Elektronické zadávání veřejných zakázek

Legislativní ukotvení – historie

Právní rámec pro elektronické zadávání veřejných zakázek byl poprvé součástí

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby a
2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

Tyto směrnice poskytly první komplexní rámec pro elektronické zadávání veřejných zakázek otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem, stanovily pravidla pro elektronické nabídkové řízení a určily podmínky pro moderní nákupní metody založené na elektronických komunikačních prostředcích.

Uvedené směrnice byly transponovány do zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), včetně komplexního rámce elektronického zadávání veřejných zakázek.

Pro implementaci nového právního rámce elektronického zadávání veřejných zakázek vydala Evropská komise “Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek”, z něhož vyplývá požadavek na členské státy EU zpracovat národní plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek.

V návaznosti na výše uvedené dokumenty přijala vláda ČR hned několik strategií zavádění elektronického zadávání veřejných zakázek do ČR

1. dne 10. května 2006 bylo přijato usnesení č. 500, kterým vláda schválila Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010.
2. dne 5. ledna 2011 bylo přijato usnesení č. 5, kterým vláda přijata Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015,

Plnění všech strategií bylo průběžně monitorováno. Byly vypracovávány Zprávy o plnění strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, které byly předkládány na jednání vlády ČR. Přehled jednotlivých Zpráv je k dispozici zde.

Legislativní ukotvení – současnost

Aktuální právní rámec elektronického zadávání veřejných zakázek vychází ze:

1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí
2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES
3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES
4. Nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES
5. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek

Uvedené směrnice byly transponovány do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Pro implementaci nového právního rámce elektronického zadávání veřejných zakázek bylo

1. dne 18. ledna 2016 přijato usnesení č. 25, kterým vláda schválila materiál Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2016 až 2020, vyhodnocení efektivity fungování a návrh dalšího postupu využívání elektronických tržišť veřejné správy a návrh povinného používání NEN
2. dne 11. května 2022 schválila vláda svým usnesením č. 375 materiál Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2022 až 2030.

Plnění všech strategií bylo a je průběžně monitorováno. Jsou vypracovávány Zprávy o plnění strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, které jsou předkládány na jednání vlády ČR. Cílem těchto zpráv je zhodnocení plnění úkolů v daném roce, případně aktualizace úkolů pro období následující. Přehled jednotlivých Zpráv je k dispozici zde

Elektronické nástroje

Elektronické nástroje představují informační systémy, prostřednictvím kterých jsou plněny povinnosti na elektronickou komunikaci vyplývající z legislativy. Definice elektronického nástroje je stanovena v

• § 28 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
• § 213 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Podrobněji jsou pak náležitosti týkající se funkčnosti a podmínek provozu elektronického nástroje upraveny v následujících vyhláškách:

• Vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele
  • upravuje povinnosti zadavatele při uveřejňování informací o veřejných zakázkách na profilu zadavatele a věstníku veřejných zakázek
• Vyhláška č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody
  • o upravuje náležitosti elektronického nástroje z pohledu funkce a provozních náležitost

Zadavatel má dle § 213, odstavce 4 zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, povinnost využívat takový elektronický nástroj, který splňuje podmínky stanovené zákonem a prováděcími právními předpisy (tzn. vyhláškami).

K prokázání souladu elektronického nástroje s legislativou a vyhláškou slouží tzv. proces certifikace. Proces certifikace vykonává nezávislý subjekt, tzv. “certifikační orgán” – více zde. Výstupem certifikace je udělení tzv. “certifikátu shody”. Tímto certifikátem zadavatel prokáže, že jím využívaný elektronický nástroj splňuje podmínky na elektronický stanovené zákonem a navazujícími právními předpisy. Seznam certifikovaných elektronických nástrojů je k dispozici zde.

Zadavatel nemá povinnost využívat certifikovaný elektronický nástroj, ovšem jeho pozice při případných řízeních u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tím bude ztížena. Zadavatel bude muset prokázat (jiným způsobem než certifikátem shody), že jím využívaný elektronický nástroj u daného případu splňoval náležitosti stanovené legislativou.

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

V současné době existuje několik desítek elektronických nástrojů. Vedle těchto nástrojů ovšem stojí další informační systémy jako například Věstník veřejných zakázek, Informační systém o veřejných zakázkách, IS ESPD, atd.

Všechny tyto informační systémy a elektronické nástroje jsou součástí tzv. Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). NIPEZ můžeme definovat jako modulárně členěnou soustavu informačních systémů podporujících procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek.

Detailnější informace o NIPEZ jsou k dispozici zde