odst. 1 ZZVZ. Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému neplatí dle § 219 odst. 1 ZZVZ pro:
  a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
  b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n)
  (pozn. dle aktuální právní úpravy po novele č. 166/2023 Sb., kterou se upřesňují některé formulace z důvodů odstranění výkladových problémů, věcně zůstává úprava uveřejňování smluv a skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky zachována, např. také sjednocení lhůty pro uveřejnění se lhůtou pro uveřejnění v registru smluv.)
  c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
  d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
  Výjimky z povinnosti uveřejňovat smlouvu tvoří podle § 218 odst. 3 ZZVZ veřejné zakázky, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních předpisů. To se vztahuje především na utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a údajů podle zvláštních právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
  Z výše uvedeného vyplývá, že v případě kdy se jedná o veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 ZZVZ, který postupuje dle § 29 písm. h) tzn. dle obecné výjimky, kdy není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a současně se nejedná o ochranu informací ani zvláštních předpisů dle § 218 odst. 3 ZZVZ, má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
  Tato povinnost se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvy, které zadavatel uveřejnil podle jiného právního předpisu (zejména zákona o registru smluv, účinného od 1. 7. 2016). Zadavatel na základě uvedené výjimky není povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně. To znamená, že zadavatel nemá povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, pokud ji uveřejnil již v registru smluv.

  Podepisování dodatků ke smlouvě

  15.05.2019 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak postupovat při uzavírání dodatku/ků ke smlouvě, která je podle ZZVZ podepsána elektronicky. Musí být dodatky rovněž podepsány pouze elektronicky? Lze u smluv vést hybridní spis nebo je nutné udělat konverzi u analogových dokumentů a spis ke smlouvě vést pouze elektronicky?

  K dotazu ve věci postupu při uzavírání dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku uvádíme následující: Podle § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení vztahuje povinnost, aby takováto komunikace probíhala písemně a elektronicky.
  Jak je uvedeno ve stanovisku expertní skupiny MMR (dostupné zde: http://portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]), i přes povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, bude smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v listinné podobě platná. Z toho lze vycházet i při uzavírání dodatků ke smlouvě. Tím spíše pak lze v listinné podobě uzavřít dodatek, který je uzavírán mimo zadávací řízení, neboť podle § 211 ZZVZ se povinnost elektronické komunikace vztahuje na zadávací řízení a zadávací řízení se dle § 51 ZZVZ ukončuje okamžikem uzavření smlouvy. Bude se jednat například o dodatky, kterými dochází ke změně smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ.
  Uzavřená smlouva na veřejnou zakázku, včetně všech svých dodatků je dokumentací o zadávacím řízení. Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení je upraveno § 216 odst. 1 ZZVZ tak, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o znění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu delší. Zadavatel má tak povinnost uchovat dodatek ke smlouvě vhodným způsobem, aby nedošlo k jeho poškození po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení nebo po dobu 10 let od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.Dokumentace zadávacího řízení, tedy i uzavřený dodatek, se může uchovávat ve své původní podobě – listinné nebo elektronické a není třeba měnit formu dokumentace z elektronické do listinné a obráceně. Naopak ZZVZ předpokládá, že dokumenty, zůstanou uchovány v podobě, ve které byly provedeny.

  Uchování dokumentace zakázky malého rozsahu

  03.04.2019 Platí ustanovení § 216 o uchování dokumentace zadávacího řízení po dobu 10 let též pro zakázky malého rozsahu, které byly provedeny mimo profil zadavatele a postupem, který stanovil zadavatel podle § 39 odst. 1. ?

  Zakázka malého rozsahu, ve smyslu § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen zákon) je zakázkou zadávanou mimo režim zákona v souladu s § 31 zákona. Odkaz na § 39, odst. 1. zákona není v tomto případě vhodný, neboť se nejedná o zadávací řízení, vedené v režimu zákona. Ustanovení § 216 zákona o uschování dokumentace o zadávacím řízení se na předmětnou zakázku nevztahuje, neboť byla vedena jako zakázka zadávaná mimo režim zákona.Dovolujeme si upozornit, že z širšího pohledu lze na dokumentaci k zakázce malého rozsahu též nahlížet jako na součást daňové a účetní dokumentace, proto by při archivaci dokumentace měl zadavatel zohlednit i § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

  Registr smluv a uveřejňování skutečně uhrazené ceny

  28.03.2019 Dobrý den, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., vztahuje se na ní výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb. Na smlouvu se nevztahuje povinnost uveřejnění na profilu zadavatele. Tím pádem nevzniká ani povinnost uveřejnit na profilu zadavatele skutečně uhrazenou cenu dle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. a zadavatel není povinen uveřejnit tuto cenu na internetu? Děkuji za odpověď.

  Na základě § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit nejpozději do tří měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.

  Otázkou je, má-li veřejný zadavatel povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uveřejněna podle zákona o registru smluv?

  K dotazu připojujeme následující odpověď:

  Ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ jasně vymezuje povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy pouze ve vztahu ke smlouvám, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, tedy i podle zákona o registru smluv, se vztahuje výjimka z povinnosti jejího uveřejnění dle § 219 odst. 1 ZZVZ. Lze tak tedy jednoznačně dospět k závěru, že pokud byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle zákona o registru smluv, nedopadá na veřejného zadavatele povinnost uveřejnit ji na profilu zadavatele podle § 219 odstavce 1 a nemá tak ani povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na profilu zadavatele podle § 219 odst. 3 ZZVZ. Stejně tak zadavatel neuveřejňuje skutečně uhrazenou cenu ani v případech vyjmutých z povinnosti § 219 odst. 1 ZZVZ, které jsou uvedeny pod písmeny a) až c) předmětného ustanovení.

  Povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu se tedy nevztahuje ani na situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) či na situace, kdy jde o zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu.

  Elektronická komunikace - podpis smlouvy a doložení dokladů před podpisem smlouvy

  06.03.2019 Dobrý den, existuje jednoznačný výklad či stanovisko k zákonu o veřejných zakázkách ohledně elektronické komunikace ve vztahu k: 1) Předkládání originálů dokladů vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Tzn. opravdu je nutné veškeré dokumenty konvertovat do elektronické podoby a zaslat e-mailem namísto jednoduššího a rychlejšího doručení poštou nebo osobně? 2) Podpisu smlouvy s vybraným dodavatele. Musí být smlouva o dílo podepsaná elektronickými podpisy obou stran, nebo může být podepsána ručně, případně obojí. Domnívám se, že samotný podpis smlouvy není komunikace mezi dodavatelem a zadavatelem, zvlášť pokud může být oboustranně podepsána při např. při společném setkání.

  K dotazu, který se týká povinné elektronické komunikace při předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), sdělujeme následující:
  Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli v zadávacím řízení obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky, současně uvádí i konkrétní výjimky z této povinnosti, kdy:
  a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
  b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
  c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
  d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
  Jelikož postup dle § 122 odst. 3 ZZVZ je stále součástí zadávacího řízeni, dopadá i na něj povinnost písemně komunikovat elektronickou formou. Veškerá písemná komunikace, až na uvedené výjimky, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.
  K Vašemu druhému dotazu, zda povinnost elektronicky komunikovat dopadá i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, Vám sdělujeme:
  Zadáním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, tedy i tento proces je stále součástí zadávacího řízení, a proto i na uzavření smlouvy se stále vztahuje povinná elektronická forma komunikace ve smyslu § 211 ZZVZ.
  Ve vztahu k důsledkům nedodržení této povinnosti odkazuji na stanovisko expertní skupiny, v němž je uvedeno, že použití sankce neplatnosti není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné.
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]

  Uzavření smlouvy s dalším v pořadí až po podpisu smlouvy a odstoupení dodavatele (§ 100, § 222)

  31.01.2019 Zajímalo by mne jestli má zadavatel nějakou možnost uzavřít smlouvu s účastníkem, který se umístil jako druhý v pořadí ve výběrovém řízení, a to v případě, že vybraný dodavatel již smlouvu podepsal, tj. začal plnit, ale od smlouvy záhy odstoupil, nebo se musí bezpodmínečně provést nové výběrové řízení. Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 51 odst. 1 stanovuje, že se zadávací řízení ukončuje okamžikem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nahrazení dodavatele za jiného dodavatele se dle § 222 odst. 10 považuje za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou zadavatel nesmí umožnit bez provedení nového zadávacího řízení.  Zadavatel má však možnost dle § 222 odst. 10 písm. a) změnit dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud si takovouto změnu jednoznačně vymezí v zadávací dokumentaci na základě § 100 odst. 2 ZZVZ. Zadavatel musí již předem v zadávací dokumentaci stanovit všechny podmínky pro změnu dodavatele a způsob, jakým bude nový dodavatel určen. Na základě zmíněného, pokud vybraný dodavatel veřejnou zakázku nedokončí, lze si vyhradit takový postup, aby se novým dodavatelem stal účastník, který se umístil jako druhý v pořadí, bude-li s tím souhlasit.
  V situaci, kdy dodavatel odstoupí od smlouvy po jejím uzavření a zadavatel si nevyhradil možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel provést nové zadávací řízení, které skončí uzavřením smlouvy s novým dodavatelem. Pokud bude prováděno nové zadávací řízení, stojí za zvážení, zda do zadávací dokumentace nevyhradit možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ.

  Výpočet hodnoty změny závazku dle § 222

  23.01.2019 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem týkajícím se § 222 ZZVZ. Zadavatel uzavřel na základě zadávacího řízení podle předešlé právní úpravy v smlouvu na veřejnou zakázku na služby. V průběhu plnění již došlo k několika změnám závazku. Nyní vyvstala potřeba další úpravy závazku. Dotazy: 1) Jak postupovat pro stanovení hodnoty cenového nárůstu dle § 222 odst. 9? Zadavatel musí zpětně posoudit každou provedenou změnu, pod jaký odstavec daného paragrafu by se nyní podřadila a všechny hodnoty spadající pod odst. 5 a 6 a uvažovanou změnu sečíst, a tento výsledek porovnat s 30% limitem nárůstu hodnoty závazku? 2) Jak se posuzují změny, jež nedošly realizace? – Zadavateli v průběhu plnění vyvstala potřeba úpravy závazku s ohledem na jednotlivé dílčí etapy plnění zakázky, a proto uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek. Avšak s postupem času a vývojem dalších skutečností majících vliv na předmětné plnění (vývoj legislativy, změna vedení města a priorit,…) některé služby požadované dodatkem nebylo třeba již realizovat, a dalším dodatkem byly ze smluvního vztahu „odstraněny“. Pro výpočet hodnoty změny tedy máme postupovat tak, že posoudíme změny každého dodatku samostatně nebo by bylo možné