Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

O ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

• NEZAŘAZENÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Uzavřená výzva

  25.02.2019 Dobrý den, může se o uzavřenou výzvu ucházet i dodavatel, který nebyl vyzván? V případě, že dokumentace je dostupná na webu zadavatele. Nebo je zakázka striktně určena pouze pro vyzvané? Děkuji za odpověď.

  V případě, že jsou podmínky účasti v zadávacím řízení uveřejněny na portále zadavatele a stávají se tak veřejně dostupné, je přípustné, aby nabídku podal i ten účastník, který nebyl vyzván prostřednictvím uzavřené výzvy. Pro úplnost uvádíme, že by zadavatel neměl vyřadit nabídku jen z toho důvodu, že účastník nebyl vyzván k podání nabídky.

  Stejná cena

  19.12.2018 Dobrý den, zadavatel ve výběrovém řízení na TDI a BOZP rozdělil veřejnou zakázku malého rozsahu na části. Část I byla na TDI a část II na BOZP. Účastníci mohli podat nabídku na jednu část nebo obě části a hodnotícím kriteriem byla nejnižší cena. Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 6 nabídek, kdy všichni účastníci podali nabídku na obě části. Prosím o odpověď na dotaz, jak vybrat vítěze? V části I zvítězil uchazeč s nejnižší cenou a v části II zvítězili dva účastníci se stejnou cenou. Jedním z těchto dvou účastníků byl i vítěz části I. Je možné vybrat jako vítěze části II na základě toho, že zvítězil v části I? V zadávací dokumentaci s touto variantou zadavatel nepočítal. Prosím o sdělení jak postupovat v případě stejné nabídkové ceny u dvou vítězů.

  K Vašemu dotazu lze konstatovat, že v případě rovnosti nabídkových cen lze využít tzv. výběr losem, nicméně zadavatel by měl zajistit transparentnost takového postupu. Lze tedy aplikovat tento postup za účasti notáře a zároveň umožnění účasti při losování zástupcům dodavatelů, kteří podali nabídky s nejnižší nabídkovou cenou a umožnění kontroly losovacího zařízení těmto osobám, případně jiný adekvátní postup, při kterém bude dodržena jeho dostatečná transparentnost.

  NEN - el. podepisování nabídek

  12.10.2018 Prosím o Vaše stanovisko k podepisování nabídek podávaných elektronicky přes NEN. Je můj výklad správný, že každá elektronická nabídka podaná přes NEN je automaticky podepsaná kvalifikovaným podpisem dodavatele, jestliže dodavatel prokázal svou identifikaci formou kvalifikovaného podpisu již při registraci do NEN? Nebo je nutné, aby zadavatel vyžadoval elektronický podpis nabídky (bez ohledu na režim zadávání)?

  ZZVZ již neukládá, aby byla nabídka, resp. návrh smlouvy podepsán. Pokud se však podává nabídka do e-nástroje musí se zašifrovat. NEN sám nic nepodepisuje.

  Povinná elektronická komunikace

  31.07.2018 Dobrý den. Můj dotaz směřuje do povinné elektronické komunikace, která vstupuje v účinnost od října 2018. Jsme zaregistrováni na profilu zadavatele na Portálu pro vhodné uveřejnění (PVU) a pro nás jako zadavatele to znamená, že od 18. 10. nebude moci zveřejňovat nabídky na zakázky? Děkuji za odpověď.

  Na základe Vašeho dotazu si Vám dovolujeme zaslat odkaz viz níže na metodické dokumenty Ministerstva pro místní rozvoj, které byly dnes uveřejněny. Věřím, že Vám tyto dokumenty pomohou v rychlejší orientaci v nové právní povinnosti elektronicky komunikovat v zadávacím řízení: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

  Datum doručení oznámení

  03.05.2018 Dobry den, prosim o kvalifikovane zodpovezeni dvou dotazu: 1. V systemu Tender Arena mame prichozi zpravu od zadavatele VZ. Zpravu vidime jen jako nadpis. Dosud jsme ji neotevreli a neprecetli. Od kdy se pocita datum doruceni uchazeci? Od otevreni a precteni zpravy, nebo od uverejneni? 2. Na poste mame normalni doporuceny dopis od zadavatele s odpovedi na nase namitky. Od kdy se pocita datum doruceni? Od data prevzeti na poste ci jinak? Moc dekuji za brzkou odpoved! S pozdravem

  Přestože některá e-tržiště umožňují služby obdobné tzv. doručenkám (kdy na e-mail zadavatel obdrží zprávu o tom, že si adresát zasílanou zprávu přečetl), nefungují e-tržiště obdobně jako datové schránky, u kterých je možné bez pochyby určit okamžik doručení zasílané zprávy. Při stanovení okamžiku doručení zprávy zasílané prostřednictvím e-tržiště je tedy nezbytné vycházet z obecných pravidel stanovených soukromoprávními předpisy. V souladu s ustanovením § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) platí, že „právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“
  Občanský zákoník obsahuje ustanovení týkající se tzv. domněnky doby dojití, ta však platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb, což zjevně není případ doručování prostřednictvím e-tržiště. Ke stanovení doby doručení u elektronických prostředků se však opakovaně vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rámci svých rozhodnutí (např. rozhodnutí 28 Cdo 2622/2006 a 23 Cdo 2926/2009), ve kterých za okamžik doručení právního úkonu nepřítomné osobě považuje okamžik, kdy se tento právní úkon dostal do dispoziční sféry adresáta takového právního úkonu. Pro doručení právního úkonu postačí, že adresát právního úkonu nabyl faktickou možnost se s obsahem právního úkonu seznámit. V souvislosti s Vaším dotazem bychom s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR považovali za okamžik doručení okamžik, který bezprostředně následuje po odeslání zprávy prostřednictvím e-tržiště. Počátek běhu lhůt by tedy připadl na den (resp. pracovní den) následující po dni odeslání, resp. doručení zprávy dodavateli prostřednictvím e-tržiště.
  Z výše uvedeného lze vyvodit závěr i pro Váš druhý dotaz – od kdy se počítá datum doručení dopisu od zadavatele? Od data převzetí na poště či jinak? Jak už bylo řečeno výše, občanský zákoník obsahuje ustanovení § 573 týkající se tzv. domněnky doby dojití, která platí pro doručování zásilek odeslaných s využitím provozovatele poštovních služeb. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zákonodárce stanoví pro doručení v tuzemsku třídenní lhůtu, jejímž uplynutím (skončením) vzniká domněnka dojití.
  Lhůta tří pracovních dnů po odeslání s ohledem na § 605 odst. 1 občanského zákoníku znamená, že počíná dnem, který následuje po dni rozhodném pro její počátek, tj. po dni, kdy byla zásilka odevzdána provozovateli poštovních služeb. Byla-li proto odpověď zadavatele na námitky odevzdána provozovateli poštovních služeb například v pátek, začíná běžet třídenní lhůta pondělím příštího týdne. Po uplynutí třídenní lhůty vzniká domněnka dojití, tedy ve středu se má za to, že zásilka byla doručena bez ohledu na to, zda byla dodavatelem vyzvednuta na poště.

  Veřejná zakázka malého rozsahu - vyloučení pro nezpůsobilost - opakované sankce

  25.04.2018 Dobrý den, je možné v zadávací dokumentaci u veřejné zakázky malého rozsahu využit ustanovení, které by vedlo k vyloučení účastníka z veřejné zakázky v případě, kdy by zadavatel opakovaně dostával sankce za plnění jiných zakázek (např. nedodržení termínu, neodstranění vad apod.) nebo porušil smlouvu takovým způsobem, že by došlo např. k odstoupení od smlouvy?

  V případě veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) je možné aplikovat pravidla uvedená v zákoně č. 134/2016 Sb., v platném znění (ZZVZ) podle konkrétně stanoveného účelu, k němuž po věcné stránce směřují. V případě dotazem dotčeného ustanovení je možné postupovat v analogii k § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Samotnou možnost analogické aplikace § 48 ZZVZ pak doporučujeme provádět přímo prostřednictvím věcné výhrady ve výzvě k podání nabídek.

  Upozorňujeme, že možnost analogického použití je zatížena důkazním břemenem na straně zadavatele, které spočívá právě v uplatnění smluvních sankcí k předchozí zakázce, kvůli zpožděnému nebo nekvalitnímu plnění. Důvody použití lze tedy spatřovat nejen v pravomocném rozhodnutí soudu, pokud tomu tak není, je nezbytné zajistit dostatečné množství objektivních skutečností o tom, že důvody zadavatel svým jednáním nezpůsobil, anebo nemohl přijmout žádné opatření vedoucí k jejich odstranění.

  Je rovněž bezesporu nutné vyloučit, že takto se opakující pochybení, či jinak dlouhodobě trvající komplikace, nevznikly v důsledku špatně odvedené, anebo nedůsledné činnosti pří přípravě zadávacích podmínek zadavatelem. V obecné rovině může být důvodem zániku takové smlouvy písemné odstoupení, v případě podstatného porušení smlouvy jednou ze smluvních stran, anebo odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

  Vzhledem k tomu, že dotazem nemáme najisto postavený způsob financování, můžeme odkázat u zakázek financovaných z národních zdrojů na Metodiky obecné, které řeší procesní postup zadavatele u VZMR a odkazují na příslušná ustanovení k obchodním podmínkám a jsou dostupné na adrese Portal-vz.cz prostřednictvím portálu veřejných zakázek.

  Za klíčový dokument pro spolufinancované zakázky lze označit Metodický pokyn pro oblast zadávání zakázek 2014-2020, dálkově dostupný na webu DotaceEU.cz ve verzi 4, vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR ČR), ze dne 20. března 2017, s účinností od 1. května 2017.

  Metodický pokyn na str. 21, v kap. 8.3.5. dává zadavateli oprávnění za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se dodavatel dopustil v posledních 3 letech před zahájením výběrového řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané zakázky, anebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

• ČÁST PATNÁCTÁ Účinnost (§ 279)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Smlouva z veřejné zakázky uzavíraná po 18.10.2018

  18.06.2018 Blíží se datum 18.10.2018, od kdy musí již všichni zadavatelé v ČR zadávat veřejné zakázky elektronicky. Jak to bude s veřejnými zakázkami, které byly zahájeny před tímto datem, v našem případě ještě v roce 2017, a to klasicky, ale k dokončení zadávacího řízení a podpisu smlouvy s vybraným dodavatelem by mělo dojít až po 18.10.2018. Lze toto zadávací řízení realizované ještě klasicky, takto i dokončit, nebo ho bude nutné zrušit?

  Co se týče zadávacích řízení zahájených před 18. říjnem 2018, s ohledem na neexistující přechodná ustanovení k § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), se bude povinná elektronizace týkat všech zadávacích řízení, u nichž lhůta pro podání nabídek skončí 18. října 2018 a později (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/cs/Aktuality/Povinna-elektronicka-aktualizace). Z výše uvedeného vyplývá, že stěžejním momentem je lhůta pro podání nabídek. Předpokládáme, že ve Vašem případě již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky tak byly podány listině (tj. před datem 18. října 2018). Pokud tomu tak je, zadávací řízení nemusí být zrušeno, neboť veškerá další písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem bude, podle § 211 odst. 3 ZZVZ, s účinností od 18. října 2018 probíhat elektronicky (u organizačních složek státu (zadavatelé podle § 4 odst. 1 písm. a), ČNB a centrální zadavatelé je elektronická komunikace účinná od 18. dubna 2017). V praxi to znamená, že pokud již uplynula lhůta pro podání nabídek a nabídky byly před 18. říjnem 2018 podány listině, tak zadavatel nezruší zadávací řízení, ale dokončí jej a to tak, že buď:
  – pro další průběh a ukončení zadávacího řízení určí elektronický nástroj (je-li k tomu povinný!!), prostřednictvím kterého dokončí zadávací řízení, nebo
  – pro další průběh a ukončení zadávacího řízení využije e-mail, datovou schránku, apod., jakožto prostředky elektronické komunikace (vztahuje se na případy, kdy zadavatel nemusí použít elektronický nástroj), prostřednictvím kterých dokončí zadávací řízení.
  Pokud ovšem zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, musí v zadávacích podmínkách stanovit požadavek na elektronickou formu nabídky a určit elektronický nástroj pro jejich podání. Po 18. říjnu 2018 tak zadavatel nesmí umožnit podávání listinných nabídek. Výše uvedené vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
  K povinné elektronizaci dále uvádíme, že z usnesení vlády ze dne 19. června 2018 č. 408, o změně usnesení vlády ze dne 21. června 2017 č. 467, o uložení povinnosti využívat Národní elektronický nástroj při zadávání veřejných zakázek (dále jen „UV č. 408“) vyplývá (za předpokladu, že se jedná o subjekty, na které UV č. 408 dopadá, tedy členy vlády a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízeným orgánům a organizacím, kteří jsou veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) a c) ZZVZ a zároveň se jedná o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou přesahující částku 500 000 Kč bez DPH s výjimkou podle bodu V/2 tohoto UV č. 408) povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek. Pokud tomu tak není, tak i přesto, že by lhůta pro podání nabídek skončila až 18. října 2018 nebo později, není potřeba k zadávání veřejných zakázek využít Národní elektronický nástroj a můžete umožnit podávání elektronických nabídek prostřednictvím jiného elektronického nástroje (nabídky lze po 18. říjnu 2018 podávat pouze elektronicky, nikoliv listině). Pokud jste zadavatelem, na kterého podle UV č. 408 dopadá povinnost používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, jedná se o zakázku v režimu ZZVZ a zároveň zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek tak, že skončí až 18. října 2018 nebo později, je potřeba k zadávání veřejných zakázek využít přímo Národní elektronický nástroj.
  Co se týče uzavírání smlouvy, platí, že pokud se smlouva na veřejnou zakázku uzavírá v zadávacím řízení, vztahuje se na její uzavření povinnost provádět písemnou komunikaci elektronicky podle § 211 odst. 3 ZZVZ; výjimku představují případy uvedené v § 211 odst. 3 pod písmeny a) až d) ZZVZ. Smyslem a účelem § 211 odst. 3 ZZVZ je zajistit transpozici směrnic, které vyžadují (až na výjimky) plnou elektronizaci písemné komunikace v zadávacím řízení. Pojem zadání je zde potřeba vykládat podle terminologie evropských směrnic jako rozhodnutí, kterému dodavateli bude veřejná zakázka přidělena, na rozdíl od vnitrostátní úpravy v § 2 odst. 1 ZZVZ, která pojem zadání definuje jako okamžik uzavření smlouvy. Použití sankce neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě tedy není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné. Smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v zadávacím řízení v listinné podobě tak budou platné (viz stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR: http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB] [PDF, 178.41KB]
  Pro úplnost doplňuji, že povinná elektronizace se netýká zakázek malé rozsahu. U zakázek malého rozsahu tudíž bude i po 18. říjnu 2018 možné nadále přijímat nabídky v listinné podobě. Daný závěr potvrzuje stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR dostupné zde: http://www.portal-vz.cz/getmedia/715439fe-0a1d-4afc-8083-a2f0db34dc9e/Komunikace-mezi-zadavatelem-a-dodavatelem_VZMR.pdf [PDF, 181.87KB] [PDF, 181.87KB] . Ze stanoviska vyplývá, že je nutné ze systematického hlediska považovat § 211 odst. 3 ZZVZ za pravidlo konkretizující obecné pravidlo uvedené v § 211 odst. 1 ZZVZ, které se nevztahuje na zakázky malého rozsahu.

  Elektronický originál dokumentu (smlouvy)

  24.08.2017 Dobrý den, prosím o informaci, zda v rámci realizace zadávacího řízení formou DNS je nutné podepsat v závěru řízení smlouvu elektronicky, tedy mít originál dokumentu v elektronické podobě nikoliv v analogové formě. Obdobně tak u VZ, kde je podmíněn elektronický příjem nabídek.

  Od 18. 4. 2017 vstoupila dle § 279 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“) v účinnost povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, dále České národní banky a centrálních zadavatelů. V případě ostatních zadavatelů (např. státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky) je povinná elektronizace odložena na 18. 10. 2018.
  Toto pravidlo platí pro všechna zadávací řízení a vyplývá z ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ.
  S ohledem na shora uvedené by smlouva mezi zadavatelem, pro kterého je povinná elektronická komunikace, a  vybraným dodavatelem měla být uzavírána elektronicky, tzn. podepsána uznávaným elektronickým podpisem.
  V případě dynamického nákupního systému je povinná elektronizace pro všechny zadavatele od nabytí účinnosti ZZVZ, tj. od 18. 10. 2016 (viz § 279 odst. 3 ZZVZ) a smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem by měla být uzavírána také elektronicky.

• ČÁST ČTRNÁCTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 273 – § 278)

  18. 1. 2020
  
  
  
  
  
  
  

  
  
  
  
  Rozbalit vše
  

  Výsledky vyhledávání:

• ČÁST TŘINÁCTÁ Ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Lhůta pro podání nabídek v ZPŘ (§ 242 odst. 5)

  12.07.2024 Dobrý den, budeme zadávat zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení a lhůta pro podání nabídek vychází na sobotu (11. pracovní den je pátek), takže bychom standardně určili konec lhůty pro podání nabídek na pondělí. Chceme ale nastavit 72 hodin před koncem pro nemožnost podání námitek. Znamená to, že musíme lhůtu pro podání nabídek posunout na čtvrtek (tedy 72 hodin navíc k termínu nastaveném na pracovní den), nebo může lhůta končit už v úterý (tzn. že 11. pracovní den je pátek, fakticky by lhůta na přijímání nabídek připadla na sobotu a k tomu připočteme 72 hodin a tím naplníme požadavek na délku + zároveň den otevření vyjde na pracovní den). Děkuji.

  Pokud zadavatel postupuje podle § 242 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je okamžik, do kdy je možné podat námitky proti zadávacím podmínkám, rozhodný i pro běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Podle § 98 odst. 1 ZZVZ platí, že zadavatel může zadávací dokumentaci (ZD) vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek (pokud lhůta pro podání nabídek nebyla zkrácena v souladu se ZZVZ).

  Zároveň platí, v souladu s § 98 odst. 3 ZZVZ, že pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele v případě, že je žádost o vysvětlení doručena alespoň 3 pracovní dny před uplynutím lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ. Pokud tedy zadavatel lhůtu pro podání nabídek stanoví v souladu s § 242 odst. 5 ZZVZ, zadavatel připočítává k „původní“ lhůtě pro podání nabídek 72hod (pozn. to souvisí s koncem lhůty pro podání námitek, protože to je lhůta, která nesmí být dodavatelům krácena), běh lhůt podle § 98 odst. 1 ZZVZ se ale počítá od „původní“ lhůty pro podání nabídek. Pro úplnost doplňujeme odkaz na výkladové stanovisko ÚOHS k této problematice, kde je uveden i konkrétní příklad výpočtu vizte Stanovisko k aplikaci § 242 odst. 5 ZZVZ (220 KB).

  Zároveň je nezbytné zohlednit skutečnost, že lhůty podle § 98 ZZVZ jsou stanoveny v pracovních dnech, lhůta 72hod podle § 242 odst. 5 ZZVZ plyne bez ohledu na to, zda se jedná o pracovní den či víkend.

  Ve vztahu ke zjednodušenému podlimitnímu řízení (dále jen „ZPŘ“) uvádíme, že podle § 53 odst. 4 ZZVZ může zadavatel pro postup v tomto řízení zvolit pravidla relevantní pro nadlimitní režim. Pravidla pro nadlimitní režim, která zadavatel musí v rámci ZPŘ respektovat vždy, jsou v textu zákona výslovně uvedena odkazem na příslušný paragraf. Ustanovení § 242 odst. 5 ZZVZ představuje „obecné“ ustanovení, jehož aplikace je na uvážení zadavatele. Pokud si tedy zadavatel výhradu podle § 242 odst. 5 ZZVZ v zadávací dokumentaci ZPŘ stanoví, je jeho povinností dodržet postup podle tohoto ustanovení. Pokud zadavatel výhradu v ZD neuvede, postup podle § 242 odst. 5 ZZVZ pro něj není relevantní (to v uvedeném případě platí i u nadlimitního řízení).

  Lhůta pro podání námitek při předložení vzorků (§ 246)

  26.02.2024 Zadavatel vyhlásil nadlimitní VZ v otevřeném řízení. V zadávací dokumentaci zadavatel požadoval předložení vzorků před podpisem smlouvy. Zadavatel nejdříve oznámil výběr dodavatele, nechal uplynout zákonnou lhůtu 15 KD na podání námitek, a až následně vyzval vybraného dodavatele k předložení vzorků. Na základě dodaných vzorků, zadavatel provedl vzorkové řízení. Výsledky vzorkového řízení zadavatel zpřístupnil všem účastníkům zadávacího řízení v podobě protokolu - "Oznámení o výsledku vzorkového řízení ". Dotaz: Běží po uveřejnění Oznámení o výsledku vzorkového řízení zákonná lhůta pro podání námitek? Nebo může zadavatel rovnou přistoupit k podepsání smlouvy? Děkuji

  Ano, proti sdělení údajů postupem podle § 123 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen “ZZVZ”, je  možné podat námitky. Zákonná lhůta pro podání námitek, při postupu podle § 123 odst. 2 ZZVZ, běží po uveřejnění Oznámení o výsledku “vzorkového řízení”. Vychází to přímo z § 246 odst. 1 písm. a) bod. 3 ZZVZ, kde je upravené, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 ZZVZ.

  Vzdání se práva podat námitky (§ 243)

  27.12.2021 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k uplatnění procesu vzdání se práva podat námitky (§243 ZZVZ) s ohledem na zákaz uzavření smlouvy (§246 ZZVZ). Může zadavatel uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka ZŘ, či před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele (§246 odst. 1 písm. a) ZZVZ) v situaci, kdy obdržel od všech účastníků ZŘ vzdání se práva podání námitky (§243 ZZVZ), nebo je zadavatel i tak povinen lhůtu zákazu uzavření smlouvy dodržet? Děkuji za odpověď

  V zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) nesmí zadavatel, mimo jiných v § 246 ZZVZ uvedených důvodů, uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, či před uplynutím lhůty pro podání námitek o výběru dodavatele. Námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele může podat pouze účastník zadávacího řízení (§ 241 odst. 3 ZZVZ). Pokud se však všichni účastníci zadávacího řízení zadavateli písemně vzdají práva podat námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, platí, že doručením vzdání se práva podat námitky od všech účastníků, lhůta pro podání námitek v zadávacím řízení uplynula (§ 243 ZZVZ). Stejný postup je i v případě, kdy se uvedeného práva vznést námitky vzdá vyloučený účastník zadávacího řízení.

  Vypořádání námitek proti zadávacím podmínkám při pravomocném zrušení ZŘ (§ 245)

  26.07.2021 Dobrý den, několik hodin před koncem lhůty pro podání nabídek jsme obdrželi velmi podrobné námitky proti zadávacím podmínkám (způsobu hodnocení nabídek). Požadavek námitek byl zadávací řízení zrušit. Vzhledem k tomu, že jsme obdrželi pouze jednu nabídku, která nesplnila zadávací podmínky a byla vyloučena a současně se účastník vzdal práva podat námitky proti svému vyloučení, bylo zadávací řízení zrušeno a není již nikdo kdo by proti tomuto zrušení mohl podat námitky. Námitky prti zadávacím podmínkám je tak zjevně bezpředmětná. Musí ji tedy zadavatel věcně a podrobně vypořádat. ZZVZ tuto situaci vůbec neřeší a striktně trvá na podrobném vypořádání námitek. V rozhodovací praxi ani judikatuře jsme žádný výklad neobjevili, ale vypořádání této námitky nám připadá zcela v rozporu s procesní ekonomií. Na druhou stranu bychom byli neradi v případě, že by byl podán návrh na přezkum nedostatečného vypořádání námitek i přes to, že zadávací řízení bylo zrušeno. Díky za stanovisko

  Dle ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) platí, že: „Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.“ S ohledem na citované ustanovení potvrzujeme Vaši tezi, že ZZVZ stanovuje povinnost zadavatele vypořádat ve stanovené lhůtě námitky, avšak nepamatuje již na situaci, kdy zadavatel po přijetí námitek zadávací řízení zrušil, a to bez ohledu na obsah těchto námitek.

  Taktéž nám není známo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) či soudů, které by tuto situaci řešilo, nicméně poukázali bychom na rozsudek Krajského soudu v Brně („krajský soud“) ze dne 30. 3. 2021, č. j. 29 Af 5/2019-38. V této věci se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 252 odst. 1 ZZVZ, když Úřadu v rámci správního řízení o návrhu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení návrhu nezaslal vyjádření k návrhu. Zadavatel zde argumentoval, že s ohledem na skutečnost, že sám zadávací řízení po zahájení správního řízení zrušil, Úřad požadované materiály dle § 252 odst. 1 ZZVZ již k ničemu nepotřeboval, neboť musel správní řízení dle § 257 písm. g) ZZVZ zastavit. Dále zadavatel argumentoval, že s ohledem na uvedené zde není společenská škodlivost, a nejedná se proto dle něj o přestupek. K tomuto Úřad, potažmo krajský soud konstatovali, že: „dle § 270 ZZVZ se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. Dané ustanovení tak předpokládá, na rozdíl od zákona o odpovědnosti za přestupky, že spolu s naplněním formální stránky přestupku dochází k naplnění též stránky materiální.“ Krajský soud následně vyvrátil zadavatelovu domněnku o společenské škodlivosti jeho jednání.

  Dále je třeba posoudit, zda je případné nezaslání rozhodnutí o námitkách přestupkem dle ZZVZ. Institut přestupků je upraven v části třinácté ZZVZ, přičemž dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 ZZVZ. Ustanovení § 270 odst. 1 ZZVZ dále stanovuje vyvratitelnou domněnku, dle které se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. S ohledem na tato ustanovení a na výše citované rozhodnutí krajského soudu lze předpokládat, že zadavatel je povinen vypořádat námitky dle § 245 ZZVZ, přestože zadávací řízení již bylo zrušeno, neboť ZZVZ nestanovuje výjimku, dle které by nebylo třeba námitky vypořádávat. Nesplnění povinnosti dle § 245 ZZVZ by tudíž mohlo být posouzeno jako přestupek dle § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Aktivní legitimace při podání námitek (§ 241 - § 242)

  13.06.2019 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, který má souvislost s ust. § 241 ZZVZ a týká se možnosti podání námitek. Jsme v situaci, kdy musíme obligatorně zrušit zadávací řízení dle ust. § 127 odst. 1 ZZVZ, zde nutno podotknout, že žádná nabídka nebyla doručena ve lhůtě pro podání nabídek (v rámci zjednodušeného podlimitního řízení). Jedná se nám o to, zda musíme plně konzumovat lhůtu 15 dnů pro podání námitek (dle § 242 ZZVZ), v kontextu ust. § 241 odst. 1 ZZVZ. Jinak řečeno, může podat námitku kdokoli (kterýkoli i nepřihlášený dodavatel). Máme za to, že zde žádný potencionální stěžovatel neexistuje - je naše úvaha správná? Potřebujme co nejdříve zakázku opakovaně vyhlásit s ohledem na dotační titul a právní názory jsou v této oblasti zcela roztříštěny a bez judikatury. Zdvořile Vás prosím o co nejrychlejší odpověď, za kterou dopředu srdečně děkuji

  K dotazu týkajícímu se možnosti podání námitek sdělujeme následující: Zadavatel má dle § 127 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinnost zrušit zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení. Tato povinnost se podle § 53 odst. 7 ZZVZ vztahuje i na zjednodušené podlimitní řízení.
  Obecně může podle § 241 odst. 1 ZZVZ námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. Z toho vyplývá, že právo podat námitku nemá pouze účastník zadávacího řízení, ale i dodavatel, který se nestal účastníkem řízení, ale má za to, že mu byla způsobena újma. Za újmu lze také považovat například ztrátu šance na získání veřejné zakázky. Dále podle § 242 odst. 2 námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
  Ukončení zadávacího řízení je upravené § 51 ZZVZ. Konkrétně § 51 odst. 2 stanovuje, že v případě zrušení zadávacího řízení je zadávací řízení ukončeno v okamžiku, kdy:
  a) všem účastníkům zadávacího řízení uplyne lhůta pro podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, pokud námitky nejsou podány,
  b) v případě podání námitek proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh není podán,
  c) v případě podání návrhu podle § 251 odst. 1 proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem nabude právní moci rozhodnutí o zastavení správního řízení, či zamítnutí návrhu, nebo
  d) nabude právní moci rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podle § 263.
  Pokud tedy ve lhůtě 15 dní od zveřejnění či doručení sdělení či oznámení o zrušení zadávacího řízení účastníkům nebudou zadavateli doručeny žádné námitky proti zrušení zadávacího řízení, je zadávací řízení ukončeno k okamžiku uplynutí této lhůty. Shrnujeme tak, že 15 denní lhůta pro podání námitek dle § 242 odst. 2 ZZVZ musí být dodržena.
  Výjimkou je § 51 odst. 4 ZZVZ, který uvádí, že zadavatel může zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění, pouze pokud jsou naplněny dvě podmínky a to, že tak vyžadují provozní potřeby zadavatele, a že veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.
  Závěrem ještě upozorňujeme na možnost využití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 63 odst. 1 písm. a) ZZVZ, který stanovuje, že zadavatel může použít JŘBU, pokud podstatně nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast.

  Platba kauce (§ 241, § 249)

  07.04.2019 Podľa § 242 v lehota pre podanie námietok je potrebné podľa § 255 zložiť kauciu vo výške 1 % z ponukovej ceny. Na aké číslo účtu Úradu je potrebné kauciu zložiť ak platba prebehne zo Slovenska? Adresa Úradu kde je potrebné zaslať námietku je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 ? Ďakujem

  Dobrý den,
  z Vašeho dotazu není bohužel zřejmé, zda chcete podat námitku nebo návrh na zahájení řízení. Podáváte-li námitku vůči postupu zadavatele, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, podle § 241 ve lhůtě dle § 242 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen zákon), v tomto případě se kauce neskládá. Pokud chcete zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, podáváte Návrh na zahájení řízení dle § 249 zákona, které je zpoplatněno kaucí dle § 255 zákona. Tuto kauci skládáte na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, postupem uvedeným na [https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/obrana-proti-nespravnemu-postupu-zadavatele/kauce-a-spravni-poplatek.html]. Jedná se o dva různé úkony, které mají různý procesní postup, a dodavatel by před jejich zahájením měl sám definovat, který úkon hodlá činit.

  Náležitosti námitek - vzor (§ 244)

  19.09.2018 Dobrý den. Jako stavební firma jsme se zúčastnili VŘ na stavební práce. Zadavatel rozhodl o našem vyloučení a my se domníváme, že neoprávněně. Majitel firmy chce podat námitku. Jelikož jsme jí nikdy nepodávali, je někde vzor, jak by měla vypadat? Děkuji

  Podstatnými náležitostmi námitek jsou dle § 244 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů identifikace toho, kdo námitky podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem, a dále čeho se konkrétně stěžovatel domáhá. Například pokud je stěžovatel přesvědčen, že uvedené rozhodnutí zadavatele nebylo učiněno v souladu s tímto zákonem, či věcnou stránkou informací a údajů uvedených nabídkou, je oprávněn se stěžovatel domáhat, aby zadavatel podle ust. § 245 odst. 1 podaným námitkám vyhověl a napadené rozhodnutí o vyloučení zrušil. V případě, že účastník zadávacího řízení podává námitky proti svému vyloučení, na základě informací oznamovaných v některém z dokumentů, v němž se účastník zadávacího řízení o svém vyloučení dozvěděl, je také jednou z podstatných náležitostí námitek údaj, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl. Lhůta pro podání námitek se potom řídí podle ustanovení § 242 odst. 2 pro každého z účastníků samostatně a činí 15 dnů ode dne doručení oznámení. Zadavatel také do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí o námitkách musí být opět uvedeno odůvodnění, v němž se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě, například rozhodnutí o vyloučení zruší atp.

  Podpis námitek (§ 244)

  20.06.2018 Dobrý den, jak je to v současné době s podání námitek? Konkrétně v ZZVZ je stanoveno, že námitky musí obsahovat určité náležitosti, mj. kdo je podává. Musí zadavatel přijmout (při splnění dalších povinných náležitostí dle ZZVZ) námitky, kde je jasně identifikován dodavatel/stěžovatel pomocí obchodního názvu, sídla, IČ, avšak námitky jsou fyzicky podepsány osobou, která je sice zaměstnancem stěžovatele, ale k takovému úkonu není v předložené plné moci zmocněna a ani tomu neodpovídá způsob jednání uvedený v OR? Děkuji

  V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, pokud jsou splněny další povinné náležitosti dle ZZVZ, je veřejný zadavatel povinen takové námitky přijmout.

   

  Zpětvzetí námitek stěžovatelem (§ 245)

  17.05.2018 Dobrý den, ZZVZ na rozdíl od předchozího zákona neupravuje možnost zpětvzetí námitek. Jak má zadavatel postupovat, pokud stěžovatel vezme podané námitky zpět? Je povinen o takových námitkách rozhodovat? V ZZVZ jsme nenalezli oporu pro odmítnutí námitek z důvodu zpětvzetí, ani pro možnost se takovými námitkami nezabývat. Má být podpůrně aplikována obecná úprava dle NOZ? Děkuji.

  Podle § 111 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel nerozhodoval o námitkách, které byly podány opožděně nebo které vzal stěžovatel zpět. Podle zákona § 245 odst. 3 písm. b) č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadavatel odmítne námitky, které jsou podány opožděně. Výslovná úprava postupů pro případ, že stěžovatel vezme své námitky zpět v ZZVZ není. Použije se tudíž úprava § 39 odst. 1 ZZVZ, podle které pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ. Zadavatel musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Za postup vyhovující zásadám lze považovat přehledné evidování námitek i jejich zpětvzetí. Rozhodování o námitkách, které vzal stěžovatel zpět, není nutné, neboť stěžovatel se již nedomáhá provedení změn v zadávacím řízení. V případě dalších zpět vzatých námitek je nutné pro dodržení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace postupovat shodně jako v prvním případě.

• ČÁST DVANÁCTÁ Systém certifikovaných dodavatelů (§ 233 – § 240)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Platnost Certifikátu

  18.07.2018 Lze ze strany dodavatele prokázat kvalifikaci (např. základní způsobilost) ve smyslu ust. § 86 odst. 5 ZZVZ. Předložením certifikátu ze sys. cert. dodavatelů dle § 233 a násl. ZZVZ. Pokud certifikát již není platný (viz § 234 odst.1 ZZVZ), nicméně ve lhůtě stanovené v § 86 odst. 5 (tj. 3 měsíce přede dnem zahájením zadávacího řízení) platným byl? Děkuji

  Splnění kteréhokoliv druhu kvalifikace požadované zadavatelem v zadávacím řízení lze prokázat v rozsahu osvědčujícím dodavatele pouze pro určitá kvalifikační kritéria, pro něž byl platný certifikát ze schváleného systému certifikovaných dodavatelů vydán.
  Zadavatel ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nezpochybňuje údaje předložené na základě certifikátu, dodavatel je tedy kvalifikovaným právě takovým způsobem a v rozsahu uvedeném v předloženém certifikátu. Pokud nedojde k obnově platnosti postupem pro opakovanou certifikaci, je uloženo zadavateli takový certifikát odmítnout, neboť se dle § 239 ZZVZ stanoví k povinným náležitostem certifikátu také datum vydání a platnost certifikátu, která činí (maximálně 1 rok ode dne jeho vydání). Pro účely prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení lze připustit pouze platné certifikáty, jako dodržení jedné z podmínek ve výčtu dle § 239 odst. 1 písm. k) ZZVZ.
  Předloží-li tedy dodavatel ke dni podání nabídky certifikát, který nesplňuje podstatné náležitosti takového certifikátu, ačkoliv takovou změnou nejsou údaje ani informace v něm obsažené dotčeny, je zadavatel povinen přímo ze zákona předložený certifikát odmítnout a považovat podmínku účasti v zadávacím řízení za nesplněnou.

  Správce systému certifikovaných dodavatelů - Svaz podnikatelů ve stavebnictví

  14.05.2018 Dobrý den, v případě, že se odkáže v rámci prokazování kvalifikace na internetovou adresu správce systému certifikovaných dodavatelů, konkrétně Svaz podnikatelů ve stavebnictví www.sps.cz/registr, který je uveden na www.isvz.cz, záložka Věstník SCD, jedná se v tomto případě o informační systém veřejné správy, čili postup podle § 45 odst. 4 ZZVZ? Děkuji.

  Podle § 45 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) může dodavatel splnit povinnost předložit doklad (typicky to bude v rámci prokazování kvalifikace) „odkazem na odpovídající informace vedené v informačním systému veřejné správy (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu, který umožňuje neomezený dálkový přístup.“ Poznámka pod čarou 20) přímo odkazuje na zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o ISVS“).
  Podle našeho názoru SCD nemůže být automaticky považován za informační systém veřejné správy, neboť neodpovídá jeho definici podle § 2 písm. b) zákona o ISVS. Podle tohoto ustanovení je informačním systémem veřejné správy „funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy.“
  SCD je sice schválený Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), jeho prostřednictvím ale není vykonávána veřejná správa. Při schvalování SCD MMR nekontroluje, jestli SCD splňuje podmínky informačních systémů veřejné správy.
  Zdůrazňujeme, že určení, zda jakýkoliv informační systém je informačním systémem veřejné správy, není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, ale Ministerstva vnitra. Odkazujeme také na dokument „Komentář k zákonu č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
  Co je a co není informační systém veřejné správy“ dostupný na internetových stránkách Ministerstva vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/legislativa-zakon-c-365-2000-sb-o-informacnich-systemech-verejne-spravy.aspx
  Při posouzení vašeho dotazu jsme vycházeli také z dikce § 234 odst. 2 ZZVZ, podle jehož věty první nemůže zadavatel „bez zvláštních důvodů zpochybnit údaje uvedené v certifikátu.“ Z toho výkladem a contrario plyne, že pokud k tomu má zadavatel „zvláštní důvody“, může údaje v certifikátu zpochybnit. Jen stěží by bylo možné zpochybňovat údaje evidované v informačním systému veřejné správy podle zákona o ISVS.

• ČÁST JEDENÁCTÁ Informační systém o veřejných zakázkách (§ 224 – § 232)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Obdoba výpisu zahraničního SKD a prokazování trestní bezúhonnosti členů statutárního orgánu (§ 228)

  22.09.2022 Dobrý den, Může zadavatel veřejné zakázky u dodavatele, který je zahraniční právnickou osobou (sídlo v EU), odmítnout jako doklad o trestní bezúhonnosti předložení osvědčení ze země sídla dodavatele, které je obdobou českého Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, a k prokázání bezúhonnosti členů statutárního orgánu požadovat výslovně výpisy z trestních rejstříků jeho jednatelů? Pro českou právnickou osobu postačuje doložení výpisu z SKD i ve vztahu ke členům jejího statutárního orgánu… Pokud zadavatel může požadovat doložení výpisů z trestních rejstříků za členy statutárního orgánu – jednatele zahraniční právnické osoby, má jít o výpisy dle země sídla právnické osoby- uchazeče, nebo dle bydliště jednatelů?

  Podle § 228 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), pokud dodavatel předloží zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“), tento výpis nahrazuje doklad prokazující: a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze SKD prokazují splnění kritérií profesní způsobilostí, a b) základní způsobilost podle § 74. Dodavatel má tedy možnost prokázat základní způsobilost v plném rozsahu prostřednictvím výpisu ze SKD, přičemž zadavatel nesmí dodavatele v této jeho možnosti nijak omezovat. Podle § 228 odst. 3 ZZVZ může dodavatel stejně jako výpisem ze SKD prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze SKD.

  Předloží-li tedy dodavatel zadavateli takovýto výpis a údaje v něm obsažené budou pokrývat zadavatelovy požadavky na kvalifikaci, není zadavatel oprávněn tento výpis odmítnout. V případě prokazování základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ u dodavatele, který je právnickou osobou, je v § 74 odst. 2 ZZVZ vymezeno, které osoby musí splňovat podmínku trestní bezúhonnosti dle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Ustanovení § 74 odst. 2 ZZVZ však nevymezuje, ve vztahu k jaké zemi mají dané osoby podmínku splňovat. Z toho lze dovodit, že osoby vymezené v § 74 odst. 2 ZZVZ mají splňovat podmínku základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ pouze ve vztahu k zemi sídla dodavatele.

  Pokud by tedy dodavatelem byl zahraniční dodavatel, prokazoval by trestní bezúhonnost osob uvedených v § 74 odst. 2 ZZVZ pouze ve vztahu k zemi svého sídla, i pokud by např. člen statutárního orgánu dodavatele nebyl příslušníkem státu, ve kterém sídlí dodavatel. Shrnujeme však, že pokud dodavatel má sídlo v členském státě EU a prokáže svoji základní způsobilost osvědčením obdobným výpisu ze SKD, pak zadavatel nesmí omezit tuto možnost dodavatele.

  Registrace zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (§ 225)

  14.01.2022 Dobrý den, jak má správně postupovat budoucí zadavatel stran své registrace ve Věstníku veřejných zakázek, který je založený v cizím státě a na území ČR působí prostřednictvím svého odštěpného závodu? Tedy budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, ale jeho odštěpný závod je zapsán v českém obchodním rejstříku, avšak je nezbytné, aby v rámci zadávacích řízeních působil zahraniční subjekt jako zadavatel. Jinými slovy v rámci registrace ve věstníku se použijí identifikační údaje budoucího zadavatele (zahraničního subjektu) nebo jeho odštěpného závodu? Děkuji za odpověď.

  Na základě ověření postupu registrace při řešení dále uvedených technických překážek v souvislosti se zřízením uživatelského účtu zahraničního subjektu ve Věstníku veřejných zakázek (dál jen VVZ) k dotazu sdělujeme, že pokud budoucí zadavatel není zapsán v českém obchodním rejstříku, registrace do VVZ možná není.

  Jako zdůvodnění jsou použity následující argumenty:

  Ad1) postup registrace uživatelského účtu ve VVZ je navázán na IČO, které se vydává subjektu zapsanému k podnikání v ČR, kdy uživatel povinně vyplní IČO obchodní firmy, dále systém ověří např. pomocí datové schránky existenci ID datové schránky ve vazbě na zadané IČO (pokud uživatel vyplní ID datové schránky – platí pouze pro právnickou osobu) viz blíže nápověda a dokumentace, zde:

  https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/File/Download?fileName=VVZMP_Registrace_a_nastaveni_uzivatelskehoho_uctu.pdf

  Ad2) nepředpokládá se, že zadavatelem v režimu zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) bude zahraniční subjekt, tedy že bude zahajovat zadávací řízení postupem dle § 212 prostřednictvím tuzemského VVZ.

  Dle informací doplněných k dotazu, aby zadavatel nepřišel o možnost čerpat dotaci, kterou poskytovatel neposkytne pobočce závodu (která není podnikatelem – samostatně podnikající právnickou osobou v soukromoprávním slova smyslu, ale věcí bez právní subjektivity), tak pokud jde o praktické řešení, pak je shodně odkazováno na společné zadávání ve smyslu ZZVZ, kde je určitě součástí i český subjekt, který se má možnost ve VVZ registrovat.

• ČÁST DESÁTÁ Společné ustanovení (§ 210 – § 223)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací položkami stejné nebo vyšší kvality (§ 114, § 116, § 222)

  08.10.2024 Dle § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb. platí, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, mimo jiné za předpokladu že materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší. Co přesně je myšlenou onou „kvalitou“? Může se jednat i o zvýšení účelnosti a lepší vhodnost řešení oproti předešlé (původní) položce v soupisu stavebních prací? Nebo jde vždy čistě o doménu technických vlastností položky? Viz následující příklady: Bezproblémovou situací, kdy chceme dotčené znění zákona použít je nahrazení položky izolačního materiálu položkou novou – jiná izolace s lepšími izolačními vlastnostmi než původní materiál = nová položka je z hlediska kvalit izolace lepší, tudíž podmínka cit. paragrafu je naplněna. Jiná naše situace nás však mate. Jedná se o požadavek na nahrazení položky interiérových dveří; konkrétně se plánuje náhrada plných dveří za prosklené. V režimu de minimis byl totiž oproti projektu změněn účel původních místností skladů (po zbourání staticky nevyhovující příčky) na nahrávací studio. Pro tento účel jsou vhodnější prosklené dveře než plné dveře. Je možno zvýšení kvality v tomto případě vykládávat v kontextu zajištění lepší vhodnosti a účelnosti nové položky soupisu oproti položce původní? Nebo je nutno se držet pouze exaktních technických vlastností (původně plánované plné dveře mají lepší odhlučnění, lepší protipožární vlastnosti apod., tedy čistě technicky jsou kvalitativně lepší)?

  Na základě dotazu k § 222 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), uvádíme, co je považováno za kvalitu podle tohoto ustanovení.

  Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že
  a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,
  b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,
  c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a
  d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

  Sdělujeme, že tento pojem “kvalita” není v ZZVZ definován. Bližší vymezení je možné nalézt v ustanoveních § 114 a násl. ZZVZ, která se týkají hodnocení. Z demonstrativního výčtu kritérií kvality v § 116 odst. 2 ZZVZ lze vysledovat, že kvalita je zde pojímána šířeji než jen technické parametry; uvedeny jsou také estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.

  Uvedené lze shrnout, že nevidíme důvodu pro užší pojetí kvality pro účely § 222 odst. 7 ZZVZ. Ostatně toto ustanovení je rozvedením § 222 odst. 3 ZZVZ, který se zaměřuje mimo jiné na potenciální dopady na původní zadávací řízení včetně výběru dodavatele zakládajícím se na hodnocení. Účelem této podmínky je primárně zajistit, aby za stejnou či dokonce vyšší cenu nebyly po záměně dodávány položky, které jsou kvalitativně horší.

  V této souvislosti nicméně upozorňujeme také na podmínku dle písmene a), která vyžaduje, aby se jednalo o srovnatelný druh materiálu nebo prací. Je tedy na Vašem technickém posouzení, zda lze mít tuto podmínku za splněnou.

  Upozorňujeme rovněž, že z Vámi popsané situace se zdá, že jedna změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku byla účelově rozdělena tak, aby jedna část vyhověla ustanovením § 222 odst. 4 ZZVZ a druhá část ustanovením § 222 odst. 7 ZZVZ. Doporučujeme ověřit, že takové rozdělení bylo na místě (pravidlem je, že jedna změna může být provedena jen podle jednoho důvodu změny) a zejména, že byl řádně aplikován § 222 odst. 4 ZZVZ obsahující požadavek na nezměnění celkové povahy veřejné zakázky a stanovení hodnoty změny.

  Uveřejňování smlouvy na základě rámcové dohody (§ 131, § 219)

  13.09.2024 Dobrý den, ráda bych se zeptala na správný postup. V případě veřejných zakázek zadávaných na základě uzavřené rámcové dohody je nutné na profilu zadavatele uveřejňovat jednotlivé objednávky (výsledky minitendrů), jestliže nedosahují hodnoty 50tis. Kč bez DPH? Od 50tis. Kč vše zveřejňujeme v registru smluv. Platí tedy v tomto případě, že povinnost uveřejnit objednávku (smlouvu) na profilu zadavatele máme až s hodnotou přesahující 500tis. Kč bez DPH, přičemž v registru smluv od 50tis. Kč bez DPH a tedy objednávky s hodnotou do 50tis. Kč není třeba zveřejňovat v registru smluv a ani na profilu zadavatele. Děkuji.

  Na základě dotazu na správný postup veřejného zadavatele a uveřejnění uzavřených jednotlivých smluv na základě rámcové dohody (příp. po jejich akceptaci jakožto výsledek dílčích objednávek – minitendrů) je ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) zřejmé, že dle § 219 odst. 2 ZZVZ uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku a pravidla se použijí obdobně i v případě rámcových dohod dle § 131 ZZVZ.
  Zadavatel postupuje při uveřejňování smlouvy nebo skutečně uhrazené ceny obdobně podle pravidel, jak jsou vymezena podle odstavce 1 předmětného ustanovení, je rovněž povinen rámcovou dohodu uveřejnit srovnatelně ve lhůtě 30 dní (od uzavření), přičemž na její uveřejnění se vztahují obdobné výjimky jako na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky uzavírané dle § 2 odst. 3 ZZVZ (popř. uzavřené i jiným zákonem aprobovaným postupem – např. na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II).
  K předmětu dotazu sdělujeme, že při překročení ceny uváděné hodnoty smlouvy dle ZZVZ, je zadavatel povinen uveřejnit smlouvu v souladu s § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ na svém profilu zadavatele, až pokud hodnota závazku pro dílčí jednotlivou prováděcí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku přesahuje i na základě rámcové dohody uvedených 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty). Z hlediska textace ZZVZ je důvodná i další výjimka, že na smlouvu uveřejněnou „v režimu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)“ dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ se tato povinnost uveřejňování smlouvy na profilu již dále neuplatní.
  Lze shrnout k uvedenému, že se uplatní zákonem předvídaný postup pro uvedenou výjimku, aby takto fakticky uveřejněná smlouva „svého druhu“ speciálně v registru smluv – dle tam uvedených limitů, již nebyla duplicitně dále uveřejňována také na profilu zadavatele.
  Nejsme však oprávněni poskytovat výklad jiného zákona (zákona o registru smluv) jehož nejsme gestorem, proto dotazy na přesnou hranici pro účely vyhodnocení, zda podmínky pro považování smlouvy za nezveřejněnou tamtéž jsou v souladu se speciálním zákonem splněny, jakož i na případné důsledky neuveřejnění smlouvy tamtéž doporučujeme uvedené adresovat Ministerstvu vnitra, které má Registr smluv ve své gesci.

  Dlouhodobá smlouva - 10 % původní hodnoty závazku (§ 222 odst. 4, 9)

  20.08.2024 Dobrý den, prosím o radu ohledně dodatku dle § 222 odst. 4 ZZVZ u smlouvy, která je uzavřena do doby vyčerpání částky 5 400 000 Kč bez DPH. Cena je rozdělena: část byla uhrazena jednorázově na začátku za dodání předmětu plnění a část se platí čtvrtletně. Nyní zvažujeme možnost uzavřít dodatek s navýšením do 10 % u částky placené čtvrtletně, ale vyvstala otázka, co je "původní hodnota závazku". I na základě dodatku bychom smlouvu ukončili vyčerpáním částky 5 400 000 Kč, takže se nezmění to, kolik za smlouvu celkem zaplatíme, ale množství odvedené práce z této smlouvy. Jak tedy počítat původní hodnotu závazku - sečíst všechny dosud zaplacené částky (vč. jednorázového plnění na začátku, což je déle, než 4 roky) a přičíst k tomu předpoklad dalšího plnění - pokud ano, tak za 4 roky? Nebo je nutné hlídat nepřekročení 10 % pouze u navyšované položky (mám za to, že je nutné počítat vždy s navýšením celé smlouvy, nikoli u jedné položky)? Případně lze navýšit o 10 % maximální částku čerpání na 5 940 000 Kč, i když bychom pak již byli v nadlimitním režimu (VZ byla původně soutěžena jako podlimitní VZ)? Děkuji za radu a přeji hezký den.

  Na základě § 222 odst. 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), je stanoveno, že pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku, upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení.

  V § 222 odst. 4 ZZVZ je stanoveno, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je:

  a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a
  b) nižší než

  1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo
  2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

  Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn. Ve svém dotazu uvádíte, že smlouva byla uzavřena do doby vyčerpání částky 5 400 000 Kč bez DPH. Jeví se, že tato hodnota odpovídá původní hodnotě závazku podle § 222 odst. 9 ZZVZ. Částka 540 000 Kč (bez DPH) pak představuje 10 % původní hodnoty závazku.

  Zákon však nestanoví požadavek na nedosažení 10 % přímo u měněné položky. Konkrétní znění zákona zmiňující „závazek“ takovýto dojem může vyvolávat.

  Tato úprava vychází ze směrnic EU (např. čl. 72 odst. 2 směrnice 2014/24/EU), které užívají terminologii „původní veřejné zakázky“, resp. v angličtině „initial contract value“. Zde je zřejmé, že se má vycházet z celé veřejné zakázky či smlouvy. Při transpozici do českého práva došlo k přizpůsobení terminologii občanského zákoníku, který hovoří o změnách závazku, nikoliv smluv či veřejných zakázek. Cílem při tom nebylo zpřísnění evropských pravidel.

  Ve svém dotazu představujete zvažovanou variantu, podle které po změně bude stále zaplaceno 5 400 000 Kč bez DPH, přičemž změny se budou týkat rozsahu plnění. Upozorňujeme, že i takové změny mají ekonomickou hodnotu, která musí být poměřována s limity stanovenými v § 222 odst. 4 ZZVZ.

  Zadavatelé mohou provést změny, které se podle § 222 odst. 4 ZZVZ nepovažují za podstatné.

  Překročení finančního limitu, který slouží k určení nadlimitní veřejné zakázky (nařízení vlády č. 172/2016 Sb.) za celkovou uhrazenou částkou veřejné zakázky není relevantní, pokud byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky původně stanovena správně.

  Předmětné ustanovení (a zejména směrnice EU, které se na nadlimitní veřejné zakázky zaměřují) ukládá, aby hodnota změny byla nižší než tyto limity, nikoli celková finálně uhrazená cena.

  Upozorňujeme, že navýšení až na 5 940 000 Kč by již nebylo v souladu s § 222 odst. 4 ZZVZ, protože změna přípustná podle tohoto ustanovení musí být nižší než 10 % nikoli rovna. O korunu nižší částka by však byla v pořádku.

  Změna v osobě dodavatele § 222 odst. 10 písm. b) a § 83 odst. 2

  07.08.2024 Dobrý den, je prosím možné, aby nový dodavatel dle § 222 odst. 10 písm. b) ZZVZ prokazoval svou kvalifikaci v původním zadávacím řízením prostřednictvím jiných osob dle § 83 odst. 2? Děkuji.

  Ze smyslu § 222 odst. 10 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZZVZ) jasně plyne, že nový dodavatel musí být kvalifikován již v době, kdy zadavatel umožňuje změnu závazku v subjektu dodavatele. Jinak by totiž docházelo k tomu, že veřejnou zakázku bude po změně závazku plnit nekvalifikovaný dodavatel. V takovém případě je potřebné, aby nový dodavatel objektivně splňoval kritéria kvalifikace stanovená zadávací dokumentací původního zadávacího řízení (z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j.  ÚOHS-20961/2024/162).

  V dotazem uváděném případě, je zadávací řízení ukončeno, probíhá plnění ze smlouvy původním dodavatelem a nyní nastala situace, kdy došlo k rozdělení původního dodavatele koupí části závodu a má plnit nový dodavatel. V tomto případě je nutné, aby nový dodavatel uzavřel s původním dodavatelem před jeho rozdělením smlouvu dle § 83 ZZVZ, jejímž předmětem by bylo poskytnutí chybějící části kvalifikace novému dodavateli a zároveň závazek původního dodavatele podílet se v chybějícím rozsahu na plnění ze smlouvy.

  Prokázat prostřednictvím i jiných osob chybějící část technické kvalifikace než pouze skrze původního dodavatele by bylo možné jako právo “nového” dodavatele v souladu se ZZVZ.

  Zveřejnění smlouvy po překročení ceny 500 000 Kč (§ 219)

  29.05.2024 Dobrý den, jako obec máme uzavřenou smlouvu na bio odpady z roku 2016. Smlouva není zveřejněna na profilu zadavatele, ale za předešlé 4 roky (2020-2023) přesáhly náklady 500 000 Kč. Máme nyní smlouvu uveřejnit dodatečně? Děkuji za odpověď.

  K otázce, zda je zadavatel povinen uveřejnit dodatečně smlouvu na veřejnou zakázku, která v průběhu plnění přesáhne 500 000 Kč, uvádíme, že dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel není povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH. Pokud však smlouva v průběhu plnění tuto hranici překročí, již se na ni výjimka z uveřejňovací povinnosti nevztahuje a zadavatel je povinen smlouvu včetně dodatků uveřejnit dodatečně. Lhůta dle § 219 ZZVZ běží od okamžiku překročení limitu 500 000 Kč. Tento postup je potvrzen v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (např. rozhodnutí ÚOHS č. j. ÚOHS-0016/2022/VZ-01597/2022/500). Lze shrnout, že zadavatel je povinen dodatečně uveřejnit smlouvu, jejíž cena překročila hranici 500 000 Kč až v průběhu plnění.

  Oslovení dodavatelů v nadlimitním řízení - zahájení ZŘ (§ 212)

  08.03.2024 Dobrý den, je možné v rámci nadlimitního řízení oslovit dodavatele analogicky dle § 53 odst. 1 ZZVZ u zjednodušeného podlimitního řízení? Zákon tuto možnost nijak nezakazuje, lze se tedy domnívat, že oslovením minimálně 5 dodavatelů by nedošlo k žádnému porušení. Pokud by takovéto oslovení bylo možné, je v pořádku uvedené oslovení realizovat až v okamžiku uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele? Předem velice děkuji za odpověď a s přáním hezkého dne.

  Na dotaz, zda je možné v nadlimitním režimu vyzvat některé dodavatele k podání nabídek podobně jako v případě zjednodušeného podlimitního řízení dle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uvádíme následující:

  Dle našeho názoru je možné i v nadlimitním řízení vyzvat některé konkrétní dodavatele k podání nabídek podobně jako ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 odst. 1 ZZVZ. Takový postup není v žádném ustanovení ZZVZ zakázán a zadavateli je v § 39 odst. 1 ZZVZ umožněno stanovit vlastní pravidla pro průběh v zadávacím řízení, pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou upravena zákonem a pokud jsou dodrženy zásady zadávání veřejných zakázek v § 6 ZZVZ. Dle našeho názoru vyzvání konkrétních dodavatelů k podání nabídek v nadlimitním režimu zásady v § 6 ZZVZ nenarušuje. Musí však být dodržena obdobná pravidla jako v případě odeslání výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení. Například v otevřeném řízení může zadavatel konkrétní dodavatele vyzvat k podání nabídek až po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a musí oslovit alespoň 5 dodavatelů.

  Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele, pokud by byli konkrétní dodavatelé vyzváni předtím, než se o zadávacím řízení mohou dovědět ostatní potenciální účastníci, došlo by k porušení zásady rovného zacházení. Rovněž doporučujeme ve výzvě uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci místo přímého zaslání.

  Lze shrnout, že dle našeho názoru je možné vyzvat konkrétní dodavatele k podání nabídek i v nadlimitním režimu. Vyzvaní dodavatelé však tímto postupem nesmí být zvýhodněni, a je tedy nutné postupovat analogicky dle pravidel v § 53 odst. 1 ZZVZ, aby nebyly narušeny zásady zadávání veřejných zakázek. Konkrétní dodavatelé nemohou být vyzváni před uveřejněním zadávací dokumentace na profilu zadavatele a rovněž doporučujeme uvést pouze odkaz na zadávací dokumentaci.

  Vyhrazená změna závazku ze smlouvy na VZMR při překročení limitu ve výjimce (§ 16, § 31)

  24.01.2024 Dobrý den, rádi bychom se dotázali na situaci, kdy veřejná zakázka byla soutěžena v režimu VZMR, tedy při aplikaci výjimky dle ustanovení § 31 ZZVZ. Konečná cena služeb dle vysoutěžené SoD je 1.900.000 Kč bez DPH. Součástí SoD byla inflační doložka. Pokud by v rámci navýšení ceny o dílo na základě aplikace inflační doložky došlo k přesažení limitu 2.000.000 Kč bez DPH, tedy limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, je možné s ohledem na ustanovení § 222 ZZVZ uzavřít dodatek k SoD, aniž by bylo nutné zakázku "přesoutěžit" v režimu podlimitní VZ? Nebo je třeba ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ vykládat tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu "soutěžit" nemusí, ale je pro danou změnu SoD pouze nutné postupovat podle ostatních pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ?

  Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek – režim veřejné zakázky (dále jen ZZVZ). Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení. Obecně se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky použijí ustanovení § 16, tedy jak ustanovení § 16 odst. 2 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak), tak ustanovení § 16 odst. 3 (Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne předpokládaná hodnota změn závazků ze smlouvy, jejichž možnost byla vyhrazena v zadávací dokumentaci podle § 100. Pokud si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3, uvede v zadávací dokumentaci předpokládanou hodnotu vyhrazeného plnění.) V případě veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 ZZVZ se předpokládaná hodnota stanoví podle § 16 odst.5 (Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.), tedy k okamžiku zadání veřejné zakázky (k okamžiku uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem) a podle odst. 6 (Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která nebyla zadána v zadávacím řízení, se použijí cena nebo údaje rozhodné pro její určení uvedené ve smlouvě na veřejnou zakázku). S ohledem na skutečnost, že inflační doložka je z hlediska zákona vyhrazenou změnou podle § 100 (dopředu všem dodavatelům v zadávacích podmínkách stanovujete postup, jak bude navyšována cena, pokud nastane Vámi inzerovaná situace – tedy nárůst inflace) musí zadavatel její předpokládanou hodnotu zahrnout do předpokládané hodnoty celé veřejné zakázky. Překročí-li totiž výše předložené nabídkové ceny (se zahrnutím ceny za vyhrazené změny závazku podle § 100 odst. 1) zákonný limit pro veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení, je nezbytné, aby zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu k okamžiku zadání veřejné zakázky ve vztahu k finančním limitům, a pokud předpokládaná hodnota odpovídá veřejné zakázce, která musí být zadána v zadávacím řízení, musí ji takto zadat v zadávacím řízení. Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky (§16 ZZVZ), do které je nutné počítat hodnotu zakázky i vyhrazené změny, překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu dle ustanovení § 31 ZZVZ, ocitla by se tedy v režimu veřejné zakázky, kterou bylo nutno zadávat v zadávacím řízením a došlo by tak k obcházení povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 (Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak). Domníváme se proto, že není možné použít ustanovení § 222 odst. 1 ZZVZ a vykládat jej tak, že se při překročení limitu 2.000.000 bez DPH znovu „soutěžit“ nemusí a navýšit cenu plnění u smlouvy o dílo, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny vyhrazených změn závazku (ve Vašem případě naplnění mechanismů inflační doložky) překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon neumožňuje nezahrnout do předpokládané hodnoty zakázky vyhrazenou změnu a neumožňuje následně takový postup, že se v případě zvýšení hodnoty zakázky díky inflaci bude jednat o běžnou změnu veřejné zakázky, která se bude posuzovat podle § 222. Pokud tedy ve Vašem případě došlo k takové situaci, doporučujeme zvážit zrušení výběrového řízení a vypsání nové soutěže v intencích ZZVZ dle § 2.

  Okamžik uveřejnění ZD na profilu zadavatele (§ 212)

  16.01.2024 Prosím o vyjasnění okamžiku pro uveřejnění ZD u otevřeného nadlimitního řízen na profilu zadavatele. V procesních metodikách zde na Portálu-VZ píšete, že "ne dříve, než je uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie". Nicméně když se dívám na zakázky vypisované ve VVZ, naprostá většina institucí, vč. MMR vkládají zadávací dokumentaci na profil zadavatele v den uveřejnění ve VVZ (což je o dva dny dříve než v TED).

  V souladu s § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci k otevřenému nadlimitnímu řízení na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadávací dokumentace má být tedy na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení je odesláno k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ. Dle § 212 odst. 7 ZZVZ nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek – VVZ nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie – TED. To však neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

  Ve Věstníku veřejných zakázek tedy může být oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno po 48 hodinách od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, i když v TEDu dosud uveřejněno nebylo. Rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je tedy den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v prvním z těchto věstníků.

  Lze shrnout, že okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele je den, kdy je oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno buď ve VVZ nebo v TED, závisí na tom, ve kterém věstníku dojde k uveřejnění dříve.

  Skutečně uhrazená cena (§ 219 odst. 3)

  11.01.2024 Co se rozumí skutečně uhrazenou cenou za daný rok v případě kdy na uzavřenou smlouvu přijde příjem například z vyúčtování? Hlásí se pouze skutečně uhrazené výdaje daného roku bez započtení příjmu? Děkuji za odpověď.

  Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy do 3 měsíců od splnění smlouvy. Splněním smlouvy je zpravidla okamžik, kdy jsou všechny závazky vzájemně vyrovnány a závazek ze smlouvy již neexistuje. Nejčastěji bude takovým okamžikem uhrazení poslední faktury po předchozím převzetí plnění ze smlouvy.

  Co se týče smluv na veřejnou zakázku, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

  Jelikož ale po úplném splnění celé smlouvy je veřejný zadavatel opět povinen uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za celou dobu trvání smlouvy, neměl by zadavatel podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ do „průběžně uveřejňované uhrazené“ ceny za 1 daný rok započítávat příjmy a uveřejnit tedy jen skutečně uhrazené výdaje za daný kalendářní rok.

  Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 214, § 216)

  14.11.2023 § 216 ZZVZ stanovuje povinnost uchovávání dokumentace o zadávacím řízení, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na VZ. Je tato povinnost splněna tím, že jsou dokumenty archivovány po uvedenou dobu na profilu zadavatele, a to včetně komunikace mezi zadavatelem a účastníky řízení? Musí zadavatel (obec) kromě toho archivovat dokumentaci prostřednictvím spisové služby?

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení, nebo od změny závazku na původní veřejnou zakázku, je povinnost dle § 216 uchovávat takové dokumenty v listinné anebo elektronické podobě, příp. i jiné záznamy z ústní komunikace, u kterých je to vyžadováno zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dle § 211 odst. 2) – ty se vhodným způsobem „archivují“ společně s nabídkami účastníků zadávacího řízení.

  Nezávisle na uvedeném je povinnost uveřejňovat informace a dokumenty na profilu zadavatele podle § 214 tohoto zákona, které dle § 17 odst. 2 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele, musí zadavatel bezplatně držet jako veřejně dostupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele.

  Proto uvádíme, že je důležité rozlišovat mezi povinností uveřejňovat dokumenty a informace podle tohoto zákona na profilu zadavatele a následně je držet jako veřejně přístupné (nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění na profilu zadavatele) a povinným uchováváním dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let. Povinné uchovávání dokumentace o zadávacím řízení (§ 216) se nepoužije na výjimky dle ZZVZ a nelze jej zaměňovat s uveřejněním informací a dokumentů na profilu zadavatele, pokud zadavatel nemá povinnost zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, např. malého rozsahu – VZMR.

  To však neznamená, že by ukládání dokumentace nemohl zadavatel provádět i jiným způsobem, anebo že zadavatel zcela rezignuje na to, co je míněno obecně archivací v organizaci zadavatele. Proto doporučujeme použít pravidla uchovávání dokumentace a informací uložených v certifikovaném elektronickém nástroji, ale dokumentaci je možné uložit i mimo certifikovaný elektronický nástroj, např. do spisové služby zadavatele.

  Ochrana informací v případě výjimky na VZMR (§ 31, § 218)

  09.11.2023 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s poskytováním informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím ve vztahu k zakázkám malého rozsahu. Lze i na tyto zakázky aplikovat ustanovení § 218? Nebo by zadavatel měl poskytnou požadované informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím i před ukončením výběrového řízení? Děkuji za odpověď.

  K otázce, zda se výjimka z povinnosti poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPI“) v § 218 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), použije i na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující:

  Ustanovení § 218 odst.2 písm. a) ZZVZ zadavateli zakazuje poskytnutí informací, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení do ukončení zadávacího řízení. Toto ustanovení se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu. Veřejné zakázky malého rozsahu ani nejsou zadávány v zadávacím řízení a konec zákazu poskytnutí informací tedy nemůže být navázán na ukončení zadávacího řízení. V případě že je zadavatel požádán o informace vztahující se k veřejné zakázce malého rozsahu podle ZSPI, neuplatní se § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ a zadavatel je tedy povinen postupovat podle ZSPI. V případě, že by zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení, tak by se na něj § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ vztahoval a zadavatel by informace týkající se obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, do ukončení zadávacího řízení nemohl poskytnout.

  Lze shrnout, že § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ se neuplatní na situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Zadavatel v takovém případě postupuje mimo ZZVZ a vztahuje se na něj v souvislosti s poskytnutím informací pouze ZSPI.

  Překročení limitu pro podlimitní VZ (§ 26; § 222)

  20.10.2023 Dobrý den, jak se postupuje v případě, že dodatek smlouvy s vybraným dodavatelem u podlimitní VZ překročí limity tak, že by limit následně odpovídal nadlimitní VZ?

  Na základě pravidel ke změnám závazků dle 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ. Tyto podmínky se nevážou na limity relevantní pro jednotlivé režimy veřejných zakázek. Pokud tedy změnu závazku ze smlouvy lze v souladu s § 222 ZZVZ označit za nepodstatnou, může ji zadavatel realizovat bez povinnosti provést zadávací řízení, a to bez ohledu na to, zda překročí či nepřekročí limit relevantní pro režim veřejné zakázky.

  Pro úplnost uvádíme, že podle § 222 odst. 1 ZZVZ platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; tedy se má jednat o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), výjimku na veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle § 25 ZZVZ, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, podle § 27 ZZVZ, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo podle § 178 ZZVZ, jde-li o koncesi malého rozsahu, tak zadavatel není povinen zkoumat, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

  Novela ZZVZ a § 222 odst. 1 - uplatnění výjimky § 25, § 27 a § 178

  05.10.2023 Dobrý den, setkali jsme se s vysvětlením k § 222 odst. 1, že v případě, že nedojde při změnách závazku ze smlouvy k překročení limitu pro VZMR, podlimitní veřejnou zakázku, případně koncesi malého rozsahu, tzn. že zůstane zachován režim VZ, ve kterém byl zahájen (VZMR, podlimitní a koncese malého rozsahu), nemusí zadavatel vůbec řešit změny podle § 222 a změnu může provést bez dalšího. Tento výklad samozřejmě vítáme, jde ale o tak velkou "volnost", že bych se v tom raději chtěla utvrdit, že je to takto správně chápáno.

  Pokud zadavatel již zadává v režimu zadávacího řízení (§ 3) veřejnou zakázku, samozřejmě se na změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (VZ) aplikuje § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), protože zadavatel je v zákonném režimu. Pouze pokud zadavatel zadává VZ jako výjimku pro veřejné zakázky malého rozsahu – § 31 (anebo koncesi malého rozsahu) a i po změně je součet změn mimo zákonné limity, tak se neaplikuje § 222 ZZVZ – ale pokud zadavatel limit přesáhne, tak samozřejmě ano – postupuje obdobně podle pravidel pro změny závazku i u dalších, dotazem uvedených situací.

  Změny dle § 222 odst. 1 k podlimitní VZ - novela ZZVZ

  19.09.2023 Dobrý den, na školení k novele (zákon č. 134/2016 Sb.) byl § 222 odst. 1 ZZVZ prezentován tak, že v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd..? Stále si nejsme tímto výkladem jisti. Děkuji za odpověď.

  Dobrý den, podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) platí, že:

  Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení. Zadavatel je oprávněn provádět pouze nepodstatné změny smluv, pokud splňuje podmínky vymezené v § 222 odst. 2 až 10 ZZVZ.

  Dále podle tohoto ustanovení (dochází k upřesnění pravidel § 222 v případech, kdy je na změnu možné aplikovat některou z výjimek) a platí, že pokud změna smlouvy splňuje podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto ZZVZ; a tedy jedná-li se o výjimku pro podlimitní veřejnou zakázku (§ 30 ZZVZ), veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 ZZVZ) nebo koncesi malého rozsahu a zároveň celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle:

  a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
  b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo
  c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu,

  není zadavatel povinen zkoumat (v souvislosti s provedenou změnou), zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu smlouvy a může uzavřít dodatek k této smlouvě.

  Konkrétně, pokud zadavatel zadal veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávky s původní hodnotou 1 mil. Kč a chtěl by realizovat změnu této zakázky v hodnotě 300 000 Kč, celková změněná hodnota by činila 1,3 mil. Kč, a nepřekračovala by tedy hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V takovém případě by zadavatel mohl využít popsané výjimky a nemusel by posuzovat přípustnost změny z hlediska podstatných a nepodstatných změn podle § 222.

  Na dotaz, zda “v rámci podlimitní veřejné zakázky můžeme provádět nepodstatné změny smlouvy aniž by jsme museli řešit hodnoty změn dle odst. č. 4, 5, 6 atd.”? sdělujeme, že Vámi uvedené platí pouze u podlimitních veřejných zakázek zadávaných na základě výjimky (je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku), nikoli pro podlimitní veřejné zakázky obecně.

  Nastavení E-katalogů v DNS (§ 215)

  14.09.2023 Ze ZZVZ vyplývá, že zadávací dokumentací je ZD zavádějící celé DNS, nikoli např. výzva k podání nabídek na dílčí zakázku. Pak je ale problematický požadavek § 215 odst. 2 (zejm. písm. b): „ V zadávací dokumentaci zadavatel uvede způsob výběru z elektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně.“ V praxi je celkem běžné, že se eKatalogy používají tam, kde se situace na trhu poměrně rychle a často mění. Někdy je vhodnější rozdělit zakázku na části (ve smyslu co položka, to samostatná část VZ) a dodavateli umožnit podat nabídku na ty části, které je schopen aktuálně dodat. Někdy je naopak vhodnější spojit položky do větších celků. Během trvání DNS (zvlášť jsou-li zavedena na dobu neurčitou) se pak ta situace změní i několikrát. Tento požadavek ZZVZ nutí zadavatele situaci zakonzervovat a držet vždy jen jeden způsob, po celou dobu trvání DNS. Není možný výklad, kdy by zadavatel v ZD na zavedení DNS vyjmenoval všechny možné kombinace a v konkrétní výzvě pak vybral tu, podle které bude postupovat?

  Zadavatel má dle § 215 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) povinnost uvést v zadávací dokumentaci při zavádění dynamického nákupního systému (DNS) způsob výběru z elektronického katalogu, tedy stanovit, zda ad1) bude postupovat dle odstavce 4 písm. a) nebo b), společně s informací, zda ad2) bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně. Je tedy na uvážení zadavatele, jaký postup pro něj bude ekonomicky výhodnější, zda získání plnění jako celku od jednoho dodavatele, nebo výběr jednotlivých položek z různých katalogů od různých dodavatelů, což by se v kombinaci s DNS mělo nejvíce blížit pojetí e-shopu.

  Není nijak vyloučeno, aby zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl obě tyto možnosti, tzn. že bude vybírat v některých minitendrech pouze z jednoho katalogu a v jiných z více katalogů, přičemž metodu upřesní v konkrétní výzvě k podání nabídek na konkrétní veřejnou zakázku. Tato možnost vyplývá ze znění odst. 2 písm. b), kdy je mezi oběma variantami použita spojka „nebo“ ve významu slučovacím, nikoliv ve významu vylučovacím, neboť dle legislativních pravidel vlády by vylučovací způsob musel být oddělen čárkou, tj. „…, nebo …“. Stejně tak není vyloučena kombinace postupů podle § 215 odst. 4 písm. a) či b).

  V případě rámcových dohod není v takovém případě (kombinace postupů) komplikace, neboť dodavatelé musejí předložit hotové elektronické katalogy již při uzavírání rámcové dohody a tato je dále neměnná.

  V případě DNS však musí zadavatel zvažovat již při jeho zavádění, zda bude chtít využít variantu podle písm. b), neboť na rozdíl od varianty podle písm. a) musí již přesně vymezit předmět DNS co se týká poptávaných položek, neboť aby bylo možné variantu podle písm. b) v DNS využít, musejí dodavatelé, na rozdíl od varianty podle písm. a), předložit elektronické katalogy již při podání žádosti o účast do DNS. Tato povinnost vyplývá ze samotné povahy varianty podle písm. b) a zároveň je explicitně uvedena v čl. 36 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

  Lze shrnout, že zadavatel má v případě využití elektronických katalogů v DNS značnou variabilitu použití, avšak je nutno všechny podstatné informace sdělit již v zadávací dokumentaci k zavedení DNS, aby v souladu se zásadou transparentnosti měli všichni potenciální dodavatelé kompletní informace o tom, jak bude DNS fungovat. K tomu by tedy mělo postačit sdělení, že zadavatel bude k výběru využívat obě varianty podle odst. 4 písm. a) a b), společně s oběma možnostmi výběru z katalogů, přičemž konkrétní podmínky budou upřesněny v jednotlivých výzvách k podání nabídek.

  Zveřejňování SUC u Smluv zveřejňovaných v registru smluv (§ 9)

  22.08.2023 Máme dotaz ke zveřejňování skutečně uhrazené ceny. Dlouhodobě se setkáváme s dvojím výkladem, zda zadavatel, který zveřejňuje smlouvy v registru smluv, je povinen SUC zveřejňovat nebo ne. Z textu zákona se zdá, že takovou povinnost nemá, ale z hlediska zásady transparentnosti zveřejňování SUC má význam. SUC stále zveřejňujeme z opatrnosti, ale zajímá nás, jaký je správný výklad a pohled MMR. Např. pokud bychom jako centrální zadavatel vysoutěžili zakázku pro jiného zadavatele, který SUC nezveřejňuje a nechtěl by ji zveřejňovat ani v rámci centrálně zadávané zakázky (za sebe) a odkázal by se na § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ, museli bychom mu vyhovět a jeho cenu nezveřejňovat? Děkujeme.

  Novela (č. 166/2023 Sb.) doplnila právní fikci, že uveřejňovací povinnost stanovená tímto zákonem je splněna, pokud ji při centralizovaném zadávání za zadavatele plní centrální zadavatel. Při zadávání v systému centralizovaného zadávání má odpovědnost za dodržení zákona centrální zadavatel nebo i jiný zadavatel, který samostatně uzavírá smlouvy podle části šesté a následně disponuje údaji do Oznámení dle § 137 nebo § 142. Smlouvu k centrálnímu zadávání dle § 9 odst. 5 ZZVZ upravte způsobem, aby vzájemná práva a povinnosti zadavatelů odpovídaly pravidlům při uveřejňování. Otázku skutečně uhrazené ceny smlouvy uveřejněné v registru dle § 219 odst. 1 písm. d) vždy doporučujeme řešit společně s centrálním zadavatelem – ke spolufinancované zakázce s poskytovatelem dotace nebo na základě pokynu od jiného řídícího subjektu.

  Platnost ustanovení § 222 - novela ZZVZ

  27.07.2023 Dobrý den, dovoluji si obrátit se na Vás s dotazem, které znění ZZVZ se vztahuje ke změnám zakázky, která byla zadána podle původního znění ZZVZ, konkrétně § 222, odst. 6. Z absolvovaného on-line školení pořádaného MMR jsem nabyla dojmu, že je možno uplatnit již novelizované znění. Není zde sice příliš velký rozdíl, ale ráda bych měla jistotu, zejména ve vztahu na případné změny dotačních zakázek, i když se bude jednat pouze o pouze textovou specifikaci, nikoli využití (%) změn. Děkuji Vám za odpověď.

  Novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) neobsahuje ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 přechodné ustanovení, které by omezovalo použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Od 16. 7. 2023 tak u nepodstatných změn smlouvy lze postupovat v souladu s aktuálním zněním § 222 ZZVZ.

  Novela ZZVZ - platnost (§ 222)

  17.07.2023 Dobrý den, měla bych na Vás dotazy ohledně novely ZZVZ a § 222, viz následující: 1. § 222 odst. 4 i nadále pracuje se změnou závazku (tedy vícepráce i méněpráce), zatímco § 222 odst. 5 a 6 pracují pouze s cenovým nárůstem? 2. Podle jakého odstavce § 222 uzavírat dodatky v případě, že se bude jednat pouze o méněpráce a nepůjde tedy o cenový nárůst (a § 4 bude již vyčerpán)? Je potřeba takovou změnu uveřejňovat ve Věstníku VZ? 3. Přechodná ustanovení – platí tedy, že od 16. 7. 2023 se bude ihned používat § 222 dle novely ZZVZ?

  Níže uvedené odpovědi na dotazy (1. – 3.) k novelizovanému znění § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”).

  1. Ano, u změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ se odstraňuje limit 50 % hodnoty změny. Zůstává však úprava v § 222 odst. 9 ZZVZ, kde je stanoven celkový společný limit 30 % cenového nárůstu pro důvody podle těchto odstavců. Úprava změny “de minimis” podle § 222 odst. 4 ZZVZ zůstává beze změny.

  2. U změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel provádí na základě § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ, je povinen do 30 dnů odeslat oznámení o této změně závazku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. I v případě samotných méněprací, které nejsou podstatnou změnou smlouvy (a které přicházejí při vyčerpání odst. 4 z logiky věci do úvahy už jen podle odst. 6, a to při splnění tam uvedených podmínek) platí pak povinnost uveřejnit oznámení o této změně ve Věstníku veřejných zakázek.

  3. Novela neobsahuje ve vztahu ke změně § 222 přechodná ustanovení, která by omezovala použitelnost nové právní úpravy na dříve uzavřené smlouvy. Důvodem je skutečnost, že nová právní úprava je pro zadavatele a dodavatele příznivější, není tedy důvodu bránit její aplikaci i na dříve uzavřené smlouvy.

  Změna závazku tvořená více smlouvami (§ 53, § 222)

  11.07.2023 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k posuzování nepodstatné změny závazku. Požadavkem zadavatele v rámci ZPŘ na stavební práce (dle § 53 ZZVZ) nebylo uzavření jedné smlouvy, ale uzavření 6 samostatných smluv na jednotlivé etapy realizace stavby. V rámci realizace stavby dochází ke změnám a vícepracím a potřebě uzavírání dodatků k jednotlivým smlouvám. Jak posuzovat vzniklé změny ve vztahu k § 222 ZZVZ? Mají se při uzavírání dodatků kvóty dle § 222 odst. 4, 5, 6, 7, 9 ZZVZ pro jednotlivé změny a vícepráce sledovat a vztahovat vždy k dané konkrétní smlouvě, ke které je tvořen dodatek, nebo k celkové ceně tvořené součtem všech smluv?

  Rozhodnou skutečností je, zda smlouvy se vztahují k jedné veřejné zakázce, která byla zadána v jednom zadávacím řízení. Pokud je takový předpoklad naplněn a existuje více dílčích smluv formou jedné komplexní smlouvy na celou zakázku, procentní hodnoty ve smyslu změny závazku (podle § 222 odst. 4, 5, 6, 7, 9 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek) se uplatní na celý závazek k jedné veřejné zakázce bez ohledu na skutečnost, zda tento jeden závazek je plněn na základě více dílčích smluv.

  Uveřejňování smlouvy s rámcovým charakterem nepřekračující limity - VZMR (§ 27, 32 a § 219)

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 2 ZZVZ. Týká se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ také smluv s rámcovým charakterem, u nichž finanční rámec nepřekročí limity VZMR? Děkuji za odpověď.

  Zda se povinnost dle § 219 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), týká i smluv s rámcovým charakterem (obdobné rámcovým dohodám podle ZZVZ), jejichž předpokládaná hodnota nicméně nepřekročí limity na veřejné zakázky malého rozsahu, uvádíme následující.

  Pokud smlouva s rámcovým prvkem byla uzavřena mimo zadávací řízení a celková předpokládaná hodnota u takto uzavíraných smluv nepřekročí limity na veřejnou zakázku malého rozsahu, nemůže se jednat o rámcovou dohodu dle § 131 ZZVZ, ale jedná se o smlouvu pouze obdobnou rámcové dohodě, ve smyslu ZZVZ. Povinnost dle ustanovení § 219 odst. 2 ZZVZ se vztahuje pouze na rámcovou dohodu, uzavřenou postupem dle ZZVZ. 

  Nicméně v případě, že by veřejná zakázka zadaná na základě takové smlouvy přesáhla hodnotu 500 000 Kč (bez daně z přidané hodnoty), je zadavatel povinen uveřejnit dle § 219 odst. 1 ZZVZ každou jednotlivou smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku. Na smlouvu, na jejímž základě jsou až následně jednotlivé zakázky zadávány, se však ve Vámi popsaném případě povinnost uveřejnění smlouvy na profilu nevztahuje.

  Lze shrnout, že na smlouvu s rámcovým charakterem, jejíž předpokládaná hodnota nepřekročí limity veřejné zakázky malého rozsahu (tedy je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky než finanční limity dle § 27 ZZVZ), se povinnost dle § 219 odst. 2 ZZVZ nevztahuje, jelikož nejde o rámcovou dohodu a zadavatel smlouvu tedy není povinen v souladu s tímto ustanovením dle ZZVZ uveřejnit. Je nicméně povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku, pokud je na základě takové smlouvy s rámcovým prvkem zadána a jejíž cena přesáhne 500 000 Kč.

   

   

  Aplikace § 219 ZZVZ u smluv s plněním přes 1 rok

  14.06.2023 Dobrý den, můj dotaz se týká aplikace § 219 odst. 3 ZZVZ u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok. Uveřejňuje u takové smlouvy zadavatel skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy: pouze 1 x za rok (tj. pouze podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ), nebo se na uveřejnění skutečně uhrazené ceny vztahuje i věta první a zadavatel kromě toho, že podle věty druhé uveřejňuje skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy postupně (každý rok), navíc podle věty první uveřejní (souhrnnou) skutečně uhrazenou cenu za celou dobu smlouvy? Děkuji za odpověď.

  U smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, je zadavatel dle věty druhé § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) povinen nejpozději 31. března následujícího kalendářního roku uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce. Toto ustanovení zajišťuje větší transparentnost u smluv s delší dobou plnění. To však nenahrazuje dále povinnost zadavatele uveřejnit i celkovou skutečně uhrazenou cenu do 3 měsíců od splnění smlouvy podle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel je stále po splnění smlouvy povinen skutečně uhrazenou cenu uveřejnit.

  Na dotaz, zda je zadavatel u smluv, jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, povinen dle § 219 odst. 3 ZZVZ pouze uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (1 x za rok) nebo zda je rovněž povinen uveřejnit celkovou skutečně uhrazenou cenu (souhrnnou) po splnění smlouvy, lze shrnout uvedené, že zadavatel je povinen, u smluv jejichž doba plnění přesahuje 1 rok, ad1) podle věty druhé § 219 odst. 3 ZZVZ, každý rok uveřejnit cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce (každoročně), a následně ad2) po splnění smlouvy tedy poté, kdy zadavatel plnil naposled, je zadavatel rovněž povinen dle věty první § 219 odst. 3 ZZVZ uveřejnit souhrnnou skutečně uhrazenou cenu zahrnující všechna plnění.

  Registr smluv a uveřejňování skutečně uhrazené ceny (§ 219)

  01.03.2023 Dobrý den, ráda bych si vyjasnila aktuální výklad povinnosti uveřejňování skutečně uhrazené ceny u smluv zveřejněných v registru smluv. MMR zde na webu v několika odpovědích k této problematice uvádí, že se povinnost uveřejnění skutečně uhrazené ceny nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv), přičemž v některých případech odkazuje na společné stanovisko ÚOHS a MMR. S tímto výkladem jsem se setkala i na některých školeních a v odborných článcích. Aktuální verze stanoviska však dle mého názoru tento výklad výslovně neobsahuje. Mám to chápat tak, že zde došlo k nějakému posunu ve výkladu a skutečně uhrazené ceny by měly být zveřejňovány i u smluv zveřejněných v registru smluv? Nebo je výklad stále stejný a zveřejňovat se nemusí? Moc děkuji za vyjasnění.

  Výklad zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle kterého neexistuje povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele, pokud byla smlouva uveřejněna v registru smluv, vychází přímo ze znění § 219 ZZVZ. Podle § 219 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen na profilu zadavatele uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy „na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1“. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ tato povinnost uveřejnění nevztahuje. Smlouva uveřejněná v registru smluv je smlouvou uveřejněnou podle zákona č 340/2015 Sb. o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv tedy podle jiného právního předpisu, tím pádem nemusí být skutečně uhrazená cena uveřejněna na profilu zadavatele. Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv – Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz) uvádí, že smlouva, která byla uveřejněna v registru smluv, je smlouvou uveřejněnou podle jiného právního předpisu podle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Skutečně uhrazenou cenu však stanovisko skutečně přímo nezmiňuje. Lze shrnout, že povinnost uveřejňovat skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele se nevztahuje na případ, kdy byla smlouva uveřejněna v registru smluv. Tato skutečnost vychází přímo ze zákona z § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ a § 219 odst. 3 ZZVZ.

  Archivace veřejných zakázek malého rozsahu (§ 31; § 216)

  21.02.2023 Dle § 216 zákona o zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen archivovat zakázky po dobu 10 let. Platí tato povinnost i na veřejné zakázky malého rozsahu? Děkuji.

  Pokud jde o pravidla uchovávání dokumentace o zadávacím řízení po dobu 10 let, tak ta se týkají přesně řečeno dokumentace o zadávacím řízení (ZŘ) – tedy takové pravidlo se nevztahuje na výjimky, kdy zadavatel nemusí zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, tedy i na výjimku dle § 27 zákona č. 134/2016 Sb. (ZZVZ), neboť veřejný zadavatel není povinen zadat v ZŘ veřejnou zakázku malého rozsahu (§ 31 – Výjimka pro veřejné zakázky malého rozsahu). Zadavatel tak použije běžná pravidla pro archivaci dokumentace nebo i další pravidla a povinnosti ohledně uchovávání dokumentace, pokud taková pravidla stanoví např. poskytovatel dotace, např. v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace.

  Chyby projektové dokumentace jako důvod změny závazku ze smlouvy (§ 222)

  20.01.2023 Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnost aplikace § 222 při realizaci zakázky na stavební práce. Konkrétně pokud se v průběhu realizace stavebních prací zjistí, že ačkoliv projektová dokumentace obsahuje provádění určitých prací, nejsou tyto práce obsaženy v soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, čili existuje rozpor mezi textovou/výkresovou částí projektové dokumentace a soupisem stavebních prací, který zhotovitel ocenil v rámci nabídky. Bez těchto prací není možné stavbu dokončit v požadovaném rozsahu a následně nebude možné ji kolaudovat v souladu se stavebním povolením. Projektová dokumentace tedy s těmito pracemi uvažuje, ale projektant je nepřenesl do soupisu stavebních prací. Je možné tyto práce zajistit změnou závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 4 či odst. 6 zákona ZVZ, ačkoliv se situace jeví jako chyba projektanta? A v případě že ano, existuje k tomu nějaký výklad/judikát/rozhodnutí ÚOHS?

  Zatímco odst. 6 (§ 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ) je podmíněn objektivními důvody (že pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí “jen” na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu (zejména vzhledem charakteru změny), než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4. S ohledem na skutečnost, že rozpor mezi PD a soupisem prací je zjevnou chybou projektanta, pak bychom doporučili postup pouze podle § 222 odst. 4. Obhajoba postupu změny podle odst. 6 není vyloučena, ale může být s ohledem na podmínky použití odst. 6 problematická. Problematiku dodatečných stavebních prací ZZVZ upravuje samostatně podmínkami ke změnám závazků ze smlouvy (ne již důvody pro využití jednacího řízení bez uveřejnění viz ze srov. implementace „nové“ směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU, že zadavatel „jednající s náležitou péčí“ použije projektovou dokumentaci zpracovanou externí autorizovanou osobou a předpokládá její věcnou správnost). Z hlediska požadavku na doplnění aktuální rozhodovací praxe lze pouze doplnit, že bude vždy při posuzování konkrétní situace nutné vyjasnit absolutní míru objektivní nepředvídatelnosti.

  Skutečně uhrazená cena ve vazbě na splnění smlouvy (§ 219)

  29.11.2022 Dobrý den, v § 219 ZZVZ je v odst. 3 uložena veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. Pojem "splnění smlouvy", na který se lhůta váže, však není blíže definován. Je splněním smlouvy myšleno jak splnění závazků ze smlouvy na straně dodavatele (zhotovení stavby, dodávka zboží, atp.), tak splnění závazků ze smlouvy na straně zadavatele (úhrada ceny za zhotovení stavby, dodávku, zboží)? Na konkrétním příkladu: dodavatel mi dodá zboží ve smluvním termínu dne 31.10.2022, včetně faktury se splatností 15 dnů, kterou uhradím 14.11.2022. Od data úhrady (14.11.2022) mi tedy běží 3 měsíční lhůta pro uveřejnění skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele? Děkuji za informaci.

  K Vašemu dotazu ohledně uveřejňování skutečně uhrazené ceny uvádíme následující. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), stanovuje v § 219 odst. 3 povinnost pro zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje podle § 219 odst. 1 ZZVZ, a to nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy. Za okamžik splnění smlouvy se obecně považuje okamžik, kdy jsou vzájemně splněny závazky obou stran smluvního vztahu a závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku tak již neexistuje. Tedy moment, kdy dodavatel dokončí své plnění a zadavatel uhradí poslední fakturu vystavenou dodavatelem. Ve Vámi uváděném příkladě by tedy měla běžet 3 měsíční lhůta podle § 219 odst. 3 ZZVZ od 14. 11. 2022, došlo-li v tento den skutečně k úhradě daného plnění.

  Uveřejňování smluv a výsledku VZ rozdělené na části (§ 53; § 217; § 219)

  26.10.2022 Dobrý den, jak by se prosím mělo postupovat u zveřejňovaní smluv a oznámení o výsledku ve Věstníku v případě následující veřejné zakázky? Jedná se o veřejnou zakázku na služby zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, která má 4 části a účinnost pro každou část je jiná s počátkem v rozptylu půl roku. 3 smlouvy jsou již podepsané a jejich účinnost je od 1. 11. 2022 (2 smlouvy) a od 15. 12. 2022 (1 smlouva). Čtvrtá smlouva však bude podepsaná až na jaře 2023. Je tedy možné zveřejnit smlouvy na profilu zadavatele, a písemnou zprávu až na jaře 2023 nebo musí být již tři podepsané smlouvy zveřejněny teď do 30 dnů od jejich podpisu? Stejnou otázku na postup mám ohledně zveřejnění oznámení o výsledku ve Věstníku. Děkuji za odpověď.

  Dle odpovídajících  ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), sdělujeme následující:

  • § 219 odst. 1 veřejný zadavatel je povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to do 15 dnů od jejího uzavření;
  • § 217 odst. 5 zadavatel uveřejní písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, v neposlední řadě
  • § 126 ZZVZ zadavatel má povinnost do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ.

  Přestože se tedy jeví, že lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele a oznámení o výsledku zadávacího řízení počíná běžet každá od jiného okamžiku, jedná se o okamžik shodný. To vyplývá z definice ukončení zadávacího řízení uvedené v § 51 odst. 1 ZZVZ, dle které je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody či zavedením dynamického nákupního systému.

  Uvedené lhůty pro uveřejnění tedy počínají běžet shodně od uzavření smlouvy.

  Vzhledem k tomu, že je zadavatel povinen postupovat při výběru dodavatele v každé části odděleně a uzavírá v každé části a s každým dodavatelem smlouvu samostatně, vztahují se i následné povinnosti na každou část zvlášť. Pokud byla smlouva uzavřena na více částí souběžně, ZZVZ zde nespecifikuje, od uzavření jaké ze smluv by lhůta počínala běžet, z čehož vyplývá, že lhůta běží vždy od uzavření smlouvy, tedy pro každou část se počítá samostatně.

  V případě, že na některé z částí veřejné zakázky již smlouvy uzavřeny byly, je třeba do 15 dnů od jejich uzavření uveřejnit tyto smlouvy na profilu zadavatele. Profily zadavatelů neomezují termíny pro uveřejnění smluv a zadavatelé jsou oprávněni k jedné veřejné zakázce uveřejnit i několik smluv, a to postupně v souvislosti s jejich uzavřením. Stejně tak je třeba do 30 pracovních dnů od uzavření těchto smluv uveřejnit písemné zprávy k předmětným částem. Zadavatel je samozřejmě oprávněn vytvořit jednu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele, přičemž v této zprávě uvede veškeré požadované informace dle § 217 odst. 2 ZZVZ ke každé části.

  Zároveň jste tedy povinni odeslat do 30 kalendářních dnů od uzavření smluv oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kdy opět můžete zvolit, zda k předmětným částem uveřejníte jeden společný formulář, či zda pro každou část využijete formulář samostatný. Formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ) jsou tedy této situaci přizpůsobeny a rovněž umožňují oznámit výsledek více částí zadávacího řízení prostřednictvím jednoho formuláře.

  Poté, co bude uzavřena smlouva k poslední části, uveřejní ji zadavatel v zákonné lhůtě na profilu zadavatele, včetně písemné zprávy k této části a odešle oznámení o výsledku poslední části zadávacího řízení do VVZ.

   

  Uveřejňování smlouvy ve sdružení zadavatelů (§ 7; § 219)

  06.10.2022 Při sdružení dvou zadavatelů uzavře každý zadavatel samostatnou smlouvu s vybraným dodavatelem. Prosím o informaci, na kterém profilu se mají tyto dvě smlouvy uveřejnit. Prosím o výběr jedné ze tří možností. 1) Obě smlouvy se uveřejní jen na profilu zástupce obou zadavatelů. 2) Příslušná smlouva se uveřejní jen na profilu příslušného zadavatele. C) Obě smlouvy se uveřejní na profilu zástupce zadavatelů a navíc příslušná smlouva se uveřejní na profilu druhého zadavatele. Děkuji za odpověď.

  Možnost zadavatelů zadat veřejnou zakázku společně je upravena v § 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZZVZ). V odst. 3 tohoto ustanovení je pak uvedeno, že za dodržení ZZVZ odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet. Takovým úkonem je například podpis smlouvy s dodavatelem.

  Zadavatelé zadávající veřejnou zakázku společně mají povinnost podle § 7 odst. 2 ZZVZ uzavřít mezi sebou smlouvu, která upravuje práva a povinnosti související s daným zadávacím řízením a dále vymezení pravidel jednání vůči třetím osobám. Předmětem této smlouvy je zpravidla určení zadavatele, který bude jednat jménem všech zadavatelů zúčastněných na společném zadávání.

  Podle § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy s dodavatelem. Zadávací řízení je tedy ukončené podpisem smlouvy a jak bylo uvedeno výše, smlouva upravující práva a povinnosti společných zadavatelů se vztahuje na zadávací řízení. Vzhledem k tomu by tedy po ukončení společného zadávacího řízení měl každý zadavatel sám za sebe uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 ZZVZ, ke které se dobrovolně zavázal tím, že ji uzavřel s vybraným dodavatelem.

  Závěrem dodáváme, že pro zadavatele neplatí povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele podle § 219 ZZVZ, pokud je smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není potřeba, aby smlouvu duplicitně uveřejnil na svém profilu zadavatele.

  Změna poddodavatelem prokazované technické kvalifikace v průběhu realizace VZ (§ 83, § 88, § 222, § 223)

  26.07.2022 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, jak má zadavatel postupovat v případě, kdy v zadávacím řízení vybraný dodavatel prokazoval určitou část technické kvalifikace - poskytování služeb pomocí jiné osoby. S vybraným dodavatelem následně zadavatel uzavřel smlouvu. Při plnění veřejné zakázky vybraný dodavatel nyní zadavateli oznámil ukončení spolupráce s dotyčným poddodavatelem a současně předložil chybějící část technické kvalifikace, avšak referencí o plnění této zakázky jako kdyby tuto část VZ poskytoval celou dobu sám vybraný dodavatel. Je takovýto postup podle Vašeho názoru ze zákona přípustný? Ust. § 88 ZZVZ míří pouze na změny kvalifikace v průběhu zadávacího řízení a nikoli v průběhu plnění VZ. Děkuji.

  Pokud již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je pro postup zadavatele určující znění této smlouvy. Ustanovení § 88 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), skutečně upravuje postup v zadávacím řízení. Pokud smlouva reguluje využití poddodavatele, může v souvislosti s ukončením vztahu mezi dodavatelem a poddodavatelem vyvstat potřeba změnit předmětné ustanovení smlouvy. Zadavatel však nesmí připustit změnu, která by byla v rozporu s § 222 ZZVZ. Toto ustanovení za určitých okolností umožňuje i změnu v osobě samotného dodavatele, tudíž lze mít za to, že změna poddodavatele není principiálně vyloučena. Někdy jsou ve smlouvách postupy pro změnu poddodavatele nastaveny. V takovém případě je postupováno podle smlouvy a sjednávání dodatku není nutné. Obvykle však není ve smlouvách na veřejnou zakázku nijak fixováno, že dodavatel musí být kvalifikovaný po celou dobu plnění veřejné zakázky, tak jak bylo prokázáno v průběhu zadávacího řízení. Možnost plnit podle takovýchto smluv nebývá změnou poddodavatele narušena. Při zadávání veřejných zakázek se do určité míry uplatňuje přičitatelnost všech referencí generálnímu dodavateli. Důvodem je zejména to, že generální dodavatelé nesou odpovědnost za řádné a včasné plnění celé referenční zakázky a je jim objednatelem poskytnuta platba a získávají osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení prací. Pro případy, že by se ukázalo, že dodavatel sám nikdy kvalifikovaný nebyl a dokumenty k referenci byly vytvořeny jen za účelem úspěchu v zadávacím řízení, přičemž nikdy neměl v úmyslu poddodavatele při plnění veřejné zakázky využít, lze uvažovat o ukončení závazku podle § 223 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

  Dva aktivní profily zadavatele (§ 214)

  20.07.2022 Dobrý den, ZZVZ v § 214 připouští, aby zadavatel vedle svého aktivního profilu používal souběžně další aktivní profil, kterým je NEN . Pokud tedy bude mít zadavatel zaregistrovány dva aktivní profily zadavatele, musí pak pro každé zadávací řízení využívat vždy oba profily současně nebo může využívat jen jeden z nich, který si určí příslušné v zadávací dokumentaci příslušné VZ? Děkuji

  Ano, nelze uveřejňovat informace k jedné veřejné zakázce na více profilech zadavatele, které má zadavatel oznámeny jako aktivní ve Věstníku veřejných zakázek, ale má dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek možnost si vybrat pouze jeden, který bude využívat k uveřejnění informací v souvislosti s jejím zadáním, tzn. jedna VZ a jeden profil.

  Uveřejňování informací ve VVZ společně se změnou na profilu zadavatele (§ 212)

  24.06.2022 Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o informaci k problematice uveřejňování informací ve VVZ. Zákon 134/2016 Sb. § 212 čl. 7 hovoří o nadlimitní veřejné zakázce, kdy nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. Popis stavu: u mé zakázky bylo nutné provést změnu zadávací dokumentace a prostřednictvím NEN/Nestandardní stavy byly dokumenty změny ZD vloženy a zveřejněny (dle metodiky NEN). Následně byl vygenerován opravný FORM pro uveřejnění ve VVZ a Úředním věstníku Evropské unie. Dotaz: kdy a v jakém pořadí se změny ZD uveřejňují na portálu zadavatele, VVZ a Úředním věstníku Evropské unie v souladu s výše jmenovaným § 212? Za každou odpověď děkuji.

  Na základě dotazu k okamžiku provedení změny k nadlimitní VZ na profilu zadavatele v souvislosti s odesláním opravného formuláře F14 ve smyslu § 212 odst. 7 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) sdělujeme, že v souladu s úpravou evropských zadávacích směrnic není možné na profilu nebo jinde prostřednictvím NEN zveřejnit odlišné informace, např. lhůtu pro podání nabídek, nebo jakoukoliv jinou povinně zveřejňovanou informaci na základě standardních formulářů v prostředí národního věstníku, již 1. den po odeslání formuláře do TEDu.

  Naopak se změnou na profilu je nezbytné vyčkat na zveřejnění informací ve Věstníku veřejných zakázek (VVZ), zpravidla po uplynutí 48 hodin od potvrzení o přijetí k uveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie – TED, tzv. pravidlo „fikce uveřejnění.“ Uvedenému odpovídá postup uveřejňování, s ohledem na implementaci zadávacích směrnic, čl. 51 a 52, v případě údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (TED), nebo uveřejněných na profilu zadavatele (NEN).

  Vzhledem k tomu, že na profilu zadavatele nesmí být zveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění do TED, tedy se jedná obecně vždy o údaje, které již byly v rámci obou věstníků dříve uveřejněny, je oprávněn zadavatel provádět úpravy informací v rámci svého „národního“ profilu až ve chvíli, kdy předmětnou „změnu“ spolu se změnovým formulářem (F14) provozovatel VVZ uveřejnil.

  Z povahy pravidla se uvedené použije vždy k povinně zveřejňovaným informacím na profilu zadavatele a ve formátech standardizovaných formulářů. Pro účely zajištění změny informací v ZD a jiných zveřejněných údajů na profilu zadavatele a současně ve VVZ se jako jediný správný postup na základě § 212 odst. 8, věta 1. ZZVZ nabízí, že je nutné vyčkat se změnou již dříve uveřejněných informací do chvíle, než je předmětná změna odeslaná k uveřejnění rovněž fakticky zveřejněna provozovatelem VVZ.

  Uveřejňování skutečně uhrazené ceny (§ 219)

  19.05.2022 Dobrý den, setkala jsem se s názorem ze strany kontrolních orgánů, že u smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce, a to i tehdy pokud v předchozím kalendářním roce nebylo nic uhrazeno, tzn. že má být uveřejněna skutečně uhrazená cena s hodnotou "0". Můžete mi prosím sdělit, zda tento názor je správný a jak to mám chápat? Předem děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanoví povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Naopak povinnost se nevztahuje na ty případy, pokud byla smlouva “skutečně” uveřejněna podle jiného právního předpisu (podle zákona o registru smluv.)

  Odkazujeme na Společné stanovisko MMR, MV a ÚOHS k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv dostupné na stránkách našeho ministerstva prostřednictvím Portálu o veřejných zakázkách (portal-vz.cz).

  Rozhodne-li se veřejný zadavatel uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na svém profilu zadavatele, provede to podle vyhlášky č. 168/2016 Sb. (o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele), dle přílohy č. 8 ve struktuře údajů a formátu dat požadovaných elektronickým nástrojem.

  Aby uveřejňované informace odpovídaly co nejvíce povaze a účelu zákona, doporučujme přistupovat k uveřejnění s ohledem na skutečnost, že budou v souladu s interním pokynem vystavovány pouze faktury s datem splatnosti před koncem daného kalendářního roku, za který veřejný zadavatel údaje „ve skutečnosti“ zveřejňuje.

  Domníváme se, že zadavatel tímto způsobem má možnost ohlídat, že uveřejní právě tu výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uhrazena v souvislosti s plněním smlouvy za předchozí kalendářní rok. Jestli má mít skutečně uhrazená cena hodnotu \”0\”, nezbývá než zveřejnit právě tu.

  Závěrem odpovědi je možné doplnit, že „uveřejňování skutečně uhrazené ceny“ nenese znaky skutkové podstaty žádného z  přestupků dle ZZVZ, za který by zadavateli hrozilo uložení peněžité pokuty.

  Zadávací řízení s obdobným předmětem plnění nebo možná změna v osobě dodavatele (§ 51, § 100, § 222)

  26.04.2022 Dobrý den, dovolte, abych vznesl dotaz k zahájení zadávacího řízení na stavební práce (výstavba kanalizace), které jsou v současnosti již zasmluvněny, ale zhotovitel ani po více než roce od předání staveniště nezahájil stavební práce a neustále toto zahájení odsouvá. Jsme obcí - veřejným zadavatelem a připravujeme se na situaci, kdy odstoupíme od smlouvy o dílo a budeme situaci řešit soudní cestou. Tedy dotazuji se, zda lze zahájit takové zadávací řízení, aniž by došlo k porušení ZZVZ, přičemž je předpokladem, že dokončení tohoto zadávacího řízení by bylo až po ukončení stávajícího smluvního vztahu. V jednom čase by tak byly dotčené stavební práce jak zasmluvněny, tak i zároveň i součástí zadávacího řízení. Děkuji za informaci a jsem s pozdravem.

  Problematika zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění je upravena v § 51 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů  (ZZVZ), kdy zadavatel může před ukončením zadávacího řízení (ZŘ) zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud to vyžadují provozní potřeby zadavatele a veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu. Jelikož ve Vašem případě se jedná o zadávací řízení již ukončené, z pohledu ZZVZ nic nebrání tomu zahájit nové zadávací řízení, jehož předmět je obdobný s předmětem již zadané veřejné zakázky. Následné odstoupení od uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku se bude řídit především ujednáními v dané smlouvě a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

  Závěrem Vám doporučujeme zvážit možnost vyhrazení změny závazku v zadávací dokumentaci podle § 100 odst. 2 ZZVZ, kdy si jako zadavatel můžete vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového zadavatele jednoznačně vymezeny. Jak je uvedeno v § 222 odst. 10 ZZVZ, týkajícím se změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nahrazení dodavatele jiným dodavatelem možné v případě uplatněných vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2 ZZVZ. Tímto postupem tak lze do budoucna předejít situaci, kdy musíte odstoupit od smlouvy na veřejnou zakázku a zahájit nové zadávací řízení na veřejnou zakázku s totožným plněním.

  Uveřejnění smlouvy v registru smluv (zák. č. 340/2015 Sb.) a podle zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 219)

  01.04.2022 Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Je tato smlouva považována za zveřejněnou na profilu zadavatele, když ji zveřejním 16. den po uzavření v registru smluv?

  Z ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv, přičemž má být tato smlouva uveřejněna podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je tato povinnost splněna právě jejím uveřejněním v registru smluv. Pokud tedy zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv, nemusí již smlouvu na veřejnou zakázku duplicitně uveřejňovat na profilu zadavatele (viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ). Naopak ale platí, že pokud zadavatel uveřejní smlouvu na veřejnou zakázku na profilu zadavatele v souladu se ZZVZ, není tím splněna povinnost podle zákona o registru smluv. Ke splnění povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku v registru smluv je podle zákona o registru smluv stanovena lhůta 30 dnů od uzavření smlouvy, zatímco podle ZZVZ se jedná o 15 dnů. S ohledem na výše uvedené je dostačující, aby zadavatel zaslal smlouvu k uveřejnění do registru smluv ve lhůtě 30 dnů. Tímto postupem je splněna podmínka stanovená v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ.

  Změna závazku při obchodním a ekonomickém embargu zemí dotčených válečným konfliktem (§ 222)

  12.03.2022 Dobrý den, dovolte, abych se dotázal na vhodný postup v situaci vyvolané válečným konfliktem na Ukrajině a následným hospodářsko-ekonomickým embargem ČR i zemí EU vůči zemím dotčeným tímto konfliktem. V nastalé situaci je zcela rozvrácen systém dodavatelsko-odběratelských vztahů, nezpůsobený konkurenčním prostředím, a to s neočekávaným dopadem na plnění smluv veřejných zakázek uzavřených na základě ZŘ dle ZZVZ. Mám za to, že vyvolané embargo s následnými výpadky dodávek není výsledkem činnosti hospodářských subjektů podílejících se svojí činností na hospodářském trhu, ale politickým rozhodnutím, se kterým tvůrci ZZVZ vůbec nekalkulovali a tudíž ani takový proces do ZZVZ nezapracovali. Dotaz: Existuje možný postup při realizaci veřejných zakázek, a to v souladu s § 222 ZZVZ (vyjma postupu dle odst. 2, kdy nemohl nikdo předpokládat válečný konflikt a taková pravidla zapracovat do obchodních podmínek zadávacích řízení), který bude akceptovat výpadky množství dodávek (např. ve stavebnictví stavebních materiálů) s dopadem jak na cenu (možnost navýšení jednotkových cen), tak na termín dokončení plnění veřejné zakázky (možnost změny termínu dokončení plnění VZ)?

  MMR na Portále o veřejných zakázkách uveřejnilo ke vzrůstajícím cenám řadu dokumentů, jak by měl zadavatel postupovat na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodicka-stanoviska, včetně informace k situacím odchodu ukrajinských pracovníků (tedy doporučujeme držet se uvedených postupů – primárně lze využívat § 222 odst. 4, dále výhrady podle § 100 odst. 1 ZZVZ.)

  Paragraf 222 odst. 6 se vztahuje obecně na nepředvídatelné situace (samozřejmě není vyloučený, ale pokud se bude vztahovat čistě ke vzrůstajícím cenám, tak bude v dnešní době již obtížně obhajitelný – inflace je zde již více než 1 rok.) Co se týče § 222 odst. 6, tak každá situace u zadavatele se musí posuzovat v tomto světle, zda konkrétní situace skutečně odpovídá podmínkám použití § 222 odst. 6 (zda jde o něco skutečně nového, co nešlo předpokládat – zda situace má dopad objektivně na všechny dodavatele v původním tendru.)

  Tedy pokud by situace u zadavatele vznikla v důsledku konkrétní okolnosti (nikoliv pouze na základě obecné proklamace např. „sankce, pak můžeme automaticky prodlužovat, měnit ceny“), která by měla dopad na průběh plnění, mohl by zadavatel posoudit takové okolnosti, zda neodpovídají podmínkám v § 222 odst. 6 – ale není to rozhodně automatické a v řadě případů mu možná nezbude nic jiného, než zakázku přetendrovat se zavedením inflačních doložek a zakomponováním nových okolností do zadávacích podmínek.

  Uveřejňování smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele k VZMR rozdělené na části (§ 219)

  31.01.2022 Dobrý den, mám dotaz týkající se uveřejňování smlouvy podle § 219. Typicky v případě veřejné zakázky malého rozsahu, u obce bez rozšířené působnosti, která smlouvu neuveřejňuje podle zákona o registru smluv, ale musí smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele. Je rozhodující sjednaná cena ve smlouvě nebo hodnota veřejné zakázky? Mám na mysli VZMR rozdělenou na části, kdy cena sjednaná ve smlouvách na jednotlivé části nepřesahuje 500 000, ale celková hodnota ano. Děkuji za odpověď.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravuje uveřejnění smlouvy v § 219 odst. 1, podle kterého je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.

  To neplatí pro:

  a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
  b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
  c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
  d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

  Uvádíte, že se na Vás vztahuje výjimka podle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv a nemusíte tím pádem uveřejňovat smlouvy v registru smluv. Dále se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“) rozdělenou na části, přičemž žádná z jednotlivých částí nepřesahuje svou cenou 500 000 Kč bez DPH, ale celková hodnota v součtu tuto částku přesáhne.

  Obecně jsou VZMR výjimkou ze ZZVZ, kdy zadavatel může při jejich zadání postupovat mimo zadávací řízení, ale je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ. I na VZMR se však vztahují základní ustanovení ZZVZ (§ 1 – § 32).

  Aby zadavatel zjistil, zda se skutečně jedná o VZMR a mohl postupovat při jejím zadání mimo zadávací řízení, musí nejprve stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části upravuje § 18 odst. 1 ZZVZ. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části se stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech jednotlivých částí, ze kterých se skládá. Tento součet jednotlivých částí musí podle § 18 odst. 2 ZZVZ zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která společně tvoří jeden funkční celek a zároveň jsou zadávána v časové souvislosti.

  Na veřejnou zakázku, byť je rozdělena na více částí, je třeba nahlížet jako na celek. Přesto, že se v § 219 odst. 1 ZZVZ hovoří o smlouvě na veřejnou zakázku v jednotném čísle, je ve Vašem případě tato veřejná zakázka tvořena vícero částmi a tudíž vícero smlouvami. Aby byl naplněn smysl a účel § 219 odst. 1 ZZVZ včetně zásady transparentnosti podle § 6 ZZVZ, je třeba na profilu zadavatele uveřejnit všechny smlouvy uzavřené na danou veřejnou zakázku.

  Závěrem dodáváme, že povinné základní informace o veřejné zakázce na profilu zadavatele jsou obsaženy v příloze č. 8 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele.

  Obsah písemné zprávy: cena včetně odůvodnění výběru (§ 217)

  17.01.2022 Dobrý den, zadavatel v ZD stanovil vícekriteriální hodnocení nabídek v podobě: ad 1 kritérium - ekonomická výhodnost (nejnižší nabídková cena), ad 2 kritérium - design. V § 217 odst. 2 písm. a) ZZVZ, zákona ukládá zadavateli povinnost uveřejnit v písemné zprávě alespoň: označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, za podmínky, že byla smlouva uzavřena. Chápeme správně, že v písemné zprávě zadavatele postačí, když zadavatel uvede informace pouze k ad 1? Děkuji.

  Písemná zpráva zadavatele musí obsahovat náležitosti taxativně stanovené v § 217 odst. 2 ZZVZ. Jedná se pouze o minimální nutný výčet položek, které je zadavatel povinen zahrnout ve své zprávě, nad rámec uvedených je pak zadavatel oprávněn tyto doplnit o další informace, jež považuje za vhodné. V písemné zprávě dle § 217 odst. 2 psím. a) ZZVZ zadavatel uvede mimo jiné údaj k ceně sjednané ve smlouvě, tedy cenu vítězné nabídky (nabídku vybraného dodavatele). Zadavatel dále označí dodavatele, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatele, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru. Součástí písemné zprávy je tak odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky dle § 217 odst. 2 písm. e) ZZVZ. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost uvést nejen cenu vítězné nabídky, ale odůvodnit i výběr nejvhodnější nabídky, tzn. uvést ad 1 kritérium ekonomickou výhodnost (nejnižší nabídkovou cenu) a ad 2 kritérium – v daném případě design.

  Změna doby a ceny plnění v době realizace zakázky na stavební práce (§ 222)

  16.08.2021 Dotaz č. 1: Pokud bude v době realizace zakázky na stavební práce zjištěna některá ze skutečností uvedených v ust. § 2627 či § 2594 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ), např. (skryté překážky místa plnění či nevhodná povaha věcí převzatých zhotovitelem od objednatele), je možno řešit nezbytné (a řádně zdůvodněné) prodloužení doby plnění (ať již prodloužení plynoucí přímo z ust. 2594 odst. 3 občanského zákoníku či prodloužení nezbytné z důvodů výskytu skrytých překážek dle § 2627 občanského zákoníku) jako změnu závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ dodatkem k uzavřené smlouvě? Je - li důsledkem těchto překážek následné sjednané provedení víceprací, které zvyšují časovou náročnost díla a prodlouží jeho provádění oproti původnímu harmonogramu, lze v rámci změny závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ ve zdůvodněném nezbytném rozsahu prodloužit dobu plnění? Dotaz č. 2: Může zadavatel (v zájmu faktické splnitelnosti zakázky zhotovitelem stavební zakázky) reagovat na současné enormní zvyšování cen stavebních materiálů změnou závazku ve smyslu ust. § 222 odst. 6 ZZVZ, tj. uzavřením dodatku, jímž by byla přiměřeně (maximálně však v míře odpovídající nepředvídatelnému zvýšení cen, za nějž je zhotovitel zakázky pořizuje) zvýšena jednotková cena těch materiálů, u nichž došlo k mimořádnému nárůstu jejich ceny nepředvídatelnému v době uzavření smlouvy (samozřejmě s patřičným zdůvodněním míry zvýšení)? Pokud ano, může takto zadavatel postupovat i v situaci, kdy je ve smlouvě na veřejnou zakázku smluvně vyloučeno užití § 2620 odst. 2 občanského zákoníku? Domnívám se, že ani takové smluvní ujednání by takovému případnému postupu nemělo zadavateli bránit - zadavatel tímto smluvním ujednáním pouze vyloučil situaci, kdy byl nucen čelit riziku vnuceného zvýšení ceny či zrušení smlouvy soudem, nicméně dle mého názoru má právo umožnit změnu ceny dobrovolně. A ještě analogický dotaz: může být současná nedostupnost některých materiálů a v době uzavření smlouvy nepředvídatelné mimořádné prodloužení jejich dodacích lhůt relevantním důvodem pro změnu závazku dle § 222 odst. 6 ZZVZ spočívající ve změně doby plnění?

  Dovolujeme si odpovědět na dotaz směřující ke změnám závazků (a i možnému navyšování cen již uzavřených smluvních závazků) způsobem, že Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo a uveřejnilo ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společné stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů, které je uveřejněno na Portálu o veřejných zakázkách na adrese: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/spolecne-stanovisko-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-a-uohs/.

  Uvedený materiál “Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice nárůstu cen stavebních materiálů” poměrně podrobně rozebírá možnosti zadavatelů ve vztahu k problematice nárůstu cen i ve vztahu k OZ. Doufáme, že jak toto uveřejněné společné stanovisko, tak i předchozí metodické doporučení https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodicka-doporuceni/, Vám společně pomůže problematické situace řešit.

  Archivace veřejných zakázek (§ 216)

  12.08.2021 Dobrý den, máme zájem přejít s profilem zadavatele od současného poskytovatele na NEN. Jak je to s archivací ukončených veřejných zakázek, které máme na současném profilu zadavatele? Je nutné zajistit uchovávání dokumentace o zadávacím řízení prostřednictvím profilu zadavatele, ať již původního nebo nového exportem zakázek a nebo je možné veškerou dokumentaci nahrát například na naše webové stránky, aby byla zajištěna veřejná přístupnost? Opakuji, že mi jde o zakázky, které již byly řádně ukončeny a dle zákona je nutné zajistit jejich archivaci. Děkuji a jsem s pozdravem

  Obecně na profilu zadavatele, všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění, v souladu s vyhláškou č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatel. Pokud tedy byla VZ zadána a nic dalšího se už neuveřejňovalo, pak se počítají 2 roky od momentu, kdy byla VZ na profilu označena jako zadaná. Změna profilu zadavatele je možná, zadavatel může informace k VZ ponechat na původním profilu po dobu 2 let, což asi bude znamenat nějaké náklady, příp. ji může převést do NEN. Je nutné rozlišovat mezi povinnou archivací, resp. uchováním dokumentace k ZŘ a povinností uveřejňovat informace na profilu. Pokud jde o uchovávání dokumentace o zadávacím řízení VZ po dobu 10 let, ta nemá s uveřejněním na profilu nic společného. Dokumentaci proto pro účely § 216 ZZVZ nemusí zadavatel držet na profilu celou dobu, ale může ji uložit někam jinam, např. do spisové služby.

   

  Uveřejňování smluv na veřejnou zakázku, vč. položek rozpočtu a poskytování informací dle zákona č. 106/1999 Sb. (§ 218 - § 219)

  31.03.2021 Dobrý den, mám dva dotazy k uveřejňování smluv na profilu zadavatele a k poskytování informací o zadávacích řízeních a nabídkách podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 1) Podle § 219 má zadavatel zveřejnit uzavřenou smlouvu včetně změn a dodatků na profilu zadavatele. Přílohou smlouvy je položkový rozpočet. Týká se povinnost zveřejnění i pro tento rozpočet, případně další dokumenty, které jsou přílohou smlouvy? Nebo se na podrobný položkový rozpočet s jednotkovými cenami položek pohlíží jako na důvěrnou informaci či obchodní tajemství a jeho zveřejnění by mohlo vést např. ke konkurenční výhodě ostatních dodavatelů, kteří by mohli zjistit ceny způsoby oceňování vybraných dodavatelů. Stačilo by potom zveřejnění rekapitulace rozpočtu bez podrobného soupisu položek? Objevují se názory, že je to obchodní tajemství či důvěrná informace (a bez ohledu na to, zda ji tak účastník označí), ale i názor že v případě použití veřejných prostředků je zveřejnění podrobného rozpočtu žádoucí a pokud tvoří součást/přílohu smlouvy, platí povinnost zveřejnění. 2) Je možné poskytovat nabídky, rozpočty či další informace a doklady z nabídek žadatelům o informace dle zákona o poskytování informací (po ukončení zadávacího řízení)? Nabídky obsahují běžně osobní údaje, informace o zaměstnancích a neveřejné údaje o dodavatelích. V §218, odst. 2, písm. b) je uvedeno, že nebudou poskytnuty informace, které dodavatel označil jako důvěrné (dle odst. 1). Pokud je ale takto neoznačí, jak s poskytnutím informace naložit? Je možné použít odst. 3, a žádost zamítnout s odkazem na ochranu obchodního tajemství či ovlivnění hospodářské soutěže? Čím potom žadatelům o informace odůvodnit, že se na požadované informace toto ustanovení vztahuje? Stačí vůbec pouhé označení dodavatelem dokumentů či údajů za důvěrné, nebo tyto musejí zároveň splnit definici obchodního tajemství dle občanského zákoníku (nebo obojí, tedy označení dodavatelem a zároveň podmínky dle občanského zákoníku? Často bývá zákon o poskytování informací využíván k žádostem typu poskytnutí celé dokumentace veřejné zakázky, bez bližší specifikace, to by znamenalo vše od zadávacích podmínek po rozhodnutí o výběru včetně všech nabídek účastníků a uzavřené smlouvy. Předem děkuji za odpověď.

  Zadavatel má povinnost na základě § 219 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Součástí smlouvy na veřejnou zakázku jsou i její přílohy, například výkaz výměr nebo položkový rozpočet. Ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ, které se věnuje ochraně informací, však říká, že zadavatel nemusí uveřejnit informaci, kterou má povinnost uveřejnit dle ZZVZ, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Zadavatel tedy není povinen uveřejňovat informace, jejichž uveřejnění by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství. Zda se jedná o obchodní tajemství, bude záležet na posouzení konkrétního případu, vždy však musí být naplněny znaky obchodního tajemství uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 504 občanského zákoníku jsou obchodním tajemstvím konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Otázce, zda ocenění jednotlivých položek výkazu výměr lze považovat za obchodní tajemství dle § 504 občanského zákoníku, se věnuje Úřad pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí č. j. S0816/2015/VZ-01817/2016/521/MŽi. V tomto rozhodnutí Úřad uvádí následující: „Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr tedy odráží tzv. „cenovou politiku“ konkrétního uchazeče, tj. jeho způsob tvorby nabídkové ceny. V ocenění jednotlivých položek výkazu výměr se pak promítají jednak skutečné náklady, ale také marže uchazeče. (…) Ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je zcela nepochybně skutečností konkurenčně významnou právě proto, že odráží způsob tvorby nabídkové ceny uchazeče a jejím uveřejněním může dojít k eliminaci této konkurenční výhody v tom smyslu, že konkurenti uchazeče mohou svoji cenotvorbu přizpůsobit zjištěným skutečnostem. (…) Jedná se současně o skutečnost určitelnou, neboť pokud uchazeč uvede, že považuje ocenění jednotlivých položek výkazu výměr za obchodní tajemství, je zcela jednoznačné, kterou konkrétní část výkazu výměr uchazeč míní (je tedy zřejmé, že se nejedná např. o krycí list, neboť tento ocenění jednotlivých položek výkazu výměr neobsahuje). V důsledku toho, že ocenění jednotlivých položek výkazu výměr je výsledkem cenotvorby jednotlivých uchazečů (tedy výsledkem činnosti konkrétního uchazeče), se jedná o skutečnosti v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné a současně související s obchodním závodem.“ Dále pak Úřad, ve vztahu k transparentnosti a kontrole vynakládání veřejných prostředků, dodává, že „i přes neuveřejnění ocenění jednotlivých položek výkazu výměr zadavatel v šetřeném případě uveřejnil na svém profilu krycí list oceněného výkazu výměr a dále pak ocenění jednotlivých stavebních objektů včetně ocenění dílčích kapitol těchto stavebních objektů. Kontrola vynakládání veřejných prostředků tedy nebyla znemožněna.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ocenění jednotlivých položek může být obchodním tajemstvím dodavatele. Dodavatel má na základě § 218 odst. 3 ZZVZ právo na ochranu svého obchodního tajemství a zadavatel by toto právo neměl nijak omezovat. Důvěrný údaj nebo sdělení je v zákoně definován v návaznosti na § 1730 ObčZ a je za něj považován takový údaj nebo takové sdělení, které dodavatel zadavateli v zadávacím řízení poskytl a označil jako důvěrný. Zadavatel dále není povinen uveřejnit informaci podle ZZVZ, jestliže by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu (například zákona o ochraně utajovaných informací), bylo v rozporu s veřejným zájmem, mohlo by porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. K Vašemu druhému dotazu uvádíme následující: Po ukončení zadávacího řízení zadavatel nadále není oprávněn poskytnout informace, které dodavatel označil za důvěrné. Ostatní informace (které nemohly, resp. nesměly být poskytnuty již v průběhu zadávacího řízení), a to včetně informací o obsahu nabídek či osobách, které se podíleli na průběhu zadávacího řízení, je zadavatel povinen na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen SvInf) poskytnout. Uvedené platí za předpokladu, že nebudou naplněny důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí takové informace dle SvInf (zejm. § 7 až 11 SvInf).

  Předložení vzorků a lhůta pro podání nabídek v otevřeném řízení (§ 211)

  30.03.2021 Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu, zda v případě, kdy zadavatel využívá svého práva v rámci otevřeného řízení požadovat předložení vzorků, tedy postupuje v souladu s § 211, odst. 3 písm. c) ZZVZ, je automaticky povinen postupovat v souladu § 57, odst. 1 písm a), tedy prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů? Velmi Vám děkuji

  Dotazem není specifikováno, za jakým účelem požadavek na předložení vzorků stanovujete, neboť vzorky mohou být v zadávacím řízení předkládány za různými účely a v různé okamžiky.

  Vzorky například mohou být předkládány za účelem:

  • Prokázání kvalifikace (§ 73 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek – ZZVZ), dále ve více fázových zadávacích řízeních mohou být předkládány vzorky v době podávání žádosti o účast (§ 58 odst. 3 ZZVZ) tzn., že je-li vzorek předkládán za účelem kvalifikace, může být doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídky (§ 46 odst. 2 ZZVZ).
  • Vzorky mohou být předkládány také za účelem hodnocení nabídky (§ 103 odst. 1 písm. a) ZZVZ), ale bez možnosti doplňování po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
  • Požadavek na předložení vzorku může směřovat do fáze před uzavřením smlouvy (§ 104 ZZVZ).

  Ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) ZZVZ, které ukládá zadavateli povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje, je transpozicí čl. 27 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Tato směrnice užívá pojem nabídka v širším smyslu, který zahrnuje i vzorky (na rozdíl od § 28 odst. 1 písm. f) ZZVZ). To lze vysledovat z čl. 22 odst. 1 pododstavce druhého písm. d) výše uvedené směrnice, podle kterého nejsou zadavatelé povinni vyžadovat elektronické komunikační prostředky v procesu podávání nabídek v případě, že zadávací dokumentace vyžaduje předložení fyzických nebo zmenšených modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronických prostředků. V českém právním řádu je toto ustanovení transponováno v § 211 odst. 3 písm. c) ZZVZ, ke kterému směřuje dotaz.

  Na rozdíl od české úpravy, která cílí na veškerou písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem, zaměřuje se evropský předpis přímo na proces podávání nabídek. Při zaujetí eurokonformního výkladu jsme dospěli k závěru, že požaduje-li zadavatel předložení vzorku ve lhůtě pro podání nabídek, a tento vzorek nemůže být předložen za použití elektronických prostředků pro jeho fyzický charakter, musí být lhůta pro podání nabídek stanovena alespoň v délce 35 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

  K dotazu shrnujeme, že pokud zadavatel v otevřeném řízení požaduje předložení vzorků, které nelze předložit za použití elektronické komunikace, je povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, pokud je tato lhůta pro předložení vzorku relevantní.

  Použití JŘBU ve VZMR (§ 31 - přímé zadání; § 219)

  23.03.2021 Dobrý den, naše instituce připravuje veřejnou zakázku malého rozsahu v režimu jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU) na servisní opravu unikátního přístroje vyráběného a servisovaného jedinou firmou v zahraničí. Vzhledem k tomu, že existuje pouze jediný dodavatel schopný zakázku realizovat, zvolili jsme JŘBU. Obdobná situace je s přepravcem zásilky tam a zpět, kdy kromě jediného nechce žádný z přepravců oslovených v předběžném tržním průzkumu podstoupit riziko přepravy tak choulostivé zásilky. Opět tedy budeme nuceni přistoupit k přímé objednávce služby u jednoho jediného dodavatele. Není nám v těchto případech jasné, zda musíme zveřejnit naše výzvy na dopravu a opravu na některém z portálů NEN nebo ZADAVATEL.CZ nebo postačí zveřejnit smlouvy / objednávky v registru smluv. Děkuji.

  U veřejných zakázek malého rozsahu, v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ale je povinen při zadání VZMR dodržet zásady § 6 ZZVZ. Co se týká Vašeho dotazu k nutnosti využívat NEN u zakázek malého rozsahu, tak zde platí, že zadavatel u zakázek v hodnotě nad 500 000 Kč bez DPH je povinen takovouto zakázku v NEN zaevidovat. Současně má zadavatel povinnost u zakázek, které přesáhnou hodnotu 500 000 Kč bez DPH uveřejnit dle § 219 ZZVZ smlouvu a skutečně uhrazenou cenu na svém profilu zadavatele. Tato povinnost je také splněna uveřejněním příslušné smlouvy v Registru smluv.

  Zadávací řízení (v režimu ZZVZ) vs. poptávkové (výběrové) řízení (mimo režim ZZVZ), vč. uveřejňovacích povinností zadavatele (§ 27)

  14.03.2021 § 3 ZZVZ definuje pojem „Zadávací řízení“. Z výše uvedeného vyplývá, že zakázky malého rozsahu (definované v § 27 ZZVZ do 2 a 6 mil. Kč bez DPH) nejsou zpravidla zadávány v Zadávacím řízení, jak je definováno v § 3, tj. nejsou zadávány tzv. „v režimu zákona“, a tedy postupem v celém rozsahu dle ZZVZ, ale jsou zpravidla zadávány tzv. „mimo režim zákona“. Pak bychom neměli používat v souvislosti se zadáváním těchto VZMR zákonem definovaný pojem Zadávací řízení, ale například raději používat pojem „Poptávkové řízení“, abychom striktně odlišili způsob zadávání tzv. „mimo režim zákona“ a zadávání tzv. „v režimu zákona“, neboť § 248 (Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy) odst. 2 ZZVZ říká: Zahájil-li zadavatel podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku. K tomu k tomu § 4 odst. 4 ZZVZ: Pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon. Tím bychom se mohli nechtěně dostat do situace, že chceme zadat VZMR jako VZMR postupem „mimo režim zákona“, nicméně v zadávací dokumentaci, která v mnoha případech odkazuje na konkrétní ustanovení ZZVZ, uvedeme, že tuto VZMR zadáváme v zadávacím řízení, a tím by mohlo být naplněno výše uvedené, že tato VZMR je automaticky považována za podlimitní veřejnou zakázku a zadavatel je tak povinen ve vztahu k veřejné zakázce dodržovat celý ZZVZ v plném rozsahu. Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ? Příklad aplikace v praxi: Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)? Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno? Dle Informačního listu 3/2016 ÚOHS k uveřejňovacím povinnostem zadavatelů při uveřejňování informací a dokumentů dle ZZVZ mají zadavatelé jedinou uveřejňovací povinnost v případě uzavírání smluv na VZMR, a to uveřejnit celé znění smlouvy na VZ včetně všech jejich změn a dodatků, a to do 15 kalendářních dnů od jejího uzavření, pokud její cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH. Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?

  Na základě zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“), jsou vymezeny 3 režimy zadávání veřejných zakázek. Jedná se o nadlimitní režim (§ 25 ZZVZ), podlimitní režim (§ 26 ZZVZ) a zjednodušený režim (§ 129 ZZVZ). Pojmy „v režimu zákona“ a „mimo režim zákona“ nejsou v ZZVZ vymezeny. Pokud tyto pojmy zadavatel vůči dodavatelům užívá, měl by na základě zásady transparentnosti ohlídat, že je zřejmé, jakým jim přikládá význam.

  Podle § 3 ZZVZ se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: zjednodušené podlimitní řízení, otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem, řízení o inovačním partnerství, koncesní řízení a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Podle § 31 ZZVZ není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Zákon pro případy využití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení nestanoví, jak se má proces výběru dodavatele nazývat. Platí, že zahájí-li zadavatel zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon (§ 4 odst. 4 ZZVZ). Může se tak stát, že užívání pojmu „zadávací řízení“ při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu, může vyvolat dojem, že nedošlo k využití výjimky z povinnosti provést zadávací řízení.

  K dotazu: „Doporučuje se pro zadávání VZMR používat např. pojem „Poptávkové řízení“, neboli bude se jednoznačně jednat o zadání VZMR tzv. „mimo režim zákona“, a to z důvodu odlišení od definovaného pojmu „Zadávací řízení“, při jehož použití se jedná o zadávání VZMR tzv. „v režimu zákona“ a tedy minimálně jako podlimitní VZ?“ uvádíme, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR („MMR“) doporučuje při výběru dodavatele veřejné zakázky malého rozsahu („VZMR“) užívat na základě zásady transparentnosti pojmy, které nebudou vyvolávat nejasnosti ohledně využití, či nevyužití výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel využije výjimku z povinnosti provést zadávací řízení, nemá za následek, že se na něj nevztahuje úprava části desáté ZZVZ.

  K příkladu: „Pro zakázku malého rozsahu (VZMR) zadanou v „poptávkovém řízení“ tzv. „mimo režim zákona“ se nepoužije ustanovení § 222 Změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Sjednání víceprací a méněprací u této VZMR se tak neřídí ZZVZ. Obdobně se nepoužije celá část desátá zákona – Společná ustanovení (§ 210 až 223, např. povinná elektronická komunikace, uveřejňování formulářů ve VVZ a TED, používání elektronických nástrojů a profilu zadavatele, uchovávání dokumentace po dobu 10 let, písemná zpráva zadavatele, ochrana informací, povinnost uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny atd.)?“ uvádíme, že všechna tato ustanovení se ze zákona obecně na veřejnou zakázku malého rozsahu vztahují. Zadavatel nemusí využít oprávnění, která mu tato ustanovení garantují (např. změnit smlouvu), ale musí plnit povinnosti těmito ustanoveními stanovené (např. uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele).

  Změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu se věnovala Expertní skupina MMR ve svém stanovisku, dostupném prostřednictvím odkazu na stránkách Portál.VZ, zde: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

  K dotazu: „Pokud je to jinak, dle jakého ustanovení je tak postupováno?“ uvádíme, že nakolik je určité ustanovení aplikovatelné na konkrétní veřejnou zakázku vyplývá z textu daného ustanovení. Například v § 211 ZZVZ je stanoveno, že komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně. Tudíž pokud zadavatel u veřejné zakázky malého rozsahu využil výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nemusí komunikovat s dodavatelem písemně, a to protože nepostupuje v zadávacím řízení ani ve zvláštních postupech. Zato úprava § 221 ZZVZ, podle které zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury, neobsahuje žádné omezení na veřejné zakázky zadané v zadávacím řízení a plně platí i u veřejných zakázek malého rozsahu.

  K dotazu: „Vztahuje se tedy celá část X. ZZVZ též na VZMR?“ uvádíme, že celá část desátá ZZVZ, která je nazvána Společná ustanovení se obecně na veřejné zakázky malého rozsahu vztahuje.

  Výpočet hodnoty změny "méněpráce" dle § 222 odst. 5 ZZVZ

  24.09.2020 Dobrý den, ve znění § 222 odst. 5 je uvedeno "Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují DODATEČNÉ stavební práce, služby nebo dodávky...." Je výrazem DODATEČNÉ myšleno, že nemůžeme do odst. 5 zahrnovat méněpráce související s vícepracemi. Nebo platí komentář k tomuto odstavci v publikaci "Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, 2. vydání od autorů Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv", ve kterém je uvedeno, že "...hodnota dodatečných dodávek, služeb nebo stavebních prací bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o částečnou náhradu nebo rozšíření předmětu původní veřejné zakázky..." (komentář strana 527, odst. Ad 6 a 7 k odstavci 5). Prosím o informaci, zda lze uplatňovat méněpráce do odstavce 5, v případě, že se jedná o částečnou náhradu, ke které při realizaci stavebních prací dochází. Děkuji

  Dle § 222 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které (…) nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku:

  Výraz „dodatečné“ je pro účely ZZVZ nutné vykládat jako částečná náhrada původního plnění nebo rozšíření původního plnění. Zahrnuje tedy v sobě jak obvykle používaný pojem „vícepráce“ tak i pojem „méněpráce“.

  V případě, že dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku (například k provedení dodatečných stavebních prací), je třeba při výpočtu hodnoty změny zohlednit jak cenu přidaného (vícepráce) plnění, tak cenu nevyčerpaného (méněpráce) plnění.

  Pro výpočet hodnoty změny je tudíž rozhodný absolutní součet hodnot dodatečného (přidaného) plnění a plnění původního (zadavatelem nevyčerpaného), tj. dotazem uváděná úvaha je zcela správná.

  Vyhrazená změna závazků na úměrné prodloužení termínu realizace (§ 100, § 222)

  04.08.2020 Dobrý den, je možné, aby si zadavatel vyhradil změnu závazků na úměrné prodloužení termínu plnění v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla - stavebních prací (vícepráce)?

  Zadavatel je oprávněn postupovat při změně závazku na veřejnou zakázku bez provedení nového zadávacího řízení, postupuje-li v souladu s některou z blokových výjimek ze zákazu podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou zakotveny v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (zákon). Při splnění zákonných podmínek pro jejich využití se pak nejedná o podstatné změny, které jsou výjimkami ze zákona, tudíž podmínky k jejich použití je třeba vykládat restriktivně.

  Pokud hodlá zadavatel použít výhradu ke změně závazku ze smlouvy na základě § 222 odst. 2 zákona na úměrné prodloužení termínu plnění, měl by podmínky pro využití takové výhrady vymezit v rozsahu úpravy zákona uvedené v § 100 odst. 1, aby okolnosti „vyhrazené změny závazku“ byly stanoveny v zadávací dokumentaci co možná nejpodrobněji, že o dané změně v podstatě již není třeba mezi zadavatelem a dodavatelem věcně jednat na základě uzavřené smlouvy, přičemž nastanou-li takové okolnosti, uplatní se předem zvolený mechanismus. Více informací k povaze výhrady je uvedeno také v rozhodnutí ÚOHS-01225/2020/544/MDb.

  Změna podmínek plnění předmětu veřejné zakázky, nad rámec uvedené výhrady dle § 100 odst. 1 zákona, se uplatní na zákonem výslovně stanovené případy. Naopak provedení podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 3 zákona, není po dobu jejího trvání možné. Zjednodušeně vzato, úprava předmětu plnění není možná bez provedení nového zadávacího řízení (nebo případného porušení ustanovení zákona o změnách závazku), pokud změna neodpovídá možným prováděním změn závazku podle jednotlivých ustanovení § 222.

  Upozorňujeme, že navrhovaná výhrada podle § 100 odst. 1 pro „úměrné“ prodloužení termínu plnění, v případě, že dojde v souladu s § 222 k nepodstatné změně závazků na provedení díla – stavebních prací, je z hlediska zákona zcela nekonkrétní. Správná výhrada je stanovena objektivně na základě předem stanovených vnější okolností, kdy je zadavatel de facto nucen odložit termín provedení díla o konkrétní počet dnů, pokud například teplota klesne pod bod mrazu.

  Prakticky to znamená, že zadavatel by musel označit konkrétní objektivní překážky nebo okolnosti, za kterých je zadavatel výhradu v souladu s § 100 odst. 1 oprávněn uplatnit. Aby bylo jednání o prodloužení termínu plnění přípustné, mělo by být specifikováno předem za jakých konkrétních okolností je možné takové jednání/změnu připustit, pokud by tedy zadavatel mimo jiné podrobně specifikoval konkrétní podmínky, současně by také stanovil pro jaký okruh situací, např. ve formě očekávaných technologických/technických/povětrnostních omezení je zadavatel oprávněn k odložení termínu realizace přistoupit, a tedy by i blíže specifikoval naplnění předpokladů výhrady (dále je možný odkaz k technické a jiné specifikaci díla, k obchodním podmínkám, příp. k jiným specifickým požadavkům v obsahu smlouvy). Zadavatel by tak transparentním způsobem všem dodavatelům, kteří se chtěli zadávacího řízení zúčastnit, deklaroval možnost ve stanovených situacích provést takto vyhrazené změny závazku ze smlouvy.

  K dotazu sdělujeme následující:

  Na změnu harmonogramu se nahlíží jako na podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, která mění podstatným způsobem průběh plnění (ve prospěch vybraného dodavatele), a proto důvody mající bezprostřední vliv na možná zpoždění projektového harmonogramu, jakožto i na ostatní dílčí podrobnosti nebo podmínky, za kterých je možné připustit sjednanou úpravu výsledného pořadí prací nebo odložit termín realizace, je nutné specifikovat již zadávacími podmínkami (smluvními/obchodními podmínkami nebo přímo návrhem smlouvy) a následně také uvést do smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

  Podmínky a obsah pro změnu závazku podle § 100 odst. 1 musí být v souladu se zákonem jednoznačně předem vymezeny, musí být jasně specifikovány a nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Změna, která je uplatněním vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek, neumožňuje podstatným způsobem změnu závazku ze smlouvy.

  Pokud by však došlo ke změně podle § 222 (např. podle § 222 odst. 6) je možné ve výjimečných případech připustit i změnu harmonogramu (pokud nebyl harmonogram předmětem závazných smluvních podmínek, závazného termínu pro ukončení díla) a taková změna nemá dopad na účast dodavatelů v zadávacím řízení nebo na výběr dodavatelů. Přesný popis změny nemění povahu zakázky, zároveň změna závazku musí odpovídat objektivně podmínkám pro změny podle jednotlivých ustanovení dle § 222. Taková změna však musí odpovídat pouze době konkrétně vynucené změnou díla (není tedy možné provádět změnu, která trvá např. 3 dny po dobu 10 dnů).

  Smlouva o dílo - elektronický podpis

  12.06.2020 Dobrý den, je možné podepsat smlouvu o dílo fyzicky v listinné podobě? Nebo již musí být podepsána elektronicky? Naše společnost zastupuje zadavatele ve věci zadání VZ. Dosud probíhala komunikace elektronicky. V rámci VZ máme vybraného dodavatele a nyní běží lhůta pro podání námitek, tak zjišťujeme, jestli je nutné, aby si zadavatel, resp. předseda tělovýchovné jednoty, zřídil elektronický podpis. Děkuji.

  Podle ustanovení § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) má zadavatel povinnost v zadávacím řízení komunikovat s dodavateli písemně a elektronicky, až na stanovené výjimky. Zadávací řízení je podle § 51 odst. 1 ZZVZ ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo jeho zrušením. To znamená, že i podpis smlouvy s vybraným dodavatelem je součástí zadávacího řízení. Tím pádem se na podpis smlouvy také vztahuje povinnost elektronické formy komunikace.

  ZZVZ ale již neupravuje, jak má zadavatel smlouvu uzavírat a jaké typy podpisů má používat. Uzavírání smlouvy se tak v tomto ohledu řídí obecnou právní normou – Občanským zákoníkem. Je tedy na zadavateli, jakým způsobem si vnitřně nastaví konkrétní způsob elektronického uzavírání smluv, přičemž jednoznačně doporučujeme, aby si smluvní strany předem ujednaly, za účelem jednotné podoby podepisované smlouvy, v jaké podobě budou smlouvu uzavírat, nutno ovšem připustit, že nejpraktičtější řešení je připojení elektronického podpisu smluvních stran ke smlouvě.

  Nad rámec dotazu si dovolíme odkázat na stanovisko expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj zabývající se důsledkům nedodržení povinné elektronické formy písemné komunikace při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku. Expertní skupina došla k závěru, že vzhledem ke smyslu a účelu ZZVZ není nezbytné uplatňovat sankci neplatnosti u smlouvy uzavřené v listinné podobě. Smlouva na veřejnou zakázku, která byla uzavřená v zadávacím řízení a v listinné podobě tak bude platná.

  Stanovisko zde:

  http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf

  Odložení termínu začátku plnění VZ

  25.05.2020 Dobrý den, lze použit §222 zákona č. 134/2016 Sb., i pro posunutí termínu začátku plnění smlouvy v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele? V rozhodnutích ÚOHS jsem objevila rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0485/2017/VZ-26056/2015/544/MDb, dle kterého by oddálení termínu plnění za specifických podmínek bylo možné a neporušili bychom zákon. Děkuji a jsem s pozdravem

  Na dotaz k umožnění posunu termínu začátku plnění smlouvy o dodávkách tepelné energie v odůvodněných případech, které vznikly objektivně bez zavinění dodavatele či odběratele, je potřeba uvést, že pokud by ve smlouvě na veřejnou zakázku, která byla uzavřena s dodavatelem tepelné energie, byla ustanovení upravující postup zadavatele v uváděném případě, pak by nebylo potřeba řešit postup podle § 222 ZZVZ, neboť v nastalém případě by zadavatel postupoval na základě smluvních ustanovení upravených v této s dodavatelem uzavřené smlouvě. Vzhledem k tomu, že předmětem dotazu je možnost využití ustanovení § 222 ZZVZ, tedy možnosti změnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by došlo k porušení ZZVZ, tak lze předpokládat, že patřičné smluvní ustanovení smlouva neobsahuje a je tedy potřeba zvážit, zda je zadavatel oprávněn provést změnu závazku z této smlouvy. V takovém případě je potřeba určit, zda Vámi uváděná změna závazku ze smlouvy je či není tzv. podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  V souladu s ustanovením § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona. Co je a co není podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je definováno v uvedeném ustanovení § 222 ZZVZ.

  Dodavatelé podávají nabídky v zadávacím řízení na základě zadávacích podmínek, kam patří především smluvní podmínky. Pokud nebyla upravena možnost posunu termínu začátku plnění smlouvy, vycházeli dodavatelé z této smluvní podmínky a je tedy potřeba zkoumat, zda by zamýšlená změna umožnila či neumožnila účast jiných dodavatelů podle ustanovení § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ, neboť je možné, že někteří dodavatelé by mohli plnit právě až od tohoto “posunutého” termínu. Konkrétní okolnosti, kvůli kterým nemohlo dojít k zahájení plnění ve smlouvě stanoveném termínu, zadavatel musí zvážit; zda tyto okolnosti jsou okolnostmi, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Je totiž na zadavateli, aby prokázal, že změnu nemohl předvídat, že změna závazku se váže na jím uvedené okolnosti a takové okolnosti jsou příčinou (objektivně) vynucené změny závazku. Rozhodnutí ÚOHS, na které se ve svém dotazu odvoláváte (S0485/2017/VZ-26056/2018/544/MDb), se týká případu, kdy zadavatel měl v zadávacích podmínkách veřejné zakázky vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 100 odst. 1 ZZVZ. Z informací uvedených ve Vašem dotazu však nevyplývá, že by zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky tuto výhradu změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obsahovaly.

  K Vašemu dotazu, zda je povinné uplatňování sankcí vůči dodavateli ze smlouvy na veřejnou zakázku, sdělujeme, že na neuplatňování ve smlouvě stanovených sankcí je potřeba nahlížet jako na faktickou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou lze shledat jako podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (viz § 222 odst. 3 písm. b) ZZVZ).

  Možnost vypustit některé práce předmětu díla na předem vyhrazené méněpráce

  13.01.2020 Dobrý den. Ve smlouvě o dílo sjednaná cena díla: 16.622.554,- Kč. Skutečná cena díla:13.564.005,- Kč (došlo ke snížení rozsahu prací, některé práce nebyly provedeny vůbec). Ve smlouvě o dílo je toto ustanovení: "Změna ceny díla je možná, jestliže objednatel požaduje vypustit některé práce předmětu díla, tzv. méněpráce". O zadávací dokumentaci požádali 3 uchazeči, nabídku podali 2 uchazeči. Při "novém" porovnání vítězné nabídky (rozsah prací snížen dle skutečnosti) a nabídky umístěné druhé v pořadí (rozsah prací ponížen jako u vítězné nabídky) by opět zvítězila nabídka, která se původně umístila na prvním místě. Došlo snížením rozsahu prací k podstatné změně smlouvy o dílo s odkazem na § 82 odst. 7 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.? Děkuji.

  Vzhledem k přechodnému ustanovení § 273 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdější předpisů (dále jen „ZZVZ“), není třeba se zabývat podstatnou změnou smlouvy podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Podle § 273 odst. 6 ZZVZ se změny závazků ze smluv na veřejné zakázky ode dne nabytí účinnosti ZZVZ posuzují právě podle ZZVZ a do součtu cenového nárůstu změn závazku podle § 222 odst. 5 písm. c) a odst. 6 písm. c) se započítávají i změny závazků ze smluv provedené přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ.

  V ZZVZ je změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku upravena v § 222. V ustanovení § 222 odst. 3 ZZVZ jsou uvedeny 3 obecné podmínky, a pokud je naplněna alespoň jedna z těchto podmínek, jedná se o podstatnou změnu závazku. Podstatnou změnou závazku je tedy taková změna smluvních podmínek, která by:

  a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

  b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

  c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

  Pokud zadavatel dospěje k názoru, že změna, která má být provedena nenaplňuje ani jednu podmínku podle § 222 odst. 3 ZZVZ a není tak změnou podstatnou, může ji provést bez dalšího. Pokud zadavatelem zamýšlená změna závazku je podle § 222 odst. 3 ZZVZ podstatnou změnou, lze takovou změnu provést pouze v souladu s § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ. V § 222 odst. 4, 5, 6 a 10 ZZVZ jsou stanoveny výjimky, které se za podstatnou změnu smlouvy nepovažují. Pokud změna vyhoví podmínkám některého ze zmíněných odst. 4, 5, 6 a 10, nepovažuje se za podstatnou změnu a může být provedena bez ohledu na to, že splňuje některou z podmínek § 222 odst. 3 ZZVZ. Do změny hodnoty závazku se započítává jak cena přidaného plnění (tzv. vícepráce), tak i cena nevyčerpaného nebo neprovedeného plnění (tzv. méněpráce). Proto pokud byly provedeny pouze méněpráce, musí je zadavatel brát v potaz při výpočtu hodnoty změny závazku.

  Uvádíte, že ve smlouvě je zmíněna možnost změny ceny díla. Záleží, zda ve Vašem případě je tato změna ceny brána ve smyslu a v souladu s § 100 odst. 1 ZZVZ, který umožňuje zadavateli vyhradit si v zadávací dokumentaci změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Aby mohl zadavatel využít takovéto výhrady, musí být splněny dvě podmínky: 1. podmínky dané změny a jejího obsahu musí být jednoznačně a přesně vymezeny, 2. změna nesmí měnit celkovou povahu veřejné zakázky. Jsou-li totiž naplněny tyto podmínky, pak se podle § 222 odst. 2 ZZVZ uplatnění takto vyhrazených změn nepovažuje za podstatnou změnu závazku a zadavatel je může využít v míře, v jaké si předem stanovil.

  El. komunikace - Elektornické podpisy ve VZ

  24.06.2019 Dobrý den, chtěl bych se zeptat k tématu el. komunikace, ZZVZ dle §211 odst. 5 hovoří o komunikaci v elektronické podobě, že musí být datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje) pokud jde o úkony § 211 odst. 5 což jsou pouze úkony zadavatele. Ze strany dodavatele ZZVZ hovoří v případě uznávaného elektronického podpisu pouze u úkonu dodavatele a to návrh §253 odst. 3, že také musí být datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje). Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím el. nástroje) komunikace vůči zadavateli? Na tyto případy ZZVZ nereaguje, děkuji a zdravím Vás.

  Úvodní část odpovědi na dotaz je věnována ustanovení § 211/5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), podle kterého elektronický nástroj nebo datová schránka nahrazují uznávaný elektronický podpis u těch úkonů zadavatele, u nichž to ZZVZ explicitně vyžaduje. Povinnost dodavatele opatřit datovou zprávu s nabídkou uznávaným el. podpisem vyplývá z dikce § 107 odst. 1 ZZVZ, s odkazem na § 211 odst. 2 ZZVZ. Fakticky tak nabídky mohou být podávány výhradně prostřednictvím el. nástroje (EN), v nichž probíhá autentizace osob oprávněných jednat jménem dodavatele při registraci vložením certifikátu s platným uznávaným elektronickým podpisem a heslem elektronického podpisu.
  Ostatní úkony dodavatele v zadávacím řízení, až do uzavření smlouvy, jsou z pohledu ZZVZ komunikací dle § 211 odst. 3 ZZVZ, která musí mezi zadavatelem a dodavatelem probíhat v zadávacím řízení výhradně elektronicky a tedy i písemně. Obecné zásady komunikace tak upravují rovněž žádost dle § 122 odst. 3 ZZVZ, z hlediska povinnosti vyžádat si od vybraného dodavatele před podpisem smlouvy originály nebo ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, pokud již takový doklad nemá zadavatel k dispozici, anebo mu nebyl předložen spolu s ostatními doklady v nabídce.
  Příkladem dokladu, který je originálem již od chvíle, kdy vznikl jako elektronický originál tím, že ho dodavatel sám vytvořil, může být prokázání neexistence splatného daňového nedoplatku na spotřební dani dle § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ viz písemné čestné prohlášení dodavatele o neexistenci splatného daňového nedoplatku.
  V opačném případě u dokladů předkládaných v ZŘ, jejichž původcem není sám dodavatel, jako například výpis z evidence Rejstříku trestů, potvrzení příslušného finančního úřadu, potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, výpis z Obchodního rejstříku atp., nelze odesláním dokumentu v EN nahradit doložku z hlediska původu dokladu nebo nahradit autentičnost osoby, která doklad oprávněně vydává (původce). Pro úplnost doplňujeme, že autentičnost takového dokumentu tudíž musí být zajištěna nad rámec uskutečňované elektronické komunikace.
  K odpovědi na dotaz: „Je možné uznávat dodavateli datovou zprávu podepsanou zaručeným elektronickým podpisem v ostatních případech (pokud komunikuji jinak než datovkou nebo prostřednictvím EN) komunikace vůči zadavateli?“ sdělujeme, že data jsou při el. komunikaci s obsahem datové zprávy logicky spojena a nemusí již docházet k jejich dodatečnému ověřování.
  Požadavek na připojení uznávaného elektronického podpisu lze dovozovat s odkazem na zásadu rovnosti, ve vztahu k ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří již své doklady o kvalifikaci předkládali v nabídkách, spolu s uznávaným elektronickým podpisem. S přihlédnutím k této skutečnosti se lze oprávněně domnívat, že požadavek zadavatele na předložení dokladů spolu s takovým elektronickým podpisem může být oprávněný. Bezvadným právním jednáním mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je tak komunikace uskutečňovaná v EN, který shora uvedeným způsobem nahrazuje elektronický podpis logicky spojený s obsahem datové zprávy.
  Pro úplnost doplňujeme, že zadávání veřejných zakázek není výkonem veřejné moci, ačkoliv se jedná o civilní kontraktační proces, který je upraven zvláštními předpisy závaznými pro veřejné zadavatele a další subjekty.
  Z hlediska zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, kterým bylo implementováno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce tak lze k podepisování (ověřování) úkonů či listin mezi dvěma soukromoprávními subjekty použít jakýkoliv podpis, běžně používaný v elektronické komunikaci.

  Opožděná publikace smlouvy

  29.05.2019 Vážení, prosím Vás o Váš názor v této věci: Podle §219 zákona o veřejných zakázkách je veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 od jejího uzavření. Lze však využít ust. §8 odst. 4 zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv, kde je uvedeno, že „Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.“ Povinnost uveřejnit na profilu zadavatele (nebo v registru smluv) se týká i kupních smluv (nabytí do majetku obce, a dále nájem, pacht existující věci nemovité – taky do majetku obce) nad 500.000 Kč bez DPH. Nastane-li situace, že se smlouva neuveřejní ve lhůtě 15-dnů na profilu zadavatele, ale ani v souladu se zákonem o registru smluv do 30 dnů, ani do 3 měsíců od uzavření, a protože se jedná o přestupek podle §269 odst. 2 a 3 zákona o zadávání veřejných zakázek, za který lze uložit pokutu do výše 1 milion Kč, je nezbytné tuto situaci napravit, a nyní otázka, jakým způsobem? Pokud by se smlouva dodatečně uveřejnila v registru smluv, toto situaci nevyřeší, neboť dle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, smlouva již nebyla uveřejněna v registru smluv v souladu se zákonem o registru smluv (stalo by se tak po uplynutí zákonných lhůt a navíc se jedná o smlouvy vkládáme do KN, takže by mohl nastat případný spor o platnost/účinnost smlouvy). A tak vyvstává pouze jedno řešení - uveřejnit všechny dotčené smlouvy na profilu zadavatele (byť po uplynutí 15-denní lhůty), nicméně tak povinnost uveřejnit bude splněna. Děkuji za vyjádření a jsem s pozdravem

  K dotazu ve věci neuveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku jak na profilu zadavatele, tak i v registru smluv, Vám sdělujeme následující:
  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) v § 219 odst. 1 ukládá zadavateli povinnost nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku tuto včetně všech jejich dodatků a změn uveřejnit na profilu zadavatel. Toto však neplatí pro smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, jimž je myšlen zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále také „Registr“).
  Vzhledem k tomu, že dle § 8 odst. 4 Registru platí, že je-li v souladu s Registrem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách, zadavatel již smlouvu na veřejnou, kterou uveřejní v Registru, nemusí duplicitně uveřejňovat také na svém profilu zadavatele. Neuveřejní-li však zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku v souladu § 219 odst. 1 ZZVZ, dopustí se přestupku dle § 269 odst. 2 ZZVZ, přičemž dodatečné uveřejnění, tj. uveřejnění po lhůtě uvedené buď v ZZVZ nebo Registru, nevede ke zhojení již spáchaného přestupku.
  Co se týče skutečnosti, že zadavatel neuveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku ani ve lhůtě do tří měsíců od jejího uzavření, platí dle § 7 odst. 1 Registru, že taková smlouva je zrušena od počátku. Z pohledu práva soukromého je následkem neuveřejnění smlouvy ani v dodatečné lhůtě její absolutní neplatnost.

  Problematice registru smluv se jakožto gestor tohoto zákona věnuje Ministerstvo vnitra, zde je odkaz: https://www.mvcr.cz/soubor/sp-2-19-krc-bouda-pdf.aspx

  Zveřejnění smlouvy v případě § 29 písm. h) ZZVZ

  29.05.2019 Vážení, podle §2 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek – se Zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Podle §2 odst. 2 zákona – je veřejnou zakázkou mimo jiné zakázka na dodávky… Podle §14 odst. 1 zákona se veřejnou zakázkou na dodávky rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. Podle §2 odst. 3 zákona - Zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Podle §29 písm. h) zákona – zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících věcných práv. Podle §219 odst. 1 zákona – veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku do 15 dnů od jejich uzavření….. To neplatí pro a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH a další případy smluv zde uvedených. Je nepochybné, že nabytí, nájem či pach existující věci nemovité je veřejnou zakázkou. Pokud však zákon umožňuje v těchto případech nepostupovat podle zákona o zadávaní veřejných zakázek, a povinný subjekt toho využije, domníváme se, že se na povinný subjekt tím pádem nevztahuje ani povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, protože smlouva nebyla uzavřena způsobem dle zákona (veřejná zakázka nebyla zadána v zadávacím řízení). Prosíme Vás o Vaše stanovisko k výše uvedené otázce, zda tedy je povinnost uveřejňovat smlouvy o nabytí (kupní), nájemní, či pachtovní s předmětem plnění s hodnotou nad 500 tis. na profilu zadavatele dle zákona č. 134/2016 Sb.? Děkujeme za vyjádření a jsme s pozdravem

  K dotazu, který se týká uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v případě, kdy zadavatel není povinen dle § 29 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, Vám sdělujeme následující:
  Uveřejnění smlouvy a skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 1 ZZVZ se vztahuje pouze na veřejné zadavatele podle § 4 odst. 1 ZZVZ. Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému neplatí dle § 219 odst. 1 ZZVZ pro:
  a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
  b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
  c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
  d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
  Výjimky z povinnosti uveřejňovat smlouvu tvoří podle § 218 odst. 3 ZZVZ veřejné zakázky, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních předpisů. To se vztahuje především na utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a údajů podle zvláštních právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
  Z výše uvedeného vyplývá, že v případě kdy se jedná o veřejného zadavatele dle § 4 odst. 1 ZZVZ, který postupuje dle § 29 písm. h) tzn. dle obecné výjimky, kdy není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a současně se nejedná o ochranu informací ani zvláštních předpisů dle § 218 odst. 3 ZZVZ, má zadavatel povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.
  Tato povinnost se dle § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvy, které zadavatel uveřejnil podle jiného právního předpisu (zejména zákona o registru smluv, účinného od 1. 7. 2016). Zadavatel na základě uvedené výjimky není povinen uveřejňovat smlouvu duplicitně. To znamená, že zadavatel nemá povinnost smlouvu uveřejnit na profilu zadavatele, pokud ji uveřejnil již v registru smluv.

  Podepisování dodatků ke smlouvě

  15.05.2019 Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak postupovat při uzavírání dodatku/ků ke smlouvě, která je podle ZZVZ podepsána elektronicky. Musí být dodatky rovněž podepsány pouze elektronicky? Lze u smluv vést hybridní spis nebo je nutné udělat konverzi u analogových dokumentů a spis ke smlouvě vést pouze elektronicky?

  K dotazu ve věci postupu při uzavírání dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku uvádíme následující: Podle § 211 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se na komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení vztahuje povinnost, aby takováto komunikace probíhala písemně a elektronicky.
  Jak je uvedeno ve stanovisku expertní skupiny MMR (dostupné zde: http://portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]), i přes povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení, bude smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v listinné podobě platná. Z toho lze vycházet i při uzavírání dodatků ke smlouvě. Tím spíše pak lze v listinné podobě uzavřít dodatek, který je uzavírán mimo zadávací řízení, neboť podle § 211 ZZVZ se povinnost elektronické komunikace vztahuje na zadávací řízení a zadávací řízení se dle § 51 ZZVZ ukončuje okamžikem uzavření smlouvy. Bude se jednat například o dodatky, kterými dochází ke změně smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ.
  Uzavřená smlouva na veřejnou zakázku, včetně všech svých dodatků je dokumentací o zadávacím řízení. Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení je upraveno § 216 odst. 1 ZZVZ tak, že zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o znění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lhůtu delší. Zadavatel má tak povinnost uchovat dodatek ke smlouvě vhodným způsobem, aby nedošlo k jeho poškození po dobu 10 let od ukončení zadávacího řízení nebo po dobu 10 let od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.Dokumentace zadávacího řízení, tedy i uzavřený dodatek, se může uchovávat ve své původní podobě – listinné nebo elektronické a není třeba měnit formu dokumentace z elektronické do listinné a obráceně. Naopak ZZVZ předpokládá, že dokumenty, zůstanou uchovány v podobě, ve které byly provedeny.

  Uchování dokumentace zakázky malého rozsahu

  03.04.2019 Platí ustanovení § 216 o uchování dokumentace zadávacího řízení po dobu 10 let též pro zakázky malého rozsahu, které byly provedeny mimo profil zadavatele a postupem, který stanovil zadavatel podle § 39 odst. 1. ?

  Zakázka malého rozsahu, ve smyslu § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen zákon) je zakázkou zadávanou mimo režim zákona v souladu s § 31 zákona. Odkaz na § 39, odst. 1. zákona není v tomto případě vhodný, neboť se nejedná o zadávací řízení, vedené v režimu zákona. Ustanovení § 216 zákona o uschování dokumentace o zadávacím řízení se na předmětnou zakázku nevztahuje, neboť byla vedena jako zakázka zadávaná mimo režim zákona.Dovolujeme si upozornit, že z širšího pohledu lze na dokumentaci k zakázce malého rozsahu též nahlížet jako na součást daňové a účetní dokumentace, proto by při archivaci dokumentace měl zadavatel zohlednit i § 31 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.

  Registr smluv a uveřejňování skutečně uhrazené ceny

  28.03.2019 Dobrý den, pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., vztahuje se na ní výjimka dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb. Na smlouvu se nevztahuje povinnost uveřejnění na profilu zadavatele. Tím pádem nevzniká ani povinnost uveřejnit na profilu zadavatele skutečně uhrazenou cenu dle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. a zadavatel není povinen uveřejnit tuto cenu na internetu? Děkuji za odpověď.

  Na základě § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je veřejný zadavatel povinen uveřejnit nejpozději do tří měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.

  Otázkou je, má-li veřejný zadavatel povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, která byla uveřejněna podle zákona o registru smluv?

  K dotazu připojujeme následující odpověď:

  Ustanovení § 219 odst. 3 ZZVZ jasně vymezuje povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy pouze ve vztahu ke smlouvám, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, tedy i podle zákona o registru smluv, se vztahuje výjimka z povinnosti jejího uveřejnění dle § 219 odst. 1 ZZVZ. Lze tak tedy jednoznačně dospět k závěru, že pokud byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle zákona o registru smluv, nedopadá na veřejného zadavatele povinnost uveřejnit ji na profilu zadavatele podle § 219 odstavce 1 a nemá tak ani povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy na profilu zadavatele podle § 219 odst. 3 ZZVZ. Stejně tak zadavatel neuveřejňuje skutečně uhrazenou cenu ani v případech vyjmutých z povinnosti § 219 odst. 1 ZZVZ, které jsou uvedeny pod písmeny a) až c) předmětného ustanovení.

  Povinnost uveřejnit skutečně uhrazenou cenu se tedy nevztahuje ani na situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) či na situace, kdy jde o zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu.

  Elektronická komunikace - podpis smlouvy a doložení dokladů před podpisem smlouvy

  06.03.2019 Dobrý den, existuje jednoznačný výklad či stanovisko k zákonu o veřejných zakázkách ohledně elektronické komunikace ve vztahu k: 1) Předkládání originálů dokladů vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Tzn. opravdu je nutné veškeré dokumenty konvertovat do elektronické podoby a zaslat e-mailem namísto jednoduššího a rychlejšího doručení poštou nebo osobně? 2) Podpisu smlouvy s vybraným dodavatele. Musí být smlouva o dílo podepsaná elektronickými podpisy obou stran, nebo může být podepsána ručně, případně obojí. Domnívám se, že samotný podpis smlouvy není komunikace mezi dodavatelem a zadavatelem, zvlášť pokud může být oboustranně podepsána při např. při společném setkání.

  K dotazu, který se týká povinné elektronické komunikace při předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci dle § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), sdělujeme následující:
  Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli v zadávacím řízení obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky, současně uvádí i konkrétní výjimky z této povinnosti, kdy:
  a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
  b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
  c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
  d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
  Jelikož postup dle § 122 odst. 3 ZZVZ je stále součástí zadávacího řízeni, dopadá i na něj povinnost písemně komunikovat elektronickou formou. Veškerá písemná komunikace, až na uvedené výjimky, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.
  K Vašemu druhému dotazu, zda povinnost elektronicky komunikovat dopadá i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, Vám sdělujeme:
  Zadáním veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 ZZVZ je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 ZZVZ je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, tedy i tento proces je stále součástí zadávacího řízení, a proto i na uzavření smlouvy se stále vztahuje povinná elektronická forma komunikace ve smyslu § 211 ZZVZ.
  Ve vztahu k důsledkům nedodržení této povinnosti odkazuji na stanovisko expertní skupiny, v němž je uvedeno, že použití sankce neplatnosti není vzhledem ke smyslu a účelu zákona nezbytné.
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni.pdf [PDF, 178.41KB]

  Uzavření smlouvy s dalším v pořadí až po podpisu smlouvy a odstoupení dodavatele (§ 100, § 222)

  31.01.2019 Zajímalo by mne jestli má zadavatel nějakou možnost uzavřít smlouvu s účastníkem, který se umístil jako druhý v pořadí ve výběrovém řízení, a to v případě, že vybraný dodavatel již smlouvu podepsal, tj. začal plnit, ale od smlouvy záhy odstoupil, nebo se musí bezpodmínečně provést nové výběrové řízení. Děkuji.

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v § 51 odst. 1 stanovuje, že se zadávací řízení ukončuje okamžikem uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Nahrazení dodavatele za jiného dodavatele se dle § 222 odst. 10 považuje za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, kterou zadavatel nesmí umožnit bez provedení nového zadávacího řízení.  Zadavatel má však možnost dle § 222 odst. 10 písm. a) změnit dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud si takovouto změnu jednoznačně vymezí v zadávací dokumentaci na základě § 100 odst. 2 ZZVZ. Zadavatel musí již předem v zadávací dokumentaci stanovit všechny podmínky pro změnu dodavatele a způsob, jakým bude nový dodavatel určen. Na základě zmíněného, pokud vybraný dodavatel veřejnou zakázku nedokončí, lze si vyhradit takový postup, aby se novým dodavatelem stal účastník, který se umístil jako druhý v pořadí, bude-li s tím souhlasit.
  V situaci, kdy dodavatel odstoupí od smlouvy po jejím uzavření a zadavatel si nevyhradil možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel provést nové zadávací řízení, které skončí uzavřením smlouvy s novým dodavatelem. Pokud bude prováděno nové zadávací řízení, stojí za zvážení, zda do zadávací dokumentace nevyhradit možnou změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 ZZVZ.

  Výpočet hodnoty změny závazku dle § 222

  23.01.2019 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem týkajícím se § 222 ZZVZ. Zadavatel uzavřel na základě zadávacího řízení podle předešlé právní úpravy v smlouvu na veřejnou zakázku na služby. V průběhu plnění již došlo k několika změnám závazku. Nyní vyvstala potřeba další úpravy závazku. Dotazy: 1) Jak postupovat pro stanovení hodnoty cenového nárůstu dle § 222 odst. 9? Zadavatel musí zpětně posoudit každou provedenou změnu, pod jaký odstavec daného paragrafu by se nyní podřadila a všechny hodnoty spadající pod odst. 5 a 6 a uvažovanou změnu sečíst, a tento výsledek porovnat s 30% limitem nárůstu hodnoty závazku? 2) Jak se posuzují změny, jež nedošly realizace? – Zadavateli v průběhu plnění vyvstala potřeba úpravy závazku s ohledem na jednotlivé dílčí etapy plnění zakázky, a proto uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek. Avšak s postupem času a vývojem dalších skutečností majících vliv na předmětné plnění (vývoj legislativy, změna vedení města a priorit,…) některé služby požadované dodatkem nebylo třeba již realizovat, a dalším dodatkem byly ze smluvního vztahu „odstraněny“. Pro výpočet hodnoty změny tedy máme postupovat tak, že posoudíme změny každého dodatku samostatně nebo by bylo možné jako změnu brát v úvahu pouze tu část, která ve smluvním vztahu zůstala, jelikož zbylá nevyužitá část plnění byla do závazku dodatečně doplněna a následně odstraněna? Děkuji za odpověď

  K dotazům, které se týkají změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), Vám sdělujeme:
  Rozhodující je cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku. Do výsledné ceny veřejné zakázky je nezbytné dále započítat případnou změnu ceny, která je v souladu s § 222 odst. 2 ZZVZ, přičemž se musí jednat o změnu ceny, která je provedena na základě jednoznačně vymezených podmínek v zadávacích podmínkách a nemění celkovou povahu veřejné zakázky. V případě kdy změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku není na základě jednoznačně vymezených podmínek uvedena v zadávací dokumentaci, zadavatel posuzuje, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoli. Požadované změny závazku ze smlouvy je nutné zkoumat z perspektivy přípustnosti podle konkrétního ustanovení.
  Za podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují změny dle § 222 odst. 4, odst. 5 a odst. 6 ZZVZ. V dotaze se ptáte na změny dle § 222 odst. 5 a odst. 6 ZZVZ.
  Zadavatel může dle uvedených ustanovení postupovat, pokud splní níže uvedené zákonné podmínky:
  V případě změny dle § 222 odst. 5 ZZVZ, by se mělo jednat o změnu která je nezbytná a změna v osobě dodavatele není možná z ekonomických anebo technických důvodů nebo by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Zároveň musí být splněna podmínka, že hodnota těchto dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku.
  Dle § 222 odst. 6 ZZVZ by se mělo jednat o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, neměnící celkovou povahu veřejné zakázky, a zároveň by hodnota této změny nepřekročila 50 % původní hodnoty závazku.
  Při posouzení splnění limitů podle odstavce 5 písm. c) a odstavce 6 písm. c), musí zadavatel sečíst změnu, která se týká rozšíření tak i zúžení předmětu smlouvy (nevyčerpaného plnění). Pokud zadavatel například vymění jeden výrobek za jiný, je nutné zohlednit jak cenu přidaného (nového) plnění, tak cenu nevyčerpaného původního plnění. V praxi to znamená, že když cena nevyčerpaného plnění bude např. 10 000 Kč, cena nového plnění bude 20 000 Kč, celková hodnota změny bude 30 000 Kč.
  Z výše uvedeného vyplývá i odpověď na Váš dotaz, zda máte posuzovat každý dodatek ke smlouvě zvlášť. Každý dodatek ke smlouvě je nutné posuzovat samostatně, aby všechny změny byly sečteny. Pokud fakticky ke změně předmětu smlouvy nedošlo, pouze byla změna dodatkem ke smlouvě doplněna a následně odstraněna, toto přidané plnění, které nedošlo realizace, se do hodnoty změny nezapočítává. V případě kdy dochází ke změně části plnění předmětu smlouvy na veřejnou zakázku, například výměna jednoho výrobku za jiný, je třeba tuto cenu při výpočtu hodnoty změny zohlednit.
  Výpočet cenového nárůstu dle § 222 odst. 9 ZZVZ související se změnami podle odstavců 5 a 6 ZZVZ nesmí přesáhnout 30% původní hodnoty závazku, přičemž se do něho nezapočítávají změny provedené podle jiných odstavců. V praxi to znamená, že pokud celková hodnota veřejné zakázky je 10 000 000 Kč, 30% z této částky bude 3 000 000 Kč. Cenový nárůst v takovém případě nesmí přesáhnout 3 000 000 Kč. Při výpočtu cenového nárůstu se na rozdíl od výpočtu hodnoty změny odečítají dodávky, služby, nebo stavební práce, které nebyly v původní veřejné zakázce realizovány. Lze tedy odečíst nerealizovaná plnění. V odkaze níže naleznete metodiku ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ.
  http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim
  K vašemu poslednímu dotazu, který se týká nového zadávacího řízení, z důvodu změny závazku ze smlouvy na Veřejnou zakázku, která je z hlediska zákona změnou podstatnou, Vám sdělujeme:
  Provedení podstatné změny smlouvy zákon podmiňuje provedením nového zadávacího řízení.
  V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.
  Zadavatel musí přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda se jedná o jeden souvislý funkční celek. V případě, že nové zadávací řízení s předchozím zadávacím řízení věcně i časově souvisí, zadavatel zahájí nové zadávacího řízení a připočte k němu i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky dle § 16 odst. 2 ZZVZ.
  Výše uvedená povinnost na zadavatele nedopadá, pokud v průběhu roku vznikne zadavateli potřeba operativně řešit nákup dodávek či služeb, které spolu věcně a časově nesouvisí.
  V dotaze uvádíte, že se jedná o dodatečné požadavky přímo navázané na předchozí zadávací řízení a změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 ZZVZ nelze realizovat. Na základě Vámi uvedených informací, doporučujeme k novému zadávacímu řízení připočíst i předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky a zadat veřejnou zakázku v režimu nadlimitním.

  Seznam účastníků zadávacího řízení

  09.01.2019 Dobrý den, od října je povinná elektronizace veřejných zakázek. Účastníci, kteří podávají nabídky žádají o poskytnutí informace, kdo nabídku podal a za jakou cenu, případně chtějí zaslat či zveřejnit protokol z otevírání obálek. Tento se však u elektronického podání nabídek nevyhotovuje a informace tedy neposkytujeme. Zkoušejí rovněž žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. Ze všech dostupných zdrojů, tedy i z Metodiky uveřejňování informací....MMR vyplývá, že tyto informace může zadavatel poskytnou až tehdy, kdy má tyto informace povinnost uvést v Písemné zprávě, což je po uzavření smlouvy. Dotaz zní, kdy přesně může a kdy musí zadavatel seznam účastníků zadávacího řízení dle odst.1 písmena n) vyhlášky č. 168/2016 Sb. zveřejnit na Profilu zadavatele? Děkuji moc za odpověď

  Poskytování informací v rámci zadávacího řízení upravuje ustanovení § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ze kterého přímo vyplývá, že zadavatel do ukončení zadávacího řízení neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení.
  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že informace o identifikačních údajích účastníků zadávacího řízení není zadavatel na základě žádosti oprávněn poskytnout a takovou žádost by musel odmítnout.
  Pokud ovšem nastane situace, že takovou žádost podá účastník zadávacího řízení, měl by zadavatel danou věc posuzovat podle ZZVZ, nikoli podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Transparentnost, která musí být při otevírání nabídek v elektronické podobě sledována, je zajištěna tím, že jsou nabídky podávány do elektronického nástroje, jehož funkcionalita musí požadovanou míru transparentnosti v souladu s § 213 ZZVZ zabezpečit. Samotná zásada transparentnosti poskytnutí informací o nabídkách jednoznačně nevyžaduje.
  Podle § 39 odst. 1 ZZVZ může zadavatel určit pravidla nad rámec pravidel stanovených ZZVZ, ovšem pouze za předpokladu dodržení zásad podle § 6 ZZVZ. Jelikož ZZVZ nestanovuje konkrétní pravidla postupu při poskytnutí informací z nabídek na základě žádosti účastníka zadávacího řízení, musí je zadavatel stanovit sám. Zadavatel by měl tedy rozhodnout, zda vůbec, kdy a jaké informace bude účastníkům zadávacího řízení poskytovat. V souladu s § 218 odst. 1 ZZVZ by zadavatel neměl poskytovat informace, které byly účastníkem zadávacího řízení označeny za důvěrné.
  Pokud zadavatel po zvážení konkrétních okolností daného zadávacího řízení dojde k závěru, že poskytnutím požadovaných informací nenaruší zásady podle § 6 ZZVZ a rozhodne se je dobrovolně poskytnout, musí na základě dodržení zásady nediskriminace poskytnout dané informace všem účastníkům zadávacího řízení. Lze také doporučit, aby informace byly poskytnuty bez identifikace účastníků zadávacích řízení, a to z důvodů eliminace uzavírání zakázaných dohod mezi účastníky zadávacího řízení.

  Změna závazku ze smlouvy na VZ zadávanou ve ZPŘ

  02.01.2019 Zadavatel v roce 2018 zadával veřejnou zakázku na stavební práce (kanalizace + ČOV + vodovod). Předpokládaná hodnota byla stanovena postupem dle §§ 16 a 22 ZZVZ na částku 49 886 014,- Kč (bez DPH) a odpovídá rozpočtu projektanta. Veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 5 nabídek, všechny s cenou nižší než 50 mil. Kč bez DPH. Cena ve smlouvě uzavřené s vybraným dodavatelem činí 46 495 941,50 Kč bez DPH. Je možné, že zadavatel bude nucen řešit dodatečné práce. Změnou závazku by mohlo dojít k situaci, že objem dodatečných prací by v součtu s původní cenou dle smlouvy přesáhnul částku 50 mil. Kč bez DPH, tzn. celková hodnota veřejné zakázky by po provedení změny/změn závazku překročila nejvýše přípustnou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na stavební práce pro použití zjednodušeného podlimitního řízení. Lze v takovém případě posuzovat přípustnost změny podle pravidel § 222 ZZVZ s tím, že k nejvýše přípustné předpokládané hodnotě veřejné zakázky na stavební práce pro použití zjednodušeného podlimitního řízení dle § 52 písm. a) ZZVZ se při změně závazku ze smlouvy nepřihlíží? Děkuji předem velice za vaše vyjádření!

  Pokud zadavatel před zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku stanovil výši předpokládané hodnoty v souladu s ustanovením § 16 a následujících zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”), a následně v souladu s § 52 písm. a) ZZVZ zvolil pro zadání veřejné zakázky na stavební práce o předpokládané hodnotě nižší než 50 000 000 Kč bez DPH zjednodušené podlimitní řízení, lze konstatovat, že postupoval v souladu se ZZVZ.
  Pokud následně nastala situace, v jejímž důsledku zadavatel mění závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku, postupuje v souladu s § 222 ZZVZ. Pokud byla předpokládaná hodnota stanovena v souladu s výše uvedeným, je irelevantní, pokud hodnota dodatečných stavebních prací přesáhne v součtu s původní hodnotou veřejné zakázky 50 000 000 Kč bez DPH. Samozřejmě za předpokladu, že zadavatel provádí pouze nepodstatné změny smlouvy tak, jak vyplývá z jednotlivých ustanovení § 222 ZZVZ.

  Změna smlouvy vs. nové výběrové řízení (§ 222)

  19.12.2018 Dobrý den, zadavatel má uzavřenou smlouvu na základě výběrového řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Při změnách smlouvy zadavatel dosud postupoval podle vydaného stanoviska MMR: Změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Došlo však k situaci, kdy hodnota potřebných víceprací přesáhla limity dle § 222 zákona a již by se jednalo o podstatnou změnu smlouvy. Může zadavatel tyto vícepráce, které lze oddělit od původní zakázky, zadat v samostatném výběrovém řízení? Předpokládaná hodnota víceprací, které by byly zadávány v novém výběrovém řízení nepřesáhne 2 mil. Kč bez DPH (pozn. jedná se o zakázku na služby). Je tedy správný postup, že tyto vícepráce jsou samostatnou zakázkou, nelze je přičítat k hodnotě původních prací a lze je zadávat ve výběrovém řízení veřejné zakázky malého rozsahu? Děkuji předem za odpověď.

  Pokud má být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu změněn, je nezbytné posoudit, zda se po změně bude stále jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”).

  V případě veřejné zakázky na služby se tak bude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, pouze pokud původní hodnota veřejné zakázky v součtu s hodnotou změny nepřesáhne limit 2 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel by v takovém případě nemusel aplikovat pravidla stanovená v § 222 ZZVZ.

  Oproti tomu za situace, kdy původní hodnota veřejné zakázky spolu s hodnotou změny přesáhne limit 2 000 000 Kč, musí zadavatel posuzovat přípustnost změny podle § 222 ZZVZ.

  Pokud je zadavatel u veřejných zakázek malého rozsahu na základě výše uvedeného povinen postupovat podle § 222 ZZVZ, není oprávněn v souladu s § 222 odst. 1 ZZVZ umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy.

  Z Vašeho dotazu není zřejmé, co je předmětem veřejné zakázky a předmětem dodatečných služeb a není tedy možné posoudit, zda se skutečně jedná o dvě samostatné veřejné zakázky nebo o rozšíření původního předmětu veřejné zakázky.

  V souladu s § 18 ZZVZ platí, že zadavatel není oprávněn rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo k účelovému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a zadavatel tak dosáhl finančních limitů platných pro zakázky, při jejichž zadávání platí méně přísná pravidla.

  Při posuzování, zda je požadované plnění předmětem jedné veřejné zakázky či zda se jedná o předmět více veřejných zakázek, je nezbytné přihlížet zejména k časovým souvislostem a případně též ke skutečnosti, zda jde o jeden souvislý funkční celek. Danou veřejnou zakázku, respektive veřejné zakázky, je tak třeba posuzovat s ohledem na konkrétní případ, všechny okolnosti a jejich objektivní předvídatelnost. Podstatná je tedy vzájemná souvislost služeb a zároveň vědomí zadavatele, jaké služby bude v průběhu daného časového období zadávat.

  pozn. stanovisko na které je dotazem odkazováno se nachází na stránkách portál-vz.cz na přiloženém odkazu:

  https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf

  Ochrana informací

  06.12.2018 Dobrý den. Měl bych dotaz k §218 Ochrana informací ve spojení §219 Uveřejňování smlouvy. Někteří dodavatelé v nabídkách předkládají prohlášení: V případě, že bude tato nabídka vyhodnocena jako nejvýhodnější a bude uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky mezi dodavatelem a zadavatelem, sděluje tímto dodavatel zadavateli, že výkaz výměr (soupis prací), včetně jednotkových cen, jako přílohu ke smlouvě na plnění veřejné zakázky, případně jejích dodatků, považuje za obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dle příslušných právních předpisů1 jej tedy není možné zveřejnit spolu se smlouvou. Zároveň dodavatel upozorňuje, že zveřejnění některých údajů je vyloučeno rovněž dle příslušných ustanovení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), přičemž dodavatel upozorňuje zejména, na: (i) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, podle něhož se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet; (ii) ustanovení § 3 odst. 1 zákona o registru smluv, podle něhož prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím. Zde dodavatel poukazuje především na skutečnost, že mezi takové informace patří i osobní údaje pracovníků dodavatele uvedené ve smlouvě, včetně jejích dodatků, či jejích přílohách. Zadavatel v návrhu smlouvy (která je závazná) má uvedeno: Zhotovitel souhlasí se zveřejněním této smlouvy. Zhotovitel prohlašuje, že tato smlouva, ani žádná z jejích příloh, neobsahuje údaje, které tvoří předmět obchodního tajemství podle § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zveřejnění této smlouvy v Registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) zajistí objednatel. Z výše uvedeného vyplývá, že dodavatel, pokud souhlasí s návrhem smlouvy v nabídce překládá dvě prohlášení, která si odporují. Dojde zveřejněním smlouvy o dílo včetně všech příloh (profil zadavatele, registr smluv) k porušení některého ustanovení zákona (nebo jiných zákonů). Vystavuje se zadavatel zveřejněním nějakého postihu?

  Právo dodavatele chránit své obchodní tajemství je zachováno i v případě, že jsou informace uveřejňovány na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, a to prostřednictvím ustanovení § 218 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel by tak neměl právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství omezovat. Pokud je některá z informací obsažena ve smlouvě, např. položkový rozpočet, obchodním tajemstvím dodavatele, neměla by být tato část smlouvy uveřejněna ani na profilu zadavatele, ani v registru smluv. V dotazem popsané situaci je tak otázkou, zda jsou zadávací podmínky nastaveny přiměřené, a zda tak jak jsou stanoveny nevytváří překážku hospodářské soutěži (blíže viz § 36 odst. 1 ZZVZ). Doporučuji danou podmínku v zadávacích řízeních dále nepoužívat. Porušení obchodního tajemství by nebylo sankcionováno na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, ale na základě Občanského zákoníku § 2985 a násl.

  Způsob uzavření smlouvy v rámci povinnosti elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem

  05.12.2018 Dobrý den, po nabytí odložené účinnost § 211 musí veškerá písemná komunikace podle odstavce 3) § 211 probíhat elektronicky a to po celou dobu zadávacího řízení. Zadávací řízení je podle § 2 ukončeno podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem. Musí být tedy i uzavření smlouvy provedeno "elektronicky", podepsání smlouvy elektronickým podpisem statutárními zástupci a následně např. datovou schránkou zasláno k elektronickému podpisu vybranému dodavateli? Děkuji

  K dotazu, který se týká podepisování smluv a komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, Vám jako gestor zákona č. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (v platném znění (dále jen „ZZVZ“) níže sdělujeme následující:
  Obecná povinnost písemné elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení je regulována ustanovením § 211 ZZVZ a vztahuje se na veškeré zadavatele veřejných zakázek dle ustanovení § 4 ZZVZ, jenž po 18. říjnu 2018 (státní a centrální zadavatele platí povinnost od 18. dubna 2017) zadali v zadávacím řízení veřejnou zakázku. Povinnost výhradní elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem vztahující se k zadávacímu řízení se uplatní i na zadávacích řízeních veřejných zakázek zahájených před uvedenými daty, jelikož není rozhodující okamžik zahájení zadávacího řízení, ale okamžik, kdy dochází ke komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem.
  V souladu s ustanovením § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) „je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah“. Dle ustanovení § 51 odst. 1 ZZVZ „je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy“ a povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, se tedy vztahuje i na samotné uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.
  Přestože nelze slučovat pojem „uzavření smlouvy“ a pojem „komunikace“, je nutno dospět k závěru, že při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku, která má být povinně uzavřena v písemné formě, musí mezi smluvními stranami tj. zadavatelem a dodavatelem docházet k vzájemnému písemnému sdělování informací tj. k vzájemné komunikaci. Po nabytí účinnosti § 211 ZZVZ, tak musí také tato písemná komunikace probíhat elektronicky, byla-li veřejná zakázka zadána v zadávacím řízení a platí tedy, že smlouva na veřejnou zakázku musí být uzavřena v elektronické formě.
  Vzhledem k výše uvedenému Vám rovněž sdělujeme, že ZZVZ reguluje elektronickou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem a písemnou formu smlouvy, další požadavky týkající se elektronických podpisů smluv ZZVZ nevymezuje.V souvislosti s výše uvedeným tématem povinné elektronická komunikace v zadávacím řízení si Vás dovolujeme odkázat na: Portál o veřejných zakázkách a koncesích, spravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, v sekci novinek (viz odkaz níže), kde bylo v rámci metodických doporučení k ZZVZ uveřejněno stanovisko Expertní skupiny pro zadávání veřejných zakázek, které naleznete na tomto odkazu: http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

  Elektronický nástroj

  13.11.2018 Dobrý den. Jako zadavatel mám zřízen elektronický nástroj NEN. Musí mít dodavatelé při podání nabídek a ostatní komunikaci stejný elektronický nástroj nebo mohou využívat jiný? Děkuji za odpověď.

  V zadávacím řízení je možné podávat nabídku pouze prostřednictvím elektronického nástroje určeného zadavatelem v zadávací dokumentaci. V případě, že máte zřízen elektronický nástroj NEN, při podání nabídek dodavatel vyplní příslušný registrační formulář na adrese nen.nipez.cz. Žádost o registraci dodavatel opatří platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. K nabídkám podaným v zadávacím řízení jinak než elektronickým nástrojem (tedy například emailem, datovou schránkou či v listinné podobě), se nepřihlíží. Výjimkou budou pouze případy uvedené v § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zejména technické důvody či narušení bezpečnosti elektronické komunikace, kdy bude i po 18. říjnu 2018 možné podávat nabídky v listinné podobě.
  Prostřednictvím elektronického nástroje je nutné provádět příjem:
  • nabídek,
  • předběžných nabídek (jednací řízení s uveřejněním),
  • žádostí o účast (užší řízení, jednací řízení s uveřejněním),
  • žádosti o zařazení do systému kvalifikace podle § 166 odst. 5 ZZVZ(sektoroví zadavatelé),
  • žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, nebo
  • aukčních hodnot, pokud se v zadávacím řízení provádí elektronická aukce.
  Ostatní písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, výzva dodavateli k objasnění nabídky, námitky dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak elektronicky, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Některé datové zprávy, pokud by nebyly odeslány prostřednictvím elektronického nástroje či datové schránky však musí být opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem (výzva určená účastníkům zadávacího řízení, oznámení o výběru dodavatele, rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh, vyloučení účastníka zadávacího řízení), blíže viz § 211 odst. 5 ZZVZ.
  Lze tedy shrnout, že pro podání nabídek musí dodavatel použít elektronický nástroj, který určí zadavatel v zadávací dokumentaci. K jiným způsobům podání nabídky se v souladu s § 28 odst. 2 ZZVZ nepřihlíží. Pro ostatní komunikaci (vysvětlení zadávací dokumentace, podání námitek apod.) lze pak využít buď opět tentýž elektronický nástroj, nebo např. datovou schránku, popř. email.

  Elektronická komunikace - kvalifikace a smlouva

  01.11.2018 Dobrý den, ráda bych se informovala ohledně formy originálů následujících dokumentů od 18.10.2018: 1)Vztahuje se povinnost elektronické komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem i na předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci ze strany dodavatele, vyzvaného k tomu zadavatelem v souladu s § 122 odst. 3 zákona? Tedy musí dodavatel tyto originály (resp. ověřené kopie) dokumentů předkládat pouze elektronicky a nemůže je zadavateli předložit listinné podobě? 2) Stejně tak uzavření smlouvy musí proběhnout pouze elektronicky a není možný podpis smlouvy v listinné podobě? Předem děkuji za odpověď, případně příslušný odkaz ohledně konkrétních dokumentů, které je od předem zmíněného data nevyhnutné mít v elektronické podobě.

  Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem je regulována v § 211 ZZVZ. Ustanovení § 211 odst. 3 ZZVZ pak ukládá zadavateli obecnou povinnost komunikovat s dodavatelem elektronicky a stanoví z této povinnosti výjimky, kdy
  a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
  b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
  c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
  d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3 ZZVZ.
  Písemná komunikace v zadávacím řízení (např. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, předkládání originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci ze strany dodavatele) může probíhat mimo elektronický nástroj, avšak vždy elektronickou formou, zejména prostřednictvím datové schránky či emailu. Jelikož dle § 51 odst. 1 ZZVZ končí zadávací řízení uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení, vztahuje se uvedená povinnost i na předkládání dokladů dle § 122 odst. 3 ZZVZ.
  Povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky pak pokrývá i samotné uzavírání smlouvy. Podrobnější informace k danému tématu naleznete na našich stránkách uveřejněny http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni

  Elektronická komunikace

  09.10.2018 Dobrý den, v situaci kdy při zadávacím řízení prokazuje účastník některou část základní, profesní či technické kvalifikace čestným prohlášením – může zadavatel ze své pozice požadovat, aby toto čestné prohlášení bylo podepsáno osobou oprávněnou jednat za dodavatele (např. jednatel, členové představenstva, prokurista apod.)? Dle platné legislativy by k naplnění litery zákona mělo postačit, když bude nabídka podepsána elektronickým podpisem jako celek, nikoliv každý jednotlivý dokument. V praxi pak dochází ale k situaci, kdy reálně nabídku za dodavatele často podává řadový zaměstnanec s elektronickým podpisem. Pokud by ale takový zaměstnanec podal i čestné prohlášení např. o splnění referencí, nemá takové čestné prohlášení pro zadavatele dostatečnou validitu. Aby jí mělo, musel by zadavatel požadovat např. speciální plnou moc k podání dané nabídky, což by zase na dodavatele přenášelo neúměrnou zátěž. Bylo by v pořádku, kdyby zadavatel požadoval např. scan ručně podepsaného čestného prohlášení? Co je v rámci elektronického podávání považováno za originál dokumentu a jak se v rámci elektronizace předkládají originály dokumentů před podpisem smlouvy? Případně je zapotřebí zajistit jejich konverzi? Děkuji.

  Reagujeme tímto na Váš dotaz k podepisování nabídky, resp. jejích součástí dodavatelem. Máme za to, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány separátním elektronickým podpisem dodavatele. Požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat za dodavatele se v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) nevyskytuje (oproti nahrazené právní úpravě v zákoně 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Zadavatel takový požadavek může vznést jako svoji zadávací podmínku, v takovém případě ale musí být schopen prokázat, že takový jeho požadavek je přiměřený.
  Skutečnost, že nabídka ani její součásti nemusí být podepsány elektronickým podpisem, je dána také povinností dodavatele podat nabídku v elektronickém nástroji (nelze ji podat ani e-mailem, ani datovou schránkou). Plyne to z § 28 odst. 1 písm. i) bod 1., § 107 odst. 1 a § 211 odst. 2 ZZVZ.
  Při registraci do elektronického nástroje, která musí být před podáním nabídky v zadávacím řízení nutně provedena, musí dodavatel provést svou autentifikaci prostřednictvím uznávaného elektronického podpisu – viz Příloha k vyhlášce č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody. Máme za to, že jakýkoliv úkon dodavatele registrovaného v elektronickém nástroji je dodavatelem připodepsán, neboť je připojen ke zprávě delegované v elektronickém nástroji a je s ní logicky spojen a splňuje tak definici elektronického podpisu podle nařízení EU č. 910/2014, eIDAS. Nic na tom nemění ani skutečnost, že za dodavatele podává v elektronickém nástroji nabídku jeho řadový zaměstnanec.
  Pro úplnost uvádíme, že prostřednictvím elektronického nástroje může být suplován toliko podpis dokladu, jehož původcem je dodavatel. U dokladu jiné osoby (například u písemného závazku kvalifikačního poddodavatele prokazujícího za dodavatele kvalifikaci) je podpis vyžadován.
  Jak již jsme uvedli, požadavek na podpis nabídky nebo jejích součástí osobou oprávněnou jednat za dodavatele není obsažen v ZZVZ, zadavatel jej ale může stanovit jako zadávací podmínku. Pro přehlednost využijeme Vámi uvedený příklad čestného prohlášení. Pokud zadavatel požaduje, aby takové čestné prohlášení bylo podepsáno osobou oprávněnou jednat za dodavatele, pak česné prohlášení podepsané řadovým zaměstnancem, který neprokáže oprávnění jednat jménem dodavatele, není dostačující. Zdůrazňujeme ale, že podpis osoby oprávněné jednat za dodavatele stejně jako oprávnění zaměstnance jednat za dodavatele mohou být doplněny postupem podle § 46 ZZVZ.
  Tážete se, jestli by bylo v pořádku, aby zadavatel požadoval sken ručně podepsaného čestného prohlášení. Takovýto požadavek zadavatele bychom považovali za zbytečně formalistický. Zadavatel nemusí podpis čestného prohlášení dodavatele požadovat vůbec. Pokud už ale zadavatel požaduje, aby čestné prohlášení bylo vlastnoručně podepsáno, je možné (a vhodné), aby zadavatel v zadávací dokumentaci spolu s požadavkem na vlastnoruční podpis čestného prohlášení připustil předložení prostého skenu čestného prohlášení.
  Nakonec se dotazujete, co je v rámci elektronického podávání považováno za originál dokumentu a jak se v rámci elektronizace předkládají originály dokumentů před podpisem smlouvy a zda je zapotřebí zajistit jejich konverzi.
  V tomto ohledu v posledních týdnech jedná expertní skupina při MMR pro veřejné zakázky. Konečné stanovisko expertní skupiny nemůžeme předjímat, bude uveřejněno na internetových stránkách: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-novemu-zakonu-o-zadavani-verejnych-z

  Elektronická komunikace v zadávacím řízení

  13.09.2018 Dobrý den, mám dotaz k elektronické komunikaci v zadávacím řízení. Podání nabídek přes elektronickým nástroj, elektronické bankovní záruky (ve smyslu jistoty za nabídku) - toto je mi celkem jasné. Jde mi však konkrétně o předkládání dokladů v rámci součinnosti vybraného dodavatele k uzavření smlouvy dle § 122 odst. 3. Dodavatel musí dle zákona předložit zadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci atd. Dále musí dodavatel doložit doklady o skutečných majitelích (pokud se je zadavateli nepodaří zjistit jiným způsobem). V souvislosti s povinnou elektronickou komunikaci - musí tedy být i tyto doklady zaslány zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje? A v případě dokladů, které mají být v originále (či úředně ověřené kopii) musí tedy být tyto doklady autorizovaně zkonvertované (např. potvrzení FÚ, OSSZ, výpis z RT, OR, ŽR)? Pokud ano, klade to na dodavatele další administrativní zátěž. Dále bych potřebovala vědět, zda v případe že zadavatel požaduje před podpisem smlouvy např. bankovní záruku za řádné provedení díla, musí být i tato bankovní záruka předkládána v elektronické podobě? Děkuji

  Předně je nutno konstatovat, že i postup podle § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je součástí zadávacího řízeni, a tak i na komunikaci s tímto postupem související dopadá povinnost písemně komunikovat elektronickou formou (viz § 211 odst. 1 a 3 ZZVZ). Platí tedy, že veškerá písemná komunikace, včetně předkládání dokladů, musí probíhat elektronicky. ZZVZ však nestanoví prostřednictvím jakého „komunikačního kanálu“ má komunikace probíhat, je tedy na zadavateli a dodavateli, zda budou komunikovat emailem, datovou schránkou, či elektronickým nástrojem.

  Ustanovení § 122 ZZVZ vyžaduje předkládání originálů nebo úředně ověřených kopií pouze ve vztahu k dokladům o kvalifikaci vybraného dodavatele. Platí tedy, že jiné než kvalifikační doklady, které jsou předkládány na základě § 122 ZZVZ, mohou být předloženy také v „prosté“ kopii. Kvalifikační doklady tedy musí být předloženy buď přímo v elektronickém originále, případně s doložkou o konverzi listinného originálu do elektronické podoby. Tento postup je možné vnímat jako zatěžující pro dodavatele, na druhou stranu, je tento požadavek přiměřený, neboť je vymezen pouze ve vztahu k vybranému dodavateli, kde je odůvodněné jím prokazovanou kvalifikaci ověřit na základě originálů případně úředně ověřených kopií dokladů.

  Pokud se týká dokladů, jejichž předložení si zadavatel vyhradil před uzavřením smlouvy podle § 104 ZZVZ, jak již je uvedeno výše, je nutné, aby byly předkládány v elektronické formě. Ve vztahu k těmto dokladům je však nezbytné sledovat, jak byly vymezeny požadavky zadavatele v zadávací dokumentaci.

  Konkrétně ve vztahu k Vámi uváděné bankovní záruce za dílo, je potřeba upozornit, je zadavatele v zadávací dokumentaci často požadují, aby tento dokument byl před uzavřením smlouvy předložen v originále. Požadují-li zadávací podmínky předložení originálu bankovní záruky za dílo před podpisem smlouvy, musí být i tento doklad předložen elektronicky (jde o požadavek zákona – § 211 odst. 3) a to v originále (požadavek konkrétní zadávací dokumentace).

  V případě, že předkládání originálu bankovní záruky za dílo v elektronické podobě je z vašeho pohledu komplikované, jako vhodné řešení se může jevit požadavek na přeložení kopie, případně úředně ověřené kopie bankovní záruky za dílo, před podpisem smlouvy a jako obchodní podmínku dále vymezit požadavek na předložení originálu bankovní záruky do x dnů po podpisu smlouvy.

  Změna závazku ze smlouvy

  22.08.2018 Nalezl jsem dále uvedený dotaz a odpověď, ze kterého mi není jasné, zda se změny u jedné zakázky dají dělit podle toho kterého odstavce příslušného paragrafu (do 15 % do 50 resp. 30 %), tzn. mohu řešit samostatně drobné vícepráce do 15 % a samostatným dodatkem smlouvy rozšíření o práce, které nebyly v původním zadání? Příslušný dotaz s odpovědí uvádím zde: "Změna závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 - Ráda bych si objasnila informace uvedené v metodickém pokynu MMR, týkajícího se změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pochopila jsem správně, že ustanovení odst. 4, 5 a 6 stojí tzv. vedle sebe, a proto od zahájení díla "třídím" změny smlouvy do těchto odstavců a pouze si hlídám, abych nepřekročila limit pro tu kterou změnu danou příslušným odstavcem ? Může tak změna podle odst. 4 nastat poprvé až před dokončením stavby, kdy už mám např. podepsaný dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 5 ve výši 35 % a dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 6 ve výši 15 % ?" Odpověď: Dobrý den, ano, je to tak. Zatímco odst. 5 a 6 je podmíněn objektivními důvody (pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu, než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4.

  Platí, že změny závazku ze smlouvy zatřiďujete samostatně pod jednotlivé důvody pro změnu, které (včetně limitů) stojí vedle sebe. Je však na Vás, resp. na konkrétních okolnostech, zda změnu závazku ze smlouvy provedete jedním či více dodatky smlouvy.

  Komunikace zadavatel-dodavatel

  20.08.2018 Dobrý den. Dle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek § 211 Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem - Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy….. Mám dotaz k činnosti zadavatele, pokud obdrží nabídku dodavatele v písemné podobě. Jaké jsou možnosti zadavatele, bere nabídku, jako kdyby nebyla podaná, musí nebo může nabídku odmítnout, musí nebo může nabídku hodnotit. Děkuji.

  V souladu s § 103 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „ZZVZ“), zadavatel stanoví v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky podmínky sestavení a podání nabídek s ohledem na druh a předmět veřejné zakázky a rovněž vzhledem k dalším okolnostem (kvalifikace, hodnotící kritéria).
  Dle § 103 odst. 1 písm. c) „Mají-li být hodnoceny nabídky, zadavatel v zadávací dokumentaci, stanoví formu a způsob podání nabídek; v případě elektronických nabídek určí elektronický nástroj pro jejich podání.“ Z ustanovení § 107 odst. 1 ZZVZ plyne, že „Nabídky se podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje (dále jen „nabídka v elektronické podobě“) nebo v „listinné podobě“.
  Je-li však zadavatel, zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ, tak s uplynutím lhůty dle § 279 odst. 2 ZZVZ, musí zadavatel vyžadovat v zadávacím řízení plně elektronickou komunikaci a to včetně podání elektronických nabídek. V zadávacím řízení se však mohou vyskytnout situace, které nejsou pro elektronickou komunikaci vhodné. Vámi zmiňovaný § 211 odst. 3 ZZVZ upravuje právě výjimky z povinné elektronizace. Výjimky z povinné elektronizace viz tučně v citaci § 211 odst. 3 ZZVZ níže.
  Dle § 211 odst. 3 ZZVZ „Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy:
  a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,
  b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,
  c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo
  d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3“.
  Z Vašeho dotazu však není jasné, zda zadavatel při sestavování zadávací dokumentace postupoval dle § 103 ZZVZ tj. zda připustil v souladu s § 107 odst. 1 ZZVZ i listinné podání nabídky či zda doručení listinné nabídky tedy bylo/nebylo v rozporu se způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci příslušné veřejné zakázky. Rovněž není zjevné, zda je zadavatel veřejné zakázky veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
  Pro doplnění uvádíme, že v souladu s ustanovením § 28 odst. 2 ZZVZ „Pokud nebyla nabídka zadavateli doručena ve lhůtě nebo způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci, nepovažuje se za podanou a v průběhu zadávacího řízení se k ní nepřihlíží“.
  Pro Vás lepší vhled do problematiky elektronizace níže uvádíme odkaz na dva nové metodické texty týkající se problematiky elektronizace – Aktualitu a Základní otázky. http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodicka-doporuceni
  Závěrem si Vás dovolujeme informovat, že odbor práva veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj při vytváření svého názoru vycházel pouze z Vámi poskytnutých informací, jakož i o tom, že výše zaujatý právní názor nemusí být shodný s právním názorem orgánu dohledu (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže), případně soudu.

  Zvěřejnění na profilu zadavatele

  09.08.2018 Dobrý den, prosím o odpověď na následující dotaz: byla uzavřena úvěrová smlouva mezi obcí a bankou. Smlouva nebyla předmětem výběrového řízení, hodnota úroků překročí 500 tis.kč ,ale nebude vyšší než 2 mil. Kč. Musí obec tuto smlouvu zveřejnit na profilu zadavatele. Podotýkám, že přesnou hodnotu úroků nejsme v okamžiku podpisu smlouvy schopni vyčíslit. Závisí to na tom, jak bude úvěr čerpán a to závisí na průběhu stavebních prací. Děkuji za odpověď

  Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se ve zvláštních případech uvedených na základě § 21 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) zahrnou u bankovních a finančních služeb také poplatky, provize, úroky a jiné související platby. Zadáním veřejné zakázky se na základě využití obecné výjimky dle § 29 písm. m) ZZVZ rozumí uzavření úplatné písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem mimo zadávací řízení. Na smlouvu na veřejnou zakázku, s hodnotou přes 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, se vztahuje povinnost uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele, pokud nebyla uveřejněna na základě zák. o registru smluv č. 340/2015 Sb. Povinnost uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv nelze nahradit jejím uveřejněním na profilu zadavatele; naopak se však stanoví, že je-li v souladu se zák. o registru smluv uveřejněna smlouva na veřejnou zakázku, která má být uveřejněna podle zákona o zadávání veřejných zakázek na profilu zadavatele, je tím povinnost uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele fakticky splněna viz § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ. Rozhodným k zodpovězení Vašeho dotazu se proto jeví zjištění skutečnosti, zda musí dojít ke zveřejnění smlouvy dle zák. o registru smluv, jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Pokud některým dodavatelům tato povinnost nevzniká, lze zadavateli jedině doporučit, uveřejnit takovou smlouvu na profilu zadavatele.

  Povinnost obce publikovat výherce zakázky (§ 219)

  23.07.2018 Mají obce povinnost publikovat vyherce zakazky? Musi se v obcich schazet aby tyto zakazky probrali?

  Obec je veřejným zadavatelem na základě § 4 odst. 1 písm. d) č. 134/2016 Sb., zákona o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, který spolu s příspěvkovými organizacemi, u nichž funkci zřizovatele vykonává jiný, zpravidla vyšší územní samosprávný celek, tvoří zcela běžnou kategorii veřejných zadavatelů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR) z pohledu gestora zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) však není oprávněno poskytovat výklad předpisů z hlediska rozhodovacích mechanismů uvnitř měst a obcí, činěných zastupitelstvem obce v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., a proto předmětem námi učiněného posouzení dotazu je otázka rozhodná pouze ve vztahu k uveřejňování. Z hlediska publikace uzavřených smluv dle § 219 ZZVZ, jakož i identifikace vybraného dodavatele, v případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle jiného předpisu, kterým se rozumí zejména zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, není již dále nutné uveřejňovat smlouvy také na profilu zadavatele, bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou „v režimu zákona“, jinak také v souladu se ZZVZ. K tomu lze doplnit, že žádné z ustanovení ZZVZ přímo nevyžaduje provádět evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele. Pokud se však jedná o zakázku zadávanou tzv. „v režimu zákona“, je nutné splnit uveřejňovací povinnosti v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy. K nejvýznamnějším povinnostem, které veřejnému zadavateli ukládá ZZVZ, se řadí uveřejnění informací prostřednictvím formulářů odesílaných do Věstníku veřejných zakázek (VVZ). Zatímco u nadlimitních veřejných zakázek se požaduje odesílat informace i do Úředního věstníku evropské unie, tak formuláře pro uveřejnění informací k veřejných zakázkám v podlimitním režimu postačí odeslat pouze do VVZ. Pro zodpovězení dalších okolností, které nebyly dotazem přímo zohledněny, Vám doporučujeme nahlédnout do dokumentu: „Metodika k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele“, který je dostupný na stránkách MMR ČR, na adrese https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/Metodika-k-vyhlasce-o-uverejnovani-a-profilu-zadavatele_v4-bez-registrace_duben-2017.pdf

   

   

  VZMR a § 222 (překročení limitu v průběhu plnění)

  11.06.2018 Dobrý den, narazila jsem na tomto fóru na dotaz a odpověď ve vztahu k vícepracím, pokud jimi dochází k překročení limitu veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR). Vzhledem k tomu, že odpověď, která je u dotazu uveřejněna, považuji za špatnou, rozhodla jsem se Vám napsat a požádat Vás, zda by bylo možné, uvést ji na pravou míru. Jedná se o dotaz a odpověď k překročení limitu VZMR: "Je možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit 6 000 000,- Kč bez DPH, aniž by to bylo v rozporu s předmětným zákonem? Odpověď: Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení § 24 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ). Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení. V případě VZMR je intenzita veřejného zájmu na regulaci jejich zadávání z povahy věci nižší než u podlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu a patrně i ve snaze nezatěžovat pořizování jednoduchých plnění nadbytečnou administrativní zátěží zákonodárce umožňuje jejich zadávání mimo zadávací řízení (za předpokladu dodržení základních zásad dle § 6). Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ocitla by se v režimu veřejné zakázky, kterou je nutno zadávat podle ZZVZ. Domníváme se tedy, že není možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu." Za jediný logický výklad, který jsem slyšela dokonce i ze samotných úst pana Fidlera z MMR, lze považovat pouze ten, že pokud vícepracemi dojde k překročení limitu VZMR, je pak nutné zkoumat § 222 a změnu závazku ze smlouvy odůvodnit v souladu s tímto § 222. Tj. nikoliv jak je Vaší odpovědi uvedeno, že k takovému navýšení vůbec dojít nemůže. Děkuji za úpravy.

  K dotazu/připomínce odkazujeme na stanovisko expertní skupiny MMR, které bylo uveřejněno na portálu veřejných zakázek. Z tohoto stanoviska plyne odbornou veřejností přijímaný závěr, že také smlouvy na plnění veřejné zakázky malého rozsahu je možné změnit, i pokud by cena veřejné zakázky po změně přesáhla limity uvedené v ZZVZ (2 nebo 6 mil.), je však nutné aby tato změna splňovala pravidla uvedené v § 222 ZZVZ. Vycházíme samozřejmě z předpokladu, že předpokládaná hodnota původní veřejné zakázky byla určena správně, a zakázka nebyla záměrně rozdělena, tak aby splňovala limity pro VZMR.

  http://portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf

  Podstatná změna závazku při prodloužení termínu realizace

  23.03.2018 Dobrý den, je prodloužení termínu plnění veřejné zakázky malého rozsahu o 1 měsíc podstatnou změnou závazku, když finanční objem nebyl vyčerpán? Děkuji.

  Veřejný zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, nestanoví-li jinak zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „Zákon č. 134/2016 Sb.“), na základě výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu tak například platí, že musí být postupováno při zadání veřejné zakázky v souladu se zásadami uvedenými na základě v § 6 Zákon č. 134/2016 Sb. Pravidla pro zadání VZMR se tak mohou lišit na úrovni jednotlivých dotačních titulů, případně rozpočtových kapitol u organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací, územních samosprávných celků atd. Společně s uvedenými zásadami je zadavatel povinen dodržovat na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, při nakládání s veřejnými prostředky pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Na základě kontrolní činnosti prováděné orgány podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) tak mimo jiné kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, zda kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů, anebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů. Součet předpokládaných hodnot všech částí nesmí společně s hodnotou dodatku překročit limity stanovené pro VZMR. Pokud celková hodnota plnění nadále nepřesahuje limit pro postup na základě výjimky, lze ji použít i pro změnu závazku, tj. v takovém případě lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení, na základě výjimky podle § 31. Pokud je celková hodnota v součtu vyšší než zákonem stanovené limity, použijí se na změnu smlouvy u VZMR pravidla na základě § 222 Zákon č. 134/2016 Sb. Samostatné stanovisko k systematice předmětného zákona, ke změnám závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku, včetně veřejných zakázek malého rozsahu, anebo případů, pokud byla smlouva na původní veřejnou zakázku uzavřena mimo zadávací řízení, je dostupné na stránkách ministerstva pro rozvoj, v sekci Stanoviska expertní skupiny MMR k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek, viz odkaz: https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2020/08/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

  Termín dokončení díla či stanovená doba realizace současně nesmí být v předcházejícím zadávacím řízení, jehož účelem je uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, podmínkou účasti v zadávacím řízení nebo předmětem hodnocení, s možností ovlivnit pořadí nabídek atp. Pro zajištění právní jistoty na straně zadavatele sdělujeme, že prodloužení termínu plnění VZMR o 1 měsíc bude „v režimu zákona“ nahlíženo jako podstatná změnu závazku v každém ohledu. O podstatnou změnu závazku se tak bude jednat také v případě, kdy došlo ke stanovení jasného termínu realizace, v takovém případě doporučujeme uplatnit smluvní sankce obsažené ve smlouvě.

  Popis pravidel uvedených v § 222 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., kdy se jedná o podstatnou změnu závazku v případě, že by např. umožnila účast jiných dodavatelů, anebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele. Srovnatelně lze posoudit ostatní aspekty podstatné změny závazků ze smlouvy, jako je změna ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, kterou je zadavatel povinen uzavřít v souladu s nabídkou vybraného dodavatele, popř. pokud by taková změna vedla k významnému rozšíření rozsahu v předmětu plnění veřejné zakázky.

  Využití záměny položek soupisu prací

  08.03.2018 Je možné využít v nadlimitní veřejné zakázce na stavební práce § 222 odst. 7 ZZVZ zaměňování jedné položky soupisu prací za více položek soupisu prací, v případě rozdílných měrných jednotek? Například zaměňovat m3 a tuny za položku s měrnou jednotkou pouze tuna, navíc by vznikly i nové položky, které v původním soupisu prací nebyly. Zařazení změny do § 222 odst. 4 ZZVZ není možné z toho důvodu, že součet absolutních hodnot změn je vyšší než limit pro nadlimitní veřejnou zakázku dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb.

  Taková záměna musí věcně naplnit podmínky § 222 odst.7 – musí tedy jít o záměnu položek, které jsou srovnatelné, stejně drahé nebo levnější, stejně kvalitní nebo kvalitativně lepší. Z věcného hlediska musí jít skutečně o záměnu – nesmí vznikat nové položky, které nebyly součástí původního měněného závazku. Tedy by neměly vznikat nové konstrukce, nová řešení. Z věcného hlediska je jedno, zda je jeden a ten samý kubík písku měřen více způsoby (buď v3 nebo v tunách).

  Zveřějňování skutečně uhrazené ceny v případě centralizovaného nákupu energií

  08.03.2018 Dle §219 odst. 3 je zadavatel povinen uveřejnit do 3 měsíců od splnění smlouvy výši skutečně uhrazené ceny. Jak je tomu v případě centralizovaného nákupu elektřiny a plynu? Zveřejňuje centrální zadavatel výši skutečně uhrazené ceny za všechny zadavatele nebo výši skutečně uhrazené ceny zveřejňují všichni zadavatelé zvlášť?

  Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
  Povinnost uveřejňovat výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy má tedy jen veřejný zadavatel a jen u smluv, na které se vztahuje povinnost uveřejnění na profilu zadavatele. Čistě na skutečnost, že se jedná o smlouvu uzavřenou v rámci centralizovaného zadávání, nebo že je předmětem smlouvy nákup elektřiny nebo plynu, není ale žádná z výjimek podle § 219 odst. 1 ZZVZ vázána.
  Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny se vztahuje na jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky, nikoli souhrnně za celé centralizované zadávání. Smlouva o centralizovaném zadávání není smlouvou na veřejnou zakázku (§ 2 odst. 1 ZZVZ).

  Podle § 9 ZZVZ je centrálním zadavatelem zadavatel podle § 4 odst. 1 nebo 3 ZZVZ anebo zadavatel podle práva jiného členského státu, který provádí centralizované zadávání spočívající v tom, že provádí zadávací řízení nebo zvláštní postupy podle části šesté, v nichž:
  a) pořizuje dodávky či služby, které následně přenechá jednomu nebo více zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly pořízeny, nebo
  b) jiný zadavatel nebo zadavatelé pořizují dodávky, služby nebo stavební práce.

  Centrální zadavatel tudíž nemusí být vždy veřejným zadavatelem a ani zadavatelé, kteří se účastní centralizovaného zadávání, nemusí být veřejní zadavatelé. Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nemusí u některých smluv vůbec nastávat.

  Za dodržení ZZVZ (včetně jeho § 219 odst. 3) odpovídá při centralizovaném zadávání centrální zadavatel. Zadavatel však odpovídá za dodržení ZZVZ, pokud samostatně zadává veřejné zakázky:
  a) v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem, nebo
  b) na základě rámcové dohody uzavřené v rámci centralizovaného zadávání.

  Rozdělení odpovědnosti mezi centrálního zadavatele a zadavatele, který se centralizovaného zadávání účastní, se tudíž odvíjí od forem výstupů ze zadávacího řízení.
  Centrální zadavatel a zadavatel, pro něhož má být centralizované zadávání provedeno, jsou povinni nejpozději do okamžiku zadání veřejné zakázky uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Tato smlouva může zahrnovat i další služby poskytované centrálním zadavatelem spojené se zadáváním veřejných zakázek (§ 9 odst. 4 ZZVZ).
  Doporučujeme ve smlouvě o centralizovaném zadávání mimo jiné vymezit, i jakým způsobem bude probíhat spolupráce při plnění povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu. Centrální zadavatel totiž obvykle nemá bezprostřední informace o plnění smluv.

  Závěrem shrnujeme, že povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny nenastává u všech veřejných zakázek. V některých centralizovaných zadáváních je odpovědnost za dodržení zákona svěřena centrálnímu zadavateli a v některých zadavateli, který se centralizovaného zadávání účastní. Lze doporučit, aby ve smlouvě o centralizovaném zadávání byla spolupráce na dodržování povinnosti uveřejnit skutečně uhrazenou cenu dojednána.

  Změna závazků ze smlouvy zatříděním pod odstavce § 222

  15.02.2018 Ráda bych si objasnila informace uvedené v metodickém pokynu MMR, týkajícího se změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pochopila jsem správně, že ustanovení odst. 4, 5 a 6 stojí tzv. vedle sebe, a proto od zahájení díla "třídím" změny smlouvy do těchto odstavců a pouze si hlídám, abych nepřekročila limit pro tu kterou změnu danou příslušným odstavcem ? Může tak změna podle odst. 4 nastat poprvé až před dokončením stavby, kdy už mám např. podepsaný dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 5 ve výši 35 % a dodatek ke smlouvě na změnu podle odst. 6 ve výši 15 % ?

  Dobrý den, ano, je to tak. Zatímco odst. 5 a 6 je podmíněn objektivními důvody (pokud nenastanou, nemůžete změnu závazku provést), tak podle odst. 4 (alespoň podle ZZVZ) je rozhodnutí na zadavateli. Nesmí však podle tohoto odstavce provést změny ve větším rozsahu, než je umožněno podle odst. 4 – pokud by byly provedeny změny ve větším rozsahu (a nešly by podřadit do např. odst. 5, 6), tak i změny do 10 (resp. 15) % by byly změnou v rozporu se zákonem – § 222 odst. 4.

  Uveřejňování ZD na profilu zadavatele

  12.01.2018 obrý den, mám dotaz k ust. § 212 odst. 7 a 8 a § 96 odst. 1 ZZVZ. V odstavci 7 § 212 je uvedeno, že „Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek NEBO na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.“ V odstavci 8 § 212 je uvedeno, že „Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na PROFILU zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.“ V důvodové zprávě k ZZVZ je ke znění § 96 ZZVZ k výše uvedené problematice však uvedeno: „Zadávací dokumentaci ........... zadavatel zpřístupní na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast ..................... Uplatní se zde obecná pravidla počítání lhůt, .... V případě nadlimitních veřejných zakázek je rozhodný okamžik uveřejnění v Úředním věstníku EU, v případě podlimitních zakázek uveřejnění ve VVZ.“ – což je v rozporu se zněním odstavce 8 § 212 ZZVZ, který, i když se v něm hovoří o informacích o zahájení ZŘ nikoli o zpřístupnění ZD, což je ale v praxi totéž, je vztažen pouze k uveřejnění formuláře ve VVZ. Můžete, prosím, sdělit jednoznačné stanovisko, kdy (v jaký rozhodný okamžik) má být informace o zahájení ZŘ vč. zpřístupnění zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele jak v případě podlimitních, tak i v případě nadlimitních veřejných zakázek? Jak je to v daném případě s uplatněním obecných pravidel počítání lhůt, jak je uvedeno v důvodové zprávě? ZZVZ stanoví v § 96 odst. 1 jasně, že „zadavatel uveřejní zadávací dokumentaci ODE DNE UVEŘEJNĚNÍ OZNÁMENÍ ...“, což není možno považovat za lhůtu, ale za pevně stanovený termín. V případě, že by se jednalo o pevně stanovený termín, došlo by k problému v případě, že by se u nadlimitních VZ vztahovalo uveřejnění ZD na profilu zadavatele k uveřejnění formuláře v TED, který uveřejňuje i v nepracovní dny. Tento problém by nenastal v případě, že by se uveřejňování ZD na profilu zadavatele řídilo v tomto případě obecným počítáním lhůt, nebo vztahovalo k uveřejnění formuláře ve VVZ.

  Podle § 96 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), uveřejní zadavatel zadávací dokumentaci s výjimkou formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 ZZVZ na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ nejméně do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění.
  Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být podle § 212 odst. 7 ZZVZ formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
  Podle § 212 odst. 8 ZZVZ nesmí být ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
  K Vašemu dotazu „Můžete, prosím, sdělit jednoznačné stanovisko, kdy (v jaký rozhodný okamžik) má být informace o zahájení ZŘ vč. zpřístupnění zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele jak v případě podlimitních, tak i v případě nadlimitních veřejných zakázek?“ uvádíme, že rozhodným okamžikem pro uveřejnění zadávací dokumentace je den uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
  U nadlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Uveřejnění v těchto věstnících může nastat v různé dny. Pokud takováto situace nastane, musí být, pro dodržení povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, provedeno uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele v den kdy dojde k uveřejnění v prvním z těchto věstníků.
  U podlimitních veřejných zakázek se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek. Zadávací dokumentace musí být na profilu zadavatele uveřejněna ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek.
  Uveřejnění informace o zahájení zadávacího řízení na profilu zadavatele nesmí být provedena před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
  K Vašemu dotazu „Jak je to v daném případě s uplatněním obecných pravidel počítání lhůt, jak je uvedeno v důvodové zprávě?“ uvádíme, že v § 96 odst. 1 není stanovena lhůta pro uveřejnění zadávací dokumentace v délce 1 dne, ale povinnost provést uveřejnění zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo od odeslání výzvy k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 ZZVZ. „Ode dne uveřejnění“ znamená ten samý den, ve kterém došlo k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo k odeslání výzvy k podání žádosti o účast.

  Doručování prostřednictvím profilu zadavatele

  10.01.2018 Dobrý den, prosím o sdělení, zda je možné si vyhradit v zadávací dokumentaci možnost doručování některých dokumentů (např. oznámení o výběru dodavatele podle § 123 ZZVZ nebo sdělení a oznámení o zrušení zadávacího řízení podle §128 ZZVZ) prostřednictvím profilu zadavatele tak, jak tomu bylo ve "starém" zákoně - ZVZ. Pokud ano, podle kterého ustanovení ZZVZ to je možné. Je možné si tento způsob doručování mezi zadavatelem a dodavateli vyhradit i v případě VZMR? Děkuji za jakoukoliv odpověď.

  Je to možné pokud budete postupovat v intencích § 53 (Zjednodušené podlimitní řízení) Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V odstavci pátém se zde uvádí: „Pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.“
  Tento způsob doručování mezi zadavatelem a dodavateli si můžete vyhradit i v případě veřejných zakázek malého rozsahu (§27 ZZVZ). Jde o situaci, kdy se rozhodnete postupovat při zadání VZMR dle ZZVZ, ačkoli byste tak na základě výjimky poskytnuté ustanovením § 31 ZZVZ činit nemusel. V takovém případě ovšem budete povinen dodržet veškerá relevantní ustanovení ZZVZ vztahující se na režim zadávacího řízení, který zadavatel za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu dobrovolně zvolíte.
  Dobré je vědět, že v případě dobrovolného zadání veřejné zakázky malého rozsahu v zadávacím řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek podléhá postup zadavatele rovněž přezkumné pravomoci ÚOHS.

  Cena u smlouvy na veřejnou zakázku - koncese malého rozsahu

  02.01.2018 Dobrý den, prosím o vysvětlení povinnosti veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku v případě koncese malého rozsahu ve smyslu ust. § 219 odst. 1, a to zejména ve vazbě na výjimku dle ust. § 219 odst. 1 písm. a) ZZVZ. V případě koncese - výběr provozovatele - totiž veřejný zadavatel ze svého rozpočtu nehradí žádnou cenu. "Cena smlouvy na veřejnou zakázku" je pojmem odlišným od pojmu "předpokládaná hodnota koncese" (tj. příjem dodavatele nikoli od veřejného zadavatele). Má se za cenu smlouvy na veřejnou zakázku považovat příjem veřejného zadavatele ve formě nájemného či pachtovného?

  Ustanovení § 219 ZZVZ se vztahuje také na smlouvy koncesní, neboť i koncese je podmnožinou pojmu veřejná zakázka. V případě, že cena koncesní smlouvy přesáhne 500 000 Kč musí veřejný zadavatel postupovat v souladu s ustanovením § 219 ZZVZ. Zadavatel však není povinen uveřejňovat informace o koncesní smlouvě na koncesi malého rozsahu ve Věstníku veřejných zakázek.

  Pokud se týká skutečně uhrazené ceny, měla by zahrnovat veškerá plnění, která dodavatel v souvislosti s poskytováním plnění na základě uzavřené smlouvy získá, bez ohledu, kdo platby jež jsou předmětem smlouvy poskytuje.

  Věštník veřejných zakázek

  25.08.2017 Ve vašem Věstníku veřejných zakázek najdu veškeré veřejné zakázky - nadlimitní - podlimitní? Opravdu ze všech státních subjektů? (měst, obcí, státu atd...). Pouze zde nenajdu zakázky malého rozsahu od těchto subjektů? To je zákon a veškeré tyto zakázky musí být uveřejněné u Vás na ministerstvu pro místní rozvoj nebo jsou ještě jiné web stránky, kde můžou být tyto zakázky uveřejněné a nemusí být u Vás? Prosím o informaci. Potřebuji vyhledávat všechny tyto veřejné zakázky. Jde mi o to, abych nemusel chodit na x www stránek a nehledal vše dlouho. Vše musí být uveřejněno u Vás - na jednom místě?

  Ano, Věstník veřejných zakázek by měl poskytovat informace o všech zakázkách (podle § 212 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek), o kterých to zákon nakazuje (samozřejmě až na zákonné výjimky, tedy i zakázky malého rozsahu). Věstník veřejných zakázek ale vždy odkazuje na profil zadavatele, kde je uveřejněna patřičná dokumentace zakázky.

  Uveřejňování smluv na VZMR (§ 217, 219)

  25.08.2017 Dovoluji si Vás požádat o stanovisko k § 219 ZZVZ, konkrétně ke zveřejňování smluv na veřejné zakázky, jejíž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH (na veřejné zakázky malého rozsahu). Jedná se o to, že povinnost zadavatele zveřejnit smlouvu na profilu zadavatele je splněna zveřejněním smlouvy v registru smluv. Vyplývá z toho, že na profilu zadavatele již zakázka malého rozsahu nebude evidována, když smlouva bude zveřejněna v registru smluv? V případě, že smlouva malého rozsahu bude splněna, musím dle § 219 odst. 3 ZZVZ zveřejnit skutečně uhrazenou cenu na profilu zadavatele, ale pokud by zakázka malého rozsahu nebyla evidována na profilu zadavatele, pak uveřejnění skutečně uhrazené ceny nedává smysl. Kdy má být zakázka zaevidována na profilu zadavatele v případě, že smlouvu zveřejním v registru smluv (do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy) - u zakázek nad 500 000,- Kč bez DPH (veřejných zakázek malého rozsahu)? V jakém termínu by zakázka měla být zaevidována na profilu zadavatele? Do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy? Do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy? Existuje již výkladové stanovisko k tomuto problému?

  K Vašemu dotazu viz níže zasílám odkaz na výkladové stanovisko (Společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k problematice vztahu povinnosti uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku podle zákona o zadávání veřejných zakázek a povinnosti uveřejnit smlouvu podle zákona o registru smluv) k předmětné problematice.
  http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Spolecna-stanoviska-MMR-a-UOHS

  Elektronická komunikace

  25.08.2017 I přesto , že jsme zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, máme v případě, že zakázku zadáváme jako centrální zadavatel povinnost elektronické komunikace dle § 211 odst. 3 . Samozřejmě podání nabídek musí proběhnout prostřednictvím elektronického nástroje, nicméně nejsem si jistá, zda může zadavatel akceptovat rovněž komunikaci resp. žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace od účastníků zadávacího řízení doručené elektronicky jiným způsobem např. prostřednictvím DS mimo elektronický nástroj.

  Dne 18. 4. 2017 nabylo pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), České národní banky a centrálních zadavatelů účinnosti ustanovení § 211 odst. 3 Z7ZVZ ukládající písemnou komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem uskutečňovat pouze elektronicky s výjimkami. Pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ZZVZ stanoví jedinou podmínku a to povinnost komunikovat elektronicky. To, zda k tomu zadavatel využije svůj elektronický nástroj, prostřednictvím nějž jsou podávány nabídky, datovou schránku, případně e-mail, závisí na zadavateli, zejména na míře jistoty doručení odesílaného dokumentu.

  Povinnost zveřejňování u zakázek malého rozsahu

  24.08.2017 Vzhledem k množícím se dotazů ze strany obcí, prosím o informace ohledně následující skutečností, týkající se povinnosti zveřejňování smlouvy, skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů na profilu zadavatele pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a) zakázky malého rozsahu do 500.000,- Kč bez DPH - není nutné zveřejňovat smlouvu, ani skutečně uhrazenou cenu, ani seznam subdodavatelů b) zakázky malého rozsahu nad 500.000,- bez DPH - je nutné zveřejnit smlouvu - není nutné zveřejňovat skutečně uhrazenou cenu ani seznam subdodavatelů dle výjimky stanovené v § 147a, odst. 3, písm. a) - skutečně uhrazená cena dle výjimky stanovené v § 147a, odst. 7, písm. a) - seznam subdodavatelů Zákona č. 134/2016 Sb, o zadávání veřejných zakázek a) zakázky malého rozsahu do 500.000,- Kč bez DPH - není nutné zveřejňovat smlouvu, ani skutečně uhrazenou cenu (povinnost zveřejňování seznamu poddodavatelů již definován není vůbec) b) zakázky malého rozsahu nad 500.000,- bez DPH - je nutné zveřejnit smlouvu (§ 219, odst. 1) - je nutné zveřejnit skutečně uhrazenou cenu (§ 219, odst. 3)

  V uvedeném shrnutí není rozpor se zákonnou právní úpravou

  Změna závazku ze smlouvy posouzením některého z důvodů § 222

  24.08.2017 V dubnu roku 2016 jsme na základě výsledku výběrového řízení (Zjednodušené podlimitní řízení za platnosti zákona č. 137/2006 Sb.) uzavřeli smlouvu s dodavatelem na zpracování projektové dokumentace (liniová stavba), s danými termíny plnění veřejné zakázky. Protože se v průběhu plnění (projektových prací) vyskytly nevypořádané majetkové vztahy, které neumožňují projektovat na pozemcích, kdy jejich vlastníci prozatím nedali souhlas s budoucí stavbou a probíhají další jednání (jiné varianty nejsou možné), bylo nezbytné uzavřít s dodavatelem dodatek ke smlouvě o dílo, kde se mění termíny plnění (např. odevzdání části projektové dokumentace do 40 dnů od uzavření poslední majetkoprávní smlouvy). Dotazy: i) jsme povinni v případě takovéto změny podle § 222 zák č. 134/2016 Sb. (ZZVZ) odeslat oznámení o změně smlouvy do 30 dnů k uveřejnění do VVZ a ii) spadala by takováto změna pod § 222 odst. 6 ZZVZ? Neumíme ale spočítat hodnotu změny, jak bychom k tomu měli přistoupit?

  Ve vztahu k otázce změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku obecně platí, že podle § 222 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení, nestanoví-li ZZVZ jinak. ZZVZ stanoví jinak § 222 v odst. 2, 3, 4, 5, 6 a 10, tj. v uvedených odstavcích ZZVZ definuje důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, které zadavatel může využít bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení. V této souvislosti rovněž platí, že důvody pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle ZZVZ stojí vedle sebe, což znamená, že jsou-li naplněny podmínky například podle odstavce 6, není již třeba dokazovat podmínky podle ostatních odstavců. Dále při posouzení otázky, zda zadavatel je či není oprávněn provést změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, zadavatel musí nejprve určit, zda změna, kterou hodlá provést je změnou podstatnou či nikoliv, přičemž následně zadavatel za účelem provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku buď realizuje nové zadávací řízení, nebo ne.

  Co se rozumí podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je ZZVZ definováno v § 222 odst. 3, tj. jedná se o takovou změnu, která by:
  a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,
  b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo
  c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky,
  Doplňujeme, že specifickým důvodem podle § 222 odst. 3 ZZVZ je důvod podle § 222 odst. 7 ZZVZ.

  V případě, že zadavatel dospěje k závěru, že změna, která má být jím provedena:
  • je změnou podstatnou, může ji provést pouze tehdy, pokud tato naplní některý z důvodů uvedených v § 222 odst. 4, 5, 6 nebo 10, nebo
  • změnou podstatnou není, tedy tato nenaplňuje definici podle § 222 odst. 3 zákona a zadavatel ji může provést bez dalšího, tj. zadavatel není povinen provedení změny odůvodnit, ani není povinen změnu provést na základě zadávacího řízení.

  V návaznosti na Váš dotaz proto doporučujeme posoudit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve Vámi nastíněném případě, kterou hodláte provést, podle shora uvedených pravidel. Zároveň upozorňujeme, že jelikož každá veřejná zakázka a její plnění jsou jedinečné, není možné bez dalšího učinit závěr, zda je možné ve Vámi uváděném případě provést změnu bez nutnosti provedení nového zadávacího řízení či nikoliv, tj. takové rozhodnutí je jen a pouze na samotném zadavateli, který má relevantní informace pro dané rozhodnutí.

  K otázce povinnosti odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění:
  Podle § 222 odst. 8 ZZVZ je zadavatel povinen odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 ZZVZ v případě, že provede změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6, a to do 30 dnů dne změny. Pokud tedy jako zadavatel provedete ve Vámi uváděném případě změnu podle § 222 odst. 5 nebo 6 ZZVZ, jste povinni odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění do 30 od provedení změny samotné. Závěrem si Vás dovolujeme upozornit na stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) [https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2016/09/Zm%C4%9Bny-z%C3%A1vazk%C5%AF-ze-smlouvy-na-ve%C5%99ejnou-zak%C3%A1zku.pdf], uveřejněné na webových stránkách MMR Portál o veřejných zakázkách (portal-vz.cz), kde mimo jiné najdete i podrobný rozbor problematiky změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

  Nahlížení do nabídek ostatních účastníků

  24.08.2017 Řeším problém, zda má účastník zadávacího řízení právo nahlížet do nabídek ostatních účastníků, resp. zda má právo na informace z jejich nabídek podle zákona o svobodném přístupu k informacím? Jedná se o informace nad rámec, který stanoví zákon 134/2016 Sb., například technické parametry dodávaného zboží a jeho podrobný popis.

  Ochrana informací je regulována v § 218 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V § 218 odst. 2 písm. a) je uvedeno, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. Zadavatel tedy v průběhu zadávacího řízení na základě zákona o svobodném přístupu k informací v průběhu zadávacího řízení nabídky ani jejich části neposkytuje.

  Zpřístupňování informací zadavatelem o zadávacím řízení

  24.08.2017 Účastník výběrového řízení (uchazeč o veřejnou zakázku) požádal zadavatele o nahlédnutí do písemné zprávy o hodnocení nabídek s tím, aby mohl také nahlédnout do všech nabídek podaných ostatními účastníky tohoto výběrového řízení. Zadavatel mu však sdělil, že mu umožní nahlédnout pouze do písemné zprávy o hodnocení nabídek a nikoliv do podaných nabídek, neboť tyto jsou předmětem obchodního tajemství jednotlivých uchazečů a zákon zadavateli takovou povinnost neukládá. Jedná se o správný postup zadavatele? A jak se tedy může neúspěšný účastník výběrového řízení přesvědčit o tom, zda vítězný uchazeč uvedl ve své nabídce pravdivé údaje a vyhrál výběrové řízení spravedlivě?

  Podle § 218 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
  a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, a dále
  b) důvěrnou informaci podle § 218 odst. 1 ZZVZ; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.
  V souladu s § 218 odst. 2 ZZVZ tudíž není možné, aby účastník zadávacího řízení nahlížel do nabídek podaných jinými dodavateli, kteří jsou zároveň účastníky daného zadávacího řízení.

  Zadavatel nicméně může podle § 218 odst. 2 ZZVZ účastníkovi zadávacího řízení toliko umožnit nahlédnout do
  • písemné zprávy o hodnocení,
  • oznámení o výběru dodavatele,
  • výsledku posouzení splnění podmínek účasti nebo do
  • písemné zprávy zadavatele,
  tj. do dokumentů, které jsou vyhotovovány zadavatelem podle ZZVZ, pročež na základě Vámi poskytnutých informací jsme toho názoru, že zadavatel ve Vámi uváděném případě postupoval v souladu se ZZVZ.

  K otázce dozoru nad dodržováním pravidel podle ZZVZ
  Dozor (kontrolu) nad jednotlivými úkony zadavatele provedenými v zadávacím řízení primárně vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo soud, případně poskytovatel dotace (jedná-li se o veřejnou zakázku financovanou z dotací) nebo kontrolní orgány vykonávající dozor nad konkrétním zadavatelem.
  Jeví-li se proto dodavateli, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupuje v rozporu se ZZVZ, je tento oprávněn podat ke shora uvedeným institucím podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, respektive podnět za účelem prošetření, zda zadavatel uvedl v dokumentech, které byl povinen v souladu se ZZVZ vyhotovit, informace vyplývající z nabídek účastníků zadávacího řízení či nikoliv.
  Doplňujeme, že takový podmět musí být dodavatelem podán v plném rozsahu a náležitostech tak, aby mohl být dozorující institucí prošetřen. V opačném případě se jím dozorující instituce nebude zabývat.

  Předpokládaná cena VZMR

  23.08.2017 Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat, pokud je předpokládaná cena VZMR na stavební práce stanovena v souladu s § 16 odst. (5) k okamžiku zadání veřejné zakázky avšak cena víceprací přesáhne včetně ceny vysoutěžené VZMR limit 6 mil. Kč? Jedná se o vícepráce ve výši 20% původní hodnoty závazku, které zadavatel nemohl předvídat a není možná změna dodavatele (například se v rámci zemních prací zvýší třída horniny nebo se objeví černá skládka, kterou je třeba ekologicky zlikvidovat). Lze požít § 222 odst. (6) ZZVZ?

  V případě, že jste v minulosti uzavřeli smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu (vycházíme z předpokladu, že předpokládaná hodnota byla určena správně a zadavatel se nedopustil zakázaného dělení) a nyní vyvstala potřeba změny závazku s takovéto smlouvy je, jak jste správně dovodil, nutné ověřit, zda celková hodnota závazku ze smlouvy, včetně plánované změny, nepřesahuje limity pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud by se tak stalo, stejně jako ve Vámi uváděném případě, je pak nutné, aby při změně závazku zadavatel respektoval pravidla uvedené v § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek (dále jen „zákon“). Změnu závazku je tak například možno provést za splnění podmínek § 222 odst. 6 zákona. Posouzení splnění podmínek je pak zodpovědností zadavatele.

  Uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny

  23.08.2017 Dobrý den, prosím o informaci, zda je nutné uveřejnit na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny dle § 219 odst. 3 ZZVZ, v případě, pokud je smlouva zveřejněna v registru smluv, nebo zda je možné na základě zveřejnění smlouvy v registru smluv využít výjimku a tudíž není nutné uveřejnit ani výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy.

  Podle § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ.
  Povinnost uveřejnit výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy nastává pouze v případě smluv, na které se vztahuje povinnost jejich uveřejnění podle § 219 odst. 1 ZZVZ. Povinnost uveřejnit smlouvu se podle § 219 odst. 1 odst. d) ZZVZ nevztahuje na smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu, například podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
  Stejný závěr vyplývá i z ustanovení § 8 odst. 4 zákona o registru smluv, dle něhož uveřejněním smlouvy v souladu se zákonem o registru smluv je splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách.

  Doručování datovou zprávou

  23.08.2017 Dobrý den, ráda bych se zeptala na otázku doručování datovou zprávou dle § 211 odst. 6 ZZVZ - platí i při úkonech vůči účastníkovi? Tj. jak se počítá lhůta na objasnění nabídky, pokud byla výzva s 3 denní lhůtou k objasnění poslána účastníkovi do datové schránky a oprávněná osoba se do datové schránky přihlásila až např. 4. den po odeslání a tedy i dodání zprávy? Je v pořádku, pokud v důsledku toho lhůta uplyne ještě před tím, než se o výzvě účastník mohl dozvědět (což je známo i odesílateli datové zprávy) a tento vyloučí účastníka z důvodu, že výzvě ve lhůtě nevyhověl, Děkuji za reakci

  Podle § 211 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. Dané pravidlo představuje speciální úpravu ve vztahu k pravidlům doručování podle obecné právní úpravy a týká se výhradně na komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v režimu ZZVZ.
  V § 211 odst. 6 ZZVZ je dále definována skutečnost rozhodná, od níž se odvíjí počítání času při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky. Touto skutečností je dodání dokumentu do datové schránky, přičemž dodáním dokumentu do datové schránky ZZVZ rozumí doručení dokumentu.
  Dále ve vztahu k počítání lhůt, ale i dalším pravidlům týkajícím se doručování, nicméně platí obecná právní úprava, tj. například § 605 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), podle kterého lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek.
  Ve vztahu k Vašemu dotazu shora uvedené tudíž znamená, že pokud zadavatel požaduje objasnit některé údaje uvedené účastníkem zadávacího řízení v nabídce a toto objasnění účastníka zadávacího řízení má být zadavateli poskytnuto do 3 kalendářních dnů, pak v případě, že zadavatel svou žádost o objasnění údajů odešle v pondělí, v pondělí je tato žádost o objasnění účastníkovi zadávacího řízení dodána (čímž ZZVZ rozumí i doručena) do datové schránky, pak skutečnost rozhodná pro počítání lhůty pro podání objasnění nastává v pondělí a ode dne následujícího, tedy od úterý, se počítá lhůta pro podání objasnění, a to podle § 605 OZ. Lhůta pro objasnění v nastíněném příkladu uplyne ve čtvrtek, tj. 3. kalendářní den po skutečnosti rozhodné.
  Dále doplňujeme, že lhůty, které jsou stanoveny zadavatelem, a to nejen v, ale i pro průběh samotného zadávacího řízení, musí být určeny vždy v souladu se zásadami podle § 6 ZZVZ, tj. nemělo by docházet k případům, kdy zadavatel stanoví lhůtu pro objasnění údaje z nabídky účastníka zadávacího řízení v rozsahu například 3 kalendářních dnů, přičemž žádost o objasnění bude účastníkovi zadávacího řízení doručena v pátek večer do datové schránky a objasnění nabídky ze strany účastníka zadávacího řízení bude objektivně vyžadovat čas delší než jen v rozsahu 3 kalendářních dnů. Takový postup zadavatele by samozřejmě byl v rozporu se ZZVZ.
  V neposlední řadě rovněž v této otázce platí pravidlo podle § 46 odst. 1, věta druhá, ZZVZ, kdy zadavatel může žádost o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

  Uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny

  23.08.2017 Jedná se o stanovisko k § 219 ZZVZ, konkrétně ke zveřejňování smluv na veřejné zakázky, jejíž cena přesáhne 500 000 Kč bez DPH (na veřejné zakázky malého rozsahu). Povinnost zadavatele zveřejnit smlouvu na profilu zadavatele je splněna zveřejněním smlouvy v registru smluv. Vyplývá z toho, že na profilu zadavatele zakázka malého rozsahu bude zaevidována až bude zakázka ukončena – současně se zveřejněním skutečně uhrazené ceny? Dotaz: Kdy má být zakázka malého rozsahu zaevidována - uveřejněna na profilu zadavatele? Až v době, kdy bude známa skutečně uhrazená cena? Nebo do 30 (15 dnů?) po uzavření smlouvy s vítězem poptávkového řízení?

  V případě, že byla smlouva na veřejnou zakázku uveřejněna podle registru smluv, není již do budoucna nutné ji uveřejňovat na profilu zadavatele, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, či o zakázku zadávanou v režimu zákona. Pokud se však zadavatel rozhodne, že je vhodnější uveřejnit smlouvu i na profilu zadavatele, aby byly informace k veřejné zakázce na profilu kompletní (je-li zakázka zadávaná prostřednictvím profilu zadavatele, může tak učinit.
  Zákon je cíleně takto nastaven, není totiž vhodné požadovat po zadavateli, aby uveřejňoval smlouvu i na profilu zadavatele i v registru smluv, takovýto postup by totiž vedl k nepřiměřené administrativní zátěži. Zákon o zadávání veřejných zakázek ani v žádném dalším ustanovení nevyžaduje evidenci veřejných zakázek malého rozsahu na profilu zadavatele.

  Povinnost uveřejňovat skutečná plnění čtvrtletně u rámcových dohod

  11.04.2017 Chtěla bych se zeptat, zda dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je nutné uveřejňovat skutečná plnění čtvrtletně u rámcových dohod, a jestliže ano, z jakého ustanovení cit. zákona o zadávání veřejných zakázek to vyplývá. V případě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů jsme používali formulář č. 54 Věstníku veřejných zakázek.

  Povinnost veřejného zadavatele uveřejnit skutečně uhrazenou cenu vyplývá z § 219 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který navazuje na odst. 1 téhož paragrafu.
  ZZVZ dle shora uvedených ustanovení ukládá zadavateli následující povinnosti:
  – Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému.
  – Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

  S odkazem na shora uvedené tedy shrnujeme, že zadavatel je povinen dle § 219 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele do 15 dnů od konce každého čtvrtletí smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody a zároveň uveřejnit nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy.

  Zveřejňování seznamu subdodavatelů

  01.03.2017 Dobrý den, procházela jsem nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a nikde jsem neobjevila, jestli se musí i nadále po ukončení plnění zakázky, uveřejňovat na profilu zadavatele seznam subdodavatelů, jako tomu bylo v zákoně č. 137/2016 Sb. V novém zákoně je pouze uvedeno, že musí být uveřejněna výše skutečně uhrazené ceny. Můj dotaz tedy zní: Je nutné i nadále dle nového zákona uveřejňovat také seznam subdodavatelů? Děkuji za odpověď.

  Z hlediska požadavku, které jsou na zadavatele podle ZZVZ v této souvislosti kladeny, není jeho povinností seznam poddodavatelů (tak ZZVZ tuto kategorii podle nové terminologie označuje), na svém profilu uveřejňovat. Vyplývá to z dikce § 219 ZZVZ, který nově podmínky uveřejňování upravuje a který povinnost k uveřejňování poddodavatelů neobsahuje.
  V souvislosti s ukončením zadávacího řízení pro veřejnou zakázku Vás pak chceme v této souvislosti ještě upozornit na povinnost zadavatele, která je mu uložena v ustanovení § 217 ZZVZ, kde je nutné označit poddodavatele v Písemné zprávě zadavatele podle odst. 2 písm. f)., pokud jsou zadavateli známi.

  Vícepráce a uzavírání dodatků

  27.02.2017 Pokud je smlouva uzavřena na základě VŘ, které bylo zadáno ještě v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tak vícepráce a následné dodatky se připravují již dle aktuálního platného zákona, tedy zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, za předpokladu, že součet hodnoty změn, dle §222, odst. 5 a 6 nepřesáhne 50% původní hodnoty závazku. Můj dotaz zní, jak se to v praxi následně řeší, zda postačí vystavit pouze objednávka na vícepráce, či je nutné i nějaké čestné prohlášení s odkazem na konkrétní paragraf v zákoně. Děkuji

  K Vašemu dotazu předně odkazuji na metodický dokument, který se podrobně zabývá problematikou změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku zde:
  http://portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Metodiky-k-zakonu-c-134-2016-Sb-,-o-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-specialni-k-zadavacim-rizenim
  Pokud se týká Vašeho konkrétního dotazu: Zákon o zadávání veřejných zakázek situaci výslovně neřeší, neukládá tedy zadavateli povinnost vyhotovovat konkrétní doklady, které by odůvodňovaly provedení změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Postup zadavatele však musí být vždy transparentní, a mělo by být umožněno zpětně jeho postup kontrolovat. Jakým způsobem zadavatel transparentnost zajistí je na jeho uvážení. Zadavatel je ten, který bude povinen v případě následné kontroly jeho postupu prokazovat, že pro provedení změny závazku byly naplněny veškeré zákonné požadavky.
  Ve vztahu ke změnám závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 6 zákona ještě upozorňuji, že v souladu s § 222 odst. 8 je zadavatel povinen do 30 dnů od provedení změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

• ČÁST DEVÁTÁ Postup pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (§ 187 – § 209)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Prokazování profesní způsobilosti podle § 194

  27.07.2022 Vážení, obracím se na Vás s dotazem ohledně prokazování profesní způsobilosti podle § 194 ZZVZ. Zadavatel v zadávací dokumentaci v rámci užšího řízení požadoval prokázání splnění profesní způsobilosti podle § 194 ZZVZ dokladem prokazující schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací do stupně utajení „DŮVĚRNÉ“, a to Osvědčením podnikatele, Osvědčením fyzické osoby atd. Žádost o účast podalo sdružení ve společnosti podle § 2716 a násl. občanského zákoníku skládající se ze dvou společností s ručením omezeným (dva dodavatelé). Požadovanou profesní způsobilost ohledně § 194 ZZVZ prokázala pouze jedna společnost. Je tento postup v souladu se ZZVZ nebo je nutné, aby splnění této způsobilosti prokázal každý dodavatel samostatně vzhledem k tomu, že společnost nemá právní osobnost, tj. není právnickou osobou? Děkuji

  Dle § 194 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) může zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, u které dochází k:

  a) přístupu k utajované informaci, nebo

  b) požadavku na samostatný vstup do zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti,

  vedle požadavků uvedených v § 77 ZZVZ požadovat i doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace, přičemž splnění této podmínky nelze prokázat prostřednictvím jiné osoby.

  • dle § 82 ZZVZ v případě společné účasti dodavatelů prokazuje základní způsobilost a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 každý dodavatel samostatně.
  • dle § 84 ZZVZ může zadavatel stanovit v zadávací dokumentaci bližší pravidla pro prokazování profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace nebo technické kvalifikace, pokud se dodavatelé účastní zadávacího řízení společně nebo prokazují kvalifikaci prostřednictvím jiných osob; zadavatel však nesmí vyloučit pravidla stanovená v § 82 a 83. Pokud zadavatel nestanovil jinak, prokazují dodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně.

  Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že:

  • prokázání kvalifikace v případě společné účasti dodavatelů zvlášť každým z těchto dodavatelů musí být pouze u základní a profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 ZZVZ, ostatní kvalifikaci mohou tito dodavatelé prokázat společně.

  Zadavatel má nicméně na základě § 84 ZZVZ možnost stanovit bližší požadavky na společné prokazování kvalifikace, ale pokud tak neučiní, prokazují dodavatelé a jiné osoby kvalifikaci společně. Pokud zadavatel v zadávacích podmínkách nerozšířil podle § 84 ZZVZ povinnost předložit doklad prokazující schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací do stupně utajení „DŮVĚRNÉ“ na všechny dodavatele podávající společnou nabídku, není uváděný postup dodavatele, kdy požadovaný doklad předložil pouze jeden dodavatel ze společné nabídky, v rozporu se ZZVZ.

  Přístup k utajovaným informacím - profesní způsobilost (§ 77)

  30.10.2020 Dobrý den, pokud mám veřejnou zakázku, při které může docházet k přístupu k utajovaným informacím (při jejich realizaci či z důvodu nutnosti seznámit se s projektovou dokumentací ve stupni vyhrazené, aby uchazeči mohli nabídnout kompatibilní řešení, případně je nutné zajistit přístup daným osobám do zabezpečených míst) a je požadován od uchazeče doklad o bezpečnostní způsobilosti stupně "vyhrazené, důvěrné či tajné", lze takový požadavek k prokázání kvalifikace uchazeče požadovat v otevřeném řízení, i přes to, že se nejedná o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti? Lze řadit tento doklad pod profesní způsobilost, i když je v zákoně vymezena pouze pro oblast obrany nebo bezpečnosti, případně kam ji řadit v rámci prokázání způsobilosti? Případně pokud mám zakázku, která není v oblasti obrany a bezpečnosti a dochází ke vzniku, či přístupu k utajovaným informacím, musím vždy zakázku zadávat postupy s výjimkou otevřeného řízení (užší řízení nebo jednací řízení – pokud jsou naplněny podmínky k jeho využití) a zvláštních zadávacích postupů nebo ji lze zadávat např. v otevřeném řízení? Jaké jsou způsoby zadávání běžné veřejné zakázky v případě, že dochází k přístupu k utajovaným informacím, jak to mohu zabezpečit? Může pak požadavek na prověrku být diskriminační nebo zkrátka platí, že pokud vyžaduji profesní způsobilost doložením bezpečnostní způsobilosti stupně vyhrazené, tak se musí jednat o zakázku zadávanou v oblasti obrany a bezpečnosti? Stejně tak, pokud se seznamuji s utajovanými informacemi, jedná se vždy o zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti?

  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti stanovit požadavek na předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. Jedná se však o speciální úpravu profesní způsobilosti pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a pro jiné veřejné zakázky proto nelze toto ustanovení využít. Bude-li se tedy jednat o veřejnou zakázku, která není veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pak má zadavatel následující možnosti, v závislosti na okamžiku přístupu k utajované informaci:

  1) Přístup k utajované informaci před podáním nabídky.

  Nebude-li se jednat o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti, je možné samozřejmě využít otevřené řízení, přičemž zadavatel má možnost aplikovat ustanovení § 36 odst. 8 ZZVZ, dle něhož může zadavatel v rámci zadávacích podmínek požadovat, aby dodavatel přijal přiměřená opatření k ochraně důvěrné povahy informací, které zadavatel poskytuje nebo zpřístupňuje v průběhu zadávacího řízení. Taková opatření musí být přiměřená, z čehož plyne, že zadavatel se při stanovení požadavků na ochranu důvěrné povahy jím poskytovaných nebo zpřístupňovaných informací musí vždy pohybovat v mezích svých oprávněných zájmů na takovou ochranu.

  Pokud by tedy zadávací dokumentace obsahovala utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací, nebo by bylo nutno zajistit přístup osob do zabezpečených míst, lze požadovat před předáním zadávací dokumentace předložení dokladu podle zákona o ochraně utajovaných informací. Nepřiměřené by však bylo vyžadovat takový doklad tam, kde zadávací dokumentace utajované informace neobsahuje, nebo požadovat osvědčení vyššího stupně utajení, než odpovídá stupni utajení dané informace. Přijetí předmětného opatření pak umožňuje zadavateli výjimku z povinnosti zpřístupnit zadávací dokumentaci podle § 96 odst. 2 ZZVZ. Je nutno opětovně zdůraznit, že přijaté opatření musí být přiměřené a jeho důvodem nesmí být snaha o vyhnutí se povinnosti uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele. Nejednalo by se o prokázání způsobilosti, nýbrž o tzv. další závaznou zadávací podmínku.

  2) Přístup k utajované informaci v průběhu plnění.

  Je-li nutno zajistit ochranu utajovaných informací v průběhu plnění veřejné zakázky, může zadavatel od vybraného dodavatele jako podmínku pro uzavření smlouvy vyžadovat dle § 104 odst. 1 písm. c) ZZVZ předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné. Tento doklad není předkládán všemi dodavateli v nabídkách, nýbrž pouze vybraným dodavatelem před podpisem smlouvy. Nedochází tak k administrativnímu zatěžování všech účastníků zadávacího řízení ve spojitosti se zařizováním dokladu prokazujícího schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací. V tomto případě však lze doporučit, aby zadavatel do smluvních podmínek promítl požadavek na udržení tohoto dokladu po celou dobu plnění smlouvy.

  3) Výjimka dle § 29 písm. b) ZZVZ.

  Podle předmětného ustanovení není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku tehdy, pokud by došlo k vyzrazení utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo zpřístupněním nebo poskytnutím zadávací dokumentace, pokud nelze učinit opatření podle § 36 odst. 8 ZZVZ, které by provedení zadávacího řízení umožňovalo.

  Daná výjimka tedy míří na situace, kdy ani výše uvedené možnosti zadavatele nejsou dostačující k ochraně utajovaných informací. Bude mířit zejména na situace, kdy samotná informace o realizaci dané veřejné zakázky bude utajovanou informací, nebo podstatné informace pro plnění budou utajovanou informací a ani použití § 36 odst. 8 ZZVZ nezajistí jejich ochranu.

  4) Veřejná zakázka v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

  ZZVZ upravuje v ustanoveních § 187 a násl. problematiku veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, přičemž podle ustanovení § 187 odst. 1 ZZVZ je veřejnou zakázkou v oblasti obrany a bezpečnosti mimo jiné každá veřejná zakázka, jejímž předmětem jsou dodávky citlivého materiálu, jeho součástí, náhradních dílů nebo dílčích částí, jakož i citlivé stavební práce nebo citlivé služby. Ustanovení § 187 odst. 2 ZZVZ pak stanoví, že citlivým materiálem, citlivými stavebními pracemi a citlivými službami se rozumí materiál, stavební práce, nebo služby, které se dotýkají utajovaných informací (tj. nedochází k poskytování utajovaných informací přímo, ale může docházet např. ke vstupu zaměstnanců dodavatele do zabezpečených prostor, kde se utajované informace nacházejí), nebo utajované informace vyžadují nebo obsahují.

  Lze tedy konstatovat, že z pohledu ZZVZ jsou veřejné zakázky s utajovaným prvkem veřejnými zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Na problematiku je však nutno nahlížet i z optiky směrnice 2009/81/ES, která výše uvedenou definici více specifikuje, a to, že citlivým vybavením“, „citlivými stavebními pracemi“ a „citlivými službami“ se rozumí vybavení, stavební práce a služby pro bezpečnostní účely, jež se dotýkají utajovaných informací nebo tyto informace vyžadují či obsahují.

  V souladu s eurokonformním výkladem je tedy nutno pro definici citlivého materiálu, citlivých stavebních prací či citlivých služeb brát v úvahu nejen hledisko utajovaných informací ve smyslu zákona o utajovaných informací, nýbrž i bezpečnostní účel takového plnění.

  Lze tedy shrnout, že pokud zadavatel dospěje k závěru, že veřejná zakázka naplňuje definici dle § 187 odst. 1 a 2 ZZVZ ve spojení se směrnicí 2009/81/ES, pak by se jednalo o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a bylo by možné aplikovat § 194 ZZVZ a stanovit podmínky pro ochranu utajovaných informací v rámci profesní způsobilosti. V takovém případě by však bylo vyloučeno použití otevřeného řízení, neboť to je v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zakázáno (viz § 187 odst. 4 ZZVZ). Nedojde-li však k naplnění dané definice, pak není možné § 194 ZZVZ využít a je nutno zvažovat využití dalších výše nastíněných možností, které zadavatel pro ochranu utajovaných informací má. V takovém případě je možné zadávat veřejnou zakázku v jakémkoliv druhu zadávacího řízení, tedy i v otevřeném.

• ČÁST OSMÁ Postup při zadávání koncesí (§ 174 – § 186)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

• ČÁST SEDMÁ Postup pro zadávání sektorových veřejných zakázek (§ 151 – § 173)

  18. 1. 2020
  Rozbalit vše

  Výsledky vyhledávání:

  Opční právo při zadávání nadlimitní sektorové veřejné zakázky (§ 66, § 162)

  22.08.2024 Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem k možnosti využití opčního práva v rámci VZ na stavební práce, kterou jako sektorový zadavatel zadáváme v JŘSU. Je prosím možné opční právo využít a pokud ano, na základě jakého paragrafu zákona. Jsou nějaká omezení a podmínky pro případné použití? Děkuji.

  Zadavatel při zadávání nadlimitní sektorové veřejné zakázky postupuje podle části čtvrté zákona s odchylkami stanovenými v části sedmé (viz § 151 odst. 4 ZZVZ). I v případě sektorové veřejné zakázky je tedy zadavatel oprávněn využít tzv. opční právo dle § 66 ZZVZ. Specifické odchylky jsou pak stanoveny v § 162, přičemž dle jeho odst. 5 se v případě sektorových veřejných zakázek neuplatní omezení 3 let pro zahájení jednacího řízení bez uveřejnění dle § 66 písm. d) ZZVZ (může být tedy zahájeno i ve lhůtě delší).

  VZ na nákup paliva (§ 151, § 159)

  19.01.2024 Dobrý den, ráda bych si ujasnila následující problematiku: Obec provozuje na základě licence výrobu a rozvod tepla na svém území. Palivem je dřevní odpad, jehož cena se v průběhu roku (zejména po Covidu ) významně mění - jedná se o významné změny o desítky %. Není tedy výhodné uzavřít jakoukoliv dlouhodobější smlouvu, ptž paradoxně např. koncem roku 2022 byla cena za jednotku až 1000 Kč, v průběhu roku se snížila na polovinu. Roční nákup nyní předpokládáme do 4,5 mil bez DPH. Jak lze pro nákup paliva obec jako zadavatele posuzovat - jako veřejného l nebo sektorového zadavatele? Jaký postup pro nákup paliva využít? Jaké jsou povinnosti při zveřejňování v závislosti na typu zadavatele před, v průběhu a po skončení období?

  Sektorovou veřejnou zakázkou se dle § 151 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“), rozumí veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti a dále také veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti, pokud relevantní činnost vykonává na základě zvláštního nebo výhradního práva podle § 152 ZZVZ nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Jedním z definičních znaků sektorové veřejné zakázky je relevantní činnost, jejíž vymezení bychom nalezli v § 153 ZZVZ.

  • Relevantní činností v odvětví teplárenství dle § 153 odst. 1 písm. b) ZZVZ rozumí 1. poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo 2. dodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií. Provozuje-li tedy obec na základě licence výrobu a rozvod tepla na svém území, mohlo by se jednat o relevantní činnost dle ZZVZ, a tedy o sektorovou veřejnou zakázku. Dle § 158 odst. 1 ZZVZ není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ.
  • Sektorovou veřejnou zakázku je povinen zadavatel zadávat v zadávacím řízení tehdy, kdy její předpokládaná hodnota přesáhne limit pro nadlimitní veřejnou zakázku, který aktuálně dle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění nařízení vlády č. 435/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek) k datu 1. ledna 2024 činí částku 10 826 000 Kč.

  Dále platí, že dle § 159 písm. b) bod 1. ZZVZ není zadavatel povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, pokud vykonává relevantní činnost podle § 153 odst. 1 písm. a), b), c) nebo i) a jde o dodávku paliv pro výrobu energie. Jinými slovy, sektorovou veřejnou zakázku na nákup paliva pro výrobu tepelné energie není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a to bez ohledu na její hodnotu, tedy i v případě, že přesáhne finanční limit dle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., tedy bude nad 10 826 000 Kč.

  Z uvedeného vyplývá, že obec není jakožto veřejný zadavatel zadávající sektorovou veřejnou zakázku na nákup paliva pro výrobu tepelné energie, vůbec povinna tuto veřejnou zakázku zadávat v zadávacím řízení, neboť naplňuje výjimku z povinnosti realizovat zadávací řízení, a to jak z důvodu jejího předmětu (palivo pro výrobu tepelné energie), tak i z důvodu výše předpokládané hodnoty (roční nákup do 4,5 mil. Kč bez DPH). Upozorňujeme, že se jedná pouze o výjimku z povinnosti postupovat v zadávacím řízení, nikoliv o výjimku z celého ZZVZ.

  Na obec tak dopadají “pouze” obdobné povinnosti jako při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, což se projeví při uveřejňování, kdy je nezbytné dle § 219 ZZVZ uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku nejpozději do 30 dní od jejího uzavření, včetně příloh a dodatků.

  Určení typu zadavatele při výkonu relevantní činnosti (§ 153)

  23.11.2023 Město přímo (nemá zatím účelem zřízenou jinou společnost typu s.r.o.) je majitelem i provozuje výrobu a dodávku tepla na svém území do svých i soukromých objektů. Na tyto činnosti má řádnou licenci od ERÚ (Výroba a rozvod). Je možné postupovat v souvislosti například s nákupem paliva podle podmínek pro sektorového zadavatele nebo musí postupovat jako veřejný zadavatel? Je i nákup paliva pro toto zařízení omezen hranicemi pro podlimitní a nadlimitní zakázku? Děkuji za odpověď.

  Veřejný zadavatel postupuje podle pravidel pro sektorové zakázky vždy při výkonu relevantní činnosti. Relevantní činností v odvětví teplárenství je podle § 153 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) poskytování nebo provozování soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisu v souvislosti s výrobou a rozvodem tepelné energie, nebo dodávka tepelné energie v soustavě zásobování tepelnou energií. Nákup paliv pro teplárenství je tedy činností podléhající pravidlům pro sektorové zakázky.
  V případě sektorových zakázek existuje povinnost postupovat v zadávacím řízení pouze u nadlimitních veřejných zakázek a platí ustanovení části sedmé pro sektorové veřejné zakázky, a to i pro veřejné zadavatele.

  Celková hodnota sektorové VZ - překročení fin. limitu při navýšení sazeb o inflaci (§ 158; § 169)

  19.01.2023 Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak postupovat v následujícím případě. Jsme sektorový zadavatel a máme uzavřenou rámcovou smlouvu na služby na dobu neurčitou. V okamžiku podpisu smlouvy nebylo nutné vzhledem k předpokládané hodnotě zakázky za 48 měsíců postupovat podle ZZVZ. Ve smlouvě máme zakotvenou inflační doložku a poskytovatel v souladu se smlouvou může požádat o navýšení sazeb z titulu inflace. Jak máme prosím postupovat v případě, že poskytovatel požádá o navýšení sazeb o inflaci - je nutné nějak testovat znovu předpokládanou hodnotu zakázky? Pokud ano, jak postupovat v situaci, když při testování dojde k překročení předpokládané hodnoty zakázky na 48 měsíců od okamžiku testování? Je možné pokračovat ve smluvním vztahu beze změny nebo je možné pokračovat nějakým jiným způsobem a jakým nebo je nutné smluvní vztah ukončit? Děkuji.

  V obecné rovině předpokládaná hodnota funguje jako odhad, který slouží hlavně k určení režimu, ve kterém bude zakázka zadána. Předpokládaná hodnota tedy není měněna v průběhu plnění veřejné zakázky. Vyhrazená změna závazku v podobě inflační doložky podle § 100 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) musí být do předpokládané hodnoty rovněž započtena. Změna oproti původnímu odhadu, například v důsledku války na Ukrajině, nezpůsobuje dodatečnou nesprávnost stanovení předpokládané hodnoty. Problém by mohl nastat pouze v případě, že by hodnota zakázky vystoupala přes hranici režimu, ve kterém byla zakázka zadána. V takovém případě je obzvlášť nutné, aby byla předpokládaná hodnota, v době jejího stanovení, stanovena správně a vhodným způsobem podle ZZVZ.

  V případě rámcové dohody (termín “rámcová smlouva” byl v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek nahrazen termínem „rámcová dohoda“) slouží předpokládaná hodnota také jako nepřekročitelný limit do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky. Cena uhrazená za dílčí zakázku se tak odečte od tohoto limitu, až do jeho vyčerpání. Po vyčerpání předpokládané hodnoty rámcové dohody není možné zadávat další dílčí zakázky na základě této rámcové dohody. Toto pravidlo vychází ze způsobu stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody v § 23 odst. 1 ZZVZ, který stanoví, že: „Pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.“ Předpokládaná hodnota rámcové dohody tedy není stanovena pouze za 48 měsíců, ale za celou dobu trvání.

  V případě sektorové rámcové dohody, která nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády č. 172/2016 Sb. o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády“) a nebyla zadána v zadávacím řízení, se nejedná o skutečnou rámcovou dohodu ve smyslu ZZVZ, jelikož ta musí být zadána v zadávacím řízení. Jedná se o dohodu, která je pouze obdobná rámcové dohodě podle ZZVZ.

  U dílčích zakázek je možné uplatnit inflační doložku i v případě, že inflace překročila úroveň, se kterou zadavatel počítal při stanovení předpokládané hodnoty. Tímto však není možné navýšit celkovou předpokládanou hodnotu a po vyčerpání stanovené předpokládané hodnoty je nutné ukončit smluvní vztah a zadat novou veřejnou zakázku. Zadavatel v takovém případě určí předpokládanou hodnotu nové zakázky postupem podle § 23 odst. 1 ZZVZ a v souladu s § 100 ZZVZ započítá do předpokládané hodnoty i případné vyhrazené změny závazku, včetně inflační doložky.

  V případě, že takto stanovená předpokládaná hodnota nedosahuje limitů stanovených v nařízení vlády, je možné opět zadat dohodu obdobnou rámcové dohodě podle ZZVZ mimo zadávací řízení. Rovněž je možné, aby taková smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V případě, že by bylo dosaženo limitů stanovených v nařízení vlády, musel by zadavatel rámcovou dohodu uzavřít v zadávacím řízení, a i dobu trvání stanovit v souladu s § 169 odst. 1 ZZVZ. V obou případech je stanovená předpokládaná hodnota limitem, do jehož výše je možné zadávat jednotlivé dílčí zakázky.

  Lze tedy shrnout, že není nutné ani možné upravovat dříve stanovenou předpokládanou hodnotu. I v případě vyšší inflace, než jakou bylo v době stanovení předpokládané hodnoty možné předpokládat, je možné uplatnit inflační doložku. Celková hranice, do jejíž výše je možné v rámcové dohodě zadávat dílčí zakázky, se však nezvyšuje a po vyčerpání této částky (která je rovna předpokládané hodnotě) je nutné smluvní vztah ukončit a zadat novou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota bude stanovena v souladu s § 23 odst. 1 ZZVZ se započtením vyhrazených změn závazku (včetně inflační doložky) v souladu s § 100 odst. 1 (§ 222 se použije přiměřeně). Tato zakázka může být “opět” zadána mimo zadávací řízení, pokud předpokládaná hodnota nedosáhne limitů stanovených v nařízení vlády pro sektorové veřejné zakázky. V opačném případě je nutné při zadávání postupovat podle ZZVZ.

  Prodloužení platnosti rámcové smlouvy na provádění prací a služeb při opravách a údržbě zařízení (§ 158; § 222)

  14.09.2022 Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu týkající se rámcové dohody, na zadávání sektorových veřejných zakázek. Máme uzavřenou rámcovou smlouvu na provádění prací a služeb při opravách a údržbě zařízení, platnost smlouvy je do 31. 12. 2022. Rádi bychom smlouvu prodloužili, na základě skutečných nákladů v minulých letech očekáváme budoucí průměrné roční náklady ve výši cca 3 mil. Kč. Je prosím možné prodloužit stávající smlouvu pouze na 3 roky, aniž bychom porušili zákon? Předpokládáme, že za 4 roky trvání smlouvy bychom zřejmě mohli překročit limit pro nadlimitní zakázky pro služby u zadavatele při zadávání sektorové veřejné zakázky ve výši 11 247 000 Kč.

  Dle ustanovení § 131 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek rámcové dohody po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení, přičemž § 222 ZZVZ se použije přiměřeně. Zároveň dle tohoto ustanovení zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek uvedených v rámcové dohodě ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody.

  Při zadávání sektorových veřejných zakázek je však dále relevantní ustanovení § 158 odst. 1 ZZVZ, dle kterého zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ.

  K dotazované problematice bylo vydáno stanovisko expertní skupiny „Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku v případech, kdy smlouva na původní veřejnou zakázku byla uzavřena mimo zadávací řízení, včetně veřejných zakázek malého rozsahu“, které je dostupné na následujícím odkaze: https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/stanoviska/stanoviska-expertni-skupiny-mmr-k-zakonu-o-zadavani-verejnych-zakazek/.

  Dle tohoto stanoviska platí následující: „Ze systematiky zákona vyplývá, že zákaz (povinnost) podle § 222 odst. 1 se vztahuje i na případy, kdy původní veřejná zakázka, která má být změněna, byla zadána mimo zadávací řízení na základě výjimek podle § 29, § 30, § 31, § 158 až 160, § 177 až 178, § 191. Pokud po provedení změny závazek rovněž splňuje podmínky pro použití výjimky, lze výjimku použít i pro změnu závazku. Pokud by však závazek ze smlouvy původně uzavřené na základě výjimky po provedení změny již podmínky výjimky nesplňoval, je nutné přípustnost změny posuzovat podle pravidel § 222.“

  V případě podlimitní sektorové zakázky, kterou zadavatel nezadával v zadávacím řízení, není povinnost na případnou změnu závazku aplikovat § 222 ZZVZ. Toto pravidlo platí ovšem pouze v případě, že ani po provedené změně nebude hodnota zakázky dosahovat finančního limitu dle § 25 ZZVZ. Ovšem v případě, že by se v souvislosti se změnou závazku na sektorovou veřejnou zakázku zadavatel dostal do nadlimitního režimu, již by bylo třeba § 222 ZZVZ aplikovat.

  Smíšená sektorová zakázka (§ 32, § 158)

  04.05.2022 Dobrý den, jsme sektorový zadavatel a máme VZ rozdělenou na části, které spolu tvoří jeden funkční celek charakteru dodávky. Jednotlivé části VZ budou zadány v samostatných zadávacích řízeních. Jedna z částí VZ je na stavební práce a je zadána za účelem dalšího prodeje. Mohu prosím u této části použít výjimku dle § 158 odst. 2 písm. a) ZZVZ? Nejsem si jistá, zda se pojem „veřejná zakázka“ vymezený u této výjimky nevztahuje k celé VZ jako celku a nikoliv pouze k části, kterou takto odděluje. Děkuji.

  Smíšenou zakázkou označuje  zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) ve svém § 32 zakázku, která je z jedné části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a naopak z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Odstavec 2 tohoto ustanovení dále zadavateli umožňuje, aby v případě smíšené zakázky, jejíž části jsou objektivně oddělitelné, zadával její jednotlivé části samostatně, v takovém případě zadá každou část takovým způsobem, který dané části (veřejné zakázce) odpovídá.

  Veřejnou zakázku tedy zadá v zadávacím řízení dle ZZVZ a část, na níž se vztahuje výjimka, zadá postupem odpovídajícím této výjimce.

  Při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, zadavatel postupuje dle § 151 odst. 4 ZZVZ , tedy také podle části první ZZVZ, pokud není stanoveno jinak, je možné na Váš případ aplikovat právě výše uvedený § 32 ZZVZ. Část veřejné zakázky jste proto oprávněni zadat v zadávacím řízení a část postupem odpovídajícím výjimce, ke které jste oprávněni.

  K první části dotazu sdělujeme, že pokud by se zadavatel rozhodl zadat smíšenou zakázku pouze jako jednu veřejnou zakázku, musí ji zadat v zadávacím řízení v souladu s § 32 odst. 3 ZZVZ, přičemž předpokládanou hodnotu smíšené zakázky stanoví podle hodnoty části, kterou je povinen zadat v zadávacím řízení, pokud se nebude jednat o situaci dle § 32 odst. 4 ZZVZ.

  Na základě doplňujícího dotazu, pokud se jedná o zakázku charakteru funkčního celku a jedna část tohoto funkčního celku bude následně předmětem odprodeje ve smyslu § 158 odst. 2 písm. a), zda to znamená, že tato jedna část by tak spadala pod výjimku bez povinnosti zadání v ZŘ, sdělujeme, že ustanovení § 32 odst. 1 ZZVZ stanovuje, že smíšenou zakázkou se rozumí zakázka, která je z části veřejnou zakázkou, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části zakázkou, na niž se tato povinnost nevztahuje.

  Toto ustanovení tedy počítá se situací, že dané plnění je poptáváno v rámci jedné veřejné zakázky, tj. předmětná plnění spolu tvoří jeden funkční celek.

  Pokud by plnění naopak jeden funkční celek netvořilo, nebylo by možné ho zadávat v rámci jedné veřejné zakázky, neboť by se jednalo o nezákonné slučování veřejných zakázek. Na plnění, která netvoří funkční celek, tedy není možné § 32 ZZVZ aplikovat.

  Důvody neoddělitelnosti nemohou být založeny pouze na subjektivním názoru zadavatele, avšak bude se jednat zpravidla o důvody technické, právní či ekonomické, pro které není možné jednotlivá plnění poptávat samostatně, avšak je nutné uzavřít např. jednu smlouvu s jedním dodavatelem. Skutečnost, že se jedná o neoddělitelná plnění, je třeba vždy prokázat vzhledem ke specifikům jednotlivé zakázky, přičemž důkazní břemeno náleží zadavateli.

  Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel může aplikovat § 32 ZZVZ i v případě, že se jedná z části o sektorovou veřejnou zakázku, kterou je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení, a z části se jedná o zakázku, na níž je zadavatel dle ZZVZ oprávněn aplikovat výjimku.

  Veřejnoprávní smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a Českou poštou, s.p. (§ 29)

  13.08.2021 Dobrý den, dovolila bych si položit následující dotaz. Lze uzavřít Veřejnoprávní smlouvu o přenesení výkonu působnosti v oblasti doručování (předpokládaná hodnota nad 2 000 000,- Kč bez DPH) s Českou poštou, s.p. bez provedení zadávacího řízení s odkazem na § 29 písm. q) ZZVZ? Právním předpisem by byl v daném případě zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, konkrétně § 19 odst. 3.

  Předmětné ustanovení § 29 písm. q) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyjímá z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle ZZVZ případy, kdy se jedná o veřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu.

  První podmínkou tedy je, že smlouva musí být uzavřena mezi dvěma veřejnými zadavateli. Pokud jsou Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky a Česká pošta, s.p. veřejnými zadavateli dle § 4 odst. 1 písm. e) ZZVZ, bude tato podmínka splněna.

  Dále musí být pro účely této výjimky výhradní právo zakotveno právním předpisem, a to zákonem, či podzákonným právním předpisem, jenž je prováděcím předpisem k zákonu, který věcně řeší danou problematiku. Pokud by se mělo jednat o výhradní právo přiznané či udělené podzákonným právním předpisem, příslušný zákon musí obsahovat zmocnění k vydání takového podzákonného předpisu.

  Dotaz odkazuje na § 19 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ze kterého tazatel vyvozuje, že výhradní právo je přiznané právě České poště, s.p. Dle tohoto ustanovení platí následující: „Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, může správní orgán zaslat písemnost do datové schránky kontaktního místa veřejné správy, které tuto písemnost převede autorizovanou konverzí dokumentů a doručí písemnost, která je jejím výstupem; odstavce 1 a 2 platí obdobně. Při zaslání písemnosti do datové schránky kontaktního místa veřejné správy správní orgán určí způsob doručení adresátovi. Kontaktní místo veřejné správy bezodkladně zašle správnímu orgánu doklad o doručení písemnosti, je-li pro řízení třeba, nebo potvrzení o nemožnosti písemnost doručit a důvody nedoručení. Pro účely postupu podle věty první přenese správní orgán výkon své působnosti v oblasti doručování na kontaktní místo veřejné správy. Působnost lze přenést veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou mezi správními orgány podle § 160 odst. 3 s účinky pro budoucí doručování za předpokladu, že správní orgán v daném případě postup podle tohoto odstavce zvolí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo dohody podle předchozí věty není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.“

  Kontaktní místo veřejné správy je povinno v souladu se správním řádem odeslat písemnost adresátovi prostřednictvím držitele poštovní licence dle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Dle § 22 odst. 1 zákona o poštovních službách Český telekomunikační úřad ukládá povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.

  Zde je ovšem nutné se vrátit k druhé podmínce dle § 29 písm. q) ZZVZ, a to konkrétně k výkladu pojmu „výhradní právo“.

  Pojem výhradního právo není v § 29 písm. q) ZZVZ definován, stejně tak bychom nenalezli definici tohoto pojmu v obecných ustanoveních, nicméně domníváme se, že je možné vycházet z definice zakotvené v § 152 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se rozumí zvláštními nebo výhradními právy „práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností vymezených v § 153 ZZVZ jedné nebo více osobám a která podstatně ovlivňují možnost jiných osob vykonávat tuto činnost.

  Za zvláštní nebo výhradní práva se nepovažují taková práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné uveřejnění a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Za takový postup se považují zejména:

  a) zadávací řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů, nebo

  b) řízení podle jiných právních předpisů uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu.“

  V příloze č. 5 k ZZVZ bychom následně nalezli odkaz právě na ustanovení § 22 zákona o poštovních službách. Z tohoto vyplývá, že udělení poštovní licence není výhradním právem dle § 152 odst. 2 písm. b) ZZVZ. S ohledem na tuto skutečnost se nám jeví, že nedochází k naplnění druhé podmínky dle § 29 písm. q) ZZVZ, konkrétně že nedochází k zadání veřejné zakázky na základě výhradního práva, a proto není možné předmětnou výjimku aplikovat.

  Zároveň si Vás však dovolujeme upozornit, že Ministerstvo pro místní rozvoj je gestorem pouze ZZVZ a není oprávněno vykládat jiné zákony, tj. není oprávněn posuzovat naplnění podmínek pro aplikaci § 19 odst. 3 správního řádu a rovněž není oprávněn vykládat zákon o poštovních službách. Proto pokud je možné správní řád a zákon o poštovních službách vyložit tím způsobem, že doručovací služby může poskytovat pouze Česká pošta, s.p., doporučili bychom uzavření smlouvy s tímto dodavatelem na základě jednacího řízení bez uveřejnění, které je možné realizovat dle § 63 odst. 3 ZZVZ, neboť zde neexistuje hospodářská soutěž právě z důvodu, že služby může poskytovat pouze držitel poštovní licence, kterým je pouze Česká pošta, s.p. Tímto způsobem lze docílit toho, že služby bude poskytovat držitel poštovní licence, zadávací řízení bude s ohledem na uzavřenou výzvu administrativně méně náročné a zároveň nebude obcházeno žádné ustanovení ZZVZ.

• 1
• 2
• >>