S ohledem na vývoj v oblasti zadávání veřejných zakázek a poptávku státní správy i samosprávy po metodické podpoře v oblasti sociálně a environmentálně odpovědného veřejného zadávání bylo schváleno usnesení vlády České republiky (dále jen „Usnesení“) ze dne 24. července 2017 č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy (dále jen „Pravidla“).

Jedná se o nová, komplexní Pravidla, která přispívají k závazku ministerstev, krajů, obcí a dalších subjektům, aby při zadávání veřejných zakázek a obecně při svých nákupech zboží a služeb zohledňovali environmentální i sociální, resp. širší společenské aspekty a o takových nákupech transparentně informovali veřejnost. Svým příkladem pak mají inspirovat další instituce veřejného, ale i soukromého sektoru. Nové Usnesení, jehož spolupředkladateli byli ministr pro životní prostředí a ministryně práce a sociálních věcí, zároveň zrušilo již zastaralé usnesení vlády ze dne 14. června 2010 č. 465, které se týkalo pouze uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných a nákupech státní správy a samosprávy.

Nově je tedy vládou doporučeno zohledňovat ve veřejných zakázkách vedle hledisek ekologických i sociální, respektive širší společenská hlediska, a o takových nákupech transparentně informovat veřejnost. Nově také nemusí být metodiky navazující na Pravidla schvalovány vládou, což povede k flexibilnějšímu přístupu při jejich přijímání, jejich pravidelné aktualizaci a doplňování. Tímto komplexním přístupem bude zaručeno zohlednění vývoje, ať už technologického nebo legislativního, nových trendů a přístupů v dané oblasti a v konečném důsledku větší komfort uživatelů metodik, tedy zejména zadavatelů, kteří uplatňují sociálně a environmentálně odpovědné zadávání při svých nákupech.

Usnesení s Pravidly bylo vládě předloženo s poukazem na výchozí definici odpovědného veřejného zadávání, která je vnímá jako proces, při kterém zadavatel nakupuje produkty, služby a stavební práce, které potřebuje, přičemž získává maximální hodnotu za peníze vytvářením prospěchu pro společnost a ekonomiku a minimalizací negativních dopadů na životní prostředí (vychází z definice UN Task Force on Sustainable Public Procurement dostupné v angličtině na http://www.unep.fr/scp/procurement/whatisspp/ ). Toto široké pojetí odpovědného veřejného zadávání propojuje ekonomické, sociální i environmentální aspekty a má tak blízko k tzv. principu 3E, který zahrnuje hospodárnost (economy), účelnost (efficiency) a efektivnost (effectiveness). Jedná se o přístup, jehož přesah je právě v komplexnosti jeho pojetí a šíři společenských aspektů, které lze veřejnými zakázkami podpořit. Celá předkládací zpráva k Usnesení je pro informaci k dispozici ZDE.

V Pravidlech se státní správa a samospráva zavazuje, že se bude řídit následujícím:

„Pravidlo č. 1. Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje environmentální aspekty tohoto zboží a služeb. Tím trvale usiluje zejména o:

1. omezení spotřeby energií;
2. omezení spotřeby vody;
3. omezení spotřeby surovin;
4. omezení produkce znečišťujících látek uvolňovaných do ovzduší, vody a půdy;
5. omezení produkce odpadů;
6. omezení uhlíkové stopy.

Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí – jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby „…se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak“. Environmentální požadavky, které státní správa a samospráva při nákupech uplatňuje, směřují k dosažení rovnováhy mezi environmentální šetrností, cenovou výhodností a dostupností na trhu.

Pravidlo č. 2. Státní správa a samospráva při nákupu zboží a služeb zohledňuje sociální, resp. širší společenské aspekty související s nakupovaným zbožím,  službami a stavebními pracemi. Tím trvale usiluje zejména o:

1. podporu zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce;
2. podporu vzdělávání, praxe a rekvalifikací;
3. podporu důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce;
4. podporu přístupu sociálních podniků a malých a středních podniků, které mají vliv na místní zaměstnanost, k veřejným zakázkám;
5. podporu férových dodavatelských vztahů;
6. respektování principů etického nakupování.

Veřejní zadavatelé z řad státní správy a samosprávy požadují, aby při realizaci plnění za veřejné prostředky docházelo k podpoře zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, ke zvyšování kvalifikace těchto osob a k zajištění důstojných pracovních podmínek v celém dodavatelském řetězci. Podporou širších společenských aspektů v rámci nákupů zboží, služeb a stavebních prací státní správa a samospráva jako zadavatelé finanční prostředky vynakládají efektivně a maximalizují tak hodnotu, kterou za ně získávají.

Pravidlo č. 3. Státní správa a samospráva svým efektivním a transparentním přístupem k nákupu zboží a služeb vytváří příklad pro další instituce a subjekty veřejného i soukromého sektoru.

Státní správa a samospráva o svém environmentálně šetrném a sociálně odpovědném chování informuje veřejnost a svým příkladem motivuje i soukromý sektor. Nezbytnou součástí příkladného chování je zapojení vlastních zaměstnanců do celého procesu, zabezpečení odpovídající informovanosti a školení v problematice odpovědného chování a motivace k aktivnímu přístupu k dalšímu rozvíjení a posilování odpovědného přístupu veřejné správy.“

Zadavatelé tak při uplatňování odpovědného veřejného zadávání  maximalizují hodnotu, kterou za vynaložené finanční prostředky získávají. Podporují sociální a ekologické aspekty, které by byli často nuceni souběžně řešit a vynakládali by na ně další veřejné prostředky. Maximalizují tak hodnotu, kterou za vynaložené finanční prostředky získávají (angl. value for money). Například v rámci veřejné zakázky na stavební práce podpoří vzdělávání či uplatnění na trhu práce studentů a mladých lidí ve svém regionu nebo provádí úklid svých objektů ekologicky šetrně a přitom podpoří zaměstnání některé ze skupin osob znevýhodněných na trhu práce. Další příklady dobré praxe, včetně případových studií a zadávací dokumentace lze najít ZDE.

V rámci prostředků vydaných na veřejné zakázky a nákupy tak mohou zadavatelé uplatněním prvků odpovědného veřejného zadávání často přispět k řešení problémů, které mají také „v popisu práce“. Podstatou odpovědného veřejného zadávání je snaha racionálně a společensky prospěšně využít vlivu, který mohou veřejní zadavatelé svou tržní silou na trhu uplatňovat.

Schválený materiál (Usnesení vlády č. 531, ze dne 24. 7. 2017) doporučuje vrcholným představitelům státní správy a samosprávy, aby v jimi řízených organizacích Pravidla uplatňovali a využívali metodiky pro environmentálně a sociálně odpovědný přístup při zadávání veřejných zakázek a nákupech.

Nadále však platí, že výběr konkrétního sociálního aspektu bude do značné míry záviset na tom, o jaký úřad státní správy či samosprávy se jedná, a dále bude vždy nutné zvážit, zda je daná veřejná zakázka charakterem svého plnění pro uplatnění toho kterého sociálního hlediska vhodná. Zorientovat se v příležitostech, které různé veřejné zakázky poskytují pro podporu jednotlivých společensky prospěšných aspektů pomáhá mimo jiné projekt Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání.

V rámci tohoto projektu již MPSV metodiku pro podporu (sociálně) odpovědného veřejného zadávání, tedy uplatňování sociálních, respektive širších společenských aspektů při zadávání veřejných zakázek vytvořilo. V elektronické podobě je možné ji získat ZDE.

Pozn.: Ve vztahu k zaměstnávání osob odsouzených a se záznamem v Rejstříku trestů bylo přijato již v lednu 2017 speciální  usnesení vlády ČR ze dne 25. ledna 2017 č. 75 k využívání institutu společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek ve vztahu k zaměstnávání odsouzených a osob se záznamem v Rejstříku trestů. Ministerstvo spravedlnosti připravilo ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem pro místní rozvoj metodický pokyn pro zadavatele veřejných zakázek, kteří mají možnost stanovit zaměstnání určitého počtu odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osob se záznamem v Rejstříku trestů jako zvláštní podmínku plnění veřejné zakázky nebo jako jedno z kritérií posuzované kvality.