17 Pro

ČÁST PRVNÍ Obecná ustanovení (§ 1- § 32)

Výsledky vyhledávání:

Darování projektové dokumentace na přístavbu školy

Dodávka, služba nebo stavební práce

Veřejnoprávní smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a Českou poštou, s.p. (§ 29)

Pravidla horizontální spolupráce (§ 12), resp. centralizované zadávání (§ 9)

Překročení finančního limitu závazku ze smlouvy na VZMR (§ 27)

Odpovědné veřejné zadávání

Dělení zakázky

Dotace na rekonstrukci základní školy

Zadávací řízení (tzv. v režimu ZZVZ) versus výběrové (poptávkové) řízení (tzv. mimo režim ZZVZ) a Uveřejňovací povinnosti zadavatele dle ZZVZ

Servis motorových vozidel

Dodržování zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu ZZVZ

Režim zadání zakázky - úvěr pro zadavatele

VZ na části

Horizontální spolupráce - nákup léků

Změna v osobě dodavatele

Obchodní značky pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu

VZMR - Zadávací dokumentace vs. EZAK

Vertikální spolupráce dle § 11 ZZZV u příspěvkové organizace

Subdodávky v případě vertikální spolupráce

Komodity mimo VZ

Shodná nabídková cena (§ 6)

Funkční celek

Úvěr s úroky nad 2 mil.Kč

Výměna vodoměrů

Povinnosti plynoucí ze zákona u zakázek malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000,- Kč bez DPH

Plnění smlouvy u VZMR na dobu neurčitou

Předpokládaná hodnota - § 16 odst. 5

Povinnost vyhlásit veřejnou zakázku

Zadání VZMR napřímo žadateli o dotaci (§ 6)

Zadavatel

Nákup stravovacích poukázek (papírová nebo elektronická forma)

Povinnost zadávat VZMR dle usnesení vlády č. 467

VZMR na stavební práce

Povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty VZ

Elektronizace

Sčítání veřejných zakázek

Stavební práce nebo dodávky

Služba nebo stavební práce

Provozní jednotky

Nájemní smlouva/podnájem

Určení druhu VZ a CPV

Musí PO soutěžit služby auditora

Sektorová veřejná zakázka

Procentuální podíl poddodavatele

Kombinace dotovaného a sektorového veřejného zadavatele

Povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty VZ

27.02.2018, 9:00:21 :: Dobrý den, jako zadavatel nadlimitní veřejné zakázky na služby zadávané v otevřeném řízení bychom rádi oznámili zahájení zadávacího řízení bez uveřejnění předpokládané hodnoty. Vycházíme-li z Metodických pokynů a validačních pravidel pro vyplnění formuláře F02 je nám takový postup umožněn. Prosím o odpověď na otázku, zda tento postup nemá jiné zákonné omezující podmínky? Předem děkuji za odpověď.

Uveřejnění předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), ukládá jen v případě, že si zadavatel vyhradí plnění podle § 100 odst. 3 ZZVZ. Podle tohoto ustanovení si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit možnost použití jednacího řízení bez uveřejnění pro poskytnutí nových služeb nebo nových stavebních prací. Pro jiné situace není povinnost uveřejnění předpokládané hodnoty uložena.
Údaje, které mají být v oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplňovány, jsou stanoveny v příloze č. 7 vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pro standardní formulář 2 “Oznámení o zahájení zadávacího řízení” lze výčet povinných údajů nalézt v části B. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky není v tomto výčtu zahrnuta.
K problematice uveřejňování předpokládané hodnoty veřejné zakázky zaujala v stanovisko Expertní skupina MMR. Stanovisko se bylo vydáno v době platnosti předchozího zákona (137/2006 Sb.) a je dostupné na tomto odkazu http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-zakazek/Metodiky-stanoviska/Stanoviska/Stanoviska-expertni-skupiny-MMR-k-ZVZ/Uverejnovani-predpokladane-hodnoty. Kromě nově uložené povinnosti podle § 16 odst. 3 ZZVZ, odpovídá stanovisko i současné právní úpravě.

Komodity mimo VZ

19.03.2019, 9:10:29 :: Dobrý den, prosím o radu k následujícímu. Jsme státní příspěvková organizace. Které komodity můžeme nakoupit mimo režim veřejných zakázek. Konkrétně se mi jedná o potraviny (zásobování stravovacího provozu) a drogistické a hygienické potřeby. Děkuji a přeji hezký den.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) stanoví pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle § 16 až § 23 ZZVZ, kdy na základě § 19 odst. 3 ZZVZ je možné pro pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, jejichž cena je v průběhu „účetního období proměnlivá“, pořizovat opakovaně dle aktuálních potřeb k zajištění “operativních nákupů” a nepoužije se tak pravidlo ke stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu ve svém rozhodnutí S211/2013 ze dne 12. března 2014 rozhodl ve znění předchozí právní úpravy na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tak, že: „Obecně lze k problematice takových nákupů uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13 odst. 8 (§ 19 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). V tomto případě musí zadavatel provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen.“ Dále je rozhodnutím uvedeno, že: „Smyslem existence uvedené výjimky je umožnění úsporného vynakládání finančních prostředků, neboť se předpokládá, že u takových dodávek bude zadavatel vybírat z aktuálních cenových nabídek jednotlivých dodavatelů a díky tomu bude dosahovat výhodnějších podmínek plnění.
K tomu, aby mohlo docházet k zajištění „operativních nákupů” shora uvedeným způsobem, nesmí se „řetězit objednávky“ se stále stejným okruhem dodavatelů, anebo prostřednictvím dlouhodobých smluv, ale je vždy nutné zajistit, aby veřejná zakázka byla opakovaně vystavena hospodářské soutěži.
Komentář Vydavatelství Aleš Čeněk od autorského týmu Pavel Herman, Vlastimil Fidler a kolektiv k odstavci 3 dotčeného ustanovení uvádí: „V případě, že cena opakovaně pořizovaného je proměnlivá, bývají menší nákupy podle aktuálních potřeb hospodárnější, účelnější a efektivnější.“
Jelikož se při zajištění shora uvedených dodávek jedná o rizikový postup, kdy zadavatel může snadno pochybit (důvodem může být nezbytnost zajištění hospodárnosti, anebo také ekonomické výhodnosti krátkodobých či jednorázových nákupů, a dále prokazatelnost, že k naplnění podmínky hospodárnosti skutečně dochází), doporučujeme k zásobování stravovacího provozu využít na nákup potravin či drogistických a hygienických potřeb Dynamický nákupní systém (dále jen „DNS“).
DNS je jedním z flexibilních nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, jde o plně elektronizovanou formu zadávání veřejných zakázek, která umožňuje zadávat zakázky na základě momentálních potřeb zadavatelů. Na základě zajištění těchto předpokladů se pro nákup komodit na zásobování stravovacího provozu jeví DNS jako vhodný instrument.
DNS přináleží do zvláštních postupů podle části šesté zákona, konkrétně se jedná o ustanovení dle § 138 až § 142 ZZVZ. Na rozdíl od rámcových dohod, kde je vyloučena možnost přístupu dalších dodavatelů, mohou dodavatelé do DNS přistupovat nejen ve fázi jeho zavádění, ale jsou oprávněni podávat žádost o účast v DNS kdykoli v průběhu jeho trvání. Výhodou zavedeného DNS je skutečnost, že dobu po kterou byl DNS zaveden, je možné dále prodlužovat. Je pouze nezbytné odhadnout rozsah všech veřejných zakázek, které mohou být v průběhu jeho trvání zadány. Také je vhodné uvažovat o rozdělení DNS do kategorií, které budou vymezeny objektivním způsobem na základě samostatných druhů komodit, v nichž budou jednotlivé veřejné zakázky zadávány. Bezpochyby to napomůže k zajištění větší míry diverzifikace dodavatelů nebo k získání co nejvýhodnějších podmínek při nákupů jednotlivých druhů komodit.

Vertikální spolupráce dle § 11 ZZZV u příspěvkové organizace

07.05.2019, 14:29:10 :: Dobrý den, prosím o sdělení, zda principy vertikální spolupráce dle § 11 ZZVZ musíme uplatňovat i v případě, kdy je veřejným zadavatelem zřízena příspěvková organizace vykonávající služby na základě zřizovací listiny (každoročně je veřejným zadavatelem poskytován příspěvek na činnost), nikoliv na základě úplatné smlouvy dle § 2 odst. 1 a 3. Děkuji předem za Vaši odpověď.

V případě dotazu by se mělo jednat pouze o tzv. rozpočtový přesun, tedy nikoliv o aplikaci ust. § 11 ZZVZ. Jen je nutno pouze upozornit, že by ze strany zadavatele neměly být poskytnuty jiné platby za konkrétní plnění příspěvkové organizace, než je tomu právě v případě přesunu prostředků z rozpočtu zadavatele, neboť v takovém případě by se již jednalo o úplatnou smlouvu.

Subdodávky v případě vertikální spolupráce

18.04.2019, 7:44:01 :: Dobrý den, rád bych se zeptal, zda dodavatel, se kterým zadavatel (dle odst. 2 § 4 ZZVZ) uzavřel smlouvu v režimu vertikální spolupráce (dle odst. 6 § 11 ZZVZ) na stavební práce, je povinen v případě dílčí subdodávky realizovat zadávací řízení dle ZZVZ? Jedná se o subdodávku i v případě pořízení stavebního materiálu? Dodavatelem je obchodní společnost, která nenaplňuje definici zadavatele dle ZZVZ.

K dotazu týkajícímu se vertikální spolupráce uvádíme následující: Dle § 11 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) může být uzavřena vertikální spolupráce mezi zadavatelem a jinou právnickou osobou, pokud tuto právnickou osobu a) sám zadavatel nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé a c) více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Podmínky tohoto ustanovení se dle § 11 odst. 6 ZZVZ vztahují i na zadavatele podle § 4 odst. 2 ZZVZ.
Pokud jsou kumulativně naplněny podmínky § 11 odst. 1 ZZVZ, lze uzavřít smlouvu o vertikální spolupráci bez provedení zadávacího řízení dle ZZVZ.V případě, že právnická osoba, s níž zadavatel uzavřel smlouvu o vertikální spolupráci, využije poddodávky od další právnické osoby, je nutné tyto poddodávky zadat postupem dle ZZVZ. Je tomu tak proto, že právnická osoba v rámci vertikální spolupráce splňuje definici zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ, neboť plnění je financováno z prostředků veřejného zadavatele. Právnická osoba v rámci vertikální spolupráce je tak povinna zadat poddodávky v zadávacím řízení, pokud výše předpokládané hodnoty poddodávky přesahují limity stanovené § 27 ZZVZ. Pokud předpokládaná hodnota nepřesahuje tyto limity, jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu, která dle § 31 ZZVZ může být zadávána mimo zadávací řízení a nemusí se řídit ustanoveními ZZVZ, ovšem musí být dodrženy základní zásady stanovené § 6 ZZVZ.
Závěrem uvádíme, že pořízení stavebního materiálu je též poddodávkou. A pokud právnická osoba v rámci vertikální spolupráce využije poddodavatele, je na tuto poddodávku nahlíženo jako na veřejnou zakázku, kterou je třeba zadat dle pravidel ZZVZ.

Kombinace dotovaného a sektorového veřejného zadavatele

16.02.2017, 8:39:08 :: Jaký postup má při zadávání veřejné zakázky (VZ) zvolit zadavatel pokud naplňuje znaky „více kategorií“ zadavatele, resp. je současně zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zadavatelem („sektorovým“) dle § 4 odst. 3 ZZVZ a zároveň je předpokládaná hodnota VZ např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ? Doplňující dotazy: 1. Platí tedy, že zadavatel zadávající sektorovou VZ je vázán ZZVZ pouze v případě, že zadává sektorové nadlimitní VZ. Sektorové podlimitní VZ může zadat zcela mimo režim ZZVZ podle interních pravidel? NEBO 2. Pokud zadavatel zadávající sektorovou VZ je v případě podlimitní VZ mimo režim ZZVZ, ale zároveň je zadavatelem („dotovaným“) dle § 4 odst. 2 ZZVZ, pak by měl zadávat VZ postupy podle § 26 ZZVZ, resp. „klasickým“ otevřeným (podlimitním nebo nadlimitním) řízením? Pro přehled uvádím, že současně platí níže uvedené podmínky: • zadavatel je (obecně) zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 3 ve spojení s § 151 odst. 2 písm. b) ZZVZ, který zadává sektorové VZ; • jedná se o VZ, která souvisí s výkonem relevantní činnosti; • jedná se o VZ, která bude financovaná z rozpočtu Evropské unie; • jedná se o VZ na dodávky; • předpokládaná hodnota VZ je např. 8 mil. Kč bez DPH, tzn. „nadlimitní VZ“ pro („dotovaného“) zadavatele dle § 4 odst. 2 ZZVZ a zároveň „podlimitní VZ“ pro zadavatele zadávající sektorové zakázky dle § 4 odst. 3 ZZVZ; • v podmínkách poskytnutí dotace je uvedeno, že zadavatel je povinen postupovat dle nových zadávacích směrnic EU (resp. tedy dle ZZVZ). Děkujeme za vyjádření

Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek již nedefinuje kategorii dotovaného či sektorového zadavatele, neboť došlo k terminologickým změnám, kdy již neexistují termíny dotovaný zadavatel ani sektorový zadavatel, tedy dříve dotovaný zadavatel je nyní subjekt dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ a namísto termínu sektorový zadavatel, již je definován pouze termín sektorová veřejná zakázka, došlo tedy k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky.
V případě souběhu zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 ZZVZ, který zadává sektorovou veřejnou zakázku, je tento povinen postupovat dle ustanovení platných pro sektorové veřejné zakázky, a to pouze pokud předpokládaná hodnota sektorové veřejné zakázky nedosahuje finančního limitu dle ust. § 25 ZZVZ.
Pokud tedy zadavatel zadává sektorovou veřejnou zakázku (tedy i tzv. zadavatel dotovaný), je povinen postupovat dle ZZVZ pouze v případě, že zadává nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, a to dle ust. § 158 ZZVZ.

§ 6 ZVZ

07.09.2018, 11:57:15 :: Dobrý den, příjemce získal dotaci z Ministerstva kultury na obnovu kulturní památky. Jde o fyzickou osobu, dotovaného zadavatele, zakázka malého rozsahu. Provedl tedy jednoduché poptávkové řízení, oslovil 3 OSVČ, kteří se zabývají pracemi na obnově kulturních památek. Nevybral si ani dle ceny a vzhledem ke znalosti dané problematiky a místa se rozhodl, že práce provede svépomocí. Uzavřel smlouvu o dílo sám se sebou (fyzická osoba – rodné číslo x fyzická osoba – IČ). Ministerstvo kultury žádost o dotaci včetně smlouvy odsouhlasilo a vyplatilo dotaci. Jde v tomto případě o porušení § 6 zákona o veřejných zakázkách? Děkuji předem za odpověď. EM

Vzhledem k tomu, že se ve Vašem případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, nevztahuje se na zadání zakázky zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Zadavatel totiž podle ustanovení § 31 ZZVZ není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu, nicméně je povinen dodržovat zásady podle § 6 ZZVZ.
Z pohledu ZZVZ lze konstatovat, že zadavatel by měl dodržet zásady podle § 6 ZZVZ a dále pravidla poskytovatele dotace, podle kterých by zadavatel měl v tomto případě postupovat. Co se týče zadání veřejné zakázky malého rozsahu napřímo žadateli o dotaci (tatáž osoba žádá o dotaci a zároveň realizuje plnění veřejné zakázky), toto ZZVZ neřeší a nejedná se tak o porušení § 6 ZZVZ.
Z výše uvedeného vyplývá, že záleží primárně na tom, co je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí dotace. Pokud smlouva o poskytnutí dotace nevylučuje přidělení zakázky samotnému žadateli o dotaci, jeví se tento způsob jako správný, nicméně znovu zdůrazňuji, že záleží na podmínkách, které vyplývají ze smlouvy o poskytnutí dotace.

Obchodní značky pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu

06.09.2019, 15:02:55 :: Zákon 134/2016 o zadávání veřejných zakázek, par. 89, odst. 5 a 6 stanoví, že: v zadávací dokumentaci nesmí být bezdůvodně uvedeny konkrétní výrobky (obchodní značky). Par. 89 platí pro nadlimitní režim. Platí stejná zásada pro podlimitní zakázky a zakázky malého rozsahu?

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) umožňuje použít v souladu s ust. § 52 ZZVZ k zadání podlimitní VZ zadávací řízení podle části 4., jinak určený pro nadlimitní režim, v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně, s výjimkou některých dílčích úprav ve vztahu k podmínkám použití jednacích řízení, a dále také lhůt, které jsou při zadávání podlimitní veřejné zakázky stanoveny specificky v ust. § 54 ZZVZ. Přitom výklad slova „obdobně“ je nutné použít v souladu s čl. 41 Legislativních pravidel Vlády, a tedy v plném rozsahu, pokud se jedná o přímý odkaz na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu. Ačkoliv tedy ust. § 89 odst. 5 ZZVZ upravuje možnost stanovit technické podmínky prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité výrobky (obchodní značky, konkrétní označení typu atp.) u nadlimitních VZ, stává se závazným také při zadání podlimitní VZ, postupem podle části čtvrté ZZVZ.
Pravidla formulace technických podmínek nedopadají na zjednodušené podlimitní řízení (ZPŘ), neboť se jedná o samostatnou vnitrostátní úpravu zadávacího řízení, bez odkazu k pravidlům nadlimitních VZ, a tudíž i do směrnic. To však neznamená, že regulace nastavených podmínek technické povahy by měla být v ZPŘ zcela opomenuta, neboť se jedná o samostatný druh zadávacího řízení dle ust. § 3 ZZVZ, který upravují obecná ustanovení v rozsahu § 33 – 51 ZZVZ. Zadavatel je tak povinen postupovat při sestavení zadávacích podmínek v souladu s ust. § 36 ZZVZ, kde odst. 1 stanoví, že zadávací podmínky nesmí být zpracovány tím způsobem, aby konkrétním dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Znění dotčeného ust. ZZVZ tak při vypracování zadávací dokumentace zohledňuje dodržení zásad přiměřenosti a nediskriminace dle § 6 ZZVZ.
K Vašemu dotazu dále uvádíme, že ačkoliv z pohledu systematiky ZZVZ dělí způsoby uzavření písemné smlouvy na VZ mezi formalizované postupy tzv. „v režimu ZZVZ“ nebo také na použití výjimky pro veřejné zakázky malého rozsahu dle § 27 ZZVZ (VZMR), je povinnost dodržovat zásadu přiměřenosti či zákaz diskriminace platná bez rozdílu na jejich cílovou hodnotu. I proto povinnost dodržet základní zásady obsahuje samostatná úprava zadávání VZMR v souladu s ust. § 31 ZZVZ, při jejichž zadávání je zadavatel povinen dodržet zásady ve smyslu § 6 ZZVZ.
Společně se při zadávání veřejných zakázek na základě ZZVZ uplatní podstata zákazu tzv. skryté diskriminace, která obecně odpovídá jakékoliv mechanické aplikaci zpřísňujících podmínek účasti v zadávacím řízení. Uvedení technické podmínky účasti v zadávacím řízení ještě automaticky nemusí vykazovat znaky skryté diskriminace, ale lze ji zdůvodnit právě ve vztahu ke specifickým požadavkům zadavatele na předmět plnění. To dokládá skutečnost, že obecně zadavatel není oprávněn odmítnout srovnatelné či technicky obdobné řešení, kterým by bylo možné dosáhnout stejného výsledku, jako při řešení požadovaným zadavatelem.

Plnění smlouvy u VZMR na dobu neurčitou

15.11.2018, 7:56:48 :: Uzavřeli jsme smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem je poskytování pracovnělékařských služeb. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena podle § 21 odst. 1 písm. b) ZZVZ a podle takto stanovené předpokládané hodnoty byla zakázka zadána jako veřejná zakázka malého rozsahu. U veřejné zakázky nebyla stanovena celková smluvní cena, pouze ceny jednotkové za určité poskytované služby. Podle obdobné veřejné zakázky zadávané v minulosti předpokládá zadavatel předpokládanou výši úplaty za 48 měsíců ve výši 1 200 000 Kč bez DPH. Nejedná se o rámcovou dohodu. Zadavatel však předpokládá, že trvání smlouvy bude delší než 48 měsíců. Je zadavatel po celou dobu trvání této smlouvy vázán režimem veřejné zakázky s ohledem na výši jejího plnění, tj. musí před dosažením částky 2 000 000,- Kč smlouvu ukončit nebo může zadavatel ve smlouvě pokračovat i po dosažení 2 000 000,- Kč po neomezenou dobu?

Zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky, v souladu s § 16 odst. 1 věty 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZVZZ“). Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích.
K posouzení limitu na veřejnou zakázku malého rozsahu je rozhodující celková hodnota veřejné zakázky, která se stanoví za období 48 měsíců. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Za veřejné zakázky malého rozsahu ZZVZ označuje veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než částky uvedené v § 27. Celková cena za plnění proto nesmí překročit ZZVZ stanovené limity.
U veřejných zakázek na služby, jejichž smlouvy jsou uzavírány na dobu neurčitou nebo na dobu delší než 48 měsíců, se stanoví v souladu s § 21 odst. 1 ZZVZ předpokládaná hodnota se zahrnutím poskytování služeb v době 48 měsíců. Předpokládaná hodnota plnění poskytovaných služeb v době následující po 48 měsících se již nebere v úvahu.
Pokud ve smlouvě na veřejnou zakázku není sjednána cena za dílo, ale ceny jednotkové za určité poskytované služby a není-li stanoven celkový objem dotazem dotčených poskytovaných pracovně lékařských služeb, pak je u smlouvy na dobu neurčitou rozhodná předpokládaná výše úplaty za období 48 měsíců.
U smlouvy na dobu neurčitou je tedy možno pokračovat v plnění i v době přesahující 48 měsíců, potom hodnota takového plnění již nemá na předpokládanou hodnotu vliv.
Správný postup při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, k jehož přezkumu je oprávněn dle § 248 odst. 1 písm. b) ZZVZ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu se ZZVZ.

Povinnost zadávat VZMR dle usnesení vlády č. 467

06.04.2018, 13:11:01 :: Dobrý den, v usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 je mj. v bodu III.1 uložena povinnost vybraným subjektům od 1. července 2018 používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek v rozsahu stanoveném v příloze daného usnesení. V příloze usnesení je uvedeno následující: “Zadavatelé uvedeni v bodu III.1 tohoto usnesení (dále jen “zadavatel”) jsou povinni pro zadávání níže definovaných veřejných zakázek používat výhradně Národní elektronický nástroj: – veřejné zakázky malého rozsahu podle § 27 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen “ZZVZ”)…” Z výše uvedené plyne tedy povinnost v případě veřejných zakázek malého rozsahu pro vybrané zadavatele používat výhradně Národní elektronický nástroj v rozsahu stanoveném v příloze usnesení (bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu). V bodu III.2 je tomu samému okruhu zadavatelů uložena povinnost (pokud nepožádá o výjimku, pokud výjimka je schválena, pokud nezahájil řízení před nabytím účinnosti atp.) používat Národní elektronický nástroj k zadávání veřejných zakázek, u kterých neplatí povinnost podle bodu III.1 usnesení. V usnesení vlády české republiky je dále v bodu III.4 uložena povinnost “…zpracovat Pravidla systému používání Národního elektronického nástroje s tím, že součástí těchto pravidel bude oprávnění zadavatele nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500.000 Kč bez daně z přidané hodnoty, prostřednictvím Národního elektronického nástroje.“ Dotaz: Má tedy zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1, při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu v rozsahu stanoveném v příloze usnesení, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne částku 5000.000 Kč povinnost zadávat tyto veřejné zakázky malého rozsahu prostřednictvím Národního elektronického nástroje? Děkuji za odpověď.

Odpověď na Vaši otázku je poměrně jednoduchá, zadavatel, který spadá do skupiny subjektů dle bodu III.1 dle usnesení vlády č. 467 ze dne 21. června 2017 nemá povinnost zadávat VZMR v NEN. Tato skutečnost vyplývá z Vámi uvedených ustanovení předmětného UV, přičemž je jednoznačně potvrzena i zněním příslušných pravidel, jež přikládám.
https://nen.nipez.cz/UzivatelskeInformace/ProvozniRad    
Část Pravidel NEN:
Čl. II. – Působnost Pravidel
1) Provozovatel a jakýkoli uživatel NEN jsou povinni řídit se Pravidly, není-li stanoveno jinak.
2) Zadavatel je oprávněn nezadat veřejné zakázky, na něž se nevztahuje povinnost zadat zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ, s výjimkou veřejných zakázek malého rozsahu, jejichž předpokládaná hodnota přesáhne částku 500 000 Kč bez DPH, prostřednictvím NEN, pokud dále není stanoveno jinak.

VZMR – Zadávací dokumentace vs. EZAK

25.07.2019, 10:05:22 :: Dobrý den, mám dotaz. Veřejná zakázka malého rozsahu byla zadána přes el. nástroj EZAK, avšak v zadávací dokumentaci bylo jasně sděleno, že nabídky se podávají pouze písemnou formou v obálkách. Jedna nabídka byla podána pouze el. přes systém EZAK a nebyla chybou uživatelů zařazena do hodnocení spolu s obálkami papírovými. Zakázka byla rozhodnutím RM zadána nejlevnějšímu dodavateli z obálek, ale dodavatel s el. nabídkou přes EZAK, který do hodnocení nebyl zařazen je ještě levnější a nyní náš postup rozporuje. Je právně možné odvolávat se na zadávací dokumentaci pokud je to VZMR, nebo byl naším postupem porušen § 6, či ustanovení v části 10 – Společná ustanovení. Děkuji za Vaši radu.

Dle § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“) je zadavatel oprávněn veřejné zakázky malého rozsahu zadávat mimo režim ZZVZ, za současného dodržení zásad uvedených v § 6 ZZVZ.Vzhledem k tomu, že komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem upravená v § 221 ZZVZ dopadá toliko na komunikaci v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona, lze při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim ZZVZ, tj. za využití výjimky dle § 31 ZZVZ, stanovit v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku malého rozsahu povinnost podat nabídku výlučně v listinné podobě.

VZMR na stavební práce

28.02.2018, 12:05:05 :: Město v jednom roce provedlo 4 výběrová řízení na stavební práce v režimu Zakázka malého rozsahu vztahující se: – k opravě ulice – částka 2 163 000 Kč – k revitalizaci sídliště – komunikace a zpevněné plochy – částka 2 139 000 Kč – k rekonstrukci chodníku a komunikace – částka 2 146 000 Kč – k zvýšení bezpečnosti na komunikaci (úprava přechodů a chodníků) – částka 600 500 Kč Celková hodnota zakázek v daném roce činí 7 048 500 Kč. Mělo město postupovat při zadávání těchto zakázek v režimu Zjednodušené podlimitní řízení? Nejedná se o dělení zakázek? Mělo zadávat všechny zakázky v Zjednodušeném podlimitním řízení nebo jen tu čtvrtou zakázku, kterou byl překročen limit pro VŘ. Je vysvětlením to, že se jedná o různé městské části, i když u všech zadavatelem je město?

U stavebních prací není dána podmínka, že by se musely zakázky za jeden rok sčítat. U stavebních prací se postupuje podle § 16 odst. 2 – (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.
A také podle § 18, odst. 1 a 2.
(1) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
(2) Součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
Takže se posuzují konkrétní okolnosti dané (daných) zakázky (zakázek), zda u nich nastaly uvedené podmínky, či nikoliv, zda tvoří jeden funkční celek, jaká je časová souvislost a další. Samotný fakt, že zakázky zadává jediný zadavatel ještě nezavdává zákonnou příčinu nutně všechny zakázky zadat v jediném zadávacím řízení. Skutečně je to na konkrétním posouzení všech okolností jednotlivých zakázek.

Povinnost vyhlásit veřejnou zakázku

12.09.2018, 11:02:05 :: Dobrý den, mám dotaz. Naše společnost je o.p.s. v oblasti kultury, v letošním roce jsme dostali celkovou částku dotací na projekt vyšší než 50% celkových nákladů na projekt. Stal by se z nás v tomto případě veřejný zadavatel?

Se vší pravděpodobností bez znalosti dalších informací byste skutečně museli zadat zakázku jako zadavatel podle zákona 134/2016 Sb.  o zadávání veřejných zakázek. Nikoliv jako veřejný zadavatel, ale jako zadavatel podle § 4 odst.2. To však na věci nic nemění.

Povinnosti plynoucí ze zákona u zakázek malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000,- Kč bez DPH

20.11.2018, 10:19:59 :: Dobrý den, prosím o vymezení jasných povinností zadavatele při zadání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona k listopadu 2018, jejichž hodnota je vyšší než 500 000,- Kč bez DPH? Děkuji.

V souvislosti s Vaším dotazem ohledně povinností při zadávání zakázky malého rozsahu s hodnotou vyšší než 500 000 Kč sdělujeme následující:
Zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen v souladu s § 31 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) zadávat v zadávacím řízení.  Zadavatel je však povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení, zákaz diskriminace a neomezovat účast dodavatelům se sídlem v členském státě EU nebo ve státě, který má uzavřenou smlouvu o přístupu k veřejné zakázce.
V případě zakázky s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH je v souladu s § 219 ZZVZ veřejný zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele uzavřenou smlouvu na tuto zakázku a následně skutečně uhrazenou cenu za plnění smlouvy. Uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele není potřeba, pokud je smlouva v souladu s § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ uveřejněna podle jiného právního předpisu, typicky tedy pokud je smlouva uveřejněna v registru smluv. Skutečně uhrazená cena za plnění smlouvy musí být v souladu s § 2019 odst. 3 ZZVZ uveřejněna na profilu zadavatele do 3 měsíců od splnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění viz výše. Pokud doba plnění smlouvy přesahuje jeden rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.
Zároveň v případě veřejného zadavatele podle § 4 ZZVZ je v případě zakázek s hodnotou nad 500 000 Kč bez DPH dána usnesením vlády č. 408/2018, kterým se mění usnesení vlády č. 467/2017 povinnost využívat pro zadání Národní elektronický nástroj (NEN). Povinnost používat NEN se nevztahuje na zakázky, které byly zahájeny před 1. červencem 2018 v jiném elektronickém nástroji a na zakázky malého rozsahu, které naplňují stejné podmínky pro využití výjimky z povinnosti zadávat je v zadávacím řízení dle ZZVZ. Povinnost používat NEN se nevztahuje na organizace, které si do 30. června 2018 požádali o příslušnou výjimku.
Zároveň, pokud se jedná o dotovanou zakázku, je nutné dodržet pravidla určená poskytovatelem příslušné dotace.

Funkční celek

12.12.2018, 14:30:31 :: V rámci 85% dotace na sociální podnikání budeme pořizovat ojetý nákladní automobil v hodnotě cca 400 tis. Kč – počítáme s výběrovým řízením zakázky malého rozsahu. Je nutné do této zakázky zahrnout i přívěsný vlek za tento automobil v hodnotě cca 80 tis. Kč? Jedná se o funkční celek, nebo stačí soutěžit pouze automobil a vlek lze koupit mimo tuto soutěž? Totéž je i otázka u druhého našeho výběrového řízení, kde musíme nakoupit vybavení dílny na výrobu plastových nádrží. Je třeba nakoupit automatické svařovací pravítko v hodnotě cca 1 mil. Kč – je naší povinností zahrnout do této zakázky i ostatní vybavení dílny jako formátovací pilu (140 tis. Kč) a jiné drobné elektrické náčiní v jednotkových hodnotách cca 4 tis. Kč a další drobné nástroje v hodnotách do 2 tis. Kč? Celková cena pořizovaného vybavení dílny je 1,5 mil. Kč. Jede o samostatné stroje nikoliv součásti jedné výrobní linky, ale dílna veškeré tyto stroje a nástroje potřebuje nakoupit v podstatě najednou. Dále budeme nakupovat vysokozdvižný vozík v hodnotě cca 100 tis. Kč – je také součástí funkčního celku dílny? Prosím o radu – neradi bychom se dopustili nějakého porušení z důvodu nevědomosti, samozřejmě ale by pro nás bylo o mnoho jednoduší soutěžit pouze nákladní automobil a automatické svařovací pravítko bez ostatních položek. Děkuji

Z dotazu nevyplývá, kdo je poskytovatelem předmětné dotace a zda je tato poskytována z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by však šlo o Evropské strukturální a investiční fondy, jsou podmínky pro zadávací/výběrové řízení stanoveny poměrně přísně a do tzv. funkčního celku a tedy i předpokládané hodnoty bude v obou případech nezbytné zahrnout všechna související plnění. Nicméně zároveň platí i možnost analogického postupu dle § 18 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ), tedy že určité části do 20% předpokládané hodnoty funkčního celku můžete zadat mírnějším postupem, který odpovídá předpokládané hodnotě této konkrétní (menší) části, případně částem. Ve Vámi popsaných případech by bylo možné přívěsný vlek zadat tvz. z ruky, protože splňuje uvedený 20% limit a stejně tak by v případě druhého výběrového řízení bylo možné zadat tzv. z ruky další vybavení díly až do hodnoty 300.000 Kč, pokud je celková předpokládána hodnota této zakázky 1.500.000,- Kč.

Úvěr s úroky nad 2 mil.Kč

03.12.2018, 23:29:50 :: Zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení § 29 m) jde-li o úvěr nebo zápůjčku dlouhodobý úvěr na investici s celkovými úroky nad 2 mil. Kč = podlimitní zakázka? (služby nad 2 mil. Kč) Podléhá taková zakázka elektronizaci a u obou subjektů? Zadavatel i dodavatel? Moc Vám děkuji za osvětlení problematiky.

K Vašemu dotazu, jenž se týká povinné elektronizace u výjimky uvedené v § 29 písm. m) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:
Povinnost komunikovat elektronicky dopadá pouze na veřejné zakázky zadávané v zadávacích řízeních. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení mohou být i nadále realizovány v listinné podobě.

Výměna vodoměrů

03.12.2018, 18:02:50 :: Dobrý den, Je výměna vodoměrů v bytových domech dodávka nebo stavební práce? Děkuji.

Bez bližších informací nelze určit. Může to být obojí – záleží na tom, zda jsou s výměnou spojeny stavební práce či výměna vodoměrů je prováděna v rámci větší stavební zakázky nebo v případě pouhé prosté výměny vodoměrů zda cena za provedení služby nepřevyšuje cenu samotných vodoměrů – potom by to mohla být i (servisní) služba (§ 15 zákona 134/2016 Sb.). Při určení se postupuje podle § 14 a § 15.

Předpokládaná hodnota – § 16 odst. 5

05.10.2018, 10:03:43 :: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, na výklad § 16 odst. 5 ZZVZ, kdy zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu VZ k okamžiku zadání VZ. Okamžikem zadání zakázky se rozumí uzavření smlouvy nebo lze tento okamžik vztáhnout i na okamžik uzavření dodatku ke smlouvě, což by znamenalo, že celkové plnění (tedy plnění na základě smlouvy a dodatků) nesmí překročit hranici podlimitní zakázky? Děkuji za odpověď Nebo se okamžikem zadání zakázky myslí okamžik uzavření smlouvy a nikoliv pak dodatku? Jak by měl zadavatel v případě vyvstání této potřeby víceprací následně pak správně postupovat? Děkuji za odpověď

V souladu s ustanovením § 16 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení,  nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky (v případě, že veřejná zakázka není zadávána v zadávacím řízení).
Měnit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku lze pouze v souladu s pravidly obsaženými v ustanovení § 222 ZZVZ, které stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle ZZVZ.
Pokud zadavatel dodrží pravidla pro změnu závazku podle ustanovení § 222 ZZVZ, tak i když předpokládaná hodnota původní podlimitní veřejné zakázky spolu s provedenými změnami závazku ze smlouvy v součtu následně převýší finanční limit stanovený nařízením vlády č. 172/2016 Sb. pro určení nadlimitní veřejné zakázky, tak nepůjde o porušení ustanovení § 16 odst. 5 ZZVZ. Zadavatel tak nepostupoval v rozporu se ZZVZ, když původní veřejnou zakázku zadával v podlimitním režimu.
Pokud má být měněn závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu, je nutné zkoumat, zda veřejná zakázka po změně splňuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud ano, lze změnu provést bez provedení zadávacího řízení na základě výjimky podle ustanovení § 31 ZZVZ (tj. bez aplikace pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ). Pokud by však limit byl překročen, je nutné postupovat podle pravidel uvedených v ustanovení § 222 ZZVZ. Blíže k této problematice viz stanovisko expertní skupiny MMR k ZZVZ:     http://www.portal-vz.cz/getmedia/00967aff-acdc-423c-9cb3-c5a8909c22d1/171010_Zmena-zavazku-ze-smlouvy-na-verejnou-zakazku.pdf [PDF, 180.37KB]

Zadavatel

16.07.2018, 15:35:22 :: Dobrý den. Byla-li zájmovému sdružení (KPN 116) přidělena státní dotace ve výši nad 6 mil. Kč, jaká právní norma ukládá tomuto sdružení povinnost zadat veřejnou soutěž na realizaci podlimitní stavby velkého rozsahu. Děkuji za odpověď. S pozdravem

V souvislosti s Vaší žádostí k právní normě, která ukládá povinnost zadávat veřejnou zakázku příjemci dotace, uvádíme následující:
Pravidla a povinnosti při zadávání veřejných zakázek řeší zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 4 odstavcem 2 výše uvedeného zákona je zadavatelem i osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50% peněžních prostředků poskytnutých z a) rozpočtu veřejného zadavatele, b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mino území Evropské unie.
Z Vámi poskytnutých informací nelze přesně určit, jakou poměrnou část z celkové ceny zakázky činí státní dotace. Pokud se jedná o více než 50%, splňujete podmínku zákona a jste povinni se jím řídit. Zároveň zde existuje možnost, že poskytovatel dotace v rámci svých pravidel celý postup zpřísní.

Nákup stravovacích poukázek (papírová nebo elektronická forma)

14.05.2018, 15:54:22 :: Dobrý den, chtěla jsem se zepta, jak stanovit předpokládanou hodnotu zakázky, jestliže zadavatel (obec) poptává pro zaměstnance nákup stravenek nebo elektronických stravenek (karta)? Započítává se předpokládané ceny i nominální hodnota stravenky? Děkuji

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávku stravovacích poukazů je předpokládaná výše peněžitého závazku zadavatele vyplývající z plnění veřejné zakázky, tedy předpokládaný objem veřejných prostředků, které jdou směrem od zadavatele k dodavateli. V daném případě je předpokládaná hodnota veřejné zakázky představována výši provize, kterou zadavatel dodavateli hradí, naopak cena samotných stravenek se do předpokládané hodnoty nezapočítává, neboť prostředky zadavatele nejsou snižovány o jmenovitou hodnotu poukazu, za finanční prostředky zadavatel obdrží poukazy ve stejné hodnotě, nedochází tedy k vydávání veřejných prostředků.
Pro zachování jistoty postupu v souladu se zákonem doporučujeme, aby součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla jak provize, kterou hradí zadavatel ve formě ceny za poskytnutí služby tak provize, kterou dodavatel inkasuje od třetích subjektů.
Jak bylo řečeno již výše, částka odpovídající nominální hodnotě stravenek pak není součástí předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť se nejedná o částku, kterou by zadavatel dodavateli měl zaplatit za plnění zakázky tj. dodání stravenek. Ve vztahu k nominální hodnotě stravenky dochází pouze k výměně „nositele“ hodnot, peníze za stravenky, přičemž se jedná o nositele hodnot, které lze považovat za vzájemně značně zastupitelné.

Elektronizace

13.02.2018, 14:22:07 :: Dobrý den, musí zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky? Děkuji za odpověď

Zadavatel není povinen zadávat dle § 31 zákona 134/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále ZZVZ) v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu. Ty jsou definovány v § 27 ZZVZ (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč) dle kritéria prahové předpokládané hodnoty.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zadávací řízení na veřejné zakázky malého rozsahu probíhat elektronicky nemusí, neboť je zadavatel řeší mimo režim ZZVZ.

Sčítání veřejných zakázek

25.08.2017, 12:19:15 :: Nakupujeme OOPP ( oděv a obuv,čepice ) pro naše zaměstnance na několika pracovištích v kraji. Doposud bylo průběžně dle potřeby během roku na základě jednotlivých objednávek. Částka nedosáhla ročně 50 tis.Kč bez DPH. Nakupovali jsme od dvou dodavatelů jen na objednávku, bez smlouvy.Jen s doložením dalších dvou dražších nabídek. Letos poprvé budeme nakupovat pro nové skupiny zaměstnanců na pracovištích, kteří zahájí práce v terénu, celková částka již přesáhne 50 tis.Kč bez DPH. Podle resortních předpisů musíme zadání VZMR nad 50 tis.Kč bez DPH zveřejňovat na profilu zadavatele a následně smlouvu, akceptované objednávky zveřejňovat v registru smluv. Dotaz: Budeme v 2017 správně tyto nákupy sčítat – zveřejňovat dle předešlé věty nebo půjde o aktuální plnění bez sčítání v jednom roce.

Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (dále jen „PHVZ“) podle pravidel uvedených v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) je jedním z hlavních nástrojů předcházení účelovosti dělení jinak spolu souvisejících položek předmětu plnění a může k němu docházet například za účelem snižování právě PHVZ, přičemž důsledkem může být neoprávněné užití mírnějších režimů pro zadávání veřejných zakázek nebo postupů při uzavírání smluv. Zadavatel se může dopustit účelového dělení předmětu vždy, pokud stanovení PHVZ neprobíhá podle pravidel uvedených v § 15 ZZVZ, anebo například dochází k „okrajování“ menších celků veřejné zakázky, a to v případě jinak spolu věcně a místně souvisejících plnění v rámci jednoho účelového celku podle předmětu veřejné zakázky. Následně je možné hovořit o účelovém dělení předmětu veřejné zakázky, neboť podle § 16 odst. 2 ZZVZ se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku.

Na základě § 19 ZZVZ se při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, které jsou pravidelně pořizované nebo trvající, vychází z předpokládané hodnoty za 12 měsíců, přičemž pojem účetní období se vykládá podle zákona o účetnictví a je za něj považováno období z hlediska časové, věcné a místní souvislosti požadovaného plnění. S ohledem na výjimku podle § 19 odst. 3 ZZVZ doplňujeme, že pokud by se u pravidelně pořizovaných nebo trvajících dodávek mělo jednat o takové plnění, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá, pak zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je rozhodné zkoumání vazby na okolnosti a potřeby předpokládaného využití nakupovaného zboží. Jednotlivé položky předmětu plnění, které společně tvoří v určitém časovém období funkční celky, ale jsou i jinak věcně související, by proto neměly být děleny na samostatné veřejné zakázky. Pokud hodnota nakupovaných komodit nedosáhne limitů uvedených na základě § 27 ZZVZ, není zadavatel v souladu s § 31 ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen“VZMR“). Z pohledu ZZVZ se tak nejedná o formalizovaný postup, neboli způsob zadání VZMR není upraven v žádném ze samostatných druhů zadávacích řízení a zadavatel je povinen dodržet pouze zásady uvedené v § 6 ZZVZ. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje výkladová stanoviska zejména k ZZVZ, avšak povinnost zveřejňovat smlouvy se řídí samostatnou právní úpravou, ve znění zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „Registr smluv“). K Vašemu dotazu uvádíme následující shrnutí. Výjimku z povinnosti uveřejnit smlouvu v Registru smluv je možné uplatnit také v případě, že výše hodnoty takové smlouvy na jednorázové plnění činí částku 50 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo nižší. Příslušné resortní předpisy mohou stanovit i přísnější pravidla pro zveřejňování informací v Registr smluv, ZZVZ však tuto problematiku žádným způsobem dále neupravuje ani neřeší.

Stavební práce nebo dodávky

25.08.2017, 11:56:59 :: Chystáme se zadat opravu stávajícího výtahu. Jedná se o zakázku na stavební práce nebo dodávky??? Rozsah prací je uveden níže. V příloze zasílám orientační rozpočet. Rozsah prací a dodávek nové technologie: 1. oprava a repase výtahového stroje včetně převodovek a motoru, 2. nové hnací ozubené věnce, 3. nová polygonová kola, 4. výměna nosných řetězů a čepů kabin vč. doložení výsledků trhacích zkoušek, 5. výměna elektrické troleje, 6. dodávka nových závěsů a vodící čelisti klecí výtahů, 7. repase nosných rámů kabin, 8. dodávka nových ochranných stěn, 9. oprava a repase portálů nástupišť a výtahových šachet – především prahů, nárazníků, čelních stěn a osvětlení s případnou výměnou neopravitelných částí, 10. dodávka ovládacích prvků a signalizací, 11. repase rozvaděče výtahu včetně elektroinstalace a hlavního vypínače s případnou výměnou neopravitelných prvků, 12. dodávka nových dokumentací včetně tabulek a návodů.

V případech, kdy jsou součástí pořizovaného plnění tedy dodávek i stavební práce, se hlavní předmět zakázky určí podle základního účelu veřejné zakázky.  Základní účel veřejné zakázky se odráží i v určení hlavního kódu CPV při zahájení zadávacího řízení.  Pokud veřejná zakázka v sobě zahrnuje kromě dodávky zboží také poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, nejedná se o zhotovení stavby, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.Pokud by byla hlavním účelem veřejné zakázky oprava budovy a v jejím rámci by  došlo k výměně výtahu v budově,  jednalo by se o veřejnou zakázku na stavební práce.

Služba nebo stavební práce

25.08.2017, 8:38:18 :: Chtěla bych Vás požádat o radu ohledně správného stanovení, zda se jedná o službu nebo stavební práci s tím, že rozpočtová položka je stanovena jako oprava a údržba: – pokládka PVC v místnostech budovy – renovace nebo pokládka parketových vlysů – výmalba chodeb i místností v budově Dále žádám o sdělení, zda se při určování veřejné zakázky na službu nebo stavební práci, máme řídit podle číselníku NIPEZ.

Číselník NIPEZ slouží především jako informační podpora při zadávání veřejných zakázek jak pro zadavatele, tak dodavatele. Slouží ke standardizaci jednotného popisu předmětů veřejných zakázek (na základě CPV kódů), ale není primárním určovatelem druhu veřejné zakázky, je pouze pomocným, orientačním pomocníkem. Zadavatel musí určit druh veřejné zakázky na základě zákona, pokud jde o zakázku, kterou podle zákona musí zadávat. Může existovat řada zakázek na služby nebo dodávky, v rámci kterých jsou prováděny i stavební úpravy, tedy činnosti, které najdete pod stavebními pracemi.
Pro Vás tedy bude rozhodující, zda provádíte pouze pokládku PVC a nic více nebo pouze renovaci parket, či zda všechny uvedené činnosti provádíte v rámci např. větší rekonstrukce nebo v souvislosti s instalací nějaké dodávky.Pokládku PVC nenajdete v jednotném slovníku, ale najdete tam položku pokládka podlah a podlahových krytin (mezi položkami stavebním prací – 4543000-4 a další položky). Obdobně nenajdete výmalbu chodeb, ale pod položkou 45440000-3 sklenářské, malířské a natěračské práce (a další položky).
Pro určení druhu veřejné zakázky je jedno, zda jde o stavbu nebo běžnou opravu (i to má pouze orientační, pomocný charakter) – jde o její charakter a věcné zaměření v kontextu celé zakázky . Pokud by šlo pouze o Vámi uváděné položky, pravděpodobně by šlo o stavební práce. Pokud by šlo o zakázku do dvou mil. Kč, určení je z hlediska zákona nerelevantní.

Provozní jednotky

25.08.2017, 8:34:15 :: Biologické centrum AV ČR, v. v. i. („BC“) je největší mimopražské pracoviště Akademie věd ČR. S ohledem na svou velikost (600 zaměstnanců) a pestrou škálu odborných služeb, poskytovaných ve veřejném zájmu, je interně uspořádáno celkem do pěti organizačních součástí (vědeckých ústavů), jedné velké infrastruktury a na technicko-hospodářskou součást. Každá tato jednotka má svého ředitele/vedoucího, byť navenek má BC jednoho statutárního zástupce a jedno IČO. Do roku 2006 měl každý ústav vlastní IČO a byl tak veřejným zadavatelem sám o sobě, až v roce 2007 bylo novelou zákona o veřejných výzkumných institucích BC sjednoceno pod jedno společné IČO. Nicméně různorodost potřeb pochopitelně zůstala stejná jako před novelou. Máme za to, že každá z výše uvedených entit je provozní jednotkou (§ 17 odst. 1). Rozpor vidíme v tom, že i když jsou tyto provozní jednotky do jisté úrovně samostatnými funkčními celky, tak mají společné právní oddělení (§ 17 odst. 2), které koordinuje zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Prosíme o odpovědi na tyto otázky: 1) Máme položky v centralizovaném plánu nákupů sčítat na úrovni BC, nebo na úrovni jednotlivých provozní jednotek, nebo dle umístnění (jsme v různých budovách), nebo dle projektů? 2) V jaké úrovni CPV kódů máme považovat nákupy ještě za nákupy v rámci jedné kategorie? /Ilustrativní příklad: Máme zadávat ochranný laminární box pro PCR cykler za 20 tis. Kč ve stejném druhu řízení jako třeba PCR cykler za 3,5 mil. Kč, když je obojí v kategorii PCR?/

Možnost zadávat samostatně na úrovni organizačních jednotek je dána jejich skutečnou volností v organizačním uspořádání, volností a možností nakládat s finančními prostředky, mírou nezávislosti v jednání, či volností uzavírat samostatně smlouvy. Není dána územně, tedy nerozhoduje, zda jednotlivé organizační složky/útvary se nacházejí v jedné nebo více budovách, či zcela na rozdílných adresách. Podstatný vliv na určení, zda taková osoba/organizační složka může nebo nemůže zadávat samostatně, mají interní předpisy takové osoby, interní pravidla, zřizovací listiny, statusy, kde je řada kompetencí popsána. Na základě vyhodnocení takových podstatných informací se zadavatel rozhodně, zda odpovídá § 17 – a tedy má odpovídající funkční samostatnost, či nikoliv. Funkční samostatnost může být dána i pouze pro některé kategorie. Pokud zmiňujete Vaše právní oddělení, musíte při vyhodnocování zvážit i jeho roli. Má právní oddělení slovo ve všech zakázkách? Má právo veta při rozhodování o způsobu provádění veřejných zakázek? Může se každý ředitel sám rozhodnout o určení druhu veřejné zakázky, zadávacího řízení a následně může po provedení zadávacího řízení bez ohledu na jiné výhrady uzavřít smlouvu za jemu svěřený ústav?
Pokud zmiňujete centrální nákup/zadávání, pravděpodobně bylo zřízeno za účelem centrálního zadávání za účelem jednotného nákupu. Tedy pravděpodobně musíte centralizovaně zadávat na základě nějakého dokumentu, rozhodnutí, které určilo, že se má centrálně nakupovat. Pokud takové rozhodnutí nemůžou jednotlivé provozní jednotky ignorovat, nelze usuzovat, že jde o samostatné provozní funkční jednotky.
Doporučení: vyhodnotit všechny okolnosti, které určují volnost jednotlivých provozních jednotek. Co se týká centralizovaného nákupu, se vší pravděpodobností nejde o samostatné provozní jednotky a doporučujeme nakupovat centrálně za zadavatele. Co se týká konkrétně recyklérů, bez bližších odborných znalostí můžeme doporučit vyhodnotit nikoliv pouze cenu (rozdíl mezi 20 tisíci a 3,5 mil. Kč), ale i technologickou/technickou povahu výrobku, okruh dodavatelů, CPV klasifikaci, minulou zkušenost s nakupováním obdobných výrobků – zda jde o pravidelné nakupování nebo zda jde o skutečně ojedinělý nákup stroje, kde nepočítáte s jeho dalším pořizováním v blízké budoucnosti. Pokud slouží obdobným pracím, vyrábí je obdobný okruh dodavatelů, zadáváte (poptáváte) je relativně pravidelně, možná slouží k obdobnému účelu, potom bychom doporučili společný nákup. V případě, že si jako zadavatel nejste zcela jisti, doporučujeme využít § 18, § 35 (§101 v nadlimitním režimu) pro rozdělení zakázky na části a zadávat ve více zadávacích řízeních za dodržení postupů v uvedených paragrafech.

Nájemní smlouva/podnájem

24.08.2017, 15:11:44 :: mám dotaz k zadávání veřejných zakázek, dle paragrafu 29, není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení v případě nájmu existující nemovitosti. Lze tuto výjimku aplikovat i na situaci, kdy se nebude jednat o nájem ale o podnájem? Zadavatel bude v postavení podnajemce.

S ohledem na skutečnost, že podnájem je systematicky v občanském zákoníku zařazen do části čtvrté, hlavy druhé, oddíl 3 – nájem, vztahuje se tak předmětná výjimka i na podnájem nemovitosti.

Určení druhu VZ a CPV

23.08.2017, 16:25:11 :: Připravujeme veřejnou zakázku na opravu sportovní přetlakové (nafukovací) haly, jejímž předmětem bude demontáž stávající přetlakové haly spočívající v odstranění lanové sítě a foliových vrstev, dodávka nových vrstev folií a lanové sítě a montáž (instalace)těchto vrstev ke stávající podsadě, ukotvení a nafouknutí. Kotvící body s podsadou i povrchy a strojovna VZT zařízení zůstanou zachovány. Předpokládaná hodnota VZ je cca 2,3 mil. Kč bez DPH. Jelikož se jedná o „stavbu“, která může být i před každou letní sezonou demontována máme polemiku, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo zda se spíše jedná o zakázku na dodávky. V klasifikačním číselníku CPV jsme našli pouze jediný kód, který by se týkal dané předmětu a to „Výstavba nafukovacích hal“ 45217000-1. Co by jste nám prosím poradil, jak se zde dívat na základní účel, jedná se stále o stavbu, nebo toto máme vidět spíše jako dodávku? V případě, že by se jednalo o dodávku, tak pak nevíme co s CPV kódem, jaký zvolit, nenašli jsme nic vhodného.

Z hlediska určení druhu veřejné zakázky je podstatné vycházet z definice zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon definuje dodávky v § 14 hned v odstavci prvém: Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
Veřejnou zakázkou na služby je taková veřejná zakázka, která je činností, která není uvedena v odstavci 3 paragrafu 14.
Stavební práce jsou definovány také v § 14, v odstavci 3:
Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“).
b) zhotovení stavby, nebo
c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
a zároveň je také v § 14 v odstavci 4 definována stavba (pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek):
Stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
Pokud tedy jsou prováděny činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému nebo je předmětem veřejné zakázky zhotovení stavby, jde o zakázky na stavební práce, jak to říká zákon.
S ohledem na skutečnost, že nafukovací haly nejsou podle CPV kódů mezi dodávkami, lze říci, že zakázka není dodávkou. Zakázka tak může být pouze zakázkou na stavební práce nebo služby. V případě služeb by pravděpodobně šlo o servis, údržbu, běžné opravy. Z Vámi uváděných informací a z telefonického rozhovoru lze usoudit, že nepůjde o běžné opravy, že nepůjde o běžné servisní úkony, ale vlastně půjde o celkovou rekonstrukci haly, protože je na konci své životnosti a v rámci této rekonstrukce budou tedy prováděny montážní činnosti jako při výstavbě nové haly (nová konstrukce, lana, montáž folií), až na novou výstavbu betonového základu haly. Pouze z důvodu, že betonový základ staré haly je v dostatečně dobrém stavu, nebude prováděna výstavba nového základu. Bez dalších bližších informací možná půjde o některou z činností:
45217000-1   Výstavba nafukovacích hal
45223800-4   Instalace a montáž montovaných staveb
45223810-7   Montované konstrukce
45223821-7   Montované jednotky
45223822-4   Montované komponenty
45262400-5   Instalace a montáž ocelových konstrukcí
45262410-8   Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro budovy
45262420-1   Instalace a montáž ocelových konstrukcí pro stavby 45351000-2   Instalace a montáž technického zařízení budovy
45111300-1   Demontážní práce
Pokud by tomu tak skutečně bylo, šlo by o stavební práce, protože jsou uvedeny v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. O službu by šlo, pokud by prováděné činnosti právě nebyly v oddíle 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
Pomůckou pro určení druhu veřejné zakázky může být i stavební zákon a judikatura, přestože jde skutečně pouze o pomůcku. K upřesnění tohoto je možné využít judikaturu –  rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 08.12.2010, čj. 10 Ca 280/2008 – 78, publikovaný ve sbírce rozhodnutí NSS, využívá následující formulaci: „Výrobky plnící funkci stavby, na rozdíl od stavby ve smyslu § 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řečeno nevznikly s použitím stavební nebo montážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továrním způsobem.“
Naproti tomu stavbou se podle stavebního zákona rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií od začátku do konce v prostoru staveniště, bez zřetele na (mimo jiné) jeho stavebně technické provedení, materiál nebo konstrukci. I z toho tedy dovozuji, že Vámi zmíněná nafukovací hala je stavbou, která byla prováděna stavební i montážní činností i za pomoci předem připravené konstrukce. Stavební zákon klade stavbu a výrobek plnící účel stavby na stejnou úroveň, takže z hlediska povolovacích procesů mezi nimi není rozdíl s jedinou výjimkou – výrobek plnící funkci stavby nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. Jinak v obou případech musí investor získat územní rozhodnutí, na základě Vašich informací pro původní výstavbu haly jste potřebovali stavební povolení od stavebního úřadu.
S ohledem na výše uvedené (a i s ohledem na omezené množství informací) se lze domnívat, že pravděpodobně jde ve vašem případě o veřejnou zakázku na stavební práce.

Musí PO soutěžit služby auditora

23.08.2017, 16:18:37 :: Ráda bych se zeptala, zda v případě PO, která je sektorovým zadavatelem a musí dle zák. č. 563/1991 Sb. za splnění určitých podmínek nechat svoji účetní závěrku zkontrolovat auditorem, je zároveň povinností této PO soutěžit auditorské služby dle nového zák. o ZVZ či zda se může jednat o výjimku ze zák. o ZVZ, a to z titulu, kdy povinnost ověřit účetní závěrku auditorem ukládá PO výše zmíněný zákon o účetnictví?

Podle § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, není-li dále ZZVZ stanoveno jinak, přičemž za veřejnou zakázku je z pohledu ZZVZ považována veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce a dále pak koncese na služby a koncese na stavební práce.

Z povinnosti uvedené v § 2 odst. 3 ZZVZ vyplývá, že každý zadavatel, tedy i zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ (Vámi zmiňovaný jako sektorový zadavatel), je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li stanoveno jinak.

Jinak je pro zadavatele podle § 4 odst. 3 ZZVZ stanoveno v § 158 až 160 ZZVZ, kdy zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ není například povinen zadat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 413 000 Kč (viz § 3 odst. 2 nařízení č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek).

Konkrétně ve vztahu k Vašemu dotazu nicméně uvádíme, že ZZVZ nedává zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ výslovnou výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem jsou auditorské služby pro účely splnění povinností vyplývajících zadavateli podle § 4 odst. 3 ZZVZ ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. i tyto služby by měl zadavatel podle § 4 odst. 3 ZZVZ získat na základě výsledku zadávacího řízení.

Překročení limitu VZMR

23.08.2017, 16:16:40 :: Je možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit 6 000 000,- Kč bez DPH, aniž by to bylo v rozporu s předmětným zákonem?

Režim veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky zadávané v podlimitním a nadlimitním režimu je určen předpokládanou hodnotou plnění určenou dle ustanovení §24 Zákona 136/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ).
Správné určení režimu veřejné zakázky je klíčové pro další postup v zadávacím řízení.
V případě veřejné zakázky malého rozsahu je intenzita veřejného zájmu na regulaci jejich zadávání z povahy věci nižší než u podlimitních veřejných zakázek. Z tohoto důvodu a patrně i ve snaze nezatěžovat pořizování jednoduchých plnění nadbytečnou administrativní zátěží zákonodárce umožňuje jejich zadávání mimo zadávací řízení (za předpokladu dodržení základních zásad dle § 6).
Pokud by Vámi stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky překročila v průběhu plnění limit určený ZZVZ pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ocitla by se v režimu veřejné zakázky, kterou je nutno zadávat podle ZZVZ.
Domníváme se tedy, že není možné navýšit cenu plnění z důvodu víceprací u smlouvy o dílo, která byla uzavřena v návaznosti na veřejnou zakázku malého rozsahu, pokud by součet ceny plnění podle smlouvy o dílo a ceny víceprací překročil limit daný zákonem pro veřejné zakázky malého rozsahu.

Podíl poddodavatele

23.08.2017, 14:49:02 :: DObrý den, ráda bych se zeptala, zda zákon upravuje nutnost uvést v podané nabídce procentuální podíl , jakým se bude poddodavatel účastnit na VZ Děkuji

Zákon o zadávání veřejných zakázek nereguluje tuto povinnost dodavatele. Zákon však v § 105 odst. 1 zadavateli umožňuje takovýto požadavek v zadávací dokumentaci – je to tedy oprávnění zadavatele.

S uvedeného tedy vyplývá, že dodavatel je povinen předmětné informace sdělit, pokud je zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje.

Sektorový zadavatel

23.08.2017, 14:04:50 :: Dobrý den, v souvislosti s novým zákonem nevíme, do jaké kategorie zadavatele spadáme. Jsme teplárna, akciová společnost, vlastněná 100 % městem …… Město ……. má v naší společnosti rozhodující vliv a jmenuje více než polovinu členů v našich statutárních a kontrolních orgánech. Naše nosná činnost je výroba a rozvod tepla na základě licencí vydaných ERÚ. V novém zákoně o VZ č. 134/2016 Sb. je v § 4 jinak definovaný zadavatel proti předešlé právní úpravě. Už tam není sektorový zadavatel. Spadáme v § 4 pod odst. 1 písm. e) jiná právnická osoba, pokud …..? Mám za to, že pod písmeno e) nepatříme, protože výroba a rozvod tepla mají průmyslovou a obchodní povahu a tudíž nesplňujeme všechny podmínky pro veřejného zadavatele. Z toho nám vyplývá, že nejsme veřejný zadavatel, a podle nového zákona o zadávání VZ musím postupovat pouze u nadlimitních VZ v souladu s § 151 a násl., sektorové veřejné zakázky. Tak to vlastně bylo i ve starém z. č. 137/2006 Sb., kde byl definovaný sektorový zadavatel. Je tato úvaha správná ? Děkujeme za odpověď.

Nový zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) již nepoužívá termín sektorový zadavatel, neboť došlo k přesunutí těžiště ze subjektu na předmět veřejné zakázky a nově tedy používá pouze pojem sektorová veřejná zakázka. Tou je dle části sedmé ZZVZ jednak sektorová veřejná zakázka, jíž zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti, v tomto případě je tedy nutno splnit podmínky dvě, a to naplnění definice veřejného zadavatele a výkon relevantní činnosti při zadání takové zakázky.
V rámci další kategorie sektorových veřejných zakázek je nutno splnění celkem tří podmínek, a to že sektorová veřejná zakázka je zadávaná osobou, která není veřejným zadavatelem, je jím zadávána při výkonu některé z definovaných relevantních činností a tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou vykonává veřejný zadavatel přímo nebo nepřímo dominantní vliv. Splnění podmínek existence zvláštních či výhradních práv je v tomto případě zásadním, neboť pokud taková osoba bude vykonávat relevantní činnost, nicméně s absencí těchto práv, nebude podléhat aplikaci pravidel platných pro sektorové veřejné zakázky. Jako poslední je sektorová veřejná zakázka, kterou zadává jiná osoba při výkonu relevantní činnosti a nad kterou uplatňuje veřejný zadavatel přímo či nepřímo dominantní vliv.
Jak uvádíte, pro definici veřejného zadavatele – jiné právnické osoby, zde ve Vašem případě nejsou naplněny všechny podmínky definice, a to konkrétně, kdy jiná právnická osoba byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jež nemají průmyslovou či obchodní povahu. K definici veřejného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. e), je nutno zdůraznit, že je nutno splnit bod 1. a bod 2 taxativně.
Tedy k definici tzv. jiné právnické osoby lze uvést, a to ve vztahu k podmínce ad) 1, že předmětná společnost musí splňovat několik podmínek. Musí se jednat o právnickou osobu založenou na základě zákona či zřízenou zákonem. Ve vztahu k podmínce uspokojování potřeb veřejného zájmu lze říci, že společnosti v odvětví vodárenství mají de facto stejný účel založení či zřízení, a to provozování vodovodů a kanalizací, přičemž tuto činnost lze bez dalšího považovat za uspokojování potřeb veřejného zájmu, které zároveň ze své podstaty nemají průmyslovou či obchodní povahu, vždy je však nezbytné posouzení ad hoc.
Z povahy potřeb veřejného či obecného zájmu de facto vyplývá také zvláštní zájem na zabezpečení jejich uspokojování, projevující se např. tím, že takové potřeby jsou uspokojovány buďto přímo prostřednictvím státu či stát si nad uspokojováním těchto potřeb ponechává kontrolu, ať již přímo či prostřednictvím ovlivňování podmínek, za nichž uspokojování potřeb v obecném zájmu probíhá. Pro podporu shora uvedených tvrzení lze uvést situaci, kdy by se předmětná společnost dostala do ztráty, která by pro ni byla likvidační, přičemž zakládající subjekt – obec by takovou ztrátu negarantovala, což patrně nelze předpokládat. Za další rozhodnou skutečnost lze považovat i regulaci cen vodného a stočného ze strany územně samosprávných celků formou obecně závazných cenových předpisů, cena tedy není regulována trhem.
V dané souvislosti je nutno zohlednit především judikaturu Soudního dvora EU, a to příkladmo rozhodnutí ve věci  C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápány jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a které se stát z důvodů obecného zájmu rozhodl poskytovat sám nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv. Při posuzování, zda – li zde existuje potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost (rozhodnutí SDEU ve věci C-18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48).
K postavení společnosti, která je veřejným zadavatelem lze dále uvést rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2008 ve věci C-393/06  Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH vs. Fernwärme Wien GmbH, který uvádí k podmínce potřeby obecného zájmu: “je lhostejné, že kromě své úlohy v obecném zájmu vykonává uvedený subjekt rovněž další činnost za účelem dosažení zisku, pokud nadále uspokojuje potřeby obecného zájmu … podíl činností vykonávaných za účelem dosažení zisku v rámci všech činností daného subjektu je pro účely jeho kvalifikace jako veřejnoprávního subjektu rovněž irelevantní”.
Ve vztahu k podmínce ad) 2 lze konstatovat, že případy, kdy společnost bude financována z více než 50% státem či jiným veřejným zadavatelem, nebo bude státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána, a to zpravidla ve smyslu ustanovení § 66a obchodního zákoníku, lze považovat za dostačující k jejímu naplnění a tedy klasifikaci společnosti jako veřejného zadavatele. Není ani rozhodné, zda je společnost ovládána jedním či více veřejnými zadavateli, neboť podmínka ovládání veřejným zadavatelem je splněna i v případě více veřejných zadavatelů, příkladmo svazků obcí. Smyslem předmětného ustanovení je postihnout případy, kdy veřejný zadavatel založí právnickou osobu jiné formy než příspěvková společnost a samozřejmě tedy i případy, kdy zde existuje pluralita subjektů.
Případ jiné osoby dle ustanovení § 151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost, a to na základě zvláštních či výhradních práv, či pokud nad ní veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv je nutno uvést, že existenci zvláštních či výhradních práv je nutno posoudit dle následujících premis. Zvláštními či výhradními právy dle ZZVZ jsou práva udělená příslušným orgánem veřejné moci na základě právního předpisu, jejichž obsahem je vyhrazení výkonu relevantních činností jednomu či více subjektům, a která podstatně ovlivňují možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost. Je tedy nutno především posouzení, zda – li udělení takového práva podstatně ovlivní možnost jiných osob za srovnatelných podmínek vykonávat relevantní činnost na stejném území a je nutno i zkoumat, jakým způsobem tato osoba předmětné právo získala.
Zásadní skutečností, jejíž existence vede k závěru, že se nejedná o zvláštní či výhradní právo je ta, zda taková práva byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno vhodné zveřejnění, a jejichž udělení bylo založeno na objektivních kritériích. Zcela nově je v zákoně zároveň vymezen demonstrativní výčet právních předpisů, na základě kterých pokud je takové osobě právo uděleno, rovněž se o zvláštní či výhradní právo nebude jednat. Předmětné právní předpisy jsou jednak vymezeny v příloze č. 5 zákona a dále se jedná o postupy, mezi něž patří zadávací či koncesní řízení umožňující účast neomezenému okruhu dodavatelů.
V příloze č. 5 zákona se jedná o demonstrativní výčet právních předpisů EU, kdy za postupy udělené v souladu s těmito jsou považovány právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici. Předmětné právní předpisy, vymezené touto přílohou, věcně pokrývají část relevantních činností, definovaných v zákoně.  Mezi předmětné právní předpisy patří zejména právní předpisy EU (vymezené přílohou II. sektorové směrnice) a dále právní předpisy ČR, kterými došlo k jejich transpozici, přičemž je nutno především klást důraz na příslušné evropské právní předpisy, neboť by nebylo lze akceptovat případné právní předpisy ČR, jež mají širší působnost. Lze zmínit například udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn dle směrnice 2009/73/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, dále povolení nebo výzva k podání nabídky na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, obě transponované v rámci energetického zákona.
Mezi postupy vymezené přílohou č. II sektorové směrnice a přílohou č. 5 zákona však nepatří konkrétní postupy vztahující se k výrobě tepla, neboť ve vztahu k energetickému zákonu jsou vymezeny pouze postupy ve vztahu k zemnímu plynu a k výrobě elektřiny, k obdobnému závěru tedy lze dospět i posouzením existence zvláštních či výhradních práv dle obecných premis v ZZVZ.
Závěrem tedy lze konstatovat, že ve Vašem případě bude patrně při zadávání sektorové veřejné zakázky nutno postupovat dle ZZVZ, neboť ve Vašem případě by měla být naplněna definice sektorové veřejné zakázky, jíž zadává veřejný zadavatel vykonávající relevantní činnost, případně, pokud by zde skutečně absentovala jedna z podmínek, a to existence průmyslové či obchodní povahy, dle našeho názoru bude naplněna definice jiné osoby dle §151 odst. 2 ZZVZ, jež vykonává relevantní činnost na základě zvláštního či výhradního práva nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel uplatňovat dominantní vliv. Tedy v případě, kdy budete zadávat jako veřejný zadavatel sektorovou veřejnou zakázku, je nutno postupovat dle ZZVZ, a to konkrétně dle Části sedmé ZZVZ, pouze pokud se bude jednat o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku. Dle části, jež upravuje tzv. podlimitní režim je nutno postupovat pouze v případě, kdy byste jakožto veřejný zadavatel zadávali klasickou veřejnou zakázku podlimitní, a tedy nikoliv sektorovou veřejnou zakázku. Dle ustanovení § 158 ZZVZ zadavatel není povinen zadávat v zadávacím řízení sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne limitu dle ustanovení § 25 ZZVZ.

Logo MMR
© 2021 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR | Dodavatel portálového řešení: Spojené nástroje elektronické, s.r.o.