STARÝ ZÁKON Č. 137/2006 SB.

O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH

Povinnost vypsat VZ?
30. 9. 2015
Dobrý den. Jsme veřejná instituce a plánujeme v průběhu následujícího roku uzavírat smlouvy na poskytování služeb (školení) vždy podle naší potřeby, a to vždy s jedním “poskytovatelem” těchto služeb (z důvodu jeho vysoké profesionality a odborných znalostí). Celkový finanční objem těchto služeb by měl činit cca 200 tis. Kč/rok. Zajímalo by mne, zda je nutné vypisovat VZ na poskytování těchto služeb, nebo je možné uzavírat jednotlivé smlouvy vždy s jedním poskytovatelem bez vypsání VZMR podle našich aktuálních potřeb? Velmi Vám děkuji za odpověď.

jak uvádíte, ve Vašem případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou je dle ustanovení § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez DPH. Veřejný zadavatel není povinen veřejné zakázky malého rozsahu zadávat v režimu ZVZ, vždy však musí při výběru dodavatele dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Citované ustanovení zakotvuje do ZVZ obecné zásady, kterými je zadavatel povinen se řídit při všech postupech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Tyto zásady se uplatní rovněž v případech, kdy zadavatel povinnost postupovat v režimu zákona vůbec nemá, typicky při již zmíněném zadávání zakázky malého rozsahu ve smyslu § 18 odst. 5 zákona.

Z výše uvedeného vyplývá, že nemusíte veřejnou zakázku zadávat v režimu ZVZ, nicméně je nutno při výběru dodavatele předmětné veřejné zakázky dodržet základní požadavky vyplývající z těchto zásad neboli dodržet ustanovení § 6 ZVZ.

Zadavatel může při výběru dodavatele na veřejnou zakázku malého rozsahu postupovat dle interních směrnic, které za tímto účelem přijal. Pokud mu výše částky, kterou stanoví tato interní směrnice, dovolí vypsat přímou objednávku, není třeba vypisovat VZMR.
Zadávací dokumentace
13. 10. 2014
Dobrý den, dostal jsem Výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku. V zadávací dokumentaci je v bodě 2. Doba plnění, uvedeno, že část této zakázky má být provedena do 30 dnů a zbytek do listopadu. Na základě tohoto požadavku zadavatele jsem se neúčastnil výběrového řízení, protože to podle mého názoru nebylo možné stihnout. Ve smlouvě o dílo, kterou jsem četl na veřejném portálu, již není termín 30 dnů uveden, ale jen listopad. Je toto v pořádku? Děkuji za odpověď.
Petr Andrejs

Dobrý den,

pro Vámi popsaný případ jsou zásadní dvě ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“):
• § 44 odst. 1, který definuje zadávací dokumentaci jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro vypracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.
• § 82 odst. 7 písm. b) ZVZ stanoví, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů. Jde tedy o jakékoli úpravy podmínek oproti původním zadávacím podmínkám, které umožní kterémukoliv dodavateli, který měl nebo i mohl mít zájem o získání předmětné veřejné zakázky, opodstatněně tvrdit, že kdyby byly podmínky od počátku nastaveny tak, jak jsou nastaveny po provedené změně, účastnil by se zadávacího řízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel se mohl dopustit porušení ustanovení § 82 odst. 7 písm. b) ZVZ tím, že v zadávací dokumentaci uvedl požadavek na plnění části veřejné zakázky do 30 dnů a zbytek do listopadu a ve smlouvě uzavřené s vítězným uchazečem již požadavek na plnění části veřejné zakázky do 30 dnů neuvedl.
Paragraf. 46d
21. 3. 2014
Jedná se o možnost soutěžení VZ ve vztahu k § 46d odst. 2 zákona č. 137/2006
Dle §46d odst. 2 zákona č. 137/2006 zhotovitel stavby ani osoba s ním propojená, nesmí provádět technický dozor u téže stavby:Naše společnost na základě mandátní smlouvy (uzavřené na více staveb) provádí technický dozor.
Pokud bychom se chtěl ucházet o zakázku v soutěži, bylo by (při vzájemné dohodě obou stran o výpovědi mandátní smlouvy na konkrétní akci) možné před zahájením samotné realizace stavby vypovědět tech. dozor u této konkrétní stavby z mandátní smlouvy aniž by byly porušeny podmínky výběrového řízení dle zákona o VZ případně je možné se zřeknout výkonu technického dozoru až po proběhnutí soutěže pokud bychom uspěli ? = Byl či nebyl by tento postup porušení podmínek pro účast ve VZ?
Děkuji. IG

Dobrý den,

zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1.4.2012, vložil do zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) § 46d s názvem „Obchodní podmínky veřejné zakázky na stavební práce“. V odst. (2) citovaného ustanovení je uvedeno, že zadavatel v obchodních podmínkách stanoví, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená.

Zadavatel při respektování zásad podle § 6 ZVZ, především zásady rovného zacházení s uchazeči, by musel vyloučit takového uchazeče, který podal nabídku na veřejnou zakázku na stavební práce a zároveň by měl provádět technický dozor na téže stavbě na základě mandátní smlouvy, neboť by se jednalo o nepřijatelnou nabídku, protože nesplnila zadávací podmínky a je v rozporu s platnými právními předpisy, konkrétně § 46d odst. (2) ZVZ. Dodavatel, který má k datu podání nabídky uzavřenou mandátní smlouvu na technický dozor na stavební práce, které jsou zároveň předmětem veřejné zakázky, nemůže podat na tuto veřejnou zakázku nabídku.
podíl subdodavatele na VZ
10. 3. 2014
budeme zadávat veřejnou podlimitní zakázku v režimu otevřeného řízení. Chtěla bych se zeptat, jaký maximální podíl smí mít subdodavatel na plnění VZ?
Na různých školeních jsem se dozvěděla, že je to max. 30%, nicméně v zákoně jsem tento údaj našla pouze pro zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti, u ostatních typů zakázek jsem tento požadavek nenašla.

Předem děkuji za odpověď

Dobrý den,

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ) v § 44 odst. 6 ZVZ ustanovuje, že …zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem …. Z této dikce je jednoznačně patrné, že pokud zadavatel omezení subdodávek na veřejné zakázce hodlá uplatnit, je jeho povinností takové omezení vymezit věcně, nikoliv relativně, např. procentuálním podílem z hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel je sice oprávněn omezit při plnění veřejné zakázky využití subdodavatelů dle svého uvážení, avšak za dodržení podmínky, že nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele.

Pokud se zadavatel rozhodne, že určitá věcná část VZ, nesmí být plněna zadavatelem, je povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit např. jednotlivé konkrétní práce, u kterých preferuje jejich provedení přímo vítězným uchazečem; současně musí být, ale schopen řádně zdůvodnit toto omezení a dodržet zásady dle § 6 ZVZ. Procentuální omezení, jak píšete v dotaze, při plnění VZ subdodavatelem v ZVZ ustanoveno není.
Neoslovený uchazeč o Veřejnou zakázku malého rozsahu
22. 1. 2014
Dobrý den,
v případě veřejných zakázek malého rozsahu – je možnost se přihlásit do této soutěže i když jsme nebyli k tomuto zadavatelem vyzváni? Zadavatel osloví jen min. počet, a právě nemůžeme nikde vyčíst, zda-li se může účastnit i někdo další, aniž by byl zadavatelem vyřazen.
Děkuji
S pozdravem
David Sýkora

Dobrý den,
u veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR“) podle § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) nemá zadavatel v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ povinnost postupovat podle ZVZ, musí však dodržet zásady stanovené pro postup podle ZVZ, a to zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podrobnější postup pro zadávání VZMR není zákonně upraven a často jej upravuje vnitřní předpis zadavatele, který musí být v souladu s výše uvedenými zásadami.
Vzhledem k povinnosti postupovat při zadávání VZMR podle zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace by zadavatel VZMR v zásadě měl připouštět účast i jiných než jím vyzvaných uchazečů. Pokud však z důvodů snahy o jednoduchost procesu zadávání VZMR (zvláště pokud se jedná o VZMR s nízkou předpokládanou hodnotou) zadavatel stanoví ve svých vnitřních předpisech, že účast uchazečů je omezena na určitý maximální počet, tak při odmítnutí uchazečů nad tento počet nelze jednoznačně dovozovat porušení zásady rovného zacházení. Rozhodně však nesmí zadavatel některé dodavatele přijmout do soutěže nad rámec jím vyzvaných dodavatelů a jiné nikoliv, v takovém případě by se bezpochyby jednalo o porušení zásady zákazu diskriminace.
Zadavatel se však musí řídit i ostatními právními předpisy, které mu ukládají povinnost řádně hospodařit s majetkem (dodržovat zásadu hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti): např. organizační složka státu má povinnost řídit se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů; obec zase právními předpisy upravujícími hospodaření územních samosprávných celků (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů). V případě, že VZMR je hrazena z dotace, musí se zadavatel řídit též pravidly stanovenými poskytovatelem dotace.
Povinnost zadavatele řádně hospodařit s majetkem rovněž svědčí spíše pro to, aby zadavatel přijal do soutěže o VZMR i nabídky ostatních dodavatelů, které sám k podání nabídky nevyzýval.
V případě, že se domníváte, že zadavatel VZMR porušil povinnosti ukládané mu ZVZ (konkrétně dodržovat při zadávání VZMR zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace) a v důsledku toho i další právní předpisy, které mu stanovují řádně hospodařit se svým majetkem, můžete se obrátit na orgány provádějící finanční kontrolu zadavatele.
Změna zadávacích podmínek
9. 9. 2013
Dobrý den,
investor zadal stavební zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení. V průběhu realizace se rozhodl pro změnu materiálu (konkrétně okna dřevěná zaměnil za plastová) – z důvodu úspory finančních prostředků. Je taková změna závažným porušením zadávacích podmínek, když v zadávací dokumentaci – výkazu výměr, byla uvedená dřevěná okna? Jsou vůbec v průběhu realizace zakázky dovoleny jakékoliv nevynucené změny? (Zakázka není dotovaná z jakýchkoliv fondů.)

Dobrý den,
pokud se jedná o realizaci zadávacího řízení s vítězným uchazečem a v průběhu realizace by zadavatel rozhodl o změně materiálu, v tomto případě namísto dřevěných oken použil okna plastová, musíme na tuto skutečnost nahlížet jako na změnu plnění veřejné zakázky, přičemž zadavatel nesmí umožnit žádnou podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené na plnění veřejné zakázky. Za podstatnou změnu se dle § 82 odst. 7 ZVZ považuje taková změna, která by

a) rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) a § 23 odst. 7 ZVZ,

b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů,

c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo

d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

Vámi uvedenou změnu materiálu oken je velmi pravděpodobně nezbytné považovat za podstatnou změnu smlouvy, protože není možné vyloučit, že pokud by v zadávacím řízení bylo umožněno nabídnout obě varianty, tzn. jak okna dřevěná tak okna plastová, mohl by předložit nejvhodnější nabídku jiný uchazeč. Taková změna by byla v rozporu se ZVZ.

K Vašemu obecnému dotazu, který se týká „nevynucených“ změn, Vám sdělujeme, každé změny smlouvy na plnění veřejné zakázky musí být v souladu s § 82 odst. 7 ZVZ, tzn., že se musí jednat pouze o takové změny ve smlouvě, které jsou vyvolány objektivními okolnostmi bez vlivu zadavatele nebo dodavatele, přičemž Vámi použitý termín „nevynucené“ změny implikuje, že žádné objektivní okolnosti, které by tyto změny odůvodnily neexistují a takovéto změny tedy není možné provést.
Spolupráce mezi vítězem a poraženým ve výběrovém řízení
24. 6. 2013
Dobrý den,

chtěla bych se zeptat: Mám situaci, kdy z výběrového řízení – jednalo se o zakázku malého rozsahu na stavební práce, vzešel vítěz, jehož ve věcech technických dle smlouvy, bude zastupovat osoba, která byla také jedním z uchazečů, kteří v daném výběrovém řízení podávali nabídku, ale nevítětnou. Je to možné? Jde mi o to, jestli nejde svým způsobem o “jakousi subdodávku konkurenta z výběrovém řízení”.

Děkuji za odpověď

Dobrý den,

Váš dotaz se sice týká veřejné zakázky malého rozsahu, nicméně při posouzení Vámi popsané situace považujeme za vhodné aplikovat na danou situaci ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), které upravuje vztah jednotlivých dodavatelů v případě podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, § 69 odst. 2 zákona č. ZVZ stanoví, že „dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci“. Žádnou jinou úpravu vztahu jednotlivých dodavatelů, kteří podávají nabídku na veřejnou zakázku ZVZ neobsahuje.

Pokud by k Vámi popisované situaci došlo v případě podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, jejichž zadávání je v ZVZ procesně upraveno, nebyla by tato situace v rozporu s účinným zněním ZVZ.

Pokud je nějaké jednání (v tomto případě fakticky subdodavatelský vztah 2 uchazečů o veřejnou zakázku) zákonné v případě podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, pak jej není možné považovat za nezákonné u veřejných zakázek malého rozsahu.
Profil zadavatele
4. 5. 2013
Dobrý den, jsem ředitelem příspěvkové organizace města Český Brod- Technické služby. Společně s vedoucím finančního odboru jsme narazili na otázku profilu zadavatele. Město Český Brod má oficiální profil zadavatele. Technické služby jako organizace města bude vyhlašovat výběrové řízení. Když je organizací města, v jeho vlastnictví- může toto výběrové řízení zveřejnit na profilu města nebo musí mít zřízený svůj vlastní profil. Město má jiné IČO a TS Český Brod má také své IČO. Právě toto neumíme posoudit. Děkuji za odpověď.
krulis@ceskybrod.cz
Ing. Miroslav Kruliš
ředitel
Technické služby Český Brod

Dobrý den,

podřízená organizace jednoho zadavatele má možnost využívat jeden profil zadavatele společně s nadřízeným zadavatelem za předpokladu, že daný profil zadavatele umožňuje třídění, popř. filtrování podle jednotlivých podřízených organizací tak, aby byl zřejmý zadavatel konkrétní veřejné zakázky. Pokud profil zadavatele takovými funkcemi nedisponuje, je nutné, aby podřízená organizace zřídila svůj vlastní profil.

Důležitou povinností při zřízení profilu zadavatele je jeho oznámení do Věstníku veřejných zakázek. Věstník veřejných zakázek všechny profily zadavatelů eviduje a je nutné, aby měl zadavatele v tomto seznamu profil uveden prostřednictvím formuláře „Oznámení profilu zadavatele“. Účelem je to, že si může kdokoliv daný profil zadavatele buďto podle názvu zadavatele nebo jeho IČO nalézt a zobrazit. Seznam všech profilů zadavatele je k dispozici ve Věstníku veřejných zakázek na odkazu: http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Searching/ShowPublicPublisherProfiles

Veškeré informace naleznete ve vyhlášce č. 133/2012 Sb. a v metodickém pokynu. Vše je ke stažení na níže uvedené stránce: http://portal-vz.cz/Aktuality/Provadeci-predpis-k-uverejnovani-vyhlaseni-pro-uce.